JIHOESK UNIVERZITA V ESKCH BUDJOVICCH FILOZOFICK FAKULTA HISTORICK STAV

Soutn prce Cena dr. Edvarda Benee

Akce Leky. Obyejn vesnice

Vojtch Kyncl

Vedouc prce: PhDr. et PaedDr. Ji Dvok, Ph.D.

esk Budjovice 2007

ANOTACE
Akce Leky. Obyejn vesnice elem soutn prce je zachycen jednoho z nejkiklavjch vlench zloin na zem eskoslovenska. K problematice paravsadku Silver A byla ji sepsna ada publikac a odbornch lnk. Jen minimum z nich se vnuje domcm spolupracovnkm skupiny a souasn i jejm protivnkm. Prce se dl do osmi kapitol. Prvn kapitola krtce pedstavuje ivotopis a karirn vzestup SS-Obergruppenfhrera Reinharda Heydricha. Druh kapitola rozebr paravsadky uskutenn na zem Protektortu v roce 1941 a jejich setkn s domcm odbojem i gestapem. Tet kapitola se zabv vnitn strukturou pardubick sluebny gestapa, kter byla v leck tragdii rozhodujcm initelem. tvrt kapitola je zamena na problematiku a teoretick rozbor fenomnu kolaborace a konfidenstv. Nosnm tmatem je regionln organizace APF, kter svoji innost rozvinula hlavn v oblasti vchodnch ech. Pt kapitola krtce popisuje aktivitu Silveru A na jae 1942 a nsledn atentt na Heydricha z pohledu uniktnho svdectv Heinze Pannwitze, vedoucho vce jak devadestilennho tmu vyetovatel. V est kapitole jsem se snail zachytit organizan strukturu 20. zlonho policejn pluku Bhmen, psychick vypt jeho len a potky stannho prva ve vile Zmeek na pardubickm pedmst. Sedm kapitola je nejobshlej a teni m piblit nkolik zkladnch udlost vdy s ohledem k vyplen Lek. Zatkn nkterch odboj se stalo signlem pro ty jet svobodn. Hlavn otzkou zstv, jak na odhalen odbojov buky reagovali dosud nezaten. Nemn dleitou zstv i situace v Berln, kde se o osudu obce hovoilo u Vdcova stolu. Co pesn se dlo v obci a s jejmi obyvateli v den vyplen, je tak dleitou soust tto kapitoly. A vynechat jsem nemohl ani smrt poslednho lena Silver A Jiho Potka s ohledem na povlen vyetovn. V osm kapitole jsem se pokusil krtce vylit leckou tragdii a na dosud vydan literatue jej propagandistick vyuit v povlenm eskoslovensku. V zjmu celistvosti a chronologick posloupnosti prce je analza literatury umstna atypicky v zvren osm kapitole.

Annotation
Action Leky. Ordinary village The aim of this final thesis is to describe one of the most important war crimes in Czechoslovakia. There have been written several books on the problem of the parachute group Silver A. However, only a small number of those books follows both the native coworkers of the group and their opponents. This final thesis is divided into eight chapters. The first chapter describes the curriculum vitae and the career of the SS-Obergruppenfhrer Reinhard Heydrich. The second chapter analyses the parachuting completed in the Protectorate in 1941 and the meeting of those parachutes with the native revolting people and Gestapo. The third chapter concentrates on the internal structure of the Gestapo office in Pardubice which was the main element in the tragedy of Lezaky. The fourth chapter focuses on the problem and theoretical analysis of the informers. The main theme is the regional organisation of APF, whose main activity was developed mainly in East Bohemia. The fifth chapter describes the activity of the group Silver A in spring 1941 and the following assassination of Reinhard Heydrich. This is described by from the point of view of a witness, Heinz Pannwitz, who was the chief of more than ninety investigators. The sixth chapter describes the organization structure of the 20th reserve police regiment Bhmen, the mental strain of the members of the regiment and the beginning of martial law in villa Zamecek in one of the suburbs of Pardubice. The seventh chapter concentrates on some important events in Lezaky such as taking of some revolting people into custody was a signal for those who were free. The main question is, how the arrested reacted to the fact that the revolting people were revealed. The next important event was in Berlin, where the destiny of the village was discussed at the table of the Fhrer. Moreover, the chapter also contains what exactly happened with the people in the village during the day when it was burned out. The death of the last member of the group Silver A, Jiri Potucek, regarding the after-war investigation cannot be omitted. The eighth chapter describes the tragedy of Lezaky and the propagandistic use of the event in the post war Czechoslovakia this all from until now published literature. The analysis of literature can be found at the end of eigth chapter this thesis.

estn prohlen:
Prohlauji, e soutn prci na tma Akce Leky. Obyejn vesnice jsem vypracoval samostatn, pouze s pouitm citovanch pramen a literatury. V Hlinsku v echch, dne 30. ervna 2007

Podkovn
Na tomto mst bych chtl vyjdit sv podkovn pracovnkm Historickho stavu Filozofick fakulty Jihoesk univerzity v eskch Budjovicch za poskytnut informace, poznmky a cenn rady. Podkovn pat t mm uitelm z Filozofick fakulty univerzity Friedricha Schillera v Jen, prof. Dr. Norbertu Freiovi a Dr. Sibylle Steinbacher. Bhem mho dvouletho studia na tto univerzit mi poskytli adu konzultac a nvtva jejich semin mi byla bezednou studnic novho poznn. Stejn ptelsky mi v mm studiu a nvtvch doktorandskch semin byli npomocni prof. Dr. Ludolf Herbst a prof. Dr. Gerd Dietrich v dob mho studia na Humboldtov univerzit v Berln. V neposledn ad dkuji svm rodim, e mi umonili studium na Jihoesk univerzit i na univerzitch v zahrani a m zsadn ivotn rozhodnut v dob studia podporovali. Dk pat t m ptelkyni Pete za hodiny tichho a trplivho naslouchn mm vahm.

Obsah
vod 1. Zastupujc sk protektor Reinhard Heydrich
1.1 ivotopis 1.2 Nstup SS-Obergruppenfhrera na post zastupujc skho protektora

10 14 14 15 19 19 20 20 22 24 25 26 27 30 33 34 37 37 40 41 44 48 48 51
6

2. Vsadky a odbojov skupiny

2.1 Vsadk Frantiek Pavelka a pardubick gestapo 2.2 Nespn psoben Pavelky na zem Protektortu 2.3 Pprava operace Silver A 2.3.1 Prvn kontakt s domcm prostedm 2.3.2 Spekulace o umstn vyslac stanice Libue 2.3.3 Rozen okruhu spolupracovnk a pevoz Libue do lomu Hlubok 2.4 Leck odbojov skupina 2.4.1 Zprovoznn vyslac stanice Libue 2.4.2 Psoben desantu v Lekch a jeho vnmn mstnm obyvatelstvem 2.4.3 Dti v roli aktivnch pomocnk a svdk 2.4.4 Roziovn st odboj v blzkm okol Lek

3. Bezpenostn apart
3.1 Gestapo jako inn nstroj sttn moci 3.2 Dosaitelnost pramen k vzkumu pardubick sluebny gestapa 3.3 Vznik sluebny a archivn doloiteln ivotopisy jejch zamstnanc 3.3.1 Vnitn uspodn sluebny jednotliv oddlen a referty 3.4 Vedn den ednka gestapa a jeho zakotven v prosted Oberlandrat Pardubitz 3.4.1 Gerhard Clages 3.4.2 Walter Lehne

3.4.3 Walter Krger 3.4.4 Ostatn lenov sluebny 3.4.5 Pomocn personl sluebny 3.5 Vvoj nsil na pardubick sluebn 3.5.1 Obecn znaky agrese ednk policejn sloky 3.5.2 Byrokrat a vrazi v Pardubicch 3.6 Pardubick sluebna SD

53 54 54 55 55 57 59 61 61 63 64 64 65 65 68 72 77 82 82 86 90 90 91 93 96 97

4. Konfidenti
4.1 Dlen konfident na dvrnky a udavae 4.2 Typy konfident 4.3 Nejpoetnj aktivistick organizace v obvodu pardubickho gestapa 4.3.1 Vlajka 4.3.2 rijsk pracovn fronta 4.3.2.1 Organizovan lenov 4.3.2.2 Vznik a psoben rijsk pracovn fronty Bedich Opletal 4.3.2.3 Ideov pedstavy rijsk pracovn fronty 4.3.2.4 Okresn rove rijsk pracovn fronty Karel Holfeuer

5. Silver A a atentt
5.1 Aktivita Silveru A jaro 1942 5.2 Atentt na zastupujcho skho protektora Reinharda Heydricha

6. Ochrann policie a vykonvn exekuc v prbhu Heydrichidy

6.1 Vila Zmeek 6.1.1 Povlen vyetovn a pouit prameny 6.1.2 Struktura ochrann policie 6.1.3 Popis ubikac a msta poprav 6.1.4 Divci a pomocnci

6.1.5 Sociln prosted len policejn jednotky

102 104 104 106 107 110 114 117 117 119 120 120 120 121 123 127 130 130 131 132 132 140 142 145 148 147 147

6.2 Exekuce 6.2.1Vbr popravch 6.2.2 Pprava popravit 6.2.3 Vydn rozkaz 6.2.4 Proveden popravy 6.2.5 Psychick tlak jako nsledek popravy 6.2.6 Odvoz a likvidace obt 6.2.7 klid popravit a suvenry 6.2.8 ern anton jako personifikace vrad

7. Zatkn v Lekch a likvidace obce

7.1 Odvezen vyslaky Libue z leckho mlna 7.2 19. erven a 20. erven 1942 7.3 21. erven, zaten mlyne vandy 7.4 Udlosti z 21. na 22. ervna v souvislosti se sebevradou strmistra Knze 7.5 22. erven a zaten rodinnch pslunk odboj 7.6 Informace pro Berln 7.6.1 Veee u Vdce 7.6.2 Podn informac berlnsk centrle o nalezen radiopijmae 7.7 Likvidace obce Leky 24. ervna 1942 7.7.1 Vyplen obce 7.7.2 Pjezd obyvatel do Pardubic 7.7.3 Poprava 7.7.4 Odjezd dt a jejich likvidace 7.7.5 Veejn mnn 7.8 Dohra 7.8.1 Situace zatench odboj mezi 25. ervnem a 1. ervencem

7.8.2 Potkovy posledn dny 7.8.3 Smrt Jiho Potka a komunistick rozsudek nad Karlem Plpnem 7.8.4 Poprava zatench odboj 2. ervence 7.9 Udn 7.9.1 len APF Karel Andrk 7.9.2 Prbh vyetovn 7.9.3 aloba 7.9.4 len SD Otakar Pavlas

151 153 160 163 163 169 175 177 180 181 183 185 186 188 189 192 199

8. Obraz leck tragdie v esk spolenosti

8.1 Leky v roce 1942 8.2 Leky v roce 1945-1948 8.3 Leky v letech 1948-1968 8.4 Leky v letech 1968-1989 8.5 Leky od roku 1989

Zvr Prameny a literatura Seznam zkratek

vod
30. z 1938 se uzavela ani ne dvacetilet existence eskoslovensk republiky. Po politick krizi vyvolan silnm tlakem ze strany nacistickho Nmecka v ele s Adolfem Hitlerem a za naprost mezinrodn izolace zpsoben postojem Francie a Anglie, podepsal eskoslovensk president Edvard Bene smlouvu oznaovanou jako Mnichovsk dohoda. Tento dokument a nsledky, kter z nho plynuly, se staly hlubokou ranou v srdcch vech svobodn smlejcch oban mladho stedoevropskho sttu. Vojsko odhodlan nasadit ve pro obranu zem, za kterou ji ada mu pipravench na svch stanovitch bojovala v prvn svtov vlce, nemlo anci vyut sv odhodln k boji. S pocitem kivdy se stahovali z obrannch postaven, od novch jet lesknoucch se zbran, ale pedevm od sv cti. Cynick poznmky nmeckch vojk jet prohlubovaly hnus nad nastalou situac, nad tmi, co se po zuby ozbrojen pihnali, nad zradou i nad sebou sammi. A zanedlouho mla pijt rna dal Jednu hodinu po plnoci 15. bezna 1939 zahajuje svm projevem prezident Emil Hcha jednn s Adolfem Hitlerem v Berln. Potebuje zskat informace o zmrech Nmecka. Po smlivch Hchovch slovech pichz se svm projevem Hitler. S razanc jeho vlastn vyhrouje a vyt. Tlak dsivch slov se stupuje a nakonec pichz prohlen o ji vydanm rozkazu obsazen esko-Slovenska a jeho zapojen pod ochrann kdla Nmeck e. Souasn pichz ujitn, e pokud by snad Hcha nechtl podepsat dobrovoln odevzdn sttu do rukou Nmecka, pak by pilo na adu bombardovn Prahy. Po zdravotnm kolapsu zdrcen prezident podepisuje ve tyi hodiny rno pedloen dokument a do zbytku bval eskoslovensk republiky se zan valit nmeck vojsko. O den pozdji je zzen Protektort echy a Morava Tmito udlostmi me zat pbh jedn mal osady na Vysoin. O jejm osudu bylo ji hodn napsno a j vlastn mohu hned na zatku teni ci, e obec nesouc nzev Leky byla srovnna se zem a obyvatel byli zasteleni nebo zahynuli v koncentranch tborech. Napsal jsem to stejn jako autoi ady publikac nebo brour doprovzejcch povlen smuten slavnosti. Ovem po takovm konstatovn jako by se najednou ztratil lovk, jako by nkolikamsn spoluprce s paravsadkem Silver A skonila ne pro lidi ale pro sla, kter se rozplynou jako kapka v moi. Kad z tch, kdo v tto tragdii poloil ivot, proval sv posledn dny a hodiny jinak. Nkdo v nadji, nkdo v zatvrzelm mlen, jin u doshli hranice psychickho zhroucen nebo pln potlaili pud sebezchovy a

10

spchali sebevradu. Ale prv rozdlnost vnmn blc se smrti dv cel udlosti lidsk rozmr, paradoxn rozmr ivota. Za svj kol jsem si pedsevzal ukzat odvahu tch, kte poskytli parautistm pomoc v jejich velice dleitm kolu vyslat zprvy o dn v Protektort a svm dlem pispt k likvidaci jednoho z nejdleitjch mu nacistickho velen. Akoliv nikdo z leckch obyvatel nedrel prst na spouti, tak i dky nim byl Heydrich odstrann. Bez jejich pomoci by Silver A ani Anthropoid nemly anci splnit sv koly s tak vbornm vsledkem. Ti zdnliv bezejmenn se stali nedlnou soust zenho odboje, na kterm ml prezident Bene mimodn zjem. Odhad politickho inku provedenho atenttu a nslednho nacistickho teroru na spojeneck vldy Francie a Britnie byl asn pesn; Mnichov padl. Jak uvidme pozdji, jsou Leky nejen prsekem asti fyzicky ptomnch parautist, gestapk a mstnch odboj, ale v pozad stoj dv vznamn politick osobnosti. Beneem podporovan akce atenttu vyvolala Hitlerovu protiakci v podob dvou vyplench obc. V m prci chci piblit, jak gestapo kousek po kousku odhalovalo odboj na Chrudimsku, jak byly obavy spolupracovnk parautist od prvnho seznmen s bojovm kolem a po jejich posledn vkiky u popravch kl pardubickho Zmeku. m astji jsem navtvoval archivy a m vce asu jsem se zabval akc Leky, tm vce jednotlivch initel udlost odhalovala. Vedle skupinky odboj a vyplen obce, jsem sledoval i fungovn a psoben pardubick sluebny gestapa. O jej innosti se dozvdme trkovit z mal pramenn zkladny, kter vznikla dky povlenmu Mimodnmu lidovmu soudu v Chrudimi. Analzu hlavnch osobnost sluebny a jej zakoenn ve spolenosti, a obzvlt v pardubickm a chrudimskm okrese, jsem se snail odhalit pomoc pramenn zkladny nmeckch archiv (nacistickch, vchodo- i zpadonmeckch) a tak pomoc odborn literatury souasnch pevn nmeckch historik a sociolog. Obshle jsem se pokusil vylit i rozen kolaborantskch organizac a udavastv ve vchodnch echch, opt s zkm zamenm na Pardubicko a Chrudimsko. Jako nejvt pnos m krtk studie k tomuto tmatu povauji popis a rozbor regionln organizace rijsk pracovn fronty, jej lenov se zpravodajskou, rozumj udavaskou, aktivitou zapojili do spoluprce s okupan moc. Tragdie Lek se neskonila jejich srovnnm se zem. Obyvatel okolnch vesnic nezapomnli na sv sousedy ani na konci vlky. Chu pomstt nevinn obti byla tak siln, e ada mladch mu se v kvtnovch dnech roku 1945 chopila zbran a la si sv ty vydit sama. Bez soudu, bez nkm udlenho prva, vynesli sv rozsudky nad zajatmi 11

vojky nmeckch ozbrojench sloek. I sttn moc si nala obtn bernky. Neastnm, pro parautistu Potka, smrtelnm vstelem v lese u Trnov si svj rozsudek komunistickou justic zpeetil strmistr Plpn. I jeho pbh svd o dob a vnch. V prbhu tvorby m prce nabval jej obsah nemrnho rozsahu. Asi jako kad zanajc historik jsem byl sveden touhou shromdit co nejvce dostupnch pramen. Postupn jsem byl nucen sv otzky okletit, aby byla udrena celistvost vyprvn. Leky, akoliv by mohly bt pouhm popisem vykoenn lidskho sdla, pedstavuj nkolik sond do protektortn spolenosti v dob druh Heydrichidy zamen teritoriln na oblast Oberlandrat Pardubitz. To ovem neznamen, e nkter vsledky vzkumu a m postehy nejsou vyuiteln i v dalch oblastech Protektortu. Pramenn zkladna k danmu tmatu je geograficky velice rozttn. V kad kapitole uvdm konkrtn prameny, kter jsem v dan sond vyuil. Nsledujc pehled je z tohoto dvodu uveden pouze strun. Vyuil jsem archivnch materil uloench v SOA Zmrsku, kde jsou uloeny vyetovac spisy Mimodnho lidovho soudu v Chrudimi z let 1945-1948. Mezi sloky pat vyetovac spisy len pardubickho gestapa, len rijsk pracovn fronty a souzench kolaborant. Na regionln rovni jsem vyuil archivnch materil pevn fotografickch snmk, uloench v Mstskch muzech v Hlinsku, Chrasti a Skuti. Opomenout nemohu ani Pamtnk Leky. Na okresn rovni jsem prostudoval materily uloen ve Sttnm okresnm archivu v Chrudimi a Pardubicch a v Regionlnm muzeu v Chrudimi. Panem Janem Tetevem, pracovn Vchodoeskho muzea v Pardubicch mi umonilo pstup do depozit s hmotnmi pozstatky pardubickho popravit a adovny gestapa. Samozejm jsem k pprav prce vyuil vstavy umstn v Pamtnku Zmeek. Nejdleitj archivn fondy jsou umstny v Nrodnm archivu a Archivu ministerstva vnitra v Praze. Vojensk historick archiv m sice k dispozici materily k operaci Anthropoid, ty se ovem netkaj pmo Lek, proto jsem je do prce nezahrnul. Leteck snmky pardubickho popravit a oblasti Lek mi poskytl Vojensk hydrometeorologick a geografick ad Dobruka. Pi svm studiu ve Spolkov republice Nmecko jsem vyuil nvtvy archivu Centrln adovny sttnho nvladnho v Ludwigsburgu u Stuttgartu, Spolkov archiv v Berln (archiv sloek len SS je v nmeck historick obci znmo jako Berlnsk dokumentan centrum) a Zemsk archiv ve Vmaru vetn koncentranho tbora Buchenwald. K zskn co nejplastitjho obrazu tehdejch udlost jsem vyuil nejen archivnch pramen, ale i metody stn tradice (oral history). Pln si uvdomuji skal, kter tento zatm 12

ne pli vyuvan zpsob zskvn historickch fakt pin. Kritick zhodnocen vzpomnek pamnka nen vdy pln mon. Nkter udlosti vak zstaly v jakchkoliv fondech nezaznamenny, bu proto, e je sami pamnci povaovali za nepodstatn nebo proto, e lid, jich se vzpomnky tkaly, by se svm vystupovnm nechtli prv chlubit. Doba nacistick perzekuce byla jednou z nejhorch bitev, kterou musela ona st demokraticky smlejcho eskho nroda ve sv novodob historii vybojovat. Pamnk doby estiletho vlenho skal stle ubv a nenvratnou ztrtou jejich vzpomnek zanik i st na nrodn kultury. Vm, e tato krtk prce pome dosadit dal kamnek do mozaiky djin nejvt spolen vlen akce eskho domcho i zahraninho odboje bhem druh svtov vlky. Proijme spolen atmosfru doby, kter nm snad lpe pome porozumt motivm hrdinskho jednn, reakcm hlavnch neptel i zkenosti eskch Jid.

13

I. Reinhard Heydrich
1.1 ivotopis Reinhard Heydrich1 se narodil 7. bezna 1904 v Halle an der Saale v csaskm Nmecku. Otec Bruno Heydrich, opern pvec a skladatel, se snail od mala svmu synovi vtpovat zklady hudebnho umn, co se mu i dailo, a mal Reinhard se neustle zlepoval v hran na housle. Rodinu vak neustle pronsledoval antisemitsk spoleensk pzrak v podob smylenho idovskho pvodu. Brunova matka si za svho druhho manela vzala Gustava Ssse. Ten neml se idy nic spolenho, ale jeho pjmen idovsk pedky znan pipomnalo. Mlad Reinhard se po tm cel ivot potkal s posmchy a rasistickmi narkami na svoji osobu. Aby odvedl pozornost neptelskho okol od sv osoby, zaal se sm jako antisemita projevovat. Jakmile absolvoval gymnzium zaal od roku 1922 slouit u nmonictva, kter mlo v t dob zait vlastn idely a vzory pravho nmectv a vlastenectv. Dstojnk slouc v takovm vojenskm uskupen musel pedstavovat na jedn stran tvrdho nesmlouvavho nacionalistu, na druh pak lechetnho a zdvoilho kavalra, kter um vystupovat na veejnosti a chovat se i nleit k enm. Heydrich se snail sv chovn ovldat, ale pro mravnostn delikty byl na konci roku 1930 z nmonictva proputn. Za nkolik msc vstoupil do stle silnj NSDAP a SS a od ervence 1932 si zskv dvru Reichsfhrera SS Heinricha Himmlera, kter jej jmenuje svm zstupcem a velitelem SD. Od tto chvle se v Heydrichovi probouz neuviteln schopnost panovat a zabjet. Nebezpen se v jedn osob snoubila moc, ctidost, rasismus s nadprmrnou inteligenc (sm plynn ovldal tyi evropsk jazyky), ednickou pelivost a smyslem pro organizaci. V roce 1934 se jednm z prvnch kol, kter ml splnit, stala likvidace Rudolfa Formise, nmeckho radiotelegrafisty, jen ml svoji tajnou vyslaku umstnou ve tchovicch v tehdejm eskoslovensku. Formise se podailo znekodnit, ale vykonavatel si ponali tak neobratn, e navedli policii neodvratn a k hranicm s Nmeckem. Dal akce namen na likvidaci neptel ji probhaly s dokonalm promylenm a perfektn pesnost. Heydrich se podlel na zosnovn a vkonu dleitch operac, kter bezprostedn vedly k likvidaci politickch odprc a k cest nacist za svtovldou. Podle oitch svdectv to byl prv on, kdo vynesl ortel smrti nad vdcem SA Ernstem Rhmem v roce 1934, astnil se t zabjen id bhem Kilov noci v roce 1938, pipravil tok na vysla v Glivicch v roce 1939 a osnoval konen een idovsk otzky v Evrop. Bhem
Callum MACDONALD, der z Londna. Atentt na Obergruppenfhrera Reinharda Heydricha, Praha 2002; Jaroslav VANARA, Heydrich, Praha 2004; H. G. HAASIS, Smrt v Praze. Atentt na Reinharda Heydricha, Praha 2004.
1

14

stannho prva, vyhlenho Heydrichem v Protektortu na konci z 1941 a skonivho v polovin ledna 1942, padlo na 450 lid a vce jak 2200 jich bylo odeslno do koncentranch tbor. V dob, kdy se zastupujc sk protektor oficiln ubral vldy, objevily se nkolik tisc kilometr od Prahy, v dobytm Kyjev, vyhlky s rozkazem pesdlen uren vem idovskm obyvatelm. Kamufl vyla vborn, a tak mezi 29. a 30. zm 1941 bylo v mal rokli nazvan Bab Jar postleno poprav jednotkou o sle piblin pti set mu pes 33 000 lid. Na tomto masakru nesl spoluzodpovdnost i Reinhard Heydrich. Takov mu prv zskv kontrolu nad echy, piem se jeho pomocnkem stal cel ednick apart vetn Adolfa Eichmanna nebo Rudolfa Hsse. Proteme-li dobe biografie esk provenience tkajc se Heydrichovy osoby, vystupuje v nich jako vrah eskho nroda. Obrtme-li pozornost na biografie vznikl v ne-eskm prosted, objevme Heydricha alias klovou osobu v een idovsk otzky a likvidace jakhokoliv protinacistickho odporu. Osobn se domnvm, e takov vyhodnocen Heydrichovy policejn innosti je daleko vznamnj ne zk orientace na eskho kata. Uvdomme-li si, jakou lohu zastval v nacistickm systmu mlad generl, vyjde nm jeho innost, coby zastupujcho protektora, jako vedlej zamstnn. Endlsung der Judenfrage se odehrvalo pln v reii Heydricha a na jeho poest byla cel technick i duchovn soustava vedouc k holocaustu pojmenovna jako operace Reinhard. Nezapomnejme na tuto okolnost, nebo vyzvedne spn atentt z ist nacionlnho na celoevropsk vznam. 1.2 Nstup SS-Obergruppenfhrera na post zastupujc skho protektora 27. z 1941 se v protektortnm tisku objevila zprva s titulkem sk protektor svobodn pn von Neurath onemocnl. SS Obergruppenfhrer generl Heydrich ustanoven zstupcem skho protektora.2 Oficiln zprva, kterou vydala TK, pouze maskovala hlavn dvod odvoln Konstantina von Neuratha z funkce. Hlavnm podntem byla jeho neschopnost elit vzpurnmu postaven esk vldy a nastolit rychl konec mnocm se odbojovm akcm veejnosti. K vrcholnm otevenm projevm nesouhlasu s okupan moc patil bojkot protektortnho tisku mezi 14. a 21. z 1941. Na mnoha mstech poklesl prodej tiskovin a o 70%. Hitler nehodlal dle pihlet neklidu, kter v Protektortu panoval a rozhodl se pro radikln een. Dosadil do Prahy svho nejlepho lovka. Jet dopoledne pistlo na ruzyskm letiti letadlo s novm zastupujcm skm protektorem na palub. Velmi rychle se pout do prce a ji krtce po 15. hodin nechv zatknout pedsedu vldy generla Aloise Elie, kterho si vzal jako rukojm pro pevnj spoluprci s prezidentem Hchou, a o ti

15

hodiny pozdji i ministra Havelku. O den pozdji, tj. 28. z, je s nacistickou obadnost uveden ve svj nov ad. TK dosti vstin zveejuje onu pompznost: Dnes dopoledne se ujal svho adu SS-obergruppenfhrer a generl policie Heydrich, zastupujc skho protektora a poven vkonem jeho funkce. Ped 11. hodinou dopoledn nastoupily na Hradanskm nmst ped hlavnm vchodem do Hradu estn setniny brann moci, zbran SS a policie. Na obou velkch storech prvnho ndvo vlla vlajka sk a vlajka SS. Obergruppenfhrer generl Heydrich se svm prvodem pijel na Hrad po hradn ramp, kter byla vroubena palem obecenstva. Po uvtn sttnm tajemnkem SSobergruppenfhrerem K. H. Frankem vykonal pehldku estnch oddl, piem hrla vojensk hudba. () Za zvuk psn nroda byla pot vztyena na terezinskm traktu Praskho hradu vlajka skho protektora.3 Okamit podnik prvn kroky k pacifikovn eskomoravskho prostoru. V odpolednch hodinch se na Praskm hrad seli k povinnmu nstupu protektortn novini. Heydrich k nim ml krtk proslov a oznmil jim krajn nepjemnou zprvu, kter se pozdji objevila i na ervench vyhlkch po cel zemi: Na ochranu zjm e a obyvatelstva Protektortu echy a Morava vyhlauji tud, s poukazem na vyhlen civilnho vjimenho stavu ze dne 27. z 1941 s innost od 28. z 1941 12. 00 hodin a na dal v okresch Oberlandrat Praha, Brno, Moravsk Ostrava, Olomouc, Hradec Krlov, Kladno CIVILN STAV VJIMEN.4 2. jna 1941 vyloil svoji novou politiku proti eskmu obyvatelstvu pi audienci vysokch initel NSDAP. Citovat budu pouze ryvky, kter jasn ukazuj smr nacistickch pln: Musme zde vlastn rozeznvati ti velk skupiny. () druh skupina jsou prostory vchodn, osdlen sten Slovany, o nich musme vdt, e dobrotivost tam bude vykldna jen jako slabost, v nich Slovan sm vbec nechce, aby s nm bylo zachzeno jako s rovnm, a kde jest zvykl, e se s nm pn nebrat. (...) A nyn, kdy pohlme na tyto vci jako na celek, bude vm jasn, e nelze tento esko-moravsk prostor natrvalo nechat tak, aby ei mohli kat, e je to prostor jejich. (...) Kad Nmec, kter m zde vznan postaven, se mus povaovat za politickho vojka vdcova, mus vidt naprosto jasn hlavn linii tohoto prostoru, potrn kad esk samostatnosti, mus si pi dennm styku uvdomovati, e ech je Slovan, e tedy i ech si vylo kadou dobrotu jen jako slabost. e je lenstv polevit v jednotlivm ppad, ponvad to ten druh neuzn, ale vdycky v zpt tuto povolnost si vysvtl jako slabost a pt pijde s vtm poadavkem. (...) Hlavn linie pro vechno nae
2 3

Nrodn politika, Praha 30. z 1941, tituln strana. Tamt. 4 Michal Burian, Atentt. Operace Anthropoid 1941 1942, Praha 2002, s. 24.

16

jednn mus zstat nevyslovena, e toti tento prostor mus bt jednou nmeck a e ech v tomto prostoru konec konc nem co pohledvat. (...) K tomu dle pat, e se mus eskm dlnkm pirozen dt tak narat - smm-li to tak ct, aby mohli konat svoji prci. Je nutno vak dvat pozor, aby ech nepouil podle sv pirozenosti tto nouze e k zskn njakho soukromho a vlastnho mimodnho prospchu. Tento bn kol pedpokld, abychom pedevm ukzali echm, kdo je pnem v dom, aby zcela pesn vdli, e zde vel nmeck zjem a jedinm rozhodujcm initelem je e, zastoupen v tomto prostoru svm velenm, tedy tak, pnov, vmi. e si ned se sebou ertovat a je pnem v dom, tj. ani jeden Nmec nesm echovi nco odpustit, prv tak, jako je tomu v i se idy, nesm bt dn Nmec, kter by ekl: Ale tento ech je slun. (...) Zaili jste, e jsem ve tech dnech nasadil zde hezky ostr tempo. Zsadou bylo, abych provedl skuten odstrann a zaten stvajcch skupin odporu. Chtl bych pitom ci, e jsme v tomto smru musili zjistit, e tyto organizace byly mnohem vyvinutj a hotovj, ne meme z propaganch dvod ci v tisku. Mluvm-li v tisku o skupinch odporu a o jednotlivch pachatelch, pak to dlm proto, abych pivedl esk nrod na mylenku: Ne, aby ses s tm ztotooval! Jinak bych zde musil bojovati proti celmu nrodu, ale to se v dan chvli nehod do kol dnen vlky. Byla ji organizace, kter nestla vznamem za polskou a polsk organizace v generln gouvernementu opravdu ji za to stoj. To je za prv. Druhm kolem je likvidace a odstrann on vedouc vrstvy, kter v eskm nrod se me stt nebezpenou ... 5 Tato slova nebyla pronesena jen tak do vtru. Nacistm se skuten dailo rozbjet jednotliv sloky domcho odboje takovm zpsobem, e bhem nkolika tdn byla zniena tm cel centrla VODU. Toto dn v Protektort sledovali i vedouc pedstavitel v Anglii v ele s prezidentem Beneem. Jejich zisk informac byl velmi omezen a dodvat zprvy z ech a do Britnie bylo tm nemon. Dky londnskmu vysln se obyvatel Protektortu dozvdali o jednnch a postupech Spojenc, avak zptn spojen udrovala po 8. ervenci 1941 ji jen vyslaka doc. Krajiny s oznaenm SPARTA 1. Po zsahu Heydricha do cel struktury odbojov sloky pestvala tato s fungovat a jen velice tko se jej trhliny nahrazovaly novmi lidmi. Naprosto nezbytn musel bt domc a zahranin odboj propojen. Dalm dvodem bylo konen uznn eskoslovensk exilov vldy, kter mla dky svmu poniujcmu pdomku prozatmn mezi ostatnmi spojeneckmi vldami dosti svzeln postaven. Nacist se snaili udret na zem Protektortu naprost klid a vyvolat zdn, e ei jsou v i spokojen a pomalu se mn

Frantiek opek, dol vstrahy, Havlkv Brod 1960, s. 31 35.

17

v neptele Spojenc. Rozsah sabotnch akc byl v och Brit vcelku mal a okupan moc se samozejm snaila jakkoliv odpor zatajit. ada pila na akce veden ze zahrani.

18

2. Vsadky a odbojov skupiny

2.1 Vsadk Frantiek Pavelka 3. jna 1941 se u pednosty zpravodajskho odboru Ministerstva nrodn obrany v Londn plukovnka generlnho tbu Frantika Moravce selo pt mu. Podplukovnk Bartk, major Paleek, major Krek a rotmistr Gabk s rotnm Svobodou byli ptomni dosti dleitmu rozhovoru k operaci, jej ppravy byly zachyceny v jednom z mla uchovanch dokument nesoucch nzev Anthropoid. Moravec dajn ekl Gabkovi a Svobodovi toto: () Msc jen je mscem naeho nrodnho svtku, naeho osvobozen. Je poteba v tto situaci, kdy n lid bude slavit nejsmutnj svtek svho osvobozen, aby tento svtek byl njak podtrhnut. Bylo rozhodnuto, aby toto podtren se stalo njakm inem, kter by byl zaznamenn do djin prv tak, jako toto vradn. Jsou v Praze dv hlavn osoby, kter representuj toto vybjen. Je to K. H. Frank a Heydrich, nov pchoz. Podle naeho nzoru jako i naich vedoucch osob, je teba pokusit se o to, aby jeden z nich za to zaplatil, abychom ukzali, e vracme rnu za rnu. () Vznikaj-li pochybnosti po tom, co jsem ekl, eknte to. Gabk i Svoboda souhlasn setrvvaj na tom, kol pevzti. Odchod obou bude uskutenn kolem 10. X. t. r.6 Jet v noci z 3. na 4. jna je ovem uskutenn jin vsadek. Do Protektortu se snesl svobodnk aspirant Frantiek Pavelka, jeho doskokov plocha byla chybou navigace urena o 35 km zpadnji proti pvodnmu plnu, tedy u slavi msto v Nasavrkch ve vchodnch echch. Ani dn z pozdjch vsadk nebyl uskutenn na pedem uren msto seskoku. Zajmav je vpov Ludvka Schulze, po vlce zadrenho pslunka pardubickho gestapa: Tden7 po mm nastoupen na gestapo, pila zprva, e se chyst seskok parautist u Nasavrk. Po obklen prostoru etnictvem bylo zjitno, e seskok se udl nkde u slav a na zklad eten v Nasavrkch byl jmenovn potovn ednk Michlek, kter celou vc ml inscenovati. Michlek byl zaten a podal pln doznn.8 V dalm protokolu vypovd Schulze o honu na Michlka: () bylo mi pikzno Kuchlerem a Krgerem, e mm pipraviti vz, odjeli jsme do Chrudim, dle potom k Nasavrkm a na Brdlo, kde shnli shora jmenovan njakho Michlka, o kterm se dozvdli, e odejel nkam ke Chrudimi. Jeli jsme proto za nm a dotynho jsme u Nasavrk chytili. To se tenkrte jednalo o seskok njakho parautisty u Nasavrk.9

6 7

M. BURIAN, Atentt, s. 24. Schulz nastoupil u gestapa ji 6. ervna 1941, tud je jasn, e asov daj je chybn. Vzhledem k tomu, e udv skuten jen krtk asov rozmez, k jinmu seskoku do t doby na zem Protektortu nedolo a Pavelka skuten seskoil u slavy, povauji tuto vpov za vrohodnou. 8 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulz, kart. 101, s. 50. 9 Tamt, s. 167.

19

2.2 Nespn psoben Pavelky na zem Protektortu Nen mnoho monost, jak se mohlo gestapo dozvdt o seskoku. Nehled na to, e lo vcelku najisto pmo za Michlkem. S nm skonilo v rukch tajn policie dalch deset lid. Mezi nimi i jist Bura z Chrudimi. Prv na nho dostal o ti msce pozdji zchytnou adresu Valk, ani by kdokoliv ze zpravodajc v Anglii tuil, e Bura ji byl zaten. Jak se vak Michlek dozvdl o seskoku? Pes koho byl informovn o pletu Pavelky? Je mon, e zprvu podala Sparta, ale o tom se ji dn svdectv nedochovalo. Pokraujme krtkm pbhem prvnho parautisty v Protektort. Pot, co Pavelka zjistil, e je v Koudelov u slavi, pustil se noc na sprvn msto seskoku. Bhem 4. jna se dostal na prvn zchytnou adresu Vclava Doleala do prostoru pedpokldanho seskoku, tedy do Nasavrk, pouhch deset kilometr od Lek, a nebyl chycen, jeliko lenov gestapa se vydali na ptrn do slavi. Pavelka ml dovzt nov vysla Mark III, ale tato stanice s celm psluenstvm padla do rukou tajn policie. Po tech tdnech, tedy ji 25. 10. 1941, byl dostien gestapem, ani by mohl podat do Anglie jedinou zprvu. 2.3 Pprava operace Silver A Mezitm vak byla operace Anthropoid kvli peruen spojen se Spartou 110 odloena a pednost dostal program Silver, kter ml opt pomoci navzat z Protektortu radiov kontakt. Ji od samho potku bylo potno se tlennou skupinou. Do vsadku se hlsili vichni astnci naprosto dobrovoln a sami si mohli vybrat, s km chtj bt do nebezpen akce povolni. Prvn z formujcho se Silver A, kdo vyploval dotaznk s osobnmi daji a pnm k nasazen v specilnch kolech, byl Josef Valk11. Pedvlenm povolnm byl vyuenm koeluhem v Baovch zvodech. Jako jedin ze Silveru A neml dn jazykov zkuenosti a v kolonce jazykov znalosti dopsal pouze stroh esky12. Drobn slabina v monostech dorozumvn nezabrnila jeho asti ve vcvikovm programu a nslednm vsadku. Druh, kdo zapisoval do dotaznku sv daje, byl nadporuk Alfrd Barto13. Jeho jazykov znalosti byly vten a do kolonky tedy dodal francouzky, anglicky, nmecky a k dotazu jmna osob se ktermi chce bt pouit drobnm psmem jmenoval rtm. Valk14. V armd byl ji od roku 1935 a jako radista a parautista ml ty nejlep pedpoklady zskat ast a velen.
Vyslaka Sparta 1 byla zajitna gestapem 4. jna 1941. 19. jna 1941 byl poprv zaten agent A-54 Paul Thmmel, kter dodval informace eskoslovensk kontrarozvdce. Nejdleitj tok informac byl peruen. 11 Narozen 2. 11. 1914 ve Valaskch Kloboucch, rotmistr. 12 AMV, Silver A, sign. 3021543, kart. 21, s. 62. 13 Narozen 23. 9. 1916 ve Vdni, nadporuk.
10

20

Rozhodujc daj dopsal do dku znalost okres SR, do nho poznamenal Pardubicko (). To byl dleit fakt pro pozdj vbr oblasti, v n mla skupina operovat. V Pardubicch toti fungovaly strategicky dleit vojensk tovrny a potebm vlky byla podzena drtiv vtina jejich produkce. Rozioval se zvod na vrobu taskavin Explosia v Semtn, tovrna na vrobu liv v Rybitv, zvtovala se Prokopka, kter vyrbla granty a ani Telegrafia, je dodvala obrovsk mnostv spojaskho materilu pro frontu, nezstala pozadu.15 Vznamn komunikan uzel, kterm se vchodoesk msto bhem prvn republiky stalo, musel bt vyuit. Jestlie ml Anthropoid s nejvt pravdpodobnost psobit v Praze a Silver B na Vysoin, pak byly Pardubice idelnm mstem pro zzen velitelstv a vlakov spojen umoovalo snadn vjezd do celho Protektortu. Do Prahy trvala cesta necel dv hodiny, co byl t jeden z rozhodujcch faktor. Nesmme opomenout tak lohu Bohumila Laumana, kter se akc parautist astnil pednm dleitch kontaktnch adres, nebo prosted Pardubic a Chrudim velice dobe znal. To parautistm usnadnilo vytvoen odbojov st. Vrame se ale k dotaznkm. Jet zajmavji vyplnil svj formul nejmlad len desantu, teprve dvaadvacetilet Ji Potek16. Hovoil anglicky, francouzsky, sten nmecky a jugoslvsky a ji pesn vdl, s km chce bt do nebezpench akc vysln npor. Barto Alfred a rtm. Valk17. Tito ti mui byli ureni k dopraven a uveden do provozu nov vyslac stanice s kdovm oznaenm Libue, kter bude dodvat do Britnie co nejpesnj informace o rozmstn neptelskch vojenskch tvar, nave kontakt s odboji ze zbytk VODU, dle bude poskytovat pomoc lenm Anthropoidu a Silver B pi splnn jejich vlastnho kolu, mli vak tak sledovat kadodenn ivot v Protektortu vetn poas. Barto se ml stt hlavou cel nov zbudovan st domcch odboj i pozdji nov pchozch zahraninch parautist. Valk ml bt tm, kdo se mus pedevm postarat o zskn novch len a zajiovn sabot, a Potek, jakoto radista, dostal za kol odeslat a pijmat zprvy. Operace mohla bt zahjena. Po dvou nespnch pokusech18 o vysazen parautist, kdy letadlo krouilo a nad alpskmi vrcholky, se to napotet mlo konen podait. Ve 22 hodin 28. prosince 1941 odstartoval z letit Tangmere v jin Anglii tymotorov Handley Page Halifax pod
14 15

AMV, Silver A, sign. 3021543, kart. 21, s. 61. SOkA Pardubice, Ploha ke kronice msta Pardubic, s. 50. 16 Narozen 12. 7. 1919 ve Vranov, svobodnk. 17 AMV, Silver A, sign. 3021543, kart. 21, s. 63. 18 Pokusy o vsadek se uskutenily 7. a 30. listopadu 1941.

21

velenm kapitna Ronalda C. Hockeye. Osmilenn posdka se mla postarat o velmi vzcn nklad. Na palub bylo sedm eskch parautist. Ve skupin Anthropoid to byli rotmisti Jan Kubi a Josef Gabk, v Silver A nadporuk Alfrd Barto, rotmistr Josef Valk a svobodnk Ji Potek, v Silver B rotmistr Jan Zemek a eta Vladimr kcha. Silver B s sebou nesl tak vyslaku, ovem ta byla rozbita po seskoku a skupin se ani nepodailo navzat spojen s odbojovmi organizacemi, proto svj kol nesplnila a v dalch udlostech ohledn atenttu ji nesehrla dnou roli. erstv napadl snh velmi podstatn ztil orientaci posdky, a tak se stalo, e Anthropoid, jen opustil letoun 02. 24, byl vysazen msto vchodn od Plzn u obce Nehvizdy u elkovic, Silver A msto u Hemanova Mstce a mezi Podbrady a Mstcem Krlov ve 02. 37, a jako posledn byl vysazen ve 02. 56 Silver B, jen se namsto u drce ocitl u Kasaliek nedaleko Peloue. Let Halifaxu sledovala po dobu letu nad Protektortem velmi pesn a vborn organizovan hlsn sluba Luftwaffe, tzv. Flugmeldedienst. Zprva o prbhu letu se dostv do rukou Heydricha jet tot rno. Tak zaala trnit, avak z hlediska splnn kol spn cesta Anthropoidu a Silver A. Vydejme se za osudy vyslaky Libue a tch, kte j bezprostedn pomhali, avak i tch, kte za jej provoz trpli, ani by o jej existenci vdli. 2.3.1 Prvn kontakt s domcm prostedm Bhem skoku z letadla se skupina rozdlila. Barto s Potkem dopadli o piblin jeden kilometr dle ne Valk, ovem vichni byli stle v domnn, e jsou v blzkosti slavi. Ve skutenosti dopadli kousek od Krlova Mstce vzdlenho nkolik kilometr od Podbrad a Chlumce nad Cidlinou. Valk mus v prv ad ukrt padk a vyslaku, kter la na zem s nm. Jakmile tak uin, sm se vydv do Chrudimi, kde vak pomocn adresa ji zatenho Buri selhala, a mus tedy pokraovat na druhou. Tou bylo bydlit Adolfa vadlenky v Mikulovicch. Jeho syn Adolf vzpomn: () sestoupil z hrze a piel mezi ns kamardy se zeptat, kde bydl rodina vadlenkova. Ty samozejm ekli, e tady je syn, a ten, e vs jako dovede dom. My jsme potom li dom, cestou se vyptval na rzn vci, jak je rodina, jac jsou kamardi, jac jsou rodie, kde jsou rodie, jestli jsou zamstnni. Cestou se rozebrali dal vci, kter k rodin patili, protoe byl zvdav, jestli je skuten v Mikulovicch a jestli skuten ta rodina existuje, protoe on Mikulovice nikdy neznal a nebyl tady. () pivedl [jsem] Josefa Valka, kde jsme v rodin v kuchyni s nm mluvili. Piel dost rozmoen, ml taku, aktovku, boty byly mokr, oblek mokr. Dovnit, kdy jsem piel, nikdo nebyl doma, krom m babiky a m mlad sestry, kter bylo 6 let. Vrtila se matka. Matka potom, kdy uvidla cizho pna, snaila se ho vzbudit. Po dlouh dob se j to 22

podailo. A postavil se stranou, pedstavil se. Pro m a sestru to byla osoba neznm a byl v t dob strach o koho se vlastn jedn, protoe provokatr se v dob Protektortu pohybovala cel ada.19 To bylo prvn setkn Valka se spolehlivmi echy na domc pd. U vadlenky se prospal, pot ho vadlenka dovedl k Frantiku Valentovi20. Prv Valenta, jako jedin z cel vtve nejlpe informovanch pardubickch pomocnk, peil vlku a mohl o pbhu Valka podat nejpodrobnj informace. Valk dal Valentu o odvezen vyslaky, kter se stle nachzela v mst pistn u Mstce Krlov. Vydali se tedy spolu za Stanislavem Tycem do Drakovic, majitelem autodlny. Ten nebyl schopen auto ihned pipravit a slbil pomoc a na veer. Valk se vadlenkou uznali, e by to mohlo bt pli nebezpen prodlen, a oba se vydvaj do Pardubic, asi na doporuen vadlenky, a kontaktuj uitele Janka v Pardubicch. Jejich prosbu o pomoc pijal a odjel s nimi vlakem do Podbrad, kde koupili san a odeli hledat msto pistn. Nali jej a vyslaku tak. Kdy vak poznali, e jej pevezen na sanch by bylo pli nebezpen, ponechali ji v hostinci21, kter je poloen na silnici mezi Chlumcem a Podbrady. Museli se vrtit zpt do Pardubic a zde sehnali autodopravce, jistho Balcara. Ten ovem nevdl, co vlastn pev. Tak se vyslaka dostala a do bytu uitele Janka v Pardubicch. Jet t den se vrtili zpt k Mstci automobilem Frantika Hladny, aby odvezli zbylou st vstroje. Ne ve mohli vzt najednou, proto se vrtili jet i nsledujc den, tj. 30. prosince 1941, vozem, kter vlastnil a dil Stanislav Tyc. Na mst vak shledali, e tam, kde mla bt ukryta jet leteck kombinza a poln lopatka, nen vbec nic. Jeli jsme tam(Podbrady), zase jsem nevdl pro co. Akort mn bylo stran divn, e mj otec, akoliv to byl automechanik, si tam nechal cel den opravovat auto. 22 Zbvajc dva lenov vsadku, a sice Barto a Potek, zakopali padky a vydali se do blzkch Hoalovic, kde pespali v byt dcho uitele. Jet t den, tj. 29. prosince 1941, se oba vypravili do Pardubic, tedy do jedn z mstskch st Studnka. Zde toti bydlela uitelka Vra Junkov, bval Bartoova ptelkyn. Barto okamit dv o sv ptomnosti v Protektort vdt sv mamince do Pardubic Antonii Bartoov: Dne 28.

Frantiek DOSOUDIL, Pardubick pamtnk Zmeek a zpravodajsk vsadek Silver A, Pardubice 2003. Videozznam 40 min. Svdek Adolf vadlenka, syn spolupracovnka Silver A Adolfa vadlenky. 20 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Frantika Valenty z 22. kvtna 1945, s. 73. Valenta byl jednm z mla ze zatench spolupracovnk Silver A, ktermu se podailo pet vlku. Po pokusu o sebevradu v ervnu 1942 byl hospitalizovn v pardubick nemocnici a v z 1942 pevezen do psychiatrick lebny v Nmeckm (Havlkov) Brod, kde dky pi lka peil vlen konflikt. 21 Domnvm se, e se jedn o obec Lovice, kter je nejblim mstem od msta dopadu mezi zmiovanmi msty. 22 F. DOSOUDIL, Pardubick pamtnk, Svdek Ji Tyc, syn Stanislava Tyce, blzkho spolupracovnka Silver A.

19

23

prosince23 asi v 10 hodin veer oznmila mi pan Bartoov, e pijel jej syn Frda. Tuto zprvu pinesla pan Bartoov slena Vra Junkov, uitelka ze Studnky, spoluaka a ptelkyn A. Bartoe.24 Oba mui strvili noc u Junkov a Potek dostal od svho velitele ti dny dovolen, aby mohl odjet ke svmu otci a k Plzni. Sm Barto odjel do Libomlic nedaleko Chrudimi k pbuznm. 1. ledna 1942 vyrazil Barto na zchytnou adresu ke vadlenkovi, ale nikdo nebyl doma, proto se vypravil jet k Valentovi. Zde se schz s Valkem. Desant je kompletn. 2.3.2 Spekulace o umstn vyslac stanice Libue Vyslaka sice byla bezpen ukryta, ale musela bt uvedena co nejdve do provozu, co by pmo v Pardubicch bylo znan riskantn. Pokyny dan v Anglii jasn oznamuj, e mus zahjit vysln do 17. ledna, dokdy byl udrovn nepetrit odposlech na pijmacch stanicch. Pot by, akoliv by radiotelegrafist v Britnii byli stle na pjmu, byl vsadek povaovn za nespn. asu do vypren termnu bylo zatm dost, ale nikdo nevdl, jak dlouho me hledn krytu trvat. Jet 1. ledna se Barto rozhoduje, zda nejdve nalzt msto, odkud by se dalo bezpen podvat zprvy do Anglie. Odjel tedy do Barchova k Novmu Bydovu, kde ml velkostatek jeho kamard z vojny Hladk. Ten pravdpodobn s umstnm vyslaky souhlasil, a Barto se tedy vrac spokojen zpt: Kdy se pak vrtil Barto zpt a sdlil nm toto rozhodnut, mn, vadlenkovi a Valkovi, rozmluvili jsme mu to, ponvad se kalo, e matka tohoto Hladka se stk s Nmci a dle pak, e msto je nephodn, ponvad je blzko letit, kde by byla snadn kontrola se strany Nmc.25 Barto dl dosti ukvapen zvry. Natst byl pesvden ostatnmi leny, aby nebyl pevoz k Hladkovi uskutenn. Ovem vybrat vhodn msto pro vyslaku byl kol snad nejt a zatm nebyl k dispozici ani pechodn kryt, kde by mohla bt stanice uvedena do provozu. 2.3.3 Rozen okruhu spolupracovnk a pevoz Libue do lomu Hlubok Bylo bezpodmnen nutn vydit nov platn doklady. Dky Jankovm kontaktm na ednky nemocensk pokladny v Pardubicch Jaroslava orma a Antonna Pitoru zskali
Toto datum je s uritost myln. Jak jsem ji pedeslal v vodu, let zachytila nmeck leteck sluba v noci z 28. na 29. prosince. Tud asovmu harmonogramu odpovd a den nsledujc, tj. 29. prosinec. 24 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, k. . 82, Vpov Boeny evcov bez datace, s. 78. evcov byla sousedkou pan Bartoov a o akci se od n dozvdla.
23

24

pracovn knky. Vystaven obanskch legitimac zajistil starosta z Opatovic nad Labem Jan Jozf, Janek zase doklady pracovnho adu z Holic a kestn listy obstaral Barto u evangelickho fare z Blho Podolu. Zamstnn nakonec zajistil opt Janek. Valk dostal msto praktikanta v hotelu Veselka v Pardubicch, jeho majitelem byl Arno Kol. Toto zamstnn mlo vhodu i nevhodu. Do Veselky chodili jako velmi ast host pslunci pardubickho gestapa. Dokonce obas zavtal i sm Walter Lehne, po Gerhardu Clagesovi druh nejvy pedstavitel mstn sluebny tajn policie. Parautist tedy riskantn potali s faktem, e by nikoho z Nmc nenapadlo, e by se zahranin odboj odhodlal piblit tak blzko to byla vhoda. Nevhodou bylo, e Valk sice mohl rozhovory gestapk poslouchat, ale jak vme ji z vodnho pedstaven Valka, nemohl jim rozumt, jeliko nmecky nehovoil. Barto se stal zamstnancem v pojiovn Sekuritas v Pardubicch, co umoovalo znanou mobilitu po okol, a Potka zamstnal Frantiek Vako jako nonho hldae v lomu Hlubok, jeho byl vlastnkem, vzdlenho pouhch 400 metr vzdunou arou od osady Leky. To jet nikdo netuil, e se Hlubok stane i mstem prvnho provozuschopnho krytu vyslac stanice. Jako sprvce tohoto lomu pracoval Vakv bratr Jindich, bval Bartov kamard z vojny. Vsadki dostali nov jmna. Z Alfrda Bartoe se stal Josef Motyka, Josef Valk se pejmenoval na Miloslava olce a Ji Potek na Aloise Prochzku. Bhem nkolika dalch dn Barto kontaktuje i nadporuka Krupku, kter tak, jako Bartoova matka, bydlel v Pernerov ulici v Pardubicch. Okamit dostv koly a zapojuje se do akc. Dal pomocnci pichz krtce po Krupkovi. Ludvk Balcar, obchodnk bydlc Na Skivnku v Pardubicch, Karel Pokorn z Trnov a ednk v Explosii Jaroslav Dvok z Doubravice. Vichni s sebou pivd i sv manelky. Valk zase zskv veledleitou spojku: Valka jsem seznmil s uitelkou Ludmilou Malou, bytem Pardubice, u leg. parku, ponvad chtli mt byt blzko u ndra. Uitelka Mal starala se o cel zaopaten a krom toho obstarvala spojen mezi Prahou a mezi celou skupinou ilegln.26 Na dost Valka odjd k jeho matce v polovin ledna vadlenka do Smoliny v Beskydech: Pedal jsem tam dopis od Valka a sjednal schzku s jeho matkou a Valkem do Brna na pt nedli. Asi za 14 dn nato, pijel Valkv vagr a bratr do Mikulovic na moji adresu.27 Skupina se rychle roziuje. A zskv nov stoupence, jen co je vyslaka odvezena z Pardubic. K tomuto odvozu bylo pouito Vakova nkladnho auta z lomu. Vyslaku
25

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, k. . 82, Vpov Frantika Valenty z 22. kvtna 1945, s. 73. 26 Tamt.

25

doprovzel i Barto. Tak se Libue dostv na venkov, do mal vesnice Mietic, vzdlen piblin 30 kilometr od Pardubic a pouh dva kilometry od Lek. 2.4 Leck odbojov skupina V roce 1941 byla Rudolfem Choutkou ze Skaly (bvalm nadporukem s. armdy), toho asu obchodnkem s ltkami, zaloena mal odbojov skupina. Choutka se snail zapojit spolehliv spolupracovnky a k pasivn asti zskal i vrchnho etnickho strmistra Karla Knze z Vrbatova Kostelce28, se kterm hovovali na politick tmata. Na Lekch, tedy v rajonu strmistra Knze, vznik ji krtce po zatku okupace jin odbojov buka nazvan podle svho zakladatele ENDA: Jako prv pichz s nvrhem enda Bure z Lek. Sdlem tto skupiny jsou Leky, pozdji je navzno spojen na majitele ulovch lom Frantika a Jindicha Vako. () z Lek jest navzno spojen do irokho okol. Zbran a ostatn materil jsou po ruce. Leky jsou snad na prvnm mst, kter navazuje spojen se zahranim. Ve pokrauje slibn. Navzno jest t spojen na etnickou ptrac stanici v Chrudimi, kde v r. 1940 dochz k zaten nkolika len. Pro nedostatek dkaz vak dochz k jejich proputn a tak se pracuje dle.29 Jak uvd jeden z povlench vyetovatel, ml enda a dvacet pt len, jejich hlavn npln bylo vzjemn pedvn informac z londnskho rozhlasu.30 V dnm ppad se nejednalo o akce vtho vznamu. Mezi pipraven odboje tedy patil majitel lomu Hlubok Frantiek Vako z Pardubic, jeho bratr a sprvce tho lomu Jindich Vako (bval poruk s. armdy) z Mietic, dle mechanik lomu Hlubok Karel Svoboda z Mietic (bval letec s. armdy) a soukrom autodopravce Vincenc Bure z Lek. K ve jmenovanm se pipojili obyvatel leckho mlna, tedy mlyn a majitel Jindich vanda, jeho vagr Josef ulk a etn lomu ernk, kter byl v tsnm sousedstv s leckm mlnem, Milo Stantejsk. K tmto mum musme pipotat i jejich manelky, tedy enu Frantika Vako Marii, Bertu Svobodovou, Frantiku vandovou, Marii ulkovou a Frantiku Bureovou, kter byly bu okamit nebo v prbhu jara do fungovn skupiny zapojeny. Po pchodu parautist se o jejich zpravodajskm kolu bhem nkolika msc dozvdaj i zbyl obyvatel mlna, tzn. sta manel ulkovi, star pomocnk Pila a mlad mlynsk ue Pavli.
Tamt. Vrbatv Kostelec je vzdlen od Skaly piblin 2 km, Leky piblin 6 km, Mietice 8 km. 29 NA, MV-L, C 6178, Leky, Povlen vpov Jaroslava Kotba, vrchnho inspektora kriminln policie v Chrudimi bez datace, bez strnkovn. 30 AMV, St gestapa, sign. 32541, s. 26.
28 27

26

Hlavn organiztoi tedy vanda, ulk, Svoboda i Knz maj mlad rodiny a od samho zatku museli vdt, jak velk riziko podstupuj. V szku dali nejen ivoty sv, ale i ivoty svch nejblich. Je pravdou, e svdectv velkovskho fare Krle, ke ktermu se dostaneme pozdji, vypovd o naivnch pedstavch nkterch len endy o okupan moci. Ale zpt k rodinnmu zzem odboj. vanda se pyn malou tm tletou Emilkou a dvouletou Bohumilkou, ulk dvouletou Jarmilkou a jet ne ron Marukou, Svoboda m ji trnctiletou dceru Vru a Knz dva kluky, estnctiletho Karla a tinctiletho Jaroslava. Jindra Vako a jeho pan ekali rodinu na konci ervna 1942. enk Bure s enou Frantikou zatm rodinu nemli, mon chtli jen pokat ne enda dostav v Mieticch dm a budou se moci odsthovat z chalupy Bohovch, rodi Frantiky. K tmto odvnm je nutno pipotat jet bvalho etnka stanice ve Vrbatov Kostelci, od roku 1941 ji lena kriminln policie v Chrudimi, strmistra Kotba, blzkho ptele Karla Knze. Ten ml pod kontrolou nkter stejn smlejc kolegy na chrudimsk etnick stanici. Kotb netuil, e je v Lekch umstna vyslaka, ani nevdl o parautistovi. Pedval vak Karlu Knzovi, eku Bureovi a nkdy bratrm Vakovm informace o nlad obyvatelstva, o vojenskch transportech a fotografie uteenc z e, ke kterm ml na chrudimsk sluebn pstup.31 Vdl, e se skupina okolo Knze schz ve mln u vandy, neml vak tuen, jak rozshl organizace pod Knzovm vedenm pracuje. 2.4.1 Zprovoznn vyslac stanice Libue Prvn nedli32 v lednu r. 1942 pivezl autem pan Vako Jiho Tolara (Potka) i s vyslac stanic. Tho dne ji namontoval mj manel ve strojrn kamenolomu a ji tetho dne po namontovn dostali spojen s Angli.33 Tolar byl ubytovn u ns a kad den veer od 22 hod. do rna do 5 hod. spolen s mm manelem vyslali ve strojovn.34 Aparaturu bylo nutn dostat co nejrychleji z Pardubic od Janka a o jejm konenm umstn se rozhodovalo a v Mieticch. Ty byly svoj polohou velice vhodn. Kontakty Vak na spolehliv stoupence v tto oblasti byly vynikajc, a navc na etnick stanici ve Vrbatov Kostelci, do jejho rajonu Mietice spadaly, byl vrchn strmistr Knz, co de facto vyadilo policejn orgn , je
AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Jaroslava Kotba z 24. ledna 1968, s. 72. Prvn nedle roku 1942 nese datum 5. ledna. 33 V noci z 8. na 9. ledna 1942 skuten zachytila Britnie signl vyslaky, nedostala vak dnou konkrtn zprvu. 34 Ladislav MA, Leky. Vrada mu a en. Odvleen dt do ciziny. Srovnn osady se zem, Praha 1947, s. 62. Vpov manelky Karla Svobody, Berty Svobodov, kter byla vyslechnuta v roce 1945. Tuto movu prci povauji za nejkvalitnj z prac, kter byly k vyplen obce Leky vydny. Autor byl policejnm inspektorem MV a cituje dokumenty a svdeck vpovdi k tto udlosti. Mohu sm potvrdit tm, e adu z nich jsem osobn v AMV a NA etl. Proto povauji citace za nejve vrohodn.
32 31

27

ml bt prodlouenou pa okupan moci, z jeho innosti. Uvdomme si, jak mli parautist tst, e se jim naskytly takov podmnky krytu. Vdy v policejnch slokch bylo obrovsk mnostv spolupracovnk gestapa - v nedalek Prosei byl velitel etnick stanice ve spojen s tajemnkem gestapa Prausem, tbn kapitn Petrovick z te stanice byl ve spojen s vrchnm tajemnkem Oto Schultzem, poruk etnictva Tepl z Litomyle byl ve spojen s pozdjm komisaem gestapa Fritschem a v nedalekm Hlinsku byl zarytm stoupencem okupant a nacistick mylenky velitel etnick stanice Kudrnatsch.35 Ve stejn den, kdy byla pivezena Libue, byla z Prahy odeslna vem etnickm ptracm stanicm v Protektort tato zprva: Bute nenpadn, le pozorn sledovny ve vech obcch celho Protektortu osoby, kter do t kter obce pily po 29. prosinci 1941, bu pln jako ciz, nebo tam pily znovu po del pestce /2 a 3 roky/, tam se zdruj bu dn pihleny nebo i nepihleny, nemaj zamstnn a pes to maj dostatek pennch prostedk. Jmna takovch osob bute pslunmi etnickmi stanicemi hleny pmo stednmu etnickmu ptracmu oddlen, proti osobm samm vak nebudi zakroovno a nikterak nebute upozorovny na pihlaovac povinnost, nejsou-li pihleny.36 Knz evidentn nesml rozkaz splnit. Avak musel mt jistotu, e ani ostatn lenov ptrac stanice nebudou pli horliv ve sv prci. Leden a potek nora hrl vrchnmu strmistru do karet, protoe na stanici konali slubu z pti etnk pouze ti, a sice samotn Knz, tbn strmistr Frantiek Brk a strmistr Josef Lorenc. tbn strmistr Jan Pavlk byl od jna 1941 a do 19. ervna 1942 na kolen v Praze a tbn strmist Alois Plaek byl od 9. nora a do 1. ervence 1942 na soustedn v Hornm Bradle. Akoliv o ptomnosti Jiho Potka-Tolara vdlo do vyplen Lek vech pt strnk, ti dva chybjc mli v ppad zaten alespo njak alibi. Zatm nikdo ze skupiny neml pedstavu, kde by bylo nejvhodnj msto pro vysln, jeliko vyslaka musela mt dostaten pvod elektrick energie. Bylo vytipovno nkolik kryt:()Kdy jsem vstupoval do oznaenho domu37 otevral Karel Svoboda prv dvee do sn a hned mi kal, e chtl prv jti ke mn a pozval m do svho bytu. Svoboda byl velmi vn a kdy jsem se posadil pravil mi: Podej mi ruku a dle ekl: Znm t jako dobrho echa a dobrho chlapa v mme tady vyslaku. Manelka Karla Svobody, kter byla ptomn k tomu dodala: Ne abyste nco nkde ekl, vechny by ns zastelili! Na to se m Karel Svoboda zeptal a dal m o radu, kam by se mla vyslaka umstiti a t
35 36

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 55. M. BURIAN, Atentt, s. 49.

