st druh ENA STAROVK

. I

ENA, RODINA A LSKA VPATRIARCHLN DOB

Vznik soukromho vlastnictv a pedevm shromaovn bohatstv vrukou jednotlivch mu, rozkvt rodiny jako absolutnho muova panstv roztrhala, jak jsme vidli vprvn sti tohoto dla, prastar rodov pouta, rod pestval existovat jako hospodsk pospolitost a jeho hospodskm ddictvm sestala rodina. Pestval existovat ijako organizan politick jednotka a najeho msto nastoupil stt. Zkmenovho sttu vlkami a dobvnm postupn vznikal nrodn stt a sttn ivot sestal charakteristickm znakem novho kulturnho stupn, civilizace, vn patriarchln organizovan rodina zcela ovldla celou geneonomii, jak to nazv Mller-Lyer1. Jde tedy o souhrn tch sociologickch jev, kter pmo i nepmo souvisej slidskm rozmnoovnm. Vechny nrody, kter doshly prvnho stupn civilizace, sta Perunci a Mexian, sta Japonci ian, Asyrobabyloan, Egypan, Indov, Peran, ekov a man vdob svho rozkvtu a romnsko-germnsk nrody vestedovku aj. byly organizovny u vpatriarchlnch rodinch. Tm o vech tchto nrodech sevak d ci a zrove historicky dokzat, e proli pbuzenskou epochou. V Atice (poloostrov navch. starho ecka) sdlily pvodn tyi rodov fly, kmeny, znich sekad dlil nati frtrie sticeti rody. Tchto dvanct frtri pr dokonce tvoilo dvanct samostatnch obc. Nejstar stavou Atiky ijinch eckch stt byla rodov organizace, stmelen spolenmi nboenskmi obady napoest bostva, kter Inov (praobyvatel Atiky) pokldali za prvnho pedka a kter mlo vlastn jmno, dle spolenm pohebitm, vzjemnmi ddinmi prvy, vzjemnou pomoc, obranou a spravedlnost, vzjemnm snubnm zzenm, kter zavazovalo napklad ksatku sosielou dcerou nebo ddikou, spolenm stenm majetkem, vlastnm archontem (staroeck doivotn len rady starch) a pokladnkem. Ale Helnov (ekov), kter nm vykreslil Homr, byli u napechodu kpatriarchlnmu sttu. Podle star atick povsti sjednotil Theseus onch dvanct obc vjeden nrod, jeho hlavnm mstem byly Atny (tak psno Athny), a bez ohledu narodovou organizaci ho rozdlil nati tdy: eupatridy (lechtu), geomory (sedlky) a demiurgy (emeslnky), piem bohatm patricijskm rodinm podle zkona vyhradil vechny vy ady. Je jist, e vdob ped Solonem byli eupatridov vi ostatnmu lidu jednotnou privilegovanou tdou a nleit tili zesvch vsad. Zruili krlovstv, aby mohli jako bohat velkostatki a pni obchodu vykoisovat lid lichvstvm a zmocovat sejeho pdy. Vlda lechty doshla vrcholu vdob drakonskho zkonodrstv (podle jmna Drakon, kter dal vAtnch r. 621 p. Kr. sepsat star zvykov prvo a zavedl tvrd tresty). Domnl tyran Peisistratos seujal lidu a zahnal poetn rodiny eupatrid. Solonovo zkonodrstv znamenalo vtzstv lidu a zAtn udlalo republiku, ikdy vybudovanou naprincipu otroctv. Obdobn situace byla ivm. Podle tradice sezde sjednotily ti kmeny, sloen zti sta rod spodobnmi prvy a povinnostmi, jak jsme poznali uIndin a Atan; celek spravovala rada

rodovch pedstavitel (senatus romanus), nrodn shromdn (comitia curiata) a vojensk velitel, krl (rex). Potomci len sentu senazvali patricijov, ti tak zruili krlovstv a zaloili republiku, kter jim dala dorukou vechnu moc a umonila jim zskat obecn pdu dosoukromho vlastnictv. VLatiu (historick zem vest. Itlii, osdlen Italiky) byla pda pvodn spolenm vlastnictvm kmene. Ale u vhistorick dob existoval vm soukrom majetek oban, agri privati, a rozshl pozemky patc vemu lidu, ager publicus. Soukrom pda vak jet nemla tak velk vznam, byla to jen takzvan dv jitra (bina jugera) potebn nadm, dvr a zahradu. Tvoila takzvan heredium, ddinou pdu. Vechna ostatn pda byla spolenm vlastnictvm. Heredium, jako pdl uSparan, bylo neodciziteln, nebo znamenalo nevyhnuteln sdlo pro rodinu a pedat ho sepokldalo a doposlednch dn republiky za hanbu. Heredium vak rodinu neivilo: musela obhospodaovat st obecn pdy a pst naobecnch pastvinch. Takovou agrrn stavu mli ista Rusov a sta Germni. Obecn pdu si mohli patricijov voln pivlastnit, to znamen, e kad pro sebe mohl obhospodaovat jej libovolnou st, pokud dodroval urit pedpisy. Nebyla jeho soukromm vlastnictvm, jen drbou, teoreticky kdykoliv odvolatelnou. Vpraxi vak patricijov uvali obdlvanou pdu stle, nebo nestanovili uritou lhtu, kdy je teba pdu vrtit, a pda, kterou okupovali, nabyla takovho rozsahu, e jej st mohli penechvat takzvanm klientm za st vnosu. Pozdji ji nechvali obdlvat otroky, kdy povtznch vlkch vzrostl jejich poet. Krom toho mli prvo pst svj dobytek naobecnch pastvinch za jist poplatek sentu, snm vak obyejn pli nepospchali. Plebejci nemli okupan prvo naobecnou pdu. Rozdlovali jim vak pdly, vtinou, jak sezd, posedmi jitrech, kter mla stait kobiv rodiny. Protoe vm neexistovalo periodick rozdlovn pozemk jako veslovanskch a germnskch obcch, musel m neustle dlit pdu, nebo plebejci si sv pdly dlouho neudreli. Naproti tomuto rozkladu hospodsk pospolitosti vak vmsk gent trvala jet dlouho rodov solidarita. Rodov druhov si navzjem pomhali vproblmech, cel rod ruil za dluhy svho lena, vykupoval zajatho, platil pokutu za odsouzenho. Rody nakonec tvoily alespo nboensk obce. U jinch rijskch nrod (rijci, rjov jako jeden nrod, Indornci, rijci zastarale jako pslunci skupiny nrod mluvcch indoevropskmi jazyky, zde je vraz rijsk pouvn bez podtextu rasistickch teori, proto zstv ponechvn) najdeme tak rodov organizace, kter dokazuj, e proly pbuzenskou epochou. Ustarch Ind to byla sapinda, uSkot klan, uIr sept, uJihoslovan zadruga, uRus mir atd. V celm Velkm Rusku, to znamen naonom nesmrnm zem, kter serozprostr za Dnprem a vekterm ilo ticet a ptaticet milion lid, byla pda, nepatc korun nebo lecht, nedlitelnm vlastnictvm obce. Zsadn ml kad plnoprvn musk obyvatel nrok nastejn dl pdy, jej vlastnkem byl mir. Za starch as sepda obdlvala spolen, pozdji ji dlili, a sice kad est, jinde kad dvanct nebo patnct rok, nejastji kad devt rok, a to losovnm. Mir byl rod, jeho lenov sepokldali za potomky spolenho otce rodu. Vppad mrt senedlilo podle stupn pbuznosti, ale ddili dospl lenov miru, nedospl dti byly vyloueny2. U nrod snerijskmi (tedy nikoliv indoevropskmi) jazyky najdeme star rodov organizace uHebrejc, an, Japonc, Egypan, Mexian atd.

Hebrejci sedlili nadvanct kmen, potomky dvancti Jkobovch syn; kmen Levi ml napklad osm nrod a ti frtrie: Gerson, Kahath a Merari. V n vhistorick dob zstaly jen stopy porodov organizaci: je jasn, e pda zde byla pvodn spolenm vlastnictvm vech skupin; dodnes existuje nevelk poet rodovch jmen, kter maj vichni an a nen dovoleno sesnoubit sosobou, kter m stejn rodov jmno. Znak pro rodov jmno, sing, seskld zedvou znak; jeden znamen matku a druh bt zrozen. Pvodn lo tedy o matesk rody. Lid stmto jednm rodovm jmnem sedosud shromauj unboenskch obad nahrobech svch spolench pedk, vyskytuj sejet ijaksi klany, kde nkolik stovek lid sestejnm rodovm jmnem bydl blzko sebe a ednci senestaraj o jejich spolen zleitosti. Japonsk nrod tvoily vpolohistorick dob pokrevn blzk rody, udi. Dosud pr existuj vjin provincii Hjgo exogamn rody, kter nejsou podrobeny daimiovi, feudlnmu pnovi, nejsou tedy vrchnostensky organizovny. Egypan sepvodn skldali zmnoha malch kmen, nom, kter sea pozdji spojily dovelkho sttu. Nomy spravoval ddin ednk a jeho ad seddil zotce popeslici nanejstarho vnuka. Izvec hlavy poetnch egyptskch bostev smuj kzvru, e pvodn lo o totemov zvata jednotlivch rod nebo kmen. UMexian dokzal pvodn rodovou organizaci Morgan3. Star mateskoprvn zzen zanechalo jasn stopy tak unrod naprvnch stupnch civilizace. Atan sesice objevuj vdjinch sotcovskoprvnm zzenm vrodech, ale o tom, e tam kdysi existovaly mateskoprvn pomry, svd napklad to, e lenov rodu senazvali homogalaktes, co je kojen stejnm mlkem a slovo adelphos sourozenec, znamen: zte dlohy. VAtnch semu nemohl oenit snevlastn sestrou popeslici, ale mohl si vzt nevlastn sestru, sn ml spolenho otce, podobn, jako tomu bylo usemitskch kmen (Abrahm a Sra). Bachofen4 vpovsti o Orestovi vid vyjden pechod od mateskho prva kotcovskmu a Aischylovy Eumenidy5 pokld pmo za tragdii matriarchtu. Orestes zabil svou matku Klytaimestru, aby pomstil svho otce Agamemnona, jeho dala zavradit. Podle mateskho prva je vrahem, protoe je spznn jen smatkou, nikoliv sotcem; podle otcovskho prva vak konal - zopanho dvodu - sprvn, nebo povinnost krevn msty mu pikazovala zabt matku. Vpovsti zastupuj Erinye star matesk prvo, zatmco Apollon a Athna nov otcovsk prvo. Erinye pronsleduj Oresta a trp ho vitkami svdom a mezi jednou Eriny a Orestem serozproud tento dialog: Orestes: Pro jsi ji nepronsledovala (matku), kdy ila? Erinye: Nebyla pokrevn spznn smuem, kterho zabila. Orestes: k, e j jsem vak zkrve sv matky? Erinye: A copak t, krvav, nenosila pod svm srdcem? Zape drahou krev sv matky? Stejn jednostrann zastv Apollon nov otcovsk prvo. Apollon: Matka nen ploditelkou svho dtte... Otec plod, ale matka obstarv zstavu. A sv tvrzen dokazuje tm, e Pallas Athnu nezplodila matka, jen otec Zeus, jemu vyskoila zhlavy. Erinye odpovdaj: Erinye: Chce zniit mocnosti temnch dob?

Tu vystoup soudci. Athna vezme rozhodujc hlasovac kamnek a hod ho dourny, aby vysvobodila Oresta; ikdy nem matku, piznv sekotcovskmu prvo. Polovina chru s Eriny zpv: , nov bohov! Star zkon a prastar prvo strhvte a chcete nm ho vyrvat zrukou. Tda pn sevm nazvala patricijov, to znamen synov otce, jeliko u byla organizovna otcovskoprvn vdob, kdy ni tdy - plebejci, sejet dreli mateskoprvnho zzen; syny otce senapklad uTuareg (Tuaregov, vl. jmnem Imoag, berbersk kmeny hl. Vsev. Africe) nazvali ti, kte peli naislm a otcovsk prvo, zatmco ostatn byli syny matky. Staromsk konkubint jako indick manelstv gandharva byl veskutenosti jen starm provm svazkem6 podle mateskho prva. Tak slovo matrimonium (manelstv, od slova mater - matka) pipomn star matesk prvo. Ve starm Egypt, sekterm sepozdji ble seznmme, sevyskytovaly zbytky mateskho prva velmi asto. Podle Herodota chodily eny natrh, zatmco mui doma tkali; ivit star rodie bylo povinnost dcer, nikoliv syn. Podle Diodora (Diodoros, tak Diodor, l. stol. p. Kr., eck historik) vldla vdom ena a enich sv budouc manelce vmanelsk smlouv sliboval vevem poslunost. Tak vestar n kdysi vldlo matesk prvo; o jeho zetelnch stopch si povme pozdji. Po pechodnch formch vak vude nazatku civilizace zvtzil patriarchln d, jeho hlavnmi znaky byl vrchnostensk stt a rodina, kter tvoila uzavenou domcnost. Bylo to obdob dobyvanch vlek, kter posunulo vvoj kestle silnjm a vtm sttnm svazkm. Kmeny sespojovaly dosttnho celku, aby nepodlehly vboji sesilnjmi sousedy, vtzov si podrobovali poraen a byli tm silnj, m vce kmen mohli sdruit pod jednotn vojensk velen. Boj vak zuil iuvnit novho sttu. Vtakovm vrchnostenskm tdnm sttu byly hospodsk, sociln a politick zjmy jednotlivch td a kast vneustlm vzjemnm rozporu, patricijov a plebejci, vykoisovatel a vykoisovan, krl, lechta a lid zpasili rozhoen o moc a d semohl udrovat jen nsilm. Nm vak jde o jinou strnku tohoto vvoje, a proto si nyn vimnme patriarchln rodiny. Patriarchln velkorodina. Rozkldajc serody serozpadaly navt celky, rodiny, kter tm uvech starch kulturnch nrod mly formu patriarchln velkorodiny. Tato velkorodina byla zrove nejdleitjm hospodskm tvarem, protoe vykonvala tm vechny hospodsk funkce a sama si vyrbla pevnou st svch poteb. Mu byl vtto rodin svrchovanm pnem. Cizolostv eny sepokldalo za poruen vlastnictv, cizolostv mue bylo beztrestn. Mu si enu pmo kupoval, krom hlavn manelky ml jet jin eny a soulonice. Vprvnch patriarchlnch dobch mnohoenstv vbec rozkvtalo. Protoe stt uvech tchto prvnch kulturnch, lpe eeno civilizovanch nrod ml vlen a dobyvan charakter, protoe vnm vldla nadazenost, poddanstv, otroctv a vykoisovn, byla musk mentalita panovan a mui tuto vlastnost vneli idomanelstv a rodiny. Svobodn mu vldnouc tdy byl pedevm bojovnk, sttnk a vlastnk otrok, a vldl tedy ivrodin jako tm neomezen vlada a veleknz, nanm eny, dti, otroci istda byli zcela zvisl. Patriarchln velkorodina byla hospodsko-sociln instituce, vn panovala brutln libovle

jednoho lovka a takzvan patriarchln mravy nejene nevytvely pjemn mrumilovn a harmonick rodinn ovzdu, ale pro enu, dti a pracujc lid znamenaly tk okovy a byly zdrojem vzjemn nenvisti. V ele nsk velkorodiny stl otec, jeho moc byla tm neomezen. Spravoval cel rodinn majetek, ena, dti a vnuci mu byli vydni tm namilost a nemilost. Otec si sdtmi mohl dlat, co chtl; sml je nejen trestat, ale iprodat, dt dozstavy a za uritch okolnost izabt. Nejednou sestalo, e mladci sesami prodali dootroctv, kdy nemohli jinm zpsobem sehnat penze navdaje spojen spohbem otce nebo matky. Za velmi ctnostn sepokldali mlad lid, kte si brali ivot, kdy nemohli pomstt potupu zpsobenou jejich rodim. nsk mravy izkony od vech pslunk rodiny vyadovaly plnou oddanost otci a potlaovn jakhokoliv samostatnho a svbytnho projevu. Dt mlo vstvat, kdy zakokrhal kohout, peliv seumt a oblct, potom pedstoupit ped rodie a zeptat se, jak maj natento den pn. Syn nikdy nevstoupil domstnosti, pokud ho otec nevyzval, neodeel bez jeho dovolen a neozval se, dokud jej otec neoslovil. Dsledkem tchto mrav a podk, kter sehluboce vily, byla absolutn poslunost dt vi rodim, tak velk, e dospl synov bez reptn zotcovy ruky pijmali tlesn trest. Otec, jeho udeil vlastn syn, ml prvo ho zabt. Syny idcery zasnubovali podle otcovy vle: nklonnost zde nemla vliv, protoe snoubenci sepoprv vidli vden satku. Otec byl ipnem synova majetku a syn senesml bez otcova dovolen ani vnejzralejm vku proti jeho vli vzdlit. Otcova moc nad synem trvala dot doby, dokud otec il; pestala jen tehdy, kdy sesyn stal ednkem, nebo potom otce podle nskho nzoru vystdal csa. Kdy takovmu ednkovi zemel otec nebo matka, musel nadlouh msce zanechat ad. Otcova moc nad dcerou trvala tak dlouho, dokud ji neprovdal domoci manela. ena musela bezpodmnen poslouchat svho mue, nesmla opustit dm bez jeho dovolen. Kdy to udlala, mohl ji mu prodat jinmu za soulonici, pouze zn nesml udlat prostitutku. Ml vak prvo ji trestat a patn sn zachzet, pouze ji nesml tce zranit. Pokud ena vzthla ruku nasvho manela, dostala sto der bambusovou hol; pokud uhodila svho otce nebo matku, ddeka nebo babiku, potrestali ji smrt. Vevelk ct byly manelky, kter dobrovoln nepeily smrt svho manela a pna. Kdy sechtla nkter vdova obtovat, oblkla si rud aty a obsila sebu vesvm pbytku vptomnosti svch pbuznch nebo naveejnm mst ped zraky celho zstupu. Pedtm, ne spchala sebevradu, j ptomn vzdali hold. Pootcov smrti pechzela otcovsk moc namatku. Podobn byla imsk velkorodina. Izde byl pater familias vlastnkem veho rodinnho majetku a neomezenm vladaem nad svou enou, dtmi a vnuky, stejn jako inad sluhy a otroky, kte ho vichni museli bezvhradn poslouchat. Ml prvo je trestat, prvo nad jejich ivotem a smrt, prvo prodat je nebo dt dozstavy, prvo zasnoubit je, pinutit vstoupit domanelstv nebo serozvst, mohl tak voln nakldat smajetkem, kter samostatn zskali jeho dospl synov. Podle zkona tedy mohl vechny pslunky velkorodiny trestat, zabjet, dvat dozlohy i zstavy, prodvat dootroctv. Kdy si dti prodan dootroctv vyslouily svobodu, musely seznovu vrtit pod otcovu moc, a to tikrt. A potet sestali svobodnmi, zatmco prodan otroci doshli svobody, kdy si ji vyslouili, hned poprv. Otec zasnuboval dti podle sv libovle, najejich nzor sejich ani nezeptal, mohl je iodvolat zmanelstv, donutit krozvodu, mohl svou dceru vzt jejmu manelovi proti jej vli a dokonce itehdy, pokud spolu mli dti. Dvata

vdvali podvanctm nebo tinctm roce, zasnubovali je asto mnohem dve. Akoliv zkon formln uroval, e souhlas dcery je nutn, skutenou volbu j znemooval jednak tl vk, jednak otcova moc. Tato moc trvala nad dcerami isyny cel ivot. Nezleelo natom, jak star byl syn, jak vysok ad zastval jako prtor, cenzor nebo konzul, jako dt svho otce byl zcela vjeho rukou. Byl to otec, kter jej mohl kdykoliv oloupit o vechny vymoenosti jeho vlastn prce, mohl ho prodat nebo zabt. Proto rodina otce nenvidla a pokldala ho za obvanho nsilnka, jeho smrt byla pro dospl dti vysvobozenm. V mskch djinch snad nenajdeme jedin pklad lsky dtte kotci. V obanskch vlkch asto synov vlastn otce zrazovali, otroci jim byli dokonce oddanj, nebo smrt svho pna sejet nestali svobodnmi. Ped otcem rodiny bylo ve, co krodin patilo, bezprvn. ena a dt nemn ne bk a otrok, k Mommsen. A tento princip podporovalo jet nboenstv; vevech starch civilizacch tvoilo uctvn pedk znanou st nboenskch obad. Mrtv pedky zbon uctvali jejich potomci domc bohoslubou. Nejvym knzem tto domc bohosluby byl pater familias, kter sedky tto funkci stal posvtnou osobou. msk velkorodina tedy byla otrockou instituc, kterou posvcovaly mravy, zkony a nboenstv. Slovo familia pvodn rozhodn neznamenalo pirozenou rodinu vdnenm slova smyslu, neznamenalo pbuzensk nebo rodov pomr, ale pomr vrchnostensk, spovajc namoci a vlastnictv. Famel znamenalo pvodn tolik jako otrok, familia byla vlastnnm lid, otrok ukoistnch vevlce, nebo najatmi sluhy, byly dotoho zahrnuty ivlastn dti. A slovo pater neznamenalo ploditele, to byl genitor, mlo tm stejn vznam jako rex, anax, basileus a znamenalo vlada. Pater familias tedy zpotku znamenal pn svch famul, svch otrok. A kdy seman stali pny svta a nesmrnho bohatstv, kter snenasytnou chamtivost naloupili, stalo seve vlastnictvm pomrn nepoetnch patricijskch a rytskch rodin, tyto pansk velkodomcnosti a privilegovan tdy si pisvojily tisce otrok a latifundie, kter jim patily, serozily nacel knectv, jejich palce sezahradami serozrostly nacel msta a jednotliv velkostatky sestaly stty vestt. Mnostv otrok patcch jednotlivm lechtickm rodinm bylo tak velk, e znho tvoili oddly, hldan zstupy dozorc. Vtomto mnostv otrok byla zastoupena vechna povoln: zemdlt rolnci, pasti, tkalci, pradleny, krej, kovi, komornci, sprvci, etn atd., a ponevoln male, chirurgy, lkae, pedagogy, knihovnky, rtory, filozofy apod. Takto sevak rodina rozrostla jen uman a jen v nejvy vldnouc td; podobn charakter ale mla vevech starch civilizacch. Patriarchln dobu vude charakterizovalo pln podzen velkorodiny moci otce rodiny, tomu, co man nazvali patria potestas. Postaven eny vtto vrcholc patriarchln dob vak nemohlo bt samozejm svobodn, ikdy mezi jednotlivmi nrody existovaly znan rozdly. UEgypan a Sparan mla ena pomrn svobodnj uplatnn, co byly dozvuky starho mateskho prva. Uman bylo sice prvo pln namuov stran, ale mravy zmrovaly tvrdost prva a msk matrona byla velmi venou enou, ikdy jen vmezch velmi zkho okruhu sv psobnosti. Vnejvtm poddanstv ila ena vestarm Japonsku a vbrhmansk Indii. Veobecn vak bylo postaven eny vtto dob uboh.

Mu sezmocnil vech dleitch a estnch zamstnn, samozejm pedevm vojenskho, knskho, politickch zleitost, obchodu, moeplavby, emesla, zemdlstv a dobytkstv, take sestal vhradnm pnem veho bohatstv. ena byla uvznn vdom, kter ji tsnil mnohem vce ne kdysi stan nebo chatr. Jej zamstnn bylo podadn, jejm dlem byly namhav domc prce, jimi kad pohrdal. Mu vidl vmanelstv instituci, kter mu pedevm obstarv legitimn ddice jeho vlastnictv. ena sestala jen slukou mue, rodikou a kojnou jeho ddic. Pokldali ji za velk dt, kter cel ivot mus mt porunka. Jako dve byla pod vldou otce, jako ena pod vldou manela, jako vdov pechzela nkdy - jako napklad uHeln, ek - pod vldu syna. Vrusk velkorodin sestvalo, e obvan otec rodiny si naklonil mlad netee, kter mu musely bt povoln. Ani vestarm m to nebylo vzcnost. Postaven eny sevtto dob rozhodn velmi veobecn zhorilo vporovnn spedchozmi obdobmi. U mnohch nrod byly eny ped pchodem civilizace svobodnj a vnj. Vheroick eck dob byla loha eny mnohem dstojnj ne vdobch historickch. VIndii seeny ped zavedenm brhmanskho uen tily veobecn ct, mly rozlin vsady, mly prvo navoln spoleensk styk smui. Ale vManuov Zkonku (Manu, indick legendrn praotec lidstva, jemu severovan Zkonk znm zopis asi z2. stol. PoKr. Pit) a vpozdjch dobch seena stala tvorem, jm vichni pohrdali, pinou vech nectnost a spor a brhmani zavedli sat - upalovn vdov zaiva nahranici. I vestar Arbii (mnny zde idle stty a kmenov seskupen pedevm naArabskm poloostr., eji zem obvan Araby), jak jet uvidme, bylo postaven eny pomrn svobodn, a povzniku islmu seena ocitla vnedstojnm postaven, vnm vOrientu zstala a dosouasn doby. Pipechodu zmateskho prva naprvo otcovsk seobjevily tak zde (podobn jako vecku), nov bohov. Podle pedchoz vry byla Al-Lt matkou boh, ale za Mohamedovch (Mohamed, uns stle vit psan jmna Muhammad, zakladatel islmu) as seu ensk bostva pokldala za dcery nejvyho muskho boha, nebo lid si vdy bohy pizpsobovali kesvmu obrazu. V t dob nicmn nastal vpomru mezi muem a enou urit pokrok - nad holm pohlavnm pudem setvoila nadstavba druhotnch cit a pedstav, ktermi seprimitivn city a milostn vztahy obohacovaly a zulechovaly. Tak jako zaveden otroctv vhospodskm ivot pisplo krychlmu rozmachu veobecn materiln a takzvan duchovn kultury, kter nakonec potlauje kadou formu otroctv, podobn izotroen eny vpatriarchlnm manelstv pisplo kmilostn kultue a vyvolalo city a pedstavy, kter nadruh stran vedly kpovzneen eny, aby senakonec vytbeny staly zruku toho, e ienu uznaj za svobodnou bytost a lska sestane soukromou vc dvou srdc, ale jej plody nejdleitj vc spolenosti. To vak neznamen, e vvoj nemohl eventuln dospt kpodobnm clm jinmi cestami a nemn to nic nafaktu, e vpatriarchln dob bylo poddanstv eny temnou strnkou nsilnickho charakteru tchto dob a mlo zhoubn vliv nadal vvoj enskho pohlav. V rodinn epoe si muov en nevili jako osobnosti, jako samostatn bytosti, ena byla jen prostedkem muova ivota. Byla jeho hospodyn, rodikou jeho dt, jeho ddic. Byla nasvt pro mue, vdy dokonce byla stvoena zjeho ebra!

Mu byl jejm pnem, velitelem, zkonodrcem, najeho stran bylo vechno prvo. Zotcova porunictv pechzela doporunictv mue, piem mu slibovala poslunost, zamovala sv jmno za jmno mue a byla nstrojem jeho vle. eninu povahu formovali podle vle mu. Aby ji mohli snadnji ovldat, ponechvali ji vnezkuenosti a nevdomosti, musela bt poestn, poslun, pokorn, plach, musela mt vech pt p takzvanho enstv, aby vyhovla muovu vkusu. Ale toto muovo panovn mlo isvj rub. Jako vechno, co zotrouj, zvrhla seiena a zaala nabvat druhotnch povahovch vlastnost, kter mui jeho pevahu velmi otrvily. Protoe ml mu moc, ena sestvala lstivou, skonou a falenou. Protoe j zakzali kadou vznamnou innost, stala semalichernou, hdavou iuplakanou; protoe musela zstat nezkuen a nevdom, nemohla sestt mui rovnocennou partnerkou a mravn propast rozdlovala ty, kter spojovala trval monogamie. Protoe manel mli nezdka znan rozdln nzory, ili vedle sebe bez hlubho vzjemnho porozumn, a jak to dosud velmi asto vidme vetnch domcnostech ovldanch duchem rodinn epochy, jejich vztah sepodobal skryt vlce. Vn ena byla podle teorie a zkona u pedem podazena, mu vak seveskutenosti jen zdka stval skutenm vtzem. A hospodsky nesamostatn ena zpravidla zstvala vnm bemenem namuovch plecch, a sejeho vztah kn jakkoliv mnil. V indickm Manuov Zkonku teme: ena je pinou vech nesvr, ena je pinou nevraivosti. ena a slou mui pocel ivot a zstane mu vrn a dojeho smrti; ba itehdy, kdyby ji klamal, kdyby miloval jinou, kdyby neml ani jednu dobrou vlastnost, mus ho hodn ena uctvat, jako kdyby byl bohem, a ani zaiva ani posmrti nesm vzbuzovat jeho nevli. A brhmansk klerikalismus dovril toto dlo nenvisti ken skutkem, kdy zavedl upalovn ivch vdov nahranici jejich manel. Ani klasick eck a msk starovk vpodstat neml lep nzory naenu. Aristoteles nazval enu omylem prody a stavl ji doela oblud. Euripides pokldal mue za cennjho ne tisc en. Thukydides vyjdil velmi jasn nzor rodinn epochy naenu: Nejlep je ta, o n sened hovoit ani vdobrm ani vezlm. Kdy Atan hovoil o sv rodin, hovoil vdy tekna kai gynaikes, dti a eny, dvaje vdy a zjevn dtem pednost ped enou. Synm sedvala pednost ped dcerami, protoe zesyna sestvala samostatn osobnost, zatmco dcera pechzela zpoddanstv rodinnho dopoddanstv manelskho. Jist eck bsnk charakterizoval monogamick patriarchln manelstv aforismem, kter dodnes neztratil mnoho zesv pravdivosti: V manelstv existuj jen dva astn dny den, kdy mu poprv pitiskne enu kesvmu srdci a den, kdy ji klade dohrobu. A msk pslov kalo, e ena je dobr vel in thalamo vel in tumulo - vposteli nebo vhrob. Starovk manelstv pokldal jen za nutn zlo, za bemeno, jeho elem byly legitimn dti, kter vak neposkytovalo radost, protoe ena-matka byla nevzdlanm tvorem. Demosthenes (334-322 p. Kr., atnsk enk a politik) vesv ei katnskmu lidu pronesl: Hetry mme pro radost, soulonice pro denn pstovn tla a manelky naplozen prvoplatnch dt a jako spolehliv strkyn domova. Podobn hovo Platon (427-347 p. Kr., eck filozof, zakladatel platonskho uen) vSymposiu: Nikoliv dobrovoln a zpirozen povahy, ale zdonucen zkonem sepodrobujeme enn a plozen dt.

Podobn nzory mly ijin nrody rodinn epochy. Pi svatebnch obadech vestarm Rusku vzal otec nov karab, zlehka jm udeil svou dceru, ekl, e to dl naposledy, a potom karab odevzdal enichovi. Vestedovku visel karab inad postel vdan Anglianky. VChorvatsku dval enich nevst facku naznamen sv nadvldy. VSrbsku, vern Hoe, vboce Kotorsk (dnes pstav Kotor) lbaly eny ruku kadmu mui, jeho uvidly, ikdy byl mlad ne ony; lbat ruku en sepokldalo pro mue za hanbu. ena musela pokat, a mu pejde. Kesanstv, jak pozdji uvidme, sice zrovnoprvnilo enu smuem, ale jen teoreticky, naonom svt, nikoliv vak vpraxi pozemskho ivota. Crkev sesnaila hlavn zsady pohlavn rodinn morlky potvrdit navechny asy, ale celkov vznam eny nepovznesla, ba dokonce, kdy tuto dobu porovnme napklad sdobou mskho csastv, jet vce vznam eny znehodnotila. Zatmco sevtinou zdrazovaly musk ctnosti, statenost, velkodunost, hrdost, kesanstv zvelebovalo ensk ctnosti - lsku, pokoru, mrnost, odkn. Vnost eny sice dojist mry vzrostla marinskm kultem a existence eny idt zskaly trvalm jednomanelstvm, co nadruh stran vyvilo jej doivotn otroen silnjm muem, a eho ena doshla marinskm kultem, to zrove anulovalo uen o duchovnch krsch celibtu, o ohavnosti pohlavnch vc a vra varodjnice, kterou crkev pivedla krozkvtu pekonvajcmu vechny povry prodnch nrod. Vznik trval monogamie. Vlkou a vboji vznikaly, jak jsme u ekli, nrodn, dokonce inrodnostn stty, velk e, pedevm samozejm tam, kde pirozen podmnky podporovaly hustotu a vzrst obyvatelstva. Vrozptlenm ocenskm ostrovnm stt nebo vnepstupnch koninch stedn a jin Afriky takov podmnky nebyly, zato sevevelmi hojn me vyskytovaly vrodnch nskch nch rovinch, vbabylonsk oblasti dvou velkch ek, vegyptsk nilsk krajin, veStedn Americe slenitm pobem a poetnmi ostrovy, vzemch Stedozemnho moe, spojujcho nrody. V tchto mstech doshlo lidstvo nejdve kulturnho stupn civilizace a zde tak mohl stt nejlpe vykonvat svou politickou lohu nad obyvatelstvem jasnji diferencovanm navldnouc a ovldan tdy, nachud a bohat, napoetn a rozmanit povoln. Takov stt nemohl pln pevzt hospodskou funkci rodu, nebyl nato pimen organizovn. Tuto funkci vykonvala rodina, kter dlala vechny prce, produkovala potraviny, zpracovvala suroviny, vychovvala dti, dokonce vykonvala ivtinu bohoslueb. Kdy zskala moc a samostatnost, pivlastnila si starou obecn pdu, zmocnila setm veho bohatstv a tkou otzku dlby majetku rozeila jednoduchou ddinou rodinnou kontinuitou a otroctvm. Za tto situace si vldnouc tdy zaaly uvdomovat, jakou cenu m uspodan rodinn ivot pro blaho jejich sttu, potebujcho bohat potomstvo. Rod pestal bt ztitou dt, kter nyn byly zcela odkzan narodinu, rodina sestala zkladem sttu a zkon, mravy inboenstv seji snaily upevnit a udlat stlou. Mnohoenstv a voln prov svazky sestvaly sttu nepohodlnmi, trval monogamie sepokldala za veobecn potebnou. Nejvy rec (veleknz vykonvajc obti bostvm) byl vmskm pojet zrove pedstavitelem monogamie vnejpsnj a nejist form: musel bt

enat, jeho satek byl nejslavnj a mohla ho rozlouit jen smrt. Kdy mu zemela ena, musel sevzdt adu. Manelstv koup jako veobecn zazen nazatku rodinn epochy, snm sesetkvme uBabyloan iid, uek iman, uan, atd. sevdalm vvoji mnilo namanelstv svnem. Otcov, aby sv dcery pojistili nebo oznaili jako hlavn eny, narozdl od obyejnch soulonic, sezkali jistho dlu kupn ceny a sami jim dvali uritou vbavu, napklad velmi asto nkolik otroky, kter zstaly jejich vlastnictvm itehdy, pokud dolo krozvodu. Hlavn enu vyadovala uspodan domcnost, aby seomezila hateivost ostatnch a aby sprva domcnosti mla svou hlavu. Tak seostatn eny stvaly obyejnmi soulonicemi tm astji, m vtho vznamu nabvala hlavn ena a m neochotnji dvali otcov sv dcery u enatm mum. Takto pak vznikala inechu en kmnohoenstv. Mu, alespo bohat, sedal zskat pro monogamii u tm, e ml kdispozici nevyhnuteln rub nucenho manelstv, hetrstv, prostituci, pohlavn styk sotrokynmi, m sejeho zliba vezmn pohlavnho pudu mohla lpe a rozmanitji uspokojovat ne vmnohoenstv suritm mnostvm stle stejnch en. A protoe chtl svj majetek odkzat jen legitimnm ddicm, snail seenu pipoutat co nejvce kmanelskmu lku: ito nejlpe splovala nucen monogamie, zvrazovan brzkmi satky. Nakonec zde psobil idal dvod vyplvajc zvrobnch vztah, zavedenm otroctv setoti manelka zbavila velk sti sv prce. V prvnm svazku tohoto dla jsme vidli, e napklad vAfrice byla dleitou pinou mnohoenstv poteba rozmnoovat poet en, kter sestaraj o domcnost, poteba, kterou nejvce pociovaly samy manelky. Vdy utchto vysplejch prodnch nrod obyejn mlet mouky primitivnmi mlecmi kameny pro ti a tyi osoby vyadovalo cel den usilovn prce. Nyn vak pracovn slu manelek nahradila pracovn sla otrok; vt domcnost u nepotebovala mnoho manelek, ale mnoho otrok a otroky, a proto mu, kter si manelku vybral, seu nesnail kupovat dobrou a nevyhnutelnou pracovn slu, ale matku svch legitimnch dt a sprvkyni domcnosti. Za tu vak u nebyl ochoten dt kupn cenu - naopak spe ekal vno od n. A tak monogamie, kter seobas vyskytovala u uprodnch nrod a byla unich, jak jsme vidli, monogami znouze, vynucenou jednak rozptlenm ivotem vnehostinnch koninch, jednak chudobou nebo nedostatkem en, spostupem civilizace sejako trval jednomanelstv stv jevem tm veobecnm, manelskou formou, zn mravy dlaj pravidlo a sttn inboensk pedpisy nutnost. V tto trval patriarchln monogamii zstval mu, jak jsme si u ekli, absolutnm pnem; despotick vojensk ivlen duch pronikal idorodinnho ivota. Mu jako bojovnk, kupec, emeslnk, lichv a rolnk byl vlastnkem veho bohatstv a jako vhradn zkonodrce vyuval izkon a prvo proti bezbrann en, sv hospodyni a rodice svch legitimnch potomk. Hospodstv, mravy, zkony, stt a nboenstv pisply vtomto obdob ktomu, e mu sevysoko povznesl nad enu, kterou u nechrnil rozpadvajc serod, a rodina nabyla despotickho charakteru, kter odpovdal cel krvav a nsilnick dob. Lska zaala vtto dob uprvnch civilizovanch nrod zskvat novou podobu. Pokud to kdysi byl jev nestrojen, ivoin, pudov, jednak zdoben

pestrmi lkadly jako pta sameek najae zbarvenm pro nmluvy, jednak znesven rozlinmi povrami, zvolna senyn stv sloitjm jevem: pohlav lska nabyla u druhotn vlastnosti, obohacujc sepocity, kter dve nepoznala. Zan u vdt, co je to stud, cen si cudnosti, pomr dtte krodim sepro ni stv zvanou vc a je pipraven vyhnat zesvho pstovanho kmene prvn vhonky romantickho milostnho citu. Samozejm, e setato zmna nestala najednou. Probhala pomalu, rostla jednak zezrodk, kter jsme mohli pozorovat u uprodnch nrod, jednak (kdy nemohla rychle zapustit koeny dohloubky) tce a dlouho zpasila spvodnm, vpodstat nepemoitelnm stavem. Vidli jsme zde, jak vznikaly rzn manelsk formy jako sociln instituce a jak vmanelstv poklesl vznam eny jako rovnocennho partnera. Vznik dlby prce a obchodu vyvolal vrobu hodnot, kter vedly kbohatstv; enu kupovali jako jin zbo, jm sesama stala, za nj bylo teba dt njakou hodnotu a kter tedy chtl mt kad mu jen pro sebe. Obchod tb smysl pro m a tv, pro soukrom vlastnictv. Tm semanelstv stvalo itrvalejm, nebo vyhnn nebo odchod eny znamenaly ztrtu kupn ceny. A protoe soukrom vlastnictv pechzelo nyn posmrti nadti, dti u nebyly jen kusy muova majetku, ale ijeho ddici, take zde vznikal pirozen poadavek, aby tmito ddici byly vlastn dti, dti skuten zplozen otcem-vlastnkem. Tak zaala bt douc cudnost eny a objevovala sepohlavn rlivost. Pod vlivem manelstv kup nevznikl jen poadavek cudnosti umanelky, ale tento poadavek sepomalu penesl inasvobodn dvata. Kupec chtl mt neporuen zbo a ena je nyn cenn. Kdy cenu nezaplat, nezaplacenou lsku eny pokldaj za nco poniujcho pro enu a jej rodinu. Kupeck nzor je, e darovan zbo nem asi velkou hodnotu. sezatky takovho obchodnho smlen sesetkvme u unkterch prodnch nrod. Narrinjerov (jedna znrodnost pv. obyvatel Austrlie) pokldali souhlas rodi a pbuznch kesvatb za jet nutnj ne souhlas dvete a dvku, kter sebez formalit zasnoubila smuem, pokldali za lehkou enu. est dvete unich byla tsn spjat sodkodnnm, kter dostali jej rodie za to, e ji propustili. Kdy za ni nedali nic, byla to hanba, kter nan trvale lpla. Tak kolumbijt Indini pokldali za neestn pro rodinu, aby dceru vdala bez poadovan urit ceny. Modokov (indinsk kmen najihozp. Pobe USA) senadti eny, kter svho mue nic nestla, dvali jako nanemanelsk a pohrdali jimi. Je tedy zejm, e pvod poadavku cudnosti si nememe pli idealizovat a e zde mme zde pkn pklad toho, jak nestl budova morlky vyrst zhospodskch pomr. Obchod - bohatstv - manelstv koup - cudnost, to je etz pin pro kivolak vvoj mravnosti velmi poun. Nkde ml navznik cudnosti vliv izvyk prodnch nrod zasnubovat dti, aby pevnji dv rodiny byly spjaty pbuzenskmi svazky. Dvata, kter by mla jinak plnou svobodu, byla omezovna jako vdan eny, kdy je u vdtstv zasnoubili. Dal pinou vzniku pohlavn rlivosti a cudnosti, tak souvisejc shospodstvm, byla diferenciace mu podle povoln. Kde jsou mui rozdlen podle povoln a ena je jen hospodyn, vechna vdlkov innost je vrukou mu a eny jsou nanich potom ekonomicky ihospodsk zcela zvisl. Jsou zrove nuceny dvat svou lsku, svj jedin majetek, jako nhradu za sv zaopaten; jsou zaopaten jen za cenu lsky. Snadno pak vnich vznik spolen, vmnoha smrech

jednotn a jaksi hromadn pocit pudov nenvisti kt, kter svou lsku dv zadarmo a zaopaten za ni ned. Je to nco podobnho, jako kdy dlnci pronsleduj stvkokaze a obchodnci lacinjho konkurenta. Diferenciace mu podle povoln vak tak byla, jak vme, hlavn pinou, e pbuzensk organizace spolenosti pela doorganizace vrchnostensk a vznikl stt, vjeho zjmu byly uspodny manelsk a rodinn pomry. Stt svoj autoritou a trestnm zkonkem podporoval rodinu jako svj zklad, co tak nezstalo bez vlivu navvoj cudnosti a pohlavn rlivosti. Stejn psobila pozdji crkev, jak jet uvidme. Meme vak hovoit io jistch pinch psychologickch. Vidli jsme, e prodn lovk pohlavn rlivost neznal, ale ml sklony krlivosti vlastnick, kterou lze pozorovat iu vych zvat. Kdy semu ena za zdy schzela sjinmi, hrozilo mu, e ztrat uitenou sluku, e mu svedenou enu odvede jin, e ho podvedou. Tato vlastnick rlivost podporovala samozejm rozvoj pohlavn rlivosti vznikajc vpomrech, kdy seu lidsk mylen zjemovalo. Vtakovch pomrech sezaaly rodit ipocity fyzickho hnusu, odporu kpohru, znho pil nkdo jin. Zrove seale citov ivot lovka rozioval o radost zestetick zliby, o radost zky rs. Prodn lovk znal tuto radost vnepatrn me, rozeznval jen eny, jejich pohlavn vnady byly siln vyvinuty, kochal sevpestrch barvch, ale neml smysl pro pvab lini, pohyb, barev a tvar. Jen co vak zaal mt smysl pro krsu vrozvinutjm slova smyslu, vznikl pedpoklad pro vznik osobn a romantick lsky sevemi jejmi poadavky a vnmi. Krom toho udlal mu dal psychick pokrok - zestdovho ivoicha sevyvinul vosobnost, zaal si pomalu uvdomovat svou individualitu; nebyl u jen veobecnou pohlavn a plodc bytost, kter stejn vt jakoukoliv zdravou a nikoliv vysloven oklivou spolublin enskho pohlav. Zaal si podle sv individuality mezi enami vybrat, a vtomto stadiu vvoje seu setkala lska smanelstvm: individuln, osobn lska senedala sladit smanelstvm, kter bylo pedevm hospodskou a rodinnou vc a nikoliv vc osobn volby a dosti. Uvidme, e vdob patriarchln rodinn organizace seprojevovaly zatky individuln lsky mimo manelstv, jeho pedmtem nebyla vlastn nevsta, vlastn ena, ale ena jinho nebo hetra i dokonce mlad bytost stejnho pohlav - chlapec. Prv nartnut vvoj vysvtluje ivznik a vzrst pohlavnho studu. Vprvnm svazku tohoto dla jsme vidli, e stud mohl vzniknout jen zezvyku krlit si tlo nebo zahalovat jeho jednotliv sti zrznch praktickch ipovrivch dvod. Kdy setedy zaala cenit cudnost, byl istud umle rozvjen, aby ji podporoval. lovka od dtstv uili stydt seza urit sti svho tla, pedevm za ty, kter souvis spohlavnm ivotem, a nakonec piel istt sesvmi tresty, aby pohlavn stydlivost uzkonil. Zcela nesmysln sepotom stud zostil, kdy sepopdu starovkho svta kultura pesthovala nasever, kde podneb nutilo zahalovat asto icl tl. e o I vznikajc a rostouc smysl pro otcovstv si meme snadno vysvtlit ve uvdnmi hospodskmi a socilnmi jevy. U nkter prodn nrody si cenili vlastnch dt ivlastn eny, nebo pomhaly pilovu a sbrn potravy, rozmnoovaly vlastnkovu moc. Otec nan byl hrd, ikdy vlastnictv mlo jet stle vt vhu ne otcovstv. Avak jen co mu zbohatl,

pomlel nato, aby zanechal svj majetek dtem zesvho tla a zesv krve: plozen legitimnch dt bylo hlavn lohou manelstv vrodinn epoe. Krom toho sevzrstajc kulturou stoupaly inroky navchovu dt, kter sevprimitivnch prodnch pomrech vychovvaly zcela mimovoln. Bylo pochopiteln, e toto bemeno chtl vzt mu nasebe jen tehdy, pokud ho sm zpsobil, a e si zaal dvat pozor, aby ho nenesl za nkoho jinho, kdo ho snad dokonce podvedl. Ale tyto nov city spojen slskou a pohlavnm ivotem musely, jak jsme si ekli, tce zpasit spvodnm stavem. Jen prvotn pirozen vlastnosti lsky, fyzick pudy, tj. Volnosnubn pohlavn pud, matesk pud, vlastnickou rlivost a snad jet obrann ensk pud m lovk vrozen, a jen ty jsou zrove ddin zbiologickho hlediska. Jsou biologickm zkladem pohlavnho ivota. Vechny ostatn vlastnosti lsky maj druhotn charakter, vznikly vvojem kultury, jsou to dobr nebo patn kulturn vymoenosti, kter tradice pen nebo roziuje: pohlavn stud, smysl pro cudnost, pohlavn rlivost, smysl pro plozen a osobn nebo romantick lska. Tyto dv skupiny pohlavnch vlastnost, prvotn a druhotn, jsou sten vestlm rozporu. Druhotn, kulturn vlastnosti lsky podle veobecnho stupn vvoje spolenosti sice zulechuj pirozen pudy, ale asto je ipotlauj. Dosavadn vvoj civilizovanho lidstva pedstavuje mimo jin izpas mezi prodnm lovkem a lovkem kulturnm. A jak sevtomto vvoji jednoznan hls o slovo vzpomnka napvodn rovnost vech lid, tak ilidsk proda vnm za kad pzniv situace vdy znovu pror silnou kulturn skopku a domh sesvch prv. Proto vcel rodinn epoe lidstva nalezneme poetn detaily, epizody a vztahy, kter nm pipomnaj lsku zprimitivnch dob, nalhav vns vyvolvaj obraz lsky vjej pirozen nahot pod rznmi dobovmi kostmy. S neznalost studu vtsnm sousedstv psn cudnosti sesetkvme a hluboko dostedovku idle dominulosti. Vmskch zahradch a napolch asto stla socha boha Priapa sevztyenm pohlavnm dem jako symbol plodnosti a ochrana ped zlodji. Nevsty musely pisvatb jezdit napohlavnm du zvltnho bostva. Zbible vme, e Absolon veejn souloil seenami svho otce Davida nastee jeho domu, aby lidu ukzal, e seujal domcnosti svho otce. Podle Homra krlovsk dcery koupaly a natraly mastmi ciz hosty. Jet vestarm ecku sevprvodech nosily velk falick obrazy jako symbol plodnosti. Lzesk ivot vpatnctm stolet, o nm budeme pozdji podrobnji hovoit, vynikal znanou neznalost studu a spolen koupele mu seenami, asto dosti nevzan, pestaly, a kdy seobjevil syfilis. Nedostatkem stydlivosti jsou povstn vodn chrlie, hlavice sloup a jin ozdoby gotickch dm. Pro naivn stedovk nzor byly jet charakteristitj tvary a nzvy drobnho peiva, eml, preclk apod., kterm postalet dvali pekai rzn neslun podoby a tak neslun jmna, kter denn zcela bn vyslovovali vichni poestn svtt lid iduchovn osoby, otcov rodin, matky ipanny. Jen postupn si lid zvykali nacudnost, kter sezprvu vztahovala veobecn jen naenu a nikoliv namue, ba ani naenu ne za kadch okolnost. Jet Luther vesvm trakttu o manelskm ivot prohlsil, e ena, jej mu je impotentn, od nho me dat, aby sjeho dovolenm mohla t vtajnm manelstv sjeho bratrem nebo nejblim ptelem. Mu ml vrodinn epoe tm stle kdispozici prostituci, kterou je teba pokldat za podstatn pznak tto doby. Ivestedovku seensk domy pokldaly za nutn a samozejm zazen pro mstsk ivot, a mimomanelsk pohlavn

ivot vnich nebyl povaovn za nemravn. Nejen svtsk ady, ale obas ibiskupov a dokonce ism pape vm si brali dvky znevstinc. U jinch nrod rodinn epochy to byly hetry, kter setily zvltn ct a jich si mnoz vili vce ne manelek. VEtiopii mly kurtizny vysok postaven nakrlovskm dvoe, svovali jim dokonce vldu nad nkterm mstem nebo nkterou provinci. Zkonn manelky byly hrd nato, e mly poetn kurtizny nasvm dvoe, a ily snimi vevelmi dvrnm vztahu8. Indick bajadry setily mnohm vsadm, mly estn titul begum (urozen dmy), a kdy Buddha piel doVsl, ubytoval seunejpednj bajadry, akoliv sprva msta mu tuto est chtla odept. VJaponsku seposuzoval styk snevstkami jako doasn manelstv; zpravidla sekonaly ipslun formality. VAtnch vzdvaly nkolika hetrm krlovsk pocty a stavli jim sochy naveejnch mstech. V tomto ovzdu lsky vypovzen zmanelskch lonic pomalu vznikala romantick lska, kter sezmocovala nrod zprvu nhle a bouliv jako kouzlo, je zachvtilo nejprve vy stavy, potom zaniklo, ale pozdji sestalo normlnm a veobecnm jevem milostnho ivota. U Heln vyvolala vy milostn city zliba vkrsnm lidskm tle. Protoe vak eck pan ila vgynaikeionu (obydl en) jako vze, nemla styky smui, nebyla vzdlanj ne sluka a nemohla vmui vzbuzovat trvalej milostn city, milostn dost mu seupnala spe nahetry, unich senejednou spojovalo pomrn znan vzdln skrsou, svtckost a zlibou vumn, take byly pro mue pitalivj. Nedopustme sevak omylu, kdy milostnm pomrm shetrami upeme charakter prav romantick lsky. Inanejlepch leel stn prostituce, ani znejlepch senevytratilo antick pohrdn enou. Prav kouzlo romantick lsky eky zachvtilo jako epidemie vpodob takzvan drsk homosexuln lsky, kter vznikla pigymnastickch cviench vpalestrch (cviit, zvodit, vm tak soust lzn) a gymnasionech (pv. tlocvina, gymnzium vnaem smyslu je u penesen vraz). Rozila setak veobecn, e sestala samozejmou a pokldala seza pirozenou, uznvali ji a pstovali nejlep bsnci, filozofov a sttnci. Pijala vechny povahov rysy normln heterosexuln romantick lsky: vnivou oddanost, smysln opojen, prudkou rlivost, non vystvn udve milovan osoby, nn mazlen, horouc touhu poneptomnm apod. a stala sezvanou sociln-vchovnou instituc9. S dal vlnou romantick lsky sesetkme a popdu starovku ugermnskch a romnskch nrod, kter vrcholnou rodinnou epochu provaly vestedovku. Bylo to obdob milostnch rytskch slueb a najeho zvltn charakter u mla vliv crkev. Zpotku vpsnch trubadr, minstrel iminesengr, byla ena ideln bytost, lska platonickou a plachm blouznnm. Svtt iduchovn pni, csa ipape, jednoduch ryt ibsnk sezaali koit pan Venui jako sv velitelce. Ale ryt neslouil sv nevst, mu suujc selskou neprokazoval rytsk sluby sv manelce, nebo tm vdy lo o lsku kevdan pan. Zde selska a manelstv u docela rozely a cel toto blouznn vyvolval drdiv pvab zakzanho ovoce. Pod tlakem crkve setato erotick vlna nemohla voln vybouit, nestala sehybnou silou zdravho sil o ivotn radost, ale kalila ji bezuzdnost a hrubost, a senakonec zvrhla donepirozenho milostnho lenstv, kter mlo svj protipl vpokryteck lenosti a klternm smilstv. Vestnctm stolet tato erotick horeka skonila, bhem reformace secrkev a stt znovu chopily uzdy a znovu zavedly svj podek.

Je pznan, e vevyvinut rodinn epoe semilostn ve iromantick lska objevovaly jako ciz, epizodick jev, nebo veform poblouznn lsky, nepodobn lsce souasnosti. Potky romantick lsky uman brzy zanikly vpvalu drav smyslnosti a hivosti, vecku skonily homosexuln epidemi, vIndii a vevropskm stedovku znamenaly jen krtkou epizodu, rovn epidemickou, a ni vn a Japonsku nedoshly nikdy takov ve, kter charakterizuje nai dobu. Pinou bylo pedevm to, e vrodinn e nebylo manelstv osobn vc snoubenc, ale vc rodiny; o volb manela rozhodovali rodie, zejmna otec, kter si veobecn vybral nejbohatho npadnka pro svou dceru. Otec tak vybral nevstu pro syna, nejednou sej stvala ena, kterou syn dot doby vbec neznal. Vecku sevdovy vdvaly zpravidla podle testamentrnho nazen zesnulho manela, piem sevbec nebral ohled najejich vlastn pn. Tak vn vidl enich svou nevstu, kterou mu otec koupil, vtinou a vden zasnouben. Rusk historik Karamzin popisuje svatbu takto: U stoj uolte vedle mladka (jeho j vybrala jej matka za manela, ikdy ho dcera ani nevidla), u skonil posvtn obad, ale stle jet nespatila svho mue, toho, kter senyn stane vldcem jej vle - , slva tob, matko a tob, ctnostn dcero, kter jsi vychovvan vestarch slovanskch mravech! Jak ironicky zn tato e naemu dnenmu sluchu! Ani ustarch Germn nebylo manelstv spojenm dvou milenc, ale instituc povinnost a prv nejen manel, ale ijejich pbuznch. Svatba jako takov byla poutem, kter spojovalo dv navzjem dosebe vklnn tlesa. lo pedevm o hospodskou zleitost, pozemsk majetek sezasnuboval spozemskm majetkem, jako seupanovnickch rodin koruna zasnubuje skorunou a usedlk pole spolem. Ale romantick lska senormln vyvj jen tam, kde si pohlav mohou vybrat podle sv chuti, nebo jejm obdobm je doba ped svatbou. Posvatb sepr lska mn najin city, podle teorie nacity nebouliv, ale trval, nazvan manelskou lskou, nicmn veskutenosti velmi asto zanik pln. Individuln lska seproto mohla zcela rozvinout jen vmodern dob, kdy rodina podlehla natolik rozkladu, e milostn volba sestala osobn zleitost a rodinn zjmy pestaly bt pro milostn ivot smrodatn. ekli jsme si, e prvotn pirozen a vrozen vlastnosti lsky jsou sten vestlm rozporu sdruhotnmi vlastnostmi lsky, zskanmi vkulturnm vvoji, e lidsk proda stle zpas sumlou kulturn skopkou, kterou vdy znovu a znovu pror. To zpsobuje nhl zvraty vpohlavnch vztazch. Stakovm prudkm podlehnutm prod sesetkvme vrenesanci, vgalantn dob, za direktoria, vPrusku za Friedricha Wilhelma II. apod. O slovo sezde hls primitivn lska a mnoho podrobnost pipomn primitivn pohlavn vztahy. Pi slavnostech, tancch, vlznch, napstkch, vnevstincch, umysteri apod. Pror kulturnm nnosem pvodn ivoin pud, vldne njak as usedlk, ryt, man imnich. Samozejm, e kvstednostem vede tam, kde hospodsk blahobyt umouje vt volnost - vevldnoucch tdch. Nadvoe papee Alexandra VI. sekonal hromadn pohlavn akt krsnch kurtizn a urostlch sluh, kter byl veejnm divadlem pro celou dvorn spolenost. Dokonce zde nechyb ani neznalost pohlavn rlivosti. Je tm neuviteln, e by tak prudk ve mohla vyrstat jen zkulturnch konvenc a jen vuritm kulturnm prosted. A pece je to pravda. Byly doby, kdy zkulturnho prosted tato ve tm zmizela. Za starho reimu veFrancii byla podle lechtickho mravnho zkonku pan

jednoho zrove ipan druhch a nikdo senectil bt uraen, kdy jeho ena mla dvrn milostn pomr sjinm. Ieny umly svm pohlavnm dostem povolit vechny konvenn uzdy. Rusk carevna Kateina II. mla komornou, kter senazvala prouveuse (zkoueka): carevna j dvala vyzkouet oblbence, kte semli stt jejmi milenci. Ale hlas prody, odporujc vem zkonm, trestm a nboenskm pkazm, seneuplatuje jen takovmi nhlmi vbuchy: svdn a nalhav seozv ipod povrchem spoleenskho ivota, vpohlavnm mimomanelskm ivot, vprostituci, vpohlavnch nenormlnch stycch apod. Pohlavn morlka vkad dob byla doposud morlkou, proti n senejvce heilo, ikdy lpe eeno - prv proto, e to byla vdy jen morlka urit doby a tdy, uritho prosted, byla to vdy morlka pechodn a vce jak zpoloviny nepirozen. Nyn si podrobnji vimnme postaven eny a snubnch pomr ujednotlivch starovkch nrod.

II. ENA, MANELSTV A LSKA USTARCH SEMIT

Semitsk nrody serozdluj navchodn a zpadn. Vchodn Semit, tedy Babyloan (obyvatel starovk Babylonie, pronikli doMezopotmie, tj. nazem mezi Eufratem a Tigridem, zeSrie), byli smenm nrodem snesemitskmi Sumery (starovk nrod pv. Vrnu, kter osdlil Sumer vjin Mezopotmii), zpadn Semit sedlili nati velk skupiny: Araby, Aramejce (semitsk kmeny pv. mezi Palestinou a Eufratem, asimilovny Araby) a Kananejce (semitsk kmen pv. VPalestin, asimilovn Izraelity, tj. idy). KeKananejcm patili zejmna Fnian (Foinian, obyvatel starovk Foinikie, dnes izraelsk a libanonsk zem), Kananejci vum slova smyslu a Hebrejci (star pojmenovn izraelskch id, kter je ponechvno idle). Jdro bylo zejm arabsk - znho vyli vpedhistorick a ran historick dob ostatn skupiny. Vchodn Semit seu 3000 let p. Kr. usadili vBabylonii a msili sezde seSumery (viz ne), kte vnejstar dob zejm bydleli vopevnnch mstech, zatmco Semit koovali sestany, a senakonec zaali spojovat (vytvet conubium, tj. snubn prvo, tedy isatky) smstskm obyvatelstvem. Potom seKananejci pelili jako prvn zpadosemitsk vlna popedn Asii vedvou sledech: nejprve Fnian a kananejsk palestinsk kmeny, potom Hebrejci. Zhebrejskch, aramejskch, kananejskch a roztrouench indoevropskch kmen, jako izezbytk chetitsk e potom vznikli Izraelit, kte spojeni Jahvovm kultem pijali kananejskou e. Druhou vlnou, kter 2000 let p. Kr. zaplavila Pedn Asii, byli zejm Aramejci jako druh zpadosemitsk skupina. Zd se, e znich pochz peslavn babylonsk krl Chammurabi (1728 - 1686 p. Kr.), jen je tvrcem slavnho zkonku, kter pr zskal od boha Slunce. Podle tohoto zkonku byl zpracovn mosaick zkon (tj. mojovsk, Mojovi pipisovan), piem sezrove povst o jeho pmm boskm pvodu penesla naJahva (Jahve, Jehova, pv. bh pout nkterch hebrejskch kmen, pak jedin Bh idovskho nboenstv). Pozdji pili Aramejci doMezopotmie, kde seusadili okolo Charnu (tak Charrn, Harrn, severozp. Mezopotmie; jejich st asi vroce 1000 p. Kr. Pekroila Eufrat a vSrii pozniku Chetit (tak Hethit, indoevropsk kmeny vMal Asii a vSrii, postupn asimilovan) zaloila vlastn i shlavnm mstem Damakem. Sami tedy zstali jen Arabov, rozdlen nasevern a jin kmen. Jin kmen sehonosil velmi starou kulturou, zaloenou vdnenm Jemenu. Vdob poMohamedovi vznikla tet zpadosemitsk (arabsk) vlna sthovn. Pvodnm domovem semitskch kmen byla zejm vchodn Arbie (viz ve, vraz je ponechvn, ikdy dnes nejde o geograf. termn). Vlastn semitskou kulturu je tedy teba hledat uArab, a proto zaneme jimi. Snubn formy uArab nm sktaj pohled velmi pozoruhodn. Arabt obyvatel poloostrova pojmenovanho podle nich seod nejstarch dob dlili nakoovn chovatele dobytka, beduny, a usedl rolnky - hdesy (hdesov, hadesi), kte obchodovali ivemstech. Pokud odhldneme od islmu, byla bedunsk kultura ped 3000 lety tm stejn jako dnes. Mezi jinmi a vchodnmi Araby je vce hdes ne mezi Araby naseveru. Najihu vznikly dokonce stty: nejmn 700

let p. Kr. zde vznikla Sbsk e (Sba, stt arabskho kmenovho svazu Sbejc) kter vystdala Minojskou i (Minojci, jihoarabsk kmen, jejich e byla nazem dnenho Jemenu), trvajc alespo 500 a 600 let. Jihoarabsk vvoj zastavil asi vroce 500 Kr. severoarabsk vliv, kter dal podnt kevzniku bohat poezie a nakonec vytvoil ikorn. Dodejme, e Mohamed seme prv tak mlo pokldat za pvodce islmu jako Je vNazaretu za autora kesanstv, vdy u pedtm vedruhm stolet poKr. jihoarabsk rozkvt potlaili man, kterm sepodailo odejmout Arabm zprostedkujc obchod doIndie cestou povnitrozem a provdt jej pomoi. Kdy ponechme nyn stranou vliv babylonskho zkonodrstv, mohly seuArab udret starosemitsk snubn pomry vnejist form. Vimnme si nejprve pozstatk prastarho skupinovho spojen. Podle klasickho podn uMinojc (viz ve) existovalo a opralo seo hospodsk drustva (raht - ucizojazynch vraz je vcelm svazku pevn dochovvn autorv pepis, ikdy vjinch pramenech je nkdy odlin) a svazy spojen povinnost krevn msty (hajg). Kdy si pedstavme nejjednodu formu, e kmen m dva rody, byly eny rodu A manelkami mu rodu B a naopak. Pitom vichni mui rodu A iB a vechny eny rodu A iB byly pokrevn pbuzn (am), zatmco satkem nastval pomr hm. Tato snubn forma sama nevyhnuteln vedla kmnohomustv, tj. kespojen jedn eny snkolika mui, hlavn tehdy, kdy byl vnkterm rodu nadbytek en. Skuten iu Arab nalezneme polyandrii vrznch formch. Napklad sedozvdme10, e nkolik mu tvoilo svazek a mli jednu enu; kdy porodila, museli vichni pedstoupit, aby semohl oznait otec. Strabon (64 p. Kr.-19 poKr., eck historik a zempisec antickho svta) nazv oblast, kde seprojevovala takov forma snouben, Arabia Felix (astn Arbie, dnen Jemen, oznaen trvalo dostedovku). Tyto svazky seutvely nazklad spolench majetkovch zjm, prvo nasoulo ml jen len svazku, kdo knmu nepatil, byl chpn jako cizolonk. Mu, kter ken vstoupil, zanechal ped jejm vchodem svou hl naznamen, e je obsazeno. Tato forma jasn vyplv zestarho skupinovho snouben, ale vpisuzovn dtte je u teba vidt krok kpatriarchlnmu manelskmu typu. Tak sedozvdme o podobnm vtm drustvu, kde pootci narozenho dtte ptral zvltn peh. O polyandrickch pomrech svd islovo kanna, co pvodn znamen synovu nebo bratrovu enu. Ale stejn svou vlastn enu nazv bsnk Jahdar, a hebrejsky kalla znamen jak nete, tak imanelku. Kanna byl proto nzev pro rodovou enu vpomru kedruhm enm, nebo pouze vtomto ppad sesn mohl stkat otec, bratr isyn. Sloitj milostn ivot, kter pesahuje pvodn pravidlo, podle nho lska je jen pohlavn styk, a uvauje u o jakmsi vbru, vznik uzmonch td jako kulturn dsledek vysplejch hospodskch forem. Je samozejm, e neznme pesn vvoj snubnch forem varabskm svt ani jejich kontinuitu, meme si ho jen domlet podle veobecnch zvr, kter jsme u zskali a jimi jsme sepodrobn zabvali vprvnm svazku tohoto dla. Voln manelsk formy, kter sedaly dobe pozorovat prv upedislmskch Arab, pedpokldaj dlouh vvoj od pvodnho skupinovho snouben a mateskoprvnho zzen. Ipolyandrie, o n jsme zde prv hovoili, je u jen zbytkem pvodn volnosnubnosti. Prv uArab je nikh (manelstv) nesmrn irokm pojmem a hranice mezi snubnm milostnm pomrem a manelstvm je velmi mlhav, co senm pestane zdt

podivn, kdy zjistme, jak dlouho seunich udrely prastar formy vedle forem novjch a jak tradin unich byly zakoenny mateskoprvn pedstavy a smysl pro pohlavn svobodu eny. Prostituce proto byla uArab vzcn. Indka, manelka Ab Sfjna, Mohamedovi odpovdla, kdy ji upozoroval napedpisy proti prostituci: Svobodn ena senekurv. m ekla hlubokou pravdu, nebo zjednoduen chtla vyjdit, e svobodn ena sm mt pohlavn styky podle vlastn libovle. Voln pohlavn ivot eny byl ustarch Arab vjejich mateskoprvn tradici dot doby pirozenou vc, dokud unich nevznikla pedstava o poteb manelsk vrnosti. Ta sevytv tehdy, kdy zavldne systm, vnm setakov vci, jako je manelsk vrnost, kupuj. Voln pohlavn ivot eny (zin), jak jej znme uArab, nebyl polyandri vum slova smyslu, ale zbytkem volnosnubnho ivota eny zmatriarchlnch dob. Jej dti nebyly nemanelsk, za svobodn matestv ji ani netrestali, ani j ho nevytali. Spibvajcm smyslem pro hlub milostn ivot a zejm izhospodskch dvod sepozdji ztohoto volnho pohlavnho styku vyvinuly dv snubn formy: sadqa a muta. Tak Mohamed jet tato svobodn manelstv dovoloval. Kdy semu a ena shodnou, nech jejich souit trv ti noci. Pokud by vnm rdi pokraovali, povoluje sejim to; pokud vak daj pednost jinmu, mohou svj pomr peruit. Muta seoprala jen o dohodu mue a eny, asto trvala velmi krtce, nkdy vak dle, jinak byla neomezena. ena za svj souhlas obdrela dar, pouritou dobu mue nesmla propustit, jinak vak nato mla prvo. Hsim, Mohamedv pedek, pr nasvch cestch vstupoval donkolika manelstv. Kdy selouil, nechal en zlohu, kterou mu pozdji mly pinst dt, nhodn narozen zjeho styk. To byla prv snubn forma muta, je sezcela liila od prostituce. Vy formou bylo manelstv sadqa, kter sezpravidla opralo o milostn pomr. Milenec senazval chall, chadn, chidan (ptel) a milenka challachulla nebo sadqa. Tato jmna sevak pouvala iu jednoduchch milostnch pomr, hlavn svdanmi enami, kter nan dojist mry mly prvo, pokud sejejich manel zdroval mimo tbor. Jmno sadqa vzniklo zesadq, co je dar, kter ena dostv, piem zstv zcela nezvislou a rod dti svmu kmenu. Zde je tedy mateskoprvn pvod instituce zcela zejm. Nejastji setento pomr vyskytoval ustednho stavu, potom ubsnk, mladk a lupi (kter Arabov neposuzovali tak psn jako uns). Sadqa bydlela doma a zde pijmala svho milence. Mateskoprvn pomry seuArab zachovaly vevelmi ist form a kdysi byly jist mnohem rozenj ne vdob krtce ped Mohamedem. Slovo znamenajc matku zde zrove oznauje lid ikmen, slovo znamenajc bicho, kter sezde vztahuje inaspodn st tla, znamen pohlav ikmen, slovo znamenajc adra znamen tak pbuzenstvo, nebo pbuzenstvo podle mlka bylo t pbuzenstvem podle dlohy. Matina sestra byla dtti bli ne otec a nevstin bratr hrl pisatku velmi dleitou roli. Arabsk ena nezmn svj kmen, kdy sevd. Pokldali ji tak za schopnou vldy. Mateskoprvn manelskou formou byla beena. ena mla plnou svobodu, ale od mue asto dala, aby neml jin eny, a mla prvo sedt rozvst. Tak setak dozvdme, e jist ena sloila svj stan a od mue odela, nebo pestoupil naislm. Salm zMedny (v Sadsk Arbii) porodila Hsimovi zMekky (tak vSadsk Arbii) syna, kter zstal vmatin kmenu. Satek byl velmi jednoduch, enich ekl chitb (uchaze) a ena, pokud souhlasila, odpovdla nikh (vdvm se)

a tm ve skonilo. Vpatriarchln muslimsk dob sevak proti tomuto druhu manelstv velmi brojilo, a proto postupn pelo domanelstv muta. Islm sezpoliticko-patriarchlnch dvod snail vechny manelsk a pro enu volnj formy potlait svou otcovsko-prvn formou baal. Bal, baal znamen pn, vlastnk a vtomto manelstv seena stala plnm vlastnictvm mue, la za nm a plodila dti jeho kmene. Vechna prva eny pela namue, a proto senazvala b lah - podmann ena. Toto manelstv sepodobalo egyptskmu hem-tu, o nm si jet povme, jene uArab sepomry vyvjely stle vce vmuv prospch. Dokonce mohl svou enu poslat souloit sjinm nebo ji pjit hostu, aby zskal siln potomstvo. Takov ppady znme u od prodnch nrod. Jsou dsledkem toho, e neznaly pohlavn rlivost. Pokud sevak dlaj napkaz a ppadn proti vli eny, jsou znakem enina otroctv, kter je mon jen vpatriarchlnch pomrech. Zde si bezdky pipomeme, e idnes konzervativn lid vynej patriarchln mravy jako vzor poestnosti a podku! Patriarchln manelsk forma vznikla - jak u vme - zmanelstv zskanho loupe, stejn tomu bylo uArab. Vlehch rvakch mohli ukoistit jen velbloudy, ale vtch bojch loupili ieny. Kvli nim zejm zprvu podnikali pm loupen vpravy kdruhm kmenm, nebo jinm zpsobem eny pro jejich nedostatek nemohli zskat. Proto seena zcizho kmene nazv naza, co je ensk rod od slova naz, co je ,syn zajatho mue. Ale mu, kter enu zskal loupe, pin sevystavoval velkmu nebezpe, pokud ji neodevzdal nelnkovi, si ji nechal pro sebe jako svj majetek. A tento uloupen majetek sestal zdrojem kadho dalho zotroen. Tento pvod patriarchlnho manelstv jet pipomnal velmi pozdn svatebn zvyk: kdy nevstu pivedli kenichovi, klekla si a enich ji ksob pithl za vlasy. Dl seto pr dodnes. Jet vraznjm zbytkem starho manelstv zskanho loupe je bedunsk avlov tanec. Vjednom nmeckm denku ped lety vyprvl pisatel, kter sevPalestin nedaleko Jericha zastnil bedunsk svatby, pin tancovali avlov tanec, asi toto: Mladci pichzej nanmluvy, panna dl drahoty a vzdorovit je odmt. Tehdy seuchl knsil, utvo etz, zahrad j cestu a tla ji dokouta, znho neme uniknout. Napaden sepesvdiv brn silou, pozoruhodnou vtto divok he. Nen to vysok osoba, kter zde tan vdlouhm modrm rouchu skapuc, ustavin j padajc zhlavy, take si ji znovu a znovu natahuje nenapodobiteln krsnmi a energickmi pohyby, jako by znzorovala zastrn zvojem. A kdykoliv ruce dopeje oddechu, aby sebrnila proti tomu i onomu, zd se, jako by tonka odrela jen silou sv vle. Avak marn, nyn ji konen zatlaili dokouta, vnm stoj, krc sea chvjc vkolenou, obklena etzem tanenk. Najednou vysko, vytrhne jednomu znich kivou avli, kterou ml za pasem, a nyn seona sama stv tonkem. Jako blesk hrotem zbran ohrouje hned toho, hned onoho, nhle ujejich ady zuiv a rychle vih meem okolo hlavy, sklnjc sehned sem, hned tam. m zuivji si pon, tm chvatnj jsou jej pohyby; dlouh, naasen rukvy, kter vis zjejho roucha a nazem, prudce poletuj vmncm sevru jako ptci vevtru - je to nenapodobiteln, vechno serod zesituace a je prav! Dvka zskv stle vce pdy a nakonec donut tonky utci, co znamen, e je zatla doprotilehlho kouta. A nyn, vposledn chvli sezjejch st vydere prvn a jedin vkik, vkik nevslovnho triumfu. A kdy naposledy zdvihne svj me dovky, aby jm zashla nejdivoejho chlapce, sjiskcm zrakem ho chvli podr vevzduchu, jako by sechtla pokochat jeho smrtelnou

zkost, a potom me odlet velkm obloukem a dvka sesjsotem vrhne mladkovi naprsa... Jet dlouho jsme zstali natto svatebn slavnosti. Kdy jsme sepotom pozd vnoci vrtili dosvho tbora, slyeli jsme jet vdlce vstely zpuek a vidli radostn ohn, zaplen pro tuto svatbu... Loupen manelstv postupn vystdalo manelstv koup, tj. koup nevsty, piem samozejm podzen loha eny nezmizela. Zatmco semanelstv zskan loupe uskuteovalo spe exogamicky, to znamen seenami cizch kmen, manelstv koup je zpravidla endogamick, seenami vlastnho kmene. Pslunci stejnho rodu maj nejprve prvo sevzt, piem enich mus svou nevstu odkoupit od jejho porunka (vlho), pokud jm nen sm. Bylo to pomrn vnosn, take chud lid velmi vychvalovali pednosti svch dcer nebo sester, dokonce jist druh en poslali roznet tuto chvlu. Pozdji, kdy manelstv koup zskalo iplnou morln pevahu, uzavralo seiexogamn, scizmi enami, by uloupenmi, ale najejich dti senkdy dvali zvysoka: nazu vrtili jejm pbuznm a a tehdy dolo kdnmu zasnouben, nebo semanelstv zskan loupe zmnilo namanelstv koup tak, e vlmu za enu zaplatili. Kupn cena (mahr) byla znan, vtinou 50 a 100 velbloud a vtto zleitosti neznali ert. Napklad otec bsnka as-Simmy si chtl nechat jednoho velblouda zpadesti, nanich sestchnem dohodl, ale nastvajc tchn senedal, prohlsil je za nejvt niemnky, jak kdy poznal, a peruil snimi veker styky. Vevjimench ppadech sekupn cena mohla nahradit njakm bojovm inem nebo slubou. Krom kupn ceny, kterou porunk dostal, dostvala iena njak dar. Nmluvy sevdy konaly vbydliti nevsty, nkdy nevstu dali o jej souhlas - islm to vyadoval. Podstatou zasnouben (tazvk, tamlk, imlk) bylo odevzdn nevsty zmoci vlho domoci enicha. Nevstu potom pkn oblkli, navonli a nalili. Tak enich separfmoval. Potom ji pivedli kenichovi (nevsta = hd, tzn. Vyprovzen) a nato si navzjem dvali snoubenci hdanky. Nejdleitjm obadem bylo pehozen plt a postaven stanu. enichv pbuzn pes nevstu pehodil musk pl (abba), zahalil donj jej hlavu a zvolal: Nikdo t nesm pikrvat, ne...! (nsledovalo enichovo jmno). To byl symbol pijet. Potom nad n postavili stan, co byl druh, stejn vznamn symbol. Slovo en searabsky zn: banalaih, co znamen ,stav stan nad svoj enou. Vtomto stanu pvodn ila ena sesvmi dtmi. Byl to jej majetek a slovo enit sezmatriarchln doby zn dakhala, co je ,veel kn. Pozdji vak enu pivdli domuova stanu. Svatba seslavila vmanelskm pbytku, aby donho mlad ena nepila jako zajat vboji. Slavnost bvala honosn, vdy sekonala napoest eny, kter stla mnoho majetku. Arabsk lska (vadd, vudd) byla samozejm pedevm lskou fyzickou a zaala sejako vude vyvjet vevolnm pohlavnm styku a nikoliv vmanelstv. Nkdy dokonce mu velmi obtn dostal za enu dve, snm ml milostn pomr, protoe vtom pbuzn vidli poruen svch prv. Neradi dvali dceru zamilovanmu mui a dvata sestydla za veejn milostn styk. Protoe sevdvala velmi brzy, u vedvancti letech, ani takov milostn pomr ped manelstv mt nemohla. Proto milostn ivot kvetl hlavn uvdanch en. Arabsk milostn poezie je pravou poezi pout, jinak asto velmi nnou. Neopvuje manelstv, dokonce m pro manela zboovan jen vsmch. Manel byl vbec pro arabskou enu msi mncennm, proti emu seza jeho ivota

brzy spolila sesvm bratrem a ani posmrti j nestl za to, aby jej oplakvala. Vmilostnch arabskch psnch, kter maj rozhodujc vliv nabsnick formy evropskch minesengr, kte je poznali od panlskch Arab (Maur), je milenka palmou, gazelou a antilopou. Pokud m jmno, je to vtinou pseudonym. Pokud ji popisuj, vdy jde o jej tlesn pvaby a nikoliv o povahov rysy. Vyskytuje sehlavn vdojemnch nladch louen nebo vevzpomnkch navzdlenou. Scny rozchodu zanaj kikem havran a potom seena pomalu vzdaluje navelbloudch nostkch. Jezdec vpedu zpv jednotvrn a melancholick npv, vjeho taktu krej velbloudi, nostka sekolbaj jako luny a pomalu seztrcej vdlce. Milenec ple: Mch spopraskanmi stehy, patc ln en, znho pacholek napj dobytek dve, ne ho dal zat, netee tak jako ty, moje oko, slzami rno iveer, kdy si pomyslm, kde nyn je, a kdy vidm, kde bydlela pedtm. Lsku projevuje arabsk bsnk tmito prostmi a lapidrnmi slovy: A j ji miluji a ona miluje mne a jej velbloud miluje mho velblouda. Arabsk ena u vpedislmsk dob chodila zahalena, ale pokud chtla njakho mue okouzlit, spoutla zvoj (gin). Podobn jako Egypanka si barvila obo tmavomodrm antimonovm prepartem (kohl), aby bsnk mohl opvovat jej antilop oko. Rty si barvila indigem, aby lpe vynikly jej bloskvouc zuby. Zjev arabsk eny byl velmi smysln; zvlt oblben byl irok zadek stlmi boky. Plnost ader a stehen nedovoluje nnmu rouchu pilehnout ktlu, pilehnout kzdm; kdy j veern vnek vje vstc, vzbuzuje trze vrlivch a div vzvistivch och. Na mst by jist bylo mluvit io snubnch zvycch uAramejc, ale o nich mnoho daj nemme. Vme, e jako druh zpadosemitsk skupina vdruhm tiscilet p. Kr. Vnikli doPedn sie, zaloili nkolik mench sttnch celk a vSrii pozdji zaloili vlastn knectv, e vsedmm stolet p. Kr. zaloili chaldejskou i, avak kolem 7.stolet poKr. splynuli sAraby. eny seunich mohly stt krlovnami a zejm byly velmi svobodn, ne-li rovnoprvn. Pozdji unich itato rove poklesla; o much mm dochovny zprvy, e si velmi potrpli nabohat nevsty. Babyloan (semitt obyvatele starovk Babylonie) umouj pohled podrobnj, nebo je znme u lpe. Sama Babylonie pedstavuje postupn etz velkho men a poetnch konbi (konbum, psno ikonubium, zlat. conubium: satek, ale isnubn prvo virm smyslu, tj. Prvn izvykov normy souit mue a eny, vtomto vznamu idle). 3000 let p. Kr. Vldli vMezopotmii (viz ve) takzvan mstt krlov (patesov), kte seoprali o svatostnek svho msta, napklad Nippuru, Uru, Eridu, Larsy, Akkadu, Sipparu apod. Nejmocnj mstsk krl byl pravdpodobn ihlavnm panovnkem. Zprvu to byli ovem hlavn Sumerov (starovk nrod, kter osdlil tato zem vpol. 4. tiscilet p. Kr., zakldal nkter mstsk stty uveden ve). U ve2. tiscilet p. Kr. Vak pronikali doBabylonie vchodn Semit zeSrie a dochzelo kesplvn. Okolo roku 2400 seSargonovi I., akkadskmu mstskmu panovnkovi (Akkadov, podle dosud neobjevenho msta Akkad, Semit), podailo zskat pevahu a zaloit i sahajc a keStedozemnmu moi - prvn znmou svtovou i vdjinch, kter sevak velmi brzy rozpadla. Jejm hlavnm ddicem byl sumersk mstsk stt Laga (Girsa), vnm sevelmi rozvinulo umn a uchovaly obshl klnopisn pamtky. Vletech 2111 - 2003 p. Kr. doshl nejvtho rozkvtu sumersk mstsk stt Ur, kter byl t stediskem kultury a sumersk e. ist semitstv seudrelo vBbelu (Babylonu, hl. mst Babylonie). Okolo 23.

stol. p. Kr. ovldla naas jin st Sumeru (Sumer sahal piblin od dnenho Bagddu kPerskmu zlivu) nov dynastie elamskho pvodu (Elamit, Elamci, podle Elamu vjihozp. Persii, rnu). Slavn Chammurabi, o nm u byla e, panovnk semitskho pvodu, dobyl zpt Larsu (pvodn sumersk, nadv st let Elamity obsazen msto ust Eufratu), sjednotil sumersk msta a stal sejedinm vldcem tzv. starobabylonsk e (datovan 1894 - 1594 p. Kr.), dobyl tak Asrii. Vldl izpadn oblasti a poPalestinu a tm zcela zvtzil semitsk ivel, snim Sumerov od potku 2. t s c l t p .K .s l n l . iie r pyui Nov nrody zeseveru a vchodu, kter sepevalily pes Pedn Asii a zaloily silnou mitannskou (Mittani, mezi hornmi toky Eufratu a Tigridu, vletech 1550 1350 p. Kr. stt indoevropskho kmene mittanskch Churit) a chetitskou i (v 18. - 13. stol. p. Kr., stt indoevropskch Chetit, viz ve), natom mnoho nezmnily, nebo byly semitskmi ivly stle vyvaovny. Asyan (jazykov blzc Akkarm, semitskm kmenm ijcm u od tetho tiscilet p. Kr. VMezopotmii, Asrie, eck nzev msta Aur vsev. Mezopotmii) naas Babylonii ovldli a vletech 689 a 648 Babylon zpustoili. Ve12. stol. Ped nam letopotem pronikli zArbie dojin Babylonie semitt Chaldejci, o nkolik stolet pozdji sejejich panovnk Nabopalassar (625-605 p. Kr.), spojil smdskou (Mdov, nazem od eky Tirgis pornskou pou), vroce 607 dobyl hlavn asyrsk msto Ninive a vBabylonu vytvoil tzv. i novobabylonskou. Ta vak zanedlouho podlehla Peranm a od r. 538 seBabylon stal soust Persie (nynjho rnu). Historici Semity asto charakterizuj jako lidi svelmi stzlivm sudkem, pronikavm postehem, spraktickm a vypotavm rozumem, kte dr nauzd fantazii a neradi vmylenkch zabhaj dodalekch konin. Takov byli pr sta Arabov iFnian, Hebrejci iAsyan. Nejvce seto vak vztahuje naBabyloany. Proto seasi nic nedozvme o jejich milostnm ivot, nebo navym stupni unich zejm vbec neexistoval. Manelstv zde vak mlo svou pravou podobu jako hospodsk instituce, jako obchod uzavran nazklad smlouvy o vnu a podobnch vcech. Pesto nalezneme uBabyloan istopy volnj manelsk formy. Vpozdjm obdob sepodle zachovanch smluv jev sice jako urit najmn dvete, ale to jsou alespo usemitskch obyvatel Babylonie u jen urit dozvuky podobn formy, jakou uArab pedstavovala manelstv muta a sadqa. Dvka nebo ena dostvaly jakousi nhradu, nudunn, sesvmi dtmi vak bydlely vevlastnm obydl, kde vechny ivil mu. Krom toho nudunn dostvaly ipravideln manelky. Vidli jsme, e babylonsk kultura vznikala stlmi semitskmi vlivy naSumery a naopak, mus mt tedy nkolik stup. Sumersk peitky nelze ani podceovat ani peceovat, zhlediska vvoje snubnch forem vak neznamenaj nic pozoruhodnho. Takzvan sumersk zkony, o nich vak nen jist, zda pochzej zdoby pedsemitsk, maj zcela patriarchln charakter: ena podle nich nem velkou cenu a je tm bezprvn osobnost. Jist pokrok znamenalo slavn zkonodrstv krle Chammurabiho, kter Morgan vesvch vykopvkch vobdob od prosince 1901 doledna 1902 objevil naakropoli vSusi vtesan dovelkho dioritovho bloku. Chammurabi sehlavn snail zmrnit tm neomezenou moc mue veprospch eny, vdy to byl zejm aramejsk Arab, pochzel tedy zkmene jist protknutho mateskoprvn tradic. Psn rodinn ivot vak trval inadle.

Vlnku 156 senapklad pe: Pokud nkdo zasnoub svmu synu dve, kter syn nezn, a potom by spal vjejm ln, nech j zaplat pl miny vezlat a vrt j ve, co si pinesla zotcovskho domu. Potom si me vzt mue svho srdce. Vzdor tomu ivBabylonii nalezneme poetn stopy mateskoprvnch pomr, kdy vsumerskm prvu napklad teme: Kdy semanelka odlou od svho manela a ekne mu: Nejsi mj mu, nech je hozena doeky, ale pokud to udl mu, zaplat jen pl miny vestbe... Pozdji uvidme, e vznam eny vzrst jako dsledek semitskch vliv. Buiti si kupuje dm a jej mu je pitom jako svdek: Ina-Esagila-Ramat pjuje penze narok (z doby Nebukadnezara II., Nabonassara, podle bible Nabuchonodosora, babylonskho panovnka 604 - 562 p. Kr.), Hibta prodv svj dm, jin ena ru za pjku nebo svd ped soudem (v dob Dareia I., perskho krle, 522 - 486 p. Kr.), je alobkyn, pracuje vobchod, prmyslu, zemdlstv apod. V zznamu zdoby Nebukadnezara II. sedokonce k: J a mj mu dlme nkup a prodej za penze zmho vna... ena je jmenovna jako prvn. Asyrskobabylonsk smlouvy ismlouvy zFilopatorovy doby svd o tom, e ena byla smuem nastejn rovni, byla mu rovnocennm partnerem. eny nastupovaly inatrn, napklad asyrsk princezna natrn babylonsk a naopak, v9. stolet p. Kr. babylonsk princezna Sammuramat natrn asyrsk. Jej jmno nm zachovali ekov vpovsti o Semiramis, vn historick krlovna splv sbohyn Itar. VSsch (Ssy, tak Szy, hl. msto starovk. Elamu) pechzela panovnick hodnost zjedn dynastie nadal sestrou pedchzejcho krle a novho panovnka oznaovali za syna pedchdcovy sestry. Pitom ssk obyvatelstvo bylo sten indoevropskho pvodu. Babylonsk manelstv mlo sv rysy, vyplvajc ztamjho ivota itradice. Pro star mateskoprvn pomry je dleit ta okolnost, e manelka zstvala bydlet vdom svch rodi; kdy sesn nkter mu (samozejm krom manela) vyspal, stihla ho smrt, zatmco en senic nestalo. Pokud zstala doma, mohl ijej enich nebo manel bydlet vjejm dom (v jejm kmenu) a vtto rodin sezastovat ikultu pedk. eniny brati byli, jak sezd, jakmisi jejmi porunky, kdy seprovdala. ena, kter stla spoleensky ve, nekles event. satkem nani stupe; pokud lo o stav, dti nsledovaly matku. Je pravda, e patriarchln pomry sevBabylonii projevovaly zcela jasn a veobecn. Babyloan potebovali pracovn sly, kter zskvali hlavn vench a jejich prostednictvm. Zpotku sezde jist praktikovaly nosy. ZBabylonie o nich zprvy nemme, zato od Asyan ano. Synachrib unesl doNinive (asyrsk vladask sdlo blzko dnenho Mosulu, msto nlezu Aurbanova palce a jeho knihovny, mj. Eposu o Gilgameovi) krom jinch iarabskou princeznu Tabn, Assarhaddon nadost arabskho krle Chazila alespo vrtil obrazy boh, kter souasn ukradl a Tabnu, kterou vychovali vjeho palci, udlal arabskou krlovnou. Otcovsk moc byla uBabyloan velmi vyvinut. Otec dojednval nmluvy za syna, dokonce pijmal nevstino vno a mohl ispn odmtnout schvlen synovy volby. Nabu-ahe-bullit seoenil sdvetem Tablutu bez vdom svho otce, za pomoci jejho bratra, krlovskho dstojnka. Otec to pedal soudu, manelstv bylo prohleno za neplatn, tabulky rozbili a Tablutu, kdyby senepodvolila, semla stt slukou.

Zvlt pznan byly babylonsk trhy nanevsty, kter popsal Herodotos a kter dojist mry existovaly iu Hebrejc a Arab. Herodotos k asi toto: Pokud jde o jejich zvyky, podle mho nzoru je nejmoudej ten, kter - jak mi vyprvli - mli iEnetan vIlrii (Ilrie, hist. zem vdnen Albnii a Jugoslvii, Enetan, Ilyrov, vestarovku jeden ztzv. moskch nrod): vkad vesnici jednou za rok shromdili vechna dospl dvata dojednoho houfu, okolo nho stl zstup mu. Potom vyvolva pikzal jedn podruh povstat a dal ji dodraby. Nejprve tu nejkrsnj; jen co byla zskna za mnoho penz, vyvolal jinou, kter zase byla nejkrsnj pon. Bohat Babyloan, kte sezde chtli oenit, sepedbhali, aby dostali nejhez dvky; mui zlidu, kterm nelo o krsu, dostali okliv a jet ktomu penze. Kdy vyvolva prodal vechna hezk dvata, musela povstat ta okliv... zde vyvolal dvku a ptal se, kdo by si ji vzal a chtl nejmn - pikli ji tomu, kdo si ji tedy chtl vzt za co mon nejmen sumu. Penze vak pochzely od hezkch dvat, a tak krsky pomohly oklivm kmum. Nikdo nesml vdt dceru za toho, za koho by chtl... A lid zjinch vesnic smli pijt a koupit. Manelstv koup trvalo inadle. Svatebn smlouvy zdob Nebukadnezara II. zn: Dagil-ilanu, syn Zambubuv, ekl Hamm, dcei Nergaliddiny, syna Babutuova, toto: Dej, Latubasinni, svou dceru, aby byla moj enou. Hamma to zaslechla a dala mu svou dceru Latubasinni za manelku a Dagil-ilani dal Hamm zradosti za Latubasinnino srdce svho otroka Ana-eli-bel-amura, jeho koupil za pl miny vestbe a jednu a pl miny vestbe. Kdy si Dagil-ilani vezme jinou enu, d jednu minu vestbe Latubasinn a ta bude moci odejt, kam bude chtt. (Byla nemanelsk). Tak zasyrsk doby existuje takov kupn smlouva mezi otcem a bratrem jako prodvajcmi a enichem a jeho matkou jako kupujcmi enu. Kupovaly seivedlej eny a sluky, jak dokazuje smlouva zdob Chammurabiho (viz ve): ama-nur, dceru Ibi-ana, koupili Bunene-abi a Beliuna (jeho ena) od jejho otce Ibi-ana pro Bunene-abiho za enu (asat), pro Beliunu za sluku (amat)... Tato asat-amat tedy byla ena bez manelskch povinnost, nebylo teba vi n zachovvat ani manelskou vrnost, alespo podle zkona. Vyhrann patriarcht samozejm vedl kmnohoenstv, a to vtakov form, e jedna ena byla hlavn enou a druh eny vedlejmi; velc pni mli harm. Nejvelkolepj byly harmy asyrskch krl, hlavn Sinacheriba a Aurbanipala, kte si piveli nejkrsnj eny jako vlenou koist a zavrali je dondhernch palc. Aurbanipal (ecky Sardanapal, asyrsk panovnk pibl. 668 - 630 p. Kr., porazil Babyloany a Elamce) dal zvlt zaznamenat, e si dosvch komnat nechal pivst jako holdovac dary dceru tyrskho krle (Tyros, foinick stedisko vevch. Stedomo, pozd. Kartgo) sdcerami jeho bratr, dceru arvadskho krle, tobalskho krle imnohch jinch, m tmto svm tchnm milostiv odpustil. Ml vbec rd eny, nechybly mu ani galantn hudebnice naasyrskm dvoe a Aurbanipal sedal dokonce narelifu zobrazit sesvoj hlavn enou, snad jako jedin ztchto panovnk. U mn bohatch hlavn manelka (rabitu), aby lpe ovldala vedlej enu a dojist mry bezpochyby imanela, mu sama domanelstv pivdla vedlej enusluku. Vjedn smlouv napklad teme: Arat-ama si vzal Taram-Sagilu spolu sIltani, dcerou Sin-abue, za eny a manelky. Nebo: Iltani, sestru Taram-Sagily (tak sejmenovala posvatb), si vzal za manelku od jejho otce ama-ata Aratama, syn Ki-ennamv. Jej sestra, Iltani, j bude (rozumj Taram-Sagilu) esat,

starat seo jej blaho a doMardukova chrmu (Marduk, vdob rozkvtu Babylonu hlavn bh, pozdji nazvan Baal) nosit jej stoliku. Vechny dti, kter seu narodily a kter jet porod, jsou dtmi jich obou. Kdy pov sv seste Iltani: Nejsi moje sestra, pjde zdomu, a kdy Iltani ekne Taram-Sagile: Nejsi moje sestra, dostane znamen a prodaj ji za penze. Kdy ekne Arat-ama svm enm: Nejste moje eny, zaplat jednu minu vestbe. Kdy vak eknou ob svmu mui Aratamaovi: Nejsi n mu, zardous je a hod doeky. Ob eny tedy mly vi mui rovnoprvn postaven, ale asat-amat mla vi pan domu sluebn postaven. Podle Chammurabiho zkonku, kter sesnail poet vedlejch en co nejvce omezit, neml si mu u brt dal vedlej enu, kdy mu asat-amat porodila dti. Za prvnho syna zpravidla uznvali nejstarho syna. achira sesvoj enou Belisanou si vzal Azatu (jako vedlej enu), kter mu porodila pt dt. Ztchto pti dt, kter Azatu porodila achirovi, uznal achira za syna svho nejstarho syna jmnem Jaman. Azatu a jej brati nebudou moci vst spory seachirem. Pozdji sepostaven vedlej eny zhorilo ivtom smru, e vedlej ena byla vedle hlavn eny mncenn ipokud lo o manelv majetek. Zd se, e tyto vedlej eny byly velmi asto adoptovan, proputn zotroctv. Oba akty propoutc isnubn - sevpoetnch dokumentech vyskytuj souasn. Pokud jde o vno, je teba ubabylonskch satk rozliovat: 1. tirhta - pvodn kupn cena, kterou mu platil za enu, pozdji penz, kter zaplatil mu nebo jeho rodina nevstinu otci naznamen zasnouben, a potom sestal vnem; 2. serikta - penz, kter otec posl sdcerou, tedy vlastn vno; 3. nudunn - dar, kter mu dv en. Tirhta seplatila vevech manelstvch ist patriarchlnho charakteru a zstala otci dvky, ikdy si ji enich pozasnouben nevzal; otec ji vak musel vrtit, pokud dceru odmtl pozasnouben vdt. Vka vna byla zvisl namajetkovch pomrech rodiny a vnem sestvaly penze, pozemky, domc nad a otroci. Za zvlt vysok vno sepokldalo 24 min; otrok stl asto jednu a jednu a pl miny. Vno platili rodie nebo brati najednou nebo vespltkch a rozhodn lo o prvn zvazek. Mu ho en zabezpeoval napklad pozemky, ale uval je on. Satku pedchzelo zasnouben spojen snmluvami, pinm sezejm vyplcela tirhta ivno a psaly sesmlouvy. Nudunn dostvala ena a posvatb. Novomanel byli upozornni nansledky nevry a rozluky. Smlouvy potom dipsar napsal natabulky. Tak sehlavn ena stala zkonnou manelkou. A dosvatby mue nazvali haira (vyvolen), enu kallat. Toto slovo m tent kmen jako arabsk kanna a hebrejsk kalla, co znamen nevstu imanelku, a je to pojem zdoby polyandrickho snouben, kdy otec, bratr a syn mli jednu enu. Tak tomu zejm bylo ivBabylonii. Proto seo enu uchzel otec, asto dostval vno, a proto Chammurabiho zkonk vnkolika lncch otci zakazuje spt snete. Pitom rozliuje, zda syn u spal sesvoj nevstou i nikoliv. Pokud setak u stalo, je teba tchna utopit, pokud ne, mus tchn dveti vyplatit pl miny vezlat a dve seme podle sv vle vdt. Jet vdobch Chammurabiho (viz ve) zde byly siln zakoenny snubn obyeje polyandrickho charakteru. Kult pedk, tento prvn zdroj nboenskch povr, byl vnejstarch dobch Babylonie velmi rozvinut, co vpatriarchlnch pomrech jen upevovalo psn nzor namanelinu nevru: lo pece o ist potomky a prav ddice rodu. Cizolostv tedy patilo knejtm zloinm a enu za to zpravidla krut potrestali.

Vesmlouv zdob Nebukadnezara II. teme: Kdy Banat-Esagila bude pistiena sjinm muem, nech je zabita eleznou dkou. Vtinou sepouval trest ukrcenm nebo utopenm. Podle Chammurabiho zkonku ekal oba vinky trest utopenm, ale manel sv en mohl dt milost, zatmco svdce mohl dostat milost jen od krle. Podle tho zkonku byl za zhanoben snoubenky potrestn jen mu; pokud senarodilo dt, hanba setohoto dtte netkala. Vzdor tomu sezd, e alespo nakonci babylonsk e nebyla manelsk vrnost pli posvtn. Quintus Curtius popsal babylonsk eny zdob Alexandra Velikho takto: Nen nic zkaenjho ne tento lid a nic rafinovanjho vumn smilstva a smyslnosti; otcov imatky trp, aby sejejich dcery za penze propjovaly jejich hostm a manel nejsou mn shovvav kesvm manelkm. Babyloan seoddvali pedevm prostopnosti a neestem zn vyplvajcm. Nazatku svch orgi vypadaly eny skromn, ale potom kus pokusu odkldaly aty, a nanepatrn zbytek, a nakonec a u zcela bez hanby zstaly zcela nah. Nebyla to vak veejn dvata, kter setakto oddvala. Vbec ne. Byly to eny znejvzneenjch rod a jejich dcery. Toto svdectv vak nen pli vrohodn, je vnm zejm mnoho nepochopen pro koeny cizch zvyk a mrav. Rozvodov zkony, alespo pokud jde o Chammurabiho zkonk, mly ipes jistou toleranci ken zcela patriarchln charakter. Mu sese enou mohl kdykoliv rozvst. Pokud chtl nkdo zavrhnout vedlej enu, kter mu porodila dti, nebo manelku, kter mu dti darovala, ml sv en vrtit vno a dt j pslunou st uitku zpole, zahrady a domu, aby mohla dti vychovvat. Kdy sv dti vychovala, mlo j zeveho, co budou dostvat, patit ve dovky synova podlu. Mohla sevdt za mue svho srdce. Kdy nkdo odvrhl enu, kter mu dti neporodila, ml j dt hodnotu tirhty a vrtit vno, kter si pinesla zotcova domu. Kdy za ni tirhtu nezaplatil, ml j mu dt jednu minu vestbe jako propoutc dar. Ale nepodn ena, kterou postavili ped soud, nedostala nic; pokud ji mu nechtl propustit, mohl si vzt jinou enu a zdosavadn si udlat sluku. Vjinm lnku Chammurabiho zkonku teme: Kdy seena smuem hd a k: neobcuje semnou, nech pedlo dkazy, e sej ubliuje; pokud je bez viny a nen chyba un, kdy sejej manel toul a zanedbv ji, potom nem mt tato ena viny; nech vezme sv vno a vrt sedootcovskho domu. Ale je-li mu bez viny, to kdy seena toul a zanedbv svho mue, nech je hozena dovody. Rozvodov list byl zcela strun, napklad: ama-rabi odvrhl Naram-tu. Sv vno si odn a nhradu dostala. Kdy si nyn Naram-tu vezme jin mu, neme proti tomu ama-rabi nieho namtat. Babylonsk snubn a manelsk pomry setedy pod semitskmi vlivy zlepovaly veprospch eny. Ale nikdy senepovznesly natakovou rove, jakou znme zestarho Egypta. Babylonsk nboensk prostituce postaven eny vtto i vrazn dokresluje. V prvnm svazku tohoto dla jsme seu zmnili o tzv. nboensk prostituci a ekli jsme, e ob panenstv, kter seun vyskytuje, znamen vykoupen sezpvodn volnosnubnosti, mil prodnmu bostvu a tedy iposvtn. Ztakovho nboenskho hlediska senapohlavn akt dvali zejmna Semit a za klasickou pdu nboensk prostituce vkulturn oblasti starho svta seodedvna pokldal Babylon, odkud setento zvyk rozil doPedn Asie a pocel

zpadn kulturn oblasti. Udrel sezde pocel stalet a vyskytoval sejet vdob Konstantina Velikho (Konstantin I. Velik, Flavius Valerius, pibl. 275 - 337 poKr.). Nejobrnj zprvu mme od Herodota, kter pe: Kad ena tto zem si mus jednou vivot sednout ped Afroditin chrm a dt sepomilovat cizincem. Mnoh, kter nechtj mt nic spolenho sostatnmi, protoe jsou namylen nasv penze, jdou kesvatyni vzakrytm voze a ssebou maj poetn sluebnictvo. Vtina jich vak dl toto: vposvtnm Afroditin hji sed mnostv en, kter maj okolo hlavy vnec zprovaz, nebo jedny pichzej a druh odchzej. A mezi tmito enami vemi smry vedou ulice jako podle ry. Ponich pechzej cizinci a nkterou znich si vybraj. Pokud si nkter ena sedne, nesm sevrtit dom dve, dokud ji nkter cizinec nehod doklna penze a nepomiluje ji vedle svatyn. Kdy penz hod, mus ci: Ve jmnu bohyn Mylity, nebo uAsyan nazvaj Afroditu Mylitou. A je penz jakkoliv, nesm ho ena odmtnout. Je to zakzno, nebo jsou to posvtn penze. A sprvnm, kter ji penze hod, mus jt, a nikoho nesm odmtnout. Kdy seu dala pomilovat a tm sezasvtila bohyni, vrt sedom, a kdyby ji nkolikrt nabzeli, u to neudl. Ty, co jsou hezk a ztepil, sedom vracej rychle, okliv zde vak bvaj dlouho, dokud neudlaj zadost zkonu, nkter si zde pobudou iti a tyi roky. Tak nankterch mstech naKypru sepodobn zvyk zachovv. Zde jasn vynik pvodn princip tto nboensk prostituce, jako ob usmiujc bostvo za poruen bostva pjemn volnosnubnosti. Z tto zprvy, kterou lze podle dnench etnologickch vdomost pokldat za velmi pravdivou, vysvt zk spjatost nboensk prostituce sprastarm principem pohlavn volnosnubnosti. Mylita (psno iMylitta, Militta, babylonsk bohyn plodnosti, eck Afrodita, Afrodite, byla chpna spe jako bohyn lsky a smyslnosti) pedstavuje princip prodnho ivota vjeho pln sle, neokletn dnm lidskm pravidlem. Manelsk pouto je proti jej povaze. Pedstavuje hmotn ius naturale (pirozen prvo), d od kadho dvete svho lidu, aby sevoln oddvalo kadmu mui, kter vyzv ksouloi. Penn dar je Mylitina mzda a pat dochrmovho pokladu, provaz okolo hlavy znamen povinnou ob cudnosti. Tato prostituce je tedy vc kultu, povinnost, kterou nboenstv ukld. Pokud sedle hovo, e bohyn sespokoj sjedinm oddnm eny a zato j odpust, kdy sejej nsledujc manelstv vyznauje psnou cudnost, ztoho jasn vyplv mylenka vykoupen sepro matrimonium (manelstv), odporujc Mylitin povaze11. Herodotovu zprvu potvrzuje iJeremiv dopis vapokryfn Knize Baruchov, kde je zmnka o ench opsanch provazy a sedcch vedle cest: pl vonn obtn dary a oddvaj sekadmu cizinci, kter je vyzve ksouloi, co sepokld za velkou est a sousedka, kterou cizinec nevyzve, je vystavena posmchu. Starovk geograf Strabon (viz ve) nael stejn pomry vBabylonii tyi sta let poHerodotovi: djitm nboensk prostituce bylo rozshl msto okolo Mylitina chrmu, pokryt chemi, hji, rybnky a zahradami, posvtn pda, nan seeny oddvaj. Z tto ist nboensk jednorzov prostituce, kterou samozejm nememe pokldat za skutenou prostituci, sepotom vyvinula prostituce skuten a trval jako dsledek chrmov spekulace. Pstovaly ji chrmov dvata veslubch bohyn Itar (Foinian ji nazvali Astart, semitsk bohyn plodnosti jej kult byl rozen idoSrie a Mal Asie),

kter nazvali posvcenmi nebo knkami, vydroval je chrm a nemohly setak snadno vdt. Podle Chammurabiho zkonku byly jejich dti, jak sezd, vychovvny vkrlovskm palci. Io Sargonovi I. (viz ve) sedozvdme, e byl takovm dttem. O sob k: arru-kin, siln krl, krl akkadsk jsem. Moje matka byla knka, svho otce jsem neznal, ale bratr mho otce bydlel vhorch. Vmm mst Azupirani, kter stlo nabehu Eufratu, m poala matka, kter mne tajn porodila; poloila mne dottinov schrnky, smolou uzavela m dvka a pustila poproudu, kter senade mnou nezavel... Podobn psemn projev posob zanechal knsk lagask krl (Laga, Girsa, srov. Ve) Gudea asi vroce 2500: Matku jsem neml, moj matkou byla vodn hlubina. Otce jsem neml, mm otcem byla vodn hlubina. Tato chrmov dvata sepak stala pravzorem pro matkupannu, zn sepozdji vyvinulo mysterium, bosk tajemstv. Podle Pausaniasova popisu ecka senboensk prostituce rozila zBabylonu nazpad, svho rozkvtu sedokala naKypru, vAskalonu (tak psno Akalon, vPalestin mezi Gazopu a Jaffou, dnes vtroskch), naKythee (Kythera, Cythera, eck ostrov jin od Peloponsu) a vAtnch. ili ji pr hlavn Fnian. Fnian (dnes astji Foinian, srov. Ve) byli nrodem menc, kter vznikl zdalho konbia scizmi kmeny, nebyli tedy nrodem ist semitskm, ikdy jsou kSemitm potni. Patili kprvn vln kananejskch kmen (viz t ve), kter sevroce 2600 p. Kr. Pelila zArbie dozem Eufratu, doSrie a Palestiny. Fnian seusadili namoskm pobe, kde u nalezli uritou kulturu a opevnn msta a mohli setedy zprostch bedun vyvinout vnrod schopn zmosk kolonizan innosti. U Fnian byla zvl vypstovna pedstava, e ena me nabdnout bostvu lep dar, ne je mzda, kterou dostane, kdy seodd. A ran nboensk pedstava, e bostvu pat prvn zisk zeveho, co dkuje za svj vznik jeho pzni, vedla zejm rychle knzoru, e dve, kter dospv venu, je vjistm smyslu tabu. Nesm pejt dovlastnictv mue patcho kt sam rodov pospolitosti, dokud senevykoup zvrchnostenskch prv bostva. Pro tuto ob je nejpimenj mu zcizho kmene. Avak penz, kladen doklna panny nebo knky, vzbudil unich brzy chu nadal penze. Zjednorzovho obtovn panenstv bohu vznikla, jak jsme vidli, trval chrmov prostituce nadel obdob nebo inacel ivot, podporovan chamtivost kn. Jednorzovou ob pinely vechny eny, ale pro trvalou chrmovou prostituci senutn musela utvoit zvltn kasta dvat (hierodulek, knek), kter potom tuto ob pinely za ostatn eny a kter bostvo zvlt milovalo, take byly vyuvny ijako orodovnice vdob nebezpe. Nadruh stran udvat vznikl zvyk vydlvat si chrmovou prostituc navno. Tato prostituce, Fniany rozen povech zemch okolo Stedozemnho moe, byla mimodn proslaven naKypru, kde pr dky n rozkvetl obchod sdvaty. Podle Justina (2. stol. PoKr.) pr tato kypersk dvata chodvala veer napobe, oddvala seza penze cizincm a tak si vydlvala navno. Fnick krlovsk dcera Elisa nebo Dido, zakladatelka Kartga, pr zKypru odvedla osmdest milovnic, kter potom vesvatyni Sicca Venerea (jihozpadn od Kartga) pstovaly obadnou prostituci. Takovto svatyn sesemitsky nazvaly sukkth bent, tj. dv chaty. enm setm nijak neubralo nacti, naopak, kdy bohyni horliv slouily a uetily si hodn penz, vdaly selpe a snadnji ne jin. Pitom vak uFnian nemla ani manelka podzen postaven, ikdy zde manelstv mlo patriarchln

charakter, nebo dti dostvaly jmno podle otce. Urit svoboda pro eny vyplvala iztoho, e Fnian sepisvm nmonickm povoln asto a dlouho zdrovali mimo domov. Ponechme nyn stranou kananejsk kmeny, jejich sexuln pomry sevelmi podobaly arabskm pomrm; iu nich byla rozena chrmov prostituce a vhojn me sevyskytovalo pohozen dt enskho pohlav. Pivykopvkch byly objeveny mrtvolky takovch dt, jednodue uduench hlnou, kter nebyly star vce ne tden. Zato si musme podrobnji vimnout postaven eny a snubnch pomr vetech dleitch skupinch, o nich jsme od mld slchvali a o nich podv velmi zkreslen a asto zcela falen historick obraz bible, hlavn Star zkon. Hebrejci, Izraelit a id jsou toti ti historicky odlin semitsk stupn, ikdy nasebe plynule navazuj. dn souasn pramen uvdn vbibli, nen star ne osm set let p. Kr., co je doba pomrn nepatrn pro tyto velmi star kulturn nrody. Cel hebrejsk obdob, stejn jako zatek a rozkvt Izraelit, spad doas ped tmto datem. Vlastn izraelitstv je tzv. doba soudc, kter existovala okolo roku 1200 p. Kr., nbh kn zejm pedstavuje Moj. Moj je sice zejm historick osobnost, ale il kolem roku 1300 p. Kr. a nebyl autorem pti starozkonnch knih pojmenovanch podle nj (tj. Pentateuchu, Knih Mojovch). Legenda o nm vznikla a 500 let p. Kr. a vypjili si pro ni rzn sti starch ivotopis. Hebrejci (hebrejsky Ibrm) pedstavovali vce kananejskch kmen zdruhho obdob sthovn, proniklch aramejskmi a jinmi ivly, nakter si zachovali nejednu vzpomnku. Tak napklad vpolomytickm vyprvn o Abrahmovi (hlavn ve14. kapitole Knihy Genesis) jde zejm o rodovho knete aramejskch hord, kter ohroovaly spojen mezi Palestinou a Babylonem. Hebrejcem nebyl a dobible sedostal jen proto, e aramejsk kmeny sevelmi rychle smily skananejskmi kmeny. Ani Jakubv (Jkobv) kmen nepatil kedruh kananejsk vrstv. Podle jedn povsti spn bojoval bh jeho kmene sJahvem (Jehovou, viz ve), kter je ztlesnn jako pern a vraedn non dmon, utkajc ped jitenkou. Vtextech o Abrahmovi a Jakubovi je zmnka o silnch kmenech a kmenovch tvarech, jakmi Izraelit nikdy nebyli, pouze snad vdob Davida a alomouna - jejich pouh kmenov trosky sepipojily khebrejskm hordm. Jkobv a Josefv kmen ily vPalestin u tehdy, kdy zde Hebrejci jet nebyli. Nakarnackch pylonech (Karnak vest. Egypt, uLuxoru) zdob, vldl Thumse III. (srov. ne) jsou u jmenovni jako kananejsk msta - Jakob-el, Jaup-el. Jaupv (Josefv) kmen byl asi soust tch, kte thli sHiksy (dnes psno Hykssov, starovk semitsk kmeny pv. zAsie) a snimi byli vyhnni zEgypta: zde maj pvod egyptsk vzpomnky veStarm zkon, kter zejm nejsou pouhou bj. Moj utoho samozejm nebyl, nebo neil ped rokem 1300 p. Kr., zatmco kvyhnn zEgypta dolo u za Aahmese (tak psno Ahms, dnes sprvnji Ahmse I., Nehpehtir, egyptsk panovnk 1575 - 1550 p. Kr.). Egyptsk e vdob, kdy vldl Thutmse III. (Mencheperr, 1490 - 1436 p. Kr.) sahala a kEufratu, ale u Thutmse IV. (Mancheprur, 1413 - 1405 p.Kr.) musel elit nrodu pichzejcmu zmaloasijskch hor, pozdji nazvanmu chetitsk. Chetit (viz ve) zaali zatlaovat Aramejce a Kananejce zesevern Srie najih, a u ponkolika letech sedozvdme, e syrsk a palestinsk vazalsk kmeny daly

o pomoc egyptskho krle proti vpdu Chapir (Chabr), kte zejm patili kekananejskm kmenm. Sdlili vedle Aramejc naHebronu a odtud bojovali proti Palestin. Knim jist patily kmeny, kter sepozdji vyskytuj mezi Hebrejci spolu s ednskmi a mobskmi (podle mstnch nzv Edo, e nazem dnen Nigrie, nyn Bebin, Mob, zem mezi Mrtvm moem a Syrskou pout, Mobci, aramejsk kmeny pbuzn sIzraelity). Potom seusadili ivPalestin, kde u sdlily kananejsk kmeny zprvnho sthovn spolu sFniany. Od potku jde tedy o smen lid aramejsko-kananejsk a tyto severn kmeny sestejnou hospodskou zkladnou, jazykem inboenskm kultem, zejm pedstavuj u okolo roku 1277 p. Kr. Izraelity (tj. kmeny semitskch obyvatel starovk Palestiny, jejich sjednocenm pozdji vznikl idovsk nrod). Nkter jin kananejsk kmeny Rben, Simeon, Levi, Juda (tyto kmeny jsou vak u pokldny za izraelsk, nap. nejvt znich, Juda, ovldal zem ji. Palestiny) tboily pevn naSinajskm poloostrov spolu sKenity (Kenit, tak Kainit, jmno udnliv odvozeno od bibl. Kaina, izraelsk kmen) a pijaly ijejich boha vtru a bouky (resp. boha pout) Jahva (Jehovu, viz ve). Jejich zkonodrcem byl Moj, ale jeho zkon sotva pesahoval deset pikzn. Tak sekoovn kmeny pomalu usazovaly a vstoupily dokonbia susedlmi kmeny a nrody, co seneobelo bez vzjemnch stetnut. Tyto boje vypluj tzv. dobu Soudc: koovn kmeny vnich sice zvtzily zbranmi, ale podle veobecnho sociologickho zkona nakonec podlehly kulturn vysplejm. Kolem r. 1000 p. Kr. sepak vtzn izraelsk kmeny spojuj dojednotnho sttu (Judsko-izraelsk krlovstv skrli Saulem a Davidem). Jahvv kult sice zzenm krlovstv utrpl, ale vynahradil si to tm, e za izraelskho krle dosadili Davida, jahvistickho knete kmene Juda. Ale pozdji seDavid nemohl oprat u jen o jahvismus; Jahvovi kn rychle poctili, e jejich nboensk kult ohrouje kananejsk Baal (Baal, tak Bl, Bl, syrsko-kananejsk bh pol, std a hromu, uctvan vPalestin) a jin bohov. Pvodn divok Jahve sepomalu stval kulturnjm bohem vesrovnn spohanskm Baalem. Tehdy vznikali fanatit Jahvovi vyznavai, kte vhrubm atu sJahvovm znamenm naele, stancem a bsnnm pejdli pozemi a propagovali sv nboenstv. Tak zaala doba prorok. Jahvovi proroci byli sice tak napodobeninou baalskho kultu, ale pevyovali je zancenost. ivili seebrnm a byli tedy nezvisl, jejich bojov fanatismus vyvrcholil vdob Elie (prorok v10. stol. p. Kr.) a Elisea (Eliseus, Ala, prorok v9. stol. p. Kr.). Velmi jsem horoval pro Hospodina, boha zstup, ekl Eli sm o sob. Byli odprci krlovstv, protoe stlo vcest teokratick sttn form, kterou si pli. Krlov nemli dvod bt horlivmi Jahvovmi stoupenci, kdy bylo palestinsk obyvatelstvo natolik smen. Proto Eli pipravoval krvavou likvidaci krlovsk rodiny, kter mla urit zsluhy; nenvidl zejmna krlovnu Jezabel (Jesabel, Isebel manelka israelskho krle Ahba), jej jmno znlo zejm jinak a kter byla velmi podnikav. Pozdji proroci proti krlovstv bojovali spe jen intrikami a spisy mystickho obsahu, ale nakonec sejim pece jen podailo zabezpeit Jahvov kultu pevahu za cenu, e tm Izrael a Judsko (k rozdlen jednoho krlovstv nadva celky dochz posmrti krle alomouna (psno ialamoun, hebr. elm por. 935 p. Kr.) pivedli ksocilnmu a kulturnmu zniku. Povyhnanstv seznovu objevili jako vniv teokrat, znemoujc jakkoliv zdrav vvoj idovstv. Zptenick teokracie to musela nevyhnuteln prohrt vboji srelnou a kulturn mskou moc.

Je teba sejet zmnit o dleitm dvojitm smen Izraelit. Vdci, kte zkoumali pvod plavovlasch id, zjistili, e u vpolovin druhho tiscilet senaegyptskch nstnnch malbch vyskytuje mezi Amority (Amorit, Amorejci, zpdadosemitsk kmeny, doPalestiny pronikli koncem 3. tiscilet p. Kr.) vsevern Palestin a Srii plavovlas a modrook lid sesvtlou plet. Byli to Indoevropan; Filitnt (Filitnov, Pelitejci, nesemitt obyvatel Stedomo, doPalestiny sedostali kolem r. 1200 p. Kr.) byli tak indoevropskho pvodu. Npadn bylo ito, e dnen id maj krtkou lebku, ale Semit naopak dlouhou. Tak pvod tchto krtkch lebek je teba hledat vdvnch dobch, nebo velmi krtk lebky mly praobyvatel Mal Asie, pbuzn Armnm, knim patili iChetitov. Vme, e Izraelit sobma nrody tu a tam udrovali konbium a nkter kmeny snimi ily snad jet vum spojen. Vdecky lze tedy tento svrzn svt semitskho pvodu rozdlit takto: 1. Hebrejci - a dodoby soudc, tj. dovypuknut boj mezi Jahvem a Baalem, byla to doba bezpodmnenho konbia sostatnmi kmeny; 2. Izraelit - kte sesjednocuj zHebrejc jako pvrenci Jahvovi, bylo to obdob boj, kter zJahva vytvelo jedinho boha (Boha Hospodina) a doba podmnenho konbia; 3. id povyhnanstv - obdob opevovn a uzavrn mst, pechod Jahvova kultu namnoh nrody alarodiotskho (armenoidnho) pvodu. To bylo obdob absolutn zakzanho konbia. Jak je vidt, kbiblickm spism, kter jsou vesv dnen podob u zobdob povyhnanstv, je teba pistupovat velmi opatrn. Vtto podob jsou dlem zredigovanm teokratickou spolenost, hlavn Ezrem a Nehemiem (Ezra, Ezdr, knz za Artaxerxta II., 5.-4. stol. p. Kr., vJudsku vytvel teokratick systm, autor Knihy Ezdrovy veStarm zkon, Nehim, Nehemi, knz za Arterta I., 5. stol. p. Kr., autor Knihy Nehemiovy veStarm zkon). Tato teokratick spolenost vechny zvyky vykldala vduchu svho uen a vechno, co sej nelbilo vivot minulch dob, pedstavovala jako ohavnost. Bible nm poskytuje vznamn prameny, kter vak nejsou smrodatn, pokud jde o to, co senkdy povaovalo za dobr i nedobr, za mravn nebo nemravn. Nkter biblick prameny jsou velmi mlad, byly napsny v9. a 5. stolet ped pchodem kesanstv. Milostn ivot seuHebrejc, ist smysln, projevoval u ponkud vraznji ne jen vestycch vyplvajcch zkonbia srznmi kmeny, kter bylo nejdleitjm initelem vdjinch hebrejskho manelstv. Izraelit, jak jsme vidli, byli prv tak mlo nrodem jako Hebrejci. lo pouze o vce i mn soudrn kmenov tvary jako uArab, tedy iu Izraelit pichzelo manelstv hlavn vpodob arabsk snubn formy sadqa zaloen nasiln matriarchlnm principu. Hebrejci nemli pevn zem, ili mezi jinmi kmeny, a tak asto pechzeli dodomu ikmene svho tchna. Velk st tchto kananejskch kmen pozdji splynula sIzraelity a idy. Pro konbium hebrejskho obdob mme doklady vbibli vKnize Soudc (3, 56): Bydleli tedy synov Izraelt uprosted Kananejskch, Hetejskch, Amorejskch, Ferezejskch, Hevejskch a Jebuzejskch. A brali sob dcery jejich za manelky a dcery sv dvali synm jejich. O Gedeonovi sedotme vKnize Soudc (8, 30-32; 9, 1): Ml pak Gedeon sedmdeste syn, kte poli zbeder jeho, nebo ml en mnoho. enina tak jeho, kterou ml vSichemu, mu porodila syna, ktermu dal

jmno Abimelech. A kdy umel Gedeon,... odeel Abimelech... doSichemu kbratrm sv matky. Zeho vyplv, e mu chodil ken a syn ztohoto svazku patil matinu kmenu. Podobn iSamson chodil doTamnaty za svoj prvn vyvolenou Filitnkou - za Dalilou. Kprvn souloi mlo dojt vdom tchna, svatba mla trvat sedm dn. (Kniha Soudc, kap. 14. a 16.). UIzraelitek vak vidme iciz mue. Napklad chetitsk Uri byl zasnouben sIzraelitkou Bethsabou a bydlel vjejm dom; asi vt sam dob byl tyrsk kovotepec muem eny zpokolen Neftalmova, tj. kmene Neftal. (I. Kniha Krlovsk, 7, 14). Podrobnj stopy byly zbiblickch pramen odstranny, pekrouceny nebo zasteny. Dozvdme setak, e 24 000 izraelskch mu ilo vkonbiu, nebo e povyvradn Madin ukoistili 32 000 panen, kter dosud nepoznaly soulo. (IV. Kniha Mojova, 31). Ale toto fanatick pekroucen vedlo jet dle: podle talmudskho vyprvn pr souloil Zambri, kne kmene Simeon, za jeden den tyi sta tyiadvacetkrt sCosbi, dcerou madinskho nelnka Sura. Podle manelsk formy tedy zstvala ena vesvm kmenu, knmu patily ijej dti, zatmco mu ji bu navtvoval nebo seknim tak pipojil. Pokud mu vstoupil doenina kmene, stal sevi nmu grem, jakmsi povolanm ochrncem. Potom musel - stejn jako uArab - bojovat za matesk kmen. To vysvt izvyprvn o Chetitovi Uriovi. Tyto pomry vak nebyla pzniv pro slab kmeny jahvist; ohroovaly jejich svbytnost, nebo vedle Kananejc a jinch byly vrozhodn menin. Proto jahvist proti konbiu vystupovali. Jahvistit kn, pozdj proroci a zastnci teokracie, zuiv bojovali proti konbiu, kter jedin mohlo zHebrejc uinit siln a kultivovan nrod. Pi tchto bojch sepostupn zmnily dosavadn snubn formy, kter senim neliily od snubnch forem arabskch bedun, namanelstv specificky izraelitsk a pozdji idovsk, kdy teokraticko-jahvistick smr vude podporoval patriarchln formy, tak jako seMohamed pozdji sev energi zasazoval za manelstv baal, ikdy nemohl zcela potlait manelstv sadqa. Nakonec vidme (V. Kniha Mojova, 7, 1-4), e je zakzno snouben sChetity, Gergezi, Amorejci, Kananejci, Ferezeji, Heveji a Jebuzeji, tedy prv stmi kmeny, snimi ili vkonbiu jet vdob soudc. Nikoli nespzn sesnimi; dcery sv ned synu jejich a dcery jejich nevezme synu svmu. Nebo by odvedla syna tvho od nsledovn mne a slouili by bohm cizm... Ani sesnimi ned enitbou i vdnm dorodiny; sv dcery ned jeho synovi ani jeho dcery nevezme svmu synovi. Jinak by odvrtil tvho syna, take by m nensledoval. Tento zkaz platil tak pro ty kmeny, kter nemohly bt pijmny doizraelitsk obce, toti pro Ammnity, Moabity, Egypany, Edomity a zejm iAmalekity (v celm odstavci jde o rzn semitsk kmeny nevyznvajc Jehovu, vznamnj znich viz ve). Toto poblouzen pozdji vedlo kistmu kastovnictv. Nejprve knkm vemst zakzali stkat sesjejich mui, dokud bylo msto oblhno a dokud alespo mldenci i dvata nedosvdili, e sejich neptel nedotkl. Svdectv vlastnho mue nestailo. Ponvratu zbabylonskho vyhnanstv bylo obyvatelstvo rozdleno podle domnl istoty krve nadeset td, znich sejen urit skupiny smly vzjemn oddvat. Podle toho irabnsk prvo urilo tyi stupn trestnosti za nedovolen pohlavn styk, m doshlo rekordu vtom smru, e id mli zakzno konbium sevemi, kdo id nebyli (s pohany).

