Robert A.

Monroe




DALEK CESTY
VPRAVY ZA HRANICE
REALITY




http://Iorum.astralni-cestovani.org












PREDMLUVA

Zda se, ze existuji dva zpusoby pristupu k vcem: snadnjsi - a pak ten
tzsi. Pokud mame moznost vybru, vsichni si volime tu snadnou
cestu, prost proto, ze je ucinnjsi, setri energii a take cas. Pokud to
vsechno zacne byt az moc jednoduche, u nkterych lidi to muze
vyvolat pocit viny. Kdyz nejdou cestou usilovne prace a snazeni, maji
pak neurcity pocit, ze nco neni v poradku. Jestlize je cesta prilis
snadna, nemusi byt dobra a mozna je i hrisna...
Avsak po chvilce se snadna cesta stava cestou obycejnou a my
zapominame, jakou byla predtim. Kdyz zijete v njake oblasti dost
dlouho a musite cestovat tam a zpatky mezi dvma msty, pricemz
jest nejsou postaveny mezinarodni dalnice a rychlostni komunikace,
zkuste pouzit starou dobrou okresku. Zjistite, ze jednou stacilo.
Dopravni zacpy, chaos, rostouci Irustrace daleko predci jakoukoli
pretrvavajici nostalgii, ke ktere se snad upinate. Presto po kazde cest
rychlostni mezinarodni dalnici mate jejiho Irmolu dost.
Vratme se ale k vci. Predpokladejme, ze potkate nkoho, kdo
nikdy nejel po dalnici. Cely svuj zivot jezdil pouze po okresnich
cestach. Avsak slysel o takovych superdalnicich. Mozna, ze njakou z
dalky i vidl, anebo take slysel hluk vozidel a citil zapach vyIukovych
plynu. Porad si mnoha zpusoby zduvodnuje, proc nemusi a nechce
pouzit dalnici. Proc to nepotrebuje, ze je spokojen i s mistni okreskou.
Ze na dalnici je prilis nebezpecno, auta jezdi moc rychle, muzete vyjet
z drahy, je tam mnoho cizincu, a tak nevite, koho potkate, a take
nemuzete kazdemu duvrovat, vase auto neni v moc dobrem stavu a
muze se zrovna pokazit a necha vas na holickach na zcela neznamem
mist, nikdo vam nepomuze a konec koncu mozna to nkdy zkusite,
jenom ne prav ted.
Pripustme, ze se vam poststi dostat se k uzemnimu planu statniho
dalnicniho oddleni. Zjistite, ze stara cesta se bude bourat, takze
vsechny okresky se posleze promni v mezinarodni komunikace, at se
vam to libi, ci ne. Co udlate? Co byste udlali? Nic?
Pripustme, ze vas stary dobry pritel je takovym rebelem. Co pak?
Vas pritel zna predpisy, ale odmita jim vrit. Vidi, ze na zacatku stare

Predmluva autora (pozn. prekl.).

cesty se rekrutuji skupiny dlniku, ale odmita jejich existenci vzit na
vdomi. Takze vite, ze vas pritel kvuli bourani mistni komunikace
upadne do intenzivniho traumatu a ze bude na mezinarodni dalnici do-
slova prenesen, rvouci a kopajici kolem sebe.
#ozhodnete se, ze nco udlate, at je to cokoliv. Od vaseho
rozhodnuti vsak kvuli vasi setrvacnosti uplynou tydny, msice,
dokonce i leta. Pro vsechno mate sve logicke zduvodnni. Ale nevite,
jak to udlat. Nevite, jak popsat mezinarodni dalnici v pojmech mistni
dopravy, pricemz vas pritel rozumi pouze jazyku mistni dopravy.
Zavolate si na pomoc nkoho dalsiho, ktery to pro vas udla, pro vas a
pro vaseho pritele.
Konecn, konecn - objevite tu hloupou, jednoduchou odpovd.
Vy a vas pritel trpite stejnou nemoci, ale z rozdilnych pricin. Ta
nemoc se nazyva setrvacnost. V dobach existence stare zeleznice, byla
lokomotiva schopna najednou utahnout pouze ctyri nebo pt vagonu.
Kdyz se za ni zapojilo vice vozu, kola se protacela. Setrvacnost. Pak
se objevil chytry mlady vynalezce, ktery objevil kluzne samocinne
sprahlo, ktere umoznilo lokomotiv vyuzit pruvsu sprahla mezi
jednotlivymi nalozenymi vagony k vyvinuti vtsi tazne sily.
Zeptejte se kterehokoli pruvodciho nakladnich vlaku, jake to je ve
sluzebnim voze na konci stovagonove vlakove soupravy, kdyz
strojnik rozjizdi vlak. Sluzebni vuz v okamziku poskoci z nuly na
tricet mil v hodin. Je to podobne jako u automobilu. Je zde
prevodovka, ktera umozni prekonat setrvacnost pomoci vysokeho
tociveho momentu pri nizke rychlosti. Kdyz se souprava rozjede, sila
je zapotrebi pouze k prekonani odporu vzduchu a treni. A k tomu
postacuje sila i relativn mala. Podobnym pripadem je katapult
letadla, ktery vykonava praci ve velice kratkem case a neprilis jemn.
Zbran jsou zarizeni pro prekonavani setrvacnosti projektilu.
Pouziti vybusniny ci katapultu je vsak velice pochybnou metodou k
zvysovani rychlosti na dalnicich. Jinak receno, tyto prostredky mohou
byt velice matouci a deprimujici, i kdyz se prizpusobi standardum
mistniho provozu. Uvedu priklad:
...nemohu tu vc zastavit, musi existovat njaky jiny zpusob, jak to
udlat!
(Jase nekontrolovane emoce hnvu spotrebovavafi mnoho vasi
energie. Jelmi lidska reakce.)
Njaky jiny zpusob, jak to provest... vc vam nemuze pomoct,
jelikoz je takova, jaka je. Hodite kamenem na cestu, po ktere jdete, a
ten vam zrani prst na noze. Proc byste se mli zlobit na kamen?
Nemuzete se na nj zlobit proto, ze je na cest, anebo proto, ze je
tvrdsi nez vas prst... ano, takze se podivejme, jestli to Iunguje.
(Je to soustredni pozornosti, vdomi, jez je bez odklonu a bez
vychylky. Zadna jina energie, kterou muzete disponovat jako clovk,
neni tolik mocna. Vdomi muzete pouzit stejnym zpusobem jako
cocku soustredujici svtlo, ktere ji prochazi, do jednoho bodu.)
!okade, kdy nco takoveho slysim, uvdomim si, fak daleko mu-
sim :afit.
(Dlate to velmi dobre, pane Monroe. Dukazem je, ze sam rozpo-
znavate takovy vjem.)
Ach, mam to' Je to pod carou... a, krom tohoto piloveho :ubu,
ne:da se, e by to vedlo k tomu a tady, na tom pilovem :ubu fe maly
vroubek, nemohu to odstranit.
(Je to dalsi zvyk, nebo si to nazvte, jak chcete. Vezmte si to, jestli
chcete. Muze vas to zaujmout.)
Jist, proc ne'
(BLIK!)
Prechod z mistniho provozu na dalnici vskutku potrebuje zarazeni
do spravneho pruhu nebo najezdovou komunikaci, aby doslo k prizpu-
sobeni rychlosti vozidla. Jestlize mate k dispozici nastroje, ktere vam
byly poskytnuty mistnim provozem, a chcete je pouzit pri navrhu a
stavb najezdniho pruhu, pak tedy jest lepe. Musite pamatovat hlavn
na setrvacnost, dale pak na to, ze potrebujete u kazdeho nalozeneho
vozu zvysit pruvs sprahla, rozjet se na nizky rychlostni stupen, aby
vam nezhasl motor, a pak plynule radit. Automaticke prevodovky totiz
nevdi, kdy potrebujete preradit. Jestlize je vse v poradku, vas pritel se
nauci jezdit po dalnici mnohem drive, nez bude stara okreska zrusena.
Dlate to, jak nejlepe dovedete.

#obert Monroe
Faber, Virginia 1985



ST PRVNI PRUZKUM NE1BLIZSIHO OKOLI
1. - STA# DOB# ,MISTNI P#OVOZ"


Hned na zacatku bych chtl uvest, ze po dvaceti pti letech osobniho
zkoumani mimotlesnych zazitku stale ziji. Mirn opotrebovany, ale
vicemen pouzitelny.
Casto jsem byl na rozpacich. Nicmen, nejlepsi lekarske autority
m ujistily, ze pricina mych tehdejsich i soucasnych zdravotnich
problemu je dusledkem zivota ve Spojenych statech uprostred
dvacateho stoleti. Nkdo se na to diva tim zpusobem, ze jsem dosud
nazivu diky mimotlesnym zazitkum a praci s nimi. Takze si vyberte.
Bud jak bud, vsechno nasvdcuje tomu, ze je mozne opakovan
,opoustt tlo" a prezit. I kdyz m casto mli na starosti lekari a pod-
stoupil jsem prohlidky ruzneho druhu, povazuji se za celkem
normalniho clovka, ktery zije v neprilis normalnim svt. Lide casto
dlaji vci, ze se nestacite divit. A prechazi se to bez povsimnuti. Pred
stoletim to mohlo byt treba prekonani Niagarskych vodopadu v sudu.
Co je to mimotlesny zazitek
2
? Pro ty, kdo se jest s timto pojmem
nesetkali, jde o pln vdomy stav, kdy se nachazite mimo sve Iyzicke
tlo, vnimate a chovate se jako obvykle, pouze s nkolika rozdily. S
mimotlesnym stavem souviseji nktere zvlastnosti: pohybujete se
prostorem (take casem?) pomalu, ale treba i rychlosti vyssi, nez je
rychlost svtla. Pozorujete ruzne udalosti, zapojujete se do nich a
podle toho, co vnimate a jak se chovate, se svobodn podle sve vule
rozhodujete. Nedla vam potize projit zdi, predmtem z kovu a
betonu, pudou, morskou vodou, vzduchem a dokonce nejste dotceni
ani radioaktivnim zarenim.
Vejdete treba do sousedni mistnosti a nezatzujete se oteviranim
dveri. Navstivite sveho pritele, ktery je pt tisic kilometru daleko. Pro-
zkoumate Msic, jestli vas toto prav zajima, Slunecni soustavu nebo
celou galaxii. A pak se treba prenesete do realit, ktere nase casoprosto-
rove vdomi vnima jenom v naznacich.
Neni to nic objevneho. V nedavnem pruzkumu se zjistilo, ze asi 25
procent Americanu si vybavuje nejmen jednu podobnou osobni
zkusenost. A historicke zaznamy se o nich zminuji na kazdem kroku.

2 Angl.: ,Out-oI-body experience" - ,OOBE" nebo ,OBE" (pozn.
prekl.)

Drive se tyto stavy oznacovaly terminem ,astralni projekce", ale ja
jsem hned od zacatku zamitl tento pojem kvuli jeho okultnimu
podtextu. #ovnz i proto, ze neodpovidal prijatym vdeckym
mritkum. Charles Tart, psycholog a muj pritel, zpopularizoval v dob
nasi spoluprace v prubhu sedesatych let nazev mimotlesna
zkusenost
3
. Tento termin se v poslednich dvaceti letech na Zapad
prijima jako zakladni oznaceni pro tento zvlastni stav byti.
Od podzimu roku 1958 jsem bez zjevne priciny zacal ,opoustt"
sve tlo.
Ve svtle poslednich historickych udalosti je nutno rict, ze alkohol
a drogy v tom nehraly zadnou roli. S drogami jsem beztak zadnou
osobni zkusenost nikdy neml, a co se tyce alkoholu, nestoji to ani za
zminku.
Zucastnil jsem se pred nkolika lety konIerence, ktera se konala v
okrsku Westchester ve stat New York, tedy pobliz mist, kde jsme dri-
ve ja i zbytek rodiny bydleli a kde jsem take zazil prvni mimotlesne
stavy. A tak se stalo, ze jsme s pritelem psychologem jednou
projizdli kolem domu, ktery byl kdysi nasim domovem. Pri te
prilezitosti jsem se zminil, ze dodnes nechapu, co ty stavy u mne
vlastn zacalo vyvolavat.
Pritel psycholog letmo pohledl na dum, otocil ke mn a usmal se:
,Je to proste, je to tim domem. Podivej se na nj pozorn."
Slapl jsem na brzdu. Dum vypadal jako obvykle, kamenna stavba
se zelenou strechou. Novi majitele se o dum starali. Obratil jsem se k
priteli: ,Nic zvlastniho nevidim."
,Ta strecha prece," rekl a rukou ukazoval nahoru. ,Pyramida jak se
patri. Navic ta mdna vrstva na povrchu. Stejnou mly vsechny vtsi
pyramidy v Egypt - nez je zacali vykradat."
Uzasle jsem ziral nkam do dalky a nevdl, co k tomu rict.
,Sila pyramidy, #oberte," pokracoval pritel psycholog. ,Cetl jsi o
tom prece. Bydlel jsi zkratka v pyramid, kvuli tomu se ti to stavalo."
Sila pyramidy? Nco pravdy na tom mozna bude, pomyslel jsem si
tenkrat. Mame svdectvi a dokonce cele knihy o tom, ze se v pyrami-
dach objevuji zvlastni energie.
Ze ve mn tenkrat mimotlesne stavy probouzely ds a hruzu,
nebudu dlouze rozvadt. Po prvni zkusenosti se ve mn strhla doslova
boure.
3 OOBE (pozn. prekl)
Kdyz se tyto stavy opakovaly, naplnilo m to hruzostrasnymi
vizemi o mozkovych nadorech a postupujicim silenstvi. Tyto stavy
vyustily v mnoha lekarska vysetreni, ktera jsem podstoupil. Vsechna
skoncila s negativnim vysledkem. Nasledn jsem dostal doporuceni na
psychoterapii z duvodu ,lehke halucinacni dysIunkce". Ani na
okamzik jsem diagnozu nebral vazn. Stykal jsem se tenkrat s
nkolika psychiatry i psychology a ml jsem predstavu o tom, jake
vlastni problemy oni sami resi.
Postupem casu strach ustoupil a ja, z narustajici zvdavosti a take z
pudu sebezachovy, jsem se rozhodl, ze budu tyto stavy neunavn
zkoumat. Po case m tato cesta dovedla az za hranice konvencni vdy.
Odezvou mi bylo naproste zavrzeni vdeckych kruhu. Cirkev se
vyslovila zpusobem: ,Je to dilo Dablovo!" Parapsychologie se dala
slyset: ,Zajimave. Bohuzel, nemame podklady." Predstavitele
vychodnich nauk se vyslovili v tomto duchu: ,Prijedte na deset let k
nam do asramu v severni Indii." O tom jsem psal v predesle knize
esty mimo tlo
4
.
O jednom nepochybuji - predesla kniha mnohonasobn splnila svuj
ucel. Dostal jsem tisice dopisu ze vsech koutu svta a v nich nkolik
stovek osobnich podkovani. Mnoho lidi se diky ni ubezpecilo o svem
psychickem zdravi. Dkovali take za to, ze mohli svrit svoje
nevysvtlitelne a dlouho utajovane zazitky nkomu jinemu. Dale za
ujistni, ze nepatri mezi kandidaty na luzko v psychiatricke lecebn
nebo blazinci. A to byl cil, ktery jsem si pri psani knihy predsevzal -
zabranit treba jen jednomu zbytecnemu umistni v zarizeni tohoto
druhu.
Osobn jsem prekvapen zmnami, ktere nastaly v poslednich
dvaceti pti letech. V mnohych akademickych a intelektualnich
spolecenstvich je nyni tema o OOBE
5
docela prijatelne. Nicmen jsem
si jist, ze velka vtsina lidi nasi kultury si stale neni vdoma tohoto
aspektu sveho zivota. V roce 1959 nebo 1960 bych urcit nevril, ze
jednou budu na toto tema prednaset ve Smithsonianskem institutu
nebo v Americke asociaci psychiatru. A prece na to doslo.

4 Ai.... Journeys out-oI-the Body" (pozn. prekl.).
5
Zkratka anglickeho ..Out-oI-body Experience", tj. mimotlesny
zazitek (pozn. prekl.).




Priblizim ted situaci, do ktere m casto stavi zivot a ktera mi
osobn pripada jako ze svta Iilmoveho velkoprumyslu. Kdyz
producent zpovida uchazece o roli ve Iilmu, dava mu vsechny ty
otrepane otazky, dozvida se, co uz davno vi, ze herec se objevil ve
Iilmech Jelky z roku 1922 a Nkdo pricha:i z roku 1938, dale ze ziskal
ocenni za roli v Tvari v tvar a ve Iilmu !roc Willie place ztvarnil
Willieho.
Producent uchazece o roli nakonec prerusi a polozi jednoduchou
otazku: ,To je vsechno hezke, ale na cem jste pracoval vcera?"
Rekl bych, ze tak to chodi. Co jsem dlal (mimotlesn) od doby,
kdy vysla Mimotlesna cestovani? Vtsinou odpovidam takto: na
zacatku sedmdesatych let jsem si uvdomil, ze ziji ve vnitrnim napti
a ze me cesty mimo tlo maji mnoho omezeni. Nikdo by nevril, ze
mimotlesne cestovani muze zacit nudit. Moje pocatecni nadseni
davno opadlo. Testy a pokusy se zmnily v cinnost, ktera vyzaduje
usili, a prav proto jsem si uvdomil, ze pristup ,hledani dukazu" neni
mym stylem. Kdyz jsem se osvobodil od zkousek, ruzna omezeni
odpadla, ale najednou jako bych neml nic vzrusujiciho na praci.
Navozeni jineho stavu byti pomoci vule mi take zacalo pripadat
nudne a zdlouhave, protoze jsem objevil novy, snadnjsi zpusob, ktery
m privedl ke stejnemu cili. Stavalo se mi, ze jsem se po dvou nebo
trech spankovych cyklech, pripadn po trech az ctyrech hodinach
spanku probouzel. Citil jsem se Iyzicky odpocaty, plny sily a upln
bdly. V tomto stavu bylo ,vyklouznuti" z tla az prekvapiv snadne a
mohl jsem se hladce vzdalit. Tak se prirozen objevila otazka, co si
pocit dal. Ve tri hodiny v noci nebo o pul pate rano vsichni spi a
opoustt tlo, abych nkoho navstivil, kdyz dotycny spi, m dvakrat
nepritahovalo. Vzhledem k casne ranni hodin chybla smysluplna
napln. Tak jsem se, bez jasneho cile nebo motivace k njake zajimave
cinnosti, jen tak potuloval po okoli, potom jsem vklouzl zpatky do
tla, rozsvitil jsem a cetl si, dokud m znovu nezmohla unava. A to
bylo vse.
Moje nespokojenost rostla, ale vnitrni nutkani pokracovat m neo-
poustlo. Vsechno to usili pro praci v mimotlesnem stavu muselo
prece mit njaky vyznam ci dulezitost i mimo to, co povazovala za
dulezite moje (ci jinych) vdoma mysl.
Na jare 1972 jsem dospl k urcitemu rozhodnuti a spolu s nim se
objevilo i reseni. Zjistil jsem, ze to, co m omezuje, je vdoma mysl.
Tudiz kdyz jsem rozhodnuti ve stavu mimo tlo prenechal vdome
mysli, tak jako obvykle, nepohnul bych se dale. Byl jsem prilis pod
nadvladou leve mozkove hemisIery, ,ja". Co by se stalo, kdybych
tento proces rozhodovani presunul na me komplexni ,Ja" (dusi?), o
ktere se vi, ze ma v teto cinnosti vtsi praxi?
Tento napad jsem hned uvedl do praxe. Pristi noc jsem se ulozil ke
spanku, prospal jsem dva cykly (dohromady asi tri hodiny) a probudil
jsem se. Znovu jsem si pripomnl sve rozhodnuti. Odloucil jsem se od
tla a vstoupil do volneho prostoru. Ve vdome mysli jsem si pro sebe
rekl, ze rozhodnuti nco udlat musi vychazet z meho komplexniho
,Ja". Cekal jsem. Pripadalo mi, ze ubhlo mozna nkolik sekund, kdyz
jsem vzadu za sebou najednou citil silne vzedmuti. V duvrn
znamem temnem prostoru se projevil pohyb nebo njaka energie. Tim
zacala nova era meho mimotlesneho pusobeni a vsechno, co jsem
teprve ml prozit, se bez vyjimky odvijelo od udalosti te noci.
Dusledky tohoto rozhodnuti se natolik lisily od bzneho vnimani,
ktere se dje prostrednictvim mysli, ze jsem opt stal pred dalsim
problemem. Nikdy jsem neztracel vdomi Iyzicke pritomnosti (bod
,tady a ted"). Presto jsem sve zkusenosti dokazal prevadt do
casoprostorovych souvislosti jenom z jedne desetiny. Predstavte si, ze
mate za ukol popsat hudbu symIonickeho orchestru nebo sboru a
nesmite pouzit technicke vyrazy jako hudebni zapis, nazev nastroje,
druh intervalu, toniny a dalsi. Vyjadrite se treba slovy ,hezke",
,pusobive", ,nahani mi strach", ,vzbuzuje ve mn uctu", ,je od
srdce", ,romanticke", ,nadherne" - ale vubec tim nevystihujete
skutecnost.
Dlate to, co je ve vasich silach. Predpokladam, ze to znamena:
vyzkouset a cekat, co se stane. Z tohoto hlediska mam pocit, ze
reportaz ze sudu, ktery se riti dolu Niagarskym vodopadem, by byl
snadnjsi ukol.
Ve stavu vdomi ,tady a ted" jsem se setkal s nasledujicim
problemem. Nic z toho, cviceni a ruzne techniky, ktere jsem vymyslel
pro druhe, jsem tady nemohl pouzit. Moji pratele psychologove to
zduvodnovali ruzn, ale nejjednodussi vysvtleni bylo asi toto -
neuml jsem vysadit levou mozkovou hemisIeru. Byl jsem tak
pohrouzen do prace, ze m kriticke a analyticke uvazovani drzelo
doslova v zajeti. Nepretrzit jsem se musel zabyvat myslenkami, ktere
mly vztah k ,tady a ted". Svou roli hralo ovsem jest nco jineho.
Abychom mohli mentalni cviceni prevest na audio pasky, museli jsme
poridit nahravky. V prubhu nahravani jsem ve stavu hluboke
koncentrace poslouchal specialni sledy tonu, ktere jsme potom
mixovali s dalsimi zvuky. Naprosto jsem se uzavrel jejich ucinkum. I
pri poslechu jednoho tonu s nemnnou Irekvenci moje mysl
analyzovala a zjistovala, jestli nevznikaji njake odchylky.
Snad je tu pouze njaky vliv, ktereho si nejsem vdom. Ale
pripadal jsem si, ze tak trochu nahlizim pres plot do zahrady, kterou
jsem vysazel a pecoval o ni, a nakonec se jenom divam, jak se vsichni,
s vyjimkou mne, uzasn bavi.
V posledni dob byly udalosti z urovn vdomi ,tady a ted" relativ-
n zretelne. Napriklad jsem si (doslova) bolestn uvdomil, ze moje
tlo odmita vsechny latky na chemicke bazi. Patri sem alkohol, leky,
koIein, a jak to tak vypada, i vsechno ostatni, co se presn neshoduje s
mym prirozenym vnitrnim usporadanim. Odmitani a alergicke reakce
se projevuji silnym pocenim, zvracenim a sviravou bolesti v oblasti
bricha. Tento jev muze byt nkdy pozitivni, ale ma to i sve nevyhody.
Tak treba, nikdy jsem nebyl velky konzument alkoholu, nyni mi ale
pouha sklenice vina zpusobi vlnu bytostneho odmitnuti.
Zejmena v prubhu operaci to byva narocne. Tlo zacalo odmitat
anestetika. A tak se probouzim na operacnim stole, jenom abych
pocitil (k velkemu prekvapeni operujiciho), jake to je, kdyz se zasiva
brisni dutina. Kdyz jsem ml jednou v rekonvalescenci velke bolesti,
vyvolala injekce Demerolu jenom davive zvraceni. Asi si dokazete
predstavit moje roztrpceni, kdyz jini v pooperacnim obdobi uzivaji
setrne, nechemicke preparaty k tiseni bolesti, ktere jsme vynalezli. Na
mne mly ucinek za cely soucet mych pobytu v nemocnici pouze
jedinkrat. Neprestal jsem si ale pripominat, ze za takovych situaci
nikdy nesmim opustit sve tlo; nikdy bych uz totiz nenasel dost
odvahy k tomu, abych se vratil do tohoto oceanu mucive bolesti.
Jest kdysi v zacatcich byl jeden muj pritel (psycholog) skepticky,
pokud jde o otazku meho vztahu k lekum. Zajimalo ho vsak, jak by asi
muj osobnostni a konstitucni typ reagoval na tzv. ,zabavne" drogy. A
tak jsme jednou vyzkouseli mescalin a LSD, ktere mly slouzit pro
laboratorni ucely. #eakce? Zadna.
Pojdme vsak dal. Jednomu netlesnemu priteli jsem polozil
otazku, jestli jsem v relativn nedavne existenci zil v tlesne Iorm.
Odpovd -jedna ze vzacnych verbalnich odpovdi, znla:
,V lidske form fsi il naposledy fako mnich v klastere oshocton
ve stat !ensylvanie."
Prostudoval jsem mapu Pensylvanie a zadny Coshocton jsem
nenasel. Znal jsem Coshocton v Ohiu, protoze jsem v tomto stat
njaky cas zil. Chtl jsem si jest jednou ovrit, o ktery stat slo, a tak
jsem otazku zopakoval. Znovu Pensylvanie. Dal jsem se tim zvlast
nezabyval, protoze pro m neni zas tak dulezite, kdy jsem kym byl.
Jenom jsem se o teto zalezitosti zminil jednomu svemu priteli, ktery je
katolickym knzem. Nabidl se, ze to ovri ve svem archivu. O nkolik
tydnu pozdji mi teleIonoval a rekl, ze Coshocton v Pensylvanii
existuje a ze tam driv staval klaster. Myslel si, ze by bylo zajimave
tam o nkterem vikendu zajet a provrit, jestli si vybavim njake
vzpominky. Mozna to nkdy udlam.
Pojdme k dalsi udalosti, kterou jsem nazval ,Zadni kapsa u
kalhot". Cela leta jsem nikde na verejnosti o teto udalosti nevypravl,
protoze by mi to nikdo neuvril. Kalhoty, o kterych bude rec,
prohledla i moje zena Nancy, ale ani ta se nemohla zbavit skepse. O co
slo? Vzdycky, kdyz jsem si do satniku v loznici povsil kalhoty,
objevily se v zadni kapse bankovky. Skutecne bankovky, vtsinou jiz
radn opotrebovane. Nikdy to nebyla velka castka - nejvice jsem v
kapse objevil jedenact dolaru, ale obvykle to nebylo vic nez dva, tri
nebo ctyri dolary. Cas v tom zrejm nehral zadnou roli. Kalhoty jsem
mohl nechat bez povsimnuti treba tyden a nasel jsem treba tri dolary.
Potom jsem se k nim nepriblizil tri msice a bylo tam treba jen sest
dolaru. Neexistovala zadna zakonitost, podle ktere by se vyse castky
ridila. Zkusil jsem kalhoty odnest do cistirny a nazpt jsem je dostal v
plastovem prebalu. Vsechno pokracovalo jako driv. Uvazoval jsem
nad tim, jestli treba ve spanku nechodim do satniku a nestrkam si do
kapsy nkolik bankovek. Tuto hypotezu vyvratil neporuseny plastovy
prebal z cistirny. Mozna se vysvtleni skryvalo v jadru jedne moji
potreby z obdobi puberty, kdy jsem par dolaru vzdy postradal.
(Tenkrat take doslo k jedne podivne udalosti, ktera by s Ienomenem
kalhot mohla souviset.) Tato nalehava potreba spojena s usilim o jeji
uspokojeni se na mn mozna podepsala. Skoda, ze v dalsich obdobich
zivota uz pt, sest nebo jedenact dolaru tolik neznamena! Tento pribh
se zda mnoha lidem neuvritelny a ja se jim vubec nedivim. Take bych
nevril, kdybych to nezazil na vlastni kuzi.
Prejdme k pripadu ,Pavlac". Soucasti naseho domu ve
WhistleIield Farm byla pavlac, ktera prilehala k obyvaci mistnosti.
Kdyz jsme na ni chtli vyjit, museli jsme projit dvma pary dveri a
sejit dolu po mramorovem schodisti. Tak jsme se ocitli na nizsim patre
pavlace. Schody byly dost prikre a rozdil v prevyseni mohl byt vic nez
metr.
Jednoho rana s naruci plnou knih a papiru jsem vychazel na pavlac
a zakopl jsem. Leva noha se prekrizila s pravou a ja padal primo na
schody dole pode mnou. Jest pri pohybu vzduchem mi hlavou bleskla
myslenka, ze uz nestacim predpazit ruce a naraz nezmirnim. Jako po-
sledni si vybavuji: ,To skonci otresem mozku nebo zlomenym
vazem."
Asi deset centimetru od povrchu schodu m v padu nco
,zpomalilo". Na hlavu a ramena jsem dopadl opravdu zlehka, o nic
prudceji, nez kdybych vdom pokladal hlavu na polstar. Zbyvajici
cast mne se k zemi sesunula tak, ze jsem pristal jemn a lehce jako
pirko. Zustal jsem chvilku nehybn lezet a premital o tom, co se stalo.
Vnimal jsem svou hlavu i ramena, ale bolest jsem necitil. Neobjevil
jsem zadny sram ani modrinu, nic. Zvednul jsem se, posbiral jsem
knihy a papiry a pak jsem si prohledl misto, odkud jsem spadl. Chtl
jsem najit vysvtleni. Pad nco zmirnilo, ale nemohl jsem prijit na to,
co to bylo.
O nkolik msicu pozdji, v zim, se stalo nco podobneho. Sel
jsem dolu po schodech u hlavniho vchodu, ze kterych jsme prav
odklidili snih. Z niceho nic jsem uklouznul a padal jsem k zemi.
Tentokrat m lehke dopadnuti uz tak neprekvapilo.
Podobna situace mne potkala jenom dvakrat. Protoze na padech ne-
vidim nic zabavneho, nevyhledavam je. A tak jejich okolnosti zustaly
,neobjasnne".
Dalsim zajimavym pripadem je ,Eaglehill". Jedna z
nejzahadnjsich udalosti, jake jsem kdy zazil. Jedno rano, kdysi v
polovin sedmdesatych let, jsem se vzbudil brzy. Abych byl presny,
byly tri hodiny. Podle sveho zvyku jsem se zvolna odpoutal od tla a
temr okamzit se mnou navazala spojeni bytost nejasneho tvaru. Od
ni jsem dostal jasne instrukce:
!ane Monroe, prifdte 4. cervence v 7 hodin na Eaglehill."
Prekvapen jsem zadal o zopakovani. Stejna odpovd:
!ane Monroe, prifdte 4. cervence v 7 hodin na Eaglehill."
Nez jsem se stacil zeptat na duvod a o co vubec jde, nejasny tvar se
rozplynul. Vstoupil jsem zpatky do tla, posadil jsem se a vsechno si
pecliv zapsal.
Pristi noc jsem vsechno presn zopakoval. Hned jsem vycitil zna-
mou bytost a objevilo se stejne sdleni. Bylo konkretni a skoro mi
pripominalo rozkaz. Zase jsem se nestacil na nic zeptat, protoze tvar se
rozplynul. Zkusil jsem to jest treti noc a byl jsem zvdavy, jestli se
vsechno zopakuje. Tentokrat zadne spojeni nenastalo. Na teto udalosti
mi pripadalo pozoruhodne to, ze sdleni bylo nanejvys konkretni a bez
sebemensi zmny se opakovalo dv noci za sebou. Nejvic m ale
upoutalo, ze zjeveni mne nazyvalo jmenem.
Probudila se ve mn zvdavost a stejn tak byli zvdavi pratele a
clenove rodiny, kterym jsem se svril. Probirali jsme to ze vsech stran,
ale zakladni otazka zustavala: ,Kde je Eaglehill?" K teto udalosti
doslo asi v dubnu, takze jsme teoreticky mli dost casu na to, abychom
zjistili, co mlo sdleni skutecn znamenat. Dlali jsme, co bylo v
nasich silach, ale misto s nazvem Eaglehill jsme neobjevili. Uplynulo
nkolik tydnu a ja jsem na celou vc zacal pomalu zapominat.
Na vsechno jsem si vzpomenul na jedne navstv u pratel. Vydali
jsme se na nkolik stovek kilometru dlouhou cestu, abychom se
zucastnili vecere, kterou na terase sveho domu poradali nasi pratele.
Nas hostitel vlastni radio, ktere ma zabudovany system automatickeho
ladni Irekvenci napriklad policie nebo hasicu apod. Sedli jsme u
nich a povidali si, kdyz najednou zaslechnu, ze hlas v radiu mluvi o
,Eaglehillu". Okamzit jsem zbystril. Vzrusen jsem se zeptal naseho
hostitele, jakou stanici to poslouchame. Odpovdl, ze je to kanal
FAA
6
, ktery se pouziva pro komunikaci s letadly. Plny nadseni jsem
poslouchal dal, jestli se jest nco nedozvim. Hostitel byl zvdavy a
zeptal se, proc m vysilani tak zaujalo. Asi nemusim dlouze
vysvtlovat, ze jsem ho nechtl do cele prihody zasvcovat. O nkolik
minut pozdji hlas v radiu znovu ozil a jasn, hlasit zaznlo: ,Hlasi
se 351, vyska dvanact tisic stop nad Eaglehillem."
Druhy den jsem se po dlouhych hodinach za volantem vydal na
mistni letist, ktere bylo pod spravou FAA. Zeptal jsem se zrizence,
jestli vi, kde je Eaglehill. Bez vahani mi odpovdl a rekl, ze tak se
jmenuje jejich mistni zarizeni v sousednim stat, kde je umistn
radiovy majak. Vytahl souradnicovou mapu, kterou pouzivaji piloti, a
primo pred myma ocima zapichl prst na misto oznacene nazvem
Eaglehill. Skutecn to tak bylo. Vesnicka s timto nazvem existovala,
prestoze jsem ji v zadnem autoatlase nenasel.
Tim se naprosto mnil muj pohled na ono zahadne nocni sdleni. A
proto jsem se 3. cervence opravdu vydal na dalekou cestu do
Eaglehillu. Prijel jsem do maleho mstecka pobliz predpokladaneho
mista. Ubytoval jsem se v motelu, nco jsem povecerel a sel jsem si
brzy lehnout.
Druhy den rano jsem presn v sedm hodin vjizdl na male
venkovske rozcesti zname pod nazvem Eaglehill. V tsne blizkosti
staly dva, tri domy, garaz a obchod rozestavne kolem male vesnicke
krizovatky. Reknu to strucn, nebylo to dvakrat zajimave misto.
Vypadalo to tak, jako by se zde za poslednich tricet ci ctyricet let
vubec nic nezmnilo. Zastavil jsem u krajnice. Nkolik mistnich
starousedliku, kteri vysedavali pred garazi, m nespoustlo z oci.
Sedl jsem a cekal.
Ubhla vic nez hodina a nic se nedlo. Zadna komunikace. Sam
jsem krom pocatecniho nadseni a nasledneho zklamani nic
zvlastniho necitil. Par minut po osme jsem znovu nastartoval auto a
pomalu jsem se pred zraky zvdavcu rozjel Eaglehillem smrem
nahoru a dal venkovskou krajinou. Ujel jsem asi dv mile a nic
zajimaveho jsem nevidl. Vsude same Iarmy. Vratil jsem se tedy
zpatky na rozcesti, odbocil na zapad a znovu jsem nkolik mil
pokracoval v jizd. Opt beze zmny -zadne znameni, jenom okolni
krajina a Iarmy. Obratil jsem auto a vydal se na vychod. Znovu to
same.