28

mi ekl: Vm e jsi tak telegrafista. Dle se ptal, zda-li by nebylo msto pro vyslaku u ns nebo u hajnho Hudce. ekl jsem mu, e ve vesnici to nebude vhodn, e pijde mnoho lid a dnmu nelze vit a navrhl jsem, e by se vyslaka mohla umstit v lom. Svoboda s tm souhlasil a pi tom mn ekl jet, e vyslaka byla shozena nkde u Peloue a parautista, kterho Svoboda jmenoval Lojza, e se zdroval u sprvce lomu Jindicha Vako. Kdy jsem odchzel ekl mi Svoboda, e a m bude teba tak mn ekne. 38 Potek se snail navzat spojen od noci z 8. na 9. ledna, ovem stle nedostval dnou odpov. Neopraviteln zvada by naprosto zniila plnovan cle vsadku: Vyslaka vak mla njakou poruchu, a proto pijel jet jeden mu z Pardubic39 a spolen jsme se snaili aby vyslaka fungovala. To se nm tak podailo, o em jsme se pesvdili, kdy jsme na moj pijmac stanici na krtkch vlnch zachytli o tom zprvu. Pak vyslaka ji bezvadn fungovala. Dal akci provdli ji parautist. Svoboda chodil ve dne do prce a veer s parautistou do strojovny, kde musel postavit antnu a zapnout stanici na proud.40 V noci ze 14. na 15. ledna je zahjeno pravideln vysln s ji opravenou a dobe fungujc Libu. Do Londna se dky rostouc sti zvd dostv stle vt mnostv veledleitch informac. Knz, jen byl hlavn spojkou mezi malou Choutkovou organizac a ENDOU, si Choutku testuje a d ho o pomoc pi dodvn zprv, kter, jak mu nazna, m monost poslat do zahrani. Pozdji mu sdl, e parautista se jmenuje Lojza, byl dopraven vzdunou cestou do okol Pardubic a e se obas zdruje v Lekch u mlyne vandy a v lomu u sprvce Jindicha Vaka, nebo tam zamstnanho strojmistra Svobody.41 A v tuto chvli se Choutkova strana dozvd o ENDOVI. Nakonec zavede Knz ve druh polovin ledna Potka k Choutkovi do Skaly a oba je seznm. Potek tam jet t noci pesp a od tohoto okamiku ji chod pravideln po nkolika dnech pro informace sm pmo k Choutkovi.42 Bylo teba vyeit jet dal problm, a sice v bezpenm dovozu zskanch materil od Bartoe z Pardubic do Hlubok. V tuto chvli mohl dosti vrazn pomoci ji ve uveden Vincenc Bure, majitel autobusu, kter konal pravideln dopravn spojen mezi Mieticemi, Chrudim a obas Pardubicemi. Je pravdpodobn, e k podobnmu elu byla uvna i auta Vak z lomu, ovem nikdo z idi v t dob o parautistech nevdl a u vbec netuil, jak
Manel Svobodovi bydleli ve rodinnm dom v Mieticch .p. 58. Obvali pouze dv mstnosti. Dal mstnost byla Jindicha Vako. Ten se bhem jara odsthoval prv k Holubovi do Dachova. 38 AMV, St gestapa, sign. 3051975, kart. 6, Vpov Bohuslava Holuba z 2. z 1945, s. 86. 39 S nejvt pravdpodobnost se jedn o Frantika Valentu, majitele bytu v nm je ukryt Valk, kter byl na vojn tak telegrafistou. Vylouit nememe elektrotechnika ing. Alvna Paloue z Pardubic. 40 AMV, St gestapa, sign. 3051975, kart. 6, Vpov Bohuslava Holuba z 2. z 1945, s. 86. 41 AMV, St gestapa, sign. 32541, kart. 6, Vpov Jaroslava Choutky z 23. listopadu 1967, s. 20.
37

29

nklad pev. Nemme tud o takovm vyuit dn pm zprvy. Tet nejastji vyuvanou monost dopravy informac byl sm Potek, kter asto jezdil do Pardubic a zskval potebn informace pmo od Bartoe. Barto s Valkem byli umstn vyslaky zkontrolovat a poradit se na dalch postupech: Valk a Barto byli nkolikrt na nvtv u Tolara, ale nikdy nebyli ptomni vysln, nebo se zdrovali v Pardubicch, kde byl jejich tb.43 2.4.2 Psoben desantu v Lekch a jeho vnmn mstnm obyvatelstvem love, co ten Svoboda, to bych rd vdl, co on to sem chod dlat. V zim prost, zvje, vechno zameten, snh a tady m lpoty a Svoboda byl v lom. Co sem chod dlat? Co tady dl? Toho si lidi vimli a to m na to upozornil taky Hronek. A on Svoboda i sm dal najevo, prozradil, e tam byl, e se el podvat. Ale vysvtloval to jenom starost a p, abychom byli pipraven, aby bylo vechno v podku. A nebo, e si udlal vychzku.44 Dlnk v lom Hlubok, Josef Bure, bratranec Vincence Buree, tmto zpsobem popisuje prvotn podezen, kter se obecn mezi ostatnmi zamstnanci ilo. Samozejm nemohli sv tuen dvat nijak oteven najevo, ale jak svdek dle popisuje, ostatn, kte si podobnho chovn tak vimli, si kladli podobn otzky. Parautist sv toit stdali. Vytvoili si adu kryt, kde mohli relativn v klidu pracovat. Stdn byt bylo dleitou soust konspirace. Po dopaden vech t parautist a provedench vslech tch, kte jim pomhali, bylo gestapem zjitno 23 kryt. Ale pi pesunech byl dky ast mobilit takov lovk daleko npadnj v mstech, kde njak vrazn pohyb cizch obyvatel nebyl pli ve zvyku. V malch vesnicch jako byly Mietice, Leky nebo Vrbatv Kostelec se soused velice dobe znali, a tud bylo npadn, e do t doby nevdan nvtva se zdr nkolik dn, pak zmiz, opt se objev na pr dn, zase odjede. Uvdomme si, e jde o dobu Heydricha a gestapa a konfident. Mli jsme tady toti parautistu Jiho Tolara v Pardubikch. V domku m matky Boeny Hovorov slo 110. Tohoto parautistu k nm pivedl ednk nemocensk pojiovny Jaroslav orm, kter u ns bydlel v polovice nora a bydlel u ns eknme a do toho eknme 20. ervna. Nkolik dn byl u ns potom zase odjel. Vtinou jezdil na kole. My sme

Tamt. L. MA, Leky, s. 62. Vpov Berty Svobodov, vyslechnuta v roce 1945. 44 Oral history, svdek Josef Bure, nar. 1922, audiozznam z 26. 8. 2004. Bure byl zamstnn v lomu Hlubok od jara 1941 do lta 1945. Byl pmm podzenm Karla Svobody.
43

42

30

se ho nikdy neptali, on nm taky nekal. Kdy k nm piel, tak ns podal, abychom se ho na nic nevyptvali. e to je pli nebezpen.45 Potek-Tolar-Prochzka byl ubytovn v Mieticch u Svobodovch, pozdji se pesthoval do mlna, pak ml dal kryt u Hovorovch a u sleny Junkov v Pardubicch nebo na sdkch v Bohdani. Tedy dosti asto se sthoval a s nm obas i vyslaka. Cel leck skupina se schzela u vandy ve mln. Jak popisuje strmistr Brk, chodili tam Vakov, Svoboda, ulk, Knz, on sm i Potek hrt karty.46 T poslouchali kad den ciz rozhlas na nepihlenm ulkov rdiu.47 Na sv Kennkart ml Potek jako oficiln zamstnn uvedeno, e je uitelem z Pardubiek nebo tak nonm hldaem v Hlubok. Tak byl tak bn pedstavovn a to jet s dodatkem, e je pbuznm rodiny mlyne. Na tom by nebylo nic zvltnho, ale pro obyvatele z okol byl tento nov, sympatick a stle usmvav mladk dobe znm:Potka, toho pamatuji, kdyby proti mn el, tak bych ho ihned poznal. My jsme nevdli, e je to parautista, ale pr pbuznej (!) ve mlejn. No a ten chodil takhle normln po okol. Ml na sob vtinou usk, klobouek malinko ke stran nosil, thlej, sp hubenj lovk. Pamatuju, e chodil kadou nedli do kostela k nm na Velkov. Tenkrt jsme nevdli pro, to a te po letech, ale stle ml jednu ruku v kapse. Moje domnnka je, e tam nosil zbra.48 Tedy zopakuji-li ti tvrzen, pak byl Tolar v och obyvatel hldaem, uitelem nebo pbuznm nkoho z mlna nebo vechno dohromady. To byla veobecn rozen identifikace novho obyvatele. Tyto ti totonosti ml po celou dobu pobytu v Mieticch a Lekch. Existuje vak jet dal svdectv troku zmnnho povoln: Ten Potek, ten peci, j nevim, kde tta [vrchn. str. Karel Knz] tenkrt sehnal uniformu, a chodil s nm. Tady (v Mieticch) prochzel. Vyloen byl Potek obleenej do uniformy etnick. A byl tady. Dda povd: Ty m novho etnka? () To mohlo bt na jae nkdy, bezen, duben. Protoe u ml uniformu. Snh ani nebyl. To mohlo bt v dubnu.() J sem ttovi kal, kdes ho vzal. [pozdji vyprvl ddeek Jaroslava Knze] On ve skupin nebyl. Tak mu to ct nemohl. O tomhle vbec nen nikde zmnka. 49 Udlost se odehrla kousek od nvsi v Mieticch, naprosto neskryt ped zraky soused. Je nepravdpodobn, e by si novho strnka nikdo dal neviml nebo by mu jeho nov
F. DOSOUDIL, Pardubick pamtnk Zmeek, Praha 2003. Svdk Frantiek Hovora, syn Boeny Hovorov, blzk spolupracovnice Silver A, zastelen na Zmeku 2. 7. 1942. 46 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Frantika Brka z 23. ledna 1968, s. 74. 47 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie opis a doplnn, s. 127. 48 Oral history, svdek Josef Vek, nar. 1926, audiozznam ze zimy 2001-2002. 49 Oral history, svdek Jaroslav Knz, nar. 1929, syn vrchn etnickho strmistra Karla Knze, audiozznam z 3. ervence 2004.
45

31

povoln nepilo podezel. Vzhledem k tomu, e v Mieticch byli minimln dva50 z oban leny Vlajky, v Hln jeden oban51, ve Skale u Vrbatova Kostelce tak jeden52 a v Devei dal ti53, znamenalo takov pevleen dosti velk hazard. Stle mi vak chyb dvod, kter Knze vedl k zapjen uniformy. e by jenom spolen monitorovali okol nebo se snad jednalo o pokus optovn zmnit Potkovu identitu? Kdo vak ml o existenci vyslaky ji vcelku jasn informace bylo gestapo. Velmi asto hldkovala tajn policie v okol. Projdli vesnicemi nebo proltali nad okolm a snaili se zamit vysln: Ji v zim ke konci roku 1941 se kalo, e auto a letadlo s antnou hled nkde v okol tajnou vyslaku.
54

Jakmile poala tato vyslaka vyslati a kdy Nmci

zachytili jej vysln, tu seznali, e ona vyslaka nebude daleko umstna od Pardubic. Proto do zdejho okol pijdlo gestapo z Pardubic velmi asto, za elem sledovn a zjiovn, kde vyslaka by mohla bti umstna. Mimo toho, podle udn obyvatelstva, byli vidni u Lek rzn mui, kte pozorovali osadu Leky a jej okol. Tito neznm mui byli pravdpodobn konfidenti, kter sem pardubick gestapo vyslalo na zvdy.55 Pesto vak ji gestapci dokzali urit alespo oblast, ve kter se vyslaka nachz. Uren byl trojhelnk Slatiany Nasavrky - Skute. Prv ve Skuti bylo vojensk letit a letouny asto pronikaly do vzdunho prostoru nad Velkovem, Mieticemi a Leky, take se Barto umstnm vyslaky do lomu Hlubok letiti a nebezpe z nho plynoucho nevyhnul. Krtce ped zatknm v Lekch, tedy potkem ervna, se na Hlubok roziuje nov zprva. Nkolik kamenk se v odpolednch hodinch vracelo dom ze Velkova do Lek a do Dachova. Za hospodou ve Velkov zaboili doprava a li pinou mezi poli, kter je dovedla k lesu. Asi naply cesty protk lesem potok, kter vyvr kousek pod hrz Hlubok. Dno tohoto potoka bylo kameny vydldno pro pejed ebik a vlevo asi dva metry od nj byla kamenn lvka pro p: To echo, podle njakho oznaen, jak si zamovali to msto, tak jeden kamenk piel na to, e to je znaka zamovac. On to byl radista na vojn no a tak upozoroval na to, e to je takov divn. () To byl njakej Franta Dachovskej56, chodil do Hlubok, dlal starostu. On byl radista na vojn. No jak se lo na Leky po t cest od ns, tak tam byla njak znaka namalovan s njakm oznaenm,

50 51

Z vyetovn Ministerstva vnitra z roku 1945 se jednalo o Vlastu Markovou a pekae Stehna z Mietic. Jaroslav Lacman z Hlny. 52 Karel Novotn ze Skaly. 53 Karel Andrk, Antonn Vako a Jan Josef Polk z Devee. 54 Farn kronika mstyse Velkova, vpov fare Krle z roku 1950. Bez slovn zadnch stran. 55 SOA Zmrsk, Gestapo, kart. 2, Hlen vrchnho strmistra Blaka z 14. dubna 1947, s. 62. 56 Frantiek Dachovsk, starosta Mietic, sehrl dleitou lohu 24. 6. 1942 pi vyplen obce, kdy musel zabezpeit uskladnn invente.

32

smrem, jak to tak njak zamovali. Nevm jak pstroje. Take zaalo se tam o nem vdt. 57 Nyn byly pedneseny tyi nepli znme ppady, pi kterch zskvali nezasvcen obyvatel urit podezen. Zstvali, natst pro odboje, pouze pi tichm dumn a nikdo se nesnail na vlastn pst zjiovat, co Svoboda v lom dl, co znamenaj podivn auta s vojky se sluchtky na uch nebo koho a co konkrtn oznauje podivn znaka. 2.4.3 Dti v roli aktivnch pomocnk a svdk Mezi Mieticemi, pop. Leky a etnickou stanic ve Vrbatov Kostelci bylo nutno penet vzkazy. Vrchn strmistr Knz si nael pomocnky, kte samozejm netuili, e vlastn pmo pomhaj pi jedn z nejvtch vojenskch akc odboje. Penst kousek papru s poznmkou nebo vydit stn vzkaz pece nebylo nic patnho a nikoho by nenapadlo hledat podobn vzkazy u dt a mladistvch. Vzpomnka pana Knze na jeden z otcovch pokyn: () vm jako kluk, e chodil k nm [Ji Potek - Tolar] do Kostelce do bytu za ttou, e se tam seli. A takhle byl a tta mn povdal: Jro, jede vlak, b k vlaku a dvej pozor, a k nm nikdo nechod. Kdyby nkdo el, tak honem pibhni. On to byl takovej pknej, ernej chlap. Na schodech, jak tta povd: Jardo utkej, jede vlak, tak utkej. My si tajhle zajdeme s pnem. Kdepak mn nemohl vc ct. Kdyby nkdo k nm el, tak nm dej hned vdt. 58 Jaroslav tak pedval vzkazy do mlna i dalm osobm: Tta poteboval zprvu. J nic nevdl, pochopiteln, tinctiletej kluk ze koly. Tajhle m nco, prosim t, dojdi do mlejna a dej to panu vandovi a nashledanou. To chodil tam taky Tsko z Kostelce. Doleal taky. () Tomu u bylo dvacet let. Dneska u tinctilet vd, ale tenkrt. 59 Jet dleitj lohu sehrval, ve vpovdi Knze, zmiovan Josef Doleal. Bydlel v Habrovi v chalup, kter bvala pvodn mstem obecnho adu, jeho pednostou byl ve 30. letech 20. stolet jeho otec. Strmistr Knz bral dvacetiletho Josefa nkolikrt s sebou na rozcest od Dachova k lomu Hlubok a dal mu kol hldat. Ale co hldat?: Byla u jarn doba. Nebyla zima. Nechalo se tam vydret. Podal mi baterku a k: Kdy pjde nkdo cizej, naprosto cizej, koho nebude znt z okol, tak se s nm bav a dej vdt. Teba se podvej kolik je hodin. Aby zaregistroval svtlo [baterky]. ()Tak tam v tch mstech. Po tom mst sem proel prkrt. Ne e bych tam svtil, kdy chodili ty lidi z toho biografu [v obci Dachov

57 58

Oral history, svdek Josef Vacek, nar. 1926, audiozznam zima 2001-2002. Oral history, svdek Jaroslav Knz, nar. 1929, audiozznam z 3. ervenec 2004. 59 Tamt.

33

byl v provozu letn biograf pozn. autora] , to ne. Ale prost, kdy u nastal odchod tch lid, kdy u nastal ten klid non, tak sem tam tu hodinu byl a potom se ke mn otec[Karel Knz] vrtil a skonilo to. ()V t dob sem nemoh vdt, jestli nkdo bere vobil. Nebo jestli tam nkdo leze. To sem nemohl vdt, jestli pan Knz nkoho nehled. To sem nemoh vdt, on se mn nesvoval. 60 Dal stpek, ale dleit stpek, pikld pan Polkov. Vyprv o jedn zvltn nvtv Svobody v jejich rodinnm domku v Mieticch: Tatnkovi ekl: Franc, musim ti ct, e tady mme v rajonu, e ve mlejn jsou parautisti a e kadej veer vyslaj. e vyslaj do Anglie. e se jim ten prvn rozhovor, co se pokusili navzat, e se jim nepodail, ale hned druh den pot, e mluvili s tm vedenm parautist v Anglii. A n tatnek mu ekl: Karle, rny bo, tohle ale vbec nikomu nekejte, protoe v, co by se mohlo stt. V, jak jsou Nmci precizn na odposlech. A pan Svoboda kal: J Franc, to my vme, ale my mme lidi, kter to jako hldaj. N tatnek to vdl, e vyslaj. () A taky kal, e hned jak volali napodruh, tak e je pozdravil pan prezident, e jim podkoval za jejich innost. Tohle tenkrt pan Svoboda ek naemu tatnkoj. () Utkvlo mi to v pamti, nato kdy tatnek povdal: Ale Karle, mli byste dvat vt pozor, protoe u se o tom jako dost mluv, e se tady nco dje. A v jakou maj Nmci techniku.61 Posledn vtou se potvrzuje vdom o odbojov innosti v okol Mietic. Tento rozhovor vak slyelo trnctilet dve! A bylo jakkoliv spolehliv, vdlo a pli mnoho. Byla tak ohroena jet i dal rodina, kter se akce astnila pouze pasivn. Skuten zsadn neopatrnost a hrub poruen konspirace. 2.4.4 Roziovn st odboj v blzkm okol Lek Svoboda tak zabhal do dosti nebezpench rozhovor. Pravdpodobn si sondoval, kdo z dlnk v lom by jet teoreticky mohl bt zskn pro spoluprci nebo v ppad, e by se omylem nco podstatnho dozvdl, alespo nebyl nebezpen: Vyvolval rozpravu na tma odboje z Moskvy nebo z Londna. O tom mluvil, o parautistech a shozech, e jsou. Ale njak konkrtn zmnky, e nco v nebo e nco existuje v tsn blzkosti, toho se vyvaroval. Mluvil v souvislostech na podporu toho odboje. Ale to se mluvilo ovem jen mezi lidmi dvrn znmmi. To se zase nikdo nesvoval. Protoe tam bylo dost ppad z Mietic, protoe kvli en rozhlasovejch zprv a poslouchn to odnesli trestem. To byl teba bejvalej uitel a starosta Mietic Blatnk.62

60 61

Oral history, svdek Josef Doleal, ro. narozen 1922, bytem Habrove, audiozznam 5. ervence 2004. Oral history, svdkyn Jaroslava Polkov, nar. 1928, audiozznam z 8. ervence 2004. 62 Oral history, svdek Josef Bure, nar. 1920, audiozznam zima 2001-2002.

34

Kdy se sthuje Tolar z Mietic do leckho mlna? Na tuto otzku nabz odpov mlad, teprve estnctilet mlynsk ue Jan Pavli, kter odhaduje prvn trvalej pobyt Tolara ve mln nkdy na polovinu nora. Nejvce podrobnost se vak Pavli dozvd a potkem ervna. Budi to dalm dkazem zapojen dt do akc. Vrame se k otzce pchodu Tolara do vandova mlna: K nm do mlna zaal dochzet vcemn pravideln asi dva msce ped polovinou dubna, tedy nkdy v noru 1942. Od poloviny dubna u ns pespval. Kadou stedu jsem musel do Pardubic do koly a to jsme jezdili spolu a j mu nosil rzn vci k vlaku do Vrbatova Kostelce. Ml stle u sebe pistoli strenou do zadn kapsy kalhot - devtku.63 Vyslaka mla ast poruchy. Hlavn praskaly lampy, kterch v dnm ppad nebyl dostatek. Proto musely bt zskny dal zdroje, odkud bylo mon chybjc soustky zskvat. Jednm z dodavatel se stal Josef Tyc: Asi za tden64 piel ke mn opt bratr, ve spolenosti Valka, kter na mn dal, abych mu obstaral njak lampy do vyslaky. Lampy jsem jim obstaral.65 Ke spoluprci je vedle mlyne vandy zskn i dal obyvatel mlna Milo Stantejsk. Ten byl velmi ochotn ku pomoci a hlavn ml monost obstarat potebn sti do vyslaky. Vyuil tedy znmost svho otce v Peloui a podal jej, stejn jako Tyce v Pardubicch jeho bratr, o nov lampy: Pi jedn z nvtv m syn dal, zda bych nemohl opatiti v Radiovce v Peloui jist typ lampy do jejich vyslaky, jeto maj prv poruchu. Vyprvl, e bv ptomen vysln tajnch znaek do Anglie, a e jim dokonce sm pan president vzkzal svoje podkovn. S panem uitelem (!) byli pr velmi dob ptel a chodvali spolu do lesa.66 Na konci ledna zskv skupina neocenitelnou pomoc dal vyslaku: () el jsem navtvit svho bratra Frantika do nemocnice v Pardubicch, kde bratr byl zamstnn jako strojnk. Ten mi dvrn sdlil, e v Pardubicch jsou ji parautist. Naznail mi, e by chtl s nimi vejti ve spojen a to jak on sm, tak Dr. Barto. ekl dle, e Dr. Barto m vyslaku, ale e neme zskat spojen s Angli, sm e sice dobe sly, nev vak, jestli jeho vysln je v Anglii slyet.67 Valenta zprostedkoval seznmen MUDr. Barton s Valkem: Jet v noru 1942 si vydal Dr. Barto z nemocnice v Pardubicch, prostednictvm Frantika Tyce, mistra v nemocnici, kter byl bratrem Stanislava a Vclava Tyce z Drakovic, spojen s Valkem. J jsem s Valkem okamit poslal do nemocnice vadlenku, kter byl znm
63 64

AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 26. dubna 1947, s. 655. Z celkov vpovdi vyplv, e se jedn o polovinu ledna 1942. 65 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, LS 985 46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Josefa Tyce bez datace, s. 75. 66 Tamt. 67 Tamt.

35

s Frantikem Tycem, Valka mu pedal. Tyc jej dovedl k Dru Bartoovi. Dr. Barto pak s touto skupinou do svho zaten spolupracoval.68 Pozorn ten jist zaregistroval, jak velkou udlost bylo pro parautisty, jejich spolupracovnky a osoby pasivn se astnc, kdy prezident Bene osobn skrze Libui do Protektortu podkoval. Svd to o jeho obrovsk autorit a morln vznam, kter pozdrav prvnho pedstavitele sttu pro odboje ml, si pipomnaj pamtnci jet po vce jak edesti letech!

68

Tamt, Vpov Frantika Valenty z 22. kvtna 1945, s. 73.

36

3. Bezpenostn apart
3.1 Gestapo jako inn nstroj sttn moci Tterforschung je oznaen, kter uv nmeck historiografie a kter je na hranici mezi historickm a prvnm oznaenm. Vzkum pachatel a jejich motivac k pchn otesnch in se do poped svtovho vzkumu dostal pevn na zatku devadestch let minulho stolet. Publikace zabvajc se fungovnm nacistickho reimu vznikaly ji v 60. letech 20. stolet, ovem prudce rostouc intenzitu souvisl vzkumn innosti meme sledovat a v poslednm desetilet minulho stolet. Samotn vzkum minulho ztrc svoji vpovdn hodnotu, pokud ho nedokeme vysvtlit a zalenit do souasnho a tak odvn do budoucho. Otzka Wie es eigentlich geschehen ist? je sice dleitm motivem k poznn uplynulch dj, ale potebm dnenho vzkumu ji nesta. Pachateli se nestaly instituce, nbr jejich vrn stvoitel a nohsledi. Na pachatele je nutno pohlet jako na individuln osobnosti, pro kter sice existuj shodn zpsoby jejich chovn, ale daleko vce jednaj na zklad vlastnch rozhodnut. Tato individua pochz z nejirch vrstev spolenosti, od zahradnk a adovch ednk, pes elektromontry a policisty, po idie a lkae. ada z nich se v soukrom netajila svmi pochybami nebo dokonce odporem k nacismu a samotnmu Hilterovi, pesto se stali initeli, kte nacistick reim svm jednnm podporovali a prosazovali. Chovn adovch nacionlnch socialist bylo omlouvno jejich pvodn dobrmi mysly a zpalem pro nerozpoznanou zloinnou ideologii. Tak se smvala odpovdnost, kterou na svch bedrech jednotliv vrstvy spolenosti nesly. Nmeck povlen spolenost pisuzovala brutln excesy na okupovanch zemch pedevm pedstavenm elitm. Ty vak mlokdy pmo vradili. Ve vraednch formacch se objevuj obyejn mui, kte svoji lohu chpou jako rozkaz, nkdy u nich meme pozorovat zvrhl poten z nastvajcho inu, daleko astji vojenskou zodpovdnost vi splnn rozkazu. Toto chpn odpovdnosti se tk daleko vce et urench k pm likvidaci opozice. Ne vak dolo na zem Protektortu k tomu, e byl nkdo ped poprav etu pedveden, proel byrokratickm zenm v podob instituce gestapa, je bylo vedle cel policie, justice, SA, SS, SD a irokho spektra tolerovanch konfidentskch organizac, jednou z monost sttn kontroly a provdn teroru.

37

Rozhodn nen v zjmu historick vdy spokojit se se zaitmi a asto mylnmi pedstavami uplynulch dj a s jejich zavdjcm hodnocenm. Kli, kter tak vznikla a jejich existenci udruje pevn laick veejnost, je nutn vyvracet novmi zpsoby interpretac pramen. Jedin tak, meme postavit sousti tragdie Lek do novho hlu pohledu a piblit je souasnmu teni a jeho mylenkovmu prosted. Gestapo hrlo ve vech okupovanch zemch lohu represivn sloky. Nebylo omezeno ve sv innosti prvnmi normami, co znamen, e mohlo vyuvat vech dostupnch metod k en a prohlubovn teroru. To vak neznamen, e muselo bt ist neptelskm apartem. Paradoxn umoovalo konfidentm z ad civilnho obyvatelstva vyhnout se zniujcmu ntlaku ze stran sttn moci, a bt j souasn prospn. Nejen pomoc ze strany civilist umoovala rozen vlivu gestapa. Neopomenuteln jsou lenov tto represivn instituce, kte sami aktivn navazovali upmn ptelstv ve svm okol. Jen ohranien u nich meme pozorovat vstup do organizace a spoluprci z hlediska pesvden o nacionln socialistick mylence. Jak je patrno z nznak v soudnch protokolech, vstoupila ada len pardubick sluebny ke gestapu a po vypuknut vlky a nkte k nmu byli pidleni dokonce a dodaten pes ady prce. Nov generace protektortnch gestapk vyla ve vtin z ad sudetonmeckho obyvatelstva, co s sebou neslo zkvalitnn prce policie. Bilingvidn zamstnanci se znalost mstnch pomr byli vtni, avak odstup skch Nmc vi sudetskm Nmcm byl patrn nejen v profesnch, ale i v interpersonlnch vztazch. Teprve postupem doby meme u pvodem protektortnch len tajn policie vysledovat postupn pijmn nacismu a uplatovn brutlnho chovn. Na gestapo piel novek do pozice jakhosi ednka, pop. asistenta, a teprve si musel zvyknout na svoji sociln vjimenou, vedovolujc spoleenskou lohu. Ale tuto bezpenostn instituci opoutl na konci vlky v ad ppad jako protel vrah. Jednotliv stupn a indoktrinace nacistick ideologie, kter vedly k pemn jedince, alias protektortnho lena gestapa, ve vraedn stroj se zrdnmi morlnmi hodnotami, budou soust mho vzkumnho zmru v nsledujcch letech. V tto prci se jimi budu zaobrat pouze okrajov. Tajn sttn policie nala sv potky v Nmecku, co je poteba brt v vahu. Jej prvn zkuenosti s pouitm ikany a nsil se odehrvaly dky nmeckm lenm na nmeckm obyvatelstvu. Do okupovanch zem tak vstoupila znan zkuen moc, kter dokzala vyut socilnch zmn napadench stt ve prospch jet hlubho rozkladu pedchozho sttnho zzen a morlnch zsad. Ve vnmn obyvatel byl sted represivn moci a kontroly nacismu ztlesnn instituc gestapa. To bylo hluboce zakoenno ve spolenosti a s n skrze osobn vztahy jeho len s konfidenty, zatenmi, sdlovacmi 38

prostedky i vztahy rodinnch pslunk, soused, ptel t na rznch spoleenskch rovnch propojeno. Z pohledu psoben gestapa na protektortn spolenost je nesmysln rozdlit ji ostrou lini na vldnouc a ovldan. Gestapo sice mohlo pedstavovat tm vemohouc mikrosvt, co byla tak jeho vnj mysln prezentace, rozhodn ale nefungoval v socilnm nepropustnm vzduchoprzdnu. Uvme-li, e kup. pardubick adovna mla maximln edest ednk pro kontrolu mnoha destek tisc lid, je jasn, e bez vnj pomoci dvrnk a udava by nemla anci stle rostouc nroky na dohled takov masy obyvatel zvldnout. Skrze sv informtory prorstala tato instituce do stle vt hloubky spolenosti, ani by byla jakkoliv zkonn nebo eticky omezena. Gestapo dostalo na okupovanch zemch jet vt prostor v monostech zaveden a rozvjen vyhlazovac politiky ne v nmeckm prosted. Protektort se v tto oblasti nachzel, na rozdl od ostatnch okupovanch zem, v jakmsi zvt. Pln represivn sla gestapa se rozvinula pedevm bhem druh Heydrichidy a prv tmto, v eskm prosted extrmnm obdobm se budeme zaobrat. Pro pochopen tragdie Lek bychom mli sprvn posoudit nejen chovn aktr odboje, pmo i nepmo zapojench do fungovn vyslaky Libue, potamo uskutenn atenttu. Jako zsadn problm jednotlivch fz ppravy vyvradn a vyplen Lek se v dosavadn vydan literatue jev nezachycen a tm dn reakce historik na chovn len pardubickho gestapa a jeho social co-operation69. Gestapo je jako oficiln bezpenostn instituce doposud popisovno jako tm jednolit, oparem brutality zahalen anonymn masa agresivnch mu (o ench zde slyme v pouze vjimench ppadech), kte se objevuj v koench pltch a s naprostou suverenitou neekan zatkaj. Tento popis, tolik typick pro literaturu SRN a NDR 50. let 20. stolet, je umocovn i pouitmi pvlastky a jednm dechem i odsouzenm bez hlub analzy byrokratickho mechanismu. Obas mezi astnky brutlnch akc vysvitnou lid, vymykajc se jet negativnjm chovnm norm, a ti pak jsou pklady typickho nacisty a gestapka. Podobn ppad m i pardubick popravit v podob ofra Mikiska. Sm jsem k tto pedstav pispl ve sv publikaci, ani bych si uvdomil zaazen jmenovanho mezi nelidsk hyeny a nadhodnocen vznamu jeho chovn. Podlehl jsem len ostatnch gestapk, kte jeho asociln chovn v podob okrdn a hanoben zastelench a pli zvraznili. Ale u Mikiska nemme jedin
69

Robert GELLATELY, The Gestapo and German Society. Enforcing Racial Policy 1933-1945, Oxford 1990, s. 130. Ble Ludwig EIBER, Zur Effektivitt der Gestapottigkeit und der Funktion der Gestapo im faschistischen Terrorsystem. Anmerkungen zum Referat von Gerhard Paul, s. 130-172, in: Brigitte BertlekampWerner Rhr (Hrsg.), Terror, Herrschaft und Alltag im Nationalsozialismus. Probleme einer Sozialgeschichte des deutschen Faschismus, Mnster 1995.

39

zprvy, e by vydal rozkaz k zabit nebo dokonce zabil. Mikisek je charakterem svho chovn na hranici mezi asocilnm a antisocilnm. Jeho charakteristika a pochvaly stran nadzench vytv u tene pedstavu nefalovanho nacisty. Ale tento sup mohl spodat pouze to, co mu zanechali jin. Daleko pevaujcm motivem jeho jednn byla snad sexuln chylnost, teprve pak pocit uznn stran nadzench, prospchstv a a na konec boj za nacistickou ideologii. Vzhledem k zachzen s mrtvmi se hodil jako ppad sadistickho, amorlnho nacisty-nohsleda, kter uvoluje fantazii tenstva, ale ne jako prmrn bojovnk za ideologii nacismu. Mikisek je vce obt touc po spoleenskm statutu a uznn svch vzor a nadzench, ne pkladem plodu nacistick vchovy. Vedle nho psobili v nacistickm sttnm apartu vysokokolt uitel historici, lkai, technici. Teprve v nich se zrcadl nebezpe nacismem zneuitch intelektulnch schopnost. 3.2 Dosaitelnost pramen k vzkumu pardubick sluebny gestapa Otzkou, kter se mi pi etb literatury tkajc se gestapa neustle vtr do mysli, je, km byli oni prmrn a anonymn lenov tto organizace? Jak se snaili pout prostedky pro dosaen rychl nacionlnsocialistick kariry? Jak vztahy byli mezi jednotlivmi leny pardubick adovny? Jak vedli soukrom ivot? Pro vytvoen podrobn analzy k mm otzkm se nm nedochoval dostatek potebnch pramen, pesto se pt po vlce v eskoslovensku zadrench a vyslechnutch gestapk (Schulze, Hanouske, Aschenbrenner, Woller a Schmecktahl) o svch nadzench a kolezch zmiuj, nejen v ist pracovnch souvislostech. Sv postehy o socilnm fungovn adovny pardubickho gestapa hovo jako by mimochodem; ani by se jich vyetovatel clen otzkami tohoto typu ptal. Dleitou vjimkou v povlench vslech len v jinch obvodech Protektortu je chudoba pramen na postehy vyetovanch z vlastnho soukrom; a to i v ppad podrobn vyetovanch Lidic! S maximlnm drazem na vytvoen charakteristickch profil vink se budeme snait vysvtlit jejich pedstavy absolutn moci a jejho naplovn. Dalm pramenem nm je na zklad osobn zkuenosti a vslech sepsan dokument, kter pochz z pera Bedicha Matury, lena Svazu nrodn revoluce, kter vychzel ze svdectv a soudnch spis ve jmenovanch len gestapa, ale obohatil je jet o sv vlastn zitky. Jako tet pramen nm poslou osobn spisy jednotlivch len gestapa, kte byli souasn leny SS. Ty jsou uloeny ve Spolkovm archivu v Berln pod oznaenm Berlin dokument center (BDC).

40

tvrtm podstatnm zdrojem poznn pardubick sluebny jsou protokoly len, kte byli vyteni zpadonmeckou justic a v 60. a 70. letech minulho stolet. Jejich vpovdi najdeme v Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen v Ludwigsburgu u Stuttgartu ve vyetovacch spisech ppadu Strecker70. 3.3 Vznik sluebny a archivn doloiteln ivotopisy jejch zamstnanc Pardubick sluebna gestapa poala svoji innost se vznikem Protektortu 16. 3. 1939 a a do konce tho roku podlhala adovn v Hradci Krlov71. V jejm ele se bhem vce jak ptilet existence vystdali celkem tyi vedouc kriminln komisai, dr. Canaris (bezen erven 1939), Hardtke (1939), Clages (1939-1943) a Fritsch (1943-1945). Vedoucm pardubick sluebny byl ke konci roku 1939 jmenovn Gerhard Clages72 , lovk do znan mry dobrodrun povahy. Narodil se 26. ervna 1902 v Braunschweigu jako syn vpravho. koln vzdln ml na rovni zkladn koly. V roce 1918 se dobrovoln pihlsil k pomocn slub a byl nasazen ve vdsku. V jnu 1918 vstoupil jako dobrovolnk do vlenho lostva a zde byl inn a do roku 1920. Mezi lety 1921-1925 byl zamstnn u automobilov firmy v Braunschweigu jako obchodn zstupce. V tto dob, pesnji roku 1922, vstoupil do NSDAP a 1923 do SA. Pot, co byla innost automobilky ukonena, zskal prci na parnku firmy Hamburg-Amerika-Linie. Jako nmonk tak navtvil oba americk kontinenty, vchodn Asii a plavil se i v Pacifiku. Od roku 1931 byl opt bez zamstnn, a to si nael cestu k pomocn policii (Hilfspolizei). Na doporuen svho nadzenho byl v dubnu 1934 pijat k SS v hodnosti Untersturmfhrer. V roce 1938 se dopustil peinu proti du SS, kter se thl jako ern skvrna v jeho zznamech nezadal Himmlera o povolen ke satku, a pesto se oenil. A dodaten a s dtkou Himmler satek povolil. Dalho poven se dokal a k prvnmu z 1940, a sice do hodnosti Obersturmfhrera. Dva roky pot, tedy prvnho z 1942, se stal Hauptsturmfhrer. Sv posledn poven ml zskat k 9. listopadu 1944. Dostal ho o nco dve a to ji 15. jna, k datu svho mrt v budapeskch ulicch. Druhou vznamnou osobnost pardubick sluebny byl zstupce velitele Walter Lehne . Narodil se 19. bezna 1891 v Magdeburgu. Po ukonen zkladnho vzdln studoval a do roku 1910 hudbu. Pot vstoupil do armdy. Zde strvil prvn svtovou vlku
Friethjof Strecker byl velitelem jednotky Schupo v Tboe, kter bhem druh Heydrichidy provdla popravy zatench osob. Na zklad tohoto zjitn byl proti Streckerovi zavedeno v roce 1958 trestn sthn, jeho soust bylo vcemn nhodn vyten nkterch pslunk pardubick sluebny gestapa. 71 AMV, St gestapa, sign. 309-6-1, kart. 6, s. 18. 72 Bundesarchiv Berlin (BDC), sign. SSO/SS-Fhrerpersonalakten, kart. 00255, Gerhard Clages.
70

73

41

v pednch frontovch linich. Od z 1919 zskal uplatnn u pomocn policie v Hamburgu. Msto zamstnn po roce mn a pechz do Hamburgu-Altony a roku 1923 se dostv ke kriminln policii, kde se zdr a do roku 1933. Poslze je peazen k cizineck policii a od ervna 1936 je inn u pohranin policie ve Flensburgu. Od ervna 1932 je lenem NSDAP. Alois Aschenbrenner74 se narodil 20. jna 1914 v Jihlav. Byl prvnm dttem v rodin; po nm se narodili jet sestra a ti brati. Od jna 1936 do jna 1938 aktivn slou v sl. armd v Brn. V srpnu 1939 vstupuje do SS a od ledna 1940 je pijat jako kriminln asistent u gestapa v Pardubicch. Heinrich Aschenbrenner75 se narodil 4. prosince 1918, stejn jako jeho star bratr v Jihlav. Po absolvovn manky se vyuil strojnm mechanikem. Po krtkodobm zamstnn u technickch slueb v Jihlav byl kvli nedostatku pracovnch mst proputn, ale brzy nael msto u automobilky Tatra. V roce 1937 vstoupil do sl. armdy a slouil v Brn. Na podzim 1938 onemocnl, ovem z armdy byl proputn a v noru 1939. Po obsazen Rest-Tschechei se pihlsil k SS. Komandatura gestapa v tomto roce nabrala nov leny, a dky tomu se k tto bezpenostn sloce dostal i Heinrich. Poslze, bhem roku 1940, byl pevelen do Pardubic. Po sloen odbornch zkouek byl v dubnu 1941 poven na kriminlnho asistenta. Franz Ripper76 se narodil 18. ledna 1914 tak v Jihlav. Pot, co vychodil manku, pracoval u svch rodi na statku. Na pelomu roku 1930/31 nastupuje do uen na odborn kole zemdlsk. Pak se vrac optovn na statek rodi, kde je a do roku 1936. Prv v tento rok nastupuje u sl. armdy a proputn je a 28. jna 1938. Od kvtna 1939 je pidlen ke gestapu v Pardubicch, kde je v dubnu 1941 poven na kriminlnho asistenta. Josef Kuchler77 se narodil 19. bezna 1915 v Dobr Vod. Po zkladnm vzdln nastupuje do uen, a sice jako holi/kadenk. Do roku 1937 byl vcekrte nezamstnan, dokud nebyl v jnu tho roku povoln k sl. armd. Zde zstal a do listopadu 1938, kdy na vlastn dost armdu opout a je opt nezamstnanm. Od prvnho dubna 1939 je lenem gestapa v Pardubicch a od tohoto dne je tak lenem NSDAP. Ovem ji od roku 1935 byl lenem SdP.

73 74

Tamt, sign. RS, kart. D0585, Walter Lehne. Tamt, kart. A0125, Alois Aschenbrenner; SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 979/46 Alois Aschenbrenner, kart. 81. 75 Tamt, Heinrich Aschenbrenner. 76 Tamt, kart. E5474, Franz Ripper. 77 Tamt, kart. D0364, Josef Kuchler. 78 Tamt, kart. A0206, Franz Banach.

42

Franz Banach78 se narodil 15. dubna 1908 v Eichwaldu v Prusku, kde pracoval jako idi. Od roku 1934 byl pijat jako zamstnanec gestapa v Liegnitz ve Slezsku. Mezi lety 1935-1939 byl u sttn policie v Berln. lenem NSDAP se stal u v roce 1931 a v tme roce byl lenem i SA. Hubert Hanouske79 pochzel z Kuksu, kde se 19. kvtna roku 1900 narodil. Vyuil se zahradnkem a v roce 1920 nastoupil u sl. etnictva, kde psobil a do listopadu 1939. Za tu dobu zmnil sv pole psobnosti nkolikrt. Byl inn jako etnk v Trutnov, Mezimost, ve Vpennm Podolu, v Sei a Borov u Poliky. V listopadu 1939 byl nsledkem nervovho onemocnn na vlastn dost proputn. V dubnu 1940 nastupuje u gestapa v Pardubicch jako tlumonk a zamstnanec III. oddlen. Zde zstal do samho konce vlky. Ludvk Schulz80 se narodil 2. z 1907 ve Frdku. Po vychozen manky se vyuil elektromechanikem a mezi lety 1928-1931 slouil v sl. armd, kde doshl hodnosti svobodnka. Po uvolnn z armdn sluby pracoval a do roku 1941 jako idi potovnho autobusu. Od roku 1940 ml skou sttn pslunost a byl zaazen do II. zlohy. Na konci kvtna 1941 byl povoln jako idi u pardubickho gestapa. V srpnu 1943 se dostv v rmci hldkov sluby do italsk Verony, ale ji v lednu 1944 se vrac do Pardubic. Po konfliktu s Lehnem je v kvtnu tho roku peazen na gestapo do Kladna. Odtud se vrac opt do Pardubic v listopadu 1944 a od prosince tho roku je lenem tzv. Jagdkomanda v Police (velitelstv Chrudim), kter je ureno pro ptrn po partyznech a k jejich likvidaci. Gerhard Schmecktahl81 vychodil osm td obecn koly, pot se vyuil strojnm zmenkem. Po vyuen, tedy roku 1931, pracoval krtce jako tovary a poslze byl bez zamstnn. Do NSDAP vstoupil v roce 1931 a do SA 1932. Od roku 1935 nastoupil slubu u brigdy SA jako idi a telefonista v Lehnici. Po sloen pijmac zkouky byl pidlen na policejn editelstv do Vratislavy, kde se poprv dostal do slueb gestapa. Do Pardubic byl pidlen v lt 1939. Pardubice opustil jen na krtkou dobu esti msc a to proto, e byl nasazen na vchodn front. Schmectahl ml jako idi vsostn postaven, protoe vozil Clagese, Fritsche (poslednho velitele pardubick sluebny) nebo zstupce obou Lehneho. U zmiovanch osob byl oblben, ale mezi elitu v rmci sluebny se pravdpodobn z dvodu podprmrn rovn vzdln neprosadil.

79 80

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82. Tamt, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101. 81 Tamt, sign. LS 937/46 Gerhard Schmecktahl, kart. 78.

43

Posledn dostupn strun ivotopis pat Karlu Kckovi82, dozorci v donucovac pracovn v Pardubicch. Jihlavskou manku opustil v roce 1923, poslze se uil jako obuvnick tovary a od roku 1926 pracoval v tovrn na obuv Humanik v Jihlav. Zde pracoval a do uzaven tovrny v roce 1934. Pak pomhal svmu bratru Rudolfovi (s jeho osobou se tak setkme), kter byl malem pokoj. Od roku 1935 se stal lenem SdP a v roce 1939 vstoupil do NSDAP a SA. Od dubna 1941, pot co se osvdil jako len Werkschutzu v Semtn, byl pidlen jako dozorce do pardubick donucovac pracovny. Zde se dokal konce vlky. Tato skupina mu, je patila bu pmo do pardubickho gestapa nebo se nachzela v oblasti jeho bezprostednho vlivu, je skupinou umoujc nm analzu venkovn sluebny tajn policie. Nikdo z gestapk nebyl ani stedokolsky vzdlan a velk st z nich byla ped vlkou eskoslovensk nrodnosti a dokonce slouila v sl. armd. Ovem brutalitou, zkenost a samolibm vystupovnm na veejnosti si se svmi skmi kolegy v niem nezadali. Personln sloen pardubick sluebny vbec neodpovd konstrukci stednch a vych nacistickch sloek, kter byla postavena na pevn dobe vzdlanch, inteligentnch, povtinou tak mladch a perspektivnch much. O nadprmrnm vzdln nebo alespo osobnosti s vraznm intelektem se v ppad pardubick sluebny ned hovoit. Zastoupeni jsou v n jak Nmci z e, tak i Nmci druh kategorie ze Sudet, jejich vkov rozvrsten se nachz mezi 25 a 45 lety. Nacismus jim vem sliboval relativn rychlou a jistou kariru s vraznm postupem ve spoleenskm ebku. Lkav to nabdka. 3.3.1 Vnitn uspodn sluebny jednotliv oddlen a referty Utvome si strun pehled o edn struktue pardubick adovny gestapa. Nsledujc seznam zachycuje informace o jednotlivch oddlench a zamstnancch, nebo u ady z nich budeme konkrtn sledovat jejich pozici v sociln stratifikaci sluebny. Umstn ednk v jednotlivch refertech jsou pouze orientan, nebo jejich pozice se mnily v zvislosti na pracovnm vyten toho i onoho oddlen. Vedoucm adovny byl v letech 1939 1943 kriminln komisa Gerhard Clages. Jeho pmm zstupcem byl kriminln vrchn tajemnk Walter Lehne (1939-1945). Oddlen I. Osobn:

82

Tamt, sign. LS 793/46 Karl Kck, kart. 64.

44

Weis Ludvk

vrchn krim. asistent

Oddlen II. Hospodsk a sprvn: Praus Vclav Weis Ludvk vrchn krim. tajemnk vrchn krim. asistent

Denn kniha, podatelna, vpravna: Weis Ludvk Dohmesov Gerda Kautzov Irma Stl sluba: Denn: Ganske Ludvk Krebs Josef krim. asistent krim. zam. vrchn krim. asistent

Pi vkonu non sluby se stdali vechny orgny sluebny. Telefon dlnopis: Denn sluba: Krebs Josef Ganske Ludvk krim. zam. krim. asistent

Non slubu u telefonu nebo dlnopisu drel ten zamstnanec, kter ml non slubu u stl sluby. Refert II C: Technick zleitosti Podrefert II C 3: Auto-referent Schmeckthal Bohumil idii: Anger, Brger, Binder, Gottlieb, Keller, Pohl, Ripka, Weiskampf, Ziak, Woller. Oddlen IV. Vkonn sluba: Vedouc sluebny byl souasn vedoucm vkonn sluby-exekutivy. Jeho zstupce byl i jeho zstupcem v tto funkci.

45

Refert IV Ia Potrn levicov opozice. Aschenbrenner Alois Aschenbrenner Jindich Banach Frantiek Kuchler Josef Ripper Frantiek Schultze Otto Schultz Ludvk Hanouske Hubert krim. tajemnk krim. asistent krim. asistent vrchn krim. tajemnk krim. asistent vrchn krim. asistent

Podrefert IV 1 a 2 Poslech zahraninho rozhlasu Kuchler Josef Ripper Frantiek krim. asistent krim. asistent

Refert IV. 1b Potrn pravicov opozice (a do roku 1944 byl nzev II BM) Krber Emanuel Hbl Alfrd Krger Walter Madl Osvald Mieth Helmuth Schultz Ludvk vrchn krim. tajemnk krim. asistent vrch. kriminln tajemnk krim. asistent krim. asistent krim. asistent Eschenlohr Bohumr krim. asistent

Refert IV Ic Vlen zajatci. tky z prce z Nmecka, Ostarbeitei, ern obchod Aschenbrenner Heinrich Hanouske Hubert Kuchler Josef Linsel Arnot Ripper Frantiek krim. asistent vrchn krim. asistent krim. asistent krim. tajemnk krim. asistent

Refert IV 2(a) Neoprvnn dren zbran, steliva, sabot Grtner Hermann Mieth Helmuth Ripper Frantiek krim. asistent krim. asistent krim. asistent 46

Podrefert IV 2 b Parautist a partyzni Krber Emanuel Krger Walter Kuchler Josef Linsel Arnot Praus Vclav Schulz Ludvk vrchn krim. tajemnk vrchn krim. tajemnk krim. asistent krim. tajemnk vrchn krim. tajemnk krim. asistent

Refert IV 3 Obrann zpravodajstv Gehle Otto Hanouske Hubert Krber Emanuel Linsel Arnot Praus Vclav krim. tajemnk vrchn krim. asistent vrchn krim. tajemnk krim. tajemnk vrchn krim. tajemnk

Refert IV 4 Crkevn zleitosti. id a menci Schazzelmaier Bedich Hbel Alfrd Holborn Bedich Mieth Helmuth Ripper Frantiek krim. asistent krim. asistent krim. asistent krim. asistent krim. asistent

Oddlen IV 5 Ochrann sluby. Zleitosti strany NSDAP. (U pard. sluebny ochrann sluba neexistovala) Krger Walter vrchn krim. tajemnk

Refert IV 6 Kartotka-spisovna Hanouske Hubert vrchn krim. asistent

Podrefert IV 6b Kartotka zatench byla vedena centrln u vedouc sluebny gestapa v Praze. Refert IV N Zpravodajsk sluba. Evidence konfident. 47

Tento refert vedl vedouc sluebny a jeho zstupce. Vznice Do roku 1940 byla uvna vznice okresnho soudu, pot byla uvna donucovac pracovna. Krber Hans Friede Josef Kck Karel Massinger Jan Kck Rudolf Piller Walter vrchn vz. dozorce vz. dozorce vz. dozorce vz. dozorce vz. dozorce vz. dozorce

K zamstnancm musme pipotat jet devt sekretek, ti bantsk Nmce jako adov zamstnance a dv uklizeky.83 3.4 Vedn den ednka gestapa a jeho zakotven v prosted Oberlandrat Pardubitz Vedn den gestapka odpovd na potku vlky daleko vce vednmu dni ednka. Krger a Linsel mli napklad na starosti vyhotovovn a veden nkterch kartotk. Jednou z nich byl seznam dstojnk sl. armdy a legion. Otto Schulze a Jindich Aschenbrenner pak agendu len komunistick strany. Holborn a Prause zase rejstk obyvatel idovskho vyznn atd.84 Zsadn se struktura mn v poslednch dvou letech vlky, kdy se i na gestapu utv Jagdkomanda. 3.4.1 Gerhard Clages Gerhard Clages byl k pardubick adovn piazen spe ne na zklad dlouholetch zkuenost z policejn praxe dky svmu vstupu do NSDAP, kde byl inn u ve 20. letech 20. stolet. Tuto domnnku potvrzuje fakt, e jeho star zstupce Lehne byl u policie o dvanct let dle, a pesto se vedoucm nikdy nestal. Clages byl tvrdm, nestupnm a sebevdomm velitelem a zen adovny drel pevn v rukou. Vyznaoval se vysokou mrou dominance a dobrmi organizanmi schopnostmi. Personl sluebny sm kolil a vytvel mu tak vhodn prosted pro ztotonn se s ideologickm zkladem nacismu a ideologickou npln gestapa.85 Do tto jeho innosti spadali pouze lenov s vy ar, tedy ne idii, sekretky atd. Do
AMV, St gestapa (Pardubice), sign. 309-6-1, kart. 6, s. 18-25. SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Huberta Hanouske z 18. ervna 1945, s. 5. 85 Tamt, sign. LS 937/46 Gerhard Schmecktahl, kart. 78, Vpov Gerharda Schmecktahla z 8. listopadu 1945, s. 13.
84 83

48

prce chodil ji na sedmou hodinu a kontroloval, jestli je osazenstvo tak ve slub. Proel vechny kancele, aby se pesvdil o dochvilnosti svch podzench. Takovou kontrolu provozoval i bhem dne, kdy vrazil do kancele a s oblibou zaal nadvat. K prudkmu vbuchu hnvu mu stailo, aby pistihl dva podzen v jedn mstnosti pi soukromm rozhovoru. Byl vdm typem, narozdl od svho zstupce Lehneho, kter byl vnmn osazenstvem jen jako formln nhrada Clagese. Ke sprvn koordinaci pracovnch kon patily rann porady, ve kterch vynel sv rozkazy nejen Clages, ale lenm gestapa byly pedneny i rozkazy praskho sted.86 Kad zamstnanec ml na sluebn svoji pihrdku, kde si rno vybral rozkazy nebo potu. K tomu dodv Schulz, e spolupracovnkem Clagese byl potovn editel Backman, kter zadroval soukrom dopisy adresovan do byt ednk, pokud pochzeli tito ednci z bval SR nebo mli za enu eku.87 Takov ednk asto nael soukromou korespondenci rozlepenou, nebo f ji kontroloval, asto i niil. Instrukce vydval Clages nebo Lehne a bez nich nemohlo bt pouito ani sluebn auto, nato aby byl bez jejich vdom nkdo zaten. Psan rozkaz byl mnohdy oznaen vraznmi inicilami B. R., co znamenalo Bitte Rcksprache, a byly parafovny psmenem C nebo celm jmnem Clages. V tomto ppad ml dotyn ednk za povinnost dostavit se co nejdve k vydavateli rozkazu, kde dostal podrobn instrukce k zatkn i vyetovn. Sm dval pkazy ke vem akcm, vjimen to inil jeho zstupce. Bez tzv. Fahrbefehl nesml dn idi opustit gare. To ml na starosti vrchn idi a osobn idi Clagesv Schmecktahl. Vi nvtvm, kter byly gestapu njak pnosn, se choval vdy korektn, to platilo obzvlt pro dmsk nvtvy, kter tu a tam do sluebny zavtaly. Pak se na klice u dve objevovala cedulka s pnm (rozkazem) nicht eintreten. Stalo-li se ovem, e civiln nvtva byla u nkterho ednka bez vdom Clagese, byla neastn nejen nvtva, ale i gestapk. Civiln nvtvy mohly bt pijmny pouze v kanceli Clagese, jinak nemly do kancel a ani do celho objektu adovny pstup. Hlavn schodit vedouc do sluebny bylo toti oddleno m a vstup byl povolen pouze pes slubu, kter mla dozor88. Takovm opatenm se nen co divit, civilista nhodn ptomn vslechu zadrenho nebo jenom slyc kik neastnk musel bt okovn.

86

Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen, Bundesarchiv - Auenstelle Ludwigsburg (dle ZStL), Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4823, Vpov Waltera Krgera z 27. ervna 1968, s. 4608. 87 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulz, kart. 101, Vpov Ludvka Schulze bez datace, s. 90. 88 Tamt, s. 9.

49

Sluebna byla samozejm vybavena dlnopisem. V mstnosti, kde byl umstn, mohl bt ptomen pouze ten ednk, kter ml prv slubu. Za udren sluebnho tajemstv ruil pouze a jenom slubu konajc ednk. Clages byl dajn dosti uzavenm a nepstupnm lovkem, nejednalo-li se o milostn dobrodrustv. Ani verk se pili nezastoval, akoliv byl nruivm pijkem. V podnapilm stavu byl vjimen nebezpen a snad ml i stlet v mstnostech adovny. Jist je, e v takovm stavu se choval brutln vi sv en, kterou bil, nadval j nejhrubmi vrazy a ohrooval ji zbran. Stejn tak i sv kolegy a podzen. Jako osobnho ptele ml snad pouze Emanuela Krbera, ktermu se svoval s privtnmi zleitostmi. Ptelsky se setkval i s radou Erdnssem. I mezi zamstnanci ml nkter oblbence, jakmi byli Hbel, Linsel a Prause. Posledn jmenovan mezi ostatn patil z dvod zitnch, nebo ml na starosti finann zleitosti gestapa. Napt bylo na sluebn dosti citeln, nebo po vzoru svho nadzenho se vichni ti jmenovan nebrnili osoovn a napadn svch koleg. Na to si stovali hlavn Hanouske, Schulze a Alois Aschenbrenner. Ti se stvali asto terem jejich tok, proto se ctili vce vzjemn spjati. Vedle Prause a Linsela patili do okruhu aktivnch osob (pomocnk) jet Schultze, Krger, Krebs, Banach, Kuchler, Mieth a Krber. Ani vztah Clages-Lehne nebyl bezkonfliktn. Nen mono ho oznait ani jako neutrln. Clages ped podzenmi Lehnemu nadval Sie alter Trottel!, co Lehnemu na vnosti nepidalo. Zvltn je, e akoliv byl Clagesem neoblben, nezaujal ke skupin stejn postiench zamstnanc pteltj vztah. Podle charakteristiky gestapk byli oba vedouc initel snaivci, ale Lehne byl asi daleko podlej ne Clages. O tom by svdilo i fyzick napaden, kterm si s nm Woller a pozdji i Schulze vyizovali ty v internanm tboe v Psku. Schulze svoji drobnou pomstu komentoval slovy: Dal jsem Lehnemu takovch pknch pr facek, e se zapotcel89. Pokud byl v eten njak ppad, kter Clages uzavel mrnjm postihem, nastoupil vdycky Lehne, jen vykonstruoval takovou podobu udlosti, kter mohla vst pouze k psnmu postihu. To samozejm jet zvyovalo zlost nadzenho. Clages byl obas povoln pivt oko nad nktermi peiny, pevn svch oblbenc, to vak nikdy nestrpl Lehne. Ten tak obzvlt tvrd vystupoval proti zmonjm lidem, u kterch se dala oekvat koist. Oba vedouc se zvlt rdi kochali majetkem zatench a mnohokrte prochzeli byt, aby cenn vci zskali pro sebe. Po nich teprve pila ada na dal leny gestapa. Od Schmecktahla vme, e si byty po Kolovi,

89

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, s. 128.

50

Palouovi, Vakovi, Bartoovi atd. piel projt Clages sm.90 I v tomto ohledu se projevuje typick podstata nacionlnho socialismu zaloen na kamardstv a principu pni a ptel. Akoliv se nad touto formou korupce pozastavovala ada zvistivch ednk sluebny, nikdo si nemohl dovolit jakhokoliv protestu proti tmto praktikm. Moc nadzench elit byla tm neomezen. Byrokratick struktura nacionlnho socialismu vytvela vhodn prosted pro vznik sptelench klik, a boj proti korupnmu jednn tak byl vrazn omezen.91 Schulze vzpomn na odtaitost Clagese vi komukoliv, i osob relativn blzk. Tvrd, e pokud vedouc zavtal nhodou na njak verek, kde byly i eny ostatnch ednk, vcelku mrn se s nimi bavil. Pokud je ovem potkal druh den, jakkoliv kontakt, i teba jen pozdrav, neoptoval. Jeho obzvltn oblibou byl lov zajc a en. Proto tak ta cedulka na dvech jeho kancele. Koalka z nj byla ctit a pli asto. Odpor vi echm se po pozen vtho mnostv alkoholu zcela logicky projevil silnji ne za stzliva, ale nadvky typu Schweinehunde byly bn na dennm podku. Podobn opovren dvali oba vedouc pnov najevo i svm kolegm z Protektortu. Ti pro n nemli stejnou hodnotu jako Reichsdeutsche, proto nadvka Wenzel nebo Hilfsgermane byla ekvivalentem necty. Vjimkou byl ji zmiovan Vclav Prause. Ten jedin nebyl nazvn Wenzel, ale zkrcen a ptelsky Willi. Nikdo ho ani jinak nesml oslovit, nato pak napsat jeho jmno esky! Bval strnk etnick stanice v Chrudimi se tak postupn vydrpal a na vrchol blaha svmi nadzenmi byl uznvn a hkn. Prause dokzal privilegovanosti maximln vyut ve svj prospch, nebo sv milence sehnal nejen byt, ale z gestapem zabavench vc ho kompletn vybavil.92 Za tak vhodn situace rliv steil svoji pozici mezi ostatnmi leny. spnost gestapa meme mit podle velikosti zlikvidovanho organizovanho odporu. Z tohoto hlediska byla pardubick sluebna pod vedenm Clagese jednou z nejspnjch v Protektort, nebo se j podailo takovm zpsobem rozruit odbojovou strukturu Silver A, e nebylo cesty a len k jejmu obnoven. Vyplen obec je pouze pomyslnou tenikou a vnm pomnkem Clagesovy spn nacistick kariry. 3.4.2 Walter Lehne

90 91

Tamt, sign. LS 937/46 Gerhard Schmecktahl, kart. 78, s. 21. Frank BAJOHR, Parvens und Profiteure. Korruption in der NS-Zeit, Frankfurt am Main 2001. 92 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, Vpov Ludvka Schulze z 27. ervence 1945, s. 29.

51

Walter Lehne byl vbec zvltn figurou pardubickho gestapa. Velmi neoblben u cel posdky a pijman jako vedouc pouze pro svou formln hodnost. Jeho podzen ho oznauj za bezcitnjho, zludnjho a tvrdho lovka, ne byl jeho pedstaven. Zatmco Clages svmi stoptaosmdesti centimetry budil respekt, byl Lehne vcelku mal, sotva pesahujc stosedmdest centimetr. Navc nebyl fyzicky zcela v podku, jeliko napadal na jednu nohu. Dokzal si proti sob potvat sv blzk kolegy i pedstaven dalch bezpenostnch formac. O pardubick SD a jejm veliteli Walteru Kurzovi se nezmnil jinak, ne jako o Ohrenblsser trubai do ouka a Kurz93 zase oznauje ve sv vpovdi vztahy mezi pardubickou sluebnou SD a gestapem za velmi neuten. Spoluprce byla dajn velice problematick a SD nebyla o plnovanch akcch gestapa tm nikdy informovna. Napjat vztah pardubickho gestapa a SD nen v celoskm mtku vbec dnou vjimkou. Obecn pr Lehne nenvidl lovka, a u podzenho nebo vzn. Svoji enu brval na nkter non akce s sebou. V restauraci U Dank mli vyhrazen zvltn msto v zadnm salnku, co mu Hanouske i Schulze zvidli, protoe museli dept mezi adovmi hosty v pedn sti hostince.94 Tak se sptelili s maneli Langerovmi, jejich styky byly na dvrn rovni a vedle astch nvtv jezdily ob rodiny i na spolen vlety. Lehne se chvl na okamik, kdy bude moci dt zavt i gestapka. U Linsela, Escherlohra a Grtnera se mu to podailo. Byl pijanem prvn kategorie a asto byl k potkn v Grandu a dalch pardubickch loklech, kde se zdroval do brzkch rannch hodin. Jeho krdem bylo, e edn hodiny gestapa zanaj veer v hospod. Mezi pijany si nael kamarda, skladnka pian Langera. K nmu do skladu si pr nechval i pepojovat telefonn hovory. astokrte usnul ommen pivem nebo ovnn na stole putyky, kde si z nho ptomn spolenost pokradmu dlala legraci. Hor bylo, e se z tchto svch toulek neekan vracel do sluebny a snail se naapat usnuvho gestapka, kter ml slubu. Nadmrn degustaci vna se nevyhbal ani bhem vyetovn, co u nj sniovalo u tak dost nzk prh sebeovldn. V beznu 1942 pi vslechu jistho Lacnera mu vychrstl obsah vinn sklenky do oblieje a zaal jej pstmi zbsile mltit do tv, nae postien stal se o dva zuby chudm.95 Dal zajmavou postavou sluebny byl gestapk Franz Banach. asn vkonn surovec, kter nastoupil s obma vedoucmi ji v roce 1939. Kdy nhodou Lehne zapomnl
ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4823, Vpov Waltera Kurze z 11. ervence 1969, s. 4673. 94 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, Vpov Ludvka Schulze z 27. ervence 1945, s. 29.
93

52

udeit, Banach svoji prci udlal poctiv. Pr pracoval vce rukama ne hlavou. Kolegov z nho mli obavy a ustvali v rozhovoru, kdy se objevil na blzku. Rd toti donel Lehnemu. Byla-li pleitost toho i onoho udat, byl Banach spolehliv. Byl velmi popuzen, pokud se u nkoho projevil soucit se zadrenmi. Hodn asto a sugestivn nabdal, aby ostatn nemkli a nemli slitovn. A el pkladem. Banach rd pihnul koaku a byl t vnivm kukem. dajn se ostatnm chlubil osobn pozvnm na svainu ke Gringovm. 3.4.3 Walter Krger Znm a obvan postava Waltera Krgera96 odkzala celou plejdu vz v lepm ppad k zubai a v tom horm pmo do krematoria. Krger nebyl mezi vzni nazvn jinak ne boxer nebo zabijk. Ped vlkou se aktivn zabval nacisty preferovanm sportovnm odvtvm boxem. Tuto svoji schopnost tak dokzal vyut i pi vslech. Snail se, aby tato jeho zliba byla slyet nejen na nejvych mstech gestapa, ale i ve vedlejch kancelch adovny. Po Pardubicch se ve sv dob vyprvlo, e kdy jeho synek neuposlechl na plovrn, aby se el pevlci, dal mu tta Krger v kabince takovou rnu, e museli kluka ksit. Ped vyslchan vak pedstupoval povtinou klidn zdn klame. Nabdal je, aby se piznali. Pokud tomu tak nechtli uinit, a existovala proti nim dv nebo ti svdectv, bylo zle. Byl zodpovdn za pardubickou podobu Heydrichidy pot, co byl hlavnho vyetovn pro nespolehlivost zbaven Linsel. Tehdy si tak od nj vydal materily tkajc se Lek a dalch podezen. Bhem tchto pprav mu pomhal jet Mieth, Ripper, Kuchler a dal. Do jeho rukou se dostala valn st zatench. To u nj dajn vyvolalo pocit strachu a nejistoty. Trpl pedstavou, e je pronsledovn a e se na nj nco chyst. Nebyl tak daleko od pravdy, nebo na jeho vyetovac spchy rlil Lehne a nechval Krgera na jeho cestch sledovat. Kdy to Krger zjistil, tak to Lehneho bhem prudk hdky mlem stlo ivot. Krger ale nkolikrt naletl informacm svch konfident. A bohuel k tomu dolo i krtce ped Heydrichidou, kdy velk s odboj splaskla z pti a esti set na pouhch pt len.97 O ppadu byl podrobn informovn Clages a dal zprvy i do Prahy. Kdy cel tajn s propadla ve velk fiasko, ztratil Krger pze nadzench, a o to vt zuivec se z nj stal bhem vslech dalch zadrench. Jak je ve uvedeno, byl zodpovdn za podobu Heydrichidy v Pardubicch a na svoji obhajobu a zmrnn viny uvd, e jako
AMV, St gestapa (Pardubice), sign. 309-6-1, kart. 6, s. 29. Soupis prokzanch trestnch in provedench Lehnem. 96 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B162/4823, Vpov Waltera Krgera z 27. ervna 1968, s. 4607. Krger ml dle sv vpovdi na starosti sl. odboj v pardubickm okrese. 97 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, Vpov z 4. ervence 1945, s. 14. Jednalo se o dajnou odbojovou organizaci v pelouskm cukrovaru. Dva vyslchan, Blohradsk a Mare, pi
95

53

Sachbearbeiter kein Vorschlagsrecht oder sonstigen Einflu darauf hatte, ob der Betreffende dem Standrecht zugefhrt wurde. Dies entschieden der Dienststellenleiter [Clages] oder sein Stellvertreter [Lehne]98.

3.4.4 Ostatn lenov sluebny Dalm zajmavm lenem gestapa byl Hubert Hanouske. Toho meme charakterizovat spolen se Schulzem, Ripperem, Eschenlohrem, obma bratry Aschenbrennerovmi, Hbelem a idii (krom od poprav 1942 Mikiska, kter se pesunul na periferii skupiny) jako zvisl osoby na pedchozch dvou skupinch.Vyetovatel popisuje jeho charakter jako rafinovan, lisn a podl99 Jak ji bylo uvedeno, povolnm byl ped vlkou etnkem. Jeho nadzen s nm vak rozhodn nebyli spokojeni, protoe milerd usedal ke kartm a dosti lehkomysln si udlal dluhy, do sluby chodil jak se mu zachtlo a asto ho museli kolegov hledat po hostincch. Na gestapu byl vyuvn jako tlumonk. V rmci kolektivu nebyl nijak vraznou osobou. Jak se po vlce ukzalo, byl mazanm podvodnkem, protoe navtvoval rodiny zatench a pod slibem pomoci lkal z pbuznch (pozstalch) finann odmnu.100 Mezi trbry se adil i Alfrd Hbl. Rd pomhal svm nadzenm Clagesovi a Lehnemu s nedostatenm pdlem potravin. Dostval tak s pravidelnost kadou sobotu volno a dojdl do Litomyle k etnickmu tbnmu kapitnovi Petrovickmu, kter ho zsoboval uzeninou a kachnami. Dret si Hbla jako svho kamarda bylo pinejmenm vhodn. Vedle Clagese a Prause byl jako tet v bytech po zatench a staral se o soupis zabavench vc. Mezi leny gestapa dostal pezdvku Bl id, nebo uml dlat skuten vhodn obchody. Tak dajn koupil ti osobn automobily za smsn nzk ceny z pozstalost idovskch rodin. Pro manelku obstarval pepychov svrky, vetn koich a protlail ji do vy spolenosti.101 3.4.5 Pomocn personl sluebny

pozdjm eten prohlsili daje za vymylen a dn organizovan odpor, krom jedn zakopan zbran, se nepotvrdil. Situaci zpsobil Krgerv informtor Hanka, kter jet informace patin upravil. 98 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B162/4823, Vpov Waltera Krgera z 27. ervna 1968, s. 4608. 99 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 937/46 Gerhard Schmecktahl, kart. 78, s. 24. 100 Tamt, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Huberta Hanouske z 18. ervna 1945, s. 5. 101 SOA Zmrsk, gestapo, kart. 2, s. 71.