Zde u izraelitsk zkony oznaovaly volnj manelskou formu (podle talmudu nedan, co je tot jako babylonsk nudunn) za smilstvo a kurven a psn ji trestaly. Co vak pvodn platilo pro styky stmi, kdo nebyli Izraelity, bylo pozdji peneseno navlastn dcery, a zvysoce hodnocenho panenstv sevytvoila nejlep hrz proti nedovolenm mimomanelskm stykm, nebo inad manelstvm sedrel dozor. Nebude nevstka dn zdcer izraelskch, ani nebude neist smilnk zesyn izraelskch. (V. Kniha Mojova, 23, 17) A kdyby nkdo svedl pannu, kter jet nebyla zasnoubena, a leel by sn, d jejmu otci padest stbrnch a bude mu enou, protoe ji ponil, a nebude ji moci poslat pry povechny dny sv. (V. Kniha Mojova, 22, 28-29) Podle rabnskho prva kdo emi svede dve, kter je pohlavn dospl (ve 12. letech), zaplat 1. kenas - pokutu urenou zkonem, 2. boeth za zpsobenou hanbu, 3. Pegam za snenou osobn hodnotu sveden, 4. zaar - bolestn, kdy senan dopustil nsil. Knec dcera, kter sedopustila smilstva, byla podle izraelskho prva uplena; podle rabnskho prva byla ise svm svdcem ukamenovna, pokud u byla zasnoubena; falen udava byl vak ukrcen a mu, jeho pistihli umilenky, dostal tyicet ran. Tak sezpanenstv vytvoil idel neprovdan eny a patriarchln mylenka zrove dostala vznamnou oporu. Kdo zjistil, e jeho novomanelka nen panna, mohl ji dovst ped dvee domu jejho otce a obyvatel msta ji mli ukamenovat, srov. V. Kniha Mojova 22, 20-21. Star doba hebrejsk si panenstv jet necenila tolik jako jin nrody. Lot, aby zachrnil sv hosty, Sodomanm (tj. mum zeSodomy, podle bible staropalestinsk msto) nabdl sv dcery: Aj, mm tu dv dcery, kter dosud nepoznaly mue, vyvedu je nyn kvm a ite snimi, jak sevm lb. Jen tm mum nedlejte nic, nebo veli pod stn stechy m. (I. Kniha Mojova 19, 8) URebeky sepozdji jako zvltn pednost zdrazovalo, e dve bylo velmi krsnho vzezen, panna, kterou jet nepoznal dn mu... (I. Kniha Mojova 24, 16) Jet nazatku prorock doby (piblin 800 let p. Kr.) seeny tily svobod, kter senajednou stala pedmtem toku fanatickch jahvist. mos brojil proti tomu, aby seeny oddvaly pijanstv a beze studu od mu daly prostedky, jimi by ukojily sv vn. Snubn forma nedan sama svd o pedchzejcch mateskoprvnch pomrech, kter existovaly jet uHebrejc a jejich peitky sezachovaly a doidovsk doby. Tyto stopy jsou podobn arabskm, jene vbiblickch spisech jsou asto pekrouceny. Jsou to pedevm pozstatky snubnch styk mezi sourozenci. Slovo esed znamen lsku a nnost, ale pozdji smilstvo sesestrou. Manelstv mezi polosourozenci bylo manelstv Abrahma seSrou. Imezi Amnonem a Tmar byl zejm pvodn takov pomr. e ena zstvala doma vesvm kmenu, o tom jsme seu zmnili. Levita zEfrainu si vzal enu zJudova Betlehema a tak njak as zstal vdom jejho otce (srov. Kniha Soudc, 19. kap.). Abrahmv sluebnk, jeho poslali pro Rebeku, sept, co m dlat, kdyby snm tato ena nechtla odejt dojejich zem (I. Kniha Mojova 24, 5) a tak pinmluvch pbuzn zavolali Rebeku a ekli j: Chce jt stmto muem? Iekla: Pjdu. (tamt, 24, 58) Tento zvyk byl natolik zakoenn, e peel idorabnskho prva. Palestina sezde rozdluje nati oblasti: Judsko (Judea), Zajordnsko a Galil (Galilea). ena nen povinna sesvm muem pejt zjedn oblasti dodruh, nemus snm ani jt zvtho a pjemnjho msta domsta menho nebo naopak.

Setkvme sezde zejm ise enskm stanem. U uArab mohla ena ochrnit cizince, kter seuchlil dojejho domu. Tak utekl Sisara, vojevdce kananejskho krle Jabina posv porce doenskho stanu Jaheliny, kde ho vak ena zken zavradila. Izk uvedl Rebeku dostanu sv matky Sry. Pvodn bylo pisvatb zejm nejdleitj postaven stanu, nebo veel znamen oenil se. Zestanu nakonec vznikl res (arabsky ar), zakryt snubn lko, kter dosud existuje jako chuppa, snubn baldachn, a dokonce pelo idokesanskch obad jako velamen coeleste. Dleit je ipojmenovn. Rebeka k: J jsem dcera Betuela, syna Milky, jeho porodila Nchorovi. (I. Kniha Mojova 24, 24) Lea dvala jmno svm synm (tamt, 29, 32-35), stejn tak Rchel a ob pojmenovaly isyny svch dcer Bilhy a Zilfy (tamt, 30, 6-13). Pozdji platily mateskoprvn zsady jen tehdy, lo-li o nevolnou matku. Pechodem kpatriarchlnmu prvu potom bylo otcovo vkupn prvo. Tak Jakub (Jkob, psno iJakob - odchylky vpepisech plat idle uady biblickch jmen, a to ivnkterch ppadech, kde nejsou uvdny, protoe nemohou vst komylu) adoptoval sv vnuky, protoe jinak by byli pipadli mateskmu rodu. Ikdy sezd, e stopy mateskoprvnch nrod vIzraeli jsou slab ne unrod jinch, nesmme zapomnat, e ti, co hlsali patriarchln nzory, nae prameny mnili a upravovali. U Hebrejc bylo pvodn velmi rozen mnohomustv, alespo veform prastarho pokrevnho bratrstv, podobnho arabskmu hajg. U jsme upozornili naslovo kalla, kter zrove znamen nete imanelku. Tak senazv ena, kter tehdy patila ktakovmuto pokrevnmu bratrstv. Mu knmu patc senazval goel. Tento pokrevn svazek byl vzn krevn mstou (goel haddam); patili knmu vichni pbuzn, hlavn vak brati a jejich synov, kte mli spolen eny. Matka sice nesouloila svlastnm synem, ale pohlavn styk otce sdcerou sedovoloval, protoe skuten otec nebyl vtinou znm. Pozdji, kdy u zkon nedovoloval krevn mstu a polyandrii, ml goel tyto povinnosti: 1. Jestlie by zchudl bratr tvj, take by prodal nco zestatku svho, tedy pijde pbuzn jeho, nejbli jeho, a vyplat prodanou vc od bratra svho. (III. Kniha Mojova, 25, 25) 2. Jestlie by... bratr tvj zchudl, take by seprodal..., me bt zase vyplacen. Nkdo zbratr jeho vyplat ho. Buto strc jeho nebo syn strce jeho vyplat ho, nebo nkdo zjeho ptel krevnch, zrodiny jeho. (tamt, 25, 4749) Pokud zemel bratr bezdtn, byl goel povinen vzt si jeho enu za manelku, aby mu zplodil potomstvo. Byl to tzv. levirt (srov. inkolikrt dle vtomto dle), nyn jedin iv pozstatek prastarho zvyku, e ena souasn patila otci, bratru isynovi atd.; zkon tento peitek pipoutl, ale stou vhradou, e bratr nebo jin nejbli pbuzn si vezme vdovu za tm elem, aby zemelmu zplodil potomky. Zaznamenm je jen jedin ppad, kdy potomky plodil otec sdcerami. Kdy toti byla vyplena Sodoma, ekla pr prvorozen Lotova dcera mlad seste: N otec je u star a nen dnho mue nazemi, kter by veel knm podle obyeje v zem. Poj, dejme pti otci naemu vna, a spme snm, abychom zachovaly semeno zotce svho. A tak daly pti otci svmu vna t noci, a vstala prvorozen a leela snm, a on nevdl, ani kdy lehla, ani kdy vstala. Nazejt ... Vstala ta mlad a spala a snm... A tak poaly ob dcery Lotovy zotce svho. Iporodila prvorozen syna a nazvala ho jmnem Mob; on je otcem Moabskch a dodnenho dne.

Imlad tak porodila syna a dala mu jmno Ammon, on je otcem amonitskch a dodnenho dne. (I. Kniha Mojova, 19, 31-39) Ve skutenosti lo o Lotovu snahu zachovat rod a a pozdji seto pekroutilo vtom smyslu, e jen jeho dcery pojaly tento mysl a za tm elem svho otce opily. Ostatn, toto vyprvn o Sodom a Gomoe, jako itrnct kapitola I. Knihy Mojovy pat knejstarm vzpomnkm nachzejcm sevbibli. Doklady o pomru eny sesynem jsou bohat. Takov styky sahaly a doizraelitskho obdob alespo natolik, e eny mue pechzely najeho ddice. I veel Absalom kenm svho otce ped oima veho Izraele. (II. Kniha Samuelova, 16, 22) Absalom ( tak psno Absoln, Absolon, tet syn krle Davida) sezde stk svedlejmi enami svho otce, ale je mu to vytkno jako zloin, protoe David jet ije. Podle I. Knihy Krlovsk (2. kap.) Adoni, alomounv bratr, podal Bat-ebu, alomounovu matku, aby mu od alomouna vymohla Abizagu Sunamitskou, vedlej enu jeho otce. alomoun ho vak dal zabt, protoe vtom vidl inrok naostatn ddictv. Proti takovm pomrm (podobnm jako uArab) nejprve vystupovali proroci: ...syn ijeho otec chod kte dvce, aby poskvrnili jmno m svtosti... (mos, 2, 7) a takov eny nazvali nevstkami. VI. Knize Mojov (35, 22) teme: ...el Rben a spal sBilhou (Rchelinou slukou), enou otce svho... Tato vcn poznmka vjahvisticko-idovsk literatue vyvolala zplavu mravokrnch e. Kniha jubile tuto zleitost vykresluje jako dsledek bujnch smyslnch choutek a pinu vid vtom, e Rben vidl Bilhu sekoupat. VZvti dvancti patriarch secel zleitost jet vce rozmazv, dl sezn otzka nahoty a zdrazuje sejej nebezpe. Izraelitsk zkonodrstv potom proti takovmu ponn vydalo cel paragraf: A kdo by obcoval senou otce svho, hanbu otce svho odkryl. Smrt umou oba dva, krev jejich bude nan. (III. Kniha Mojova, 20, 11) O pomrech netee sjejm manelem ijeho otcem mme tak doklady. Napklad Juda ml syny sTamr, vdovou posvch dvou synech. Pipozdjm zpracovn sezleitost pekroutila tak, jako by Juda Tamr vbec nebyl poznal a pokldal ji za nevstku, ikdy sepiznv, e seknmu uchlila kvli potomstvu (srov. I. Kniha Mojova, 38). Podle izraelitskho zkona oba potrestali smrt. Vpokrevnm bratrstv, o nm byla e, sevak stvalo ito, e jeho len sepohlavn stkal souasn seenou ijejmi dcerami; izraelitsk zkon trestal vechny ti uplenm. Levirt a mnohoenstv uIzraelit poukazuj kpostupnmu vvoji konbia od hebrejskch kmen. Nejvznamnjm pozstatkem starch polyandrickch pomr vpokrevnm bratrstv byl levirt. Juda dv Tamr postupn obma nejstarm synm a nakonec sn sm soulo, aby svmu prvorozenmu zplodil potomky, nebo si to dal kult mrtvch. Vpozdj form selevirt zachovval podle zsady, e posmrti bezdtnho mue si m vdovu vzt nejbli goel, tedy vtinou bratr. Kdy by brati spolu bydleli a zemel by jeden znich, nemaje syna, nevd seven ena toho mrtvho za cizho mue, bratr jeho vejde kn a vezme ji sob za manelku a prvem vagrovstv pien sekn. Prvorozen pak, kterho by porodila, nazvn bude jmnem bratra jeho mrtvho, aby nebylo vyhlazeno jmno jeho zIzraele. Nechtl-li by pak mu ten pojmout pbuzn sv, tedy pijde pbuzn jeho kbrn ped star a ekne: Nechce pbuzn mj vzbuditi bratru svmu jmno vIzraeli a nechce podle

prva vagrovskho pojmouti mne. Tedy povolaj ho star msta jeho a budou mluviti snm. A stoje, ekl-li by: Nechci ji pojmouti, pistoup pbuzn jeho knmu ped starmi, zuje stevc znohy jeho a plivne mu dotve a odpov kouc: Tak sem stti mui tomu, kter by nechtl vzdlati dm bratra svho. Ibude nazvno jmno jeho vIzraeli: Dm bosho. (V. Kniha Mojova, 25, 5-10) Tento akt senazv chaliza. Vdovu potom prohlsili za svobodnou a mohla sevdt za jinho mue. Pokud zemel ml nkolik en, stailo, kdy si bratr vzal jednu. Podle rabnskho prva plivala ena jen nazem. Kdy si ena vzna levirtem vzala nkoho jinho ne pslunho goela, dostala tyicet ran. Pozdji seuplatovala snaha levirt zcela odstranit. Dnes zbyla chaliza jen jako pouh formalita. Klasickm pkladem uskuteovn levirtu je Kniha Rt (tak psno Rut) ve3. a 4. kap.: Bz (psno iBoaz) je Rtininm goelem. Rt sechov podle pokyn sv tchyn: Kdy pak pojedl Bz a napil sea rozveselilo sesrdce jeho, el spti vedle stohu; pila iona tie a pozdvihnuve plt unohou jeho, poloila se. A kdy bylo o plnoci, ulekl semu ten a vzchopil se, a aj, ena le unohou jeho. Iekl: Kdo jsi? A ona odpovdla: J jsem Rt, sluebnice tv. Vzthni kdlo plt svho nasluebnici svou, nebo pbuzn jsi. A on ekl: Poehnna jsi ty od Hospodina, dcero m. Vt jsi nyn pobonosti dokzala neli prve, e jsi nehledala mldenc bohatch aneb chudch... A tak jest to prav, e jsem j pbuzn tvj, ale jesti pbuzn bli ne j... Paklie nebude chtti prva uti ktob tedy j prvem pbuznosti pojmu tebe... Tedy Bz (rno druhho dne) veel dobrny, posadil setam. A aj, pbuzn ten, o nm on mluvil, el tudy. Iekl jemu: Poj sem a pose tuto. Kter zastaviv se, sedl. A uchlil sea sedl si. A vzav Bz deset mu zestarch msta toho, ekl: Posate setuto. Iposadili se. Tedy ekl pbuznmu tomu: Dl pole, kter bylo naeho bratra Elimelecha, prodala Noemi (psno iNaoma) kter senavrtila zkrajiny moabsk... Ujmi pole to ped psedcmi tmito a starmi lidu mho. Jestlie chce koupiti, kup; pakli nekoup, oznam mi. Nebo vm, e krom tebe nen dnho, kdo by ml prvo koupiti je, a j jsem potob. Tedy on ekl: J koupm. Iekl Bz: Kdy ujme pole to od Noemi, tedy iRt Mobskou, manelku mrtvho, sob pojme, abys vzbudil jmno mrtvho vddictv jeho. Odpovdl pbuzn ten: Nemohu koupiti, abych snad nezahladil ddictv svho. Uij si ty prva pbuznosti m, nebo j ho nemohu uti... A zul obuv svou. Tedy ekl Bz starm tm a vemu lidu: Vy svdkov jste... A tak Bz pojal sob Rt a byla manelkou jeho. Tak patriarchln pomry jsou znm zvelmi dvnch dob. Musk hlava rodiny mla jen jednoho ddice, kter sepokldal za syna. O zasnouben ddice rozhodoval otec. Ienat syn zstval pod otcovou vldou stejn jako manelka. ena byla jen nato, aby rodila a pracovala, za co dostvala odv a stravu. Zkony velmi energicky chrnily tuto otcovskou moc. Vzpurnho syna, kter ani popotrestn neposlouchal, mohli pivst kbrn ped star msta, kte ho dali ukamenovat. Rabnsk zkon to potom poetnmi klauzulemi omezil, take setrest prakticky nevykonval. Patriarchln charakter mlo imanelstv vyslouen; sluba nahrazovala kupovn eny za penze. Pesvdiv pklad nachzme vevyprvn o Jkobovi: I miloval Jkob Rchel (psno iRahel). ekl tedy: Budu slouit sedm let za Rchel, dceru tvoji mlad. A Lban (psno iLaban) odpovdl: Lpe jest, abych ji tob dal, neli bych ji dal mui jinmu, zstani semnou. Tak Jkob slouil za Rchel

sedm let; a bylo ped oima jeho jako nco mlo dn, protoe laskav byl nani. Potom ekl Jkob Lbanovi: Dej mi enu mou, nebo vyplnni jsou dnov moji, abych veel kn. Tehdy sezval Lban vechny mue msta toho a uinil hody. Uveer pak vzav Leu (psno iLa), dceru svou, uvedl ji knmu a on veel kn... A kdy bylo rno, poznal, e jest Lea. Iekl Lbanovi: Cos mi to uinil? Zdali jsem za Rchel neslouil utebe? Pro jsi mne tedy oklamal? Odpovdl Lban: Nebv toho vkraji naem, aby vdvna byla mlad dve ne prvorozen. Vypl tden utto, dome potom ituto za slubu, kterou slouiti umne bude jet sedm let jinch. Iudlal tak Jkob a vyplnil tden jej. Potom dal mu Rchel, dceru svou, za manelku... Tedy veel tak kRchel, a miloval ji vce ne Leu; islouil unho jet sedm let jinch. (I. Kniha Mojova, 29, 18-30) Hebrejsk manelstv, stejn jako izraelsk a idovsk, bylo vpodstat polygynick (mnohoensk). Vdvnch dobch seeny vsouloi zejm stdaly, nebo Rchel ustoupila najednu noc Le (La, psno iLea, tedy Lee): Vyel pak Rben vas n penin ne penin a nalezl pkn jablka napoli a donesl je kLee, sv matce. Iekla Rchel Le: Dej mi, prosm, tch jablek syna svho. Odpovdla j: Mlo seti snad zd, e sis vzala mue mho, chce tak uvati jablek syna mho? Iekla Rchel: Nech tedy sp stebou tto noci za jablka syna tvho. Kdy pak navracel seJkob veer zpole, vyla Lea proti nmu a ekla: kemn vejde, nebo zemzdy najala jsem si t za jablka syna svho. Ispal sn t noci. (I. Kniha Mojova, 30, 14-16) V nejstarch dobch seasto vyskytuje hlavn dvojenstv. Dv eny mli Lamach, Ezau, Jkob, Elkana atd. Samotnmu Jahvovi jet vprorock dob pipisovali dv eny. Synu lov, dv eny, dcery jedn matee byly. Ty smilnily vEgypt, vmladosti sv smilnily; tam jsou makny prsy jejich... Jmna pak jejich: vt, vt Aholah (psno iAhola, sestry pak jej Abolbah (psno iAholiba). Ty byly jsou m a rozplodily syny a dcery. (Proroctv Ezechiela proroka, 23, 2-4. ) O Gedeonovi mluv Kniha Soudc (8, 30): Ml pak Gedeon sedmdeste syn, kte poli zbeder jeho, nebo ml en mnoho. Moj polygynii zredukoval natyi eny, ale poet soulonic nechal neomezen. Vzdor tomu napklad vDavidov dob polygynie velmi kvetla. Sm David ml sedm ena mnoho en vedlejch, knim potom pibyly jet Bethsaba a Abigail. V5. stolet p. Kr. zaala polygynie ustupovat a vroce 393 poKr. Theodosiv zkon (Theodosius I. Velik, 347 - 395, m. csa) zakzal idm snoubit sepodle jejich zvyk, co mohlo bt nameno pouze proti polygynii. Zkaz vak asi neml velk vliv, nebo polygynii definitivn odstranila a synoda za rabna Gersona, kter sekonala vroce 1060 veWormsu ikdy sezkaz musel znovu vroce 1340 zopakovat, protoe mnoh zem jej nevzaly navdom. Pro vedlej eny vestar dob platilo zejm tot, co vBabylonii. Manelka bez ohledu nato, zda byla plodn nebo ne, mohla podle sv libosti dt manelovi za soulonici isluku, aby rozmnoila sv potomstvo, protoe dti tchto sluek sepokldaly za dti jejich velitelky, ikdy zcela stejn prva nemly. Neplodn Rchel pivedla Jkobovi Bilhu a plodn La Silpu. Izraelsk zkonodrstv sesnailo jejich prva co nejvce rozit, protoe soulonice nemlo rdo, ale pitom je nemohlo odstranit. Krom sluek-soulonic vak existovaly iskuten vedlej eny, jak vidme uDavida. Rozdl mezi hlavn enou (gebrah) a vedlej enou (pilege) nen dosud zcela jasn. Zd sebt jist, e svedlej enou senekonala obadn svatba a nedval sej svatebn dar. O Saulovi sedozvdme, e ml jednu manelku

- Achinoam - Achiamasovu dceru a jednu dal enu, Rizpu - Ajovu dceru. Vrabnskm prvu znamenaly pilege eny, kter si mui brali bez formalit, bez manelsk smlouvy a satku. Harm vtho rozsahu sevIzraeli mohl vyskytnout a vdob jeho nejvtho rozkvtu - vdob starho krlovstv. Pokud to zprvy nezveliuj, byl harm vtomto obdob znan rozshl. Saul jet neml nic, ale David ml u poetn harm, vnm mly eny a dcery vlastn domy. Obrovsk byl harm krle alomouna, nebo vnm bylo 700 krloven, tj. dnch manelek, a 300 vedlejch en. Podle Psn psn zde vak bylo jen edest krloven, osmdest soulonic a mladic bezpotu. Hlavn krlovnou byla egyptsk krlovsk dcera. Ped nstupem natrn byl alomoun enat sAmmnitkou Naamou (Ammnit, semitsk kmen vch. od Jordnu v2.1. tiscilet p. Kr., splynuli sAraby). alomounovmi manelkami byly vbec vtinou dcery cizch kmen a nrod. Bylo to vdob, kdy izraelsk e doshla nejvtho rozmachu, kter brzy znemonila fanatick horlivost jahvistick strany. Je pochopiteln, e mezi tmito poetnmi enami nevldla prv nejvt jednota. Moli pochzej zeat a od en zloba, prav kdesi alomoun a vharmovm patriarchlnm hospodstv seani nic jinho oekvat ned. Za vldy dalch krl poet harmovch en klesal: Roboam (Rehbeam, syn alomounv a krl Judsk e vletech 933 - 917 p. Kr.) ml jen 18 hlavnch en a 60 en vedlejch, kter mu porodily 28 syn a 60 dcer, Abia (Abi, hebr. Abijjh, syn Roboama, judsk krl vletech 958-955) ml 14 en, kter mu daly 22 syn a 16 dcer. Manelstv seuHebrejc uzavralo prostednictvm nosu, koup a smlouvou. O exogamnm unen en teme veIV. Knize Mojov(31, 9): I zajali synov Izraele eny Madiansk (tj. midjansk, Midjn, zem uRudho moe) a dti jejich. Je pozoruhodn, jak seBenjamit (psno iBeniamit, kmen Izraelit, potomci Benjamina, syna Jkobova, obvali zem severozp. od Mrtvho moe), znovu dali nanosy en zesousednch kmen, kdy jim soused pro njakou krvavou roztrku odekli konbium: nejprve unesli jabesk eny ( jbesk, tak jabesk, kmene zzem Gald, Gaalad, hornat kraj vchodn od Jordnu), potom tanenice naslavnosti vSlo (lohu, pozd. Ajn Silun, blzko Jeruzalma). Dodaten byla snaha vykreslit vci tak, jako by to okoln izraelsk kmeny Benjaminm dovolily, jak teme vKnize Soudc, kap. 21: Nadto kad zmu izraelskch psahou sezavzali vMasf (Masfa, sev. od Jeruzalma), kouce: dn zns ned dcery sv Benjaminskm za manelku... Nebo sebyli velice zapshli proti tomu, kdo by nepiel kHospodinu doMasfy, kouce: Bez milosti a ume! A litujce Benjamina, bratra svho, ekli: Ach, te vyhlazeno jest jedno pokolen zIzraele. Jak tedy uinme stmi zbylmi, aby eny mli, ponvad jsme sepsahou zavzali skrze Hospodina, e jim nedme dcer svch za manelky? ekli tedy: Jesti kdo zpokolen Izraelskch, jen nepiel kHospodinu doMasfy? A aj... nebylo dnho zobyvatel Jbes-Gald. Proto poslalo tam shromdn dvancte tisc mu nejsilnjch a pikzali jim, kouce: Jdte a pobijte obyvatele Jbes-Gald ostrost mee, eny idti. Toto pak uinte: Vecky muskho pohlav a kadou enu, kter mue zamordujte. Nalezli tedy mezi obyvateli Jbes-Gald tyi sta dveek panen, kter nepoznaly mue, a pivedli je... Tedy poslalo vechno to shromdn a mluvili ksynm Benjamin, kte byli veskalch Remmon, a povolali jich vpokoji. Proto navrtili seBenjamint toho asu. Idali jim eny, kter iv

zachovali zJbes-Gald, ale ani tak sejim nedostvalo jich...ekli tedy star shromdn toto: Jak uinme stmi pozstalmi, aby mli eny?... Ddictv Benjaminovo pozstalm nle, aby nezahynulo pokolen Izraele... Potom ekli: Aj, slavnost Hospodinova bv vSlo (viz ve) kadho roku. Pikzali tedy synm Benjaminovm kouce: Jdte a skryjte sevevinicch. A ette, a aj, kdy vyjdou dcery Slo plesati vhoufech tedy vyskote zvinic a pochytte sob kad manelku svou zdcer Slo a odejdete dozem Benjamin... Tedy uinili tak synov Benjamina a pivedli sob manelky podle potu svho ztch plesajcch, kter uchvtili. Izraelsk zkon tento zvyk zcela nedokzal potlait a tak vznikl zkon kompromisn: Kdy bys vythl navojnu proti neptelm svm a dal by je Hospodin, Bh tvj, vruce tv a zajal bys znich mnoh, uz-li mezi zajatmi enu krsnho oblieje a zamiluje si ji, tak abys ji sob vzal za manelku. Uvede ji dodomu svho, iohol sob hlavu a obee nehty sv; a sloc roucho sv zesebe, vekterm jest jata, a plakati bude otce svho imatky sv pocel msc, a potom vejde kn, a bude jej manel, a ona manelka tv... Pakli by senelbila, propust ji svobodnou, ale nikoli neprodvej ji za penze, ani nekupuj ji, ponvad jsi ji ponil. (V. Kniha Mojova, 21, 10-14) Manelstv nosem sevelmi rychle zmnilo namanelstv koup. U vhebrejsk dob koupil Abrahm pro svho syna Izka Rebeku za nramky a nunice vcen dvancti zlatch ekel (146,6 g zlata). Znali itrhy nanevsty jako Arabov a Babyloan. A doroku 70 p. Kr. tancovaly na15. abu a vDen smen (z-jen) panny vevinicch, aby seukzaly mum. Podle talmudu sedlily nati skupiny: 1. krsn dvata, kter senabzela seslovy: Obrate svj zrak nakrsu, nebo jen krsa dl enu hodnou lsky; 2 vzneen dvata, kter kala: Obrate svj zrak krodin, abyste dtkm . zabezpeili vzneen pvod; 3. okliv dvata, jejich slova znla: Dlejte svou koupi jako zbon dlo, pokud jste ochotni ozdobit ns perky. Manelstv koup sepotom rychle zmnilo namanelstv smluvn. Kupn cena semohla nahradit slubou a tak, jak sezd ivynikajcm vkonem, jak naznauje I. Kniha Samuelova (18, 25-28): I ekl Saul: Takto rcete Davidovi: Nen dostiv krl vna, toliko sto obzek od Filitnskch, aby byla pomsta nad nepteli krlovmi... Kdy vstav David odeel, on imui jeho, a zbil zFilitnskch dv st mu, jejich pedkoky pinesl David a zplna je dal krli, aby byl zetm krlovm. Idal mu Saul Mikol, dceru svou, za manelku. Izraelitsk satkov zvyky virm slova smyslu, take donich ikonec manelstv, rozchod, nabyly postupn znan ustlen podoby. Nmluvy zanaly tm, e senevstinu otci zaplatil penz, mohar, jako pozstatek bval kupn ceny, pedstavujc tm tot, co babylonsk tirhty. Zaplacenm tohoto penzu sestvala ena muovm vlastnictvm. Pozdji patil mohar nevst. Rchel a Lea hovoily o svm otci: Zdali nejsme poteny ped nm za ciz? Nebo prodals ns, ano ipenze nae doista utratil. (I. Kniha Mojova, 31, 15) Bohat otcov zcela podlhali moharu. Nevstini pbuzn dostvali jaksi dar (migdanoth); napklad Rebein bratr a matka dostali drah koen. Tak nevsta mla dostat dar od mue. Pozdji, vrabnsk dob, dostvala nedan, nudunjah, co bylo tot jako babylonsk nudunn. Nedan zstalo vlastnictvm eny. Vmanelsk smlouv

semanel zavazuje zaplatit sv en za jej panenstv krom dobrovolnch dar i200 zucim. ena, kter dostala penz uveden vesmlouv, sepodle rabnskho prva pokldala za zasnoubenou. Pokud lo o pannu, bylo to nejmn 200, lo-li o vdovu, nejmn 100 denr; byla to jaksi nhrada za mohar. Nevstin otec dcei dval tak dar, vno (kaleb). I ekl Klef: Kdo by dobyl Kariatsefer (Karjat Sfer, tak Kirjat-sefer, tak Karjat- Sann, jinak Dbir, msto vJudsku, Judei), a vzal je, dm jemu Achsu, dceru svou za manelku. Tedy dobyl ho Otoniel, syn Ceneze, bratra Klefova mladho, idal jemu Achsu, dceru svou za manelku. Stalo sepak, e kdy pila knmu, ponukla ho, aby prosil otce jejho za pole; isesedla zosla. A ekl j Klef: Co jest? A ona odpovdla: Dej mi dar, ponvad jsi mi dal zemi suchou, dej mi tedy istudnice vod. IKlef dal j studnice vhornch idolnch koninch. (Kniha Soudc, 1, 12-15) Vechny tyto dary sepostupn staly vlastnictvm eny a tvoily jej pnos, vnm rabnsk prvo rozliovalo nichse melog, o kterm rozhodovala ena bez muovy zodpovdnosti a nichse zon barsel, o nm rozhodoval mu spovinnost nhrady. Satek (qidduim) seuzavral jako uvech vchodnch nrod velmi brzy: dve sevdvalo vedvancti, chlapec seenil vetincti letech; osmnctilet mlde seu povaovala za velmi starou pro manelstv. Nanmluvy chodil otec, enich nebo jeho zstupce. Eleazar seuchzel o Rebeku pro Izka ujejho otce a bratr a pinesl dary pro nevstu a pbuzn. Slib (itre-erusin) sedval ipsemn a obsahoval ve, naem sedomluvili - vno iostatn zleitosti. Vlastn zasnouben sekonalo a poehnnm pod gubbou, poem nsledoval vlastn satek. Pokud sesatek neuskutenil ihned, zstala nevsta (orasa) vdom rodi, ivil ji vak mu, co snad bylo pozstatkem manelsk formy nedan. Nasvatebnch obadech seprojevovaly stopy pomanelstv nosem. enich nebo tchn nejprve uspodali velkou hostinu. I el otec jeho ken t, (Filitnsk doTannaty) a uinil tam Samson hody, nebo tak invali mldenci, vyprv Kniha Soudc o Samsonov enitb. Tedy Lban svolal vechny mue msta toho a uinil hody, teme o Jkobov sluebnm manelstv. Nsledujc noc enich sesvmi pteli thl knevstinu domu. Byl svatebn obleen (...pltm spravedlnosti piodl mne jako enicha, kter sestroj ozdobn... Proroctv Izaie proroka, 61, 10), ml nahlav svatebn korunu (...kterou ho korunovala matka jeho vden oddvn jeho a vden vesel srdce jeho... Pse psn, 3, 11). enichovi ptel pedvedli svatebn tanec, pozdravovni prvodem dvat shocmi pochodnmi. Za veobecnho jsotu pivedli zahalenou nevstu, otec ji drel za ruku a enichovi ji odevzdal seslovy: Vezmi ji podle zkona Mojova, a nato enich napsal svatebn smlouvu. Potom svatebn pr doprovodili donevstina stanu. Vpozdjm obdob oekvala nevsta svho budoucho manela vyzdobena a slavnostn opsna pod gubbou, snubnm baldachnem - pozstatkem starho stanu. Zde j peetli ehnac formulky nazen talmudem. Pod gubbou j potom mu navlkl prsten seslovy: Bu mi zasvcena podle ustanoven Mojova a Izraele. Nakonec sepeetla kelb - svatebn smlouva. V nejstar dob kesvatebnm obadm patila zejm iobzka, kterou mladho mue pijmali donboensk obce mu, co mlo patrn smysl jen dot doby, dokud chodili naz a obezan d byl viditeln. Umnohch Semit dodnes postikuj prh krv a nevsta jej mus pekroit, co je snad vzpomnka natento obad.

Manelsk prva sezskvala trojm zpsobem: 1. odevzdnm penzu seslovy: Stani setm moj enou.. Pozdji sepenz nahradil prstenem; 2 sepsnm smlouvy, kter musela bt za tmto elem sestavena; . 3. uskutennm souloe, pvodn ped dvma svdky, seslovy: Stani seskrze tuto soulo moj manelkou. Tato forma byla pozdji sice prohlena za platnou, ale pitom nemravnou, byla zruena a toho, kdo seproti tomuto zkazu provinil, tlesn potrestali. Zkladn podmnkou kadho satku vak byla inadle manelsk soulo, pin ena musela dobrovoln spolupsobit, jinak mohl bt satek zruen. Kdy senevsta proheila proti vrnosti, bylo to tot, jako by sedopustila cizolostv, protoe mu nabyl naenu prva u zasnoubenm. Nevstu host doprovzeli dolonice a vizraelitsk dob sezjiovalo jej panenstv. Kdy by pojal nkdo enu a veel by kn a potom... dal by pinu keem o n, mluv: enu tuto a vzal veed kn, nenalezl jsem ji pannou: Tedy otec dveky a matka jej vezmouce, pinesou znamen panenstv dveky kestarm msta svho kbrn... Tedy star msta jmou mue toho a trestati ho budou... e vnesl zlou povst proti pann Izraelsk. Ibude ji mt za manelku, kter nebude moci propustiti povechny dny sv... Jin, byla-li by prav aloba ta, a nebylo by nalezeno panenstv pidvece, tedy vyvedou dveku kedvem otce jejho a uhzej ji lid msta toho kamenm a ume, nebo dopustila senelechetnosti vIzraeli, smilnivi vdom otce svho. (V. Kniha Mojova, 22, 13-22) Jak teme o Rt, kter Bzovi ekla, kdy seprobudil: Vzthni kdlo plt svho nasluebnici svou..., teme iu Ezechiela (16, 8): Proto jda mimo t a vida t, an as tvj as milovn tebe, vzthl jsem pl svj nat a pikryl jsem nahotu tvou, a psahou uvzav setob, veel jsem vsmlouvu stebou... a tak jsi m uinna. Zde jde zejm o prastar zvyk pehozen muova plt pes enu, vtinou semitskou (ale nejen semitskou), kter jist znali iHebrejci a Izraelit a kter byl aktem symbolizujcm pijet eny muem. Tak uEgypan seena nazvala obleenou ikdy zde dvata chodila nah. Toto obleen eny - rozprosten plt naenu, bylo vnjm znamenm jejho pechodu domuova vlastnictv. Manelka seuIzraelit, tj. ujahvistickho smru, netila velk vnosti; mezi pbuznmi, ponich maj kn dovoleno truchlit, manelka chyb. Pokud lo o milostn mimomanelsk ivot, byly izraelsk zkony vysloven patriarchln: vemi prostedky sesnaily doshnout istho potomstva a jahvist vesv pochybn snaze odznout Izrael od celho svta je vtom velmi inn podporovali. Picizolostv smanelkou trestali smrt oba vinky. Mu pak, kter by secizolostv dopustil seenou n, e zcizoloil seenou blinho svho, smrt zeme cizolonk ten icizolonice. (III. Kniha Mojova, 20, 10) Kdyby kdo postien byl, e obval seenou manelkou ciz, tedy umou oba dva, mu, kter stou enou, iena tak... (V. Kniha Mojova, 22, 23) Jak jsme ekli, za cizolostv sepokldal istyk nevsty sjinm muem, zde sevak rozliovalo: Byla-li by dveka panna zasnouben mui a nalezna ji nkdo vmst, obval by sn, vyvedete oba kbrn msta toho a uhzte je kamenm a umou, dveku, protoe nekiela, jsouc vmst, a mu, protoe ponil eny blinho svho... Pakli napoli nalezl by mu zasnoubenou a nsil j uin, obval by sn, smrt ume mu ten sm...Na poli zajist nalezl ji, kiela dveka zasnouben a dn tu nebyl, aby ji vysvobodil. (V. Kniha Mojova, 22, 23-27) Cizolostv svedlej enou mohl mu odinit oistnou obt.

V souvislosti snevrou Izraelit znali ibo soud. O nm sedotme veIV. Knize Mojov (5, 2-28) toto: Kdyby od nkterho mue uchlila seena a dopustila sepestupku proti nmu, take by obval nkdo jin sn...a svdka by nebylo proti n, ana nebyla by postiena, pohnul-li by seduch mue horlivost velikou, take by horlil proti en sv, kterby poskvrnna byla, aneb... kter by poskvrnna nebyla: Tedy pivede mu enu svou keknzi a pinese ob jej pin, dest dl efi, mouky jen... Ibude ji knz obtovati a postav ji ped Hospodinem, a nabere vody svat dondoby hlinn, a vezma prachu, kter je nazemi vpbytku, d dot vody. Potom postav knz enu tu ped Hospodinem a d j doruky ob... Vruce pak knze bude voda hok, zloeen. Izaklnati bude ji knz a ekne kn: Jestlie neobcoval stebou dn a jestlie jsi seneuchlila kneistot od mue svho, budi ista od vody t hok, zloeen. Pakli jsi seuchlila od mue svho a neist jsi, a obcoval-li nkdo jin stebou krom manela tvho...: Dej tebe Hospodin vzloeen a vproklet uprosted lidu tvho... Vejdi voda zloeen tato doivota tvho, aby oteklo bicho tv a lno tv shnilo. Iodpov ena ta: Amen, amen. Nape pak vecko zloeen toto natabulku a smyje to vodou hokou. Id en, aby pila vodu hokou a zloeenou... Potom vezme knz zruky eny ob... a bude ji obtovat naolti... A kdy j d pti tu vodu, stane se, jestlie neist byla a dopustila sepestupku proti mui svmu, e...odme sebicho jej, a vyhnije lno jej, a bude ena ta vzloeen uprosted lidu svho. Pakli nen poskvrnna ena ta, ale ist jest, tedy bez viny bude a roditi bude dti. Pokud dodeseti msc neothotnla, bylo jej lno shnil a ukamenovali ji. Podle rabnskho prva to byl prostedek naobnoven manelskho spoleenstv, protoe neist semui zakazovala. Mu vak musel enu naped varovat ped dvma svdky a stejn tak dva svdci mli potvrdit, e vzdor tomu sesjinm muem odebrala naosamocen msto a zstala tam snm pourit as. Rozchod byl pomrn snadn. Staila bezvznamn nmitka proti en a nejhor bylo, e ena pitom mohla ztratit sv vno atd. Vno ena ztrcela u tehdy, pokud la veejn dolzn, pokud hrla sneenatm muem, kdy vyla ven snepokrytou hlavou nebo la pst mimo dm. Pokud odepela manelskou povinnost, ztrcela polovinu, pokud ji odmtala inadle, ztrcela cel vno. Kdy sedopustila cizolostv, musel ji mu zavrhnout pod trestem zbiovn. O propoutcm lstku teme vV. Knize Mojov (24. kap.): Pojal-li by mu enu a byl by manelem jejm, pihodilo by sepak, e by nenala milosti ped oima jeho pro njakou mrzkost, kterou by nalezl nan, inapsal by j lstek zapuzen a dal vruku jej a vyhnal by ji zdomu svho; a vyedi zdomu jeho, odela by a vdala seza jinho mue, a ten tak mu vnenvisti maje ji a vyhnal ji zdomu svho, aneb umel by mu jej posledn, kter vzal ji sob za manelku: Nebude moci manel jej prvn, kter ji vyhnal, zase ji vzti ksob za manelku, kdy ji poskvrnn jest... I tyto nzory svd o nzk hodnot eny vpatriarchlnm zzen. ena senemohla domhat rozvodu. Zachoval sejedin pklad, a to je rozvodov list, kter poslala Salome, Herodova dcera (tak Salm, znm zbible tm, e si od otce vydala hlavu sv. Jana Ktitele, otec Herodes Antipas, tak Hrdes Antipa, vldce galilejsk, 4 p. Kr. - 40 poKr.) svmu manelovi Costobarovi. Ale o tom u msk spisovatel hovo vtom smyslu, e to odporovalo mozaickmu zkonu (tj. mojovskmu, srov. ve). Vidovskm prvu me ena navrhnout rozvod, kdy mu naproti vstraze nepln nebo neme plnit manelsk povinnosti. Nkte rabni

jsou vak toho nzoru, e nato u sta manelova vyrka, zpach zst nebo nosu i polyp. Meme tedy ci, e Hebrejci zstali zcela vrmci semitsk skupiny nrod a e iu nich snepatrnmi zmnami platily snubn formy koovnk a bedun. Izraelit a tm spe id, seuchylovali stle vce doprava zatlaeni donepznivch hospodskch a socilnch pomr. Milostn ivot Izraelit, kter seuHebrejc pvodn nim neliil od milostnho ivota arabskch bedun, pozdji vznikal pouze pistycch, knim dvalo podnt konbium srznmi kmeny, hlavn kananejskmi a fnickmi, a kde pevldala volnj snubn forma. Jedin skuten bse, kter sezachovala ztohoto semitskho a polosemitskho svta - Pse psn - je vznamnm dokladem pro snubn formu nedan. Izraelt jahvist a pozdji proroci a idovt teokrat, kte vypovdli konbiu boj, samozejm pronsledovali pohansk zpsob milostnho ivota. Cel djiny starho Izraele, od obsazen Kananu a pobabylonsk vyhnanstv, jsou ustavinm bojem kleriklnho patriarchlnho Boha, neodpovdajcho celkovmu charakteru tchto zem, sneodolatelnmi pvaby prodnho nboenstv, sjeho kultem zdrav smyslnosti, knmu seHospodinv lid stle znovu vracel. Tak vizraelskch hrobech senaly tzv. Astarty, soky soulonic pro mrtv. Prostituce byla zejm velmi rozena ivzdor tomu, e izraelitsk zkony a talmud byly proti n. VI. Knize Mojov (kap. 38), kde sevyprv o Tamarin skoku, je vykreslen nejstar zpsob nevstek, sedcch narozcest u studnky, nacest karavan, jako tomu bylo vBabylonu. Kterouto uzev Juda, za to ml, e jest nevstka... Proto uchliv sekn zcesty, ekl: Dopus, medle, a vejdu ktob. Iekla: Co mi d, jestlie vejde kemn? Odpovdl: Polu ti kozla zestda. D ona: Kdybys nco zastavil, dokavd nepole. Iekl: Co mm dti vzstavu? Odpovdla mu: Peetn prsten svj a hali a hl, kterou m vruce. I d lj av lk n . . a ee . Takov msto u studnky bylo bu mstem odpoinku, kde sedalo potat sezkaznky-cizinci, nebo lo o posvtnou vodu, un dve pracovalo jako knka veslubch boch. Nevstky chodily pomstech is hudbou a zpvem. Vezmi harfu, obchzej msto, nevstko vzapomenut dan; hrej dobe, zpvej dlouho, abys vpam uvedena byla! (Proroctv Izaie proroka, 23, 16) Ale jahvist brojili horliv proti chrmov a jin prostituci nikoliv zmorlnch dvod, ale proto, aby prosazovali svj monoteismus, vyplvajc zpatriarchlnch nzor a posilujc jejich pozice proti kultu Aerah (Astarty, Itar, srov. Ve) a Baala, tedy proti tm, kte mli matriarchln, prodn a svobodnj nzory. Nebude nevstka dn zdcer Izraelskch, ani neist smilnk zesyn Izraelskch. Nepinese mzdy smilnice a platu psa dodomu Hospodina, Boha svho, zjakhokoliv slibu, nebo ob ohavnost jest... (V. Kniha Mojova, 23, 17-18) Toto je jasn nameno iproti homosexuln prostituci. Krl Josi (jinak Jijj i Joijah, judsk krl 640-608 p. Kr.) zuvedench dvod pikzal nejvymu knzi Helkiovi (tak Hilkiah, Chilkiah) a ostatnm knm, aby vymetali zHospodinova chrmu vechny ndoby, kter udlny byly Baalovi a hji a vemu vojsku nebeskmu... a domky tak sodom hanebnch zkazil, kter byly pidom Hospodinov, vnich eny tkaly kortiny khji. (II. Kniha Krlovsk, 23, 4, 7) Sodomi jsou tu mnni chlapet prostituti, hjem

pohansk hj Astarty (Itary, viz ve). A prorok Ose (Hosea) horlil: Na vrch obtuj a napahrbcch kad pod doubm a topolm a jilmovm, nebo jest phodn stn jejich; proto smiln dcery a nevsty vae cizolo. Neshledval-li bych nadcerch vaich, e smiln, a nanevstch vaich, e cizolo, e tyto snevstkami seo oddluj a senkami obtuj? (Proroctv Osee proroka, 4, 13, 14) V pozdjm obdob pstovaly chrmovou prostituci hlavn cizinky. Bible nazv prostitutku nochrija, tj. cizinka: Prozetelnost vysvobozuje t od eny postrann, ciz, kter emi svmi lahod. (Kniha Pslov, 2, 16). VKnize Pslov jinde teme (5, 20; 23, 27): Nebo pro bys kochal se, synu mj, vciz a objmal ivot postrann? ...Nebo nevstka jma hlubok a studnice tsn ena ciz. Nevstka byla tak nazvna izona, tj. ta, kter selep namue, nebo naphkath bara, tj. Potulujc sevenku. Ve II. Knize Krlovsk (17, 30) teme, e mui babylont zajist vyrobili Sukkot Benot. Sukkot benot i sukkt bent, tak sukkt-bent byly dv chatre i stany, podle babylonskch mrav zzen vchrmovm obvodu Jeruzalma, sAstartinmi obrazy, kde seizraelsk dvata oddvala napoest bohyn. Podle IV. Knihy Mojovy (kap. 25) pr svdly imobsk (viz ve) eny Izraelity knboensk prostituci: ...poal lid smilniti sdcerami mobskmi, kter pozvaly lid kobtm bohm svm, ijedl lid a klanli sebohm jejich. Ipipojil selid izraelsk kBaalovi... Talmudsk legenda to vykresluje jet pesnji: VMidjnu (viz ve) byly stnky spekaskmi vrobky, ped nimi stla staena a dala skutenou cenu; uvnit vak dve nabzelo zbo lacinji. Pokud kn vstoupil mu, nabdla mu pohr vna amoni, kter drd tlo kesmilstvu; kdy senapil a doadoval sejej osoby, vythla zezad obraz modly a vyzvala ho, aby sej klanl, jestlie ji chce dostat. Ialomoun trpl chrmovou prostituc napoest Astarty, Molocha (bh Slunce, uctvan hlavn uFoinian) a Milkoma (hlavn bostvo Ammnit, srov. Ve), vdy - jak vme - byli Izraelit vi meninou a I. Kniha Krlovsk (2, 4) hovo o tom, e pr ciz eny naklonily jeho srdce, aby el za jinmi bohy. Skuten bordelov prostituce sevak rozvinula uid a pod vlivem helnsk a msk prostituce.

II I.

ENA, LSKA A MANELSTV USTARCH EGYPAN

V Egypt, tto polooze vklnn doafricko-asijsk pout, obklopen pout a moem, sjej skvlou polohou mezi Evropou, Vchodem a dvma moi, il 4000 let p. Kr. svrzn, kulturn vyspl nrod, o jeho pvodu a pslunosti knkter skupin nrod je mezi vdci dosud mnoho spor Podle jazyka to byl nrod semitsk, ale podle archeologickho a anatomickho vzkumu byl zken seseveroafrickmi Hamity (Hamit, pbuzn Semitm, pat knim nap. iGallov a Berbei, dnes jsou Egypan pokldni za Hamity) a spravmi Afriany a Semity. Byl to tedy zejm nrod smen, nesporn dky konbiu, tj. snubnm stykm mezi domcmi a pisthovalmi kmeny. Lze to poznat iztoho, e senaEgypankch projevily znan rozdly, pokud lo o svtlou i tmavou barvu pleti. Vnejstarch znmch projevech egyptsk kultury lze nalzt jasn stopy starobabylonskho vlivu. Podle povsti pr spojil krl Meni (Menej, udnliv sjednotitel Hornho a Dolnho Egypta) rzn ponilsk stty doegyptsk e, jejm hlavnm mstem byl Memfis. Historickm vzkumem sezjistilo, e lo pravdpodobn o Narmera, kter vldl kolem roku 3300 p. Kr. (podle jinch daj kolem 3100 p. Kr.). Potom vEgypt a dodoby Alexandra Velikho vldlo 513 krl z31 rznch dynasti, kte zpotku mezi sebou vedli mnoh vlky a naruovali jednotu e. Proslavila seXII. dynastie (thbsk), za n seegyptsk e (tzv. Stedn e, 1991-1786 p. Kr.) rozila najih a obohatila mnohmi pekrsnmi chrmy a palci. Vtzv. Pechodnm obdob (1786-1580) dolo za XIII. a XIV. dynastie knovm nepokojm a kevpdu koovnch jihoafrickch kmen Hykss (Hyksov, Hykssov, srov. Ve), kte vobdob XV. a XVII. dynastie vldli vtin zem; pouze vThbch (tj. Doln Egypt) seudrely domc dynastie. Nov e seutvoila vr. 1580 a krl Ahmse I. (Nebpehtir, asi 1575-1550 p. Kr., viz ve), zakladatel XVIII. Dynastie, vypudil Hykssy a zEgypta vybudoval nejvt svtovou velkoi, kter dopomohl knejvt slv a moci. Poslednm velkm egyptskm krlem byl panovnk zXX. dynastie (dynastie Ramessovc), a to Ramesse III. (1215-1183 p. Kr., dve psno iRamses), kter sevak opral o oldne, take jeho moc mohli podlomit jeho knt odprci, kte nakonec zvtzili. Za XXIV. dynastie seegyptsk e rozpadla asi nadvacet malch knectv. Vroce 760 p. Kr. si Egypt podmanil etiopsk krl a vroce 664 sedostal dopodru Asyan. A krl Psammtk I. i vroce 653 obnovil, kdy vypudil Asyany. Byl zakladatelem XXVI. dynastie a podporoval eckou kolonizaci, ale star slva Egypta seu nevrtila. Psammtka III. Porazil vroce 525 p. Kr. Persk velkokrl. Nkolik krl XXIX. a XXX. dynastie si pechodn vydobylo uritou samostatnost, ale posledn e byla znovu eck. Vroce 332 p. Kr. doEgypta vtrhl Alexandr Velik (zaloil Alexandrii) a natisc let ho pipoutal ki okolo Stedozemnho moe. Pojeho smrti sestal egyptskm krlem makedonsk mstodritel Ptolemaios I. (r. 306 p. Kr.). Za jeho vldy seAlexandrie stala slavnm stediskem svtov uenosti a svtovho obchodu a doshla nejvtho kulturnho a hospodskho rozkvtu. Za Ptolemaia IV. Vak nastal padek a ptolemaiovsk vlda seudrovala jen dky podpoe man. Kleopatra, posledn vladaka zrodu Ptolemaiovc, sespojila striumvirtem

mskho Antonia (Marka Antonia, 82-31 p. Kr.), ale kdy Octavianus vbitv uActie (v r. p. 30 Kr.) zvtzil, sama seusmrtila. Tak sestal Egypt prvn mskou provinci a zstal j sedm set let. Za msk a byzantsk vldy bylo sice jeho hmotn postaven nadobr rovni, ikdy vbyzantskm obdob velmi trpl tlakem chamtivch ednk, ale jeho kultura zcela zanikla vmezinrodn kultue helnsk. Nazatku stedovku byla vtina egyptskho obyvatelstva kesansk a hlsila sekmonofyzick sekt, kterou dodnes vyznvaj Koptov. Pozdji, kdy u byzantsk moc nebyla dostatenou ochranou ped perskm vpdem, pidal seEgypt karabskmu vdci Amrovi (celm jmnem Amr ibn al-s, asi 594-644 poKr., dobyl Palestinu, Egypt obsadil vletech 639-642) a zanedlouho sestal muslimsko-arabskou zem. I kdy sta Egypan rdi vtvarn znzorovali kadou malikost zesvho ivota, nezanechali nm mnoho doklad o svm sexulnm a manelskm ivot. Ale iztoho mla, co od nich vtomto smru mme, jasn vyplv, e u vnejstarm obdob zde mla ena od dvch let neobyejn samostatn postaven, natolik emancipovan, e setomu ekov pozdji posmvali. Nastarch egyptskch pamtkch je zajmav, e ns nikde neseznamuj spotky egyptskho vvoje. Politick isoukrom ivot Egypan vidme vjejich nejstarch pamtkch u hotov, jako Pallas Athnu, kter vyskoila zDiovy hlavy. Ipostaven eny vtchto ranch dobch dokazuje, e mu musel pedchzet dlouh vvoj, o nm neexistuje dn doklad. Postaven starovk Egypanky setak ped nmi ukazuje jako u hotov, rozhodn u vetvrtm tiscilet ped nam letopotem mla vespolenosti pednostn msto. Egypanka pedevm velmi dbala o svj zevnjek. Nedospl dvata chodila nah, nosila vak rzn ozdoby, hlavn ps okolo bok. Dospl ena mla mt co nejsvtlej ple a tuh tmavoern vlasy, kter j lemovaly tv, byly zapleten domalch copnk. Zastrkovala si donich kvty a zmal ndobky donich stkal vonn olej. Obleen, vtinou zpilhavho, prhlednho a velmi jemnho pltna, nezahalovalo jej prsa ani ramena a nohy. Bohat zlat perky, hlavn nunice a nramky, zkrlovaly jej podmaniv vzhled. Soblibou selila. asy a obo si barvila sms uhelnho prachu a antimonu, nkdy inazeleno, aby zvraznila lesk o. Rty si barvila naerveno. U nahlinn figurce zobdob ped I. dynasti, tedy znejstarch dob, sevyskytuje toto nalen. Kosmetika sevbec vEgypt stala velmi rychle skutenou vdou a jej dleitou soust bylo iparfmovn, a to celho tla, hlavn vak enskch genitli. Podle jedn staroegyptsk povdky seped soulo pin tolik voavek jako nakrlovskou slavnost. Naobtn stle, kter senachz vleidenskm muzeu, seuvd vce jak sto zpsob parfmovn. Herodotos (staroeck historik, asi 485425 p. Kr.) pe, e jak uBabyloan, Arab a id, tak iu Egypan semuseli mui ieny posouloi vykoupat; pokud to neuinili, nesmli sedotknout dn ndoby. Dokonce u tehdy byla uegyptskch en znma depilace. Tento orientln zvyk setam dosud udruje unevstek. ensk mlde vyrstala velmi voln, cviila a ertovala smuskou mlde a panenstv nezachovvala. Pihostinch a slavnostech pily dmy stejn hojn jako tanenice, piem to nikoho nepohorovalo. A protoe tehdy mla egyptsk ena velkou volnost, nekvetla zde lska jen vmimomanelskch stycch, ale asto

ivmanelstv. Egypanka senezahalovala, sedla smuem ustolu, hodovala, a nikdo j nezazlval, kdy takto posilnna - zvracela. Nebylo snad zbavy, j by seena nemohla zastnit. Sama a voln chodila poulicch a Ramesse III. sehonosil tm, e za jeho vldy me ensk noha kamkoliv vstoupit bez toho, aby ji nkdo sml obtovat. eny vestarm Egypt obchodovaly mimo dm, pstovaly dokonce podomn obchod, zatmco mu obchodoval doma. Nejvce to udivovalo eky, nebo unich byla manelka jen prvn otrokyn vdomcnosti, zatmco egyptsk dma byla samostatn. lo jist o dsledek matriarchlnch pomr, kter vpedhistorick dob urit izde existovaly a jejich stopy nalezneme vcelch egyptskch djinch. Nejzetelnji seprojevuj vespoleenskm a prvnm postaven eny. Mla dleitou pozici ped soudem, existovala manelsk forma, vn seena stvala nebt-t-pa, tj. Vlastnic domu a domcnosti, matka asto urovala pvod a jmno dtte. Proto musela ptolemaiovsk doba zavst dvoj pojmenovn, podle otce ipodle matky, protoe mateskoprvn nzory byly tehdejm ekm nepochopiteln. Egypanka samostatn podepisovala manelskou smlouvu, stejn tak seiddick prvo vztahovalo namatku, co mlo velk vznam hlavn upanovnickch rodin. Pokud seprincezna vdala za mue zlidu, jejich dti pochzely zknec krve a pslunk nov zaloen dynastie, ikdy ml politickou moc zcela vesvch rukou, semusel bezpodmnen oenit sprinceznou zpedchzejc nebo svren dynastie, aby setak prostednictvm tto eny stal legitimnm. Tak seSethi I., syna Ramesse I. (XIX. dynastie okolo roku 1350 p. Kr.) zasnoubil sprinceznou zXVIII. dynastie, a Haremheba (XVIII. dynastie okolo roku 1370 p. Kr.) uznali jen pro jeho satek sprinceznou Mutnecemtou, kter byla asi sestrou manelky Amenhotepa IV. Djiny XVIII. dynastie, kter souasn znamenaj obdob skvlho rozmachu egyptsk e, jsou pro tyto mateskoprvn nzory tak velmi poun. Pozakladateli Nov e a vtzi nad Hyksy, Ahmsovi I., nastoupil jeho syn Amenhotep I. (Deserkar, panovnkem kolem 1550-1528 p. Kr.), a ponm piel jeho syn Thutmse I. jen jako manel sv polovin sestry, kter jako dcera hlavn Amenhotepovy eny byla ddikou. Ztohoto manelstv senarodila dcera Hatepsovet a synov Thutmse II. a Thutmse III. Ikdy jet Thutmse I. il a byl vznamnm vladaem, musel seposmrti sv manelky, dky n byla jeho vlda zkonn, zci trnu veprospch sv ddin dcery Hatepsovety. Thutmse II. zemel mlad, ponm vldla Hatepsovet bez ohledu naThutmse III. Thutmse I. Vak neustle popichoval svho syna Thutmse III. Proti sv vldnouc dcei. Byl to natolik rozhoen boj, e Thutmse III., kter byl velkm dobyvatelem a pivedl egyptsk vojska a kEufratu, dal posmrti sv sestry a manelky, kdy sekonen mohl ujmout vldy, odstranit zevech pamtnk vechna jmna Hatepsovet a jejch pvrenc. eny zde mly tak velkou moc, e je krlov nazvali bomi manelkami i bomi matkami a nkterm dokonce prokazovali bosk pocty. Ze Star e toho mnoho o en a jejm postaven vmanelstv nevme. Rzn vroky, vstrahy a dobr rady velijakch mudrc, kter meme vyst zezachovanch papyr, pat vtinou konomu druhu veobecnch frz, kter vevech obdobch velmi ochotn pednej moralizujc teoretici a ideologov a nakter sevpraktickm ivot vbec nedb.

Pokud chce, aby vetvm dom bylo asto druno, vysthej sevnm pli sepibliovat kenm, teme najednom papyru. Pokud je mu ikovn, brzy seoen, laskav sestar o svou manelku, opatruje ji a at, nebo jej rol je bt krsn pro svho majitele. Ale otet sepoench vcizch domech pin jen zkzu: Kdo svou enu dn opatruje, at, vct chov a obdarovv, m vn pjemn majetek; kdo eny jinch svd, velmi sepoplit pitom me, - hls Ptahhotep za doby V. dynastie, moudr star pn, pln rezignace, jak sezd, u nedobrovoln, kter dle nazv enu dokonce jdrem vech neest. Ale nikdo ned najeho ei. Samozejm, e postaven svobodn eny nebylo veStar i vdy tak jasn a pln jako pozdji. Napklad eny sedlk byly vydny napospas krlovskm a knskm ednkm. Celkov lze ci, e izde o postaven eny rozhodovaly okamiky, jejich dsledky jsme u poznali a jet poznme vtomto dle. Nejsvobodnj byla ena zdvornch kruh, byla hrdinkou romn a milostnch psn. ena stednch stav, tj. ena uence, ednka, obana, ila vestdmjm ovzdu a vpozad milenky a manelky vynikala jako matka. ena zlidu zstvala vespoleenskm ptm, bezvznamn pro pokrok. Vzdor tomu, jak jet uvidme, vEgypt neexistovaly psn stavovsk hranice, hlavn pokud lo o satek. Pohlavn ivot vestarm Egypt byl velmi vrazn a dourit mry pipomnal dobu rytskou. Kvetla zde milostn poezie, byly oblbeny styky svdanmi enami, ob pohlav sespolen koupala, piem dochzelo kmilostn zbav. Prostituce nebyla pli rozena, protoe postaven eny bylo svobodn, nemanelsk dti mly stejn prva jako vmanelstv a nad pedchzejcm ivotem nevsty senikdo zvl nepozastavoval. Voln lska tedy byla vestarm Egypt ivhodnou pdou pro vznik nn milostn poezie. Vrukopisu zr. 1400 p. Kr., uloenm vLondn, napklad teme zpv, vnm mu pros Ptaha, pna pravdy: Dej mi dnes vnoci vbesdce mou sestru (milenku). Chce bt jejm dvenkem, prt jej tek nahlav, bt jej slukou, kter by ji oblkala, jejm prstenem, jejm vncem zkvt; a jej sta jsou mu rovm pouptkem, jej adra pln vn. A ona mu odpovd: Me bt nco krsnjho ne tato chvle, kdy jsem stebou a tys rozbuil m srdce? Copak nejsou tv dotyky a tv objet, kdykoliv navtv mj dm, vdy tm, co nm zpsobuje poten? Kdy hled, jak by ses dotkl mch stehen a bradavek naprsou, neodstrm t. Odchz snad proto, e bys myslel najdlo? Jsi snad takovm otrokem svho aludku, jsi snad otrokem sv zn? Odejde, aby ses oblkl (protoe noc je studen)? Jsem majitelkou pltna (lonho prdla), odejde hladov nebo zniv? Radji pijme mj prs, kter sepro tebe bude nalvat. Pekrsn je den naeho objet. Myslm, e statisce a miliony jsou jen jeho zlomkem... Vjin bsni, asi zroku 1200 p. Kr. ena k: Uki ti sv pvaby vkoili znejjemnjho krlovskho pltna, kter je skropena olejem a ovnena myrtou. dovody vstoupm stebou a vyno seservenou rybou uto, kter sezpsobn pivine kmm prsm. Poj, jen sepodvej! Egypanka byla aktivn pedevm vmilostnch vztazch. O tchto vcech hovoila astji ne mu. Egypan vtom vidl zvltn pvab, kdy ho ena svdla, bhala za nm a vbila ho ksob vnem a jinmi omamnmi prostedky. Vestarm Egypt to byla ena, kter chodila za muem nanon schzky. Egypan, jako vechny jin nrody, rychle pohlavn dospvali a domanelstv tedy vstupovali mlad. Dve bylo dospl u vedvancti letech, chlapec vpatncti.

Brzk satky byly oblben a doporuovaly se: See si enu, dokud jsi jet mlad, aby ti darovala syna podle obrazu tvho. Je sprvn, kdy ti ho porod, dokud jsi jet mld, teme najednom papyru. Kult pedk vyadoval, aby selovk co nejdve postaral o potomky a vppad rychl smrti tak uinil alespo tuto nejdleitj vc. Krom peitk mateskoprvnch zzen seu vranm obdob naNilu vyvinula imusk mnohosnubnost patriarchlnho charakteru; ani pozdji nebyla polygynie zakzna, vdy dokonce mrtvmu dvali dohrobu podoby soulonic, aby senaonom svt ml m potit. Ale siln mateskoprvn tradice, svobodn postaven eny a voln nzory nasexuln ivot vedly jednak ktomu, e vzrstala individualizace eny, e seeny stle vce stvaly uvdomlmi a sebevdommi spoleenskmi elementy, a jednak kezjemnn milostnho ivota ivmanelstv, take patriarchln polygynie pomalu ustupovala. Jet veStedn i sehojn vyskytovala mezi stednm stavem, ale vNov i byla stle vce vzcnj. Dal eny zde u byly pmo enami vedlejmi nebo otrokynmi a jejich postaven nebylo nejpjemnj: asto byly ibity. Krlovskmu domu slouila polygynie podle orientlnch mrav knavazovn vhodnch politickch styk. Egyptsk harmy si vytveli vzneen a bohat, a to skuten harmy (ypt) asto pozoruhodn. Krl ml krlovsk eny a soulonice. Byly to jednak Egypanky a potom mimodn oblben Syanky. Mezi hornm Eufratem a Tigridem byla napklad mal mitannsk zem (Mitanni, kolem 1550-1350 p. Kr.), protknut indoevropskmi ivly. Jej krlov Artatam, utarna a Turatta soustavn poslali sv dcery doharmu egyptskho krle za bohatou odmnu vezlat. Turatta napklad napsal: Nimuriovi (tj. Nebmaarmu, jmno Amenhotepa III.) velkmu krli, krli egyptskmu, mmu bratrovi, mmu vagrovi, kter mne miluje a jeho ij miluji: Turatta, velk krl, tvj tchn, krl mitannsk, kter t miluje, je tvm bratrem. Mn seda dobe, k je tomu tak iu tebe! Nech seti velmi, velmi dobe da, itvmu domu, m seste a tvm ostatnm enm, tvm synm, tvmu vlenmu vozu, tvm konm, tvm slavnm mum, tv zemi a vemu, co je tv. Kdy u tv otcov smmi byli vevelkm ptelstv, tys ho jet vce zvelebil. Tedy nyn, kdy oba toto ptelstv pstujeme, udlal jsi ho jet desetkrt hlubm ne smm otcem. Teub a Amn (bostva, egyptsk Amn byl bohem plodnosti a sly), kdy nad, aby tak bylo navky, tedy tomu tak je! Pi toto svmu bratrovi, aby mi bratr mj prokzal jet vce lsky ne mmu otci. Tak tedy zlato dm od svho bratra a smm toto zlato dat zedvou pin: pedevm za vz a za druh, za vno. Nech mi tedy mj bratr pole nramn mnostv zlata, kter potu nem, vce ne mmu otci. Nebo vzemi mho bratra je tolik zlata jako pozemskho prachu. Bohov nech to zad, aby nyn, kdy je tolik zlata vzemi mho bratra, dal desetkrt vce zlata ne jindy. Poadovan zlato jist nebude trpit srdce mho bratra, kdy vak ani mj bratr nezran srdce moje. Tedy, mj brate, poli zlata bez potu, vme nramn! Vdy j ti chci dt vechny dary, o n mj bratr pod. Nebo tato zem je zem mho bratra a tento mj dm jeho domem! Nebmaar vak zemel a jeho syn Naphuria (tj. Nefercheprur, Amenhotep IV.) poslal krli msto zlatch soch sochy zedeva, kter mu pipravil otec. To samozejm velmi Turatta rozzlobilo, co potom aloval sv seste, krlovsk vdov.

eny vharmu mly asi rozdln postaven - alespo serozdlovaly podle nzvu, napklad hnywt (tj. uzaven) nebo hnmst (druka) a snad imsddt (soupeka). Velk harm samozejm vyadoval velk sprvn apart, mnoh ednky. Eunuchy vestarm Egypt zejm neznali; mnoz harmov ednci byli enat. Zd sevak, e harm byl uzaven ipro nejbli ensk pbuzenstvo en, kter sevnm nachzely. Podle krle sedili iostatn mocn a bohat lid vi. Polygynickch vztah senedrely jen veliiny Nov e, ale tento stav existoval vevech tdch obyvatelstva, kter bylo dost bohat, aby si tento luxus mohlo dopt. Jet vroce 40 p. Kr. sejist veleknz vychloubal krsou svch soulonic. Harmy sezizovaly velmi rychle. Sethi I. (vldl kolem r. 1210-1298 p. Kr.) zdil svmu synovi Ramessovi II. harm zen, patcch kdomu, kdy chlapec dorostl mezi harmovm sluebnictvem, tj. kdy ml jedenct let, a Ramesse II. jist svj harm nezanedbval, nebo posob zanechal vce ne dv st dt. V Tell-el-Amarn ( psno iAmrn, Amarna, za Amemhotepa IV. hlavn msto egyptsk e, tehdy Achetaton) vynesly vykopvky zroku 1891 nasvtlo svta krlovsk harm, kter je nejzachovalejm pozstatkem tohoto slunenho msta. Pmo pilh kezdem krlovskho palce, mstnosti jsou zazeny okolo prostornho dvora. Jsou vyloeny polvanmi cihlami a vyzdobeny kvtinovmi ornamenty, hlavn zbodlk, papyr a chryzantm. Stejn ndhern byly ipodlahy. Lonic zde bylo mnoho a zd se, e vtakovm harmu bylo nkdy velmi runo, ale nikoliv dk milostn rozkoi, nbr zhdek a malch vzbouen. U zeStar e sezachovala zmnka o harmov roztrce. Zturnskho papyru sedokonce dozvdme, e nkolik harmovch dstojnk a ednk pilo o nos a ui za trest, e harmov eny utekly, a kdy je pochytali, postien mui sesnimi pobavili dle sv vle. Zmnili jsme seu o Syankch, kter byly oblben jako manelky. O tchto manelstvch scizinkami hovo dopisy asijskch krl. Pyn Egypan si sice brali asijsk knec dcery, ale vlastn dcery cizm krlm dvat nechtli. Tak Amenhotep III. (Nebmaar, 1403-136 p.Kr.) napsal babylonskmu krli, e senikdy dn krlovsk dcera nevdala zEgypta, ale Babyloan mu velmi jasn a konkrtn odepsal: Pro? Ty jsi pece krl a me dlat, co seti zachce. A kdy ji d, kdo proti tomu me nco namtat? Napsal jsem: Poli alespo njakou krsnou enu. Kdo ekne, e by to nebyla krlovsk dcera? Pokud vak ani toto neuin, zejm nepot snam bratrstvm a ptelstvm. Potom si Babyloan znovu stuje, e jeho dceru, kterou jeho otec dal kdysi za enu Amenhotepovi III., nevidl u ani jeden babylonsk vyslanec (protoe sezejm stala ni, vedlej enou). Sice mu ukzali enu vkrlovskm rouchu, ale tu nikdo nepoznal. Kdov, zda ta, kterou vidli m poslov, nebyla njak ebrck dcera? Amenhotep III. vak der odr a sm si stuje, e babylonsk krl poslal jen vyslance, kte nemli pstup kjeho otci a byli zlomysln: Poli nkterho, kter zn tvoji sestru. Nedozvme sevak, co sestalo sbabylonskou princeznou. Nejpravdpodobnj je, e jako vedlej ena zapadla vharmu, protoe Amenhotep III. velmi miloval svou manelku a isvou tchyni ml za enu. ekli jsme, e tdn a stavovsk rozdly nebyly vestarm Egypt pro uzavrn manelstv pli smrodatn. Vbec bylo mlo pekek pro manelstv. Nezakazovalo seani manelstv sesestrou, ba pokldalo sedokonce za nejvzneenj egyptsk manelstv: vdy iUsrew (psno iUsrev, Osiris, bh Slunce a rostlinstva, pozdji podsvt) seoenil sesvoj sestrou set (psno iIsis,

bohyn matestv). Pehled rodokmen nkolika egyptskch rodin zpozdjho obdob podv dkaz, podle nho semanelstv mezi sourozenci vyskytovala astji ne jin. Nelze ci, zda takov manelstv byla vestar nebo pozdj egyptsk dob znan rozena, ale vkrlovskch rodinch sestle vyskytovala. Slovo sestra (sen-t) vestarm Egypt postupn nabylo dokonce vznamu milenky, nebo je bezpen prokzno, e nejde vdy o sestru, pokud padne toto slovo mezi milenci, uvidme, e tmto slovem seoznaovala iurit manelsk forma. O starch manelskch formch naNilu si meme udlat jasnj pedstavu jen tehdy, kdy sepokusme znejmladho obdob starho Egypta vyvinout zvry pro starou dobu, nebo ztto nejmlad staroegyptsk doby, zobdob panstv eckch Ptolemaiovc a mskch csa nad Egyptem, senm zachoval velmi pesn edn materil o tomto druhu egyptskho manelstv. Vtomto obdob serozliovalo manelstv pln a manelstv mncenn. Egyptsk manelstv pln seopralo o dokonalou manelskou smlouvu, kter urovala hlavn vno a slib manelskho souit. Vno vpravm slova smyslu byl majetek, kter ena penechvala mui nahradu manelskch vdaj a nauvn. Poskonen manelstv sevno stalo znovu jejm vlastnictvm. Pokud jde o zvazek manelskho souit, mli spolu t snoubenci bez hagy, mu podle svch sil en poskytovat zaopaten, odv a co en pat; ena seza to m bezhonn chovat. Tyto manelsk smlouvy jsou sestaveny vpm ei a zanaj soudnm potvrzenm; jsou vnich popsny smluvn osoby, vetn enina zstupce. Pro ppad rozvodu seen zabezpeovalo vno generln hypotkou namuov majetku, kter propadlo, pokud mu nechtl plnit sv povinnosti. Tm seena stvala muovou prvoplatnou drukou. Mncenn manelstv bylo jakousi formou manelstv nazkouku, aby sezjistila enina plodnost; zvazky zde nebyly trval. To vak byl jen pozdj dsledek instituce, kter mla pvodn zcela jin smysl. Ivtomto ppad byla sestavena smluvn listina, vn vak chyblo pedevm uren vna. Mu vn uvedl dar, kter byl pro enu odkodnnm jednou pro vdy. Zde senesjednvalo manelsk souit pedpokldajc rovnoprvnost manel, ale jednoduch souit: mu si bral enu, aby snm ila, a za to j poskytl nhradu. ZJustininova kodexu (m. csa Justinin, 483-565 poKr., dal sepsat dva soubory mskch prvnch norem, Corpus iuris civilis a Codex Justinianus) zroku 534 p. Kr. Vyplv, e dti ztchto manelstv nemly stejn prva jako dti zplnho manelstv. Tato manelsk forma setedy podobala mskmu konkubintu, o nm si povme pozdji. Mohla sedoplovat a asto seidoplovala napln manelstv. Manelsk smlouva ze3. stolet ped vznikem kesanstv, tedy zran ptolemaiovsk doby, obsahuje toto: 1. inm t svoj manelkou, 2. dvm ti svj kupn penz, 3. ron dostane alimentan penz, 4. tvj a mj nejstar syn je pnem vech vc, kter mm a kterch vbudoucnu nabudu, 5. Pokud t zavrhnu jako manelku, protoe pojmu nenvist vi tob a jinou enu vyhledvat budu, dm ti deset dmen bez toho, e bych o tom stebou jet psemn nebo stn vyjednval.

V pozdj ptolemaiovsk dob seu dojednvalo, e ena m mue poslouchat a mu m zachovvat manelskou vrnost, co sesamozejm tkalo ieny. Vobdob kesanstv semanelsk vrnost zdrazovala jet vce. Jak charakter mly asi tyto manelsk formy vestarch dobch, vevlastn egyptsk dob? Zde je pedevm pozoruhodn, e slovo sen-t znamenalo nejen skutenou sestru, ale imilenku a svm zpsobem manelku, e tedy pod tento pojem spadaly vechny ppady od prostho dvrnho milostnho vztahu a kvolnj manelsk form. Kdo si chtl vzt sen-t, musel platit jaksi vkupn, nabdnout j souit a nejstarho syna uznat za ddice, lo tedy vpodstat o tot jako piagrafickm (tj. Psemn nestvrzenm) manelstv zptolemaiovsk doby. Tento vztah sepedtm pokldal za manelstv nazkouku, dnes ho vak meme nejlpe porovnvat skonkubintem. Byl zejm bn vnich spoleenskch tdch a vyvjel seasi vdob, kdy patriarchln polygynie ustupovala jednosnubnm pomrm. Ktomu snad ani nebylo poteba, aby oba manel bydleli pod jednou stechou. plnou manelkou byla hem-t - prvoplatn manelka, teoreticky vbec nezavrhnuteln, kter mla podl namanelov majetku a stejn prva jako on. Podle smlouvy j ml manel vnovat jitn dar (spa, spe), urit, kolik j ron bude dvat naivobyt jako minimum vpenzch nebo vobil, ustanovit jej dti ddici, piem si mohla klst irzn majetkov podmnky, pevn tu, e j bude vrceno vno vppad rozvodu nebo kdy bude sama dat o rozlouen manelstv. Ped zavrenm ji ochrnil jaksi konvenn trest, kter zabezpeoval cel manelv majetek. Tyto manelsk formy ikdy ne nejstar, mly vysloven patriarchln charakter. Pro zajmavost jet uvedeme svatebn oznmen Amenhotepa III. Podle nkterch skarabe: ije Hr, siln bk, vskutku korunovan. Pn obou diadm, kter dv stlost zkonem, kter zde ochrauje vechny zem. Zlat Hr, velk silou, vtz nad Asiaty, krl Hornho iDolnho Egypta, pn obou zem. R, pn pravdy a Slunce, Amenhotep, slunce, pn thbsk, ivotodrce a velk krlovsk manelka Tiji, ije. Jmno jejho otce je Juaa, jmno jej matky je Tuaa. Je manelkou silnho krle, jeho jin hranice sah a keKaroi a jeho severn hranice sah a kNeharinu. Ve starm Egypt existovala imanelsk forma vysloven mateskoprvn povahy. Co zn znme, jsou jen pozstatky zmateskoprvnho obdob, pozdji semanelsk matriarchln forma snad dojednvala ivplnm patriarchlnm manelstv, pokud ena mla svj osobn majetek, kdy napklad byla nslednou ddikou. Vobdob Ptolemaiovc zanikla, splynula sjinmi manelskmi formami, protoe ekov ji nedokzali pochopit. V tomto manelstv seena nazvala nebt-t-pa. Dostala dovlastnictv dm a celou domcnost a sem tam j mu odevzdal ivechen majetek a pro sebe si zabezpeil jen vivu a dobr zachzen. Npis najedn nhrobn desce zn: Pravovrn obtn dar Usrewovi, pedstavenmu Setmati, velkmu bohu, pnu Obidovi, aby povolil krsn poheb vposvtnm podsvt, dobr jmno nair zem, pvrenci velkho boha, Abuovi, a pan domu, Achthab. A tato deska je ozdobena obrazem, nanm vedle manelky stoj nebesk Neftys (bohyn, Usrew, viz ve, vpedchozm cittu Hr, bh spojovan sevznikem krlovstv, R, bh Slunce), kter vjimen vlevici dr ezlo

muskho bostva a nahlav m krom toho sv symbolick jmno nebt-hut, pan domu, aby bylo jasn, e Achthabu byla skutenou velitelkou vAbuov dom. Je zobrazena pomanelov prav stran a stejn tak ijej mumie le naprav stran. I vmnichovsk egyptsk sbrce je vznamn skupina osob. Ujednoho manelskho pru sed ena vpravo a m dokonce ervenou muskou ple, zatmco mu selutoblou enskou plet je vlevo. Tak vmanelskch smlouvch sevyskytuje tato mateskoprvn forma, napklad vesmlouv zprosince 493 a ledna 492 p. Kr., kde teme: ,Uinils mne svoj enou a dals mi desetinu debenu jako mj kupn penz. Pokud t opustm jako manela, dm ti desetinu debenu ktto desetin debenu, kterou jsi mi dal jako svj kupn penz. Mn pat a odstoupm je, iveker majetek, kter jsme spolu nabyli, bez jedinho slova. Charakteristick pro lidtj nzory vestarm Egypt je, e iegyptt otroci mohli mt zkonem uznanou rodinu a e imanelstv svobodnho mue sotrokyn bylo prvoplatn. Pokud mla otrokyn potomky, prodali ji is nimi, pn si zde toti nedlal nrok nadti sv otrokyn, kter senarodily vjeho dom, jak tomu jinde. Egyptsk svatba, j pedchzelo zasnouben, byla zejm dost skromn a trvala jen jeden den. Podle jedn povsti pinej nevstu doenichova domu jako pekvapen a sn svatebn dar (spe) vezlat a stbe. enich sn oslavil tento den, pijal vno a manelstv bylo uzaveno. Nejdleitj vc bylo sepsn smlouvy, kter seinilo za ptomnosti vtho potu lid. Mezi zachovanmi papyry jsou ipozvnky ktomuto aktu. Cizolostv seteoreticky velmi psn trestalo. Nboensk texty pokldaj za velk hch, pokud senkdo provin namanelce jinho. A kdy patriarcht potlail mateskoprvn pomry a mu si zaal enu monopolizovat, ili nladu proti cizolostv rzn zzran povdaky. Napklad jedna star povst vyprv o knzi zdob III. dynastie, jak sepomstil nevrn en. Udlal si zvosku malho krokodla a hodil ho pocizolonkovi, odchzejcmu od sv milenky, kter sechtl vykoupat vjezee. Krokodl vyrostl dobn velikosti skutenho zvete, cizolonka spolkl a zstal snm nadn jezera. A posedmi dnech piel knz skrlem a zavolal ho. Panovnk rozhodl, e mu m zstat vkrokodlovi a enu maj uplit nahranici. Vme vak, e vtina milostnch staroegyptskch psn byla adresovna vdanm enm a e ieny si asto stovaly nanevru mu. Zlatem a perky sepltv nakrku otroky, k sevjednom papyru. Rozluka plnho manelstv nebyla snadn, protoe nebyla prv nejvhodnj pro mue, zatmco ena, ikdy byla vinna, nemla co ztratit. Vrozvodovch listinch senehovo o dvodech rozluky. Zd setedy, e seneuvdly. Pokud mu manelku zavrhl, musel j vrtit vno, krom toho vtinou dostvala jet odkodn, zabezpeen muovm majetkem. To asto mum zpsobovalo problmy, protoe odkodn byli nuceni zaplatit vkrtk lht. Kdy ena od svho mue odela dobrovoln, musel j tak vrtit vno, ale vtakovm ppad nato dostal ticet dn. Rozluka sesen-t byla samozejm jednodu a zejm kn dochzelo velmi asto. Podle jednoho papyru sestalo, e mu seu nabail eny, sn il dvacet let, a kdy si nael jinou, ekl j: Zavrhuji t, nebo ilh. Nejsou eny hebrejsk jako eny egyptsk, nebo ony jsou silnjho pirozen. Dve ne pijde bba knim, ony rod, teme veII. Knize Mojov. Egyptsk

eny tedy byly vhistorick dob zejm dosti kehk bytosti, o em nakonec svd ijejich thlost nastarch malbch. Zvltn lohu mly vestarm Egypt tanenice a nice (hnmt). Vevinrnch a pivnicch bavily mlad mue hudbou a tancem, laskaly sesnimi a ovnovaly je. Takov staroegyptsk zbavn mstnosti byly zazeny velmi elegantn a heslem jejich en bylo: Oslavuj vesel den, pij, a seopije, a bav sese mnou. Nepustm t, dokud senenapije. Tanenice byly najmny inaslavnosti, kde pedvdly velmi smysln tance, podobn tzv. binmu tanci. Pitom secel spolenost vetn en opjela stejn jako tanc dvata a nikoho to nepohorovalo. Takzvan nboensk prostituce byla rozena ivEgypt. UAmnova (viz ve) chrmu byly takov panny vezvltn klauzue, mly svou pedstavenou a zejm tvoily cel sdruen. VThbch podle Strabona nejkrsnj a nejvzneenj pannu jet pedtm, ne pohlavn dospla, zasvcovali Amnovi jako knku a konala zde milostnou slubu, dokud seun neprojevily znmky zralosti. Potom zadili smuten slavnost a dve vdali. Skutenou prostituci pstovaly vedle tanenic a nic iodvren a oputn manelky, kter sepotulovaly pokraji a kadmu seprodvaly.

I. V

ENA, MANELSTV A LSKA VESTAR PERSII

Star Persie (nynj rn), obvan rijskmi kmeny, kter setam pisthovaly asi vprvn polovin 2. tiscilet p. Kr., senm vhistorick dob jev jako vysloven teokratick e, tedy padkov stt. Vude, kde vldli nebo vldnou kn, sna sezemi odznout od ostatnho svta a tm omezuj ikulturn ivot. Tak tomu bylo vNov egyptsk i iu Izraelc, uvidme to iu Ind a an, mohli jsme to pozorovat vsouasnm panlsku a tak tomu bylo ivPersii. Kn sesna izesnubnho vztahu udlat vc nboenskho obchodu a charakteru. Proto seani milostn ivot Peran, stejn jako Ind, nevyvjel zvl pozoruhodn, ikdy jsou oba tyto rijsk nrody sexuln velmi iv. Nboenstv avesta12 ( tj. pesnji prsismus, zoroastrismus, nboenstv podle Avesty, sbrky perskch svatch psem zl. tiscilet p. Kr., obsahujc hlavn mylenky Zarathutry, jinak Zoroastera, reformtora sraroirnskho nbo.) vyznvala jen nepatrn skupina vseverozpadnm rnu, odkud seje pozvolna roziovalo. Aby co nejvce omezili ciz vlivy narodiny svch vcch, jeho vyznavai a hlavn kn zevech sil podporovali patriarchln endogamii a snaili sedoshnout co nejvtho potu dt, aby rostl poet pvrenc jejich uen. Ale protoe jsou kn vdy a vude pemruj sv snahy, dosahuj vtinou jen zdnliv vsledky. A tak mlo cel sttn persk zzen velk problmy sesexuln a enskou otzkou. Snubn formy vestar Persii nm pipomnaj, e manelstv itady bylo hospodskou instituc a e milostn ivot existoval vtinou jen mimo n. A lska vmanelstv je jist jet vzcnj ne vdobch, kdy jak manelstv, tak imilostn ivot mimo n seprojevuje vivelnch formch. O lsce vperskm manelstv senedochovalo mnoho doklad. Jak pe Herodotos, Mahcista (Masistes, vzvorkch eck pepisy jmen) odmtl splnit rozkaz svho bratra Chaarho (krl Xerxes, 486-465), aby propustil svou enu, protoe ji miloval a ml sn syny a dcery. Podobn podle Plutarcha (Plutarchos, 50-120 poKr., eck filozof a historik) iArtachaca I. (dve psno Artachthra, krl Artaxerxes II.viz ne) prosil svou matku Parujat seslzami voch, aby jeho otci Drajavhuovi (Dareios, viz ne) zabrnila zabt jeho manelku Stateiru a odlouit ji od nho. Ale celkov bylo manelstv obchodn zleitost a Vidvdt (st svatho psma Avesty, viz ne) pokldal za osobn zsluhu Mazdova (Ahura Mazda, nejvy bostvo starornskho nb.) ctitele, kdy svou dosplou dceru prodal sm; doshl tm dokonce odputn nkterch hch. Jinak bylo o Peranech vdy znmo, e neobyejn holduj pohlavn lsce, kterou velmi velebili. Podle novopersk legendy pr vzniklo bsnictv a rmovn zrozhovor dvou milenc: milostn dialog sasnovskho knete Bahrma V. (tak Behrm, 420-438 poKr., Sasnovci, dynastie vldnouc vPersii 224-651 poKr.) sjeho milenkou Dilrm sepr mimovoln pizpsoboval rytmu a rmu. VKnize kouzelnickch hdanek vdan ena, kter hrozili smrt, pokud neekne pravdu, tvrd, e ena sevce zajm o krsn aty a manelsk radosti vbec, ne o svho mue zvl.

Vzdor velmi psnm nboenskm pedpism byl tedy pohlavn styk pomrn voln. Nemanelsk porody nebyly dnou zvltnost a vyhnn plodu bylo tak velmi rozeno. Avesta (sbrka starornskch text Zarathutrova nbo., 1. tiscilet p. Kr., viz ve a srov. vpoznmkch) proti tomu rozhodn, ale zejm marn bojovala, a to vesv sti nazvan Vidvdt: Pokud m nkdo pomr sdvetem, kter je nebo nen pod porunictvm, kter je nebo nen zasnoubeno, a pivede je dojinho stavu, nem si dve zhanby ped lidmi umle vyvolvat msky pitm vody nebo rostlinnmi prostedky. Pokud to dve dl, dopout sesmrtelnho hchu. Pokud m nkdo pomr sdvetem... a pivede jej dojinho stavu, nem dve zhanby ped lidmi pokozovat plod ivota svho. Pokud tak uin, uvd oba rodie, sebe iotce dohchu, kodu in obma rodim a oba mus bt za ublen pokozenho potrestni, nebo sevdom dopustili viny. Pokud m nkdo pomr sdvetem... a pivede jej dojinho stavu, a to dve ekne: Tento mu zplodil to dt, a mu nato ekne: Hle nalzt staenu a zeptej sej naradu, a kdy dve nalezne staenu a opt sej naradu a staena j pinese prostedek zkonop... nebo njak jin bylinn plod vyhnjc plod a ekne: Tmto zabij to dt, a kdy potom dve usmrt plod ivota svho, potom stejn vinni jsou mu, dve istaena. Mimomanelsk pomr senetrestal, ale dve, kter znho mlo dt, bylo vhanb. Vyhnn plodu sepsn trestalo, protoe setm znemooval prstek vcch. Avesta dokonce hlsala, e otec m vzt dve ksob a tak dlouho seo n starat, ne porod. Tento voln pohlavn styk byl rozen imezi pokrevnmi pbuznmi. Knky Peran pvodn nemli. Objevily sea pozdji vzpadnm rnu sbohyn Anhitou (Anaitis), kter sestala bostvem plodnosti; pedtm byla bohyn vody. Jej kult pstovaly pouze knky, kter sice mly za povinnost vst ist ivot, ale nesmrn bohatstv vrznch chrmech dokazuj, e tomu bylo naopak. Krom tchto chrmovch dvat sevyskytovaly loutnaky, tanenice a jin veejn dvata, vtinou prostitutky. Avesta nan shlela velmi neptelsky. Bh Hauma, ochrann duch manelstv, byl jejich hlavnm neptelem. Peran mli velmi rdi bohat hostiny zpjemovan zpvakami a tanenicemi; tak pilovu a plavbch poece rdi vyhledvali podobnou spolenost. msk historik Aelianus (Aelianus Claudius, 2. stol. PoKr.) drasticky popsal voln mravy Peran pihostinch sveejnmi dvaty. Zvlt o Bahrmovi V. (viz ve) sedozvdme, e si ksob pozval zpvaky, jahiky, kter byly nazvny ihvandrakara (tj. ochotn, zpsobujc poten) nebo jatumaiti (tj. okouzlujc), kter nboenstv podle Avesty, vjej sti Vidvdt, zatracovalo. Vtinou to asi byly tak ciz otrokyn, a proto sesnimi styk zakazoval jet o to psnji: mohly podlomit vc vjejich ve, pokazit jejich krev, a to velice odporovalo netolerantnm zarathutrovcm. Co t trzn nejvtmi muky, Ahuro-Mazdo, co ti zpsobuje nejvt bolest? ensk dmon smilstva, jeho sm ms zbon ibezbon, modlosluebnky ity, co jimi nejsou, hnky iist. Ve skutenosti to vak nebyly morln dvody, jich vAvest nalezneme stejn mlo jako veStarm zkon, ale dvody velmi materiln, knsk zjmy, jimi sezarathutrovsk teokracie (tj. kn prsismu, zoroastrismu, srov. Ve) dila stejn jako teokracie izraelitsk. Proti tlu svdn milovnice, vzbuzujc smilstvo, oddvajc se, jej mysl je nestl jako mrak hnan boukou, tas vzjmu ohroench zbonch svou zbra, zlat, Haumo!

Z tohoto knskho hlediska byly pro vc samozejm jet nebezpenj manelky zcizch kmen, hlavn pokud mu pechzel doeniny oblasti. Vtomto smru lo o mateskoprvn snubn formu nazpsob arabsk sadqy nebo izraelsk nedan. Takov ena senazvala parika nebo peri a pozdji ji popisovali jako nadpozemskou slu, vbc ksob mue. Nco podobnho byla idani. lo o eny zjinch kmen, kter nepijaly nboenstv Avesty a snimi sepslunci rnskch nrod asto snoubili, pechzejc doenina kmene podle mateskoprvn zsady. Ped rozenm nboenstv Avesty byla tato snubn forma velmi bn. Mu seun nazval jatu. Dokonce sedozvdme ijmno jednoho nroda, snm setoto mateskoprvn konbium uzavralo. Kersaspa (Sam) byl sveden parikou zGandhry (zem vnynjm Afganistanu, msto Gabhra, pozdji Kbul), sdlit Gadhrc (indoevropskho kmene), chovatel ovc, kte Avestu nepijali. Proto tak svat psmo persk oznauje Kbul za hlavn jdro jatuskch (od jatu, viz ve) hch. Je to knsk praxe podobn tm, jak nalezneme ivbibli. Tato snubn forma mla velk ohlas ipozdji, jak o tom svd hnme bsnka Firdausho (dve psno iFirds, tak Abulksim Mnsr, asi 9351020) ikdy tato bse nen zpersk pedmuslimsk doby. Firdaus vak svj epos napsal v60 000 dvojverch nazklad staropersk Knihy krl (Chvatj namek, novj st Avesty) a vpodstat zpracoval jen star materil, nehled nato, e sm byl Peran a pvrenec star vry. Vtto bsni sedotme o Zlovi a Rdb: Zl, syn Sama, perskho knete sabulskho za acha Minuhra, zamiloval senacestch, jak slyet, dokrsn Rdby, dcery Mihrba, kbulskho krle: Noc jet vidla stt zadumanho Zla, a to kvli jedn, kterou nikdy nevidl. Naproti tomu Zl nepijme Mihrbovo pozvn, aby bydlel vjeho dom, nebo by ho za to velmi kral a souil by seSam iach Minuhr, kdyby sedozvdli, e dny a noci trv uvna vdom modlosluebnkov. IZlv prvod hled chladn a pyn naMihrba jako naneptele ist vry, jm opovrhuje. Ale krl vptomnosti sv manelky a dcery chvl Zlovy ctnosti ijeho krsu a zde iRdb, kdy to sly, zrudnou lce jako grantov kvt, jasn vn zaho a zaplpol lska kZlovi, take sepokoj a mr vytrat zjej due a rozum nezme nieho, protoe ji ve ujamila. Jde seporadit sesvmi ptelkynmi, ty sevak velmi roziluj a dlaj j trpk vitky. Nakonec seale podd sv velitelce a slb j pomoc. B doZlova tbora a jednomu zesluebnk prozrad Rdbino pn. Sluebnk zavol samotnho Zla. Podelm vysvtlovn mu daj tuto radu: Jdi, kne, co nejdve ped palc a loveck lano ho nastechu, aby senajejm okraji pevn zachytilo - potom u koist neunikne; me ji pozorovat, jak dlouho bude chtt a vzpome si nan, kte jsme ti pipravili takov tst. ponvratu dvat pole kRdb veer kZlovi poselkyni sezprvou, e jeho dost vyslyela, aby nevhal shldnout svtlo sv luny. Kdy nastala noc, Zl piel a kl byl vytaen zezmeck brny. Rolc krska nanj ek nastee, podobn korun cedru, ozen plkem. Zl ji pros o radu, jak by sekn dostal nahoru. Rdba si rozpust vlasy ern jako noc, vonnmi vlnami zaplavujc jej boky a jako had vedle hada je spust zestechy a nazem, vyzvajc Zla, aby seponich vyplhal. Zl to vak odmtne a nahoru hod loveck lano. Potom milence psah vrnost, teba by Sam a Minuhr cokoliv ekli. A kdy serozednv, jet naposledy seobejmou sezarosenma oima a pros slunce, aby jet alespo

chvli, chviliku pokalo... Podlouhm boji a velkm touen jim ach nakonec povol zasnouben, kdy astrologov pedpovd dobr vsledek. Podobn je ipovst o hprovi, Ardarovu synovi (hpr I., zemel 274, persk krl, jeho otec Ardar I., asi 180-241, persk krl zdyn. Sasnovc). Jsou to jasn dozvuky nenvisti, kter pronsledovala snubn pomr sparikou, hlavn kdy podle mateskoprvn zsady odchzel mu za enou dojejho domova. U starch Peran nalezneme ijin stopy mateskoprvnch pomr. Pat sem napklad zsada ddin dcery, podle n vznikaly dal dv snubn formy, jaksi druh levirtu, snm sejet seznmme. Podle Avesty je velmi pravdpodobn, e pedtm si eny mohly svobodn zvolit mue a svobodn dvaly svou ruku. Itato snubn forma pozdji dostala svj nzev a kn sevelmi snaili, aby semanelstv bez rodiovskho souhlasu pokldalo za to nejhor. Pozstatkem mateskoprvnho smlen je ioprvnn vldnout prostednictvm eny pedchzejc dynastie. Ardar I., seoenil sdcerou Arsakovce (persk dynastie vldnouc ped Sasnovci) Ardevna jen proto, aby mohl vldnout, a ztho dvodu zasnoubil svho syna hpra sdcerou vlastnho odprce. Podobnch ppad bylo zaznamenno vce a vechny poukazuj kmateskoprvn tradici. Postaven persk eny ukazuje, e nebyla pmo zotroena; vdomcnosti byla velmi svobodn. Byla mano-pathni (pan domu), stejn jako jej manel byl nmanopaiti (pn domu). Bylo j podzeno ve vdom, pedevm vchova dt. Tak podle nboenstv byli mu a ena rovnocenn: Avesta dv naonom svt mui ien stejnou monost vstoupit dorje, dokonce mrtvmu vychz vstrety daena (jaksi personifikace nboenstv) vpodob krsn dvky. Podle Vispratu (st Avesty) pan domu tak zvou naobtovn, stejn imue. Jak sezd, enm byla pstupn itzv. musk povoln. O Rauchn (Roxan), Tiritauhmov seste za Dareia (Dareios II., poetn per. jmno Drajavhu i Drvajau, 425-404 p. Kr. Persk krl), vme, e byla neobyejn krsn, umla stlet a vrhat otpem. an ang-ien, kter vletech 128-127 p. Kr. cestoval poPedn Asii, vyprv, e eny jsou zde vevelk ct a mu dl en ve povli. Zvlt si vili eny jako matky; kdy vstoupila, musel syn vstt, a a sjejm dovolenm si mohl znovu sednout; dokonce krl sedl za stolem pod krlovnou-matkou, kter mla stle nejvt vliv. Ale pod vlivem knz setento pirozen vztah mezi muem a enou hluboce naruil. Zfanatick snahy udret kmenovou istotu ped nevcmi vznikla mylenka odznout enu co mon nejvce od vnjho svta. Potto strnce byla mui zcela podzena, byla zaven vdom, navychzkch musela pouvat uzaven vody a dokonce ani vdomcnosti senesmla objevovat ped cizinci. Kdy seDrajavhu Kodomannos (Dareios III., 336-330 p. Kr.) dozvdl, e Alexandr Velik zajal jeho manelku, jeho prvn otzkou bylo, zda pitom nepila o svou est. Fraates zabil sv vedlej eny, aby senestaly koist vtznho Tiridata III. (oba krlov vParthii, jej centrum bylo vnynjm sev. rnu, parthsk e trvala 250 p. Kr. - 224 poKr.) Takto sevyloen patriarchln nzory, podporovan hmotnmi zjmy teokracie, samozejm stupovaly dorlivosti, o n hovo iPlutarchos (viz ve) a Themistokles (atnsk politik, 5. stol. p. Kr.). Postupn vznikal poadavek, aby si ena ped manelstvm zachovvala panenstv. Vidvdt (srov. ve, vAvest), od nevsty poaduje, aby byla neposkvrnna a domanelstv pinela nedotknut panenstv.

Manelstv a jeho posln bylo tedy uPeran zcela jasn. U Herodotos (viz ve) k, e za nejvt ctnost krom statenosti pokldali plozen dt. Podle Strabona (viz ve) vypisoval krl odmny za nejpoetnj potomstvo. Zato vak zmrzaen dti a nkdy zejm inadbyten dti enskho pohlav odhazovali. Vidvdt mluv o ladem lec zemi, kter tou poobdlvn jako pkn urostl dve, kter bylo dlouho bezdtn, tou podobrm mui. A dodv: A skuten ti eknu, e enatmu dvm pednost ped tm, kter je vdtskm vku, a bohatmu nadti ped bezdtnm. Vjednom nboenskm trakttu teme: Pedpis je tento: Pokud semu neoen, nebude hoden smrti. Ale kdy seena nevd, spch smrteln hch, nebo ena jen stykem smuem me doshnout potomstva a rodu zn pochzejcho, ale mu me ibez eny doshnout potomstva pro budouc ivot, kdy odkv-li Avestu, jak d Vidvdt. Panna, kter senezasnoub, je pro rodie bemenem, je bezcenn a nev si j, podle Avesty propad peklu, kdy doosmncti let nem mue. Jak je vidt, jde zde o opan pl nboenskho fanatismu vsexulnch otzkch vesrovnn stm, kter vkesanstv smuje knezdravmu nzoru, e dobrovoln panenstv je zsluha. Snaha, aby ena vlun podlhala nejprve otci a potom manelovi a aby si mue vila, vedla vAvest dokonce kvroku, e ena m uctvat svho mue jako boha, kad rno polbit jeho tlo a pomodlit seped nm. Svobodn to mla prokazovat svmu otci. Vpraxi sevak natyto vhonky patriarchlnho ctn dbalo mlo. Mnohem dleitj pro ivot vak bylo, e syn idcera ksatku potebovali otcv souhlas, nkdy isouhlas obou rodi. Syny pr otcova moc dokonce pmo zotroovala. Peran ili podle zkona polygynicky; samozejm, e jako vude, iu nich bylo mnoho en pepychem bohatch. Herodotos a jin starovc klasit spisovatel hovo o jejich ench a vedlejch ench. Podle Strabona ml mt uMd (viz ve) kad mu pt en. Vedlejmi enami byly hlavn otrokyn, dvata zajat vevlce, uloupen nebo darovan. Vzdor tomu, e to byly pedevm cizinky a natakovto spojen sehledlo zvysoka, pece nkolik takovch cizinek doshlo velkho vlivu. Naopak ale tak persk princezny byly dvny cizincm za manelky. Persk harmy byly velmi rozen a velkolep. Vkrlovskm harmu ilo a ti sta edest vedlejch en, hldanch eunuchy. Star persk text o tom k: Divany jsou zde pkn pokryt pikrvkami, lahodn navonn, nanich polte krsn zhotoven, nohy zdoben zlatem. Vypardn manelky zde ekaj, lece nadivanech. Jsou bohat okrleny nramky, nos tyhrann nunice a drahokamy lemovan zlatem. Dvata zde sed, nanohou maj nramky, okolo tla ps; maj tl prsty a krsn urostl tla. Jsou tak lbezn, e kdo je spat, t ponich zatou. Ale pvab en vharmu mlokdy trv dle ne osm i deset let a tak mlokdy maj tichou klidnou povahu, je by mohla mue okouzlit; krska, kter jet nedvno zila nebo ertovala a byla sam smch a sniv pohled, schne, vadne, oi j slz, stv seenou vkadm smru oklivou. Krtk lto jejho rozkvtu zaalo u vjedencti nebo dvancti letech a podvactm roce vku u skonilo. Kad rok pin novou vrsku a bval svtlo harmu je zcela zatlaeno dostnu. Ikdy takov ena dosud ohromuje romantickmi milostnmi historkami, kter vichni dychtiv poslouchaj, sama je u sotva takovch cit schopna.

Tlesn pvab vzbuzuje prudkou prchavou ve a mon, e m je ena mn lbezn vesv mysli a vesvm srdci, tm svdnj je vtto chvli. Ale pokud m pevnji zakotvit vnaem srdci, pokud nm nani maj zstat vzpomnky, kter pat knejdramu osobnmu vlastnictv, potom mus mt vlastnosti srdce, kter dok chvilkov vzplanut zmnit nacity hlubok nnosti. Proto vharmu nic nezmruje fyziologickou nechu kbytostem kdysi rozkonm a pomilovnhodnm, nyn vak oklivm a zlm. Jednu za druhou zahrnuje jejich velitel svou pzn bez toho, e by seo nkterou pedtm nebo potom vce zajmal, zcela tak, jako kdy pod svm oknem lhostejn pozoruje, jak rozkvt a opadv re. Lze sepotom divit, e rlivost vharmech zpsobuje nejstranj vci? Prv zestar Persie mme mnoho doklad o tom, jak rlivost, evnivost a soupeen vedly asto kespiknutm a vradm, takov obrazy zkrlovskch a knecch harm nebyly vzcn. Staropersk manelstv a pbuzensk snubn formy urnc jsou zajmavj. Strabon zjistil polyandrii uMd a tvrd, e eny si pokldaj za est, pokud maj alespo pt mu. Jet dnes odmtaj dcery koovnk nejvhodnj satky, pokud by sejimi mly dostat dojinho msta nebo kjinmu kmenu. Tento zvyk me mt koeny jen vezzen, podle nho dve nensledovalo svho mue dojeho domova nebo kmene. Takov obdob je samozejm velmi vzdlen, ale jet vhistorick dob bydleli dospl lenov rodiny sesvmi enami a dtmi usvho ploditele a rozmnoovali jeho rodinu. Byl pedstavenm tto skupiny, dmpati, tj. Pn domu, pvodn velitel, dritel moci (dam = dm). Ztoho sevyvinulo slovo nmana (rodina), kterm seoznaovalo ve, co patilo kdomu. Vtto rodin pvodn vldla pohlavn pospolitost. Jejmi peitky jsou persk levirt (viz ve), jogn-zan a manelstv mezi pbuznmi. Logn-zan znamen, e si dvka klade podmnku, aby jej prvorozen syn nebyl synem jejho manela, ale aby ho pokldali za potomka jejho otce nebo bratra, kter zemel bez muskch potomk. Vtakovm ppad dvka dostala zmanelova majetku synv podl a pr byl oddn znovu, kdy prvorozen syn doshl patncti let. Toto plozen bylo pvodn asi povinnost len domcnosti, kterm dve spolen patilo. Jin snubn forma sevnovjch asech, nazv satar-zan a uvdn podmnka me bt stanovena veprospch kterkoliv osoby. Velmi svrznm snubnm pomrem vPersii je vak pbuzensk satek, kter tak urit vznikl zestar polyandrick pohlavn pospolitosti vrodin a prv urnskch nrod sevelmi rozil, protoe zde lo pevn o ist pvod. Ani udnench rnc nejsou pbuzensk satky vzcnost a nemaj ani dn patn nsledky pro dti. Dnen Prsov (rnci, kte nepijali islm a udruj Zarathutrovo nboenstv, podobyt Persie Araby v8. stol. uprchli doIndie) je sice odmtaj, stali sevak tak monogamnmi. Nen pochyb o tom, e pbuzensk satek sepovaoval za zsluhu. Herodotos ho nazv povinnost krle, Filon (Filon Alexandrijsk, asi 25 p. Kr. - 40 poKr., idovsk filozof pc ecky) k, e syn sepootcov smrti me oenit smatkou a jejich dti jsou pr mimodn vydaen. Rodokmen Achajmenovc (tak Achaimenovci, prvn persk dynastie od 7. stol. p. Kr. dor. 330 p. Kr.) pedstavuje ukrl tm plnou stupnici pbuzenskch satk, ponaje Drajavhuem I. (Dareios I., 522-486 p. Kr.), kter si vzal si vzal vlastn nete, tak Artachaca Ochos (Artaxerxes III., 359-338) seoenil snete. Drajavhu II. (Dareios II., asi 410-344 p. Kr.,) seoenil svlastn sestrou, Artachaca II. (Artaxerxes II., 405-359 p. Kr.) sobma svmi sestrami, Kobd (Kabades, 490-

531 poKr.) tak sesvou sestrou. Syn Fraata IV. (Fraates IV., 37-2 p. Kr.) zabil svho otce a oenil sese svou matkou. Pklad vdjinch star Persie bychom vak vkrlovskm rod nali vc. V irokch lidovch vrstvch bylo oblben hlavn manelstv koup. Vidvdt k: Kdy pijdou souvrci sbratrem a ptelem a chtj si pozemek nebo enu sjednat nebo vyuen nasv traty mt, kdy chtj pozemek zskat, nech seza pozemek pot; pokud si chtj enu sjednat, nech jim je dna domanelstv. Zd sevak, e kupn cena dost rychle nabyla podobu daru, pedepsanho dove tisc a dva tisce stbrnch minc a dvou zlatch dinr. Podle Herodota a Vidvdtu sedvata vdvala vpatncti letech, chlapci seenili vedvaceti. To byl vk pohlavn zralosti. Vlastnmu satku pedchzelo u vestarch dobch zasnouben, odevzdn dvete; o ruku dvky bylo teba podat jejho otce nebo jeho zstupce; otcv souhlas sevyadoval. Potom nsledoval vlastn satek. Pozdji serozeznval hzan, satek sesvobodnm dvetem, kter sestvalo prvoplatnou manelkou a ckir-zan, satek svdovou. Obady byly zejm rzn a nen vyloueno, e vnejstarch dobch musela manelka doprovzet svho zemelho mue naonen svt. Slavnostn okrlenou nevstu pivedli zdomu rodi domanelova domu. Podle Strabona si nato soblibou vybrali dny jarn rovnodennosti. Potom manel vstoupil dosvatebn mstnosti; pedtm musel snst jablko nebo velbloud pek, ale jinak ml cel den pst. Star obady sedoznan mry zachovaly udnench Prs, kte jsou potomky tch Peran, kte podobyt zem Araby zstali vrn starmu nboenstv a mravm (viz ve). Jsou to pm potomci nboensk obce zaloen Zarathutrem pojeho reformaci starornsk vry. Dnes ij hlavn vIndii, kde vtinou velmi zbohatli, endogamicky sesnoub, ij jen vmonogamii, ikdy rozluka je povolena. Pebrali sice mnoho indickch zvyk, hlavn dtsk satky, ale vnovjm obdob unich probh oistn hnut. Pi uzavrn manelstv senejprve zjioval horoskop snoubenc a potom sevymovaly dary. Nevstiny kamardky pinesou enichovi aty a diamantov prsten. Pivlastnm svatebnm aktu si snoubenci sednou proti sob nastoliky, ale mezi nimi dr kus sukna (pardu), take senemohou vidt. Pod tmto suknem sepotom chyt za prav ruce, potom okolo nich polo jin sukno a oba jeho konce sv dvojitm uzlem. Knz okolo nich sedmkrt ovine silnou ru, jej konce sedmkrt zaplete okolo uzlu nad rukama snoubenc. Nakovov misce zapl kadidlo a sukno, zastrajc snoubence, rychle odstran. Maj zrnka re, ktermi posob hzej za potlesku ptomnch en. Potom seposad vedle sebe a dva kn nad nimi odkvaj ehnac formulky. Kdy od nich knz obdr souhlas, sepe oddac list a slavnost kon hostinou. Svatebn zvyky Prs usazench vPersii jsou jet jednodu.

V .

ENA, MANELSTV A LSKA VESTAR INDII

Nejstar staroindick obdob seodr vevdch - tyech posvtnch svrkch nboenskch text ri, pisthovanch doIndie (vznikly vrozmez 1500-800 p. Kr.). Rgvda je znich nejvznamnj. Vyprv o pravku, kdy rijsk kmeny vnikly doIndie a zatlaily pvodn obyvatelstvo najih, o starch bozch, ale io rodinnm ivot atd., vtinou vpodob psn. Velmi starodvn je Atharvavda, sbrka starch magickch formul. Smavda obsahuje tm vlun vere zRgvdy vybran pro nboensk obady, Jadurvda je dlem pozdjho obdob a zachycuje brhmanskou teoretickou soustavu vkrtkch prozaickch textech. Postupem asu sekvdm pipojovaly komente a teologick spisy nazvan brahmany a stry. Vdsk istrick perioda pedstavuj zkulturn-historickho hlediska uzaven obdob, kterm vdy odpovdaj urit snubn formy; strick obdob vynik mohutnm vzrstem knsk moci. Pat sem Dharmastra neboli Manuv Zkonk (Manu, indick legendrn praotec lidstva, jemu severovan Zkonk znm zopis asi z2. stol. n.l. Pit) a Kmastra (Umn milovat). Vedle tchto dvou skupin seodr zvltn svt vepickch bsnch, hlavn vevelkm indickm hrdinskm zpvu nazvanm Mahbhrata, kter vesv pozdj podob obsahuje sto tisc dvojver a jist existoval u ve4. stol. p. Kr. Jeho pozdj forma je blzk tzv. Purnm (posvtnm sbrkm vyprvn o indickch bozch, nzorech nakosmos, o djinch, krlch, svtcch atd., vznikajc postupn od 1. stol. PoKr.). Vznamnm dlem je Rmjana, staroindick epos (o princi Rmovi a jeho en St), jeho nejstar podoba je ze6. stolet p. Kr. (podle poslednch vzkum u z8. stol. p. Kr.). Krom epickho bsnictv existuje tak bsnictv lyrick a dramatick, kter vydalo velmi jemn plody a jeho zkladnm rysem je bujn erotika. Stry vznikly vjin Indii a jsou tedy obrazem tamjho zpsobu ivota. Jako mezi pohdkovou kvtenou nalezneme nebezpenou kobru vbujn dungli, jako senapoehnanch rovinch vyskytuje zimnice, tak sevpovaze indickch lid skrv vedle radosti zpoitku itemn mylenka odkn. Tento dualismus dl zInd podivny mezi nrody. Hlavn pinou tohoto jevu byla jejich izolovanost od svta. Kdy peli vysokou stnu Himlaje a usadili sevrodn krajin pti proud, brzy zstali sami za touto zd a ili tak pohodln, e ponkolik stolet nemli vbec dn djiny. Vpznivch ivotnch podmnkch jen snili a filozofovali. Zesnn je nakrtko vyruil iAlexandr Velik, ale bylo to pozd a marn. Druhou pinou, vyplvajc sten zpedchzejc, byla moc knsk kasty, kter ovldala vechny ostatn lidi a umla udret oprat itedy, kdy selid proti n bouili. Kastovnictv bylo a je vbec velkou brzdou celho vvoje Ind. Iten nejhloupj brhmansk synek zdd hodnosti a privilegia, zatmco chudk zedr (indick hinduistick kasty tvoili od nejvy knejni brhmani, katriov, vaiov, drov), by by byl gniem; zstv pocel ivot opovrhovanm tvorem.

Staroindick pohled napohlavn ivot vak dval jedno prvo kadmu: prvo nasmysln poitek vnejirm smyslu. Je vlunm indickm jevem, e zbon lovk senhle probud zesvho nesvtskho rozjmn, zesvho splynut sduchem a zkrut askeze, kdy seblzniv trznil, nehty si rozkrbal dlan a vrhal sepod kola posvtnho vozu, a zaho frivolnost a oddv setyiaedesti umnm lsky. To je kma. Tlo potebuje poitek stejn jako potravu, jdlo a slast jsou stejn dleit pro ivot... (Kmastra). UInd maj svtsk poitky, hlavn pohlavn lska, stejn oprvnn jako vdeck snaen, vydlvn penz nebo pobonost a nboensk ivot. Je narozumnm lovku, aby poznal mru, kdy sevak unkoho rozto kolo vn, je to jeho soukrom vc, vc osobnho vkusu. Zkladnm rysem mylen Ind je, e pohlavn vci nepokldaj za neslun a e seo nich bn a co nejpodrobnji vyjaduj. Proto bylo vIndii tolik teoretik lsky, jak bychom jinde hledali marn. Prodn nhled napohlavn vci seuInd zachoval ivnboenskch obadech jako dsledek kdysi istho prodnho kultu plodnosti. Vdsk obtn ritul, jinak velmi slavnostn, obsahuje mnoho naivn a nestoudnch moment. Pislavnostn obti sma, kter trvala nkolik dn, souloila jedna dvojice podobu bohosluby naobtiti. Piobti kon musela hlavn krlova manelka, jen co zve dokonalo, vloit si jeho d dolna, aby byla plodn. To sam dlala iu obti lovka, ale za oponou. Podobn vci sedlaly iu jinch obt, kdy sekn bavili sptomnmi enami jako nasatyrskch hrch; poobti nsledovala hra otzek a odpovd necudnho charakteru. Erotick obrazy a sochy, napklad velmi necudn opi scny a nezvykl postoje Venue, sevyskytuj navech posvtnch mstech pocel Indii a jsou veejn vystaveny pro mue ieny, pro mlad istar. Jist nmeck cestovatel14 vyprvl, e vhlavnm mst Neplu je mnoho chrm, jejich vzdoba skandlnmi devoezbami by byla vjinch zemch neslchan a nikde by ji netrpli. Naotzku, pro jsou takov nevhodn scny umstn prv navnjch chrmovch stnch, si pr uen Neplci odporovali a pli npadn. Jedni je vysvtlovali jako obrazy Krinovch milostnch dobrodrustv (Krina, tak psno Krna, hinduistick bh lsky, osm vtlen boha Viny, co je jeden zhlavnch boh, jeho uctvn, vinuismus, je relativn samostatnm proudem hinduismu), jin je pokldali za jaksi napomenut, aby lid ped chrmem zanechali sv svtsk a hn mylenky, a dal zase bezelstn ekli, e tyto devoezby jsou zde proto, nebo Neplcm zpsobuj zvltn poten a lkaj dobr lidi dochrmu. Uenost tchto Neplc byla asi stejnho kalibru jako mravn rozhoenost cestovatele velmi mlo seznmenho sbiologickou a etnologickou strnkou pohlavn otzky. Je tak mon, e ho tito uen lid jednodue vodili za nos, nebo si polovinu tto historky vymyslel. Erotickmi obrazy bvaj ozdobeny iposvtn vozy, nanich voz poulicch bohy. asto senanich vyskytuje masturbace jako projev plodcho pudu. Pohlavn volnost veslovech iskutcch sezvlt siln projevuje hlavn pijarnch a podzimnch slavnostech. Za starch dob byly zejm volnosnubn orgie soust bohosluby. Dleitou roli piobadech a povrch mla a m vIndii nahota. VDakkhinu (Dakkhin, Dkn, zem vPed. Indii), ale ijinde, seenich svlkal donaha dve, ne zaala svatba. Pislavnosti vKarntace (Karntaka, dnes indick

stt) chodily eny nah skldat slib dochrmu; nah chodil imnich, kter napolch rozhazoval zbytky posvtnch jdel, aby byla dobr roda. Neplodn eny, kter chtly mt dti, vychzely nah naslunce, obracely seknmu a prosily o pomoc. Zvltnm zpsobem pr usmiovaly indick eny bohyni, kter nabazar pinela choleru. Shromdily seokolo sedm hodiny veer - nkdy jich bylo dv st a ti sta - a kad pinesla mosaznou ndobu scukrem, vodou, zvonky apod. Nejprve pinesly ob a modlily se, potom odloily aty, posledn spodn st odvu si ovinuly okolo bok a zaaly zuiv tanit kruhov tanec. Vestedu kruhu tancovalo pt nebo est zcela nahch en. Necudnostmi a nahotou zahnly idmony. V Indii byl velmi rozen, a sten je idodnes, falick kult, tj. uctvn muskho pohlavnho orgnu jako symbolu tajemn tvoiv prasly, ale iuctvn pohlavnho orgnu enskho. Symbol muskho du senazv lingam, symbol enskho pohlav jni. Lingam ml pr dvanct uznvanch a nejznmjch chrm. Vtomto potu vak nejsou zahrnuty mnoh dal svatyn mstnho vznamu, kter tak navtvovali poutnci vhojnm potu. Lingapurna, posvtn kniha, pojednvajc v163 kapitolch o lingamu, jeho vzniku a uctvn, popisuje legendrnm, teologickm a mystickm zpsobem v74. kapitole jeho rzn druhy. Narozkaz boha zhotovil Vivakarman, umlec boh, pro rzn bohy rzn lingamy zdrahokam, vzcnch kov a jinch materil podle povahy boha. Vchrmech bv zblho nebo ernho mramoru, nkdy zjemn zabarvenho alabastru, jinak bv zkamene a jako amulet je zdrahho kovu. Je to obl sloup jako symbol tvoiv povahy boha ivy (perijsk bh, jeden zhlavnch boh, jeho uctvn, ivaismus, tvo pomrn samostatn proud hinduismu), kterho zde uctvaj vjeho nejvzneenj form jako Mahdvu (Mahdva nebo Mahkla, ivova jmna vRgvd), tj. nejprve nic, ale zrove darem obnovy nadan bostvo. Naznamen tto tvoiv sly, zrove musk iensk, aktivn ipasivn, bv lingam pro domc potebu ivnejmenm vyhotoven uprosted druhho symbolu - jni. Indov uctvaj jako lingam iprodn tvary, napklad kameny, kter voda patin zformovala. Hlavnm sdlem tohoto kultu bylo Vranas (dve psno Banras, Benres, msto naGanze). Zde stoj znm chrm, kdysi dvno zbouran mohamedny. Dnes je to nevelk, ale architektonicky velmi pvabn chrm, a ikdy jsou jin poloprzdn, zde je vdy mnoho vcch. Rzn sekty ivovch ctitel nos symbol lingamu inarznch stech tla, vpouzde nakrku nebo vturbanu. Francouzsk cestoval pinesl zKoromandelskho pobe (Pedn Indie, uBenglskho zlivu) velmi rozhoenou zprvu o bohoslub, kter zde doshla nejvyho stupn hanebnosti. Psal: Kn zde veejn uctvaj Priapa (tj. Penesen uito jmno mskho boha plodnosti, jeho znakem byl tak velk d), jeho nazvaj lingam, a nos nakrku neslunou figurku stejnho jmna, kter je symbolem tohoto nechutnho boha. Podle zkona, kter tito kn lingamu kn zavedli, si nechvaj vechna mlad dvata lingamem vzt panenstv a dlaj to tak neslun, e o tom umrnnost ke pomlet. Tento falick kult mly velmi rdy jak vdan indick eny, tak idvata, kter sezaala teprve pomuch rozhlet. Nemusme podvat dn sloit vysvtlen tohoto kultu, aby nm potom, co jsme si o tto vci ekli u dve, byl jasn jeho vznik ztoho, jak vznam pipisovaly prodn nrody rod a plodnosti, co

sepeneslo inapohlavn akt, jen co poznali hlavn mechanismus plozen, jinak velmi pjemn vem normlnm lidem. Lingam vyuvali ivpovrch. Podle starho indickho pslov bude posmrti blaen ten lovk, kter smodlitbou kivovi poloil alespo jeden kvtek nahlavu lingamu. Nkter nboensk sekty zaadily volnosnubn slavnosti dosvho kultu. eny jist sekty aktismu (aktismus, hinduistick nboensk smr, vyznvajc bohyni akti, psno iakt, jinak tak Dv, kter je enskm ztlesnnm tvoiv sly, jako iva muskm, vsoustav boh je ostatn jeho manelkou) si pibohoslub odkldaly sv nrovac ivtky dozvltn bedny, kter byla pod dozorem knze. Kdy slavnost skonila, vzal si kad vc mu zbedny jeden ivtek a ena, j ivtek patil, ikdy to byla jeho sestra, sestala jeho partnerkou vnastvajc orgii. Pvrenci tzv. lev ruky, bhaktsk (od bhakti, odevzdvat se, vyjadovat osobn nklonnost) sekty, uctvali akti naneveejnch schzkch zvltnm obadem. akti pedstavovala ena, nejastji nkter zvcch, kter sedla nah najakmsi podstavci. Bohosluba konila jej soulo snkterm spoluvcm. Potom seiostatn oddali veobecn orgii, un kad pr pedstavoval ivu a jeho enu akti. Oblbenm pkladem pro davy, kter nboenskch a lidovm slavnostem dodvaly ivot, byla iKrinova milostn dobrodrustv spastkami. Vokol Bombaje a vBenglsku (nyn samostatn stt Banglad), hlavn navenkov, oslavovali Krinu pvrenci jeho lsky velmi nevzanmi nonmi slavnostmi. Mateskoprvn vztahy naIndech nezanechaly hlub stopy, ikdy pedrijsk indick obyvatelstvo poskytuje pro matriarcht nejvce dkaz a dost vrazn seudrelo vsmu (nyn lensk stt Indie, hl. msto Dispur) uKhsi (Khsiov, ind. nrodnost, dnes ijc hl. mezi ekami Brahmapurnou a Surmou). ena je zde jedinou vlastnic majetku, dti pat jejmu rodu, zatmco pbuzenstvo sotcem neexistuje. Siln kult pedk (Khsiov jsou animist, tj. Vyznvaj kult mrtvch) je stejn soustedn namany, eny. VDba neije otec vbec vdomcnosti a navtvuje svou enu jen vnoci. VKhyrim sespojuje smateriarchtem ijaksi vlda eny, protoe arciknna je zrove politickm nelnkem. Santalov (dnes astji psno Santlci, nejvznamnj skupina spadajc pod souhrnn oznaen Klariov, Klov i Mundov, co je ada kmen pv. obyvatelstva Indie, ijcch hlavn naseveru) znaj zsnubn formu nirbolok. Kdy toti dve nedostane mue normln cestou, vezme hrneek rovho piva, vejde snm dodomu mue, kter sej lb, a zstane zde stt. Slunost vyaduje, aby ji nevyhnali nsilm. Muova matka seme pokusit ji vytvat dmem, kdy doohn hod erven koen, kter zpsobuje siln kouen. Kdy sedve ipesto nepohne, mus ji rodina uznat za nevstu. Podobnou zsnubn formu maj isousedn Mundov (Klariov, Klov, ada kmen vsev. Indii, pozstatky pv. obyvatel, viz ve). O Naimarech (Naimarov, Nairov, napobe jihozpadn Pedn Indie uArabskho moe) jsme hovoili u vpedchzejcm svazku tohoto dla. Vme, e vechny prodn nrody, ijc vnormlnch ivotnch podmnkch, prochzely uritou dobu matriarchtem, protoe jen matestv bylo zejmou vc a otec mohl nabt vznamu a tehdy, kdy si pisvojil enu a stal sepnem svch dt. Indov vak vstoupili dodjin jako kulturn nrod, kter m matriarchln obdob za sebou a vyvj seu vpatriarchlnm systmu. Zbytek mateskoprvnch

vztah zde nalezneme jen vestar form kupnho manelstv (azura), protoe enin majetek dd vtomto ppad jej pbuzn a ena zde vbec zstv vzkm styku sesvoj rodinou. Patriarchln systm setedy uInd projevil velmi brzy. Pn domu sestal absolutnm pnem vech en, kter byly jeho vlastnictvm. Poet en nebyl vIndii nikdy omezen. Dokud byla manelka sama, nazvala sekarin a dal eny j byly podzeny, pokud porodila syna. Upednostovna byla ena zestejn kasty. Kdy mla namsto prvn karin nastoupit nkter jin ena, co znamenalo jaksi zavren, knmu byly potebn dvody, museli ji znovu provdat. Pozdji zaali kn teoretizovat io tchto otzkch a tak ustanovili, e brhman me mt tyi eny, len kasty bojovnk (tj. katriov) ti eny, mui zlidu (tj. Vaiov) dv eny a mu znejni kasty (tj. drov) jednu enu. Samozejm, e vpraxi to zviselo namuovch hmotnch prostedcch. Jak sezd, jedna ena pochzela zmuovy kasty, ostatn znich kast. O polygamickch vztazch Ind sedotme u vRgvd. Manuv Zkonk (viz ve) k: Jako semanelky kmanelovi, dostiv dajcmu, bl milostn, tak iktob, Mocn, psni pobonosti. Polyandrie vsouasn Indii existuje jen unerijskch kmen, ale sjistotou meme ci, e pochz zrijskho obdob; je pro to mnoho dkaz a svd o tom mnoh obyeje. Vestarch dobch podle nkterch pramen pr prodvali nevstu cel muov rodin, nikoliv tedy jednomu mui. Manu prohlauje, e vichni brati maj bt otci syna, kterho m jeden znkolika bratr. Je to tedy zeteln stopa skupinovho manelstv, domc pospolitosti, vn ena nebo spe eny patily vem muskm lenm jedn skupiny. A podle pozdjho zkazu nesmly dve dvat za manelku celmu rodu. Z Mahbhraty sedozvdme, e krlovsk dcera Draupad sevdala za pt syn Pndu (Pnduovci, synov Pnduovi, kte vtomto eposu zpas sKuruovci), e Gtama si vzala sedm bratr a dcera jednoho askety deset bratr, kte mli zrove ijin eny. VRgvd teme: Nech sem Pan pivede krasavici, don budou mui sypat semeno, kter pro ns dostiv rozeve sv nohy, a sn budeme bujn souloit... A Atharvavda (ob vdy srov. Ve) k: Jako rodn pole pila sem tato ena, jako duchem oiven. Zasejte don, mui, nyn semeno svoje. Nech vm rod dti, kter jsou zmuova semena, vprsou svch nesouc mlko. Skupin zejm pivdli nov eny asi tak, jak seto dl vjin Indii, kde zasnubuj nezletil chlapce splnoletmi dvaty. Tato dvata maj pohlavn styk a ostatnmi mui rodu, hlavn stchnem, dokud chlapci nedospj. Hlava skupiny mla prvo prvn noci, prvo nadefloraci. Uvcerch drovskch kmen sejet dnes stv, e otec zasnoub nezletilho syna sdvetem, snm ije dot doby, dokud syn nedospje. Z tto star skupinov pospolitosti en jsou znm tyto jevy: pohlavn styk otce sdcerou, ena spolen vem bratrm a manelstv mezi sourozenci. Zejm zde psobila isnaha udret vrod istou krev. Fratrogamie - pospolitost en mezi bratry, sedodnes vyskytuje uTod (Todov, drvidsk kmen vji. Indii), kde seena stv zrove manelkou bratr svho mue. USantal m nrok naenu starho bratra jet mlad bratr, nikoliv vak naopak a uSikkim vHimlaji (Sikkimov, ind. kmen, dnes Sikkim, lensk stt Indie) me mt ena starho bratra, jestlie chce, pohlavn styk sjeho mladmi muskmi sourozenci. Pokud jej manel zeme, zvol

si ztchto mladch bratr novho manela a ostatn, kte jsou mlad ne jej vyvolen, maj opt monost sn obcovat. S rozvojem patriarchlnho systmu sepozdji tyto styky zakazovaly a proti pbuzenskm satkm vznikala nlada vbec. Nejdleitjm zbytkem polyandrie byl vak indick levirt (viz ve), nijoga, pozdji spjat stak tkmi podmnkami, e zanikl. lo o zplozen syna manelovm bratrem jet za manelova ivota, co sevak mohlo stt jen tehdy, kdy ena nebyla thotn. Co dokazuje, e tato nijga byla dsledkem polyandrickch vztah a nikoliv jen irou snahou zabezpeit otci ddice vykonvajcho kult pedk. Krom toho sevyvinula zestejnch dvod iputrikputra - dve sevdvalo pod podmnkou, e chlapce, jeho porod, budou povaovat za syna jejho ddeka popeslici. Pvodn lo asi o blzkho pbuznho. Indick prvo dnes uznv za legitimn jen dva syny zetincti: aurasa - legitimn syn a dattaka - adoptovan syn. Nelegitimn synov byli napklad: sahdha - syn, jeho nosila ena u ped satkem, ktraja - syn znijgy, putrikputra - syn ddin dcery, paurnarbhava - syn eny podruh zasnouben, kanina - syn neprovdan eny gudhaja - tajn manelin syn. Tak vindickm manelstv je teba rozeznvat hrdinsk obdob star a zdravj, konc vdob napsn vd, vnm vldla kasta bojovnk, a mlad obdob, kter vpodstat trv dodnes a kter lze jej nazvat obdobm knsk kasty. Pokud lo o eny cizch kmen, vestarm obdob je zskvali tak, e je unesli nebo koupili. Vedle toho existovaly jet zvltn milostn svazky seenami vlastnho kmene. Vindick epick literatue nalezneme mnoho pklad krde en a jejich ozvnu vrznch zvycch zpozdjho obdob. Pi odchodu zrodnho domu nevsta mus plakat a tento pl je skuten ozvnou zdob, kdy eny zskvali krde; mus setvit, jako by pro ni byl mu nejnenvidnjm lovkem, jako by ho nepokldala za hodna pohledu; vjeho ptomnosti nem ani jst. Manelstv sukradenou nebo unesenou enou senejdle udrela naostrov Bali. Krom obvyklho manelstv sesouhlasem rodi zde existoval merengkat, nos mladho dvete nebo vdovy sjejm souhlasem a melegandang, krde dvete nebo vdovy proti jej vli. Uprvn formy seob strany navem dopedu dohodly, vybraly si pzniv den, aby je nevstini rodie nepronsledovali, ppadn nezabili. Potom seskrvali unkterho ptele dot doby, ne hnv pokrevnho pbuzenstva uhasl, zaplatili pokutu a manelstv bylo uznno. Melegandang nebyl tak snadn, nebo lo o enu, kter sebrnila, svho nosce ani neznala a byla prvoplatn zasnoubena jinmu. Zamilovan mldenec sesvmi pteli nebo pbuznmi ekal vkrytu, ne ena vyla zesvho domu, a potom ji nsilm unesli dodomu nkterho vesniana, kter musel lupie pijmout, a ho znal i nikoliv. Cel zleitost sesrovnala pokutou, kter byla samozejm mnohem vy ne vprvnm ppad, a ena sestala plnm vlastnictvm nosce. Dokud nosce nezaplatil pokutu, musel semt napozoru, aby nevyel zesvho krytu, nebo enini pbuzn mli prvo ho zabt. Velmi starho data je ikupovn en. Sta Indov kupovali zejm ivdan eny, nebo Manuv zkonk to zakazuje; pokld to vak jen za mal provinn. Unerijskch Tod (viz ve) dodnes existuje terersthi - manel zde prodv enu jinmu manelovi nebo skupina manel jin

skupin manel, piem nov manel plat ter, urit poet buvol, kter uruje zvltn komise. Sebastian Mnster, autor Kosmografie (1544) tento pozoruhodn jev zaznamenal takto: Najdeme tak mnoh Indiny (rozumj Indy), kte maj tento zvyk: pokud nkter neme pro svou chudobu dt dospl dcei vbavu, vezme bubny a paly a thne sesvmi dcerami natrh, jako by thl doboje, a kdy seknim lid sbhnou jako knjakmu veejnmu divadlu, zdvihne dcera sv aty vzadu a kramenm, aby senani zezadu podvali, a potom je zdvihne ivpedu a nad prsa a tak zpedu uke sv tlo. Pokud je zde nkdo, komu selb, vezme si ji za enu, aby nekoupil zajce vpytli. lo zde zejm o zvyk satkovch trh, kter byly velmi mezi lidem rozeny. Jet pozoruhodnj bylo manelstv gandharva, manelstv zlsky. Tyto gandharvy, kter pozdji vystupuj jako ni bostva, pedstavovaly asi pvodn lsky rijskch hrdin a jejich zsnubn forma mateskoprvn povahy sepodobala izraelitsk nedan a persk parice. Pozdji seza gandharvu oznaovalo takov manelstv, donho vstupovaly ob strany dobrovoln sevzjemnm souhlasem. Takov bylo napklad akjmuniho (akj-sihnovo, tj. Buddhovo) manelstv. Kdy pozdji, nasklonku hrdinskho rytskho obdob, nabylo knstv pevahy a zaal vnitn rozklad Indie, snailo sebrhmanstv zcela ovldnout snubn vztahy. Podailo semu to dotakov mry, e patriarchln manelsk formy, kter protovalo, sestaly dharmja, tj. legitimn; vostatnch kastch vak nebylo odlin ctn zcela potlaeno. Indov seen a vdvaj spslunky sv kasty; mu sevak me oenit vrmci sv kasty seenami svho nebo niho stupn, ale ena seme vdt jen za pslunka svho stupn nebo stupn vyho. Je to tzv. hypergamie, kter vIndii existovala snad u v5. nebo 4. stol. p. Kr. Hlavn zsadou tohoto obdob bylo uveden eny dodomcnosti, aby zplodila prvoplatnho syna. U jsme ekli, e otec byl povinen dceru co nejdve vdt. Kppravm patila hlavn zkouka rodiny. Manu pedepisoval, e je teba chrnit seped tmito rodinami, by byly ven a bohat: 1. rodiny, kter nekon posvtn skutky, 2. rodiny, vn nepichzej nasvt chlapci, 3. rodiny, vn nestuduj vdy, 4. rodiny, jejich lenov jsou natle velmi chlupat, 5. rodiny, vnich sevyskytuj urit nemoci, napklad rzn vyrky, padoucnice apod. Zvlt vtali, pokud bylo dve jet nagnik, tj. Pokud seunho jet neprojevovaly znmky dosplosti. Navc mlo bt hezk, charaktern a zdrav. Nedoporuovalo sedve sryavmi vlasy. Umue seprovovala pedevm jeho potence a dokonce sedalo, aby byla nedotknuta jeho cudnost. Povaovalo seza hch, kdy vrodin, kde bylo nkolik sourozenc, vstupoval dostavu manelskho nejprve mlad sourozenec. Bnm obadem byla tak zkouka nevsty. enich dveti pedloil nkolik hrud hlny, donich vloil semena, prach zolte nebo kravskou mrvu, nebo je vzal zpole, hbitova, pod ovocnm stromem, zcesty, nevyschlho rybnku i mravenit. Podle toho, kterou hroudu si nevsta vybrala, usuzovali, zda budou astn nebo neastn, a npadnk sepodle toho mohl rozhodnout. Praktick vznam tento obad vak neml.