6
FAA - Federalni letecky urad Spojenych statu (pozn. prekl.).


Vydal jsem se tedy zpatky k rozcesti s rozhodnutim, ze budu cekat
dal. Kdyz minula dvanacta hodina, usoudil jsem, ze to vse byla jen
iluze. Vratil jsem se do motelu, zaplatil za pokoj a sel jsem poobdvat.
Bud to nebyl ten spravny Eaglehill, nebo jsem ncemu dobre
nerozuml, nebo to vsechno byl jenom sen.
Zvazoval jsem vsechny mozne varianty a nakonec jsem si udlal
tento zavr. Pozvani nebo vyzva dostavit se do Eaglehillu
neznamenala, abych se tam skutecn premistil. Ml jsem byt pritomen
v mimotlesnem stavu. Pozvani ale nepocitalo s tim, ze je pro mne
velice obtizne jit na konkretni misto, obtiznjsi, nezli zamrit se na
urcitou osobu...
Jenomze pribh pokracoval dal. O mnoho let pozdji jsem se setkal
s muzem, ktery zastupoval jiste vladni zajmy. Zeptal jsem se ho na
toto misto s tim, ze jsem se snazil vynechat podrobnosti. Odpovdl
mi, ze Eaglehill je zvlastni Iederalni vyzkumne zarizeni. Priblizn v
dob, kdy jsem se na tchto mistech vyskytl, se pracovalo na jeho
vystavb. Podle vseho, toto zarizeni je utajeno pred verejnosti, a
protoze nerad zbytecn pokousim osud, zmnil jsem nktere casti
pribhu. At je pravda o Eaglehillu jakakoli, obcas m napadne, jak by
se asi vsechno vyvijelo, kdybych na mist urceni byl ve stanoveny cas,
ale v mimotlesnem stavu.
Dalsi pripad: Muj zamstnavatel prijal pracovni zakazku, v ramci
ktere mla Iirma zajistit instalaci kabelove televize v Charlottesville
ve stat Virginie. Bylo treba, abychom na kopci za mstem vztycili
antenu pro prijem signalu. Pozemek vlastnil energicky muz mensiho
vzrustu, s modryma ocima a zacinajici plesi. Jeho sluncem opalenou
tvar dokreslovaly vrasky, ktere svdcily o letech namahave prace v
sadu na kopci, ktery obsahoval dvacet tisic jabloni. Ml vytribeny
smysl pro jemny, suchy humor a jmenoval se #oy. Protoze byl tlem i
dusi Skot, vsechna pracovni setkani probihala v uvolnne atmosIere a
nase konecna vzajemna dohoda byla rozumnym a spravedlivym
resenim. Mezitim jsme se spratelili.
Bylo to jednou v patek po obd, podival se na mne, v ocich ml si-
balskou jiskru. Vzapti se zeptal: ,Hrajes karty?"
Probhla mnou nostalgicka vlna dob davno zaslych. ,A co by to
mlo byt?"
,Mnoho lidi by nereklo, ze to, co hrajeme, je poker. Nkdy mame
zvlastni postupy, ale zazijes u toho hodn zabavy... Hrajeme o de-
setniky, dvacetniky, takze urcit nezbohatnes. Schazime se kazdy
patek vecer vzdy u jineho partaka. Ale pozor, zadne popijeni. Rekl
bych, ze drzime nejdelsi tradici pokeru v Charlottesville uz dobrych
sedmdesat roku - to je let! Jestli se chces dneska pripojit, vyzvednu t
kolem pul osme. Bude se ti to na .zkousce sboru' libit."
Prekvapen jsem se zeptal: ,Na zkousce sboru?"
,Tak tomu rikame u nas ve Virginii," zubil se na m. ,Nkteri kluci
sice maji obavy, jestli je to vubec legalni, a uz drive se tomu rikalo ha-
zard. Ja si ovsem myslim, ze o nic takoveho nejde."
,Urcit," tentokrat jsem to byl ja, kdo rekl s usmvem. ,Tak v pul
osme na zkousce sboru."
Stal jsem se na tom jejich pokru pravidelnym ucastnikem. Nechodil
jsem sice kazdy patek, ale aspon dva patky v msici. V me kazdodenni
praci na montazi kabelove televize to byla vitana zmna. Dalsi hraci
byli temr bez vyjimky mistni obchodnici, vtsinou rodaci z
Charlottesville a okoli.
Tihle lide nemli ani zdani o tom, jakyze to podivny vyzkum
provadim mimo svou praci. Dokonce ani kdyz vysla moje prvni kniha,
nevdli, ze pochazi ode mne, a ja jsem se o nicem nezminoval. Ani
dnes vubec nic netusi s vyjimkou dvou, tri, kteri maji ,mlhavou
predstavu".
Prvni zvlastnosti v karetni ,zkousce sboru" bylo, ze po dvou letech
hrani nas vsech sest hralo poker se sedmi kartami. #ozdavani
probihalo normaln. Ml jsem dv karty - krizovou trojku a ctyrku. Pri
rozdavani jsem dostal dv karty, krizovou ptku a sedmicku. Sazky
byly slusne, vylozene dvojice karet zabiraly cely stul vcetn paru
#oyovych es, obracenych licem vzhuru. #ozhodl jsem se zustat ve
hre, i kdyz bych uz neml, a snazil jsem se koupit vnitrni postupku
nebo Ilush. #ozdavala se posledni sedma karta barvou dolu.
Nepodival jsem se. Z niceho nic jsem najednou vdl, ze mi urcit
prisla krizova sestka. Byl to zvlastni pocit jistoty, prost jsem to vdl.
,#oyi," ujal jsem se slova a ukazoval pritom na kartu otocenou bar-
vou dolu, ,toto je krizova sestka, ktera mi doplni primy Ilush
7
. Prebije
tvoje esa."
#oy se podival na kartu, pak se zlym usklebkem znovu na mne.
Svoji posledni kartu uz obratil a vdl, ze ma vsechna esa. ,Mam
ptku, takze ji nemas ty. To, co mas, neni krizova sestka."
Natahl jsem se pro kominek zetonu se slovy: ,Je tam, #oyi."
Pousmal se a sazku dorovnal. ,Dobra, ukaz mi ji." Otocil jsem
kartu a byla to krizova sestka.
#oy se usmal. ,Tim jest neprebijis muj ,Iull house'
8
," rekl
nevzrusen a obratil vsechna esa. Tim zvitzil nad ostatnimi hraci u
stolu. ,Mam jest dalsi ptku. To znamena, ze v talonu, nemas trojku
ani ctyrku krizovou."

7 Primy Ilush - karetni vyraz v pokeru, cista postupka (pozn.
prekl.).
8 Full house - karetni vyraz v pokeru (pozn. prekl.).

Usmal jsem se. ,Nerad bych t pripravil o penize, #oyi."
,Moje esa by prebil primy Ilush," rekl a prihodil dalsi kominek.
,Jest jsi nevyhral. Predtim jsi to njak vdl s tou sestkou krizovou,
ale ted bys ml prestat, dokud mas naskok."
Neprestal jsem se usmivat. ,Nepotrebuji zadnou ptku, #oyi." Pak
jsem otocil trojku a ctyrku, ktere jsem ml v talonu a vytvoril jsem pri-
my Ilush z krizu.
Naklonil se nad stul a pak jenom vydechl: ,To je tedy nco!"
Pri dalsi hre, kdyz rozdaval #oy, jsem dal vnimal, ze zkratka vim.
Na svuj talon jsem se ani nepodival. Dv ze ctyr karet, ktere byly uz
pri rozdavani otocene, byly srdcove - ptka a sedmicka. Vsechno jsem
vdl. Vse, co k tomu mohu rict, je, ze jsem to vdl.
,#oyi," rekl jsem, ,vidis tu srdcovou ptku a sedmicku?" #oy
prikyvnul. Tentokrat zadna esa neml. ,Tak," rekl jsem, ,posledni
karta, kterou rozdas, bude sestka srdcova, a tim ziskam primy Ilush v
srdcich. A vsimni si, ze jsem se jest nepodival, jakou mam spodni
kartu." Prikyvnul a sledoval pohyb na stole. Celou dobu rozdaval #oy.
Zbyvajici hraci nas pozorn sledovali. Cekali, ze prohraji, protoze
#oy byl vyjimecny hrac.
Prisla posledni karta rubem nahoru. Ani jsem ji nestacil zvednout a
#oy rekl: ,Sazim dalsich pt na to, ze to nemuze byt sestka srdcova.
Ne, vlastn deset, sazim deset." Vhodil na stul zetony.
,#oyi, nechci t pripravit o penize," rekl jsem s usmvem.
,Nepripravujes m o n a ja ti taky nic nedavam," rekl. ,Poloz."
Poslechl jsem.
,Ted tu kartu otoc," dozadoval se. Otocil jsem. Sestka srdcova. Po-
hledl na mne s nmym uzasem. #ozdaval prece, zadny podIuk nepri-
chazel v uvahu. Aspon ne podle jeho mritek.
,Jest nco. Ty dv karty, na ktere jsem se jest nepodival, jsou
srdcova trojka a ctyrka."
Zadival se na mne. ,Mam dvacet. To vylucuje, ze bys mohl mit
trojku a ctyrku srdcovou."
Nanejvys nenucene jsem utrousil: ,Nechci t pripravit o penize,
#oyi," a pritom jsem otocil karty. Trojka a ctyrka srdcova.
#oy sklouzl pohledem na primy Ilush12. Jest pred chvilkou na
stole lezel Ilush z krizu, ted ho vystridal Ilush srdcovy. ,Nkdy mas
ststi, ze zustava rozum stat."
Ostatni u stolu souhlasili.
O takovem ,zavanu ststny" se mluvilo nkolik msicu.
Pravdpodobnost, ze jeden clovk bude mit v sesticlenne hre dvakrat
za sebou primy Ilush stejne hodnoty, je asi 5 780 000 : 1. Jak je to
mozne? Nevim. Jak jsem to vdl? Jednoduse, byla to jistota. Mam
podezreni, ze rada uspsnych hazardnich hracu vydlava na
podobnych sazkach velke penize, anebo ze o n stejnym zpusobem
prichazeji, kdyz je ,jistota" zklame...


2. - HEMI-SYNC (SYNCH#ONIZACE HEMISFE#) AJ.

Kdyz vysla kniha esty mimo tlo, zacali nam lide zasilat inIormace o
ruznych vyzkumech, poznatcich a take nabidky ke spolupraci. Kniha,
ktera byla puvodn urcena siroke verejnosti, zacinala poutat pozornost
vdeckych a odbornych kruhu. Zapadn od Charlottesville ve Virginii
jsme otevreli zcela nezavislou laborator. Z puvodniho nazvu
Vyzkumne laboratore WhistleIield jsme pozdji presli na Monroeuv
institut aplikovanych vd
9
. Pouziti meho jmena v nazvu nebylo
dusledkem ega, spis to byl nejrychlejsi zpusob, jak oIicialn objasnit
nasi cinnost. Zbyvajici cast nazvu - ...aplikovanych vd - tomuto ucelu
docela vyhovovala.
Zdalo se nam, ze muzeme dosahnout pochopeni Ienomenu OOBE
na urovni slucitelne se zapadni vdou. Za nejvtsi sluzbu odvedenou
lidstvu jsme povazovali uvedeni zjistnych poznatku do praxe.
Areal laboratore sestaval z jednopatrove budovy navrzene zvlast
pro tento ucel a ta zahrnovala dv kancelare, halu a vyzkumnou cast.
Tady bylo umistno ovladani, neboli ridici mistnost, tri izolovane
kabiny a zasedacka. Kazda kabina byla propojena s ridici mistnosti, a
tim bylo zajistno snimani tlesneho stavu a aplikace sluchovych,
elektromagnetickych a jinych podntu, s cilem vyvolat reakci u
pokusne osoby v kabin.
Kazda kabina obsahovala vyhrivane vodni luzko, ktere
poskytovalo zaruku prijemneho uvolnni v uplne temnot. Kabiny
byly klimatizovane s regulaci teploty a akustiky. Pomoci pripojeni
jsme mohli ziskat o Iyziologickem stavu pokusne osoby nejruznjsi
inIormace, vcetn osmikanaloveho EEC
10
, EMG
11
, pulzu a tlesneho
elektrickeho potencialu. Prav z nho jsme postupem casu dokazali
odvodit vtsinu potrebnych inIormaci.

9 Angl: ,The Monroe Institute oI Applied Sciences" (pozn. prekl.).
10 EEG - elektroenceIalogram - mri elektricke vlnni v mozku (pozn.
prekl.).
11 EMG - electromusclegram - mri napti ve svalech (pozn. prekl.).


Krom zajemcu, kteri se vyzkumnych setkani ucastnili a dojizdli
na n z okoli, se vytvorila stala skupina mistnich dobrovolniku. Tato
skupina sestavala z nkolika lekaru, Iyziku, inzenyru elektroniky, rady
psychiatru a zamstnancu socialnich sluzeb a take vybranych pratel a
rodinnych prislusniku. Vyzkumna prace a pokusy vtsinou probihaly
v noci nebo o vikendech, protoze jsme vsichni chodili do zamstnani.
Pri zptnem pohledu vidim, ze se vsechno dalo do pohybu diky
ohromnemu, nezistnemu vkladu clenu teto skupiny a budu jim za to
navzdy vdcny. Lepit si na tlo elektrody, lezet cele hodiny v temne
kabin a hlasit vysledky individualnich testu, to vyzaduje svatou
trplivost. Tyto vysledky byly pak porovnavany s objektivnim
mrenim, ktere jsme mli k dispozici z ridici mistnosti. Az pak byly
Iormulovany patricne zavry.
Nase prvni pokusy navazaly na vyzkum spanku, ktery zapocal jiz v
New Yorku. Tenkrat jsme se snazili nalezt vysvtleni jedne
neobjasnne otazky a pri te prilezitosti jsme udlali prvni vyznamny
objev. V mimotlesne zkusenosti hraje casto velmi dulezitou roli
spanek, a tak jsme si mysleli, ze bychom se v teto oblasti mohli
dopatrat dalsich poznatku. Potiz byla v tom, ze dobrovolnici mli
volno vtsinou az pozd vecer, kdy uz vtsinou byli, mimo jine, po
veceri. Dlouhe, jednotvarne mreni pomoci ruznych elektrod je
unavovalo tak, ze v kabinkach usinali, nebo se naopak nedokazali
zklidnit a uvolnit. Znemoznovalo jim to vnimani jemnych,
individualnich reakci. Nechtli jsme pouzit zadne povzbuzujici
prostredky, rozchazelo by se to s nasim zamrem. Takze jsme hledali
metodu, ktera by nevybocila z ramce, ktery jsme pro vyzkum vytycili.
Podarilo se. Znovu se potvrdilo, ze nutnost je matkou
vynalezavosti. Snazili jsme se nasim dobrovolnikum pomoci a
predejit tomu, aby usinali nebo ztraceli v hranicnich stavech
potrebnou bdlost. A tak jsme se dostali k praci se zvukem, ktera
nakonec vyustila v objevni FF#
12
. Tato metoda nam umoznila udrzet
osobu v jistem stavu vdomi mezi bdlosti a spankem, a to po celou
dobu pokusu. Dobrovolnikum jsme poustli do sluchatek jiste
Irekvencni vzorce. Zjistili jsme, ze mozkove vlny zkoumane osoby
reaguji podobnou elektrickou odezvou. Rizenim Irekvence vlnni
mozku dokazali navodit stav uvolnni, udrzet bdle vdomi nebo
osobu dokonce i uspat. Jeden z ucastniku - inzenyr - navrhl, ze
bychom si tuto neobvyklou metodu mohli nechat patentovat. Patent na
tuto metodu i techniku jsme ziskali v roce 1975.
12 Frequency-Following #esponse - odezva na Irekvencni pusobeni
(pozn. prekl.).
Pri pouzivani zvukovych Irekvenci u ruznych osob zacaly
vyvstavat jiste kombinace zvuku, ktere vytvarely FF# s velkym
vlivem na vznik mimotlesneho prozitku a jinych neobvyklych stavu
vdomi. Objevili jsme take velice eIektivni prostredek, pomoci nhoz
je mozne dostat se do stavu, ktery bzn nazyvame meditace.
Nic se nezrodilo pres noc. Za nkolika radky se skryvaji stovky
hodin vnovane vytvareni zvukovych vzorcu, naslednemu testovani a
pozorovani reakci nasich dobrovolniku. Trpliv lezeli v kabin se
sluchatky na usich a nechavali na sebe pusobit tony ruzne vysky.
Vsechny zmny zaznamenavalo mrici zarizeni, ktere v ridici kabin
sledoval nas technik.
Nasi dobrovolnici si v prubhu tchto seanci zvykali reIerovat o
vsech zmnach, ktere prozivali na mentalni nebo Iyzicke urovni. Za-
cali rozvijet klicovou schopnost - mluvit a vnimat tehdy, kdy normal-
nim stavem by byla ztrata vdomi nebo spanek.
Jednim z prvnich presn vymezenych bodu byl stav vdomi,
kteremu jsme zacali rikat Ohnisko cislo 10. Cislovka deset neni
dulezita a uz ani nevim, proc jsme si vybrali zrovna desitku. Slo nam
jenom o to, abychom ruzne stavy vdomi vzajemn odlisili. Takze
jsme jednoduse rikali DESITKA. Tento stav jsme dokazali velmi
presn rozpoznat a u dobrovolniku jsme ho mohli cilen a opakovan
navodit. Jeho strucna deIinice zni, ze Ohnisko 10 je stav, kdyz mysl je
ve stavu bdni a tlo spi. Ve spanku, at jiz lehkem, ci hlubokem, jsou
vsechny Iyziologicke reakce stejne. Nicmen, mozkove Irekvence se
vzajemn odlisuji. Mreni EEG vykazuji sms vlnni, ktere obvykle
doprovazi lehky i hluboky spanek, ale take signaly beta
(charakteristicke pro bdlost), ktere lezi nad smsi mozkovych vln.
Postupn se vytvorila skupinka asi osmi dobrovolniku, kteri byli
velmi dobre obeznameni se stavem vdomi Ohniska 10. Komunikace
s nimi prostrednictvim mikroIonu a sluchatek zacala byt tak prirozena,
jako bychom sedli ve spolecenske mistnosti a povidali si. Na
monitorovacim zarizeni bylo mozne jasn sledovat, kdy zkoumana
osoba dosahla Ohniska 10 a kdy slo o jiny stav. Neprichazelo v uvahu
predstirani, anebo dokonce podvadni, i kdyby si to zkoumana osoba
prala. Samozrejm se stavalo, ze se Ohniska 10 nkdy nepodarilo
dosahnout, at uz treba z duvodu vnjsich tlaku a stresu v osobnim
zivot, kterych se momentaln nedokazali zbavit. V takovych
pripadech jednoduse sdlili, ze ,to dnes nejde", anebo jsme cele
setkani zrusili. Tim se setril cas i nase sily.
Proudila k nam spousta novych lidi. Napadla nas myslenka, zda by-
chom bez predchoziho vycviku dokazali dostat novacky do Ohniska
10.
Ukazalo se, ze je to snadne. Pouze proces vyuky nutne komunikace
pri pokusech vsak u zacatecniku trval mnohem dele. Chtli jsme
zjistit, jake tato metoda skryva moznosti, a tak jsme poslali pasek s
kompozitnim
13
signalem priteli psychiatrovi do Kansasu. Nahravku
vyzkousel na ctyrech dobrovolnicich ruzneho proIesniho zamreni,
kteri nemli tuseni o ucelu provadnych pokusu. Vyjadril se, ze jeden
dobrovolnik odmitl dal v pokusu pokracovat, kdyz si v jeho prubhu
uvdomil, ze se vznasi vysoko u stropu a pozoruje svoje tlo.
Dalsi udalosti se odvijely od jednoho zajimaveho napadu. Kdyz
tlo spi, smyslove vnimani se zastavi, nebo je v utlumu. Co by se stalo,
kdybychom vyvinuli Irekvence, ktere by zdokonalily vnimani pomoci
jinych prostredku nez pti Iyzickych smyslu? To vse pri spicim tle,
kdy jsou Iyzicke smysly vypnuty, nebo jejich Iunkce je snizena.
Pridali jsme vlnni beta s vyssi Irekvenci a nasi dobrovolnici zacali ve
spanku vnimat vic nez pouhou tmu. Ze zacatku se vyskytly vizualni
vjemy jako barevne struktury a svtlo (v zatemnne kabin, pri
otevrenych ci zavrenych ocich). Nasledovaly zvuky znjici v hlav,
ovsem nebyly to zvukove Irekvence, ktere jsme jim prehravali my. Slo
o hlasy, hudbu, nkdy hlasite vybuchy, ktere zkoumanou osobu rusily
v koncentraci na Ohnisko 10. S nicim podobnym jsme se do te doby
jest nesetkali a bylo nutne tyto ukazy objasnit.
Postupem casu se tyto ukazy objevovaly jako vzorce, nco na zpu-
sob pasma, ktere predchazi zacatku vlastni mimotlesne zkusenosti.
Na tlesne urovni jsme dale pozorovali pripravne pruvodni jevy -
snizeny krevni tlak a tep, mirne snizeni tlesne teploty (0,3 C),
snizeni svaloveho napti. Tyto jevy byly doprovazeny subjektivnim
pocitem tzkosti v tle, nkdy kataleptickymi stavy anebo stridavymi
navaly tepla a chladu. V dalsich Iazich vyzkumu vzniku
mimotlesnych stavu se ukazalo, ze jeden Iaktor se vzdy opakuje.
Zkoumana osoba v prubhu neIyzickeho vnimani zacala lokalizovat
svtlo velikosti spendlikove hlavicky. Jakmile se dobrovolnici naucili
ke svtlu ,priblizit", svtlo se zvtsovalo. Pak jim prosli a tim dosahli
stavu OOBE. Zpomalen to pocitovali ,jako by prochazeli tunelem,
aby se dostali ke svtlu". Toto je bzny popis pochazejici od mnohych,
kteri mimodk dosahli stavu OOBE, nebo prozili stavy blizke smrti.
Jeden novy objev se pro nas stal klicem k mnoha neznamym dve-
rim. Dnes mu rikame proces ,Hemi-Sync".

13 Kompozitni - smiseny, slozeny (pozn. prekl.).



Uz dlouho vime, ze se lidsky mozek dli na dv poloviny, neboli
hemisIery. Ale az v poslednich letech se zjistilo, ze tyto dv poloviny
mozku maji naprosto odlisnou Iunkci. O detailech teto teorie vladnou
porad ruzne nazory. Vtsinu casu pouzivame k premysleni temr
vyhradn levou mozkovou hemisIeru. Kdyz pouzijeme pravou
hemisIeru, je to nejcastji proto, abychom podporili Iunkci leve
poloviny mozku. Jinak dlame vsechno proto, abychom si prave
hemisIery nemuseli vsimat. Po Iunkcni strance se nervove signaly z
obou hemisIer krizi. Leva cast mozku ovlada pravou stranu tla, prava
cast ovlada levou. Jsme v prvni rad pravorukou civilizaci, ktere
dominuje leva hemisIera. Az v poslednim pulstoleti doslo ke
,zrovnopravnni" levaku, ale v mnoha ohledech je diskriminujeme
dal. Vite, ze napriklad nuzky jsou nastrojem, ktery je urcen pravakum?
Levou hemisIeru pouzivame pri mluveni, cteni, matematickych
vypoctech a uvahach, pamatovani, mreni casu a dalsich mentalnich
cinnostech. Je zakladem logickeho, racionalniho uvazovani. Nic
jineho ,neumi".
V prave mozkove hemisIere se rodi napady, prostorove vnimani,
intuice, vnimani hudby, city a asi i mnoho dalsich Iunkci, ktere si dnes
jest neuvdomujeme. Nepodleha casu a ocividn ma vlastni jazyk.
Jedno z nejlepsich podobenstvi, ktera ilustruji tento rozdil, je
pribh o Iilmovem kotouci. Kdyz by se leva hemisIera chtla
dozvdt, co ukryva Iilmovy kotouc, vlozila by ho do projektoru, Iilm
by si promitla na platno. Jeji zvdavost by timto byla uspokojena.
Prava hemisIera by kotouc uchopila, par okamziku by ho podrzela a
pak ho vlozila zpatky do pouzdra. Nakonec by rekla: ,Ach, rozumim."
Zda se vam to zvlastni? To je reakce vasi leve hemisIery, kdyz ctete
tyto radky. Prost to nezapada do stylu jejiho premysleni.
Nase spolecnost je zalozena v podstat na jedne hemisIere. O tom,
co povazujeme za hodnotne, rozhoduje dominujici leva polovina.
Myslenka se klidn muze narodit v prave hemisIere, treba napad,
hudba, ale leva hemisIera okamzit prebira vudci ulohu a prosazuje se.
Jak mohlo dojit k dominanci jedne z hemisIer? Nikdo to presn
nevi, ale duvodem mohla byt nutnost prezit ve Iyzickem svt. Nasi
predkove tisice let posilovali levou hemisIeru, protoze to byla cesta,
jak splnit stanovene cile a posunout se ve vyvoji dal. Cely system
zahrnujici literaturu, skolstvi, prumysl, politickou strukturu,
nabozenske skupiny je rizen levou hemisIerou. Dokonce zpusob,
jakym jsou vdomosti predavany, jejich pouziti a celkove Iungovani.
K Iunkci prave hemisIery se stavime blahosklonn, jsme podezrivavi
a opovrhujeme jim. Take nas drazdi, probouzi v nas neduvru a strach.
K cemu podstupovat namahu! Proc bychom nemli dal pouzivat
jenom jednu hemisIeru a nic jineho? Kdo by postradal pravou
polovinu mozku?
My. Podle nejnovjsich vyzkumu ovlivnuje prava hemisIera nas
kazdodenni zivot radou dilcich vlivu. Kdyz si chceme nkoho
zapamatovat, ulozi se v leve hemisIere jmeno dotycne osoby a jeho
tvar v prave. (Kolikrat se vam stalo, ze jste zahledli znamou tvar a
nedokazali jste si vzpomenout na jmeno? Halo, probud se, leva
hemisIero! Studie o vyznamnych osobnostech svtovych djin
doklada, ze se tito lide neomezovali jenom na analyticke a rozumove
mysleni, ale obraceli se take k vyssimu zdroji. Za vsemi rozhodnutimi,
ktere byly v djinach lidstva njak vyznamne, se skryva leva
hemisIera a fest nco navic. Ze by jeji protjsek? Mluvi pro to
spousty dukazu, ktere nam jsou k dispozici na zaklad dnes uz
znamych skutecnosti. Je dost dobre mozne, ze se prava hemisIera
angazuje i jako neviditelna ,hybna sila" pri prezidentskych volbach.
Soucasne teorie v zasad tvrdi, ze vladnouci vliv kazde hemisIery se
mnohokrat za den mni. Dobu stridani urcuji bezprostredni psychicke
nebo tlesne potreby a to je duvod, proc je zmna okamzita. Zda se, ze
tento Iakt jest daleko tvrdji omezuje jiz tak nedostatecne vyuzivani
potencialu naseho mozku ci mysli. Skutecnost, ze jsme zmoudreli na
dobu dostatecn dlouhou k tomu, abychom slezli ze stromu a jako
druh prezili, vidim jako souhru stastnych okolnosti nebo zazrak. Nebo
nco jineho.
Tak jak to zaridit, abychom sve mentalni schopnosti vyuzivali
lepe? V prubhu vyvoje lidstva jsme se o to pokouseli vsemoznymi
zpusoby. Kazdy z nich ma sve stinne stranky nebo urcita omezeni.
Proces Hemi-Sync nabizi v teto oblasti velke moznosti a je to velky
prislib do budoucna. Jeho pouziti je relativn snadne, nevyzaduje
dlouha leta pripravy a poslouzit muze vsem.
Hemi-Sync
14
pracuje se zvukovymi obrazci. Jeho cilem je navozeni
stejneho vlnni v obou hemisIerach soucasn. Totiz: kdyz k nam
doleha njaky zvukovy podnt, mozek ma tendenci reagovat tim, ze
vytvari nebo ,rezonuje" obdobnou elektrickou odezvu. Jak uz vime,
druh mozkoveho vlnni urcuje, jaky stav vdomi (napriklad bdlost
nebo spanek) se projevi. Takze nechame-li na sebe pusobit urcite
Irekvence, pomohou nam navodit stav, po kterem touzime.
14 Hemi-Sync - zkratka pro hemisIerickou synchronizaci - uvedeni
obou mozkovych hemisIer do vzajemneho souladu (pozn. prekl.).

V pripad Hemi-Syncu ma tento poznatek jest hlubsi rovinu.
Kazde ucho posila svuj dominantni nervovy signal do opacne
mozkove hemisIery. Kdyz do kazdeho ucha vysleme oddleny
zvukovy signal (pouzijeme sluchatka, abychom usi navzajem
odizolovali), musi se cinnost obou hemisIer sladit, chceme-li ,uslyset"
treti podnt, ktery je rozdilem obou vyslanych podntu. Kdyz v
jednom uchu uslysite zvuk o Irekvenci 100 Hz
15
a ve druhem uchu
zvuk s Irekvenci 125 Hz, vysledny signal, ,vytvoreny" celym
mozkem, bude 25 Hz. Nebude to skutecny zvuk. Je to jenom
elektricky podnt, ktery vznika, kdyz ob hemisIery spolupracuji.
Takto vytvoreny signal se vyznacuje uzkym Irekvencnim pasmem a je
casto dvakrat silnjsi 16, nez je obvykle pro vlny typickeho EEG.
Kdyz takto vznikly signal o Irekvenci 25 Hz navodi urcity stav
vdomi, prenese se stejny stav okamzit do celeho mozku (obou
hemisIer). Co je nejdulezitjsi, ze tento stav muzeme jakkoli mnit,
kdyz upravime zvukovou strukturu podntu. Tomuto procesu se lze
take naucit a muze byt podle potreby z pamti vyvolan.
Jestlize si kterykoliv z klinickych pracovniku a vdeckych
vyzkumniku vyzkousi potencial metody Hemi-Sync, jejich prvotnim
zajmem byva vyuziti teto metody v ramci sveho proIesniho pusobeni.
Uvedu jeden priklad z oboru psychiatrie. Pouziti metody Hemi-Sync
pri analyze patrn zpusobuje, ze pacient saha az do hlubokych vrstev
pamti. ,Vybaveni" vzpominek prostrednictvim pohovoru (bzna
praxe) by mohlo trvat radu let. Dal se Hemi-Sync pouziva ke
snizovani vnitrniho napti. Zmny, ktere vyvolava, jsou nkdy tak
jemne, ze si je neuvdomuje ani sam pacient. Kdysi s nami
spolupracoval psycholog, ktery lecil plukovnika letectva. Duvodem
byly potize zpusobene psychickym vytizenim a naptim. Po dvou
tydnech pouzivani Hemi-Syncu a spolecnou praci s psychiatrem chtl
plukovnik celou zalezitost rezolutn uzavrit.
,K nicemu to neni," rekl, ,vsechno je jako driv. Nepozoruji zadnou
zmnu, zkratka nula." Pak na chvilku zmlknul. ,I kdyz, pred par dny
jsem pozval zenu na veceri - po sesti msicich. No a minuly vikend
jsme byli se synem na rybach. To jsem mu sliboval uz hezky dlouho.
To je vsechno, nic jineho se neprihodilo, vubec nic."
15
Hz - zkratka pro hertz, jednotku kmitoctu. Jeden hertz se rovna
jednomu kmitu za jednu sekundu (pozn. prekl.).
16
S dvakrat vtsi amplitudou (pozn. prekl.).