54

Do posledn, perifern, skupiny pslunk pardubickho gestapa meme zaadit pomocn sly a krom Krbera i dozorce vznice. O jinch civilnch zamstnancch mme jen kus zprvy. Hanouske se zmiuje o sekretkch, kter na sluebn pracovaly. Nevme nic o jejich vztahu ke gestapu samotnmu, ale logicky musme pedpokldat, e byly vi tto instituci pimen loajln. Bez jejich aktivn pomoci by ad nemohl dn fungovat. Kad zamstnanec nesl vlastn smysl sv prce a snail se, kdy ne o zefektivnn svho vkonu, pak alespo o udren vyadovanho standardu.102 Sekretky vak pat ryze na periferii skupiny, nebo se ve vslech (gestapk i vyslchanch) zmnka o jejich innosti vbec nevyskytuje. Kik bitch pi vslech a jejich trznitel byl dajn slyet v dalch kancelch. Jak ho tyto eny vnmaly, hovoily-li o dn na sluebn v zkm kruhu ptel nebo ve vlastn rodin, je nm neznm. Vyhotovovaly tak hlen, pop. vslechy, a konaly agendu spojenou s byrokratickm vedenm kancel, ale i vyetovnm. Jak vztah zaujaly k udlostem a gestapkm zstv otevenou otzkou dalho vzkumu. Jedinou vjimkou naznaujc zmnu ist pracovnho pomru zamstnanc gestapa ve vztah milostn je zaznamenn mezi Franzem Ripperem a Hermou Gaudek.103 V dotaznku, kter byl soust povolen svatby pslunk SS, je Ripperem uvedeno, e se s Gaudek zn jeden rok a e spolu po tuto dobu pracuj na sluebn v Pardubicch. Povoln Ripperovy snoubenky bylo uvedeno pod souhrnnn nzvem Kanzleiangestellte104. Dky podrobnmu formuli, kter by byl v dnench podmnkch chpn jako naprosto nepimen zsah do prv a soukrom jedince, se dozvdme o jejm zdravotnm stavu, charakterovch vlastnostech a nacionlnsocialistickm politickm smlen. Tak vme o jejm aktivnm lenstv v Nmeckm ervenm ki a v Nacionln-socialistickm svazu en. Gestapo mlo monost zskvat sluby i vrobky irokho sortimentu. Escherlohr si zskal vynikajc dodavatele. Tak napklad obleky si nechvali ednci gestapa t u krejho Maree, kde mli samozejm pednost ve vyhotoven zakzky. Mln vrobky dodvala mlkrna v Sekuritasu s velkou ochotou a do byt ednk a vnem s likry zsobovala sluebnu Dakova likrka. Bt lenem gestapa bylo finann mimodn vhodn, ale samozejm neslo i sv rizika. Stet s ozbrojenm parautistou nebo rozzuenm nadzenm mohl skonit smrt zamstnance. Na druhou stranu nebezpe mrt ve vkonu sluby hrozilo gestapkm ve velk me a od roku 1944, kdy se museli potkat s narstajcm potem
Problematikou pomocnho ednho personlu nacistick ry se zabv Alf LDTKE, Die Praxis von Herrschaft: Zur Analyse von Hinnehmen und Mitmachen im deutschen Faschismus, in: Brigitte BERTLEKAMP - Werner RHR (Hrsg.), Terror, Herrschaft und Alltag im Nationalsozialismus. Mnster 1995, s. 226 246. 103 Bundesarchiv Berlin (BDC), sign. RS, kart. E5474, Franz Ripper. 104 Tamt.
102

55

partyzn a vysadk. Lto roku 1942 bylo, co se nebezpe ze strany ozbrojenho odporu te, vcelku bezproblmov. 3.5 Vvoj nsil na pardubick sluebn 3.5.1 Obecn znaky agrese ednk policejn sloky Tajn sttn policie znm pod oznaenm gestapo, je pln nzev policejn sloky Tet e. Gestapo sice nese adjektivum geheim-, ale rozhodn nebylo instituc, jeho existence byla tajn a neznm. Neznm byly jeho vyetovac praktiky a zpsoby nucen k doznn trestn innosti. Vdy tak kad, kdo sluebnu opoutl, musel podepsat formul, ve kterm se zavzal k mlenlivosti. V obecn rovin zaalo gestapo s brutlnmi a smrtcmi metodami u v roce 1933, kde trpli hlavn politit odprci, poslze id, homosexulov a dal marginalizovan skupiny spolenosti. Zsadn otzkou je Brutalisierung a Entzivilisierung 105 pslunk tajn policie. Zleitost vzkumu mus bt pijet povoln pslunka tohoto sboru s vraednm pozadm. Vdy vyetovn zadrench vyadovalo zvltn druhy nsil a vvoj stle dokonalejch donucovacch prostedk a metod. Rozvoj agresivity zamstnanc gestapa byl mon dky jejich sociln uzavenosti, ve kter bylo mono nsil legitimn provdt, ale stalo se i vzorem pro ostatn zamstnance, a brutln iny pak zskaly uznn koleg. Uit nsil nebylo jen profilem zk skupiny lid loklnch slueben, ale bylo sttem a ideologi nejen tolerovno, nbr i podporovno a vyadovno. Tak meme rozumt pojmu odcivilizovn i zbarbartn na rovni chovn gestapa ke svmu okol, ostatnm ne-pronsledovanm, kte mohli okusit mnohdy nevybrav chovn jeho len. Zbrutalisovn u meme chpat jako pm dsledek chovn tchto pslunk k zadrenm a vyetovanm. Heydrichida se stala vjimenm obdobm protektortnch djin. Bhem nkolika tdn dolo k nahutn mnoha vlench zloin, z nich vyplen dvou obc se stalo vrcholy. Doposud jsem nezaznamenal odpov na otzku, jak bylo toto obdob vnmno adovmi leny bezpenostnch sloek. Inspiroval mne spis Heinricha Aschenbrennera v BDC.106 U od zatku kvtna 1942 se snail zruit sv zasnouben s Rosou Trencovou. Odvodnn, kter zaslal nadzenmu orgnu, je smutnm svdectvm bezbrannosti en v nacionln-socialistickm reimu, nebo ji v podstat oznail za alkoholiku a lehkou enu, ani by Truncov dostala monost
Hans-Joachim HEUER, Geheime Staatspolizei. ber das Tten und die Tendenzen der Entzivilisierung, Berlin 1995, s. 162-176. Brutln a antisocilnho chovn len gestapa je ve studii velmi dobe popsno. Zkladn princip kamardstv, kter autor uvd jako nejdleitj vlastnost pslunk uvnit skupiny, je pinejmenm sporn. 106 Bundesarchiv Berlin (BDC), kart. A0125, Henrich Aschenbrenner, bez strnkovn.
105

56

k obhajob. O co vt pekvapen na mne ekalo hned na nsledujc stran, kde najdeme dost o zasnouben Aschenbrennera s jistou Annou Peinovou. Dokument nese datum 18. ervna 1942 (!). Heydrichida dosahovala svho vrcholu, v Pardubicch se ji zaalo se zatknm a Aschenbrenner dal sv dva nadzen Mietha a Schatzelmeiera aby mu dali sv dobrozdn k potencilnmu satku. Jak tedy bylo obdob bezprecedentnho bezprv vnmno na adovnch gestapa? Byli gestapci zavaleni prac nebo mli i v takto vypjat dob volnost k veden soukromho ivota? Z jednoho dokumentu nemohu vyvozovat dn zvry a i tato tolik poutav otzka bude jednm z tmat mho dalho budoucho vzkumu. Gestapo bylo skupinou lid, kter mla za kol prosazovat nacionln socialistickou mylenku a dohlet na jejm zakoenn a rozen. Byli to prv jeho lenov, kdo museli tuto ideologickou fikci uvst v praktick ivot. S tm bezprostedn souvis petvoen pvodnch spoleenskch norem a zkon potebm tohoto cle. Proto se tlak velen penel na dal pracovnky v podob pijet novch pravidel, kter uvnit skupin existovala. Hlavnm pedpokladem pijet a zalenn novka do organizace byla jeho postupn utven imunita vi zkonm a normm vnj spolenosti. K tomu dopomhalo nkolik zsadnch faktor. Prvnm faktorem byla pslunost do skupiny, jejm kolem bylo shromaovat a vyhodnocovat tajn informace. Patit k takov skupin tedy znamen mt pstup k exkluzivnm informacm. To tvo jdro atraktivity, pocitu vlastnictv neho mimodnho a dopomh k nadazovn nad ostatn sloky spolenosti, kter takov pstup nemaj. Tyto pedpoklady plat pro skupiny, jim se dostanou do rukou jet mimodn privilegia v podob exekutivy. Vdom takov nadazenosti jet posiluje pocity sounleitosti a propojen s vlastn skupinou. To s sebou nese dal dleit faktor, kterm je udren tajemstv o fungovn a psn zkaz kritiky uvnit i vn skupiny ped vnjmi pozorovateli. Spolen zitky a svtonzorov pedstavy posiluj vnitn hodnotu a pocit nadazenosti kadho individua, co nsledn opt upevuje sounleitost se skupinou. Skupina se tak stv svdomm jednotlivce a vytv jeho uzavenost vi jinmu mylen a pslunosti k jin skupin. Sounleitost je existenn natolik zk a intensivn, e u jedince tvo nov obsahy morlnho a etickho kodexu; a to v ppad poruen zkon skupiny, nikoliv spolenosti. ast v sociln jednotce tak vede k peformovn vlastn morlky a jejho legitimovn. Tak jsou vytvoeny pedpoklady pro nsiln chovn a pijet brutlnch praktit za sv. Ty pak mohou vst a k poteb zabjet, ani by tm utrplo individuln sebepojet. 3.5.2 Byrokrat a vrazi v Pardubicch

57

Mezi vrahy pardubickho gestapa meme rozliit dv skupiny. V prv skupin jsou byrokrat astnc se na vradch plnovnm, ppravou, vytvoenm podmnek organizovanho zabjen. Sami vak vjimen do prbhu poprav aktivn zasahuj. Druhou skupinou jsou ti, kte tresty smrti nebo trn bhem vslech sami vykonvali. Tm, e se innosti spojen s utrpenm zatench astnily vechny sti sluebny, odpadlo stigmatizovn za zloince a neutrplo tak ani svdom jednotlivc. Jak uvd prof. Heuer: Die Geheime Staatspolizei selbst verschleierte ihre Folterungen mit dem Begriff Verschrfte Vernehmung. Durch die Vernderung der Wortbedeutung und gleichzeitiger Initiierung eines neuen Sprachgebrauchs konstituierte sich eine Ausgangssituation, die den Angehrigen der Geheimen Staatspolizei einen realittsfremdere Beurteilung ihrer Handlungen erlaubte: Sie tteten, ohne zu tten.107 Vyetovateli uvdn daj o potu zatench v Pardubicch mezi lety 1939-1945 se zastavil na hodnot 5 648 osob.108 Mezi zastelen je potno 78 osob, do eho nen zahrnuto 10 obt, kter byly ubity a 6 obt, kter spchaly sebevradu. Je zejm, e jenom poet zastelench na popraviti v Zmeku se za msc erven a ervenec 1942 zastavil na sle 194 (vetn popravench z Lek), piem ani tento oficiln uvdn daj nen konen. V soutu nejsou uvedeny ani obti z Lek. Potu mrt zpsobench pmo ednictvem sluebny u daje neodpovdaj. Ten musel bt nkolikansobn vy. Pokusme-li se udlat odhad, dostaneme se na rove ist spekulace. Vdy v samm zvru vlky psobila v oberlandrt Jagdkomanda veden leny sluebny, jejich poet obt se nepodailo zjistit. Dnes znme pouze ojedinl (hromadn) ppady vrad, kter se podailo vyetovatelm prokzat. Oficiln daje o potu zatench na zem Oberlandrat Pardubitz mezi lety 1939-1945109 Rok 1939 1940 1941 1942 1943 Okresn soud 337 628 511 487 472 Pracovna X 112 390 588 613 Zaten za rok 337 740 901 1075 1085

Tamt, s. 171. NA, MV-L, sign. C6178 Lidice a Leky ptrac obnky, kart. 26, bez strnkovn. Zvren zprva ze dne 4. ?. 1946. 109 Tamt, bez strnkovn. Oznaeno jako Vkaz.
108

107

58

1944 1945 Celkem

633 84 3152

415 378 2496

1048 462 5648

Zvenou agresivitu meme mezi pslunky gestapa pozorovat piblin od listopadu 1939. Z tohoto msce mme prvn doloitelnou zmnku110 o pouit nsil vi vyetovanm. Samozejm nememe vylouit jeho provdn ji v dvj dob, ale rozhodn nedosahovalo takov intenzity jako v letech pozdjch. Pi vyhlen prvnho stannho prva po nstupu Heydricha a bhem jeho trvn si zadren lenov gestapa nevzpomnaj, e by bhem tto doby byl nkdo pmo pardubickou sluebnou popraven.111 Bhem podzimu roku 1941 na popraviti v Zmeku s nejvt pravdpodobnost nikdo nezahynul, nebo stelnice nebyla vraednmu ponn pizpsobena. Probhla cel ada vyetovn zadrench osob, ale nikdo z ptomnho osazenstva gestapck sluebny se neastnil justin vrady. Walter Krger byl peivmi vzni oznaen za jednoho z nejhorch vyetovatel nasazanch na demokratick domc odboj. Zloinnou povahu nacionlnsocialistickho reimu se vyetovatel pokoueli zakrt rdoby prvnmi postupy. Krger se pokouel pod mrnmi psliby i bitm pimt vyetovance k piznn a podpisu nepravdivch vslech. Meme se dozvdt o oblbenm donucovacm zpsobu Krgra, kter lena VODU Vodselka bil klackem do hlavy, a se tento pomtl. S vyetovanou Exnerovou si pohrval velmi krutm zpsobem; nedovolil j pijmat ivotn nezbytn inzuln.112 Ale pokud vme, stelnou zbran nezemel nikdo. Vyetovac metody a metody muen se postupn dosti zdokonalovaly a umoovaly tak vyetovatelm zpsobit tk ublen na tle i dui nebo dokonce smrt, ani by se zadrench fyzicky dotkli (viz ppad diabetiky Exnerov). Oficiln vak museli vyetovatel o zosten vslech dat sted v Praze. To samozejm bylo ignorovno, protoe by to pi neustlm psunu vz zpsobilo prodlevy vslech a zahlcen centrln adovny. Mezi povolen formy ntlaku byla vztaena i temnice. edn nesmla bt pouita na vce jak 48 hodin. V pardubick sluebn a vznici nemme ppad delho pouit tohoto donucovacho prostedku.113

AMV, St gestapa (Pardubice), sign. 309-6-1, kart. 6, s. 38. Vpov Josefa Fialy proveden Ottou Schulzem 28. listopadu 1939. 111 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 5. 112 AMV, St gestapa (Pardubice), sign. 325-4-2 Walter Krger a spol., s. 3. Vpov Adolfa Buree z 8. ervence 1977.

110

59

3.6 Pardubick sluebna SD Pardubick poboka SD byla od roku 1939 do roku 1941 vedena Dr. Ernestem, pot od roku 1941 a 1944 (s krtkm nkolikamsnm zruenm v prvn polovin roku 1942) vedena Walterem Kurzem a pot a do konce vlky Rudolfem Bernickm. Bezpenostn sluba byla do jist mry povaovna udavai za daleko schdnj monost podn jejich udn, ne pmo gestapu. Z vslech zamstnance pardubick SD Otakara Pavlase vyplv, e v nkolika ppadech byla udn uinn u SD povaovna udavai za vyzen, ale kdy se o potvrzen udn pihlsilo gestapo nebo chtlo-li jet nco proetit, to ji dan udava mnohdy povaoval za pli velk zapleten se s okupanty. Nkdy naopak dochzelo k horliv snaze SD informtor a ti pak zaslali sv informace pardubickmu nebo krlovehradeckmu gestapu, v nkterch ppadech samotnmu Frankovi do Prahy. Tyto excesy budou podrobnji popsny na ppadu len APF (kapitola 8.3.2). f pardubickho oddlen SD Kurz pak dostval rozhoen stnosti nadzench instanc, e mus eit hlouposti a nepravdiv udn. Tak oznauje ve sv vpovdi vztahy mezi pardubickou sluebnou SD a gestapem za velmi napjat.114 Spoluprce byla dajn velice problematick a SD nebyla o plnovanch akcch gestapa nikdy pln informovna. Jeliko se seznamy informtor SD nezachovaly, zbv nm pouze svdectv Pavlase, kolik organizovanch SD len nebo alespo donae v tom kterm mst bylo. Pro chrudimsk okres pot s devti, pro Chrast, Lui, Skute a umberk s pti a pro Hlinsko tak s pti informtory. Donaei od APF nebyli do tchto sel zahrnuti.

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, s. 58-59. ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B162/4823, Vpov Waltera Kurze z 11. ervence 1969, s. 4671.
114

113

60

4. Konfidenti
4.1 Dlen konfident na dvrnky a udavae V nsledujc kapitole se zaobrm fenomnem konfidentstv, kter sehrl nemalou lohu ve vyplen obce Lek. Pro pln pochopen jednn spolupracovnk gestapa musme vysvtlit obsahov rozdl mezi pojmy dvrnk a udava, jeto oba nzvy vymezuj rozlin druhy konfident. Gestapo (potamo SD) se v pln me mohlo oprat o povtinou dobrovoln, finann podporovan spolupracovnky dvrnky (z nmeckho Vertrauensleute V-Leute). Prv oni byli v obecnm mtku zdrojem informac, kter pronikal jako sttn moc kontrolovan element do nejuch mezilidskch vztah, do vdom a svdom jedinc. Objevuj se v kadodennm spoleenskm styku, v politickch organizacch, zvodech, adech, kolch. Mnohdy se vak vyno i v nuklernch jednotkch spolenosti, tedy mezi pteli, v zkm kruhu rodiny nebo dokonce mezi maneli. Najdeme je jako adov obany, kte si zdnliv vmaj pouze svho. Mli sv konkrtn identifikan sla, kter byla uloena v kartotce jednotlivch mstnch adoven gestapa a v centrlnch adovnch v Praze a Berln; tito pomahai byli kad msc honorovni nebo povali jin hmotn vhody. Jejich nasazen bylo provdno clen a zeno bylo gestapem. V tom je hlavn rozdl oproti nsledujc skupin udavam. Do druh skupiny byli zaazeni informtoi udavai, jejich hlen byla bezzvadn, avak jejich autoi nemli takovou spoleenskou pozici a kontakty, kter by

61

umonily dodvn informac vy kvality. Povtinou se jednalo o nhodn udn, v nich pevily osobn dvody nad tmi politickmi. Zsadn rozdl oproti dvrnkm spov v dobrovolnosti a snad jist upmnosti jednn, nebo udavai nedostvali dn koly od represivnch sloek, jednali z vlastnho popudu a privtnch dvod. Odmnou jim byly levy hlavn v podob rznch propustek a vjimek, kterch by bez sv pronacistick innosti nemohli v dnm ppad doshnout.115 Mnohdy vak na msto hmotnho ohodnocen stailo uznn gestapka nebo sebenaplujc pocit moci nad svm okolm, touha ukodit jinm a vyniknout nad nimi. Budeme-li vyuitelnost udava hrub paualizovat, pak jejich smysl z pohledu gestapa byl v jakmsi spoleenskm indiktoru nlady, neustl hrozby teroru a fyzick likvidace, k n vbec nemuselo dojt, ale jej psychologick dopad byl mimodn inn. Jak zjiujeme z materil a vsledk gestapck sluebny, bylo mnohdy tk se v udnch orientovat a vybrat ta, kter byla njakm zpsobem vyuiteln a znamenala skuten i potenciln ohroen nacistick moci. Gestapo se tak asto ocitalo ve stavu, kdy se namsto sv inorod aktivity dostvalo do pasivn role, kter se pouze sna dohnt nepomr podanch udn a jejich vyeen. Proto jsme mnohokrte svdky likvidace tch nepodstatnch udn i za cenu, e jsou pehldnuta denuncovan skuten ohniska odporu. Zbr kontroly, kterou muselo gestapo provdt, nabral znan irokho rozmru a vytvel znan tlak na nepoetn personl adoven. Vdy udret kontrolu nad poslouchnm zahraninho rozhlasu, i nenaklonnch rozhovorech nebo nedovolenou porku prasete, vyaduje dostaten edn apart, s dostatenou vkonnost, ale i irokou zkladnu donae. Bohuel mme pouze trkovit zmnky o psoben udava na zem Protektortu. Udn byla nezdka podvna stn a pokud byla psna, likvidoval je vyetovac orgn brzy po jejich obdren. Takov osud ekal drtivou vtinu oznmen, ovem natst pro historick vzkum nepodlehla vechna psan zkze. Kup. korespondence nkterch len rijsk pracovn fronty se zachovala jen dky jejich archivovn na nkolika institucch narz, a to vetn gestapa. Nemme ani pli konkrtn pedstavy o rozen fenomnu konfidentsv. S jistotou meme vylouit pedstavu ech nucench pouze brutlnmi prostedky k uposlechnut pkaz sttn moci. Ztotonil-li se jedinec vnitn s nacionln socialistickou ideologi, interiorizoval-li ji, pak bylo jeho hlavn povinnost svmi schopnostmi pispt k rozvoji tohoto mylenkovho proudu. Tedy jinmi slovy upozorovat pslun orgny

115

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, s. 58-59.

62

sttn moci na ideologii ohroujc elementy spolenosti. Otzkou bylo, kdy udvat, pak komu?! Penesme irok prosted Protektortu na oblast kolem obce Lek. Na vybranou ml potenciln dvrnk nebo udava v regionu Hlinska, potamo Lek daleko vce monost, ne by se na prvn pohled zdlo. Jako spolehliv prostednky mezi piclem a represivn slokou berme v potaz Vlajku a APF, politick inovnky Nrodnho souruenstv, ale i vrchnho strmistra hlineck sluebny Kudrnatsche, do Hlinska obas zavtavho lena SD Pavlase nebo vlivn leny gestapa, kte msto a region v krtkch asovch intervalech navtvovali. Udn, kter bylo smovno pmo ednku gestapa, mlo vhodu anonymity a rychlho een, kdeto pes jin instance dochzelo k prodlen nebo ke zkreslen, i dokonce znien udn z osobnch pohntek toho kterho prostednka. Na druhou stranu mohlo ppadn vyetovn vst k osobn nvtv ednka gestapa u danho konfidenta, co mohlo bt obzvlt v mst bydlit pro vyslchanho krajn nepjemn. Jak jsem ve poznamenal, neslo podan udn pro udavae nebezpe osobnho styku s adem gestapa. 4.2 Typy konfident Jist je, e dn konkrtn veobecn platn typ udavae nen mon urit. Vtina z nich byla nenpadnmi obyvateli. Nebyli ani nijak vrazn zlomysln nebo cholerit. Spektrum motiv, kter je k udvn vedlo, je velice irok; od osobnch pohnutek, pes upmnou spoluprci s reimem, a po organizovan, clen nien jakkoliv opozice. Pkladem nenpadnho spolupracovnka gestapa nm me bt hlineck drogista Holub, u kterho se vcelku asto zastavoval tajemnk Krger. Z dokument bohuel opt nevyteme, jestli ml njak zvltn vhody, i nikoliv. e by vak Krger ztrcel as jen pro touhu popovdat si s eskm ivnostnkem, je vce ne nepravdpodobn. Nehled na to, e Holub se obval trestu natolik, e spchal v ervenci 1945 sebevradu. On je pkladem skryt kolaborace nebyl organizovn v dnm politickm pronacistickm hnut, akoliv ml monost vstoupit do Vlajky nebo APF, kter mly v Hlinsku svoji buku. A vzhledem ke svmu osobnmu kontaktu s vysoce postavenm ednkem gestapa by jist byl u eskch stoupenc hnut lenem vce ne vtanm. Jeho chovn mohlo mt vcelku siln dopad na prosted malomsta, kde byl svoj aktivitou pomrn dobe znm. Mohl tak budit odpor pro morln selhn nebo naopak zvist pro jeho styky s vymi msty. Holub nebyl v okol jedinm denunciantem, nato pak vjimkou. Od Schulzeho se dozvdme o uitelce Vlkov, editeli vznice v Chrudimi Sasnkovi, nebo ednku Lepiovi116, z vpovd MLS Chrudim pak kup. o

116

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulze, kart. 101, s. 1-2.

63

domovnkovi Zmeku Zvecm a jeho en atd. Nehled na to, e MLS se zabvaly pevn nacistickmi zloinci a konfidenty. Rozdl ve jmenovanch lid oproti stranicky organizovanm denunciantm je v jejich skryt innosti a asto nejasnm postaven vi okupan moci, protoe se k n v mnoha ppadech nijak veejn nehlsili. To mohlo bt ze strany obyvatel omylem pehldnuto a pro denunciovanho mohly vyvstat vn problmy. Zd se, e rozsah aktivn spoluprce s okupanty byl i pro gestapo pekvapujc. Na druhou stranu vedla pemra horlivosti k mnohdy nesmyslnm obvinnm. Krger si dokonce jednou postoval, e pokud by bral kad udn vn, byly by cel Pardubice za memi117. To je samozem nutn brt s rezervou, protoe bylo-li by to tak, pak by se nemohl Silver A nkolik dlouhch msc pohybovat v bezprostedn blzkosti pardubickch gestapckch piek v hotelu Veselka. Na druhou stranu neme bt toto vyjden zlehovno. Touha po sociln moci a een osobnch konflitk byla u konfident siln, nebo bez n by tko sv iny provdli. Ani denuncian snahy prokazateln veden z osobnch dvod nezstvaly bez potrestn. Bez takovho opaten by dochzelo k naprostmu zahlcen ad a k rozptlen vyuitelnch zprv do pli velkho moe informac. Uvnit nacistickho apartu tak dochzelo k protikladnm snahm. Bez udn nebylo mon proniknout do privtn sfry obyvatel, ale douc bylo oznmen protinacistickho smlen, nikoliv osobnch spor, kter nabvaly vrchu. Od SD pichzela na adovnu udn, kter ji byla njakm zpsobem pezkouen nebo pochzela od dostaten dvryhodnch zdroj. Gestapo nemlo pehled o dvrncch SD, nebo zprvy byly pedvno pouze s slem udavae, nikoliv s jeho jmnem. Jen na zklad soudnho rozhodnut musela SD jmno udavae pedat gestapu. A opan, obzvlt pardubick gestapo si sv zdroje informac psn chrnilo, take SD nemla vbec dn pehled o innosti adovny tajn policie. 4.3 Nejpoetnj aktivistick organizace v obvodu pardubickho gestapa 4.3.1 Vlajka Organizac Vlajka se budeme v tto krtk studii zabvat pouze okrajov. Mus vak bt alespo ve zkrcen form pedstavena. Bez podchycen jej operan oblasti na rozhran chrudimskho a hlineckho okresu, jinmi slovy v oblasti Lek, bychom dostali obraz kolaborantskho milieu ve znan zkreslen podob. Do dnes znmho seznamu byli zahrnuti pouze oficiln veden lenov organizace. Z jejich prosted se dalo oekvat velmi

117

Nrodn archiv (dle NA), MV-L, sign. C6178 Lidice a Leky ptrac obnky, kart. 26, s. 9.

64

nebezpen jednn v podob piclovn, ikany, udn nebo t fyzickho napaden. Pmo v Hlinsku ilo patnct jmenovit uvedench len Vlajky a v blzkm okol (Blatno, Horn Holetn, Veradov, Velkov) pak dalch pt.118 To je vcelku vysok poet len kolaborantsk organizace, jeliko toto pronacistick uskupen nebylo v okol jedin. Vlajka se stavla s podobnm drazem za nacistickou mylenku a pro nmeckou spoluprci, mezi jej hlavn zpsoby prosazen nacistick ideologie patilo udavastv. V prvn polovin roku 1942 je Vlajka jako politick hnut ji jen torzem, jen nem ani podporu nejvych nmeckch mst Protektortu. Jak uvd Milan Nakonen, byla Vlajce zakzna innost samotnm Heydrichem119, take o vznamn politick loze v tto dob ji neme bt ani e. Co se vak v ideji Vlajky nezmnilo, bylo uloeno kdesi hloubji ne jen v povolen politick innosti. Bylo v lensk zkladn, kter se v drtiv vtin piklnla dobrovoln k programu, kter hnut pedstavovalo. Rozpadem tohoto politickho uskupen tak nedolo k absolutn neinnosti len, ale k jejich pechodu k novm formm kolaborantstv. Prvn monost stle zstvala udn, druhou nejastj pak pm lenstv v bezpenostnch slokch typu SD. Sousteme se na druhou vraznou pronacistickou skupinu hlineckho regionu. 4.3.2 rijsk pracovn fronta 4.3.2.1 Organizovan lenov Piblin pti set lenn organizace rijsk pracovn fronta mla do velikosti dvanctitiscov Vlajky daleko, ale pesto vyrstala z ne pln zanedbateln lensk zkladny, tj. z jet irho pole sympatizant a uritho podhoub, kter bylo schopno se veejn a aktivn podlet na okupan politice. Nsledujc dky jsou pedstavenm nejen APF, ale hlavn dvou mu, kte se stali dobrovolnou soust nmeck okupan mainrie. Bedich Opletal a Karel Holfeuer jsou lidmi, kte se nechali strhnout pleitost k vyten zoufal situace okupovanho eskoslovenska. Jejich snaha byla vedena programem a pli podobnm tomu nacionlnsocialistickmu, avak upravenm na sko-protektortn pomry. Tedy v politickm programu je patrn jist snaha o zachovn eskho etnika v rmci e. Bez fungovn takovho kolaborantskho podhoub, jeho byli ne charakterizovan pnov aktivn soust, by okupan orgny nemohly proniknout do takov hloubky esk spolenosti a zevnit ji ovlivovat. 30. z 1938 a jet vce 15. bezen 1939 vytvoily vynikajc podmnky pro
118 119

AMV, fond Vlajka, sign. 302-32-5, s. 113-114. Milan NAKONEN, Vlajka. K historii a ideologii eskho nacionalismu, Praha 2001, s. 138.

65

vechny, kte sv ambicizn pedstavy vyho spoleenskho postaven nemli anci v demokratickm prvorepublikovm prosted promnit ve skutenost; a ji kvli nedostatenm intelektulnm schopnostem nebo pro jejich aktivitu v nevhodnm politickm klimatu. Datum odstoupen Sudet a vznik Protektortu jsou pouze uvolnnm spoleenskch barir pro aktivistick elementy spolenosti, nikoliv jejich vznikem. U obou jmenovanch osob tak zjiujeme jejich faistickou minulost, kter se po zniku eskoslovenska pouze zradikalizovala do pronacistick podoby. Tyto aktivisty, jejich iny a hlavn hnut APF nelze sledovat jako prvn uznanou soust politickho spektra okupovan zem. Nacist jich vyuvali pouze jako formu ntlaku na nepoddajnou spolenost, ale uznn jako plnohodnotnch nzorovch proud nikdy nezskali ani APF, ani kup. NSGA (Nacionln sociln garda sttnch aktivist)120 dal regionln skupin psobc na eskomoravsk vrchovin. K prvnmu uznn nedolo ani v ppad nejvt kolaborantsk organizace Vlajky-NST. ada len pozdjch pronacisticky orientovanch hnut se hlsila ke krajn pravicovm stranm prvn republiky, od kterch se vak v prbhu let 1938 a 1939 rychle osamostatovaly jednotliv dal skupiny. Kniha Tome Paska esk faismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945 nm souhrnn pedstavuje kolaborantsk hnut a jejich vedouc pedstavitele, stejn jako boje uvnit i vn tchto uskupen o vedouc pozice. Otzka, km byli et kolaboranti a organizovan udavai, je otzkou charakteristiky hnut, ke kterm se hlsili, a vzhledem k vcelku irokmu vbru tchto organizac je dal otzkou dvod osobnho rozhodnut toho i onoho udavae pro lenstv v tom i onom hnut. Je tedy nasnad se ptt tak na pitalivost nzor, programu a jistch anc pro jejich uskutenn. Vdy nejdleitjm pedpokladem pro vstup jednotlivce do skupiny je jeho ochrana a seberealizace. Stejn tak je dleit vidina spnho prosazen hnut, ke ktermu se jedinec pipojil. Nebo skrze spch cel skupiny zskal jej len anci ke vzestupu ve spoleenskm ebku a podlu na moci. APF pedstavujeme jako jednu z nkolika regionlnch organizac, je s sebou nese sv osobit rysy a zvltnosti, ale i veobecn pravidla ve struktue protektortnho kolaborantskho prosted. Schreibtischtter je vraz uvan nmeckou historiografi pro byrokratick organiztory holocaustu a vyhlazovac politiky Tet e. Mnoz z nich nikdy na vlastn oi nevidli prbh a dsledky sv innosti, akoliv jim musely bt nepopirateln zejm. Je tedy dal otzkou, jestli se podobn vraz nehod i pro prosted konfident,
Pevzato z doposud nevydanho hesla APF pipravovanho slovnku kolaborantskch hnut. Laskav zapjeno Daliborem Sttnkem (AMV).
120

66

samozejm v ponkud upraven konotaci. Mlokter z nich ml monost vidt dsledky svch oznmen na vlastn oi, akoliv je inil s politickm podtextem nebo myslem osobn msty, zvisti, potamo majetkovho pokozen i pmo fyzick likvidace postienho. Tento specifick druh Schreibtischtter se ne vjimen vyvinul v nonverbln nsilnky, proti kterm dokonce zasahovaly protektortn bezpenostn sloky; a ji nmeck nebo esk. Pklad APF zde uvdme nejen jako ist regionln konfidentskou organizaci, jej lenov se v prbhu vlky vypracovali na vkonn dvrnky pardubick SD, ale dky zachovanm materilm Mimodnho lidovho soudu v Chrudimi se nm zachoval i obraz jejch len a spoleenskch oblast jej psobnosti. Chrudimsk soud se v jednom procesu zabval udnm uinnm na osadu Leky. Sesbran dokumenty nm tak dvaj uniktn monost pedstavy, nejen o fungovn a struktue APF, ale t dvody, pro byla k odbojov innosti vybrna prv osada Leky a v jak neptelskm prosted museli odboji pracovat. Stejn jako u vech zloineckch organizac Tet e meme i v ppad eskch pronacistickch organizac a i jednotlivc, kte se svoj konfidentskou innost podleli na kontrole obyvatelstva, ci, e neexistuje dn jednolit typ eskho udavae, je by nesl hromadn shodn znaky denuncianta. Hledn takovho univerzlnho konfidenta by vedlo do slep uliky. Dnen historick vda se daleko vce orientuje na vztahy mezi jednotlivci, skupinami organizovanch konfident a sttnm, pop. okupanm apartem. Abychom pochopili toto prosted nacisty organizovan a sttn moc podporovan ikany, musme se obracet na jednotlivce, jejich dvody k dan innosti a prostor, kter jim byl pro jejich aktivistickou innost uvolnn, ale ml tak sv hranice. Hovoit o udavach jako o kolektivn jednobarevn skupin zloinc ns vrt na rove nmeckho vzkumu 60. let minulho stolet, jen se zabval pevn zloinci z prosted vojenskch sloek. V protektortnm prosted musme v drtiv vtin ppad nahlet na udavae jako na samostatn, pevn nikm nenucen osoby, kter byly pln odpovdn za sv jednn. Stejn jako tomu bylo v nmeckch povlench procesech, od pohlavr nacistick strany a po nejni are vojk, sna se i zadren organizovan konfidenti svdt vinu na sv pedstaven, pop. na samotn okupanty, pod jejich tlakem mli dajn pracovat. Pohlet na takov osoby jako na pn kontrolovanou a prodlouenou ruku vych sloek je nesmysln, nebo pak by se vytratil element samostatnho jednn v t i, kter mu nle. V ppad jednotlivch biografi se nm mnohem vce odkrv spektrum monho jednn. Angam jednotlivc nelze posuzovat pouze z pohledu jejich pesvden o nacionlnsocialistick ideologii, ale stle musme mti na mysli pozad karirismu, touhy po spoleenskm uplatnn a uznn ze strany pedstavench, pop. hmotn vhody, kter 67

z takov innosti plynuly. Tyto prvky lze posuzovat individuln u kadho jedince, co je vak typick pro celou nacistickou moc, je vnmn nsil. Dabei begreifen wir Gewalt nicht individualpsychologisch als aus psychologischen Dispositionen und Motiven ableitbare Kraft, sondern als eigenstndigen situativen Sozialisationsfaktor, als Kraft, die fasziniert, anzieht und die Beteiligten partiell und zeitweise verndert.121 Ne popsan zkrcen biografie dvou len APF sledujeme z pohledu individuln psychologickho, ale souasn i spoleenskho vvoje konfidentskho prosted. Neztrcejme ze zetele, e osoby jsou vybrny hlavn na zklad spolenho jmenovatele, a tm bylo udn na osadu Leky. Nezakrvejme, e se jedn o nhodnou situaci, kdy udn v psemn i stn form prolo jednotlivmi rovnmi APF od adovho lena Andrka (jeho postava je pedstavena v samostatn kapitole 16.1), pes okresnho vedoucho Holfeuera a po vedoucho APF Opletala. To vak nesniuje hodnotu svdectv, kter nm bylo soudem zachovno, ale naopak nm tak poskytuje jedinenou monost vhledu od vzniku udn a po jeho eten SD a gestapem. 4.3.2.2 Vznik a psoben rijsk pracovn fronty Bedich Opletal 12. ervna 1939 je v sle Hasiskho domu v Praze na Vinohradech zaloena Nrodn rijsk kulturn jednota (NAKJ). Podle vnitnch stanov nebylo toto uskupen politickou slokou vbec, akoliv npln sv innosti se snailo ovlivovat politickou situaci nov utvoenho Protektortu. Podstatou jejho psoben bylo vzdlvn a kulturn povznesen eskho nroda v duchu nacistick ideologie. Na pedsednick msto byl navrhovn v t dob sedmadvacetilet nedostudovan strojn inenr Bedich Opletal ze Sezemic u Pardubic. Z dosud neznmho dvodu nabzenou funkci odmt, avak stv se propaganm referentem. Ji bhem tto doby si tvo znmosti s ednky pardubickho oberlandrtu a navazuje kontakty na poboku SD. Opletal se ke krajn pravicovm politickm proudm znal ji od roku 1935 a jeho nenaplnn snaha o vraznou politickou innost vede a k neukonen vysokokolskho studia. To mu ovem nebrn titulovat se ve styku s ady nebo v intern korespondenci jako ing. Opletal. Prvn zmnky o vrazn pronacistickm smlen zskvme z memoranda, kter sepsal 20. bezna 1939 a zaslal jej pmo skmu protektorovi, jen jet ani nebyl uveden do funkce. Jednostrnkov dokument navrhuje een, jakm mohou okupan orgny zskat kontrolu nad echami. Mimo jin je hlavn prioritou zaveden cenzury, likvidace stvajcch stran a jejich len, a vyazen idomilc
121

Klaus-Michael MALLMAN-Gerhard PAUL (Hrsg.), Karrieren der Gewalt. Nationalsozialistische Tterbiographien, Darmstadt 2004, s. 5.

68

a id ze spoleenskho ivota. Snad jako ve vech dalch prohlench dv Opletal dv mon vchodiska v ppad nespn kooperace eskho a nmeckho nroda: a) Vernichtung des tschechischen Volkes / b) Ausranderung des tschechischen Volkes.122 V kvtnu 1939 je vytvoena hlavn nosn st organizanho du Opletalem pipravovan strany.123 K jejmu naplnn dojde a se vznikem APF na pelomu jna a listopadu 1939. APF se se svm programem nezaazuje mezi faistick hnut, proti jejich elnm pedstavitelm bojuje124, ale pejm ideologii pmo nacistickou, vetn ady prvk z programu NSDAP. Dleitm tahem na politick achovnici je pro mladho referenta NAKJ Opletala, stejn jako pro jeho matku, zskn nmeckho obanstv v ervnu 1939125, co jim obma v prbhu vlky dodv na spoleensk vze, alespo tedy mezi ednky okupanch orgn. Velmi rychle si pivlastuj nacistick atributy a jak si stuje po vlce etnick stanice v Sezemicch provokativn nmili, zdravili se zdvienou pravic a stkali se pouze s Nmci a vedoucmi Vlajkai126. NAKJ nemla tm dnou mediln podporu a radikln Opletal se sna tento stav zmnit; nechv v Sezemicch instalovat veejnou nstnku, kde vyvuje jmna jemu podezelch osob z protinmeckho smlen.127 Veejn pranovn uvedench osob se nesetkalo s prakticky dnm ohlasem, krom vyosten sousedskch vztah v Sezemicch. NAKJ m pouze krtkho trvn a sice do z 1939, kdy organizace sama ukonuje svoji innost. dajn k tomu mlo dojt z dvod pli mnoha trbr, kte proti sob bojovali o mocensk pozice. lensk zkladn bylo doporueno dle se politicky angaovat bu v Nrodnm souruenstv a nebo jet lpe ve Vlajce. Jist je, e mezi velmi aktivn opozinky se zaadil i propagan referent Opletal. Na rozhran jna a listopadu 1939 zakld v Hradci Krlov svoji vlastn stranu s nzvem rijsk pracovn fronta (APF, Arische Arbeitsfront). Ani jej jednotu se nepodailo udret a dochz tak k rozkolu uvnit i tohoto hnut. Opletal vak sv pozice proti opozici v ele s Teplm uhj a jeho st strany je schopna se dle spn rozvjet. Jednm z dleitch kritri pro fungovn APF byla vynikajc rove nmeckho jazyka, kterou jej pedseda disponoval. Aktivita sezemickho rodka se vak vbec nezamlouv jeho sousedm a tak se meme dost o jednom z prvnch
AMV, APF, sign. 3152316, kart. 21, s. 41 - 51. Sepsno bylo vce vyhotoven obsahov se nelicch. Tamt, s. 163. 124 Tamt, s. 50. Opletal oste napad J. Stbrnho, R. Gajdu, gen. Jeka a dal. Povauje je za krajn nespolehliv a i neptelsk elementy, kter sice hlsaly faistick mylenky, nepostavily se ovem na stranu nacismu. 125 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 211/46 Bedich Opletal, kart. 23, s. 4. Dvodem hladkho pijet nm. obanstv byl dajn nmeck pvod Opletalova otce. 126 Tamt, s. 7. 127 Tamt, s. 20.
123 122

69

udn, kter Opletal podal. etnci museli eit jeho stnost na bojkot obchodu rodi stran eskho obyvatelstva. Nen se co divit, nebo v obci znmm podncovatelem mladho Opletala k aktivistick politick innosti byl jeho otec. rijsk pracovn fronta byla politickm hnutm pedstavujcm svoj innost vce ne pouhou programovou kolaboraci. Antisemitskou, antirezistenn a vbec antidemokratickou aktivitou se snaila bt o krok ped ostatnmi denunciantskmi organizacemi a v nkterch ppadech i ped samotnmi okupanty. Vedle podn osvtovch pednek a psobnosti nkolika mlo nsilnickch bojvek se orientace tohoto politickho hnut penesla na zpravodajsko-denunciantskou slubu. Zvltnost tohoto uskupen je jeho teritoriln omezenost, nebo lenov pochzeli z nkolika mlo tehdejch okres tzv. Oberlandrat Pardubitz a Kniggratz. Co do potu registrovanch pvrenc byly nejetnjmi okresy Hradec Krlov, Pardubice, Vysok Mto, Nchod, Chrudim, Litomyl a Koln.11. ervence 1940, v den oficilnho podn dosti ve zmnu politickho hnut v politickou stranu, bylo kup. v okrese Chrudim a Hlinsko registrovno pouhch 41 a 37 len128, a to jich mla APF v tento rok nejvce, tedy celkem okolo pti set129. APF nelze v dnm ppad oznait za masovou organizaci, akoliv vedle stlch len mme trkovit zmnky o dalch sympatizantech, kte navtvovali schze nebo pili s hnutm do aktivistickho styku. Sloen lensk zkladny dle povoln vypadalo ve dvou ve uvedench okresech nsledovn: Povoln ivnostnk130 Dlnk Rolnk ednk Graduovan daj nedoplnn Celkem Poet len 31 20 9 3 1 14 78 % 40 26 11 4 1 18 100

AMV, APF, sign. 3152317, kart. 21, s. 3 -5. Tom PASK, esk faismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999. 130 V seznamu je vedle jmna lena APF uvedeno jeho povoln, kter vak neumouje urit spoleensk statut danho jedince. V kolonce ivnostnk jsou tak uvedeni vichni, kte mli u jmna uveden nzev emesla, ale nebylo jasn, jestli se jedn o samostatnho ivnostnka nebo o zamstnance. daj je v tomto ohledu nedokonal, je ovem jist, e se mezi zahrnutmi nevyskytuje dn jedinec z dalch profes.
129

128

70

Povtinou se jednalo o dlnky, rolnky, zamstnance i ivnostnky s nzkm socilnm statusem. To pinelo i zmnnou dvryhodnost v och ad a tak daleko astji udvn v sociln hieararchii vertikln od zdola nahoru. V opaenm smru se jedn o vjimen ppady. Prv v orientaci na ni sociln skupiny se APF odliovala od ostatnch kolaborantskch skupin. Zatmco se tm vechna hnut snaila zskat do svch ad intelektuly kdy ne masov pak alespo na vedouc msta, v ppad APF se do uho veden nepodailo zskat ani jednoho lena s akademickou hodnost. To samozejm udvalo charakter a hodnotovou orientaci celmu hnut. Pohldneme-li hloubji do jejch mechanism, zjistme, jak krajn nebezpenou mohla bt a byla APF vem, kdo se ocitli v okruhu jej psobnosti, nebo hnacm popudem k innosti j byli horliv rasist v ele s Opletalem, Hybskm a Teplm.131 Zbvajc dva pnov vak nedosahovali aktivistick innosti v takovm rozsahu jako Opletal, jeho touha po vdcovstv v hnut byla nezmrn, a krtce po vzniku organizaci opustili. V ele APF, od roku 1943 ji pouze ivoc organizace, se Opletal udr a do konce vlky. Jak vyplv ze zachovanch materil, byl Opletal osobnost krajn nedvryhodnou a v podstat se sm zdiskreditoval v och okupan moci ji v prvnch dnech Protektortu. Skutenou raritou je oznmen udavae Boleslava Zahradnka na udavae Bedicha Opletala. Ji to svd o nejednotnosti eskch faist a kolaborant. Dopis se nezachoval v originle, ale v daleko hodnotnj podob. Objevil se v opise na hlavikovm pape samotnho protektora, kter jej poslal Oberlandratm do Pardubic a Hradce Krlov jako soust vnitnch smrnic. Neurath informuje pracovnky Oberlandrat o nimbu, kter se sna Opletal okolo sv osoby vytvoit. Jasn t nakazuje pracovnkm obou ad, aby v dnm ppad nedvali Opletalovi pocit njakho vjimenho postaven nebo dokonce zvltn dleitosti. Jednm dechem tak hroz psnm postihem Opletala, pokud bude it nepravdiv zprvy a sv postaven njak vyvyovat. Zahradnkv dopis je sice del, ale stoj za cel zveejnn: Geehrte Herren! Am 8. ds. Mts., am Dienstag, (Bemerkung des bersetzers 8. 10. 40) war ich bei Opletal, wie ich schon bei Herrn erny erwhnt habe. Er log wie Churchill. Von Euch hatte er berhaupt nichts erwhnt und war unsicher. Seine Frau Mutter verkndete gleich als ich eintrat: Friedrich hat telefonisch vom Oberlandratsamt Pardubitz aus mit Hitler gesprochen, und Hitler hat Friedrich gesagt, dass er ihn zum Represntanten des Volkes im Protektorat ernennt und seine bisherige Ttigkeit als glnzend anerkannt. Opletal

131

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 211/46 Bedich Opletal, kart. 23, s. 15.

71

habe darauf geantwortet, dass in ein paar Tagen England geschlagen sein wird und dass er schon eine Menge Leute einsperren lasse. Schlielich fgte Frau Opletal hinzu, dass Hitler unmittelbar mit Friedrich telefonieren wollte, dass er aber dessen Wohnung nicht kannte. Anwesend war der Junge des Barcal. Spter kam irgend eine alte Frau, und Frau Opletal erzhlte dieser alten Frau alles, wie Friedrich mit Hitler sprach, und da er schon jetzt ein groer Herr sei. Darauf wurde Opletal wtend und schrie: ich darf ihnen schon nits mehr sagen, denn ise verheimlichen nichts, und der Kanzler hat mir streng verboten, irgend jemanden zu sagen, dass ich mit ihm gesprochen habe. Ich fragte ihn, wann das war, und Frau Opletal antwortete, ungefr vor 14 Tagen kamen sie von Pardubitz um ihn.132 Ani udava si nemohl bt ve svm vlastnm dom ped dalmi udavai jist. Aktivistick politick spektrum nm pedstavuje svoji Achillovu patu. Dokonce ani vedouc udavask organizace se nemohl ped udavai skrt. To by nebylo a tak vznamn, ovem za daleko zvanj musme povaovat fakt, e takov fantasta nael sluch pti set dalch lid. Jak tedy museli mt politick, sociln a morln hodnoty? Byla to pouze sms rozlinch pedstav o vyuit krizovho stavu spolenosti nebo zde najdeme jednolit proud se spolenmi cly? 4.3.2.3 Ideov pedstavy rijsk pracovn fronty Na tomto mst je nutno pedstavit nkter ryvky z politickho programu, kter se APF snaila uvst v praktick ivot. Pibl nm nejen ideovou linii, ale hlavn pedstavy a svtonzorov ztotonn jejch pvrenc. Vytvoil se tak spolek kamard, jak se povinn, dle vnitnch stanov, mli lenov oslovovat. Dvali tak najevo pslunost ke sv skupin a svtovmu nzoru, podobn jako nacistick Volksgenosse nebo komunistick soudruh. Utven nzorov orientace se nm projev ji na tituln stran prvn psahy APF ze 3. prosince 1939.133 Tady je psaha skldna do rukou veden APF, zatmco vechny dal psahy, ponaje tou z 31. bezna 1940134, jsou skldny do rukou samotnho Hitlera. Mohlo by se zdt, e jde pouze o slovn pravu. Avak d se pedpokldat, e v prvn psaze chpalo veden APF sebe sama jako ideov vdce, teprve a v prbhu dalch t msc muselo dospt k nzoru, e vlun pipojen se a podzen se Hitlerovu svtovmu nzoru m anci na spch, potamo urvn politick moci. Oteven se pot APF hlsila k plnn vytenho

132 133 134

AMV, APF, sign. 3152317, kart. 21, s. 90-91. Tamt, s. 33. Tamt, s. 34.

72

programu a organizaci hnut orgnm urenm skm kanclem a Vdcem nmeckho nroda Adolfem Hitlerem.135 Opletal, tvrce ideologick orientace, se nm jev jako vcelku inteligentn lovk, znan ambicizn, neskrvav antisemita nejhrubho zrna a v neposledn ad patn politick vdce a organiztor udava. Nedisponoval ani potebnmi znalostmi a zkuenostmi, ani potebnm vdcovskm charakterem. Nedokzal pln prosadit zkladn princip rozkazu a poslunosti a dle reakc lensk zkladny byl daleko vce vdcem formlnm ne-li pirozenm. S jeho pohledem na prvorepublikov sttoprvn zzen, stejn jako na idovskou otzku, se setkvme v internch osnovch APF, kter vyly t z jeho pera: 4, l. 2 ekatelem hnut se me stti kad oban Protektortu star 21 let, kter jest naprosto mravn zachoval / jedin politick tresty za protiidovskou, protimasarykovskou nebo protibeneovskou innost jsou ppustn a naopak jsou doporuenm. () Pedn funkcioni vech bvalch politickch eskch stran, iitel /i v minulosti/ idomilskch ide, beneismu a Masarykismu, osoby s doklady o arijskm pvodu, ale se idovskmi tlesnmi znaky, id, Zedni a korupnci jsou naprosto z jakhokoliv lenstv pedem vyloueni.136 Podobnch paragraf meme v rmci internch materil APF nalzt znan mnostv. Kad nov len musel podepsat prohlen a nsledn sloit i psahu, e se vemi body pln souhlas a ztotouje se s nimi. Pak se teprve mohl stt ekatelem, poslze lenem, ovem zaadit se mezi Starou gardu a inovnky bylo tm vyloueno. Opletal se snail sv hnut postavit na stejnm zklad na jakm vyrostla NSDAP. Jakoby odkoukal hlavn znaky nacistick strany a pokusil se nkter jej principy pout i ve vlastn stran, co se mu dailo jen velmi omezen. Vdcovsk princip, psaha len do rukou vdce, pop. dalch vedoucch, vyvolenost na zklad rasovch i politickch pedpoklad, uspodn na zklad autoritativn hierarchie, stejnokroje i hlavn znak APF mimodn podobn nacistickmu, v neposledn ad pak zkaz asti len v jinch politickch organizac i spolcch a radiklnost v boji proti nim. Tyto znaky nepipout pochyby o vzoru, kter Opletal pouil. Podobn jako v NSDAP ml bt vytvoen i kruh vyvolench mezi vyvolenmi. Jako Hitlerovi Altkmpfer byli i lenov AFP datem 15. bezna 1940 (slavnostn schze k 1. vro vzniku Protektortu) rozdleni na dv skupiny Star garda hnut APF a ostatn.

135 136

Tamt, s. 15. Organizan d APF. Tamt, s. 20.

73

Jedin Star garda byla povaovna za primus inter pares, co s sebou mlo jejm lenm do budoucna pinst podl na moci a obecn i vzestup ve spoleenskm ebku. Ji v kvtnu 1939 sepisuje Opletal politick program, kter poslze uije v APF. V nkolika bodech doslova pedbh drastick opaten nacist vi idm. Ve vydan broue Program Arijsk pracovn fronty se meme dost o pipravovanch opatench proti obyvatelm idovskho vyznn i pvodu. Mli bt zbaveni vech konces na vykonvn svch povoln, denn se mli hlsit u kontrolnch orgn, jakkoliv styk rijce se idem ml bt potrestn prohlenm onoho za ida a id ml bt odveden na nucen prce. Kad id bude oznaen veejn viditelnou tetovanou neodstranitelnou znakou (lut hvzda), jejich lev rukv bude pedepsan barvy (nap. lut)137 Upozoruji, e tento typ Ghettoisierung bez zd (V. Klemperer) prosazuje dva roky ped jeho faktickm zavedenm nmeckmi orgny. Pro styk id s rijci mly bt zzeny veejn hovorny, v nich by byly hovory protokolovny. Konenm eenm idovsk otzky se mla stt sterilizace a vyhuben prac. Dokonce se objevuje i nov oznaen podvodnk a zloinc, a sice estn id. Toto oznaen m bt platn hlavn po revizi majetku prvorepublikov veejn innch osob a m s sebou nst veker nsledky a opaten jako v ppad idovskho obyvatelstva bez ohledu na vru a pvod provinilce. Vechna idovsk a idomilsk literatura a dla budou zniena (a na ukzky v protiidovskch muzech) a jejich autoi a roziovatel budou doivotn vznni.138 Jak blzko mlo hnut k nmeckm udlostem kvtna roku 1933 a Heineho kde ho knihy, ho na konec i lid! tok je veden proti vemu a vem. Meme se tak dost v bodu 11, e vechno ednictvo a uitelstvo (vetn profesor) bude podrobeno tvrt a 2 ron pracovn povinnosti v pracovnch tborech, kde pod vedenm spolehlivch Arijc bude pevychovno v duchu arijskch zsad.139 Nen se tedy emu divit, e se APF nepodailo do svch ad nalkat inteligenci nebo alespo leny s vym ne vunm vzdlnm. Hnut se stav mezi tyi extrmn aktivistick skupiny (Vlajka, Mlochova Nacionlnsocialistick dlnicko-rolnick strana, Nrodopisn Morava)140 i dalm bodem svho programu, a tm byla dost o zzen jednotky bojujc po boku Nmecka. Dokonce byli jeho lenov ochotni opustit sv majetky ve prospch nmeckch vojk piedch
SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 211/46 Bedich Opletal, kart. 23, broura uvedena pod slem D-317113/7-40, s. 2, Vydno vetn rozshlho politick programu. 138 Tamt, s. 3. 139 Tamt, s. 5. 140 Tom PASK, esk faismus.
137

74

z fronty a usadit se v mstech, kter ur Hitler. S tm souvis i vnmn Protektortu jako prozatmnho sttnho zzen, kter m bt do budoucna nedlnou soust e, k emu m dopomoci unifikace zkon a splynut ekonomickho a kulturnho zzen obou sttnch celk. Opletal je autorem t brour, z nich dv byly soust ideovho arsenlu hnut a mly bt zdrojem zkladnch ideologickch znalost jeho pvrenc. Prvn prce vydan ji v roce 1939 se nazv Teorie nboj se dokala pro svoji odbornost tak malho zjmu, e si jej autor vedl jmenn seznam kamard, kte si j zakoupili, ani by vak mohli pochopit jej obsah141. Ve trnctijmennm seznamu meme nalzt i jmno Karla Andrka ze Devee, jednoho z pmch astnk leck tragdie. Zbvajc dv broury se jmenuj Pravdiv smysl esk historie142, vydno v roce 1940, a Prav tv Anglie143, vydno v roce 1942. Nem smysl rozebrat cesty historikova mylen v ppad Opletalovch vplod, ale citaci jeho poznmky v samm zvru druh publikace nelze opomenout: Poznmka: Slovo id a idovstvo jest v textu broury na pn ad pro lidovou osvtu a podle pravidel eskho pravopisu psno s velkou poten psmenou , akoliv v rukopise uvm psmen malch, abych tak vyjdil svj nzor na idy, kter na zklad sledovn jejich tiscilet kodliv innosti pokldm za krysy, ohlodvajc koeny arijskho ivota. Urazil bych lidskou dstojnost Arijc, kdybych lidskou dstojnost piznal idm pe slovo id s velkm psmenem . Jsou-li Arijci v och ida podle Talmudu dobytkem, jsou Arijci povinni pokldati idy za zv v lidsk podob, plnce tak jen starozkonn a talmudsk idovsk pikzn: Oko za oko, zub za zub. Autor.144 K organizan struktue hnut je poteba uinit nkolik poznmek. V prv ad byl hlavnm pedstavitelem APF krajsk vedouc, kterm byl Bedich Opletal se sdlem v Pardubicch-Sezemicch. Teprve v roce 1941 bylo sted z agitanch dvod peneseno do Hradce Krlov, ani by se zmnilo faktick centrum hnut v Sezemicch. Funkce krajskho vedoucho s sebou nesla hlavn shromaovn informac, kter pochzely z lensk zkladny hnut a styk s ady. Tak se stala APF vyuvanou organizac, ji ml pod kontrolou len pardubick SD Otakar Pavlas (mimochodem byl i jejm formlnm sekretem)145. Jak prosazoval Opletal v organizanm du, lo pedevm o vytvoen seznam bvalch i
Dleitm faktem zstv ignorovn APF ze strany graduovanch osob. Pro ji zmnn okresy Chrudim a Hlinsko, pro kter mme pravdpodobn pln daje, se nachz pouze jeden uitel (Blnovice, okr. Chrudim) a jeden inenr (Litomyl, okr. Litomyl). Dal profese zahrnuj ve vtin ppad dlnky a zemdlce, druhou nejobshlej skupinou jsou ivnostnci. 142 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 211/46 Bedich Opletal, kart. 23, broura uvedena pod slem D-317113/7-40. 143 Tamt. 144 Tamt, s. 34. 145 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73, s. 18.
141

75

souasnch politicky a) nespolehlivch, b) neutrlnch a c) pronacistickch oban. Faktick vytvoen tchto seznam mli na starosti okresn a mstn vedouc. Dal dleitou innost pak bylo pedvn informac bezpenostn slub SD o nlad obyvatelstva a protinmeckch postojch pslunk Protektortu. Nen teba zdrazovat, e SD pedvala vechna vyuiteln hlen gestapu. Opletal si ovem svm pli horlivm jednnm dokzal SD potvat proti sob, nebo vedle jejch pslunk zahrnoval udavaskmi dopisy i sk orgny v Praze a Hradci Krlov. Ty je pak poslaly zpt do Pardubic adovn SD, a to jet s poznmkou, e si ednci pardubick sluebny nedok sv informtory ohldat. K dleitm innostem krajskho vedoucho patilo podn pednek s pevn rasistickou a protibolevickou tematikou, a sepisovn tzv. korespondence pravidelnch ideologickch smrnic a vysvtlen zahraninpolitickho vvoje v souladu s nacistickou doktrnou. Tuto korespondenci spolen s opakovnm programu APF byli povinni pravideln vyslechnout pvrenci na vech lenskch rovnch. Proveden ve jmenovanch stynch bod innosti mli na starosti okresn vedouc, kterch bylo v roce 1940 devt146. Posledn skupinou funkcion byli mstn vedouc. Mnohdy vak pro nedostatek len spadaly dv ti obce pod jednoho funkcione, jako tomu bylo kup. u vedoucho Aloise Psoty z Btovan, kter ml na starosti organizaci v Bojanov, Nasavrkch a Slatianech147, co bylo vzhledem k vysokmu potu obyvatel a vzdlenostem mezi obcemi dosti velk sousto. To nebyl ppad zdaleka ojedinl, avak je nutno vzt na vdom, e APF mla mezi denuncianty mnohem poetnjho a venjho rivala v podob Vlajky148, kter adu potencilnch len oderpal. Za mimodn zajmav povauji podn a obsah schz. Opletal byl v otzce registrovn nvtvnosti i psoben obsahu pednek na obyvatelstvo dosti dsledn. Konec konc mohla takov statistika pinst poznatky o nlad obyvatelstva konkrtn obce, pop. blzkho okol i bezpenostn slub SD. Na druh stran mohl bt tlak vyvolan nkolika faizujcmi jedinci obzvlt na venkov natolik siln, e nm neprozrad poet pesvdench pitakava. Z torz, kter nm z pravideln vyhotovovanch seznam zbyla, nememe vyst souhrnn statistick daje. Zajmav nicmn je, e poet poslucha pednek dajn nikdy neperostl 330, prmrn pilo na kadou ze dvaatyiceti uskutennch pednek okolo 60 poslucha. Na nkolika mstech se ovem opakovala
AMV, APF, sign. 3152317, kart. 21, s. 5. Tamt, s. 8. 148 AMV, Vlajka, sign. 302325, kart. 7, s. 113-114. Zachovan seznam vedoucch a funktion Vlajky pot jen pro hlineck okres s 25 jmny z toho 14 v Hlinsku, 6 v Trhov Kamenici, 1 v Hamrech u Hlinska, 1 v Blatn
147 146

76

nulov nvtvnost. Mezi sedm obc s takovm nezjmem obyvatel, kde mly bt v prbhu dubna a jna 1940 proneseny pednky APF, se ad i Vrbatv Kostelec. daj nasvduje o naprostm sabotovn ideologick vchovy APF. Knz poval v dan oblasti takov autority, e spolen s minimlnm zjmem obyvatelstva o pronacistickou vchovu, mohlo dojt k sabotovn pednek a podobnch akc a do jara 1942. Radiklnost svho programu demonstrovala APF vmluvn 10. ervna 1942. Tento den si paradoxn vybrala pro udn na Dr. Edvarda Benee pro jeho zloineck jednn v obdob prvn republiky a pi vlenm stavu. Dopis doel vrchnmu sttnmu zastupitelstv v Praze 13. ervna a ji 16. ervna zasl Opletal opis dopisu pro jistotu i skmu protektoru. V dob vrcholcho stannho prva a lidick tragdie vystupuje opt aktivn na stran agresor. Sv obvinn vi Beneovi odvolv Opletal osobnm dopisem 2. kvtna 1945. V noru 1945 se stupuje udavask innost APF, je je usmrnna hlavn proti partyznm, pop. parautistm. APF se stav do ela boje proti tmto elementm a pi sv schzi v Hlinsku sestavuj lenov dost smujc k nmeckm adm, aby jim byly vydny zbran. Sestavili i cel elabort historek o skutcch partyzn na hlinecku a skutesku.149 Tmto vodem byla krtce pedstavena ideologie APF a vedouc osoba tohoto hnut nacista Bedich Opletal. Pejdme k ni, okresn instanci APF. Upozoruji, e vedle popisu fungovn tto organizace si stle drme linii pmo vedouc k leck tragdii.

4.3.2.4 Okresn rove rijsk pracovn fronty Karel Holfeuer O ast na schzch APF se mli postarat pevn okresn a mstn vedouc. Mezi okresn vedouc pat i Karel Holfeuer z Blatna u Hlinska.150 Byl dleitou soust APF mezistupnm v komunikaci hlineck lensk zkladny s vedoucm Opletalem a tak osobou pmo se podlejc na udn na Leky. Jak vyplv z vyetovacch spis, byla i Holfeuerova politick orientace siln ovlivnna jeho otcem, stejn jako u Opletala. Jeden ze svdk poskytl vstiek z pedvlench novin Prvo lidu151 s nadpisem Blatensk kov bude katem, ve kterm
u Hlinska, 1 na Velkov, 1 v Hornm Holetn a 1 ve Veradov. Nejedn se o adov leny, jejich seznam nen dostupn, z eho vyplv, e lensk zkladna a sympatizant byli jet daleko poetnj. 149 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73, Vpov z 8. ervence 1945, s. 78. 150 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 827/46 Karel Holfeuer, kart. 101, Vpov ze 14. kvtna 1945, bez strnkovn. 151 Tamt, s. 4., Prvo lidu, r. 1930. Nadpis: Blatensk kov bude katem. V minulch dnech sedl v hostinci u Podrouk v Blatn u Hlinska bval kovsk mistr Josef Holfeier, kter pi piv zaal dlat faistickou

77

se psalo o Holfeuerovi starm jako o radiklnm faistovi. Ji v roce 1932 hls se Karel Holfeuer mlad k faistickm stranm. I on je pkladem mladho faisty a potvrzuje nm tak obraz faistickho, pop. nacistickho hnut jako radiklnho mylenkovho smru mlad generace vkem tictnk a tyictnk (N. Frei). Bli stopy k pedvlen politick aktivit u Holfeuera nenajdeme. Prvn zmnku o jeho kontaktech s APF shledvme a v roce 1940 v seznamu len z 11. ervna (viz ve). Stv se oddanm bojovnkem za program APF a toto sv pesvden dv veejn najevo. Organizuje schze a pednky v hotelu Zlona v Hlinsku nebo v dodnes oblbenm hostinci U Podrouk v Blatn. Potenciln posluchai byli vyzvni k nvtv schze korespondennmi lstky. Mnohdy vak mla tato pozvnka vhrun obsah, to pro ppad, e by se adrest nechtl na schzi dostavit. Piblin obsah tchto schz, nebo v okresnm mtku konferenc, jak je honosn nazvali sami lenov, jsme piblili v textu ve. Avak kad enk si svoji pedstavu proslovu vykldal po svm. V sle vyzdobenm nacistickmi prapory a obrazem Vdce se kultivovan projev nedal oekvat, ale Holfeuer slova () bylo by zapoteb ty esk svin postlet nebo povsit152, ji skuten pehnal. V oblasti sv psobnosti ml tm volnou ruku; spolen s Opletalem a ji zmnnm Andrkem byli i registrovanmi leny SD, take zde propojen skch orgn s kolaborantskou organizac bylo dokonal. Jednm z nejtch bod obaloby vi Holfeuerovi bylo napaden a poslze udn ida Milana Weise z nedalekch Kameniek, kterho se ml dopustit v z 1941. Weis sedl na lavice na dvoe u svho domu, kdy okolo prochzeli pnov Holfeuer, Odehnal a Bohat; vichni dleit mstn lenov APF. Holfeuer piskoil k Weissovi, zaal jej fackovat a nadvat mu: ide, kde m hvzdu?! Ty tady nebude dlouho smrdt!153 Takovho jednn se odvil ped nkolika dalmi nhodnmi svdky. Weis se brnil slovy, e m hvzdu pipevnnou na kabt, kter je v chalup na idli. Nkolik okamik pot vybhla z domu Weissova druka a rozzuenho Holfeuera pod pohrkou zavoln etnk zahnala. Holfeuer se zalekl a s nadvkami dvr opustil. Posledn zprva o Weisovi pochz z transportu do Terezna jet z konce roku 1941.154 Jako okresn vedouc ml Holfeuer za kol shromaovat informace o svch spoluobanech a denunciovat. Udn mlo u Holfeuera dvoj smysl; vedle snahy
revoluci. Choval se, e to socialistm uk: J budu katem a nic se nebudu bt vet tu pak socialistickou. Dl ani z mravnostnch dvod nelze reprodukovat. Dlnci sloili milmu kovi, kter chce bt katem, hned psniku: V t kovrn u kata, chyst se nm odplata, je tam jeden kov, ten nm chyst provaz (dle neiteln). 152 Tamt, Vpov Ludvka Mauera z 19. ervna 1945, s. 19. 153 Tamt, s. 14.

78

o spoleensk vzestup i zadostiuinn ze splnn povinnosti vi APF a svmu nacistickmu pesvden. Stejn tak svm chovnm utvel normy ve skupin, kter jeho veden podlhala. Jeho etick zbrany, kter by v demokratickch podmnkch vi udavastv pravdpodobn projevil, byly pekryty interiorizovanou morlkou nacistick ideologie. Stejn jako Holfeuer reagovaly na nov mocensk podmnky tisce dnch oban, kte sv udn povaovali za povinnost vi sttn moci i za est, kter jim byla sttn moc projevena. Opletal ho instruoval ve vyplovn tzv. dotaznk. Tyto dotaznky se tkaly osob, jak neptelskch i, tak neutrlnch a hlavn len APF. Umouj nm vytvoit sondu do smlen oban msta Hlinska a blzkho okol, ale tak do charakterovch vlastnost a ctnost kolaborant, i potencilnch kolaborant. Vbr a hodnocen tchto lid samozejm zstv ryze subjektivn zleitost okresnho vedoucho, pop. dalch kamard. Vzhledem ke zpsobu Holfeuerova jednn, kter jsme popsali ve, meme tohoto oznait za spolehlivho udavae a kolaboranta. Bohuel jeho vlastn charakteristiku mezi jmny nenajdeme. Je ovem daleko lpe podchycena v povlench dokumentech. Seznam nm dv monost vytvoit si pedstavu o politickm pesvden irho spektra oban, nebo jejich charakteristika byla utvoena na zklad osobn znmosti nebo dlouhodobho pozorovn. Zanme dotaznkem protisttn smlejcch nebo neutrlnch oban. Hlavnm kritriem vbru sledovanch osob, bylo jejich vlastnictv motorovho dopravnho prostedku. Tak bylo mono rychle vytipovat movitj obany a s jistotou uchvtit jejich majetek. U jmen je z velk sti ureno i povoln, kter se ovem nestalo bodem vbru obyvatel do seznamu, nebo jedin tak je mon vysvtlit irok rozsah zamstnn od tovrnka, pes porodn asistentku a po fare. Explicitn meme z pehledu vyst i vztah k Vlajkam, nebo Admek z Hlinska je sice uveden jako pvrenec jmenovanho hnut, ale Holfeuer ho nepovauje za jasn pro-skho. S bvalm lenem APF Odvrkou se vyrovnv tak jako s odpadlkem, tedy nedostaten pro-skm aktivistou. V seznamu najdeme i jednu drobnou poznmku, je nm svd o detailech, jich si udavai vmali a poslze si je i ovovali. U Kopeckho z Ran stoj: Jestli nem papry-k povolen jzd, jel naerno. Pod kontrolou jsou tedy vichni a ve. Takovto sledovn bylo nejjistj cestou, jak dostat ob pod kontrolu. Nsledujc tabulka nm pedstavuje rozdlen movitjch obyvatel do nkolika kategori. Zmrn jsme shrnuli oznaen Neptel e a
154

Beneovec

do

jedn

tdy,

nebo

oboje

vyjaduje

jasn

postoj

Tamt, Vpov Vojtcha Prokopa z 20. ervna 1945, s. 12. Prokop hovoil s Weisem pi jejich transportu do Terezna.

79

k protektortnmu politickmu zzen. Do druh kategorie Opatrn spadaj vichni, kte nebyli povaovni za dostaten vyhrann, aby spadali do pedchoz tdy, a kter jet bylo mon ovlivnit. V ppad kategorie Nestar se a Nekodn jde o obyvatele bez jakchkoliv veejn znmch politickch projev, i politick pslunosti nebo snad i nich intelektulnch schopnost. U tdy Neureno daje chyb. Zvl potom je uren len APF Odvrka, jeho zaazen do seznamu je zvltnost svdc spe o drobn osobn pomst za vystoupen z APF. Kategorie Neptel e/Beneovec Opatrn Nekodn Nestar se Neureno len APF Odvrka Celkem Poet osob 35 24 10 9 4 1 84 % 42 29 12 11 5 1 100

Pejdme k druhmu seznamu vlastnch len APF. Ten nm v dostaten me vystihuje charakterov vlastnosti len tak, jak je vidl Holfeuer, a tak jak mly bt zaznamenny pro poteby stednho vedoucho Opletala. Rejstk zachycuje leny APF k neurenmu datu.155 Nicmn principy chovn a vbr charakteristik len zstv po celou dobu fungovn APF nezmnn. Ji v vodu jsem upozoroval na zkladn pedpoklady lenstv v tto organizaci. Tm byl hlavn souhlas a snaha o en nacistick ideologie, pop. rijsk mylenky. Zdaleka to ovem nebyl motiv u vtiny len. Explicitn meme vysledovat i pijet esk podoby nacistickho slovnku156 a militantnho vyjadovn. asto se objevuj vrazy jako povaha bojovn, povahy rzn-vbojn nebo vi nepteli tvrd. Zvlt u mladch ronk se vyskytuje povahov rys mlad nadjn nacionalista. Vojctv meme odhalit tak ve vrazech jako vdy pesn nebo posluen rozkaz. Dleit byla zmnka o vztahu toho onoho lena k nacismu. Tak mme u vtiny osob poznmky typu pevn ve vtzstv hkovho ke a Vdcova programu nebo

Datum vzniku tohoto dokumentu chyb. Poet len spadajcch do psobnosti Holfeuera je oproti seznamu z 11. ervence 1940 podstatn ni. V pvodnm seznamu vak figuruje jmno eznka Odvrky jakoto lena, kdeto v seznamu protisttnch nebo neutrlnch osob je uveden jako bval len. Tak Holfeuer nen pouze adovm lenem, ale okresnm vedoucm. Z tchto indici by dalo se usuzovat, e dokument vznikl po 11. ervenci 1940 a ped ukonenm pijmn novch len v kvtnu 1942. 156 Viktor KLEMPERER, Lingua Tercii Imperii, Berlin 1946.

155

80

neprodejn stoupenec rijskch mylenek atd. Ctnostmi, kterch si APF vila, byly dobrosrdenost, nezitnost a vytrvalost v nzorech; to ve vak pouze v rmci kolektivu kamard, nikoliv ve vztahu k ostatnm spoluobanm. Zde byla namst dobr zpravodajsk innost a u jednoho ze len i jeho mazanost v rozhovorech. Vrcholnou pochvalou stran Holfeuera byla poznmka u kamarda Machka: Kamard tento jest jeden z nejlepch vbec, m jest eeno ve. Kolik ml Machek na svdom udn nebo kolik vypicloval informac nm nen znmo. Zajmav je kolonka Vady, kde se ve vtin ppad jedn o zdravotn nezpsobilost uvedench osob. Jedna poznmka tto kolonky se vrazn vymyk ostatnm a potvrzuje nm rliv a nenvistn postoj vi nejvtmu aktivistickmu politickmu hnut v Protektort Vlajce. Poznmka se vztahuje ke kamardovi pkovi: Obas chvl vkon Vlajky. A pesto se ukzal bt naim vzornm kamardem. (asem m revmatismus). Jak je vidt, v APF nebyly trpny dn nznaky chvly jinch konkurennch hnut, a obzvlt ne Vlajky. Pro podporu konkurennho hnut byl koneckonc vylouen Odvrka. Jak jsme popsali ji v vodu, je typickm znakem APF, e mezi sebe nedokzala pivbit osoby s vym vzdlnm. Hnut, jeho lensk zkladna je sloena pevn z vyuench osob a prosazuje naprosto nerealistick, ba fantastick politick cle, si nemohlo vydobt uznvanou pozici vedle Vlajky nebo dokonce Nrodnho souruenstv, kter disponovalo adou vraznch osobnost s akademickm vzdlnm. Mohlo si ovem zskat sympatie hrubch antisemit typu Holfeuera. Poslednm, nejne postavenm ale dleitm, stavebnm kamenem organizace byl adov len. Pedstavme si ho pozdji v podob Karla Andrka.

81

5. Silver A a atentt
5.1 Aktivita Silveru A jaro 1942 A 54 bylo kryc oznaen nejcennjho zdroje informac pro eskoslovenskou kontrarozvdku Paula Thmmela. Tento mu byl hlavnm rezidentem protipionnho refertu III. F prask sluebny Abwehru. Akoliv psobil na ob strany, ml dky svm zprvm neocenitelnou hodnotu. Kontakt s tmto agentem se snail udrovat tbn kapitn Vclav Morvek, ale ten ji neml monost po zabaven Sparty I poslat informace dle. Na zklad rozlutnch depe zabaven Sparty se gestapo dostalo na stopu A 54 a po prtazch je Thmmel definitivn usvden. kolem Silveru A bylo navzat kontakt s Morvkem a odeslat jeho depee, kter zskal od Thmmela, do Londna. Ovem Thmmel, kter byl od 22. nora 1942 vznn, pislbil gestapu, e na schzku dovede Morvka. Byl tedy 2. bezna proputn a ustavin sledovn. 14. bezna odvyslala Libue zprvu, e kontakt s Morvkem byl navzn. Silver A tak splnil tu nejdleitj st svch kol spojil informace A 54 s Londnem. 20. bezna se Morvek setkv s Bartoem naposledy, piem mu Barto pedv fotografie parautist Silver A ke zhotoven novch falench doklad.