Indick satek byl rzn podle toho, o jakou lo kastu. Samozejm, e vpoped byl satek brhmansk, kter spoval vzsad, e manel maj spolen nboensk zsluhy. Vechny jeho formy pedpokldaly pedchoz nmluvy. Npadnk semohl o nevstu uchzet sm jen vevjimench ppadech, a to tehdy, pokud byl chud, ale oplval jinmi pednostmi. Vtom ppad si u vdtstv mohli dvku pivbit. Dvata mla bt vdy npadn a vyzdobena mnohmi perky. Pvodn chodila a dozsnub nah, musela sedret stranou a mldenec byl aktivn jen potud, e poslal dohazovae (vara) dorodiny nevsty naped, aby pipravili zasnouben. Nkolik ptel, pokud mono znalch vd (brhman), m vyslat npadnk jako dohazovae. A protoe to bylo vnosn zamstnn, pamatovali kn pedevm nasebe. Uchazei vstoupili dodomu dvete seslovy: Pane, jsem zde, a ihned podali o jej ruku. Pokud byly ob strany spokojen, dotkly sendoby skvtinami. Za nejvhodnj dobu pro nmluvy sepokldaly dny pibvajcho msce. Pokud uchazee pijali pzniv, ukzali jim dve a oznmili otcovo svolen ksatku. Tak skonily zsnuby (vgdna). enichovi rodie mli potom nanevstu pispvat a svdkem sepijmalo, pokud enich navtvoval budoucho tchna stchyn. Mezi snoubenci sevak nedlo nic, dokonce senesmli ani vidt. Dve zaveli doenskho oddlen, kde star eny bdly nad jejm pohlavnm dospvnm. Nkter zpbuznch sn dlal rzn ceremonie, kter byly zbytky starch oplodovacch kouzel. Manelstv, hlavn manelstv vara, bylo boskou instituc. Na zatku si bohov lehli kesvm manelkm a tla sedotkala tl. Ve starch dobch byl vztah mezi maneli jin. Byli rovnocennmi partnery a manelku mui pijmali seslovy: Bu pan nad vagrem, bu pan nad vagrovou, bu pan nad moj sestrou, bu pan nad mm bratrem! Jejich svobodn vztah seml zakldat navzjemn lskypln ct: Jedno srdce, jednu mysl, den beze sporu vm sjednvm: milujte jeden druhho jako krva prv narozen tele. Manelko, manelovi kej jen pvtiv slova, sladk jako med. A Mahbhrata k: Ani nejlep lk lkae nen pro mue tak dobr valu a strasti jako vrn ena milovan. Knstvo vak zindickho manelstv uinilo obyejnou karikaturu a odstranilo znj ve, co pipomnalo doby eniny svobody a volnj snubn formy. Manelstv snmluvami sekdysi uzavralo temi rznmi zpsoby. Dnes existuje jen jeden zpsob, brhma, jedin ortodoxn manelsk forma, kter byla kdysi manelstvm vzdlanc studujcch vdy. Jeho zkladnm principem bylo, e mue pozval kmotr, kter krom mnohch vdomost ml mt idobrou povahu, zatmco dve muselo bt co nejlpe obleeno. Druh, podobn zpsob byl pradpatja. Utohoto zpsobu sedve hezky oblklo, potom ji kmotr uctiv odevzdal mui, piem zdrazoval hlavn plnn posvtnch povinnost a zkon. Tyto dv formy lze pokldat za civiln akty, ale tet forma, daiva, byla formou sakrln. Utohoto knskho satku sedve tak pkn vystrojilo a knzi ho odevzdali vdob obt jako st odmny za ob. Utchto satkovch forem podle nejlepch knskch nzor - sezestarch dob zachovaly zbytky zvyklost, kter senepodailo zcela odstranit, ale kter u byly pokldny seza mncenn, byly to rzn obmny starho manelstv uzavranho koup a svajamvrou, tj. Vlastn volbou dvete. Kupn manelstv sevIndii vyvjelo velmi zeteln. Nejdrsnjm zpsobem seprovdlo tak, e npadnk sotcem dvete uzavel obchod a vzal si dve za enu tm, e si ji koupil pmo za penze (manua).

Pijemnjm zpsobu dal npadnk za nevstu penze podle svch prostedk a potom sesn oenil (asura). Toto kupovn dvete za penze nebo jet star vmna za sto krav a povoz sevpozdjm obdob nepokldalo za slun, protoe ena svobodnho rodu sezde dostvala narove otrokyn. Kdy u zkony nemohly odstranit platnost takovhoto manelstv, odepely alespo tmto manelkm monost zastnit seobt a stanovily, aby sekupn cena vrtila sdcerou vpodob vbavy. Tento fakt jen potvrzuje modern nzor, e vno vzniklo zkupn ceny. Dalm pokrokem byla zdnliv kupn cena: enich nabdl jeden nebo dva pry hovzho dobytka porunkovi dvete. Pokldalo seto za estn dar, kter u nem nic spolenho spedmtem koup. Tento druh satku, ara, sestal nejrozenjm mezi lidem a knzm nezbvalo nic jinho, ne ho uznat vedle nboensky cennjch forem. Svajamvra, vlastn volba dvete, jako zbytek dvj svobody eny, byla u vevdskm obdob podmiovna vcermi okolnostmi. Atharvavda (viz ve) hovo: Rychle seobrac kmum panna, kter nem bratry. To znamen, e dve si mohlo najt enicha jen tehdy, kdy nemlo otce ani bratra. Pozdji semohla svajanvra uplatnit vppad, pokud kmotr zanedbal svou povinnost vdt dve ped prvn menstruac. (Tato lhta sevpozdjm obdob prodlouila). lo o dva druhy svajamvry: vprvnm ppad lo o vsadu vzneench kruh, kdy si domc dcerka mohla vybrat jednoho zchlapc, kter pozvali zokol, a svou volbu dt najevo ovnenm vyvolenho. Vedruhm ppad lo o vlastn volbu znouze. Tak neknsk kasty mly sv zvltn formy satku, pvodn jako by dlan namru. lechta, bojovnick kasta, sepidrovala satkov formy nosu dvete (rkasa). Knejvzneenj form patilo, pokud dve unesli placm pbuznm vevraednm boji, za praskn lebek. Ale u Mahbhrata oznauje tento zpsob za nedstojn. Krom nho si lechta vynutila uznn manelsk formy gandharva. Rzn indit prvnci ji doporuovali vem kastm, nebo vychz zevzjemn nklonnosti, a snad ituili, e jde o jedinou formu schopnou vvoje. Kn sesnaili doshnout alespo toho, aby selechta drela tto formy vmezch sv tdy. Podle Kmastry si bere milenec dve, kter si zskal vlastnm piinnm tak, e pinese ohe zbrhmanova domu, rozsype posvtnou trvu, obtuje podle pedpisu a tikrt obejde ohe. Potom to oznm svm rodim. Satek uzaven ped ohnm u nelze zruit. Potom sdvetem pohlavn obcuje a tak doshne toho, e pbuzn jsou nuceni mu dve dt za enu. Tento zpsob satku zlsky dokazuje, jak sekn snaili pizpsobovat svmu schmatu ituto formu. Indick kasty (dti, tj. stav, nebo varna, tj. barva) sedl sice natyi (viz ve), ale ty vytvej dv hlavn skupiny: doprvn pat brhmani, katriov (lechta) a vaijov (lid), dodruh ciz, drov, tj. utlaovan kmeny, zbytky pvodnho obyvatelstva. ist rijsk ivel sepr udrel jen ubrhman. Tyto dv hlavn skupiny sednes dl nanespoetn mnostv kast. Poetn rozhodujc kastou je tedy dra, kn sepidruila velk st lidu vaij. Nem nic spolenho spanskmi manelskmi formami. Krom satk uzavranch koup existoval ijin druh, vekterm unesen dve ommili nebo opojili, aby bylo povoln kpohlavnmu styku, potom ho deflorovali a ponechali si je za enu (paia). Dlali to hlavn piuritch slavnostech a je zde vidt souvislost spodobnmi obyeji prodnch nrod. Svatebn zvyky byly a jsou vIndii velmi rznorod a vznamn ikdy neumme vechny vysvtlit, jsou tak dost spletit. Meme je rozdlit naskupinu prvn

povahy a naskupinu povahy nboensk. Samozejm, e sezde meme zmnit pouze o jejich hlavnch rysech. Svatba zanala sloitou ppravou nevsty naenichv pchod. enich vprvodu hezkch druiek, kter si ho cestou rozmarn dobraly, veel dodomu nevsty. Zde ho slavnostn pijali, sedl si naotpku trvy a pedloili mu sms kyselho mlka, medu a msla. Pitto pleitosti zabili krvu, pokud j nedal milost. Bylo enichovou povinnost, aby nevstu obdaroval. Mohly to bt aty, skka smast, osten dikobraza tikrt roztpen, kter si mla navlknout hned poporodu dovlas, a zrcadlo. Pbuzn j ovinuli okolo krku vlnnou nebo lnnou ervenou nebo ernou ru setemi kulikami. Potom nsledovalo to hlavn: odevzdn nevsty enichovi, co sedlo seslovy: Tuto... zrodu... odevzdvm tob... zrodu..., abys sn plodil dti a pinel obti. Potom senevsta nadvoe skrila (v tto poloze seIndov koupou), enich j poloil nahlavu vnec ztrvy darbha, pijel vz splkruhovm otvorem jama, urenho pro volskou ji, kter poloili nevst nahlavu, piem j devem pidrovali nahlav zlat penz. Potom senevsta vykoupala, spe byla polvna koupelovou vodou, kterou pinesli brhmani. Pokoupeli vstala, enich ji zahalil doroucha a dal j ps. Touto koupel senevsta oiovala od veho patnho, co by vn snad zstalo. Upri (tj. Vnejni kast dr) vykoupala nevstu enichova sestra. Samozejm, e uvech akt seodkvaly nboensk a jin formule. Tm semanelstv pokldalo za uzaven a snoubenci ho mohli zruit jen tehdy, kdy nasob navzjem objevili njakou chybu. Potom nsledovala panigrhana, spojen pravic. enich uchopil nevstu za ruku seslovy: Pro spsu a tst beru t zde za ruku. K semnou zestrne jako smuem. Nyn sem pines blaenou, Pan, don lid kladou semeno. Nech dostiv rozthne boky, abychom setam dostiv ponoili. Bhgo, uchop zde tvou ruku, Savitare, uchop zde tvou ruku: ty jsi od tto chvle prvem moj pan a j jsem od tto chvle pn tvho domu. Pokud chtl zplodit dve, chytil ji za tyi prsty, pokud chlapce, chytil ji jen za palec; pokud vtomto smru neml dn zvltn pn, vzal ji za celou dla. Toto odevzdn nevsty enichovi (samprdika) mlo obansko-prvn charakter. Potom nsledovalo uzaven satku (kuandika), co znamenalo, e seena odpoutala od svch dosavadnch pedk, uvedli ji donovho rodinnho svazku, kdomcmu krbu, snm je spojen kult muovch pedk. Stalo seto tak, e snoubenci tikrt nebo tyikrt obeli obtn ohe, knmu byli stle obrceni pravm bokem. Tento obad, parinajna, byl pro Indy natolik dleit, e sepodle nho nazval cel svatebn obad. Brhman je pitom vedl a mezi jinmi zaknmi t hovoil: Dve, pry od svch pedk. Obtn ohe hoel ped domem nevsty. Z mnoha obad, obyej a zakvn maj zvltn vznam jet dva zvyky: amarpana, vystoupen nakmen, a saptapada, sedm krok. Prvn znamen, e bylo uzaveno pevn ptelstv a spojenectv pro boj snepteli a protivnky, druh znamen tot, ale zrove dv en zvltn poehnn boh. Tyto dva obady dlaj zeeny muovu druku vpravm slova smyslu a manelstv sepokld za nerozlun spojen. Vystoupen nakmen sedl tikrt. Kdy uitel (brhman) postav kmen nasever od obtnho ohn, vyzve enich nevstu, aby povstala. Uin tak slovy: Poj, astn! Potom j pokyne, aby pravou nohou vystoupila nakmen, piem hovo: Poj, vystup nakmen, bu pevn jako ten kmen, zalpni neptele, zae protivnky. Sedm krok vindickch pslovch znamen, e seuzavelo dobr ptelstv.

Cestou dom senovomanel jet zastav vbrhmanov dom, kde sepodrob dalm ceremonilm. Nevsta si sedla nanaervenalou b ki, hlavou obrcen navchod, a uobtnho ohn musela mlky setrvat, dokud senaobloze neobjevily hvzdy. Novomanel pinesl est obt peplenho msla a rozvzal pouto, jm byla nevsta svzna. Tak ji jet znovu odpoutval od otcovskho domu. Potom seli podvat naPolrku a Veernici a mohl zat svatebn prvod srznmi zvyky a proslovy. Kvty ozdoben vz thli dva bl bci a pes cestu byly nataeny rzn ry. Kdy mlad pr piel dom, zaala tet st svatebnch obad, vlastn satek. Jak sezd, kdysi seobady konan vbrhmanov dom odbavovaly a zde. Uvstupu dodomu zahrnovali pr ehnacmi formulemi, ktermi nevst pli hlavn plodnost (deset dt). Podle prastarho zvyku, obvyklho pioplodovacch kouzlech, posypali nkde mlad pr zelenmi stbly jemene. Kdy pinesli svatebn ohe, sedli si oba naervenou b ki a manel nevst posadil dolna chlapce zeeny, kter rodila jen musk potomky. Chlapec vruce drel lotosov kvty, kter rozkvetly vbahn. Nyn u mohli novomanel ci: konen sami. Zbvalo jet nkolik obad, nejprve ti, ppadn a deset noc zdrenlivosti, kdy museli zachovvat cudnost, spt nazemi a zkat sekoennch jdel. Podobu tchto noc mezi jejich lky leela navonn hl, kterou zabalili doat nebo nit. O svatebn noci pineli velkou smiovac ob a ped soulo manelce donosnch otvor nasypali roztluen koen rostliny simhi. Svatebn mstnost byla popsna takto: Nyn ji nech vstoupit sedbnem a zrcadlem shlavou vztyenou dokrsn mstnosti, kter je zametena a natena kravskou mrvou. Jsou vn voavky, kvty, kadidlo, lampy a manelsk lko, von to vevech koutech, jasn ozench ghm (rozehtm obtnm mslem), knoty a louemi. Zd se, e nalko ulhali za ptomnosti knze jako svdka. Za velmi nebezpenou pokldali nevstinu koili sdefloran krv; rno ji dali knzi is koil enicha. Tmavoerven krev znamen kouzla - vela don nkaza. Je paliv, ostr a pln odporu, navc jedovat. Nen zn uitku. Knz, kter zn zpv srja, si svatebn koile zaslou. Kdo je daruje moudrmu knzi, zaene dmony od svatebnho lka. Vdalch dnech bylo manelovou povinnost, aby sesvoj enou souloil vdy hned pomenstruaci, protoe toto obdob pokldali za nejpznivj pro poet. Po prvn souloi nsledovala sthalipka - slavnostn pprava prvnch pokrm, a pt den posvatb stromov ob, napitakarma. Novomanel si osthali nehty a vlasy, odebrali seknejblimu stromu udumbara, jemu pinesli ob, a prosili o hojn potomstvo. Potom a pokolena vstoupili dovody, donovch at nachytali ryby, kter pod stromem udumbara obtovali ptkm ibism, a aty zavsili nastrom. Tyto stromov obti, kter znme u zprvnho svazku tohoto dla a kter sevyskytovaly uJaponc, Slovan, ustedoaustralskch kmen, Mexian atd., jsou ozvnou pvodn vry, e rostlinn duch oploduje enu nebo e ptk sedajc naurit stromy je budoucm dttem. U brhmanskch satk sevyskytovaly idal obady, znich byl nejzajmavj obad sedmi svtel. Sedm vdanch, slavnostn obleench en, mezi nimi byla nevstina matka, drelo pochodn znit a bavlnnch odpadk, matka mla krom toho nahlav plochou msu sjedenadvaceti svtlky. Sedmkrt obely enicha a vechny sesnaily postavit svtla vmse najeho hlavu, piem vystikovala voda. Jedna troubila nalasturu a ostatn volaly: Ulu, ulu!

U jsme ekli, e upoloprodnch severnch indickch kmen sezachovaly mnoh dvn obyeje. Velmi pozoruhodn zde byly satky sestromy. Prostitutky, pokud nebyly zasnoubeny sbohem, sevdvaly za platany. Kudva-Kunbisov (severoindick kmen, pv. nehinduistick) vdvali dospl dve, kter si nenalo enicha, za kytici kvt. Kdy kytice zvadla, povaovali dve za vdovu a potom si snadno nala enicha. Nkter kmeny, napklad vMadurai (msto uBenglskho zlivu, vTamilndu, kter je nyn lenskm sttem Indie) vdvaly dvata msto stromu za dku, bka nebo me. Vechny rijsk kasty vdvaly dvky jet ped pubertou za p, pokud jim nenaly vhodnho manela. Skuten satek mohly uzavt pozdji. Podobn satky existovaly is hol, lukem nebo sesluncem. Byla to vlastn manelstv sbostvem, kter pedstavoval me, luk, p a bek. Od nho t oekvaly dti, samozejm vobdob, kdy jet nebyla znma souvislost mezi soulo a poetm. Nelze zde popsat nebo alespo vypotat vechny druhy indickch satk a snimi spojen zvyky; mnoh zbytky starch forem a obyej seurznch indickch kmen zachovaly dodnes. Kdybychom si chtli vimnout vech ras, nrod a kmen, patcch kIndii virm slova smyslu, jejich obyeje by jist obshly objemn svazek. Spe jako kuriozitu uvedeme jet zkuenost cestovatele. U Tamil (Tamilov, nrod vji. Indii a naSr Lance, vtinou hinduist) senmeck cestovatel Graul (1854) setkal stmto grotesknm zvykem: Jen co si dvka najde enicha, oznm to nelnkovi kasty nebo kmene. Potom sesejdou vdom vyvolen pbuzn obou stran, zde jim pedlo jakousi svainu zrznch semen, kter donesli host. eny sed uvnit namalch rohokch, mui naverand. enich inevsta mus snst, kolik jen mohou a protoe semena, znich tato hostina sestv, nadmaj, odehrv senakonec scna, kterou by nejlpe vystihli snad jen hudebnci. Pokud nhodou nenastane nebo nem patinou razanci, je to zl znamen pro budoucnost, take pbuzn vstanou a eknou: Nememe dt dve tvmu synovi. Kdy sestane vechno podle pn, daj enichovi doruky njak penz a polou ho dosvta za obchodem natyi a pt msc. Zde mus dokzat sv obchodn mistrovstv, jeho hodnota seposuzuje podle sumy, sjakou sevrt dom, od n seodpotv pvodn kapitl a nezbytn trata. Cizolostv sevIndii podle litery zkona psn trestalo. Cizolonka mli upci zaiva nebo potrestat ztrtou genitlii, cizolonici dvali roztrhat psm. V Neplu (nyn samost. stt vest. Himlaji) jet vroce 1851 cizolonkm odezvali jazyk, nos a ui, manel mli prvo namst je zabt, pokud jim cizolonk neproklouzl mezi nohama. Byl to vak poniujc ceremonil a znamenal vylouen zkasty. ena takovho mue mohla zachrnit, pokud prohlsila, e m styky svtm potem mu. Rozvod nebyl voblib; asto sevyskytovalo zavren eny (dhivedanika), piem semanel musel starat o enu a podle oprvnnosti dvod ho to stlo vt i men st majetku. Dvodem kzavren eny krom cizolostv mohla bt ineplodnost, vyhnn plodu, trval rozen dvat, nedostatek manelsk lsky, hateivost, pijansk, falen nebo prostopn povaha a nemoc. Upalovn vdov bylo nejznmjm a nejpovstnjm zvykem indickho manelskho ivota. Nazvalo sesat (v anglitin suttee, tj. Vborn manelka). Nelze vak o nm, jak vme zprvnho svazku tohoto dla, hovoit jako o indick zvltnosti.

Patilo kdobrm mravm, aby ivdova la nahranici, nan spalovali mrtvolu jejho manela. Vobdob velkho vlivu kn to bylo jej povinnost, stejn upnovch otrok, snimi spalovali ipnova jezdeckho kon. Jet vletech 1815 a 1823 pr vBenglsku (nyn stt Banglad, viz ve) uplili 5453 vdov. Souviselo to spesvdenm, e mrtv hraj naonom svt podadnou lohu, pokud je neobklopuje to, co mli nazemi. Pozdji nahradili vdovy a vechno psluenstv mrtvho symboly nebo obrazy. Anglick vlda, jinak vdy pomrn tolerantn kindickm zvykm, od roku 1827 velmi drazn zakroila proti upalovn vdov, a tento zvyk, kter odporoval novodob evropsk etice, pokldala za vtanou pleitost kzkrokm, upevujcm britsk vliv. Upalovn vdov pvodn zejm vtto form vIndii neexistovalo, protoe ho neznaj ani rnci a Veddov (pvodn obyvatel Sr Lanky), nemluv seo nm vevdch a nezmiuje seo nm Manuv Zkonk. Vme, e vdovy semohly znovu provdat a pokud byly deflorovny, manelstv snimi sepokldalo za neslun. Mandeslo15 vesvm cestopise zroku 1668 popsal sat, kter skuten vidl. Jeho dky jsou strun a zajmav, proto je zde citujeme: Zvyk, ba nboenstv mnohch indinskch pohan (tj. Ind a sousednch nrod) d, aby smrtvm tlem mue splili ijeho pozstalou vdovu, co jsem 24. jna zde poprv svelkm divem vidl ujist Rassbutin, vzneen a krsn eny vevku asi dvaceti let. Protoe jejho mue, dstojnka, zabili za Lhaurem (v nynjm Pkistnu) a nemla tedy jeho tlo, chtla seuplit sama. O tuto smrt dala usultna nebo guvernra msta, kter j to zpotku nechtl dovolit, nebo tlo jejho mue nebylo namst. Kdy j to vak povolili, svelkou radost la nahranici. Myslm, e poij offion, tedy opium... a spotenm jsou ochotny podstoupit to, eho seproda jinak ds. Nazatku tohoto prvodu lo mnoho hudebnk sedvma druhy bubnk a pal, potom krelo mnoho en a dvek, kter ped touto ijc mrtvolou hrly a tancovaly, za nimi krel houf mu a en sdtmi. Vdova byla obleena doskvostnch at, podle zdejho zpsobu byla ozdobena prsteny, nramky narukou iramenou, nakotncch inohch. Kdy pila khranici, rozlouila sese vemi svmi pteli, rozdlila jim sv nejkrsnj klenoty a perky, zeho nepedvdanm tstm zbylo nco inamne. Spolu sdvma Angliany jsem stl nakoni opodl a kdy znaich posunk vyrozumla, e j litujeme, strhla nkolik nramk zramen a hodila je knm; jeden jsem zachytil a nechal si ho napamtku. Potom si sedla nanramn vysokou hranici, kter byla sestavena hlavn zbroskvovho a merukovho deva smenho seskoic a santalem, hranice byla polit vonnm olejem. Kdy najej rozkaz zaplili hranici, vylila si nahlavu a cel tlo zvelkho dbnu krsn vonc olej, kter zeslil plameny, je sekn pithly, take bez jedinho vkiku nebo zoufalho posunku jako zasaena bleskem byla ihned usmrcena. Mla zde mnoho ptel, kte nahranici lili cel dbny oleje, aby ohe co nejdve vechno pohltil. Popel potom vysypali dovody. Zvyk, e seeny nechaly split spolu smuem, vznikl pr takto: Kdy Indini (pouit vrazu viz ve) mvaj vce en, stv se, e je mui nenavtvuj tak asto, jak by si byly pro velkou chlpnost ply. Protoe mu dr vce sjednou ne sdruhou, rozhnvaj senanho a pomohou mu zesvta, take za rok je tyikrt vce mrtvch mu ne en. Indick krl proto vydal nazen, podle nho sepoestn eny maj nechat split smrtvolou svho mue, aby tak eny nepodporovaly smrt svch manel, ale naopak, aby ji pomhaly odvracet, jak je to jen mon. Pokud ena

nechce, nemus senechat uplit, nikdo ji ktomu nenut, ale pokldaj ji pak za pobhlici a nesm sedt vdn poestn spolenosti. Naopak, je-li ikovn, m sestt tanenic. Anglian ktomu dodali, e vIndii je dost en takovho druhu, a proto neukod, kdy setrochu tohoto plevele spl. Bystr mu si zvol dve zevzneenho rodu, by by bylo okliv, nikdy vak hezkou dceru hloupho mue: oe sedostejn rodiny. Vtomto indickm poekadle seskrv moudrost tch, jim jde hlavn o istokrevnho syna. Podle hinduismu m manelstv ti cle: 1. milostn poitek, 2. Plozen syn, 3 splnn svat povinnosti. . Druh cl je hlavn, ostatn jen okrasa. Narozen dcery sepokld tm za netst. Vdy o ni ani jednou nedaj: cel budoucnost domu je vsynovi. Syn rozmno slvu rodiny. Kdo nem syny, ije vjistm druhu chudoby. VIndii najdeme stopy potom, e dvata ponarozen pohodili. Vdy kaj, e (musk) potomstvo lovka je jeho nesmrtelnost: Ve svm potomstvu seznovu narod; smrteln je troj nesmrtelnost. lovk m tedy povinnost vi synovi ivi svm pedkm a kdo zplod syna, zachrn mnoho pedk ibudoucch generac. Tento druh vry vnesmrtelnost vyplv zkultu pedk a stal seveobecnou rijskou ideologi, kter dodnes stra ivhlavch mnohch civilizovanch a kultivovanch Evropan. Takov primitivn povry praobyvatel Zem - samozejm patin promsen a okoenn vemonm filozofickm koenm - seobjevuj iu novodobch ideolog, jim seprav skutenost zd pli jednoduch. Pokud vak m otec vstt zmrtvch vesvm synovi, podle hinduistickho hlediska, kter knstvo velmi podporovalo a ktermu vnovalo velkou pozornost, je zapoteb, aby sevmanelstv zachovala ist krev, nikoliv vak veugenickm smyslu, ale podle kasty. Peliv bdte nad plozenm svho potomstva, jinak budou ciz st nava pd; naonom svt pat syn ploditeli; svoj nedbalost udl manel vlastnictv potomstva marnm. Kdy je tedy naonom svt pokrevn otec znm, syn zcizolostv eny je pro manela bezvznamn. Proto Indov, podobn jako Peran a an, zkostliv dbali, aby jin mue dreli co nejdle od svch manelek. Toto stanovisko nalezneme u vMauov Zkonku, kde sezdrazuje, e menstruace oiuje enu od nevry, nebo dokazuje, e nevra nemla zl nsledky. Zrove to vak znamen, e poadavek cudnosti sezde neopr o morln ctn, ale o sociln-nboensk dvody. Odtud vede pm cesta koceovn panenstv. Jdrem tchto poadavk nen tedy sm pohlavn styk, ale velk pravdpodobnost, e sejm zneuct rod. Proto sepovaovalo za velk zloin, kdy otec svou dceru nevdal co nejdve, nebo kadou menstruac setak ztrcel potomek a tm seklamali pedkov. Rubem psn poadovanho panenstv je vak potrat. Indka je horkokrevn, a proto u vevdskm obdob sahala ktomuto prostedku. Pozdji u patil potrat knejhorm zloinm. Nemanelskho syna, kter zstal naivu, nazvali synem panny, kanina. Panenstv samo o sob, prv tak jako cudnost, setedy nepovaovalo za zsluhu. Neprovdan dve votcovskm dom byla stran vc, starou pannou kad opovrhoval, dokonce ji vyhnali zkasty. Krtce eeno - dve bylo prostedkem kjistmu elu, pokud jej zmailo, bylo bezcenn.

Indick prostituce je, jako vude, rubem psn monogamie, stejn jako je rubem psn poadovanho panenstv potrat. Profesionln prostituce je vbrhmanstv prastar vc. Pedchzely j chrmov sluebnice, dvads nebo bajadry (podle balladeira, pvodnho portugalskho oznaen), kter seoddvaly cizincm vchrmovm ndvo, jako to inily jejich babylonsk sestry. Jejich svtskou obdobou jsou dnes indick poulin a non tanenice, pro n sebhem britsk koloniln sprvy ustlilo oznaen nautch-girls, odvozen od anglickho vrazu nautch pro indick tanec. Pro slavnostn a chrmov tance vybrali a dodnes vybraj dvky zmstnho obyvatelstva, kter jsou podle brhman hodny toho, aby sestaly chrmovmi tanenicemi. Kdy dn Indka nesm zstat podle jejich mnn neprovdna, jsou vechny dvads zaslbeny bohu, za nho brhmani vykonvaj manelsk povinnosti a staraj seo ivobyt posvtnch tanenic. Tyto tanenice tvo dv skupiny: jednak jsou to ty, kter jsou veslubch velkch boh, hlavn Viny a ivy (viz ve), mohou vyjt zchrmu jen sesvolenm veleknze, kter je pijal a vysvtil. Mohou si vak zvolit milence zedvou hlavnch kast. Druhou skupinu, podadnj, tvo bajadry, kter jsou ureny pro men chrmy. Jsou voln, bydl vemst nebo navesnici a chod tancovat nachrmov slavnosti za plat. Ke kadmu vznamnjmu chrmu je vIndii pidlen sbor nautch-girls. Zskvaj je pravideln, dokud jsou jet zcela mlad, a brzy je zasvcuj dotajemstv tohoto emesla. U setanci, vokln instrojov hudb, nebo jejich hlavn lohou je zpvat posvtn hymny a tanit ped bohem, kdy sekonaj velk slavnosti. Nen to vak jedin sluba, kter seod nich poaduje. Krom toho, e jsou uznvanmi milenkami kn zchrmu, pat kjejich povinnosti vzdvat sevpedsnch chrmu kadmu nvtvnkovi, a tak shromauj fondy naozdobu svaty, knim pat. Protoe to bvaj eny pozoruhodnch tlesnch pvab, kter jet zdrazuj svdnm obleenm, ozdobami, vzdlanost a opvovnm prody, dostvaj asto velk penze jako odmnu za poskytovanou pze a je znmo, e tmto sirnm seplat padest, sto idv st rupi za noc. Nelze setomu ani divit, nebo jsou mezi nimi snad nejkrsnj eny nasvt.16 Svmi bajadrami byl proslaven Surat (msto vzp. Pedn Indii, naece Tapt, vestt Gudart). vcarsk spisovatel Sonnerat o nich napsal mn lichotiv, nap. e chrmov brhmani je oberou o nevinn pel panenstv a nakonec seznich stanou pobhlice. Podle povsti vnadn tanenice vychovvali ivLakhnauu (Lakhnau, msto vseverovch. Indii, blzko neplskch hranic). Vjeho kolch seuily smvm, polohm a manipulacm sdrapriemi. Vmodern dob sepokrytectv evropskho pvodu sna potlait veejn vystupovn tchto tanenic. Napklad vMadrsu (vch. Pedn Indie, pobe Benglskho zlivu hl. msto lenskho sttu Tamilnd) zaloili Society for the Supression of Nautch-parties (Spolenost pro potlaen tanench vystoupen). Je smn sedomnvat, e mravy rd a bohatch lid nebo prodn pudy zdravch dav sezmn nebo naprav potlaenm veejnho vystupovn tanenic. Sevropskmi mravy thne navchod jen petvka, evropsk d ni pvab ivelnosti a malebnost zvyk, ale mravnost, pro jakou horl filisti vknskm rouchu nebo ideologov abomyho vzhledu, nebude ani zde, ani tam. Potto strnce me Evropa jen pokazit, co si vchod jet zachoval zezdravho prodnho projevu.

Star cestovatel vyprvj vesel a zajmav historky o indickch tanenicch,i kdy setv jako nejzbonj kesan. Nap. jist Mandeslo uvd tuto phodu, kter semu stala vAhmadbdu (msto vzp. Pedn Indii, stt Gudart): Hostinsk, aby mu poskytl zbavu, zavolal podle domcho zvyku est nejkrsnjch tanenic, jak sedaly vAhmadbdu najt, a ty mu zpvaly a tanily; smilostnmi posunky pedvdly rzn vesel skoky a erty. Hostinsk mu nabdl, kdyby sevpokoji ctil pli osaml a nechtl spt sm, e si me tu nejkrsnj vybrat nanoc za spolenici. Host to vak sdky odmtl nejen proto, e nebyl zcela zdrv, ale hlavn zesvdomitosti, aby sespohankou tlesn nepopinil. Jinak jich bylo mezi nimi nkolik, kter mohly snadno vzbudit vlovku chu, ikdy nemly blou tv, ale byly mlad, mly dobr proporce a kNmcm a Anglianm sechovaly velmi ptuln. V Indii sezachovaly stopy nucen nboensk prostituce a dosouasnosti. Napklad uSantal (viz ve, psno iSantlc) semusela dvata alespo jednou vivot podrobit tomuto obyeji. O takzvan pohostinsk prostituci vyprv Marco Polo zCha-mi (na vchod od poho an-a, jinak Tchien-an, vestedn Asii, vdlce asi 2500 km)) e zde velmi ptelsky pijmaj cizince, a kdy mui odejdou, eny a dvata jsou hostm kdispozici. Pokud host toto pohostinstv pijme, prokazuje tm rodin velkou est a dostane sej boho poehnn. U vme zcela jasn, e vtomto ppad nejde vbec o prostituci. Hostitelova ena sestarala o hosta inajinch mstech. Billitongt (Bilitonog, dnes Belitug, ostrov vIndonsii) Orang-Sekanov (Orang, Malajsijci, druh vraz oznauje kmen, srov. Vpedchozm dlu), ijc naprauwech (lodch) maj zvyk, e kdy pijdou domsta svch soukmenovc a jejich lo zde mus zstat jednu nebo nkolik noc, uspodaj pro mstn vdan eny slavnost belontjong: pozvou mlad eny, kter veer pijdou hezky obleen a zstanou snimi a dorna. Naslavnosti jed, zpvaj za doprovodu bubn, vesel se. Jejich manel seza to nan vbec nehnvaj. NaTimoru (srov. v1. dlu) poskytovaly toto pohostinstv jen tm lidem, snimi uzaveli pokrevn ptelstv. Hetry byly tu velmi rozen, protoe prav a emesln prostituce byla vbrhmansk Indii starm jevem, u vevdskm obdob mly nevstky velmi dleitou kulturn-historickou lohu a hetrstv bylo velmi rozeno. V buddhistickch povdkch dtakch vystupuje mstsk krska velmi asto a zde sedozvdme, e nkdy d itisc zlatek za noc. Klasick indick literatura sepmo hem potulnmi enami a dobe dopluje Kmastru. Dotme se n, e mstsk krasavice vysedvaly vesvtenm at nabezch posvtn eky, don spchali mui, aby seoistili od hch. Veejn hje a zahrady, proces a pout a vbec slavnosti jakhokoliv druhu - to ve bylo vtanou pleitost pro prostitun obchody. Uposvtnch vod seulicemi prochzely prodejn eny vkoeinovch atech, vrukou drely voav vnec. Byly navonn, orientln vyzdoben a neetily milostnmi pohledy ani slovy. Vynikajc kurtizny setily velk vnosti uvzneench a znmch lid, obas sevydaly namilostn cesty a mly titul ganika. Kmastra rozeznv vechny druhy veejnch en: obyejnou nevstku (kumgkads), obsluhovatelku (paririka), tajnou nevstku (kulata), veejnou nevstku (svairin), tanenici a hereku (nat), vtvarnici (ilpakrika), enu, oputnou muem (praka-vinata), prodavaku sv vlastn krsy (rpadvika) a nakonec uvdnou ganiku - kurtiznu. Kult hetr sevIndii podobal eckmu:

peliv je vychovvali a m byla aka vnmavj, tm vyhledvanou mistryn byla pozdji. Vedle matky - nevyhnuteln kuplky, potebuje indick hetra ochrnce, ochotnho ptele, kter ji zprostedkovv milence, pebr je jinm hetrm, el nehodm, pomh j vzdlvat sea chrn ji ped urlivmi zpsoby host. O jeho dleitosti jsou pesvdeni vichni spisovatel. Kad koketa m myslet nejprve nato, aby si zskala ptele, protoe blahobyt hetr a dennch lotos zvis pedevm nanm. Ptel j dopomohou kbohatstv, vhodm, prostedkm, kzskn srdc, charakteru, nklonnosti iodporu milovnk. Podle toho si ivybr ptele. Vtsjjana (srov. ne) doporuuje: prodavae kvt, voavek, vepn, holie, astrology, odvlivce, hrdiny, lidi zbhl vevdch a umn, uitele hetr, pivnky, vtipkae a - strnky a zamstnance soudu! Je pravda, e teorie pipout lsku jako pohnutku ipro hetry. Rudrata sedokonce ironicky pt, zda sedomnvme, e volavky sndly jejich milostnou potebu. Nevstky semohou zamilovat prv tak jako jin eny a nemus to bt rozmar, kter vede veejnou krsku ktomu, e propust vnosnho zkaznka pro pinavho chlapa a toho potom obastn svoj nnost. Protoe jde vevtin ppad o vdlek, m bt prodavaka lsky opatrn vevolb a ptrat poivch kouzelnch stromech, jak k Vtsjjana (Rudjata, Vtarna, texty upanid, tj. Pouen a vzdln vivotnch pravidlech a vnboenstv). Takovmi jsou: mui sesamostatnm pjmem, neodvisl, mui jsouc vprvnm kvtu mld, bohat, kte si snadno vydlvaj, cizolonci, mui vc vesv tst, chvastouni, nemohouc, kte chtj platit za skuten mue, soupeiv, povahou td, ukrle nebo nkterho dvoana vlivn, fatalist, mui nehledc namajetek a penze, kte nedbaj pkazy rodi a pedstavench, mui, pro sv pbuzn dleit, mui, kte vyrostli zpravomoci rodi, td mui, nabohatstv pyn, bohat jedinkov, poustevnci, kter trp tajn dostivost, lenov du, chrab mui a lkai. Seznam lze doplnit jet pijany, syny krl, sedlky, zpvky, vdci karavan, kte prv pili, uenci hrdmi nasv znalosti apod. Hetra sem vyhbat souchotinm, malomocnm, vanilm, mum, kterm pchne zst, tm, kte miluj sv eny, mum, kte hrub mluv, bruounm, lakomcm, mum stvrdm srdcem, tm, kterch sezekli rodie, zlodjm, pokrytcm, arodjm, mum, kte nehled nasvou est, kter si ineptel koup a nestoudnkm. Neteba snad popisovat zpsoby, kter doporuuj indit erotici hetrm, pokud chtj mt spch. Vechny rady a pokyny Kmastry a jinch dl jsou veobecn znmy ivna dob, pokud jde o to, jak vytlouci co nejvce penz zpznivho pomru. Nasycen si nevimne ovoce mangovnku, ani kdy dozrv navtvch nzko viscch. Proto si pevn dr majetnho, dokud sejeho penze jet nerozkutlely, jako knot lampy, kter dv svtlo a jeho konec stle navlhuje trochu oleje, k Kmndrah (ind. bsnk z11. stol. PoKr.). A bda tm, kte jsou nakonec jako vydman kus cukrov ttiny! Kdy nepomh nic ztoho, cm jim hetra dv najevo, e senasytila jejich pzn, kter je nyn zlacinho kraje, vysvtl jim to sposmchem sluka: Co dl eunuch, kter nezn tst poitku, vdom hetry? Copak vstupuje nalo ten, kter usebe nem penze naplavbu? Co dl hetra smuem, kter je sice varn, ale sv jmn utratil a neme si u pomoci? Kdo povauje za uitenou krvu, j vyschlo mlko a kter seu nevyplc? Nadarmo senamh vybrakovan zskvat

hlupky milostnmi emi: i snad kojn, kter ztrat mlko, nakrm dt polibky a mazlenm? Kmndrah zaznamenv ituto Povdku o kurtizn Vilsavat: Jednou piel hrd krl Vikramasimha, pemoen silnmi zempny, vdoprovodu svho ministra Gunajaaci doVidarbhy. Vstoupil dodomu jedn hetry a ikdy usebe ml nepatrn jmn, pece si uil slavn kurtizny Vilsavat, kterou navtvovali jen bohat mui. Kdy vidla, e krl je mocnou osobnost a tedy mus mt poitky odpovdajc jeho hodnosti, dala mu svj poklad zezlata a rznch drahokam pro jeho potebu. Zempn, kter vidl jej pirozenou nklonnost a obdivuhodnou obratnost, dojat jej lskou, dvrn ekl svmu velkmu ministrovi: Je to podivuhodn, e ona, by hetra, rozhazuje kvli mn sv velk jmn jako trvu! Vdy vn hetr jsou jen penze, kdo zde me pochybovat o jej lsce? Ministr semrzut usml, kdy zaslechl tuto pnovu e, a ekl mu: Krli mj, kdo by vil tomu, co hetry chystaj? Tyto hetry, kterm chyb pravdomluvnost a dycht jen popenzch, kter poskytnou jen chvilku rozkoe a vstech maj med, ty vnikaj dosrdc tch, kte nemaj rozum. Nadje a hetry pinej mui rozko jen piprvnm setkn, postupn dozrvaj vnespch a nakonec vydaj ovoce netst. A dodnenho dne ani Harib (jedno zjmen boha Vinua), Hara (hinduistick bostvo) a ostatn nesmrteln nepoznali podle povahy ty, kter blud, klam a hlubok poblouznn plod: toti hetry a malomysln obrazy byt! Kdy kne vyslechl tato ministrova slova, dohodl sesnm a udlal semrtvm, aby hetru vyzkouel. Kdy potom ministr poloil bezduch tlo nahoc hranici, ihned pila najeho pohebit nastrojen Vilsavat a kdy sechtl vrhnout doplamen jasnho, mohutn slajcho ohn, kne ji obma rukama objal a spotenm ekl: iji! Krl byl pesvden, e jej lska je pevn a prav, a tak naplnn lskou a zskan ctnostmi hetry velmi kral svho ministra. Potom vzal zempn od hetry velk mnostv penz, najal za n obrovsk vojsko svelkm potem pk, jezdc a slon a kdy rozpril panovnky svta zstupy najatho velkho vojska, vstoupil dosv e jako stn, kter poskytuje rozko. Vilsavat, kterou zempn postavil doela svch harmovch milenek, zila nnost jako r (tak Lakm, bohyn tst), skuerami ovvanmi vji. Zde jednoho dne, sloc pokorn ruce, dvrn ekla kneti: Pane, jako otrokyn jsem t dlouho uctvala jako arovn strom. Kdy jsem sestala jakousi pinou tvho bohatstv, veliteli, jist mi milostiv spln moji nadji. Nen neuiten spojen sdobrmi, kte jsou dosaiteln, podobn jako poutnick msta jen jako vsledek zbonch skutk odnmaj ciz prach a od prody jsou bez poskvrny. Mla jsem mladho milka, laskavho a draho mi nad ivot ipenze, kter zenm osudu le vevzen msta Vidarbhy . Pro toto osvobozen jsem ti slouila jako nejmocnjmu vldci zem: dnes vykonej, co odpovd tv povaze, tvmu rodu a tv statenosti! - Kdy kne vyslechl tuto jej e, dlouho klopil zrak vdivu nad tm, e ho takto oklamal, a myslel naministrova slova. Potom sestm vak smil, porazil veVidarbe panovnka zem, osvobodil zlodje zvzen a spojil ho shetrou. U jsme ekli, e zkladnm rysem mylen vIndii bylo, e pohlavn vci nejsou neslun a e o nich lze hovoit celkem klidn a co nejpodrobnji. Tak sestalo, e indick erotick literatura nem konkurenci, pokud jde o smyslnost, a e je pirozen, kdy sezde hovo o pohlavnch vcech a spedantskou dkladnost.

Indit bsnci mysl stle nadbny ader, jezera pupk, svahy bok, oblost zadk, slon choboty stehen atd. Potto strnce jsou nejtypitj rzn uebnice lsky, hlavn Vtsjjanova (ind. bsnk, asi zatkem naeho letopotu) Kmastra, Amaru, Bhathari (Sloky o lsce), ( ve staroind. milostn poezie,zahrnujc invody ksexulnm praktikm vprbhu prvch pti set let a.l., ale iada dalch. Pevld vnich odbornost, podobajc sesuch diagnze zkuenho lkae; vude jen psn rozum, dn erotick ert. Frivolnj charakter maj dvojsmysln hdanky vevdch, kter veform otzek a odpovd pedneli, jak jsme seo tom u zmnili, kn a eny povykonan obti. Podobnho druhu je Poten znalc (sanskrtsk spis zroku 1524). Obsahuje 130 slok, kter semohou st dvojm zpsobem podle toho, jak rozdlme slova nebo sloky. Slovn hka vypad vpekladu asi takto: Napklad devt sloka: 1. Napsenm behu Narmady konej najednom mst kajcn cvien sklidnm srdcem, pevn odhodlan! Kter jin dlo ne toto, spojujc snejvym bohem, pin natomto svt spsu? 2. Jdouc za plku sneklidnou mysl za nevstkou, uvm najednom mst sblaenm srdcem rozkoe lsky. Kter jin dlo ne toto, spojujc lovka sciz enou, pin natomto svt spsu? Nebo tyict druh sloka: 1. Kdo pr nohou Lotossoky (tj. Viny) uzavel dosvho srdce a vhodin smrti na pomysl, jako by neml tento obastnn ipoklady nebes cenit si jen jako trvy! Vnovodob indick literatue pokrauj vtomto smru tzv. hinduistick sloky, znm pod nzvem mukri. Jsou to tyver: vprvnch tech dma cosi vyprv, vetvrtm sept poslucha, o co jde,a zrove je zde odpov, kter mn smysl vyslovenho. Napklad: Mla jsem ho pocelou noc naadrech, tila jsem sevem jeho pvabm, a dochvle, kdy mi svtn ozilo lko... O kom hovote, o svm milenci?... Ne, o kytici r. Indick spisovatel t doby, Vivantha Kavirda, autor znmho Zrcadla skladby, pipomn, aby bsnci nepouvali neikovn vrazy, kter naruuj smysl. Napklad: Kdo pyn nadut sld ponechrnnm mst a chce zasadit der, padne rychleji, ne povstane. To si lze pr snadno vysvtlit jinak, ne seto myslelo, a proto je to chyba. Zato sevak vdom dvojsmysl dovoluje hlavn pipopisovn milostnch styk a povauje seto za velmi taktn. Napklad: Krsn sevyjm vneptelskm vojsku postupujc korouhev hrdiny, kter pronikla dodavu a roztrhla ji chobotem svho slona. Staroindick obdob, vnm vznikla Kmastra, bylo obdobm poitk. Prost lid il vnejhorch povrch a bohat panstvo ho pokldalo za dobytek. Zlat mlde jezdila nakonch doveejnch sad shetrami a sluebnictvem u vdopolednch hodinch, bavila sezde kohoutmi zpasy, hrami a divadlem, odpoledne sevracela ozdoben kvty a ratolestmi strom. Oblbenou schzkou svtk obou pohlav byly t spolen koupele. Nejvce seholdovalo rozkoi a potom silnm opojnm npojm, ikdy zkon stavl opilce narove vrah brhman, zlodj a cizolonk. Podle Kmastry bylo povinnost dn manelky mt poruce dbny splenkou. Odedvna bylo rozenm zvykem ivkn betelu, kter pr zvyuje pohlavn potenci. Sociln postaven eny stednch a bohatch vrstev nebylo tedy patn; za starch dob mly eny mnohem vce svobody ne vsouasnosti. Jinak Indku veobecn chvl jako ztlesnn enstv sevemi ctnostmi a slabostmi: je pln nhy, oddanosti a dobrosrdenosti. Tak Indka zpracujc tdy,

ikdy nen tm nikdy hezk, ale zpravidla velmi upracovan, zstv vzdor tomu pvabn a obratn. Star indick legenda o stvoen svta popisuje pvaby bezstarostn eny takto: Kdy Parabrhma, stvoitel svta, chtl stvoit enu, zpozoroval, e utvorby mue spoteboval vechen materil. Velmi ho to pekvapilo a pemlel o nhrad. Sebral tedy milou msn oblost, vlnit linie a vlnost hadho tla, pvabn zkruty popnav rostliny, lehk chvn stbel trvy, thlost a ohebnost vrby, sametovou mkkost kvtiny, lehkost prka, mrn pohled holubice, poletujc a nezbednou hru slunench paprsk, slzy zletcho mraku naobloze, nestlost vtru, plachost zajce, pynost pva, tvrdost diamantu, sladkost medu, krutost tygra, r ohn a lisnost koky. Parabrhma to vechno smchal a ztoho vytvoil enu, kterou dal mui za druku. ediv, uen a stzliv je teorie lsky vKmaste: Touha popjemnch poitcch pomoc pti smysl: sluchu, hmatu, zraku, chut a vn - pomoc ducha idue - senazv kma. Nejvt slast poct mu iena, kdy vechny jejich smysly splynou spedmtem jejich touhy. Vtsjjana (udnliv autor Kmastry, resp. Prvn verze dla) a jeho komenttor Jadhara vid tedy bez romantickosentimentlnch vjev jdro vci nikoliv vsrdci, ale tam, kde skuten je, toti vpohlavnch orgnech,a oba idkladn vysvtluj, kdy jde vlsce o to prav a sprvn, m selidsk lska li od t ivoin. Pitom lze pist indickm teoretikm lsky za zsluhu, e podstatu lsky nevid jen vivoinm aktu souloe, ale rozhodn ivduevnch citech, kter lsku doprovzej. Lska seveform zvltn nklonnosti me projevovat tymi zpsoby: Pedevm je to nklonnost zezvyku, kter vyplv zestlho, trvalho opakovn urit innosti, a tedy podle sv povahy spov vpokraujcm zabvn setouto innost: je to lska klovu, malb, hudb, tanci, zpvu atd. Vedruhm ppad jde o nklonnost znhlho zaujet, kdy nae fantazie zatou pozvltnm polibku nebo objet. Tet je nklonnost zdvry, pokud tedy mme kurit osob dvrn city, protoe sevelmi podob pedmtu na star lsky a nen nm tedy ciz. Nakonec tvrt druh je nklonnost zvnmn vemi smysly, radost zpoitk ivota. Pohlavn lsku dl Kmastra nadalch sedm druh: 1. milovn znruivosti, 2. Probouzejc milovn, 3. uml milovn, 4. Penesen milovn, 5. eunusk milovn, 6. milovn pinejc zklamn, 7. asn milovn. Eunusk milovn vysvtluje napklad takto: pokud obcuje mu seslukou nebo snosikou vody znzk kasty jen proto, aby tak vybil svou nruivost, nazv seto eunusk milovn. Vtakovm ppad seeny nijak nedotk, nemazl sesn, ani ji nelb. O milovn pinejcm zklamn k: Spojen hetry, kter neme zskat milence nebo kon zrozmaru, sesedlkem a kukojen, to je milovn pinejc zklamn a znamen obnaen se. Stejn je to iu spojen svtk svesniankami, spastkami nebo seenami zpohraninch a mlo civilizovanch oblast. Rtorick spis Sarasvatkantjabharana (nazvanm podle Sarasvat, bohyn poezie, dlo je mlad ne Kmastra) dl pohlavn lsku takto: Jedna lska je stl,

druh je pleitostn. Jedna je obyejn, druh neobyejn. Jedna je tajn, druh veejn. Jin jsou vyumlkovan a nevyumlkovan, kdalm dvma pat lska vrozen a jen probuzen, jin vznik vranm mld, jin zase zdvry: je to dvanct druh lsky, kter pinej bohat zisk. Jin indick dlo rozeznv osmdest druh lsky: osm podle barev, osm podle minerl, osm podle nebeskch jev, osm podle smyslu, osm podle tynoc, osm podle ptk, osm podle tlesnch orgn, osm podle chorobnch jev a estnct smench. O jak podrobnosti vnich jde, uvidme znkterch pklad: Pokud lska nebije pli doo, ale zrove nezanik, kdy u jednou pronikla srdcem, nazvme ji indigovou nklonnost. - Slunen nklonnost vzbuzuje svm rem neustl neklid a m projevuje sepravideln. - Nklonnost podle kamene je stl vesv prudkosti, ale je nechutn, nebo j chyb srdce. - Nklonnost podle u setak nezv proto, nebo ui pin maj zvltn rozko. Lahod jim, kdy sly o pednostech- - Nklonnost vychzejc zo sespokoj pouhm pohledem napostavu. - Nklonnost podle jazyka je chtiv povat rzn chutnajc pokrmy; o nklonnosti hmatov sehovo tehdy, kdy sej dostane objet vech d. Nklonnost podle bka byla pojmenovna podle sly a pchy tla vdob ran mladosti. - Nklonnost podle kon tou jen posouloi a vesv podobn je neotesan a bdn. - Nklonnost podle papouka je uvnit nemilosrdn a tst projevuje hlavn sty. - Nklonnost podle hrdliky vynik obsahem milostn rozkoe. - Nklonnost podle pva tan opojena mocnmi pvaby vlastnho tla. - Nklonnost pojmenovan podle zub vychutnv jen vkn betelu. - Vel nklonnost ochutnv jen zezvdavosti a stle hled nco novho atd. V Indii je barvou lsky ern, nebo ji nosil bh Vinu-Krina, znm svmi lskami. eny ji maj natech mstech tla - vhlav, srdci a naohanb, a je unich osmkrt silnj ne umu, tedy: Ohe nenasyt vm devem, moe nenasyt vemi ekami, boha smrti nenasyt vemi tvory, krsnook nenasyt vemi mui. Podle milostnho afektu, kter je nejdleitj zevech lidskch afekt, sedl milujc naspojen a rozlouen. Pokud jsou milenci spojen, jejich lska je vesel a dobr: navzjem selbaj, setkvaj se, kdykoliv sejim zachce, holduj lsce, blaen seprochzej vzahradch, zkrtka dlaj vechny ty roztomil hlouposti, kter milencm prv pslu. Pokud sevak dosud nespojili nebo sepospojen rozlouili, jejich lska je smutn. Bolesti zpsoben odlouenm popisuj indit bsnci vnespoetnch obmnch, a u jde o lsku prv probuzenou, o touhu, rlivost nebo roztrku, o odlouen zavinn cestovnm, zkrokem mocn osoby nebo nakonec smrt. Zneukojen touhy podle tchto bsnk vznik deset vzestupnch milostnch stdi. Pokud nkdo uvid enu, kter tou popohlavnm spojen, ihned sezlsky zamiluj jeho oi. Kdy potom nedoshne svho cle, zstv mu vsrdci vzpomnka. Mysl sevrac ktto vzpomnce a ztoho vznikaj vahy, jak by bylo mon zskat milenku a jak sekn chovat. Spdn tchto vah zpsobuje nespavost a jejm dsledkem je hubnut tla. Ale protoe vechny jeho mylenky seupraj najedinou vc, odvrac seod ostatnho smyslnho svta; pitom ztrc stud, take nen plach ani ped svmi rodii. Nakonec nsleduje pomatenost, mdloba a smrt. Vjin knce sepe: V prvnm stdiu vznikaj starosti, vedruhm touha uvidt milovanou osobu, vetetm dlouh vzdechy, vetvrtm seobjev horeka, vptm pl tlo, vestm nechutn jst, vsedmm vznik chvn, vosmm lenstv, vdevtm je ivot vnebezpe a vdestm vypout lovk dui. Jak je vidt, od prodnho pojmu lsky je to u

daleko, ikdy izde je to stle jet jen vc smysl; vpln sle sezde objevuje u souen zlsky. Dleitou kapitolou vestar indick sexuologii je roztdn en a milovnic. Jde pedevm o ti druhy: dve, znovu vdanou enu a hetru. Dve je rovnoprvn smuem a me mu tedy porodit rovnoprvn dti, nebo je zni kasty, slou mu hlavn pro rozko a podle zkona ho neme obdait ani pinejlep vli prvoplatnmi dtmi. Znovu vdan ena (punargh) je dve nebo ena, kter seznovu vd, kdy j zemel manel nebo kdy ho zjakhokoliv dvodu opust. Me bt jet panna nebo deflorovan svm pedchzejcm muem. Pokud je panna, me mt stejn slavn satek jako nedoten dve a jej dti jsou prvoplatn. Satek sdeflorovanou senepokld za jemn ikdy seena odlouila od svho pedchzejcho manela pro jeho slabost, lenstv nebo proto, e ho vylouili zjeho kasty, e vstoupil doehole, zmizel nebo zemel. Nanim stupni je svairin, ena voln lsky, podle Jadhary (viz ve) svatantra, tj. takov, kter si sama uruje pedpisy a nezn mez. ena, kter jet za manelova ivota zprostopnosti jinho vyhledv, a m i nem dti, pat kprvnmu druhu svairin. ena, kter posmrti svho manela odmt npadnky-vagry a zprostopnosti sesjinm stk, pat kdruhmu druhu. Cizinka, kterou lze zskat za penze nebo takov, kterou trp hlad a ze a bl sekmui seslovy: Jsem tvoje!, pat ketetmu druhu. Kposlednmu druhu svairin pat ena, kterou podle domcch zvyk rodie vdali a potom ji nsilm zasnoubili sjinm. dotet tdy milovnic pat prostitutky. Nkte spisovatel rozdluj eny jet dodalch skupin takto: vdan cizolonice, vdovy pod ochranou krle, ministra nebo pbuznho, ebrav mniky, nedoten dcery kurtizn nebo nedoten sluky, panny zevzneenho rodu, kter sestaly dosplmi a vdom rodi ekaj nasatek a nakonec eunuky, eny abnormln sexuln, kter lze zaadit mezi hetry, protoe slou jen rozkoi. Dal dlen en podle jejich vt i men fyziologick dokonalosti je tak znm, ale existuje zde velk rozmanitost nzor. Naukzku uvedeme jen jeden pramen, Ratirahasju (spisek pibl. zte doby jako Sarasvatkantjabharana, srov. Ve), patc ketnm textm serotickou tematikou, kter ovem byla pokldna za vdeck obor, ikdy vyjden vpoetickch obrazech: Nn jako lotosov poup, najeho milostn vlhkosti tkv vn kvetoucho lotosu a najeho tle tkv tle nebesk pach, kter m pohled jako vylekan gazela a jej oi jsou vkoutcch erven, jej prsa nelze docenit a krsou zahanbuje skvostn ovoce, jej nos sepodob kvetoucmu sezamu, pokld za sprvn uctvat brhmany, bohy a rodie, m pvab lotosovho listu, je lutav jako zlato, slunenk milostnho boha m vpodob mnostv rozkvtajcch lotos, tie a koketn kr jako krlovsk labu, nn sesvmi zhyby natikrt rozdlenmi, m hlas labut a krsn vlasy, je tich, istotn, zdrhav a velmi stydliv, m rda bl at a kvtiny - takov je padmin. M pknou chzi, nen ani velk ani mal, m thl tlo, objemn prsa a stejn ohanb, ltka jako havran, pooteven rty, milostn mok j von medem, m krk setemi zhyby, hlas jako kepelika, je znalkyn tance, zpvu atd., m obl, zduen, uvnit mkk, namilostn mok bohat pirozen, hust zarostl, oi od prody bystr, milujc vnj milostn poitek, m rda itrin, siln sladnou stravu, a tou pozvltnostech. ankhin je nn, m dlouh tlo, prsty iivot, m rda erven aty ierven kvtiny, je zlostn povahy, spohyblivou hlavou, m dlouh, hlubok a neobyejn zarostl stnek boha lsky a oste

pchnouc milostn mok. Pimilovn ho vyluuje jen tehdy, pokud byla zranna nehty, nebo ho nem nazbyt, m rozplen dy, j stdm, je trochu prchliv snestlou a neistou mysl a m osl hlas. Hastin nem hezkou chzi. M velmi hrub nohy skivmi nehty, krtk a tlust krk, ervenohnd vlasy, je krut, samolib, jej tlo a milostn mok von jnou slon vou, j dvojit porce ostrch a kyselch jdel, nezn stud, m siln rty a houpavou chzi, pisouloi ji lze jen tko ukojit, ohanb m slab zarostl, uvnit neobyejn irok, a kokt. Tyto tyi skupiny maj zejm reprezentovat tyi druhy rznho temperamentu. Podle vku serozdluj eny takto: Bala je dve doestncti let, kter lze zskat betelem, chutnmi jdly, ovocem, kvty, pohdkami, hrami a pedmty pipomnajcmi milostn poitek. Tarun je nn mlad ena doticeti let, kterou lze zskat skvosty. Praudha je dospl eny od ticeti dopadesti pti let, vyaduje neustl milovn a sna seo milostnou rozko stejn vetm jako za jasnho svtla. Vrddha je star dma, kter u neuv lsky, nebo by si pitom zkracovala vlastn ivot. Jsou j vlastn pvtivost, uctivost a jemn zbava. Podle charakteru (sattva) rozdluj indit erotici eny takto: Dvasattva je podobn bohm, m vonn a ist tlo, velmi veselou tv, je bohat, m vzneen pvod a je krsn. Narasattva je podobn lidem, je pm, obratn, pohostinn a psty j neubl. Ngasattva je podobn hadm dmonm, mnoho vzdych a zv, rda leno, neustle by spala a mnoho seroziluje. Jaasattva je podobn gnim, neostch seped ctyhodnmi lidmi, tou poveejnch zahradch, hostincch apod., pomilostn rozkoi a m sklony kezlosti. Gandharvasattva podobn jako gandharva je panna, kter nezn zlost, nos leskl nebesk at, m rda vnce, voavky, kadidla apod., je ikovn vezpvu ihudb a zn edest druh umn. Piasattva, belsk, je nesmrn pyn, j velmi mnoho, jej tlo ho a pov opojn npoje, maso apod. Kkasattva je podobn havranovi, neustle koul oima, bv nemocn zpejdn a bezdvodn seroziluje. Opi povahu m ena sneklidnm pohledem, je pipravena kboji zuby nehty a je nestl. Oslovi sepodob ena, kter je drz a nepvtiv a rda obcuje sesvtky. Podle jinho dla je seznam enskch povah mnohem bohat; nalezneme vnm nejen prv vyjmenovan vlastnosti, ale imedvd, slon, gazel, ryb, velbloud, pv, kan, ps, koz ikravsk povahy. Napklad: Za gazel sepovauje ena, kter m thlou postavu, vyhasl pohled, ale tenk nohy, m rda les, m velk neklidn oi, je pohybliv, rychle chod, m rda voavky, je stydliv a chlupat, rda zpv, je zlostn a nestl. Nebo: Kravskou povahu m ena, kter rda pije plenku, nem klenut boky, ale tenk nohy, miluje radost, m strnul ruce inohy, je dobromysln, uiten lidem, prokazuje ctu rodim a bohu, m dobrou povahu, je mil vi ctihodnm, je pevn a schopn snet nmahu. Nejpodrobnji a zcela schematicky roztdili milujc eny indit rtorici natyto ti hlavn tdy: vlastn milenky - svakja, milenky druhho mue - parakja a hetry - sdhran, milenky vech. Podle situace, vjak setyto eny mohou ocitnout, rozeznvaj dalch osm skupin, kter sestle vyskytuj vindick lyrice, co svd nejen o uenosti, ale io pozorovac schopnosti: 1. svdhnapatika je milujc ena, kter je mu oddn, nebo ho upoutv svou krsou a rznmi erty pimilovn; 2. Virahtkanthita je ena touebn oekvajc svho mue, kter neme pijt nikoliv vlastn vinou;

3. Vsakasaddika je ena pipraven vlonici vurenou hodinu, kter sezdob ped oekvanm milostnm aktem, hled kedvem, ertuje a trpliv vechno s n; 4. kalahntarita je ena, kter seprv rozela smilm pro njak spor zerlivosti, odmtla ho ikdy kn byl laskav a nyn sehnv, lituje svho inu, el jej, m horeku atd.; 5. Vipralabdha je ena, kter je vesvm oekvn zklamna, nebo jej milenec nepiel nadomluvenou schzku, m ji hluboce urazil; 6. khandita je oklaman ena, jej milovan pichz rno ospal sestopami jinho milostnho poitku natvi, ikdy nanho vnoci ekala; 7. abhisrika - bsnky opvovan - je ena pichzejc navtvit svho milence. Je sml, nezn nebezpe, nedb patnho poas. Pokud je to vlastn milenka, nemus velmi hledt nasv okol, pokud je vak parakija, potebuje ktomu mnoho dmyslu, ikovnosti a rozhodnosti. Slun ena nedv vyniknout pimilostn nvtv svm skvostm, zahal sedozvoj a sthne sedosebe. Hetra naopak nos pestr, leskl aty, pipohybu j zvon obrouky nanohch a tv j z zradosti. Pokud jde namilostnou schzku slun ena, e j zadrhv od opojen, oi m zevzruen rozeny a vchz dlouhmi kroky. Je osm mst keschzkm en, kter spchaj potit sesmui: pole, zahrada, oputn chrm, byt kuplky, les, karavann serail, hbitov a beh eky - vechno hlavn potm; 8. Pritabhartrka - slamn vdova, ena, jej manel odcestoval. Je nemocn zutrpen lsky a pl ji vechny chladn vci,jej zvltn odrdou je prosjatpatika, tj. ena, jej mu sestle jen chyst nacesty). Kmastra obrn vysvtluje, jak sem takov ena zposledn uveden skupiny chovat, oblkat a postit, aby celm svm zjevem dokzala, e tou jen pomanelov nvratu. Vtomto duchu si vmaly slamnch vdov iindick zkonky. Nakonec itato skupina en sedl nanejlep, stedn a zl druh. Pokud spotme a znsobme podle poteby poet tchto td, druh a stup, odbome od mlo vznamnch kombinac, vyjde nm pr ti sta osmdest tyi rznch typ milovnic17. Toto slo jist svd o pozorovacch schopnostech indickch erotik a rtorik. Indov poznali rozmary lsky velmi dvno, stejn jako vechny zvan idrobn okolnosti, kter ztuj dobyt eny nebo vzbuzuj nechu ktomu, eho sed snadno doshnout itouhu potom, co sezd nedosaiteln. Kmastra obrn vyjmenovv okolnosti, kter mohou odvrtit eny od cizolon lsky. Je to pedevm lska kvlastnmu mui, ohled nadti, pokroil vk, tse vdsledku netst, nemonost nalzt pleitost bt o samot, hnv nad tm, e mu pedkld sv nvrhy neuctiv, nedostatek zjmu, protoe mu brzy odejde a jeho mylenky sezabvaj jinmi vcmi, mrzutost nad tm, e jasn neprojevuje sv myslu, ohled najeho ptele, kterm sesvil, obava, e to snmluvami nemysl vn, obava, e pokud je mu vysoce postavenou osobou, ugazely obava, e je pli temperamentn nebo nemohouc, rozpaitost, kdy je mu svtk a zkuen vumn a pokud knmu mla ptelsk vztah, mrzutost, e nezn msto ani as, neestnost, pokud je kvli n ponen, opovren, protoe nic nepozoruje ikdy ho povzbuzovala, uslonice proto, e je zajc mdlho temperamentu, soucit, e by mohl mt kvli n nepjemnosti, nechu, protoe unho objevila neest, strach, e by ji mohli odhalit a pbuzn zavrhnout, lhostejnost, protoe je staec, podezen, e by si ho mohl vybrat jej manel, aby ji vyzkouel a a nakonec - ohled nadobr mravy.

A Kmastra hned tak doporuuje pimen protiopaten: pokud jde o ulechtil mylenky, nech mu stupuje svou ve, pokud jde o neschopnost, je teba upozornit napomocn prostedky, kde seprojevuje touha poct, nech je odpovd vel styk, proti ponen je teba bojovat upevovnm sebevdom a zkuenost, proti pokoen uctivost a proti obavm zskvnm dvry. Indick uebnice lsky jsou tedy velmi obrn a znaj vechny vnj ivnitn podrobnosti. Jestlie jsou najedn stran asto a pedantn, nadruh stran to mysl tak vn a upmn, e sevelmi li od pokryteckch nebo pornografickch evropskch pruek. Vtsjjana (viz ve) jmenuje ieny, kterch je teba sevyvarovat: malomocn, pomaten, upovdan, veejn senabzejc, takov, jejich mladost u pominula, pli svtl, pli tmav, pchnouc, pbuzn, ptelkyn, mniky a eny pbuznch, ptel, uitel a krl. Ratirahasja (viz ve) a jin dla roziuj tento poet jet o dti, ryav eny, eny sven doochrany, manelky neptel, aky, svrzn, neznm, velk hnice, lutook sluky, pomocnice a arodjnice. Podle Manuova Zkonku sezakazovala soulo spokrevnmi pbuznmi, sdvaty a enami zni kasty, smanelkou ptele, syna a uitele. Za velmi tk zloin vevech zkoncch brhmanskho obdob sepokldalo cizolostv seenou duchovnho uitele: kn tedy pamatovali nasvou ochranu. Vldnouc tdy zase pamatovaly nasvj poitek. Pro krle a vysok ednky neml vlastn platit voln pohlavn ivot, nebo pokud vchzeli docizho domu, byli pkladem obyejnm lidem. Nkdy sevak ivelc pni ocitli vsituaci, kdy museli obas t scizmi enami, ale pro to sevdy nala njak omluva. Napklad ednci, kte mli nastarost venkovany a pstovn obil, mohli jedinm slovem zskat eny rolnk. Bylo mnoho pleitost, kdy nevolnci pracovali veskladech uskldn zbo, pivzdob dom, napoli, kdy seodevzdvala bavlna, ov vlna, len, konop a vbec pirznch stycch obchodnk slidem. Dozorci nad stdy patily eny past; mistr tkadlec ml vdovy, sirotky a ebrav mniky, kte pro nho pedli. Mstskmu strnkovi pinon pochzce patily potuln eny, jejich slabosti pece musel znt. I panovnk si nalezl cestiky, aby pomoc harmovch en a otroky vyhovl svmi milostnm choutkm. Pokud bylo teba, vdy senael zpsob, aby nov vyvolen pila nanvtvu knkter harmov dm. Kdy si potom spolu popovdaly a popily, pila krlova otrokyn, kter si tak nalezla zpsob, jak vyvolenou pesvdit o panovnkov nklonnosti a vhodch ztoho plynoucch. Tyto vhody umli vyut imui, kte touili polepm ivot nebo sechtli zbavit ministerskho tlaku, kte touili pomst mezi dvoany nebo ponjak pomst pbuznm, nebo tac, kte sledovali vzvdn i jin cle. Samozejm, e bylo nanich, aby nalezli zpsob, jak by panovnkov pzni naklonili sv eny. Nakonec, kdy nestaila rafinovanost harmovch en a otroky, ani ochota ziskuchtivch manel, pouila sehrub lest a nsil. Vnkterch zemch patilo kdomcm zvykm, e dvali eny doharm. Obyvatel ndhry (nyn lensk stt Indie Andhapr, uKoloromandelskho pobe Benglskho zlivu) poslali vdan dcery dest den posvatb doharmu spimenm darem, odkud je propustili popouit. Jinde navtvovaly ministersk eny harmov dmy krle, aby mu vnoci byly povli nebo hezk eny pichzely jako ptelkyn nanvtvu kharmovm dmm; nvtva trvala trnct dn a msc.

Obyvatel nejzpadnj sti zem dvali sv pvabn eny jako drek zlsky ministrm a krlm nebo chodily eny houfn ijednotliv nakrlovsk dvr, aby sebavily sekrlem. Pro milostn ivot vharmu uvd Kmastra velmi dstojn a obadn pravidla. Napklad zde teme: ,Mu vcero en nech sevemi zachz stejn. Nesm bt lhostejn, avak ani pli psn ijejich chybm, ale a netrp li. Nem nikdy prozradit jedn en, jak sepimilovn chov druh, jak sevyzn vumnch lsky, ani jej tlesn chyby. Nech nikdy en nedovol, aby jmenovala sv sokyn, a pokud nkter zane druhou pomlouvat, nech j hned vyte, e ona m tu samou chybu. A obastuje sv eny: jednu tm, e tajn vzbuzuje jej dvru, druhou projevem cty a tet lichotkou, vechny nech vod dozahrad a asto je obdarovv dary, ct si jejich rodin, svuje jim tajemstv a uv poitku lsky. Naproti tomu sezd, e harmov eny nebyly pli spokojen sesvm dlem a vyhledvaly tchu ujinch mu, vsebeukjen i vzjemnm ukjen. Vtsjjana k, e dostivost en senikdy neukoj, pokud sejich nkolik mus dlit o jednoho mue. Proto pevlkaly sv ptelkyn nebo jejich otrokyn za mue, pipevnily jim kukuice, koeny, ovoce, pipomnajc musk pohlavn d, a tak uspokojovaly svou dost. Pomhaly si irznmi pstroji, kter jsme u poznali uprodnch nrod. iv mue zastupovaly vharmu asto imusk sochy, nanich vynikal znak mustv. Nakonec sedoharmu tajn dostvali imui obleen za eny. Vtsjjana dv podrobn rady svtkm, jak to maj udlat. V rznch oblastech vldly rzn zvyky. Vnejzpadnj sti zem nehldali krlovsk harm pli peliv, a proto si sem eny asto pivdly urostl mue. Jinde dlali enm milostnou slubu katrijt (katrijov, druh ind. kasta, viz ve) strci. Nkde souloily eny sesyny, kte mohli doharmu kdykoliv pijt a odejt, vjimkou byla jen vlastn matka. Jinde souloily is pslunky rodiny a spbuznmi, kte pili nanvtvu, ne vak sjinmi mui. VGandhru (oblast nyn vPkistnu a vAfganistanu, kdysi stedisko staroind. umn) obastovaly brhmany, jejich ptele, sluhy, otroky a strce. VHimvat (na Himlaji) odvn mui podplceli stre a spolen vnikali doharmu. Vjinch oblastech brhmani navtvovali harmov dmy skrlovm vdomm pod zminkou, e jim pinej kvtinov dary. Nvtvy sekonaly za zvsem a dochzelo pinich kmilostnmu styku. Navchod zem pro sebe schovvalo nkolik en jednoho mldence. Velmi znmm jevem vindick literatue a dleitm initelem vmilostnm ivot Ind byla dt, poselkyn, zkrtka kuplka, kter ivnejzoufalejch ppadech umla dopomoci lsce kspchu. Indick romny a povdky jsou pln jejch vydaench akc. Podle Kmastry existuje osm hlavnch kategori kuplek: 1. Poselkyn splnou zodpovdnost, kter kon podle vlastnho uven, kdy vid vzjemnou nklonnost mue ieny; 2. Poselkyn, kter pebr jen st lohy. M spn zavrit zaat milostn dobrodrustv, kdy seu mu pokouel zskat si enu, ale zatm bez vtho spchu; 3. listonoka, kter pin jen vzkazy; 4. svou vlastn poselkyn je ena, kter sezdnliv vnuje zjmm jin, jen aby sama zskala milence; 5. Prostoduch poselkyn, zamilovan, kter si zsk dvru naivn manelky milovanho, u ji umn lsky, m prozrazuje mui svou povahu;

6. mu pouije svou prostoduchou manelku, aby zskala dvru jin, pon tou a pike j, aby ped jinou vychvalovala jeho schopnosti a ikovnost. Takov ena je poselkyn vlastnho mue; 7. nm poselkyn, mlad nezkuen otrokyn, kter nevdomky pen vzkazy; 8. povtrn poselkyn, kter pin jin dvojsmysln vzkazy, vztahujc seppadn inadvnj udlost, vkadm ppad vak neznmou ostatnm. Milostn kouzla nastupovala tam, kde nepomohla ani ta nejvenj poselkyn. Ikdy Vtsjjana moude rad, e krsa, dobr vlastnosti, mladost a tdrost jsou nejlepmi prostedky, jak zskat enu, pece hned podv mnostv recept a rad kzskn lsky, kter nechce vzniknout pirozenou cestou. Tato kouzla jsou vIndii velmi star a kouzeln formule pochzej zposvtnch vd. Jejich obsah prozrazuje napklad toto zakn: Do hlinn figurky vpodob, osoby, jej nklonnost chce mu zskat, stel lukem skonopnou ttivou dosrdce p zernho deva ala, jeho hrot tvo trn sesovm pem. Pedtm mus vyslovit pedepsanou pse. Odporn jsou hlavn rzn prky, masti, npoje a amulety. Kmastra napklad doporuuje: Nos vprav ruce pozlacen oko pva nebo hyeny, protoe oaruje. Ikdy tento recept nen pli odporn, pokraovat a ktm skuten odpornm nemnme, nebo to u pat spe dodjin povr. Tento odstavec vak zakonme osvdenou metodou, kterou pouvaly orang-belendsk (Orang, viz ve) eny naMalakce (Malakka, dnes malajsk stt vMalajskm souostrov a tak pstavn msto vnm), srov. V1. dlu), aby zamezily cizolostv svch mu. Natenkou hlku upevnily kousek bavlny a posouloi si ji zavedly dopochvy, aby naskla spermatem. Potom bavlnu usuily a peliv uschovaly. Dokud byla such, nemohl semu pohlavn stkat sjinou enou. Pokud byl mu en u lhostejn, zahodila bavlnu, a jen co ta zvlhla, vrtila semui opt schopnost stkat sesjinmi enami. V rznch indickch krajch jsou znm pestr zliby a zvltnosti en pimilovn. eny zvnitrozem jin od Himlaje nebo mezi ekou Gangem (tak Gangou, Gang, st vBenglskm zlivu) a Dammem (Damm, hl. msto lenskch stt Indie Damm a Kamr) byly pimilovn velmi jemn, ale nenvidly polibky, stopy ponehtech a zubech. Jinde mly eny sklon kjinm zvltnostem; nap. zvlt pjemn jim byly dery dlan, uspokojit je mohla jen dlouh soulo, jej nsledkm sesnaily vyhnout, nebo dvaly pednost polibkm a objetm a jemnm dotykm zub a neht, zrann odsuzovaly, ale bylo mon je zskat idery. eny zPadbu (zem vPkistnu a Indii, zasahujc doobou sttu jako hranin oblast, st lensk stt Indie) mly ohniv temperament, smysl pro lesbickou lsku a rozko, pin byla vestrann inn sta. Vjinch dlch lokalitch (jejich jmny nechceme toto vydn zatovat, ive) touily pobolestnch derech a rdy pouvaly uml prostedky msto muskho du. Milostn noci byly pr pravmi asto nocemi hrzy. eny zMahrtry (Mhratra, nyn lensk stt Indie, nazp. zem) holdovaly vem tyiaedesti druhm zmn, milovaly neslun vci a vposteli sechovaly zuiv. Mly t rdy uml dy. eny zdrvidskch kraj (viz ve) naproti tomu vyadovali velkou nmahu rukama, ne serozohnily, ale zato jim stail jedin akt. Pravou pokladnic lsky byly pr eny zGandhru (viz ve) inkter dal, protoe ivestar Indii byly znm nejen vechny pohlavn zvrcenosti, ale ivechny obmny normln lsky, jej prvn pklady jsme nalezli u uprodnch nrod.

Milostn techniky vIndii byly bohat, nebo bez podjatosti a stejn dkladn a pedantn seIndov zabvali ipohlavn fyziologi. Zady dvod vak nememe sledovat jejich metodu podrobnji, proto uvedeme jen nkolik zajmavost, typickch vpohlavn sfe. Jen co zaali indit teoretici lsky odborn pozorovat sv genitlie, ihned je zaali tdit, hlavn podle rozmr, kter sejim zdly pro ars amandi velmi dleit. Podle tchto rozmr dlili mue napklad nazajce, bky a hebce, podrobnji nazajce, gazely, bky a hebce, jet podrobnji nagazely, kozly, bky, hebce a osly. Samozejm, e popisy jsou vIndii velmi dkladn. A kdy m fyziologie lsky vpohlavnm ivot Ind velk vznam, vedlo toto tdn pirozen ktomu, e hledali prostedky pomhajc, kde nebyla proda tak tdr. Takov prostedky mohou bt povahy lkask, tj. Podobn, jak znme zinzert pro dmy, kter chtj mt pln poprs, nebo to mohou bt prostedky mechanick, snimi jsme seu sten setkali od prodnch nrod. Tyto prostedky jsou vak elnj a zajmavj a podle Vtsjjany mu pouije uml prostedky tehdy, pokud nen schopen uspokojit enu ohniv povahy. lo zde zejmna o prsteny, pry prsten, cel nramky, jaksi pance suzlovmi okraji zezlata, stbra, mdi, eleza, slonoviny, buvolho rohu, zedeva, cnu a olova. Perforace aludu, znm u uprodnch nrod, hlavn uDajak naBorneu, sepodle Vtsjjany vyskytovala hlavn udakkhinskch mu (tj. umu voblasti Dakkhin, tak psno Dkin, Deknsk ploina, vest. Pedn Indii). Podobn jako mui seieny dlily zhlediska rozmr nagazely, kobyly a slonice, podrobnji nagazely, kozy, kobyly, slonice a velbloudice. Pohlavn pud vysvtlovat Jadhara (viz ve) tak, e vpohlavnm stroj eny ij ervci, kte vznikaj zkrve a podle velikosti zpsobuj drdn. Uspokojit toto drdn znamen ukojit enu. Podle toho roztdil Jadhara vnitn st enskho pohlavnho stroj a toto dlen pevzali imlad spisovatel. Podle Jadhara prvn pohlavn stroj eny je mkk jako lotosov pranky, druh je pokryt uzlky, tet m mnoho zhyb a tvrt, to nejhor, je jako jazyk krvy. Mimochodem - sta Indov nemli pli jasnou pedstavu o anatomick stavb pohlavnch orgn. Znali vak obydl (nebo ivzen) boha lsky, lvku pro cestu boha lsky a slunenk boha lsky (clitoris). Sprvn vulva m bt jako hbet elvy, rameno slona, lotosov kalich a leknn, ne pli velk a hol. Veobecn sedoporuovala a tak vpraxi seuplatovala depilace (lmaatana), kter je dnes rozena hlavn uveejnch dvat. Pozdj teoretici lsky vnovali velkou pozornost idalm prostedkm tlesn kultury, jako myt, ten a rznmu okuovn. Indov si byli vdomi nemalho vznamu sprvn techniky lsky, a proto o tchto vcech hovo upmn, dkladn a systematicky. Vtomto duchu dnes pokrauj lkai a spisovatel - ikdy sp smrem kodbornkm ne kirokm lidovm vrstvm, kter by potebovaly radu - a hovo tak, jak je teba, pokud sem poskytnout pouen uiten a nikoliv pokryteck i obchodn, doprovzen patinou dvkou moralizovn. Zdnliv nepatrn otzce vasnho, ne vak pedasnho odchodu spermatu, kter m velk vznam nejen pro dokonalost milostnho poitku, vyadujcho ppadn prodluovn, ale nepmo pro cel milostn pomr a tm astji ipro tzv. manelsk tst, vnovali indit teoretici mimodnou pozornost. Napklad jeden

znich o tom k: Pokud unikne mok lsky pli rychle, nejsou milenci uspokojen; aby seslavnost lsky podaila, ekneme si zde, jak zadret sperma... Teorii souloe ijej praktick strnce vnovala pslun indick literatura nejvce pozornosti, vdy indit teoretici rozliuj sedm set dvacet devt rznch milostnch spojen zhlediska velikosti genitli, temperamentu a pchodu orgasmu. Sobdivuhodnou preciznost vypracovali prav kalend lsky, kter je zrove nejblznivjm dlem indick erotick fantazie. Sta Indov si toti umli dokonale hrt na tle lotosov svodami vodopdu eky lsky. Znali tm ti sta padest Venuinch postoj. Ikdy u vme, e iprodn nrody nejastji heily proti estmu pikzn a e tedy rafinovanost vmilovn nelze pokldat za dsledek zvrhlosti civilizace a kultury, pece jen seustarch indickch teoretik setkvme a srafinovanost a pekultivovanou. Bylo povinnost mue, aby seenou zachzel jemn a milenku dn ukjel jakmkoliv zpsobem. Vtsjjana povauje nkter polohy, napklad more bestiarum, soulo snkolika enami, nebo tzv. Pedikaci (coitus per anum, tj. Vpraven du doitnho otvoru eny), oblbenou najihu, za divn, protoe vzbuzuj smch a lovk seunich nechov lidsky. Vme vak, e more bestiarum (zvec poloha, tj. soulo zezadu)) je nepochybn pvodn lidsk a dodnes velmi rozen nejen uprodnch nrod. V inventi indickch teoretik a uInd vbec byla velmi oblben soulo viparita (obrcen) nebo puruajita (muskm zpsobem), pinich ena pevzala lohu mue. Tento zpsob doporuuje Vtsjjana tehdy, kdy semu unavil, ale jet nenasytil, a mui pr poskytuje pleitost, aby poznal pravou povahu eny, kdy ji nad sebou vid vmilostnm okamiku. Nedovoluje sevak en, pokud je prv pomenstruaci, protoe by mohla pot a porodit hermafrodita, dle estinedlce, aby nekrvcela, dn gazele, pokud je jejm partnerem bk nebo hebec, nebo by mu mohla ublit, thotn en, aby nepotratila, a nakonec dn en velk a siln, jeliko je toho neschopna. Dobrm, ikdy velmi akademickm pkladem toho, sjakou naivn dkladnost a rafinovanost sebl indick erotika kesvmu pedmtu, me bt citt zKmastry: Mu, kter ped vlastn slavnost lsky mus bt zvlt nn a dbt nato, zda je jeho partnerkou nedoten dve nebo svairin, soulo deseti zpsoby, pokud sevak nruivost uklidn, odejdou milenci trochu stydliv a nepozorujce jeden druhho, jako by seneznali, pojednom dokoupele. Potom si zase sednou napedel msta a vezmou si trochu betelu. Mu nejprve nate dy milovan eny istm santalovm olejem nebo jinou voavkou, obejme ji levou rukou, pod j svj kalich snpojem, nebo seoba osv vodou. Potom si mohou pochutnvat nasladkostech nebo jinch pamlscch, podle chuti a nlady vypt ierstv ovocn vy, masov vvar, polvku, rovou kai, opkan maso nebo sorbety, mangovou vu, citronovou vu scukrem, tak jak to bv zvykem vt kter oblasti i dle chuti. Milenec nech pozorn nabz milovan a pitom nech sm vdy ochutn, zda jsou jdla a npoje sladk, lahodn a ist. Pokud spolu vyjdou nastechu, sednou si a obdivuj msn svit. Pitom mu bav enu vhodnmi phodami. Pokud ena mui polo hlavu doklna a tak hled namsc, nech j jej mil vyprv o hvzdch a uke j Veernici, Severku a Velk vz. Tak Gautama (Siddhrtha Gautama, vlastn jmno Buddhy) doporuuje koupel posouloi. Vinu ji pedepisuje pslunkm vech kast. Soulo vevod byla vak zakzna.

Kdy vme, e nenormln projevy pohlavnho pudu a ivota nebyly uprodnch nrod dnou zvltnost, lze pedpokldat, e sesnimi setkme ivpohlavnm ivot Ind. Odpradvna zde byly veobecn rozeny, ale nen nam kolem hovoit o nich. Pozoruhodnj je, e vIndii byla odedvna vyvinuta hlavn sadistick strnka pohlavn lsky, ale vmrnj form, pin jsou vinnosti hlavn nehty a zuby. Jizvy ponehtech a stopy pozubech zpsoben zarvnm neht a kousnm naurit sti tla tam pokldaly vdy za nco zvlt krsnho a drdivho, velebily je bsnci iodbornci. Kmastra obrn a pedantn popisuje jednotliv druhy tto zliby, jejich pravidla a inky, a dodv: Kdy senruivch milenc zmocn prudk dost, krbou sea kouou navzjem. A jinde je povpotu pravidel vysloveno mnn, e pinejvy rozkoi nen rozdlu mezi msty dovolenmi a nedovolenmi. K osmi druhm krbn zlsky, od obyejnho tpnut a kpav noze, zajemu skoku a lotosovmu listu, kosmi druhm kousnut pat iosm druh der, znich napklad kln, nky, jehla a klet nebyly nevinnou milostnou hrou, ale u perverzn. Tak Vtsjjana pipomn ppady, kter skonily smrt. Napklad lsk krl (lov, jihoind. krlovsk rod, v10.-11. stol vytvoili lskou i zahrnujc ijihovch. Asii, vldli jihoindickmu nrodu Tamil) zabil pisouloi klnem krlovnu Malajavat a vojevdce Naradva, kter ml jednu nohu chromou, vypchl patn namenou jehlou oko mlad tanenici. Zd setedy, e tyto sadistick choutky byly skutenmi erotickmi mukami. Velmi podrobn sevKmaste hovo o pohlavnm aktu, pinm hraj hlavn roli sta a kter Indov nazvali auparitaka. Kmastra cituje nzory jednotlivch kmen pro a proti a nechv otzku nerozeenou. Nakonec vak k: Tlo je ist, kdy tee mlko, pes je ist, kdy uchop zv, ptk je ist, kdy zobe ovoce a sta jsou ist, kdy milostn rozko spojuje tla.17 Jak jsme u ekli, vmnohch indickch zemch podle zvyku deflorovali dvata ped svatbou. Dlal to knz, nebo si pitom pomhali sochou boha. Stmto zvykem, kter senkde zachoval a dosouasnosti a kter ml koeny vnboenskch pedstavch a vdomnnce, e defloran krev je nebezpen, souvisela vra vjedovan dvata a eny (viakanja a vianjana). Domnvali se, e kdy ena pouv urit jed, me setak nakazit, e styk sn, ba u pouh dotyk, dech a pohled ubj mue, kter sn pijde dostyku. V tto ve vychovvali velmi hezk dvata, krmili je od dtstv jedem, aby je potom poslali jako dar nktermu neptelskmu vojevdci a jejich objetm zniili jeho ipedky. Tak napklad bylinu el-bis, kter roste jen vIndii a je smrteln jedovat, poloili novorozenti pod kolbku, potom ji kladli pod polt, pozdji mezi aty a nakonec mu ji dvali vmalch dvkch smlkem, take dospl dve ji mohlo jst u bez nebezpe. Tento jed nebyl nic jinho ne aconitum ferox - nejprud zalkaloid, vsanskrtu nazvan via.

VI.

ENA, MANELSTV A LSKA VESTAR N A JAPONSKU

Kultura ny, vjejch hranicch bydl vce ne ptina lidstva, trv tm nepetrit asi pt tisc let a djiny tto zem jsou nejen bohat, ale stle novji poznvan. Proto jenom nejdleitj data: zem bylo osdleno asi 500 000 let p. Kr., pibl. od r. 2000 p. Kr. Vldla legendrn dynastie Sia, co bylo asi nazatku bronzov doby, tu nahradila kolem r. 1766 p. Kr. dynastie ang (Tchang), kterou r. 1100 p.Kr. Vystdala dynastie ou (Wu Wang). V6. a 3. stol. p. Kr. dolo krozvoji nsk filozofie, propojen snboenskmi systmy, taoismu (za jeho zakladatele je pokldn Lao-C, ijc v6.-5. stol), a konfucianismu (Konfucius, Kchung chiou, Kchung-fu-C, 552-479, a jeho nstupce Mencius, Mengc 372-289). Koncem 3. stol. p. Kr., za dynastie chig, dolo ksjednocen ny, byla mj. Postavena proslul nsk ze. Ve2. - 6. stol. PoKr. Vldlo vn postupn est dynasti dochzelo kpostupnmu en buddhismu, nakonci tto doby dynastie Suej zemi opt sjednotila. Peking sestal hl. mstem za dynastie Ming, vldnouc ve14. stol., v15. stol. Vzrostl nsk vliv vAsii rozmachem obchodnch styk, ale zrove setu objevuj prv Evropan (r. 1517) Portugalci a na seuzavr doizolace. Vroce 1644 nastupuje manduovsk dynastie (Manduov, Mongolov zesev. ny) ching, vldnouc a dor. 1912, kdy byla vyhlena nsk republika (Kuomintang), trvajc dor. 1945, piem cel tyto djiny byly poznamenny povstnmi a vlkami, znich proslul sestaly nap. tzv. opiov vlky zminulho stol. Postaven eny vn bylo kdysi velmi nesvobodn a utlaovan. an nechtli rozumt tomu, e tak psobilo ivnovjch dobch, ale byla to pravda. nsk dve vyrstalo jen vdomcnosti a netilo sezvltn ct. Pokud semlo vdt, nikdo seho neptal nasouhlas, uvidlo svho enicha a posvatb, dokonce seasto naped nedozvdlo ani jeho jmno. Vrodin nesmlo spolen jst ani smanelem ani sesynem, muselo oba obsluhovat a samo senajst nkde vkoutku. Manel ho sml bt. Vjin n byly tyto pomry o nco lep a dvata seuila alespo pst. Kdy ena jako manelka nemla dti a byla prvn enou, nepostavili j rodov tabulky nadomc olt, ale poloili je dokomory; kdy byla druhou enou, nesmla vmanelov dom ani zemt. Nepli dstojn ceremonil musela podstoupit u pisvatb: vystavili ji jako hezk zbo vsalon za oknem shocmi svtly, kam ml kad pstup a kde semusela nechat obdivovat. eng-i-tung, autor knihy na a an, obhajovacho spisu proti Evropanm, kter zajmav kritizuje ikdy senevyvaroval djepisnm omylm a pro svou tendennost nen vdy spolehliv, napsal o nskch ench toto: Nae tradice nm dovoluj udlat enu astnou, nebo uns musk pohlav pedstavuje Slunce a ensk Msc. Slunce svt, Msc je ozaovn. Slunce svt oslepujcm jasem, Msc mu dkuje za svj bled odlesk. ast sebevrady dvat ped svatbou byly dkazem toho, e nsk eny sevefunkci bled luny nectily pli astn. Takov nzory naenu panovaly vn od dob, kdy Konfucius uskutenil svou reformu, pro nu velmi zhoubnou. Naizoval asi toto: ,Mu a ena maj bydlet vedvou oddlench stech domu, nemaj mt vbec nic spolenho; mu nem hovoit o vnitnch vcech, ena o vcech vnjch. Kdy si mu a ena

navzjem odpovdaj, maj sejeden druhmu poklonit. Takov pravidla vak mohla platit jen pro vldnouc a bohat tdy, prost mstsk a vesnick eny jist vdy pracovaly vdomcnosti a napoli spolu smuem. Konfucius vak vslovn dal, aby byla ena podzen mui a nemla nad nim moc. Dve bvalo vrodin tak mlo vtan, e ho ponarozen asto zabili, hlavn vchudch rodinch, jejich dcery semohly stt jen otrokynmi. Vefuiensk provincii (Fu-ien, dnes jedno zesprvnch celk ny, hl. msto Fu-ou), kter je hust obydlena, pr dodnes nen vnich tdch rodiny, kter by seu nebyla zbavila jednoho i vcero kojenc enskho pohlav. V takovm postaven eny vrodin je zejm, e lska mezi manely mohla bt pouhou blou vrnou. eng k: U ns - jako vude - je satek vc astn nhody, a to tm spe, e manel sepoznaj a pozasnouben, zde ml samozejm dodat ne jako vude. Krom toho rodie vybraj nevstu vhradn podle svch stavovskch zetel a pedsudk. Ani an a Manduov (viz ve) neuzavraj mezi sebou manelstv. Pokud si chce namluvit enu, mus o ni prosit rodie, k nsk pslov. Za takovch pomr vznikl vn, ale iu ek mimomanelsk milostn ivot snevolnmi dvaty, otrokynmi, hetrami. nsk veejn dvata a kvtinov luny ns jist zaujmou. Veejn dvky byly asto zdobrch rodin, odkud je pinjak pleitosti ukradli, nebo zchudch rodin, odkud je vykoupili. Musela sepodrobit velmi peliv vchov: od esti nebo sedmi let posluhovala svm starm drukm a ptelkynm, od deseti dojedencti seuila zpvat, hrt, malovat, pst, st, od tincti dopatncti let vystupovala mimo dm za penze a pozdji byla vdomech. Tato jejich karira sevpodstat velmi podobala karie eckch hetr. Kdy sedve nepodailo prodat za vt sumu njakmu milenci, stalo seobyvatelkou modrho domu (ching-lou, nebo m modr aluzie) nebo kvtinovho lunu (chua-tching) jako chang-ti. Nazvali ji ichua-n, kvtinov dve, nebo ssebou stle nosilo kvtiny. eng popisuje ivot nakvtinovm lunu velmi nzorn, piem nevyvrac jezuitsky oi: Je to oblben zbava nsk mldee. Uspodaj si posezen navod, hlavn veer vespolenosti en, kter pijdou napozvn. Tyto eny nejsou vdan, jsou hudebnicemi, a proto je zvou. Kdy sem uspodat posezen, jsou napalub kdispozici pozvnky, kde mu vypln jen sv jmno, jmno umlkyn a dobu schzky... Nalodch nalezneme ve, co si jen me labunk pt, ispolenost en, jejich zvoniv hlasy smelodickmi tny nstroj oivuj veern svest ulku lahodn voncho aje. Pozvnky plat jen nahodinu. Dobu je vak mon prodlouit, pokud ena nen angaovna jinde, ale honor sepotom pochopiteln mus zdvojnsobit. Tyto eny vna spolenosti neposuzuj podle jejich mrav, potto strnce si mohou dlat, co chtj, je to jejich vc. Vere skldaj ty, kter maj ibsnick talent, a nkter znich jsou dosti vzdlny, aby napoetickou galantnost uenc mohly odpovdat... Hudebnice asto dostvaj pozvn idorodin... Napodn pijmaj umlkyn nvtvy ivesvm dom; mu je pod, aby seunich sml najst... Stejn tak je lze pozvat dodivadla a vanghaji uvchodu dodivadel lze asto vidt stovky pekrsn nastrojench a navonnch nostek, kter ekaj nakonec pedstaven, aby poslouila pozvanm dmm... Zpotku sem vedlo hosty jen pn vyslechnout hudbu, ale tato hudba je tolik svdn!... Romn pokrauje a stoj navchod prv tak jako nazpad neobyejn mnostv penz.

Nakonec takov vc nen nikdy dost drah, nebo jen zbavy, kter ns ni, maj skuten pvab... Knochenhauer18 popsal (1908) tuto zbavu jako oit svdek: Jsou znm nebo sealespo asto ukazuj pkn kvtinov luny vKantonu (nsk nzev Kuangou, naPerlov ece ust doJihonskho moe. Jsou to plovouc hostince a nevstince, veer slavnostn osvtlen rznmi lampiny. Kotv naece vad jeden vedle druhho a odleskem tisce svtel nahladin poskytuj skuten pohdkov pohled. Doln poschod tchto vysokch plavidel jsou pro lid, to jsou nevstince nejniho druhu a panuje vnich neobyejn iv nenucenost. Pokojky pro pry nejsou vt ne lkov prostor velezninch spacch vozech, ale nahoe vsalonu sebav elegantn svt, kantonsk zlat mlde hoduje uhudby. Vnitn zazen je velmi pepychov, sbohatmi ezbami jednak pozlacenmi, jednak krsn lakovanmi, a sndhernmi hedvbnmi ltkami. A vechno je ozeno svtlem zvce ne tuctu velkch a jasn hocch petrolejovch lamp. Cizinec by takov kvtinov lun ml rozhodn navtvit. Restauran salony jsou zazeny ipro evropsk hosty. Byl jsem tam snkolika evropskmi dmami a pny zhongkongsk spolenosti. Sedli jsme nazadn voln palub, odkud jsme mli kouzeln vhled naeku oivenou stovkami plavidel, napoetn slavnostn osvtlen kvtinov luny a namilionov Kanton (Kuan-ou, viz ve, ponechvme dle ins bn jmno Kanton) sjeho pagodami a chrmy. Zadn paluba toti nem stechu, salon je oteven smrem nani, a tak jsme vidli pmo dovnit. Za okrouhlm stolem sedlo nkolik vzneench an, horliv zamstnanch jdlem. Za kadm znich sedla nastejn stolice zpvaka a za n zase jej sluka. Ale pokrmm a npojm holdovala jen musk honorace, nn ensk st sesmla pouze koukat a mla povinnost pochvli jeivm zpvem doprovzenm pisklavm jednostrunnm nstrojem obveselovat spolenost. Avak cel spolenost byla neobyejn vesel. an je nejlepm spolenkem nasvt, je mil a zbavn, vdy pipraven ertovat a vtipkovat. Tak modern nmeck bsnk Max Dauthendey19 popsal volnosnubn nsk veery nazklad vlastnch zkuenost: ...A krajinou oparu nyn poletuj ohn svtlch stn a vmlze sersuj brky, kter sevynouj sesvmi ervenmi zasklenmi domeky, sezelenmi a blavmi skly vedvech. Ct aroma aje a voavek a jako zbarevn obrzkov knihy vstupuj oslavovan a veleben kantonsk kvtinov luny a vrhaj blav a rumn stny. Kolovrtkov zpvy a hudba nejeden rychl pohled nable nalen skupiny dvat padaj jako ltavice domho temnho lunu. Sklenn re okrouhlch dve byly oteveny a uvnit sedly nevstky vyhlench jmen, kter sem pily sesvmi pteli naveei. Mihotaly sezde blav hedvbn ltky a erven hedvbn kalhoty jako m. Oven sklennmi lampami a zlatmi ozdobami tu stl lun vedle lunu, sklenn barevn stna vedle stny sezrcadlily nanon ece... Veel jsem dozk uliky, ne ir ne dva lokty. an seodtud sklebkem a tie vykrdali jako koky i potkani. Byla zde dlouh ada osvtlench oken, zcela uzem a uvnit sedla pvabn dvata hust natlaen jako stdo jehat napastv, vechny vblankytnm hedvb, oven perky a postkny voavkami, snapudrovanou tv a blma rukama. Sedly vadch uholch stn jako malic, blankytn andlci bez kdel. Smly sea vyprvly, dvaly znamen a ekaly, zda je nkdo nevezme doajovny, aby nosily pokrmy a rov vno, pednely vere, legendy o nskch hrdinech a o nejstarch djinch zem. Pitom hraj inaloutnu a chovaj segracizn, stle kehk jako porceln... zevech

pzemnch oken zaznv smch dvat a vude je pjemn tlaenice jako napeplnnm trhu pod lampami a svtly, vude stejn ekaj nalen tve sernmi pinkami vevlasech. A nkolik dvat podobnch blankytnm hvzdm, napl jet dt, sed vsle ajovny. Podv seaj a mandle. Zpestrho houfu si nejeden posad dve nakolena, lkem aje sejet jednou pozdrav, ne zdvihnou npoj kstm. Nejstar mezi mladikmi dvaty dr vruce bl hedvbn kapesnk. Zpv svnivmi posunky a okolo nj le loutnaky nahedvbnch podukch nazemi. Je opojena jako nmsn, hluboko ponoena dosv vniv psn, opvuje skutky a lsky velkch hrdin... A lom blma rukama. A jej teov erven rty opvuj kadou mrtvou lsku ztisciletch povst. Usmvaj seod drdlku a popaty a vtenkm hedvb, vnm senavzjem elektricky dotkaj, sect jet vce obnaen ne my, kdy sesvlkneme donaha... Vechny tyto rozmanit popisy ivota nakvtinovch lunech samozejm zachycuj jen povrch vci a jist ivelicos idealizuj. Je vak pravdpodobn, e od Konfuciovch dob an neznali jin milostn ivot, nebo vechna milostn poezie tohoto obdob hovo jen o nevstkch. Naproti tomu sezd, e ivn pedtm existoval milostn ivot volnj, nebo zestarho obdob sezachovaly proctn milostn psn jemnch forem. Krom hetr sevnsk prostituci vyskytuj koovn zpvaky (ang-ichti), kter dnes sv emeslo dlaj pod vedenm jakhosi impresria (ang-panti), obyejn zpustlho paska, jen od chudch rodi kupuje hezk dvancti a tinctilet dvata, nech je vyuit zpvu a hudb a star se, aby seelegantn a vkusn oblkala. Dvata dostanou jen stravu a aty, jsou vlastnictvm impresria, chovaj sevelmi slun, ale jsou kdykoliv kdispozici kadmu kupci lsky. Nesporn pedstavuj padkovou formu star instituce. Vedle nich sehereky (n-si) pokldaj za pomrn slun ivel a propjuj sezpravidla jen jako soulonice. V tto souvislosti meme jet dodat, e vn nen znma takzvan nboensk prostituce, kter sevyskytovala uJaponc. nsk nboenstv nezn bostva smyslnosti a pohlavn bostva, jako byla Venue nebo Astarta (Itar, viz ve), a nsk nboensk mylen o muskm a enskm principu (jin a jang) nikdy nevedlo kekultu, kter by sepodobal indickmu kultu lingam-jni. Nen vak vyloueno, e otzka sakrln prostituce sezde pro velk obte dosud neprozkoumala. Je velmi pravdpodobn, e dnen an vznikli smenm nejrznjch ivl nm zcela neznmch; prodn nboenstv tchto ivl zanikla bez stopy u vpedhistorickch dobch stejn jako tyto ivly samy. Nkte star cestovatel pokldali ensk buddhistick kltery, rozen hlavn vjin n, za sdla prostituce. Bonzka sosthanmi vlasy nen zcela uzavena vkltern budov a asto seobjevuje naulici. nsk manelstv, alespo shlavn enou, bylo patriarchln a nemlo nic spolenho smilostnm ivotem. eng ho vstin definoval takto: Manelstv vn sepokld vhradn za rodinnou instituci, jeho jedinm elem je zvtit rodinu. Liki, kniha zvyk, jedna zpti nskch posvtnch knih, definuje manelstv jemnjmi slovy, ale vestejnm smyslu: Manelstv je spojen zstupc dvou rodovch jmen vptelstv a lsce, aby sepokraovalo vpotomstvu pedchzejcm zpsobem a zplodili seti, kte maj pinet obti nebesm.

Protoe tuto ob, prv tak jako uInd, me pinet jedin syn, je nsk manelstv krom hospodsk instituce vplodem kultu pedk, spojenm mue a eny pro zplozen syna. Proto kdy syn nezanechal potomky, hodnotilo seto jako skutek nanejve odporujc synovskm povinnostem. Nevyhnutelnm poadavkem bylo udret dokonalou istotu rodu. Cizolostv sevelmi psn trestalo a alespo od hlavn eny sevyadovalo panenstv. Svobodn stav nepodlhal trestu. Pekkou manelstv byla nedosplost, nemoc, tlesn chyba nebo - spoleensk nerovnost, napklad pomr ednka sherekou, tanenic, zpvakou. Stejn bylo zakzno kad manelstv mezi pokrevnmi pbuznmi vech stup a manelstv mezi lidmi sestejnm jmnem. Tento pedpis byl o to podivnj a nesmyslnj, e vn, kter m stovky milion obyvatel (za autorova ivota), je jen asi 400 rodovch jmen. Jde zde tedy o zeteln exogamn manelstv, kter mon vzniklo nazklad starho totemismu. Rozdlnost nboenstv nebyla pekkou pro vznik manelstv. Z tohoto zakoennho kultu pedk vznikl velmi podivn zvyk, manelstv duch. Zasnubovali toti duchy vech zemelch dt muskho pohlav sduchy zemelch dvat. Zprostedkovatel satk pedloil rodim zemelho ducha asi za est nebo sedm let pojeho smrti seznam dvat zemelch vestejn dob. astnou noc si vybrali za svatebn. Paprovou podobu enicha vplnm svatebnm kroji posadili vjeho otcovskm dom nastoliku a jen co nastala noc, poslali jeho rodie dodomu nevsty paprov svatebn nostka, donich si sedl duch dvete. donostek poloili tabulku pedk dvete - podle nsk vry m lovk dv due; jedna zstv vdom utabulky pedk - a paprovou podobu nevsty, nkdy jej aty, kter nosila. Svatebn prvod shudbou pinesl tuto podobu nevsty dodomu zemelho enicha, kde tabulku pedk dvata postavila nadomc olt. Tak jej duch vstoupil mezi pedky jejho mue. Paprovou postavu posadili vedle paprovho enicha, ped pr postavili stl sjdlem a pot kn vykonali svatebn obad. Potom paprov pr smnohmi paprovmi stuhami, nostky, napodobeninami penz, aty apod. splili. Mateskoprvn pomry byly kdysi vn jist velmi vyvinuty. Jejich nejvznanj stopou je vznamn postaven tchyn, co je zbytek jejho nkdejho panstv vrodinnm spoleenstv. Pisvatebnch obadech jsou vdy vpoped pbuzn zmatiny strany, zatmco pbuzn zotcovy strany semus spokojit sposlednmi msty. Patriarcht vak velmi brzy pevldl. Rodina (ia), vybudovan naotcovsk moci, sestala zkladnm pojmem nskho ivota. nskou patrii potestas (otcovldu) jsme u popsali vprvn kapitole tohoto svazku. Iproto je vn vzcn polyandrie, zatmco mnohoenstv je ast. Psn trest, kter sesth uzaven satku svdovou pobratrovi - mue zardous - m jist pvod vtom, e nkdy byla rozena levirtn manelstv (levirt, srov. Ve) a nedala setak snadno odstranit. Podle nkterch cestovatel levirt dosud existuje vnkterch nskch oblastech. Mnohoenstv, polygynie, je naproti tomu nkdejmu nskmu manelstv vlastn; mezi hlavn enou a vedlejmi enami byl vak dost vrazn rozdl. m dle nasever, tm vce sensk manelstv podobalo monogamii. Mezi jin a severn nou je vbec znan zempisn, hospodsk ikulturn rozdl. Severn an je jakmsi kulturnm rolnkem zroviny, je racionlnj, pomalej; jin an zdrsnj prody je pohyblivj, citovj, temperamentnj.

Hlavn ena (ti-) mla nadvldu a dti vedlejch en sepokldaly za jej dti. Vnovovku si bere mu vedlej enu vtinou jen tehdy, kdy je hlavn ena bezdtn. Tak rychl strnut anky, kter koj sv dti pt a est let, polyginii podporovalo. Kdy si mu pl vedlej enu, dal mu zprostedkovatel satk adresu rodiny, kter mla otrokyn naprodej a el snm nan dotakov rodiny podvat. Oit svdek popsal takovou novovkou obhldku (1864) takto: Nadjn kupec si prohldl pc sedvku zcela zblzka. Musela obnait ruce a kramenm, nohy a pokolena; aby ukzala, e nen chrom, pikzal j pejt pes celou mstnost a nahlas musela vyslovit nkolik vt, aby dokzala, e nem eovou chybu. Strun: prohldl si uboh stvoen jako obchodnk sdobytkem vola, piem ho poznmky jeho dvou prvodc o zevnjku otrokyn jednak povzbuzovaly, jednak ochlazovaly. Nadlce stla erven nalakovan krabika sesladkmi kolky, kterou uchaze dveti daroval. Uvdn mu tento obchod neuzavel. Kdy sevak poda nktermu pnovi prodat otrokyni za druhou nebo tet enu, obyejn j d den ped svatbou malou vbavu: letn obleen, zimn aty, pr vyvanch stevk, pikrvku napostel, zclony dolonice, non stolek, slunenk a kufk. Poet vedlejch en nebyl omezen. Zpravidla si je brali zchudch rodin a nich vrstev, nebo lep rodiny nedvaly sv dcery za vedlej eny a manelskm dvatm seto vbec nedovolovalo. Velmi asto si brali jako vedlej eny dvata zesvta tanenic, zpvaek a prostitutek a vtomto ppad ktomu byla hlavn pohnutkou skuten lska. Nejlep nsk milostn bsn popisuj takovto nerovn manelstv mocnch tohoto svta suhlazenmi krasavicemi, ale osud tchto en vtomto milostnm pomru nebval zvidnhodn. an ztchto kruh toti nezn obtavou lsku; kdy sem rozhodnout mezi konvenn nevyhnutelnost a svou lskou, vdy obtuje lsku a potom nak cituplnmi a poetickmi vtami. O csai Ming-Noangovi (z dynastie Ming, kter vldla 1368-1644), jeho arokrsn milenka sezalbila mocnmu zvistivmu sousedovi, sevnsk poezii dotme, e mu pr potom nezbylo nic jinho, ne ji zabt, aby sevyhnul vlce. Podobn csa chao Kuangjin (zakladatel dynastie Sung, kter vldla 960-1279), si pr mr vykoupil svou milenkou Chan, kterou shodil zezdi a nakusy rozsekal. Csa Jan-ti (48-33 p. Kr.) si vykoupil odchod Siung-nu (Hun) tm, e jim nabdl nejkrsnj dmu svho harmu, cha-c, kterou neskonale miloval. Nen pochybnost o tom, e an kdysi znali inosy en. Nalezneme o tom stopy vrznch stnch podnch, kter sepak stala nmty divadelnch dramat. Pozdji tyto loupen ryte nazvali przniteli dvat nebo lupii en. nos eny seped urenm asem psn trestal, stejn psn potrestali itoho, kdo enu nebo dceru svobodnho pna nutil kmanelstv. Patriarchln nsk manelstv sevpodstat zakld nakoupi a na mla jist obdob, kdy semanelstv uzavralo vlun koup. Ikdy menstruaci anka dostv jako nae eny mezi tinctm a patnctm rokem, velmi asto vdvaj nsk dvata u trnctilet a mladky en vestncti. eng dodv: Marn bychom hledali pinu tohoto mravu vklimatickch podmnkch. Je prv dsledkem naeho rodinnho zzen a kultu pedk. nsk svatebn obady byly velkolep a an sejimi velmi pynili. Manduov jako vldnouc tda udvali tn, ikdy vechny podrobnosti pevzali od an. Vme u, e popud ksatku vychzel od enichovch rodi. Vyslali

zprostedkovatele, aby nael vhodnou druku pro jejich syna. Nkdy podali o radu ipbuzn. Kdy nkter zprva o dveti a jej rodin vyhovovala, zaalo zasnubovn vmnou osobnch dopis, malch i velkch genealogickch legitimac. Namal legitimaci byla zaznamenna pouze korouhev, kn patil syn, jeho ednick hodnost, jeho rodn jmno, pjmen a vk. Navelk legitimaci bylo krom toho jet jmno otce, ddeka a praddeka, avak ijejich edn hodnosti. enichovi rodie poslali jeho osobn dopis rodim dvete a ti jim to oplatili. Pznan je, e naosobnm listu dvete nebylo ani jej jmno. Zato zde vak bylo uvedeno jmno jejho otce nebo jmno ddeka a praddeka. Potom serodina dvete snaila zjistit, zda mladk nekou opium, nepije, nebo zda nen hazardn hr i zhralec. Nato urili den, kdy enicha (i kdy mu neekli, o co jde), pedstav rodim dvete. Pitom ho podrobili skuten zkouce a vichni nevstini pbuzn mli prvo seho nacokoliv zeptat. Pitto pleitosti sevymovaly irodn listy pru a podle nich potom astrolog sestavil horoskop. Kdy podle horoskopu hrozila manelstv bezdtnost, nemoc i chudoba, vtinou sesatek neuzavel. Potom piel rozhodn okamik. Dve pedstavili matce, babice a nejstar enichov tchyni, rozhodnut zleelo napovolen enichovy matky. Pokud souhlasila, nevstinm rodim seoznmilo, e manelstv je dohodnut zleitost, ale snoubenci dosud jeden o druhm nic nevdli. Teprve nyn, ale opt bez vdom snoubenc, stanovili rodie enicha den, kdy semly poslat mal zsnubn kusy, kter dval strc a enichovi brati. Byla to dv mal ezla, zlat a stbrn, vhedvbnm pytlku, potom pr zlatch a pr stbrnch prsten, ale velk zsnubn dary dvali enichovi rodie. Nebylo to nic jinho ne pozstatek pvodn kupn ceny. Tyto velk dary byly: dv velk ezla, dva pry jakchsi svatebnch korun zumlch kvt, dva zlat a dva stbrn nramky, pr zlatch a pr stbrnch prsten. Zasnouben seslavilo venichov dom pihud a jin zbav. Mezi pozvanmi byly estn dmy, kterm svili odevzdn svatebnch dar; pedevm knim patila enichova matka. Vezly senakrch taench mulami, doprovzen sluebnictvem a knevstinu domu, kde je nevstin otec mlky pijal. Uvnit dvora domu je pozdravila nevstina matka a estn dma. Zatm sluhov dary donesly dobytu a host si sedli klku aje. Nevsta u sedla nakchangu vyven dlce vevelkm vklenku, vervenm rouchu, bohat vystrojen, spodloenma nohama. estn dmy j kladly dary, hlavn ezla doklna a dvaly j rzn rady a ponauen, znich vyplvalo: Chovej sevdy podle pn sv tchyn. Tak nevstin otec nachvli veel domstnosti, aby ho pedstavili estnm dmm. Dmy sepotom vrtily dodomu enichovm rodi, kde uaje a dmky tabku - nebo anky neustle kou - vyprvly, co zaily. Mezitm sevystrojila hostina, pin sekonen objevil enich. Ml nasob pedepsan oblek a musel vklee nabdnout estnm dmm pohr vna, kter nalila matka. Bylo to spojeno smnohmi konvennmi poklonami, kter musel enich od tto chvle a dosvatby nkolikrt odkat. Vtento den sepoklonil iped tabulkami pedk. Tm skonilo zasnouben. Od tto chvle mohly ob strany podat ppadnou alobu, kdyby semanelstv neuskutenilo. Kdy sezasnouben zruilo smrt jednoho zesnoubenc, dohodou nebo manelskou pekkou, ponechvala si strana, kter seneprovinila, zsnubn dary. Svatba semla konat jet vtom roce, kdy seodevzdaly zsnubn dary. dn knz, dn veejn ednk nen nasvatb ptomen. Nen pin crkevn poehnn

ani jin nboensk akt, pyn hovo eng. A Reitzenstein sedomnv, e potto strnce pedbhlo nsko-mandusk manelstv tm vechny nrody svta. Tuto jeho pednost vak nebudeme pokldat za tak velkou, kdy si uvdomme, e manelstv vmanduskm vydn jako vhradn rodinn zleitost a je jen dsledkem vznamovho vzrstu patriarchln rodiny nad organizac socilnho svazku: u vme, e m silnj a svprvnj je rodina, tm slab jsou svazky sociln. na vzdor starmu kolektivistickmu duchu vrodovch a stavovskch institucch a tajnch politickch spolcch nem veskutenosti zdravou sociln organizaci. Zde jako vude jinde zanikla vesv pirozen podob smateskoprvnmi pomry a me seod zkladu znovu obnovit jen vybudovnm skuten demokracie. Svatba sensk jmenuje hun-jin. Msc a den uril geomant (geomantie - mystick vtn zobrazc), svatebn dary semusely odeslat nejmn dvacet dn pedem a byly to: svatebn aty pro nevstu (zelen vatovan kalhoty, dlouh a krtk erven sukn a erven lmec), potom lon prdlo a perky. Ktomu patily jet dva pry vep, beran, hus, kachen a tyi sudy vna. Tyto vci nesli nastole vkoch. Dary nastoly pipevnili ervenmi hedvbnmi stuhami. Vnevstin dom bylo pipraven nad pro svatebn prvod a visely zde jaksi plakty snpisem Si, tj. tst, a stejn npis mli isluhov nazdech a hrudch. Zprostedkovatel satku potom nevstinu otci odevzdali seznam dar a tm jejich role skonila. Nato sevobou domech rozproudila horliv innost. Rozeslalo semnostv pozvnek, brnu domu zdobil npis Si, pbuzn a ptel poslali dary. enich zstal zcela stranou, zatmco si jeho matka vybrala estnou dmu, matku mnoha dt, aby sepostarala o pivezen nevsty. Nyn najali nostka, nosie atd. donevstina domu poslali erven svatebn zvoj, mal sedlo, luk a ti mal py. Sedlo bylo zejm zbytkem pvodnho manduskho koovnho ivota. Zezvoje naped odstranili zl duchy vykouenm. Vdevn vze bylo pt druh obil, zlat a stbrn ezlo a stbrn nramky. Nkolik mu pineslo vno sestvajc zezsnubnch dar a dar nevstinch rodi, kterm zstala jen zvata a sudy vna. Zatmco enichova matka chystala svatebn lko (pu-pu-kaj), ped domem seadil svatebn prvod znosi svtel a nostek a mal chlapec poloil tyi jablka dokout kchangu jako symbol manelskho souladu. Tato jablka pvodn pedstavovala oplodovac kouzla. Vmnohch nrodech byla rozen povra, e ena seme oplodnit tm, e sn jablko, a vPedn Asii, stejn jako iu ek bylo jablko zasvceno Astart a Afrodit. Na znamen gongu ped domem zaznla hudba. Oponu ped svatebn mstnost zathli a poloili tam dva kusy devnho uhl svzanho ervenou rkou naochranu ped zlmi duchy. Nyn seodebral enich dotchnova domu, aby senevstinm rodim poklonil za vno. Potom zdomu enichova otce vyla druh st svatebnho prvodu snevstinmi ervenmi nostky; nosii svtel mli pisvatbch nejvych td obleen zezelench kabt servenmi puntky, pisvatbch ostatnch td ern kabty. Hlas trubky oznamoval blc seprvod a estn dma hned zahalila nevstu zvojem. Prvod vak nael brnu zavenou a vstup si proto musel vykoupit penzi a balky ajovho list, naco za branou ekal zstup dti; podvali jim je kvrou vbrn. Byly to zejm jaksi zbytky nkdejho nosu en. Kdy svateban vchzeli, vyhazovali drobn penze dovzduchu, aby zahnali zl duchy. Nakonec

doenichova domu donesli misky shlkami najdlo a estn dmy pinesly donevstina domu krabici skolky potomstva, zabalenou dotku zervenho hedvb. Potom odnesl otec dceru donostek a matka sdcerou pitom musely plakat. Nostka zaveli tak, e nevstu nemohl nikdo uvidt. Domovn dvee enichova domu byly pipchodu nevsty tak zaveny, a pokrtk chvli mohla nevsta vejt; nostka pitom penesli pes kotlk havho uhl, aby zahnali zl mylenky. Potom je snevstou vnesli dohlavn mstnosti. Zde byl enich, jeho matka, ob estn dmy, jeden pbuzn a dva chlapci. Nyn nadlabu poloili sedlo, nakter si enich sedl a zmerukovho luku vystelil ti vrbov py - to byl snad pozstatek nkdej zkouky zdatnosti spojen skouzly proti zlm duchm. Nevst podali devnou vzu a jablka: dojednoho semusela zakousnout pod zvojem, piem opustila nostka. Poervenm koberci, kter chlapci rozprosteli, ji vedli kekchangu, kde musela pekroit sedlo. Pak ji ozdobili kvtinami, nanich visely dv panenky vpodob chlapc, zelen a erven, smelounem, symbolem plodnosti vrukou Nato pistoupil enich a sedl si vedle nevsty. Dv estn dmy pinesly dva pohry vna, spojen ervenou stuhou. Vjednom pohru bylo bl vno, in-in, vedruhm erven, jin-in. Snoubenci sestdav napili zobou pohr, m bylo manelstv uzaveno. Zatm vevod napaili kole potomstva a jet nevykynut pomalch kouscch podvali novomanelm. Pitom zdomu vyslali heslo: Hojnost dt! Hned zaznla hudba a nsledovala modlitba knebi izemi, piem sespalovaly obtn papry. Nevsta nyn zstala sama vesvatebn mstnosti, vyzula si stevky a zastrila je za ps kalhot; enich seel znovu poklonit estnm dmm. UMandu uspodali spolenou hostinu, podvalo seberan stehno sr. estn dmy daly nejprve enichovi dost trochu lut re, a potom nevst trochu bl re; tento ceremonil semandusky nazv akabumbi, tj. bt spojeni, a kdysi bval vrcholem svatby. Potom vtina host odela, ostatn dostali jet veei ezance dlouhho ivota. Tak sexuln naplnn manelstv vprvn noci vyadovalo mnoho pprav. Nejprve vesvatebn mstnosti rozsvtili svky, hoela zde ilampa dlouhho ivota, jej knot byl zerven bavlnn ry, jakou mvaj dti zapletenou docop. Nevst a enichovi dali nkolik ezanc a enich opustil mstnost. Okolo dest hodiny veer podala estn dme nevst nonk: tuto monost mla nevsta poprv za cel namhav den; vesvatebn den rno dostvala proto utiujc prostedek zplod jistho druhu salisburie. Nato zathli zclony kchangu, nevstu vysvlkli, nechali j pouze punochy, kalhoty a ps, vjeho kapse mla bl tek. Kdy nevsta vystoupila nasvatebn postel, zavolali enicha. Nejprve semusel konvenn zdrhat, potom veel, a mu strc zmatiny strany vysvtlil manelsk povinnosti. enich vzal nevst zvlas kvtiny, nesml j vak vysvlci nohavice a punochy. Kvtiny sevnovm dom pokldaj za symbol panenstv; pvodn byly zbytkem oplodovacho satku srostlinou. Kdy nevsta odloila kvtiny, vzal enich bl tek zkapsy jejho psu a rozprostel jej pod nevstu, aby sen nm mohla objevit si-chung, tj. astn erve. Kdyby senevyskytla, bylo by to pokldno za netst a hanbu, cel slva by hned skonila a host by seco nejrychleji rozeli. Kdy novomanelina matka nemohla uspokojiv vysvtlit, pro sekrev neobjevila, ml mu prvo enu vrtit nebo si vzt druhou hlavn enu. Mohlo seto vak imlky pejt. Pokud natku byly stopy krve, jet vnoci pro ni poslali rodie mlad eny a odloili ji dorodinnho archvu.