Pritel psycholog jenom souhlasn prikyvoval.
Hodn se o vyuziti Hemi-Syncu hovorilo v souvislosti s tzv.
beznadjnymi pripady. Presto, ze zajem byl velky a nechybla ani
rada individualnich zadosti o pomoc, vyuzili jsme Hemi-Sync jen u
nkolika jednotlivcu. Jako priklad by mohl poslouzit pripad dalsiho
psychologa, ktery s nami take spolupracoval, ktery lecil pacienta, jenz
by mohl byt oznacen za velice vazny beznadjny pripad. Tento pacient
byl sam psychologem. Dva roky bojoval se svou chorobou a pruvodni
bolesti snasel jenom s pomoci leku. Nedokazal se uz obejit bez nich, a
tak vznikla zavislost. Problem se tak zdvojnasobil - byl zde
predpoklad, ze pacient zna problematiku a automaticky bude
bojkotovat vsechny bzne zpusoby leceni. Dale zde byla zavislost na
lecich. Nas spolupracovnik s pacientem denn pracoval za pouziti
metody Hemi-Sync. O tyden pozdji, ve stredu, se stala docela
obycejna, ale pritom vyznamna udalost. Poprve za dva roky pacient
celou noc spal bez toho, ze by ho trapila bolest nebo si musel vzit
prasek na spani.
Po dvou tydnech se pacient vratil domu. Nkolik msicu nato
zemrel a jeho zena nam poskytla inIormace o dalsim prubhu udalosti.
Nemocny psycholog prozil posledni tyden sveho zivota pokojn, bez
bolesti a bez leku. Dockal se krasnych poslednich dnu v kruhu sve
rodiny. Nas spolupracovnik, ktery terapii vedl, nepochybuje o tom, ze
tento hladky prubh umoznila metoda Hemi-Sync.
Dalsi spolupracovnik (take psychiatr) se zabyva vyzkumem
schizoIrenie. U jednoho ze svych pacientu zjistil, ze pri poslechu
urcitych zvukovych vzorcu, ktere jsou soucasti Hemi-Syncu, mizi
priznaky onemocnni. Kdyz pusobeni tonu prerusil, pacient se znovu
vratil do typicky psychotickeho stavu. Pracoval pouze s jedinym
pacientem, presto tento poznatek vola po hlubsim prozkoumani, aby
se zjistilo, jestli je clovk schopen nacvicit si stav, predtim vyvolany
metodou Hemi-Sync. Mozna by se take prislo na to, jaka cviceni
umozni zapamatovat si schopnost dostat se do takoveho stavu a pouzit
tuto schopnost v dennim zivot.
Jednim z nejvtsich uspchu metody Hemi-Sync je nepochybn
vycvikovy cyklus, jenz jsme nazvali Akutni lecba
17
. Jeho ukolem je
pomoc pri vaznem onemocnni, zranni, v rekonvalescenci po nehod
nebo operacnim zakroku. Vzpominam si na jeden z prvnich pripadu.
17 Angl.: Emergency treatment (pozn. prekl.).

Jednou se v nasi laboratori objevil psychiatr. Doslechl se o nasi pra-
ci a bhem rozhovoru mimo jine vyplynulo, ze je druhym nejstarsim
zijicim nositelem transplantovane ledviny. Za ta leta postupn zazil
patnact operaci. Cil byl vzdycky stejny: odstranit negativni dusledky
uzivani leku, ktere byly po provedeni transplantace nezbytne. Za
tyden ml podstoupit sestnacty zakrok a tak jsme mu navrhli, aby
vyzkousel cyklus Akutni lecba. Bez vahani souhlasil.
Tento pripad je vyznamny take proto, ze vzhledem k drivjsim ope-
racnim zakrokum maji lekari podrobne zaznamy napriklad o Iyzickem
stavu pacienta bhem operace, celkovem mnozstvi pouzitych
anestetik, davkovani leku na zmirnni bolesti nebo o delce
rekonvalescence. Za tchto podminek osetrujici lekar dovolil, aby
pacient bhem operace pouzil k poslechu jeden soubor nahravek.
Terapie se skladala z pripravnych cviceni a poslechu nahravky
Hemi-Sync na operacnim sale bhem operace a optovn v prubhu
rekonvalescence.
Ve stanoveny den odvezli pacienta v jedenact hodin na sal. Podle
zpravy operujici lekar operaci malem zrusil vzhledem k pacientovu
nizkemu tlaku. Protoze se jeho hodnota nakonec ustalila, lekar
usoudil, ze vazne riziko nehrozi. Ve ctyri hodiny odpoledne mi
pacient teleIonoval z nemocnicniho pokoje. Byl schopen bez opory
sedt na luzku.
,Jen m napadlo zavolat a rict vam, jak to vsechno probhlo," rekl
silnym hlasem. ,Nez jsem se stacil branit, pichli mi jednu injekci na
zmirnni bolesti. Dalsi jsem nepotreboval. Jediny problem se vyskytl,
kdyz jsem vstal a chtl jit na toaletu a omdlel jsem. Lekar porad hlasi
nizky tlak, je to v poradku?"
,Zkuste pocitat od deseti do jedne," rekl jsem, , a uvidite, ze se tlak
zvysi. Zda se, ze vam k tomu nestacil jediny poslech kazety. Zavolejte
mi jest, az vam lekar zase zmri tlak."
Udlal, co jsem mu navrhoval, a pozdji hlasil, ze se tlak vratil do
normalniho stavu. Podle zpravy bylo jeho zotaveni o polovinu kratsi
nez pri vsech drivjsich operacich. Hlavn ovsem dokazal ovladnout
chronickou bolest, ktera ho mucila cele msice a roky.
Kdyz se vratil z nemocnice domu, zacal pomoci Hemi-Syncu
aktivn pracovat na odstranni bolesti. Sjednal si schuzku se zastupci
Statni rehabilitacni agentury (mezi zakladni ucely rehabilitace patri
zvladnuti bolesti, ktera casto znemoznuje navrat do bzneho zivota).
Metoda je zaujala natolik, ze jsme dostali pozvani do Federalniho
rehabilitacniho zarizeni v Hot Springs ve stat Arkansas, abychom ji
predvedli. Vysledkem byla zadost o kalkulaci nakladu, ktere by
umoznily vycvik personalu v rehabilitacnich zarizenich ve vsech
padesati statech. Kalkulaci jsme poskytli, ale dalsi kroky uz agentura
neuskutecnila. Zrejm jsme poskytli prilis nestandardni projekt na to,
aby ho hradil Iederalni rozpocet.
Pouziti Akutni lecby v prubhu operaci bylo vice nebo men usps-
ne, ale nikdy nebylo upln neuspsne - pokud byla aplikace spravna.
Jeden chirurg jiz metodu pouzil pri vice nez triceti operacich a stale to
nestaci k tomu, aby vzbudil zajem o jeji vyuziti take u svych kolegu.
Prezident jedne vyznamne spolecnosti se rozhodl, ze Akutni lecbu
pouzije bhem sve operace. Kdyz zakrok probhl, odmitl leky k
mirnni bolesti a prasky na spani a tolik se v prubhu pooperacniho
obdobi v nemocnici nudil, ze si bhem tri dnu vymohl propustni.
Jedna mlada zena absolvovala vazny zakrok v brisni dutin a o tyden
pozdji se uz vnovala svemu konicku letani s rogalem. Cyklus
Akutni lecba prinesl pozoruhodne vysledky. Nejvtsi prekazkou stale
zustava krajn slozita organizacni struktura nemocnic, ziskani
souhlasu lekare, operujiciho lekare a dalsich pracovniku
nemocnicniho personalu.
Chcete-li se dobre vyspat, Iunguje Hemi-Sync stejn ucinn jako
prasky na spani. Jsou lide, kterym metoda pomaha zvladat casove
rozdily pri dlouhych preletech. Jini ho zase pouzivaji k tlumeni
stresujicich vlivu nebo jim pomaha k soustredni u partii golIu.
Hemi-Sync je vyborna pomucka pri uceni a zlepsuje schopnost sou-
stredit se. V ramci kurzu, ktery probihal ve Iederalnim vycvikovem
stredisku, se pri pouziti Hemi-Syncu zlepsily psychomotoricke
schopnosti ucastniku o 75 procent. Pri jinem testu se studenty
Morseovy abecedy se vysledky zvedly o 30 procent. A priklad z
jineho prostredi - zaci zakladni skoly v Tacom zvladli latku, kterou
by za bznych okolnosti probirali cele pololeti, za ctyri tydny.
Takove vysledky nam spolu s jinymi pomohly vytycit ramec nasi
praci a jeji cil. Njak jsme se odchylili od vyzkumu okolnosti, ktere
vyvolavaji OOBE.
Timto jednoduchym vyctem se Institut hlasi k myslence: ze vdomi
a stav uvdomni obsahuji vysvtleni vsech jevu, po kterych clovk
v zivot touzi, anebo se s nimi setkava; ze hlubsiho pochopeni a
vyhodnoceni takoveho stavu vdomi muze byt dosazeno pouze
mezioborovym pristupem a spolupraci;
vysledky pridruzeneho vyzkumu maji vyznam, jenom kdyz se za-
mruji na prakticke pouziti, na ,to, co je dulezite", receno jazykem
dnesni doby.
Vyse uvedene nas privedlo k zavru, ze vdomi je aktivni Iormou
energie. Proto by prvni Iazi mlo byt vlastni pochopeni teto energie
samotne - muze to vypadat legracn, kdyz se po vas chce, abyste sebe
pouzili k mreni sebe. Kdyz dosahneme uvdomni teto energie v jeji
zakladni podob, mli bychom dokazat poodhalit take zpusob jejiho
prirozeneho pouzivani. Toto poznani by umoznilo sirsi a
promyslenjsi rizeni takovych energetickych poli. Od rizeni logicky
prejdeme k dalsi Iazi - k pouziti energie po novem zpusobu a v sirsim
kontextu. Takze jsem se tady rozvlekle vyjadril v tom smyslu, ze kdyz
proniknete do te vci, ktera vam umoznuje myslet a existovat, budete
ji moci pouzit takovym zpusobem, jakym ji zatim nepouzivate.

3. - P#OG#AM ,B#NA"


V polovin sedmdesatych let se v dalsim vyvoji odehraly zmny, ktere
prevratn ovlivnily vtsinu nasi cinnosti. Uvdomuji si to az ted pri
zptnem ohlednuti za tmito udalostmi.
Na pozvani Esalenskeho institutu jsme mli v Big Sur v KaliIornii
poradat vikendove pracovni setkani se zamrenim na nase nove
metody a techniky. Jistym zpusobem jsme to brali, jako ze si nkdo
vsiml nasi prace. Esalen byl tehdy prosluly jako kolebka novych
teoretickych a praktickych pristupu v psychologii a studnice
intelektualnich nahledu na mysl clovka.
Souhlasili jsme a vydali se na cestu s tim, ze nam nebylo zcela
jasne, co vsechno nas muze potkat. Prace se skupinou dvaceti ctyr lidi,
kteri se soucasn dostanou do stavu vdomi, ktere jsme znali, pro nas
byla novinkou. Nedlam si iluze, ze sami ucastnici mli jasnou
predstavu o tom, co je ceka. Mozna snad s vyjimkou toho, ze to bude
souviset s OOBE. Naplanovali jsme program bez prestavek, jidlo bylo
zajistne a stale k dispozici a pocitalo se s operativnimi prestavkami
vzdy na dva cykly spanku. Spolu s kolegou inzenyrem Billem Yotsem
jsme se dlili o vedeni celeho toho maratonu.
Protoze nas cekala prace s novymi dobrovolniky, pripravili jsme
aIirmaci, kterou se vsichni ucastnici museli naucit nazpamt jest
pred zacatkem programu.
Jsem vic ne fy:icke tlo. !rotoe fsem vic ne fy:icke tlo, fsem
schopen vnimat to, co tento fy:icky svt presahufe.
!roto si hluboce prefi rust a proivat. po:navat, chapat, ridit,
pouivat vyssi energie a energeticke systemy tak, aby to bylo
prinosne a konstruktivni pro m i pro druhe, kteri mne nasledufi.
Take si hluboce prefi, abych :iskal pomoc a spolupraci, dohled
a pochopeni bytosti, fefich moudrost, stupen vyvofe a :kusenosti
fsou rovnocenne s mymi nebo fsou pokrocilefsi. !rosim fe o vedeni
a ochranu od vsech vlivu, nebo sil, ktere nemohou pln splnit mofe
prani, ktera fsem :formuloval.
Pokud jsme to byli schopni posoudit, nebyly vysledky prvniho se-
tkani dvakrat strhujici. Zato jsme se mnoho naucili a urcit se hodn
rozsirila zakladna dobrovolniku pro pokusy a testovani. Predstavili
jsme jim Ohnisko 10 a ruzne nenarocne zpusoby vyuziti tohoto zvlast-
niho stavu vdomi. Konecne Iorum, kdy si ucastnici sdlovali sve
pocity a dojmy, ukazalo, ze jsme ukol splnili. Ucastnici se seznamili s
Ohniskem 10 (mysl bdla, tlo spici) a naucili se, jak si ho sami
mohou navodit. Do Virginie jsme se vratili s pocitem hlubokeho
uspokojeni, ze se potvrdilo prakticke jadro metody.
Netrvalo dlouho a zacaly prichazet nabidky od jednotlivcu i orga-
nizaci, abychom usporadali dalsi takove seminare. Vyhodnotili jsme
dosavadni vysledky a shodli jsme se, ze tyto seminare mohou byt
velice eIektivnim zpusobem ziskavani siroke skaly zkusenosti, ke
kterym bychom se za jinych okolnosti tzko dostavali. Zacali jsme
tedy vest prilezitostne vikendove seminare. Program jsme nazvali
dulezitym nazvem M-5000, protoze dosazenim hranice pti tisic
testovanych dobrovolniku by uz mohla byt rec o hluboce
propracovanem a vyvazenem vycvikovem programu. Nove poznatky
a zkusenosti bychom pouzili pri nasledujicich programech za ucelem
maximalizace vysledku.
Potrebovali jsme take ziskat nove instruktory, coz nebyl vubec
jednoduchy ukol. Take jsme potrebovali prevest tento system do
sluchatek, aby bylo pln vyuzitelne pusobeni Hemi-Syncu. Po
nkolika prvnich setkanich jsme si uvdomili, ze latka pti tisic
ucastniku byla nasazena prilis vysoko. Take jsme si uvdomili, ze
ucastnikum vlastn otevirame urcite dvere, okna, skviry, kterymi
mohou projit do jineho stavu vdomi. Proto jsme zmnili nazev na
,Program Brana"
18
.
Vycvikove cykly jsme inzerovali jen vyjimecn. Lide se o nich
dozvidali primo, od drivjsich ucastniku. Protoze jsme vlastn dlali
pokusy, zadali jsme kazdeho ucastnika, aby hned na zacatku podepsal
prohlaseni, ze si tuto skutecnost uvdomuje a zavazuje se podat
zpravu o vysledcich vcetn tch, ktere by presahly ramec seminare. To
jest neznamena, ze to vsichni nakonec udlali, ale bylo jich dost na
to, abychom mli slusnou evidenci. Prvni seminare se uskutecnily v
ruznych koutech Ameriky v motelech, konIerencnich centrech a
salech. Ucastnici byli vsichni v jedne prostorne mistnosti a
prostrednictvim ridiciho systemu, ktery jsme pro tento ucel zvlast
vymysleli, dostavali pres sluchatka pokyny.
18 Angl.: The Gateway Program (pozn. prekl).
Cviceni jsme jim prehravali ze zaznamu. Kdyz se nad vsim v
soucasnosti zamyslim, je uzasne, ze to vubec Iungovalo. Mistnosti,
ktere jsme vyuzivali, casto prilehaly k recepci motelu nebo baru, kde
hral treba orchestr az do rana. V mist naseho bydlist se nam otazku
mista podarilo vyresit tim, ze jsme si pronajali maly motel a
instalovali v nm prislusnou techniku pro dvoucestnou komunikaci s
kazdym pokojem. Z laboratore do motelu bylo asi pt mil. Slabym
mistem naseho motylku byla chybjici restaurace, a tak jsme si jidlo
museli nechat dovazet. Prav tady se uskutecnil jeden zajimavy pokus.
Vytvorili jsme cviceni, pri kterem se ucastnici zdokonalovali ve
tvarovani zvlastni mentalni energie do viditelnych svtelnych vzorcu
asi tisic stop nad motelem. V dalsi Iazi seance, pozd v noci, jsme
ucastniky podrobili zkousce. Mli jsme predstavu, ze spojeni energie
dvaceti ctyr osob by se mohla projevit vizualn. Vsechna venkovni
svtla motelu jsme vypnuli (motel je na samot) a podle stopek jsme
presn vypocetli okamzik, kdy se mlo nad motelem objevit svtlo.
Ctyri z nas vysli ven a zvedli hlavy k temne obloze. Mli jsme dost
casu prizpusobit oci temnot. Kdyz prislo znameni, dychtiv jsme
koukali kolem sebe. Nikdo z nas ani nespitl.
Najednou se nadsen ozval nas inzenyr elektroniky: ,Vys,
podivejte se vys!"
Jest vic jsme zaklonili hlavy. Predtim bylo nase zorne pole jenom
mirn nad urovni strechy motelu. Ted jsme naplnni uzasem zirali vy-
soko nad sebe a na podkladu hvzdami posete oblohy jsme vidli
jemne vlnni slab cervene az neonove barvy. Nejvic nam to
pripominalo jemne praminky vody, ktere jakoby protekaly napric
nebeskou klenbou primo nad strechou motelu. Presn v okamziku
naplanovaneho konce cviceni vlnni zmizelo. O tri minuty pozdji se
z kazet znovu ozval pokyn k provedeni cviceni a svtle vlnni se
znovu objevilo. Ve stanovenou dobu zmizelo. Vidli jsme to vsichni
ctyri a vysledkem jsme byli doslova nadseni.
Cviceni jsme zopakovali pri jine Bran, ktera se konala o nco poz-
dji, tentokrat na ranci severn od San Francisca. Byl s nami jeden
inzenyr, ktery chtl ukaz na obloze zachytit specialn upravenym
Iotoaparatem. Svuj Polaroid nainstaloval pred domem. Aby predesel
poskozeni zabru tim, ze by se na IotograIii zobrazila mlha,
vyIotograIoval dva snimky tsn pred tim, nez byl vydan pokyn k
zacatku cviceni. V prubhu cviceni, tedy v dob, kdy se predpokladalo
zviditelnni energie, poridil dalsi dva snimky. A kdyz z kazety zaznla
instrukce k ukonceni cviceni, vyIotil posledni dva.
Celkem nas bylo pt nebo sest pozorovatelu. Nikdo nezaregistroval
jakykoli svtelny ukaz. Potom jsme se vratili do domu a kdyz se
vsichni shromazdili v jedne mistnosti, zacali jsme IotograIie z
Polaroidu podrobn zkoumat. Na dvou, ktere byly porizeny pred
zacatkem cviceni, nebylo nic a byly prazdne. Na dalsich dvou
snimcich z doby, kdy zaznl pokyn k ukonceni cviceni, take nic
nebylo a take byly prazdne. Posledni dv IotograIie porizene bhem
cviceni zachycovaly shluk kruhoviteho tvaru a mramorovy eIekt,
ktery pripominal zemkouli pri pohledu z dalky. Tento jev, kdy
Iotoaparat svtlo zaznamena a lidske oko nic nepozoruje, uz davno
vysvtlili Iyzici i IotograIove. Film ,vidi" Irekvence, ktere oko
nezachyti. Obvykle vyhrady, ze mohlo dojit k osviceni Iilmu,
neobstaly, protoze klicove snimky byly mezi dvma uvodnimi a
dvma poslednimi zabry, ktere byly naprosto prazdne. Nemohly tedy
byt preexponovane. Navic, osvicena prostredni cast policka neni
zrovna vhodnym argumentem pro Iilm poskozeny nahodnou expozici.
Cim muze Brana prospt jednotlivci? Zda se, ze diky mnohotvarne-
mu pristupu naleza kazdy ucastnik odpovd na njakou vnitrni
otazku. Samozrejm, ze zajemci o program casto prijdou s predstavou,
ze proziji OOBE. Toto ocekavani se vtsinou nenaplni v prubhu
seminare samotneho. Presto se zde oteviraji hlubokym vhledum,
pochopeni smyslu sve existence a uvdomni sveho zivotniho ukolu.
Vyjimkou nejsou okamziky, ktere pretvareji dosavadni zpusob zivota
nebo vrcholne prozitky a zkusenosti, ktere ucastnik predtim nikdy
nezazil a ktere se nedaji zopakovat. A take toho neni zapotrebi.
Vlastni naplni Brany je seznameni ucastniku s Ohniskem 10 (mysl
bdla, tlo spi). Dale se uci, jak prejit do Ohniska 12, tedy do stavu,
kdy vnimani jakychkoli tlesnych podntu konci. Zde se muze vdomi
oprostit od Iyzickeho prozitku a zacina vnimat jinym zpusobem nezli
skrze pt smyslu. Az tady se ve skutecnosti zacina nco dit. Zde se
rozpoustji vsechna hlediska a prijata presvdceni. Teprve v tomto
stavu si ucastnik hluboce uvdomi, ze ,je vic nez Iyzicke tlo".
Program Brana vyzral v jedinecny proces sebepoznavani a
sebeobjevovani. #ozpousti barieru strachu (z neznameho, ze zmn),
kterou muzeme povazovat za nejvyraznjsi kulturni omezeni na cest
osobniho rustu. Predstavte si ted, ze se nachazite na mytin v hustem
lese. V nasi terminologii mluvime o ,vdomi C-l". Vedeme vas do
lesa, ale jen tak daleko, abyste znamou mytinu mli stale ,na dohled".
Tam se zastavujeme, je to vas rozcestnik (Ohnisko 10). Jestlize
absolvujete dostatecny pocet cest mezi mytinou a rozcestnikem, vas
strach zmizi. U rozcestniku Ohniska 10 si vzdycky uvdomite, ze se
kdykoli muzete vratit na mytinu, kdybyste se z njakeho duvodu citili
neprijemn.
Od rozcestniku Ohniska 10 se dostanete na dalsi stanovist, ktere je
jest hloubji v lese. Odtud uz pravdpodobn neni mozne ,dohled-
nout" na mytinu. Pojmenovali jsme ho Ohnisko 12. Po nkolika
pruchodech mezi Ohniskem 10 a Ohniskem 12 se i toto misto mni ve
zname prostredi a sekundarni strach mizi. Uvdomite si, ze z Ohniska
12 na mytinu (C-l) ,nedohlednete", ale ,vidite" Ohnisko 10 - a z
Ohniska 10 se umite vratit na C-l. Postupujete dal a dal, k dalsim
orientacnim bodum. Kazdy dalsi lezi hloubji a je jiny nez ten
predchozi a jde to az za hranice nekonecn se rozsirujicich moznosti.
Kdyz bariera strachu zmizi, vystoupi pln do popredi jeden z
nejvtsich daru lidstva, zvdavost. Pomoci tchto prostredku, ktere
dostava, muze ucastnik programu dlat cokoliv, podle sve libovule.
Prijima, ze ma pravo tuto cinnost provadt, a soucasn take prebira
odpovdnost.
Podle sveho jedinecneho rytmu zacina clovk citit (a neni to zalezi-
tost viry), ze presahuje svou Iyzickou smrt. Nikdo mu to nenapovida,
je to prima zkusenost. Neni podstatne, cim se bhem Iyzickeho zivota
zabyval a cemu vril. Vi, ze az jednou Iyzicke tlo zemre, on pujde
dal.
Preziti Iyzicke smrti neni otazkou presvdceni; je to Iakt, ktery je
prirozeny, podobn jako narozeni. S programem Brana neni spojene
zadne dogma, jenom se doporucuje, aby se zajemce pred zahajenim
vycviku vazn zamyslel nad tim, ze ,je vic nez Iyzicke tlo."
Hranice mezi energetickym systemem teto a jinych Iyzickych realit
jsou nevyhnuteln prekroceny. Ve vypovdich ucastniku se to casto
popisuje jako optovne sjednoceni se ,mrtvymi" prateli a pribuznymi
nebo jako setkani s jinymi projevy inteligentni energie. Tyto jevy
siroka americka verejnost nepripousti a neprijima.
Jestlize vnimate zakladni pusobeni procesu Hemi-Sync, tj. ze
poskytuje pristup do mnoha urovni vdomi soucasn (nco, co je
velice vzdaleno obvyklemu dennimu vdomi), muzete ve svem zivot
zacit uplatnovat moznosti, ktere se vam pomoci teto techniky
oteviraji.
Prostrednictvim Brany jsme mli v poslednich deseti letech
prilezitost vyzkouset pusobeni Hemi-Syncu na vice nez 3000 lidech.
Kazdy ucastnik absolvoval alespon dvacet osobnich testovani/cviceni.
Celkem tedy dostavame vice nez 60 000 individualnich zkousek, ktere
provrily ucinnost teto metody a techniky. Tchto 60 000 testu bereme
jako zakladni vymezeni hodnoty programu Brana. Kdyz nic jineho,
muzeme mit jistotu, ze se nam podarilo 60 000 krat nkoho uspat a
zase vzbudit. To uz je slusna statistika pro testovani njakeho
vyrobku, zvlast kdyz jde o vyrobek, ktery neuplatnuje nasilne
pusobeni na tlesnou slozku.
Nejvic vypovidajici je skladba ucastniku programu, cili tch, kteri
se za poslednich osm let programu zucastnili. Za prve to bylo 41
procent muzu. To je dvakrat vtsi pocet, nez je obvykle pri bznych
seminarich osobniho rustu. Vtsina vyzkumniku si mysli, ze duvodem
teto ucasti je vdecky pristup procesu Hemi-Sync, pokud se jako
protipol chape pristup ezotericky. Za druhe se zucastnilo 29 procent
tzv. proIesionalu (psychologu, psychiatru, ucitelu, vdcu, inzenyru
atd.). Hlavnim motivem ucasti na programu bylo zjistni jeho
moznosti s ohledem na dalsi pouziti ve svem oboru. Za treti byl
prumrny vk ucastniku tricet devt let, a tim se Brana vzdalila
snobum a skupinam ovlivnnym modnimi trendy. A za posledni, 83
procent se zucastnilo na zaklad urcite vychozi motivace a program
zakoncilo s jinym, hlubsim poznatkem.
Vyznam Brany si nejlepe priblizime, kdyz se s vami podlim o n-
ktere vypovdi, ktere poskytli primi ucastnici programu. Zde je
nkolik z nich:
1135 - CM
Pro mne osobn byla nefuasnfsi :kusenost s Ohniskem 15 v
:esilenych vibracich. citil fsem, fak proud energie pomalu stoupa
fednou polovinou tla a druhou polovinou klesa :ase dolu a potom
rychlefi a rychlefi. itil fsem, e se br:y :mnim ve spiralu, potom v
bod a skutecn se to stalo a pak fsem fako ucelena fednotka stoupal
vys a vys... Ale potom m napadlo. nemuu fit dal, nemuu vys - a v
tle nafednou slysim". Ted se ome:ufes' Tak dobra, prekonal fsem
to, prifal fsem to a dal m nic nepoutalo, pripadal fsem si fak
Sputnik vreny do vesmiru a ke hv:dam, fako nove byti, ktere fe
soucasti fednoty Jsehomira. Jnimani te fednoty mi pusobilo
nepopsatelne ststi a radost'
Ze cviceni fsem si odnesl hluboke pouceni. I kdy fsem casto
slychal a cetl, e fsme to, :a co se povaufeme, a e nas ome:ufe
nase mysl, proival fsem nco uasneho a fedinecneho, alespon :
meho pohledu mi to tak pripadalo, protoe fsem prekonal
pochybnosti a ome:eni, :a ktere fsem odpovdny fenom fa sam.
1644 - CM
... Tenkrat rano se mi u nechtlo dret v rukou slunecni
soustavu (to fsem snad nemohla byt fa, kdo toto vyslovil'), fak :nl
pokyn : ka:ety, a predstavila fsem si Ohnisko 15
19
- modre vstupni
dvere". Nic m tam ne:aufalo, take fsem postupovala pres cervene,
lute, ruove, :elene, fialove a nakonec pres bile. Bile fsem
identifikovala fako roven 21", pokracovala fsem a do 26", kde
fsem. dostala sdleni pro dalsi ucastniky programu. !o:dfi fsem
presla do rovn 27", kde fsem se driv setkala se svym otcem.
Jycitila fsem, e fe :anepra:dnny, tak fsem se vydala do
ne:namych koncin.
!redstavila fsem si digitalni pocitadlo a pohybovala fsem se
po:patku temnotou. Cislice :atim naskakovaly na displefi a stridaly
se rychlefi, ne fsem doka:ala sledovat. Asi kolem 100 (98?) fsem se
:astavila a vsude kolem fsem vidla postavy obcha:efici v kruhu.
vypadaly fako hologramy, ale vy:arovaly :pravu, e fsou ivi".
Nkteri si m nevsimali, fini poposli dal, ale rada fich pristoupila
bli a vyfadrovali uprimnou radost : toho, e m vidi. Jycitila fsem
dale, e ti, kteri prisli ke mn, si mysli, e nkde uvi:li. Mysleli si, e
fsem tam kvuli tomu, abych fe privedla :pt. Zeptala fsem se, co tam
dlafi. Do:vdla fsem se, e nkteri fsou tady :e :afmu a chtfi
po:nat nco noveho - a se fim :achce, vrati se :patky do fy:ickeho
tla. Dru:i :ase cekali, a fefich tla :emrou a oni se od nich
osvobodi. Ti, kteri se mnou komunikovali, se :e sve vule vratit
nemohli.
J tomto fsem uslysela tebe, Bobe, fak sti slysitelnym hlasem
rikas. ,Ted se vratis do Ohniska 10. Zacala fsem panikarit a mla
fsem pocit, e to be: tveho hlasu ne:vladnu. !okusila fsem se
nkoho odnest na :adech, ale neslo mi to. Zpatky v kabin
20
fsem
byla snad ve :lomku vteriny. Opravdu fsem si oddychla. !ridala
fsem nfakou tu ulevnou nadavku a :novu fsem si vsechno probrala.
Kdy pisu tyto radky, :novu si to opakufi.
Nevrim, e to byl sen. Kdy ted, po dvou tydnech, tukam do
strofe tuto :pravu, fsem fest opofena hloubkou toho proitku.
Nevrim na nahodu. I kdy mi hlubsi souvislosti unikafi, citim,
e existufe duvod, proc fsem mla proit nco, o cem fsem driv
vdom neuvaovala.
Jime, e existufi instituce, kde lei pacienti ve stavu strnulosti,
nebo komatu. Lekari fe neumi :novu privest k vdomi.
4659-CM
Zabyvam se myslenkou, ktera mi v tomto okamiku pripada nef-
vys pravdpodobna. Temr cokoli, co nasich pt smyslu dokae
vnimat, take i rec a usmrnovane mysleni, fe ilu:e. Kdy bych chtl
popsat, co ted vnimam fako nefvyssi realitu, nefvice by se priklanl
k vyra:u ne fy:icky pocit.

19 Vdomi ,bez casu" (pozn. prekl.).
20 Kabina - v originalu: ,CHEC unit", ,Controled Holistic
Eenvironmental Chamber", kabina s holisticky rizenym prostredim
(pozn. prekl.).