82

21. bezna se m sejt Morvek s Thmmelem. Morvek se dostav na schzku se zmrnm zpodnm a kolem 19. hodiny. Zjiuje zradu a sna se uprchnout. V bhu trh fotografie, kter ml na schzce pedat a ukonuje svj ivot ranou do hlavy. Gestapu znovu, jako ji tolikrte, unikl, ale neunikly fotografie. Na jedn z nich, a sice Valkov, je z druh strany raztko pardubickho fotografa. Na zklad tohoto zjitn se vydv inspektor Fleischer s dalmi deseti gestapky a tlumonkem Chalupskm do Pardubic. U fotografa je zjitno, e osoba na snmku je nk zamstnan v hotelu Veselka. Fleischer tyto informace sdluje Clagesovi a penechv mu cel ppad. Krtce se o zatku vyetovn zmiuje len gestapa Hanouske: Mn osobn nebylo znmo nic o tom, e by v Pardubicch se zdrovali njac parautist a tak se o tom na gestapu nemluvilo. Teprve z Prahy piel pkaz, abychom provedli v Pardubicch kontrolu zejmna v hostincch cizch osob, e tak na pardubicku se zdruj parautist a brzy na to obdrela tajn policie plakt, kter byl vylepen, kde byl vyobrazen Valk, kter ml bti v Praze zastelen. Krom toho byl vyobrazen jet jeden parautista, na kter oba byla vypsna odmna. Pamatuji se, e Linzel se stkal s Kolem, jeto tam chodil a provdla se tehdy kontrola hostinc. Dozvdl jsem se mezi e u gestapa, e na gestapo dostavil se njak civilista, zamstnanec hotelu Veselka, ale nevm, byl-li to vrtn a nebo njak nk, mohl to bt pozdj povenec editele, bval nk, ale nevm to pesn. Pouze vm, e upozornil gestapo na to, e Valk respektive osoba jemu podobn byla zamstnna na Veselce v baru. Na zklad tto informace kal Linzel, e skuten se pamatuje na takovho lovka, kter na Veselce byl a zmizel.157 Hanouske teprve pi druhm vslechu vysvtluje, kdo prvn upozornil na Valka. Mlo se jednat o vrchnho nka Kubka. Ten po zaten svho nadzenho byl Hanouskem nkolikrt vidn na gestapu, jak jde do kancele Clagese. Tedy prvn upozornn na Valka dal Kubk, nikoliv Kol, jak byl pozdji podezrn. Linsel byl upozornn a teprve a pot si uvdomil, e ho dotyn obsluhoval. Jak se asi musel Linsel ctit, kdy zjistil, e nejen Kol, ale i Knz z kosteleck etnick stanice, od kterho dostval mslo, brambory a jin potraviny, ho tahal za nos?158 Kdy k prohldce na Veselce dolo dokresluje nsledujc vpov:23. 3. 1942 byl ji Valk mstnm gestapem [hledn]. Balcar vezl dleitou zprvu z Prahy pro Valka, kterou jako obvykle chtl pedat Kolovi, kter vdycky tyto zprvy pedval Valkovi. Pi pchodu na Veselku Kol na nj mrkl, z eho usoudil, e pnov, kte s Kolem mluv je gestapo. Promluvil proto s Kolem obchodn. Kol nkolik [krok] od neznmch pn
157 158

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 6. AMV, St gestapa (Pardubice), sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Frantika Brka z 23. ledna 1968, s. 74.

83

odstoupil a ekl, aby Valk nepouil svtlch at a okamit uprchl.159 Nsledovalo zaten Kola: Na to pedvedl Linsel na gestapo Kola, kter skuten uvedl, e Valk u nj byl zamstnn, e vak byl doporuen adem prce, e ml v podku vechny papry a e to byl njak lovk z Moravsk Ostravy udnliv syn hotelira, kter tam byl na praxi.160 Clages kontaktuje oddlen v Ostrav, kter mu oznamuje, e dn olc v Ostrav nebydl. Gestapo je ve slep ulice a Valk unik. Po tku se zdruje trnct dn v Trnov, odkud ho uitelka Mal dopravila do Daic. Odtud odejel na Moravu, kde se zdroval opt asi trnct dn. Pot pejel do Prahy na ikov k pan Moravcov, u kter se schzely dal ilegln skupiny. Valk tak opout dosavadn psobit Silver A v Pardubicch a zapojuje se do akc v Praze. Pro jistotu odchz na gestapo i Hladna a hls, e dotynho Valka zn, e si u nho tento mu koupil kolo. Ovem jet upravuje Valkv popis, nae gestapo mn tento zavdjc popis i na vyhlkch. Prozatm je stopa zametena. 28. bezna 1942 byla u Oechova vysazena pomocn skupina Out Distance ve sloen nadporuk Adolf Oplka, rotmistr Karel urda a destnk aspirant Ivan Kolak. Tito ti se mli pipojit k Silver A. Dopravili navdc radiomajk Beacon a radiostanici Mark III. Ivan Kolak vak ztratil pi seskoku sv doklady a hrozilo vn nebezpe, e by jeho osoba mohla ohrozit dal leny, proto spchal 1. dubna v bezvchodn situaci sebevradu jedem. Oplka a urda si vedli lpe. Navzali kontakt s Bartoem a ten Oplku povil velenm Gabkovi a Kubiovi v Praze. Oba, tedy Oplka s urdou, se zamuj na Prahu. Z tho letadla byli vysazeni i lenov skupiny Zinc ve sloen nadporuk Oldich Pechal, rotmistr Arnot Mik a eta Vilm Gerik. Tato skupina mla za kol vytvoit novou zpravodajskou buku na Morav. Navigan chybou byla vysazena a u Gbel na Slovensku. Gerik se ji 4. dubna sm pihlsil na praskm policejnm editelstv a nsledn byl pedn gestapu. Jako konfindent pomohl gestapu dopadnout vlastnho velitele Pechala. Mik musel spchat sebevradu po pestelce s etnickou hldkou 30. dubna, Pechal byl zaten 2. ervna. Tak byl Zinc vyazen ze sluby vlasti. Poruk Krupka popisuje sv prvn setkn se lenem vsadku urdou: Dal len urda se po msci pihlsil u Vojtka v Blohradu. Uinil na ns patn dojem, nebo pli mnoho mluvil o Anglii, na armd, vcviku, projevoval nespokojenost nad pomry naeho
159

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Frantika Valenty z 22. kvtna 1945, s. 73. 160 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 6.

84

vojska v Anglii a naproti tomu chvlil pomry u vldnho vojska. Po celou dobu byl pr u tetiky v Koln.161 Velitel skupiny Barto musel bt dosti znepokojen, kdy se dozvdal nsledujc: ()Barto dostval zprvy z Prahy, e se nkte parautist ihned po seskoku odebrali pmo na gestapo, odevzdali zbran, dali se gestapu k dispozici jako konfindenti. S Fredem jsem ml osobn rozmluvu, pi kter jsem mu vytknul jeho neopatrn jednn s poukazem na jeho prav posln. Nechval toti vude spousty psemnho materilu, adresy voln psan v notskch, granty nechal voln leet v naem stole, ani nm o tom ekl atd. Pislbil npravu.162 Jednm ze zkladnch kol, kter musela Silver A pipravit a splnit, bylo bombardovn plzesk kodovky. Tato tovrna byla tetm nejvtm producentem munice pro Tet i. Ppravy k tto akci zaaly ji kolem 14. dubna. Londn Libui 14. dubna 1942: Jet bhem msce dubna bude bombardovna kodovka. Potebujeme, abyste provedl urit opaten, kter by usnadnila letounm nalezen a pesn zsah cle. To by bylo mon nejlpe zaplenm oh v blzkosti cle v dob pletu letadel. Dalo by se to provsti snad prostednictvm druh skupiny oh v blzkosti cle v dob pletu letadel. Dalo by se to provsti snad prostednictvm druh skupiny nebo civiln organizace. Sdlte nm monosti proveden obratem. Sdlen o zamlen akci povaujete vy i ti, kterm ji sdlte, za tajn. Den a hodina akce vm bude vas sdlena. Hlaste, jakou dobu potebujete pro ppravy.()163 Libue Londnu 18. dubna 1942: Akce bude pipravena od 20. dubna 20.00h nsledujcm zpsobem: Letadla budou do hlavnho smru pivedena speciln stanic, shod osvtlovac rakety a zpaln bomby k zamaskovn zaplen orientanch oh, kter na to ihned budou zapleny. Pesn umstn stanice a oh pedm v pondln relaci. () Uiten daje pro akce: Asi 2 3 km zp. Cle se nachz maska tovrny. Bude-li mono, bude zaplena. Vodtkem me bt vysok bl budova (modelrna), za kterou se nachzej nejdleitj objekty. Nejmn osazenstva z nedle na pondl.164 Proveden akce se ovem posunulo o nkolik dn kvli ztrt zamovacho zazen Beacon. Libue Londnu 23. dubna:

161 162

AMV, Silver A, sign. 302435, kart. 5, Vpov Vclava Krupky ze 8. srpna 1945, s. 2. Tamt. 163 Ladislav MA, Leky, s. 39-41. 164 Tamt, s. 39.

85

Mimo prvn ohe bude zaplen jet ohe druh, kter se nachz 1 km jin cle (200 severn Goldschreidrovky). Viditelnost bude u obou oh dobr, nebo budou zapleny stodoly. Klamn stavba je dobe hldna. Vechny prce velmi zteny neustlou kontrolou bezpenostnch orgn, kter sthaj francouzskho generla Girauda, kter uprchl ze zajateckho tbora.165 Londn Libui 27. dubna: Pi nletu na koda, mraky ni ne 300 m. Jen jeden letoun vidl cl a vae ohn. Dlali jste to dobe. Ostatn let. bombardovali naslepo Sdlte ihned teba postupn svoje poznatky. Potebovali bychom meteory z asnho rna tho dne. Neme to udlat civ. organisace?166 Libue Londnu 28. dubna: Vsledek akce koda: Mimo dva vyhoel statky, kter jsme zaplili my, zaten nkolika lid pro podezen, e zaloili ohn, rozarovn dlnk, je vsledek nletu roven nule. kodovka neutrpla nejmen kody. Umlte vyslaku Nrodn osvobozen, kter hls pln falen zprvy. Je nutno akci opakovat. Rozsahem a vsledkem mus zahladit nepzniv dojem prv akce.167 Takov byl vsledek namhav ppravy, ale nebylo vinou parautist, e akce selhala. Pesto vak byl Nmcm podobn tok krajn nepjemn. Vdy tu byla pmo ohroena jedna z jejich nejcennjch skch tovren. Anthropoid se ji zan pipravovat na in, kter m vstoupit do djin. 5.2 Atentt na zastupujcho skho protektora Reinharda Heydricha 12. kvtna odesl Barto pes Libui ukrytou v Hlubok dleitou depei, ve kter oznamuje, e se dozvdl o pipravovanm atenttu. Tvrd oznamuje do Anglie, e s nm nesouhlas, jeliko by dolo k naprostmu rozruen vcelku dobe fungujc nov zbudovan organizace. Navzjem propojeny jsou domc i zahranin skupiny, kter by se tak dostaly do obrovskho nebezpe. JINDRA pomh pechovvat Gabka a Kubie a dal pchoz parautisty. Odpovd ze 14. kvtna m bt Barto uklidnn. Londn hls, e ohledn teroristickch akc se domc nemus nieho obvat, jeliko exil vid situaci jasn a akce proti oficilnm nmeckm pedstavitelm nepichzej v vahu. V dal depei z 19. 20. kvtna prezident Bene neurit nabd k njak nsiln akci. Drobnou vzpomnku na dny pprav m dvacetilet mladk Frantiek Hovora:
165 166

Tamt, s. 39. Tamt, s. 40.

86

To trvalo, tsn ped tm atenttem. kal, e se chyst njak vc. My jsme se zas neptali, on nm nic nekal. Potom jsme se dozvdli ten atentt. Potom u ns jet prkrt byl, ale posledn co u ns byl, to bylo kolem 20. ervna.168 Na dopoledne 27. kvtna 1942 vzpomnal v roce 1965 vysok nacistick initel Heinz Panwitz, kter se odpoledne tho dne stv vedoucm tmu vyetovatel atenttu. Z jeho vzpomnky vysvtaj pochybnosti, kter nkte vedouc initel okupan sprvy mohli o sv bezpenosti mt: () Am Tag des Attentats auf Heydrich, d. 27. Mai 1942, befand ich mich in Prag. Ich hatte am Morgen dieses Tage in Ausstellungsgelnde in Prag zu tun und fuhr mit einigen Beamten meiner Dienststelle gengen 10.00 Uhr von dor zurck zur Dienstelle in der Bredauer Gasse. Bei einer Eisenbahnberfhrung musste unser Wagen halten, zwei Wagen vor uns hielt ebenfalls der Wagen des Staatssekretaers K. H. Frank. Trotzdem dem der Fahrer fachmnnisch war, hielt er genau unter der Rampe der Eisenbahnbrcke und ich sagte meinem Beamten noch, so provoziert man Attentate. Wir unterholten uns ber dieses Thema noch weiter bis zur Dienstelle und nahmen die ngstlichkeit, die auf Bezug auf Attentate herrschte, nicht besonders ernst, zumals in der letzten Zeit in verschiedenen Stellen in Prag leichte Kanallkrper geworfen wurden, die leichte Schaden ausrichteten.169 Piblin ve stejnou dobu, kdy Panwitz vedl rozhovor o monm atenttu, odjd zastupujc sk protektor SS-obergruppenfhrer Reinhard Heydrich ze svho sdla v Panenskch Beanech. To u jsou v ostr zatce pod Vychovatelnou v Praze-Libni pichystni ti mui. Valk jede vzhru Kirchmayerovou tdou na kole, zatmco jeho dva kamardi ekaj s pipravenmi sten-guny a bombami blzko zatky. Heydrich jede ve svm otevenm mercedesu s poznvac znakou SS-3, kdy Valk dv znamen zrctkem. Vz zpomaluje v zatce, Gabk vysko ped vz a sna se plit, ale sten vypovdl sluby, v tu chvli pomh Kubi a he pod vz pumu. K explozi dolo pod zadnm pravm kolem a tpiny, kter proltly skrze sedaku zashly Heydricha. Jedna prola a do jeho sleziny. Vichni ti parautist se dvaj na tk. A ten se jim da. Panwitz se o atenttu dozvd ve sv kanceli: Als ich mein Dienstzimmer betrat riefe gerade der Verbindungsmann der tschechischen Polizei zur Gestapo, KK Jenaty, an und teilte mit, dass in einem Bodrost eine Bombe geworfen worde sei. Angeblich sei ein Hherer Wehramchtsoffizier verletzt worden. Trotzdem ich die Meldung nicht ernst nahm fhren wir doch hinaus und erfuhren im
Tamt, s. 41. Frantiek Dosoudil, Pardubick pamtnk Zmeek, Praha 2003. Svdk Frantiek Hovora, syn Boeny Hovorov, blzk spolupracovnice Silver A, zastelen na Zmeku 2. 7. 1942. 169 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4805, Vpov Heinze Pannwitze z 2. nora 1965, s. 529-531.
168 167

87

zustndigen tschechischen Polizeirevier, dass angeblich der Reichsprotektor von der Bombe verletzt worden sei und im Krankenhaus Bulovka liege. Dort fanden wir den leitenden Prof. Bei der Vorbereitung zur Operation. Heyderich, der zwar nicht bewusstlos war, hat aber keinerlei Anweisungen mehr gegeben. Mir ist auch nicht bekannt, dass er bis zu seinem Tode noch irgend welche Anweisungen gegeben htte.170 Zprvu o toku na Heydricha se dozvd Hitler od Franka ve 12.15. Hitler mu oste vytk, e Heydrich jel v otevenm voze a bez doprovodu. Ve 14. hodin se schz u Franka krizov tb. Porady se astn vedle Franka i velitel bezpenostn policie Horst Bhme, vedouc prask dc adovny gestapa Dr. Hans Ulrich Geschke, vedouc III. oddlen parautist/pachatel Wilhelm Schulze a vedouc II. oddlen sabote/zbran Heinz Pannwitz. Frank sdluje dosti rozilenm hlasem, e hovoil s Hitlerem: Schne Schweinerei, Hitler hat angeordnet, dass als 10.000 Tschechen sofort zu erschiessen seien.171 Reakce mezi ptomnmi byla neekan odmtav. Geschke netuil, kde m tch deset tisc ech vzt, kdy nejsou ani ve vznicch. Bhme ironicky poznamenal, e snad m zatkat echy pmo na ulici?!172 Odpoledne vyhlauje Frank vjimen stav. Dv nepokryt najevo, e sttn moc pouije veker prostedky k dopaden a likvidaci odporu. Tak zan teror, tak zanaj fungovat popravit v cel zemi. Dky atenttu i sami katan dostvaj strach. Vrchn tajemnk Krber poslouch zprvy o atenttu na Heydricha a dosti neopatrn v kanceli sv pardubick bastily zave ped gonkai: To ek ns vechny!173 Daleko klidnji a radostnji reagoval Barto: V t dob jsem byl doma, kdy to bylo hleno rdiem. Freda se usml a ekl, ti jsou jist dobe schovni a hned tak je nenajdou.174 Popravy jsou vykonvany po cel zemi. 3. ervna se prvn exekuce kon i v pardubickm Zmeku. Heydrichv zdravotn stav se zhoruje a 4. ervna 1942 zastupujc sk protektor umr. Teror nabr na obrtkch. Vzpomnka Jaroslava Knze, kter mu utkvla v pamti: J sem byl tenkrt v nemocnici v Pardubicch a trhali mn mandle. Tta [strm. Karel Knz] byl pro m. A vim, e byli vyven ern vlajky. Co to je? A on mi na to povd: Heydrich,

170 171

Tamt. Tamt, s. 530. 172 Tamt. 173 SOkA Chrudim, Budujeme. Tdenk eskoslovensk sociln demokracie pro vchodn echy, Pro schvalovn atenttu, ro. I., . 22, Pardubice 1945, s. 3. Autor Karel Andrle. 174 AMV, Silver A, sign. 302435, kart. 5, Vpov Vclava Krupky ze 8. srpna 1945, s. 3.

88

byl atentt na Heydricha. To mn ekl, to si pamatuju jako dneska. () kal, e ten poteboval odejt. 175 Knz urit tuil, e nyn nastanou velmi krut asy a nezbv ne doufat, e nastvajc udlosti nebudou pro nho a jeho blzk konit trestem smrti. Aby se vyhnul podezen ze strany gestapa, organizuje k nelibosti obyvatel neekan non prohldky v leckch chalupch. Po trncti dnech marnho ptrn po atenttncch se svtem rozletla straliv zprva. 10. ervna byly Lidice srovnny se zem, vichni mui postleni, a eny s dtmi odeslny do koncentranch a likvidanch tbor. Hrza, kter padla na vechny svobodn smlejc obany, ale i na samotn atenttnky. Jednm, kdo nevydrel napt a mon ho zlkala krsn odmna vypsanch dvaceti milion, byl Karel urda. Sm se 16. ervna hls v Petschkov palci. A zan udvat jmna, adresy a hlavn sv kamardy. Ti jsou schovni v krypt kostela Karla Boromejskho v Resslov ulici v Praze. Zan razie na sedm mladch mu. A zan konec. Nacist se zoufale sna najt alespo njakou stopu k dopaden pravch vrah. Zrdce Karel urda se nechv svst odmnou a 16. ervna vstupuje do adoven praskho gestapa v Pekov palci. Oznamuje, e poznv jednu z aktovek, zanechanch na mst inu. Nkter sti jeho vpovdi se shodovaly s ji zjitnmi vsledky kriminalistickho eten, tud lo o mimodn dleitou osobu. Poslze vylo najevo, e urda byl sm vsadkovm agentem. Zan udvat jmna, adresy, koly. Drama nabr na obrtkch. Dne 18. 6. 1942 byla o 4. hodin 15. minut zahjena akce adovny sttn policie v Praze proti ecko-pravoslavnmu kostelu Karla Boromejskho v Resslov ulici, v myslu prohledat jej katakomby. Akce se zastnilo asi 350 mu zbran SS, je mli za kol uzavt pslun domovn bloky. Jen nkolik minut po vniknut do kosteln lodi, bylo SS komando napadeno stelbou z galerie a kru kostela, kter opevnili Jaroslav varc, Jan Kubi a Adolf Oplka a nsledn i palbou Jozefa Gabka, Josefa Bublka, Jana Hrubho a Josefa Valka ukrvajcch se v krypt. Po nkolik hodin byly podnikny marn pokusy zmocnit se opevnnch protivnk jet ivch. Zoufal odpor neml dnou anci na spch, zvlt pot, co tonci vhnli do krypty naped kou, pak 3000 litr vody za minutu. Po tkm boji se hitlerovci konen dostvaj dovnit, ale to u zazn jen tlumen vstely anglickch zbran. Vechna tla vythnou vojci ven na chodnk k identifikaci, pi kter neme chybt nejdleitj osoba - urda. V roce 1945 o tom vypovdl: To bylo dne 18. ervna 1942 rno, asi v pl tvrt m odvezli (Nmci - pozn. aut.) ke kostelu v Resslov ulici.
Oral history, svdek Jaroslav Knz, nar. 1929, syn vrchn etnickho strmistra Karla Knze. Audiozznam z 3. ervence 2004.
175

89

Tam jsem vidl na chodnku ped kostelem mrtvolu npor. Oplky. Piznal jsem, e ho znm a ztotooval jsem ho. Od toho kostela ns odvedli do voj. nemocnice, kde nm ukzali dva tce rann na nostkch. Jednoho jsem poznal, v druhm jsem poznal Kubie. co jsem piznal. Pak jsem byl opt odveden ke kostelu, kam jsem dojel asi kolem 7. nebo 8. hod. rno. Zstali jsme stt v postrann ulici. Vidl jsem, e kostel je obklopen a e hasii poutj vodu do sklepa a bylo slyet vstely...po nkolika hodinch, asi v poledne, odvezli m opt ke kostelu, kde na chodnku leely mrtvoly nkolika mu. Dva z nich jsem neznal.176 f komise vyetujc atentt Heinz Pannwitz se prochz mezi mrtvmi a vzpt se objevuje i K. H. Frank s vrazem velkho vtze. urda popisuje i pozdj setkn se svm kamardem udavaem Viliamem Gerikem:(...)byl jsem opt pevezen do Pekova palce (sdlo Gestapa - pozn. aut.) a kdy jsem ekal v jedn kanceli, vidl jsem, e Gerik se bav s ednky Gestapa ve vedlej kanceli. Kdy mne spatil, zaervenal se a skoval za dvee. Volali mne do tto mstnosti. Tam ns konfrontovali a jak Gerik, tak j jsme vzjemn piznali, e se znme....ekl jsem, co jsem vidl u kostela v Resslov ulici, povdal mi on, e on vidl vc, e se na to klidn koukal z okna.177 Dky nim se rozvinula lavina udvn, kterou nelo zastavit. Jeden jej proud vedl i do mal osady Leky.

6. Ochrann policie a vykonvn exekuc v prbhu Heydrichidy

6.1 Vila Zmeek Historie pardubickho Zmeku je popisovna v tm kad publikaci tkajc se obdob druh Heydrichidy a jejho prbhu ve vchodnch echch. Pro kadho zjemce o protektortn djiny je tak pedstavovn jako msto exekuc a obecn se stal symbolem nacistick zvle. Zmeek zskal dky popraviti zzenm ve svm parku obraz jakhosi dmonickho msta zla a tak sm nzev budovy se stal pedevm synonymem pro msto popravit. Pipomeme si nkolik zkladnch dat k pedvlenm djinm vcelku nenpadn budovy pardubickho Zmeku a prostranstv okolo n. Zmeek byl vybudovn nkladem hrabte Jiho Larische-Mnnicha, jen byl v Pardubicch znm jako velkopodnikatel a pznivec parforsnch hon. Budova byla skryta v borovicovm parku a adjektivum luxusn j prvem pslu. Prodna byla roku 1897 dalmu lechtici hrabti Alfonsu Henckelovi. Zmeek byl ve vlastnictv rodiny
176

Frantiek OPEK, dol vstrahy, Havlkv Brod 1960. Fotografick ploha s. 211.

90

Henckelovch a do roku 1928, kdy ji zskv Ludmila Bidlov, provdan Erhartov, od svho otce, kter budovu zakoupil. Od kvtna 1937 prodv Bidlov objekt mstu Pardubice a od z 1937 je obc pronajat vojensk sprv, tedy konkrtn je sdlem jezdeckho uilit. Byly tedy vybudovny ubikace pro piblin 300 mu. Hotov kasrna vak od bezna 1939 zabrala nmeck armda a Zmeek slouil k ubikaci roty zlonho policejnho pluku. Neslavnou se tato ndhern vila stala po hromadnch vradch 194 lid mezi 3. ervnem a 9. ervencem 1942.178 Pietn cta k zastelenm neastnk jakoby vytvoila pevnou krustu mlen, nedotknutelnosti a snad i mtu; ne snad vzhledem k obtem, ale daleko vce k vrahm, kte zde byli ubytovni. Pro historika je vak toto msto mnohem plastitj a barevnj ne ploch ernobl obraz udlost rozdlen na bestiln pachatele a jejich obti. Jak vyplv z povlenho vyetovn, byly z pkazu gestapa veker dokumenty tkajc se tto jednotky spleny v beznu a dubnu 1945 v prostorch nkterch pardubickch podnik.179 Avak dky vyetovacm spism, kter zpstupnila Zentrale Stelle der Landesjustitzverwaltungen v Ludwigsburgu u Stuttgartu ji na potku 90. let, meme vzkum zamit nejen na zavradn, ale i na vraednou jednotku. Protokoly nm umouj vystoupit z tradovanch kli, kter nm brn v novm pohledu na existenci okupanch jednotek, popravch et, jejich podporu civilnm nmeckm, ale samozejm i eskm obyvatelstvem. Zmeek pedstavuje jedno z mst, kde se policejn jednotka ochrann policie (Schutzpolizei) pmo podlela na fyzick likvidaci skutench i domnlch odprc nacistickho reimu i nhodn vybranch obt. Sv zvltnosti ovem nese t jednn osazenstva Zmeku, kter se pokusme rekonstruovat pomoc pramen tkajcch se nejen jednotky ze Zmeku, ale celho 20. policejn pluku echy (Polizeiregiment 20 Bhmen) a hlavn policejn jednotky v Tboe. Pluk provdl popravy bhem druh Heydrichidy na zem Protektortu a v pozdjch mscch se ji v popravch zabhl jednotky uplatnily i za hranic naeho zem, na rusk front, ale i v okupovan Francii. Vzhledem k nmeck menin, kter po okupaci nabyla na sle i ve vnitrozem bvalho eskoslovenska, zde nastv pro vojky ponkud odlin situace ne na okupovanch vchodnch zemch. Vojci operujc v Protektort, pop. na zem bvalho eskoslovenska, mli monost setkvat se s nmeckou kulturou ve vt intenzit ne jejich spolubojovnci na vchod Generlnho gouvernementu. Nebezpe, kter jim hrozila v roce
177 178

Tamt. Karel JINSK, Zmeek. Historie nrodnho odboje na Pardubicku za Heydrichidy, Pardubice 1989, s. 12-14.

91

1942 ze strany eskho ozbrojenho odboje, byla tak podstatn ni ne v blzkosti fronty. Dal podstatnou vhodu, kterou sluba v Protektort pro nkter policisty pinela, byla blzkost manelek, pop. celch rodin, kter bu pmo v mst sluby nebo v jeho blzkm okol bydlely, a nebo byly dky mal vzdlenosti od Nmecka rychle dosaiteln. Vyvstv zde tedy otzka, co vedlo mue stednho vku, kte byli vzdleni stovky kilometr od fronty, kte se v ppad vych ar vraceli kad den ke svm enm a dtem, vydvat smrtonosn rozkazy a provdt popravy? Jak se sami se svoj situac vyrovnvali a jestli se u nich probouzelo svdom? Jak poznamenv Christopher Browning ve sv slavn knize Obyejn mui180, pochopit neznamen odpustit. Tohoto principu je nutn se dret. Umon nm tak vt morln volnost v rozboru chovn a in popravho komanda a v odhalen motiv jednn, akoliv tm nabourme dosavadn vidn popravch. Nebezpem je zeveobecnn a bagatelizace jednn a charakter len popravch komand, nebo pak nelze rozliit touhu po krvi od bezmylenkovitho plnn rozkazu a po odpor s individulnmi psychosomatickmi nsledky. 6.1.2 Povlen vyetovn a pouit prameny Jak ji bylo uvedeno, pro rozbor jednotky ze Zmeku nen i pes snahu zpadonmeckch orgn dostatek svdeckch vpovd, kter by nm dovolily proniknout do mysl vt sti len komanda nebo alespo irho osazenstva. Nejen elezn opona, ale hlavn vnitropolitick situace BRD v 60. a 70. letech 20. stolet vystavla nepekonatelnou hrz pro mezinrodn zkon a jeho uplatnn.181 Byl to sm Paul Riege, velitel Ordnungspolizei v Protektort, kdo bhem vyetovn nabdal sv podzen, aby vypovdali ped vyetovateli o sv vlen innosti. Ml takov kontakty a poval takov autority, e ppadn budouc trestn sthn jednotlivc byl schopen pomoc svch ptel zahladit, co tak veejn sliboval. Prameny pro vzkum popravch komand jsou dvoj kategorie. Do t prvn spadaj a) vpovdi zadrench len gestapa, kte se poprav a na vjimky neastnili, ale diskutovali o nich se zastnnmi kolegy, mli o nich informace z doslechu nebo s odsouzencem pili do styku. Sami si vmali reakc zastnnch osob a reflektovali jejich proitky do vlastnho vdom. Petavili tak ve sv mysli ciz zitky a zaujali k nim vlastn postoj. Ten pak vyjdili ped vyetovateli.
AMV, 302-154-3, Silver A, s. 30. Christopher BROWNING, Obyejn mui. 101. zlon policejn prapor a konen een v Polsku, Praha 2002.
180 179

92

b) vpovdi obyvatel, kte se pohybovali bu pmo v Zmeku, jeho okol nebo pili s popravmi do styku. Mezi n pat hlavn sprvce budovy s manelkou, zamstnanec vojensk kantny, lenov pardubick pohebn sluby, obyvatel mstsk tvrti atd. Prameny spadajc do tto kategorie jsou uloeny pedevm v Nrodnm archivu v Praze, Archivu ministerstva vnitra v Praze a ve Sttnm oblastnm archivu v Zmrsku. Jedn se pevn o povlen svdectv vyten eskoslovenskmi orgny. Do druh kategorie svdectv pat souhrnn pm pachatel a pm svdci exekuc, kter v 50. letech, ale hlavn 60. 80. letech minulho stolet vytila sten z vlastn iniciativy, sten na dost sl. orgn zpadonmeck policie. Tyto prameny jsou uchovny v Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen - Auenstelle Ludwigsburg (ZStL) a v Bundesarchiv Berlin (bval Berlin Dokument Center - BDC). Co se te sthanch osob, je vsledek jejich potrestn vce ne skrovn. Jen vjimen bylo zahjeno trestn sthn, a pokud bylo dovedeno a k vynesen rozsudku, pak se zpodnm mnoha destek let. Posledn trestn zen, tkajc se bezprostedn Lek, bylo vedeno orgny NDR proti veliteli kolnsk ochrann policie majoru Gottspfennigovi. Vyetovn bylo uzaveno a po sjednocen Nmeck spolkov republiky v roce 1996 a spis je dosud nepstupn.182 Problmem je i dlouh odstup mezi vlenmi udlostmi a vslechy, kter ve vtin ppad pesahuje dvacet let. Kad z vyslchanch promsil sv skuten zitky s emocemi a propojil je s vlastnmi i cizmi nzory. Kad ml tak sv dvody, pro nkter udlosti vyvyuje a jin povauje za nepodstatn nebo je zmrn zalhv. Dostal jsem se do stejnho problmu jako prof. Browning, nebo by msto stovky vslech byl zdnliv lep jeden, kter by byl dostaten obshl, aby popsal dn na Zmeku. Ml bych pak zdnlivou pedstavu objektivnosti. Tato neobshl studie je pouze vodem do problematiky popravch et na zem Protektortu a zamuje se pedevm na dokreslen leck tragdie. Pokud jsou obtem a hrdinm piznvny lidsk vlastnosti, mus bt stejn nakldno i s rozborem charakterovch rys pachatel a divk, nebo jedin tak jsme schopni pochopit zrdnost nacistick diktatury v cel jej i. 6.1.2 Struktura ochrann policie

Wolfram WETTE, Wehrmacht. Obrazy neptele, vyhlazovac vlka a legendy, Praha 2006. Wette zachytil prosted nmeck spolenosti v dob vzniku Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen v Ludwigsburgu a prvn pekky, kter brnily potrestn mnoha vlench zloin. 182 Informaci poskytl editel ZStL Dr. Thomas Kunz.

181

93

Policejn sloky Protektortu se skldaly ze dvou hlavnch st tzv. Sicherheitspolizei (Bezpenostn policie - Sipo) a Ordnungspolizei (Podkov policie - Orpo). Jejich nejvym velitelem byl Kurt Daluege, jeho podzenmi sk protektor Konstantin von Neurath, zastupujc sk protektor Reinhard Heydrich nebo poslze sttn ministr K. H. Frank. Ob sloky mly sv dva samostatn velitele. V ppad Sipo jm byl velitel brigdy SS, v ppad Orpo generlporuk ochrann policie Paul Riege. Bezpenostn policie (Sipo) sdruovala gestapo, kriminln polici a bezpenostn (vzvdnou) slubu. Podkov policie (Orpo) neplnila v dnm ppad lohu klasickho policejnho hldkovn. Byla drena pouze v zloze a nasazovna povtinou k represivnm akcm jako shromaovn idovskho obyvatelstva a jeho doprovod pi transportu do Terezna, pop. ostatnch koncentranch tbor.183 Dal lohou bylo zasahovat pi udlostech, kter by z pohledu okupan moci ohroovaly klid Protektortu. Pardubick tovrny musely bt vzhledem ke svmu vznamnmu vrobnmu potencilu dostaten hldny. To mlo za kol etnictvo a relativn mal jednotka Schutzpolizei pak mla etnky kontrolovat. Co se te osazenstva, vyznaovali se zlon policist vym vkovm prmrem, ne aby byli nasazeni ve Wehrmachtu nebo v SS. Dokonce se meme domnvat, e k nim byli piazovni z velk sti i zdravotn handicapovan mui. Tomu by nasvdovaly dotaznky ze z a prosince 1942 tkajc se nov jednotky umstn na Zmeku v Pardubicch, kter jednoznan poukazuj na vbr jedinc s fyzickou disproporc. Orpo se skldala se z deseti policejnch prapor, etnictva, porn a technick sluby. V dob nejvtch repres, na kterch se Orpo podlela, byl jejm hlavnm velitelem ji zmiovan poruk Riege. Ten se tak podepisoval pod vechny rozkazy, vetn exekuc. Jak ji bylo uvedeno, 20. pluk Bhmen se dlil na deset prapor, piem kad ml ti roty o sle piblin 500-600 mu. V echch byly hlavn posdky umstny v Praze, Kladn, Klatovech, Plzni, Tboe, Hradci Krlov a Koln.184 Na Morav potom v Brn, Holeov, Jihlav a Olomouci.V tchto mstech obsadily bval tzv. mstsk kasrna, kter byla zzena pro eskoslovenskou armdu ve 20. letech, stejn jako v Pardubicch Zmeek a pslun budovy v arelu bval jezdeck koly. Pluk podlhal dvma linim velen, z nich prvn smovala k Daluegovi, druh pmo k Himmlerovi. Atentt na Heydricha se stal popudem k podstatn u spoluprci jednotlivch sloek Sipo a Orpo, kter se staly hlavnmi iiteli teroru a represivnch akc. V den atenttu, tedy 27.

183

Heiner LICHTENSTEIN, Himmlers grne Helfer. Die Schutz und Ordnungspolizei im Dritten Reich, Kln a/M. 1990, s. 87. 184 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4807, soupis rozdlen jednotlivch prapor, s. 837- 880.

94

kvtna, v est hodin veer oznmil Daluege sv plny ped vrchnm velenm ozbrojench sloek Protektortu. Jak ve svch vpovdnch protokolech uvd ministersk rada Freiherr von Puttkammer185, oznmil Daluege povoln 22 prapor ochrann policie do ech. Pily z Berlna, Gotenhafenu, Dran, Norimberku, Vdn atd. Jejich prvnm kolem se stala nevdan ptrac akce v Praze v noci z 27. na 28. kvtna 1942, je byla bezprostednm dsledkem atenttu. Podle Daluegeho zprvy Bormannovi trvalo ptrn po atenttncch od 29. kvtna a do 20. ervna 1942 a astnilo se j na osm tisc mu Orpo a pes dva tisce mu wehrmachtu. Onoho veera, 27. kvtna, byl Puttkammer Daluegem poven uvst rozkazy o zatkn a popravch ve skutenost. Jak Puttkammer popisuje, upozornil Daluegeho, e policie disponuje pouze monost uvalit vazbu a uloit penn pokutu, ovem ne konat popravy. Samozejm se tm s jistotou vyrovnalo uvalen vazby alias odkzn do koncentranho tbora trestu smrti. Ale v ppad vykonvn poprav nebylo pln jasn, kdo je bude naizovat a provdt. Vdy dn soudn pelen trvalo pinejmenm nkolik tdn. Situace vjimnho stavu nedovolovala okupanmu veden hledat jaksi zdlouhav een a jedin vhodn bylo nalezeno zhy, nebo gestapo pevzalo na sebe vekerou zodpovdnost a rozsudky vynelo dle svch pravidel. Na zklad rozkazu praskho vrchnho velitelstv podkov policie (Befehlshaber der Ordnungspolizei - BdO) byla krtce po atenttu zzena exekun msta po celm zem Protektortu. Jedn se o msta, ve kterch mly jednotky sv stanovit a v ad ppad se popravy odehrvaly pmo v arelu kasren. Popravit byla zzena kup. v Tboe, PrazeKobylisch, Libni a Ruzyni, Klatovech, Plzni, Kladn, Pardubicch, Mlad Boleslav, do vtu meme zahrnout pro vysok poet zastelench i samotn Lidice. 6.1.3 Popis ubikac a msta poprav Protokoly pslunk Orpo z konce 50. a celch 60. let nm zanechaly uniktn svdectv, dky nim meme nahldnout do zitk policist, jejich retrospektivnho hodnocen vlky, sv role v n i role ostatnch koleg. Nkte byli v prbhu vyetovn vyslchni vcekrt a npadn je jejich postupn odbourvn nedvry a ostychu ped vyetovateli. Prohlubuj sv svdectv, uvdj dal jmna, udlosti, podrobnosti. Jen vyetovac spisy k ppadu Strecker, tkajc se velitele jednotky v Tboe Friethjofa Streckera, obn tm est tisc stran a jsou v nm zahrnuta svdectv nkolika destek len rznch dalch policejnch jednotek a rznch ar. Mnohdy maj se samotnm tborskm ppadem mlo co spolenho krom otesnch zitk z likvidace civilist. Nachzej se zde protokoly

185

Tamt, kart. 162/4806, Vpov Freiherr von Puttkammer, s. 763-765.

95

bvalch len pardubickho gestapa Krgera, Kuchlera, Ganskeho, Mikiska, Escherlohra, vedoucch pardubickch slueben SD a Kripa Kurzeho a Bockmanna. V materilech najdeme hlavn popis udlost z vtiny ve uvedench popravi. Pro historika je vak velmi sloit proniknout do nitra jednotlivch osob a snait se podchytit jejich smlen, vylouit nedvryhodn svdectv a rozpoznat patnou pam od nechuti piznat svoji ast na excesech. Vybrna jsou tud pouze ta svdectv, ve kterch daje odpovdaj z jinch pramen zjitnm okolnostem nebo je mono je vzhledem k svdkm oznait za dvryhodn. Hlavnm aktrem v ppad Zmeku a souasn nejdleitjm zdrojem informac o pprav a proveden poprav je jeden z velitel exekunho komanda Robert Schnemann. Jeho protokoly psob do znan mry oteven, i kdy se svoji ast na vradch sna umenit. Prvn otzku, kterou bychom mli ozejmit, je sociln prosted, ve kterm obyejn mui ili. Pardubickm kasrnm podkov policie byla velmi podobn kasrna tborsk, proto se pi nedostatku pramen obracm na jednotku tborskou, kter nm pome urit informan mezery zacelit. Meme toti pedpokldat, e jednotky o stejn sle, socilnm zzem, velen a rozsahu pravomoc i ve stejnm vkovm rozvrstven policist mly tak podobn problmy, co se pobytu v kasrnch a proveden poprav te. Vychzejc z pedpokladu, e psychick stav len popravch et je pi ve uvedench shodnch znacch jejich ivotnho prosted velmi podobn, meme nedostaten svdectv k pardubickmu Zmeku sten rekonstruovat na podklad informac o tborsk jednotce. Jednotky mly osazenstvo o velikosti piblin 150 mu, je byli vkovho prmru tyiceti let. Stejn tak odpovd popis jejich socilnho zzem, kter zkoumal profesor Browning. Vtina z nich byla enatmi mui s rodinami, mli vcelku slibnou monost civiln profesn kariry a dobe si pamatovali hrzy prvn svtov vlky. Co je tedy pimlo k asti v popravch komandech? Fluktuace len mezi jednotkami byla pomrn znan. Mui byli peazovni do rznch oblast k rozlinm tvarm dle aktuln poteby vlenho nasazen. Mnohdy se o svm pilenn k nov jednotce dozvdli, a kdy ji po nvratu z dovolen nemohli nalzt. Pkladem nm me bt jeden z kat Otto Karl Maier186, kter se do Tbora dostal nhodou, nebo v noru 1942 odjel z Prahy na dovolenou k rodin do Karlsruhe. Po svm nvratu do Prahy zjistil, e jeho 56. prapor byl odvoln na vchodn frontu a jako nhrada pila jednotka

186

Tamt, kart. B 162/4804, Vpov Karl Otto Maiera z 26. listopadu 1959, s. 25.

96

z Tbora. K n byl Maier s nkolika kolegy pilenn a za tden peazen do Tbora. Nkte z tchto mu se navzjem znali a i v novm prosted se kolegiln vazby snaili udret. Zvltnost je, e dky podrobnmu vslechu Maiera v roce 1959 bylo mon velice rychle dohledat jeho kamardy, nebo ptelstv a zk vztahy z doby vlky, nebo pinejmenm dobrou informovanost o bvalch kamardech, toti nezpetrhal ani pekotn povlen vvoj Nmecka. Po pchodu do tborskch kasren je v chladnm norovm odpoledni uvtal ticetilet Hauptmann Frithjof Strecker spolen s ptatyicetiletm ikovatelem Arndtem.

Skupinky obsazovaly przdn msta v ubikacch, piem v kad svtnici bylo ubytovno jedenct osob. Pro vy are byly pokoje men, pro piblin tyi a est lid, ale vjimkou nebyly ani jednolkov pokoje pro ordonann dstojnky. Kadodenn npln mustva byla vojensk cvien, zachzen se zbran a vjimen i nasazen pi zvltnch akcch mimo kasrna. Takovmi udlostmi bylo kup. tvoen koridoru pi nvtvch nacistickch pohlavr, vetn protektortn vldy, vjimen t hldn objekt. Teprve a po atenttu se jejich nasazen podstatn zintenzivnlo. Na ti dny byli povolni do Prahy, kde se astnili prohledvn dom a po nvratu do Tbora okolo 2. ervna ve skupinkch po tyech a pti lidech ptrali v okol po nehlench osobch i zsobch munice. Velikost takovch drustev ovem zleela na velikosti a lenitosti msta nasazen. Vdy vak ptrali pouze v noci nebo v brzkch rannch hodinch. Pohotovost trvala, dle odhadu Maiera, piblin trnct dn. Je nutn brt v vahu, e k tak dlouhodobm ptracm akcm nedolo u vech jednotek v Protektortu, takovou vjimkou byla podle velitele Schnemanna187 ta v PardubicchZmeku. Podobn informace o struktue a denn nplni mustva, jako mla tborsk jednotka, nm udv i velc dstojnk z Kolna, major Gottspfennig, pod jeho velen spadala jednotka Hradce Krlov, kde byl velitelem poruk Schnemann. Jednotka ze Zmeku etn spadala pod Schnemannovo velen, avak vym velitelem byl stejn Gottspfenning. Oba velitel

187

Tamt, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2835.

97

pak alespo jednou tdn pijeli do Zmeku; Gottspfenning na obecnou kontrolu a Schnemann s vplatou.188 6.1.4 Divci a pomocnci Poetnost archivnch pramen nejen k udlostem na Zmeku, ale i k jeho fungovn a ivotu v nm je bohuel velice omezen. Pesto si meme udlat alespo stenou pedstavu jak o jeho osazenstvu, tak i o personlu, je se musel o provoz budov a umstn policisty starat. Pedstava klasickch kasren neodpovd skutenmu vzezen vily, kter byla architektonickou perlou pelomu stolet. V jej tsn blzkosti stly ubikace pro mustvo zbudovan ped vlkou. Vedle apelplacu a sportovit zde byl i rozshl udrovan lesopark a v jedn sti zahrada se zeleninovmi zhony. Vhodnou dislokaci budovy nedaleko velkho msta, jet umocovalo relativn kryt vzrostlm lesem ped zraky zvdavc a pro vbr popravho msta byla nejdleitjm kritriem monost snadnho transportu obt a rychl likvidace jejich ostatk. To zajistilo snadno dosaiteln pardubick krematorium vzdlen pouh ti kilometry. Tuto vhodu nemla zdaleka vechna popravit a v ppad tborsk jednotky byla likvidace mrtvch podstatn sloitj, protoe tla musela bt dopravovna do vzdlench eskch Budjovic. Zmeek rozhodn nebyl odtrenm a tajuplnm svtem. Auru doupte krveznivch zabijk zskal teprve bhem Heydrichidy a urit ne u civilist, kte v Zmeku kadodenn pracovali. V dob Heydrichidy zde byl jako hlavn sprvce zamstnn tehdy tyiatyicetilet Josef Zvec189, kter se svoj enou Leopoldinou bydlel za plotem arelu v jedn z domk okoln zstavby. V roce 1947 byl sthn mimodnm lidovm soudem v Chrudimi. Byl dvodn podezel, e jako oban eskoslovensk republiky v dob jejho ohroen zmnil sv obanstv na nmeck a ji od roku 1939 slouil v neptelskch vojenskch tvarech SA. Nkolikrte se nechal vidt v hndozelen uniform tto organizace. V noru 1941, kdy zmnil s Leopoldinou sv sl. obanstv na sk, vidl v takov zmn nkolik vraznch vhod. Dostal ke svmu platu ti sta korun msn navc a polepil si ve svm spoleenskm postaven. Pozdji asi tohoto kroku litoval, nebo od jna 1943 byl nasazen pi bojch wehrmachtu v ecku. Na front pobyl a do dubna 1945, kdy zbhl. Soud ho ovem vinil, vedle zmny obanstv, pedevm ze zastvn nacistick ideologie a aktivitou ve prospch okupan sprvy. Nemn dleitm bodem, kter ve zjiten dob lidovch soud sehrl
SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Josefa Zvecho z 20. ledna 1947, s. 9. 189 Tamt, s. 6.
188

98

svoji lohu, bylo obvinn ze styku s poprav etou a pomoci pi pprav popravit. Obalovan tento pein drazn odmtal, ale jeho ena vyetovatelm toto podezen dosvdila. Sama byla pro zmnu obvinna z nevybravho oznaovn esky hovocch oban, jako esk svin a esk pak (citovan vrazy pat mezi ty mrn) a udavastv190. Zvec jet ped vlkou asto chodil do parku u Zmeku na houby a ostruiny, stejn jako ada mstnch obyvatel. To jet netuil, e zde jednou bude pihlet hromadnm vradm. S Leopoldinou byli zastnci tvrd okupan politiky a v dob Heydrichidy se sprvce Zvec svoj mrou podlel na pprav, a s Leopoldinou, i na veejnm vychvalovn exekuc. Pan Zvec chodvala za manelem do Zmeku a pslunost dvali oba najevo mrn eeno podzenm chovnm a srdenm zdravenm nmeckch policist. Na svrchnm obleen nosila Leopoldina peliv upraven odznak s hkovm kem.191 Ona sama nemla pmo pstup k popravm, ale zvdav pihlela pi pvozu neastnk do arelu a sv zitky a dojmy pedvala svm ptelkynm192 a znmm. Svj vyhrocen svtonzor dvala vrazn najevo pedevm v dob exekuc, kdy na ltostiv pl sv ptelkyn reagovala utujcmi slovy, e je to tm eskm svinm zapoteb, aby je postleli, nebo si to zaslou193. Byla t sousedkou a ptelkyn pan Kreutzov, manelky vedoucho kantny na Zmeku, o nich bude jet zmnka. Dal sousedku, ofii Preisovou, udala na kriminln policii pro neoprvnn uvn poukzek na obuv. Tajemnk kriminln policie Khn, kter zleitost vyetoval a uzavel jako kiv naen, oznail Zvec za osobu hdav a pomstychtiv povahy194. Leopoldina byla spojovacm lnkem mezi leny policejn jednotky a etnicky eskm prostedm. Na jedn stran chodila k Zvecm do bytu ada policist na nvtvu, piem si hostitelka neodpustila stnosti na zaujatost od okolnch obyvatel esk nrodnosti vi sv rodin, na druhou stranu udrovala il kontakty s ostatnmi zamstnanci a sousedy, i kdy znala jejich protinmeck postoj.195 Zjevn jimi pohrdala, ale nezdka se svovala vedle intimnch zleitost i s prbhem poprav. Vznikl tak kanl informac, kterm proudily zaruen zprvy o policistech a jejich innosti. Jednm z projev jejho zjmu o sousedy byla udn, i pro nepatrn proheky nejen u policejn
189 191 192

Tamt, sign. LS 999/46 Leopoldina Zvec, kart. 83, Vpov ofie Preisov z 1. ledna 1945, s. 1.

Tamt, Vpov Anny Novkov z 8. prosince 1945, s. 2. Tamt, Vpov ofie Preisov z 1. prosince 1945, s. 1. 193 Tamt. 194 Tamt, Vpov Villibalda Khna z 12. bezna 1946, s. 8. 195 Tamt, Vpov Zdeky Strkov z 8. prosince 1945, s. 3.

99

jednotky, ale t u gestapa. Tam mla svho znmho, kriminlnho asistenta Jindicha Aschenbrennera. Jako ena sprvce mla monost volnho pohybu i v dob exekuc a dajn se v krsnm ervnovm poas roku 1942 opalovala na lehtku v arelu zahrady, jen nkolik destek metr od popravit.196 Dky zvdavosti manel Zvecch, je vzbuzovalo mon naden z dn na Zmeku, se nm pedstavuje zajmav typ spolupracovnk, kte se jako civiln osoby na popravch podlely. Ani by Zvec dostal pm rozkazy, byl npomocen v technickm zajitn exekuc. Pokud by s provdnm trest smrti nesouhlasil, jist by nalezl vchodisko, jak se podobn asti vyhnout. Vichni, kdo se na pprav podleli, zajist hledali i drobn technick zlepen, jak exekuce usnadnit a urychlit. Zvec se jako civilista smrtonosnho dla policist vbec nemusel astnit. Dle obsahu protokol se meme domnvat, e v tto dob ji pln pijal nacistickou mylenku za svou. Mon prv proto bylo i jen nepatrn pispn k likvidaci hnk urvnm kousku moci, kterou okupan orgny disponovaly. Mohlo jt i o snahu demonstrovat svj politick nzor a upevnit tak sv postaven mezi ostatnmi leny skupiny. Zvec asi neml pli mnoho respektu mezi policisty vych ar. Byl pvodem ech, staral se o chod budovy, tedy drobn opravy a dostatek uhl, a policistm istil boty. Tedy snaha o uznn a boj o pevn msto v kolektivu pispla i k tak aktivn spoluprci, jako byla pprava exekunho msta. Pro sv podlzav a zken chovn dostal mezi zamstnankynmi pezdvku picl a jak se zd, nebylo tomu nhodou. Dky jeho snaze vidt i za roh, se nm dochovala ada posteh z pardubickho Zmeku. Ani Leopoldina nebyla oproti svmu mui pozadu. Dalmi civilisty v Zmeku byl kantynsk Josef Kreutz197, nmecky hovoc ech, kter bhem okupace tak zmnil sv sttn obanstv na sk. Kreutz se konce vlky nedoil, ale bhem Heydrichidy se skrze nho dostvaly pikantn informace mimo Zmeek. Sm se chvstal, e v kantn me poslouchat rozhovory osazenstva a je podrobn informovn o popravch. Na obd k nmu chodil i kriminln asistent gestapa Jindich Aschenbrenner.198 Dle Zvecho byl Kreutz pesvdenm Hitlerovm pvrencem. Kantna se stala vyuvanm spoleenskm prostorem nejen pro policisty z jednotky, ale t pro civilisty z okol. Toen pivo a kulenkov stl se stal pjemnou veern zbavou i pro

Tamt, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Zdeky Strkov z 21. nora 1947, s. 20. 197 Tamt, s. 4. 198 Tamt, Vpov Aloise Aschenbrennera z 24. ervna 1946, s. 18.

196

100

Kreutzovi znm199, kte dostali vjimen monost do kasren dochzet. Kantna by nemohla fungovat bez dnho zsobovn, kter zajiovali mimo jin peka a mlka. Nemn zajmavou postavou osazenstva Zmeku byl mechanik a technik v jedn osob Josef Sokol. Slubu u policejn jednotky nastoupil v roce 1940 a dky sv dobr znalosti nminy si rychle zskal mezi policisty ptele. Samozejm mu t pomohla vra ve vtzstv e, dky kter se brzy seznmil s policisty Schamannem a Wgnerem. V Zmeku pracovalo vedle domovnka Zvecho, kantynskho Kreutze a garmistra Sokola200 devt en. Vtina z nich byla do Zmeku pidlena pracovnm adem jako uklzeky, pradleny nebo vpomoc v kuchyni. Ti z nich byly sousedkami v jednom dom, . p. 28, spolen s Kreutzovmi. Hned vedle v rodinnm domku . p. 27 bydleli v prvnm pate Zvec a v pzem s oddlenm vchodem rodina pradleny Strkov. Zbylch pt en bydlelo s rodinami v blzkm okol. Vrazn je pro bezprostedn okol kasren promsen rodin eskch zamstnanc Zmeku, rodin, jejich lenov zmnili sv eskoslovensk obanstv na nmeck v prbhu vlky a nov pchozch rodin skch oban. Zvltn postaven zastvaly matka s dcerou Novkovi. Ob eny zajiovaly dstojnkm nkupy lepch potravin a obleen. Byly znmy i svmi dalmi slubami. Novkov byla tak znm, e m intimn styky s policisty a jej dcera Vra tak. Dokonce Zvec je chytil v choulostiv situaci.201 Podobn to Leopoldina Zvec na Annu Kreutzovou, piem ji nakne z podvdn svho manela s lenem ety vrchnm strmistrem Strackem202. Strkov pro zmnu osouje Zvec i Kreutzovou z udrovn milostnch pomr s pslunky Schupo.203 Nakolik se jedn o pomluvy a vyizovn si osobnch t mezi svdkynmi je tko posouditeln. Lidov soud se touto otzkou nijak podrobn nezabval, nato aby ji povaoval za jist druh kolaborace. Sexuln poteby mustva nabyly svho vrcholu u policejn jednotky v Kladn, kde byly zzeny na dost praskho sted gestapa dva veejn domy, nebo se ukzalo, e mezi policisty je ada z nich pohlavn nakaench.204 Otevenm bordel tak mla bt eliminovna monost nkazy a kontrola prostitutek. Je tud nepravdpodobn, e by sto padest mu pardubickch kasren, kte navc nepodlhali vrazn psnmu kasrenskmu reimu, nenalo cestu k enm. A zvlt, kdy jich hned v sousedstv ada bydlela.
Tamt, Vpov Josefa Zvecho z 20. ledna 1947, s. 7. Tamt. 201 Tamt, Vpov Marie Pospilov ze 17. ledna 1947, s. 21. 202 Tamt, sign. LS 999/46 Leopoldina Zvec, kart. 83, Vpov Leopoldiny Zvec z 22. srpna 1945, s. 11. 203 Tamt, Vpov Zdeky Strkov z 8. prosince 1945, s. 4. 204 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4812, Vpov lena gestapa Fritze Franze Petrata z 25. listopadu 1965, s. 2062.
200 199

101

Novkov star, kter ovldala slun nminu, pinela zajmav informace skupince en-pradlen. Zprvy dostvala hlavn od manel Zvecch, od kantnskho Kreutze, s nm mla zk denn kontakt, a od policist. Dky tmto zdrojm sdlovala nsledujc den podrobnosti poprav z pedelho veera kruhu svch ptelky.205 Podobn i Zdeka Strkov si zskala dvru jednoho z nmeckch policist a nkolikrte spolu hovoili o popravch a ivot v kasrnch. Poskytovn informac o innosti jednotky v Zmeku bylo pirozen trestn. Popisovat prbh poprav, komentovat je a tedy vyjadovat njak sv emoce, bylo krajn nebezpen. Zvec sv zvdavosti popustila uzdu a pi nhodnm setkn s velitelem jednotky v kantn se ho na dvod poprav zeptala. Velitel ji vak drazn odbyl s pohrkou, e pokud se nkde o popravch bude zmiovat, tak ji tak zastel.206 Posluhovaky potvrzuj, e pi kadm pevzet vplaty podepisovaly jim nesrozumiteln, ale Zvecm pekldan, potvrzen o mlenlivosti.207 Za poruen tohoto rozkazu hrozil t trest smrti. My ale vme, e jak policist, tak Zvec a Kreutzovi, tak i dal personl o vradch obrn hovoil. Popravy na Zmeku byly sice veejnm tajemstvm, ale i pesto by neopatrn hodnocen nmeckho jednn mohlo stt ivot. Za koment prbhu exekuc nebyl nikdo z ve jmenovanch trestn. Je tedy pravdpodobn, e se na gestapu i mezi policisty s uritm nikem informac potalo a byl v pijateln podob okupanty akceptovn a podporovn. Koneckonc zdrojem hlavnch zprv byli v ad ppad sami policist. Vdy provdn poprav mlo mt jasn odstraujc inek, erven vyhlky a vysln jmen v rozhlase t. Pokud nebyli pm i nepm svdci umleni likvidac, pak je nasnad domnnka, e hovory o popravch byly do jist mry tolerovny a vedly k znsoben odstraujcho inku Heydrichidy a k rozen pravdy i vmysl na okupovanm zem. Nejinak tomu bylo i u dalch jednotek v Protektortu. O stlen civilist vdly nejen esk rodiny, ale t rodiny policist doma v Nmecku. len poprav ety, jeho ppad se tk tborsk jednotky, podrobn a s fotodokumentac popsal svoji innost na popraviti sv en a otci. Ostatn eny pily do osobnho kontaktu s mustvem jen zdka a ty, kter mly na starosti klid dstojnickch ubikac v Zmeku, se zmiuj o velmi npadn odtaitosti osazenstva. Nejen kvli jazykov barie nemly monost navzat s dstojnky kontakt. I kdyby mly, tak ji dle vlastnch slov nechtly vyut. Jinak tomu bylo u nich ar. Marie Hemrov se pamatuje na dva kuchae Schulzeho a Scholzeho. Asi se jednalo o npadn
SOA Zmrsk, gestapo, kart. 2, Vpov Anny Novkov z 16. ledna 1947, s. 18. Tamt, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Leopoldiny Zvec z 22. srpna 1945, s. 10.
206 205

102

osoby, nebo na n vzpomnaj i dal vyslchan eny. Scholz kuchaskou zstru mnil za puku a byl aktivnm lenem poprav ety, akoliv dojdl se svm kolegou z Hradce Krlov. dajn byl asto opil. Poslednm, avak nejdleitjm civilistou, kter do Zmeku ml proti sv vli pstup bhem poprav, byl zamstnanec pardubick pohebn sluby Jaroslav Charypar. Nesetkal se s dnm civilistou, pouze hovoil s leny gestapa a bhem poprav vdal exekun komando. Jeho denk a povlen vpovdi budou jet dleitm tmatem pi popisu exekuc. Na rozdl od adovch zamstnanc Zmeku, byl Charypar vzn mlenlivost o dn bhem vrad i pevozu ostatk. Stejn jako jeho kolegov z krematoria byli v pmm ohroen ivota, nebo gestapo jim nkolikrt vyhroovalo sankcemi, pokud by cokoliv prozradili. Charypar je tedy jedinm civilistou a navc echem, vyjma sudetskch Nmc, kter byl k aktivn asti na exekuci donucen. Nebyl jen divkem. 6.1.5 Sociln prosted len policejn jednotky Dalm dleitm bodem, kter ulehil slubu policistm, byla ptomnost jejich rodin. Tedy jinmi slovy, nkte astnci poprav nebyli uvedeni do traumatickho postaven sluby v ciz zemi a odlouen od svch blzkch. Zvec upozoruje, e ena poruka Kocha bydlela ve Familii, mstsk tvrti u Zmeku. ena poruka Baiera zase bydlela v Pardubicch, stejn jako ena Wgnera. eny Bhninga a Szika208 bydlely tm u Zmeku, zatmco Schamannova manelka pmo v Zmeku. Vyjmenovan mui se dle dalch svdectv poprav aktivn astnili. Co se v Zmeku bhem Heydrichidy dje, bylo v obecn rovin znmo irokmu okol. Jak reagovaly manelky na povoln svch mu nm bohuel zstane velkou neznmou. Pouze z nepmch dkaz se meme domnvat, e pro n innost manel nebyla njakou vraznou pekkou v jejich citovm vztahu. Novkov vypovdala o tom, e za Wgnerem chodila do Zmeku jeho ena i s dtmi. dajn zde ml tento policista i malou zahrdku, o kterou se staral. A vidla ho stt pi prohldce popravit se skupinou dalch Nmc na vyvenin nad exekunm mstem.209 A neuviteln paradox pes den hodn mrumilovn tatnek, v noci kat. Bohuel prokzal Browningv vzkum, e stt se vrahem v uniform nen nikterak sloit ani dlouhodob proces. Kombinace ideologie, hmotnho uspokojen, obecn rozen a sttem podporovan nsil i vnj tlak na jedince dvaj dostaten podhoub pro zmnu priorit a charakteru kadho individua.
207 208

Tamt, Vpov Anny Novkov ze 17. nora 1947, s. 20. Tamt, Vpov Josefa Zvecho z 20. ledna 1947, s. 9.

103

S policisty se bhem okupace setkvala ada civilist v nejrozlinjch situacch. A ji tomu bylo pi konanch prohldkch nebo pi nkupech rznho spotebnho zbo. Policist vyuvali obchodu a pohostinstv Capoukovch v Pardubikch.210 Na vychzky do hostince chodvali ve skupinkch. Pi jedn takov nvtv se policista Baier pustil do ptelskho rozhovoru s prodavakou Bernkovou a pochlubil se, e je ech z Ostravy. Dal prodejnou byl obchod s ltkami Frantika Dusbaby. Jedinm adovm policistou ze Zmeku, kterho se podailo jet v ervnu 1945 zadret, byl Jan Woller. V dob Heydrichidy dvaatyicetilet hornk, pomocn dlnk a pask krav, kter ji bhem prvn republiky byl estkrt soudn trestn. Mezi sousedy rozhodn neml dobrou povst a byl povaovn za slaboduchho. 7. listopadu 1939 poprv udval a sice strmistra, kter ped nm pronesl protinmeck vroky, a rolnka, kter mu pi rvace strhl z klopy odznak NSDAP.211 Incident skonil krtkm uvznnm udanch. To nebyl jedin pein proti obyvatelm Petic. Woller t rd zapisoval sla dom, ve kterch majitel nevyvsili pi oficilnch oslavch vlajky. Do Pardubic se dostal v inkriminovanou dobu vcelku nhodou, nebo slouil u jednotek v Klatovech, Tboe, Koln a mezi 22. 4. 29. 7. 1942 ml slubu v Pardubicch. Svoji nrodnost zmnil dobrovoln na nmeckou v roce 1940 a rozhodn si ve svm spoleenskm i ekonomickm postaven polepil. Uniforma mu dodvala pocit podlu na moci a oprvnnosti jeho jednn, kter bylo i v tehdejch pomrech protiprvn a muselo zashnout esk etnictvo a gestapo. Jeho znalost etiny se mu stala velkou vhodou, nebo byl schopen sehnat lep zbo nejen pro sebe, ale i pro velitele jednotky, kter mu pak dval dovolenky. Woller se astnil vyhlazen obce Leky. Bhem vlky svoji lohu pi tto tragdii ped znmmi peceuje, po vlce ped vyetovateli naopak podceuje. Jeho obraz jednotky ochrann policie zevnit skvle dokresluje strukturu tto skupiny a prbh likvidace obce. Puttkammer vydal nazen k pprav popravch mst, k jejich vytvoen byla nutn spoluprce velitel adoven gestapa a jednotlivch velitel zlonch policejnch prapor. Vyvstv jeden podstatn rozdl oproti jednn vojenskch jednotek pi likvidaci civilnch osob na vchod. Jak ji bylo eeno, byla kvli logistickm dvodm vybrna msta, kter nezatovala finann a asov proveden exekuc. Souasn nebyla poteba vojky pevet do znanch vzdlenost. Tm jim byla psychicky nron prce ulehena, protoe k poprav byli volni tsn ped konem. Samozejm existovaly vjimky. Tou bylo i dojdn

209 210

Tamt, Vpov Anny Novkov z 31. ervence 1945, s. 38. Tamt, sign. LS 920/46 Jan Woller, kart. 76, Vpov Josefa Capouka z 21. srpna 1946, s.14. 211 Tamt, zznam veejnho alobce, s. 16.

104

nkterch vojk z Kolna a Hradce Krlov do Pardubic, ti se vak exces astnili dobrovoln. 6.2 Exekuce 6.2.1Vbr popravch 3. ervna 1942 si ikovatel Arndt nechal v dopolednch hodinch svolat na kasrensk dvr tborskch ubikac vechny mue. Oznmil osazenstvu, e jsou hledni dobrovolnci k proveden exekuc. V davu to zaumlo, ale bylo zejm, e ada vojk nerozum pesn vznamu slova exekuce. Arndt tedy podal nleit vysvtlen. Dsledkem atenttu na Heydricha mli bt popravovni et civilist. Ji neudal, zda-li se jedn pouze o mue, eny nebo dokonce i dti. Do podrobnost se nepoutl. Znovu vak zdraznil, e jsou hledni dobrovolnci. Kad se m rozmyslet, jestli by se chtl dobrovoln hlsit ke slub v poprav et. Ti, kte by o danou prci mli zjem, se maj nsledn hlsit v psrn. O vhodch a nevhodch nepadlo ani slovo. Po nvratu na ubikace se v osazenstvu rozproudila velmi iv diskuse a policist se ptali jeden druhho, jestli se ten i onen bude poprav dobrovoln astnit. Maier vzpomn, e z jeho svtnice se hlsil jeho star znm ze sluby z Prahy August Ruf a minimln jednou se poprav astnil i dal spolubydlc Fritz Pfluger. K takovmu rozhodovn muselo s jistotou dojt i v ubikacch na Zmeku. Reakce jedinc vak zashly cel spektrum pedstavitelnho chovn. Od razantnho odmtn vtiny a po naden pijet nktermi individui: Nejhor ze vech byl Oberwachtmeister Schamman (), kter se asto vyjadoval, e se bude hlsit do poprav ety, e si mus vystelit.212 Je tk zjistit dvody, kter mue k asti pimly. Urit hrla svoji lohu zvdavost, pocit absolutn moci nad lidskm ivotem, snad i tuen vhod, kter by mohly nsledovat. Do jist mry i kolektivn vdom, e dan rozkaz mus bt splnn. Zde je nutno upozornit na zsadn rozdl motiv chovn len 101. zlonho praporu, kter popisuje Browning, oproti jednotkm v Protektort. Pi obrovskm mnostv pevn idovskch obyvatel, kte mli bt ve vchodnm Polsku zlikvidovni, byly psychick sly vtiny vojk vyerpny do dna. V Protektortu se s tak obrovskm rozsahem repres nepotalo a v ppad Tbora a Pardubic se jednalo o zhruba dv st provedench poprav u kad jednotky. Zatmco jednotlivec 101. zlonho praporu vradil pod tlakem obrovskho mnostv obt tm mechanicky, neperuovan po dobu nkolika dn a tdn, s tm, e jeho iny mly teprve dodaten psychosomatick nsledky, mli jednotliv poprav

212

SOA Zmrsk, gestapo, kart. 2, Vpov Josefa Zvecho z 4. jna 1947, s. 2.

105

v Tboe nebo Pardubicch daleko vce asu o svm jednn pemlet. Mezi exekucemi byly toti pauzy v du dn. Jejich jednn se tak projevilo rychleji. To vedlo k vyerpn omezenho potu dobrovolnk a nedostatku novch stelc. Browning podpr sv vzkumy na hlavnm argumentu, kter spov v kolektivnm ctn. Udv hlavn motiv, kter vedl ke stupovn zbsilosti jednotek, jako snahu jednotlivch len komand nevyhbat se udlenm rozkazm a v rutinnm zabjen. Jinmi slovy, nenechat ostatn dlat za sebe pinavou prci a nepemlet. Co by dle Browninga v ppad vyhbn se rozkazu asti v popravch komandech vedlo, ne sice k sankcionovn ze strany nadzenho, ale k vylenn se z kolektivu. Ten je dle profesora povaovn za stejn sociln zkladnu v siln neptelskm polsko-ruskm prosted. Nicmn tento princip v protektortnch podmnkch nefungoval! Naopak se dochovalo vce svdectv ohledn dobrovolnka Augusta Rufa, kter se svoj dychtivost a charakterovmi projevy, tkajcch se poprav, sm z kolektivu vylenil. Ostatn ho povaovali za neupmnho a nepjemnho lovka a jeho postoj k popravm jim byl odporn.213 Dleitm je fakt, e vojci s rozkazy Streckera nebo Arndta vnitn souhlasili a povaovali je za sprvn. Nenapadlo je o nich njak pochybovat. Jednalo se pece o rozsudky stannho soudu, kter ml pltk zkonnosti. Tak byla tvoena polarizace j ochrnce zkona, a ty jeho naruitel. Politicko-rasov otzka zde ustupuje do pozad. Policist plnili svj kol, kter byl v jejich och naplnnm spravedlnosti. Tuto domnnku podporuje t poprava dezertra, ke kter u jednotky v Tboe dolo, a s nm bylo zachzeno daleko brutlnji ne s ostatnmi obmi. Svzan do kozelce ostnatm drtem byl na msto exekuce doslova dotaen. Pravdou zstv, e pi jeho poprav byl ptomen alespo poln kaplan. Daleko t bylo pro vtinu policist praktick proveden poprav. Tento vnitn rozpor vedl k rychlmu vyerpn popravch - dobrovolnk. Takov ppad nastal bhem nkolika prvnch dn v Tboe, nae Arndt rozhodl podle jednoduchho kritria: Er sprach auch davon, dass wenn sich keiner freiwillig zum Erschiessungskommando melde, so msse diese Mnner heranziehen, die nach der Schiessgladde gute Schtze seien.214 Nakonec byli stelci pmo ureni bez hlubho vbru a bez nleitch kritri, mezi kter se pot psychick pipravenost, vle k asti a pesn stelba. Avak i pi sestavovn prvn ety dolo k tomu, e pedepsan desetilenn komando, tedy devt stelc a velitel, mlo pouze devt mu vetn velitele. Tud byl poteba jet jeden stelec. Karl Strhle vzpomn, jak se Arndt

ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804,Vpov Friedricha Pflugera z 20. ledna 1960, s. 71. 214 Tamt, Vpov Karl Otto Maiera z 26. listopadu 1959, s. 25.