Rno posvatb blahopl novomanel svm rodim a jeho otec a nyn poprv uvidl mladou enu. Novomanelce upravili es pro vdan, piem j vlasy nad elem vytrhali kletmi, co senazvalo kchaj-lien, tj. otevt tv. Potom semlad pr spolen najedl a pijmal blahopn ptomnch. Ptel a kamardi pitom asto dlali dvojsmysln vtipy. Napklad enichovi, kdy sepodvalo kue, kali: ni ch i pa, jez kue, nebo i pa znamen iensk genitlie. Pojdle obtovali domcmu bkovi, uctili tabulky pedk a mlad ena senyn teoreticky stala pan domcnosti. Svatba vlastn konila a dozvuky, pinich bylo hlavn vc ch-iou - pit vna. Ktomu opt pozvali vechny dmy, kter sezastnily svatby, a zatmco ml enich povinnost jim stle dlat poklony, mladou enu pouovaly o jejch povinnostech. Kdy estn dmy odely, podarovala nov manelka ostatn, kte jet zstali, malmi dreky. Svten aty pak odloili a nastala vlda tchyn a ostatnch pslunic domu naubohou mladou enou. U snimi nesmla obdvat, pouze je obsluhovat. Nkdy to trvalo msc, vtinou vak cel rok. Tet den rno si svten obleen pr sedl nakchang a mnohodtn ena jim doklna vysypala obsah devn vzy, co byla opt oplodovac kouzla. est den vstala novomanelka ped svtnm a la navtvit sv rodie. Zde ji ekali vichni obyvatel domu a matka j podala jablko, dokterho semusela zakousnout. Ponkolika hodinch piel imanel naobadnou hostinu, pon zase odeel, zatmco mlad ena zstala a doodpoledne. Ponvratu semusela obadn poklonit tchyni a jej prvodce dostal pohr vna. Sedm den ji tchyn odvedla krodinnm hrobm a pedstavila ji mrtvm. Potom mla jet povinnost postupn navtvit svatebn hosty. Csask svatba byla samozejm mnohem slavnostnj. Csa si vybral zkorouhevnch (tj. Vnaem smyslu lechtickch) vdavekchtivch dvek, kter mly dot doby zkaz seprovdat. Sely sevpalci, kde si csa osobn volil. Dvata ped nm defilovala a eunuch mu podval tabulky sjejich jmny; kdy senkter dve panovnkovi zalbilo, tabulku hodili dopipravenho koe. Rodiny si podle veho tto cti pli necenily, nebo asto prohlsily, e dve je nemocn. Csask dcery vdvali za mongolsk prince stichou podmnkou, e zstanou bezdtn. nsk obyvatelstvo naseveru mlo voblib satky domatina rodu; byl to zejm zbytek mateskho prva. Jin an mli krom zprostedkovatele satk ilao-man, staenu, kter sestarala o nevstino svatebn obleen. Nevsta byla nalena. Lao-man pinesla sesvatebnm obleenm donevstina domu itrochu vlas zenichova drdolu. Pozdravila nevstu spaj-paj, tj. Pitiskla si ob ruce naprsa. Dve si hned oblklo svatebn aty a lo sepoklonit rodim. Druh den j udlala oteven tve a pitom udlala zeenichovch vlas mal uzel, kter upevnila nevst nahlavu, souasn ij odstihla trochu vlas a schovala si je zavinut doervenho paprku. Potom nevstu posadili nastoliku, pes kterou bylo zaveno erven sukno. Laoman la zatm kenichovi, dala mu nevstinu loknu, aby si ji zastril dodrdolu. Toto spojen manel vlasy zakonovalo zasnouben. Tak svatba byla jednodu. Lao-man sevrtila knevst, zahalila ji dokrepovho papru a pozvala donostek. Uenicha vedl slavnost poadatel, tzv. can-li-kuan, kter odkal blahopn veverch, kdy nevsta vystupovala znostek; nato ji vyzval enichv otec seslovy: Prosm nevstu, aby opustila drahocenn nostka. Tak tchyn a enich vyslovili tuto dost. Pon seobjevil star pbuzn shol ozdobenou dra hlavou a tikrt sedotkl nevstina ela.

Pedstavoval boha dlouhho ivota a nevst ml poskytnout tst, bohatstv a dlouh ivot. Tato hl pvodn zejm slouila koplodovacm kouzlm. Potom pr pedstoupil ped jaksi olt, postaven uprosted dvora, svzou, kadidelnic a dvma svcny. Naprav stran byla erven svka sezelenou stuhou, nalev zelen svka servenou stuhou. Vlevo stl chlapec, vpravo dve, uprosted olte obraz nebe a zem. Kdy sepr pomodlil, vzal chlapec svcen servenou svkou a dve sezelenou, enichv poadatel dal enichovi dolev ruky ervenou stuhu a lao-man nevst doprav ruky zelenou stuhu. Pak oba, veden dtmi, li dosvatebn mstnosti. Zde sal enich nevst zvoj, navzjem si pipili vptomnosti lao-mana, nejprve jedna panna a jedna vdova jako pedstavitelky cudnosti, ponich ostatn osoby, kter domstnosti vely. Veer jedli novomanel spolen nakchangu, piem sevichni ptomn pedstihovali vdvojsmyslnch a erotickch vtipech. Mohli pitom vyplenit inevstiny bedny. Druh den rno rozdlovala nevsta rzn drky a lupii j zato vraceli uloupen vci. Na Tchaj-wanu, Chaj-nanu (psno iHai-nan, ostrov Jihonskm moi) vkuangtungsk a kuangsusk provincii, stejn tak vkuejouskch horch a ninch (dnes sprvn oblasti ny: Kuang-tung, stedisko Kanton, Kuang-su, stedisko Lanou, Kuej-ou, stedisko Kuej-jang)) ij zbytky praobyvatel ny a pvodnch obyvatel, kter an nepokldaj za rovnocenn. Tito lid vtinou neznaj zprostedkovatele satk. Kad mlad mu si zde me voln vybrat enu, a to hlavn vprbhu vronch trh nachrmovch dvorech. Jde za dvetem, pokus seo rozhovor a ppadn sehned zasnoub. Potom seunevstinch rodi vyhotov listiny a uspod seestidenn slavnost. Prvn dt dostanou jako dar muovi rodie, druh eniny rodie. Existuje pitom zvyk sluebnho manelstv, nebo manel mus sedm a deset rok t utchna a tchyn nevsty a a potom seme vrtit dootcovskho domu. Manelka dostv vno vhotovch penzch. V n psn trestaj cizolostv, kter sed stejn jako vIndii vysvtlit kultem pedk. eng k: U ns m mu prvo sm zabt enu, kdy ji pistihne in flagranti. To je odpov naotzku rozluky. Vdramatu Perla moskch vod (Chajchao-u), kter seodehrv vpolovin 6. stol. p. Kr., navzal kne chi intimn milostn pomr spvabnou a koketn Tchang-iang, manelkou svho poddanho uej-u. Tento pomr skonil tm, e manel, kdy senavlastn oi pesvdil o jejich vin, probodl svou enu iknete. Je zejm, e zde jde io patriarchln vlastnick ctn. Rozluka vak vn existuje. Mus sedokonce uskutenit, kdy seobjev pekka manelstv nebo bylo spchno cizolostv. Me nastat, kdy si oba manel pej rozlouit manelstv, nebo kdy ena opust dm bez vdom svho manela, kdy ho bije nebo kdy manelsk smlouva obsahuje falen daje. Manel m prvo narozluku, pokud je ena neplodn, smysln, nen dostaten oddna rodim jako dcera, mnoho mluv, krade, je rliv nebo nevyliteln nemocn. Krozluce nem dojt, pokud ena nem pbuzn, knim by semohla uchlit. Nepokld seza slun, aby sevdova, kua-fu, znovu vdala, ale nen to ani zakzno. Napoest vdov, kter odmtly vechny nvrhy a zachovaly vrnost svmu prvnmu mui, dal csa dokonce postavit slavobrnu. Ale vdova me sjinm bezdtnm muem uzavt nankolik let smlouvu, aby mu porodila syna, a nen nutn ji proto vylouit zrodiny zemelho manela. Podle nepatrnch stop sezd, e ivn kdysi vdovy usmrcovali.

Znetvoovn nohou en je jednou nskou zvltnosti, un bychom semli zastavit a kter je svou vstednost skutenou nskou specialitou, nehled naindinsk Kuiny ((Kuinov, nejsevernj vtev Athabask, viz v1. dle) form bezpochyby pevzali od an: jde o povstn znetvoen nohou, aby byly co nejmen. anky maj od prody mal nohy: projevuje sezde tedy zvlt markantn nm u znm kulturn tendence, e serasov charakteristick znaky umle zdrazuj. Ale vtomto ppad jde souasn a jasn o starovk rys enina zotroen, nebo tento mrav mohl zevednt jen vdobch a kastch, kter pokldaly enu za domc nebo erotickou panenku. ien-lien, zlat leknn, jak nazvaj an znetvoenou nohu svch druek, pokldaly eny majetnch vrstev potiscilet za zvltn okrasu svho pohlav. Jen dvata zchudch pomr setomu nepodrobovala, nebo piprci potebovala normln chodit. Cena nevsty seposuzovala podle velikosti nohy. Matky chlcholily sv dvtka, muen zmrzaovnm: Jak jsi hloup, e si nechce dt svazovat noky a chce je mt velk. Pozdji nebude hezk a nevd se! Je nutno dodat, e vnkterch nskch oblastech sezvyk znetvoench nohou nevyskytuje. an naSundskch ostrovech (Sundy, srov. V1. dle) ho tak neznaj a ani Manduov jej nepevzali. Vjinch oblastech, napklad vSi-anu a Lan-ou (Si-an, Lau ou, msta zp. a ji. od Severonsk hornatiny, vest. n), stahovnm nut nohu zhubnout a kekolenu a efekt sezvyuje jet tm, e uprosted ltka seponechv voln pruh asi pale irok, kter nanoze vynik jako star podvazek. U nemajetnch dl operaci matka, ubohatch ena, kterou ktomu elu rodina vydruje. Vranm dtstv chod dvata stejn jako chlapci vevelkch pantoflch, potom dvky vzmonch rodinch jako tylet a vostatnch jako estilet i sedmilet podrobuj pslun manipulaci, kter je vak velmi bolestiv. Tento rozdl vyplv zejm ztoho, e vevzneench rodinch potaj stm, e dve vbec nebude muset chodit, zatmco nemajetn vrstvy chtj, aby sedve spe nauilo normln pouvat sv nohy, ne je zanou zavazovat. Severn, mn elegantn zpsob seprovd tak, e nohu nejprve masruj, potom prsty krom palce, kter zstane vnormln poloze, nsilm ohnou a stle silnji stahuj kchodidlu pevnm obvazem, pt centimetr irokm. Obvaz denn obnovuj, nohu vdy naped umyj a natou lihem, aby sezabrnilo svdn. Jin lep tvar vznik tak, e poohnut prst podlo pod nohu kovov vlec, potom co nejsilnji nohu sthnou obvazem sahajcm a pod koleno, aby svalm znemonili psobit proti doucmu tvaru. Takto znetvoen noha sepozdji obuje dobot sesiln vypuklou podrkou. Obvazy zstanou nanoze cel den a noc, ikdy senoky dtte zapl a dt trp velkmi bolestmi. U vprvnch tdnech mus vobvazech chodit, aby to nezapomnlo. Vjin n maj dokonce tet zpsob, pinm nenechvaj palec voln, ale ohbaj jej nanrt nohy a pevn knmu pivazuj. Nehled namuka, kter mus takto zmrzaen dti vytrpt, zpravidla nemv tato operace vn nsledky; nkte cestovatel vak pece zjistili ppady, kdy nohy zhnisaly kekotnkm a jsou znmy ismrteln nsledky. Znetvoen m tyto inky: vprvn ad senoka stane neobyejn malou, m od piky palce popatu sedm osm centimetr, a tuto malost napohled jet zvrazuje botka navysokm podpatku. Cel noha sevlastn zkracuje, dole je tenk, zakrnl. Okol pnve sepotom zd silnj. Za druh sechze natakto zmrzaench nohch podob spe kymcen nachdch ne normln chzi, kterou nemodern

an pokldali ueny za hrubou. Cel vha tla balancuje nabku palce a napice nohy. nsk dmy sepichzi opraly o hole nebo o sluebn, aby nespadly. A protoe je takov chze ibolestiv, namhav a unavujc, velmi asto senechvaly nosit svmi otrokynmi. Jak konstatoval Virchow, doma setakov dma, kdy ji nikdo nevid, pohybuje ipotyech. Pvod a smysl tohoto zvyku nen zcela jasn. Podle starch povst pr vznikl asi vroce 1100 p. Kr., kdy nsk csaovna, vyhlen svmi vstednmi mravy a deformovan kivma nohama, nutila eny, aby ji napodobovaly. Historick zprvy uvdj vldu csae Jang-tiho vr. 695 Kr. a csae Li-Jua 661-675 Kr., jako icsae en-Ho-Duna, kter il okolo roku 580 Kr. a byl velmi smysln. Chtl pr, (podle nskch mrav), zvit nejpikantnj pvab eny. Za Konfuciovch dob tento zvyk vak jist jet existoval. Je tak pozoruhodn, e Marco Polo, kter byl ve13. stolet naskvlm nsk csaskm dvoe, seo nm nezmiuje. Nkte kulturn historici sedomnvaj, e jeho pvod je teba hledat vrlivosti mu, kte chtli enm omezit pohyblivost a tm inevru. Tato spekulace je vak mlo pravdpodobn. Mnohem pijatelnj je domnnka cestovatele von den Steinena, kter tuto nskou mdu porovnv sjinmi podobnmi mdami, jako jsou napklad dlouh pstn nehty: pokldaj je za znak vzneenosti, nebo jejich nositel dokazuje, e je dost bohat, aby nemusel pracovat. Ale mdu zakrslch nohou je teba vkadm ppad chpat ivsouvislosti serotickmi motivy. Zneznmch pin - snad to vechno zavinila pirozen malost nsk ensk noky - seensk noha vn stala nejsilnjm erotickm fetiem mu a souasn sepedevm vn lokalizoval ensk stud. Havelock Ellis o tom k: Pro nskho manela je noha jeho eny zajmavj ne jej tv. anka sestyd obnait svou nohu tak jako Evropanka sv prsa; noha je urena jen pro manelovy oi a podvat senaulici en nanohy je vrcholn neslun, je to projevem nedostatku jemnocitu. nsk non fetiismus je spojen sezvykem stahovat nohy obvazem. Zd se, e tento mrav vyplv ztoho, e anky maj od prody velmi malou nohu a je tedy jednm zpklad veobecn snahy zdrazovat rasov odlinosti zkrasocitnch dvod, ikdyby to bylo znetvoovnm. Ale vc m ihlub koeny. Krsa je jednm zvraz pohlavn pitalivosti a vynaloen sil, aby mal noky anek vypadaly jet men, je midlem pohlavn drdivosti, kter sevnich skrv. Tento zvyk vznikl nazklad pohlavnho pvabu nohy a tento pvab sejet stupoval tak jako zk pas, kter je podle Stratze charakteristickou pednost Evropanky a prmrnmu Evropanovi sezd jet pvabnjm, kdy je staen snrovakou, ikdy korzet znetvouje. an maj velmi rdi pornografick obrzky, nanich sevtinou setkvme smuskm partnerem, kter smysln lb enskou noku. Kdy vezme obyvatel nebesk e dorukou enskou nohu, hlavn pokud je mal, doshne tm stejnho efektu, jako kdy Evropan ct chvn mladch svch ader. Kdy sean natuto vc nkdo zept, svorn odpovdaj: Ach, mal noka! Vy, Evropan, nemete pochopit, jak obdivuhodn a pvabn je tato vc! Vn pouvaj zkuen eny jako nejjistj drdidlo musk vn noky tam, kde seuns pouvaj ruce nebo irzn afrodisiaka (drogy, povzbuzujc pohlavn pud). nt kesan seasto uzpovdi vyznvaj ztoho, e pipohledu naensk nohy mli hn mylenky. A nakonec mnoz an vi opia, kte u nejsou schopni zpsobit si pm pohlavn poitky, nachzej radost a tchu alespo vtom, e pohledem a dotykem

seko malm a koketnm stevkm. Nkde sevptm msci slavvala liangchuo-chuej, tj. slavnost pedvdn noh, pin svten obleen eny chodily poulici a mui obdivovali a posuzovali tvar a velikost jejich noh. Stratz vyprv: 11. dubna 1892 veer opustil velk americk n parnk za hust mlhy Hongkong. Druh den rno vpt hodin spustila lo kotvu ped Kantonem, milionovm mstem. Vrann mlze sezdvhaly podivn, zobkovit stechy, pevyovan pagodami a strnmi vemi, hust natlaen nanzkch pahorcch pobe vpestrch barvch, a navod sehoupalo dal msto lod, dunek a devnch skn pipomnajcch archu nebotka Noema, pospojovanch provazy, deskami, mosty a lvkami. Navratkm lunu servenou stechou pede mnou bylo oteven oknko, znho sevysunula nah ruka a za n ospal tv dvete svlasy ovinutmi ernm tkem. Mnulo si ikm oka a zvalo, piem ukzalo dv ady ndhernch zub. Oprajc seo ruce, nadzvedlo sea jako lutav figurka zeslonoviny seztmavch, zvtralch desek vynoil jej nah horn trup. Bylo to jet zcela mlad stvoen; sta mlo mal a erven a pod ohrnutm noskem zila jako ten. Doln st tla vzela virokch ernch kalhotch, kter j sahaly a dopoloviny ltek, znich vykukovaly dv podivuhodn mal, pkn modelovan nohy. To bylo poprv a naposledy, kdy jsem zistokrevn anky vidl vc ne tv, ruce a nohy, a protoe si nemohu myslet, e toto chud mal rybsk dve bylo vzcnou vjimkou, mm snad prvo vyvodit zvr, e mezi nskmi enami a dvaty je jist nejedna bytost tak pkn urostl. Nejvt nsk pvab, obdivuhodn formovanou nohu, lze najt jen unich td, nebo jak je znmo, dvatm zvych kruh ji od mld deformuj... Mezi pracujcmi tdami nskho lidu sezvyk zmrzaench nohou nikdy nemohl ujmout, nebo potebovaly zdravou chzi. Uboh ourn nskch dam zstv znmkou enina zotroen, stav seproti nmu imodern emancipan hnut, je to symbol nezdrav tdy a mrtv tradice. Odstranil ji pd csastv, kter osvobodil nejen enu a lsku, ale imiliony nskch kuli. Japonsko znme zeskuten spolehlivch historickch zprv a od 5. stolet poKr.; ostatn jsou jen povsti. Japonsk djiny tedy nejsou pli star, ale jsou velmi zajmav a zce souvis sesocilnmi pomry zem. Kdysi ji obvali Ainov (tak Ainu, doloen nejstar obyv. Japonska, srov. V1. dle), kte zatlaili trpaslic praobyvatele Kororopokuguru. Ainy potom vytlaili naHokkaid (nejsevernj zvelkch jap. ostrov) pisthovalci, kte dnes tvo japonsk lid. Byl to hlavn kmen Jamato (kmenov svaz doloen u ve3. stol, dnes m centrum kolem msta Nara, sev. od saky). Ten je jdrem japonskho nroda. Jin kmeny pistly najinm ostrov Kj a jejich nelnk, kter pozdji dostal jmno Dimmu Tenn (asi 660-585 p. Kr., legendrn zakladatel csaskho rodu iintoismu, japonskho nboenstv), je asi prvn skutenou osobnost. Bojovali proti Koreji a stouto zem sesblili, take asi ve3. nebo 4. stolet podlehli silnmu vlivu nsk kultury a doJaponska pronikal buddhismus, soupec sdomcm intoismem. Mikdo (csa) dostal nsk titul tenn a postavil sedoela byrokratickho sttu podle nskho vzoru. Tak zkonk zezatku 8. stolet, Taih, zpracovali podle nsk pedlohy. Vedle panovnka vldla dvorn lechta, kuge. Vn vynikala hlavn rodina Fudiwarovc, kter dodvala ivedlej eny csaovu dvoru. Vzestup sttu nazvanho Jamato ve4. stol., nsledovala dv vznamn obdob: Nara (710-784) a Heian (794-1192, hl. msto Kjto naostr. Hon) pinich

dochzelo ksoupeen rznch rod a zemn lechty o moc vzemi. Vtchto bojch hrli vznamnou roli guni, spojujc moc vojenskou a vladaskou. gun Jorimoto sedal prohlsit za ddinho guna a utvoil faktickou vldu vedle csae, kter sestal pouze nominlnm panovnkem, m pipravil o skutenou moc csask rod Fudiwara (vldnouc od 9. stol). Nsledovala ada gunt, nap. rodu Aikaga (1336-1573) i Tokugawa (1603-1867). Vtto dob vznikla moc meov lechty, buke; vystupovali vedle dvorn lechty jako zemn pni, daimj. Tak seJaponsko stalo ryze feudlnm sttem. Vtomto obdob zaaly istyky Japonska sEvropou (Portugalci), gunt rodiny Tokugaw zanikl a vroce 1868. gunskou vldu (bakufu) tvoila hlavn severn lechta, oprajc seo rytsk stav samuraj. Vechny tyto kasty, jejich jmna nalezneme vjaponsk literatue a umn, byly privilegovny a mly prvo nosit zbra, m seliily od lidu, knmu patili rolnci, kupci a emeslnci. V 19. stolet sestyky sEvropou a hlavn Amerikou dle roziovaly a prohlubovaly a souasn semezi samuraji rozilo hnut pro obnoven mikdovy (tj. csaovy) moci. Nkolik smluv sevropskmi mocnostmi a hlavn zmna natrnu (v lednu 1867), kdy sestal mikdem Macuhito (1852-1912), udlaly ztohoto panovnka skutenho japonskho vladae, take se9. listopadu 1867 posledn gun Hitocubai dobrovoln vzdal sv moci veprospch mikda. Vroce 1868 zaala nov japonsk ra, obdob Meidi (celkov osvcenstv vJaponsku, posun od starho feudalismu knovm ivotnm pomrm, shlubokm respektovnm csae, ale vrozmrech konstitun monarchie), obdob neobyejnho rozkvtu, kter trochu zabrzdilo a tragick zemtesen vroce 1923, kde tak nastv nov obdob wa scsaem Hirohito (nar. 1901). Postaven japonsk eny vtomto svrznm socilnm a politickm vvoji by mon bylo velmi svobodn, kdyby sezde neuplatnily nsk brzdc vlivy, hlavn vlivy Konfuciova, ale hlavn pak Buddhova uen. Japonsk ena mla toti znan svobodn a ven postaven pedevm vnejranjm obdob a potom vheianskm obdob (podle Heiana tedy Kjta, tehdejho slavnho msta), kdy kvetla milostn poezie, a pak opt vnovm obdob Meidi, oddlenm od heiansk periody staletmi obanskch vlek, a tokugawskm obdobm (Edo, 1603-1867), kdy sesiln uplatnily nsk vlivy. V heianskm obdob dostvaly eny stejn vzdln jako mui, kte ostatn byli dost zentl a oddvali sesmyslnm poitkm. Milostn ivot byl velmi intenzivn. Falen zpadn morlka, podle n seu opi imodern Japonsko, sice toto obdob nazv nemravnm, ale prv ono svou svobodou vpohlavnch vcech umonilo Japonsku dal skvl vvoj, nebo zdrav jdro nenaruovaly rozkladn moralistick nzory. Byla to velmi impulzivn doba, vjak pochopiteln nen nouze ani o vstelky, ale jejich kodlivost vyvauje prospnost veobecnho rozmachu. Nacsaskm dvoe si vybrali soulonice zprvnch rodin zem, hlavn zrodu Fudiwar, obklopovali seduchaplnmi dvornmi dmami, asto velmi uenmi, a tak sestal dvr titm ivota oprajcho seo pirozen vztah kesvtu a o jeho estetick chpn. eny a mui si vymovali milostn verky podepsan vymylenmi jmny, co tak pipomnalo obdob evropsk rytsk galantnosti. Ale jak obrat nastal vpomrn krtkm obdob! Bhem rozkvtu heianskho obdob udvaly tn vesel dvorn dmy jako nositelky literatury vbujnm a prostopnm okol, vkrsnch palcch a zahradch csaskho msta - nyn

melancholit mnii a poustevnci, ijc vlese a napoli.20 To byl dsledek obnovenho nskho vlivu a vpdu buddhistickho ducha domilostnho ivota. Japonsko by bylo zpustlo jako na, nebt obdob hrdinskch obanskch vlek a boj proti Mongolm, kter zemi zachrnilo od pevahy knskho vlivu. Tm, e upednostovalo mue jako bojovnka, vak en nevrtilo jej nkdej svobodu a vnost: tak japonsk ena sestala obt buddhisticko-nskho pzraku. Pomalu sezaalo uznvat pouze musk nslednictv, ikdy vpedchozm obdob vldlo devt csaoven. Podle Konfuciova uen nyn ob pohlav oddlili, alespo od esti let, a to tak dkladn, e vce jak sedmilet chlapec nesml u sdvetem ani sedt vmstnosti. en podle nskho vzoru uloili sanj, tj. trojici nejsvtjch povinnost: poslunost vi otci, mui a nejstarmu synovi, piem byla souasn podzena absolutn moci tchyn, zdroji nejrozmanitjch tenic. Ale pitom ji neuili tomu, aby asto navtvovala chrmu, a nezdka ji varovali ped knzi. Vchov dvat vnovali pomrn velkou pi. Ikdy japonsk musume dostala pomrn slun vzdln, stala sejaponsk rodina pod nskm vlivem pece jen instituc, jejm hlavnm clem bylo plodit musk potomky. Mrn a jemn formy japonskho ivota nedovolovaly, aby sezde enino poddanstv zvrhlo napln ponen. IJaponci vak vili a dosud mnoz v, e pedkov naonom svt jsou odsouzeni kvnmu hladu a zni, kdy jim nikdo, toti legitimn syn, nepin obti. Proto tak zde hluboce zakoenily patriarchln nzory a proto tak vJaponsku neexistuje staromldenectv. Milostn ivot vJaponsku byl tak vyvinut, e jej nemohly potlait ani nsk nzory namanelsk ivot a snoubence. Zpsobily vak, e mimomanelsk lska nabyla velk pevahy. Japonsk poezie soblibou hovo o radostech a alech lsky, naivn a pirozen pohlavn lsky bez zvltnho blouznn a peduchovnlosti. Vestarch dobch vyhledvali isatek zlsky. VRomnu o princi Gendiovi, slavnm romnu dvorn dmy Murasaki ikibu (975-103) zheianskho obdob, vhezk kapitole Kritika vdetiv noci, vn si mlad lid povdaj o enskch povahch, teme: Konen jsem objevil, jak tk je nalzt enu, o n by sedalo ci: to je ta prav, ta dokonal! Je velmi mnoho tch, kter jsou snesiteln, maj trochu citu, ikovn zachzej settcem a um dt pimenou duchaplnou odpov. Ale jak zdka mezi nimi lovk nalezne enu, o n by mohl ci, e chce jen tu a dnou jinou!... Kdo zn eny jen zdoslechu, ani netu, jak nedostatky maj, a v tomu, co seo nich k; potom, kdy je ble pozn, bude jist vce i mn zklamn. To je nco trochu jinho ne vnskm manelstv. Jet zestarch dob mme doklady o tom, e piuzavrn manelstv selska nepokldala za vedlej vc. Kdy csa Odin (202-310) zpozoroval, e jeho syn nesmrn zamiloval domimodn hezkho dvete, kter si dal on sm pivst, aby si znho uinil vedlej enu, rozhodl se, e mu ji penech, a pozval je oba spolen doenskch komnat palce. Princ pr pozdravil dve takto: , dve zKowady, znejvzdlenjch konin, jako o vzdlenm hromu slyel jsem o tob poprv - nyn si vak leme vnru. , dve zKowady, znejvzdlenjch konin, jak t miluji, kdy tak bez odporu le umne. Medori, mlad manelka knete Hajabusawaka snm la dovyhnanstv, kdy ho pronsledoval csa Nintoka (313399). Kdy vystupovali navrch Kusahai vprovincii Jamagato (na ostr. Hon, asi

300 km severn od Tokia), kne zpval: Je sice velmi strm schodovit vrch Kusahai, ale kdy nanj vystupuji smilenkou, nezd semi tak strm. Csa Kwazan, kter natrn nastoupil vroce 985 a zemel vroce 1009, sestal nboenskm fanatikem zealu nad ztrtou sv milovan manelky Kokiden, zemel krtce poporodu, a el dokltera. Podobn smutn kon povst o dveti, kter mlo dva npadnky: nevdlo, kterho si m vybrat, a proto seutopilo vece. Umnilo si, e si vezme toho, kter ji bude vce milovat. Ale nejen zevnjkem, ale ilskou si byli rovni. Rodie dveti ekli: Je to pli smutn, e msce a roky plynou tak nevhodnm zpsobem, a je utrpen vidt, jak marn ti lid nakaj a vzdychaj. Pokud si vezme jednoho, uhasne lska druhho. Dve eklo: I j si to myslm. Ale stejn lska obou zrauje m srdce. Oba mui, kte dvinu chtli zachrnit, seutopili spolu sn. Milostn ivot byl velmi voln a pohlavn styky seani netajily. Sei nagon (okolo roku 1000), slavn japonsk spisovatelka, vypravuje, e dvorn dmy pijmaj vnoci milence a e sama csaovna tyto nvtvy podporuje, dokonce io sob vyprv podobn phody. Vesv knize Makura no si k: Pokud jde o vztah mue a eny - vnj etika zpotku oddaluje jednoho od druhho. Ale milostn pomr mezi nimi nhle peklene vechny dlky. Vjedn milostn psni ubezpeuje milenka svho chlapce o sv lsce asi takto: Mn psn zakzala matka ch, mil mj, vdy mi vtba prav, e tenikou sestanu a ty bude slavk, v nru tvm nesmm sladce spt. Tebe vesnch neumm odehnat mysl, kter krou jako jestb drav, jako narybnku voda, co seplav na lotosov list a mus stt. Jako rybnk vCurug je moje lska jako voda rybnku je prhledn a jasn ist a ksrdci dnu. Jako rybnk vCurug je moje lska a opustm jen jej vhlubinu, kdy vnru si t sladce pivinu. U vnejstarch dobch zpval csa Dimmu nn a prost jako prav minesengr: V dusn chatri naplni zarostl ttinou, rozprosteli jsme vrstvy roho zestiny a dmali jsme vedvojici. vetinct Povdce zIse seo mladm mui k, jak trvil noc uvesnick krasavice, kter semu sama nabdla bsn. Podle zvyku opustil jej dm, kdy u kokrhn kohouta oznamovalo svtn. Ale kohout kokrhal pli brzy a rozhnvan dve si zaverovalo: A zmiz noc, dm t serat lice, kohoute! Nebo ped svtnm jsi kokrhal a mho milka zahnal! Prvn stopy milostn poezie vak vedou dovelmi ranho archaickho obdob, vnm semilostn vztahy pipisuj bohm. Tak sebh Jaihoko uchz o krsnou Nanakawahime a je tak rozmrzel naptky, nebo mu kikem pekaz vytouenou milostnou noc. Pijde ped obydl sv krsky a zpv: Nyn zde stojm, abych sv nmluvy ohlsil, nyn zde obchzm, abych sv nmluvy ohlsil, ani ps svho mee jsem nerozepnul, ani tek zvoje jsem nerozvzal, dozadu vyrm devn dvee, zaven pannou, ped nimi stojm a kter chci lomcovnm vyrazit. A tak, jak stojm, ki u nuja, nahoe zelen vol u baant, ptk planiny, kokrh kohout,

ptk dvora. Ach, jak koda, e ptci tak ki! Ach, ti ptci! K bych je mohl umlet bitm. A Nunakawahime mu uvnit odpovd: Kdy seslunce skryje za zelenou horu, vnoci ern jako havran, vyjdu. Jako rann slunce pijde sem, smv a z a ruce tv bl jako provazy zkry taku nech senn dotknou mch ader, mkkch jako topc sesnh. A pleten, laskajc, chceme sv ruce skvostn, krsn sv ruce, hlavm svm dt za poduku a stejno ustehna chceme potom spt. Voln milostn pomr byl asto poehnn potomstvem. Napklad dcera Fudiwary Nomotojasy sevroce 954 zamilovala doFudiwary Nokaneie, pozdjho ministra. Jejich znmost seneomezila jen napoetickou korespondenci, tehdy tolik oblbenou, ale mli spolu iintimn styk, znho mu poroce porodila syna. Matka io nm psala podrobn denk. Vstin obraz tehdej nenucen, vesel Japonky nm poskytuje bse, kter esky zn asi takto: Lbezn dva Tmana zeSuje, m adra bujn, m itl boky, jako tlko vely, nn psn sloky, a to jej lko krsu vyzauje, take selovku narz zastavuje, i obrac kn sv plach kroky, kdy adra bujn a ty tl boky na prahu stanou, zrak je poceluje. Jak blzni chlapi sekn enou. Pospch soused, opoutje enu, aby j kl svj vtiskl dodlan. Vdy krasavice Tmana zeSuje ta... skdekm sepomiluje a rozkonicky trv sv dny.21 Po obdob volnch milostnch vztah mohl vliv nskho zotroen eny a buddhistickch asketickch snah vyvolat pouze hetrstv a nakonec iprostituci jako rub patriarchlnho manelstv. Japonsk prostitutky si zachovaly alespo urit jemn rysy, o nich bude e pozdji. Japonsk morln pojmy byly jin ne zpadn morln pedsudky, kter dnen Japonsko vhojn me pevzalo. Spolen nocovn osob rznho pohlav icizch vjedn mstnosti, senepokldalo za nic neslunho, eny, mui a dti sekoupali spolen, eny a dvata sekoupala naulici ped domem zcela nah vsudech sdeovou vodou. Star veejn japonsk lzn popisuje cestovatel zezatku druh poloviny 19. stolet takto: Ve veejnch lznch sepouv tepl voda pomrn ekonomicky. Kadmu hostu ji daj jen vmen ndob, ten si sedne nadlabu vyloenou kameny, umyje sea potom zbytek obsahu ndoby vylije nasebe a voda odtk kanlkem uprosted dlaby. Nakonec sejet oplchne vevelk kdi naplnn studenou vodou, kter sepouv spolen. Vtto kdi sevystdaj poetn koupajc vt sam vod jeden podruhm, stejn jak jedna koupelna slou vem, take je zde mon vidt vnejpodivnj smsi star imlad, dvata idti. Ani ptomnost cizinc tyto nahe nevyvedla zmry, nanejv vyvolala trochu vulgrn vtipy Japonc, jak semi alespo zdlo, kdy ten i onen ensk host pitakov nvtv vhupl dospolen kd, nebo sed nhle napodobil posunek medicejsk Venue. Jedna cestovatelka, kterou zpotku velmi pobouila tato nestydat nahota, podel dob ekla znmmu antropologii Baelzovi: Bojm se, e jsem tm lidem

ublila. Nyn vm, e ena me bt nah a pitom sechovat jako dma. Nahota senepokldala za nic neslunho ani neestetickho, jak uvidme pozdji. A neustl nvtvy Evropan spihlouplm smvem pouily Japonce o nepstojnosti nahoty. Za letnch veder veobecn chodili obnaen alespo sten. Prv proto setak pirozen dvali inapohlavn vci. Falick kult a autoerotika byly velmi rozen, zejmna falick kult. Idti, kterm nikdo nevyprvl hloup pohdky o tom, jak vznik lovk, prodvaly falick symboly. Vroce 1896 vyla vJokoham mal ilustrovan brourka o falickm kultu, vn autor k, e jet dlouho porestauraci (restaurac, tj. Vrcenm moci csai, je nazvn potek obdob Meida, viz ve), tedy poroce 1868, sem tam natrzch pichrmovch slavnostech macuri prodvali faly, naplnn cukky, asto a stopu dlouh. Prodavai pitom vyvolvali, e je to pro tst (Engi no joi no!). Podobnmi symboly zdobili itzv. maidama, tenkou haluz, ovenou kolky, hrakami, maskami apod., kterou prodvali natrzch pinovoronch a chrmovch slavnostech. Dr. Takahai uvd, e pislavnosti boha Ebisy (10. ledna) prodvali ozdobn jehlice dovlas, nanich byl mal hlinn a pozlacen falus, kter pipohybech hlavy vymroval pirlov pero. Komu sepodailo vtlaenici ukrst takovou jehlu dveti, tomu pin tst, ale netst, pokud ji lovk ztratil. Tak najin pohlavn vci sedvali bez moralizujcch pedsudk. Velkho mistrovstv japonsk eny doshly voboru autoerotiky. Jak zaznamenal Havelock Ellis, pouvaly dv dut kuliky, velk jako holub vejce, zhotoven zvelmi tenkho mosaznho plechu, jedna byla przdn, druh, tzv. muek, obsahovala jet jednu men tkou kovovou kuliku nebo rtu, nkdy ikovov jazky, kter sepipohybu chvly. Kdy seob kuliky drely vruce, neustle sepohybovaly. Przdn kulika senejprve zavedla dopochvy nebo bok, protoe isamotn bin pohyby uvdly kovovou kuliky i rtu dopohybu, a tm zpsobovan vibrace vyvolvala pocit neustlho drdn, obdobnho derm slabho elektrickho induknho apartu. Tyto kuliky senazvaly rinnotama a zadrovaly sevdloze paprovmi tampony. eny sepitom rdy houpaly vevisutch rohoch nebo houpacch keslech, nebo unich jemn pohyby kuliek vyvolvaly tm nejvy stupe pohlavn rozkoe. Jedin antropologicko-etnologick vzkumn metoda me sprvn posoudit tyto jevy. Mateskoprvn pomry vJaponsku kdysi nepochybn existovaly, vzdor tomu, e japont vdci, pravdpodobn zestrachu o presti muskho pohlav, dvnou minulost matriarchtu popraj. Pedevm zde ale nachzme stopy zvyku znmho uArab a Hebrejc - e ena zstvala vesvm obydl a mu ji jen navtvoval. Citovan ukzka milostnho rozhovoru mezi bohem Jaihoko a Nunakawahime je toho jasnm dkazem. Mu pichz jako npadnk kvoln, samostatn en a nestar seani o rodie, ani o jin porunky. Itam, kde seu uzavral pevn snubn pomr, mui sv eny jen navtvovali vjejich domov a dti zstvaly usv matky. Tato snubn forma senazvala jobai (z jobavari, tj. nahlas volat, domhat sevstupu). Ani csa Dimmu neml vechny sv eny usebe, nejedna znich bydlela usvch rodi. Japont odbornci piznvaj, e vestarch dobch mly eny velmi ven postaven, neily spolen sesvmi manely a dokonce mly asto vdom hlavn slovo. Vnejstarch dobch nezaizoval dm mu, ale nevsta nebo jej rodie, a

protoe bylo tehdy mnohoenstv bnou vc, ml mu nkolik dom seenami, unich stdav bydlel. Vtto dob pro manelku vznikl inzev inso, pvodn znamenajc novostavbu. Vnkterch rybskch vesnicch chodila dvata za krsnch msnch noc nalov enich. Tyto ist mateskoprvn pomry potom vytvoily samostatnou snubn formu, mukoiri. Mu zcela pechzel donevstina rodu bu prvnm aktem adopce, m sestal mukoji (muko - enich, ji - adopce), nebo tm, e si vzal nevstu, kter byla kou, tj. hlavou rodiny; mohla si samostatn vybrat enicha dodomu, m seion stal kou. Mnohomustv, polyandrie sened uJaponc prokzat, ale pravdpodobn existovala vespojitosti spvodn domc pospolitost, kter snad nechybla vdnm nrod. Japonci, jak sezd, sepisthovali vmalch pokrevnch skupinch koudi, kter sespojovaly dovtch svaz, udi. Rybsk a plaveck nrod uroval velikost koudi podle potu osob, kter sevely dojednoho lunu a kad takov skupina uctvala jednoho spolenho pedka. Koudi sepotom rozlenilo nankolik ko, tedy dom, kter vak nebyly toton sjednotlivou rodinou, ale zahrnovaly vechny, kte vdom bydleli, tedy ibratra a vagry sjejich potomstvem. Vele ko byl ka, pn domu. Analogicky meme sjistotou pedpokldat, e vkoudi byly pvodn eny spolen, a tak ko, vlastn ka, dalo podnt kpatriarchlnmu systmu, kter nsk vliv jen zeveobecnl. Zbytkem tto star pospolitosti jsou pbuzensk satky a satky mezi sourozenci, kter vJaponsku byly velmi rozeny. Csaovou povinnost bylo, aby si prvn manelku vybral zkruhu svch pokrevnch pbuznch. Vestarch asech bylo samozejm, e mu si bral za enu svou mlad sestru, a proto setedy manelka jmenovala imo, tj. mlad sestra. Jet vheianskm obdob sevyskytoval milostn pomr snevlastnmi sestrami; o princi Gendi to vyprv Murasaki ikibu (o n viz ve). Zprastarho rodinnho spoleenstv tedy vJaponsku za mateskoprvnho uspodn vnejstarm obdob vznikla snubn forma jobai, endogamie (tj. manelstv uvnit zk pospolitosti, srov. V1. dle), kter sesice pozdji, kdy patriarchln nzory nabyly pevahy, omezila, ale nikdy senezmnila vtakovou exogamii (tj. manelstv spartnerem zjin pospolitosti, piem endogamie byla zakzan i pinejmenm nedouc), jak existovala vn. Manelstv mukoiri (exogamn) sevznikalo tam, kde otec rodiny neml dost prostedk nato, aby vechny manelsk svazky svch syn mohl zaadit kesv rodinn pospolitosti. Proto sestaral, aby sesyn uchytil vjinm dom. Pokud byl bohat, pistavoval kesvmu hlavnmu domu (honke) vedlej domy (bunke) pro zet a hlavn nevsty. Mnohoenstv pvodn velk rozdl mezi enami nedlalo. Pijmali je dodomu enichova otce a nazvali sejome; satek seuzavral bez formalit soulo a stejn tak byl bez formalit rozluiteln. Pozdji sezaala rozeznvat hlavn ena (konami) od dalch en (uwanari) a tento rozdl sepomalu uzkonil, hlavn vprvn polovin 7. stolet poKr. bylo stanoveno, e mikdo (csa, viz ve) m povoleno dvanct en, damj (vy lechtic) osm, obyejn samuraj dv vedlej eny, co samozejm platilo jen napape, nebo vJaponsku jako vude jinde poet en zvisel nafinannch prostedcch mue. Protoe Japonky dlouho koj sv dti, byly jim soulonice vtny.

Prva vedlejch en sevak stle omezovala a zkon pvodn stanovil, e mezi hlavn a vedlej enou m bt takov rozdl jako mezi pan a slukou; ale jet podle zkona zroku 1871 secizolostv vedlej eny trestalo. Dnes seu vedlej ena veejn neuznv, a proto ji trestn zkonk nezn; zmon mui maj svou vedlej enu vsamostatnm byt. Ve starch dobch, co je zrybskho nroda pirozen, seena zskvala inosem, pokud setak nestalo pmou dohodou a okamitou soulo. Najednom jinm ostrov uNagasaki sepr satek dosud nazv tanui no mosume wo nusumu, tj. blinmu ukrst dceru. Tuto formu si volili ti, kte byli pli chud a nemohli vystrojit svatbu, nebo kdy rodie ani nevsta nedali souhlas. Vtom ppad si vak musel loupenk dve zskat, jinak semohlo vrtit dom. Jinde senevsta vydv nacestu sprvodcem za vstel zpuek. Vdalm kraji si dva ti ptel mldence, kter tou ponkterm dveti, ov okolo hlavy modrobl tek, a pivhodn pleitosti pivedou vybran dve nsilm doptelova domu, kde sejet ten den uskuten satek. eny sekradly inatrzch, dlali to ti mui, kte byli pli chud, aby mohli zaplatit za nevstu. Uzavrn satk navelkch trzch nebylo zejm nic jinho, ne skryt kupovn en. U zdoby csae Odina (srov. Ve) je zaznamenna zprva o jakmsi vykienm trhu, kde byly pveck a tanen zbavy. Vuritch obdobch sezde schzeli kvbru dvat. Je tm jist, e sepitom dvata kupovala bu za penze nebo vmnou. Takov trhy sekonaly vJamagatu (viz ve)a mnoha dalch mstech. Kdy sevosvcensk e Meidi zaaly msto nskch vliv uplatovat americk a evropsk, tak domc zsnubn zvyky siln postihlo pli rychl napodobovn zpadnch mrav. Star obady jsou vak dost podrobn zaznamenny vrznch sbrkch. Japonsk zsnubn a svatebn zvyky, kter zejm brzy zcela zmiz, jak seJaponsko pibliuje vesvch zpsobech Americe a Evrop. Vznikly pod nskm vlivem, mly vak tu pednost, e sesnoubenci mohli vidt alespo nazatku celho ceremonilu a e mohli dojist mry o vci sami rozhodovat, nebo ena mla o nco samostatnj postaven. Dodejme, e manelstv bylo vJaponsku ist soukromm aktem, alespo vnich tdch. Vy lechta potebovala povolen vldy. Musk pohlav sepedtm mohlo zasnubovat vestncti letech, eny vetincti; od roku 1898 pro mue stanovili hranici sedmncti let a pro eny patncti. I kdy zde ob pohlav ila jako vn oddlen, tak Japonci pouvali zprostedkovatele (nakdo), dobrho znmho nebo dobrou znmou, manelsk pr, kter u ml dt a snovomaneli sezce sptelil, pokud jeho sluby vedly kzasnouben. U vzneench satk mli hlavnho a vedlejho zprostedkovatele. Jeho hlavn lohou bylo dohodnout setkn (miai). Uskutenilo setak, e namlouva el sezprostedkovatelem nanvtvu dodomu dvete, kter mu podalo lek aje, nebo semladk a dve setkali vzahrad zprostedkovatele. Nesmli vak spolu hovoit. Nejrozumnj byl tet zpsob, kdy semlad lid setkali vdivadeln li, kterou pro n najali, a mohli sezde cel den vidt a vyprvt si, nebo vjaponskch divadlech sehraje cel den a divci vlch jed a pij. To byly oficinln formy. Navesnici znali ijin, volnj zpsoby; pr semohl napklad setkat za krsn msn noci naverand otcovskho domu a hovoit

spolu. Originln forma sevyskytovala naostrov Haid. Zde npadnkovi pidlili nankolik tdn koutek vnevstin dom. Veer si vdy musel pinst nazdech lko, ale nesml sesdvetem sblit ani sezastnit obda. Kdy setakto mlad lid poznali, bylo povolen rodi nevyhnutelnou podmnkou; zprostedkovatel tuto zleitost snimi naped dohodl. Paklie setoto vechno keveobecn spokojenosti odehrlo, ml zprostedkovatel dal kol: dohodnout den manelskho zasnouben a den vmny dar. Tm zaalo zasnouben, kter sepovmn dar u nesmlo zruit. Prvn dary poslal enich a ob strany sesnaily, aby vzjemn dary mly piblin stejnou hodnotu. Mu dval pedevm obidi, ltku naps, vbohatch rodinch jet dva balky hedvbnho krepu, irimenu; nevsta dvala ltku nakalhoty hakama, ppadn dva balky blho hedvb. Mimodnou dleitost pipisovali balen tchto dar; bylo natolik sloit, e ho dlali speciln vykolen lid. Hrub papr, kter sektomu pouval, semusel vdy skldat zleva doprava. Tyto balky sepevazovaly zlatostbrnou nebo ervenoblou mal, kter semusela sepnout uzlem, nebo voln konce by znamenaly vrcen. Pod tuto mali zastrili erven a bl papr - noi, pro tst. Kad balek poloili nasamostatn podstavec zblho deva a piloili seznam tchto pedmt, ikdy vechny nebyly mezi drky. Od enicha: ltka naps a erveno-bl hedvbn krep (dva podstavce), ryba surume (jeden podstavec), bl len iraga (jeden podstavec), mosk trva kombu (jeden podstavec,) suihiro, bl sloen vj (ti podstavce), suen ryba kacuobui (jeden podstavec) a vlnn vatovan tek (jeden podstavec). Nevsta dvala podobn dary. Vtina jich byla pro stsn, ale pvodn to jist byly obtn dary, aby bylo manelstv plodn. Tyto seznamy sedmkrt peloili a opatili npisem mokuroku (seznam). K nim pikldali spis o pbuzenstvu, inzokuo, vekterm seuvdlo jmno, adresa a povoln rodi, jako iostatnch blzkch pbuznch. Vzdlenj pbuzn tehdy, pokud senm proslavili. Vechno poloili nanostka a poslali rodin, kter vydala pijmac potvrzen. Dve dostvala nevsta vtento den kprostedek kzaernn zub, co byl zvyk vdanch en. Vnkterch oblastech sevymovaly ijin dary; navesnici hlavn sud rovho sak. VKawasaki rozdvali vem dtem panenky zplen hlny - hinamorai, pijmn panenek bylo pvodn znamenm oplodovac obti. Ve starch asech sekonaly zsnuby vdob, kdy kvetly ten. enich a nevsta vruce nesli rozkvetlou teovou vtviku, navzjem si ji vymnili ped domcm oltem, potom ji nanj poloili. Tm sezasnoubili. Vnovjch dobch sepokldal msc kvetoucch ten za nemravn a nevhodn, nebo pr nepinel dti. Sakury toti kvetou naplano. Nen pochyb o tom, e izde sepvodn satek uzavral sestromem, pinm ml enu oplodnit rostlinn duch. Svatba zanala hostinou, uspodanou vobou domech pro pbuzn. Jejich povinnost bylo pinst svatebn dary, kter mly souasn vznam dobrch pedpovd. Rodim nevsty pipadla nutnost postarat seo vbavu. Byla asto tak objemn, e pro ni museli vyrobit zvltn truhlu, kuru. dovbavy patila vprvn ad pohovka, psac stl, kuchysk ndob, dv lka, a hlavn mnoho atstva. Tyto vci, jako imal penz najehly, zstaly soukromm vlastnictvm eny, kter si odnesla, pokud dolo krozluce. Vbavu odnesli nanostkch doenichova domu. Nevstiny svatebn aty byly bl, nebo bl barva je barvou smutku a tm sedveti naznaovalo, e vystupuje zesvho rodu. Spodn odv vak mla svtle

erven. Vden svatby musela nevsta vstvat velmi brzy, nebo jej toaleta vyadovala navelkou pi. Povykoupn j tv, ruce a ramena siln napudrovali a rty nabarvili naerveno. Poprv j vlasy uesali jako pan, okolo ela ovinuli ervenou mali, vyholili obo, nebo vdan eny mly obo jen namalovan. Ve zprostedkovatelskm dom senyn shromdily kamardky a sluky, kter sechtly zastnit svatebnho prvodu. Kdy matka vysvtlila nevsta vznam manelstv, dcera serozlouila a vnostkch ji vynesli zdomu, obrcenou zdy, jako pipohbu. Pisvatebnm prvodu seuplatovaly mnoh drobn zvyky. Nkde napklad dti zastavovaly svatebn prvod slamnm lanem a nevsta si musela prchod vykoupit. VeFukuim senevstiny ptelkyn oblkaly doslamnch pl za ebraky a plazce sepednely j sv blahopn. Pvodn asi pedstavovaly lesn duchy, kte mli oplodovat. VGifu naostrov Hon hzeli dozasunovacch dvek kamnky a namalm ostrov imo (na jihu Japonska) sedomc sluebnictvo pomalovalo ernou tu, piem neuetili ani nevstu, pokud ji chytili; to vechno byly zbytky oplodovacch kouzel. Kdy pili doenichova domu, enich podal nevst misku svodou, nevsta vodu vypila a misku rozbila. Dnes setraduje domnnka, e to znamenalo vzdt sepanenstv; jeliko vak vranch dobch nemlo panenstv takov vznam a rozbit ndoby umnohch nrod znamenalo mrtn obad, lo zde mon o symbol nevstina vystoupen zjejho rodu. Mezitm venichov dom vyzdobili svatebn mstnost. Natzv. tokonom, estnm rodinnm pdiu, rozprosteli bl hedvb, uprosted udlali horu tst a postavili podstavce sobtnm vnem, ptkem a kaprem. Nad to zavsili kakemono, zvsn obraz pedstavujc manelsk pr, kter il sto rok vmru. Bval iplastick a tehdy ho postavili vedle jeba a elvy pod zakrslou japonskou borovic, co byly tak symboly dlouhho ivota. Svatebn mstnost, nevstinu oblkrnu a pijmac mstnost host vyzdobili kvtinami a vtvikami. Zprostedkovatel ihned odvedl nevstu dooblkrny. Potom dosvatebn mstnosti pivedli nejprve enich a za nm nevstu, kde si spolu snoubenci sedli natokonomu. Nevsta byla zahalena zvojem. Obad pedtm sestval zprostho aktu sansankudo, tj. trojnsobn vmny misek. Sansankudo vypadalo takto: Byly ptomny dv sluby nebo chlapec a dve, mlad patncti let, aby pomhali pinalvn sak. Misky sevymovaly trojm zpsobem: in, so a dio. Liily setm jen dlkou obadu, podle toho, kolik rznch symbolickch jdel snoubenci servrovali mezi vmnou . Misky, kter sepiobadu pouvaly, musely bt masivn, hlinn. Stly navinnm podstavci, jedna nadruh, nejve poloen byla nejmen. Nadvou vinnch konvch byli pivzni dva erveno-bl motli a jej ucho bylo zabaleno doerveno-blho papru. Udelch forem obadu nakonvice pivzali stbrn motly, mal jalovec is koeny a uml kvty. Poskonen obadu stbrn paprov motly zamnili za zlat, kte mli musk a ensk jmno. Kdy sluka naplnila horn misku, nevsta zn tikrt upila malmi douky, sama ji dolila a podala enichovi, aby senapil stejnm zpsobem. Stejn sepostupovalo uostatnch misek. Pi rznch variacch tohoto obadu bylo nejdleitj, aby enich a nevsta tikrt vyprzdnili vechny misky. Byla to zejm oplodovac kouzla. Vechny nrody pokldaj motla za sktkovho ivoicha, mon nevsta pvodn spolkla ivho motla (tj. jednu dui), kter ji ml oplodnit jako napklad anku jablko. Utohoto ceremonilu podvali jdla pro tst: astn lastury, moskou trvu, polvku zlastur, nasolen vestky. Ani dnes najaponsk svatebn hostin nesm

chybt polvka zlastur. Tm sesatek pokldal za uzaven a navenek sejet naznail vmnou barev, ironaoi. Nevsta odloila bl roucho a oblkla si pestr aty, piem dvala pednost svtle modr a svtle zelen barv. Ten den sevbec nkolikrt pevlkala. Mezitm pijmala blahopn pbuznch. Manelstv seuskutenilo vten sam veer; kdy si enich snevstou lehli nalko, pinesla jim ena zprostedkovala jet misku sak, kterou museli vypt. Satek ml pomrn rozshl dozvuky. Pedevm vystrojili hostinu pro hosty, kter je dnes soust svatby. Tak svatebn cesta pod vlivem Evropy znovu pichzela domdy, ale za starch dob existovala, zmizela pouze vestedovku. Tet, pt a devt den la novomanelka nanvtvu kesvm rodim. Uprvn nvtvy mla dvrn rozhovor sesvou matkou. Kdy ji nov domov zklamal, asto sezesv pvodn rodiny u kmui nevrtila. Zanedlouho pak inovomanel navtvil jej rodie, piem musel pinst drky pro rodie a pbuzn. Tak tento zvyk sespojoval shostinou. Nakonec seuspodal velk obd, nakter novomanel dosv domcnosti pozvali vechny svatebn hosty. Kdy sejim nechtlo, mohli za trnct dn posvatb poslat vem, kte jim vnovali svatebn dary, tradin pokrm, uritou suenou rybu srovm chlebem nebo slavnostn jdlo zervench bob a re. Rov chlb ml podobu tech jeabch vajec rznch velikost. Poloili je dolakovan skky, pikryt fukusou - blm hedvbnm tkem, nanm je vyit jeb smlaty a borovice - jde opt o oplodovac ob. Kdy tchyn snevstou navtvily vechny pbuzn a ptele a vyplatili odmnu zprostedkovateli, svatebn obdob skonilo. Veobecn nzor dnes zakazuje manelstv sestrcem nebo tetou, sbratrancem i sestenic, bratrem nebo sestrou. Jak jsme vidli, vestarch asech neznali toto omezen, kter je dsledkem vlivu nsk exogamie. Zestejnho dvodu sepodle trestnho zkona zroku 1871 pokld za krvesmilstvo pohlavn styk svedlej enou otce i ddeka, sotcovou sestrou i eninou sestrou, svedlej enou syna nebo vnuka matiny sestry, sbratrovou a synovcovou enou, snete, nevlastn dcerou a nevlastn sestrou. Cizolostv bylo a je muovi dovoleno, ale ueny sepokld za popinn rodu a trest se. Podle starho inovho prva me manel trestat cizolostv dokonce zabitm obou vink, pokud jsou pistieni in flagranti. Mu seme domhat rozluky, pokud ena neposlouch tchyni a tchna, pokud je dopadesti let bezdtn apod. Kdy senem kam uchlit, rozluka seneme uskutenit. Manelka rozluku me dat tehdy, opust-li ji manel, a sice potech letech bezdtnho manelstv a popti, maj-li spolu dti. Manelstv semus rozlouit, pokud ena urazila muovy rodie nebo sepokusila urazit mue, nebo kdy sepbuzn dopustil nsilnost. Nepokldalo sea ani senepokld za hezk, pokud seznovu provd vdova. Nevolnick postaven prmrn japonsk eny od patriarchlnch dob oste odsoudil vjednom anglickm asopise idomc spisovatel Nakomi Tamura: VJaponsku sezdeseti en devt vdv nikoliv sradost, ale sestrachem. Satky zlsky neexistuj, kdy setu a tam objev posvatb vel nklonnost mezi muem a enou, je to jen nhoda. Oenit sezlsky je opovrenhodn, hlavn vc je udret istou krev. Synovou povinnost je, aby sejako osmnctilet oenil a pevzal otcovo povoln nebo emeslo. Otec, kter m jen jednu dceru, vynalo mnoho sil, aby ji provdal; vtakovm ppad semu ubytuje vdom svho tchna, aby sezachovalo jmno eniny rodiny. Japonsk matky mus svm dcerm vtpovat, e jsou ni bytosti ne chlapci.

Chlapec oslovuje sestru jmnem, ale dve ho mus oslovovat: pan bratr - oni isan. Piobd matka a sestra obsluhuj otce a syna a samy jed oddlen. Od deseti let ij ob pohlav zvl. Japonka nen mn hovorn ne evropsk nebo kterkoliv jin ena, ale vptomnosti mu je plach a ml. Vprvnch dnech posvatb ena hovo sesvm muem jen velmi mlo a najeho otzky odpovd jen ,ano nebo ,ne. Pt den udl njakou run prci, aby tchyni ukzala, co um. Osm den navtv sv rodie a zdr seunich nkolik dn. Stv se, e seod nich u nechce vrtit kesvmu mui; jejm nejvtm netstm bv tchyn. A tak seopt keslovu dostane ptel-zprostedkovatel, aby sesnail o smen nebo rozluku. Asi 25% manelstv serozlou, ale o to vce si eny v jako matky. Protoe dt vrodin je to nejdleitj, je nejvtm pnm japonsk manelky, aby sestala matkou, nebo potom seciteln zmn jej postaven vrodin a manel itchyn sn zachzej laskav. Kdy doshne padesti let, je konen svobodn a ginkjosama, ctyhodn dma naodpoinku. V si j, stane seve, co si peje, me chodit dochrm a divadel. V novovku konstatovali zajmavou podrobnost: Kdy je Japonka obleena poevropskm zpsobu, dv j Japonec pednost, kdy je obleen pozpsobu japonskm, mus chodit za svm velitelem.

VII. MANELSTV A PROSTITUCE VECKO-MSK CIVILIZACI

Psn a nucen monogamick manelstv a muova neobyejn pohlavn volnost tvoily zklad pohlavnho ivota vantickm klasickm svt a pedstavovaly takov nesoulad, jak snad vdjinch manelstv a lsky jinde nenajdeme. Tento nesoulad ml za nsledek obrovsk rozmach prostituce. Hrdinsk obdob eckho nroda jet neznalo svtskou prostituci jako sloku spoleenskho ivota, nebo zde existovalo mnohoenstv seenami pomrn svobodnmi, ale ivSolonov (Solon, 7.-6. stol. p. Kr., atnsk zkonodrce, srov. V1. dle) obdob seobjevuje rozshl prostituce jako pirozen protivha psnho dodrovn patriarchln monogamie. Vidli jsme, jak vrodinn epoe manelka ztrcela vznam jako pracovn sla a zstvala jen rodikou legitimnch dt a hlavn hospodyn. Ivhistorickm obdob bylo nezetelnjm elem eckho manelstv, aby manelka rodila krsn a zdrav legitimn potomky a vedla domcnost. Vzjemn lska mezi maneli byla celkem neobvyklm jevem. Aelianus sedivil, e Pausanias nn miluje svou manelku. Nevsta mla bt pedevm zdrav a vbec tlesn schopn rodit, co sebezpochyby naped vyzkouelo. eck ena a eck manelstv je tma jist rozshl, podstatu vak nalzme uXenofonta (Xenofontes, 575-480 p. Kr., Sokratv k, eck bsnk a filozof), vyjadujcho tento nzor naatnsk manelstv: Zd semi toti, e bohov velmi moude spojili pr, kter nazvme muem a enou, aby sestal pro spolenost co nejuitenj. Vprvn ad je toti povinnost kadho pru spolen souloit krozmnoovn rodu, aby rzn druhy ivch bytost nevymely, m sepotom alespo kadmu lovku zabezpe opora vest a navc lovk neije jako zve pod irm nebem, ale naopak, potebuje pste. Lid vak, kdy chtj dostat zsoby pod stechu, tak potebuj nkoho, kdo by jim dlal prce venku, nebo obdlvn horu, set, pastva, to vechno jsou venkovn prce, kter nm zabezpeuj ivobyt. A kdy jsou zsoby pod stechou, zase potebujeme nkoho, kdo sepostar o vci, kter sevenku dlat nedaj. Ktomu pat pe o novorozetka, pprava pokrm zplodin, jako izhotovovn odv zvlny. Jeliko vak prce vdom iprce mimo dm vyaduj innost a dozor, bohov podle toho upravili, jak semi zd, inai povahu - povahu eny pro vci a starosti vdom, muovu pro vci a starosti mimo dm, nebo musk tlo iducha stvoili tak, aby lpe snel zimu ihorko, cestu ivpravy, a tm mu svili vci mimo dm; en vak dali bohov mn sil, a tak j podle veho svili vci vdom. Vdli, e ena byla stvoena ktomu, aby sestarala o dti, ty tedy svily j. Proto j dali ivce lsky knim ne kmui. Protoe dle bohov urili en opatrovat to, co sedodomu pineslo, a vidli, e je pro tento el vhodn bzliv due, dali en vt dl bzlivosti ne mui. Tak vdli, e iochrana je potebn, kdy je vohroen ten, kter obstarv vci venku, a proto mui dali vt dl munosti... A to schvaluj inae instituce, kdy spojuj mue seenou, jak je bostvo stvoilo pro spolenou pi o dti. Ioni je uruj kespolenmu zaopaten domcnosti a potvrzuj jako chvlyhodn a krsn, kemu bohov pirozenm zzenm uinili kadou st vce schopnou. Vdy pro enu je estnj, kdy zstv doma, ne kdy sezdruje venku; pro mue je vak potupnj, kdy zstv doma, ne kdy obstarv vci venku.

Ale ipro tyto velmi zce vymezen povinnosti mla eck ena, kter seasto vdvala vevku tincti a patncti let, velmi nedostaten vzdln. Prv Xenofontes vesvch dalch vahch hovo o tom, e manelka nerozum ani povinnostem, kter m a kter podrobn popsal, e vnejlepm ppad um ut vlnn aty, nebo ji ped svatbou niemu jinmu nenauili, jen aby stdm jedla a pila a co nejmn mluvila a ptala se. Je tak jednoduch, e si vniem nev a sesvm manelem setak neodv hovoit. Podle Xenofonta mnoh antick eny prv pro tuto svou celkovou nevdomost a podrobenost vbec neumly vst domcnost a vychovvat dti. Platon ml stejn nzor. Z klcky mateskho harmu tyto eny pechzely doklcky manelova harmu, kde ily vpsn uzaven skupin. eck manelstv bylo konvenn vnejhorm slova smyslu, bylo to nevyhnuteln zlo zestarovkch a finannch dvod. Satek zosobn nklonnosti byl velmi zdkav, nebo panny ily vdomcnosti zcela izolovan od okolnho svta. Manelka tedy ila vplnm poddanstv, vechny muovy zjmy mimo dm j byly ciz, nesmla chodit ani dodivadel. Pozdji si en vili jet mn, nebo sestaly namylen, vulgrn a rozmarn. Manelstv sestle vce vyhbaly, nenvidly ho a opovrhovaly jm. Div zv, zrdn moe, vichice - takov pojmenovn pokldali bsnci Menander i Filemon (Menanderos, 342-292 p.Kr., dramatik, psal hlavn komedie, stejn iFilemon, 3. stol. p. Kr.) za vhodn kvyvoln pirozen pedstavy o ench. Ped tuhm a pevnm manelskm poutem sedvala pednost chvilkov rozkoi svydraskou nevstkou. Chud lid semanelstv vyhbali, aby si nezhorili sv postaven, a lid zestednch vrstev, pokud nechtli klesnout doni spoleensk vrstvy, seho stranili jet astji ne pln chudci, nebo sejen snmahou udreli nad hladinou. Veobecnm nsledkem toho bylo, e piuzavrn manelstv lo vprvn ad o vno. Mu, kter seneptal povnu, byl pozoruhodnou vzcnost. U si nemohl koupit enu za nkolik vol jako za Homrovch dob: vnadidlo pro mue byly kopy drachem, a tak semu stval zvislm nanevzdlan en. Mnoh narky natyto pomry veveselohrch potvrzuj ienci a npisy. Vzdor tomu nebyla ena veSpart jen vnou pradlenou, zastovala sesmuem bohosluebnch kon, podlela senasprv domcnosti a navchov dt, o em vAtnch rozhodoval vlun mu. Spartsk ena mla volnj postaven, proto zde ani nevznikla pozoruhodnj prostituce. Tak el manelstv byl veSpart jin, ist fyzicko-politick, dti seplodily zesttnch dvod a pod dozorem sttu, neplodn manelstv byla chybou a dokonce seobjevovaly doasn odluky manel vzjmu plozen dt. msk ena a msk manelstv, jak jsme u vidli, seod eckho liily vt svobodou msk matrony, kter setak tila vt ct. Cornelius Nepos (m. historik, 1. stol. p. Kr.) vpedmluv kesvm ivotopism porovnv eck mravy smskmi a k: Kter man sestyd pivst svou manelku nahostinu nebo domc pan neobv nejkrsnj sti domu a vyhb sestykm? msk eny mly vdy dovoleno navtvovat divadla a jin veejn msta. Jinak samozejm izde bylo hlavnm elem manelstv plodit dti. U Gellia (Aulus Gellius, 2 stol. Po. Kr., m. spisovatel) teme: Podle zprv tento Carvilius pr neobyejn miloval svou enu, od kter odeel a pro jej mravopoestnost si ji vil a ctil, ale udval, e posvtn strach ped psahou pro

nj znamen vce ne jeho nn nklonnost klsce, nebo (jak seto dlalo uvech satk), musel ped soudci mrav sloit psahu, e si bere enu jen proto, aby doshl potomstva. msk dvata sevzdvala velmi brzy, vevku dvancti a trncti let, a znmost snoubenc ped satkem byla velmi vzcn. Mezi many seprostituce veobecn rozila od 3. stol. p. Kr., pedevm pod vlivem eckch pomr. Ale jak vm, tak ivecku podporovaly vvoj prostituce hlavn psn nzory a psn tresty za cizolostv. Nakonec od Solonovch dob (viz ve) iveku a vm prostituci plnovit podporovali vpesvden, e setm chrn manelstv. Stejn pojem nezkonn a trestuhodn souloe chpaly tyto nrody mnohem vce ne uns. Trestalo senejen vlastn cizolostv, tj. Pohlavn styk svdanou enou, ale isveden neprovdan sestry nebo dcery. Pro oba ppady mli ekov spolen nzev moicheia, zatmco man cizolostv nazvali adulterium a pohlavn styk seslunmi neprovdanmi enami nebo vdovami stuprum. (Dnes vak vlatinsk prvnick terminologii znamen stuprum pohlavn znsilnn). Pekvapujc rozdl mezi psnm nzorem ecko-mskho zkonodrstv namimomanelsk pohlavn styk sprovdanmi isvobodnmi obankami a velkorysm nzorem nastyk sprostitutkami je jasnm dokladem antick tdn morlky a antick svtsk prostituce senm jev jako nevyhnuteln rub manelstv, kter spolu sesttem chrnilo pohlavn est en vldnouc tdy. Cizolostv a prostituce byly tedy vantice nutnm doprovodnm jevem postaven eny a manelskch pomr. Vechny eck zkony ucizolostv, sveden matky, sestry, dcery ba isoulonice dovolovaly pomstu. Mue, kter byl pitom chycen, mohli beztrestn zabt. Stt vak zavedl trest smrti za cizolostv jen naTenedu (Tenedos, ostrov vEgejskm moi). Podle Seleukovch zkon (Seleukos I. Nikator, 355-281 p. Kr., makedonsk vojevdce, zaloil helnistickou i Seleukovc) cizolonkovi vypchli oi, jinak sttn moc trestala tento druh provinn vtm i menm odntm cti, nap. nkde hnali cizolonka naoslovi okolo msta, naKrt ho ovnili vlnou, byl vemi opovrhovn, ztratil vechna obansk prva a zaplatil 50 stater doveejn pokladny. Jinde odsuzovali cizolonka a cizolonici nadoivotn ztrtu cti, cizolonka krom toho ti dny honili pomst vpoutech, zatmco cizolonici vystavovali jedenct dn vtrnici naprani vlehkm spodnm odvu. VAtnch krom penitho trestu a ztrty cti ukldali itlesn tresty. Tak vm ml manel prvo zabt enu, pokud ji pistihl picizolostv, a cizolonkovi semohl pomstt, jak semu chtlo: smrt, vykastrovnm, zmrzaenm nosu. Mohl to uinit iotec cizolonice. Zkon vak stanovil, e kdy chce manel nebo otec pomstt cizolostv smrt, mus zabt oba vinky. Nedovolen pohlavn styk sneprovdanmi enami setrestal penitou pokutou nebo vyhnanstvm. Vr. 18 p. Kr. Vydal csa Augustus (Augustus Gaius Octavianus, 63 p. Kr.-14 poKr.) znm zkon Lex Julia de adulteriis, kter stanovil tresty za cizolostv ipohlavn styk sneprovdanmi nebo ovdovlmi enami: konfiskaci majetku, tlesn tresty, vyhnanstv. Jako pomstu pipoutl tento zkon pouze zabit obou vink. Pozdji byl jet zpsnn zavedenm sttnho trestu smrti (srov. ne). Justinin I. (482-565 poKr., byzantsk csa) potvrdil trest smrti pro cizolonka a pro cizolonou enu nadil doivotn vzen vkltee, kdy si ji manel dodvou let nevezme zpt.

Takov psn zkonodrstv samozejm vedlo krozmachu prostituce. Zestrachu ped nsledky mimomanelskho pohlavnho styku sesvobodnmi obankami byl styk sprostitutkami tm vtanj a bezpenj, nebo tehdy jet neznali nebezpe pohlavn nkazy. Antisthenes (450-365 p. Kr., atnsk filozof) jistmu obalovanmu cizolonkovi ekl: Neastnku, jakmu velkmu nebezpe by ses byl vyhnul za jedin obolus! Obolus byl obvykl poplatek za jednu nvtvu unevstky. Podobn Xenarchos kral mlad mue, e sevystavuj velkmu nebezpe stykem sesvobodnmi enami, msto aby vbezpe uvali Venuiny radosti vnevstincch. Tak psn Cato (Marcus Porcius, 234-149 p. Kr., m. Politik a spisovatel) chvlil mldence, kterho vidl vychzet znevstince, e svj pohlavn pud ukj takovm nevinnm zpsobem a nepe zloin, tj. cizolostv nebo sveden. V Plautovi (Plautus, 251-184 p. Kr., m. bsnk a autor komedi) teme: Tento dm je kuplskm domem. Tak je to lep, nikdo ti nebude zazlvat a brnit, aby sis za sv penze koupil, co je veejn naprodej. Veejnou cestu m kad volnou. Kdy nehled chodnek pes zarostl plot, kdy sevysth manelek, vdov, panen a chlapc svobodnch rodi, miluj, kdy si to velmi peje. Horatius (tak Horcius, 65-8 p. Kr., m. bsnk) vjedn sv satie popisuje rozdl mezi bezpenost toho, kter je hnn nezkrotnm pudem a uspokoj sesprvn enou, je ho pisvitu lampy pijme nah a odevzd semu jako kobyla hebci, piem semu nestar, zda si bohat a krsnj lovk nastejnm mst neulehil, a trapnou situac toho, kdo zbaven odznaku svho stavu stoj ped soudci a svnitnm rozechvnm oekv svj osud. Antick svt o to snadnji a pirozenji pstoval oficiln styk shetrami, protoe zde romantick individuln lska dosud nekvetla a vjimenou milostnou ve pokldali za nco chorobnho. Antick lovk ml zpohlavnho hlediska vbec ble kprodnmu lovku ne kduchovn rafinovan osobnosti dneka. Jeho zdatnosti a dstojnosti, eck kalokagathii a mskmu virtu (kalokagathia, soulad duevnch a tlesnch sil, virtus, munost), sepila spe pli duchovn forma milostn vn ne nejprud vbunost pudov smyslnosti. ekov vdy pokldali velmi silnou a boulivou slu lsky za poniujc zlo, za patos nikoliv hrdinsky aktivn, ale ist pasivn, kter mate jasnou vli, rozumu zruky vyr kormidlo zen, a kdy lovka strhne dopropasti vnivho zmatku, nepovzn ho kzniku jako hrdinsk zloiny tragickch bohatr, ale alostn ho sr nazem a ni. Star eck epick a tragick poezie si proto nikdy nevybrala za nmt bsn lsku. Milostn scny nenajdeme ani uHomra, Hesioda, Aischyla. A pomr mezi Jaimonem a Islenou vSofoklov Antigon lze pokldat za popis individuln milostn vn (Hesiodor, kolem 700 p. Kr., Aischylos, 245-456 p. Kr., Sofokles, 496-406 p. Kr., et bsnci a dramatici). Pokud sevak tato nemoc vyskytovala, mravy a zkony ji potlaovaly, kdy lo o manelku, obracela setedy jen nahetry a chlapce. Tak vplatonsk lsce byla hlavnm zkladem smyslnost, ale vobdob rozkvtu ecko-mskho svta to byla smyslnost zcela naivn, harmonick, prtc zlidsk pirozenosti, kter sevyznaovala ipirozenm chpnm lidsk nahoty a projevovala velk smysl pro krsu lidskho tla. Osudn rozdl mezi tlem a du, kter vobdob kesanstv zpsobil tolik zla, antick svt tehdy jet neznal, pohlavn vci byly mimo dobro a zlo, nezaten hchem. I kdy seu barbart soused Helady vcelku stydli za svou nahotu, ekov bez rozpak odkldali sv aty, kdy mli zpasit nebo zvodit vbhu. VeSpart

imlad dvata cviila tm nah. Olympijsk, ptick a nemejsk lidov slavnosti ( vprvm pp. sportovn, vdalch nbo.) pedstavovaly velk divadlo a velk triumf nahho tla ped zraky a za chvly veho lidu. Dokonal tlo vniv obdivovali, nemohlo setedy zestudu zakrvat; bylo msi boskm. Jako sednes stav pomnky velkm myslitelm a bsnkm, tehdy je stavli krsnm enm a mum. A protoe nah tlesn krsa vynik napostavch mladch mu jet vce ne nadvch, byl tento kult nahoty dal pinou neobyejnho rozen lsky kchlapcm. Smysl pro krsu a obdiv senevyhbal ani tlesnm pohlavnm znakm, kter ekov pozorn pstovali a vbec seza n nestydli. Posuzovali je sesamozejmost, kterou nachzme ivKnize Jobov, kde setak nadnesen hovo o hrochovi: ly ohanb jeho jsou spleteny jako vtve. Jihoevropsk podneb dodvalo pohlavnmu ivotu antick spolenosti prudkou, a horouc smyslnost, ale fyzick pohlavn rozko kadho druhu byla nm velmi pirozenm, co seani nepodceovalo, ani nepeceovalo, ale vyrstalo a harmonicky kvetlo scelm ivotem. Nenasytn touha popohlavn rozkoi, tedy pohlavn hyperestrii, jak to nazvali lkai i satyriasa, byla velmi rozenou nemoc mnohch mu a en. Antick smyslnost sevak - jak jsme u ekli - vyhbala rodinnmu krbu, a prvn projevy individuln lsky semohly vyskytnout jen uvych druh prostituce nebo vestyku schlapci a mladky. Zmanelstv lsku absolutn vylouili jednak proto, e manelka mla nesvobodn a nedstojn postaven, ikdy jej tdn pohlavn est chrnily velmi psn zkony (ve skutenosti chrnc pouze muovo vlastnictv), a jednak proto, e chyblo milostn dorozumn mezi snoubenci a manel, o jejich volb rozhodovali rodie, sepoznali a pisatku. A tak pklad Menanrova (viz ve) pomru khete Glycee nebo Perikla (Perikles, 500-429 p. Kr., atnsk politik) kAspasii jsou historicky znm pklady antickch milostnch vztah, vnich seu setkvme sradostmi ialy individuln lsky, hlavn spohlavn rlivost. Itakovm zpsobem seprojevovala individuln milostn nklonnost vantick spolenosti, a to hlavn vpomru mu kchlapcm a mladkm a en kjinm enm, zeho sepozdji vyvinula homosexuln prostituce. ensk homosexualita sesice vestarovku vyskytovala ideji ne homosexualita musk, vzdor tomu vak byla dobe znma a bn. Podle Plutarcha (viz ve) lsku mezi stejnm pohlavm veSpart natolik schvalovali, e ipoestn eny mly pohlavn styky sdvaty. Platon vesvm Symposionu k: Takov eny jsou vak jen jejich zbytkem, mlo si vmaj mu, mnohem vce seobracej kenm a eny milkujc sese enami jsou stejnho druhu. Za nejstar sdlo ensk homosexuln lsky sekrom Sparty pokldal ostrov Lesbos. VPtm Lucinov rozhovoru (psno iLukianov, viz dle, uRozhovor je ponechvn podle autora poetn tvar; celek nese nzev Rozhovory hetr, tak pel. jako Listy hetr) teme: k se, e seeny naLesbosu odmtaj dt obejmout mui, ale samy pouvaj eny jako mue. Tribadismus (ensk homosexualita) zde snad ponkud souvisel sesoutemi krsy, kter senaLesbu a Tenedu (Lesbos, Tenedos, ostrovy vEgejskm moi) pro eny podaly. Dalm stediskem byl dajn ibujn Miltos (msto napobe Mal Asie), kde podle Aristofana (Aristofanes, 445-388, eck dramatik, autor komedi) vyrbli uml musk pohlavn dy - olisbos - pro homosexuln styky en. Tyto

eny si utvoily jaksi tajn spolek, kam nemli pstup ti, kte nebyli zasvceni dovci. O homosexulnch ench vm sezmiuje u Plautus, Horatius a Seneca (viz ve), zatmco Martial a Juvenal (Martialis, 38-101 poKr., Iuvenalis, 60-140 poKr., mt bsnci, autoi satir, dle bude pouvn podle autora pevn poetn tvar jejich jmen) ns pouuj o tom, jak velice byl tribadismus vdob csastv rozen vm, organizovn vtajnch klubech, piorgich a slavnostech. Tak homosexuln eny mly samozejm kdispozici enskou homosexuln pottc. rsiui Otroctv jako pinucen kpohlavnmu styku snam tmatem souvis dosti vznamn, take pominout je nememe. Vlkami, nosy a kupovnm lid, obchodem sotroky a astm pohozenm dt sedonj dostvalo tisce chlapc a dvat, take vemstech jejich poet zpravidla nkolikansobn pevyoval poet svobodnch oban. ecko pr mlo krom ty a pti milion svobodnch oban patnct milion otrok, piem tm vichni byli neeckho pvodu. VAtice bylo tyikrt vce otrok ne svobodnch lid, tj. asi 400 000, vKorintu 460 000, vAiginu 470 000 (ve eck lokality). Men st znich pracovala vdomcnostech a soukromch slubch, vtina vzemdlstv, dlnch, tovrnch, dolech a nalodch. Takov lid jako Platon i Aristoteles je pokldali za podadn druh lid, hluboko stojcch pod svobodnmi obany, a za koncentraci zla a neest. Pni mohli sotroky zachzet podle sv vle, pouze zabt je nesmli bez soudnho rozsudku. U man mli otroci jet hor osud. Vlastnci prodvali vtinu svch muskch a enskch otrok kprostituci nebo je pohlavn zneuvali zspornch dvod. Jist rtor kral tento mrav ostrmi slovy: Je to hanebn a podl vdlek, kdy vevlce zajat eny i chlapci, nebo ikoupen individua setakovm zpsobem vystavuj vepinavch, vude viditelnch krmch, natrhu a tam, kde chod vzneen, vblzkosti sdel vrchnost a bohosluebnch budov, uprosted toho, co je lidem nadeve svat. Ani nabarbarech a Helnech, kte byli pedtm pomrn svobodn a dnes ij vbdn porob, by nemli pchat takov hanebn nsil, nebo snimi mnohem he a pinavji obchoduj ne pasti kon a osl, nebo je dr nsilm a donucenm pohromad jako kusy dobytka, kter nev, co je hanba, ale navc obstarvaj chlpnm a zvrcenm nemravm spojen slidmi, kte sebrn, kte maj stud, aby jim umonili zbyten a neplodn styk... Je teba sepostarat o to, aby senazloinn zneuvn, pchan stly opovrench a porobench lid, nehledlo tak klidn a lhostejn. Ti, kte ili vestarovkch nevstincch, byli pevn nesvobodn a bezprvn lid. Tak vtina svobodnch nevstek otroila pro kuple nebo vlastnka, kter je pronajmal. Kupl skupovval chlapce a dvata unesen vevlce. Novovkm vzkumem sezjistilo, e vtchto dobch bylo velmi rozeno pohozen dt, hlavn enskho pohlav. Vdopise mue, kter vdob dajnho Kristova narozen podnikl cestu zAlexandrie doOxyrhynchusu (tj. Vhelnisovanm Egypt), teme st, adresovanou jeho manelce: Prosm a napomnm t, dej pozor nadt. Pokud brzy dostanu njakou pochoutku, polu ti ji nahoru (po Nilu). Kdy vejmnu bom slehne, dt si ponechej, pokud to bude chlapec, pokud to vak bude dve, poho ho. Itakov nalezence vychovvali a prodvali za elem prostituce. Zcela voln nevstky tvoily nepatrnou meninu a objevily sea za csastv.

Zajmav je, e vlastnci dvat koupench jako prostitutky je museli asto pohrad kupn ceny vrtit, kdy seukzalo, e dvata pat dostavu svobodnch oban. Mnohm prostituujcm otrokm a otrokynm sepourit dob podailo doshnout pomrn svobody, potom vak sami vydrovali otroky kprostituci. Napklad vyhlen hetra Ptionik byla otrokyn fltnistky Bacchidy a ta zase otrokyn hetry Sinop, take byla nejen trojnsobnou otrokyn, ale itrojnsobnou nevstkou. Soustavn hromadn dodvky otrok doeckch mst, domst csask svtov e tvoily nevyerpateln zdroj antick prostituce, kter byla asi mnohem rozenj ne modern prostituce, nebo poet otrok vtinou vce ne tynsobn pevyoval poet svobodnho obyvatelstva. Antick ecko-msk civilizace byla zejmna vemstech neobyejn vyvinut a naivot mla podobn vliv jako modern mstsk civilizace na doby. Tak antick svt ml sv milionov msta - prmyslov, obchodn a univerzitn, velk imal vojensk posdky, rafinovan velkomstsk ivot, pelidnn, pauperismus a bytovou nouzi, zkrtka vechny jevy, kter podporuj rozvoj intenzvnho sexulnho ivota. Ale ani bohat venkovsk msta neila pli stdm, nebo byla stle hojn zsobovna otroky, co vldnouc td umoovalo rozmarn ivot, kter sepinboenskch a lidovch slavnostech vtinou jet stupoval. Uritou pedstavu o tto strnce antick civilizace si meme udlat zpehledu velkomst a dleitch venkovskch mst. Na prvnm mst stl pochopiteln m - vkvt vech mskch provinci snesmrnm, neustle semncm shlukem lidstva, kter sem proudilo zevech zem, sohluujcm a opjejcm ruchem skutenho svtovho centra, svelkolepmi, ndhernmi a nespoetnmi parky a veejnmi budovami o velk rozloze. Ve4. stol. PoKr. zde napotali 1790 palc a 46602 njemnch dom. Vobdob csastv ml m milion a jeden a pl milionu obyvatel. Po mu byla bezpochyby nejvtm mstem zlat Alexandrie - hlavn msto Egypta, kter svou rozlohou jet m pekonvalo a mlo vce ne milion obyvatel, ztoho bylo podle Diodora (viz ve) 300000 svobodnch oban. Bylo to nejvt trit antickho svta, nejvt tovrn msto, msto hojnosti, bohatstv a ndhery, vnm pr nikdo nezahlel; jeden byl sklem, druh ml tovrnu napapr, tet byl tkalcem a vichni mli jedinho boha, penze. Za vldy Augusta (Augustus Gaius Octavianus, srov. Ve) odtud doma dopravili obelisk is podstavcem, kter nyn stoj uPorto del Popolo: piplula snm obrovsk nkladn lo, kter krom toho vezla 200 nmonk, 1200 cestujcch, 400000 mic (34000hl) penice a nklad pltna, skla, papr a ern koen. Syrakusy (nyn ital. Siracusa, naSiclii) - byly povaovny za nejvt eck msto, snejvtmi pstavy, kter tak mly vce ne milion obyvatel. Kartgo (pobl dne. Tunisu) - fnick velkomsto nasevernm pobe Afriky, mlo podle Strabona (eck zempisec a historik, viz zde nkolikrt ve) u nazatku tet punsk vlky vpolovin 2. stol. p. Kr. 700000 obyvatel. Kdy je pozboen many znovu vybudovali, pli nezaostvalo za Alexandri, a to ani vpotu obyvatelstva ani bohatstvm a spolu smem bylo nejbujnjm zpadnm mstem. Gdes (tj. dnes Cdiz, pstavn msto vji. panlsku) - druh fnick velkomsto a bohat obchodn stedisko, sepotem obyvatelstva adilo asi natet msto mezi antickmi velkomsty a proslavilo sekrsnmi dvaty, rozkonickmi mravy, enami hrajcmi nakastanty a psnmi, kter znali elegantn man.

Antiochia (tak Anitochea, dnes Antakya vjihovch. Turecku) - hlavn msto Srie za Seleukovc (viz ve) svbornou polohou, bylo pr nejbezuzdnj. Syrsk fltnistka ambubaia znamenala pro mana za Augustovch dob asi to, co pro poitkskho Paana koketa. Seleukeia (tak psno Seleucia, naTigridu, msto zaniklo) - se60000, pozdji se400000 obyvateli, vdob svho rozkvtu byla velkomstem, nstupkyn starho Babylonu a pedchdkyn Bagdadu. Hlavn msto Atiky, Athny - Za Periklovch (viz ve) dob mly pr asi 600000 obyvatel, posto letech u jen 210000 svobodnch lid se140000 otroky. Korint - nejvt obchodn msto eck pevniny, mlo pr 460000 otrok, samozejm is otroky lodnmi a zmoskmi. Korint byl stediskem takzvan chrmov prostituce, kn sepozdji pidala svtsk prostituce a vHelad ho pokldali za vysok uilit hetr. Byzanc (Konstantinopol, Caihrad, Istanbul, tj. tehdy vchodomsk e) - byla nejivjm, kvetoucm, bohatm a velmi zalidnnm mstem u pedtm, ne ji Konstantin Velik prohlsil za nov hlavn msto e (330 Kr.). Pozemtesen za vldy mladho Teodosia (413 Kr.), pinm sezboila nejvt st hradeb, semsto nejvce rozilo a poet dom pr tak vzrostl, e voln msto bylo vzcnost a vhled namodrav nebe tm nemon. Obyvatelstvo bylo odedvna proslaven svou bujnost; za csastv zde bylo stedisko kuplstv a prostituce. Mezi dal antick velkomsta, kter vdob svho rozkvtu mla vce ne 100000 obyvatel, seadila: Akragas (Agrigentum) - obchodn msto najinm pobe Siclie znm svou zentilost, Massalie (dnen Marseille) - galsk obchodn msto svelmi navtvovanou vysokou kolou a znmou homosexuln prostituc, Patavium (dnen Padova) - tovrn velkomsto svelkovrobou odv, Capua - rozmarn kampansk hlavn msto (tj. Vkraji Campania, dnes stejnojmenn mst asi 4 km od trosek, knim vedla vantice silnice zma), Tarentum (Taranto vItlii) - jedno znejvtm obchodnch mst velkho ecka, tak znm pohlavn vstednost, trck (Trkov, indoevropsk kmeny nazem dne. Bulharska) Phiplippolis (Plovdiv), Efes vLdii (Ldie, kdysi hist. zem obvan Ldy, nyn vTurecku) nboensk stedisko a jedno znejskvlejch inskch obchodnch mst, kde sepstoval kult Afrodity, Smyrna (Izmir, vTurecku uEgejskho moe) smramorovou ndherou, Milet (Miltos, pobe Mal Asie) - nejvt insk msto (Inov, pv. obyvatel Atiky, viz ve) smnoha pstavy, vlnaskm prmyslem, svrobou koberc a nejrozvinutj vrobou pomcek kpohlavnmu ukjen. Rhodos (na stejnojmennm ostrov vEgejskm moi, tak psno Rodos) seslvrenskm prmyslem a vysokou kolou, Tyros (ve vch. Stedozem) nejvt a nejstar fnick msto sesklskm a bavlnskm prmyslem; podle Strabona sevnm nepjemn ilo kvli mnohm tovrnm. Domy mly est a sedm poschod a u vbiblickch dobch seproslavilo svm rozmarnm ivotem (viz skvl popis vProroctv Ezechiela proroka, kap. 27), pozdji bylo nejznmjm starovkm trhem naotroky, pedevm stediskem obchodu sdvaty. Dle Jeruzalm - kter ml vroce 70 poKr. 600000 obyvatel, Tarsus (Turecko, ji. Anatlie) - seznmou vysokou kolou, velkm potem tovrenskho obyvatelstva, hlavn tkalc, krsn Nicomedea (i Nicomedia, vnkdej Bitnii, tak Bithinii, severozp. Mal Asie) - pro mnostv veejnch a soukromch budov jako by st vnho msta, Nicaea (Nice), druh hlavn msto bitnijsk provincie,

Pergamon (dnes Bergama, Turecko) seznmou knihovnou, ndhernmi veejnmi budovami a sdleitou vrobou pergamenu, mast a pohr. Z vznamnjch venkovskch mst je teba uvst Mediolanum (Miln) svysokou kolou, nmon msto Neapolis (dnes Neapol vItlii), Sybaris (na pobe Tarentskho zlivu, msto zaniklo) - znm pohlavnm henm, Kroton (dnes Crotone vItlii), Pompeje - kde sevnovovku pivykopvkch objevil, jak znmo, nejen cel antick lupanar (nevstinec) a mnoho krem a enk, ale zezachovalch npis a nstnnch maleb je mon si udlat sprvnou pedstavu o venkovsk prostituci obou pohlav, Puteoli (Pozzuoli vItlii) - obchodn msto samfitetrem pro 25000 divk, Ravenn (italsk Ravenna) - spstavem pro csask vlen lostvo s250 lodmi, Arelate (Arles veFrancii, stejn jako tyi nsledujc msta), Tolos (Toulouse), Burdigal (Bordeaux), Lugdunun (Lyon) - galsk obchodn a posdkov msta, Lutetiu Parisiorum (Pa), kter sezaalo rozrstat a kolem roku 508 poKr., kdy sestalo sdlem franckch krl, Londinium (Londn), Augustu Trevirorum (Trevr), Mogontiacum (Mohu), Coloniu Agrippinu (Koln nad Rnem), Augustu Vendelicorum (Augsburk), Vindobonu (Vde) Salonu (Split). K tmto obchodnm a posdkovm mstm, vtinou vrozkvtu, je nutn jet pipotat dal, vnich byl velmi il emeslnick, prmyslov a obchodn ivot a velmi vyvinut obchod sotroky. Tm 500 mst bylo vtto nesmrn bohat provincii mskho sttu: Sardes (Sardy), Alabanda, Abamea, Caesarea, Sinop (vtinou vMal Asii), Palmra (v Syrsk pouti, msto bylo znieno) patily knejvznamnjm a vevech kvetla prostituce. Strabon k, e vAlaband ije mnoho rozkonk, holdujcch oberstv, kte si vydruj mnoh citeristky. Nakonec naostrov Lesbos (viz ve) byla msta Mytiln, znm elegantnmi kurtiznami, a Methymna, vyhlen bujnm ivotem. Beroea (Star Zagora) vMakedonii mla chlapeck nevstinec, kter popsal Lucin (Lukianos, 120-180 poKr., eck enk a prozaik). Dle je teba uvst Berytus (dnes Bejrt vLibanonu), pstavn msto seskvlmi divadly, lznmi a vysokou kolou, Naukratis, velmi starou eckou kolonii vDolnm Egypt, a dvn stedisko chrmov a svtsk prostituce, naostrov Helespontu, Abydos, seenami velmi zkuenmi veVenuinch postojch a schrmem Afroditynevstky, a tak Samos (ostrov vEgejskm moi), kde Polykrates (zem.522, panovnk naostr. Samu), zdil lauru, nejstar pas, ulici sestechou, kde seprodvaly lehk eny, hezc mui a rzn pamlsky, co pozdji napodobili ivAlexandrii. Mal ostrov Keos (eck ostr. nejbli Atnm) byl pr velmi znm tm, e sevjeho mstech nevyskytovaly nevstky a fltnistky. Co jinho by to znamenalo ne svdectv, e prostituce byla veobecn rozena ivnejmench mstech vcelm mskm impriu. Nejvce vak kvetla tam, kde pon byla nejvt poptvka, tedy vtch mstech, donich proudili svobodn a cestujc mui, tj. Vpstavnch, obchodnch, posdkovch a vysokokolskch mstech, jich bylo vestedovku tm tolik jako dnes. Cicero (Marcus Tillius, 106-43 p. Kr., m. spisovatel a enk) pe: Do nmonch mst snadno pronik zkaenost nebo alespo neuten zmna mrav: obyvatel si osvojuj nov zpsoby ei a ciz zvyky, m sejejich e iobyej mn... Tak zmoe sedotchto mst dostvaj mnoh zhoubn drdidla bujnosti, kter pichzej bu jako uloupen statek nebo jako pedmty dovozu; nakonec u pvabn plocha (na moskm behu) lk mnohmi zpsoby kpoitkm, svdjcm kzahlen a marnotratnosti. Veckch pstavnch mstech seprostituce

vyvinula zejm nejdve, sta uvst Korint a Atny, a kdy potom vhelnskm a mskm svt vzrstaly mezinrodn styky, kter seily a donejvzdlenjch provinci, rozrstala selokln prostituce, kter serozila nakoovnou. Koovn nevstky sestyly typickm starovkm jevem. Vtinu nevstinc vak zsobovali cizozemskmi otrokynmi a tak lep hetry sv povoln rdy pstovaly mimo sv rodit. Internacionalismus, kter sevm vyvinul u sto let ped nam letopotem a za doby csastv doshl vrcholu, byl pomrn velkolep. U vAlexandrii Dion Chrysostomos (tak Cocceianus, 40-120 poKr., eck filozof) ekl: Nevidm uvs jen Helny nebo many i lidi zblzk Srie, Libye a Siclie nebo lidi zdalek Etiopie a Arbie, ale iBaktry, Skty, Perany a nkter Indy. Pedevm Korint byl mstem, pes kter pechzeli vichni lid a kam nejdve proudil kvas vchodu izpadu. Pslov Ne kadmu prospje cesta doKorintu serozumlo tak, e kad nem dost pen vmci navechny svody a klady roj prostitutek. Ale msta, kter byla veskutenosti obsaena vsamotnm m, sevbec nedala spotat, nebo sezde usadilo obyvatelstvo celch provinci. m neobvali jeho oban, ale kvas zemkoule. Kter nrod je natolik vzdlen, kter nrod tolik barbarsk, csai, e by nebyl poslal obdivovatele dotvho ma? - ptal seMartialis (viz ve) a popisoval nesmrn hemen nroda vevnm mst, kter sestle vce stvalo pestrou a chaotickou sms nejrznjch ivl neustle mench a kench. msk prostituce sevelmi rozmhala a mly nani siln vliv starovk vojensk pomry, jak dnes u neexistuj. Vedly sestl vlen vpravy a pochody legi, spojen sezakldnm tbor a vojenskch koloni, hlavn za vldy Alexandra Velikho a jet vce za csastv. Zatmco uHomra jet teme, e eny zajat vevlce dvali bojovnkm za soulonice, od 5. stolet doprovzely eck vojska u houfy emeslnch nevstek. Souviselo to svvojem oldnstva, znho sezrodil divok typ vojenskho dobrodruha, nevzanho sdomovem, kter uml bohatstv rychle zskat, ale irychle utratit. Tito oldni, kte pevn vKorintu vyhledvali pohlavn rozkoe, sebez nich samozejm nechtli obejt ani vevlce, a proto si ssebou jednak vodili vlastn tanenice, lehk dvata ihezk chlapce a jednak je vdy doprovzely velk houfy prostitutek. U vojska bylo mnoho povtrnic, k Xenofontes (viz ve) o oldnsk armd. Byl to veobecn zvyk a pitocch mysleli vojci nazchranu nejen svou, ale ineopomenutelnch nevstek. V mskm obdob pistoupil dal initel, kter siln prostituci uvojska, vposdkch a vtborech podpoil. Vojci mli toti zakzno seenit. lo pravdpodobn o to, e msk manelstv senesmlo uzavrat scizinkou, ale pslunci legie zdrujc sevcizch zemch nemli pro svou potebu jin eny a byli proto nuceni voln t scizinkami nebo svou ve ukjet vprostituci, co sestvalo zejmna pidlouhm pobytu. asto setvoily cel kolonie vojk ijcch vkonkubintu a jejich nelegitimnch rodin. U vroce 171 p. Kr. napklad zaloili panlskou vojenskou kolonii. mt vojci zde mli sepanlkami, snimi senemohli prvoplatn oenit, tyi tisce dt. Pro toto potomstvo si vydali od vldy osadu vjedn vesnici a tak ji dostali. Tyto vojensk kolonie sestaly koeny, znich vyrostl kmen romnskch nrod.

Vzrst prostituce mezi vojskem potvrzuje napklad Scipio (Publius Cornelius, 236-184, m. Vojevdce), kter dal ped Numanti (tehdy msto vsev. panlsku) zahnat 2000 nevstek, aby varmd udrel disciplnu. Zstupy tchto en sevak usdlily hlavn vtborech: zchatr, bark, krem, vekterch markytni, eny, dvata, kupci a trhovci nabzeli sv zbo, sepomalu vyvinuly vt obce. Krom toho prostituci trvale podporovaly velk vojensk posdky. Jej dleitost snadno pochopme, kdy si uvdomme, e jen vBritnii bylo 30000 mskch legion; cel legie seasto pemsovaly zjedn zem dodruh, jako napklad druh legie, kter 34 let tboila vEgypt a pak ji pesunuli doMohue. O ivot vdobytm mst Tacitus (55-120 poKr., m. historik) vyprv: Cel msto poskytovalo divok a stran pohled; tu rvaky a dery, tam lzn a krmy; krev a hromady mrtvol a hned vedle eny a podobn vci; vechny mysliteln choutky mrovch dob, vechny mysliteln zloiny nejhorho dobvn. Severus Alexander (zem. 235 poKr., m. csa) napsal galskmu mstodriteli: Tvoji vojci sepotuluj sem a tam, tribuni sekoupou za jasnho dne, stravovna jim je jdelnou, nevstince lonic, tancuj, opj se, zpvaj a pihostinch jsou stdm, pokud sepedtm nestdm napili. Vojci a nevstky pedstavovali dva nerozlun ivly; bojovnci, kte sevraceli zvlky a nesli si bohatou koist, mli hetry a lehk eny pochopiteln nejradji. Nakonec istarovk vysok kolstv mlo znan vliv narozvoj tehdej prostituce. Kad provincie, kad zem zkultivovanjch st e mla sv studentsk sdlo, hojn senavtvovaly univerzity vCremon, Mediolan, galskm Augustodun, Kartgu, epirsk Apollonii, Massilii, Rhodosu, Tarsu, Antiochii, Smyrn, m, Alexandii, Korintu, Atnch, Caihrad (msta vtinou viz ve). doAtn sehrnula vdychtiv mlde vtakovm mnostv, e istota domc ei tmto pvalem zpolobarbarskch a barbarskch zem pr velmi utrpla. O studentech vTarsu, Alexandrii a vjinch mstech Strabon k: Zdej (tarsk) obyvatelstvo projevuje takov zjem o filozofii a vechny ostatn vdy, e pekonv Atny, Alexandrii a jin msta, kde jsou uebn stavy a filozofick koly. Rozdl je vtom, e jsou zde vichni studujc domcho pvodu, nebo cizinci sesem dostanou jen velmi tko a ani domc nezstvaj zde, ale chod sezdokonalovat dociziny, a kdy jsou vzdlan, rdi zstvaj vcizin a jen mlokte sevracej. Vjinch mstech, svjimkou Alexandrie, je tomu naopak. Pichzej tam mnoz cizinci a rdi vnich zstvaj, ale zdomcch jen mlokte odchzej studovat filozofii a asto ji ani vemst nestuduj. VAlexandrii sedje oboje, nebo zde pijmaj mnohho cizince a mnoh domc poslaj dociziny, ikdy jsou zde vechny druhy kol pro vdy. Tak vysok kola veSmyrn byla voblib a za Augusta mnoz mt studenti jezdili msto doAtn doMassilie. Nejvce vak studenti navtvovali m. Uznvan lkai, prvnci, pedagogov a filozofov zde mli okolo sebe studentsk zstupy zevech zem obrovsk e. Studovalo sezde vtinou prvo. Mravy tchto mladch zstup byly velmi voln; uitel nkdy ani nemohl dostat honor za sv pednky, nebo mladci vpitkch, hrch a unevstek prohili penze, kter dostali od svch otc za studia. Zlat asy mly lehk eny a hlavn kupli pivelkch svtskch a nboenskch slavnostech a hrch, poutch, soudnch projednvnch, vronch trzch, divadelnch a cirkusovch pedstavench, kde sesely velk davy lidu. Kupli sesvmi lehkmi enami proto takov akce vyhledvali. Souasnk k, e pidnech velkch soudnch jednn vhlavnm mst Frgie, vKelaina (Apameia, zp. Mal Asie) proud

domsta nekonen proud lid, soudci vedou spor, enci, ednci, pomocnci, sluhov kupli, nhon, trhovci, hetry a emeslnci. Obchodnci pitom prodaj sv zbo za co nejvy sumu a jak sezd, vemst nezahl nic, ani tan dobytek ani domy a eny. Velkou roli hrly hetry a nevstky piafrodisich (tj. slavnostech napoest bohyn lsky Afrodity), kter napklad vKorintu hrly vhradn ony, zatmco svobodn eny mly afrodisie vlastn. VAtnch seafrodisie oslavovaly hostinami, kter uspodaly hetry. Podobn psobila prostituce udionsi (tj. slavnostech napoest boha plodnosti Dionysa), kter znamenaly mohutn vbuch jarn a mladistv rozkoe, horsk non slavnosti dvat mvajcch pochodnmi, opojnou hudbu matouc smysly, proudc vno a proudc krev, lenou zvra vech rozbouench smyslnch vn. Podobnch velkch eckch slavnost bylo nkolik. Od 3. stol. p. Kr. sepr konalo mnoho velkch mskch slavnost. Hlavn roli mly nevsty ustarch floreli, kter popsal Ovidius (Publius Ovidius Naso, 43 p. Kr. - 18 poKr., m. bsnk). Usaturnli, slavnost veobecn radosti spropitou noc a rozpustilm vyhroovnm vedne, si pily nevstky nasv. pln pohlavn nevzanost sepstovala ubakchanli (tj. slavnost boha vna Bakcha), kter sevak konaly tajn a veejn prostituce sedonich nezapojovala. Ale vnevstinci byly chrmy egyptsko-eck bohyn Isis a samotn m jich ml osm. Stejn tak vchrmech Kybel (v maloasijsk mytologii Matka-bohyn, veck mytologii ztotonna sbohyn Rheou) a vchrmech zasvcench Ceres (bohyn obil a polnch prac, chpan ijako bohyn rody, tedy penesen plodnosti) byly prostitutky vdy kdispozici. U jinch nboenskch slavnost sevyskytovala homosexuln prostituce. Divadeln pedstaven vecku, jak u vme, mohly navtvovat pouze nevstky, ale ivm, kam chodily dodivadla imatrony, vyuvaly nevstky divadlo pro sv obchody. Prostituci vak podporovaly pedevm cirkusov hry, nanich seschzel nejen cel m, ale ihoufy cizinc zevech zem, zblzka izdaleka. Ovidius popisuje, jak msk eny vniv navtvuj cirkus a divadlo, a tato msta doporuuj jako nejvhodnj pro navazovn styk shetrami: Nemi slavnosti t, kde Adonis sVenu slaven, sobotnho ni svtku, jej syrsk slavv id! Nestra sesvaty, kde memfisk Isis co krva je ctna, mum je milenky dv, tob jako Jovovi kdys... Hlavn vychzel nalov, kde pne sedivadel oblouk, vce en setu schz, ne by sis mohl snad pt. To, co milovat lze, sm mono si pohrt, tu najde, na jedno pomilovn anebo nadlouh as. Jako semravenec vrac a sdlouhm hejnem zas b, pokrm neb vajka nese vstech, jak jeho je zvyk, nebo jako kdy vely vsvch hjch a pastvinch vonnch z kvtu matedouky ltaj najin svt, takto sehrnou kehrm vproud divk vyoen eny. Poet jich zmtl mne asto, kterou znich vybrat si mm. Chod sedvat a jdou, aby samy vidny byly, odtud si pohromu nos pokad panensk stud.22

Ale emesln prostitutky ani jejich ctitel nemuseli ekat natyto zvltn pleitosti, nebo pestr velkomstsk poulin ivot jim neustle poskytoval vbornou pleitost. Po nejrunjch mskch tdch okolo luxusnch obchod nebo pod arkdami Velkho cirkusu sejist promendovaly zstupy noblesnch en, a jinak tomu nebylo ani vjinch velkomstech, kde je dav penramn, kdy mr a pokoj sevrtily poporce neptele a kad, kdo nco m, bh za enskmi, jak k Plautus. Vevelkomstech impria, hlavn vAntiochii, Alexandrii a m byl ihlun non ivot. Skupinky nonch tulk a tulaek thly zhostiny nahostinu, kde sevzi svtidel bavili pedevm pohlavn. Nevstince senesmly otevrat ped tet i tvrtou hodinou odpoledne, ale potom hostm slouily a dopozdnho rna. Antick rozkonick ivot doshl vysokho stupn. Velmi rychle sevyvinul navchod a maloasijsk insk msta - Samos, Korint a jihoitalsk ieck msta byla jeho bohatm zdrojem. Svho vrcholu doshl vhelnsko-msk Alexandrii, Antiochii (viz ve) a m, zce souvisel svvojem bohatstv, a prv bhem vrcholnho rozvoje starovkch stedisek ivota nabyl vstedn formy, kterou znme zobdob csastv a vbec zma. Vm u asi vroce 100 p. Kr. chybl sv smyslov a mylenkov ivot, kterm sepynilo obdob helnskho rozkvtu. Vldla tu u zvrhl maloasijsk a alexandrijsk civilizace, kter vechno krsn a dleit snila naobyejnou dekoraci a poitek si vymlela subohou a odpornou pedantri. Avak ieck pitky a hostiny znejlepch dob, kam ctnostn manelky a dvata nemly pstup, byly pleitost kestyku snevstkami. Symposium doprovzela hudba fltnistek, citeristek ierotick tance a krom tchto prodejnch dvat sejich zpravidla zastovaly ihetry. Zvyk podat hostiny spojen stancem sah a dohomrskch dob. U Odyssea hovo o ivot Fajk: Stle t milujem kvas istrunovou hudbu itanec, asto mnn perk iteplou koupel a lko. Charakteristickm rysem veejnho dvete vklasickm obdob bylo, e hodovalo a bavilo sesmladmi mui. VeTetm Lucinov rozhovoru vyt matka hete Filiun, e seujaksi slavnostn hostiny opila, a souasn sedozvdme, e jin hetra si zvedla aty a nad kotnky a tanila. Vestm rozhovoru doporuuje kuplka Krobyla tuto metodu: Nepotebuje ktomu nic jinho, jen sestkat smladmi mui, hodovat snimi a za penze snimi ispt. pohostinch byl tento zvyk obvykl. Obyejn si kad mu u pivedl sv dve; kdy si jich pro sebe pozval vc, pokldalo seto za zvltn hen. Sidonsk krl (Sidon, dnen Saida vLibanonu) Strato (asi 360 p. Kr.) ml vesvch slubch nejen zpvka, kter ho pihostin obveseloval, ale ivelk poet neobyejn krsnch zpvaek, milenek a tanenic. Soupeil pr vtto dob o spch hostin sesalamiskm krlem (Salamis, ostrov vSaronskm zlivu) Nikoklem naKypru. Takov hostiny za asti poetnch host konily tajnmi orgiemi skurtiznami a nonmi pohlavnmi vstednostmi skrsnmi chlapci. Podaly seihostiny, jich sezastovali vhradn mut prostitut. Kdy nkter mu chodil nadrah hostiny, nakter nepispval, nebo kdy ho pisndani vdali vhostinci scizmi mui, vzbuzovalo to u urit podezen. Do ma tento zvyk pronikl prostopnmi sympozii a nazatku 2. stol. p. Kr., co vyplvalo pravdpodobn ztoho, e ctnostn msk manelky semohly

bez problmu zastovat ihostin mu jak vevlastnm, tak vcizm dom. A pozdji sezmnila pitka (commissatio), kter nsledovala poveei (coena), vzbavu sopojnou hudbou, tanenicemi, herci a veejnmi chlapci. Za csastv byla ast uhlazench dvat uhostin u obvykl, stejn tak ast chlapc zahalench dolehk prsvitn ltky, kte byli pojdle kdispozici hostm. Mnoh, d seci e ve sepitakov hostin stv zdrojem mrzutosti: le, vce ne cokoliv jinho t ur, kdy zkaenmu mladkovi, kter sepropjuje khanebnm slubm, tanenkovi nebo zhralmu chlapci zAlexandrie, kter um zpvat insk zletnick psniky, prokazuj mnohem vt ctu ne tob. Tolik rozmrzele hovo Lukianos o msk hostin. Byzantinci, kte byli velkmi pijany, navtvovali krmy iproto, e sezde mohli stkat slehkmi enami. Hlavn vokol Alexandrie bylo velmi mnoho hostinc, kde sepronajmaly pokoje. Behy asi ti mle dlouhho kanlu, kter spojoval lzesk msto Kanobus sAlexandri, bylo poset pepychov zazenmi hostinci. Zachova seeck npis ztakovho letohrdku: Tyto zdi vdy oivuj hostiny, zapluj sezstupy mladch mu; nikoliv zvuk polnic, pouze zvuk fltny zde zaznv, krev bk, nikoliv mu doruda zbarvuje zem, zdob ns roucha, nikoliv zbran a ovnen chry s vruce oslavuj nonmi zpvy velkho boha Anarchise. Eleusis (msto vest. ecku, vantice msto mysteri) mlo mnoho byt pro cizince, zazench velmi pepychov a jet vce bujn Kanobus (jinak psno Kanobos, Kanopos, pst. msto delt Nilu, vletn msto pro Alexandrii) stedisko vstednho rozkonickho ivota. Vedne vnoci sesem plavily zAlexandrie mal lod, nanich mui a eny pihe flten a tanci podali vrcholn orgie. Natchto brkch byly ichambres separes sezamovanmi okny, kde sepodaly hostiny a pohlavn orgie. Zachovaly seobrazy takovch scn naNilu. V pozdjm obdob holdovaly vtakovch restauracch vnu ieny, a to pevn vm. Vyhlen lka v1. stol. PoKr., Soranos zEfesu (Efesos, eck msto vMal Asii, dnes Efes vTurecku) k vesv Gynekologii, e msk eny asto soulo opojeny vnem, tak Galen (Galenos zPermu, l29-200, eck lka) broj proti tehdejm astm soulom pod vlivem alkoholu. Novovk antn, caf chantant, pedstavovala vestarovku hudebn kola, kde seveejn dvata uila he nafltnu a citeru, aby vzjmu svch kuplskch pn nasebe upoutvala pozornost. Tyto hudebn koly soblibou navtvovali mlad mui, nebo sezde krom hudby seznamovali is dvaty a dvali si snimi schzky. Platon vdle Protagoras velmi oste kr poniujc styky mladch mu sfltnistkami, tanenicemi a loutnkami, nebo podle jeho nzoru mu duevn imravn vzdlan sem bavit vnmi rozhovory bez takovch pozic a ert ikdy velmi asto hled pohru a nadno. Na Samu kvetla Polykratova laura, o n jsme u slyeli a kterou pozdji napodobili ivAlexandrii. Polykrates sesnail zeSamu udlat stedisko nejbujnjho ivota a shromdil sem zevech zem nejvybranj pedmty smyslnho poitku. Sv dlo korunoval vybudovnm laury, msta, kde setyto smysln poitky nejrafinovanjm zpsobem spojovaly sprostituc. Byla to typick pas (lara stg), kde veejn dvata a kindi vkrmech prodvali cizincm zcel Helady nejrznj pamlsky a vmstnostech za obchdky sezejm oddvali. Gastronomick poitky sezde spojovaly spoitky sexulnmi. Tak antick lzn byly msty rozkoe. Lzn vbec podporuj volnj, nespoutanj spoleensk ivot. lovk odloenm odvu dojist mry odhazuje

ipouta vedn konvennosti. Hlavn vzemch, kde je veejn nahota psn zakzna, a proto sezde jen tko d uvidt nah lidsk tlo, kde sekrom toho pstuje psn manelsk ivot a stydliv pohlavn morlka, probouzej sevlznch vce ne jinde erotick pedstavy, kdy zmiz posledn zahalen tla a zcela svobodn sedaj pozorovat tlesn pohlavn znaky. Vnkterch zemch seproto staly lzn stediskem volnho pohlavnho ivota a prostituce; zaloily tradici, kter seudrela dohlubokho stedovku a tu a tam inovovku. V klasickm starovku rozkvetla ilzesk prostituce, hlavn kdy nasklonku republiky zizovali spolen lzn, balnea mixta, pravdpodobn importovan zEgypta, kde bylo spolen koupn bn u vnejstarch dobch. Vm je zavedl Agrippa ve32. roce p. Kr. a odtud serozily pocel i a zdomcnly iveckch zemch. Brzy dotchto lzn poutli iprostitutky, ba iobyejn dvata zulice, m senkter lzn zmnily najaksi druh nevstinc a majitele lzn i sprvce bylo mon adit mezi kuple. V ivotopise csae Heliogabaly (Elagabaly, tj. csae Marca Aurelia Antonina, 218-222) vyprv, e si dal zavolat dojedn veejn budovy vechna prodejn dvata zcirkusu, divadla, stadionu, lzn a vech ostatnch mst, aby knim promluvil. Ammianus Marcellinus (332-391, m. historik) velmi rozhoen psal o lzeskch mravech vzneench mladk zobdob pozdnho csastv. Uvdl, e kdy vejdou dolzeskch mstnost, kad doprovzen padesti sluhy, vedou odporn ei a jen co zjist, e seobjevila njak neznm otroksk banda nebo obyejn dve zvenkovskho msta i njak star darebnice, b za n, aby ponov pchoz zalben pokukovali a kali j nejodpornj lichotky. Spolen lzn sevemi vstednostmi sevak udrely ipes mnoh csask zkazy. Otroci ilzesk personl asto enm dlali musk prostituty. Vlznch kvetla iprostituce homosexuln. Spojovalo seto snatrnm tla olejem a mas; innost masr a masrek u tehdy asto slouila jen jako pl prostituce. Martial a Juvenal (viz ve) popsali rafinovan manipulace profesionlnch masrek umu a natra olejem uen. Tak vmdnch moskch lznch mskho vzneenho svta bujela prostituce jako dnes vOstende i Monte Carlu. Nejelegantnj luxusn starovk lzn byly Baiae vNeapolskm zlivu, ndhern poloen, podle Martiala zlat beh blaen bohyn lsky, milostiv dar pyn prody. Seneca je odsoudil tmito slovy: Staly setulkem neesti: bujnosti si zde dovoluje tm ve, jet sestupuje, jako by ktomuto mstu patila jaksi nevzanost. Podobnou povst mly ilzn vKanobu, take rozmarn poitksk ivot dokonce nazvali kanobismem. Charakteristickm plodem tohoto poitkskho ivota vldnouc tdy byli ardelioni zobdob csastv, antit snobi, dandyov a povalei, kte podle Galena (v jeho dla Methodus medendi) trvili ivot takto: Rno kad chod nanvtvy, potom nkte znich odchzej nafrum nasoudn projednvn, vt zstup za vozy spantomimami, nemlo znich si krt as milkovnm, hrou vkostky, koupnm, pitkami a jinmi tlesnmi poitky, a nakonec seveer vichni znovu sejdou nahostinch, kde vak nen zbavou hudba a vn rozhovor, ale hanebn hen, kter asto trv a dorna. Vtakovm przdnm ivot potom pochopiteln bujely klepy hlavn o tom, kdo skm m pomr. Zvlt eny horliv sldily pointimnch podrobnostech, tajnch neestech a vdavkch za tu i onu milenku, piem samozejm kvetlo ipohlavn pokrytectv. Honbu za poitkem vobdob csastv logicky doprovzela ihonba za penzi a mamonstv. Plinius (Plinius Mlad, 61-114, m. spisovatel) trefn toto obdob

charakterizoval slovy: Odkdy sestal majetek jedinou radost, ztratili jsme okrasu ivota; co sepedtm podle nejvy hodnoty nazvalo svobodnmi umnmi, kleslo naprav opak, a nyn sed proniknout kupedu jen otrockm duchem. A seto vak projevuje jakkoliv rozdln, vtouze anadji zbohatnout jsou si vichni rovni. Tak propukla nespoutan ve poivot, ale ivot sm ztratil svou hodnotu. I kdy nejdleitj pinou vzrstajc nabdky vantick prostituci byla siln vyvinut instituce otroctv, nemalm podlem seo to zaslouily ijin sociln piny, kter prostituci idnes udruj piivot a kter shrnujeme pod pojem sociln otzky. Antick svt poznal sociln otzku velmi brzy, jak ukazuje Solonovo zkonodrstv (viz ve), ale prv tak palivou jako dnes sestala nasklonku obdob republiky iza csastv, kdy sesociln bda, pelidnn, bytov nouze atd. Projevily vplnm rozsahu. Kvetouc obchod a prmysl sepiinily o vznik antickho kapitalismu. Knejstarm obchodnm a prmyslovm mstm patila Tyros, Miltos, Korint a Atny: rozrostla seu v8. a 7. stol. p. Kr. Nazatku 6. stolet znamenalo Solonovo zkonodrstv prvn pokus elit nepznivm dsledkm nahromadnho jmn a velkopozemkovho hospodstv, peklenout propast mezi chudinou a bohi. Ve4. a 3. stol. p. Kr. sevcel Helad iSpart spibvajc koncentrac kapitlu a pozemkovho majetku zostily tdn rozpory, m seztrcel stedn stav, narstala chtivost. Vypukla velk tdn nenvist. Vm seobjevila chudina a bda ve3. stol. p. Kr., kdy serychle vyvinulo bezohledn hospodstv, kter pomoc nedoplatk nanjemnm okrdalo sedlky o vnos pdy a vydvalo je tak namilost a nemilost zahlivm majitelm pozemk. Kolem roku 50 p. Kr. tedy mskou spolenost tvoili najedn stran milioni, nastran druh ebrci. Obyvatelstvo hromadn odchzelo domst a vesnice pustly vdsledku velkopozemkovho hospodstv a konkurence zmoskho dovozu obil. Za csastv vzrst mst nepodpoilo eln hospodaen, ale masov pisthovalectv chudiny, otrok, vesnian, dobrodruh a ebrk, co potom vyvolvalo vantickch velkomstech pelidnn a bytovou nouzi. Toto hromadn lid jednoho vedle druhho, jednoho nad druhm a dodeseti poschod mlo samozejm zhoubn vliv napohlavn pomry, hlavn vzdlanostn a morln rove mas byla velmi nzk. Vdomech, kde byly zpravidla ikrmy a rzn tulky kdejakch zloinc, sevevelk me sklepn mstnosti pouvaly jako proletsk obydl, kam seuchylovala iprostituce. Chudoba vum slova smyslu jako pina prostituce hrla vestarovku roli jen uen svobodnho pvodu nebo proputnch zotroctv, a potom mon utch otrok obou pohlav, kter kprostituci nutili jejich zchudl pni. Demosthenes poukazoval nanebezpe, e seprostituce bude it mezi dcerami svobodnch oban, kter pro nedostatek prostedk nebudou moci dostat vbavu. VeTetm Lucinov rozhovoru matka dceru napomn, aby sepevn drela svho milence, nebo jsou velmi chud, a vestm rozhovoru vysvtluje Krobyla sv dcei Korinn, pro semus stt hetrou: Nevm zkrtka o jinm prostedku, jak seuivit. Zaila jsi pece, mil dcerko, jak skromn jsme musely ty dva roky posmrti otce it... Kdy zemel, nejprve jsem prodala klet, kovadlinu a kladivo za dv miny a ztoho jsme ily, jak sedalo. Potom jsem sesnaila pedenm pze, tkanm a itm vydlat si alespo nakus chleba pro ns, mil dcerko, nebo dotebe jsem vloila celou svou nadji.

Dvata svobodnho pvodu, kdy je chudoba pinutila kprostituci, zpravidla odchzela dojinho msta. Nkdy to vak byla jen relativn chudoba, kter je pivedla kprostituci: msto vbilo a slibovalo a zpoctiv prce semohlo jen skromn t. Velmi vstin takov ppad popisuje Terentius (Publis Terentius Afer, 185-159 p. Kr., m. dramatik) vesv Dvce zAndru: Ti roky uplynuly, co jist ena sem dosousedstv zAndru pila t a kterou nouze inedbalost pbuznch dovedla ktomu; byla pvabn a vrozpuku svch mladch let. Zpotku ila skromn, poestn a vydlvala si nasvj chlb pedenm, tkanm, kdy vak milenec s penzi pichvtal, nejprve jeden, po nm dal - lovk sevdy od prce radji klon krozkoi pijala nabdku a potom ztoho v o ts z d l . . ins i aia. Nesmme zapomnat, e vestarovku si prce veobecn pli nepovaovali, sociln ji podceovali a dokonce j opovrhovali. Cicero (v dle De Officiis) dokonce kadou podadnou prci nazv neslunou a sprostou a tvrd, e vdln si lovk neme udret svou vzneenost. Pouze duevn prce byla dstojn lovku svobodnho pvodu; fyzickou prci penechvali otrokm. Dvata a mldenci svobodnho pvodu sevtchto dobch stvali koist prostituce pro svou chudobu pravdpodobn jet vce ne dnes. V takovch socilnch a civilizanch podmnkch sevyvjela antick manelstv a antick milostn ivot. Lska setm pln pesunula kprostituci.