Kdy vyhledavam :aitek nefvyssi skutecnosti (myslim, e fe to
stefna skutecnost, kterou vy o:nacufete slovem domov"), :aivam
pra:dno a blaenost. !ra:dno - ne snad proto, e fe pra:dne, ale
proto, e ho chci :ait prostrednictvim mentalnich procesu, se
kterymi se pofi pt fy:ickych smyslu privyklych vnimani ilu:e.
!okousim se :apofit svuf pomyslny biologicky pocitac a vnimat to,
co presahufe :fevnou ome:enost ilu:e. Jako kdybyste chtli
privont ke kvtin uchem. Blaenost pocitufi proto, e emoce fsou
fedinym prostredkem, ktery k vnimani mam, i kdy chci presahnout
hranice ilu:e. !okud se nabi:i fest fine prostredky vnimani, nefsou
: duvodu nepouivani vyvinute a fe nutne fe :novu oivit, anebo fe
teprve musim uvest do cinnosti.
2312-CF
...Bhem fednoho vyvaovaciho" dechoveho cviceni fsem
proila nco, co nastartovalo docela podivne udalosti. Z
ne:namych duvodu fsem se :nenadani ocitla v fakesi tmave skrini -
v naprosto temnem pra:dnu. Jako by mnou nco poha:ovalo :
fednoho extremu do druheho - :e stavu nefvyssi po:ornosti a
naprosteho vybu:eni smyslu a do stavu, kdy fakykoli podnt
chybl. Zaplavil m pocit nespokofenosti a :fistila fsem, e mi dla
velke potie nacha:et cestu : toho more temnoty. !ri dalsi
prehravce ka:ety fsem se :ase ocitla v temnot a :acala fsem si
dlat starost. Bhem spolecneho stolovani fsem o svych pocitech
promluvila s vedoucim vycviku a doufala fsem, e mi poradi.
Cast hovoru, ve ktere fsem popisovala svuf problem, vyslechl take
hloucek nkolika muu stoficich pobli. Jeden : nich si m po:dfi v:al
stranou a vysvtlil mi, co fe k tomu vedlo. Rekl, e nkolik muskych
clenu nasi skupiny u sebe bhem poslechu nahravek mlo sexualni
predstavy, ve kterych fsem se obfevovala - tudi vibrace vsech tch
sexualnich predstav fsem samo:refm :achytavala. Dal rekl, e se
spatn vyrovnavali s pocitem sexualni pritalivosti, a proto m do-
casn umistovali" do t:v. skrinky promny energii (misto, kde ne-
chavame nevyresene problemy), ne se preklenuli do finych urovni
vdomi. Takto se vsichni podileli na tom, e fsem se ocitala v temnem
pra:dnu. !ry abych fe neobtovala' Nefdriv m to nastvalo. Jak si
mohli dovolit ovlivnoval muf stav' A fak na mne asi pusobila fefich
sexualni energie' Jest dnes m prekvapufe, fak silny fe vliv myslenek,
a tady se spolecn soustredili tri lide' Soucasn fsem si pripadala
trosku hloup pri pomysleni, e fsem nfake signaly ne:achytila u
driv. Mofi po:ornost ale poutaly udalosti seminare, take fsem se
dvakrat ne:afimala o to, co si o mn mysli dru:i.
Tim to ale nekonci... Sice m nkdo pouiva fako predlohu pro sve
sexualni predstavy (i kdy fenom mentaln), ale :pracovala fsem to.
Zacala fsem se :afimat o to, cim tato :kusenost mue prispt k memu
rustu. Tak fsem uvaovala a to, co nasledovalo, naprosto :mnilo
nasmrovani meho ivota.
Jsechno probhlo hladce, protoe fsem uprimn poadala boske
sily, aby mi umonily proit duchovni lasku. Neadala fsem o to, abych
se stala prifemcem lasky, ale aby mi bylo umonno naucit se takovou
lasku davat druhym - podle svych neflepsich monosti. Mofe prani
bylo splnno.
Kdy mi pustili dalsi pasek, neustale fsem tuto myslenku drela v
mysli. htla fsem citit, fake to fe byt soucasti vesmirne lasky, doslova
se milovat s casti sebe sama a casti nkoho druheho. J tom okamiku
fsem mimotlesn opustila kabinu. itila fsem nutkani setkat se s
dalsimi ucastniky Brany. Zvolna fsem se presunula do fedne :
mistnosti a tlumenym hlasem :avolala fmeno fednoho ucastnika.
Zfevn ho prekvapilo, e m vidi, a fa fsem rekla, at se neleka, e fsem
prisla, abych mu vyslala lasku. Nakonec fsem se ro:loucila polibkem
na dalku a misto fsem opustila. (!o:dfi si tento clovk v:pomnl, e
slysel, fak ho nkdo femn vola. !ritom pocitil velke v:edmuti lasky,
ale nebyl si fisty, odkud volani pricha:i.)
!ak docela necekan mne mocna sila pritahla do fedne mistnosti -
presn receno do fedne konkretni kabiny. To m opravdu prekvapilo,
protoe mue v kabin fsem skoro ne:nala. Je skutecnosti to byl fediny
clovk, se kterym fsem bhem seminare skoro nepromluvila, mlady
pohledny psycholog. Z nfakeho duvodu fsme se feden druhemu
fakoby :amrn vyhybali.
Kdy fsem se v:nasela :refm nkde nad nim, nara: fsem proila
vsepofimafici vhled, e feho vibrace fsou mofe vibrace. itila fsem
neprekonatelnou touhu ro:pustit se, stat se feho soucasti, splynout v
fedno. Byla to opravdu fedna : neffasnfsich a nefcistsich :kusenosti,
ktere fsem :aila.
Odev:dala fsem mu tlo i dusi a pak fsem citila ohromne v:edmuti
energie, ktera se v nas houpala a vybuchovala. Neda se to popsat
slovy, protoe nas obklopovala uplna a absolutni laska mnohem in-
ten:ivnfi, ne fsme schopni v po:emskem mritku proit nebo si
predstavit. Cim vic fsem davala, tim vic fsem prifimala a nechtla fsem
nikdy skoncit. htla fsem mu dat fest vic. Jako kdyby dv naprosto
souladne energie nakonec splynuly v fednu. (J:pominam si, e mi
blesklo hlavou, fak sedivy se v tomto srovnani fevi fy:icky sex.)
Zalil nas prival v:pominek na spolecne minule ivoty. J tom stavu
fsme spolu ro:mlouvali a fa fsem si uvdomila, e tato :kusenost
mohla prifit a na :avr seminare, prav tak, fak se to stalo, protoe
pri drivfsim setkani" bychom se oba ro:ptylovali. Mona by to bylo
na ufmu finym obfevnym :kusenostem toho tydne. Ob mysli, feho a
mofe, se v teto :kusenosti setkaly. Jdla fsem, e nase setkani nebylo
nahodne - bylo predurcene.
Jsechno, o co fsem adala, fsem opravdu proila a fest mi bylo
pridano. Ka:eta dohrala a fa fsem se vydala dolu do spolecenske
mistnosti. Uvdomovala fsem si ne:vyklou, :vysenou hladinu energie
a pritomni lide vypadali, fako by se v:naseli. Kdy fsem sla dolu po
schodech a chtla se pripofit ke skupin, uvidla fsem ho". !odival se
na m planoucim extatickym pohledem, fako kdyby se mu prihodilo
nco naprosto nepredstavitelneho. Nepromluvila fsem fest ani slovo
a on u nkolikrat nalehavym hlasem :opakoval. Dkufi. Dkufi."
itila fsem se pov:nesen. !orovnali fsme si sve :kusenosti a v:afemn
fsme na sebe dohledli, abychom sve vypovdi nifak ne-pribarvili.
Nebylo to ale potrebne - oba pribhy do sebe dokonale :apadaly a
doplnovaly se fako skladanka. Nase vnimani bylo krafn citlive,
nefvice fsme vnimali hmatem.
!o tomto :aitku nas osud opt svedl dohromady, abychom
sdileli feden druheho. Jsme spolu fi dva roky, mame se radi a
ro:vifime se.
To byla mofe :kusenost s Branou. Muu rict, e m potkalo velke
ststi, protoe fsem dostala opravdu vsechno. Nefenom dort, ale i
slehacku na nm'
Program Brana dal pokracuje a trva vzdy sedm dni. Djistm je
areal naseho centra ve Virginii, ktere je pro Branu zvlast uzpusobene.
Pri cvicenich uz ucastnici nelezi na zemi, ale vyuzivaji specialni
bunky (CHEC), ktere jsou izolovany jest lepe nez kabiny v nasi
puvodni laboratori. V bunkach neprobiha jenom poslech nahravek
pres sluchatka, ucastnici tady take spi. Protoze mohou vzdalen
pripominat kupe ve starych vlakovych soupravach, nkteri
navstvnici prvni noc spatn spi - mozna z pocitu klaustroIobie.
Bunky jsou ale specialn vybavene, od privodu cerstveho vzduchu,
pres regulatory teploty az po moznost vyuzit nahravky se zvuky
spanku, takze druhou noc se pocatecni problem dostava do upln jine
roviny - navstvniky neni mozne probudit. Spanek v odlouceni je tak
hluboky a osvzujici, ze si nkteri ucastnici vybudovali svoji bunku u
sebe doma.
Program Brana je opravdu narocny na zajistni a spravne
provedeni, a tak kazdy rok premyslime, jestli ma vyznam v nm
pokracovat. Z celkoveho pohledu to neni zadny Iinancni zazrak,
presto pry jsme jedine vyzkumne zarizeni, ve kterem se plati za
privilegium byt dobrovolnikem. Pokazde, kdyz se chystame celou vc
zase jednou ,zabalit", jakoby nahodou dostaneme dopis od njakeho
absolventa, ktery nam pise, jak dulezita byla pro dotycneho Brana a k
jakym vysledkum vedla.
A tak zase vypiseme program na dalsi rok.

4. - P#{ZKUMN TM C. 1


Pres veskera vyruseni v programovych seancich Brany v podob na-
vstv psychologu, inzenyru elektroniky, byvalych hippiku s batuzky
na zadech, pres nutnost odepisovat na dopisy po vydani knihy esty
mimo tlo, jsme v laboratori se skupinkou nasich dobrovolniku
pokracovali ve vyzkumne praci. Jejich zkusenosti s dosahovanim
odlisnych stavu vdomi (vcetn OOBE) se stale prohlubovaly a
dosahli v nich vysoke dokonalosti. Vlivem nejruznjsich zivotnich
promn (sthovani) se vsak pocet clenu ve skupin snizil na sest. V
sestav nyni byl: Iyzik, inzenyr elektroniky, vedouci pracovnik
socialni sluzby, transpersonalni psycholog, manazer kancelare a
poradce v psychiatrii. #ad bych pouzil skutecna jmena, ale nkteri
dobrovolnici mli pocit, ze by se na n zamstnavatele zacali divat
skrz prsty. Takze jsem se rozhodl, ze zadna jmena uvadt nebudu.
Jednim z nejpodivuhodnjsich aspektu bylo to, ze jejich zazitky se
shodovaly s mymi pouze v pocatecnich stadiich. Byli schopni
opakovat moje zkusenosti stavu blizicich se mimotlesnym. Ale v
dalsi Iazi jiz byla tato podobnost miziva. Snad bylo duvodem to, ze
pracovali s monitorujici osobou, ktera si ziskala jejich duvru, a tak v
urcitem ohledu se chovali s nenucenosti, kterou jsem ja nikdy nezazil.
Vypadalo to asi takto: Pokusna osoba si lehla na vodni luzko v za-
temnne, akusticky i elektricky chranne kabin o velikosti 2,4 krat 3
metry (obvykle v kabin c. 2, kterou mli vsichni z neznamych
duvodu v oblib). Kabina mla vlastni ventilacni system a vytapni.
Na hlavu, prsty a dalsi mista na tle jsme jim pripojili elektrody
snimajici Iyziologicky stav. Asi deset centimetru nad oblicejem visel
snimaci mikroIon. Sluchatka pln zakryvala usi. Nejdulezitjsi bylo,
aby pokusna osoba tsn pred zacatkem prehravani vyprazdnila
mocovy mchyr. Nechtli jsme, aby se zase opakovalo to, co se v
minulosti uz tolikrat stalo - dobrovolnik ohlasil ,problem" ve
Iyzickem tle a hned po spsnem navratu se ukazalo, ze za vsechno
muze plny mocovy mchyr. Mira celkoveho Iyzickeho uvolnni tyto
tlesne pocity umocnovala.
Kdybyste z kabiny vysli ven a usli po chodb jest asi dvacet stop,
dostali byste se k ridici mistnosti, odkud monitorujici osoba (ja nebo
par dalsich lidi) komunikuje prostrednictvim systemu ozvuceni s do-
brovolnikem v kabin. Monitorujici osoba pousti do sluchatek take
program Hemi-Sync. Budto zkousi na dobrovolnicich odezvu na jest
nepouzite zvukove Irekvence, nebo napomaha zkoumanym osobam
dosahnout zadoucich stavu vdomi. Poslednim ukolem monitorujici
osoby je pozorn sledovat a zaznamenavat zmny ve snimanych hod-
notach, ktere zachycuji bezprostredni Iyziologicky stav dobrovolnika.
Casto je pritomny jest asistent, ktery s vyhodnocovanim pomaha.
Nasleduji prepisy zaznamu typickych ,vstupu", tedy stavu, ktere
predchazeji OOBE z doby, kdy jsme zacinali s pokusy tohoto druhu:

SS/#OMC (MANAZE# KANCELRE) - DELKA T#VNI 7
MINUT - ZKOUSKA C. 188
#ychle ted procha:im tunelem - drive fsem stal v:primen a
ted m nco nasava a tahne dal. Je velice u:ky a fa se obrovskou
rychlosti ritim dopredu. Ted vidim na druhe stran tunelu svtelny
bod. #ychle k nmu smrufi. Jako by m pohanl kupredu nfaky
paprsek svtla. Jystupufi : tunelu a vcha:im do fine dimen:e. pln
fsem :pomalil. Jsem na :acatku teto dimen:e. Ted po:volna
procha:im dal a vsechno kolem fe :elene. !o prechodu : temneho
tunelu do fasneho prostredi m svtlo upln oslepufe. Mam finy
pocit ne driv. Ted citim, e na mne pusobi silna energie. Dla mi
to fakt dobre. Je to nova energeticka hladina. itim se silny -
vsechno kolem fe :elene. Okoli fe tak profasnne, e mi nfakou
dobu trva, ne si na nove misto privykam a pri:pusobufi se."
Byl tady jeden ,mensi" problem. Kdyz pokusne osoby prosly
svtlem nebo dosahly mimotlesneho stavu, ztracely zajem o nudnou
a mnohahodinovou praci na zjistovani novych, eIektivn pusobicich
zvukovych vzorcu. Vsichni svuj ukol vyborn plnili do okamziku, nez
se dostali za tunel a do svtla. Pak uz - dovolena! Nebylo vubec
snadne je udrzet u prace a museli jsme si s timto ,ukazem" trochu
pohrat.
A opravdu jsme si pohrali. Zacali jsme tim, ze jsme pokusne osoby
,posilali" na Msic. Chtli jsme, aby se tam trochu porozhledli.
Protoze dospli k zavru, ze je to krajn nezajimave misto, vydali jsme
se spolecn dal, do jinych casti slunecni soustavy, k neznamym
planetam. Pokud jsme to dokazali spravn rozlisit, nesetkali se s
nicim, co by upoutalo jejich lidsky zajem - same kratery a pohori nebo
pouhe vrstvy chvjici se hmoty. Zadna vegetace, zadna znamka
zivota. Bhem tchto vyletu jsme ale zjistili, ze v mimotlesnem stavu
zrejm existuje jest dalsi druh vdomi. Hlaseni dobrovolniku se totiz
od naseho pozorovani ,z vnjsku" lisila - napriklad to, co jsme v
kontrolni kabin vnimali jako minutu, vnimal dobrovolnik ve sve
kabin jako hodinu nebo jako bez-casovost. To byl jeden z podntu
pro to, abychom nasim dobrovolnikum zacali rikat Pruzkumny tym.
Jako vtsina lidi jsme se i my drzeli myslenky nebo nadje, ze
nkde mezi miliardami hvzd existuje inteligentni Iorma zivota,
kterou je mozne Iyzikaln zachytit. Takze jsme v ramci nasi hry zacali
Pruzkumniky ,posilat" za hranice slunecni soustavy. Nco jako zmna
pracovist, rozumite. Instrukce znla, aby se nezastavovali, dokud
nenarazi na nco zajimaveho. Mijeli ruzna slunce, objevili dalsi
planety, ale zadnou Iormu inteligentniho zivota. Pripadalo nam, ze
vesmir je sterilni.
Bod obratu prisel v roce 1974. V rozmezi nkolika tydnu se obsah
vypovdi Pruzkumniku zasadn zmnil. Vyloucili jsme moznost, ze si
Pruzkumnici nco sdluji stranou, protoze se casto vzajemn vubec
neznali. Kdyz jsme o tom vsem premysleli, nasli jsme jedine
oduvodnni: zarazeni aIirmace, kterou zacinal program Brana na
zacatku kazde prehravky. Zadne vyrazne zmny Irekvenci Hemi-Sync
jsme nepodnikli, nezmnilo se prostredi ani zpusob prezentace.
Vsechno mozna vyvolala druha cast aIirmace:
... Take si hluboce prefi, abych :iskal pomoc a spolupraci,
dohled a pochopeni bytosti, fefich moudrost, stupen vyvofe a
:kusenosti fsou rovnocenne s mymi nebo fsou pokrocilefsi. !rosim
fe o vedeni a ochranu od vsech vlivu nebo sil, ktere nemohou pln
splnit mofe prani, ktera fsem :formuloval.
Co nasledovalo, je mozne prirovnat k vyhrnuti opony. Temr bez
vyjimky, kdyz nktery z Pruzkumniku dosahl OOBE nebo se dostal
alespon do Ohniska 12, setkal se s inteligentnimi bytostmi, ktere byly
vice nebo men svolne komunikovat - a disponovaly touto schopnosti.
Mnoho let jsme se setkavali pouze s prazdnotou, a tak na nas tyto
zmny dlaly hluboky dojem. Nkdy jsme ani nevdli, jak se spravn
zachovat. Nasleduje cast z prepisu zaznamu, ktery jsme poridili pri
jednom z pocatecnich setkani:
SS/TC (FYZIK) XAL - 8:12 MIN. 332
Jsem :patky ve :name dvanactce. Spofeni nava:ano dvakrat
-poprve s inteligenci, kterou fsem nevidl. Odpovdla na neurcitou
vy:vu ke komunikaci, nco ve smyslu ,hci si s tebou povidat, ale
bylo :refme, e chtl naslouchat (rikam chtl, protoe fsem ml
pocit, e to byl ,on) a rekl ,Dobre, o cem chces mluvit? !okousel
fsem se prenechat iniciativu femu (tomu), abych se do:vdl vice o
nm a o prostredi, ve kterem ife, ml fsem nahle pocit, e ho
obtufi a e se proto na mne :lobi. Jako kdybych omylem vra:il do
nevrleho chodce na precpane newyorske ulici. Druha bytost byla
mnohem :afimavfsi. Take to nebylo fenom setkam s pouhou
inteligenci, ale vnimal fsem fi i vi:ualn. Byla to ena, :rala
tricatnice, mla :fevnou radost : naseho setkani a nabidla mi, e mi
ukae okoli. !rovedla m vtsi casti :ari:eni, ve kterem fsme se
prav nacha:eli. Jine o:naceni toho mista m nenapada. Sli fsme
nahoru a k fakesi :di a vtom se otevrely dvofe velke dvere, ale :a
nimi fsem nevidl nic, co by na mne udlalo dofem. Ona ale
povaovala ru:ne :nacky a nepravidelnosti povrchu :a nco
mimoradneho. !roc, to nevim. Jubec m to neoslovilo. Zeptal fsem
se, festli :na hmotnou rovinu byti, fakou :nam i fa, a ona
odpovdla, at fi to vysvtlim. Netusil fsem, fak bych mohl pribliit
hmotne byti, tak fsem se :eptal, festli by fi nevadilo, kdybych se
v:dalil, abych se hlasil :pt. Zdalo se, e fi probhl :achvv
nespokofenosti, protoe fsem narusil spolecnou procha:ku s
vykladem, ale rekla "dobre tedy", a tim se dostavame do
pritomneho okamiku."
Pozorovatel: ,Vyborn. Az se budes vracet, pokus se vnimat, o jakou
energii jde."

(CASOV P#ODLEVA: 3 MINUTY)

Tak tedy, radfi fsem se vratil, abych si v:pomnl na vse, co se
odehralo. Spofeni se stefnou enou :novu nava:ano. Byla prekvape-
na, e fsem se skutecn vratil. Udlalo fi to radost. Nefdrive fsem se
:abyval myslenkou, fak asi tato forma inteligence vnima sebe samu.
Nebyla podoba lidske eny fen mofe predstava? Mluvili fsme o tom
a fa si uvdomil, e fsem si vytvarel predstavu o fefi podob a
nemohl fsem s fistotou rict, festli vnimam fefi skutecnou podobu.
Ona si o mn take vytvarela predstavu, ktera odpovidala tomu, na
co byla :vykla, a festli si tyto dv predstavy byly v:afemn podobne,
fsme nemohli ani feden s urcitosti rict. Nechali fsme tuto ota:ku be:
odpovdi. !otom m celkem vyra:n :acalo svdit fedno misto na
krku a pokusil fsem se vysvtlit, e existufi fest v fine realit mimo
tu, kterou fsem s ni be:prostredn sdilel, a e na finem mist mam
fy:icke tlo, ktere ted vnima svdni na krku. To rusi mofe
soustredni, a to fe duvodem, proc mofe po:ornost kolisa. hvilku
fsem pln pritomen a pak nahle ma po:ornost ufidi. Zdalo se, e to
povaufe :a :cela nemone. Rekl bych, e mi nevrila vubec nic.
Mofe vysvtleni presla, podobn fako se to stava, kdy nkdo
pronese nco nesmyslneho. Zeptal fsem se na :akonitosti fefi
reality. Odvedla m na fine misto, kde byla dalsi bytost. Byl to mu
a dale tam byla psaci plocha, nco na :pusob psaci tabule, ale
nebyla to psaci tabule. Na ni se mi on pokusil vysvtlit povahu
fefich vci. Znaky, ktere vytvarel na teto plose, na te tabuli, fsem
nebyl schopen ro:lustit a po nkolikerem opakovani fsme to v:dali.
Zkusili fsme obra:ky. elou dobu fsme komunikovali telepaticky.
Obra:ky se osvdcily. Nakreslil fich nkolik a : telepatickeho
ro:hovoru fsem vycitil, e fefich vdecka odvtvi a :akonitosti byti a
reality se v mnohem podobafi nasim. I v tom ohledu, e fsou k teto
realit pripoutani a nemohou : ni vystoupit tak, fako fsem to udlal
fa, e fsem opustil fy:ickou realitu a vstoupil do fefich. Ani si nefsem
fist, festli vrili v finou realitu ne tu svofi. Jefich prirodni
:akonitosti se podobaly nasim tim, e se predmt v fefich realit
musel podri:ovat urcitym :akonum. !okusil fsem se :fistit, :da se
nktere :akony podobafi, napriklad :akon gravitace. Bylo to velice
tke vysvtlit. Nedoka:al fsem od sebe odlisit fefich pofeti reality a
sve, pou:e fsem byl schopen vse prevadt do principu, ktere mi fsou
vlastni. I kdy fsem nikde nevidl, e by se nkdo v:nasel ve
v:duchu, nemohl fsem si byt fisty, e pricinou fe stefne podlehani
gravitaci, ktere plati pro nas. Anebo :da to byla profekce mych
:kusenosti, na fefich :aklad si nepredstavufi, e by lidske bytosti
letaly v:duchem. Jnimal fsem ale, e disponufi :aklady vdecke
fy:iky, podle kterych se ridi fefich realita. Nepremistovali predmty
pomoci myslenek ani nic podobneho. Oni svuf svt vnimali fako
realitu pripominafici po:emske byti presto, e fsem ne:nal mnoho
fefich predmtu a nastrofu. !ripadali mi :vlastni, i kdy budili
dofem pevneho ukotveni v sob samych a oddlenosti v ramci fefich
:ari:eni a struktur. Z duvodu mn ne:namych m vnimali, fako bych
byl fednim : nich, at u slo o bytosti lidske, nebo ne - to nevim.
Mona fsem se ml pokusit :fistit, fakou mafi predstavu o mistu,
odkud fsem prisel, a o tom, kdo fsem."

Dalsim prepisem ziskate predstavu o jine rovin kontaktu:

SS/JCA (VEDOUCI P#ACOVNIK SOCILNICH SLUZEB) 6:27
MIN 356
Mluvim se svym :elenym clovickem a procvicufi stoupani a
klesani, abych byl schopen se dostavat na misto, kde vsichni
prebyvafi... a :fistil fsem, proc nosi :eleny odv. Rekl, e on sam ho
nepotrebufe, ale kdy ho na sob bude mit, fa se pry vedle nf budu
citit prifemnfi. Dal rekl, e fsem stale fest pod vladou urcitych
druhu, strachu a on chce, aby pro mne bylo opoustni tla a
navraty do nho co nefpriro:enfsi...hci se na chvilku posadit a
povidat si s nim... prav si fakoby sedl a mluvi o mn a o tom, kde
fsem. Rika, e fe takovy muf ochrance. Odpovida, v fistem smyslu
odpovida, :a muf rust a vyvof. hrani m v me:ich tchto setkani a
ma odpovdnosti s nimi spofene. Je fasne, e proil mnoho ivotu a
prosel mnoha :kusenostmi... a fa nevim, festli fsou feho soucasti,
nebo ne.
itim se tady velice prifemn, fako by to bylo misto, kam patrim,
a fako bych ten pocit :ail u driv. Myslim, e fsem udlal nfaky
pokrok, protoe nyni fsem nepotreboval, aby mi nkdo finy
pomahal. Byl fsem v fefich pritomnosti, to fe vse, bylo to spis fako
profev fefich duvry. Zeptal fsem se, co tady dla, a on odpovdl.
,Snais se :dura:nit tady", ale tady" neni... tady nehrafe roli.
Nevim proc, ale citim se neuvriteln unaveny. Mam pocit, fako
bych se nafednou chtl vratit. Jsiml fsem si u driv, e tento pocit se
dostavil fako nfaky :ablesk, i kdy tady fe tma. Tam cekalo
prekvapeni, fako kdy se :nenadani ro:sviti svtlo."
Mnohem prinosnjsi byly pripady, kdy se nasi Pruzkumnici rychle
,seznamili" s bytosti nebo vice bytostmi (entitami?), ktere jasn jevily
zajem o dalsi komunikaci. Nasleduje ukazka jedno setkani toho druhu:

SS/BY (INZEN# ELEKT#ONIKY) 26:20 MIN 325
Znovu fsem oslovil :drof a :eptal se ho na cile a feho budouci
vyvof a dale fsem se :eptal, :da fe mu :nama Zem. Jeho odpovd
:nla. "Ano, fe to me pusobist." Nabyl fsem dofmu, e Zem byla
fakoby feho pridleny rafon. Dale fsem ml pocit, e nam spolu s
dalsimi entitami mafi povinnost pomoci v tom, aby nase :kusenost
po:emskeho ivota byla co nefuplnfsi a abychom fi skutecn
absolvovali. Tim nemyslim, e by nas mli ,dostat skr:e ivot, ale
spise e nam mafi "pomoci profit ivotem." Mam na mysli, e nam
mafi pomoct dostat se tak daleko, fak fe to fen mone. Jefich cinnost
spociva spise ve vysvtlovani, pomoci a po:emske povinnosti se
fich ani tak netykafi. !ak fsem se ptal na po:emske prirodni
podminky v dalsich deseti letech. !rev:al informace : me mysli,
vdl, o cem premyslim a rekl. "Nevdl fsem, e tyto informace
fsou bn :name." !rekvapilo ho, e fsou takove informace
dostupne a e se dostaly do sirokeho povdomi. Nevdl, e se tyto
informace ro:sirily."



Jina komunikace se nesla zase v tomto duchu:

SS/SHE (PSYCHIAT#ICK PO#ADKYN) 16:14 MIN 314
. Svtelny bod. Mimo to nic fineho nevnimam."

Instruktor: ,Jaky ve vas to svtlo vyvolava pocit?"
Jnimam ho fako hv:du. Kdy se na nho :amrufi, :acinam se
v:naset."
Instruktor: ,Zkuste vic, experimentujte se svtlem."
(CASOV P#ODLEVA: 2:55)
Nov hlas: Dobry den."
Instruktor: ,Velmi m tsi. Jsem moc vdcny za to, ze jste tady."
Nov hlas: Je tke se sem dostat."
Instruktor: ,V cem je to tzke?"
Nov hlas: Musim profit mnoha vrstvami."
Instruktor: ,Jsme hluboce vdcni za to, ze jste prosel vsemi vrstvami
az k nam. Pomuzeme vam, jak to jen pujde."
Nov hlas: Ma velmi dobrou barevnou strukturu. Musime nale:t
:pusob, fak bychom fi mohli pomoci osvobodit se."
Instruktor: ,Navrhujete nco?"
Nov hlas: Musi fit na delsi dobu skutecn do hloubky.
Instruktor: ,Takze delsi pripravna doba, to by pomohlo?"
Nov hlas: Je to mone. !ufde to snadnfi, a se vytvori duvra.
Stale se fest hodn bofi."

Instruktor: ,Jsem velmi vdcny, ze o ni projevujete takovy zajem."
Nov hlas: hybi fi vyvaenost. Doprovodil fsem fi na misto, kde si
mue odpocinout."
V tomto pripad si pokusna osoba vubec nic nepamatovala. Jako
posledni si vybavovala, ze pracovala s barvami. Zmna v zabarveni
jejiho hlasu a zaznamy na monitorujicich pristrojich naznacovaly, ze
je v JEJIM tle pritomne jine ,byti" nebo jina osobnost. Mnoho se
diskutovalo o tom, jestli je rozumne timto zpusobem pokracovat, i
kdyz zajem spolu s nadsenim, ktere tato udalost vyvolala, byl v nasi
skupin ohromny. Faktem ovsem bylo, ze jsme v te dob nevdli o
zadnem ucinnem prostredku, ktery by takovou komunikaci
znemoznil. To ale nebylo nasim cilem a ja sam jsem byl posledni, kdo
by o nco podobneho usiloval.
Jeden z Pruzkumniku navazal velmi blizky vztah se skupinou ctyr
az pti bytosti, pricemz jedna z nich zastavala ulohu mluvciho.
Nasleduje prepis zaznamu, kdy se jednalo o dulezitou Iazi jejich
vztahu:

SS/#OMC (VEDOUCI URADU) 8:05 MIN 306
!o:orovala fsem, co se dfe, a soucasn vse proivala. Mofi
ctyri pomocnici pomohli vy:dvihnout mofe energeticke tlo, feliko
se ono tlo se prav vratilo do fy:ickeho tla. Ti ctyri pomocnici mi
pomohli energeticke tlo vy:dvihnout : fy:ickeho tla a fa fsem
:acala vnimat ohromnou lehkost a citila se vytecn a uvdomila si,
e tato energeticka forma" fako by byla vrostla do meho tla a
pou:e v nm prebyvala. !ou:e energeticky napafela me tlo. itila
fsem se lehce a v be:peci. Jenka mi bylo dobre a doka:ala fsem
vnimat energii byti. Jeden pomocnik mluvil o tom, e by chtli
:kusit experimentovat s tim, e by pouili me tlo :a ucelem
vytvoreni fakoby komunikacni prenosove fednotky me:i dimen:emi.
S fefich pomoci bych mohla snadno a be:pecn opoustt tlo, citit
lehkost a ststi a pritom po:orovat, pokud bych chtla, co se dfe s
energetickou bytosti."

Instruktor: ,Chtji ted provest njaky pokus?"

21 Angl.: ,Iorm" - tvar, postava, bytost (pozn. prekl).



J poradku. Mam pocit, e by chtli pouit mofe hlasivky, ale fa
fsem se fest nedostala dostatecn daleko, abych prenos nerusila.
Je potreba vice praxe a pokusu, pak bych se mohla naucit byt men,
tedy myslim byt vice uvolnna a nechat vse fen plynout a ne:asta-
vovat to mysli. Cim delsi bude cviceni, tim bude plynuti rychlefsi.
htfi udlat feden kratky pokus, fak :formulovat prostrednictvim
mych hlasivek a pomoci meho mentalniho aparatu nkolik mysle-
nek. Take uvidime, fak dal. Uvidime, co se :de stane."
Instruktor: ,Dobre. Jsem tady, jestli m budes potrebovat." Ano."

(CASOV P#ODLEVA: 3:23)

Nov hlas: Zdravim vas. Mluvim prostrednictvim tchto hlasivek a
rad bych promluvil k teto mlade en, :atimco ona bude po:orovat,
co se dfe. Zda se, e fefi fy:icke tlo se velmi rychle :ahriva. Mue
se ochladit, ale pak se :novu ohrefe. !rotoe se molekuly
energetickeho tla, ktere pracufe prostrednictvim fy:ickeho tla,
pohybufi rychlefi, proto v tomto okamiku vnimam kolem fefiho tla
teplo. Tato mlada ena pochopi, co se dfe, kdy poprve vstoupime
do fefi aury. !ociti teplo a a se vice uvolni a dokae povystoupit
nad sve fy:icke tlo, bude vnimat uplne uvolnni, uplny klid, uplne
:tiseni a uplne be:peci - stefn fako driv vnimala chlad a castecne
uvolnni. !otom se dostavi fa:e lehkosti a nahly pocit chladu a ona
si uvdomi, e :volna opousti fy:icke tlo, ale e se kdykoli mue
ro:hodnout prev:it nad prubhem udalosti kontrolu. Mue
po:orovat po celou dobu, kdykoli mue promluvit a dokonce mue
prefit do dalsich dimen:i. Ti, kteri fi pomohou vstoupit do tchto
dimen:i, fsou pripraveni, a :atimco se to bude dit, pokusime se
sdlit informace prostrednictvim tchto hlasivek. Je to velmi
konkretni pokus, kdy vstupufeme do dimen:i po:nani. A to by se
nikdy ne:darilo, kdyby nebylo vas a vaseho po:nani, svtla a
duvry, ktere obklopufi cely vas profekt, na nm pracufete.
Spolupracoval fsem fest s dalsimi, kteri se pripofi, fakmile
dosahneme finych dimen:i a urovni. Nerikame, e fsou vyssi nebo
nisi - fsou to svtelne dimen:e, do nich se pricha:i pres ru:ne
urovn. Snadnfi se v nich pracufe s po:nanim. Nyni pusobim na
urovni, ktera odpovida teto bytosti, ale po:dfi spolu budeme
pracovat na ru:nych urovnich. !racufi s ni i fine bytosti. Uivam
slovo ,my, protoe vdy, kdy pricha:im, pricha:ime ve skupin -
fsou :de dalsi, kteri pusobi fako asistenti a vdy posilufi hladinu
energie a podilefi se na praci. Rikame, e dlate presn to, co fe
potreba, aby se napomohlo te situaci, abyste se dostali to toho
dokonaleho stavu, kde mue dofit k uvolnni energii do finych
urovni vdomi. Ted se v:dalime a umonime fi, aby se :novu pln
vratila do sveho tla. Bylo nam cti. Dkufeme, dra:i pratele."
Zena mla takovou duvru v tuto skupinu, ze se jejich asistence
zmnila v bznou provozni proceduru. Napriklad aby se uvolnila z
tla, zaujaly tyto ctyri bytosti misto u jejich nohou (dv) a u hlavy
(dalsi dv) a z tla ji jednoduse ,vyzdvihly". Diky tomuto
jednoduchemu postupu byla cela procedura snadnjsi.
O nkolik msicu pozdji doslo k zajimave udalosti, ktera
souvisela s timto jiz rutinnim postupem. Tato Pruzkumnice mivala
seanci v laboratori vzdy ve stredu v pt hodin. Tentokrat stredecni
setkani, o nmz bude rec, zrusila jiz nkolik dnu predem. Souhrou
okolnosti k nam zavitala jedna psycholozka z okoli Washingtonu. K
nasi praci mla velmi skepticky postoj a my jsme stravili nkolik
hodin vysvtlovanim nasich metod a technik. Abychom ji nasi praci
priblizili jest vice, navrhl jsem, at se ulozi v kabin c. 2, poslechne si
Hemi-Sync a potom at sama posoudi, jestli to na ni udlalo njaky
dojem. Souhlasila s vdomim, ze zadne zvlastni prekvapeni se urcit
nechysta. Kdyz se vidl jeji skepsi, temr bych se v tom s ni ztotoznil.
Ubhlo asi pt minut od okamziku, kdy ulehla v kabin a v
sluchatcich ji zacal hrat Hemi-Sync, kdyz se v mikroIonu interkomu
ozval jeji hlas:
J kabin se mnou fest nkdo fe."
Zmackl jsem tlacitko u mikroIonu: ,Nemylite se?"
Urcit. Jsou vlastn ctyri, abych byla presna."
,Urcit jsou ctyri?" optoval jsem komunikaci.
Jnimam fe naprosto :reteln. Dva mam u nohou a dva u hlavy."
Znovu jsem zmackl tlacitko mikroIonu. ,Co dlaji?"
Jrte tomu nebo ne, ale snai se mne vy:dvihnout : tla."
Najednou mi to doslo. Zvedl jsem hlavu, abych se podival na
hodiny. Bylo pt hodin a deset minut - streda odpoledne. Uvdomil
jsem si, ze nehmotni pratele nasi Pruzkumnice take upadaji do
stereotypu. Vyprskl jsem v hlasity smich. Uz uz jsem se naklanl k
mikroIonu, abych zen v kabin vsechno objasnil, ale zarazil jsem se.
Zmackl jsem tlacitko mikroIonu. ,Co dlaji ted?"
!restali m vy:dvihavat : tla," rekl hlas v mikroIonu. Ted o
ncem iv diskutufi."
Jen s tzi jsem si zachovaval nevzruseny ton hlasu: ,O cem disku-
tuji?"
Ti ctyri m chtfi vy:dvihnout a ted se obfevil paty, ktery se fim
pokousi vysvtlit, e by nemli."
,A vy chcete, aby to udlali?" zeptal jsem se.
Ne, nefspis ne," zaznla odpovd. !rav prestali diskutovat a
odcha:efi, take fe vsechno asi :ase v poradku."
Usmival jsem se a znovu jsem se naklonil k mikroIonu: ,Tak se ted
uvolnte a za par minut vas pustim ven. Citite se ted pohodln?"
Ano, ano, citim se dobre."
Nechal jsem ji v kabin jest asi deset nebo patnact minut a pozo-
roval signaly na monitoru, ktere napovidaly, ze psycholozka je ve
stavu uvolnni az lehkeho spanku. Po njake dob jsem ji vzbudil.
Citila, ze si skutecn odpocinula. Nova zkusenost se ji dotkla, presto
se vehementn dal snazila stat si za svym. Ukazal jsem ji rozpis
setkani, ktere jsme vtsinou nazyvali pokusnymi seancemi a potom ji
pustil nahravku vlastni ,zvedaci" techniky podle autentickeho popisu
Pruzkumnika. Kdyz konecn odjizdla, vypadala velice zmaten a
zamyslen.
Mnohym lidem tyto vci siln narusi jejich usedly svtonazor. A
my jsme se s takovymi vcmi setkavali velice casto. Bylo mnoho
okamziku, kdy se objevily pochybnosti.
Zde je potreba rict, ze dosazeni duvry a komunikace nebo pratel-
stvi s tmito pratelskymi bytostmi si vyzadalo hodiny a hodiny
predeslych kontaktu a cetne diskuse s dalsimi lidmi. Vyvoj do stavu,
ktery zde popisujeme, nenastal pres noc. Ohromne mnozstvi
inIormaci, ktere se k nam prostrednictvim tchto bytosti dostalo, se
prevazn tykalo IilozoIickych otazek nebo obsahovaly doporuceni a
rady pro Pruzkumniky. Bhem pokusu nebyly nikdy pouzity leky
nebo drogy.
Navic jsou zde jiste signaly, ze dochazi k vytvoreni takovych
magnetickych poli, jaka nase vda jest nezna. Mozna by prichazel v
uvahu vznik magnetickych poli v blizkych elektrickych obvodech a
zvukovych kabelech. Dalsim moznym eIektem tchto poli by mohlo
byt ovlivnni magnetoIonovych pasku takovym zpusobem, ze by
mohlo dojit k ,prenosu" zaznamu z jedne vrstvy pasku na druhy. V
hudebnim prumyslu by uz jist vdli, jak vsechno vyuzit na
komercnim zaklad. Nicmen, nase vysledky nebyly natolik
prukazne, aby byly komercn zajimave. Alespon v soucasne dob ne.
Kdyz jsme jednou v noci prisli na parkovist k autum, ktera stala
zaparkovana asi 6 m od zdi, za kterou je uvnitr budovy kabina 2,
zjistili jsme, ze vsechna tri auta maji vybitou baterii. Protoze vsak byla
tepla letni noc, motor naskocil bez problemu a dal uz vydrzel. Auta,
ktera stala na opacnem konci parkovist, vzdalenem kolem sedesati
stop, mla baterie v poradku. Bylo to pro nas pouceni, abychom v
dob, kdy v kabin 2 probihaji pokusy s nkterymi Pruzkumniky, u
zdi neparkovali. Co je pricinou tohoto jevu (ktery porad trva), nevime.
V nynjsi skupin Pruzkumniku jsou uz jenom dva clenove
puvodniho tymu. Ostatni odnesl prival osobnich udalosti do ruznych
koutu USA, ale jejich zivoty byly navzdy poznamenany drivjsimi
zkusenostmi. Puvodni material stale jest zpracovavame. Zatim vsak
prichazi dalsi inIormace prostrednictvim pokracujicich pokusu v nasi
nove laboratori.
Mozna potrebujeme nkolik dalsich doktoru, s jinymi diplomy...

