Anln vesmry

(vod do psychoanalytick smiotiky)

Jan Stern

Malvern 2008

Obsah
Ponkud podezele dlouh nvod k pouit tto knihy 4 Dv e lovka - vod a rozcvika 11 Prvn psychologie a sevkan varlata - orl-analita v mtu 19 Pro je Bible pokrokovou knihou - Oidipus v Bibli a kabale 24 Prd svat - orl-analita v evangeliu a kesanstv 28 Hotov zzrak! - orl-analita v magii 43 Vichni ostatn budou larvami - transcendentn, mystick a magick Self 57 Jak perverzn Lora vyhrla nad Bohem - orl-analita ve schizofrenii 65 Sl nad zlato - orl-analita v Tarotu 70 Pedbn konen een otzky krsy - orl-analita v umn 81 ensk masochismus a tyi druhy homosexuality - orl-analita v erotice 86 Psychoanalza vegetarinstv - orl-analita v kuchyni 101 K problmu Krteka, Chalup a Maxipsa Fka - orl-analita v modern pohdce 106 E.T. pozeman, kastrujc sionistka a otzka ke - orl-analita v pop-kultue 116 Zvtenina hrdiny na doby - orl-analita v kapitalismu 124 Nvrat k blu - fetiismus v pop-kultue 130 Mu Freud a modernismus zvr 139 Ponkud podezele rozshl poznmky 141 Literatura 147

Vnovno pamtce soudruha Gustva Huska

Ponkud podezele dlouh nvod k pouit tto knihy

V kadm z ns jsou na sebe navrstveny ti sloky osobnosti, kter jsou bohuel vechny neustle aktivovny a spolu provzny. Tyto ti sloky mohou natahovat sv chapadla ke svtu a ke druhm lidem, kterm se v jistch kruzch k objekty. Narcistick sloka na osobnosti se sna objekty pouvat, vysvat, vymovat do nich, tvarovat je ku svm potebm a dle sv fantazie, zkrtka sna se jimi manipulovat. Oidipovsk sloka na osobnosti ve vtin z ns vznikla rozpoznnm oddlenosti, nezvislosti a jinakosti objekt. Kdykoli se ke svtu vztahujeme skrze tuto sloku, kdykoli natahujeme toto (kastrac ohroen) chapadlo, pokoume se s jinakost objekt vyrovnvat. Pak vak existuje - kdy to dobe dopadne - jet tet vrstva na osobnosti. To je ten tet princ i tet syn pohdek. Rd bych ho nazval genitalitou, ale tum, jak to me bt matouc. Tato tet sloka je zajist t intersubjektivn, jak by asi ekl Donald Woods Winnicott, ale obvm se, e to nm zahnat zmaten asi tak mnoho nepome. A tak prost zkonstatujme, e tato tet sloka se sna s objekty komunikovat, porozumt jim, pohldnout na vztah s nimi jejich oima a pizpsobit tomuto pohledu nae chovn a vztahovn k objektu. Pln jsem si uvdomil tento model lidsk osobnosti, kdy jsem analyzoval svj vlastn vztah k jedn mil dvce, ji jsem bhem svho ivota potkal. Mla v sob nco kouzelnho. Cosi falickho a pitom submisivnho, nco klukovskho a pitom vrcholn jemnho, byla zkrtka namchna s onou rafinovanost genetickho kmene praskch pedmst. To vak nen tak podstatn. Dleitj je, e jsem se k tto dvce od naeho prvnho kontaktu vztahoval velice narcisticky. Pouval jsem ji jako monolnek energie, zakoupil jsem ji na trhu tvar a tv jakoto doplnk sv pschy (patrn ku doplnn skladovch zsob falu a zvlt jistho nnho pitakn ivotu, co bylo v mm muninm skladu, obvm se, velmi dlouho pomrn nedostatkov zbo). Narcistick st m osobnosti zkrtka tuto dvku konzumovala a v zsad ji k tomu nijak moc nepotebovala. Ona se stala spe archetypem, kter bylo teba objevit a rozsvtit ho jako poulin neon ve ztemnlm mst m due (myslm, e nen nhoda, e jsem se v t dob tolik zabval Jungem). Ukradl jsem ji svtu, pohltil a zakomponoval do sebe. as bel a j si tuto dvku uchoval v mysli, i kdy z mho ivota ji zmizela. Jene vci jsou v pohybu, i kdy je lovk zakoup za elem bytostnho nepohybu. Kad z ns provozuje takzvan denn snn, tedy jist fantazie, do nich dosazuje jin lidi. Vtinou si pedstavuje, jak je rozstl minometem ze dvou metr, a nkdy je snad i koda, e jde jen o fantazie. Avak j si po jist dob nepozornosti uvdomil, e onu malou dmu z pedmst jsem ve svm dennm snn zaal pouvat pln jinm zpsobem ne kdysi. Vechna denn, respektive pedspnkov snn o n pojednvala o njakm konfliktu mezi nmi, kter byl v jistm smyslu vdy neeiteln. Neon zhasl a jeho obrys si zaal t svm vlastnm ivotem, pesnji ivotem, nad nm jsem zaal ztrcet kontrolu. Jist as jsem bloudil pi pokusu tuto promnu interpretovat. Vnutil jsem snad tuto charakteristiku svmu vnitnmu objektu, abych se vyrovnal s jakmsi odmtnutm matkou? Nebo lo o zkostnou preventivn ppravu na ztrtu iluz jakhokoli druhu? A po pomrn dlouh dob mi to konen dolo. Zaal jsem se k t dvce (by stle jet ijc jako vnitn objekt v m mysli) zkrtka vztahovat oidipovsky. Zaal jsem reflektovat jej cizotu a skutenost, e nen na svt pro m. lo o pokrok, narcismus kolaboval i na jednom z poslednch zem, kde nsilm udrel krutovldu. Prlom k tomuto poznn provzela podivuhodn inician zkuenost. Vyrazil jsem jednoho dne na obd do pizzerie v praskch Kobylisch s clem v klidu si tam tyto a jin soukrom vci promyslet. Jene u druhho stolu sedla skupinka mladch pubertlnch dvek. A j se nemohl pinutit je neposlouchat. snad z jakhosi erotickho pedofilnho zjmu. Jednak nebyly ani moc krsn, druhak to, co jsem vyslechl, bylo tak dsiv, e jsem ml kvli tomu pote s erekc jet tden, co se mi tehdy zdlo jako pomrn dlouh doba. Ale mnohem podstatnj je, e tam v t pizzerii jsem pochopil, pro jsem se nestal schizoidnm, a jsem k tomu ml patrn vechny pedpoklady. Pochopil jsem, e moje J je neodvratn vysunuto do svta, tam mezi ty dva stoly v pizzerii, a a to me bt bolestiv, nebo si na takov J me kdokoli lpnout, nen cesty zpt. A v tu chvli jsem si konen tak ujasnil onen tvrstv model osobnosti, kter jsem mimochodem pozdji (doufm) nalezl i v nkolika psychoanalytickch knihch. Kdybych byl spisovatel, musel bych te asi napsat, e pi odchodu z pizzerie jsem potkal onu dvku ze starch sn a poal s n dosplou komunikaci a nejlpe i dt a ijeme astni dodnes. Le nen to pravda, nikoho jsem nepotkal, nepoal jsem a on slen polu jen obas formln esemeskov pn k Vnocm, na kter mi ona tak ist formln odpov. [4]

Pesto dolo ke klovmu djovmu prlomu. Zrodila se ve mn pipravenost j naslouchat jako zcela nezvislmu lidskmu subjektu, ona pipravenost vnmat ji jako tajemstv, kter nikdy nenahldnu, ba jako nevyhnuteln zraujc cizotu, u n u neexistuje nadje na splynut a reintegraci, tato mmiv a vn sirna magickho v ns. Zrodila se u mne pipravenost nerozvinout k objektu nejintimnjho zjmu vbec dn vztah, pokud k tomu nebudou vhodn mezilidsk podmnky a pece ji jako vnitn objekt pot nedestruovat, ale ponechat takov objekt pipraven ve skladu hlinnch per k eventulnmu monmu a urychlenmu petvoen pod plnm dikttem naslouchn realit, kdyby snad se nae dva elektrony jet nkdy srazily. Kdy jsem si za tchto romanesknch okolnost (a omlouvm se za n, uvdm je jen pro vt srozumitelnost) zformuloval model t sloek, nikterak originln ostatn, napadla mne jist generalizace. Nefunguj takov ti sloky i v djinch spoleenstv a civilizac? Ba v djinch lidskho rodu? Nen snad magie v obecnm slova smyslu onm manipulujcm narcismem, nen snad biblick Jb onm Oidipem zoufale sncm o konfliktu s objektem? A je moderna genitln komunikujc dosplost, nebo naopak rozhodnm nvratem k manipulujcmu narcismu? A co postmoderna? Komunikuje, nebo jen nezvazn flirtuje a klikuje ped nepoznatelnost svho pedmtu? V tu chvli jsem vdl, e napu knihu o magii a nboenstv, ale v tu chvli jsem tak vdl, e pedmt mho zjmu bude poctn - bohuel to nemohu zcela vylouit - nvtvou vech t sloek m osobnosti. Ano, je-li osobnost drak se temi hlavami, z nich dn nesp, pesnji je-li stavbou, v n kad patro stoj na tom nim a mezi patry navc jezd celkem funkn eskaltory, pak pedmt zkoumn a vah je tak koneckonc tm, co psychoanalytici nazvaj objektem. Jak rozpoznat, v kter chvli mluv o pedmtu kter hlava? Z kterho patra autora se k realit nathlo chapadlo v kter sti tto knihy? Ondej Slalek mi v asopise A2 vyetl pi recenzovn m knihy pedel, e mi teoretizovn slou k regresi do omnipotentnho, tedy narcistickho dtstv. V jedn z poznmek se to jet pokusm vyvrtit a naznait Ondeji Slalkovi, z eho by mohl vznikat tento dojem, le nelze popt, e v kadm z ns je tendence se k pedmtu vzthnout temi zpsoby a zmatek spov v tom, e se ke kadmu pedmtu patrn vztahujeme vemi temi zpsoby souasn. A jednou potkm onu zmiovanou dvku, st mne se k n okamit vzthne narcisticky, pokus se petnout s n kontakt, nebo je zraujc. Druh st m vak pone svdt a donut mne k piblen se. V tu chvli prvn st pejde do ofenzvy a bude intervenovat do kontaktu tm, e vnut do m komunikace (nejspe non-verblnm kdem) narcistickou zvst j jsem integrln i bez tebe, nepotebuji t ku svmu potvrzen. Oidipovsk sloka vak vyct bezvchodnost takovho postoje a bude chtt vnutit do komunikace nvnady, kter spust jaksi druh konfliktu, aby mla co eit. Genitln sloka se pak nejspe nasere, zaene stdo psychickch divoch zptky do pralesa a vyhrad komunikaci jakmusi ist formlnmu hovoru, z pod nho bude vykukovat opatrn flirt na jedn stran a zvdav otzka s km to vlastn mluvm? na stran druh. Z pralesa pitom budou svtit dva pozorujc pry o, jeden krvezniv a druh posmutnl. Tenhle pklad snad ozejmil, pro je velmi oemetn jednodue rozpoznat a oddlit ti zpsoby vztahovn se k objektu v kterkoli chvli. A pro mm onu nejistotu, e v tto knize budu o magii, nboenstv, vegetarinstv i veerncch sdlovat objektivn pravdy. Jedinou objektivn pravdou by byl pokus popsat onen soubn trojzpas mho J s jednotlivmi pedmty, ale eknme si na rovinu, mil teni: vs by to zajmalo? J jsem si jist, e pi niem byste se nenudili vce, a i nyn jste asi ji ponkud netrpliv. Piznejte si - i vy, moji neptel e vs nezajm noetick prostor, v nm se pohybuje kad vaha, e vs nezajm, m je podmnno m mylen a vlastn jakkoli mylen. Zajm vs zpas samotn, divok bitky, tla zbrocen potem, kter bij o sebe v kei milostnho len, ulepen hrabn se v t blytiv skldce lidskho stnu. Ano, nestyme se za to. Tak jako j odvrhl tehdy v pizzerii sebeanalzu, byl pohlcen nekonen ubohm svtem mch spoluobanek a pitom pochopil, e nemm nic cennjho ne tuto nchylnost k vedlejmu stolu, tak ani vy se nemuste stydt za svou nchylnost k ivotnmu, za svou chu na vy svta. Ano, budeme i dnes avit, tato kniha bude jako ty pedchoz o ivot a pli prat se s nm nebude. Zkoumn noetickch podmnnost nechm pln na vs, na svobodnch bytostech, a mj klid spov v tom, e kad z vs se koneckonc k tto knize tak vzthne narcisticky, oidipovsky i genitln, a to souasn, m vznikne ten krsn lidsk zmatek, z nho vak neteba mt strach. Dokud mme zmatek, mme nadji, e v nm psob i ty nejprogresivnj sly v ns a kolem ns. Kdy jsem tehdy po nvtv on inician pizzerie poslal sv falicko-submisivn dvce jednu z tch trapnch vnonch esemesek a dostal vzpt jednu z tch trapn formlnch odpovd (z nich je poskldna nae vednost a proijeme v tchto reklamnch [5]

kartncch, kter vbec nejsou psan pro ns, cel ivot), uvdomil jsem si jistou nespokojenost chronickho typu a snad i jistou navu z tto nespokojenosti, a zjistil tak, e mon provm to, co se nkdy nazv krize stednho vku. Uvedlo mne to v naden, nebo je pjemn nco sdlet s druhmi lidmi a zalenit se tak do lidskho rodu. S dvrou jsem se okamit svil do rukou psychoanalzy a poal ptrat, co vlastn o krizi stednho vku soud. Nalezl jsem jen jedno zsadn vyjden (pokud tedy pominu monost, e u mne poala hroziv vyhlejc sebeabsorpce dle stadilnho modelu vvoje osobnosti Erika Homburgera Eriksona). Kleinin Elliot Jaques se domnv, e krize stednho vku zce souvis s uvdomnm si smrti. Proto se mnoz mui v krizi sna dokzat, e jsou jet mlad, zkostn ponou opeovvat sv zdrav, sklouzvaj k promiskuit, ppadn k religiozit - prvn varianta smrt odhn, druh se na ni pipravuje a pokou se njak pipojistit proti rozlinm konsekvencm, kter ze smrti mohou vyplvat. st mu v krizi, obzvlt umlc, z jejich ivotopis vlastn Jaques svou tezi odvodil, se pak se smrt pmo ztoton a spch sebevradu. Ovem na osudov nahldnut faktu smrti nijak moc nevm. Jako ctitel Freudova konceptu pudu smrti si naopak myslm, e smrt je pro vtinu lid tajnou, ba nejtajnj milenkou, u n nalzaj tchu, e pece jen k jakmusi uzaven dojde. Troufm si tvrdit, e krize stednho vku m jinou podstatu. zce souvis s nam modelem t sloek osobnosti. Genitalita, intersubjektivita, dosplost, komunikace, psychick pluralismus, i jak nazveme onu tet sloku, nen dnou povinnost ani samozejmost. Je mon, ba snad i snadn se j ubrnit a prot ivot jen skrze narcistick a oidipovsk filtr. Nelze vak smlet, e tet sloka je nejlpe uzpsobena realit, realita svta je prostedm, pro ivot v nm bylo tet chapadlo zkonstruovno. Jen toto chapadlo, jen tato vrstva v ns, je v realit opravdu doma. Dv vvojov ni chapadla se nutn v realit ocitaj v neptelskm prosted a musej v nm chadnout. Zsoby narcistick i oidipovsk energie nejsou nevyerpateln, Narcis i Oidipus se v souboji s realitou musej dve i pozdji ocitnout v ekologick (energetick) krizi. Tict dekda ivota je asem, kdy se tomuto nazen i tto zkuenosti nelze vyhnout. Co je vlastn onm genitlnm poznnm? Ve jsem napsal, e jsem se nauil svou femme fatale vnmat jako tajemstv, kter nikdy nenahldnu. I postmarxista Ernesto Laclau napsal, e skuten existujc lidsk subjekt neme vzniknout bez pocitu neplnosti. Ano, dosplost je piznnm neplnosti pijetm definice sebe sama touto neplnost - to je psychoanalytick vize lovka. Jej maximln opozic je magick zpsob mylen, kter tak i onak v, e lovk je pln, totln, je vm a ve vem. I o neodvratnm stetu tchto dvou vesmr je tato kniha. Psychoanalytika Nicola Abel-Hirschov Laclauovu definici ped asem poupravila pro vedn den: Pro monost t svm vlastnm ivotem je rozhodujc, aby lovk uznal, co chyb, nebo je vyloueno. Pro poteby rozpoznn podstaty krize stednho vku si dovolm jej definici jet poupravit: Prot pln ivot lze jen tehdy, kdy lovk pochop, co v nm chyb a u vdy chybt bude. O snesitelnosti a pijet onoho u vdy chybt bude je krize stednho vku. Asi jsem nad onou vnon esemeskou pochopil, e jist dvka, jist cosi, u navdy v mm ivot bude chybt. Vyrovnat se s tm, to si vyd jet chvilku asu. Nicmn plat-li prv pojmenovan rovnice i pro pedmty teoretickho zjmu, musme i tuto knihu chpat jako vsledek jist krize stednho vku. Nedosaiteln objekt se v n promuje v neuchopiteln pedmt. Naordinoval jsem si ztroskotn, naplnoval vrobu kamene mudrc jet v tto ptiletce. Pokusil jsem se nalzt univerzln (nekumulativn) rovnici, s jej pomoc lze vysvtlit ve kulturn - politiku, magii, nboenstv, jdlo, mdu, umn, krsu, erotiku i zbavu. Nalzt kl kl, strukturu vech struktur. Ano, tento len projekt jsem si sm sob pedepsal, abych si proil svou krizi autora stednho vznamu. Abych uklouzl po slupce objeven ji Francisem Baconem, kter dobe vdl, e lidsk mylen je svou povahou nchyln pedpokldat ve t vce du a pravidelnosti, ne tam nachz. Otzkou stv, jakho vystn je tato kniha pedevm svdectvm: velkho sebeklamu, velk prohry, anebo velkho smen s neplnost? Vtzstv narcismu, Oidipa, nebo rozumu? Nebudu lht: v urit chvli mho zpasu se mi zaalo zdt, e jsem snad pece jen v jistm smyslu neuchopiteln pedmt uchopil. e se skryt d zjevil mm om. Znamen to jen, e Narcis stle ije? Znamen to sniv nhrakovit zisk navdy odcizenho objektu z reality? Anebo snad pece jen...? Jestli e na nkter otzky ohledn vzniku a vsledku pedkldan tvorby jet neznm odpovdi, na nkter jin, zvlt ty jejho inku, znm naopak odpovdi dosti jednoznan. Pokusm se nyn pedejt nejzkonitjm nedorozumnm. Tato kniha bude zcela bezostyn prodvna jako nov bible atheismu i konen ztovn s nboenstvm a magi. Trh si d sv. Nicmn na vod by bylo [6]

poteba pece jen vysvtlit pr vc. Nejprve snad nkolik slov o pedpokladech. Stle jet podceujeme, jak je lidsk (minimln tedy evropsk) mylen odkzno na pijet pedpoklad, a jak jsou tyto pedpoklady nevyhnuteln a neopraviteln chatrn. Mnoho kritik psychoanalzy j kupkladu opovrhuje, protoe prost nepijm jej zkladn pedpoklad, ani o tom v. Tedy pedpoklad, e existuje psch. Nco v lovku, co nen ani tlem, ani mozkem, ani vnjm vlivem. Ti, co psychoanalzu oznauj za iracionln, nevdomky oznauj za iracionln prv tento zkladn pedpoklad. On je nedokazateln jako jakkoli jin pedpoklad mylen. Nebo dkaz kadho pedpokladu me vyplynout jen z rozveden pedpokladu samho, a to je tautologie, jak znmo. Neboli podstata evropskho mylen. Stejn nedokazatelnm pedpokladem je napklad existence spolenosti nebo legitimita pojmu slo. Ale zkuste pijmout zkladn a nedokazateln pedpoklad psychoanalzy, tedy, e existuje psch, a e existuje od prvnho dne ivota, a pak ho sami prozkoumejte istm rozumem: co by tento vvoj mohlo ovlivovat? V em dt ije? Co vnm? Vnm prs, sere, trv potravu. asto nesnadno, bou se proti tomu a je pitom bezmocn. Co je iracionlnho na tom, odvodit z toho prvn psychick konflikty? Je to pln racionln, avak biologick psychiatrie ve skutenosti nev v existenci psch, a proto j pojmy jako oralita i analita pipadaj bizarn. Stejn jako by mn piel bizarn pojem neuron, kdybych nepijal zkladn pedpoklad, e existuje mozek a e jeho hmota je njak strukturovna. Je zcela zjevn, e tak jako biologit psychiati vbec nepijali zkladn pedpoklad psychoanalzy a nemaj k n tedy vlastn co ci krom toho, e nepijali jej pedpoklady, tak ani j nepijal zkladn pedpoklad nboenstv a nemm tedy vbec dn prvo s nboenstvm i magi diskutovat a polemizovat. Pokud by snad zvry m knihy nkomu inily pote byl si ponkud nejist, jak je odmtnout, rd mu vypomohu: ve v tto knize se zbort, nepijmeme-li jej zkladn pedpoklady (napklad v kapitole o Jei je zkladnm nedokazatelnm pedpokladem, e evangelium je knihou o psychickm vvoji - sta to popt a mte m z krku, spasitel bude spasen). Nkolikrt je v tto knize citovna prce Erika Homburgera Eriksona Mlad mu Luther, v n Erikson dokzal, e psychoanalza je koneckonc revolun theologi, by theologi bez boha, co je ovem osud kad theologie, kter nezstane stt v pli cesty. U proto s nboenstvm v tto knize nepolemizuji, ani proti nmu nebojuji, a pozorn ten si toho jist sm povimne. Ovem nemohl jsem pi studiu kultury prv nboenstv obejt, nebo iji ve svt, kde na kadm rohu stoj nkdo s asopisem, kter m m spasit, kde si na m pod nkdo brous posvtn zuby a kde o bohu a transcendentnu je pod nco vykikovno a s rozechvnm recitovno. Ba po publikovn nkterch svch posteh o nboenskch textech jsem se dozvdl, e pr lid se za mne modl, abych nalezl vru (co povauji za znan energetick luxus). Je tedy zejm, e jsem ve he, do kter jsem se nepihlsil. A je myslm logick se pokusit tomu vemu porozumt a uchopit to v rmci pedpoklad MHO SVTA. Umstit to na pozici, kter tomu v TOMTO svt nle. Najdu-li spznn due, kterm takov umstn pome, budu rd, e jsem snad byl trochu uiten. Minimln tak uiten, jako kdybych se za dotyn modlil, tm jsem si tm jist. Lidem z jinch svt, v nich bez Boha nelze t, mohu tuto knihu doporuit k etb pouze v ppad, e v v monost klidnho studia jinho svta s jinmi zkonitostmi, v monost abstraktn hry na pokus pedstavit si, co by to udlalo, kdybych pijal nov pedpoklady, kdyby Bh byl nhodou tm, m pro m nen a neme bt. Popravd vak myslm, e takov hrtky nedopadaj dobe a bylo by opravdu lpe, kdyby vichni vc tuto knihu v tto chvli odloili. Co se te mg a hermetik, obvm se, e ti dlouhodob pat k m clov skupin, a tud je od etby asi neodvrtm. V jejich ppad si dovolm podat jen o jedin aby m nezaarovali v bu, nebo nemm rd vlhko. Je t eba asi tak zdraznit, e prohldnut transcendence v tto knize nen obhajobou kauzalismu i empirismu, to bych ostatn kopal hrob i psychoanalze. M definice rozumu se mj s racionalismem kartezinsk vdy. Zkusme to ilustrovat pkladem: V Hermov svatyni ve Pharai pouvali kdysi zajmavou metodu. Jedinec s njakm problmem i dilematem zformuloval sv trpen do otzky, a tu poeptal do ucha sochy. Pak si zacpal ui, vyel ze svatyn, odpuntoval sluchovody a zaal naslouchat. Jakkoli prvn vta, kterou zachytil, tebas kupcovo povzdechnut, e obchody dnes nejdou, byla povaovna za odpov boh na otzku. Z magickho hlediska nic nen nhoda a Nebesa onomu neastnkovi tuto zprvu vyslala dky sv provzanosti s dem svta. Z kartezinskho hlediska mezi kupcem a dilematem neastnka nen dn spojovac informan pole, a tedy ani pinn vztah, jde tud jen o nesmysl. Psychoanalytick pravda je vak jin. Nepitakv sice magii, ale nelze nevidt, e neastnk se mus k jakkoli skutenosti v onu klovou chvli vztahovat skrze celek [7]

sv mysli i skrze ty sti, kter nejsou vdom. Je-li jeho mysl problmem skuten pohlcena, je zpsob, jakm skutenost (kupce) a svj problm usouvztanil, skuten poselstvm, odpovd svho druhu. Projektivn metodou i asocianm experimentem, chceme-li. Pokud neastnka trp napklad nedosaitelnost njak dvky a usly po odchodu ze svatyn kupcv nek, e obchody se neda, me to iniciovat psychickou deifraci - neastnk si me uvdomit, e se dosud k tto dvce i vem ostatnm lidem vztahoval obchodnicky - vil v nrok na emoci u on dvky, nrok vznikajc tm, e on zaplatil svou vlastn emoc. Takov neastnk tak me rozkdovat svj vlastn narcismus, by technikou zdnliv magickou. Pokud vak k magick technice pistoup magicky, bude kupcovu vtu deifrovat jako vzkaz boh, e by ml tebas sv vyvolen koupit u onoho kupce prsten. Tehdy je ztracen (v psychickm slova smyslu; ten prsten me klidn zafungovat, jak si asi dovedeme vichni pedstavit). Zajmav na tom je, e kartezinsk neastnk by pi teoretickm pohrdavm experimentu ve pharaisk svatyni asi mvl nad kupcovm nkem rukou a koupil by nejspe ten prsten taky, aby vloil do vztahu s onou dvkou nco spoitatelnho. Zde vidme, e mezi rozumem objektivistickho druhu a magi nen zase tak velk rozdl, jak by oba tyto zpsoby mylen rdy vidly. Psychoanalytick racionalita je ve skutenosti plnou opozic obou dvou. S tm tak souvis otzka, k jakmu -ismu tato kniha vlastn pat. Je jich jist cel ada - od bolevismu po sionismus - ale jedno zaazen mi pijde pece jen vznamn a snad je i zdrojem nejistoty. Kdy jsem ped dvma lety pipravoval svou prvn knihu, podal jsem sociologa Jana Kellera, zda by j trochu nepomohl nkolika slovy, je by lo natisknout na oblku. Jan Keller tehdy velkoryse souhlasil, za co mu pat nehynouc dk, a napsal pr chytrch vt, v nich mne mimo jin zaadil k postmodern. Od t doby se toto vazovn pomrn ujalo. Rd bych se proto v tto chvli k otzce moderny a postmoderny vyjdil, a to s obvyklou suverenitou diletanta. Osobn se domnvm, e problm modernity je mono pevst na problm pirozenosti. Zrove se mi zd, e k problmu pirozenosti poskytuje kl jedna z prvnch psemnch pamtek svta - sumersk mtus o bohu Enkim. V jeho plnm vodu se popisuje prapvodn rj -Sumery nenazvan Eden, ale Dilmun. Je definovn negativnm zpsobem a srie tchto negativnch definic je zrove nepmou definic pirozenho svta, jak ho chpali lid po stalet. Je zejm, e tyto definice se v mtu dl do t skupin. Prvn skupina definic zeteln hovo o prodnm du: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) Na Dilmunu vrna nekrkorala, kohout nekokrhal, lev nezabjel, vlk nerdousil bernka, divok pes nic nevdl o chytn jehat, vep neznal, co je rt obil, holubika hlavu svou nesklnla k zrnkm,

doteme se v vodnch verch. Zde je jasn eeno, e postrajsk pirozen svt lovka je podloen elementrnmi prodnmi zkonitostmi. I my bychom dnes ve vtin oznaili ve uveden skutenosti za pirozen. Druh skupina definic pirozenho svta je u zajmavj: 1) 2) 3) 4) Kdo oi ml v Dilmunu chor, nekal oi mm chor, kdo hlavu ml bolavou, nekal bol m hlava, staeny dilmunsk nekaly jsme staeny, starci nekali jsme starci,

pe se na starodvn sumersk tabulce. Neboli za pirozen je zde povaovno vdom - stedn pojem lidskch djin. Mtus toto vdom klasifikuje zcela freudovsky: vnmnm sebe sama, poodstoupenm od smysl, spjatosti s trzn a tlem, vnmnm pohlavnosti, vnmnm asu. Tet skupina definic pirozenosti je nejpodivuhodnj. Rj je negativn definovn takto: 1) 2) 3) 4) dvka se nekoupala, ve mst voda ist neprtila, kdo tehdy eku podsvtn pekroil, ji neekl nic, knz pohebn kolem nho neobchzel, [8]

5) dn zpvk nezpval, 6) na okraji msta nebylo slyet nek. Vznam tchto vt se zd jasn - za zcela pirozen a samozejm znak svta je povaovno, e ena je spjata s oisovnm, neboli, e ena (vce ne mu) v sob popr analitu, a to ji in enskou. Voda prtc ve mst zna, e za pirozenou a samozejmou je povaovna mstsk civilizace, lidsk vytren z prody a jej technick podrobovn (studna, uml zavlaovn, akvadukt). Paklie mrtv v rji nehovoili k ivm, zna to, e pirozen lidsk svt je definovn nboenstvm ili kultem pedk na jedn stran a pedvnm zkuenosti z generace na generaci, tedy kulturou, na stran druh. To dosvduj dva dal vere - uveden postav knze a zpvka do nezpochybnitelnho plnu svta. A konen k tomuto plnu zjevn patil nek na pedmstch, tedy sociln nerovnost, netst vylouench, tdn spolenost a proklet proletskm pvodem. Tato koncepce pirozenosti platila od svitu djin a to, emu kme modernita, je djinami jejho zpochybovn. A to pkn pozptku - nejdve byla brutln napadena a znemravnna pirozenost nku na okraji msta. Zatoil na ni socialismus marxismus. Stejn byla napadena posvtnost nbonho kultu, jeho pirozenost zpochybnila vda a atheismus. Velijak modern kritika - klasicky ta romantick - zpochybnila pirozenost urbanismu a odtren od prody. Tenhle tok byl tak spn, e by sotvakdo dnes petnut koen s krajinou a prodou oznail za pirozen. Posvtnost kultury dlouho odolvala, vilo se v jej vykupitelskou slu, kompenzujc nhlou nepirozenost nboenskosti, zpochybnn se dokala a s jistm zpodnm (pipisuje se, jak znmo, prv postmodernismu). Konen feminismus setsl vechny definice pirozenosti z enskosti a enskho tla (aby vyvrcholil radiklnmi teoriemi o konstrukci genderu a ponkud psychotickm kyberfeminismem). To vak byly vechno jen hky. Opravdu hlubinn modernita vypukla, kdy se freudismus zakousl do druh skupiny pradvnch definic pirozenosti. Kdy ukzal, jak nesamozejm je lidsk J, jak se vyrb vdom, jak je kehk a vybojovan na kor prodnho. Kdy Freud hovoil o (nenosn) revolunosti psychoanalzy, nikdy nemyslel na svou sexuln teorii, ale prv na toto zpochybnn pirozenosti J, na definitivn rozputn due, za ni ru cosi nezpochybnitelnho. Freud tmto tokem na druhou skupinu mtickch definic pirozenosti otevel Pandoinu skku a sm tuil, e reakce bude hroziv. A skuten vypukla panika. Temn noc smysl Zpadu. Na jdro modernity zatoily mocn sly - magismus nacismu, latentn nboenskost stalinskho totalitarismu, pudov orln konzumismus, byrokratickyobsesivn vdeck empirismus a jin pery zplozen hrzou z rozumu. Kdy se euroamerick civilizace v 60. letech zmtoila a zhojila zrann po tchto tkch derech, kdy nalezla znovu to nejbytostnj v sob sam, jdro modernity, zaalo se kupodivu hovoit o postmodern. Akoli bylo jasn, e jde o renovaci modernity, o jej znovunalezen a znovuobhjen. Tato resuscitace modernity postmodernitou v edestch letech vak zkonit stla ped temi pastmi. dn z nich se nepodailo vyhnout a vzhledem ke zmaten, je provz lidsk hemen, se to asi ani podait nemohlo. Ti pasti postmodernity snadno pochopme, kdy se znovu podvme na vere dvnho mtu o rji Dilmunu a bohu Enkim. Chtla-li postmoderna zpochybnit to temn na modernit, musela zatoit na lecjak jej pedpoklad, nebo zrovna v nm mohl bt ukryt onen dmon, jen spustil apokalypsu. Pedn musela dospt ke zpochybovn zpochybovn tet skupiny definic pirozenho svta. Jedna z lini postmoderny tak musela nutn skonit u znovunalezen pirozenosti nku na pedmstch a stt se apologetikou tdnho systmu a kapitalismu. Podobn zkonit musela vyheznout nov spiritualita. Druhou past bylo zpochybnn druh generace modernch zpochybnn - k postmodern e proto pat i biologick definice lovka, genetismus, znovuoiven (prvem) zesnul sociobiologie, poprn pojmu psch atp. A tet past - jakoby inverzn k t druh bylo zdivoen renovace modernity. st myslitel druh poloviny 20. stolet byl onen zasten renovan projekt, projekt dokonen modernity, pochopen tak, e je teba se zakousnout i do tet skupiny definic, do tla a jakhokoli du, do samotn kategorie pirozenosti. Toto totln zpochybnn reprezentoval radikln dekonstruktivismus (tebas Foucault se svm plnm zpochybnnm lidsk zkuenosti lenstv), radikln smiotizace vkladu svta u poststrukturalismu, zpochybnn tla a pohlavnosti v radiklnch gender teorich apod. Prv tato tet skupina autor je nejvce s postmodernou spojovna, ale j v nich nic postmodernho nevidm. Jsou to jen splaen modernist. S kolem postmodernity - tedy skuten obnovit modernitu a oddlit od n stn reakce, kter se s n prolnul - se ve vtin minuli. Cena novho paradigmatu spovala ve varovn, aby se modern zpochybovn [9]

nestalo novm nboenstvm, aby se pokrok nepromnil v analog prodn evoluce, aby se nestal novou pirozenost. Postmodernita nen nic ne vzpoura proti novm pirozenostem, kterch se chopila Moc, aby se na n mohla odvolvat pi zotroovn lovka, stejn jako se odvolvala na star bostva. Je pokusem zachrnit modernu a navzat na ni. I j sdlm tuto ambici. Lze vak odoperovat reakn stn z moderny a pitom neupadnout do jedn ze t popsanch past? V em by pak takov postmodern modernita vlastn mla spovat? Odpov je nejist, ba mton. Urit je teba navzat tam, kde byla prperuena. Je teba se jasn pihlsit ke zpochybnn tet mtick skupiny definic pirozenho svta. V tto knize je jedno takov jasn pihlen pedvedeno. Nek na pedmstch nen pirozen, zpvci a kn nejsou nezpochybniteln, zklady civilizace nejsou nedotknuteln (stejn jako nejsou zkonit prohnil), ideje jako je istota, enskost i krsa je teba nemilosrdn analyzovat a dekonstruovat. Nezbytnm se mi rovn zd pihlsit se k revolunmu odkazu toku na druhou skupinu definic, kter navdy zpochybnila pirozenost pozorujcho subjektu. Je teba odmtnout apologetiku kapitalismu, biologismus, kter sexuln agresi opilce v parku definuje jako evolun strategii, i poblznn dekonstruktivismus, kter nalz nakonec obhajobu neurzy, drogy i terorismu a za nejvt revolun in povauje travesti-show. Je teba nalzt novou mru, proklouznout minovm polem abstrakce, je poteba se otuit proti chronick poteb pevnho bodu a spoinut. A pak znovu vykroit. Nikoli k rji, ale k bodu v prostoru, z nho se ped lovkem oteve nejvce monost a v nm lidsk iluze maj nejmen monou platnost. Mnoz mi ji naznaili, e nemm slu a kapacitu k tomu, abych oekvan renovan projekt, onu kenou renovaci renovace modernity sm nartl, ba zaal se skutenou tvorbou na nm. Asi maj pravdu. Krize stednho vku je i o nahldnut hranic svch monost. Pokud se mi vak poda nkoho pro tento projekt nadchnout, alespo k nmu upoutat pozornost, pak jsem snad neprohrl. Jung tvrdil, e lidsk ivot m sv dopoledne a sv odpoledne. Dopoledne m pr pirozen el, odpoledne el kulturn. Dopoledne je teba naplnit biologick imperativ zplozen potomstva a jeho ochrany, odpoledne zan prce na vkladu svta, kter polete potrubn potou kultury tm, co pijdou po vs. U mne zaalo odpoledne njak brzy. Popravd eeno, podezele brzy. Mon je v tom cosi bolestnho a nemocnho. Mon vak je to zpsobeno cenou onoho vkladovho projektu, kterou ani nedoku vyslit. Jako bych tuil, e on by snad mohl rozhrnout oponu odpoledne celho lidstva. Zaloit skutenou kulturu, osvobozenou od falen pirozenosti, stejn jako od poprn pirozenosti. O t to skuten kultue vm vlastn mlo. m jsem si vak jist: e v n mus vtzit lovk a ivot. Jakkoli przdn ta slova znj ve chvli, kdy jet o lovku a ivot nic podn nevme.

[10]

Dv e lovka vod a rozcvika

lovk je bytost psychickou. Psch je to, co lovk m a zvata ne, by by toto nco bylo nim - to je rozhodujc a dalekoshl definice. lovk trp tm, emu se k subjektivita, vdom, ego, j. Tohle vechno vak nespadne z nebe. Nerodme se s tm. Nen to dn semnko, kter v ns jednoho dne vykl. Tohle vechno vznik vvojem. Ba, tohle vechno nen nim jinm ne shrnutm tohoto vvoje. Vvoje, kter nen automatick, a lze se mu koneckonc vyhnout, by takov vyhnut kon katastrofou pi obvn svta. To je prv ta pot: jsme zvykl vvoj vnmat od konce, nauila ns to tak proda neboli vme, jak vypad dospl slon a cestu od slonho mldte k dosplmu slonu (zejmna k velikosti dosplho slona) nazvme vvojem. Jene J, vdom, Ego, to nen dospl slon. To nen prodn skutenost. To jsou kategorie, jimi se lovk z prodn skutenosti vytrhl. Jsou nepirozen. Nen to tedy nco, co ek jako v genech zapsan odmna na konci vvojov cesty, nen to cl, je to sama cesta, kter dn peduren cl nem, cesta je jedin definice tchto zvltnch struktur, z nich se skld lidsk psch. A protoe cesta k tmto zvltnm jevm, jakmi je teba vdom, je sloit a nepirozen, zaloili si lid to, emu se k kultura, aby jim s tou cestou pomhala, aby vvojov dramata zrcadlila a na cest je orientovala. asem sice kultura tuto svoji funkci ponkud opustila a pispv spe ke veobecnmu zmaten, nicmn jsme ji dosud nezruili a navc pily skvostn postavy, kter se rozhodly tuto jej funkci renovovat vkladem toho podstatnho v kultue: mnm tm samozejm psychoanalytiky typu Janine ChasseguetSmirgelov, jej skvlou knihu Kreativita a perverze dnes hodlm pout jako inspiran a citan zdroj. Je-li kultura zrcadlem a svdkem lidskch vnitnch vvojovch zpas, je samozejm nejprve nutn si objasnit, jakmi rozhodujcmi vvojovmi dramaty vlastn lovk prochz. Pohledy mohou bt rozlin. Existuj velijak stadiln modely vvoje lidsk psch. Ale z pvodnho freudovskho hlediska, kter je Chasseguet-Smirgelov vlastn, lze vvoj lovka nejlpe zjednoduit vyprvnm o pechodu z orln-anln e do e oidipovsk. Prvn e lovka se nazv orln-anln, nebo dle klasickho freudovskho vkladu se psychick vvoj po narozen sousteuje kolem prodn podmnnho sn a obdobn prodn podmnnho vymovn (pro psycho-biology znovu zdraznme: sn a vymovn pat do prodnho du; to, co si z tto prodn determinace lovk odvod na rovin psch, je kulturn, proti prodn, s prodou, nekuli evoluc, souvisejc jen velmi mlo, ba spe je to vi n vyhranno; zvata tak saj a vymuj, ale netvo psch-vdom-j a proto neprochzej orln-anln fz vvoje tto psch-vdom-j - co je snad logick). Orln-anln nebo t preoidipovsk e je svtem boje proti vnj realit, svtem, kde je tato vnj realita drcena stevy, kde vypuzen vkalu z anlu je symbolem vtzstv a zrove strachu ze ztrty ehosi cennho. Je tak svtem velikho pedjmn - u tu existuje fal, ale nikoli fal jako protipl vagny, je to anln fal, neboli hovno, kter nem protipl, k nmu by mohlo spt, ale je jen falem sm pro sebe, nepronik ke smyslu, ale shrnuje ho do sebe. U tu existuje matka, ale nen to matka, po n toume, ale orln matka, v n se chceme rozpustit. U existuje kastrace, ale ve form odcizen prsu, kter vak k dtti nle jen v jeho magickm, nerelnm sept s okolm. Je to svt, kde agresi a libidinosn (sexuln) vzruen jet nelze rozliit. Svt magie, kde pn zme ve. Svt bez hranic, bez omezen. Svt, kde nen musk a ensk, svt, kde nen otcovsk, svt, kde vldne chaos nerozlienho. V takovm svt ijeme zhruba do t let. Vvoj je samozejm sloitj, ale takto plus minus vypad zkladn pole, na nm se do tohoto vku pohybujeme. Pak vak pijde prudk zvrat. Pomrn nhle se vymn zkladn figury na scn, zkladn tmata, do centra pozornosti se dostvaj nov zny tla. Orln-anln snov a magick dcko si pone vmat rozdl. Do sebe zakousnut falen polarita j versus vnjek pod mou vldou se zhrout pod tlakem novch, do znan mry neodmtnutelnch poznn o skutench polaritch svta. Nejzkladnj poznn je jist zjitn rozdlu mezi muskm a enskm. Stle vce vak tak zan dotrat druh polarita: dtsk-nedostaten-podzen versus dospl-vzorov-mocn. Oboj poznn provzej nejasn tuen, fantazie, dtsk teorie. Existuje-li fal a proti tomu ne-fal, pak tedy zejm existuje kastrace, odebrn penisu za trest - to je jedna z nejznmjch dtskch teori. J jsem partnerem matky a otec mi ji bere - to je druh typick teorie tohoto obdob. A protoe tato dv dramata probhaj shodou okolnost souasn, v jist chvli se nejspe propoj: otec m nade mnou moc, zejm je to tedy on, kdo [11]

by mi mohl penis vzt, kdybych se proti nmu vzbouil. To jsou u klasick psychoanalytick poznatky. Pro studium kultury je vak dleitj vypreparovat si z ve vyenho dv skutenosti. Jednak definovat zkladn obecn znaky oidipovskho vesmru: rozdlen vc do kategori (toto k sob pat a toto k sob nepat), vnmn svta skrze rozdly a polaritu, vnj realita formujc vnitn (na rozdl od vnitnho snovho modelovn vnjku), existence autorit a podzenosti. Trest, zkost, vzpoura, vina - to jsou tmata oidipovskho vesmru, tto druh e lovka. A dal podstatn vc: pijet novho du ivota a nov rozvren svta oidipovskho - je progresivn, ale nikoli snadn a chtn. Vnj realita spe to, v kadm z ns jsou regresivn sly, kter tou zvrtit vvoj zpt k orln-anln magick i. Kupedu ns enou jist traumata (otec m takovou moc, ze budu chtt bt radji jako on), ale pokud se jim vyhneme i se naopak stanou pli konfliktn a nenosn, regresivn sly v ns celkem snadno zvtz. Pak se stvme bu perverzn, nebo neurotit. Nejfatlnjm uvznutm v orlnanlnm vesmru je psychza. Tyto medicnsk pojmy nech ns vak nematou, sklon k regresi je de facto vudyptomn. Zpas mezi dvma psychickmi emi prostupuje nai vednost a nezdka ho pechzme jako banalitu. Anna Freudov popsala teba ppad prepubertln dvky, kter se zjevn obtn vyrovnvala s vlastn rivalitou vi mladmu bratrovi a tak s faktem jeho penisu. Dv emoce - rlivost a zvist - u n pak vdy spustily rozmarnou hru: zaala si hrt na kouzelnka, kter gestem a slovem doke promnit ve na svt. Co bylo, lo odarovat. Co chyblo, lo piarovat. Kdo existoval, mohl zmizet. Za neurotick symptom by takovou dtskou hru asi oznail jen vru zaryt freudin, pesto je zjevn, e kouzelnickou hrou dvka vdy provedla jakousi vednodenn, nepsychotickou regresi k orl-analit, kter ulevila od tlak pohlavn diferencovanho a vinou naplnnho oidipovskho vesmru. To tak dokazuje, jak univerzln vzorec dvou je. Ostatn, jako bychom ho nalzali ji v akkadskm mtu o stvoen lovka (Atrachasse). Na jednom mst mtu se objevuje jmno zvltnho boha, kter se v cel sumersk, asyrsk ani semitsk babylonsk literatue u nikdy nevyskytuje. Ten bh se jmenuje Getuge, co zna v pekladu rozum, a zjev se v mtu jen v jedin chvli. Ostatn bohov ho zabij, sms s jeho krv hlnu a stvo tak lovka. Jako by tedy lovk byl u ped tisciletmi definovn orl-anlnm prokletm (hlna = vkal) a rozumem vznikajcm z jeho pekon(v)n. Samozejm artikulovat vvojov drama lovka na dv e je ohromn zjednoduen, ale prv ohromn zjednoduen jsou ta nejcennj. Pijmeme-li tento vzorec jako zkladn vzorec psychiky, meme zat zkoumat, zda se stal i zkladnm vzorcem kulturnm a zda tedy n vodn pedpoklad o kultue jakoto zrcadlu vnitnho vvoje lze potvrdit. Na nsledujcch stranch podstoupme toto zkoumn, by charakter na prce jak ns mnoz upozoruj - nabd msto ponkud zatenho slova zkoumn hovoit radji teba o pozvn tene k vahm. Pokusme se neminout dnou podstatnou oblast kultury, navtvme svt politickch symbol, nboenstv, magie, umn, sexuality i kuchyn, a v kad z tchto sfr kultury se poohldneme po vlivu orl-anln struktury, slajc zpod artefakt, i obas i - snad takov chvilkov skoky nebudou pli matouc - po samotn orl-analit jako psychick sle v ns a mezi nmi. V dn z nsledujcch kapitol nicmn nechceme podat komplexn kl k jednotlivm oblastem lidskho ivota, ve vech nabdneme jen nekomplexn klek, jakkoli z naeho pohledu a neekan veurujc. Co nemus bt vem tenm pjemn a mohou mt dojem nekonenho opakovn. To je vak v dnenm ppad zmr, ba sama metoda. Asi nejvt esk znalec literatury zvan brak, spisovatel Ivo Fencl, mne ped asem upozornil na knihu Shauna Hutsona Slimci (Breeding Ground). Doteme se v n i toto: Dti? Jen lidsk odpad. Do dvaceti z nich jsou feci. Manelstv se rozpadaj. Musk se slzaj s enami jinch. Znechucen potsl hlavou. Bylo mu nanic. el do koupelny. Nadval. Ve upad. Sedl si na zchod a z msy se nehlun vynoil slimk. Za nm pt dalch, jako oivl vkaly. Poposedl. Ml zcpu. Plnili msu. Tu jm projela len bolest. Ti se mu prohryzvali hdmi. tvrt si razil cestu konenkem ke stevm. Zakousli se mu do penisu, konenkem pronikl druh. Pidal se k vypasenmu pedchdci ve vraedn krvavm inu a z rozkousanho tlustho steva vyly exkrementy. Smchaly se s lou krve. Nebo jinde: Jeho ukazovek pejdl po klitorisu. Slimci zatm dorazili. Vyluzovali sav a mlaskav zvuky. Z toalety pospchali dal... Mstnost byla zaplnna obmi slimky a ona se jet nevzpamatovala po silnm orgasmu a u zakusila bolest... Jeden se j vyplhal na bicho a zatoil na bradavku. [12]

Hryzal, dokud se nedostal k mkkmu masu. O podobnch textech vtina lid soud, e jsou lahdkou pro oko psychoanalytika. To vak nen pln pesn. Copak o to, vznam tch dk se zd zcela zejm. Hlavn figura slimk - je zde jasn spojena s vkalem, anlnm otvorem, sexualitou, slizem, zcpou, nsilm. Freud by anln i lovka nepopsal lpe. Ale v tom je prv pot: analyzovat zde nen vlastn co. Hororov autor roli analytika vzal de facto na sebe, jen analzu podal epickou formou. Kdybychom se dnes zdreli u takovchto text (jiste svm zpsobem epochlnch), mon bychom tene i zmtli. Zasteli bychom tm, e strukturalistick pohled na kulturu, odvozen z psychoanalytick teorie, m mnohem vt ambice. Omezit hledn orl-anln struktury na artefakty, kde tryskaj gejzry hoven smench s krv i kde autor sm pizn onu chvli, kdy se hovno promuje ve svho zstupce, by bylo neomluvitelnm proustrovnm toho ohromnho pokladu, kter nm darovala Chasseguet-Smirgelov svou abstrakc. Orlanalita a Oidipus, jak nm je reformulovala, jsou univerzln struktury mnohem vtho dosahu. Sama Janine Chasseguet-Smirgelov nm ve sv knize ukzala nkolik anlnch vesmr na rovin kultury, neboli nkolik kulturnch artefakt, pod nimi meme rozeznat strukturu orl-anality. Tm nejklasitjm anlnm vesmrem je pochopiteln svt markze De Sada, tak jak ho zbudoval ve svch romnech. V nich anln chaos nabr podobu orgie, kde jsou zrueny vechny distinkce (oidipovsk-pohlavn, incestn-generan) - otec soulo s dcerou, mu s muem, dospl s dttem, uitel kaz ka, bolest je rozko, smrt ivotem. Ve je smeno a zamniteln. Vbec pitom nejde o soulo, jde o mechanismus. Sade vyrb svmi vzorci orgi gigantick stroje na semlet vech rozdl. Clem je rozemlt tvary, smchat ve dohromady a zamatlat do vezahrnujc prahmoty, ili produktu anality - vkalu. Jinmi pklady orln-anlnch vesmr, boucch se proti skutenosti Oidipa (pohlavn diferenciaci, kastran zkosti, principu reality), jsou Wellsv Ostrov dr. Moreau i Caligulovy historick zvrhlosti zaloen na poprn pohlavnch rozdl (Caligulv transvestitismus) a existence limitu skutenosti vrcholc v ppad Caliguly zbonnm sebe sama, plnm vytrenm z reality. Pro echy je jist zajmav, e Chasseguet-Smirgelov ilustruje budovn anlnho vesmru i pomoc Herzova Spalovae mrtvol (bohuel si vak nezjistila autora literrn pedlohy) - zde se anln rozko vrcholn idealizuje a spojuje s esttstvm (touto cestou el zejm i Nietzsche). Esttsk vystn aktu pitakn analit historicky reprezentovali zejmna dekadenti. Pestoe jsme zavrhli lacin obrn se hororem typu Slimci, nemusme Hutsonovu knihu vnmat jako zcela bezcennou pro n projekt. Vbec nejcennj na ve citovanch pasch toti pece bylo - a jist jste si toho sami vimli - ono spojen hovnivo-slim hrzy s postavou feka a fenomnem promiskuity. To u meme povaovat za objev, i spe vzvu k objevu. Tm u se dostvme o patro v, kterto vstup jsme teni slbili. Dejme si tedy pro ilustraci toho, o co nm vlastn jde, jakousi rozcviku. Nechejme naeho tene pivyknout onomu specifickmu druhu abstrakce. Ukame si orl-anln strukturu vepsanou pod nkolika kulturnmi figurami, vesms povtce souasnmi, u nich by anln vesmr lovk neuvykl freud-strukturalistick logice asi nehledal: jsou to postavy anarchisty, hochtaplera, teroristy, feka, gamblera a internetovho perverta. Mon nejzajmavjm anlnm vesmrem, jeho existenci francouzsk esejistka bohuel jen naznaila nkolika poznmkami, je to, co bychom mohli nazvat anarchoidn subkultura. Smirgelov se ve sv terapeutick praxi toti asto v 70. letech stetvala s radiklnmi levicovmi intelektuly, kte koketovali s terorismem. A rozpoznala v jejich promluvch, nsilnch fantazich, pedsudcch a struktue mylen prvky dobe znm z perverze. Na jedn stran - soudm - Chasseguet-Smirgelov nedostaten prohldla, e tyto postavy jsou prototypy obecnho vzoru modernho narcistickho intelektula, jeho zrod se pokusme objasnit v jedn z ptch kapitol na intelektulnch oporch crkevnho honu na arodjnice. V tomto smyslu Smirgelov pecenila levicovost tchto figur. Na druh stran vak svmi poznmkami nae inspirtorka otevela komnatu vah o psychodynamickch strukturch pod politickmi symboly. Tato komnata je velmi zrdnm prostorem, v nm se lze snadno stt komickm i nenvidnm zrove. Dkaz o tom, e vyletnost podlahy tto komnaty vah se bl kvalit opeovvan ledov plochy, nalezneme zajist v prvem zapomenut prci Aurela Kolnaie Psychoanalza a sociologie, v n bylo tebas komunistick heslo proleti vech zem, spojte se dekdovno jako skryt homosexuln vzva. Pipodotknme ovem omluvn, e Kolnai nebyl psychoanalytikem, ale konzervativnm katolkem pod vlivem spe Chestertona ne Freuda. Pesto tento pklad asi dal tuit, jak snadn by bylo zopakovat njakou takovou klaunskou piruetu s freudovskmi flitry na trikotu. Nae ambice je vnj. V e, kdy se politika - ale nejen ona - promnila v souboj [13]

styl, imid, ikon, znaek, designu, je vce ne kdy jindy zhodno, chpat ji jako kulturn artefakt rovn reklam na prac prek i Sadovu romnu, a takto ji tak analyzovat. Byl jsem se svho asu podvat na vesms anarchistickm protestu proti pjezdu George Bushe do esk republiky, kter se konal na praskm Pohoelci. Kdy jsem se rozhldl kolem sebe, nemohl jsem nevzpomenout teze Chasseguet-Smirgelov o anarchoidn subkultue a dolo mi, e to, co vidm, vechny ty anarchistick symboly a stylov znaky, jsou dobrm zkladnm materilem pro projekt hledn orl-anality a Oidipa v kultue. Pvodn politick anarchismus s prohldnutm anarchostylem dneka souvis jen velmi mlo. Kdysi byl anarchismus jednou z verz tdnho dlnickho politickho hnut, jeho smysl byl praktick, vesms odborov. Tehdy lo o hjen svch zjm, co je racionln a v novovk politick praxi tak vrcholn legitimn in. Dnes je anarchismus spe mstskou subkulturou, jej symbolika je jejm stednm smyslem, nikoli zdobnm ornamentem. Tak jako v mnoha jinch ppadech postmodern reality symbol u nic nezastupuje, sm symbol se stal jedinm vznamem hnut promnnho ve styl. Nejmarkantnjm na anarchostylu dnes je, jak se podob mn politizovanm stylm dneka - emo, punk i gothic. To naznauje, e vce ne o rozdlujc a tbc politiku jde ve stylu vdy o cosi hlubho, spojujcho nezdka i protivy: podstatou tch jmenovanch je nepli maskovan pitakn preoidipovskmu orln-anlnmu vesmru. Anarchostyl nm ve svch depolitizovanch reinkarnacch ukazuje, e perverze je koneckonc silnj ne jakkoli politick idel. Na jednu stranu meme depolitizaci subverzivnch styl chpat v gramsciovskm smyslu jako projev hegemonie vldnoucch vrstev, na druh jako dkaz, e to, co je na politickm symbolu vzruujc, koneckonc nikdy nen a neme bt politick. Vdy to lze nakonec od politickho osvobodit a prodvat na trhu vedle cukrov vaty. Otzkou je, kdo je zde vce vinen: ti, co vykrdaj alternativu, nebo ti, co alternativu zakleli do nevdom perverze a fetie? Chtl jsem dnes, navzdory obvykl levick mane, naznait platnost druh monosti. A to z pozice, kterou po peten nsledujcch kapitol bude sotvakdo moci oznait za konzervativn... Zajmav je se zamyslet z tohoto hlediska nad rol utopie, kter k anarchoidn subkultue stle jet pat. Je to jen archaick ddictv, anebo integrln, logick soust? Chasseguet-Smirgelov by jist pisvdila druh variant. Jdrem anarchistick utopie je idea rovnosti vech lid. Ta me bt jdrem i reln politiky. Pro socialisty je slovo rovnost zakomponovno do politiky jako vraz solidarity - kdy je nkdo slab, mohu se s nm solidarizovat a bu mu dopomoci k tomu, aby slabm bt pestal (m ho zrovnoprvnm), anebo ho potm tm, e mu eknu, e i pes svou slabost v jistm smyslu rovnoprvnm je (podstata kesanskho socialismu: ped bohem jsme si vichni rovni). Komunist slovu rovnost rozumj jako vzv k aktu: vezmme to sami do rukou a hezky se zrovnoprvnme!. Liberlov rovnost potebuj pro odstrann vsad, kter blokuj ven na trhu. Ve vech zmnnch ppadech je rovnost instrumentem - politickm, relnm, praktickm. Pro anarchistu (i obecnji radikla narcistickho typu) vak jde o nco jinho, tvrd ChasseguetSmirgelov. Jde pro nj o konen a pln idel - nejde o pomoc dlnkm, nezamstnanm, chudm zemm. Jde o to, e veker sociln hranice mus bt zrueny ve jmnu anln bezhraninosti. Ne nhodou jednm z feti tohoto anlnho anarchismu je idea Chaosu. Rovnost u anarchist ije kupodivu i v podob snn o komun. Komunismus je jako pojem vesms pipisovn Marxovi, ale on nikdy nehovoil o tom, jak by komunistick spolenost mla bt. Marx jen poteboval njak pojem, jm by vyslovil: tak jako zanikly pedpoklady feudalismu, jednoho dne zaniknou i pedpoklady kapitalismu (mon sociln, mon technologick) a vznikne spolenost nov. Skutenmi komunisty jsou vak prv anarchist: prv oni hovo o federaci komun, o totln decentralizaci neboli o plnm rozbit oidipovskho du a nastolen jakhosi du totlnho individualismu (skrvajcho se za fetiem svoboda), v nm se individua budou shlukovat do (latentn orgiastickch) komun, aby tak poslila svou preoidipovskou omnipotenci. J jako jedin bh a idea komuny - v tom je samozejm logicky neeiteln rozpor, ale logika je kategorie oidipovsk, v preoidipovskm vesmru je naopak tohoto do o bijcho rozporu zapoteb k podn dkazu o bezhraninosti anality: rozbit je tvorba, chaos je d, pln individualismus povede k naprost socilnosti... Vzpomeme Adolfa Hitlera: Naprosto nepotebujeme pojet svta, je by bylo souvisl. Vzpomeme analogick zkonitosti orgiastickho univerza Sadova: Smrt je ivot! Dt je dospl! Pesnji: nen a nesm bti hranic mezi nim a nikm (zajist i neuznvn hranic oidipovskch stt a kosmopolitismus pat do anarchistickho politickho arzenlu, zde jsou anarchist zjevn bratry neoliberlnch globaliztor). Orl-analita a idel, to nen vbec nhodn spojen. Je jednm z nejvtch objev [14]

Chasseguet-Smirgelov, e kad orl-anln perverze k idealizaci inklinuje. Na sexuln rovin se tak dje za pomoci fetiizace lesku a elasticity - pipomeme lesknouc se sliz a lem na vkalu a bahn, lesknouc se latex a vyletnou ki sado-masochist i kouzlo lesknoucch se elastickch punoch pro fetiisty. Neurotick oitn tak vyuv lesk a tpyt: ChasseguetSmirgelov upozoruje na anln lsku ke perkm a drahm kovm (vimnme si, jak si je oblbila ve svch stncch crkev). Analita vak me bt politizovna i mysticizovna a pak se oitn realizuje jako idealizace v pravm slova smyslu. Karl Kopfrkingl ml sv buddhistick osvobozen smrt, kuimsk sestry Mauerovy stvoen nov bosk bytosti, lesbick anarchofeministky vznik tetho pohlav, anarchist svt bez penz a vlek. pln rovnost anarchist je ve skutenosti imperativem: rozemlt tvary svta ve jmnu svobody beztvarosti. Cosi podobnho dlaj autistick dti i abstraktn umlci. Svoboda je zde politickm pojmem zastupujcm infantiln omnipotenci dlonho boha. Dkazem poteby beztvarosti nen jen vzvan, nejstylovj ern barva, ale i zvltn znak mnohch radiklnch subkultur (odprava doleva): zakrvn tve. i kukla. Jist, vklad tohoto znaku me bt variabiln. Z freud-strukturalistickho hlediska je vak smysl zakryt tve dalm zkonitm znakem anality: takto se pece maskuj otroci v sado-maso salonech, takov kraboky nos jejich dominy (ostatn barevn erno-rud ladn tchto vynikajcch hereek a jejich muren podivuhodn souhlas s ladnm anarchostylu). Jde o to, rozpustit tv - tedy tvary. Kde je tvar, jsou rozdly, kde jsou rozdly, je falus a ne-falus, a tedy kastran zkost. Anarchostyl velmi asto inklinuje k drogm a jejich obhajob. To ns pivd k dal dleit kulturn postav: fekovi. I narkomanie je bytostn anln - hranice se v tomto ppad rozpoutj chemicky. Jednmi z prvnch narkoman v evropskch djinch byli velic podvodnci a hochtaplei, umlci fale. Chasseguet-Smirgelov je vid jako hluboce perverzn postavy (inspirovna Abrahamem a Deutschovou) a jejich upsn se drogm s tm souvis. Hochtapler je lovk zskvajc slast ze t fakt: ze ztrty tve neboli nasazen masky (tvary jsou magicky-anln promnliv, tvarovateln jako hovno), ze ztrty (zmny) otcova jmna (nepatm oidipovskmu du!) a z fale samotn, z principu umlosti, kter je pro ChasseguetSmirgelovou jdrem perverze, popenm tlesnosti ve jmnu anln prahmoty, prastavu, praanarchie, prachaosu. Nasadit sugestivn masku, ztratit jmno a nastolit umlost, to jsou nelehk koly. Velic herci si asto pomhaj drogou, aby byli opravdu strhujc a dvryhodn. Hochtaplei tak. Anarchista potebuje pro dosaen dotyku s vemocnosti anality splnit stejn koly jako hochtapler, i on tedy potebuje drogu. Droga (pedefinovan opt - jak jinak na svobodu) anarchistovi pomh ztratit tv (nasadit masku) a rozpustit to oidipovsk neboli d. Droga je zrove vysoce artificiln prostedek, chemick fale, otevrajc brnu k fali psychick. Jestlie jsme zmnili hochtaplera jako typickou orl-anln postavu, pipomeme, e Freud velmi podobn analyzoval pbuznou figuru patologickho hazardnho hre. Pi rozboru povdky Stefana Zweiga tyiadvacet hodin ze ivota jedn eny Freud gamblerstv (jak bychom dnes ekli) oznail za specifickou dramatizaci nutkavho nvratu k dtsk masturbaci. Freud je v tto argumentaci velmi dvryhodn: Neodolatelnost pokuen, posvtn a pece nikdy nedodren pedsevzet to ji nikdy nedlat, omamn slast a zl svdom, podle nj se lovk t do zkzy, zstaly u nhraky v nezmnn podob zachovny. Kdy odeteme roli svdom, nebo v na dob ji nen masturbace takovm bolavm mstem vchovy, zd se, e chpeme nae soudob gamblery dosti dobe. Zatmco hochtapler akcentuje ve sv praktice orl-anln cl, gambler se fixoval na klovou dtskou techniku k dosaen tohoto cle a jej strukturu stle opakuje. V zsad - a proto nemme tolik dkaz jako u hochtaplera - se vak zejm rovn spojuje pedevm s orl-analitou. A podobn se meme zamyslet i nad postavou teroristy, jak ho znme z naich as, pesnji z naeho zpravodajstv: tedy nad vtinou pubertlnm muem, kter ove sv tlo vbuninou a rozmet spolu se sebou nkolik dalch tl v peplnnm mstskm autobuse. Nad politickou a nboenskou dimenz takovho kroku se mudruje dnes a denn. Ale nem snad takov akt i svou pudovou, psychosexuln strnku? Neboli nelze pod kulturn (tedy opakujc se) postavu postmodernho teroristy vepsat strukturu odvozenou z psychodynamick teorie? Jako jeden z mla se tmto smrem vah vydal esk psychoanalytik Martin Mahler a doekl tak vlastn to, co nakousla u Chasseguet-Smirgelov. Sebevraedn terorist mohou reprezentovat syntzu naivn ctnosti a istoty (pipomeme si zdnliv a bezbrann, kristovsk zjev Usmy bin Ldina) a zbsil destruktivity. Vechno je streno do vru zkzy, v nm se pomchaj lidsk orgny a dy a zaniknou individuln rozdly. Kad m poslouit jako prostedek k penetraci do neptelskho objektu a nsledn k jeho fekalizaci. Teroristovo tlo je tm nejtvrdm anlnm projektilem, teme v lnku Vnitn realita sebevraednho teroru. Zde Mahler pitakv Chasseguet-Smirgelov. Za oiujc idealizace in terorista [15]

to sam, co Sadovi orgiast, fetiista v plynov masce i radikl v kukle: popenm konzistence tla, popenm tvar ve jmnu Nejvy beztvarosti pitakv orl-analit. Dal Mahlerovy vvody u jsou pro ns spornj, ale otevraj zajmav tma. Z kleininsk pozice Mahler vn do hry fenomn zvisti. Teroristou nien svt tl oznauje pedevm za reprezentaci tla klovho - mateskho, ba dokonce (v ppad newyorskch Dvojat) za reprezentaci prs. Souasn toto nien jednoho prsu probh dle Mahlera pro ideu prsu jinho. I kdy davy muslim idolizuj bin Ldina, ani on, ale dokonce ani Allh nejsou tmi reprezentacemi, po kterch zfanatizovan due prahnou. Idealizovanm objektem je zdnliv neptomn, nereprezentovan pohansk Matka, kter excesivn inkorporuje ve, co stoj v cest jej expanzi. Nelze to chpat jinak, ne e terorista se v Mahlerov interpretaci upisuje temn sle pohlcujcho, Zlho prsu, a to na Prs dobr (prs hojnosti, jak pe Mahler). Zde vak jako by do jeho vahy intervenoval kulturn pedsudek: pro by ml islmsk terorista toit na dobr prs? Me pece docela dobe toit na intervenujc (imperiln) prs zl, minimln ze svho pohledu. On to vak nen pmo pedsudek, co poslalo eskho analytika na tenk led - je to smsen dvou model. Ten nsledovnhodn idealizovan prs teroristy se mus jevit jako zl, nebo anln agrese vi konzistenci tla v modelu freudovskm zde byla zamnna i prohlena za jednostejnou se zvistivou reakc vi prsu v modelu kleininskm. V takov chvli se nutn napnaj teoretick konstrukce ve vech. To vak neznamen, e tm Mahler nevyslovil cosi podstatnho. A se v tto prci do kleininskch vod pro jistotu nevydme (mon jen obas oplchneme znaven obliej), nelze popt, e v orl-anlnm vesmru prs tak existuje a mus hrt svou roli, mus intervenovat do symboliky kadho orl-anlnho univerza. Vdy ji hororov tvrce Hutson nm to dokzal, kdy svho hovnivho slimka nechal v citovan scnce zatoit na onu danou mkoukou prsn hmotu. Ale pro nae ely a v obav nebezpenho smsen logik, je jsme si Mahlerovm lnkem ilustrovali, se pro dneek prsu vznamn vyhneme. Krom ji zmnnch kulturnch figur modernity bychom nalezli psycho-struktury jist i za dalmi, analogickmi figurami. Nkter si jet z plezru pojmenujme, by u je nelze spojovat tak pmo s orl-analitou. Mm na mysli pedevm postavu flanra. Jak se dozvdme od kulturologa Chrise Barkera, tento pojem zavedl kdysi Charles Baudelaire pro figuru mstskho lovka, kter se poflakuje po mst a objevuje msta, kter nezn. Zskv pitom slast z vnmn novho prostoru, barevnosti i lesku modernho msta a z pohledu na nekonc zplavu neznmch en (flanr je postava bytostn maskulinn). Vklad flanra, eknme modernho mstskho tulka, me vst stejnm smrem jako vklad hochtaplera i gamblera: jeho dobvn prostoru pohybem a pohledem m mnoho sexulnch znak, ve vnmn umlosti a lesku velkomstskho svta (zejmna reklam, neon a vklad) nachzme dokonce stopy orl-anln pudovosti. Avak psychoanalza nm otevela i alternativn pohled, mon neekan. Existuje toti patologick verze mstsk potulky, kter se k hysterick fuga. Nkte neurotici se vydvaj na bezcln bloudn mstem, pi nm ztrcej pedstavu o prostoru a dokonce o sv identit. I jim by dungle mstskch vn a vzruch mohla teoreticky slouit jako prostor ryze sexuln, ba mohli by se v tomto prostoru specificky rozpoutt podobn jako dt v prsu i snu (dejme tomu), avak v praxi byl tento psychologick jev pozorovn pedevm u mladch mu, kte uprchl z internt i kasren dosti zjevn tedy ml eskapistickou (nikovou) podstatu a mon ho iniciovala nezvladateln zkost z nesvobodnho prostoru s nerespektovatelnmi zkonitostmi. Mohli bychom spekulovat, jestli i flanr nevdom spe neunik z pasti, j pozice v industrilnm systmu vdy tak trochu je. Jestli jeho potulka nen odchodem v asech, kdy u nen kam odejt. Kratochvilnost flanrstv se tto interpretaci samozejm vzpr. Mnohem zajmavj by mon bylo zamyslet se nad tm, jestli koncept hysterick fugy nepout pi pochopen slavn vejkovy budjovick anabze. vejkova cesta, kter bv nkdy chpna jako lick strategie, v zsad pli smyslu nem. Je v n cosi nelogickho a neeitelnho. Mon jde o fugu svho druhu - pokus pohybem a proniknm prostorem odhodit pouta, kter vak pesto odhodit nelze, snad jen za plnho vymazn J co nakonec nen charakteristika, kterou by celou romnovou existenci vejka nelo popsat. Druhou klovou modern postavou je nudc se jedinec. Podle vech dostupnch signl kultury minulosti pojem nudy neznaly. Hannah Arendtov by asi trvala na tom, e vznik nudy souvis se vznikem volnho asu (dosti nedvn to kulturn jev), a tm pdem je nutnm souputnkem pojmu zbava (kter nen ztotoniteln s principem karnevalu i svtku u starch kultur). Jistjm konstatovnm by vak bylo, e nuda je zkrtka njak spjata se strukturou modernho ivota. Marxistick psychoanalytik Otto Fenichel nm rozevel specifick pohled na nudu. [16]

Nuda se v jeho pojet nedostavuje tehdy, kdy lovk nem rozptlen i zbavu, ale tehdy, kdy nev, jak cl m vlastn jeho pudovost. Kdyby pudovost neexistovala, tak jedinec nemajc prci i zbavu by se stal pouze apatickm. Bn rozvinutmu jedinci, ktermu modern situace otevela monost nemt v urit chvli prci ani zbavu, vak v takov chvli cosi chyb. Nulov sociln fze v nm probouz jakousi hlubinnou tenzi, ale on nev jakou. Proto nudc se jedinec std dle Fenichela objekty - testuje je, v, e podle reakce na objekt pozn, jake neuchopiteln tenze vlastn pocit nudy zplodila. Velmi pesn tuto koncepci nudy vykreslil Alberto Moravia ve svm romnu nazvanm prv Nuda. Hlavn hrdina napklad ve chvli nudy zaal testovat, jestli onou tenzi nen sadismus - nechal k sob pibhat svou koku, ale vdycky ji odnesl zpt doprosted mstnosti a odbhl. Ona tak nkolikrt opakovala sv pichlen se, ale vdy byla hrdinou znovu vytrestna nastavenm do pvodn pozice. Hrdina pak zjistil, e sadismus jeho nudu zahnat nedoke, protoe vytav, nhle jakoby lidsk oi zvete ho bolestiv zashly. Pokraoval tedy s testovnm jinch objekt a hlednm charakteru on tenze, kter se rafinovan vystavuje jako pocit przdnoty, akoli v jdru przdnotou nen - je nereflektovanou pudovost, tvrd Fenichel. U nudcho se jedince nemusme tak snadno rezignovat na dkaz jeho spojen s orlanlnm univerzem. Fenichel nm pedkld dleit posteh, e nuda jako zabrdn pudovost jaksi zcela automaticky peskakuje na elementrn pudovou rovinu, je zahnna nezdka orln: jdlem, pitm, kouenm, vknm. Druh automatick een je tak zajmav: monotnn kon. Tedy napklad poklepvn prsty, podupvn do rytmu, zkuby nohou. Abychom vak pochopili smysl druhho een, musme si pedstavit dal Fenichelv objev: e nuda je vdy spjat s masturbac. V jistm smyslu (a kdy se nad tm zamyslme, je to dosti logick) je nuda vdy nerealizovanou masturbac. Ta je odepena, nebo nudc se jedinec ani nev, e jeho tenze m povahu pudovou, a masturban praktiku tak nahrazuje prv monotnnost, kter svou rytmikou i inkem (znmm dobe od aman) onanii odpovd. Pravzor nudy a zbrdn k n vedouc nalz Fenichel u dtte sledujcho prascnu souloe rodi. V dtti spolu po shldnut prascny zpol dva emon proudy. Jeden si meme nazvat touha po opakovn zitku, druh zkost (z pedpokldan nsilnosti scny i z kastrace, ji scna implikuje). Zvtz-li zkost, libido bude drsn inhibovno, tenze se skryje a zrod se nudc se dt, co nev, co by (a pece nco urit). Zvtz-li touha po opakovn, dostane se ke slovu dtsk masturbace. Ale mnohem spe bude tato masturbace transformovna, odklonna zkost k njak nhrakovit, obsesivn innosti, zaloen na opakovn - teba k opakovn uritho slova i pohybu. Co je praktika u dt nm vem dobe znm. A tak, podobn jako u gamblera, meme dtskou masturbaci opt sepnout s orlanlnm univerzem. Musme si toti uvdomit, e dtsk masturbace nen nikdy nhrakou sexulnho styku (a dospl nezdka tak ne). Je to masturbace, kter nem objekt, m k narcistickmu jdru, tud i do orl-anlnho svta s jeho zkonitostmi. Fenichel nm tmto vkladem otevel interpretan monosti vi takovm kulturnm fenomnm jako jsou zlozvyky i pop-music. Ovem pklad s archetypem nudy u dtte odklonnho od masturbace zrove dosti zpochybuje nai vodn tezi, e nuda je specifickm produktem modernho svta. Masturbace, prascna i dokonce pudovost jsou zajist psychick konstanty prochzejc nap epochami. A pesto jako by se prv v modern kultue nuda dostala do poped jako tma, a se nm zd, e se prv v modern zrodila. Co otevr zajmav problm: je spoutem modern nudy-nereflektovan pudovosti opravdu jen existence nulov fze (ani prce, ani zbava), anebo moderna njak specificky tla na lovka, aby nerozpoznal svou hlubinnou pudovost a objekt j ukjejc? Freud by v dob, kdy psal svou Nespokojenost v kultue, mon pisvdil, e modernita klade ohromn nroky na zeknut se pudu. My v ase pornografickho ocenu, jen omv behy kadho osobnho computeru pipojenho k internetu, bychom asi tezi o pudov dezorientujc modernit rozumli mn. Mon vak pitom jen peceujeme onu osvobozujc roli vudyptomnho pornografickho impulsu v postmodernm svt, jak jsem se pokusil naznait ji v rozhovoru s Bohumilem Kartousem pro asopis A2. zkosti pece kolem ns pibv. A prv zkost, jak jsme si ukzali, koneckonc plod pudovou dezorientaci a nudu. dn rozvolnn spoleenskch konvenc neme zmnit hlubinnou problematinost sexuality a agrese pro lovka ve vvoji. dn porno-zplava neosvobozuje od zkosti, nebo nikdy nekomunikuje s Egem, jen drd Id. Freud dobe vdl, e abreakce (odit) je k niemu, osvobozuje vdy jen rozum a pojmenovn. [17]

Ostatn jakoby se z mlhy vynoujc postava postmodernho i postindustrilnho perverta, nechvajcho se v osamlosti vzruovat nsilm a chylkou u celosvtov datov st, si tak jist zaslou psychoanalytick koment. Ano, svt internetu uinil z anln e imprium, nad nm slunce nezapad. Anln nrod uvnit naich nrod se zd bt nekonen etnjm, ne jsme kdy dokzali uvit. Pedstava, e mezi modernm a postmodernm (netovm) Zpaanem je njak prrva, njak prudk zlom ve vvoji mentality, je pitom naivn. Pedstava, e modern Zpaan zkrtka jen potlaoval svou analitu, kterou te mohl konen projevit anonymn volbou perverze, je rovn hrub nedostaten. Pedstava, e ona analita se v minulosti uvolovala v podob hrznch vlek a genocidnch modernch exces, je jist invenn, avak snadno ztrat kredit, a zjistme, e postmodern ra se vlky a exces nijak nezekla a porno-ventil nefunguje. Zkrtka ona analita netov pornoe tu musela v modern nkde bt, musela se ukrvat v njak kolektivn form, kter zmizela, a anln duch, kter ji obval, se pak organicky pesunul do vizuln perverze postmoderny, a vce i mn zjevn pornografick. Muselo dojt k njakmu pesunu pozornosti naeho nevdom. Kl nm poskytuje tentokrt psychoanalytik Erik Homburger Erikson. Byl to prv on, kdo jen tak mimochodem ve studii o Martinu Lutherovi odhalil spjatost modern exploatace s analitou. Lid toti dosud nevzali Freuda nikdy opravdu vn, a tak dle Eriksona tce podceuj, jak je v lidskm nevdom spjato bohatstv se pnou. Freud jasn ekl, e anln fixace je spojena s touhou vlastnit i e penze maj asto nevdom vznam vkalu. Lid to vak povaovali za kurizn psychopatologick stpek (v lepm ppad). Pitom v takto definovan realit odpradvna ili a v modern pak se tato definice promnila v samotnou stedn ideologii epochy: kde byla pna, bylo i bohatstv. Hovniv blto bylo u zemdlskm znakem rodnosti. Lid se pak snadno smili s dmajcmi komny, pinavmi ekami a duscm smogem pedevm proto, e se do nich pesthoval kolektivn anln duch, e se stali nevdommi indiktory bohatstv, tvrd Erikson. On tuto nevdomou rovnici vypozoroval u dlnickch obyvatel Pittsburghu, my si ji vak meme zobecnit jakoto modern mentalitu. Ve chvli, kdy industriln svt komn, plodc onu avnatou ivotodrnou pnu, padl v dsledku technologickho pokroku, musel se kolektivn anln duch modernity pesthovat do jin kulturn formy. Do prvodu homosexul, do fetiismu reklam, do prapodivnch zbonlch styl a zajist pedevm do internetov pornorevoluce. Snad je nyn jasn, e nejen na slimky, co vylzaj ze zchod, si freudini brous interpretan zuby. Kdo na to nen pipraven, utrp pi ten nsledujcch kapitol tkou jmu.

[18]

Prvn psychologie a sevkan varlata orl-analita v mtu

Podvme-li se do dvnovku, najdeme v nm mty. To, e jejich vznam je bytostn psychick, nen dn velk objev. Vme to od Junga i Lvi-Strausse. Sm Freud rd upozoroval teba na psychick vznam eckho mtu o Kronovi, kter pojdal sv dti. Svho syna Dia Kronos nepozel dky pzni jeho matky a Zeus tak otce pozdji vykastroval. Zde jsou dv fze psychickho vvoje popsny v termnech v zsad freudovskch: oralita a kastrace. Ilustrujme si vak charakter mtu jakoto textu o psychickm vvoji dvma vklady, kter, jak doufm, jsou pvodn (pokud mne snad nkdo pedbhl a j o tom dky sv nedovzdlanosti nevm, pedem se mu omlouvm). Za jeden z prvnch psychologickch text historie toti povauji starobabylnsk mtus o Enkim a Ninmach, kter mme v etin k dispozici dky vynikajc sbrce Duchovn prameny ivota, ji vydal roku 1997 Vyehrad. Mtus o Enkim je pbhem vyprvjcm o stvoen lovka, dle mho soudu vak pedevm lovka kulturnho - tedy o vzniku nboenstv na jedn stran a neurzy na stran druh. Posute sami. Vznamupln je v mtu ji zdvodnn boh, pro vlastn lovka stvoili: Aby na nj uvalili prci, kvli jej obtnosti mezi bohy vznikly rozbroje. Z hlediska teologickho je odborsk problm nich reptajcch boh a jeho ponkud otroksk een Enkim docela oek. Z hlediska psychologicho vak pli tkou oponu zvedat nemusme: nahlme-li na mtus z pozice stvoenho, tedy z pozice lovka vrenho do svta jak je, jsou pro ns bohov symboly rodiovsk e a een boh je ve skutenosti urenm koene lidskch problm. Je to zvst o tom, jak rodie penej na sv dti vlastn nedoeen problmy. Enki se rozhodne stvoit lovka spolu s bohyn Ninmach. Dje se tak za nkolika dleitch okolnost. Ninmach je Enkiho sestra a on ji pi souloi navc nazv matkou. Meme tedy hovoit o zeslenm incestu, co naznauje charakter onch nedoeench problm rodi. Charakter, kter ns freudiny neme okovat. Bosk soulo se navc odehraje pot, co Enki a Ninmach spolen pivo pili a jejich mysl byla rozjaena. Zde je vyjdeno nejen opojen tlesnou lskou, ale pedevm jist zakladatelsk faktor iluze a klamu. Stvoen lovka kulturnho zjevn provz jist druh li a omylu - Hayde Faimbergov upozornila na podobn motiv u rodi Oidipa, v jinm to klasickm mtu. Dle ji je sumersk mtus ist psychiatrickou prukou. Vyjmenovv est lid, kter Enki se svou sestrou vyvrhli. Pomrn zeteln jde o est druh psychick poruchy i spe est psychickch dramat. Prvn lovk je definovn slabou pa, kter nic neudr. To je nedospl dtsk falus a symbol kastrace. Kdy se Enki na problm prvnho lovka podv, ur mu osud dvornho sluhy. Neboli: mme zde prvn pedfreudovskou zprvu o tom, e kastran trauma plod submisivitu. Druh lovk je mtem popsn dvma znaky: vidl mlo a stle mrkal. Snadno zde rozpoznvme neschopnost cosi pochopit (my bychom asi dodali: oidipovskou neschopnost) a regresivn een tto neschopnosti: obsesi ili nutkavost, kterou dosti naturalisticky zobrazuje mrkac tik, neodbytn tlesn kon. Osud uren Enkim je pozoruhodn: daruje druhmu lovku umn zpvu. Meme to vzt doslova - mtus zcela jasn uruje neschopnost nazt skutenost a obsesivn obranu proti tomuto proklet jako koen umleckosti. To je dosti radikln, ba snad freudovsk, ale bohov jsou neoblomn. A je to jet hor. Prv ke druhmu lovku, k oidipovskmu slepci a umlci, se Enki pozdji vrt a osudov uren dopln: A se modl! Vichni bozi maj sv pbytky. Tento a nyn dm pro mne postav! Neboli druh lovk je poven zaloenm nboenstv a kultu. V cel na prci zstaneme tto rozhodn definici boha Enkiho vrni, nebo njac bohov by se pece jen ctt mli, kv se. Zajmav je tet lovk. Vyprav mtu se nijak neobtuje tm, aby naznail progresivnost jednotlivch druh pot nebo je dokonce systematizoval. Pesto snadno rozpoznme, e tet lovk vypad nejnadjnji. Mtem je definovn jako ten, co m strnulou nohu. Konetina nm zde opt zastupuje fal, tentokrt zjevn dosahujc erekce. A to takov, e lovka a paralyzuje. Popsno je zde tedy sexuln zaklet, zatrachtilost pohlavnosti a napt z n pramenc. A to je asi nejlep z nabzench monost. Enki se po pemen onoho erektujcho du rozhodne tetho lovka prci se stbrem nauit a jeho z odlvat. Uruje mu tedy pracovat na sv tlesnosti, ppadn subliman pracovat s hmotou (zejm alchymicky). Se tvrtm lovkem je to hor. Stle jen moil, dozvdme se od mtopravce. To ve freudinovi sice vzbuzuje lecjak orl-anln podezen, ale vznam tvrtho lovka je [19]

podle veho ponkud jin: Enki, kdy tvrtho uvidl, jen neudrel mo, tlu jeho jen ivot hol dal. To je myslm dosti jasn diagnostika vnj mentln poruchy, mon schizofrenie. Pro freudina je mnohem zajmavj pt a est lovk. V nm nalzme onu zmiovanou a v tomto eseji jet mnohokrt znovu a znovu objevovanou orl-analitu. Pt lovk je nazvn neplodn ena. Neplodnost je pedevm symbolem neschopnosti se propracovat ke genitlnmu pojet vlastn sexuality, ba neschopnosti pijmout pohlavn diferenciaci, co je klov znak orl-anln e. Osud, Enkim uren en uvznut v orlanalit, je jasn: do harmu ji dal. Neboli zatil ji psychickou konfigurac prostitutky, kter zskv masochistickou slast zeknutm se nroku na orgasmus (pov nm o tom pozdji vce Helene Deutschov) a jej zkaznci zskvaj slast z toho, e ona je anonymn, neosobn, zamnitelnou stkou hordy kurev, co je volba rovn orl-anln a tak kl k fenomnu chrmov prostituce. est lovk je muskm protjkem pt dvky, je muskou variantou zaklnn v orl-analit. By nen vbec jako mu definovn. d musk ani pochvu na tle neml, k se o nm. To je jin jasn symbol orl-anln neschopnosti pijmout pohlavn diferenciaci a snahy se z jej fakticity osvobodit. Rozkaz Nebes, kter k tto postav Enki vykne, je vak vbec nejtajemnjm mstem mtu. Za osud mu stanovil, aby stl ped krlem, dozvdme se o Enkiho rozsudku nad pedoidipovskm hochem. Je opravdu dosti nejasn, co se tm vlastn mn. Ale jako bychom ctili, e narcistick musk psychick konstituce je dna do souvislosti s moc. Narcista, ili orl-anln jedinec, vdy tou ovldat skutenost, petvoit ji ku svm potebm, co pi zeknut se falu (skuten moci) me dlat jen magi a totln dtskou nenvist. Ale poznmka o krli a jeho dvoru jako by snad poukazovala pmo k touze veskrze politick i snad mon vojensk. O tom bychom mli pemlet. Mtus se vru asto projevuje jistou rozkonou a typickou freudovitost, kterou me pehldnout snad jen lovk tvrtho typu. Jet silnj bude tento pocit, kdy se podvme do mytologie Chetit, kter ostatn dle odbornk napjela nm dobe znmou mytologii eckou, pedevm Hesiodovu a Sanchuniathonovu. U Chetit je prvnm vldcem Nebes Alalu. Nen o nm eeno nic bliho krom toho, e vldne devt let. Pak je svren bohem Anu. Ten nen charakterizovn vbec nim ne tm, e ho vystd na bom trn bh Kumarbi. A ten je vlastn hlavnm hrdinou chetitskho mtu, by i on je nakonec svren. Kumarbi peme svho pedchdce zpsobem, kter si zaslou pozornosti: Kdy ped nm Anu prch do Nebes, Kumarbi ho chyt za nohy a zato na genitlie. Zakousl se mu do slabin a jeho mustv se Kumarbimu do nitra vlilo jako bronz. Kdy Anovo mustv Kumarbi spolkl, zaradoval se, teme v mtu. Anu vak Kumarbiho varuje, e tento nup se stane jeho prokletm: Bm t stralivch boh jsem do tvho nitra zasel. A ty skon tm, e bude hlavou tlouci o skly hor Taa, zn proroctv poraenho boha. Kumarbi se lekne, zane vyplivovat rozvkan varlata, ale nepome mu to - sm se v nm pece jen usad a z nho vzejde syn, kter pozdji otce vystd na trnu: Bh bouky. Dva dal potomci se dle chetitolog patrn zrod ze semene, kter Kumarbi vyflusal po vyslechnut proroctv. Zde meme vyprvn pozastavit a zorientovat se interpretac, by n ten ji mus sm vidt, co nelze pehldnout: Alalu bylo zejm oznaen pro dlon stav. Kon po devti letech, co me odkazovat k devti mscm gravidity, ale to nen koneckonc dn zvan dkaz. Dleitj je, e Alalu je vystdn nezetelnm Anu, kter reprezentuje zejm jaksi nepudov primrn narcismus, dtsk J jet rozputn v kosmu (matce). To je nae konstrukce, kterou mtus pmo nepotvrzuje, nebo mu jde (podobn jako Freudovi) o to, zdraznit roli nastupujcho hrdiny: ano, Kumarbi dle naeho soudu reprezentuje oralitu. Jeho stn tok je dosti jasnm symptomem. Ale objekt toku - musk genitl - prozrazuje, e Kumarbi zrove reprezentuje kastraci. Oralita a kastrace vystupuj v chetitsk mytologii sjednoceny do jedin figury. To nen nic tak nabourvajcho nae vkladov plny. Setkvme se s tm i v psychoanalytickch kazuistikch - nkdy otec kastrtor vystupuje jako orln dmon, jako Saturn. To kdy nov vvojov drama - kastrace - je dky zakoenn ve fzi pedel provno starm (narcistickm) zpsobem. Zejm se tu tedy dozvdme cosi o povaze kultury, kter mtus o Kumarbim zplodila. Ale namsto psychoanalzy Chetit, vimnme si: u Kumarbiho nstupce je zdraznno, e je jeho synem (co u pedelch stdn str na trnu pschy nebylo), a tento syn je definovn bleskem. Tedy znovuzskanm falem a identifikac s otcem. Vzorec nstupu falickho a otcovskho boha, spojenho s hromy, blesky, sopkami i ohnm, nalzme ve vech dvnch mytologich jakoto univerzln. Bh bouky Kumarbiho nakonec opravdu vystd na trn, co v na ei znamen, e vldy se ujala nov psychick fze. Oralita byla poraena falem a tato porka byla jasn a prorokovan od chvle, kdy dolo ke kastran hrozb (jejmu uvdomn). [20]

Potud je mtus zcela jasn. Obdivuhodn na nm je, e se k postav Kumarbiho (orality) vrac a ukazuje, jak zbran me i po sv porce pouvat. Kumarbi se toti jen tak nevzd. Ani orln pudovost lovka to nein, sklon k regresi je vudyptomn, jak jsme si ekli. V mtu Kumarbi stvo dv nestvry, kter maj za nj kodit Bohu bouky. Prvn je drak Chedamm. Je stvoen s pomoc bosk bytosti zvan Velik Moe (snadno v n rozeznvme primrn narcismus a dlon fzi) a je definovn obrovskou nenasytnost a ravost. Jeho zdnliv falinost ukazuje, e tato nestvra ve sv prav, psychick podob vetela se do osudu lovka skrze sexualitu. Bh boue si s n tak porad zpsobem, kter je logick - pole na draka svou svdnou sestru Itar, mocnou sexuln bohyni. Ta je msi jako animou Boha bouky, je femininitou, kterou v sob probudil. Meme ji vak tak chpat jako samotnou sexualitu, nebo Itar, jak znmo, byla i chetitskou Venu. ie mon jde o vyeen orln regresivn touhy na sexuln rovin - zkrtka zapojen orality do erotick hry, ostatn v podob lbn a velikho olizovn leceho pouvme toto een podnes. Objevil ho pro modernu snad Luther, kdy vyprvl, jak porazil bla v posteli, pi dotkn se tla sv manelky Katky. Mnohem vtm okem ne drak se uke bt druh nestvra - kamenn obr Ullikummi. Jeho analogem je dle religionistky Jany Soukov eck mtick obr Typhon, kter tak bojuje proti oidipovskmu boukovmu bohu Diovi. Hesiodos sice Typhona oznauje za draka (mon ho smsil s Chedammem, je toti pravdpodobn, e vliv Chetit na eky byl bezprostedn), ale Apollodor o Typhonovi rovn hovo jako o ob kamenn bytosti. Ullikummi je popisovn velmi zhadn jako rostouc balvan, kterm se z nelogickch (neboli z mtickch i pesnji psycho-mtickch) dvod ct bt Bh bouky ohroen. Kdy si peteme pas o obrov zrodu, jist nm cosi pipomene: A balvan rostl. V jedinm dni vyrostl o jeden loket, v jedinm msci vyrostl o jeden hon. Takovhle poty pece znme z pohdky o Otesnkovi, kter je podobou orln neurzy zase v na pokladnici lidov moudrosti. Ano, ten podobn rst nm prozrazuje totonost Ullikummiho, ale pozorn ten by mohl namtnout, e v samotnm chetitskm mtu se balvan nejev nijak orln, paklie odmtneme vpomoc podobnostmi se strukturami mt jinch. Obr-balvan nen rav jako Otesnek, ale kl k jeho identit spov v expanzivn kamennosti. Ta m hned nkolik vznam - jednak pibvajc a kypc hmota reprezentuje hmotu vkalzn uvnit dtskho trvicho stroj, hmotu, kterou si zafixovan orln dt hodl uchovat co mon nejdle ve stevech. Nepropracuje-li se alespo k analit, kter by mu umonila tmi nashromdnmi vkaly podrdit konenk, bude hmota hroziv pibvat a zpsob (koneckonc nejen psychickou) smrt. Tenhle ds jm bohy, kdy na rostouc balvan hled. A mtus zdrazuje, e bohyn Itar - sexuln een - zde selhv. Oralita jako nejhlubinnj pudovost lovka m schopnost odznout se od jakkoli sexulnosti ve smyslu kontaktu s druhm lovkem. Hroz plnm uzavenm do sebe, dtskou schizofreni. Itar svd balvan marn, nebo nect, je hluch a slep. Takto se tedy me Kumarbi pihlsit o slovo odtrhne pozornost od tla a pipout ji znovu ke hmot, u n veker lidsk zjem o hmotu pon - k jdlu (potamo k hovnu). Je zajmav si uvdomit, jak rafinovan vyuili archetyplnho orl-anlnho obrazu rostoucho kamene tvrci eskho serilu Ltajc estmr. I rostouc kmen v Ltajcm estmrovi m strhujc slu, doke do sebe vthnout lidi i proti jejich vli. I on je vstupn branou ke snm nejranjho dtstv (ltn, absolutn sla, vemoc). Avak je zjevn, e tvrci tohoto serilu ji pracovali s archetypem v jin epoe, v epoe idealizace dtstv a nstupu orl-anality jako psychickho idelu. Kmen je tak prostorem spasen. Stn Ullikummiho na sebe v serilu vzala jen rodina Blechovch a jej porka je tak alespo njakm odmtnutm orl-anality. Ponkud regresivn romantizace dtstv je bohuel nejtemnjm rysem jinak vynikajc eskoslovensk serilov tvorby pro dti ze 70. a 80. let 20. stolet. Natst vak nenabrala tak obludnch podob jako ve filmu A pijde kocour, tolik cenn to perle esk kinematografie dekdy edest. Smlou je, e z chetitskho mtu se pas o porce obra-balvanu Ullikummiho nezachovala, take nevme, jak Chetit vlastn v psychologii pokroili a jak metody lby doporuovali. Pesto mtus, pesnji cyklus mt o Kumarbim, pokrauje. Velmi logicky. Bh bouky m toti syna Telepina, ktermu ped spodan vldu. Telepin je tm, co by Freud nazval genitalitou. Je bohem plodnosti, kreativity, bohem oivujcm vekerou lidskou prci. To dokazuje, e star nrody znaly vzorec psychickho pokroku, a a ho neprovaly a setrvvaly v mylen magickm, prostednictvm mtu vzorec zaslali svm potomkm, aby byl patrn pedvn a rozbalovn jen tm, kterm se v djinch obvykle k zasvcenci. Nicmn o Telepinovi se dochoval zajmav pbh. Podle starho chetitskho vyprvn se toti jednoho dne ztratil. Tak je mtickou e pojmenovna zejm regrese. Ano, lovk ke genitalit me dospt, avak tm nem vyhrno. Vdycky me jet vechno [21]

poztrcet - dky fyziologickmu pokozen (staeck demence m kupkladu asto rysy psychick regrese, napklad orln), anebo dky ist psychickmu problmu. Zajmav jsou v tomto mtu o bohu, kter se ztratil, dva znaky. Kdy se na Zemi pone ve nedait, pole pestanou rodit, krvy dojit, zkrtka ivot vyprchv odevad, svolaj vichni bohov zasedn v podob hostiny. Ta vak nedopadne, nebo jedli, ale nenasytili se, pili, ale neutiili ze. Dobe si tenhle popis neukojitelnosti zapamatujme, potkme ho znovu, a si budeme popisovat zkuenosti arodjnic na satanistickm sabatu. Spojme si ho s neeitelnost perverze. A to meme uinit i v tto chvli, by v komenti se omezme jen na konstatovn, e ve freudismu je perverze a psychick regrese tm samm pokad v jinm kdu - by myslm, e to vichni dobe vte a chpete. V tuto chvli ji nebudeme toto tma pitvat, nebo se ji vzdalujeme naemu hlavnmu zjmu - hledn stop souboje struktury orl-anality se strukturou oidipovsk e v kultue. Za zmnku snad jet stoj, jak vlastn Chetit regresi, tedy ztrtu boha, v mtu vyeili. Uvznili bohv hnv, jen vedl k jeho stvce a zmizen po anglicku, v podzem, dole v temn zemi, kde stoj bronzov kotle, maj olovn vka a elezn uzvry. Co vejde dovnit, neme nazpt a uvnit se zni. Tento prapodivn nstroj jakhosi tlakovho hrnce svd podle veho o bezradnosti chetitskch psycholog tv v tv skuten regresi. Tko v symbolu uzamenho kotle najdeme metaforu ehosi progresivnho a innho. Spe vichni ctme, e takov zamen hrnec v podsvt-podvdom mus jednoho dne vybuchnout. Nicmn zd se zjevn, e z tohoto obrazu v chetitskm mtu o Telepinovi se zrodila pozdji lidov evropsk ikonografie pekla. Co myslm stoj za pozastaven a vahu. Nmi dva vybran pklady nech vak nevyvolaj ve teni klamn dojem, e snad jsou vechny mty obsazeny zamaskovanmi hrdiny z Freudovy sexuln teorie. Pro nae poteby jsme orln a oidipovsk zpasy vypchli, nicmn psychick skutenost je ir a pedevm se me mnit pozice, z jak na ni nazrme. Je znmo, e z psychoanalzy se vyvinuly tebas egopsychologie i selfpsychologie, kter na Freudem mapovan psychick prostor nazraj z jin pozice - pedevm z pozice vdom i jskho principu. A stejn tak i mty, jako prvn psychologick studie svta, maj za svho hlavnho hrdinu asto J, a psychick zpasy v mtu zobrazen pak nabraj trochu jin podoby. Jednm z prvnch mt o J je zejm ugaritsk mtus o Baalovi, kter zrekonstruoval vynikajc esk religionista Jan Heller. Pi psychoanalytickm pekladu mtu zjistme, e Baal je reprezentantem jskho principu, kter nejprve svd souboj s totln dlon nicotou (bh Jamm - Moe), kterou poraz, aby vzpt elil jinmu protivnkovi, bohu podsvt Mtovi, jen v mtu vystupuje jako pevn orln dmon: Ret mj k zemi, druh ret a k nebi, jazyk ke hvzdm a dosahuje! Jen a Baal vstoup do mch trob, jen a vklouzne do st rozevench jako zral oliva! vol Mt v mtu a tak nakonec Baala pohlt. Za nejasnch okolnost je vak Baal vzken (to by bylo vhodno psychologicky prozkoumat, nebo jde zejm o jeden z prvnch historickch nvod, jak se vymanit z pasti pohlcen nevdomm), s Mtem se znovu utk a zaene ho zptky do podsvt, neboli provede zejm primrn vytsnn do nevdom, zkladn akt psychickho pokroku. Nicmn tuto oralitu v mtu o Baalovi musme odliit od orality v mtu o Kumarbim. Zatmco Kumarbi zpas s nslednou vvojovou fz pschy, mtus o Baalovi sleduje J (ve smyslu Self) uprosted tchto zpas a toto J obecn zpas pedevm s pudovost jako takovou, kter se primrn me vyjevovat orln, ale nedefinuje ji to zsadn. Podobnou roli sehrv napklad bh Marduk ve znmm babylnskm mtu Enma eli. Marduk zde poraz femininn bohyni Timat a z jejho mrtvho tla stvo svj svt. I Timat zpas pedevm orln (kdy otevela sta, aby jej pohltila, vrh do nich Marduk vtr zl, rty nemohla sevt) a Marduk j nakonec rozerve bicho - klov orl-anln prostor. Avak Timat nen jen oralitou, nebo Marduk ji jen nepekonv, ale tvo z n svt, ili Timat je spe prodnost a pudovost jako takovou, Marduk pak ve chvli vtzstv samotnm Egem, kter se na kor temnoty, pudu, prody ustav. Takt dal postavy z mytologickch systm jsou deifrovateln jako vystavn na psychickch strukturch, kter nelze omezit fzemi vvoje libida. Nejvym bohem May byl Itzamn, co lze peloit jako Jetr dm. Jetr, had a drak jsou pitom archetyplnmi symboly nevdom. V Egypt byla za prapotek ivota (v naem modelu prapotek psychickho) povaovna hlubina Nun, nazvan t pravodstvo a oznaovan za zsobrnu ivotnch sil. Bez obt v n nalzme Freudovo Id, pozdj obecnj termn pro nevdom. Sumean mli podobn koncept: Apsu, je bylo t oznaovno za shromadit sil plodnosti. Ren Alleau pe: Vldcem Nun je Re, svteln bytost, prvn poadatel vesmru. Vldcem Apsu je demiurg-tvoitel Enki. V Egypt ani v Sumeru nen tato bytost ztotoovna s Absolutnem, kter pedchz vemu vzniku. Zde se tedy hovo o tvrm dynamickm [22]

principu, kter pipomn Freudovo libido. Gnose pak tohoto demiurga-libido ztotoovala se satanem. A tak bychom mohli pokraovat. Jak se v mtu zra dv zkladn struktury - orl-anln a oidipovsk e - jsme si vak ji popsali a naivn vstcnost mt k tomuto popisu ns nenut k irokmu komenti. N dal kulturn artefakt - hebrejsk Bible - bude tvrdm okem.