V I . ROZKLAD STAROMSK RODINY II

Stejn kulturn sly, pedevm pechod hospodstv navy vrobn formy a jeho dsledky, kter zpsobily rozklad rodovho zzen, konaly sv niiv dlo ivkoenech rodiny. Hospodstv starovkch nrod pelo nejprve dovyho stdia - Asyan, Babyloan, Peran, Fnian (Foinian), id, Egypan, Kartaginci, ekov iItalici obvali zem okolo Stedozemnho moe, jeho behy a sousedn zem. Tyto nrody nepochzely jen zetech rznch svtadl, ale izet rozdlnch ras semitsk, hamitsk a indoevropsk, a nebyly nastejnm stupni vvoje. Produkty jejich zem vak byly natolik rozmanit, e jejich vmna nevyhnuteln znan podporovala rozvoj obchodu a dopravy. Tyto nrody spojuje pirozen sjzdn cesta - moe, kter jako obrovsk otrok trpliv a poslun roznelo vechna bemena vemi smry dourenho cle. Mezinrodn styky, kter seutvoily vtchto podmnkch a politicky vyvrcholily vesvtov msk i, pisply khospodskmu vvoji. Rozmhajc seobchod vedl kvynlezu penz jako veobecnho mtka hodnot vech statk. Naturln hospodstv sezmnilo napenn hospodstv, vyspl emesln obdob seposunulo dodanho kapitalismu, nebo sepenze staly kapitlem. Zpotku lid penze ukldali dotrvalch hodnot: stavli si pepychov palce, kupovali obrazy a sochask dla, zlatou zbroj, stbrn ndob, drahocenn domc nad a umleck dla nejrznjch druh, take prv vprvnm obdob pennho hospodstv kvetlo umn tak tde kropen bohatstvm, jako u nikdy potom. Dal a nemn ideln zpsob, jakm vyuvali nahromadn bohatstv, spoval vkupovn pdy. Vlastnk pdy, kter ji nechv obdlvat jinm, m majetek a pestoe je tento majetek uvn, nezmenuje se, ba dokonce pin uitek, piem vlastnk sm nemus pracovat. Tak vestarovku ipozdj vznikl hlad boh popd, kter vyhnl svobodn sedlky vhoufech zjejich domov a hospodstv. A nakonec tet zpsob, u zcela kapitalistick, byl ten, e penze vkldali doobchodnch podnik. Vypravili lo, nakoupili zbo, najali mustvo nebo kapitl poskytli podnikateli, kter obstaral ve vetn prodeje zbo. Tak zmalho ivnostenskho obchodovn vznikl kapitalistick velkoobchod. Je pznan, e kapitalismus sepoprv projevil veform zahraninho obchodu. I kdy nmon obchod pinel velk zisky, byl souasn nejist vzhledem knebezpem hrozcm namoi, hlavn od nmonch pirt. A tak brzy pili nato, e sezskanho bohatstv d seziskem a menm rizikem vyut idoma. Vlastnk kapitlu stavl dlny, kupoval otroky, postavil sedoela dlovedoucch, take sobchodem ml u spolen jen to, e si plnil kapsy penzi. Bylo tedy nkolik zpsob, jak sezbohatstv dalo zskat dal bohatstv bez prce a nsil. Smnn prostedek sestal vdlkovm prostedkem. Souasn vznik nov organizan hospodsk forma, kter svou produktivitou nkolikansobn pekonv formu emeslnou, kter serozrostla tm, e kapitl oplodoval prci. Nastala nov hospodsk epocha. Hospodsk rozmach zvil zjem oban o prosperujc innost, o zskvn bohatstv klidnou cestou bez vlench vpad, o lichvu a obchodn podnikn.

Spolenost pronikl podnikatelsk duch a naplnil ji nenasytnou touhou pozisku. Vlenictv ustoupilo dopozad, zesurovho bojovnka sestal vypotav obchodnk, jeho jedinm clem bylo zskat bohatstv a kter u nebyl ochoten riskovat ivot pro blaho sttu. Tehdej vojenskou lechtu vystdala tda podnikatel. Svobodnho sedlka-vojka, kter sepedtm bil za vlast zniila lichva a najeho msto nastoupil oldn. Vojensk a loupeiv stt sezmnil nastt obchodu a prce. Lid sevelmi zmnili. Ve vojenskm sttu byla vlka a loupee, dobvn, potlaovn a vykoisovn ozbrojenou moc nejlepm povolnm svobodnho mue. Dlalo znj vak hrubho, nsilnickho a krutho lovka, lhostejnho vi citm blinho. Ale obchod a vroba seopraj o klidnou dohodu, o rozumn uven vhod a nevhod, m seprobouz nejen vypotav sobectv, lstiv chytrctv a nenasytn ziskuchtivost, ale ivle vt sedoctn jinho. Vlen drsnost seztrc, ale mravn ctn senezlepuje. Bojovnk byl udatnm lovkem, vypotav kupec je jen vychytral. Mravy sezjemuj, hrubost seopovrhuje a nsil je odsuzovno. Otec rodiny u nevydv dceru jako prodan zbo namilost a nemilost zeovu hrubmu despotismu; dv j vno a pojeho smrti dcera dd st otcova majetku. Tak seiena pomalu stv vmezch tehdejch pomr osobnost. Vymauje sezotrockho postaven a pomuov boku je svobodn a samostatn. Tohoto stenho osvobozen ena doshla o to snadnji, e rodinu, muovu suvernn i, podnikatelsk hospodstv tce zashlo. Vevyspl rodinn epoe, jak vme, obstarvala nejvt st svch poteb sama rodina, zbytek j dodvali drobn emeslnci. Kdy vak vznikla hromadn vroba zbo, domcnost j u nemohla konkurovat, nemohla tedy zstat natolik uzaven a zevech stran pijmala lacin zbo zvelkovroby. Rodina tak ztratila dleit hospodsk funkce a protoe pedtm byla pedevm hospodskou skupinou, nyn byla zeslabena a rozloena, ikdy jet ne dotakov mry jako dnes. Souasn stt, kter seupevoval vesvm systmu, stle rozioval pole sv psobnosti. Pedtm pro nj existovala pouze hlava rodiny, pater familias, nyn sezaal zajmat io ostatn leny rodiny, o eny, dti iotroky. Rozklad rodiny vmskch djinch nm tento zvan sociologick okamik, umouje pozorovat nejlpe. msk velkorodina sevestarovku zdla bt mohutnou a pevnou, stmelovala ji elezn vle otce, jemu byli vydni namilost a nemilost nejen dti a otroci, ale ieny. U za csastv byla rodina vrozkladu, pater familias byl zbavovn krok za krokem sv moci, ena osvobozena a sui juris. Tento proces postupoval asi takto: pvodn msk rodina, kter vznikala koup en, byla porunickou rodinou, mu ml nad enou manus, tj. Porunictv, a ena pechzela zotcovy moci domoci manela. Potom manelstv prostednictvm koup zaniklo, nejdve upatricij, potom veobecn, ale vechna manelstv zstala jet porunick. Pozdji seobjevila snaha obchzet manelovo porunictv a jejm prvnm vsledkem bylo manelstv, jeho formou byl zus. Uzavelo setedy sesouhlasem a dnm satkem; porunictv sesnm nespojovalo, ale bylo zskno a poronm nepetritm dren eny. ena setakovmu porunictv mohla vyhnout tehdy, kdy kad rok pouila tzv. trinoktium, tj. kdy ti noci vroce spala mimo manelv dm.

Kdy ena uinila tato bezpenostn opaten, nemohla sedostat domanelovy moci a manelstv zstalo voln. Vtakovm volnm manelstv ml mu nad enou moc je potud, pokud to vyadoval el manelstv a dovolovala to jednotn vle rodiny, jinak zstvala votcov moci nebo poporunictvm svch agnt (pokraovn pbuznch vmusk linii), kte j mohli dopomoci krozvodu iproti manelov vli. Majetek eny zstval jejm nebo otcovm vlastnictvm, krom vna, kter sepirozvodu nebo manelov smrti vtinou vracelo. Voln manelstv sevyskytovalo velmi brzy, ale stle bylo vzcnm jevem, nebo porunick manelstv pevldala. Postupn sevoln manelstv stvala astjmi, ale petrvval jak manus tak zus, take souasn existovaly ti manelsk formy, star inov. Nakonec voln manelstv potlailo manelstv porunick a stalo setak pevldajc manelskou formou. Tak zus zanikl, nebo ena zstvala voln ibez trinoktia. Tak tomu bylo u za Ciceronovch dob. Konen sejedinou manelskou formou stalo voln manelstv. Bhem jednoho stolet semsk ena postupn osvobodila zmuova porunictv a doshla postaven, kter j pozdji nezabezpeilo ani kesanstv. Postup emancipace mskch en sejasn odr vmskm zkonodrstv. U vkrlovskm obdob prodej eny zakzali a trestali jej smrt. Prvo zabt manelku pistienou picizolostv, vzal mui zkon a penesl ho naveejn soudy a enina otce. Konstantin (viz ve) zruil prvo zabt dceru. Rozvod, o nm pedtm mohl rozhodovat jedin mu a zvisel pedevm nanm, za Augusta (viz ve) upravili uzkonnm urit formy a srkami zmajetku, kter postihly provinilcovu stranu. Lex Julia (jako zvazn zkonn norma) zbavil eny snkolika dtmi porunictv vedlejch pbuznch zotcovy strany. Csa Claudius (Tiberius Nero Germanicus, 10 p. Kr.-54 poKr.) zcela odstranil rodov porunictv agnt a nazatku 3. stol. Kr. seu zejm nedalo vbec hovoit o njakm porunictv nad enami sui juris, kter doshly ptadvaceti let ivota. ena, kter byla sui juris (svprvn), nabyla pln samostatnosti a jej imuovu sttn individualitu pmo vzalo sttn zzen. Mohla voln disponovat pinesenm izddnm majetkem pootci. Tm pela cel st mskho bohatstv doneomezen dispozice en, kter sepotom nejednou vpravm slova smyslu staly velitelkami svch manel. To zpsobilo pln pevrat vorganizaci rodiny, kter seu nezakldala nazsad neomezenho muova panstv, ale narovnoprvnosti eny. ena sepodle zkona stala celkov nezvisl a zaujmala vysoce ven spoleensk postaven. Tak dti sestle vce osvobozovaly zotcovy moci. Tak jako pedtm stt odejmul rodu prvo nakrevn mstu, nyn postupn odnmal otci domc justici, nebo zesttnil vechny soudn funkce. m vce vzrstala moc sttu, tm vce seomezovala otcovsk moc. Otec u nemohl prodat enatho syna, svobodnho pouze tikrt; kdy otec bezdvodn nebo protiprvn zabil syna, mohli ho postavit ped veejn soud a odsoudit. Za csastv otcovskou moc postupn zcela zruili; zstalo zn jen to, co vyplvalo zotcova pirozenho pomru kdtti. Trajn (csa Traianus, Marcus Ulpius, 53-117) sesnail, aby syn mohl odejt od otce, kter ho tral, ale nedoshl toho. Hadrin (csa Hadrianus, Publius Aelis, 138-117, Trajnv nstupce) potrestal otce jako otcovraha za zabit vlastnho syna, nebo sedopustil zloinu nedstojnho otcovsk moci. Alexandr (viz ve) stanovil, e otec, pokud chce pout nsil pekraujc bn trestn prvo, to m ohlsit

provinnmu nelnkovi a od Konstantinovch dob sezabit syna vbec pokldalo za parricidium, otcovradu, resp. Vradu mezi pbuznmi. Prvo prodat syna vyhlsil Caracalla (pezdvka, tj. csa Marcus Aurelius Sever Antoninus, 198-217) za res illicita et inhonesta (vc nedovolenou a neestnou) a Dioklecin (csa Diocletianus, Gaius Aurelius Valerius, 234-313) ho zruil. Pokud jde o vlastnick prvo, Augustus (viz ve) uril, aby syn iped otcovou smrt mohl vlastnit to, co zskal vdob vojensk sluby a mohl to iporuit. Konstantin toto prvo rozil inamajetek zskan obanskm adem. Stt sezaal zajmat io otroky a za csastv omezil prvo nad touto nejni spoleenskou tdou, kterou za zlatch as republiky pokldali jedin za vc, a proto ji krut utlaovali. A dodoby csae Claudia sehojn vyskytoval zvyk, e nemocn nebo prac seden otroky jednodue zabili nebo vyhodili naulici, jet astji je dopravili naTibersk ostrov, kde byl Aeskulapv (lat. Aesculapius, ec. Asklepio, bh lkastv) chrm a ponechali jde zde bo pi, aby sebu uzdravili, nebo zemeli. Claudius nadil, e vyhodit otroka znamen jeho pln proputn a e toho, kter vtakovm ppad otroka radji usmrt, ne by jej propustil, potrestaj jako vraha. Hadrin vzal hlav rodiny jus vitae necisque - prvo nad ivotem a smrt otrok a postoupil jej soudcm. Antonius Pius (86-161 poKr., m. csa) uril stejn trest za neodvodnn zabit otroka vlastnho icizho a kdy pn krut sesvm otrokem zachzel, musel ho prodat. Za Ulpianovch dob (Ulpianus Dominitus, 170-220, m. Prvnk) uplatnili zsadu, e otroky ijc vcontuberniu (manelstv otrok) nemaj piprodeji oddlovat, Ulpianus pr dokonce ekl, e vichni lid, otroci isvobodn, jsou si podle pirozenho prva rovni. Kdy semoc sttu upevnila a vlen zzen sezmnilo naprmyslov, kter u dokzalo plnit sociln a hospodsk funkce, co vobdob pechodu od pbuzensk organizace kvrchnostensk pipadlo rodin, odnmal tak stt moc hlav rodiny krok za krokem. A protoe pomalu otci odal vechny soudcovsk funkce, zniil souasn nelidsky tvrd mocensk pomry, ztlesnn vpatriarchln velkorodin. Rodina tm utrpla tk der, ale kultura a morlka tak uinily pomrn velk krok kupedu, ipesto, e rozklad staromsk rodiny doprovzel padek mrav, vstednosti veho druhu, odpor kmanelstv a pokles potu obyvatelstva. Odpor kmanelstv sezaal projevovat dosti npadn. Nakonci republiky a za csastv byly rozvody kadodennm jevem. Seneca napsal: Nkter ena sesnad jet p nad rozlukou manelstv, ikdy tolik znmch a vzneench dam nepot roky podle konzul, ale podle svch manel, rozchzej se, aby sevdaly, a vdvaj se, aby sezase rozely... Jak me cizolostv nst jet njak znamen hanby, kdy jsme doli a tam, e ani jedna ena nem mue, kterho by nebyla pivbila cizolostvm. Cudnost sepokld za dkaz oklivosti. ena, kter nev, e manelstv je nepetrit cizolostv, je hloup a staromdn... Ikdy je toto obvinn jist pemrtn, pesto je jasn, e hojnost rozvod zmanelstv uinila jaksi legln druh prostituce, e secizolostv stalo mdou a vc dobrho tnu, e lid nechtli mt dti nebo jen mlo dt a vyhnn plodu bylo obvykl. Caesar (Gaius Julius, 100-44 p. Kr., politik, vojevdce, prvn csa) ml nkolik en, byl enat sCossuti, Corneli, Pompei a Calpurni, jsou znma ijmna jeho nkolika milenek, byla to napklad Posthumie, Lellie, Tertulla, Mucia, Servilie a jej dcera

Tertie, Enoa iKleopatra, kter snm mla syna Caesariona. Psloven byla jeho dobrodrustv svdanmi enami. Jeho vojci, kte jej zboovali, ho nazvali moechus calvus (chladn cizolonk), tak manelem vech en a manelkou vech mu. Pkladem ostatnm byli pedevm bohat a vzneen lid obou pohlav. Juvenal (Iuvenalius, viz ve) vest satie hovo o malomakch: Podrobuj senebezpeenstv rozen stejn, jako pisv chudob nesou nmahu kojen: ale vpozlacen posteli ani jedna tak snadno neothotn. Odpor kmanelstv a bezdtnost tak vzrstaly, e zaal mt stt obavy. U Caesar sesnail odmnami povzbuzovat chu domanelstv a Augustus (viz ve) vydal psn zkony proti svobodnmu stavu a bezdtnosti. Kdy sehlavn vojent velitel proti tmto zkonm bouili, svolal je nafrum a pednesl knim plamennou e: Dopoutte sevrady, kdy nedvte ivot tm, kter mte zplodit; berete si nasvdom hch, kdy spolu svmi nechvte vymrat jmna a hodnosti svch otc... a zrazujete vlast, nebo ji inte pustou a neplodnou... Vy, kte mezi sv pedky potte Quinta, Valria, Jlia, chcete nechat vyhasnout isv rody a jmna...? kte, e kdy ijete bez eny a dtte, mete sevoln a bez pekek vydat nacesty kdy a kde chcete, a neuvdomujete si, e sepitom nelite od loupenk a div zve. Ale psn zkony proti odporu kmanelstv a proti bezdtnosti byly marn. Mravy mly jet vt slu ne zkony. Poet manelstv a dt vychovvanch vmanelstv setm nezvil, nadle pevldal orbitas (svobodn stav a bezdtnost) a zkonodrstv mlo nejve ten nsledek, e kadou rodinu mohli zniit udavai. A orbitas trval ipesto, e svobodn stav a bezdtnost sthaly tresty, e nap. svobodn nemohli ddit a eny, kter u vedvaceti letech nebyly matkami, trestali, zatmco nadruh stran otcm rodin poskytovali velk vhody, upednostovali je pipropjovn adu a vyhrazovali jim nejlep msta uveejnch her. Tento stav neexistoval pouze vm, ale tm uvech starovkch nrod a vjejich pozdjch djinch, napklad vecku, Spart ivAtnch. Vroce 431 mly Atny 27000 ozbrojench oban. Tento poet senezmnil ani vdob krvavch vlek, ponich zstal stejn. Ale u pojedn generaci bylo jen 20000 Atan a tento poet seudrel a doroku 306 p. Kr. Polybios (200-120 p. Kr., eck historik) napsal: Za mch dob (204-122 p. Kr.) trplo cel ecko bezdtnost a nedostatkem lid veobecn, take semsta vylidovala a pda u nerodila, ikdy ns nepostihly vlky ani mory... Lidi pepadla pcha, hrabivost a pepych, nechtli seu spojovat vmanelstv, nebo kdy donj vstoupili, nechtli vychovvat vechny sv dti, nejve jedno nebo dv, aby mohly bt bohat a aby jim umonili vyrst vblahobytu. Tak senepozorovan rychle rozilo zlo, nebo kdy mli lid jen jedno nebo dv dti, snadno o n mohli pijt, a potom pochopiteln pustly domy, msta sevylidovala a ochromovala. Odpor kmanelstv a velkmu potu dt, jako iskuten padek mskch mrav seasto dv dopinn souvislosti srozkladem rodiny, snm sesouasn vyskytoval. Tento zvr vyvozovali imt spisovatel a stal seo to veobecnjm dogmatem, m hrubm omylem je. Rozklad msk e byl doznan mry dsledkem jejho zpsobu ivota a vldy vn. Jako vechny starovk nrody, tak im byl vlenm a loupenickm sttem, kter seod loupeiv bandy liil pouze stlost, velikost, organizovanost a

rafinovanost, sjakou prosazoval svj systm. Ikdy sevlen stt stle vce mnil nastt prmyslov, nezmnila sepovaha jeho systmu, pouze jeho forma, nebo vldu nsil vystdala vlda penz. Clem nekonench a nepetritch vlek byla vhradn loupe, vydrn, utlaovn a vykoisovn. Nespoetnmi vtzstvmi si man podmanili pomalu tm vechny tehdy znm nrody a tak zaloili svtovou i, kter serozprostrala poEvrop, Africe iAsii. Provincie, tzn. Poraen oblasti, byly hanebnm vydraskm systmem neustle vysvny. Nejprve poraenm nrodm pedepsali obrovsk kontribuce, najejich zklad doma plynulo ve, co mlo njakou cenu, penze imovit majetek. Potom vyslali prtory, generln arendtory a dal, aby vneastnch zemch vydrali inadle. Sprvn ednci sedomnvali, e vlen prvo trv ipovtzstv. Kdy u vydrancovan nemohli platit dal dan, nabdli jim vtzov penze nalichvsk rok. A kdy seu ani tmto zpsobem nedalo nic zskat, pouil m nejvhodnj obchodn metodu: chytali domorod obyvatele a prodvali je dootroctv. Caesar nadlal dluhy, kter by dnes dosahovaly tm pl miliardy, nebo podal velkolep lidov hry. Potom dostal ad veleknze a ad prtora (sprvce provincie), a jako prtor piel dopanlsk provincie. Spravoval ji tak poctiv, e kdy seporoce vrtil doma, mohl zaplatit vechny dluhy. Pitom neudlal nic, co by bylo proti veobecnm zvyklostem. Kdy ryte Verrese za obrovsk vydrastv, kter pchal jako proprtor (zstupce sprvce) sicilsk provincie, naCiceronv popud odsoudili, nejvenj man sepostavili najeho obranu. Poraen nrody sepodrobily tomuto tlaku a vykoisovn jen pod tlakem nsil; vzpoury, povstn, represlie, popravy nemly konce. many tak nenvidli, e napklad Mithridata (VI., 132-63 p. Kr., krl Parthie, e vsev. Persii) kdy sezmocnil Mal Asie, vude vtali jako osvoboditele. Kdy jet vEfesu vyzval msta, aby ihned povradila vechny ptomn many, tak ochotn splnili jeho rozkaz, take poet obt tohoto krvavho dne seudv na150000. Formou vlench nhrad, koisti, otrok, uloupench umleckch poklad atd. doma plynulo nesmrn bohatstv tm vce, m seilo msk panstv. Ale msk lid ani povech vtznch taench a plenn tolika zem neil vblahobytu. Obrovsk jmn sesousteovalo vpomrn nepatrnm mnostv lechtickch rodin, lid ivoil a hynul vbd. Na prvm mst byli patricijov, o nich u vme, jakm zpsobem zskali veejnou pdu dosvho soukromho vlastnictv. Krom toho sezabvali nejhor lichvou a pjovali penze naneuviteln roky. Krut zkon o dluzch, kter vydala tda vitel najejich ochranu, sestaral o to, aby ani dlunk, ani jeho rodina a potomstvo senemohli vymanit zklet lichvsk lechtick rodiny. Dlunk putoval dovazby vitelova soukromho vzen a spslunky sv rodiny sebu stal jeho otrokem, nebo musel napd, kterou pedtm obdlval jako svobodn sedlk, nyn pracovat pro pna jako poddan. Kdy si potom plebejci postaletch bojch dobyli politickou rovnoprvnost spatriciji, utvoili bohat plebejsk rodiny a spatriciji novou aristokratickou tdu. Byli to nobiles (urozen) a equites (doslova: jezdci, tj. Vnaem smyslu cosi jako ryti), optimati (doslova: vyvolen, tj. lechta), kte mli dky svmu bohatstv vrukou vekerou moc. Starou patricijskou oligarchii vystdala nov plutokracie. Pedevm equites, finannci velkho formtu, resp. banki, tvoili novou kapitalistickou tdu. Pjovali navysok roky penze porobenm knatm a mstm, povinnm mu odvdt tribut (dvky), pronajmali sttn pjmy

vprovincich, dlali nejpinavj obchody, kter vynely. Aby si zajistili moc a beztrestnost, utvoili dobe organizovan spolenosti, jejich finann moci senedalo ubrnit. Nikoliv tedy msk lid, ale mal a mocn tda optimat byla skutenm pnem svta, byla vlastnkem veho bohatstv, kter vydmala zporaench nrod a vlastnch soukmenovc. K nkolika lidem sesbhaj vechny penze vech nrod, aluje Cicero, kter byl pouze placenm advoktem optimat a jinak seprojevoval vpraxi ne vteorii. Lucius Marcius Filippos odhadoval vroce 90 p. Kr. Poet bohatch rodin jen nadva tisce. Plinius (viz ve) k, e vpolovin 1. stol. PoKr. byla polovina africk provincie majetkem esti vlastnk pdy, kter dal Nero pozdji jednodue popravit. Nebylo vzcnost, e nkter velk rodiny mly ron pjem vce ne dva miliony pedvlench frank. Soukrom majetek zmon tdy nesmysln vzrstal, take napklad Craruss (pezdvka rodu Licin, je pravdpod. mnn Lucius, 140-91 p. Kr., nebo Marcus, 1. stol. p. Kr.) chtl za bohatho pokldat jen toho, kdo mohl nasvj nklad vydrovat vojsko. Obrovsk rodinn bohatstv vedla ktomu, e sebohi zahrnovali nesmyslnm pepychem. Je vak pravda, e ivdy a umn kvetly jako vkadm bohatm obdob, ale souasn seprojevila nevzan rozmarnost, kter sezvrhla vnelidsk nien. Heliogabalus (viz ve, csa) dal najednu hostinu obstarat est set ptrosch mozk. Chovali ov stda obarven purpurem. Hortensius (mnn pravdpod. zcelho rodu Hortensi Quidus, kter byl vletech 289-286 dikttorem ma) sv stromy polval vnem. Apicius (souasnk Augustv a Tiberiv, oba viz ve, proslavil sesvmi hostinami, ale podrobnosti seo nm nedochovaly) pohostil sv hosty msou ptk, kter stla obrovskou sumu, nebo vybrali jen ty ptky, kte umli zpvat a mluvit. Podle Horatia rodina Arriovch jedla slavi jazky. Kleopatra, Caligula (Gaius Casesar, 12-41, csa) a jin potentti vevn rozpoutli drah perly, aby mli drahocennj npoj. Je pochopiteln, e takov bohatstv celkov rozloilo rodinn ivot optimat. Manelsk pouta vak neodmtali, ale nikoliv proto, e by jim lo o vy milostn ivot nebo o ctu kosobnosti, ale zlenosti a zezliby t vstedn a bezuzdn; ikdy uzavrali manelstv, mvali jen mlo dt, ne proto, aby je mohli lpe vychovat i zesociln prozravosti, ale proto, aby udreli majetek pohromad a neruen semohli oddvat sobeckmu a poitkskmu ivotu. Nejbohat rodiny vymraly; za Augustovy vldy u ilo jen padest nejstarch patricijskch rod. Velk bohatstv plutokrat vedlo tak kobrovsk korupci; ani podn lovk neodolal jejich penzm. Tak vznikla veobecn prodejnost - ryti, sentoi, vysoc ednci - vichni sedali koupit. Konzuly, kter vyslali proti neptelm, sejimi dali podplatit. Tak soudnictv bylo zkorumpovno. Finann magnti mli vrukou nejen policii a zkonodrstv, ale isoudce. Vm ivcizch zemch serozil nzor, e lovka oplvajcho penzi, ikdyby sejakkoliv provinil, msk soudy nemaj nikdy odsoudit. Bohatstv sestalo jednou moc, kter rozhodovala o vem, ale nebylo to bohatstv zskan normlnm ziskem, ale spekulac, vydrnm, lichvou a pedevm ddnm velkch majetk. Bezmezn sobeckost, divok ziskuchtivost sestala vn, kter ovldala ve a vechny. Plinius nakal, e znaj u jen jedin cl: stt senejbohatmi, e vechny pocty, volba sentora, volba ednk zvis namajetku, e ulechtilej ivotn hodnoty jsou vrozkladu a tak umn, znich sevm pstuje jen jedno: ziskuchtivost.

ivot chudch sevtakov spolenosti stval utrpenm. m vce sevechno bohatstv hromadilo vrukou nkolika rodin, tm chud byly masy. Svobodn sedlky, znich sepedtm tvoily skupiny vojk, vyhnalo nsil a penze plutokracie zpdy, obrovsk latifundia obhospodaovala cel armda spoutanch a oznakovanch otrok, a kde sepedtm rozkldaly pvabn vesnice, byly nyn vidt pouze ergastulae - stje pro otroky. Ikdy byli man pny svta, vtina oban nemla ani p pdy. Latifundia perdidere Italiam, latifundia ni Itlii, ekl Plinius. Oloupen a vydrancovan ebrci sepotulovali jako lupii, hlavn moe sehemila pirty, nebo rozmnoovali povlen velkomstsk dav, kter byl pro hlavn msto neustlm nebezpem a chtl, aby ho ivili rozdlovnm obil a bavili veejnmi hrami. U za Caesara dostvalo od republiky bezplatn obil 320000 oban, seenami a dtmi tedy vce ne milion lid. Tak zanikla tda ijc zezemdlstv a armda sestala nstrojem vrukou nejmocnjch. Tento vyvlastovac proces, kter zashl vechny veprospch nepoetn tdy, sepochopiteln neobeel bez boj. Je tedy zejm, e mezi dvma tdami vestt, znich m jedna vechny vhody a vsady, zatmco druh jen prav opak, mus mezi vykoisovateli a vykoisovanmi vldnout nenvist a neptelstv. Tak vypukla obansk vlka mezi optimaty a lidem. Vyvlastnn tikrt zatoili nahrad pennch magnt, nejprve za Gracch (Tiberius Gracchus, 163-133 p. Kr., Gaius Gracchus, 154-121 p. Kr., m. reformtoi, brati), potom za Maria a nakonec za Ceasara. Ale boj utlaovanch byl marn, organizovan penn moc byla pli siln a ponekonench bojch a krveprolvnch zvtzila tet strana - csarstv. Csa sneomezenou moc drel rozvrcenou spolenost nauzd. Republiku, tj. oligarchii, vystdalo csastv, kter bylo sice mrnjm bemenem nabedrech lidu ne republika, ale vpodstat ponechalo vykoisovac systm beze zmny. A tak pslunci chudiny, unaven bojem, nabyli pesvden, e tento svt nen pro n, ale pouze pro bohat. Kesanstv jim za to nabdlo jinou i posmrti, don seutlaovatel a bohi dostanou tak tko jako velbloud uchem jehly a kde sechud budou tit nejvtm radostem, kterch sejim natomto svt nedostalo. To bylo nov radostn poselstv - evangelium, kter spadlo jako jiskra dosudu stelnho prachu. Chuasov, vlun jen oni, masov pestupovali nanov nboenstv, opovrhovali svtskmi radostmi a pestali sezastovat politickho a sttnho ivota. Tm toto obrovsk drama skonilo. Krvav obansk vlky vyeily sociln problm jen naonom svt, nikoliv vak nazemi, kde sejeho een odsunulo donedohledna. Nyn sice vldl mr, tyi stolet trvajc pax romana, csastv vypadalo navenek velk a skvl, ale trplo nevylitelnou vnitn nemoc a osud ma byl tak zpeetn. Vidme tedy, e to nebyl rozvrat rodiny, kter vedl kzniku ma a starovkch stt, ale e pinou jejich zniku byla koncentrace bohatstv vnkolika rodinch. Bohat sezvrhli zhojnosti a rozmarnosti, lid zniila chudoba. Antick spolenost sepodobala nemocnmu tlu, vnm krev proud pouze dojednoho orgnu, kter senadbytkem vivy dus a hnije, zatmco ostatn orgny jsou neprokrven a odumraj. Kdy pily barbarsk germnsk nrody, pln zdrav sly a vestatiscch zaplavily zem, msk e sezhroutila jako kolos, jeho hlinn nohy serozbily ponkolika derech. Rozklad rodiny sm o sob vbec nebyl padkovm jevem, ale naopak pokrokem. Nelze pece pokldat za padek to, e seena a dti osvobodily od

nelidsk moci hlavy rodiny, e sezmrnil osud otrok, e seodstranil barbarsk mocensk vztah a najeho msto nastoupila tzv. Pirozen rodinn forma. Pitom vak bujela rakovina spolenosti, koncentrace majetk a toto zlo zniilo antick nrody, nikoliv vvoj a pokrok, kter mskou velkorodinu nahradil jemnjmi a lidtjmi formami. Soukrom ivot msk eny vdob rozkladu starovk patriarchln rodiny nezstval pochopiteln stranou. Dv stav manky dlouho netrval. Jen co vyrostla zdtskch stevk, zasnoubili ji a provdali. Jako dt (ptek, holubika, sleinka) vpodstat ila vesvt velmi podobnm svtu naich dt. Usnala piukolbavkch, obklopovaly ji povry. Veli j nakrk kosk nebo kan zub, aby jej prvn zoubky snadno rostly, amulety, aby ji nikdo neuhranul nebo j non upr nevysval krev. Kdy la matka okolo Venuina chrmu, zaeptala bohyni modlitbu a slib, aby jej dcei dala krsu. Dlali skuten vechno pro to, aby mla pknou postavu. Od nejtlejho vku j nrovali ps, aby lpe vynikly boky. Nedlali to vak vdy pli citliv. Zestrachu, aby sesilnj dve nepodobalo pasti, zn dlali vosu a nutili postit se. Nedbalost asto zpsobili, e idveti, kter proda obdaila hezkou postavou, sezkivila pte nebo mlo jedno rameno vy ne druh. Ani vecku i vItlii nebylo pravidlem, aby matka kojila sv dt. Kojn a chvy byly nejastji ciz otrokyn, jejich mlko naped vyzkoueli. Slavn Soranos zEfesu, kter byl lkaem vm za csa Trajna a Hadrina (ve viz ve), doporuoval za kojn ekyn, nebo jsou laskav a starostliv a dt seunich nau nejkrsnj e. msk chvy pr svou nedbalost zapiuj kiv nohy, umskch dt tak ast. Hraek mly mal dvky dost, kvtin, pestrch kamnk, barevnch mk a oech ipanenek spohyblivmi dy. Nechybly ani pohdky, kter tak zanaly slovy: ,Byl jednou jeden krl.... Potom piel as uen. Vprvn ad sedvata uila runm pracm, hlavn peden a tkan, nebo si aty zhotovovala sama. Tu a tam snad ivyvat, ikdy to bylo pedevm muskm emeslem. Tak eny, kter chtly bt radji milenkami ne poestnmi matronami, asto zachovvaly tento zvyk, bn hlavn uen zestednch a nich stav. Bsnk Tibull (Albius Tibbulus, zem. asi 35 p. Kr.) si tiil bolest nad ztrtou Delie tm, e si pedstavoval, jak jeho milenka pozd veer poslouch pohdky staeny, zatmco sluky okolo pedouc u dmaj a pijeho nhlm pchodu vysko a b knmu bos srozputnmi vlasy. Ale pozdji mravokrci hoekovali nad bohatmi enami, e jsou u natolik rozmarn a ln, e sevdom nestaraj ani o peden a tkan. Nhrobn npisy, kter chtj vychvlit mrtvou jako vzornou hospodyni, ji chvl pedevm potto strnce. Dvata zskvala vdomosti jen tenm eckch a mskch bsnk, vetn erotickch. st a pst sezanala uit vestm a sedmm roce. Bohat dti seuily doma, chudobnj vekole, ob pohlav spolen. Milostn styky mezi uitelem a akou byly prv tak mlo vzcn jako mezi uitelem a kem. Jist uitel, proputnec Ciceronova ptele, ztratil msto, nebo byl podezvn zmilostnch styk svlastn akou, dcerou svho patrona, zasnoubenou Agrippovi (Agrippa, Marcus Vipsanius, 63-12 p. Kr., m. Politik a vojevdce). Pi vchov dvat sekladl velk draz navzdln vezpvu, hudb a tanci. Utance serytmicky pohybovala hlavn horn st tla a ruce, co ensk chzi dodvalo velkho pvabu. Vitalskch lidovch tancch seto zachovalo dodnes.

Pkn chze sepokldala za velkou pednost eny. Nadanj dvata skldala vlastn melodie natexty znmch bsnk. Piprosebnch dnech, svtcch a slavnch pohbech zpvaly panny zvzneench rodin (i chlapci) slavnostn nebo smuten chry. Tato zliba sevantick spolenosti udrela a dojejho zniku, nebo jet Hieronymus (Jeronm, 348-420, k. teolog, pekladatel bible dolatiny) napomnal kesansk panny, aby neposlouchaly varhany a nedotkaly seloutny, lyry a citery. Plinius Mlad takto chvl jistou dobe vychovanou dvku zbohat rodiny, kter zemela krtce ped svatbou: Nemla jet trnct rok a u byla rozumn jako sta a dstojn jako pan, a pesto pvabn jako dve a souasn panensky cudn. Jak sedrela otcovy je! Jak mile a zrove mravn objmala ns, ptele jejho otce! Jak milovala sv chvy, vychovatele a uitele, kadho podle jeho adu! Jak snaiv a vnmav studovala! Jak zdka a rozumn si hrla! Sjakm odhodlnm, trplivost a slou snela svou posledn nemoc! Tto rtorice chyb srdenost stejn jako vem nhrobnm npism podobnho stylu. Je to akademicky przdn vychvalovn skutench nebo pisuzovanch ctnost, kter seod manelek jako prvnch sluek vyadovaly vpnov dom, ale iu jinch en, o to pjemnjch, pokud je nkdo nehledal ani nemiloval. Jen co dveti minulo dvanct let, stalo seplnoletm a zpsobilm ksatku. Manel, jemu dvku rodie zasnoubili, ji dostal nkdy idve, ale zkonn prva manelky mlo a podvanctm roce. Jako snoubenka mohla bt dvka podle nazen csae Severy obalovna zcizolostv. Dvata sevtinou vdvala mezi tinctm a sedmnctm rokem. Dvacetiletou enu, kter dosud nebyly matkou, mly stihnout tresty, jimi - jak jsme u ekli - postihoval csa Augustus staropanenstv, staromldenectv a bezdtnost. Dcein souhlas kzasnouben a satku byl sice podle zkona nevyhnuteln, ale souasn sepedpokldalo, e dve dn nmitky nevyslov. Mohlo je mt pouze tehdy, kdy mu otec vybral enicha podlho nebo nedstojnho dvinu postaven. msk manelstv vldnouc tdy mla vechny vlastnosti konvenn monogamie. Veskutenosti sebraly dv rodiny, dv dobr jmna, dva majetky a nikoliv dva lid vzjemn si sympatit. Uvdn Plinius Mlad napodn komusi dopisem jako vzornho enicha doporuoval ticetiletho ptele, kter je u prefektem. Je zeseveroitalskho msta, kde si dosud v starch dobrch mrav. Jeho otec pat mezi pedn ryte, pbuzenstvo m vbornou povahu, vrodin nen nic, co by mohlo vzbudit nelibost. Doporuen mu je velmi energick a inn a pitom velmi skromn. M ulechtilou tv sezdravm a svm rumncem, pknou postavu a sentorsk zpsoby. Nevm, co bych dodal, k Plinius jist pokrytecky, snad jen to, e otec m velk majetek, protoe kdy si pomyslm, e vm navrhuji zet, domnvm se, e bych o tom radji neml hovoit; pokud vak beru vvahu nae mravy isttn zzen, kter tolik pihl kmajetkovm pomrm, domnvm se, e seo tom musm zmnit. Nebo skuten, pomlme-li napotomstvo, a to napoetn potomstvo, je teba pivolb manela pihlet iktto vci. Pihlelo senejen i ktomu, ale pedevm prv ktomu. Juvenal (viz ve) septal, zda u nkdy pokldali za pijatelnho zet, kter ml men majetek ne nevsta. A pienit sedorytsk rodiny znamenalo souasn mt nejlep doporuen pro postup vkarie.

Chlapce a dvata asto zasnubovali u vdtskm vku; byla to tedy vc tetch osob. Vlatin neexistuje slovo dvoen, namlouvn. Vm byly zejm ikancele naemesln zprostedkovn satk. Zsnuby probhaly velmi slavnostn a zvali nan velkou spolenost. Otzka vna byla nejdleitj. Sn zmsk doby k, e sny o dtech sice vdy znamenaj al a starosti, protoe bez toho sedti nedaj vychovvat, ale hor je, kdy sezd o dcei nebo synovi, protoe to znamen ztrtu. Dcera toti potebuje vno; znamen to tedy to sam, jako kdy sezd o viteli. Protoe idceinu poadavku je teba vyhovt, a kdy ji rodie svelkmi starostmi vychovali, odejde svnem jako vitel spjenmi penzi. Ale ani tehdy, kdy zasnouben trvalo nkolik rok, sesnoubenci zpravidla ped satkem neznali, jedin kdy dve dali manelovi pedtm, ne sestalo plnoletm. Ani man, ani ekov neznali pojem nevsty, eny, kter opout dv stav a vjakmsi hnut smysl oekv satek. Dve najednou pechzelo zdtskho pokoje domanelstv. Krom jinch dar vnoval snoubenec sv budouc manelce elezn (pozdji zlat) prsten bez kamnku jako slib vrnosti; je vak pznan, e on podobn prsten nedostal. Svbavou mly eny velk starosti. Sv panenky a jin hraky panna vnovaly ped satkem bohm, kte ochraovali jej mld. Svatby sekonaly snejvt slvou. Csa Augustus (viz ve) sesnail omezit pepych usvatebnch hostin zkonem. Za starch dob vedli nevstu dodomu jejho manela a povchodu Veernice. Pisvatebnm prvodu, sledovanho mnohmi zvdavci, hoely pochodn. Nevstu pipchodu dojejho novho domu peneli pes prh, co byl pravdpodobn pozstatek zdob, kdy semanelstv uzavralo nosem. Pry, kter sechtly vyhnout velkm vdajm a hlunm slavnostem a hostinm, seoddvaly vevenkovskm sde l. V csaskm obdob mla mlad ena vesvm dom u velkou samostatnost. Star msk rodinn prvo, kter poskytovalo pnovi domu neomezenou moc nad vemi pslunky domcnosti, bylo u velmi oteseno, a kdy dal zkon enm vlastnick prvo namajetek, kter si pinesly domanelstv, uinil tm dleit krok kvnj emancipaci enskho pohlav. Utzv. Volnch manelstv, kter byla za csastv u pravidlem, pechzelo domanelova majetku jen vno, navc ne cel, ostatn enin majetek zstal jejm vlastnictvm a podle prva znj manel nebral dn poitky. Platnost dar semezi muem a enou omezovala jen naurit ppady. Nedotknutelnost enina majetku usnadovala stejn jako dnes podvodn machinace, kdy mu ped vyhlenm insolvence dal sv vlastnictv pepsat nasvou enu. Bohat eny si vydrovaly spolehliv proputnce jako sprvce domu a svovaly jim sv drahokamy, zlat pbory, vna a oblben otroky. Krom toho mly isvho prokurtora, kter sezpravidla vyznal vprvnickch zleitostech a souasn byl jejich rdcem a dvrnkem. Vzdlan proputnec M. Lepidus (r. 6 poKr.) jmnem Pudens byl prokurtorem sv dcery Emilie Lepidy, kter sevdala za Druse, adoptivnho vnuka csae Tiberia a vroce 36 poKr. spchala sebevradu, aby sevyhnula odsouzen za cizolon pomr sesvm otrokem. Pudens sevjednom npise vychloubal, e bdl nad jej mravnost: dokud il, byla vrnou manelkou csaskho prince. Cicero sevesv ei pro Caecinu posmval Aebutiovi, kter vedl obchody a procesy vdovy Caesiny, e ji natolik pesvdil o sv nepostradatelnosti, e bez nho neumla nic podn vydit. Jeho loha je pr znma zdennho ivota: oddan sluha en, zastnce vdov,

obhjce vn sevlc posoudech, hloup a naivn mezi mui, mezi enami vzdlan a pokryteck. Ale prokurtor ml jet intimnj lohu. Martial (viz ve) sezeptal jistho shovvavho manela: Kdo je ten kuerav muek, kter stle chod stvou enou, neustle j cosi ept doucha a pravou rukou objm jej idli? Vyizuje zleitosti tv eny? Je to tedy spolehliv a psn mu a zjeho tve lze vyst, e je prokurtorem. Bystrost ho nepekon ani Aufidius Chius (prvnk proslaven cizolostvm). Opravdu vyizuje zleitosti tv eny? , jak jsi naivn, sv vlastn vci vyizuje. Pkn prokurtor byla oblben postava cizolonickch nmt vrtorskch kolch. Tak Jeronm (Hieronymus, srov. Ve) napomnal sv kesansk ptelkyn, aby sepli asto neukazovaly vdoprovodu prokurtora skueravou ktic. Bohatstv uinilo eny nezvislmi, a kdy senavc mohly pochlubit dlouhou adou slavnch pedk, vldly samozejm ivdom nad svmi mui. Martial senechtl oenit sbohatou enou, aby senestal enou sv eny. Nezbednost rozmarnch chlapc kvli rozkoi pokldal za snesitelnj ne milionov vno. Ani Juvenalovi (viz ve) seneprotivilo nic vce, ne bohat ena. Zkrtka man prv tak jako pozdji ekov u vdli, co je to bt pod pantoflem. Bohat msk eny, aby sevyhnuly zkonu sthajcm ty, kter sedourit doby neprovdaly, a mohly pitom zrove uvat pln svobody, naoko vstupovaly domanelstv schudmi mui, kte sektomu za odmnu propjovali. Pesto eny zesentorskho stavu, pokud nechtly pijt o svj vzneen stav, ily smui (hlavn proputnci), kter si podle zkona nesmly vzt, vkonkubintu. To sam samozejm dlali isentoi sproputnmi enami. eny zostatnch stav sevdvaly za sv proputnce jen zdka; astji sestvalo, e pni si sv nkdej otrokyn vzali za prvoplatn manelky. Csa Augustus vydal zkon, e proputnkyn vdan za svho patrona senesm dt proti jeho vli rozvst. Tento zkon jet plat ivJustininov prvu. Stejn samostatn byla manka za csastv ivespolenosti. Jak vme zpedelch kapitol, u za republiky mly manky volnj pstup dospolenosti ne ekyn, pro kter bylo nejvt pochvalou, kdy o nich mu hovoil vdobrm i zlm co nejmn a kter jen vjimen smly pekroit prh svho domu. Stavovsk pomry, hodnosti, tituly, vsady a vyznamenn mskch en seupravovaly stejn jako umu, eny mly tak jaksi svj sent - conventus matronarum. Kdy setedy dvka zvldnouc tdy dobe vdala, pmo zdtskho pokoje mateskho domu pela docelho malho svta, pedstavovanho jejm domovem novm, kde stovky rukou ekaly najej pokyn, kde jej rozmar mohl rozhodovat o tst i netst, ba o ivot a smrti mnohch otrok a klient. Mladci istar mui, uenci a bojovnci, zaslouil a urozen sepedhnli vtouze o jej pze. Mohla zde naplno ukjet svou jeitnost a koketnost, rozvjet intriky, podporovat vn, a sama byla velmi asto kehkou oblhanou pevnost, pstupnou pokuen. Nic nen nebezpenjho, k Seneca, ne to, eho si daj nessln touhy; jedna drd krsou, druh duchem, tet vtipem, tvrt tdrost. A co je zevech stran napadeno, jednou bude dobyto. Tak ensk ctidost zde mla dobr vyhldky. Nejedna vzneen dma semanelstvm dostala nacsask trn. Za takovch okolnost je pochopiteln, e sebrzy zaalo hoekovat nad nevzanost mskch en a tehdej literatura seo nich vyjadovala velmi nepzniv. Spe bychom vysuili mosk proudy, k Propertius (Sextus

Propertius, 50-15 p. Kr., m. bsnk), a lidskou rukou strhli hvzdy znebe, ne bychom zabrnili naim enm heit. NaDlnm vchod nalezneme enskou vrnost, vdovy setam pmo vrhaj namanelovu hranici, ale uns jsou manelky vrolomn a ani jedna nen Euadna nebo Penelopa. Ovidius (viz ve) k: Cudn jsou jen ty eny, o kter senikdo neuchz, a pli vesnick a mskch mrav neznal je mu, kter sehnv nanevrnou enu. Seneca Mlad (Lucius Annaeus, 4 p. Kr. - 65 p. Kr.) si stoval, e eny opovrhuj muem, kter nasebe neupozorn milkovnm svdanou enou a pokldaj ho za milovnka lehkch dvat. Dolo to tak daleko, e mue maj jen ktomu, aby vbily milence. Cudnost je dkazem oklivosti. Kde najdeme tak zanedbanou enu, e semus spokojit sedvma mui krom vlastnho manela? Rozdluje svj as mezi milence a den j pro vechny nesta. Pomr pouze sjednm milencem nazvaj manelstvm a ena, kter to nev, je hloup a staromdn. Martial si ztoho dl legraci: U dlouho sepocelm svt ptm, zda jedna ena ekne ne: ani jedna neekne ne, jako by ci ne bylo nedovolen nebo hanebn. Tedy ani jedna nen cudn? Jsou jich tisce. Co tedy dlaj ty cudn? Nekaj ano, ale nekaj ani ne. Kdy semsk matrona stala hospodsky nezvislou, povolovala uzdu volnosnubnmu pudu, vestarovku jet velmi ivmu, zpsobem pmo i nepmo urenm mravy a zkony svch dob. Usnadoval j to tehdej d - snadn rozvod, otroctv, vedly ji ktomu kulturn vlivy, divadlo, cirkus, styk sumlci, hostiny iveejn ivot. Velmi ast byly rozvody a tak nov satky, nebo rozvst senebyl problm, proto sedomanelstv vstupovalo pomrn lehkomysln. Csa Tiberius (viz ve) sesadil kvestora, kter seoenil den ped losovnm kvestorskch mst, aby ml pednost jako enat, a druh den sedal rozvst. Spekulace mu nevyla. Martial uvd pklad, kdy seena rozvedla smuem vden, kdy nastoupil naprtorsk ad, nebo vdaje snm spojen byly pli velk. Podle Juvenala seeny rozvdj dv, ne uvadnou zelen ratolesti, ktermi sezdob domovn dvee ped pchodem novomanel a mvaj tak osm mu bhem pti let. Jin Martialv epigram k: U sedmou enu pochovv, Philere, navlastnm statku. Vt vnos statek asi jen sotva nkomu dal. Vldnouc td jist voln mravy ulehovalo iotroctv. Kdy semuv pohlavn styk shetrou nebo otrokyn pokldal za zcela pirozenou vc, nedala si nezvisl a bohat ena dlouho brnit vestyku spoddanmi a mlenlivmi otroky. Kdy enu pistihli, mohla ci: Snad jsme seu dvno dohodli natom, e ty si me dlat, co chce a e ij mohu init dle sv vle! (Juvenal). Martial vypotv sedm dt jist Marulliny, jejich rysy pli zeteln naznauj, kte otroci vdom jsou jejich otci: maursk kucha, atlet splochma nohama, koktav peka, nn pnv oblbenec, uatec seiatou hlavou, ern fltnista a rudovlas sprvce. Otroctv vak mlo nabohat eny jet hor vliv: uilo je krutosti. Otrok podle starovkho nzoru nebyl lovkem. Dokud csa Hadrin (viz ve) nezakzal svvoln zabjen otrok, mli prvo dt je ukiovat bez udn dvodu. Vamfitetru seeny uily tvrdosti o to lpe, e vestarovku byla jet mkkost vzcnost. Kdy mla velitelka patnou nladu, dvala sv otrokyn biovat, ani senevyruila zesvho zamstnn a trest konila krtkm: Ven! Ovidius enm domlouval: Popej klidu sv kadenici! Rd nemm tch krsek, v rukou je jehlou ipchnou, nehty je krbou j tv.

Prokln hlavu sv pan kletbou idotykem ruky, ronc krvav slzy dovlas, nan m zlost. Tacitus vidl hlavn nebezpe ohroujc nevinnost a mravnost en vdivadlech a nahostinch a za hlavn pinu cudnosti germnskch en pokldal, e je neznaly. Ikdy skuten hlavn piny byly ponkud jin, je nesporn, e msk eny bez rozdlu stavu vniv milovaly hry a divadla. Nejene serdy nacirkusov hry dvaly, nebo sezde davy lidu rozohovaly a kzuivosti, ale mly rdy ihrub dvojsmysln mimy a pantomimick tance najeviti. Fraky byly ureny davu, rafinovan pantomimy pro vybran obecenstvo, vechno vak mlo za cl drdit smysly. Ale sledovn pedstaven tvoilo jen polovinu poitku, kter zdivadla mly; druhou polovinu jim poskytovala monost seukazovat. Pedvdly sezde co nejpelivji obleen, bohat okrlen, ikdy celou svou ndheru mly jen pjenou. V m setoti dalo vypjit vechno - aty, doprovod, nostka, poduky, star chva imlad plavovlas komorn. U vApuleiov pohdce (Apuleius Lucius, 125-180 poKr., m. spisovatel a filozof,pipomnny jsou jeho Promny) si Venue nechala Psyche (psno iPsych, mytologick krlovsk dcera, je sestala symbolem lidsk due) poslat pro vodiku krsy kProserpin (msk bohyn podsvt), aby semohla postkat nanvtvu divadla, uspodanho bohy. Je zejm, e vdivadle a cirkuse mohly ipoestn eny snadno navazovat styky sdruhm pohlavm. Od Augustovch dob sedly vdivadle iamfitetru vhornch adch, oddlen od mu, ale vcirkuse seobecenstvo nerozdlovalo. Vpestrm a vzruenm davu unikalo pozornosti jakkoliv zahrvn sezakzanm ovocem. Vdan msk dmy sevak nezajmaly jen o hry a spolenost, kter je navtvovala, ale io personl a vystupujc umlce, atlety, cirkusov zvodnky, gladitory, herce, zpvky a hudebnky. Hlavn gladitoi setili pzni en iztch nejvych stav. Podle Juvenala, kdy mla vzneen pan monost nechat seunst gladitorem, nebla seani mosk nemoci a dokonce sevzdala invtvy divadla, co je pr to nejobdivuhodnj. Znklonnosti krznm umlcm semsk eny dopoutly velijakch poetilost. Podle Suetona (Gaius Suetonius Tranquillus, kolem 100 poKr., m. historik) dajn ekala za Augustovch dob vdan pan naherce Stefania vchlapeckch atech snakrtko osthanmi vlasy. Ctitelky proslavench citerist draze platily za jejich nstroje, cenily si jich jako drahocennho majetku a nn je lbaly. Jist pan zvelmi vzneen rodiny nechala vykonat slavnou ob, aby sedozvdla, zda znm citerista dostane pinejbli souti vnec. Velk pzni en a mu setili ipantomimit tanenci, vtinou mlad a krsn mui. Hezkho Mnestera, nejslavnjho pantomima za csae Claudia (viz ve), milovala istar Poppaea, nejkrsnj ena tchto dob; zdonucen sepozdji stal iMessalininm (Messalina Claudia, popravena 43 poKr., manelka csae Claudia) milencem, za co zaplatil ivotem. Pantomim Paris vzbudil Domitinovu rlivost, take ho dal Domitin (Domitianus, Titus Flavius, 81-99 poKr., csa) veejn probodnout naulici; msto, kde zahynul, zasypaly jeho ctitelky kvty a pokropily voavkou. Pozdji setento Domitinv in dval dosouvislosti svn jeho manelky ktomuto i jinmu pantomimovi. Lka Galenos zjistil ve manelky jistho Justa kpantomimovi podobnm zpsobem jako kdysi Erasistratos (3. stol. p. Kr., lka vAlexandrii) Antiochovu lsku keStratonice. Kdy nemohl venin tlesnm stavu nalzt pinu jej chorobn nespavosti, usoudil, e porucha je vdui a nhl zmna

barvy jej tve, pohledu a tepu, kdy vyslovil jmno tanenka, mu prozradila pinu jejho neduhu. Pi hostinch byla samozejm jet vt pleitost knavzn styk mezi manelkou a milencem ne vcirkusu nebo divadle. Nkdej zvyk, e eny pihostinch sedly, zatmco mui leeli, za Augusta u neplatil a eny tak leely, co sevestarch asech pokldalo za neslun. Krsn ena mohla dobe vidt a slyet, jak senani dostiv upraj sml pohledy jejho obdivovatele, jak vzdych, jak serty dotk vmst, kde ona pila, jak j oima a prsty dv znamen, jak vnem kresl nn vci nastl a vyprv milostn historky, vnich jasn prozrazuje svou ve kn. Zpvy, divadeln scny, smysln tance Syanek a Andalusanek drdily nahostinch vce ne alkohol. Tak naulici, kde seeny nechvaly nosit vrznch nostkch nebo seprochzely pokolond, byly hojn obletovny podle jejich pn. Pochopiteln, e sektomu pimen vystrojily. Dodejme vak, e nevzanost a luxus mskch en jet pedstihly eny pozdjch dob. Sta uvst, e napklad vPai vpolovin 18. stolet zdobily pnsk kory msto erb drahocenn erotick obrazy a podle Rousseaua tuto mdu zavedly dmy, jejich kory seliily od pnskch kor pouze tm, e nanich byly obrazy odvnj. Pokud jde o toalety, lze uvst zcela prsvitn aty zdob francouzskho direktoria: cel obdivovan dmsk toaleta ise zlatmi perky vila jednu libru. msk eny veveejnm ivot nebyly zanedbvny, ale udrovaly si velk vliv. Jak uvidme, hlavn st tohoto vlivu mly vrukou hetry. Tak nejedna moudr manelka byla hlavnm rdcem svho mue. eny asto rozhodovaly o obsazovn ad nebo jinch post vm a vprovincich, ani zde nechybla korupce. Pod volebnmi agitacemi namstskch adech, napsanch nazdech pompejskch dom, byly podepsny ieny. Zvlt ctidostiv si ponaly manelky provinnch mstodritel, nakter nezdka dochzely stnosti, e jsou panovan, nespoutan a nevldnou jen nad domy a soudy, ale inad vojskem, a e jako harpyje shromauj zlato. Kdy uvme, e semsk ena vzdlvala jen tenm oblbench spisovatel a bsnk, nebudeme sedivit, e nejedna talentovan ena sesama pokouela pst, skldat vere, pst kritiky a filozofovat vmezch diletantismu bnho vlep spolenosti. U tehdy sevyskytovaly typick modr punochy, pemoudel eny, kter jen co zasedly za stl, spustily nezadriteln proud estetick rozpravy, take seu nikdo nedostal keslovu, ohnly secitty zezapomenutch knih, opravovaly e jinch. Filozofick knihy, hlavn spisy Aureliovy (Marcus Aurelius Antonius, 121-180, m. csa, ale tak vzn. filozof, pedstavitel stoicismu), soblibou etly ieny jinak zahliv. Nejedna bohat manka si krom ostatnho sluebnictva vydrovala ieckho mudrce, rtora i filologa ctyhodnho zevnjku sdlouhou edou bradou. Filozofick pednky vak poslouchaly jen pihostin nebo oblkn; pokud jim vtom okamiku komorn pinesla milostn dopis, peetly si ho, napsaly odpov a potom dle poslouchaly pednku o mravopoestnosti. Filozofa si ssebou braly inacesty a stvalo se, e podlouhm ekn vdeti ho nakonec strily doposlednho vozu ktanenkovi nebo kuchai. Lucin (viz ve) vyprv, e jist bohat a vzneen dma svila pitakov pleitosti svou oblbenou fenku nastarost starmu, najatmu stoikovi a fenka filozofovi vrhla doplt tata.

Na eny mla vliv tak rzn nboensk hnut, kter zaala vznikat v1. stol. PoKr. a vyvrcholila ve3. a 4. stol. PoKr. Oila star ecko-msk vra vprodn bohy, ale souasn sedostiv pijmaly rzn ciz nboensk kulty, hlavn zOrientu. Mnoh eny, kter bohatstv a stav dovoloval ukjet vechny choutky, nyn vniv lply nasvm novm konku: pokud sepedtm zmravn slabosti oddvaly rozmarm, nyn je zestejnho dvodu lkala askeze. Od putujc tlupy ebravch knz Velk Matky (Isis, srov. Ve) si nechaly namluvit, e znezdravho listopadovho vzduchu maj horeku a mohou sevykoupit darem sta vajec, pokud chtj, aby nebezpe zstalo vatech. Podle knskho pedpisu pospchaly brzy rno tikrt doTiberu, ponm plavaly ledy, a potom senedostaten obleen stejnou dobu plazily pokolenou, roztesen chladem a strachem, nebo jezdily doEgypta pro nilskou vodu, kdy jim Isis vesnu pikzala, aby touto vodou kropily vchrmech. Isis, velkou bohyni snesslnm potem jmen, manky vtto dob uctvaly nejvce. U vpolovin 1. stol. bylo vm nkolik jejch chrm, donich prosebnice hromadn putovaly vpedepsanch lnnch atech, dvakrt denn zpvaly srozputnmi vlasy chry najej poest, dvaly sekropit nilskou vodou a dodrovaly rzn posty. Kdy seprovinily proti knskm pedpism, byl zde bh Osiris (tj. Usrew, srov. Ve), unho kn za dobrou odmnu orodovali a ob kole nebo vykrmen husy bohy opt usmila. Ale hojn navtvovan chrmy bohyn Isis, jej kult byl zaveden zvdlkov-erotickch dvod, slouily pedevm knevzanmu pohlavnmu ivotu a knky, kn ichrmov sluhov bohyn Isis mli povst profesionlnch kupl. Vroce 19 poKr. sevjednom chrmu stala vc, kter vyvolala velk rozruch. Ryt Decius Mundus dlouho marn pronsledoval jistou Paulinu, velmi ctnostnou a vzneenou pan. Byla vak oddna kultu bohyn Isis, a proto ryt chrmov knze podplatil pti tisci denry, aby j namluvili, e sesn chce bh Anubis (psno dnes astji Anupew, nkdy iAnupev, stroegypt. bh) vnoci setkat. Vc seprozradila a dozvdl seo n icsa Tiberius. Hlavnho vinka vypovdl dovyhnanstv, knze dal ukiovat, chrm zboit a sochu bohyn hodit doeky. Ale nejen chrmy bohyn Isis, ale vechny chrmy a posvtn hje, donich chodily eny, slouily za msta, kde kvetly mimomanelsk styky a prostituce. Kesant spisovatel tchto dob hovo - a nikoliv bezdvodn, pesto snadszkou - e sevchrmech dlaj dohody o cizolostv, mezi olti sv emeslo e zde pstuj kupli a vichni kuplstv provozuj ichrmov dozorci a kn, vonc kadidlem, a proto setyto chrmy podobaj nevstincm. Star bohy to neurelo, nebyli verotickch zleitostech zkostliv: sami mli vivot nejedno velmi deliktn milostn dobrodrustv a nacudnost nedbali ani zhospodskch, rodinnch i jinch dvod. Tak idovstv, kter setehdy rychle ilo nazpad, zskalo mezi mankami mnoho novch vcch a idovsk sabaty pomhaly enm klsce. Nakonec ikesanstv psobilo pedevm naensk srdce a jeho prvn hlasatel toho umli vyut. Zpotku sepochopiteln ujalo mezi enami nich vrstev, ale u za csae Commoda (Marcus Aurelius Commodus, 161-192) nakesanstv pestupovaly cel vzneen msk rodiny, m samozejm nutily icrkev dlat kompromisy. Psn Tertullin (Tertullianus, Quintus Septimus, 160-222, m. filozof a kesansk crkev. otec) uznal, e ivzneen kesanky maj prvo napepychov aty, jak to vyaduje jejich rod a stav. Callistus (kesansk biskup vletech 218-223) pannm a vdovm

sentorskho stavu povolil konkubint is otroky, aby satkem smui niho stavu neztratily svou hodnost a konkubintu zejm dval pednost ped manelstvm snevcmi. Pozdji vostrm zpase mezi pohanstvm a kesanstvm, kter trval stalet, nboensk rozpory zpetrhaly nejen manelstv, ale isrdce. ton kesanstv pronikalo dorodin a stavlo semezi pbuzn, otcm bralo eny a dti vedlo kneposlunosti. Jen mlo en bylo natolik tolerantnch, aby umly bt pohankami mezi pohany a vcmi mezi vcmi, jak o tom hovo jeden epigram. Ikdy kesan celou vinu svalovali napohany, pohansk fanatismus byl veskutenosti vzcnost. Jist oban, kter seapollonskho orkula zeptal, ktermu bohu m obtovat, aby odvrtil svou manelku od kesanstv, dostal tuto odpov: Spe bys dokzal pst dovody a ltat vevzduchu, ne zmnit mysl sv bezbon poskvrnn manelky, nebo jeitnost svho bludu sedr jen zezaatosti a klamnmi nky opvuje boha, kter byl posvm odsouzen spravedlivmi soudci potrestn zlou smrt. msk eny velmi snadno podlhaly starm inovm povrm. Vdy mly zlibu varodjch a arodjkch. Vprvnm obdob csastv si od lidovch arodjnic nechvaly kuplky pochybnho emesla, holdujc vnu, mchat rzn masti a krlc prostedky. Hlavn milostn kouzla senedala vymtit ani zkomnat en nejvych stav. Vedruh polovin 2. stol. PoKr. tyto arodjnice vystdali (alespo vevldnoucch tdch), arodjnci vchodnho typu, kte naodiv vystavovali svou zbonost a svatost, dlali zzraky, tvili se, jako by nemli lidsk vn, odmtali pozemsk pokrmy a npoje, nosili bl lnn roucha, honosili sedstojnost, mli pstup idonejvzneenjch palc - a spch uen. Vzdor sv svatosti velmi dbali o svj zevnjek. Lucin podobnho svtce popisuje takto: Alexander zAbonuteichu byl krsn mu siln, dstojn postavy, bl pleti, ml pstn vous, ohniv a uhraniv pohled, velmi jemn a souasn zvun hlas. Navlasy si nasazoval dokonalou paruku, take jeho hlavu lemovaly hust kuery. Nosil bl ipurpurov at a bl pl a vruce srp naznamen toho, e pochz zPersea. Vude setil pzni en, dokonce svdomm a napn jejich manel, kte od nj zejm oekvali mimodn podaen dti. Pze en byla nejen clem jeho snahy, ale souasn iprostedkem kupevnn jeho postaven vespolenosti. Jak mui, tak ieny tchto dob vili pedpovdm zhvzd a velmi uznvali astrologii. Juvenal k, e msk eny nepokldaly dnho astrologa za dost duchaplnho, pokud nebyl alespo jednou odsouzen; nejslavnj byli astrologov, kte mli za sebou velk politick proces, byli dlouho vznni vpoutech nebo vypovzeni napust ostrov. eny seped kadm vznamnjm krokem obracely naastrologick kalend, znaly hodinu svho narozen ivech dleitch udlost, nebo sepodle toho dlaly astrologick vpoty a pedpovdaly osudy. Manelsk lska, tato zvltn sms nklonnosti, zvyku, obtavosti a smyslu pro povinnost, vzdor vemu nebyla u ani mskm enm zcela ciz, dokonce sezd, e vestednch a nich spoleenskch vrstvch seu vyskytovala pomrn hojn. Nezmon, hmotn a duchovn neprivilegovan lid lpe snej toto nevyhnuteln jamo a poase jsou ipod jeho thou spokojeni. Krom toho eny zrodinn epochy, kter byly vychovvny kmonogamickm ctnostem, si tyto svazky vzaly nejednou tak ksrdci, e vnich dokzaly hrdinsky setrvat.

Plinius a Tacitus nm vyprvj o Arrii, jej dcei a vnuce, jako o hrdinkch manelsk lsky. Arria star (ena sentora Paeta, spolen spchali r. 42 sebevradu dve, ne mohl bt Paetus popraven, viz dle) seproslavila slovy, kter ekla svmu vhajcmu manelovi, kdy mu podvala dku, kterou si pedtm sama vrazila doprsou: Paete, to nebol! Kdy jej manel a syn leeli tce nemocn a syn, jedin nadje rodi zemel, Arria ho pochovala a Paetus seo tom ani nedozvdl. Spedstranm klidem odpovdala najeho otzky, e semu da lpe, e spal a jedl. Kdy u ctila, e dlouho zadrovan slzy brzy vytrysknou, odela zmstnosti nemocnho a a potom si ulevila vesv bolesti. Vrtila sese suchma oima a klidnou tv. Paeta odsoudili pro ast naspiknut legta Scriboniana proti csai Claudiovi vIlrii. Scriboniana zabili a Paeta pivezli vpoutech doma. Arria marn prosila, aby snm mohla jt nalo; chtla unho bt jako otrokyn, kterou mum jeho hodnosti neodmtali. Kdy toho nedoshla, najala si lun a jela za nm. Scribonianov manelce, kterou Claudius vyslechl jako svdkyni, ekla: Mm vit tvm slovm, kdy ije, zatmco Scriboniana zabili vetvm kln? Jej ze ji zapsahal, aby si nesahala naivot, a mezi jinm j ekl: Snad bych nechtla, aby tv dcera zemela semnou, kdy bych musel zemt j? Odpovdla: Kdyby stebou ila tak dlouho a tak svorn jako j sPaetem, tak ano. potto odpovdi ji pbuzn hldali jet vce. Zjistila to a ekla: Nieho nedoshnete; mete zpsobit, e budu mt tkou smrt, ale nezabrnte mi, abych zemela. Stmito slovy vyskoila zeidle a stakovou silou sevrhla hlavou naze, a omdlela. Kdy ji probrali kivotu, pravila: ekla jsem vm, e si najdu cestu naonen svt, by tkou, kdy mi snadnou odeprte. Arriina dcera Caecinia Arria chtla podle pkladu sv matky snet osud sesvm manelem Thraseem, jeho vroce 66 odsoudili nasmrt, ale pemluvili ji, aby senezabjela a nebrala sv dcei jedinou oporu. Ijej dcera Fannia dvakrt doprovzela svho manela Helvidia Prisca dovyhnanstv za vldy Nera a Vespasina (Nero, Claudius Caesar, 37-68, csa; Vespasianus, Titus Flavius, 9-69, csaem poNerov smrti). Kdy ho popravili, podstoupila kvli nmu tento trest potet. Herennius Senecio, Helvidiv ptel, popsal jeho ivot a dostal seped soud: oteven piznala, e ho o to podala, e mu dala zpisy svho mue a popela spoluodpovdnost sv matky; ani hrozbami zn nic nedostali. Herennia popravili a Fannii pokonfiskaci majetku vypovdli. Knihu, kvli n sevedl spor a kterou zrozhodnut sentu zakzali a odsoudili keznien, vzala ssebou dovyhnanstv a jej matka la sn. Plinius k, e byla prv tak pvabn jako staten. V dobch krutovldy, kdy eny pykaly iza slzy vyronn nad odsouzenmi, manelky proskribovanch asto projevily vrnost, kn byly vedeny od dtstv. O synech seto vak ci ned: vrnost tehdy jet pokldali za projev otrockho ducha, proto senani vevchov chlapc nezamovali, zato vevchov dvat ano. O mskch ench zestednch a nich vrstev djiny mnoho nekaj. Nco o nich vme, nco si jet ekneme vkapitole o antickch nevstkch. Npisy nahrobech en, kter sezachovaly vpomrn znan me, jsou vtinou konvennho rzu, a proto senan ned pli spolhat, kdy chvl ctnosti zemelch stle stejnmi slovy. Ale velmi dobe ukazuj alespo vlastnosti en, kterch si patriarchln obdob cenilo pedevm. Kmen zobdob msk republiky napklad k: Krtk, poutnku, je moje e, stj a peti si ji. Okliv kmen kryje krsnou enu. Rodie j dali jmno Claudia; vrnou lskou milovala vlastnho mue, dva syny porodila; jednoho zanechala nazemi, druhho vloila dolna zem.

Mla jemnou e a gracizn chzi, peovala o dm a pedla. Skonil jsem, odejdi. Jin msk sarkofg m npis: Amymone zde le, Marciova ena dobr a krsn, padlena, hospodyn piln a zbon a ctn. Trochu vroucnj npisy jsou vzcn. Stejn tak npisy natolik upmn jako tento povzdech jakhosi vdovce: V den jej smrti jsem bohu ilidem projevil svj vdk.

IX.

ANTICK

NEVSTKY

Prostituce vklasickm starovku mla velmi irok rozvrstven. Nelo zde jen o rozdl mezi prostitutkou, kter ila spolen sdalmi vevykienm dom, a nevstkou, kter ila voln, ale existovaly irzn kategorie a rozdly mezi nejposlednj pobhlic zulice a hetrou i ptelkyn vce mn vynikajcho ducha. Ani hetry netvoily jednotnou skupinu. Krom toho serozliovaly nevstky svobodnho pvodu od nevstek proputnch a otroky, vnujcch seprostituci. Nakonec zde byl rozdl mezi veejnmi a tajnmi nevstkami. Potto strnce je tedy obraz antick prostituce velmi sloit a pestr. Slovnk Hesychios (v 5. stol. PoKr., eck gramatik, jeho Slovnk sezachoval nepln) napotal edest nzv pro ensk prostitutky a dokonce tyiasedmdest nzv pro musk prostituty. ekov nejbnji a nejastji nazvali nevstku porn, co je asi nae kurva. To byl bezpochyby inejstar nzev. Hetaira, kter sevyskytuje u vHomrov Iliad, je jet star pojmenovn, ale pvodn sepouvalo pro druku a ptelkyni vpoestnm smyslu. A pozdji, asi v6. stol. p. Kr., zaali tmto slovem Atan oznaovat voln sepohybujc prostitutky ulechtilejho druhu. Vpozdj antice rozdl mezi hetrou a dvetem zulice tm vymizel. Tet nejbnj nzev byl demiurgos - veejn dve. Jin eck nzvy znly: paidisk, korisk (dvtko), laikas, polos (mlad dve), lypta (kurva, resp. Vlice), machlos (cundra), pandosia (tdr), leophoros (pro kadho), ergsimoi (pracujc) atd. man pouvali tato pojmenovn: meretrix (flundra), scortum, scortillum (kurva, kurvika), lupa (vlice), infamis femina (nepoctiv), famosa (zletnice), mulier quaestuaria, quaestuosa (prodejn), quaestuarid mancipia (otrokyn pro chlpnost), publica (veejn), puella (mladice). To byly veobecn nzvy. Krom nich mla kad kategorie zvltn pojmenovn, jimi serozliovaly hlavn obyejn pobhlice od prostitutek, kter hrly nahudebn nstroje nebo zpvaly, od vzdlanjch hetr. Solonovy prostasai, pozdji nazvan stetigis, state, kasaura, kasoris, kasalbas, latinsky casalides, byly lehk eny znejpodadnjch nevstinc (porneion, koeinion, oikema), kter stly ped dvemi jako vevkladu. Vm je nazvali prosedae, prostibula, fornicariae, fornicatrices. Jejich zvltn odrdu tvoily mlnsk pobhlice - otrokyn, kter mlely zrno narunch mlncch. Pozdji mly povst nevstek a mlny sepokldaly za nevstince. Mlnskou pobhlici, aletris, pokldali za bujnou enu, kter si pimlet zpv erotick psniky. Pedstavovala nejni druh prostitutky, protoe mlnt otroci patili vbec mezi nejlacinj, bylo mon je koupit za pl miny, zatmco vzdlanj a zrunj otroci stli ticet a sto min. Prostituce kvetla ivmskch mlnech a pekrnch. VPlautov Poenule nevstka Adelfasion sv seste Anterastilid k: Snad sejen nechce hned pikmotit ktmto civcm dvkm, k pekaskm cundrm a mlnskm odpadkm, do bahna, ksprostm otrokm, znich zavn jejich dusn brloh i nonk nebo hnusn chlv,

kterch senedotkne a nevezme je mu svobodn, k tm kurvm za dva oboly pro otroky pinav. Jet za prvnho csastv mnoh mlny a pekastv bezprostedn sousedily snevstinci; vtinou knim byly pistavny a tento zvyk seudrel a dostedovku. VPompejch nad pekaskm domem odkryli tabuli, kde byl relif shrubm falickm symbolem a npisem: Hic habitat Felicitas (Zde bydl Felicitas). Druhy nevstek byly tedy velmi etn a emeslo prostituce serozkldala vad rovn. V antickch mstech ilo neobyejn mnoho poulinch dvat, itakovch, kter sepmo oddvala naulici vtmavch koutech. ecky senazvala dromas (pobhlice), chamaitype, chametairis (oddvajc senazemi), latinsky: scorta erratica, vaga puella (bludika), ambulatrix, pedena noctiluca, noctivigila, nocte vagatrix (non pte). Tento druh prostituce seopt dlil namnoho zvltnch skupin, nadvata zcest, pstavnch trh, most, uman nadvata za hbitova, kter seoddvala mezi pomnky, dvata zles a luk, dvata od vody apod. K hudebn a bakchantsk prostituci sepotaly hlavn fltnistky (auletrides, aultriai), kter nechybly nadn hostin. Vtinou ml kad host jednu pro sebe pro konenou orgii, ale strhvaly seimal rvaky pro tu i onu fltnistku. Fltnistka tvoila jaksi spojovac lnek mezi obyejnou poulin prostituc a vypotavmi hetrami, kter fltnistky veobecn nenvidly jako lacinj konkurentky. VeDvanctm Lucinov rozhovoru vyt Joessa Lysiovi, e sezneuctil objetm fltnistky Cymbalion. Mlad mui asto fltnistky proti hetrm popichovali proto, e jim sahaly hluboko dokapsy. Mnoh hetry, jako proslaven Megara, Bromiadia, Lamia mlad, Nemeas, Galatea a Potheina, byly pedtm samy fltnistkami nebo senauily hrt nafltnu, aby mohly auletridm konkurovat. Krom nich sem patila dvata, kter hrla narzn strunov nstroje, naciteru, trohou sambyke, psalterion a nabubnky. Ktto kategorii patily izpvaky, tanenice, jejich umn bylo asto vysloven erotick. Vtomto smru vynikaly teslsk a gaditansk tanenice, kter nahostinch iponich tancovaly nejednou pln nah. Mimodn oblib setil tzv. bin tanec a jaksi kankn. Tak ensk arodjnice velmi asto vystupovaly nah a mly povst nevstek. Zoblbenho arodjnictv sepozdji vyvinulo divadelnictv. Mezi tmto peltavm ptactvem mly vznamnou lohu hereky a stvaly sejakmisi editelkami (archimimae), jako napklad Claudia Hermion, archimima sui tempori prima (prvn vesv dob). Vtragdich hrly ensk role mui, ale vrealistick he vystupovaly ieny a dvata, vtinou vevedlejch rolch. Velmi dekoltovan nebo nah asto tanily smysln tance. Herci a hereky inkovali inahostinch a nasoukromch posezench a tvoily antick kabaret, kter seu podobal modernmu kabaretu, ale byl pevn zamen naprostituci. Nakonec lze dotto kategorie zaadit iprostitutky - kvtinky, kter vhojnm potu stly naulicch a nmstch a krom kvtin, hlavn r, prodvaly isvou lsku, a ovocnky a zelinky, kter brzy rno pichzely zvenkova a nabzely sv zbo vtinou vevelmi pkn prav; modelky socha a mal - modelkami byly samozejm islavn hetry, jako Lais, Thedot nebo Fryne a konen masrky a nice. ensk obsluha vantice nechybla prv tak jako dnes. Vinrny, hostince a krmy, eck kapeleion, msk taverna, caupona, popina nebo ganeum sevelmi neliily od nevstinc, vnich setak pilo, nebo alkohol

sevdy pokldal za pohlavn povzbuzujc prostedek. Mnoh eck a latinsk pslov inpisy nad krmami upozorovaly naopojn a pohlavn drdc vlastnosti alkoholickch npoj. Nevstky velmi asto holdovaly alkoholu. Podle nazen csae Alexandra Severa (viz ve) nesmli otrokyni prodanou spodmnkou, e ji nepouij kprostituci, umstit dohostince ani jako posluhovaku, nebo to znamenalo obchzen zkona. Seenskm personlem vtavernch sepodle zkona nesmlo pchat cizolostv. A Konstantin (Konstantin I. Velik, Flavius Valerius, viz ve) vyal vroce 326 poKr. ztohoto zkona hostinskou, pokud sama neobsluhovala hosty. Tyto hostinsk byly asto syrsk nebo jin vchodn prostitutky. doma a jeho okol pichzely houfy dvat, aby vzjezdnch hostincch bavily pocestn. Samho csae Nera, kdykoliv el poTiberu doOstie nebo okolo bajsk ztoky, musela dvata stojc ped hostinci pozvat nazastvku, kde podal bakchanlie. V Gelliovch Atickch nocch (Aulus Gellius, 2. stol. PoKr., m. spisovatel) sedotme o edilovi (tj. mstskm zsobovacm ednkovi) Aulovi Hostiliovi Mancinovi, kter obaloval veejn dve Manilii, e ponm hodila kmen zokna a poranila ho. Ale Manilie seobhjila tm, e byl opil a chtl sekn dostat nsilm a e sejinak neumla brnit. Tribuni potom rozhodli, e edila ztakovho msta zahnala prvem, nebo tam piel dokonce sovnenou hlavou, co bylo velmi neslun. Jak je vidt, u tehdy chodili opil lid zhostinc rovnou donevstinc. Hetry sepokldaly za elitu eck prostituce. Pokud jde o uritou st tto kategorie, kter zpotku tvoila vtinu, ale vpozdjm starovku u jen malou meninu, je tento nzor sprvn. V Lucinovch Rozhovorech hetr u nenachzme eny vynikajc vym vzdlnm, ale jen eny ochotn denn seprodvat jinmu mui. Obdobm rozkvtu vyho hetrstv bylo 5. a 4. stol. p. Kr. Je pravdpodobn, e sezpotku hetry snaily vynikat nad ostatnmi nevstkami jemnmi zpsoby, vym vzdlnm, pravm ptelstvm a individulnm pomrem kesvm milencm. Ale veobecn sed ci, e nejedna hetra vynikala krsou, jin duchem a vtipem, ale jen mlokter skutenm vzdlnm. Mnoh hetry vynikajcho ducha vyly zprosted obyejn prostituce a nastar kolena sekn zase vrtily. Jaksi eck spisovatel o hete, kter bydlela vsousedstv, ekl, e m zlat, ctnost naklonn srdce a je skutenou ptelkyn, ale jej ostatn skutky hanob toto krsn jmno. Hetry serozdlovaly narzn tdy. Menander (viz ve) rozlioval hetry zitn od hetr dobrosrdench a lskyplnch. Formln je teba diferencovat hetryotrokyn jako zbo kupl a hetry-proputnkyn nebo svobodnho pvodu. Terentius (Publis Terentius Afer, tak viz ve) poznal ti druhy hetr: prvn byly ty, kter bydlely vevlastnch domech, kde pijmaly milence a zprostedkovvaly ijin schzky, potom hetry vydrovan jedinm milencem a nakonec ty, kter chodily dohostinc a dom napozvn. Hetrstv jako instituce mlo pvod vinsk Mal Asii a nasousednch ostrovech a lze je pozorovat u vprvn polovin 6. stol. p. Kr. Nejstar hetrou, kterou znme jmnem, byla podle Herodota Rhodopis, rodem Trkyn. ila naSamosu, kde byla otrokyn spolu sEzopem, slavnm bajkaem (Ezop, ec. Aisopos, podle tradice v6. stol. p. Kr., proputn otrok) Kjejmu povoln ji pipravil kupl Xantos, kter ji pozdji dodal doEgypta. Bratr Sapfo (asi 627-568, slavn eck bsnka), Charaxes zMytiln naostrov Lesbos ji vykoupil za velk penze. Potom sestala volnou

hetrou naNauratisu (ec. ostrov vEgejskm moi), kde byla proslaven kola hetr, a vydlvala zde mnoho penz. Krom tohoto msta lze za nejstar stediska hetrstv pokldat Miltos (tak psno Milet) a Korint (ob msta viz ve). Hlavn vMiltu pstovali nejen fyzicko-technickou, ale ipsychologickou strnku pohlavnho umn, a odtud sehetrstv rozilo pocel Helad. Tento historick in sespojuje sejmnem Milanky Aspasie, znm Periklovy ptelkyn, eny skuten krsn a velmi vzdlan. Pedstavovala nejdokonalej typ ulechtil antick hetry a opvovali ji antit imodern bsnci. Byla akou Milanky Thargelie, je sv hojn styky vyuvala ikpolitickm zmrm. Aspasie, kterou sttnci a filozofov pokldali za enu filozoficky a enicky velmi vzdlanou, vecku hetrstv rozila. Pivela sem mnoho krsnch dvat, potom je vesvm atnskm dom vzdlvala a zaplavovala jimi celou Heladu. Zd se, e iona mla politick vliv. Perikla pr pemluvila kvlce proti Samosu a Aristofanes (viz ve) vyprv, e popud kpeloponsk vlce (431-413 p. Kr., mezi Atnami a ostat. ec. stty vedenmi Spartou) vyel znevstince, e tato vlka niiv jako bouka pehmla nad lidem Helady pro ti dvata: opil mladci ukradli nevstku Simaethu zMegary (Megara, tak psno Megary, antick mstsk stt vest. ecku, vpeloponsk vlce nastran Sparty), piem Megaran vlenm bolu ukradli dv dvata zAspasiina domu. I Nikerete, proputn otrokyn a kuchaova manelka, koupila sedm dvat tlho vku; mla vjimen talent udt pedvdat vlastnosti a pvaby a stejn tak je umla dobe vychovat a rozvjet, nebo to pstovala jako kad jin umn a tmto emeslem seivila. Stediskem hetrstv byla iMegara; o jinch mstech, potto strnce vznamnch, jsme seu pedtm zmnili. Hetry chodily pocelm eckm kulturnm svt a za csastv povech provincich e. Plutarchos je proto nazv bytostmi bez domova. Hetry vynikajc krsou iduchem mly mezinrodn povst, kter je pedchzela najejich cestch a pivdla knim cizince. Lid si vyprvli anekdoty zjejich ivota, rozhlaovali jejich vtipn vroky, dobr izl skutky, hovoili o jejich honorch a pomrech svladai, sttnky, enky a filozofy. Antit spisovatel sepokusili sestavit seznam proslavench hetr. Aristofanes zByzance (Byzantsk, 257-180 p. Kr., knihovnk a jazykovdec) napotal napklad 135 atnskch hetr. Zaadil vak mezi n jen ty nejvznamnj. Dr. Ivan Bloch24 sestavil seznam 155 hetr souasn sprameny, kter tm vlun patily dohelnskho svta; antickch hetr je vtomto seznamu 94. Ostatn jsou zKorintu, Samosu, Alexandrie, Miltu a rznch jinch mst a zem, ponaje Syrakusy nazpad a kone Sri navchod. Pevaha atnskch hetr sevysvtluje tm, e jmnem je vtina hetr znma zestednho a novho obdob antick komedie. Z tohoto seznamu uvedeme nkolik hetrskch osobnost, o nich prameny zaznamenvaj zajmavosti typick pro starovk sexuln a milostn vztahy. Vtina mst ijinch jmen, je tu budou nyn pipomenuta, byla uvedena u ve, zostatnch jsou ble urena nejdleitj. Abrotonom zTrcie byla pr matkou atnskho sttnka Themistokla (il v5.stol. p. Kr.), kter porazil Perany vroce 480 p. Kr. uSalamisu; podle jinch spisovatel vak jeho matkou byla karsk (Kars vAnatlii, nyn Turecko) hetra Euterpe. Agathoklea zeSamosu hrla jako jej matka nabubnek; spolu sbratrem ji prodali egyptskmu krli Ptolemaiovi Filipatorovi (il 244-204 p. Kr.), jeho jako milenka tak ovldala, e Strabon tohoto krle strun nazv Agathoklein.

Aglais zAlexandrie hrla natrubku, ale proslavila sejako jedlk: pijedn hostin pr sndla dvanct liber masa a tyi velk chleby a vypila velkou konev vna. Anthis zAtn pro jej blou ple, tlou postavu a velk oi, podobn jako jin hetry, nazvali sardel. Archeanassa zKolofonu (antickho msta pobl Efesu vMal Asii) byla pozdji vAtnch Platonovou milenkou. Napsal o n tento epigram: Milenka zKolofonu je moje Archeanassa, v jejch vrskch dosud Erosv skrv seplamen. Ach, vy neastnci, kte kvetete sv mladost pedstrte, jak vs pohlcuje planouc r. Archedike zNaukratis byla podle Aeliana (Aelianus Claudius, 2. stol. PoKr., m. spisovatel) velmi krsn hetra, vniv ji miloval jist chud mldenec, kter nemohl uspokojovat jej zitn poadavky, a tm ani svou touhu pon. Zail vak jej objet - vesnu, a to ho uzdravilo zjeho vn. Tento motiv pouil francouzsk spisovatel Paul Louys vromnu Afrodita. Atnsk Archippe byla milenkou starho Sofokla vposlednch letech jeho ivota. Naotzku, co dl, j pedchoz milenec odpovdl: Sed jako sova najednom hrob. Sofokles j odkzal cel svj majetek. Aristagora zKorintu byla milenkou Demetria, vnuka Demetria Falernskho (Demetrios Falersk, zem. 283 p. Kr., politik, poven sprvou Atn), kter sn veejn il velmi rozmarnm zpsobem. Kdy ho pedvolali ped areopag (tj. atnsk nejvy soud), aby ho napomenuli a pimli klepmu ivotu, odpovdl: Pesto iji inyn jak sepat nasvobodnho mue. e mm za milenku velmi krsnou enu, tm nikomu neubliuji. Piji vno zChia, dopvm si zbavy, kter mi dovoluje moje vlastnictv. Neiji ani zdar ani zcizolostv jako nkte zvs. Nato uvedl nkter jmna. Kdy seo tom dozvdl krl Antigonos (z makedonsk dynastie Antigonovc), vyznamenal ho. Demetrios dal pro Aristagoru postavit vysokou tribunu pieleuznskch mysterich (podle msta Eleuzn, Eleusin, napoest bohy Demetry a Persefony, pitchto mysterich dochzelo keznan sexuln volnosti) a pohrozil zabitm kadmu, kdo by ji odstranil. Bacchis zeSamosu je hrdinkou sentimentln historky, zaznamenan Athenaiem (Athenaios, 3. stol. PoKr., eck spisovatel) - Bacchis a miltsk Plangon sestaly soupekami pro mldence, jeho milenkou byla nejprve Bacchism, ale kter sepotom vniv zamiloval doPlangony. Bacchis j ho velkomysln penechala, co Plangon tak dojalo, e sestala jej oddanou ptelkyn a dvata sepotom o mldence podlila. Belestiche zArgu (Argos, kdysi hl. msto vch. sti Peloponskho poloostr., nazvan Ayrgolis) pr pochzela zprastarho rodu, podle Plutarcha vak byla tato barbarka zakoupena natrhu a stala semilenkou Filadelfa (Ptolemaios II. Filadelfos, 309-285 p. Kr., egyptsk krl), kter ji vAlexandrii postavil svatyni snpisem: ,Zasvcena Afrodit Belestiche. Bromiadie - fltnistka, dostala od svho milence, fkiskho (Fkis, ant. zem vest. ecku) tyrana jako dar mnoho posvcench pedmt zdelfskch chrmovch poklad (Delfy, msto vest. ecku, vantice msto sApollonovm chrmem a proslavenou vtrnou), napklad zlat vnec a stbrn pohr. Kdy potom chtla pislavnostech hrt nafltnu, rozhoen lid j vtom zabrnil. Chariklea zEfesu byla manelkou vzneenho ednka, ale pitom nejzkuenj hetrou vmilostnm umn. Podle Lucina byla povli kadmu, ikdy nebyl pli

tdr. Jen co senani njak mu podval, u mu naznaila cosi, co nepipoutlo pochybnosti. Byla mistryn, kter pekonala vechny hetry vumn svdt mue, pemluvit velmi vhavho milence, pipoutat prv lapenho a rozpalovat je vemi enskmi prostedky. Natto en bylo ve dokonal. Zniila mnoho bohatch mladk. Galatea - fltnistka zeSyrakus, byla milenkou tyrana Dionysia (Dionysios I., 430-367, vldl vSyrakusch) mla vak milostn pomr sbsnkem Filoxenem (il v5.-4. stol. p. Kr. naostr. Kythera, jin pod Peloponsu, kterho za trest poslali naprce dokamenolomu, kde o tomto pomru napsal hru Kyklop. Atick Glycera proslaven krsou a pvabem, byla nejprve milenkou makedonskho mstodritele Harpala, kter j vTarsu prokazoval krlovsk pocty a nechal postavit pomnk, za co mu pr pomhala pipolitickm rokovn sAtnami. Pojeho smrti vAtnch upoutala bsnka Menandra (Menandros, 343291 p. Kr., ec. autor komedi) a jejich horouc milostn vztah vnkolika dopisech popsal Alkifron (2. stol. PoKr., filozof a spisovatel). Jejich pomr zskal svtovou povst. Kdy filozof Stilpo pijaksi hostin Glycee vytal, e svd mlde, odpovdla mu: Stilpe, oba ns stejn zavrhuj. O tob kaj, e svm km vtpuje zbyten a hateiv sofizmy a o mn, e jim vtpuji erotick sofizmy. Nezle tedy natom, zda ij sfilozofem nebo hetrou. Jednou seitak zkaz. Atick Gnathaena, proslaven nestdmm jdlem, byla mistryn tiplavch vtip a obscnnch slovnch hek. Difilos (kolem 300 p. Kr., autor asi stovky komedi, znich sedochovaly jen zlomky) byl jejm astm hostem. Vkomorch antickch dom mli vzemi dry, kde chladili vno snhem. Jednoho dne bylo Gnathaenino vno pechlazen a nic netuc Difilos vypil najednou pln pohr. Vykikl: Hleme, m ty ale studenou dru! Ale Gnathaena ho ihned lehla: To je vsledek tvch komedi, kter lovka tak zchlad. Atick Gnathaenion, velmi vtipn dve, nete Gnathaeny, stejn mistryn vtipu a slovnch hek, sevnovala svmu povoln vdom sv tety a pro jejich spolenou domcnost napsala Kodex stolovn. Vdob, kdy mla trval pomr shercem Andronikem a zanechala svho emesla, il vAtnch umleck zmenk, oblben dmami pro svou pknou postavu a muskou potenci. Andronikos byl nacestch a Gnathaenion pijala zmenka, pravdpodobn nejen pro velkou sumu penz, kter j nabdl. Zmenkovi sepr velmi zalbilo vjej lonici a vychloubal sesvmi spchy ped kamardy vkrm. Gnathaenion ho udnliv ptkrt oblaila zpsobem, kter man nazvali pendula Venus (vznejc seVenue) neboli jako nakoni. Asklepiades (3.-2. stol. p. Kr., eck lyrik) o jednom dveti k: A nah asto sevyvihla naprudk bce ani v divok jzd si zranila stehno o bok. Nevstky jako jezdkyn obtovaly Venui bi, oprat iostruhy. Andronikos seponvratu pochopiteln o vem dozvdl a Gnathaenion zasypal vitkami. Ne proto - a to je pro antick chpn velmi pznan - e pijala zmenka, ale pro zpsob jej milostn pzn, kterho un sm nedoshl, ikdy si to asto pl. Gnathaenion mu odpovdla: Nechtla jsem sedt obejmout muem, kter m cel tlo ern od saz. Ale kdy tak pkn prosil a daroval mi tolik penz, nemohla jsem ci ne a vymyslela jsem si proto tuto pozici, pin jsem pila dostyku jen szcela malm kouskem jeho tla. Herpyllis zeStogiry byla pr Aristotelovou milenkou posmrti jeho manelky; tento pomr trval a dofilozofovy smrti a narodil seznho syn Nikomachos.

Lais star zKorintu sesvoj sestrou sead spolu sAspasi a Fryne mezi nejslavnj starovk hetry, nesmrn obdivovan a milovan. ila vdob peloponsk vlky a byla pstupn jen nkolika mum za obrovsk honore, kter tvrd vymhala. Mezi jej milence patil ifilozof Aristippos (435-360 p. Kr., Sokratv k, zakladatel hedonistick, hdonistick koly, srov. inkolikrt ne), kter poupozornn, e ho Lais asi nemiluje, odpovdl, e ani vno ani ryby ho nemiluj a pece si nanich rd pochutn. Lais, jak sezd, skonila jako kuplka vobyejnm nevstinci, vest sedala napit a klesla nanevstku pro kadho. Podle jedn zprvy pr zemela pisouloi, podle jin seudusila olivovou kostkou. VKorintu mla pomnk pedstavujc lvici trhajc skopce: pravdpodobn symbol jej hrabivosti. Lais mlad, dceru hetry Timandry, Alkibiadovy milenky, narozen naSiclii, kterou smatkou jako zajatkyn dopravili naPelopons a potom jako sedmiletou koupili doKorintu. Zpotku mla iona pemrtn poadavky; od Demosthena, kter kvli n pijel doKorintu, napklad dala 10000 drachem. Pozdji, kdy chtla potem milenc konkurovat Fryne (srov. ne), si u tolik nevybrala. Nakonec sevak skuten zamilovala doHyppolocha zTheslie (tak psno Thessali, sv. ecka uEgejskho moe, shorou Olymp), tajn unikla zstupu svch ctitel a uchlila sekesvmu milenci, ale itak seo ni musel dlit sjinmi mui. Ale theslsk eny, rliv najej krsu, ji vlkaly doAfroditina chrmu, kde ji kamenovaly a zmrzaily. NaPeneu j postavili pomnk. Pod jejm jmnem pozdji vyly spisy o poet a prostedcch kvyhnn plodu a mnoh prostitutky sepojmenovaly podle tohoto obdivovanho vzoru milostnho umn. Atick hetra Lamia star byla zpotku fltnistkou, stala sevak velmi venou pro svou duchaplnost a milou povahu. Poliorketes (Demetrios I., 336-283 p. Kr., syn a spoluvldce Antigona I.) ji ukoistil pijednom nmonm vtzstv, a ikdy u byla vodkvtu mld, zamiloval sedon tak vniv, e ji pmo zahrnoval penzi a poctami. Od Atan sehnal 250 talent a dal je Lamii a jej ptelkyni - namdlo. Pro Demetriovu radost Atan a Thban postavili chrm Afrodit Lamii. Svm jmnem smla vybrat idan. VSikionu (Sekynu, uKorintskho zlivu) postavila znienou umleckou galrii, Demetriovi porodila dceru Fil. Sta spisovatel o n a Demetriovi vyprvj mnoho anekdot, zaznamenvme jen tu nejcudnj: jednou Demetrios poslal vyslance kLysimachovi (Lysimachos, zem. 281 p. Kr., makedonsk vojevdce). Kdy vyslanci vydili politickou zleitost a vedli u pouhou spoleenskou konverzaci, spatili najeho rukou a nohch velk jizvy. Lysimachos jim vysvtlil, e ho kousl lev, snm musel zpasit. Vyslanci mu sesmchem odpovdli, e ijejich krl Demetrios m naji stopy pozubech nebezpen elmy - Lamie. Atick hetra Leaena star, Harmodiova milenka, pesto, e ji muili, neprozradila Harmodia a Aristogeita (Harmodios a Aristogeitos sepokusili r. 514 p. Kr. o spiknut proti synm atnskho tyrana Peisistrata), za co j Atan zvdnosti postavili pomnk pedstavujc lvici bez jazyka. Atick Leontion byla filozoficky vzdlan a literrn inn milenka filozofa Epikura (Epikuros, zeSamu, 341-270 p. Kr., matematik, filozof, zakl. epikursk, resp. hedonick koly) a nkterch jeho k. Jeliko vynikala duchem a vtipem, mal Theodor ji zobrazil vzamylen. Napsala Epikurovu obranu proti Theofrastovi. Syrsk Mysta byla milenkou syrskho krle Seleuka II. PiMitridatov vtzstv nad Seleukem ji vojci zajali a prodali naRhodos za otrokyni. Kdy seRhodosan dozvdli, kdo je, vrtili ji spoctami Seleukovi.

Atick Nikostrake (Nikostrat) sorlm nosem dostala pezdvku skotodeine, nebo potm ukradla stbrn pohr. Atick Fanostrate (Fanostrat),dostala - jak k Apollodoros (2. stol. p. Kr., pipisuje semu sbrka ec. bj) pezdvku phteiropyle, nebo pravideln stla vedvech a hledala si vi. Farsalia - tsalsk tanenice, dostala od fkiskho vdce jako dar zlat vavnov vnec, kter pozdji vnovali delfsk svatyni. Zabili ji vtci natriti. Atick Fryne (psna tak Fryn, Phryne, Phryn) byla vedle Aspasie a Laisy nejznmj starovkou hetrou a vynikala svou krsou. Byla dcerou velmi chudch rodi zmsteka Thespios, pravm jmnem sejmenovala Mnesarete a vdtstv si pr vydlvala sbrnm kapar. Athenaios o n k: Fryne mla krsn prv ty sti tla, kter sevtinou neukazuj, a nebylo snadn ji uvidt nahou, nebo nosila pilhav chiton a nechodvala doveejnch lzn. Kdy sevak naeleuznsk slavnosti (eleuznsk mysteria, viz ve) a Poseidonv (bh vod) svtek shromdil vechen eck lid, odloila odv ped zraky vech, rozpustila si vlasy a nah vstoupila domoe: to inspirovalo Apella kjeho Afrodit vystupujc zmoe. Tak slavn socha Praxiteles (4. stol. p. Kr., tvoil vAtnch, ada jeho vznamnch dl sedochovala) patil mezi jej ctitele a vytvoil podle n Afroditu Knidskou. Fryne sejednoho dne Praxitela zeptala, kter sv dlo pokld za nejkrsnj. Kdy j to nechtl ci, vymyslela si lest: jednou, kdy snm byla, vbhl domstnosti zden sluha skikem, e atelir ho a e je tm vechno znieno. Vyden Praxiteles vyskoil a zvolal: Vechno je ztraceno, pokud ohe zniil mho Satyra a Erota! Fryne ho hned uklidnila a ssmvem mu ekla, aby byl vklidu, e si por vymyslela, nebo sechtla dozvdt, kterho svho dla si nejvce cen. Poten Praxiteles j dovolil, aby si jedno jeho dlo vybrala jako dar. Fryne si vybrala Erota, nenechala si ho vak, ale vnovala ho Erotovu chrmu vrodnm mst Thespiai (zp. od Thb), kter setak nacel stalet stalo vyhledvanm poutnm mstem. Ikdy nepochybujeme, e pitakovch vcech hrla svou nevyhnutelnou lohu iosobn rozmarnost, vnitn velikost tchto gest pece jen charakterizuje velikost doby. Thespiaan seFryne za velkolep dar odvdili a Praxitela podali, aby udlal Fryninu sochu zdobenou zlatem. Tato socha stla napodstavci zpentelskho mramoru mezi sochou krle Archidama a Filipa vDelfch. Pomnk pohoril jen Krata (Krates, kolem r. 320 p. Kr., zastnce kynick, resp. nepesn psno cynick filozofie), kter ho prohlsil za hanbu ecka: ivantice byli mnoz filozofov pokrytci a blzni. ekov Fryne pro jej krsu pokldali za ztlesnnou zstupkyni bohyn krsy Afrodity; je znmo, e valob, kterou nani podali, odhalil jej milenec Hypereides ped soudci jej poprs a Fryne proto osvobodili. Soudc sezmocnil posvtn strach ped bostvem, take seneodvili odsoudit Afroditinu prorokyni a knku. narozdl od jinch hetr nepouvala Fryne lidla, take si a dost zachovala sv tv a mnoho milenc. Pouze jeden mu odolal jejm pvabm, ikdy za nm pila vnoci - platonik Xenokrates, o nm tehdy prohlsila, e nen mu, ale pouze socha mue. Pytionike (Pytionik) byla hetrou vAiginu, Korintu a vAtnch, odkud ji Harpalos povolal doBabylonu a zahrnul ji krlovskmi dary a poctami. Porodila mu dceru a pojej smrti j postavili dva pomnky - vBabylonu a Atice: atick pomnk stl 30 talent, postavili jej naposvtn cest doEleusisu (Eluzisu) a vynikal obrovskmi rozmry. Atick Thais - proslaven milenka Alexandra Velikho, doprovzela ho najeho vtznm taen doPersie. Podle Plutarcha seopil Thais nabdla pihostin

uspodan podobyt Persepolisu (antick msto vji. Persii, rnu), e vlastnorun podpl krlovsk palc, aby mla podl naslv, e se slab eny vAlexandrov doprovodu pomstily za ecko naPeranech tvrdji ne slavn vdci eckho vojska a lostva. Tento nvrh sjsotem pijali a realizovali. PoAlexandrov smrti seThais vdala za krle Ptolemaia I. (Ptolemaios I., Soter, t psno Str, 367-283, zakl. egypt. e Ptolemaiovc), jemu porodila dva syny a dceru. Byla neobyejn krsn a elegantn. Opvoval ji Menander, Lucin a dal. Atickou Theoris Demosthenes obvinil ztravistv a arodjnictv, ale vniv ji miloval Sofokles. Tento mal vbr snad poskytuje dost jasn obraz o tom, jak vznam a vliv mly eck hetry, pokud krsou, milostnou obratnost, duchem a vtipem umly upoutat pedn mue tehdejch dob. eck hetrstv u vdob helnskho obdob zakotvilo ivm. msk hetry a noblesn eny nazvali iptelkynmi, amicae, delicatae nebo pretiosae. O jejich duevnch pednostech vak man mlokdy hovoili, zato vak asto o tom, e amica vincit uxorem - ptelkyn vtz nad manelkou. mskmi hetrami byly tm vhradn proputn otrokyn (libertinae) nebo nemanelsk dti a cizinky. Veobecn nebyly kdispozici kadmu, kdo mohl dobe zaplatit, byly vybrav a chtly, aby si je zskvali dary a jemnou pozornost. Slavn Sulla, msk dikttor (Lucius Cornelius, 138-78 p. Kr.), jemu eck vzdln nebylo ciz, senruiv oddval sexulnm poitkm, pstoval milostn styky hlavn seenami a mui zdivadla, byl nejspokojenj, kdy sedenn stkal sherekami a loutnkami, snimi hodoval a rozhazoval mnoho penz, ale zase senaopak stval ddicem svch bohatch milenek. Sulla vbec spoleensky pozdvihl dramatick umlkyn a hetry, vem ho brzy zaali napodobovat ijin sttnci. Jeho protivnk Cicero miloval pojistou dobu proputnou otrokyni Volumnii, kter vystupovala najeviti pod jmnem Cytheris. Byla iAntoniovou milenkou, jeho vnostkch doprovzela navech cestch spolu scelm houfem dvat a citeristek. Veobecn rozkvt mskho hetrstv nastal vaugustovskm obdob, kdy hetry opvoval Ovidius, Horatius ijin. Horatius sesice posmval milenci hetry Origo, e j daroval zddn majetek, ale sm byl velkm ptelem hetr a opvoval je porznmi jmny. Propertius (50-15 p. Kr., m. bsnk) zvnil hetru Cynthii jako nejdokonalej typ mskho hetrstv vdob, kdy hrub msk povaha jako posledn kvt helnsk kultury dostvala ndech eckho pvabu. Cynthie byla nejen vynikajc zpvakou, tanenic a hudebnic, ale mla iestetick a literrn vzdln, sama psala vere. Vedruh polovin 1. stolet poKr. mskmu hetrstv u pln chybly tyto znaky. Polosvt, kter Martial (tj. Vdy ive Martialis) popsal vmnohch epigramech, nem u takov pvab a neposkytuje nic mimodn zajmavho. Prostituce vdanch en byla ist mskm jevem, jak ecko neznalo. Zmiuje seo n u Livius (Titus Livius, 59 p. Kr.-17 poKr., m. historik), vaugustovskm obdob (tj. kdy vldl csa Augustus, 63 p. Kr. - 14 poKr., srov. Ve) sevak stala typickou. Horatius hovo o en, kter jde smanelovm vdomm strhovcem nebo loaem zHispnie (panlska) jen tehdy, kdy jej hanbu vyv zlatem. Juvenal (tj. Vdy Iuvenalis, viz ive) odsuzuje manela, kter je kuplem vlastn eny, hled dostropu, kdy m ena schzku, a klidn dm upohru, avak jeho oko bd, aby semu ctitel odmnil a mohl ho ustanovit za svho ddice. Ausonius si posvtil nadvojitou prostituci: manelinu a manelovu.

Dva nejznmj ppady prostituce vdanch en poskytly dv eny vzneenho stavu. Pedevm bujn Clodia, manelka Metella Celera, kter denn stdala milence a nakonec ila jako pobhlice spezdvkou quandrantaria, nebo j jednou jeden milenec vloil dodlan msto stbrn mince quadrans, mal mdn msk penz. Proslavila senejen hrabivost, ale celm svm zjevem, ohnivou hrou o, vulgrnmi emi. Mon byla onou krsnou vdanou enou, kterou miloval a opvoval Catullus pod nesmrtelnm jmnem Lesbia. Druhou byla Valerie Messalina, manelka csae Claudia (viz ve), typ rozen prostitutky, jak hrabiv, tak ismysln nenasytn. Plinius Star o n napsal: Ostatn zvata sep smrou, ale lovk mru nezn. Messalina, manelka csae Claudia, kter pokldala za krlovskou est vtzit vtomto oboru, si kzvodu smilenci vybrala ty nejhor zprodejnch veejnch dvat, kter pekonala, nebo za tyiadvacet hodin souloila ptadvacetkrt! Cassius Dio (2.-3. stol. PoKr., m. historik) a Aurelius Victor (4. stol. PoKr., m. historik) tvrd, e Messalina sevsamostatn komnat palce sama oddvala a pobzela ktomu ijin vzneen eny vptomnosti vlastnch mu. Nato upadala dostavu opojen, o em Tacitus napsal: Potom Messalina oslavovala, nezbedn vesv bujnosti jako nikdy pedtm, vinobran umle aranovan vdom, nebo podzim u pokroil. Lisy tiskly, sudy petkaly, eny opsan kemi pitom tancovaly jako obtujc nebo zuc bakchantky; sama srozputnmi vlasy, mvajc thyrsem, a vedle n Silius ovnen beanem, chodili nakonturech, pohazovali hlavou a okolo nich znl nevzan chr. Vtakovm stavu veobecnho smyslovho opojen uMessaliny propukaly chorobn prostitun choutky, kter ji vedly idonevstinc. Kdy jej manel usnul, nathla si nahlavu non kapuci, ern vlasy si pikryla parukou zvlas plavch a vdoprovodu sluky proklouzla dodusnho nevstince, kde mla rezervovan pokojk a nad jejmi dvemi bylo napsno jej pijat jmno ,Lycisca. Snahmi prsy, bohat ovenmi zlatem, zde ekala nahosty a nabzela jim sv lno, ale iruku kemzd. Odchzela smutn, kdy kupl zavral, svj pokojk opoutla posledn, unaven, ale nenasycen vemi mui, kter poznala. Asi tak jej dobrodrustv popsal Juvenal. Messalinin zjev, vjimen a chorobn vesv vstednosti, nebyl vnormln a vedn podob vbec neobvykl. Naopak, vyskytoval seasto. Filozof Seneca k: Chce enu tohoto psnho mue? Dodm ti ji. Chce enu onoho bohe? Is n ti domluvm soulo. Mstopis antick prostituce, usedl ipotuln, si starovk mstsk civilizace vytvoila zvltn. Jeho vliv byl vestedovku zcela zeteln a jeho podstatn rysy seasto udrely dodnes. Pedevm byla vtina nevstinc naperifrii msta, umstskch hradeb nebo iza nimi, hlavn pokud lo o nevstince nejniho druhu. Jin a pozdji vt st prostituce smovala dovelkch a runch dopravnch center, khlavnm dopravnm a obchodnm cestm, dosousedstv promend, divadel, cirkus, lzn, stadion, gymnasion. Krom toho sepodle svho nboenskho pvodu nejednou pidrela inkterch chrm, napklad Venue a Isis. Poulin prostituce seila zcela bez zbran nahlavnch tdch a ulicch, zatmco nevstince byly zpravidla vzkch vedlejch ulikch bu jednotliv, jako napklad vPompejch, nebo jeden vedle druhho, jako vAtnch, Samosu, m, m tomuto mstu dodvaly rz prostitun tvrt a asto je za takovou tvr oznaovali. To plat hlavn o pstavnch tvrtch

obchodnch velkomst, napklad o Korintu a Alexandrii, kde poprv pokldali za nevyhnuteln soustedit prostituci doveejnch dom. Potuln prostituce rda vyhledvala imsta, kter svou polohou poskytovala pleitost kokamit souloi, jako jsou mosty, klenby, arkdy, hradby, msta sestromy a kovm, hbitovy a tmav kouty, neosvtlen uliky apod. V Atnch byl nejstar prostitun tvrt vnj a vnitn Kerameikos, a to snad proto, e najeho hranici stl Afroditin chrm a cel Kerameikos sepvodn rozprostral ped starmi mstskmi zdmi jako hrnsk tvr. Vnj Kerameikos, vlastn pedmst, sehlavn pozdji stalo pravm centrem nevstinc a oblbenm mstem poulin prostituce. Agora (nmst, trit) vnjho Kerameikonu slouila vpozdjm obdob jako burza nich hetr: npisy nazdech a hlavn nankterch sloupech pedstavovaly jaksi noviny sasovmi zprvami o nich. Pechod zvnjho dovnitnho Kerameikonu tvoila promenda, lemovan sloupovm, kter podle Livie byla tm tisc krok irok a vedla kegymnasionu Akademie, velmi hojn navtvovan muskou mlde. Stala sepravm atnskm korzem a lehk dvata sem chodila tak hojn, e tamj brnu pojmenovali brnou veejnch dvat. Krom Kerameikonu zde byla Pnyx, star lidov shromdit proti areopagu, mohutn zdn plkruh seschody, vklenky, stupni a mnohmi kouty a chodbami, kter slouily potuln musk a ensk prostituce. Mon zde stly iskuten nevstince. Tetm mstem nevstek byla pstavn tvr Pireus, kde seprostituce velmi brzy rozmohla uAfroditina chrmu namoskm pobe, podporovan obchodnm a cizineckm ruchem. Solonovy sttn bordely byly vPireu. Jak sesem sbhala vyfintn veejn dvata pipjezdu lod, popsal Plautus vkomedii Epidicus. Mstopis prostituce vm zachytil podobn rozmstn jako vAtnch. Pesn rozliovali prostituci umstskch zd a prostituci uvnit msta. Martial ad pobhlice umstskch zd mezi nejni prostitutky. Vtina nevstinc za mstem sepodle veho nachzela naseverovchod, uvelkho pretorinskho tbora, aby vojci nemuseli chodit za pohlavnm stykem daleko. Dioklecinovy lzn, kter zde postavili pozdji, jist pisply kdalmu vvoji prostituce navnjch hradbch. Ale vtinu pedmstskch prostitutek tvoily potuln, hbitovn a pespoln nevstky. Vevnitnm msta patila mezi nejstar msta prostituce Tosknsk ulice; tvoila st cesty spojujc Frum sVelkm cirkusem a byl nan velmi il obchodn ruch. Tak nadruh obchodn td, kter stila naSacra via, sezejm pstovala prostituce. Hlavnm sdlem msk prostituce soustedn doveejnch dom byla tvr Subura mezi Frem a vchodn st msta, stedisko staromskho lidovho ivota. Ovidius vesvm Umn milovat uvd dal stediska prostituce: Porticus, sloupov sn sezahradami a vodotrysky, kde sesetkval elegantn msk ensk svt, chrm bohyn Isis naMarsov poli, rzn sti Fra, divadla, cirku, arnu. Sloupovm Pompeiovm krok za krokem vestnu krej, kdy seslunce svou cestou octne vznamen lva. Zajdi, kde Oktavia svou ksynov pidala stavbu, skvostn zmramoru dlo, ciz jej dodal j kraj. Nestra sesloupov toho, vnm hojn obraz starch, po Livii m jmno, kter je stavla kdys.. Zajdi tam, kde sochy jsou dcer, jich rukou bratranci padli, otec kde Danaus stoj vruce svraje me...

Nestra sesvaty, kde memfisk Isis co krva je ctna, mum je milenky dv jak Jovovi kdys... Nmst tak - vil bys tomu? - sekzletm hod, asto vzplanula lska nahlunch nmstch tch. Mramorov kde Venuin chrm, tam pod nm je nymfa, kter paprskem vody vysoko rozr vzduch. asto namst tom je Amorem znalec prv zajat, ten, kdo pomhal jinm, sm sebe neuchrn! Venue pak semu smje tam zchrmu, jen vsousedstv stoj: dve obhjce dobr, te by sehjit chtl dt... Hlavn vychzej nalov, kde pne sedivadel oblouk, vce en setu schz, ne by sis mohl snad pt. To, co milovat lze, sm mono si pohrt, tu najde, na jedno milovn anebo nadlouh as... A mi nepropase ni zvodu vybranch kon, pro lid prostorn cirkus vhody pemnoh m. Prsty vnm nepotebuje, bys ei tajemn vedl, abys znamen dostal, kvati nemus tu. Vedle pan si sedni, vtom nikdo ti nebude brnit, bokem pitul sekboku, pokud jen mono to je... Cirkus Maximus mezi Palatinem a Aventinem odedvna patil mezi stediska potuln iusedl prostituce, nebo unho byly mon nevstince souvisc sVenuinm chrmem, kter zde stl od roku 259 p. Kr. Krom cirkusu navtvovaly nevstky asto igladitorsk zpasy varn. Za Ovidiovch dob setyto zpasy podaly naFru vysypanm pskem, pozdji veFlavinov Amfitetru, dnenm Koloseu. Amor, Venuin syn, zde napsku zpasil asto. Kdo senarny dval, dosrdce zrann byl sm. Zatmco mluvil a poruce sahal, ji o program prose, zatmco szel a ptal se, zpasnk kter m vrch, zalkal porann nhle, p ltav uctiv vsrdci a tak roli t dostal vgladitorskch tch hrch. Za csastv, jak jsme seu zmnili, sestedisky prostituce stvaly stle vce lzn, jejich poet nkolikansobn pevyoval poet nevstinc. Konstantinv popis mskho okresu zaznamenal jen 45 nevstinc, ale 856 lzn. Knejznmjm a nejvce navtvovanm patily Agrippovy a Nerovy lzn naMarsov poli, Titovy a Trajnovy lzn nedaleko Kolosea, Caracallovy lzn naAventinu a nakonec Dioklecinovy naQuirinlu. Martial oznauje Fortuntovy, Faustovy, Gryllovy a Lupovy lzn za velmi vykien nevstince a bujn krmy. Antick nevstinec byl podle svho vzniku veejnou, sttn budovou. eck sttn nevstinec za Solonovch dob ml nzev veejn dm a spolen pojmenovn schrmem, znho pravdpodobn vznikl. To seudrelo pouze v6. stolet p. Kr. Pozdji sevtina eckch nevstinc a vechny msk nevstince staly soukrommi podniky pod sttnm dozorem, platily sttu da, ale spravovali je jednotlivci muskho i enskho pohlav jako soukrom vlastnictv nebo pronajat podnik. Nkter mly rz bordel nejniho druhu, jin byly vkusnj a jejich jednotliv pokoje sepronajmaly nahodiny a dny cizincm

jako doasn pbytky kmilostnm kratochvlm, zcela podle zpsobu hostinskch pokoj vuritch hotelch za naich dob. Jako hostinsk pokoje sepouvaly isoukrom pbytky, kter si pronajmaly hlavn hetry a pjovaly si je keschzkm. ekov mli velmi mnoho nzv pro rzn druhy tchto tulk tajn nebo prodejn lsky, rozliovali podle jmna veejn a soukrom nevstince, kuplsk a hostinsk domy, krmsk nevstince, napklad nzev paidiskeion jet pesnji oznaoval nevstinec smladmi dvaty. Obvykl msk nzev byl lupanar, ale izde mli mnoho nzv pro speciln druhy. O vnitnm zazen eckch nevstinc mnoho nevme: Vmench bylo jedno dve, vevtch nkolik, chodily zde nah nebo zahalen dotenkch prsvitnch at, asto stvaly vad ped dvemi, nebo sepodle slov Aristofana koukaly zoken jako lasiky. Host si je mohl podle chuti prohldnout a vybrat si. Narozdl od pbytku hetr mly oteveno celou noc a vchod zastraly jen pestrm zvsem. msk nevstince byly vtinou velmi primitivn, pinav, tsn a tmav, ale existovaly ilep domy nebo elegantn zazen pokoje vobyejnch nevstincch. Krom Juvenalova popisu zachycujcho Messalinina dobrodrustv existuje iproslaven popis zPetroniova (Gaius Petronius, zem. sebevradou 66 poKr., m. spisovatel) Satirikonu: Encolpius hled svho ptele Ascylta a jeho byt, piem zabloud a pt seokolojdouc staeny nasprvnou cestu. Vedla mne naodlehl msto, potom odhrnula zvs a ekla: Bydl jist zde. Kdy jsem nato odpovdl, e tento dm mi nepipomn hledan dm, uvidl jsem nkolik mu, jak senehlun propltali mezi npisy (nad pokojky) a nahmi dvaty. Konen, bohuel pozd, jsem zjistil, e mne zavedla donevstince. Proklnal jsem lisnou staenu, zahalil jsem si tv a rozbhl sepes lupanar nadruhou stranu. Vtom mi najednou uvchodu (zadnm vchodu) vbhl docesty Ascyltos, stejn unaven a okovan. Zejm ho sem zavedla stejn staena. Jen co jsem ho sesmchem pozdravil, zeptal jsem se, co dl natakovm pinavm mst. Rukama si setel pot a ekl: Ach, kdybys vdl, co semi stalo! Copak? zeptal jsem seho. Jet cel udchan spustil: Kdy jsem bloudil pocelm mst a nemohl nalzt nae bydlit, pistoupil kemn jaksi taka a velmi zdvoile semi nabdl jako prvodce. Tmavmi a kivolakmi ulikami mne dovedl sem, dal mi doruky zlat penz a dal ode mne nemravn kon. U stihl zaplatit pobhlici za jej pokoj, u namne kladl ruku a kdybych nebyl silnj, byl bych musel navechno pistoupit. Tyto doklady vhodn doplnily vykopvky pompejskho nevstince (1862). Stl vestedu msta nanro a vchzelo sedonj zobou stran. Ml pzem a poschod; vpzem bylo okolo vestibulu nkolik pokojk, kad splochou dva metry tveren, sezdnm lkem a smalbami a npisy pimenmi jejich elu. Proti vchodu byl zchod a vevestibulu budka pro klnici. Vposchod byl sl a nkolik lpe vybavench pokojk, zvltn vchod seschody, kter vedly dobon ulice. Vnj galrie, pstupn zeslu a pokojk, vynvala doobou ulic. Doln mstnosti nemly jin otvor krom dve zchodby, byla vnich proto tma a ivedne byly osvtleny lampami. Navenek selupanary neliily od jinch dom; a kdy donich lovk vstoupil, uvidl, e trmy dve jsou vyzdobeny vavnem jako usvatebnho domu a ozen lampou, kterou bylo zdaleka vidt. Bylo vnich dusn a pchnouc ovzdu. Vpokojcch mli milenci jen roho zeslmy nebo rkosu nazemi i zdnm lku. Proto dvata a chlapci vtinu nevstinc dlouho neobvali, jen podobu

stanovenou zkonem. Pouze elegantn nevstince, kuplsk domy a pbytky hetr vyhovovaly a pouvaly sektrvalmu bydlen. Vobyejnch nevstincch dostalo kad dve nanoc urit pokojk, kde nad dvemi mlo napsno sv jmno, vtinou neprav, nbr pijat (titulus) pizpisu doseznamu nevstek. Jin npis nad dvemi oznamoval, zda je obsazeno nebo volno. Otzka, zda byly zvltn chlapeck bordely nebo zda dvata a chlapce zamstnvali vespolench nevstincch, nen dosud pln objasnna. Mnoh ensk nevstince pleitosti jist slouily ikhomosexulnm stykm. Cassius Dio vyprv o csai Heliogabalovi (viz oba ve), e chodil dovykiench veejnch dom, vyhnl odtud dvata a potom zde sesvmi chlapci pchal vstednosti. V antickch nevstincch sesamozejm vhojn me vyskytovaly erotick a obscnn npisy a obrazy snarkami nasexuln kony a osoby, kter sem chodvaly. Vuvedenm pompejskm nevstinci sezachovalo 136 takovch npis. Obrazy a kresby zachycovaly hlavn rzn milostn postoje, figurae Veneris. Nevstince seotevraly veti odpoledne - o devt podle mskho potn asu proto byla dvata nazvna nonariae (devtky). Tento as stanovili proto, aby mlde nezanedbvala uen a nenavtvovala nevstince u ped polednem. Mezi nevstince je teba potat ity hostince, kter napklad za Aristofanovch dob mly vprvnm poschod mstnosti, kde senevstky oddvaly narohoch. Nkdy ktomu poslouily izadn mstnosti. Podobnm podnikem bylo thermopolium, kde sepodvala tepl jdla a npoje a vezvltnch mstnostech, oznaench uvedenm zvsem, ekala prodejn dvata. V Pompejch objevili thermopolium naVia Secunda; m zadn lonice a nad vchodem falick znak. Za csastv byly bordelovou zvltnost palcov nevstince rznch csa, o jejich vznik sepravdpodobn zaslouila Messalina. Takov dv a chlapeck nevstince dal postavit Heliogabalus, Commodus (Marcus Aurelius Commodus, csaem 180-192 poKr.) a Carinus (Marcus Aurelius Carinus, csaem 283-285 poKr.). Soud podle Pompej, mly jednotliv nevstky vpzem nkterch dom jaksi krmky, cellae meretriciae, donich sevchzelo pmo zulice a kter nemly sostatnmi stmi domu nic spolenho. Bohat soukrom domy mly uzaven mstnosti serotickmi malbami, kter domc pni asi pouvali kpstovn prostituce obou pohlav. Poetn byty hetr a domy schzek seneliily od lepch soukromch byt a byly roztroueny pocelm mst jak uek, tak iu man. Byly vnich hezk pokoje a postele, koupelny a jdelny asto vyzdoben erotickmi umleckmi malbami. Host sesnad vdom orientovali dky zvltn umstnmu svtidlu. Dekoltovan hetry lkaly zokna. Nvtvnci nasebe upozorovali zaklepnm nebo zapsknm. Kdy mla hetra obsazeno, byly dvee zameny. Lep hetry mly jednu nebo nkolik sluek, asto cel zstup, kter vzrstal podle toho, jak vzrstala hetina povst. Stejn primitivn koeny prostituce mly vdy za nsledek, e seuprostitutek projevily typick povahov rysy, opakujc sebiologick inky a psychick zmny, co nkter vdce vedlo kdomnnce o vrozen prostitun povaze. Tuto domnnku je teba zsadn vyvrtit, ikdy ivestarovku prostituce nkdy souvisela sjistou tlesnou a duevn mncennost. Celkov nememe pipustit, e by antick prostitutky byly ddin zasaeny jistmi asocilnmi vlastnostmi, u proto ne, e vtina nevstek vyla zotroctv a kprostituci sedostvala jen shodou okolnost. Kde vak podstatnou pinou byla sociln bda, kde vznikaly cel generace

prostitutek, tam sesetkvme seenskmi zjevy, kter lze oznait za rozen nevstky. Jinak je iantick prostituce dokladem toho, e kad emeslo rod trval lidsk typ srznmi charakteristickmi osobnostmi: typick zvltnost nevstky je tedy produktem jejho zamstnn, nikoliv vak jeho pinou. Typ nevstky, typ eny, kter nikoho nemiluje, ale lsku stle jen pedstr a mysl nato, jak nejrafinovanji vymmit co nejvce prostedk od svho zkaznka, tento typ je vevech dobch stejn a sta bsnci, hlavn spisovatel antick a msk komedie, nm ho popsali neobyejn plasticky. Aristofanes, Alexis, Menander, Plautus a Terentius zvnili antickou prostituci skuten klasickm zpsobem. Zitnost, pobonkstv, ravost, lhstv, rlivost, zvist, povrivost, drzost, nestoudnost, fintivost apod. - tyto charakteristick znaky pravch nevstek nalezneme iu antickch prostitutek, jde o stejnou shodu mrav, zvyk a ivotnch osud. U vnj zjev antick prostitutky, jej chze, kosmetika, aty a parda prozrazovaly jej povoln. Tato um hru bok, vzduch tunikou vlajc chyt, odmenm svm krokem vzn sepchy jak zjev, ... Prunj mnohem, neli jak ppustno je. Jin spisovatel popisuje jej chovn naulici, jej purpurov at, doprovod otrokyn a vyzvav pohled za blho dne, jak nadlku von balzmem, jak okat pots nramky, aby pkn zvonily, jak pikami prst pidruje doln zhyby at a tmto milostnm znamenm lk mldence. Uml pstovn krsy, tj. zdrazovn uritch tlesnch pvab a zakrvn nedostatk vetn vlastn kosmetiky sepokldalo za vsadu hetr, ale proniklo idoostatnho enskho svta. Ve starovku sepoprv setkvme seskutenost, e tn vmd udvaj prostitutky a a od nich je mda pevzata poestnmi enami. Vevtch hetrskch podnicch byla neustle vymlena nov mda voblkn a krlen vbec. Toto eck hetrsk umn krlit sepelo idoma a Ovidius mu vnoval nejeden ver. Velkou pozornost vnovaly hetry stm a zubm; znaly ifalen zuby. Vlasy si upravovaly velmi rafinovan a smnohmi zvltnostmi. Nkter zpsoby jejich pravy sedodnes zachovaly vkruzch koketnho enskho svta. Napklad si odedvna lehk eny sezvltn zlibou barv vlasy nablond mast nebo tinkturou; soblibou nosvaly iplav paruky. Star nevstky si barvily proedivl vlasy naerno. esy asto mnily. Podlouhl obliej m-li, nos pinku vesu prostm, takto Laodemia mvala upraven vlas. Obliej okrouhl vak chce uzel mt nad elem mrn, pitom vlas za ui sesej, a vidt je bl. Jin ladn sv vlasy nech poobou ramenech splvat, tak t, Foebe, ty pvn, slyrou tvou mono je zt. Jin zas sdrhni je vzadu, jak Diana vezvyku mv, v krtk kdy suknici hon polesch zv. Thle sluv to, kdy vlasy voln j vlaj, jin a obto hlavu pevn pilehl vlas. Tto selb jej zdobit hebnkem zarkadsk elvy, ta zas zvlnn vlasy nos a rda je m. Jako je nemon spotat aludy navtvch dubu

anebo naHyble vely, naAlpch vekerou zv, stejn nemon je mi vechny ty esy lit, nebo pravu novou pin kadik den. Chyby a nedostatky vlas zakrvaly ipesky a parukami. Vm byly zvltn obchody svlasy, kde mli pedevm blond, jim eny dvaly pednost. Pively je zGermnie nebo o n pipravili germnsk zajatce. Pro depilaci a pin pouvan prostedky mli ekov a man zvltn nzvoslov. Chloupky odstraovali horkou pryskyic, zvltn nplast nebo je vytrhvali kletikami. Nevstky hladk jako dti byly mimodn oblben. U vantice patilo lilo knevyhnutelnm zkrlovacm prostedkm. O Fryne zaznamenali, e najaksi hostin hetr pihe rozkzala, aby vechny ptomn ponoily ruce dovody, potely si jimi tv a potom ji osuili rukavikou; sama la pkladem. Ukzalo se, e tve ostatnch hetr jsou pod vrstvou lidla pln skvrn, zatmco Fryne vypadala jako pedtm, nebo senelila. Bloba a kdov prek, lakmusov a miniov erve byly nejbnjmi a pro ple nejkodlivjmi lidly. Jako dal nepostradateln prostedek pouvaly voav masti, kter asto dostvaly vkelmcch od svch milenc. Natoaletnm stolku antick svtobnice bylo navreno vce kelmk, kosmetickch a toaletnch poteb ne nastolku dnen mdn eny: pstovala si obo, umle je spojujc, podmalovvala si oi rznmi ernmi nebo ilutmi barvami, nosila muky apod. Pvodn pokldala antika velkou pardu a pestr aty za vhodn jen pro prodejn eny, zatmco prost obance nejlpe sluely jednoduch bl aty bez npadn ozdoby. U vsedmm stolet p. Kr. Seleukv zkon (viz ve) stanovil, e zlat perky a lemovan aty mohou nosit pouze nevstky. Podobn zkony mli ivSyrakusch a vAtnch, kde podle Solonova zkonodrstv smly nosit kvtovan aty jedin prostitutky. Ale vzdor tmto zkonm ensk svt velmi brzy peel kvolnj praxi, ikdy npadn ozdoba a pestr aty byly vdy odznakem prostituce. Ctnostn en, k Lucin, aby zdraznila svou krsu, sta jemn nhrdelnk, lehk krouek naprst, perla vuchu nebo stuha, kter voln spn vlasy, a pro jej krsu to znamen tolik, jako purpurov pruh pro aty; ale nevstky, hlavn ty, kter maj mn hezkou postavu, nos aty cel purpurov a nakrk si v zlato. Domnvvaj se, e jejich rameno jasnji svt, kdy senanm blskaj zlat oky, kdy seobjev seperkem zezivho kovu. Znme insledujc popis hetry: Tv sej leskla od lila a vlasy si zejm zapltala a nasazovala ped zrcadlem. Nakrku j visely drahocenn etzy, aby zvyovaly jej krsu. Byla ovena imnostvm jinch cetek, nramk a nhrdelnk. Nezapomnla ani naozdobu hlavy. Hned vrhla pohled nasv aty, znich voln vyzaovala jej krsa, hned zase nasv nohy, za chvli pozorovala sama sebe a souasn, zda si ji nkdo viml. Antick nevstky rdy nosily hlavn drah purpurov a afrnov ltky, za csastv mly kdispozici bohat vbr ijinch barev. Co mm o atech ci? J neradm kvivkm zlatm ani kvlnnm ltkm, zTyru je nabarvil nach. Tolik kdy rznch barev sedostane za cenu men, jak lenstv je to jmn nasob nst! Je tu blankytn barva, ji nebe bez mrk mv tehdy, kdy teplouk vtr nenese od jihu d.