5. - NOV PRTELSTVI


V mnoha stovkach hodin dosavadni komunikace Pruzkumniku, asi v
jedne tretin pripadu, prevzaly pratelske bytosti se souhlasem zkou-
manych osob vedeni a kontrolu nad jejich Iyzickymi tly.
Promlouvaly za pouziti jejich hlasivek. Zbyvajici dv tretiny
navazanych spojeni inicioval Pruzkumnik, ktery pak s neIyzickym
tretim subjektem komunikoval a podal o tom zpravu. V obou
pripadech byl instruktor v kontrolni kabin (clovk z masa a kosti!)
soucasti rozhovoru.
Spisy, ktere jsme nazvali ,Pruzkumny material", jsou spojenim Ias-
cinujicich, matoucich, strach vzbuzujicich, inspirujicich, ale nkdy
take nudnych poznatku, ktere jsou casto v rozporu s myslenim a
IilozoIii nasi kultury a civilizace. Podstatne ale je, ze pracujeme se
skutecn autentickym materialem, ktery obsahuje Iaktickou zkusenost
a ze s Pruzkumniky spolupracuji pratelske bytosti. Az na druhe misto
v dulezitosti bych zaradil to, ze se vyzkum dal vyviji a dokonce
rozrusta.
Pokud se mame dockat nezaujateho konecneho pohledu na celou
vc, je podminkou urcita iniciativa ze strany odborniku, kteri nepatri k
nasi organizaci.
Kdyz si projdeme zkusenosti Pruzkumniku, s odstupem pozoruje-
me, ze se nktere prvky opakuji:
NeIyzicke bytosti nezname. At jsou ale kohokoli puvodu, maji
schopnost vyzarovat pratelske teplo, ktere probouzi plnou duvru
-v pripad Pruzkumniku jde ta duvra az za hranice zivota.
2Bytosti se projevuji starostliv predevsim ke svym pratelum - Pru-
zkumnikum. Vynakladaji velkou snahu na to, aby se mentalni i Iy-
zicky vyvoj jejich lidskych ,pratel" posunul dopredu.
3Pruzkumnikum se bytosti obvykle zjevuji jako postavy v kapi, je-
jichz tvare jsou ukryty ve stinu, Pruzkumnik je ocividn nemuze vi-
dt. Kdyz se Pruzkumnik seznami s vyzarovanim, ktere je pro
bytost charakteristicke, kap zmizi a Pruzkumnik vnima uz jenom
vyzarovani, ktere bytost utvari.
4Pri komunikaci s Pruzkumnikem se slovni projev bytosti omezuje
na slovni zasobu Pruzkumnika. Proto bytost casto vaha, kdyz patra

po vhodnem vyrazu, ktery by vystihl, co chce vyjadrit. Casto se v pa-
mtove databance Pruzkumnika zadny takovy vyraz nenaleza. 5. V
dob, kdy jsou Pruzkumnik a bytost ve spojeni, predevsim kdyz bytost
vyuziva Iyzicke tlo Pruzkumnika pro komunikaci, mni se napti
jeho tla a dalsi biorytmy.

Bez dalsiho komentare predkladam uryvky z ruznych setkani:

SS/TC (PRI#ODOVDEC) 22:30 MIN 372
Mam mnoho novych informaci a pokousim se v nich
:orientovat, abych fe usporadal v nfakem logickem sledu. Mam
dofem, a to chci rict fako prvni, e realita fy:ikalni hmoty - to, co se
bn na:yva realita, tedy nefen fy:ikalni hmota, ale take urcity
podil denniho snni a nasich imaginativnich schopnosti -
pripomina to hluboke :asnni nebo myslenku, ktera v:nikla :
vyssiho vdomi. !odobn fako kdy se :asnime nebo si vymyslime
ru:ne postavy nebo situace, sami fsme postavami, ktere byly
doopravdy vymyslene nebo vysnne, vyssi formou vdomi. #ole,
ktera nam v tomto snu prislusi, fe v:dlavat se, ucit a :dokonalovat
se a usilovat o svuf celkovy vyvof. !roc se teto form nadvdomi
nebo entit, ktera presahufe nasi predstavivost a intuici, tento sen
:da, nevim, fen se domnivam, e fe to pro fefi vlastni pouceni. Uci
se, stefn fako se ucime my. !roc na :acatku stofime s ome:enym
vdomim. kdy si vymyslime nfakou situaci a ocekavame, e dal
budou nasledovat urcite procesy, :e kterych se mame poucit,
nevymyslime si adny komplikovany, :raly" scenar. Jymyslime
snadny scenar, abychom ho podle svych schopnosti :vladli, a bude
:ohlednovat to, o co usilufeme, abyste toho nakonec skutecn
dosahli. To fe pricina, proc fe nase vdomi :danliv ome:ene. Ta
pricina fe soucasn monosti, abychom vdomi vice ro:vinuli, a
patri to k cele vci. Mame se ucit a rust a vyvifet se a mnit
prostrednictvim :kusenosti, abychom se co nefvic pribliili nasemu
tvurci nebo svrchovane snici dusi, chcete-li, a pochopili, e fsme
feho soucasti. A take mu alespon :casti poro:umli. !ak mame vice
sily. Cim vice chapeme, tim vice fsme se poucili. Take ve
skutecnosti o toto ani tak moc nefde - ne, finak, opravufi se. Take
nefde ani tak o to, e nas nco vnitrn ene k ro:sirovani vdomi,
nebo nas nabada, e bychom to mli dlat, ale spis o to, e vdomi
:de fe. Tim, e :de fe, existufe take nasmrovani, kterym se mueme
nechat vest, pokud se pro to ro:hodneme. Jak se posloucham, :ni to
vsechno dost kostrbat, ale tak mi to pripada."

SS/SHE (P#ACOVNICE V SOCILNI SFERE) 18 MIN 366
!ripadam si, fako... chycena ve viru. Dvacet dvofka u urcit
neni tlesna uroven. Dvacet fedna mue byt tlesna nebo netlesna
podle toho, fak se ro:hodnete :amrit energii.
Zde neni ani nahore, ani dole, ani vpredu, ani v:adu. !ri dvacet
fedna se po celou dobu citim prifemn, ale velice :vlastn.
!ripadam si fak duha, prede mnou fsou barvy, takove, fake popsala
Miranon, ale kada ma finy rytmus a pohybufe se odlisn. Jako
bych vidla spektrum dvaceti dvou barev, nevim, mona fe fich a
dvacet osm, snad fe to tak a vsechno fe to spolu propofene. Asi bych
vam to doka:ala nakreslit. Libi se mi v urovni dvacet fedna, tak
tady vice men :ustavam, a ptate se, co citim - fako bych
po:orovala ilu:i :apadu slunce a vnimala hori:ont fako konec, ale
fe to fenom ilu:e, protoe pufdu-li dal, otevrou se dalsi nove
urovn."

(CASOV P#ODLEVA 1:22)

1in hlas: Omlouvam se :a :podni, ale velmi vam chci podkovat a
rict, e fsem rad, e fste dostali mofi :pravu. Jestli chcete :koumat
tyto urovn, velmi rad budu spolupracovat."

Instruktor: ,Velmi si toho vazim."

1in hlas: Jak fsem vam u rekl, rostliny ifi v rovinach fedna a
sedm. Jsou na frekvencni urovni fedna a sedm. Zvirata ifi ve
frekvencni urovni osm a ctrnact. Kdy clovk dosahne, kdy
vdomi dosahne urovn ctrnact, nemue u dal pokracovat, pokud
ne:mni svou formu vdomi. rovn patnact a dvacet fedna
na:yvate lidskou existenci na Zemi. Kdy dosahnete urovn dvacet
fedna, mate volbu setrvat v lidske risi, nebo fit dal. Dal vsak
postoupite, fen kdy se v:date lidske formy byti."

Instruktor: ,Kdyz se vzdame lidske Iormy byti?"
1in hlas: rovn dvacet dva a dvacet osm fsou most. To fsou
urovn, do kterych vstupufete po smrti. Jste na urovni dvacet, a
protoe fe to v:estupna uroven, muete vstoupit do rise, ktera
presahufe fy:icke byti, ale nemuete tady :ustat, kdy se nev:date
sve lidske formy. #o:umite?"

Instruktor: ,Tomu rozumim, ano."
1in hlas: A kdy fednou clovk nebo vdomi - mluvime tady o
vdomi - dosahne urovn dvacet osm, fe na druhe stran mostu.
!rotoe se vdomi bude vyvifet dal do vyssich urovni, neprifme u
nikdy lidske tlo, dokonce ani :a ucelem sebev:dlani. Ja se u
nikdy nevtlim fako clovk - fako fina forma ivota ano, ale ne fako
clovk. Tce se to vysvtlufe, protoe nefsme na stefne urovni byti.
Mona to pufde vysvtlit, kdy vas poadam, abyste si predstavili
sedm kruhu, ktere pofimafi vsech ctyricet devt urovni. !rvni tri
kruhy fsou hmotne, tak, fak hmotu :nate. Zahrnufi rostliny, :virata
a lidi. Ctvrty kruh fe vasim mostem, sferou, na kterou fste :amreni,
:e vsech tchto urovni. Je to fa:e, kdy si vdomi mue vybrat, festli
se vrati :pt do nisich urovni, anebo pokroci do vyssich urovni.
Mnoha vdomi si skutecn voli, e se vrati do nisich forem
fy:ickeho byti. Horni tri kruhy na:yvate v fa:yce sveho vdomi
duchovnim svtem a tady fe potreba udlat hlavni dil prace.
Nemohu pomoci tm, kdo nedosahli urovn osmnact, protoe ma
frekvencni uroven fe fina. !roto fe tke pomahat vam s
konkretnimi problemy. Mohu vam vnuknout napady, ale nemohu
poskytnout konkretni vedeni, ktere by bylo mone, kdybyste byli v
urovni osmnact. Nase urovn se ovsem dotykafi, protoe vy se
pohybufete na v:estupne spirale - faky mate pro to vyra:,
v:estupna? Je to elipsa. Je to v:estupna elipsa, proto mohu prefit a
komunikovat s vami, i kdy neprimo. A dosahnu urovn ctyricet
devt, co bych si pral, opustim vsechny tyto rise byti. Zafiste to
fest neni nefvyssi dosaeni. Znamena to fen, e opustim tuto
skupinu sedmi kruhu, celkovou skupinu sedmi kruhu. !redstavte si,
chcete-li, e tchto sedm kruhu se nacha:i v finem, fest vtsim
kruhu, : ktereho vystupufe dalsich sedm kruhu a ty fsou opt
obklopeny kruhem dalsim, vtsim. Tim :iskate predstavu o tom, co
fe to nekonecno."
Instruktor: ,Musim priznat, ze toho je na me drobne, nicotne Iyzicke
vdomi trochu moc."
1in hlas: To fe pravda. Nemohu finak - pro me vdomi fe to take
narocne. !rotoe se blii naplnni kruhu, nkdy citim, e fsem
dosahl vy:namneho stupn ve vyvofi sveho vdomi. Ale kdy to
potom vysvtlufi, uvdomufi si, fak nesmirn daleka cesta fe prede
mnou a fak malo fsem toho dosud prosel. !rotoe mofe rovina
vdomi fe vdomi lasky, :anechavam vas s laskou. !refi dobry
den."

SS/SCA (VEDOUCI P#ACOVNIK) 34 MIN 402

Instruktor: ,Pozadej ho, at popise interaktivni jednotku, kterou ted
jsi a take tve Iyzicke tlo. Jaky je vztah nove energie a tveho
Iyzickeho tla?"
J dob, kdy nefsem ve fy:ickem tle, uivam cast sve energie
na feho podporu. Kdy pouivam tuto energii k podpore meho
fy:ickeho tla tady na Zemi, brani... nebo lepe receno - krivi mofe
myslenkove procesy, take nemohou : tla ven. Zakriveni
myslenkoveho procesu fe nutne pro komunikaci s finymi osobami
tady na Zemi. Toto fe feden :pusob komunikace, kdy fsem mimo
tlo. Jtsinu energie, kterou tlo vyuiva, si nesu s sebou, ale
dostatecne mnostvi :ustava :de v tle, aby toto tlo mlo
informace. Umonufe mi to otevrit mysl a komunikovat s dalsimi
bytostmi, dalsimi mo:ky, fak bych to vyfadril - komunikovat s nimi,
ucit se od nich, mluvit s nimi."
Instruktor: ,Kdy poprve vstupujete do Iyzickeho tla, abyste v nm
zustali delsi dobu?"

Zalei na vhodnem okamiku, i kdy oplodnni fe mechanickou
:aleitosti, chemickym procesem... netlesne bytosti velmi dobre
vnimafi, kdy se co dfe, a vybirafi si okamik, aby vytvorily :arodek,
nebo ho naopak nevytvorily. Take cast svofi energie mohu pouit
pro vyvof osobnosti a takto mohu vytvorit soucasn nkolik
osobnosti, ktere se vyvifefi ve stefnem case."

Instruktor: ,Soucasne ve fy:icke realit?

Ano, ano. !rimo ted mi sdlufi, e fedna osobnost fe stara,
fedna ma tlesne postieni, fedna fe muem. Ale abych vdl, kde se
nacha:efi, na to fest nefsem pripraveny... a skutecn citim, e fsem
stary, e napadam na nohu, ale nedokau citit, e fsem mu."
Instruktor: ,Tyka se toto vstoupeni do Iyzickeho tla jenom planety
Zem, nebo i jinych planet?"
Jydavame se na ru:na mista. !rebyvafi tam bytosti a nase
energie vnima existenci vsech tchto mist."
Instruktor: ,Existujeme na tchto dalsich mistech take ve Iyzickych
tlech?"

Nefsou to lidska tla, faka fsou na Zemi... ale... fine podoby
vci a bytosti."
Instruktor: ,Jake jsou dalsi Iormy na tchto planetach? Jake jsou ty
Iormy, ktere je obyvaji?"
!ripominafi treba elatinu... fsou sli:ke."
Instruktor: ,Vyskytuji se nktere i v blizkosti planety Zem?"
Jsou v:dalene tisice svtelnych let."
Instruktor: ,Jsou v teto energii stanovena vnitrni pravidla?"
Nero:umim, na co se ptate."
Instruktor: ,Jsou stanovena njaka vnitrni pravidla, kterymi se ridi
tlo?"
Ne, energie sama urcufe, festli se ro:hodne nespravn a potom
sebe samu :nici. Kdy se ro:hodne spravn, budufe nebo posilufe
svou bytost. Energie se mue sama :nicit."

Instruktor: ,Co se povazuje za zneuziti energie?"
!okud nedoslo k obohaceni soucasneho po:nani, pokud se by-
tost nenaucila nco, co drive fest ne:nala. Neni to pou:e ota:ka
dobra a :la, toho, e fsou dobre fevy a spatne fevy. Napriklad :abiti
samo o sob ne:namena, e by energie sebe samu nicila tim, e se
dopustila usmrceni :virete nebo druheho clovka. Neni duleite
pou:e po:navani, ale take :dokonalovani bytosti. Tento skutek by
sam o sob posilil drivfsi po:nani nebo pochopeni bytosti a tento
skutek vlastn prohlubufe predesle po:nani ci pochopeni. To fe
pouito k posileni. J pripad, e by doslo k :abiti, a tento cin by
nevyustil v pouceni a nic fineho by se tim ne:iskalo, pak by mohla
byt :nicena cela osobnost. Ale :refm existufe i hierarchie po:nani,
a kdy samotna energie postupn posilufe, postupufe v hierarchii
po:nani v:huru."

Instruktor: ,Kam vede tato hierarchie poznani?"

Je velice duleite stat se soucasti smrovani k fednotnemu
celku, fako e existufe nco fako vrchol... Kdy se bytosti priblii a
splynou, tim dosahufi vtsiho po:nani... timto v:estupem se :vysufe
mira pochopeni. Nedava to moc smysl, kdy to rikam slovy, ale v
predstav to vy:nam ma..."
Instruktor: ,Rekl bych, ze jsi nam poskytl mnoho inIormaci k
premysleni, takze podkuj svemu pruvodci a zeptej se, jestli ma
jmeno."
Nechce ted sdlit sve fmeno, protoe si neprefe, aby narusoval
tento vycvik, ktery tady probiha... abych byl konkretni, musim si po-
rad vic a vic uvdomovat, on take bude moci dlat svou praci lepe,
kdy sve fmeno nesdli."
Instruktor: ,Zeptej se, jestli chce provest jest njake dalsi cviceni,
nez ukoncime toto setkani."

Ne, mysli si, e fsem se dostal... dal, ne vubec predpokladal."

SS/MSL (PSYCHOLOG) 8:22 MIN 375

Instruktor: ,Zeptej se sveho pritele, jak jsme se ocitli na planet
Zemi. Jak jsme se dostali na Zemi a do casoprostoru."
Jako bych cestoval na:patek v case a citil se o:arovan castice-
mi... hmoty... a skutecn vidim o:arovani casticemi. Nktere : nich,
ktere se sloucily, se nakonec :mnily ve fungufici mechanismus.
Myslim, e fediny :pusob, fak bychom toto mohli pochopit a
pribliit si, fe predstavit si pocitac. J okamiku, kdy nastalo
slucovani, :acaly spolu castice v:afemn komunikovat
prostrednictvim tepla :e svtla nebo prostrednictvim energie, ktera
: nich vy:arovala. #a:em vdly, e spolu komunikufi a e se snai
komunikovat na stefne urovni. A bylo :de mnoho tchto castic. Dale
chtly :fistit, ceho fsou schopny touto komunikaci docilit - kam a
mohou :afit, ro:sirit se, dohlednout, dosahnout myslenim. Jyvinuly
Zemi a doslova fi vybudovaly. Experimentovaly samy se sebou, se
:viraty, lidmi a uvdomily si svuf pocet. Jak mnoho fich mohlo
v:niknout pou:e : fedine' Jedna : tch castic mohla kdekoli vytvorit
tisice dalsich lidskych bytosti nebo fefich soucasti. !o nfake dob
v:nikl problem. Ackoliv vytvorily kvalitnfsi mysli neboli myslici
struktury, nastal okamik, kdy to, co bylo puvodni, mlo :emrit
nebo :aniknout. Castice nemafi dlouhy ivot ve smyslu tisicu let a
nefsou vcne. Nas duch fe :refm pokrocilefsim modelem
puvodnich castic. Ty puvodni :anikly."

Instruktor: ,Pochazi tento duch z tohoto procesu vyvoje?"

Tento duch fe feho vysledkem. Duch v:nikl :e spofeni tchto
castic. Castice fsou spofena hmota. To byl take duch. Byl. Tento
duch il tisice tisicu let a :anikl. A pred tim, ne :anikl, obnovil cast
sebe, ktera byla lepsi. Jdl, e musi :aniknout. Musel :aniknout a
vytvoril ducha, s nim ted komunikufi. Take v urcitem smyslu
mueme oba na:yvat duch nebo svrchovana mysl. Ale tvuf duch
mue byt a fe finy, ne muf duch."
Instruktor: ,Kolik je takovych duchu, s nimiz ted komunikujes?"
!ou:e tisic."
Instruktor: ,Zustali v okoli Zem?"
Ne:nafi vyra: ,okoli. !ro n :namena ,okoli to, co fe v ramci
milionu a milionu mil, ktere fsou v fefich dosahu. !ro nas to :name-
na velmi malou v:dalenost. Jefich mysl mue dosahnout v:dalenosti
mnoha milionu svtelnych let."
Instruktor: ,Komunikuji take s jinymi duchy ci inteligentnimi
bytostmi?"

Oni fe vytvorili. Jestlie fe vytvorili, tak s nimi take
komunikufi."

Instruktor: ,Proc se tak velka pozornost upira na clovka?"

Je stvorenim. Jak fsem u rekl, u pred msici, fsme soucasti
experimentu. !rostrednictvim nas se pokousefi :fistit, kam a
mysleni tohoto ducha dosahne, fak dalece se mohou castice
slucovat. Aby :fistili, faky fe fefich potencial. Stale :fistufi, faky fe
fefich potencial, a my fsme soucasti tohoto pokusu."
Instruktor: ,Jakou roli hrajeme v tomto experimentu, dulezitou, nebo
nedulezitou?"
Castice se obavafi, e vsechny mo:ky, ktere vytvorily, by to
mohly pochopit nebo v:it :a sve. Da se to prirovnat k tomu, fako by
nktere mo:ky, ktere vyvinuly, by mohly :kratovat."
Instruktor: ,Tyto castice vytvorily vsechny mozky na planet
Zemi?"
Ano."
Instruktor: ,#ozumim."
Jdi vsechno, co se dfe. Abych byl presny, kdy mafi lide
potomky, neni vdy pravidlem, e castice na n uplatnufi svuf vliv,
protoe chtfi vdt, co vyplyne : pareni. Kdy se dv casti ducha
nebo dva ru:ni duchove slucufi :a ucelem reprodukce, co se
stane?... to nevdi, a proto fe to soucasti experimentu."

Instruktor: ,Muze vas duch komunikovat s mym duchem?"

Ano, kdykoliv."
Instruktor: ,Pozadejte sveho ducha, jestli by se mohl spojit s mym
duchem a dozvdt se, jestli ma pro m njake poselstvi."
Nerad se spofufi s finymi duchy. A vas duch se mi :a tuto
vlastnost vysmal. !resto fsem toto udlal v pripad sve matky. Asi
bych se nefspis ml vratit."
Instruktor: ,Jist a podkujte svemu duchu."
Ano."
SS/NVP (MALIR POKOJ{) 92:30 MIN 388
!oehnani fsou ti, kteri m hledafi. !ro ty, kdo m hledafi,
konci dlouhe obdobi :apomenuti. !robou:efi se k tomu, cim
opravdu fsou -mofe ivouci soucast, profevufici se ivot a vy:arufici
laska.
Zapomnli fste na to, e m mate hledat, tim men hledate mou
tvar, o, vy malovrni. Je be:pocet tch, kteri ifi v ocekavani meho
prichodu. Je skutecnosti fsem ale nikdy neodesel.
At ten, kdo ma usi, ted slysi.
Hledate m ve sve slepot. J:hliite ke mn a nepo:navate m.
Dotykate se me ruky a nevite, koho fste se dotkli.
Hlasate mofe fmeno a uceni tak, fak vam to vyhovufe a fake fsou
:rovna okolnosti. !obudte se, prifmte skutecnost meho byti, ktere
fe me:i vami.
Jsem :emtresenim, vtrem a ohnm.
Jsem neustalym tichym hlasem, ktery prostupufe ohlusufici
vravu byti.
Jsem mir, ktery presahufe pochopeni.
Jsem svtlo, ktere vede vsechny bytosti k Otci.
Jsem laska, ktera vsechno prekona.
Jsem :are, ktera osvtlufe mysl clovka. Jsem tim, co uchovava
dusi clovka.
Jsem vasim ivotem a vy fste mym ivotem.
Jsem vasim nadechnutim. Jsme fedno v Otci.
Ne:oufefte, nikdy vas neopustim, ani na vas ne:apomenu. Ani vy
nemuete ve skutecnosti opustit m, protoe fsme fedno.
At stare :pusoby pominou. Musi :emrit a fefich popel vitr ro:meta
do ctyr koutu svta. Nove se narodi, ale musite :mnit pristup. Ne-
hledefte m v podob clovka. Ten cas fest neprisel. Ale hledefte m v
ivot, ktery k vam promlouva kady den. !o celou dobu se divate
finym smrem.
Nemam hranice a nepouta m fy:icke byti.
Jsem nepostihnutelny ro:umem a presahufi monosti predstavi-
vosti.
Zifi a pohybufi se a me byti fe obsaene ve vsem, co fest. Dosud fste
m prehlieli.
Znamky meho byti nale:nete v kade tvari stvoreni meho Otce.
!ohlednte na sveho bratra a spatrite mou tvar.
Sklonte se nad nehybnou hladinou rybnika. Nenechefte se :mast.
Obra:, ktery vidite, odrai mou podobu.
U vidite pravdu?
#o:po:navefte m. Sevrete v dlani list, kamen, kapku vody a v:te,
e neni vci, v ni bych nebyl obsaen.
Nevdli fste snad, e fa fsem vcny ivot, a proto minulost a bu-
doucnost pro m neexistufi? Je fenom ted. Zifte se mnou v ted.
Jsem ve svtle, vy fste take ve svtle. Ale vy o svem svtle nevite.
Jsem tady proto, abych vam uka:al, e vase svtlo a mofe svtlo fsou
fedno a nelisi se. A si uvdomite, e boske svtlo fe soucasti vseho,
co fe, pochopite, faka :akonitost vas vae k ivotu, vasemu Stvoriteli, a
tim take k vasemu vcnemu Synovstvi.
Nedrimam, ani nespim a musite se naucit, aby vase duse take
nedrimala, ani nespala. Kdy si to uvdomite, :acnete vnimat svou
duchovni vitalitu a sve probu:eni do nefvyssiho uvdomni. !ak po-
chopite, e fsem vam vskutku bli ne vase ruce a nohy. J tomto uv-
domni, v tomto po:nani fi fsme sfednoceni.
Zifte v pravd. Budte pravdou. Zifte v krase. Stante se umlci i-
vota.
Zifte ve mn a dovolte mi, abych vas vyfadroval.
!rebyvam vsude v prostoru a mimo prostor, v case i mimo cas.
!okud se obratite a stanete se soucasti mofi reality, :acne k vam
proudit veskera sila. Je to sila, ktera vas sfednocufe se vsemi bytostmi.
Je to sila, ktera vas osvobodi.
Mofe dti, setrvavefte ve mn."

Vsechen material Pruzkumniku se vyznacuje jednou spolecnou
vlastnosti. Vyvolava vice otazek, nez kolik poskytuje odpovdi.
Jak rikaji nasi pratele, mame tady problem. Mysleli jsme, ze ,novi"
pratele by nam mohli poskytnout odpovdi. Ale od kazde odpovdi z
materialu Pruzkumniku se odviji nejmen padesat dalsich otazek.
Tak prisel cas, abychom prestali pocitat stromy a misto toho uvidli
cely les.
Presn to jsme udlali.
6. - P#OLNUTI


Nerad bych si pujcoval njaky vyraz z jineho kulturniho ramce, jen
abych ho hbit mohl pouzit v textu. Proto prichazim se slovem
,prolnuti" a mam na mysli hudebni vyznam tohoto pojmu - jeden
hudebni motiv nebo Iraze konci a postupn prichazi dalsi. ,Spravne"
prolnuti musi probhnout tak, aby se puvodni tema pozvolna vytracelo
a postupn se pripravuje ,puda" pro nove vyjadreni.
Takze to je prolnuti. Prechod od toho, cemu jsme rikali ,mistni pro-
voz", tedy od udalosti, ktere se vztahuji k ,tady a ted" v nasi cinnosti
-tedy od tlacenice, motivaci, krivolakych cesticek a bocnich ulicek,
omylu, premiry emoci, objizdk, zatarasu, nespravneho znaceni,
nepresnych map, lakadel a nastrah a snu, napadu, poznavani, lasky...
Prolnuti az k ,dalnici", kde prakticky vsechna pravidla, vzorce, iluze a
vsechno ostatni (az na nkolik vyjimek), co ,mistni provoz" nabizi,
neexistuje.
Na zacatek tohoto prolnuti si prectte smsici predpokladu a
zavru, k nimz jsme nkdy uprostred roku 1984 dospli:
Vsichni lide vstupuji bhem spanku do mimotlesneho stavu.
Usnuti (upadnuti do spanku z duvodu unavy) je jednoduse
procesem vyklouznuti z Iyzikalniho casoprostoru. Jakmile toto
nastane, jsou z vnjsiho pohledu patrne ruzne Iaze spanku.
Hluboky spanek, jenz oznacujeme ,delta", predstavuje Iazi, kdy je
vdomi pln odpoutano od Iyzicke reality a Iyzicke tlo Iunguje
automaticky na zaklad predprogramovaneho signalizacniho a
poplasneho systemu pro pripad, ze by bylo potreba vdomi nahle
privolat zpatky do tla. Kdyz lide tvrdi, ze si ve vtsin pripadu
nepamatuji nebo nevybavuji svou nocni ,cinnost", neni dostatecny
dukaz toho, ze se to nedje. Kdyby celou noc stravili popijenim,
take by to vyvolalo eIekt ztraty pamti.
2Organicka Iorma zivota na bazi uhliku obsahuje dynamickou
energii, ktera neustale ceka na to, az ji podstatna cast populace
objevi a zamri. Tato latka je podstatou, ktera v organizovane
podob vstupuje pred narozenim do tla a opousti ho v okamziku
smrti. Predpoklada se, ze odchazi zkusenjsi a s minimalnim
opotrebenim. #ozdil mezi lidskou energii a energii kravy nebo
cerva se lisi jenom mirou slozitosti usporadani.