[23]

Pro je Bible pokrokovou knihou Oidipus v Bibli a kabale

Mtus svou psychologickou povahu nijak moc neskrval. Poslze se vak v djinch objevil nov typ literatury, kter se z mtu vytrhl. Nejvraznjmi znmmi vytrenmi jsou pedevm hebrejsk Bible a celkem nedvno modern romn. To jsou kulturn nry, kter jsou z jistho hlediska protimtick (vzpomeme Hejdnka, Kunderu i Blohradskho). Zvykli jsme si s protimtinost spojovat i protipsychologinost. Tm ns nakazil Jung: kde nen archetyp, hrdina na cest, nen psch. Chasseguet-Smirgelov vak nesouhlas. Vnm budovn kulturnho dla jako budovn vesmru. A zajm se o to, jak zkonitosti v tomto vesmru plat. Jak typ iracionality ho pohn (ist racionalita je dle freudovskho pesvden vyhrazena vd). Jak se figury tchto dl vztahuj k takovm fenomnm jako je d, tvar, vnmn rozdl, tolerance k rozpornosti, tlo, ne/istota - co jsou ve fenomny zce spjat s freudovsky definovanm vvojem lidsk psch, jak eeno. A tehdy nen poteba archetypu k tomu, abychom nhle vnmali i nemtick vesmry jako podivuhodn vyprvjc o dramatu vvoje na mysli. A jde o Sadovu Justinu nebo Bibli. Ty dva pklady jsem nevymyslel j. Pinesla je prv Chasseguet-Smirgelov. Sadovy romny toti vnm jako nejist ukzky orln-anlnch vesmr. To ns pli nepekvap. U jsme si popsali, pro tomu tak je (Ty, kter nejsi k niemu jinmu ne k usmrovn slast it, oslovil Sade Boha-Otce v Nov Justin). Ale zajmavj je jej ten bible: Tu vnm jako dosud nejasnj knihu o vtzstv oidipovskho nad orln-anlnm. Vdy u prvn vty Genesis pln popraj preoidipovsk chaos: Bh oddlil nebe a zemi, svtlo a tmu, den a noc... To je zkladn tma celho Starho zkona: vydlovn, oddlovn, rozliovn, kategorizovn. Takto Bh oddlil vyvolen od nevyvolench, vydlil rody, rozdal jim jmna (podle jejich otc), uril, kter potrava pat ke kter, co je mon jst spolu a co nikoli (koer pedpisy), rozdlil svt psn na musk a ensk a samozejm jasn vymezil tabu incestu, tedy oddlil synovsk od mateskho, dtsk od dosplho. Kdy budeme st Star zkon jako vyprvn o psychickm vvoji lovka, doteme se pedevm o vtzstv oidipovskho du nad orlnmi a anlnmi dmony: nad veporajcm Molochem i magickm Egyptem. Oidipovsk Bh-Otec nastupuje na scnu, aby smetl bohy orln-anln. V tomto smyslu je Bible knihou revolun a vysoce pokrokovou. A to nejvce v tch chvlch, kdy magick univerzum pekrv dem a etickm pedpisem. A tak snm o starodvnm nboenstv bla a chpu drsnou terapii soudc v arodjnickch procesech, napsal Freud v jednom dopise o orl-anlnch kultech pedchzejcch biblick revoluci. Anarchist veho druhu se bou proti drsn terapii soudc ve jmnu nvratu k belsk slasti, skuten pokroki rozvauj o pekonn e krle Oidipa, kter se vak neme odehrt bez integrace oidipovskho, nelze ho doshnout skrze smazn oidipovskho. Samozejm i oidipovsk e se me stt vzenm a past, i oidipovskou i je teba jednoho dne opustit. Bh su, zda prv k tomu vyzval Je. Zejmj se zd, e nositelem (i mon hyperboliztorem) tohoto progresivnho rysu Try se stali kabalist. Ti byli oznaovni vtinou za mystiky, ale to je vlastn velmi nepesn. Mystiku udlali z kabaly a Abulafia a Luria, kdy k tradin rozumov analze Try pipojili meditan a extatick techniky, ale pvodn kabalist pln dvovali rozumu. Tvrdili, e kad slovo Bible je mnohovznamovou ifrou, neboli e nic v Te nen nhodn - z naeho hlediska zdraznili, e otcovsk d ji prostupuje celou, kabalist rozechvle a neustle slav Bibli jako plnou porku (narcistickho, orln-anlnho) chaosu. Cel kabala je jakmsi nutkavm potvrzovnm tohoto du, je manickou jistotou, e oidipovsk d zvtzil nad preoidipovskm chaosem. Kabala o tomto vtzstv mluv velmi lacanovsky, mimochodem. Oslava vdom (rozumu, otce, du) se toti v pvodn kabale odehrv pedevm jako oslava ei, kter se stala (v podob ponkud zbyten sloitho pojmu Symbolick) pro lacanovskou psychoanalzu klovm tvrcem Ega, kter por orln-anln Imaginrno. e nkdy vystupuje ve starch textech tak jako Slovo, ale to nm spe brn pochopit pvodn akcent. Kdy kabalist pojmenovvaj semeno, jm Bh oplodnil svt, kaj, e lo o zvuk, co lze jist peloit i jako slovo, jene do Slova, jm se stal dle evangelisty Jana Bh, si promtme eck Logos. Kabalist vak zjevn akcentovali vznam ei jako takov, ei jako psychickho principu. Sefiry, jaksi obdoby Idej i Archetyp, byly v kabale nazvny t pvodn hlasy i ist tvr slova a zdrazovalo se tm, e Bh vytvoil sm sebe mluvenm - meme vit, e se v tomto ppad nemluv ani tak o kosmogonii (i alespo nejen o n), jako spe o [24]

lovku, kter se me osvobodit z narcistick nicoty a orln-anln temnoty jen sebezpedmtnnm v ei, jm vznik J, vdom, Ego. Sm hebrejsk pojem memra, tedy e, nese podle kabalist esotern selnou hodnotu, kter odpovd seln hodnot pojmu d. Z toho by ml Jacques Lacan jist radost. Stejn zvst prosvt i z pbhu o golemovi, uml bytosti, kterou pr v Praze stvoil rabbi Lw. Touha tvoit uml bytosti je v magii obvykl a jak si jet povme, je dosti regresivn, nebo je jejm kolem popt nutnost pohlavn diferenciace k plozen, a tm pitakat zkonm orln-anlnho univerza. Avak mon e pbh o golemovi vyprv trochu o nem jinm. Slovo golem znamen v hebrejtin beztvarost i neplnost. Oiven tto ne-bytosti mlo pinet vloen svitku s posvtnm jmnem do st. Beztvarost je tak mon symbol prv pro pedoidipovskou psychickou fzi. Vloen svitku do st by pak bylo zvst: teprve integrac ei, svta tvar a rozdl, vznik psychick plnost. Tedy skuten vdom. Tragick vystn pbhu o golemovi meme chpat jako zprvu o orln-anln neurze, kterou nelze magicky pekonat, ba magie je spe jejm projevem. Podobn vznam mlo patrn i vypoutn samohlsek ve star hebrejtin pi zpisu (pvodn Tra je tedy neobsahovala). Tento princip dal vlastn vzniknout kabale, nebo jen zasvcen vdli, jak kter slovo v Te st, jak samohlsky do kostry souhlsek doplnit. Smysl tohoto opaten se vtinou vykld tak, e lo o to, ochrnit tajn uen ped nepipravenmi. Ale kdyby lo jen o to, nemusela se Tra vbec pst, anebo mohla zstat skryta v pozad kultu. Jene ona byla v jeho centru, sama e (Otec, d, Vdom) byla pedmtem kultu. Bylo to tedy obrcen - opaten vypoutt samohlsky, znesnadnit ten, bylo onm nejvym tajemstvm! Smyslem bylo pinutit mysl, aby skuten etla (myslela), pinutit ji k sekundrnm procesm, jak to nazval Freud, smyslem bylo zabrnit, aby se ten stalo branou k obrazm (Snu, obrazivosti orln-anlnho). Kdo si osvoj trochu kd fonetick abecedy, po njakm ase u si ho natolik zautomatizuje, e slova se mu okamit mn v obrazy, asociace, pedstavy. Ale vynlez fonetick abecedy (jen se dle Zdeka Neubauera odehrl jen v jedin historick chvli na jedinm mst - berme to jako zvst o oidipovsk nesamozejmosti, na kor orln-anln samozejmosti) ml prv tomuto odevzdvn mysli obrazm zabrnit. To byl tak hlavn smysl zkazu zobrazovat jakkoli Jahveho, ba i lovka, to byl klov dvod vypoutn samohlsek - pemnou textu v ifru bylo zarueno, aby e neregredovala pi ten k Obrazu, aby oidipovsk v ns neregredovalo k orln-anlnmu v ns. Setkme se ostatn s touto technikou tak, a budeme probrat vznam nboenskch stravovacch pedpis (i ony spoutvaj oralitu). Z tohoto akcentu vznik kabala a jej metody. Samozejm, e nkter exegetick metody kabaly jsou nezdka vygradovny natolik, e zkonit pipomnaj obsesivn obrany (nebo i pvodnm smyslem kabalistickhoeovho principu je obrana, opevovn vdom). e se pak u kabalist promuje v nekonenou spekulaci, hrout se sama do sebe, ivot se mn v jeho pepotvn. Nen nhoda, e kabalistick techniky snad v jaksi pokroucen (?) podob pouvaj nkte psychotici, vzpomeme nositele Nobelovy ceny za ekonomii Johna Nashe, jeho ivotn pbh zachytil film ist due (Beautiful Mind). Nash v psychotickch nvalech hledal tajn ifry v novinch, dokazujc spiknut komunist (a dky sv matematick a geometrick genialit je tak vdy nael, tak jako abatini(1) vdy nali dkazy, e jejich Mesi u piel). K netst

strhvala Nashe paranoia, jeho kabalistick obsese vak byla svm zpsobem progresivn, snaila se pedoidipovskho dmona spoutat vym dem ei, kdu, ifry, sla. V situaci psychzy se vak nutn stvala tato obrana otrokem regresivnch, paranoidnch sil. Rd bych zdraznil, e nesu v patrnosti i regresivn znaky kabaly, kter byla mnohdy dosti uvadlou mystikou, a u tak nekodifikovanho a mnohazdrojovho uen tomu neme ani bti jinak. Zcela magick, ve smyslu, kter probereme peliv v jedn z ptch kapitol, se mi zd napklad kabalistick koncepce habal-garmin. Pojem se pekld jako dech kost a oznauje jakhosi ducha, kter je upoutn ke kostem mrtvho lovka. Dosti vmluvnm se jev, e habal-garmin vyprchval zhruba po padesti letech od smrti tla. ie zhruba v dob, kdy zemeli lid, kte mli k mrtvmu oidipovsk vztahy. Zd se tedy pravdpodobn, e prv jen jejich pscha obsahovala onoho ducha. Onen animistick strach, e oidipovsk rival/objekt touhy m nad nmi stle jakousi moc. Podobn psob koncept gilgul, hovoc o pevtlovn du a karm, i pojem ibbur, oznaujc thotenstv due, respektive pobvn dvou du v jednom tle - by tento pojem je zejm prvnm zsadnm vyjdenm k problmu schizofrenie v djinch. Nechci se vak zapltat do dosti neplodn diskuse o reinkarnaci, u proto, e sama kabala - a to je na n asn - a tento koncept znala, neupnula se na nj tolik jako vchodn . Zejmna Esejci dodali do kabaly t rozshlou dmonologii - i ta je regresivn, a to

[25]

hned ze dvou pohled. Jednak opout draz na oidipovsk a mapuje pedoidipovsk, vesms kvli monosti magick ochrany, a pak jde vmluvn o import z pekla, tedy z Babylnu a Egypta. Podle Ren Alleaua erpali Esejci dmonologick znalosti z mezopotmskch a egyptskch pramen. Avak ve chvlch, kdy kabala zstala vrna sv psychologizujc abstrakci, pinela pozoruhodn nhledy. Popisujeme-li v tto studii orl-anln univerzum, pipomeme si, e v kabale orl-analitu pojmenovval pravdpodobn tajupln pojem tohu-va-bohu. Ten se pekldal bu jako pusto a przdno, co odkazuje k orln bulimick przdnot, paraleln peklad vak zn rovn bahno a hlna, co je zase jasn odkaz k hovnu, a tedy k analit. Jin tradin deifrace pojmu tohu-va-bohu pedkld vznam bez formy, co vypovd o orlanlnm popen tvaru, v naem textu ji iroce rozebranm. Kabalistick kniha Bahir o tohuva-bohu k, e vechen zl pud v lovku pochz odtud. To nen pli pekvapujc a zd se to tak velmi srozumiteln. Alespo tedy Freud by, myslm, neml problm s pitaknm takov tezi. Uvme-li, e Tra i kabala jsou texty hovoc o psychickm vvoji lovka, jejich progresivn rys nm dle mho soudu nejlpe osvtl kabalistick pojem zimzum, kter oznauje zpsob, jakm Bh stvoil vesmr. Ten pojem se nkdy pekld jako zhutn, zejmna tehdy, kdy se nkte pokouej dokzat, e vypovd o skuten tvorb fyziklnho vesmru a je v souladu s nejmodernjmi teoriemi fyziky. Jeho pnosnj peklad je vak zejm sebeomezen. Kabalistick pbh toti vyprv o tom, jak se Bh sthl, omezil sm sebe, aby uvolnil prostor svmu dlu. Vm, e i tento pbh hovo pedevm o lovku na cest. Sebeomezen je skuten zejm nejvy tvr akt, nejvy akt psychickho rstu. Pojem zimzum hovo o vnm zkonu psychickho vvoje - cesta vped vede od (sebe)absolutna k ohromnmu staen se z centra vesmru, k uvolnn prostoru druhm - tedy svmu dlu. To je prav Tvorba. V tto souvislosti je zajmav okomentovat, e psychoanalza se asto oznauje za kabalu i je k n pirovnvna. Vdy se tm mysl trochu nco jinho. Banln charakter nabv toto konstatovn teba u Davida Bakana, kter tvrd, e Freud z kabaly pmo erpal, ale zapel to, aby neboh psychoanalze zbyten nepitoval, jet vce ji nejudaizoval (2). Jindy m pirovnn ke kabale charakter nadvky, tak jako u Paula Johnsona napklad, tehdy poukazuje na abatinsk sebepotvrzovn, neempirinost a iracionalitu. Ale psychoanalzu s kabalou spojuje pedevm a prv to, e jsou neseny stejnou protinarcistickou tradic. Rozporuplnost Try spov v tom, e uvnit nboenskosti dala vzejt nboenskosti novho typu. Jej nejvy (zkonit tajenou) podobou je vlastn permanentn vlka s Bohem. Symbolickm vyjdenm tto vlky je zejm nejtajuplnj biblick pbh - o Jkobov zpasu s andlem. Vzpt po nm dostv Jkob od Boha jmno Izrael. Nkdy se pekld jako vojk bo, ale je pravdpodobn, e pvodn vznam je ten, co s Bohem zpas. Tra je nejrevolunj knihou djin proto, e v n zan zpas o osvobozen se od bostv (tedy od toho, co je neintegrovateln do pschy, do vdom). Erich Fromm ve sv knize Psychoanalza a nboenstv tento zpas pojmenoval vnitnm stetem mezi autoritstvm a humanismem (dle mne prost atheismem), kter se vede uprosted kadho nboenstv. Fromm byl sm pvodn talmudistou, take dobe vdl, kterm pbhem z Talmudu tento stet symbolizovat. Ten pbh vyprv o tom, jak se uenci hdaj o jaksi otzce Zkona. Jeden z nich se nejprve dovolv zzraku: mm-li pravdu j, a to doke tento strom, ekne, nae strom usko o sto metr. Oponenti vak jen mvnou rukou: Strom pece nijak nesouvis s otzkami zkona. Vzpt rabn obdobn dokazuje sv slova tm, e padnou zdi velkho domu. To u jeho oponenty nazlob a rozkiknou se na sutiny: Co mte co padat, kdy mui spolu mluv! Pot se ten rabn dovolv samotnho Boha na Nebesch, aby jeho verzi pravdy potvrdil. Nae se z Nebe ozve hlas bo a k: Ano, tento rabn m skuten pravdu. Ale oponenti se nenechaj zviklat ani tentokrt: Psno je, e jsme dostali zkon a od t chvle nemme poslouchat hlasy z nebe, prav. Ve sporu tak nakonec rozhodne hlasovn, v nm oponenti zvtz. Jeden z nich, rabbi Natan, pozdji potk proroka Elie, kter je na prochzce po Zemi, a pece jen trochu nejist se ho pt: Co vlastn kal Bh, kdy jsme tehdy vedli tu rozpravu?. A prorok odpov: Bh se sml a kal: Moje dti vyhrly! Po vyslechnut takovchto krsnch slov nkdy lituji, e neudm pst pbhy a jsem jen nudn freudin, ktermu nezbv ne ponkud redundantn pbhy vykldat. Tento podle mne dl velkou teku za mnohmi tuenmi, kter nm Tra darovala. Tuenmi o tom, e osvobozovn lovka se nesm zastavit ped nim. Kde je zakzno Boha pojmenovvat, je jasn eeno, e hlavnm hrdinou pbhu je nkdo jin. Kde ve m vznam, jak tvrdili kabalist, ji neme platit, e ve je ve vem a lze se v tom rozpustit. A kde bh mus mlet,

[26]

kdy spolu mui hovo, kdy e kon sv velik dlo, tam jednou pijde i pln pojmenovn. Tedy bh, kter se konen promn jen ve slovo, a uvoln prostor lovku.

[27]

Prd svat orl-analita v evangeliu a kesanstv

Kdy jsme v minul kapitole nadhodili otzku, zda Je ztlesoval progresivn psychick sly, odbyli jsme ve polysmnm bh su. Zstat jen u toho by vak bylo asi zbabl. Zkusme se nad tou otzkou zamyslet vnji, by mnohdy pi tom asi budeme budit zdn nevnosti, jak u se to v psychoanalytickch textech stv. A neeteme pro jistotu dkaznm materilem, nebo jist nikdo nepochybuje, jak oemetn toto tma je. Nepichzm zkon mnit, ale naplnit, k Je (Mat. 5:17), co z naeho hlu pohledu zn velmi progresivn. Jako vzva k pekonn oidipovskho, kter vdy hroz zmnoenm obran (ped regres k orln-anln i) dovst lovka a k obsesi. A piznejme, komu by otrock dodrovn pikzn v judaismu, jako napklad zkaz pracovat s ohnm o besu, nepipadlo ponkud nutkav. To, e m jt u Jee skuten o pekonn, nikoli popen, dosvduj Jeova slova naznaujc integraci oidipovskho: Ani jeden puntk, ani jedna literka nepomine ze zkona (Mat. 5: 18). Ovem jin motivy z evangeli u pro progresi tak suvernn nesvd. Z hlediska judaismu pat k nejodpornj regresi Jee to, e se prohlsil bt boskm (je otzkou, zda on sm to opravdu uinil, ale problm historick autenticity jednotlivch zakladatelskch akt kesanstv zde nememe eit, musme vnmat kesanstv takov, jak je, by by ho tak zkonstruovali pozdj autoi ne sm Je). Prohlen se za boskho (syna) vru vypad jako regrese k orln-anln omnipotenci, jako renovace infantilnho bostv. Tuto diagnzu meme smle pidlit tm, kdo Jee zbotili, aby tak stvoili dostaten lidskho boha (na rozdl od nesnesiteln odosobnlho Jahveho, kter nikdy nen uvnit ns, nen dokonce ani Ty, ale je to vdy On). Ovem, pokud se za boskho prohlsil sm Je (a dle evangeli tak vslovn uinil: Luk. 22:70, Jan 9:37), a z nboenskho hlediska lo zajist o rouhn, v naem konceptu je to mono vnmat i jako akt progresivn. Jak je toti cesta malho Oidipa? Vye traumatick vztah s otcem tm, e se s nm identifikuje. Nemysl si o sob, e je otcem, ale chce jm bt, pone odvozovat svou identitu od jeho vzorc, stv se konen opravdu jeho synem, zatmco dosud byl jen jeho dttem. Tento identifikan mechanismus ho pivede a k fzi latence a prakticky ho dotla a k dosplosti. Nco podobnho udlal Je. Identifikoval se s otcovskm Bohem, stal se jeho synem namsto sluebnkem. Nkdo jako Je se v oidipovsk krajin Otce na nebesch musel jednoho dne objevit. Nkdo, kdo nastartuje novou etapu vvoje kolektivn psch, prohls boj s orlnanlnm za pekonan a de facto vyhls boj oidipovskmu (by tento boj probh paradoxn za pomoci identifikace). Zrove si ale uvdomme zajmav fakt plynouc z na metafory - byl-li Je opravdu tmto psychickm revolucionem, byl tak prvnm velikm prorokem oputn a pekonn nboenstv. Je to zkonit: mal Oidipus se identifikuje s otcem, aby ho nemusel nenvidt za to, e mu brn v nvratu k matesk (narcistick, orln-anln) slasti. Ve chvli, kdy se vak mal Oidipus definitivn doke pod tlakem oidipovskho zvnitnnho pkazu a du vzdt pvodn touhy po matce, stane se zbytenou i jeho identifikace. Zane namsto matky touit po en a od toho dne tak ji nebude synem, ale muem. V makromtku nboenstv je to podobn: jakmile bude identifikace s BohemOtcem spn, zmiz jednoho dne jej dvod, a tm i ona sama. Zmiz idea bostv jako takov. Tato tajn ateistick zvst je v postav Jee zkonit uloena, uvme-li v jeho psychickou pokrokovost. Velc theologov ji ostatn vdy tuili. id svm oidipovstvm psobili v orlnanlnm dvnovku tak jako ateist. Nenvidli jakkoli skuten bohy a toho svho nepojmenovvali, nezobrazovali a nesmli po nm dat dn kraviny. Uvnit tto revolun idovsk krajiny samozejm pak existovaly skupiny (obecn vtinou nazvan nazirejci), kter tuily, e revolunost a pokrokovost sinajskho pohybu bude muset jednoho dne vystoupat na kvalitativn nov stupe, v nm bude nejspe jet mn Boha, ne si orlnanln dti dok vbec pedstavit Je byl v tomto smyslu postavou, kter tuto tendenci vyzdvihla, by o jeho skutench ambicch mme jen velmi nejist zprvy Pravda, Jeovo sebezbonn v jistch chvlch v evangeliu vypad jako preoidipovsk grandiozita. A to i kdy pomineme evangelium, kde Je pron vechny ty znm megalomansk vroky (U Moj o m psal, J jsem svtlo svta, J jsem cesta, i pravda, i ivot, dn nepichz k otci ne skrze mne, Kdo nev v Syna, u je odsouzen, Otec mne miluje, protoe pokldm dui svou, J a Otec jedno jsme, J jsem vzken a ivot, Kdo v ve mne, iv bude, J jsem vinn kmen prav, Beze mne nic nemete uiniti, J jsem pemohl svt apod.). U jinch evangelist tyto vty kupodivu vbec nejsou zaznamenny, ale tak snadno je zapudit nememe. [28]

Ve zbylch kanonizovanch evangelich psob nejnarcistictji vty typu Kdo miluje otce nebo matku vce ne mne, nen mne hoden (Mat. 10:37). Tento totln nrok na lsku vyznv a bolestn. Bolest vak rychle pechz v narcistick hnv. V takovch chvlch jako by byl Je spe malm blem, kter vyskoil z romnu markze de Sada a svolv vechny preoidipovsk bojovnky proti svtu tch nemagickch rodiovskch tyran. Povstanou dtky proti rodim a zmorduji je, ka teba Je (Mat. 10:21). Jinde plane podobn: Nedomnvejte se, e bych piel pokoj dti na zem. Nepinm pokoj, ale me. Piel jsem, abych postavil lovka proti otci jeho, dceru proti matce jej (Mat. 10: 34, 35). Erich Fromm tuto vtu oznail za Jev pokus pekonat oidipovsk stdium, avak studium dalch podobnch vt v evangeliu svd spe o touze rozvrtit oidipovsk a rodinn vazby: Kad, kdo opustil bratry, sestry, otce, matku, manelku nebo dtky (!) pro jmno m, stokrt vce vezme (Mat. 19:29, podobn Luk. 18:29,30). Ba dokonce i u Luke, zejm nejbsnivjho z evangelist, je zaznamenn tato neuviteln vta: Jde-li kdo ke mn a nem v nenvisti otce svho, matku, enu, dti, bratry, sestry i due sv, neme bt mm uednkem (Luk. 14:26). Generan stet je, zd se, pro Jee opravdu klov. V idovstv (ale i u mnoha prodnch nrod) se za vek dosplosti mue povauje tinct let, tehdy chlapec v chrmu poprv pedt Tru. My bychom nejspe tmto vkem vymezili potek puberty (by ten se dnes zejm posouv k ranjmu vku). Zajmav je, e Lukovo evangelium zhruba k tomuto vku Jee piazuje zvltn scnu, kdy se Je svm rodim ztrat pi idovskch svtcch v Jeruzalm (Luk. 2:46). Nali ho a po tech dnech: sedl pr v chrmu a kladl otzky doktorm. Na rodiovsk strach o nj reagoval zvltn: Tam, kde je Otec mj, musm bt i j, ekl jim zhruba Je (Luk. 2:49). Je to klov scna, nebo tehdy se Je poprv odepne od svch rodi, pedevm od otce, kterho nahrad otcem transcendentnm. Jeho vztah k Bohu nebude dn pevzetm otcova ddictv (jak je v idovstv typick), ale bezprostedn komunikac s Otcem nebeskm. Tento vzorec Je ji nikdy neopust. Opravdu je to vzorec bosk, nebo spe vzorec dvanctiletho? Progresivn, ba revolun identifikace, nebo metafyzick verze rodinn romance, tak typick pro dtskou megalomanii katalyzovanou generanm vzdorem? Nkte autoi tvrd, e prv kolem dvancti let Jeova vku jeho nevlastn otec Josef patrn zemel a tento otes u Jee katalyzoval jist psychick pochody (i Freud objevil psychoanalzu v krizi po smrti otce), ale mn se v evangelich dn nznak o Josefov smrti v tto dob nepodailo nalzt. Spe je zajmav, e od scny s tkem do chrmu se Je napt u vdy ct bt hlavn vdcem mladch proti starm (dt proti dosplm) a v hnvu na to star, oidipovsk, je nemilosrdn, a to bere dech. Kdy jednomu z jeho uednk zeme otec, pros Jee, aby ho propustil, aby mohl otce pochovat. Je vak prav: Poj za mnou a nech mrtv, a pohbvaj sv mrtv (Mat. 8:22, Luk. 9:60). To naznauje, e otec je vru klov Jeovo tma (ostatn vtu neme syn sm od sebe nic initi, ne to, co vid u otce, e on in - Jan 5:19 - meme povaovat za prvn freudovskou tezi v djinch). Ale hlavn to pipomn hnv omnipotentnho orln-anlnho boha, kter nem mru: jeho podstatnost je absolutn, jeho zavren oidipovskho je absolutn, jeho lska je absolutn a magick. Tahle absolutnost plod to, emu Melanie Kleinov kala schizoidnost, je je podle n od orln-anlnho vesmru neoddliteln.(3) Preoidipovsk narcis mus mt svt rozdlen na

absolutn dobr a absolutn zl. Kdo nen se mnou, proti m jest, k Je (Mat. 12:30), by na to mnoz zapomnli a dokonce i Janine Chasseguet-Smirgelov pipisuje ve sv knize tento vrok Leninovi. I takto vzdlan ena vytsnila, e Lenin jen citoval knete pokoje (by jak eeno, sm Je vslovn popel, e by pinel pokoj). Zajmav ovem je, e nejsmlivj evangelium - Lukovo - uvd vrok tm zcela inverzn (Kdo nen proti nm, s nmi jest Luk. 9:50). Podobn ponkud otupuje fantazie o znien neptel (k nim se brzy dostaneme) vta z Luke: Syn lovka nepiel zatracovati du lidskch, ale spasiti je (Luk. 9:56). Tou vtou dokonce Je rozmlouv svm uednkm, aby se pokoueli silou vle split msto, kter je nepijalo (to bylo zejm rozumn een). Tyto rozpory znovu vn do hry otaznky ohledn historick autenticity, kter vak opt musme vykzat z naich vah, nebo nic jinho nm nezbv. Musme brt kesansk slovo takov, jak je, nikoli takov, jak snad bylo, nebo dokonce jak bylo zamleno. Tko ci, kter Je je ten prav - nememe vak smlet existenci toho schizoidnho. Schizoidnost popsan Kleinovou m jet dal znaky: vru v podstatu vci (dobrou i zlou). Dt v, e nkter vci jsou z podstaty dobr a jin z podstaty zl (z tohoto proklet osvobozuje a zaujet takzvan depresivn pozice). Pesn v takovm svt ovem ije Je: Pokolen jetr, kterak byste mohli dobr vci mluviti, jsouce zl? (Mat. 12:34) potvrzuje Je infantiln esencialismus schizoidn fze. Neboli dobr lovk me vypoutt jen dobr

[29]

vci a dobr slova, zl me ze zl podstaty vydat jen zlo. Kleinov by doplnila, e tato velmi metafyzick pedstava vyrst z dtsk vry v dobr a zl prs. Z prsu tee mlko a odtud schizoidn esencialistick pedstava o zlm a dobrm obsahu. Odtud i zkonit idea o zlm slovu jako nebezpenjm fenomnu ne je zl in (slovo je toti esenc, mlkem inu): Jen co z st vychz, to poskvruje lovka, k k tomu Je (Mat. 15:11). Ideu schizoidnho esencialismu dotahuje k paranoidn dokonalosti nejzbsilej z evangeli - Janovo - a to svou znmou tez o belskm nrod nenvidjcm Boha, a proto nepijmajcm Jee (Jan 8:44). (4) Dalm znakem schizoidnosti (co je fze vvoje, kter je u kleinin analogick k Freudovu orln-anlnmu stadiu i tak narcismu) je paranoia. Kleinov dokonce hovo o paranoidn-schizoidn pozici, ji dt zaujm v tto etap vvoje. Je to logick. Freud paranoiu propojil s kastrac, ale existuje jet hlub paranoia. Omnipotentn dtsk bh nenvid a to. Jeho toky (na prs) jsou vnitn, fantazijn a bezvznamn. To vak omnipotentn infantiln bh nev. Bere to jako nco zsadnho, relnho a doslova svtobornho. Z toho nutn pramen pedstava mon pomsty (prsu, matky). Fantazi o znien a toku je v evangeliu spousta, kletby pron Jan Ktitel, ale i sm Je, vtinou pot, co jeho spasitelsk mise nedojde ohlasu a spchu: Zemi Sodomskch leheji bude v den soudn neli tob (Mat. 11:24, tak Mat. 10:15 a jinde). Jeho oblbenou fantazi o znien zlch a neptel je uvren do ohniv pece, kde bude pl a skpn zub. (I tta Homolka, zamykajc se v kuchyni, tedy citoval samotnho spasitele.) Nen divu, e se po tchto fantazijnch zniench zlho prsu Je ct neustle pronsledovn. U od samho narozen se Jee pokou jist otcovsk postava (Herodes) z dosti nejasnho dvodu usmrtit. Cel evangelia jsou zprvy o zhadn perzekuci za to, e nkdo dlal sam dobro. V evangelich Je tak hbal celou Judeou, proudily za nm zstupy, ale dn dobov kroniky innost tohoto mue kupodivu nezaznamenaly (krom jeho uednk). To vru vzbuzuje jist podezen o paranoie a megalomanii jakoto latentn struktue evangelijnho textu. Typick orl-anln-magick je tak pedstava absolutnho rentgenu, neboli vra v instanci, kter ve vid a sly. Dti maj tuto pedstavu velmi asto. Jeden mj znm napklad v dtstv vil, e jaksi sla (on k inteligence) pozoruje jeho ivot pes zrcadla - to u nj vyvolalo drobnou dtskou fobii ze zrcadel. Protoe nebyl odchovan v nboenskm prosted, nenapadlo ho nazvat tuto slu zpoza zrcadla bohem. Hor je, e jist dti podlehnou pedstav, e ona pozorujc sla jim vid do hlavy, zn jejich mylenky a vbec nic ped n nelze utajit. To u je psychick mechanismus psychotick a pijet takov pedstavy vede k brutlnm vytsnnm, obranm a zoufalstv. Zajmav je, e Je pesn takto Boha definuje: jako toho, kdo zn kadou nai mylenku (Mat. 6:8) a m seteny vechny vlasy na na hlav (Mat. 10:30). Podle nkterch nznak se navc zd, e Je sm vil, e um st mylenky (vidl pak pemlen srdce jejich - Luk. 9:47, on vdl, co bylo v lovku -Jan 2:25 a jinde). Pipodotknme vak, e vysloven psychotickch scn v evangeliu moc nen. Lebn i jin zzraky lze pipsat mimodnm psychickm a psychoterapeutickm schopnostem. Vjimkou je scna, kdy Je vzal ti uednky kamsi na horu a zde se jim ml zjevit Moj a Eli (Luk. 9:30). To zn trochu nebezpen. Ostatn zjeven jsou spe z doby ped Jeovm narozenm - takov m otec Jana Ktitele (Luk. 1:11) - nebo pi jeho narozen (Luk. 2:9, 2:13) a je dosti typick, e se zde neodvolv na dn oit svdky z okruhu prvnch kesan, co posiluje mtick charakter i smysl tchto motiv. Motiv zmrtvchvstn bych v tto souvislosti nekomentoval, je dosti nejasn. Na prvn pohled psob spe reln. M Magdalna, kdy potk zmrtvchvstalho Jee, nepozn ho, povauje jej za zahradnka a pt se ho, kam uloil Jeovo tlo (Jan 20: 14, 15). To zn dvryhodn. U Luke neme zmrtvchvstalho Jee dokonce poznat vbec nikdo z uednk a rozprvj s nm jako s cizincem. Kdy pijde podruh, boj se uednci, e jde o ducha. Nae jim Je ve vysvtluje opravdu zvltn vtou Pro mylen vstupuje do vaeho srdce? (!). Celou posmrtnou scnu bych tedy vnmal spe jako tajemnou ne halucinan. Vimnme si ale spe, jak absolutn je v evangeliu moc a pn - mtus hovo o chzi po vod, ovldnut boue, v jedn chvli Je vyt svm uednkm, e kdyby mli opravdu vru, mohou penst sklu z msta na msto, nebo pesadit strom (Mat. 17:20, 21:21). Jindy se Petr sna chodit po vzoru svho vdce po vod a mlem se pitom utop. Je to komentuje: , ty malovrn, pro jsi pochyboval?. Kdyby tedy jeho pn bylo absolutn, magick, proda a objektn svt by se musely podvolit, v Je - dal konstitutivn rys orlnanlnho univerza. Kdy vjd Je do Jeruzalma na oslku (kterho si jeden jeho uednk vypjil se slovy Pn ho potebuje), jeho vrn ki, e pijd krl. Kdy je lid napomenou za takov

[30]

rouhn, okikne je Je slovy: Kdyby to oni nekieli, kameny to budou volati. U Jana Je pohldne na chrm a prohls: zbote ho a j ho do t dn postavm znovu (Jan 2:19), co Jan pro jistotu vzpt interpretuje jako Jeovo proroctv o tom, e do t dn vstane z mrtvch, ale co si budeme povdat: moc dvryhodn to nezn. Dokonce jet kdy mu opravdu tee do bot, Je stle zstv ideji omnipotence mylenky vrn a tvrd, e kdyby chtl, Otec mu sele na pomoc houfy andl, ale on nechce, aby se naplnila jaksi proroctv (Mat. 26:53). Zde u nm mus bt Jee skoro lto, nebo nelze nectit, jak se v tto scn orln-anln vemocnost napichuje na hrot principu reality a dojde brzy na sv cest a k plnmu konci. Zajmav je zajist sledovat roli sexuality v evangelich. Janine ChasseguetSmirgelov upozoruje v tto souvislosti na zdrazovn motivu splynut mue a eny v jedno tlo, kter je obzvlt siln a orl-anln podezel v Tomov evangeliu (nekodifikovanm). V tom bych s n nesouhlasil, meme takov poukazy s trochou dobr vle deifrovat tak jako nastolen genitality jakoto idelu - co vc by si mohl freudin pt. Podezelej melnovn bych stopoval spe ve vtch typu Aby vichni jedno byli, jako ty, Ote ve mn, a j v tob (Jan 17:21), ktermi Janovo evangelium doslova petk a v jedn chvli jsou na sebe podobn vroky vreny a blouzniv. Za velmi regresivn bv povaovn tak vztah Jee k sexulnmu pokuen. Je dobe znmo, e v takovm ppad Je doporuoval radji si useknout ruku nebo vydloubnout oko, co vnmal jako lep ne ztratit kvli podlehnut pokuen celou dui (Mat. 5:29, 30 a 18:8, 9). To vypad na neurotick masochismus - co by odpovdalo naemu vzorci a zajist mnoho mu minulosti, kter tato slova inspirovala, by takov diagnze neuniklo (napklad esk krl Vclav II. si plil ltka plamenem svky, aby zaplail sexuln touhu a ztrestal se za masturbaci). Ovem v ppad Jeovy radikality bych byl opatrn, zejm jde o vygradovanou obranu a snahu zabrnit poruen oidipovskho pkazu. Zde bych vidl Jee spe jako radiklnho obhjce oidipovskho du Try, co na pozad kolektivnho vdom, na nm se historicky pohyboval, nebylo nim regresivnm. Mnohem zvanj se mi zd Jeova teze, e mylenka m stejnou hodnotu jako in (Kdo pohledl na enu ku podn j, zcizoloil s n v srdci svm - Mat. 5:28). Zde se jedn o regresi do narcistick, ba psychotick e tm neoddiskutovateln. Pesn to je zkladn kmen orln-anlnho a psychotickho svta: nerozliovn mezi vnitnm a vnjm, nerozliovn mezi psychickm a relnm. Ten motiv je pro Jee zsadn. Na jednom mst k, e nejen zabit, ale u hnv na druhho lovka si zaslou soud (Mat. 5:22). Mezi inem a mylenkou nen u Jee rozdl. U psychotika a orln-anlnho dtte tomu nen jinak. Bume vak spravedliv, Je s analitou jako klovm libidinosnm svodem patrn i zpol. Nejzhadnj scnou Novho zkona je dle mho soudu ta se stdem prasat, kter Je pimje skoit do moe (Mat. 8:29-34, Luk. 8:32-33). Ta scna je tak tajemn, e je zejm symbolick. Meme ji samozejm vnmat jako ist duchaskou historku, nebo Je v n vyvede bly ze lenho mue, kter bhval po okol nah. Pak bly pesune do stda prasat, ta zel a naskou do moe z tesu. Ovem lze tu scnu vnmat i trochu jinak. Je v n zejm komunikuje s nevdomm postienho. Nemluv k nmu toti sm lenec, ale skrze jeho sta promlouvaj jeho dmoni: daj Jee, aby je nechal na pokoji, pak se mu pedstavuj, zase pros, ale nakonec podlehnou jeho vli. Me to bt tedy scna osvtlujc mechanismus Jeovy psychoterapeutick metody, jeho zpsob lby neurzy (bla), zejm cosi podobajc se pvodnm Freudovm pokusm s hypnzou. (Ostatn, zd se, e tato metoda byla v Jeov dob pomrn obvykl, zvlt v idovskm svt - Pavel z Tarsu uvd, e v Efezu potkal nkolik idovskch litel, kte vyhnli zl duchy zejm velmi podobn jako Je.) Ovem scnu s prasaty lze vyloit i zcela symbolicky, a pak zapad do naeho vzorce: tehdy by Je v tto scn komunikoval de facto s vlastnm nevdomm. Nutn by tak sv otrajc anln dmony uzavel do zvete, kter analitu (obzvlt v idovstv) odpradvna reprezentuje, tedy do prasete. Likvidan scnou se skokem z tesu by ji v sob zejm inhiboval (nebo vytsnil?). Pozoruhodn je, e byla-li onou belskou chorobou epilepsie - a skuten se zd, e prv na ni se Je specializoval - odpovd symbolika vyveden praseho principu z lovka Freudovu nzoru na epilepsii, jak ho vyloil ve svm brilantnm spisku Dostojevsk a otcovrada. Zde, inspirovn potemi velkho spisovatele, od sebe Freud oddlil epilepsii organickou a afektivn. Ta prvn je zpsobena neurologickm problmem, ta druh m psychick pvod a epileptick zchvat v n odpovd zchvatu hysterickmu. Takov zchvat pak Freud chpe jako mechanismus odveden nahromadnch pud jinam. Evangelijn scnka to zcela potvrzuje ve chvli, kdy uznme souvislost prasete a anlnho libida. [31]

Zajmav t je, e cel prase drama nemlo dobr ohlas v irm okol a lid pr Jee nsledn prosili, aby z jejich kraje odeel - byla-li to scna o len, nedv tento strach moc smysl, jindy lid na Jeovo vyhnn bl nereagovali takovou nevol - to posiluje dohady, o em ta zvltn scna vlastn vyprv. Mimochodem, anln symbolika prasete sveep pev (a to akoli kesan prase rituln nezavrhli). Nicmn teba pojem praseinka odkrv jednak libidinosn vznam, projektovan na toto (mimochodem velmi chytr) zve, a tak prozrazuje, jak mme odpradvna samotn sexus nevdom definovan analitou ili perverz, akoli je z tohoto zapinn tlesn lsky vtinou obviovn neboh Freud, nekuli j, jeho vrn syn. Pi tchto vahch o prase historce v evangeliu se nm neme nevybavit osud jinho velkho nboenskho tvrce: zakladatele protestantismu Martina Luthera. Psychoanalytik Erik Homburger Erikson mu vnoval celkem znmou studii Mlad mu Luther, v n zaznamenal i pbh o Lutherov zchvatu na kru erfurtskho kltera. Ve chvli, kdy jaksi knz pedtal prv jednu exorcistickou pas z evangelia, mlad Luther padl v kech na zem a hlasem, kter vbec nepipomnal jeho vlastn, kiel: To nejsem j! Lutherovi neptel tuto prapodivnou scnu vdy vykldali jako dkaz jeho posedlosti blem. Erikson nachz vklad psychoanalytick. Luther toti vstoupil do kltera navzdory tvrdmu odporu svho otce. Ve chvli znovuzptomnn scny, v n Je v evangeliu l posedlost, propadl podle Eriksona mlad duchovn nvalu hysterickho afektu, v nm popr vrok svho otce, toti e jeho syn je spe posedl ne posvcen. Nejsem to, co o mn kal otec a co m svdom potvrzuje ve slabch chvilkch, snail se dle Eriksona ci budouc nboensk vdce bhem svho zchvatu. Erikson tuto interpretaci opr o Lutherovu biografii, zjednoduen eeno o jeho zjevn extrmn oidipovsk komplex. To je jist legitimn a ostatn znm inician historka Luther se zaslbil Bohu ve chvli, kdy v jeho blzkosti udeil blesk - oidipovskmu scni pln odpovd, nebo blesk je odpradvna falick a otcovsk motiv. Ovem podvme-li se na celou scnu z erfurtskho kltera nikoli skrze Lutherv ivotopis, ale skrze evangelium, nabz se nm jet jin vklad: paklie Je dokzal hovoit pmo s nevdomm svch pacient a sugestivn z nj vyhnt pedevm jeho anln strnku, meme se snadno domnvat, e vtu To nejsem j opravdu pron Lutherova orl-analita, kter byla takto oslovena. Ono cosi v Lutherovi, o nm on sm vdy hovoil jako o blu, co vak pouil k jinm elm, snail se to petavit ve zdroj sv nov nboensk energie, a proto tato analita vol: J nejsem dmon, nevyvdj mne ven, chci zstat uvnit, jsem soust J, sloum J!. Shodou okolnost Eriksonova kniha petk dkazy, jak byla analita pro Luthera tmatem vech tmat. To, e se to v Lutherovch proslovech jen hemilo hovny a prdelemi, mnohem vce ne teba u takovho Jaroslava Haka, je myslm dosti znmo. Ilustrativn je zajist jedno Lutherovo vyznn, ba snad i doznn: Jsem jen uleel hovno a svt je jedna obrovsk prdel. K podobnm levnm objevm tum dospl ve 20. stolet takzvan underground. Proslul je t Lutherv vrok, e jeho prdy bylo ctit a v m. To byla metafora, ale pamtnci svdili, e okzal prdn na veejnosti bylo oblbenou Lutherovou kratochvl. Kdy se wittenbergsk knz vzbouil proti Crkvi, nechval ji zobrazovat jako enu, j lezou z prdele erti. Kdy kesan ije vesele, zane ho posrat bel, pronesl rovn myslitel. A oblbenou Lutherovou bojovou technikou v zpase s blem, kter ho nikdy nepestal pronsledovat, bylo, e si duchovn nasral do kalhot, nae si je svlkl a volval na bla: Tum, zabal se do nich, vyti si jimi hubu! A nestoudn nm hraje do karet i Lutherova posedlost prasaty. Skuten se tato zvata vtrala do jeho promluv doslova nutkav. Nejene napsal znmou modlitbu svin, ale nezdka psval o prdn svin, i naopak o tom, e je teba prdt svini do nozder. Sm sebe ostatn asto pirovnval k praseti, kter jen rpe, ani by zraovalo. Pro ns je celkem lhostejn, co tm chtl metaforicky vyjdit, z naeho hlediska jsou to hlavn dkazy o ptomnosti anality v ei, a to ne vdy pln levn ptomnosti. Nkte tvrd, e za zatenost na prasata mohl Lutherv sedlck pvod. Erikson vak spolehliv vyvrtil, e by Luther byl njak s vesnic spojen. U jeho otec v mld opustil selsk dvr a ivil se cel ivot jako hornk. Nkte zase omlouvaj anln projevy zakladatele protestantismu tm, e takov byla zkrtka eov norma doby, ale i to Erikson vyvrtil. Dnsk psycholog musel piznat, e Luther disponoval tm, co se nazv anlnm charakterem. Podezravost, obsesivn skrupulznost, morln sadismus a neobyejn zjem o pinav mylenky a pedmty - Luther ml vechny tyto vlastnosti. Dochovala se jedna Martinova poznmka ze studentskch let: m vce se oiuje, tm vce jsi pinav, svd [32]

slavn k Anny Freudov. Kdy si k tomu doplnme, e zkuen klinik Lutherv erfurtsk zchvat oznail za epileptick, e cel mld Luther trpl pornmi zcpami a jeho slavn zasvcen na vi se odehrlo na zchod v podob tkho prjmu i e Lutherv ivot kon (patrn ji za regulrn psychzy) komiksovou halucinac, kdy nkolik dn ped smrt duchovn spat bla, jak sed na okapu a vystrkuje na nj zadek, pak myslm, e meme s uspokojenm ohlsit nalezen dstojn anln alternativy k Eriksonovu oidipovskmu vkladu Lutherova zchvatu v erfurtskm kltee. Alternativy, kter zptn vrh projasujc svtlo i na prase historku ze star Palestiny a Jeovu terapeutickou metodu. Zajm-li ns sexualita v evangelich, nelze smlet jeden zvltn aspekt textu Janova. Jan nebyl jen uednkem, kter svho mistra zcela oteven zbonil, zatmco ostatn evangelia vol spe pojem Syn lovka (jen m koeny v apokalyptickch textech, nap. v Danielovi, co byly texty, jimi se nechaly vst poutn idovsk skupiny, z nich Je patrn rovn vzeel). Jan tak zdrazuje, e ho Je miloval nejvce ze vech a nkter pase si prost vynucuj pedstavu, e mezi Jeem a Janem byl homosexuln vztah. Byl uednk, kter lehval na kln jeho (Jeov), ten, jeho miloval Je, pe Jan (13:23) o sob samm. O kousek dl pe, e odpoval na prsech Jeovch. Vru zvltn, kdy si dospl uednk sed (nebo snad dokonce leh) svmu uiteli na kln. e nelo o vjimenou chvli, dosvduje Jan znovu na konci svho textu: Uzel toho uednka, kterho miloval Je, a kter odpoval za vee na prsech jeho. Tuto pas, jej homosexuln konotace me zapt jen jedinec vru konformn, samozejm kesan musej znt a pemlet o n vky. Nen prv zde kl k tak sveepmu odporu crkve vi homosexualit? Proetl jsem evangelia peliv a nikde se Je o homosexualit nevyjaduje (nebo jsem slep). A pesto jsou si crkevn uitel v tomto ohledu tak vroun jisti. Kde se tato jistota bere? Je to jen prost odpor vi nevdommu, kter pekonvme vichni, anebo je zeslen popenm latentnho homosexulnho traumatu Jeova? Zkonitou pozornost psycholog tak ji dlouho bud zdrazovn Jeova ukiovn. Jedno z evangeli mu vnuje kupkladu tvrtinu svho rozsahu. Obraz ukiovn je bez pochyby sado-masochistick, pozornost vyvolv pedevm jeho akcentace v djinch kesanstv. Slova prorokova nebyla nikdy brna a tak vn, zato proslul vjev ze sadomaso salonu djin visel prakticky vude a zajioval jakousi magickou ochranu. Tm na sebe kesanstv jako hnut zajist v ei perverze jist regresivn touhy prozradilo. Zvlt pro pofreudinskou psychoanalzu vak je masochismus spojen v psychopatologick verzi s depres, a tak takov lid jako Donald Woods Winnicott povaovali obraz ukiovn prv za nejist symbol deprese. Nebyli pitom a tak svvoln, jak by se mon zdlo, nebo prv depresivn pacienti mvaj tendence k muednick pze a dokonce astm fantazijnm identifikacm s Jeem na ki. Feci mvali pro oznaen depresivnho stavu pi nedostatku drogy tak souslov jsem na ki, jak se dozvdme z vynikajc esk detektivky Zlat rybky. Sm Je je ostatn tsn ped dramatem na Golgot ve stavu, kter k reln depresi nem asi daleko, kdy k: Smutn je due m a k smrti (Mat. 26:38). U Luke m Je v tto chvli dokonce vidiny a z ela mu stk krvav pot (Luk. 22: 43, 44), co je mon spe vzva pro pohled medicny, je-li to vak symbol, pak nejspe prv symbol zniujc endogenn deprese. U kleinin je deprese spojena s vinou a sebenenvisti (pudem smrti), vimnme si z tohoto pohledu podivuhodn Jeovy vty: Kdo nenvid due sv na tomto svt, k ivotu vnmu osth ji (Jan 12:25). Tuto sebenenvistnou linii pak sledoval napklad Jan Kalvn, kter napsal: Sprvn bychom o sob nemli pemlet jinak, ne e budeme zcela nenvidt ve, co v ns me bt oznaovno za vynikajc. Masochismus je ostatn typickm rysem vtiny nboenstv, asto je snadno rozpoznateln zvlt v ritulech. Winnicott ale vid celou mtickou scnu ukiovn nakonec jako nadjnou, popisuje toti nanebevstoupen umonn smrt na ki jako symbol psychick progrese - stoupn vzhru je podle Winnicotta falick. Neboli depresivn pozice je nakonec oputna ve jmnu vy pky na ebku psch. (O vstoupen na nebe se pe ve dvou evangelich: v Markovi 16:19 a v Lukovi 24:51) Sigmund Freud se k otzce ukiovn vyjdil ve svm pozdnm spise Mu Moj a monoteizmus. Nezaujal ho na rozdl od Winnicotta vak k samotn, jako spe - a asi bychom to i oekvali - e byl v pbhu zabit syn. Popravd eeno, zdrazovn synovsk podstaty hlavnho hrdiny je opravdu trochu zvltn a zejmna v literrn tradici, kde texty evangeli vznikly, jde o pozoruhodn prlom. Freud napojil svou interpretaci na pramtus, jen poprv pedstavil ji v Totemu a tabu. Prazkladem lidsk kultury je pro Freuda otcovrada. Ta se v prvnch lidskch tlupch musela pokad njak odehrt, v Freud. Dokud nepinela pocit viny, lo jet o dn prodn. Jakmile se vak po takov vrad dominantnho samce dostavil u synovsk generace tento pocit, byl to symptom vzniku lidsk pschy, otcovrada pak byla v [33]

takov chvli prvnm aktem lidskm, kter musel vzpt pinst sociln revoluci: biologick d je nahrazen dem kulturnm, otec je zbonn, pocit viny pin prvn lidsk tabu a zrodky nov nepirozen etiky. Bh byl tedy na potku vdy zabit, u kadho prvotnho nbonho kultu proto panuje ped boskou postavou velik bze a ne zcela artikulovan obava z pomsty a trestu. Za elem schovn a souasnho zdraznn pvodnho hchu byl v jistm kulturnm okruhu tak vymylen koncept hchu ddinho. A pmo z tto kolektivn nevdom krajiny podle Freuda pramen poteba kesanstv, aby byl v jeho mtu zabit zcela bezdvodn prv Syn. Musel to bt syn, nebo vrada byla spchna na otci. Vykupitelem nemohl bt nikdo jin ne hlavn vink, vdce tlupy bratr, kte pemohli otce, pe Freud. Lidsk rod odpradvna spdal fantazie o odinn sv prapvodn viny, zabit nevinnho syna je jednou z tch zkonitch. Odtud tak podle Freuda pramen nenvist kesan k idm. Je pece velmi prapodivn, kdy ti, jim id pr zabili samotnho boha, neustle stoj o to, aby prv tohoto boha pijali vrazi tak za svho. Kdyby vm zabili nkoho v rodin, budete chtt, aby vrah posmrtn vaeho pbuznho adoptoval? Nebo pijal jeho jmno? To jsou pece zcela nesmysln pedstavy. Budete chtt, aby byl potrestn, zabit, aby ji nikdy nemohl pekit cestu nikomu z va rodiny. Pesto kesan idy vdy v jistm smyslu potebovali. Nikdy neplnovali jejich vyhlazen jako nacist. Kesan idy potebovali kvli vitce. Nikoli za zabit Jee (vdy bez tohoto zabit by nemohlo dojt k vykoupen!), ale k vitce, e nepijetm kultu syna popeli prapvodn hch zabit otce, mysl si Freud. Copak oni nect tu potebu bt vykoupen, a to prv synem? - tak by asi znl hlavn div kesana nad jakmkoli nevcm, obzvlt nad tm, jemu byl vlastn cel pbh odcizen. Je to div zcela iracionln a komick, avak v modelu totemu a tabu tak zcela zkonit a pochopiteln. Maj-li kesan vykupitele, museli spchat njak hch. Co je to za hch? Freud dv odpov. Dnes zesmovanou, ale mnoho konzistentnjch dosud podno nebylo. Z freudovskho hlediska bud pozornost i ona Jeova poteba zemt. Zcela zjevn se Je vyhb taktizovn, a a zn svj osud i ho jen tu, jde mu vstc zpsobem, kter mon nen dsledkem dodatench pokiven legendy. Pak si ovem znovu musme pipomenout Freudovu prci Dostojevsk a otcovrada. Mal Dostojevsk upadal v dtstv do stavu, kter pipomnal smrt. Dokonce ped usnutm psval lsteky, ve kterch prosil, aby ho pohbili a za pt dn, pokud by se jim rno zdlo, e v noci zemel. Freud podobn ppady znal: takov umrajc dt se identifikuje s osobou, j tajn peje smrt, a touto vlastn smrt samo sebe za takov zl pn trest. Hledal-li tedy Je smrt pro otce a vil-li zrove ve sv zmrtvchvstn, lze jeho pbh vyloit ultrafreudovsky na bzi krystalickho oidipovskho komplexu. Mon vak, e synovsk tma lze uchopit jet jinak. Pipomeme si zvltn fakt, e Je v jednom z evangeli ke konci svho utrpen vykne vtu: Ote, pro jsi mne opustil?. Bylo by ji asi ponkud drz upozorovat na to, e Je byl nemanelskm dttem, bez thle rodinn reality se koneckonc obejdeme. Ta vta je zajmav, i kdy ji budeme vnmat symbolicky. Jako by Je nakonec pochopil, e nemonost prolomit se na vvojovou fzi, kde je klovm tmatem otec (oidipovskou), ho dovedla a k brutlnmu znien tla vnjmi okolnostmi (do znan mry si je opravdu naprogramoval, byl svmi uednky pece pemlouvn, aby nechodil do Jeruzalma). Ona vta vak me tak naznaovat, e Je vil v bo zsah, vil, e Bh-Otec, kterho (snad v jist mystick rodinn romanci?) pijal za jedinho pravho otce, se svho syna zastane ve svt objekt, konen se projev, pihls se k nmu. To se vak nestalo, k je v tomto smyslu bolavm symbolem principu reality, o nj se rozbije sociln brka kadho narcistickho i orln-anlnho j, kter od sebe prudce neoddl vnitn -psychick od vnjho-tlesnho-objektnho. Je vak mon i jin pohled na finln voln otce. Mon, e Je tady navzdory oekvn vol svho nevlastnho otce Josefa. Josef je nejdvryhodnj, nejdstojnj a neprvem pehlenou postavou evangeli. Z pohledu psychoanalzy je vlastn postavou hlavn - alespo o takov vklad se te pokusm. Josef se rozhodne vychovat syna, o nm v, e nen jeho. To velmi reln etick in. Je kon velijak zzraky a pron rozlin kzn, ale Josef nm nabz relnou, ohmatatelnou, nsledovatelnou etiku. Je to prost tesa (sv. Josef se stal tak patronem dlnk), tvrd pracuje a je tud zosobnnm principu reality. Prv proto tak vnuje zvltn pozornost snm. To je dleit: nikoli vizm, nikoli halucinacm, ale nonm snovm obrazm. Evangelista Matou pe, e Josefa ve snech vedl andl Pn, ale nezd se, e by Matou byl Josefovi tak blzkm, aby obsahy jeho sn znal. Spe se doslechl, e Josef se nechal sny orientovat. Nejspe byl Josef muem, kter se pokouel sny analyzovat, pipisoval jim vznam. To potvrzuje, jak zakotven byl Josef v realit a jeho orientace v n je tak stvrzena taktickmi spchy. Kdy Je vol: ote, pro si mne opustil?, nevol prv jeho? Nevol ho jako [34]

princip, kter nedokzal integrovat, jako - freudovsky eeno - princip reality, jeho ztrta Jee dovedla a ke katastrof a prohe? Prv na ki, kter se stal brutlnm osudovm vynucovacm prostedkem k uznn tohoto dtmi nemilovanho principu, si snad Je uvdomil, e ml pro tento princip vzor, kter odmtl internalizovat a prot ho pirozen. Zvolil jinho otce, hyperidelnho, ale ten jako psychick vdce zradil. Zvren vkik je tak mon tajuplnm tm i onm. Volnm na otce na nebesch, na otce odmtnutho, a snad dokonce i na pvodnho otce odmtajcho, kter cel tragick pbh spustil. Ovem hlavn regrese jsou v kesanstv iteln pedevm z ornament kolem Jee ne z jeho slov nebo slov mu do st vloench. Jee potkal zvltn osud. Jedno svtov nboenstv si z nj udlalo svho boha. Pochopilo pitom Jeovu potenciln psychickou revolunost? Pochopilo, pro neteba vymvat misky podle oidipovskho zkazu? Anebo spe regredovalo k orln-anln i, spe zavrhlo oidipovsk zkazy pro jejich drsajc nemaginost a nevzruivost? Je a pli mnoho symptom, e druh varianta je sprvn. A se budeme zabvat vegetarinstvm, jet si znovu nasvtme pozoruhodnou lernost kesanstv, pokud jde o nakldn s jdlem. Opravdu kesanstv tak samozejm pekonalo dmona orality, e ji nemuselo pehazovat pes sousto dnou tdc oidipovskou s, jako to dl vtina jinch nboenstv, obzvlt monoteistickch? Praktika ritulnho pojdn Jeova tla (!) o tom pli nesvd. Tento symbolick kanibalsk akt inkorporace inkarnovanho boha (stejn jako sadisticko-uprsk symbolick pit jeho krve) je spe a pli okatm symbolem drav regrese k preiodipovsk maginosti (Je k takovmu ritulu dajn sm vyzval: Mat. 26:26, 27, Luk. 22:19).(5) Anorektick odiovn orln viny drastickm

adventnm pstem se zd bt tak spe uvznnm ve vzorcch dobe znmch z psychopatologie. Co se te klovch kesanskch ritul, tedy snden hostie a pit menho vna, historick studium vydv o nich jet jedno zajmav svdectv a naznauje neekan souvislosti. Je celkem dobe znmo, e kesanstv pi svch prvnch politickch krcch na zem starho ma vedlo tuh konkurenn boj s mithraismem. Boj, kter nezdka perstal v potebu vyrovnat se soupei odcizenm jeho devz, zvlt tch, kter mly slun inek na masy. Prv kvli tto konkurenn souti byl Je patrn zbonn. Celkem za hotovou vc se bere, e prv kvli n byl tak svtek jeho narozen pesunut ze 6. ledna na 25. prosince, tedy na Mithrv den (rozhodl o tom pape Liberius roku 354). Podle veho sdlil nejvy mithraick knz na vatiknskm pahorku, a tak i jeho pozdj obsazen papei mlo zejm podobn vznam jako pevzet st hypermarket novou nadnrodn znakou, ani by se njak mnila struktura msta. V thle souvislosti je zajmav si uvdomit, jak rituly mithraist vlastn provdli. Jack Randolph Conrad v prci o symbolu bka pe, e lo pedevm o kest b krv, pojdn bch varlat a pit vna smenho s krv bka, je mlo zajistit ivot vn. Tyto praktiky byly zjevn orln-anln. Nen v kesanskm ritu zdraznno, e vno symbolizuje krev a hostie tlo prv proto, aby bylo na podstatu tchto praktik navzno, spe ne aby byly pekonny?(6) Nezd se, e by se tento akcent zrodil v Palestin, kde bylo pozen jakkoli krve nejvtm zneitnm a pestupkem. Ostatn, toto kanibalsko-orln poznamenn bylo pro prvn kesany jistm traumatem. V m o kesanech kolovaly konkurenn pomluvy, e pi svch mch obtuj dt, pojdaj jeho tlo a pij jeho krev. Ji Richard Cavendish si poviml, e toto trauma bylo zejm zdrojem projekce, kterou kesan v prbhu djin inili - prv z obtovn dt a ritulnho nakldn s krv obvinili pece idy, ale stejn obviujc fantazie se dokaly i vechny heretick kesansk skupiny. Doplme si v thle souvislosti, e jeden z klovch Jeovch zzrak byl velkm pslibem orlnho rozheen. Bylo to jeho nasycen zstup chlebem, kter se tajupln mnoil (Mat. 14:20 a 15:37, Jan 6:11). Orln snn o bezkonfliktnm naplovn je tedy do znan mry v jdru kesanskho mtu (je vtleno koneckonc i do slova spsa, kter pvodn odkazuje k napasen se, tedy najeden). Nejvce akcent k tomu najdeme u Jana. zn-li kdo, poj ke mn a napij se. Kdo v ve mne, eky vody iv z bicha jeho poplynou (!) (Jan. 7:37, 38). Jan rovn pipomn prapodivn Jeovo kzn, v nm o sob k: Jsem chlb ivota. Kdo ke mn pichz, nebude lanti. Kdo ve m v, nebude zniti. (Jan 6:35), J jsem chlb iv, kter sestoupil z nebe (!). Kdo ho bude jst, iv bude navky. Chlb, kter j dm, tlo m jest (Jan 6:51), Tlo m jest pokrm, krev npoj (Jan 6:55). Nsledujc dovtek u Jana vysvtluje, pro toto kzn jin evangelist vypustili - Jan zaznamenv, e podsilo, ba popudilo jeho uednky (Jan 6:61). Je jim nsledn vyinil, nae ho vichni uednci krom dvancti opustili. Na tomto jedinm mst se tak v Novm zkon dozvdme, e Je ml pvodn uednk [35]

mnohem vce a e poet dvancti nebyl zejm ani tak mystick, jako spise prv jen tolik jich Jee pro jeho koncepci neopustilo. I jeho pvodnmu sboru se zdla regresivn, neboli psychoanalyticky eeno: orln. zmnka o sestoupen z nebe (tak Jan 6:38) pak znovu upomn na preoidipovskou grandiozitu, by uednci, kte Mistra opustili, by asi pouili spe pojem rouhn. Vta Kdo j m tlo a pije mou krev, ve mn pebv a j v nm (Jan 6:56) pes vekerou pedpokldanou metaforinost jako by vak skuten shrnovala zkladn princip preoidipovskho orln-anlnho vesmru: vichni se skrze sta spojme v jedin, nerozliiteln, prainfantiln, ergo orln-bosk. Ale i kdy pomineme Jana, jeho dret se je asi to nejoidnj, co lze pi pochopen Jee udlat, vimnme si, e i jinde Je asto pouv pmru hostiny i veee, kdy chce ilustrovat idel Boho krlovstv (zejm. Luk. 14:16 a Luk. 22:30) S oralitou souvis i jeden znak spjat s mnistvm. Mnoho mniskch d, nikoli jen kesanskch, se vyznauje zvltnm znakem: ebrav mnii povauj za zcela samozejm, e jim lid, kte pracuj, daj jdlo. Dle mho pesvden jde o regresi k infantiln pozici, v n lovku s naprostou samozejmost poskytuje obivu matka (v nejpvodnj podob tedy prs). Ovem ani zde nememe obejt Jee samotnho. Ten podle veho ml mentalitu ebravch mnich tak a naokoval ji i do svch uednk. Nejen znmm vrokem, aby se nestarali o ztej den, nebo ten bude mt dost svch starost (Mat. 6:34), kter lze ostatn vykldat rzn, nejen zaazenm vty chlb n vezdej dej nm dnes do modlitby, nebo ani ona nen pli prkazn, spe poukazy ke kadodennosti prvnch kesan jsou v tomto smyslu udvajc. Je se po celou dobu sv mise iv tm, e stoluje v domech hostitel (mimochodem, vimnme si, e nezdka jde o farizeje, kter vzpt po pohotn Je ur) a u Jana najdeme dokonce zvltn scnu, kdy samaritnsk ena vythla vodu ze studny, nae j Je bez okolk ekl: Dej mi napt (Jan 4:7). ena se zdrh, i spe podivuje, nae j Je ekne: Kdybys vdla, kdo je ten, kdo t d o napit, prosila bys ho, aby naopak on dal tob vody iv (Jan 4:10). Zde se znovu setkvme nejen s nesnesitelnou megalomani (prv thle en Je bez metafor potvrd, e je Mesi -Jan 4:26), ale i s agres vi prsu, kter zrazuje, je je zejm umocnna tm, e neposlun objekt je enou. Nelze se divit, e tolik kesanskch d tento orln princip samozejmho nasycen pevzalo. Sm Je tuto pozici pozoruhodnm zpsobem oznauje pojmem sluebnci neuiten, m jakoby demaskoval leccos z regresivn podstaty pozice mnicha i knze, neboli lovka oddlenho od principu reality (Nejsou ze svta, tak jako j nejsem ze svta, k Je - Jan 17:14). Ale jsou zde i jin symptomy. U ten zvltn moment zbonn malho Jee, tedy Jezultka. Copak existuje lep definice neurzy a psychick regrese ne klann se ped dttem (infantilitou) a copak prv to nen jdrem kultu Jeka v jeslikch? U evangelia klann se dtti zdraznila (ti krlov) a dokonce sm Je pron prapodivnou oslavu nemluvat, kter jsou pro nj zdroj pravosti mnohem vce ne moud (oidipovt) starci: Chvlm t, Pane, nebo jsi skryl tyto vci ped moudrmi a opatrnmi a zjevil jsi je nemluvtkm (Mat. 11:25). U Luke si dokonce vezme mal dt do ruky a ekne: kdo pijme dt, mne pijm (Luk. 9:48). Jindy zase k: Nebudete-li jako pacholtka, nevejdete do krlovstv nebeskho (Mat. 18:3, podobn Mat. 19:14, Luk. 18:17) - to u je pmo svdn k regresi! Ze stejn logiky, e rozum a tdn selhvaj, zatmco autistick infantilita zn pravdu a je ist, vychz tak slavn vrok o blahoslavench chudch duchem. Z naeho hlediska jde o vroky zajist velmi sebeudvajc. Je skuten jako by preferoval psychickou patologii oproti zdrav. Dokld to i zhadn vta o hledn due? Je prav: Kdo nalezne dui svou, ztrat ji. Kdo ztrat dui svou pro mne, nalezne ji (Mat. 10:39, Luk. 9:24). Obtn se brn pocitu, e zde Je k: psychick introspekce a pokrok z toho pramenc jsou k niemu; lpe je zblznit se pro mne, tehdy pijde prav odmna. Na to logicky navzal Pavel z Tarsu svm slavnm bonmotem Kdy v moudrosti Bo svt nepoznal skrze moudrost Boha, zalbilo se Bohu skrze kzn blzn spasit vc. Idealizace infantility a romantizace blznovstv a neurzy (ne-li psychzy), to jsou, zd se, spojen ndoby, a tak ne zrovna progresivn rysy kesansk kultury. (Pipomeme vak i Jev pmr o pti pannch opatrnch a pti blznivch, kter je v zsad kontrastn k idealizaci iracionality - Mat. 25:2) Klann se ped dttem m vak jet mnoh dal, velmi temn souvislosti. Jestlie kesansk kult pochopil evangelijn peripetie jako zbonn dtte a dtstv, zaklel sm sebe. Kad, kdo se takovm uenm nech nekriticky prodchnout, ske - bez ohledu na osobn pedpoklady - do narcistick, orl-anln propasti. Regrese se mu stv povinnost a on sm sebe nut pijmout i jej zkonit stn. Je-li zbonno dt, je zcela nevyhnuteln, aby 1) bylo jako subjekt desexualizovno, a tm pdem se stalo vrcholnm sexulnm objektem, 2) stalo se magickm pedmtem, 3) bylo nutn i nenvidno - jednak z podstaty narcismu, kter [36]

objekty um jen nenvidt, jednak z podstaty emoce, kter um bt jen ambivalentn, jednak z podstaty orl-anality, kter agresi neum od slasti separovat, jednak z hlediska J, kter pece jen tu, e dt je prokletm a past, do n bylo lapeno, a mst se. V situaci celibtu je tato sada nevyhnutelnost opravdu dmonickou zkoukou. Propast, kterou snad ani nejde obejt, jen pelett. Kdy ped jistm asem Spojen stty zaplavila kauza tisc sexulnch zneuit dt katolickmi knzi, bylo zajmav sledovat reakce veejnosti. Byly lecjak, poprajc na jedn stran (k excesu me dojt kdekoli kdykoli), pedsuden na stran druh (typick pokrytectv, chylnost, zlo atd. crkve), ale chybl mezi vemi tmi reakcemi pokus pochopit, zda masovost onoho jevu nem jakousi vnitn zkonitost. A sociologizujc spekulace z pozice psychologa maj vdy jist riziko, myslm, e pole tto zkonitosti jsme si prv vykolkovali a popsali. A pohled do historie nm naznauje, e onen mediln vyhezl stn stoj na zkladech stnu prastarho, peliv retuovanho po stalet. Nechci vytvet teorii spiknut. Ale pipomeme podivuhodn djinn stpek: Roku 1679 francouzsk krl Ludvk XIV. zdil instituci, kter se pozdji zaalo kat Hoc soud (Chambre Ardente). Nelo o dn inkvizin tribunl, kter by si kladl za cl odhalovat bla v crkvi, en i kdekoli jinde. Pvodn ml vyetit srii otrav mezi francouzskmi lechtici. Vyetovn tak vedl f pask policie Nicolas de la Reynie, tedy profesionl a dn dogmatik, kter vdl, co chce nalzt. Pesto ptrn rychle nabralo neekan smr, kter pipomnal inkvizin objevy. Pes zjem o jedy se Hoc soud a Reynie dostali k mgm a od mg - kupodivu - ke knzm. Nkter objevy byly okujc. Ve vech hrlo roli dt - jako sexuln, magick i sadistick objekt. V krtkm ase byli odsouzeni pter Lemeignan, kter vedl kesanskou mi, bhem n rozsekal dv dti na kusy. Byli odhaleni kn, kte vedli mi nad tlem thotn eny, aby potratila - ve prasklo pedevm dky ppadu ptera Tourneta, jemu na takovm potratu zemela mlad thotn dvka strachy, podle veho. Pter Cotton vyrobil posvtn olej, kterm nejprve pomazal mal dt, klanl se mu a pak ho ukrtil. Knz jmnem Grard vytvoil olt z tla mlad dvky a bhem me do olte vsunoval svj ztopoen penis. Takovch ppad bylo odhalovno m dl vce. Bylo stle vce jasn, e byl objeven - tak jako v soudobm pedofilnm ppad fenomn, nikoli obskurn odezek socilna. Ludvk XIV. nakonec musel Hoc soud po tech letech prce rozpustit, nebo ptrn se nebezpen piblilo Dvoru. Krlova milenka markza de Montespan si toti panovnka chtla magicky naklonit a chodila na dsiv seance k arodjce zvan La Voisin a knzi Guibourgovi - na tchto seancch bylo pochopiteln podezvno dt (pochopiteln Guibourgem). Velmi asto k podobnm ritulm patil tak potrat a manipulace s embryem - nen to jeden z kl k vygradovanmu crkevnmu odporu k potratm, ale i antikoncepci? Mon opt jedna z projektivnch obran - tak jako byla nevdom kanibalsk touha projektovna na idy, tak jako bylo nevdom jeovsk homosexuln trauma projektovno na modernu, tak podobn je teba ve svt bojovat proti vlastn touze toit na dt kvli zbonn, kvli totln (narcistick) lsce. Antikoncepce, z hlediska logiky problm potrat ec, je z hlediska magie jet vt hrozbou: e cel drama pokuen a jeho poprn nebude moci bt vbec provno. To, e takov tok na dt v mnohm souvis s postavou matky a eny, si jet probereme, a se podvme na marinsk kult. Nyn si jet vimnme jinho znaku: zbsil obrazivosti, kter kesanstv dlouho v historii charakterizovala (s tm zacloumala a reformace). Hebrejsk obrazoborectv mlo svj velk smysl: popralo magii, svt halucinace, uvznn v ikonografii nevdom. Nabzelo proti tomu pou jako symbol principu reality a vdom, nabzelo psmeno jako pekonn obrazu. Kesanstv vak promnilo sv chrmy ve vizuln epicentra (Disneyland ml tedy sv velik pedchdce). Opravdu v tom nebylo pitakn preoidipovsk regresi? Samozejm, e v tom kesanstv nen samo. Vdy vzpomeme Julii Kristevu: Veker umn je jakousi protireformac, vdomou baroknost. A co teba vra v oplodnn Marie jakoto panny? My dnes u sice tume, e panenstv Marie bylo nejspe chybnm pekladem termnu pro nezadanou dvku (ostatn takovch pekladovch pot je v evangeliu vce), ale o to zajmavj je sledovat tuto koncepci v jej ist mtinosti. Vimnme si onoho zvltnho drazu: Panna Maria je oplodnna, ani mus souloit. A to nikoli Bohem-Otcem (jen to ne!), ale jakmsi oiujcm vnkem - Duchem svatm. Snaha popt nutnost pohlavn polarity k plozen je ale jednm ze zkladnch znak orln-anln neurzy. Byla to Helen Deutschov, vynikajc Freudova kyn, kter popsala ti zpsoby, jak se me ensk due brnit prolomen k oidipovskmu. Prvn zpsob je dost ast - pijet sexulnho masochismu a zaujet pozice prostitutky bez nroku na orgasmus. Druh zpsob je jen nepatrn jin - pijet masochismu mateskho, neboli zbonn svho dtte a podzen se jemu. Nu a tet zpsob je pro ns jist velmi zajmav: fantazie o neposkvrnnm poet, separace matestv od sexuality. [37]

Upozornme se pitom, e kesansk mtus v tomto smyslu nevsz jen na tet een. Prvn een zastupuje pece M Magdalna, pozdji rovn sakralizovan, i hn ena z farizeova domu. Tato ena je prostitutka a v jedn chvli se prudce prolom k masochistickmu zchvatu, kdy zane Jeovi lbat nohy (Luk. 7:38). A Maria nen jen neposkvrnna, ona uv v boskost svho syna. Akoli cena, kterou zaplat, je a pli zkonit: kdy zbonl syn v jedn evangelijn scn sed uprosted svch uednk, odmtne pijmout svou matku, kter s nm chce mluvit, s tm, e jeho rodinou jsou te jeho vc (Mat. 12:47-50, Luk. 8:21). Tato brutln scna je v Novm zkon jednou z nejrealistitjch. Z jednoho hlu pohledu nm potvrzuje Jeovo totln odmtnut oidipovskho du, z jinho si musme uvdomit, e tohoto zraujcho odmrtn nutn doshne kad matka, kter matestv pouije jako psychick lk a nstroj k regresi. Psychiatrick ordinace takovmi zneuitmi matkami petkaj. Kesan pak samozejm tuto sebeniivou matku odkodnili zbonnm. Hledat v tom cosi progresivnho je opt vce ne obtn. To je obecn vzorec neposkvrnn. Ovem psychoanalytici li jet dle. vahy o orl-anlnm aspektu tohoto kesanskho mytologickho prvku rozvinul Freudv ivotopisec Ernest Jones. Sm Freud Jonese obvioval z nepli velk originality a snad proto Jones jednoho dne roku 1914 sepsal text, kter je prvn pohled asi nejjurodivjm mezi psychoanalytickmi spisky o kultue. Jeho nzev leccos napov: Jak Panenka Maria poala uchem, aneb pspvek ke vztahu mezi estetikou a nboenstvm. Naten ten jist nebude zklamn, kdy prozradm, e Jones se k nboensk fantazii o oplodnn Duchem (jakkoli svatm) vzthnul skrze typickou dtskou fantazii, e matka je oplodnna prdnutm do ucha i do st. To u zn jako velmi poveden estrdn slo, ale kdy se dokeme penst pes surov komick efekt tto mylenkov operace, kter z Ducha svatho in Prd svat, zjistme e Jonesova koncepce tak ztetn nen. V orln-anlnm vesmru toti dech, slovo a stevn plyn tvo jednotu. Stejn tak v tomto svt splvaj hovno, dt a fal, jak zdraznil u Freud. Z tchto fantazijnch zhutnin vznikaj takov dtsk neurzy, jakou teba popsal Erik Erikson, kter byl jednoho dne pizvn k len malho hocha, jen zadroval ve svm tle vkaly, a ml bko nabhl a otekl. Zkuen Erikson indikoval nkolik koprofilnch fantazi, viml si zjmu hocha o matino thotenstv a pak provedl prost terapeutick zsah: vysvtlil chlapci, e mt hovnka v bku nen stejn jako kdy tam m maminka dtko. e vkal nen nic cennho. Po Eriksonov odchodu se mal pacient po dlouhch tdnech sm dobrovoln vyprzdnil bez pomoci klystru. Na zklad stejnch zkonitosti vznikaj i dtsk fantazie o porodu jakoto vykadn dtka nebo prv o magickm iniciovn skrze prdnut do njakho tlesnho otvoru. To tedy nen vbec jurodiv Jonesova psychoanalytick fantazie, to je vskutku konstitutivn rys orln-anlnho svta. A to, e stevn vyputn ducha (jak moude prav parole) spojil s Duchem svatm, nen a tak svvolnm aktem, uvdomme-li si ve uvedenou preoidipovskou tmatiku, j je Panna Maria doslova zahlcena, a tak to, e Jones tezi odvodil z analz renesannch maleb zobrazujcch Pannu Marii pi zvstovn. Prv ikonografie Ducha utvrdila Jonese v pesvden, e jdro tohoto mytologickho obrazu je orl-anln i chcete-li vtrn. Marinsk kult jako takov je v historickm kesanstv, zd se, opravdu klov. A je tak klem k stednmu smyslu cel kesansk regrese k pedoidipovskmu. Tento smysl budeme hledat v kalnch poststrukturalistickch vodch s Juli Kristevou. Mme opravdov tst, e Lacanova aka Julia Kristeva napsala jeden z mla svch srozumitelnch esej prv o Marii a matestv. Jmenoval se Stabat mater a nalzt ho lze ve vboru text Jazyk lsky. Pvodn vyel v knce nazvan Histoires d'amour. Se zkladnm vzorcem, s nm Kristeva v tto knize pracuje, a s nm vlastn pracujeme v tomto oddle i my, piel ji Freud, kdy opatrn pojmenoval pohansk rys kesanstv. Neboli objeven matestv, zjeven matesk bohyn v i otcovsk judaistick psnosti. My i Kristeva k tomu dodvme tezi o regresivn podstat tohoto doplnn. My hovome o sklouznut zpt k orlanalit, Kristeva v jinm freudovskm modelu o tom samm: o optovnm spojen s primrnm narcismem, jm je dle Kristevy definovna kad skuten magie i mystika, jej brnu kesanstv de facto otevr. (Ostatn religio zna optn spojen - samo nboenstv patrn z definice navazuje optn spojen s nejhlubm dtstvm, spe ne se svtem esenc.) Tato tendence se dle Lacanovy aky v historickm kesanstv nejistji vyjevila v marinskm kultu, v mtu o panensk a zrove matesk en, kter je zbonna a uetena smrti, co je obzvlt zajmav vzhledem k tomu, e se cel tato konstrukce rozvinula z pranepatrnho potku, z pr zmnek v evangeliu, ba dokonce navzdory tmto zmnkm i z pekladovch chyb, jak ve eeno. Lacanovsk peformulovn zkladn Freudovy teze u Kristevy zn: Je pravdpodobn, e vechny formy vry ve vzken maj sv koeny v mytologich, v nich [38]

vraznm zpsobem pevld bohyn-matka. Vra v matku m koeny ve strachu fascinovanm uritou chudost: chudost ei. Nen-li e schopna m situovat a vyjdit ve vztahu k druhmu, chci vit, e je tu nkdo, kdo tuto chudost nahrazuje. Jakkoli vra, je je z definice vrou zkostnou, se v tomto smyslu opr o strach fascinovan nemohoucnost ei. Kad Bh, dokonce i Bh, kter je Slovem, proto spov na Bohyni-matce. Kdy Kristeva (nomen omen?) analyzuje marinsk kult, nalz ti klov znaky. Prvn nazv homologizac Matky Syna. Prv tenhle rys kultu je pro ns klov. Toti to, co v prvnch fzch vypadalo jako snaha o zrovnoprvnn Marie s Jeem, nakonec kon v divok sadovsk orgii, v ohromujcm incestnm anlnm amalgmu. Jung ve sv Odpovdi na Joba vid pipodobnn Marie k Jei jako asnou vc, nebo umonila kesanstv stt se pln pohanskm a uskutenit hieros gamos, mtick satek boha a bohyn. To u byl Jung natolik ponoen v magii, e nedokzal vnmat ani regresivn podstatu takovho aktu, ani orl-anln vznam incestu. My se o takov pohled pokusme. Kristeva pro ns peliv zaznamenala jednotliv fze vvoje kultu: pekladov nedorozumn, je do evangelia vneslo pojem parthenos (biologick panna), nsledn teze Jana Zlatostho o tom, e kde nen kopulace, nen smrt (od n vede pm stezka k nanebevstoupen), cesta od Matky lovka k Matce Bo, ji zavril patriarcha Nestor, a po jezuitsk uctvn Marie sam o sob, tedy odznut Mariina kultu od oidipovstvm prodchnutho Jee, definitivn vtzstv pohansk matesk bohyn v kesanstv. Pod tmto feministickm emancipanm procesem (i jungovskm progresem k mystriu) je vak z jinho hlu pohledu vepsn nmi hledan orln-anln vzorec, kter se nejistm zpsobem projevil ve vchodn crkvi, v pravoslav, kde se magick poteba dky extrmn fetiizac obrazu pedstavila mnohem zetelnji v kdu perverze: na nkterch ikonch probh zpadn nanebevstoupen Marie tak, e se Matka Bo promn v mal dvtko, kter Je pone chovat v nru. Matka se promn v dceru, syn v otce, a toto ve za zdraznn faktu, e Marie je t ideln Jeovou manelkou a on jejm jedinm muem, co je teze znm u od Danteho. Tato zbsil oslava incestu, smazn vech oidipovskch generanch kritri, tento obludn srst v Kristo-Mario-Otce, srst do jedinho orl-anlnho boha, je nejzetelnj ilustrac mechanism, jim jsme vnovali tento esej. Jejich vrcholem je pak pln vytren Marie z pohlavn diferenciace, je Kristeva ilustruje vrokem Caelia Sedulia: Jedin svho pohlav se Bohu zalbila. Na Zpad nebyl nicmn incestn srst Marie a Krista tak patrn, nebo zpadn ikonografie pedstavila orl-analitu u Marie trochu jinak: pedevm v obrazech Mater dolorosa. Tyto obrazy se poaly it od 2. stolet a sv vrcholn slvy doshly ve stolet estnctm. Marie je na nich zobrazena s odhalenm adrem a stkajc slzou po tvi. Matesk mlko a pl - to je samozejm oralita a masochismus. Stejn podstata jako na vchodnch ikonch, jen jin akcent. Kristeva pidv dokonce jet do obrazu plac Marie utajen, pramatesk sadismus, bleskov pemovan v masochismus: Jedin musk tlo, kter Mater dolorosa zn, je tlo jejho mrtvho syna. Protoe je zde zmrtvchvstn a protoe Bo Matka o nm mus vdt, tento nval Mariina bolu u paty ke neospravedluje nic jinho ne touha zakouet na vlastnm tle usmrcen mue. Zde bych si ovem dovolil upozornit vykladaku, e Mariin al u ke nemohli ikonografov kesanstv obejt, nebo byl nejspe historickm faktem, alem reln Marie, kter jist poznala mue a kter ztratila syna, nikoli boha. To, e se tento al vzpr logice mtu, usvduje mtus z mtick povahy, ale je obtn z toho odvodit vznam mtu, nebo zde byl mtotvorce pod dikttem reality, jemu de facto nepohodln. Konzistentnj je v tomto ppad pipsn masochistickho motivu obrazu Zrozen Pn Piera della Francesky, na nm Marie poklek ped svm synem, pipsn, je uinila Simone de Beauvoirov. Zde nalzme masochistickou matku, kterou jsme si popsali ji s Deutschovou. Zajmav vak je, e proti orln-anlnm tendencm ke srstu, k obmu Incestu i k masochistick matce se vzepjala v kesanskch djinch reformace. Tehdy se mocn rozporn proud rozdlil do dvou ek: prvn bychom mohli nazvat baroknost. V n Marie definitivn zvtzila. Avak druh proud, reforman, vytuil regresivn (i narcistickou) podstatu cel matesk tendence a vrazn ji oslabil. Kristeva se pitom domnv, a povauji to za jej skvl posteh, e tento odklon, kter na jedn rovin rozpoutal prmyslovost a modern mentalitu, na jin rovin dal vzniknout i modernmu umn. Zpsobil onen zlom mezi Monetem a Dalm, mezi Balzacem a Kafkou, Proustem i Hakem. Modern umn je v tomto smyslu pro Kristevu vylehnutm ohn jazyk. Incestn amalgm opout konkrtno Mariina tla a pon se vyjevovat ist a jen na rovin formy, jazyka. Je-li baroknost triumfem orl-anality na vech rovnch, je modern umn ventilem frustrovan oidipovsk modern mentality (je je rekonstrukc oidipovstv Try), je sublimovanou oslavou incestu, jak k Kristeva. To, co se [39]

dje na ikonch, kde se matka mn v dceru, dje se v modernm umn zdivoenm formy, zruenm formlnch hranic. Incest se tak utajen odehraje, infantiln poteb je uleveno, alespo tedy u pr intelektul, kte jsou ochotni dopt si incestu takto abstraktnho. Soudob pd oidipovsk moderny do narcistick postmoderny, na nm se psychoanalytikov shoduj, je pak tedy jen definitivnm vtzstvm konkrtnho baroknho marinskho kultu, kter se nm protentokrt vyjevuje ve feministickm hvu, v ikonch Brutlnch Nikit, Charlieho andlk, Catwoman i Larry Croft. Sado-masochistick dovtek, kter postmoderna k tomuto podlehnut Bohyni-matce uinila, nech ns nemate. Ve skutenosti je to jen drobn pesun, jsme opt na zatku, Marie opt zvtzila. Jej panenstv se vtlilo do pedofiln-anorektickho kultu modelky, a tm pdem sama Marie sado-masochisticky potemnla. Kristeva jet artikuluje marinsk kult do dvou tendenc, kter pro ns ji nejsou tak podstatn, by jsou zajmav. Druhm znakem kultu vedle prv probran homologizace je ztotonn Marie s moc. Kristeva tvrd, e Kristus nen nikdy zobrazovn s korunou i krlovskmi insigniemi. Marie ano. Na mnoha obrazech se promuje v krlovnu. S tm zce souvis postupn ztotonn Panny Marie s papeskm stolcem i jeho kampanmi. Kad moc svta dobe v i ct, e jejm klovm spojencem je matka, matestv, narcismus pedchzejc ei (a mylen)... By pipodotknme, e - a to na postehu o vztahu Marie a moci nic nemn - pi tvrzen, e Kristus nen zobrazovn nikdy jako krl, se Kristeva drobn ml. Kristus byl v lidovm umn pvodn zobrazovn tm vhradn jako krl s korunou na hlav a v krsnch atech, by s rukama pibitma na ki. Nelo vak o oficiln crkevn zobrazovn. Tento obraz se zrodil uritm nepochopenm u lidovch vrstev. Prvnch deset stolet en kesanstv bylo pedevm djinami en, pesnji dobvn mas, spe ne zevrubnho vysvtlovn Jeova uen a evangelijnho pbhu. Lidov masy tak asto chpaly pibit ruce na ki jako ruce rozphnut a chtjc obejmout, o trnov korun pak soudily, e jde o korunu krlovskou. Lidov kolektivn reinterpretace kesansk zvsti, kter se z tto neinformovanosti zrodila, znla: Kristus byl krl, kter na ki pemohl smrt. Lidov umlci tak zaali vyrbt soky s vousatm krlem pibitm na k, kter bez znmek bolesti zve vc do sv nrue. asto se tmto figurkm pipisovala magick moc. Jene od 13. stolet zaala mt crkev zjem na vytlaen tohoto lidovho Krista z trhu a na kch zaal bt zpodobovn Je ve zeteln bolesti v ubohm stavu. Lidov obrazotvornost si pak s krlem na ki poradila sama, a to zpsobem, kter si k o pozornost psychoanalytikovu a jet jednu malou odboku: zaalo se kat, e vousem na ki je dvka z bohat kesansk rodiny, kterou otec nutil vzt si pohana, a tak si u boha vymodlila, aby j pes noc narostly vousy a pohan o ni nestl. Ten o ni skuten pak nestl, ale v hnvu ji nechal ukiovat, prav legenda. Dvce se k svat Starosta, ale crkev ji jako svatou neuznv. Jde o ist mtus, u nho mus pekvapit pedevm ono pohlavn peplovn. Jako by zde lidov imaginace potebovala vyjdit nco podstatnho, co sm vnucen kesansk mtus pln nevyjadoval: Vous meme psychoanalyticky chpat jako falus, kter si vykastrovan ena vymodlila, aby se vyhnula osudu submisivity, kter pramen z absence penisu, avak byla za to ztrestna - nakonec neztratila jen enstv, ale cel lidstv. V takovm ppad by legenda pojednvala o enskm dramatu pijet neplnosti. Zdraznmeli, e ztrta lidstv je muovm trestem, pak by z feministickho hlediska jist reagovala na latentn nespokojenost en v patriarchln spolenosti, eknme. Takov vklad, pro psychoanalytika tak njak samozejm (co me bt pro mnoh jist smvn), vak nemus bt klovou zvst legendy. Mon by bylo vhodnj soustedit se na fakt, e se Kristus promnil v enu. Jde o vstup pramatesk bohyn z nevdom zkladny kesanstv, analogick k pesunu akcentu na Marii v historii kultu? Anebo zde vystupuje hlubinn tueni o Jeov odmtnut identifikace s dosplm otcovskm falem, o jeho latentnm androgynstv, orl-anln bezpohlavnosti? Kadopdn tetm znakem vvoje marinskho kultu, kter rozpoznala Kristeva, je spojen erotismu s matestvm. Marie se stv ideln enou (objektem musk touhy) i ideln matkou. Oboj je vak nedostupn, m vznik definice kesansk sexuln emocionality: kad ena mus trpt, kad mu mus snt. Ob a snlek, dv tragick postavy na kultury. Nedokeme si ani pedstavit, jak obrovsk pokrok by znamenalo konen se od nich osvobodit. Nakonec je jist zajmav se s Kristevou, jakoto enou, zamyslet nad otzkou, co vlastn marinsk kult dval v historii prv enm. m je uspokojoval, v em spovala ona zejm satisfakce, kterou eny tmto kultem zskvaly a kter, kdy v reformaci (modern) zmizela, pimla eny vniknout do djin a hjit sv politick prva. Nen snadn to pochopit. Ocitujme zde nejprve autorku, kter pocit barokn eny ped marinskm obrazem shrnuje takto: Druh je nevyhnuteln, uite z nj klidn Boha, jestli chcete, ale tento druh pece jen [40]

vzeel ze mne, piem j ostatn nejsem j, jsem proud nekonenho kleni, vn kosmos. Druh je natolik samozejm a natolik samozejm vzchz ze mne, e dsledn vzato sm pro sebe neexistuje. Ano, a nejde o slova snadn k pochopen, leccos naznauj. Kesanstv en dvalo jistotu, e ve je z n. Kesansk tajemstv spov v latentn zvsti, e Matka je vc ne Otec i Syn. Pro eny pak speciln je panensk kult i symbolickm vyjdenm zamtnut muskho pohlav, jak k Kristeva (pro ns: zamtnutm oidipovsk pohlavn diferenciace). Neboli: nen podstatn J, nen podstatn Ty, ale Podstatn je On, Dt, kter se promnilo v Boha, a pesto beze mne nen nim. Ne, dn sufraetka nem slu toto modern en nahradit a vykompenzovat. Kesanstv bylo nejgenilnjm trikem djin: pod pltkem BohaLogu nechalo vyvstat Bohyni utajen temn, brutln idealizovan, ctnostn trpc nastolujc prapvodn narcistick d, jen ukj, pesnji koj kadho, respektive dt v kadm z ns. A a to bude znt snad pekvapiv, doplme si, e zajet v narcistick matce, zkonit zbonn matky v kadm mystizujcm nboenskm systmu, je jednm z kl ke znm historick neurze - honu na arodjnice. Obecn eeno lo o hon na stn matky. A to matky s narcistickmi rysy. Jestlie jsou narcistickmi zbonl rysy matky, jak eeno (incest, panenstv atd.), mus i stn bt narcistick, i v tomto ppad spe iteln orl-anln - nebo u stnu pestv bt pudovost poprna. Plat zde ten sam paradox jako u ve probranho zbonn dtte: je-li matka zbonna, mus se zrove stt 1) ultrasexulnm, 2) magickm, 3) nenvidnm objektem. Z dvod ji vyench. Zatmco tok na dt bval, jak znmo ze spis Hocho soudu, vsadou nepli vzdlanch venkovskch knz, tok na matku si oblbili pedevm kesant intelektulov - je v nm tedy zejm nco rafinovan zakrvajcho, patrn je zeslen faktor pomsty J za uvznn. Takovmi intelektuly byli Jan Kalvn (Nemm dn slitovn s tmi ohavnmi bytostmi, nechal bych je vechny uplit) i Jean Bodin, nejbystej mozek doby, jak byl v 16. stolet veobecn nazvn. Tento elitn intelektul nabdal ve svm dle Dmonick posedlost arodjnic k nejtvrdmu muen, a to i dt, a litoval, e arodjnice pi uplen trp v bolestech jen asi hodinu, co se mu zdlo vzhledem k jejich provinn jaksi mlo. Bodin v mnohm pedznamenal neurotick politick zchvaty modernch intelektul - napklad Gottwaldovy mldee. U proto by jeho postava nemla uniknout studiu. Byl to prv Bodin, kdo vymyslel systm anonymnch udn arodjnic, kter bylo mono vhodit do skky v kostele. To, co se nkdy dnes nazv totalitn spoleensk systm, je tak dle veho pedevm systm neanalyzovanho narcistickho intelektula. Jinm takovm intelektulem byl jeden z nejvznamnjch prvnk sv doby Henri Boguet. Tento mu o arodjnicch napsal: Mno se jako ervi v zahrad, k by vechny mohly bt najednou upleny v jednom velkm ohni!. To nen jen pedzvst holocaustu, jak asi mnoh tene sprvn napadlo, to je i vznamn svdectv o zpsobu likvidace stnovho neptele. Zpsob uplen toti nepovauji vbec za nhodn, dan historickou konvenc. M hlubinn psychologick smysl, k nmu se vrtme v kapitole Vichni ostatn budou larvami. Ostatn, lid jako Bodin i Boguet se mli kde uit. Erik Erikson brilantn rozkryl, e laborato, v n stedovk pro modernu objevil to, co by lo nazvat totalitn mechanismy, byl pece stedovk klter. Pipomeme, e v kad td kltern koly byl vdy jeden chlapec uren jako takzvan lupus, tedy prska. Byl v utajen a byl-li prozrazen, nahradil ho nkdo jin. Kad tden odevzdval uiteli seznam prohek a hnci dostali za kad pestupek rnu rkoskou, ani by jim bylo sdleno, o jak pestupek se jedn. Samotn novici v kltee sdlili v komorch, v nich nely zamknout dvee, piem v kadch dvech byl navc otvor, kterm mohl kdykoli nadzen nahldnout, zda se novic neoddv hchu. U kadho rozhovoru novice musel bt jeho nadzen jako dozor. Tmata hovoru smla bt jen teologick, nikdy se nesmla tkat reality. Psn zakzn byl smch a humor. Hovor byl maximln omezovn, aby pak eov frustrovan jedinec uvolnil napt pi zpovdi a nejspe tak nic intimnho nezakryl. Zajmavou praktikou je tak takzvan spolen zpov, v n se mnii navzjem udvaj a usvduj z hch. Luther tvrdil, e se v kltee mlem zblznil, protoe ho nadzen nutili nespat a bhem chronick navy stle jen st a st posvtn texty nebo se modlit. To u nen ani o kontrole, jak jist ctte, ale pmo - jak Erikson sprvn rozpoznal - o indoktrinaci. Klter byl instituc, v n nelo jen o vynucovn poslunosti, ale o rozbit starho J lovka a nahrazen J pln loajlnm. A pln loajln J je mimochodem to pln zvisl na mateskm prostoru u prsu, tedy J orl-anln, chceme-li. i t J na pomez psychotickho rozpadu. Mus jedince oddlit od svta, kter je mu bytostn znm, mus oslabit jeho introspektivn a sebekritick sly a na samotn pomez difze identity. Zrove se mus snait vrtit jedince zpt do svta s novm pesvdenm, zakotvenm v nevdom natolik, aby takov jedinec tm halucinoval realitu pesvden jako vli boh: jako nco, co mu nebylo vnuceno, ale bylo v nm vdy jako to, co jen ekalo na vysvobozen... Existuj psychologick [41]

zkonitosti, kter d prv popsan kltern systm a kter podobn d i novj systmy ideologickch konverz na doby. Vechny tyto systmy maj spolenho jmenovatele: nejprve dovedou difzi identity na pokraj zhroucen a pak ji l, odhalil Erikson. A skuten: to, co ns dsilo na stalinistick i maoistick oddanosti fanatik, to, co ns dnes ds na fanatismu islmskch terorist i postmodernch sekt, to je vsledek dvnho vrobnho procesu, kter je prastarm klternm tajemstvm. Dnes ns toto tajemstv, pichzejc zven v podob terorist a fanatik, ds prv proto, e je to dobe zamaskovan soust na vlastn kulturn identity. Zjednoduen meme ten star vrobn postup nazvat sociln tlak na psychickou regresi, na vstup do mateskho prsnho prostoru, v nm posvtn slova jsou ivotadrnm mateskm mlkem, kter saje due stejn tak vetch jako touc pojmout cel vesmr. My, osvcen Evropan, jsme tento (jakkoli Moci vdy vyhovujc) tlak vtlili do cingrltkov hypnzy popu, a proto meme ctit tak povznejc odpor k maoistickm, islamistickm, ba i stedovkm klternm vplachm mozku. Tyto vplachy jsou vak jen prototypovou verz na sriov reality oteven spolenosti. Konit takto nemilosrdn oddl vnovan kesanstv by vak nebylo spravedliv. Vme, e vemi tmi modlosluebnmi ornamenty pekryli Jeovu misi jeho nechpajc nslednci. Je sm je nejsilnj vdy, kdy hovo o etice. V kzn na hoe, tam byl pekonn Oidipus, nikoli na ki. Akoli nemm pli rd teorii o Superegu jako zvnitnn otcovsk autorit, autoi Starho zkona na takov pedstav dosti bazruj, zd se. Etika je zde explicitn definovna jako otcv pkaz, kter je teba uvst do psch jako novou pirozenost. Freud pesn tak definoval Superego, co ho dokonce pivedlo k asi historicky nejkritizovanj tezi, e eny, kter nemaj z otce takov strach, a tud otce tolik neinternalizuj, nemaj tak siln Superego jako mui, a tedy ani mravn zsady. (7) Freud zde byl trochu nepochopen, mravn zsadou mnil specifick typ vnitnho bloku, kterm se vyznauj ve vztahu k etice mui, a na nm tak mimo jin stla morlka Freudovy doby (a kvli n u Spinoza vylouil eny ze sv etiky, podobn jako dti a blzny). Co nepopr, e existuje i jin etika. Je ji ostatn definoval. V n ji nerozkazuje Superego bojujc s ostatnmi strukturami J. K etickmu postoji se odhodlv cel J na zklad solidarity, podobnosti. To je etika postoidipovsk, nebo jednoho dne se i otec a matka promn v lidi, k nim je sprvn se chovat hezky, nebo jsou stejn jako j, jsou stejnho druhu, maj zraniteln lidsk tlo a kehkou lidskou dui. Tehdy definitivn se etika univerzalizuje a me nabvat na principu podobnosti dalch jemnjch variac - solidarity s ivmi tvory obecn. Je mnohdy roli tajnho otcovskho soudce, kter na ns hled skrze oko ebrk a vdov, sice zdrazuje, vichni vak ctme revolun zmetaforizovn takovho otcovskho boha (Cokoli jste uinili jednomu z brat mch nejmench, mn jste uinili - Mat. 25:40). Ne, to u nen bh, kvli nmu je poteba navtvovat nemocn a brnit slab. To u jsou lid, kvli nim je teba bt stejn spravedliv jako Bh, kterho nai moud otcov stvoili (Mat. 5:48). Ne posledn soud, ale trpc lid jsou hlavnm dvodem k tomu, vyjt k nim ze sebe. Nebo nen bh mrtvch, je jen bh ivch (Mat. 22:32).