213

106

rozhldl po shromdnch a docela klidnm hlasem ekl: Strhle, komm Du mit.215 Sm doznv, e se nejednalo o rozkaz, ale spe o vybdnut. A Strhle el. Dobrovoln, bez vmluv se pidal ke skupin. Nehovo o njak zvltn nklonnosti k nadzenmu, kter by mohla bt dvodem jeho rozhodnut. Ani nepopisuje vsmch ze strany kamarddobrovolnk vi ostatnm slabochm, ani jakkoliv jin tlak. Co bylo jeho skutenm dvodem z protokolu nevyplv. Po nkolika popravch vak bylo jasn, e psychick zt je pro stabiln etu nesnesiteln a pouze nkte vojci jsou schopni v popravch pokraovat. Po vyerpn vech dobrovolnk Strecker rzn rozhodl, e se na exekucch budou postupn podlet vichni lenov kompanie. Tak byla na chodb ubikac vyvena nstnka se jmny urench popravch, na n ml Ruf sv pevn msto.216 Vyskytly se i ppady vraznjho odporu, kter byly dajn akceptovny pouze na zatku obdob poprav. Maier vzpomn na konflikt s Arndtem, kter se ho pokouel pimt k asti na exekuci. Maier rzn odpovdl, dass man zum Erschiessungskommando niemand zwingen knne. Nae se Arndt rozlil a oste odpovdl Was, auch das wissen Sie! () Marsch, raus, aber Absperrposten stehen Sie!217 Dle dalch svdectv nebyl Maier jedinm, kdo se proti asti ohradil, nebo z msta exekuce odelo na vlastn dost vcero mu. Velitel Strecker se o incidentu mezi Arndtem a Maierem dozvdl a jet t veer, v den prvn popravy, Maiera s mrknutm a smvem vykzal na hldku vn arelu. Neml vi nmu dn dal vhrady a jednal s dvkou pochopen. Na tchto nkolika ppadech meme vidt hranice jednn, ve kterch se lenov popravch et pohybovali. Paradoxn toti vzbudila monost dobrovolnosti daleko silnj svdom a pocit zodpovdnosti za sv chovn, ne pi proveden nazenho rozkazu. Faktem zstv, e o nesplnn rozkazu nemme jedinou zmnku, a tud ani o jakchkoliv sankcch vi ast odmtajcm vojkm. 6.2.2 Pprava popravit Pistupme k dalmu bodu, kterm je pprava popravit. Tou bylo samozejm poveno osazenstvo jednotky. Zvltnost u obou jednotek, tedy tborsk a pardubick, je bezprostedn blzkost popravit u ubikac. Z oken je tm a k popravmu mstu vidt, nebo pokud vhledu nco brn, je alespo na nkolik okamik vidt odsouzen a dn ped
Tamt, Vpov Karla Strhle z 27. listopadu 1959, s. 36. Tamt, Vpov Friedricha Pflugera z 20. ledna 1960, s. 61. Vyskytla se i svdectv o veejnm vylaovn jmen ped nastoupenou jednotkou. Podstatou zstv forma rozkazu, kter se budouc stelci museli poddit.
216 215

107

vykonnm trestu. V obou ppadech je v ubikacch zcela zeteln slyet stelba, nkdy i posledn vkiky obt. V tborskch kasrnch slou jako popravit mal stelnice umstn hned za garemi. Na Zmeku je to pskov mulda upraven t jako stelnice. Pprava nedala tm dnou prci, nebo na vrobu kl bylo v parku Zmeku deva dost. O nco obtnj bylo pravideln zakrvn popravit erstvm chvojm. Byla tak vytvoena zstna mezi poprav etou, kter se za n do rozkazu k nstupu skrvala, a mezi obmi. Vimnme si neobvyklosti tohoto popravit. Na leteckm snmku, kter arel Zmeku zachycuje, je zeteln, e se popravit nachz v zstavb rodinnch dom. S tm souvis i zk vazba na civiln obyvatelstvo, kter samozejm prbh poprav citliv vnmalo. 6.2.3 Vydn rozkaz Schnemann se ve svm protokolu z roku 1960218 vcelku obrn zaobr pijmnm, vyhotovnm a pedvnm rozkaz k proveden poprav. Posloupnost psemnch rozkaz vychzela od Riegeho z BdO pes velitele pluku ke kolnskmu veliteli praporu Gottspfennigovi a nsledn k veliteli, bu kolnsk roty poruku Kochovi, nebo roty hradeck poruku Schnemannovi, kte jej po schvlen a rozen pedali policejnmu oddlen do Pardubic-Zmeku, kde je pevzal poruk Braun.219 Obsah rozkazu nen pesn znm a zajist se jeho formln podoba mnila, ale dle svdka ml piblinou podobu: () auf Grund des Urteils des Standgerichts Prag die zum Tode verurteilten Personen () im Standort Pardubice durch das Exkutionskommando zu erschiessen seien.220 Jindy se vyskytovala formulace: Die Vorbereitung und Durchfhrung der Exekution sind vom Standort Pardubice zu treffen.221 Tento obecn rozkaz byl podepsn Riegem a referentem vrchnho velitelstv plukovnkem Montuou222. BdO urilo na zklad informac gestapa pouze poet zastelench osob, jejich jmna a osobn daje doplnilo a gestapo pslun venkovn sluebny. Pokud se jednalo o vznan osobnosti politickho nebo kulturnho ivota, bylo jmno obti uvedeno pmo. Pak byl rozkaz velitelstvm pluku doplnn o pesn datum.
217 218

Tamt, Vpov Karl Otto Maiera z 26. listopadu 1959, s. 27. Tamt, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2835. 219 Tamt, kart. B 162/4817, Vpov Richarda Schnemanna z 21. z 1966, s. 3522. 220 Tamt, kart. B 162/4804, Vpov Emilie Ruf z 22. jna 1959, s. 7. 221 Tamt, Vpov Augusta Rufa z 22. ledna 1960, s. 80. 222 Christopher BROWNING, Obyejn mui. O Montuovi se Browning zmiuje na stran 26 a uvd i citaci rozkazu pro policejn prapory v samm potku vraednch akc v ervenci 1941. Podstatn jsou hlavn body rozkazu, ve kterch se zmiuje o duchovn pi a ptelskch vercch, kter maj mustvu dopomoci k psychickmu vyrovnn se s vradami. Nutnost zstv i vysvtlen politick nutnosti drastickch opaten. Domnvm se, e tak na zklad vlastnch zkuenost rozdal podobn obecn rozkazy i pro velitele jednotek v Protektortu, kte je mli pedat svm svencm.

108

Velitelstv roty urilo pesn denn as a Schnemann vypracoval pesnou dokumentaci proveden popravy. Schnemann ve svm rozkazu podzenm nejen upozornil na hlavn rozkaz BdO a doplujc nazen vych instanc, ale sm rozkaz rozil o dal technick opaten. Mezi ta pat zabezpeen msta popravy hldkami, uren velitele ety, poet stelc a jejich bezpenou vzdlenost od obt. Obvykle mla eta devt mu a jednoho velitele, ovem zleelo na potu obt a stelc-dobrovolnk. Ze zachovanch protokol vyplv promylen sestavovn et, s ohledem na poet popravovanch. Teprve nyn mohl poruk Braun na Zmeku vykonn popravy pipravit a dle rozkazu uskutenit. To vak jen za ptomnosti len gestapa a nadzench Gottspfenniga a Schnemanna nebo Kocha. Pi ten protokol byla zarejc jedna poznmka Augusta Rufa, kterou podntil dopis jeho bval eny. Jejm dopisem se cel trestn spis Strecker zan. Jeden z detail byl pekvapiv, ale v dalm protn jsem mu dle nevnoval pozornost. A do doby, ne se o stejn zleitosti zmiuje i velitel Schnemann. Rufova bval ena l rozhovor se svm tehdejm manelem, kter za n pijel do Singenu v lt 1942 na krtkou dovolenou. Do znanch detail j lil dn na tborskm popraviti a daje jet nkolikrt v jej ptomnosti potvrdil i svmu otci. Nsledujc vta otevr otzku psychickho rozpoloen mustva a snahu vedoucch danch jednotek zmrnit dopad poprav na psychickou rovnovhu svenc: Mein Mann schilderte mir die Sache so, dass ja nicht jeder Schtze scharfe Munition geladen gehabt habe und da er nicht gewusst habe, ob sein Gewehr mit scharfer Munition geladen gewesen sei, habe er sich auch kein Gewissen darber machen mssen, ob durch ihn Personen tdlich getroffen worden seien.223 Ruf na otzku vyetovatele podv konkrtn vysvtlen k slepm nbojm: So weit mir noch erinnerlich ist, hat uns der Wachhabende, der uns in den Schiestand fhrte, die Munition ausgehndigt, mit der Bemerkung, da nur Teil der Munition scharf sei. Dies sei deshalb gemacht worden, da keiner von uns wisse, wer nun die tdlichen Schsse gegen die Hftlinge abgefeuert hat.224 Nkte dal vyslchan astnci poprav z Tbora si na podobn opaten tak vzpomnaj, jin si nejsou pli jisti. Mohli bychom pedpokldat, e se jednalo o pouh vmysl, kterm se chtl Ruf ospravedlnit a zbavit se thy svdom. To by ale nemohla existovat vpov hradeckho velitele Schnemanna, kter rozkaz k poprav vyhotovoval a rozioval o technick detaily. Sm pak se i vkonu trestu nkolikrt astnil. Piznv, e zcela nepochybn pi kad poprav naizoval, da aus menschlichen Grnden ein oder zwei Karabiner fnf Schu Platzpatronen im Magazin haben mute. Die Karabiner wurden den
223 224

ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804, Vpov Emilie Ruf z 22. jna 1959, s. 7. Tamt, Vpov Augusta Rufa z 22. ledna 1960, s. 80.

109

Schtzen mit gefllten Magazin bergeben, so da keiner der Schtzen wute, wer die Platzpatronen in dem Ladestreifen hatte. Der Sinn dieser Manahme war, jedem der Schtzen den moralischen Trost zu lassen, da er die Platzpatronen im Karabiner gehabt haben knnte.225 Velitel nepokryt udv zmr svho jednn, jm byla starost nikoliv o psychick stav obt, nbr pachatel. O co vt pekvapen m ekalo, kdy jsem prochzel sv audiozznamy rozhovor s obyvateli, kte v bezprostednm sousedstv Zmeku bydl. Jednm z nich byl i Jaroslav Kapar, kter se o slepch nbojch poprav ety zmiuje, jakoto znmm preventivnm prostedku proti negativnm psychickm nsledkm.226 Nemme dostatek dkaz k njakmu zobecnn takovch instrukc ve vech jednotkch. Tborsk i pardubick takovmi rozkazy disponovala. Zejm se tedy jednalo o individuln pstup kadho velitele ke skupin svch svenc, nebo Schnemann se nezmiuje o tomto nazen, kter by vzelo z popudu jeho nadzench. Jednal tak naprosto samostatn a zapojil se tak do byrokratickho apartu, kter popravy nakzal a zodpovdnost za n rozmlnil mezi jednotliv sloky. Avak byl to prv velitel roty, kdo musel zajistit plnou funknost poprav ety. Tedy vyhnout se nedostatku mu, co ve sv podstat znamen i co nejefektivnj opaten, kter vedla k poslen psychick odolnosti popravch. Zatmco eta popravovala, byla ptomna jet dal skupina mu o velikosti deseti a dvaceti vojk, kte poprav pihleli. Mli tak pozorn sledovat, jak poprava probh a seznmit se s celm procesem. Tak byli vychovvni dal potencionln lenov poprav ety. Podobn nazen vydval i Gottspfennig vi jemu podzenm velitelm. V nkterch protokolech se vyslchan zmiuj o nazen, ve kterm se exekuce mla astnit (pinejmenm jako divci) cel jednotka. O tto informaci ovem existuj znan rozporupln vpovdi. Bez rozkaz nezstaly ani civiln osoby, kter byly bu zamstnanci na Zmeku, nebo se musely postarat o likvidaci ostatk zastelench. Posluhovaky dostaly od velitele jednotky psn zkaz o dn v Zmeku, potamo popravch, kdekoliv hovoit. Takov pkaz se vztahoval i na soukrom hovory mezi zamstnanci. Gestapo si hrubm ntlakem pro zmnu vydalo mlenlivost zamstnanc pardubickho krematoria. 3. ervna krtce po obd se v kanceli vedoucho krematoria Frantika Daleckho objevili dva gestapci, Lehne227 a kriminln asistent Mieth228. Daleck nerozuml nmecky a Mieth tedy pekldal
Tamt, kart. B 162/4817, Vpov Richarda Schnemanna z 21. z 1966, s. 3523. Oral history, svdek Jaroslav Kapar, nar. 1931, audiozznam z 2. ervence 2004. 227 L. MA, Leky. Kniha obsahuje adu dobovch pramen. Autor byl zamstnancem Ministerstva vnitra a ml i pstup do vyetovacch spis. To dokld i ada danek, kter se tkaj Lek a kter se nachz ve spisech z let 1945-1947.
226 225

110

do etiny. Po krtkm rozhovoru pedloil Lehne nmeckou listinu, kter obsahovala pis k mlenlivosti pod trestem smrti a vykonn vech opaten k dnmu zpopelnn dovezench mrtvol. Hned pot se chtlo gestapo seznmit i s idiem pohebnho vozu, kter ml dle jejich pn jako jedin pstup do Zmeku. Do kancele piel Jaroslav Charypar, tehdy dvaatyicetilet mu, je se se smrt setkval kad den. Lty prce otrl Charypar netuil, jak otesn zitky mu toto setkn s gestapem pinese. Jeden msc, kter nadobro zmn jeho vnmn hrzy, lidskho utrpen a smrti. Prvn okujc zitek ho ml ekat jet t veer. Dle pokynu gestapa ml bt pipraven i s vozem u krematoria, kde se pro nho zastav gestapo po 17. hodin. K mlenlivosti byli v kanceli zavzni vedle Daleckho a Charypara, jet dal zamstnanci Antonn afak, Bedich Moravec a Petr Plhal.229 Gestapo si znovu vynutilo psahy vech pti zamstnanc v noci z 3. na 4. ervna, kdy bylo do rovit kreman pece zasunuto posledn tlo z pti obt.230 afak si vzpomnl na psn nazen gestapa zachovat mlenlivost, nebo pi prozrazen i sebemenho detailu by na tom byli, pravdpodobn dle pohrky Mietha, he, ne ti, kte tam leeli zasteleni a pipraveni ke kremaci. 6.2.4 Proveden popravy Schnemann se dle vlastnch slov astnil jako velitel hradeck roty poprav jedencti lid, kter se uskutenily ve tech dnech po tech a dvakrt tyech lidech. Tento daj poskytl ve vyetovacm protokolu z roku 1960, o est let pozdji, ve druhm protokolu, upravuje poet popravovanch na tyi a pt bhem kad exekuce, kter byl ptomen. Dle dostupnch daj nebyly na Zmeku bhem jedin exkuce popraveny ti osoby ani jednou. tyi a pt osob pak odpovd popravm ze dne 3., 18.,19. a 28. ervna 1942. Toto rozdlen je ureno dle oficilnch daj vydanch Okresnm vborem eskho svazu protifaistickch bojovnk z roku 1989. Domnvm se vak, e daje Schnemanna jsou nepesn, nebo dle informace, kter je uvedena v knize Hamka a Prka Bomba pro Heydricha, je citovn protokol podepsan Schnemannem, kter je ovem datovn 11. ervna. To se ovem dn poprava, dle seznamu, nekonala. Otzkou je tedy plnost seznamu. Nebo snad mohlo dojt k omylu v uveden datumu, nebo idi pohebnho vozu Charypar uvd u popravy z 10. 6., e kati byli toho dne z Hradce Krlov?231
228

SOA Zmrsk, Krajsk prokuratura Hradec Krlov, sign. SPR 032/63, s. 12. Vpov Jaroslava Charypara z 14. kvtna 1963. V dob zskn dokumentu, jet nebyl tento zaevidovn. 229 L. MA, Leky, s. 76. 230 Tamt, s. 78. 231 Tamt, s. 79. dn indicie, podle eho poznal leny hradeck jednotky, Charypar neuvd.

111

Do Pardubic dopravil hradeckho velitele vlastnm vozidlem velitel kolnskho praporu Gottspfennig. Ihned po svm pjezdu do Zmeku ho Gottspfennig doprovodil do jedn z kancel. Zde u ekal poruk Braun a nkolik civilist zamstnanc gestapa: Einer der anwesenden Zivilisten hndigte mir jeweils das Todesurteil aus, das aus einem einfachen beschriebenen Blatt entstande. Darin hiess es, das Standgericht in Prag habe die nachfolgende namentlich aufgefhrten Personen wegen Beteiligung oder Mittterschaft an dem Attentat auf Heydrich zum Tode durch Erschiessen verurteilt. Der przise Wortlaut ist mir nicht mehr in Erinnerung. Ich habe jeweils meinen Schreiber, sein Name fllt mir auch heute nichte mehr ein, mit nach Pardubitz genommen. Dieser bernahm das mir vorgelegte Urteil und berprfte jeweils unmittelbar vor der Exekution die Identitt der Deliquenten.232 To se ji okolo arelu rozmstila skupina policist tvocch kordon, kter ml znemonit jak pstup k poprav, tak ppadn nik obt. V prbhu prvnch provedench exekuc se vak u hlavn brny do Zmeku shromaovali civilist a pihleli pvozu obt. To bylo nmeckou sprvou chpno jako provokace a dle nsledujcho rozkazu nesmlo veker civiln obyvatelstvo, krom manel Zvecch, po dobu uzavrky vychzet z dom.233 Anna Jiroutov, je dodnes bydl u ji nepouvan hlavn brny do Zmeku vzpomn: Z veera takhle stvali. Ty sousedi u sebe a bavili se a pozorovali, ale taky ver prochzel vojk, ne zaali stlet a poslal lidi dovnit, e co tam taky dlaj a aby se nikomu nic nestalo, tak zahnl lidi dovnit.234 Dal svdci hodnot dobu poprav nikoliv jako provn strachu. Kad se spe snail uniknout zvukm stelby. O strachu o vlastn ivot pamtnci nehovo. Bhem tchto opaten odeli vichni velitel na popravit, kde ji stla pipravena eta a piblin deset civilnch osob; s nejvt pravdpodobnost se jednalo o leny gestapa. Gestapci tak obti na popravit pivdli. adov policist ze Zmeku s obmi vbec nepili do osobnho kontaktu. O ptomnch ech se Schnemann tak zmiuje a sice v souvislosti s pomocnky, kte obti vzali ke klu. Dnes vme, e katovmi pacholky byli ofr gestapa Mikisek a Oberwachtmeister Schamann; ale samozejm nebyli jedinmi. Teprve s rostoucm potem poprav byly pidlny dal kly. Jeden kl byl pouvn mezi 3., 4. a 5. ervnem. V tchto dnech bylo popraveno pt, est a opt est mu a en. Dal dva kly byly pidlny pi poprav 9. 6. Neznamen to vak, e byly vradny vdy ti osoby, nebo Charypar v tento den pijel o nco dve a posledn ze sedmi popravovanch vedli na
ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4817, Vpov Richarda Schnemanna z 21. z 1966, s. 3523. 233 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Anny Novkov z 18. nora 1947, s. 26. 234 Oral history, svdkyn Anna Jiroutov, nar. 1930, audiozznam z 2. ervence 2004.
232

112

smrt ve dvojici. Ti kly umonily asov urychlen poprav a tm snen psychickho tlaku na leny ety. Vedlo to ovem ke snen potu stelc na jednu ob a tm i k vt pravdpodobnosti neusmrcen obti. Mezi dal opaten vedouc k psychick odolnosti ety byla pprava obt za prv uvznm za ruce ke klu, za druh pidlnm psek pes oi. To bylo uinno jet ped nastoupenm popravch. Ti stli v ppad popravit na Zmeku vlevo z pohledu obt, skryti za kei a clonou z chvoj, po prav stran stl nsep, ze kterho byly obti pivedeny a odkud bylo mono proveden rozsudku sledovat bez nebezpe razu. A po tto pprav byla ptilenn eta povolna ped ob na vzdlenost piblin patncti krok.235 Svoj instrukc zashl do formlnho prbhu zstupce pardubickho gestapa Lehne, je se pravideln exekuc astnil. Podle Schnemannova nazen byly obti stleny po jedn, podle roziujcho pkazu Lehneho mly bt obti popravovny po dvou236, co nebylo vzhledem k asov tsni vdy dodreno. Nakonec se poet popravovanch ustlil na tech bhem jednoho vkonu. K jeho dalmu doplnn pat zavzan oi a v ppad kiku a nepstojnho chovn mla bt obtem zacpna sta. Akoliv mla vechna tato opaten eliminovat projevy lidskho chovn, kter by mohly poprav negativn ovlivnit, v dnm ppad nebyly roubky vyuity. Charypar slyel tsn ped zaznnm vstel u svho vozu vkiky obt: Jste zbabl vrazi! nebo Maminko zlat, ani tebe neuet? Za co ns vradte?237 Pro poprav nesrozumiteln etina pomhala ke zvcnn obti, proto ani nikdo tmto vrazm zoufalstv nebrnil. Zsadou velitel byla humanita; avak humanita vi poprav et a dalm zastnnm, nikoliv vi obtem! O zavradn zde v podstat nelo, nebo v opanm ppad by byl za vech okolnost ptomen alespo lka, kter by obtem ulehil trpen v ppad vnho, nikoliv smrtelnho zrann. Svdectv rozhodn nepotvrzuj ast lka pi vech popravch. Vbec zvltn popravou byla zmnn exekuce nmeckho dezertra v Tboe. Poprava pokraovala po nastoupen ety, jejm seazen a tenm rozsudku. Ten ml nslednou obsahovou podobu: Fr Gutheiung des Attentats und Aufforderung zur Untersttzung der Attentter.238 Rozsudek byl ten bu v nmin, tak tomu bylo nejastji,

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Josefa Zvecho z 20. ledna 1947, s. 6. Protokol se zd bt velmi dvryhodn, nebo je sepsn s pmm svdkem, kter se v prosted policist pohyboval suvernn a ml s nimi dobr vztahy. Zajmav je i poznmka u Kreutze, kter o prvn poprav vdl ji bhem dopoledne, z eho vyplv, e s provedenm popravy byli policist seznmeni s delm asovm pedstihem. 236 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2838. 237 L. MA, Leky, s. 79. 238 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2838.

235

113

nebo v nmin a etin, tato situace nastala zdka, naprosto vjimen pouze v etin. A zde se dostvme k dalmu bodu, kter et dodval odvahu, nebo obti zaast neumly nmecky ani slovo, nato aby porozumly celmu, i kdy krtkmu textu. Daleko vt inek mlo toto ten vi policistm, jeliko je znovu utvrdilo v prvnm a hlavn spravedlivm trestu za protinmeckou innost. Pomohlo jim znovu interiorizovat rozhodnut nadzench a proveden trestu smrti ospravedlnit. Jejich svdom tak bylo co mon nejvce uchrnno zpornm vlivm vypjatosti situace. Rozsudek dobe poslouchali a vnmali, nebo tm vichni, u kterch zjiujeme ast v poprav et, si na rozsudky a jejich znn pamatuj; samozejm za pedpokladu, e byl text odsouzenm peten. Zabrnit projevm strachu, zoufalstv nebo naopak odvahy a hrdinstv se bhem exekuce rozhodn nepodailo. Oekvn mnohdy bolestiv smrti se projevilo od hlasitho nakn, pes snahu uprosit velitele, a po vrazy opovren. Vtina obt si stovala, e vbec nebyla vyslechnuta. Chovn obt zstvalo zaryto hluboko v mysli a vzpomnkch astnk poprav. V Lidicch tak mla jedna z obt tsn ped popravou zvednout pravici a opovrliv zvolat Heil Hitler.239 Generl Eli po peten rozsudku nmecky se smchem podkoval a zeptal se, kam si me odloit svj klobouk.240 Tato svdectv se nm zachovala dky silnmu zitku, kter cynicky odvn chovn odsouzench vyvolalo. Chybn by byl dojem, e poprava probhala bez exces ze strany policist a dalch pihlejcch. V Tboe se tsn ped popravou pihlejc eny velitel obtem vysmvaly. Po vynesen rozsudku, pokud byl vyen, vydal velitel ety rozkazy: Achtung, durchladen, anlegen, gebt Feuer.241 Salva povtinou ukonila ivot obti.242 Za zdy pivzan ruce ke klu zpsobily, e ob neklesla k zemi, ale trup zstal viset se svenou hlavou, pokud ji jet ml. V tom okamiku pistoupil lka v uniform Wehrmachtu243 (pokud byl ptomen) a konstatoval smrt. V ppad, e ob byla jet naivu, rozkzal veliteli ety, aby udlil rnu z milosti. Charypar vzpomnal, jak pi poprav 25. ervna
Tamt, Vpov Franze Branda, z 14. dubna 1966, s. 3200; Tamt, Vpov Hanse Johanna Bauera, ze 4. kvtna 1966, s. 3212. 240 Tamt, Vpov Dr. Emila Franzela, opis protokolu uinnho v Praze 20. listopadu 1945, s. 912. 241 Tamt, Vpov Karl Otto Maiera z 26. listopadu 1959, s. 26, srovnej: Tamt, Vpov Karla Strhla z 27. listopadu 1959, s. 37. 242 Tamt, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2837. Srovnej opisy poprav z Lub u Klatov, tamt, s. 4283-4296. 11. ervna 1942 po poprav dvou en zjistil lka, e prvn ob ila deset vtein, v ppad druh, dvacetilet Jarmily Bureov, rozkzal dobyt temi (!) ranami do hlavy. Smrt nastala a dvacet vtein od zatku exekuce. 243 Tamt, kart. B 162/4815, Vpov Richarda Schnemanna z 10. srpna 1960, s. 2837. Srovnej opisy poprav z Lub u Klatov, tamt, s. 4283-4296. 11. ervna 1942 po poprav dvou en zjistil lka, e prvn ob ila deset vtein, v ppad druh, dvacetilet Jarmily Bureov, rozkzal dobyt temi (!) ranami do hlavy. Smrt nastala a dvacet vtein od zatku exekuce.
239

114

piel se svm nmeckm prvodcem na msto exekuce bezprostedn po zaznn salvy. () s obavami rychle pehlm a odhaduji poet obt a tu hle, v psku se dosud zmt ztichl tlo lovka. Jeden z vrah pistupuje a ranou z pistole kme ranou z milosti chladnokrevn dobj lovka. A ti ostatn katan, jako by se jich to netkalo, klidn se bavili a labunicky zapalovali cigarety. Me takhle klesnout lovk? Ne, to nejsou lid, to jsou blov v podob lidskch vyvrhel.244 Pi minimln jedn exekuci to byl i Schnemann, kter obti dobjel. On se tak mnohokrte chlubil, e se tak dobe zastlel, e je pro popravy jedin vhodn velitel. Avak toto tvrzen, kter ml pednst ped porukem Wernerem pozdji popr a nedoke si zaujatost Wernera vi sv osob vysvtlit. Teskot vstel byl slyet v dalekm okol. S naptm ho poslouchali mui v ubikacch, idi Charypar, vzpomnaj na nj posluhovaky i obyvatel okolnch staven. Po zjitn smrti obt piskoili Schamann s Mikiskem, aby mrtvoly odvzali od kl a odthli za povenou plentu, kter byla vzdlena dva a ti metry od popravit. Tam u se o n postaral Mikisek, tedy lpe eeno o jejich zlat chrup. Jak se zmiuje zaten gestapk Schulze nosil u sebe stle klet a vytrhval mrtvolm z st zlat zuby s m se i chlubil245 V dalch protokolech potvrzuje vpov i gestapk Hanouske. V okamiku, kdy se Mikisek poprv piblil se roubovkem a kombinanmi kletmi k mrtvolm, vznikla charakteristika Mikiska jako vyvrhele a zrdy. Dostal t pilhavou pezdvku eznk246. Jeho jednn bylo sice z pohledu asti na vradch antisociln, ale rozhodn nebylo vjimkou. dajn dostal zuby obt darem za sv zsluhy pi exekucch od velitele gestapa Clagese. Ten byl skutenm pnem situace a t veker pozstalosti po obtech, vetn zubnch mstk. V Tboe byli k odklzen mrtvch pivezeni dva mui-id, kte mrtvoly nahzeli na korbu stejnho vozu, v jakm byli jet iv na msto dopraveni. Nkladn automobil pak odjel do krematoria v eskch Budjovicch. 6.2.5 Psychick tlak jako nsledek popravy Psychick stav mustva byl vkonem exekuc znan zaten a vedl a k hospitalizaci nkterch jedinc. Npor, kter jen ptomnost u popravy me vyvolat, si velice dobe velitel uvdomovali. Tsn ped fyzickou likvidac lidickch mu podval hlen len SD Max Rostock Horstu Bhmemu, kter mu rozlen odpovdl: Und jetzt verschwinden Sie.
L. MA, Leky, s. 79. SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulz, kart. 101, Vpov Ludvka Schulze bez datace, s. 102.
245 244

115

Es ist fr das Leben nicht gut Exekutionen zu sehen.247 Pro meninu zvlt otrlch byla poprava pjemnm zpestenm dne a hlsili se pro vkon opakovan. ada mu pouze oddlila svoji asti tm, e se nepihlsila dobrovoln, ale pozdji byla k poprav povolna rozkazem. Po vykonn prvnch poprav se ji ada mu nechtla astnit ani aktivn ani pasivn. Pi prvn poprav 3. ervna si Charypar viml, e cel poprav pihlelo a sto padest lid, vetn vedoucch initel gestapa, oberlandrtu a pslunk jejich rodin.248 Toho dne mla poprav eta snad a dvacet len.249 Uvme-li, e pi nslednch popravch bylo ptomno dle zznam Charypara a nkterch len policejn jednotky okolo dvaceti a ticeti pihlejcch, vtinou len gestapa, pak se meme domnvat, e k prvn poprav se pili podvat i policist, kte s n nemli pmo co doinn. U pi tvrt poprav 9. ervna nevidl idi dn pihlejc, akoliv dorazil na msto tsn po vstelech. Tedy bu nebyli divci v hojnm potu ptomni, nebo odeli velmi spn. Jak tomu bylo dajn ji pi prvn poprav. U policist se po prvnch exekucch zaaly projevovat psychick poruchy. len poprav ety na Zmeku wachtmeister Grimmer si postoval, e u nebude stlet do lid, e u je toho mnoho a sm, e to tko nervov sn.250 U zmiovanho Rufa se projevily jeho zitky z tborskch poprav v podob nonch mr. Spal tak neklidn, e svm kikem budil ostatn mue ve svtnici. Napjat situace se zvrhla v hdku mezi nm a Maierem, kter na nj val: Wenn du nochmals schiessen gehst, schlage ich dich mit dem Gewehrkolben tot, du Hergottsakrament!251 Zaal se u nho postupn projevovat bytek psychick odolnosti, nebo pi prvnch popravch se chlubil svoj prac, kdeto pozdji jet ped ukonenm stannho prva ztichl a o zitcch ji nehovoil. Pi vyplen Lidic pak dolo k tto vyhrocen udlosti, kdy se policista neovldl ji bhem popravy: Der von mir
Tamt. ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4815, Vpov Maxe Rostocka z 9. dubna 1965, s. 1027. U popravy prvn skupiny mu se zdrel a vzpomn na hlasit modlitby, kter se nesly vzduchem, a rychlost s jakou poprava probhla. Vzpt byla toti pivdna druh skupina. Dle ji pihlet nemohl, nebo se mu udlalo nevolno. 248 L. MA, Leky, s. 79. Srovnej SOA Zmrsk, Krajsk prokuratura Hradec Krlov, SPR 032/63, Vpov Jaroslava Charypara z 14. kvtna 1963, s. 12. Doslovn text v protokolu zn: ()cel poprav bylo ptomno asi 150 osob, z toho byli pslunci gestapa, lenov jejich rodin, vetn dt, pracovnci Oberlandrtu v Pardubicch a dal. ast dt nen podloena v dnm dalm protokolu, ani v denku Charypara. Povauji proto tuto informaci za nepravdpodobnou. 249 NA, MV-L, sign. C 6178 Zvrstva nacist odboj na Pardubicku, bez strnkovn, Vpov Jaroslava Charypara z 19. kvtna 1945. 250 SOA Zmrsk, Gestapo, kart. 2, Vpov Leopoldiny Zvec z 27. ledna 1947, s. 24. Srovnej: SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Leopoldiny Zvec z 22. srpna 1947, s. 15. () piel jednoho veera k nm do bytu a ekl, e je cel znien, e stlel echoslovky a e to nechce vce dlati. 251 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804, Vpov Otto Karl Maiera z 26. listopadu 1959, s. 27.
247 246

116

benannte Hauptwachtmeister wurde zur Exekution an Mnnern eines Hauses von Lidice befohlen. Er erzhlte mir, da ein ca. 60jhriger Mann ihn angefleht habe, ihn zu verschonen. Der Polizeibeamte erklrte mir, da dies jedoch nicht mglich war, da die SS-Posten auf der Strae nicht nur die an den Husern zur Exekution aufgestellten Mnner, sondern auch die eingesetzten Polizeibeamten mit Maschinenpistolen im Anschlag berwachten. Bei der Exekution des obenerwhnten 60jhrigen Mannes habe er dan ein Erlebnis gehabt, das den Nervenschock herbeigefhrt habe. Der Befehl lautete fr die Polizeibeamten sinngem, die Deliquenten mit der Dienstpistole durch Genickschu zu liquidieren. Der alte Mann habe sich unter dem Druck der Situation an die Hauswand gekniet und von dem Polizeibeamten den Genickschu erhalten. Nach dem Schu sei der Deliquent durch eine drehende Bewegung noch einmal halb hochgekommen und habe den Schtzen mit weit aufgerissenen Augen angesehen. Da habe der Polizeibeamte die Nerven verloren, die Pistole weggeworfen und sei Schreiend die Strae in Richtung Wachlokal gelaufen. Er sei dann von SS-Mnnern abgefangen und in das Wachlokal gebracht worden. Dort habe man ihm Schnaps eingeflst, in ein Auto gebracht und ins Lazarett nach Prag abtransportiert.252 Otesnho zitku nebyl ueten ani idi Charypar. Bojoval ve vlastnm nitru se snahou dopt zavradnm alespo trochu dstojnou posledn slubu a depres, kter se ho od prvn popravy zmocnila. Svmu denku se svmi stavy svuje po druh poprav, tj. 4. ervna: Obral jsem se jednou mylenkou po ob dv noci, jakm zpsobem si odpomoci od tto stran pro m sluby a pichzel jsem jenom k jedinmu, vzt si ivot, ale nechtl jsem odejt, ani bych nkolik tch vrah nevzal sebou, ovem nemohl jsem nijakm zpsobem dopomoci si k vhodn zbrani a jenom to snad bylo pinou, e tyto dky mou tkou rukou mohl jsem napsat. V ptch dnech kter nsledovaly ze styk mch s dobrmi znmmi a e vzpomnkou na svoji starou matku a snad kad m na svt nkoho rd, kterho me potebovat, upustil jsem od zamlen vrady na katech a svoji sebevrady a snad kdovjak katastrofy dal, zatnul zuby, teba e srdce krvcelo a ekl jsem si, spravedlnost mus zvtzit.253 Podobn stav zan pevldat i u zbylch ty zamstnanc krematoria. Ani oni se s podobnou hrzou nikdy nesetkali. Plhal se krtce po ukonen stannho prva psychicky zhroutil a zamstnn v krematoriu musel zanechat.254

Tamt, kart. B 162/4817, Vpov Johannes Fiebig, z 1. nora 1965, s. 3586. SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Jaroslava Charypara z 18. ervna 1945, s. 87. 254 AMV, Walter Krger a spol. gestapo Pardubice, II. stann prvo, sign. 325-4-2, Vpov Petra Plhala z 5. ervence 1977, s. 9.
253

252

117

6.2.6 Odvoz a likvidace obt V dob, kdy se ji poprava chlila ke konci, tedy zpravidla krtce po 19. hodin, ekal Charypar s Miethem v ernm antonu na pokyn gestapa, aby mohl zajet a do psnku. Kdy dostal povolen, mohl zacouvat nkladnm prostorem tm a k plent. Po vystoupen z vozu jej okoval pohled na popravit, jeho obraz se mu navdy vryl do pamti. Oblieji k zemi, s rozttnmi lebkami a posypan pskem leela tla nahzena jedno pes druh.255 Charypara zaujalo, jak rychle se vichni zvdavci z msta exekuce vytratili: Vtipkovali, smli se, ale jejich smch strnul v poklebu, snad z obavy, aby ti mrtv nezdvihli sv rozttn hlavy s mozky vyhezlmi a neotoili k nim ztran zakrvcen tve. Ta jejich podvan skonila njak neslavn, njak rychle se snaili dostat z msta, aby jen u mli neastnky z o.256 Nakldka trvala krtce, opt zleelo na potu obt. Ne byly 6. ervna zzeny vyplechovan rakve, nahzeli pomocnci tla pes sebe do nkladnho prostoru vozu. Pozdji byla umsovna dv tla do kad truhly a najednou tak bylo peveno est tl. Anton se na posledn cestu nevypravil sm, ale ml ozbrojen doprovod v podob ozbrojenho spolujezdce a nkolika voz gestapa. Kolona projela parkem Zmeku, vyjela na hlavn silnici smrem k Pardubicm a po nkolika minutch jzdy projdla mstem ke krematoriu. Zde ji ekaj tyi zbvajc zamstnanci. Prvn popravou psychicky vyerpan Charypar vystupuje z vozu a otvr nkladn prostor. Ostatn mui ustupuj od vozu hrzou257 a s odporem odvrac tve. Jen s nejvtm pemhnm, pod pohrkami rozpltaj a pekldaj zohaven tla do rakv a vezou k roviti. lenov gestapa si chtli pravdpodobn zkrtit slubu u kreman pece a nutili afaka, aby nahzel vech pt tl do pece najednou. Tento se tomu vak vzepel, nejen z morlnch dvod, ale i proto, e technicky by splen vce tl bylo problematick. 6.2.7 klid popravit a suvenry Po odklizen obt nebylo popravit nijak vyitno pro dal popravu. V Pardubicch byla nanejv rozhrnuta psit pda, aby byly zakryty krvav stopy na zemi, a nachystno nov chvoj pro clonu, ale tak tomu bylo ped tm kadou exekuc. e nebyly nijak zvl zahlazovny stopy, svd i mnostv po vlce nalezench stel a lomk lebench kost. Ve sv podstat i kly, kter byly obyvateli okolnch dom uchrnny ped znienm, jsou

255 256

L. MA, Leky, s. 78. Tamt, s. 78. 257 Tamt, s. 78.

118

dkazem, e o likvidaci dkaz vbec nelo.258 Mezi krtkmi, nkolik destek minut trvajcmi uzavrkami msta exekuce, byla tato prostranstv normln pstupna mustvu i zamstnancm Zmeku. Zvec se Sokolem se li na msto podvat 4. ervna dopoledne: Druh den po odstelen lid jsem se byl podvati na mst, kde byli stleni a spatil jsem jeden sloup, kde bylo mnoho pchnouc krve ctiti a sedali na to mouchy.259 Na msto exekuce se dostala i Novkov s Dusbabovou, kdy jako vpomoc ly s kuchaem na zhony pro zeleninu: Vidla jsem tam dva nebo ti kly od stelby rozbit. () a jak jsme ezaly zeleninu dvaly jsme se stranou, jak to tam vypad. Za kly byla do psku zaraena lopata a stranou u hout od jednoho stromu ke druhmu pikrvka a jak jsem se domnvala, byla tam proto, aby nebylo vidt do msta popravy. Cel msto jsme pozorovaly na vzdlenost 20 a 30 (!) metr (). Kdy ns kucha z pole odvdl, pibhl k nmu policista a o nem se hdali, patrn proto, e ns tam neml vodit.260 Pohled na poprav kly rozhodn nemohl bt pjemn, zvlt pak, kdy jim bylo vyhroovno zastelenm, pokud jakkoliv informace prozrad ve svm okol.261 Absurdn vyhl minimln vzdlenost zeleninovch zhon od popravit. Voln bylo pstupn i popravit v Tboe, tzn. kdokoliv z osazenstva mohl vstoupit do stelnice a msta poslednho vydechnut obt si prohldnout. Vidli tak devnou zstnu a zadn stnu gare potsnnou krv a mozkovou hmotou, kter byla rozmetna a na kasrensk dvr.262 Msto exekuce nabzelo i zskn suvenr. Jedna ze sluebnch popisuje krtkou phodu: V urit den v dopolednch hodinch la jsem s Annou Novkovou pro policejn kuchy pro dv. Kdy jsme ly kolem stj, byla tam hromada smet a v nm zakrvcen kapesnky apod. Zaaly jsme ve smet hrabati a Novkov si vzala 2 zakrvavn provazy pr pro tst. Teba jsem se ped Novkovou udivovala, e to me udlati a brti si provazy po popravench, odnesla si tyto dom.263 Nejde o to, jestli byly provazy skuten pouity pi poprav. Hlavnm principem je touha zskn takovho pedmtu a jet i pisuzovn magick moci. Utrpen a nsiln smrt byly lkav imaginativnost, kterou vzbuzovaly, a zvlt pak, pokud byly podpoeny hmotnmi pedmty. Na stejnm principu fungovalo

NA, MV-L, sign. C 6178 Zvrstva nacist odboj na Pardubicku, Protokol o pedn kl ze dne 14. kvtna 1945. Dva kly pedala Marie Jezdnsk, kter je za pomoci Josefa emliky uezala na zatku kvtna, ale ze strachu ti dal kusy splila. Ke klm jet bylo pedno pt kulek. 259 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Josefa Zvecho z 20. ledna 1947, s. 6. 260 Tamt, Vpov Anny Novkov z 18. nora 1947, s. 26. 261 SOA Zmrsk, Gestapo, kart. 2, Vpov Marie Dusbabov z 16. ledna 1947, s. 23. 262 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804, Vpov Otto Karl Maiera z 26. listopadu 1959, s. 26. 263 SOA Zmrsk, Gestapo, kart. 2, Vpov Marie Pospilov z 17. ledna 1947, s. 21-22.

258

119

zskvn trofej v podob fotografi. ada nacistickch zloin byla odhalena dky neukojiteln touze zskat njak pedmt nebo zachovat fotografii pro pam. I Ruf se sv en chlubil fotografiemi z tborskho popravit.264 A cel znm srie fotografi z Lub situaci jen podtrhuje. 6.2.8 ern anton jako personifikace vrad Dopravn prostedky spojen s vykonnm poprav hrly vbec zajmavou lohu. V Pardubicch se do tto skupiny adily hlavn vozy gestapa a zmiovan pohebn vz krematoria. Ten byl svoj ernou barvou a zclonkami obzvlt npadn. V obdob stannho prva byla jeho okna stle zataena roletami a bon skla opatena prkennm bednnm. Stal se znamenm nebezpe, teroru a smrti. Byl zhmotnlm symbolem instituc, kter mly co do inn se smrt a nijak se tm netajily. Naopak byla efektivn vyuita fantazie kadho individua vedouc k zastraen celho davu. Tak byl tvoen dal faktor, kterm byla sla a moc prezentovna a souasn zptomnna mezi obyvatelstvem. Faktick proveden vrad mlo zstat tajn, ale existence mla bt znm. T pomohl vedle veejnch vyhlek i symbol vozu krematoria. Dojem z pohebnho auta byl na zatku poprav jet umocnn nepromylenost vraedn mainrie, nebo zohaven tla krvcela. Cestou pak z vozu kapala krev a na silnici tak zstala stopa od Zmeku a do krematoria, na co si stoval idi Charypar.265 Tehdy patnctilet oit svdek Jaroslav Kapar si na krvavou stopu vzpomnl t. Do ty dn byly zhotoveny ti hrub opracovan rakve s vnitnm vyplechovnm, to se ovem ji krvav stopa vryla do vdom civilnho obyvatelstva, kter v tto dob bylo vi podobnm excesm zvlt citliv. Pardubick krvav stopa nebyl jedin ppad. Stejn se udl i bhem transportu tl z Tbora do eskch Budjovic.

264 265

ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804, Vpov Emilie Ruf z 22. jna 1959, s. 7. L. MA, Leky, s. 78. Popis popravy z 5. ervna 1942.

120

7. Zatkn v Lekch a likvidace obce

7.1 Odvezen vyslaky Libue z leckho mlna Po vraznm nespchu Linsela ve vyetovn, kterho Kol doslova tahal za nos, byl ppad pedn Krgerovi. Neznamen to, e by Linsel na ppadu nepokraoval, ale ji neml rozhodujc slovo. S Krgerem porovnvali vpovdi, kter se jim z vyetovanch podailo zskat.266 Clagesv tah byl velmi zdail. 17. ervna odpoledne pijel do Lek Ludk Matura a informoval mlyne vandu o nebezpe, kter hroz vem zastnnm, nebo se v Pardubicch a pli asto ozvalo jmno Lek ve spojitosti s vyslakou. Zd se, e manelka tovrnka Paloue Maturu do Lek poslala, nebo jej manel byl astm hostem u Arno Kola na Veselce a zde se pravdpodobn a pli rozpovdal tajemnk gestapa Linsel.267 V prbhu dne dorazil do Lek Potek s Jindichem Vako a v osobnm automobilu za asistence strmistra Brka268 vyslaku odvezli. Veer se pak vrtil Potek do mlna naposledy a pespal zde do rna, kdy neznmo kam odeel.269 7.2 19. erven a 20. erven 1942 19. ervna 1942 pijel z Pardubic enk Bure a strmistr Brk byl nhodou sluebn v Mieticch. Bure vzkzal Knzovi, aby jet odpoledne za nm piel do Lek.270 Kolem tvrt hodiny odpoledn pijd do Dachova ke starostovi Frantiku Koinovi ti lenov gestapa.271 Hlavnm jejich zjmem je poet dlnk mstnch lom a jejich vedouc. Koina ani poet dlnk, ani vedouc neznal. Gestapo jej podalo, aby jim pedloil kartotn lstky. Ty byly ovem uloeny ve kole u uitele torka. Odjeli i s Koinou do koly a provedli prohldku kartotky. Na starostu psobilo listovn v kartotnch lstcch jako konkrtn ptrn po urit osob, nebo skupin osob. Vimnme si, e hledno bylo u starosty obce Dachova. To nm nepmo ukazuje na monost, e hledanmi byli obyvatel mlna, kter pod Dachov spadal. Ne vak samotn osady Lek. Ta, zd se, gestapo v danou chvli nezajmala. A teprve 22. ervna kolem poledne si pihlky obce Louka a tm tak Lek pijelo gestapo zkontrolovat.272

266 267

NA, MV-L, sign. C 6178, kart. 30, Vpov Huberta Hanouske z 20. srpna 1945, bez strnkovn. AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie opis a doplnn, s. 127. 268 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Frantika Brka z 23. ledna 1968, s. 74. 269 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 25. dubna 1947, s. 654. 270 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, Vpov Frantika Brka bez datace, s. 41. 271 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, Vpov Frantika Koiny z 25. bezna 1947, s. 633. 272 Tamt, Vpov Vclava Hebka z 2. z 1945, s. 558.

121

Na zatku smny v lomu Hlubok 20. ervna piel za doprovodu dvou mu civilist do lomu starosta Koina. Mui ho ped tm podali, aby je doprovodil do lomu, e maj zjem o koupi dlaby. Starosta tak uinil a pi pchodu do lomu li oba zkaznci rovnou ke kancelm. Vstc jim vyel Jindich Vako. Podali si ruce a Vako je pozval do kancele. Za ticet minut ji zatenho Vaka odvel pied vz do Pardubic a oba gestapci odeli do Mietic uinit prohldku Vakova bytu. Rno se Knzovi a Brkovi na etnick stanici hls strmistr Pavlk, kter den ped tm ukonil kolen v Praze. Na Knzi bylo vidt rozruen, kdy spolen s Brkem oznamoval Pavlkovi, e den ped tm byl zaten Frantiek Vako v Pardubicch. Knz se ho pt, jestli mu nejsou znmy njak podrobnosti o situaci v Praze a prbh vyplen Lidic. Pavlk se rozvyprvl a vylil vrchnmu strmistrovi dn gestapa v hlavnm mst i bhem zsahu v Lidicch. Knz ho rozruen zastavil se slovy, e u to neme poslouchat a krtce nato ze sluebny odeel.273 Pi obchzce v jedenct hodin zael do Dachova strmistr Knz a zastavil se u Koiny. Ten mu oznmil, e rno u nho bylo gestapo a zatklo Vaka, nebylo mu vak jasn pro. Knz oividn znejistl a byl sklesl. Koina si zaten vysvtloval v souvislosti s obchodnmi aktivitami Vaka, ale Knz mu dnou odpov nedal a kvapn odeel.274 V poledne se u Soudka zastavil mlyn vanda a teprve nyn se o zaten svho kolegy a ptele dozvd. Spn odchz kaje: To j se tady nemohu dle zdrovat a musm honem dom.275 Do veera jsou zateni manel Frantiek a Marie Vakovi, manel vkovi, Hladnovi, Bartoovi i Jindich Vako. Byli dohromady soustedni ve uebn pardubickho gestapa, odkud si pevn mue odvdli ednci k vslechm. Marie Vakov vidla, jak Hladna musel svoj koil umt krev, kter se mu po vslechu inula z st. Obdobn na tom byl i Barto, ktermu vyrazili dva zuby.276 Neekan nvtva se tho veera objevila u Kolovch v hotelu Veselka. Clages, Lehne, Praus a Krger pili zabrat majitelv byt. Jarmila Kolov dostala patnct minut na sbalen zavazadel a oputn domcnosti. Gestapo si z hotelov kuchyn objednalo jdlo a ednci se v nov zabranm byt naveeeli.277
AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, Vpov Jana Pavlka z 15. dubna 1947, bez strnkovn. Tamt, Vpov Frantika Koiny z 3. z 1945, s. 564. 275 Tamt, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560. Srovnej: Oral history, svdek Josef Bure, nar. 1922, audiozznam z roku 2002. O edest let pozdji vzpomnal na zaten Vaka. Mezi dlnky zpsobilo zaten jmenovanho znan rozruch a nervozitu. 276 AMV, St gestapa, sign. 32541, s. 129. 277 Tamt.
274 273

122

7.3 21. erven, zaten mlyne vandy 21. ervna pijelo gestapo kolem pl pt odpoledne pro vandu a Svobodu do mlna. Svoboda se nedrel rady strmistra Brka a do Lek se jet odpoledne vypravil. Zaten probhlo hladce. Cestou do Pardubic mj dv gestapck vozidla vandovu manelku a o kousek dl u Vrbtic Svobodovu dceru Vru. Jej kamardka Jaroslava na udlost vzpomn: Pan Svoboda ns vidl z dlky, li jsme proti nim. Jak jsme li po t stran silnice, tak on pohnul rukou a jako nm zamval. A Vra se otoila a k: Vidlas, to byl n tatnek. Vezli naeho tatnka. A zaala breet a utkat dom.278 Z mlna poslaj mladho Pavlie do Metic do hospody, kde ml tou dobou bt dal pomocnk z mlna Vincenc Hrd. Pavli mu sdluje, e oba mui byli zateni. Hrdmu dochz, e to asi bude kvli parautistovi, se kterm nkolikrt obdval. Domlouvaj se, e v ppad poteby popou jakkoliv povdom o hledanm mui. Hrd pak podal Pavlie, aby splil zznamy o mlet na erno, kter byly v jedn z mstnost mlna za trmem. Poradil uednkovi, aby sedl na kolo a jel informovat Knze.279 Po nvratu Pavlie do mlna zvauj s Hrdm dal postup a krtce po setmn mezi devtou a destou hodinou veern uklz Josef ulk spolen s uednkem Pavliem nepihlen rdio, bubnkov revolver a dv pistole do hrze rybnka, stejn jako zsoby cukru a dalch potravin.280 Rdio bylo nalezeno o dva tdny pozdji, nikoliv vak zbran. Nen to jedin msto, kde se toho veera uklzelo. enk Bure odstrauje zbran ze svho domu a odv je za ptomnosti souseda evka z Vyhnnova do Nasavrk. Zde si je dajn pevzal neznm mu.281 Rozhodn se nejednalo o vechny zbran, kter ml k dispozici, nebo pi odklzecch pracch v zim roku 1943 byly na jeho pozemku nalezeny. Hned pot se Pavli vydal informovat strmistra Knze o zatkn. O plnoci pijd gestapo znovu a m zjem o vandovou. Bratr mlyne Bohuslav vanda gestapu ekl, e mlynka nen doma a bude asi u Skor v osad. Ve mln propuk velmi stsnn nlada a uednk Pavli se radji ukryl mimo dm v it. Gestapo pro vandovou zajelo a bhem nkolika minut ji ji pivd do mlna. Marie Kouilkov sleduje chovn gestapk. Mlynku dothli ednci gestapa, spoutanou na rukou, doprosted kuchyn. Snaili se na ni vytvoit tlak skrze jej strach o rodinu. Slibovali j, e pokud se ke vemu pizn, bude mon rodina zachrnna. Mlynka jim odpovd, e nen k emu se piznvat. Nato ji odvd zpt do vozu a odv pry.
278 279

Oral history, svdek Jaroslava Polkov, nar. 1928, audiozznam z 8. ervence 2004. AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Vincence Hrdho bez datace, s. 36. 280 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 25. dubna 1947, s. 655.

123

Pi nonm vslechu doznal mlyn, e ml u sebe v byt nkolik tdn parautistu i s vyslac stanic a sledoval jej pi prci. Kdy se Potka zeptal, co to vysl, vythl na nj zbra a pohrozil mu, e nesm nikde nic vyzradit.282 Zn a neuviteln, e by Potek v tto fzi sv innosti takto tvrd vyhrooval mlyni, kter mu tolik pomhal. Jakoby se vanda snail thu obvinn, kter se gestapo snailo usvdit, penst na Potka, kter v tu dobu jet nebyl dopaden. Ve tyi hodiny rno v pondl 22. ervna pijelo jedno osobn auto s gestapem a vandou. Mlyn m podlitiny v oblieji, psob sklesle a apaticky. V Pardubicch pi vslechu neopatrn doznal, e o vyslace a parautistovi vdla cel osada.283 Na tomto mst je nutno zamyslet se nad jeho prohlenm. Doufal snad, e penesenm odpovdnosti na vt poet obyvatel zabrn vt represivn akci? Proekl se? Marii Vakovou zaveli gestapci na stejnou celu jako Frantiku vandovou. Akoliv se ob eny velice dobe znaly, nemohla Vakov zmlcenou a opuchlou vandovou vbec poznat. vandov po nvratu z dalho vslechu stran plakala, protoe byla konfrontovna se svm manelem, kter vypadal jako nepetn a byl velmi ztran. Prohlsila, e v takovm stavu se dozn ke vemu, co budou gestapci chtt.284 V dosavadn literatue je tento mlynv skutek nekomentovn, pesto nese urit pdech ltosti nad neastnm mlynovm krokem. Daleko pravdpodobnj bylo vzhledem k praktikm vyetovatel gestapa donucen mlyne k citovanmu vyjden, nikoliv jeho vlastn zjem! patn psychick a fyzick stav mlyne potvrdili v roce 1969 i svdci Marie Koulkov, Vclav Pelikn spolen se strmistry Brkem, Pavlkem i Lorencem.285 Vrame se zpt do mlna. U v chodb se po pjezdu mlyne t, kde byl ten kufr. vanda, ji dn zpracovn, byl ochotn ke spoluprci a odvd sv trznitele do prvnho poschod, kde jen ukzal na przdnou sk.286 Krtce se tam vichni zdreli a bhem pti minut bez jedinho slova odjeli na Velkov, kde chtli zatknout Josefa ulka. Ten nebyl k nalezen a proto dalo gestapo ultimtum. Pokud se nepihls do poledne, bude Velkov zlikvidovn. 7.4 Udlosti z 21. na 22. ervna v souvislosti se sebevradou strmistra Knze

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie opis a doplnn, s. 127. Tamt, Vpov Ludvka Schulzeho z 28. kvtna 1946, s. 594. 283 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Huberta Hanouske bez datace, s. 8. 284 AMV, St gestapa, sign. 32541, s. 129. 285 Tamt. 286 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Vincence Hrdho bez datace, s. 36.
282

281

124

V nedli 21. ervna dorazil strmistr Knz na etnickou stanici kolem devt hodiny dopoledne. Krtce promluvil s kolegou Brkem, se kterm ml toho dne slubu. Brk vidl nervozitu svho nadzenho a snail se jej utit. Knz mu odpovdl: Brku, j tady nevydrm, j musm jt na vzduch.287 Krtce pot stanici opustil. Je pravdpodobn, e udlal krtkou obchzku po okol a snail se uklidnit. Vrtil se kolem jedenct hodiny a vystdal Brka, kter odeel dom na obd. Ve ti tvrt na dvanct se oba mui opt vystdali a na obd odeel Knz. Ve dvanct hodin pijel na kole utvan Svoboda a prosil Brka, aby nevyzradil Tolara a jeho innost. Brk drazn upozoroval Svobodu, aby u na Leky nejezdil a zstal doma. Zatm nikdo z okruhu dosud nezatench netuil, kolik u toho gestapo v a kolik je schopno ze zatench jet vymltit. Svoboda pak sedl na kolo a zajel ke Knzovm. Brkovu radu nevyslyel a odpoledne, krtce pot, co pijel do mlna, jej i s mlynem gestapo zatklo. Bylo kolem pl pt. Uednk Pavli okamit zamet stopy; pl obleen a odn dv pistole a nepihlen rdio do hrze rybnka.288 Knz strvil cel odpoledne ve slub a veer, i kdy vdl, e oba jeho kolegov byli zateni, zstal doma. Nezbvalo mu, ne ekat. Pro dal prbh udlost nm z dokument vyvstvaj ti mon verze. Podle Brka pila ke Knzovm kolem dest hodiny veer manelka vandy Frantika. dala jej o intervenci ve prospch svho mue, na to se Knz oblkl a odeel.289 Druhou verz je vpov uednka Pavlie, kter poznamenv, e ke Knzovm zajel kolem dest veer a strmistra informoval o zatkn.290 Vybdl ho k uschovn zbran, kter ped okupanmi ady zatajil, nae se strmistr oblkl a odeel.291 Tet verz pak je, e u Knzovch byl dospl mu. Tomu by nasvdovala vzpomnka Knzova syna Jaroslava, kterho probudil tlukot na okno a voln: Karle vstvej, gestapo zatk.() my jsme spali v kuchyni, oni byli v lonici a tak vim, e brcha povd: Ty nco se dje. Byl ustrojenej, vzal si uniformu, pistoli aby ml, kouk na ns jen, kouk na brchu, kouk na m, tak se s nma louil ist jen pohledem a odeel.292 Byl u Knz Bure?

287 288

NA, MV-L,sign. C 6178 Leky, kart. 26, zznam zapsan Frantikem Brkem bez strnkovn, bez datace. Tamt, Vpov Jana Pavlie bez datace, s. 126. 289 Tamt, zznam zapsan Frantikem Brkem, bez strnkovn a datace. 290 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 26. dubna 1947, s. 14. 291 NA, MV-L,sign. C 6178 Leky, kart. 26, Vpov Jana Pavlie, bez datace, s. 126. 292 Oral history, svdek Jaroslav Knz, audiozznam z 3. ervence 2004.

125

Anna Knzov ped vyetovateli uvedla, e toho veera k nim piel njak mladk a informoval manela, e m jt na Leky.293 Tato vpov by spe nasvdovala verzi Pavlie. Knz se vypravil zjistit, co se pesn dje. Cesta z Vrbatova Kostelce pes Louku do Lek mu musela trvat nco pes hodinu. Odhadneme-li as s ohledem k nsledujc udlosti, pak do Lek dorazil mezi pl dvanctou a dvanctou hodinou. Prvn kroky pravdpodobn vedly k eku Bureovi, jeho dm byl hned na kraji vesnice.294 O plnoci pijelo gestapo do mlna, kde chtlo zatknout mlynku vandovou, ta ale byla u Skor v chalup, tedy v tsnm sousedstv Bureovch. Jestli tuto udlost Knz vidl, nen znmo. Je vak jist, e Burev autobus byl jet tho veera vidn pod Horkovm statkem u vrbtickho lomu vzdlenho piblin pt set metr od Bureova staven.295 Je mon, e se oba mui potkali na cest a Knz tud pmo do Lek vbec nedoel. Cesta strmistra do Lek byla naprosto logick. Bure byl velmi blzkm spolupracovnkem, zasvcenm do fungovn vyslaky jako nikdo jin. Je tedy nanejv pravdpodobn, e spolu jet rozebrali situaci a snaili se najt njak een. Jejich hovor nemohl trvat dle ne dv hodiny, protoe mezi druhou a tet hodinou prokehl a rozruen Knz tlue na vrata u Dolealovch v Habrovi. Dorazit sem mohl za hodinu ostr chze, nebo jej na kiovatku k obci dovezl Bure. Dolealovi o leck odbojov buce mli nkter informace, o podrobnostech akce vak nemli dn zprvy. Pouze dvacetilet syn Josef nosil vzkazy mezi Vrbatovm Kostelcem a Leky a nevda pesn pro, pomhal hldat pjezdovou cestu do Hlubok. Josef byl svdkem pchodu Knze a rozhovoru mezi strmistrem a jeho matkou. Knz se usadil ke stolu a nervzn opakoval, e je ve prozrazeno. Nkolikrt se zmnil, e se mus zastelit. Nebylo to poprv, co o sebevrad mluvil. Uinil tak ji na jae po vslechu na gestapu ped J. J. Polkem pi nhodnm udn na Potka, kter musel eit.296 Dolealov se snaila Knze uklidnit a zdrazovala mu, e situace snad jet nen tak zoufal, aby si musel vzt ivot. Pipravila zrnkovou kvu, kterou mla uschovnu jet z pedvlench let a t trochu

NA, MV-L, C 6178, Leky, soupis vsledk vyetovn z 25. 27. ervence 1945, s. 3., celkov bez strnkovn. 294 Tamt, svodka vyetovn, bez datace, s. 48. Srovnej: AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Frantika Brka z 23. ledna 1968, s. 74. Brk tvrd, e Knz byl u Boh/Bure ve staven. Vzhledem k tomu, e jako nslednou nvtvu Knze udv rodinu Dolealovch v Habrovi, je mon tuto verzi pijmout za hodnovrnou. 295 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Polka z 4. z 1945, s. 47. Polk neudv, kdo dajn vidl oba mue u vrbtickho lomu. Domnval se, e do jmy ukryli jmenovan njak diverzn materil. Nechal proto 24. a 25. kvtna 1945 za ptomnosti Choutky, vrbatokosteleckch etnk, partyzn a dalch svdk lom vypumpovat. Ptrn vylo naprzdno. 296 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, LS 826/46 Karel Andrk, kart. 67, Vpov J. J. Polka z 23. ervence 1945, s. 38.

293

126

koalky. Po dobu tm dvouhodinov nvtvy se za ptomnosti obou syn snaila Dolealov Knze uklidnit a pimt k nespchn sebevraednho inu. Nedailo se j to a Knz stle opakoval svj mysl. Nakonec se zvedl a odeel. Bylo piblin kolem tvrt hodiny rann. Co se dlo dle nm ozejm oit svdek Josef Doleal: Tak pan vrchn se rozlouil a my jsme zstali vzhru jet a mti povd: Vem kolo Pepo a je za panem vrchnm a jet mu to rozmluv. Prosim t, je za nm a rozmlouvej mu to, rozmluv mu to, a ten ivot si nebere. No tak j jsem za tm panem vrchnm jel, no a dojel jsem ho teda, tam v t zatce a povdm mu: pane vrchn, mti m posl za vmi, abyste si prost ten ivot nebral. A on povd: nezlob se na m, ale j si ten ivot vzt musm. J musm zachrnit rodinu, j musm zachrnit dti. No a j sem ikal: a pane vrchn, skuten muste? Musm, musm, musm, musim. To bylo jeho. A tak j sem vod nj odeel mon tak na deset krok. No von si sednul, dal si helmu mezi nohy, vypil jed nebo nco vypil, tu lahviku zahodil takhle do toho jetela, a padl vstel. J sem teda byl tak deset krok vod nj. To jako nekm, e bych stl u nj. Vzal pistoli a vyla rna. No j jsem k nmu dobh a on u chrel. Tak krev se mu inula z pusy. No a tak co j dvacetiletej kluk, sem byl vydenej, tak jsem popad kolo a jel sem dom a km mti: Tak mti, pan vrchn se skuten zastelil. A ona povda: A kde? No tam v zatce, jak se jde po pin. A ona k:jet byl brka domaVemte kosy, jestli vs nikdo nevidl, bte sekat, a v tom nejsme namoen. No tak jsme vodeli sekat.297 Mrtvolu nachz v pl est Bohumil Novotn a okamit jde informovat starostu Louky Vclava Hebka. Ten se za doprovodu dlnka Blka jde na msto sebevrady podvat. Chvatn pak odjd do Vrbatova Kostelce na etnickou stanici.298 Rno v est hodin jde etnk Brk ke Knzovm optat, jestli je strmistr doma. Oteve mu manelka a se slzami v och mu oznm, e jej mu vera odeel a dosud se nevrtil. M strach, aby se mu nco nestalo. Brk zachov klid a utuje uplakanou enu. Dv j nadji, e se Knz zdrel u nkterho souseda nebo v hospod. V pl sedm se vrac ze sluebny dom, kdy ho na kole dojd starosta Louky Hebk, kterho na mrtvolu upozornili dva299 jeho soused: Pane tbn, pojte si pro pana vrchnho. Le mrtev na poln cest vedouc k Lekm (), pravdpodobn spchal sebevradu zastelenm.300 Brk okamit hls ppad do Chrudimi a odtud jde hlen na gestapo. Na msto pijd za nkolik destek minut major Csek s okresnm velitelem Mrzkem a obvodnm
297 298

Oral history, svdek Josef Doleal, audiozznam ze 7. ervence 2004. AMV, St gestapa, sing. 309-6-3, kart. 6, Vpov Vclava Hebka z 2. z 1945 bez strnkovn 299 Tamt, jednalo se o Bohumila Novotnho z Habrove a dlnka Blka z Dubov.

127

lkaem MUDr. Linkem z Nasavrk. Sepsali protokoly a odjeli. Vzpt pijd kriminln policie z Pardubic spolen s podkovmi policisty jim velel Hauptwachtmeister Knuth301. Nmeck len kriminln policie z Pardubic, Josef Bockmann, dostal od Clagese pkaz ppad vyetit a podat o nm zprvu. U tehdy bylo Bockmannovi jasn, e se Knz dozvdl o zaten mlyne a dalch obyvatel Lek. Do svho hlen tud uvedl i podezen, e Knz byl do ppadu zapleten.302 Pavlk popisuje dusnou atmosfru na stanici, kdy gestapo odebralo strnkm zbran a zaalo oddlen etnky vyslchat. Kieli na n a hrozili trestem smrti jim i jejich rodinm, jestli neeknou, s km z Lek i ze zatench leckch obyvatel udroval Knz u kontakty.303 Gestapo m ji uritou pedstavu o velikosti odbojov buky. Tak m vcelku dobe podchycenou strukturu astnk, ale jet nev nic o ulkovch, Stantejskm, Pavliovi, Bureovch atd. Obyvatel, kte aktivn pomhali, byla v okol ada. Tm vem nyn lo o ivot. Jaroslav Knz se ve vzpomnkch vrac k pevozu svho otce do chalupy: Pan Dejdar ml auto na devoplyn a pivez ho. A vm, e kdy ho nesli do kuchyn, jet jela star pan Dejdarov, tak vim, e pan Dejdarov k mamce: Pan Knzov nechote tam. On je celej zakrvcenej. Abyste mla vzpomnku na nho jak vypadal pkn a ne jak te vypad. My jsme matku dreli a j povdm: Necho tam k nmu. A my taky, j sem tam neel, ani brcha, ponvad to by musel bejt hroznej pohled. Vichni odboji mli cyankli. Doleal kal, e si sedl, vypil to a pak vzal pistoli, stril si ji do pusy a stelil a prorazil si hlavu.304 Po dest hodin piel ke Knzovm Pavli. Uvd, e pak spolen se strmistrem Lorencem mrtvho Knze umyli a pipravili k pohbu.305 Ten se ml konat za dva dny, tj. 24. ervna 1942. Na stanici ji gestapo vyslch za dozoru nmeckch etnk osazenstvo. Nsledn je prohledna stanice a nakonec i Knzv byt.306 Karel Knz, pedn postava leckho odboje, nesl na svch bedrech thu spojovacho lnku. Pes nho prochzely kontakty mezi pardubickou st odboje, kde byl hlavnm pomocnkem Bure, dle Choutkovou organizac ze Skaly, chrudimskou etnickou stanic v ele s Kotbem a pardubickm gestapem, kter svdl na falenou stopu. Nepochybn byl
NA, MV-L, sing. C 6178 Leky, bez strnkovn, Zznam zapsan Frantikem Brkem, bez datace. AMV, St gestapa, sign. 309-6-2, kart. 6, s. 365. 302 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4819, Vpov Josefa Bockmanna z 13. ervna 1967, s. 3968. Bockmann byl MLS Chrudim odsouzen 15. ledna 1947 na doivot. 13. ervence 1955 byl vypovzen do SRN. 303 NA, MV-L, sign. C 6178 Leky, Vpov Jana Pavlka z 15. dubna 1947, bez strnkovn 304 Oral history, svdk Jaroslav Knz, nar. 1926, audiozznam z 3. ervence 2004. 305 AMV, St gestapa, sing. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie bez datace, s. 126. 306 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Protokol etnick stanice ve Vrbatov Kostelci bez datace, s. 265.
301 300

128

osobou, kter mla dostatek autority, natolik siln charisma a zkuenosti, e mohl pevzt vedouc odbojovou pozici okolo vyslaky Libue. Evidentn jednal dostaten profesionln, nebo vyslac stanice za jeho vraznho pispn fungovala nejen nkolik jarnch msc, ale i po atenttu a hlavn i po vyplen Lidic. Strach o rodinu a znm byl naprosto odvodnn. Jeho posledn kalkul mu vyel. ena, pvodem nmeck nrodnosti, ani dti nebyly po smrti vrchnho strmistra Knze gestapem zlikvidovni. V den a hodinu jeho pohbu se schylovalo k jedn z nejkiklavjch odvetnch akc, kter byly vi eskoslovenskmu odboji bhem druh svtov vlky uplatnny. 7.5 22. erven a zaten rodinnch pslunk odboj enk Hrd dorazil do mlna rno a ve dvech se jet srazil s Bohumilem vandou, kter zrovna odjdl dom do Pust Rybn a ml v myslu se druh den veer vrtit. V kuchyni zastihl Hrd star ulkovy. Oba byli svten obleeni a u ekali zaten. Stle jen hoekovali, k emu je to ten mlyn pivedl. Hrdmu pak prozradili, e u nich byl parautista s vyslakou, kter mu u trnct dn nefungovala, tak ji musel odvst.307 Hrd jet njakou dobu ekal na Pavlie, kter se jel podvat ke Knzovi, ale pak se rozhodl, e vyraz dom. Cestou se zastavil u starosty Koiny a ten jej povil vedenm mlna. Sta ulkovi se policie pece dokali, nebo je v prav poledne ml do Pardubic pepravit strmistr Novotn z chrudimsk ptraky.308 Kdy Novotnmu dvali gestapci pkazy k zaten obou rodi, upozorovali jej, aby nevhal pout steln zbran, nebo je mon, e v mln bude neptelsk agent. Stejn tak si m ponat i v ppad zaten rodi Peliknovch na Velkov. Ve mln byli pouze Pila a Koulkov, nebo uednk Pavli byl ve Vrbatov Kostelci u mrtvoly strmistra Knze. Koulkov oznmila etnkm, e sta ulkovi jsou na poli. Odejeli proto za nimi a star pan tulk el etnkm vstc, se slovy, e u je oekval. Odjeli pak do mlna, kde sta dostali monost se naobdvat.309 V Pardubicch se pak dostali do rukou gestapka Hanouskeho, ale jakoukoliv ast na fungovn vyslaky popeli.310

307 308

Tamt. AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie opis a doplnn, s. 127. 309 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 99. 310 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 8.