22Komplex vibraci energeticke matrice vdomi se zda rezonovat s
prislusnou vibracni urovni okoli (pozn. prekl).
3Dominantni bdle vdomi, kteremu lidstvo prisuzuje rozhodujici
vyznam ve schematu sve existence, je pouze casti (pravdpodobn
mensi dulezitosti) jeho ruznych Iorem, ktere pouziva, anebo je mu
dostupne. K dominantni bdle slozce vdomi je mozne
systematicky pridavat dalsi casti, i kdyz opatrn. Nebezpeci
destrukce vdomi vsak pritom nehrozi. Vysledek muze nabyt
vyznamu, ktery presahne schopnost chapani soucasneho
dominantniho vdomi, a proto muze vznikat uzkost, v nejhorsim
pripad odmitnuti.
4Lidske vdomi je pouze projevem systemu, ktery vznika
zpusobem, popsanym v bod 2. Jako vibracni vzorec (ktery ma
mnoho vrstev a sklada se z mnoha interaktivnich a rezonujicich
Irekvenci) reaguje na struktury z vnjsiho prostredi a vysila k nim
podnty. Klicem k lepsimu vyuziti muze byt vytvoreni a pouziti
vnjsiho kmitoctu na vhodne rezonancni Irekvenci, ktera by
zdokonalila zadane nebo potrebne vlastnosti.
5Struktura lidskeho vdomi je stejn jako struktury jinych vdomi
netlesna. Nezavisi tedy na prostoru a case. Kdyz se uvolni z Iy-
zickych vazeb, prejde do okoli a prostredi. A to v souladu s v te
dob vytvorenou celkovou energetickou matrici, kterou vytvari
pokazde a ktera v sob obsahuje tuto jeji komplexnost
22
. Vyse
popsany zakladni proces nemuze zmnit zadna IilozoIie, iluze,
skutek nebo myslenka, ktere ziskame v prubhu nasi pouti
casoprostorem. Zkratka a dobre, muze se vam to libit nebo ne, ale
neprestanete existovat a Iungovat take i po tom, kdyz zde
prestanete pobyvat Iyzicky. Nikdo si neodpocine, ti zli, ale ani ti
ostatni.
6V tom uctu vzbuzujicim oblaku kosmologie, ktery vyzaruje z prace
Pruzkumniku a jejich kontaktu, by zustala v pozadi a bez
povsimnuti uzasna zakladni mozaika vlivu. Kdyz je pecliv
prozkoumame samostatn, odhali svuj ohromny potencial. Sami
bychom je neobjevili, kdyby nas na n cas od casu neupozornovaly
ruzne situace. Je to ukazka a aplikace vdy - nazyvejme ji
technologii - ktera v nasi lidske kulture upln chybi. Prost o ni nic
nevime a nemame ani zadne vhodne prostredky, pomoci kterych
bychom mohli zacit sbirat inIormace o jeji povaze a obsahu.
Nasleduji uryvky z ruznych sezeni s Pruzkumniky. Kdyz
poslouchame puvodni nahravku, tyto vypovdi pusobi jest dsivji,
nez kdyz jsou vytrzeny z kontextu, jak je uvadime nize:
SS/#OMC 6:45 MIN 322
!ribliily se ke mn dva disky. Nefdrive vypadaly fako dv
velke oci. Na feden : nich m poloili. Divam se kolem sebe a vidim,
e fe :de nfaka svtelna bytost. itim bolest v casti sveho tla. Oni
s ni pracufi. Otacefi mn na tomto disku a sviti na mne paprsek
svtla. Tlo mam tke, kvuli teto fy:icke bolesti, kterou citim fi od
rana. Dnes se vubec citim mi:ern a fsem ke vsemu netecny, tak se
mi snai pomoci. Rikam oni". Mam pocit, e tam nkdo fe, ale :da
se, e to fsou fen dva disky a svtlo. Umistili m na feden disk a co
se stalo s druhym, nevim. Stale leim na fednom disku. Ted fe kolem
vic svtla. ele tlo pokryva svtlo. Rekl bych, e svtlo vycha:i :
druheho disku, ktery fe nahore nade mnou. Jako bych byl me:i
dvma energetickymi disky."

Instruktor: ,Zeptej se, kdo jsou."
Ano. !rav fsem se do:vdl toto. Jsme :drof svtla a energie,
ktere tve tlo prav potrebufe'"

Instruktor: ,Citis, ze energie njak pusobi?"

Nefdrive fsem se citil dost mimo, ale ted si :acinam
uvdomovat, e se citim ponkud vic vdom energeti:ovan."

Instruktor: ,Ohlas zmny."

Dobre, budu mluvit o tom, co se dfe, pomaha mi to. hce se
mi toti porad kychnout a mam pocit, e mi to pomue :vysit vibraci
meho hlasu, abych :ustal na teto urovni. Znovu fsem na stefnem
disku a pripada mi, e se velice rychle toci dokola. Je v tom urcita
rovnovaha, energeticka rovnovaha, a ted citim, e se na mne :e
stredu :amrufe ten kuel svtla. !racufi na mem tle v mistech,
ktere se fevi temne. Jako by mi do bricha vkladali nco maleho,
nevim, fak bych to pofmenoval, asi kolicky. Jeden umistufi fakoby
napric, : fedne strany bricha na druhou. Jeden po druhem fe
vkladafi, citim, e pracufi s ru:nymi barvami, hlavn s fialovou a
modrou. Nkde :a mymi :ady se ro:svitil ten kuel svtla, svtlo
prostupufe pateri a pohybufe se od fednoho kolicku k dalsimu
napric brichem. !racufi na mem :dravi, nevim fak... Ted m
sundavafi : disku. Zacnou pracovat na tom, aby mi pomohli prefit
do dalsi urovn."

SS/MJL 11:23 MIN 351
Kdy vycha:im nahoru, musim tady s mym tlem nechat energetic-
kou kouli. Nefdrive musim stahnout tuto energetickou kouli dolu po
pateri a teprve potom se muu v:dalit. Jy:kousim to. Tim bude mofe
fy:icke tlo chranne a mam pocit, e rikafi, e pak budou schopni
mym prostrednictvim mluvit a pracovat. Ja pritom budu pocitovat
naproste uvolnni a budu pod kontrolou, feliko fsem dovolila, aby
energeticka kulicka pusobila fako mofe cast. Nechala fsem fi ve svem
tle, aby mne chranila a take proto, e fdu ven :koumat fine vci a oni
budou moci mluvit skr:e me hlasivky."

SS/#OMC 9:30 385
J:nasim se nahoru. Ted mam :a ukol stat a sledovat, co se bude
dal dit. Zvoni mi v uchu. Nkdo se :abyva mym oblicefem. !omahafi
mi procvicovat krcni svaly a pripravufi m, abych mohla pouit
hlasivky."
1in hlas: hceme vam uka:at, e tato ena fe multidimen:ionalni
23
bytosti, a proto mue sebe vnimat fako ohromny kruh svebytneho fa,
fako mnoho forem sveho fa. Ji se to fevi, fako by : kruhu a me:ikrui
se vysouvalo mnoho fednotlivych fa. !okousime se fi uka:at, e
lidske fa ma mnoho dimen:i. Jakmile se sama presvdci a :acne
chapat, e fe mnohem vic ne to vdome fa, ktere vidi v :rcadle a
ktere :aiva v bdlem stavu, bude lepe vybavena k tomu, aby mohla
vstupovat do multidimen:ionalnich stavu vdomi. To fe duvodem,
proc pracufeme v ru:nych dimen:ich, nefenom na te viditelne.
!race s viditelnou dimen:i fe velice duleita, ale take pracufeme i s
dalsimi smysly."

SS/JCA 39:30 MIN 396

Instruktor: ,Zeptej se, jestli bys s jeho pomoci mohl komunikovat s
jinou mysli na jine planet."
U mi pomohl... asi pred vterinou, kdy fsme spolu hovorili, mi
kratce uka:al nfake ci:i misto, na ktere fsem se rychle premistil
a... vidl fsem clovka. Jlastn to nebyl clovk, vidl fsem bytost
a... misto ve skared :elene barv. Bylo tam fasne nebe, ale spis
chladno. Lide ili v pribytcich, ktere byly navrseny :e :eminy a
kameni. Bylo to :vlastni..."
23 Multidimenzionalni - mnohorozmrny, existujici ve vicero
rozmrech - dimenzich (pozn. prekl.).

SS/TC 21:30 MIN 392
!remistil fsem se tam, kde fsem u fednou byl. Byla tam take
fina bytost, nco se mnou udlala. !ribliila se ke mn a :acal fsem
vnimat finak. !ak fsem procha:el snad pul tuctem ru:nych stavu,
mona vic, a kady byl finy. Znovu fsem chtl :aprist ro:hovor, ale
daval mi nco nafevo, sdloval nco ve smyslu. ,Dlef, co ti rikam,
fest ne-u:ral cas na to, abychom spolu diskutovali. Nevypadal, e
by byl :rovna sdilny. Moc si nechtl povidat, :afimalo ho spis, festli
provadim tato cviceni. !ribliil se mi a vnimal fsem, e feho fakoby
ruce v fakoby hlav nepatrily k fy:ickemu tlu. Kdy to udlal,
okamit fsem citil tyto :mny ve vdomi. Nktere stavy, skr:e ktere
fsem prosel, byly hodn prostorov de:orientovane. Nevdl fsem,
co fe nahore, co dole. o smrufe do stran, nebo nkam upln
finam. Jnimal fsem, e se otacim a rotufi v prostoru. !ak fsem
:tratil fakykoliv orientacni smysl. Skutecnost, e fsem si
uvdomoval, e se tyto stavy :mnily a e se v:tahufi k mym
mnicim se vnitrnim stavum vdomi, byla pro mne poucna. !ou:e
fsem to vsechno po:oroval."
SS/JCA 7:45 MIN 318
!rav m nasala trubice a nco m postrkovalo k fefimu
opacnemu konci. Jsem fako v :amotku. Jako bych ml ruce tsn
sepnute. Uvdomufi si, e fsem to u nkdy dlal. Je to docela
prifemne. Ted prav stofim na hlav. A ted fakoby na boku... fe tma.
Ted se v:nasim, ale fsem uvnitr nceho. itim, e se na mne nkdo
diva. !o:orufi m seshora. Nkolik lidi se prislo na mne podivat.
Shliefi svrchu. Sice shliefi, ale obfevili se proto, e se chtli se
mnou setkat. Zadna postava, fen komunikufeme, pou:e fefich
pritomnost. Jidim, kam smrufeme. Mohu se do:vdt vic? Mohou
pristoupit bli? Jeden odpovida, e nemohou, chtfi m po:orovat.
htfi m po:orovat v tomto mist. Ted se kolem m shromadili v
kruhu, naklanfi se a ted se m dotykafi. Nevidim fe. Jenom fe citim.
Jsou to mili prifemni lide... pratelske ruce. Ale ty ruce m nkam
vedou. Jsechno kolem fe plne fefich pritomnosti a nkam m vedou.
On... ono ma o m :afem. !rvni vci, co mne napada, fe to, e fsme
soucasti feden druheho. Ale nefsme nfak schopni se nav:afem
doro:umt. Nkde na okrafich komunikace probiha, ale neni pln
prucho:i. To bile byti se nam snai pomoct nebo m k ncemu
ponouka. Je takove pruhledne, citim sebe... Ted se budete smat.
Nacvicufi vstupovani do tunelu a vystupovani ven, dolu a :patky
nahoru. !ovaovali toto prvni cviceni :a dost duleite. Tak se
soustredim nad sebe a :novu pod sebe. Mofe tlo vypada fako...
:nate teleskop... kdy se :amri, muete byt bli:ko, kdy se :amri
finak, fste dal. Obfimam a rikam. ,Na vidnou. "

SS/MJL 10:10 MIN 367
Ted mi pusobi na nohy. Dva fsou a dole u chodidel... berou fe do
rukou kadou :vlast... krasn hntou plosky. !ri dotyku citim femne
brnni. Jsou femnohmotni. Dlafi to tak citliv. Nepusobi mi na
fy:icke nohy, ale na energetickou uroven, na fine tlo pusobi, na
femnohmotnou nohu. Take se m dotykafi :vlastnim :pusobem.
!usobi mi na prsty. Temr se ale nedotykafi. Me:i fefich dotyky a
mym energetickym tlem probiha velka vymna. Je to prifemny
pocit... malicko to brni... ted se :amrufi primo na urcita mista na
no:e. Na prsty. Na palec. !rsty mi ted masirufi palec."
Pokud si projdete tyto ryze subjektivni vypovdi, ukaze se i pres je-
jich nevelky pocet cela rada zjistni:
Vsimnete si, jak se rychle pouhym pusobenim vyzarovani tchto
neznamych bytosti, ktere ma urcity charakter, vytraceji skryty
neklid a strach. Kdybyste byli na neznamem mist a zkoumali
teren, otevreli byste se (s nadsenim a bez zavahani) njake nezname
bytosti?
Ty barevne vzory. Pruzkumnici je vnimaji jako viditelne svtelne
struktury. Nejlepsi je, ze mohou podat zpravu o pritomnosti nkte-
rych neznamych typu zareni. Na Pruzkumnika nebude pusobit Iia-
love, modre nebo zelene svtlo samo o sob takovym vlivem. O
svtelnych vibracich a jejich ucincich mame takove poznatky, ze
bychom podobne vlivy jiz davno pozorovali.
Pouziti zvlastnich zarizeni, napriklad disku, ktere rotuji proti smru
hodinovych rucicek. Jejich pusobeni presahuje hranice naseho
chapani.
Schopnost oddlit energetickou podstatu od Iyzickeho tla bez
naruseni jeho biologickych procesu. Inteligentni energie to provadi
s nenucenosti a jistotou, ktera dava tusit, ze je to standardni, rutinni
zalezitost. Vdi, co dlaji. Dlali to uz bezpoctukrat.
Schopnost vstoupit do opustneho tlesneho prostredi a v urcite
mire nad nim prevzit kontrolu. Obvykle Iunkce opt zustavaji nedo-
tcene.
Nejenom ze mohou pouzit hlasivky a dychaci aparat, ale maji take
uplny pristup do pamtove banky jednotlivce.
Bhem docasneho pobytu v tle mohou libovoln mnit tlesnou
teplotu a navodit pocit tepla nebo chladu (celkem presn
pozorovatelne na snimacich zarizenich).
Schopnost premistit oddlenou energetickou podstatu na jina mista
(do jine reality?) a za naproste kontroly, ktera vylucuje jakoukoli
chybu, ji bezpecn vratit zpatky. Presunuti muze probhnout bhem
okamziku nebo ,zpomalen" a muze prostupovat hmotou, ktera ja-
ko by vubec neexistovala.
Ackoliv se nezda, ze tato technologie ma schopnost primo
ovlivnovat hmotu, jistym zpusobem ji mni a dje se to pro nas
nepostrehnuteln. Jinymi slovy, neexistuje dukaz, ze muze hmotu
vytvaret (neni receno, ze nemuze; prost jsme to dosud
nepozorovali). Muze ale ovlivnovat strukturu energie, ktera pusobi
na nas nervovy system a ten dal ovlivnuje nase Iyzicke tlo.
Vnimani nasich myslenek je i pres ohromou rozptylenost pro
inteligentni energii smsn jednoduche. Vtsinou to nepovazuje za
cinnost hodnou namahy.
Cas a prostor se stavaji nasim Ienomenem. Tato technologie jim
rozumi z pohledu, o kterem my muzeme pouze spekulovat. Ani
nejoriginalnjsi uvahy nepokryji jemne nuance, ktere jsou obsazeny
v jejich pristupu k zivotnim podminkam, ve kterych zijeme.
Tato technologie vytvari paprsek energie, ktery je predevsim
povazovan za svtlo. Pomoci tohoto paprsku muze lidska podstata
cestovat tam a zpt, muze take dopravovat inIormace a ti, kdo tuto
technologii ovladaji, mohou vstupovat do casoprostoroveho
usporadani pozemskeho prostredi. Pokud se poradn podivame,
tato inteligence muze poskytnout lidske mysli schopnost vytvorit
(zdokonalit?) takovy energeticky paprsek.
Tyto postrehy vychazeji z nkolika stovek setkani s touto
technologii. Protoze je tchto setkani malo, je na mist domnnka, ze
jsme se o teto oblasti porad jest malo naucili. Nase usili dozvdt se
vic je v jistem smyslu velmi narusovano poznanim a vdomostmi, tak
i zkusenostni platIormou Pruzkumnika, skrze nhoz inIormace
prichazeji. Krom toho mame jiste signaly, ze bychom odpovdi na
mnohe nase otazky ani nebyli schopni pochopit.
Neni vubec slozite rozpoznat, ze i pouha cast teto technologie, po-
kud by se aktivn zavedla a aplikovala v nasledujicich msicich a le-
tech, by predstavovala potencial revolucnich zmn v nasi vd a kul-
ture. Vse vyse uvedene stoji a pada s jednou zakladni otazkou: Do jake
miry je to vsechno pravda? V tomto ohledu vitame veskerou snahu vy-
nalozenou na zodpovzeni teto otazky.
Kdo jsou bytosti, ktere znaji a pouzivaji tuto technologii? (Nktere
se vyjadrily, ze lidskou Iormu byti ve Iyzickem svt nikdy nezazily,
jine ji prozily pred tisici lety, dalsi ji prozily v jine nez lidske podob a
v jinych castech vesmiru.) Proc je zajima zivot lidi na Zemi? Jsou jich
tisice, miliony, miliardy (zrejm se vyznacuji individualitou). Jak tato
technologie vznikla a kdo ji vyvinul? Jsou njaka omezeni, ktera by
mohla mit vliv na nasi schopnost zvladnout tuto technologii a
aplikovat ji zde v casoprostoru, cili na Zemi? Pracuje se s ni njakym
zpusobem tady na Zemi a my to jenom nevime?
Urcitou odpovd dat muzeme. Ve vsech nasich kontaktech a
komunikaci je pouzivani teto technologie na bazi laskavosti a
dobrotivosti. Pri praci s ni, jak se zda, take plati urcita pravidla a
omezeni.
Za to vsechno jsme z hloubi duse vdcni. Pouha uvaha o jine
variant by mohla vest k psychickym problemum a asi bychom je
(vzhledem k nasim schopnostem) nedokazali odvratit.
Presto vsechno se vykrystalizovala zakladni Iakta. Souctem vsech
osobnich zkusenosti, poznatku z laboratorni prace a tisicu cviceni v
ramci Brany se mi potvrzuje, ze vsechny inteligentni druhy zijici v na-
sem a dalsich vesmirech a take v jinych energetickych systemem
spolu komunikuji. Tento komunikacni ,jazyk" Iunguje bez omezeni a
zcela jist je zalozen na neverbalni bazi. Pokud je pro komunikaci
potreba pouzit slova, dochazi tim k zuzeni prenosoveho pasma. Tyto
bytosti jsou pak schopny slovni komunikaci rozumt alespon
castecn.
To je ohromn dulezity poznatek. Jine druhy se dorozumivaji tzv.
neverbalni komunikaci (NVC
24
). Jde ale o mnohem sirsi koncepci
NVC, vic nez gestikulace, telepatie, pozorovani na dalku a prozitky s
casto mystickym nebo nabozenskym podtextem. Odhaduje se, ze k
popisu njakeho obrazku je potreba 1000 slov. K popisu barevneho
obrazku je treba 10 000 slov. K popisu obrazku, ktery je barevny a
pohybuje se, je potreba 50 000 slov. Kdyz bychom chtli popsat
pohyblivy a ozvuceny obrazek, pouzili bychom k preneseni inIormaci
a dorozumni nejmen 100 000 slov.
NVC ma vyssi vypovidaci hodnotu nez ozvuceny obrazek. Je to
prima a okamzita zkusenost a/nebo bezprostredni poznani, ktere se
prenasi z jednoho inteligentniho energetickeho systemu do druheho.
Sdlovanou inIormaci muze byt dvoumistne cislo nebo znovuproziti
udalosti, ktera neni soucasti zivotniho modelu prijemce.

24 NVC - ,non verbal communication", neverbalni komunikace (pozn.
prekl.).

Proc jsme se vyvijeli zrovna timto zpusobem, ktery se od
zbyvajicich moznosti tak lisi? Libi se mi vysvtleni, ktery tento vyvoj
pripisuje zvlastnim podminkam pozemskeho prostredi. Pozemstanum
nikdy nic nebranilo v otevrenem vyhledu na slunce, msic, planety a
hvzdy. Predpoklada se, ze vtsinu planet, na kterych by zivot mohl
vzniknout a udrzet se, obklopuje silna vrstva mraku. Zastiraji vyhled
na slunce, msic a dalsi vesmirna tlesa, a kdyz by se obyvatele
takovych planet podivali na sve slunce, vidli by svtelny opar. A v
noci - tmu.
Protoze lide mli od sameho zacatku Iyzicky vesmir na ocich, dali
jsme se cestou astronomie, nauky o gravitaci, elektromagnetismu,
teorie castic, kvantove mechaniky atd., cemuz souhrnn rikame vdy.
Jinym druhum predstava Iyzickeho vesmiru chybla, a proto se
naucily dorozumivat neverbaln.
Predstavuji si, ze jsem zbhly v NVC (coz nejsem). Vy zjistite, ze
mam problem, a vy se zeptate (nevdom, pomoci NVC), co m trapi.
Misto slovni odpovdi vyslu vasim smyslovym cidlum presne sdleni,
jake to je, kdyz m boli palec na noze. Chvilku ve svem palci zazijete
stejny pocit bolesti, jaky zazivam ja, ale budete si pritom uvdomovat,
ze ten bolavy palec je muj a ne vas. Takto se dozvite mnohem lepe nez
jakymikoli jinymi prostredky, co chci rict, co zazivam, nebo citim,
nebo co chci sdlit.
Anebo misto toho, aby mi manzelka musela zavolat, ze se opozdi
na veceri a prijede az v devt hodin, ja prijmu ve ,sve hlav" obraz,
jak ridi auto se zapnutymi prednimi reIlektory. Soucasn mi v obraze
probleskne cislo devt. Take mi muze vyslat obraz prazdne prave
zadni pneumatiky, kterou zrovna vymnuje njaky ochotny manik
25
.
To vsechno je prodchnute signalem vrelosti a lasky, ktery
zaznamenam v prostoru asi dv, tri vteriny, ne vic.
Kdybych uml komunikovat neverbaln a take muj syn by dokazal
pouzivat NVC, mohl bych mu v kratkem casovem useku predat
vsechny poznatky a osobni zkusenosti, ktere jsem za zivot nasbiral, a
mohly by mu slouzit. Nevstrebavala by se jenom pouha slova
prijimana seriov
26
, ale okamzit nebo temr okamzit by se prenesly
cele udalosti vcetn pruvodnich citovych reakci a vjemu z pti smyslu.
Soucasti by byly take interpretace tchto zkusenosti a zavry, ke
kterym jsem pri nich dospl.
Zkuste se na predchozi radky podivat jako na voditko a vyvodte si
z toho vlastni zavry. Pak pochopite omezeni, ktera plati pro nas
,polointeligentni" druh.
NVC zahrnuje ovladani mentalnich procesu. To je jev tak cizi
nasim soucasnym normam existence, ze pochybuji, ze existuje
jednotlivec ci skupina lidi na teto planet, kdo zvladl tuto techniku.
Pokud existuji, rozhodn o tom nemluvi.
Na druhe stran, pokud by byli, zajiste by museli mit vytvorenou
urcitou mentalni ochranu, diky ktere by prezili v prostredi ,nabitem"
poletujicimi myslenkami.
Nez clovk zacne na ruznych urovnich komunikovat (a stykat se) s
inteligentnimi druhy, bude si muset vypstovat schopnost NVC.
Nepochybuji o tom, ze inteligentni bytosti pozoruji, jak vynakladame
miliony dolaru na porizeni obrich radioteleskopu a snazime se zachytit
elektromagneticke vlnni jinych Iorem inteligentniho zivota. Mozna
se tomu divi, nebo se tim primo bavi. Prirovnal bych to k pocinani
smyslene kultury, ktera mri parametry vzajemne komunikace
mrenim mnozstvi vyIukovych plynu a zplodin v ovzdusi. Na druhe
stran je treba poznamenat, ze zvirata komunikuji vtsinou skrze
zapachy a vun.
Snadno bychom mohli vyjmenovavat stovky jednotlivych pripadu,
kdy jsme se snazili vyporadat s otazkou NVC. Setkali jsme se s ni v
tolika ruznych podobach, ze o tom vime mnohem vice nez prumrna
vyzkumna skupina ci zarizeni. Se zaklady NVC a dusevni prace se
teprve seznamujeme. Jedine, co k tomu muzeme poznamenat, je, ze si
uvdomujeme existenci tohoto jevu i jeho potrebu.
Nasledujici material zachycuje snahu o prelozeni a prevedeni per-
spektivy neverbalni komunikace do psane podoby, cimz se dostavame
na ,dalnici". Otazka, do jake miry se podarilo vystihnout a zachovat
vyznam, zustane vzdycky otevrenou. Nktera ,myslenkova klubka" se
rozmotavaji lepe, jina hur a prvek ,casoprostoroveho polidstovani"
vede k jistym zkreslenim a nejasnostem. To se stava...
Poradte si s tim, jak nejlip dovedete.








25 Angl.: ,local state trooper" (pozn. prekl.).
26 Zde: postupne za sebou (pozn. prekl.).
ST DRUH
Do DLAV...

7. - P#{ZKUM A METODIKA


Nasleduje uvazliv pojaty volny preklad NVC. Vyrazove
prostredky NVC nejsou schopny zcela presn prevest udalosti mimo
cas a prostor do jejich ekvivalentu Iyzickeho zazitku lidskeho vdomi.
Proto je potreba provest patricny ,preklad". Proces ,polidstovani" se
tedy dje Iormou popisneho prevypravni, cimz stoupa
srozumitelnost, ale soucasn se tim snizuje vyznamova presnost.
Abych napomohl tomuto postupu, uvedu nkolik speciIickych slov
pouzivanych v odlisnem vyznamovem kontextu. Jejich vyznam se ale
neposouva natolik, aby ve vztahu k bznemu pouziti vznikal rozpor.
Nebylo mozne pouzit slova jako ,rekl", ,sel" nebo ,usmal se", protoze
se to nestalo, chyblo Iyzicke vybaveni.
Bude lepsi, kdyz primo uvedu strucny rejstrik pouzitych vyrazu:
asoprostorov iluze
27
(PI): odchylka (z pohledu ,obvyklych"
energetickych systemu), vztahuje se na cely vesmir.
Psmo M
28
: cast energetickeho spektra, kde obvykle probiha mysleni,
nikoliv vsak elektromagneticke, elektricke, magneticke, jaderne
atd. Nekontrolovane mysleni zpusobuje Hluk v pasmu M.
Identita
29
: mentalni jmeno nebo ,adresa", napriklad energeticky
vzorec jednotky.
Rutina
30
: myslenkove klubko
31
, shluk myslenek ci dusevni aktivity,
celkova pamt, poznani, inIormace, zazitky a zkusenosti, prubh
minulosti.
Spustit rutinu
32
: vyvolani ci vybaveni si casti rutiny po jejim
celkovem prijeti.
Vjem
33
: vhled, intuice, pochopeni.

27 Angl.: TSI -Time-space-illusion (pozn. prekl.).
28 Angl.: M Band (pozn. prekl.).
29 Angl.: Ident (pozn. prekl).
30 Angl: #ote (pozn. prekl.).
31 V prenesenem vyznamu: inIormace, zkusenost, zvyk atd.
32 Angl.: #un tne rote (pozn. prekl.).
33 Angl.: Percept (pozn. prekl.).

Otevren
34
: vnimani.
Uzavren
35
: snizeni (nebo vylouceni) vnjsich podntu.
Zchvv
36
: nejistota.
BLIK!
37
: nahla zmna vdomi.
Odmlka, odmlcen se
38
: nerozumim.
Zamrit se dovnitr, otocit se dovnitr
39
: zvazit, promyslet, rozmyslet
si.
Chvn
40
: projeveni emoci.
Zatvrit se vldn, vldnost
4
: prijeti spolecenstvi.
Ochablost
42
: ztrata zajmu.
Zajiskren
43
: ststi, napad, nadseni.
Zhoupnut
44
: pobaveni, smich.
Vlnka
45
: usmrnna energie, obvykle inteligentni, vyraz z naseho
slangu.
Uklon, uklonit se
46
: takto to je, na tchto mistech to chodi takto.
Jeden z prvnich objevu v tomto novem rezimu, ktery bychom mohli
nazvat ,at to ridi nkdo jiny", bylo, ze mam vic nez jedno neIyzicke
tlo. Pri navratech jsem si vsiml, ze vynakladam ponkud vic usili, nez
bylo objektivn zapotrebi ke vstupu do Iyzickeho tla. Predpokladal
jsem, ze je to njaka drobna nesrovnalost, ktera se objevuje pri
opakovanem vstupu do tla. Jednou, pri obzvlast obtiznem navratu,
jsem polevil v tlaku a snazil jsem se prozkoumat tento problem.
34 Angl.: Open (pozn. prekl.).
35 Angl.: Closed (pozn. prekl).
36 Angl.: Flickered (pozn. prekl.)
37 angl.: CLICK! (pozn. prekl.).
38 Angl.: Blank (pozn. prekl.).
39 Angl.: Turn in (pozn. prekl.).
40 Angl.: Vibrate (pozn. prekl).
41 Angl.: Smooth (pozn. prekl).
42 Angl.: Dulled (pozn. prekl).
43 Angl.: Lighted (pozn. prekl.).
44 Angl.: #olled (pozn. prekl.).
45 Angl.: Curl (pozn. prekl.).
46 Angl.: Plied (pozn. prekl.).

Moje Iyzicke tlo vypadalo, ze je zdvojene, a prirovnal bych to k
mirnemu rozostreni vidni pri astigmatismu. Tla byla velmi blizko u
sebe, ne vic nez sedm az deset cm. Jedno bylo men vyrazne a jakoby
ve stinu druheho. Pomalu jsem se priblizil k tomu, ktere bylo bliz, a
hladce jsem do nho vklouznul. Njakou dobu jsem se nehybal. Zdalo
se mi, ze jsem castecn splynul s Iyzickou rovinou, ale nco nebylo v
poradku. Tuto okolnost jsem znal a dostal jsem se az k pocatecni
vibraci, se kterou se pojilo Iyzicke ochromeni. Byly to temr totozne
pocity, vyjimkou byla nepritomnost rozruseni.
Dale uz to byla hracka, lehounce jsem sebou cuknul, jako bych
skubnul rameny, a byl jsem v druhem tle. Od te doby jsem zacal
vnovat navratum do tla zvlastni pozornost a zjistil jsem, ze skutecn
musim nejdrive vstoupit do onoho druheho utvaru. Az potom mohu
pokracovat do Iyzickeho tla. Druhe tlo vypadalo na pohled jako
Iyzicke, ale mlo nizsi hustotu. Presto mi pri navratech pripadalo
skutecnjsi a pevnjsi. Kdyz jsem pote do nho vstoupil, tak se mi
zdalo pevnjsi zase tlo Iyzicke. Prubh opoustni tla jsem dal
pozorn sledoval. Jestli byl muj predpoklad spravny, musel jsem
zachytit i vystupovani z druhe Iormy. Jak se ukazalo, druhe tlo bylo
naprosto skutecne. Njakou chvilku jsem se v nm zdrzel a jen tak
jsem setrvaval v zavsu Iyzickeho tla. Vzdalit jsem se nemohl vic nez
tri az pt metru. Vidl jsem v tom urcitou podobnost s prvnimi OOBE,
kdy jsem se usilovn pokousel vzdalit se dal od tla - a v tomto
okamziku jsem objevil zpusob, jak se od tla pln odpoutat. Vubec
jsem si neuvdomoval, ze pri spolecnych cvicenich predavam
ostatnim i tuto techniku a vdomost, jak se odpoutat od tla. Nazval
bych to mentalni ,bezpecnostni odkladaci schranka", kam muzete
odlozit myslenky, ktere se pletou do cesty.
Kdyz jsem si cely proces zacal uvdomovat, zautomatizoval se.
Vystup z tla a navrat se vyznacovaly stejnymi ukony: zanechat druhe
tlo na ,obzne draze" Iyzickeho tla, ve tretim, energetickem tle
47
se
posunout dal v prostoru az do uplneho oddleni od Iyzickeho tla. Dal
jsem se tim uz nezabyval. Pochopil jsem princip, i kdyz ne jeho
pricinu, a to mi pro moji potrebu stacilo.

47 Tlo vytvoreno z energeticke podstaty bez tvaru a Iormy (pozn.
prekl.).

Jednim z prvnich vysledku prace s mym novym navigatorem (mym
Vyssim Ja?) bylo to, ze jsem si pripomnl svou ,skolni dochazku".
Kdyz jsem jednou obvyklym zpusobem vystoupil z tla, dostal jsem se
do vlivu sily, ktera m nadale vedla. Nestacil jsem se ani poradn
vzdalit a ocitl jsem se v zastupu shromazdnych sedych bytosti.