[42]

Hotov zzrak! orl-analita v magii

Vnoval-li jsem svj zjem nboenstv a jeho vztahu k orln-anlnmu, nemohu obejt ani otzku magie a mystiky. Je pli mnoho symptom, e prv magie v irm slova smyslu (zpsob mylen) i um slova smyslu (zpadn okultismus) je vztahem k orl-analit pmo definovna. Dokonce ani pi zaujmut junginsk pozice tomu neme bt jinak. Jung pece prohlsil, e magick je jen jin slovo pro psychick, Jung tvrdil, e i bohov jsou projevem na vlastn due. Mnoz na tato jeho slova zapomnli, ale je to tak: Jung vdy zastval vrcholn atheistickou pozici (upozornil na to Fromm, kter za mnohem nboentjho myslitele povaoval Freuda). Proto si tak Jung nakonec nemohl porozumt s teology, nebo pes veker nepekonateln nedorozumn s vdeskm uitelem, vdy zstal vce psychoanalytikem ne knzem. Nikdy nepustil Boha za hranice individuln pschy. A tak pistupoval i k magii. Jeho vklad alchymie napklad spoval v tom, e alchymick heslo Visitas Inferiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem (tvoc magick pojem VITRIOL), heslo pekldan jako Vyhledej spodn zemi, zdokonal ji a najde skryt kmen, vyloil jako prozkoumej nevdom, proisti ho a najde novou rovnovhu - sjednocen dmonickho (nevdomho) a boskho (vdomho) v lovku. Dodnes jsem nepochopil, co je na tom vlastn tak mystickho, by samozejm znm Jungova obasn vynoen se na druhm behu (k nim byl patrn strhvn svou psychotickou dispozic). Ale v zsad Jung, a odvrhl Freudv odpor k magickmu jakoto inferiornmu, nikdy nepopel podstatu magickho jakoto infantilnho. Jen infantiln oistil tm, e to prohlsil za psychick. Je tedy zkonit, e a u vyrazme do magickho svta ve zbroji freudovsk i jungovsk, najdeme vdy pokus o prvn psychologii svta, kter se nutn z velk sti zaobrala orln-anlnm, nam dnenm hlavnm tmatem. Klasick psychoanalza vnovala magii pedevm pohled obecn. V dob vzniku Freudova uen platil za antropologickou Superstar James Frazer se svou fascinujc sbrkou Zlat ratolest, z n Freud s oblibou erpal. Frazer, by jeho pohled na mtus a magii v mnohm zastaral, zejmna z hlediska jeho pesvden o nadazenosti evropsk kultury, pomrn pesn nad obrovskm mnostvm studijnho materilu rozliil zkladn principy magickho mylen: Jm zvan magie imitativn je zaloen na principu podobnosti (stynosti). Typick pklad: Kdy chce aman pivolat d, hraje d. V naem kulturnm okruhu bylo mimochodem nejtradinjm imitativnm ritulem skkn, kter se nm uchovalo v podob folklrnch tanc typu odzemok. Smyslem tohoto skkn bylo pimt plodiny k rstu, piem ve bylo prorostl i se symbolikou sexuln, pojem skkn ml ostatn i vznam sexulnho aktu, co se nm uchovalo jet v pojmu obskoit. Druh typ magie, Frazerova magie kontagizn, podlh principu fetiismu (pars pro toto). Typick pklad: Pozen tla zvete mi dod jeho vlastnosti. Freud od Frazera toto dlen pevzal a zkonit se tak psychoanalytickm klem k magickmu mylen staly teorie fetie a imitace. Kdy byli Templi obvinni ze svch zloin, jednm z stednch bod obaloby bylo, e uctvali jakousi enskou hlavu ze zlata a stbra. Jeden z Templ, Hugues de Faure, pi procesu vyprvl podivuhodn pbh o vzniku tto uctvan hlavy, kter nm vce ne pedstavu o Templch poskytuje zprvu o pozici principu fetie v nevdom (by zrovna tato hlava byla v templskch chrmech opravdu nalezena, ale lo v praxi nejspe o ndobu na svat ostatky). Ryt Hugues de Faure pi vslechu tvrdil, e jist urozen mu kdysi miloval mladou dvku ze zmku Maracle. Nedokzal si ji vak naklonit, byla pro nj zcela nedostupn. Kdy zemela, urozen mu vykopal jej tlo z hrobu a chvli s nm lehval v posteli. Pak se vak rozhodl k jinmu konu, kter mu lpe poslou svou milovanou si uchovat: uzl j hlavu. V t chvli uslyel hlas, kter mu ekl, e mus tuto hlavu dobe uschovat, nebo kdokoli na ni pohldne, rozpadne se v prach. Prv tuto hlavu mli pozdji Templi postbit a pozlatit, m zneutralizovali jej dsivou niivou moc a pitom uchovali jej moc kouzelnou. Zde je tedy feti pedstaven v zsad velmi freudovsky. Ve sv klasick sexuln teorii Freud zdrazoval, e pi tvorb fetie je jedna jeho vlastnost potlaena a druh proto prudce idealizovna, z kterto idealizace pramen kouzlo fetie, jeho magick moc. Fetiista milujc boty napklad potlauje jejich spjatost se zapchajc nohou, aby v dsledku toho idealizoval tvar boty. Urozen mu ze stedovkho pbhu chtl nco zskat, ale nemohl. Magicky se k tomu propracoval a za splnn dvou podmnek: zmrtvn a potlaen celistvosti jevu. Oba kony maj zjevn sadistick orl-anln charakter, nebo tak zakouzlen fetie nen nikdy nim jinm ne smoenm do orl-anality. Ta vak mus bt idealizovna, a tak je petena leskem, pozlacena. Tehdy je feti pln - magicky psobc. Neboli: Tlo zemelo a [43]

zaalo hnt. Energie ivota z nj vyprchala. To bylo nutno popt a potlait. Tlo bylo tedy rozdleno a jedna jeho st divoce idealizovna, oznaena za vce ne ivouc, za vldnouc ivotu i smrti. Protoe vak orl-anln charakter uznut mrtv hlavy byl pli iteln, musela nastoupit sekundrn idealizace leskem, tedy pozlacenm. V magii najdeme tuto zkonitost obnaenu napklad v praktice zvan mumiln lba. Mgov vili, e je mono zskat ohromn posilova, kdy nalij svou krev, mo i sperma do (nejastji) vajen skopky a za pomoci zahvn nechaj tuto prahmotu hnt (a hnit je matkou vech vc, jak vme od Rogera Bacona). Toto filozofick vejce je pak teba doplovat dalmi vmky tla nebo teba nehty i vlasy. V ppad vroby mumilnho vejce je tedy potlaena inferiorita vmk tla a idealizovno je na kor toho tlesn i organick jako takov, aby se vzpt z tto idealizace vyklubala magick, zhadn sla. Zde se orl-analita, pesn dle nzoru Chasseguet-Smirgelov, nejen skrv i maskuje, ale pmo zachrauje v podob fetie. Maskovn nen nikterak urputn, jak vidno. K zkladn teorii fetie jakoto podstaty magickho je teba jet pipodotknout, e feti orl-analitu nejen shrnuje, ale orl-anln se s nm zaasto i zachz. Zejmna tedy orln. V aludku takzvanch posedlch lid bvala v minulosti pi pitvch nachzena cel klubka vlas, ps zuby nebo dokonce koi lebky. Paracelsus takovm nlezm kal injecta a domnval se, e jde o pozstatky magickho toku na tyto neastn osoby. Myslm vak, e nen o mnoho lenj domnvat se, e posedl takov prapodivn artefakty polykali. Jakoto fetie svho druhu. Pokoueli se jimi integrovat urit princip, kter je jakoby zvnjku ovldal. Nedokzali to vak dlat dosple, volili dtskou i chcete-li magickou, orln formu, jak nco zskat - spolknout to. Polykali agresi, smrt i feti zastupujc orl-analitu ve ve, e tm naleznou ztracenou st sebe a snesou se s n, strv ji. Zd se to bt extrmnm ppadem, ale velmi podobn snahy, by ne tak bizarn, nalezneme v magick sfe celkem pravideln, napklad i v indickm ezoterismu. Sunyata Saraswati pe: Kdo pije vzduch sty, pzniv bohyn ei bude ptomna v jeho mluv, stane se vmluvnm a uenm. I zde tedy m bt progresivnho cle (mylen) dosaeno regresivn, orlnm kouzlem, spolknutm ducha. Co se te teorie imitace, ta m jet dalekoshlej dsledky pro uvaovn o magickm ne teorie fetie. Dt bhem svho vvoje stoj ped rozhodujc volbou. Kdy pochop, e je ve vztahu k dosplm nedostaten, m na vbr zhruba ze t cest: Me se ped touto skutenost schovat a pln ji popt regres k rji orl-anality. Ideln variantou je naopak to, kdy se zane identifikovat s dosplou osobou a zane touit bt jako ona. Ale mezi tmito dvma variantami je jet jedna cesta. Dt me zat dosplou osobu imitovat. Volba mezi identifikac, popenm a imitac se tak stv dilematem mezi dosplost, uvznutm v dtstv a rafinovanou zchranou dtstv pedstrnm dosplosti (velikosti).(8) Annie Reichov volbu mezi identifikac a imitac ilustrovala prostm pkladem: Kdy dt vid, e otec te noviny, bu zane pedstrat, e noviny te tak (tehdy imituje), nebo se nau st (tehdy se identifikuje). Pro ns je podstatn, e imitac se podle veho rod magick ego. Frazerv aman postupuje pln pesn podle tohoto modelu, kdy hraje d, aby ho pivolal. Tyto vzorce dti pouvaj ostatn zcela spontnn ve svch hrch, Anna Freudov teba popsala ppad dvenky, kter se bla v noci pejt pes peds na zchod kvli duchm, kte tam pr pebvali. A jednoho dne nalezla svou imitativn magii: Zaala pedstrat, e je taky duchem a vdy na zchod protanila zvltnmi pohyby za tlumenho kvlen. Imitace ji zachrnila ped zkost z vy moci. To by vak byl pomrn banln vklad, kdybychom konstatovali, e magie je vdy jen napodobovnm det i duch v pedsni. Teorie imitace je hlub (tak jako magick postoj ke svtu): Zdrazuje, e kad magie stoj na jist megalomanii, pedstav, e J m ohromn, ba absolutn monosti, a tato pedstava je zjevn idealizaci zastrajc dtskou nedostatenost vi svtu dosplch. Dosplost (chci bt jako dospl) je v magickm postoji vymnna za Velikost (ale j ji jsem Velk!) - slovo magie ostatn pvodn znamen cosi jako moc i velikost. Magick krdo, je nabdla zpadn magie - j jsem ve a ve je ve mn je v jdru napodobenm tty toucho noviny, je imitac, tytrem, gestem herce: j jsem velk. Gesto je vak nafoukl, herec-mg vdy ponkud pehrv, nebo zahn faktickou nedostatenost. Dejme tomu neschopnost si pest, e Paroubek svou milenku uiv, chceme-li se dret Reichov pmru s novinami. Tak jako u vech velkch lidskch zkuenost, ani imitace, pojmenovan jako past v psychickm vvoji psychoanalzou, nen v pravm slova smyslu jejm vynlezem. Jen pevedenm dvnho objevu do ei naeho svta a naich poteb. e u nai pedci dobe znali tuto vvojovou variantu a hrozbu, si meme dokzat na indinsk legend O chlapci a Krlkovi, vyprvn u kmene Krk. Pbh zan tm, e chlapec se osvobod z orl-anlnho

[44]

svta nejhlubho dtstv a vyraz s falem (pry na elence a fltnou) na ivotn cestu (vodn orl-anln peripetie tohoto pbhu si probereme v kapitole Psychoanalza vegetarinstv). Velmi brzy po oputn domova se vak v blzkosti chlapce objev zvltn dvojnk, kter se sna napodobovat vechny jeho bjen (vvojov) kousky. Je to Krlk, co m zejm poukazovat k nedostatenosti falu (jakoto psychickho principu). Krlk chlapce pemluv, aby putovali svtem spolu. V jedn chvli ho obelst a ukradne mu jeho elenku a fltniku. Zatmco vak v rukou chlapce fltna ponoukala ptky a hady, aby zpvali, v rukou Krlka nen nic platn. Od doby, co ukoist lst fltnu, v celm kraji ptci pestanou zpvat a chesti trsat. Prvn dkaz o bezvchodnosti imitace - v rukou chlapce byla fltna nstrojem, pro na elence vzpomnkou na vyhran zpas, v rukou Krlka byly fltna i pro magickm fetiem. Krlkovo J s nimi rostlo a nadmalo se, skuten vkon vak nepiel. Podobn Krlk dopadne, kdy se pokou ulovit vechny ryby v potoce tak jako chlapec. Jen omylem omr jedinou menku, kter se jak tak sm naj, ale u mu nezbude nic na pohotn lid ze vsi, ani na poten sv eny, kterou si po vzoru chlapce tak podil. A i s n, a prv s n, to dopadne tragicky. Legenda prav, e chlapec poru sv en, aby si naesala vlasy na pinku uprosted (indinsk znak krsy) a naklonila z okna, nae on vezme sekyru, tne do eny, rozdl ji tak napl a vzniknou dv zcela stejn manelky. To je vrcholn akt musk dosplosti - chlapec zsk enu, s n se me milovat, sexuln vzruujc objekt, ale doke z n vydolovat i druhou enu, s n me t, enu-lovka, enu-ptele. Symbolu rozseknut meme rozumt i jinak - jako oddlen perverze a sexuality i tebas jako oddlen a nsledn sjednocen eny-podobajc se animy od eny-vzruujc jinakosti. Mon je rozseknut sekerou symbolem samotnho rozumu. Zn to nepravdpodobn, ale kdy nai pedci vymleli slovo rozum, chtli mon sdlit nco podobnho jako indinsk legenda. To slovo je tvoeno ze dvou st. Vznam um je jasn, tak se v etin odpradvna oznauje njak schopnost, dovednost, umn. Pozoruhodn je, e tato schopnost je u slova rozum upesnna jen pedponou roz. Ta pedpona byla vsak pro nae pedky jednou z klovch zkuenost vyjdench v jazyce. Pouv se ve slovesech, v nich jde o njak oddlen jednoho od druhho, o volbu mezi dvma variantami, o separaci (roz-hodnout, roz-dlit, roz-tdit, roze-tnout, roz-tpnout, roze-brat, roz-padnout, roz-hovor), anebo o njak potek, iniciaci, zahjen dla (roz-st, roz-dlat, roz-jet, roz-svtit, rozruit, rozmstit, roz-kzat, roz-hicovat, roz-vinout). Roz-um je tak umnm dvou vtv jedn pedpony, umnm oddlovat a tvoit, analyzovat a pracovat, a to patrn souasn. To, e symbol rozseknut tla by mohl odkazovat pmo k rozumov analze, podporuje i studium jinho velkho pedkolumbovskho textu - legendrn maysk knihy Popol Vuh (Knihy rad). Ta popisuje mimo jin pbh dvojat Hunahpa a Xbalanqu, kte se vydaj do podsvt (Xibalby) zpasit s mstnmi temnmi bostvy, aby tak pomstili netst svch pedk. Jejich putovn a peripetie jsou okatm mapovnm nevdom. Jednotliv fze jejich souboje ekaj na sv psychologick dekdovn a na vahu, zda mayt psychologov nhodou nevdli vce ne ti nai. Ns vak v tto chvli mus zaujmout klov scna, kdy dvojata definitivn podsvtn bohy porej. Pouij zajmavho triku: nabdnou bohm, e jim pedvedou kouzlo. Jedno z dvojat rozsek svho bratra na kousky a vzpt ho vzks do pvodn podoby. To vyvol v pnech nevdom takov as, e popros, aby to dvojata zkusila i s nimi. Brati nevhaj a rozsekaj nejvy podzemn bostva na kousky. U je vak nevzks, nebo to ostatn ani nen mon. Trpen otc tak je vykoupeno, bohov poraeni. V tomto aktu jako bychom rozpoznvali rozumovou analzu - onen tajupln kon, onu nejvysplej zbra lovka, ono rozseknut, kter lovka ks a znovukonstituuje, zatmco bohy nevyhnuteln rozpout... A znamen symbol rozseknut eny v legend o chlapci a Krlkovi cokoli, je jist, e prv v tomto kolu Krlk zsadnm zpsobem neobstoj, prv on je nakonec dkazem jeho neschopnosti, jeho proklet imitac. I Krlk se pokus po vzoru chlapce svou enu rozseknout sekerou na dv, ale docl jen toho, e ji zabije. Dl u dosplost pedstrat nejde: je jasn, e Krlk od potku nepochopil zkladn techniku rstu a svou magickou imitac doshl jen obti. Nebo ob je ostatn podstata magickho mylen, bez obti nen magie. Feti a imitace jsou tedy zkladnmi psychoanalytickmi vzorci maginosti. Nicmn v minulosti ji mnoz upozornili i na konkrtn psychosexuln vznamy v magickch textech i v povrch. Popravd, nkdy to nebyl zase tak tk interpretan kol. Kdy Ernest Jones studoval stedovkou vru v inkuby a sukuby, tedy non dmony pichzejc z astrlu, kte bhem spnku soulo s lidmi, a kdy si u ptera Ludovica Marii Sinistrariho peetl, e obtovny jsou vce eny ne mui, vce vdovy, panny a zejmna pak jeptiky, nebylo pro nj a tak sloit rozpoznat v tchto tvorech z astrlu vnitn psychosexuln tmata, spoutan zkost. Sloit interpretan kon by Jonese neekal, ani kdyby si u Frantika Bardona peetl, e pokus oivit astrln sukubu me skonit vznikem vampra, tedy orlnho [45]

dmona eknme. Zajmavj by vak bylo se zamyslet obecnji, zda sm klov magick pojem astrl nen prvnm historickm pojmenovnm pro pschu jakoto dynamickou a sexuln sfru. Astrl je v hermetismu jakousi mezisfrou, spojnic mezi svtem lidskm a svtem vych bytost. Pozoruhodn je, e sta Indov mli pro astrl pojem kma-lka, co zna svt vn a pn. To je pece definice due konzervativn freudovsk. Ostatn pravideln se setkvme s jevem, e pvodn vznamy magickch a metafyzickch pojm se shoduj s psychoanalytickm pojetm lovka, pozdj vznamy stejnch pojm se skrvaj ped Freudem v ns do abstrakce. Podobn tomu bylo v historii teba i s pojmy osud i dmon. Zvltn t je, e za dv klov astrln sly hermetismus povaoval slu jona (holubice) a slu hereb (havran). Na prvn pohled se zd, e se zde astrlu pisuzuje pohlavn diferencovan polarita. Ale to je omyl, havran nen partnerem holubice a holubice nen se svm zobkem o moc mn falick ne havran. Vznam nesou spe jejich barvy a zd se, e naznaen polarita odpovd tomu, co Freud nazval pud ivota v dialektick opozici vi pudu smrti. Nelze rovn pehldnout, e definice takzvanho astrlnho svtla, dynamick sloky astrlu, se podivuhodn podobaj definicm libida. Pojem astrln svtlo zavedl Eliphas Lvi, otec zakladatel modern magie, a nazval ho velkm hadem. Jin hermetik Stanislas de Guaita definoval ve sv knize Chrm satanv astrln svtlo jet pekvapivji: ono neprosn fluidum, ovldajc pudy, osudov psobce narozen i smrti. Je jasn, e pi troe dobr vle meme najt cokoli v emkoli, tak jako ve vzpomenut John Nash, pesto i tento pklad naznauje, e astrl byl od potku zamlen jako revolun pojem pro psch, nebo bylo poteba pojem due osvobodit od statickho substancilnho eckho pojet. Milan Nakonen napsal: Astrlnmi silami jsou nasycena msta, kde se odehrvalo nco dramatickho (msta vrad a sebevrad), kde bylo dlouho provno nco emociogennho (kltery, kasrna, obydl lakomc, nevstince, popravit). Pirozenou formu interakce s astrlem pedstavuje sen. Sen a sex jsou nejpirozenjmi vazbami lovka a astrlu. Z tohoto tradinho pojet je jasn patrn, e astrl nebyl dnm morfogenetickm polem, jak s odkazem na soudob vahy Ruperta Sheldrakea nkte tvrd, ale metaforou pro pavou s, na n se zachytvalo to bytostn psychosexuln. Vradu a sebevradu pohn pud smrti, ppadn orln-anln sado-masochismus, popravit je mstem vystaven tchto sil. Kltery a kasrna jsou definovna sexuln frustrac a homosexualitou. Nevstince orl-anln anonymitou a zamnitelnost sexulnho protjku. No a obydl lakomc? Byl to pece Freud, kdo anln charakter spojil s lakomstvm. Pidejme si k tto topologii nevdomho jet koprofiln bainy a moly, odkud pichzely bludiky, plivnci a jin astrln bytosti. A to, e sen je krlovskou cestou k nevdom, je tak ji proslul citt samotnho otce zakladatele psychoanalzy. Due byla pojmem pespli oitnm metafyziky a teology, jako kus boskho v lovku nemohla bt rozpolcen, paradoxn, temn, sexuln. Proto piel ezoterismus, aby tuto strnku pschy popsal svm jazykem a klovm se v nm zd prv pojem astrl. (Podobn stanovisko ostatn zastvaj i nkte modern mgov, napklad Israel Regardie, kter vak pouval pochopiteln terminologii junginskou.) Indici k takov interpretaci nalzme v magickch textech stovky. Psychoanalytikov potkvaj ve svch ordinacch kad den neurotiky, kte maj pocit, e jsou ostatnmi neustle sledovni, a tito ostatn si o nich nco mysl. Je to sp zbon pn, ale nahldneme-li do grimor, dozvme se teba, e elementlov, nejjednodu astrln bytosti, se zjevuj v podob smeky o, upench na evokatra. Hezk nhoda, e. Jednm ze zajmavch zvat, obsazench psychickou energii lovka, je tr. Jak vme z astrologie, souvis jeho symbol pedevm se sexualitou. Hrozba jedovatho utknut trem tedy nejspe vylauje a zpesuje vznam tohoto symbolu na neurza sexulnho typu i neurza sexulnho pvodu. U mga Heinricha Cornelia alias Agrippy von Nettesheim(9) se pitom doteme pozoruhodnou tezi, e tr vznik z nezakopanho raka, zbavenho nohou. Nejsou zde uznut nohy symbolem kastrace? Nen nezakopanost sdlenm o vlivu ehosi podzemnho (pod-vdomho) na pozemn (vdom)? Zd se mi, e Agrippa hovo o kastrac i tehdy, kdy pe, e n z uznutho koskho ocasu hozen do vody se po ase promn v nebezpenho erva. Nek se zde cosi ve smyslu: kastran trauma, pokud je vytsnno do nevdom, zpsob asem neurzu? Pipodotknme, e voda je asi nejstarm symbolem nevdom. Agrippv spis je vbec podivuhodn a pro svou zvltn explicitnost byl mnohmi mgy oznaovn za podvrh i dokonce vtip. Ale teba teze, e z vlas menstruujc eny, jsou-li hozeny do hnoje, vznikaj hadi, se jev pozoruhodn

[46]

freudovsk. Therese Benedekov a Boris Rubinstein kdysi zjistili, e obsahy sn u en se mn bhem menstruace. Prv v menstruan fzi eny ve svch snech vystupuj aktivn, agresivn, dominantn, zkrtka stvaj se falickmi. Hnj je samozejm symbolem anlnho (tak jako baina, mol, blto). O falickm vznamu hada neteba dlouho diskutovat. Co kdy tedy Agrippa k nco ve smyslu: M-li v sob ena otevenou cestu k analit, me se k n v menstruan fzi prolomit a zskat v tomto svt bez pohlavn diferenciace zpt falus a sadistickou tonost? Richard Cavendish cituje analogick magick recept z 10. stolet: Proti hadmu utknut je teba napt se svcen vody, v n byl namoen hlem. Nen to dosti iteln zprva, e sexuln neurze (hadmu utknut) brn jist smoen penisu (hlemd) v ivot eny (vody), jakkoli zbon (svcen)? Magie se rda skrv za neproniknuteln jazyk symbol, ale vdy nabr velk zetelnosti obzvlt pi ritulech. Co si myslet teba o ritulu Aleistera Crowleyho, kter za magickm elem ukiovval by? Je nutno hledat hlubok vznamy, anebo si vystame s pojmy sadismus a oralita? V podob by - zvete, u nho lidi fascinovala velk huba a msto pobytu - se t zjevovaly nkte dmoni, napklad Bael, ropucha byla dokonce oznaovna za detektor okultnch sil.(10)

Nakonen ns informuje, e modern magie nahrazuje krev mlkem. To je vak pece zvst mnohem vce zjevujc ne samo pouvn krve v tradin magii, demaskuje to toti podstatu magickho nboje ltky. Nen divu, e krev a mlko jsou zamniteln, vdy od chvle, kdy Melanie Kleinov popsala kanibalsk fantazie dtte u mateskho prsu, vme, e v orln-anlnm univerzu je rovnice krev = mlko stejn platn jako klasick Freudem objeven rovnice falus = dt = hovno. Kdy chtla arodjnice oarovat njakho mldence a pinutit ho, aby se do n zamiloval, pidvala mu do jdla (krom fetie) krev - tm nm demaskovala nejen orln mylen mga, ale i podstatu kadho kouzla, ba jeho mon innosti. Kouzlo je vdy v jistm smyslu pokusem o optovn pistaven k prsu, svodem k regresi. Neuvdoml pozen krve jist inn v tomto smyslu bt neme, ale probuzen orlnho mylen, dmajcho v kadm z ns, nutn vede k magickmu triumfu. Vichni jsme kdysi hluboce vili v rovnici krev = mlko. Vme-li j st sv due stle, pak v jistm tajuplnm smyslu jsme vi kouzlu opravdu bezmocn. A nemus nm pitom nikdo mchat krev do jdla, pln posta, e my sami po krvi toume. A doplme si ke kapitole o nboenstv, respektive pedsame kapitole o mystice poznmku, jak klovou roli hrly krev a mlko v mystickch kesanskch fantazich. Jeptiky v klterech se bhem koupele oddvaly pedstav, e jsou ponoeny v Kristov krvi a propadaly pitom extzi. Mystik Jindich Suso imaginoval, e pije krev z Kristovch ran, kter mu proud pmo do srdce. Svat Bernard upadal do pedstavy, e saje mlko z panenskho Mariina prsu, a zajist nejen on. A a bylo k tmto fantazim kesanstv jaksi specificky disponovno, zapomeme, e by nelo o znak univerzln nboensk. Vdy posvtnost mlka ve vchodnch nboenstvch je tak dobe znm. Mezi magi, mystikou a nboenstvm nen rozdlu prv v t me, v jak vnmme spolenou orl-anln strukturu pod nimi vepsanou. Rozdly se objevuj ve chvli, kdy zaneme pozorovat techniky, jimi se na tuto spojujc prastrukturu reaguje. Ale vrame se k soustednmu pohledu na magii. Co si myslet o zvsti z grimor, e proslul arodjnick mast se va z masa - pokud mono nevinnho chlapce? Myslm, e zde meme rozpoznat dvoj vytsnn. Bylo by lacin se njak obrn zaobrat fenomnem svatch ostatk, ale kdy se doteme, e Tom Akvinsk byl ihned po sv smrti uvaen svmi dovmi bratry ve velikm kotli, aby odpadlo maso a zachovaly se kosti, tak cenn na ostatkovm trhu, snadno poznme, e zde kesanstv do podoby arodjnice u kotle vytsnilo cosi orl-anlnho, kanibalskho, ba pmo nekrofilnho ze sebe samho. Avak druh vytsnn je univerzlnj a zajiujc arodjnici mnohem veplatnj sex-appeal. V podob arodjnice, vac sv masti z nevinnch chlapc, nalzme ist zobrazenu tolik potlaovanou skutenost: agresivn pocity matky vi dtti. Ostatn, jak dleitm psychickm (magickm) hybatelem tato sla byla, dosvdily ji v dvnovku magick kulty. V Bibli teme o Baalovi-Molochovi, modle, ob soe, do jejho rozhavenho hrdla byly svrhvny lidsk obti. Tato jej kvalita ji spojuje s oralitou, ale mlo se t zdrazuje a pipomn, e podstatou ritulu bylo, aby matka obtovala sv dt a musela bt ritulu ptomn. Vdkyn pradvn africk arodjn, ryze ensk sekty Esu'u tak mohla zaloit sv sdruen jen tak, e pinesla muskmu arodji mrtvolku dtte, kter nebylo star pti let. Tm podala dkaz, e se ztotonila s nejtemnjmi touhami, vystoupila tak z lidskho spoleenstv a mohla pro toto spoleenstv od nynjka fungovat jako regultorka a ovladatelka tchto temnch sil. Ostatn obtovn dt k magickm elm bylo v minulosti asi bnj

[47]

prax, ne se dnes zd: Jet luvenalis v prvnm stolet naeho letopotu psal o ensk zlib ve vtn z trob tnte a nkdy i chlapce s vmluvnou nenucenost. Dokonce ani psychoanalza nevnovala latentn nenvisti matky vi dtti dosud patinou pozornost. Pitom znm laktan psychza (i spe puerperln psychza i deprese) prozrazuje, jak nevtanm hostem v ivot eny dt asto je a jak brutln na nj matka doke toit. Adorace matestv, provozovan ve vtin kultur, tuto potencialitu zahn, zapuzuje a popr. Dokonce i naduvan pojem matesk pud m dle mho soudu zaplait tuen, e vztah lidsk matky ke svmu plodu je mnohem ambivalentnj ne u zvat. Psychoanalytici popsali celkem pesn matku narcistickou, pivlastujc, emocionln vysvajc. Selfpsychologov stvoili matku odmtajc. Ale ona existuje i matka skuten nenvidjc. V obrazech ernch bohy nalzme v zsad masochistick pedstavy dt. Do obraz matek, vacch maso z nevinnch chlapc, je vak podle mne vyprojektovno i nco z ensk, matesk due. Nco zbsile potlaovanho, nebo naprosto nesluitelnho s kulturou, evoluc, ivotem. Proto se postava arodjnice znovu vrtila na scnu v naich asech, proto petk hollywoodskmi filmy a serily. Kdyby jej vznam byl jen lunrn, kdyby v n vyhezval jen kult Velk matky, matriarchtn touhy, nemusela by nabrat magickou, skrvajc, zahalujc povahu. Bohyn ji dvno vystoupily z nevdom a sed v fovskch kancelch klimatizovanch sklennch budov. Ty nepotebuj ernomagickou estetiku, aby si vypomohly k cest vzhru. ernomagickou estetiku potebuje Zpad k tomu, aby nemusel pmo pojmenovat matku nenvidjc a pitom se s n aspo trochu pokusil vyrovnat. Psychoanalytika Estella Welldonov se kdysi pokusila odpovdt na otzku, zda jsou eny tak perverzn. Tato kvalita byla pipisovna pedevm mum, eny se zdly vyvjet vce harmonicky a v sexu psobily normlnji. Welldonov vak ekla celkem jasn: Chcete-li uzt enu perverzn, muste se ble podvat na fenomn matestv. Podle n matky asto realizuj svj sadistick potencil prv vi dtti, zavaj nad nm pocity moci, k nim se dn sadista ukiovvajc bu neme ani piblit. To tak vrh nov svtlo na dv hru s panenkami. Dosud se soudilo, e mal dvky si zanaj hrt s panenkami, nebo se potebuj identifikovat se svou matkou. Psychick mechanismus tto hry vak me bt sloitj a nekorektnj - mon, e ve he dvtka hledaj moc ztracenou kastrac. A mon, e ji ve he s ivmi panenkami hledaj i mnoh matky. Freud upozoroval na to, e dt je pro enu falus. Zdraznil kompenzan funkci a bonus doplnn j, kter matestv me pinst, ale opomnl monost pomsty, kter se vi ztracenmu a navrtivmu se falu me odehrvat. Pesto byl na prahu objeven tohoto ryze enskho, mateskho sadismu, kdy u svch pacientek (v dtskm i dosplm vku) odhalil neustle se opakujc masturban fantazii o bit malho dtte. V lnku Dt je bito ji vak pipsal infantiln rlivosti, tak typick pro dv psychickou konstituci (dtsk st ensk mysli rl na jin dt a zav uspokojen z jeho trestu), pozdji v lnku Nkter psychick dsledky anatomickch rozdl mezi pohlavmi sice rys pomsty falu v erotick fantazii o bit dt objevil, avak ve specifickm pevleku domnval se, e dt v tto fantazii zastupuje vlastn nedostaten falus - potvek. Z psychoanalytickho hlediska je pozoruhodn, e ani tak revolun mysl jako ta Freudova nepouila u tto zjevn sadistick fantazie pojem sadismus ve vztahu k fantazrujc en i matce. Luther cel ivot vil na zl arodjnice, protoe pr takov uhranuly nkolik jeho sourozenc, kte se pak v kojeneckm vku uplakali k smrti. Myslm, e v tto dsiv arodjnici zpoza zdi snadno rozpoznvme temnou tv Lutherovy vlastn matky, kter nebyla dle veho nijak mn sadistick ne Lutherv otec. V Lutherov ve ale vidme zcela obnaen mechanismus vroby zl arodjnice z nenosn a nepiznateln rodinn reality. I proto Welldonov snadno odhalila, e tuen tto ryze ensk perverze, eknme mateskho sadismu, si vyaduje silnou kulturn idealizaci matestv. Je napklad zjevn, e ppady mateskho selhn (zalehnut dtte opilou matkou, sadistick trn dtte sestrami Mauerovmi apod.) vyvolvaj ve spolenosti siln vzruen, z nho ij mdia, a v druhm plnu t siln, a rituln zapuzovn tto neppustn tve matky. Pedofiln a sadistick excesy mu vi dtem nevyvolvaj zdaleka takov odpor, zejmna u en. Ostatn matky tmto otcovskm excesm asto pihlej s podivuhodnou pasivitou i v realit, mon s jistou levou, e mui vzali jejich potlaovanou agresi na sebe a Matka tak byla znovu oitna. Mon nen dokonce od vci znovu pipomenout, e bit dtte je klovou perverzn dv fantazi a ona pasivita me bt docela dobe sadistickm voyeuristickm soustednm - je dobr to pipomenout obzvlt tm, kdo stle jet tvrd, e perverze (zvlt ve vztahu k dtem) je v zsad musk fenomn. Pochopen tto skryt psychick zkladny je podle mne dleit zejmna pro mediln studia, kdy se pokouej uchopit rzn mediln ztvrnn ppad trn dt. Prv [48]

ve veejnm prostoru meme nejlpe ohmatat pokus a potebu zahnat a zaehnat neppustnou sadistickou matku, stn vech stn. Srovnme-li tedy nae kulturn een s kulturou Molocha i stedovku, meme nalzt zhruba takovto vzorec: Modern civilizace matku nenvidjc popr, vytsuje a nechv se j vzruovat v mediln podob, a zpravodajsky naturalistick, i popov zahalujc. Stedovk matku roztpil na dva prudk protiply - Panenka Maria matku absolutn oiovala a ernomagick arodjnice na sebe brala jej stn a vaila z dt sv masti, dky nim zskvala magickou slu. Starovk pak nezdka tento stn integroval do svch ritul a nachzel rovnovhu tm, e zkrtka vidl nevyhnutelnm matku nenvidjc uinit soust posvtnho. Pipodotknme, e matka nenvidjc je pojem, kter pece jen asi trochu splv s ve pipomenutou matkou narcistickou, tak jak ji definovala napklad psychoanalytika Hayde Faimbergov. Ji Freud si viml, e urit typ matesk lsky, zvlt ten prapodivn pecukrovan, vlastn vbec nem k dtti, matka jejm prostednictvm miluje ztracenou nevinnost, istotu a infantilitu sebe sama. Faimbergov na tato pozorovn teoreticky navazuje konceptem narcistickho rodie. Narcista, dle Faimbergov, ve na svt, co je slastn, vnm jako sebe sama. Ve, co slast naruuje a je odpudiv, narcista shrnuje do vnjho nej. Proto dle Faimbergov mus narcista nutn nenvidt kad objekt, tedy ve, co zjevn nen soust jeho j. Nebo kad objekt, zjednoduen kadho druhho lovka, narcista pouv jako popelnici, do kter odhazuje ve, co mu nen pjemn v nm samotnm. Je-li matina psychika uspodna pedoidipovsky, je velmi pravdpodobn, e po potench pecukrovanch pokusech dt vnmat jako plnou soust sebe sama, tedy milovanou soust, se dt dve nebo pozdji mus promnit v oddlen objekt, kter bude muset bt nenvidn. Dti narcist jsou tedy jakmisi kontejnery na netdn odpad, do nho narcistick matka (ale zajist i otec) ukldaj vechny problmy a nevyeen emoce svho ivota (a dle Faimbergov jde nezdka o star rodov ddictv, kter je takto pesypvno z popelnice do popelnice, z generace na generaci). Narcistick matka si dt nejprve pivlastn a nevdom ho bude pesvdovat, e nem prvo na dn svbytn j, a poslze do nj intervenuje a jeho komplexn j zamn za stn j vlastnho. Takov situace dle Faimbergov vyrb odcizenho vyprzdnnho jedince, kter pochybuje o svm prvu na existenci a cel ivot vlastn e ciz a nikoli sv problmy (na trochu jin model takov vroby se podvme v pt kapitole s Laingem). Z teoretickho hlediska vyvolv tento koncept pochybnost, zda se tu pod maskou nevrac star znm dmon teorie traumatu, kterho zahnal Freud a zaloil na tomto zahnn psychoanalzu samotnou (jak znmo, Freud se nejprve domnval, e hysterie je pozstatek traumatu z incestnho zneuit v dtstv). Nahradila znsilujcho otce zneuvajc popelnicov matka? Jde o stejn omyl jako u incestu? Nutno jednoznan ci, e sama Faimbergov se zkostliv brn pekroit eku stn a hovo o vnitnm rodii, ale mnoz jin analytici takov skrupule nemli. K renovovan teorii traumatu se v djinch psychoanalzy pimklo mnohem vce freudin ne k Freudovi samotnmu, take na tto teorii je zjevn cosi nutkav pitalivho. Pro ns je ale mnohem podstatnj otzkou: je mon narcistickou matku pout jako vysvtlen k laktan psychze? Je narcistick matka toton s ve popsanou matkou sadistickou? Popsali jsme ve dvou modelech ten sam pzrak? Je narcistick matka onou figurou z grimor, arodjnic obtujc sv dt? Je onou hledanou spojujc strukturou vepsanou pod kulturnmi texty? Tak i tak, opt se nm v jistm pevleku hls jako kandidt kle ke kulturnmu orl-analita, nebo narcistick matka je koneckonc orl-anln bytost, kter se pokou fekln stn orl-anality odloit do svho dtte. Zskv maximln slast-slu tm, e doslova uva dt ve svch vlastnch vkalech. Tm jsme mon drobn odboili, pesto celkem dobe ilustrovali nai zkladn tezi o povaze magie jakoto techniky dosaen kontaktu s psychosexulnm, vesms orln-anlnm. Je pozoruhodn, e akoli m tebas takov alchymie dosud pomrn vzneenou imid (zejmna dky Jungovi), mnoho jejch zkladnch tez vlastn pipomn Sadovo orl-anln univerzum. Chasseguet-Smirgelov si vimla, e stedn alchymick idea prima materia, pedstava prvotn ltky, se kryje se zkladn ideou sadismu: e zmasakrovn skutenosti tuto skutenost navrt do stavu prapvodnho chaosu, praltky, z n sadista-mg bude od tto chvle moci tvoit skutenost podle libosti, neboli transmutovat prvky. Jeden z nejvtch alchymist historie, Albertus Magnus, definoval podstatu alchymick innosti tmito podivuhodnmi slovy: Alchymie si pon tak, e urit tlo rozlo, vyjme je jeho druhu, a nejpodstatnjmi jeho stmi pokryje tlo jinho druhu. Kdyby si tuto pas peetla Chasseguet-Smirgelov, asi by spadla na zadek, nebo jsou to slova jako vystien z Wellsova romnu Ostrov doktora Moreau, kter si zvolila pro ilustraci perverznho mylen. Tak jako alchymista mu hmotu, sadista mu tlo, a to za elem neekan podobnm. Tlo se d [49]

pirovnat k vt, kter vybz k rozloen na sv prav prvky, je lze znovu kombinovat v srii nekonench anagram. Pemstn, metamorfzy, neskuten permutace. Hotov zzrak! pe sadista Hans Bellmer a znalec magie Milan Nakonen nm dv nahldnout do zkuenosti magika: V prbhu evokace se vyvolan zjev me mnit a pechzet z jedn podoby do druh. Jako by tedy sadista i magik doshli stejnho svta. Doshli oba stavu dotyku s prvnmi prvky, s prvotn hmotou, s hmotou podizujc se dtsk vli. Na stejn ve v monost doshnout pvodnho chaosu, z nho lze nsledn magicky tvoit, byly zaloeny i dionsk orgie. Sama prvotn hmota byla v alchymickch spisech ostatn rovn nazvna massa confusa - tedy chaosov horda, eknme. A ovem i nekonen hrtky kabaly s anagramy a pehazovnm psmen slov zde nhle vedle Bellmerova svdectv psob velmi sado-anln, akoli jsme v jin kapitole kabalu tak vychvlili. V tomto smyslu je ovem magick pozice mnohem obvyklej, ne by vypadalo ze zatemnnch hermetickch spisu. Arthur Schopenhauer definoval magii jako psoben zjevu na zjev pomoc sam podstaty, kter je u vech vc jedna a t. Pedstavitel New Age mvaj tendenci dokazovat, e v takovch vtch se mluv tebas o energii (j je kad hmota za stavu rychlost svtla na druhou, jak vme od Einsteina), ale je to snaha navlkat dinosaurovi dny, obvm se. Kdy sledujeme Schopenhauerv vklad dl, dozvme se, e z existence tto prapodstaty (pradue/prahmoty) odvozuje absolutnost lidsk vle, ie mnohem spe se zde znovu potkvme s dttem, kter v v narcistickou omnipotenci, ve vemocnost svho pn. Takov dt si mus zkonstruovat koncepci svta, v n se svt pn podvol (orln-anln univerzum), a toho nelze doshnout v nepsychotickm stavu jinou spekulac, ne e svt podlom njakou tou prahmotou, univerzln du, Ideou, prachaosem, podstatou, kter je jedna a t u vech vc. Zkrtka pipsnm stejn povahy ltce svta i svmu pn. O tto stejn povaze maj mgov jistotu (tak jako psychoanalytici o existenci pschy) a tato jistota je dsledek zkladnho regresivnho pn, podepenho idealizanm procesem, kter plod magick imitace. Pokud neexistuje ideln, je pn na hovno, proto se magie nikdy neobejde bez idealismu, jakkoli kad idealismus nemus mt nutn magick konsekvence a je sporn, zda m kad idealismus stejn prapsychick koen jako idealismus magick (je ovem vzruujc pijmout pedpoklad, e ano). Vle magikova je v magii stedn silou. Nic proti, bez vle pece nen dn lidsk dlo. Vmluvn vak je, co se dje, kdy svt vli neposlouch. lovk oidipovsk padne na kolena ped otcovskm a podd se vli vy, lovk postoidipovsk se vrhne do dal prce ve svt i na sob samm. A co lovk magick? Kdy mocnosti neposlouchaj, mg pi ritulu biuje symboly, kter maj mocnost reprezentovat. Anebo usekne hlavu malmu dtti, pozlat jeho rty, vlo mu pod jazyk zlat plek (pozoruhodn idealizace leskem!) a sna se zaslechnout z st mrtvho dtte hlas orl-anlnch bostev - takov ritul byl provozovn v Serpidov chrmu v Alexandrii, ale dlala ho celkem nedvno i Kateina Medicejsk. Pi evokaci dmon mgov volvali: Pij hned, nebo t zmum!, alespo magick spis Sanctum regnum o tom svd. Hitler se snail osud zvrtit tm, e zaplavil berlnsk metro, kde se schovvaly tisce jeho soukmenovc - popt tlo, popt konzistenci, zbiovat hmotu, vynutit si jejm zmuenm pchod pedtlesnho, rajskho chaosu, kde je pece mon ve, kde nejsou hranice a limity, o to jde. Ovem nejen prvotn hmota, jakoto stedn magick idea bud zjem psychoanalytik, i dal pohled na touhy zlatodjnch alchymist je z naeho hlediska vmluvn. Texty hleda kamene byly samozejm patin nesrozumiteln, ale my dnes vme, e jednm z cl alchymisty bylo zskat alkahest - univerzln rozpoutdlo, tedy univerzln rozpoutdlo vech tvar, kter ns spoj s prapvodnm orl-anlnm svtem, kde lze tvary voln zamovat. Jinm clem alchymisty bylo umn palingeze neboli schopnost rekonstruovat tla z jejich popela. Tedy ani ne tak poprat smrt, jako dokazovat plnou moc nad tvarem a ivotem. A pak je tu zajist znm homunkulus neboli schopnost stvoit umlou bytost. Jazykem perverze vak pedevm schopnost dokzat, e k plozen nen poteba pohlavn (oidipovsk) diferenciace! Ostatn ze stejnho dvodu gnostikov zakazovali pi posvtnch orgich plodit dti. Dovoleno je ve krom plozen! bylo jejich heslem. Metafyzick fasda mluv o touze nerozmnoovat na svt hmotu, ale v na koncepci bije do o touha vyrvat sexualitu Oidipovi, nekuli genitalit, a navrtit ji zpt do rje-pekla orlanality. Proto gnostikov tak uctvali sperma - objekt uctvn nemohl odtkat nkam do trob eny, semeno se proto muselo stkat kamkoli jinam. Cl opt stejn: popt genitalitu (prv za tento hch byl ztrestn tak biblick Onan). Frygov boha tchto orgi ostatn nazvali Bh neplodnch. My bychom ekli Bh orl-anlnch dt. Ve starm m byly posvtn orgie zasvceny Saturnovi-Kronovi, kter, jak znmo, v mtu poral sv dti, natolik byl bulimickm. Nakonen nm jde v definice mystick orgie jet vce na ruku: V orgich se jedn o [50]

osvobozujc nvrat k beztvarmu, kterho se dosahuje ve znamen eny, pe. My jen upesnme: ve znamen narcistick matky.(11)

Podobn vznam mla i takzvan chrmov prostituce, jak jsme si u pipomnli pi rozboru mtu o Enkim. Ta se provozovala dajn k rozmnoovn rody, ale jej posvtnost spovala v nem jinm: v anonymit partnerky, v jejm odosobnn, v pemnn na neosobn jednotku chaotick hordy. Ostatn to je orl-anln vznam prostituce dodnes. Nejist orgiastick obad (a se v realit odehrval i nikoli), zosobujc vechny psychick tendence, o nich dnes hovome, byl v evropsk tradici zejm sabat arodjnic. Prv povsti o sabatu nm ale zanechaly velkou zprvu o neeitelnosti perverze. V popisech sabatu nalzme vechny oekvateln radosti orl-anlnho svta od polben satana na i, pes anonymitu astnk orgie, incestn, homosexuln a pedofiln styky, a po uctvn vkalu a pihlejc armdu had a ropuch. Ale nejzajmavj na svdectv arodjnic jsou takov detaily jako e satan orgim pihl s pohrdlivm a trpkm smvem, e jeho sperma je studen i e jdla na satanick hostin jsou bez chuti a nenasycujc. To prozrazuje, e perverzn touhy jsou perverz samotnou vdy v zsad nenaplniteln. e propadnut oralit vdy provz nezahnateln przdnota, e zbsilou blzkost absolutnho smsen prostupuje chlad, e totln pitakn prapvodn rozkoi nikdy nesmyje trpkost samoty.(12) Ano, perverze je osamocen. Vyjdeme-li z tto rovnice, nalezneme dal, ne vdy oekvateln souvislosti. Osamocen je masturbace, masturbace je popenm genitality, popen genitality je obecn definovateln jako jakkoli vystknut spermatu, kter nekon v enin ln. Z tto souslednosti jsme nhle i u magickho koene mandragory. Ten se stal magickm dky narkotick povaze a tvarov podobnosti (13) s lidskou postavou. Ale nejen tm. V echch se tento koen tak nazval muk ibenin. Dvod? Aby mandragora byla opravdu magickou, musela se sbrat na popraviti, pesnji pod ibenic. A propak? Vilo se toti, e mandragory zpod ibenice vyrostly ze spermatu, kter vyteklo z obeneckch penis, kter, jak znmo, se pi stringulaci ztopo. Zdnliv je tedy mezi gnostickm uctvnm spermatu a koenem mandragory nebetyn rozdl, ve skutenosti nm prv pedesten souvislosti dokzaly, e ob fetiizace maj stejn zklad: Magickou silou zkrtka disponuje ve, co je pedoidipovsk! Sperma orgie i sperma obencovo popr pohlavn diferenciaci a navrac skutenosti jej rajskou praslu orl-anality. Taoist se ostatn za stejnm elem sna oddlit orgasmus od ejakulace, je-li to mon. Obdobn znaky nalezneme i u jinch mystickch sekt. Hesychast napklad meditovali tm zpsobem, e hledli na pupek a stle se pitom modlili. Tato praktika zaujala i vejkova vzdlanho druha, kuchae Jurajdu, jak znmo. Nicmn a se zd velmi vzdlen gnostick i dionsk orgii, z pozice psychoanalzy znovu nachzme podivuhodnou podobnost a spolenou zkladnu: Pupek je pece znakem orality. Ano, tam v bie se odehrv to prvn rozemlet hmoty do prahmoty vkalu, tam je onen athanor, alchymick pec, v n lze uvait prvotn ltku. Ostatn mnoz hermetici o samotn prvotn hmot mluvili mn mln, ne bychom oekvali. Podle nkterch je touto prvotn hmotou krev, podle jinch mo, hovo se ovem t o hln, piem Gustav Meyrink zamil pmo k jdru a mluvil o ztvrdlch feklich. Ne vdy se tedy nutn orl-analita v magii maskuje.(14) V alchymii vak je maximln maskovn tradic. Pesto, kdy Fulcanelli, nejslavnj alchymista novovku, nachz prvotn hmotu zobrazenu v katedrle Notre Dame v podob bla se iroce rozevenou tlamou, nezd se rozpoznn orln akcentace tak sloit. V jinch textech se hovo o tom, e prvotn hmotu obv Drak. Prv s nm se dle pracuje, on je oiovn. Faber o tomto draku napsal: Tmto drakem je nae materia, j uvme k vrob elixru, pokud je jet hrub a nedokonal. Vyhl odpudiv a jako mrtv drak i pchne. Myslm, e nen zase tak fantasmagorick vyst v tomto mrtvm, pchnoucm draku, kter je na matri, znovu Meyrinkova hovna. ili nai analitu. Osobn jsem pesvden, e alchymista s hovnem jako zkladn surovinou sv tvorby skuten pracoval a i proto bylo cel konn v alchymick dln tak tajeno.(15)

Zajmav ovem je, e alchymick spisy dle hovo o tom, e Draku je teba setnout hlavu, pak se znovu narod a zane se stravovat vlastnm ocasem. Myslm, e rozpoznat v tchto symbolech kastrac a falickou fzi vvoje je celkem snadn - to u vak zastvme hledisko eknme jungovsk (by nepouvme jeho termny), kter vid v alchymii vyjden cesty psychickho rstu. Pak by ovem nalezen prvotn hmoty bylo vlastn clenou regres, analogickou k sestupu do podsvt u Hrdiny. Magick orl-analita by byla na jedn stran evokovna, ale jen proto, aby byla pekonna. Vrtme se k tto tajupln monosti jet [51]

v zvru kapitoly, nicmn pesto zstv velk psychoanalytick otaznk: Me se z pijet orl-anality, z regrese, zrodit i nco vc ne pochopen bezvchodnosti takov regrese? Je cel ten vzneen tytr nutn, nen prv v t vzneenosti ptomna i jist hlubinn le, le imitace? Tak i tak, velmi ohmatateln je orl-analita tak pi magickm nakldn s vnmi. Je opravdu zajmav, e k vykouen (zahnn, neutralizaci) tch nejnebezpenjch duch bylo pi magickm ritulu poteba kuidla z rostliny zvan Asse Foetida, kter se nikoli nhodou lidov kalo ertovo lejno, nebo puch tto byliny byl ohromujc. Zjevn vak dokzal nakojit dmony orl-anality. K nim, jak vme pedevm od Karla Abrahama, pat zliba v pachu, pvodn zliba infantiln-koprofiln, pozdji eventuln perverzn nebo - magick, jak vidno. Pokud jde o len, v nm magie pouvala bu principu imitace a stynosti (podobn lit podobnm, ve zmnn mumiln princip), nebo bylin. A bvala v tom dosti spn - v cel tto prci nm nejde o to dokzat, e magie je neinn i hloup, je naopak pomrn inn a chytr.(16) Avak zvltn pozornosti se v magickm litelstv tila vdy epilepsie, nebo magie tuila, e ona je jakmsi patologickm protjkem magie samotn, ostatn pna u pusy epileptickch pacient tak pipomn spiritistickou ektoplazmu, epileptick zchvat samotn pak pipomn trans aman. Z naeho hlediska jsou tedy obzvlt zajmav recepisy na lbu prv epilepsie. A nememe bt zklamni. Nalzme zde jednoznan doporuen lit magick orln-anlnm, ergo podobn podobnm. Plinius doporuoval epileptikm pt z lebky lovka, kter byl zavradn. Jinou metodou bylo pt krev z tla umrajcho gladitora. Chcete-li: Stt se uprem i kanibalem. I Je, jak jsme ji naznaili, lil patrn pedevm epilepsii. Byl zjevn disponovn prv k tomu. V orln-anlnm univerzu ve me bt vm, tvary jsou rozpustiteln a zamniteln. Proto se magickou stv mutace lovka a zvete (farani nosili koz bradu a zvec ocas, bakchantky bhaly v srn ki, mty zaplavili pololid-polozvata, mgov pi evokaci vid lidsk postavy prorostl se zvecmi atd.). Druhm ddicem uveden zkonitosti je logicky transvestitismus (nezbytn patc k dionskm orgim). V orln-anlnm univerzu se stv zdrojem zven pozornosti a kontroly ve, co souvis s krv, masem, stevnmi plyny. Proto bylo tolik mg vegetariny, aby zrove kolovaly povsti o jejich kanibalismu (jako o Apollniovi napklad; toto tuen orl-anln spjatosti askeze s kanibalskou oralitou zobrazil i film Jedna ruka netlesk). Pythagorejsk sekta zase zakazovala svm lenm jst fazole. Na orln upry plat esnek, jak znmo, tedy dal nadma -jen stevn dmon, tedy dmon stejn povahy, me zahnat dmona orlnho. Orln-anln univerzum nesnese poodstoupen, naopak je zaloeno na zhutn, natsnn, rozmixovn - proto tak nesnese smch (krom extatickho klebu). Humor (stejn jako vdom) je zaloen na poodstoupen od sebe, bleskovm poodstoupen od nevdomho. Proto mli zmnn pythagorejci zakzn i smch. A pak samozejm nezapomeme na sebedestrukci, kter je v magickm (a zvlt schizofrenickm) mylen tak asto spjata s ideou nesmrtelnosti a vnosti (na principu orlanlnho koktejlovho vzorce: smrt je ivot, ivot je smrt). Kdybychom chtli tento sebedestrukn rys magie shrnout do archetypu, asi bychom ho pojmenovali po Empedoklovi, eckm mgovi z 5. stolet ped nam letopotem, kter skoil do krteru Etny, aby po nm nezbyla dn stopa a lid tak uvili, e zmizel v nebesch. Je krsnm paradoxem djin, e Freud musel prv Empedoklovi piznat, e je patrn prvnm myslitelem, kter pojmenoval pud smrti v opozici vi pudu ivota, kdy hovoil o vnm boji Lsky a Svru v lidskm svt. Zcela obnaen (jakoto techniky cesty k orln-anlnmu svtu) jsou samozejm vechny techniky poadujc extzi. Jedna matka se mne kdysi opatrn zeptala, jestli je normln, e jej tlet syn sedv dlouh hodiny na gaui a kmit prudce hlavou ze strany na stranu. Pro sebe jsem si pomyslel, e je to krsn, intuitivn stvoen mystick technika, jak se odpoutat od dosaen oidipovsk fze a prolomit se zpt k orl-anln i, avak protoe jsem vdl, e jde o dt jinak velmi iv a chytr, doporuil jsem s smvem lehce dezorientovan matce, aby dtti tuto hru ponechala, nebo je zcela obvykl. Tm jsem mu zejm zachrnil jet pr chvilek ve star i, pr nvrat, kter samo stejn odvrhne. To se tak stalo, hoch vymnil ritul za dtskou masturbaci, jak jsem se dozvdl od on matky, co by jist potilo Otto Fenichela, jeho jsme pipomnli v vodu. Povaoval jsem to za skvl znamen a pokud vm, chlapec, kter je dnes v loajlnm obdob, vborn prospv po vech strnkch. Dti hledaj intuitivn tyto extatick techniky ve svch hrch, kdy se odpoutvaj od tla. Nkterm to vak vydr a do dosplosti, dnes se jim k derviov. Tato islmsk mystick sekta dosahuje extze, jak znmo, prudkm otenm se na mst, pesn tak jako dti pi sv he (n ve vzpomenut hok byl pohodlnj, ten si k tomu sedal na gau).

[52]

Ostatn je pozoruhodn, jak magick rituly pipomnaj nejen dtsk hry (asto se uvd Piagetv pklad s holikou, kter obtovala panenku, aby se maminka uzdravila), ale hlavn jejich zkonitosti: Kdy mg kolem sebe udl magick kruh (kdou na zem), zjevy a dmoni na nj do kruhu nemou. Je pece do o bijc, jak vra, e tajemn bytosti budou respektovat njakou ru namranou kdou na zem, je stejn povahy jako vra dt, e kdy pi he namaluj ru na zem, jin dti je za rou nemohou zastelit, nebo za rou u jsou tebas v bunkru. To, e zjevy na tato pravidla hry pistupuj, svd vmluvn o jejich podstat, kter oividn nen pli autonomn. Magie samozejm idealizuje svou podstatu tajuplnou symbolikou, kterou Jung oznaoval za archetypickou a pomoc n dokonce lil sv pacienty. Ale ani ona nen zase tak nedostupn ponkud pzemnj interpretaci. Jednm z nejslavnjch magickch symbol je napklad teosofy stvoen abrasax (nkdy komolen na zvunj abraxas), v nm m bt zakdovna podstata nejvyho boha. Jet ne si tento symbol pipomeneme a popeme, zkusme se zamyslet, jak by musel vypadat dejme tomu symbol psychoanalytickho poznn, kdybychom ho chtli vytvoit. Jist by musel obsahovat nco, co by reprezentovalo nejtemnj vvojovou fzi, primrn narcismus (i psychzu). Pak by asi musel obsahovat njak odkaz na orl-analitu. Nco by tak mlo zptomovat fal a kastraci. Nakonec by to chtlo cosi otcovskho a genitlnho. Dejme tomu, e bychom narcismus reprezentovali ernm przdnm polem, orl-analitu kupkou hnoje, fal doutnkem, kastrac zlomenou tukou a zavrili bychom to psmenem F pipomnajcm Otce psychoanalzy. No popravd dn symbol to zatm moc nedv, nen to jaksi prorostl, e, museli bychom si s tm pohrt. Ale je to opravdu nutn? Neudlal to nikdo ped nmi? Tak se podvejme na symbol abrasaxu: Tvo ho postava s lidskm trupem, kter v prav ruce dr tt, v lev bi, msto hlavy lidsk m hlavu kohout a msto nohou dva hady. tt je myslm docela dobr symbol primrnho narcismu, za podobnm ttem se ped nmi schovvaj napklad autistick dti a odmtaj zpoza nj nakouknout do naeho svta. Bi je a pekvapiv explicitn odkaz na sado-masochismus, kter je perverznm vyjdenm tmatu orl-anality. Hadi celkem prostince odkazuj k falu, jinm falickm symbolem je zajist kohout. Jene jeho hlava byla odseknuta (fal byl vykastrovn) a umstna vyzvav na hlavu lidskou, jako symbol klovho dramatu, z nho se lovk prolamuje k identifikaci s otcovskm. Tedy v tomto ppad s Bohem-Otcem, jeho m cel symbol pr zptomovat a jen je zakdovn v samotnm nzvu symbolu, nebo koenem pojmu je pr hebrejsk arba, oznaujc slici 4, tedy skryt jmno JHVH, pipisovan Bohu Try. Svvoln interpretace? Neustl nudn opakovn nkolika zkladnch pouek? O co je ale svvolnj ne vzneen ei o Bytostnm Self? Copak ivot ns nepesvduje kad den, e jsme zakleti v nkolika mlo stle se opakujcch zauzlench? Vidli mgov dl ne hloupouc freudini, anebo vidli dl, ne si sami mysleli, a nevdom pipravili psychoanalze ilustrace ke spism, je jednou pole na svt? Zcela zvltn roli, kter si zaslou vyzdvihnut, hraje v magii e. Pro tomuto fenomnu vnovat pozornost, jsme si ji ekli v kapitole o Te a kabale (kterou jsme vytrhli z lna magie snad ponkud svvoln, ale ne proto, abychom kabalu obhajovali, ale proto, abychom nahldli podstatu dnenho tmatu - tedy orl-anln versus oidipovsk, potamo genitln). Je mnoho symptom, e prv e je v magii klov, e zvukov magie je magi vbec nejpvodnj. Svd o tom ostatn i to, e magikova pracovna se nazvala orato. Labor z pojmu laborato zna prci. Or v pojmu orato zjevn nen dnm zbytkem z pojmu labor, podobnost je zde ist nhodn, orato je msto, kde se zvanm zpsobem vyslovuje. Pesto vak hra s pojmem laborato jako by nasvcovala mnoh - labor a oral jsou pro ns skuten dva nesmiiteln principy. Bu se lovk upe jednomu, nebo druhmu. Bu se oral promn v labor, anebo zstane navdy bez osvobozujc pedpony, kter pln promuje svou koncovku. Kad ze svho ivota uinme bu laborato, nebo orato. V oratoi se hled pvodn e, prae, kter spojuje s orl-analitou. V laboratoi se e stv mdiem, spojnic s realitou - tedy tm, co nemme pod totln kontrolou. Tento souboj mezi oral a labor, mezi preoidipovskou nee a oidipovskou e, je nejen soubojem uvnit na mysli, jde rovn o arvtku historickou. Lingvist svd, e v sanskrtu, prastar to kolbce indoevropskch jazyk, existoval pojem paradea. Jeho osud v jazycch, kter na indickm subkontinentu pramen, je podivuhodn. Jist sami odhadnete, e v ad zpadnch jazyk se inkarnoval jako oznaen rje (paradise). Ale Chaldejci proti tomu pouili toto star slovo pro pojmenovn ei. Tm se nm odkrv ona ambivalence, kter v tomto koenu byla zejm vdy uloena. Paradea je patrn pojem pro jaksi sted svta, zdroj lidsk sly, Archimdv bod, aret lovka (jeho smysl a zdroj vznam). Avak lovk stl od potku ped monost za takov zdroj lidsk vlunosti a sly oznait bu narcistickou, [53]

preoidipovskou, pedpohlavn, boskou krajinu bez ten a vdom, anebo onu hybnou slu, kter ns z tto krajiny vytrhv - e, slovo, logos, rozum. Bu spojen s bohy, nebo specificky nalhav a osudov spojen s druhmi, s nimi sice nikdy nememe sdlet spolen (psychick) svt, ale meme s nimi o tom komunikovat e, v n sama slova nemaj dnou vhu (magickou bytostnost), vhu m jen jejich rozdl a kontext, snad i proto, e prv rozpoznn rozdlu (fal - kastrovan, dosplost - dtstv, j - neovladateln druz) je ve vvoji kadho z ns onou zasvcujc chvl, kter otevr brny novho vesmru. Magie je obecn eeno vdy bojem proti skuten ei a snnm o reintegraci, znovuzalenn do pedeovho rje. Paradoxn role posvtnho slova v magii, i pesnji posvtnho zvuku, vyvr z pokusu navrtit se k ei, kter existovala ped e - mytologicky k praei, pvodn ei, spojujc vechny jazyky, mysticky k enochinskmu jazyku, jazyku andl, reln - k dtskmu vatln. Ano, pod na e skuten existuje prae. A to ve dvou podobch. Noam Chomsky, svtoznm americk lingvista a bui, odhalil vepsan pod vemi jazyky svta jaksi univerzln i generln syntaktick struktury a zdvodnil tm, pro dti ve vech kulturch tak snadno vstebaj onen nesmrn komplikovan systm, jakm je e - Chomsky dokonce naznail, e takov leen vech jazyk je zajitno v kadm z ns geneticky. Toto leen zjevn existuje (by s geny bych byl opatrn). A magick zpsob mylen toto leen podivuhodn dramatizuje v podob ritulu. Toto zjevujc odhalen uinil Frits Staal pi studii vdskch ritul. Staal si nejprve rozdlil ritul na men jednotky, jejich strukturu a vzjemn vztahy si pak rozkreslil do grafu. A v tu chvli si poviml, e vyobrazen struktura takka dokonale odpovd obecnm syntaktickch pravidlm jazyka. Podobnost mezi ritulem a syntax by mohla znamenat, e se znalci ritulu d, by jen podvdom, pravidly syntaxe, kter pijali za sv, kdy se uili rodnmu jazyku. J se vak piklnm k opanmu nzoru: syntax pochz z ritulu... Vdy syntax ve skutenosti dl jazyk nelogickm a neinnm. Tato specifick pravidla, kter postrdaj harmonii nebo racionln smysl, musela pijt odjinud, napsal Frits Staal. A m pravdu - v ei, kter ns strhv k rozumu, paradoxn existuj dv spodn roviny, dv pedrozumov struktury vepsan pod n, kter pramen v ritulu, jak ekl Staal, neboli po naem: v orl-anln, pedoidipovsk krajin. Jednou z tchto spodnch rovin ei je syntaktick struktura. Jedna poloha magickho tedy je: navrtit se (clen regredovat) od tkavch vznam slov k du pravidel, z jejich fekln pdy vyrostla bylina ei. To je kl k magickmu ritulu a ritualizaci obecn (dalm klem je zajist obsese). Ale je tu jet druh pedrozumov zkladna ei, jet druh pedoidipovsk zemina, v n e koen. d prazvuk. Orl-anln dt m k dispozici hlasivky, a tedy zvukovou hru. Se zvuky zachz podle orl-anlnho principu: pouv je k zskan slasti a navozen pocitu rozputn v dloze-svt, pipadne se zvuk stane mdiem nenvistnho, totln destruktivnho toku na realitu (dtskho evu, kter spe ne k pli, jak dobe v kad rodi, m ble k zchvatu agrese, kter vak v dtsk situaci nem dn disponibiln d, ale jen ped-d hlasu). Jet dlouho pot, co dt zane z medicnskho hlediska mluvit, ve skutenosti nemluv. Nekomunikuje, ale napodobuje, hraje si se zvukem, vatl, plc, zkou, co jak zvuk udl s jeho vnitnm svtem, ochutnv principu obsese, tedy opakovn, o nm zjist, e dodv prazvltn rovnovhu. Kdy se vak konen dt prolom do oidipovskho vesmru (zhruba kolem tetho roku ivota), tato prae nhle projde rychlou pestavbou. Objeven a osvojen zvuky jsou pod tlakem reality vyuity k novmu elu a novmu zpsobu existence - zskvaj vznam. Ponou slouit k vymezovn, rozdlovn, oddlovn od druhch a pokusm s nimi njak vyjt navzdory neodvratn separaci od nich. Jene - a to je to velik tajemstv ei - pramagie zvuku a vatln zstane pod touto novou e vepsna, h tam jako star drak. A ten si pro ns pijde tebas v hvu pop-music, kter tm nikdy nic nesdluje, ale konstruuje svou svdnost z tto zvukov pramagie, z rozkoe vibrac rznch hlsek, kter dok zprostedkovat tu jedinou opravdovou rozko lovka znovuspojen s orl-anlnm univerzem. Jin znm hv tohoto starho draka infantiln hlasit neei je poezie. Ta zptomuje orl-analitu principem rmu i skrytho rmu. O spolen podstat magie a poezie ns ostatn informoval ji Novalis. Vyslovovn manter je pak pokusem vyslovit ony star dtsk zvuky v jejich nejpvodnj, elementrn podob pi plnm zavren smantiky, j poezie pouv jako masky. Mantra - dtsk prazvuk - m pak ovldnout tlo i cel vesmr nebo-li naplnit klov pn narcistickho dtte (piem ovem nememe popt, e psychick inek mantry me mt fyziologick dsledky; empiricky je ovil Robert Keith Wallace; kdyby spojen mezi pschou a tlem neexistovalo, nemohl by nikdy vzniknout napklad psychosomatick symptom). Ostatn nen nhodn, e Wallacev spolupracovnk David Orme-Johnson indikoval u jedinc [54]

intenzivn mantricky meditujcch sniujc se schopnost een logickch problm - nevidm dvod, pro by ml duchovn gigant ztrcet rozumovou schopnost, ml by ji pece jako zkladnu, ji pekonal, ovldat hrav jako jzdu na bicyklu, kter se nezapomn, by lovk na bicyklu dlouho nejezdil, jak znmo. Ale podlehnut svtu manter doke nai pschu opravdu od rozumu pozvolna odseparovat - ono noen se do ticha ped stvoenm vesmru a naplovn kosmickou e je toti vzpourou proti oidipovskmu svtu tvar a nvratem do psychick pozice jemu pedchzejc, do pozice pedrozumov. Jist tak nen nhoda, e mantrick meditace pomohla mnohm narkomanm zbavit se zvislosti na drogch - jednu techniku spojen s orl-anln zkrtka vymnili za jinou, lacinj. Analogi vchodnch manter jsou zpadn magick jazyky. Nejslavnjm z nich je asi takzvan enochinsk jazyk stvoen mgem Johnem Dee. A pokud jsme vychvlili v jedn z pedchozch kapitol kabalu, pipomeme si, e i ona m svou zvukovou infantiln magii, kter byla nazvna prost e mistr kabaly. Analogi enochinskho jazyka jsou podle mne i nov uml jazyky (tzv. neofatie) tvoen schizofreniky. Ke schizofrenick psychick tendenci pat poteba tvoit neologismy, nov slova, a mnostvm tchto neologism v ei lze dokonce mit mru schizoidnosti, podobn jako menm originality asociac (co inil Jung). Nkdy se vak schizofrenik odhodl ke stvoen zcela novho soukromho jazyka, do nho se me tak pln uchlit. Thodor Flourney pedstavil kdysi vdeckmu svtu svou pacientku Helene Smithovou, kter poala mluvit maransky. To vak nebylo nic proti naemu Janu Lukeovi, kterho cel ivot zkoumal esk psychoanalytik Jaroslav Stuchlk. Vzdlan Luke vytvoil estnct umlch jazyk, kter se pr pouvaj na planetce Thetis. Ve studii Jaroslava Stuchlka Neofatick polyglotie psychotik si meme peliv prostudovat strukturu jednoho z tchto jazyk, takzvanho jazyka ishi. A pro to nemm dn dkaz a nejsem lingvistou, domnvm se, e tyto jazyky maj stejnou prazvukovou podstatu jako mantry i magick zaklnac jazyky. Odliuj se od nich vtinou drazem na zkonitosti syntaxe, kter vak - jak u tak vme - je rovn pedeovm ddictvm v ei. Jinou variantu nvratu k praei dtskch zvuk, ovem specificky abstraktn, pedstavuje Fulcanelliho teze o jedinm fonetickm zkonu dcm vechny jazyky. Existuje-li v etin napklad slovo ukat, oznaujc soulo, zatmco v poltin (ovem i ve staroetin) podobn slovo oznaujc hledn, Fulcanelli by v tom hledal filozofickou zvst zprostedkovanou prae. Vsledky takov strategie (pevzat ostatn hojn poezi) mohou bt koneckonc zajmav a pedstavuj velmi rafinovan pokus pedverbln e, jak ovldnout e. Rafinovanost spov v tom, e reln existence spolen praei zvukov se zamn za chimrickou existenci praei smantick. Mme-li shrnout n teskut atheistick pohled na magii, meme tak pln klidn uinit cittem, kter se asto pouv k ilustraci magie jako vdy vzneen. Jde o znm Hamletv vrok I kdybyste mne strili do oechov skopky, pipadal bych si jako krl nekonena! Onen klid spov ve vdom, e ten vrok m jet zlovstn a hlubok dovtek i spe povzdech: Jen kdybych neml zl sny.... N pohled byl pohled na magick skrze tento dovtek. Nebo dle naeho pesvden homo magus bez tohoto nepjemnho dovtku neme existovat. Sama magie o sv regresivn podstat pece tak svd. V Henochov knize, starm hebrejskm textu, kter nebyl kanonizovn, ale zamilovala se do nj pozdji gnze (a jet pozdji Erich von Dniken), se vyprv mtus o vzniku magie. Pbh je o vzpoue nkolika andl proti Bohu (je naznaen i v 6. kapitole Genesis). Andl veden Luciferem (nejkrsnjm z andl, jak prav Baudelaire) sestoupili na Zemi a tak se jim zalbily lidsk dcery, e s nimi nakonec souloili a plodili dti. Ty dti vak byly nestvrnmi obry. Aby se andl lidskm dcerm za jejich sexuln vstcnost odvdili, nauili je magii. Nen i tento text vce ne mkoli jinm zprvou o dramatech psychickho vvoje? Kdyby tomu tak bylo, meme partiku rebelujcch andl povaovat za orln-anln postavy, kter se vzbouily proti du Otce, du Symbolickho, chcete-li, proti vdom stvoenmu sebezpedmtnnm v ei, a tm i definovatelnmu logem. Byli to andl - nemli tedy z definice pohlav. A pesto souloili. Jak je to mon? Nelo o soulo, lo o orln-anln imitaci sexulnho, o prasexuln vzruen ze smsen veho se vm, ehokoli s mkoli, tebas nebeskho s pozemskm. Vsledky toho smsen byly dva: lovk-obr neboli hypertrofovan magick J, produkt idealizace zakrvajc nedostatenost imitace. A pak: sm princip magie. Alespo tak o tom hovo Henoch a gnze, j za tuto mtickou zkrytnost magickho a luciferskho nemohu. Jen pidvm k tomu, co lid u dvno vd, pr pojm souasnho svta, abychom zahnali zmaten.(17)

[55]

Ludwig Wittgenstein prohlsil, e o em se neme mluvit, mus se o tom mlet. A toto nevysloviteln je pr mystickm. N pohled je opan: V lovku jsou sly, kter se sna uchovat cosi psychickho nevyslovenm, a tm zachovat monost opojen mystickm, monost rozpustit se, zaboit se do pedverblnho jako do mkkho prsu. Nebo otcovsk e a analza krbou jako strnit starho nmonka a jedin slast, j dokou pinst, je celkem pitroubl vdom sebe, kter je stejn jen doasn a chabouk. A pece se - jako vdy - otevr nakonec jet jin pohled na mystrium. Naznaujc ne snad rehabilitaci magie, jako spe rehabilitaci tajemstv (mgov ho asto nazvali arknum (18)). Dosud jsme tajemnost magickch text pipisovali idealizaci, abstrakci zakrvajc a pli ivotnou podstatu, pinejlepm snaze zahalit ped nepipravenmi to, na co je sama magie stejn nepiprav. Ale snad existuje uprosted tchto papundeklovch tajemstv mystrium skuten. Joachim Winckelmann, velk znalec Tarotu, popisuje tvorbu Velkho dla alchymisty 22 fzemi (kter odpovdaj 22 psmenm hebrejsk abecedy a 22 kartm velk arkny Tarotu). Velk dlo je vak kupodivu dokoneno ji ve fzi dvact prv. Tehdy je dle Winckelmanna Ve ve vem, co nm pipomn zkladn krdo univerza orl-anality i magickou infantiln imitaci a idealizaci. Avak existuje jet nejtajuplnj fze dvaadvact. e Tarotu: Blzen v n stoj znovu na zatku cesty. Je to fze nvratu k Niemu. Toto Nic je velk tajemstv, arknum vech arkn, ped nm zstv rozum stt, pe tajupln Winckelmann. A my jsme na rozcest v naem soudu. Je toto Nic vrcholnou regres, nalezenm ultraprvotn matrie v podob primrn narcistick Nicoty dlohy, anebo snad je fantastickm sdlenm adeptovi: el jsi vechny cesty bostv a te teprve jsi na zatku, te teprve zan tv cesta k lidstv? Jist se zd, e tato otzka je vru arknum vech arkn. Na n se tp dva klov jazykov svty, dv paradigmata vah o lovku, dva rozhodujc diskurzy. A odpov na tuto otzku bohuel tak asto rozhoduje o monosti lid si porozumt.