Jin sepodob mraku, vnm sberanem Frixus a Hella kladm Inoinm ultli vdalek kraj. Tahle moskm je podobna vlnm a jmno ponich m, vm, e jist inymfy stroj sevtakov at. Je tu afrnov, ji naatech Jitenka mv rosu kol dokola rosc, Slunci kdy zapah vz. Z tto hls semyrta, zt ametysty zas rud, tahle jestby kryje, ta zas jak re je bl. Zde je katanov, Amaryllido, mandlov tak, ba itakov ltky, je maj barvu jak vosk. Omldl zem co vydv kvt, kdy vteplouku jarnm z vtv pupence ra, tuh kdy prch ji mrz, tolik, ba vce v vypije vlna, jen vybrej tedy. Tak vantice znali urit druhy triek, dekolte a vykasn, polozahalen a obnaen, jimi umli nkdy drsn zdraznit ensk vnady. Vnevstincch vtinou nosila dvata odv zvelmi tenk a prsvitn ltky, nkdy hedvbn, diafan chitonia, vnm vypadaly jako nah. Dekolt za csastv a jej obvykl inek vystihl Ovidius takto: Spodek ramene svho a svrek pae nech hol, aby, kdo nalevo sed, mohl tam sdivem zt. Zvlt to slu, kdy snnou ple mte. J tohle kdy spatm, rm celik nah polibky pokrt mm chu. K nevyhnuteln a nejoblbenj toalet patil pochopiteln inhrdelnk zezlata nebo zlatch penzk i drahokam, napklad smaragd, a dle ibarevn stuhy pes prsa, asto pestr sezlatmi npisy, vevedrech vje, nunice a tarentsk zvoje. Povaha prostitutek vyplvala ztoho, e jejich vtina mla velmi nzkou duevn a vbec ivotn rove, take seunich mohly pod vlivem jejich emesla snadno projevit pedevm ty hor, asociln rysy. Lhstv a pokrytectv nevstek bylo vestarovku psloven. Horatius o kivopsen nevstce hovo jako o vednm zjevu, Propertius popsal, jak kuplky cvi dvata veli. Nevstka mus projevovat lsku zkaznkovi, kter je prv un, aby drdila jeho ve a dostala vy mzdu. Vzdor tomu, e pohlavn je zpravidla lhostejn a necitliv, mus pedstrat ve a poitek pimenmi pohyby a vzdechy. Kter je povahy chladn a lsku bez vn vnm, pedstrej livmi vzdechy vniv rozkoe stesk! Neastn dvka je ta, je vmst nic nect onom, jeho spolen maj uti ena imu. Jenom sestez, co l, by le to nebyla zejm. Vry a dodaj tomu pohyby tv izrak. Ale podvdly ijinak: pihostinch, kter platili zkaznci, falovaly jdla inpoje. Kdy kultivovan antick hetry projevovaly smlost nebo idrzost nevtravou formou duchaplnho vtipu, uobyejnch nevstek setyto vlastnosti zvrhly nahrubou a nepjemnou vbojnost. Rdy hzely pomuch jablky; kdy je nco mimodn pobouilo, vylily nanepohodlnho okolojdoucho nonk. teme nap. o tom, jak pobhlice Psenobastis vybhla zdomu a chytila starho Herakleita

tak prudce, e tm spadl, pojeho protestu mu roztrhla pl, a mu obnaila hru, a naplivala mu dotve, a kdy sepr dovolval svdk jejho hrubho vstupu, vtila sedodomu a zokna ho polila mo - nepipomn nm to poulin scny bn idnes naperifrii velkomsta? e nevstek sepochopiteln ani vantice nevyznaovala nevinnost; kdy si uvdomme, e vestarovku veobecn neznali dnen odpor ktomu nazvat vci pravm jmnem, snadno pochopme, e ani lep hetry senevyhbaly kynickm a oplzlm vrazm, m pr zvlt vynikaly Mania a Gnathaena. Ikdy nevstky dojist mry spojuje jaksi cechovn solidarita, velmi asto semezi sebou hdaly a hateily vostrm soupeen, hlavn o toho i onoho milence. Glycera vdopise Bacchid rlivost nazv takovou pirozenost vnaem stavu a Thais oznauje za bnou vc mezi hetrami, e jedna druh sesna milence odloudit. Vechny mly rdy vno a byly podn pijanky. Nkter byl pohr vna milej ne penze nebo jin dary. Velmi asto propadly typickmu alkoholismu, jako napklad znm Lais. Obvyklm jevem vantick prostituci, stejn jako vdnen, byla naivn zbonost nevstek. Zvlt vele uctvaly Afroditu nebo Venui, horliv sezastovaly afrodzi a jinch nboenskch slavnost, kde jako ob kladly knohm Venuinch soch zlat mince, Venui, Kupidovi a jinm symbolm obtovali vnce, kytice, masti a rzn poteby svho ivota a emesla, napklad zrcadla, fltny apod. Bohat hetry dvaly chrmm zesvho zisku drah dary, dokonce idrahocenn Afroditiny sochy. Ktto zbonosti sevak druila ipovrivost, zejmna vra vmilostn kouzla. VPrvnm Lucinov rozhovoru k Glycera hete Thais o Gorgon, kter j odlkala milence: Mysl, Thais, e seArkanan chytil najej vnady? Snad nev, e jej matka Chrysarion je arodjnice, kter zn nkter tsalsk zakadla a um piarovat Msc naZem? Dokonce sek, e vnoci lt. Dala tomu lovku nco kpit, aby sezblznil. vetvrtm rozhovoru seBaccis zmiuje o velmi ikovn arodjnici zeSrie, en jet pevn, hrubho zevnjku, kter jednou Fania, kdy senamne bezdvodn hnval jako Charinus natebe, opt semnou smila, a to potyech mscch, kdy jsem seu vzdala vech nadj: jej siln arodjnick zaklnadla ho okamit pivedla kemn... Nedala velk penze, drachma a chlb jsou ve, co je teba j dt. Krom toho mus mt poruce trochu soli, sedm obol, sru, pochode a pohr mchanho vna, kter sama vypije. Je ktomu teba inco od mue, njak aty nebo boty nebo inkolik jeho vlas i nco podobnho. Zavs to nazvonec, zakou srou, doohn hod trochu soli a vyslovuje pitom jeho a sv jmno. Potom vezme zezad kouzeln kolo a rozt ho, piem obratnm jazykem muml barbarskou formuli, kter pern zn. Alespo tehdy to tak dlala a mj Fanias skuten brzy piel... Krom toho mne pouila o velmi innm prostedku, abych mu zoklivila Foebis: mla jsem dvat pozor nastopy jejch lpj a hned ponich lapat svou pravou nohou nastopu jej lev nohy a zahladit ji a potom naopak, a pitom kat slova: natebe lapu a nad tebou jsem! Vtina arodjnice pichzela zTheslie, jin zeSrie a Frgie (ve viz ve); byly pevn kuplkami, pouvaly sv arodjnick umn uostchavch dvat nebo milenc, pipravovaly npoje lsky a rznmi kouzly a zaklnadly sesnaily povzbudit nebo odhnt lsku. Sv hokuspokusy dlaly vnoci napopravitch a hbitovech. Horatius uvd, e seza jeho dob proslavily arodjnice Canidie, Sagona, Veja, star kuplky. Popisuje jejich ppravy kusmrcen chlapce, jeho morek a jtra mly pout pro npoj lsky pro starho zletnho a nevrnho Varra.

Starovk prostitutky byly stejn typicky neplodn, hlavn proto, e pouvaly uml prostedky proti poet. Artemidoros pirovnval nevstinec kehbitovu; je pr mstem smrti jako hbitov, nebo zde pli mnoho lidskho semena pichz vnive. VeDruhm Lucinov rozhovoru Martion nazv vchovu dt nejnamhavjm zamstnnm hetr; asto semu vyhbaly jejich pohozenm. Pesto nkter ivelmi zamstnan hetry porodily nkolik dt, napklad Neaera mla dva syny a dceru. Krom popsanch vlastnost, vypstovanch jejich emeslem, mly antick nevstky idobr a ulechtil vlastnosti. Terentius, Plautus, Lukianos (Lucin), Alkifron, Aristaenet nm zanechali jmna nevstek, kter pr mly zlat srdce. Demosthenes sezmiuje o obtav pi, sjakou Neaera a jej dcera oetovaly nemocnho dceina manela pesto, e si to vbec nezaslouil pro svou povahu. Livius zaznamenal vrnou lsku nevstky Fecenie kjistmu mldenci. Zdola nahoru, asto sestdavm tstm a nakonec zcela dole, to byla kivka ivotnho osudu antick nevstky. Jako otrokyn senevstkami stvaly vtinou velmi brzy. Neaera sestala nevstkou jet jako dt. Nadruh stran jsou vak znmy ippady, kdy seena oddala prostituci velmi pozd, napklad vdova, nebo senemohla uivit jinou prac. Vjednom epigramu selou vdova stkalcovskm stavem, zasvcenm Athn, milujcm zpv, ale poskytujcm jen hladovou prci, a ikdy zan tvrt desetilet svho ivota, chce sestt hetrou. Ve sepr nept naroky. Nejedna hetra, kter sv emeslo zaala vdtstv, je pstovala dvacet, ticet ba ipadest a edest let. VJedenctm Lucinov rozhovoru m hetra Filemation jet jako ptatyicetilet velk pvab pro mue. O jist edestilet antick hete sek: Prv edest rok ji dokonil Charitin ivot, vlas jejch vlny vak ern posavad jsou, posavad stoj j tak naprsou zmramoru koule pevn tak nepodprny stuhou, j obepjat je trup, zke pak, zbaven vrsek a zkadho jejho pru steronsobn seine ambrosiov pach. Ale jin star pobhlice, ikdy si barvila vlasy, lila sea vedla ei jako mladice, psobila stranm dojmem a byla poskvrnou Afrodity. Pestoe nkter hetry, mezi n patila iFryne a Lamia, mui obletovali ivpokroilm vku, vtina klesla dobahna nejni prostituce nebo skonila jako kuplky. Tak slavn Lais, jak jsme u ekli, sestala nakonec kuplkou a pijankou; ztloustla, co bylo tak charakteristickm rysem strnoucch nevstek. Tu a tam senkter hetry vdaly, pomrn asto za mocn a slavn mue. Charikles, bohat mldenec, si vzal za manelku hetru Milissarion, kdy mu porodila syny, nebo pokld za nejvt nespravedlnost, aby matku takovho amorka inadle nazvali jen milenkou. Nkte milenci, kdy si hetru nechtli vzt za manelku, ji alespo vykoupili zotroctv. Dlalo seto iproto, e milenec sechtl oenit a bylo mu nepjemn vidt bvalou milenku natom samm mst ustejnho emesla. Tak milenci vykoupili Neaeru vKorintu, odkud potom odela doAtn. Pjmy prostitutek byly vantice vtinou pomrn nepatrn, ale drah hetry si umly vynutit a vylkat obrovsk sumy. Stupnice odmn od velkch sum knkolikahalovm mzdm mla obrovsk rozpt. Tak jednotliv nevstky proly touto stupnic zdola nahoru asto vevelmi krtkm obdob. Martialv epigram k:

Galla dvacet tisc kdys ode mne poadovala, upmn eeno, drahou tenkrt senezdla mn. Minul vak rok od t doby. - Dej deset tisc! - mi ekla, Zdlo semi vak, e chce nyn vce ne dv. Kdy potom za pl roku ji dv jen tisc chtla, tisc jsem nabdl j. Ona je odmtla vak. Dv nebo tr kalend asi pak uplynulo nm zatm, za tyi zlaky ji jen sama senabdla mn. Ty jsem zas odepel j j. Pak sto jen sesterci chtla, le te iza to sezdla mn pli drahou bt ji. Jaksi vedlej pjem mi vynesl kvadrant stero, podala mne o n. Chlapci, ek jsem, je dm. Hloubji zda bylo mono j sestoupit jet? Ivru. Galla senabdla zdarma: odepel jsem j to. Smlouvn o cen naulicch ivnevstincch mlo stejn odporn formy jako dnes. Za vzneen hetry samozejm vyjednvaly zprostedkovatelky, vtinou nkter sluka. Obratnost, sjakou chytrck hetry umly vymhat od svch milenc co nejvce penz a cennch vc, obratnost jednou nn a opatrn, jindy bezohledn a brutln, slouila tak neustlmu zdroji satiry a ironie antickch bsnk a spisovatel, a to velmi brzy. Podle Herodota seSapfo posmvala svmu bratrovi Charaxovi, e promrhal svj majetek shetrou Rhodopis. Pozdji sehlavn korintsk hetry proslavily svmi poadavky. Bn osidla ziskuchtivch hetr nzorn popsal Ovidius: ena, a dobe seste, pec okrade: najde ji zpsob, aby, kdy milenec tou, vzala mu bohatstv kus. K pan, je kupuje rda, jde il podomn kram, co ty tu un tak sed, zbo sv vykld on. Ona t kprohldce pozve, kouc lichotn, dobr es znalec, pak t zlb a pros, abys mu poinek dal. Na lta pr sespokoj stm, tak psahat bude, e jest potebn nyn, vhodn to koup pr te. Penz, jich teba, e nem, kdy pedstrat bude, bude chtti tvj pis, psti e kzlosti sv zn. Jindy jak vrodn svj den t host a vymh dary, podle toho jak teba a rodc senkolikrt. Co kdy vslzch a pli sv ztrty vylhan el, z nunice e prv drahokam vypadl j. asto si pj nco, co nevrt nikdy. Mnohdy si vypj nco; co dno, to vracet ji nechce. kodu nakodu mv, za kterou nem ni vdk. Abych vylit mohl tch nevstek bezbon spdy, st mi nesta deset sdeseti jazyky vnich. Nejeden mladk propadl sv vni dotakov mry, e stj co stj chtl obstarat penze, aby uspokojil svou milenku. VeDvactm Lucinov rozhovoru sehetra Joessa pt svho milence: Nutila jsem t snad nkdy, abys otce podvdl a matku okrdal a tak mi mohl dvat dary ikdy vechny ostatn eny mho druhu to dlaj? Kolik setedy platilo antickm nevstkm? vesttnm nevstinci 1 obolus, tedy velmi mlo (asi 25 hal.v autorov dob) ikdy si uvdomme, e skuten hodnota

penz byla tehdy vy ne vevtin souasnch stt. Uspokojily setm ichud hetry. Bnou mzdou obyejnch hetr vak byla drachma (6 obol); Afroditino dlo lze obdret za drachmu, k nkde Plutarchos. Lep hetry vak dostvaly vce. Lukianos uvd hetru, kter si stovala, e jej stl milenec, smnrnk, j nikdy nedv vc ne pt drachem, a proto dala pednost mali, kter j dv deset drachem. eck hetry dostvaly jako odmnu zlat statry, miny, ba italenty (asi 5940K vautorov dob). Ale vyhlen a vyhledvan hetry mly velmi vysok tx. ay V mskch nevstincch a ukupl secena kadho dvete urovala zvl, krom toho seplatil mal poplatek za poulin pokojky, vechno dopedu. Npisy objeven vPompejch zaznamenvaj nkter ceny, za kter sedala dostat ta i ona ena; jde o nepatrn sumy. Poulin dvata brala o nco vce, ne seplatilo vnevstincch. Lep nevstky dostvaly krom penz idary, nhrdelnky, nunice, stevky, aty, lahdky, voav masti. Ani zde nechybly vstednosti. O 250 talentech - namdlo - jsme u psali. msk csa Carinus (viz ve) daroval jist nevstce dva drahocenn slon kly, znich si dala zhotovit postelov podstavec. Vkomedich a verotickch spisech je mnoho doklad o nenasytnosti nevstek a slep naivit milenc, kte dvali za jednu noc rodinn statky, za lsku usedlosti, vesnice izmky, vydrali provincie, aby uspokojili krsn uprky. Nali sevak itac, kte sedve snaili obrat o mzdu nebo si zn dlali legraci. Nadruh stran vak nejedna prostitutka, bez ohledu najejho vydrovatele, mla skutenho milence, od nho odmnu nedala. Kdy si uvdomme, e vtina prostitutek byly otrokyn, bezohledn vykoisovan, e imnoh voln nevstky pouvaly sluby kupl, pochopme, jak zantick prostituce hospodsky mnohostrann tili ijej nepm astnci. Kupli a kuplky (pornoboskos, leno, lena apod.) hrli velkou lohu vantickm spoleenskm ivot a vkomedich je pedstavovali typick figurky sezvltnmi tlesnmi znaky. Kupl mval kudrnat vlasy, rozklebenou tv, dlouhou bradu, srostl obo a ple. Pokldali je za ztlesnn l a rafinovanosti. Plautus k, e kuplsk cech sepodob hmyzu - ikomi a mouchy, vi a blechy jsou dobr jen natrpen a vyvolvn odporu, ale kniemu jinmu. Nevstince a povzbuzujc krmy ml vtinou pod dozorem musk kupl; vlepch bordelech vedly obchod zpravidla eny, zkuen vhetrskm umn. Krom tchto nevstincovch kupl existovaly zstupy pask muskho ienskho rodu, kte sv emeslo pstovali napromendch, vchrmech, lznch, kadenictvch a mastikskch obchodech. Kupli a nevstky vyhledvali istnky smnrnk, kde sepodle Plauta celik den vleli vhoufech okolo jejich stolk. Funkci kuplky asto plnily pbuzn, nejednou imatky. Petronius ns seznamuje sestarou kuplkou, kter rda vodila svou dceru a svho syna kbezdtnm starcm a rafinovan je ktto prostituci vychovvala. Kuplskm pronajmnm vlastnch en cizincm byli znmi mui zByzance. Obchod sdvaty a chlapci tvoil rozvtven zklad, o kter seantick kuplstv organizan opralo. Vedli jej zvltn mercatores; sv obti skuten pokldali jen za zbo, merx.

Otrokyn a otroci, kter obchodnci prodvali a pronajmali, sestvali jednak zvlench zajatc, jednak zlid ukradench u vdtstv a vychovanch kprostituci. Takov osud asto postihl ipohozen dti. Obchod slidmi tedy neml problmy sobstarvnm zbo a mohl sevoln it pocel helnsko-msk i hluboko doAsie a Afriky. Kupli byli stle nacestch a naloovali sv dvata jako penici nebo vno. Bylo to velmi vnosn podnikn. VTyrsu kvetl obchod sdvaty u vetetm stolet p. Kr.; velmi mnoho syrskch prostitutek, ktermi sehemil m, prochzelo pedevm zTyrsu. ZAlexandrie semohlo toto zbo dovet vevelkm u proto, e egyptsk starovk lod mohly pojmout a tisc lid. Kartgo dodvalo zejmna ern otroky, dopravovan zvnitrozem Afriky. Prodej kprostitunm elm sevtinou sousteoval natriti, kde dvata a chlapce bezohledn veejn vystavovali a nabzeli vepinavch, zdaleka viditelnch stncch. Vt trhy naotroky sepodaly ipinboenskch slavnostech a gymnastickch hrch. Mercatus meretricus (obchodnk snevstkami) ml spojen sAfroditinmi nebo Venuinmi chrmy. Chlapce klsce nabzeli vme vtzv. Septch naMarsov poli. Lep zbo chrnili ped zvdavmi zraky voddlench mstnostech, pstupnch jen vzneenm a bohatm kupcm. Otroky a otrokyn naprodej veejn vystavovali zcela nah naotivm podstavci (catasta) nebo nakamenn tabuli, aby si je kupci mohli prohldnout a podrobn prozkoumat od hlavy popaty zhlediska krsy izdrav. Obchod ml dvoj formu: bu lo o definitivn prodej soukromnkovi nebo veejnmu i soukrommu nevstinci, nebo pronajmali prostitutku jen nakrat i del dobu, ppadn ji jen pjovali nankolik dn i hodin. Piskutenm prodeji natrvalo stlo hudebn vzdlan dve dvacet a ticet min. Jeliko lo vtinou o otrokyn, uskutenil seprodej dnou prvn cestou nazklad kupn smlouvy. Dv takov smlouvy spolu setemi jinmi senaly mezi elefantinskmi papyry (Elefantina, ostrov naNilu uAsunu). Byly dobe zapeetn vhrnci a netknuty od t doby, co je napsali vletech 284 a 283 p. Kr. Prstenov peet nan dvaly smluvn strany, voln peet hetra a svdkov zelefantinsk posdky. Prvn formou sedaj ob listiny srovnat svkupnmi listinami zotroctv. Pedel vlastnk sepopevzet ceny zk vech nrok nadve, kter senazv Elafion, m svou vlastn pee (jemnou enskou hlavu smelounovm esem) a je pravdpodobn svprvnou osobou. Syanka Elafion tedy plat Arkdovi Antipatrovi trofej vevi 300 drachem za prvn pomoci Arkda Pantarka, kter penze skld a tm semlky stv jejm vlastnkem. Popti mscch mu vak Elafion plat 400 drachem za prvn pomoci Diona, kter setedy stv jejm tetm vlastnkem, kdy sezdnliv od pedelho vykoupila. Tm, e druh vlastnk Pantarkes dostv o 100 drachem vce ne prvn, sedv najevo, e Pantarkes ml dve dle ne Antipatros. Z tchto listin lze tedy poznat piblinou cenu nevstky piprodeji nauritou dobu. Kupli a majitel nevstinc mu dvali pednost, nebo pitom vce vydlvali ne pidefinitivnm prodeji. ZDemosthenovy ei proti Neaee sedozvdme, e njemn smlouvy mezi kupli a milenci a pronajmanmi prostitutkami nauritou dobu byly obvyklou zleitost. Neaera podle takov smlouvy patila bsnkovi Xenokleidovi a herci Hipparchovi, kter to potvrdil iped soudem. Zvltnost tchto antickch njemnch smluv bylo, e dve si mohli najmout dva i nkolik mu najednou, kte si potom navzjem urili meze svch prv a povinnost. Vdy lo o vc, o zbo.

Pokud sevyskytly neshody, uroval jednotliv prva milenc skuten smiovac soud. Zpravidla jej tvoily ti osoby, kad strana mla svho zstupce a spolenho soudce. Kdy Stefanos a Frynio vedli spor o Neaeru, smiovac soud rozhodl, e kad znich ji m mt stejn poet dn vmsci, kdy senedohodnou jinak. Neaera mla bt stdav den ujednoho a den udruhho a stravu j ml poskytovat vdy ten, unho prv byla. Vjinm ppad smiovac soud vevci prostitutky Fano rozhodl, e Stefanos m Fano dt Epainetovi vdy, kdy je Epainetos vAtnch a chce sn mt styk. I vestedovku bylo mnoho slunch lid, kte mli hodnost istav, ale nezdrhali seobstarvat si vt pjem tm, e pronajmali pokoje nebo icel domy kuplm a prostitutkm kvkonu jejich emesla. Pouvali ktomu otroky nebo proputnce, aby navenek zachovali dekorum. Hospodsk vykoisovn koupench nebo uloupench dvat prostituc zaalo velmi brzy, ale je teba myslet nato, e jihoevropsk dvata brzy dospvala. Dtsk prostituce byla vestarovku velmi rozen. U vranm dtstv otrokyn cviili vhetrsk lsce a vpotebch jejich emesla, vhudb, tanci, kosmetice. Podle Martiala seobchodovalo is pannami a jejich cena byla vy. Panenstv si u cenili a existovala jaksi zliba vdefloraci dvat; kupli panny zkrlovali zvltnm zpsobem, vslovn nan upozorovali a dali za n vy ceny. Ve starovkm svt u znali ipasctv. Latinsky sepask nazval contubernalis. Livius ns seznamuje sjistm Publiem Debutiem, jeho ivila nevstka Fecenie Hispala. Tak Stefana, Neaeina manela, znmho zDemosthenovy ei, je teba podle jeho skutk pokldat za paska. Neaera toti, ikdy byla za nho provdna, dle pstovala sv emeslo, ale tak, e dala vt odmnu, nebo jako vdan ena byla zdnliv vevelkm nebezpe, pokud bude pistiena picizolostv. Stefanos potom vydral jej bohat milence, vyhrooval jim alobou za cizolostv, nebo je nechval vznit tak dlouho, dokud nezaplatili podn vkupn. Tak Neaeiny dcery vyuval kvydrn velkch obnos. Nevinnj typ pedstavuje mlad Chaereas vSedmm Lucinov rozhovoru, kter pomalu prodv a propj perky a dary milujc Musarion, ale jej vel lska knmu proto neochabuje. Aristaenet zase popisuje, jak hetra zcela okradla zamilovanho mldence a velmi obratn pitom pouila svho paska, snm sedlila o koist. Nkter nevstky sevdaly za pasky, aby mly svho zkonem uznanho ochrnce. Zkaznci starovk prostituce byli velmi rozmanit. Nebyli jen zlpe situovanch vrstev obyvatelstva, ale pipomrn nzk mzd nevstek knim znemal sti patili idlnci a otroci. Mlad ista, bohat ichud, vojci icivilist mli pravideln styky sprostitutkami. V jednom dopise nevstce sepsalo: Pijm odmnu, iDanae pijala zlato, pijm vnce, to dokonce neodmtala ani panensk Artemis; vzdv seisedlkm, nue, Helena sedokonce vzdvala pastm. Icizincm poskytuje poitek zesvch vnad pro Apollona (kter hrl naciteru). Nevyluuje ani fltnisty, nebo jejich umn je pro Mzy posvtn, ani otroky, aby sealespo stebou mohli ctit svobodn. Ani za lovce a lesnky senemus, krsko moje, stydt ped Afroditou (kter milovala lovce Adonise), ani za nmonky. Rychle sice zase odejdou, ale Jason, kter seodvil prvn namoe, nen nevenm muem. Ani za ty, co si za old pln

vojensk sluby; svlkni ityto nezbednky, nebo chudm to nesm odept. Jejich slova vysly bohov. Starce si va pro jeho dstojnost, mladka pou, nebo je jen zatenk; cizince, kdy pospch, zadr... Zkaznky antick prostituce byly vechny stavy a tdy ponaje csaem a kone otrokem: hlavy stt, vojevdci a sttnci, filozofov, bsnci, enci, herci, sochai, mali, dstojnci, vojci, kupci, lodnci, rybi, rolnci, hudebnci, lovci, otroci, dlnci, nezral chlapci ichatrn starci, vichni seuchylovali donrue nevstek. Pokud mme nkter stavy zvlt zdraznit, tak vojci a kupci vtomto davu lskychtivch a lskypotebnch hrli nejvt roli. O filozofovi Aristippovi (viz ve), kter miloval Lais star spolu sDiogenem, sezachovaly tyto Hermesianaxovy vere. Hermesianax (kolem 300 p. Kr., ec. bsnk) sestavil iseznam proslavench milostnch pomr: Mue zCyrenajky t touha pes Ithmus vedla, kdy uvnit Aristipa Laidin prodejn vdk rozplil prudce: inedbal namoudrost vnch hovor, jen nan lp, a zEphyru nepohnul sevc. Pozdji cestoval Aristippos kad rok naPoseidonovu slavnost doAiginy, aby sezde seel sLais. Stlo ho to mnoho penz, zatmco Diogenes ji ml zadarmo. Kdy mu to jeden otrok vytal, Aristippos odpovdl: Platm Lais, abych zn ml rozko, a ne, abych ji bral jinm. O vojcch hovo hetra Kochnis vPatnctm Lucinov rozhovoru: Rny a soudn spory - to m lovk zpletek svojky! Kdy je poslouch, jsou to sam dstojnci a velitel, ale kdy maj lovku nco dt, eknou: Nue pokej, a bude vplata, a dostanu old, potom ti dm vechno. Naibenici stmi chvstaly! Pokud jde o mne, jsem natolik chytr, e u neuvm ani jednomu. Zato si vak pochvaluji varnho rybe, lodnka i sedlka zmalch lod, kte mi mnoho hezkho nenapovdaj, ale o to lpe zaplat. Ale tito pni svlajcmi chocholy, kte toho um tolik napovdat o svch bitvch, ti, v mi drah Parthenis, jsou jen tac kiklouni. Pesto mly nevstky lehkomysln vojky velmi rdy a vojci je vnevstincch asto vyhledvali. Tak obchodnci setili mezi nevstkami znan oblib, nebo od nich mnoho ekaly. Lodnky a banke, syny bohatch kupc pokldaly za nejlep zkaznky. Isedlci zapomnali nasvou rovnovhu a lakomou opatrnost, kdy pili domsta sesvmi plodinami a potom splnou kapsou chtli vyut pleitost. Nkterm nevstkm vnovala zvltn pozornost urit kategorie obyvatelstva: vnevstincch bylo napklad dve pro obchodnky sobilm, jin pro eznky, jin pro obchodnky solejem, tvrt pro velkoobchodnky a lep lidi atd. Stl host mli vstupenky a pedplatn terakotov nebo kostn, pozdji iolovn znmky (nomismata lasciva), jako poukzky pro bezplatnou nvtvu nevstince. dodomu lep hetry sevtinou mohlo pijt jen popedchzejcm ohlen, jinak byly dvee zaven. Non vykvn a vzdychn ped prahem zavench dve bylo oblbenm motivem mnohch bsnk. Hygiena antick prostituce odpovdala rovni sv doby. Vsouasnosti sehlavn pozornost zdravotnickch zazen vprostituci obrac napohlavn choroby, nebo prostituci je mon prvem pokldat za jejich hlavn semenit. Starovk to vak nevdl. I kdy antit lkai a laici poznali nakalivost a penosnost tuberkulzy, moru, onho zkalu, svrabu, lieje, ba imalomocenstv, nic nevdli o nakalivosti kapavky

a mkkho vedu, pohlavnch nemoc, kter tehdy existovaly. Vbec neznali pojem pohlavnch nemoc, nemoc zskanch pipohlavnm styku. Znali jen nemoci pohlavnch st tla. Vdli napklad, e liej natvi seme penst lbnm, varovali ped takovm nebezpenm dotykem, ale nikde nenajdete zkaz souloit, aby sezabrnilo pohlavn nkaze. Zdravotnick opaten vantick prostituci, jinak pomrn rozshl, tedy nevyplvala zestrachu ped pohlavn nkazou, ale zestetickho odporu kepn, zpudu istoty, co souviselo seveobecnm odporem starovkho orientlnho a ecko-mskho svta kneistot a chorobnm zvltnostem, zejmna pokud lo o musk a ensk genitlie. Nehor pohlavn nemoc - syfilis, tehdy ovem neexistovala! Ikdy gonorea (kapavka), kter sevestarovku jist vyskytovala, me bt velmi vnou nemoc - co sevak v jen krtce, nebo latentn gonoreu eny objevil Noeggerath vroce 1872 a pvodce - gonokoka, Albert Neisser vroce 1879 - nebyla tolik nebezpen, aby vantice prostituci zezdravotnho hlediska pokldali za nebezpenou. Bl a kapavkov vtok vak vzbuzovali odpor mu ien, akoliv senepedpokldala monost nkazy. Podobnou nechu vzbuzovali irzn nepjemn pachy pipohlavnm styku. Hygiena prostituce smrovala hlavn proti tmto oklivm vlastnostem, ikdy vprvn ad mla zabrnit zjevnm nemocm. U pinkupu enskch a muskch nevstek kupci psn ptrali potlesnch nedostatcch a vnos edil zakazoval chyby skrvat. Tak vkupnch smlouvch natrzch je dleitm bodem zruka jejich zdrav. Lampridius zaznamenal o csai Commodovi (viz ve), e pstoval vpalci hru vkostky a shromdil zde urit poet krsnch en, kter si prohlel spozornost obyejnho kupujcho nah jako veejn dvky vnevstincch. Prostituci pozdravotnick strnce veznan me pomhalo antick lzestv, kter, jak jsme vidli, bylo skvle rozvinut. Bylo veobecnm zvykem umvat seped soulo ipon a hlavn vnevstincch to dodrovali. Mnoh nevstince mly dostatek tekouc vody a zazen pro koupn; pslun otroci, nosii vody, posouloi podvali vodu naumyt a vyplachovn. Nosili ji bu zvenku nebo zdomu. U zklasick mytologie sedozvdme, e lo o velmi star zvyk. Evropa sekoupala posouloi sDiem, Afrodita posouloi sVulknem. ast umvn tvoilo podstatnou st ivota nevstek: Zrozhovoru dvou hetr vPlautov Poenuli sedovdme, e od asnho rna a donoci m kad pln ruce prce sumvnm, utrnm a pochopiteln ikrlenm, piem j pikoupn pomhaj dv sluky a dva otroci seunav noenm vody; umly by tm zamstnat cel nrod, cel jejich ivot je neustl umvn a krlen a nikdy stm nejsou hotovy. VHippokratov (Hippokrates, 460-370 p. Kr., ec. lka) spise De sterilitate dokonce najdeme popis typickho irigtoru. Krom genitli vnovali mui ieny velkou pi istm, asto si je vyplachovali, jednak proto, e sta mla zvltn lohu pimilovn, jednak aby zamezili jakmkoliv nepjemnm pachm zst. Koupn, umvn a vyplachovn nsledovalo hlavn posouloi, ped n plnilo hlavn zdravotnickou lohu natrn tla mastmi a olejem, co ekov a man pokldali za svou nevyhnutelnou denn potebu. Natrnm mastmi sezabvaly eny zpovoln, stejn tak mui, znm isvou osobn masrskou lohou ubohatch dam. Podle Petronia a jinch spisovatel sezd, e zmilenc pisouloi pmo kapala mast - nkdy ovem ivno. Ochrann prostedky nazpsob dnench prezervativ a pesar neznali, ani pokud lo o ochranu ped poetm. Za prvn zmnku o podobnm prostedku,

kter ml zamezit tlesnmu ublen pisouloi, sepokld jist pas vpovsti o Prokrid a krli Minovi, kterou vyprv Antoninus Liberalis vMetamorfzch, napsanch asi vroce 150 poKr., ale tato zprva mytickho rzu je dosud zcela ojedinl a nelze zn dlat dal zvry. Zn takto: Prokris zhanby opustila Cefala a uchlila sekMinovi, krtskmu krli. Kdy zjistila, e krl neme mt dti, dala mu slib a pouila ho, jakm zpsobem by mohl dti mt. Nebo Minos msto semena zesebe vydval hady, korpiny a jetrky a vechny eny, snimi souloil, zemely. Pasife vak byla dcera Heliova a nesmrteln. Prokris tedy uinila toto: vsunula koz mch doenina pirozen, dotohoto mche vyklopil Minos nejprve hady, nato veel kPasif a souloil sn. Potom mli dti. U zopatrnosti, kterou kupci projevovali pinkupu otroky a otrok kprostituci, je zejm, e antit lid seveobecn vyhbali pohlavnmu styku sindividui, kter nasob mla jasn znmky nemoci. Ikdy nevdli o monosti nkazy, vyhbali sejim zodporu a oklivosti. VJedenctm Lucinov rozhovoru Charmides vyprv, e hetra Filemation sepes jeho prosby nedala pemluvit, aby sesvlkla. Hetra Trifaena mu vysvtlila pirozenou pinu Filemationiny neoblomnosti. M pr pocelm tle od krku a pokolena oklivou vyrku. Nos iparuku, nebo je holohlav. Toto odhalen vCharmidovi vzbudilo takov odpor, e prohlsil za nemon, aby sesFilemationou dle stkal.

X . POMR ANTICKHO STTU A SPOLENOSTI KPROSTITUCI A POHLAVN OTZKA VESTAROVKU

Antick prostituce byla zespoleenskho hlediska jen zvltn odrdou a formou otroctv, rekrutovala sepedevm ztdy otrok a vechna zkonn opaten sesnaila omezit natuto tdu. Stanovisko antickho sttu kjeho prostituci urovalo zcela jeho stanovisko kotroctv. A protoe seotroctv pokldalo za instituci velmi prospnou sttu a obecnmu blahu a soustavn seproto podporovalo, ml stt stejn vztah ikprostituci. Uspodn starovk prostituce vecku, kter sespojuje sejmnem velkho atnskho zkonodrce - Solona (viz ve), vznikla vroce 594 p. Kr., mla jist u svou historii, kter vak zmizela vtemn minulosti a meme si ji pouze domyslet nazklad toho, co vme o prvotnch koenech prostituce. Ale plnovan, soustavn organizace prostituce, jej podrobn vybudovn smnohmi zvltnostmi, jsou dlem a ovocem zvltn kultury antickho starovku a jen ztto kultury ji lze pochopit. Podle Plutarcha vldla u ped Solonem vAtnch velk pohlavn bezuzdnost hlavn uen, kter vedla ikrozshl prostituci en svobodnch, protoe ni tdy mly velk dluhy uboh a musely asto prodvat sv dti. Poprv sezde setkvme sproletaritem, prmysl a obchod sezde povznesly narove zemdlstv, vAtnch u byly tovrny a kvetl zde velkoobchod sotroky. Svobodn oban byli nuceni roziovat pracovn armdu, nastval pliv cizinc a nmonk. Takov pomry podporovaly mimomanelsk pohlavn styk, dochzelo asto kcizolostvm a svdn dvat svobodnho rodu. Zejmna tato okolnost pimla Solona ksexuln reform, kter vak byla jen st jeho zkonodrnho dla a smovala pedevm ktomu, aby seochraovalo manelstv a zakazovalo cizolostv, a tak ktomu, aby semohla zcela ukjet mimomanelsk pohlavn dost. Solonova reforma vdom spojovala manelstv zdonucen sprostituc, legalizovala prostituci, aby zachrnila manelstv, a zanechala tak budoucmu pokolen nzor, jeho niemnost a kodlivost vyla najevo a vnejnovjch dobch, a to jen pro nepodjat a myslc jednotlivce. Podle Plutarcha zaloil Solon sv zkony, kter upravovaly a ochraovaly manelsk ivot, navysok pedstav o tom, m by manelstv mlo bt - ne nmezdnm pomrem i prodejnm zbom, ale milostnm a nnm svazkem urenm kplozen dt. Stt neml trpt manelstv uzaven bez lsky, nebo takov manelstv nemohla doshnout svho clu a splnit sv povinnosti. Prvo sttu napravu manelskho ivota bylo podle Solona takov, e dokonce vydal zkonn pedpisy o tom, jak asto je teba plnit manelskou povinnost; kad manel byl podle toho povinen nejmn tikrt msn souloit sesvoj manelkou. Vdy podle eckho nzoru patila vchova jednotlivce kmravnosti sttu a jen vestt a pes stt semohl stt oban mravnm. Jednotlivec neml zhlediska sttu mravn svobodu. Stejn nzor ml iPlaton a Aristoteles, zeho vznikla instituce gynaekonomen (doslova: strc en), jaksi mravnostn policie nad dnmi a ctihodnmi lidmi, kter existovala u vdob, kdy Solon piel sesvm zkonodrstvm, a to nejen

vAtnch, ale ivmnohch jinch eckch mstech. Byly to ady, kter mly za kol vykonvat mravnostn dozor nad mlde a enami a kter byly pod hlavnm dozorem areopagu - rady sloen zbvalch archont (vych ednk), kter pozdji trestala svobodn obany, kte seproheili proti dobrm mravm. Napklad vSyrakusch platila tato mravnostn pravidla: eny nesmly nosit zlat perky ani pestr nebo purpurem zdoben aty, pokud nepatily mezi veejn eny. Mui nemohli nosit vybran a npadn oblek, pokud nechtli, aby je pokldali za cizolonky nebo kindy. ena svobodnho rodu senesmla pozpadu slunce objevit naulici, pokud nechtla, aby ji povaovali za cizolonici, prv tak vedne nesmla vychzet bez povolen gynaekonomen a bez doprovodu sluky. Podle Plutarcha odstraovala Solonova mravnostn policie vechny nepodky a nepstojnosti, kter sedly picestovn en vdob smutku a naslavnostech. Napklad naizovala, aby ena, kter odchz zmsta, nemla ssebou vce ne ti dti, vc ne za jeden obolus potravin a npoj a ko ne vt ne jeden loket, vnoci nesmla cestovat jinak ne slampou umstnou vpedu navoze. Demetrios Falernsk (viz ve) sesnail koncem 4. stolet obnovit instituci mravnostn policie a ad dynaekonomen, jejich autorita mezitm poklesla. Solon zabezpeoval a upevoval manelstv zcela vduchu dvoj pohlavn morlky, kter mui dovoluje ve a en ve zakazuje. Umooval kadmu, kdo pistihne usv manelky cizolonka, aby jej zabil, avak toho, kdo unese enu svobodnho rodu a znsiln ji, trestal pokutou sto drachem, samozejm e krom en, kter seveejn prodvaj, m myslel nevstky, kter jdou bez odporu skadm, kdo jim zaplat. Krom toho nedovoloval nikomu prodat dceru nebo sestru, jen tehdy, pokud ji jako pannu pistihli pizakzanm styku smuem. Solon tedy najedn stran trestal enino cizolostv a snail sezamezit isvdn a mimomanelskmu styku dvat svobodnho rodu, ale nemluvil u o cizolostv enatch mu a tm ponechval plnou volnost, pokud lo o ukjen jejich pohlavnho pudu ped manelstvm a vmanelstv. Pohlavn poitek jednodue pokldal za nco nevyhnutelnho, povaoval jej podle Plutarcha za rozkon Venuino dlo, kter miloval jako dlo Bakchovo (tj. Vno, jeho byl Bakchus bohem) a dla Mz (tj. umn), nebo lidem dodvaj veselou mysl. Kdy setento voln pohlavn styk, podle jeho nzoru nutn, nedovoloval enami svobodnho rodu kvli zchran manelstv, bylo nevyhnuteln dt mum ktomuto elu eny nesvobodn. Uril tedy eny veejn prodvan, otrokyn, kprostitunmu emeslu. A protoe Solon zruil zkon, podle nho semohl svobodn oban stt otrokem pro dluhy, pily pro prostituci vvahu skuten jen otrokyn, ciz vemst nebo vzemi, kter sedostaly doAtn jako vlen koist nebo zbo otrok. Ppady, kdy pro necudnost bylo prodno dve svobodnho rodu, byly jist vjimen. Dleit je, e vSolonov regulaci prostituce sepoprv objevuje prostituce jako svtsk sttn instituce, kter mla u jen zcela nepatrn vztah kesv pvodn nboensk povaze. Stt ji spravuje a m nad n dozor, stt vybr da od jednotlivch nevstek, ikdy pr Solon ztto dan vystavl chrm Afrodit Pandemosk. Vedle tto sttn svtsk prostituce sestala tzv. nboensk prostituce bezvznamnou. Takto vznikly ipodmnky pro rozen prostituce a pro jej rozlien a specializaci. Zprvy o tto prvn organizaci atnsk prostituce jsou sice velmi nepln, ale svd alespo o tom, e Solon zdil nkolik sttnch nevstinc, pro kter nakoupil

otrokyn, kter zde byly veejn vystavovny a za uritou sumu byly kadmu kdispozici bez toho, e by si ony mohly vybrat. Byly zde vystavovny nah, aby si mohl kad zvolit podle chuti a vdl, naem je. st svch pjm dvata odvdla sttu, Solon je tedy pvodcem dan znevstek, sn sejet nkolikrt setkme. Vzor pro sv sttn nevstince nael Solon vtzv. chrmov prostituci, samozejm e o mnoho star. Instituce gynaekonomen sestarala o to, aby senesvobodn eny, kter nepatily kvldnouc obansk td a podlhaly dani znevstek, psn liily od poestnch en. Vedle n existovala jet instituce astynomen (agoranomen, trhovch dozorc), kterm krom dozoru stavebnho, trhovho, ulinho, patil podle Aristotelovy atnsk stavy idozor nad lidmi nectnostnmi a nad nevstinci spoulin prostituc, ale iurovn mzdy nevstek. Dozorce podporovali njemci dan znevstek (pornoteloni), jim Rada pronajmala ron tuto dvku a kte vedli pesn seznamy osob obou pohlav, podlhajcch dani. Da znevstek sevybrala tm vevech zemch eckho kulturnho svta. VEgypt byla podle zachovanch dokument nejen vemstech, ale inavesnicch. Za vesnici Dneh nabzel vroce 46 poKr. njemce 288 drachem ronho njmu. Podle jinho dokumentu zroku 31 poKr. Vyzvaj njemci nevstku Senpsu, aby zaplatila da, jinde plat Senpsenmohthis da 9 obol a nakonec jet jinde potvrzuje njemce nevstce Thipsansotid pjem jedn drachmy. V m zavedl da znevstek a csa Caligula. Suetonius (kolem 100 poKr., m. historik) o tom k: Dokonce inosii bemen museli zesvho dennho vdlku dt osminu a dvata zesvch lovk odvdt tolik, kolik kad vydlala za jednu soulo. A vzhlav zkona bylo jet dodno, e i bval nevstky a kuplky podlhaj veejn dvce, jako imanelstv. Caligula rozmnooval svj soukrom pjem znevstinc, kter otevel vevlastnm palci. Zcsask doby mme zprvy io dani znevstek vPalme (psno iPalmyra, msto vSyrsk pouti a taurskm Chersonesu (Chersonesos, nyn naKrymu). VPalmye byly nevstky zdanny zejm podle svho vku a tlesnch vnad. Normln mzdu za jednu soulo odvdly jako msn vdlkovou da. VChersonesu platili, jak sezd, tuto da sami majitel veejnch dom. Za Alexandra Severa (viz ve) nebyla zdanna jen veejn dvata, ale imajitel veejnch dom a chlapci pro rozko. Nebyla to nov da, nebo csa naizoval, aby seu neplatila csask pokladn, ale pokladn sttn, a aby sepouvala nanutn opravy divadla, cirkusu, amfitetru a stadionu. Existovala zejm a doroku 501 poKr. Solonovy zkona o prostituci byly psn oddleny od zkon proti smilstvu a cizolostv; tyto zkona senemohly nikdy uplatnit vestyku snotorickmi nevstkami. U Demosthena nalezneme dobr pklad vjeho ei proti Neaee o Epainetov alob proti Stefanosovi, kter obaloval Epaineta pro jeho styk sdcerou Neaerinou a doshl jeho uvznn. Propustili ho a nakauci. Demosthenes k: Jen co byl Epainetos proputn a opt sm sob pnem, podal uthesmothet (est archont, jim patil dozor nad zkony a jejich sprvnm dodrovnm) veejnou alobu proti Stefanosovi, nebo ho dal protiprvn uvznit. Odvolval sepitom nazkon, kter naizuje, e pokud byl nkdo neprvem uvznn pro zletnictv, m podat uthesmothet alobu pro protiprvn uvznn, aby alobce, kdyby spor vyhrl proti tomu, dojej dal uvznit, a ukzalo se, e sepouilo klad, mohl bt prohlen za nevinnho a osvobozen od bemen

jakkoliv zodpovdnosti. Kdy vak obana uznali za vinnho zletnictvm, je teba ho vydat tomu, kdo spor vyhrl, a ten potom me ped soudem podle sv vle nakldat sezletnkem, avak nesm pout dernou zbra. Podle tohoto zkona ho tedy Epainetos obaloval, piznvaje sice, e ml styky sonou osobou, ale prohlsil, e nen vinen zezletnictv. Tato osoba toti nen Stefanosova dcera, ale Neaerina, a matka o tomto jejich dvrnm pomru vdla. Dal obma enm mnoho penz a za sv ptomnosti vAtnch si vydroval cel dm. Zrove uvedl zkon, kter nedovoluje, aby byl nkdo napadn pro smilstvo, pokud jde o takov osoby, kter jsou vnevstincch nebo je veejn prodvaj natrhu, piem Stefanosv dm za takov prohlsil a tvrdil, e sezde vykonv takovto emeslo a tito lid si tm vydlvaj. Podle toho setedy kuplstv trestalo jen tehdy, pokud lo o osoby svobodnho rodu, ale zaantroovn notorickch nevstek bylo beztrestn. Solon pro takov kuplstv uril jen mrnou pokutu 20 drachem, pozdji vak kuplstv sesvobodnmi obankami trestal mnohem psnji, vtinou dokonce smrt. Nadil, aby kuple obalovali, a kdy sejim vc dokzala, aby je popravili, protoe svou nestydatost za mzdu nabzej tm, kte maj chu heit, ale vhaj a styd sea poskytuj jim pleitost kvznamn schzce, aby semohli vidt a hovoit spolu. Jak vme, iAspasie byla obalovna, e kuplstvm obstarvala svobodn obanky Periklovi, a jen jeho slzy ji zachrnily ped smrt (viz ve). Tento Solonv zkon byl zamen stejnm zpsobem iproti musk prostituci, kterou uvdl naprvnm mst: nejprve proti svobodnmu obanovi, kter by sepropjil kpasvn prostituci, potom proti kupli, kter by neplnoletho, svenho dojeho ochrany pronajal kesmilstvu nkomu tetmu, a nakonec proti tomu tetmu, ponechvajc stranou neplnoletho. Ito seasto trestalo smrt. edn dohled nad mskou prostituc provdl sttn ad, kter pedevm velmi oste zdrazoval zsadu registrace a reglementace a potom mravnostn policejn pedpisy, pokud jde o pojmenovn a odv. Vtto vci zstal smrodatnm pro cel nsledujc dv obdob a byl vzorem pedevm pro stedovk. V m vykonvali povinnosti mravnostn policie edilov (viz ve). Mli dozor nad krmami, lznmi a nevstinci, kde seasto objevovali pirazich, pravdpodobn aby hledali dosud nezaregistrovan nevstky a aby odstraovali rzn nedostatky. Psn zjiovn vech osob vykonvajcch emeslnou prostituci mlo ten dvod, aby semezi nimi a poestnmi enami stanovila pesn hranice. Vechny prostitutky enskho pohlav - o much msk prvo nehovo - byly povinny hlsit seedilm; jakmile zaaly vykonvat sv emeslo, dostaly koncesi - licentia stupri. Jejich jmna sezapsala doalba, co byla typick registrace, kter je vkadm smru oznaovala za nevstky a znemoovala jejich sthn za smilstvo. Proto si vdob csastv nezdka ieny svobodnho rodu takovou koncesi obstarvaly, aby mohly beztrestn ukjet sv pohlavn choutky. Z Tiberiovch dob vyprv Tacitus: V tom samm roce seelilo psnm usnesenm sentu proti enskmu hen a nadilo se, e dn ena, jej ddeek, otec nebo mu byl mskm rytem, si nesm vydlvat svm tlem. Nebo Vestilie, pochzejc zprtorsk rodiny, uvedla uedil prodejnost svho smilstv naveejnost podle obvyklho mravu starch lid, kte sedomnvali, e necudn ena je u dost potrestna tm, e sepizn kesv hanb. Podobn hovoil iSuetonius: Poestn

eny sezaaly veejn hlsit za nevstky, aby zbaveny pednost a dstojnost, unikly zkonnm trestm. Pozdji sepravomoc edil omezovala. Po zapsn nsledovala zmna jmna ueny, kter byla oficiln prohlena za nevstku. lo pravdpodobn o titulus, kter - jak vme - byl napsn nad jejm pokojkem vnevstinci. msk prostitutky si dvaly napklad jmna: Drunca, Berenice, Itonusia, Lais, Fortunata, Lycisca, Thais, Leda, Philaenis apod. Bylo to stejn, jako kdy sezdnen Maenky stane Irma nebo Elsa. Zkonn pedpis nakonec vyadoval izmnu odvu. Nevstky pozaregistrovn a pejmenovn ztrcely prvo nosit ty sti odvu, ktermi sevyznaovaly matrony. Byla to insita, tj. iroce nabran lem tly, kter napl zakrval nohy, tla a vittae, tj. stuka dovlas. Mly nosit odv, kter senazval toga meretricia. Protoe tla byl obvykl odv matron, nanm semimo dm nosila palla, nevstka mla krat tuniku bez insity a pes ni tgu, kter mla uobyejnch dvat tmavou barvu. Kdy byla matrona usvdena zcizolostv, musela nosit stejnou tgu, ale blou. Toto rozliovn vodvn seu za republiky dlalo tak psn, e Cicero kdesi k: Oblci dve domatronina odvu znamen to sam, jako vnst chlpnost mezi ctnosti. Ovidius, opvujc vesvm Umn milovat opatrn jen prodejn eny, k doslova: Zstate stranou, vy dovlas stuhy, en ozdobo cudnch, lemovky dlouh, vy tak, chodidel kryjc pl! Mimo m nosvaly nevstky asto dlouh odv, aby zatajily sv emeslo. Pokud sevdaly, dostaly prvo nosit tlu matron. Vpozdj csask dob zmizely rozdly mezi odvem poestnch en a prostitutek. Nejedna nevstka seodvela vyjt naulici vodvu mniky, take csai Theodosius, Arcadius a Honorius povaovali za nutn to zakzat. Pohlavnm zkonodrstvm seveobecn zabval Augustus, kter seod egyptsk vlky a dokonce svho ivota snail o npravu mrav a vydal znm zkony o manelstv, ktermi omezoval prostituci alespo nepmm zpsobem. Lex Julia de adulteriis zroku 18 p. Kr. obsahuje tak pedpisy o prostituci a kuplstv; zkon sezamoval hlavn namue, kte prodvaj sv manelky. Vespasin (Vespasianus, Titus Flavius, viz ve) nadil, aby seotrokyn, kterou koup stou podmnkou, e nebude prostituovan a pece ji kprostituci nut, stala svobodnou. Domitin (Domitianus, Titus Flavius, viz ve) veejnm dvatm a vykienm enm zakzal pouvat nostka a odal jim prvo nalegty a ddictv; zavedl ijin tresty za prostituci. Tacitus nechtl vm trpt nevstince, ale zkaz senedal trvale uskuteovat. Konstantin prohlsil zkonem za prostitutky nice vanimujcch krmch, avak vbec ne krmky, take nanice neplatily zkony proti cizolostv, ale nakrmky ano. Nkte csaov sesnaili velmi drazn potlaovat prostituci, a to stanovenm psnch trest za vechny druhy kuplstv, pokoueli seodstranit vechny nevstince, zakazovali emesln smilstvo vkad podob, m samozejm neporuili souvislost antick prostituce sprostituc stedovkou a neodstranili truchliv emeslo, hluboce zakoenn vhospodskch pomrech, kter ho udruj a iv dodnes. Podobn postupovalo iJustininovo zkonodrstv (Justinin I., 482-565 poKr., viz ve, dal vypracovat souborn zkonky Corpus iuris civilis, Codex Justinianus). Nejt tresty mly postihnout kuple, kte lstiv a nsiln prostituovali dvky.

Vdy vtch dobch sedlaly doslova lovy nachud dvata, piem kupli prohledvali cel msto a blzk venkov, lkajce je sliby, e jim poskytnou skvl a snadn ivot. Potom je zaveli donevstinc, kde jim dvali jen mizernou stravu a aty, ale cel jejich vdlek si strili dovlastn kapsy, nebo je pipoutali knevstinc kauc a dluhy, prostituovali desetilet dti a starm nevstkm nsiln brnili, pokud sechtly vdt. Toto je samozejm obraz povdom kadmu, kdo je jen trochu seznmen seivotem vdnench nevstincch a sdnenm emeslem obchodnk sdvaty. Justininova manelka, csaovna Theodora, vesvm mld pedstavitelka nejrafinovanj prostituce, pravdpodobn syrskho pvodu, dala umstit 500 nevstek osvobozench nebo vykoupench zezitnch kuplskch rukou vestarm kltee naasijsk stran Bosporu, kde mly t vezbonm rozjmn. Vtina vak dala pednost smrti a vrhla sedomoe. Takov byla prvn zkuenost sstavem pro padl dvata; dnen zkuenosti nejsou o nic lep, protoe vechny podobn stavy pod pltm dobroinnosti znsiluj tlo iducha svch chovanek a vrhaj je zjednoho otroctv dodruhho, nemn odpornho pedevm svm pokrytectvm. Takov byl vhrubch rysech pomr antickho sttu kprostituci; vimnme si jet role, jakou mla prostituce veveejnm, spoleenskm antickm ivot. Nebudeme zde samozejm hovoit o prostituci musk a homosexuln. Prostituce vantickm spoleenskm ivot byla prv tak jako idnes asto spojovna smylenkou, e je nutn a eln pro sociln regulaci pohlavnho ivota. Mla vznamnou lohu vespolenosti a vestt, napklad za as kvetoucho helnismu sezakoenila a rozrostla vespolenosti jako pevldajc initel. Pitom vak nadruh stran pece jen byla oznaena puncem hanby a neestnosti, kter ml pro nevstky obou pohlav velmi patn prvn a sociln dsledky. To byl vsledek dvoj morlky, kter vldne dodnes, ikdy hlubok rozdl mezi manelstvm a prostituc, dvojit tvar pohlavnho ivota oste vyhrann naobou stranch, byl zvltnost antiky. Pokud uvaujeme o spoleensk nepoctivosti antick prostituce, nesmme zapomenout, e eck a msk stt byli typickmi otrokskmi stty, jejich pojem sociln nepoctivosti ml mnohem ir smysl ne vdnenm stt, kter - alespo napapru - zaruuje individuln svobodu vem svm pslunkm. Zkladn pedstavou antick spolenosti bylo, e dstojn je pouze ten lovk, kter ije zprce otrok a e lovk, kter ije zprce svch rukou, je hloup. Ve, co souviselo seskutenou a vdlkovou innost, starovc lid pokldali za sociln mncenn; emeslnk, kupec, ivnostnk, ba ilka, pokud bral za sv kony penze, nepoval vnosti, nebo prci vantickm svt velmi nenvidli. Zhotovovat obuv nebo prodvat nasolen ryby sepovaovalo za prv tak neestn emeslo, jako bylo kuplstv, a vdlkov povoln mla ped prostituc jen tu pednost, e nebyla zprvnho hlediska nedouc; avak tanenk, herc a zpasnk si vm nevili ani podle prva. et a mt otroci nebyli prvnmi osobami; obansk est a jakkoliv prva jim chybly u jen proto, e byli otroky. Protoe prostituce ivechny jej nepm formy, kuplstv, bordelstv a obchod sdvaty, byly vdlkovm emeslem a nevstky sepedevm rekrutovaly ztdy otrok, je teba vtchto dvou vlastnostech spatovat hlavn pinu opovren, kterou byla prostituce postiena a kter trv dodnes, ikdy u nepramen zantickch pin.

Bezectnost, ecky atimie, latinsky infamia, kterou doprovz ztrta obanskch prv, byla antickm pojmem, pmo a zce souvisejcm seveobecnm nzorem naprci a otroctv. Demosthenes vesv ei proti Neaee naznail velmi oste sociln a prvn rozdl mezi poestnou enou svobodnho rodu a prostitutkou. Dstojnost a hodnost poestnch a urozench en by pela nazletnice, kdyby jim povolili plodit dti skmkoliv sejim zachce, aktivn sezastovat piposvcovn a obtch a naestnch prvech vestt. Podle Solonova zkona nemusely dti prostitutky ivit svho otce, nebo kdo pimanelstv postrd blahobyt, dv najevo, e si bere enu pro rozko a vbec ne proto, aby plodil dti. Vtom m u tedy svou odmnu a ztrc prvo stovat si nadti, protoe on je navin, e sejim dokonce bude vytkat jejich pvod. Dti hetr byly vyloueny zobanskch prv a zddin postupnosti. Mra tto tdn morlky seprojevuje ivepigramu, kter serozhouje, e nevstin syn dostal cenu vpochodovm bhu, pstupnm jen legitimnm mldencm: Nemte, Alexandrijci, ji cti, kdy Ptolomaev klacek ujinoch vpochodnch vtzem jest. Ptolomaev ten klacek! msto, msto! Kde matky hanebnost je a obchod veejn peluky t? Kdee je nevstinec a chlvek: Mnote se, holky! Mnote se! Ovnen ten klacek povzbuzuj vs! man posuzovali smiln emeslo veobecn psnji ne ekov. Dsledky infamie byly vmskm prvu pro nevstky tyto: 1. Zkaz oblkat sejako poestn matrony. 2. Ztrta zpsobilosti svdit ped soudem. 3. Infamis femina (ena bez cti) mohla bt bez okolk vypovzena zpronajatho bytu. 4. Nemohla alovat pro nezaplacen mzdy za soulo, kterou poskytla. 5. Nemohla dostvat legty nebo ddictv (podle Domitinova nazen) nebo mla alespo pomrn men nroky naddictv. 6. Nemohla sevdt za sentora nebo vbec za svobodnho obana. Naproti tomu mohla voln disponovat sesvm majetkem, dlat prvoplatn testamenty a nemusela vracet dary, kter jednou pijala. Prvn infamie nevstek sesamozejm odrela ivespoleenskm ivot, kde senadruh stran prostituce pokldala za nutn zlo, za nejlep ochranu ped cizolostvm a svdnm poestnch en; vantick spolenosti setak veznan me projevovalo pohlavn pokrytectv. Nvtva nevstinc seveobecn povaovala za hanbu, dolupanar senechodilo za blho dne a veejn a veer nebo vnoci si zahalovali alespo hlavu jakousi kapuc, aby nebyli poznni. Za velmi neslunho byl pokldn ten, kdo navtvoval nevstince veejn snezahalenou hlavou. Aelianus k o Demetriovi (ob jmna viz ve): Demetrios, kter vldl tolika nrodm, navtvoval nevstku Lamii vesv zbroji a sdiadmem naele. Bylo by pro nho dost neestn, kdyby byl tuto osobu pozval dosvho domu; byl vak tak ochotn, e el dodomu jejho. Dal bych pednost fltnistovi Theodorovi ped Demetriem, nebo kdy ho Lamia pozvala ksob, nepijal. Z tohoto hlediska je zajmav iduchapln polemika mezi zde u uvedenmi filozofy Diogenem (kynikem) a Aristippem (kyrenaikem), kdy prvn vytkal druhmu, e ije sobyejnm dvetem (Laisou).

Diogenes: ,Nebo sej zekni, nebo sepiznej jako j kps sekt. Aristippos: ,Povauje za neslunost bydlet vdom, vnm bydleli ijin? Diogenes: ,Vbec ne. Aristippos: ,Nebo plout lod, kterou u mnoz pluli? Diogenes: ,Tak ne. Aristippos: ,Nen tedy neslunost uvat eny, kter u mnoz uili. C Gracchus (viz ve) ekl vak vesv znm obhajovac ei ponvratu . zeSiclie: Dva roky jsem byl vprovincii. Kdy vt dob domho domu vstoupila nkter nevstka nebo kdy tam svedli nkterho otroka namj podnt, pokldejte mne za nejhorho a nejzvrhlejho chlapa zevech nrod. asto otcov vyddili sv syny pro styk snevstkami ikdy to byla vc prvn sporn; otcm lo samozejm veobecn asi o jmn, kter synkov rozhazovali unevstek. Nebo tehdy, jako idnes je vldnouc tda shovvav vi vstednostem mld, pokud j nen ohroena jej presti a majetek. Jene toto veobecn opovren, kter prostituci a styk sn navenek postihovalo, nemohlo jt pli dohloubky, kdy senvtva nevstinc a styk snevstkami pokldal za nejinnj prostedek kzamezen nedovolench cizolonch styk. Veskutenosti seu vestar, mravn psn republiknsk dob styk mladch mu snevstkami posuzoval blahosklonn a mrn. Lvius o pomru Publia Aebutia snevstkou k, e ani trochu nepokodil mldencv majetek a jeho dobrou povst. Cato (Marcus Porcius, viz ve) chvlil mldence, kterho vidl vychzet znevstince, protoe je to lep, ne kdyby svdl ciz manelky. Avak pozdji, kdy ho znovu pistihl pinvtv nevstince, pr dodal: Chvlil jsem t, chlape, e sem nkdy chod, ale ne za to, e zde ije. Cicero prohlsil: Ostatn, pokud senkdo domnv, e mldei je zakzna lska snevstkami, nechci poprat, e m velmi psn zsady. Ale nen vrozporu jen svolnmi mravy tohoto vku, nbr ise zvyky a stupky pedk. Nebo kdy seto neinilo? Kdy seto kralo? Kdy to bylo nedovoleno? Kdy nakonec nesml lovk dlat to, co bylo dovoleno? Seneca vyslovil nzor csask doby: Nedopustil sehchu. Miluje nevstku, to je obvykl vc. Je to mldenec, polep sea oen. Dodejme, e prv tak dvojace semuselo kprostituci chovat ikesanstv. Otec Augustin, mu bezpochyby zbon a psn, nazval prostituci najedn stran morem lidstva, avak nadruh velmi drazn poukazoval najej nevyhnutelnost. Vztah prostitutek kostatnm enm, kter nazvme poestnmi, nebyl poznamenn touto dvojakost. Zde nebyly shovvav stupky mon. Pro eckou pan byla nevstka bez jakkoliv cti: hlubok propast, rliv steen manelkami, nla mezi nimi a prostitutkami. Dobe to vystihuje Demosthenova e proti Neaee: Co by tak asi kad zvs ekl sv manelce, matce nebo dcei, kdyby sevs ptaly, kde jste byli, a vy byste odpovdli, e jste soudili? Vdy by sehned zeptaly: Koho? A vy byste odpovdli: Neaeru. Jist? A vjakm sporu? Vjak zleitosti? e sejako cizinka vdala protizkonn za Atana a svou zletnickou dceru zasnoubila Theogenovi, kter byl tehdy archontem-krlem, a ona vykonvala posvtn a tajemn obti vejmnu sttu, a Bakchovi sepiobadech nechala pedstavovat jako manelka a mnoho podobnho, a rozpovdali byste seo alob, kter byla proti n vtto vci pedloena, tak vrn a pesn, jak je to jen mon. Potchto zprvch by sevs pak eny zeptaly: Co jste uinili? Kdybyste ekli, my jsme ji osvobodili, zda rozumnj ztchto en by senavs nehnvaly, e jste tto osob prv tak jako jim piznali ast navhodch sttu a natom, co pslu nboenstv?

V Platonov Mercatoru si stuje matrona Dorippa, kdy sedozv, e vdom pebv hetra: ena tak neastn, jak j jsem, neila a ti nebude, e mue takho jsem vzala sob. Ach, m uboh, to mu, ktermu sebe jsem is jmnm svila, deset talent mu vnem pinesla! Te abych natak sevci dvala. Tak pohanna bt, je vru pli zl! Jak vidt, hovo trochu pli o svm vnu, aby nebyly pochybnosti o prav povaze manelstv, donho vstoupila. Prvoplatn antick obanka, hlavn ddika, mla prvo podat alobu pro patn zachzen, pokud mu pli zanedbval rodinu, pstoval styky shetrami nebo smldenci. Avak veobecn si eny umu podobnch pechodnch styk nevmaly. U Plutarcha teme: Pert krlov si usebe nechvaj sv prvoplatn manelky nahostinch a slavnostech; pokud vak chtj ertovat a opjet se, polou je pry a zavolaj zpvaky a soulonice. in tak zcela sprvn, kdy nepipoutj sv prvoplatn eny kesvmu hen a svm pitkm. Kdy setedy soukromnk, kter neme mrnit a ovldat sv tlesn choutky, nkdy zapomene snevstkou nebo slukou, jeho ena senad tm nem pohorovat a hnvat, ale m si pomyslet, e zestudu ped n si najin vybouil svou opilost, chlpnost a svvoli. Byl to tedy zejm trval a ne pechodn pomr mue snevstkou nebo schlapcem pro rozko, kter mohl bt dvodem pro soudn alobu. Nakonec, takov trval pomry asi nebyly nic vzcnho, nebo poetn zachoval manelsk smlouvy ustanovuj vzjmu mlad manelky, e si manel nesm za jejho ivota vzt druhou nebo vedlej enu, mimomanelsk soulonice nebo mldence pro rozko, piem zrove ena nasebe bere podobn zvazek. Vmanelsk smlouv mezi Apolloni a Filiskem zroku 92 p. Kr. senapklad k: Apollonie m vak zstat uFiliska, m ho poslouchat, jak senaenu pat, a dlit sesnm o svj majetek. Filiskos m dt Apollonii ve potebn, aty a ve ostatn, co pat vdan en, podle zmonosti sv domcnosti, a je doma i nacestch. Filiskovi set nesm dovolit, aby si pivedl jinou enu krom Apollonie nebo soulonici i mldence pro rozko, nebo aby plodil dti sjinou enou, pokud Apollonie ije, nebo aby il vjinm dom ne vtom, nakter m iApollonie vlastnick prvo; tak ji nesm vykzat zdomu nebo proti jej cti heit, patn sn zachzet a nco zmajetku kekod Apollonie zcizit. Prv tak nech seApollonii zake spt nebo trvit den mimo Filiskv dm bez jeho svolen nebo seodevzdat jinmu mui, pokozovat spolenou domcnost i hanbu dlat nm, co je hanbou pro mue. Pokud sevak Apollonie bude chtt zvlastn vle odlouit od Filiska, m j Filiskos vrtit vno. I kdy tehdy veobecn platil nzor, e semu me snevstkami pohlavn vybjet, kdy ho ktomu svdj svmi pvaby, ale nem setak snit, aby znevstky uinil druku svho ivota, pece nebylo - jak u vme - vzcnost, e vynikajc a svobodn oban si vzal hetru za enu zeskuten lsky. Pozdji setakov satky zakazovaly a obvyklou formou vztah sestal konkubint. Jen mocn vladai mli odvahu elit spoleensk konvenci a brali si nevstky za prvoplatn manelky. O nkterch takovch ppadech jsme seu

zmnili. Nejznmj je samozejm ppad csaovny Theodory, o to pozoruhodnj, e pat dokesansk doby. Theodora, Justininova manelka, byla dcerou strce medvd zByzance a u jako dt nevstkou vdivadelnm hostinci, kde pekonvala vechna dvata vnestoudnosti a veejn pedvdla rzn druhy pohlavn zvrcenosti. Jako Hekebolova milenka potom pila doAfriky, rozela sesnm a prostituc si vydlvala nazpten cestu. Hned nato sedon zamiloval Justinin I. (viz ve) tak vniv, e pes protesty sv tety csaovny Eufemie a vitkm sv pobon matky Biglenisy si ji vzal za enu, kdy jeho strc Justinius zruil pslun paragraf manelskho zkonku. Tato vc pochopiteln vzbudila velk pobouen. Theodora ijako csaovna byla pr typ plebejsk sly a smyslnosti, nebo byla zasvcena dovech taj smilstva, mla ohniv zrak a cel zila, ikdy navenek pedstrala mravnost a morlku; pes denn pi, kterou vnovala svmu tlu, mla dost asu, aby sevznamn uplatovala vestt a byla uznvanou spoluvladakou. Rozpor mezi prvn a sociln infami nevstek a jejich skutenm vznamem vantickm ivot seprojevuje ivroli, kterou mly veveejnm ivot hetry, zatmco poestn, asto ivelmi omezovan pan a dvky sedly doma vstran. Skuten veejnou enou byla jen hetra, jen ona byla hybnou silou vespolenosti, jen ona mla pstup nasympozia, jen ona byla pedmtem a podntem kekonverzaci. Ozdobou poestn eny bylo mlen (Sofokles) a takov uzavenost vln domcnosti, e seo n veobecn mlelo podle pslov, e nejlep manelky jsou ty, o nich senejmn hovo. Skutenou drukou antickho mue vespolenosti byla jen prostitutka. Hetra byla stedem veejn pozornosti, pedmtem dennch rozhovor a klep, pedmtem pslov, hrdinkou literatury a umn. Hlavnm sdlem denn eck konverzace a pomlouvan zbavy byla lesch, jaksi antick kavrna, vtinou sloupov s, kde seschzela lep mstsk spolenost, aby si pohovoila o tom, co je novho. A hlavnm pedmtem tchto rozhovor byly historky o hetrch. Herodotos mluv o hete Archidike, e byla opvovna, a byla tedy veobecn znma, e vak nebyla vevt me pedmtem zbavy vhovornch, co znamen, e nebavila skuten znalce. Herodotos tm naznauje urit odstny veobecnho zjmu. Alkifron (viz ve) o Lais k, e hbala celou Heladou a vude byla pedmtem veobecnho zjmu, kter seprojevoval zbavou a rozhovory veveejnch mstnostech, uholie ivdivadlech, nasoudnch projednvnch a lidovch shromdnch. Npisy nastnch, o nich sehovo vetvrtm Lucinov rozhovoru nebo kter senm zachovaly vPompejch, mnoh pslov a lidov knihy a sne potvrzuj rozsah veejnho zjmu o hetry. Sne a antick prostituce vytvej zvl zajmav spojen. Podle antickho sne znamenal sen o nevstce sam tst, ale sen o jejm pokoji (napklad o nevstinci) netst. Artemidoros o tom k asi toto: Stkat sesveejnmi dvaty vnevstinci znamen jakousi malou hanbu a jaksi nepatrn vdaje, nebo lovk sestyd a krom toho stm m trpen, kdy sepibl ktmto bytostem. Pesto znamenaj pikadm podnikn nco dobrho, protoe senazvou obchodnicemi a odevzdvaj sebez odporu. Dle je dobe, kdy lovk vstoup donevstince a vyvzne odtud sezdravou k, a kdy neme odejt, je zle. Znm lovka, ktermu sezdlo, e veel donevstince, ale nemohl odtud odejt a ponkolika dnech zemel,

kdy senaplnila vidina vdsledku njak vnitn souvislosti; protoe nevstinec sejako hbitov nazv spolenm mstem a mnoho lidskho semena zde pichz nazmar. Toto msto setedy velmi podob smrti velmi pirozenm zpsobem. Avak eny nemaj nic spolenho smstem svho pobytu, samy o sob znamenaj dobrou vc, msto vbec ne. Pin to tedy vt tst, kdy senm vesnu zjev okolo sepotulujc nevstky. Dobrou vc znamenaj dle iprodejn dvky, kdy je vid nco prodvat nebo brt odmnu za lsku, protoe jsou uvan. Kdy seti zd, e uv neznmou enu, znamen to pro tebe zvltn astn spch vpodnikn, kdy je krsn, mil, bohat a hezky obleen, oven zlatmi nhrdelnky, a kdy seti sama nabdne; pokud je to vak star, protivn a okliv pobhlice vhadrech, kter dla drahoty a nechce seodevzdat, znamen to opak toho, co pedel. Neznm eny je teba toti pokldat za symboly obchod, kter podnikne ten, komu seo nich zdlo. Podle toho tedy, jak ena vypad a jak sechov, sepoda obchod toho, kdo ml tento sen. A najinm mst: Komusi sezdlo, e vid svou enu vpurpurovm obleen sedt ped nevstincem a nevyloili jsme mu sen podle odvu nebo sezen i podle neho podobnho, ale jen podle nevstince. Ten lovk byl toti celnk. Ijeho emeslo bylo nepoctiv a nm pslu emeslo nebo zamstnn snvajcho pokldat za jeho enu. Zd se, e tento druh snsk povry m hlub koeny. Nejen vantice, ale ivNmecku, Anglii, Francii a kdekoliv jinde, a nejen vestarovku a stedovku, ale iza naich dob sesen o nevstce vysvtluje vpznivm slova smyslu, ale sen o staen nebo mnice znamen netst. Pro? Protoe spedstavou nevstky seodpradvna vhloubce lidsk mysli spojuje pedstava volnho pudovho ivota, protoe sevnevstce jasn ozv pvodn lidsk volnosnubnost, vzpomnka napvodn nespoutan milovn a plozen, sektermi seve pedstava blahobytu a radosti, naproti tomu spedstavou osoby pohlavn neinn nebo spojen spedstavou knze, baby, mniky, sevdy ve pedstava opan, pedstava neplodnosti, nespchu a netst. A velk role, kterou prostituce, podle jedn strnky antick morlky tak opovrhovan, mla pijistch veejnch a nboenskch slavnostech, souvis zejm stouto prastarou pedstavou, spojenou is oplodovacmi kouzly a falickm kultem24. Slavnosti nevstek. Uman zosobovala prastar bostva plodnosti vpodob nevstek jmnem Lupa, Arca, Laurentia a Flora, najejich poest seoslavovaly ron luperklie, laurentinlie a florelie, pikterch vystupovaly inah nevstky jako pedstavitelky pvodn pohlavn volnostnubnosti. Skutenou slavnost nevstek byla Venuina a Afroditina slavnost, dle iAdonisova a jin slavnosti snon oslavou. Stejn tak dionsie sekonaly za ptomnosti hetr. Pitchto slavnostech, spojench tak i onak skultem plodnosti, byly nevstky pmo vtny. Zjinch slavnost, hlavn zvelkch mysteri, vak byly vyloueny, ale mocn a bohat mui dokzali nejednou prosadit pmou inepmou ast vynikajcch hetr ipinejvzneenjch slavnostech a mysterich (srov. Ve). Vztah prostituce knboenskm svatynm a citm, kter nkdy vyvrcholil zbonnm hetry, byl velmi rozmanit. Jak u vme, hetry dostvaly od vlada dary zchrm a samy asto dvaly chrmm velk dary. Thodopis dala napklad zhotovit za desetinu svho majetku mnoho eleznch ro nacel voly a vnovala je delfsk svatyni, kde byly jet za Herodotova ivota. Sochy hetr vynikajcch

neobyejnou krsou sestavly dochrm, vdy ekov krsu pokldali za cosi boskho. Nejproslavenj byly sochy Fryne: jednu udlal Praxiteles pro chrm vjejm rodnm mst Thespiai (viz ve), druh stla pozlacen vdelfsk svatyni. To byla cesta kezbotn nkterch hetr. U za Peisistratovch dob mlo jaksi veejn dve pechodn roli bohyn. Podle Aristotela vyhledal Megakles thlou a krsnou dvinu zobce Paianskovce, jak k Herodotos, kvtinku trckho pvodu, jak sejin domnvaj. Oblkl ji doroucha bohyn a spolu sPesistratem, kter vedl vz, nakterm pojeho boku stla ena, ji pivezl doAtn: publikum ji pijalo sezbonm obdivem. Vhelnsk dob potom dolo keskuten apoteze hetr: jsou znmy chrmy Afrodity Lamie, Afrodity Leainy, Afrodity Belestiche. V helnsk a csask dob mly hetry hlavn roli ivesvtskm spoleenskm ivota nahostinch, vdivadlech, pivenkovskch slavnostech a hrch. V Alkifronovch dopisech je popsna jaksi slavnost vprod asi takto: jist hetra svm ptelkynm zpovoln rozeslala pozvn nastatek nedaleko msta, kter patil jejmu milenci, svtkovi, vbec ne sedlkovi. Za radostnho rozhovoru sevesel zstup dvat vydv nacestu, okolojdouc si je dobraj, ale dvata maj vdy poruce bitkou odpov. Vechna jsou plna nevinn radosti zprody. Trhaj a hledaj kvty a u jsou namst: za stlho ertovn jim cesta tak ubhla, e si toho hetry ani nevimly. Potom vykonaj ob nejprve nymfm naimprovizovanm olti ped sklou, zarostlou myrtami, vavny a platany a modl seknim, nemn ikAfrodit, aby jim milostiv utdila milostnou koist. Vechny najednou poct hlad. Melissa navrhuje, aby ly dodomu a zasedly za stl. Jin vol: Ne, pro nymfy a Pna! Podvej, jak je dostiv, rd ns zde uvid hodovat. Jen sedvej, jak je zde pod myrtovm listm dokola orosen msto a jak h bujnmi kvty. Radji bych senathla dotrvy ne dovnit nakoberce a mkk polte. UDia, takov hostina - uprosted lbezn prody pod irm nebem m vt cenu ne vemst! Utboily setedy vhoufu nazemi, sndly bohat obd a daly kolovat pohry tkho italskho vna, a jsou vichni, mui ieny opil a vechna dvata vstanou za tm samm elem a mui jdou za nimi dokov. Potom sepokrauje vhodovn ialkoholickch poitcch a slavnost kon zcela veejnmi erotickmi orgiemi. Veejnost pohlavnho ivota. Jak vidme, antick pohlavn ivot seodehrval mnohem vce ne dnen ped oima irok veejnosti. Jeliko starovc lid neznali dosud veobecn hlubok dualismus, kterm kesanstv oslavilo sv generace, a neudlali nepeklenuteln rozdl mezi jevy tlesnmi a duevnmi, oddvali seihen sjistou naivitou, kter nemla dostatek porozumn pro neest a hch, pojmy hluboce zakoenn vespolenosti kesansk. Pudov vbuchy ismysln vn seposuzovaly daleko shovvavji ne psychick milostn blouznn, kter sepokldala za nebezpenj pro tlesnou zdatnost a lidskou dstojnost. Psychick muka lsky sezesmovala a zatracovala jako blznovstv. Pro volnosnubnost lidsk povahy a iveln vznam pohlavnho pudu mla prv antika jet tolik pirozenho porozumn, e vesmyslnch projevech nevidla neest, avak pro individuln romantickou lsku vdnenm slova smyslu j chyblo jet mnoho ztoho, co lidstvo zskalo asto vesvj prospch, astji kesv kod vkesanskm obdob. Proto mohl pohlavn initel tak veobecn a veejn proniknout celm antickm ivotem, nboenstvm, mravy a zvyky, e, literaturou a umnm.

Nesmme samozejm zapomenout, e starovk neznal dva initele, majc vznamnou lohu vdnench diskuzch a reformnch snahch sezetelem napohlavn ivot: neznal ani zvltn pohlavn mstn nemoci, kter u existovaly, ani tehdy neexistujc syfilis. Proto pohlavn ivot posuzoval mnohem nezaujatji a prostji: strach ped nkazou mu nekazil bezprostedn radost zpohlavnho poitku, kter antick svt pokldal za prv tak pirozen a nutn jako jdlo a pit a pro kter ml idost volnho asu, alespo pokud lo o svobodn obany. Sardanapalv (viz ve) nhrobn npis znl: Pokud jsem vnmal slunce r, jedl jsem, pil jsem, rozko zlsky ml. A csa Domitin sedomnval, e ast opakovn souloe je jaksi druh tlocviku. To jsou snad extrmy, ale veobecn starovk nzor el stejnm smrem a zkonodrstv snm ipotalo. Solon dal, aby spolu manel souloili tikrt msn, protoe jako stty pourit dob obnovuj sv smlouvy, tak imanelstv setmto milostnm aktem omlazuje ponedorozumnch, kter sevdy vmezidob nahromad. Nutnost pohlavnho styku pro tlesn uspokojen nebrnil jen svtck Horatius, ale imravn psn Cato. Lkai tento nzor veobecn schvalovali. U hippokratikov (podle Hippokrata, srov. Ve) dokazovali tuto nutnost popohlavnm dozrn a kodlivost dlouh zdrenlivosti. Stejnou domnnku alexandrijskch lka vyslovuje Celsus (psno iKelzos, 2. stol. PoKr., ant. filozof a lka): Ani soulo senem pli asto vykonvat, ale prv tak nen teba sej pli odkat. Kdy sevykonv zdka, povzbuzuje tlo; zeslabuje ho, kdy sevykonv asto. Proti asketickm tendencm ideologickho pvodu, kter sepozdji projevovaly, seobracej nejvznamnj lkai, jako efesk Rufus a potom (proti Epikurov nzoru) Galn (Galenos, viz ve), souhlasc stm, e pohlavn styk je pirozen vc a sama o sob mravn; zavrhuj sejen vstednosti. Mrn ukjen pohlavn pudu doporuovali starovc lid tm vce, e vevolnch poitcch lsky vidli preventivn prostedek proti nemrn milostn vni, kterou pokldali za cosi chorobnho. Mu roztouen lskou, kter ml lskou spoutnu vechnu svou vli, byl politovnhodnm lovkem. Aby setakov lsce vyhnul, neml sezkat poitk, kter poskytuje Venue. A jen bere dary, kter dv, a a sevysth nezdravho alu. Vedle kladnho hodnocen pohlavnho styku ped manelstvm a vedle manelstv sdvaty nesvobodn tdy a krom toho, e si vbec neuvdomovali nebezpe pohlavn nkazy, styk sprostituc podporoval tedy istarovk nzor, e chrn ped nebezpenou milostnou vn individuln povahy. Asketick smry sepes tyto veobecn nzory vantickm ivot objevily tak a snimi iprotiprostitun tendence, kter mly zpotku zejm nboensk charakter a pozdji sezdvodovaly filozoficky. Rozily setak, e veznan me mly vliv nakesansk uen, pokud nebylo naklonno pohlavnosti. Vidli jsme, e unejrznjch nrod zem byla pohlavn strnka ivota zasvcen bostvu, e vtzv. chrmov prostituci, e sevefalickch kultech a symbolech nboensky zdrazovala a posvtnost pohlavnch vc byla ivelnou mylenkou lidstva. Vesvt byl pozdji tak rozen asto iopan nzor - e pohlavn vci jsou neist, bostva nedstojn, a e seproto kn a knky maj zdrovat kad pohlavn innost a dodrovat doivotn cudnost. Sideou posvtn pohlavn abstinence sesetkvme ukulturnch Indin, napklad uperunskch slunench panen, vPersii, Indii, Galii apod.

Tak uek a man seobjevil poadavek pln pohlavn abstinence pro nkter knze a knky. eck Dionsovy knky napklad psahaly: Zachovm posvtn zvyky a jsem ist, cudn a neposkvrnn nim, co in neistm, ani dotykem mu. Uman to byl sbor knek esti posvtnch panen vestlek, kter trval a doroku 400 poKr. Takov asketick praxe sevantice omezovala samozejm pouze naurit nboensk zazen a uirokch vrstev obyvatelstva nemla ohlas. Pece vak vznikly rzn askezi naklonn sekty, kter byly veckm svt sice msi cizorodm, jakmsi teologickm nebo filozofickm kacstvm, ale souasn byly zrodkem pozdjch dualistickch pedstav, oste rozliujcch tlo a ducha. U veck mytologii pozorujeme jist rozdl mezi istm a neistm, mezi ivotem smyslnm a duchovnm. Afrodita - bohyn lsky, byla nebesk, Uranie iveobecn pozemsk Pandemos a podle Sokrata (Sokrates, 469-399 p. Kr., eck filozof ijc vAtnch) tlesn lska pochzela od Afrodity veobecn a lska kduchu a ctnosti od Afrodity nebesk. Podobn Apollon - bh svtla, pedstavoval ist nazrn, ale prodn bh Dionsos opojen ivotem. Natyto nboensk pedstavy potom navazovali nkte filozofov, pomalu stle vce oddlovali duevn projevy od projev tlesnch, kter vydvali za ni, mncenn, m sedegradoval ipohlavn projev jako jev tlesn a tlesn funkce. Tento vvoj zaal u ped Platonem (viz ve), ale Platona je teba pokldat za otce mnohch filozofickch a mystickch blud, kter a dodnes jednotlivce provokuj khlubokomyslnm vahm a jsou oporou nezdravm snahm rznch reaknch initel. Sokratovo a Platonovo mylen o lsce a o jejch rznch vych nebo nich formch bylo podntem pro bohatou antickou literaturu stouto tematikou. Kynick filozofick kola, kterou zaloil Antisthenes (viz ve), mla velk vliv nastarovk nzory o pohlavnm ivot; vylo zn mnoho mravokrc a kazatel. Podle Antisthena je lska chybou prody. Kynici opovrhovali ienami. Lsku chpali jako pouhou nevyhnutelnou potebu, kterou je teba fyzickm aktem co nejrychleji a nejlhostejnji ukojit, nejlpe sprostitutkou nebo onani. Antisthenes si pochvaloval, jak je to pohodln, kdy si vybr eny, kterch seu nikdo nechce dotknout. Diogenes onanoval veejn a litoval, e seihlad ned tak jednodue ukojit; stejn veejn souloil sprostitutkami. Kynik Krates (viz ve) pr veejn souloil sesvoj manelkou Hipparchi a nazval to svou ps svatbou (kynogami). Stoick filozofick kola la potom vtto vci zcela postopch kynik, obhajujc Diogenovu nestoudnost, prostituci a pasctv. Nepokldali za nic neestnho, pokud il lovk znevstina vdlku. Mylenku potlaen pohlavnho momentu vivot dodsledku dovedli tzv. novoplatonici. Jejich jdrem byl tk zhmotnho svta, askeze a neptelstv kprod; zdnliv rozpor mezi hnm tlem a istou du vyhnali naost noe. Hmota pro n byla jen prazlo, snm due vtle pichz dozneiujcho spojen. Tlo je jen roucho, kter mme odloit, abychom semohli zastnit boskho, je senesn slskou ktlu a smyslnou rozko. Vechny smysln vn jsou tedy hanebn, smyslnost semus zcela potlait. Tak novoplatonici poadovali plnou askezi. Podle idovskho filozofa Filona (asi 30-50 let p. Kr.) je hn ve, co souvis smasem; u tento filozof rozvinul psn uen o ddinm hchu. Podle tchto nzor sevyvinuly ti druhy pohlavn abstinence.

Novopytagorsk kola propagovala poadavek, aby sexuln styk slouil pouze krozmnoovn rodu a vbec ne krozkoi. Menina idovsk essejsk sekty (essejci, 2. stol. p. Kr.- 1. stol. PoKr., ili vPalestin, ovlivnil ran kesanstv) mla stejn nzor, uzavrajc proti vtin satky, ale jen seenami, o nich byla pesvdena, e budou rodit dti. Jakmile othotnly, nesml sejich mu u dotknout. Ti roky zkoueli nevsty, a kdy potrojnsobnm oitn vyzkoueli jejich plodnost, oenili sesnimi. Bylo zde tedy, mimochodem eeno, dovoleno manelstv nazkouku. msk csa Piscennius Niger podle svho ivotopisce Spartiana souloil, jen aby plodil dti, za co mu vGalii svilo veejn mnn oslavy jistch mysteri, nakter sevybrali lid hlavn zhlediska cudnosti. Dalm krokem kpln abstinenci bylo manelstv bez pohlavnho styku. Citerista Amoibeas byl pr tak cudn, e nikdy nesouloil sesvoj velmi krsnou manelkou. Stejn konal iDiogenes. Takov manelstv byla vcsask dob tak rozen, e sepokldala za jednu zpin vylidovn e. Nakonec zde byla pln askeze scelibtem. Tyto nzory a jejich nsledky seneomezovaly jen nafilozofick kruhy, ale pozdji byly vbec vespolenosti rozeny. Zmocnily seiurit sti lka, jejich hlavn pedstavitel, Soranos zEfesu, vesv knize o enskch nemocch rozebral velmi obrn pohlavn abstinenci. Vsedm kapitole prvn knihy, kter m nzev kod trval panenstv zdrav? pe: Na otzku, zda trval panenstv kod zdrav, odpovdaj jedni kladn, druz zporn. Jedni hovo, e tlo trp smyslnmi pudy. Milujc jsou asto napohled bled, slab a huben, ale panenstv nezn lsku a ani pon netou. Dle kad vylouen semena kod enm... lid vestarovku vili ivexistenci enskho semena, za kter pokldaly zejm vtoky ztzv. Barholinovch lz, ...prv tak jako mum. Panenstv je tedy zdrav prospn, nebo brn vyluovn semena. Dkazem toho jsou inerozumn zvata. Kobyly, kter nejsou piputny, bhaj lpe; svin, kterm vyzli dlohu, narostou vt, silnj a t, maj stejn tun maso jako kanci. Tak je to zejm iu lid, nebo zmu prv ti, co zstanou nevinnmi, jsou silnj a vt ne ostatn a pocel ivot set lepmu zdrav. Ipro ensk pohlav je zdravj, kdy si udr panenstv, nebo poet a porody velmi enskmu tlu kod a zpsobuj, e rychle vadne, kvli emu lze prvem panensk stav oznait za zdrav, kdy chrn ensk rod ped kadou kodou. Vdci, kte zastvaj opan nzor, naproti tomu tvrd, e touha polsce je vlastn nejen panm, ale ipannm. Unkterch panen setato touha projevuje jen soulo a ned seukojit odknm. Setrvvn vpanenskm stavu neodstrauje smysln pud. Tak sek, e vylouen semena samo o sob kodliv nen ani umuskho ani uenskho pohlav, ale kod jen tehdy, je-li pli ast. Pitrvalm vyluovn semena tlo trp, ale odchod semena je prospn, pokud sedje vpestvkch, potud, e setm odstrauje pocit thy pipohybu a rozladn vhrdle. Mnoz sepokoitu pohybuj snadno a chod hrdji. Nkte tvrd, e pltvn semenem je kodliv, nebo samo u zpsobuje slabost a kod; pokud sevak koitus dje zdka a vprav as, prospv dokonce nemu, toti lehk menstruaci. Jako pohyb celho tla vyvolv pot a naopak klid ho mrn a zadruje, a jako enick vypt sil zpsobuje vezven me vyluovn slin, prv tak zpsobuje iast nmaha enskho pirozen pimilostnm styku zrove umdlenost celho tla. Tm seuvoln dloha a menstruace seme projevit bez tkost. Tak menstruuj mnoh eny bhem dlouh vdovstv jen pokapkch a sproblmy, ale kdy seznovu vdaj, opt snadno. Vykastrovan svin vak ztloustnou, ale to je proto, e nemaj vnitn

stroj, kter vyvolv menstruaci. Pokud neme lovk, kter vbec nem nohy, trpt podagrou, a kdy neme slepec ilhat, protoe mu chyb zrak, prv tak zejm nohou ti, co nemaj vbec dlohu, pociovat njak problmy, kter dloha zpsobuje. Panny ji vak maj. Ale pokud sezcela zdruj pohlavnho styku, jsou obavy, e unich innost dlohy pestane. Jestlie senajedn stran tvrd, e sebez souloe vyhneme nepjemnm strnkm porodu, hovo senaproti tomu o tom, e nepjemn strnka zdrenlivosti je pece mnohem vt, protoe jsou menstruace je tm ztena. Takov eny jist ztloustnou a jsou tlesn objemnj, nebo sepomalu hromad ltka, kter sem piitn vlastn spotebovat. Tak sesna oba nzory dokzat svou sprvnost. Pece si vak myslme, e trval panenstv je zdrav prospn, jak jsem to u obrn vysvtlil vesvm dle o zdrav. Vdy vidme, e imezi zvecmi samikami jsou silnj ty, kterm seodepel koitus, a e lpe nemocm odolvaj ty eny, kter sezezkonnch nebo nboenskch dvod koitu zdruj a jsou nuceny zachovvat panenstv. e vak unich menstruace probhne he a tm asto vznik tun a ochabl tlo, dvodem eho je lenost a tlesn neinnost. Kdy je vtina tchto en hldna mezi tymi stnami, chybj jim tlesn cviky a znich vyplvajc pjemn stav, proti nmu vak dolhaj uvdn tkosti. Ale Soranos kon diskuzi: Trval panenstv je tedy pro ob pohlav sice zdrav, nicmn veobecn zkon prody, podle nho maj ob pohlav piplozen potomstva spolupracovat, pedpokld pohlavn obcovn. Pohlavn petvka a opovrhovn enami bylo dsledkem nzoru, kter pohlavn obcovn oznaoval za neist a hn a kter sevpozdjm starovku velmi serozil. Protoe pvodn mly pohlavn jevy, jak jsme vidli, dleitou roli vantickm ivot a vei ek a man, vyjadovali seo nich drsn, ale upmn a poctiv.A pozdji seobjevila pepjat pruderie a petvka, kter nejen nenazvala pohlavn vci jejich pravm jmnem a vnejnevinnjch slovech a slovnch hkch vtila cosi neistho, ale projevovala senakadm kroku ivivot a skutcch. Hlavn uman seprojevilo toto pokrytectv. Dkazem toho je znm Celsova poznmka (v dle De medecina, Celsus viz ve): Nejprve nyn dojde nanemoci pohlavnch st, pro n maj ekov vrazy sten slunj, sten itakov, kter seasem zaily a kter sevyskytuj tm veobecn vlkaskch spisech a vhovorov ei, avak jejich pojmenovn senm zd spe neslun a ani ast pouvn vrozhovoru neztratilo svou neslunost, take jejich vysvtlovn je spojeno sproblmy, pokud nechceme ublit ani slunosti, ani zsadm umn. Ale tato okolnost mne nemohla odvrtit od jejich popisu jednak proto, e uvauji o vech vcech, kter souvis sotzkou zdrav, a potom iproto, e veobecn a pedevm je teba vidt, jak je lit, nebo je nikdo rd neukazuje druhmu. To znamen, e pro Celsa byly ineoplzn, ist lkask nzvy pohlavnch st neslun. Tento lka ostatn patil mezi mravnostn neiky, kte byli u ivestarovku velmi rozeni a jejich emeslo vydalo podivuhodn kvty. Veslun spolenosti byla napklad zakzna urit slova, protoe seustarch spisovatel vyskytovala vnjak erotick souvislosti. Nepatilo senapklad kat ductare exercitum (vst vojsko) nebo patrare bella (vst vlky), nebo Plautus pouval vraz ductare meretricem vesmyslu pohlavn sestkat apod. Hledali vei a umle pipisovali slovm oplzl smysl tam, kde nebyl. Na vin zde nejsou, k Quintilianus (Marcus Fabius, 1. stol. PoKr., m. Prvnk a teoretik enictv) spisovatel, ale teni. Ale

itak je teba setoho vysthat, protoe n mrav u jednou pokazil poestn slova, a je teba sesmit stouto vtznou neest. Mravokrci a kazatel, kte vodu hlsali a vno pili, byli hlavn mnoz filozofov, kte sepodle Lucina zahaluj majesttnm jmnem ctnosti, zdvhaj obo a vleou za sebou dlouh vousy, afektovan seprochzej, zastrajce sv ohavn mravy, ped svmi ky chvl vytrvalost a umrnnost, ale pokud jsou sami, co o nich ci? Mnoho jed, pohlavnm vstednostem seoddvaj. Vm o nich mnoh patnosti a ohavnosti, kter provdj vnoci, oni, kte pes den vypadaj tak vn a mun a dleit a kterch si nevdom davy sctou prohlej. Vdestm rozhovoru popisuje Lucin kynika Aristaineta, nevrlho lovka skoz bradkou, kter hovo ctnostn a pedevm sv mlad ky varuje ped stykem snevstkami, protoe jako vniv pederast si chce nejkrsnj chlapce ponechat pro sebe. Seneca o vtin filozof k, e k vlastn hanbu. Kdy je slyme rozhoovat seproti smilstvu, mme si pomyslet, e sami sob dlaj vyznn. Alkifrin popisuje stoickho filozofa, kter vedne vypad slavnostn a psn a mladm nadv, veer si vak pehod pltk ped hlavu a vkrd sezjednoho bordelu dodruhho. Jinde vykresluje hostinu filozof, pin stoici, peripatetici, epikurejci, pytagorejci ikynici jsou velmi dostiv narozkoe kadodennho ivota. Epikurejec Zonokrates strhl dosv nrue harfistku, touebn nani hled vlhkma pivenma oima a domnv se, e to je naprost pokoj tla a kondenzace povyraen. Jeden kynik chce dokonce pedvdt sezpvakou Doridou kynogamii, protoe proda je princip plozen. Juvenal oste kr pohlavn petvku mskch homosexul. Naproti tomu historik zaznamenal slova csaovny Livie, kter senhodou setkala snahmi mui, kter potom za to mli potrestat smrt (pro urku velienstva a dobrch mrav). Nedopustila to a ekla: Ctnostn eny mohou takov mue pozorovat jen jako sochy. Opovrhovn enou mlo jet vt vliv ne pohlavn petvka. Je vpodstat ovocem eck kultury, kter u vhomrsk dob zcela vylouila enu zvc veejnch a jej povahu pokldala za patnou. Vtina velkch mu eny odsuzovala a opovrhovala jimi. Ale kdy kdosi nazval Euripida enoroutem, Sofokles ekl: Ano, ale jen vtragdich je mizogyn (enorout), vposteli je filogyn (enomil). Kdy za Euripidovch dob vzniklo jaksi emancipan hnut en, jemu se- jak je znmo posmv Aristofanes vnkterch svch komedich, podntil tento pechodn jev Platona, aby zmnil svj nzor nanedokonalost eny. Vesvm Stt potom rozvinul teorii o pirozen rovnosti, pokud jde o vlohy obou pohlav, a zastval seemancipace en. Avak Aristoteles (384-322, eck filozof a estetik) proti nmu velmi rozhodn vystoupil snzorem, e ena je vedle mue tvor celkov mncenn a nejen kvantitativn, ale ikvalitativn rozdln. ena je jen ltka, hmota, nedokonal skutenost vedle mue, kter je forma nebo dokonal skutenost. Vltce je vak pina cel nedokonalosti a kodlivosti, zato forma pedstavuje hybnou a eln innou slu. Podle Aristotela enstv nen vedle mue nic svrznho, ale jen pochyben a zmrzaen mustv. Skuten, opravdov zpsobil bytost je jen mu. Ven je nanejv monost takov zpsobilosti, kter sevak nikdy neuskuten. Tento scholastick zpsob filozofie a mezipohlavnho vztahu vmodern dob znovu rozvedl a krajn vyostil Weininger, chorobn duch zesvta padkov inteligence, co nemn nic natom, e jde jen a jen o slova a pojmy, za ktermi nen skutenost.

Ale prv tato scholastick forma pohlavn nenvisti mla pozdji velk vliv nakesansk stedovk nzory a dodnes lahod zdnlivm myslitelm, jim je originln nebo duchapln hra seslovy a pojmy milej ne jednoduch pravda. Nejprve psobily eck nzory literaturou a filozofi napohelntn many, kterm bylo zpotku opovrhovn enou ciz. Pronikly veejnm mskm ivotem jako jed a vnikly pak idonovho kesanskho uen. Kdy Nietzsche ekl, e kesanstv dalo Erotovi vypt jed, veskutenosti byl opak pravdou, protoe to byl eck nzor nalsku a enu, kter pijalo kesanstv a dodnes ho zachovv. S mizogyni a zotroenm eny souvis - jak jsme u ekli - antick nzor naprostituci. Vidli jsme od Solonovch dob a poAugustina sttnky a politiky, bsnky, myslitele, filozofy a teology, mue ven ilechetn hjit nutnost prostituce, vidli jsme vladae podporovat prostituci asto proto, aby mly musk vn monost vybouit se. UAlkifrona pe hetra Thais Euthydemoci: Kdo sestk sdvetem, nesn o tom, jak by sestal tyranem, a nevyvolv nepokoje, ale u brzy rno zdvh pohr, veti nebo vetyi je opil a chov sepokojn. Vklasickm starovku tedy bylo jen velmi mlo citlivch lid, kter poctiv odsuzovali jakkoliv druh prostituce. Za prvnho pesvdenho abolicionistu, kter pochopil souvislost prostituce sezotroenm eny a neblah vliv sttn legalizace emeslnho smilstva naveejn ivot, lze pokldat Diona Chrysostoma zPrusy (rtora z1. stol. PoKr.). Vjakmsi svm dle k25: O kuplstv a nevstkch nesmme hovoit jako o lhostejnch vcech, ale splnou uritost a rozhodnost musme prohlsit, e nikdo, a bohat i chud, nem vykonvat toto emeslo. Ne, takov emeslo nem dovolovat ani zkonem upravovat vlada nebo zkonodrce ani vemstech, pijejich sprv jde pedevm o poestnost, ani vemstech druh, tet nebo tvrt tdy, slovem vdnm mst, pokud m nkdo tu moc, aby takovm vcem zabrnil... Zde sejedn o to trochu sestarat, aby sepokojn a lhostejn nepihlelo nazloinn zneuvn, kter sein stlem opovrench a zotroench lid, a to pedevm ztoho veobecnho dvodu, e bosk tvrce stvoil kadou lidskou bytost, aby byla hodna cty a stejnho prva, a kad m smysl a pochopen pro to, co je mravn dobr a mravn zavrenhodn; potom iproto, e lze tko urit meze drzosti, kter sepiplin shovvavosti rozila, meze, kter by nepekroila, kdyby ji zadroval strach, nebo obvyklm vykonvnm napohled nepatrnho a dovolenho dosahuje nim nezkrotiteln moci a sly, take u nic neponech nedoteno. Je teba tedy pedevm si vimnout toho, e toto smilstvo, vykonvan ped celm svtem pli nestoudn a bez pekky sopovrenmi bytostmi, nen posledn pinou tajnch a skrytch hch seenami a mldenci ctyhodnch dom, protoe je pli snadn odvit setakov vci, kdy je stud ped celm svtem polapn, msto toho, aby - jak senkte domnvaj - byli lid uchrnni od takovch pein a aby je ped nimi zdrovali. Zde by mohl nkdo pli jednoduchm zpsobem ci asi toto: , moud zkonodrci a vldci, kte jste od zatku povolovali takov vci, jako byste byli nali zzran vchovn prostedek pro sv msta, dbejte pece, aby vm tyto veejn a nezaven domy neotevely pbytky uzaven a jejich nejvnitnj komnaty a nestaly sepinou, e ti, co senyn veejn dopoutj vstednost smalmi nklady, sesmnostvm penz a bohatmi dary vrhnou navzneen eny svobodnho rodu, nebudou u spokojeni stm, co sed snadno koupit a co je dovoleno, ale budou sesnait snebezpem a velkmi nklady o zakzanou vc... Zda sezde asto nevyhnuteln nedje cosi jako vestarch povstech, nehled

nahnv a rozhoen otc, kdy lid napodobuj vychvalovan milostn dobrodrustv boh, kde zlato bohat pr pes stechy, nebo domy nejsou ani zkovu, ani zkamene; a kdy sesype stbro ne dce a ne jen naprsa panen, ale inaprsa matek, vychovatelek a sprvc, a kdy jin krsn dary vhojnosti plynou, jednak tajn pes stechu, jednak pmo nasamm lku... Protoe vak veobecn starovk pojet pohlavnch styk mlo jednostrann patriarchln rz, protoe starovc lid nechpali vznam pohlavnosti pro lidskou osobnost a rozdln vvoj obou pohlav, mli namysli jen potomstvo a pehleli ve ostatn, projevovaly sezde vechny teoretick ipraktick snahy jen vmezch tohoto antickho systmu pohlavn morlky, jeho nevyhnutelnou soust byla prostituce. Pesto sepitom vyskytly nkter plodn mylenky a zdrav hlediska. Mylenka zespoleentn en. Jak jsme u ekli, vestarovk sexualit byla hlavn vc otzka plozen spatriarchln-hospodskm pozadm. Manelstv bylo natto zsad zcela vybudovno, byl to prvn vztah, vekterm seztrcel kad individuln a mravn pomr. Vnkterch eckch sttech dokonce vydali zkony proti trvalmu mldenectv. Nejpsnji a nejbezohlednji zhlediska zdatnho potomstva zasahoval stt dopohlavnch pomr jednotlivc veSpart a naKrt. Lykurgos (legendrn spartsk zkonodrce, tradice mu pisuzovala zaveden prvch zkon veSpart, jeho skuten existence nebyla dokzna), dbal pr o to, aby mezi dstojnmi mui bylo spoleenstv dt a plozen dt. Starmu mui, kter ml mladou enu, setedy dovolovalo, aby sv en mohl pivst mladho a varnho mue, kter by semu lbil a kterho by pokldal za statnho, a za sv uznat dt, zplozen jimi zulechtilho semene. Naopak idn mu mohl, pokud si vil eny druhho pro jej plodnost a ctnost, podat jejho manela o souhlas, aby sn sml souloit a tak narodn pd zast a plodit dobr dti, kter by byly sjinmi dobrmi dtmi spznny a sbrateny. Tak to zaznamenal Plutarchos: Lykurgos sepedevm domnval, e dti nepat otcm, ale spolen sttu, a proto chtl, aby obany plodili nejlep mui a ne kad bez rozdlu. Ivtomto smru by nael mnoho hloupho a nelogickho vnazench jinch pozdjch zkonodrc, nebo kfenm a kobylm sepipoutj pouze nejlep psi a hebci a povolen vlastnk sektomu zskv penzi a dobrm slovem, pesto eny hldaj vuzavench komnatch a vtpuj jim, e maj rodit jen dti od svch mu, ikdy jsou bezdu, zestrl nebo zloinci, jako by patn zplozen dti nebyly pedevm pro ty, kdo je m, trpenm a naopak, dti dobe zplozen by nebyly pro radost a poten. Mezi Lykurgovmi pedpisy bylo nazen o vhodn dob satku pro zral mldence a panny, potom zkaz jakhokoliv vna ipro bohat dvata, aby si je brali za manelky jen pro jejich osobn pednosti; nakonec pedpisy o hodin a potu pohlavnch styk. Je znmo, e kontrast mezi starostlivm chovem domcch zvat a neprozetelnm plozenm dt zdraznil vnov dob tm stejnmi slovy Charles Darwin. Sokrates ekl: Jak vt netst me postihnout lovka, kter plod dti, ne kdy zplod nepodaen dti. Proto skuten nesta, aby ti, kte spolu dti plod, byli dob lid, ale mus bt ivrozkvtu mladch sil. Prv tak Platon pro dosaen co nejulechtilejho a nejsilnjho potomstva rozvinul vesvm Sttu mylenku zespoleentn en, kter u ani tehdy nebyla zcela nov. Ono proslaven msto, vloen doSokratovch st zn asi takto:

...K pedchzejcm nvrh sepidruuje, jak si myslm, tento zkon: Aby eny vech tchto mu byly pro vechny spolen a dn snikm zvl neila a aby idti byly spolen a ani jeden otec neznal sv dt jako ani dt svho otce... Ty tedy, zkonodre, jako jsi vybral mue, vybere jim ieny, a d jim jich podle monost co nejvce sob podobnch; ale kdy budou mt spolen obydl a stravovn a nikdo nebude pro sebe mt nic podobnho zvl, budou samozejm spolu, a protoe inacviitch a vostatnm vyuovn budou spolu navzjem smen, domnvm se, e vrozen nutnost je poene kvzjemnmu men... Je potebn, aby nejlep mui co nejastji souloili snejlepmi enami a nejhor mui co nejmn snejhormi enami a dti onch je teba vychovvat a dti tchto vbec ne, pokud m bt rod co nejdokonalej. Potom bude potebn pedepsat jist slavnosti, nakterch dte dohromady nevsty a enichy a obti a nai bsnci budou muset skldat zpvy, vhodn pro zasnouben. Urit poet zasnouben vak penechvme vldcm, aby podle monosti dostvali stejn poet mu, protoe oni maj mt nazeteli vlky, nemoci a vechno podobn a aby obec nebyla podle monosti ani pli velk ani pli mal... A tmto mladm mum, kte sevevlce nebo nkde jinde uk zdatnmi, je teba krom jinch vyznamenn a cen poskytnout iastj povolen souloit seenami, aby ipod touto zminkou zplodili co nejvce dt. A jen co senarod dti, pevezmou je vdy ktomu uren ady zmu nebo en nebo zobou, vdy ady jsou spolen jak pro eny, tak pro mue. Dti zdatnch potom vezmou douritho stavu a odevzdaj opatrovnicm, kter bydl oddlen vurit sti msta, avak dti horch nebo kdyby sezostatnch nkter narodilo mrzkem - skryj natajnm a neznmm mst, jak sepat. Tyto ady sebudou starat o potravu, pivdt dodomu matky, kter maj pln prsa, ale udlaj opaten, aby ani jedna sv dt nevidla, a kdy jich nebude dost, pivedou jin eny, kter maj mlko, a postaraj se, aby kojily uritou dobu, naproti tomu non bdn a jinou nmahu pik chvm a opatrovnicm... Ale pokraujeme vtom, o co nm jde. ekli jsme pece, e dti maj pochzet od tch, co jsou vnejlepch letech. - Samozejm - D mi tedy za pravdu, e prav as nejlepho vku ueny je dvacet a umue ticet let? - Vjakm smyslu? - zeptal se(Sokrata). - Od eny od dvactho dotyictho, aby rodila pro spolenost, umue vak tehdy, kdy m za sebou nejvt mru bhu a kptapadestmu, aby plodil pro spolenost. Alespo - dodal - to je uobou vrchol tlesnho a duevnho vvoje. Kdy setedy nkdo, kdo je nad nebo pod tmto vkem, zastn plozen pro spolenost, ozname toto provinn za hn a nespravedliv, protoe sttu dv dt, kter, pokud ho neobjevme, pijde nasvt zplozeno bez obt a modliteb, kter pikadch zsnubch budou vykonvat knky a kn icel obec, aby vdy vzniklo zdobrho lep a zuitenho jet uitenj potomstvo, pijde nasvt jako plod temnoty a patn nezdrenlivosti. Stejn zkon plat, kdy nkter dosud plodc mu sedotkne nkter eny vzkonnm vku bez toho, e by vrchnost pipravila spojen, nebo o nm ekneme, e pinesl obci dt bez manelstv, zasnouben a posvcen. Ale kdy jsou eny a mui mimo vk plozen, ponechme jim svobodu souloit, pokud si to pej, ale mui nesm souloit sdcerou a matkou a svmi vnukami a dcerami sv babiky, nadruh stran eny nesm souloit sesynem a otcem a sjejich potomky, a to jen tehdy, kdy jsme je vyzvali, aby seradji starali o to, aby plod, kdyby byl zplozen, nevidl svtlo svta a pokud setomu u ned zabrnit, aby sesnm naloilo tak, jako by pro nj nebylo potravy.

Platona vedla ktmto jeho nvrhm nazespoleentn en a dt a komunlnho manelstv krom eugenickho zetele jet jin hlediska. Tm, e pozruen rodiny by semohli vichni piblin souvc pokldat vnovm stt navzjem za sourozence, nastoupil by rozshl pbuzensk vztah msto skutenho, ale omezenho pbuzenstva. Doclila by setak vnejvy me organick jednota a vznikl by zk spoleensk svazek. Platon sepozdji vZkonech zekl tto mylenky a doporuoval nejen pomrnou pohlavn zdrenlivost: lovk m sly smyslnosti pokud mono init neinnmi a jejich kad ptok a vechnu potravu pro n tlesnou nmahou odvdt dojinch st tla, ale navrhoval izkonn opaten, aby senikdo neodvil krom zkonit manelky dotkat sejinch osob dobrho a svobodnho rodu a znesvcovat sv semeno milkovnm spobhlicemi a plozenm nepravch plod nebo nepirozenm stykem smui, kter nelze oplodnit, anebo aby sealespo vykoenilo prznn chlapc a kpovzneen styku seenami seuplatnil chvlyhodn zkon, e kad, kdo soulo snkterou enou, krom t, kterou si pivedl dosvho domu, vzvaje bohy a pivech nboenskch svatebnch obadech, a si u tuto soulonici obstaral koup nebo njakm jinm zpsobem, pokud nezstane ped celm svtem utajen jako mu a ena, bude zbaven vech obanskch vyznamenn a estnch prv a tak veskutenosti zstane cizincem vnaem sttu. Pes tento nvrat kpsn monogamii je pro Platona ivZkonech jedinm elem manelstv potomstvo. Povinnost mue a eny je myslet nato, aby sttu zplodili co nejkrsnj a nejlep dti. Proto izde doporuuje sttn dozor nad plozenm dt, edn dozorkyni nad ploditeli, zkonnou povinnost plodit dti vrozkvtu sil, zkaz heterosexulnho styku vnezralm vku a kad homosexuln styk. Jako povzbuzujc prostedek doporuuje pohlavn zdrenlivost spolenou vchovou obou pohlav a nenucen styk mldenc sdvaty vobleku ne pli zahalujcm, kter tedy nedrd chlpnost, potom ielnou ivotosprvu, zamezujc pekrmen a gymnastiku kvli oderpn pebytku sil. S podobnmi nzory sesetkme iu jinch filozof a filozofickch kol. Ale zastavme seu jen uAristotela, pro nho byla eugenika stejn smrodatn. Byl vak proti zespoleentn a brnil monogamii regulovanou sttem. Kdy sem zkonodrce od zatku snait, aby tla jeho chovanc byla co nejdokonalej, mus podle Aristotela pedevm dohlet navstup domanelstv a urovat, kdy a kter osoby maj uzavt manelsk svazek. Spojen pli mladch lid pokozuje plozen dt, protoe jsou dti potom nedokonal a nzk postavy, stejn pli mladistv matky asto umraj piporodu. Musk tlo nedospv, kdy lovk soulo, dokud jet roste. Proto je pimen, aby sedvata zasnubovala vosmncti, mlad mui asi veticeti sedmi letech, nebo vtto dob sesetkaj vrozkvtu tlesnch sil a poase oba najednou pestanou dti plodit. Protoe iplod pli starch osob je tlesn iduevn nedokonal, je nutn popadestce, asi vpadestm tvrtm nebo padestm ptm roce (u mue) splozenm dt skonit. Jinak vak kvli zdrav nebo zpodobnch dvod lze pokraovat vmanelskm styku. Vdob zkonnho plozen dt nech semimomanelsk poulin styk trest jako nectnostn. Tak antit lkai, ponajc Hippokratem, sezabvali otzkami eugeniky. Jim lo vak pedevm o vznam pohlavnho styku pro individuum a jeho zdrav, nebo si od nich vtomto smru asto mlad lid dali radu; ilkai byli toho nzoru,

e sedomanelstv nem vbec vstupovat pro rozko, ale proto, aby sedoshlo potomstva a e mu m hledt spe nato, zda ena, kterou si vybral, je schopna pot a zda m konstituci vhodnou krozen ne ktomu, zda m star pedky a velk majetek. Odkldn dt. Zhlediska eugeniky je teba posuzovat inkter zvltn antick zvyklosti, kter jsou nm asto trochu divn, ale jinak je u znme od prodnch nrod. Jde pedevm o pohozen, dokonce usmrcovn nevtanch dt, potom o vdomou snahu omezovat poet dt bu vyhnnm plodu nebo zdrenlivost a homosexulnm stykem. U vLykurgov zkonodrstv setato snaha oste uplatuje. Plutarchos o tom pe, piem pipomn proslul poho Taygetos (na jihu Peloponsu): Nezleelo jen naotci, zda chce vychovat narozen dt, ale musel je pinst naurit msto, kde byli shromdni nejstar zcech. Dkladn si ho prohldli a pokud bylo siln a dobe urostl, urili, aby sevychovalo, a poukzali mu jeden zdevti tisc pdl. Pokud vak bylo slab a patn rostl, nechali ho hned hodit dotzv. apothetai hlubokch propast pod Taygetem, protoe sedomnvali, e lovk, kter u zmatky m slab a tl tlo, mus bt naobt sob isttu. Ztoho dvodu eny t koupou dti poporodu ne vevod, ale vevn, aby sevyzkouel jejich zdravotn stav, nebo kaj, e epileptick nebo jinak nemocn dti vevn omdlvaj, ale zdrav nabudou jet vt zdatnosti a sly. Ve starm m si ponali trochu mrnji: Romulus (jeden zedvou mytologickch zakladatel) zalidnil sv msto itm, e nadil vechny pohozen dti muskho pohlav vychovvat a zeenskho pohlav vechny prvorozen, vbec vak nezabjet dn dt ped tetm rokem, pouze tehdy, pilo-li by nasvt jako mrzk nebo zmetek. Itehdy sevak mlo pohodit jen pot, kdy seukzalo pti sousedm, kte stm souhlasili. Filozofov nemli nic proti pohozen nevtanch dt. Tak jako Platon vesvm Sttu, iAristoteles k: Pokud jde o pohozen nebo zachovn novorozetek, m bt pravidlem, e senem vychovvat pebyten poet, novorozetko senem pohodit, nebo vtomto ppad je plozen dt omezeno naurit poet. Kdy vak maj manel dostat jet jedno dt nad tento poet, je teba vyhnat plod, dokud jet nezaal ctit a t, protoe naexistenci pocit a ivota zle uren dovolenho a nedovolenho. Snahy omezujc poet dt, seobjevily nejprve zestrachu ped pelidnnm, kter skuten ohroovalo mal mstsk eck stty. Pedevm seho bla vldnouc tda, jej pjmy plynuly jen zpozemkovho vlastnictv. Aristoteles k o vztahu potu dt kmajetku: Uvolnn potu dt vede nutn kochuzovn oban, ochuzovn m za nsledek nepokoje a zloiny. Proto Korinan Feidon, jeden znejstarch zkonodrc, byl toho nzoru, e poet rodin a veho lidu mus zstat stejn, ikdy nazatku vichni nedostali stejn pdly pdy. Pokud jde o vyhnn plodu, kter bylo velmi rozen, jeho ppustnost seposuzovala rzn, ale starovk nan nemohl mt tak psn nzory, jak m nkdy vesvch zkonech a o n sesna modern doba. Soranova lkask domnnka byla tato: Nzory napouvn abortivnch (tj. Potratovch) prostedk jsou rzn. Jedni je zavrhuj, odvolvajce senaHippokratova slova, e nikdy nepedepe vyhnjc prostedek, a potom dle uvdj, e kolem lkaskho umn je udrovat a zachraovat dla prody. Jin abortiva pipoutj svhradami,

nikdy napklad vtakovch ppadech, kdy sesmrt plodu poaduje, nebo jde o cizolostv nebo o starosti o rozkvt, ale naopak vdy, kdy piporodu hroz nebezpe, e je bu mal dloha a porod seneme uskutenit nebo sevkrku dlohy vytvoily novotvary i trhliny nebo sevyskytla jin porodn pekka. Podle toho sed ijejich nzory napouvn ochrannch prostedk proti poet. Vsouladu snimi pokldme imy za bezpenj brnit poet, ne usmrcovat plod. Pesto Platon nepokldal vyhnn plodu za cosi nedovolenho a Aristoteles ho pmo doporuoval jako prostedek proti plin plodnosti a nevtanm dtem. mt stoici je zavrhovali zmorlnch dvod. Vecku sevyhnn plodu za uritch okolnost trestalo. Cicero vjedn sv ei uvd podobnou afru zMiltu: Pamatuji si, e jistou enu zMiltu za mho pobytu vAsii odsoudili nasmrt, nebo sedala podplatit ddicem, aby si lky sama vyhnala plod: a to prvem, protoe zniila otcovu nadji, pamtku jeho jmna, podporu rodu, ddice domu a budoucho obana sttu. Toto odvodnn mlo, jak vidt, zcela patriarchln povahu. Pro many nebylo nenarozen dt jet lovkem nebo dttem, a proto sevyhnn plodu nepokldalo za vradu, ale za pouhou nemravnost. Pokud sesvobodn eny zbavovaly plodu, nikdo si toho nevmal. Pozdji vak byly vydny psn zkazy proti pouvn abortivnch prostedk a okolo roku 200 Kr. setrestal u iuml potrat vyhnanstvm nebo nucenou prac vdolech. nejrozenj bylo vyhnn plodu vhelnsk a csask dob. Systm jednoho nebo dvou dt byl pravidlem. eny asto umraly poumlm potratu. Abortivn prostedky seprodvaly a piumlm potratu pomhaly hlavn porodn bby a prostitutky. Vedle snahy omezovat poet dt zde psobil strach zporodnho nebezpe, zprozrazen cizolostv nebo obava, e pomine tlesn krsa. Uml ochrana ped poetm byla samozejm jet rozenj. Soranos o tto vci k: V ppadech, kdy je uitenj zabrnit poet, je teba vysthat sekoitu vdob, kterou pokldme za nejchoulostivj, toti prv ped menstruac a pon. Doporuuje potom mechanick odstraovn semena jistmi pohyby a vyplachovnm. Tak uzaven dlonho krku stahovacmi ltkami jako kamenec, bloba, va zgrantovch jablek apod., stejn tak vkldn pesar ped koitem, ba imedikamenty schemickm inkem. Vnitn prostedky proti poet nedoporuuje, protoe velmi asto kod tlu; ale jet hor nzor m napslun amulety, kter setehdy pouvaly veznan me. Pokud jde o pohozen nevtanch novorozeat, byl tento nejmn milosrdn prostedek zkonm veobecn zcela lhostejn. Konkubint, (tj. spoluit mue a eny bez satku) byl vantice pokusem o praktickou reformu pohlavnho ivota26, kter hlavn uman nabyl velkho vznamu jako snubn instituce zkonn povahy. Starovk pi o potomky setato snubn instituce jevila jako zcela oprvnn. Rozumnj zkonodrci zaali chpat souvislost mezi psnou formou manelstv a prostituc a ctili potebu poskytnout uritm mimomanelskm pohlavnm stykm sociln a prvn uznn. Zkonn uznn konkubintu dojist mry znamenalo pelom vpohlavn morlce a jaksi pokrok. Protoe vak tato instituce zstala osamocena uprosted starho systmu dvoj morlky, protoe opovrhovn enou seindividuln lskou a prac nezmnilo, nemla douc vsledky a neodstranila zvanost a vliv prostituce.

eck a msk konkubint jsou dva navzjem nesouvisc jevy. V homrsk dob mla vedlej ena, soulonice (pallakis, pallak), bn kupovan jako vlen zajatec, pomrn ven postaven. Jej dti pokldali za dti domu, otcem uznan; ipes matinu nesvobodu byly svobodn a manelsk dti mly vi nim pednost jen jako ddicov. Podobn tomu bylo vestarm atickm prvu. Soulonice byla rovna manelce, byla zde naplozen dt a mohla sedopustit cizolostv. Ve4. Pedkesanskm stolet sevak stv jen obyejnou slukou a me bt za nhradu propjena nadel as jinmu pnovi, tedy vlastn prostituovan. eck soulonice byla vdy otrokyn, kter byla usvho pna pravideln snkolika soulonicemi. Staromsk paelex mla vak opan postaven. Byla vdy jedin a svobodn, ale nevztahovalo senani nboensk a civiln prvo. Jej dti patily jejmu rodu, nemly otce. Prav konkubint sepotom objevil pouze vposlednm republiknskm stolet. Zde paelex a concubina znamenaly mimomanelsk pomr trval povahy seenatm nebo svobodnm. Vtto dob to byl jet pomr mimo zkon, jen rozshl zkonodrstv csae Augusta sevdom a smle postavilo kzsadnmu stanovisku, e si imimomanelsk pohlavn svazky zasluhuj uznn zprvnho a morlnho hlediska, samozejm vak pouze podle svho vznamu pro plozen dt. Augustovy zkony neupravovaly jen manelskou kvalifikaci podle pbuzenstva a vku, urovaly iodmny a vsady pro enat a mnohodtn a tresty za staromldenectv, ale vydaly izkaz manelstv pro jist tdy obyvatelstva, take mnoh dosud platn manelstv sestala neplatnmi. Pesto byl konkubint vyat zady nelegitimnch svazk jako pomr zbaven opovren, stal sezkonn uznvan, ale snadnji ne prav zkonn manelstv rozluiteln. Vzdor tomu, e dti, kter pochzely ztakovho svazku, byly bezprvn, sociln vznam konkubintu za csastv byl velk. Ve vech kruzch msk spolenosti, nahoe idole, nalezneme konkubint, mezi soulonicemi jsou dcery sentor ivesnianky a poulin dvata, jejich driteli jsou obyejn vojci, proputn otroci a mui veho druhu a poprovinnho mstodritele, dokonce ism csa. Pokldalo seza samozejm, e mu ije vmanelstv i vkonkubintu. Konkubint byl uznan pomr, za kter senikdo nemusel naveejnosti stydt. msk nhrobn kameny dosud hlsaj, e pod nimi le kosti mue spolu skostmi jeho konkubny podle jeho zvti. Mezi muem a jeho konkubnou bval vel vztah nejen smysln, kter byl veskutenm manelstv tak vzcn. Konkubint svobodnch semohl kdykoliv zmnit naprav manelstv. Otec mohl dti sv konkubny kdykoliv pijmout za vlastn. Csa Konstantin sepod vlivem mskch stoik a kesanskch spisovatel snail konkubint omezit, ale Justinin (oba viz ve) nanj hledl opt rozumn a zvil jeho prvn hodnotu. Soulonice nem smuem spolenou dstojnost a jeho stav, ale m vymezen estn msto sezetelem nadti, kter sn ij vmuov dom, kde seinarodily. Dti konkubny jsou nejen uznan svm otcem, ale jejich skuten otec je dojist mry ijejich prvnm otcem. Konkubna a jej dti maj omezen ddick prvo a vdy prvo naalimenty, konkubint jako instituce m tedy u prvn inky. Dodejme, e tato forma konkubintu petrvala cel stedovk svtm i menm shovvavm souhlasem kesansk crkve a sttu. msk biskup Callistus u ve3. stolet konkubint crkevn schvlil. Natoledskm koncilu vroce 400 povolili

konkubint vslovn jako trval svazek monogamick povahy narozdl od letmch mimomanelskch styk. Ani Augustin nebyl proti konkubintu jako manelstv, ktermu jen chybla forma. V7. stolet ho biskup Isidor zeSevilly prohlsil za pijateln svazek pro kesanstv; podobn usuzoval nrodn mohusk koncil vroce 851. Vzpadn Evrop nezakazovali konkubint ani svtsk ani crkevn ady, zstal svazkem rozenm a crkv trpnm vcelm stedovku; soulonice sevlistinch asto nazv uxor concubina - manelka soulonice. Teprve v16. stolet vystoupila crkevn isvtsk moc psn proti konkubintu, zarazila jeho vvoj a skoncovala snm. Vroce 1559 bavorskm zemm pechzela napklad zvltn komise a vyhnla nebo zatkala vechny soulonice duchovnch osob. Tak nov doba potlaila zdrav antick zrodek lepho pohlavnho ivota a zantiky pebrala jen stnov strnky a dsledky jej pohlavn morlky. Ale spolenost senapechodu knovm podkm a mravm vrtila nebo dojist mry vrac a ktomuto druhu pohlavnch svazk, podobnch manelstv, ale volnjch, sprvnmi inky, ale bez patriarchln nsilnosti. Vn boj proti prostituci me zat jen tmto zpsobem. Zopakujme nakonec, e nov vzkum zcela vyvrac starou veobecn pijatou domnnku, e starovk zahynul namravn zkaenosti a pohlavn bezuzdnosti. Seneca Mlad (Lucius Annaeus, 4 p. Kr. - 65 p. Kr., viz ve) napsal: Na to si stovali nai pedkov, nato si stujeme my a budou si nato stovat inai potomci, e mravy upadaj, vldne zkaenost a lidsk vztahy sezhoruj. Veskutenosti vak mravy trvaj a potrvaj jen snepatrnmi odchylkami najednu i druhou stranu: jako voda, kterou stoupajc pliv ene vped a odliv potom zastavuje navzdlen sti behu... Neesti nejsou vlastnostmi dob, ale lid. dn doba nebyla bez viny. Starovk zahynul, jak u vme, nanaturln hospodstv: zhospodskch pin zahynuly antick stty. Nevyeen agrrn otzka zpsobila pedevm rozklad mst a zem a tedy ie. Msta, kter mla bt ohniskem boulivho hospodskho ivota, vyhasla pro nedostatek ivnch sil zvenkova a pro velk nroky celho organismu. Krom toho byli nejlep lid hromadn nieni obanskmi vlkami, panovnickou svvol, ednickou korupc, oldnstvm, askez a pronsledovnm pro vru. Napohlavn zkaenost nemohla antika vlastn zahynout jen proto, e neznala nejhorho neptele volnho pohlavnho ivota: syfilis, kter by byl tehdy jist velmi dil, kdyby existoval, protoe by ho nemohli odborn lit.