,Zastupem" myslim takove mnozstvi, ze konec shromazdni
splyval s obzorem. Jejich pozornost se upirala stejnym smrem a muj
prichod zustal bez povsimnuti. Az na jednu vyjimku. Jedna bytost,
svtlejsi nez ostatni, mne prece jen vzala na vdomi. Blizila se ke mn
a potom se zastavila.
Bytost se otevrela - pomoci slov! V mem vdomi. (Jsem rad, e fsi
opt tady, Bobe. Zmeskal fsi celou radu setkani.)
Zachvl jsem se. (Znas to, ml fsem mnoho prace.)
Bytost se soustredila. (Jsi finy. Nebyly nfake drogy nebo alkohol,
e ne?)
Siroce jsem se otevrel. (Ztratil fsem hodn : rutiny, nebo se nemuu
ro:pomenout. Kde to fsem?)
Bytost se zhoupla. (Asi to tak bude' Jsi ve skole spicich.)
Otocil jsem se dovnitr. Objevil se jasny vjem. Skola spicich!
Navstvuje ji bezpocet lidskych bytosti v dob, kdy tla hluboce spi.
Bhem mimotlesne Iaze spanku. Jedina podminka je, ze spanek musi
byt prirozeny, nesmi byt vyvolan zadnymi umlymi latkami. Kolikrat
jsem tady byl, jest v dob, kdy jsem o existenci OOBE a podobnych
zalezitostech neml tuseni! Jenom jsem si, stejn jako vsichni ostatni,
po probuzeni nic nepamatoval. Pokud nco nahodou prosaklo do
vdomi, pricital jsem to snni, zavanu inspirace nebo predstavivosti.
Poznal jsem sveho instruktora. (Ahof, Bille.)
Bili se zhoupl. (Dal sis na cas. Mam t :aradit?)
Zachvl jsem se. (No, nevim. Jis, opravdu fsem ted finy. Ja toti
nespim.)
Bili se odmlcel, pak zajiskril. (Aha. Tak ty fsi taky feden : tch. Jak
se to stalo?)
Uklonil jsem se. (Nevim, prost se to stalo.)
Bili se zamril dovnitr, pak se otevrel. (To :namena, e sem u
nepatris. Skoda. Byl fsi hv:da.)
Zachvl jsem se. (Jsi si fist? Urcit sem nepatrim?)
Bili projevil vlidnost. (Znam u takove pripady. Nikam to nevede.
Takovi fako ty fsou hned netrplivi a nudi se. Be:tlaci", to fsou
pracanti, : prace do prace.)
Opatrn jsem projevil vlidnost. (A co kdybys m tam :aradil, ales-
pon naposledy? Dokud fsem :de?)
Bili ochabl. (Sam vis, fak to fe. Nemohu mnit program.)
Zesiroka jsem se otevrel. (Def mi sanci.)
Bili se zachvl. Poslal ke mn rutinu. Bez obtizi jsem ji otevrel.
BLIK!
#ecept proti v:niku aludecnich vredu, u:kosti a napti, recept na
celkove usebrani se.
Pricina, ktera je v pozadi vsech lidskych starosti, souvisi se Zako-
nem promny. S timto zakonem souviseji vsechny lidske problemy.
Nkdo se boji, ze zmna skutecn nastane, nkdo zase, ze k ni
nedojde. Valky vznikaji tehdy, kdyz zmnam klademe odpor, nebo je
naopak urychlujeme.
Na individualni urovni se to promita Iormou nejruznjsich podob
nerozhodnosti. Strach se mni na model chovani a strach z dusledku
vlastnich rozhodnuti a skutku. Tlak roste, a kdyz se rozhodnuti
odklada a zpozdi se, je tlak jest intenzivnjsi. V ruznych castech tla
se vytvareji toxiny a nakonec dochazi k celkovemu zhrouceni nebo
vyraznemu snizeni tlesne vykonnosti. Nerozhodnost je ,zabijak".
Posudte nasledujici obecnou a zjednodusenou statistiku
rozhodnosti. Kdyz se rozhodujete o njakem abstraktnim problemu, je
padesatiprocentni pravdpodobnost, ze se rozhodnete spravn a
konstruktivn. Kdyz jste se rozhodli spravn, vsechno probhne
hladce. Kdyz jste se nerozhodli spravn, ukaze se to. V teto Iazi je opt
padesatiprocentni pravdpodobnost, ze sve nespravne rozhodnuti
muzete zvratit a nahradit ho konstruktivnim resenim.
Je dobre si uvdomit, ze v procesu rozhodovani je moznost, ze se
dopustime nezvratneho rozhodnuti v nejhorsim pripad jedna ku cty-
rem. V djinach lidstva se vsechna zasadni rozhodnuti uskutecnila za
podminek, ktere byly horsi nez pomr 3:1 (tri nespravna, jedno
spravne). Nkdy byly vyhlidky 20:1 (dvacet nespravnych, jedno
spravne), a presto vsechno dobre dopadlo.
Abyste se oprostili od strnuleho stavu a uviznuti v nerozhodnosti,
prijmte postoj, ze na zaklad pravdpodobnosti 3:1 je lepsi nfake
rozhodnuti nez zadne. Jestli se chcete bez zbytecnych traumat
,rozhybat", provedte nasledujici:

Vytvorte seznam A: Vypiste vse, co ve vas vyvolava obavy, strach
nebo vam lezi na srdci, ale nemuzete to ovlivnit. Nic nesvedete s tim,
jake bude zitra pocasi. Bude prset, snzit, bude zima nebo teplo, a neni
ve vasich silach to odvratit. Jestlize najdete jakoukoli polozku, se
kterou dnes nic nemuzete udlat, zaradte do seznamu A.
Vytvorte seznam B: Vypiste vse, co ve vas vyvolava obavy, strach
nebo vam lezi na srdci a muzete to dnes ovlivnit. Udlejte pro to nco.
Zasadni krok nebo malickost.
Vytvorte seznam C: Vypiste vsechny svoje potreby, nadje a
touhy, male nebo velke, ktere se teprve maji vyplnit.
Jest dnes provedte tyto kroky.

Vezmte seznam ,A" a roztrhejte ho na kusy. Zatimco to budete
provadt, vymazte vsechny uvedene polozky ze sveho vdomi.
Proc mrhat energii a obavat se nceho, kdyz neni v me moci to
ovlivnit?
2Vezmte seznam ,B" a nco udlejte. Treba jenom malickost,
abyste nkterou z uvedenych polozek zacali resit. Mnohe
zalezitosti se mozna hned samy uzavrou a budete je moci uvolnit ze
svem mysli. Jine ztrati na intenzit, protoze jste udlali urcita
rozhodnuti a vc se dala do pohybu.
3Ze seznamu ,C" vyberte nejmen jednu polozku a potom
vykonejte, co je potreba (nco vyznamneho anebo drobny detail),
abyste se priblizili svemu cili.
Toto opakujte kazdy den, dokud seznamy A a B nebudou prazdne.
Dokud svou veskerou energii a vdomi nebudete moci vdom
zasvtit polozkam na seznamu C.
S cistou mysli pak naplnite ucel sveho zivota jako clovk.
BLIK!
Sbalil jsem rutinu a zasunul ji do sebe. Pak jsem se znovu obratil k
Billovi. (He:ke. Je mi to povdome.)
Bili se uklonil. (Mlo by byt. Musel fsi to pochytit v prubhu
predcho:ich nkolika stovek lekci).
Otevrel jsem se. (Bille, kdy u nepatrim sem, kam mam fit?)
(Netusim. Nemam o tom sebemensi vfem.)
(!rece musi byt nfaka vyuka i pro tulaky, fako fsem fa.)
Bili se uklonil. (To ano. Musim ted na pochu:ku. Zastav se, festli
budes chtit. Nafdes m o dva prstence
48
odsud.)
Siroce jsem se otevrel. (Zafiste, Bille.)

48
Prstenec - o strukture astralnich prstencu obklopujicich Zemi bude
jest rec dale v knize (pozn. prekl.).
Otocil se a splynul s morem sedych bytosti. Nenasel jsem nic
jineho, co by upoutalo moji pozornost, tak jsem se otocil a vklouzl
zpatky do Iyzickeho tla. Navrat byl normalni.
Dalsi davka rutiny obsahovala nkolik ukazek - byly to zive
zkusenosti - ve smyslu stareho prislovi o blaznech a andlich,
49
ktere
nasledovaly jedna za druhou.
Nedokazu si predstavit, ze bych po tom jest mohl mit strach. Snad
jenom nkdy a za urcitych okolnosti. Pokud se predesleho tyce, v
minulosti jsem se do podobnych situaci dostaval castji, takze snad jiz
mam njake zkusenosti. Pro sebe jsem si to nazval ,lecba
choromyslnosti".
Predpokladal jsem, ze moje Vyssi Ja (duse?) vzdycky vi, co dla.
Od nho jsem se naucil, jak se pouziva navadci zarizeni
50
, volnji
receno identita. Kratce receno, identita je signal, ktery privadi az k
samotnemu zdroji konkretniho prostoru nebo byti. Jednou pri ,lecb"
jsem se casn rano vyvlekl z tla a pote, co jsem se odpoutal i od
druheho tla, jsem vyjadril neurcite prani, ze bych rad navstivil
kulturu, ktera pripomina lidskou, take zije v casoprostoru a je mozne
se s ni dorozumt. Okamzit navazala se mnou spojeni identita Z-55,
takze jsem ji zamril a natahl se k ni. Zachytil jsem vjem nepatrneho
pohybu a ocitl jsem se pred slab vyzarujici postavou. Dalsi takove
postavy se rysovaly v pozadi. Pak uz nebylo nic.
Postava se otevrela. (No, #oberte, po dlouhe dob se :ase setkava-
me.)
Zachvl jsem se. (Ano.)
(Stale na vypravach :a tafemstvim vesmiru?)
To jsem necekal. Toto rozhodn neni kultura, ktera by se blizila lid-
ske, a navic m ta bytost evidentn zna. Asi njaka chyba v
identiIikaci, ale vyzarovani mi bylo povdome. Nechtl jsem polozit
samozrejmou otazku, ale musel jsem. (Kde to fsem?)
Postava projevila vlidnost. (Nefv:dalenfsi prstenec, #oberte. Jest
feden cyklus v lidske form a tim to konci. Alespon pro mne.)
Zachvl jsem se. (hybi mi vfem ohledn identity Z-55, ale :nam
t.)
Z-55 se zhoupl: (!o tch dlouhych hodinach, co fsme dlali
hudbu... esta na Kubu v padesatych letech, abychom mohli natacet v
Havan...)

49
Autor ma na mysli stare anglicke prislovi, nco v tom smyslu ze:
Hlupak leze tam, kde i andle maji strach (pozn. prekl.).

V mem nitru se objevil jasny a presvdcivy vjem. Jistze ho znam.
Uz tenkrat jsem mu rikaval stara duse! Siln jsem se zachvl. (Lou'
Jasn' Zmatla m identita Z-55. Jypadas finak. To fe krasa byt :ase
spolu')
Z-55 cili Lou se zatvaril vlidn. (Mam :a sebou nkolik etap v
lidske form, take byvaly Lou fe trosku prekryty.)
Otocil jsem se dovnitr. Lou, jedna z nejjemnjsich bytosti, jakou
jsem kdy potkal... hudebnik, aranzer, dirigent... zivotem kracel tise

50
Angl.: ..homing device" (pozn. prekl.).
a stejn pristupoval k praci... travili jsme spolu hodiny a dny...
pracovali az do pozdnich nocnich hodin, vymysleli jsme melodie...
sledy akordu, aranzma... pak se nase cesty rozdlily... pozdji jsem se
dozvdl o jeho predcasne smrti... vdl jsem, ze ml cukrovku...
Z-55/Lou se otevrel. (Jsi fest porad v lidske schrance')
Zatvaril jsem se vlidn. (Ano.)
Zachvl se. (Aha, spac. Dostal ses a tak daleko? To fe docela
dobre. Skoda, e si to vsechno ne:apamatufes.)
Otevrel jsem se vice. (Neni to tak upln pravda, Lou. Ja toti...no,
tady to mas.)
Vyslal jsem kratkou rutinu s prvni Iazi OOBE. Pojal ji do sebe.
Potom se znovu otevrel a lehce se zhoupl. (Takhle to s tebou fe. To fsi
mi nikdy nerekl.)
Uklonil jsem se. (Tenkrat, kdy fsme se :nali, fsem to o sob nev-
dl.)
Zachvl se. (Take proc fsi mne tedy vyhledal? Jracime se k
hudb?)
Zase jsem se uklonil. (Nevim. !oadal fsem, festli bych mohl
navstivit kulturu, ktera fe podobna lidske. Obfevila se tvofe identita...
a ted fsem tady.)
Z-55/Lou zajiskril. (hces se podivat do... fak bych to... do meho
msta...?)
Zhoupl jsem se. (Kentucky u ne. Tam to a moc dobre :nam. !rilis
lidske')
Zhoupli jsme se spolecn. (Ne, ne... tam, kde fsem opravdu doma.
!resn to sis pral, proto se ti obfevila mofe identita... Je to... no... dost
:vlastni misto, ale ty to pochopis.)
Otocil jsem se dovnitr.
Kdyz se chystate vypravit na njake exoticke misto nebo misto,
ktere je tak vzdalene, az vam pripada exoticke, vzdycky se objevi
ocekavani. Dokazete vymyslet neuvritelne mnozstvi variant toho, co
na vas ceka, co budete dlat a co zazijete.
Ve svem nadseni casto pristoupite na omezeni a zakazy, ktere se
vam ze soucasneho vnjsiho pohledu nezdaji vubec dulezite. Nakonec
zapomenete udlat i to nejdulezitjsi. Nevzit si s sebou jako skryte
zavazadlo postoje, ktere vam vtiskla vase vlastni kultura a ktere
pouzivate jako nastroj srovnavani.
Z-55/Lou jasn zajiskril. (Jestli to chces :ait se vsim vsudy, musis
se tam vydat fako obycefny turista a v:it si fenom to nefnutnfsi. Take
bys ml proit duleitou historickou udalost, ktere rikame... no...
v:edmuti.)
Zajiskril jsem take. (Jyborn' Spravny vfem.)
(Aby ta :kusenost byla uplna), pokracoval, (prerus a do konce
v:edmuti spofeni se soucasnym prostredim. Je to trochu fako trenink v
lidske form, ale rutina ti :ustane.)
Siroce jsem se otevrel. (Naprosto souhlasim. Cim :acneme?)
(Jsem tvou kotvou do nyni. Zpatky se dostanes, kdy se :amris na
mofi identitu.) Jeho energeticka struktura obsahovala zvlastni,
vystredni zareni. (Na misto se dostanes pres identitu... Zeer -
v:edmuti"...)
Zachvl jsem se. (Zeer - J:edmuti.)
Zamril jsem se a natahl...
BLIK!
Ocitl jsem se ve mst, nebo prinejmensim na mist, ktere jako
msto vypadalo. Vsude okolo se tycily tri az ctyrpatrove budovy, ktere
se na pohled nicim nelisily. Nevypadaly zrovna pritazliv nebo
neobvykle a byly v nich otvory. Objevil se vjem, ze to jsou okna a
dvere. Ulice a prostranstvi mezi budovami nebyly zvlast prostorne,
byli tam jenom lide, vjem bytosti podobnych jako ja ve sve docasne
Iorm. Nebyla tam zadna auta, nakladni auta nebo jakekoli jine
dopravni prostredky. Chybly sloupy, natazene draty, chodniky. Bylo
jasne denni svtlo, ale nikde nad sebou jsem nevidl slunce.
Jak jsem tak kracel a splyval s davem, lide si m vsimali, ale na
jejich chovani nebylo patrne, ze by m vnimali jako cizince. S kazdym
dalsim krokem jsem se citil vtsi lehkost a obyvatele mi stale vic
pripominali pozemstany. Vsichni pusobili dojmem nanejvys
cilevdomych, uzavrenych bytosti, ktere jako by plnily njaky ukol a
nezbyval jim cas na zadne zbytecnosti. Pokud pouzivaly njaky jazyk
tla, zadny vjem jsem nezaregistroval. Zajimave bylo, ze jsem
nedokazal rozlisit muze a zeny, coz bylo pro m nezvykle. Tak jsem si
rekl, ze mezi nimi asi rozdil neni.
Na ulici si m nikdo nevsimal, takze jsem vstoupil do jedne z
budov a ocitl se v rozlehle mistnosti, ktera siln pripominala vstupni
halu stredn velkeho hotelu. Vsude kolem postavali lide a pusobili
dojmem, ze spolu rozmlouvaji. Pristoupil jsem k muzi (?), ktery jako
by stal za mensim pultem. Podival se na mne plny ocekavani. Bylo mi
jasne, ze musim nco vymyslet.
,Byla by tady njaka restaurace?" pronesl jsem radoby
nevzrusenym tonem. Bytost se odmlcela. Zacal jsem tusit chybu.
Vsadil jsem na sve zaklady neverbalni komunikace. (Je nfaka
monost, abych :de doplnil energii?)
Muz radostn pokynul rukou smrem doprava. Dotkl se m zavan
samolibosti. Pri prvni zkousce jsem obstal. Sice nemluvi, ale
rozumji. I pres moje nevalne schopnosti neverbalni komunikace. Ted
uz nemohly vyvstat vaznjsi potize. Zacal jsem si predstavovat, jake
asi bude jejich jidlo. Urcit to bude nco neobvykleho. Stal jsem pred
vchodem ve tvaru brany a za nim byla zrejm uz jen tma - mozna ne
primo tma, spis se to blizilo zvlastnimu zpusobu osvtleni s vyuzitim
ruznych kombinaci barev.
Sebejist jsem prosel branou a ocitl jsem se uprostred barev. Oka-
mzit jsem citil vyzarovani, ktere bych prirovnal k salani zhavych
plamenu. Uskocil jsem zpatky. Tohle neni restaurace! Ten muz mi
vubec nerozuml. Ze vsech stran na m utocily ochromujici projevy
zenske sexuality, byly vsude a vabily, dozadovaly se, nabizely,
slibovaly. Bylo to na m prilis. S velkym usilim jsem vycouval branou
ven a cely zadychany znovu stanul pred dvermi. Pokusil jsem se
uklidnit. Jen jsem se trochu vzpamatoval, zjevil se primo prede mnou
hotelovy poslicek (?) v doprovodu dvou dalsich muzu - nco jako
policie pres vnimane obsahy, zkratka njaka autorita, mozna i tajna
sluzba ci KGB.
Jeden ,kagebak" pristoupil bliz. (Mohu vidt vas pruka:?)
Zasatral jsem po kapsach a prekotn shanl penzenku, jenomze v
mem odvu, ktery sestaval z jednoho kusu, zadna kapsa nebyla. Zato
jsem ml kolem pasu opasek a na nm zavseny vacek. Sahnul jsem
do vacku a nahmatal jsem kartu. Vytahl jsem ji. Prirovnal bych ji
nejspis k obycejne kreditni kart. ,Kagebak" si ji vzal a zacal ji
pecliv zkoumat. Pak zvedl hlavu..
(Ze Zem, e? O takovem mst fsem nikdy neslysel. Je to na druhe
stran oceanu?)
Zatvaril fsem se vlidn. (!roc se ptate... ano... fsem...)
Kagebak na mne zamaval kartou. (Nefsme : vasi navstvy nifak
nadseni. Dodrufte pravidla.)
Pookral jsem. (Jist, ro:umim.)
(U nas nevcha:ime do soukromych obfektu a nebereme nic be:
toho, e bychom to drive ne:aplatili.) Policista se obratil k urednikovi
za pultikem a podal mu moji kartu (Kolik si : ni odectete? Nema tam
toho moc.)
Urednik nechal kartu zmizet ve vacku na svem opasku. (To by moh-
lo stacit.)
Zacal jsem protestovat. (To fe ale vsechno, co mam.)
(J tom pripad vas budeme muset :adret.) Druhy kagebak ke mn
pristoupil a vzal m za ruce. (Nemuete se tady fen tak :buhdarma
potulovat be: identity.)
Zamihotal jsem. (o chcete udlat?)
Druhy kagebak vytahl ze sveho vacku plochou krabicku a otevrel ji.
(Nehybefte se, nebude to bolet.)
Vzal m za ruku a zastrcil mi konecky prstu do krabicky. Otisky
prstu, pomyslel jsem si, berou mi otisky prstu. Vedle! Po prstech se mi
smrem nahoru zacala sirit cerna barva, az mi zacernila celou ruku.
Nebyl jsem schopen nic udlat, jenom jsem to pozoroval. Zatim se
zmocnili take moji druhe ruky a zase mi vsunuli prsty do krabicky.
Ml jsem ted cerne ob ruce. Chtl jsem barvu setrit, ale prosakla mi
kuzi.
Prvni kagebak se spokojen dival na moje ruce. (To by mlo stacit.
Aspon si vas lide vsimnout, a se budete pribliovat.)
(A pamatufte si,) dodal druhy, (radim vam, abyste se vratil se
domu. Tady vas nic kloudneho neceka, fak ted vypadate. Nikdo se s
vami bavit nebude.)
Prvni mi vnoval odmreny pohled. (Dohlidneme na vas.) Potom
se oba otocili, presli napric mistnosti a vysli ven na ulici.
Zatvaril jsem se na urednika u pultu vlidn. (!rominte, nevdl
fsem, e fe to soukromy obfekt.)
Urednik se zachvl. (Nic fineho tady nemame')
Zamihotal jsem. (Take vsechny budovy fsou soukrome?)
Urednik ochabl.
(o tady potom dlafi ti lide? Je fich tady snad cela stovka') Zasahl
jsem ho dostatecn durazn na to, abych upoutal jeho pozornost. (Je to
samo:refm fefich soukromy obfekt.) (Sta uivatelu?)
Ukazal smrem k pultu, kam jsem ho nasledoval. Stali jsme u na-
kresu, ktery visel na zdi za pultem. Bylo na nm asi pt rad velkych
cernych puntiku, ktere pripominaly otvory, a v kazde rad jich bylo
dvacet.
(To fe nas osobni prostor.) Tvaril se dulezit. (Neflepsi ve mst.)
Ziral jsem na nakres. (Jy chodite do takovych...?)
Potvrdil to. (Ale fenom v dob J:edmuti. J prumru fsou asi takhle
velke.) #ozepjatymi pazemi naznacil asi dv stopy. Chtl jest nco
dodat, kdyz se z niceho nic z dalky ozval zvuk, ktery pripominal
buraceni hromu. Podlaha se zacala hybat. Vsichni pritomni se
okamzit otocili a urychlen spchali k vychodum a dal do tmy.
Hotelovy poslicek se pripojil.
(Zacina v:edmuti,) volal pres rameno. (Mona prav proto fste
tady, ale radim vam, abyste se rychle presunul do sveho osobniho
prostoru.)
Mistnost zela prazdnotou a ja jsem se na rytmicky se vlnici podlaze
pokousel udrzet rovnovahu. Za ohlusujiciho rachotu, ktery dale silil,
jsem se dopotacel k vychodu. Uvidl jsem, jak se z dalky rychle blizi
obri vlna, ne na vod, ale primo v zemi. Zveda budovy a ulice a vznika
vyduti, ktere dosahuje vysky mozna nkolika stovek stop. Zahledl
jsem, ze se za prvni vlnou zvedaji druha, treti a ctvrta vlna a kazda
dalsi predci vyskou predchozi. Mozna bych uvidl dalsi, ale neml
jsem uz prilezitost. Na misto, kde jsem balancoval, prav dorazila
prvni vlna a pohnula budovou. Celou ji nadzdvihla a ja jsem se zmital
ze strany na stranu, vstaval jsem a hned zase padal, narazel...
... v zouIalstvi jsem se pokusil zamrit na... jak to jenom bylo...
identita... identita Z-55/Lou... Z- 55/Lou... #ozsiril jsem se a zacilil
dopredu... pevn jsem se uzavrel... pevn...
BLIK!
Kolem je ticho, buraceni skoncilo. Pokousel jsem se prestat se
klepat dostatecn dlouhou dobu na to, abych se mohl otevrit. Po
chvilce usilovneho soustredni se mi to podarilo. Stal jsem pred
identitou Z-55/ Lou a objevil se vjem jeho citliveho vyckavani.
Zatvaril jsem se vlidn - v ramci moznosti. (Tomu ty rikas domov?
Kde ses to potloukal, ne ses stal clovkem?)
Uklonil se. (No, neni to adne Kentucky...)
(A ty se tam chces vratit?)
Siroce se otevrel. Vyzaroval temr bile svtlo. (Ne, tam ne.)
Najednou ke mn dolehla nalehava vyzva k navratu. Nez jsem
stacil zareagovat, zacal jsem se vzdaloval a Lou mizel v dalce... Ocitl
jsem se pobliz sveho Iyzickeho tla, vyzva k navratu stale nalehava.
Vklouzl jsem do druheho tla, potom do Iyzickeho a posadil se na
svem vodnim luzku. Tlo v poradku, mocovy mchyr prazdny. Zadne
podnty. Co m privolalo zpatky? Na nic jsem nemohl prijit.
Lecba choromyslnych. Blazni se vzdy najdou...
Kdyz jsem dovolil, aby se v tomto smru a k tomu ucelu zacalo
projevovat moje celkove Ja, mohl se zacit uskutecnovat ,havarijni
program". Asi tak bych nazval to, co jsem drive pojmenoval ,Lokalita
II". Program zacal tvrdym vycvikem s upravenou praxi, ktery vyustil v
nepopsatelne zavry. Prost vzato, mohl jsem byt pozorovatelem,
nikoliv ucastnikem tohoto procesu. Proc? Vim jenom, ze duvod, na
ktery jsem prisel, byl dosti slozity a ze jeho uplne pochopeni nastane
az daleko pozdji po udalosti samotne.
Jeden z nejnazornjsich pripadu se odehral jednou v noci.
Vystoupil jsem z Iyzickeho tla a jest predtim, nez jsem se stacil
odpoutat od druheho tla, jsem pocitil neovladatelnou touhu po
sexualnim spojeni. Uz jsem se chystal, ze pouziji svou obvyklou
zchlazovaci techniku, ,ted ne, az pozdji", kdyz jsem se najednou
zacal vzdalovat od tla. To vzdaleni jsem ale nevyvolal ja. Pohyb byl
rychly a netrval dlouho. Kdyz jsem se zorientoval, zjistil jsem, ze
stojim par kroku od obrovske haldy svijejicich se bytosti. Vypinala se
do vysky i do dalky, kam jsem jenom mohl dohlednout. Ze vseho
nejvic mi tento vyjev pripominal chumel zkroucenych navnad na
ryby, ktere nkdo nechal pres noc ve sklenici od zavareniny. Byl to
neprerusovany pohyb, tisice vlhkych kluzkych Iorem, roztahovaly se
a znovu svijely, hledaly, hledaly, pokousely se vyvijet njakou
cinnost... ale nikdy nedosahly pocitu uspokojeni.
Ve trech mohutnych vlnach se objevily tri vjemy. Za prve, nebyly
to navnady na ryby, byli to lide. Za druhe, nalehavost nezmrneho
sexualniho vyzarovani, muzskeho i zenskeho, ktere se sirilo z toho
ohromneho propletence. Za treti, bytosti, ktere jsem pozoroval, byly
bez vyjimky vsechny Iyzicky mrtve. Chtlo se mi otocit a uhant pryc,
ale jista moje soucast m nutila zustat, kde jsem byl. Konecn jsem se
uklidnil natolik, ze jsem mohl klidn uvazovat. Ml jsem snad chut se
zapojit? Celym svym bytim jsem se otrasl. Po sexualnim apetitu, ktery
pred nkolika okamziky pln poutal moji pozornost, nezbyla ani
sebemensi znamka! Silny vjem prinesl uvdomni, ze se chtic znovu
projevi, ale uz nikdy v takove intenzit, aby pln ovladl moje mysleni
a chovani.
Spolu s timto zableskem poznani m zaplavila dalsi emoce -
nalehavy soucit s vzni toho shluku tl, jejichz pozornost natolik
zaujimala predstava sexualniho uspokojeni a touha po nm, ze si
neuvdomovali zadnou dalsi existenci. Soucasn se ve mn vzedmul
pocit zlosti, ze existuje system, ktery dokaze v takove mire otupit,
potlacit a deIormovat a muze dospt az do stadia, ktere jsem prav
pozoroval. Byli tito lide vyvrhelove z hlubin lidskeho vyvoje, kteri
byli navky odsouzeni k tomuto stavu byti?
Pomalu jsem postoupil vpred a zastavil se kousek od upati obri hro-
mady. Pohybujici se tla patrila muzum i zenam, mla nejruznjsi
tvary a velikosti a leskla se potem. Najednou se na okamzik objevila
naha, ochlupena noha, ktera vycnivala ven z chumlu. Popadl jsem ji za
nart a zatahl... Noha se naprazdno zaprela do prostoru a usilovn se
snazila znovu proniknout hloubji do pulzujici spleti tl. Zatahl jsem
silnji a snazil se pritom, aby mi opoceny kluzky kotnik nevyklouzl z
ruky. Postupn jsem z hromady vytahl cele tlo. Byl to muz nizsiho
vzrustu, tmavovlasy, pohledny, neurciteho vku. Lezel na brise a
snazil se proniknout tam, odkud jsem ho vytahl. Pritom naprazdno
hybal rukama a nohama, jako by byl krab. Naprosto si neuvdomoval,
ze ho drzim za nohu a znemoznuji mu to.
Bez zvlastniho usili jsem ho drzel na mist. Sklonil jsem se dolu a
zakricel mu do ucha (Halo. hci s vami mluvit. !restante sebou na
chvilku :mitat')
Zadna znamka toho, ze by m slysel. Muz dal hledl stejnym sm-
rem a ve tvari se mu zracilo ocekavani. Znovu se pokusil dostat
zpatky. Sevreni jsem nepovolil. Premyslel jsem, co udlam.
Zkusil jsem to jinak. (!oldove, policie, :atah' !ryc odsud')
Cekal jsem, jestli prijde njaka odezva, ale zbytecn. Nedokazal
jsem ze sebe vydat vyzarovani, ktere by jeho pozornost upoutalo.
Povolil jsem sevreni. Muz se odplazil zpatky do chumlu, kde ho
pohltily pohyby. Byl jsem smutny. Sahl jsem po svem Iyzickem tle a
bez problemu do nho vstoupil.
Tyto udalosti m obohatily o novou techniku, kterou je mozne
ovladat ruzne projevy vyvstavajiciho sexualniho chtice. Staci, kdyz
pomyslim na svijejici se bezduchou hromadu lidskych tl, a je to.
Tato zkusenost byla z tch mirnjsich, ktere muzete potkat
bezprostredn za hranicemi Iyzickeho tla. Brzy jsem si uvdomil, ze
se pri pruchodu opakuji stejne vzorce, a zacal jsem jim vnovat
pozornost. Byly to stavy byti, kterymi jsem predtim prochazel rychle,
abych zamezil vzniku konIliktnich situaci. Nabh na n se objevoval
vzdy v dob, kdy jsem byl v druhem tle, malou chvilku pred tim, nez
jsem z nho vystoupil a posunul se dal kupredu. Ml jsem ale pocit
bezpeci a jistoty, protoze Vyssi Ja ridilo cely prubh OOBE.
Vnitrni pocit jsem ml dobry. Ale to bylo z jineho duvodu.

8. - MISTO SETKNI


Pochybnosti vyvstaly v okamziku, kdyz jsem si zacal myslet, ze lidske
prozivani vidim ze spravneho uhlu pohledu. Kdyz o tom premyslim,
rikam si, ze to vsechno bylo predurcene.
Do OOBE jsem vstupoval i vracel se lehkovazn a sebejist. Citil
jsem naprostou jistotu, ze Vyssi Ja, ktere m ve vsem vede, zna
odpovd na jakoukoliv otazku a dokazalo by se vyporadat se vsemi
problemy nebo necekanymi situacemi, kdyby k nim doslo. Zatim
vsechno Iungovalo vyborn. Mozna i prav proto jsem zacal citit
naznaky sotva patrne nejistoty. Moje ego si mohlo sice myslet, ze je
sebelepsi, ale ja jsem vdl, ze tak dobre zase neni.
Do hry znovu vstoupila jedna z mych problematickych vlastnosti.
Nedokazu nechat nco hezkeho jen tak voln plynout - potrebuji to
prozkoumat. Pri rad OOBE, ktere nasledovaly, jsem si pokousel
uvdomit si, kdo to vlastn vede a udava smr. Nejdrive bylo spojeni
sotva znatelne. Vjem nejasne jemne existence nkde vzadu za mnou,
ktera vedla, at jsem byl, kde jsem byl. Otacel jsem se a nic nenachazel.
V nejlepsim pripad pouze znamky jisteho pratelskeho byti. S jistotou
jsem vdl, ze tam nco existuje, a vypadalo to, ze je to nkde venku
mimo mne.
Znovu jsem si prosel svoje poznamky. Kdyz jsem se dostal na
uplny zacatek, chytil jsem se za hlavu. Jak jsem mohl prehlizet to, co
bylo naprosto jasne? Kdyz jsem vystupoval z tla, ten pocit letmych
dotyku na rameni, odpovd na moje zouIale vyzvy a dalsi jemnjsi
naznaky, ktere jsem si teprve ted, z noveho pohledu, uvdomoval.
Tenkrat jsem vsechny podobne jevy zahrnul pod jeden pojem
,pomocnici" a vic jsem se tim nezabyval. Dalsi kroky jsem nepodnikl.
Vdl jsem ale, ze jsem rizeni OOBE neprenechal svemu Vyssimu Ja,
ale ve skutecnosti jim, svym pomocnikum.
Pak jsem se pravideln bhem OOBE pokousel o navazani spojeni
s tmito bytostmi (nevdl jsem, jestli je jedna, nebo je jich vic), ale
bez uspchu. Stop, beru zpt. Puvodn jsem si myslel, ze bez uspchu,
protoze jsem ocekaval odpovdi ve Iorm slov. Prichazely ale v
obrazech, prostrednictvim pocitu a udalosti a vsechno se zmnilo,
kdyz jsem si matn uvdomil, ze nepouzivam jejich ,jazyk" - takovy,
jakym opravdu komunikovali. #ekapitulaci drivjsich zaznamu jsem
si to z velke casti potvrdil. Slova a rec, jak je zname, jsou ryze lidska
zalezitost. Tak jsem ja - clovk - poznal, kde to vazne. Moje splaskle
ego mirn porostlo, az kdyz jsem si uvdomil, ze neni dulezite, jaky je
prostredek dorozumivani. Podstatne je, ze od tchto nelidskych bytosti
z druhe strany je njaka odezva.
To jsem si opakoval a dal jsem nechaval veskere rizeni a rozhodo-
vani bhem OOBE na ,nich" z jednoho prosteho duvodu: Zkratka to
Iungovalo. Nebylo rozhodujici, kdo m vedl, znal tyto oblasti daleko
lepe nez ja. Pokazde, kdyz jsem zkusil jiny zpusob komunikace,
zacaly se objevovat vysledky. Vysilal jsem k teto bytosti, kterou jsem
tusil za sebou, myslenky beze slov - obrazy, cinnosti, pocity a emoce.
Pokazde jsem dostal okamzitou odezvu v prijatelne Iorm. Musel
jsem soucasn zapojit analyticke uvazovani a vnitrni cit. Potom jsem
vyznam sdleni pochopil. Pritom jsem si nepretrzit uvdomoval, jak
neuvriteln pomalu se vsechno odehrava na me stran a s jak
ohromujici trplivosti to prijima ,druha strana". Tady nkde byly
koreny me neverbalni komunikace (NVC), ktera, jak jsem tenkrat
pochopil, je zakladnim klicem k vdomi. Poznal jsem, ze NVC
existuje, a dokazal jsem ji odlisit od bzneho zpusobu dorozumivani.
To bylo vse.
Kdyz jsme dospli ke stejnemu prostredku dorozumivani,
mimotlesne stavy se prohloubily a byly castjsi. Casto jsem se
ucastnil nceho, co bych voln nazval vzdlavaci seminar. Tento
nazev volim proto, ze byli pritomni jak vyucujici, tak studenti, mezi
ktere jsem se zaradil take ja. Seminar byl upln jiny nez skola spicich,
jak jsem si ji pamatoval. Na seminari byl v roli vyucujiciho (voln
receno) oslniv bily vyzarujici kotouc svtla. Dokazal jsem zachytit i
vyzarovani dalsich bytosti (snad studentu), ktere jsem vnimal vsude
kolem sebe, ale nic vic. Zadne voditko, podle ktereho bych poznal, o
koho a jake bytosti jde. Instrukce se skladaly z balicku celistvych,
prozitkovych inIormaci, ktere jsem okamzit vstrebaval a ukladal v
podob klubicek, jejichz nazev se neda prelozit do slov. Nenasel jsem
pro n vhodne oznaceni, takze jsem klubka prejmenoval na ,rutiny".
Zrejm je to velice casty zpusob dorozumivani pri NVC. To, co jsem
si s sebou z tchto lekci prinesl, jsem se snazil uplatnit v podminkach
pozemskeho zivota. Vysledky byly smisene, protoze vtsinu
inIormaci z ,druhe strany" jsem nikdy nebyl schopen vztahnout k
zivotu zde, v pozemskem casoprostoru. Mozna je to vsechno priprava
na cinnost, ktera se teprve rozbhne, nebo pro praci s netlesnymi
energetickymi systemy, anebo to vsechno jednoduse presahuje moje
chapani. Mam pocit, ze to posledni je nejpravdpodobnjsi.
Takze zminovany vztah se dostal do upln jine roviny. Zacal jsem
spolehat na sveho neviditelneho navigatora (mozna jich bylo vic),
jako jsem nikdy nespolehal snad ani sam na sebe (drive). Kdyz treba
nkam letim s njakou leteckou spolecnosti, nikdy pln neduvruji
posadce v pilotni kabin (mozna je to tim, ze toho o letani dost vim).
Protoze se potrebuji dopravit z jednoho mista na druhe, a to Iyzicky a
v kratkem case, nakonec si radji zapnu bezpecnostni pas. Let proziji s
pocitem uzkosti a se stazenymi ,pulkami", co kdyby nahodou... V
tomto stavu spanek neprichazi v uvahu.
Toto bylo jine. Oni vdli, jak a kam lett s ,mym letadlem", kudy
a kam se vydat, a to lepe nez ja. Pri kazdem ,letu" moje duvra jenom
narustala. A obracen, uvdomil jsem si, ze vim malo o tom, jak se
cestovani stava porad slozitjsi. S vdcnosti jsem jim zacal rikat
,INSPEK-TI"
51
, a tim se predpoklada, ze lide do teto kategorie tak upln
nepatri.
51
V originalu: INSPECS - ,inteligent species", v prekladu: inteligentni
druhy (pozn. prekl.).