[56]

Vichni ostatn budou larvami transcendentn, mystick a magick Self

V minul kapitole jsme se zabvali magi a mnohdy se pitom dotkli i pojmu mystika. Ty dva pojmy, chpeme-li je dostaten obecn, lze povaovat za zkrytn, pesto pi blim pohledu oznauj cosi trochu jinho. Sama magick literatura mystiku a magii odliuje pozic aktra: Mg je aktivn, mystik pasivn, pouze do Nadpirozena nazr. To je vak rozlien velmi nedostaten, pokud a) mystiku vymezme technikou vedouc k odlouen J od tla, b) pokud na tuto aktivitu a pasivitu pohldneme prizmatem J, nikoli z hlediska zkoumanho pedmtu, tedy Nadpirozena.(19) Milan Nakonen velmi pesn vystihl podstatu skuten mystick techniky: Postupn odpoutvn od smyslovho svta a noen se do svta nadsmyslovho. Pokud si zrekapitulujeme vechny znm smysly (ich, hmat, chu, sluch, zrak), pochopme, e v prav mystice jde o odpoutn od tlesnho. Sm Nakonen piznv, e zde je ponkud pot, nebo zvlt kesansk mystiky svho Boha-Krista provaly a neekan tlesn, jako svho klovho Supermilence, ale to u se tak nkdy stv. Mystick techniky uvan napklad Juanem de la Cruz, kter chpeme my i Nakonen jako pravj a ist, se vak sousteuj pedevm na oputn tlesnho. Kl k tmto potebm a technikm nalezl Ronald David Laing ve sv prci Rozdlen Self, ani si to ovem pln uvdomoval. Laing, a vyel z freudismu, nepouval pro popis vvojovch uvznut nai psychosexuln terminologii, take nikde nehovo o orl-analit. Pesto nm v tto chvli me velmi pomoci s dkazem, pro je orl-analitou definovateln magie, a jak vztah k tomu m mystika. Podle veho se mystick J od magickho ponkud li, usiluj o trochu nco jinho. Podstatou mystickho J je schizoidnost, podstatou J magickho je udren tto schizoidnosti i tajupln obrana proti n. Laing pouv pojmu Self. Tedy J. Jak se Self li od Ega? Ego je v podstat vdom, vdom sebe, ekl Freud. Ale toto vdom sebe je definovno zcela specifickm uchopenm, sebezpedmtnnm, je vzno na e jakoto otcovsk princip, kter pin pedmtn mylen, mylen hranic, tvar, rozdl. Ego je vdy definovno tm, m nen (nen druhmi lidmi, nen vnjm svtem, nen nediferencovanou temnotou nevdom). Self je J, kter nen takto podmnno. Existuje od prvho dne lidskho ivota. Je to princip sebevztaen, kter pedchz skutenmu sebevztahovn. Existuje u ped e, vdomm, svtem hranic. Me bt tedy dosti variabiln, me splvat s celm vesmrem, s matkou, nemus se vztahovat vbec k niemu a nikomu. Pedpokldme, e je u jen proto, e existuje lovk psychick. Psch je vnitnm svtem lovka a Self je v tomto svt zkladnm vymezenm. Tak jako se Ego pozdji vymez na kor druhch a nevdom, tak se Self primrn vymez na kor nejskch st psch (pat k nim pudy napklad). Nevme, zda k takovmu elementrnmu vymezen, elementrnmu sebevymezen ped sebevymezenm dochz nutn vdy, napklad u tkch autist i lid s nejtmi mentlnmi poruchami, ale pedpokldme to. Naopak pedpokldme, e zvata Self vymezit nemohou. Ne snad proto, e by byla tak mncenn, ale proto, e jim odebrme pschu. Na vhodou je, e si meme pschu definovat, jak potebujeme, take a zvata pedvedou jakkoli vkon abstrakce (napklad poznaj se v zrcadle), vdycky je meme drobnou pravou definice o pschu oloupit a pipsat ji jen lovku. Co nen konno s clem oddlit lovka od zvete kvli jeho dstojnosti, je to jen technick opaten: chceme-li uvaovat o nem specificky lidskm, nazveme to psychickm. Kdy se uke, e to specificky lidsk nen, nedegradujeme zvata tm, kdy prohlsme: tak tedy odetme z psychickho to, co nm zvata pedvedla jako nleejc i jim. Potebujeme tm jen udret model pro popis specificky lidskho, model, pro nj ostatn neexistuje dn skuten dkaz. (Modely se nedokazuj, jak znmo, jen se v nich pracuje, dokud se nezhrout pod tlakem toho, co z tto prce vzelo). Potud tedy k vyjasnn pojmu J, s nm pracuje Laing. Toto J je ze sv definice krajn nejistm a ohroenm projektem. Potebuje oporu, upevnn, kter si musme vydobt cestou svtem a ivotem. Prvn dleitou strategi je internalizace. Zd se zjevn, e nem-li se Self ctit navdy smrteln ohroen, musme zvnitnit nejprve cosi mateskho. To je jaksi jadrko, s nm fzuje druh jadrko (prvotn Self), a vytvo prvn lidsk Jdro, zkladnu pro to, co nkdy nazvme identita. Hranice tohoto jdra jsou jet pomrn nejist, ostatn tato elementrn jadern fze se odehrv prv v obdob, kter jsme dosud nazvali orlnanlnm, take u si dovedeme pedstavit, v jakm svt toto jdro vlastn ije, jak manry si osvoj. Toto jdro jet nen dostaten vymezeno od vnjho svta a stle jet se plc v blt nevdom. [57]

Z nho pome a internalizace dalho principu, eknme otcovskho. Ta jdro konen ove otcovskm etzem, dod mu hranice, konzistenci, strukturu, d a vyzvedne ho z blta, oddl ho od nevdom. Tehdy se toto zpracovan Self stv Egem-vdomm, co nm ovem nebrn nadle uvaovat o Self, by v tuto chvli u je toto uvaovn krajn abstraktn. Charles Rycroft to vysvtlil takto: Self je od tto chvle zpsob provn sebe, kdeto Ego je z vnjku mapovateln struktura. Zmatek spov v tom, e Self a Ego jsou pojmy z jinch jazykovch svt - svt pojmu Ego vid osobnost jako strukturu, svt pojmu Self vid osobnost jako zkuenost. Ale to je pro ns koneckonc nepodstatn. Dleitj je, e krom dvou klovch internalizac upevuje vratk Self jet jedna strategie: ztotonn Self s tlem. Pesnji, ono nejde ani tak o to, e by pijet hranic tla inilo Self a tak bezpenm (vdy tlo je zraniteln, bol a hyne), ale on je to jedin zpsob, jak me Self zskvat zkuenosti, jak se me dotknout svta. A kdy kme tlo, myslme tm smyslov. Self svt primrn nepotebuje k tomu, aby bylo, ono ho potebuje k tomu, aby existovalo (proto se Laing tak spustil s existencialisty, Kierkegardem, Heideggerem i Hegelem, nebo poteboval zdraznit tento rozdl, tuto ontologickou diferenci). Ale j myslm, e nepotebujeme ontologick pojmy k tomu, abychom pochopili, e kde nen interakce, komunikace a dotyk, tam nen zdroj informac a zkuenost, a tedy rst, zkvalitovn. A protoe nevme v naem modelu, e prvotn Self byla njak substance epovan v Nebesch, je takov Self bez tla (zitk, informac) i zcela przdn, je nim. A zde Laing pon svj vklad o psychze. Nazv ho vkladem existencilnm, nebo se sousteuje na popis toho, co psychze pedchz, co je jejm existencilnm pedpokladem. Nazv to schizoidn rozpad. Self (zejmna pokud mu nevypome zvnitnn mateskho jadrka a nedojde k zkladn jadern fzi) se me ctit velmi nejist. Existuj ti rozhodujc obavy, ktermi Self me trpt. Ti prvn lidsk bsy. Prvnm je strach z pohlcen. Nen-li Self autonomn a pevn, vechno vnj ho me pozt, pohltit, zbavit ho existence: u tebas jen pohledem. Mum se obas stv, e naraz na ulici na krsnou i zajmavou enu, jej vizualita je pln omr, zasko, na vteinu je ochrom a ct se bt vi tto krse pln bezmocn a nicotn. Nejist Self je takto bezmocn vi kadmu lidskmu tlu, vi vemu relnmu. Proto lid s touto obavou vyhledvaj pedevm izolaci. Z osobnho pozorovn vm, e tito lid provaj v realit asto strach z vykraden, z odcizen ehosi vnitnho. Jeden schizoidn mu se napklad domnval, e mu spywareov programy v potai odebraj tlesnou tk, a proto je slab a huben (co nebyl, tento jeho pocit byl metaforou vetchosti Self). Takov strach z vyrabovn jsme ostatn vidli zobrazen i ve filmu Akumultor I. - nhodou se zachrncem ped zlodji podstaty stal ve Svrkov snmku litel, tedy mg. Ve snech se archetypick ds z pohlcen asto vyjevuje strachem z utopen a psychotici nezdka hrzu ztopy zahnj zaplenm se. Bolest pro n nic neznamen, naopak je poslednm vtznm gestem vi pohlcujc potop. Ano, prvnm velkm textem o tomto souboji je patrn biblick Genesis. asto se k, e Bh Try je bohem otcovskm, oidipovskm a i my jsme s touto tez ve pracovali. (20) Ale je to trochu jinak. Tra je knihou o zrozen otcovskho Boha! Kdy se tento Bh vtluje do hocho kee, symbolu existence, eeno laingovsky, tak u je bohem otcovskm i minimln post-schizoidnm. Ale Bh likvidujc lovka potopou, to je Bh, kter hroz zaplavenm Self. Pohlcenm. Po vyhnn z rje (oputn dlohy) a projeven se agrese, pudu smrti (Kain zabije bela), dochz ke vzpomenut potop. Dal hroziv zsah Boha do dn je tak vmluvn. Bh znemon lidem dostavt babylnskou v tm, e jim nedovol si porozumt, zmate jim jazyky. Hlavn touhou nejistho Self je petnout kontakt se svtem, jak eeno. Bh prvnch kapitol Genesis tuto sebedestruktivn touhu reprezentuje: oddl e jednoho lovka od ei jinch. Zhat interakci, dky n by se lovk mohl dotknout samotnch Nebes (jak popisuje kvalitu babylnsk ve Genesis), kouknout se Bohu do kuchyn, kde se va transcendentno.(21) Druhm velkm dsem nejistho a nezpevnnho Self je to, co Laing trochu komplikovan nazv imploze. Ono vak jde spe o variantu ve popsanho pohlcen, kter je odvisl od stedn metafory, prostednictvm n se lovk prov. Pi strachu z imploze jde o obavu, e do ns nco vnikne, a pln ns to obsad a zapln. Self je przdnota, jak eeno. Pokud se Self vnm vce jako przdnota uvnit njakho prostoru (jako vakuum, k Laing), bude mt spe obavu z tohoto vniknut a zaplnn neli z pohlcen a utopen. V tto metaforick situaci se nhle me ohe mnit na tonka. U nesymbolizuje Self odolvajc potop, ale [58]

reprezentuje ciz Self, uchvatitele. Tento vpd reprezentuje v Genesis historka o znien Sodomy a Gomory. Bh zde ukzal ohnm a srou dsiv atak, po nm je Self zcela vyhlazeno, zpustoeno Vnjkem. Je smeteno. Znme takov ataky rovn z americkch katastrofickch film, napklad ze Dne nezvislosti (Independent day) - co asi nebude nhoda. Tet hrzu nejistho Self nazv Laing petrifikace. Tehdy Vnjek hroz tm, e Self ovldne promnnm ve vc. Ve snech se tato hrza asto vyjevuje zkamennm, proto Laing hovo prv o petrifikaci a odkazuje na zjevujc mtus o Perseovi a Medze. A my zase dobe vme, e Lotova ena, kter se pece jen otoila k Vnjku a jeho zkzonosnmu dlu, zkamenla, promnila se v soln sloup. Podobn o schizoidn situaci zpv i Petr Fiala ze skupiny Mga a orp v jedn ze svch nejslavnjch psn: Jako je sama skla, tak jsem sm i j. Jako je przdn duha, przdn jsem i j. Jako je zrdn voda, tak zradm i j. Nalzme zde v podob takka lidovho popvku, v pr verch, jak zkamenn, tak vakuum, ztopu i izolaci. Texty Mgy a orp tak meme povaovat za jaksi folklr post-industriln spolenosti. Tedy spolenosti, kter ze schizoidnosti uinila sv hlavn tma, ba mnohdy ji vnucuje jako douc vzorec individuality. Ti nejdvnj hrzy, ti Niitele jakkoli identity, meme opravdu povaovat za archetypy, tedy struktury vepsan pod kulturou. Archetyp petrifikace, robotizace i zvcnn nalzme asto ve voln rznch sekt: Mocn z ns chtj udlat poslun loutky, stroje, zombie s voperovanmi ipy v mozku, roboty bez vlastn vle! Marxist tak varuj: Odciz nm J, Vc ns zahrne do sebe! To neznamen, e Atarovci i Lukcs nemohou mt pravdu. Ale e vbec mohou reprezentovat sv politick obavy v jazyce, za to vd prv prvnm zpasm Self. (U nkterch politiztor pohlcen, vpdu dovnit i reifikace vak asi vaha o tom, e zptomuj pedevm aktuln vnitn zpas, nen od vci, zvlt nkter sekty stoj zjevn v i psychzy). Ti prvn archetypy znien Self meme pout i v vahch o kolektivnch procesech, kter se tkaj identity. Je napklad zjevn, e nkter skupiny a kolektivn celky, kter si nejsou jist svou identitou a konzistenc, plod pln stejn obavy a dsy jako nejist Self. U jsme se dotkli nutkavho opakovn toku na Sodomu v hollywoodskch podvanch. Ale pro ilustraci mechanismu nyn uveme radji mn oehav pklad. Mnoz upozoruj: nacismus ovldl Nmecko i proto, e Nmci dosud nebyli nrodem, minuli se s monost vytvoit tu zvltn novovkou kategorii nroda (v gellnerovskm smyslu) v obdob osvcenskmu univerzalismu a pokoueli se dohnat tuto ztrtu v asech romantismu a novopohanstv, co mlo tragick dsledky. Z naeho hlediska meme u nacist a Nmc zachvcench nacismem (ale i Nmc ped prvn svtovou vlkou) indikovat vechny ti hrzy Self nejistho si svou existenc i jeho nsledn obrany (nebo lovk, kter se obv zaplaven, deru nebo zmrazen subjektivity druhmi, se asto pokou zaplavit, udeit nebo zabt subjektivitu druhho lovka, pe Laing): Koncepty ivotnho prostoru lebensraumu, drang nach osten, strach z univerzalismu idobolevismu a plutokracie bez hranic, to ve pece pipomn strach Self z pohlcen i okraden a nslednou snahu pohltit i vykrst radji druh. Koncepce idovskho spiknut, utajenho neptele, kter pracuje uvnit nrodnho tla, otravy zvrhlmi mylenkami a zvrhlm umnm, to je strach z imploze, z vytlaen przdn identity plnou cizotou. I obrann sebezaplen meme indikovat. Nmeck duch ped prvn svtovou vlkou vidl oitn v samotn vlce, oitn ohnm, ctil, e v tomto ohni se konen zrod. Blohradsk pe: V eseji Dopis lordu Chandosovi Hoffmannstahl popisuje svou zvltn chorobu: zd se mu, e slova jako svoboda, dobro, vlast, krsa nic neznamenaj. Kdy je vyslov, puknou mu v stech jako zpuchel pchavky a zbude po nich jen odporn pach. Vlku pozdravil jako vysvobozen ze sv nemoci. Tou nmeckou nemoc bylo nejist Self, kter neme bt naplnno dnmi slovy, je teba jej zaplit, aby zazilo pohlcujc hlubin navzdory. Provst maximln sebeobtovn k dosaen sebe-existence. Laing tet hrozbu, petrifikaci, nazv t depersonalizace. A vm si, e zoufal pacienti, kte se ds svho zkamenn, promny ve vc, se nakonec pokouej snit hladinu nejistoty tm, e na opltku depersonalizuj ostatn. Druz lid jsou nebezpen, protoe svou plnou identitou by ns mohli okrst o kehkou identitu nai, mohli by ji pohltit. Ale kdy je depersonalizuj, kdy z nich uinm ve sv pedstav jen vci, tedy to, m hroz Oni nm, zskm mizernou stabilitu zcela izolovanho Self. Stabilitu mytickho Midase, k Laing, nebo neastny krl Midas, kter promnil ve vc ve, eho se dotkl, je vbornm symbolem schizofrenika donucenho zvcovat ve kolem sebe, aby sm nebyl zvcnn. Vichni ostatn jsou stny. Vichni, kter jsi miloval, budou nhle larvami, nabz Gustav Meyrink jinou tradin depersonalizan metaforu, kdy popisuje pocity mga (!). Pro nacisty byla depersonalizace pece dehumanizac, proto se muselo tolik nrod (a zajist zejmna id cizopasc ji uvnit) stt mncennmi. Nacistick koncentrk byl velkou tovrnou na rozemlet jakkoli [59]

konzistence, v tom byl mstem anality, proto Rudolf Hss nazval Osvtim it svta, vimla si Chasseguet-Smirgelov. Avak z hlediska Self byl onen anln mlnek pedevm destruktorem jakkoli kolektivn identity, pedevm t idovsk, kter po tiscilet drela vce ne idovsk vra, co muselo bt pro nejist kolektivn Self Nmc dsiv. Snn o tiscilet i a koncentrk tenhle problm eily - Primo Levi ve sv knce Potopen a zachrnn vzpomn, e nejhrznj zitek z Osvtimi nebylo pko pogromist - to se po stalet vlastn nemn - ale zitek pjezdu do tbora, pi nm lovk pochopil, e nikde nejsou dn spojenci, dn nai, s nimi by bylo mono spolen trpt - ostatn vzni, a pedevm id, byli dotlaeni k tomu, aby se stali protivnky svch soukmenovc v boji o peit. O tohle rozemlet lo. Pro tohle Nmci postavili koncentrky. Zatmco politit vzni vytvoili v tborech vcelku fungujc ilegln s, smyslem zachzen s idy v koncentrku bylo (nejprve) popt jakoukoli sovost, spojitost, soudrnost a identitu jejich nroda, rozbt mezi nimi jakoukoli vazbu, a teprve a potom je zlikvidovat a na dkaz toho, e jsme nezlikvidovali nic integrovanho, je rozloit na vrobn suroviny. Je pece do o bijc, e id mohli bt koneckonc poveni ped svmi domy a vylo by to levnji. Ale tm by se dmon plnho, integrovanho Self porajcho przdnotu rasovch sn nmeckho pre-nroda nezlikvidoval. Koncentrk nen tovrna na smrt - kdo to tvrd, zapomn, jak snadn je zabjet. V koncentrku jde o zabjen za zcela specifickch podmnek, je jsou jeho podstatou. Ohe idy nakonec spalujc v pecch byl pak dalm psychoticky vykupitelskm ohnm, v nm mlo bt zachrnno nmeck Self. A zkurvenou zkonitost kolektivn pschy tak ostatn v jistm smyslu zachrnno bylo. Nebo skrze vinu nsledujc po psychotickm zchvatu se Nmci skuten probrali k vdom. Stali se nrodem. Zrodili se v Osvtimi. Ostatn vzpomeme t zchvat kesanskch intelektul s honem na arodjnice - i v nm lo zaasto hlavn o ohe, jen ml seehnout specifickou hrozbu. Je-li kesanstv upsno narcistick matce, znamen to, e dv v szku sv kolektivn Self pokad, kdy mystizujc, matesk trendy naberou v nm vrchu. A navzdory tiscilet tradici pak identita kultu mus bt vnmna jako nejist a ohroen - v tomto historickm ppad prv matkou samotnou, jejm stnem, arodjnic. Tm jsme se vak u propracovali k Laingov teorii psychzy, respektive schizofrenie. Jestlie tedy Self je pli nejist kehk a akutn nesamozejm, me se zat brnit. Ml m dl silnj pocit, e je ,bjn osoba'. Nic nevil, neml dnou hmotnou podstatu, pe Laing o jednom svm pacientovi. Zde se dobe zra zkladn obrann schizoidn mechanismus: Nejist Self se pone brnit tm, e oddluje sebe od tla. Na cest k probuzen bude prvnm neptelem, na kterho naraz, tv vlastn tlo... I ono se mus stt larvou, pe Gustav Meyrink. Schizoidn jedinec se s tlem neidentifikuje, asto se o nj nijak neobv, me ho nechvat klidn zraovat (masochistickmi rituly i teba fakrskmi exhibicemi). Schizoidn jedinec se obv jen o Self, boj se proto vztahu, kontaktu s vnjm, a ten se me realizovat jen skrze tlo. Odlou-li tedy tlo od J, J tm ochrn. Vznikne transcendentn Self. Laing ten pojem uv bezstarostn, ale z naeho hlediska takto vznik pedevm Self mystick. (Laing ped touto vahou v 60. letech zcela zmrn uhbal, v knize tvrdil, e mon existuje i nepatologick pokus o tvorbu transcendentnho J, a nechal tak oteven vrtka New Age, politice extze, psychedelick kultue mldee sixties, zkrtka duchu doby.) Ano, je to mon. Funguje to. Mystickho nhledu je skuten mono doshnout. Osvobodit se od tla, hledt Bohu do tve. Popisy tchto stav nm uchoval napklad Pltarchos, kdy zaznamenval zasvcovac mystria eckch krl, tm toton popisy pak najdeme v tibetsk Knize mrtvch, kterou si tak oblbil Carl Gustav Jung. Schizoidn nhledy mimo mvaj mimochodem formu ohromujcch fantazi, v nich klovou roli hraje svtlo proto dosaen schizoidnho stavu nazval gnostick spis Pistis Sofia pokladem svtla. Tauler zase hovoil o nezrozenm svtle, k nmu se lovk dopracuje, kdy se zbav aktivity, vle i vdom.(22) Jene ten, kdo hled bohu do tve, ten, jeho due se zmn v jedno jedin oko, jak pe Pltarchos, tedy v transcendentn Self, m jeden mal problm. Jeho omnipotence je zaloena na impotenci, k Laing (a my jeho vtu bez obav zobecnme: kad omnipotence je zaloena na impotenci). J je zachrnno ped svtem, je nadlidsky siln, a pece zan chadnout. as bv nemilosrdnm soudcem. Pedstavy pozvolna blednou, fantazie zanaj tkat, rozpoutj se. Self se stalo psn steenou przdnotou, jene przdnota navzdory psnmu steen hroz pohltit sama sebe, hroz totln znik J, nebo neexistuje interakce (prostednictvm tla), kter by J oivovala, in-spirovala, formovala. Schzej posilujc injekce reality, pe Laing. Transcendentn Self se stalo atrofujcm ne-svalem, anti-svalem, hroz, e

[60]

se pln odd ne-Byt. Antropologov svd, e sibit amani, kte dosahovali ukzkovch schizoidnch stav, pi svm zasvcen nejprve utkali od lid do les (izolace), a nkte sv zasvcen, tedy nik ze svta do zsvt, nezvldli a konili sebevradou skokem do ohn i vody (vzpomeme schizoidnho dsu z utopen-pohlcen i splen-imploze). Ale zjevn sebevrada nen jedinou hrozbou. Ztoton-li schizoidn jedinec v klov chvli ideu nebyt s jakmsi Nejvym Bohem i Clem a zfzuje s nm, dojde k jet vt tragdii. Ke schizofrenickmu vyhlazen Self. Smrti zaiva. Nkdy vak prv v tto chvli neastn Self z tohoto ne-Byt, z Boha, uct pernou hrzu, kter ho vene zptky do ivota, s nm zane neastn a pece heroicky zpasit - uvidme tento mechanismus v pt kapitole, a se budeme bavit o knize Margarity Karapanou Ano. Autorka podle veho toti prv tento odvrat od Boha-Nicoty, od neByt, proila. Proil ho asi i Martin Luther, kter svj schizoidn stav popsal ve chvli (doasnho) vtzstv rozumu asi nejistji: Byl jsem svatm. Krom sebe jsem nikoho nezabil. Tento odvrat, obrana proti rozpadu, k nmu zkonit m kad transcendentn Self, u Karapanou probh pitaknm orl-analit, perverzi. U Luthera se vzpoura odehrla pitaknm sublimaci perverze: od svho zasvcen prjmem se z mlenlivho hocha stal strhujc enk, kter otoil kormidlem djin. Podle veho je zkonitou variantou takov obrany magie. Podvejme se, co o obranch transcendentnho Self vi sob sammu Laing k: Me se vztahovat pouze k pzrakm svch fantazi... Mus mt kontrolu nad tm, kdo nebo co do nj vstupuje, a kdo nebo co ho opout... Iluzi vemoci a svobody me udrovat pouze uvnit magickho kruhu sv uzavenosti do sebe... Self je te nekonen monost, kapacita, zmr... Reln ropuchy vpadnou do imaginrnch zahrad (zde Laing cituje bse Marianny Mooreov)... Vemoc ve vakuu dv pouze schopnost plodit pzraky. Atd. To je pece popis magick techniky a ideologie. Snahy udret transcendentn Self a pece se nerozpustit pln v dloze. Vrtme-li se ke Genesis, pichz v n po tech hrznch projevech Boha (potop, zmaten jazyk a znien Sodomy) prapodivn bo pn: Jahve chce, aby mu Abraham obtoval svho syna Izka. Aby ho podzl. Obtnictv je velmi istm synonymem magie, i t nejvy. To je ono zkonit een bosk hrznosti na jedn stran a nebezpenho svta na stran druh. Avak prvn Mojova kniha jde dle, je vyprvnm o bohu ve vvoji: Bh mn svou tv a nakonec obtovn Izka odmtne. Projev zjem o princip syna. Vymysl znamen smlouvy - obzku - kter symbolizuje zajist kastraci.(23) A nakonec se na Sinaji zjev jako BhOtec dodvajc d a nenvidjc kouzelnky. Zrod se oidipovsk. Nicmn, vrtme-li se k magickmu, zkonstatujme, e pohled skrze J, a nikterak nepopr vklad skrze pojmy imitace i orl-analita, pece jen poopravuje n pohled na magii. Vichni ti orln upi a anln monstra grimor jsou z nov zaujmut vkladov pozice vlastn vrcholn progresivnmi symptomy! Neustle zachrauj magick J ped jet regresivnj mystickou hlubinou. Nachzej modus vivendi schizoidnho Self s jeho perverznm svtem bez nutnosti propadnout psychze i schizofrenii (je doufm zejm, e jsem v celm textu neoznail magick za psychotick!). Jedna Laingova pacientka, povaujme ji za siamsk dvoje Lory, o n bude e v pt kapitole, popsala potek svho problmu ve dvancti letech takto: Najednou m zarazilo, e kdybych se dostaten dlouho upen dvala do okol, smchala bych se s nm a zmizela prv tak, jako by msto bylo przdn a j tam nebyla. Bylo to, jako byste ml pocit, e nevte, kdo jste a kde jste. Smchte se s prodou. Potom jste z toho polekni, protoe to zane pichzet samo od sebe. Potom jsem se zaala bt a opakovala jsem zas a zas sv jmno, aby m vrtilo zptky do ivota. Loru v pt kapitole bude vracet do ivota perverze a ezn bitvou, jej siamsk dvoje vracelo do ivota opakovn svho jmna. Magie je tedy, zd se, siamskm dvojetem perverze. Opakovn svho jmna, kter provdla intuitivn dvanctilet dvenka jako obranu ped svou nirvnou, to je pece alternativn kl k ve popsan magii jmna! Pokud m nae Self hranice dan matesko-otcovskou internalizac a identifikac s tlem, pak jmno je jen konvenn znaka. Pokud vak ijeme ve svt Self neohranienho, nejistho a ohroovanho, musme vit, e jmno, oznaen toho veho, je Vc. e dod hranice magick, e pevezme za Self kol bt. Sthne-li se Self z tla a interakce s druhmi, atrofuje, slbne, a tehdy potebuje vpomoc. Jmno. V magii asto zeteln odseparovan od jmna konvennho (zajist t otcova): Kad jedinec m prav osobn ,jmno', kter je jmnem jeho due a kter se dozv a na urit rovni duchovnho vvoje, pe Nakonen. Ve vzpomenut Pltarchos zaznamenal, jak mu jmnem Arideus obdrel ve stavu odtlesnnho Self jmno Thespsius, kter mu sdlila due mrtvho, kterho Arideus poznal jako dt. V rznch zkuenostech psychedelik i pi hypnotickch vstupech do fze

[61]

bardo, tedy do neasu mezi jednotlivmi inkarnacemi, nalzme opakujc se archetypick obraz: jedinec si prohl njakou tabulku s tajemnmi znaky a od andlsk bytosti se dozvd, e na tabulce je napsno jeho prav, bosk, kosmick jmno a nkdy andlsk bytost toto jmno i prozrad. Rozdlnost pravho jmna due od jmna pozemskho m pipojistit magick inek. Pesnji jmno otcovsk vracelo do ivota, jak kala Laingova pacientka, jmno magick m udret Self pi byt, ani by ho muselo vracet a do ivota, m udret transcendentn staen z tla a odvrtit pitom hrozc pd do nejhlub hlubiny, do Absolutnho Nic, do Nejvyho Boha. Magie je tak obecn jakousi obranou proti tomuto Bohu. Jmno je v magii vdy zrove rozkaz. Tenhle rys magickho uvaovn se obvykle jev bt zcela mysteriznm, avak v naem konceptu je nhle pln pochopiteln: tato bipolrn existence jmna v magickm mylen prozrazuje dv soubn klov funkce jmna ve stavu magickho Self - na jedn stran udruje odstup od tlesnho (vysloven jmna je konstatovnm, oslavou dosaenho stavu, v nm identita pramen ze jmna, nikoli z tla), na druh stran zahn pd do hlubiny Boha (vysloven jmna je rozkazem dsiv zkonit tendenci, samovoln probhajcmu procesu: zastav, jet nechci padnout do nicoty, jet chci pedstrat, e vnitn skutenost se obejde bez vnj!) Mon tedy mli crkevn otcov pece jen pravdu, kdy magii oznaovali za klovho neptele Boha, ani by chpali pvodn oidipovskou antimaginost Mojovu. Nalezli svj vlastn, osobn smysl toho zaklnn... A kdy u jsme se od magickho znovu vrtili k nbonmu, uzaveme si tuto kapitolku poznmkou, bez n by byl n pohled na nboenstv poprvu chpn jako povrchn, a to i nad obvyklou freudinskou mru. Poznmkou, kterou jsme si museli schovat a pro tuto chvli, nebo bez Lainga bychom ji neuvaili. Freud v Budoucnosti jedn iluze, jak znmo, nboenstv v podstat oznail za kolektivn neurzu. Erikson se pokusil v rmci freudovskho systmu nboenstv jet jednou obhjit slovy: Regredujeme vak i ve snech, a pesto je snn nezbytn a zdrav. Nboenstv se sna uvat mechanism analogickch snu, nabz vlastn jaksi rituln sny nadan velkou obnovitelskou silou. Erikson jaksi opomnl, e i nboensk lovk kad veer sn ve spnku, a sn-li i ve chvli, kdy se probud, kdy tedy vbec bd? Kdy je vbec na cest? To je vak jen zl slina na okraj, nebo Erikson se minul s hlavnm problmem znm Freudovy prce o nboenstv, jm nen dokonce ani jej nudnost. Ano, Bh je neptel Ega, to pojmenoval Freud sprvn. Zapomnl vak na vztah Boha a Self. Jsem hluboce pesvden, e idea Boha je v lidsk situaci zcela nevyhnuteln. A to nejen proto, e existuje orl-analita, otec i matka. V jistm smyslu k nepostradatelnosti tto ideje sta, e existuje J. Ono J, o nm pojednval Laing, tedy Self. Samotn princip jstv, kter je dsledkem vytren lovka z prody. Kde je princip jstv, apriorn odtrenost od celku veho druhu, ba i od matky, tam existuje i osamlost jako lidsk tma, jeho se nelze odct. Jestlie Friedrich Schleiermacher definoval nboensk postoj jako vdom naprost zvislosti sv existence a jestlie procesuln teolog Alfred North Whitehead ekl, e nboenstv je transformac lidsk osamlosti, zajist oba nalezli nejdleitj kl k ideji Boha. Mnoho nbonosti v minulosti se vyrovnvalo s nevdommi silami a vvojovmi psychickmi dramaty, o tom nen pochyb. Ale chceme-li jt a na de, nutn dospjeme k tomu, e Bh, z nho jsou odsekny veker nnosy, je pedevm velikm Ty. Pesn tak pece Boha pojmenoval Martin Buber a jeho definice, vzel z lna nboenskho postoje, je povaovna i za jednu z nejmodernjch teologi. Je to skuten tak: lidsk subjektivita, ba j pedchzejc potencialita tto subjektivity (apriorn lidsk jstv) plod chorobnou absenci Ty. Vechny lidi, ji ns od prvnho dne obklopuj, lidsk subjektivita transformuje na Oni.(24) Schizoidnost nen jen past, je to i zkladn lidsk stav, jak vme od Kleinov. Rodme se do svta schizoidn (jak bychom tak mohli jinak ke schizoidnosti regredovat), rodme se tedy i preventivn depersonalizujc. Rodme se do svta, kde kl J, kolem nho v vemon Oni. Oni jsou mocn, siln, jsme na nich zvisl. Mnohdy je tedy musme zbonit. Udlat z nich Bohyni-Matku i Boha-Otce. Ale to je vdy jen Velk On i Velk Ona. lovk vak neme nectit onu drsavou absenci Ty v t osudov lidsk strukturln trid. Jsou ti cesty, jak se k Ty vydat. Mohu ukrojit kus svho J a prohlsit ho za Ty. Tak me vznikat polyteistick bh, ale i dmon i cokoli dalho znmho z magie, mtu i mystiky. Mohu vak zat hledat Ty i ve svt. Pisoudit nakonec status ty matce, otci, milence. Vdy je z toho velk zmatek a bolest, ale pro ns atheisty je to cesta ke spse. Avak je tu i jin cesta. Vyhradit status Ty ideji absolutnho, univerzlnho, vevdoucho Boha. eknme Boha modern ry, boha modern mentality, na nho

[62]

samozejm v mnohm zadlal ji Moj i proroci, ale budeme-li st jejich osudy ve starch knihch poctiv, shledme, e minimln jednou nohou stli vdy i na pevnin jinch koncepc bostv. To a lovk industriln zplodil ir monoteizmus (nebo nedokonal monoteizmus zplodil industriln civilizaci). Modern vc zapluje ono nevyhnuteln przdn polko Ty prv tmto Bohem, oitnm a na sam prh neexistence do pouhopouh a prapvodn druh osoby, kter ns jedin pln pijm, pln se o ns zajm, pln ns definuje. Nemus to bt cesta nutn narcistick a schizoidn, nebo mnohm jist pomh nalzat Boha (Ty) i v druhch lidech, ale z pozice tto knihy je to pece jen cesta iluze, pece jen strachupln pipojitn se pro ppad, e Druz nebudou vbec schopni dostt pozice Ty a uvrhnou ns tak do propasti osamlosti. Kdy pak kme strach z osamlosti, musme jet pochopit, e ten strach je pln legitimn a ona osamlost je v naem modelu tak synonymem nebyt. Ano, existuje apriorn jstv, a pece se podle veho nedoke rozvinout do ivotaschopn podoby, nebude-li potvrzeno a zalvno pozornosti Ty. Bt znamen bt vnmn, prohlsil ji kdysi dvno George Berkeley, a to je kl ke zmiovanmu Schleiermacherovu vdom naprost zvislosti existence, stejn jako zkladn existenciln vzorec Laingovy proslul politiky rodiny. Vra nm spsnost potvrzujcho zaujatho pohledu dosvduje v modlitbch, kde se slibuje Pn na t popat. Ty je prvn dsiv ambivalence, s n se lovk potk. J ho vlastn odmt, odmt udlit ten status svtu, matce, lidem kolem, m tendenci je promovat ve tet osobu, nebo v mnohm J skuten ohrouj. Freud dokonce v prci Pudy a jejich osudy vyjdil pesvden, e prv z tohoto prvotnho ohroen vznik lidsk nenvist a kad indikovan nenvist ve svt m prv a jen tento koen (a je tak vdy symptomem narcistick regrese, by nos tebas oidipovskou masku). Ale zrove narcistick nenvidjc a depersonalizujc J po Ty zbsile tou, potebuje bt uznno a vnmno Ty, potebuje, aby Oni s nm zachzeli tak, jako by jim u status Ty pidlilo, akoli na to tebas jet nemlo slu. A zde se Laing jev ukrutn protibiologickm, kdy tvrd, e ono prvn uznn mus pijt od rodi (peovatel), pedevm od matky, a nepijde-li, projekt J se nikdy nezda, J bude navdy bloudit v nejistot o svm vlastnm byt i v zoufalm a vetchm hledn tohoto potvrzen, tohoto Ty, v Nebesch. Ano, Laing tomuto stednmu vlivu prvnch peovatel vyhradil i roli klov piny psychzy, a to prv v dob, kdy se biologick psychiatrie nadechovala ke svmu vtznmu taen a nachzela pinu fyziologickou. Laing vak ml ve sv ordinaci destky schizoidnch i psychotickch pacient, kte si vybavovali jako zkladn pocit ze svho dtstv jednali, jako bych tam nebyl. ada rodi opravdu odvrac od dt svj zrak. Nemus to bt dn alkoholici i patologick osobnosti, jak bychom ekali. Jist se na sv dti t, ale zkonit a pirozen odcizenost a schizoidnost dtsk pschy je nakonec pivede k vnitn pedstav, e ono je to opravdu ono, ned se s tm opravdu navzat kontakt. To zane nudit, kontakt s dttem je vdy v jistm smyslu ubjejc a bezvchodn, a tehdy se me zrodit tebas velmi nenpadn rodinn vzorec, kdy rodie dtti pestvaj potvrzovat jeho existenci, nevdom se od nj odthnou, nevdom mu oplcej to, e ono jim rovn nepropjilo status Ty, a zstv si samo kdesi za narcistickmi hradbami. Tak a si tam zstane, zn nevdom ortel. Schizoidn pacienti nebyli v dtstv tm nikdy biti i znsilovni. Jen vyrostli vedle svch rodi, dle Lainga. Proto vdy hledal kl k psychze v politice rodiny, proto se tak pokouel svm pacientm bt rodinou novou. Mon vak Laing, upozoruj mnoz, podcenil fakt, e pro dt zpolc s neeitelnost stavu zoufalho odmrtn/dychtivho pijet Ty je kad matesk i peovatelsk pe odcizen, nepotvrzujc. Vdy zstv aspo trs nejistoty, e druz lid jsou pli nespolehliv, odtaen a lhostejn (a co si budeme povdat, oni jsou), ne aby dostaten potvrdili svou pozornost a zjmem nai existenci. Myslm, e o tto univerzlnosti dramatu nejistho Ty mme dkaz. A to prv v podob modern nbonosti. Sociologick teorie sekularizace (definujc modernu jako bytek nboenskosti ve veejnm i intimnm prostoru) se musela zhroutit. Je to pln naopak, ne modern sociologov oekvali: promny na rovin matesk pe i mnoh dal symptomy dneka ns nutn vedou k pesvden, e bostv bude do budoucna mezi nmi pibvat. Budoucnost jedn iluze je velmi rov. M-li Laing aspo kus pravdy a odcizenost matky me napomhat rozvoji schizoidnho J, je zcela zjevn, e bez Boha se ani napt neobejdeme. Spe bychom mohli spekulovat, zda odcizen mezi lidmi zesilovan principem strojovosti a zprostedkovanosti (mediality) nedocl v dohledn dob toho, e Bh konen sestoup na Zem a ujme se pln sv vldy. A povimnme si tak, e postmodern nov spiritualita se vbec nevyvj smrem k njakmu abstraktnmu deismu, co byl vvoj, kter logicky oekvali prvn modern kritici nboenstv. Naopak, do centra zjmu se dostv hyperbola Ty - totln osobn bh, postava [63]

Krista. Snad mal dkaz, e drama Self-Ty je jdrem tohoto socilnho procesu. Je-li idea Boha takto nevyhnuteln, me nbonost nalzt obhjce v rafinovanm argumentu: pak ale nelze dokzat, e vra v bostv v ns nen pirozen, za kadch okolnost, od samho Boha. Nelze dokzat, e bez odeten socilnch tlak (ne/pozornost peovatele) by v ns bostv nevzelo, kdy vlastn nikdy, ani experimentln, nememe onen sociln tlak od lovka odest. To je svm zpsobem pravda, pesto tu drobn protiargument mme. Idea Boha prakticky nevznikla i se naprosto neuchytila ve spoleenstvch, kter dlouhodob ij i ila v opravdu extrmnch podmnkch. Ve sbrkch mt a povst Inuit (Eskymk) si napklad meme takov zjevn a snad pekvapiv absence Boha i boh povimnout. Pitom bychom pi pli primitivnm pohledu oekvali, e lid v nejtch klimatickch podmnkch budou naopak hledat v bosk instanci pomoc, ochranu a spsu. Jene realita dv za pravdu spe na tezi, e k pochopen bostv musme vzt do hry J a jeho zkladn vvojov konflikty. Hrzn ivotn podmnky Inuit J vystavovali jen do dvou prudce protikladnch pozic a postoj: smrt (zmrznuti) i blzkost druhch. Ve svte, kde existuje jen smrteln mrz tam venku a tlesn teplo tady uvnit, ve svt, kde ti, co odmtnou dotyk a kooperaci, vlastn okamit umraj, nen pro Boha msto. Na trnu Ty mus sedt druz lid. Existence J mus dojt plnho ztotonn s biologickm ivotem, J se mus vejt do hranic tla. Jakkoli spolhn na stvrzen sv existence jinou instanc ne druhm lovkem a dotykem znamen rychlou neexistenci. Jist pak nepekvap, jak krut bvali Inuit k tm, kdo se pli odliovali (byli pli pro sebe, pli schizoidn) i ji nedodvali dostatek lidskho tepla (sta lid). Z toho plyne, e lovk sice m jen dv volby - Bh nebo druh lovk - ale ani o jedn z nich si nesm dlat moc velk iluze.

[64]

Jak perverzn Lora vyhrla nad Bohem orl-analita ve schizofrenii

I tato kapitola bude jet jednou o ve probranm Bohu mystik. Lid si pod pojmem Bh pedstavuj velicos. Jak se jim to prv hod. V tom se pojem nijak neli od vech ostatnch pojm, dejme tomu od slov jako gen i dokonce tlo. Avak pojem Bh se pece jen v t hromad przdnch skopek nm odliuje. Je toti megaskopkou. Je to vru velk mlc Psychoanalytik, do nho si lid promtaj to ze sv mysli, co potebuj oistit, obhjit, co se jim nechce a nehod promlet, i co se promlet boj. Bh je asi nejpsychitj pojem vbec. Na druhm mst je bel. O tet se tahaj Zlo, Politici, Mimozemani, Komunismus, CIA a Nadnrodn korporace. Npln vecpanch do przdn megaskopky Boha je hodn. Nebudu je vechny mapovat. Chci se zabvat jednou konkrtn npln, jednou - myslm dosti tradin - zmnou psychick skutenosti za pojem Bh. V cel tto knize hledm rozlin struktury pramenc v psch, kter se mohou zjevit a vyjevit v kulturnch textech. Zvltn zjem jsem vnoval orl-analit. Jinou takovou strukturu je mono popsat pojmem Schizoidn i Narcistick Nicota. To je ten velik sen autist, schizofrenik, psychotik a buddhist. To je ono Blaho pedchzejc zl skutenosti tvar. To je ona vzpomnka na dlohu, pesnji na dobu, kdy jet neexistovalo J a tud tenze, ambivalence, rozpornost, perverze, temnota. Tato Nicota samozejm vvojov pedchz orlanalit, ale protoe obcovati s touto Nicotou dok jen ti, co od ns opravdu odeli, napklad prv autistick dti, nelze se s n setkat v kulturnch textech, ba ani v kazuistikch schizofrenik, v ist podob. Alespo jedna vy pka mus do textu i ivota, kter vzv Nicotu a tou po n, intervenovat. Logicky to prv orl-analita, eeno freudovsky, i t paranoidn-schizoidn pozice, eeno kleininsky. Hrdinov takovho textu o zbonl Nicot se tak mus jmenovat: Nicota, Masochismus, Sadismus, Roztpen. i prost tak njak podobn, zle na imaginaci autora textu i pesnji na jeho mistrovstv ve he na schovvanou. U autor, pro n jde o tma klov a stedn, u schizofrenik a psychotik, se vak popravd moc na schovvanou nehraje a ani hrt ned. Jejich texty bvaj bezbrann a ist jako lesn studnka hodn daleko od Spolany Neratovice. Plat to i o knize schizofrenick, pesnji maniodepresivn spisovatelky Margarity Karapanou nazvan Ano. Tuto knihu vydalo v etin nakladatelstv Malvern roku 2007 a vybavilo ji vpravd idealizanm a zastrajcm textem na oblce. Autorka se podle nakladatele no do hloubky byt. Pravdou je, e byt, nekuli Byt, je tak jednou z obvyklch masek Narcistick Nicoty. Ale sama autorka vol klasickou verzi: nazv svou Nicotu Bohem. Alespo zpotku, v dob, kdy svou nemoc miluje a obdivuje. Na konci knihy, na prahu vylen, se Bh dok drobn a nadjn rekonstrukce. Meme tak knihu Margarity Karapanou analyzovat jako text o cest od jednoho Boha k druhmu, od jedn psychick pozice ke druh. Anebo ji meme chpat jako uebnicov psychologick text o Nicot Dlohy, kter si brous zuby na kadho z ns, na kadho pslunka lidskho rodu, kter se rozhodl pro ten prapodivn projekt zvan vdom i J. Projekt, pro nj je prv dlon nirvnov Bh nejvtm neptelem. Samozejm, je zde jet tet monost, eknme m soukrom, studovat knihu ecko-francouzsk autorky jako nacucanou jednou univerzln textovou strukturou, kter pramen v psch, a kterou meme stopovat v mnoha jinch textech, tak jako jsme ji vystopovali v Evangeliu i u de Sada, tak jako ji obname v Rkosnkovi i u Tokio hotel. Schizofrenik vdy zpas s Nicotou, kter hroz, e ho pohlt. Schizofrenik si samozejm vdy peje (alespo trochu) j bt pohlcen, jinak by zejm neuvzl v tom prvnm lidskm zpase. To je to prvn Ano Margarity Karapanou, pitakn Narcistick Nicot, kterou ona nazv Bh. Kdy jsem nemocn, vidm Boha, k bezelstn hrdinka knihy Lora, kter je - jako u kadho schizofrenickho i psychotickho textu - totlnm alteregem autorky. Vlastn to nen pesn, na prvnch strnkch knihy nen vbec dnm egem, jde o denkov vkiky eny z rumit ega rozdrcenho tm, na kor eho je teba ego vybojovat. Hrdinka nedoke opustit autorku, tak jako ona nedoke opustit touhu po svt bez distinkc. Proto existuje jen prvn osoba vypravky. Alespo zpotku. Zamilovn se do Nicoty, Boha, Nemoci, Neexistence, Bezvdom, Smrti je u autorky v vodu knihy vykresleno zcela ist a bez litertskch manr (ty si dovolm nemapovat, nebo se v nich ani nevyznm). Je hezk bt nemocn, nejkrsnj vc na svt, pe Karapanou v vodu. To nen fanfarnstv, ern humor (ten ve schizofrenick situaci neme existovat), to nen zoufal gesto hrdiny dotlaenho a na dno. To je bezelstn, intimn a autentick vpov narcistickho dtte. Vpov o zamilovn do Boha. Do tohoto prvnho lidskho Boha vbec. [65]

Do dlonho Snu (Dream is our profession). Karapanou o nm k: Boe mj, neohranien a hrzn. Velmi pesn definice. Nicota bez hranic touc ns pohltit a vzt nm tu lidskou, na prod a nebesch vydupanou nesamozejmost - existenci, vdom. Ta sladk a umrtvujc mlha autist. Jejich Bh i jejich bel - dlat mezi nimi rozdl nem smysl, dn diference v jejich svt ani neme existovat, ze svta diferenc naopak unikaj. Ze svta tvar, tv, rozdlu (Podvala jsem se na sebe do zrcadla a nevidla dnou tvar. Bh se sml.). Proto se Nebe a Peklo u Karapanou tak ms. To tak nen manra. Ale zprva. Tak jako slova jednoho schizofrenika, s nm autorka-hrdinka soulo v zahrad psychiatrick kliniky: Nemoc m in neasovm. Jedna pacientka Hayde Faimbergov ve chvli, kdy se prolamovala z narcistickho krune, ekla: Kdy se zanu uit, angaovat se v analze nebo v prci, ctm, e as plyne a mm takov strach! Zeknut se tvar a distinkc samozejm vdy znamen vystoupen z asu, z kauzality, ze spojitosti jako takov. Ti, co po tto zkuenosti tak tou, oblbl mgy a psychedeliky, by se vdy mli jt nejprve podvat na sv druhy v psychiatrickch lebnch, kte u tu cestu absolvovali. A pak si poloit otzku, co je opravdu progresivn, cesta kterm smrem je opravdu vykupujc a spsn. Karapanou nm v vodu knihy pedstavuje cestu zpt, volbu smrti. To spiknut blzn, o nm mezi sebou komunikuj a v, e je nikdo neme pochopit, e nikdo neme nahldnout do jejich velkolep hlubiny. Ona vak tak hlubok vru nen. Ve jsem napsal: Hrdinov textu o zbonl Nicot se mus jmenovat Nicota, Masochismus, Sadismus, Roztpen. Srovnejme to s tm, jak autorka mluv o komunit pacient a jejich nesdlitelnch tajemstvch: Mluvme jen o sebevradch, Bohu, blovi a trochu o Kristovi. Tak si to zrekapitulujme - sebevrada, to je ztlesnn pudu smrti, kter u schizofrenika zaasto zvtz nad pudy ivota - libido u nich bv udueno, nebo nut vydat se na cestu ke druhm. Bh a bel, to je Nicota Dlohy. Kristus, to je masochismus. Ale pozor, tenhle Kristus, to je opravdov spasitel! Ne, te se nerouhm a nevtipkuji. Orl-analita, i chcete-li sadomasochismus, jej Kristus te reprezentuje, je toti velikou nadj, je to prvn cesta, jak zaplait Nicotu. Proto Jev masochismus tak asto fascinuje schizofreniky a nezdka se s nm pmo identifikuj. On je me osvobodit z neexistence. Zde musme bt ponkud existencialistit, abychom tato slova pochopili. Schizofrenick stav, zaasto zbaven sexuality - a pespli lidsk - si spe existencialistick pohled vyaduje. Byl to Heinz Kohut, pedstavitel existencialistick psychoanalzy, kdo upozornil, e schizofrenik sebeubliovnm a brutlnm masochismem i sadismem ani tak nerealizuje orln-anln libido. On se ho sna probudit k ivotu! On se sna bolest zahnat Nic, je to porod J csaskm ezem, sna se probudit se skrze bolest k existenci, o ni ho Blah Nicota hroz pipravit definitivnm pohlcenm. To je druh Ano Margarity Karapanou. Druh pitakn. Pitakn ivotu a existenci, kter se ovem v pozici schizofrenika me realizovat jen jako muen tla. Je to inkvizin muen, po nm se m psch konen doznat a vzkiknout: Ano, iju! Toto prvn progresivn pitakn se v knize zjevuje tehdy, kdy si jeden spolupacient hrdinky v blzinci pchne tlustou jehlu do jazyka, zane krvcet a zaplav krv podlahu. Klekla jsem si a lzala ji s rozko, vrtla jsem pi tom boky, teme. To jet nen perverze. To je teprve pitakn perverzi, teprve vzvn bla a krista orl-anality: poj, pij si pro mne a zachra mne ped Bezhraninm Bohem! Milovan peklo... Dlej svou prci... Poj sestup na zem..., pe o tom jindy Lora a je to a dojemn prosba k temnm bkm mrzkho ivota. V textu je teba rozliit dv smrti, dv sebevraedn tendence. Prvn se vyjevuje v vodu knihy, to kdy Karapanou pe, jak j po lcch jednou natekl jazyk a mlem se udusila. Lbilo se mi to, ctila jsem, jak moje due natk a pln se prapodivnmi a dokonalmi obrazy, pohledy, jinmi duemi... To je jet touha regresivn, autistick. To jet nen vykupitelsk belsk masochismus, to je jet touha po Boho-blu Nicoty. Ale ve chvli, kdy hrdinka soulo na zahrad lebny se sadistickm schizofrenikem, kter ji ee bitvou do bradavek a do pochvy, u vidme progresi. To u je masochismus, kterm si Lora tou vynutit ivot, existenci, J. Ta bitva, kterou se provd csask ez J (metafora m, nikoli autorky), u z knihy nezmiz. Od t chvle bude hrdinka s Nicotou zpolit v maniodepresivn podob. Nicota se promn v depresi. A ivot, ten nejist kehk ivot, se bude hlsit o slovo v manick fzi, pi elacch. A vdy se bude snait uchovat sm sebe njakou ostrost, eznm, snahou pidret se orl-anality jako ostrvku v moi nicoty. (Bolest v ruce zpsobuje, e mylenky pichzej rychleji, dokonaleji; Plnm krk, ui, ruce, prsty diamanty, rubny, achty, smaragdy. Ctm se ostr jako p; Kdy mm depresi, nenosm boty na vysokm podpatku, ty jsou pro mnie; Mm zase mnii. Dneska jsem nedostin, absolutn nedostin. Jsem ostr jako diamantov skalpel; hrdinka zbouje horory a filmy o sriovch vrazch - pi mnich se dv jen na n; Stephena Kinga obdivuje za povdku, kde si trosenk na pustm ostrov uezal ruce a nohy, aby nezemel hladem; jejm nejoblbenjm filmem je Dressed to kill, v nm psychiatr zabjel [66]

sv obti bitvou...). Ano, ostrost a nedostinost. Ostrost, kter probouz z bezvdom, nedostinost pro Boha. Bt nedostin pro Nicotu, o to jde. A neopomeme, e ono radikln hlazen bitvou ze zahrady, to je vygradovan Dotyk, velk metafora Dotyku. Onoho nejvtho lidskho Mystria. Tto cesty ke druhmu. Jen ona je cestou pokrokovou a Karapanou to v. Na konci knihy nm to prozrad. Tak jako to vdl major Zeman a prozradil nm to na konci serilov epizody nazvan Studna. Ve druh a tet sti knihy sledujeme ono unikn hrdinky ped nicotnm bohem. Onen zpas o orl-analitu, nebo ona je mrzkm, ale pece ivotem. Ten zpas probh nkolika zpsoby a snad by se autorka neurazila, kdy bych si je dovolil oznait za obvykl. Psychologov je znaj jako sv boty. U v prvn sti jsme vidli pr progresivnch zblesk. Pot, co hrdinka podstoup soulo, pi n j schizofrenick milenec ot bitvou v pochv, vede s nm takovto hovor: Mysl, e ns Bh vidl? Mon se konen vzruil... Zde probleskuje touha porazit vzruenm a bolest nicotu, jak eeno. Na konci prvn sti pak Lora pros milence, aby za n nechodil do lebny. Nebyla by to Lora, ale nemoc, co bys vidl, k hrdinka. Zde kl poznn, e Bh-Nemoc je rout J a vidme tak prvn identifikaci s tmto vetchm j. Nadjn stpky. Ve druh a tet sti knihy pak zane progresivnch moment pibvat. J... Kde jsem? Kdo jsem, pt se Lora. To nen litertsk manra, to je asn chvle, kdy Lora poprv koketuje se subjektivitou namsto s rozputnm. V televizi se dvm na reality shows a rlm na ty lidi, kte bre, nadvaj si a maj problmy. J nemm nic, pe najednou Lora. To je skvl symptom ohromnho pokroku. Akoli byla vera tm na pokraji rozputn v samotnm Bohu, akoli vera prolvala hektolitry slz, najednou vid, e ten Bh je nic a e ty slzy nebyly prav slzy, nebyly to slzy ivota, konfliktu s lidmi, ale slzy pro nic a za nic, slzy zoufalstv z Nieho. Zhy Lora oslovuje svho verejho Boha, svou Nicotu: Dej mi slu, abych T pestala milovat. Na prvn pohled mystick vatln, ve skutenosti prvn opravdu lidsk pn! Pn vvoje. Stydm se, e jsem sama - prvn opravdu nedtsk pocit. Vzpt pichzej bitvy o novou fzi, o novou pku. Bitvy o orl-analitu. Sledujeme manick fze hrdininy choroby. Tam, kam jin regreduj, Lora se mus pracn vyplhat. Nemoc sp, ale ctm dokonce i jej spnek, jako by v mch stevech il njak plaz, pe. Steva, to je orln-anln lokalita. Plaz, to je tradin a vn symbol nevdom, nejhlubho nevdom, narcistickho, jetrho. Neboli: bojitm u je nov fze psychickho vvoje, neptel je stle stejn - Nicota. V orl-anln fzi se tato Nicota vdy promuje na Vnitn Przdno. Pro mnoho neastnch asto sdl prv ve stevech, a tak ho zanaj zahnt bulimicky, ravost. Schizoidn Self se orientuje primitivn orln, k k tomu Ronald David Laing. Lora z njakho dvodu toto tma manifestuje uritou sublimac, ovem v jistch kruzch rovn velmi typickou: zbsilm nakupovnm. Koupm si 200 kostm od Armaniho, 100 taek Louis Vuitton, 1000 karton cigaret Benson And Hedges - nekoum je, ale lb se mi jejich krabika, teme tebas. Przdnota, tato inkarnace Nicoty, mus bt zaplnna za kadou cenu. Na sexuln rovin se v tto chvli samozejm dostv ke slovu perverze, u Lory se vyjevujc identifikac s dvkou. Lora zan pronet tet srii svch Ano. Te pitakv nhodnm milencm. Nesmj to stle jet bt ptel, lid s tv (ty ji nud), ale jen hlasy z chaosu, pesto v tto chvli sledujeme progresi. Samozejm Lora zkou i orln-anln verzi homosexuality.(25) Nkdy nm jej vyzvn ke znsilnn a vzpt prudk obrat proti sexualit, kter dnou opravdovou (narcistickou) rozko pinst neme, pipomn chovn hysterky. Nejde o nhodu. Mechanismus je stejn: hysterka svd, aby vzpt rezignovala, kdy pochop, e se neme dobrat skutenho sexu. U Lory je ve jen vygradovno, drama je vce na ost noe, je existencilnj (v tomto ppad to kupodivu nezn ani jako nadvka): Lora svd, aby se dobrala skutenho ivota, jej obraty zpt k asnosti pedtlesnho jsou proto truchlivj a beznadjnj ne u hysterky. Hysterka mus svdt figuru otcovskou, Lora mus hledat svho serial killer, svho bla s bitvou - kdy vak na rande doraz jen trapk s penisem, nezbv ne ho zesmnit a zkonstatovat, e nen schopen zaklet zruit. Samozejm jsou zde i prvky sadistick a masochistick (vtinou je dok pinst jen horory a porno, ppadn pedstavy napklad o rozdrcen malho dtte), za to vak mus pichzet stud, a tak Lora neustle idealizuje perverzi, jak to popisuje Janine Chasseguet-Smirgelov. Idealizace i oitn orln-anlnho jsou pomrn typick - zliba v lesku, tentokrt spojenm se perky a diamanty, neustl draz na vkus a mdu vtlen do dsivho fetiismu prestinch znaek, litertsk snobismus (kdy Lora zavol na erotickou linku a rozdrd onanistu, vtinou pak ekne nco ve stylu: prv tu Sartra) a zajist t Bachova hudba. Ale jsou zde i dal typick znaky preoidipovskho zpasu: infantiln grandiozita (a dostanu Nobelovu cenu) i obludn len tve, snaha nanst na neexistujc tv [67]

schizofrenika alespo iluzi tve - masku (vypadm jako maska vd, nanesla jsem tolik mascary, e m oi vypadaj, jako by upadly na zem). Nejnadjnj a nejprogresivnj se zdaj dva projevy: fixace na svou fenku Luku, kter se stv pro Loru jakousi laborato dotyku a je v jistm smyslu prototypem lovka i dokonce prvnm lovkem v Loin ivot. K n m prvn vztah, ona je prvn, k n se Lora vztahuje, ani by lo o Loinu vnitn psychickou figuru, o njakho toho Boha i serial killer. Ji Ronald David Laing pipomnl, e zvata jsou tm jedinmi bytostmi, k nim si schizofrenici jsou schopni vybudovat vztah, nebo zvata nemaj Self, plnou identitu, kter by hrozila okupovat przdnou identitu schizofrenika. A pak m Lora psan. i eknme obecnji: jazyk. Jazyk je, jak vme od Lacana, otcovskm dem, kter jedin me svou dikttorskou strukturou zkrotit a ovldnout prapvodn Chaos Nicoty a jeho dcery - orl-anln imaginativnosti. Bez jazyka nen racio, vdom ani J, to je objev lacanovsk psychoanalzy. Proto je Lora J vdy nejble pi psan. Jazyk probouz jej rozum (co pro freudovskou psychoanalzu je takka synonymum ivota samotnho). Nen-li e schopna m situovat a vyjdit vzhledem k druhmu, pedpokldm chci vit - e je tu nkdo, kdo tuto chudost nahrazuje, psala o Bohu, jak si mon vzpomenete, Julia Kristeva. Ovm, jenom kdy pu, teme o tom u Karapanou. Kdy lovk pe, mozek mus bt nabrouen jako diamantov skalpel, dozvdme se jindy. Ano, opt tu mme nai starou znmou bitvu provdjc csask ez vedouc k narozen J, tentokrt ji potkvme v podob rozumu a du jazyka. A to je zejm Loina nejprogresivnj volba. Bitva o J je tak vdy velkou bitvou o tlesnost a pohlav. Zde mi dovolte pr slov k oblce eskho vydn. Kdy jsem pipravoval k vydn sv dv prvn knihy - Mdia, psychoanalza o jin perverze a Totem, incest a odkouzlen buroazie - trval jsem na tom, aby na oblce bylo nco konkrtnho, njak iteln lidsk tlo. Nebo i m texty jsou doufm takto iteln, konkrtn a ivotn, a nebo jsem tm chtl prv na pozad velijakch zbonlch Nicot zdraznit: bume na tuto konkrtnost hrdi. Je to to jedin, co mme. Co jsme si vybojovali. Jak je tento boj nesnadn, nm ukazuj prv Lory a Karapanou. Konkrtnost a tlesnost jsou nae vtzstv. Nkte velmi vzdlan lid mi moji volbu vyetli jako nedstojnou a bulvrn. Avak uinili tak jen proto, e zapomnli na ty dsiv a osudov zpasy, jimi kdysi proli. To, co je pro n pli samozejm a sna se od toho odmyslet, aby mysleli istji, si mus Lory vynucovat eznm do stydkch pysk. Nakladatel knihy Ano to vyjdil myslm velmi dobe svou abstraktn oblkou. Ta jist nepohor, avak je v n ukryto tajemstv. Jde toti o vodn hladinou rozbit obraz toho samho, co mm na svch oblkch i j: lidskho tla. Za toto rozbit a rozosten tla narcistickm nevdomm poslm do Malvernu chvlu. A ne proto, e u nj vydvm i j. Ale proto, e oblka zstala vrna ivotu, tak jako nakonec, po vech vnitnch svdnch, zstala vrna ivotu i Lora. Tet st knihy Margarity Karapanou kon brutln kriz. Lora vpadne v amoku do videopjovny a zbsile se doaduje film o sriovch vrazch. To, co by mohlo vypadat jako tk pd, je jedna z podob prapodivnho lidskho vtzstv (a lovk skoro ani jin ne prapodivn vtzstv v zsob nem). Jej sadistick amok jako by kal: konen je z dvtka uhranutho Nicotou a Snem alespo zeteln sadistka! Lora si vybojovala svou orl-analitu. Vytrhla se Bohu a vydobyla si svho starho slizkho comicsovho satane. Zaplapnbh! Luther ze sv schizoidn zkuenosti analogicky odvodil, e nejhorm pokuenm je nemt dn pokuen a e bh je nejvce rozhnvn, kdy se (schizoidnmu mystikovi) vbec rozhnvn nezd. Posledn, tvrt st, to je velk text o nadji. O nadji, e lovk me jt kupedu, e psychick pokrok je mon, by biologit psychiati ns pesvduj, e jedin, eho je mono doshnout, je utlumit vrazn projevy bitvy o tento pokrok. U na strnkch tet sti jsem rozpoznal velmi nadjn symptom: pr nadvek na psychoanalzu. Kde je odpor vi psychoanalze, u je psychoanalza samotn i tebas aspo jej princip, chu na pravdivou introspekci. Ve tvrt sti se pak kup nadjn symptom jeden na druh. Hned na prvn strnce se uskuteuje skvl prlom: Autorka se rozpojuje s Hrdinkou a pe o Loe ve tet osob. Lacanovci ns upozornili na to, jak je jazyk a jeho d nutn ke schopnosti poodstoupit od sebe, zpedmtnit sebe, uchopit sm sebe jako vnj pedmt - a tud myslet, bt subjektem! Vzpt nm vypravka nabz asnou oslavu dotyku, druhho, tla: to kdy vyprv zjevn symbolick pbh o dvou psychotickch dtech zavench do hrzy blzince. Kdy dti kolem sebe spatily ten ds, vzaly se za ruce a jakmile se koneky jejich prst dotkly, uzdravily se. Ano, nco jinho je dotyk mt a poprv ho zavnmat. Poprv zavnmat druhho, jinakost. Tehdy kon dtstv a tak psychza. Alespo v bsnickm nru zvanm psychoanalza. [68]

Ale nadjeplnch symptom pibv. Lora poprv vyprv o svm dtstv, poprv zmiuje vlast - ecko. Kde jsou vzpomnky, minulost, je i cesta, vvoj. A kde je vlast, vdom domova, je i vdom sebe, J. Pravda, nikde se jet nepe o matce, o otci, ti zstvaj v mlze. Ale nechejme hrdince i njak koly za hranic knihy. Ona i tak doshla obrovskch spch. Vzpomn, jak jako dti psaly s kamardkou detektivky a nemohly se pes vzruen z vrah dostat k tmatu. Vzpomn na prvn vboje psan, na prvn touhu zpasit s przdnou strnkou, tedy se zmetaforizovanm a pozdji bohuel zbonlm hlavnm neptelem: Nicotou. Loin milenec-psychiatr na toto vynoen se asovosti z mlhy schizofrenick neasovosti reaguje vce ne zasvcen: Loro, uzdravuje se, k hrdince se slzami v och. U se nelm, konstatuje prost hrdinka za dalch pr strnek a kdo um st ivot a nco o nm v, mus mu z t vty bhat mrz po zdech. A bum ho, najednou se dozvdme, jak hrdinka chodila na psychoanalzu. Nemohla ji jet unst, samozejm. Niilo ji pr Ticho psychoanalytika. Jene to ticho bylo Tichem jen proto, e psychoanalytik se stal projeknm pltnem jejho problmu: Nicoty... Pr strnek ped koncem se poprv objevuje v knize slovo nevdom. A to u je tm as na oslavu. Vzpt Lora poprv po probuzen hled smysl snu, poprv se snu nepoddv! Jej milenec j sdluje, e m velk smysl pro humor, kter dve nebyl vidt. A humor, to je psychofarmakum zdravch, homeopatick pilulky nevdom, poodstoupen od temnoty a zrelativizovn vech tch naich vnitnch boh, byt a hlubin. Loini a milencovi psi zanaj v knize vst dlouh dialogy, co by se mohlo jevit jako vtzstv litertsk manry, avak i zde nalzme velkou progresi: zjiujeme toti, e fenka Luka na sebe vzala megalomanii sv paniky, mluv o tom, jak dostane Nobelovu cenu - dal ironick poodstoupen, dal emigrace dtskho z Loiny mysli. Cel vylen nakonec autorka popisuje dvma obludnmi ki: vyno se nov, opraven Bh, kter u ned neexistenci (stejn jako u Luthera), a vyhezne na ns tak rj erven knihovny, jeho Lora doshla s idelnm milencem. Nov verzi Boha a Rosamund Pilcherov udluje Lora sv dv posledn pitakn, sv dv posledn Ano. Ale to se stv. Plytkost je nkdy dobrm symptomem, symptomem normality. Je to vtzstv. Z Nicoty ke Ki toti vede dlouh cesta. Autorka ji prola a proto je jej svdectv chvatn a oslujc. Jako freudin samozejm ani na vteinu nevm v dn pedesten vylen. Lora dorazila jen na zatek cesty, cesty k dosplosti, nekuli k moudrosti. Avak Ano. Jej zprva je knihou o ivot, jak je. O Bohu, jak je.

[69]

Sl nad zlato orl-analita v Tarotu

Jednm z nejoceovanjch a nejdrahocennjch nstroj zpadnho okultismu je Tarot. Tajupln sada 78 karet, z nich vak 22 (takzvan Velk arkna) je zdaleka nejdleitjch, nebo v sob nese zobrazenu hermetickou filozofii v nejist podob. Alespo tak o tom hovo magick literatura (prvn s touto tez vak piel patrn a Antoine de Gbelin roku 1781). Historick osud tarotovch karet je dosti nejasn. Hermetici v, e jejich pvod lze doloit u ve starm Egypt a je bezprostedn spjat se zasvcovacmi stedisky a mystriemi tto prastar civilizace (Eliphas Lvi je vak pipsal idm a kabale). Povauj Tarot za prapvod vech karet a tvrd, e vechny hrac karty, zejmna taroky, se vyvinuly z nj. Existuj vak i nzory, e hrac karty existovaly dve a Tarot vznikl mnohem pozdji jejich zdokonalenm. Zatmco pro hermetiky je takov spor zsadn, nebo v hermetismu lze legitimitu dosvdit vlastn jen pvodnost (pslunost ke ztracenmu rji, ve freudovskm smyslu: k dtstv), my v na koncepci nemusme bt tak nron a diskuse o pvodu Tarotu nm mohou bt v zsad lhostejn. Chceme si jeho pro-stednictvm podat dkaz, e ona velik lidsk tajemstv shrnut v temn ne-ei mg nejsou patrn zdaleka tak kosmick, jak by sama magie rda vidla. Minimln je lze pevyprvt jazykem nm ji velmi dobe znmm a omezenm v zsad na popis lidskho stnu. Chceme podat dkaz, e magick diskurz tu byl od potku jako pedchdce tohoto jazyka, jako prvn popis tohoto stnu, ani by vak stn njak transcendoval. Tato transcendence pijt ani nemohla, nebo stn lze magicky navdy jen provat, ale nikoli pekonat. Tento zzrak me uinit jen rozum svm pojmenovnm. Mgov rdi tvrd, e toto pojmenovn nen mon. Ale bu je to z jejich strany klam, kter m zastt prav tajemstv - a v to v zsad vm - anebo sebeklam, kter m zajistit doit v iluzch o velikosti dtskho kdu a zpsobu ivota. Zde si n ten mon polo otzku, pro prv vklad Tarotu je zaazen ve struktue na prce a na toto msto, kdy logicky spad do kapitoly vnovan magii. Dvody jsou dva: jednak bych se rd pokusil o vklad komplexn (kdeto v kapitole vnovan magii jsme si jen vyzobvali z magick tradice jednotliviny a ilustrovali jimi nai zkladn tezi), jednak bylo pro sprvn pochopen tohoto vkladu velmi dleit pedsadit ped nj pase vnovan schizoidnosti. Laingv model, kter vykld freudovsk z jin pozice (z hlediska zkuenosti J, namsto mapovnm vztah cel psychick struktury), je pro ns velmi potebn a cel Tarot by byl bez nj nepochopiteln, dle mho pesvden. I pi vkladu Tarotu budeme z vt sti na poli orln-anlnho univerza. S nm a o nj zpasili i Laingovi pacienti. Ale tak jako se Laingovi zdlo, e me svm pacientm vce pomoci, kdy pope jejich situaci jazykem J, namsto jazykem pudu, tak i my zjiujeme, e bez tohoto specifickho jazyka by byl vklad magickho artefaktu Tarotu pln npadnch mezer a proluk. V tuto chvli se nm naopak zd, e mme k dispozici vkladov apart, kter ji posta, by pro prohlubovn porozumn lze pibrat teoretick nhledy donekonena. K sestaven zkladn mapy, by malovan na jelen koku, vak ji jsme myslm vybaveni. A osobn m to napluje radost, nebo si troufm tvrdit, e tuto zkladn psychologickou mapu Tarotu z ist freudovsk pozice dosud nikdo nenartl. Jist, mnoz teni asi vd, e o psychologizujc pohled na Tarot se pokusil Carl Gustav Jung a jeho ci (zejmna Alfred Douglas a Sallie Nicholsov). Byla to vak jedna z tch chvil, kdy jungismus magickm nejvce naskl a udlal mu nejvce stupk. Myslm, e stoj za to jungovsk pohled revidovat. Sm Jung vidl Tarot jako asnou sbrku zkladnch lidskch archetyp. Vnmal ho jako iluminovan slovnk individuace, je je koneckonc definovna jako cesta k dosplosti. V tto obecnosti se s Jungem jist shodneme. Pitom ale Jung z tto dosplosti udlal vrchol duchovnosti. Z naeho pohledu vak i cel magie jsou schopny lovka dovst jen na zatek cesty. Toto ji ve naznaen magick tajemstv se pokusme jet vce obnait nam rozborem Velk arkny Tarotu. Budeme se pitom oprat o tarotov karty namalovan eskm hermetikem Petrem Kohoutem, kter publikoval pod pseudonymem Pierre de Lasenic. Ji jsem ve svch textech nkolikrt pipomnl, e v Tarotu je nejzhadnj kartou ta nulov. Ano, Tarot m kartu nazvanou Blzen, kter nen slovna. Mon pat na zatek, mon na konec. Nkte vykladai ji umisuj do tarotov srie na msto, kam se jim prv hod. Mon vak - a to je zajist voda na n mln - tato karta nen slovna prv proto, e oznauje cel tma sady. e shrnuje, o em cel Tarot vlastn vypovd. Jungini vykldaj kartu Blzna jako symbol archetypu Dtte. To je jist vypovdajc. Cesta k dosplosti je cestou z dtstv, cestou pes nstrahy dtstv. O niem jinm podle mne Tarot i cel diskurz, jeho je soust, nehovo, navzdory gigantickm idealizacm a kosmickm kudrlinkm. Blzen [70]

je symbolem celho Tarotu, jeho tituln stranou. Je tituln stranou celho magickho zpsobu mylen a tisciletho pokusu se vymanit z hranic tohoto mylen, hranic povtce vymezench prv dtstvm. Ikonografie karty nenechv na pochybch, e n dosud pouvan jazyk je k popisu zkladnho lidskho dramatu obzvlt vhodnm. Karta zobrazuje postavu aka v barevnm cirkusovm obleku, kterho do ltka hrye pes. aek m pes rameno uzlek a bl se k okraji propasti. Uzlek je zajist snadno vyloiteln jako sada pedpoklad a talent, kter jsou kadmu z ns na potku dny na cestu. Ona hrozba propasti je jakmsi protiplem uzlku. Ano, dtstv, bhem nho bohuel mus vzniknout pscha, je stavem, kdy mme k dispozici vt poklad ne se zd. Je celkem jist, e to, co jsme zvykl oznaovat za druhy geniality, le pi narozen kadho z ns na dosah. Jene vtina tchto ohromnch potencil je vvojem poztrcena, rozedna i zstane leet nepovimnuta. Na jejich rozvjen nen as. lovk toti mus zvldnout pln jin kol, o nm ostatn tarotov srie vyprv - bt lovkem. Vypodat se s existenc druhch a se zvislost na nich. Vypodat se s ambivalenc emoce, s pudem a agres Bylo by skvl tyhle nzkosti, kter z kadho z ns nakonec vyfrzuj plus minus obyejn lidsk palek, njak peskoit a vnovat se okamit onm ohromujcm potencilm. Jak vme, autist tuto volbu in. Alespo v psychoanalytickm vidn svta, kter smrem k autismu reprezentuje pedevm Bruno Bettelheim. Autistick dti mvaj napklad obrovsk matematick schopnosti, vzpomeme na film Rain Man, kde to Dustinu Hoffmanovi tak pkn lo v kasinovm pokeru. Mnoz autist maj i skvl hudebn sluch a kdov jak dal mimodn dovednosti abstrakce, je nejsme z na tup reality ani schopni zahldnout. Jene vichni vme, e autist jsou Blzni. lovk je na svt sm za sebe, a pesto se nerod ze sebe a pro sebe. Nen kam utct. Na jedn stran mikrokosmos rodiny, na druh makrokosmos cizch lid a spolenosti. Jedin alternativa je Nicota pedstaven nm tak nalhav Margaritou Karapanou i Laingovmi pacienty. A to je tak ta propast, na jejm pokraji stoj Blzen na nult tarotov kart. V tomto smyslu je to i karta prvn, zobrazujc tu prvn, elementrn hrozbu na cest lovka. Dtskou schizofrenii, chcete-li. Hryzajc pes? To je pece nae star znm oralita. Prvn pudov zkouka. Avak pozor, na kart Blzna, chpeme-li ji jako kartu prvn, vchoz, m zcela specifickou funkci. Pes (i mon vlk) se sice zakusuje do Blznova ltka, ale v zsad ho tm thne od propasti. Strhv ho k ivotu. Pud nen jen neptel, je to i dvod t ivot s druhmi. V tomto smyslu m jist i vznam, e pes netah blzna jen za kalhotu, ale e se opravdu zakusuje do jeho nohy. in mu bolest, kter me i probouzet. Dobe to pece znme z pedchoz kapitoly, z existencilnho masochismu hrdinky Lory. Ale i pokud budeme chpat kartu Blzna jako skuten nultou, jako eso vech es, skutenho olka (ostatn Joker kanastovch karet je skutenm pozstatkem z karet tarotovch), i pak je psk velmi definujc. Vdy oralita jakoto prvn pudovost je i symbolem pudovosti jako takov, vdy masochismus jako prvn perverze je t symbolem perverze jako takov. Jist, mnoh z vs asi kodolib napad: A kde m tu svou slavnou analitu, kter je pr od orlnho dramatu neoddliteln, to ti njak netymuje, co? Jene je mi lto. I ona je na klov kart vech karet zobrazena velmi zeteln. Pro pochopen se vak musme na chvli vrtit k na dnen inician etb, ke knize Chasseguet-Smirgelov Kreativita a perverze. V n francouzsk freudinka definovala jeden z projev anality, kter je velmi klovm pro analzu kultury, pesto jsme ho dosud pomjeli. Chasseguet-Smirgelov ho nazv princip fale. Definuje jm dokonce perverzi jako takovou, co me bt matoucm. Je to zcela logick, pokud perverzi definujeme jako zkonit synonymum principu slasti, jakoto protipl principu reality. Ve skutenosti je princip fale nejitelnj pedevm v perverzi akcentovan anln, a to zvlt ve fetiismu vce i mn voln napojenm na sado-masochismus. Mm te na mysli velmi rozen fetie jako je latex, guma, pltnky, lycra, igelit, plynov masky, nafukovac balnky (ano, ano), lkask hadiky, sdra a kdov co jet. Kdy od tohoto fetiismu peliv odseparujeme feti ke (ten je dle mho soudu nabit pedevm nsilm ze zabitho zvete), zjistme, e jeho spolenm jmenovatelem je cosi, co by se dalo nazvat princip umlosti. Jde v nm o popen prodnosti tlesnho. Tlesn je zde vyrvvno prod a strhvno k jejmu protiplu. Samozejm, takto ist se princip umlosti mohl vyjevit a s rozvojem industriln civilizace a syntetickch materil. Nicmn, byl tu vdy. Chasseguet-Smirgelov ho nalz v jedn Andersenov pohdce, kde lid dali pednost umlmu hracmu strojku v podob kovovho ptka vyzdobenho ndhernmi perky ped skutenm slavkem, kter sice hezky zpval, ale nemohl se pochlubit tak ndhernmi barvami a leskem. To je jist bytostn lidsk volba, bytostn lidsk tendence - nahradit pirozen umlm. Chasseguet-Smirgelov to nazv tendenc perverzn, nebo vimnme si, e v pbhu o hracm strojku nelo o to, nahradit prodn msi zgruntu jinm (takovm zgruntu jinm fenomnem je tebas soustruh), lo o to, pedlat [71]

ptka-tlo. V perverzi jde o to, tlo uchovat, postavit ho do centra dn, a pece jaksi popt, nebo svm pedurenm ke genitalit nedostauje poteb pedgenitln slasti. Podobn je to i s ve vypotanmi fetii - i ony jsou pln uml a pece se tak db na princip elasticity, na dokonal obepnut tla, aby umlost jako by tlo nahrazovala, jako by ho petvoila na nov tlo, tlo z jinho svta, kde ji koneckonc nejde o to, strkat penis do vagny. koln guma dnho fetiistu nevzru, tak jako by ho nevzruila tuna gumy naskldan do podoby pilonu (zdnliv odtaenost balnku i hadiky od tla je umonna samozejm jen tm, e jsou metaforickmi reprezentanty prsu v jednom ppad a falu v ppad druhm). Pi prmyslov nedostatenosti byl princip umlosti odpradvna realizovn podobn jako v Andersenov pohdce - pedevm za vpomoci barev. Karnevalov hv tak naploval pro lidskou pschu velmi podobnou funkci jako latexov oblek dominy. To je ten kus belskho, jen mnoz ct v postav aka -je to kus anln perverze. Pak ale tak rozumme, pro je Blzen na stedn kart Tarotu odn v pestrobarevn klaunsk at. Jist znme vichni dost blzn, kte nos bn odv doby, take je legitimn pedpokldat, e akovsk hv na tle Blzna nm sdluje pes propast vk dleitou zvst. Nen to samozejm znak blznovstv i dtstv, je to ale znak zkonit z naeho - freudovskho - hlediska. Znak anality.(26) Ostatn, pipomeme si, e podobn tma, jak Chasseguet-Smirgelov nalezla v Andersenov pohdce o hracm strojku, zpracovv i dobe znm pohdka Sl nad zlato, kterou v eskm kulturnm prostoru proslavila ponejvce filmov verze s Janem Werichem nazvan Byl jednou jeden krl. Akoli filmov zpracovn do pohdky dosadilo adu svch dobovch a autorskch vznam, meme se ho klidn podret, nebo zachovv dva klov motivy: motiv volby t sester a motiv bezedn slnky. Klem k pohdce je dle mho soudu to, ze sl je symbolem sexuln energie a tlesnosti. A nejde o nzor, kter bych si jen vycucal z prstu. Vycucal jsem ho ze dvou fakt: zaprv si vimnme, e krl se v vodn zpletce pt dcer na to, jak ho maj rdi. Neboli chce znt ti zpsoby lsky. To dv symbolu soli specifick kontext, kter ns vede k poteb sexuln pud a tlo oekvat a hledat. Existuje ale i druh dvod - sl je na prvn pohled symbolem alchymickm. Jak znmo, spousta pohdek vude po svt byla alchymickou a hermetickou mytologi i symbolikou bezprostedn formovna. Alchymie - krom ty ivl rozliuje ti zkladn principy: sl, sru a rtu. Ty nemaj nic spolenho s chemickm vznamem tchto pojm. Sra byla pro alchymisty muskou strnkou ve hmot. Rtut nazvali hledai kamene ensk aspekt hmoty. Sl vytv se srou a rtut trigon, sjednocuje oboj; nikoli synteticky, ale ve smyslu pvodn jednoty - sl pedstavuje pvodn nerozlienou hmotu, v n musk a ensk jet nejde oddlit. Plat-li Jungova teze, e alchymist do hmoty projikovali pedevm sv psychick pochody a vznamy, pak sl je obecn eeno symbolem tla jako takovho, tlesnosti jako takov, a v energetick rovin pak sexuality jako takov (pi vdom, jak slovo odvozen od pohlavnosti je neikovn, nebo tato sexualita nutn zahrnuje i pedpohlavn pudovost, proto nkdy psychoanalytici radji pouvaj termnu senzualita). Pt-li se Jan Werich v pohdce na ti zpsoby lsky, kad z jeho dcer hovo o tech verzch nakldn se sexualitou. Prvn dcera hovo o zlatu a diamantech. To je volba umlosti, volba Andersenova hracho strojku vykldanho diamanty i t idealizace perverze. Tlo, hmota a pud jsou zde oslaveny, ale pitom zaklety do anality s jejmi principy fale a idealizanho lesku. Pesto je Irena Karkov v pohdce vzruujc, by perverzn, je souputnkem naeho tarotovho Blzna. To druh dcera, Zpvanka, je o poznn unylej. Pedstavuje druh typ naloen se sexualitou a tlesnost - Kundera by ho asi nazval lyrismem. Specifickm nikem od ivota k umn, v nm vak v tomto ppad nejde o zartificilnn, zpervertizovn tla, ale o desexualizaci a odtlesnn. Zpv a poezie jsou historicky asi nejtypitjmi reprezentanty tto volby. A tet dcera, Maruka, lsku jednoznan definuje sexuln energi a tlesnost. Tedy sol. Pro krle, nakaenho poprnm tla, je vak tlo a sexus nzkost. Ct se uraen a ponen takto definovanou lskou. Jak znmo, dceru vyene a pokou se dokazovat, e bez tla jde uvait plnohodnotn ivot. Vol pitom perverzn cestu, cestu popen tla popenm jeho genitln pedurenosti, tedy vlastn cestu sv prvn dcery, take i on verz naeho tarotovho Blzna - v pohdce je svmi poddanmi za blzna ostatn prohlen. Jednm z jeho pokus je pimen koenn - koen zde reprezentuje anln perverzi, mimo jin i proto, e leckter pikantn chut jsou ctit i pi odchodu z tla a drd vnitn tlo, kter je pro dt tak klov a skrze nj se vnm. Avak jak ono perverzn rozdrdn kon, dobe vme - kriz, bhem n hmota nakyne takovm zpsobem, e se v tom krl mlem utop. Ona kynouc hmota m pitom konzistenci znan fekln, co ns tko me pekvapit. Perverze se snadno me stt posedlost, snadno ztrat mru, ba ztrta mry je snad i jednou z jejch defininch vlastnost. lovk, pro nho se perverze promnila v posedajcho dmona, se pak doslova utop ve vlastnch vkalech. (Pohdka Hrneku, va, na [72]

ni se zde odkazuje, je tak slavnou naraci o sexuln energii).(27) Jinm analogickm pokusem krle, jak se obejt bez pohlavnosti, je jeho nvrat ke sladkmu, tedy k dtstv, kter slast definuje orln a nejvy slast sladkou chut (mateskm mlkem - mimochodem, dosplmu vbec sladce nechutn, ale chuov buky kojence vnmaj jinak). Krl neuspje, jak znmo, nen nakojen ani ukojen a zane touit se k tlesnosti, k sexuln lsce a k pohlavnosti navrtit. Za tm elem dostane od babiky bezednou slnku. A Terezie Brzkov o n k jasn: pro jednoho nesta, pro vechny je v n soli vdycky dost. Neboli, dokud se libido obrac dovnit, dokud se realizuje perverzn, k ukojen vlastn nikdy nedojde - zde vidme znovu zobrazenu bezvchodnost perverze a infantiln sexuality, kterou jsme popsali, u kdy jsme hovoili o sabatu arodjnic a studenm spermatu satanov. Kdy dojde k prlomu k objektu, a to prlomu zahrnujcmu jist sebeomezen, sexuln energie je nhle fungujc a dostaujc. Filmov verze toto tma patin zpolitizovala, ale piznejme: mla na to koneckonc prvo. Nebo politick a sociln solidarita jsou monmi sublimanmi variantami onoho klovho lidskho poznn. A jet jednu variaci vylome na stl: pbh o anlnm barevnm hvu tarotovho Blzna nalezneme i v klovm aztckm mtu o stvoen Slunce (v etin si ho meme pest v knize Oldicha Kapara Dti Opeenho hada). Pedeleme, e Slunce je tradinm symbolem vdom, tedy Ega. Aztck mtus zan tm, e tyi nejvy bohov se pokouej bt sluncem - eknme pnem lidsk psychiky. tyikrt pitom zpusto Zemi, tedy pschu. Tyto katastrofy nikoli nhodou pipomnaj Laingem definovan hrzy schizoidnho Self - dsiv mrz (petrifikace), shoen Zem (imploze), potopa (zaplaven Self), vichice, kter smetla vechno iv (depersonalizace a izolace). Bohov se po tchto katastrofch dohodnou, e takto to dl u nejde. e mus vytvoit njak nov slunce. Z naeho hlediska se v psch zrod poteba a pln na vznik vdom, Ega. tyi nejvy bohov tak do svho sdla povolaj vechny ostatn bohy a shodnou se na tom, e pro vznik funknho vdom, ivotadrnho jdra psychiky, tedy Slunce, je poteba, aby se nkdo z nich obtoval. To je dleit moment prozrazujc, e progrese je vdy jistm sebeomezenm a zeknutm se dtskch tueb a slast to nm ostatn u pipomnl kabalistick pojem zimzum. Jene dnmu z boh se moc nechce pinet ob. Pihls se jen dva kandidti na ustaven nov rovnovhy pschy. Oba dosti podezel, nebudc dvru. Oba jsou nzc jako Werichova sl, oba symbolizuj libido, sexuln pud. Jeden z nich to vak zastr, vychloub se, zdrazuje svou ob, nos pestrobarevn a zc at z vzcnho pe, ozdoben zlatem a drahmi kameny. To je Andersenv hrac strojek, prvn dcera krle J Prvnho, Blzen na prvn kart Tarotu, anln libido, princip umlosti, perverze jako takov. Druh bh ochotn k obti byl prav ubok. Chybla mu krsa i vzneenost. Jeho vychrtl a vyzbl tlo bylo pokryto vedy a bolky. Ozdoby ml z kukuin slmy, hlavu okrlenou diadmem ze stromov kry a pes ramena pl z agvovch kvt. To je sl, Maruka, sexualita, genitalita, nejsprost pohlavn libido. Kdy dojde k nutnosti obtovat se, anln bh najednou ztrat odvahu. Slamn ubok proti tomu nevh, sko do ohn a vyjde na Nebi jako nov lidsk Slunce. Ego si pivlastn st energie libida a d lidsk dui d. I anln bh, zahanben ubokovou odvahou, se nakonec obtuje, ale jeho ob pece jen zsk jin charakter. Mtus o tom hovo tak, e kdy anln bh vyjde na obloze jako druh Slunce, jeden z nejvych boh zvol Snad nm ten zbablec nebude svtit! a mrt po nm krlka. Anln slunce tak zhasne a promn se v chladn Msc. Symbol nevdom. Neboli perverzn libido sice tak dodv jakousi rovnovhu, ale v jistm smyslu je vdy ukotveno v nevdom, nem vepronikajc ivotadrnost rozumu, je v nm kus fale a iluze. Chce bt protiplem Slunce a pitom jeho jedin kvalita spov v tom e me bt z Slunce osvtleno, e me bt pojmenovno - jinak by bylo jen temnou skvrnou, samo nedoke zit. Vrtme-li se vak k Tarotu, tam je k takovmu poznn jet podn daleko. Tarotov karta slo 1 je tradin nazvna Kejkl. Blzen a Kejkl spolu velmi souvisej, nkdy od sebe ani nejsou oddlovni. V mnohm se vzjemn demaskuj. Nicmn pro jungovce je Kejkl symbolem mga a meme jim v tomto ohledu vit. Magie, pedevm v podob vry v omnipotenci pn, je z naeho pohledu zkonit rys orl-anlnho univerza. To jsme si ji probrali. Zajmav je vak podvat se na Kejklovu kartu ble, zda se snad proti naemu dogmatickmu a neimaginativnmu vkladu njak nevzpouz. Kupodivu nevzpouz. Karta zobrazuje mue ve stle jet velmi pestrobarevnm odvu, kter dr v ruce hlku a na stole ped nm le me, pohr a mince. Myslm, e Sigmund Freud by se zaradoval, e tu mme pohromad ve, s m se po pekonn dlon-narcistick hrozby bude nyn pracovat - oralita (pohr), analita (mince - vzpomeme na spojitost vkalu s penzi a anlnho charakteru s lakomstvm), kastrace (me) a falus (hlka). I m nkdy okuje, [73]

jak ve svch svvolnch vkladech, pi nich se snam okrst skutenost o vzneenost a lovka o vy dl, mi tato skutenost sama nadbh jak nejvilnj nevstka. To mne mimochodem vede k pesvden, e prapvodn autoi Tarotu snad museli bt pece jen zasvcen v jakmsi freudovskm duchu. Nemohli pece tak ist zobrazit psychoanalytick pravdy jen pouhou slepou poslunosti nevdom, jaksi mimodk! Nkte vykladai upozoruj, e tvar klobouku Kejkle odkazuje k symbolu lec osmiky, tedy nekonena. Pro ns je to pedevm odkaz k bezasovosti, nelinearit a tedy vnosti orl-anality. U nohou Kejkle tak vzrstaj rostliny, akoli pracuje v mstnosti. Neboli: stle tancuje v blt pud, akoli se tv, e stoj na mramoru velkho chrmu. Vru tko najt lep charakteristiku magie. Druh a tet karta Tarotu se nazv Papeka a Csaovna. Akoli se Jung domnval, e Papeka reprezentuje archetyp Panny, zatmco a Csaovna archetyp Matky, myslm, e je zjevn, e matku reprezentuj ob karty. Sledujeme-li tarotovou sri skuten psychick vvoj, nem tam dn Panna co dlat, akoli chpu, e ji tam Jung poteboval napasovat. Jednak aby uplatnil svj ji dve definovan archetyp, a jednak aby od sebe dv ensk figury nsledujc bezprostedn po sob njak odliil. Jene dle mho soudu jsou Papeka i Csaovna ob matkami, ale kad je matkou v jin fzi dtskho vvoje. Jde zajist o fze, v nich obou je matka klov, avak v obou klov jinak. Papeka, pramatka, je z naeho hlediska matka narcistick - v tom smyslu, e je matkou nemluvnte, kter jet nevnm nic ne matku a sebe, ba vnm sebe samo a matku jako jednotu. Proto tak je karta nazvna Papekou. Pape je jen jeden. Nevldne v pru, nesm mt dokonce ani partnera, kter by s nm pr vytvel. To je dleit symbol jedinenosti a absolutnosti matky v narcistick fzi vvoje. I klov symbol na kart - Papeka v ruce dr zavenou knihu - zjevn charakterizuje neexistenci ei (psmo) a vdom ve smyslu Ega (zavenost) v tto vvojov etap. Ve druh ruce dr Papeka kl. Ten zdnliv s knihou nesouvis. Kl knihu neotevr neboli lovk se me dopracovat ei a vdom i bez dobr matky, ale pesto matka kl ke zdaru vvojovho dla pece jen dr. By je to vn psychoanalytick spor: me nai cestu patn i nefunkn matka zhatit, anebo je lovk svobodnm u v prvnch mscch ivota, u tv v tv Papece, a je jen na nm, jak se s osudovm urenm vyrovn? Freud hovoil pedevm o neurzch, kter maj sv koeny zhruba ve tetm roce ivota. Tehdy ji vstupuje do oidipovskho zpasu hotov lovk. Jist, mal dcko, ale dcko s jednoznan vymezenou identitou vi okolnmu svtu. Otcovsk vzorec, kter je mu nabzen, m samozejm slu osudovho uren. Ale v zsad je jen na malm Oidipovi, jak s tmto urenm nalo. Leccos je pedvdateln, leccos je univerzln, leccos se sle opakuje. Pesto kad v tom zpase obstojme podle svch specifickch osobnch dispozic. Ovem mnoho duevn trzn, mnoho zoufalch vzorc se rod patrn dve. Kdesi v prvnch dnech a mscch naeho ivota si osvojme urit zkladn pozice, kter je pak velmi tk v budoucnu opustit: Kleinov teba hovoila o bazln dve i nedve. Pocit ze svta v prvnch mscch ivota se zformuje do elementrn emocionln pozice: bu od tto chvle budeme vit, e svt je dobr, jsme v nm doma, je stvoen kvli nm anebo svtu nebudeme vit, budeme pociovat cizotu, staneme se nevtanmi hosty a bezdomovci. Pot je, e pocit ze svta je v tomto obdob zcela jasn pedevm a hlavn pocitem z matky. Ona je nam svtem. Ona je nam osudovm urenm. Jene do zpasu s n nevchzme jako integrln, by slab Oidipov. Mme mnohem mn anc. Dt se psychicky narod o nco pozdji ne tlesn. Vlastn mme dv dlohy: jednu opust nae tlo v den, kter je vepsn jako datum narozen v obanskch prkazech, tou druhou dlohou je pak matka v prvnch mscch ivota, a tuhle dlohu opust nae psch mnohem pozdji. Take prvn zpas podstupujeme nenarozeni, ani to jsme jet my. Jet neexistujeme, jen disponujeme jakmsi chatrnm bytm. Hrdina jet nen na cest. Prvn zpas probh s matkou, od n nejsme pln oddleni, povaujeme ji za soust sebe. A to je ta zatrachtilost, na n se tp psychoanalytici mezi sebou, a kter znepehleduje i bitvu s genomaterialisty. Matka v prvnch mscch ivota, nazvm ji vtinou pra-matka, m toti absolutn moc. Je to absolutn Bohyn. Jedna sekta analytik hls: oznaovat njak prosted, peovatele i zpsob vchovy za ideln je jen bohapust kulturn pedsudek - dleit je psch dtte, ona njak zareaguje na vnj podnty, v jistm hlubokm smyslu je to proste na n, jak se s urenm osudu vypod. Druh sekta oponuje: kdepak, jist typ prosted nutn vede k autistick, schizofrenn i psychotick (zejmna manio-depresivn psychotick) katastrof, a s takovm prostedm dt nalo jakkoli. Nem vlastn anci. V centru pbhu tud nen dt, ale matka. Pravdu maj ob skupiny. Pramatesk situace symbizy, kdy se dt nect bt [74]

oddleno od matky, dv matce tak obrovskou moc, e ji lze tm absolutizovat. Je-li nco mou soust, a pitom reln zcela ode m odvisl, nemohu s tm reln ani zpolit. Pesto vak matka reln mou soust nen, a tak je teoreticky jen na mn, jak se j ubrnm koneckonc, kdo v, kolik psychicky silnch jedinc vyrstalo s zkostnou, neurotickou matkou? Tito lid bez problmu k analytikm nechod, proto nelze vylouit, e dt i v pasti symbizy m monost odmtnout zlo pichzejc od matky, odolat mu. A spor o ddinost je podobn. Jsem-li psychicky s matkou jet jedno tlo, je logick, e mi pedv sv psychick geny zcela automaticky. Rozhodnout, zda se neurotick vzorec do mne pelil v prvnch mscch ivota, v tto psycho-dloze, anebo z jakhosi genu, vlastn nelze. i spe: je to pln zbyten rozliovn. Pln nezvisl pscha se rod pozdji ne tlo a urit tedy cokoli z kdu tla jako formujc psychiku je tak navdy neprokazateln. Genetici mohou tisckrt vykouzlit gen schizofrenie, ale kter typ pramatesk pe ho aktivuje? Jestlie schizofrenii spout nezdka poit amfetaminov drogy, znamen to, e je schizofrenie jen psychickou potencialitou. Nelidsk prosted, je nm vytvo droga, nm doke podle veho v infantiln situaci vytvoit tak matka. By Erikson tvrdil, e odmtajc matka je profesionlnm pedsudkem psycholog, analogickm k tvrzen indin, e bl matky u dti plakat, i naopak blch mision, e indinsk matky si svch dt nevmaj. Cel tento vklad, toto dilema je zobrazeno na tarotov kart zvan Papeka. Je zobrazeno dramatickou opozic kle a knihy. Tato dramatick (nebo jaksi nepatin) opozice vyslovuje z hlubin vk ono temn: Ano i Ne. lovk je svobodn a pece je matesk moc v jistm smyslu absolutn, matesk vliv klov. Matesk princip je teba integrovat, jak vme od Lainga, aby lovk nestavl u navdy na pohyblivm psku. Co neznamen, e se bez tto integrace nenau stavt. Mon nau, ale jeho stavbou bude v takovm ppad nejspe navdy jen stan, s nm bude dotyn koovat z msta na msto. Probral jsem tuto alternativu ji v eseji Hranin osobnost na doby, kter vyel v asopise A2. Csaovna je rovn matkou, nicmn je zjevn, e Csaovna je vdy partnerkou Csae (jeho karta v srii ostatn nsleduje). Pro vstupuje na scnu matka jakoto prov bytost, je nm asi celkem jasn. Zan cel ta dobe znm freudovsk peripetie, kdy dt zan touit po rodii opanho pohlav a rlit na rodie pohlav stejnho. Je-li Blzen i Kejkl na prvnch kartch muem (co je), pak je tak zejm, pro tet kartou mus bt prv matka. V musk verzi je touha po matce prvotn, navazuje na narcistickou zvislost a jednotu (tyto zbytky narcismu reprezentuje tt, kter Csaovna dr v ruce) U je vak ptomna nepjemn intervenujc provost, existence vyho du dosplosti. V elementrn podob zajist otce. Proto jsme v tto chvli v pln shod s junginy, ba i hermetiky, kte svorn tvrd, e karta slo 4 zvan Csa reprezentuje prv otce, d a rozum (my dodejme: sekundrn procesuln mylen zformovan tlakem principu reality a zvnitnnm du ei). Otec na tto kart dr v ruce ezlo, stejn jako matka na kart pedchoz (nebo te ji jde o falus, to je hlavn tma), ale otec na rozdl od matky ji nedr tt, falus pestal bt chrnn narcismem, je obnaen, odkryt, je v nebezpe kastrace, j ostatn hroz prv otec, kter falus dtte te symbolicky uchopil, pevzal ho od matky. Druhou, od ttu osvobozenou rukou csa na kart ukazuje na krychli - symbol rozumovho du. Na nejvt otcovsk dar. Navzdory doasnmu souznn rychle musme Jungv tbor opustit pi vkladu nsledujc karty zvan Veleknz. Zde jungini zanaj hovoit o archetypu svtce, a to u jsme jaksi v nebesch, kter do naeho vvojovho modelu dosud nesestoupila (a nebudu vs napnat, ani nesestoup). U ns na zemi je i Veleknz otcem, a to ve specifickm akcentu. Je to otec na konci t dramatick fze pichzejc s uvdomnm provosti, na konci fze oidipovsk. Na kart sed na trn (pozor. Csaovna sedla na trn, Csa nikoli!) a ped nm pokorn kle dvojice postav, jedna v tmavm, druh ve svtlm odvu. Na kart tedy jde o dosazen otce na trn, o oidipovsk zbonn a integraci Otce (jak moc je tento akcent zlomovho momentu vvoje Freudovi vytn prv tmi, co cel ivot u do knih o tajuplnm Tarotu!) Mnoz si jist povimnou, e jsem se pojmem Veleknz vyhnul slovu Pape, nebo by mi to nehrlo do karet, kdy jsem pedtm ekl, e Pape nen nikdy v pru. A tu nhle se prov postava narcistick matky-Papeky zjevuje. Ale o tom to prv je: m-li se vvoj k lidstv zdait, mus v klov chvli dojt k jistmu nadhodnocen otcovskho principu, kter vzdlen pipomn ono dvn nadhodnocen matky v nejtlejm vku. Chlapec se mus samozejm s otcem identifikovat, to vichni vme, ale v tom ono nadhodnocen nevz. Pozor: i u dvek, a oidipovsk fze vrchol identifikac s matkou, je jejm zvrem zvnitnn Otce. Zde nm v pochopen vypomh pedevm Lacan, kter zdrazuje, e otec je hlavn d jazyka. Mimochodem, je zjevn, e dvky otcovsk jazykov d integruj mnohem snadnji (logicky), zatmco chlapci za dramatickch okolnost (logicky), proto bvaj dvky vmluvnj a [75]

komunikan dovednj, zejmna ve kolnch lavicch, kam dt usedne zhy po vyeen oidipovsk rovnice. el bohu, v tto snadn integraci, v tto jaksi samozejmosti ei u dvek je skryt mal bel a jist si kad ten doke pedstavit tu variantu, kdy je dv vmluvnost takovm zvltnm zpsobem przdn a jako by nepispvala ke skutenm vkonm rozumu. Ono opravdu rozumov je pece jen podmnno zpasem. Ten lze prohrt, nebo vyhrt, ale je teba ho podstoupit. To je ta musk vhoda-nevhoda: mu ho podstoupit mus, nem moc na vbr. Ztrty mohou bt obrovsk, zisky ale tak. Proto je mezi mui vce kovanch blbc i charismatickch gni ne mezi enami. Ty se hravji penej pes oidipovsk vvojov zkouky, ale vede je to nkdy k jist vvojov lenosti. Snadno doshnou normality i vcnosti a u jim nestoj za to bojovat o jejich prohldnut. Nicmn, snad je jasno, pro ped Otcem na pt tarotov kart poklek figura polarizovan v dv i chlapeckou verzi. Hermetik Oswald Wirth vykld kartu Veleknze jako nalezen dvrnho pilnut k ve. V naem smyslu mu meme pitakat. V oidipovsk identifikaci s otcem mus bt nco horoucho, pekrvajcho bolest a zkost podobn jako nbon vra. Proto lze hovoit a o nboenstv otce v tto chvli (a logicky je za nboenstv otce nkdy oznaovna i psychoanalza). Schz-li tato horoucnost a nesamozejmost (a jak jsme naznaili, u dvek nkdy schz), me to znamenat komplikaci pro ty nejvy lidsk cle. Psychoanalytici se setkvaj s pravidelnm zjevem, e velmi rozumov, siln eny mvaly psnho otce, kter jim integraci otcovskho pkn progresivn zkomplikoval a umonil jim vzthnout se k rozumovmu principu chlapecky, dalekoshleji. Jene je tm pochopiteln vystavil potm s pijetm svho enstv, kvli emu takov eny pak psychoanalytika vyhledvaj. Dal dkaz, e neexistuje dn sprvn vchova. Sprvn je jen osvobozen ze ztrt, kter pin kad vchova. est karta Tarotu se jmenuje Milenci. Jak erotick aspekt karty, tak metafora tohoto aspektu (rozcest) jasn ukazuje, e karta pojednv o fzi puberty, o tomto druhm zatku. (Vimnme si, e Tarot, podobn jako Freud, peskoil fzi latence.) Puberta znamen ohromn kvantitativn nrst pudu (fyziologicky podmnn), kter rozvrt dosavadn modus vivendi na due se sebou samotnou. Kompromisn uspodn, kter J, Nadj a Ono dohodly kolem estho roku ivota, se pod pvalem nov energie zhrout. Ve je teba znovu eit, znovu dohadovat, znovu vybojovat. Jedin, co lovku po tomto vnitnm kataklyzmatu zstane z onch dvnch vybojovanch zpas, jsou zpsoby een konfliktu, kter si kdysi osvojil, a kter tehdy jak tak zafungovaly. A je to celkem netst, nebo to byla een dtsk. Ale co naplat, nic z nebe lovku nespadne, mus pracovat s nstroji, kter zddil sm po sob, mus zat tam, kde kdysi sv dlo skonil, i pesnji peruil. O pubertlnm dramatu vyprvj dle mho soudu ti karty tarotov srie. Na Milencch je zobrazen mu, kter m po sv prav a lev ruce enskou postavu. Jedna je krlovnou, druh divokou nahou enou, je je nazvna bakchantkou (bakchantky neboli mendy byly uctvaky boha Bakcha, kter konaly divok orgie, bhem nich zabjely zve, hltaly jeho maso a pily jeho prtc krev; pak ve vnitnostech konaly sexuln akty veho druhu). Zde je tedy n adept lidstv vren pubertou ped onu starodvnou a vnou volbu: genitalita, nebo perverze? O tto volb je pece od potku cel n esej. A je to v ase puberty rozhodovn s nejistm vsledkem. Co se zdlo ji zodpovzeno, libidinosn i agresivn pval puberty rozvrtil. Sexualita lovka se neprobud zkvalitnna zpasy dtstv, nhle se uke, e byla v tchto starch bitvch jen uspna, nikoli opracovna. Vichni dmoni se znovu probud. Prce teprve zan. To, pro jde o takovou dinu, prozrazuje celkem prost nsledujc karta. Sedm karta se nazv Vz. Zobrazuje enu, kter d vz taen dvma komi, ernm a blm. Rychlost vozu nen zajist nzk, nebo od kol stoup pkn rozven prach alespo na prvn verzi Lasenicovy karty tomu tak bylo. Asi ctme, o em karta pojednv. O tom splaen, kter si tak dobe z puberty vichni pamatujeme, nebo na rozdl od dramat pedkolnho dtstv nepodlhaj pubertln vzpomnky (a tolik) amnzi. ena na voze je sama sexualita, kterou zbsile vleou dva kon - pud ivota a pud smrti, agrese a libido. Ani hermetici tuto zejmou symboliku nemohli pehldnout, kdy kartu vykldali jako pojednvajc o zpase ovldnut sv tlesnosti. I jungovce meme povaovat za jak tak neblouznc, kdy kartu spojuj se zrozenm hrdiny. V zsad se ve vkladu od jmenovanch nijak neodchylujeme, jen ovldnut tlesnosti a zrozen hrdiny (eknme radji mue) umisujeme do vvojov kly na msto, kam pat - a my vichni vme, e tam pat. Energetick vry, jejich oprat v pubert tak tak drme v rukch, nejspe mohou vyvolvat a jevy, kter psob na okol dojmem, jako by se pscha vylvala ze svch beh a psobila paranormln a transpersonln - kdy parapsychologov tvrd, e straideln jevy typu poltergeist se vyskytuj tm vdy v ptomnosti pubertlnch osob, meme jim, [76]

myslm, vit. Jakkoli si tm zadlme na velk otaznky o hranicch vlivu psychick energie. Nemyslm vak, e piznnm fakticity pozorovn parapsycholog (pubertln mysl = poltergeist) nutn pitakvme monosti psychokineze, nekuli magick sly. Ve je mon jet zhadnj, ne se zd. Osm karta se jmenuje Spravedlnost. Zobrazuje enu s meem a vhami v ruce. Jungismus u meme zahodit, nebo nad touto kartou medituje o jakmsi archetypu soudce, ale zstaneme-li vrni ivotu, myslm, e nen obtn pijmout tezi, e vhy v rukou eny (opt sexuality) hovo spe o nalezen rovnovhy, kter by mlo pubertu a pubescenci uzavrat, a kter se typicky a nhle projev kolem 17. a 18. roku ivota, proto jsme tak v na kultue tmto datem uzaveli dtstv (zatmco star kultury ho ohraniovaly koncem fze latence) Jednodue, to je ta chvle, kdy chlapci pestvaj osahvat dvkm prsa v setmlch hernch koutech a zanaj pst bsn (ano, stv se to vru i nejsilnjm jedincm). ena na obraze u se zkrtka net vozem, je usazena na trnu, korunovna na zdroj lidsk sly (na kart Vz ena korunu na hlav nem), svr v ruce pevn falus (me) a nalz mru ve vlce energi svmi vhami. Vvoj je dovren. Prvn cyklus Tarotu enou s vhami opravdu kon. Jene tarotov srie nekon. Co to znamen? Zan snad nov pohdka? Nikoli, zan tet zrozen (potek puberty byl zrozenm druhm, jak si jist vzpomenete). Kolem 20.-25. roku ivota dochz u mnoha lid k vrazn stabilizaci vvoje. Studuj, soulo, maj spoustu npad, kter vtinou rozpracuj a dopracuj po tictce. Ale ne vichni. Nkter prv v tomto vku dostihne prvn schizofrenick ataka, jak psychiati vtinou nazvaj prvn velkou krizi jedince, kterho v naich pedelch kapitolch Ronald David Laing oznail jako schizoidnho. Existuje as zkouek, ale existuje i stav lidstv, kter doke ivot promnit ve zkouku permanentn. Krom schizoidnosti jsme si tento stav nazvali t magickm vdomm. A proto neme magick Tarot nalezenm pudov rovnovhy konit. Magick cesta tehdy teprve zan. Cesta pro nkoho zbyten, pro jin nevyhnuteln. Pro velkou st z tch druhch i smrteln. My u vme, co se me pihodit. Dky laingovsk kapitole nemusme ve komplikovan vysvtlovat. My vme, pro se devt karta Tarotu mus nazvat Poustevnk (symbol izolace), pro je to jedin karta, kde lidskou figuru obestr pln temnota (oputn tvar ve prospch beztvarosti), my vme, e zatmco jungov vatlaj o moudrm starci, n poustevnk bloud a hroz mu, e upadne do molu psychzy i totlnho schizofrenickho sebevyhlazen. Pro ns u tak neme bt nerozlousknutelnm okem karta nsledujc, dest, nazvan Kolo osudu. Ona je nejnesrozumitelnj ze vech, ale my - na rozdl od magickho Poutnka - ji mme pevnou pdu pod nohama. Tak si ji dobe prohldnme, tu kartu nejvtho tajemstv. A ztujme konen s keftai s osudem, mandalami a duchovn plnost. Na prvn pohled vidme kartu plnou zkosti a nestability, harmonie symetrick polarizace karty je zjevn falen, tak jako jsou falen asn vize schizoidnch pacient. Centrem karty nen kolo, jak nzev napovd. Hlavn rekvizitou je malik loka plovouc po vod. Z tto vratk loky vyrst siln stor obtoen hady. Uprosted tohoto sloupu je kolo, patrn kormidlo. Z obou stran na nm poskakuj divok opice. Na vrcholu rhna pak dl symbol sfingy v podob jednoznan odkazujc na sfingu v Gze. Tou vratkou lokou je lidsk Self. Na tomto kehkm schizoidnm Self je zjevn naloen pli velk nklad, kter hroz pevrcenm loky. Vzpomeme Lainga: schizoidn jedinec si vytvo tajn nafoukl, naddimenzovan magick J a jeho hrozbou se nutn stv pohlcen vnjkem - utopen je pece prvnm archetypickm symbolem tohoto schizoidnho dsu. Kormidlo na kart je z loky neuchopiteln, bylo pedno nebesm, namontovno pli vysoko, dolo k odtlesnn j a tm k jeho neuchopitelnosti, na n si schizoidn pacienti tak zakldaj (vbec jste mne nepochopil! je vtzoslavn a nejopakovanj vta narcisty v terapii). Kdo se vak po tomto kormidle spe? Arthur Edward Waite, autor nejznmjch tarotovch karet a knihy Obrzkov kl k tarotu, tvrdil, e jsou to pavini, a e jsou symbolem nevdom, nebo v Egypt byl pavin zasvcen Thovtovi jako nejvy forma opice, tedy lidsk animality. Ano, tyhle opice jsou zosobnnm nevdom, ale spe ne jejich vysplost by ns mlo varovat, e neumj plavat! (proto sta v zoologickch zahradch ohraniit vbhy goril drobnm potkem, odpor k vod je u primt bn, vjimku tvo jen nkolik druh opic). A pesto se tyhle opiky spou na kormidlo, kter ostatn svou velikost (hypertrofovan schizoidn j) pesahuje velikost loky (potencilnho relnho j vymezenho hranicemi tla). Spadnou-li tedy, utop se zcela zaruen. Na vrcholu stn je vzneen sfinga. Jene ona nen ani tak vzneen, jako spe kamenn. Ano, to je dle mho soudu hlavn vznam, kter s sebou sfinga do obrazu pin. [77]