129

Ihned po smrti Knze informovali strmisti Lorenc a Brk svho kolegu Pavlka o vyslac stanici. Neekli mu dn podrobnosti. To a po proputn z gestapa v noci z 24. na 25. ervna.311 Jedin ze zatench a stannm soudem odsouzen, kter vyplen obce peil, byl Frantiek Pelikn, otec Marie tulkov. Jako jedin mohl popsat, co ekalo zaten po pevozu na pardubick gestapo. 22. ervna si pro nho v poledne pijela stejn hldka etnk z Chrudimi, jako o nkolik hodin dve pro star ulkovy. Strmistr Novotn nechal Pelikna, jeho enu i dceru Marii naobdvat a snaili se manele uklidnit. Dti pedali sousedce Louvarov.312 To u se pihlsil ve Vrbatov Kostelci Josef ulk, a proto byla cel rodina, vetn patnctiletho Vclava Pelikna odvezena do Pardubic. U Clagese pak zasahoval strmistr Jen a dal, aby jet ne estnctiletho Vaka z vznice propustili. Clages tto dosti po dlouhm ekn vyhovl.313 Nakonec odvezli Vclava zpt na Velkov. Po pjezdu na gestapo postavili star rodie s dcerou obliejem ke zdi, kde museli hodnou chvli ekat. Pak je kadho zvl vedli do kancele k vslechu. Pelikn dostal otzky na vandv mln; jak asto k nmu do mlna chod a hlavn, jestli nezn njakho Franze, anglickho agenta. Pelikn jeho otzku negoval a proto vyetujc gestapk vyal z kapsy podobenku. Ani tato snaha se nesetkala s spchem, proto byl s Peliknem pouze sepsn protokol. Otzky kladen jeho manelce a dcei neznal, nebo mu byl s nimi zakzn jakkoliv dal kontakt. O dnm dalm protokole, kter by s nm gestapo sepsalo, se Pelikn nezmiuje. Pesto byl za dva msce posln pes Terezn do koncentranho tbora Buchenwald.314 Veer je gestapo opt ve mln. Uednk Pavli zrovna pichzel z Mietic z hospody, kde byl sekm trvy pro pivo. Cestou jej mj dva automobily gestapa. Na dvoe mlna pak stlo est gestapk a okamit uednka zatkaj. Ihned s nm zaali vslech. Jak uednk pozdji poznamenal, byl zde ptomen Lehne, Madl a Mikisek, kter poznal z fotografi. Ptali se ho, kde spval, jak asto k nim chodil strmistr Knz, kde byla ukryta vyslaka a kde jsou zbran. Vslech rozhodn neprobhal klidn. Kdy popral jakoukoliv znalost o parautistovi a vyslace, dostval rny pst a nkolik kopanc. Rozzuen gestapci li za piznnm za kadou cenu. Na Pavlie opakovan mili zbranmi a hrozili mu zastelenm. Snaili se jej zskat i jako spolupracovnka gestapa za odmnu t tisc korun. Trznn trvalo tm dv
311 312

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlka z 15. dubna 1947, bez strnkovn. SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 99. 313 Tamt. 314 Tamt, Vpov Josefa Pelikna z 28. bezna 1947, s. 646.

130

hodiny. Soust vslechu byla samozejm i domovn prohldka. Uvame, jak prozrav byli ulk a Pavli, kdy pouh den ped tm z mlna odstranili usvdujc materily a zbran. K zchran Pavlie pisplo i jeho pesvdiv lhan, e v boud na dvoe sp ji dva msce315. Vslechu neunikl ani krmi dobytka Antonn Pila. Z nkterch protokol vyplv, e Pila byl snenho intelektu a mrn nahluchl. Jeden z ednk gestapa prohodil poznmku, e pro nho je kulky koda. A ve 23 hodin pijel z Peloue Milo Stantejsk. Bhem pti minut ho vyslechli. Oba mlad mue nechali ve mln s odvodnnm, e nemaj v aut dost msta, ale e si pro n pijedou. Odjel s nimi bratr Jindicha vandy, Bohumil. Dti vandovch nebyly od zaten rodi ve mln, nbr u rodiny Hrdch v osad. A v ter 23. ervna si je Marie Kouilov s Pavliem vyzvedli a vzali je do mlna. Hanouske do protokolu uvedl, e Clages byl tsn ped vyplenm obce v Praze, kde se setkal s Geschkem a K. H. Frankem. Po svm nvratu ped skupinou ostatnch ednk oznmil, e obec bude vyplena.316 Neekl vak, jakm zpsobem bude naloeno s obyvateli. Haunouske se zmiuje, e v prbhu vslech ani oni, jako ednci nemli tuen, co se s vyetovanmi bude dt.317 S Lehnem naloen s obyvateli teprve promleli. Zstupce ml navrhnout, aby byli obyvatele uzaveni v domech a upleni zaiva.318

7.6 Informace pro Berln 7.6.1 Veee u Vdce Pesume se o nkolik set kilometr severn od Pardubic do Berlna. Vdce ukonil svj pobyt v Berghofu a 22. ervna dopoledne pijd do skho kanclstv.319 U obda pijm dr. Goebbelse. Tma hovoru se to kolem postavy generla Rommela a produkce Volkswagenu. Veer si Hitler zve k veei vrnho Heinricha Himmlera. Ten pijel pedelho dne z Mnichova320. V Kanclstv se oba mui schz v pl devt veer, ptomen je toho veera i Goebbels.321 Tma hovoru se opt sto ke generlu Rommelovi, kter je ptomnmi povaovn za velmi pokrokovho a modernho pedstavitele e, jeho oblibu je mono vyut propagandou. Nkdo z ptomnch pak zane hovoit o srbskm hnut odporu.
315 316

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlie opis a doplnn, s. 127. NA, MV-L, sign. C 6178, kart. 30, Vpov Huberta Hanouske z 20. srpna 1945, bez strnkovn. 317 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 8. 318 Tamt. 319 Henry PICKER, Hitlers Tischgesprche im Fhrerhauptquartier 1941-42, Bonn 1951, s. 164 -165. 320 Peter WITTE, Der Dienstkalender Heinrich Himmler 1941-42, Hamburg 1999, s. 464. 321 Max DOMARUS, Hitler. Reden und Proklamationen 1932 -1945, Aachen 1963, s. 192.

131

V souvislosti s tm poukazuje Hitler na psn dodrovn podku, kter panuje na Nmci zskanch zemch, na rozdl od oblast okupovanch Italy. Jak vyplv z Goebbelsova denku, hovoil toho dne s Himmlerem o situaci v Protektortu a o komunik, kter mlo bt k odporu atenttnk vydno. Na dan tma zaali hovoit i ped Hitlerem. Nen pln jasn, jestli v tuto dobu ji ml Himmler zprvy z Prahy nebo Pardubic o spnm ptrn v oblasti Lek, ale dobe vdl o zastelen Bartoe a nalezen jeho poznmek. Hitler se odbojem v Protektort zabval a pronesl nsledujc sdlen: Wo Zugentgleisungen oder Attentate passierten, wo feindliche Fallschirmagenten (Heydrich-Attentter z. B.) beherbergt wrden und sofort, msse in man den Brgermeister Fllen
322

erschieen, erschieen

die

Mnner ihre

wegfhren Frauen in

beziehungsweise

schweren

ebenfalls

und

Konzentrationslager berstellen.

O Hitlerovi vme, e nevydval psemn rozkazy.

Meme tud ve citovan sdlen povaovat za formu rozkazu nebo pn. Himmler byl znm tm, e takovm pnm uml naslouchat a poslze je plnit.323 Jmenovan dodv smrem k Hitlerovi, () da man mit derartigen Methoden auch die Mrder Heydrichs in Erfahrung gebracht habe. Die Androhung der Erschiessung smtlicher Angehriger der Mittter, also nicht nur ihrer Frauen und Kinder, sondern auch ihrer Eltern, habe zur Auffindung der Schuldigen gefhrt.324 Hitler reaguje se slovy, e je bezpodmnenou povinnost sttn moci zashnout, nebo pokud se dostaten angauje, je silnj ne jakkoliv ruiv element. M toti pevn organizovan jdro. Jako pirovnn pouil Rhmv pu, kter se poal rozrstat z malho plamnku.325 Pokud Himmler ml v tuto dobu informace o pipravovanm vyplen dal obce, pak mohl rozhovor s Hitlerem chpat jako rozkaz a ml tedy voln ruce pro dal konn. Pokud jet Praha Himmlera neinformovala, byl rozhovor Hitlerovm jasnm signlem k uskutenn odvetnch akc v budoucnosti. Mjme na pamti, e gestapo stle jet nemlo ani vyslaku, ani parautistu, ale kruh okolo Lek se v tchto hodinch uzavral. Je velmi pravdpodobn, e Himmler o konkrtn akci ped Goebbelsem nehovoil, nebo by narazil na jeho nesouhlas. My se o postoji Goebbelse k likvidaci obce jet ble zmnme v souvislosti dsledk pro propagandu. U nyn meme konstatovat, e se proveden akce setkala s jeho odmtavm postojem, nikoliv pro jeho nehumnnost a protizkonnost, ale z dvodu neptelsk propagandy, kter by in vyuila.

H. PICKER, Hitlers Tischgesprche, Bonn 1951, s. 166. Jeho vztah k Hitlerovi, potamo jeho pnm a rozkazm obrn popisuje Duan HAMK, Druh mu Tet e, Praha 1986; Nejnovji pak v eskm pekladu Richard BREITMAN, Architekt konenho een, Praha 2004. 324 H. PICKER, Hitlers Tischgesprche, Bonn 1951, s. 166. 325 Tamt.
323

322

132

Z toho dvodu nadil neodvyslat zprvu o vyplen druh obce rozhlasem, nebo by je zachytil neptelsk odposlech. Nebylo jasn, kdy piblin pila do Prahy, potamo do Berlna, zprva o doznn vandy k asti obyvatel obce na ukrvn a obsluze vyslaky. Ale k piznn muselo dojt piblin mezi 20. hodinou veern 21. ervna, kdy nejdve mohl zat vslech v Pardubicch, a 4. hodinou rann 22. ervna, kdy byl povoln mlyn do mlna opt pivezen a sv trznitele seznmil s krytem vyslaky pmo ve mln. Takov piznn muselo mt mimodnou hodnotu, zvlt kdy se postupn piznvali dal odboji nejen z Lek a Mietic, ale i Pardubic. K tomu jet pibyl zastelen strmistr Knz. Podvejme se nyn na rychlost s jakou Pardubice informovaly Prahu o nalezen radiopijmae v Lekch 9. ervence 1942. Tato udlost nm potvrzuje domnnku, e u Vdcova stolu se 22. ervna veer Himmler ptal na Hitlerv nzor ohledn vypalovn obc jako odvetnch akc s jasnm vdomm o leckm odboji. 7.6.2 Podn informac berlnsk centrle o nalezen radiopijmae Uednk Pavli pisvdil, e po zaten vandovch uklzel stopy, kter by mohly bt proti mlyni pouity. Mezi ty patilo i nenahlen rdio, kter odnesl do krytu v hald kamen u hrze rybnka. Pi svm touln u vyplenho mlna jej zde dopoledne 8. ervence 1942 nael Josef Vako, kter v mln obas vypomhal. Svj nlez oznmil a druh den kolem devt hodiny veern strmistru Nmcovi z Nchoda.326 Z Vrbatova Kostelce pak etnci telefonovali na gestapo a oznmili nlez radiostanice bez udn, zda se jedn o radiovysla nebo radiopijma. Kolem tvrt hodiny rann dostala chrudimsk stanice pkaz od gestapa, aby pro vyslaku zajela a dopravila ji do Pardubic. Vrchn inspektor Vondrek tak uinil a se temi etnky dovezli pstroj na pardubick gestapo. el k Lehnemu do kancele podat hlen o nalezen radiopijmae. Lehne jakmile se dozvdl, e se nejedn o vysla, ale pijma, se rozlil, jak udv svdek, roztekal. Zaal nadvat a vykikovat, e nech vechny zavt. Chtl ukzat zznam, kter v noci dostal do bytu a ve kterm stlo, e byla nalezena vyslaka. Tragikomick situace vrcholila, kdy zznam nemohl nalzt a neustlm kikem pivolval gestapky. Ti se radji nkam uklidili a tud nikdo nepichzel. Na ad je nejdleitj st svdectv; svj hnv vysvtloval Vondrkovi odeslnm fonogramu o nalezen vyslaky do Prahy, odkud byla poslna zprva do Berlna. Rychlost, s jakou Lehne oznamoval nalezen hledanho pstroje, je zarejc. Ani ho nevidl
AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Hlen etnick stanice z Vrbatova Kostelce o nalezen rdia z 10. ervence 1942, s. 2.
326

133

a koneckonc byla jedna vyslaka u nalezena v Bohdan. Mal afra nala brzy sv vysvtlen, nebo do kancele k Lehnovi byl voln Schulze, kter ml t noci slubu a oznmen z Vrbatova Kostelce pijmal. Lehne se ho za ptomnosti Vondrka optal, co za informace z Lek to dostal. Schulze opakoval pesn to, co ji ekl Vondrek o nalezenm rdiu. Lehne se ho opt rozzloben zeptal, pro mu do bytu poslal zprvu o nalezen vyslace. Schulze odvtil: Myslel jsem si, e kdy jsme hledali v Lekch stle vyslaku, e v bedn bude urit vyslaka a monost, o kter se zmnili etnci, e to me bt tak pijmaka, jsem vynechal.327 Lehne se roztekal, Schulzemu vynadal a vyhodil ho z kancele. Vondrka a zbyl ti etnky propustil. Tato udlost svd k porovnn s ppadem z 22. ervna. Jestlie se vanda toho dne v brzkch rannch hodinch piznal ke skrvn vyslaky a parautisty, ekali by snad Clages s Lehnem na njak dal doznn? Mlyn i pesn popsal as, msto a zpsob vysln. Co by tedy brnilo k odesln zprvy do Prahy o neodkladnosti odvetn akce? Praha pak mohla bhem dne seznmit s prbhem a vsledky vyetovn Himmlera. Nememe tud vylouit, e v dob veee Himmler o opatench vi atenttnkm hovoil schvln, aby si ujasnil nzor Vdce. Z pohledu vlenho dn bylo vyplen jedn osady pro nacistickou vojenskou moc smnou zleitost. V rovin nrodnch symbol, propagandy a mezinrodnho vlenho prva vak dal udlost podobn Lidicm mohla skrze zahranin anglick nebo sovtsk vysln uvst protektortn obyvatelstvo nikoliv v ok, ale v hospodsky neefektivn apatickou nladu. Bylo tud nutn dal krok nleit zvit.

7.7 Likvidace obce Leky - 24. erven 1942 7.7.1 Vyplen obce V pt hodin rno odjd uednk Pavli vlakem z Vrbatova Kostelce do Pardubic, kde ml toho dne vuku.328 Rno 24. ervna se setkala Leopoldina Zvec s policistou Tunkem na zahrad Zmeku. Oznmil j, e bhem dne nesm opustit kasrna, nebo se cel jednotka chyst do

327 328

Tamt, Vpov Josefa Vondrka z 17. dubna 1947, s. 7-8. AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 26. dubna 1947, s. 655.

134

njak obce, kter bude vyplena, obyvatel postleni a dti pedny do nalezince.329 Je pravdpodobn, e rozkazy pro mustvo ji vydalo gestapo v rannch hodinch. V sedm hodin byli lenov etnick stanice z Vrbatova Kostelce pevezeni kapitnem Mrzkem do Pardubic k vslechu.330 Brka vyslchal cel den Otto Schulze a Ludvk Schulz.331 Dotazovali se na spojen mezi Knzem a Potkem. Soused nhodou zaslechl, jak v den vyplen Lek vol Zvec na manelku ze zahrady Zmeku, e nepijde dlouho dom, nebo m hodn prce na veer. A k tomu si neodpustil poznmku, e dnes pijde zase pr echk na parket. Bude jich zase m332. Ve zl pedtue zael vedouc lomu ernk, kter bezprostedn sousedil s mlnem, za etnm Miloem Stantejskm. dal jej, aby z lomu odklidil vechny nebezpen vci, kter by mohly gestapo zajmat. Stantejsk mistra Skoru uklidnil poznmkou, e ve je ji odklizeno. Na Stantejskm byl vidt strach, ale stle si udrel jasn uvaovn. Skorovi odevzdal finann hotovost, majetek firmy, a drazn dal, aby Skora v ppad vslechu nevyzradil dn ptele, se ktermi mlad mu udroval kontakty.333 Ped polednem se enk Bure zastavil u Josefa Polka, kter pro Knze shnl potraviny a penze. Bure byl oividn rozruen a na Polkovu otzku, pro byli zateni vanda a ostatn, odpovdl: Josef, je zle. Pili nm na vyslaku. Je zle a co bude dl, nevm.334 enk pak ekl Polkovi, e mu podrobnosti sdl odpoledne na pohbu strmistra Knze. V 10.30 volal Lehne na velitelstv etnick stanice v Chrudimi a dal vysln ticeti etnk k asistenci ednho vkonu v Dachov. Oddl ml bt pipraven ve 13.30 u Dachova. Slubukonajc kapitn Csek volal etnick oddl v Nchod, aby tamn oddl o sle dvaceti mu okamit pijel autokarem do Chrudimi. Zde musel bt ped tinctou hodinou. Zpis ptrac stanice uvd, e nchodsk autokar odjel v poledne a v Pardubicch byl skuten ped tinctou hodinou. V Chrudimi pisedli dal etnci a cestou k Dachovu byli pibrni jet etnci ve Slatianech a Chrasti. Nasedli nejen do autokaru, ale i do osobnho vozu kapitna Cska. Jako tet vozidlo jelo to z chrudimsk ptraky. K Lekm tedy jel Csek, kter byl dva dny ped tm ptomen u sebevrady vrchnho strmistra Knze a hlavn Kotb, kter u

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov Leopoldiny Zvec z 27. ledna 1947, s. 30. 330 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlka z 15. dubna 1947, bez strnkovn. 331 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Frantika Brka z 23. ledna 1968, s. 74. 332 Tamt, s. 30. 333 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Skory z 3. z 1945, s. 561. 334 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Polka z 4. z 1945, s. 47.

329

135

nyn musel tuit, e akce, kter se m zastnit, nebude nhodn etnick cvien.335 Po pjezdu do Dachova piel k etnkm rozruen enk Bure a strmistru Vomikovi, se kterm se dle vpovdi jmenovanho dobe znal, vyslovil sv obavy z nastvajc situace. Vdl, e v Lekch se nco dje a oteven vyznal strach, aby akce nmeck policie nemla pro nho njak nsledky.336 V poledne, kdy odjdli etnci z Nchoda, byli ti lenov gestapa u starosty obce Louka Hebka a chtli po nm nejen kartotn lstky, ale pedevm parceln protokoly a soupis dobytka. Za kol pak dostal sehnat dostaten velkou ohradu pro skot.337 K rekonstrukci toku udlost v leckm dolku nm poslou soubor vslech etnk ptrac stanice v Chrudimi, pohotovostnho oddlu z Nchoda a nkolika civilist, vetn starosty Koiny. Z nmeck strany se akce zastnili idi gestapa Schmecktahl a len ochrann policie Woller. Piblin o pl jedn byli ti gestapci t u starosty Dachova Koiny a dali jej o policejn pihlky obyvatel mlna, pro kter musel dojt do mietick koly. A o hodinu pozdji je dostali do rukou gestapci.338 O pl jedn pibhl k ernkovu lomu Stantejsk a volal na mistra do jmy, aby okamit vyel nahoru. Oba ustrnuli, nebo se dvali pmo do hlavn tkho kulometu s nbojovm psem, kter mil pmo na n. Dal zbran byly umstny na kopci nad Leky, za rybnkem a na silnici smrem k Dachovu. Bhem okamiku byl lom obstoupen nmeckmi policisty a dlnci byli surov vyhnni na silnici. Mistrv strc Alois Skora zpanikail a snail se uniknout podle potoka ke mlnu. Str vak byla drazn a po hrozb zastelenm se uprchlk musel vrtit ke skupin. Vem pak bylo pohroeno zastelenm, kdy se jet nkdo pokus o tk. Mezi dlnky se rychle rozila vidina brzk smrti a nervozita zanala rychle narstat. Osazenstvo ernkova lomu bylo jako prvn zavedeno do jmy vedle silnice.339 Piblin pl hodiny po pjezdu do Dachova dostali etnci rozkaz sjet autokarem do obce a zastavit naproti mlna u kamennho mostku. Vomik zde zaznamenal sedm autokar, ve kterch nmeck policie pijela. etnci se museli vrtit zpt do kopce k menmu lomu, po jeho obvodu ji stli policist. Vimli si, e kolem osady stli po
AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Protokol sepsan Josefem Vomikem ze 7. dubna 1947, s. 634. Vomik byl jako chrudimsk etnk astnkem akce. 336 Tamt, s. 635. 337 Tamt, Vpov Vclava Hebka z 2. z 1945, s. 558. 338 Tamt, Vpov Frantika Koiny z 3. z 1945, s. 564.
335

136

kopcch jednotliv policist v uzavracm kruhu. Rozdlovn a pochod rojnice po leckm kopci vidli i dlnci na Hlubok.340 Zbran mli nameny do osady. Nkde mezi policisty vnjho kruhu stoj i Jan Woller.341 lohou eskch etnk bylo vytvoit jet dal vnj kordon. Doba, po kterou ticet mu ekalo u lomu, musela bt dlouh alespo hodinu, nebo Vomik zaznamenal shnn dosplch obyvatel do lomu, pvoz Marie Hrd ze Skute i ty chlapc ze Velkova. Sehnan obyvatel, kte opustili sv chalupy, pichzeli do lomu i s cennmi vcmi. Vomik je popisuje s kabelkami, spoitelnmi knkami, potravinovmi lstky342 a doklady, je s sebou pineli. Policist pak doprovz nkter obyvatele z osady do lomu Hlubok, aby zde vyhledali sv rodinn pslunky. Bos Josef Boh piel pro svho syna Betislava, ena Frantika Skory Milada za doprovodu dvou policist svho manela vyvolala z lomu a t manel Tomkovi odchzeli s ozbrojenm doprovodem. Mezi zadrenmi obyvateli bylo nutn zachovat po co nejdel dobu klid, proto kdy si chtl Tomek vzt kabt, policista mu rozkzal, a ho nech leet, nebo se opt do lomu vrt.343 Po piblin hodinovm honu, kdy byl vysln motocykl pro obyvatele mimo obec, prochzel jeden ednk gestapa spolen s Lehnem344 pihlky a podle nich jet kontroloval poet lid. Na etnky psobilo rozestavn policist, puky s bodky, hotovost ke stelb a tk kulomety pinesen ke kraji lomu jako pprava pro exekuci, kter by mohla bt pmo na mst v lomu provedena.345 Podle Kotba se z lomu ozval dtsk pl i pl dosplch osob.346 V etncch a asi i v samotnch obyvatelch zaehla jiskika nadje, kdy byl na okraj lomu pinesen psac stroj.347 Mohli se domnvat, e nebudou zasteleni. Prozatm. Po roztdn zadrench na leck a ostatn, byli dlnci, kte do osady nepatili, vyhnni na silnici a poklusem vyvedeni k Dachovu. Cestou mj etnky, kte je mlky v domnn, e budou odvezeni na smrt, zdravili pozorem a salutovnm.348 Lehne si po njak dob zavolal idie nchodskho autobusu, kterm byl etnk Jan Anders, a rozkzal mu okamit odjet do Pardubic do Zmeku, kde m vykat dalch instrukc. Anders pak tajn vybral pohodlnj autokar hradeckch etnk.349

339 340

Tamt, Vpov Jana Skory z 3. z 1945, s. 561. Tamt, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560. 341 Tamt, s. 615. 342 Tamt, Vpov Jana Skory z 3. z 1945, s. 561. 343 Tamt, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560. 344 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 100. 345 Tamt, s. 635. Srovnej: Tamt, Vpov Vclava Bauera z 15. dubna 1947, s. 649. 346 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Jaroslava Kotba z 24. ledna 1968, s. 71. 347 Tamt, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Vclava Bauera z 15. dubna 1947, s. 649. 348 Tamt, Vpov Jana Skory z 3. z 1945, s. 561. 349 Tamt, Vpov Jana Anderse z 11. dubna 1947, s. 647.

137

K exekuci zatm nedolo a dti dostaly pkaz nastoupit do prvnho autokaru. Hned nato mly jednotliv, po pezkouen identity a obdren policejnch pihlek350 nastoupit do vozu eny a do druhho autokaru mui351. Podle Vomika se autokar po njak dob vrtil. Bhem nastupovn byli gestapci vi obyvatelm a projevm jejich strachu obzvlt cynit.352 Drancovn zaalo mlnem a k tomu elu se piblin patnct policist pevlklo do blch pracovnch oblek.353 Na msto dorazil soukrom i etnick kapitn Mrzek. Byl do osady vputn, hovoil s nktermi kolegy a pak prochzel s radou Erdnem mezi domy. Pi rabovn domku Buree vyhodil jeden z policist z okna spoiteln knku a uzlk. Mrzek tajn uzlk uschoval, ale spoiteln knku u nho zahldl Erdn a vydal si ji. Uzlk mu zstal v kapse, piem poslze zjistil, e v nm jsou ukryty dva svatebn prsteny nesouc inicily F.B. a .B. s datem 6. 9. 1935, dle pak byl v uzlku medailon s portrtem asi ptiletho dtte, dva prsteny zlat a jeden stbrn.354 Nmeck policie dala etnkm rozkaz, aby vyveden dobytek odvedli dva kilometry do Dachova ke Koinovi. Nkolik policist se k peprav zvat pipojilo tak.355 Pak mli zaujmout postaven ve vnjm kordonu okolo cel vesnice. Dostali se tak na msta, kde ped tm stla policie. Vomik zaujal msto na kopci po lev stran silnice. Osadu ml jako na dlani. A hned vedle nho stl Clages356 a Lehne s vldnm radou Bergerem, kter innost ochrann policie kontroloval.357 Clages v civilnm obleku a Berger v mysliveckm se klidn, a lhostejn prochzeli mezi policisty a etnky. Byl to Lehne, kdo akci dil a vrazn hlasit vydval rozkazy.358 asto se bavil s velitelem policist. Jmno tohoto velitele zstv z pramen neznm. etnk Karlk udv jeho vnj popis jako mue vysok postavy, thl, snd v oblieji, vkem kolem ptatyiceti let, dajn z Berlna.359 A na vk, kter domovnk ze Zmeku Zvec neudv, se popis shoduje se psem Zugwachtmeistrem Baierem. Kotbem byli bezpen poznni jet Linsel a Prauss.360
Tamt, Vpov Frantika Koiny z 3. z 1945, s. 564. Oba starostov, Koina a Hebk nesmli opustit Leky. Obvali se dalch udlost, proto sledovali nastupovn obyvatel ukryti za hromadou kamen. 351 Tamt, Vpov Vclava Hebka z 2. z 1945, s. 558. 352 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 100. 353 Tamt, Vpov Karla Karlka z 14. bezna 1947, s. 652. 354 Tamt, s. 693. 355 Tamt, Vpov Jana Wollera z 23. srpna 1945, s. 555. 356 Tamt, s. 648. 357 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 937/46 Gerhard Schmektal, Vpov Gerharda Schmecktahla z 28. ervence 1946, s. 20. 358 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6, Vpov Jana Anderse, s. 647. 359 Tamt, Vpov Karla Karlka z 14. bezna 1947, s. 652. 360 AMV, St gestapa, sign. 325-4-1, kart. 6 Vpov Jaroslava Kotba z 24. ledna 1968, s. 72.
350

138

Na mst v Lekch tak byli ptomni nkte lenov stannho soudu, je se na organizaci akce podleli u od rannch hodin. etnkm doposud nikdo nevysvtlil, co se v Lekch vlastn dje. Pro je prv tato osada niena. Nmet policist jim vysvtluj, e obyvatel napomhali ukrvat vyslaku a parautistu, kter zde ml operovat.361 Z toho vyplv, e policist byli ped zahjenm akce o jejch pinch vcelku dobe informovni, co v podstat znamen, e na Zmeku probhla instrukt, kter mla mue ideologicky pipravit. V 17 hodin zanaj hoet prvn chalupy a na nkladnm aut firmy Salus z Chrudimi je odveno vybaven mlna.362 Policist ped zaplenm rozbjej okna a shazuj taky ze stech, aby mly plameny tah. Prvn zaplen dm patil rodin Tomkov. Bhem krtk chvle ho vtina dom a jako posledn je v plamenech mln.363 Nkte lenov schupa mli pln kapsy potravin a cennch vc, dal pak postvali v uzavracm kruhu, pili alkohol a dn v osad fotografovali.364 Z osady se tak ozvala stelba, protoe vojci si usnadovali lov drbee pukami. Josef Bure, zamstnanec lomu Hlubok, sleduje se svm kolegou valc se kou, kter se objevil nad prsekem lesa smrem k Lekm: Najednou se ozvaly takov dut rny a tm prsekem lesa bylo na prostor nad Leky vidt. Nkdo ekl: A u to ho! Te samozejm zaali vichni koukat a kadej si uvdomil, e dochz ke stejnmu inu jako v Lidicch. To byl konec prce. Nikdo se nikoho neptal a kad el dom. J s pomocnkem Dukem nkolika dalmi jsme tam zstali. Zastavili jsme kompresory a dlali jsme klid a chystali jsme se dom. Nevdli jsme, jestli se vbec dom dostaneme. Zaaly vahy: Nepijdou jet? Nhle Jarda Dolealu k: No jo, ale j tady mm flintu! Byl naprosto bezradnej. V tu chvli nevdl, co m udlat Jak se zachovat. Ml strach z nsledk. Flintu ml odloenou v gari. Kdyby nkdo piel a hledal, tak ji klidn nael. Gar byla oteven. On ji tam pivezl z jaksi recese u asi tden pedtm. Nael ji v Chrasti na ndra v jednom z vagon. Vysvtlil to tm, e kdy pijel a poteboval nakldat dlaebn kostky, tak aby to nemusel dlat, aby mistr mu dal pomocnky, ponvad se kostky nakldaly run. Mistr, kdy zrovna neml nladu, mu ekl nalo si to sm, j nemm lidi. Ta flinta, to byla star historick bambitka, ale asi by byla funkn. Ovem i ta ohroovala zamstnance a dv rodiny, kter byly pmo v lomu ubytovny. Zeptal se, co s tm m udlat. No to se zeptal
361 362

Tamt, Protokol sepsan Josefem Vomikem ze 7. dubna 1947, s. 635. Tamt, Vpov Karla Karlka 14. bezna 1947, s. 652. 363 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 100.

139

toho pravho! Kdy mi to ekl, j jsme tomu zprvu nechtl vit, ponvad u nj lovk nikdy nevdl, kdy mluv pravdu a kdy si dl srandu. Povdm: Nekecej, neblbni! No jo! znla odpov. Co s tm, tak to mm nkde vyhodit nebo zakopat?! km: Jei marj, kolem dokola les, te pjde nco kopat. Nev, kdo t v lese me sledovat! Nechat to tam, to se nm taky nezdlo dobr. Tak jsme pili na npad, nevim, jestli j nebo on, rozdlat ohe na vhni a prost to split. Tak se sebral a el do t gare a pinesl ji pod kabtem. Rozebrali jsme, co se rozebrat dalo a tu hlave jsme hodili na ohe a kladivama a bucharem jsme to zniili tak, aby se to nedalo poznat. Tenkrt jsem si asi nejvc uvdomil, co vlastn to ten strach je. Ohromn se nm v tu chvli ulevilo. J to vidm jako dneska, jak jsme skonili a zstali jsme uprosted dlny a koukali jsme na ty Leky, jak u kou. Povdm: Tak pjdeme dom. Nebyli jsme schopni udlat jedin krok. Po njak dob jsme konen vyrazili k domovu.365 A v 18 hodin, dlouho po odjezdu autokar do Pardubic, pijd na Hlubokou nkladn auto, kter d Antonn Skalick. Rodie byli mezi zadrenmi a on se rozhodl dobrovoln se pihlsit. Odeel do Dachova a dal stopa je jen v hromad zastelench obt.366 Ve vyplen obci zstv hldka z Vrbatova Kostelce a lenov ptrac stanice v Chrudimi. Po 19. hodin odjd st len gestapa a tm cel policie do Pardubic.367 Uvmeli, e jim cesta trvala nco pes hodinu, dorazili na Zmeek a okolo pl devt. Krtce nato zanaj popravy. Jejich zpodn by vysvtlovalo, pro se s popravami zaalo zcela mimodn a kolem tvrt na deset veer. V Lekch zstali jen etnci, jeden nmeck policista a rada Erdn. Pi prochzen staven si Kotb viml, e Burev a echv dm pln neshoely. Ml proto v myslu vyndat nkter cennj vci a pedat je Bureov otci. Nmeck policista kupodivu souhlas, ale jakmile to zjist Erdn, naizuje ve split. Podle nkterch indici meme usuzovat, e akce v Lekch byla perfektn propracovanou vradou, kter sedla i v nejmench detailech. Byla vykonna podle vborn stanovenho asovho harmonogramu, kter byl v prbhu likvidace tm stoprocentn dodren. Srovnejme si znm daje. Gestapo m rno zajitn ochrann oddl Schutzpolizei, kter je ji instruovn a na nadchzejc kol pipraven. Lehne stanovuje odjezdy etnk
364

AMV, Protokol sepsan Josefem Vomikem ze 7. dubna 1947, s. 634. Srovnej: Tamt, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560. 365 Oral history, svdek Josef Bure, nar. 1922, audiozznam z listopadu 2001. 366 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560.

140

z Nchoda i Chrudimi s pesnost nkolika minut. Hospodsk rada Erdn, kter dil odvoz a soupis svezenho invente, se k zvru akce rozhovoil ped starostou Koinou. Ptal se ho na dvody, pro byla obec vyplena. Koina netuil a Nmec mu vylil sv poznatky, tedy ukrvn parautisty a odesln zprv mezi Londnem, potamo prezidentem Beneem a obc. Jako nejdleitj informaci ovem povauji jeho dodatek, pi kterm pekvapenmu starostovi oznmil, e mui a eny budou tho veera v deset hodin zasteleni.368 Harmonogram byl dodren pesn, nebo mezi pl destou a pl jedenctou hodinou veern poprava skuten probhla. Ve nasvduje tomu, e akce byla naplnovna dopodrobna. Jedna vc vak pece nesed. Je to zatek akce. Pro ekalo gestapo cel dopoledne na zahjen zsahu v Lekch, kdy ji rno byli policist na Zmeku v pohotovosti? Dali si tu prci, e shnli obyvatele i po okolnch obcch a nkter nechali docela bez povimnut, viz Tomek a Pavli. Je nabledni svst toto otlen na opodn doruen rozkazu z praskho gestapa. Pokud by tomu tak bylo, pak by daj gestapka Schulze o asovm intervalu dvancti hodin mezi podnm konen podoby dosti a povolenm akce odpovdal tomu, e dost byla podna veer pedelho dne, tedy nkdy kolem dest hodiny veern 23. ervna 1942, protoe policist z Chrudimi byli volni a v pl jedenct dopoledne 24. ervna. V devt hodin veer pijd do Vrbatova Kostelce vlakem uednk Pavli. Ped odjezdem z Pardubic se zastavil u Koulkovch v Rosicch, kde se setkal s bratrancem Zdekem a oba se vypravili do Lek. Zdenk chtl navtvit svoji matku ve mln. Netuil, e byla touto dobou na cest do Prahy, kam doprovzela vechny leck dti. Kdy vystupovali z vlaku, zastavil Pavlie jemu neznm mu a podivoval se, e jet vid uednka ivho. Pavlie to pekvapilo a teprve nsledn se dozvdl, e Leky byly vypleny. Zdenk ze strachu pespal nkde v kup sena a uednk jet v noci odjel na kole k rodim do Pust Rybn.369 O plnoci byli vyetovan strnci vrbatokosteleck stanice pivedeni z jednotlivch kancel gestapa do jedn mstnosti. Zde byli ptomni vyetujc ednci a drazn upozornili mue zkona, e pokud nco zatajili, budou i s rodinami popraveni.370 Dle pak, e budou hldni a mus plnit dan nmeck smrnice. To byl jist tak jeden z dvod, pro byl o den pozdji Tomek pedveden etnky z Vrbatova Kostelce na gestapo. 7.7.2 Pjezd obyvatel do Pardubic
367

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov strmistr Josefa Jenho, Karla Novotnho, Karla Kotba a Karla Kadlece, s. 100. 368 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Frantika Soudka z 3. z 1945, s. 560. 369 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 26. dubna 1947, s. 655.

141

Cesta z Lek do Pardubic trvala piblin edest minut. Kolem patnct hodiny potkv autokar u elezninho pejezdu Novkov, kter po skonen prci jela do Pardubic na nkupy. Autokar musel kvli staenm zvorm zastavit a svdkyn tak mla as si vozidla z druh strany prohldnout. Sedli tam mui i eny s dtmi a vichni byli krajn rozrueni. Kolona byla npadn, nebo vedle velkch autokar zde tvoily doprovod i osobn vozy gestapa a motocykly. Pjezd sledovala v oknech ada soused, t Jiroutov a Zvec za zclonou svho bytu. Jej manel se nachzel jet v Zmeku a pi pjezdu sledoval dn zpoza rohu hlavn budovy vzdlenho piblin tyicet metr. picl poznamenv, e vozy zastavily pmo ped vchodem do Zmeku a let byli ihned odvdni do sklepa. Dti mly po celou dobu pi sob koln brany, co Zvecho pekvapilo. A k nmu dolhal pl dt a nakn jejich matek. Marie Koulkov byla jedinm lovkem, kter se vemi zatenmi obyvateli dostal do sklepen Zmeku, ale tak mohla jedin s dtmi Zmeek opustit iv. Kdy byli oban z Lek nahnni do mal mstnosti sklepa, lapali po tenk vrstv psku, nebo neutsnnm oknem padal dovnit. Mui museli stt metr od sebe elem ke zdi371, ale pro dti a eny zde byla improvizovan lavika z jednoho holho prkna podepenho cihlami, nkolik dalch prken pak bylo poloeno vedle sebe pmo na zemi372. Pokud mly dti ze nebo chtly na zchod, byly vdy doprovzeny ozbrojenou str. Mezi ptomnmi jsou dva velice dleit lenov leck odbojov buky. To, e nebyli nikm vyslchni, svd o obrovsk odvaze a vnitn sle zbylch vyetovanch na pardubickm gestapu, kte ani Buree, ani Stantejskho neoznaili za sv spolupracovnky. Brati Vakov, Svoboda, vanda, ulk nikdo z nich tyto dva mue neudal. Jen si uvdomme, jak katastrofln nsledky by spn vslech Buree ml pro vrbatokosteleckou a chrudimskou etnickou stanici. Nebo Stantejskho vpov o innosti jeho rodi a znmch v Peloui. Tito dva nyn stli mezi svmi sousedy, mezi dtmi. K emu a ke komu se ubraly jejich mylenky?! Snad jet provali uritou nadji, e mohou pet. Spe vak byli jedinmi, kdo se na smrt ji nkolik dn pipravovali a mon se s n dokzali i smit. Snad se tak d vysvtlit jejich odvaha a charaktery, nebo pebhnutm by si alespo teoreticky mohli zachrnit ivot. Neuinili tak. Hlavn eny nesly uvznn a nejistotu velmi tko. Koulkov popisuje, e na zdech nebo

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Jana Pavlka z 15. dubna 1947, bez strnkovn. Tamt, Vpov Marie Koulkov z 1. ervna 1945, s. 29. 372 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86, Vpov Anny Novkov z 18. nora 1947, s. 26. Tak zachytila mstnost Novkov druh den dopoledne po poprav, nebo zde uklzela. Vimla si t otisk dtskch nohou a jednoznan je pisuzuje dtem z Lek.
371

370

142

na zemi bylo njak ernidlo a pi pli si otrali tve. Byl pak cel zaernn. Ani kik, dupot okovanch bot a bouchn dve z prvnho patra na klidu nepidal.373 V patnct hodin je vedouc krematoria Frantiek Daleck voln na gestapo k Lehnovi, kter se vrtil s kolonou voz a autobusy z Lek. Daleck dostal pkaz, aby byl na 17. hodinu pipraven Charypar s pohebnm vozem. Lehne poznamenal, e zase bude velk vrka, a e tud mus bt pipraveny vechny pece krematoria.374 Lehne pak odjd na Zmeek a Daleck se sna marn Charypara sehnat. Da se mu to pli pozd na to, aby mohl vz pipravit do 17 hodin. Lehne byl velmi rozruen, kdy bhal po budov a ndvo Zmeku a ekal na pohebn vz. V pl est u je opt na gestapu a vol Daleckho do sv kancele. Oba se potkali na schodech do prvnho patra. Daleck mu nebyl nmecky schopen vysvtlit, pro nestihl vozidlo pipravit a Lehne ho ve zlosti sraz ze schod.375 Ostatn gestapci na Daleckho ki, aby ern Anton okamit odjel na Zmeek. Lehne ji na nic neek a odjd zpt na Zmeek. Po 18. hodin si zavolal matky s dtmi do kancele v prvnm pate Zmeku. Dti dostaly na krk cedulky z kartonu, kde bylo uvedeno jejich jmno a datum narozen.376 Koulkov byla poslze poslna do autokaru a postupn k n pichzely eny se svmi dtmi. Velice tk muselo bt toto louen. Lehne osobn instruoval nmeckho policistu Baiera377, kam a za jakch podmnek dti odveze a tento t pomhal dtem pi nstupu do vozu. Z povzdl sleduj nstup a odjezd dt Clages, tentokrt pevleen do stejnokroje SS, a velitel jednotky Schupo.378 trnct dt opout krtce ped 19. hodinou za doprovodu t etnk, jednoho nmeckho policisty a Koulkov brnu Zmeku. Cestou do Prahy se i pes zkaz udlen Lehnem zastavili v Bohdani, kde, dle slov idie Anderse, nmeck policista dovolil, aby se dti nakrmily.379 Pro rodiny tchto dt zan posledn cesta. Charypara u se podailo sehnat. Jeden z gestapk jej v devt hodin veer informuje: Pipravte se, budete jezdit a do rna, a mte dost benznu.380 Domluvili se na destou hodinu, kdy ml Charypar ekat u brny Zmeku.381 V policejnch zznamech se nachz zvltn zpis. Jedn se o zznam telefonickho rozhovoru, kter byl uskutenn nkdy kolem 19. hodiny mezi Prahou a Berlnem, nebo

373 374

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov Vincence Hrdho bez datace, s. 36. NA, MV-L, sign. C 6178 Leky, Opis poznmek Frantika Daleckho z 1. ervna 1945, bez strnkovn 375 Tamt. 376 AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6, Vpov idie autokaru Jana Anderse z 11. dubna 1947, s. 34. 377 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4805, s. 425. 378 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Anderse z 11. dubna 1947, s. 647. 379 Tamt, s. 35. 380 L. MA, Leky, s. 79. Popis popravy z 24. 6. 1942. 381 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov a opis denku Jaroslava Charypara bez datace, s. 87.

143

v 19.30 neznm zapisovatel uvd, e byl pes SS-Sturmbannfhrera Wolfa dotazovn ministrem propagandy Goebbelsem, pro byly pi akci v Lekch zasteleny i eny (! poprava jet neprobhla), zda-li to nesvd o vyosten situace. Wolf odkzal Goebbelse na monost rozhovoru s K.H. Frankem, nebo ten ml odjet druhho dne, tj. 25. ervna do Berlna. K zleitosti se jet vrtme. 7.7.3 Poprava Autokar s dtmi odejel a nyn pila ada na dospl osoby. Z okna ubikace sledoval postup ped popravou Jan Woller, jedin po vlce zadren len Schutzpolizei a astnk vyplen obce. Dky sv ptomnosti v Lekch si tak prbh popravy zapamatoval. Sledoval, jak jsou lid ze sklepa vyvdni po dvou na dvr, kde si mli odloit kabty. Zde jim byly pidlny psky na oi a pipoutni elzky byli za doprovodu gestapa odvdni do leska psnku.382 I Woller ml druh den voln pstup na popravit a el si ho tud prohldnout. Prvn byly odvedeny nejmlad dvky, pak ostatn eny a nakonec mui. V dob mezi vyvdnm obt ze sklepen a po jejich nakldn do pohebnho vozu nemme dn bli daje o tom, co se pesn bhem hodinov popravy na stelnici dlo, krom jedinho ludwigsburgskho protokolu: Die Erschiessungen in Pardubice begannen gegen 21 Uhr unter der Anwesenheit von Clages, Berger, Leimer383, Schamann, Mikisek, Bayer und Bonning. Das Erschiessungskommando fhrten die Hauptwachtmeister Bayer und Bonning. Oberwachtmeister Schamann hatte die Aufgabe, die Todeskandidaten an die Pfhle zu binden und bei Schreien evtl. den Mund zu verstopfen. Mikisek, der Fahrer der Gestapo assistierte bei allen Erschiessungen. Er hatte die Aufgabe, den Frauen mit einer schwarzen Augenbinde die Augen zu verbinden.384 D se vak oekvat, e eta mla tradin velikost deseti mu na dv obti. Je tk pedstavit si na onom zkm pruhu pdy ped kly etu vt patncti mu. Navc se k potu ran vyjdil topi krematoria afak: Pokud se te ran, kter jsem vidl na zavradnch osobch, zpravidla ml kad pt ran. A to v prav a lev stran prsou, v bichu, v hlav a pt rna byla rzn umstna. Obyejn gestapci pi prohldce mrtvol hledali prv ptou rnu. Avak nkte mrtv mli jet daleko vce stelnch ran. Na nkterch jsem vidl etn bodn rny na rznch mstech tla, uraen obliej, vyraen

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 920/46 Jan Woller, kart. 76, Vpov Jana Wollera z 25. srpna 1945, s. 6. 383 AMV, St gestapa, sign. 309-6-2, kart. 6, s. 275. Kriminln komisa SS-Obersturmfhrer Willy Leimer, len 95 lenn vyetujc komise, byl doporuen K. H. Frankovi dne 24. ervna 1942 k poven do hodnosti SSHautpsturmfhrera za sv pispn v boji proti eskmu podzemnmu hnut a vyeten atenttu na Heydricha. Poven se dokal i len gestapa Ernest Linsel, kter byl tho dne poven do hodnosti kriminlnho sekrete. 384 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4805, s. 425.

382

144

zuby, rozbit nos (). Mnoz byli stleni patrn do st, nebo cel zadn st hlavy a mozkem byla odervna.385 Zatmco Mikisek prohldl sta zavradnm osobm a odebral jim cenn pedmty, odtahovali dal pihlejc mrtvoly za plentu. Rozhrnuli lopatou a hrabikami psek. Krtce nato pichzely dal obti. Je krtce po dest hodin veern, kdy Charypar pijd k brn Zmeku. Zpis z toho veera pat mezi nejdel v jeho denku: Dne 24. ervna 1942 je dnem nejstranjm pro esk nrod, pro lidi, kte byli svdky stranho dla nmeckch katan. Pro nmeckou velkou i nejvt hanbou a pro jej pedstavitel a representanty ostudou, jakou kdy svt a djiny znaj, snad jenom podle mho. Cel den jsem proval v takovm napt a rozechvn, ani bych byl co vdl, ale tuen a strach ped nm mn stle hnal z msta na msto. Pak to pilo. O 21. hodin dostavil se jeden z vrah a nadil O 10 hod. bute na obvyklm mst, ale pipravte se budete jezdit do rna, a mte dost benzinu. V urenou hodinu jsem stl ve ztemnlm lese v Zmeku, kde doznvaly posledn vstely kat a pak nastalo hrobov ticho. S rznmi pocity sledoval jsem stny, kter se pohybovaly mezi stromy. A tu se vedle m objev pochop a tou prokletou nminou spust Komm, ist schon fertig, heute genug Arbeit 33 Stck. Vypsat nemohu, co znamen 33 mrtvch tl pi osvtlen kapesnch lamp. Nejdve zaalo okrdn o ve, co uboci u sebe mli a pak odven. Ze 33 mrtvch 21 en a 12 mu. Tla nahzen na jedn kup tak, e zkrvaven oblieje, proskl odv skrz na skrz krv, pohzen pskem mysln, byl obraz stran. Te zaali kati o pl jedenct tla oddlovat a postupn jsem je odvel. S hrzou jsem konstatoval, e mezi zavradnmi jsou star babiky, ddekov, mrzci i dti. Pl bych nkomu, kdo je dost tvrd povahou, jak dojem by na nho udlala hromada 33 tak znetvoench mrtvch. Kdy konen o tet hodin rno dne 25. ervna jsem jel naposled, sotva jsem se drel mho dcho kola, dopravil tak posledn uboky na jejich posledn pou, teprve te jsem si mohl povimnout, co vrazi s ubohmi obmi udlali, stleli do ubok kamkoliv, nebo byly i ruce peren, takt nohy, prost sprost hromadn vrada. Pacholci, kte hldali zamstnance v krematoriu, jet mezi tly ertovali. Studem a bolem odvrtil jsem hlavu a hledl jsem bt v stran sm, nebo by stailo pobdnout hochy v krematoriu a zlosyni, kte ns hldali, mohli jsme sami upci. Tomu jsem se musel za kadou cenu vyhnout, nebo dva moji kamardi maj po dvou dtech. Ujel jsem tedy po on osudn noci dom a snail jsem se vemon do klidu, abych mohl druh den i mm kamardm vnst do due trochu tchy neb jsem vidl, e po proit noci pi takov tk prci tuto potebuj, teba sm jsem byl jenom stnem. Podailo se mn
NA, MV-L, sign. C 6178, Zvrstva nacist odboj na Pardubicku, Vpov Frantika afaka, Petra Plhala a Bedicha Moravce bez datace a strnkovn.
385

145

s pomoc mn mil bytosti vyrovnat se do hlubho klidu a tak pekonat ve. V oekvn dalch udlost a s Bo pomoc jsem mohl tyto dky napsat. Poda-li se, kdy tu nebudu, aby pily do povolanch rukou, prosm, co je Nmec a nmeck se vm pry. Budu pokraovat budu-li moct.386 U odvozu tl doprovz pohebn vz Schmecktahl s Banachem, kter m pkaz pi spalovn pihlet.387 Transport mrtvol pokraoval do t hodin rno a jet v poledne 25. ervna dval afak posledn tlo do pece. asov nezaaditeln zstv poznmka ve vpovdi t zamstnanc krematoria o chovn gestapka Ganskeho a sprvce Daleckho: Ptomn gestapk hol nadzvedval aty nahch en a necudn prohlel jejich tla. Prohldka tato trvala tm tvrt hodiny. V m ptomnosti a v ptomnosti Moravce a Plhala se tohoto ohavnho chovn zastnil tak sprvce Daleck, kter si vzal tak hl do ruky a spolen s tm Polkem zvedal zavradnm enm sukn, obnaoval jim prsa, vrel hol do ran a i do pirozen en. Od tto chvle jsem jej nepovaoval za lovka.388 Podle slov gestapka Schultzeho si mrtvoly en prohlel i gestapk Mikisek. Schulze ve svch protokolech tak tvrdil, e Mikisek popel po popravench odvel v kufru do Labe. Mikisek toto sv dajn ponn popral. Detail, dalo by se ci. Ale ve vpovdi z roku 1965 udv, e popel zahrabval v lese. O sv asti v Lekch, popravch, okrdn mrtvch a vytahvn zub si nepamatuje vbec nic.389

7.7.4 Odjezd dt a jejich likvidace Autobus s policisty, Koulkovou a dvancti dtmi dorazil do Prahy kolem plnoci. Vz zastavil ped tulkem prask sluebny Rasse- und Siedlungsstelle v Dykov ulici.

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, Vpov a opis denku Jaroslava Charypara bez datace, s. 88. 387 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 937/46 Gerhard Schmektal,Vpov Gerharda Schmecktahla z 28. ervence 1946, s. 20. 388 NA, MV-L, sign. C 6178 Zvrstva nacist odboj na Pardubicku, Vpov Frantika afaka, Petra Plhala a Bedicha Moravce bez datace a strnkovn. Srovnej: AMV, MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82, s. 115. Pi konfrontaci Huberta Hanouskeho s Frantikem afakem prvn jmenovan jasn oznauje Ganskeho. 389 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4810, Vpov Gustava Mikiska, z 19. srpna 1965, s. 1482-1486.

386

146

Koulkov pomohla seste nmeckho ervenho ke dti omt a uloit. Krtce nato odjel autobus zpt do Pardubic.390 4. ervence 1942 je z Prahy dlnopisem oznmen pjezd dt do Lode na ter 7. ervence o pl dest veer. Pod adresou Umwandererzentralstelle Posen, Dienststelle Litzmannstadt, Gneisenaustrae 41 se skrvala bval tovrna petvoen pro poteby prchozho tbora v jeho ele stl Edmund Weick.391 Vjezdem do dvora s vysokmi ernmi vraty pijely o nkolik mlo dn ped tm dti z Lidic. Pesdlovac adovna m pijmout transport esti dt, kter jsou eindeutschungsfhige a dvancti, kter jsou nicht eindeutschungsfhige.392 6. ervence Praha posl jet doplujc dlnopis vedoucmu lodsk vysthovaleck centrly SS-Obersturmbannfhrerovi Hermannu Krumeyovi. Optovn uvd poet dvancti dt z akc Lidice a Leky urench k likvidaci, ale hlavn dv upozornn, e na jejich pedn do Lode m zjem osobn K. H. Frank.393 Lod nem jasn dan instrukce, d proto IV. ad, refert B 4 v Berln o dal rozkazy. Dlnopis 9. ervence je uren pmo do rukou Adolfa Eichmanna.394 Dlouhch pt dn ubhne, ne dostane Krumey dal rozkaz. Podle nho maj bt dti okamit pedny gestapu v Lodi, kter ji obdrelo dal instrukce.395 25. ervence jsou dti pedny z rukou oetovatelek v tboe na Gneisenaustrae gestapu. Zde kon posledn stopa. Vezmeme-li analogicky osud leckch dt (vetn Dagmar Vesel z Lidic) a skupiny lidickch dt, pak po pjezdu do Lode byly lidick dti v Krumeyov adovn znovu prohldnuty lkai a devt z osmdesti osmi bylo ureno za hodn ponmen. Z leckch byly vybrny dcery Josefa a Marie ulkovch.396 Bohuel musme konstatovat, e vechny ostatn dti musely zahynout bezprostedn po 25. ervenci, nebo to je datum pedn z tbora lodskmu gestapu. Nejpravdpodobnjm mstem jejich mrt se zd bt likvidan tbor Chelmno. Mezi vslechovmi protokoly frankfurtskho sttnho nvladnho jsem objevil ten Wilhelma Orlowskho z 9. prosince 1960. Orlowski piel jako dvaadvacetilet policista se sedmi

AMV, St gestapa, sign. 309-19-17, kart. 6Vpov Marie Koulkov z 1. ervna 1945, s. 28. AMV, St gestapa, sign. 309-6-2, kart. 6, edn zznam z 23. kvtna 1946, s. 583. 392 Tamt, s. 305. 393 Tamt, s. 309. 394 Tamt, s. 314. 395 Tamt, s. 316. 396 ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4821, s. 4451-60. Protokol z 50. dne soudnho pelen v procesu proti Adolfu Eichmannovi v Jeruzalm dne 24. kvtna 1961. Drazn eeno odesln leck skupiny dt do Lode. Krom znmch dokument v AMV v Praze nebyly dn nov pi procesu citovny. Je tedy nanejv pravdpodobn, e ani dn konkrtnj dokumenty nm pesn datum a msto mrt dt neur.
391

390

147

kamardy z tborsk jednotky Schupa do Kulmhofu, alias Chelmna: Ich weiss aber noch, dass wir entweder in Litzmannstadt oder bei unserer Ankunft in Kulmhof dahingehend belehrt wurden, dass es sich bei der Angelegenheit in Kulmhof um eine Geheime Reichssache handeln wrde, worber wir mit Niemandem auch nicht untereinander sprechen drften. Im Zuwiderhandlungsfalle wurde uns harte Bestrafung angedroht. Von der Todesstrafe war nicht direkt die Rede, aber unter Bercksichtigung der damaligen Verhltnisse mussten wir eventuell mit der Todesstrafe rechnen. Wer die Belehrung seinerzeit durchfhrte, ist mir nicht mehr in Erinnerung. () Im K. befand sich ein teils verfallenes lteres Gebude, welches als Schloss bezeichnet wurde. Dorthin wurden fast tglich Juden mittels LKWs verbracht. Dortselbst wurde an diese eine Ansprache gehalten. Dann hatten sich die Juden im Schloss vllig zu entkleiden und mussten anschliessend einen sogenannten Gaswagen besteigen. Bei diesem Gaswagen es waren zwei vorhanden- handelte es sich um LKW mit einem grossen geschlossenen Kastenaufbau. In diesen Gaswagen wurden die Juden vernichtet. Wie dies technisch durchgefhrt wurde, weiss ich nicht. Die Gaswagen fuhren vom Schloss bis zu dem schtzungsweise 5-8 Kilometer entfernten sogenannten Waldlager, wo sie die erste Zeit in Massengrbern bestattet wurden. Spter wurden die Leichen der auf diese Art und Weise ums Leben gekommenen Juden im Waldlager verbrannt. () Meine eigenen Wahrnehmungen beschrnken sich darauf, dass ich selbst gesehen habe, wie Judentransporte beim sogennanten Schloss ankamen. Darber hinaus habe ich dann die Fahrten der sogenannten Gaswagen vom Schloss zum Waldlager beobachtet. Zu der Zeit, als die Leichen der Juden im Waldlager verbrannt wurden, sah man dort starke Rauchentwicklung. () Wieviele Juden in Kulmhof vernichtet wurden, vermag ich auch schtzungsweise nicht anzugeben, da ich, wie schon erwhnt, nur ab und zu einen Judentransport ankommen sah. Auf Grund meines Nachtdienstes habe ich mich tagsber in meiner Unterkunft aufgehalten. Die ganzen Vorgnge in Kulmhof haben mich schon damals seelisch stark belastet. Zutiefst erschttert war ich beim Anblick eines in Kulmhof ankommenden Transportes von 3040 Kindern.397 Zavradn dti nebyly v Chelmnu dnou vjimkou. Zemely v jednom z voz i dti z Lek? 7.7.5 Veejn mnn Leky srovnan se zem mly bt zejmou vstrahou vem nepoddajnm obanm Protektortu, a esk nebo nmeck nrodnosti. Samozejm mla akce drazn informovat
ZStL, Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4821, Vpov Wilhelma Orlowskeho z 9. prosince 1960, s. 4084-4086.
397

148

eskoslovensk zahranin odboj o spnm ptrn a likvidaci jednoho z oprnch kryt parautist. Zatmco Lidice vyvolaly v pevn sti esk veejnosti ok, stejn tak tomu bylo i ve skupinch okolo Bartoe a Potka. Avak na rozdl od zbytku veejnosti byli nkte lenov Bartoem informovni, e v Lidicch neoperuje dn st jemu podzen st. Nsledujc mylenka bude ponkud kacsk. Dle vcelku spokojen reakce Bartoe na zprvy o znien Lidic se d usuzovat, e se mu tato nacistick akce stala dkazem nespnho ptrn bezpenostnch sloek a v nadnesenm vznamu mu pila i vhod. I anglick sted vdlo o nmeck bezradnosti. I kdy mohl osud Lidic potkat kteroukoliv obec, Barto interpretoval tento in jako neschopnost nacistickho velen. Potvrdila mu t pevnost a nepropustnost vlastn st. 25. a 26. ervna 1942, kdy byla zveejnna zprva o znien dal obce, byla situace naprosto jin. Nacistick velen jasn informovalo obyvatelstvo i zahranin odboj o spnosti vyetovn. Zatena byla nosn st Bartoovy odbojov st, jej velitel byl mrtev, stejn jako vichni zbvajc parautist s vjimkou Potka. Bezpenostn policie bedliv monitorovala reakci civilist na proveden opaten. Nejdleitj dokument odrejc inky na spoleensk vdom byl sepsn rozvdkou 26. ervna a zasln Frankovi a Wolfovi. Vzhledem k elu vyhotoven, tedy co nejpesnjmu pehledu o nlad obyvatelstva v Protektort, meme dokument povaovat za velmi vrohodn. Prvnch nkolik dk zachycuje nladu sudetonmeckho obyvatelstva, kter dajn pijalo zprvu o znien obce s uspokojenm. Zvltn pozornost byla vnovna informaci, e byly zasteleny i eny, co bylo v tto sti obyvatel pijato pozitivn, nebo byly etnicky esk eny oznaeny za mnohem ovinistitj ne mui. Vtina nmeckho obyvatelstva tak mla oekvat dal podobn opaten, jeliko se dajn a na malou st dlnictva vtina eskho obyvatelstva jet politicky nepeorientovala na vd pozici e. Posledn poznmku tvo vyjden zdroje z Kladna, kter by pivtal vymazn jmna obce ze vech registr i map, a vyjden plzeskch Nmc, kte s opatenm pln souhlas, ale lituj, e naped musel padnout nejvt reprezentant Protektortu, ne byla podobn opaten vi eskmu obyvatelstvu pijata. Etnit ei pijali zprvu s velkm rozruenm, a okem. Svodka poukazuje na skutenost, e vrcholem vjimenho stavu bylo obyvatelstvem vnmno vyplen Lidic. Ty byly v tisku a rozhlase skuten vyleny jako jedno z ohnisek odboje. Jako rna z istho nebe pila druh, stejn dsiv zprva o trnct dn pozdji. V dob, kdy ji bylo oekvno uklidnn situace. Takov postup byl kupkladu v Olomouci vnmn jako pedvoj plnovanho 149

vyhlazen eskho nroda. V Praze se objevila prohlen, e kolonisan metody Anglian je mono oproti brutalit Nmc oznait za velice humnn. Krlovhradeck zdroje hlsily, e taktika mskho csae Nera je naprosto srovnateln se souasnm dnm v Protektort. Zprva o zastelen vech dosplch z Lek psobila i opanm dojmem, ne bylo nacisty zamleno a oekvno. esk kruhy si z informace vybraly jej pozad a sice, e poukazuje na fakt, e odpor a odboj je stle zakoenn velmi hluboko. Proto musely bt pijaty jet ostej opaten ne v ppad Lidic. Nacistm naklonn esk kruhy vyjadovaly nzor, e by mlo bt ze strany nacistickho veden uinno prohlen. To by mohlo dopomoci k uklidnn a stabilizaci situace v Protektort. Jako nejlep mluv za velen byl doporuen Dr. Goebbels. Jeho osoba se v informanm embargu velmi intenzivn realizovala. V poznmce 21. ervna 1942 se zmiuje o clov skupin obyvatel Protektortu, kter m bt pedevm ovlivnna.398 Jak napsal, nelo o nejir vrstvy obyvatel, ale pedevm o kruhy inteligence, kter mly nsledn ovlivnit i mnn irch vrstev. 25. ervna si poznamenv informaci o vyplen dal, pro nho bezejmenn obce, a povauje tento in za ozdravn.399 26. ervna se po rozhovoru s K. H. Frankem zmiuje o clenm umenen informativnho vznamu znien osady, nebo by podrobnj zprvy mohly vst k heroizaci zastnnch a zavradnch osob.400 Dosud vydan komunik, kter nebyla jm schvlena ke zveejnn, povauje za velmi neastn a s Frankem se domlouvaj na budouc u spoluprci. Proto tak nedolo ke zveejnn informace v Protektort o druh vyplen obci hned 25. ervna, ale a 26. ervna, a to pouze v protektortnm tisku. Goebbels povauje zastelen en a dt s ohledem na vnitropolitick vvoj za sprvn poin, rozhodn vak odmt sdlit veejnosti podrobnosti. Proto se tak vyhnul oznmen zprvy rozhlasem. To mu ovem pli nepomohlo, nebo Potek odeslal informaci o znien Lek do Londna ji v noci z 25. na 26. ervna a ten ji nsledn uvedl ve svm vysln do Protektortu. 7.8 Dohra O tom, co se dlo se zatenmi, kte mli pm napojen na vyslaku Libui a vdli o jejm uloen v Lekch, v dob mezi jejich zatenm a samotnou popravou, se zachovala jen velmi spor svdectv. Od samotnho zatku vznn bylo hlavn snahou nacist tvrdmi vhrukami likvidace, fyzickm i psychickm muenm, sliby svobody a hmotnho zajitn nebo zachrnn ivota sv rodiny i svho vlastnho, zlomit mlen vyslchanch.
Elke FRHLICH (Hg.), Die Tagebcher von Joseph Goebbels, Teil II Diktate 1941-1945, Band 5 JuliSeptember, Mnchen 1995, s. 566. 399 Tamt, s. 616.
398

150

Potebovali rozkrt co mon nejvt st hlavn vtve odbojov organizace, kter jim byla skuten nebezpenou. Vyslaka Libue podvala a pli hodnotn zprvy do Anglie. Vzpomeme na sice nezdaen, ale pesto uskutenn tok na strategick kodovy zvody v Plzni. Je teba vzt v vahu, e nacist v tto dob nevdli, jestli se jim vbec poda radiostanici zadret. Proto bylo teba ji izolovat skrze rozbit cel st. Na celch vyetovny v Pardubicch se vedle sebe sela ada lid, kte se dve nikdy nesetkali, nkte se znali od vidn, jin byli ji adu let blzkmi pteli. Piblime si atmosfru a mylenkov pochody jednotlivc, kte nemli tuen, jak dlouho jet budou naivu, zda jet ij jejich blzc a hlavn, jak dlouho jet vydr mlet, aby svoj vinou jet nerozili ady spoluvz. Jak se vyvjelo chovn pardubickch odboj, sten leckch oban nebo samotnch gestapk nm zatm me prozradit pouze jedin pramen. Karel Andrle, jeden z vz pardubick Bastily, jak ji sm nazval, psal v prosinci 1945 a lednu 1946 novinov lnky na pokraovn.401 Je v nich zachycen cel vzesk ivot bhem nejkrutjho vradn obdob Heydrichidy. Autor tchto lnk do podrobna zachytil nejen nemilosrdn trn vz a cynick jednn gestapk, ale i vytvoen ptelstv a solidarity mezi zadrenmi, dokonce i nonverbrln kontakt s vnjm okolm. Je a s podivem s jakou ctyhodnou nestrannost dokzal sv zitky vylit. Zdnliv nespojitost s Leckmi je pouze povrchnm pohledem. Vdy ti, kte byli do parautistick akce zasvceni, strvili v piduen atmosfe pardubick murny alespo jeden tden, ne byli na Zmeku usmrceni. 7.8.1 Situace zatench odboj mezi 25. ervnem a 1. ervencem Vypjat psychick stavy, hrdost, odvahu, ale i bezmoc vyslchanch zachytil Andrle v nsledujcch udlostech. Tato prvn ukazuje vzdor, kter vzni v dosti ast me vyzvav pedvdli: () ijeme te v napt, hovome opatrn a dvme dobr pozor, aby ns za dvemi neposlouchal SSman. inili tak pravideln. V cele je dusno, je tam smrt, to ctme vichni. Dodvme eenskmu (spoluvze pozn. autora) odvahu, jak meme, i kdy on je zcela klidn. Jen chvlemi pestane pytlk402 ustt v jeho rukch a eensk se dv kamsi do przdna a my inme, jako bychom nepozorovali Pi prohldce nali u nho ostr patrony do browningu, kter marn hledali. Nad to syn dstojnk uprchl do Anglie. Je sociln
Tamt, s. 622. Karel Andrle, Pro schvalovn atenttu, Budujeme. Tdenk eskoslovensk sociln demokracie pro vchodn echy, ronk I., . 22, s. 3. Autor byl evangelickm farem, kter byl deportovn 21. srpna 1942 do Dran. Shodou okolnost ve stejnm vagon jako Rudolfa Laumanov, matka budoucho ministra Bohumila Laumana.
401 400

151

demokrat, to mu neulehilo. el po atenttu po pardubskm nmst s ptelem Jaroslavem Rumlem, edestnkem. Vak je zde tak, ale na jin cele. Nedaleko nich jde vagr eenskho a eensk je pesvden, e on je udal, jako by schvalovali atentt. k to pi vslechu gestapkm do o, ti ml rozpait. Nen dnch jinch dkaz. Ptel Ruml popel rozhodn, e by eensk se tak o atenttu vyjdil. Gestapk srazil ranou do hlavy Rumla na zem, ale ten vyskoil, rozhalil kabt a koili a vol jim do o: Zastelte mne, nebojm se vs. () Nedoslch. To od stran rny gestapkova boxera na ucho. () V cele se siln e, venku zahuely motory aut. Zl znamen. Zmeek! Ticho, kter SS-mansk bota roztrhne. Bl se k na cele 28. Kruh kolem stoleku se rozbhl, otvraj se dvee a Karl Keck vol piduenm hlasem eenskho. Srdce se nm zastavovalo, vdli jsme, co to znamen byl tvrtek veer. Dvno ji zapadly dvee za eenskm, auta odjela a za chvli jsme je spaili od m v oknech v okliku k Zmeku. () Byli zasteleni bez soudu a bez dkaz. V cele pak bylo ticho jako v dom, v nm zemel hospod Rno v ptek jsme nastoupili na prochzku na dvr. Pibylo ns mnoho. Byl tam ji i mlad eensk. Sotva asi vdl, e veer mu zastelili v Zmeku otce. Vrchn SSman Krber vyvolal ze ady syna eenskho a udeil jej do tve. Zaali jsme zuby i pst. Ctili jsme sami tu rnu, jako by ji dostal cel nrod.403 Dal svdectv pedstavuje skuten brutln jednn gestapk pi vslech: Slchali jsme vkiky a pn muench a vzruujc scny na chodbch vznice. Hans Krber, sadistick zvrhlk, kat a opilec, ped nm se tsli i SSmani, byl ve svm ivlu. Naslouchali jsme s utajenm dechem ubjen id na chodb a ovili jsme si to pozdji (). Potvrdili nm kamardi z jinch cel, jak Krber vyvlekl jednoho ze zatench id a po nkolika hodinch vhodili jeho polomrtv tlo zpt do cely pod stl, kde musel spt na hol podlaze bez pikrvky. Krvcel z mnoha ran. Kamardi se ho ujali a dali mu svou pokrvku, ale jen tak tak e uli trznn rozbsnnho Krbera, kdy to zjistil. Vyvlekl nebohho lena nzk rasy, kter se ji na celu nevrtil.404 Nejistota a strach z muen a ppadnho vyzrazen dalch odboj vedl adu vz ke krajnmu, konenmu een: Koncem ervna 1942 jsme proili jednu ze straidelnch noc. Vozili stle v autech nov vzn a a k plnoci se provoz trochu ztiil. Ale v prvnm dmn ns probudilo zvltn elestn, kter chvlemi zesilovalo a mnilo se v divok teskot etz, kdesi zdola od sklep po topnch rourch stednho topen (). Tu noc jsme spali bdn. Co chvli ns probouzel divn, ba pern teskot etz, kter jsme zaslechli i druh
402 403

Vzni byli piblin 8 hodin denn pmo na celch zamstnni lepenm paprovch pytlk. Karel Andrle, Pro schvalovn atenttu, ronk I., . 22, s. 3. 404 Tamt.