X. I ENA A SNUBN POMRY UKULTURNCH NROD VJIN AMERICE

Mexick oblast. Kdy v16. stolet panl poprv vstoupili dozem mexickch krl, uasli, nebo zde nalezli podivuhodnou kulturu, kter mohla vydat nejen zajmav, ale izvan plody trvalho vznamu, kdyby j dopli dal vvoj. Byla vak smetena a vhlubokch pralesch odpovaj tajemn zceniny kdysi kvetoucch mst. V Mexiku, ale ivPeru sespchal jeden znejodpornjch dobyvatelskch kesanskch zloin; panlt conquistadoi (psno ikonquistador, konkvistador, dobyvatel St. a Ji. Ameriky) byli loupen ivly zfanatizovan hloupmi a hrubmi knmi. Domnvali si, e mohou ve, protoe pinej lep nboenstv a kulturu, a proto vradili, kradli a vypalovali. Nebylo jim svat dan slovo, nedbali nalidsk city. A tak byl napklad posledn inka - Atahualpa (15OO-1533, panovnk inck e, zavradn panly, inka: vldce e, Inka: pslunk nroda Ink), velmi krut, nebo stl mnohem ve nad Pizarrem (Francisco Pizzaro, 1471-1541), panlskm dobyvatelem zem (tj. inck e, nazem vnynjm Peru) a nad biskupem Vicentem de Valverdou, kte vyvradili tisce Perunc (resp. Ink). Touto bezpkladnou surovost kesanskch dobyvatel sepodailo zpovrchu zemskho smst prastar, obrovsk kulturn e; ve, co sejen trochu dalo prodat, nemilosrdn ukradli a ukryli, tm nikde seupanl neobjevil zjem o vdu a umn, a pokud nm zanechali zprvy o nrodech, kter zniili, popsali nm jejich mravy a zvyky jako blovo dlo27. Kesant kn, kte tyto bandity vedli a ehnali jejich zbranm, tak jako tolikrt pedtm ipotom, nepispli ani slovem tzv. Jeova uen, aby zmrnili osud pokoench, ale tvali jen ziskuchtiv kdce proti pohanm. Mli jsme vtomto dle a budeme mt jet nkolikrt velmi objektivn dvod poukzat nazhoubn vliv knsk kasty, veden hrubmi a panovanmi materilnmi zjmy; kesansk knsk kasta sevjdru neliila od knskch kast jinch. Jen velk historick nedorozumn me sdobrm myslem vydvat kesanstv za vy nboensk projev: co vkesansk epoe vzniklo dobrho a uitenho, to sevvojovmi tendencemi prosadilo vedle kesanskho uen a proti nmu. Jako vechna ostatn nboenstv nen ani kesanstv nic jinho ne dlo knsk spekulace sprimitivnmi pedstavami lidu a materiln situac doby. Ocitneme sevdy nascest, pokud posuzujeme vci tak, e sedme ovldat njakou nboenskou ideologi: kesansk ideologie nesm bt vjimkou. Obyvatel Mexika sedl nadv skupiny: naMexiany a Nemexiany. Mexian (tj. Pv. obyvatel nynjho Mexika) tvoili dv vrstvy, pedevm starou vrstvu Toltk nebo Hanu (Toltkov, skup. indinskch kmen vest. Mexiku, hl. NaYucatanu a vnynj Guatemale). Jejich rozkvt zaal asi zatkem naeho letopotu a trval a doroku 600. V7. stolet zaala mlad toltck doba, kter trvala asi doroku 1235. Druhou vrstvou byli Nahuatlakov, knim pozdji patili ivldnouc Aztkov (Nahuatlakov, leg. Pedkov Toltk, Aztkov, skup. indinskch kmen, kter sem pily ve12. stol. a vytvoili kult. Vysplou aztckou i nazem dnenho st. a ji. Mexika). Vechny tyto nrody byly pvodn spteleny seoony (skup. ind. kmen najihu Sev. Ameriky).

Nemexian sedlili nankolik u pedtm usedlch nrod; byla to skupina Otomi zmexickch hor, Mixtkov, Zapotkov, Mayov, Totonakov a Taraskov (ve ind. kmeny i kmenov skupiny zestedoamer. a mex. oblasti). Suritost byli vestarch dobch zjitni hlavn Olmkov (skup. ind. kmen doloen u v11. stol. Napobe Mexickho zlivu), jako obyvatel tropickch veracruzskch pobe, starousedl rolnci, pozdji potolttni. Ztchto konin pochz ndhern rukopis Codex Borgia, o nm si ekneme vce. Nad starousedlmi kmeny a zbytky nrod sevldy ujaly dva vznamn kulturn nrody: Mayov a Nahuov. Mayov vyli zesvho stediska Yucatanu, zasahovali a doGuatemaly a Hondurasu a jejich nejsevernj st byli Huaxtkov (jsou dnes chpni jako samost. kmen). Nahuov (Nahu, Nahuaci, pokldni za pedky, resp. Pbuzn Aztk) byli tvoeni nkolik blzce spznnmi kmeny vlastnch Mexian (tj. obyvatel Mexika ped pchodem panl). Pomrn nesprvn sepro n pouv nzev Aztkov (viz ve, ir skupina je nazvna Aztko-Tanov i Uto-Aztkov, don pat iooni), sami Aztkov byli jen jednm kmenem obvajcm hlavn mstsk obvody, tento kmen pozdji nabyl pevahy nad ostatnmi. V roce 1325 byl prohlen za hlavn msto e sjednocujc rzn skupiny obyvatelstva Tenochtitlan, pozdji bylo najeho troskch zaloeno msto Mexiko. V15. stolet mexickou (tj. aztckou) i upevnil krl Yecoatl a za Montezumy II. (1466-1520, aztck vldce, zabit pipovstn Aztk proti panlm) sepipchodu Evropan tato e rozprostrala od Atlantickho ocenu a kTichmu ocenu. panl Solis a Pinzon ji objevili vroce 1508, Juan de Grivalja don vtrhl vroce 1518 a doroku 1526 si ji Hernando Cortes (psno iCortez, 14851547 panlsk conquistador) podmanil celou. U vech nrod obvajcch kdysi nynj mexick zem sedaly zjistit zbytky rodovho mateskoprvnho zzen, kter sezcela podobalo indinskmu rodovmu du. Kad kmen byl rozdlen nadvacet rodin, ddil bratr a nikoliv syn. Podle rodin thli doboje. ena musela velmi pracovat, dvata chodila poulicch sesklopenma oima a mu nesml vstoupit dojejich mstnosti. Ksatku mu poteboval souhlas rodi a svho vychovatele, dve vybralo pbuzenstvo. Lska tedy vmanelstv nerozhodovala, a proto mly voln milostn styky ndech prostituce. Forma pohlavnho ivota mldee nebyla vdy zdrav. Pitepeilhuitlu (tepeilhuitl, slavnost horskho boha), u kmene Tlalhuik devtilet a desetilet chlapce a dvata opili a vedli je kpohlavnmu styku. Msc listopad patil zamilovanm, konala sezde slavnost quecholli napoest prvn bosk dvojice, kter sejmenovala Xochiquetzal a Xochitecatl (ve volnm pekladu pn a pan naeho masa, zrove bostva plozen a lsky, pvodn ijc vetinctm nebi; existuj ijin pepisy vech jmen aztck mytologie) nan obtovali bohm panny. Hlavn veejn nevstky ly pitom nasmrt. Tato obtovan dvata umrala jako pedstavitelky svch boh, aby naonom svt dostala odmnu: to byl samozejm nezdrav vhonek knskho uen, vymylenho napodporu knsk moci. Jinak byla slavnost urena ktomu, aby semohly vybouit pohlavn city. Veejn dvata, auianim nebo maqui, seasi podobala pedstavitelce prostituce naobrzku zu zmnnho Codexu Borgia. Nanm je mlad mu (uprosted), kter jednu enu (pedstavitelku voln lsky) chytil za prs, avak druh ena (pedstavitelka manelstv) ho kvli tomu odtahuje za pramen vlas. Pod nimi je jetrka, symbol plodnosti. Musk mlde, hlavn bojovnci, ili pvodn spolen sdvaty, kter chodila smladmi mui tak doboje. Vteplochcallu - muskm

dom, vnm byla mlde vychovvna ivojenskm zpsobem, bydlel kad mladk sedvma nebo temi dvaty, snimi spal. Pijin slavnosti tancovala veejn dvata sbojovnky a knaty. Ve vvoji staromexick kultury nelze oekvat zjevn stopy popvodnch snubnch formch. O polyandrii tchto kmen senic nedozvdme, dovahy pichz jen levirt (viz ve), nebo bratr a nikoliv syn byl ddicem, kter ml pevzt ienu. Pokud jde o manelstv nosem, vme jen to, e jen to, e bh Tezcatlipoca ukradl bohovi det Tlalocovi Xochiquetzal a udlal zn bohyni lsky, podle jin verze aztckch mt bohov Tezcatlipoca a Quetzalcouatl (psno asto iQuetzalcoatl, Quetzalkoatl, Opeen had, tak Kulkakan, Kulkacan) bohyni Xochiquetzal (pokldanou za Matku Zem) snesli znebe - aztck mytologie m adu navzjem seprolnajcch variant a uv rznch jmen bostev, vdy vn vak hraje vznamnou roli Quetzalcoatl, mytick stvoitel nroda. Aztck svatebn zvyky. Mldenec seenil vtinou vedvaceti a dvaadvaceti letech, matrony zjeho rodiny obstarvaly obadn nmluvy. Zajmav svatebn ceremonily znme velmi dobe zezachovanch rukopis. Vjednom vidme, jak pbuzn nese nevstu vplacht nazdech a prvod nsleduj dvata spochodnmi. Vdom si sednou snoubenci narohoku a okolo nich jejich rodie. Vpase jsou aty snoubenc spolen svzny. Vkrbu ho byliny, jimi sepr okuuje. Poobadu byla hostina a slavnost, novomanel mli tydenn pst ipokud lo o pohlavn styk. Zatm dva sta chrmov strci upravovali postel zedvou pomalovanch rohoek, pod kter rozthli kus tyg ke, poloili nani nkolik per, zelen drahokam, doroh zelen vtviky a trny kpoutn ilou. Druh den rno postel a jin dary obtovali vchrmu bohm. Potom senovomanel museli vykoupat, piem je knz kropil vodou. Oblkli si nov aty, mlad ena si krom toho ozdobila hlavu blm pem, ruce a nohy ervenm pem, a manel pinesl zpalnou ob domcm bohm. Svatba konila rozdlenm at mezi hosty a tancem shudbou. V jinm rukopisu je znzornna svatba boh podle starch svatebnch obyej zkmene od Atlantickho ocenu. Svatebn prvod zde zan postava spochodn, za n jde truba nalasturu, mu skadidelnic a nosi kvt. Mu shol nese nevstu nazdech a naele m velkou pestrou stuhu sdlouhmi konci. Knevst kr ndhern obleen postava sedvma velkmi tapci. Uprosted ped chrmem sed postava skepelkou, hlavnm obtnm zvetem, nadruh stran stoj postava skorouhv. Vdom vidme manelsk obady. Pr je pikryt spolenou pikrvkou, ena m u dva prameny vlas vpodob vynvajcch roh jako symbol vdanch. Dole zejm ten sam pr kle vparn lzni nasovin a dv jin postavy je polvaj vodou. Jinde lo samozejm hlavn o oplodovac kouzla. Staromexian stejn jako ista Germni vili vi dt, rj, znho pochzej. Je to tinct nebe, kde Ayopechcatl - bohyn Zem, ije jako manelka Omatecutliho, pna plozen (srov. jin jmna ve). Ze zem de a mlhy pichzm, Xochiquietzalo zTamoanchanu, zpv bohyn kvt. Tuto pohdkovou zemi pokldali za pravlast lid (Aztkov nazvali svou pravlast Aztlan, ovem u nikoliv vetinctm nebi, ale pot, kdy znj byla Matka Zem snesena dol a vznikl jejich nrod) a znzorovali ji zlomenm stromem, znho tee krev. Jej jmno znamen dm sestoupen, nebo dti jsou tmi sestupujcmi.

A protoe mnoh nrody v, e due pochzej zestrom, znzoruje krvcejc strom cel rj, kter senazv itlacapillachiraloya, tj. msto, kde vznikaj lidsk dti, nebo xichitlacaca, tj. msto, kde stoj kvty. Izde jako ustarch Germn ij due zemelch, zejmna bojovnk, kte tu setrvvaj jako ozdobn ptci, kolibci, motli a hlavn jako kajky quechol (platalea ajaja L.). Pse boha kukuice k: Narodil sebh kukuice vdom sestoupen, zmsta, kde stoj kvty. Narodil sebh kukuice zmsta det a mlhy, kde sedlaj lidsk dti, zmsta, kde selov drahokamy. Vhorkm Mexiku si pedstavovali rj jako detivou zem, odkud pichz vlha zrodujc pole. Tak si pedstavovali, e od Omatecutliho, pna plozen, zvis byt vech vc a e jen najeho rozkaz odtud pichz vliv a teplo, kter vtle eny plod dt. Jene to u je pozdj nzor vlidsk snaze o proniknut dotajemstv plozen. Vdvnjch dobch mli vcnj pedstavy. Matka boha Uitzilopochtliha othotnla jako panna koul zpe, kter sestoupila znebe a kterou si zastrila dobicha. Podobn senarodil bh Quetzalcouatl, protoe jeho matka, panna Chimaeman, spolkla zelen drahokam. Oba tyto pedmty jsou tedy tajemnmi oplodovacmi pedmty a proto sesnimi setkvme inasvatebnm loi. Najinch obrzcch je znzornn pvod dt zezem kvt jet vraznji. Zde sed prvn lidsk pr a nad nm sevzn bohyn lsky, zjejho lna vyrst kvt - dt. Nadalm obrzku pichz dt znebe, vchz dobohyn pohlavn lsky a opt vychz zjejho lna. Ale protoe lovk nerad ek nato, co mu daj bohov, a sna seje ktomu pemluvit, vznikla kouzla a nboenstv. U rznch druh nrod existoval, jak vme, zvyk, e pannu ped svatbou deflorovali kamennm noem. Aztkov mli ituto legendu: Ciuateotl (jin jmno Matky Zem), seasto zjevovala sn nazdech, vn bylo dt. Postavila ji natrhu mezi eny a potom zmizela. Kdy hledali dt, nali vni msto nho kamenn n. Dt a kamenn n setedy mohou zmnit jedno vedruh a naopak. A tak najednom obrzku vidme lidsk pr pod pikrvkou, mezi obma osobami pazourek a nad jejich hlavou kesadlo. Pazourkov n je zasvcen bohu kukuice, kter sejmenoval Cinteotl Itztlacoliuhquie, tj. zahnut n zobsidinu, a jako kad rostlinn bh byl zrove bohem plodnosti. Tak jde o pravk zvyk: pazourkov n sekladl mezi snoubence, aby sepiarovalo oplodnn. astji ne pazourek sevak vyskytuje ehtaka - chicauatzli. Vzhledov je to obyejn hl, nan je upevnn sek naplnn kamnky nebo nm podobnm, protn ho devn hrot. Je to atribut mnohch boh plodnosti a souasn kouzeln nstroj, kter sepouval ikzrodovn pol. ehtaka pitom odhn dmony, kte ru oplodnn. Jako oplodovac kouzlo sevrukopisech nakresbch vyskytuje mezi prvnm lidskm prem znzornnm pikopulaci. Tento pr senachz vtinou ped bohem Tonacatecutlem, pnem ivobyt a plozen. Pitydennm pstu novomanel, o nm jsme u hovoili, leela zejm vestarch dobch tato ehtaka mezi nimi, pozdji byla nahrazena pem a zelenm drahokamem. Pst ml prosit bohy o pomoc a spolu sezdrenlivost byl tedy vdsledku oplodovacho ceremonilu vc lec mezi snoubenci, kterou uid, Germn a Slovan bval me a tento pedmt tedy nebyl symbolem zdrenlivosti zmorlnch dvod. Tyg ke byla pravdpodobn zbytkem oplodovac obti, kter sevyskytovala iu Ind a man. Pisatcch boh seobtovali lid. Najednom obrzku vidme, jak sebh Macuailxochitl zasnubuje sbohyn Tetoinnanou. Sed

narohoce a pod nimi le dva sat lid, zjejich hrdel prt krev. Teteoinnan byla bohyn pdy a pda seveobecn zrodovala krv zusmrcench zajatc. Naobrzku vidme leet izelen stonky narohoce, stejn oplodovac kouzlo jako uSlovan. Stejn tak m pioplodovn velkou roli dech. Reitzenstein sedokonce domnv, e nae polibky jsou svm pvodem zbytky prastarho oplodovacho kouzla, a pomysleme si, kolik nevinnch chlapc a dvat si tu a tam a dosud (v autorov dob) mysl, e dve me ztakovch polibk othotnt. Nadvou staromexickch obrzcch sezachovalo znzornn takovho oplodovacho kouzla dechem, kter proud zst dost. Stejnou roli m ipolvn vodou, sypn tla moukou apod. Cizolostv setrestalo smrt obou provinilc, alespo teoreticky, co je vteokratickm stt pochopiteln. Avak vpraxi seli cizolonci vyzpovdat keknm bohyn Zem - Tlacolteotl a zpokn museli jt naz vnoci kesvatynm nakiovatkch a obtovat zde paprov aty a obtn dary. Krom toho si mli kajcnci pustit krev zucha. Jak kesatku, tak krozluce byl potebn souhlas rodiny, kter sevppad cizolostv mla nejprve pokusit o smen. Pokud knmu nedolo, mohli serozlouen znovu zasnoubit. Vno zstalo en, prv tak dcery; synov pipadli otci. Pokud serozeli manel proti vli rodiny, splili jim vlasy naznak veejn hanby. Snubn zvyky Mixtk a Zapotk. Mixtkov a Zapotkov (viz ve) mli nkter odlin, velmi zajmav zvyky. Pizasnouben mli rozhodujc slovo kn. Vechny dti pojmenovali podle svch rodnch dn, nakter pipadalo vdy jedno slo ztinctidennch obdob kalende. Ped satkem setedy kad mldenec musel ptt vykladae kalendnch znamen, kter podle sel psluejcch dotynm osobm zjistil, zda lze satek povolit. Vkladnm ppad vzal tolik bob, kolik inil souet slic jejich jmen, a rozdlil je napolovinu. Pokud vylo lich slo, prorokoval vmanelstv syna; podobn pokraoval a kdlen sla pti. Pokud potom nezstal ani jeden bob, bylo to patn znamen a kmanelstv nedolo. Kdy byl satek dojednn, odstihli enichovi a nevst pramen vlas, spojili jim ruce a svzali cpy jejich oblek; potom musel enich krtk as nosit nevstu nazdech. V Michuacanu (Michoacn, dnes lensk stt Mexika, jin uTichho ocenu) byly zjevn zbytky mateskoprvnho zzen - mu si bral asto matku idceru. Dvata seneptala pojeho nklonnosti. Vrodin nebyl satek mon, ale pbuzensk satky byly velmi oblben. Bratr si tedy nesml vzt sestru, synovec strcovu dceru, ale strc si mohl vzt sestinu dceru, mu svou vagrovou apod. Svatebn obady byly sam knz. Pr sepostil tyi dny a manelstv seuskutenilo tm, e pr pikryli pokrvkou. Pokud seena dopustila cizolostv, byla zabita, pokud to uinil mu, tchn mu jednodue vzal enu a zasnoubil ji jinmu mui. Pokud pry podruh oddan neily veshod, uvznili je. Pokud byla nutn rozluka, muselo seo ni tyikrt podat unejvyho knze. Mayov. Tyto, pro ns dosud velmi zhadn kmeny, mly mnohem vy kulturu ne ostatn pv. obyvatel Mexika (Mayov, ind. nrodnost naYucatanu, maysk e trvala asi od r. 200 do1541, kdy jej zbytky rozvrtili panl, mla vysplou kulturu sadou stedisek, nap. Tikal, Copn i jinak Kopn, Palenque, Chichen

Itz aj., hieroglyfick psmo, architekturu, pyramidy atd., uctvala jako Aztkov boha Quetzalcoatla). Vedle stavench pamtek je uMay pozoruhodn pedevm velmi vyvinut hieroglyfick psmo, ktermu jet stle jen nepatrn rozumme, a velmi dkladn kalend, lep ne ten, kter pineli tehdej panl. Mli zejm veobecnou rodovou soustavu. Za pbuznou seunich pokldala jen ta skupina, kter mla stejn, pootcch zddn jmno. Mezi pbuznmi pootci sesatek nepovoloval, mezi pbuznmi pomatce ano. Syn si tedy mohl vzt vlastn sestru, pokud mla jinho otce. Vpodstat existovala jet stle polygamie, ikdy hlavn ena mla mnohem vt prva ne eny vedlej. Dvojenstv, tj. manelstv sedvma rovnoprvnmi enami, setrestalo vyhotnm zrodiny. Prostituce byla rozshl: dvata bydlela vevlastnch domech, kde je mohl navtvovat kad mu. Huaxtkov, nejsevernj odno May, mli povst pohlavn velmi ivho nroda. Zboovali a uctvali Tlacolteotl (bohyni rozkoe) a nezpovdali sej zesvho smilstva, protoe ho nepokldali za hch. Zvelmi ranho obdob seuMay zachovalo sluebn manelstv: mldenec musel za enu pt rok slouit tchnovi, pokud sezdrhal, mohl mu ji odejmout. Pokud mu ena nerodila, mohl ji prodat. Manelstv uMay mlo vbec rz kupnho manelstv ikdy zde kupn cena byla vmrnj form dar. Pokldalo seza douc, aby semldenec oenil vdvaceti letech; nmluvy nemohl uinit sm, ale dve od jeho rodi dali jeho pbuzn. Ukmene Chiapa mlo zasnouben velmi veejnou povahu a uskuteovalo seza ptomnosti kazika (nelnka), knze a pbuznch, kdy sepr naped vyzpovdal. Dostval mnoho dar, hlavn atstvo, kter pak dv star eny odnesly nazdech dom. Cizolostv setrestalo smrt, pokud seenat mu stkal svdanou enou; avak manel mohl odpustit milenci sv eny; tehdy semilenci nestalo nic. Ki a jejich snubn zvyky. Zvltn skupinu tvoilo obyvatelstvo star Guatemaly, kter nemlo o nic mn ni kulturu ne Mayov vYucatanu. Byla to hlavn skupina Ki (psno iQuiche, jazykov pbuzn ind. kmeny, pbuznch yucatanskm Maym, vpedpanlsk e vyspl kult., nrod, zem Ki vdnen Guatemale bylo isoust maysk e). Tak unich trvala star rodov soustava. Kad kmen Ki tvoilo 24 gent po4 frtrich. Kad gens (chinamit) mla uren pdl pdy, kterou jej pslunci obdlvali. Byla to nim ja, tj. Velk rodina, jej lenov senavzjem nazvali bratry a sestrami, podle zsady skupinovho manelstv tedy nemohli mezi sebou navzjem uzavrat satky. Naproti tomu sezde vyvinuly patriarchln pomry, nebo ena vstupovala domuova rodu, a to tak, e dti u nepokldaly ddeka a babiku zmatiny strany za sv pbuzn, take vtomto smru seu satky neomezovaly. Matin syn sesvoj sestrou tedy mohl vstoupit doprvoplatnho manelstv, pokud sestra mla jinho otce, nebo pak patila dojinho rodu. Ztchto pomr, piznan vyvinutm smyslu pro pospolitost, zde byl pirozenm jevem ilevirt. Polygamie sezde zmnila veprospch monogamie tm, e vedlej eny byly nastupni otroky, pouh soulonice. Tito lid pravideln kupovali svoje eny a dary, kter pineli, byli jen cenou za n. Milovat (lokoj) znamenalo unich tot jako kupovat. Pokud otec mladho mue nebo mladho dvete slbil sv dt pro manelstv, pokldalo seto za podvod, kdy nedodrel svj slib. Mldencv otec ml oznmit snubn mysl nelnkovi rodu, kter, kdy povoloval satek, pak vyjednval snelnkem rodu dvete.

Ve Verapazu (dnes department Alta Verapaz vGuatemale, stedisko Cobn, Kobn, viz ve uMay) poslal potom mladkv otec tikrt posly dodomu budoucho tchna, kte pineli stle vt dary. Tet poselstv znamenalo zvazn satek. Uchudch lid bylo jen jedno takov poselstv, kter nevst pineslo dary; nevstu si pivedla tchyn, avak ubohatch nesl nevstu pbuzn domuova domu naramenou. Kdy pili donovho domova, obtovali kepelky a kadidlo. Svatba zanala velkou slavnost, pin nelnk rodu spojil ruce pru, svzal polovinu jeho pl a napomenul ho. Vnoci dv eny uloily pr nalko a pouily o manelskch povinnostech. Zachovaly sestepiny, nanich je zobrazena soulo; byly to asi ndoby pro svatebn slavnost. Existovaly zde tak satky dt, ale manel dostal otrokyni za soulonici dot doby, dokud jeho manelka pohlavn nedospla; dti zplozen stouto otrokyn sevak nepokldaly za prvoplatn. Cizolostv seposuzovalo podle spoleenskho vznamu eny. Pokud byly sveden eny nebo soulonice nejvych nelnk, trestali je smrt. Vevzneench kruzch cizolonici nejprve napomenuli a pokud sejej zloin opakoval, zavrhli ji a mu semohl ihned znovu oenit. enu zlidu trestali jen tehdy, kdy cizoloila notoricky: prohlsili ji za otrokyni. Za svedenou sepokldala manelka, kdy ji svdkov pistihli picizolostv nebo kdy mohl manel milenci odejmout njakou zstavu. Kdy svvoln opustila domcnost nebo senechala unst, nejprve ji napomenuli a mu ekal vtinou rok najej nvrat, potom semohl znovu oenit. Pokud ena odmtala manelsk povinnosti, potrestali ji tm, e ji prohlsili za otrokyni. Snubn zvyky Pipil. Pipilov (dnes asimilovan kmen stedoam. indin) vnynjm Salvadoru patili kMaym (jejich zem bylo soust maysk e) a mli zajmav snubn exogamn zzen. Snubn zkazy mly znzornny graficky. Namalovali dva stromy: jeden pedstavoval pm pbuzenstvo a ml sedm vtv jako pedstavitelek pbuzenskch stup. Uvnit tohoto pbuzenstva sesmli enit jen ti, kte vynikali velkmi bojovmi iny a sice vetetm pbuzenskm stupni. Druh strom pedstavoval tyi pbuzensk stupn, mezi nimi byl satek zakzn a pohlavn styk vtomto vymezenm okruhu ml za nsledek smrt mue ieny. Pisvatb vedli nevstini rodie enicha a enichovi pbuzn nevstu kece, aby sevykoupali. Potom je zahalili doblch at a vedli donevstina domu, kde je nah zavinuli dosepnutch at. Potom nevstini pbuzn obdarovali enicha a enichovi pbuzn nevstu. Pislavnostn hostin museli bt ptomni kazik a knz jako zstupci rodu, nebo jen tehdy byl satek platn. Ve star Nikaragui vldla, jak u vme, volnosnubnost ped manelstvm: dvata dostvala za svou pze kakaov boby. Dlo seto svdomm rodi. Existovaly zde ivolnosnubn slavnosti, kterch semohly zastnit ivdan eny. Mu seenil sjednou enou jako vGuatemale, ale mohl mt vedlej eny jako soulonice. Setkvme sezde ise sluebnm manelstvm. Neplodnou enu mohl mu kdykoliv prodat. Zkaz satku sevztahoval pouze naprvn a druh stupe pbuzenstva. enichv otec seuchzel o nevstu ujejho otce za svho syna. Rodi dvete sepr ptali, zda je jet panna: pokud pisvdili a ukzalo se, e to nen pravda, novomanel mohl propustit svou enu; ale pokud odpovdli zporn, nebyla deflorace dvodem pro proputn eny. Nankterch vesnicch si mohla dvata vybrat sv mue piuritch slavnostech, co byl asi zbytek mateskoprvnho du.

Kulturn jihoamerick nrody. VJin Americe vpodstat existovaly dv skupiny kulturnch nrod - ibov a perunsk kmeny. ibov (viz ne) obvali vdnen Kolumbii, oblast eky Magdalny, kde vojenskou zdatnost zaloili i, kter, jak sezd, seskldala zedvou st: ze bogotsk a hunsask. Vkad sti vldl krom vojenskho nelnka jet, hlavn kouzelnk. Zde vznikla povst o Eldordu, nebo sepanlm vyprvlo, e guatavitsk kazik sekad rok posype zlatm prachem a potom sekoupe vlagun. Dnen Ecuador obvaly kmeny, kter ipes svou vysplou kulturu chodily nah; jejich stediskem bylo Quito (dnes hl. msto Ecuadoru, vAndch). Vlastn Perunci setak dlili narzn kmeny, vyspl a bohat. Zesevernch Keu (viz ne) vzela dynastie ink, kter asi ve12. stolet naeho letopotu zaala svou dobyvatelskou innost a zaloila obrovskou i, kter tolik pekvapila panly. ibov a jejich pohlavn ivot. ibov (tak iba, stedoamer. a hlavn jihoamer. skupina ady kmen, patili knim nap. indini Rama, Guatuso, Quimbaya, Tairona) ili vtotemovch rodech, doboje thli sezstavami a odznaky svch rod, slavnostnch prvod serody zastovaly vezvecch maskch. Pvodn tedy byly tyto rody jist mateskoprvn organizovny. V nm znm dob mohla nelnka, kterho nemohl vlastn nikdo trestat, za kad pestupek pokrat vlastn ena, hlavn ena mohla svmu mui, kdy umrala, zakzat styk sjinou enou pro nejblich pt let, potomstvo sepotalo popeslici. Cudnosti si necenili, dve bez milenc bylo pokldno za mncenn, protoe sezejm nikomu nelbilo. Ikdy dbali o to, aby semanelstv vyhnulo cizolonm vztahm, mli isv volnosnubn slavnosti, nakterch mui a eny tanili napoet bostva kolo, kterm semli vyvolat duchov zemelch, a kad mu mohl hned souloit seenou, kter mu prvn pila pod ruku. Manelskou formou byla polygynie shlavn enou. Samozejm, hlavn kazikov mli vce en, Bogota jich ml pr dokonce ti sta. Dvata chodila nah, dokud snimi neobcoval kazik. Satky vrodu byly zakzny, stejn tak satky sesestrou a pbuznmi pomatce, ale sesestrou a pbuznmi pootci to bylo povoleno. eny sekupovaly: mldenec vyjednval bu pmo sotcem dvete nebo poslal zprostedkovatele, kter nabdl uritou sumu. Pokud seotci zdla pli nzk, zvili ji o polovinu, co seppadn jet jednou mohlo opakovat, ale nesluelo sezvyovat cenu jet dle. Pokud setedy nacen dohodli, dostal mldenec dve nankolik dn nazkouku a kdy mu nevyhovovala, mohl ji vrtit. Jin zpsob byl ten, e rodim dvete poslali pikrvku, za n, pokud ji pijali, nsledovala druh sezvinou. Ponkolika dnech si potom npadnk sedl za svtn ped dvee pbytku dvete a upozornil nasebe uritm znamenm. Nkolik otzek zt ion strany, nae dve vylo shrnkem ie, napilo seznho a zbytek podalo ekajcmu. Pisvatb si snoubenci poloili ruce navzjem naramena a knz jim poloil nkolik otzek. en, zda miluje vce boha kazik ne svho mue, zda si manela v vce ne dt, zda miluje manela vce ne sebe, zda sama nebude jst, kdyby jej manel umral hladem a zda nepjde dojeho postele, dokud ji nezavol. Mue septal, zda chce dve za enu a a potom, kdy mu tikrt nebo tyikrt vyslovil souhlas, uzavel knz manelstv. Pokud jde o oplodovac ceremonily, vme jen tolik, e dcery kazika vGuachet senechaly oplodnit sluncem. Za tm elem vystoupily navysok vrch, zaujaly

vhodnou polohu keslunci a ponkolika dnech porodila jedna smaragd, kter si zastrila dozad, kde sezmnil nadt. Cosi podobnho bylo ivPeru uInk (jinak Inkov viz ne). Zde, jak vme, existovaly slunen panny, tj. dvata zasvcen slunci a ijc jako vestlky vbudov podobn klteru, kter seza iva pochovaly, pokud seunich objevily nsledky pohlavnho styku a nemohly dokzat, e je oplodnilo slunce. Pokud sesvobodn mu dopustil nsilnho smilstva nasvobodn en, zabili ho; byl-li enat, poslali dva svobodn mue spt sjeho enou. Icizolostv setrestalo smrt; pouvali dokonce tzv. bo soud nazjitn tohoto zloinu. ena, kterou podezvali zcizolostv, mla snst velk mnostv papriky. Pokud sepiznala, dostala vodu, ale usmrtili ji; pokud vak muen vydrela, pokldali ji za nevinnou a propustili ji. Snubn zvyky a pohlavn ivot Ink. Inkov (tak Inka, indinsk nrod vPeru svysplou kulturou inck e v15. stol, jejmi stedisky bylo Cuzco i jinak Kuzko a Macchu Picchu, smonumentln architekturou, zlatmi plastikami aj., e zniena panly kolem r. 1532) trestali pohlavn styk mladch lid, pokud jej zaaloval otec; o trestu rozhodoval kuraka, kmenov nelnk. Zato pivech velkch slavnostech vldla volnosnubnost, kter byla nankterch takovch udlostech dokonce hlavn vc. Pedro de Villagomez, arcibiskup vLim (nyn hl. msto Peru), vyprv, e vestarm Peru sekoncem prosince, kdy dozrv paltajov ovoce, konala slavnost, kter zanala ptidennm pstem (zakazujcm erven koen a soulo). Pislavnosti sevak setkvali mui seenami nauritm mst vovocnch sadech zcela naz. Nadan znamen sepotom zaalo zvodit vbhu kevzdlenmu kopci. Kad mu, kter pitom dobhl nkterou enu, sn musel hned souloit. Tato slavnost trvala est dn a est noc. Ale ijinak zde bylo dost pleitost kvolnosnubnm stykm. Kad krlovsk mumie mla napklad svj pln dvr, kter slouil jen j, a ilo sezde velmi vesele a bezuzdn. Ve sezde pece konalo narozkaz mumie a nedalo setedy proti tomu nic namtat. Proto seivzneen mui a eny rdi vnovali tto slub. Spolenost trpla iskuten nevstky (pampajruna), ale opovrhovala jimi. Postaven eny zde nebylo ani dobr ani ven, nebo mezi lidem zcela zvtzil patriarcht. Byly zde vak zejm zbytky matriarchtu a rodov soustavy. Obec sestarala mladmu pru o obydl, stavla a zaizovala mu dm. Pro vldnoucho inku byla pedepsan psn endogamie, ist mateskoprvn. Panovnk (nebo nslednk) si musel vzt za hlavn enu svou nejstar sestru: ona jedin mla titul panovnice (koja). Jak velmi lo vldnoucmu inkovi o istotu rodu, je zejm ztoho, e sesvoj sestrou - manelkou peruil hned jakkoliv styk, jen co mu porodila syna a dceru, kte sepak mli zasnoubit. Kdy bylo manelstv snejstar sestrou bezdtn, vzal si za manelku druhou sestru podle vku, ale bval ena zstala tak dlouho csaovnou, dokud mu druh ena neporodila syna. Rznorod zprvy mme o hromadnch lidovch svatbch. Podle jedn sesnad konaly jednou doroka nebo jednou za dva roky a vedl je kuraka. V uren den kuraka svolal vechny satkuschopn Hatunruny ksob, rozdlil je nadv ady, chlapce vpravo, dvata vlevo a pikzal mladmu mui, jeho zavolal, aby pedstoupil a nadil: Tuto si vezme! Potom piel naadu dal pr a dlalo seto tak dlouho, dokud nebyli vichni zadan. Zjinch pramen sevak dozvdme, e sebrala vvahu vle mladch lid. lo snad tedy o hromadn satky u

dohodnutch milenc. Bhem vldy 10. inky, Jupankiho Paakutiho, seuskutenil velk hromadn satek. Tento velk panovnk tehdy doshl pozoruhodnho vtzstv nad anky a sm zasnoubil velk poet dvojic, kde mldenci a dvata nleeli krznm kmenm, nebo chtl takto usnadnit sjednocen rznch st s . v e Polygynie sevztahovala hlavn navldnoucho inku; krom sv sestry-csaovny a hlavn eny, mohl mt nkolik dnch manelek (palla) a jaksi soulonice (mamakuna), kterch si lid velmi vil. Prv tak vcel td vzneench byla polygynie dovolen, ale uchudho lovka trestali smrt u za dvojenstv. Samozejm, jen I. inka, Manko Kapak, polygynii zakzal, a to asi vletech 1150 a 1200. Inka ml vtinou krom csaovny tyi a pt dnch manelek a asi 300 soulonic, take nen vbec divu, e Jupanki Paakutik zanechal 300 dt. Perunsk manelstv bylo vpodstat kupn manelstv ikdy sevnj kupn forma rychle ztrcela. Kuraka dval za svou nastvajc nkolik lam a stbrn ndoby. (Jak vEgypt, tak ivPeru bylo stbro dra ne zlato, jeho byl nadbytek.) Chud lovk to vydil nkolika dbny ie. Nkdy musel mlad manel slouit uritou dobu utchna. Mlad inka seenil nejdve vedvaceti letech, mu zlidu asi vptadvaceti. Zkonem uroval, e senikdo nesm enit, pokud nem alespo dvacet let, ale doticeti ml bt kad enat. Dvata sevdvala mezi patnctm a osmnctm rokem. O svatb mnoho nevme. Pootcov souhlasu sepr nkolik dn postil, potom nevsta zvody uritho pramene pipravila iu a pihostin, nakter sesely ob rodiny, ji podala enichovi a potom, byla-li panna, j enich obul vlnn stevc, nebyla-li panna, stevc zurit trvy. Toto manelstv bylo nerozluiteln a jedin zkonn. Avak tyto rozdly sedlaly jen vdob podobyt zem, tedy pod neblahm vlivem kesanstv. Podrobnosti o jinch satkovch formch neznme. Jaksi vno dostvali od pbuznch - mu zbran, ena kuchysk ndob a poteby kpeden. Cizolonice byla ukamenovna. Mnoho sepopisovalo o nenormlnm pohlavnm styku Ink. Pr obyejn rdi vykonvali milostnou ob nazadnm olti (tj. anln koitus, dokonenku eny). Nastaroperunskch vzch je tento druh steriln kopulace znzornn velmi ikovnou plastikou. U vme, e tato perveze nebyla nikdy zvl dk a napklad ukulturnch nrod klasickho starovku sepstovala svelkou oblibou. Jako pivech podobnch formch a pohlavnch hrch, pokud nejsou chorobnho pvodu, jejich pmm zdrojem je vpodstat sm pohlavn pud, sobstan a touc pozmn. Pokud jde o vznik tohoto zpsobu souloe, ppadn o jeho rozsah, je jist pozoruhodn Reitzensteinovo vysvtlen: upozoruje, e nauvdnch vzch le ueny dt, m je kopulujc ena charakterizovna jako matka. Jeliko umnohch nrod nen zvykem normln pohlavn styk smatkou, kter koj, aby vtto dob nedolo kjejmu oplodnn, a protoe ena Ink kojila 3 a 4 roky, obstarval si mu pohlavn ukojen sn mn obvyklou cestou, pokud nemohl mt pohlavn styk mimo manelstv. Osud vdovy byl velmi smutn. Mravy vyadovaly, aby zemela smuem, zejmna uink (tj. upanovnk, vznamov rozdl Inka a inka viz ve). Neastnou ob opili a pochovali ji smrtvm muem. Mnoh vdovy seivota zkaly dobrovoln: vrhaly sezeskly, vely navlastnch vlasech, braly jed nebo si rozpraly bicho. Pokud podala pbuzn o laskav zabit, nesmli odmtnout tuto prosbu neastn eny. To byl samozejm tak jen vsledek patriarchlnho zzen.

XI I.

ENA A SNUBN POMRY USTAROSLOVANSKCH KMEN

Slovansk kmeny pily dostyku sestarovkm kulturnm svtem nejpozdji a nejdle zevech evropskch nrod byly zahaleny pedhistorickou mlhou. Dodnes existuj znan neshody o jejich pravlasti, o dajch, kdy vstoupili dodjin, a o jejich pchodu nazpad, dostedn Evropy, neshody velmi zaten nacionlnpolitickmi tendencemi a pedsudky. Podle nejnovjho vzkumu lze za pravlast slovanskch kmen pokldat zakarpatsk planiny, od stedn Visly nazpad a poDnpr navchod, od Karpat najihu a kdnenmu Mogilvu (Mogiljovsk oblast vRusku a Blorusku) naseveru, nebo dnen Hali, Bukovinu a jin Polsko spilehlmi jinmi a zpadnmi koninami Ruska (v souasnosti sepokld za vchoz msto Slovan, resp. Praslovan, oblast mezi Vislou a Dnprem). Chud a drsn slovansk kmeny zde ily znan izolovan od tehdejho kulturnho svta a nepatrn seliily od svch zpadnch soused, germnskch kmen, snimi seble setkaly a smsily u asi za prvnho pohybu germnskch kmen zeseveru kdolnmu Dunaji, mezi polovinou 5. stolet a 3. stolet p. Kr. Zd se, e rozdroben slovansk kmeny byly u vesv pravlasti jazykov diferencovny a vpodstat pedureny krozchodu vetech skupinch: zpadn, kter serozlenila naechy, Slovky, polabsk Slovany, Luick Srby a Polky, vchodn, kterou tvo Rusov, Ukrajinci a Blorusov, a jin, kn pat Slovinci, Srbov, Chorvati (Charvti), Makedonci, ernohorci a Bulhai. Kdy zaaly mnoc seslovansk kmeny postupovat dostedn Evropy, nevme (zejm dokonce poloviny prvnho tiscilet poKr.). Archeologov sedomnvaj, e to bylo u ped rokem 500 p. Kr. (prv hist. zprvy o Slovanech jsou z1. stol. PoKr.), samozejm, e od severovchodu a severu. Slovan by vtom ppad sdlili vnaich zemch nejprve pod nadvldou Kelt (Keltov, Galov, skupina indoevrop. kmen, usdlen inanaem uzem a vcelm prostoru severozp. od Alp, nyn jejich potomci veSkotsku, Walesu, Irsku, Bretani) a potom Germn; historici mohou hovoit jen o pchodu Slovan donaich zem, o nm vak neme bt podle nich ani ei ped 6. stoletm poKr. Jde tedy o cel zhadn tiscilet, mon prv nejdleitj pro vvoj geneonomickch (rodovch) slovanskch vztah. V6. stolet poKr. zanaj vpdy jinch a sten vchodnch Slovan dovchodomsk e a hned nato dobrovoln nebo zpinucen pokrauj spolu sturkotatarskmi Avary, kte sedali vpolovin 5. stolet dopohybu a u vroce 558 sesetkali smskou , nejprve ptelsky. Potom nsledovala krtk velmi krut nadvlda Avar nad Slovany, znich byly nkter kmeny dobrovolnmi spojenci Avar, protoe mly spolen zjmy. Slovany pokldali za sluhy, museli sesnimi zastovat jejich loupench vprav a zde, pisrkch sneptelem, to byli prv Slovan, kter jako prvn poslali doboje. Avai zatm ekali vzloze, aby sepozahnn neptele nebo hned pustili doplenn, nebo kdy Slovan zaali ustupovat, nhlm zsahem zmnili stup naspch. Vdob klidu bylo postaven Slovan jet bdnj. Zuiv utlaovatel, kte trvili zimu uporobench nrod, sedopoutli tch nejkrutjch nsilnost naslovanskch ench a dtech, po nich sevleli, jak drsnmi slovy

vyjaduje stejn drsnou pravdu n kronik. A za vechna tato pko..., zvltn ironi vtomto nejvtm ponen je, e Slovan pece jen vdob tto poroby stli ve ne obyejn otroci ...museli jet platit Avarm tribut.28 Nelze tedy pochybovat o tom, e krom germnsk krve veslovanskch ilch proud imnoho turkotatarsk krve. Nen divu, e tato krutovlda musela vyvolat odpor, hlavn kdy vedle star generace, pekvapen nhlm pepadem a vystraen neslchanou krutost, dorstalo a dorostlo nov pokolen, kter slovansk matky vychovvaly knenvisti vi tm utlaovatelm, jejich krev u tak proudila vjeho ilch, k profesor Novotn. Odboj proti avarskmu panstvu zaali stedoevropt Slovan asi poroce 620 a nhoda jim poslala dobrho vdce. Byl to Smo, franck kupec, kter asi vletech 623-624 piel sjinmi kupci a ozbrojenm doprovodem naslovansk zem, snad doech, za obchodem. Slovan pod jeho vedenm zvtzili a tento vtzn boj podntil ichorvatsk Slovany, Slovany valpskch zemch a nakonec idck Slovany pod vedenm bulharskho knete ksvrhnut avarsk moci, kter utrpla tk ztrty inajinch stranch. Smo vybudoval vt slovanskou i, avak o jej rozloze nevme nic pesnho. Vldl astn ptaticet let, tedy asi doroku 658659, a zcela zdomcnl vnovm prosted. Podle Fredegara ml dvanct slovanskch en, snimi zplodil dvaadvacet syn a patnct dcer. Slovan setedy vdjinch objevuj velmi pozd, jednak sesvmi loupenmi vpdy doe msk a jednak jako poddan Avar a jako vtzi nad nimi. Podle prvnch zprv, kter od nich mme, pokldali Slovany za jednoduch lid, drsn, chudobn a svobodymilovn, kter jet ije ivotem prodnch kmen a rychle semno. Starovk slovansk kultura sevyvinula usevernch kmen silnji jen koncem 9. stolet, kdy jednak pijali kesanstv a navzali ivj styky sByzancem, jednak vRusku popchodu Norman, kdy sejejich styky rozily seskandinvskmi Germny a rozkvetl obchod sOrientem; jin Slovan sekulturn povznesli nejdve pod vlivem Byzance a Itlie. dodjin vak Slovan vstupuj u rozkldajc sse rodovou organizac a spatriarchlnm zzenm. Jinak unich najdeme vt i on form vechny typick obyeje (nebo alespo jejich stopy) spojen vpedhistorickm obdob seivotem eny a pohlavnm ivotem prodnch nrod a protoe jsme u poznali vznik tchto zvyk a znanou st jejich vvoje zprodnch pomr a kcivilizovanm starovkm pomrm, take jsme zdomcnli jako upohan, dokonce jsme tu a tam mohli konstatovat ipokraovn vtchto zvycch vezkomolench formch, kter sepokldaj za kesansk - nebudeme vak podle zpsobu mnohch domcch odbornk zaprat a vevelkm omlouvat nebo naciz vlivy svalovat jevy, kter jsme senauili chpat podle jejich vzniku, podle jejich msta a obdob. Romantick pedstava o holubich Slovanech, kte mli jen sam krsn vlastnosti pokojnch rolnk, vyznaujcch senebojovnost a vzornm manelskm ivotem pat dostarho haraburd vlasteneckch legend. Zabjen novorozenc enskho pohlav bylo obvyklm jevem uslovanskch kmen, ale iu kmen, kter je obklopovaly, napklad uGermn a Litevc. Tento zvyk je doloen ubaltskch Slovan, Pomoan iLutic (kmenov svaz polabskch Slovan, zahrnujc Ratary, Dolence, rezpany a Chyany, odmtal dsledn kesanstv, kmeny zanikly, jejich zem v11.- 12. stol. Pipojeno kBraniborsku), kde matky krtily kojence enskho pohlav, kdy sejich narodilo vce, aby sepr

lpe mohly starat o ostatn. Io balknskch Slovanech jist pramen k, e zabjeli kojence o skly jako potkany. Vme, e men zjem o dti enskho pohlav je veobecnm znakem patriarchlnch pomr: pm piny zabjen kojenc enskho rodu vak bvaj rzn, pedevm to bv nouze o tk ivobyt. Slovan vesv lesnat a bainat pravlasti pirychlm mnoen neili vevelkm blahobytu. Pouze pozdji seuzpadnch Slovan staly dcery zbom a mnoho dcer pro jejich otce znamenalo bohatstv. Nevelk poet mu, kte hynuli vloupench vpravch a vbojch sesousedy, mohl zpsobit, e nebylo mon dcer sezbavit. Dt a estinedlka sepokldali uritou dobu za neist a oiovali seumvnm. Slovan poznali ikuvade (couvade, musk estinedl, srov. V1. dle). Pohlavn dosplost, kdy vyr brada a kdy lno zarst, kdy prsa pu a nalvaj se, jak kali ei, doprovzely ceremonily, o kterch sice nemme star zprvy, ale kter si meme domyslet zrznch pozdjch zvyklost. Zejm sem patilo itzv. osthn, obad, kter spoval vtom, e otec, pbuzn nebo vzcn host pirodinn slavnosti odstihl chlapci a tu a tam idveti trochu vlas. Vhistorick dob seosthn inilo pravideln vevku vce mn ranm, ale je velmi pravdpodobn, e bylo pvodn obadem spojenm sdosplost a pouze pozdji sekonal vestle mladm vku, jak jsme to u pozorovali ijinde. UGermn bylo dvoj, ve12. a v15.-18. roce. Dospl dvata oznaovali zvltnm obleenm. NaSlovensku zanaj nahlav nosit vneek nebo ozdobn psek, tzv. Partu, naMorav tkanici, stuku. Dv parta, corona puellarum, je uech doloena kronikem Kosmou (asi 1045-1125, dkan prask kapituly, autor dla Chronica Boemorum). VeVladimrsk gubernii to byla lenta vcopu, vjinch ruskch gubernich dospl dvata oblkali pizvltnch obadech dopanevy, jakhosi kabtku, nkde jim dvali ps, vjinm Rusku chodilo dve vrubce a kdy dosplo, dostalo jupku. Vern Hoe koili, pekorebnajku. O jinch odznacch dosplosti a snimi spojench obadech nevme. Mnohoenstv a mnohomustv. byla iu Slovan vnejstarch dobch znan e promiskuita, polyandrie spojen spolygyni29, pipout iprofesor Niederle a opr sepitom nejen o veobecn sociologick zkony, ale io zbytky volnosnubnosti umldee a pislavnostech, o slovansk svatebn zvyky, pi nich meme jet vystopovat prvo ir musk organizace, napklad celho rodu, navdvajc seenu, io historick analogie uslovanskch soused a vzdlenjch nrod. Napolyandrii, kter sepozdji vyskytuje umonogamie vtinou tam, kde je zskvn en tk a drah a kter sebezpochyby urit nejprve vyskytovala uvech Slovan, zn Niederle jen jeden doklad zRuska, ikdy je o tom vruskm ivot vce dkaz. Crkevn zkon knete Jaroslava Vladimirovie (1019-1054, kne novgorotsk, kter sestal iknezem kyjevskm) zakazuje a trest vl. 20 bratrskou polyandrii: Ae dva brata budu so edinoju enoju, jepiskopu 100 griven a ena vdom cerkovnij. Pbuzensk satky poskytuj dkaz vc. Existuj stopy postycch syna smatkou a polevirt. Podle Nestora (11.-l2. stol., mnich, rusk kronik, pravdpodobn autor dla Poves vremennch let, vetin pel. Nestorv Letopis rusk) pr nebyli mui ruskch kmen stydliv vi svm enskm pbuznm. Uvdn

zkon knete Jaroslava zakazuje heit sesestrou a snoubit sespbuznmi, podobn jsou ijin stavy ruskch knat a biskup. Boleslav esk nadil vroce 992 rozlouit manelstv mezi pbuznmi; o eskch pbuzenskch satcch teme vBrunov ivot sv. Vojtcha a vOpatovickm homilii zkonce 11. stolet. Rusk snochaestvo, proti ktermu tak bojoval stav knete Jaroslava, bylo u pro ns znmm zvykem umnohch prodnch nrod. Vidli jsme, e otec, kter brzy oenil nedosplho syna, il zatm manelsky snevstou. Je zjitno, e podobn to bylo uSrb a Bulhar. Dopis bamberskho biskupa Otty (sv. Otto, psn iOtton, 1102-1139, astnil semisie doPolska, kanonizovn 1189) zakazoval (1124) pbuzensk satky pomoanskm Slovanm a do6. a 7. stupn. Tyto endogamn jevy byly jist iu Slovan peitkem primitivnho stavu, o em svd hlavn rusk snochaestvo; pokud je tu a tam podporovala knsk snaha o ist plemeno a jejich strach ped konbiem sjinovrci, nemme o tom doklady. Manelstv nosem ikoup, ob tyto primitivn patriarchln manelsk formy existovaly nakonci slovanskho pedkesanskho obdob vedle sebe. Dve sostatnmi dtmi spadalo pod otcovu moc a mohlo pejt dovlastnictv jinho mue nosem nebo koup, m otec novmu mui pepustil sv dosavadn prva. Manelstv nosem sepotom nazatku kesansk doby pokldalo za hrubou a pohanskou formu, kter sezakazovala a trestala. Tzv. Kyjevsk letopis ze12. stolet vyprv o ruskch kmenech, znich Drevljan, Radimii, Viatii a Severini (vechny patily podle starho dlen ktzv. jin vtvi vch. Slovan, vtinou kolem Dnpru, dnes je jejich rozliovn dvno seteno) ili jako zv bez dnch satk, uneli zjinch obc dvata, snimi sesetkali uvody nebo mezi vesniany piveernch hrch a zbavch, ale kmen Polan (na st. Dnpru, stediskem Kyjev, stali sezkladem sttn moci Kyjevsk Rusi 10.-12.stol.) zsti u poktn ml dn satky nazklad smlouvy srodii. Dnsk tradice vyprv, e dnsk krl Frotho, kdy kdysi porazil Rusy, nadil jim, aby nadle uzavrali satky jen koup, protoe je pokldal za pevnj. Nsiln nosy sevak pomalu mnily nanosy domluven. Rozshl literatura o tto vci obsahuje doklady o nosu en a o jeho stopch vtradici svatebnch zvyk uPolk (porwanie), Srb (otmica), Bulhar (zavleane, devinij rozboj, vlaene, vlakane, grabene moma), ech iSlovk. Rusov to nazvali pochienie, umyka, uvoloenie, uvod, uvoz. Homili praskho biskupa pikazoval: Oznamte vem, aby si nikdo nebral enu bez veejn slavenho satku. Zabrate vemi zpsoby nosy. Pozdji u esk nazen trestaj za nos podobn jako polsk statuty a rusk ustavy (zkony). NaBalkn seudrel nos zestarch dob hojn a donovovku. Prv tak poetn jsou doklady a stopy o kupnm manelstv. Nm u znm Ibrhm ibn Jacb (10. stol., idovsk cestovatel pv. Zepanlska, popsal Prahu, Krakov, zemi pobaltskch Slovan aj.) vyprv o Mkovov polsk i (Mek I., zem. 992, zakl. Polskho sttu): Kdy setam nkomu narod dt, a je enskho nebo muskho pohlav, kne mu hned ponarozen d njak penz. Kdy dt dospje, kdy je muskho rodu, obstar mu enu a otci dvete zaplat svatebn dar. Pokud to bylo dve, obstar j mue a otci zase zaplat vkupn. Tento svatebn dar je uSlovan velmi velk a jejich zvyky sepitom podobaj berberskm zvykm. A tak, pokud senkomu narod dv, ti dcery, jsou pinou jeho obohacen; pokud senarod dva synov, jsou pinou chudoby Jin pramen, arabsk, dodv:

Svatba sepotom kon podle vle knete a ne podle jejich vle. Za to kne pebr starost o jejich vbavu a vdaje spojen sesvatbou le nanm. Chov sejako starostliv otec kesvm poddanm. Bylo by zbyten zde uvdt dal doklady o vci, zejm nakulturnm stupni, nanm stli sta Slovan koncem pedkesanskho obdob. Pvodn indoevropsk nzev pro kupn cenu vedmno je veslovansk a prastar vno (latinsky venum, indicky vasnm), kter pozdji zmnilo svj vznam, kdy sezkupn ceny stalo dnenm vnem. Je zcela urit odvozeno zkoene vedh, tj. Vst domov, zeho vznikl iveobecn nzev pro satek a mladou enu. Staroindicky semlad ena nazvala vadhu, starorusky vodimaja. Ztho koene odvozuj nkte slovo nevsta, jin vak vychzej zfilologickho postupu, podle nho slovo nevsta znamenalo to, co neznm, odnkud vzat, ukraden. Dodejme jet, e navyslouen eny nemaj Slovan star doklady ikdy pr vnov dob setu a tam vyskytovalo naBalkn. Volnosnubn slavnosti. Zprvy o cudnosti a manelsk vrnosti slovanskch en, kter nalezneme ulatinskch a arabskch pozorovatel ze6. a 11. stolet, musme pijmat velmi obezetn. Jednoduch slovansk ivot spatriarchln manelskou formou, drsn vprci ivboji, sepochopiteln zdl ctnostn tm cizm spisovatelm a kupcm, kte poznali mskou a vchodn nestoudnost, a jak teme vdopise sv. Bonifce (675754, zabit pikes. misii), e Slovan (Winedi) velmi horliv pstuj vmanelstv vzjemnou lsku a za chvlyhodnou sepokld en, kter seusmrt vlastn rukou, kdy j zeme manel, vzpomeneme si natendenci Tacitova dla, kter chtl chvlou Germn morln psobit namany; Bonifc tmto zpsobem kesany nabdal kmanelsk vrnosti. U Slovan a jinch barbar jet nebyla patriarchln manelsk forma vtakovm rozkladu jako vmsk i. ena, a u uloupen nebo nabyta koup, sestala majetkem novho mue, jemu patila vevem, tedy ivpohlavnm styku. Musela mu bt vrn, protoe patila jen jemu, jen on jedin ml nani prvo. A proto jist nadoloenou vrnost psobil pedevm tento pkaz nutnosti a strach ped tkm trestem, hovo sprvn profesor Niederle. Horliv napomnn knz a crkevn zkazy zprvnch kesanskch stolet ns vak pouuj o tom, e volnosnubn slavnosti, hry (pasanie, igrie, glumy) byly iu Slovan hojn a nedaly sedlouho potlait. Byly to rzn bujn hry a zbavy odehrvajc sepisvatbch, pohbech a nejvce naprodnch slavnostech, hrch a obtch jako pozstatek pohanskch dob. Konaly sevevznamnch dnech roku, lid sejich houevnat drel a vzdor vemu odporu crkve sevtinou zachovaly dodnes. Ktakovm prodnm slavnostem patily napklad svtky rusaln, kupaln, Jarilv den, Kostromy, Kostrubonky, dny radunice, bylice, sobtky, svatojnsk noc, kres, kresnice apod. (tj. star pohansk svtky apod., mytologickho pvodu, pevajc bez nbo. Vazeb ivkesanstv) a vechny siln prolnal nepochybn prastar erotick ivel. O jeho povaze a formch jsme u tm ve ekli pedtm pirznch pleitostech (tj. nap. Vsouvislosti sesaturnliemi, eleuzniemi, dyonsiemi, bakchanliemi aj.) a nemusme seo nich tedy vce it. Satky nebyly voblib, zato hry mezi vesnicemi, kde spolu lhali, bhajce naplesy; piplese poznvali, kter ena nebo dve tou pomldencch izpohledu

jejch o, zobnaovn ramen, zdvn znamen prstem, vkldn prstenu naciz ruce izlbn. A kdy setlo rozohnilo sesrdcem, lhali spolu, jedni berouce za eny, druh hance... A brali si potom podvou itech ench, nebo tyto, nevdc odolvat, zaaly si jedna pes druhou malovat lce narovo a blo, jen aby mldenec zatouil pojejich objet, hovo sevestarm ruskm letopisu. Krom dvat a chlapc setchto volnosnubnch slavnost zastovaly ivdan eny. Rusk etnolog Anikov (Jevgenij Vasiljevi, 1866-1924, tak historik a lit. historik) sesbral mnoh psn, vnich vdan eny vdob jarnch chorovod tou poztracen svobod. Mladou enu to neodolateln thne ktmto hrm a zbavm, utk zdomu proti muov vli, trp, pokud neme utci a touha potchto hrch ji pivd kneve. Polsk pse piskkn pes ohe domlouv: Oj sobtka, sobtecka, pjdzie domnie dziewusecka, a cy godna, cy nie godna, nie uciekajze od ognia. Biskupsk zkazy sestle obracej proti bludu, smilstvu, kter pchaj svobodn ivdan eny a ovem imui pitchto slavnostech a zbavch. Mum vytaj peltn od eny ken, pohlavn styk ise sestrami, enm pohansk smilstvo scizmi mui. Slovo sv. Jana Zlatostho (asi 347-407, crkevn otec, autor etnch kzn) o igrch io pasanii prokln veern plesy, kter lovka odvdj od Boha, hlavn eny, a velmi jasn a urit sevyjaduje o tom, co sepitom dje is vdanmi enami: enu pitakovm plese nazvaj enou satana a blovou milenkou... ena naplese je enou mnohch mu... Manelovi je hanbou spojit sestakovou enou. A mui? popit zanou tance a poplese zanou smilnit scizmi enami ise sestrami. A dvata pitom ztrcej sv panenstv. Potom vichni nos obti modlm... Jet vroce 1505 si jist monastersk igumen (tj. Pedstaven pravosl. kltera) stuje, e neustaly pohansk slavnosti a e hlavn vnoci naIvanv den, kdy serozezvu bubny, paly a strunov nstroje, zanaj belsk hry schorovody a tlesknm a tance, vyhazovn hlavami inohama, kik, belsk psn... A pinich smilnn seenami a dvaty. Dokonce a v17. stolet seobjevuj mnoh stnosti naerotick charakter ples a slovanskch her; blorusk doklad zroku 1651 pipomn ihria merzkija, nakter chod mnoho en a dvat, oddvajce svou est blu. Vnkterch ruskch krajch nasvatojnsk veer skkala jet vnov dob dvata a chlapci pes ohe vysvleeni donaha, apod. F.S. Krauss, kter sevelmi zaslouil o modern vzkum pohlavnho ivota jinch Slovan, popsal erotick jihoslovansk kolo, jak setanilo jet vnov dob, hlavn pidonkov slavnosti: Jihoslovansk kolo lze podle vnjch projev nazvat dokonce ctnostnm, ale me setanit is divokou drdivost. Tit kola je vobsahu zpvanch psn, kter maj vtinou lascivn povahu. Vkole ustv stydlivost a slunost, nebo on iona maj plnou svobodu vei izpvu. Kolo je msto, kde lze vechno bez obalu pednst, bez toho, e to vzpt narelo navitky poslucha. Kolo si dojednaj dvata a nejprve tan samy. Kad kolo m nelnici, kter zrove pedzpvuje. Dvata zanou kolo mrnm zpvem, potom zpvaj rychleji a ivji, piem sesdopedu naklonnm hornm trupem a kzemi sklopenma oima kolbaj vbocch. Ta, co um nejlpe vrtt zadn st, sepokld za nejlep tanenici. Nejprve tan zcela samy pro sebe a hovo pitom o svch dvch zleitostech. Tak mlad eny, kter jet nebyly matkami, semohou

zastnit a vyprvt sv zkuenosti vmilostnch vcech kuitku a poten svch svobodnch kamardek. Kdy seokolo dvat utvoil kruh naslouchajcch chlapc, zanou silnji vrtt zadky a zpvat vbiv psn. Brzy tu a tam nkter mldenec roztrhne kolo udvete, kter ho lk klsce, a pevn sezavs, aby snimi mohl tanit; zane pravideln stdn psn dvat a chlapc a kdy m kad dve poboku svho milho, je smen kolo skoneno. Nelnictv pipadne vtinou chlapci. Dokud sedvata pitanci dr za ruce, chlapec objm dve okolo pasu a tancuje sbokem najejm boku. Chlapec pohlavn siln vydrdn mysln lape milence ponohch, hrye ji doje nebo krku, roztrhne j zuby nhrdelnk a dor najej ucho. Skuten pohlavn vstednosti mladch lid nejsou nekonen, ale konaj sehlavn napodzim podokonenm sbru polnch plodin. Zd se, jako by sedospl mlde chovala dv, ti nedle vroce jako lskou posedl. Cel noci dupou kolo a dovyslen a a doochraptn zpvaj psn stle oplzlej. Ale nekon to pedehrou. Jihoslovansk dve od ranho mld v, e je pedureno pro muv milostn poitek, chpe tuto vc pirozen a pokld za divn, kdy mu hned nevyuije vhodnou pleitost, kter semu naskytne, aby sob a en pipravil poten. Takov volnosnubnost sevyskytovala ipipohebnch slavnostech. Dlouh ozvna pvodn pravk volnosnubnosti je tedy zejm inavolnosnubnch slovanskch slavnostech, co ani neme bt jinak. Volnosnubnost mldee. Velmi sprvn hovo profesor Niederle30: Podle veho byly ustarch Slovan pomry, kter je teba pokldat za zbytek pvodn a veobecn spoleensk formy, bhem kterch tvoili mui vobci organizaci, kter mla voln styky sdvaty, dokud nevstoupili doskutench individulnch satk, ktermi sejednotliv pry oddlily od ostatnch. Ale izde zstaly pro ostatn zklanu urit nroky a prva, jejich reminiscence seobjevuj vespolench orgich pisvatb nebo jinch peitcch, napklad pizastupovn enicha, vrznch vplatch (napklad snad vrusk perejme, eskm zalkovn), pispolenm pojdn karavaje, vpovinnm nucen nevsty ktanci sevemi ptomnmi mui, vlbn nevsty vemi mui apod., nkde ivdalm pohostinnm pjovn en. Tato volnost svobodnch lid me trvat a nkde itrv vedle dnch satk. Tak uSlovan nakonci pohansk doby tento stav trval jet doznan mry a pokud si jej uvdomme, potom pochopme pravou podstatu letopisnch narek napohlavn ivot zvecm, dobytm zpsobem, naconnubia mixte et communia - narek, kter mnoz badatel nechtli tolik brt navdom. Ani Slovan si pvodn panenstv nevili a dve, kter ped svatbou nemlo milence, pokldali za mncenn. Masd (al Masd, zem. 956, arab. historik, jeho Kniha zprv svtovch m 30 svazk) k o Slovanech (zejm ruskch), e vdan eny jsou sice vrn, ale dvata, jen co sedonkoho zamiluj, jdou jednodue za nm a ukjej si svou lsku. A kdy senkter mu en a zjist, e jeho mlad ena je panna, zkrtka ji pr vyene seslovy: Kdybys bvala byla za nco stla, byli by t mui milovali a ty by sis jist byla vybrala nkoho, kdo by t pipravil o panenstv. Tak uSlovan existovala jist ozdoba muskch dom a mldeneckch a dvch organizac, jak jsme poznali uprodnch nrod zcela jinho pvodu. NaUkrajin dodnes jsou nebo donedvna byly malorusk mldeneck a dv spolky, kter sepoprci schzely kveern zbav a nonmu souloen, a nesmme

pochopiteln zapomnat ani nanoci nazkouku. VSrbsku existovala drustva dosplch chlapc. VBulharsku chlapeck a dv spolky nabvaly sice tu a tam rz pobratimstiev a posestrimstiev, ale izde bvaj pouhou zminkou pro volnosnubn styk. VRusku a naBalkn sedosud udrela znan pohlavn svoboda pro svobodnou mlde piveernch zbavch, nehled nanvtvy, kter nazvme zlety (vohledy, freje, zaloty, ogldy, ogldziny, obzorini, aikovanie) a o jejich volnosnubn povaze si ekneme pozdji. Psn ochrana panenstv, kter sedodrovala pozdji, konstatovn nevstiny poctivosti vnovodobm svatebnm slovanskm ceremonilu, jsou dsledkem patriarchlnch nzor, kter crkev - pochopiteln - zevech sil podporovala. Mnostv crkevnch zkaz, nazen a alob sestle znovu obracelo iproti smilstvu svobodnch. Mnohoenstv ustarch Slovan bylo veobecn a samozejm jako vude byla polygamie provzena nouzovou monogami, kter nabyla pevahy vchudch pomrech. Jen podjat nebo etnologicky a sociologicky neinformovan historici to mohou poprat. Nestor hovo o Radimiech, Viatiech a Severinech, kte mli podvou itech ench. Crkevn a svtsk nazen z11. a 12. stolet iarabsk zprvy zte doby, tedy doklady celkov u velmi pozdn, dosvduj, e polygamie byla jet koncem pohansk doby uSlovan vednm zjevem, proti nmu musela crkev neustle bojovat. Zkon knete Jaroslava I. (viz ve vl. 7 o crkevnch soudech) k: Ae mu oenitsja sinoju enoju, sestaroju ne rozpustivsja, mu jepiskopu vvin a molodu vdom cerkovnij, a so staroju iti. A vl. 13.: Ae dve eny kto vodit, jepiskopu 40 griven a kotoraja podlegla, ta poati vdom cerkovnij a pervuju deratu pozakonu. Vsevolodv zkon (kne Vsevolod, syn Jaroslava I., zem. 1093) pipomn jako nezkonnost tet a tvrtou enu a tet a tvrt satek pokld za cizolostv, preubodejanie. Kyjevsk metropolita Ioan (zastval svj ad vletech 1080-1089) pouuje duchovn o tom, jak postupovat proti tm, kte jet stle ij nestoudn sedvma enami. Kazvn (Ab Jahj al-Ansr, zem.1304, arab. uenec) hovo o Slovanech, e maj a dvacet ivce en. Bruno (Bruno zQuerfurtu, 974-1009), ivotopisec sv. Vojtcha, k, e jeden hlavn esk hch, pro kter Vojtch odeel zbiskupstv, bylo mnohoenstv. Otto, biskup bambersk (viz ve), zakzal pomoanskm Slovanm (Pomoany, nasev. Polska) polygamii a nadil, aby ti, co pijali Krista, pokud maj vce en, si znich vybrali jednu, kter sejim nejvce lb, a ostatn aby propustili. UBulhar a Srb tomu jist nebylo jinak; uSrb seudrelo dvojenstv a donov doby hlavn vtch ppadech, kdy byla prvn ena neplodn. Harmy slovanskch knat pipomn Ibrhm ibn Jacb (viz ve): Knata sv eny dr zaven a jsou nan velmi rliv. asto m mu dvacet ivce en. Tak jin arabt pozorovatel hovo o mnohch ench, snimi pr veejn obcuj jako hovada. Slavnk, praotec znmho slovanskho rodu (Slavnkovc vechch, vyvradnch r.995 Boleslavem II., zakladatel rodu hist. nedoloen) ml podle Bruna zstup en (feminarum turba), a podle polsk tradice kne Mek (viz ve) dve, ne si vzal eskou enu Doubravku (Pemyslovnu) a pijal kest, ml sedm en. Pomoansk vvoda ml bhem nvtvy biskupa Otty nkolik en a 24 soulonic.

Vladimr (Vladimir Svjatoslavi, zem. 1025, kne kyjevsk, pijal a il kesanstv), kter pr velmi miloval eny, ml krom dnch pti en i300 soulonic vesvm sdle, 300 vBlehrad a 200 vBerestovu a jet si nechval pivdt vdan eny nebo dvata zlidu. Nosil pr zvltn ps, kter ml povzbuzovat a drdit jeho ve. Jin rusk kne, obklopen druinou 400 bohatr, mlo podle arabsk zprvy usebe stle 40 soulonic, kter snm sedvaly za velkm hodovnm stolem. Obas kne obcuje snkterou znich za ptomnosti sv druiny. Kad bohatr ml pitom isvou soulonici. Podle tto zprvy ibohat rut kupci nestoudn souloili naveejnch trzch ped oima jinch. O Smovch ench jsme u slyeli. A Niederle dodv: Samozejm, e kdy zavldlo kesanstv, musela seiknata spokojit pro forma sjedinou manelkou, ale veskutenosti sevedlejch en nezekli. Vedlej eny, soulonice, nazvali vRusku nevenanaja ena, nalonica, posadnica, vPolsku nalonica, slovinsky nalnica, vechch enina, enima, naBalkn zase hotimica, hotnica, prilonica, povodnica. Falick kult znali iSlovan. Vtrakttu Slovo nekoego christoubca31 horl spisovatel proti rznm pohanskm zvykm a hovo o svatbch, kter seuskuteuj sbubny, palami a mnohmi belskmi zhadami, znich je nejhor ta, e si svateban vyrbj figury lidskho falu a popjejce snimi vyvdj rzn oplzlosti. NaUkrajin sekrom bujn perverze objevovala jet ivnov dob mezi makarami figura zeslmy, Nmec, opaten velkm falem; svatebn psn obsahuj mnoh narky nasoulo a b d. Jaksi falick kult existoval inapobe Baltskho moe a uJarilovch zbavch vRusku. Rusk historik Azbukin usuzuje, e Slovan pozdvihli falus nastupe kultu: vtom ppad, samozejm, netvoili vestarovku vjimku. Profesor Niederle nepochybuje a m nato idkazy, e seuSlovan vyskytovaly u vpohansk dob stinn strnky pohlavnho ivota, za kter pokld ihomosexuln styky, onanii (masturbaci) a tzv. sodomii. To je ponkud nboensk zpsob nazrn natyto domnl perverznosti, snm nelze zhlediska antropologicko-etnologickho souhlasit. Utchto t projev pohlavnho pudu samozejm me jt tu a tam o vstednosti, ale pak snimi m co doinn lka a nikoliv moralista. Vtinou jsou to zcela nevinn akty, zdvodnn prodou nebo nedostatkem pleitosti knormlnmu pohlavnmu styku. Pokud Niederle zahrnuje napklad mezi stinn strnky pohlavnho ivota, e je vSrbsku usvobodnch chlapc rozena onanie, lze to unho pokldat snad jen za dsledek toho, e etnologick materil nen dosud ani encyklopedicky sebrn ani etnoanalyticky zpracovn: masturbace chlapc (i dvat) je pece jev bn, stle a vude veobecn; ponaje u prodnmi kmeny a posouasnost, a nikoliv njak perverznost. Pouze vevjimench, vtinou chorobnch ppadech vn lze spatovat jistou odchylku. Niederle nepochybuje ani o tom, e pederastrie byla uSlovan eckho nebo orientlnho pvodu, ale pece vme, e sehomosexuln styky vyskytovaly iu mnohch nrod prodnch, hlavn vmuskch domech, a e urit procento homosexul bylo vlidstvu vdy a vude. Pokud setedy nco ztoho odnkud peneslo keSlovanm, mohlo jt jen o uritou formu homosexuln lsky, resp. o urit praktiky. Itam, kde existuj harmy, jsou homosexuln styky jejich pirozenm dsledkem.

Slovansk svatebn obady nm umouj setkat sevemi hlavnmi akty vt i on form ivedlejmi obyeji, kter sepokldaj za pznan pro indoevropskou svatbu vbec, ale vyskytuj senebo sevyskytovaly - jak brzy uvidme - vprimitivn form, kultivovan nebo zasten tak ujinch plemen, o jejich snubnch zvyklostech jsme u hovoili. Nezachoval senm dn popis svatby zpedkesansk doby, ale podle toho, co u vme o primitivnch satkovch formch, snadno vpozdjch slovanskch obyejch rozeznme zbytky a ozvny pvodnho ceremonilu. Slovansk svatba (vesl. Veselie, es. Veselka; vesl. svadba, staroslov. braki, srbochorv. brak, pol. lub; es. oddavky, vdavky, slovin. zdavanije, slovensky sob, uvch. a jinch Slovan ivenanie) zanala nmluvami, kupn dohodou a urenm vhodn doby kesatku. Vude seto konalo pomoc zprostedkovatel, pro n existuj nzvy: druba, braka, svat, starosvat, starosta, kum, djever atd. Zasnouben sezpeetilo vloenm nevstiny ruky doruky enicha, zaruinami, rukovinami, zrukami, obruenm, co jak vme, byl tak dleit akt vesvatebnm indickm ceremonilu, kter sevyskytoval iu man a ek; uprodnch nrod jsme jej vidli napklad unkterch Indin a Andaman. V Polsku setento star obad, zareczyny (dvka je ju zarekowana) uskuteoval tak, e enich a nevsta obeli tikrt dokola stl, nanm byl poloen chlb, a pes tento stl si podali ruce. VRusku pr obruenie uzavralo svatebn akt; nevsta senazvala obuonnaja ena. VChorvatsku a Srbsku senevsta tu a tam nazv zarunica, enich zarunik. VSrbsku nsleduj podruhch ohlkch zaruki, veSlavonii (hist. nzev pibl. Pro zem dnenho Chorvatska) rukovna, vBulharsku obruenie. Uspiskch Slovk sesvatba nazv rukoviny, naValasku byl alespo ten zvyk, e ponmluvch drel enich nevstu za ruce a nepustil ji, ani kdy mu nkdo podval ruce. Pi zasnouben seivymovaly prsteny. VBosn znamenal prsten naruce dvete zasnouben dve vbec a zasnouben samo o sob bylo nazvno prsten nebo prstenovaje. VChorvatsku a Slavonii chodili na prsten, na jabuki. VPolsku sezsnuby nkde nazvaly zaruiny ipiercionky, piercianky. Zahalovn nevsty, o nm vme zesvatebnch zvyk prodnch nrod, e mlo za el oklamat domc duchy, aby nespatili, e je opout len rodu, sedosud vyskytuje uBulhar, Blorus, Ukrajinc a Srb; ivechch zahalovali nevstu doplachty. Arabsk prameny prav, e slovansk dve sestalo hned enou toho, kdo j jako prostovlas hodil pisetkn tek nahlavu. Proto ipozdji muselo padl dve chodit sezakrytou hlavou (tkem) a nkdy sevPolsku, naMorav a Slovensku nazvalo zvitka. Tak vjinm Rusku odstihli padlmu dveti vlasy a zakryli mu hlavu; nazvali ji pak pokrytka. U Polk setek nazv slouc nazawianie, zawicie nevsty, zawoj, zawojka. Zahalovn hlavy a tve zvojem nebo jinm rouchem, asto rudm (rud barva odpuzuje duchy) je samozejm jen ztrcejc sesvatebn akt, kter je teba odliovat od tzv. oepen, kter je trval. epen nevsty ped koncem svatby nebo krtce pon je zvyk rozen uvech Slovan. Za starch dob nosilo svobodn dve veobecn dlouh vlasy, ppadn rozputn, nezakryt, sepnut ozdobnou stukou, ale vdan ena u nesmla nosit dlouh vlasy, ani rozputn ani nezakryt, zakrvala si je zvltn roukou. epen sekonalo zpravidla za zavenmi dvemi uhocch svc a zastench oknech, aby ciz lid nevidli dovnit.

Obchzen ohnit nebo stolu bylo zvykem uvech Slovan. Vtinou ho obeel enich nebo druba tikrt snevstou, piem senevsta klanla pihoc svce nebo ilbala rohy ohnit i stolu. Takto sepijmala dokruhu manelova rodu a jeho pedk. Nastole uhocch svek byl poloen chlb a svatebn kol. Inevstu peneli pes prh nebo ho zopatrnosti peskakovala, aby senedotkla domcch duch, kte sdlili natomto mst. Posadila senakoeinu, obrcenou srst nahoru, co mlo zvit jej plodnost. VRusku ji vedli naov ki; byla to asi ke zvete, kter pedtm obtovali bohm. S obsypvnm nevsty a enicha rostlinnmi plody jako oplodovacm kouzlem setak uSlovan setkvme vnejrznjch variantch. Pouvalo sektomu zrno, proso, hrch, mk, oechy, semeno lnu, chmel, re, bob, listy atd. V echch, naMorav a naSlovensku nejastji pouvali penici a cukrovinky, naBalkn krom zrn fky, ri, drobn cukrovinky idrobn mince, co u bylo odvozenm zvykem, jist donesenm zkulturnho ecko-mskho svta. VBosn uSlovinc inaSlovensku tu a tam dostala nevsta oatku sobilm, kter ppadn sama rozhazovala. Sem pat iobdarovn novomanel jablky. Jablka sedosud stle nasrbochorvatskch svatbch rozdvaj a vbec jsou pitchto slovanskch obadech hojn pouvna. Srbochorvatsk nevsta si je skrv za zad, co je zbytkem typickho oplodovacho kouzla a prastarho nzoru napvod dt. Tak vSrbsku nosila nevsta vzad jablka, aby byly hezk dti. VeSlavonii (viz ve), Dalmcii a Bosn sezasnouben nazvaly jabuka podle toho, e sepinm darovala prv jablka. NaSlovensku nevsta, dve ne vela dopostele, rozkrojila jablko a polovinu dala enichovi. VPolsku seped nevstu stav kek ozdoben jablky. Podobn smysl ml svatebn stromeek, vnen nevsty a svatebn obtn kol, kter byl tak vecku symbolem nevstiny plodnosti. Zkladn akty svatebnho obadu konily jako vude ukulturnch nrod slavnostnm uloenm nevsty a enicha nasvatebn lko; obad senazval ukldn, pokldn, uveden nevsty, vPolsku pokladziny, przeprowadziny, uHucul (Huculov, nr. skupina naUkrajin) kali zavoditi ukomoru, Srbov a Chorvati slagati. Uvst enu znamenalo obadn seoenit; vodimaja, uveden ena nakonec vRusku znamenala legln manelku. Jak dar enich dostval novou svatebn koili, napklad naUkrajin, naSlovensku, naHan, vDalmcii, a svateban pineli jako dar kuata, kohouta nebo slepici, kter vmnoha oblastech musela bt ern. To souviselo susmiovnm zlch duch. NaUkrajin sama nevsta hodila doohnit ernou slpku. Svatby asto konily zabjenm a stnnm kohout. Postiiny, pvodn st obadu spojenho sdospvnm dvete, pozdji pely dosvatebnho obadu. VRusku sthali vlasy ipadlm dvatm. Zd sevak, e odstihnutm vlas nebo odseknutm cop sevpatriarchln dob projevovalo ipoddanstv eny; dvalo setm najevo, e ena pechz domuovy moci. Stejnm projevem poddanstv bylo zouvn enicha nevstou. VBosn oekval druba nevstu seenichovmi stevci, kter musela polbit; nevsta, mlada, musela vbec vyzouvat a lbat stevce irodim a starm hostm. VDalmcii a Slavonii vysvlkala nevsta enicha ped prvn noc celho. Vnov dob si tuto slubu novomanel prokazovali navzjem, napklad tu a tam vDalmcii, Chorvatsku a naSlovensku, kde vak nevsta musela naped zouvat. Nevsta podle prodnho nzoru patila vem, ne trvale pela dovlastnictv jednoho. Nkter zvyky, tradice a psn nm nedovoluj pochybovat o tom, e tak

uSlovan to bylo zezatku stejn. Cel svatebn druina a pozdji alespo druba mli prvo nasoulo snevstou, ne ji odevzdali enichovi. NaUkrajin, kdy enicha slavnostn poloili knevst a nemohl znjak piny souloit, uinil za nho defloraci druba. Podobn tomu bylo iu Jihoslovan. Vern Hoe jet vnov dob snevstou spval nejprve druba, pr poestn, a tak tomu bylo ivDalmcii a Polsku. Vdalm vvoji ztoho pro nevstu zstala jen povinnost tanit obadn tanec sevemi muskmi svatebany, nejprve sdrubou, nebo povinnost vykoupit nevstu njakm zpsobem od druiny. Svatba konila jako vude bujarou zbavou, ppadn imakardou sezpvy, chorovody a hudbou, kter senakonec zmnila verotickou orgii. Svelkou rozpustilost sedlo iuvdn nevsty dopostele. Tu a tam senaUkrajin nebo vSrbsku udrel lascivn rz svatby vbec vmnohem vt me ne jinde, kde lze jen zpsn a narek usuzovat napravou povahu tchto starch zvyk. Vpopisech novodobch etnolog, hlavn naich a potto strnce imalomckch sezvykla pipomnat zfalen pruderie jen bujnost a rozpustilost. Prvem k profesor Niederle: Mnoh popisy svateb (zejmna uns) sevyznauj bezcennou pruderi a tm, e sestle vmaj jen bezvznamnch (napklad ei pevzat zkazatelny a bible) a vbec ne podstatnch akt svatebnho obadu. Oiovn nevsty a enicha sepvodn uskuteovalo umytm viv vod nebo vestudni; pozdji je oba postkali vodou. VRusku pechzela nevsta ipes ohe. Zdalch detail Niederle pipomn jet kladen peiva nahlavu novomanel, jejich astovn medem a sol, vykonvnm rznch domcch prac pivstupu donovho pbytku, usazen nevsty nadru nebo kmen, zametn dvora a domu, rozvazovn uzl, otvrn zmk aj. U Slovan sevprvnch dnech vyskytovala pohlavn abstinence novomanel, noci cudnosti. lehn nebo bit nevsty, navchod nahajkou (bikem), najihu rukou, Niederle pokld za zvyk pevzat od sousednch Turkotatar; lehn prutem ivota, zvyk kvli plodnosti, vak byl typick pro prodn nrody, bit nahajkou nebo rukou je tedy asi ohlasem starho zvyku, a lze dnes velmi tko ci, zda domcho i pevzatho. Ron obdob, vnich byly uSlovan satky nejvce oblben, nm opt pipomnaj domnnku, e ipralid mli nazatku sv obdob je: pozdn podzim a brzk jaro. Polsk dve dodnes zpv: Nie moje to jeszce jesie przysla, naSlovensku je znm pse ohaje, vn k: Doakm semladej eny najese, ke odpadne drobn lstok zeree, a blorusk pse: a chodzi, kuma, vesnoj za mu, vesnoju chleba netuci, a chodzi, kuma, za mu voseju, voseju kuma, pirogou napekuc. USrb byl podzim pravidelnm svatebnm obdobm. Brzk jaro, n masopust, byly druhm oblbenm obdobm. Star rusk nzev nora byl svadebnij a v15. stolet tmto dnm kali okolo maslenicy svaby. Anikov (viz ve) pokld za podstatu jarnch chorovod to, e dve chce za milm. V dob primitivn spolenosti seeny zrove pedvdly (hlavn vtchto ronch obdobch) jako nevsty navdavky; tedy iSlovan mli trhy nanevsty: zjistily seuuherskch Rus, vPodol, naUkrajin, naBalkn a vNovgorodu. Hlavn akty slovanskho svatebnho ceremonilu byly vlidu tak zakoenny, e lid dlouho crkevn obad nepokldal za dostaten pro prvoplatnost satku a nevstu pokldal za svobodnou dot doby, dokud seneuskutenil star, tradin domc obad. Biskupov zpadn a vchodn crkve si a do17. stolet stovali,

e lid zanedbv pisvatbch crkevn obady vdomnn, e jsou jen pro knata a bojary, a sm kon svatby jen podle starho domcho zvyku. Na jihu dal arcibiskup Sva (asi 1152-1237, vSrbsku, posmrti prohl. za svatho) jet okolo roku 1220 svolat vdan a enat lid a udlil mu dodaten crkevn poehnn. VBulharsku byla a donejnovjch dob domc svatba nco zcela jinho a dleitjho ne crkevn vnen. Vdovy uSlovan a jejich upalovn. Nen znmo, jestli semohly znovu provdat, pokud nely nasmrt smuem. Prv tak nic uritho nevme o tom, zda semohlo vpedkesansk dob zruit manelstv, zda mohli enu vyhnat a nahradit jinou. Zejm sezde vak slovansk mravy pli neliily od mrav jinch polokulturnch nrod, ijcch primitivnm patriarchlnm ivotem, a sotva byly jemnj ne mravy jinch barbar, obklopujcch Slovany. Je jist alespo to, e dobrovoln nebo nucen smrt jedn zpozstalch en, ppadn ismrt sluebn druiny, byla vznamnou st muova pohbu. Mme o tom mnoho zprv. Citujeme jen zarabskch pramen: Pokud ml zesnul ti eny a pokud jedna znich k, e ho milovala, pinese kjeho mrtvole dva kly, kter kolmo zatlue dozem; potom kem pelo tet trm, uprosted pive provaz, postav senalavici a konec provazu si ove kolem sje. Kdy to udl, vezmou j zpod noh lvku a ona zstane viset, dokud senezadus a nezahyne. Kdy vypust dui, hod ji doohn, kde sho. Kdy zeme vznamn mu, vykopou pro nho hrob vpodob komnaty, polo tam mrtvho vkroji a zlatch obruch, daj mu mnoho jdla, dbny snpoji a jin cenn vci. ena, kterou miloval, si iv sedne dokomnaty. Potom zavou dvee a ona tam umr... Toto sepsalo o Rusech. Rusov jsou nrod, kter spaluje mrtv a sbohatmi ieny pro jejich rozko. Vt st slovanskch kmen jsou pohan, kte spaluj sv mrtv a klanj sejim... Spaluj sv mrtv sosly, zbranmi iperky. Kdy zeme mu, spaluje sesnm iv ena; kdy zeme ena, mue sn nespaluj. Kdy zeme nkdo svobodn, oen ho posmrti. eny tou posplen proto, aby snimi mohli jt dorje. Tak to dlaj iIndov, jak jsme u ekli. Ale uInd je takov zvyk, e ena sejen tehdy spl smuem, kdy stm sama souhlas. Slovan spaluj tla svch krl pojejich smrti a snimi spaluj jejich otroky obou pohlav, jejich eny a vechny osoby, kter slou tmto knatm jako tajemnk, vezr, oblbenec a lk a. V jedn rusk bylin (tj. bohatrskm zpvu) seuvd hrdinv poheb spolu seenou. Prv tak uBulhar jako uRus enu pochovvali za iva domuovy hrobky. Niederle je sprvn skeptick, pokud jde o domnlou dobrovolnost takov smrti: Rodina, respektive spolenost, sesnaila dt mrtvmu podle starch tradic kdalmu uvn nejen odv a vzbroj, ale tak enu sotroky, a to ve bylo postultem animistick vry a tradice, kter vnkterch rodech nabyla pmo zkonn platnosti. Jak napklad pe Maurikios, e eny umraly dobrovoln, co ble vysvtluje Fadln tm, e sejejich pbuzn ptali, kter by chtla zemt, potom je itato dobrovolnost jen zdnliv a otzka vce mn pouze formln, nebo zcelho obadu je vidt, e jedna ena musela jt... ena nebo soulonice vdla, e j nezbv nic jinho, proto la vevtin ppad dobrovoln nasmrt. A e to bylo pro eny vce pkazem ne znakem dobrovoln vrnosti a lsky, vidme iztoho, e opan ppady, aby el toti mue zlsky za enou... sevbec nevyskytovaly. Z pramen vak vychz najevo, e to nebyla kad vdova, kter musela mue

nsledovat: mon, e lo jen o zvyk bohatch a vznamnch rodin, jejich tradice si vyadovala okzalej ceremonil ipipohbech. Satky mrtvch nm dnes pipadaj mlo pochopiteln. Ale Masd (viz ve) hovo o enn mrtvch. Pokud toti zemel mldenec, obtovali mu dve podobnm zpsobem, oenili ho takto dodaten, obstarali mu pro onen svt enu, kterou nedostal za iva. Niederle dodv: Nepochybuji, e vuritch zvycch, podle kterch Slovan dodnes uskuteuj pohby mldenc a panen, meme spatovat dozvuky, ikdy samozejm pouze symbolick, uvdnho obadu zpohanskch dob. Stm souvisc tradice nachzme jet uhaliskch Rusn a naUkrajin, vponmenm Pomoansku, vPolsku, uSrb a Bulhar naBalkn, uns naValasku a naSlovensku. Vude vidme pipodobnm pohbu atributy, kter jsou jinak vlastn svatebnmu obadu: kladen vnce nebo svatebn stuky nahlavu dvete, odvn dvete dosvatebnch at, strojen druiek a mldenc jako pisvatb, noen stromku, zdobenho stukami, dokonce ikladen svatebnho kole, karavaje, nahrob a podobn. Msty sevjinm Rusku podobn poheb nazv veselie. Vjedn huculsk pohebn psni vol matka namrtvou dceru: Pro sis dt vybralo takovou svatbu? UPodolan mldence, kter nese vneek za rakv dvete, pokldaj jej rodie za zet a sm senazv vdovcem a nepochybuji o tom, e druika, kter jak vHalii, tak iu ns kr za rakv, je reminiscenc eny, kter la kdysi za pohanskch dob skuten za mrtvm dohrobu. Podle Marinova seuBulhar pipohbu dvete nebo mldence slav souasn svatba svnci a kyticemi a nahrob sestav stromeek oruglica; umoravskch Hork sealespo hostina uspodan pomldencov pohbu nazv svatba. Jinak seuns jde alespo dokrmy natanec. Staroslovansk poheb slidskou obt. Arabsk cestovatel popsal poheb zroku 922; jde zde o Rusy nastedn Volze, ale podle ostatnch arabskch pramen nelze pochybovat o tom, e vtto dob byli stejn pochovvni ijin vchodn Slovan. Popisuje poheb, kterho seosobn zastnil: ekli jsme, e sesvmi pohlavry dlaj pimrt vci, znich to nejmen je uplen. Touil jsem to vidt, kdy mi dola zvst o smrti jejich venho mue. Poloili ho dohrobu a postavili nad nm stechu nadeset dn, zatmco mu zatm vzali mru naaty, kter uili. Kdy toti zeme chud mu zlidu, udlaj pro nho malou loku, polo ho don a spl ji. Bohatmu vak vezmou jeho majetek a rozdl ho nati sti. Tetina je pro jeho lidi, za tetinu mu uij aty a za tetinu nakoup vno, kter pij vden, kdy sejeho otrokyn sama usmrt a spl sesvm pnem. Nruiv seodevzdvaj vnu, pij dnem inoc, take asto ume nkdo znich spohrem vruce. A dle: Kdy zeme jejich pohlavr, jeho lid septaj jeho otroky a sluh: ,Kdo zvs ume snm? Tu senkdo ozve: ,J. A od chvle, kdy to ekl, je to pro nj nevyhnuteln, take od toho nesm vbec ustoupit a kdyby ichtl, nejde to. Vtinou to dlaj otrokyn. Kdy tedy zemel mu, o kterm jsem seu zmnil, zeptali sejeho otroky: ,Kter zeme snm? Iekla jedna znich: ,J. Hned ji odevzdali dvma otrokynm, aby ji hldaly, aby sn vude chodily, take j asto umvaly nohy vlastnma rukama. Zaali sestarat o nebotka, t mu aty a pipravovat, co bylo pro nj potebn, zatmco otrokyn den co den popjela a prozpvovala si,

vesel, jako by oekvala njakou veselou zvst. Kdy potom nadeel den, kdy ml bt ona jeho otrokyn spleni, dostavil jsem sekece, nan byla jeho loka, kter u byla vytaena ven a pro ni vyrobeny tyi sloupy zchalodovho a jinho deva a okolo n udlan jako by velc lid zedeva. Potom ji vythli, a sedostala nato devo. Chodili sem a tam a mluvili e, kter jsem nerozuml. On byl stle vhrob, znho ho nevythli. Potom pinesli keslo a poloili ho nalo, pokryli matracemi a polti zbroktu. Potom pila staena, kterou nazvaj andl smrti, nakesle, kter jsme uvedli, prostela, nebo ona m nastarosti it pro nho a jeho pravu a ona zabj iotrokyn. A vidl jsem, e je to siln zachmuen babizna. Vyprvn pokrauje: Kdy potom pili kjeho hrobu, odhrnuli zeminu zedeva a odstranili idevo, vyndali ho vzste, vn zemel. Vidl jsem, e u byl zernal od velk zimy. dohrobu snm dali ivno, ovoce a tamburnu; to ve vybrali a hle, nic ztoho senezmnilo krom jeho barvy. Oblkli ho dokalhot a punoch, bot, blzy a broktovho plt sezlatmi knoflky, nahlavu mu poloili vysokou epici zbroktu, lemovanou koeinou. Nesli ho, a ho vnesli dokopule, kter byla nad lokou, posadili nakeslo a podepeli polti. Pinesli vno, ovoce, voavky a poloili je ped nj; pinesli chlb, maso, cibuli a hodili to ped nj. Pinesli psa, rozezali ho nadv poloviny a hodili doloky. Potom pinesli vechny jeho zbran a poloili je pojeho boku; pak vzali dva osly a hnali je, a sezpotili; potom je rozsekali a hodili doloky; potom pinesli kohouta a slpku, zabili je a vhodili je don. A otrokyn, kterou mli usmrtit, odchzela a pichzela, vstupujc postupn dojejich chatr iobcoval sn jeho pn a ekl: ekni svmu pnovi, e jsem to udlal jen zlsky ktob. Kdy potom nadelo odpoledne ptenho dne, pivedli dvinu knemu, co vypadalo jako trm dve, ivloila sv nohy dorukou mue, vylezla naten trm a ekla nco, nae ji dali dol. Potom ji vyloili podruh a uinila stejn, jako pedtm. Potom ji sloili a vyloili potet a zase uinila stejn. Potom j podali slpku, j odezala hlavu a odhodila ji, oni potom vzali slpku a hodili ji doloky. Zeptal jsem setlumonka najej chovn a ten odpovdl: poprv ekla: zde vidm svho otce a svou matku; podruh: zde vidm sedt vechno sv mrtv pbuzenstvo; potet ekla: zde vidm svho pna, sedcho vkrsn zelen zahrad vespolenosti mu a mldenc a vol mne: pospte si semnou knmu. A zvr: Tehdy sn peli smrem kloce, isala si oba dva nramky, kter mla a podala je staen, kterou nazvali poslem smrti a dne je ta, kter ji mla zabt a sala si ioba prsteny, kter mla a dala je dvma otrokynm, kter ji obsluhovaly a byly to dcery t, kter je znm jako posel smrti. Potom ji vysadili naloku, kterou jet nevsunuli pod klenbu. Tu pili mui setty a devem a podali j pohr vna; izazpvala nad nm a vypila ho. Tehdy ekl tlumonk: Tm selou sesvmi drukami. Potom j podali druh pohr, ivzala ho a dlouho zpvala, dokud ji staena pobzela, aby ho pila a vstoupila dokupole, vn je jej pn. Zde jsem vidl, jak u byla pomaten a chtla vstoupit doklenby, ivsunula hlavu mezi kupoli a loku. Zde ji chytila baba za hlavu a vthla ji dokupole, kam sn vstoupila. Mui zaali tlouci devem natt, aby nebylo slyet jej velk kik a nevydsili ostatn dvata, kter by pak nechtly vyhledvat smrt sesvmi pny. Potom dokupole vstoupilo est mu a vichni sotrokyn obcovali. Potom ji poloili poboku jejho mrtvho pna, dva ji chytili za nohy a ruce a baba zvan posel smrti j dala provaz nahrdlo zobou stran a dala ho dvma mum, aby zathli. Sama pistoupila, svelkou dkou seirokm hrotem, vrazila j ho mezi ebra a vythla ji, zatm dvku oba mui rdousili provazem, dokud nezemela. Potom pistoupil ten, co byl nejble kmrtvmu, vzal

kus deva a zaplil ho naohni. Potom el nazpt vesmru jeho hlavy kloce stm jednm kusem deva vjedn ruce, druhou ml najeho zadku a on byl nah, aby zaplil devo navren pod lokou. Potom pili lid stvrdm devem a ohnm, kad ml kus deva, jeho horn st zaplil a hzeli ho nato devo. Ohe pohlcoval nejprve palivo, potom loku, kupoli, mue a dve a ve, co tam bylo. Potom zadul siln a stran vtr, take plamen zmohutnl a jeho plameny serozntily. Umne stl mu zRus, slyel jsem ho hovoit stlumonkem, kter byl unj. Ptal jsem seho tedy, co mu k a povdl: k, e vy Arabov jste hloup. Vezmete toho, doje vm zlid nejmilej a nejvenj a hodte ho dozem, aby ho ral hmyz a ervi, ale my ho hned splme, take vtu chvli vstoup dorje. Potom sepern zasml a ekl: e ho ml jeho pn rd, poslal vtr, aby ho bhem hodiny strvil. Ani hodina neuplynula a lo, devo, mrtv mu a dve sepromnili vdrobn prek. Potom namst loky, kdy ji vythli zeky, vystavli cosi, co sepodobalo okrouhlmu pahorku a uprosted vztyili velkou chadangovou kldu a nani napsali jmno mue a jmno ruskho krle a potom seobrtili...33 Postaven slovansk eny vestarovku seneliilo od postaven eny u jinch tehdejch barbar. Jak jsme u ekli, objevili seSlovan vdjinch srodovou otcovskoprvn organizac; stopy pomateskm prvu jsou nepatrn. Hospodsk a sociln vvoj Slovan setm neliil od hospodskho a socilnho vvoje germnskch kmen, o nich prameny hovo mnohem vce. Sociln vrodech a kmenech zaala iu Slovan nm u veobecn znmm zpsobem. Profesor Novotn zcela sprvn vystihuje vc: Nelnci rod a jejich rodiny mohli snadno a pirozen zaujmout vy postaven odpovdajc privilegovanmu postaven lechty, jakho ostatn lenov rodu, by osobn svobodn, nedoshli. Tm je u dn pedpoklad pro rozvrstven svobodnho obyvatelstva naurozen a svobodn. Ale krom toho sesetkvme velmi rychle is tet vrstvou, nesvobodnou - porobenm lidem, kjeho vvoji znan pisply rozdly tehdejho primitivnho hospodaen, vekterm seoste rsuj hlavn dva stupn: pohodlnj a vnosnj dobytkstv proti vysilujcmu a mornmu zemdlstv. Zemdlsk hospodstv sepotom vdanch momentech muselo omezovat navypalovn lesa, aby sezskala pda, kter semohla obdlvat a ponamhavm kopn. Tda past sebrzy povznesla nad vrstvu zemdlc jak spoleensky, tak majetkov, nebo u tm, e mohla disponovat vtm potem pracovnch sil, mla ulehen zskvn majetku. Prvnm knetem sestal prvn a nejvt velkostatk. Pechod od vypalovacho hospodstv keskutenmu obdlvn pdy, kracionlnmu obhospodaovn pol, knmu nutily pirozen pomry, usnadoval pedevm vznik osobnho majetku. Piextenzvnm vypalovacm hospodaen sehospodsk problmy spn pekonvaly jen vtm potem pracovnk; ito udrovaly rody vjednot. Pomrn snadnj zemdlstv mohl jednotlivec sesvoj eled vuritch rozmrech udrovat a ovldat. Jako protiklad tehdejho nedlitelnho rodovho majetku nyn vznik osobn majetek jednotlivc a tm souasn nov spoleensk stupe svobodnho lidu. Pro svobodn rolnick stav meme tedy pouvat nzev zeman. Avak nyn nzev zeman nabv trochu jinho vznamu, jeho nositel sepovzn. Zeman je nyn skutenm majitelem zem, urit sti pdy, kter je jeho osobnm (a samozejm ddinm) majetkem. Bval to zpravidla vt nebo men majetek, nkdy icel vesnice nebo jej st. Vedle nho senanim stupni nachzej ti, co spolen hospoda nasv zddn pd,

vesvch vesnicch, odkud iddicov dostvaj jmno (heredes, dedicones), osobn svobodn a navlastn hroud hospodac sedlci, ale majetkov he situovan a tedy ispoleensky ne postaven. Ale od nejstar historick doby uSlovan najdeme (a tedy iu ech) iotroctv, a otroci jako vcelm starovkm svt izde tvoili zvltn tdu nejen osobn nesvobodnou a bezprvn, ale byli tm vlunm majetkem svho pna, snm nyn mohl voln disponovat. Pozoruhodn jsou eck zprvy, z8. stolet, vnich doslova teme: Kdysi mli (Slovan) jet nco jinho voblib. Nebo sv zajatce nedreli vevnm otroctv, ale tuto vc spe ponechvali navli zajatc, urce jim jakousi lhtu otroen, aby potom, kdy budou chtt, seza uritou nhradu vrtili kesvm, nebo pokud chtj bt unich, aby zstali jako svobodn lid a jejich ptel. Vzpomeme si zde, co k Engels o rodov irokzsk organizaci: Pro otroky jet nen msto, pro ujamovn cizch kmen vtinou jet ne. Kdy asi vroce 1651 Irokzov pemohli neptelsk kmeny, nabdli jim, aby jako rovnoprvn lenov vstoupili dojejich svazu; a kdy to poraen odmtli, vyhnali je zesvho zem. Lze tedy pochybovat, e prvn slovansk otroky tvoil star pedhistorick lid, jeho zem obsadili Slovan pipchodu dosvch historickch sdel. Pozdji pochopiteln ioni poznali podmaovac choutky a vhody zotroovn a od 9. stolet mme zprvy nejen o zajatcch, kte semuseli stt nevolnky navtzov majetku, ale io rozshlm obchodu sotroky. Napklad pivpdu naBalkn Slovan odvedli tisce mskch oban dootroctv. Luticov (viz ve) prodvali zajat pomoansk eny za otrokyn. Boleslav pivedl zpomoansk vlky 8000 zajatch en a dt. Vobchod sotroky seod Slovan kupovali jednak cizinci, jednak pslunci sousednch slovanskch kmen, nebo naopak a vmnohem vt me obchodovali cizinci narznch trzch seslovanskmi otroky, kter prodvali zdomcch lid a zvlench zajatc. Rozklad rodovho zzen byl tedy tak velk, e vRusku rodie dobrovoln, zbdy prodvali svoje dti; iarabsk prameny svd o tom, e zchudl Slovan prodvaj eny, dti ipbytky. Na evropskm jihu a navchod bylo takov mnostv slovanskch otrok, e jmno Sclavus zmnilo vcizin svj nrodn vznam a stalo senzvem pro otroka. (Nmecky Sklave, anglicky slave, holandsky slaef, vdsky slaf, francouzsky esclave, panlsky sclavo, portugalsky escravo, italsky schiavo apod.). Slovansk dvata vyveli jako otrokyn a soulonice docelho svta a keSlovanm zase pichzely ciz eny, zejmna uloupen navpravch. VRusku byly doby, kdy semohla otrokyn dostat za kun a mal otrok za vever ki. Z pomal sociln diference vak vyplvalo, e ipostaven slovansk eny bylo nazatku historick doby u sociln diferencovno. Tak eny vldnouc tdy sesamozejm stvaly nevolnm pedmtem panskch nos a libovoln byly stdny. esk Betislav nazatku 11. stolet unesl Juditu, sestru Oty Blho zeSvinibrodu, pozdjho vbskho vvody. Sesvmi prvodci sedostal nepozorovan dokltera a kdy la vtento svten den Judita sdrukami zvonit kveern modlitb, Betislav ji uchvtil, rozal siln etz, jm byla brna narychlo zaven a astn utekl. Vtinu jeho doprovodu vak pobili nebo zmrzaili. Boleslav Chrabr (966-1025, syn Mka, od r. 1025 prvn polsk krl) vystdal vletech 9851018 asi tyi hlavn eny. Prvn, dcery meissenskho hrabte, sezbavil velmi rychle,

ikdy sn ml syna; druhou, dceru jakhosi maarskho knete, tak rychle zapudil, pestoe is n ml syna; potom ml jet dv manelky. Ale nadruh stran u podle esk Drahomry a Ludmily meme usuzovat, e za jistch okolnost nabvaly knec slovansk eny znan vliv napolitick a vladask moci. Osud en zovldanch a otrockch td byl samozejm mnohem hor a jejich prostituce byla jist rozshl. Staroslovansk a veslovansk nzev pro nevstku je kurva. Filologov seneum dohodnout, zda setoto slovo pevzalo zgermnskho horwa, stedonmeckho horr, gtskho (vchodogerm.) hors, stedohornonmeckho huora. Je vak jist, e Slovan odevzdali sv slovo ekm, Albncm, Rumunm a Maarm. Nejstar slovansk vraz pro koitus bylo veslovansk jebati, sanskrtsky ybhati. Cizolostv sepsn a krut trestalo. Tak lze usuzovat alespo podle zprv z10. stolet. Arabsk pramen, kter sedomnv, e cizolostv uslovanskch en nebvalo, pesto dodv, e kdy senkdo pece jen dopust cizolostv svdanou enou, zabij ho a nepijmou od nj dnou omluvu. A tm souasn zprva o Polsku nasvduje tomu, e tam pistienho cizolonka pivedli natrh a potrestali ho najeho genitlich takovm zpsobem, e pokud peil trest, vnejlepm ppad setakovho skutku u nemohl nikdy dopustit. en, kter cizoloila, odezali velk pysky a ki zavsili nadvoe domu, vnm bydlela napostrach vstupujcm. Zabjen nevrn eny existovalo ivRusku. Zech mme zprvu z10. stolet vjistm ivot sv. Vojtcha o vdan zemance, kter sevPraze zapomnla a kterou otec, mu ipbuzn chtli hned podle barbarskho zvyku zabt. Hledala zchranu usv. Vojtcha, ale ani on ji nakonec nezachrnil.

X I . ENA A SNUBN POMRY UGERMNSKCH KMEN II

Tak germnsk a romnsk nrody vzdor tomu, e nan siln psobil jednak vliv antiky, jednak kesanstv, musely postupn projt kulturnmi obdobmi, kter antick nrody poznaly dve. Germni, o nich pe Caesar, ili vpomrech pozdn, rozkldajc sepbuzensk doby, pevali vestedovku rodinnou epochu a jen koncem 18. stolet seunich objevily pznaky onoho rozkladu despotickch patriarchlnch mrav, jejich djitm byl ped dvma tisciletmi antick svt. Zde nm zde zatm o ty primitivn germnsk pomry, kter pedchzely stedovk. Vdob, kdy Caesar a Tacitus vrhli naGermny historick svtlo, byly germnsk kmeny organizovny votcovskoprvnch rodech. Avak podle jejich povst a jinch peitk meme usuzovat, e germnsk nrody jako jejich ostatn rijt pbuzn peili dobu mateskho prva. Pechod mateskho prva naotcovsk. Pse o Nibelunzch (jihonm. hrdinsk epos, kolem 1200) je mytick znzornn pechodu mateskho prva naprvo otcovsk. Vesporu mezi sourozeneckou a manelskou lskou nevh Kriemhilda zniit sv bratry, aby sepomstila za zavradn svho manela. Podle starho mateskho prva mla dt pednost bratrm ped manelem, kter nebyl jej pokrevn pbuzn, al podle otcovskho prva byla jej povinnost vi manelovi vt ne povinnost vi bratrm. Podle starho chpn byla tedy odsouzenhodn, byla teufelinne, kterou Hildebrand spravedliv odsoudil. Ale podle alozpvu, jeho obsah vznikl pozdji, je ist ped bohem, protoe zachovala manelskou vrnost. Je pznan, e nejstar verze bsn vbec nic nev o Kriemhildin pomst. Tak vgermnskm bjeslov nachzme tento obraz. Kmeny Igveon, Istveon, Herminon (nzvy nedoloench mytolog. kmen) u nevily vesvj pvod zpramatky, ale vidli ho vkmenovm praotci. Kmenov povsti u byly pizpsobeny poadavkm otcovskoprvnho zzen, ale Matka Zem sestle jet pokldala za prvn a nejvzneenj pramatku lidu, star mateskoprvn pedstava s ej l . tl et ia Podle Tacita seista Germni domnvali, e vench tkv cosi posvtnho a prorockho, neodmtali jejich rady, dbali najejich vroky. Nakonec ensk postavy germnskho bjeslov - Frigg, Freia, Nauna, Gerdha a Sidrun - jsou prv takovm dkazem toho, e ugermnskch nrod mla urit cta vi en star a hlubok koeny. Ale nejzetelnjm dkazem bvalho mateskoprvnho du byl germnsk avunkulat. Nejstar bratr mezi sourozenci pot, co doshl plnoletosti, sestal rozenm ochrncem vech sester; dot doby byl jako jeho matka poochrannou moc nejstarho matina bratra a nikoliv otce. Sestini synov (synovci) si strce zmatiny strany cenili stejn jako svho otce. Nkte toto pbuzenstvo mezi matinm bratrem a synovcem pokldali za bli a posvtnj a dti senazvaly podle matky. Vran dob Meroving byly dti jet zmatina stavu, a u lo o manelsk nebo nemanelsk dti. Vestarch nmeckch zprvch nalezneme jet msta, kter svd o tom, e jen pbuzenstvo popeslici sepokldalo za zklad ddinho

prva. Slovo gelichter, kter znamen ,lid stejnho typu nebo druhu, pvodn znamenalo sourozence zestejn matiny strany a je odvozeno zestarohornonmeckho lechtar, gilechtar, co znamen dlohu. Je to tedy etymologicky podobn ppad jako ueckho slova adelphos. Tyto pznaky svd o tom, e germnsk nrody vpedhistorick dob poznaly matesk prvo a jsou o to vznamnj, e setyto nrody ivily dobytkstvm, kter, jak vme, nen oporou mateskoprvnho zzen. Jet star pomry, systm vkovch td, pipomn napklad irok vznam slova bratr naIslandu, a to jet vpedhistorick dob a sourozeneck bjeslovn satky lze pokldat za ohlas zdob endogamnho pospolitho ivota. Germnsk bostva Njordr-Nethus a Fro-Frouwa byly sourozeneckm imanelskm prem a seversk sga (sgy, islandsk a norsk prozaick vyprvn smytologickmi, historickmi a rodovmi nmty, z12.-14.stol.) k, e Niord si vzal za enu vlastn sestru, nebo to zkon vzemi Vana dovoloval (ve Skandinvii). Manelstv nosem bylo kdysi ustarch Germn velmi rozeno a pokldalo seza hrdinstv. Ustarch Gt (Gtov, vchogerm. kmeny, pv. Vji. vdsku, srov. Ve) a vd znamenalo velk a slavn in, kdy senepteli unesla nevsta, manelka nebo dcera, a byla pojata za manelku. Nevidli nic nemravnho vtom, kdy sedcera vdala za mue, kter zabil jejho otce. Vestarch skaldskch psnch (skald, pvec oslavnch, vtinou hrdinskch psn vNorsku a naIslandu) semnoho zpv o bojch, spojench snosem. V nordickch povstech nos nahrazuje nmluvy a satek a je pravou formou vstupu domanelstv. nos ruil zasnouben, ba iskuten manelstv ipodle prva. Vlastnick prvo naenu sevtto dob zakldalo nanosu nebo koupi, ena sepokldala za koist nebo zbo. Mnoh svatebn obyeje, napklad vSolnohradsku, vbsku, Meklenbursku jsou dodnes svdectvm o prastarm manelstv nosem. Rodov prvo. VCaesarov a Tacitov dob mli jet Germni, jak jsme u uvdli, rodov prvo. Pslunci rodu bydleli vdomech, kter tvoily vesnici, a tyto obce tvoily otcovskoprvn rody, kter sejako msk genty domnvaly, e pochzej zespolenho praotce. Pslunci rodu bok poboku bojovali vbitvch, ruili vichni za jednoho a jeden za vechny. Rod obsahoval nkolik rodinnch skupin, kter ily pohromad vjednom dom a byly patriarchln spravovny. Souhrn rod tvoil politickou obec. Prastar rodov komunismus sejet doznan mry zachoval. Rody neznaly soukrom vlastnictv pdy, ale jen uvac prvo: kadoron sevechna pda znovu dlila, a to losovnm, a sezmnou pdy souvisela iveobecn zmna obydl. Kmenov nelnk Caesarovi vysvtlil, e hlavnm elem tto dlby pdy je, aby nikdo neml vce ne druh a aby prost lovk nebyl nespokojen; lo tedy o hospodskou rovnost pslunk rodu. Tyto star svazy trvaly jet dlouho porozkladu rodovho zzen vpodob spolumajitel obc. Ale u za Tacitovch dob vrodech nevldla pln rovnost, nkter rodiny byly bohat, venj, a dostvaly pidlb vt kus pdy. To byly nelnick rodiny, nejstar lechta. Diferenciace podle povoln jet neexistovala, ale u byli svobodn a otroci. Nesvobodnch vak bylo jet mlo, prost lid je tm nemli, jen sdla nelnk si je vce vydrovala. Sta Germni pokldali vlku, lov, chov dobytka a

stavbu domu za jedin zamstnn, dstojn svobodnho mue. Zemdlstv bylo penechvno enm, starcm a slabm. Rod si obstarval vtinu svch poteb, vmnnm prostedkem byl dobytek; penze pouvali jen vestyku smany. Rodina. Vdob tzv. sthovn nrod a ponm nastal iu Germn pevratn pechod zpbuzensk epochy doepochy rodinn. Rodov zzen serozpadlo a najeho mst vznikl vrchnostensk stt svldnouc vojenskou tdou a ovldanou tdou sedlk. Bojovnci zpovoln, kte byli zezatku nesvobodnmi sluhy velkch pn, sezmnili naddinou vojenskou lechtu, kter sezmocnila obecn pdy, starho rodovho vlastnictv a uvrhla pvodn svobodn sedlky dopoddanstv a ddinho nevolnictv. Stt, tj. mocensk apart vldnouc lechtick tdy, pevzal politick funkce zaniklho rodu, ale jeho hospodsk funkce pely narodinu, kter sestala vemohouc vhospodsk a geneonomick oblasti. Aby mohla rodina tuto lohu plnit, poslila seotroky a nevolnky a vevldnouc td sestala dlnm nebo panskm dvorem (fronhof, herrnhof, latinsky villa jako protiklad vicus, vesnice), kter nebyl nim jinm ne vrchnostenskou velkorodinou, charakteristickou pro patriarchln dobu. Jen otroky vtinou vystdali nevolnci pipoutan kpd. Kad svtsk nebo duchovn pn (i kltery) ml jeden nebo nkolik dlnch dvor, majetk, kter seskldaly zpanskho domu, pslunch budov a pozemk, byly asto tak velk jako cel vesnice a obdlvali je nevolnci, kte byli povinni robotou a naturlnmi dvkami: potravinami, pltnem, pivem, sudy, kotli, noi, obuv atd., take dln dvr si sm vyrbl velkou vtinu sv spoteby. Tato pestavba spolenosti navrchnostenskm zklad sevpodstat dokonila vefransk dob (tj. Vdob Fransk e, tak psno fransk e, od sklonku 5. stol. do9. stol, zahrnujc zhruba dnen Nmecko, Rakousko, Francii krom Bretan, sev. a st. Itlii). Zem byla poseta dlnmi dvory a vesnice byly vzcn. O rodinnm ivot tchto dob, jeho duch seodrel vcrkevnm kesanskm uen, budeme hovoit vesvazku o stedovk en. Pokud jde o postaven germnsk eny vestarovku, lze ci, e podle starogermnskho prva byla patria potestas prv tak pevnou a tvrdou moc jako podle staromskho prva. Tacitus vesv Germnii vyprv o postaven germnsk eny mnoho pknho, ale jeho historick dlo je vzdor sv velk hodnot spisem tendennm, kter ml morln psobit namany a idealizovat pomry upoloprodnch severnch nrod. Manelstv koup. Uvech germnskch nrod, uGt (viz ve), Skandinvc, Sas, Anglosas (v hist. smyslu, tj. germ. kmen, kter sekolem 6. stol. Vylodili nabritskch ostr.) a hornonmeckch kmen, uFrank (kmeny nadolnm Rnu a sten vnynj Francii, kde splynuli snynjmi Francouzi), Burgund (Burgundi, pv. Vchodogerm. kmen, ve4. stol. Peli nazp. germ. zem), Langobard (germ. kmen pv. VPolab, pak vPodunaj, v6. stol. Pesdlil dosev. Itlie) kupoval mu enu, kter sestvala jeho vlastnictvm. Satek zde byl skutenou koup nevsty. V islanskch a norskch pramenech semanelsk smlouva nazv brudkaup (brautkauf), vdsky brudkp, a podobn nzvy sevyskytuj ivanglosaskch zkonech; jet vestarch stedovkch listinch teme o kaufen der fraw. Tehdej

snubn prsten ml zcela jin smysl ne dnes. Kovov penze setoti soblibou lily veform krouk a navlkaly senary. Takov reipus (reif) ugermnskch nrod pvodn znamenal kupn cenu, kterou mu navlkl nevst naprst. Nejstar germnsk snubn prsten tedy znamenal penze, za kter enu kupovali. Snubn prsten byl pvodn symbolem kupnho manelstv, jako je nevstin zvoj symbolem jet star formy satku: manelstv nosem. Koup mu zskal naenu vechna prva, kter pedtm vykonval otec svou otcovskou moc. Mu mohl eny, ale idti a otroky trestat, darovat a za jistch okolnost izabt; igermnsk vdova semusela nechat uplit smrtvm manelem. Starovk germnsk ena nemohla bt nikdy samostatn, selbmnding. Zotcovy moci pechzela domanelova podru a pomanelov smrti ppadn domoci svho dosplho syna nebo muova pbuznho. Mocensk a ochrann pomr otce kdtem senazval mundium od slova munt, ruka, co zcela odpovd latinskmu manus; toto mundium posatku pechzelo zotce namanela. Mu zastupoval enu ped soudem, vymhal jej nroky, mstil seza urky, kter j byly zpsobeny, ochraoval ji, byl jejm zstupcem, pokud mla rozhodovat o svm majetku, uroval jej sdlo, zkrtka byl eninm sprvcem a mistrem. Otec mohl svou enu a dti za uritch okolnost prodat. Sta Frzov (germ. kmen napobe Severnho moe) manm dvali sv eny a dti jako zbo za uloen tribut. To bylo dovoleno jet vestedovku vdobch hladu. Nevm, kdy bylo zrueno prvo zabt nebo prodat enu; vAnglii pr jet vroce 1828 bylo upospolitho lidu zvykem vodit enu natrh kprodeji34. Vechny germnsk kmeny cizolostv psn trestaly, ale vbec ne jako provinn proti manelstv nebo mravnosti, ale jako zsah domanelova prva, protoe manelka byla muovm majetkem. Proto ipodle starogermnskho nzoru mohla spchat cizolostv jen ena a nikdy ne mu. Soudil ji pokozen manel: cizolonici vykzali zrodiny a nahou sosthanmi vlasy vyhnali zvesnice. Cudnost byla vtto dob psn vyadovna iped satkem. Jen pomalu pinel dal vvoj mrav oslaben enina poddanstv. Prvo zabt enu seprvn zredukovalo najedin ppad, vnm senepochybn vdy uplatovalo - nappad necudnosti; prvo prodat ji dootroctv zaniklo, zstalo jen prvo prodat ji domanelstv, zasnoubit ji. Tak prvo navchovu vpln me zstalo hlav rodiny. Potom u ena mohla mt majetek, ale nesmla jej sama spravovat: zcela patil hlav rodiny, kter o nm rozhodovala a pouvala ho. Pesto to byl pokrok, nebo seena stala prvn osobou ikdy jen vmezch soukromho prva. Vnejstarch asech existovala jen pro domcnost a vbec ne pro stt; nyn nabyla pm vztah kprvnmu zzen a prvn ochran. Uzavrn manelstv bylo u vgermnskm starovku vc rozumu, pinm rozhodoval spe enin majetek a povst jejho rodu ne jej krsa. Nmluvy sekonaly utoho, kdo ml nad enou mundium, tedy pokud neil otec, ujeho nejstarho syna. Nmluvy vykonval zprostedkovatel, jeho vtinou doprovzeli pbuzn a ptel, protoe sechtl rod reprezentovat, aby sevzbudila dvra a spch byl jistj. Kdy sezjistila ochota, zaali domlouvat koupi. lo pitom o prvo a ne o osobu. ena byla vykupovan zdosavadnho mundia a mundium nyn zskval enich. Pozdji byl symbolem tohoto aktu stevc. enich donesl nevst stevce, a jen co si je nevsta obula, stala sejeho poddanou. Druh a vka kupn ceny

seurovala vzjemnou dohodou. Bez kupn ceny patila ena jen svmu rodnmu rodu, jej dti ddily jen vjej rodin a nepokldaly seza prav leny otcova rodu. Syn eny, za kterou nebyla zaplacena kupn cena (muntschatz) a jej satek nebyl veejn, senazval hornungr. Nevstini pbuzn dostvali dary, kter uvd u Tacitus. Byl to dobytek, zkrocen divok k, tt a me. Tyto pedmty sejet ipozdji uvdj jako soust kupn ceny. Kdy setento obchod uskutenil, byla nevsta prodna. Pozdji, kdy sezkupn ceny stal dar nevst nebo jej rodin, objevilo sejako vzjemn dar a zrove dar doprovzejc nevstu tzv. Vno, kter zstvalo vlastnictvm eny. dovna dostvala penze imajetek, pvodn jen movit, protoe podle starogermnskch prvnch pedpis nesmla mt ena nemovit majetek, protoe snm byla spojena prva a povinnosti lena skupiny; pesto u nordick povsti vyprvj pomrn asto o nemovitm majetku jako vnu. Mu ml nacel vno jen uvac prvo, rozhodovac prvo podle zkona neml. Mnohoenstv existovalo, krom nj ikonkubint. Soulonice senekupovaly ani nezasnubovaly, ale svazek vznikal bez formalit nazklad vzjemn nebo jednostrann nklonnosti. Neposkytoval en hodnost a prvo manelky ani dtem nroky naprva manelskch potomk. Pod vlivem crkve pozdji zkonkubintu vzniklo morganatick (tj. nerovn, manelka a dti sepinm vyluuj zprv mue) manelstv. Kdy byl pr zasnouben, utvoili svdkov a nejbli pbuzn okolo nho kolo. Pedtm seslavnost konala vtinou vnoru, kter byl iu Germn mscem je. Zasnubujc mu septal enicha a potom inevsty, zda senavzjem chtj, nae enichovi odevzdal nad nevstou mundium vpodob mee a prstenu. enich navlkl sjakmsi proslovem svj prsten naprst nevst a pijal jej prsten. Nsledovalo objet a polibek, m seuskutenilo zasnouben. Polibek ped svdky byl veejnm dkazem toho, e jsou zasnoubeni. Neodvodnn zruen takto zpeetnho zasnouben nebylo mon; nkdy setakov vrolomnost trestala vypovzenm. Zasnouben trvalo nejdle rok, vtinou ponm nsledovalo rychl piveden nevsty, brautlauf. Slavnost sekonala venichov dom. Nevstin prvod doenichova domu, uveden dodomu a pohotn byly podstatnmi momenty germnsk svatby. Nevstu enichovi pivedli celou zahalenou vpltn, skli hospodyn za pasem. Dotkli sej posvtnm kladivem, symbolem ivota, kterm ehnali imrtv a tak bylo manelstv posvceno. Pr potom spolen pil zjedn e a zaala pitka. Vnen nevsty nebylo vgermnskm starovku zvykem; zavedla ho a crkev, kter tento obad pevzala zantickch obyej. Postaven starovk germnsk eny bylo veskutenm ivot snad o nco lep, ne ujinch barbar.