Pipomeme druh archetypick bs schizoidnho j: strach z petrifikace, zkamenn, promnn ve vc. Ostatn dest karta Tarotu je prvn kartou srie, na n se nevyskytuje dn lidsk figura. Vnmme-li Tarot jako souvisl celek, zajist tato absence nese vznam. My si ho s Laingem ped asem definovali principem depersonalizace. Hermetici tvrd, e dest karta je prvn vrchol Velk arkny e symbolizuje dosaen prvnho vzneenho cle. Prozrazuj tm na sebe mnoh. Kolo osudu, i pesnji hypertrofovan kormidlo, je kartou nejvtho pdu. Dosud nejdsivj lidsk krize. Pesto tajupln tvrci Tarotu svou srii neukonili. U tm popeli pokrokovost schizoidnosti! S nicotou je teba zpolit. Je teba otoit kormidlo! O tomto zapoatm zpase vyprv jedenct karta zvan Sla. I jungini v n kupodivu rozpoznali zpas s drakem, konkrtn jungin Douglas hovo o kritickm vnitnm konfliktu. Nakonen o kart pe: ohe, kter slab spaluje, je ivotem silnch, m jako by odkazoval k dramatu zpasu o kovovou dui, kter jsem popsal s pomoc Boeny Nmcov rozborem pohdky o Valibukovi ve sv minul knize Totem, incest a odkouzlen buroazie.(28) Jene j jsem pesvden, e zpas veden na kart nen o kovovou dui. Je to zpas o ivot, tak jak nm ho v minul kapitole popsala Margarita Karapanou. enskou postavu vyobrazenou na kart si tak meme klidn pektt na Loru. V Tarotu Lora rozevr tlamu lvovi a hled do n. Pro hled do tlamy, vme tak od Lainga, podle nho se schizoidnost vyjevuje vdy ponkud orln. Vimnme si zejmna on zvltn mrnosti a poklidnosti zobrazen scnky, kter nekoresponduje s tm, e by se ml odehrvat zsadn konflikt se elmou. Ovem my tento klid, tento neviditeln zpas schizofreniku dobe znme. Nejen z katatonn varianty schizofrenickho stavu, ale od Lory pece vme, e schizoidn jedinec provd jakousi tichou volbu, kter je spe rozvaovnm, zda se pece jen poklidn neodevzdat t bosk vlah Nicot, zda neskoit lvovi do jcnu. V dilematu zobrazenm na kart Sla nejde o dn vzpurn ne, kter by mlo bt vysloveno. Lora umla kat jen ano. Pitakat Nicot bylo snadn. Ale i kdy pitakala ivotu, ve schizoidn situaci nebylo mon ci Nicot ne. Je to volba mezi dvma drahmi bohy, s dnm z nich se nelze snadno rozlouit. Nicota je pli sladk. A ct ne ivotu kaz stn tuen, e Bh-Nicota je pece jen velk podvod - prv tenhle stn tuen zachrnil Loru. A prv on snad zachrnil i naeho adepta jeho pbh vyprv kniha Tarotu. Nebo na dal kart vol pln stejn een, jak se od Nicoty odvrtit, jako Lora. Dvanct karta, tak een Viselec, v jungismu reprezentuje archetyp obti. My pi pohledu na mue se spoutanma rukama, mue zavenho hlavou dol za jednu nohu, vak snadno rozlutme, e Viselec odkazuje k sado-masochismu. Vdy ten vjev je v podstat naturalistickm snmkem z jakhokoli SM salonu, pradvn autoi asi nemli dvod nic moc zastrat. Ano, jde o nsil, jde o bolest. My vme, e tato bolest m zaplait klid pedchoz karty. By to nevme zcela jist: jet nen pln jasn, jde-li na kart o schizofrenick sebeznien a sebevradu, anebo o sebeprobuzen bolest, kter nm tak barvit pehrla Lora. Ale vzhledem k tomu, e ped nmi le jet slun paklk nedeifrovanch karet Velk arkny, pedpokldme druhou variantu. Vidme boj o analitu, boj alespo o analitu, nebo ta je aspo njakm ivotem. Proto se na kart povenmu neastnkovi sypou z kapes penze. Jde opt o symbol vkalu. I sexualita iti je sexualitou. Schizoidnost sexualitu nezn krom jedin: smrti. Smrt se tak jmenuje nsledujc karta slo 13. Nebume vsak povriv. Ani smrtka s kosou na n vyobrazen, ani neastn tinctka nejsou zlmi signly. Vme pro tuto chvli magickmu diskurzu, v nm smrt znamen vdy znovuzrozen. To ono povstv ze sadomasochistick zbsilosti. A vidme-li na kart kusy rozsekanch tl, nemusme se dsit, ale radji si pipomeme indinskou legendu o Krlkovi i dvojata, z Popol Vuh: rozsekn tla je symbolem analzy a rozumov strukturace. To je ta znovuzrozujc sla. Karta Smrt je dal pelomovou kartou. Schizoidnost je poraena a zan tvrt zrozen Tarotu. Dopadne-li ve tak, jak m, me lidsk cesta pokraovat k novm zkoukm, vym psychickm chorobm, chcete-li. Tuto optimistickou variantu stvrzuje karta slo 14, na n andlsk postava pelv tekutinu z ernho do blho pohru. To je symbol on volby ivota, dn pednosti mrzkmu ivotu ped vzneenou neexistenc. Kdo proil nebo vyctil drama pedchozch karet i pedchozch kapitol, v, e postava pelvajc lidskou dui z pohru smrti do pohru ivota je po prvu andlsk. V jejm pozad nalzme zajmav symbolick motiv (v pozdj verzi de Lasenicova Tarotu se vak u neobjevuje). Zatmco za rukou, kter dr pohr smrti, vyrst obyejn rostlina, zpoza ruky s pohrem ivota vykukuje stejn rostlina, u n jsou ovem naznaeny koeny v zemi. Je to odkaz k analze, k nvratu do minulosti? Je to zprva o tom, e prv tato analza minulosti odliuje svtelnou stranu od temn? Chovme takovou nadji. Jene co to? Namsto rje (kter nm nabdla Karapanou na konci sv knky) se dal karta jmenuje bel! No co by. dn velk zhada. Tenhle bel je prost star znm [78]

neurza, ta prachobyejn freudovsk neurza. Ve vvoji toti nelze nic peskoit a zamchat (tak mimochodem s oblibou nakldali s Tarotem hermetit vykladai; aby jim to hrlo, pehazovali velijak poad karet - doufm, e mj ten ocen, e j nic takovho neinm). Na kart jsou zobrazeni nah ena a nah mu, aby dosvdili, e postschizoidn a postanln neurzy zkrtka vdy souvisej s pohlavn polaritou a sexualitou. Mu i ena jsou pipoutni etzem ke stejnmu kvdru, na nm tan obligtn bel s rohy, kopyty, ocasem, netopmi kdly a enskmi prsy. Uznte jist, e potkat takovho starho dobrho satane, jeho dekonstrukce by naeho tene asi urela, je svm zpsobem levn, pichz-li adept i interpret z pekla schizoidnosti. estnct karta V pak zobrazuje, jak s nmi takov bel vlastn me zatoit. Ude do ns svm falickm bleskem(29) a svrhne ns z ve - neboli vidme zde obraz klasickho neurotickho zhroucen. Znovu tak meme vnmat, e symbolika Tarotu nen a tak neprostupn a tajupln, je v zsad velmi doslovn, i pesnji pln psychologick, jsme-li vi n dostaten pozorn a nehledme-li mystrium za kadou cenu. Karta sedmnct, je zove Hvzda, je pro freudina obzvlt zajmav, nebo vzhledem k ve vyenmu je logick, e by se na n autoi Tarotu mli pokouet nalzt een situace z pedelch dvou karet, tedy een klasick neurzy. A nutno piznat, e jist nadjn tuen patrn mli. Podvejme se ble, co se na kart, junginy spojen s archetypem Nadje, vlastn dje. ena dr dv ndoby a obsahy obou vlv do eky. Ndoby ji nejsou barevn odlieny, nejde tedy o pohr ivota a smrti jako na kart Mrnost (14). V tomto ppad, zvlt vzhledem k akcentovan tlesnosti a sexualit belsk karty (15), se pracuje nejspe s pudy, pesnji s energiemi, patrn s libidem a agres. Dvka na kart vol zajmav een: vlv esence pud do eky. Pesnji tedy pokou se rozedit pudy a snit jejich pH v organismu, pokud bychom pouili chemickou metaforu. Mohli bychom tak ci, e se pokou o sublimaci. Rozednm kyselho pudu v ece abstrakce vyrb jen lehce nakyslou vodiku bnho ivota. To je jeden, eknme obecn aspekt psychickho zdrav. Druh, jak znmo, Freud popsal jakoto nvrat vytsnnho. Asi ji nebudete pekvapeni, e toto tma zpracovv nsledujc karta srie, osmnctka. Jde o druhou nejtemnj kartu po Poustevnkovi, ale ji nejde o temnotu dsiv nicotnou, ale o temnotu klasickou, non, nm dobe znmou, osvtlovanou Lunou, o stnovost toho, co jsme si zvykli nazvat nevdom. Karta je vymalovna tak, e v poped je tka, z n na svtlo svta vylz tr, symbol nevdom sexuality (jak znmo, tento vznam tra se uchoval i v astrologii, to nen dn m nsiln interpretace), a tento tr m ped sebou dlouhou cestu, kter je osvtlovna studenm svtlem Luny. Myslm, e je zjevn, e tra ek cesta integrace do vdom. To, e mus pekroit hranici dvou svt, je ostatn naznaeno dvma vemi v pozad, je pipomnaj mstskou brnu. Msto je tak symbol vdom vyrvanho divok prod a pudovosti (nevdom). Toto vdom (Ego) za branou je na dal kart zobrazeno velmi tradin - Sluncem. To je i jmno devatenctho tarotovho kartnku. Mimochodem, Slunce m krom symbolick zstupnosti vdom t ast vznam otce (v mytologich i ve snech), zatmco Luna krom nevdom nabr zaasto i vznam femininn a matesk. To me bt na jednu stranu matouc, ale pochopme-li cel psychoanalytick systm do hloubky, zjistme, e je to svm zpsobem zkonit, a pestaneme se posmvat Freudovu peceovn otce. Toto peceovn otce je ve skutenosti docennm vdom a pochopenm, jak je s otcovskm principem na lidsk cest provzn d mylen a rozumovost samotn. Na kart . 19 si jet povimnme, e se pod slunenm kotouem vyhv pr mue a eny. Jejich vznam nen jen v tom, e ji nemaj na krku etzy, ale i v tom, e jsou. V celm tomto eseji zjednoduujeme lidskou zkuenost na rovnici pravc, e vykoupen koneckonc spov v pijet pohlavn diferenciace. A Julia Kristeva nm vypomh v pochopen, kdy o sv zkuenosti z psychoanalytick ordinace pe: Jakkoli je analza nekonen, kon tehdy, kdy si pacient zvol jedno pohlav. Tato volba, klasicky eeno volba genitality, je dovrena na kart 20, kde postavu mue a eny dopluje dt. Genitalita se mn v kreativitu, lovk se pes strasti lidskho-psychickho propracoval ke sv prodnosti, doclil toho, eho dociluj krlci i mouchy zcela automaticky. Ale ta cesta, kterou urazil a popsal svmi symboly, jazykem due, snad mla njak smysl a pece jen lovka z prody vytrhla. Avak zpsobem zsadn jinm, ne byla umlost Andersenova hracho strojku i vn gumy plynov masky fetiist. Andl na nebesch z toho m na kart zvan Soud vru radost. Trubkou vypout na zemi zajist slavnostn fanfry, a nikoli ortel bo, jak tvrd hermetici. Posledn karta, oznaen slem 22, nazvan Svt, je skuten esem, vrcholem srie. Jung hovo o znovunalezen rje, dosaen konce duchovn cesty, o alchymickm sjednocen protiklad. My vme sv, celou cestu jsme si proli a oichali jsme poctiv kad patnk. Nkte vykladai se sna tvrdit, e na esov kart Tarotu je zobrazen androgyn, [79]

bezpohlavn bytost. Pipomeme si potmile, co o androgynovi napsala ped chvli vzpomenut Kristeva. Ta vid bezpohlavnho androgyna nikoli jako toho, kdo integroval musk a ensk, ale jako toho, kdo odmt pijmout pohlavnost jako vchoz bod k plnmu lidstv: Androgyn, zafixovan hystericko-paranoidn jedinec, m z diferencujc, rozsekvaj, identifikujc promluvy strach. Leda by se setkal s jungovskm analytikem, se kterm si me vyprvt pbhy o archetypech. Jeho zamilovan vatln je panickm tkem ped bdou a radostmi pohlavn diferencovan lsky. Androgyn nen tragick ani komick, je mimo as. Proto bude po vechny asy nikovm bodem naich lench zkost a neplnost. Androgyn je falus pestrojen za enu. Je makardou likvidace enstv. Kristeva, stejn jako Tarot, popisuje muskou variantu cesty, take jejm slovm o androgynovi snad rozumme. Androgynsk pozice, nikoli nhodou idel magik, nen o integraci protikladnho, ale o makarznm pokusu se k protikladu vbec nevydat, nebo j jsem ve, jsem pln. J vak vm, e na dvaadvact kart Tarotu nen androgyn. Podvme-li se na ni dobe, je tam zcela obyejn ena. Cl muovy cesty, stane-li se muem. Podvme-li se obecnji, vidme tam plnho lovka. Nem ani korunu na hlav, nem barevn at. Je zcela nah, ale tak zcela pln, integrovan. V rozch karty ho zdob jen trofeje ze starch zpas - andl a ern vrna (svtl i temn tv matky, i t eventuln matka oidipovsk i narcistick), bk a lev (falick i orln-sadistick tv otce, i t otec oidipovsk i Bh narcistick nicoty). Dv hlky, kter vykoupen lovk dr v ruce, to u nejsou symboly falu. To jsou zajist pracovn nstroje. Ano, skuten cesta, cesta prce, teprve zan. Proto vm, e karta Blzna je pece jen nakonec i kartou posledn. Psk, kter na n tentokrt koue do nohy toho, kdo se vydv na cestu od magie k prci, to jsou u jen zbytky vvojovch zauzlenek, drobn chylky a neurzky vednho dne, kter nm ji nebrn v cest, jen obas potebuj ukpnout pr kapek krve na svj olt, povtinou tm, e si partnerka vezme k souloi kozaky, nebo e strvme zajmavou desetiminutovku u internetovho porna. Velk arkna Tarotu kon, ale velk dobrodrustv s jejm koncem teprve zanaj. Ta velik tajemstv lovka kl dle mho nejhlubho pesvden a za hranic magie. A skuten mgov to podle veho vdy vdli.

[80]

Pedbn konen een otzky krsy orl-analita v umn

Paklie jsme vnovali prostor nboenstv a magii, mli bychom se asi strun t vyjdit k problmu umn. Omezme se pitom na poznmku o kategorii krsy, o n pedpokldme, e je v ohnisku umn, by se me umlec k tomuto ohnisku vztahovat i odporem, pochopiteln. V textu Nespokojenost v kultue Freud to nejzajmavj a nejdleitj uvedl v jednom odstaveku vloenm jen tak mimochodem, a proto tak zde vyjden mylenka nevyvolala nikdy velkou pozornost psychoanalytik. Ale stoj za to Freuda ocitovat: Krsa a pvab jsou pvodn vlastnosti sexulnho objektu. Stoj za povimnut, e samotn genitlie, pohled na n psob vdy vzruiv, pesto nejsou tm nikdy posuzovny jako krsn, naproti tomu se zd, e charakter krsy tkv v jistch druhotnch pohlavnch znacch. Tohle je teba domyslet! Tko ci, zda pijmout pedpoklad, e krsa pramen u sexulnho objektu. Ale posteh o genitlich je geniln. Ano, naznauje nm, e krsa je vdy odkzna na poprn genitlu. A protoe genitl hraje klovou roli u v oidipovsk i, lze krsu obecn definovat jako pokus o rafinovan obhjen orl-anality, o jej oslavu. Psycholog Karel Paulk v recenzi na mou minulou knihu napsal v ploze Salon denku Prvo: Neml bych jst kolena, kvarky, bky a slaniny, vechnu tu tunou dobrotu, ale nemu si pomoci. Copak mohu odolat Krse? A se nm tato slova jev bt pedevm poezi, myslm, e jsou spe doznnm o podstat poezie, ba celho umn. Jsou to slova natolik orln, e volaj po na pozornosti. Zajist si vybavme dky z kapitoly o magii, v nich jsme popisovali, jak se posedl lid pokoueli integrovat urit principy za pomoci feti, s nimi nakldali orln, spolknutm. Je zjevn, e tak jako posedl lid polykali feti psho zubu ve ve, e tm integruj Agresi, umn svj feti nazvalo Krsou, by v tom, co ji reprezentuje, lze celkem snadno nalzt skuten vznamy, tak jako v psm zubu: nsil, krev, hovno (tuk se svou konzistenc vkalu nejvce podob, proto je ve strav tak asto obsazen energi z nevdom). Paulk svm rozbalenm balku Krsy, v nm le vdy jen kus mrtvoly, uinil cosi velmi zjevujcho. By mlokdo z konzument umn se dozn, e s pedoidipovskm fetiem nakld rovn velmi pedoidipovsky, tak jako to uinil Karel Paulk. Pesto obecn snad meme ci, e umn a magie jsou dv vtve vyrstajc z tho kmene: magie ve fetii nalz slu, umn krsu. Sla i krsa jsou vak v obou ppadech jen kryc pojmy pro skuten energie, s nimi mg i umlec obcuje, a jejich pvod my v tto prci lokalizujeme do orl-anlnho univerza. Karel Paulk nm tak svm zpsobem potvrdil vzorec, jen pro ns Freud utrousil v Nespokojenosti v kultue. Avak pozor. To zdnliv odporuje tomu, co o krse v psychoanalytick krajin objevil Ernest Jones. Ten kdysi napsal, e krsa je vdy rebelie proti hrubm a odpudivjm aspektm materiln existence, kter psychogeneticky vyrst z reakce malho dtte proti jeho pvodnm exkrementlnm vazbm. Jinak eeno, krsa je pro Jonese vdy popenm anality. Nebt anln fze vvoje s jej lskou k hovnu, nebylo by zejm lidsk touhy po krse. Jonesova teze m pro svou explikativn slu pivd k naden, nicmn jako by poprala m pedchzejc konstatovn, e krsa je maskou, pod jejm krytem umlec-hleda krsy pece jen pitakv analit. Je tedy krsa vzpourou proti analit, nebo pitaknm analit? Logika napovd, e sprvn me bt jen jedna varianta, avak studujeme-li orl-anln univerzum (v nm sm pojem krsa koen, v tom souhlasme s Jonesem), musme mt na pamti, e v nm panuj jeho vlastn, pedlogick zkonitosti. Zkonitosti zhutn. Je docela dobe mon, e skrze princip fetiismu je touha po krse tm i onm. Touhou analitu popt, avak zahrnutm do fetie ji pece jen uchovat a idealizovat. K tto tajupln dvojznanosti fetie se jet vrtme na konci studie. Je tak docela dobe mon, e pln podek bychom si asi udlali, kdybychom zahrnuli do na vahy hledisko historick. Zejm existuje nkolik strategi nakldn s analitou, kter jsme zvykl oznaovat za umn, je vak nebyly vechny uctvny v kad dob stejn, a nkter z tchto strategi se zejm vynouj v djinch jako umleck revoluce, zvlt v poslednch dvou stoletch. V djinch umn zajist v mnoha jeho cyklech vldla drdiv a vzneen strategie, kterou bychom mohli nazvat tebas strategi reparace (piem pojmu reparace rozumjme v onom dleitm kleininskm smyslu oprava sjednocenm). V tto strategii bvala analita popena, a pece bylo toto popen vdy tajupln obohaceno o stopy anlnho, toto popen bylo programov nedokonalm, z eho vznikalo jist napt, kter bylo oznaeno za krsno ryze specifickho, umleckho druhu. Lid dnes rdi tvrd, e v Rubensov dob vldl jin idel krsy, idel barokn, [81]

kypr chcete-li, a Rubens ho zkrtka svmi enskmi akty jen zobrazil. Nejsem o tom pln pesvden. Lidsk nevdom je stle stejn, idel ensk krsy byl vdy pomrn unifikovan. Jsem si jist, e i lidem Rubensovy doby jeho kypr eny pily pece jen o p kypej ne by prost krsno (prost akt popen feklnho stnu pedoidipovsk slasti) vyadovalo. Tm vak vzniklo ono ken napt, ono krsno umleck - Rubensovy baculky jsou vru ponkud orl-anln. Jejich tla svd o tom, e svt polykaj zajist s rozko a nezdka. Tato tla jsou pokryta mazlavmi bbovikami, kter nae nevdom s cudnou vyzvavosti svdj k tomu, k emu dti svd mokr hlna i mokr psek. K podlehnut principu hovna. Avak pesto Rubens tento princip spoutal a udrel na behu jeho popen. Proto byl prohlen za umlce. Rubens nm skrze souvislost tuk-hovno pinesl pklad a hanebn ohmatateln, jist existuj i subtilnj podoby on zkladn rovnice. Nejslavnj subtilnost tohoto typu pedvedl zajist Da Vinci svou Monou Lisou (Giocondou). Opt v ns me hlodat obvykl erv opatrnosti, upozorujc na promnlivost definice krsy v rznch dobch. Ale nenechejme se zmst. Jsem si jist, e Avril Lavigne i Julia Roberts by se lbily vdy. I mui Da Vinciho doby by serali ten trik s plnmi rty, velkma oima i zavlhlm pohledem (v zsad znaky dtstv) stejn jako my. I Da Vinci (a gay, i ba prv jako gay) zajist vdl, jak vypad fakt krsn holka a uml by ji namalovat minimln tak dobe jako Kja Saudek. Jeho maximln rafinovan nedostatenost Mony Lisy, jeho pokozen Julie Roberts, vak prv vytv ono ken napt, rozehrv onu hru, j kdysi kali umn, a o jej rafinovanosti svd onen proslul vdouc smv na nejslavnjm obraze svta. Karel Paulk svm natsnnm bku a ideje Krsy uinil ostatn to sam co Rubens i Da Vinci, doclil reparanho efektu. Sjednocen prasexuln slasti s jejm popenm. A se reparan strategie zd celkem zjevn, i nejslavnj historici umn ji pehldli. Ernst Hans Gombrich ve svm monumentlnm dle Pbh umn napklad o Botticelliho proslulm obraze Zrozen Venue napsal: Botticelliho Venue je tak krsn, e ani nevnmme nepirozenou dlku krku, pli sklesl ramena a zvltn pvab, jm je lev pae pimontovna k tlu. Ano, Gombrich se mi minul s poznnm, e tyto nedostatenosti a pvabn chyby jsou podstatou efektu krsy celho jednoho typu umn, ba cel jedn ry umn, v n umleck krsno bylo neartikulovan definovno jako smsen krsy pirozen s jejm pokozenm, ili reparac anality s jejm popenm. Naopak kad umn, kter jen popr analitu, ba je jejm vygradovanm popenm, pedstavuje druhou historickou strategii. Nkdy se takov umn nazv klasick (napklad staroeck sochy), v jinm kontextu nezdka slove kem. Nacist napklad takov umn striktn vyadovali, m o svm vztahu k analit zajist hodn vyzradili. Tato druh strategie se asi nejvce podob Jonesov rebelii proti anlnm aspektm tlesnosti i spe feklnm aspektm anality (kdybychom mli krsno a umn jako sv hlavn tma, museli bychom mezi tmito dvma variantami velmi opatrn rozliovat, ale pro n zkladn pehled osud anlnho pudu v kultue si ve zjednoduujeme). Je zejm, e pedevm moderna pinesla i strategie nov, kter vak jsou se zkladn rovnic svzny o to pevnji a deklarovan novtorstv je spe demaskujc ne zpochybujc n paulkovsko-jonesovsk vzorec. Mnoho avantgardnho lze zajist definovat jako vyzrazen anlnho v krsnu. Avantgarda odkrv tu hlavn le djin umn, vyvd analitu ze sv poprajc skopky a vystavuje ji na odiv. Nkdy pak pro ni vyaduje kategorii nov krsy i rozen kategorie krsy star, ale to je z naeho hlediska u jen celkem zbyten, ba matouc gesto. Jak jsem se pokusil vysvtlit v knce Totem, incest a odkouzlen buroazie, je avantgardn strategi tak regrese do svta pedanlnho, dlonho. Tehdy se potkvme s umnm abstraktnm. A zajist je mono (vlastn velmi podobn) analitu pln popt rozhodnm popenm umn jako takovho - istm konceptualismem (Duchampovo vystaven otvrku na lahve je asi dobr pklad - v ppad jeho vystaven zchodov msy bychom naopak byli v pokuen cosi anlnho pece jen vyctit, by v tomto ppad jde nejspe opravdu jen o nhodu, ba omyl). Pop-art pak meme chpat jako jistou kapitulaci ped zpasem s analitou tak jako Picasso vyvdl anln ze star skopky popen a dval ho pod zvtovac sklo, aby piznal, e analita je podstatou umn, tak pop-art in to sam doznn, jen jinm zpsobem - k doznn Picassovu pipojuje ppodotek, e lovk je zaklet do poteby popen anality stejn jako do anality samotn. Ostatn nen dnm tajemstvm, e velmi podobn vzorce se uplatuj v oblasti muskho vkusu, tedy ve vztahu mu ke krse ensk. Bn rozvinut mui dobe vd, e na svt existuj eny opravdu krsn a vedle nich ty opravdu vzruujc. Ty druh si meme definovat jako pirozen pokryt jistmi segmenty vizuln anality, kter by se snad matematikovi krsy mohly jevit jako chyby. Tradinm a tradin uctvanm rafinovanm [82]

rozruenm oekvan harmonie byly rus vlasy i pihy, zrzky dodnes na mue psob nesmrn drdiv prv z tohoto titulu. V djinch umn to prvn pochopil zejm prv Botticelli, kdy zrzavmi vlasy pokodil svou bohyni na ji pipomenutm obraze Zrozen Venue. Anln jsou v lidsk psch i chlupy. Odtud tak lidov erotick legenda, e eny s chlupatma rukama i chmm pod nosem jsou vnivj; vychz se v n z nevdomho pedpokladu, e jsou anlnj. Opravdu krsn eny, pokud nejsou hloup, svou nedostatenost (plinou krsu) rafinovan kompenzuj jistmi umlmi nnosy anality v podob mdnch doplk - ke, kozaky, elastick punochy, infantilismy, akcentace zadku pilhavmi kalhotami, piercing, barven vlas, to jsou ty samozejmosti, kter pespli dokonal eny mohou zachrnit a pivst k nim tu st mue, kter je tak potebn k jeho ovldnut skrze ztopoen penis, nikoli navzdory penisu. Krsa je umrtvujc. Avak i v muskm vkusu zajist existuj kai i avantgardist tak jako v djinch umn. Ty prvn si nazvme pro zjednoduen neurotiky, ty druh perverty. Neurotik vytsnil anln do nevdom a brn jeho nvratu. Jeho vkus tedy mus bt zaloen na prostm popen vizuln anality. Neurotik si hnus pnu, pirozenou vni tla, tuk, chlup, vilnost, proto msto eny hled svat obrzek dokonalosti, kter mu bu poslou jako magick ochrana proti dotrajcmu dmonu anality, anebo jako maska pro veejnost, kdy u neurotik kapituloval a ct, e analita ho ovld a boj se, aby to na nm nebylo vidt. Analita je svzna s ernou, proto neurotik preferuje blondnu. Analita popr nevinnost infantility, proto neurotik zbouje dtsk rysy na en, ale vdy jen ty z nich, kter akcentuj nevinnost a popraj perverzn strnku dtstv. Neurotik zbouje tuto svatou krsu, ale jeho partnerce se me stt, e ho jednoho dne naap v posteli s muem nebo ho pistihne pi oahvn desetilet holiky... O nco zdravjm ppadem muskho vkusu pak je programov preferovn anality na ench. Idelem takovho mue se stv archetypicky prostitutka, kter je anln nejen svou anonymitou, zneitnm mnoha mui, principem umlosti (citu a asto i vzhledu), ale vesms i mdnmi doplky. V naich asech, kdy zvlt mdn objevy prostituce pln prorostly s mainstreamovou mdou, m samozejm pervert mnohem vce inspirace a anc. Prv pervert je tak jedinm muem, kterho me vzruit ena nalen. Jinak ovem mui ve vtin nalen dost nesnej a tato volba vyvr z ryze soukromch enskch poteb souvisejcch s pojmem falen j, je je pro eny v jistch kulturnch okruzch takka normou enstv. A pipodotknme, e tak jako se umleck moderna rozpad do rznch variantnch -ism, me se i akcentace anality vyjevovat v muskm vkusu prostednictvm velijakch avantgard, vtinou odvislch od feti (vkus domina vkus punkerka, rzn latentn homosexuln a kinky variace - anorektika, sportovkyn, falick fov v kostmku apod.) Rozpoznn skutenosti, e ena je pro mue bytost, jejm prostednictvm popr analitu (i stopy anality s rozko objevuje), tedy e mu sm sebe vnm jako anln bytost a enu jako spsn protipl, nm mimochodem vkld do rukou kl k zajmavmu teoretickmu sporu uvnit psychoanalzy. Sporu o zvist. Freud proslul tm, e enskou psychickou konstituci se zvist velmi spojil. ena-dt dle Freuda zvid penis, jak znmo. Nkter psychoanalytiky mly potebu tuto nepjemnost njak vyvit a pipsat njakou tu zvist i mui-dtti, a to obas velmi mechanicky. A kuriznm ppadem byla v tomto smyslu Karen Horneyov, kter tvrdila, e eny nezvid existenci penisu, ale jen monost moit ve stoje (!), a pokouela se vyvit toto ensk zvistnictv kropen tvrzenm, e mui enm zvid na opltku matestv, ba samotn lno. Toho se pak chopil feminismus a vznikly napklad teorie, e mui ze zvisti ovldli porodnictv, aby odebrali enm kontrolu nad porodem a pipravili je o jejich hlavn slu (to tvrdila Adrienne Richov). Zde Karen Horneyov asi nedostaten poslouchala sv musk pacienty. Chlapci zvid obas maminkm bko, ale jen do t chvle, kdy v, e v nm schovv drahocenn hovnka. Jakmile zvist hovna pomine, jakmile se dt a hovno v dtsk mysli rozpoj, stv se matestv v musk psch pece spe zrannm a zhadnou chorobou, ba nezdka nstrojem sadistickho ataku - mu enu naprc, zbouchne, naflk j haranty atp. Mu se vagny nkdy ds, ale urit ji nezvid, to jsou dv dosti separtn emoce. Co vak neznamen, e by mu nezvidl jist aspekt enstv. Ano, pedmtem jeho zvisti je prv krsa, pvodn tedy vnman jako istota (popen fekln anality). Kluci jsou vnmni jako pinavj a oklivj. Jinak eeno anlnj. Do jist chvle to pin slast, onu extzi klukovsk divokosti, ale ve chvli, kdy se zrod poteba anln popt, kdy se zrod [83]

touha po krse, dvka se poprv stane objektem kluiho oka. Zatm jako ist estetick objekt, nebo toto rozpoznn, e dvka lpe vizuln popr analitu ne kluk, pedchz oidipovsk fzi a tedy rozpoznn pohlavnosti - v tomto smyslu je krsa rozhodn star ne sexualita a souvis s n jen velmi voln. Je-li vak objeven krsy pedpohlavn, nelze ke krse pvodn spt jako k sexulnmu objektu, nelze po n pvodn touit jinak ne ji zvidt, rmoutit se, e j ji nemm. Znm pbh, kter tuto psychickou zkonitost hezky ilustruje. Jednomu mmu znmmu rodie v dtstv vyprvli, e ne se narodil, oekvali, e pijde na svt holika. Dokonce mu ukazovali nunice, kter oekvan holika mla dostat jako drek. Rodie sice neekli, e si pli, aby se nenarodil jako chlapec, ale dtsk mysl to tak samozejm mus pochopit. Podle veho se dotyn ctil v dtstv nedostaten, nedokonal a zneitn, a to prv dky nedostaten schopnosti vizuln poprat analitu tak jako holiky. Chtl jsem se dotynho zeptat, zda se kvli tomu v dtstv teba nepevlkal do dvch at, co mne ihned napadlo, ale netroufal jsem si, a tak jsem se jen nvodn otzal, jestli si nkdy nepl bt kvli tomu radji dvkou ne chlapcem. To on odmtl, ale vydal mi zajmav svdectv. Tvrdil, e holkou bt nechtl, ale jako mal kluk si pr hrozn pl bt blonat. Pn blond vlas je myslm v dtsk situaci zjevn pnm bt istm, mn anlnm, a pedjm pn bt krsnm, ba femininnm. Mj znm, jak jsem si pozdji uvdomil, vak zejm nalezl kdysi podivuhodn progresivn een svho problmu. Ve kole se z nj stal ukzkov jednik. Rozhodl se porazit dvky sv neexistujc, le ptomn rivaly z rodinn oidipovsk konstelace - na poli, kde se zdly dominovat stejn jako v krse, tedy ve kole. Dvky, jak znmo, dosahuj na nich stupnch kol vtinou lepch studijnch vsledk, nebo maj jist vvojov vhody, a prv zde je mj znm porel za cenu toho, e obtoval sgra v sob. Msto aby uplatnil soutivost ve skupinch chlapeckch vrstevnk, pesunul kompetitivnost do koly, aby vynahradil svm rodim a sob ono zklamn z kluka. A myslm, e dodnes v jeho nzorech probleskuje draz, e musk rozum je pece vce ne pouh ensk krsa. een mho znmho le podle veho hned vedle een je jsem j oekval identifikace s enstvm, ba transvestitismus. Hayde Faimbergov popisuje shodou okolnost pesn takov ppad chlapce, kter se ctil bt rodii zavren (co je o nco silnj varianta ne ve uveden zklamn) prv kvli tomu, e se narodil jako chlapec, a proto se poal uchylovat k homosexulnm skokm, kter mu umoovaly provat slast bt danm, co pro nj znamenalo nutnost bt enou. A Faimbergov neudv nic bliho o tomto mui, zdrazuje jeho bisexualitu, co nejspe naznauje vratkost tohoto specifickho druhu homosexuality - v pt kapitole potkme stabilnj homosexuln konfigurace pschy. Mimochodem, pipomeme si, e transvestit jsou mnohem mn asto homosexuln, ne se veobecn oekv, a jejich typickou fantazi naopak bv lesbick vztah se enou i jinm transvestitou. A nememe transvestitismus pln vysvtlit vzorcem Faimbergov (nazv ho narcistickm eenm oidipovskho konfliktu), znovu vidme, jak mnoh zchrana v en (a jakoto objektu zjmu, i jakoto objektu identifikace) je spojena s popenm anality. Pestoe by se z naich pklad mohlo zdt, e hovome pedevm o zkonitostech vtvarna a vizulna, tak vrtme-li se k umn, zjistme, e pln stejn proces probh podle veho i v hudb. O Freudovi se k, e nikdy hudbu neposlouchal, nebo odmtal konzumovat cokoli, co nebyl schopen deifrovat. Nerozuml-li innosti hudby, povaoval za potenciln nebezpen se tto innosti poddvat. Avak kl drel v ruce. Tajemstv hudby pece tkv v rytmu. Rytmus je pln ovldn principem opakovn. A zhadu opakovn rozkrv teorie obsese, nutkavosti. On nutkavosti - hle, jak nm to pkn lad - kter je pedevm obranou proti tokm anlnho pudu! Kdy nutkav neurotik neme zvldnout jakousi svou tendenci, vybuduje proti n zoufal (a magick) systm obran: tikrt obejde dm, ne ho opust, osmdestkrt denn si umyje ruce, zakleje a vyachuje zl sly dotknutm se njak sti tla i dodrenm psnho vnitnho zkazu lpnout na jakoukoli ru na zemi apod. Ostatn kadmu, kdo vidl Jacka Nicholsona ve filmu Lep u to nebude (As good as get) i Di Capria v Letci (The Aviator), neteba dle vysvtlovat povahu obsese ani kouzlo opakovn. Di Caprio ztvrujc skutenou historickou postavu milione Howarda Hughese propadal zchvatm, kdy si nemohl pomoci a musel neustle opakovat urit slovo. Kad takov opakovn, prohlsil Freud, je snahou nastolit za kadou cenu stabilitu pschy, kter byla napadena vzedmutm neppustn pedoidipovsk formy pudu. Je-li tomu tak, pak zejm znme tajemstv rytmu - slou lidem odpradvna k nastolen rovnovhy a magickmu ovldnut orl-anlnch pudovch sil. Zaali to amani svmi bubny, kon to housem, kter rytmus hyperbolizuje a k nenosnosti, ne-li k [84]

lenstv. A a se mezi vtvarnem a hudbou zdnliv rozevr propast, nm se nhle jev hudebn strategie koprovat ve popsan variace vtvarn. Ve Freudov dob vtzila v hudb strategie reparan - levnou rytmiku a pravidelnost rafinovan skladatel peliv rozruovali, nenechali princip opakovn (popen) pln zvtzit a vneli do nj aspekty chaosu (anality), nad nimi rznmi zpsoby pesto rytmus nakonec vtzil. Tm drdili lidskou mysl a vynutili si na n umleck krsno. Mozart, Bach i Smetana, ti vichni jsou navzdory stylovm odlinostem popsateln touto zkladn technikou tak jako Rubens s Da Vincim. Klasickm prostm popenm, v nm obsese pln vtzila, bylo ono zmnn umn amansk. Na n o nco pozdji navzala dechovka, rock, pop, techno, house, rap, hip-hop a vlastn vechny soudob styly, kde je rytmus klov a stle vce adorovan. Avantgardn een - vyveden anality (v hudb tedy chaosu a nepravidelnosti) ze skopky rytmu a vyzrazen jej jadern povahy v umn - reprezentuje tebas Schnbergova atonln hudba i kakofnn experimenty. Chillout i jemu pedchzejc avantgardn minimalismus se zase patrn pokouej o jakousi dlon regresi, jsou v tomto smyslu souputnkem malsk abstrakce. A tak bychom mohli pokraovat. Nezastrejme, e v naem modelu neexistuj choulostiv sloitosti. Pedvm se zd, e k nejhlub dlon regresi me slouit i obsesivn i reparan hudba, co je asi matouc. Vme, e Karapanou pouvala Bacha nejen k tomu, aby idealizovala analitu, ale i jako nhraku dlohy i propasti Nicoty. Kristeva popisuje pacienta jmnem Mathieu, kter chodil vude vhradn s tehdy vynalezenm walkmanem (dnes se ji takov Mathieuov rozmnoili epidemickm zpsobem, jak vme), ale obsese rytmu mu nebyla obranou ped anln touhou, hudba ho dle Kristevy drela ve svt, kde byl stle falem sv matky, a il v dsu, e ho svede orln-sadistick otec-Saturn, jak napsala lacanovsk kyn. Ale my j rozumme Hudba je zde zjevn pitaknm orl-anln i, nikoli obranou proti n ani flirtem s n. Nen takov objev niivou exploz uvnit naeho chrmu? Zde si musme citliv odliit obsesi (popen anality) jako strukturu textu a obsesi jako zpsob ten, ba obecnji: nesluujme text v paradigmatu strukturalistickm s textem v paradigmatu recepnm. Je mon, e lid nakldaj s rznmi artefakty rzn. Avak nelze popt okat podobnosti mezi texty sammi, kter tvo zjevnou pravidelnost, v n rozpoznvme ti odlien varianty: smsen anality s jejm popenm, vtzstv popen, vtzstv anality (a jin rezignan strategie).(30) Pes naznaenou sloitost a chtnou brutalitu naeho zjednoduen a generalizovn, v zsad se domnvm, e cel problm krsy a umn jsme vyeili a meme zamit k tajemnjm aspektm lidsk kultury.

[85]

ensk masochismus a tyi druhy homosexuality orl-analita v erotice

Jestlie jsme dosud probrali oblasti lidsk zkuenosti, jakmi jsou nboenstv, magie a umn, nememe samozejm obejt ani sexualitu. Hledat stopy orln-anlnho na rovin sexuality je vak ponkud lacin. Vdy to je jeho domovina. Proto se omezm jen na pr poznmek. Jednu si dovolm proslovit vzhledem k tomu, e jsem se v kapitole o magii dotkl enskho sadismu, a bylo by tedy vhodn probrat jet otzku enskho masochismu, zvlt vzhledem k tomu, e psychoanalytick pohled na enu je asto spojovn s pipisovnm submisivity en. Druhou poznmkou se pokusm dovysvtlit pozici homosexuality a jejho vztahu k orl-analit. I proto, e o homosexualit jsem psal ve svch minulch knihch, ale opomnl jsem vyslovit jistou tezi, kter nen v diskusi o tomto tmatu pli zdrazovna. Freudovi se femininita zdla spjata se submisivitou. Nic z Freudova dla se dnes nejev tak eklhaft jako tato teze. Freudovy dvody pro takov tvrzen vak byly hlub, ne si kritiky tto teze vtinou uvdomovaly. Rozvinula je zejmna Helene Deutschov. Ano, Freud enskou submisivitu spojoval s kastranm dramatem, ppadn obecn s pudem smrti (kter je ovem silnj u mu, podle veho). Deutschov vak upozornila na to, e masochismus je pro eny jet hlubm tmatem, jet zsadnji definuje v jejich psch enskou pozici ve svt. Dvodem je podle Deutschov matestv a zejmna porod. ena ivot dv, slchme odevad. Mn u se mluv o tom, e ensk pscha toto dvn ivota vnm jako uloupen kusu ivota v sob, jako malou vnitn smrt. Nem-li ena toto vyrabovn, zneuit jinm ivotem, odmtnout, mus ve svt zaujmout pozici de facto masochistickou. A co je nejpodivnj: tato masochistick pozice nen snahou udret si identitu, ale je enskou identitou samotnou, nebo zeknut se masochistick pozice enu in v mnoha ohledech neastnou. Porod pak Deutschov chpala jako velik ritul, ritul identity, a zrove jako orgii masochistick rozkoe. Bolest je pro enu vc ne bolest. Jeliko je spjata s porodem, mus ji ena zahrnout do samotn ensk identity, mus se kusem sv due uvzat k nejtemnjm fzm psychickho vvoje, jinak ztrat monost bt matkou. lovk nerod v bolestech, lovk rod bolest: je ztlesnna dttem a natrvalo se v lovku usazuje, napsala k tomu Julia Kristeva. Mnoh neurotick matky obt sv dti pocitem i dokonce pmou vitkou: Vechny pote mi zaaly porodem, od porodu mm zdravotn problmy, i njakou podobnou vtou. V psychoterapich se s tm odbornci setkvaj dnes a denn. Ale tak to je: nepijet tto bolesti, tohoto pravho enskho plodu, kter ji nikdy neopust vnitek (plodu nahrazujcho falus?), zbav enu monosti bt enou. V ensk psch neplat a dle Deutschov neme platit rovnice netst=bolest, ale imperativ mus zvolit bolest anebo netst. Porod je tm velkm bodem obratu, v nm ena mus uinit adu rozhodujcch voleb svho ivota. Mnoz psychologov skuten upozornili, e ensk psch se vyvj o dost bezproblmovji ne musk, avak jen do porodu. Tehdy se popravd teprve rod enstv. A tehdy se tak rod ent dmoni. Deutschov toho prvnho nazvala vehini-hai. To je star pojem pro kletbu, kter me vst k mrt pi porodu. Kletbu v legend vdy pron zl star arodjnice, kterou Deutschov pochopiteln deifrovala jako matku-oidipovskho rivala. Thotn kesansk eny proto zaaly v minulosti uctvat ernou madonu, v n byla utajen zakdovna Lilith-Hekat, tedy ena bouc se. Ta mla magicky chrnit proti proklet matkou a pomhat tak porodit i pot (odpor k matce je asto nevdomm koenem psychicky podmnn neplodnosti). Ale vehini-hai je jen prvn dmon vyputn mateskou situac. Druh nazvme dnes laktan psychza. Zajmav je, e pi dvnch mystrich v eck Aigin byla prv bohyn Hekat dna, aby ochrnila zasvcovan ped lenstvm. To ukazuj funkci vzvn ern madony pi porodu: jako bohyn nejtemnj regrese je proena, aby si nevydala tuto regresi - porodem nutn vyvolanou - uchovat. To poukazuje k tomu, e porod je nevdom smrt, sestupem do podsvt, regres do starch vvojovch fz, z nich se tak nemus nepipraven matka vrtit. A nsleduj dal a dal varianty dmon, kter porod me vypustit. V jistm smyslu reprezentuje podobn inferiorn princip jako drogy i sadistick magick ritul zasvcen (takov ritul byl vdy njak spjat se smrt a jej symbolikou). Zrod se v nm vdy nejen dt. Ale i nov psch. ensk psch. Psch s probuzenm stnem - bu integrovanm, nebo pohlcujcm. [86]

I Winnicott tvrdil, e ena potebuje submisivitu k tomu, aby dokzala bhem matestv potlait svou subjektivitu a dospt ke stavu mateskho lenstv, tedy primrnho mateskho zaujet, jak tomu Winnicott kal, aby nemusel hovoit o sebeobtovn. Nutno podotknout, e ve uveden matesk sadismus objeven Welldonovou nae teze nijak nepopr. Je to objev kompatibiln jak s koncepc Freudovou (pomsta ztracenmu falu) a Winnicottovou (nedostaten sebepopen pro dt), tak s koncepc Deutschov. Sadismus me bt jednm z aspekt stnu uvolnnho ritulem smrti. Sadismus m v tomto uvolnnm stnu dokonce zcela specifick, zkonit vsadn postaven. Pokud ena potebuje bt preventivn uvzna k ranj vvojov fzi spjat s masochismem, k orlanln i, co j umouje pet porod a pijmout bolest jako soust identity, pokud m tento masochismus opravdu povahu libidinosn regresivn, museli bychom souhlasit, e kde je masochismus, je nutn i sadismus, nebo orl-anln univerzum nem a neme mt mezi jakmikoli svmi kategoriemi pevn hranice (proto je lpe vdy hovoit o sado-masochismu). Ovem v tto kapitole se sname pipomenout hlavn, e Deutschov dala pojmu enskho masochismu ir vznam, kter si zaslou vyzdvihnut. Pojmenoval ho ostatn i Milan Kundera. V romnu Nesmrtelnost upozornil na jeden rys ensk psychiky, kter nelze pln ztotoovat s masochismem sexulnm. V Dostojevskho romnu Idiot si poviml, jakm zpsobem si hrdina zskval enskou pze. Vdy enm ekl nco ve smyslu: Musela jste velmi trpt! A ta vta pokad vyvila tisce lichotek, bylo to pesn to, co eny chtly slyet, a pesn to, jak si ply bt vnmny. Julia Kristeva ns ji upozornila, jak byla v kesansk kultue stvoena figura eny-obti, ale podle veho nelze tento femininn psychick masochismus omezit na kesanskou emocionalitu. Definuje enskou identitu nadkulturn.(31) Mme o tom koneckonc svdectv vydan tm, co Jung nazval kolektivnm nevdomm. Pesnji je to svdectv jedn star lidov pohdky. Piznm se, dlouho jsem si nad n lmal hlavu. Pece jen nakaen jungovskou dvrou v to, e pohdky sdluj velik tajemstv, byl jsem pekvapen, e stle nemohu najt njak vzneen vklad. Jene pohdky nejsou poselstv dn magick hlubiny, ale zprvy o lidsk zkuenosti. Tato pohdka, kterou nalezla Boena Nmcov na Slovensku, se v jej sbrce jmenovala Rov poup a zjevn odhaluje enskou psychickou konstituci. Vyprv o otci, kter ml ti dcery. Nejmlad byla pochopiteln nejhez a nejhodnj. Ta se stala hrdinkou pbhu. Kdy jel jednou otec na trh, zeptal se dcer, co by si ply pivzt. Jedna si pla aty. Druh perky. Nu a tet si nepla nic ne jedno rov poup. Ale mus to bt nejkrsnj poup na svt, dodala ponkud roztomile. Zkladn schma se zd bt jasnm. Naznauje, e psychick progres dvky je z velk sti spojen s figurou otce. Matky, jakkoli zaifrovan, bvaj v pohdkch brzdami a pekkami tohoto dvho pokroku. Otec je naopak zobrazovn vtinou jako objekt teskn touhy, k nmu matka (vesms pekdovan na macechu) zatarasuje cestu. Tento model znme zajist z Popelky. Ovem nae dnen pohdka zdrazuje otcovsk dary, kter dvka me zskat. Dvka je roztpena do t variant. Prvn varianta (prvn dcera) si peje aty. Ty symbolizuj jednu z past enskho psycho-sexulnho vvoje. Exhibicionistick ustrnut. Dvka me realizovat sv enstv tak, e ho vtl do vnjch znak, kter pone stavovat. aty se ve freudovskm smyslu promn v chybjc falus. Stanou se jen popenm kastrace. aty zajist pohled okol, a kde je pohled, nco mus bt (ili nic nechyb). Druh dcera si zase peje perky. Od Chasseguet-Smirgelov dobe vme, jak asto prv perky idealizuj anln touhy. Dodvaj to, co kad analita potebuje ke svmu oitn: tedy lesk. Druh dcera je tak symbolem dalho monho uvznut, tentokrte toho jet regresivnjho, orl-anlnho. Ovem, ta nejhez a nejpracovitj, jak prav pohdka, neboli ta ideln a nejvce schopn vvoje, si peje rov poup, tedy tu nejkrsnj vagnu na svt. Re vagnu symbolizuje velmi asto a rov zde nepoukazuje jen k nezral erven, ale dokazuje, e konotace rov k enskosti nen jen nam kulturnm stereotypem, je zajist odvozena od barvy poevn stny, zejmna u mladch dvek. Vagna ovem v pohdce nen mylena naturalisticky, tm hledanm clem cesty je genitalita, kterou konotace poup - mlad vagna zprostedkovv. Otec poup dcei skuten pinesl. Jene ho utrhl v zahrad, kde vldla jaksi pern obluda. Ta si jako cenu za poup vydala tu bytost, kter otci vyjde pi nvratu prvn v strety. Byla to samozejm nejmlad dcera, nebo mla otce nejradi. To jsou velmi zajmav motivy. Je zjevn, e otec udlal jakousi chybu. Msto aby ri koupil, vlastn ji ukradl. Co to bylo za chybu? Byl to incest? To ns asi napadne jako prvn, [87]

hovome-li o otcovsk chyb. Ale je to nejspe jinak. Otec pece pln dcei pn. Skutenost v pohdce je takov, e dcera od otce d, aby naplnil jej enstv, ona si peje, aby to byl on, kdo ji pivede k rovmu kvtku. Ona otcovskou postavu, jakoto svou vnitn figuru, v tomto kolu pecen. Naval na ni bm, kter neme unst. Pohdka to znovu zdrazn, kdy sdluje, e dcera vybhla otci v strety jako prvn, a tm koneckonc sama rozhodla svj osud. A zajist t sdluje, pro vybhla prvn: mla ho nejradji. To je myslm jasn zprva potvrzujc n vklad. Dcera poslechla. Vydala se na cestu za obludou - problm tedy nen narcistick i schizoidn, s tmito psychickmi konfiguracemi je symbol cesty nesluiteln. Rov poup si pitom zastrila za ps (hezk, e). V zsad bychom tedy obludu mohli povaovat za symbol klov ensk neurotick varianty, kterou Freud nazval hysterie. Ovem dal vvoj pohdky svd spe o tom, e obluda je samotnm mustvm, k nmu si te dvka hled cestu. Jist, je to mustv zdeformovan vvojovou chybou - a je-li nm to pli proti mysli, nemusme ji ani spojovat s hysteri. Nebo je koneckonc lhostejn, jak chyba - zejm tradin, a archetypick - o deformaci rozhodla. Je jist, e dvka te bude konfrontovna s tmto zdmonizovanm mustvm. Nikoli snad se skutenm muem, ale s principem mue. Tento jej vnitn dmon se stane neptelem, ale i utajenm rdcem a prvodcem (Jung by asi ekl animem). O nho te bude hrdinka bojovat. Prbh neurotickch atak je celkem typick. Na dvku, kter se ubytovala v zmku obludy, kad noci vylet hejno bubk a straidel. Zajmav vak je, co dvce naeptv obluda: Nic se neboj, krsn dve. Jen ml a bu trpliv. Kdy vechno petrp, bude astn. To je tedy zprva, kter je poteba vnovat pozornost. Tm osvobozujcm lkem m bt mlen, trplivost (as) a utrpen. Rady vnitnho mustv nelze chpat jinak: bolest t osvobod. Jako by nm pohdka vyzradila na enskou pschu, e sama sebe odpradvna definovala jako nutn trpc, ale prv utrpenm se vykupujc. Zde u nejde o sexuln masochismus, nebo alespo nikoli hlavn o nj. Zde jde o masochismus jako pozici ve svt. Jeho sexuln aspekt je tak zejm, vdy potvory hrdinku v noci muily, traly, tahaly za vlasy a pchaly. Ale uvdomme-li si, e zde dvka zpas s neurzou (vimnme si: netr ji obluda!), zd se, e zde ensk kolektivn pscha ept: Sama neurza je ta prav cesta pro enu. S kadou dal petrpnou noc se obluda opravdu stv m dal mn obludnou deformaci ni samo neurotick utrpen. Kdy pak je t rozhodujc noci utrpen u nenosn, dvka poprv promluv a vzkikne: Ach j neboh!, m definuje enstv. To je symbol principu porodu. Kdy tato definice zazn, tedy je pijata a dvka s n splyne, vyklube se z obludy pochopiteln krsn mldenec. To nen tak zajmav. Zajmav je, co dvce ekne: Pr ho osvobodila proto, e mlky pro nj snela trpen a bolesti. Tm stvrd, e v ensk psch je osvobozen od trpen definovno jako osvobozen trpenm. dn pochopen, dn pojmenovn, dn dotyk. Jen pm cesta od poslunho a trplivho utrpen ke spse. A to je svdectv, kter pikldm k tomu starmu a snad mon i vnmu sporu o ensk submisivit a masochismu. Ne, Freud nechtl ci, e ena m bt i mus bt submisivn. On jen konstatoval, e masochismus je typick ensk volba, ensk cesta. Masochismus je ve Freudov psychosexulnm modelu spjat s orl-anln , kterou jsme v tomto eseji barvit pedstavili, ale jak pohdka, tak Deutschov a Freud zdraznili, e ensk masochismus je nco kraptek jinho ne rozko von Masochova. eny ho potebuj k tomu, aby uvily samy sob, e maj prvo bt astn. Je to masochismus existenciln, chcete-li. V na dob mnoho en vzorec ze star pohdky odvrhlo, co je oznaovno vtinou za pokrok. Mlokdo si vak uvdomuje, e tm eny odvrhly i prastar vzorec enskho tst a jin dosud nenalezly. V lepm ppad musely vymnit tst ensk za tst musk. Vdm dnes po ulicch mnoho kluk narozench s vagnou. Poslouchaj brutln hudbu, flusaj na zem, thnou z nich cigarety a alkohol, nos stejn obleen jako kluci, propadli njakmu stylu jako droze, jsou agresivn, vulgrn, a kdybyste jim vyprvli o kastranm komplexu, asi by dokzali reagovat jen njakm smajlkem, nebo vzdlanost a schopnost myslet, ba vbec se na cokoli soustedit, se u tchto dt kapitalismu jaksi nevyvinula. Zdaj se bt celkem astnmi chlapci, tyto prefabrikty epochy. Feminismus si k tomu astn pobrukuje, jak se podailo u tchto stylovch bytstek rozvrtit genderov stereotypy. Jene cena za musk tst tchto dvek bude obrovsk. Mon ji nezaplat ony samy, jejich dti vak urit. Na umlou hmotu jejich kolbek jednoho dne zauk ta obluda, co ji generace jejich matek vytsnila z rozvrhu svta a epochy, ve jmnu fantasmatu falick dvky. Pokud vyvolvalo v minulosti vn, e Freud spojil se submisivitou femininitu, nemal vn vyvolvalo, e s n spojil i homosexualitu. Zkusme si i tentokrt ten problm zjasnit. [88]

Mn v obdob coming outu hodn ublily strnky 004.cz. Mrz m to, ale ztratil jsem kvli nim nkolik msc. Jsou moc jednostrann. Tmhle m zklamaly. Nebt Freuda, Junga, pan Badinterov a dvou lnk od Jana Sterna, tak bych te ml daleko vc problm... (jo, jet dkuji Julien Moore, Annette Bening, Sharon Stone, Madonn, Mel C a jedn spoluace z gymplu, e existuj, a pedstavuj pro m svtelnou univerzlii neopracovan kontrasexuality, nco, z eho se v budoucnu mon vyvine i touha), napsal na jednom internetovm gay fru jist mu. Kdy jsem jeho slova objevil, ml jsem opravdu radost. Ba pocit, e m texty mohou mt i ten smysl, ve kter jsem vdy opatrn doufal. Sexualita je v psychoanalze msi bytostn dynamickm. Kdyby nebyla, neme bt dynamickou bytost ani lovk. Teorie o jakchsi neurologickch i genetickch urench homosexuality jsou zase jednou pokusem zakonzervovat svt, kter nm utk pod rukama, utdit pli jednodue to, co je bytostn rozporupln a v pohybu (tedy lovka). Z toho nutn vyplv, e psychoanalytick pohled se me stt nepohodlnm i homosexulm, kte se pli zabydleli ve svt, jak je, a kter je jak tak pijal, nebo psychoanalza pece pro homosexualitu uv pojmu perverze, spojuje ji s infantilitou a umsuje ji tedy na ni stupe vvoje ne heterosexualitu. Jene ve je jinak. Pojem perverze je technick, hodil by se msto nj spe pojem praverze, tedy jaksi zkladn podoba sexuality, v n se zra klov vvojov dramata. Pojem heterosexuality je rovn komick. Existuje jist idel genitality, avak na nm spov miziv procento heterosexulnho chovn. Mnoho podob tohoto chovn je mimochodem napjeno praverz homosexuality. A pedstava o nim stupni vvoje je ist metaforick. Freud v n navzal na metaforu ebku, kter byla pi uvazovn o duevnm vvoji tradin odnepamti. Meme si vak prostor libida, pokud budeme chtt, zobrazit teba jako trojrozmrn vesmr, v jeho jednotlivch svtech vldnou trochu jin kvantov zkonitosti, i kad z tch svt kmit na jin frekvenci, dejme tomu. A tm nm politicky nekorektn hierarchinost miz, ani by na jdru Freudova uen bylo nco zmnno. Ale i kdy neuinme tyto politicky korektn rituly, vm, e i homosexulov, kte hledaj nikoli jistotu, ale sami sebe, ct, ze dynamick teorie je skuten osvobozujc, nikoli v povrchnm politickm smyslu, ale ve smyslu - Freud mi odpus - individuanm. Svt je pece dobrodrunm mstem, kde nic nen hotov, dokonce ani homosexualita. Ve ek na lovka, a tomu dod smysl i doroste ke smyslu novmu. A i proto vm, e homosexulov i tentokrt pochop, e m nsledujc teze nejsou ani konzervativn (ba prv naopak), ani protihomosexuln. Pitom ale musme vyjasnit urit nedorozumn. Mlo se v, e Freud povaoval homosexuln orientaci ve vtin za vrozenou. Nikoli ovem neurologicky i geneticky. Je vrozen pedevm proto, e vrozen, nekulturn, biologick je v klasickm freudismu mnostv pudu, s nm lovk vstupuje do klovch psychickch zpas. To vak nen tak podstatn. Mnohem dleitj je pochopit, pro Freud skoro nikdy homosexualitu nelil. V jistm smyslu je toti pokus vylit homosexualitu cosi jako pokus vylit aspirin. Zn to nesmysln, e, a ono to tak nesmyslnm je. Homosexualita je vdy eenm problmu, nikoli problmem. A lit een, to si me dovolit jen ten, kdo se odekne v terapii jakkoli etiky a solidarity s pacientem. Pitom vak v psychoanalze existuje zkonit teoretick smr, kter tvrd, e homosexualita nen dnou pevn danou a nevyvratitelnou biologickou konstituc. Zajmav je, e tito autoi, vesms z newyorsk psychoanalytick koly, se ohlsili se svmi provokativnmi studiemi na toto tma v ase sexuln a politick revoluce kolem roku 1968, aby tak pedstavovali jakousi konzervativn kontrarevoluci (a tak jaksi odpor proti lenostem z Kalifornie). Mm te na mysli knihy Charlese Soccaridese The Overt Homosexual z roku 1968, Lionela Ovesyho Homosexuality and Pseudohomosexuality z roku 1969, a pedevm dlo Lawrence Hatterera Changing Homosexuality in the Male, kter vylo o rok pozdji. Newyorsk skupina analytik se brzy stala jakousi koul na noze psychoanalzy, nebo zmnky o lb homosexuality se rychle promnily v politicky nekorektn teze, vyly z mdy a pely pedevm do arzenlu prapodivnch kesanskch aktivist. Ve je vak ponkud sloitj. Lit homosexualitu nem valn smysl, pitom vak je nesmysl odmtat lit toho, kdo pichz s pnm se sv homosexuality zbavit. A to nejen proto, e za kadou seanci plat slun penze. Ale i proto, e ten, kdo k psychoanalytikovi pichz, k tomu m jist dobr dvod, kter si ani nemus pln uvdomovat. A stejn tak plat obecn, ji pipomenut teze: ve svt, jak ho popisuje psychoanalza, jsou vci vdy v pohybu. A ostatn nejen ve svt freudovskho popisu. I sm ivot se pece propagtorm velik vrozenosti dnes a denn vysmv. Mnoho homosexul [89]

m napklad dti. To znamen, e oplodnili enu. I MUDr. Petr Weiss by jist potvrdil, e k tomuto aktu je zapoteb erekce. A stejn tak by snad nepopel, e kde je erekce, je i vzruen. Je-li tedy homosexul vzruen se enou, znamen to snad, e jeho homosexuln mozek i gen homosexuality udlaly njakou fatln chybovou operaci? To je pece smvn uvaovn. Pravda je takov, e homosexul me bt vzruen se enou, ale sex s muem ho zkrtka bav vc. Ano, o to pece jde: o hru, o kulturu, o psychick uspokojen. dn rozumn psychoanalytik se nebude pokouet homosexuln hru pacientovi njak znechutit, nem k tomu ostatn dn dvod, co vak neznamen, e lidsk hledn sama sebe neme otevrat nov monosti. Z dobr analzy ivota vdy vyvr bohat paleta ivota, pibude vyuitelnch zpsob, jak tento ivot svobodn provat a pijmat. Bav-li nkoho sex se stejnm pohlavm, je to dobe, nebo tm je vyeen jeden z stednch konflikt naeho vvoje. M-li vak nkdo odpor k sexu s pohlavm opanm, je teba ho pochopit a odstranit. Povede-li se to, stv se lovk konen svobodnm. To, kter sexuln objekt bude od tto chvle volit, bude zleet na jeho aktuln chuti, zvyku, na kontextu, i na tom, kterou pornografi se zrovna namotivoval. Pokouet se tuto chu, tuto rozmarnou volbu svobodn bytosti njak mit, oznaovat ji za spe homosexuln nebo spe heterosexuln, i ji dokonce pipisovat neurologii nebo genu, je mimodn komick. Ti, kdo tvrd, e sexuln objekt je pevn zakdovn v na genov vbav, se vzpraj dokonce i zkuenostem prodovdc. Pokusy s krocanmi samci napklad ukzaly, e ti se vrhnou vzrueni i na klubko pe, kdy na to pijde. Dokonce ani u zvat nen sexuln objekt pevn uren. Evoluce a proda maj svou logiku. Dvaj nm sexuln pud a dobe vd, e vpisovat do genu objekt, s nm m bt tento pud vybit, by byla marnotratnost. Geny, realizujc svj vlastn pln, kter nijak nesouvis s naimi lidskmi kulturnmi i vdeckmi pedstavami, si svou cestu najdou a projekt veobecnho pudu jim k tomu pln posta. Ti, kdo nm chtj namluvit, e proda vepsala do genu preferenci trubiky oproti drce a naopak, nm jet dlu mnoho objev - pedevm objev genu sado-masochismu, pedofilie, zoofilie, genu kozaky, punochy, korzetu, sdry, plynov masky... Je-li sexuln objekt zapsn v na biologick vbav, pak je pece smvn vit, e rozdl mezi muskou a enskou variantou tla evoluce rozliila a rozdl mezi enskm tlem a koenou botou nikoli. Fetiista, kter si s botou vysta, jist mus mt fetiistick gen. Tchto feti-gen ale mus bt znan mnostv, nebo kad jist uzn, e stejn gen neme dit preferenci tak odlinch sexulnch objekt jako je bota a dejme tomu igelit. Zkrtka v onom jednom procentu gen, kter ns odliuj od impanze, mus bt docela narvno. Jen na objekty zjmu rznch sexulnch libstek padne skoro cel toto procento, zd se. Lidsk sexualita je prostorem neustlho pohybu. Libido je palivo pudu, ale pitom si z nho lovk udlal palivo psychiky, m se vytrhl z prody a zamchal kartami v muzech lebek a trilobit. Kdyby libido nebylo bytostn dynamickm, lidsk mysl by byla strnul. Ona je vak prostorem dobrodrustv a vboj, proto je takov i lidsk sexualita, kterou jsme si zotroili a poddili. Proda nem dvod se proti tomuto naemu projektu vzprat, dokud plodme dti. Pokud ns tento projekt pivede k tomu, e dti plodit pestaneme, bude sm tento fakt onm trestem prody - v tom prv spov ta geniln minimln ekonomie evoluce. Nkdy se k, e podle psychoanalzy je lovk z podstaty bisexul. Zmnek o konstitun bisexualit u Freuda najdeme opravdu hodn, ale obvm se, e je to vlastn velmi matouc. Pro psychoanalzu je lovk z podstaty sexul. dn jin dogma neexistuje, ve ostatn je v pohybu a v, je podmnno a podminovno. Homosexualit ve freudovskm vesmru existuje ve skutenosti hned nkolik druh. V jedn z poznmek jsme pipomnli existenciln homosexualitu psychotika pojmenovanou Medardem Bossem, padla zmnka i o rivalsk homosexualit transvestity, kterho poznala Hayde Faimbergov. Tyto varianty si vak troufm oznait za okrajov. tyi druhy homosexuality jsou vak dle mho soudu zcela zsadn a v realit pevldajc. Jednou zkladn verz je homosexualita orln-anln, a proto o n mluvm prv v tomto eseji. Vdy si toho mnoz museli u vimnout a snad o tom i pemlet: V Sadov univerzu spolu mui asto soulo. Pesnji vichni soulo se vemi, na ji rozpoznanm principu popen diferenc pohlavnch i generanch. Sadov orgiast nejsou gayov a zajist nemaj ani gen homosexuality. V jejich podob nalzme prvn lidskou homosexualitu: Tu, jejm smyslem je popt pohlavnost jako takovou. Jedna moje znm to geniln a intuitivn shrnula vtou jsou gayov, ti jsou hodn a slun, a pak jsou prasci, kter to lk, protoe je to chyln. Tm pojmenovala (zajist vhodn anlnm pojmem prask) typ Sadova homosexula. V musk homosexualit rozeznv sexuologie pasivitu a aktivitu. Zjednoduen [90]

eeno, nkte homosexulov zskvaj slast pedevm tm, e se nastavuj mui, vce nebo mn explicitn mu podlhaj, a ti druz jsou schopni zaujmout pozici aktivn, v praxi pedevm pronikat do anlu. Tch druhch je mimochodem velk nedostatek, sta si statisticky zmapovat homosexuln inzerci. Ale jsou to prv tito - sadovt - homosexulov, kte jsou schopni bt ton, aktivn, a prv oni tedy homosexualitu nein bezvchodnou, neeitelnou, a umouj vznikat jaks taks did, tedy gay-prm (takov dida me mt vak i jinou podstatu, Deutschov napklad popsala aktivnho homosexula, kter vyhledval pasivn musk protjky, aby identifikac s nimi mohl provat svou zastranou pasivitu - aby pasivn objekt proil jeho vlastn pasivitu za nj; podobn m sadismus asto masochistickou podstatu). Mimochodem je zajmav, e prv orl-anln, tedy sadovsk homosexualita tak asto vyaduje silnou idealizaci, podle nm ji dobe znmho mechanismu - proto Oscar Wilde, jak nedvno pipomnl tefan vec v lnku Pedofilov vech zem, spojte se, oznaoval homosexuln vztah za duchovnj, podobnou obhajobu regrese ostatn uinili ji klasit et filozofov.(32) Anln homosexul je nutn vdy ponkud sadistick, ponkud pedofiln a ponkud koprofiln. Homosexulem je pitom jaksi mimochodem, jdro jeho homosexuality se me snadno rekonfigurovat a nabvat podob, kter by katedrov sexuologie s homosexualitou nespojovala. Snad prv proto anln homosexul Wildeova typu idealizuje analitu jistm zbonnm samotnho homosexulnho aspektu - adorovan lska k mui v tomto zdraznn zastr, e objekt je vlastn o orl-anlnm univerzu nepodstatn. Zajmav tak je, e ji na orln-anln pozici se homosexualita tp na zeteln muskou a zeteln enskou verzi. Muskou verzi znme od Sada, to je ten chlpn satyr, co si podv chlapeky. ensk orln-anln homosexualita je samozejm jin. Popsala nm ji Julia Kristeva: Lehk doteky, nnosti, sotva odlien a navzjem se do sebe hrouc obrazy, kter bezhlun vyhledaj nebo se zamluj v hebkosti uritho rozpoutn, zkapalovn, splvn... Pipomn to milostn dialog thotn matky s plodem, jen je od n sotva odlien, a kter skrv ve svm ln. Ten hebk ke, hroutc se poznenhlu do tho tepla, je dm nebo se probouz v tsn spjatosti miminka a matky, kter je koj. Navzdory autorin sveep poetinost j myslm, e jste pochopili. Tato homosexualita, ensk verze regrese k orl-analit, je regres k matesko-miminkovskmu vztahu (takovmto muskm regresm se nkdy t k milostn pedehra). Nebo t eknme, e akcentuje z orl-anlnho univerza oralitu (prs kojc i vysvan), kdeto musk verze analitu (vak jist dobe vte, jak podstatnou roli anl v musk homosexualit hraje). Dodejme, e i orln ensk homosexualita bv prudce idealizovna a zvlt nkter feministky ji vydvaj za duchovnj a hlub. S tm lze ostatn souhlasit, pokud ducha ztotonme s nevdomm a hloubku budeme mit dalekoshlost regrese. smvn je, e mnoho psychoanalytik se domnv, e objevenm tto pramatesk i narcistick podstaty ensk homosexuality (ten objev uinila u Helene Deutschov) byl Freud vyvrcen, nebo odvozoval enskou homosexualitu ze vztahu dcery k otci, namsto k matce. Jene sundat toho starho lika z trnu tak lehk nen, to se budou muset synci jet hodn snait. Skutenost dle mho soudu je, e Freud pojmenovval zkrtka jin typ ensk homosexuality, k nmu se zhy dobereme. Helene Deutschov i Julia Kristeva hovoily o homosexualit orl-anln, tedy mimochodem regresivnj. Vak tak Deutschov i Kristeva upozoruj na hrozc spjatost tto orientace s psychzou. Lesbick pacientky Deutschov se pi matesk ztrt (zpsoben tebas peruenm analzy) propadaly do endogennch depres i naopak popraly tuto ztrtu mniemi, asto hrozila a psychotick ztrta hranic mezi vnitn a vnj realitou. A Kristeva hrozbu enskho narcistickho tku ped bdou pohlavn lsky popsala slovy: Hroz, e v tomto mru, kter jsme se domnvali vstebat, exploduje smrt. Smrt rozdrcenm v onom ln, kter pedtm dobe ochraovalo, chlcholilo a neutralizovalo. Ztracen identita, smrtonosn psychotick rozpad, zkost vyvolan ztracenmi hranicemi, fundamentln sebevraedn apel. V kapitole Jak perverzn Lora vyhrla nad Bohem, kter byla analzou knihy maniodepresivn autorky Margarity Karapanou, jsme se s tm vm pece u setkali, vetn autoriny homosexuality. Ta vak kupodivu u autorky nakonec vyprchala a ve chvlch svho projeven byla zcela kompatibiln jak se sado-masochismem, tak s chovnm nevstky nabzejc se muskm falm. ei o vrozench sexulnch orientacch zkrtka nemohou ped skutenm ivotem obstt. Existuje ovem homosexualita jet jinho typu ne orl-anlnho. U mu bv astj, u en id. Nazvme ji teba homosexualitou kastran i oidipovskou, opt samozejm dvou verzch - musk a ensk. Ano, to je ta homosexualita Freudova. Freudem objeven homosexuln drama souvis s kastrac, a tm pdem v na [91]

psychick konstituci rozhoduje o aktivit/pasivit, i dominanci/submisivit. Vznamn je toto drama provzno s paranoiou (existuje ovem i paranoia orl-anln, popsala ji Kleinov, jak u vme). Submisivn, pasivn vsledek kastranho dramatu plod pasivnho homosexula nastavujcho drku silnjmu, maskulinnjmu mui, ppadn falick, kastrujc matce. Takov pozice nen z podstaty femininn, avak dt ji asto za holi samo definuje, a proto takov pozice femininn asto nevdom je - akoli ne kad zentil chovn homosexula je opravdu holi, mnohdy tak lid chpou jeho chovn infantiln. Nebudu se dnes vnovat preciznmu vkladu teorie i rozebrat njakou ilustrativn kazuistiku, spe si dovolm upozornit na zajmavou kulturn souvislost. Kolektivn podvdom chceme-li ut toho podivnho pojmu - souvislost musk aktivity (tedy pronikajc maskulinity i chcete-li dospl maskulinity) a kastrace podle veho tuilo vdy a vtlilo ji do inicianch ritul, kter prochzej nap kulturami. Zasvcen do dosplosti v mnoha kulturch probhalo tak, e se mladm mum vytrhl zub - dosti zjevn symbol kastrace. Jet zjevnj pipomnkou a revokac kastranho dramatu byla zajist obzka nebo dokonce subincize, tedy roztpen penisu a k ourku. Pro ns Evropany dsiv znetvoen, ale tak dkaz, jak je pekonn kastrace tradin uznvanm pedpokladem k psychick dosplosti, o ni starm kulturm pedevm lo. Stejn dsiv na ns psob ensk verze tchto inicianch ritul, pi nich bvala enm nsiln rozena vagna i odstrann klitoris - i zde vak rozpoznvme znovuproit, u en snad dokonce zeslen kastrace. To, e prodn nrody vnmaly celkem jasn, jak souvis inician ritul, potamo kastran drama, s rozdnm genderovch karet, je ohmatateln zejmna u Masaj. Mlad Masajov podstupovaIi na prahu dosplosti obzku. Dokud se jim vak nezhojila rna, museli nosit ensk obleen a nunice. Byli nuceni prot znovu nejen kastraci, ale i jej homosexuln een. Kastrace je opravdu archetypem a zkonit pronik do kadho ritulu, kter se pokou njak zdraznit vstup na novou rove. Zde je zajmav si uvdomit, e kasrovat lze i reprezentaci falu - e. V bulharskch seminch existoval pijmac ritul, pi nm byli adepti zaveni do specilnho devnho domku. Zde byli izolovni nkolik dn, a kdy pak vyli ven, museli probhnout nkolikrt mezi adami knzch kte na adepta kieli: Nm! Nm!. Jet msc pak adept nesml promluvit a mohl komunikovat jen posunky. Velmi podobn inician ritul probhal u indin v Severn Karoln. V augustininskch klterech musel novic tak ve sv cele mlet, a kdy do n vstoupil jeho pedstaven, dorozumval se posunky. Jacques Lacan by byl z tto verze rituln kastrace jist naden. Nmi popisovan psychick homosexuln konfigurace se kolem tohoto klovho vvojovho dramatu to. Poklek ped otcovskm principem, namsto aby ho integrovala. Uctv fal, namsto aby ho pouila. Pokud se vak vyhne perzekun pasti, paranoidnm sklonm, pak homosexuln proit tohoto dramatu je nejlep monou variantou. Jeho alternativami jsou pedevm oidipovsk neurza, regrese k incestu s matkou nebo sublimace uctvn otcovskho falu na jinou rovinu ne sexuln - napklad nboenskou. Oidipovsk verze ensk homosexuality tak existuje, by v praxi asi nen tak ast. Je znmo, e Freud jeden takov ppad osmnctilet oidipovsk lesbiky popsal. Mlad pacientka byla zjevn zamilovna do svho otce, co v penosov situaci tak jasn demonstrovala, nicmn v urit chvli (po dalm othotnn sv matky) se ctila otcem zrazen. Zaala homosexualitu pouvat jakoto pomstu za tuto muskou, otcovskou zradu. Takov rebelsk homosexualita mon nen tak neobvyklou, zvlt v rozlinch revoltujcch subkulturch. Je analogi musk oidipovsk vzpurnosti proti autoritm. V pozdn prci O ensk sexualit se Freud ke kastran, potamo rebelsk ensk homosexualit vrtil. Pesunul v n draz ze zskn otce na zskn falu. Nadje, e jet nkdy zsk njak penis, trv u nkterch en a do neuviteln pozdnch dob, je povena na smysl ivota, a fantazijn pedstava o tom, e je pesto pese vecko muem, zstv asto urujc. I tento komplex muskosti u eny me asto vystit v navenek zjevnou homosexuln volbu objektu. Helene Deutschov pak oidipovskou verzi homosexulnho sebeuren obohatila o jin podobn ppady, kdy napt homosexulnho vztahu eny se enou (asto mlad eny se star enou) nahrazovalo a eilo napt matesko-dceinho vztahu. Jinak eeno, Deutschov doplnila a uzavela oekvatelnou oidipovskou tridu: k touze zskat fal i zskat pze otce pidala touhu zskat pze matky. A Freud byl nucen Deutschov s vhradami pitakat, nebo dobe znal hlubinnou, archetypickou figuru matky-svdkyn z vyprvn svch pacientek (Freud pak u jen doplnil, e svdkyn se za ne zcela vyjasnnch okolnost asto mn ve svdce, incestnho otce, o nm pak vyprvj hysterky). Tak i tak, homosexualita zkrtka me vyvrat z oidipovsk situace. Je [92]

progresivnj ne orl-anln hlubinn perverze a vztahy uvnit oidipovskch homosexulnch did tak vce pipomnaj vztah musko-ensk. Jen pohlavn napt zde std napt latentn generan i t infantiln-pohlavn, dalo by se ci. Urit existuj heterosexuln vztahy, ktermi se e stejn typ vvojovho napt, jen se shodou okolnost vlak osobnosti vydal po tsn pilhajc vedlej koleji. V takovm vztahu pak ena teba hled v partnerovi idelnho otce - a jist vichni vme, e takov varianta nen nikterak vjimen, pitom vak nebud takovou pozornost, ba takov vztahy jsou povaovny za ukzkov a vzorov heterosexuln. V zsad tedy je pro psychoanalzu rozliovn na hetero a homosexualitu krajn nevhodnm. Uitenj by bylo mezilidsk vztahy (a to dokonce nejen ty s prvky sexuality) dlit na narcistick (orl-anln), oidipovsk a genitln - pesn tak, jak jsme naznaili ji v pedmluv tto knihy. Mimochodem, nelze vylouit, e genitln kvality lze doshnout i v homosexulnm vztahu. Genitalita toti nen o spojen penisu a vagny, ale opravdu o intersubjektivit, o naprostm podzen se realit a zbaven se dtsk poteby vnmat sexulnho partnera jako pedmt k uspokojen. Vyhradit tuto monost jen vztahu dvou tak odlinch tvor, jakmi jsou mu a ena, je sice pochopiteln a logick, avak vichni vme, jak sloit a mnohovrstevn je svt kolem ns. Vsadil bych se, e mnoh gay v zvod k tomuto cli nechal leckterho heterosexula za svmi zdy, a to nikoli s postrannmi mysly. Na freudovsk teorii oidipovsk homosexuality je mon vbec nejurlivj, e je zde gay-volba spojovna s paranoiou. Zn to opravdu hroziv. Ale nevme, e je to a takov nadvka. S paranoidnm tmatem je zkrtka spojeno kad dobvn mustv. Svd o tom myslm i sen, kter se mi zdl pot, co jsem dokonil tuto kapitolu a vlastn celou knihu. V nm jsem se s partou vesms mladch mu, kter jsem moc neznal, vydal prohledvat jakousi starou oputnou tovrnu. V tto skupince byla vak i jedna znm dvka a byla to prv ta dvka, kterou mj trpliv ten potkal ji v pedmluv knihy, ona mal dma z pedmst, kter v realit trochu pipomn Joku Jabrkovou, pedevm svou sveepost, a kterou jsem si, jak si mon vzpomenete, krom jinho podil i k doplnn skladovch zsob falu, a to dky jej zcela specificky dv verzi klukovstv. Tto dvky jsem se ve snu drel s dvrou a pocitem jistoty, kter ve mn vdy umla zaehnout. Zjevn se v tajuplnm prostoru oputn tovrny vyznala lpe ne j, byla tam jako doma, zatmco j spe jako pidruen len sehran skupiny explortor. V tovrn se vak objevila s neloginost vlastn nru snu jaksi dma, kter si stovala, e ztratila prstnek. M bystr femme fatale se zadvala do jaksi sklepn prostory a tvrdila, ze na dn vid se zalesknout prsten a e se pro nj spust. Zadval jsem se tedy do prohlubn tak a zcela jasn jsem vidl, e se dole v prachu a haraburd leskne nikoli prsten, ale velk kovov matka, jak se ostatn v tovrnm prostoru dalo oekvat. Upozornil jsem svou ptelkyni - tak aby si toho ostatn nevimli - e to nen prstnek. Ale ona mi spiklenecky poeptala: Zaplapnbh. Nsledn se m staten rozsvaka do prohlubn spustila na lan a j zhy za n. Zatmco ona sebrala ocelovou matiku jako trofej, j pozoroval onen podzemn prostor. A viml jsem si, e v jakchsi dvech, kter tam byly, se po dobu na nvtvy otel kl, o nm jsem se souasn ve snu domnval, e je to kamera. Po vystoupni ze sklepa jsem se optal cel skupinky zkuenjch koleg, co toto pozorovn me znamenat, nae jsem byl zpraven, e o ns ji jacsi majitel i pni cel tovrny vd a te po ns pjdou. Brzy se tak objevila skupina hlda a zaala ns honit. lenov na expedice se naprosto organizovan (co bylo pozoruhodn) rozprchli kad na jinou stranu, aby tak ztili pronsledovatelm jejich kol. Matn si vybavuji jaksi rozhodovn, jestli se odpojit od sv sleny, ale po zchvvu zajmavho pocitu ona si v thle chvli porad mnohem lpe ne j, jsem poal prchat sm. Mho pronsledovatele jsem pak olil tak zajmavm zpsobem. Kdy jsem se mu trochu vzdlil a na chvli zmizel z dohledu, ukryl jsem se do jaksi pizzerie, kolem n jsem nhle bel, s mylenkou, e by ho sotva napadlo, e jsem pestal prchat a drze se pokusil schovat v mst kousek za tovrnou. Ale abych si svj fgl pojistil, zeptal jsem se s klidem personlu, kter mne kupodivu znal, zda si mohu dojt na WC. Tam budu zcela v bezpe, domnval jsem se, nebo i kdyby pronsledovatel nahldl do pizzerie, nespat m a pob dle. To WC bylo ovem velmi zajmav. Aby se lovk mohl posadit, musel vhodit minci do jednoho ze srie otvor. Kad otvor byl vak odlien - kad odpovdal jin Freudov knize, kter se po vhozen mince otevela klientovi WC na zvltn obrazovce. Protoe vtina knih byla v anglitin (?), zvolil jsem tedy tu jedinou, kterou jsem na panelu nalezl v esk verzi, a ta se jmenovala tum Due a jej tajemstv (Freud samozejm knihu tohoto nzvu nikdy [93]

nenapsal). S pocitem jistho vtzstv jsem vhodil ptikorunu (ostatn knihy byly mimochodem dra) do automatu a pak se probudil. Tum, e sm Freud by se jist pi vkladu tohoto snu zarazil u slov matka i pizza, kter maj zajist v etin zcela zeteln asociativn monosti. Piznm se vak, e Freudv vklad sn je ta st dla velkho myslitele, kter mi vdy pila nejmn siln a dvryhodn.(33) Mon je jeho podezvajc ifrrsk metoda vhodn pro sny s obzvlt silnou cenzurou, co je asi u neurotik v krizi obvykl. J sm vak sny vtinou vykldm ponkud mn rafinovan, asi proto, e jsem tak mn rafinovanou osobnost a snad jsou takov i m sny. Umonm teni do sv metody vkladu sn nyn nahldnout, nebo se domnvm, e mj sen o tovrn pojednv o homosexulnm dramatu a do tto kapitoly tud nle. Pesnji je to sen o mustv, o jeho nesamozejmm zisku a perzekunm (i paranoidnm) aspektu, kter k tomuto zisku i nezisku vdy pat. M vprava do tovrny se skupinkou dobrodruh m zcela zejm vznam dobvn musk identity. Vdy takov prolzn tajuplnch, obzvlt zchtralch prostor je u hernch skupin dospvajcch kluk zcela obvykl, najdeme ho vyuito ist u Foglara a j sm se musm piznat, e jsem v jedencti letech rozepsal Foglarem inspirovan romn s vmluvnm nzvem: Tajemstv starho bunkru. Sen vak ukzal, e pi tomto dobvn mustv jsem se nectil zcela doma. Byl jsem k nmu pozvn s drobnm zpodnm jedinka, a to paradoxn zejm dky dvce, kter mi donesla cosi klukovskho ve svm rafinovanm dvm balen. Nhle se vak ve snu objevuje jaksi dma (zejm narcistick matka), kter nai kratochvli ru pnm nalzt ztracen prsten, tedy jednak aspekt enstv (onoho blytivho, fasdovho), jednak - jak jsme mnohokrt v mch textech seznali-symbol anlnho otvoru (tento vznam prstenu akcentoval pedevm Tolkien). Zkrtka narcistick matka (kdo tak jin) vytv jaksi protivn, ruiv tlak k regresi. Asi bych se z jaksi loajality tomuto tlaku formln podvolil (ve snu jsem spe pedstral, e hledm), avak m chytr kamardka to vymyslela jet jinak: zaali jsme pospolu pedstrat, e jsme prsten nalezli a spustili se k nmu (regredovali), ale ve skutenosti jsme msto prstenu zvolili matiku odpadlou od jakhosi roubu. Symbol genitality, mustv (v opozici vi femininnmu prstenu), symbol prce a tak zajist symbol principu reality. Tento trik, toto ukraden si mustv navzdory osudu, vak mlo jeden dsledek, kter dle mho soudu nutn m (a v jet mnohem zeslenj podob) i alternativn volba oidipovskho homosexula. Perzekun syndrom. Pocit ohroen mui, i pesnji pny prostoru falu. J ml dky sehranosti partiky, do n m patrn pizvala m osudov slena, a prv ona m zejm zasvtila do zkonitost krizovho scne expedice, docela dost anc, jak paranoidn hrozb uniknout. Pi pronsledovn jsem ctil, e patrn zvtzm. Ale nakonec jsem ve pro jistotu dovril rozhodnm taktickm manvrem: schoval jsem se na Freudv zchodek. Psychoanalza se tak stala definitivnm pojitnm ohroenho mustv. Mustv je ohroen a nesamozejm vdy, tvrdila ve sv knize Elisabeth Badinterov. Akoli nesouhlasm s jejm blouznivm a kuriznm chromozmovm zdvodnnm tto nesamozejmosti, v zsad s n souznm. Mustv ve smyslu genderu je kupodivu vdy spjato s kastrac, tedy s msi bytostn kulturnm a psychickm, a jako takov je jednak nesamozejm, jednak pedmtem zpasu, a tak nutn spojen s paranoidnm perzekunm stnem. Mj sen to specifickm zpsobem vyzradil: Mustv je takov oputn tovrna, zapren a pomrn nefunkn. Je pln star vetee, kter v n zbyla z dvn diny, jej smysl lze dnes sotva dohledat. Pesto je teba tuto tovrnu dobt a konfrontovat se pitom s podivuhodnmi nonmi hldai tto ruiny. Homosexualita znamen bu oputn femme fatale ve prospch t protivn a svrajc matky (dlohy narcismu), kter svd nai pozornost k anlnmu otvoru oitnmu perverznm idealizanm principem lesku, anebo je milostnm flirtem s hldai. V druhm ppad hroz, e stn hlda, kter se sna homosexul flirtem a nabzenm se ukonejit a sexualizovat, se ve zl chvli znovu proval v podob perzekun hrozby ili paranoidnho pvalu. Pozornho tene a znalce Freuda mon zaujme, e postavy hlda, tak dleit v ivot homosexula, pmo nespojuji s figurou otce. Je to zcela zmrn. Z pozorovn jednoho paranoidnho psychotika toti vm, e tyto postavy, a je s figurou otce poj zakladatelsk akt, jsou spe stnov postavy kluk s falem, tedy generanch vrstevnk ve chvli, kdy paranoik musel na fal rezignovat, zatmco oni si ho prv vybojovali. Mui s falem u navdy v konstrukcch psychotika pochzej z tto chvle, nestrnou s nm, jsou zafixovni ve sv chulignsky pubescentn podob. Jeden psychotik je nazval ppadn hajzlov v ernch [94]