152

den v dopolednch hodinch ().405 Druh noc byla opt ve znamen onoho inkotu etz, pi nm nm bylo nevolno. Nkoho mu, nkdo trp a nm se jen svraly pst a mylenky neklidn tkaly ve snaze rozlutiti jaksi krvav tajemstv. () (Tet den rno pozn. autora) Sm Krber uvdl s smvem do na cely vysokho krsnho mue, tyictnka, kter si drel v ruce lky s obdem. Na prvn pohled jsme spatili na jeho krku ervenou krvavou obrouku, snad od provazu, snad od etzu. Dvee ji chvli zapadly a my stli v rozpacch kolem Alvna Paloue406, majitele elektrotechnick tovrny v Pardubicch (). Uvzali ho nahho ve sklep na topn tleso, o n bil etzy, jejich zvuk v noci, kdy vecko spalo a robotrna byla jako zaduen, pronikal a k nm na celu (). Kdy vidl, e je ve prozrazeno, snail se zachrniti, co bylo jet mon. A v takov chvilce se mu podailo vytrhnouti ze svch stevc, kter mu na nohch nechali, rky a zaklesnout z nich smyku kolem krku, aby, jak se nm piznal, nemusel ped katy a aby nemohl nic prozradit, kdyby ho muili jet vc. A v tto smrteln poloze ztratil vdom a bil sebou v posici, kdy ani nestl, ani nekleel, i s etzy o raditor, kter nm donel po rourch straideln zvuky do naeho spnku(). Gestapu ovem velmi na nm zleelo a proto nm uloili, e rume za jeho ivot na cele. Ale Palou se jen usmval.407 Dal metodou citovho ntlaku na vyslchan byla konfrontace s rodinnmi pslunky: () Se svou pan se ji Alvn Palou neseel. Jen jednou ho vyslchali a jeho pan pikzali, aby se postavila za nho a mluvila. Sm se otoit nesml. Seli se a na Zmeku 2. ervence 408 Abych zachoval vypovdac hodnotu tohoto svdectv, musm upozornit i na autorovy kladn zitky, a ji s rodcm se ptelstvm mezi zadrovanmi, povzbudivmi zprvami z vnjho svta nebo chovnm nkterch dozorc. Prvn seznmen Alvna Paloue s nucenmi obyvateli cely 28 probhlo takto: () pozdravil: Nazdar, kamardi! Po chvli usedl ke stolu a poloil ped nae hladov oi kranskou dojaku s vodovou polvkou a lek s knedlkem, svj obd, o kter jsme se poctiv rozdlili. Pardubick cela byla komuna, kde se bratrsky dlilo vecko, i mandarinka i kousek jablka nebo salmu, kter jen zdka pronikl k nm ernou cestou. () Bylo toho na cele na dlen mlo, ale bylo to s vn neho, co nkte tam venku nikdy nepoznali a v em svtila i z ndhernho nasycen na pouti nkolika bochnky chleba. Nikdy jste nejedli tak sladk chlb, jako my, rozdlen na koustky
405 406

Tamt. Alvn Palou, popraven 2. ervence 1942. Zajioval elektrotechnick soustky pro vyslaku Libui. Osobn se znal s parautistou Valkem a nkolikrt nechal v dln dal parautisty pespat. 407 Karel Andrle, Pro schvalovn atenttu, ronk II., . 26, s. 3. 408 Tamt, ronk II., . 27, s. 3.

153

a urvan od st kamarda, kter byl bled hladem, ale nemohl pozti ani sousteka, aby se nerozdlil s bratrem lovkem prv tak hladovm, jak byl on sm (...).409 Ped tm jsme vzruen pozorovali dv dmy, kter pijdli den co den pesn v 7 veer za robotrnu pes louku na kraj pole smrem k Studnce na kole. V okamiku byly dole a pak se stdaly ve vysln zprv o vlen situaci gestikulac tak sugestivn, e jsme na oknech stli bez dechu. Pouvaly sportovnch znaek a my dobe rozumli, e na vchod dostvaj Nmci bit, e na zpad je stran bombardovn, e na jihu je situace pro Italy bdn. Po nkolika minutch sedly rychle na kola a zmizely pokad jinm smrem; star dma a mlad dvka nebo pan.410 Byl na n ndhern pohled, kdy nakonec stly vedle sebe po skonen produkci se vztyenmi pravicemi. Slala z nich sla vtzstv a klidu a pevnosti. Nkterm jejich pohybm jsme se uili nazpam, reprodukovali jsme je tm, kte nemohli sedti na oknech, nebo museli hldati u dve cely, aby zaslechli SSmana, kdyby se potichu, jak invali, oural v bakorch na vzvdy (). I v psn izolaci jsme mohli tmto zpsobem pijmat posledn zprvy z Londna a Moskvy a nikdo neuv, jak to byla pro ns vzpruha ().411 Nevm, e by u ns bylo pl milionu loajlnch Nmc, a jsem se tu a tam seel tak s rozumnjm wachmeistrem a zvlt v Dranech a Litomicch s Nmci jako politickmi vzni, kte proklnali nacismus a Hitlera tak nebojcn ped wachmeistry, e jsme asli. Ale Ruda Keck, to jsme vdli vichni, byl podivnou vjimkou v oblasti nejhroznj bestiality pardubickho gestapa a v pracovn. Nikdy jsem ho neslyel kiknout a teprve ne nikoho udeit. Mluvil vdy klidn a choval se lidsky. Ped Krberem ml vt strach ne my. Jeho bratr Karl Keck ns dokonce piel jednou na celu prosit, abychom se chovali trm, kdy ml Rudy slubu, e on m mkkou povahu a nedovede ublit a je stle v nebezpe, e ho Krber vytve do fronty. Nenvidl pr ho, e neuml bt na vzn surov ().412 Rudolf Kck nen jedin z dozorc a zamstnanc gestapa, kter je nm pedstavovn jako lovk, jen neztratil svoji lidskou tv. V podstat stejn je zachycena i charakteristika dalho dozorce Jana Massingera, kterho vyetovatel v roce 1945 ohodnotil jako kladnou, npomocnou postavu.413 Nyn vak pichz, z pohledu leckch obt, nejdleitj st tohoto svdectv. Prv Andrle nm prozradil, jak probhaly posledn hodiny odsouzench ped popravou:
409 410

Tamt. Tamt, ronk I., . 23, s. 3 411 Tamt, ronk II., . 26, s. 3. 412 Tamt, ronk I., . 23, s. 3.

154

Velmi rd hovoval Palou s uitelem Richtrem a pak s ddekem Peliknovm ze Velkova, kter ml v Lecch ve vandov mln vdanou mladikou dceru ulkovou, a kter se vlastn z Leckch po vlce jedin vrtil dom z koncetrku letos v kvtnu. Byl skoro hluch, ale byl to mil lovk a inteligentn. asto na nho vzpomnm, jak jsme mu zamlovali osud Lek, o nm nic nevdl. Jeho manelka i dcera a ze a jeho otec byli s nmi na jedn chodb. e vnoutka jim Nmci odvlekli a e z Lek jsou zceniny, nevdl ().414 1. ervence odpoledne zkou Krber posledn monost, jak zlomit hradbu mlen vech zainteresovanch osob, kter mly co doinn s vyslakou: () vyvolali Paloue z cely. Vrtil se za nkolik minut s rozzenma oima. Co ti chtli? Ptme se ho. Ale sezvali si ns velikou kupu mu a en, i svoji pan jsem zahldl a poloili nm nkolik monost na zchranu ivota. Pr ns nepostl, prozradme-li, kde jsou tajn skladit zbran a taskavin. Trnul jsme vypravuje Palou rychle, ale jedna z en, kter stla vzadu, vykikla: Neopovaujte se slovo ci! Nastal shon a kik a nakonec ns poslali do cel. Ztra je tvrtek kamardi, kulomety budou mt prci. Krber opt lhal. Staten ena, kter ostatn zrazovala od jakhokoliv prozrazovn dalch daj, naprosto pesn odhadla situaci. O osudu vech bylo ji nkolik hodin rozhodnuto. O den dve, tj. 30 ervna, si toti Jaroslav Charypar uinil do svho denku tuto poznmku: () Skelnma oima dvme se jeden na druhho (pracovnci krematoria pozn. autora) s nmou otzkou, co pinese ztek, nebo jeden ze smeky pochop nadhodil, e dostaneme velkou dvku.415 7.8.2 Potkovy posledn dny Potkovi se da ped gestapem unikat. 28. ervna je na nj hradeckm gestapem uspodn hon, pi kterm je proesna oblast kolem ervenho Kostelce. Prohldky byly uskutenny ochrannou polici, gestapem a eskm etnictvem. Dkladn byly proesny lesy v okol Kostelce a ke sttn hranici a vynechny nebyly ani vojensk kryty na obou stranch demarkan linie. To rozhodn nebylo od vci, nebo Potek ml ji v dob psoben v Lekch kryt v bvalm vojenskm objektu vyhldnut.416 Mezi etnky kolovaly z dnenho pohledu oividn nesmysly, jako e parautist jsou opateni v pase pistolemi,
NA, MV-L, sign. C6178 Lidice a Leky ptrac obnky, kart. 26, bez strnkovn. Zvren zprva ze dne 4. ?. 1946. 414 Karel Andrle, Pro schvalovn atenttu, ronk II., . 27, s. 3. 415 L. ma, Leky, s. 81. 416 NA, St gestapa, sign. C 6178, inv. . 534-17-23 Krupkov Hana, Vpov Marie Vakov z 6. srpna 1945, bez strnkovn.
413

155

kter samoinn vystel, kdy zvednou ruce na znamen, e se vzdvaj. Gestapo rozhodn situaci nepodceovalo a hnalo pi ptrn protektortn etnky vdy ped sebou. V ter 30. ervna v odpolednch hodinch telefonoval len hradeckho gestapa z ervenho Kostelce do Nchoda, aby do Kostelce co nejdve pijeli autokary vichni akceschopn mui uniformovan i civiln stre v pln zbroji. Pot, co byl zaten uitel Ladislav Satran z Bohdana, uinil na gestapu doznn a za kryt Potka oznail hospodstv svho vagra Antonna Burdycha v kosteleck osad Koniny. Piloil i pln domu, nebo kryt byl velmi dobe maskovn. Burdych star si jej zdil ji za prvn svtov vlky, protoe v nm uchovval potraviny. Gestapo ani neekalo na posily a vyrazilo s nkolika etnky do Konin. Obstoupili dm a s velkm lomozem vpadli dovnit. Ve svtnici sedl Burdych star a okamit byl jednm vstelem zasaen. Gestapci sice o tajn skri vdli, ale nemohli nalzt vchod. Oklepvali tud stny, a jednu se podailo proboit. Jeden z ednk pak naprosto nerozvn vstril do otvoru hlavu. Jak se pozdji ukzalo, stl Potek pmo nad nm ve vce jednoho a pl metru na ebku, ale nevystelil. Vykval a jak se situace vyvine. Gestapo pak pilo na to, e vchod do mstnstky mus vst z pdy. Vyhnali proto Burdycha mladho na pdu, aby odhzel seno, pod nm mla bt a tak byla zvedac podlaha. Bhem odstraovn such trvy se Burdych prudce ohnal po gestapcch a odstril je. V miku seskoil z vike. Bhem nkolika krok dostal pt ran z revolver a zhroutil se k zemi. Potek pochopil bezvchodnost situace a zariskoval. Vyrazil z krytu, stelbou na ob strany se prodral mezi gestapky a skoil z vike. Pi dopadu na zem se stal snadnm terem a jeden z etnk na nj zamil pukou. V ten moment se tce zrann Burdych vymrtil a strhl strmistra i s pukou k zemi. Parautista prch a Burdych dostal za odmnu od gestapka Fibingera estou, posledn rnu. dajn byl jet jeden z etnk schopen parautistu zashnout. Nezvldl vak nervov vypt a nevystelil. Jak poznamenv oit svdek Jan imn, bylo tst, e nikdo z gestapa toto selhn nezpozoroval. Burdych mlad zemel po pevozu na etnickou stanici v ervenm Kostelci. Postelen Burdych star s manelkou, kter utrpla psychick otes, a ena Burdycha mladho jsou odvezeni na gestapo do Hradce Krlov. 7.8.3 Smrt Jiho Potka a komunistick rozsudek nad Karlem Plpnem 2. ervence 1942 odpoledne zemel Potek na nsledky stelnho zrann pot, co byl zasaen kulkou z osobn zbran strmistra Karla Plpna. Stalo se tak za ptomnosti jeho kolegy, policejnho inspektora Frantika Hoznauera. Smutn konec parautisty je v literatue

156

komunistick ry popisovn jako kladn vrada rukou nacistickho zaprodance na lenu eskoslovensk armdy. opek l smrt parautisty s pehnanm drazem na lohu Plpna, jako sprostho vraha. Schildberger v jedn vt oznauje strmistra jako pronsledovatele. Dv tak postav etnka negativn zabarven. Pouze opek se zabval etnkem jako lidskou bytost. Spojil jej vak pli siln s okupan moc a se zmrnou a kladnou likvidac parautisty. Nikdo z autor nebral ohled na vypjatost situace, pi kter ke stelb dolo, ani k nebezpe, v nj se setkn s Potkem mohlo vyvinout. Jedin, kdo se k ppadu protektortnho etnka stav bez ideologickho podtextu, je Ladislav ma. A ten komentuje smrt parautisty tmito slovy: () a pak pi nhlm procitnut a pokusu o obranu a tk, dne 2. ervence 1942 jest u Rosic postelen protektortnm etnkem, kter si jist nebyl v tom okamiku vdom, e v prchajcm mui zanedbanho zevnjku usmrtil parautistu PotkaTolara.417 Pi nkolika projevech v Lekch, kterch jsem byl svdkem, enci pejmali negativn zabarven obraz Plpna. Nen jejich chybou, e byli tak siln ovlivnni komunistickou literaturou. Budi nm to vstrahou, jak dlouho mohou nepodloen obvinn pevat ve spolenosti. Domnvm se, e je nutno tento jeden z mnoha omyl okolo leck tragdie vysvtlit. K nejasnostem ohledn zastelen parautisty pispli oba hlavn akti svmi vpovmi, kter v detailech (!) mnili. Hlavn konstrukce jejich svdectv vak zstala vdy zachovna. Prvn protokol s nimi byl sepsn ji 3. ervence 1942, tedy den po tragick udlosti. Tento protokol je vak sepsn v dob vrcholc persekuce eskho obyvatelstva a akoliv byl ped mimodnm lidovm soudem a oistnou komis pedloen, nebylo k nmu pihleno jako k pedmtu dolinmu. Zd se, e oba akti chtli svoji zsluhu ped okupanmi orgny zvraznit a vyjevit se v och gestapa jako neohroen hrdinov. Nedivme se tomu, protoe obma hrozilo naen ze strany gestapa, e parautistu zastelili mysln! Je nutn mt na pamti, e jde stle jet o dobu stannch soud. Oba mui tak vytvoili znan upraven pbh, kter jim byl pi povlench vslech ke kod do doby, ne byla prokzna jejich nevina. Rozsudek po roce 1948 se daleko vce jev jako hon na arodjnice, jako soud s pedem danm rozsudkem. Prvn protokol z roku 1942 hrl svoji lohu, ale zdaleka ne tak silnou jako uml vykonstruovn a petaven vslech ve prospch aloby po roce 1948. Co se v malm remzku u Rosic podle vpovd obou svdk odehrlo a jak se k udlosti postavila sttn moc krtce po vlce a po roce 1948? 1. ervence dostala etnick stanice v Doubravicch fonogram od pardubick okresn stanice, aby bylo okamit zahjeno ptrn po neznmm parautistovi. Souasn s rozkazem

417

L. ma, Leky, s. 122.

157

byl udn i popis postavy a obleen hledanho. Podle pitevnho protokolu vme, e Potek ml v den sv smrti pi sob ern kabt, kostkovan pumpky, edohndou proukovou koili, hnd trenrky, pr pltnch bot a epici se ttkem.418 Podle praporka Vclava Antoe nebylo po domluv vech len etnick stanice ptrn okamit zahjeno. A veer tho dne byl obecnm adem ve Stblov hleno spaten hledanho mue. Do sluby byl voln Karel Plpn a Vclav Anto, kter ji byl na sluebn vystdn a krtce ped telefontem ze Stblov odeel dom. Oba mui se vypravili do Stblov, kde se dozvdli, e hledan obec opustil smrem na Hradit. Jmenovan se pak vrtili na sluebnu a po porad s vrchnm strmistrem Karlem Riegerem se rozhodli neuinit dn dal kroky, tedy sv zjitn nehlsili nadzenm orgnm ani gestapu. 2. ervence byl piblin v pl jedenct vrchn strmistr Karel Rieger voln obecnm tajemnkem z Rosic Frantikem Hoznauerem. Sdlil mu, e krtce ped tm u nho byl konfident Josef Fitzbauer, u kterho ml neznm mu, odpovdajc popisu hledanho, dat o koupi obleen. Mu se nepedstavil, ale maltn prosil o njak svrky a postoval si, e ji ti dny jej hon gestapo.419 Fitzbauer dobe vdl, e se jedn o parautistu, nebo ji tden ped touto udlost u nho bylo gestapo a ukazovalo mu fotografie podezelho. Navc byl informovn, e kvli tomuto mui byl ji zaten soused Novek.420 Potka vyhodil. Ten z Rosic odchz a v Trnov se zastavuje u Anny Hjkov, u kter v minulosti dvakrt pespal, naposledy est dn ped jeho smrt, tj. 28. ervna421. Vzhledem k vzrstajcmu nebezpe ho tehdy podala, aby k n pli asto nechodil. Dvakrt mu tak pinesla jdlo do nedalekho remzku. Stejn tak i dnes mu chtla pomoci. dal ji o njak potraviny a obleen. Ohla mu mlko do butylky a vzala njak svrky po manelovi. Domluvili se, e mu pipraven vci donese na msto, kam ji pravdpodobn nkolikrt ped tm potraviny zanesla, tedy do remzku. Tolar tedy neusnul nekontrolovateln v nhodnm lesku, ale na smluvenm mst a to pi ekn na pomoc. Ne vak staila Hjkov vyjt z vesnice, zastavila ji sousedka a krtce na to se ozval z lesa vstel. Sousedka ji upozornila, e v okol jsou etnci a nkoho hledaj. To u bylo Hjkov jasn, e etnci jsou Potkovi na stop a odebrala se zpt dom.422 Pro Hjkovou a adu obanu z Trnov bylo tst, e se k Potkovi nedostala vas,

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 24/48 Karel Plpn a spol., kart. 91, s. 183. Pitevn protokol byl pozen 3. ervence 1942 prof. Weyrichem a dr. Stefflem v stavu soudnho lkastv University Karlovy. 419 Tamt, s. 28, Vpov Josefa Fitzbauera. 420 Tamt. 421 AMV, St gestapa, sign. 309-6-2/9163, kart. 6, s. 109. Ve vpovdi Bohumila Horka, Potkova spolupracovnka, se objevuje datum 25. ervna 1942. V tento den vak byla odeslna posledn depee z Bohdana do Londna. Datum 25. ervna je tud nepesn. 422 Tamt, Vpov Anny Hjkov z 19. prosince 1946, s. 143.

418

158

nebo msto eskch etnk je mohlo chytit gestapo a pak by nsledky byly pro obec nebo pinejmenm pro rodinu Hjkov tragick. Vrchn strmistr Rieger, akoliv nevil, e by se hledan jet mohl nachzet v jeho obvodu, odjel s praporkem Antoem do Trnov ke kovrn, kam ml pijt dle rozkazu t Hoznauer s Fitzbauerem. Rieger v Trnov zstal a poslal Antoe pro strmistra Plpna a Holka, kte nhodou toho dne vyetovali autonehodu na silnici mezi obcemi Trnov Cihelna. Okolo jedenct hodiny423 dopoledn uril za obc Trnov Rieger dv hldky. Anto a Holek mli projt lesem nalevo od okresn silnice, smrem k Rosicm, kdeto Plpn ml napravo prohldnout remzky podl poln cesty. Rieger pak odjel do Trnov a ekal na etnickou posilu z Pardubic, kter mla pijet autem. Tato hldka skuten zanedlouho dorazila a Rieger ji povil, aby projela obcemi Ohrazenice, Hradit, Srch, nice a Bohdane. Zde mli etnci vyrozumt pslun stanice a vyhlsit ptrn. Po rozdlen hldek se Plpn vypravil urenm smrem k eleznin trati. Cestou zahldl tajemnka Hoznauera jak jede na kole po silnici od Rosic. Zavolal na nj, oba se zastavili a za hovoru o udn Fitzbauera se vydali po poln cest k trati. Plpn byl ve slub, ml tud uniformu, Hoznauer ml civiln oblek a bicykl. V Riegerov rozkazu zaznlo, e maj prohledat mal lesky v okol Trnov. Ani jeden vak v innost svho ptrn nevili a hldka jimi byla vnmna spe jako formln zleitost. Jak Plpn poznamenv ve sv vpovdi, lo jim o to, dostat se k eleznin trati a usadit se na nspu. Odtud byl dobr vhled do blzkho okol, ale hlavn lo o dobrou vmluvu, jak se navnmu ptrn vyhnout. Jdouce po jedn z cest hovoili spolu, piem Plpn pomohl Hoznauerovi a tlail v lev ruce jeho kolo. Bylo krtce ped pl dvanctou424, kdy pichzeli k jedn z dubin a vimli si lec postavy. Bhem krtkho okamiku si ji z dlky prohldli, ale nevnovali j njakou pozornost, akoliv se k n stle pibliovali. Potek pi svm tku potal s pevlekem, kter by byl schopen dostaten pozmnit jeho identitu. Oba strmisti vidli spc postavu, kter nebyla obuta, kabt mla poloen vedle sebe, pop. pod hlavou a jet v tsn blzkosti leely hrb. Prv zemdlsk nstroj pispl k tomu, e etnci povaovali Potka za odpovajcho sedlka, kterho chtli pln minout a nevnovali mu zvltn pozornost. Do tohoto okamiku hrb Potkovu identitu chrnily. Uvdomme si, e od spaten spe a do tohoto okamiku uplynulo pouze nkolik vtein. Potka, kter odpoval na pravm boku,
Tamt, s. 156. AMV, St gestapa, sign. 309-6-2/9163, kart. 6, s. 303. Dlnopis odeslan K. H. Frankem vedoucmu bezpenostn policie Bhmovi ve 13. 34. as zastelen parautisty je uren na 11. 25 h. Protokol pin zajmav pohled na udlost, nebo vedouc piky bezpenostn policie se domnvaly, e na mst inu dolo
424 423

159

tedy zdy k pichzejcm mum, vzbudil ruch. Procitl, ale svmu okol t nevnoval velkou pozornost. Rukou si prosl vlasy a protel oi. Je mon, e ekal Hjkovou a rozespal nebyl na nebezpe koncentrovn. V tu chvli na nho zavolal Plpn ji s pipravenou zbran: Zstate leet! nebo Ruce vzhru!425 Bhem vteiny se Potek vymrtil do kleku, shl po sloenm kabtu a chtl vyjmout nebo dokonce vyal zbra. V tuto chvli byl natoen levm bokem a mrn zdy k pekvapenmu Plpnovi, kter a dosud povaoval mue za nekodnho. Hlavu obliejem stle sklonnou ke kabtu na zemi prudce vymrtil levou ruku se zbran smrem k obma mum. Plpn pout kolo a s Hoznauerem od sebe odskakuj, piem bez zamen pl etnk od boku. Zashl Potka ze vzdlenosti men osmi krok nkolik centimetr nad lev ucho, piem projektil vyel tsn nad vnjm koutkem pravho oka.426 Soudn znalec nevylouil, e byl parautista otoen obliejem k obma mum a bhem vstelu reflexivn uhnul hlavou doprava, nae byl zasaen. Mrtvola se sesunula na bicho a ruce zstaly pod tlem, jako by se Potek jet chtl zvednout. Odjitn zbra mu vyklouzla z ruky, zstala leet na lev stran tla, kabt ml mrtv pod nohama. Ve nasvduje tomu, e Potek by nevhal svoji zbra pout. Nkolik dn ped tm ji pouil i proti svm ochrncm, pro by tedy nyn mla nastat vjimka. Po prohledn mrtvho je obma ji jasn, e zastelili hledanho Potka. Jeho fyzick stav vykazoval velk vyerpn. Nohy ml pln puch a jevil se utvan. Nen se emu divit, e byl bos, nebo tenisky, kter nkde zskal, mu byly mal a musel si je proznout a ke pice.427 Nali t jeho doklady a zpisnk se jmny a adresami, kter pak Plpn cestou k silnici z sti rozkousal a sndl, z sti pohodil kousky papr do obil.428 Jet sebral Potkovu zbra a ukazoval Hoznauerovi, e byla nabit a odjitn. Podle protokol je zatko pesnji odhadnout asov interval mezi rozhovorem Potka a Hjkov a vstelem z lesa. Trvalo-li by oht mlka, pprava obleen a odchod patnct minut, cesta pes obec a zdren se sousedkou dalch patnct minut, dorazil by Potek na msto piblin deset minut ped etnky, nebo cesta z Trnov k remzku trvala rychlou chz patnct a dvacet minut. Souhra nhod, kter jeden ivot ukonila a dva pedurila do komunistickho lgru.

k dle trvajc pestelce a Potek ohrooval sv okol dvma zbranmi. Zvlt zdraznn je Potkv zdail nik podkov policii a etnictvu z Konin, piem se dostal a do bezprostedn blzkosti Pardubic. 425 Tamt, bez oznaen stran. Protokol, kter sepsal Plpn 3. ervence 1942. Dv zsadn informace jsou oproti dalm protokolm odlin. Za prv poznali mui Potka podle popisu obleen ji pi pibliovn se k nmu. Za druh ml Plpn pipravenou zbra v ruce. 426 Tamt. 427 Tamt, Vpov MUDr. Jana Hrocha z 31. ledna 1946, s. 141. 428 Tamt, s. 163.

160

Plpn sedl na kolo a rychle ujdl do Trnov a telefonicky hlsil Kremlovi na okresn adovnu, e byl hledan zastelen. Rieger se o pestelce dozvd t telefonicky od Kremla a vrac se zpt do Trnov, kde se setkv s Plpnem. Ten jej informuje o prbhu stetnut a o nalezench poznmkch, kter zniil. Dv nvrh, aby byl mrtv jet jednou prohldnut ne pijede gestapo. Plpn ek na gestapo a Rieger odchz do remzku. Zde vid velmi rozruenho Hoznauera. Znovu se jej pt, zda li bylo nutn stlet a Hoznauer opakuje podobn jako Plpn, e parautista na n (za)mil zbran.429 Oba mui pak mrtvolu v remzku znovu proacuj, ale dal dokumenty ji nalezeny nebyly. Patnct minut pot pijd k mstu Clages s idiem Schmecktalem, Plpn a Kreml. Po prohldnut mrtvoly vyal Clages nprsn taku s patncti a dvaceti fotografiemi a mrtvho identifikoval jako Jirku. Jet poslal pro MUDr. Hrocha, kterho Schmecktal zastihl v Pardubicch a okamit se spolu vrac na msto inu. Hroch vak ji jen konstatuje smrt. Odpoledne je mrtvola pevezena do Prahy a druhho dne pitvna. Protokol uinn doktorem Hrochem, kter se vedle Clagese a Schmecktala dostal na msto inu jako pt, pop. est osoba, podporuje pravdomluvnost obou etnk. V roce 1948 byl jeho protokol ped soudem zmnn, ale jako jedin dosud ijc svdek, kter byl na mst inu bezprostedn ptomen, nebyl pizvn. Rieger vzpomnal, jak nervzn Plpn ped Clagesem opakoval, e Potek na n mil zbran, proto vystelil.430 Pokud by Plpn a Hoznauer mli zjem znekodnit vysoce nebezpenho parautistu, rozhodn by k nmu nepistupovali v tsn dvojici, kter za prv neumouje navzjem se krt, za druh se stv npadnm a snadnm terem stelby. Nato byli oba pli zkuen. Hoznauer navc nebyl ozbrojen a zatkat ozbrojenho parautistu holma rukama jej jist nenapadlo. Oba mui byli pak dvakrt vyslchni gestapem a Clages jim ml dajn nadvat, e parautistu zastelili mysln.431 Clages jet nkolikrt zdraznil, e mli chytit Tolara ivho, protoe mrtvola je gestapu k niemu. Karel Plpn byl 20. ervence 1942 pochvlen velitelem podkov policie Riegem za chrabr a odhodlan jednn pi znekodovn neptelskho padkovho agenta v lese Trnava dne 2. ervence 1942.432 A dle vpovdi Hoznauera byly jemu a Plpnovi pedny vkladn knky po 30 000,- K a Fitzbauerovi dokonce se 100 000,- K. Rieger se u soudu za svho podzenho postavil celou svoj autoritou. Tvrdil ve svch vpovdch, e Plpn byl
Tamt, Vpov Karla Riegera bez datace, s. 27. Tamt, s. 28. 431 Tamt, s. 178. 432 SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 24/48 Karel Plpn, kart. 91, s. 212. Pochvala a finann odmna byly udleny 20. ervence 1942.
430 429

161

svm inem deprimovn a dal, aby nvrh na jeho poven nebyl vyslyen, co se tak stalo. A penze zstaly v pvodn vi uloeny a do konce vlky na spoiteln knce. Plpn se Riegera tak ptal, co s nimi m uinit. Vkladn knku v polovin roku 1945 pedal vyetovatelm. Hoznauer penze postupn utrcel a to mu pi poslednm procesu hodn pitilo. Dostal vak velmi dobr posudky o povsti ze svho okol. Mnohokrte jako pedn inovnk obce pomhal pi maskovn ernho trhu a zatajovn potravin. Kvli sv neloajln innosti vi nacistm byl krtce ped tragdi vznn a pouh msc ped neastnou udlost v Trnov proputn. Jednn obou mu bylo ovlivnno mnoha faktory. Jednali dle rozkazu a bez zjevn snahy uinit nkomu jmu na zdrav i dokonce smrt. Na Potka narazili nhodou a sami se ocitli v ohroen ivota. I kdyby se jim podailo Potka zpacifikovat, co potom s nm? Pedat ho ivho gestapu by mohlo znamenat znien mnoha dalch ivot a po vlce jisto jist trest smrti. Nechat ho utct a riskovat tm, e bude mluvit v jejich neprospch, znamenalo podepsat si rozsudek smrti od gestapa. Nelze tvrdit, e by si vechny tyto faktory v okamiku pm konfrontace etnci uvdomovali. Akoliv by jmenovan indicie mohly zavdt k posouzen smrti Potka jako zmrn vrady nepohodlnho lovka, nenasvduje tomu pedel a nsledujc npomocn innost Plpna a Hoznauera, ani jejich psychick stav. Udlost se jev jako tragick souhra nhod, v n osud nasmroval do jednoho okamiku a na jedno msto ti lidsk ivoty. Prvn vslech v osvobozenm eskoslovensku byl s Plpnem uinn ji 3. ervna 1945.433 Druh pak 17. jna 1945, kter byl soust v procesu proti udavai Josefu Fitzbauerovi ped Mimodnm lidovm soudem v Chrudimi. 5. listopadu 1945 pak podv na Plpna trestn oznmen Jaroslav Kourek, podzen druhho obvinnho Josefa Hoznauera. Plpn je vyslchn potet 29. ledna 1946. 25. bezna 1946 je proti nmu veden trestn zen zastaveno. Po tvrt vypovdal ped oistnou komis pro veejn zamstnance pi Okresnm nrodnm vboru v Chrudimi 23. kvtna 1946434. Protokoly se tm neli a oistn komise stejn jako lidov soud neshledala vi Plpnovi dnch vhrad. Pro Plpna to vak zdaleka nebyl konec. Bhem dalho procesu si pobyl Plpn v zajiovac vazb mezi 25. ervencem a 21. srpnem 1947 a opt byl proputn na svobodu bez zznamu v trestnm rejstku.

Tamt, s. 104. Jednalo se o dekret ze 4. 10. 1945, . 105 Sb. o oistnch komisch pro pezkoumn innosti veejnch zamstnanc. Tom STANK, Perzekuce 1945, Praha 1996.
434

433

162

Po Vtznm noru byla podle zkona . 33/48 optovn otevena ada ppad z dob nacistick okupace, akoliv innost mimodnch lidovch soud ji byla ukonena. Karel Plpn byl zaten 31. ledna 1948. Soudn len proti nmu veden se stalo frakou a vsmchem jakmukoliv chpn prva. Mocn ednci a soudcov usilovali o to, aby byli obvinni a odsouzeni ti, kte byli pedureni stt se obtnmi bernky. Prokzn viny bylo postaveno na dkazech, kter byly zmrn zkresleny. Hlavn svdek Jaroslav Kourek byl dle tvrzen obalovanho Hoznauera i dle tvrzen dalch svdk vi jmenovanmu zaujat, nebo chtl zskat jeho pozici na MNV. Kourek t vystupoval jako zstupce Antonie Potkov, matky parautisty, a napsal i ton lnek do Prva lidu 19. dubna 1947. Obaloba porovnv nkolik protokol, kter byly mezi lety 1942 a 1947 s obma mui zapsny. Zd se, e slovkaen dostalo navrch proti logickmu uvaovn, akoliv byla provedena odborn expertiza dle pitevnho protokolu z 3. ervence 1942. Hlavnm argumentem obaloby se tak stal prstel Potkovy hlavy, kter prokazoval, e parautista byl zasaen zezadu, nebral vak v vahu prbh konfliktu a reflexivn chovn dvou stelc vycvienho parautisty a kolenho etnka. Zvr vyetovac komise tud pisoudil Plpnovi kladnou vradu, pi kter byl parautista zasaen spc na pravm boku, v klidu mcm Plpnem do hlavy. Hlavn len trvalo od 20. z do 21. z 1948 a vsledkem bylo konstatovn, e Plpn jednal ve smyslu spravedliv nutn obrany a nelze mu proto trestn in, pro nj je obalobou vinen po strnce subjektivn za vinu pitati. Nelze proto tak Frantiku Hoznauerovi pitati spoluvinu a astenstv na tomto trestnm inu Karla Plpna. Soud vak nabyl pesvden, e v jednn obou obalovanch spov skutkov podstata zloinu proti sttu podle 3 retr. dekr., nebo oba obalovan myslnou horlivost ve vkonu sluby parautistu Jiho Potka Tolara sthali a Karel Plpn jej pi tom usmrtil.435 Plpn byl tedy odsouzen na pt let a Hoznauer na dva roky tkho ale. Vpovdi obou mu jako by nebyly vyslyeny. A pestoe soud uznal jednn Plpna za oprvnnou obranu, byl etnk uznn vinnm z vkonu sv funkce, akoliv nkolikrt zdrazoval, e ke stetu dolo nhodn. Tvrd opaten bylo uinno i proti Hoznauerovi, i kdy byl lenem KS. 7.8.4 Poprava zatench odboj 2. ervence Druh den (2. ervence pozn. autora) piel do cely Krber s nkolika chodbai a dvma knkami, do kterch zapisoval transport i na smrt. () (Palou pozn. autora)

435

Tamt, s. 38.

163

Stl jako

nerozhodn cigaretu

s cigaretou smrti

v ruce, a

kterou kterou

mu mu

podal i

vrchn

SSman

Krber zaplil.

s smvem

() Kamardi, vykoute ji se mnou. Je to cigareta smrti. Kamardi, na rozlouenou, no, vdy jsme pece chlapi, nehrejme komedii. () Nhle usedne na kavalec a k ltostiv: Vecko to, kamardi, selhalo. Dlali jsme velik ppravy. Mli jsme zprvy, e se bl konec. Atentt ml bt signlem k revoluci. Mli jsme ji i zjednny lidi, kte budou vet zrdce, a takhle to skonilo. () (hovo Andrle pozn. autora) Chci navazovat na posledn vtu, ale v tom zahrela auta. Mnoho aut. Bylo to 2. ervence 1942, v posledn den stannho prva. Ji odpoledne byl v robotrn mezi SSmany velik ruch. Byli povolni i ti, kdo mli volno a v pln zbroji. Nyn se otevraly dvee cel a z nich vychzeli mui i eny a po schodech do pipravench aut. Stojme v cele zamlkl a zasmuil, hovor vzne a ustv. Tk kroky se bl. To jsou pro mne, peru dusiv ticho Palou. Stavme se rychle do fronty, dvee se ji rozletly a SSman Pilar, rozruen, s archy v ruce, vyvolv jmna. Hlas se mu tese: Alvn Palou! Stl vedle mne a podal ruku uiteli Richtrovi. Vystupuje z ady a tiskne ruku mn. Obrac se k na front: A ije eskoslovensk republika, hanba vrahm! () (Pilar ki pozn. autora) Josef ulk! Je na vedlej cele, hls potmistr Doleal. () ulk, orm, slyme za dvemi jeho (Pilarv pozn. autora) hlas. Cel chodba se pln adou kamard. Links um! Zazn jet a pak kroky po chvli ztichaj po schodech. Dole kik, smch, hlasy musk i ensk. Kdosi nechtl do auta. Nadvka. Je tam nsilm vhozen. Ze zmti hlas slyme vsmch gestapka: Dobrou noc, pne! Auta hr, dvme se oknem, uhbaj na kiovatce k Zmeku. Je jich mnoho, vydechuje potovn adjunkt Vodselek. () Ddeek Pelikn se ji nkolikrte pt, co to znamen. ek marn na odpov. Kde je mj ze ulk? Nalh znovu a znovu. Odpovdme vyhbav.436 Pro ale gestapo nenechalo zastelit i Pelikna? Nevdl nic? Nikdo o nm jako o spoluvinku nehovoil? Pro ho nechali deportovat do koncentranho tbora? Vidl asi a pli mnoho z jednn gestapk a poznal a pli dobe pomry ve vznici. Propustit jej zpt na svobodu tedy nepichzelo v vahu. V mylen gestapa by mohl informovat domnl spolupracovnky o metodch, je jsou proti obvinnm praktikovny. Na druhou stranu muselo tedy gestapo uznat jeho nevinu v tom, e byl pravdpodobn pouze pasivnm pozorovatelem. Stejn tak museli bt ohodnoceni i zbvajc, kte nemli bt ihned zabiti Frantika Peliknov, Marie ulkov a Rena tulkov. Tmto tem byl uren vyhlazovac tbor Osvtim Bezinka.

436

Tamt, ronk II, . 27, s. 3.

164

Obvinn meme rozdlit do nkolika kategori. Vichni let (krom dt) zaten 24. ervna byli pravdpodobn zasteleni ihned vstraha a demonstrace sly, aktivn astnci zasteleni 2. ervence t neptel, pasivn nebo pln nevdouc astnci byli ureni k deportaci. Ale jen Frantiek Pelikn byl deportovn do Buchenwaldu a sten dky tomu vlku jako jedin peil. Pro jeho ena Frantika la do Osvtimi? Stejn pro vz i nad rozdlenm manelskho pru ulkovch. Vclav byl popraven 2. ervence, jeho ena zemela a o nkolik msc pozdji v osvtimskm koncentranm tboe. Rodina Karla Svobody byla zachovna v podku. Gestapu vbec nelo o pochytn vech provinilc a pomaha pi atenttu. lo o rozruen hlavnch st skupiny. Svm zpsobem byli nacist dosti dezorientovan, nedokzali urit podl viny jednotlivch zatench, pokud se o to vbec pokoueli. Proto potebovali vzbudit dojem dokonal represivn akce na zklad prva nejen v irok veejnosti, ale hlavn uvnit odbojovch skupin. Lidice toti zapsobily pouze zven, tzn. na eskou a svtovou veejnost. Vnitn struktura leck a pardubick vtve Bartoovy skupiny zstala po tto dsiv udlosti nedotena. Velmi dleit skutenost je, e 2. ervence byli zasteleni vichni blzc spolupracovnci Bartoe, Valka, Potka a s nm spojen Libue. Pmo z okol tto vyslaky to byli Karel Svoboda, Josef ulk, Jindich vanda a jeho ena Frantika vandov, Frantiek a Jindich Vakov. Mezi tmito jmny vak chyb dv velmi podstatn: Vincenc Bure a Milo Stantejsk. Ti byli popraveni ji 24. ervna. Je nasnad se domnvat, e cel vyvradn Lek byla ze strany gestapa narychlo a bez dkladnho vyetovn proveden akce. Zaten neposkytli podstatn informace, protoe dleit spojka Bure se k vslechu a vlastn i muen vbec nedostal. Pokud by prv tento lovk promluvil, mohl by teoreticky udat jet obshlej s spolupracovnk, kter mu dodvala v obdob ped pchodem parautist letky a protinacistick materily, vetn zbran. Vdy to byl prv on, kdo je z Chrudimi a Pardubic dovel svm autobusem a kdo tak pozdji vezl vyslaku a nov zprvy od spojek z Pardubic. loha Stantejskho nen jet uspokojiv vysvtlena. Vme, e zajioval pro Potka-Tolara nhradn soustky do vyslaky a znan tak pomhal zajiovat jej provoz. Stal se tak blzkm Potkovm ptelem. Gestapo se intenzivn zajmalo o mlynskho un Pavlie. Avak tento zjem byl jen krtkodob. Dky tomu byl spolen s dtmi ulkovmi jedinm z ptomnch obyvatel Lek, kter vyplen obce peil. Pokraujme ale dle. Cesta odsouzench ze Zemsk donucovac pracovny k Zmeku trvala vozy kolem pti minut. Na dvoe byli vichni vyhnni z aut do sklepa. Opt nastupuj seznamy a s nimi zkomolen ten jmen. Opt zbsil bh mezi stromy, zan se 165

stmvat, v zdech pln ozbrojen gestapk, a ne jeden. Povely. Nen jim rozumt, jsou nmecky. Nhle se vbh do psnku. Pmo vpedu stoj deven kly. Vpravo na nspu se bav, cynicky smj nebo jen pozoruj gestapci s manelkami. Dkladn pivzn, jet pska na oi, povel, poprav eta, posledn esk vkiky opovrenezav bolest, tma. Zpis Jaroslava Charypara: 2. ervence bude pro msto Pardubice a jeho obany pro vn asy dnem smutku a vzpomnn na dobr obany a vrn dcery a syny eskho nroda. Tohoto dne na popraviti u Zmeku padlo 42 hrdin z toho 22 oban pardubickch. To byla ta ohlaovan velk dvka. Byl jsem svdkem toho, kdy nkter odvdli na popravu. Vichni li hrd a staten, ani ped smrt neukzali svm vrahm slabost. Jen dr. Barto byl zlomen, nebo vdl, e ped nkolika okamiky zavradili jeho enu. I sami katan, kte ji adu let provdli toto emeslo, mluvili o statenosti tchto lid s obdivem mezi sebou. A tak jsem zaslechl, e pan vkov ped smrt volala: A ije Anglie, Bene, eskoslovensk republika! a poruk Vako: Nechci zavzat oi, a vidm svoje vrahy! I tito loti jej nazvali hrdinou. Pak doznly vstely a nastal mj stran kol. V t hromad zpletench zkrvcench a znetvoench 42 tl bylo tolik lid, je jsem tak dobe osobn znal. Stl jsem tu nad nimi v nmm pohnut sm jedin z lid, docela sm, nebo tch est pomaha, kte se prv vrhli k mrtvm, aby je hzeli do vozu, to nejsou, to nemohou bt lid, ti nesm nikdy bti nazvni slovem lovk a lid. Jednou mus pijt trest, ne pomsta, ale spravedliv, tvrd trest. Boe dej, a netee u potoky drah esk krev! Boe dej, a jsme vichni silni!437 Frantiek Daleck: Nejhroznjm dnem byl 2. ervenec, kdy bylo pivezeno 42 osob, vtinou oban Pardubic. Pi zpopelnn bylo ptomno tak gestapo z Prahy a mezi pivezenmi 42 obtmi jsem zcela urit poznal Arno Kola, dr. vka a jeho manelku, ing. Paloue a jeho enu, dr. Barton, Ant. Bartoovou, odbornho uitele Janka a jeho manelku, p. Hladnovou, oba bratry Vakovi, p. Tyce, sl. uitelku Junkovou, inspektora Hebkho, pana Pitoru z Pardubic, Chrbolku z Mtic, starostu Josfa a pana Myklka z Opatovic a Luka Maturu z Pardubic-Svtkova. Ostatn mrtv nebylo mono poznati, nebo jejich oblieje byly potsnny krv a byly znetvoeny po trn. Snail jsme se alespo u nkterch znmch zjistiti podrobnj popis a vm, e dr. vek ml tyi steln rny, obliej potsnn krv, p vkov ti steln rny se zsahem nad pravm okem a modrozelenou bouli od rny uhozenm. Ptomn gestapk polsk nrodnosti vyprvl, jak pr se tato ena staten chovala a e volala: A ije republika, a ije Bene! Uitelka Junkov mla obliej zakrvcen, levou ruku vykloubenou, ti steln rny, prsa a hlavu

437

Ladislav MA, Leky, s. 81.

166

pohmodn. Ing. Palou nkolik stelnch ran, prsa, bok a obliej potsnn krv. Jeho manelka mla ti steln rny, zakrvcen obliej a zasaenou hlavu. Uitel Janek ml ti steln rny, obliej zakrvcen a porannou hlavu, pravdpodobn pi dopadu na zem. Dr. Barto ml rnu nad pravm uchem, ti steln rny, obliej potsnn krv a hlinou, oi pooteven. Starosta Josf z Opatovic ml nkolik stelnch ran, obliej potsnn krv, levou ruku vykloubenou a zasaen bicho i prsa. Jedin pan Hladnov byla ve stavu naprosto normlnm, take se zdlo, e nebyla vbec zastelena. Teprve po odlkn gestapk se mi podailo zjistiti, e m stelnou rnu v srdci, avak jin znmky nsil nebyly patrny. Inspektor Hebk ml nkolik stelnch ran, obliej zalit krv a rnu za pravm uchem. Ostatn mrtv byli zasaeni v rznch stech tla, mli asto i pt stelnch ran a mimo to byli steleni do tla, co potvrdil i ptomn gestapk. Popel opt odvezl ofr Mikisek.438 7.9 Udn 7.9.1 len APF Karel Andrk Karel Andrk byl od roku 1932 do 1. ledna 1936 organizovanm faistou439 a poslze a do jejho rozputn lenem eskoslovensk strany ivnostensk440. Na zatku kvtna 1942 se pihlsil do profaistick organizace APF441, ale nebyl nikdy pijat za prvoplatnho lena. Jako dvod pihlen se k tomuto hnut uvedl, e tak uinil z nadje, e mu pome k zamezen uzaven jm najatho lomu ve Vrbticch sousedn vesnici Lek. To je toti jdro pudla, nebo-li hlavn dvod jeho inorod psobnosti v APF, kter zdraznil v polovin roku 1945 pi prvnm vslechu. Souasn vzkum prokzal, e piblin pouh jedna tetina vech udn byla podna z dvod politickch. Zbyl dv tetiny se ad mezi udn podan z osobnch spor nebo jako zpsob een sv svzeln ekonomick i sociln situace. Zmrn zde zdrazujeme tento prvn vslech a asov daj, nebo dvody svho vstupu do APF Andk v prbhu procesu mn a do absurdnch tvrzen a doznn jm samotnm uveden popr. Andrk se tud zaazuje nikoliv mezi pesvden nacisty, nbr je pkladem konjukturalisty snacho se politickm manvrovnm vytit z temn doby Heydrichidy maximum.

L. MA, Leky, s. 82. Tamt, s. 18. 425 Tamt, s. 43. K innosti tto strany budeme ble hovoit v kapitole tkajc se vedoucho APF Bedicha Opletala, jen ml tak svj podl na vyplen obce Leky. 426 Tamt.
424

438

167

Po pihlen k APF se sna, aby o nm jeho vedouc vdli. Zan se tak osobn tragdie mue, jen se hlavn z majetkovch dvod stv nacistickm spolubojovnkem a udavaem prvn tdy. V poten fzi sv innosti, tedy v obdob nezvaznch kontakt s APF a v potku svho lenstv v letech 1940-1942, pedstavuje ten nejnebezpenj typ udavae. On je tm relativn nenpadnm pozorovatelem, kter vykv. Soused, kter dobe zn sv okol, a jen je po uritou dobu relativn nekodn, avak ek na svoji pleitost. Tento zdnliv odstup od denuncianstv vak udr pouze nkolik msc, ne pozn, e okol jeho z potku nenpadn faistick a ziskuchtiv nzory pestv tolerovat. Pak ji oteven hled souputnky. Nelze u nho, stejn jako u vtiny udava, identifikovat pouze jeden motiv k sepisovn udn. Svoji lohu zde hraje politick vypotavost, zskn, pop. ochrana vlastnch hmotnch statk a osobn neshody se svm okolm. Zvauje vhody a rizika, kter se mu vstupem mezi denuncianty nabz a pi vlen situaci jara 1942 a dostupnch informacch se jeho nzor zan vyhraovat. Zd se, e konenm rozhodnutm mu bylo uzaven lomu, jeho byl vlastnkem. Stupuje svoji aktivistickou innost a k pozici spolupracovnka pardubick bezpenostn sluby SD a od roku 1944 t lena a funktione esk ligy proti bolevismu a organiztora schz tohoto hnut v obci Tisovec. Pro je tento udava pro ns tak dleit? Byl to on, kdo sepsal dopis oznaujc leck mln za msto protisttnho odporu a kdo jej spolen s Holfeuerem odeslal na patin ady, pop. Opletalovi do Sezemic. Soud o existenci a obsahu nepochyboval. Nejasn vak zstv pesn datum dopisu a jeho adrest, akoliv bylo v rozsudku datum odesln ureno do msce ervna 1942 a ped znien obce, tj. 24. ervna 1942. Vliv dopisu pak ji nehrl takovou lohu, nebo skutkov podstata trestnho inu byla spchna samotnm pokusem o udn, i kdy jeho faktick innost nebyla a ani nemohla bt prokzna. Karel Andrk442 byl 17. ervence 1945443, na dost okresnho soudu v Chrudimi, zadren v mst svho bydlit v obci Deve strmistrem Pavlkem velitelem etnick stanice ve Vrbatov Kostelci. Podnt k proeten jeho osoby dali astnci schze obecnho nrodnho vboru v Tisovci dne 29. kvtna 1945. Stal se dvodn podezelm ze spoluprce s nmeckmi okupanty, z lenstv ve faistickch organizacch a udavastv. Ovem udavask dopis osady Leky nebyl nikdy nalezen. Jeho existence vak byla u soudnho pelen prokazovna a prokzna nkolika svdky a piznna t samotnm pisatelem. Vliv a inek udn na vyplen Lek je dodnes nepln osvtlenou otzkou. Na zklad

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS Chrudim 826/46 Karel Andrk, kart. 67, s. 18. Tamt, s. 19. Zajmavost zstv, e Andrk byl pevzat strmistrem stejn etnick stanice, jejho bvalho velitele Karla Knze mnohokrte udal pro podezen z odbojov innosti.
443

442

168

dostupnch svdectv se pokusme vytvoit alespo stenou rekonstrukci obsahu jmenovanho dopisu, asu a msta jeho odesln, jeho inek na pardubick gestapo a v neposledn ad i charakterov profil Andrka a jeho dvody k bohat denunciantsk innosti. Prbh vyetovn nm poskytuje zajmav pohled na taktiku, kterou konfident zvolil a postupn rozvjel, aby se vyhnul potrestn. Pat k n i snaha pedloit vyetovatelm hlavn motiv udn, m bylo plnn povinnost vi hnut APF. Udava se tak snail penst svoji osobn zodpovdnost na zodpovdnost cel organizace, s n se ctil bt ideologicky spjat a kter snad i sten vil. Nepodceujme i monost vyrovnn osobnch t s nktermi astnky leckho odboje. Jak se zd, pekrval udava svoji osobn mstu pltkem politickho pesvden a zmiovanou zodpovdnost vi ideologii. Zsadn chybn krok, jm bylo jeho pln doznn pi prvnm vslechu, se mu ji nepodailo zastt, nato pak vzt zpt. Andrk je prvnm, nejne postavenm a tm tedy zkladnm lnkem etzce udava, z jeho popudu udn na Leky vzelo. Ukazuje se nm tak jeden z mnoha monch informanch kanl, kterm proudily denuncian zprvy do rukou okupanch orgn. Z vslech Andrka, Holfeuera444 a Opletala se nm rsuje motivace obvinnho ke vstupu do APF, kterou bylo znovuzskn ve jmenovanho lomu. Hned po svm oficilnm vstupu do organizace se sna vzbudit dojem spolehlivosti a tak vykazovat ve sprvn me innost. Jeho aktivistick podpora reimu se v prbhu dvou let natolik zradikalizuje, e se stane dnm lenem SD a veejnm initelem Protibolevick ligy. Z nenpadnho pvrence APF v roce 1939, kdy figuruje pouze mezi kamardy, kte si koupili Opletalovu Teorii nboj, se v roce 1942 stv lenem APF a do roku 1945 mstnm vedoucm Ligy proti bolevismu a starostou v Tisovci. Jeho kariru ukonil a konec vlky. U podezelho se v prbhu procesu vrazn mn pocit viny, jen v prvnm dku prvnho protokolu vyjdil nsledovn: Ctm se sten vinnm. Tak toto vyjden se v prbhu a obzvlt ke konci procesu sna vemi monmi postupy, jak jet uvidme, zlehit, nebo dokonce otoit ve svj prospch. Na tomto mst je nutno citovat st jeho vpovdi, kter se stala klovou pro cel vyetovn: Doznvm, e jsem ped vyplenm Lek navtvil Holfeuera Karla okr. vedoucho v Blatn u Hlinska, ktermu jsem hlsil zprvu ohledn leckho mlna. Tato zprva obsahovala tvrzen, e do leckho mlna pijelo velk auto, e se z tohoto auta skldaj njak bedny, e jsou podezel. Mimo to jsem vdl, jak se mluvilo po celch Lekch a okol, e se tam sousteuje protisttn innost,

444

NA, MV-L, sign. C 6178, kart. 6, Vpov Karla Holfeuera z 19. ervence 1945, bez strnkovn.

169

dle jsem nadiktoval do onoho dopisu Holfeuerovi, e ve mln se schzej njac lid, kte poslouchaj cizinu. Pesn se ji nepamatuji na znn dopisu avak tak[,] jak jsem to diktoval, Holfeuer dopis napsal, dal do oblky, napsal adresu na Bedicha Opletala v Sezemicch a el jsem i s Holfeuerem do Hlinska a k pot, kde to dal Holfeuer n[a] potu. Vci ohledn Lek, zejmna, e se tam sousteuje odboj byly znm, mluvilo se o nich, toti se o nich ukalo, ale vdlo to hodn lid. Ten dopis, kter Holfeuer sepsal dle mho dikttu, jsem tak svm jmnem podepsal445 Tedy vpov meme shrnout tak, e bez jakhokoliv zaprn piznv Andrk svj hlavn podl na vytvoen dopisu, jeho odesln a cituje i obsahov piblinou podobu zkladn informace. Souasn se poznmkou o ukn a podezen vce lid o protisttn innosti leckch pokou alespo nepatrn odvst pozornost od sv osoby i na dal potenciln udavae. Pravdou zstv, e podezen, kter panovalo mezi dlnky okolnch lom a obyvateli Mietic na chovn Knze, vandy nebo Svobody meme prokzat pomoc psemnch pramen i dky metod oral history. Dleitm faktem je, e na obsah dopisu a piblinou dobu jeho odesln si vzpomn i Holfeuer. Text zan vmluvn: "Tenkrt jet nebyly Lidice. Pamatuji se, e Andrk s hlenm piel odpoledne. kal, Karle, vera veer ve mln v Lekch bylo njak auto, asi z Pardubic, e nco skldalo, a e tam bude asi skladit steliva. A e v tom moment jak to skldali, e tam byl etnk z Vrbatova Kostelce. Tak nco kal asi v tom smyslu, e nkdo mu kal nco v t hospod v Devei [pravdpodobn m na mysli Andrkova ptele J. J. Polka pozn. autora]. Vypadalo to jako proti i. Nco velikho. Povdal to hezky dlouho. kal, e ve mln poslouchal ciz rozhlas Londn. e do mlna dochzely njak osoby, e se tam nco velkho pipravuje. e chodili tak lid na rozhlas. kal bedniky se stelivem. e je to hnzdo odporu a odboje proti i. Na to ekl, e se to mus hlsit do sted, e je to dleit, e je to protisttn. (Chtl, aby APF mu pomohla k ivnosti).446 Snad jet krutj je dodaten udn mlynskho un Pavlie na gestapu v Pardubicch, kter byl dle Andrkova oznmen vinen tm, e vradu obyvatel peil.447 K Lekm se vztahuj jet ti dal dleit oznmen, ktermi se soud v procesu proti Andrkovi intenzivn zabval. Tm prvnm je udn na kytiky.448 Pi jedn ze svch mnoha cest pes ji vyplen Leky v roce 1943 si Andrk poviml, e v rozvalinch domku brat Skorovch, tsn u silnice, le kytiky karafitu a maceek. Zdrobnlm vrazem
Tamt. Tamt, bez asov daje sepsn protokolu. 447 NA, MV-L, sign. C 6178, kart. 6, Vpov Bedicha Opletala z 20. ervence 1945, bez strnkovn. 448 Vraz kytiky se objevuje v cel ad dalch protokol tkajcch se tohoto udn. To je dvodem, pro ho zachovme k oznaen dan sti udn.
446 445

170

chtl doclit jasnho popisu, e se nejednalo o pukety, nbr o svazek lunho kvt, kter nkdo z cty ke zmizel rodin poloil k ruinm znienho obydl. Oznmen uinil pi sv nejbli cest do Pardubic ped Pavlasem, zamstnancem SD, a ped zstupcem vedoucho pardubick sluebny SD Rudolfem Kintschlem. Sm udlost komentuje takto: V adovn SD jsem () sdlil, e kdy jsem jel pes Leky na kole do Nasavrk, e jsem vidl v rozvalinch domku u silnice vlevo leet kytiku, e tam lid chod jako cel proces, a e je jich tam v nedli tolik jako o pouti.449 Andrk se opt zcela zeteln oznauje za informtora, kter na vc dokonce osobn a pmo upozornil okupan ad. O nkolik dn po tomto oznmen vyetoval ppad sm vedouc pardubick sluebny SD Kurz a pi sv cest do okol Lek se se svm idiem-tlumonkem Neuhauserem450 u Andrka zastavil. To dle Neuhausera, eskoslovenskmi ady po vlce zadrenho, zpsobilo Andrkovu rozmrzelost, snad a rozilen, nebo se obval, e by ho mohl nkdo ze soused podezvat ze styk s Nmci. Chybou Kurze toti bylo nejen to, e nechal zaparkovat vz ped Andrkovm domem, ale i to, e udn na kytiky zaal eit jet venku na dvoe451. Jak se vak zd z rznch vpovd soused452, v obci panovalo v roce 1943 horlivosti navtvuje faistick schze.453 Dal Andrkovo udn by v ppad jeho neporamocen dvryhodnosti u APF a SD mlo katastrofln nsledky pro irok okruh leckch odboj. Z jeho vpovdi je patrn, jak vynikajc ml pozorovac schopnosti, jak dobe znal pomry v leck odbojov buce a do jak mry dokzal sv zjitn spojit v obdivuhodn pesn odhad vztah a kontakt strmistra Knze s dal st odboj uvnit i vn Lek. Nebt toho, e Pavlas a ostatn ednci SD povaovali Andrkova udn za pehnan, ne-li vymylen, vydala by si aktivita udavae dal destky zaten a znien mnoha lidskch ivot. Citujme Andrka: Doznvm, e jsem vcekrt kal ednku SD Otakaru Pavlasovi a tak mon v adovn SD v Pardubicch o Kotbovi od esk kriminln policie a Josefu Polkovi z Devee, e oba jmenovan mli njakou ast na spojen s ilegln organisac v Lekch s vrch. strm. Knzem, kter ml mti ukrytou vyslaku gestapem nenalezenou a kter se radji zastelil, podezen na Andrkovu udavaskou spoluprci s okupanty. Bylo znmo, e Andrk s uritou dvkou

Tamt. Tamt, s. 126. 451 Tamt, Vpov Otakara Pavlase z 17. ervence 1945, s. 16. 452 Tamt, Vpov Ladislava Zvelebila z 19. ervence 1945, s. 20; Vpov velitele etnick stanice ve Vrbatov Kostelci prap. Pavlka z 11. ervna 1945, s. 34; Vpov Frantika Kropka z 23. ervence 1945, s. 23. 453 Tamt, Vpov Frantika Kropka z 23. ervence 1945, s. 24.
450

449

171

aby nebyl gestapem pinucen k piznn vyslaky.454 Pavlas si toto udn pamatoval a v tm totonm znn jej uvedl ve sv vpovdi tak.455 Vedle tto informace vyslovil udava i domnnku o kontaktech Kotba a Polka u nmeckch ad a na adu prce, dky kterm se jim da adepty na prci v i zamstnat v mst bydlit, poppad na zem Protektortu.456 S udnm na oba ve uveden mue souvis i upozornn na styky a podporu vdovy po zastelenm strmistru Knzovi, kter opakovan poskytoval SD. Ve sv vpovdi i sm piznv tento trestn in.457 Andrk posledn udn uinil na Polka jet v noru 1945. Takov chovn je ponkud rozporupln. Bu by svdilo o jeho naprostm podcenn vlenho vvoje nebo o jeho jistot, e proti nmu neexistuj dn svdectv pronmeck innosti. Tuto druhou monost bychom s ohledem na poten zmaten vpovdi obalovanho povaovali za nepravdpodobnou. Je vak dost dobe mon, e udn kter inil tm na sklonku vlky, byla soust postupn uskuteovan strategie. Tm se dostvme k tetmu vraznmu bodu obaloby. Je jm vedle udn Lek (vetn Kotba a Polka), kytiek jet jeho jmenovn do ela sprvn komise v obci Tisovec na konci nora 1945458. Obecnmu zastupitelstvu byl tento krok Reichsauftragverwaltung nepochopiteln, jeliko na dosavadnho starostu nebyly podny dn stnosti.459 Z prookupan politick innosti vyplv Andrkova snaha o stle vy spoleensk postaven v obci. Protoe APF nesplnila jeho oekvn vzestupu spoleenskho statutu, stv se Andrk v beznu 1944 lenem Ligy proti bolevismu460, ovem neperuil sv kontakty na Pavlase v SD a Opletalovu APF, co ji bylo veejn znmo. To mu vak nesta a pokou se na zklad sv politick pronmeck aktivity zastupovat i vznamn msto v obci. Z postaven lomae a starosty tak zskv pravomoc kontrolovat potravinov pdly pdavkov lstky na chlb, potvrzen na uhynul zvata (je byla poraena naerno), porkov listy atd. Tto skutenosti vyuv prokazateln ke zlepen zsobovn potravinami ady obyvatel. Nakolik se jedn o naprosto nezitnou pomoc a nakolik o taktick pojitn sv povsti do budoucna, se jen obtn rozliuje. Tko vak vit, e by Andrk takov krok, jakm pijet zodpovdnosti za fungovn obce bylo, udlal bez dkladnho
Tamt, s. 43. SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73, s. 17. 456 Tamt. 457 Tamt, s. 43. 458 Tamt, Vpov Pavlka z 11. ervna 1945, s. 34. Andrkovo jmenovn do ela sprvn komise bylo uskutenno 27. nora 1945. 459 Tamt.
455 454

172

pedchozho promylen vech vhod (a nevhod), kter s sebou funkce pin. Pod dojmem jeho amorlnho jednn v ppad Lek se i pomoc sousedm jev jako vypotav krok. Ve strunosti jsme pedstavili podmnky, za kterch se zaalo odvjet vce jak ron soudn zen, kter bylo naplnno vzjemnm svalovnm viny mezi Karlem Andrkem, spoluobvinnm Karlem Holfeuerem, Janem Josefem Polkem (poslze pro nedostatek dkaz proputnm) a Otakarem Pavlasem. Z sti do procesu ml monost zashnout i vedouc APF Bedich Opletal. 7.9.2 Prbh vyetovn Vyetovatel se zabvali a priori udavaskm dopisem namenm proti dn v leckm mln, kter ml Andrk s Holfeuerem sepsat a jeho obsah je sten ve citovn. To je jeden z dvod, pro byli oba pnov vyetovni ve spolen vedenm procesu. Dopis se stv dleitm dkazem v obvinn proti tyem osobm Andrka, Holfeuera, Pavlase a Opletala. V prbhu eten461 dochz k npadn zmn vznamu udn, kdy Andrk zan zpochybovat jeho vytvoen ped (!) vyplenm Lek. Ono psan mlo bt odeslno dle Andrkovy verze a piblin 14 dn po znien osady. Pokou se tm rozruit nejdleitj st obaloby, kter pot s pmm inkem udn na znien obce. To se mu neda, nebo vyetovatel se snaili zskat informace i od zadrench gestapk. A v ppad Schulzeho byli spn. Ten toti doznal, e jet ped atenttem na Heydricha pila na gestapo psmen zprva, bu pes SD nebo od njakho konfidenta, e velk nkladn automobil, /: 6 kolov Tatra:/ dov velmi asto do vandova mlna na Leky tk bedny a zbran. Tohoto ppadu se ujal taj. Gestapa v Pardubicch Linsel, kter ve vyetovn uveden vci neml spchu. Na posledn uvedenou skutenost se dobe pamatuji a dovedu si dobe vzpomenouti, e se jedin vyetilo, e nkladn automobil ml bt vlastnictvm kamenolomae Vaka z Lek462. Andrkv ptel J. J. Polk upesuje piblinou dobu odesln dopisu: Naposledy jsem mlel u vandy asi koncem kvtna (). Pamatuji si urit, e dvno jet ped poslednm mletm jsem kal Karlu Andrkovi z Devee v rozhovoru, ani bych tuil njakou zradu, asi toto: e k vandovi pivezli 6 kolovou Tatrou njak bedny a i pytle, e se to tam ve mln skldalo, e to bylo podezel.463 Zd se, e Andrk do udn tm citoval svho ptele a pivlastnil si tak informace a pozorovn od dvryhodn osoby. Podntem tak nebylo jeho
460 461

Tamt, Opis Andrkovy pihlky do Ligy proti bolevismu ze dne 15. bezna 1944, s. 78. Tamt, s. 56, vpov Karla Andrka z 31. jna 1945. 462 NA, MV-L, sign. C 6178, kart. 6, s. 43, opis vpovdi, bez datace.

173

vlastn pozorovn, jako onen ptelsk rozhovor. Pavlas vak dodv, e mu Andrk dokonce ukazoval msto, odkud mln sledoval. Vyslovil tak domnnku, e sledovn mlna mlo organizovan a dlouhodob charakter464; Uednk Pavli vzpomnal, jak Potek s oblibou chytal ryby v potoce u mlna. Pi tom jej velmi rd pozoroval jist mu ze Devee, jeho jmno si dnes nepamatuji. Byl asi 35 r. star, stedn postavy a pracoval jako dlnk v lomu u Devee.465 Jestli se skuten jednalo o Andrka, nebo Pavli vidl jet nkoho dalho, se bohuel ji nedozvme. A na vk, nebo Andrk byl o tm deset let star, by tento hrub popis jeho osob odpovdal. Vslech z 31. jna 1946 nm prozrazuje Andrkovu snahu odvrtit podezen, e by jeho dopis dopomohl k vyplen obce. Zcela nekompromisn stav oznmen na Leky do doby po jejich znien. Pro takov spor o dobu odesln? Andrk musel dobe vdt, e pokud by bylo prokzno jeho udn, je by zpsobilo smrt piblin tyiceti leckch obyvatel, ekal by ho dle tzv. Malho retribunho dekretu z 19. ervna 1945 nejvy trest nebo v lepm ppad doivot. I pes svoji snahu uvst datum odesln a po vyplen, ml tu smlu, e Pavlas a Holfeuer se spoluprac s vyetovateli sna zmrnit thu dopadu svho budoucho trestu. Pi konfrontaci s Pavlasem i Holfeuerem v den sepsn druhho protokolu je tento manvr naprosto zejm. Andrk trv na sepsn dopisu v dob po (!) vyplen. Na to reaguje Pavlas rozlen: Le, to je nesmysl (). Jakou by mlo cenu, abyste poslali dopis Opletalovi o tom, co se dje v Lecch, po jejich vyplen.466 Stejn podrdn reaguje o chvli pozdji i Holfeuer: Asi 14 dn ped vyplenm Lek jsi ke mn piel a kal jsi mi, co se dje v Lecch, e tam skldali s auta njak bedny, e se tam schzej lid k poslechu ciziny, e ti to kal v hospod Polk. Chtl jsi, abych to udal gestapu. J jsem ti to rozmlouval, tys mi ekl, e kdy to neudlm, e to ud sm, a abych si nsledky pietl na svj rub. Psal jsem tedy dopis, tys mi jej diktoval, a j jej adresoval nikoliv gestapu, nbr Opletalovi.467 Ponechme stranou, e se Holfeuer sna poukzat na vlastn nechtnou ast pod pohrkou Andrka a smazat tak kousek sv viny, a zdraznme, e hovo o konkrtnm dopise, o jeho existenci a sepsn ped likvidac obce zatm nikterak nepochybuje nikdo z vyetovanch, tedy krom Andrka, jen ovem v prvnm protokole dopis a dobu sepsn ped vyplenm osady piznv.

463 464

Tamt, s. 48-49, den ani msto nen uvedeno. Tamt, Vpov Otakarem Pavlasem z 17. ervence 1945, s. 25. 465 AMV, St gestapa, sign. 309-6-3, kart. 6, Vpov Jana Pavlie z 26. dubna 1947, s. 657. 466 NA, s. 55-56, Vpov Karla Andrka z 31. jna 1945. 467 Tamt.