XIV.

STAROVK ENA A MATESTV

Jak jsme vidli, tak ustarovkch nrod seneplodnost eny pokldala za netst, pokud lo o hlavn enu, zn ml vzejt istokrevn ddic rodinnho majetku a syn, jeho povinnost bylo, aby za sv pedky vykonval obti pro nebesa. Patriarchln manelstv ustarovkch nrod mlo jen tento el a smysl. Pokud hlavn nebo legln ena neporodila syna-ddice, mohla bt odstavena nebo izavrena. Proto setak uvech starovkch nrod setkvme srznmi umlmi prostedky, kter mly napomoci domnl nebo skuten neplodnosti. Odvolvali senapomoc boh, pouvali rzn kouzla irzn vnitn a vnj medikamenty. Prostedky pro plodnost a neplodnost. Starobabylonsk bohyn Itar (viz ve) byla ochrnkyn byliny rozen a vody ivota. Vjednom mtu nani vol ena, kter m porodit. Dej mi bylinu rozen, uka mi bylinu rozen! Vytrhni zemne plod a udlej mi syna! vestarm m seneplodn eny modlily kbohyni Juno Februalis (oiujc). Bohov seslajc neplodnost seusmiovali inaluerklich, pinich kn, luperci, obtovali kozy a skousky jejich ke bhali ulicemi, aby jimi bili eny, kter pitto pleitosti okolo bhaly nah. To bylo ist oplodovac kouzlo. Na mramorovm antickm relifu, nalezenm vjedn msk vile, je zobrazen bh Hermes vpodob hermy obvykl vAtice; mlad ena, jej krsn tvary jen trochu zahaluje pehozen roucho, mu klade nahlavu vnec propleten stukami. Pohlavn d boh byl dodaten doplnn nazklad zachovan stopy poochlupen. Pvodn byl zejm vestavu erekce. Druh ena sechyst zvednout si aty a sv lno nastavit bohovu du, znho vychz poehnn. Hermes (bh prostednk, posel boh) pedstavoval isymbol tvoiv sly prody za det. Pvodn byly tzv. hermy jen tyhrann pile ucest svypracovanou hlavou a falem. Byly oblbeny upasteveckho lidu vArkdii (kraj naPeloponsu) a odedvna sestavli ivAtnch. Ve starm ecku byla bohyn plodnosti Demeter, souasn byla bohyn enskho ivota a manelstv. Najej poest seoslavovaly thesmoforie. VAtnch je oslavovaly jen eny vjnu a vzvaly pinich bohyni, aby je vmanelstv uinila plodnmi tak, jak dv rodu polm. Natuto slavnost sepipravovaly pohlavn zdrenlivost. Potto pprav pichzely manelky zevech konin Atiky kmoi, truchlily sedce nazemi, potom uspodaly tance a hry namoskm behu a nakonec krely veslavnostnm prvodu doAtn, kde vykonaly dal obady. Posledn den slavnosti patil Demeter kalligeneii, tj. Ploditelce krsy, rody a dt. Stopy tto slavnosti seuatnskch en zachovaly a donov doby. Tak Indov mli bostva, pstupn prosbm neplodnch en, kter konaly asto dlouh, namhav a drah pout kuritm kaplikm. Sedm pagod mezi Mdsem a Nasulipatamem (viz ve) je jet dosud oblbenm toitm en zjin Indie, kter zde pr velmi asto doshnou splnn sv touhy. Obady a ceremonily, kter sepitom konaly, maj pr velmi falick a obscnn rz. O lingamickm (falickm) indickm kultu jsme u hovoili, tak o jeho souvislosti stvoivou povahou boha ivy jako Manlinga (Velkho falu).

an uctvali snad u vpedbuddhistick dob Kuan-jin, bohyni plodnosti, jej porcelnov soky sepodobaj obrazm Madony. eny vestarm Peru (tj. Vi Ink) balily urit kamnky doltky, omotaly ji vlnnmi nitmi, poloily zavinut vedle skalnho balvanu a kladly knim obtn dary; takov zabalen kmen senazval vasa. Germnskm bohem lsky a plodnosti byl Fro nebo Freyr (viz ve); jak sezd, pozdji mu byl zasvcen svatojnsk den, kter vbec souvis smnohmi povrami, pokud jde o lsku, bohatstv a plodnost. Symbolem plodnosti byly oechy a naece Lechu dodnes kaj: Pokud nasvatho Jana pr, budou oechy erviv a dvata thotn. Jin druh nadpirozen pomoci vyhledvali jin an. Pokud neml nkter manelsk pr dlouho oekvan musk potomstvo, vyhledali pro syna, kter tehdy jet nebyl zplozen, manelku, a za obvyklch obad ji pijali dodomu zdnlivho tchna a tchyn. Zde pevn doufali, e douc syn u nasebe ned dlouho ekat, protoe vid, e ho u oekv pvabn manelka. Pokud sevak vzdor vemu takov nezplozen manel nenarodil, mla jeho nastvajc zl osud. Pedevm tchyn, jej vnost vdomcnosti byla bezdtnost ohroena, ji trznila dokrve - protoe kdyby to nebylo takov ln, neschopn a hnusn stvoen, u by sezde jist objevil manel, kter dosud setrvv mezi malmi duchy muskho rodu. Jihoslovan zachovvali starobyl obyej, e neplodn eny chodily khrobu eny, kter zemela bhem thotenstv. Volaly nani jmnem, sekaly trvu, rostouc najejm hrob a znovu ji volaly, zapsahajce mrtvou, aby jim darovala plod svho ivota. Potom vzali trochu zem zhrobu a nosili ji za opaskem usebe. UJihoslovan seudrel izbytek star vry voplodnn rostlinnou du. Nachz senapklad vervu (larv), kter sdl vestrom. ena vezme devnou misku plnou vody a postav ji pod stechu, odkud sesype jemn ervotoina. Jej mu tkm pedmtem bu dotrm a vyklepv prek. Kdy ena zachyt by nejmen mnostv ervotoiny, vypije ji svodou. Jin Jihoslovanky hledaj erva vprutech lsky a snd ho. Tak eny zBosny, kter sechtly zbavit neplodnosti, chodily hledat prvn nedli nov ervky vpcch. Kdy naly ti, vylezly navrbu, dvaly sedoslunce a ervky sndly strojm zaklnnm: Slunce zalo za hory a j budu vnadji. Jin hledaly vtrusu neznmho hebce cel zrno jemene a zasadily ho. Kdy vyklilo, sndly ti zrna a potom pr mly dt. eny praobyvatel nsk provincie Kuang-tung (v sev. n, dnes provincie Liaoning) vzvali paprov fa-kung-mo, kter pedstavovalo kvtinovho ddeka a babiku, duchy, kte zadruj due dt vzahrad. Knz obtoval kuata a prasata tmto kvtinovm pedkm, aby vzbudil jejich pze. Jen natom, zda bude dtsk due proputna zezahrady, zleelo, zda sedt objev. Obad senazval kao-fa uctvn kvtin. Podobnou oplodovac moc mla vBosn sem tam ijiskra. ena drela devnou misku svodou uohnit, mu o sebe otloukal hoc polena, a ltaly jiskry. Kdy jich nkolik spadlo dovody, ena ji vypila. Za prostedek proti neplodnosti sevestarovku pokldalo ikoupn vestudnch nebo lznch. Vindick a nsk mytologii hrly velkou roli. Indick bohyn Prvt othotnla vevod bez toho, aby mla styk smuem; matka nskho Fo, Buddhova matka, Zarathutrova matka a dal dkovaly koupn za odnt neplodnosti. Vestarm ecku sedoporuovala proti neplodnosti eka Elatus vArkdii, potom

thespijsk pramen (posvtn pramen Hyppoknene, Hyppoknn) naHelikonu (ec. Poho, nyn Zagara), stejn tak pramen naHymetu (psno iHymett, poho jihovch. od Atn), kter byl nedaleko Afroditina chrmu a enm pomhal nejen kdtem, ale ikesnadnm porodm. Plinius tot vyprv o lznch Sineussch a tak nm znm Baiae (viz ve) Neapolskm zlivu) mly podobnou povst. Podle nmeck povsti mla Holda - drkyn plodnosti a velkho potu dt sv sdlo vevod studnky, odkud pochzela inovorozeata. Dleit pramen Eme (eka vseverozp. Nmecku, tak dve Ems, vantice Embasis) dostal zestejnho dvodu nzev bubenquelle - pramen chlapc. Vechch si zachovaly podobnou povst Karlovy Vary a Jansk Lzn. Starovc lkai pevzali zprodn medicny mnoh prostedky, hlavn rostlinnho pvodu, kter mly jednak povahu milostnch npoj, jejich elem bylo drdit pohlavn citlivost, a jednak psobily domnle pmo, oiujce a posilujce enu, protoe kdy sevkldaly dopochvy, zmkovaly a otevraly matku. Za takov prostedek pokldaj napklad vykladai bible idudaim (jablka), kter Rben nael napoli vobdob atvy penice a pinesl je Lei, sv matce. NaRchelinu prosbu j je dala Lea, za co j Rchel nanejbli noc penechala spolenho manela. Pesto zstala Rchel cel roky neplodn a Lea zase rodila ibez jablek. Mnoz vkladai sedomnvaj, e dudaim byla mandragora. Nememe vak vypotvat vechny prostedky tohoto druhu, kter starovc lid pouvali proti neplodnosti. Omezme setedy pouze nati citty zlkaskch Hippokratovch spis: Chce-li, aby ena othotnla, mus ji a jej dlohu vyistit, tj. mus sedodlohy vloit dlon pek, pipraven zjemn rozeten sody, ernho kmnu, esneku a fku smedem, a ena semus vykoupat vtepl vod; kdy pot nalano sndla kopr a zapila jej pravm vnem, je teba rozdlat ervenou sodu, kmn a pryskyici smedem a vloit dokousku pltna jako dlon pek. Kdy potom voda vytee, pilo en ern zmken poevn vneky a pora j manelsk styk. Kdy chce, aby ena othotnla, oisti ji a jej dlohu a vlo don opotebovan, pokud mono jemn a such pltn hadk a namo jej domedu, udlej znho dlon pek, pomo ho dofkov vy, vlo ho, kdy sekrek dlohy roz a zastr ho potom jet hloubji. Kdy u byla voda odstranna, a seena vyplchne olejem a vnem, sp smuem a chce-li mt manelsk styk, nech pije olej vevn. Kdy je tedy vechno napohled vdobrm stavu a ena m smuem tlesn obcovat, mus bt stzliv, mu nezpit, vestuden vod vykoupan a mrn nasycen. Kdy ena zpozoruje, e vsob zadrela tok semene, nech seu potom smuem nestk, ale chov seklidn. Me to zpozorovat, kdy mu ekne, e semeno ejakuloval a ena to podle sv suchosti nezpozoruje. Kdy vak dloha vyd mok semene nazpt dovnj sti velkch pysk a ena zvlhne, nech znovu tlesn obcuje, dokud nepone. Pohlav dtte. Tak starovc lkai a spisovatel sesnaili odpovdt naotzku, pro sejednou rod chlapec a jindy dve; nedivme sedojemn naivit, sjakou senavc dvali, o to mn, e tato otzka nen dosud uspokojiv zodpovzena a vyvolv proto iu domnlch odbornk vahy jak dobrodrun, tak arlatnsk. Staroindit lkai dvali pokyny kumn plodit podle vle chlapce nebo dvata. Kdy chce ena porodit chlapce, m seti dny ped menstruac vyhbat

mui, dret zvltn dietu a leet naposteli sezvltnmi rostlinami. tvrt den sem za mysticko-nboenskch ceremonil ukzat mui umyt a vystrojen donovch at, nebo si mysl, e kvalita syna, kterho porod, zle napovaze mue, kterho nejprve uvidla posvm oitn menstruac. ena a jej manel maj bt pocel msc zasvceni Brhmovi (psno iBrahma, stvoitel svta, jeden zet hl. hinduistickch boh), a a potto dob sem uskutenit soulo. Mu sem naped natt istm mslem a snst vmlku vaenou ri sistm mslem, naproti tomu ena sem natt sezamovm olejem a tak snst sezamov olej sjistm druhem bob. Mu sn m povykonan pobonosti souloit vdy 4., 6., 8., 10. a 12. noc. Tyto dny jsou pzniv kpoet chlapc. Kdy si vak mu peje dceru, m souloit 5., 7., 9. a 11. noc. Potech dnech souloe nsledujcho pomenstruaci d lka en, kter chce mt chlapce, ti nebo tyi kapky uritho likru doprav nosn drky, kter nesm vykchnout. Staroindit lkai byli toho nzoru, e chlapec vznik, kdy je vt mnostv musk plodc ltky a dve pivtm mnostv ensk plodc ltky, ale napunsaka, androgn, hermafrodit vznik pistejnm mnostv musk iensk ltky. Tak talmudt lkai (podle talmudu, souboru judaistickch pouek, 3. stol. p. Kr., psemn 5 stol. p. Kr.) sedomnvali, e mu me podle vle plodit musk nebo ensk potomky. Kdy mu vylou nejprve semeno, porod ena enskou bytost; kdy vylou semeno nejprve ena, porod muskou bytost. Pokud je pisouloi ena vnivj ne mu, bude plod muskho rodu, vopanm ppad senarod dve. Vjednom trakttu sedokonce setkvme snzorem, e imsto, nakterm ena rod, uruje pohlav dtte, dokonce sepr pohlav dtte me zmnit ipiporodu. eck bsnk Alkmaeon, kter il asi vroce 540 p. Kr., sedomnval, e pohlav plodu uruje pevldajc musk nebo ensk potence. Empedokles (asi vroce 472 p. Kr.) vysvtloval rznost pohlav teplej nebo chladnj teplotou, kvalitou semene a inkem obrazotvornosti. Zd sevak, e starovc et a mt lkai nepokldali za mon, aby lovk mohl mt libovoln vliv napohlav dtte. Hippokrates uvaoval takto: Mu vak m tak ensk semeno, jako iena m semeno musk. Jene musk je silnj ne ensk, a proto iplozen vychz od silnjho. Dle sepitom dje toto : pokud od obou pichz siln semeno, zplod sechlapec; ale pichz-li od obou slab, tak dve. To, co pevauje mnostvm, seizplod. Kdy je toti slabho semene vce ne silnho, siln je pekonno a smenm seslabm semenem semn naensk plod; ale kdy je silnjho semene vce ne slabho a slab je pekonno, mn seslab namusk plod. e ven, jako ivmui je semeno ensk imusk, lze usuzovat podle skutenosti. Mnoh eny toti porodily svm mum dve, pokud vak ly za jinmi mui, porodily chlapce a mui zase, kterm eny rodily dve, zplodili, kdy souloili sjinmi enami, muskho potomka a ti, kte mli muskho potomka, zplodili, kdy li za jinmi enami, enskho potomka. Galenos k: Nestejn teplota obou stran lidskho tla je pinou, e tepl prav strana pomh vytvet dti muskho pohlav, lev chladn strana tvoit dti enskho pohlav. Jist nsk lka prohlsil: Zda senarod syn nebo dcera, zle namui a vbec ne naen. Denn zkuenost u, e serod vce chlapc ne dvat. Tak jsme asto svdky toho, e vmnohch rodinch dv matka ivot samm dcerm. Podle jin nsk teorie rozhoduj o pohlavnm vvoji plodu ivly jang a jin. Kdy toti pevld siln princip jang umue a slab jin ueny, zplod chlapce; vopanm

ppad to bude dve. Znm arabsk lka Avicenna (zemel vroce 1036) pokldal za mon, e sedaj plodit chlapci nebo dvata dle vle. Petkn (superfoecundatio), tj. oplodnn dvou vajek te ovulan periody rznmi kopulanmi akty, stejn jako dodaten poet a nkolikansobn poet vzbuzovaly ustarovkch lid asto podivn pedstavy. Ve starm ecku zastval Empedokles (493-433 p. Kr., ec. lka) nzor, e podvojn thotenstv je dsledkem rozdlen muskho semene. Erasistratos (okolo r. 300 p. Kr.) pokldal podvojn oplodnn za mon. Plinius sevyslovil takto: Krom eny dovoluje soulo jen mlo zvat podobu thotenstv. Tu a tam je nkter jen peoplodnno. Vespisech lka a jinch, kte sesnaili prozkoumat takov vci, sedotme, e pipotratu odelo idvanct plod... Kdy vak mezi dvma poetmi uplyne urit doba, dozraj oba plody. Podobn tomu bylo iu eny, kter porodila dvojata, znich sejedno podobalo jejmu manelovi, avak druh cizolonkovi. To sam sestalo prokonezsk sluce, kter, kdy dvakrt souloila vten sam den, porodila dt, je sepodobalo jejmu pnu, a druh, podobn jeho sprvci. Jin porodila donoen dt a ptimsn souasn: jet dal porodila posedmi mscch a za dva msce nato jet dvojata. Talmudt lkai peoplodnn pokldali za mon vprvnch tech mscch, a pokud to nebylo pozdji ne dotyiceti dn, kali, e nekod dtem. Domnvali sevak, e jeden takov plod me pijt nasvt jako sandalium. Tak senazvala ploch mosk ryba, kter sepodobal obludn plod. Zde lo zejm o prvn pozorovn ppadu porodu dvojat, kdy jedno dt, u ped nkolika msci odumel, pichz nasvt zplotn, scvrkl a vyschl; nejde zde vak o peoplodnn. Tak arabt lkai pipoutli peoplodnn. Avicenna jej prohlsil za nebezpen a Ablksem byl toho nzoru, e druh dt snadno zabije prvn, ale e idruh dt mon umr. Podvojn thotenstv velmi proslavil biblick pklad Rebeky (I. Kniha Mojova, 25, 20-26): Byl pak Izk vetyiceti letech, kdy sob vzal za manelku Rebeku... Imodlil seIzk pokorn kHospodinovi za manelku svou, nebo byla neplodn. A uslyel ho Hospodin, a tak poala Rebeka, manelka jeho. A kdy setlaily dti potiskaly vivot jejm, ekla: M-li tak bti, pro j poala?? la tedy, aby seotzala Hospodina. Iekl j Hospodin: Dva nrody jsou vivot tvm a dvoj lid zivota tvho serozdl, lid pak jeden nad druh bude silnj a vt slouiti bude menmu. A kdy senaplnily dnov jej, aby porodila, aj, blenci byli vivot jejm. A vyel prvn ryav vecek a jako odv chlupat; inazvali jmno jeho Ezau. Potom pak vyel bratr jeho, a rukou svou drela Ezaua za patu; pro nazvno jest jmno jeho Jkob. A byl Izkovi vedesti letech, kdy ona je porodila. Staroet lkai si vHippokratov dob pedstavovali lidskou dlohu, kterou asi nikdy nevidli, jako dlohu hovzho dobytka, tzn. e sedomnvali, e iena m dvouroh uterus. Tak velmi snadno pochopili dvojata, nebo si byli jisti, e vkadm rohu sevyvj jedno dt. nt lkai urovali podvojn thotenstv, kdy prst poloen najist msto tepny ukoene ruky zaznamenval naobou stranch tla pomal a siln tep. UJaponc pevldala upodvojnho thotenstv teorie, e kdy jde o dvojata, m zpravidla lev dt hlavu dol, prav dt hlavu nahoru. Kad m svou vlastn placentu; lev seobjevuje piporodu prvn. Pokud vak ob dvojata le hlavou nahoru nebo dol, maj jen jedno spolen lko a

porod je vdy velmi nebezpen. Pohlav obou dvojat me bt rzn. Nkdy sevyvine jedno dvoje nakor druhho; tehdy serod druh dt vsedmm msci. Kdy bude mt thotn ena dvojata, m bicho vestedn linii propadl. Pokud jde o vce dt pijednou porodu, u Aristoteles sedomnval, e semohou narodit ipaterata, ale vt poet plod zjednoho thotenstv nepokldal za mon. Vtalmudu sehovo o tom, e izraelsk eny vEgypt rodvaly zrove est ivotaschopnch dt. Plinius pokldal za mon idvancterata. U starch Perunc (tj. Ink) pokldali porod dvojat (tutu) za cosi hroznho a hanebnho. ena semusela postit. Nejmrnj formou pstu pitto pleitosti bylo, e semusela zci soli, papriky a souloe naest msc, ale nkde byl pst tak psn, e otce a matku zaveli dodomu nebo najin skryt msto, mli si lehnout narzn strany a pithnout si ksob nohu protilehl strany; vohybu jejho kolena byl poloen bob, kter tam zstal dot doby, dokud nezaal od potu a tepla klit, co sevtinou stvalo popti dnech. A potom mohli ti, co sepostili, zmnit svou polohu, a to sam udlat sesvoj druhou nohou, dokud pt den nevyklil druh bob. Potomto pokn pbuzn zastelili srnce, sthli ho zke a udlali znj jaksi nebesa, pod nimi museli provinil rodie kret sprovazem nakrku a tento provaz museli nosit jet mnoho dn potomto ceremonilu. Tak Blorusov pokldali porod dvojat za trest bo jako porod znetvoenho dtt. e Avak sta Sumerov naopak pokldali porod dvojat za nco, co pin tst. Klnovm psmem jsou zaznamenny nahlinnch tabulkch zkninice krle Aurbanipala (Sardanapala, viz ve), kter byly vykopny vezceninch starho msta Ninive, ivyprvn sumerskch knz o rznch zvltnch porodech. Napklad zde teme: Kdy porod krlovna dvojata muskho pohlav... je to pzniv znamen pro krle; pokud syna a dceru... roz sezem... dv dcery najednou... (Ostatn je neiteln). Plozen sedlouho pokldalo za mysterium. Kulturn jihoamerick nrody si ho pedstavovaly, jak u vme, dojist mry jako skuten pisthovn dtte dotla matka. Talmud sedomnval: Otec dodv bl semeno, znho vznikaj kosti, mozek a bl sti oka; matka dv erven semeno kvytvoen ke, masa, vlas a zorniek; avak dech, nanm zvis vraz tve, obliej, sluch, e, pohyb, rozum a vnmavost, pak dodv samo bostvo. Indick mtus pokldal plozen za touhu dvou polovin jedn bytosti, pvodn souvisejcch, ale Pradptim (prabohem stvoitelem) rozdlench namue a enu, znovu sespojit. Staroindick nzory vypadaly asi takto: pisouloi vychz dechem ztla energie, spojenm energie sdechem sepak musk semeno vlv doenskho pirozen a ms sesmsnm kvtem; pak vyvjejc seembryo spojenm boskho ohn seSmou (bostvem plozen) vnik dodlohy. Souasn sembryem vnik dodlohy idue, kter m bosk a dmonick vlastnosti. Podle Hippokrata ven tak vznik semeno jako vmui. Zrodek vznik setknm muskho semene seenskm a podobnost zplozenho tvora sploditeli pochz ztoho, e semeno dodvan vemi stmi je pedstavitelem jakhosi jeho reprezentativnho vtaku. Tuto teorii zavrhoval Aristoteles, kter sedomnval, e sameek je popudem kpohybu, avak samika kltce. Plozen porovnval sesraenm mlka syidlem, pikterm dv mlko ltku, ale syidlo zsadu zrozen.

Arabt lkai sAristotelem zcela souhlasili. Averroes, kter zemel vMaroku vroce 1198, prohlaoval vajenky za enino pirozen: nezastuj seplozen a pedstavuj zakrsl orgny, jako jsou napklad muova prsa. Menstruan krev vytv embryo, avak o jeho tvaru rozhoduje hlavn musk semeno svm vzdunm dechem. Proto ani nepochybuje, e ena me othotnt vlzni, kde ml mu krtce pedtm poluci. Tato domnnka byla jet vminulm stolet pedmtem diskuse anglickch soudnch lka. et a mt lkai spojovali monost oplodnn smenstruanm cyklem, ustarch Ind bylo zastvno mnn, e soulo hned pomenstruaci je obzvlt vhodn pro othotnn. Avak jin indick nzor k: as plozen je dvanct noc pomenstruaci. Hippokrates piblil problm vesv knize De morbis mulierum: eny othotn pedevm tehdy, kdy maj sv msn itn, vdsledku sv milostn touhy, a semeno je posilnno, kdy seodevzdvaj vprav as pohlavnmu poitku; muovo semeno sesnm snadno sms a kdy seudr, nastane dokonal spojen seenskm semenem, protoe prv vtto dob je krek dlohy oteven a je poskonenm krvcen vnapjatm stavu a cvy nepitahuj semeno tak dobe. Soranos (viz ve) tvrdil, e doba pomenstruaci je nejvhodnj kpoet, nebo krtce ped n je dloha pli zataena menstruan krv, ale nepopr, e ivjinm obdob mohou eny pot. Talmudist vak zastvali nzor, e kdy stav genitlii nebo kvalita semene znemouje ejakulaci, mus sesoulo vzhledem kpoet pokldat za neinnou. Jene soulo sobvyklou erekc me oplodovat itehdy, nebyl-li d vsunut dopochvy. Je tak mon, e eny othotn ibez souloen, pokud je vlzni, kterou pouvaj, nhodou erstv vylouen muovo semeno. Piprvn souloi pr panna nikdy neothotn. Mimochodem dodejme, e sezjistilo, e ortodoxn idovky jsou velmi plodn, ikdy Moj zakazuje souloit podobu menstruace a pokld seza smrteln hch, pokud maj smuem styk dve ne posedmi dnech istho krvcen. V japonsk mytologii sevyskytuje povst o nebeskm andlovi, kter oplodnil svou sluku. ekli mu, e senehod, aby slehla tajn. Vzneen andl odpovdl: Jsem sice dt nebeskho ivota, ale jak bych mohl bhem jedin noci zpsobit, aby ena othotnla? Mon to ani nen moje dt? Thotnou dvinu to velmi dojalo a chtla seuplit veskni. Pitom sej narodily ti dti, kter neshoely a tm dokzaly svou legitimnost, a tak matka zstala neporuena. Tu ekl vzneen andl: Od zatku jsem vdl, e jsou to moje dti, ale kdy jsi othotnla bhem jedin noci, domnval jsem se, e mohu pochybovat, a chtl jsem vem lidem zvl a spolen dokzat, e to jsou moje dti a e nebesk bostvo je schopn za jedinou noc uinit enu thotnou. Tak talmudist uznvali monost oplodnn jednou soulo bhem menstruace; poet sepr dje 1., 2. nebo 3. den posouloi a vtinou hned ped zatkem nebo tsn poskonen menstruace. Soulo vestoje pokldali za neplodnou. nt lkai usuzovali, e semeno, kter nazvali c-er, vnik dondrky dt. Nazv sec-kchung a jde zejm o vajenk, protoe sezde sperma setk smchky, kter sepokldaj za zrodky. Jeden takov zrodek pijde dostyku sc-er, je oplodnn a zane sensledn vyvjet. Za pznak poet sta Indov, ekov, man a jin starovk nrody pokldaly zadren semene pisouloi ven. Indov vypotvali tyto pznaky poet: Maltnost, vyslenost, ze, vpadl bedra, zastaven semene a krve a

chvjiv pohyb lna. Sem pat itmav zbarven prsnch bradavek, zjeen vlasy a napjat cvy, klesn vek, zvracen, strach ped soulo, mokvn zst a nosu a zvrat. Z rznch podivuhodnch prostedk, ktermi chtli starovc lid dokzat, zda je ena thotn nebo ne, zaznamenejme jeden zestarho egyptskho papyru (ze 14. stol. p. Kr.) Mezi jinm sezde hovo: Nech ena pes den mo nadva pytle penice a jemene; kdy vykl, je thotn, pokud nevykl, nen thotn. Kdy vykl jen penice, porod chlapce; vykl-li jemen, bude to dve. Talmud byl tohoto nzoru: Spodn st tla je nafoukl, zvlt, kdy pely ti msce od souloe, prsa senalvaj. Pokud znich dokonce kape mlko, nebo kdy nohy eny zanechvaj namkk pd urit stopy, nelze o thotenstv vbec pochybovat. Podle stop posuzoval thotenstv ibrhmansk lka nejen ueny, ale dokonce iu slonice. Stopa jist patila slon samice, nebo byla podlouhl, ale stopa samce je okrouhl a zve bylo jist thotn, nebo tce nalapovalo obma nohama. Nosila vtle sameka, nebo pravou nohou nalapovala vce. Thotenstv eny, kter sestoupila zezvete, zjistil lka podle toho, e podpatek prav nohy byl hluboko vtlaen. nt lkai urovali thotenstv, kdy mla zcela zdrav ena, pokud sej nedostavila menstruace, pravideln a siln tep, hlavn natch mstech tepny, kter senazvaj cuan, e a kuan. Japont lkai senespolhali natep, ale ohmatvali prsa a pozorovali spodn st tla. Avak jet ped nkolika desetiletmi neznali vnitn vyetovn dlohy. Japonci o en, kter poala, hovo, e pechovv semeno, pipokroilm thotenstv kaj: msce semno, a kdy sebl thotenstv kekonci: msce senaplnily. Staroindick texty nazvaj thotnou enu enu sedvma srdci. Vvoj plodu si indick lka Suruta vKnize ivota35 pedstavoval asi takto: V prvnm msci vznik embryo, vedruhm msci chlad, teplo a vtr vytv ztvrdlou hmotu utvejcch sezkladnch ivl tla, vetetm msci sevytvo pt chuchvalc konetin a hlavy, ale velk a mal dy jsou dosud velmi malmi stekami. Vetvrtm msci a vdalch mscch je u lenn vech velkch a malch d velmi zjevn. Vosmm msci je ivotn sla jet nepatrn, vdevtm, destm nebo dvanctm msci pichz konen porod. Podle Suruty vznikaj jtra a slezina embrya zkrve, plce zkrve a pny, spodn st tla zkrve a vmk; potom sevdloze tvo vnitnosti, zadek a bicho nadouvnm a zprvk krve a masa vznik jazyk, zespojen krve a buniiny brnice, zespojen masa, krve, slizu a buniiny pohlavn lzy, zespojen krve a slizu srdce a vjeho sousedstv nervy jako nositel ivotn sly. Jist je vevovodnm kanlu (placent) matky uzavena pupen cva plodu. Pivd plodu vtaek matiny vyivovac vy. Tmto zkm spojenm smatkou plod roste a avovodn a zkroucen cvy, prochzejc celm tlem a dy, oivuj svm zkm vzjemnm spojenm u od poet lnky jet nevytvoench velkch a malch d. Od otce m podle nho embryo vlasy, vousy, chlupy naostatnm tle, kosti, nehty, zuby, tepny, lachy, cvy, semeno a jin pevn sti, od matky maso, krev, tuk, mchu, srdce, pupek, jtra, slezinu, vnitnosti a jin mkk sti. nt lkai sedomnvali, e v prvnm msci seoplodnn zrodek, tedy vajko, podob kapce vody, vedruhm msci rovmu pouptku, vetetm sevajko prodluuje a ukazuje senanm hlavika, vetvrtm seobjevuj nejdleitj orgny, vptm vznikaj dy, vestm lze rozeznat oi a sta,

vsedmm m lidskou podobu a me t, avak vtto dob neopout matku jinak, jen jako zelen plod, kdy seodtrhne, strhne ssebou kus vtve, kter ho nese; podobu osmho msce sedt tak zdokonaluje, e sevdevtm msci podob zralmu plodu, kter m spadnou zestromu. Ve starm japonskm dle sesetkvme snzorem, e vmateskm tle vznik nejprve nos, kter je zatkem lovka. Aristoteles uvd Alkmaeona, kter tvrdil, e nejprve setvo hlava embrya, nebo je sdlem due, a e plod dostv potravu sten ik. Hippokrates doporuoval, aby sezkoumaly podkldan slepi vejce a porovnaly seslidskm plodem. Talmudt vdci senezabvali vvojem lidskho embrya pedevm zvdeckch dvod, ale spe proto, e znalost embryologie pokldali za dleitou pro een mnohch ritulnch otzek. Ale kdy jim neodvodnn pieta kmrtvm zakazovala zkoumn lidskho tla, talmudist zkoumali svelkou oblibou potracen plody, nakter seuveden zkaz zejm nevztahoval. Legenda vloila dost krli Davidovi tato slova: Nejsem snad dn lovk? Zatmco vichni vldci vchodu izpadu sed vcelm svm lesku obklopeni dvoany, j sedm sezkrvavenma rukama a studuji zmetky a jejich pokoku. Avak vahy rabn o embryu vmateskm tle jsou pouze nestravitelnmi nesmyslnostmi. Jedna rabnsk kola tvrdila: Vznik dtte natomto svt nen stejn jako vznik dtte naonom svt. Natomto svt vznik pokokou a masem a kon lachami a kostmi, ale jednou zane lachami a kostmi a skon pokokou. Jin rabnsk moudrost znla: Bylo eeno: vdob, kdy sedt tvo vmateskm tle, psob ti initel - Bh, otec a matka navzjem. Otec dv bl, zeho je barva, mozek, nehty, blmo, kosti a lachy; matka dv rud, zeho vznikne krev, pokoka, maso a zornika voku: avak bh dv deset vc: ducha, dui, rysy, tv, sluch, e, vnmn, chzi, moudrost, rozum, nzor, poznvac schopnosti a slu. Kdy selovk lou sesvtem, vezme Bh svou st a st rodi nech leet, a proto pl. Nato jim ekne bh: Pro plete? Jen jsem si sebral sv. Pane, odpovdaj rodie, zatmco tvoje st byla spojena sna st, byla nae st uchrnna od plsn a erv. Avak nyn, kdy sis sebral zpt svou st, le zde nae st vydna napospas plsni a ervm. Antit a ponich iarabt lkai poznali u rzn podrobnosti embryonlnho ivota, snimi sezde vak nememe zdrovat; nap. od Vindiciana (okolo roku 370 poKr.), pochz uen, e pohlav embrya sevytv vetvrtm msci thotenstv, ale jeho oduevnlost vznik u vedruhm msci. Tento nzor seuplatoval vestedovkm zkonodrstv a ml vliv napsnost trest za uml potrat, porann thotn eny a podobn okolnosti. Novj embryologie sezaala v v j tv 1 .s o e v I i . ye 6 tlt tli Poloha dtte vmateskm tle byla vykldna teba takto: Jak le dt vtle sv matky? Sloen jako kniha, jeho hlava le mezi jeho koleny, ob ruce podl jeho stran, ob paty podl jeho bok, sta m zavena, pupek oteven, j a pije ztoho, co matka, nevydv zesebe vkaly, jinak by to usmrtilo jeho matku. Kdy potom vyjde nasvtlo svta, oteve sezaven a zave seoteven. Hippokrates sedomnval, e sevechny dti plod shlavou nahoru, ale nasvt pichzej mnoh hlavou a tm sebezpenji osvobozuj ne ty dti, kter serod nohama. V poslednch dnech thotenstv nesou eny sv bicha nejsnadnji, nebo

sedtti podailo seobrtit. Tento Hippokratv omyl byl dlouho dogmatem cel literatury. Byl to iomyl Aristotelv: Vechna zvata maj vtinou hlavu vevajku nahoe; kdy vyrostou a chtj u vyjt, obrt sedol. A najinm mst (De generatione animalium): Hlava proto piporodu hled krek dlohy, protoe vt st le vce nad pupkem ne pod nm, ale vt je t a tedy jako miska vah senakln tam, kam ji to pitahuje Aristoteles popisuje polohu embrya ulovka tak, e m nos mezi koleny, oi nakolenou, ale ui vedle. Zezatku le hlava nahoe, pidalm rstu a tlaku kporodu sehlava dostane dol tm, e seembryo pevrt a kles svou vahou kekrku dlohy. Suruta (viz ve) ml podobn nzor a doporuoval, aby ena stle ichala kvonnmu prku, aby ji okuovali a teli vlanm olejem, hlavn nagenitlich, m sepodporuje porod plodu hlavou; e seplod obrtil, zjistme podle toho, e odpoutn od matina srdce vstoup dobicha a doshne hrdla mche, piem jsou bolesti nejastj. Antit uenci nebyli zajedno, vem tkv pina domnl zmny polohy, zda jde o pud dtte nebo o vztahy zcela mechanick. Prvn nzor zastval Hippokrates, druh zase Aristoteles. Tak talmudist sedomnvali, e kdy nadeel as porodu, dt seobrt a vyjde a ztoho vznikaj bolesti eny, stejn tak an a Japonci. Vestarm nskm dle teme: Jen co setedy dt obrt a oto dol hlavou, dostav sehned imatiny porodn bolesti, a naotzku: Obrac sedt vmateskm tle samo? zn odpov: Samozejm! Boj mezi aristotelovci a hippokratovci o pin zmnn polohy embrya senovjm vzkumem vyeil tak, e oba maj pravdu, nebo jednak m tha dtsk hlavy vliv natvoc sepolohu lebky, ale ktomu pispv isamotn embryo reflexnmi pohyby, protoe sestle sna vyhnout tlaku dlohy. Zdnliv thotenstv znali starovc lid tak. Plinius k: Jedin tvor, kter m msn odchod krve, je ena, kvli emu sejen vjej dloze vyskytuj tzv. zpaly (molae, nmecky mondklber, mondkinder). To je znetvoen kus masa bez ivota, kter odolv bodnutm iezu eleza. Hbe msnm vtokem a zadruje ho prv tak jako plod; nkdy zabj eny, nkdy jej vsob maj a dost nebo odchz pirychlm oteven tla. Zde lo zejm o velk dlon polypy. Ale Hippokrates popisuje nco jinho: U kterch dloha spadne nabok, vyschne nanm, pokud serychle nevrt nasv msto. Krek dlohy pak samozejm odvrcen a vce nahoru; pokud je odvrcen, je uzaven, vdsledku eho krek dlohy ztvrdne, zave sea otee. Vysl zastavenou menstruaci nahoru kprsm, prsa klesaj pod jej thou. Spodn st tla otk a eny, vtto vci nezkuen, sedomnvaj, e jsou thotn, nebo maj podobn problmy jako thotn dosedmho nebo osmho msce; tlo toti pimen kasu vzrst, prsa senalvaj a zd se, e sevnich tvo mlko. Kdy toto obdob odezn, prsa sescvrknou, zmen, stejn sedje is tlem, mlko beze stopy miz a objem bicha seztrat vdob, kdy by byl nastal porod, kter oekvala, tak bicho sescvrkne. Kdy seto stalo, brzy sevelmi rychle sthne dloha a nelze nalzt jej krek, jak seve sthlo a vysuilo. Zde jde asi o tzv. geossesse nerveuse - o mylnou domnnku en chtivch dt, kter sespodobnou slou a inky vyskytuje hned posvatb nebo nazatku klimaktria. Prvn postaven thotn eny bylo ivestarovku dojist mry vsadn. U man mly thotn eny urit vsady potud, e nemohly bt brny ksoudn zodpovdnosti. Podobn ppad uvd Plutarchos o ecch, ale zde

sesoudn jednn seenou odkldalo dot doby, pokud bylo pouh podezen, e by mohla bt thotn. Tento zkon pr pochzel od starch Egypan. Tak starogermnsk prvn pedpisy braly ohled nathotn eny. Tresty senanich vykonvaly a poslehnut, pouze pisporech sarodjnicemi nebvaly ueteny. Vjihoslovansk zadruge dostvala thotn ena pro jet nenarozen dt takov pdl potravin, jak byla schopna odnst vsukni. Nboensk zkony ustarch rnc, Baktr, Md a Peran psn zakazovaly pohlavn styk sthotnou enou: podle Vidvdtu (viz ve) byl potrestn 2000 ranami ten, kter sthotnou enou souloil; krom toho ml nausmen nasvj zloin pinst 1000 n tvrdho a stejn mnostv mkkho deva naohe, obtovat 1000 kus drobnho zvectva, zabt 1000 had, 1000 jetrek, 2000 mlok, 3000 mravenc a poloit 30 lvek pes tekouc vodu (!). Zrodkem ivota senemlo pltvat a u existujc nov ivot senesml pokodit. Tak talmudist uili: V prvnch tech mscch popoet je soulo jak pro thotnou, tak ipro plod velmi kodliv; kdo soulo v90. den, dopout seskutku, jako kdyby niil lidsk ivot. Prv tak Suruta varoval Indy ped soulo bhem thotenstv a tak nt lkai prohlaovali za prvn a nejdleitj pravidlo podobu thotenstv sezcela vyvarovat fyzick lsky. Ve star n byla thotn ena odlouena: Kdy m ena porodit dt, bydl msc zcela odlouena. Mu posl dvakrt denn nkoho sdotazem, nebo sesm pt; jeho ena sevak neopov jej spatit, ale pole mu svou mu, aby odpovdla najeho dotaz, a sekonen narod dt. Jet dnes seobas thotn nsk ena odluuje od svho manela a sp nazvltnm lku. Zdrav thotn eny a jejho plodu bylo zleitost rznch pedpis. Suruta (viz ve) doporuoval indickm enm: Od prvnho dne nech je thotn ena vesel, nos ndhern perky a bl aty, db o klidnou mysl, tst, bohy, brhmany a ven osoby, nedotk sepinavch, znetvoench a patnch pedmt, vyvaruje senepjemnch zpach a oklivch pohled, rozluujcch rozhovor... nech nevychz ven, nevyhledv toit vprzdnch domech, uhrob, namstech, kde sespaluj mrtvoly a pod stromy, vyhb sehnvu, strachu a hnoji, bemenm, hlasitmu kiku atd. a vemu, co zabj plod. Nem seasto natrat a mazat olejem, namhat tlo a m seuvdnho vysthat. Nalko si m dt mkk pikrvky, neklst je pli vysoko, postarat seo oporu a starat se, aby nebylo lko pli tsn. Tak sta an pokldali tlesn klid a pokojnou mysl thotn eny za velmi nutn pro blaho dtte. Vknize o slavnch ench teme: Kdysi thotn ena dbala o to, aby vnoci neleela naboku, aby pisezen (na rohoce) neohbala tlo, nestla najedn noze, nejedla nezdrav nebo patn upraven jdla, nesedvala napatn udlan rohoi, nedvala senaokliv pedmty, neposlouchala ostr tny. Veer j zpval slepec ob prvn dy chena a chao-nana zezpvnku a nechala si vyprvt slun pbhy. Tak porodila iduchem dobr dt. Sta Japonci mli vezvyku, e thotn ena musela leet sohnutma nohama, dokonce j okolo kolen a zad ovazovali ps, aby tak spala sohnutma nohama. Bli setoti, e by dt mohlo zastrit sv nohy donataench matinch nohou jako dokalhot, co by samozejm ztilo nebo dokonce znemonilo porod. msk lkask vda podle Sorana rozdlovala thotenstv nati obdob. Vprvnm obdob lo o udren plodu, vedruhm o zmrnn jev spojench

sthotenstvm, chut apod. a vetetm o ppravu snadnho porodu. Prvn obdob si vyadovalo, aby seena vyvarovala kadho tlesnho iduevnho rozilen: strachu, leknut, nhl prudk radosti atd., dle kale, kchn, padn, tkch bemen, tance, uvn projmadel, opilstv, zvracen, zkrtka veho, co by mohlo zpsobit potrat. Klid a mrn pohyb mla ena pravideln stdat, avak mla zanechat kad ten spodn sti tla. Mla ji natrat jen erstv vylisovanm olejem znezralch oliv. Vprvnch sedmi dnech senemla koupat ani pt vno, nemla jst pli mastn masa ani ryby; mla zcela zakzny ostr pokrmy a koen. Kdy toto obdob minulo, konstituce eny u byla pevnj a vyvjejc sedt potebovalo bohat potravu. Proto u nebylo teba takov opatrnosti, pokud lo o jdlo a pit vna ani pokud lo o leen, span a koupn. Ale potkem sedmho msce seopt doporuovala zdrenlivost vprudkch pohybech, protoe hrozilo nebezpe, e by seplod mohl oddlit od dlohy ikdy zkuenosti uily, e sedmimsn plod je u ivotaschopn. Zakazovalo sestahovn a nrovn poprs jako kodliv, protoe me bt pinou loisek hnisu. Osm msc, kter sevt dob lidov nazval lehk, ml sice tak sv problmy, ale strava mla bt opt leh. ena nyn mla vce leet, mn chodit, studen lzn, kter vt dob byly velmi oblben, mla zakzny. Vposlednch mscch si mla pli sven bicho podvazovat psem a natrat olejem, ale poosmm msci si tento ps mla odstranit a uvat tepl koupele; mla dokonce dovoleno plavat vtepl sladk vod, aby bylo tlo prunj; zestejnho dvodu bylo doporuovno napaovn, sedac koupele, obstikovn sladkm olejem a pky zhus masti. Pokud jde o stravu, radil Suruta: A je chutn, tekut, pedevm sladk, jemn, jdla pipraven napodporu dobrho trven, co plat veobecn a doporodu. Hlavn vak a vprvnm, druhm a tetm msci thotn ena j sladkou, studenou a tekutou stravu. Pro kad msc thotenstv doporuoval zvltn druhy zeleniny a plody. Sta Indov vbec pedepisovali nakad msc zvltn dietu. nsk lka radil: Protoe vthotenstv nebv pli chu kjdlu, ena mnoho nej; je lep, kdy j kai zkuete, ovoce nakrjen napltky, nikdy vak mastn pokrmy. V Atnch jedla thotn ena, aby sedtti dailo, kapustu, keble a slupky zjablek a pila npoj ztemdavy. mt lkai radili, aby seod osmho msce stdm stravovala. Zdrav thotn eny nebyly ani vestarovku nic neznmho. Zvlt Indov sedomnvali, e ena, kter neme uspokojit sv chut, rod hrbat, chrom, kiv, slabomysln, trpasli dti snepodaenma nebo chybjcma oima. Podle svho pedantnho zpsobu mli celou klasifikaci tchto chut. Kdy chu thotn vzhledem najakkoliv smyslov pedmt zstane neuspokojena, bude mt dt chybu napslunm smyslovm orgnu. Kdy ena pociuje chu dvat senakrle, porod syna, kter bude bohat a nadeve vynikajc. Kdy tou pojemnch ltkch a tkaninch, pohedvb a drahokamech, porod syna, kter bude touit popard a bude hezk. Kdy vak tou poobrazu boh, porod syna, kter sebude podobat astnkm shromdn. Chce-li vidt elmy, porod syna, kter bude krvelan. Tou-li pojetrm mase, porod syna, kter bude ln a bude sedret toho, eho jednou doshl. Tou-li pohovzm mase, porod syna, kter bude hrdina, rudook a zarostl. Chce-li maso kance, porod syna, kter bude staten a dobr chodec a stle sebude zdrovat vlese. Chce-li oslici, porod syna, kter bude zaraen, pokoroptvm mase syna, kter sebude stle bt. Najakoukoliv jinou vc ena jet zam sv chut - vdy porod dt, kter set vci bude podobat tlem, chovnm ipovahou.

Tak talmudist sedomnvali, e ivot a zdrav thotn eny nebo jejho plodu jsou velmi ohroeny, kdy ena nevyhov svm chutm, take je vnevyhnutelnm ppad teba znesvtit isobotu a nedodret zkony o jdle. V klasickm starovku byli pesvdeni, e nathotnou enu blahodrn psob, pokud jej zrak spov nakrsnch pedmtech. Tak sepr iu dtte vyvinou krsn tlesn formy. Tak vtalmudu vtrakttu Berachoth teme toto: Rabn Jochanan byl zvykl chodit a sedat ped dvee lzn. kal: Kdy jdou nahoru izraelsk dcery a kdy vychzej zlzn, a sepodvaj namne, aby mly takov hezk dti, jako jsem j. Rabni mu ekli: Neboj sepn zlho pohledu? ekl jim: Pochzm zJosefova kmene, nad nm neme mt zl pohled moc. Uhranut. Jak je vidt zpedchozho cittu, vili nan italmudist. Vjednom trakttu teme: Byl jednou jeden ernoch, kter si vzal ernoku a zplodil sn blho syna. Otec vzal syna a el krabnovi a ekl: ,To snad nen mj syn. Vtom seho rabn zeptal: ,M doma obrazy? ,Ano. ,Jsou ern nebo bl? ,Bl. ,Proto m blho syna, odpovdl rabn. Mon ista Indov vili nauhranut, nebo Suruta varoval thotnou enu ped pinavmi a znetvoenmi pedmty. Tak nsk lka varoval: Chrate thotnou, aby nespatila zajce, my, jeka, elvu, zmiji, bu, ropuchu atd. Dodejme, e ve13. stolet dal pape Martin IV. Zesvho domu odstranit vechna zobrazen svho heraldickho zvete - medvda, protoe pipohledu nanj sejedna dma jeho dvora ulekla a porodila zcela chlupat dt. Pokud jde o jin rady a rzn opaten pro blaho thotn eny a jejho plodu, uveme jet nkolik pklad. Suruta staroindickm enm doporuoval, aby bhem thotenstv pouvali lko sezbradlm, aby vnm mohly spt vsed. nsk lka thotn en radil, aby stdav leela naobou stranch a nespala jen najedn. Leet nazdech je kodliv a nabichu velmi nebezpen. Lzn a natrn tla olejem naizovali vdevtm msci mt lkai; arabt lkai to dovolovali pouze vposlednch trncti dnech. Velmi rychle zaali lkai brojit proti lidovmu zvyku poutt ilou vdob thotenstv. Ped tm varoval Suruta a pozdji iarabt lkai. man dvali thotnm enm krom u uvdnch pokrm a npoj pro astn porod irzn povriv prostedky, napklad popel zibise, kamnky zestrom, oko bazilika, prvn vlasy odstien dtti, moov kamnky apod. Jak jsme vidli, u sta Indov varovali thotn eny ped nmahou, kter by mohla zpsobit potrat. Potraty. Ustarch man obtovali thotn eny Junon (Juno, bohyn oblohy, ale imanelstv) vhji naEsquilinskm pahorku kvtiny, aby je chrnila ped potratem, piem nesmly mt dn uzly vevlasech a naatech. Vm tedy byla rozena povst, e vestarch dobch, kdy byl potrat astj, prosily eny Junonu, aby jim zjevila ochrann prostedek. Bohyn pr trochu zhadn odpovdla: Kozel mus skkat nalatinsk matrony. Jako jin ochrann prostedek proti potratu seu vtalmudu vyskytuje aetites (orl kmen), kter nosily thotn eny. IPlinius uvd ochrannou vlastnost tohoto kamene. Vil tomu ibiskup Marbodus, kter v11. stolet napsal knihu o kamenech - Liber lapidum seu de gemmis. Hippokratovci proti potratm doporuovali mnoho esneku a jin byliny zpsobujc vtry. Tak sta Indov doporuovali cel herb rostlinnch prostedk a vjet starch dobch mli proti potratm zakadla.

Dodejme, e potracen dti byly vestarovku hzeny dojam nebo pochovvny vurnch. Vjednom vyprvn vtalmudu teme: Pouili ns, e rabn Jehuda ekl: Jednou sluka zlho ida vRimon pedasn porodila a plod hodila dojmy. Najednou piel uen knz, naklonil senad jmu, aby vidl, zda je nedonoen plod muskho nebo enskho pohlav a podle toho uril dobu neistoty pro sluku. Ale vjm nic nenalezl, a kdy piel kmudrcm, prohlsili knze za istho, by ml bt neist, protoe leel nad jmou, vn bylo mrtv dt. Protoe vak knz vjm nevidl nic, ekli mu mudrcov, e vjm byly mon potkani a myi, kte serali nebo odvlkli dt. Je jasn, e nedonoen plod vjm byl, a je pouze nejasn, zda ho serali potkani a myi, a pece ta nejistota ru jistotu? Vbec ne, nebylo to tak. Sluka nehodila dojmy dt, ale placentu, kterou seknz neme zneistit. Pokud jde o urny, nael Schliemann pisvch vykopvkch vHissarliku (Troji) zbytky tech lidskch embry peliv pochovanch vurnch. Nebyly splen a kostry sedaly tm kompletn sestavit. Patily ktzv. tetmu mstu, avak jedno, estimsn, nali dokonce vprvnm mst, co je dkazem pro to, e je tento zvyk u velmi star. Plinius kdesi kal: dn nrod neml vezvyku spalovat lovka, pokud neml zuby. Porod. Otzka, kdy je lidsk plod ivotaschopn, velmi zajmala starovk svt zlkaskho, nboenskho iprvnho hlediska. Jak jsme vidli vpedchzejcm talmudskm vyprvn, rabni nedostaten vyvinut dt nepokldali za mrtvho lovka, nepokldali ho za osobu, kter by mohla zneistit knze. Avak vyvinut mrtv dt zneiovalo, ikdy bylo jet vmateskm tle. Kdy en zemelo jej dt vtle a porodn bba seho dotkla svou rukou, je sedm dn neist a matka ist dot doby, dokud nen dt venku. Sta Indov tvrdili: V osmm msci je ivotn sla jet nepatrn. Kdy seplod narod vtto dob, nezstane naivu, protoe mu chyb ivotn sla a odevzd sedmonu rozkladu. Tak Hippokrates sedomnval, e plod narozen vosmm msci nen ivotaschopn, ale sedmimsn bt me. Aristoteles a Galenos osmimsn dt pokldali za ivotaschopn hlavn vEgypt, mn u vecku. Plinius kal: Ped sedmm mscem nen dn dt ivotaschopn. Vsedmm msci seporod neuskuteuje jinak, jen vden ped plkem nebo ponm i pinovm msci. Jak vme, vEgypt rod vosmm msci a tak vItlii jsou tyto dti ivotaschopn, ikdy starovc lid tvrdili opak. Takov udlosti probhaj rzn. Vestilia, manelka C. Herdicia, pozdji Pomponiova a potom Orfitova, tech proslavench oban, kterm tyikrt porodila vsedmm msci: potom porodila vjedenctm Suilia Rufa, vsedmm Corbula, kte seoba stali konzuly, pozdji vosmm Caesonii, manelku csae Caje. Vem vtto dob narozenm a dotrnctho dne hroz nejvt nebezpe, avak thotnm enm vetvrtm a osmm msci, vekterm jsou pedasn porody smrteln. Nesmysln dsledky nboenskho mylen nm dokazuje tato sta ztalmudu: Bylo eeno: Kvli dtti, kter pijde nasvt vosmm msci, senesm znesvtit sobota a nesm semu peezat pupen ra a nesm seani penst zmsta namsto, ale nech seknmu jeho matka ohne a koj ho a toho, by jej vsobotu penel zmsta namsto, je teba posuzovat tak, jako by vsobotu nosil kmen. To sam plat itehdy, kdy jsou pochybnosti o tom, zda senarodilo vsedmm nebo vosmm msci,

nesm sekvli nmu znesvtit sobota, peezat pupen nra, zakrt lko a nesm seani penet zmsta namsto. Kdy je vak jist, e je dt sedmimsn a lze ho pokldat za ivotaschopn, me sekvli nmu znesvtit sobota, peezat pupen ra a zakrt lko, aby novorozetko nezmrzlo, a lze ho penst zmsta namsto. Pro seme kvli sedmimsnmu dtti znesvtit sobota? Protoe je ivotaschopn. Ale dt, kter senarodilo vosmm msci, nedokonilo svj msc (nebylo donoeno), nen ivotaschopn, a proto sekvli nmu nesm znesvtit sobota. Rabna Abuha septali: Jak lze dokzat, e dt narozen vsedmm msci je ivotaschopn? Odpovdl: Doki vm to: zta, hepta, eta, okt (vysvtluje sedmiku, jako m t, osmiku jako porku, nehodu). Podle eho lze vak poznat, e je osmimsn? Kdy nem vyvinut nehty a vlasy. Rabn Simeon ben Gamliel k: Dt, kter neilo ticet dn, nedokonilo svj pln msc, a proto je potrat. O co seopr nzor rabna Simeona ben Gamliela? O tru, nebo Bh prvorozen za elem vplaty jen poticeti dnech pikzal potat. Hippokratv nzor dlouho pokldali za sprvn. Avicenna (viz ve) ho pipoutl pro Egypt, krom toho vak tvrdil, e ivepanlsku zstvaj osmimsn dti naivu a mohou sevyvjet jako donoen. Jinde vEvrop pr nejsou ivotaschopn. Tak starovk nrody rodiku pokldaly za neistou. Vestarm zkon teme (III. Kniha Mojova, 2, 2-8): ena ponouc, porod-li pacholka, neist bude za sedm dn podle potu dn, vnich oddluje sepro svou nemoc, neist bude. Potom dne osmho obezno bude tlo neobzky jeho. Ona pak jet za ticet a ti dn zstvati bude vkrvi oiovn seod krve. Nidn vci svat senedotkne a ksvatyni nepjde, dokud senevypln dnov oitn jejho. Pakli dveku porod, neist bude za dv nedle vedle neistoty oddlen svho a edeste est dn zstvati bude voitn od krve. Kdy pak sevypln dnov oitn jejho posynu nebo dcei, pinese bernka ronho naob zpalnou a holoubtko nebo hrdliku, za ob za hch kedvem stnku mluvy, knzi. Kter obtovati ji bude ped Hospodinem a oist ji a tak bude oitna od toku krve sv. Ten jest zkon t, kter porodila pacholka nebo dveku. Pakli nebude moci bti sbernka, vezme dv hrdliek nebo dv holoubtek, jedno vob zpalnou a druh vob za hch. Ioist ji knz, a tak ist bude. I vestarch Atnch byly estinedlky neist, take toho, kter sejich dotkl rukou, odlouili od olt jako toho, kter vradil. VEpidauru (Epidaurus, pv. msto ec. kolonist, nyn Cavtat nedaleko Dubrovnku) zdili pro pslunky velk svatyn porodnici a mrnici, aby sevyvarovali zneitn pdy. Podobn to bylo ijinde. Tak sta man pokldali enu nejen bhem menstruace, ale ipoporodu za neistou a venskm pbytku byla zvltn mstnost pro porod. Podle talmudist semli lid vyhbat domu rodiky jako neistmu mstu dot doby, dokud musely ptelkyn thotnou podeprat, nebo tehdy sepodle jejich domnn otevralo dlon hrdlo. I keltsk eny byly piporodu pokldny za neist. Vdruidsk (tj. dob p.v. kelt. nbo., kter hlsali druidov, kn) dob mly ostrovy naseverozpadnm pobe Galie (tj. severozp. dnen Francie) posvtn rz a eny nanich nesmly rodit. U Strabon pe, e eny naostrov pist Loiry musely jt napevninu, kdy chtly mt styk smui. Vjinm pozdjm pramenu sek: Je zde obvan ostrov, nakterm nemohou eny rodit. Kdy nadejde chvle slehnut, odvezou enu

napevninu, aby zde porodila, nebo ji polou vlodi namoe a kdy slehne, opt ji pivezou naostrov. Nco podobnho znme izestarho ecka: Atan bhem 88. olympidy oistili ostrov Dlos a nazklad vtby zde zakzali porody; vt dob byl tento ostrov proslavenm kultovnm mstem. Domnvali setedy, e by porod zneistil pdu posvtnho ostrova. S pedstavou o neistot rodiky, resp. tch ltek, kter vychzej pislehnut zrodidel, a o nutnosti chrnit ji ped zlmi dmony, souvisel, jak vme, obyej mnohch prodnch nrod, toti e eny rodily voddlen chi. Tak tomu bylo iu starch Ind, kde brhmani dohleli nahygienu rodiky. Zstvala zde jet pl msce poporodu. Umnohch indickch kmen dosud rod eny voddlen chi, kde ji pr neikovn eny trp horkem a kouem. Tak vestarm Japonsku byla porodn chatr, ubu-ja, veobecn rozenm zvykem. Vyskytuje seu vjaponsk mytologii, kde ji bh Hohodemu, manel Tojotamahimy, postavil pro svou manelku namoskm behu. Nastechu pouil pe zkormorna. Jinak vak porodn chi pokrvali ostic. VRusku a vsousednch zemch rodily eny vparnch lznch. Zprvy hovo o Ruskch, Bloruskch, Lotykch, Estonkch a Finkch. Ve starm ecku rodily eny vgynaikeionu, manka odchzela dovlastn oddlen mstnosti, vn byly rozprosteny drah pikrvky; umyla se, ovzala si hlavu stuhou, odloila sandly a uloila senalko uren kporodu. Soranos (viz ve) radil: Rodika m vzim pebvat vprostorn mstnosti sezdravm vzduchem, kde je teba pipravit rzn rekvizity, jako olej, odvar zpskavice (foenum graecum), tekut vosk, teplou vodu, mkk houby, bavlnu, obvazy, polte, voavky, porodn idli a dv postele. Je jasn, e takto nerodily eny nich td a vesnick eny, jejich ivot starovc spisovatel tm neznali. Ale vestarm ecku lze hledat vznik porodnic. Podle Pausania ji dal zdit Antonius vEpidaue vSaronskm zlivu, pstavnm mst Argolis uAsklepiadovy svatyn. Byla to souasn nemocnice a toit rodiek, kter sejako neist nemly kam uchlit. Tak Indov mli vSurutov dob zvltn porodnice, kde nad rodikami bdli kn-lkai. Aristoteles takto uvaoval o podmnkch snadnho porodu: Se zetelem nathotenstv jsou odlinosti mezi lidmi a ostatnmi zvaty. Zvata toti maj tlo tm celou dobu vdobrm stavu, ale vtina en vthotenstv trp. Zaviuje to sten izpsob jejich ivota. Pisedavm zpsobu ivota sevnich hromad pli mnoho vyluovan ltky, protoe unrod, kde eny mnoho pracuj, seani vthotenstv neobjevuj zvltn pznaky, a jako vude, kde jsou eny zvykl pracovat, rod snadno. Nmaha toti pohlcuje vyluovan ltky, avak pisedavm zpsobu ivota jich zstv mnoho vtle pro nedostatek innosti a protoe sevthotenstv ena neist, porodn bolesti jsou potom tk. Piprci vak cvi dech, take seme zadrovat, co rozhoduje, zda serod snadno nebo tko. Star indick knihy doporuovaly proti porodnm bolestem velmi zvltn prostedky. Napklad: Kdy pije ena madhuku (sladk devo) smtulungou (citronovnkem) rozeten naprek, smedem a smchan srozputnm mslem, m jist bezbolestn porod: o tom nelze pochybovat. ena, kter pli tce sn bolesti, si piprav lehk porod tak, kdy si naped ucpe ui rozvkanm okem a nohou bl indick kukaky.

Talmudt lkai u znali pedchzejc porodn bolesti. Rabn Meir hovo, e tk porody trvaj 40 i50 dn, rabn Jehuda mluv o jednom msci, rabn Simeon si vak mysl, e ani tk porod netrv dle ne dva tdny. Ale vjednom rabnskm traktru teme, e ctnostn eny vbec nepostihl osud Evy, tj. e netrp porodnmi bolestmi. nsk lka pemlel takto: Nejobyejnj pinou bolest, kter porodu pedchzej, jsou pohyby plodu vmateskm tle, ale bolesti vznikaj izvelk vnitn horeky, zdlouhho stn nebo sezen, zchybnho kroku nebo deru dospodn sti tla; za takovch okolnost sezan plod silnji pohybovat. Tyto pohyby dtte nebo tyto pedchzejc bolesti seobjevuj vtinou pt a estkrt ped slehnutm, pichzej vtinou nkolik dn ped skutenm porodem a jsou zpravidla stejn jako pedchzejc bolesti, kter postihly thotnou ped dvma msci. e to nejsou skuten bolesti, vme podle toho, e kadou hodinu slbnou, podle tepny zjistme, zda vznikly kvli nesprvn diet; pokud vznikly zleknut, je bolest nad pupkem, pokud je vak zavinilo prochladnut, bolest sdl pod pupkem. Rabnsk moudrost uvaovala io tom, jak dlouho je oteven dlon krek. Hdali seo to, vekterou hodinu sezan otevrat. Jeden si myslel: Od hodiny, kdy pijde nastolici, druhy: Tehdy, kdy zan tci krev, jin: Tehdy, kdy vezmou ptelkyn rodiku pod padm. Oteven trv podle jednch ti dny, podle jinch sedm nebo iticet dn. Otzka, jak dlouho trv porod, byla pro talmudsk lkae dleit potud, e pidlouhm porodu mohla bt prac pomocnk znesvcena sobota. Ale nutn pomoc byla vsobotu povolena. Staromt lkai za pznak zanajcho porodu pokldali oteven a zvlhnut dlonho krku, vnm sepak dalo nahmatat dt. Vyetovn dlohy u znali a pouvali. Soranos k: V 7., 9. a 10. msci thotenstv pociuj eny bolesti vpodbiku a nadbiku, plen vrodidlech, bolest vki a bedrech a vevech stech, kter jsou pod plodem. Plod sten sestupuje, take ho me porodn bba snadno nahmtnout. Dlon hrdlo seotevr. Kdy vak pichz porod, nabhnou rodidla, nutk to kmoen, pohlavn orgn krvc, protoe jemn cvy asnat blanky (chorium) praskaj. Pokud vsuneme prst, narazme naokrouhl ndor, kter sepodob vejci. Staroindit lkai uvdli jako pznaky blcho seporodu to, e seplod roziuje, e seuvoluje pouto srdce vespodn sti tla a vbocch zanaj bolesti; potom sepiporodu dostav bolest vki, nastv nutkn kestolici a moen a zpochvy vychz hlen. nt lkai izde zkoumali fantastick znamen tepny. Za pznak blcho seporodu pokldali zrychlen tep ukoene prostednku. Naotzku pro, jednodue odpovdali: Protoe tet a prostedn st eniny ruky je vplnm souladu stet a prostedn st enina tla, tedy srodidly. Mnoh nrody sedomnvaly, e piporodu spolupsob pohyby dtte. U Hippokrates a Aristoteles vyslovili tento dohad; byli toho nzoru, e pohyby dtte roztrhnou plodov pleny, take odchz voda. Pedstavovali si to tedy asi tak, jak kdy sekue lhne zvejce. Podobn si to pedstavovali talmudist istaroindit a staromt lkai; Aetius si napklad myslel, e slabost plodu mu brn dlat potebn pohyby, a tm ruiv psob naporod: cum saltibus et motibus suis matrem adjuvare potest fetus, plod me svmi skoky a pohyby pomhat matce. Tak vestarm nskm pojednn teme: Zd semi, e jsem kdesi slyel, e istarovc lid tvrdili, e plod nen schopen vlastn silou a sm od sebe pijt nasvt. Matka mus ponechat odchod pouze nadtti.

Pomoc piporodu. Vprvnm svazku tohoto dla jsme u strun hovoili o primitivnch porodnch pomocnicch a o vzniku porodnictv. Nad zastaral stav porodnictv, kter sevyskytoval uvech prodnch a polokulturnch nrod, sepovzneslo nkolik usedlch nrod, kter sesnaily dospt dle. Pibvajc poznatky, zpotku vak samozejm pouze o patologickch ppadech, vedly pomalu kuritm zvyklostem, opatenm izkonnm pedpism, m nastal pechod kvlastnmu porodnictv. Ale sfyziologickm prbhem thotenstv a porodu semohli ble seznmit a uvaovat o nm jen ti, kte sezabvali zdravotnmi stavy a nemocemi lovka vbec, tedy ranhojii a lkai, a zde je zatek muskho zasahovn dooboru a dosud veobecn vymezenho enm. Souasn nastal nekonen boj lkaskho umn proti jeho obma odprcm, proti enskm porodnm pomocnicm a nauenmu, nesmyslnmu enskmu studu. Jet seo nm dozvme vce, avak starovk znal jet stle jen ensk porodnictv. Tak ustarovkch kulturnch nrod jej praktikovaly eny, kter sezporodnch pomocnic zezvyku stvaly porodnmi pomocnicemi zpovoln. Nkter svm nadnm a zkuenostmi vynikly jako velmi schopn pedstavitelky svho oboru a jejich cech seuvtiny starch nrod til velk ct. Stvalo seto itehdy, kdy moudrost porodnch pomocnic byla vkoncch a musela sehledat dal pomoc ulka, kte mli povst dobrch chirurg. Pedevm to asi bylo vdob nejvtho rozkvtu eck kultury, kdy senejlepm lkam a lkaskm kolm podailo obshnout st porodnictv a znanou st enskho lkastv vbec. Na druh stran, srozmachem kultury a svt svobodou eny seprobudil postupem asu iduch enskho pohlav, vystoupily poetky, filozofky ieny, kter sechtly stt lkakami. Avak kde stt nezruil zkon, kter zakazoval lkastv jak otrokm, tak ienm, zde zstvaly ena sice navenek jen porodnmi pomocnicemi, ale studovaly lkask dla a samy psaly knihy zesvho oboru. Spolitickou a duchovn reakc zmizely tyto nbhy, vm sejet jednou zopakovaly bhem rozkvtu csastv, ale potom, bez ohledu nanepatrn vjimky, tm zcela zanikly. Jak ekov, tak man, obyvatel Byzance a jet vce Arabov sevnovali jednak chirurgickmu porodnictv, jednak vzdlvn porodnch pomocnic. Ale potom musme peskoit vce ne tisc let od rozkvtu ecko-msk kultury a tm 600 let od rozkvtu arabskho lkastv, ne sedostaneme kobdob, kter vporodnictv opt znamenalo znan pokrok. A do16. stolet bylo porodnictv tm uvech evropskch nrod vrukou porodnch bab, kter sespolhaly jen navt i men zkuenosti. Ze starch st Starho zkona vme, e sta Izraelit mli vlastn instituci porodnch pomocnic. Zvyprvn o Rchel sedozvdme, e tkostmi trpla rodika a kdy stkostmi rodila, ekla j bba: Neboj se, nebo tak tohoto syna mti bude. O Tmae teme, e kdy rodila, jeden zblenc vythl ruku, kterouto chytivi bba, uvzala nani ervenou nitku, kouc: Ten vyjde prv. Kdy pak vthl ruku svou zase, vyel bratr jeho. Iekla: Jak jsi protrhl? Tv jest protren... A konen zpobytu Izraelit vEgypt je znm rozkaz egyptskho krle hebrejskm bbm, znich sejedna jmenovala Sefora a druh Fua. ekl jim: Kdy budete pomhat enm hebrejskm piporodu a uzte, e u rod, byl-li by syn, zabijte ho, pakli dcera, nech tedy a jest iva. Bby sevak bly Boha a neposlechly, co jim krl pikzal, take chlapce nechvaly naivu. Kdy je egyptsk

krl opt povolal, ekl jim: Pro jste to uinily, e jste iv zachovaly pacholky? Odpovdly: Nejsou eny hebrejsk jako eny egyptsk, nebo ony jsou silnjho pirozen. Dve ne pijde knim bba, porod... Vtrakttu midre (tj. Vykladae sv. Psem) Bereita (talmudskm vkladu I. Knihy Mojovy) semluv o tom, e izraelsk eny nepotebovaly porodn bby. eny nosily svm pracujcm mum jdlo, umvaly je, natrali mastmi a napjely, a potom snimi mezi ohradami souloily... A kdy byly thotn, ly dosvch dom, a kdy nadeel as jejich slehnut, vyly napole a porodily pod jablon. Ale ipesto existovaly porodn bby, ikdy jejich pomoc nebyla pli vyhledvan: omezovaly sezejm naoeten novorozeat, peezn pupen ry, koupn dtte, naten jeho tla sol a jeho zabalen. Vdob, kdy byl sepsn talmud, to byly tyto eny, kter sepokldaly za kompetentn posoudit legitimn nebo prvn porod. Vtkch ppadech vak volaly lkae, jimi byli vdy rabni, a ti nan dohleli. Bby pouvaly zvltn porodn stoliky a rodidla vyetovaly prstem icelou rukou, co sevak nedoporuovalo. U starch Peran byla thotn pod zvltn ochranou zkona. Otec dtte, bez ohledu nato, zda byla rodika vdan i nikoliv, byl podle zkona povinen sej vkadm smru ujmout. Trvn thotenstv odhadovali nadevt msc, ponich sepodle jejich mnn dt obracelo dol. Piporodu muselo asistovat deset en, pt mlo bdt nad zhotovenm kolbky, jedna pomhala ulevho ramene, druh upravho, jedna podeprala hlavu, dal drela rodiku pevn uprosted a nakonec jedna pijala novorozen, jemu odzla pupen ru. estinedlka byla 40 dn neist; vtto dob mla zakzan pohlavn styk a mue stihl trest smrti, pokud j njak ublil. U starch Ind odhadovali trvn thotenstv nadeset msnch cykl. Nekonen jsou vjejich ritulnch knihch, zejmna vRgvd, ceremoniln pepisy, jejich clem bylo zabezpeit normln prbh porodu. Byli pedevm zameni proti tm dmonm nebo zlm duchm, kte byli domnle nebezpen dtti vmateskm tle. Znali pohyby plodu iporodn bolesti. U vjejich nejstar literatue ml uritou lohu vtr, kter pak vestarm indickm lkastv ovldal celou fyziologii a patologii. Tento vtr kodil potomstvu a dt vmateskm tle mohl zabt. Pozdji byla brhmansk knsk kasta vyzbrojena znanm lkaskm vzdlnm a pomrn obratn vchirurgickm a porodnickm oboru. Pro ni chirurgii existovali lkat pomocnci iporodn bby. ensk pomoc uporodu seomezovala nato, e tyi obratn a vkem zral eny, kter mly osthan nehty, rodiku obklopovaly, piem jedna znich ji popohnla ktlaen. Brhmani, kte byli zrove kn a lkai, mli zvltn konklvy, donich pijmali thotnou vdevtm msci. Byla to nboensk instituce a souasn iporodnice. Opaten pro nastvajc porod zanala u vdevtm msci. eny, alespo eny zvych kast, dopravili dozvltn mstnosti, kde je umvali a natrali a tak je pipravovali kporodu. Vt dob musely snst mnoho ovesn polvky, aby jej tlak podporoval vypuzen plodu. Pupen ra byla podvzna vce osmi prst naspodn sti tla, oddlen a upevnn nakrku dtte; nevychzejc lko seodstraovalo vnjm tlakem a tm, e siln lovk tsl tlem rodiky. Snaili setoho doclit ilechtnm. Poporodu matku idt umyli; prvn matesk mlko sepokldalo za nepouiteln. Pomsci a pl nebo kdy seznovu dostavila menstruace, byla estinedlka zbavena neistoty, kter sevn drela. Tk porody usnadovali dmem zpchnoucch vc. VSurutov dob bylo porodnictv uInd vestadiu

vvoje, pokraujcho od dvnch dob. Suruta vJadurvd (viz ve) nepodv podrobn popis pouze o ivotosprv thotn eny, rodiky a estinedlky, nbr ipatologii a terapii jejch nemoc, a tak naznauje, co je teba dlat pro dokonen porodu pinesprvnch polohch dtte a dv eln pedpisy pro perforaci a odstrann mozku, zn icsask ez posmrti. Jene sproniknm buddhismu doIndie sepomalu ztrcel vliv uench brhman, zporodn pomoci zstalo jen zakvn, psn dieta a podvn rznch lk, zbrhmansk porodnice sestala bdn che a zkuen lkae vystdaly nevdom eny, jejich zkroky jsou asto pro thotnou enu kodliv. Podle egyptskch lkaskch papyr sta Egypan poznali dobu thotenstv a pinormlnm porodu asistovaly jedin ensk pomocnice, kter tvoily zvltn skupinu. Porodn idle sevnejjednodu form skldala zedvou cihel nebo kamen. Tzv. porodnice vegyptskch chrmech, jejich stny byly ozdobeny zobrazenm porod, dokazuj, e imezi lidem bylo zvykem rodit vezvltnch domech nebo prostorech, jako je to dosud zvykem vEtiopii. Ani jedno zmnohch muskch lkaskch bostev nemlo nic spolenho sporodem. Bohyn rozen byla pedevm Isis, kter bv nejastji zobrazovna smalm Hrem vkln. Sn pozdji splynula ivechna star bostva, kter souvisela splozenm a narozenm. Pro starobabylonsk lkastv je zvan Chammurabiho Zkonk (srov. Ve) a nkter klnov texty. Velk dlo o porodech nadvaceti pti deskch senalo vNinive, avak jen velmi mlo seznho dosud rozlutilo. Porodn bba senazvala znalkyn nitra, tak jako lkae nazvali znalcem liv vody. Proti zlm duchm sepouvaly mnoh amulety. Ve starm ecku u za Platonovch dob, tedy hned poHippokratovi, vykonvaly porodnictv eny, kter za sebou mly dobu plozen, ale byly rodikami. O muskch porodnch pomocncch vyprv pmo jen Hyginus (m. autor a knihovnk zdoby csae Augusta), podle kterho vAtnch pvodn nebyly porodn pomocnice, protoe otroci a eny mly zakznu jakoukoliv formu len. Jen mlad ena Agnodike (asi vr. 335-280 p. Kr.) senauila porodnictv pevleen za mue, a potom dle vykonvala svou innost, take si nani lkai nakonec stovali uareopagu. Takto pr Agnodike dala popud kemancipaci en, kter byly dot doby vylouen zporodnickho uen. Samozejm, je to jen vmysl, ale pesto sesetkvme sejmny muskch porodnch pomocnk. Porodn bby existovaly u vnejstarch dobch. Obyejn bby byly maiai a rozhodovaly io tom, zda jde vbec o thotenstv. Vy tdou byly jatromaiai, kter smly pouvat liva, dvaly prostedky kpotratu a vykonvaly zaehnvac zpvy kulehen porotu. Krom toho mly zjistit, zda je porozen bytost skuten dt, a nakonec mly jet jedno vsadn prvo: urovaly, kter dve je nejvhodnj manelkou pro mladho mue, aby sezaruilo nejlep potomstvo. Vestarm ecku zejm porodn bby neabsolvovaly zvltn teoretickou ppravu. Tak nzev maia pvodn znamenal kadou star enu nebo domc sluebnou. Porodn bby stahovaly rodikm tlo tkem, Lakedeimonanky (tj. eny zeSparty) pr rodily natt. Vpozdjch dobch sekrom postele vuritch ppadech pouvala porodn idle. Bba zavinula novorozence pot, kdy snm slavnostn obela olt a umyla je bhem nboenskho obadu; otuil Sparan odmtali zavinut dtte. Zdoby rozkvtu ecka mme jen roztrouen daje vHippokratovch dlech, podle nich sejen velmi zdka pouvala piporodech lkask pomoc, kvli emu t nemohli lkai pispt keskutenmu rozvoji porodnictv.

man pijali - jak vme - kulturu od ek ipokud jde o porodnictv; pozdji ekyn jezdily doma jako porodn pomocnice. msk porodn bby tvoily vlastn stav, oetovaly iensk nemoci, vprvnch ppadech fungovaly jako znalkyn a porodnictv mly zcela vesvch rukou. Za Celsa (viz ve) sevtkch ppadech radily sezkuenmi lkai. Vynikajc kolu zaloil Asklepiades zBitnie (narozen asi vr. 130 p. Kr.). Poprv zde vyali en dlohu a konstatovali, e ji lze odstranit bez jmy. Pvodn Soranovo dlo bylo doplnno iobrzky, mezi nimi byly zobrazeny polohy dtte, Soranos doporuuje dlon zrcadlo, nstroj sedvma kdly a rouby. Od eny, kter sechce stt porodn pomocnic vyaduje tyto vlastnosti: Mus mt dobrou pam, aby si zapamatovala dan vci, mus bt pracovit a vytrval, mravn, aby sej mohlo dvovat, obdaena zdravmi smysly a silnou konstituc, mus mt dlouh a jemn prsty skrtce osthanmi nehty. Aby vak mohla bt dobrou bbou, mus mt idal pednosti. Mus bt teoreticky a prakticky vzdlan, vevech oblastech lebnho umn zkuen, aby mohla dvat nejen ivotosprvn, ale ichirurgick a lkrnick pokyny, aby mohla to, co pozoruje, sprvn posuzovat a patin hodnotit souvislost jednotlivch jev vesvm oboru. Mus trpitelku pemlouvat a sast ji pomhat, bt odvnou vkadm nebezpe, aby jej rady nevyboovaly zmry. Dle za sebou mus mt vlastn porody a nesm bt pli mlad. Mus bt slun a stle rozafn, velmi mlenliv, nebo sedozvd mnoh tajemstv ivota, nesm bt ziskuchtiv, aby kvli mzd nekonala podvodn, nesm bt povriv, aby rozliila pravdu od li. Dle semus starat o to, aby jej ruce byly mkk a nn a nesm vykonvat prci, od n by j ztvrdly. Kdyby vak nebyly od prody mkk, mus si je zjemnit mastmi. V pozdn msk dob porodn bby pokldaly za nutn roziovat krek dlohy a pipevnjm stavu umle petrhvat blnu. Jejich pomocnice mly piporodu pomhat tm, e stlaovaly rodice bicho. Dtti seoddlila pupen ra a poodchodu lka. Kjejmu odezn sevdvnch dobch pouval kus deva, stepy zeskla, ostr rkos nebo tvrd krka zchleba. A pozdji sepodvazovala a pesthvala nkami. Porodn bby umly vyetit rukou. Kodstrann lka pouvaly, jak sezd, kchac prostedky, nebo napupen ru zavovaly zva. S rozkladem svtovho mskho panstv a pedevm srozkladem kultury naZpad zaniklo velmi mnoho vd a umn, nebo jim bylo kesanstv neptelsky naklonno; kolbkou novho rozkvtu umn a vd byla a Arbie (vraz Arbie vesmyslu, vysvtlenm ve). Kdy islm rozil sv panstv nad rozshlmi evropskmi koninami, rozil seivliv arabsk vzdlanosti a kultury tm vevech tehdy znmch zemch a stal sezachrncem zbytk antick kultury. Ale vdeck porodnictv ztohoto rozmachu nic nezskalo. Sami arabt lkai nemli sprvnou pedstavu o prbhu porodu, protoe mohamednsk pedsudky jim nedovolovaly uit senazklad osobn kontroly a vlastnho pozorovn. Porody sezcela penechvaly porodnm bbm, kter o tom mly velmi chatrn znalosti. Tento stav senezmnil, ani kdy Evropu ovldlo mnistv. U Germn byla pomoc uporodu vzjemnou vc en. Sedly pinm nabobku nebo namuovch kolenou, pomocnice stlaovaly rodice bicho nebo ji petahovaly mezerami mezi stromy, pipomalm prbhu porodu pouvaly okuovn, hlavn jalovec, lky, amulety a kouzla, kter mla pomocn duchy pivolat a kodliv zahnat. Nau seochrann runy, pokud chce zbavit thotnou enu tlesnho plodu; naruce a spojujc dy namaluj liv znamen a vypros si Disovu pomoc! zpv Edda (je mnna Smundova Edda, islandsk sbrka psn

z9.-12. stol.). Bhem porodu byly eny vezvltn mstnosti, uchudch lid to byla podzemn jma pikryt mrvou. Lkem byla kravsk nebo volsk ke, kter byla pokryta slmou a vonnmi bylinami. Zd se, e znali icsask ez. Vznam porodnch babek jist nebyl pokulturn a historick strnce nepatrn. Zatmco primitivn porodnictv mly vrukou jen ony, dokud seodborn lkai nevnovali pmo porodnictv, dot doby samozejm rozhodovaly o blahu, tkostech thotnch en a rodiek iosudu nov generace. Tohoto mocenskho postaven senevzdaly dobrovoln, ani kdy sezporodnictv stala nakonec vda. Zaznamenejme jet nkter rady starovkch lka kulehen normlnho porodu. Vnucovaly pedevm tu mylenku, e porodn cesty jsou pro odchod nalhajcho dtte o to pohodlnj, m jsou mk, povolnj a vlhej. Proto u Suruta radil: Nati podn mast vnitn ivnj pohlavn orgny rodiky. Hippokrates doporuoval natrat pochvu olejem, stejn tak Soranos a jin mt a arabt lkai. Protoe porod sesvmi bolestmi a nkem nut rodiku iproti jej vli, aby tlaila, radil u Suruta opatrnost: Kdy semast nately vnitn ivnj rodidla rodiky, je teba j domluvit: , astn, namhej se, jet jsi nepekonala porodn bolesti, namhej se! A kdy sepoutu pupen ry uvoln: Pracuj pomalu bolavmi stehny, rodidly a hrdlem mche! A kdy vychzel plod: Pracuj vce! Kdy nakonec plod vychz zpochvy: Pracuj stle vc a doplnho slehnut! Pokud sevas nenamh, porod rodika dt hluch, nm, sobrcenmi elistmi, nahlav pokozen, nakael, zduchu a zvrat trpc, hrbat nebo znetvoen. Staroindit lkai radili: Ze zatku nech tla jen pomalu, potom stle silnji, nakonec, kdy vychz plod, velmi siln, a nastane porod. Dokud tla, maj eny volat, aby ji potily: Porodila, porodila, bohatho, bohatho syna. Tak mt lkai vdli, e rodika mus tlait podle uritho pedpisu. Soranos a Aetius uili, e rodika m tlait dech, pokud trvaj bolesti, dodoln sti tla a nezadrovat ho vhrdle, protoe vtakovm ppad vznik nevyliteln zlo - vole. nsk lka kal: Bohuel sepli asto stv, e hloup bby ki narodiku: Tla zevech sil. Matka m penechat odchod jen nadtti, protoe pokud napn sv sly, kdy sedt obrac, jeho poloha senesprvn zmn; jen tehdy, kdyby dt piobracen pli napnalo sv sly, take by velmi zeslblo a uvzlo, me ena pomoci dtti tm, e nkolikrt napne sv sly. Ale a je pitom co nejopatrnj a nejpozornj, jinak si zpsob jmu. Japont porodnci uili: Je zbyten, aby rodika libovoln tlaila a nem sej to tedy zvl doporuovat; spe m bt tlaen zcela j a bude silnj a rychlej, nebo j senahromad nad plodem. Ktomu je teba dodat: pivech prodnch jevech Japonci rozliovali musk, aktivn princip j a ensk pasivn princip in. Zde setedy mysl, e aktivn, vypuzujc sla semus nahromadit nad plodem, aby jej vypudila. Pokud jde o dal mechanickou pomoc, dodejme, e eck bby stahovaly tlo rodiek ovinutmi tky. Tak msk bby trply, aby jejich pomocnice pomhaly porodu tm, e stahovaly bicho rodiek. Suruta senezmiuje o stahovn tla pinormlnm porodu. msk bby tak roziovaly rukou hrdlo dlohy, co Soranos doporuoval jen tehdy, kdy byly bezvsledn bolesti rodiky. mt lkai mli speculum vaginae, co sepodobalo dlonmu zrcadlu a pouvalo sekrozen pochvy, pokud byla pli zk pro vchod dtte. Tento nstroj byl vnkolika exemplch nalezen vPompejch. Arabt lkai mli pstroj, jm pomhali dtsk lebce, kter byl rozen tak uevropskch nrod vestedovku.

Natren hrze (perinaea) znali u sta Izraelit. teme o nm vcitovan Knize Mojov o Tamain porodu. Avak evropt porodnci si ho dlouho nevmali a pouze zezatku 18. stolet mme odborn popis ppadu, pinm sepouila ochrana hrze ped natrenm. Zato japont porodnci ochraovali hrzi u dvno a byli toho nzoru, e kdy vychz plod, obrac sv sta dol, spojujc kost seotevr a ztrcej sevelk pysky. Hrze senapn smrem nahoru vdsledku toho, e ena sed nabobku a zade tla dozadu. Kdy nyn vychz dt zdlohy, jeho temeno prv stoj nahrzi; nsilnm otenm a vychzenm seosvobozuje zvchodu. Natren hrze vdy zavin porodn bba, nebo hrz dostaten nepodpr; bba m, kdy sed za dopedu naklonnou rodikou, zdvhat dt dopedu a ne dozadu, kde je mkk maso, kter me snadno prasknout, kdy seho dotkne koleno. Pesto nt lkai radili, aby seodchod ponechal pouze nadtti, nebo vyjde jako zral okurka. VJaponsku seipinormlnm prbhu porodu pomhalo tm, e dt vytahovali rukou. Podobn to bylo ivPersii. Uman mu bba pomhala stejnm zpsobem. U starch Egypan znzoruje porod jist chrmov basrelif asi takto: Rodika kle naobou kolenech a zadek si opr o paty. Za n stoj ena, mrn naklonn kn. Levou ruku klade najej levou stranu, pravou rukou dr jej zdvien prav rameno. Prv tak zdvien pravice rodiky seopr o ji pomhajc eny. Za touto enou stoj dal ena sezdvienmi rameny, pipravena vppad poteby zashnout. Za n stoj vzpmen bohyn slidskou hlavou, kter vkad ruce dr tzv. nilsk kl, znamen ivota. Ped rodikou za sebou kle dv eny: prvn prv pijala za ramnka dt zrodiky, druh ek srozevenou nru. Najinm basrelifu je znzornna bosk nebo krlovsk rodika, kter le nalku a pomh j a obsluhuje nkolik en. Bba bere dt zmatina tla, kojn za nm natahuje ruce, aby ho pijala souasn seenou, kter m bdt nad kolbkou. Nakonec natetm basrelifu sed rodika naidli snzkm opradlem. Jin staroegyptsk porod je popsn napapyru asi zr. 1800 a 1600 p. Kr.: Na knzovu enu dolehly porodn bolesti. Polekan knz vychz zdomu a naulici potk ti bohyn Isis, Nefthys a Hektu. Ptaj seho, pro je tak smutn. Postuje si jim, nato snm jdou dojeho pbytku a zavou dvee. Potom pistoup krodice: Nefthys sepostav za jej hlavu, Isis si stoupne ped n a Hekt pomh knzov en piporodu. Tu j Isis ekne: Nebu siln vjejm tle, by sesiln nazv. A hned najej ramena vylo dt dlouho jako loket; potom mu narostly kosti. Kdy dt umyli, pestihli mu pupen ru a poloili ho nalko. Potom sezjevila bohyn osudu a dtti vtila. Ti bohyn potom pistoupili znovu klku rodiky, postavily sejako pedtm a pistejnm Isidin zakvn senarodil druh chlapec, snm seuinilo to sam jako sjeho bratrem a stejnm zpsobem piel nasvt jet tet bratr. Vlastn bohyn porodu byla Hekt, zobrazovan shlavou by nebo ropuchy. Jak jsme vidli, rodiky nemly stejnou polohu. asem seasi mnila, ale dve mly zejm jin mravy vzneen lid ne obyejn lid. Vzneen dmy rodily nandhernm lku, ulidu byla pravdpodobn nejobvyklej poloha nabobku. Tuto pozici vybrali ikhieroglyfu pro porod. Star ekyn jist rodily naidli, open dozadu, a pomhala jim za nimi stojc ena, zatmco pomocnice sedc mezi jejmi stehny pijmala dt. Takovou polohu zobrazuje skupina zeckch dob, objeven naKypru. Je zajmav, e naKypru rod eny podobn idodnes. Dnen bby naKypru maj podobn nzk stoliky, kter nos ssebou, kdy jsou kporodu. Pomocnice kle za rodikou a dr j hlavu

nasvch ramenech, bba, kter sed ped thotnou namal idlice mezi jejmi roztaenmi stehny, ek nadt. idle nemaj polte, ale maj dv opradla, sedadlo nem otvor, ale uprosted zvltn vstupek, kter m zejm udrovat co nejvce roztaen stehna. Od Hippokrata sedozvdme, e ekyn rodily vtinou navt i men idlice. msk dmy rodily nalku, zejm vlee naklonny klev stran a dt bylo odebrno zezadu. Tak ony nkdy pouvaly porodn idle. Ze starho Mexika sezachovala vzcn soka zelenkavho, hnd a ern skvrnitho minerlu, mon veneritu, znzorujc porod bohyn. Je to ensk postava, kter sed nabobku a m roztaen kolena; ramena m nataena dozadu a ruce poloeny pod zadkem. Hlava je naklonna trochu dozadu, pohled je upen nahoru a stranou, irok sta jsou pooteven, take lze vidt adu zub; koutky st jsou staeny jako pibolestnm stnn. Zd se, e zde umlec velmi zeteln a pravdiv vystihl ten okamik porodu, kter porodnci nazvaj bolest tlaen. Prv tak zobrazen rodc bohyn zestaromexickho obrazovho rukopisu znzoruj porod vdepu. Pupen ra sevestarm Japonsku oddlovala nkde bambusovm, jinde mdnm noem, nkde ipekousnutm, piem semezi pupen ru a zuby vloila tenk ltka. Ped rozeznm senapslun msto sedmkrt dchlo. Bambusov n udtte muskho pohlav byl zesamiho bambusu, udtte enskho rodu zesamho bambusu. Pokud m toti bambusov rkos piprvnm klen jen jeden vhonek, nazvaj jej samm, pokud vyene vhonky dva, je nazvm samim. V n, kde sepupen ra pravideln oddlovala nkami, mli zvltn zpsob oddlovn, pokud lo o dt zdnliv mrtv, co sepr nkdy stvalo bhem tuhch zimnch mraz. Nech setedy novorozenec hned zabal dozahtch tk, naco je teba svinout papr, namoit ho dokonopnho oleje, zaplit a peplit jm pupen ru dtte. Tmto opatenm vstoup teplo hocho papru pupkem dtte dojeho aludku, jeho ivotn duchov seohej a dt oije. Sta Egypan pupen ru oddlovali kamenem, jak sedotme vHerodotovi. Sta Izraelit pokldali oddlen pupen ry za zcela nevyhnuteln, kdy nato zapomnli, znamenalo to za pln zanedbn dtte, jak seme stt je opovrenhodnm lidem, kte ij tm jako zvata. Pupen ru podvazovali, aby dt nevykrvcelo. Vechno sedlalo zejm dost zrun, protoe u alomounova pse chvl enin pupek: Tvj pupek je okrouhl kotlk, ne bez npoje, Lkasky vzdlan rabni pupen ru podvazovali hned poporodu a potom ji ipeezali, nejdve noem. Ale dokzali o tom iteologicky debatovat. Vtraktru midre emota, kdy sehovoilo o faraonov rozkazu, aby porodn bby usmrcovaly novorozen izraelsk chlapce, sedle pe: Rabn Jehuda k: Kdo zazpval chvlu bo? Kojenci, kter dal faraon hodit doeky, protoe poznali boha. Jak to? Kdy byly izraelsk eny vEgypt a nkter zizraelskch dcer chtla porodit, vyla dopole a zde porodila a kdy slehla, opustila chlapce a penechala ho Bohu seslovy: Pane svta, vykonala jsem si sv, nyn ty vykonej sv. A hned sesnesl Bh, podle rabna Jochanana vcel sv slv a peezal pupen ru, vykoupal a pomazal dt. Tak hovo iProroctv Ezechiela proroka (16, 5): Bylas povrena nasvrku pole... Dle sepe (16, 4): V den, kdy jsi senarodila, nebyl peezn pupek tvj.

A dle (16, 10): A piodl jsem t rouchem krumplovanm, dle (16, 9): I umyl jsem t vodou. A dal mu dv kamen doruky, jeden kojil dt mlkem, druh medem, jak psno. V. Kniha Mojova ( 32, 13) toti k: Uinil, aby sl med zeskly a olej zkamene tvrdho. A jet silnj je midr Vajikra: Kdy slehla ena vedne, ekla svmu synovi: Jdi a dones mi ostr kmen, abych mohla odezat tvoji pupen ru. Pokud slehla vnoci, ekla svmu synovi: Jdi a rozsvi svtlo, abych ti odezala pupen ru. Jist ena slehla vnoci a ekla svmu synovi: Jdi, rozsvi svtlo, abych ti peezala pupen ru. el a rozsvtil svtlo a zde ho spatil nelnk zlch duch a kdy zpasili, zakokrhal kohout. Jdi a ekni to sv matce, ekl dmon, a ekni j, e kdyby nebyl kohout zakokrhal, byl bych t zabil. Jdi, vypravuj to babice, ekla matka, e tvoje matka ti neodezala pupen ru, nebo kdyby to uinila, byl bys piel o ivot, aby senaplnilo to, co je napsno. S racionln metodou oddlovn pupen ry zaal a Soranos, pokud nepihlme nafyziologick omyly tehdejch dob. Naizoval, aby seomfalotomie, tj. Peezn pupen ry, udlalo hned, jen co sedt zotav poporodnm aktu. Pupen ra sem peezat ostrm nstrojem tyi prsty nad bichem a nikdy ne tupmi nstroji, aby nevzniklo pohmodn. Sraen krev zezbyl sti pupen ry sem vytlait a kvli tomu, e by hrozilo nebezpe vykrvcen, pevn ovinout vlnou. Zbytek, kter vis nadtti, sem zabalit naolejovanou vlnou, poloit dostedu tla a potech nebo tyech dnech, kdy odpadl, sem zahojit otok, kter senatle utvoil. Pokud jde o lko, u Hippokrates a jeho nstupci pokldali za nutn, aby serznmi prostedky podporoval jeho odchod. Dt od lka neoddlovali dve, dokud nevylo samo nebo umlm zpsobem, a proto sesnaili vyvolat co nejrychlej odchod lka, aby mohli uskutenit oddlen pupen ry. Dbali zejm vc o novorozence ne o estinedlku; proto serychle zaval zvyk co nejdve odebrat lko. ena pitom sedvala naporodn idli nebo najinm sedadle; ale kdy byla pli slab, mohla leet ivposteli shlavou vysoko podloenou. Jako prostedky kurychlen odchodu lka doporuovali kchac prky, zva napupen ru, drdidla, napklad panlsk muky, podval seprek zesuenho lka, kosk pohlavn lzy, mo vlastnho mue, osl kopyta, jazyk chameleona, hlava kuete apod., potom lybick syplhium, proslaven, zhadn livo, a starovk koen, odvar jeho semene vmnostv pl datle vevn. Soranos uvd jet mnoho jinch prostedk. Celsus, Soranos a jin starovc lkai uili lko odstraovat jemn rukou. Zvltn zvyky vtomto smru mli Japonci a an. V Japonsku sepupen ra oddlila od plodovho kole, potom sezabalila donkolika vrstev blho papru a nakonec dopapru, nanm byla napsna cel jmna rodi. Vtomto obalu seuloila dorodinnho archivu. Kdy dt zemelo, pochovala sesnm. Kdy dosplo, nosilo ji stle ssebou a dostalo ji pak idohrobu. Jin ceremonil byl nsledn: dvanct soudek, kter senazvaly oioke nebo enaoke, zcedrovho deva a pomalovanch obrazy jeb, elv, borovic a bambusu, symboly tst, a souasn dvanct no zbambusovho rkosu sepoloilo klku novorozente. Pupen ru, rozezanou nadvanct st, uloili dovnit a pochovali nadvoe domu sr, penzi, konopm a slmou smrem jeni, tj. severozpadnm. Pupen ru vldnoucho csae pochovali smrem severovchodnm vparku chrmu imogamo ucsaskho palce vKjtu pod pamtnm kamenem.

V n vloila bba pupen ru dourny sdevnm uhlm, kterou peliv zapeetili a opatrovali deset rok, nkdy icel ivot, by ji pak smrtvou pslunho lovka dali dohrobu. Kdy umelo dt krtce poporodu, urnu vystavili nahbitov nebo nankterm kopci vokol. Nkdy pupen ru iupekli a dtti podvali jako prek, kter byl prostedkem proti netovicm. Podle nsk arodjnick knihy Sbrky desetitisc umleckch kousk (ze 7. stolet) sepouvalo lko dvete, kter senarodilo iv, jako kouzlo, kterm semohla ena zmnit vmlad dve. Krom takovho lka sesouasn pouvalo ichlapcovo lko, kdy senarodil mrtv. Ob sevyprala, oistila vohni, tj. splila naprach, a spolu sjdlem seztto hmoty zformovaly dv figurky. Tyto figurky pak pirznch zakvnch a obadech oblkali doat. U Blorus vtinou lko porodn bba zakopala pod podlahu vkoupeln, piem sesrukama za zdy klanla navechny tyi strany. Jinde vRusku lko peliv schovali, poloili dozvltn ndoby, posypali hlnou a zakopali, aby dt tce neonemocnlo. Bba pitom zakvala zl duchy. Byl to zejm zvyk velmi starho pvodu. Podobn, starogermnsk pvab ml iislandsk zvyk zakopvat lko a ostatn sti pod prh, aby donich nevnikli zl duchov a nemohli dtti ukodit. Kdy bylo lko takto pochovno, mlo dt pozdji, kdy dosplo, jakhosi svho dvojnka (manns-fylgja) vpodob zvete, kter semu nejvce podobalo vzhledem a povahou, napklad medvda, orla, vlka, vola nebo liku; fylgja krsnch en sepodobala labuti. Tyto fylgje sedvaly ipoznat a oznamovaly pchod lovka, knmu patily. Kdyby bylo lko sostatnmi zbytky splen, lid by se domnvali, e je dte fylgjulaust, tj. bez fylgjy, co by bylo tak patn, jako kdyby nkomu chybl stn. Znovuzrozen dosplch. Krozmanitm a mnohm starovkm zvykm, ritulm a kouzlm, spojenm sporodem, jejich primitivn zklady jsme poznali uprodnch nrod, ale jejich podrobn vpoet a popis by ns odvedl pli daleko od vlastnho tmatu tohoto dla, lze jet pipojit podivuhodn zvyk tak urit prastarho pvodu, kter nm umouje hluboko nahldnout donaivn a star mentality. Jde o znovuzrozen dosplch zuml dlohy. Sta Indov, jak vme, spalovali sv mrtv. Pro blaho jejich due setoto splen, spojen srznmi ceremonily, pokldalo za tak nevyhnuteln, e pbuzn si pli spalovat ity mrtv, kte zemeli daleko od svho domova nebo kter povaovali za mrtv. Msto mrtvoly, tlejc nkde daleko, sezhotovila lidsk podoba ze360 apk a tato podoba sesplila pistejnch obadech, jako by lo o skutenou mrtvolu. Stvalo sevak, e lovk, kter byl takto bhem sv neptomnosti splen, nebyl jet vbec mrtv a jednoho krsnho dne seneoekvan vrtil dom. Ale protoe seza nj vykonala smuten slavnost, pokldal sepodle zkona za mrtvho a musel setedy znovu narodit, aby mohl bt uznn za ivho. Na to byl opt potebn rituln kon, kterm semohlo uskutenit znovuzrozen dosplho lovka. Tenm rozdlali ohe a pinesli dary podle pedpis pro domc ob. Nazpad od obtnho ohn, tj. za nm, pak postavili zlat soudek nebo ivelk hlinn hrnek. Naplnili jej vodou a rozehtm mslem, nae otec domnle mrtvho pednesl nad ndobou slova zvd, kter dvala ndob funkci dlohy. Pidalch slovech vlezl lovk uren keznovuzrozen dosoudku, skril sezde a sevel psti jako embryo a beze slova a mlky strvil noc vposvtn tekutin. Druh den rno piel otec nebo jeho zstupce vykonat vechny obady, kter sepodle pedpisu

uskuteovaly sthotnou enou. Potom mohl zat porod. Domnl embryo vylezlo zesudu nazadn stran a nyn muselo jet prot dtstv. Dlaly sesnm tedy vechny kony, kter sekonaly snovorozencem a vdob dospvn, nakonec semusel jet jednou oenit sesvou vlastn manelkou. Obtn ohe sezaplil znovu a a nyn ho zaali pokldat za ivho, byl rovn svm blinm a mohl zase obtovat ibohm. Nco podobnho sekdysi udlo sedvma vyslanci, kter poslali doAnglie; posvm nvratu, protoe byli pokldni za neist a vylouen zkasty, semuseli peporodit tak, e pelezli pes zlatou napodobeninu enskho lna (jni). Tak ustarch ek existoval podobn zvyk, jak vyprv Plutarchos vesvch Quastiones Romanae: Ty, co byli vyvezeni a kterm zhotovili hrob, protoe je pokldali za mrtv, povaovali ekov za neist a vyluovali je zchrmu iobt. Vyprv sezde, e jist Aristinos, ob tto povry, odeel doDelf a prosil bohy, aby mu ukzali vchodisko znepjemnost, kter mu zpsobil tento zvyk. Pthie (vtkyn vDelfch, viz ve) ekla: Mus znovu udlat vechno, co dl nalku thotn ena, a potom sm pinet obti bohm. Aristinos pr pochopil tuto vtbu a nechal seenami umt, zavinout a pikrmovat jako tvor, kter seznovu narodil. Od t doby tak konali vichni hysteropotmoi, vichni, kte vstali zmrtvch. Nkte tvrd, e u ped Aristinem setakto zachzelo stmi, kte vstali zmrtvch a e tento zvyk pochz zestarch dob. Embryotomie a csask ez. Porodnci jsou nuceni tu a tam vevzcnch, zvlt nepznivch ppadech, ponleitm uven usmrtit dt vmateskm tle a vythnout ho postech. Jsou to vtinou jen takov ppady, kdy pomrn velikost dtte, pedevm jeho hlavy, pesahuje tak znan velikost mateskch porodnch cest, e setm vchod dtte stv fyzickou nemonost. Starovc lkai to znali velmi dobe. Suruta pedepisoval, ikdy jinmi slovy a ovem bez dnench termn: Je-li hlava vpedu, m seperforovat lebka, odstranit mozek a dt vythnout hkem; jeli vpedu rameno, nech seuin embryotomie - vytaen embrya pokouscch. Pouval zvltn nstroje a byl toho nzoru, e jen velmi schopn lka snimi me udlat operaci, kter znan ohrouje matku. tyi msce m potom bt estinedlka pod lkaskm dozorem. Staroet lkai dlali embryotomii jen tehdy, kdy u bylo dt mrtv. Pokud byly nohy plodu vpedu, odezali je a snaili sepak obrtit dt hlavou dopedu. ISoranos byl toho nzoru, e trc nohy je teba odznout itehdy, je-li dt jet iv, ale matin ivot je ohroen. Pesn popisoval ioperativn zkrok pizvodnatl hlav plodu. Podle pramen smli iid usmrtit dt, kdy nebylo jet vidt jeho hlavu a byl-li ivot matky vohroen. Dokud bylo dt jet vmatin tle, zpsobovalo podle jejich nzoru prodlouen porodu, protoe sedomnvali, e dt mus piporodu pomhat; vtomto ppad tedy ohroovalo matin ivot a smlo seobtovat, aby sezachrnila matka. kdy byla hlava dtte a jeho nejvt st venku, nedvali talmudt lkai vinu dtti, ale pekku porodu spatovali vmatce a dt setedy nesmlo obtovat. Jestlie piporodu zeme matka zvyslen nebo zpodobnch dvod, je asto mon zachrnit dt rychlm zkrokem zjeho organickho vzen a zachovat ho naivu, stejn je tomu pochopiteln vmnoha ppadech, kdy matka ije, ale normln porod by byl obtn i nemon. Dl seto tzv. csaskm ezem.

Ale tato operace sedlouho umnohch nrod nepovolovala, napklad vJaponsku a Persii. Tak mohamedni mli zakzan csask ez, dokonce zkon naizoval, e sem novorozenec zemel matky hned usmrtit (u ivch matek sedve csask ez neprovdl vbec), kdyby neposlun lka uskutenil operaci a dt vynesl nasvtlo, nebo to nen bo tvor, ale blv, protoe ivot seneme zrodit zmrtvho. Korn vslovn zakazuje otevrn mrtvol; tlo senem otevrat ani tehdy, kdy mrtv spolkl drahocennou perlu, kter mu nepatila. V novj dob si vak civilizace zmnu tohoto nzoru vymohla nejprve alespo natolik, e secsask ez me uskutenit tehdy, kdy thotn umr a dt projevuje znmky ivota, pozdji sestal csask ez bnm porodnickm eenm. Nkte vdci jsou toho nzoru, e pvod csaskho ezu lze hledat vestarm Egypt. Kdy sezde vtinou balzamovalo a mrtv setedy otevrali, neula jim ani existence jet ivho a pohybujcho sedtte. Samozejm, e seto mohlo stt jen tehdy, kdy semrtvoly, uren kbalzamovn, otevraly hned posmrti. Nelze zjistit, zda sta ekov dlali csask ez. Asi tento zpsob znali, nebo podle starho mtu Dionsa (viz ve) vyzli ztla bleskem zabit Semely a penesli doDiova tla (Zeus, nejvy ec. bh), kter jej potom porodil spomoc Athny a Eileithyie. Pr iAsklepia (ec. bh lkastv) vyzli zmatina tla. Indit lkai dlali csask ez tehdy, kdy spatili naspodn sti nhle zemel matky pohyby dtte. V m to dovolil u Numa Pompilius (viz ve). Zd sevak, e pozdji vcsaskm m, senatuto operaci sectio caesarea, zapomnlo a opt sesnad vynoila a zavedenm kesanskho nboenstv. Nakonec icrkev, kter pipisovala ivotu nenarozenho dtte vy hodnotu, chtjc ho za kadou cenu spasit, vystupovala tu a tam proti csaskho ezu. Islandsk biskup Jon Sigurdson vroce 1345 nadil: Nikdo nesm pochybovat o tom, e kdy zeme ena sdttem, m sedt jako jin lid pochovat nahbitov a ne jej zn vyezat nebo vyndat. I talmudt rabni vdli, e plod vdy smatkou neumr, ale takov plod pokldali za nezpsobil ddit, protoe jeho ivot a pohyby jsou pr prv takov jako ivot a pohyby odseknutho, ale pesto jet podobn pohybujcmu seocasu jetrky. Thotnou odsouzenou nasmrt popravili bez ohledu nadt, avak kdy sedla naporodn idli a pipravovala sekporodu, dt naped usmrtili a enu popravili potom, nebo sedomnvali, e kdyby dt zstalo naivu, mohlo by senarodit jet pomatin smrti, co pokldali za hanebnj ne usmrcen zralho plodu vtle odsouzen matky. Kdy enu pekvapila piporodu smrt pmo naporodn idli, udlal secsask ez, a to ivsobotu. Jen co secsask ez uinil namrtv, mohla jist vzniknout mylenka, e smlou operac, ostrm ezem domatiny bin stny a plodov blny by bylo mon osvobodit rodiku od dtte a tmto krvavm a umlm zpsobem umonit jinak nemon a matku ohroujc porod. Jak je vidt, u sta rabni seumli odvit ktakov sml operaci. Ijedna skandinvsk sga popisuje csask ez naiv en: Je teba nyn podat zprvu o tom, e krlovna hned ctila, e nos dt; ale trvalo to dlouho a nemohla dt porodit... Nemoc krlovny senezlepovala, nemohla dt porodit a trpla u est zim. Tu pila nato, e nebude dlouho t, a pikzala tedy, aby j dt vyzli. Jak ekla, tak sestalo. Dt byl chlapec, a kdy tento chlapec vyel nasvtlo, byl velk vzrstem, jak sedalo oekvat. A kaj, e chlapec matku, ne zemela, polbil. Chlapec dostal jmno a nazvali jej Volsungem.

estinedl. O rznm chovn rznch prodnch nrod kestinedlkm jsme sedozvdli vpedchzejcm svazku; doplme si nyn tento obraz nktermi zvyky starch kulturnch nrod. nsk lka doporuuje: Hned poporodu si nesm ani jedna estinedlka lehnout, ale mus vzpmen sedt nasvm lku. Aby toto sezen vak matku pli neunavovalo, kdy je zmoena porodn nmahou, je teba j dt za zda pimen polte a poduky. Nesm sej tak rozhodn dovolit, aby si nathla nohy, ale je teba dbt o to, aby kolena ohnula smrem nahoru. Vtto poloze semus estinedlka chovat klidn a pevn zavt oi. Nesm vak tvrd usnout, nebo by mohl nastat zcela snadno nebezpen nval krve, kter by zapinil prudkou mdlobu. M sevyvarovat kadho hluku, aby senelekla, je teba ji chrnit ped ostrm vzduchem a prvanem: ale kdy sem dbt o erstv vzduch, nech sejej pokoj tyikrt denn provtr silnm octem. V Japonsku sedla estinedlka nazvltn idli zpti desek: jedna tvoila zadn opradlo, dv byly postranch, jedna napedn stran a pt tvoila sedadlo. Vechny sedaly posunovat polbcch. Kdy selko odstranilo, poloila senaidli rohoka, nani pikrvka a estinedlka vn sedla sedm dn. Nesmla naklnt hlavu dopedu a nesmla pr ani usnout. To byl pomrn nov zvyk, nebo podle starch japonskch knih vstvaly eny u tet den poporodu a chodily. Vestarm ecku asi nebylo bn, aby seestinedlka njak zvl etila, nebo Hippokrates radil: Pokud ena hned poporodu zdvh bemeno, kter je nad jej sly, kdy mele obil, tpe devo, bh nebo kon jin podobn vci, velmi snadno j spadne dloha. Jako sezeestinedlina stran uprodnch nrod stvala zvltn che pro estinedlky, tak seztto che ukulturnch nrod stal pokoj estinedlky, kde mlad matka pijmala snovorozencem blahopn a asto velmi obadn nvtvy, sm seseznmme pozdji. Ustarovkch kulturnch nrod byl dost rozen nzor, e estinedlka je tak neist jako ena smenstruac. Tento pojem neistoty nesouvisel sdnenm pojmem istoty, ale lze ho spe vyjdit znmm slovem tabu. Mdov, Baktrov a Peran (vichni viz ve) dreli rodiku podle Zarathutrova (srov. Ve) zkona tyicet dn navymezenm mst, potom semohla objevit, ale musela ekat dalch tyicet dn, ne sekn mohl piblit mu. Zarathutra tak pikazoval, e estinedlka mus vpbytku leet navyvenm mst, kter je posypno suchm prachem a vzdlen patnct krok od ohn, vody, strom a posvtnch otpek. Je teba ji uloit tak, aby nevidla tborov ohe. Nikdo sej nesm dotknout, sm sej podvat jen urit mnostv pokrm vkovovch ndobch, nebo takov ndoby senejmn zneist a daj sesnadno umt; ten, co j pinel potravu, semusel zastavit ti roky ped jejm lkem. Podobn pedpisy plat a dosud unkterch indickch kmen. V jin n bylo vevy spolenosti pravidlem, e mu nemluvil sesvou enou cel msc poporodu a postejnou dobu nesmla dodomu vstoupit dn nvtva. Naznamen toho visel nad hlavnm vchodem domu svazek barvnku. Vechny obyvatele domu cel msc pokldali za neist; stejn tak kadho, kdo donho vtto dob vstoupil. Takto neist lovk nesml chodit dochrmu. Tak Japonka byla celch 50 dn poporodu pokldna za neistou. U novodobch ek je estinedlka neist 40 dn. Vtto dob nesm jt dochrmu a pouze tyict den jde podkovat bohu; tak senesm dotknout

dnho posvtnho pedmtu. Kdo m usebe talisman, m sevyhbat jejmu domu, nebo talisman by ztratil svou slu. To je ozvna staroeckch zvyk, protoe Atanky mly zakzno zdomu vychzet ped 40. dnem poporodu, estinedlky nesmly chodit dochrmu a vykonvat posvtn kony, dokud seneoistily vkoupeli. Podobn tomu bylo iu man a id. Jak jsme vidli, u Mojv zkon dlal rozdly podle pohlav, pokud lo o obdob estinedliny neistoty. Talmudista Maimonides (lat. jmno rabna Me ben Maimna, 1135-1204) tento rozdl zdvodoval takto: Nemoce chladnch (enskch) povah si vyaduj del oiovn ne nemoci teplch muskch povah, a protoe je enina povaha chladn a vlhk, tak dloha pienskm porodu je vt ne piporodu muskm, navyluovn chladnch studench hlen a hnilobnch tekutin piporodu enskho pohlav je teba del as ne piporodu muskho pohlav, kde je vce tepla a mn tekutiny. Dt muskho pohlav rod ena tehdy, kdy zn vylo nejprve semeno, a dt enskho pohlav, kdy vylo nejprve zmue. Porod dtte muskho pohlav tedy svd o hork povaze rodiky, tak jako porod enskho dtte svd o jej chladn povaze. Vdsledku tto povahy probh vyluovn a oiovn zchorobnch vtok rychleji pimusk povaze ne pipovaze ensk. Podobn iHippokrates uil, e poporodech chlapc vtok netrv tak dlouho jako poporodu dvete, protoe pitvorb plodu trv oddlovn d venskm plodu nejve 42 dn, ale vmuskm plodu nejve 30 dn. Kojen. Jak jsme vidli v1. dle, je uprodnch nebo polokulturnch nrod veobecnm zvykem, e matka sv dt koj sama; ukulturnch nrod u vestarovku nebyl tento pirozen zvyk tak veobecnm pravidlem. Uprodnch nrod setu a tam setkvme stm, e dt bv piloeno nejprve kprsm jin eny, matiny ptelkyn nebo sousedky, nebo seprvn mlko nepokld za dobr a domnvaj se, e novorozen dostv ujin eny pravou chu kjdlu; stv seto itehdy, kdy je matka nemocn. Avak ivjinch ppadech dti kojilo nkolik en, napklad ualrskch Arab, kde je krom matky krmila sluka nebo ena, kter nhodou pila nanvtvu, nebo uerkes (samost. nrodnost ijc vRusku, hlav. NaKavkazu), kde ktomu vechny schopn eny zkmene kojily knec dti. Ale iinstituce kojnch je zejm velmi star. Uvd to Homr ibible. Vestarm Babylonu tak znali kojn. Znm Chammurabiho Zkonk (viz ve) vl. 194 k: Pokud d nkdo sv dt kojn, kter vjejch rukou zeme, ale kojn bez vdom matky a otce odkoj jin dt, nech je vyvedena, nebo bez vdom matky a otce odkojila jin dt, a nech sej tedy odeou prsa. Dti sezde dvali kojn dodomu. Tak ustarch Ind, ale zejm jen ubohatch, sedti okamit dvaly kojnm. Suruta naizuje, e kojn m piloit dt a dest den poporodu, naoslavu pojmenovn: Ve astn msn den je teba kojnou posadit sumytou hlavou a vistch atech tv kvchodu, dt, jeho tv je obrcena nasever, nech sepilo kpravmu prsu a a pije, kdy sepedtm kojn umyla, a nkolik kapek prtcho mlka sepoehn tmito slovy: tvero mlkonosnch ocen nech maj, astn, stle ob tv prsa, aby semnoily sly dtte; tvoje dt, krsn, napojeno nektarovou mlnou vou, nech sedoije dlouhho ivota jako bohov, kdy ochutnali ambrzii. Suruta naznaoval iokolnosti, podle nich semaj kojn v b r t s e n n l i a m t l k . ya; tj iii et ai Soranos dal, aby kojnou byla ena, kter u dvakrt nebo tikrt porodila. Odmtal vak tehdy veobecn nzor, e jej posledn dt mus bt stejnho pohlav

jak dt, kter sem kojit. Nkte lkai dali, aby kojn nemla mn ne 25 let a vce ne 35 let, ale Soranos pipoutl vk od 20. do40. roku. Tak Aztkov vestarm Mexiku znali kojn. Ikorn k: Mte dovoleno vzt si kojnou, pokud j dte celou mzdu podle spravedlnosti. VJaponsku star mytologick spisy uvdj najmn kojnch; podobn ivn. UGermn sezjistilo, e Anglosasky (viz ve) dvaly sv dti ivit kojnm u v6. stolet a v15. stolet seto pak vNmecku stalo veobecnm zvykem. Vude tam, kde byla pokojnch vt poptvka, vynikl velmi rychle nkter okres nebo inkter nrodnost zvltn povst, e dodv dobr kojn. Vnov dob senapklad za takov tovrny nakojn pokldala - jak seertem tvrdilo msta hlavn Spreewald a Oderbuch pro Berln, Normandie a nievresk kraj vBurgundsku pro Pa. Votrokskch americkch sttech si brali za kojn ernoky, vzneen Peranky eny koovnk, Malajci naBorneu eny nskch hornk. Ustarch Atan seza neobyejn dobr pokldaly kojn zeSparty a manm Soranos doporuoval ekyn, jin lka Egypanky. Avak ivestedovku pevldala domnnka, e vlastnosti kojc eny semohou mlkem penst nakojence. U Tacitus si stoval, e vm u nen tolik vznamnch mu jako pedtm, protoe dti u nekoj vlastn matky, ale koupen ciz otrokyn. Starovk nrody znaly ikojcho mue. Islandsk sga vyprv, Thorgils, nelnk, kterho pezdvali Jizvonoh, thl v10. stolet doGrnska, kam ho pozval Erik Rud (asi 950-1002, objevitel Grnska r. 982). Zde za stranch okolnost zemela jeho manelka Threy, kdy pedtm porodila syna Thorfinura. Thorgils chtl vnoci bdt usyna a ekl: Nemyslm, e by mohl dlouho t a velmi mne bol, e mu nemohu pomoci. Nejprve si vak pokusm odznout bradavku, co iuinil. Nejprve vystkla krev, potom vodnat sraenina a vydrel dot doby, dokud nevylo mlko, kterm sechlapec ivil. Ivtalmudu sevyskytuje podobn ppad: Jednomu mui zemela ena a zanechala mu kojence, neml vak tolik prostedk, aby mohl platit mzdu kojn. Tu sestal zzrak: otevela semu prsa, podobn dvma eninm prsm a kojil svho syna. Ivnskch legendch sevyskytuj ppady, kde dt odkojil vrn sluha nebo blzk pbuzn. Kojen ustarch man trvalo 1 a 2 roky, ustarch Perunc 2 roky, tak korn a Avicenna (viz ve) je pedepisovali, ustarch id trvalo 3 roky, vn a Japonsku 2 a 3 roky, ale i10 let. Ale u vestarovku bylo znm ikojen dosplch lid, lpe eeno, jejich vyivovn mateskm mlkem. Star eck povdka, kter byla zobrazena inanstnn malb vPompejch, vyprv o pkladu dtsk lsky, e Peronea, dcera Cimona, jeho uvrhli dovzen a odsoudili ksmrti hladem, prodluovala svmu otci ivot tm, e ho denn navtvovala a nabzela mu sv prsa, aby ukojil hlad. Tak star nsk literatura zn podobn pklady dtsk lsky. Ale sn zprsu mohlo mt isymbolick vznam, a potom samozejm nezleelo natom, zda semlko skuten vyluovalo nebo ne. eck povst vyprv, e Herakla (nejznmj zhro, syn Dia a smrteln eny, symbol sly a odvahy) kojila Hra (ena Diova, bohyn manelstv. Diovi synov mohli doshnout nebesk pocty jen tehdy, kdy sli zHinch prsou. Antick povst vyprv, e Hra dala Heraklovi sv prso jen proto, e sespletla vjeho osob, protoe ho jinak stle pronsledovala svm neptelstvm. Ale vetruskm (Etruskov, starovk. nrod vdnenm Tosknsku vItlii, kolem 3. stol. p. Kr. splynul smany) umn sevyskytuje Herakles, kter saje zHina prsu jako vousat mu, take nelze hovoit o mlce

vosob. Zde jde zejm o formu adopce: pes matesk mlko, respektive symbolick sn zprsu, sepslun mu stval synem. Stejn forma adopce sezjistila vpovstech nebo jako skuten zvyk uArab, Berber, Maroknc, Avar, Armn, Turk, Albnc, vIndon a naJv. Ukavkazskch Oset (nrod pv. sev. od Kavkazu,) adoptuje matka, kter ztratila svho syna, syna jin rodiny vptomnosti rodi aktem, kter napodobuje kojen dtte matkou. Adoptovan sepitiskne kobnaenmu prsu eny seslovy: Od tohoto dne jsem tvm synem a ty moj matkou. Adoptujc odpovd: Jsem tvoje matka, ty jsi mj syn. Matesk mlko jako potrava dosplch sevyskytovalo ivnov dob. Napklad cestoval o ench koovnch Peran vyprv, e pichzej domsta a zde natrhu prodvaj sv mlko pro slab starce. Samozejm, e starci nesaj pmo zjejich prs, ale daj si mlko nakojit dopohru a tak pijmou tuto zvltn potravinu. O ankch mme podobnou zprvu: Je to fakt, e nsk eny nejen koj sv dti nkolik rok, ale sna seudret si neustle mlko, aby jm nahradily deficit, kter vznik pinedostatenm mnostv kravskho mlka, mezi trn potebou a skutenou zsobou ivoinho mlka. an, kter krom sv legitimn manelky m jet pt a est soulonic, si me zdit skuten mlkastv. Protoe nmonci, kdy pijdou dopstavu, pij vtinou vniv rdi mlko, nemlo ns pekvapilo, kdy jsme seod jednoho hong-kongskho lkae dozvdli, zjakho pramene teklo nepochybn mlko, kter jsme pili vevelkm mnostv. To je zprva vdc zeslavn cesty nalodi Novara. Zstupn matka. Nyn jet dodejme, e pojem nevldn nevlastn matky, macechy, vznikl a ukulturnch a civilizovanch nrod. Velmi dobe jej znaj napklad an. Uprodnch a polokulturnch nrod jsme asto vidli jen ochotu, sn ciz eny pijmaly za sv dti, jim zemela matka, nebo seuchzely o to, aby mohly nkolik dn opatrovat a kojit dti jinch en. Kdy senaBabberskch ostrovech (srov. V1. dle) narodila dvojata, rodie vychovali jen jedno dt a druhho dtte seujali pbuzn nebo jin soukmenovci. Tak matestv prostednictvm zstupkyn, kter seumnohch nrod vyskytovalo, asto dokazuje, sjakou radost sepijmaj dti, kter zplodil manel sjinou enou, alespo tam, kde sebezdtnost pokld za ostudu a dti pedstavuj bohatstv a pchu. U an si dodnes me manel dodomu vzt soulonici, aby mu rodila dti, pokud je jeho manelka bezdtn nebo trp njakou nemoc. Nm u znm cheng o tom k: Tm vdy setyto (soulonice) vybraj znich td nebo zpotu nouz trpcch pbuznch. Jejich dti sepokldaj za dti prvoplatn manelky, je-li bezdtn. Kdy m prvoplatn manelka dti, jsou pokldny za legitimn, tj. maj stejn prva jako dti manelsk. Soulonice mus poslouchat legitimn manelku a je enou vjejch slubch. Podle naich zvyklost, kter osud dtte zajm vce ne ve ostatn, take dstojnost manelstv vid prv vjejich blahu, by seprotivil oddlen ivot dt narozench vedle manelstv vem tradinm obyejm. Ztohoto dvodu sezdil konkubint. Podobn pomry znme izbible: Sra pak, manelka Abrahmova, jemu nerodila, a mla dvku egyptskou, jmnem Hagar. Iekla Sra Abrahmovi: Aj, nyn Hospodin zavel ivot mj, abych nerodila; vejdi prosm kdvce m, zda bych aspo zn mohla mt syna. Prv tak tomu bylo ivJkobov dom: Vidouc pak Rchel, e by nerodila Jkobovi... ekla: Hle, dvka m Bilha, vejdi kn, aby rodila nakolena m, a budu mti j tak syny zn. Je tm jist, e porod soulonice nakolenech legitimn manelky byl alegorickm konem, pinm neplodn ena souasn provala porod a takto nabyla matesk prvo nasv nevlastn dti.

Nco podobnho pedstavuje akt, kter sevyskytuje piadopci ubosenskch Turk. Turci rdi adoptuj nezletil dti, a to orientlnm zpsobem. Adoptivn matka toti dt vecpe dosvch irokch kalhot a nech ho nohavic spadnout nazem, jako kdyby dt porodila. Takov adoptivn syn sejako prvoplatn dt stane ddicem vech majetk svch adoptivnch rodi. Je jasn, e tyto zvyky maj patriarchln povahu, tj., e jejich dobrou strnku diktovala pouze patriarchln touha posynovi a ddici bez citovho vztahu kzastnnm enm. eny, kter setmto zvyklostem dobrovoln podizovaly, ba o n asto samy daly, volily pedevm men zlo, kterm byla poddajn soulonice, ped vtm zlem, kterm bylo opovren, postihujc jejich neplodnost a ppadn zavren. Avak tyto okolnosti nic nemn nafaktu, e dti zrozen zesoulonic nebo adoptovan sepijmaly stejn vele jako vlastn dti. Jen tehdy, kdy vlastnick pojmy pronikly hluboko docelho ivota, stal seizmateskho pudu initel, kter doprovzej sobeck city, nevraiv rozliujc mezi mm a tvm.