bundch, co je o to pozoruhodnj, e v etin neexistuje oznaeni blousons noirs (ern bundy), kter ve francouztin oznauje chuligna (a kter vedlo Chasseguet-Smirgelovou k rozkdovn nkterch perverznch fantazi o ern ki), a tak, pokud vm, et vtrnci dn ern stejnokroj nepouvaj, kivk tum u dvno vyel z mdy (co vede k vaze, e dominantnm psychickm znakem je sama ern barva kter zastupuje bu agresi nebo projektovanou analitu). Hajzlov v ernch bundch neboli pni prostoru falu i non hldai v ruin mustv jsou kadopdn vdy zeteln sexulnmi a bratrskmi, sou-generanmi figurami. Jsou archetypem zeteln odlienm od archetypu pronsledujcho fa, vrchnho, Paroubka..., kterho znme z paranoidnch konstrukc tak dobe. f je spoutem kastrace, hajzlov jsou nutnm dsledkem kastrace - falit souputnci, kte si jednoho dne musej vimnout nedostatenosti vykastrovanho. Ostatn homosexuln pornografie je mapou cel tto krajiny. Najdeme v n hajzly (koeky, motorke, nmonky, vojky, skejky), otce (chubbies, bears) i kastrovan (twinks, transvestit atd.). Podobn tomu ostatn je v romnech Jaroslava Foglara o Rychlch pech. Figurami pubescentnch strc rozpadlch chrm, v nich se dobv mustv, jsou u Foglara pece Vontov. Postavy temn, stejn jako obsazen touhou, kter se skrv u v jejich pojmenovn (Vont = want = chtt!). Vimnme si pitom vztahu Vont a figury temnho otce starho Maka. Jsou s nm spjaty, a pece na nm nezvisl. Podobn tomu je s otcem a falickmi hajzly u psychotika i homosexula. Zhadn je v tomto smyslu figura iroka, kter je ve sv vemohoucnosti a masce zjevn orl-anln. Prv ona m kupodivu Vonty uspodat a zkrotit - jako by orl-analita mla zneutralizovat hrozc dsivou falinost. Avak vimnme si rovn, e Foglar m jet jin een pro spoutn Vont: jaksi byrokratick fetiismus, jak to nazval Stanislav Komrek. Nejen magick feti (jeek v kleci), ale i jaksi edn d z temnch hoch uin snesiteln figury. Vykastrovan (slep chlapec) je nakonec pivede ze stnu a k idelu. Zd se, e sm Foglar vnmal toto een (zaklet probouzejcho se falu do fetie a kroniky), kter objevil, jako svj celoivotn pedagogick kol, jemu se upsal s vypovdajc vn. Pi vahch o problmu vrozenosti a pirozenosti perverze jet nelze obejt nkolik otaznk, kter ped psychoanalzu postavila antropologie. Zakladatel funkcionalistick antropologie Bronislaw Malinowski vydal roku 1927 knihu Sex a represe v divosk spolenosti. V n se pokusil polemizovat s psychoanalzou, pedevm s Freudovm Totemem a tabu, skrytji pak s freudinskm antropologem Gzou Rheimem. Malinowskho kniha je podivuhodn, msty komick - roztomilmi projevy odporu(34) i tm, jak pokusem o polemiku Malinowski neustle paradoxn dochz k potvrzovn zkladnch freudovskch tez (upozornil na to i George Frankl ve sv knize Archeologie mysl). Zjevn je tak autorovo nepochopen nkterch zkladnch freudovskch koncepc, obzvlt pojmu analita i role otce v psychoanalze. Psychoanalytick pojet obou tchto pojm se Malinowskmu jev jako neomluviteln metafyzick a protisociologick, nebo ono takov v zsad je (metafyzinost otce rozpracoval pozdji Lacan, jak znmo, metafyzinost anality patrn rozpracovv tato kniha). Navzdory tmto slabinm a navzdory tomu, e se Malinowski na konci sv studie pokusil tene unudit k smrti ohromujcmi objevy typu poteba tepla, pohodl a bezpe je u dtte pmo mrn nesmrn siln touze matky svho potomka obejmout, je v Malinowskho knize cosi velmi cennho. Slavn antropolog toti provdl ternn vzkum u jednoho domorodho kmene na Nov Guineji, o nm prv v Sexu o represi o divosk spolenosti podv zprvu. Pro ns je z n zdaleka nejzajmavj, e u svho guinejskho kmene na Trobriandskch ostrovech Malinowski vypozoroval takka plnou absenci homosexuality (na rozdl od jinch - logicky geneticky spznnch kmen z okolnch ostrov). Jist nikoli nhodou u stejnho kmene Malinowski indikoval absenci anality a neexistenci sociln instituce otce (biologick otec il v rodin, ale neml autoritu, tu ml bratr matky, kter vak il vdy v jin vesnici). Tezi Malinowskho, e Guinejci z Trobriandskch ostrov neprochzej anlnm stadiem vvoje, se meme jen usmvat. Malinowski ve sv ultrasociologick koncepci(35) toti vnm i pud jako ist sociln slu zvnjku, a tak objevy, e matky jeho milovanho kmene neprovdj v souvislosti s klenm dnou represi a tlak na asn ovldn svrae, i e dti v pedoidipovskm vku tm pdem nevnuj zvltn pozornost vkalm, vedla u Malinowskho k vygumovn anality z mysli pozorovanch divoch... Avak pes smvn zvry je Malinowskho pozorovn zjevujc a pln potvrzuje nae teze: kde nen konfliktnm tmatem analita a Oidipus, nen ani homosexualita jako ivotn [95]

styl. Nen k nmu dvod - bu v dsledku socilnho vyblokovn (neexistence otce v rodin), nebo sociln tolerance (nechat dti st z prsu a posrvat se, dokud je to bav). To samozejm otevr velkou otzku represivnosti patriarchtu a rje matriarchtu. Malinowski sociln systm svho guinejskho kmene skuten chpal jako naprosto dokonal a ideln, jako systm bez ten, bez perverze, bez zloinu, zkrtka bez stnu. Za vm tmto rajskm uspodnm byla zjevn dominantn role matky. Malinowskho knihu lze chpat i jako feministick nvod: dejte do centra spolenosti matku (i dokonce dlohu, jak d Mirek Vodrka), a zmiz nejen homosexualita a jin perverze, zmiz ve patn, je je dsledkem repres patriarchtu (prv takov mnoc se nzory, je dosud sveep pevaj, pimly kdysi Freuda napsat svou Nespokojenost v kultue). Malinowski vak svou divoskou idylku pedstavil za cenu velk li. Zamnil toti matriarchtn orl-anln svt za svt ideln genitln. Co m opravuje tvrdit, e svt guinejskho kmene byl uvznut v orl-anln bain? Tak zaprv rozbor kmenovch nadvek, kter Malinowski zaznamenal, zadruh exogamick (incestn) zkaz tohoto kmene, zatet role otce. Proberme si to hezky popoad. Kdy chtj domorodci nkoho poslat do prdele (jak pravme my v na anln kultue), maj k dispozici ti nadvky, svd Malinowski. Nejmrnj z nich je vyukej svou matku. To je povaovno za spe roztomil osloven, nco na zpsob naeho jdi mi k pku. O poznn vulgrnj je pak souslov vyukej svou sestru. To u je povaovno za velmi sprost, nebo klov exogamick, incestn zkaz se u Trobrianan tk prv sestry. Bratr a sestra mus bt od sebe odloueni u od nejranjho dtstv a nesm o sob dokonce ani mluvit jako o mui i en, jakkoli intimn kontakt je povaovn za nemorlnost na stejn rovni jako u ns incest s matkou. Ovem zdaleka nejbrutlnj a nejsprostj - jen zdka uvanou - domorodou nadvkou je souslov vyukej svou manelku. Mnoz z vs se te jist neubrnili smchu. Asi si kte: co je to za podivnou spolenost, kde ukn s matkou v ei je povaovno za ajek, kdeto zmnka o manelsk souloi je nabita prapodivnm studem a vrcholnm tabu? Ale o tom to prv je: matesk incest je samozejmost, struktura i textura matrilinernho i t matriarchtnho svta, kdeto nejvym tabu takovho svta je sama pohlavnost a genitalita. Neboli t: kreativn role otce. Kdyby hrdinov Sadova romnu nkdy zaloili kmen a prosadili v nm svj kulturn d, bezpochyby by se u nich kategorie vulgarity konstituovala njak podobn: cokoli souvisejc rozpoutnm, snnm, matkou, magi, fz veho se vm, hlubiny a nekonzistence by bylo v ei povaovno za bn, smvn, soft. Tedy i matesk incest. He by na tom bylo ve, co by pipomnalo kastraci a fakt objeven falu a ne-falu. Trobrianan tuto hrzu vtlili do psnho tabu incestu bratra sestry. Ten nen jen nhodnm pesmrovnm exogamickho archetypu z matky na jinou enu v rodin. Toto pesmrovn m svj tajn smysl: vezahrnujc kosmick dloha je idel, ovem sestina vagna i bratrv penis, to jsou v osobnch dtskch biografich skutenosti vdy spojen s kastrac, zvist, strachem. Tomu mus matesk, orl-anln svt brnit, poprat to. A podle nm ji dobe znmho vzorce se tak objekt popen (vzpomeme na enu a dt v kesanstv) stv objektem ultrasexulnm (cel mytologie Trobrianan je zaloena na sourozeneckch erotickch pbzch) i objektem magickm - vraz oznaujc sestru je dle Malinowskho i silnm magickm zaklnadlem, je m vyvolvat tpen i odpuzen. A vimnme si tak Malinowskho poznmky, e Trobrianan nekonaj na potku puberty dn inician rituly. Vzpomeneme-li pase o vztahu inicianch ritul a kastrace, opt z toho meme snadno vyvodit, e u Guinejc jde o vytsnn kastrace ze socilnho svta. O nadvce vyukej svou manelku Malinowski svd: Tento vraz je tak neslun, e jsem se o nm dozvdl a po dlouhm pobytu. dn domorodec by ho nevyslovil jinak ne eptem. Ano, jist - zdaleka nejvtm a nejposvtnjm popenm v matriarchtu je popen ploditelsk role otce. To je tak posvtnm, e ho nejde ani mticky i rituln verbalizovat, a sotvae se protla do ei aspo v podob sprostoty. Trobriandt mui samozejm oploduj eny, dokonce s nimi po tomto oplodnn i ij v domcnosti, ale cel spolenost se tv, e nev o tom, e by ena byla oplodnna prv pi souloi s muem, co je typick znak vech domorodch matrilinernch kultur. Othotnn se pipisuje vstoupen ducha. A otec pak v rodin nezastv roli otce, je jakmsi pomocnkem a kamardem dtte. Roli autority sehrv matin bratr, ten vak ije v jin vesnici (dky sourozeneckmu incestnmu tabu) a autoritou se stv a pomrn pozd, zhruba v ase puberty, kdy spolenost potebuje konen do rajskho stavu zashnout repres, aby aspo trochu fungovala a produkovala. Malinowski domorodcm na trik s popenm pln skoil (a nejen na nj). Uvil, e o kreativn roli otce vbec netu. Jsem pevn pesvden, e neznalost tchto sloitch [96]

fyziologickch proces je pirozen a upmn. Nevm, pro bychom se mli domnvat, e tito lid na velmi nzk kulturn rovni objevili urit aspekty embryologie, kdy ve vech ostatnch aspektech prodn vdy neznaj tm nic, pokud jde o kauzln vazby jev. Jene je to pln opan, ne se Malinowski domnval: tito lid jsou na nzkm stupni kulturn rovn a znalosti kauzlnch jev prv proto, e popeli roli otce ve sv spolenosti. Ani star patriarchtn kultury nemly rozvinutou embryologii, mnoh nemly nic vc ne stan a pr ovc, a pesto dobe vdly, e mu enu oploduje. Mus si to uvdomit kad lidsk kultura, u kvli existenci spermatu i zkrtka prostm pozorovnm kadodennho du ivota u lid i zvat. Ale nkter kultura - ta orl-anln - to mus popt. Mus se to stt tabu. Tajemstvm kmene. Z toho vak logicky plyne, e se tabu mus stt i jakkoli uvaovn o pin a nsledku (nebo takov uvaovn by mohlo vyvolat tlak na bariru klovho popen), a tud je pehrazena monost rozvoje jakkoli prmyslovosti, techniky i koncepnho plnujcho mylen. I pokud se zmocn orl-analita mentality ji technick i alespo technikou oplvajc, co byl ppad nacismu a Hitlera, mus v n nakonec popen tla a sen zvtzit nad racionlnm plnem zahrnujcm pinu a nsledek - vichni vme, e kdy to vchodn fronta nejvce potebovala, vlaky s vzni do koncentranch tbor mly naprostou pednost ped zsobami wehrmachtu, a stejn tak znme zejm pravdiv legendy, e Hitler (mimochodem v osobnm ivot posedl incestem a nenvist k otci) dal nmeck vojky na vchod vybavit jen lehkm zimnm obleenm navzdory varovnm meteorolog, nebo se mu zdl sen o mrn zim. Otce, rozum, kauzalitu a prmyslovost (dve t nazvanou pokrok) zkrtka nelze oddlit - to je to tajupln antropologick mystrium psychoanalzy. Ernest Jones ve sv polemice s Malinowskm tvrdil, e popen konstrukn role otce v matrilinernch kulturch typu trobriandsk slouilo ke zmrnn a odklonn nenvisti vi otci. Zde meme (spolu s Malinowskm) nesouhlasit a vnmat Jonesova slova jako opravdu falocentrick. V naem modelu bychom trobriandsk kulturn sil popsali spe obecnji, jako pln popen otcovskho a oidipovskho jakoto kulturn struktury, jeho hlavn smysl snad ani nen zabrnit ambivalenci oidipovskho svta, jako prost uchovat orl-anln slast. Jedin lidsk Rj. Proto Malinowski u Trobrianan nikde nenael neurasteniky. Jeliko svt, do nho neurotik utk i po nm tou, se pozorovanmu kmeni stal vednost. Konen se nememe vyhnout brutln politizaci: pro by vlastn mla kultura snait o ztrtu tohoto rje? Je patriarcht, kter by jednoho dne rozvrtil rajsk, ale tup svt guinejskho kmene (nikoli tedy patriarcht vnucen, imperiln, bl!), skuten pokrokovm, akoli by s sebou pinesl oidipovsk komplex, homosexualitu, sado-masochismus, agresi, zkost, exploataci a neurzu? Musme odpovdt jednoznan: ano! Stoj to za to. Nebo rajsk svt matriarchtu lze udrovat jen na zklad popen, tedy iluze. Kad rozbit li je pokrokem, ba nemme jinou monost, jak pokrok definovat. Popen podlu otce na plozen je prvn velkou iluz, do n se lidsk rod mohl schovat. Mnohdy tak uinil a pineslo mu to rzn bonusy. Ale dn iluze neme dlouhodob pemoci lidskho ducha. Patriarcht - revolun rozvrcen tto prvn iluze svta - je nejvt a elementrn pokrok lidstva, kter sice rozpoutal mnoh nov konflikty, pesto slovy Ernesta Jonese zstv nejdleitjm pokrokem ve vvoji kultury, zlidtnm lovka a postupnou asimilac oidipovskho komplexu. Jinak eeno: Oidipus je da, kterou v patriarchtu platme za nadji na genitalitu, vdom a rozum. Je to zkouka, jejm absolvovnm jsou uveden dary podmnny. Rozhldneme-li se po zpadnm svt, zjistme pouhm okem, jak obrovsk rezervory energie vstup Oidipa a Otce do djin lovku otevel. Samozejm, pinesl i hroziv napt a zloin, onu stralivou touhu rozvrtit vechna matesk lna ku spoinut (vetn Matky Zem) a niit kadho, kdo se postav do cesty. Avak variantou nabzenou mnoha protioidipovskmi kazateli je zaasto jen regrese a poklidn iluze mateskho svta - nevme, e je to rj. Je to rezignace ped nevdomm, ztotonn s tmto nevdomm, je to it orlanalita, v n nakonec tak tee krev a Druh nedostane dokonce ani status neptele, nebo je nim - ve se jen dje v rmci posvtnho ritulu, a nikoli dobvnm svta. Kanibalismus a lidsk obti prastarch magickch kult jsou svdky stnu historickho orl-anlnho rje. Druhm stnem je zajist psychza i minimln psychza jako sociln idel (v podob amanismu). Ona toti nedostaten otcovsk represe ve spolenosti neplod jen zbrany vi kauzlnmu mylen. Je jet dalekoshlej. Kolem roku 1925 napsal Sigmund Freud krtk, avak velepodstatn lneek s nzvem Popen. Jde o dosti sloit popis vzniku intelektuln funkce ze hry primrnch pudovch sil, jak Freud sm k. Nm me bt mechanismus tohoto vzniku v zsad lhostejn, ale jeden ze zvr je pro ns klov. Freud v textu odhaluje, jak v lovku vznik psychick realismus, usuzovn a abstraktn mylen. Nepehldnme pitom vtu: Podmnkou pouit nstroje testovn reality je, e se ztratily objekty, je kdysi pinely uspokojen. Neboli je velmi pravdpodobn, e bez represe, bez [97]

frustrace, bez jist otcovsk nsiln intervence do rje, by lovk vbec nezaal myslet a oddlovat vnitn od vnjho. Freud v lnku tvrd, e zjem o vnj realitu se u lovka vyvj vlastn a tehdy, kdy se tato realita vyjev jako zsadn neuspokojujc, nsiln, represivn, bolav, otcovsk. A k tomu zjmu o realitu si lovk zkonstruuje nstroj - intelektuln funkci i abstraktn mylen - kter doke ztracen slastn objekty znovuzptomovat v mysli. Vytvo se tak nutn distance mezi vnjm a vnitnm, kter dle jinho Freudova lnku (Poznmka o zzranm bloku) zplod pedstavu asu (!) a zru primrn schizoidnost, ir dtsk magismus. Pedevm vak umon jedinci zahjit projekt uchopen svho J, kter je sice ponejprv zkonstruovno k opatrnmu ochutnvn vnjku, jen byl repres zproblematizovn, avak brzy projde revoluc, osvobod se od sluebnho postaven vi slasti a stane se novm pnem psychiky. Vznikne vdom. Jeho nejprraznj zbran, kter si vydobylo v i slasti podobn jako Jan ika ostruhy u Romberka, se nyn ponou vyjevovat jako realismus a rozum, jak je v Evrop znme a stle jet aspo trochu uctvme. J je opravdu revolun projekt zaloen na vysloven rozhodnho NE (Nenalzme dn ne pichzejc z nevdom, uznn nevdom ze strany J je vyjdeno negativn formul, pe Freud.) Tohle sv ne J vyslov jednoho dne do tve nevdom, pudu, Id, a stane se Egem. Ale toto ne se Ego nauilo z vnjku. Nauilo se ho prv od vnj represe. Od otce. Nikdy neusmrujc matka a neexistujc otec - takov konfigurace vnjho prosted teoreticky neme zplodit nic jinho ne psychzu i minimln kulturn idel psychzy. Vrtme-li se k tmatu homosexuality, meme n vklad shrnout tak takto: dokud mme oidipovsk homosexuly, tyto produkty represe, meme bt klidn, nebo je to dkaz, e Falus a Otec jsou na stri. U dve do chrmu na stedn kulturn nadje na pravdu, pln vdom a plnou svobodu. Ovem nelze smlet, e tma ntlaku v kultue je bytostn ambivalentn. Sm Freud si to uvdomoval a asto na tento problm upozoroval. Ctil, e represe kultury ve sfe psychiky - v zsad nutn - se brzy stane rozhodujcm politickm tmatem modernho vku, kter vytla sociln emancipaci V vodu Budoucnosti jedn iluze, jinak obzvlt slabho textu, Freud napsal: Jestlie se mohlo zdt, e kulturu ohroujc nebezpe mono odstranit elnm rozdlenm statk mezi lidi, nyn se zd, e tit bude pesunuto z materilnho na duevn. Rozhodujc je, zda a nakolik se poda zmenit thu lidem uloench pudovch obt, smit je s nimi a odkodnit za ty nevyhnuteln. Mon nen na prvn pohled patrn, jak prorock slova to byla. Avak dle veho poskytuj kl k celmu tmatu postmodernho vtzstv vnjku i on ohromujc fetiizace stylu v na e, kterou Slavoj iek nazval vtzstvm homosexulnho svta. V naem pohledu jde o vtzstv svta orl-anlnho (co je obecnj oznaen oproti iekovu). Ale vzhledem k Freudov tezi o kulturnm ntlaku je ra stylingu pedevm epochlnm pokusem o jedno odkodnn za nevyhnuteln pudov obti moderny. Skuten se zd, e nae ra oznaujcho je pedevm chaotickm experimentem s clem uchovat projekt modernho vdom za cenu mohutn kompenzace ve sfe mdy, stylu, hadr, designu, uivatelskho rozhran i porno-obrazu, co je vechno - jak se pokou dokzat nae prce - dnes strukturovno nejregresivnj pudovost, orl-analitou. To, eho se obv kritika tohoto epochlnho pokusu, vetn ieka a snad i mne, je, e tento vnjek, tento orlanln kompenzujc design, tento obraz v magickm zrcadle, pevezme nenpadn vldu nad zobrazovanm a vystajlovvanm J. e pokus o odkodnn skon destrukc toho, co potebu odkodnn vyvolalo. Dokonce i Judith Butlerov, z jejho lnku z roku 2000 jsme citovali i ieka, poala chovat nejistotu, zda nkter ze styl v e vtzstv stylu ji neindikuj krizi peit subjektu. Homosexualita - a to je zajmav si uvdomit - je tisciletou laborato, v n se een odkodnn stylem testuje. A naznauje, e jde o hru na ost noe. Pedevm nastoluje jist pochybnosti, zda v tto he nen nutn obtovn Druh, a zda nemusme ke kad takov he pipost jet krutou da paranoie - bujnost konspiranho nru ve svt a e internetu jako by tuto pochybnost stvrzovala. Nae tma si vynucuje ci jet pr slov o latentn homosexualit. Ve sv slavn knize Gender Trouble lesbick feministka Judith Butlerov povaovala za jeden z dkaz ensk latentn homosexuality ensk fetiismus, posedlost mdou a hadky, je umouje enm zabvat se tm, co je opravdu zajm: jinmi enami. K enskmu mdnmu fetiismu se psychoanalza tradinji vztahuje tez o exhibicionismu kompenzujcm kastran neplnost, pipomeme teba studii Sandora Rad - nejde ovem o znmho sovtskho piona - ensk kastran zkost i lnek Jen Hrnika Rzn vvoj narcismu u mu i en. My v kapitole Nvrat k blu rozhrneme oponu jet jinho vysvtlen pomoc Freudova konceptu matky s penisem. Avak pestoe nemusme pijmout pozoruhodn koncept homosexuality Butlerov [98]

(v zsad tvrd, e je odbojnm dsledkem kulturnho tlaku k heterosexualit), nememe pehldnout, e projevy latentn homosexuality jsou u en mohutn a skrvaj se prv pod masku mdy. Mu, kter nen slep, i nechce za kadou cenu t v iluzch, si pece mus povimnout, e zatmco mui na ulici pozoruj eny, eny nepozoruj nikdy mue, ale vdy jin eny. Bt muem znamen dostat monost prot ivot zcela nepovimnut, co me bt svm zpsobem uiten, ale tak to v jistch konstelacch destruuje identitu, jak vme z kapitoly o Self, proto zejm mui dlaj tolik sebeupozorujcch hovadin, psan esej z toho nevyjmaje. Latentn homosexuln pvod on pozornosti, je eny vnuj jinm enm, nelze pehlet, by takov sociobiologie by asi vyrukovala s teori pozornosti z dvodu konkurennho souboje o kvalitnj semeno a i psychoanalza svmi ve uvedenmi tezemi o mdnm fetiismu nabz jist nikov skuliny. Zatmco mu latentn homosexualitu tak asto skrv za paranoiu (paranoik zaplav svj svt temnmi mui, kte o nj maj zjem, by destruktivn, a proto i on m dvod pesunout svou pozornost na n), eny tuto volbu pesunut pozornosti na vlastn pohlav vtinou realizuj mnohem rafinovanji prv jako estetick i mdn zjem - v tom m Butlerov zejm pravdu. To, pro ensk latentn homosexualita nebv spojena s paranoiou, chpeme, nebo jsme ji poznamenali, e enm homosexualita mnohem astji slou k nvratu k rajskmu orlnmu vztahu s pramatkou ne ke konfliktnmu vztahu s matkou oidipovskou, matkou rivalkou. Jeden z dvod, pro spolenost enskou homosexualitu toleruje vce ne muskou, je tud tak to, e ensk homosexulky ve vtin programov nepiivuj svj konflikt se spolenost, co mut homosexulov podlhajc perzekunmu aspektu svho ivotnho tmatu zaasto nevdomky dlaj. Odtud snad vznikl pojem buzerant, nebo gayov mvaj tendenci nutit spolenost (Otce), aby se s jejich jinakost vyrovnala, a aby ji vbec vnmala, co me svm zpsobem obtovat. Gayov asto nevdom stoj o konflikt. Tm vak nepoprm, e existuje protihomosexuln odpor vyivovan latentn homosexualitou, ba nepoprm ani, e existuje docela sprost faismus, kter nesnese jakoukoli pestrost svta snad budu sprvn pochopen. Nicmn je zjevn, e o konflikt stoj vdy homosexul kastran, nikoli orl-anln, a i proto nen spolenost (zvlt patriarchln) v konfliktu natolik se sncmi lesbami ani se sado-masochisty. V souvislosti s homosexualitou a obecnji s projevy orl-anality na sexuln rovin by bylo vhodn pipojit jet poznmku o pojmu anln fal, kter pouv ChasseguetSmirgelov, a jeho jsme se lehce dotkli. Koncept anlnho falu je dalekoshlej, ne se zd. V jistm smyslu je anlnm falem hovno, jak jsme zmnili. Ale to je jen jedna z inkarnac tohoto principu. Anln fal je ve skutenosti jakmsi duchem orl-anality, kad projev orl-anln perverze meme chpat jako jeho vtlen. Pro ale je duchem orl-anality fal, a nikoli prost anln duch? V lnku K zskn ohn Freud napsal: Musk d m dv funkce. Slou k odvdn moi a provd milostn akt, kter utiuje touhu sexulnho libida. Dt jet v, e ob funkce me spojit. Tm nm Freud nejen jednodue vysvtlil, pro k i perverze mus patit pissing, tedy erotick moen. Jde to pochopit, e po vvojovm nazen faktu pohlavn diferenciace a oidipovskho univerza je orl-anln touha vdy nejen touhou po nvratu, ale tak vdy touhou nahradit falus (jeho existenci a vznam prost nejde v nepsychotick situaci popt) falem anlnm, popt, e smysl falu je proniknout do vagny ku tvrmu aktu, ppadn popt, e tvorba je vyhrazena prv tomuto aktu. Kdy dt mo na ohe (a my vme, jak rdo), provd svm nedostatenm falem souboj s falem otcovskm, tvrdil Freud. Takov souboj je i podstatou perverze - pi slastnm uhaen ohn dtskm falem jde o vtzstv anlnho falu nad falem genitlnm, v perverzi rovn. Co neznamen, e moc dtsk fal je anlnm falem, ale e se pro vsadn chvli (pi moen na ohe i pozdji pi pissingu) anlnm falem stv. Anlnm falem je vak i fal naplujc i pi homosexulnm styku i pi heterosexulnm anlnm sexu. Jeho pedobrazem je hovno, jak eeno. Ale anlnm falem je i penis sadisty, kdy znsiluje svou ob proniknm do vagny - nebo smyslem prniku penisu do vagny je v jeho aktu potvrdit dtskou teorii, e funkc penisu je zpsobovn bolesti a ponen. Anln fal se v tomto smyslu zjevuje se svm belskm klebem, napklad i kdy mui hovo o tom, e enu zbouchnuli, kdy ji oplodnili. V pojmu zbouchnout, z nho snadno ctme sadistick der a ublen, se nm tak vyjevuje, e perverze je v musk sexualit v jistch formch rysem pravidelnm, a v mnoha kulturch i obecnm, ba podporovanm (u perverzn zmny kreativity se zbouchnutm si to kultura zrovna me snadno dovolit, nebo kulturnho cle kontinuity rodu je tu shodou okolnost dosaeno). Zkrtka o anlnm falu v perverzi hovome vdy, kdy v n nejde jen o proit [99]

anality, ale i o souboj s vvojov vymi pojetmi slasti - o co v perverzi dosplch lid jde podle veho vdy. istou analitu mohou provat asi jen dti, zejmna autist. A terapeuti jist vd, jak asto se na obrzcch autistickch dt objevuj hovnka. Stejn jako to, e ddicem tchto vazeb jsou obvykl koprofiln zjmy i fbie schizofrenik. Kultura je vdy rituln porkou anlnho falu. Nejen proto, e bez genitality by se obtn ily geny, nebo lid by si vystaili se sexem bez souloe i sexem anlnm. Ale za vm kulturnm vdy jist triumf nad anlnm falem nalezneme. Prvn kultura vznikla zmocnnm se ohn. lovk by ale nemohl ohe vyut k rozvoji, kdyby dval stle prchod ve vzpomenutmu dtskmu a slastnmu souboji s ohnm moenm - tuto tezi pece nastolil Freud v poznmce k eseji Nespokojenost v kultue. Podobnou skrytou psychosociln funkci jako tento zakladatelsk ohe pak maj kulturn instituty jako uitel, hygiena, tabu incestu, a tak bychom mohli pokraovat. Pitom vak kultura vdy provd podivuhodn karnevalov trik. Za svou podstatu, nejvy formu i nejvzneenj idel zaasto oznauje naopak oslavu anlnho falu, a ji nazvme mystika, magie, kult boh, umn, perverze i utopie. Proto nm odpradvna vldnou schizofrenit amani, poznn rozkazovai mocnostem, morlku uruj pedofiln kn, o svobod k feci, o lsce nm zpvaj homosexulov a na horizontu prmyslovch djin nm je slbeno rajsk rozputn. Kultura je porkou perverze za cenu toho, e perverzi vdy pedv sv ezlo. Jen pochopme-li tento vzorec, rozkryjeme zmatek lidskho svta, kter nos vdy z podstaty a ze zvyku na sv tvi masku. Asi je dospl se s tm smit, nejdosplej vak snad je to pojmenovat.

[100]

Psychoanalza vegetarinstv orl-analita v kuchyni

Je snad jasn, e hlavnm clem analzy kesanstv, magie i homosexuality nen politick polemika, ale poteba ilustrovat, jak meme strukturu odvozenou z psychodynamick teorie podloit pod kulturn artefakt v nejirm slova smyslu. Mm vak jistou obavu, zda dosud probran nboensko-politick artefakty mho tene nepinutily k vkladu pistoupit s jistmi pedsudky. Zkusm to tedy jet jinak a tentokrt radji znu do vlastnch ad a do tmatu, kter snad nen tak oehav. Jsem vegetarin. Mm k tomu velmi dobr dvody. Pesto nemohu obejt ani prahy svch souvrc pi rozdvn ran egyptskch. Vegetarinstv je zajist ivotn styl, kter si psychoanalytick pohled zaslou. Ba, mm jist tuen, e bez tohoto pohledu vegetarinstv posouv lovka vped spe nhodou a s notnou dvkou tst. Byla to Freudova dcera Anna, kdo si viml, e vegetarinstv me bt neurotickm symptomem. Maso je toti nevdom spjato s mateskm prsem. Jedna z nejodvnjch tez psychoanalytiky Melanie Kleinov znla, e dt m kanibalsk fantazie. Kdy je kojeno, tak nepije, ale fantazijn se pokou tlo-maso matky serat, pohltit. Z biologickho hlediska samozejm saje jako kad jin savec, ale protoe u je lovkem, provzej toto sn jist pochody psychick. Nae psch, j jsme se z prody vydlili, vznik jen a pouze z takovchto perverznch omyl, provzejcch jej vvoj. By by si mnoz pli, aby ji do sebe lovk nasl z jakhosi nadpozemskho oblku. Kanibalsk teze je samozejm odvn a tak se na n rozpadla nejedna psychoanalytick crkev. Nicmn, zobecnme-li ji, zaneme tuit, e jdlo je nevdom spjato s matkou. Odmtn jdla je (dle Freudov) odmtnm matky - to byl pro ni kl k anorexi, s n se tak asto setkvala u dospvajcch dvek (a skoro nikdy u dospvajcch chlapc). Pitom si ale vimla, e takov dvky obas pouij jaksi trik: neponou odmtat jdlo jako celek, ale vznamn si v tomto celku zokliv prv maso. Nebo prv maso je zejm nejvce matesk. Pro tomu tak je, doekla prv Kleinov. Takto vznik nejregresivnj nevdom vegetarinstv. Je vlastn nhrakou anorexie, nalezenm jej prav podstaty: odmtnut tla, odmtnut dosplosti, odmtnut matky jako vzoru, s nm je lpe se identifikovat, ne proti nmu bojovat. Skoro vdy se k tomuto vegetarinstv uchyluj mlad dvky a poznte je velmi snadno. Ve vegetarinskch jdelnch si pokldaj na tal dva listy saltu a ri, sed nad touto porc zhruba hodinu a ped odchodem se jet vdy stav na zchod... Existuje vak jet jin typ nevdomho vegetarinstv. A prv kvli nmu se tmatem zabvme v souvislosti s orln-anlnmi vesmry. Odmtn matek je ast u dvek proto, e matky jsou pro dvky jejich oidipovskm neptelem. Pro chlapce nikoli. K orln-anlnmu zamovn matky a masa (tla) dvky regreduj ve chvli, kdy oidipovsk zpas s matkou neunesou. Chlapec zpol s otcem a toho si ppadn symbolizuje jinak ne skrze jdlo i maso. To vak neznamen, e jdlo je dky tomu pro mue zcela bezproblmovm fenomnem. Oralita jako regrese je psychick potencil v kadm z ns. Pitom je v jistm smyslu potencilem velmi zludnm! Kdy lovk jak tak pekon dejme tomu kastran zkost, me bt impulsem k revokaci tto zkosti, k psychick regresi, teba situace, kdy potk ve stavu urit frustrace jednonohho invalidu. Jinm spoutem, svdcem k regresi, me bt situace, kdy lovk nkam nervzn pospch a kdosi mu zastoup cestu. Jist, to ve se me as od asu pihodit a me ns to zastihnout v rzn psychick kondici. Ale jme kad den. V prmru tikrt. Tikrt denn potkme svho svdce, kter nm naeptv: Poj za mnou do bjenho orln-anlnho svta, kde je ve mon, poj se mnou do svta, kde lze hltnm a naplovnm se zskat nejpvodnj a nejvt slast, zapome na kecy o ivinch, blkovinch a dal podobn nesmysly Oidip v blch pltch, a otevi sv sta rozkoi! Vdy je to ta jedin rozko, kter je pln intimn! Kterou me uzavt sob! ena je ho unikajc mezi prsty, nsil vyvolv dsivou zkost, feti je vdy mimo tebe, maximln na tob, ale jdlo me pln pozt a kdy mu to dovol, vstoup s nm do tebe nejdvnj a nejhlub bezproblmov rozko. Ano, takovhle kurevsk marketing m v ns samotnch zajitno jdlo. Kad den se ns sna strhnout do propasti dtstv. Vyuil toho u ten star had z rje, kdy nabdl Ev jdlo a slbil budete jako bohov, tedy slbil magickou omnipotentn oralitu. Kdo by as od asu neodolal. A nemluvm te jen o biblick pramti. Kdo z ns by as od asu prv jdlem nezahnal zkost, frustraci i nedostatek lsky v t pitom realit. Tehdy se z ns stvaj na chvilku orln bulimici. Avak regresi se lovk um do jist mry brnit. V idelnm ppad zapoj rozum, ale um to dokonce i bez nho. Psychoanalytici nkter [101]

z tch inhibinch a reaktivnch zpsob obrany pojmenovali. Takovou pokrokovou reaktivn formac proti orln-anlnm svdjcm impulsm je tebas nboenstv oidipovskho BohaOtce, jak jsme si ekli ve. Na intimn rovin to me bt zformovn silnho Superega, kter se pak vyjevuje jako svdom. Superego se me zapojit i do boje s jdlem, toho vyuvaj reklamn agentury, kdy ns svdj stylem mlsej bez hchu. Ale ve vztahu k jdlu se asto dje tak to, co nazvm pehozen oidipovsk st pes sousto. Tehdy lovk por orln rozko tm, e j sousto vyrve tdcm pohledem, kter pedchz pozen. Ji jsme si ekli, e orln-anln vesmr je svtem bez rozdl a hranic. Oidipovsk svt se sna hranice a rozdly nastavit, ve vztahu k jdlu je to zcela nezbytn, je-li to takov svdce k nejhlubmu dtstv, jak jsme popsali. Proto tm vechna nboenstv pekryla jdlo jakousi st vztah, spoutala dmona jdla pedpisy, kter oddluj sprvn jdlo od nesprvnho. Ty zajiuj, e dve ne lovk oteve sta, mus v sob aktivovat psychick kapacity rozliovn, tdn a viny (tedy kapacity oidipovsk, je jsou jakousi kostrou, kolem n pozdji obroste svalovina pln racionality). Sta id to uinili koer pedpisy, hinduist zkazem pojdn hovzho, mystici stupovali tento oidipovsk imperativ a k excesm velijak askeze, buddhist zvolili pmo vegetarinstv. Snad jen kesan zstali v tomto ohledu podezele lern. Dnes nboensk pkazy nahrazuj pikzn zdravho ivotnho stylu, ppadn bohyn Diety. Ty zajist dostatenou obranu, nut ns ped otevenm brny pekel (st) potat kalorie (i bhv co), studovat etikety na vrobcch, nkdy dokonce odvaovat na vze, jindy psn rozdl jdlo na to, kter je mon povat spolu, a na to, kter nikoli - pak hovome o njak podob dlen stravy. Jednou z podob nevdom obrany proti orln regresi je pak tak vegetarinstv, kter ns pinut ped hltnm rozliit: Nen v tom maso? Je to dobr nebo zl sousto? Samozejm meme pitom provdt velijak sekundrn racionalizace (je to zdrav) i spe sekundrn emocionalizace (je to etick). Ale hlavnm nevdomm smyslem je obrana proti pudovmu zachzen s potravou. To m vak dva zsadn dsledky: je-li obrana nevdom, psychoanalytici vd, e me pejt v obranu pehnanou, v neurzu, v tomto ppad tedy v obsesi. Tehdy se z kontroly nad stravou stv posedlost a vlastn hlavn npl ivota. Tehdy poruen tebas makrobiotickho du vyvolv bouliv pocity viny a dojem o zhroucen cel dlouho budovan stavby. Tehdy vyplouv na povrch a demaskuje se jdro nevdomho vegetarinstv: e smyslem nen soucit se zvaty, ale vygradovan poslunost velikmu oidipovskmu Bohu-Zkazu. A druh dsledek je tak logick: je-li nevdom vegetarinstv obranou proti orln touze, nutn ho lovk opust ve chvli, kdy touha nekontrolovan pevezme vldu, anebo kdy touhy pone naopak ubvat. Nekontrolovan propuknut orlnch tueb je bn v thotenstv, tehdy jak znmo eny propadaj rznm thotenskm chutm, a tehdy tak enyvegetarinky asto od vegetstv odchzej, nezdka se zakrvajc vmluvou, aby nepokodily dt (co je pro musk vegetariny vtinou zcela nepochopiteln konverze ke kultu krve). A protoe porod je nutn sestupem do podsvt, regres, jak vme z minulch kapitol, padaj obrann konstrukce proti oralit s nstupem matestv vtinou zcela bez odporu. Druh varianta je podobn: libida ubv s vkem, a protoe libido je onm palivem slasti, ubv s nm i sklonu k orln (i jin) regresi. Nevdom vegetarinstv tud nevydr v ase. Nen skutenou pte ivota, jen leenm, kter spadne, jakmile malta dostaten ztuhla a stavba stoj pevn. Samozejm, nelze vylouit, e leen obas nechme stt ze zvyku, setrvanosti i z lenosti ho sundvat. To vak neme nic zmnit na tom, e se jednoho dne stane zbytenm, e zkaz se stane przdnm. Ji psychoanalytik Erik Homburger Erikson si pi svm pobytu u severoamerickch indin poviml, e jejich zpsob vchovy (napklad dlouhodob kojen) asto vede k jist orln fixaci. Asi nen nhoda, e vtinu orlnch nutkavch zvyk (kouen, vkaky) jsme v Evrop pevzali prv od indin. Kdy jsme pozorovali siouxsk dti, vimli jsme si, e maj asto prsty v stech. Dti i nkte dospl, zvlt eny, si necucaj prsty, ale hraj si se svmi zuby, nm do nich cvakaj i ukaj, vkaj vkaku nebo se vnuj he se zuby a nehty, viml si Erikson a rozpoznal v tom celokulturn orln fixaci. Vichni tak vme, e i nae dti si obas cucaj palec, okusuj nehty i rozvkaj brko po vypit limondy. Nkterm to vydr i do dosplosti - psychologick podstata je stejn jako u Sioux, jen se jev nestal tak obecnm, nebo Evropan jsou fixovni spe anln, a to i ve vztahu k jdlu, take mnohem vt posedlost Evropana je mt co nejvce hovnek v bku, nacpat se. Evropsk a zejmna americk pern, je se vru stalo jevem dosti obecnm a samozejmm, je pro indina stejn komick jako pro ns siouxsk ukn si do zub. Kadopdn, jak si poviml i Erikson, indinsk legendy asto tma orln-anlnch [102]

vlastnost jdla e. O orln-anln i je napklad krksk legenda o kukuici, kter m ostatn mezi indinskmi kmeny tisce variant. V vodu legendy se zrod chlapec. Avak typicky orl-anlnm zpsobem. Jist star ena nalezne pi deti kapiku krve, schov si ji a po ase se zn vylhne lovek. Jednm z archetyplnch sn dtte s muskm pohlavm, u nho se probouz sexualita (a zejm ve spnku dochz k poluci), je, e mu z penisu vytk krev. Je to orl-anln pedstava, z n pramen jak magick nboj krve v kouzelnictv, tak - vlastn ponkud prapodivn - ren o vlastn krvi ve smyslu potomstva i rodiny. Vmluvn je v tomto smyslu i pojem krvesmilstvo, oznaujc incest. Dobe, by zasten, ukazuje, e incestnk se navrtil k pojet sexulnho styku, v nm z penisu vytk krev, nikoli sperma. I Moj vydal definici krev je due, kter vak - uvme-li co o dui meme jet dnes slchat od metafyzik - je v zsad revolun, nebo velmi tlesn. Kadopdn indinsk chlapec, zrozen v orl-anln i, e velk problm. Jednak ho jeho adoptivn matka neustle posl na lov a u, e zvata, kter potkv, jsou jdlem k pozen, a zrove ho krm kukuinou a fazolovou ka, o n n chlapec netu, kde ji vlastn matka bere. Stle vce ho pvod kukuice a fazol zajm, ba drd, a tak jednoho dne msto lovu pehuje svou pstounku. A vid, jak klade na zem oatku, stoup nad ni s rozkroenma nohama a krbe se na stehnech. Kdy se pokrbala na jednom stehn, sypala se do atky kukuice, kdy na druhm, sypaly se fazole. Je myslm jasn, e legenda zde jdlo jednoznan spojuje s vkalem. Chlapci, kter si tuto spojitost uvdomil, se tak po nvratu dom poprv nechce hovnivou kukuinou kai jst. Z toho matka pozn, e ji pehoval. A k mu: mus tedy odejt z domu, za tu horu, kterou jsem ti dosud zakazovala pejt. Jasn je tedy eeno, e chlapec pekonal orl-anln fzi, vytrhl se svm poznnm ze zkon orl-anln e, a mus se odebrat k fzi nov. Je k tomu vybaven pochopiteln falickmi artefakty (dostane od matky elenku s pry a fltnu), ale jet ne opust rodn dm, rozhodne pramatka o zvltnm finle tto vvojov fze: Nyn je ve pipraveno. Me se vydat na cestu, ale dve ne odejde, zamkni m v tomto srubu a zapal ho. Po ase se na toto msto vra, dobe si ho prohldni a vezmi si, co zde vyrostlo. Tm je naznaeno, jak s oputnou fz naloit - mus bt zniena, aby ji lovk na cest neml chu znovu obydlit. Pesto vsak se nelze v jistm smyslu odct jejch plod, vnho nvratu k n. Kdy se n hrdina po velk cest, kde si nael enu neboli dospl a ke genitln fzi, vrac ke svmu rodnmu domu, aby spatil msta, kde vyrostl, nalezne na spleniti kvst vechny druhy kukuice a fazol, kter indini znaj. A uin z nich tak zklad sv stravy. Tm je prokzn nerozpojiteln vztah orality i anality s fenomnem jdla, a pece naznaena cesta, jak se s touto vazbou progresivn vyrovnat. Mimochodem v legend je nakonec zdraznno, jak podstatn je v tomto een zemdlsk pda a vztah k n - to je sukn, kterou si pramatka kukuice vyaduje pehodit pes sv stehna, k legenda. Pro ns je kypr pda zajist progresivn nhrakou hovna. Avak indini znaj i bolestnj a zkostnj variantu een vazby anality a jdla. Shodou okolnost toto een souvis s odeknutm se masa a je pro ns tedy obzvlt zajmav. Je vyjdeno v iroce rozen indinsk legend. Nmi sledovan podoba pochz od Tagi. vod mtu je zcela jasn. Skupina dvek se vydala sbrat borvky do lesa. la s nimi jedna dvka, kter si vimla, e na cest le hovno medvda grizzlyho. Na rozdl od mu musely bt dvky i eny ped nm takovm ostrait a nesmly vkaly ani pekroit. Ale tato dvka hovno peskakovala a kopala do nj, teme. Ano, i kdy se nad indinskou legendou mon usmjeme, i v na vlastn kultue maj (i aspo mvaly) dvky nakzno poprat v sob analitu. Nejen nutnost bt krsn, ist a hodn (jak jsme si ji pipomnli v kapitole o krse), ale tebas i poadavkem na oholen nohy, nekuli jin oblasti tla. Klukm je naopak pomrn dovoleno peskakovat hovno, anln prvky v jejich chovn i zjevu bvaj tolerovny (zloben, pinavost, vulgarita, opilost, agrese, chlupy apod.) Nae indinsk holika si vak s analitou zadala, hovno ji fascinovalo. Propadla anln neurze. Legenda tuto neurzu iroce a do zajmavch podrobnost vykresluje. Dvka zabloud v lese a potk mldence, kter ji pone svdt. Ona mu podlehne, ale stle vce se ukazuje, e jde ve skutenosti o medvda grizzlyho, tedy e jejm partnerem je orl-anln neurza. Literrn kvalita legendy spov v tom, e grizzly-neurza je zobrazen s psychologickou citlivost - dvka chce medvda opustit, a pesto se od nj zvltnm zpsobem nedoke odpoutat. Grizzly j jaksi prorst, na zdech j vyrej medvd chlupy. Grizzly dvku nechce pustit a pitom j slibuje, e ji zavede k rodim, co je pozoruhodn pslib pochopen podstaty jejho problmu (dtstv). Grizzly se chyst, e bude toit na dviny bratry, kte ji maj pijt osvobodit, ona ho vak pros, aby to nedlal, aby se nechal zabt u kvli jejich spolenm dtem (!) - a grizzly kupodivu vh, zda tuto variantu nepijmout. To krsn ilustruje neurotick tpn, zda si nechat pomoci, zda pece jen nezstat chrnt v pelechu [103]

regrese, kde je jaks taks teplouko. Kdy grizzly vytu, e jeho konec se bl, udl dvence podobnou radu jako pramatka chlapci v minulm pbhu: Jestlie m zabij, ekni si o mou hlavu a ocas. Urit jim ekni, aby ti ho dali! Pak rozdlej velk ohe, spal mou hlavu i ocas a zpvej pse, kterou t naum, dokud m hlava bude hoet. Opt nvod, jak naloit se starou fz, tentokrt ovem s jasnm terapeutickm zmrem - tlama a ocas (oralita a falus), to jsou klov symboly; od jednoho ke druhmu je teba symbolicky pejt. Brati nakonec grizzlyho skuten vyptraj a zabij. Jeho odchod ze spolen nory je a dojemn. Jde se nechat zabt, akoli chce i bojovat. K psychickmu prlomu ale nakonec dojde, medvd je zabit a dvka se ze svho orl-anlnho proklet osvobod. Avak rafinovan legenda, pipomnajc navzdory pohdkovm motivm spe evropsk psychologick romn, dn happy-end nedovol. Dvka sice uin abreaktivn ritul s tlamou a ocasem, jak j medvd doporuil, ale po nvratu dom se nect dobe. Lid z vesnice se j boj a chtj ji dokonce zabt. Ale i ona m velik problm. Pestala snet lidsk pach, zvany loviny j byly protivn, dozvdme se. Opravdu pozoruhodn ztvrnn problm psychicky nemocnho, kter se vrac k normlnmu ivotu! Na jedn stran intuitivn ds davu z t, co nahldla i do jeho propasti, na druh neschopnost jedince, kter strvil dosud svj psychick ivot v orl-anlnm brlohu, vytvet si vztahy, snst lidskou rozporuplnost. Dvka ije njak as radji za vesnic. Vrt se sice do n, ale stet s lidskou spolenost dopadne nakonec tragicky. Jej brati piprav hloupou hru, kter ji strhne k brutln regresi. Chtj pes ni pehodit z legrace medvd ki a lovit ji py s obrouenmi hroty. Chtj ji pimt, aby zskala ke svmu stednmu orl-anlnmu tmatu odstup, aby si z nj udlala legraci, aby ho provala jako hru (mon erotickou), tak jako to pravdpodobn ve svm vvoji uinili ostatn, normln pslunci lidskho rodu. Jene na to nen medvd dvenka pipravena. Kdy se o chystan he bratr dozv od matky, nak: Jen jednou to udlm a promnm se v medvdici. U te jsem j napl. Pohle, jak mi ruce i nohy stle obrstaj dlouhmi a hustmi chlupy! Jakmile pes sebe pehodm medvd ki, urit se promnm v grizzlyho. Jej tuen je naprosto sprvn. Jakmile brati hru spust, ona se promn v medvda a proti sv vli mus bratry pozabjet. Musela bojovat proti pm. Nemohla si pomoci. Slzy j pitom stkaly po tvch. Roztrhala sv bratry na kusy a pak pomalu odela do hor a jej medvata ji provzela. Zvr, kter z legendy o medvd en in jednu z nejkrsnjch povdek svtov literatury, zvr, kter znaj dobe psychoterapeutov ze svch ordinac, v nich jsou zhroucen eny nuceny ubliovat lidem kolem sebe proti sv vli a odpuzovat ty, po jejich pzni nejvce tou, zvr, kter pece vichni dobe znme: z dt neurotick medvd matky se nutn stvaj medvata. I ona budou muset eit vechny problmy, v nich uvzl jejich rod. Daleko od lid, za mez spolenosti, do n budou stran tko hledat cestu, rozpolcen mezi touhou zstat vrni rodovmu vzorci a pece t ivot s druhmi. To by bylo u tak dosti zajmav pouen, ale legenda dopluje jet jedno, pro ns v tto chvli rozhodujc. A te vichni vme, pro nejme grizzlyho maso, pointuje indinsk vyprav historku o medvd en. Tento masov zkaz (by omezen na jedin druh masa) je zprvou o vegetarinskm (dietnm, koer) een orl-anln dmonie. O jednom ze zpsob spoutn tohoto dmona. O jednom pehozen oidipovsk st pes sousto, jak jsme si nazvali druh typ vegetarinstv v tto kapitole. Samozejm existuje jet tet typ vegetarinstv, kter je podle mne jedin prav. Ale radji bych jet upozornil na jistou energetickou (nebo jak kaj nkdy psychoanalytici: ekonomickou) souvislost vegetarinstv. Souvis-li pechod na vegetarinstv se slast a jej regulac (co minimln v prvn chvli skoro u kadho souvis), souvis nutn i s energi. Vegetarini mvaj tendenci hlsat sv evangelium, v nm je s odmtnutm masa spojen jen spsa a vykoupen. J bych vak nikdy nikomu neekl: sta se vegetarinem. Je to v jistm smyslu stejn jako hlsat: zkus drogu. Pokud by mi nkdo poloil otzku mm se stt vegetarinem?, jedin, co bych mohl odpovdt, by bylo: Pokud jsi pipraven. Vegetarinstv toti nen dn legrace, tak jako kad jin pokus o psychick prlom. Zeptejme se takto: je-li na maso navzno cosi slastnho, co je to za energii, kter vyivuje tuto slast? Jist, je to libido. Ale orln energie je podle veho nejen libidinosnho charakteru, ale souasn i agres (energi pudu smrti). Prv v orln-anlnm vesmru jsou energie agrese a libido promchny, smeny (o jejich optovn smen usiloval Sade svmi nsilnmi orgiemi). Pokud maso jst pestanu, dle zkona o zachovn energie (to berme jako metaforu, by jeden, kdo uvil, e lze psychickou energii umstit do fyziklnch vzorc, se nael: Wilhelm Reich) se tato dra energie, tento nejvt stn lovka, nkam mus pesunout. S touto energi bude jedinec, kter peel na vegetarinstv z dvod nevdomch (by tebas jen sten), v prvnch mscch konfrontovn. Potk tento svj stn. [104]

A ocit se pitom v prekrn situaci. Vytvoil obranu proti jist tendenci, ale tato tendence se te osvobodila od tradinho zpsobu ukjen a hls se o slovo o to vce! Vegetarin si uloil tk kol, z nho navzdory progresivnmu motivu nemus vystit psychick progrese! Zan pro nj tak trochu to, emu mystici kali temn noc smysl. Vlastn vyzval orln-anln figury na souboj. A ony tak snadno nekapituluj ped oidipovskm tdcm pohledem na njak blb sousto. Ony jsou dmony psychiky, nikoli dmony jdla, a projev se tedy nyn jako sly psychick (psychosexuln). Na oddlench psychiatrickch leben je mnoho vegetarin s mnohem sloitjmi problmy ne je nutkav neurza ili obsese, a j jsem pesvden, e vegetarinstv me bt spoutem tchto problm stejn jako droga. Doke ns konfrontovat s tm v ns, na co nemusme bt pipraveni. Obsese je vygradovan souboj s pvodn tendenc, ale postavy psch, kter jsme dosud usmiovali pokldnm masa a krve na olt, a kter nyn povstanou, jsou soupei navc, bonus k pvodnmu sklonu. Je docela dobe mon, e se ohls velmi brzy po pechodu na vegetarinstv v podob sexulnch perverz. To je v postmodern internetov e v zsad ideln varianta, pokud dotynho nespoutv jet nboensk i vnitn nboensky pedsudek navc - tehdy nelze v tom zpase vbec obstt. Jin podoby orln-anlnch dmon jsou toti mnohem nebezpenj a mohou vyvolat zaujet pozice latentn perverzn - viz agrese vegetarinskch anarchist vi policistm a vlohm obchod, viz sadismus Hitlerv (i on byl vegetarin, jak znmo) i naopak pozice nevdomho desexualizovanho masochismu - pozice (nboenskho, duchovnho) muednka a trpitele ve svt, jen se promnil v nzk a sadistick stn (dsledek projekce). Krom een perverznho (i latentn perverznho), ppadn neurotickho, existuje samozejm dle Freuda jet tajupln monost sublimace. O n vak vme stran mlo. By tume, e obecn lze vsledek tto sublimace nazvat kreativitou, a snad proto bylo tolik vjimench tvrch duch vegetariny. Ovem existuje i vegetarinstv, kter nen nevdom. Mnohdy psychoanalzu vnmme jako uen o nekoncm vtzstv nevdom nad lovkem, ale je to omyl. Psychoanalza je velik vyprvn o vtzstv rozumu, nikoli Oidipa! Psychoanalza nen pouhou bibl pro modern ru. lovk pes vechny pasti, je sm sob pipravuje, je svobodnou bytost, by o to nijak moc nestoj a astji mu in rozko mrskat se v pasti. Ve chvli, kdy se etika stane domnou rozumu, a nikoli emoce, skuten se otevr cesta k vegetarinstv rozumovmu, ba zkonitmu. Pesto se zde vnovat agitaci nebudu. Nebo nen mm kolem hlsat sprvnou ideu, ale podpalovat zvoje iluz. Sprvn ideje pijdou samy, a zvoje doho. Tak jako kopce v krajin zskaj obrysy, jakmile noc ustoup vlahmu jitru.

[105]

K problmu Krteka, Chalup a Maxipsa Fka orl-analita v modern pohdce

Hledat orl-anln a oidipovsk struktury pod texty populrn kultury je podobn lacin a snadn, jako hledat je v sexulnch radovnkch i v pornografii. Nikde jinde nejsou lpe ohmatateln a iteln. Kdybych vak prv pop-kulturu obeel, byl by mj vrn ten jist zklaman. K radosti mnohch tedy zbyl kapitoly tto knihy budou populrn kultue vnovny. Dv nsledujc budou takovm radostnm cvienm, chvilkou, kdy si unaven houslista d pro radost Vivaldiho: v prvn si probereme esk veernky a pilehl krajiny, v t dal pak se podvme na zoubek podvanm hollywoodskm. Objevy nebudou neoekvan, ale snad doki svho tene stle jet aspo trochu zaujmout. V posledn kapitole se podvme na pop-kulturu znovu, avak tentokrt budeme hledat orl-analitu v jej specifick verzi, j je fetiismus. Zejm nejsem v tto zemi zdaleka sm, komu ovlivnil ivot zvltn hrdina. No hrdina, vlastn je to takov podivn edoern neforemn pytlek, nem to ani podn nohy, ani podn ruce, ale pesto na cel generace dt tenhle edoern pytlk psob doslova magicky. Je to krteek Zdeka Milera. Figurka krteka je v esk populrn kultue legendou patc po bok vejka i Hurvnka. Zjevn tedy vystihla nco nadosobnho. Tvrci znmch Teletubbies si k tomu, aby oslovili dti kolem dvou let, pr pozvali na poradu dtsk psychology. Nakonec z jejich dlny vyla ponkud zvten miminka. Uinili mratm to, co jim bude jakoto pslunkm zpadn civilizace oubyznys a marketing dlat po cel ivot: nastavili jim zrcadlo. Zdenk Miler nepoteboval psychology a marketing. Dokzal shrnout preoidipovsk dtstv zcela intuitivn a poeticky. Kouzlo krteka je napklad v tom, e vlastn nem krk. Podvte-li se dobe na batolata, zjistte, e i u nich je tato st tla prozatm uskrovnna. Krteek m velik tlko, k nmu mal noky a zvltn tenk, s proporcemi zbytku tla nesouhlasc ruky. Pesn tak se vnm i dt. A to jet dlouho po oputn fze krteka. Kousek vedle Staromstskho nmst v Praze je v dom U zelen by (jak orln synchronicita!) Muzeum dtsk kresby. Tam navezli vechny ty vkresy, co jsme se jich jako dti namalovali na hodinch vtvarn vchovy ve kolkch a na zkladkch. Kdy si do muzea zajdete, zjistte mnoho o infantiln mysli. Na dtskch ztvrnnch lidsk postavy je nejmarkantnj, jak podivn pilenn jsou na nich ruce. Mnohdy pipomnaj spe mal kdla. Ke zvltn roli rukou v dtsk mysli se jet dnes dobeme, nyn jen zkonstatujme, e krteek svmi proporcemi zkrtka skvle kopruje vnmn lidsk postavy (respektive sebe sama) u dt. Geniln Zdenk Miler stvoil i jin postaviky - napklad ttko. Ale dn nedoshla takovho spchu, akoli je krtek velmi prapodivnm pedobrazem, s nm vtina dt sotva pijde do styku. Jene spch figurky tkv prv v tom, e dt vbec nev, jak vypad jaksi krtek, ba co to vlastn je, a me tedy televizn postaviku (ostatn nijak moc relnmu krtkovi podobnou) pout jako prostor pro sebeprojekci. Pozoruhodn je realistick motiv, jen uchoval legendrn esk animtor v barv. Nechal tu kuliku dtstv v ern a ed. To bylo velmi odvn. Mohl klidn udlat krtka fialovo-rovho, jak se to bn v pohdkch dlv. To, e jeho realistick een (z nho se prudce vytrhuje krtkv erven nos) bylo spn, je vlastn malou zhadou. Ale dt kupodivu samo sebe asto vnm jako ern (nebo erven). Na mnoha obrzcch dti ztvruj samy sebe jako ernou (nebo ervenou) skvrnu v lidskm svt. ern i erven metaforicky a nevdom reprezentuj stavy agrese (velmi mohutn), je dt ve vztahu ke svtu zaujm, a tm nsledn i pocit viny. Navc samy dti ern skvrny pi interpretacch svch obrzk asto spojuj s vkaly, tedy analitou, m pojmenovvaj psychickou zkladnu agrese. Mnoho rodi tak v, jak asto jsou dti fascinovny ervenmi potravinami, zejmna rajaty. Vidl jsem v samoobsluze asi ron holiku, jak kiela na vystaven rajata. Maminka to komentovala: no jo, to je jej mnie, vdycky kdy vid rajata, tak na n ki. Jindy jsem v pizzerii zaslechl dtsk vatln, kter se a obsesivn zarazilo u vty mami, to jsou rajata, vi pi nimrn se v pizze. Akoli matka nkolikrt pisvdila, asi tlet holika se nemohla od t vty odtrhnout a stle ji opakovala, jako by se snaila nad nm udret kontrolu. Takov psychopatologie vednho ivota jsou u dt zcela typick. Ale znme i jejich nevednodenn patologickou podobu - je kupkladu znmo, e psychotici se podobn jako holika nad rajaty v pizze nedok vyrovnat s ptomnost erven barvy na Rorschachovch kartch. To je ten nejznmj projektivn test, ony slavn [106]

karty s polarizovanmi abstraktnmi obrzky, pi pohledu na n maj analyzovan kat, co vid, a vtinou produkuj odpovdi jako motl nebo nk nesouc minerlku. Nkte naschvlnci se pokouej psychology pekvapit a vymlej si, e vid tebas srnku hrajc americk fotbal, doufajce, e je Chocholouek ozna za blzna. Jene skuten psychotik na Rorschachovy karty reaguje pln jinak - ve skutenosti nen vtinou vbec schopen odpovdt, co vid, nebo erven barva v nm vytvo blok, a m potebu se jej ptomnost na obraze neustle zabvat. Miler tak - zejm nhodou - pouil metodu jakhosi psychorealismu. Pomoc ernho koku a ervenho nosku nastavil mnohem vrnj zrcadlo dtti ne tulc se batolata BBC - nastavil zrcadlo vnitn, zrcadlo rodc se dui. Konen, dleit t je, e krtek nemluv (stv se tedy spojencem nemluvnte ve svt podivn vatlajcch dosplch) a vydv zvltn ostr smch. Zdenk Miler kdysi prozradil, ze namchal do animovanch obrzk smch sv mal dcerky, kter nahrl doma. Tm demaskoval jedno velk tajemstv lidsk imaginace - archetyp sktka, k nmu komick smch a skek pat. Archetyp sktka i trpaslka ns v kultue jen tak neopust. V kinech jsme nedvno mohli shldnout jeho dal rafinovanou exploataci - film Arthur a minimojov. Psychoanalza m o sktcch ji dlouho jasno. Antropologov studovali pedevm trpasli legendy indin. Trpaslci jsou pr rasou, kter ovldala planetu ped lovkem, tvrd indini. To jist probouz imaginaci dnikenovc, ale vznam takov legendy bude nejspe psychick: pedlov trpaslk je patrn peddosplostn dtstv. Mnoh legendy prav, e trpaslci jsou jen duchov, nebo neznaj pohlavn styk - e psychoanalzy: nedospli do fze genitality. Rozmnouj se sty, trpasli ena je oplodnna, kdy sn partnerovy vi (jurock legenda), a mal trpaslk pijde na svt sty matky, nebo trpasli eny nemaj dlohu. ili trpaslk je bytost zjevn orln. Trpaslci jsou asto nazvni moud, protoe maj rzn magick schopnosti infantiln mylen je pece mylen magick. V lidskm svt se objevuj pedevm po setmn jejich domovem je zajist stn neboli nevdom. Proto tak nepekvap, e podle jurockch aman - kter zpovdal psychoanalytik Erik Erikson - me spaten trpaslka po soumraku pivodit neurzu neboli psychick problm. A konen sktkov vydvaj pisklav potmil smch, m se nm uzavr kruh a vracme se k dtskmu smchu pimchanmu do krteka. To by vak bylo pomrn mlo, kdybychom si prozradili jen to, e sktkov mt a nmi milovan krteek jsou prost projekcemi pregenitlnho, orln-anlnho dtstv. Zkusme se o lovku dozvdt trochu vc. A jak jinak, za tm elem musme do pohdky. Ta nejznmj a nejtradovanj v naem kulturnm prostoru, kter pojednv o sktkovi, je velmi cenn. Matka leniv dcery u toho mla jednoho dne dost, vzala dceru k potoku a tam j zaala naklepvat prsty ruky kamenm. Takto podivn zan jedna star esk pohdka. Kadho freudina mus tento sadistick vod trknout a ponouknout k vkiku: to je pece trest za masturbaci! Ale tak prostink to nen. Je teba nejprve pochopit zvltn roli rukou v lidsk psch. Ji jsme si naznaili, e dt sv ruce v orln-anln fzi vvoje (a nezdka jet dlouho pot) nevnm jako soust sebe sama. Mnoh star nrody dokonce dti velmi dlouho zavinuj zpsobem, kter bychom v Evrop nejspe oznaili za svzn i bondage (ostatn zde pramen erotizace tto praktiky). Zdvoduj to vtinou prost: aby se dti nepolekaly svch vlastnch rukou. Ruce jsou vru jednm z prvnch dmon, kter potkme na na cest. Vimnme si role natahujc se ruky v hororech, a ostatn i pohdkov vcehlav draci jsou jednm z pevlek dtskho dmona ruky. Ruka se pozdji stv tak hlavnm hrdinou jedn z fz vvoje. Je toti jakmsi prafalem. Prvnm nositelem aktivnho pronikn do svta, jeho zmocovn se. Ruka je pro dt dlouho nstrojem, kter nem pln pod kontrolou. Nejen kvli ni me ovldn tla. Ona nen dostaten ani pod kontrolou vdom. Byl to zmnn Erikson, kter si pi hernch terapich s malmi dtmi poviml, e s rukou jsou asto spojeny pocity viny, a kolem tetho roku ivota ruka hrv dleitou lohu v kastranm dramatu. Ovldnut ruky, jej zkrocen, je nezbytnou podmnkou oputn orln-anlnho pradtstv. Je velmi citlivou otzkou, jak na drama ruky pi vchov reagovat. Zkazy typu na to neahej a velijak fyzick trestn prozkoumvajcch rukou rozhoduj v psychickm zrn o mnohm. Dt restrikci vdy potebuje a vyaduje, ale plin restrikce me vst k tk regresi. Erikson popsal ppad schizofrenick holiky Jean. Schizofrenick dti asto naprosto bezelstn to na penis, vagnu i prsty na rukou. Jean si pro sebe eptvala: uznu ti prsty i neodzni mi prst (podle toho, jakou pozici ve vnitrn scn zaujmala). Ve chvlch odvahy sahala otcovi i bratrovi na penis a ekala, co se bude dt. Otec a sourozenec bvali samozejm vydeni a reagovali odporem. To Jean vhnlo do dalho kola [107]

sebeniivho pocitu viny a k dalm tokm na svou fzi matajc holiky. Radji regredovala do orln-anlnho bezrukho bezas. Tam bylo dobe, tam bylo bezpeno. Vyprv nae pohdka o takovmto regresivnm dramatu? Je-li tomu tak, nemusme vodn nutkavou interpretaci o masturbaci zamtat. By nejde pmo o masturbaci, ale o princip masturbace. O princip prozkoumvn svta a hrozbu, je je s nm spojen: sebeniivou vinu. Jak regresivn drama pohdka dle pojednv? Na vod vysvtleme, e lenivost dcery je neschopnost vvoje (o ten jde v pohdkch skoro vdy, o ten toti v ivot opravdu jde!). Kolem matky, kter ni dvence ruce kamenem (pozor tedy: nejde o matku, ale vnitnho restriktora, kter provd sebetrestn!), projd jaksi spanil kralevic. Neboli regredujc dvenka cht necht dospla a bude konfrontovna se svou sexualitou. Matka tak kralevicovi ekne podivuhodnou le: Um pst zlat nitky z konop! Jist, vetnko a peslice, pradvn ensk archetypy (vymt po peslici), pradvn symboly vagny, pradvn pslib ensk genitality, k n vak ve skutenosti nae hrdinka nen vybavena, jen to pedstr. Kralevic si tedy odveze nai dcerku do zmku a d po n, aby pes noc (kdy jindy) upedla na kolovrtku zlat nitky - zkrtka d po n, aby byla dosplou enou. Jene to dvenka neum. Je v orln-anlnm bezrukm povijanu. Ple. A tak pichz na pomoc - no kdo jin ne sktek. Ano, konen je tu, orln pitiv muek v erven apce. A dv slib: kdy do tetho dne uhodne, jak se jmenuji, upedu zlat nitky za tebe. Kdy neuhodne, bude m. Uhodnout jmno. Tenhle kol znme ze vech mtickch naraci - od Egyptsk knihy mrtvch po Popol Vuh. Vznam kolu se zd zejm. Dej draku jmno a porazil jsi ho, kali sta an ve sv velk anticipaci psychoanalzy. Neboli: pojmenuj problm a pekonal jsi ho. Co vejde do vdom, nem dle slu blokovat n vvoj. Nae dcerka samozejm pidivkovo jmno nezn, nev, na koho vlastn hled, nev, e jde o projekci jej vlastn magicko-infantiln orality. Ale zatmco nad jmnem trpaslka peml, zatmco hled een sv regrese k bezrukosti, ozve se pod oknem star ebrk. Dvenka ebrkovi d svj chlb a vodu a ten se j pone vyptvat, pro se trp. Ona se mu sv a ebrk m samozejm nhodou kl k celmu dramatu: vidl pr trpaslka, jak si na louce zpv, e m v moci jednu dvenku a nakonec psniky pr zaskehotal i sv jmno (v rznch verzch pohdky rzn). Dvenka tedy tet noci trpaslkovi vpl do tve jeho jmno, je se dozvdla od ebrka (pojmenuje svou neurzu), a dojde pochopiteln k happy-endu. M tst, jinak bych t rozspal, pit potmil muek a prozrazuje tak tradin zpsob, jm se v pohdkch zjevuje psychick zhroucen, zhroucen schopnosti jt kupedu. Pro vak zn een prv ebrk? Pro je podmnkou vykoupen akt milosrdenstv? Zde meme pijt s velijakm moralistickm haraburdm, ale z psychoanalytickho hlediska jde o nco jinho: o naslouchn upozadnm postavm v psch. Star ebrk nakajc pod oknem dvenky je samozejm jej vnitn postava, jej otec. Jen on j mohl prozradit jmno celho problmu. Jen pijet falu-otce v sob sam j mohlo vrtit ruku, vyrvat oralit a zahjit progresi. Napojen ebrka-zdevastovanho otce je symbolem jeho poslen v psch. Kdy je nm opravdu zle, tak horliv pomocnci jsou vdy nai neptel, skuten pomocnci jsou nenpadn otrhan kolemjdouc. To plat ve snu, v pohdce i v bnm ivot. Pozor na pomocnky! Trpaslci jsou mezi nimi opravdu ze veho nejhor, jak moude prav klasik... Ovem pokud zaostme znovu zrak na pop-kulturu, zvlt tu produkovanou pro dti, vimnme si, e orln sket se v n asto objevuje ve dvojici. Podvejme se na nkolik takovch dvojic. Ale pedtm si vyjasnme pro jistotu nkter paradigmatick okolnosti, nebo prv v tto chvli zbavn jzdy straidelnm pouovm zmkem nejvce hroz, e pozornost naeho tene polev a dostav se nedorozumn. Toto nedorozumn popravd provz mou prci od potku. V knize Totem, incest o odkouzlen buroazie jsem napklad publikoval vklad pohdky o Dlouhm, irokm a Bystrozrakm. A prohlsil jsem, e irok v pohdce reprezentuje oralitu. V tu chvli samozejm pochopen tene ponou brnit vechny mon pedsudky, jak jsme si za sto let udlali o psychoanalze. Co to jako znamen, e v pohdce najdu njakou tu freudovskou oralitu? To mli vypravi pohdky njak komplex, kter do svho dlka pak vtlili? Nebo tam chtli snad zaifrovat njak tajn poznn, kter pak vynesl na svtlo svta a svtlono Freud? Anebo jak se to tam teda dostalo? Jsou to otzky vlastn velmi logick. Snad se odpov vyloupne, kdy strun pipomenu, o co mi vlastn jde. Nehledm v kultue, v pohdkch, reklamch i politickch projevech dn potlaen pn nebo traumata. Zajm m, pro se v kultue nco opakuje. Z [108]

jedn strany je odpov na otzku prost, zvlt je-li kultura promnna v trh: protoe to prost funguje. Ale pro nco funguje a nco ne? Pr hledm Freuda, sex a pr freudinskch koncept pln za vm. Ale nen to pravda. Kdy je nkde objevm, s radost na to upozornm. Za vm ale nejsou. Nenael jsem dn hodnovrn stopy po analit, oralit, falinosti i teba pudu smrti v serilu Velk sedlo (navzdory slibnmu nzvu). Nenael jsem nic podstatn freudovskho ani v serilu Bez ensk a bez tabku (navzdory velmi slibnmu nzvu), ani v cyklu Keslo pro hosta, ani v Boanov pokraovn Nemocnice na kraji msta... Shodou jistch okolnost vak prv tyhle poady a artefakty v ase zapadly i zapadnou. Co nezapadlo a nezapadne? Co se stv legendou, klasikou, fetiem, fenomnem? Zd se mi, e prv to, co m v sob vepsny jist velidsk struktury pojitn nam dtstvm. Vichni jist znme comicsov asopis tylstek, zavajc svou vrcholnou ru v 70. a 80. letech 20. stolet. Vychzela tam v tto dob cel ada kreslench seril. Kter se vak drpkem opravdu zachytil do naich du? No pece phody samotnho tylstku, a pak vynikajc comics o sktkovi a jeho lidskm kamardovi Polda a Olda. Pro prv on? Ji vme, e sktkov jsou projekcemi orln infantility. Autoi comicsu byli vak jet psychologicky preciznj. Vytvoili ze sktka Poldy typickho imaginrnho kamarda, jm se dti tak asto obklopuj (Poldu nikdo nevid krom hlavnho dtskho hrdiny Oldy). Tvorba imaginrnch kamard m sv psychologick zkonitosti. V klipu skupiny Cranberries Salvation je pedstavena jedna typick podoba imaginrnho kamarda: ambivalentn klaun svdjc dt ke patnm vcem a k porce rodi. Klaun mv zdraznna sta (oralita) a vytren vlasy, v klipu pmo ostny (falinost). V Poldovi a Oldovi byla akcentovna oralita. Jindy ale v dtskch kazuistikch nabere tvorba imaginrnho kamarda podobu dvojnka, kter jen zachytv stn dtte jako mucholapka mouchu. Jsou znmy ppady, kdy doma vzorn dti sv rodie tak dlouho dsili historkami o zlm klukovi ve kole, a si rodie byli nuceni zjistit, e toho zlho kluka maj doma a vechny ty historky o zloben ve kole jsou historkami o zloben jejich vlastnho syna. Archetyp dvojnka svdjcho k pudov akci se pokusili vyut i tvrci veernku O klukovi z plaktu, by akce, k nim je hrdina nakonec stren, jsou patin vchovn naedn. Mimochodem, imaginrn kamardi mohou prozrazovat i jin rysy rodc se psch ne ty velidsk a univerzln. Jeden mj znm se mi svil, e v dtstv byl editelem imaginrnho podniku a dil takto cel zstup podzench, kte ho naprosto respektovali - to jsou typick hern fantazie jedink. Ten imaginrn podnik z dtstv ml sv jmno a kdy si pozdji znm zakldal firmu, pojmenoval ji stejn a dnes trv na tom, aby zamstnanci nosili v prci baseballovou epici s logem, kter jako magick feti vymyslel tak v dtstv. Zvlt dvky zase asto vedou tdu imaginrnch dt. Jedna takov uitelka si vedla dokonce i tdn knihu. Ml jsem to tst tento tajemn dtsk artefakt spatit na vlastn oi - kad den dlala holika dochzku neexistujcch k, udlila asi 500 poznmek a kolem 10 000 znmek. To u vak ani nen o imaginrnm kamardovi, uitelka je v tto typick he samozejm pedevm mateskou figurou, pomoc n se holiky u identifikovat s ambivalentn matkou. Nicmn snad je te jasn, pro v naich vzpomnkch zstal Polda a Olda vce ne hrdinov a serily, jejich jmna si dnes ani nevybavme. Nco funguje a nco ne. Hledm spojujc strukturu za tm, co funguje. Zkladn jednotkou pop-kultury je dvojice. Strukturalismus hovo o binrnch opozicch. Myslm, e existuj ti zkladn binrn opozice, kter jsou v pozad dvojic, je funguj. Zkladn polaritou je jist mu-ena. Napt mezi tmito dvma postavami u njak ten ptek lidi zajm. V tom spoval spch dvojice Bohdalov-Dvok nebo imekBublkova a konstatovat to je celkem banln. Veernky s touto polaritou moude et, nebo se pak stvaj nutn holimi - vzpomeme seril O makov panence a motlu Emanuelovi. Zajmavj polaritou je mal-velk. Jejm utajenjm vznamem je toti opozice dosplho a dtte. Proto fungovala - dle mho soudu - dvojice imek-Sobota. Je zjevn, e Ludk Sobota v n zosoboval rozvern dtstv, je imek latentn otcovsky umravoval. Tm vytvoili jakhosi tajnho Spejbla a Hurvnka. Jinm pkladem jsou zajist Jja a Pja i Bob a Bobek, kte ji svmi jmny postihuj cel smysl polarity. Avak existuje jet jedna, nejzhadnj a nejmn pojmenovan polarita, kter funguje. Jet jedna skryt struktura pod mnoha texty populrn (spn) kultury. Polarita orln versus falick. Chceme-li pedoidipovsk libidinosn (prainfantiln) vvoj co nejvce zjednoduit do dvou symbolickch figur, musme zobrazit nco orlnho vytvejcho bratrstv s msi falickm. Ano, bratrstv, nebo orln a falick nikdy nestoj proti sob (jako mu a ena i dospl a dt). Oba thnou k jednomu cli (genitalit), anebo mu oba potmile brn (tehdy [109]

zosobuj neurzu). Pokud by dnes pistli na Zemi mimozeman a chtli po mn vysvtlit, co je to lidsk kultura a jak m zkladn vzorec, ekl bych jim: Vte, hoi, lovka hodn formuje jeho dtstv. M toti na rozdl od zvat cosi podivn nepirozenho, kme tomu j nebo pscha, a ty se bohuel vyvjej od prvnch dn ivota, take tohle j je nakonec jen sbrkou jizev z nkolika velkch konflikt s tlem a svtem. Kultura je zabydlen postavami, kter rzn konflikty dtstv symbolizuj a e. Jeden ten velk konflikt souvis s sty, trvenm a anlem. Druh s penisem, kter jedni maj a boj se, e o nj pijdou, a druz ho nemaj a je jim divn pro. A tak ns stran bav dvat se na dv postavy, z nich jedna je orln-anln a druh falick. Jene mimozeman by asi nerozuml. A jak se to konkrtn projevuje? zeptal by se mon. To jako jeden ukazuje penis a druh anl, nebo co? byla by asi logick otzka. Ale kdepak, pousml bych se j. To by nebyla kultura, ale takzvan pornografie. Aby to byla kultura, mus ve bt trochu zaifrovan. Pak nm to zpsobuje teprve tu pravou slast, nebo jedin opravdov slast, pro ni lidem stoj za to t, je tajn slast. odvejte, hoi, ten orlnanln mus mt velkou, zdraznnou pusu, anebo bt tlust. Anebo oboj. Prost mus bejt takovej kulatej, ekl bych, pak bych vythnul svho medvdka z dtstv, ukzal na nj a upesnil: prost tak njak. No a ten druh, ten mus bt sp vythl, tenk, a je vhodn, kdy je na nm nco ztopoenho - krom penisu ovem. Pak u bych ukonil teorii a pustil video. Nejdv bych promtl pochopiteln pr zbr s Laurelem a Hardym. Ano, jeden z nich je akcentovan tlust, druh tenk a s nahoru trcmi vlasy. Kdy jsou dohromady, skvle to funguje. Kdy umj fackovat jako Bud Spencer a Terence Hill, vysta vm to na cel dtstv. A to vm opravdu sta? zeptal by se mon nvtvnk z vesmru a j bych takovou lehce impertinentn poznmku nejspe peslechl. Radi bych pustil njakou ukzku s Voskovcem a Werichem. No jo, je to stejnej vzorec, ale nen to tak zeteln, postehl by mon ufon. Kdy to nen pro dti a mluv se tam, tak to nemus bt tak jednoznan, me to bt nznakovitj. Ale pod tm je pod ta zkladn struktura, replikoval bych. Ostatn, i proto funguj Chalupi. Sovk s Kemrem, a si jejich jmna zdnliv kaj o prohozen rol, ztvrnili orln-falickou dvojiku s mistrovstvm, ostatn tenhle vzorec byl ji vyzkouen v Andlovi na horch, na nho scenrist Chalup pmo navazovali, brumlal bych si pod fousy. Nu a idi Pvek v podn Mariana Labudy a jeho zvoznk Otk Rkosnk ve filmu Vesniko m stediskov se tak zkladnmu vzorci zjevn nevzpraj. Zatmco vak oralita je v Menzelov filmu indexovna jako esk normalita, falus je tentokrt pokozen a oznaen jako nedostaten, nebo Otk je mentln zaostal. Kdo v, jestli touto binrn opozic i jejm nadenm zaazenm do zlatho fondu zbavy na sebe esk spolenost nevyzradila vce, ne tu a ne by si pla. Co bych samozejm mimozemanm nevykldal, nebo v kontaktu s cizozemci a mimozemci jsem k vlasti loajln. To u by vak na obrazovce pluli J a Hele. Hrdinov mho dtstv. Zastavil bych obraz a ukazovtkem se snail vetelce upozornit na pr zkladnch zkonitost, kter stejn ji pochopili, nebo my lidi fakt nejsme njak moc tajemn a sloit bytosti. Ten hnd je tlust, kulat, medvdkovit, a m akcentovanou hubu. Ten zelen je falick, ten. Prost brai, jak se pat. A co ten Muf? zeptal by se pekvapen nejspe jeden z host. Dobr posteh, vae civilizace bude asi trochu vysplej ne nae. U ns se takovmi otzkami nikdo nezabv krom m, odvtil bych skromn a strun shrnul pr svch esej: oralita je trochu nevyzpytateln, mnoho pbh o sktcch tuhle zludnost a potmilost dobe zobrazuje. Jene nen moc vhodn, aby orln postavika byla zludn, to nemme rdi, nebo je nejkrystalitjm zosobnnm dtstv jako takovho. A dtstv je poteba neustle oiovat, prv proto, e je tak temn. Tvrci mimozemskho chlupatce Alfa do orln medvdkovsk postaviky trochu potmilosti odvn pisypali (ostatn tvoili pro dosplho divka, ne dtskho), ale ve Studiu Kamard na sebe orln zludnost vzal prv Muf. Vimnte si, hoi - pravil bych - jak m akcentovanou hubu. Nejvc ze veho se podob b. A kdybyste nahldli do naich magickch grimor - to byly takov knihy o tom, jak se dostat do styku s klovmi figurami na mysli - nali byste tam takovch ab spoustu. I v pohdkch je jich hodn. Dokonce je tam furt nkdo ocumlv, aby je ze zaklet do dtstv osvobodil. Prost jsou pro ns orln dky sv velk hub (ve srovnn s velikost tla). A taky si vimnte, e ten Muf nem vbec ruce, volal bych vzruen na nvtvnky z kosmu a u bych to nevydrel a pyn ukazoval na msto ve vlastnm textu: Tady o tom pu, o tom, jak dt nevnm ruce jako soust svho tla. [110]

Ostatn kdybyste se nkdy podvali do Melansie, zjistili byste, e tam maj tak svho Mufa. U odnepamti. kaj mu Duk-duk. Je to podobn kostm jako ten ze Studia Kamard, akort, e si jej oblkaj lenov tajnho bratrstva a m zosobovat dmona. M veliknsk sta a velik oi. Kulat trup a dn ruce. Duk-duk tam provd inician ritul, bije prutem a hol mlad mue patnct veer za sebou. Kdy se mu zachce, nkterho z mladk zabije derem sekyrky do hlavy, odnese si jeho tlo do pralesa a tam ho pravdpodobn syrov sn. To je takov autentitj podoba temnoty orlnho, n Muf se vtinou omezuje na jeiv skeky. My jsme zkrtka takov holubi nrod. Ale to u by bel na obrazovce dal skvost: Potkali se u Kolna. Mimozeman by ji asi dobe rozuml: Ten mal kulatj je orln a ten velk reprezentuje fal. Vimnte si, jak je ten malej orln nevinnej a roztomilej, upozornil bych hosty. Tu potmilost na sebe musel vzt tentokrt pan falick. A proto pipravuje tak pkn vypeen hry. Pak u bych stdal videoukzky v rychlejm sledu. Jakmile znte zkladn vzorec, jde to rz na rz. Dal dvojkou je Kemlek a Vochomrka. A zapomete na to, e jde snad jen o nco kulturn podmnnho, Bolek a Lolek naich severnch soused by provedli jednoduch dkaz. M hosty u by to vak asi nudilo. Museli by mt pocit, e lidstvo ji prohldli a hanba. Veernky jsou ovem nevyerpateln zdroj takovch zkladnch vzorc. Teba Mach a ebestov. Tak pokat, to je pece mu a ena, tuhle polaritu jsme u za velkch obt zmapovali, svili by se mon vetelci se svmi pocity. Ale no jist, usml bych se, Mach a ebestov jsou jednm z nejprogresivnjch televiznch produkt vbec. Oni si toti troufli nastolit genitln idel, tedy rozehrt sv osloven dtsk due na polarit mu-ena. To je docela riskantn, popravd tehdy jste vdy v nebezpe, e natote pohdku spe pro dospl ne dti. Avak Mach a ebestov jsou genilnm kouskem pedevm tm, e orl-anln a falickou figurku nezamleli. Velmi vchovn se je vak pokusili zobrazit jako figury regresivn, explikoval bych a na obrazovce zastavil polko s detailem dvou hrdin: ptka a sgr Horka s Paoutem. Ano, stejn vzorec. Orln obtloustl Horek (jeho zploditel je navc zmrzlin, obchodnk se sladkou orln iluz) a vythl thl Paout s trcmi vlasy. Scenristou Macourkem hyperbolizovan bezvchodnost jejich ivot (ve filmov verzi propadaj kad rok, take chod do 3.B i jako tictnci) upozoruje na to, ze oralita i falinost jsou psychick past, v n meme uvznout. Toto vtzoslavn gesto genitality nad nejhlubm dtstvm si autoi vak mohli dovolit zejm jen dky rekvizit kouzelnho sluchtka, jinak by jim dtsk due takov pohrdn nedovolila. Orlanalita je v podob Horka na jedn stran zavrhnuta, na druh vak oslavena zobrazenm zkladn zkonitosti tto fze vvoje: dtsk pn je vemocn. Zatmco klasick pohdky i Arabela pouvaj k zobrazen tto zkonitosti tebas prstenu symbolizujcho itn otvor, modern autoi utrhli sluchtko telefonu. Skuten telefon spojuje s druhmi lidmi, je popenm samojedinosti dtte na svt. Utren sluchtko je popenm tohoto popen. Jeho nikam nevedouc ra vede dovnit dtte, je napojena na klovou stednu dtsk psch. Ta je omnipotentn, orln, anln, volal bych vtzoslavn, a sv hosty tak patrn probudil z dmoty. Avak navzdory jistmu nutkn k opakovn v m ei, kter snad nezainteresovan nutn uspv, j bych si to prost neodpustil: Otevel bych star kufr a ukzal svj poklad - tylstky. Mimozemt nvtvnci u by sice asi studovali kosmick jzdn dy, aby si prohldli tak njakou zajmavj planetu, ale j bych vyloil tm posvtn: To je poklad na kultury. Vte, kdy pan Nmeek kdysi v roce 1969 nakreslil prvn dl a nazval ho Vynlez profesora Mypulna, byli Mypuln a Fifinka nco jako manel a Bobk s Pinou nco jako jejich dti. asem se koncepce zmnila a vichni zaali t v jaksi komun, ale latentn vztahy tam zstaly. Kocour Mypuln je otcovsk a fenka Fifinka matesk, to je jasn. Ale vimnte si Bobka a Pindi - oni ztratili pozici syn, m by se mohli stt zbyten a pestalo by to cel fungovat. Jene Bobk je orln-anln, kulat, a Pina je tenk a m fantasticky ztopoen ui... A propos, tenhle vzorec pak moude duplikovali tvrci serilu Nvtvnci, kte vak dodali vce dosplch prvk. Mypuln neboli akademik Richard je o nco vce nesnesiteln, jak u tak otcovsk figury v realit bvaj. Fifinka neboli Emilia Fernandez i t Ka je zbavena idealizan blonatosti a rovosti, eroticky potemuje a emancipuje se od otcovsk figury. Bobk ili Dvokv skvl Karas (Leo Kane) zhubl, ale nvrat do minulosti v nm probud prapvodn orln ravost, dky n d pednost butm ped lkavmi vankmajerovmi amarouny. Nu a i Pina, navzdory vsmn pezdvce, nm dospl a v podob doktora Michala Nolla (Jacquese Michella) si kompenzuje sv utajen kastran mustv lehkou erotomani a romantickmi dobrodrustvmi. Ostatn jeho slavn stojka pi temperovn m [111]

mon tak jist vznam... ...Jene to u by moji host byli nejspe tatam. Kdybych pohldl z okna, mon bych je vidl nastupovat do jejich kosmickho plavidla. Teda, takhle z dlky bych ekl, e je to spe kontejner. Pak by mi asi dolo, e ten jeden mi hrozn pipomnal thlho Lasicu a druh tlustho Satinskho. A pak u bych si asi pipadal trochu divn. J vn vidm toho Freuda vude... Ovem po trochu rozvern stylistick rozcvice snad a fejetonovho typu zpt k vn prci. Akoli je mm klovm kolem demonstrovat stet orl-anlnho a oidipovskho univerza v kulturnch produktech (i pesnji: pod nimi), ctm podobn jako v kapitole o mtu potebu zdraznit, e existuje mnoho televiznch pohdek a veernk, kde jsou uity i jin vzorce, ne jak jsem dosud akcentoval, a pesto jde o kulturn artefakty velmi spn. Je to pedevm vzorec dt a zvec ptel, ale i nkter jin, kter by bylo koda si neprobrat. V roce 2005 uspodala esk televize u pleitosti tyictho vro svho skvlho formtu jmnem Veernek anketu, kter mla urit nejoblbenj veernkov serily za celou dobu jejich existence. Byl to vborn npad, sm jsem poslal nkolik hlas Krkonoskm pohdkm, kter tak zvtzily, ale zrove jsem si uvdomil, e jde o dobr test mch tez. Pravil jsem, e m-li nco na trhu dtsk due fungovat, mus to vyuvat nkter ze zkladnch vzorc dtstv, piem jsem akcentoval efektivnost polarity orln-falick. Podvme-li se na to, co v historii veernk usplo a zapsalo se do naich du, meme zhodnotit, jak moc jsem se spletl. Pohled do prvn destky veernkov hitpardy ns me uspokojit. Orlnost Trautenberka, kter je provzna s mytologi tdn a nacionln, jsem se vnoval ji v eseji Kdy kapitn do pupku hadho hrbl, kter jsem zaadil do sv minul knihy Totem, incest a odkouzlen buroazie. Krkonosk pohdky v anket zvtzily celkem suvernn, jejich kouzlo je zjevn mnohovrstevn. Na druhm mst skonil cyklus O krtkovi, o nm ji vme sv. Dal legendy z prvn destky -Spejbl a Hurvnek (4. msto), Bob a Bobek (6. msto), Kemlek a Vochomrka (7. msto) i Jja a Pja (9. msto) - byly ji tak zaazeny na svou pozici v naem systmu. I dosud nezmiovanho Rkosnka (10. msto) meme povaovat za ukzkovho orlnho sketa abho typu, kter pebv v anln tce, piem vzpomeme, e voda je archetyplnm symbolem nevdom. Vimnme si jeho podobnosti s Mufem ze Studia Kamard. Rkosnek je tak verz Krteka. To, co m Krteek v bku, m Rkosnek v puse, jej akcentace tentokrt zajiuje oralitu figurky. Brumda se meldou ze serilu Pbhy velch medvdk (8. msto) proti tomu opt pedstavili dtstv bkem, orlnmi tvary naducanch miminek, ostatn u oznaen medvdci je v tomto ppad vmluvn. Nemluv o asnm orlnm dmonu jmnem Pumeloud, kter ve svm hltavm prahnut nachz sam sdlo, a jeho lze v tomto loutkovm serilu spatit. Rumcajse a jeho rodinku (11. msto) meme povaovat naopak za velmi psn oidipovsk vesmr s jasn rozdanmi genderovmi kartami. U Rumcajsv patriarchln plnovous je nabit vznamem a zejmna akcentovan identifikace Cipska se svm otcem zjevn dokazuje funkci pohdky jakoto pomocnka dtte v oidipovsk situaci. Vimnme si, e tato oidipovsk pohdka prohrla s tmi orlnmi stejn jako genitln pr Mach a ebestov (12. msto), jeho pokrokovost jsme rovn ji pipomnli. Nicmn, vrtme-li se do prvn destky, zjistme, e z na sbrky se trochu vymykaj dva veernky, kter si zskaly mimodnou pze generac divk navzdory tomu, e je nelze pln popsat dosud definovanmi strukturami. Bylo by tedy dobr, rozebrat si je trochu vce, abychom tm tak zahnali vtrajc se nmitku, e pece nae dv struktury vech struktur nemohou bt za vm. Uvidme, e pohled na serily Maxipes Fk (5. msto) a Pat a Mat (3. msto) ns pivede ke zvltn odpovdi na tuto nmitku, odpovdi, kter bude zahrnovat ano i ne . Pat a Mat jsou pro ns vzvou v tom smyslu, e jsou dvojic, avak vymykaj se z nmi naznaench zkladnch polarit (mu-ena, dospl-dt, orln-falick). Popravd eeno jsou nerozliiteln (podobn jako melda s Brumdou), m ve strukturalistickm smyslu nejsou vlastn dvojic, nebo pro strukturalisty je vznam jen tam, kde je rozdl. Ale zde nikdo nev, kter je Pat a kter Mat, a v cel struktue narace je to ostatn nepodstatn. Akoli svmi tlesnmi proporcemi postaviky zdnliv vychzej vstc orlnm tvarm, jde v tomto ppad spe o karikaturu sociln, o obraz strejc. Jak to, e si tvrce mohl dovolit takov popen dtskch vzorc a pitom si vyslouil pze? Je to jen proto, e vstoupil na zem nru zvanho groteska. Tm jako by popel nutnost oslovit dt dtstvm. Ale Erik Erikson by s takovm tvrzenm asi nesouhlasil. Ve sv knize Dtstv a spolenost se k nru grotesky vzthnul vkladem znm dtsk hry s kostkami. Mal chlapce i dvky lk stavt z kostek hrady a ve. Ale jet mnohem vce je lk vzpt po takov nmaze tyto hrady zboit. To, co by nkdo mohl vnmat jako destrukci [112]

hry, vid Erikson jako jej podstatu. Tm manick radost, s n dti sleduj, jak se ve vtein zbort vsledek jejich dlouh hern innosti, je pro mnoh lidi zhadou, zvlt kdy dt nem vbec dnou radost, kdy takov v spadne nhodou, nebo ji pome shodit strek. Domnvm se, e tato hra vyplv z nedvn zkuenosti nhlch pd v dob, kdy stt rovn na vratkch nokch dvalo vlastn existenci novou a fascinujc perspektivu, pe Erikson. Takovou hru nazv t autokosmickou, jde v n o pijet tla a vyrovnn se s jeho zludnostmi. V je pro dt ono samo ve fzi, kterou pekonalo, a moc, s n ji zbort, je gestem vvojovho triumfu a dkazem, e dt je ji za touto poniujc etapou vvoje. Nicmn u fakt, e se hra mus odehrvat, dv tuit, e tak pln jet dt prostor a koordinaci neovld. Proto intervence dosplch do boen ve me vst ke zptn identifikaci s v a k pocitu ohroen. A zde Erikson vid i kl ke grotesce a klaunm. Jejich podstatou je zptomovat dtskou neohrabanost a init ji smvnou pro ty, kdo se z n ji vymanili, a zvlt pak pro ty, kte se z n vymanili pomrn erstv a je to pro n tma stle oehav. Nkter dti se vak klaun boj. To, co Jung vysvtluje temnou mystikou a belsko-boskou bipolaritou archetypu Kejkle, je pro Eriksona ponkud prost: pro nkter dti se klaun me snadno stt prostorem pro identifikaci, pokud ct, e se z jistch tenat dtstv, zejmna tenat fyzickch, dosud nevymanily. Smnost klauna je pak zraujc, nebo tm vysmvanm a smnm je zde nhle samo dt. Pat a Mat, jejich pbhy byly pvodn vyslny pod nzvem A je to!, dodruj ze nru grotesky mnoh pedevm ei, kter posiluje pedoidipovskou atmosfru, a pak zajist nabz srii gag zaloench na neikovnosti a dtsky zjednoduenm pstupu ke svtu a nstrojm dosplch. Je to ovem groteska velmi rafinovan. Nejde u o pd a zakopvn, ale o hru na regresi u dosplch. Jdrem je popravd eeno ulevujc zinfantilnn dvou zjevn otcovskch postav. Nabdka dtskmu pjemci je zde zaloena na tom, e otcov e otcovsk problmy zpsobem dtskm. Jde vlastn o inverzi klasick oidipovsk struktury Rumcajse. Dt se zde nevyzv ke smen se svtem mocnch dosplch identifikac s nimi, ale m je pijmout prostednictvm jejich zesmnn (zinfantilnn). V tom je Pat a Mat serilem ponkud luciferskm. Ale v naem systmu jde o zajmavou variaci, kter ho rozvj, nikoli popr, to u je myslm zejm. Mezi nejslavnjmi eskmi veernky mme jet jednu velikou vzvu: slavn kreslen seril Maxipes Fk. Ne e bychom se k Fkovi nedokzali vzthnout s dosud probranm teoretickm arzenlem. Vdy je v mnohm variac otesnkovskho orlnho obra. Avak zajmav je si vimnout vztah, do nich vstupuje. Pedevm jeho vztahu k je, kter je v zkladn srii veernku pten. Po dvojici oidipovsk (Rumcajs & Cipsek, Spejbl & Hurvnek, sten Bob a Bobek), genitln (Rumcajs a Manka, Mach a ebestov), orlnfalick (Kemlek a Vochomrka), nediferencovan (Pat a Mat ve prospch grotesky, vel medvdkov ve prospch orality, Kluk z plaktu ve prospch infantilnho dvojnka, Kos brati ve prospch kdo v eho) tak potkvme dal typ dvojice. Je velmi obvykl v klasickch pohdkch, ba i mtech. Tedy hrdina a jeho zvec ptel. Tmto pohdkm se vnovala pedevm Anna Freudov. Mla toti adu dtskch pacient, kte vzorec zvecho druha pouvali ve svch hernch fantazich a pi dennm snn. V knize J a obrann mechanismy Freudov popisuje dva takov chlapce. Jeden si tm neustle hrl na to, e je majitelem lva, z nho jde na vechny ostatn lidi hrza, ale na chlapce je lev hodn a poslouch ho. Tento lev hocha doprovzel v nesetnch epizodch dennho snn. Oblbenou fantazi napklad bylo, e spolu jdou na makarn bl a chlapec pedstr, e lev je pevleen kamard. Mimodnou slast pak u malho krotitele vyvolvala pedstava, jak panice by asi vichni na makarnm propadli, kdyby zjistili, e lev je opravdovm lvem. Jin chlapec byl ve svch fantazich zase krotitelem v cirkuse, kde ml moc nad celou plejdou nebezpench a silnch zvat. Klovou zpletkou v nekonenm serilu tohoto hocha byl incident, kdy na nj z obecenstva pi pedstaven vystelil loupenk. V tu chvli zvata svho pna ochrnila a tonka zle vytrestala. Ti roky ho vznila v jeskyni a pak propustila, piem zejmna sloni svmi velkmi choboty zlmu mui ped odchodem naloili na pamtnou. Tento vzorec - dtsk i latentn dtsk hrdina plus jeho vrn zvec druh - lze nalzt skuten v ad pohdek a mt. Freudov vid ve lvu i cirkusovch zvatech postavu otce. To nen hloup. Jednak tvrci fantazi i hrdinov v pohdkch jsou povtinou chlapci, a jednak je zjevn, e jdrem fantazie je poteba vyrovnat se s njakou nezvladatelnou moc a zkrotit ji. Avak Freudov zde pomj monost, e ona moc me pramenit zevnit dtsk pschy namsto ze sociln reality. By fantazie o lvech se vskutku zd otcovsk (i otce meme ovem umstit dovnit pschy jakoto princip). [113]

Tuto povahu m zajist i jelen v pohdce O Smolkovi. Jene zde vidme druhou tv otcovsk figury. Freudov upozoruje na to, jak se otec ve druh cirkusov fantazii roztpil na zvata a loupenka a jak ochranitelsk tv otce pemohla ve fantazii tu restriktivn. Ve Smolkovi potkvme prv ochranitelskou tv a hrozbou nen temn tv otce samho, otec zde zachrauje hocha ped regres k pedoidipovskmu svtu, do nho ho chtj zathnout orln sketi - jezinky. V nich je zakdovno nejen jezen, tedy oralita, ale maj i podivuhodn femininn povahu a jsou tak zamaskovanou pedoidipovskou matkou. Natst otcovsk figura m vru akcentovan zlat parohy, tedy fal, a s tm se nakonec pece jen vyplat identifikovat, akoli ohyzdn jezinky jsou kupodivu tak docela vybaven svdnost (pohdkou roztomile popranou navzdory tomu, e j Smolek stle podlh). Zcela zjevn je na struktue dt plus animalizovan otec vystavn i slavn animovan film Doba ledov. Zde malho obklopuj ti zvata - mamut Manfred reprezentuje ochranitelskou tv otce, avlozub tygr Diego jeho nebezpenou a zrdnou strnku. Lenochod Sid je dle mho soudu skrytm plykem, tedy pechodovm objektem, eeno s Winnicottem. Na Dob ledov je zajmav, e autoi s nejvt pravdpodobnost s tmito latentnmi strukturami pracovali zcela vdom, lenochod je napklad animovn tak, aby evokoval povrch plyov hraky, m se li od kresby mamuta a tygra. Dj je tak vystavn zejm clen jako pbh o sjednocen dvou tv otce - ve chvli, kdy se tygr Diego obtuje neboli postav se proti vlastn agresi (reprezentovan smekou, z n sm vyel), je chlapec odevzdn otci s lidskou tv. Avak je zvec soudruh otcem vdy? Zd se, e nikoli. Naopak, v knize Mdia, psychoanalza a jin perverze jsem analyzoval pohdku o dvou sestrch, kde jsem poukzal na to, e zve-pomocnk je vdy spe vnitnm psychickm potencilem hrdiny-dtte ne rodiem. Vjimkou jsou vak narace, kde zvec ptel je dominantn figurou - jelen ve Smolkovi i lev ve fantazich malho pacienta Freudov. Tehdy jde o postavu rodiovskou tm vdy. Vnitn psychick potencily (nap. anima/animus) se vyjevuj spe jako srie rznorodch pomocnk (zachrnn mravenci, holoubci tdc hrch apod.). Jak tedy naloit pi interpretaci s Maxipsem Fkem? Je Fk jen peplovnm lva z dennho snn pacienta Freudov neboli je symbolizovanm otcovskm principem v mysli dvky namsto chlapce? Zd se to bt nadjn vklad. Vimnme si, e nebezpen lev je nahrazen mnohem pteltjm psem. A dvky maj z otcovskch figur samozejm mnohem men strach ne chlapci, spe si tou tyto figury naklonit (kompenzace kastrace), ne je zkrotit (zabrnit kastraci). A vimnme si znovu, co dvky na otcovskch figurch tak udivuje a vesele to hyperbolizuj: mnm te onu bezproblmovou oralitu Fka. S tm se pece psychoanalytici setkvaj dnes a denn. Otcovsk figury jsou definovan jako velc jedlci a popelnice rodinnch obd. Tato vzpomnka, u chlapc nabrajc nkdy dsivou podobu porajcho dmona, m u dvek jistou nostalgickou povahu, nebo orln bezproblmovost, kterou svt mum toleruje, si dvky samy sob brzy zak v anorektick fzi. ensk definice mustv oralitou je bn a z toho pramen i tolerance en k otylosti u mu, zvlt u latentn otcovskch mileneckch figur (mui proti tomu otylost en sexualizuj - ten rozdl je podstatn; zatmco enm orln mu vykupuje jejich vlastn oralitu, mu navtvujc erotick strnky s baculkami hled skuten orln objekt - jeden z mnoha kl k pochopen zvltn nekompatibility musk a ensk pschy; fenomn baculky jako erotickho archetypu samozejm tak souvis s postavou matky, ale to ponechejme pro dneek stranou). Maxipes Fk tedy podlh vzorci Anny Freudov a zrove se z nho vytrhuje genderovm peplovnm, kter z otcovstv in spe mustv, ovldnut zamuje za sblen a sptelen, zdraznn falinosti nahrazuje neohrabanou orlnost obra. D se tedy ci, e tento specifick typ je variac nmi ji pojmenovan binrn struktury dospl-dt. To vak neodpovd na otzku, zda se meme na otcovsk vzorec u modernch pohdkovch naraci vystavnch na hrdinovi a zvecm druhovi spolehnout. Otestujme tuto tezi znovu na nkolika eskch veerncch, kter se sice nepropracovaly do top destky zmiovan ankety, ale nelo o dn historick propadky mjejc dtskou dui. Povtinou se umstily v anket do tyictho msta. Jde o veernkov cykly O hajnm Robtkovi a jelenu Vtrnkovi, Ka a kubnek a Mal arodjnice. Hajn Robtko je samozejm extenz naeho starho znmho Smolka. Je jakmsi dosplm Smolkem, kter ji pln ovld vechny maskulinn (otcovsk) principy, svr je svmi stehny a neustle triumfuje nad komickou oralitou regresivnho pana Kotre. Zde je snadn Freudov pitakat. Sloitj jsou z tohoto hlu pohledu Ka a kubnek. Zde nm u jmno zvecho hrdiny naznauje, e zastupuje spise trpasli princip, e je jakousi variac Poldy z comicsu Polda a Olda. Jeliko vak dtsk hrdina je v tomto ppad dvkou, je i orln sket zetelnji [114]

vygenderovn a kontaminovn mustvm, nebo dvky pohlavn diferenciaci akceptuj dve vzpomeme, jak zhy se ve svch hrch staraj o dti (panenky), i jak nut sv vrstevnky hrt si na ttu a mmu u v dob, kdy o to jejich chlapeck protjky jet zdaleka nestoj (pozdji se karta ponkud obrt). Na ppadu kubnka (pidejme na tomto mst i analogickho comicsovho hrdinu Barbnka) tak vidme, e se na prostou rovnici zvec brach = otec spolehnout nememe. Co vak neznamen, e by moudr star havran vyuujc Malou arodjnici otcovskou figurou nebyl. Zjevn je. Zatmco Fk zosobnil otcovstv otisknut do ranj dv pschy, Havran je otiskem v pozdj fzi. Ji vidme, e mezi nm a holikou vyrostla oidipovsk propast, u se tak samozejm nekamard jako Fk s jou, gender je rozdlil a poloil mezi n latentn konflikt. Mal arodjka chce Havrana potit, dostt jeho kolm, dokzat, e bude dobrou akou (dcerou), ale neda se j to, pod nco kaz a Havran je z toho pkn nevrl. Jinak eeno - pohdka zobrazila univerzln zkost dvtek, e nebudou pro otce dost dobr, ba e nemohou ani bt, nebo nemaj penis. Magie zde nem vznam skuten orln-anln, je jen rekvizitou pro rozehrn partie oidipovsk. Opt to vak naraci znevhodnilo v dtsk dui, oidipovsk i genitln pohdka se neme orln-falickm Kemlkm rovnat u proto, e je nutn diferencovanj, pokud jde o clovou skupinu. Nabz prostor k identifikaci vdy bu spe chlapcm (Rumcajs), nebo spe dvkm (Mal arodjnice, O makov panence, Povdni o vle Amlce), kdeto hlubinn podvan oslovuj univerzlnj psychick struktury. Maxipes Fk, a zobrazujc drama dvenky, oslovil tak spn chlapce i proto, e soustedil pozornost na Fka samotnho a oslabil vztah Fk-ja (v dalch pokraovnch se ostatn Fk pln emancipoval a vystupoval v naracch slov, jako figura orlnho, otesnkovskho obra). Nakonec si pedstavme jet jeden typ kreslen pohdky, kter dva ve uveden principy syntetizuje. Kdo v pro, v esk televizn tvorb tento typ prakticky nenajdeme. Ale dva zahranin pklady jsou proslul i u ns: Tom a Jerry a Vlk a Zajc ze serilu Nu pogodi! Je zjevn, e kocour Tom i sovtsk Vlk rovn reprezentuj otce, polarita dospldt zde nen nijak moc zastrna, je jen pevedena do oidipovsk ei: tedy zamnna za polaritu tonk-ob. Otec je zde nezastranm neptelem, co by vak mohlo bt nenosn (nebo city k otci maj i svou nnou stranu), a proto je dtsk hrdina pro jistotu tak pekdovn neboli vtlen do zvec postaviky. To ve je pak naklonovno jednak s principem grotesky, jednak s luciferskm principem, jeho jsme si vimli u u Pata a Mata. Nenosnost otcovy pevahy, pesnji napt z tto nenosnosti, st v nekonen otcovo zesmovn a symbolick poren. Otzkou, kterou si netroufm v tto chvli doeit, pak je, pro si nkter kultury tuto variantu oidipovsk textov struktury oblb a jin se j spe vyhnou a vol radji rumcajsovskou idylku. Je to proto, e velk, ba velmocensk nrody nutn ve vchov svch syn zdrazuj nesmiitelnost k nepteli, nemonost kompromisu? Plod takov draz pak zkonit denn snn o pece jen spn oidipovsk revolt, a tm pdem i vt oblibu luciferskch oidipovskch naraci? Nemus ze stejnch dvod dojt Charles Bronson v Tenkrt na Zpad a k naplnn sv pomsty, by pesn to mu nedovol dospt a mus zmizet ze scny, ani by doshl genitality (zskal Claudii Cardinalovou)? Nepivedl ze stejnch dvod princip dokonan pomsty zcela zmrn a do absurdity americk reisr Quentin Tarantino ve svm filmu Kill Bill? Hlednm takovch odpovd u bychom vystoupali na druh schod, pro dneek zstame u zkladnho dkazu. Jeliko se stle znovu setkvm s nepochopenm nkterch svch zkladnch, eknme paradigmatickch, vchodisek, zkonstatujme nakonec jet jednou: Netvrdm, e pnov Kotnokin i Rusakov chtli luciferskou verzi oidipovskho dramatu ve svm dle vyjdit (nevm to). Netvrdm dokonce ani, e ji do svho dla vtlili podvdom (je to mon, ale nikoli nutn). Netvrdm s naprostou jistotou, e kad dt se vztahuje k Vlku a Zajcovi stejn (luciferskou identifikac s vtzcm Zajcem), ba je celkem jist, e tch variant, jak zskat pi sledovn Vlka a Zajce divckou slast, je mnohem vce a jsou dostupn i dtem. Jen konstatuji, e urit kulturn texty funguj, a jin ne. Ty, kter funguj, maj pod sebou vepsny urit struktury, kter vykazuj velk podobnosti -jednak mezi sebou navzjem, a jednak se strukturami, je souvisej s nam infantilnm vvojem. U obsah urench dtem bv vtzstv tchto struktur tm absolutn. Klovou roli mezi nimi hraje orl-anality na jedn a Oidipa (falu) na druh stran. Jeliko vak tyto struktury jsou - a z podstaty kultury musej bt latentn, skryt, jsme pi jejich odhalovn odkzni na interpretaci. A tu lze kdykoli oznait za subjektivn i svvolnou. Proto neerpm granty na univerzit, jen otevrm dvee pipravenm.