174

V prbhu tohoto druhho vslechu vytanula nov okolnost. Vzhledem k nejistot Holfeuera a Andrka o vasnosti a innosti udn se oba pnov dostali do sporu, kter se nkolikrt v prbhu roku 1942 eil veejn na schzi APF v Hlinsku, Chrudimi a Sezemicch. S hrdost se oba hlsili k vasnmu udn na Leky a mli obavy, e by jejich zsluhu na informovn bezpenostnch ad mohl pebrat nkdo jin. Jeliko nebyli ze strany SD ani gestapa kontaktovni, napadli pmo Opletala, e zprvy len zadruje. Zpsobili humbuk, kterho bylo svdky vcero astnk schz a nechali si dokonce Opletalem potvrdit, kdo a komu dopis poslal. Dle Pavlase komentoval Opletal vc takto: () e ten protokol musel sepsat, ponvad ve vci Lek nechce nst odpovdnost ped histori, aby se mu snad vytkalo, e nejednal sprvn, on e ve skutenosti zprvu poslal sprvn a vas, take mu neme bt nic vytkno.468 Z pohledu souasnho tene ponkud okujc vnmn odpovdnosti ped histori, avak z hlediska germanofila-konfidenta par excellence, kterm Opletal byl, je nutno toto prohlen vnmat jako splnn djinnho posln stran boje za i a ideje Vdce. Ve vslechu, kter byl uskutenn s Holfeuerem, se vyslchan rozepisuje o sdlen, kter mu dal Andrk. Text zan zdraznnm: "Tenkrt jet nebyly Lidice. Stanovuje tedy datum jist ped 10. ervna 1942. Pamatuji se, e Andrk s hlenm piel odpoledne. kal, Karle, vera veer ve mln v Lekch bylo njak auto, asi z Pardubic, e nco skldalo, a e tam bude asi skladit steliva. A e v tom moment jak to skldali, e tam byl etnk z Vrbatova Kostelce[pravdpodobn strm. Knz pozn. autora]. Tak nco kal asi v tom smyslu, e nkdo mu kal nco v t hospod v Devei [ J.J.Polk pozn. autora]. Vypadalo to jako proti i. Nco velikho. Povdal to hezky dlouho. kal, e ve mln poslouchal ciz rozhlas Londn. e do mlna dochzely njak osoby, e se tam nco velkho pipravuje. e chodili tak lid [poslouchat]. kal bedniky se stelivem. e je to hnzdo odporu a odboje proti i. Na to ekl, e se to mus hlsit do sted, e je to dleit, e je to protisttn.469 V tomto protokole Holfeuer tak potvrzuje Opletalovo ujitn o vasnosti odesln udn. Jedna vta protokolu je mimodn zvan a sice, jak je mon, e Andrk poslouchal v leckm mln ciz rozhlas? Ml snad njak hlub kontakty do tohoto prosted, e se stal hostem doslova stedobodu odboje? Dle vlastn vpovdi jezdil do mlna u od roku 1941 semlt obil. Ml tedy vcelku voln pstup do objektu svho pozorovn. To je prvn bod. Druhou monost, jak se bez
468 469

Tamt. Tamt, s. 81.

175

velkho podezen pohybovat v bezprostednm okol mlna, byly jeho zakzky v sousednm lomu, kde pracovali jeho dva dlnci. Tm meme vysvtlit jeho dobrou informovanost a snad i to, e po jistou dobu nebudil pozornost. Nevme, jak dlouho se mu nenpadn vyzvdastv dailo uskuteovat, ovem po svm vstupu do APF v kvtnu 1942 si nkolikrte postoval u Opletala, e () je pronsledovn, e cel jeho okol je proti nmu a e njak etn. strmistr z jeho okol je proti nmu.470 Je do znan mry pravdpodobn, e onm strmistrem byl Knz. Ten nejene dvrn znal cel okol spadajc do pole jeho policejn psobnosti, ale jak meme pevn pomoc oral history zjistit, ml na kolaboranty obzvlt spadeno.471 Zcela pirozen ml vzhledem ke sv funkci vrchnho strmistra a odboje hlavn zjem na pehledu o organizovanch faistech a donaech. Andrk se pi vslech na pelomu roku 1945/1946 zan chovat vrazn sebejist. Je mu jasn, e vyetujc soudce nem v ruce dn udavask dopis. Jedin, co proti nmu svd, jsou vpovdi jeho t bvalch koleg. Jeho trumfem je tedy neschopnost vyetovatel pedloit konkrtn dkaz jeho konfidentsk innosti. Nemaj proti nmu dokonce ani psemnou pihlku do APF. Akoliv ji nepopr svoji ast na schzch, sna se uhrt svoji nevinu na sv naivn nevdomosti hlavn ideologick podstaty hnut APF, tedy organizace stavc sv mravn zklady na denunciantsk innosti. V souvislosti s doposud psemn neprokzanou spoluprac s APF i SD utv i svj nov pohled na vlastn lohu bhem vlky nectm se bt vinen472. Piznv, e udn sice podepsal, ale nediktoval, a to pi rozhovoru kamarda s kamardem473, jak oznail osobn vztah k Holfeuerovi. Opt sm sebe pistihuje pi li, nebo jet ped nkolika tdny tvrd, e Holfeuera poznal a po vyplen obce. Je zde samozejm namst poloit si otzku, jestli ono kamardstv nen vrazem oznaujcm vztahy uvnit APF, nebo ml-li Andrk na mysli takov kamardsk rozhovor, pak je jasn, e probhl v duchu podstaty APF tedy boje za idely Vdce. Vcelku nhl obrat v chovn a sebejist vystupovn je nm zatko vysvtlit pouhm nenalezenm psemnch dkaz proti jeho osob. Andrkovi se na potku vazby v lt 1945 podailo poslat neurit mnostv motk, kter byly smovny jeho rodin. Pt z nich se

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS Chrudim 827/46 Bedich Opletal, kart. 100, Vpov Bedicha Opletala z 20. ervence 1945, s. 65. 471 Oral history, svdk Jaroslav Trpko, nar. 1924, audiozznam ze zimy 2001: U asi v roce 1940 se museli odevzdvat brambory. A oni chodili na kontrolu etnci z Chrasti. A jeden z nich ml psniku: Spi Havlku v svm hrobekuodpovej v pokoji a ech se Nmce neboj. A tady v tom barku nad nmi bydlel Novotn, to byl vlajka a ten mu k: Pane vrchn vopatrn! a ten po nm hodil sklenici, kdyby ho trefil do hlavy, tak ho zabil, protoe to byla rna jako z dla. [Pan vrchn strm. Knz;jedn se o Karla Novotnho, jen byl od r. 1939 lenem APF nikoliv Vlajky] 472 Tamt, s. 89. Bez asovho udn. 473 Tamt.

470

176

policii podailo zachytit. Ve znan strun form nm prozrazuj ivot podezelho z udavastv ve vznici, jeho strasti i nadje. Prv strun forma sdlen nm pedstavuje starosti, kter zadren povauje za natolik markantn, aby je tajn svil svm blzkm. d o jdlo, kter by mu mohlo vylepit vzeskou stravu, nechv pozdravovat sv pbuzn a znm, ale tak d, aby jeho nejbli intervenovali v jeho prospch u vyetujc komise474. Nevme, km byl nkolikrt zmiovan Josfek, ale on se ml dky svm kontaktm zasadit o pomoc u len komise. Dvala snad tato vnj pomoc obalovanmu nadji, i jistotu brzkho proputn? S odvolnm na vci pt je teba upozornit na skutenost, e ani jeden z motk nen psn s pozdji vymylenm popisem nelidskch podmnek vznice, i dokonce vedenho nsil na obalovanm. Pokud by se takov pko na vznnm odehrvalo, je velmi pravdpodobn, e by se o tom v takto soukrom korespondenci pinejmenm zmnil. Vnitn rozpoloen nm pedkld posledn motk, jeho st vykazuje odevzdanost, psychick vyrovnn se s vazbou i nedohlednost proputn: Bez vaeho podporovn jsem ztracen. Jinak jsem klidn osud tomu chtl, e m potkal tento tk a trpk ivot. Veker moje zprvy, kter jsem Ti [adresovno manelce pozn. autora] poslal, zni.475 Navrame se zpt do prbhu vyetovn a sice do 14. ledna 1946.476 Tohoto dne je Andrk optovn vyslchn. Zan se konstituovat nov strategie, kterou chce prokzat nesmyslnost a nepravost proti nmu vznesench obvinn. Jeho jistota o nedostatku dkaz vyetovatel zan nabvat na sle. Nechv se pedvst, aby doplnil svj protokol z pedelho dne. Jako hlavn dkaz sv neviny a vykonstruovanosti obvinn pedkld sv pbuzenstv s rodinou Zdeka Hrdho, kter byla v Lekch vyvradna. Hrd utekl krtce ped znienm Lek z e a pipojil se k partyznskm oddlm operujcm v oblasti Mietic. Andrk poukazuje na vpomoc synovci v letech 1943-45. Bohuel nedoke pednst jedin dkaz. Od tohoto okamiku mn zsadn svoji podobu z provinilho udavae v npomocnho echa, tm a odboje. 26. ledna 1946 se ji bez ostychu sna vyut svho pbuzenstv se zavradnou rodinou Zdeka Hrdho. Poukazuje na nesmyslnost, pro by chtl nechat zavradit i rodinu svho strce. Neuvdomuje si, e udn podal na leck mln, nikoliv na Leky jako celek, co ovem inek udn nesniuje. Pravdpodobn nepedpokldal, e potrestna bude cel osada. Nicmn si musel bt vdom vypjatosti doby, ve kter sv upozornn okupantm
474

Tamt, s. 72. Dva z dajnch len komise jsou jmenovni far Dr. Jon z dkanstv v Chrudimi a Frantiek Tich. Jejich jmna se v dnm z dokument soudnho pelen nevyskytuj. 475 Tamt.

177

odeslal. Tchto argument si byl vdom i vyetovatel, take pokusy Andrka o vyslechnut svdk dokazujcch jeho tm odbojov innosti a s tm souvisejcho estv naly sluchu pouze sten; a bhem soudnho pelen byly povaovny za nepodstatn. Uveden seznam jmen potvrzujc esk chovn obn pes ticet jmen soused a znmch. Andrkovi nememe uprat jeho zsluhu na peprav a uschovvn nkolika metrk obil ped odvodem, i vystaven nkolika porkovch list, ale pece jen se jedn o skutky, kter by v ppad odhalen mohl svoj pronmeckou innost a konexemi zahladit. Navc st z nich mohl vykonat a jako vedouc sprvn komise v Tisovci, tedy fakticky v poslednch mscch vlky. V onom zmiovanm vtu meme nalzt i jeden dobr skutek, kter musel soudce doslova udeit do o: "Dle dochzeli k nm dlnci pracujc na bourn trosek zdiva na Lekch a byly nmi podporovni."477 Skuten odvn argument lovka obvinnho ze spoluasti na vyplen obce. I udn na kytiky zan zskvat jin, ne denunciantsk charakter Sm jsem tam dal kytiku k domu mho strce a bratrance.478 Vytv novou verzi kytiek, pln odpovdajc jeho identifikaci s pedstavou estv. Do tto pedstavy pat nejen prce pro echy, ale i organizovn u partyzn. Postupem doby tak stupuje svj protinmeck odpor sestvajc z neptelskch vrok proti i v sabot, pomoc partyznm a zakonuje aktivn bojovou ast ve dnech povstn. Snail se tak dokonale zmnit svj charakterov profil z vlenho postaven udavae a podporovatele nacismu v jeho zavilho neptele. Zajmav je pro ns hodnocen Andrka ze strany vyetovatele, tak jak jej zachytil v internm sdlen o prbhu eten. Nevcn krout hlavou nad tvrdohlavost, s jakou Andrk hj svoji tezi o odesln dopisu a po vyplen. Tak postehl prohlubujc se zoufalstv s jakm se obvinn sna postavit tze svdectv, je hovo proti nmu.479 Zd se, e policista o vin Andrka nepochybuje, ovem to neznamen, e se nesna zskat ucelen obraz Andrkovy innosti v APF a spoluprce s Holfeuerem. Douf, e lohu Lek v nacistick politice by mohl vyjasnit i K. H. Frank, proto si d jeho brzk vslech v tto vci. Ten se tak uskutenil 14. nora 1946480, ale konkrtn poznatky k ppadu AndrkHolfeuer nepinesl.

476 477

Tamt, s. 95. Tamt, s. 122. 478 Tamt, s. 96. 479 Tamt, s. 117. 480 Tamt, s. 98.

178

7.9.3 aloba aloba byla Andrkovi oznmena 3. ervna 1946. Veejn alobce u mimodnho lidovho soudu v Chrudimi jej vin, e v dob zvenho ohroen republiky podporoval nacistick hnut tm, e podval zprvy o rznch osobch adu SD v Pardubicch a e v ervnu 1942 v Blatn spolen s Karlem Holfeuerem udal stednmu veden organizace APF v Pardubicch, e ve mln v Lekch se nco dje tajnho (), tedy e v dob zvenho ohroen republiky v zjmu neptele udal mlyne v Lekch pro innost a u skutenou i vymylenou.481 alobce se pli s dobou odesln dopisu nezabv, protoe samo uskutenn trestnho inu udn stoj v principu ex natura z podstaty nikoliv v ase uskutenn. Od tto doby se boj Andrka stv doslova otzkou ivota a smrti. Tsn ped zatkem soudnho pelen sepisuje svoji obhajobu. Ta zan jasnm konstatovnm: Nectm se v dnm ppad vinen.482 Definitivn popr jakkoliv udn, jeho se ml dopustit, s Pavlasem se poznal dky sv spoleenskosti, Holfeuerovi o Lekch vyprvl, ale proto, e dotyn se o n zajmal, jeliko tehdy se v okol o niem jinm nemluvilo ne-li o teroru a nsil jeho se Nmci na Lekch dopustili483. V tomto dokumentu poprv zaznv odsouzen okupant jako terorist a cizk. Andrk si byl vdom, pot co nahldl do uinnch protokol, e piznn, kter uinil v prvnm vslechu mu situaci velice ztila. Pouije tedy zajmav tvrzen: Podepsan protokoly vynucen pod thou ran a bit pi vyetovn neuznvm a jsou vesms vecky mn nadiktovan a vymylen.484 Ve citovanou historku pedn i v den hlavnho soudnho pelen, tj. 17. z 1946. Je to pro nho jedin monost, jak svj zsadn chybn krok, kter uinil bhem prvnho protokolu, zpochybnit. Zpis ze soudn sn nm dv nahldnout do atmosfry mimodnch lidovch soud. Je nesmysln na zklad jednoho soudnho pelen dlat obecn zvry. Pesto je nutn si udlat na konkrtnm ppadu alespo stenou pedstavu. Andrk si za svho obhjce zvolil hlineckho prvnka JUDr. ervenku. Ten obhajoval tak Holfeuera. Pravdpodobn pod vedenm ervenky byla zvolena i jasn linie tvrzen, kterou oba obalovan pedkldali. Tedy zaprat. V nkolika okamicch se k vlastn kod sami do svch vpovd zapletli. Takovm momentem bylo i peten Andrkova obvinn, e byl trn vyetujcm soudcem Soukalem. Ped komisi pedstoupil jeho kolega JUDr. Skarpiek: Obalovanmu Andrkovi jsem kladl otzky, on na n odpovdal, a protokoloval jsem
481 482

Tamt, s. 109. Tamt, s. 114. 483 Tamt.

179

a diktoval u ptomnosti Andrkov pesn to, co ekl. Na obalovanho Andrka dn ntlak inn nebyl. Obalovan Andrk protokol tak bez nmitek podepsal. Obalovan k tomu udv, e pi vslechu 9. 1. 1946 byl tak rozilen a rozruen, e ani nesledoval, co bylo protokolovno, co bylo diktovno, a podepsal nco, ani by si byl vdom, co bylo napsno. Svdek k tomu udv: Obalovan byl sice pi vslechu onom rozruen, ale ne do t mry, e by nebyl schopen vnmat to, co diktuji. A pak diktoval jsem to, co si obalovan sm ekl. Vyluuji, e bych psal nco, co obvinn neekl. Kolegu Soukala znm velmi dobe jsem pesvden, e tento by njakho ntlaku pi vslechu nikdy nepouil, take to, co [bylo] uvedeno v protokole jm sepsanm, jist [bylo] sprvn protokolovno.485 Nememe zapt, e ada svdk, kte byli k soudu pizvni nebo jejich protokoly byly peteny, vypovdala ve prospch obalovanch. Zvltnost je, e nkte z nich sv vpovdi zmnili v otevenou pomoc Andrka i Holfeuera. Neuinili tak dva dleit svdci Opletal a Pavlas. Ti si do posledn chvle stli za vpovmi, kter inili v tm celm prbhu ronho vyetovn. Soud uzavel hlavn pelen vynesenm rozsudku. Andrkova obhajoba se zdla bt spn. Trest 10 let odnt svobody s 5 lety nucench prac se jist neadil mezi nejvy mon. Jak aspekty vedly komisi ke stanoven tto ve trestu ji z archivnch materil nememe vyst. Holfeuer dopadl mnohem he, nebo trest odnt svobody na doivot nen rozhodn rovm vhledem do budoucnosti. Oba pnov se dokali po nkolikerm zamtnut dosti o milost amnestie. President republiky Zpotock propustil Andrka na svobodu dne 29. bezna 1954, ovem Holfeuer byl nucen strvit ve vzen celch deset let a do roku 1955. Se zadrovac vazbou si Andrk odsedl necelch 9 let. Proel si vznicemi v Hlinsku, Chrudimi, Ostrov u Karlovch Var, Plzni-Borech, Jchymov a Ilav. Posuzovat, zda-li je 9 let pobytu ve vznicch za udavastv mlo i hodn nm nepslu. Nutno vak dodat, e vznici opustil v dosti zbdovanm stavu; po krvcen do lev mozkov hemisfry jako lovk ochrnut na pravou polovinu tla, s nezvladatelnm tasem, tm neslyc, po otrav dlnm plynem a dvojnsobnm zpalu pohrudnice znan dunm. Jinmi slovy opustil kznice jako invalida. Daleko he dopadlo trestn sthn pro Opletala. Podle rozhodnut mimodnho lidovho soudu v Chrudimi ze dne 26. bezna 1946 byl bval pedseda APF Bedich Opletal odsouzen k trestu smrti provazem a popraven.

484 485

Tamt. Tamt, s. 145.

180

7.9.4 len SD Otakar Pavlas Otakar Pavlas byl 26. listopadu 1946 odsouzen Mimodnm lidovm soudem v Chrudimi na doivotn odnt svobody. Dvodem k odsouzen byla jeho mimodn agiln sluba ve prospch nacistickho okupanta. Pavlas vychodil obecnou i manskou kolu v Hemanov Mstci a pokusil se vystudovat uitelstv v Chrudimi. Jak uvd, z finannch dvod musel studium po jednom roce opustit. ivil se pak povtinou jako pomocn dlnk a do roku 1929, kdy byl osobn pijat Gajdou jako sekret v Nrodn obci faistick (NOF). Pro nezodpovdnost vak byl roku 1931 proputn. ivil se pak jako asistent filmovho reisra a od roku 1935 byl dky osobn nabdce tajemnka Nrodn ligy Hbla zamstnn jako tajemnk pro pardubick kraj. Po slouen Nrodn ligy, Nrodn demokracie a Nrodn fronty roku 1937 ve stranu Nrodnho sjednocen byl automaticky peveden jako jej tajemnk. Po vzniku esko-Slovenska pestoupil opt v povoln tajemnka do Nrodn jednoty. Teprve a v ervnu 1942 se stv placenm ednkem SD. Zajmavm komentem doplnil svj vstup a sv poven externho lena SD sm Pavlas: Tmto kolem [rozumj informan innost] jsem se ctil bti poven, kontroloval sebevdom stojc na ulici ciz auta, dodrovn policejn hodiny v hostincch, pehldku pornch hldek na strnicch a podobn.486 V jinm vslechu sm piznv, e se rd dlal dleitm.487 Npln jeho prce bylo mimo jin sledovat nladu nvtvnk kin, zskvat informace o uitelch a editelch kol, dvakrt tdn sepisovat situan zprvy, na starosti ml i psan posudk na studenty hlsc se na studia do e atd. Kdy se ovem vyetovatel zeptal, jestli ml nmeck smlen, odpovdl mu: Pi Nmcch jsem byl. Byl jsem vl, dnes to vidm. Kdy jsem se jim ale dostal do spr, nemohl jsem ji couvnout.488 Hodnocen Pavlasovy innosti svdky vak siln vyznv v jeho neprospch. V obdob prvn republiky se Pavlas svtonzorov adil do faistickch politickch stran. Honosil se lenstvm a zamstnnm v sekretaritu (NOF), dle pak v Nrodnm sjednocen, Nrodn jednot a konen v Nrodnm souruenstv. Pavlas byl vyetovn esko-slovenskmi ady, jeliko 28. z 1938 pobuoval obanstvo svmi vroky o bolevickm pevratu v Praze a o neschopnosti eskoslovensk vldy. Toto trestn sthn bylo na zklad amnestie pro podobn pestupky k 2. 12. 1938 zastaveno. Pavlas se jev jako typ ednka, jeho hlavnm motivem aktivistick innosti nebylo osobn pesvden

486 487

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS Chrudim 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73, s. 138. Tamt, s. 231. 488 Tamt, s. 231.

181

o nacionln-socialistick mylence, jako spe snaha o spoleensk a finann vzestup. I jeho jmno meme spojovat s tragdi Lek, avak ve dvou rznch smrech. Za prv byl obviovn Holfeuerem, e to byl prv on, kdo dostal udavask dopis, kdo jej ml postoupit k dalmu eten gestapu a kdo byl prvnm stupnm okupan sprvy, kter zskvala informace od APF. Soud toto obvinn Holfeuera neprokzal. Pavlas vak byl zamstnancem SD, pod jeho pravomoc APF po uritou dobu spadala. V druhm ppad ml bt pozitivn postavou v ppad zchrany vce jak deseti len rodiny Karla Svobody strojnka lomu Hlubok a dleitho lena leck odbojov buky. V roce 1942 (bli datum neuvedeno) se astnil Pavlas jedn schze APF v Hlinsku. Bylo to dle jeho tvrzen poprv a naposledy, co byl podobn akci ptomen. Nicmn se s Opletalem setkal jet soukrom a tento ho okamit jmenoval estnm sekretem. Pavlas ani nevyploval pihlku, ani nemusel platit pspvky. Sblen obou pn vytvoilo hlavn kontakt SD-APF. Takovm zpsobem se ady informtor SD rozrostly o vcelku znan mnostv, navc to byli informtoi dobrovoln bez jakhokoliv nroku na finann odmny. Opletal po uritou dobu tento osobn kontakt jet pojioval tm, e poslal udn jeho len na dal ady. To ale mlo za nsledek ve uveden rozhoen Bernickho, kter si pozdji pro informace zajdl do Sezemic k Opletalm osobn. Pavlas ml kontakty i s jednotlivmi leny APF a velmi dobe si pamatoval na udn, kter inil bhem podzimu 1942 Andrk z Devee. Kurz po jedn nvtv u Andrka ekl Pavlasovi, e na nich [rozumj udnch] m zjem pmo Karl Hermann Frank a e vechna tato udn jdou do jeho rukou.489 Pi jin nvtv Andrk in dal vznamn udn: ()e ve spojen s parautisty byl tak etnick strmistr Kotb od ptraky z Chrudim, njak pan Polk z Devee, e tito jsou v osobnm styku s et. strmistrem Knzem, kter se pak zastelil a e cel etz kolem pana Kotba a Polka byl ve styku s mlynem v Lekch, kde se mla nachzet tajn vyslaka a jak Andrk tvrdil, tato vyslaka byla uschovan u njak pan a je panem Kotbem a Polkem ped nmeckmi ady zamlovna.490 Andrk sv udn po nkolikrte ped Pavlasem opakuje, ten jim vak nevnuje plinou pozornost. Pavlas si vak pi jedn pleitosti ped Andrkem postoval na Opletala, a sice na jeho zasln denunciantskch zprv na vce ad. Co samozejm zpsobovalo chaos a dopomhalo k pehlcen ednk. Andrk toto sdlil Opletalovi, kter velmi rozhoen sepsal s Andrkem a Holfeuerem protokol o jeho, pop. jejich zpravodajskch zsluhch, shodou okolnost dal jako pklad vasn oznmen na

SOA Zmrsk, MLS Chrudim, sign. LS Chrudim 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73, Vpov Otakara Pavlase z 8. ervence 1945, s. 18. 490 Tamt.

489

182

Leky a poadoval zsah pslunch ad. To pak pedloil Bernickmu pi nvtv u nho v Sezemicch. Pro Pavlase to nemlo dn nsledky krom toho, e byl jmenovanmi leny APF povaovn za nedvryhodnho. Aby byla innost APF usmrnna, rozhodl Bernick o pijet Opletala, Holfeuera i Andrka do SD jako placen leny a vydal k tomu i patin smrnice. Hlavn len s Pavlasem pin jet jednu mimodn zajmavou stopu k ppadu Leky. Jako svdkyn v soudnm procesu figuruje matka Karla Svobody Marie Svobodov, majitelka pletrny v Hemanov Mstci. Je dalm dkazem rozvtvenosti leck odbojov buky, nebo piznv, e vdla o innosti svho syna. Pot, co byl Svoboda zaten, se snaila pes Pavlase zjistit, kam byl jej syn odvezen. Pi t pleitosti j Pavlas ekl, e si tak u nho gestapo zjiovalo poetnost rodiny Svobodovch. To zaleklo Svobodovou a mimodk poznamenala, () e snad syn prozradil proti svmu slibu, e jsme jeho pbuzn, ponvad by to znamenalo, e jako pbuzn astnka na Lecch v potu asi 14ti osob, bychom byli zateni.491 Pavlas vdl o odbojov aktivit Svobodov, pesto ji neudal. Jeho postaven v SD bylo pinejmenm nejednoznan. Toto svdectv bylo soudem pijato jako polehujc okolnost, m byla explicitn rozporuplnost Pavlasovy aktivity potvrzena. Pavlas byl pi soudnm procesu 26. listopadu 1946 odsouzen k doivotnmu vzen. Tento trest mu byl amnesti presidenta republiky 4. kvtna 1953 zmnn na patnct let odnt svobody. Na zklad dosti o milost vyjdilo se veden vzeskho stavu v Karlovch Varech, e odsouzen splnil vechny podmnky pevchovy, ml i kladn vztah k lidovdemokratickmu zzen, nkolikrt se zapojil do socialistick soute prce a stanoven zvazek vdy nejen splnil, ale i pekroil492. Proti podmnenmu proputn se ovem postavila okresn prokuratura v Chrudimi. Pavlas opustil vznici a 14. ervna 1961.493

Tamt, s. 202. I Marie Svobodov, jako jej syn Karel, byla inn v odboji. Dle svho udn skrvala dva roky slovenskho obana, kter utekl z e a po uritou dobu podporovala tyi uprchl rusk zajatce. 492 Tamt, s. 231. 493 Tamt.

491

183

8. Obraz leck tragdie v esk spolenosti

Kad totalitn systm si vytv oprn body sv moci. Vedle prvnho du, policejnch sloek, honosnch projekt, a ji ekonomickho nebo ist architektonickho smru, se sna vytvoit kulty osobnost nebo djinnch udlost. Tedy nejen hmotn statky, kter maj uchvtit svoj praktinost nebo velkolepost, ale buduje hlavn duchovn podstatu celho systmu. Nejdleitj roli, je m ovlivovat mentalitu mas, sehrla propaganda a hlavn propaganda spojen s histori. Vdom nrodn pslunosti, vztah k uritmu jazykovmu a kulturnmu spoleenstv nebo velkm pedkm tvo velice dleitou mylenkovou soust kadho lovka. Prv na sloku nrodn nebo etnick pslunosti se zamily nejtvrd evropsk politick reimy 20. stolet faismus a komunismus. Populistick projevy sounleitosti a tdn nebo nrodnostn pslunost dokzaly rozdmchat nejvt vlen konflikty minulho stolet. Nrodn pam byla v mnoha ppadech polapna a vyzdviena v nov znetvoen podob, morln ctn znieno novm mravnm kodexem, sociln a teritoriln pouta jedince zpetrhna. Kad z tch vnch reim chtl vytvoit nov typ lidsk bytosti. Useknout kontinuln vvoj mentality uritho spoleenstv a pehodit ji na jinou kolej. K podobnmu pehozen se z rznch dvod nechaly zneut i kruhy inteligence a daly tak prostor k rozebrn a pestavb celch, generacemi vydobytch hodnot. Mezi tuto, pro diktaturu nepostradatelnou, inteligenci pat i historici! Historie nem objektivn podobu. Jak tedy posuzovat, jestli se ten nebo onen historik zaprodal njakmu reimu? Vdec, jen sv prce stav na zkladech, kter dan reim nabz, ani by dodrel zkladn pravidla kritiky, nejen potvrzuje a dle roziuje oprvnnost diktatury, ale hlavn tm takov sttn zzen podporuje a dle dotv. To vak nememe poloit jako vitku. Pouze jako protiklad k svobodn podob vzkumu historie. Lidsk touha po volnosti, po poznn, po vlastnm a mnohdy hlasitm nzoru je dostatenm dkazem pomr dnen spolenosti. To, e mohu pst tyto mon opovliv dky, je tak dkazem svobodnho projevu. Je pravdpodobn, e ten neije ve svobodn zemi o mnoho dle ne j sm. Chtl bych vak touto krtkou studi poukzat na to, jak tce bylo zneuito prv jmna vyplen obce Leky. Vldnouc ideologie vnucovaly obyvatelstvu historii jako strnul objekt, kter dodlal svoji zvrenou fzi upesnn, a tm je vlastn dotvoen a tud nemniteln. Agresivn a souasn nehybn freska pin a nsledk, kter jsou mon pouze ve vymezench

184

mantinelech, se stala idelem podoby historie kadho reimu. Vlastn byla oprvnnm k vld a i ospravedlnnm sv amorln podstaty. 8.1 Leky v roce 1942 Po zavradn Heydricha bylo jen otzkou asu, kdy k tragdii v podob mohutnjch exekunch opaten dojde. Lidice se dky bezvsledn stupovanmu nmeckmu teroru staly vhodnou, snadnou koist, kter byla pouze vsledkem dopedu vborn plnovan a organizan zajitn akce, i kdy jet nebylo znmo jmno konkrtn obce. Obvinn ze spoluprce s parautisty bylo naprosto smylen, ale to vdly pouze zce zasvcen osoby. Vhodn poloha v blzkosti hlavnho msta Prahy a tak velkho prmyslovho centra, kladensk Poldovky, zajistily patinou odezvu v adch veejnosti, pedevm dlnictva. ok nad tvrdm opatenm zrove s houstnoucm strachem vedl k veobecnmu odsouzen nmeckch zpsob vldy. Jet ped pti lety bylo eskoslovensko jeden z nejrozvinutjch demokratickch stt svta a 10. ervna 1942 bylo proti nmu pouito nezmrn bestiality, j nebylo mon se jakkoliv brnit a kter vyrazila dech esk spolenosti. Tak byla akce chpna jako tok proti kadmu uvdomlmu obanu. Pocit prvnho du prvn republiky nemohli okupanti nahradit chatrnm pltkem vlastnch zkon a vymtit tak vtinou eskoslovensk veejnosti vit smysl pro prvo a spravedlnost. Nacist skrze Lidice vyslali signl do Anglie a do celho svta vbec, e proti dalm pokusm naruen svho du a zzen jsou bez problm a zbran schopni uinit dal obdobn opaten. lo i o vytvoen psychologickho tlaku nejen na irok obyvatelstvo, ale i na samotn pachatele, na kter tak mla bt penesena zodpovdnost za vradn civilist. Lidice se na jedn stran staly vstrahou a ponenm, na druh vak symbolem a hnac silou budouc porky okupant. Jmno Lidic v sob skrv ubohost tch, je dali vzniknout jejich slv. Jeden z prvnch oficiln zveejnnch in nekonvenho a i z hlediska vlenho prva nehummnho nacistickho veden vlky. I pes vnitn citov odpor k takovmu zsahu musel bt zachovn klid a podek. Vak tak nacist zpsobili touto tragdi naprostou poslunost podzenho nroda, kter se a tm o rok pozdji znovu probudil v novou vlnu odporu. Leky vak splnily lohu ponkud odlinou. Tato obec byla skuten, tm od potku vlky, sdlem odbojovho hnut. Nikdo z adovch protektortnch oban nebyl v polovin roku 1942 schopen rozeznat, jestli se obvinn ohledn Lidic a Lek zakldala skuten na pravd. Ob obce byly oznaeny za psobit parautist. V prvnm ppad to pravda nebyla, ve druhm j byla a pli. Libue, po odstrann T krl, nejdleitj a v podstat i jedin zpsob komunikace mezi exilovou vldou a domcm odbojem, mla 185

svj dlouhodob kryt a podporu prv v Lekch. Podstatn vak bylo, e rozdl mezi dvma zprvami rozeznvali sami nacist. Lidice tedy demonstrovaly spch ptrn a trest. To vak pouze navenek pro veejnost. Ale zosnovatelm teroru lo pedevm o dopaden pachatel. Vdy pipravili a uskutenili atentt na jednoho z nejmocnjch mu nacistickho reimu, mli vyslaku a mohli kdykoliv dostat rozkaz k proveden dalch vraednch tok nebo jinch diverznch akc. Zastraen eskch civilist vedlo nedlouho po 10. ervnu k pacifikaci pomr a vlastn i pozvolnho uklidnn. Drtiv zprvy a zbsil chovn okupant donutilo kadho nevzbuzovat pozornost. Nezbvalo ne pasivn a s nadj brzkho konce stannho prva ekat na dal udlosti. Piel vak 24. erven 1942. Unter der tschechischen Bevlkerung hat die Nachricht von der Vergeltungsaktion gegen Leaky starkes Aufsehen erregt und zum Teil grosse Bestrzung und Angst hervorgerufen. Allgemein hatte sie wieder einen auffalenden stimmungsmigen Rckschlag zur Folge gehabt, da man berzeugt war, dass mit dem Fall Liditz der Hhenpunkt des Ausnahmezustandes berschritten sei und ruhigere Verhltnisse zu erwarten wren.494 Dalm rozdlem mezi Lidicemi a Leky byla reakce veejnosti, kter opaten proti Lekm odsoudila, ale ji se zdrela jakchkoliv dalch podstatnch projev ze strachu ped dalmi sankcemi. Olomouck intelektuln kruhy akci oznaily za dal dkaz toho, e je Nmci plnovno vyhlazen celho eskho nroda. Nacistm se podailo rozbt jakkoliv jistoty osobn bezpenosti a budoucho ivota, i teba pod jejich nadvldou. Opaten vedla tak k rozruen vazeb nrodn identity. Protektort se ji nedlil jen na echy a Nmce, ale i na echy a Moravany: Von der tschechischen Bevlkerung Mhrens wird hufig betont, so etwas sei nur in Bhmen mglich und knne in Mhren nicht vorkommen.495 Nlada v jednotlivch nrodnostech, alespo v obecn rovin vztah Nmci - ei, byla naprosto protichdn. Zprva z velk sti poukazuje na reakci nmeckch obyvatel: Die Bekanntgabe von der Vernichtung des Ortes Leky hat unter der deutschen Bevlkerung in Bhmen und Mhren allgemein Genugtuung ausgelst. Besonders der Hinweis in der Presseverffentlichung, dass alle Erwachsenen erschossen wurden, zu denen auch die Frauen gezhlt werden, wurde begrt.() Da sich von den Tschechen mit Ausnahme eines Teiles der Arbeiterschaft angeblich noch niemand tatschlich innerlich umgestellt habe, erwarten die meisten Deutschen die Durchfhrung noch weiterer solcher
494

AMV, Sicherheitsdienst, sign. 30152, kart. 12, s. 103. Situan zprva byla napsna 26. 6. 1942 byla urena SS Obergruppenfhrerovi Frankovi a SS Sturmbannfhrerovi Wolfovi. 495 Tamt, s. 105.

186

Strafmassnahmen. ()Von Deutschen in Pilsen wurde mit Befriedigung festgestellt, dass diesesmal doch mit grsserer Energie durchgegriffen werde als bei frheren hnlichen Anlssen. Es sei jedoch schade, dass erst einer der beste Reprsentanten Deutschlands fallen mute, bevor gegen die Tschechen solche Massnahmen erlassen seien.496 V Lekch byly vedle mu zasteleny i eny, a dokonce i nkter, by dospvajc dti. Tato skutenost byla samozejm tak vyuita a sm Goebbels se optovn na konci ervna telefonicky dotazoval Geschkeho, pro tomu tak bylo. Informace byla pot dn zpracovna a zdvodnnm bylo: () dass gerade die tschechischen Frauen chauvinistischer als die Mnner eingestellt wren.497 Jet jeden rozdl oproti Lidicm je dosti podstatn. Leky poskytovaly vyslace a parautistm kryt tm est msc. est dlouhch msc nervovho vypt pro vechny zasvcen, bezesn noci, strach o rodinu, o sv blin. Poetn zpravodajsk s, jej dosti velk st zstala neodhalena, dokzala dodvat cenn informace do Londna. 5. srpna slavila nae zahranin politika v ele s Edvardem Beneem obrovsk spch. Vlda jejho velienstva v ele s premirem Anthony Edenem prohlsila Mnichovskou dohodu za neplatnou. Ji se mohlo uvaovat o uspodn a zemnm rozsahu nov, osvobozen eskoslovensk republiky. K tomuto zsadnmu kroku podstatn napomohly mimo jin i udlosti pmo souvisejc s odstrannm Reinharda Heydricha. Atentt byl inem odporu, Lidice symbolem obti a Leky spojen obho. Zprva nmeck bezpenostn sluby dala paradoxn eskmu nrodu velk vyznamenn, jeliko proveden zosten opaten proti obyvatelm Lek jasn svd, dass die Tschechen in ihrer Hartnckigkeit des Widerstandes und in ihrem deutschfeindlichen Verhalten verharren.498 8.2 Leky v roce 1945-1948 Pi prvn smuten slavnosti 24. ervna 1945 se v leckm dolku selo piblin 80 tisc astnk, aby spontnn uctili pamtku padlch. Tribuna se zstupci vldy, vojenskmi hosty, vlajky ty vtz (eskoslovenska, Spojench stt americkch, Velk Britnie a Svazu sovtskch socialistickch republik), nrodn kroje a uprosted toho veho dv mal plechov urny. Zachrnn pozstatky obyvatel se vrac zpt dom, do znien osady.

496 497

Tamt, s. 103. Tamt, s. 103. 498 Tamt, s. 104.

187

Hmotn kody by jet bylo mon pejt, ale ne ztrty ivot, znien rodinn vazby, pokiven charaktery, rozlapan sny. erven vyhlky se jmny popravench, ponen, zrdci ve vlastnch adch to ve napchalo obrovsk morln kody. Nrod po vech tch letech nejistoty a strachu o sv byt hled svoji tv. A hled ji v djinch. V tch pouhch tech svobodnch povlench letech se pam astnk dostala ke skuten nejzazm koenm naeho historickho bohatstv. Chrudimsk sbor Slavoj zapl chorl Svat Vclave. Ministr prmyslu Bohumil Lauman pronesl: () slibme, e zstaneme vrni odkazu naich djin, odkazu Husit, Tborit a eskch brat (). () mozoln ruce jejich otc hladil ve svch povdkch Karel Rais a celovala Tereza Novkov.() Zavazuje ns k tomu, abychom byli pamtlivi velk psahy, kterou jsme sloili nad hrobem presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka: Vrni zstaneme.499 Zvren proslov pronesla Anna Horkov, ena, kter v Lidicch ztratila rodinu a pbuzn a prola nkolika koncentranmi tbory: eknte, oko by se nezakalilo a srdce by se nepohnulo pi pohledu na toto posvtn msto? Vm sama nejlpe, jak mi bylo, kdy s ostanmi enami lidickmi jsem se vracela z koncentranho tbora a stla jsem na pd naich drahch Lidic, kde jsem znala tm kad kmen, kad msteko, nebo jsem tam vyrostla jako dt, chodila do koly a tam pozdji se svm manelem jsem vychovvala sv dti.500 Velmi pohnut atmosfra prvn smuten slavnosti v roce 1945 pln silnch slov, slib, dluh z minulosti a zvazk do budoucnosti se penela i do dalch ty let. Touha po pomst vech obt a kivd vlenho konfliktu se msila s nadj v nov, svobodn ivot. V roce 1948 m smuten slavnost jet klasickou podobu. Projevy, poloen vnc, me, kterou d dokonce sm J. E. nejdstojnj pan arcibiskup prask Dr. Josef Beran. Do tto doby jsou vydny ti publikace501, kter sestavili pracovnci Ministerstva informac a pozdji Ministerstva vnitra. V publikaci, jejm autorem byl Ladislav ma502, byly pouity autentick dokumenty z obdob Heydrichidy a povlench vslech. Kniha podrobn rozebr udlosti v Lekch i v Lidicch. ma velmi zdaile vyuil i metody oral history a zachytil nkter svdectv, kter se v pozdjch letech nemohla objevit. Jedn se kupkladu o svdectv velkovskho fare Krle nebo podrobn obsah vyslanch depe. V knize nenajdeme ani slovo proti anglickmu odboji, nato aby se zde objevilo oerovn prezidenta
L. MA, Leky, s. 132. Tamt, s. 136. 501 Jedn se o prce: Ministerstvo informac, Leky, Praha 1945; L. MA, Vzpomnme. Pamtnk mrtvm z Lek, Mietice 1946; T, Leky. Vrada mu a en. Odvleen dt do ciziny. Srovnn osady se zem, Ministerstvo vnitra, Praha 1947. 502 T, Leky. Vrada mu a en. Odvleen dt do ciziny. Srovnn osady se zem, Ministerstvo vnitra, Praha 1947.
500 499

188

Benee. Slovn nenapad ani ty leny odboje, kte po svm zaten mluvili. Daleko vce se sna jejich jednn pochopit a teme-li mezi dky, hled i jistou formu ospravedlnn. Samozejm se nejednalo o udavae typu urdy. Po roce 1948 byla mova kniha staena z obchodnch pult a knihoven. Pot, co byl archiv ministerstva vnitra neprodyn uzaven a utajen, stala se publikace zdrojem vyvolench badatel, kte mli monost si ji pest a obsah po nleitch pravch vce mn opsat. To naznauje dal snahu novho reimu pout tragickho osudu Lek k propagandistickm elm 8.3 Leky v letech 1948-1968 Po roce 1948 nabr symbol, kter vyplen obec nese, naprosto pevrcenho vznamu. Z obce, ve kter psobil nejspnj vsadek ze Zpadu, se stv vspa komunistickho boje proti nacismu. Program oslav zskv novou strukturu: Zahjen mrovho shromdn, projev vedoucho stranick a vldn delegace KS, provoln astnk, Internacionla.503 Samozejm nesm chybt ani vzletn hesla, tolik v dan dob oblben, pod jejich hlavikou se slavnost kon: V duchu odkazu VSR v ele se SSSR, za mr a bezpenost nrod.504 Spojen odboj se zpadn exilovou vldou je nejen zmrn opomjeno, ale je ho dokonce zneuito. Komunist se sna lohu a dleitost atenttu zdiskreditovat. Stav ho do roviny zneuit a zbyten smrti vech zastnnch. Vyzdvihuj chud dlnick pvod obyvatel, piem naprosto ignoruj a potlauj tdn postaven ivnostnk Vaka, majitele lomu Hlubok, vandy, vlastnka mlna, Buree, soukromho autodopravce nebo demokrata prvo - druhorepublikovho etnickho strmistra Knze: Vzpomnme-li tragdie v Lekch, nesmme zapomnat ani na ticet umuench oban z Lipovce Licomic, kte padli v boji za stejnou vc, jako oban z Lek, za vlast a jej astnou socialistickou komunistickou budoucnost.505 Ohyzdn pekroucen historickch fakt nemysl teni? Dle komunistickho pojet historie znamenalo napojen na Londn spaen s imperialistickmi silami. Obyvatel vlastn zemeli kvli pinavm intrikm a egoistickm snahm o zvelien vlastn osobnosti prezidenta Benee. Doba 50. a 60. let minulho stolet si d dn demaskovn lohy leckho dramatu, proto vychz publikace Frantika opka dol vstrahy506. Kniha je zpracovna v romnov podob s jasn danm clem ideologick
503 504

Regionln muzeum v Chrudimi, Leky, inv. . 564, archivlie 5617 5624. Tamt. 505 Regionln muzeum v Chrudimi, Zpravodaj ONV Chrudim, Leky 1942 1972, 40 s. 506 Frantiek OPEK, dol vstrahy, Havlkv Brod 1960.

189

vchovy. opek ji zskal pstup do nkterch fond Sttnho oblastnho archivu v Zmrsku, kam vak dn badatel nemli pstup. Jeho originln interpretaci pramen meme pozorovat v kapitole vnujc se smrti Jiho Potka. Uv zde spis vyetovn proti Karlu Plpnovi a prv zde vznik onen negativn obraz kolaborantskho etnka. Kniha nem slouit historickmu poznn, nbr ideologii: Tak vtina tch, kte byli vedouc silou buroazn emigrace uprchl do Londna, odkud daleko vce organizovali a dili podvratnou innost proti naim nrodm ne proti nacistm, se pln odhalila v letech 1945 a 1948. Zbable utekli ped hnvem lidu tam, kde se vdy ctili doma do kapitalistickch stt zpadn Evropy a USA. Odsouzeni a odmtnuti nam lidem, generlov bez vojska, se bez vhrad postavili do ad tch, kte pipravili lidstvu stran utrpen, kte vyvradili miliny obyvatel v Sovtskm svazu a v ostatnch evropskch zemch, do ady tch, na jejich rukou lp krev z Lek a pardubickho Zmeku.507 Pevn vm, e dky s podobnm obsahem ji nikdy nedostanou monost k zneuitmu veejnmu otitn a neproniknou k sluchu slunch, morln vysplch lid. Demagogick mylenky podobn citovanm dkm meme najt ve vech dalch komunistickch brourch a letcch. Rozdl letk oproti publikaci dol vstrahy spov v naprosto nezvldnutm podchycen fakt. V metodickch listech (hlavn pro koln mlde) by bylo vhodn uvdt skuten poet obt a msto popraven leckch oban: Ticet pt dosplch bylo jet te noci zasteleno na popraviti na Zmeku v Pardubicch. A dalch est oban bylo popraveno 2. ervence v koncentranm tboe.508 To nen zdaleka jedin pklad znan mylnch informac. 8.4 Leky v letech 1968-1989 Prask jaro bylo pro badatelskou innost historik dobou uvolnn tuhch pomr. Pro vytvoen nov kritick prce k tmatu Lek bylo toto obdob pli krtkm. Po roce 1968 si komunistick vlda sna zskvat dal a dal projevy dvry ze strany pracujcho lidu: Oekvme i vai ast, ven oban, na tto vznamn politick (!) udlosti, j manifestan vyjdme podporu vnitn a zahranin politice vedouc sly (!) na spolenosti Komunistick stran eskoslovenska.509 K nalkn velkho potu astnk jsou pi slavnostech postaveny obchodn stnky v jejich sortimentu bylo nedostatkov zbo jako prky, pomerane nebo alkohol. Optovn se rozhov protiimperialistick propaganda

507 508

Tamt, s. 212. Regionln muzeum v Chrudimi, Leky, inv. . 564, archivlie 5617 5624. 509 Tamt.

190

stavc velmi vysoko hlas nroda, kter je tvoen poetnou ast na velkolepch akcch. Autoi novinovch lnk se pedhn v pochlebovn vldnouc garnitue: V inech proti lidskosti nen rozdlu mezi gestapkem Clagesem a nadporukem americk armdy Slockitem, nen rozdlu mezi souhlasem Himmlera o vyplen Lek a rozhodnutm americkho generla Westmorelanda o zpsobu veden vlky vyhlazovac vlky v Indon.() U se nebudou opakovat Lidice a Leky, protoe nae budoucnost, mrov, klidn ivot, bezpenost na republiky, spokojenost a tst nm zabezpeuje spojenectv se Sovtskm svazem a tak proto, e jsme nedlnou a pevnou soust zem socialistickho spoleenstv.510 Neuviteln, obzvlt po udlostech srpna 1968 neuviteln! Jednm z nejopovlivjch agitanch vtvor je co do potu stran tenk prce vydan k tictmu vro vyplen Lek, tedy z roku 1972. Po vodnch dvou stranch, kter dohromady sdl, e obec byla vyplena, se na dalch tm tyiceti stranch dozvme kupkladu: Vsledky jarnch smn Nrodn fronty a nrodnch vbor, Pprava a zabezpeen zsobovn ve pikovch zemdlskch pracch vetn rekrean sezny nebo Da motorovch vozidel osvobozen a levy.511 Leck slavnost se v prv ad stala udlost politickou, ale byla i kulturn. Kadoron bylo k vidn divadlo, dokonce s obasnm repertorem apkovch her nebo festivalem folklrnch soubor z cel republiky. V sedmdestch letech pibylo k politickmu a kulturnmu vyit jet i sportovn. Od roku 1971 byl pravideln podn Dlkov pochod mru a Jzda mru, kter organizan zajioval Svaz turistiky. Nov publikace s tmatem vyplen obce se objevila a v roce 1982 a jejm autorem byl Miloslav Ivanov. Publicista hledajc senzaci napsal sice tivou a psobivou prci, ale s etikou historikovy innosti se asi nikdy nesetkal. Nelmal si pli hlavu s hlednm pramen a jejich kritika mu nekala vbec nic. Nekompromisn oznauje za hlavnho zrdce Lek Vru Junkovou. Cituje sice pramen, kter ji m usvdit, ale bohuel si tu jednu stranu nedoetl do konce, nebo spe ji nechtl dost do konce. Ivanovovi musme vak pist jeden zsadn klad jeho prce. Neboj se pout stnho svdectv mlynskho uednka Jana Pavlie. V ruce tak mme dal pramen, bohuel pouze za pedpokladu, e do nho autor nezasahoval takovm zpsobem, aby mu zapadl do pedem vymylen teorie.

Pochode, 24. ervna 1972, ronk 61, slo 147, s. 1. Regionln muzeum Chrudim, Mrov manifestace pracujcch. Leky 30. vro vyplen, inv. . 399, Leky, sign. XVI.
511

510

191

Posledn publikace pedlistopadov ry je prce Frantika Schildbergra512. Autor nepin prakticky dn nov poznatky. Opisuje pouze archivn materil Sttnho oblastnho archivu v Zmrsku. Nkdy pro oiven pbhu pidv i perliky typu bombardovn Lek.

8.5 Leky od roku 1989 Vzpomnkov akce na Lekch m dnes opt charakter uctn pamtky vech zavradnch obyvatel. Opt se stdaj u enickho pultu host, mezi nimi politici nebo pedstavitel kulturnho ivota, a musm z vlastn zkuenosti potvrdit, e z jejich slov povtinou nepoznte stranickou pslunost. Nejde o populistick frze, alespo ne o oteven prezentovan. enky jsou nejastji oban esk republiky, ale najdeme mezi nimi i obany Nizozem, Velk Britnie nebo dokonce Nmecka. Bolav rna, kterou to mal dolko utrplo, se pomalu hoj. Pevn star generace, kter vlku poznala na vlastn ki, je ji mnohem vce ochotna o n mluvit a sama sob piznat, e po edesti letech nem smysl bt zatrpkl vi Nmcm, ale m smysl hovoit o tom, jak byl nacismus a co dokzal napchat. A paradoxn slou dnes Leky jako msto, kde se historie nezapomn, ale rok od roku se zan vce hovoit o souasnosti a nov budoucnosti. Leky dostaly plnho uznn a zjmu politick reprezentace v roce 2005, kdy pijel na vzpomnkovou slavnost prezident esk republiky profesor Vclav Klaus. Bohuel zde musm konstatovat, e leck slavnost roku 2005 se pro nkter jedince stala dvodem k zvraznn vlastn osoby a snad jedin ptomnost prezidenta je zavedla do pekrsnho udolka a umonila jim pronst tch nkolik przdnch frz na podiu leckho pamtnku. Nejvt radost mi vak psob ast vech tch pihlejcch. Najdete mezi nimi obany, kte pamatuj jet leck chalupy a mln, uvidte zde mlad rodiny s malmi dtmi. To je ji tvrt generace, kter snad tak jednou pijede se svmi ratolestmi. kejte jim a ute je, co to byl nacismus a co doke lidsk nenvist.

512

Frantiek SCHILDBERGER, Leky. 24. ervna 1942, Praha 1982.

192

Zvr
Vm, e soutn prce pinese nov poznatky a poten vem, kte se zajmaj o eskoslovensk odboj bhem druh svtov vlky a kte se chtli dozvdt podrobnosti o pozad jednoho z kiklavch pklad nacistickho bezprv na zem Protektortu echy a Morava. Tma vyplen obce Lek je oproti stejnmu osudu Lidic o to zajmavj, e zde meme pozorovat vvoj chovn odboj bhem estimsnho obdob spoluprce se Silver A. V prbhu mho bdn se kompozin zdnliv jednoduch pbh rozvinul do znan e a dovolil mi zaobrat se slokami protektortn spolenosti v nkolika sondch. V prvn sti jsem se zaobral prvnmi kontakty a rozenm odbojov innosti v blzkm okol Lek. U od dob mho studia na stedn kole jsem se o tuto tmatiku zajmal a pedkldm proto zznamy mch rozhovor se svdky tehdejch udlost. Se zrmutkem musm konstatovat, e vtina tch, jejich hlas jsem zachytil na audiokazetch, ji nen mezi nmi. V posledn chvli se tak podailo zachrnit vzpomnky lid, kte dobu okupace nejen zaili, ale bu aktivn pomhali, nebo jako dti-svdci sledovali ponn svch rodi a pbuznch. Pokusil jsem se na zklad tchto svdectv alespo sten zachytit tuen obyvatel okolnch vesnic o odbojov innosti nkterch aktr z tajn skupiny enda. Jako velkou pednost sv prce povauji u orientaci na sluebnu pardubickho gestapa jako celku a na jej leny jako individua. V dosud vydanch publikacch je gestapu v souvislosti s Leky vnovno pli mlo pozornosti. V m prci je vnovn dostatek prostoru pro rozbor chovn len tto sluebny, protoe leck tragdie byla dlem nkolika jednotlivc. Vytvoil jsem hierarchii len podle jejich zvislosti na veliteli sluebny i navzjem mezi sebou. Len jejich ptelskch nebo naopak vyhrocench vztah rozbj tradovan pedstavy gestapa jako kompaktnho organismu. Toto rozvrstven rozhodn nen pln vyerpvajc a velkou st k tomuto tmatu skrvaj archivn fondy Ministerstva vnitra a fondy Centrln adovny sttnho nvladnho v Ludwigsburgu. Rozhodn se pardubick sluebn chci dle vnovat jako teritoriln podob absolutn moci, na kter meme

193

demonstrovat nkter zkonitosti obecn roviny fungovn Sttn tajn policie. Fenomn tm neomezench vldc jsem se snail prokzat na dokonal likvidaci vesnice. Okrajov jsem nastnil prbh vyetovn a eknme i hru koky s my, kdy odbojov innost leckch obyvatel probhala doslova pod nosem gestapa a to jak pmo v Pardubicch, tak i v Lekch. Ludwigsbursk archiv nm otevr dal asn irok tma povlen spoluprce mezi vldnmi orgny SR (pop. SSR) a SRN. Mui, o jejich zloinech se dozvdme z vpovd svdk, vystupuj ve vyetovn nikoliv na stran obvinnch, nbr pouze svdk. Rozhodn se tmatu potrestn vlench zloinc chci vnovat i v mm postgradulnm studiu. V dal sond, kter se tkala prosted udava, jsem pedstavil teritoriln, siln pronacistickou organizaci rijsk pracovn fronty. V podstat ji meme oznait za politicky naprosto nespn hnut, kter si nevydobylo ani ir badatelsk zjem. V zrcadle leck tragdie ovem zskv stedn roli a povlen procesy nm zanechvaj stopy jej innosti. Pedstavil jsem organizaci v jejm lenskm rozvrstven a na zklad dochovanch seznam jsem se pokusil rekonstruovat udavask chpn sebe sama. Nakonec jsem se vnoval konkrtnm osobm, kter udn na Leky uinily. Nen tolik podstatn, jestli mlo skuten inek u pardubickho gestapa, jako spe dvody a principy pro bylo uinno. Vm, e se mi tuto otzku podailo zodpovdt poukazem na ziskuchtiv poteby zainteresovan osoby, ne skutenm politickm pesvden. Jako nesmrn zajmavou povauji djinnou kapitolu pardubickho Zmeku. Psoben jednotky Schutzpolizei vn do celho leckho pbhu i pchu zdnliv rutinnho zabjen. Nebudu zakrvat, e se mi obrovskou inspirac stalo osobn setkn s americkm profesorem Christopherem Browningem. Jeho nejslavnj kniha se mi stala impulsem k bdn v oblasti lidsk psychiky a vyuit dostupn pramenn zkladny k vzkumu popravit jako fenomnu protektortnho prosted. Jednotka policist by nikdy nemohla fungovat bez pomocnk z ad civilnho nmeckho a eskho obyvatelstva. Otzka pomoci a vdomho podporovn zloin ozbrojen moci civilisty je tmatem, kter dnes tak bouliv zamstnv badatele holocaustu. Jak snelo setkvn s poprav etou, jak se k popravm stavlo obyvatelstvo bydlc v bezprostednm okol popravit? To jsou otzky, kter jsem se snail zodpovdt kombinac oral history a psemnch pramen. Vzkum jsem jet neukonil, nebo teprve v dob dopisovn tto prce jsem zskal povolen ke vstupu do sloky majora Gottspfenninga, velitele ochrann policie v Koln. Jeho soudn proces, spadajc pod

194

jurisdikci NDR, by nm mohl prozradit dal podstatn body fungovn popravch et v Protektort i na vchodn front. Dalm dleitm bodem byl popis zatkn odboj a vyplen obce. V dob, kdy byli zadreni spolupracovnci Silveru A v Pardubicch, se zcela jist rozvjela psychza strachu v leck odbojov buce. Posledn okamiky ped zatenm, nkter nerealistick pedstavy jednotlivch astnk nm dovoluj nahldnout do nadj i pesvden astnk odboje. Pro mne samotnho bylo velkm pekvapenm, kdy jsem protal Hitlerovy rozhovory a nsledn pak Himmlerv denk. Zd se, e piznn vandy, informovn nejvych nacistickch piek a jejich rozbor situace v Protektortu m zkou souvislost. Nadnesen pak meme v etzci udlost propojit Benev Londn s Hitlerovm Berlnem skrze innost Silveru A v Lekch. V ppad Potkovy smrti jsem se zase zamil na pokiven obraz etnka Plpna, kter se v nesprvn as dostal na nesprvn msto. Jeho osoba je na rozdl od strmistra Knze symbolem zrdnho protektortnho etnictva, ani by si kdokoliv z pislk a mluvk na leckch slavnostech uvdomil, do jak situace byl Plpn uvren a za jakch podmnek byl pro svj in odsouzen. Leck tragdie je v dosud vydanch publikacch, krom t movy, pedstavovna pli ploe. Je vyprvna jako jednolit pbh, kter je a pli pke rozdlen na erno-bl vidn. Bez ohledu na to, ve kter dob literatura zabvajc se touto udlost vznikla, m tm vdy stejnou podobu. Vbec se nepokou prameny interpretovat, nbr autoi je pouze opisuj. Dostvaj tak jednu asovou rovinu, ani by se zabvali souslednost rznch as a udlost. Odhalen skupiny je propojenm nhody s dsledn provdnou taktikou nacistickch sloek. Pokusil jsem se podchytit hlavn prvky, kter vedly k tragdii, je se stala symbolem eskoslovenskho odboje.

195

Prameny a literatura
1. Nevydan prameny Archiv ministerstva vnitra Praha Fond St gestapa St gestapa (Pardubice), sign. 309-6-1, kart. 6. St gestapa (Pardubice), sign. 309-8-2, kart. 6. St gestapa (Pardubice), sign. 325-4-2 Walter Krger a spol., kart. 12. Silver A, sign. 3021543, kart. 21. APF, sign. 3152316, kart. 21. Vlajka, sign. 302325, kart. 7.

Nrodn archiv Fond Ministerstvo vnitra refert L MV-L, sign. C 6178, Lidice a Leky, kart. 26. MV-L, sign. C 6178, Odboj na Pardubicku - Zvrstva nacist, kart. 17.

Sttn oblastn archiv Zmrsk Fond Mimodn lidov soud - Chrudim MLS Chrudim, sign. LS 875/46 Otakar Pavlas, kart. 73. MLS Chrudim, sign. LS 994/46 Ludvk Schulz, kart. 101. MLS Chrudim, sign. LS 985/46 Hubert Hanouske, kart. 82. MLS Chrudim, sign. LS 979/46 Alois Aschenbrenner, kart. 81. MLS Chrudim, sign. LS 937/46 Gerhard Schmecktahl, kart. 78. 196

MLS Chrudim, sign. LS 211/46 Bedich Opletal, kart. 23. MLS Chrudim, sign. LS 827/46 Karel Holfeuer, kart. 101. MLS Chrudim, sign. LS 26/47 Josef Zvec, kart. 86. MLS Chrudim, sign. LS 826/46 Karel Andrk, kart. 67. MLS Chrudim, sign. LS 937/46 Gerhard Schmektal MLS Chrudim, sign. LS 920/46 Jan Woller, kart. 76. MLS Chrudim, sign. LS 24/48 Karel Plpn a spol., kart. 91. MLS Chrudim, sign. LS 999/46 Leopoldina Zvec, kart. 83. MLS Chrudim, sing. LS 793/46 Karl Kck, kart. 64. Krajsk prokuratura Hradec Krlov, sign. SPR 032/63. bez zaazen do arch. fondu. Gestapo, kart. 2.

Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen Ludwigsburg Fond Strecker Strecker, sign. 505 AR-Z 328/59, kart. B 162/4804-4827.

Bundes Archiv Berlin (BDC) sign. SSO/SS-Fhrerpersonalakten, kart. 00255, Gerhard Clages. sign. RS, kart. D0585, Walter Lehne. sign. RS, kart. A0125, Alois Aschenbrenner. sign. RS, kart. A0125, Heinrich Aschenbrenner. sign. RS, kart. E5474, Franz Ripper. sign. RS, kart. D0364, Josef Kuchler. sing. RS, kart. A0206, Franz Banach.

Mstsk muzeum Hlinsko Obrazov kronika msta Hlinska, Okupace - fond neslovn. Mstsk muzeum Chrast Obrazov kronika msta Chrasti, Leky - fond neslovn. Mstsk muzeum Skute

197

Obrazov kronika msta Skute, Sign. Leky 1942, 30, bez slovn. Vchodoesk museum Pardubice Uniformy, inv. . 162. Regionln muzeum v Chrudimi Leky, inv. . 564, archivlie 5617 5624. 2. Vydan prameny: Edice BOBERACH, H.(Hg.): Meldungen aus dem Reich 1938-1945. Die geheimen Lageberichte des Sicherheitsdienstes der SS, Bd. 10. DOMARUS, M.(Hrg.): Hitler. Reden und Proklamationen 1932 -1945, Aachen 1963. PICKER, H.(Hrg.): Hitlers Tischgesprche im Fhrerhauptquartier 1941-42, Bonn 1951. WITTE, P.(Hrg.): Der Dienstkalender Heinrich Himmler 1941-42, Hamburg 1999. KRL, V.: Acta Occupationis Bohemiae. Die Deutschen in der Tschechoslowakei 1933-1947, Dokumentensammlung, Praha 1964. Dobov tisk Nrodn politika, 28. 5. 1942, tituln strana. Pochode, 24. ervna 1972, ronk 61, slo 147. Zpravodaj ONV Chrudim, Leky 1942 1972, 40 s. Budujeme. Tdenk eskoslovensk sociln demokracie pro vchodn echy, . 22., Pardubice 1945. Prvo lidu, 21. erven 1945. Soukrom archiv autora V soutn prci jsou pouity audiozznamy svdk: Josef Bure, Josef Vek, Jaroslav Knz, Josef Vacek, Josef Doleal, Jaroslava Polkov, Jaroslav Kapar, Anna Jiroutov, Jaroslav Trpko

198

3. Literatura ALY, G.: Konen een. Pesun nrod a vyhlazen evropskch id, Praha 2006. ARAD, J.: Belzec, Sobibor, Treblinka. Vyhlazovac tbory akce Reinhard, Praha 2006. BAJOHR, F.: Parvens und Profiteure. Korruption in der NS-Zeit, Frankfurt a/M. 2001. BARTOEK, K.: Prask povstn 1945, Praha 1960. BENE, E.: Odsun Nmc z eskoslovenska. Vbor z Pamt, projev a dokument 19401947, Praha 2002. BERLEKAMP, B. RHR, W.(Hrsg.): Terror, Herrschaft und Alltag im Nationalsozialismus. Probleme einer Sozialgeschichte des deutschen Faschismus, Mnster 1995. BREITMAN, R.: Architekt konenho een. Himmler a vyvradn evropskch id, Praha 2004. BRINK, C.: Ikonen der Vernichtung: ffentlicher Gebrauch von Fotografien aus nationalsozialistischen Konzentrationslagern nach 1945, Berlin 1998. BROWNING, CH. R.: Obyejn mui. 101. zlon policejn prapor a konen een v Polsku, Praha 2002. BURIAN, M.: Atentt. Operace Anthropoid 1941 1942, Praha 2002. CLAYOV, C. LEAPMAN, M.: Pansk rasa. Nacistick Nmecko a experiment Lebensborn, Praha 1995. DIERKER, W.: Himmlers Glaubenskrieger. Der Sicherheitsdeinst der SS und seine Religionspolitik 1933-1941, Paderborn 2003. DOMARUS, M.: Hitler Reden und Proklamationen 1932-1945. Kommentiert von einem deutschen Zeitgenossen, Bd. 2 (Untergang 1939-1945), Aachen 1963. DROULIA, L. FLEISCHER, H.(Hrsg.): Von Lidice bis Kalavryta. Widerstand und Besatzungsterror. Studien zur Repressalienpraxis im Zweiten Weltkrieg, Berlin 1999.

199

DWORKOV, D. van PELT, R. J., Osvtim. 1270 a souasnost, Praha 2006. FREI, N. van LAAK, D. STOLLEIS, M.(Hrsg.): Geschichte vor Gericht. Historiker, Richter und die Suche nach Gerechtigkeit, Mnchen 2000. FREI, N.: 1945 und wir. Das Dritte Reich im Bewutsein der Deutschen, Mnchen 2005. FREI, N.(Hg.): Hitlers Eliten nach 1945, Mnchen 2004. FREI, N.: Der Fhrerstaat. Nationalsozialistische Herrschaft 1933-1945, Mnchen 1987. GELLATELY, R.: Kdo podporoval Hitlera. Spoleensk souhlas a reimn ntlak v nacistickm Nmecku, Praha 2003. GOLDHAGEN, D. J.: Hitlers willige Vollstrecker. Ganz gewhnliche Deutsche und der Holocaust, Berlin 1996. GRABITZ, H. BSTLEIN, K. TUCHEL, J.(Hrsg.): Die Normalitt des Verbrechens. Bilanz und Perspektiven der Forschung zu den nationalsozialistischen Gewaltverbrechen, Berlin 1994. GRFE, M. POST, B. SCHNEIDER, A.(Hrsg.): Quellen zur Geschichte Thringens. Die Geheime Staatspolizei im NS-Gau Thringen 1933-1945, Erfurt 2005. HAASIS, H. G.: Smrt v Praze. Atentt na Reinharda Heydricha, Praha 2004. HAMK, D.: Druh mu Tet e, Praha 1986. HERBERT, U. ORTH, K. DIECKMANN, Ch.(Hrsg.): Die nationalsozialistichen Konzentrationslager, Frankfurt a/M. 2002. HILBERG, R.: Pachatel, obti, divci. idovsk katastrofa 1933-1945, Praha 2002. HIRSCHFELD, G. JERSAK, T.(Hrsg.): Karrieren im Nationalsozialismus. Funktionseliten zwischen Mitwirkung und Distanz, Frankfurt a/M. 2004. CHIARI, B.: Hinter der Front. Kollaboration und Widerstand in Weiruland, Dsseldorf 1998. IVANOV, M.: A hoel snad i kmen, Praha 1982. JINSK, K.: Zmeek. Historie nrodnho odboje za Heydrichidy na Pardubicku, Pardubice 1989. KEMPNER, R. M. W.: SS im Kreuzverhr, Mnchen 1964. KERSHAW, I.: The Nazi Dictatorship. Problems and Perspecktives of Interpretation, London 1995.

200

KLEMPERER, V.: LTI. Notizbuch eines Philologen, Leipzig 1975. KYNCL, V.: Akce Leky. 24. 6. 1942, Mietice 2002. KUERA, J.: ralok u nikdy nebude tak siln. eskoslovensk zahranin politika vi Nmecku 1945 1948, Praha 2005. KURAL, V.: Msto spoleenstv konflikt! ei a Nmci ve Velkonmeck i a cesta k odsunu (1939-1945), Praha 1994. KRL, V.: Otzky hospodskho a socilnho vvoje v eskch zemch v letech 1938-1945 (Probleme der konomischen und sozialen Entwicklung in den Bhmischen Lndern in den Jahren 1938-1945), I.-III. dl, Praha 1957-1959. LIPSTADTOV, E. D.: Poprn holocaustu. Slc tok na pravdu a pam, Praha 2006. LICHTENSTEIN, H.: Himmlers grne Helfer. Die Schutz-und Ordnungspolizei im Dritten Reich, Kln a/M. 1990. MACDONALD, C.: der z Londna. Atentt na Obergruppenfhrera SS Reinharda Heydricha, Praha 1996. MALLMANN, K. M. PAUL, G.: Herrschaft und Alltag. Ein Industrierevier im Dritten Reich, Bd. 2, Bonn 1991. MALLMANN, K. M. PAUL, G.: Die Gestapo Mythos und Realitt, Darmstadt 1995. MALLMANN, K. M. PAUL, G.: Karrieren der Gewalt. Nationalsozialistische Tterbiographien, Darmstadt 2004, MIKK, O.: Hromadn psychick jevy. Psychologie hromadnho chovn, Praha 2005. NAKONEN, M.: Vlajka. K historii a ideologii eskho nacionalismu, Praha 2001. NLEVKA, V.: Prvn tdny mru, Praha 1985. PECKA, J.: Vlen zajatci na zem Protektortu echy a Morava, Praha 1999. REICHEL, P.: Svdn klam Tet e. Fascinujc a nsiln tv faismu, Praha 2004. SEDLK, J.: Leky varuj, Chrudim 1987. SOFSKY, W.: d teroru. Koncentran tbory, Praha 2006. SCHILDBERGER, F.: Leky. 24. ervna 1942, Praha 1982. MA, L: Leky. Vrada mu a en. Odvleen dt do ciziny. Srovnn osady se zem, Praha 1947. TOMEK, D. KVAEK, R.: Causa Emil Hcha, Praha 1995.

201

OPEK, F.: dol vstrahy, Havlkv Brod 1960. UEBERSCHR, G. R.(Hrg.): Orte des Grauens. Verbrechen im Zweiten Weltkrieg. Darmstadt 2003. WELZER, H.: Tter. Wie aus ganz normalen Menschen Massenmrder werden, Frankfurt a/M. 2005. WILDT, M.(Hg.): Nachrichtendienst, politische Elite Sicherheitsdienst des Reichsfhrers SS, Hamburg 2003. und Mordeneinheit. Der

WITTE, P.: Der Dienstkalender Heinrich Himmlers 1941/1942, Hamburg 1999.

4. Internet www.koncentracni-tabory.e-stranky.cz www.army.cz www.archinet.cz

202

Seznam zkratek
AMV APF BDC TK MLS NA NOF SOA SOkA ZStL Archiv Ministerstva vnitra rijsk pracovn fronta Berlin Document Center esk tiskov kancel Mimodn lidov soud Nrodn archiv Nrodn obec faistick Sttn oblastn archiv Sttn okresn archiv Zentrale Stelle der Landesjustizverwaltungen Ludwigsburg

203

204