[115]

E.T. pozeman, kastrujc sionistka a otzka ke orl-analita v pop-kultue

Kdy jsem vydal knihu Mdia, psychoanalza a jin perverze, til jsem se na to, zda nkdo z kritik odhal jej stedn rozpornost. Jist je v n rozpornost cel ada, ale jedna je zcela zsadn. Nikdo z recenzent a hodnotitel tuto klovou vc, na n se cel kniha rozpad (a kter ji tm pdem definuje), neodhalil, nebo na ni alespo nepoukzal. I j tedy mlel, nebudu pece udvat sm sebe. Pr vtek kritizujcch povrchov krbance karoserie jsem odbyl bu smvem, anebo klidnm argumentem. Hlo m a zrove dsilo, e jdra m knihy a jeho rozpadu si nikdo neviml. Jene jeden svdek tu byl. J sm, pochopiteln. Ne e by m k piznn nutilo Superego, pocit viny i cokoli podobnho. Kdyby byly ve he jen tyto kategorie, snad bych si to tajemstv i ponechal. Ale jednoho dne mne ponoukl odkrt sv zraniteln ledv mistr nad mistry. Velik mg Steven Spielberg. Byl to on se svm E.T. mimozemanem, opakovanm v rmci jakhosi silvestrovskho bloku esk komern televize, kdo mne vyvedl z klidu a panovn rozumu. Otes, kter jsem pi sledovn jeho filmu zail, mne pivedl k piznn, jeho hlavn smysl tkv v tom, aby otevelo monost analyzovat prv to asn filmov dlo, jeden z nejdleitjch snmk svtov kinematografie v celch jejch djinch. Probuzen emoce, tato e infantility, mne zase jednou donutily stt se zranitelnjm a silnjm. V cel knize Mdia, psychoanalza a jin perverze hovom o dtstv. Dtstv je nejdleitj strukturou lovka jakoto znakov bytosti, cel kultura je z nho odvozena, veker umn je reakc na dtstv a vyrovnnm se s nm. A dtstv je i rozhodujc formtujc silou lidsk psychiky. Pijal jsem od svho velkho uitele Sigmunda Freuda nejrevolunj pojet dtstv, jak lidsk mylenka zplodila. Vidl jsem je a vidm jako bla, kter na ns stle h. Dtstv je neurza, dtstv je jedin skuten zlo svta, dtstv je sebestednost i sebestedn sexus. Dtstv je prokletm psychotik i nejuctvanjm falenm bohem. Modlou dajc krvav obti. Orlnm molochem, kter ns por. Anlnm prstenem moci, kter ns ovld. Kastrujc zkost, kter ns in bezmocn. Kic besti, kter tou zabjet Moc a nut ns Moc se stvat. Rjem, kter je jedinm existujcm peklem. Jen dky tomuto neuhasitelnmu dtstv v ns mohla vzniknout e Obraz, kter si pila pro nepipravenho lovka. Kter ho nut k rozhodnmu prohldnut, jeho lovk jako druh neme zejm doshnout - nebo vichni musme vzejt z dtstv a sly nm sta sotva na zpas s tmto dtstvm osobnm, kdo by ml as na to, zpolit s Dtstvm za cel lidstvo... A pece v m knize zaznla vta, kter toto ve popr. Pln a absolutn. Vta, kter nikdo k mmu marketingovmu tst nevnoval pozornost. Na jednom mst jsem napsal a musel napsat: Mon sta bt jako dti. Udlat si to po svm. Nenechat si namluvit, e je nco nutn. Vzpomnl jsem si na tu vtu ve chvli, kdy jsem ve filmu E.T. znovu po letech spatil malho Eliota, kterak vypout na svobodu by uren ke koln pitv na hodin prodopisu. K prvn pitv v ivotech malch Amerian. K tomuto zasvcen do Moderny. A j jsem tu vtu vyslovil ve velice podobnch souvislostech jako Steven Spielberg. Dti vtinou odmtaj maso, protoe vd, e je hnusn. A co je hnusn, nen nutn, napsal jsem. Musel jsem to napsat a rozhodl jsem se nakonec tu vtu pi vydn knihy v textu ponechat, akoli jsem si uvdomoval, e popr cel zbyl vklad. Ale to je pece smysl kad tvorby a kadho mylen: bt pinucen nahldnout, e na druh stran mho Vesmru je pln jin Vesmr, kter funguje jen dky tomu, e pln popr ten mj. Ponechal jsem tuto ernou dru ve sv knize, ve svm vesmru, s vrou, e ho nevypust, nezni, nepohlt, nepope. e ho zkrl. S vrou, kterou musm nazvat dtskou - a o tom to prv je. O tom je i Spielbergv fascinujc film. O tom, e dtstv musme pohbt, abychom se stali lidmi, ale veker nae lidsk sla pitom spov v tom, e to pln neuinme. e jeden blv chlup musme potajmu strit do kapsy ve chvli jeho pohbu a nosit ho pak cel ivot jako nepopsatelnou, nepochopitelnou, bytostn ambivalentn psahu, e prv tohoto bla nikdy nezradme, akoli jsme ho opustili. Jet ne se odhodlme k pojmenovn on psahy, on pozitivn strnky dtstv, zanalyzujme si pro podek samotnho kosmickho sktka. E.T. mimozeman se asto vykld jako film o dtstv v ns. Kluzkost tohoto vkladu spov v tom, e cingrltkov exegeti definuj dtstv jako sfru fantazie a nevinnosti - pipraveni a svedeni k tomu samozejm samotnm Luciferem Demiurgem, krlem Popu, mr. Spielbergem. E.T. mimozeman je vak velkolepou zvst o konci dtstv, jak opravdu je, pes tisc hollywoodskch past. A je tak jednm z nejdleitjch vyprvn v djinch modern civilizace. Zaslou si komplexn vklad, na nj zde nen msto. Pro nae poteby se omezme jen na analzu fyzick podoby mimozemana. [116]

Zcela zmrn jsem tuto kapitolu zaadil hned za kapitolu pojednvajc o vech tch Rkosncch a Krtecch z eskch veernk. Pl jsem si toti, aby ten, kter te knihu poctiv chronologicky, byl ji vybaven zkladnmi nstroji k porozumn. Takov ten by z postaviky E.T. mimozemana vru neml bt pli pekvapen a naopak mu mus nyn pipadat, e ona vykazuje a podivuhodn podobnosti s tou armdou koncentrt dtstv probranch v pedchoz kapitole. Domnvm se, e E.T. je tak takovm koncentrtem, vdy pomry jeho tla sjednocuj a akcentuj dv klov struktury, nm ji dobe znm: velk a dominantn bko oralitu; erektivn, vysouvajc se krk falinost. V oblieji mimozemana dominuj oi, kter potlaily ve ostatn. Tm si k falinosti jednak pidvme skopofilii (a mme tud ped sebou verzi trojjedinho Dlouhho, irokho a Bystrozrakho), a jednak nelze nevzpomenou v tto chvli analogickou hyperbolizaci o na ilustracch Heleny Zmatlkov i v latentn pedofilnch erotickch comicsech hentai. V dtskm oblieji jsou oi skuten vraznj, nebo na rozdl od nosu i st tm ji nerostou, ale i vznam symbolick (skopofilie) hraje u postaviek koncentrujcch dtstv roli - tento vznam komunikuje pedevm s dtskm pjemcem, kter svt vnm vce psycho-reln ne bv obvykl u dosplch. Tak nvtvnkova batolec chze na krtkch nokch definuje mimozemana a pli pozemsky. Potud ns postavika E.T.ho nemohla nijak pekvapit. Skrv vak jet dv hdanky. Nelze nevidt, e obliej figurky ze veho nejvce pipomn elvu. To lze deifrovat celkem snadno jako odkaz k jetr anarchii, eeno jungovsky, ili k nevdom. Meme tedy E.T.ho nazvat tak nevdomm dtstvm. Avak je tu jet jeden rys. Ruce. Ty jsou k tlu pimontovny jaksi nepatin, pomrov neodpovdaj zbytku tla, co u tak dobe znme od Krteka i z dtskch analz a pohdek o zlch rukch. E.T.ho ruce jsou vak jet nm zvltn. Prohldnme si dobe jeho dlan s dlouhmi prsty. Ty jsou pece protiplem infantilnho. Podvme-li se na dtsk kresby i kreslen pohdky pro dti, vdy nalezneme prsty na rukou jen ve schematick podob. asto ani nesouhlas poet prst. Dla je nejzamlenj struktura lidskho tla na dtskch malbch, i penis zobrazuj dti mnohem relnji. Komplexn struktura lidsk dlan je toti zsadnm symbolem dosplosti. Je to znak principu reality, prce, dotyku, vytren ze snovho svta a cesty k druhm. Zane-li dt obkreslovat na papr svou ruku, neme u bt streno do mlhy autismu. U prozkoumv reln vnj svt a chce mu bt vrno, chce ho vrn zobrazit. Tento vznam dosplosti Spielberg hyperbolizoval nejen dlkou prst, ale i tm, e ruce E.T.ho pipomnaj popravd eeno ruce starce. Je v nich nco gerontoidnho. To na jedn stran samozejm dokresluje pravkou reptilnost, ale na druh se napn ke klovmu vytren figurky E.T.ho z dtstv, co je ten stedn a tajupln smysl postavy. A to ji tak vytrhuje z jednoduchosti, kterou jsme si navykli pisuzovat popu. Erikson tvrdil, e obdobnm smsenm dtte a dosplho (pro Eriksona rodie) jsou typizovan sochy Buddh. E.T. je podobnm koncentrtem dtstv, kter vak ji disponuje obrovskm potencilem dosplosti. Kouzla a ry jsou v pohdkch druhem sexulnho obtovn dt, vychzej vstc jejich orln-anln libidinosn poteb. Kouzlo, jeho je schopn E.T., je vak jinho druhu. Vychz z jeho prstu starce, Spielberg dokonce akcentoval tento fakt rozsvcenm tohoto prstu, aby zeteln lokalizoval zdroj zzraku. Je to dleit. Kouzlo ve Spielbergov opusu nevychz z nejhlubho dtstv, ale z principu reality, z dosplosti. Freudina by samozejm mohlo napadnout, e i prst je symbolem falu. Ale tm se nenechejme zmst. Kehk prst mimozemana je velikou metaforou sly dotyku s druhm a obrovskou oslavou schopnosti stoupat pi psychickm vvoji nahoru, k dosplosti. Kdy v rozhodujc chvli, ve scn honiky na kolech, E.T. zvedne svj prst a uin klov zzrak, nepopr tm realitu oidipovskho svta, neregreduje k vemocnosti orl-anality. S klidnm a chpavm pohledem vnitnho starce naznauje: te mus vyrst, te piel as prolomit se na vy pku, te opus dtstv. Ano, to je ten jedin opravdov zzrak, kter mohou lidsk oi spatit, proto nen Spielbergv film sexuln obtujc pohdkou, ale dlem o lovku na cest. Vracme se tm na zatek. Je nco dtskho, co je teba uchovat, aby se projekt dosplosti zdail? Nejen bsnci v to sveep v. I mnoz pofreudovt myslitel v tomto smyslu pili dtti na pomoc. Heinz Kohut hovoil o zdravm narcismu, Winnicott o tom, e stpek dtskho snn o vemocnosti si mus uchovat kad lovk, aby byl psychicky zdravm, prv toto snn je pr jdrem jeho bytostnho pravho j. Kdysi jsem dostal dopis od jednoho svho tene. Autor listu z pozic blzkch buddhismu napsal: Ze sv subjektivn zkuenosti bych spe neli o odtren od prsu, jakoto zkladu psychickho pokroku, hovoil o vstupu do prostoru, kde je mlko voln rozprosteno, take je ho vude dostatek, hojnost a jet zbv nco k rozdvn. Nejsem si jist, zda se jedn o naprost odtrhnut se od prsu, [117]

kter nkdy me smovat k nihilismu, neuspokojiv przdnot. Sp bych to nazval pklonem k prsu pravdy, pravdivosti, ctnosti (meme to nazvat teba Tao), s tm, e piznvme uritou zvislost na tomto prsu, jakoto vnitnm zdroji naeho vlastnho byt. Samotn przdno na subjektivity nepotebuje bt zaplovno (jak tvrd Lacan): ono je svrchovan naplnno, od prody blaen, zcela pirozen. Nen proto v samotn infantilit skryto i nco hodnotnho? Nen v narcistn sebelsce obsaena i jaksi Ariadnina nit, je ns dovede nejen k obrazu j, ale i k tomu posvtnmu, co je jeho zdrojem? K tomu, co tento obraz promt? Snad by se to dalo ct takto: mm obavy, aby sme s vanikou nevylili i dt. Musel jsem toto nbon oitn dtte odmtnout a upozornit na to, jak demaskujc a sebeudvajc je teba slovn spojen prostor, kde je mlko voln rozprosteno i jak podezele znj slova J od prody blaen, zcela pirozen. Ano, o to jde pi psychick regresi: o nvrat k symbiotickmu rji, o znovusplynut s matkou a prsem, o absolutizaci prsu, kter je vude a je Vm. Ostatn, jak typick pro buddhismus. U Mircei Eliada si meme pest teba vypovdajc definici vchodnho netst: Zdrojem nekonenho utrpen je aktivn nebo pasivn, pm nebo nepm ast na prod. Typick je myslm rovn to, e o uen Buddhy si meme udlat jen mlhavou pedstavu, nebo pr tm nekzal, respektive skoro nemluvil a sv probuzen oznmil tak, e pozdvihl kvtinu a ztiil se - vzpomeme na vztah ei a vdom vyzdvihnut lacanovci i kabalou. (Pro protiautistick psychoanalytick vklad buddhismu si vak me kad shnout k Frommovi, kter tvrd, e Buddha mluv jmnem rozumu.) Avak otzka poloen autorem dopisu vis stle ve vzduchu. Nevylvme ve sv svat freudovsk vlce s vanikou i dt? Tedy s dttem-blem i cosi cennho? Existuje tisc banlnch a nebezpench pitakn. Tisc satanovch ano, kter je teba nemilosrdn odmtnout. Avak neexistuje pece jen jedno ano poctiv a hlubok? Vyprv o nm E.T.? Jsem pesvden, e o nm vyprv mnohem spe ne Winnicott i Kohut se svm doporuenm uchovat si kousek narcismu pro patn asy. Dti nejsou ani ist, ani nevinn, ani nn. Ale jednu kvalitu pece jen maj: touhu nebt dtmi. To nejlep a nejist na dtti je touha vyrst. Akoli netu, co ho to bude stt, akoli neakceptuje, eho veho se bude muset vzdt (a tak se toho leckdy elbohu nevzd), pekotn se rve o msto ve svt dosplch, zraje, je v pohybu. To je sla dt, ta pin specifickou vhodu. Aby mohli jt vped, daroval jim lidsk druh schopnost identifikace. Kvli vvoji se dti zkaj bytostnho j a promtaj samy sebe na druh. To m ale jeden zvltn dsledek. Rod se tak shodou okolnost tak schopnost provat druhho jako sebe samho, schopnost empatie a solidarity. Schopnost neekanho prvnho pohledu na svt z nov pozice. Je docela mon, e empatie a solidarita jsou jen odpadov produkty zkladn schopnosti vvoje, kadopdn jsou to produkty bytostn lidsk. Proto prv dti, pro n je identifikace kadodennm chlebem, zpsobem it a peit, dok tak intenzivn prot, e toto tlo by je i mm tlem, toto tlo zrdiky je i mm tlem, vnitnm tlem. Jist, dti jsou krut a temn, dozajista pozabjely pro zbavu mnohem vce ab ne vichni vdci svta, ale nelze nevidt, e kdy se naume krutost a temnotu dtte spoutat socilnm dem (v sob i ve spolenosti), asto s tm ztratme schopnost tlo druhho opravdu prot jako tlo sv. A zd se, e lovk bez tohoto proitku solidrnm (a tm evolun efektivnm, mimochodem) bt neum. Co je spe smutn, ale je to tak. A se mi to nek snadno: rozum na to nesta. lovk bez kusu dtte, bez toho blova chlupu v kapse, neum bt lidskm. Co ho nein velkolepm, a nen to ani dvod k tak obludn adoraci veho infantilnho, jakou pedvd nae kultura, pesto nen mon to nevidt. Identifikace je zkon vvoje. Kdy zestabilizujeme n vvoj, asto ztratme i schopnost identifikace a s n i ty drobn odpadov bonusy, kter pinesla, a z nich jsme upletli sny o lidsk dobrot, ba lidskosti. Mme-li si tedy nco z dtte uchovat, nech to nen snn o moci, naplnn i rji, ale a je to imaginace, onen nstroj, s jeho pomoc snn o moci, naplnn a rji pekonvme. A dobrme se tak shodou okolnost ke druhm. Nstroj nikoli rozumov, pesto nstroj rozumu se nevzpouzejc. Naopak: nstroj dobvajc pro rozum nov prostory. Na zmnkou o filmu E.T. jsme se vak dostali ke dvma zkonitm a vzjemn provzanm otzkm, kter se ostatn v mch textech stle vracej. Prvn by mohla znt: Opravdu nen v kultue nic spnho, co by neerpalo ze struktur dtstv. Opravdu je lidsk kultura redukovna na vn vyrovnvn se s infantilitou? Copak neexistuje dn opravdu vysok kultura, kter by eila tmata dosplosti, a nikoli zamaskovan dilemata prvnch let ivota? Musm odpovdt upmn: vlastn to nevm, je docela dobe mon, e takov kultura dosplosti existuje, avak u toho, co funguje, co se stv vznamnm kulturnm fenomnem, se celkem pravideln freudini dokvaj satisfakce. Je samotn to nepekvapuje, nebo vd, e dosplost je prchavou vsadou hrstky pozeman, kdeto dtstv je v ns vech a soustavn v naich ivotech vtz. Neteba dokazovat, kde vude Dt jako univerzln [118]

struktura dominuje, kde vude toto jedin transcendentln signifi probleskuje, neteba dobvat vkladem jedno umleck dlo za druhm, koistit artefakt za artefaktem. Jednak psychoanalytit smiotici nedisponuj dnmi kouzly, ktermi by mohli podvat dkazy s vahou moci (zaplabh), a jednak psychoanalza m osvobozovat a nikoli dobvat. Proto namsto mordujc systematiky nabdnme hru - vimnme si uritch podobnost v nkolika hollywoodskch blogbusterech. A namsto pojmu dkaz, ostatn a pli policejnho, pouvejme radji tebas souslov zajmav shody okolnost i obzvlt kypr pda pro psychoanalytickou exegezi. Pojem blogbuster m mimochodem zajmavou historii. V prvn polovin 70. let se filmov tvrci Hollywoodu ujali revoltujcho, individualistickho, intelektualistickho a artovho ddictv 60. let. Hlavn figurou tvrho filmovho aktu se poprv v historii americkho filmu stal reisr. Typickm pkladem snmku t doby je teba Formanv Pelet nad kukam hnzdem. Vznikaly tehdy opravdu cenn snmky, avak nastal jeden problm: Americk kinosly se zaaly vyprazdovat. Divck krize kulminovala ve druh polovin 70. let. Byla pipisovna - jist oprvnn - konkurenci televize. Tohoto pohodlnho kina. Ale to zejm nebyla cel pravda. Televize uspla tak proto, e nabzela cosi, co filmov umlci zavrhli ve chvli, kdy si vybojovali kus nezvislosti a sebecty. A piel mu jmnem Steven Spielberg a roku 1975 natoil film nazvan elisti (The Jaws). A doshl obrovskho spchu. Lid se vrtili do kin. Konen mli zase pro. Spielberg nael recept, jak zlomit kivku smrti, intuitivn nalezl tma a formu, kter vrtily lidi ped pltno. elisti byly prvnm filmem, kter si vyslouil oznaen blogbuster. nrovost pestala bt dehonestujc a stala se hlavnm zdrojem filmu. Od tch as se vldy nad americkm filmem ujal producent, ppadn reisrproducent. A Spielbergv vzorec vtz dodnes. Pro ale elisti tak usply? Protoe Spielberg pochopil, e lid od kultury nechtj zobrazit dramata svho svta, ale dramata vnitn. A bylo tomu tak ostatn po tiscilet. raloci nejsou dnm skutenm lidskm problmem, ale skuten lidsk problm skvle symbolizuj. ij v moi, v nedohldnutelnch hlubinch. Moe je pochopiteln symbolem lidskho nevdom. To, co me z tohoto nevdom na lovka zatoit, je vlastn jen pr dmon. Jeden z nich se jmenuje oralita. Druh falus. Tet kastrace. Spielberg svm ralokem zabijkem jednodue vechny tyto dmony spojil dohromady. ralok je netvor zajist falick a zpsob, jakm na pltn ukousl surfai nohu - ve sv dob to bylo povaovno za jednu z nejodvnjch scn mainstreamov kinematografie meme oznait za nejistji zobrazen kastran trauma v djinch filmu. Psychoanalytik Imond Rosen lil mue, kter trpl chorobnou pedstavou, e mu ralok ukousne penis, kdy se bude koupat ve van i kdy bude leet v posteli. Pestoe nelo o psychotika, kter by opravdu vil v monost vynoen raloka z peiny, musel mu sv napt lit exhibicionistickmi excesy, tedy pedvdnm svho penisu nhodnm lidem v parku. Jejich lek mu pinel ulevujc jistotu: penis je na svm mst a m svou slu. (Je vak sporn, zda lze nalzt tento psychick mechanismus za kadm aktem muskho exhibicionismu). Kadopdn ralok je tradinm neurotickm symbolem ohroen penisu kastrac, by zejm nikoli nadkulturnm (tuto nadkulturnost mu zajistil a prv Spielberg svm filmem). Zajmav je, e psychoanalytika Claire Pajackowska vysvtlovala oblibu elist pedevm tm, e divkovi nabzej monost identifikace s vradcm ralokem, a tedy realizaci kanibalskho, orlnho libida. Tm Pajackowska nepopr nai zkladn tezi, jen se pohybuje na jinm paradigmatu: uvauje o vztahu individuln psch - kulturn text, zatmco my pracujeme na pozad strukturalistickm a sledujeme vztah kulturn text-univerzln struktura vyvrajc z vvojovch dramat psch. Pajackowska uvauje o vlivu kulturnho dla, my o jeho podobnostech a tvarech. Pesto je dobr si jej pohled pipomenout, nebo on nm zdrazuje jinou univerzln strukturu v kultue, kterou si meme asi nejlpe pojmenovat archetypem vlkodlaka. Ve vech kulturch svta se opakuje njak podoba vry v dmonickou promnu lovka ve zve, kter to, koue, tou po lidskm mase a krvi (vtinou se takov promna odehrv za plku, za vldy lunrnho, enskho, pedotcovskho principu). Ovidius zavedl pojem striga neboli mal vr. Vr se stal symbolem dmonickho proto, e lt v noci, tedy v nevdom, a m vytetn oi, co je symbolem extze, odevzdn se nevdomm silm. Tento vr ml pr v noci piltat ke kolbkm malch dt, pt jejich krev a trhat je na kusy. Pojem striga pozdji zmnil vznam a stal se synonymem arodjnice, piem ale schopnost se promnit ve vra arodjnici zstala a ona tak pevzala roli orlnho dmona. Pedevm v oblasti dnenho Kamerunu se lid dodnes obvaj takzvanch pantech mu. Tito mui se pr v noci mohou promnit v pantery. Afrian legendu zdokonalili tm, e existuje vraedn bratrstvo, jeho pslunci si na ruce pipevuj pante [119]

drpy, oblkaj se do pante ke a v noci skuten pepadvaj lidi. Zato jim na hrdlo, pak jim vyrvou srdce a syrov je snd (je celkem vmluvn, e podobn bratrstva vykonvaj rituln tak incest, z minulch kapitol ji vme pro). Sta Egypan vili v monost takov promny zejmna v krokodla, v naem kulturnm prostoru se vak kanibalsko-orln touhy vtlily pedevm do figury vlka (jistou mutac stejnho vzorce je zajist postava upra). Vlk je zve pomrn chytr, s velkou etikou, a lovka napad zcela vjimen, jak vme od etolog. Pesto jako klov lesn elma sehrval v nevdom lid Zpadu jinou roli a prv s n se lid nevdom touili identifikovat. Michael Maier m ve svm slavnm hermetickm dle Atalanta fugiens rytinu oznaenou jako Emblm XXIV. Je na n zobrazen mrtv krl, ktermu trh kusy masa z tla vlk. V pozad vjevu je jin krl, kter odchz smrem k pipraven loce, zatmco v mst, odkud vychz, ho jin vlk na hranici. To je pro freudina celkem prost symbol dramatu orln fze: oralita vs bu donut serat sama sebe, nebo ji pemete a v psychick vvoj me pokraovat. Nelze v thle souvislosti nevzpomenout tak kartu Tarotu zvanou Blzen, kde se zakusuje do nohy hrdiny psovit elma, jak u vme. Stejn vznam m jin pradvn obraz v assyrsk povdce ze 7. stolet p. n. I., kter pojednv o princi Kumm (patrn samotnm krli Aurbanipalovi), kter se ve snu vyd do podsvt a spat zde dmona du s ptama (falickma) nohama, jimi vtzoslavn zalapv krokodla - oralitu. Oralitu Evropan odpradvna symbolizovali prv vlkem Jist nen nhoda, e pikrvka z vl srsti dle lidov legendy zahnla non mry. Srostl-li vl princip s lovkem, znamen to, e non mra triumfovala a ovldla pschu. Vlkodlak tedy zosoboval sadistickou oralitu, lovka, v nm oralita zvtzila a neshoela jako u druhho krle na Maierov rytin. Vlkodlaci mli podle legend napadat hlavn dti a mlad dvky, co o pralibidinosn podstat tto symbolick figury k mnoh. Nen pochyb o tom, e ada kulturnch text, obzvlt filmovch, vyuv i archetypu kanibalsko-orlnho vlkodlaka, aby si zajistila pozornost. Dmon Drake z thrilleru Davida S. Goyera Blade: Trinity je asi dobrm pkladem u proto, e v jedn chvli tohoto snmku nm tvrci nabzej encyklopedick pehled rznch historickch vtlen krle upr a zanaj ji starm Sumerem, m nm dokazuj, jak univerzln psychick tma do sebe figury Drake shrnuj. Erich Fromm pisoudil stejnou roli i vlkovi v pohdce erven Karkulka (pr nejoblbenj pohdce sriovch vrah), piem orln agresi zde v jeho podn pohdkov hrdinka ztotouje se samotnou maskulinitou. To se mi zd sporn, jak jsem u naznail v knize Mdia, psychoanalza a jin perverze, hrdinka dle mho soudu v tto pohdce e spe problm, jak se k maskulinit propracovat pes proklet matkou. Pesto, je-li v m interpretaci vlk v erven Karkulce krom jinho zdmonizovanm, zapenm otcem, dodejme, e nese i jist orln-perverzn prvky, co - jak jsme si zase pipomnli v souvislosti s Maxipsem Fkem bv typick definice mustv tvoen nezralou enskou pschou. I ralok v elistech m orln rys, ale ten zjevn slou vy struktue kastrace, nebo ralok ohrouje pedevm konetiny. O tom, jak s filmem zachzej pjemci, jakou slast jim sledovn univerzlnch struktur pin (identifikace s tonkem nebo identifikace s hrdinou, nositelem obrany proti pudovmu?; slast spe orln nebo spe kastran ds?), nm me udlat nejlep pedstavu njak kvalitativn vzkum medilnho publika, nen dvodu si na takov nepokat a init msto toho ukvapen zvry. ralok je ob falus, kter je schopen ukousnout nohu - kasrovat. Na tto skryt struktue je dle naeho soudu vystavn spch thrilleru elisti. Toto zkladn vysvtlen by nm koneckonc mohlo stait, ale abychom si udlali pedstavu, jak hrav psychoanalytick smiotika me bt, dodejme si, e Spielbergv ralok je obludou, do n se tla jet jeden skryt, neekan vznam - femininita. ralok je toti obzvlt vzruujcm kastrtorem tak proto, e jeho ozuben tlama se velmi podob tajuplnmu neurotickmu, nevdommu obrazu vagina dentata. Tedy ozuben vagn. U prvn psychoanalytici si povimli, e kastran zkost se asto vyjevuje u pacient v podob zvltnho strachu z ozuben vagny, kter me ukousnout penis. Tento archetypln fantazijn obraz byl pomrn pekvapivm, nebo kastrac v klasickm smyslu hroz pedevm otec. Ale problm je sloitj. Znalci dla Woodyho Allena si jist vybav pojem Kastrujc sionistka. Newyoran a neurotik Allen je toti dobe obeznmen s pojmem kastrujc matka. Jednodue eeno to je matka, kter brn synovi v identifikaci s otcem, svm chovnm ho pesvduje o tom, e je lepm partnerem ne otec, e jeho mal dtsk falus je stejn dostaujc jako otcv. Tento tlak zvrhl matky lze zpracovat rzn. Jedno typick vystn je uvznut v orl-analit (a perverzn, i neurotick). Tehdy kastrujc matka zvtz, vyrob svho Narcise, kter se bude navdy spe rozpoutt, neli aby dobval. Proti kastrujc [120]

matce se vak lze vzbouit. Tehdy na sebe ovem zaasto vezme roli orlnho dmona, kter mue pronsleduje na jeho cest k falinosti. Takov mu unikajc kastrujc matce me trpt jistou nedvrou v ensk otvory. Zajmav je v thle souvislosti svdectv Hanse Christoffela, kter tvrdil, e exhibicionist si asto berou star eny, v naem smyslu tedy kastrujc matky, piem s nimi ovem nevyhledvaj pm genitln koitus patrn prv z dvodu obavy z kastrujc vagny. Typickm symbolem, nevdomm obrazem shrnujcm toto drama, je prv vagna ozuben, kterou se zabval pedevm psychoanalytik Sandor Lorand, mimochodem tak Newyoran (kter vak k psychoanalze poprv piichl v Koicch u Jaroslava Stuchlka, prvnho eskho psychoanalytika). Drama kastrujc vagny je do jist mry i univerzln, matesk vzorce v na kultue zejm skoro vdy jakousi pms narcistick patologie obsahuj, ba snad je nutn obsahuj pln vechny matesk vzorce (tak jako je pro freudiny kad matka odmtajc, je patrn kad zrove v jistm smyslu kastrujc a strhvajc k pedgenitalit). I proto si asi zpadn mui natolik oblbili praktiku felace, tedy vnikn penisu do enskch st. To zajiuje jaksi levn potvrzen: Ano, m zuby, ale pesto neukousne, ena se pece jen podrob. Rys podroben eny proto tak vede feministky k tomu, aby felaci zavrhovaly. Mon by ale bylo lpe zavrhnout kastrujc matestv... Spielberg objevil kd a mnohokrt ho zopakoval, ostatn n E.T., kter vznikl o sedm let pozdji ne elisti, je toho dkazem. Dalm slavnm blogbusterem se pozdji stal Jursk park (Jurassic park). Asi nejslavnj film o nevdom. Pesnji o tom, co se stane, kdy z nevdom uinme lunapark (co je samo o sob velmi zajmav pojem). Narac o nevdom je zajist mnoho, avak jist neteba dodvat, jak podstatnm je pro zpadn kulturu prv takto akcentovan pohdka o nevdom. Nebo zpadn kultura je prvn, kter se s nevdomm vypodala prv tmto zpsobem: uinila z nj non-stop otevenou Matjskou pou a lovka umstila doprosted tto pouti, piem mu tm zatarasila vechny vchody ven. Intelektulov tuto Matjskou nazvaj Imagologie, Hyperrealita i Mediokracie. O zludnosti tto strategie vypovd Jursk park. Ten je nkdy povaovn za epos o evoluci, avak ona znma oslava ivota je ve filmu spe z dvod politick korektnosti: simulace ivch tvor je dnes ve filmu ji tak dokonal a moc Novch hnut natolik velk, e by tvrcm nemuselo projt zabjen tchto tvor a mohli by se dostat do sloitost, kdyby mli vysvtlovat a obhajovat, pro je vlastn nutn dinosaury pobt. Proto se Jeff Goldblum dojm nad kadm saurem a nejradji by ho drbal za uima. Avak pod tmto povrchem je hlubinn filmu. A zde ji plat jin zkonitosti: dinosaui musej bt zabiti a zlikvidovni, aby lidsk svt peil. Nebo jsou samozejm symbolem nejhlubho reptilnho nevdom. Godzilla zobrazila toto drama istji, jist nen nhoda, e byla na konci filmu chycena do lan visutho mostu - nebo most je nejzetelnjm symbolem civilizace, pojet kultury, kultury vdom, Ega, rozumu. O em je Jursk park? Je to vlastn velmi prost: dtinsk stak si usmysl, e si z nevdom, z nevdomch aspekt ivota, udl zbavn park. Pn stejn dtsk jako belsk. Ty nejdvnj struktury dtsk pschy jsou rozvibrovny, ti prasta dmoni jsou umle vzbuzeni, nebo ns stle pitahuj, a lze na nich tud tak vydlat na trhu. Ten dtinsk stak je sama zpadn pop-kultura, onen prapodivn a zhadn projekt, kter dl pesn to sam co stak - jak ostatn ukazuje tento esej. Jene probouzet pekonan struktury (pekonan evoluc druh i psychickm vvojem) je velmi oemetn, naznauj tvrci filmu. Sta mystici to ostatn dobe vdli. V kabale o tom celkem zbyten sloit hovoil pojem klifoth. Ten v pekladu znamen cosi jako slupky i przdn skopky. Pesnji jde o pojem definujc zlo svta. Tm zlem jsou zbytky starch svt, jak kaj kabalist. Zbytky pekonanch fz psychickho vvoje, ekli bychom my. I u Spielbergovch dinosaur mnoz snadno ctme belskost probuzen toho, co vvoj odsoudil zemt, zvlt pak pi probouzen pro zbavu. Ta otzka poloen Jurskm parkem, tedy co se stane, kdy z nevdom uinme lunapark, dosud pln zodpovzena nebyla. Nikdo z ns to jet nev. Je soudob exploze obraz vystch z nevdom jejich porkou i vtzstvm? Je ta Matjsk bez nouzovho vchodu vzenm, nebo prostorem osvobozovn? Jsme strhvni, i leni? Vykoisovni, nebo zasvcovni? Jsme chyceni do pasti dtstv, nebo jsme nuceni se s nm konfrontovat a vyrovnvat? A nebudu dnes dvat na tyto otzky odpov, nepochybuji, e jsou opravdu zsadn a budou se stle vracet, pokud lid definitivn nepestanou v hluku koloto pemlet. Pro dneek jen zkonstatujme, e i Jursk park je pro zvrhl freud-strukturalistick oko rodnou zem, ba ernozem. A tak bychom mohli pi lustrovn blogbuster pokraovat. Lid zkrtka mty vyjadujc vnitn dramata vdy poznaj a dojdou si za nimi. By pipoutm, e sla public [121]

relations u doshla takovho stupn, e zejm doke lidem vnutit i plnou krvovinu. Je docela dobe mon, e spch filmu Titanic je dkazem tohoto procesu. Ovem z dlouhodobho hlediska dn public relations tsunami neme nae due olit. E.T. mimozeman i Jursk park peij, Titanic se, doufejme, potop a zrezne na dn zapomnn. Druh logick otzka po naem vkladu o skrytch strukturch ve filmu E.T. - a je to vlastn variace na otzku prvn - pak zn: Jak je tedy rozdl mezi Popem a Umnm? Existuje mezi nimi njak hranice? Je legitimn uspodat kulturn produkty do njak hierarchie? N vklad ns pivedl k velik pochybnosti o tto legitimit. Vdy E.T., tento erb popu, nese podle veho stejn zvan zvsti jako teba Cyrano z Bergeraku. Anna Freudov kdysi vyloila toto slavn Rostandovo dlo pomoc pbhu jedn sv pacientky. Ta platila ve svm okol za ukzkovou altruistku. Nedbala o sv obleen, byla edou my, pitom vnovala velkou pozornost eleganci svch kolegy a asto je za jejich vkus chvlila. Sama nemla dti, akoli na n ji mla vk, a pitom hluboce provala thotenstv svch kamardek. Nemla dokonce ani ptele, ale vnovala ohromnou energii na to, aby sv ptelkyn seznmila s uchzejcmi kandidty, domlouvala jim rande naslepo a organizovala naden svatby, kter takto zkonspirovala. Byla pkladn neambicizn v prci, pitom opravdu pla svm muskm kolegm karirn spch a nezdka se kvli tomuto spchu muskch konkurent zcela nezitn obtovala. Po tto charakteristice by snad nkdo mohl vytuit za tmto sebepopenm jaksi velik tajn vnitn netst. Tajnou z skrvanou pod zvojem pejcnosti, tajnou ctidost schovanou pod masku obtavosti. Ale tak tomu nebylo. Pacientka Anny Freudov opravdu byla pejc a obtav. Nezakazovala si masochisticky i nutkav krsu a tst, ony ji u n samotn skuten nezajmaly, dleit pro ni opravdu byly krsa a tst tch druhch. A to dokonce natolik, e provala autentick strach a obavy o osud svch ptelky, napklad ped porodem. Dokzala hluboce trpt, kdy se rozpadal vztah lid, je mla rda - nepedstrala to, lo o pravou emoci. Pesto analza jejho dtstv ukzala, e lo kdysi o nesmrn ivou, ctidostivou, pardivou a exhibicionistickou holiku. Za to vak jednoho dne piel stud a pocit viny. Za normln nenormlnch okolnost by se z holiky bojujc s tmto svm nepatinm sklonem stalo nco, co bychom oekvali: sebenenvidjc, puritnsk, zvistiv, kroben troska, kter druhm zvid to, co si sama nedokzala dopt navzdory obrovsk touze. Jene tato holika zvolila zcela jin typ obrannho sebepopen, kter je klem k mnoha altruistickm snahm kolem ns: vyprojektovala to ivotn a libidinosn v sob na druh lidi. Zaala tuto st sebe provat na druhch. lovk asto provd tuto projekci u tch horch strnek sebe sama: vlastn stn je pipsn nkomu jinmu, i dokonce cel skupin lid, vtinou njak spoleensk menin. To popsal ostatn ji Adorno a jeho tm na univerzit v Berkeley. lovk vak podle Freudov doke projektovat na druh i svtl strnky sebe sama, pesnji touhy, kter sice nedoke pijmout, ale spoleensky nejsou povaovny za inferiorn: napklad touhu po krse i spchu. Tento psychick model byl podle Freudov kl nejen k osudu jej pacientky, ale i k Cyranovi. spch kadho divadelnho i filmovho dramatu spov v tom, zda doke vyzdvihnout a zobrazit nco univerzlnho z lidsk zkuenosti. Cyrano historicky uspl, protoe zobrazil jist univerzln lidsk psychick dilema: co s touhou, kterou nedoki i nechci naplnit? Jak s n naloit? Bojovat s n, obrtit proti n svj hnv, a tm pdem nutn nenvidt ve, co tento zpas reprezentuje? Anebo tuto svou touhu prot v jinch lidech? Druh een bychom jist nepovaovali za neurotick (neschopnost pijmout svou touhu z jinch ne etickch dvod zajist ano), pesto z neurotickho, infantilnho a tedy velidskho zpasu vyvr. Rostand ho zobrazil v podob svho Cyrana. Ten vyprojektoval libidinosn v sob na Christiana, jemu pomh zskat vytouen objekt - Roxanu. Je ochoten obtovat i svj ivot, aby ptele, kter se stal kondenztorem jeho vlastnho libida, ochrnil. Ve chvli, kdy Christian umr, je znieno i to pudov v Cyranovi. Miz i jeho touha po Roxan, sm u ji provat nedoke. Rostand - zejm z osobnch dvod brilantn zobrazil drama sebepopen, neboli jedno z dramat dtstv, a proto v uebnicch divadla a umn zvtzil. Tm se vak vracme k na pvodn otzce: m se Rostand li od Spielberga? I on pece zobrazil jedno z dramat dtstv, zpas o odchod z nj. Je-li rozdl jen v tom, e Spielberg nechal hrdinu bt skuten dtskm, zatmco Rostand ve penesl do ivota dosplch, pak bychom museli nutn stranit Popu jako autentitjmu a pravdivjmu ztvrnn univerzlnho lidskho konfliktu. Je-li rozdl v marketingovm tytru kolem, v pvscch na kle a obrzcch mimozemana na plechovkch s colou, tkv-li vzneenost Cyrana jen v zatuchlosti starch divadelnch portl a jeho neschopnosti dobe se s odstupem asu prodat na kapitalistickm [122]

trhu, pak cel nae hierarchizace spov jen na pedsudcch (co je star, je hodnotnj ne nov; co je evropsk, je hodnotnj ne americk...) a je ist rituln (ili iracionln). Nen tedy rozdlu mezi Vysokm Umnm a Kvalitnm Popem? K t otzce jsem se sm ji nkolikrt vzthl. Ve sv prvn knize jsem napsal: Pop pechz v Umn vdy, kdy analyzuje sm sebe i se sebou samotnm zpol. Ve sv druh knize jsem se pokusil celou tuto diskusi peformtovat a namsto kategori Pop a Umn dosadil kleininsky podepen kategorie schizoidn k a pokus o oputn schizoidnho ke. V rozhovoru pro internetovou revue Dobr adresa jsem pak prohlsil: Pop je podle mne to, co vyuv univerzln pop kd, kter se obecn eeno skld ze stereotypu, archetypu, snu, principu mutace (kter se na verbln rovin vyjevuje jako vtip), komodifikovan ideje, sexuality, infantility, inferiornosti a neurzy. Velk umn je to, co tento kd pesahuje, transcenduje i demaskuje. Dodnes si myslm, e tyto definice vystihuj mnoh. Avak, vezmeme-li je do hry v naem dnenm pedestenm sporu, nechaj ns trochu ve tychu. Meme fakt, e Rostand dovede svho hrdinu k jistmu druhu neurotick prohry (zatmco Spielberg k spnmu oputn dtstv), povaovat za onen pokus o pesah, transcendenc, demaskovn, analzu i zpolen se sebou samotnm? Je vtzstv v zpase kem a prohra ve stejnm zpase umnm? Pokud by tomu tak bylo, pak je cel umn definovateln principem tragiky a umleck je jen to, co nechv vyjevit psychickou patologii, zatmco neumleck je to, co zobrazuje psychickou normalitu. V takovm ppad si meme oddechnout, nebo jsme Cyrana dokzali separovat od malho Eliota, ale z umn jsme uinili svho druhu stoku lidstv, za n je pokad velik cimrmanovsk varovn: tudy ne, ptel. Copak o to, mn by takov definice nevadila, ale opravdu nelze Umn definovat tak, abychom mu ponechali alespo trochu dstojnosti? Samozejm, ta monost existuje. Otevr se v ppad, kdy umn striktn vymezme pokusem o analzu, o vhled (ve ve pipomenutm kleininskm systmu jde o jeden z devti typ umn), avak pak nm nezbude ne petdit celou kulturn sfru.. Pak nm nezbude ne na jednu obrovskou hromadu nahzet pospolu Cyrana, Harryho Pottera, Madame Bovary a jin ke a vedle toho odhrnout stranou pr vjimench kousk esejistiky a esejistick przy... Postmoderna se nkdy definuje zruenm hierarchinosti v kultue. Nem-li bt toto zruen jen trapnm nihilismem i sebeobhajujcm utilitarismem kreativc donucench slouit Znakm Moci, nech je tm, co jsem se pokusil uinit v tto kapitole: dekonstrukc vzneench gest starch tragik i batolen bkovch piivor, strenm muzeln i popov masky a nahldnutm skutench rys velidsk tve, kter se pod nimi skrv.

[123]

Zvtenina hrdiny na doby orl-analita v kapitalismu

Orl-analitu v historii neboli spjatost orl-anln regrese s vvojem kapitalismu k jeho postmodern kulturn form popsal doposud nepekonateln Michelangelo Antonioni ve filmu Zvtenina (Blow-Up) z roku 1967. Omezm se proto v tto kapitole jen na roli prvodce tmto slavnm filmem a zdrm se vlastn ekonomicko-politicko-psychologick analzy epochy. Vtina asu Antonioniho snmku je jist nikoli nhodou vnovna expozici, tedy pedstaven hlavnho hrdiny, profesionlnho fotografa. Tato naddimenzovan expozice nm prozrazuje, e sm hrdina, to, km je, je hlavn zpletkou, hlavnm tmatem filmu. Antonioni popisuje hrdinu sv doby. Prorock sla snmku se nm vyjev, kdy si uvdomme, e Fotograf Zvteniny je hrdinou i na doby. Antonioni v 60. letech popsal krle nastupujcho na trn, kter dosud nebyl zbaven sv vldy. Kdo je hlavn hrdina Zvteniny? Pedevm si nememe nevimnout jeho dtskch rys. M dtskou tv, neochlupen tlo i sebestednost dtte. Kdy pijde za enou svho kamarda male, nech si od n masrovat hlavu a echrat vlsky. Povauje to za zcela samozejm, maximln slastn, a prov to se zavenma oima. Autoeroticky, jak by asi ekl Freud. Ta ena je pro nj matkou, je samozejm jako matka a za slast, kterou poskytuje, neteba dkovat, ba nen nutno ani matku vnmat. Nen enou, je jeho vesmrem, v nm m prvo spoinout. Hrdina je tedy zjevn narcistickm dttem. A nejen hrdina Zvteniny. 60. lta jsou rou, kdy se do centra zpadnho pbhu, do svtel ramp, dostv pln nov kulturn postava. Hrdina, kter se pyn svou dtskost. Hrdina, kter psychickou regresi vystavuje na odiv, a erp z n svou slu. Regrese-dtstv u Fotografa vibruje na nkolika rovinch. Zdnliv spolu nesouvisej, ale my, ji vybaveni k rozpoznn jistch souvislost, poznme, e jde o roviny orl-anlnho univerza. Piem nkter roviny budou pro ns objevem, nebo jsme jim dosud nevnovali pozornost. Nijak nebudeme pekvapeni, kdy zjistme, e Hrdina na doby nakld se svtem velice orln. V uritch chvlch se u nho objevuje nhl bulimick chu pojmout do sebe njak pedmt. Tuhle orln hladovost vykresluje ve filmu pedevm scna s vrtul, kterou Fotograf objev v krmku se staroitnostmi a zane po jejm vlastnictv prahnout a manicky. Na nic ji nepotebuje - nezahn hlad. Mus ji ale mt - zahn toti vnitn przdnotu. Onen obrovsk nezaplniteln atelir, v nm ije. Mimochodem, ten je ve filmu oznaen slem popisnm 39. Tedy rokem, kdy vypukla druh svtov vlka. Svt, kter Hrdinu na doby zplodil, jako by zanal rokem 1945. Povlenou prosperitou, z n vyrostla postmodern nadstavba, svt spektklu. Antonioni vak nesouhlas - posouv zrod novho hrdiny symbolicky na zatek hrzn vlky. Nen dttem nadbytku, ale totlnho rozvratu, svta zmizelch otc, tvrd vlastn reisr. Zvtenina je jeden z nejkonzervativnjch film historie. Nemilosrdn definuje Hrdinu na doby regres, nemilosrdn potek regrese spojuje s principem vlky, kter systm pouil k rozvratu starch vazeb, aby lovka uinil ohebnm tato ohebnost je vak flexibilitou hovna, anlnho sketa. Analitu Hrdiny na doby prozrazuje Antonioni pedevm za pomoci jednoho vznamnho znaku - pe. Kdy Fotograf fot sv modelky, pidv k jejich obrazu pestrobarevn pra. Dky kapitole o Tarotu a Blznovi, dky pasm o principu fale a umlosti ji vme, pro je toto barevn pe anlnm symbolem. Je souputnkem Blznova akovskho hvu, Andersenova hracho strojku, pestrobarevnho pe, jm se v indinsk legend pynil anln bh, kdy se tvil, e je lidskm Sluncem. A jestlie jsme pipomnli anlnost akovskho hvu, pipomeme tak, e cel Antonioniho film otevr obraz skupinky rozjuchanch harlekn. Potkme je jet v samotnm zvru jako nositele stednho tajemstv Antonioniho metafory. N Fotograf je vak zajist hlavn voyeur. Zaklna do obrazu, zlodj obraz, pn obraz a obrazov sadista. Zde si musme poprv pipomenout, e preoidipovsk infantilita je nejen narcistick, hltav, poprajc fal a konzistenci, ale e je tak skopofiln. Orl-anln omnipotentn bh m prapvodn k dispozici jen pn nerozliiteln od snu. Pozdji se pidru druh zbra: pohled. Ten u nelze se snem smsit, je neodvratn determinovn realitou, ale orl-anln, voyeuristick pohled realitu nepijm, ani nesnm, on na ni to, on se j sadisticky zmocuje, on ji tav do stejn kae jako potravu ve stevech, podizuje ji principu snu. Infantiln voyeuristick pohled je vdy pokusem z reality uinit zdroj slasti. Nejde-li to jinak, tak alespo interpretac. Pokusem pevst jakkoli obraz na pornografii, kter je definovateln jako zobrazen pedgenitln krajiny. Pornografii od dokumentu souloe toti vdy oddluje minimln to, e Ona je dvka, tedy aspekt ensk hordy, massa confusa. [124]

Antonioniho snmek je zprvou o pchodu Velkho Voyeura jakoto stedn kulturn postavy. Fotograf Zvteniny je symbolem vtzstv obrazu v postmodern e, ale pipojuje k objevu tohoto procesu jeho psychologickou dimenzi. Fotograf pouv svj obrazov pstroj jako nstroj moci. Ilustrac je scna s modelkou, kterou Fotograf znsiln svm fotoapartem. Ostatn tato scna se dostala i na plakt k filmu. Jde o soulo, ale pedgenitln, ba pedoidipovskou soulo, kdy penis nepronik do vagny, ale Narcis zskv slast, kter se sna dokzat, e je slast navzdory neexistenci souloe a pohlavn polarity. Mus k n patit nsil. Proto Fotograf pichz na dohodnutou schzku o hodinu pozdji, proto jedn s modelkou jako s kusem hadru, proto ji nechv leet bez zjmu na podlaze, jakmile z n vysaje pornografickou vu, pohledy dvky. V tomto smyslu je Velk Voyuer zlodj obraz i sadista, jemu je obraz biem. Scna s modelkou m stejnou strukturu jako scna ze sado-maso salonu. Jej podstatou je slast osvobozen z reality pohlavnosti. Voyuer je vak tak Pn obraz a zaklna do obraz. Um do obrazu zaklnat druh, ba celou epochu. Symbolem tto kulturn-politick moci jsou dv puberaky, kter Fotografa pronsleduj a adon, aby je fotil. V urit chvli se Fotograf pokus jednu z dvek zbt, avak bleskov pichz na scnu druh dvka zane se o toto znsilnn s prvn dvkou prt. Fotografovi nezbv ne dv rvouc se teenagerky pobaven sledovat. Ne, on je nemus znsilovat. Stal se ji takovm pnem epochy, e ony samy adon o znsilnn, a kdy o nj on nestoj, znsiln se pro jistotu samy - berou jeho nsil na sebe. V tyto rvouc se puberaky se promnil cel zpadn svt. Nutkav adon u Pn epochy, aby je zahrnuli do Obrazu. Kad idea je prosazovna jen a pouze v podob tohoto zahrnut. Za tm elem se kad hlasatel ehokoli zk slova (kter chce hlsat) a vytv si viditeln i neviditeln, mnohohlav i jednolenn public relations tm, kter mu m pomoci se do Obrazu propracovat. Neboli, tak jako dv lapky-puberaky berou nsil Pna obrazu na sebe, i hlasatel ehokoli se sami stvaj takovm Velkm Voyeurem, mysl jako on, pijmaj jeho logiku. Jinak pestanou kulturn existovat. Jinm klovm svdectvm, prozrazujcm veprostupujc moc pohledu Velkho Voyeura, je ve filmu scna, kdy Fotograf nhodou vstoup do bytu svho ptele male, kter se prv miluje se svou enou. Mal vr do eny svj pyj v misionsk poloze, ona le bez zjmu a bez emoc pod nm. V tu chvli si vimne Pna obrazu, jak je pozoruje. On chce odejt, ale ona mu gestem ruky nazna: zsta. Teprve tehdy zan vzdychat. Tehdy se spoj se slast, kter prolnula a definovala epochu i jej dti - se slast pedgenitln, v n bt (porno)obrazem i dobvat pohledem (porno)obraz je rajcovnj ne bt ukn i ukat. A pipomeme, e tento rys epochy Antonioni objevil, ani by ml ped oima internetovou 2.0 pornografii, ji si lze prohldnout teba na strnkch Sex-doma.cz, a kterou si vytvej sami konzumenti, nebo mrdat bez toho, aby je hltalo n oko, tebas jejich vlastn oko, je ji nenapluje. A stejn tak Antonioni nemohl st teze Joshuy Meyrowitze, kter za klov revolun akt mediln kultury oznail monost nahldnout do cizch svt. Tato pradvn touha se rod z tajemstv prascny (souloe rodi). Dt je bytost sexuln, avak sexuln pedgenitln. Vyhledv slast, avak drd ho tak tajemstv matky a otce - pro ti dva jsou pospolu, jak slast je spojuje, kdy v pedgenitlnm smyslu nen jejich spojen za elem slasti logick? A tak dt vyhledv obraz souloe matky a otce i o nm fantazruje a pokou se vyprojektovat do tohoto nepochopitelnho obrazu slast, kter logiku dv, slast pedgenitln. A tak tuto soulo definuje jako nsil, ponen, oslavu it apod. Podmnkou je, aby obraz souloe byl snmn tajn, aby do fantazrovn o nm nemohla intervenovat jakkoli dospl interpretace. Tak se rod voyeurismus jako univerzln lidsk touha. Kolektivn byla pln ukojena a prv modernmi mdii, kter konen mum ukzala, jak se bav eny mezi sebou, enm odhalila tajemstv ryze muskch hovor, dala nahldnout do byt gay, lesbiek, id, do komnat mocnch i svatch, do vech tch prostor, o nich se tak mlo vdlo a probouzely perverzn (prascnn) fantazie. Televiznm vrcholem tto tendence, tohoto tajnho smyslu medilnho obrazu, je zajist reality show, na internetu pak home video na socilnch serverech typu YouTube. Velk Voyeur Zvteniny je tak i revolucionem a prkopnkem, nositelem t utajovan a mocn voyeuristick tuby davu, kter stoj v pozad evropskch modernch djin jako klov hybatel a katalyztor - nejen vvoje technologi a vvoje nr. Ale i vvoje politickho - nebo nepochybujme, e due modernho lovka je mnohem vce uspokojena (i rozdrdna) z pozorovn pinavho politickho divadla v pmm penosu ne z pofidrn monosti hodit do urny lstek, o jeho vznamu stejn kad pochybuje, avak tato pochybnost trp jen radikln ostrvky aktivist. Ne urna, ale aspo trochu rozhrnut opona perverzn mocensk i spoleensk prascny je tou klovou satisfakci davu v modern demokracii. [125]

Socialistick reimy ve vchodn Evrop nezahynuly nedostatkem svobody, ale kvli syndromu zavench dve. Kvli tomu, e nebyly schopny dodat jakoukoli podvanou, s vjimkou nkolika pop-kulturnch majstrtyk, dlanch z naden na kolen. Bulvr, porno a politick hdka, jich se socialismus odekl, je pro modernho lovka mnohem zsadnj definin znak svobody ne cokoli jinho. Svobody voyeura. Kvli nestvoen svch Velkch Voyeur, umlc v drdn dtskch tueb davu, socialismus prohrl. Jene Fotograf v malov byt po chvilce, kdy svm panskm okem dod do odcizench lidskch gest pedgenitln slast, trochu znechucen odchz. Jeho vlda nad svtem ho zan ji ponkud unavovat. Oi modelek ho svou przdnotou ds. Mte msto o dry, k jim. V noci chod tajn do noclehren bezdomovc, aby v obrazech jejich nahch pokivench tl nael cosi, co mu zan v ivot schzet. Zachz s tmito neboky stle jet narcisticky, sadisticky, orln a voyeuristicky - krade jim jejich obrazy tajn, vyivuje se jejich energi, pouv vyddnce svta bez toho, aby jim piznal subjektivitu a lidskost. Ale nco v nich tu, nm zan bt pitahovn. Proto tak chod do antikvarit, vetenictv a staroitnost - podle vlastnch slov tam shn star obrazy. Obrazy z as, kdy obrazy byly jet prav, jin, nevldnouc, nedokonal, neanln. Walter Benjamin by asi ekl, e mli jet auru. Pmo z jednoho takovho vetenictv Fotograf zam do parku, kde se odehraje ona proslul a klov scna filmu. Pi zludnm, sadistickm, voyeuristickm focen mileneck dvojice Fotograf na svm snmku cosi nechtn zachyt, ani o tom zprvu v. Dl to, co vdy poizuje obraz naeho svta podle jeho zkonitost a poteb, jene tentokrt v obrazu za pomoci lupy a maximlnho zvten objev i stn tohoto svta, jeho tajn hch, jeho skryt nsil. Tento stn zane Hrdinu na doby od scny v parku pronsledovat, stejn jako Hrdina zane pronsledovat tento stn. U se vzjemn jeden druhho nezbav. Popime si te onu klovou scnu kvli pochopen tch ten, kte Zvteninu nevidli. Fotograf objev na okraji msta park, kter ho okouzl svm plnm klidem. Je to msto, kter m v sob cosi z krajinek, je hled po vetenictvch. Msto pedprmyslov, a pece nikoli pedkulturn, msto vkendov idylky. Msto, do nj zakladatel naeho svta, konstrukti mansk civilizace, promtli sv sny o harmonii. Po chvli Fotograf zjist, e mu osud peje jet vce: v parku se pohybuje dvojice milenc. Uhlazench stejn jako park samotn. Velk Voyeur je zane samozejm hltat svm apartem, doluje mtus, s nm ho jejich obraz me spojit, jak by asi ekl Roland Barthes. ena vak zpozoruje, e je nkdo fot, co ji vystra. Jde fotografovi vyinit a d ho o vydn filmu. Voyeur se domnv, e kvli hku nevry, kter zejm zachytil. Svj film si uhj a v poklidu doveze do ateliru. Jene ena si ho kupodivu brzy najde. Film m pro ni absolutn cenu. Z njakho dvodu ji totln kompromituje. Nabdne Fotografovi dokonce sv tlo. On pijme, nebo je to zejm prvn ena v jeho ivot, kter ho nm tajemnm pitahuje. Film j pak opravdu d. Avak udl si tajn kopii. A zane studovat, co ho na vjevu v parku vlastn tak fascinovalo. Nejprve vnm mytologickou energii, slu idylky. Pak vak zane v obraze ptrat jinou logikou. Objev pomoc lupy podivn detail. Zvtenina na jednom snmku odhal padoucha ve kov, kter se chyst zastelit mue z mileneck dvojice. Analza postaven dvojice ve chvli, kdy vrah m, snadno odhal, e ena je spolupachatelkou - nastavuje milence tak, aby ho lo dobe trefit. Dal Zvtenina jednoho z poslednch pozench snmk odhal, e zatmco Fotograf se handrkoval se enou o film, vrada byla dokonna. Na zvtenin je toti mrtvola. Scna v parku je klov nejen proto, e obsahuje hlavn detektivn zpletku. Ale pedevm v n do filmu vstoup nov postava. Zhadn dma. Ta Dma je bezejmenn, ale my j kejme tebas Madam Buroazie. A nejen proto, e m v sob onu nezmitelnou buroazn eleganci a onen vn buroazn strach, e se na ni nco proval. Antonioniho film m od potku svou tdn rovinu. Fotograf se od prvn chvle definuje tdn nejen svm krsnm autem, ale i neustlm opakovnm sel. Nen to jen vldce obraz, ale i vldce sel, potskho manskho principu, majitel kd. Antonioni exponoval scny, kdy Fotograf diktuje sla do svho telefonu v automobilu, zdraznil, e je zn zpamti, e je s kdy panstva prolnut. Ale pitom o tomto prolnut Fotograf nev, ukryl se do beztdnho prostoru umn, do posttdn iluze postindustrilnho svta. Je dttem pan Buroazie, ale zapomnl na to. Ba popel to. Kdy se tedy Madam Buroazie objev v jeho ivot, zan velk incestn jisken (ve filmu poslen drazem na opozici mu-dt - star ena). Ona je prvn enou, kter ho opravdu zan zajmat. Nikoli vak proto, e by se prolamoval k dosplosti, ale prv proto, e Ona je nerozpoznanou matkou, jeho zapenou tdnost. Jeho zjem o ni je zkonitm doplkem nezjmu o skutenou jinakost, skuten enstv, skuten lidstv. Jeden ze zpsob, jak se chce Madam Buroazie n hrdina zmocnit, je, e si od n [126]

vyd jej telefonn slo. Jene brzy zjist, e bylo falen. Uke se, e tenhle kd Majitel kd nezn. Nen schopen identitu Velk matky odhalit. O to vc je vzruen. A tak rozilen. To ho vrh k jeho rulice filmu, kterou si pokoutn uchoval. Neboli selhal-li potsk princip, rozhodne se zmocnit on eny zpsobem, je je mu nejvlastnj - ukradl pece jej obraz. Vysl ji ze svta do svho Apartu. Prv toto soustedn na jej obraz, tato incestn posedlost, nakonec vede k tomu, e si poprv zane vmat detail obrazu. Poprv odhal, e na slastnm obraze dneka nco nehraje. Objev jeho skryt nsil. A tento objev ve zmn. Vypukne panika - ten, co cel ivot snmal obraz svta, poprv zachytil na tomto obrazu pravdu. Jen nhodou, ba omylem, ale pesto to dv vci do pohybu. Realita se nechtn proboila do hyperreality Pna obraz. Na jedn stran zane mt Fotograf pocity, e ho nkdo sleduje. Neboli, e poprv nkdo vysv pohledem jeho, nikoli obrcen. Poprv je obt, poprv se doke ctit jako ob cizch O. Na druhou stranu to Fotografa vede k tomu, e zane ptrat po podstat onoho zloinu. Vdy jsem fotograf, zkonstatuje poprv v prbhu filmu. Poprv si pekvapen uvdomuje, e najt realitu je jeho profes a e se s realitou pitom jet nikdy nesetkal. Tak jako se minul noci vydal do noclehrny vyvrenc, tuto noc se vydv do parku. V obou ppadech jde po stopch stejnho zloinu, jen noc pedtm to nevdl, noc pedtm vidl jen obrazy. Te nalz na mst, kter mu odhalila Zvtenina, mrtvolu. Vradu. Elegantn, tichou, klidnou, a pece vradu. Neviditeln zloin naeho svta. Zloin odznut genilnm skalpelem od obrzk Milenc, elegantnch Madam a o puberaek na titulnch strnkch life-stylovch magazn. Ba i od spektklu tragdi na strnkch novin. Vyst ke bolesti na tchto Fotografich Dne je stejn sladk jako fialov pozad life-stylovho portrtu, protoe nem kontext. hledn mrtvola edivho pna v parku se vak od tchto jau jau obrzk li prv tm, e kontext m - e odkrv podstatu on Madam, kter byla nejelegantnj prv ve chvli, kdy nastavovala svho milence do pozice, v n byl nejlpe pipraven na popravu. To je ona fascinujc hrza, kterou n Fotograf objevuje - nikoli hrza ze smrti a zloinu, ale ono nepatin a rozvratnick spojen dvou obraz, kter on cel ivot peliv oddloval, ani si uvdomoval, e prv k tomu kolu ho Matka pipravila, prv kvli tomu ho zplodila. Ona a zloin mly zstat oddleni. Zloin mohl bt piznn a vyhlen do svta, ale nikdy neml souviset s jej eleganc. Jene Zvtenina tuto spjatost vyzradila. Stala se protisystmovou chybou. Od tto chvle hlavn hrdina projde tymi klovmi scnami, nad nimi si lmou hlavu djepravci a teoretici filmu. V naem modelu jsou vak a pekvapiv srozumiteln, podobn jako scny elist i E.T. mimozemana. Hrdina pedevm nem dn rozumn nstroje, jak se s odhalenm zloinem vyrovnat. Nen lutitel tajemstv. Je stle narcistickm dttem. Dotkl se sice bolav reality, ale ta ho nemohla vytrhnout ze stavu, kter mu byl pedstaven jako sm ivot. A tak vlastn a do konce filmu bloud. Zrann, zmaten a uvznn v sob samm. Nejprve zam za malem Billem. Jeho obrazy ho vdy pitahovaly stejn jako bezdomovci i krajinky antikvarit. Akoli byly malovy obrazy nesrozumiteln. Fotograf netuil, pro ho tak drd. Te mu to nhle objasuje malova ena. Pi pohledu na zrnitou Zvteninu mrtvoly, vyznutou z idylky mstskho parku, pekvapen konstatuje: Vypad to jako Billovy obrazy. To je Antonioniho obhajoba avantgardnho umn. Antonioni vil, e nejasn obrazy avantgardnch dl jsou zrnitmi Zvteninami pozad velkch Obraz dne. e odhaluj, i spe tu, stejn utajen zloin, jak nhodou odkryl Fotograf. Malov en Fotograf tak vyjevuje svou paradoxn situaci - bhem krtk doby vyslov vtu vidl jsem vradu i vtu nevidl jsem ji. To je paradox, kter s Fotografem vichni sdlme. Mme hch naeho svta ped oima, a pece se nm nejev to, co nae oi vid, nijak hrzn. Na svt, kter vnmme, je toti nalepena jaksi reklamn slupka, tento svt jako by byl na vteinu ponoen do zvltn pryskyice, j byl impregnovn, a vyznauje se jakmsi neodolatelnm leskem. Barthes tento lesk nazval mytologi. My v tto prci, z jin pozice, analitou. Pro Barthese je ona pryskyice iluz zplozenou podstatou jazyka, pro ns anlnm lemem zplozenm samotnou podstatou pschy. Dal scna filmu je jet zhadnj. N hrdina se pimot na jaksi rockov koncert. Muzikanti na pdiu i sv protesty, bij do nstroj, ale pesto jako by jejich hudba byla przdn - dav shromdn pod pdiem je strnul, bez zjmu nehnut pozoruje chlapce na jeviti. Teprve agrese jednoho z muzikant, kter zjist, e mu nefunguje zesilova, a vzteky rozmlt svou kytaru, dav rozvn a vybud v nm emoci, kterou znme z klip hudebnch stanic. Dav se rve o trosky kytary, kter muzikant hodil do kotle fanouk, ale kdy Fotograf tyto trosky kytary ukoist a zahod poslze ped hudebnm klubem, lid o n ji nejev zjem. Kolemjdouc, kter si rozbitou kytaru prohldne, ji zase odhod jako bezcenn unt. Znovu si tak [127]

vimnme, jak je Zvtenina konzervativnm filmem - agrese rocku je pedstavena jako agrese zlobivho dtte, nikoli jako politick natvn. Antonioni dokonce nev, e rock'n'roll je vbec hudbou, nato aby skoil na pohdku o jeho osvobozujc sle. A my koneckonc tak dobe vme, e jedin, k emu opravdu poslouil, bylo, e nalakoval kapitalismus anln pryskyic v och tch na druh stran barikdy, co pak veli Gagarinovy bratry na nstnku major ebk. Tuto skepsi potvrzuje Antonioni i ve scn nsledujc, kdy analogicky zpochybuje spirituln dimenzi postindustrilnho kapitalismu, tedy psychedelickou kulturu. Drogov inspirace je bez obalu zobrazena jako padek. Jako bezvchodn psychick nicota zplozen nicotou strukturln. Vimnme si, jakou roli hraj drogy v osudu naeho hrdiny. Pijde na verek svch ptel a sna se jim vysvtlit, e se stala vrada. Prv dky drogovmu opojen ho vak nejsou schopni slyet. Nezapad to do jejich kultury, kde m bt falen realita prohldnuta jinak. Vstoupenm do svta za realitou. Fotograf se sna vysvtlit, e on toto zatajovan pozad systmov reality objevil, e ho nael dky maximlnmu zvten bnho snmku, ale to je v jejich och stejn uboh a nevzneen prohldnut, jako byla pro Jana Wericha v pohdce Byl jednou jeden krl nedstojn prachsprost sl. A tento osud koneckonc jist bude sdlet i tato prce - nebo si dovolila onu jinou, vy dimenzi lovka odvodit z prohldnut vednosti a nikoli uplcat ze svtla duchaskho raue. Ba samo prohldnut oznaila za onu dimenzi, m j vlastn pln sebrala identitu msta ku spoinut a uinila z n jen vercajk ze pinav dlny ivota. Fotograf, konfrontovan s nedvrou ke svmu objevu, se tedy odhodl podat rozhodujc dkaz. Vyfotit hch svho svta pkn zblzka. Pokus se navrtit ke koenu, z nho veker zmaten vzelo - k ve, e obraz Apartu neme lht, k modernmu rozumu. Vrac se do parku s fotoapartem na krku, ale mrtvolu nenachz. U ji odklidili. V parku nen vbec nic a vbec nikdo. Jen sm fotograf - co Antonioni za pomoci filmov ei akcentuje. To je toti chvle, kdy je jasn, e sm Fotograf, sm Hrdina na doby, sm Velk Voyeur je tm stralivm zloinem. On je tm hchem. Dttem epochy, dttem sv doby, Dttem. To je ta vrada, na n se podlela Matka. Nastolen narcistick, orl-anln e jako vsledku kulturnho formovn. Jako psycho-socilnho idelu. Rozum Fotografa sele, nebo to, co se za rozum v jeho i vydvalo, byla jen obsese zplozen pdem skutenho rozumu. Tento pd zplodil dmona Velkho Voyeura, a proto dmon sm nem dn nstroje, jak se prohldnout. Ten nstroj m jen divk filmu, pokud se doke zahledt do pozad a opust pozici voyeura. Pokud zapne to, co Fotograf nem. Prav rozum, tedy nstroj vvoje, a nikoli nstroj plodc data a zznamy. Sm Fotograf je had, kter se rozruen zchvvem reality kousl do vlastnho ocasu. Po nenalezen mrtvoly je ji bez anc. Ji nem monost pojmenovat, nebo pojmenovn spojil s pozenm pedmtu a jeho uvznnm na zznamov matrici. Ve chvli, kdy si tuto dsivou prohru a bezvchodnost uvdom, vrac se na scnu parta rozjuchanch harlekn, kter cel film otevrala. A rozehrv proslulou a zhadnou zvrenou scnu filmu. Harleknov obsad tenisov kurt a pantomimicky pedstraj, e hraj tenis. Ta scna m mnoho vznam. Je zosobnnm anlnho principu fale, kter se stal kulturn samozejmost. Je reprezentantem spolenosti magick imitace, pedstran dosplosti. Symbolizuje spolenost, kde se dobvn skrylo pod pltk hry. Spolenost, kde pantomimick propotan odvracej hypnoticky pozornost od przdnoty slov, od neexistujcho mku, s nm by se mohla hrt opravdov hra. Spolenost televiznho penosu, kde vechna gesta jsou stvoena pro velk Oko divka-voyeura, a kde divk-voyeur poslun se stv tmto Okem. Kurt je i obalobou tdn, nebo tenis je zajist buroazn symbol, a je tedy jasn, kdo a pro ten kurt li, na nm dnes vichni produkujeme onen televizn penos, vlastn postavil. Tenis je navc zvltn hrou, kter me nabvat dvou podob, v podstat naprosto odlinch, ale pi zbnm pohledu nerozliitelnch. Tenist ve Wimbledonu chtj porazit jeden druhho, prohodit soupee, zahrt takov baln, kter protivnk nevybere. Ale kdy zanaj hrt tenis dv dti, chtj si zapinkat. Hraj na sebe. Nebojuj proti sob, ale nahrvaj si balny tak, aby je ten druh snadno vybral a vmna trvala co nejdle. Nebyla takovm pseudo-tenisem, dtskm, harleknskm, anlnm tenisem i Studen vlka? Nen jm souboj postmodern levice a pravice na politickm kolbiti? Nehovoil prv o tomto markrovn Antonioni? Pokud ano, opt popsal svt, v nm ijeme pedevm my dnes. Fotograf, kter je nejprve scnou na kurt pekvapen, se nakonec pipoj, zan oima sledovat neexistujc mek ltajc ze strany na stranu. A kdy ho harleknov podaj, aby jim zpoza kurtu vrtil ztracen mek, brilantn jim toto nic hod. Nech se strhnout hrou, aby nemusel myslet na hch svho svta, kter objevil. Pesto je v jeho tvi iteln posmutnlost. Ji nedoke harleknsky dokonale pedstrat zaujet pro hru, nebo cosi [128]

zahldl, a to lze vytsnit, ale ji nikdy se od toho nelze pln odznout. Fotograf mus pijmout hru, kter nev, nebo jeho jedinou alternativou je zanalyzovat svou ast na hchu, ba svou identitu hchu. Identitu orl-anality jakoto historick figury.

[129]

Nvrat k blu fetiismus v pop-kultue

Chceme-li uplatnit vzorec o pechodu mezi orln-anlnm a oidipovskm vesmrem pi smiotickm rozboru kultury, nememe se vyhnout jedn specifick podob orl-anality, j je dle veho fetiismus. Zapomeme te na chvli na charakteristiky orln-anlnho svta a podvejme se na klov nr postmodern kultury - na reklamu. Reklamou jsem se intenzivn zabval a sm jsem stl ped jednm velikm problmem. Mediln vdci u dlouho tu, e nabdka, kterou reklama lovku obecn in, njak souvis s fetiismem. Doposavad se pedevm oprali o Marxv koncept zbonho fetiismu, s nm zce souvisej i pojmy komodifikace i reifikace (zvcnn), co je termn pouvan pedevm Georgy Lukcsem. Asi nejslavnj studi o fetiismu reklamy, kter pracuje s komodifikanm, tedy marxistickm pojetm fetiismu, je prce Judith Williamsonov Decoding Advertisement roku 1977. S pojmem fetiismus se vak pokoueli pracovat pi analze reklamy i jin teoretici mdi - kritick politick ekonom Sut Jhally napklad vydal svou analzu reklamy pod titulem Codes of Advertising: Fetishism and the Political Economy of Meaning in the Consumer Society. V takovchto studich se s pojmem fetiismus pracuje krom marxistickho vznamu maximln tak jet v obecnm slova smyslu tedy feti je definovn podle magickho principu pars pro toto zamnn stky za celek. Nikdy se nepracuje s konceptem fetiismu psychoanalytickm. A j vm dost dobe pro. Jsem si jist, e ada smiotik, socilnch psycholog i marxistickch teoretik byla v pokuen Freuda do svch vchodisek a teoretickho zzem zahrnout. Ve Freudov klasick sexuln teorii je fetii vnovno jen pr obecnch poznmek (pipomnli jsme je v kapitole vnovan magii), a tak si vtina ze jmenovanch urit dohledala v univerzitn knihovn Freudovu prci Fetiismus z roku 1927 a brala ji do rukou s dychtivm oekvnm. Prvn jejich pekvapen bylo asi pjemn, to kdy zjistili, e jde o drobn, ptistrnkov text. Avak u po peten nkolika dek jim nejspe spadla brada. Tento Freudv text je toti asi jeho vbec nejfreudovtjm.(36) Teze, kterou zde Freud nastolil, pat v jeho dle k nejpodivuhodnjm a popravd mlokdo s n po Freudovi pracoval. Freud se domnval, e kad feti je vlastn nhradou za matin penis. Matka s penisem je zvltn fantazijn figura, kter se objev na malou chvli ve vvoji dtsk psch. Je vak dosti podstatnou, nebo onou chvl je prv pelom mezi orlnanln rou a rou oidipovskou, o nm od potku tohoto dlouhatnskho eseje hovome. V rji orln-anlnho vesmru samozejm dt o pohlavnch orgnech vbec nepeml, je to svt bez distinkc, svt prajednoty, univerzln prahmoty tvarovateln do vech tvar, svt bezpohlavnho androgyna, kterho tak krsn zobrazil scifi film Hvzdn brna podob boha Ra obklopenho dtmi a majcho musko-ensk rysy. Avak ra boh se jednoho dne nachl ku svmu konci, i pesnji realita si pone tento konec vynucovat. Zsadnm momentem je u dt obou pohlav poznn, e existuje fal a ne-fal. U vme, e nsledn vzniknou dtsk teorie o kastraci a vyrovnn se s touto situac povede k oidipovskm identifikacm. Ale jet ne se tak stane, odehraje se drobn epizodka. Nazvme ji tebas dramatem rozhran, tedy rozhran dvou psychickch epoch. Podvejme se na to teba z hlediska chlapce: on m penis. Pi dtskm experimentovn i z jinch nznak zjist, e holiky penis nemaj. To dod penisu zvltn vhu a promn ho ve fal - princip integrity. Pedtm vak pedchz fze uvdomn penisu neboli to, co v orln-anlnm vesmru vbec nen vnmno (dejme tomu v prvnm roce ivota), pone bt nyn vnmno jako definin znak tla a j, ale tato definice jet neslou pln k sociln identifikaci, nebo nen doposud rozpoznn rozdl, tedy e holiky penis nemaj, a proto penisu nen pikldna takov zvanost. Je zatm jet samozejmm, a tedy povaovanm za univerzln znak lidstv. Ani by to pro chlapce nco zvanho znamenalo, v, e matka m penis (jako i jin eny). Pak vak pijde prudk zvrat. Zkuenost uke, e nkter eny penis nemaj. Vznik teorie o odebrn jim tohoto penisu za trest. Avak brzy bude seznno, e toto poznamenn je znakem vech en, i t podstatn eny, tedy matky. Toto rozpoznn bude definitivnm otevenm brny oidipovsk ry, tehdy chlapec zane chtt bt jako otec, nebo bt muem se stane jedinou nadj na zachovn falu neboli obecn principu integrity. Tomuto definitivnmu oteven oidipovsk brny se vak infantiln imaginace doke brnit. Teorie o kastraci (znehodnocen) vech en me bt popena vytvoenm fetie jakoto psychickho principu. Tento feti tak nahrazuje ztracen matin fal - u me bt klidn pijata teorie o drce jako univerzlnm znaku vech en, nebo fal t podstatn eny promnila lidsk [130]

imaginace v jeho nezniitelnho nstupce - nstupce, kter bude objektem, nikoli tlem (co neznamen, e by se objektem nemohla stt st tla - napklad noha). Vzpomeneme-li si na Freudovu klasickou sexuln teorii, pak meme vrobu takovho fetie popsat tak tak, e cosi tlesnho mus bt popeno (ne-fal), popen vyvol potebu rozsektorovn tla i odtlesnn tlesnho a tato st (nap. noha) i odtlesnnost (nap. punocha) mus bt prudce idealizovna, zakouzlena. Matka s penisem nm do tto obecn definice vstupuje jako tajemn motiv, spout celho procesu. Dvky drama rozhran provaj ponkud jinak, ale i ony maj cestu k fetiismu potenciln otevenou - a nevme, e touto cestou nechod. Nenechejme se zmst tm, e si nepoizuj sbrky pnskch podvlkaek. Nebo i u dvek je feti zstupcem neexistujc sti matina tla, a tedy fetie en jsou stejn jako fetie mu, souvisej se enskm tlem, nikoli muskm. k se jim vtinou mda. I dvka si pone vmat sv vagny dve ne j zane pikldat njakou sebedefinin vhu. Jakmile vak rozpozn, e u chlapc nco je, zatmco u n tm pdem nejspe nco chyb, vede ji to k pehodnocen dosavadn nevmav samozejm teorie o svt tl. Dosud se domnvala, e vagna je univerzln strukturac tla - tedy i u matky. Po rozpoznn existence penisu to vak mus bt pehodnoceno - mon, e i matka penis m, e chyb jen mn, nebo jsem nco provedla a sebrali mi ho, rozvauj dvtka. Rozhodujc pro vylomen se z tto kastran zkosti je poznn, e absence penisu je znakem vech en (tedy i matky). Z toho pramen monost (dosti komplikovan, ale to te pomime) se s matkou identifikovat a definitivn svt bez distinkc opustit, pijmout identitu eny. Vynechejme te diskuse o ensk submisivit i patriarchtu, kter jsou s touto teori obyejn spjaty, a vimnme si radji, e dvka je v jedn vci chlapci zcela rovna: I ona m monost kousek orln-anlnho si s sebou odnst na - do znan mry neodvratnou - vpravu k dosplosti. I ona si me uchovat nadji na matin fal v podob principu fetie, kter ho nahrad. Matka s penisem je univerzln nevdom obraz. Uctvn enskho klitorisu u ernch mg (napklad u Aleistera Crowleyho, kter podle kteis - klitorisu pojmenoval i svou verzi magie) nen nim jinm ne uctvnm tto matky s penisem. V sadomasochismu se nejzetelnji zjevuje v praktice zvan strap-on, v pop-kultue v podob eny s pistol (Larra Croft) i eny s biem (Catwoman). Avak a hledn matky s penisem v kultue me bt velmi zbavn a spn, pot s celou touhle teori je v tom, e je brutln konkrtn, co zkonit pi aplikaci na rzn variace ivota vede k tomu, e psob naopak nesmrn abstraktn. Dokud se pomoc n vykld tebas non i obuvn fetiismus, tak jak to uinil Karl Abraham, meme si vypomoci primitivn tvarovou stynosti - ona toti noha i bota shodou okolnost penis tvarov trochu pipomn. Ale jakmile mme teorii aplikovat teba na feti vlas nebo krnch lalok, kter si tak oblbil jeden z hrdin serilu Ally McBeal, nekuli dokonce na feti ohn - nebo i pyromanie je de facto druhem fetiismu - dostvme se do rozpak nebo pot. Teze, e zfetiizovan vlas i ohe zastupuj matin fal, psob nhle velmi abstraktn, i snad dokonce komicky. Lid, kte otevrali Freudv text s nadj, e jim pome vysvtlit i teoreticky podept analzu feti, kter se sna vyrbt z prmyslovch komodit reklamn mainrie, si pak k tmto zvrm nutn museli doplnit, e tato Freudova teorie je pro n krom jinho nepouiteln Nebo vyjt do svta s tez, e reklama nm nabz nhraky matina penisu, by asi nepsobilo v akademickch ani jinch kruzch pli dstojn. A Freudova vta kdy nyn sdlm, e feti je nhrakou penisu, pak vyvolm jist zklamn dv tuit, e Freud onen pocit beznadjnosti ze sv teorie fetie oekval i od irho publika. Jene ona monost propojujcho pohledu existuje. Musme vak opravdu pochopit, o em hovo ona mrn spektakulrn teorie o matce s penisem a z n pramencm psychickm principu fetie. Prv Janine Chasseguet-Smirgelov ve sv knize, o ni se dnes oprme, tuto Freudovu teorii peformulovv, ani by ji vyvracela. Chasseguet-Smirgelov souhlas, e drama rozhran existuje, a e fetiismus je jednm z jeho monch produkt. Ale francouzsk freudinka zdrazuje: dosavadn teni Freudova textu se pli zaobrali tm, e feti m nahradit penis. Mnohem podstatnj vak pece je, emu m tato nhraka penisu zabrnit, k emu vlastn slou, co se pokou uchovvat. Matka s penisem je jen nepodstatn figura, kter vystoup na chvilku z mlhy nevdom a brzy se zase ztrat. Jej ztracen penis je pedevm kusem orln-anlnho svta, kter se pokoume uchovat. To, e ve vvoji psch vznik fetie, tohoto koncentrtu orln-anlnch vzpomnek, umouje pesmyka s enskm penisem, feti vbec nijak na ikonografii penisu neomezuje, a nelze jeho podstatu ze struktury falickho odvodit - feti je toti obranou proti skuten falickmu. Chasseguet-Smirgelov ho nazv anlnm falem, m si k tomuto pojmu rozebranmu v kapitole o erotice pidvme dal vznam. Feti je nejimaginativnj a nejkomplexnj pokus lidsk psch uchovat orln[131]

anln v realit dosplho svta. Proto me bt fetiem (veho typu) vlas, bota, korzet, ohe, vkal, perk, soka, prsten, plyk i teba sdra na zlomenin. Tvar (penisu) zde nic neznamen, naopak: feti je vdy pslibem nvratu do svta, kde tvary jsou zamniteln, kde ve me bt vm, ve me bt ve vem, svta bez hranic, svta kouzla, vemocnosti pni, snadnho penosu energie, svta bez ten, svta snu. Svta orln-anlnho. Zde musme piznat, e sm Freud tomu nevil. Uveden teze by jist povaoval za svbytn teoretick pokus popt kastraci. On toti vil, e feti vdy v sob penis i jeho odstraovn zakdovn m. Prozrad nm to nsledujc pas, kterou si ocitujme i proto, abychom pochopili, jak je v n Freud nevrohodn: Pi dosaen fetie je dodrovn postup, jen pipomn zastaven vzpomnky pi traumatick amnzi. Tak zde zstv zjem stt jakoby v pli cesty. Jako feti je napklad zafixovn posledn dojem ped tm nepjemnm, traumatickm. Tak vd noha nebo bota za to, e se j dv pednost jakoto fetii, t okolnosti, e chlapcova zvdavost sldila po enskm genitlu zdola, od nohou. Koeina a samet jsou fixac na ochlupen genitli. Tak asto za feti vyvolen kusy prdla fixuj okamik svlkn, ten posledn, v nm se chlapec jet mohl domnvat, e ena m pohlavn d... V mnoha ppadech se s fetiem tak nakld zpsobem, kter se zjevn rovn zobrazen kastrace. Pak rozumme ponn odstihovae copu, u nj se do poped protlaila poteba provst popenou kastraci. Neteba pochybovat, e feti je mnohdy organizovn principem falu. Neteba vhat s hlednm falu napklad v posvtnosti i maginosti copu u starch Slovan. Stejn jako ve foot fetiismu. Avak univerzlnjm organizujcm principem, jm je podloeno popen kastrace, je zjevn uchovn orln-anlnho. Mon by nm Freud i pitakal, kdyby si mohl v naich asech prohldnout internetov strnky fetiist na plynov masky, pltnky z PVC, pov bundy i teba holuby z nosu. O fetii vyputn stevnho plynu z konenku ani nemluv. Obzvlt posledn uveden pklad je dobe ilustrativn: prozrazuje, jak fetiistick mysl netou ani tak popt kastraci, jako dokzat, e skuten rj lovka je pln jinde ne v oblasti genitli. Dokeme-li takto poupravit Velkho uitele, zjistme, e nm nhle pad ve popsan barira, a my vru nemusme rezignovat, kdy se chceme s takto nov akcentovanou freudovskou teori fetiismu podvat na zoubek i jinm fetim ne tm sexulnm! Zd se, e by nm freudovsk teorie fetiismu zbaven zaklet do penisu pece jen mohla pomoci pi analze a kritice reklamnho zvcnn. Ba reklamn nabdky jako takov. Je zejm, e reklama se pokou vyrbt cosi jako iniciovan pedmty. Sna se zakouzlit prmyslov komodity, obalit je msi neviditelnm, co jim dod cosi. Je pitom - k divu mnohch - velice spn. Vychz tedy zjevn vstc njak na psychick tendenci, nekuli poteb. Meme si tuto potebu obecn nazvat potebou psychick regrese. Regresivn (i z jinho hlu perverzn) sly na mysli nejsou nikdy jen mrtv potencily, ale vdy tak jist sklony. V tom je kouzlo reklamy. Nikoli v njak podprahovosti (by pln obdivuji Darrena Browna a jeho misi otevrajc oi), to kouzlo je v ns samch, v touze po pedmtech, kter ns s msi spoj - v na koncepci s prapvodn, nejhlub, orln-anln slast. To je zejm ono velik tajemstv marketingu a svta znakovch zbytenost. Marx-freudin Wolfgang Haug se kdysi ji pokusil libidinosn teorii s teori komodifikace propojit. Prohlsil, e reklama se pokou sexuln slast zamnit za slast konzumn. Samozejm pominul teorii fetiismu jakoto pokusu zachrnit orln-anln. My se nyn pokusme jeho tezi teori fetie rozvinout. U Hauga je problematick, e od sebe jednoznan oddluje slast konzumn a slast sexuln. Dosti neikovn pitom operuje s pojmem sublimace a naznauje, e reklama si tuto sublimaci sexulnho v pedmtn doke u pjemce vynutit. To vak reklama zajist neum. Co vbec nevad, nemusme proto jet Haugv vzorec pohbt. Z radikln freudovskho hlediska je jen jedna slast. To, co tedy reklama in, je spe pokus zamnit jeden typ (psycho)sexuln slasti, kter je spoutna oidipovskmi imperativy, pohlavn diferenciac, principem reality a tak dle, za slast prasexuln, orln-anln. Pokus o zmnu je tak pedevm svodem k regresi. A jak vme, k n mme vichni vdycky dost dobrch dvod. Reklama vyrb z vrobk fetie, kter spojuj s orln-anlnm univerzem. To neviditeln, m jsou znakov blbiny obaleny, je libido v jeho nejregresivnj a nejpvodnj kyselosti. To je to velik kouzlo naeho racionlnho svta, svta postmodernho, v nm dle Baudrillarda oznaujc (reklamn znak) zvtzilo nad oznaovanm (vrobkem). Ve skutenosti o konen vtzstv fetie nad tlem. Snu nad realitou. Toto vtzstv je z jistho hlediska vsledkem velik imaginativn kliky naeho kolektivnho podvdom - nae kultura se fglem s fetiem konen vrtila tam, odkud vyla - k magick, orln-anln skutenosti pradvnch kult, kter Freud, jak jsme si ji pipomnli, nazval pvodnm nboenstvm bla. [132]

Haugova teze o konzumn podstat reklamou nabdnut slasti je samozejm logick a vychzejc z reality - vtina z ns nad trikem s logem Adidas nemasturbuje astji ne vjimen, tedy ho opravdu konzumuje, nikoli se jm vzruuje. Avak ona konzumnost je tak jen prasexuln verz sexuality. Oralita, snaha zskvat slast pivlastnnm, inkorporaci, hltnm novch a novch objekt - to je jdro konzumu. Oralita je to, co otevr pedmtu cestu do na mysli. Analita pak zajiuje zakouzlen pedmtu. Analita v cel sv znakov bohatosti je tak zejm univerzlnm a obecnm klem k reklamn ikonografii jako takov. Vclav Blohradsk to intuitivn odhalil, kdy prohlsil, e reklama ns zavaluje lesklmi objekty onen lesk je nm dobe znmm oiujcm a idealizanm leskem anality. lem - to je ono klov reklamn kouzlo. Ale nikoli jedin. Kdysi jsem na kole hledal struktury vepsan pod reklamou. Pojmenoval jsem napklad strukturu snu: mnoh reklamy nabzej obrazy, kde lid poruuj gravitan zkony, vznej se v prostoru, nemaj ti, nejsou spoutni asem, zkrtka takov reklamy se sna vytvoit vlastn snov svt - vzpomeme teba zavdc kampa mobilnho opertora O2 na naem trhu. Snovost, poprn principu reality, je vak i znakem anlnm, jak vme. Jinou typickou strukturou reklamy je mutace - tehdy sebou jakoby prorostou dv skutenosti. Take auto se promn v nanuk (aby se ukzalo, jak kvalitn m klimatizaci), lovk ske msto do rybnka do pivnho pllitru, z potravinovho automatu zanou vypadvat bankovky, abychom vidli, jak snadn je dostat se k penzm. To ve podlh stejn zkonitosti jako mtick tvorba sfingy, kentaura i Medzy s hady msto vlas. To ve ovem v nejobecnjm smyslu podlh anlnmu principu popen oddlenosti tl a kategori jev. A tak bychom mohli pokraovat. Ale pro se konen omezit jen na reklamu. Nen onen fetiistick ili orln-anln vzorec obecnm znakem populrn kultury neboli toho, co v kulturn sfe funguje na trhu? Klip skupiny Unique II Brake my stride programov pokusil zmapovat insignie nejlacinjho popu - zrctkov koule z diskotk je asi nejslavnjm symbolem tohoto svta. Pipomeneme-li si dky o idealizaci a oitn anality, kterto psychick kony se asto realizuj za pomoci vizulnho principu lesku, snadno pochopme, pro se tato blytiv koule dostala do pop erbu. A kdy si projdeme - nejen ve zmnnm klipu - ostatn pop fetie, jist dokeme poukazy k analit dekdovat tak. Nedvno zaznamenal bombastick komern spch nmeck hudebn projekt nazvan Tokio hotel. Zpvk tto nmeck skupiny svm hermafroditnm zjevem hyperbolizoval jistou obecnou pop-tendenci a demaskoval orln-anln touhu po androgynovi, bezpohlavn bytosti z pedoidipovskho svta, svta bez pohlavn diferenciace (a tedy bez kastrace a viny). Obecn se ve sfe mdy tyto hermafroditn tendence nazvaj unisex i metrosexualita. Zpvk Tokio hotel byl vak genilnm marketingovm tahem i proto, e sjednotil do jednoho obrazu nejen musk a ensk, ale i dtsk a dospl - pipomeme si znovu zobrazen boha Ra ve sci-fi snmku Hvzdn brna, podoba se zpvkem Tokio hotel zde bije do o. Ns jeho spch neme pekvapit, my u vme, e mizen rozdl (obzvlt generanch) je obecn znak kad orln-anln tendence, a tak u vme, e orln-anln tendence je velidsk a univerzln. Avak nejde asi jen o pop, touha po orl-analit vtz dnes mnohem univerzlnji. Nedvno v etin vyla kniha Vude a nikde: vliv elektronickch mdi no sociln chovn, klasick to prce medilnho teoretika Joshuy Meyrowitze, kter se inspiroval pedevm McLuhanovm technologickm determinismem a dramaturgickm ritualismem Erwinga Goffmana. Meyrowitz tvrd, e vizuln kultura elektronickch mdi ru rozdly mezi vysokm a nzkm, veejnm a soukromm, muskm a enskm, dosplost a dtstvm. Meyrowitze samozejm nenapadlo spojovat tyto znaky s msi dynamicky psychickm, nato s orln-anln fz vvoje psch. Avak my pece vme, e vechno tohle jsou znaky orlnanlnho vesmru. Mizen rozdlu mezi soukromm a veejnm je pece velkou metaforou mazn rozdlu mezi vnitnm a vnjm u psychotika. Poprn pohlavn diferenciace jsme vnovali ji prostoru a a. Soudob nivelizace vkusu (nehierarchinost, mazn rozdlu mezi umnm a popem) je snahou popt nedostatenost dtstv oproti kvalit dosplosti. Perverzn jedinec odmt as jakoto ivotn rozmr, pe Chasseguet-Smirgelov, Androgyn nen tragick ani komick, je mimo as odpovd j Julia Kristeva a my dodejme, e i magick mylen vynakld energii pedevm na vytren se z asovosti. Pohdky dobe zaznamenvaj magick princip, e v onom svt as b jinak. Ovem prv takov, bezasov, je pece nae postmodern kultura. Minulost je v n jen sbrkou gumk do muzea voskovch figurn, budoucnost je obal k prodvn technologickch novinek na trhu. Plynul a souvisl as nahradil okamik a simultnnost. Pevn dan prostor naplnilo proudn - informac, kapitlu, moci, pe David Lyon ve sv analze postmodern kultury. A druhou st sv charakteristiky pipomnl Meyrowitzovo no sense of place, nebo osvobozen od kontextu, konkrtnho [133]

msta, to je dal znak postmodernho kulturnho produktu - copak je na serilu Ptel nco nezamniteln newyorskho? Nemohl by se ten fialov pokoj, v nm se tento sitcom odehrv, vyskytovat stejn tak v San Franciscu, Praze i Tehernu? Na ekonomick rovni je toto vykoenn velmi efektivn, na rovni kulturn a psychologick je to orln-anln osvobozen se od reality, od konkrtna. A co dodat ke splvn dtstv a dosplosti? Harry Potter a Pn prsten, to jsou dva revolun produkty nov ry, nebo se programov neobracej ani na dt, ani na dosplho, ale na mutanta nov doby: dosplho-dt. Playdium v ontarijsk Mississauze lk na autka a videohry vce dospl ne dti - a asto cel party dosplch, pe Lyon. Svdn k dtstv v na kultue vdycky projde bez pot. Jak by ne, kdy na jejm potku je bh-dt v jeslikch... A na ambic v tto knize bylo spe uebnicov ilustrovat monosti psychoanalytick smiotiky, ne studovat zkonitosti vvoje kultury, je mono v dsledku posledn jmenovanch indici vynst pedbn soud: narcismus, fetiismus, orl-analitu, schizoidnost, depresi, sado-masochismus, paranoiu a psychzu meme povaovat za stedn ideologii na ry a na soudob civilizace. Vechny ty pojmy oznauj jedinou skutenost z rznch hl pohledu. Pi teoretick transformaci tchto psychodynamickch jev do podoby struktury textu pak logicky tyto struktury nalzme v pozad spnch soudobch artefakt. Avak zajist nikoli jen tch soudobch, nebo tyto struktury jsou nadasov, tak jako dramata psychickho vvoje, z nich jsou odvozeny. V prbhu historickho stdn epoch a paradigmat tato dramata mn jen drobn sv podoby, a proto ani mezi latentnmi strukturami text nemusme v ase init zsadn rozdly, by Oidipus v Te je zajist trochu jin ne Oidipus v romnech Emila Hakla. Epochy se od sebe li nejen tm, jak poupravuj jednotliv univerzln struktury (otec psn mnc se v otce prchavho), ale i tm, na kterou strukturu se v kultue nejvce zamuj, a kterou nejvce d publikum. Za Freudovch as epocha akcentovala drama oidipovsk, a proto i oidipovsk struktury byly akcentovny a vce vnmny v kultue. Symbolem tto ry nm mohou bt zajist teba Shakespearv Hamlet i Dostojevskho Brati Karamazovi (dle Freuda nejvelkolepj romn, jak byl kdy napsn). Struktura Oidipa se v nich hlsila v tmatech jako stet s dem, vina i vzpoura. Od Freudovch as vak zjevn dolo ke kulturn promn a do centra zjmu se v kultue dostala tmata jako pochybnost o existenci du i jeho zmrn zpochybovn, pochybnost o existenci J a identity i jejich zmrn zpochybovn. Tato tmata lze shrnout do struktury orl-anality, kter souvis s ve uvedenm dramatem psychickho vvoje, pojmenovanm rznmi smry rzn. Plat-li tato nadstavba na teorie, tedy je-li sprvn tento popis historickho pechodu od Oidipa k orl-analit v kultue, jedno nm me bt tchou: ne u klesnout nelze. Potenciln stren kultury ke schizofrenick diskontinuit u ns trpit nemus, nebo bychom ho nejspe ani nedokzali vnmat. V pohled na lidsk rod je trudnomysln a apokalyptick, napsal mi ped asem jeden ten. Trochu mne pekvapil, nebo si to nemyslm. Vm, e m knihy slou ivotu, a bojuj proti vemu, co se pokou ivotu brnit v rozvoji. Poslze jsem vak pochopil, e ona apokalyptinost se vztahuje na mou kritiku Zpadu, kter se istm zpsobem pihlsila o slovo na konci minulho odstavce, onu kritiku, o n Viktor lajchrt napsal, e je povechn, a e do n pokad vyst mj ohostroj npad. Piznvm, e i tentokrt mla ona kritick slova tuto kapitolu pvodn ukonovat. Avak poslze jsem se rozhodl k vystn jinmu. A k tomuto rozhodnut mne nepiml ani Viktor lajchrt, ani mj ten, ale ptel fetiista. Jsem lovk narozen v nenboenskm panelkovm prosted, kter se po vtinu ivota stkal s jinmi podobnmi bezbonky z panelku. Vyrstal jsem s nimi v dob, kter byla prudrn co do vnjch konvenc, pesto nezatovala sexualitu njakou vinou. Pozdji nae generace vstoupila celkem pirozen do internetovho svta s jeho nekonenmi rezervory pornografie, tto e nevdom. Dky tomu vemu vm o nkterch svch ptelch vci, kter by se nkomu mohly zdt a pli soukrom. O jednom teba vm, e je posedl u en vraznm nosem, a pod pohrkou fyzickho toku mm zakzno to jakkoli analyzovat. Jin kamard si vede peliv statistiky soulo a orgasm, k nim vyhotovuje rzn grafy v programu Excel, a kad rok vydv jakousi Vron zprvu - to povauji za obzvlt perverzn. Pipomn to mimochodem vzpomenutou Foglarovu byrokratizaci dobrodrustv a zejm to m spolenou podstatu. O jinm svm pteli - a o nm chci nyn hovoit - vm, e jeho fetiem jsou ponoky na ensk noze, zvlt pak ponoky bl. Fenomn blch ponoek mne dlouho zajmal ze strukturalistickho hlediska. Viml jsem si toti, e se jimi definuje infantilita v Lolita pornografii (m mnm tu jej verzi, kde si ticetilet ojetiny udlaj culky a vezmou lztko; jej temnj verze bohuel dn vpomocn [134]

definice nepotebuj). Povaoval jsem tedy bl ponoky za znak pedofiln. Pozdji jsem vak zjistil, e sehrvaj uritou roli i v pornografii homosexuln, kde se tp dvma smry - jednak jsou znakem submisivity (kterou ovem tak latentn napj ve uveden pedofilnost erotizuje se zde nepmo incestn vztah otec-syn, kter je zamnn za vztah dominancesubmisivita), a jednak podlhaj tk fetiizac jako znak skate estetiky. I tuto fetiizaci vak dle mho soudu primrn napj pedofiln vzruen, nebo skate je v homosexuln pornografii zstupn synonymum pojmu twink (mladek, neochlupen kluk), take tento test jet m pvodn teorie jak tak peila. Pozdji jsem nad znakem blch ponoek zaal uvaovat ji vce psychoanalytickm zpsobem jako nad fetiem, znakem vce psychickm ne kulturnm. Vybaven ve popsanou teori Janine Chasseguet-Smirgelov, kter lehce modifikuje pvodn tezi Freudovu, chpal jsem feti blch ponoek pedevm jako prostednka ke klasickmu nonmu fetiismu, a tedy jakoto znak spe anln. Oblibu bl barvy jsem pak pipsal idealizaci. Domnval jsem se, e bl barva oiuje analitu-perverzi (v jistm smyslu zapen non pach jako nezbytn element foot fetiismu). Nicmn, a vechny tyto vklady maj svou platnost a legitimitu, dnes se domnvm, e princip fetie je zhadnj, ne se klasick psychoanalza domnvala, piem tato zhadnost vyplv z toho, e je rozkroen mezi regresivnost a progresivnost. Zjevenm se pro mne stalo vyprvn mho ptele o sv ponokov zlib. Dovolm si ho voln reprodukovat. J teba vbec nemm rd punoche, ze kterch jsou jinak vichni chlapi uvaen. Ty mn pijdou stran uml, takov divadeln. J zbouju obyejnost. Nenvidm make-up, kozaky, podpatky. Miluju tenisky, brejle, trika, dny, vechno, co je njak civiln. Kdy si holka zuje boty a m ponoky, je v tom to teplo, je to vrchol intimity. Piznm se, e m tenhle popis perverze - by neprobhal pesn tmito slovy omril. Pedstavil mi princip fetie ve zcela novm svtle, kter pln popralo vechny charakteristiky perverze, jak jsem je znal z psychoanalytick literatury. Feti nhle slouil jako nstroj prolomen k druhmu, ba jako zesilova vnmn druhho, blzkosti, dotyku. Na jedn stran lze takovou progresivnost fetiismu chpat zkrtka jako spnou integraci perverze do genitln pozice, piem jak vme, tato genitln pozice nen tvoena nim jinm ne takto zednmi a zkrocenmi perverzemi (by fetiismus nen v klasick teorii dlm pudem). Na druhou stranu se nm otevraj i jin dobrodrun monosti: Nestoj fetiismus jako nejrafinovanj a nejtajemnj perverze vlastn jednou nohou ji na druhm behu? Nen v nm skryta z podstaty jaksi pirozen progresivnost? Ba neslou snad dokonce jako tradin nstroj lovka, jak se dobrat Druhho v situaci, kdy perverzn (orln-anln) pozice neme bt pln oputna? Jako pitahova k tlu? Nen to pesn naopak, ne se domnvala Chasseguet-Smirgelov? Ona vnmala feti jako posledn pokus, jak zachrnit orln-anln. Ale nen on spe jakmsi pokusem zachrnit genitln, pechodovm koncentrtem orlnanlnho, jakmsi reziduem, kter slou k tomu, aby orln-anln bylo zpracovno, shrnuto na hromadu, pekonno, a jeho zbytky nebrnily v cest k jinakosti? Chasseguet-Smirgelov potkvala na svm lehtku fetiisty, kte byli zrove neurotiky, ne-li he. Ale co fetiist, kte nechod k psychologm, nebo k tomu nemaj dvod? Neexistuje pece jen progresivn feti? Piznm se, e bych se tuto tezi (a snad jen psychoanalytik pochop, jak je heretick) ani neodvil vyslovit, kdyby ji tak neekan a oste jednoho odpoledne nepotvrdila pohdka Boeny Nmcov, do kter jsem se zaetl po shldnut jist epizody americkho serilu arodjky (v originle Charmed). Ledva jsem si uvdomil, e se mi ponkud obtn analyzuje pohdkov obsah serilu, nebo vce myslm na odhalen bko Alissy Milano, etl jsem ve sbrce pohdek Mahulena, krsn panna tuto zprvu z hlubin vk: Jeden krl ml ve sv zahrad vysok a koat strom, rovn jako jedle, krsn jako lpa, doetl jsem se. V tu chvli mi bylo zejm, e pohdka bude o lidsk sexualit, nebo pro nae pedky byla jedle znakem falickm a lpa femininnm, vaginlnm. To, e strom sjednocoval ob tyto kvality, ukazovalo, e symbolizuje sexualitu jako takovou (i obecnji psychosexualitu, chceme-li). S tm stromem byla jedna pot. Akoli byl ndhern a krl od nj nemohl odtrhnout oi, nenesl dn plody. To naznaovalo, jak oemetnou a zhadnou bylinou sexualita vlastn je. Akoli jsme j vichni uhranuti, mlokdy ji dokeme vylechtit a opeovat do podoby, kter zjevn pin njak pokrok. Jako by ns svou numinznost spe obtovala, neprvem strhvala nai pozornost a okrdala tak zleitosti ducha, jako by spe pinela neplodn napt, tenzi a frustrace, od nich by bylo lpe se osvobodit. Krlovi to vak nedalo. Bylo mu lto skcet strom, o nm tuil, e by jeho plody musely bt ndhern, kdyby se zadailo. A tak nechal svolat moudr lidi z celho krlovstv, aby mu tajemstv toho stromu pomohli odkrt. Jeden staec tajemstv stromu znal. Pr se [135]

zazelen vdy o plnoci. Velmi rychle vykvete, velmi rychle na nm uzraj plody, ale pak je nkdo vmiku ukradne a jsou pry. To, e se k tajemstvm sexuality lid dobraj pedevm v noci, nen dn velk novinka, e. A to, jak rychle vyprch ten tajupln zitek blzkosti a zbsilch sympati mezi lidmi, vme asi tak vichni. Pesto si krl pl, aby strom plodil, aby aspo jeho ti synov mohli jednou okusit to tajupln ovoce. Bylo tedy na nich, aby strom v noci ohldali. Prvn se pokusil plod dobrat nejstar syn. Strom o plnoci skuten vykvetl a vyraila na nm zlat jablka. Jene ne princ plody utrhl, ozval se hrom, udeil blesk, spustil se lijk, rozhostila se tma tmouc a zlat jablka byla tatam. Zd se, e prvnmu synu zabrnila v ochutnn onch boskch bobulek neurza. Blesk je falick princip, kter princ zjevn neovldl, a tak na nj zatoil zvnjku, jako objekt (vzpomeme blesk na tarotov kart V a poznmku 29 v tto knize). Lijk svd o zatopen nevdomm, voda je archetypln symbol nevdomho. Tma poukazuje dokonce k narcistick przdnot, tedy nejhlub regresi. Zkrtka, fiasko eknme klasick. Dal noci se vydal na hldku druh z bratr. Ten k cel vci pistoupil pln jinak. Jak se k: Nepral se s tm. Stal se falickm tonkem, kter se szel se svmi kmoi o to, kdo urve zlat jablko prvn, pesn tak, jako se szej ti chlapci s divnmi pohyby a patnou vslovnost v teenagerovskch komedich o to, kdo dve pijde o panictv. Jene ouha, ledva princ se svmi kumpny po plnoci zatoili na dozrl zlat jablka, zastavila jejich postup straliv zima. Chlad je ochromil, nohy jim zaaly podkluzovat na zmrzl zemi. Ani druh princ zlat plody sexuality neokusil, akoli si myslel, e je k tomu vborn vybaven. Jene chlad, kter mu vyrazil v strety, to byl samozejm chlad partnerky, eny, j - a to je ta tajupln pot sexuality - prost falinost nikdy nesta. Zsun, jak prav hrdinov American pie i Rafk, nen jet soulo. On toti ten sexuln projekt vyaduje nco podivnho. Piel na to jak u to tak v pohdkch bv - a tet princ. Ten se rozhodl u stromu udlat nco pekvapivho. Nedbal plod racch o plnoci na strom, vyndal svou palku a zaal si pskat. Zaal plody svou hrou svdt a nhle se stalo nco jinho ne v minulch nocch. Objevily se tajemn sbraky plod, mezi nimi nejkrsnj zlat panna v blch atech, kter tetho prince odmnila za jeho hru tm, e bude moci od tto chvle sbrat zlat jablka sm, a to i ve dne. m to ale ten nejmlad ze syn vlastn vyhrl? Ne, zapomete, e palka je snad penis. Ona je msi jinm. Ona je tm tajemstvm, kter lidskou sexualitu vydluje ze zkonitosti zsunu, je plat u zvat. Pohdka to k pece jasn: palka, to je Hra. A jsme-li na pd sexuality, pak zde je hrou perverze. Ano, ten projekt lidsk sexuality toti nelze zmanaovat jinak, ne e ho upletu, uvam a uhcm z perverze. Lidsk sexualit se me postavit neurza, ale me se j docela snadno postavit tak sexulnost sama. To kdy lid zapomenou, e bez hern, perverzn sloky se mu a ena nemohou sejt, potkat. Nebude-li ena dvkou, otrokyn nebo pohlcujc Hekat, me zapomenout na to, e si sex opravdu uije. A neuvid-li mu ve sv en nco z toho, tak bude asi lep, kdy zane radji meditovat. Janine Chasseguet-Smirgelov napklad popsala ppad jedn sv pacientky, kterou nazvala Rrose Slavy. Byla to velmi krsn ena, kter se prv rozela se svm manelem. Co bylo vak nejzajmavj: Slavy opustila manela (s nm bez problmu dosahovala orgasmu konvennm sexem) pro rozervanho mue, s nm se oddvala sado-masochistickm praktikm, akoli pi nich podle svch slov orgasmu nedosahovala (sado-masochismus oiovala podobn jako Karl Kopfrkingl ve Spalovai mrtvol esttstvm a vygradovanm vkusem - jak typicky ensk zaprn anality!). Hra u n zvtzila nad sexualitou (v biologickm slova smyslu), nad pohlavnosti. Sexualita je pro lovka mnohem spe prostorem een konfliktu ne zskvn slasti a tato jej nepirozen strnka vystupuje do poped pedevm u perverz. Slavy si se svm milencem teba s oblibou hrla na Osvtim, oblbili si vojensk holnky jako feti a nakonec se domluvili, e by soust hry mlo bt srt a pimt partnera, aby sral. To ve Slavy podstupovala (v masochistick pozici), ani by zskala to, co jsme zvykl nazvat rozko. Pesto j stlo za to rozbt kvli perverzn he rodinu se temi dtmi. To je pklad situace, kdy Hra nejprve nebyla do sexuality integrovna, byla opomenuta, nae - nebo takov je lovk - sexualitu ovldla, a to dokonce za hranic orgasmu. Ne, ani orgasmus Hru neporaz, tak nezbytn je pro lovka, pro toto nepirozen zve. Akoli nepirozen: teorie Velkho tesku dnes u, e galaxie ve Vesmru vznikly jen dky jistm chylkm v onom prvotnm vezahrnujcm praatomu. To je mon onen tajemn Demiurg gnose, kter byl t nazvn Omyl. A lovk svou perverznost tak mon jen napodobuje tento zkon vvoje skrze chylku. Pro nebt chvli mystit, kdy to nic nestoj a dobe to vypad. Ale nae pohdka jet neskonila, do anln Osvtimi a chylnho praatomu jsme [136]

si jen odskoili. Nae zlat panna, se kterou princ rozlouskl ten oek, se mu pedstavila: Prohlsila o sob, e bydl v ernm mst. Nepochybujme, e jde o symbol nevdom. V tuto chvli se nm zlat panna mn v to, co by Jung asi nazval anima, ale my si to tak ani nazvat nemusme. Nen to teba. Zlat panna zmizela, ale princi se po ase zastesklo po t en, s n zail tu podivnou kompatibilitu skrze nekompatibilitu ili skrze nepirozenost, skrze perverzi. Zastesklo se mu po N, nikoli tedy po plodech, kterch ml te ji dostatek. Znal tajemstv sexuality, ale te ho chtl sdlet jen s tou jedinou, ke vzruen chtl nyn pidat to, co mj znm fetiista prost nazval intimita. Jene se nhle objevil problm. Copak o to, zlatou pannu nael v jakmsi zmku, jene cosi prapodivnho mu zabrnilo se s n setkat. Vdycky, kdy se mli potkat, on usnul. Jak to? Uspala ho palka jeho sluhy, kterho podplatila zl jeibaba. Ano, palka. Ta, kter mu pomohla prolomit se k tomu ohromnmu tajemstv, mu nyn zabrnila tu znalost tajemstv opravdu vyut. A tak je to vdy. V tom spov lidsk tragikomedie. Hra-Perverze je klem k zskn ohromn sly a ohromnch monost. Ale zrove je v n nco, co brn vyuit tchto monost, pouit tto sly, nco, co brn prolomit se k Druhmu. Vytsnit perverzi znamen promnit ji v neurzu. Opomenout ji, zapomenout si s n pohrt, vyladit ji na druhho, bt pli normlnm, znamen prohrt protjek, regredovat ke zveti. Perverze je nevyhnuteln, a pesto koneckonc neeiteln. Princv spnek je symbolem vzen snov orl-anality, zlat panna nad nm bezmocn stoj a ple nad jeho samotou. To je tedy pkn labyrint, takka bezvchodn, e? Psychoanalza doporuuje rozedn perverze, ppadn analzu neurzy. Ovem pohdka Boeny Nmcov je asn v tom, e nabz jet jedno een. Z dosud zastvan pozice se jevc jako vrcholn perverzn! Kdy princ tak selhal na zmku zlat panny, bloumal smutn po kraji. Tu nhle uvidl ti erty, jak se o nco hdaj. Nakonec se ukzalo, e se hdaj o koen pl, boty a bik. Tak tedy: To, e jde o erty, jasn prozrazuje, e tyto nstroje jsou ponkud temn, v naem vyprvn perverzn, jsou smoeny do lzn nevdom a zde jsou nabity jeho kouzlem. Jejich oznaen za kouzeln jasn ukazuje, e na sexuln rovin jde o fetie, ostatn snad ani neme bt nhoda, e ke, boty a bi jsou opravdu nejvce fetiizovanmi objekty v bn lidsk sexualit, piem jako dkaz snad nen poteba dokldat njakou empirickou studii. Vichni to vme, pokud nejsme vybaveni prazvltn selektivn slepotou. A pece pohdka mluv zcela jasn: Princ erty ol, prv tyto fetie jim ukradne a pomoc nich (kouzelnou silou, j disponuj) se konen penese ke zlat pann a k oekvanmu happy-endu. Happy-endu, kterm je vdy lidsk blzkost. Zdraznme znovu, e k jejmu dosaen tentokrt dopomohl fetiismus, kter jako by byl onm zzranm eenm, jak perverzi uchovat a pece se pes ni prolomit k druhmu, k teplu druhho tla, k obyejn, civiln intimit, kterou mmu znmmu zprostedkovaly ponoky na dv noze. Otzku fetie zajmav nasvtil tak Donald Woods Winnicott svm dnes ji proslulm pojmem pechodov objekt. Domnval se toti, e nael kl k fetiizac vech tch prvnch hraek, jakmi jsou dnes vtinou plyov medvdci, ale pln posta i deka, poltek i kousek ltky. To jsou vlastn prvn lidsk fetie vbec, a tak se z nich mon o podstat fetie meme dozvdt mnoh. Podle Winnicotta dt nejprve v, e m vechny objekty pod kontrolou, e je ovld svm pnm. Kdy chce pt z prsu, v jeho pedstav si prs vyaruje svm pnm. Samozejm vvoj ho dotla k tomu (kdy to dobe dopadne), e pochop nezvislost objektu na sv vli. Ale mezi tm je jist mezifze, jaksi most mezi tmito dvma psychickmi svty, a ten je typick tm, e dt si nachz pechodov objekty, tebas plyovho medvdka. Do nj se koncentruje cel vemocn, nejhlub dtstv. Medvdek je na jedn stran pln ovldn (hern), na druh ji dt sten akceptuje jeho pozici objektu, kter je ovladateln ve skutenosti jen v hranicch hry (je dosti dleit, aby rodie na tuhle hru pistoupili a plyk byl pro n nedotknutelnm; znm ppad, kdy pedasn vyhozen takovho plyka vedlo k dlouhodob skryt nenvisti vi matce). Hra je vlastn tak takovm pechodovm svtem, z jedn strany ns strhv zpt do dtstv, z druh ns u je pekonvat, obejt se bez nj. Mm pechodovm objektem bvala kdysi svtle modr deka. Pozdji jsem ml tendenci vnmat svtle modrou barvu jako extrmn pjemnou a stal jsem se patrn z toho dvodu kolem svch devti let fanoukem argentinsk fotbalov reprezentace. Vymyslel jsem si tak imaginrn fotbalov klub, jeho dres byl svtle modr. Pozdji jsem vnmal jako velmi kehk a zrove drdiv erotick dvky ve svtle modrm triku. Nedvno jsem deku z dtstv nael a okamit dostal chu na pudink, kter mi matka v dtstv vaila. Pak jsem analyzoval vechny ve uveden souvislosti a el se dvat na fotbal. A pl jsem si, a zvtz lep. [137]

Dleitj vak je, e tato zkuenost i Winnicottova teorie zdraznila tu osvobozujc funkci fetie, kter jako by byla jeho vbec nejpvodnj vlastnost. Jako by nstup fetie ve vvoji vdy ohlaoval: Pozor, bl se prlom k emusi novmu, zahrte to star do fetie, vezmte si ho s sebou a pipravte se na vylodn na nov pevnin! e by tedy feti byl onm nejvtm lidskm kouzlem? Tko ci, nicmn paklie jsme nastolili tuto tezi, musme ji hezky domyslet. Musme si znovu pipomenout, e jsme fetiismus oznaili rovn jako klov znak kultury tvoen popem a marketingem. A musme zat uvaovat o tom, o em se snad radji ani uvaovat nem, nebo je to ponkud dsiv. Ale je to nevyhnuteln, jak pravil agent Smith. Nen snad fetiismus tm tajemnm nstrojem, kter me vykoupit zpadnho lovka ze zajet orl-anality, kterou konzumn spolenost nutn potebuje? Nen nstrojem, kter tuto orl-analitu neru, jen ji formuje do zvltnho iku objekt, kter v idelnm ppad pece jen m k dosplosti, k dotyku a druhm lidem? Bl ponoky dovdj mho fetiistu k vrcholn intimn nze a tetho prince donesly fetie a ke zlat pann. Nen snad v pop-kultue a impriu Znaky, prv prostednictvm zhadnho principu fetie, uloen jaksi vykupitelsk pslib? A m vbec lovk prvo o nm pst a uvaovat, kdy v, jak sly za impriem stoj? Kdy v, jak mohou takov vahy tyto sly vyut ke svmu obhjen? Anebo se snad ji masy nadechuj k tomu, aby je o onen vykupitelsk pslib obraly? Aby si ho pivlastnily? Znrodnily ho? Rod se toto znrodnn v graffiti kultue, kter pevzala princip reklamnho loga a poulinho neonu? Rod se v estetice hip-hopu, kter vybrakovala prmysl sport-wearu a pouila vechny ty jeho potitn hadry pro sv vlastn ely? Bl se prlom a nov pevnina? Nevm, mm v sob jaksi zduel konzervativn rys, kter nen z mch text vdy patrn, a piznm se bez muen, e se ve mn proti takovm tezm ve vzpr. Ale na mn koneckonc zle pln nejmn.

[138]

Mu Freud a modernismus zvr

V pedmluv jsme uvedli tento text volnm po novm modernismu. Modernismu osvobozenm od mtu pokroku i od umrtvujc nudy obsesivnho objektivismu. Sigmund Freud jeden text o modernismu napsal, i kdy se o tom moc nev. Vydal ho tsn ped svou smrt a je oznaovn za jeho bezpen nejblbj. Jmenuje se Mu Moj a mono-teizmus. Nkdy je jeho podivnost pipisovna autorovu st, nkdy je povaovn za text neurotick a nkdy se tvrd, e je to text natolik divn, e do nj velk myslitel zejm zakdoval njak tajn poselstv. Freud v cel prvn sti jmenovan knihy dokazuje, e Moj byl Egypan, zejm knz prvnho monoteistickho nboenstv svta - Atonova kultu. Tento kult se vyznaoval nejen psnm monoteizmem, ale i odporem k ideji posmrtnho ivota a odporem k magii. Byl zejm prvn filozofi pravdy a spravedlnosti. Kdy byl protimagick a monoteistick kult v Egypt rozpren, vyvolil si Moj pr nkolik semitskch kmen ijcch v Egypt, kult jim vnutil a pokusil se ho tak zachrnit. Jene mezi Mojem a jeho lidem panovalo vdy dost velk napt, kter vyvrcholilo tm, e tento cizinec, zejm velk tyran, byl nakonec podle Freuda zabit. Monoteistick Aton byl zavren a lid se vrtil k ve v sopenho boha zvanho Jahve, kter dobe motivoval k dobvn Kenanu. Dobvajc kmeny mly nicmn v Kenanu sv pbuzn, kmeny hebrejsk, kter se vyhnuly egyptsk epizod. Bylo poteba se s nimi spojit. Symbolicky se tak stalo v Kdei a spojen se realizovalo vznikem jednotnho nboenstv, v nm se pospojovaly rzn tradice, dky nim se Jahve stal ponkud monoteistickm, by nadle celkem nesnesitelnm. A tak byly zahlazeny nkter nepohodln skutenosti. Mimo jin i Mojovo zabit. V Kdei fungoval podle Freuda knz, kter pak splynul s pvodnm Mojem. Co je ale nejzajmavj: akoli toto kompromisn nboenstv z Kdee zdaleka nebylo pitaknm pvodnm Mojovm snahm (Moj byl odkodnn spe symbolicky), uprosted idovskho lidu soustavn psobila jaksi mal radikln protimagick mojovsk skupina, jej vliv slil. Jahve byl nakonec pod jejm vlivem rekonstruovn, a se z nj znovu stal de facto Aton. Tohle vechno Freud v knize dokazoval, akoli vlastn vbec neml m to dokzat, za co se v textu neustle omlouv. Pro mnoh je dodnes zhadou, pro Freud tuhle teorii vlastn rozvjel, akoli neml m, a pro na n tak bazroval. Teze, kter z n v knize zdnliv vyvozuje, by peily i bez tto teorie. Ale Freudv vklad ml zejm zcela zsadn dvod. Je docela dobe mon, e to v tom dvnovku bylo vechno pln jinak, jene Freud tenhle vklad poteboval jako klov svdectv o modernit. Moderna je toti jednm z oivench pokus opustit Egypt. Vyvstali v n Mojov, kte pinesli desky Zkona: modern vdom. Jene dav tenhle projekt odmtl. Navrtil se k magii, k bkm nevdom. Freud sm se velice ztotooval s postavou Moje, psychoanalza byla v jeho och jeden z klovch sinajskch zkon. Pitom ale svho Mue Moje psal ve chvlch, kdy mu gestapo doslova zvonilo u dve. Nejvzdlanj nrod Evropy pedal vldu kouzelnkm z pivnice. Stalin byl prv prohlen za boha. Jung zaal pst o rijskm kultu Slunce, kter jedin doke vylit neurzu. Freud ctil, e ho zabjej. Bez ohledu na to, e na pmluvu Mussoliniho a princezny Bonapartov unikl koncentrku. Nejen on byl ale zabjen. Samotn idea modernity byla odmtnuta a dodnes nebyla rehabilitovna. Freud vdl, e temno, kter nastv, bude velmi dlouh. Neskonilo pdem Berlna. Rozum prohrl s temnotou lovka na mnoho let dopedu. To, e temnota oblkla poslze kostm vkakovho maskota a zskala peprmintov dech, neznamen, e jej podstata se zmnila. Rozum, jak ho chpalo tch pr velikch duch Evropy, tch pr Moj, byl zvlcovn a dnes u nen ve sv pvodn podob k nalezen. Ale prv tento vklad Mojova pbhu - vklad o zabitm nevtanm cizinci - dval Freudovi zejm nadji. Chlcholil ho pedstavou, e sta mal skupinka vrnch, jej psoben me pomalm procesem nakonec pece jen zvrtit temn touhy a rozloit systmy regrese. Snad je modern racio tm zabitm Mojem, kter vak pesto jednoho dne poraz vechny mocn bohy. m je poraz? To je prv to tajemstv mojovskho pbhu. Nikdo pesn nev m. Pilo pr podivnch postav, agent zabit ideje, kalo se jim proroci, vtinou byli ukamenovni, ale pesto nakonec otoili kormidlem djin jednoho nroda. A to je i nae nadje. Na potku tto prce jsme vyslovili tezi, e lovk se ke svtu vztahuje temi zpsoby. Narcisticky, oidipovsky a pi troe tst i genitln. Existuje [139]

narcistick, oidipovsk a genitln rozum, existuj tud minimln ti druhy modernity. Dva jsme ji proili. Nen pochyb o tom, e jsme proili modernitu oidipovskou, v n se lovk pokouel emancipovat, a to tm, e se identifikoval s boskou instanc a chtl se tedy stt pnem svta. Bylo to progresivn pn, pekonvalo vru narcistickou temnotu, ale opravdovm rozumem nebylo - vrhalo svj stn, kolektivn neurzu. Znme ji v podob znien krajiny a mst senrovanch kolonami ocelovch besti. A nebylo to jen zakobrtnut, tahle neurza, proili jsme i regresi pod tlakem jejch neeitelnost neboli velk pd k narcistick modernit, v n se lovk chtl stt pnem reality. Znme ji v podob lyrickho nsil stalinist i vyprzdnnho Fotografa z Antonioniho Zvteniny. Od Baudrillarda i z Matrixu. Nalzt vchod z naeho bludit tud dnes znamen vyeit vechny tyto ti neurzy najednou. V poteb lby se shodujeme s mnohmi. Ne vak v metodch. Nejvt tragdi Narcise je, pokud een svho trpen odvod ze zkonitost vlastnho svta, a msto aby tyto zkonitosti opustil, pitak jim a ve zaml spiritualitou. Znme tuto volbu od Lory z kapitoly o schizofrenii, znme tuto volbu z nbonho obrozen postmoderny. Stejn nebezpenou a kupodivu analogickou volbou Narcise je jeho zpochybnn reality, tla a jazyka, by teba zahalen do sofistikovan ontologick gnozeologie, kterouto volbu postmoderny tak znme v podob radiklnho dekonstruktivismu. Nejvtm nebezpem Oidipa - krom regrese k Narcisovi - zase je, e jeho obrana proti pekonan fzi se promn v obsesi. Tu znme z novho scientismu postmoderny, z dvry v novou spoitatelnost lovka dky genetice, z novho socilnho darwinismu a jinch pokus se zoufale pidret praxe, tla a pragmatismu. Tento obsesivn rozum je vak jen vrazem obavy, e imaginace rozum rozpust, a s nm i jeho d. Takov rozum v obleen se pak stv jen utilitarismem a ke. Kdy vak pekonme past nbonosti, totln dekonstrukce a scientismu, meme nalzt po vech tch hrozivch chybch i nov, celkem ivotn rozum. Rozum, jeho mra je odvozena od zranitelnho tla a kehkho lidskho J, za n nepestv bojovat. Rozum, kter snad me zplodit pna svch monost i propast. Psychoanalytici vd, jak bolestn je zrozen takovho rozumu a kolik odporu bude teba pekonat. Historici nboenstv vd, kolik prorok bude jet prohleno za blzny. Neptel je nepedstaviteln mnostv. Stoj vn i uvnit. Jejich hymny znj z reproduktor silnjch ne kdy pedtm, davy tet v rytmu jejich bubn. Pesto pr zbdovanch chov nadji, e kormidlo se pomalu to. i alespo: me se toit. Mon. Snad. Doufejme. Vme.

[140]

Ponkud podezele rozshl poznmky

(1) abatini byli skupinou, kter vznikla uvnit judaismu v 17. stolet. Uvili, e Mesi ji piel, a e jm je jist abtaj Cvi. Za Mesie ovem tohoto psychotika prohlsil kabalista Natan z Gazy. A k dkazu vytvoil prun interpretan systm, jm dokzal patin vyloit prakticky cokoli, co se kolem Cviho udlo, a to i tehdy, kdy se zdlo, e je to nemon to kdy se Cvi kupkladu rozhodl pestoupit na islm. Podobn interpretan prunost bv nkdy pipisovna freudismu a marxismu a jej koeny se hledaj prv u Natana z Gazy a v kabale. (2) Mezi psychoanalzou a kabalou vak existuj nkter reln podobnosti. Pedevm se hovo o kabalistick koncepci sexuality (je zachycena teba obrazem hada Nechustana, kter jako hybatel proplt vechny vtve stromu ivota, tedy sefirotickho stromu, symbolizujcho psychick vvoj) a o kabalistickm vkladu sn. Tyto koncepty pr pipomnaj teorii libida a Freudv vklad sn. Takov podobnosti jsou vak dan spolenm tmatem a najdeme je ve vech mystickch a magickch systmech. Sne kupkladu bn pedvdaj, e kdy se zd o vkalech, zsk snc v brzk dob penze. Freud tak spojoval pi vkladu snovch symbol penze s vkalem, ovem to neznamen, e opsal star sne. Jen v nich rozpoznal slovnky nevdom, nalezl zde svdectv, nikoli inspiraci. Mnohem zajmavj je si vimnout Freudova kabalistickho charakteru, kter mu byl vlastn ped sebeanalzou a objevem psychoanalzy. Zd se, e Freud podlhal numerologii a kabalistice (uvadl verze kabalistickch a pythagorejskch hrtek s sly). Jeho stnov figura, ptel Wilhelm Fliess, Freudovi takto vypotal datum smrti a Freud tomuto datu zjevn vil a velmi se ho obval. Byl tedy s kabalistickou verz iracionality spojen spe nepmo a promnil ji pak v psychoanalze na kabalistickou : Je znmo, e pi vkladu sn vnoval vt pozornost jmnm, psmenm, pesmykm a anagramm ne teba Jung, kter vnmal hlavn tvary. (3) Popisu paranoidn-schizoidn pozice a teorie o Dobrm a Zlm prsu jsem se vnoval ji v knize Totem, incest a odkouzlen buroazie, v eseji Obi z hoven, spousta andl a kvty zla, proto ji tentokrt nebudu dopodrobna rozebrat. Zajmav ovem je, e n prvodce orl-analitou, markz de Sade, vyjdil vztah ke Zlmu prsu mon mnohem srozumitelnji ne Kleinov. V Nov Justin napsal: Tvor, kterho nim, je m matka. Narod se dt a matka ho krm. Avak pi tto slub ji d pirozen cit, kter j rad, aby se zbavila vmku, kter by se pro ni mohl ukzat jako nebezpen. To nen matka, kdo slou dtti, kdy ho krm: je to naopak dt, kter slou sv matce. A tak nech kad neltostn zabije tvora, o nm si myln pedstavuje, e mu za tolik vd; nech bez pemlen rozspe adro, kter ho kojilo. (4) Zde musme piznat, e se vtr i alternativn vklad. Freud pi svm studiu Superega, tedy Nadj, zdrazoval, e vznik tto trestajc a etick instance v duevnu lovka znamen t velk piblen kategori myslu a inu. Je to logick - dokud se lovk chov mravn kvli vnj autorit, rozhoduje o jeho dnosti in, avak ve chvli, kdy autorita je zvnitnna v podob osobnho svdom, me pocit nednosti vyvolvat i pouh mylenka, nebo ped vlastnm Nadj nelze nic skrt, na rozdl od rodiovskch autorit. Mohli bychom tud spekulovat, e prv o tom se sna Je v pasch o zl mylence hovoit. (5) Freud upozoroval v tto souvislosti na podobnost veee pn s totemickou hostinou, tedy pedpokldanm ritulem vech dvnch lidskch spoleenstv, pi nich bylo pojdno tlo totemickho zvete, prapvodn zavradnho praotce. Koncept totemick hostiny Freud pouil poprv v Totemu a tabu a pevzal ho od etnologa Robertsona Smithe. Ten byl dobovou etnologi zavren, ale Freud nevidl dvod, pro se jeho konceptu vzdt, nebo byl pesvden, e to, co se odehrvalo v pradjinch a v prvnch kultech, mus dnes zaznvat i z psychoanalytickch lehtek. Podobnost neurotickch tmat se Smithovmi koncepty proto pro nj byla rozhodujcm dkazem a Smithv nespch v djinch etnologie ho nechval zcela klidnm. J se pokusil o nov uchopen archetypu totemick hostiny v eseji Prachcan a pravzorec, kter jsem zaadil do knihy Totem, incest a odkouzlen buroazie. (6) Je zajmav se zamyslet nad tm, e mnoh regresivn tendence v kesanstv maj patrn od potku marketingov a politicko-propagandistick charakter. Mon tedy v kesanstv ani tak nevtz orl-anln nad oidipovskm, jako touha po moci nad vrou. Avak piznejme - to nen dn nov a neekan objev. (7) Freud tak uinil v lnku Nkter psychick dsledky anatomickch rozdl mezi pohlavmi. Stoj za to slavnou pas ocitovat: Vhme to vyslovit, nememe se vak pece ubrnit mylence, e rove mravn normlnho se pro enu stv jinou. Nadj se u eny nikdy nestane tak neprosnm, tak neosobnm, tak nezvislm na svch afektivnch potcch, jak to vyadujeme od mue. Charakterov rysy, je kritika odjakiva en vytkala - e projevuje men cit pro prvo ne mu, e nem sklon poddit se velkm nezbytnostem ivota, e se [141]

nechv astji ve svch rozhodnutch vst nnmi a neptelskmi city - by v modifikaci utvoen Nadj nalezly dostaten zdvodnn. Protoe v dalch vtch Freud odmt feminismus, zkonit bylo z tchto slov odvozeno, e ena je eticky mncenn. Mnou pouit kurzva v citaci vak chtla vypchnout to, co je zejm: Freud pod pojmem mravnost nemn etiku, ale jist typ idealismu, ochoty obti pro idel, a to navc idel s jednoznanou rozumovou konotac (jinak je ena ochotna obtovat leccos pro leccos a leckoho, jak bylo jist i Freudovi znmo z jeho bezprostednho okol). (8) Na tyto ti monosti - regrese, imitace, identifikace - se meme podvat jet jinm teoretickm nhledem. V prci J a Ono Sigmund Freud drobn poupravil svou tezi o identifikaci s otcovskou figurou. Tvrdil, e dt se identifikuje pedevm se Superegem otce i rodi. To je ona identifikace progresivn. V tomto smyslu bychom mohli ale rozliit dv identifikace chybn. Identifikaci s Egem rodi a identifikaci s Ono (neboli zjednoduen s nevdomm) rodi. V tomto smyslu existuj vlastn ti druhy dt: synov du, synov pn a synov tajemstv. Synov du pijmaj pi identifikaci pedevm dospl vzorce mylen a een etickch problm, ti se identifikovali s rodiovskm Superegem. Nezdar tohoto projektu meme nazvat klasickou neurzou. Synov pn jsou patrn dtmi imitace, identifikuj se u rodi s tm, co Jung nazval personou, pesnji tedy pijmaj od rodi jakousi fasdu, vnjkovost dosplosti, a do tohoto vkusnho kabtku oblkaj star dobr magick, orl-anln j. Nazvm je syny pn tak proto, e identifikace s rodiovskm egem se asto projevuje tm, e nsleduj rodiovsk pn (napklad pi vbru povoln), aby tm zakryli, e rodie ve smyslu dosplosti ve skutenosti odmtli. Synov pn se nutn potkaj s tm, co objektn teorie nazv s oblibou falen j. Konen synov tajemstv se identifikuj s nevdomm rodi, pebraj na sebe rodiovsk nevdom konflikt - bud je to pro n narcistick zpsob, jak se alespo njak stt Oidipy, anebo jde o pijet rodie, kter se chov (i dtti jev) pedevm narcisticky. Syny tajemstv bychom mohli asi zjednoduen nazvat pedurenmi k psychze. Mgov jsou v tomto smyslu ti, kdo pedstraj, e neurza se jich netk a psychza je krsn cl lidsk cesty, piem se pro jistotu s tmto clem pesto zmrn mjej. (9) lechtick titul si mimochodem Agrippa udlil sm. V djinch magie to nen vbec neobvykl rys. Zvlt u dobrodrunch mg 18. stolet to jaksi patilo k vci. Pro ns je to smvn ilustrace hypertrofovanho magickho J. Bizarnho vrcholu pak tato tendence dosahuje u nejslavnjho mga 20. stolet - Aleistera Crowleyho, kter si udlil nepotan titul typu Nejvy a Svat krl Irska, ostrova lona a vech Brit gnostickho chrmu. Velmi typick t je, e magit autoi pouvali tak asto pseudonymy. To mlo ve stedovku snad nkdy praktick vznam utajen, ale u modernch mg vystupuje do poped poteba - z psychoanalytickho hlediska - popt otcovo jmno. Ke Crowleymu si jet dodejme, e v djinch magie pedstavoval vjimen pokus naklonovat magickou doktrnu s freudismem, co pi jeho upsn se perverzi byla vlastn nutnost. (10) Dal oblben magick zvata jsou charakterizovna bu ernou barvou, tedy narcistickou temnotou (ern koka, ern pes, ern havran), anebo pochopiteln zdraznnou sexuln bujnost (msk luperklie, pi nich mlad mui zvan kozli zahnli od mst neplodnost a pitom se biovali; vzpomeme t kozla vpisovanho do ernomagickho pentagramu, jen je potomkem mendskho kozla, tedy egyptskho boha plodnosti) (11) Dalmi soustmi tchto orgi byly praktiky, kter tak neotsaj na teori a svd o sv orln-anln povaze: ppravn psty, polvn b krv, sebemrskastv, muen. (12) Asi i to ml na mysli Freud svou zhadnou vtou Cosi v povaze sexulnho pudu samotnho nen pro dosaen plnho uspokojen pli pzniv. A asi i proto definuje Julia Kristeva heterosexualitu jako desexualizaci libida. Dosplost je vdy zeknutm se slasti, to je veobecn uznvno, ale mn u se pipout, e dospl sexualita je vdy smenm se s neplnost slasti sexuln. Tato neplnost neznamen jen absenci perverze, ale skuten jaksi bytostn a nevyhnuteln mjen pudu s clem v nm zakdovanm, piem v perverzi je toto mjen jet patrnj. Sabat je vzpourou proti tto realit a zrove jejm svdectvm. (13) Tto tvarov stynosti jakoto zkladu magickho a infantilnho mylen se vnoval pedevm Heinz Werner. Obshle jsem se tmatu vnoval v knize Mdia, psychoanalza a jin perverze. (14) Souputnkem vkalzn prahmoty je spiritistick ektoplazma. Ta m charakter spe hlenu i pny, kter vychz z st mdia a formuje se do podoby vyvolvanho ducha. Prahmota tentokrt vychz z druhho klovho otvoru orl-anality, z st, podstata je vak stejn: popen tvorby oidipovsk - pohlavn - na kor tvorby jemnj i vy, tvorby z prachaosu, respektive z vmk tla. (15) Mimochodem, nijak tm nezesmuji prci alchymist v laboratoch, jak by si snad nkdo mohl myslet. Naopak, snad mnoh i zmatu, kdy piznm, e jsem dokonale [142]

pesvden, e alchymist nalezli skuten zpsob chladn pemny prvk a byli schopni vyrbt zlato. Kdo se odd prci s hmotou, zajist doshne svho cle. e pitom promn sm sebe, vme i od Karla Marxe, kter tuto tvorbu vdom prostednictvm innosti vtlil do pojmu praxis, jak znmo. To nic nemn na naem pesvden, e alchymick mylen je pvodn zaloeno na orl-anlnm magismu, i spe: na clen poten regresi. Je zajmav se zamyslet, zda ona pedpokldan clen regrese (i podobn zen traumatismus zasvcovacch mystri) by mohla psobit jako psychoterapeutick ritul. Nemnoho se v, e Freud nad touto monost uvaoval, by nehovoil pmo o mystrich, ale nepmo o zalenn takov techniky do terapeutick praxe. V prci Konen a nekonen analza tuto variantu psychickho pokroku prostednictvm zen rituln regrese a znovuprojit vech uzlovch chvil vvoje Freud odmtl a je docela zajmav zavnmat, jak to zdvodnil; pochopme tm mnoh o rozdlu magie jako nevdom vdy o nevdom a psychoanalzy jako vdom vdy o nevdom: Museli bychom se rozhodnout vyvolat v ivot i utrpen nov, a toto bylo doposud, jist prvem, penechvno osudu. Ze vech stran by se nm dostalo varovn ped takovou opovlivost, chtt v souti s osudem provdt na nebohch lidech tak hrozn pokusy. Vyvoln takovch situac nutn pedpokld urit nepvtiv jednn vi analyzovanmu, a tm bychom pokodili nn postoj pacienta k analytikovi, pozitivn penos, kter je nejsilnjm motivem pro ast analyzovanho na spolen analytick prci. Z tchto dk snadno pochopme, e psychoanalza spe ne cestou rozumu a pravdy je cestou ptelstv a lsky. (16) Milan Nakonen pe: Co nevede k cli, nutn zanik, aby tak dokzal, e magie ke svmu cli vede. To vak tvrdme i my, ovem vnmme to jako nejsmutnj rys magie. Ona je opravdu inn: umon psch vstoupit do orl-anlnho univerza a je v tomto ohledu vrcholn funkn a efektivn. (17) Milan Nakonen se v celm svm Lexikonu magie pokou naznait, e ono tajemstv magie je pedevm fylogenetick, tedy souvisejc s vvojem druhu (Dacquho spekulace o tetm oku uprosted ela u pedhistorickho lovka apod.) Je zajmav, e Freud tmto svodm k fylogenetick spekulaci tak rd podlhal, a zejm lo o jakousi dobovou intelektuln drogu (i nacist se takovmi teoriemi opjeli, jak vme). Freud asto hovoil v tto souvislosti o historick pravd nboenstv a mnil tm prv pravdu fylogenetickou, tedy svdectv o vvoji druhu. Nae pozice je zcela opan: pedpokldme, e v kulturnm se - z jeho podstaty - naopak nezra vbec nic fylogenetickho. V hvu fylogenetickch fantazi naopak dle naeho soudu vystupuj vdy dramata ontogenetick (souvisejc s vvojem jedince, s vvojem psch). Druhov pam je podle veho velmi krtk, a je-li nkde ukldna, pak jist ne v kulturnch artefaktech. (18) Pojem arknum m nkolik vznam, co by tene mohlo v textu knihy mst. Jeden z vznam pojmu je tajemstv. Jakoto arkna je vak rovn oznaovna sada tarotovch karet. Arknum bylo ovem tak oznaen pro rzn alchymistick elixry, pedevm u Paracelsa. V poslednm jmenovanm vznamu tohoto pojmu v na knize neuvme. (19) Peliv mapova paradigmatickch turbulenc si pitom jist povimne, e zkonit opustme strukturalistickou zeminu. Ale takov vyboen me bt orientujc, budeme-li ho chpat jako svteln kuel z druh strany jevit, kuel dodvajc jasnj a plastitj obrysy, a nikoli jako der kladivem rozbjejc zkladn kostru textu. (20) Jung v Odpovdi na Jba pedkld jet jednu alternativu, jak vnmat Jahveho - jako maskulinn slu. (21) Francouzsk historik Jules Michelet nm nicmn otevel cestu k alternativnmu vkladu pbhu o pdu Babylonsk ve, kdy zdraznil, e na vrcholu tto ve mla trn bohyn Viln Milita, uctvan orl-anlnmi orgiemi, tedy posvtnou prostituc, incestnm sexem i znsilovnm mladch dvek. V tomto smyslu je zmaten jazyk pedevm zmatenm rozumu a zkrok Jahveho proti vi symbolem odmtnut orl-anality, co je stedn tma Try, jak vme z kapitoly Pro je bible pokrokovou knihou. (22) Je pro ns dosti svdn, schizoidn mechanismus s jeho tajemstvm svtelnch fantazi pout i jako kl ke znmm posmrtnm zkuenostem, je mapoval Raymond A. Moody, i jinm analogickm transpersonlnm jevm. V ppad zitk z klinick smrti bychom mohli spekulovat, e to, eho dosahuje mystik i schizoidn jedinec chtnou izolac j od reality, dociluje umrajc nechtn pod biologickm tlakem. Staen vdom z hranic tla vrhne umrajcho do schizoidn situace, kter me trvat do chvle, kdy hardware tla a mozku udr v bhu software pschy. I fantazie (i zkuenost chceme-li) tch, co proli tunelem, se velmi podobaj mystickm zitkm a svtlo v nich hraje klovou roli (odchzen do svtla, svteln bytosti apod.). Pro prv svtlo je klovou ltkou, z n se konstruuj mimotlesn svty, na to by mon lpe odpovdla neurologie. [143]

(23) Jist nen bez vznamu, e antropologov indikuj absenci amanismu (irho magismu) vude tam, kde se ujala jako ritul obzka. V naem smyslu obzka ustavuje kastraci (oidipovsk drama) jako hlavn tma dospvn i zasvcovn. Nicmn kdy Jahve hroz Mojovi smrt ve chvli, kdy on otl (!) s obeznm svho syna, pipomn spe BohaPsychzu z textu o Loe, kter vyzv k probuzen bolest, varuje lovka ped rozputnm v nm samotnm (tedy v Bohu-Psychze). (24) Tridu dt-matka-otec je z hlediska studia J lep nahradit abstraktnj tridou prvn-druh-tet. Nejene je osvobozujc z Freudova realismu a zn lahodnji uchu strukturalisty. Tak pln respektuje dtsk svt. Dt skuten mysl v tchto pojmech, k emu si dovolm nartnout ilustraci v podob drobn historky. Byl jsem jednou svdkem otesn scnky s matkou, asi ptiletm synem a muem, kter byl evidentn partnerem eny, ani by byl otcem dtte, co lo vypozorovat z mnoha detail, mimo jin i z oslovovn tohoto mue kestnm jmnem onm chlapcem. Chovn synka bylo ukzkov - pouval pehnan dospl chovn i slovn obraty a snail se je navc vyslovovat se zvenou hlasitost. Byla na nm indikovateln obrovsk snaha matce dokzat, e on a nevlastn otec jsou vi matce ve zcela rovnocennm postaven, e jsou oba jejmi partnery. Scnka byla otesn ze dvou dvod: jednak matka nebyla naprosto schopna svho synka usmrnit, akoli svm zoufalm imitanm chovnm obtoval cel okol (takov vchova-nevchova se stala v dnen podivn dob normou, zd se mi), jednak matka zaujmala perverzn pozici, kdy chlapci svm chovnm jeho iluzi o rovnocennm partnerstv potvrzovala. Zajmav vak bylo sledovat jednu chlapcovu strategii, jak nevlastnho otce zaplst do sv perverzn hry. Dovolil se jt na zchod, ale vzpt se vrtil s tm, e mu nejde pustit voda. Nevlastn otec tedy el provit situaci, chlapec vak zhy pibhl k matce a vtzoslavn volal: tet tam zstal!. Co je tak ilustrativn, e je to skoro nedvryhodn. Pesto se to stalo. Zajmav t bylo, e hoch o tetm vzpt dodal, e se na zchod poral. Tm dovril svou luciferskou vzpouru: ve chvli neptomnosti nevlastnho otce ho definoval jako dt a prohodil si s nm role. Matin spokojen smv, jm odmnila tento ertk, byl neblahou vtbou, jak osobnost z hocha asi vyroste, a snad dokonce i krutm rozsudkem nad celou epochou, kter se stle vce chov jako ona matka svdjc sv dt do narcistick pozice a nepmo hlsajc, e lulnek je stejn cenn jako penis. (25) Laing s odkazem na daseinsanalytick pstup Medarda Bosse nm nabz jet alternativn vklad tto psychotick homosexuality. Jestlie se schizoidn Self z obrannch dvod stahuje ze svta, znamen to, e prvn, emu se jedinec nejvce odciz, je to nejvce vzdlen. Jinakost. Pro enu je zkladn jinakost mustv. Po staen se ze svta je mustv pro schizoidn enu ji zcela nepochopiteln a nekompatibiln, stv se fata morgnou, jak pe Boss. Tehdy se Self vztahuje zejmna k sob. Jene po jist dob, trv-li schizoidn situace (pedevm odseparovn J od tla), se Self stle vce vyprazduje. U nen ani ensk. Je to Self smrti. Tehdy se jedinec, vyden hrozcm vyhlazenm Self, pon zoufale pokouet o nvrat do svta, co znamen zaasto pokus o vybojovn si tlesnosti. Jednou variantou je oivit tlo bolest. Druh zkonit varianta je pokus znovu se nechat vzruit jinakost. Pro zcela vyprzdnn Self je vak nejbli a nejdostupnj jinakost paradoxn jeho pvodn pohlav. Psychotick homosexualita je tak v tomto pohledu flirtem nicoty s pohlavnosti (se ztracenou pohlavnosti). Je jakousi existenciln homosexualitou. To je zajmav interpretace, nicmn dovolm si j oponovat snad a brutln primitivn vtou: Jsem pesvden, e kde stoj penis a vytk vaginln sekret, je s odputnm i libido. Karapanou v knize tak dosvduje, e masochistick praktiky i homosexuln styky byly pro ni jedinm zdrojem skuten slasti. Proto homosexualitu hrdinky chpu jako pokus vydobt si orl-anln vzruen, spe ne touhu vydobt si ztracenou st osobnosti. By doku pochopit, e takto vzneen definice autorku v textu vedla k oslav Ronalda Lainga a k posmkm vi klasickmu freudismu. Je ostatn pozoruhodn, jak Laing orl-anln aspekty v ei svch pacient pomj. Zdrazuje sice, e schizoidn Self se orientuje primitivn orln, ale jinak se sna schizofrenika popsat dsledn nesexuln. Kad sexuln projev je u Lainga vyloen existenciln a bh su, jde-li jen o dsledek prce v jinm modelu, nebo spe o snahu psychickou chorobu (a tm i psychologii!) konen oistit od toho poniujcho jazyka iti. Zjevn vak je, e Laingovi pacienti se tto ei nikterak nettili (Mla deset prsnch bradavek - jej prsty... Ona je moje mal sestra. Mte ji vzt na toaletu. Nezn tyto vci... Jsem hodn holka. Chodm pravideln na toaletu... Chtla jsem si vyrvat aludek za to, e mm takov hlad... Stle vs prosm, abyste m bil, protoe jinak si nebudu jista, e mte rd moji zadnici, kdy ji nedokete bt... atp.) (26) Vimnme si, jak je princip anality bohat, kdy se zane odret na rovin kultury! Kdy jsem byl mal chlapec, pohybovalo se po naem sdliti pr zvltnch jedinc, kte vybrali popelnice. V kapitalismu je vybrn popelnic zaasto jedinou cestou, jak se uivit, [144]

a volba takovho aktu je tedy mnohdy sociln. Avak j vyrostl v socialistick republice, kde ivotn rove byla znan nivelizovna, co mne vede k pesvden, e vybrai popelnic za mho mld inili volbu pedevm psychologickou. Odpad je metaforou vkalu a prohrabvn popelnic tedy bylo znakem anlnm. Pitom vak analitu definuje i princip fale, j podlhaj takov kulturn znaky jako je len (hyperbolizovno je v estetice emo, kde je zeslen psychologick rys) i plynov maska ve fetiismu. Pedpokladem pro to, snst psychoanalytickou smiotiku i teorii kultury tedy je schopnost pedstavit si, e vybrn popelnic a len Avril Lavigne vyvraj ze stejn latentn struktury, a nepropadnout pitom zchvatu nekontrolovatelnho smchu. Prv nenosnost podobnch souvislost vedla Ondeje Slalka z asopisu A2, aby v recenzi na mou minulou knihu napsal, e freudismus mi slou k tomu pst z pozice boha prakticky o vem, a e se prostednictvm svho psan vracm k vemoci dtstv, tedy k tomu, co sm kritizuji. Kdyby vak byl Ondej Slalek pozornjm, zjistil by, e v mch textech je ada vznamuplnch absenc. Nikdy napklad neuvdm analogie ze svta zvat jako etologov a sociobiologov neboli nikdy jsem se nepokouel nalzt spolen d lidskho a zvecho. Nikdy jsem se obdobn nepokouel nalzt spolen d ivho a neivho, i dokonce jen tlesnho a psychickho. Je-li vemoc rysem orl-anlnho univerza, jsem si zcela jist, e m psan je jeho opakem. Zabvm se jen velmi zkm vsekem svta, lidskmi kulturnmi artefakty (v irokm slova smyslu). Nicmn onen Slalkv pocit je dobrou ilustrac otesu (Freud by asi ekl odporu), kter psychoanalytick pohled na kulturu zkonit vyvolv. Je to pohled, kde se popelnice a on stny krsnch sleen osvcuj - vi tomuto bleskovmu pekonvn vzdlenost (je vznikaj iluz konvennch rmc svta) je teba bt specificky odoln. (27) Freud rozpoznval sexuln energii zase v mtickch a pohdkovch naracch, kde se objevoval fenomn dorstni. V lnku K zskn ohn takto vykld dorstni jater v mtu o Promtheovi, vdy znovu povstvajcho ptka Fnixe i lernskou hydru z mtu o Hraklovi, j dorstaly odseknut hlavy. (28) Jinak ovem trvm na tom, e kov byl klovou metaforou, pomoc n nai pedci vyjadovali pekonn orl-anln e a vznik vdom. Ovem metafora se pak asto komicky vracela jako hereck figura zpt na divadeln scnu maginosti. Kovov koruna krl tak slouila k tomu, aby se o jej trny a samotnou kovovost rozbil neptelsk magick (orlanln) vliv. V lidov legend se lo magickmu vlivu zase brnit ritulem, pi nm jste na kamnech vaili kovov cvoky (tuto metodu zaznamenal Papus, vlastnm jmnem Grard Encausse). Idea kovovosti tak zakrnla do podoby kovovho fetie, jako kdy se krychle v dvojrozmrnm svt zkonit promn ve tverec (mimochodem, Nakonen svd, e projevy astrlnch bytost jsou pi evokaci dvojdimenzionln, ukazuj se jako ploch obrazy!). (29) V knize Totem, incest o odkouzlen buroazie jsme si pipomnli i roli blesku ve snech. I tehdy jsme provzali blesk s otcovskm-falickm principem. Erikson dosvdil, e stejn uvauj pi vkladu sn i severoamerit indini. My v tto knize ji potkali takov blesk v historce o iniciaci mladho Martina Luthera a jet potkme pi vkladu pohdky o zlatch jablkch v kapitole Nvrat k blu. (30) A pece jet jedna pochybnost: House pece odvodil svj rytmus od tlukotu srdce embrya v matin tle, rytmus jako by zde tedy byl z podstaty pitaknm pedoidipovsk matce (co je pojem, kter meme povaovat za jedno ze synonym orlanlnho vesmru). Nmi popsan vygradovan popen by bylo zjevn naopak vygradovanm pitaknm. Vputnm tohoto ducha do naeho systmu se tento systm tedy opravdu zan patrn rozpadat. (31) Pestoe o enskm psychickm masochismu hovome jako o nadkultumm znaku ensk identity, ba pestoe ho spojujeme s faktem porodu, doufm, e si ten poviml, e nikde nehovome o jeho biologick podmnnosti, jak rdi in ovinistit odprci feminismu. Je jasn, jak lkav takov teze je, a jak snadno se lze do biologickho paradigmatu tebas i nevdomky propadnout. Ale kategorie psch a identity jsou zkrtka nebiologick. Zkusme to ilustrovat tmto sci-fi pkladem: Meme si pedstavit situaci, e rozvoj technologie asem umon, aby enm byl plod bezbolestn odebrn v nejranjch stdich thotenstv a bude vyvjen v idelnch podmnkch jaksi technologick vnj dlohy, kter umon permanentn lkaskou kontrolu (a nejspe i genetick purifikace). Po njak dob by evoluce musela pizpsobit organismus eny novm podmnkm a potlait vrozen ensk masochismus, kter si vydala evolun poteba snet porod. Avak psychoanalytik tvrd: ensk psychick masochismus by i pot nadle existoval. Jak z hlediska freudovskho, tak z hlediska deutschovskho: ensk psch se nadle nevyhne pocitu neplnosti, nadle bude provat odcizen ivota ze sebe samotn. V tomto ppad by psychick masochismus teoreticky zanikal, kdyby vvoj plodu byl nkdy v budoucnu pln odkzn na zkumavku. Z [145]

freudovskho hlediska neme zaniknout nikdy, nebo i pi ztrt penisu ze svta je tu v zloze pud smrti, dky nmu je submisivita znakem samotnho lidstv. Zajmav je si uvdomit, do jak paradigmatick pasti se dostal svou tez Winnicott: definoval-li enskou submisivitu potebou mateskho sebeobtovn, pijal evolun logiku. Hovo latentn o poteb spolenosti i prody. Paklie bychom stvoili spolenost, kde eny nebudou vychovvat dti (pokoueli se o to napklad Rud Khmerov v Kambodi), pak by nutn zanikla tato poteba ensk submisivity. Ono se vak spe ukazuje, e submisivita je poteba ensk psch, nikoli spolenosti. (A to bez ohledu na to, e zmnn pokus o nemateskou vchovu od nejranjho vku dtte by nutn skonil katastrofou a psychotickou spolenost.) (32) Julia Kristeva se tmatu homosexuality u staroeckch filozof vnovala v eseji Ers manick, Ers vzneen (o musk sexualit). Chpu-li ho sprvn, tak starm ekm skoila na pek, kdy jejich idealizaci perverze (pedofilie a homosexuality) pitakala uctivm pojmem duevn homosexualita (mosexualita). (33) ten, kter si peetl i m dv pedchoz knihy, si jist dobe viml, e jsem pi vkladu, a to ani pi vkladu snu, nikdy dn znak neinterpretoval napklad jako znzornn opakem, kter je u Freuda tak oblben. Teba u snu Vlho mue Freud prudk pohyb (souloe rodi) nalezl ve zcela strnulm obraze nehybnch pozorujcch vlk. Nechci tvrdit, e takov cenzorn nevdom mechanismus pevrcen neexistuje, nemohu se vak smit s tm, abych svmu teni takovou interpretaci nabdl pi rozboru kultury. Kde existuje znzornn opakem, me bt cokoli mkoli. To si lovk me dovolit pi urputnm sledovn terapeutickho cle, ale sotva pi psan eseje. Bylo by to jako svdt enu vkladem o nejlepm stelci fotbalov ligy v sezn 1934/35. Nevm, jestli by podlehla, ale j sm bych ml pocit jist trapnosti. (34) V jedn z poznmek, kterou Malinowski pilenil ke svmu starmu lnku pi sestavovn knihy, teme napklad tuto pozoruhodnou sebekritiku: Toto jsem napsal roku 1921 a od t doby jsem svj nzor na vc zmnil. Tvrzen, e 'pi tsnm kontaktu s matkou dochz v mladm organismu chlapce k sexulnm reakcm', se mi zd nyn absurdn. Jsem rd, e mohu ut tak tvrdho vrazu, nebo jsem sm pvodcem onoho absurdnho tvrzen. smvn je, e Malinowski nepe, pro je tvrzen absurdn. Kurizn tak je, e pvodn vtu v textu pesto ponechal a jen ji vyvrtil poznmkou pod arou. O koenu tohoto specifickho odporu vi vlastnmu podlehnut freudismu si mon meme udlat jistou pedstavu dky Frantiku Vrhelovi, kter v doslovu k Malinowskho knize napsal: Matka a syn zstvaj vysoce katekovanmi libidinznmi objekty na cel ivot - plat to snad i o Malinowskm, jak by mohl sugerovat jeho posmrtn vydan Denk?... (35) Tuto ultrasociologinost Malinowskho si meme nejlpe ilustrovat jeho cittem: V modern americk a britsk rodin otec postupn ztrc svou patriarchln pozici. Psychoanalza neme chovat nadji, e se oidipsk komplex uchov i v ptch generacch, kter u budou znt jen slabho otce pod pantoflem. K nmu budou dti pociovat spe soucitnou ltost ne nenvist a strach! Z pozice psychoanalzy vak neme dn podpantoflznost otce v zpadn rodin jakkoli zruit oidipovsk komplex. Me snad zmnit jeho provn. Avak stet matesk imaginace s otcovskm dem je ve vvoji v zsad nevyhnuteln a univerzln, by v nm lze zajist vtzoslavn rezignovat (psychzou). Otec, z nho jde strach, nezmiz. Ptiletho Hanse, jeho proslavila Freudova kazuistika, trestala vdy matka, jeho otec byl jemnm citlivm Vdeanem, a pesto Jenk propadl neurze kvli respektu z otce. Nebo otec je vc ne otec a dt to v, i kdy ho obklopme spolenost domin. Dti stle charakterizuj otce jako 'fa', i kdy eny uplatuj v jejich kadodennm ivot vce bezprostedn autority, napsala Janet Sayersov. Anna Freudov popsala ppad tletho chlapce Boba, kter nikdy nepoznal svho otce. Pesto v jeho mysli otec existoval. Nejdve o nm Bob kal, e schvaluje zloben, pozdji otce rekonstruoval jako toho, kdo zloben neschvaluje, a nakonec vdy, kdy se nco pokazilo, kal, e jeho otec to d podku. Tko ct, jestli si tlet pacient Anny Freudov otce zkonstruoval podle restriktivn sti osobnosti sv matky, podle politik, kter slyel v rozhlase, nebo tebas jen podle psnho du jazyka, jak by asi napadlo lacanovce. Jist je, e poteba pekonat matesk si svho otce vdy najde. (36) Ta prce je tak freudovsk, e Freud na sklonku svho ivota o n v dodatku ke sv autobiografii s nenucenou sebejistotou nape: Roku 1927 se mi podailo hladce objasnit sexuln fetiismus.

[146]

Literatura
Abraham, Karl: Psycho-Analysis of a Case of Foot and Corset Fetishism, in Selected Papers on Psycho-Analysis, London, Karnac Books1997 Adorno, Theodor W.: The Authoritian Personality, New York, Harper 1950 Agrippa von Nettesheim, Cornelius: De Occulta Philosophia, Remagen, Der Leuchter - Otto Reichl Verlag 1967 Alleau, Ren: Tajn spolenosti. Jejich vznik a osudy, Praha, Malvern 2006 Arendtov, Hannah: Krize kultury, Praha, Mlad fronta 1994 Badinterov, Elisabeth: XY. O musk identit, Praha, Paseka 2005 Bakan, David: Sigmund Freud and the Jewish Mystical Tradition, London, Free Association Books 1990 Bardon, ek: Brna k opravdovmu zosvcen, Praha, Chvojkovo nakladatelstv 1998 Barker, Chris: Slovnk kulturlnch studi, Praha, Portl 2006 Barthes, Roland: Mytologie, Praha, Dokon 2004 Baudrillard, Jean: Pour une critique de l'economie politique du signe, Paris, Gallimard 1972 Baudrillard, Jean: Simulacres et simulation, Paris, Galile 1981 Blohradsk, Vclav: Spolenost nevolnosti, Praha, Slon 2007 Benjamin, Walter: Umleck dlo ve vku sv technick reprodukovatelnosti, in Dlo a jeho zdroj, Praha, Odeon 1979 Bergier, Jacques, Pauwels, Louis: Jitro kouzelnku, Praha, Svoboda 1990 Berkeley, : Pojednn o zkladech lidskho poznn, Praha, Jan Laichter 1938 Bettelheim, Bruno: Empty Fortresss. Infantile Autism and the Birth of the Self, New York, Free Press 1967 Boss, Medard: Meaning and Content of Sexual Peroersions. A Daseinsanalytic Approach to the psychopathology of the Phenomenon of Love, New York, Grune & Stratton 1949 Buber, Martin: J a ty, Praha, Mlad fronta 1969 Butler, Judith: Agencies of Style for a Liminal Subject, in Gilroy, R, , L, McRobbie, A. (eds): Without Guarantees. In Honour of Stuart Holl, London, Verso 2000 Butler, Judith: Gender Trouble. Feminism and the Subversion of Identity, New York, Routledge 1999 Cavendish, Richard: Djiny magie, Praha, Odeon 1994 Conrad, Jack Randolph: The Horn ond the Sword. The History of the Bull as Symbol of Power ond Fertility, London, MacGibbon & Kee 1959 Crowley, Aleister: Magick, , Routledge & Kegan Paul 1973 Deutsch, Helene: Neuroses and Character Types, New York, International Universities Press 1965 Deutsch, Helene: The Impostor - Contribution to the Ego-Psychology of a Type of Psychopath, Psychoanalytic Quarterly 24/1955 Deutsch, Helene: Some Forms of Emotional Disturbance and their Relationship to Schizophrenia, Psychoanalytic Quarterly 11/1942 Douglas, Alfred: Tarot The Origin, Meaning and Uses of the Cards, London, Gollancz 1972 Eliade, Mircea: Jga, nesmrtelnost a svoboda, Praha, Argo 1999 Encausse, Grard: Zkladov praktick magie, Praha, Pyvejc 1920 Erikson, Erik Homburger: Dtstv a spolenost, Praha, Argo 2002 Erikson, Erik Homburger: Mlad mu Luther, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1996 Faimbergov, Hayde: Narcisticky rodi a stet generac, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2001 Fenichel, Otto: Zur Psychologie der Langweile, Imago 20/1934 Foglar, Jaroslav: Dobrodrustv v temnch ulikch, Praha, Olympia 1990 Foucault, Michel: Djiny lenstv v dob osvcenstv. Hledn historickch koen pojmu duevn choroby, Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 1994 Frankl, George: Archeologie mysli. Sociln djiny nevdom, Praha, Portl 2003 Frazer, James George: Zlat ratolest, Praha, Odeon 1977 Freudov, Anna: J a obrann mechanismy, Praha, Portl 2006 Freud, Anna: Normality and Pathology in Childhood, London, Hogarth Press 1965 Freud, Sigmund: Briefe an Wilhelm Fliess 1887-1904, Frankfurt am Main, S. Fischer 1986 Freud, Sigmund: Budoucnost jedn iluze, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: Dt je bito, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 12, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2003 [147]

Freud, Sigmund: Dostojevsk a otcovrada, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, , Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: Fetiismus, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: J a Ono, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 13, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1999 Freud, Sigmund: K zaveden narcismu, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 10, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2002 Freud, Sigmund: K zskn ohn, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 16, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1998 Freud, Sigmund: Konen a nekonen analza, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 16, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1998 Freud, Sigmund: Mu Moj a monoteistick nboenstv, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 16, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1998 Freud, Sigmund: Nstin psychoanalzy, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 17, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1996 (k mtu o Kronovi - pozn. J.S.) Freud, Sigmund: Nespokojenost v kultue, Praha, Hynek 1998 Freud, Sigmund: Nkter psychick dsledky anatomickch rozdl mezi pohlavmi, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: O ensk sexualit, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: Popen, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: Poznmka o zzranm bloku, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 14, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2007 Freud, Sigmund: Pudy a jejich osudy, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 10, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2002 Freud, Sigmund: Ti pojednn k teorii sexuality, Praha, SZdN 1971 Freud, Sigmund: Vytsnn, in Sebran spisy Sigmunda Freuda 10, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2002 (k problmu fetie - pozn. J.S.) Freud, Sigmund: Vklad sn, Pelhimov, Nov tiskrna 2000 Fromm, Erich: Mtus, sen, ritul, Praha, Aurora 1999 Fromm, Erich: Psychoanalza a nboenstv, Praha, Aurora 2003 Fuks, Ladislav: Spalova mrtvol, Praha, eskoslovensk spisovatel 1967 Gellner, Andr: Nacionalismus, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2003 Goffman, Erving: Vichni hrajeme divadlo. Sebeprezentoce v kadodennm ivot, Praha, Nakladatelstv Studia Ypsilon 1999 Gombrich, Ernst Hans: Pbh umn, Praha, Odeon 1992 Gramsci, Antonio: Dopisy z vzen, Praha, Svoboda 1949 Guaita, Stanislas: Chrm satanv, Praha, Volvox Globator 2001 Hrnik, Jen: The Various Developments Undergone by Narcissism in Men and Women, International Journal of Psycho-Analysis 5/1924 Haek, Jaroslav: Osudy dobrho vojka vejka za svtov vlky II, Praha, eskoslovensk spisovatel 1975 Hatterer, Lawrence J.: Changing Homosexuality in the Male, New York, McGraw-Hill 1970 Haug, Wolfgang R: Commodity Aesthetic. Ideology and Culture, New York, International General 1987 Hejdnek, Ladislav: Filosofie a vra, Praha, Evangelick nakladatelstv 1990 Hutson, Shaun: Slimci, Praha, Premira 1992 Chasseguetov-Smirgelov, Janine: Kreativita a perverze. Psychoanalza lidsk tendence posouvat hranice reality, Praha, Portl 2001 Chomsky, Noam: Reflections on Language, London, Temple Smith 1976 Christoffel, Hans: Exhibitionism and Exhibicionists, International Journal of Psycho-Analysis 17/1936 Chvojka, Petr, Havelka, Stanislav: Dobrodrustv Poldy a Oldy, Praha, tylstek 2007 Jaques, Elliot: Death and the Mid-life Crisis, in Spillius, E. B. (ed): Melanie Klein Today, London, Routledge 1988 Jhally, Sut: Codes of Advertising: Fetishism and the Political Economy of Meaning in the Consumer Society, New York, St. Martins Press 1987 Johnson, Paul: Djiny idovskho nroda, Praha, Rozmluvy 1995 Jones, Ernest: Alptraum in seiner Beyehung zu gewissen. Formen des mittelalterlichen [148]

Aberglaubens, Leipzig, Wien, Deuticke 1912 Jones, Ernest: Madonna's Conception Through the Ear. A Contribution to the Relation between Aesthetics and Religion, in Essays in Applied Psycho-Analysis, New York, Hillstone 1974 Jones, Ernest: Mother-Right and the Sexual Ignorance of Savages, International Journal of Psycho-Analysis 6/1925 Jung, Carl Gustav: Assoziationsmethode, in Gesammelte werke 2, Dsseldorf, EJatmos-WalterVerlag 1979 Jung, Carl Gustav: Odpov na Joba, in Obraz lovka a obraz Boha, Brno, Nakladatelstv Tome Janeka 2001 Jung, Carl Gustav: Pedstavy spsy v alchymii, Brno, Nakladatelstv Tome Janeka 2006 Jung, Carl Gustav: Psychologischer Kommentar zum Bardo Thodol (Das tibetanische Totenbuch), in Gesammelte werke 11, Dsseldorf, Patmos-Walter-Verlag 1963 Jung, Carl Gustav: Uber die Psychologie des Unbewussten, in Gesammelte werke 7, Dsseldorf, Patmos-Walter-Verlag 1964 Karapanou, Margarita: Ano, Praha, Malvern 2007 Kartous, Bohumil: Oidipovskho komplexu nejsme hodni (Rozhovor s Janem Sternem), Kulturn tdenk A2 9/2008 Kapar, Oldich: Dti Opeenho hada. Mty, legendy a pohdky mexickch indin, Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 1996 Kennedy, Roger, Abel-Hirsch, Nicola, Pajackowska, Claire, Kahr, Brett: Tmata psychoanalzy II Libido, eros, perverze, exhibicionismus, Praha, Portl 2002 Klein, Melanie: The Psycho-Analysis ofChildren, London, Virago Press 1989 Klein, Melanie: Zvist a vdnost a dal prce z let 1946-1963, Praha, Triton 2005 Kohut, Heinz: Obnova Self, , Psychoanalytick nakladatelstv 1991 Kohut, Heinz: The Analysis of Self New York, International Universities Press 1971 kol.: Duchovn prameny ivota. Stvoen svta ve starch mtech a nboenstvch, Praha, Vyehrad 1997 Kolnai, Aurel: Psychoanazyse und Soziologie. Zur Psychologie von Masse und Gesellschaft, Vienna, Intemationaler PsychoanalytischerVerlag 1920 Komrek, Stanislav: Vlka s mloky, Brno, Petrov 2003 Kristeva, Julia: Jazyk lsky. Eseje o smiotice, psychoanalze a matestv, Praha, One Woman Press 2004 Kundera, Milan: L'art du roman: essai, Paris, Gallimard 1996 Kundera, Milan: Nesmrtelnost, Brno, Atlantis 1993 Lacan, Jacques: Ecrits, Paris, E'ditions du Seuil 1970 Lacan, Jacques: The Four Fundamental Concepts of Psychoanalysis, New York, Norton 1978 Lacan, Jacques: The Language of the Self: The Function of Language in Psychoanalysis, Baltimore, John Hopkins University Press 1981 Laclau, Ernesto, Mouffe, Chantal: Hegemony and Socialist Strategy, London, Verso 1985 Laing, David: Politics of the Family and Other Essays, Harmondsworth, Penguin Books 1978 Laing, David: Rozdlen Self. Existenciln studie o duevnm zdrav a nemoci, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 2000 Lorand, Sndor: The Psychology of Nudism, Psychoanalytic Review 20/1933 Lukcs, Gyrgy: History and Class Consciousness. Studies in Marxist Dialectics, London, Merlin 1971 Lyon, David: Je v Disneylandu. Nboenstv v postmodern dob, Praha, Mlad fronta 2002 Mahler, Martin: Vnitn realita sebevraednho teroru, Revue psychoanalytick psychoterapie 2/2002 Maier, Michael: Prchajc Atalanta, Praha, Trigon 2006 Malinowski, Bronislav: Sex a represe v divosk spolenosti, Praha, Sociologick nakladatelstv 2007 Marx, Karl: Zbon fetiismus a jeho tajemstv, in Kapitl I, Praha, SNPL1958 McLuhan, Herbert: lovk, mdia a elektronick kultura, Brno, Jota 2000 McRobbie, Angela: Aktuln tmata kulturlnch studi, Praha, Portl 2006 Meyrink, Gustav: Zelen tv, Praha, Argo 1997 Meyrowitz, Joshua: Vude a nikde. Vliv elektronickch mdi na sociln chovn, Praha, Karolinum 2006 Michelet, Jules: Bible de l'humanit. Une vaste fresque des croyances et religions du monde, Paris, F. Chamerot 1864 Moody, Raymond A.: ivot po ivot, Praha, Knin klub 2005 Moravia, Alberto: Nuda, Praha, eskoslovensk spisovatel 1967 [149]

Nakonen, Milan: Lexikon magie, Praha, Ivo elezn 1993 Nichols, Sallie: Jung and Tarot An Archetypal Journey, New York, S. Weiser 1980 Ovesy, : Homosexuality and Pseudohomosexuality, New York, Science House 1969 Piaget, Jean, Inhelderov, Brbel: Psychologie dtte, Praha, Portl 2000 Rad, Sndor: Die Kastrationsangst des Weibes, Wien, Internationaler Psychoanalytischer Verlag 1934 Rasmussen, Knud: Grnsk mty a povsti, Praha, Argo 2007 Regardie, Israel: Middle Pillar. The co-relation of the principles of analytical psychology and the elementary techniques of magie, Saint Paul, Uewellyn Publications 1970 Reifov, Irena: Slovnk mediln komunikace, Praha, Portl 2004 Reich, Annie: Pathologic Forms of Self-Esteem Regulations, in Psychoanalytic Contributions, New York, International Universities Press 1973 Reich, Annie: Funkce orgasmu. Sex-ekonomick problmy biologick energie, Praha, Concordia 1993 Rorschach, Hermann: Psychodiagnostics. A Diagnostic Test Based on Perception, Including Rorschach's Paper, New York, Grune&Statton 1942 Rosen, Imond: Exhibitionism, Scopophilia and Voyeurism, in Rosen, I. (ed): Variant Sexuality. Research and Theory, Kent, Croom Helm 1987 Rycroft, Charles: Kritick slovnk psychoanalzy, Praha, Psychoanalytick nakladatelstv 1993 Sade, Donatien Alfons Francois: La Nouvelle Justine, Paris, Union generale ditions 1978 Sade, Donatien Alfons Francois: Justina aneb proklet ctnosti, Praha, Comet 1991 Saraswati, Sunyata: Drahokam v lotosu, Praha, Pragma 1995 Sayersov, Janet: Matky psychoanalzy, Praha, Triton 1999 Seifert, Jaroslav: Mahulena, krsn panna, Praha, Albatros 1982 Sheldrake, Rupert: Teorie morfick resonance, Praha, Elfa 2002 Schleiermacher, Friedrich: De la religion. Discours aux personnes cultives entre ses mpriseurs, Paris, Van Dieren 2004 Scholem, Gershom Gerhard: Kabala a jej symbolika, Praha, Volvox Globator 1999 Schopenhauer, Arthur: Uber den Willen in Natur, in Schopenhauers samtliche Werke Band III, Leipzig, Philipp Reclam 1891 Slalek, Ondej: Zabij otce!, Kulturn tdenkA2 47/2007 Slavk, Ivan: Popol Vuh a vbor z Letopis Cakchiquel a z Knih Chilama Ba lama ili proroka Jagura na Yucutnu, Praha, Odeon 1976 Soccarides, Charles: Overt homosexual, New York, Grune & Stratton 1968 Staal, Frits: AGNI - The Vedic Ritual of the Tire, Berkeley, Asian Humanities Press 1983 Stern, Jan: Hranin osobnost na doby, Kulturn tdenk A2 40/2007 Stern, Jan: Mdia, psychoanalza a jin perverze, Praha, Malvern 2006 Stern, Jan: Totem, incest a odkouzlen buroazie, Praha, Malvern 2007 Stuchlk, Jaroslav: Neofatick polyglotie psychotik, Praha, Triton 2006 ebek, Michael: Pedvlen vvoj psychoanalzy v echch, in Mahler, M. (ed): Psychoanalza v echch, Praha, Nakladatelstv Franze Kafky 1997 lajchrt, Viktor: arm s oklivou pachut, Respekt 35/2006 Vodrka, Mirek: Druh sociln dloha, Kulturn tdenk A2 9/2008 Wallace, Robert Keith, Orme-Johnson, David, Dillbeck, Michael (eds): Scientifc Research on Maharishis Transcendental Meditation and TM-Sidhi Program, Fairfield, Maharishi International University Press 1990 Welldon, Estella: Mother, Madonna, Whore: The Idealisation and Denigration of Motherhood, London, Free Association Books 1988 Wells, Herbert George: Ostrov doktora Moreaua, Praha, Lika klub 1992 Werner, Heinz: Einfuhrung in die Entwicklungspsychologie, Munchen, J.A. Barth 1959 Whitehead, Alfred North: Religion in the Making, New York, Macmillan 1926 Williamson, Judith: Decoding Advertisements, London, Marion Boyars 1978 Winckelmann, Joachim: Tarot der Eingeweihten, Berlin, Verlag Richard Schikowski 1954 Winnicott, Donald Woods: The Manic Defence, in Collected Papers. Through Paediatrics to Psycho-Analysis, London, Tavistock Publications 1958 Winnicott, Donald Woods: Maturational Processes and the Focilitoting Environment, London, Hogarth Press 1965 Winnicott, Donald Woods: Playing and Reality, London, Tavistock Publications 1971 Wittgenstein, Ludwig: Tractatus logico-philosophicus, Praha, Institut pro stedoevropskou kulturu a politiku, Svoboda-Libertas 1993

[150]

WWW ODKAZY: vec, tefan: Pedofilov vech zem, spojte se! (http://www.blisty.cz/ art/37245.html)

Jan Stern _ Anln vesmry _ vod do psychoanalytick smiotiky _ Vydalo nakladatelstv Malvern _ Vydn prvn _ Jazykov korektury: Radana Miustina _ Oblka (podle nvrhu J. Sterna), grafick prava a sazba z psem Teuton a DynaGrotesk: studio Lacerta _ Tisk: PBtisk, Pbram _ Praha MMVIII www.malvern.cz