S takovou pomoci jsem se na svych cestach prstenci citil daleko jis-
tjsi. Vladlo zde podobne prostredi, jake zname z nasich pozemskych
podminek. Citil jsem se naprosto bezpecn. Kdyz jsem se vydal hodn
hluboko, kdyz jsem presahl svoje moznosti, m vytahli zpatky do
znamych oblasti. Ackoliv jsem prisel na to, ze jejich kriteria se
ponkud lisila od mych. Nkdy jsem si myslel, ze treti sestup je jiz
muj posledni, a rval jsem o pomoc, vsak cekali, az sestoupim po
osme ci po devate, a az pak mi tise podali pomocnou ruku. To vsechno
patrilo k procesu uceni a zatzkavaci zkousky byly jeho dulezitou
soucasti.
Jejich oblibenou a rychlou metodou vyuky, ktera navic zustavala
jednou provzdy vryta do pamti, bylo prehravani situaci ci
,simulace". Vyuzivali sve schopnosti vytvaret a nasledn prenaset do
lidskeho vdomi - v tomto pripad do meho - situace, ktere presn
napodobovaly pozemske udalosti. Nkdy jsem vubec nedokazal
rozlisit, kdy prozivam skutecnost a kdy prehravany dj. Nevim, kde
ma tento simulacni postup sve hranice, ani netusim, jestli ho vyuzivaji
casto. Mozna jsem byl jediny pripad, ale o tom pochybuji. V kazdem
pripad si zasluhuje pozornost i pripadne jine vyuziti tchto moznosti.
Prehravani pouzivali v pripad moji energeticke struktury tak, aby
dosahli odstranni drobnych emocnich bloku, ktere mi znemoznovaly
nebo narusovaly jasne vnimani, pripadn vnitrni rovnovahu. Vtsinou
jsem si svoje bloky neuvdomoval; zaznamenali je ale ONI a hned se
nabidli, ze se postaraji o napravu. S mirnym predstihem jsem se
dozvdl, ze pouceni je na cest (samozrejm, kdyz jsem souhlasil), a
pak uz nebylo navratu. Vsechno jsem skutecn prozival, obvykle
samostatne, kratke udalosti a v jejich prubhu se odehrala (za
podivnych okolnosti) ruzna dulezita rozhodnuti. Podstatne bylo,
abych se naucil konstruktivn a rozumn resit problemy. V tomto
ohledu byla lekce nesmazateln vryta do me pamti. Kdyz jsem se k
zadanemu rozhodnuti nerozhoupal, prehravani se opakovalo, dokud
jsem nakonec neprevzal iniciativu. Ani pri zopakovani jsem presn
nevdl, jestli se vsechno odehrava realn. To jsem byl schopen
rozpoznat, az kdyz lekce skoncila.
Zajimavou epizodou bylo, kdyz se Pruzkumnici zacali setkavat a
navazovat vztahy s inteligentnimi bytostmi, ktere se pouzivani slov
prizpusobily. Nkdy mi tato setkani pripominala moje vlastni
kontakty s INSPEKTY, kteri mn navic brali za stareho znameho. To
same jsem citil ja k nim.
Nikdy jsem se INSPEKT{ primo nezeptal, jakou maji v lidskem po-
zemskem vyvoji ulohu. Pro sebe jsem si udlal zavr, ze v porovnani s
mymi pomocniky z vnjsich prstencu, kteri lidskou zkusenost prozili,
jsou jakoby absolventy vysoke skoly. Jejich Iungovani a role byly na
prvni pohled velice podobne s tou vyjimkou, ze mira poznani
INSPEKT{ a jejich techniky po vsech strankach presahovaly lidske
moznosti. Celkov na m pusobili dojmem, ze je nepoutaji ideologie,
zpusobujici recyklaci v prstencich. Ptat se, jaky mlo jejich pusobeni
ucel, se mi zdalo... kdyz nic jineho, tak neuctive. Mozna jsem nechtl
ohrozit tuto, pro mne slibn se rozvijejici ,spolupraci". Pri OOBE
jsem s nimi o tom primo a zamrn nekomunikoval.
Ale my, posetilci, jsme to nemohli nechat na pokoji! Jednou v noci
jsem dostal napad a hned jsem se rozhodl ho uskutecnit. Njakou dobu
jsem se jiz snazil seznamit se s energii INSPEKT{. Napadlo mne, ze
bych kvalitu teto energie mohl pouzit jako navadci signal k tomu,
abych se dostal do jejich sIery - stejn jako jsem to dlal s jinymi
bytostmi. Treba bych se z toho hodn poucil. Zaradim ted prepis
zaznamu o tomto pokusu tak, jak jsem ho zaznamenal, a navic
doplnny vysvtlujicim komentarem:
Cas. 2.17 rano... lonice. Jsem po dvou cyklech spanku, vzhuru,
odpocaty, uvolnny... metodou vyvseni, po kterem nasleduje
vysunuti, se dostavam do druheho tla, opoustim druhe... uvdomuji si
identitu, ktera tentokrat patri nkomu z INSPEKT{... nic moc, ale staci
to... pomyslel jsem si... ze bych se mohl zamrit na tuto identitu...
obvyklym zpusobem se zamruji a natahuji... pohybuji se velice
rychle systemem prstencu... a pak dal, coz mne neprekvapuje...
zacinam si uvdomovat teplo, je silnjsi, jest vic sili, uz je mi skoro
neprijemne a chci se otocit zpatky... v tom do nceho celn vrazim,
kolabuji, jsem otresen... Natahuji se, a zjistuji, tam fe njaka prekazka
s hladkym povrchem, pevna a neproniknutelna... stale neprijemny
pocit horka, soustreduji vsechny sily, vnimam hranicni linii... mozna
bych se ml vratit... najednou jasne svtlo, intenzivni, rozleva se
primo prede mnou, nejdrive ovalny tvar, postupn se mni ve vysokou
lidskou postavu. Zare je tak silna, ze se choulim do klubicka... protoze
se podoba vcnosti... stahuji se zpatky pred tim jasem... najednou se
zacina ochlazovat a uz mi neni neprijemn, dokazu zari snest.
(Je to takto lepsi?)
Lepsi! To ani zdaleka nevyjadruje, jak mi pred chvilkou bylo. Jest
par okamziku a zacal bych se rozpoustt. (Nara:il fste si hlavu?)
Take by se to tak dalo rict. Obvykle do vseho jdu hlavou napred...
(Nemusi vas to ani v nefmensim :nepokofovat. Jy mate hlavu tvr-
dou, pane Monroe.)
To mne vytocilo. Nikdy bych si nepomyslel, ze Buh ma takovy
smysl pro humor. A take to Iormalni osloveni ,pane Monroe".
Naprimil jsem se, po strachu ani pamatky. Skoro jsem se chtl
naklonit kupredu a potrast bytosti rukou.
(Jsou ucinnfsi a vhodnfsi :pusoby.)
Byl jsem ohromen. Vznasel jsem se tam a usilovn se snazil zjistit,
co se to vlastn stalo.
(Dostal fste se do stavu, kteremu vy vdci rikate Stofate vlnni"
52
.
Dv shodne energie ve stefne fa:i se :danliv v:afemn vyrusi. J:nikne
interference
51
, nulovy stav. Ale nula neexistufe a protoe energie
ne:anika, transformufe se do dalsich dynamickych stavu.)
Dejme tomu, ze ted jsem se vzdalen orientoval v tom, co se
sebhlo. Porad jsem se ale nedozvdl, kde to jsem. Kdybych se
zeptal...
(Kde" fe relativni pofem. Nefro:umnfsi vysvtleni : vasi
perspektivy fe, e fste na okrafi vstupu, u brany do nasi reality, v bodu
premny
54
. Ta identita, na kterou fste se napofil, vas sem privedla.)
To se na to podivejme! Takze brany do nebe prece jen existuji.
Snad by mohly byt zlate nebo perlov bile, kdyz nebe povazujeme za
nco, co je mimo nasi dimenzi.
(Uvaufete spravn. Jsechno fe ota:ka individualniho uhlu pohle-
du.)
Konecn se objevil vjem. Komunikovali jsme tak prirozen a inten-
zivn, ze jsem ho do te doby vubec nebral na vdomi. Klidn si tady
povidam - oprava: komunikufi s uzasnou, zarivou bytosti jako s novym
pritelem a ON/ono na moje otazky odpovida driv, nez je vyslovim
(NVC nakonec zvladam lepe, nez bych predpokladal). Nemlo
vyznam cokoli zadrzovat, i kdybych chtl. At jsem byl, jaky jsem byl,
stejn (ON/ONO) znal(o) vsechny moje myslenky. Siroce jsem se
otevrel a cely jsem se vydal - takovy, jaky jsem byl.
(To neni nutne, pane Monroe.)
Okamzit jsem vdl proc. Ono/ONI bylo (i) soucasti tohoto
procesu. Ma predstava vnjsiho inteligentniho zdroje energie, ktery
pomaha, naviguje a vede, byla presna.
(!ri vasi soucasne potreb individuali:ovat se fe to tak.)
Spontann se objevila dalsi otazka. Jak dlouho uz to probiha?
Existenci tohoto procesu jsem si zacal uvdomovat teprve nedavno...
Zrekapituloval jsem si OOBE az na uplny zacatek. Ale co predtim? Ze
by vzdycky...
(Uvdomite si vyssi realitu, a prifde ten spravny cas.)

52
Angl.: Standing wave (pozn. prekl.). InterIerence - promichani,
propleteni (pozn. prekl.).
Jedine, o cem neslo pochybovat, byla skutecnost tohoto meho
zazitku, ale komunikuji prece i s dalsimi lidmi...
(S mnoha ru:nymi lidmi a ru:nymi :pusoby. Tato spofeni ale
uskutecnufi fenom nkteri : nas.)
Bylo mi jasne, ze kdyz budu jen tak cekat, moc se toho nedozvim.
Ono/oni mne vsak zaujali.
(Je nas hodn a mnohe : nas davno :nate.)
Takze rikat ONI je spravne... DouIal jsem, ze je neurazelo oznaceni
INSPEKTI. Ted jsem citil, ze neni upln vhodne.
(Nyni plni svuf ucel a plnilo by ho fakekoli fine o:naceni.)
Zajimalo m, jestli ONI byli ti sami jako bytosti, se kterymi jsme se
s Pruzkumniky setkavali v laboratori...
(J nkterych pripadech ano, ale vdycky ne.)
Tolik otazek... ted mam opravdu velkou prilezitost...
(Mate, ale budou i dalsi.)
Nejdulezitjsi otazka... nejdulezitjsi otazka. Na co bych se ml
zeptat?! Jsou ONI Buh, nebo...?
(Jsme stvoreni a sami tvorime. Stefn fako vy. Kdy se stane Buh a
tvurce stefnou osobou, stavate se Bohem toho, co tvorite.)
Bylo to silnjsi nez ja... musel jsem s tim ven, i kdyby m to mlo
zabit. Potreboval jsem znat odpovd, ONI...?
(Nic by vas ne:abilo a nic vam neublii. Jste na odpovd pripraven
fi : toho duvodu, e fste tady - :e sve :vdavosti, fak rikate. !odstatu,
kterou fste a kterou fsou dalsi bytosti : lidske roviny vyvofe, fsme
nestvorili. Stefn fako my, fste i vy obsaeni ve strukture, ktera
vyvofov predcha:i po:emskemu casoprostorovemu usporadani.
Ostatn tuto strukturu v tomto okamiku prav proivate. Lidska
:kusenost fe fenom pridavkem k tomu, cim skutecn fste. Nicmen fe to
duleity pridavek.)
Chtl jsem si srovnat, co je tak duleziteho na tom, byt clovkem, ze
by to...
(Jak to rikate? Kapka vody v oceanu nepofme cely ocean a nemue
ro:umt vln, ktera fi vyvrha na pisecny breh.)
Moment. Toto mi zni nadmiru lidsky. Nakonec je mozne, ze ONI
prece jen budou nadlide, kteri jiz uspsn prosli...
(Nkteri : nas prosli lidskou urovni. Byl fsem vybran, protoe
patrim me:i tch nkolik.)

54
Angl.: ,Conversion point" - misto, kde dochazi k zasadni zmn
(pozn. prekl.)

Nkolik... kolik to asi bude... pt, deset, tisic...
(Tko to l:e odhadnout, protoe pusobi take prvek splynuti. Je to
vic, ne fe soucasna lidska populace, mona stokrat vice.)
To by mohlo znamenat, ze ONI pusobi od uplneho zacatku zivota
lidstva.
(!resn tak. !redevsim fsme stefni fako vy.)
Kdyz stovky miliard znamena ,par", jejich celkovy pocet musi byt
opravdu vysoky.
(Nepocitame casti celku. Neni to potreba.)
Takze hodn casti celku. To potom musi existovat ruzne zpusoby
uceni, dalsi mimozemske lidske systemy...
(Zadny finy system neni presn takovy, faky :nate :e ivota na
Zemi. J prostoru, kteremu rikate fy:ikalni vesmir, fe mnoho finych
stredisek ci skol pro vyvof vdomi.)
Vsadil bych se, ze je vsechny absolvovali. Urcit musi, kdyz...
(Sa:ka be: ri:ika, pane Monroe.)
Vsechno se vyvijelo naprosto proti memu ocekavani. #ychle jsem
ztracel uz tak mizive pocity bazn. Misto toho m zalilo hrejive teplo a
pocit prekrasneho souznni. Jako davne hluboke pratelstvi a k tomu
jako pridavek ucta, ktera upln nezapadala do moji predstavy o and-
lech. Pokud ONI skutecn byli andle.
(Jestli si prefete, mueme si nechat rychle narust nfaka kridla.)
Jen zadna kridla, prosim. Ani svatozar. I kdyz... jak jsem tak upren
civl na noveho INSPEKTA - vlastn pritele, tak...
(J teto situaci fe slovo pritel v poradku.)
Nyni jsem dokazal pochopit, proc lidi, kteri zazili sice omezenou,
ale presto vizi v supervdomem stavu, jim pridavali svatozar. Tim
docilili toho, ze INSPEKTI v lidske podob vypadali jinak nez lide. A
co jasny, zarici tvar? Kolikrat v historii se vyskytly podobne
zkusenosti? Divotvurci, svtci, mistni samani a lide ve Iinalnim
vtleni". Nepochybn vsichni patrili do stejne skupiny bytosti.
(Nepochybn.)
Chtl jsem mit naproste jasno v tom, co jsem prozatim chapal
velice matn, a pochopit to tak dusledn a presn, jak je to jenom
mozne. Oni, INSPEKTI, existovali jest v dob, kdy lide neexistovali,
nejmen pred mnohymi miliony let.
(!odle vasich casovych mritek to odpovida. !lati to ovsem i pro
vas a dalsi energie, ktere fsou nebo byly v lidske form, kdy se na to
divate : tohoto hlediska.)
Mohli bychom z toho vyvodit, ze my jako lidske bytosti, ta
nehmotna energie, ktera je nasi soucasti, jsme vlastn INSPEKTI a
nevime to?
(J nasem chapani fste stvoreni stefnym :drofem fako my.)
Ale jako lide nejsme stejni.
(Tko se to vyfadrufe v pofmech, ktere uivate. !odivefte se na
strukturu fy:ikalni hmoty tak, e si fi predstavite fako ru:ne formy.
55
Angl.: last-timers - bytosti, ktere prozivaji posledni inkarnaci v
lidske Iorm (pozn. prekl.).



Kdy se budete pohybovat smrem dovnitr, nale:nete castice,
ktere fste na:vali atomy. Tyto fsou :ase sloeny : castic, ktere usti ve
:retelne modely. Jasi vdci u :acinafi ro:umt tomu, fake energeticke
v:tahy tyto castice mafi, a dokai sledovat fefich rotaci. Je to stefna
tvoriva sila, fen :pusobufe tuto rotaci, fako sila, kterou disponufeme i
my.)
Kdybych svou praci postavil jiz drive na tomto predpokladu, mohlo
by to znamenat ohromny rozdil v jeji kvalit a vysledcich. #ozdil tak
zasadni, ze by ho neslo zadnym zpusobem prekonat.
(Je vasem svt to vypada sloit, ale do nasi reality se to promita
primocare a fednoduse. Toto :kresleni ve vasem vdomi vytvari
casoprostorova ilu:e.)
Musim to zkusit znovu. Prece mezi INSPEKTY a lidmi musi byt
njaka trvala vazba. Proc by se nami jinak zabyvali? Z njakeho
duvodu oni potrebuji nas, my potrebujeme je a lidstvem se zabyvaji uz
od uplneho zacatku. Nerozumim tomu.
(Jsechny vfemy fsou v urcitych me:ich spravne.)
Co to? Dolehaji ke mn znepokojive signaly, ze musim zasahnout
kvuli ncemu kdesi daleko vzadu... kde vzadu? Kde? Pokracuje to dal,
neprijemne signaly... pokousim se nebrat je na vdomi. Nemohu to
ted prerusit, je to vsechno prilis dulezite. Snazim se soustredit na dalsi
myslenku a otazku v jednom, ale brani mi v tom dalsi signal. Otacim
se, chci ho rozpustit, ale vtom si uvdomuji, ze je to nalehave nutkani
vratit se zpatky do Iyzickeho tla... Samozrejm, moje Iyzicke tlo!
Musim zpatky, ale nechce se mi - takova moznost se uz treba nikdy
nezopakuje...
(Na tomto mist se mueme setkavat casto. hapeme vasi potrebu.
Dostanete se sem tim, e vam poskytneme silnfsi navadci signal
identity.)
Citil jsem ve vyzarovani vrele, chapajici pratelstvi a jest mnohem
vic a vyslal jsem vdcnou odpovd. Sahl jsem po identit sveho
Iyzickeho tla a natahl jsem se k nmu. Pripadalo mi, ze zpatecni
pohyb byl velice kratky. Automaticky jsem vklouzl do druheho tla a
potom do Iyzickeho. Ze zvyku jsem se podival na hodinky: 2:23.
Jenom sest minut?
Byl jsem rozcarovan, kdyz jsem zjistil, jaky nepatrny duvod m
privolal zpatky.
Zatimco jsem vstal a smroval k toalet, kde jsem vyprazdnil svuj
mocovy mchyr, ma mysl byla naplnna oslnivym vyznamem
uplynulych sesti minut.
Zbytek noci jsem toho prilis nenaspal.
V prubhu nasledujicich tydnu mi kazdodenni Iyzicka namaha,
nedockavost a vzruseni dalsi setkani nedovolily. Nedarilo se mi
navodit nutny predspankovy stav
56
. I kdyz jsem se vsemozn
soustredil na okamzik odpoutani od tla, stav OOBE nenastal. Pritom
Iyzicky uvolnny jsem byl. I pri opakovanem usili jsem nedosahl
niceho jineho nez toho, ze jsem prost usnul. Uvdomil jsem si, ze asi
prilis tlacim na pilu. Bylo tzke to ovladnout. Nakonec jsem to vzdal a
v tom okamziku se to stalo - docela snadno!
Cas. 4.45... jsem vzhuru a odpocaty, i kdyz je uz dlouho po mem
obvyklem cyklu. Odpoutavam se od tla, hladce postupuji do druheho
stavu... opoustim druhe tlo... bylo to snadne... zamruji se na identitu,
aby m navedla do... a... ano! Jsem tam. Snazim se udrzet se v klidu...
saham a natahuji se a sleduji signal. Pocit pohybu trva jen chvilku a je
rychly. Zastavuji se. Prede mnou je zarici bytost, nkolik dalsich je
opodal. Snazim se byt klidny a vcny. Zamril jsem se na vyzarovani,
ktere ve mn ze zacatku vzbuzovalo strach. Ted uz je snesitelne - nebo
jsem si zvykl ja.
(To i ono, pane Monroe. !ri:pusobili fsme vam to trochu.)
Mnohokrat jsem si pripravoval, jak zacne nase dalsi komunikace,
na co se budu ptat, jak seradim otazky pro pripad, ze se spojeni znovu
necekan prerusi. A ta prvni otazka, ta prvni byla...
(Zafimalo vas, faky fe v:tah me:i nami a bytostmi, ktere sbirafi :ku-
senost lidske existence. !otom fste nas opustil, abyste...)
Abych sel na zachod! Jaky nepomr! No, tentokrat jsem se pojistil
ze vsech stran, ze se nco podobneho nezopakuje, zadna kava, velmi
malo tekutin...
(!ricina a nasledek, kterym tak vytrvale vrite.)
Kdo vri - starosti nemri. Ale jinak se JIM to povedlo, budu si to
pamatovat. A ti dalsi vzadu za mym pritelem - nevim o tom, ze by
minule...

56
Angl.: pre-sleep (pozn. prekl.).

(Jak fste si vsiml, fe nas tentokrat vic. Jsou tady od :acatku naseho
setkani, fenom se :mnilo vase vnimani. Oni se... fak vy tomu rikate
-:afimafi?... fsou :vdavi", to fe presnfsi. !ro tento duvod mate vy
fist hluboke pochopeni.)
Kazda pomoc navic mi musi prijit jenom vhod, o tom nepochybuji.
#ozmlouvam s bytosti nebo bytostmi, jejichz pruniky do svta lidi se
obvykle vysvtluji jako zasah Boha, bohu, andlu, dabla...
(To nebylo nasim :amrem. Bylo treba provest fiste... upravy.)
V dnesni dob jsou moderni spis UFO a letajici talire.
(Byval byste prisel o svou sa:ku, pane Monroe. Ony fsou profevem
roviny, kterou si u br:y :acnete uvdomovat.)
#adji bych se tim nezabyval a drzel se tematu. Co za upravy?
Proc?

(Svobodna vule fe natolik podstatnou soucasti lidskeho uceni, e
casto docha:i k odklonnim od planu. Je mone fe dopredu odhadnout
-fak byste to asi vyfadrili vy. Takove upravy fsou fenom... pockefte
okamik, spravny vyra:... femna doladni. Jemna doladni.)
Objevil se vjem obriho stroje... nepopsateln mnohotvarneho a
sloziteho... vsude byli INSPEKTI, splhali nahoru, zalezali dovnitr,
vylezali ven, tu otocili knoIlikem, tam zase utahli ventil nebo sejmuli
Iiltr a vycistili ho, sladovali ruzna vlnni v osciloskopu, kontrolovali
tok materialovych vstupu... Tok! O to tady slo! Jejich cinnost se
zamrovala na zajistni plynuleho toku energie skrze lidskou
zkusenost. Potom predstava stroje upln zmizela a misto ni jsem
vnimal planetu Zemi a kruhy lidske energie, ktere ji obklopuji, a
vsechno vypadalo jako ve snu...
(Jas posledni vfem fe :namkou slusneho pokroku.)
Kdyz ale stvorili cely tento proces, museli si na prvnim mist
uvdomovat, ze to vsechno bude vyzadovat take... udrzbu, upravy.
(Nestvorili fsme casoprostor, fak ho :nate, ani hmotnou planetu Ze-
mi nebo lidsky vyvof nebo vlastni proudni energie. To neni napln
naseho oddleni, fak byste to vyfadrili vy. Zafimame se o vystupni
produkt a... feho kvalitu. K feho :afistni podle potreby upravufeme
vnitrni tok.)
Toto bych take radji nechal stranou. Zkuste se drzet hlavni linie a
nezabihat...
(Budete poucen o :akladech ci o puvodnim planu.)
Nejvtsi z ctnosti je trplivost...
(Jste u:pusobeni k tomu, abyste se, fak byste rekli vy. nefdrive
naucili chodit a a potom letat". Ti, kdo nefdrive v:letnou, se musi
vracet a v:pominat si", e chodit u umfi. To fe vas pripad.)
Tak ted to teprve dostava obratky. Takze proc ja? Proc jsem se ja
naucil nejdriv letat?
(Ml fste skrytou schopnost vykonavat duleitou funkci, ktera se
soucasne fa:i vyvofe lidskeho vdomi fevi fako vedlefsi.)
Co to asi muze byt za schopnost? Jake nadani? Musi byt tak nedule-
zite, ze si to neuvdomuji.
(Je potreba fenom to, abyste sam sebe :koumal. !rotoe nikdo, s
vyfimkou vas samotneho, vas ne:na. o se tyce te funkce, :atim fi
plnite velmi dobre, podle ocekavani.)
S malou a obcasnou pomoci a douIam, ze at uz je to cokoliv... Tak
najednou mi to vsechno hned nezapada, musim si to prebrat... a k tm
zacatkum letani. Jestlipak mi s tim pomahali...
(Urcitou formou. Motorem byl feden aspekt vasich schopnosti.
Mlo by vam to byt fasne. Ridi vasi cinnost tak casto, e si toho musite
byt vdom.)
Okamzit se objevil vjem. O teto vlastnosti jsem vzdy pochyboval.
Bez vyjimky vyvolavala vice problemu nez reseni. Zvdavost.
(Spravn.)
Kdo je zvdavy, bude brzo stary...
(U kadeho to tak nemusi byt. Nkdy se to stava. Ale fste mlady
mnoha :pusoby.)
Kdybych dostal vjem o tom poslani, mozna bych vsechno plnil
mnohem lepe.
(!okusime se postupn v dalsich setkanich napofit vas na uhrnne
povdomi vaseho poslani. Dokud se nenapofite, nebudete moci :iskat
fasny vfem. Jinak fakakoli rutina, kterou dostanete, :pusobi :kresleni
vasi funkce.)
Vtiskl jsem si tento prislib hluboko do sveho nitra a citil jsem se po-
korn a nedostatecn... a uzasle nad tim, ze jsem byl po celou dobu
setkani klidny... moje nestydata trouIalost, mira moji nevdomosti...
Jejich prozarene odpovdi na zachvvy mych myslenek mly takovy
dopad, ze m to skoro ochromilo a ztracel jsem nad sebou vladu.
Zadna blahosklonnost, zadny soucit, zadny pocit nadrazenosti... pouze
vic, nez pratelstvi, vic nez bratrstvi, vic nez rodicovske pouto, vic nez
zbozna ucta, vic nez slova... Kdyby mi rekli, ze jsou bohy-stvoriteli,
bral bych to.
(Ale to my nefsme, pane Monroe.)
Jak dobre vdli, co m znovu privede k sob! !ane Monroe.
Kdybych byl v tlesnem stavu, spustil bych huronsky, ulevny smich.
Nebo bych rekl: dkuji, to jsem potreboval.
(Mame pro vas fine fmeno. Budeme ho pouivat, pokud budete
chtit.)
Pro tentokrat bych ho nemnil. Ve zpusobu, jakym pouzivali toto
osloveni, nebyla citit zadna Iormalnost ci rezervovanost. Zajimalo m,
jak na toto osloveni prisli.
(Jeden : nas vas takto :acal o:nacovat po setkani ve vasem pracov-
nim prostoru... ano, v laboratori. Od te doby, kdy o vas me:i sebou
mluvime, pouivame pro vas tuto identitu.)
Okamzit jsem vdl, kdo to byl, a vubec m to neprekvapilo. Moc
jsem si pral, aby ho ode mne pozdravovali.
(U se stalo.)
Na nejdulezitjsi otazku jsem porad jest nedostal odpovd.
Nevim, kam smruji, nevim, co je mym ukolem... mozna zase slapnu
vedle. Jak uz se to nkolikrat stalo...
(!omueme vam, abyste se u velice br:y, kdy pouifi slovo :
kontextu vaseho casu, stal vdomfsim. Nefdrive se musi dokoncit fista
cast vaseho vyvofe. ela mo:aika se sklada velmi rychle dohromady.
Jak rikate vy, schylufe se ke :mn.)
Z jejich pohledu to muze znamenat miliony let a po mn (i celem
lidstvu) uz v te dob nemusi byt ani pamatky.
(Toto casove rozpti je v mezich vaseho soucasneho tlesneho
zivota. Aby se proces uvdomni urychlil, doporucujeme, abyste
nevyuzival jiny identiIikacni navadci signal, jak tomu rikate vy, nez
ten, ktery vam poskytneme my. Jestlize tento signal nezachytite,
muzete z toho vyvodit zavr, ze se mate zamrit na svuj tlesny
projev, dokud se signal znovu neobjevi.)
Jinymi slovy, kdyz se objevi, konec hratek, zpatky do prace.
(Jsou urcite modely, kterymi musite profit, ne budete moci
pokrocit. Budeme vas celou dobu prova:et, ale svym fy:ickym
vdomim to ne:achytite. !ripravili fsme pro vas cviceni, ktere vam
pomue dostat se skr:e dalsi :kusenosti. htl byste teto monosti
vyuit?)
Objevil se vjem, o jaky druh cviceni pujde. Co bude jeho obsahem
jsem se nedozvdl. Ale pochopil jsem, ze to nebude prochazka
ruzovym sadem. Kdyz ONI rikaji, ze mi to pomuze, pak samozrejm
chci.
(Zamrte se dovnitr a pevn se u:avrete.)
BLIK!
Letim v jednomotorovem stroji nad rozlehlym mstem. Bili sedi na
sedadle vedle m. Jsme ve vysce asi dva tisice stop tsn pod hustymi
mraky. Turbulence slaba. Mrice v poradku. Letadlo mame
vypujcene. Musim vcas dorazit na. schuzku ve mst pod nami.
Bili se naklani a krici mi do ucha. (Budes muset okamit pristat,
festli chces prifit vcas')
#ozhlizim se. (Nevidim letist.)
(Jykasli se na letist.) Bili ukazuje kupredu. (Musis pristat ted
hned. Tamhle')
Pritakavam, jdu do prudkeho klesani, snizuji rychlost, propadame
se. Dalsi zpomaleni, rucicka ukazuje treti dilek v zelenem poli, mirna
otacka, vaham, kde bych tak mohl pristat... ulice, vsude auta... siroka,
rovna strecha, ohlizim se po Billovi, co on na to, ale on je pryc! Bili
zmizel! Divam se rychle zpatky, vyska je slabych tisic stop, rychlost
sedmdesat, ted vyska pt set stop. Bleskov se musim rozhodnout,
zkusim strechu, jestli se stroj zastavi, nezabiji aspon lidi na ulici...
srovnavam smr letu ke strese, klapky jsou naplno, strm klesam...
beru prudky kurs doprava az na okraj strechy... ze vsech stran kvilejici
alarmy ze stanic... stahuji plyn, vypinam ovladace... nechavam letadlo
dosednout... Dosedlo, ted brzdy, stojim na nich ze vsech sil... opacny
konec strechy se dsiv rychle blizi, ted zpomaluji, urcit to zvladnu,
konecn jsem dole a stojim! Slysim sam sebe, jak vzdycham, a
prestavam se trast. Je mi horko, oteviram poklop a slezam dolu na
strechu. Stojim a prohlizim stroj, je bez jedineho skrabnuti. Ted uz
jenom najit vychod ze strechy a na schuzku dorazim vcas. Jak ale
dostanu stroj zpatky k majiteli! Dv st stop na rozjezd nestaci. Budu
muset odmontovat kridla, jerabem spustit letadlo ze strechy na ulici,
co je to za hloupe reseni, proc jsem jenom musel...
BLIK!
#ESET
57
.
BLIK!
... strecha nebo ulice... ulice! Ridici uvidi, ze se blizim a udlaji
uprostred silnice ulicku... pristavaci klapky naplno... prikre klesani...
pozor na vyssi budovy... to je ono, presn nad ulici, rovnou dolu do
stredu... pozor na turbulenci, bocni vitr pobliz narozi... ted!... ne!...
jest ne!... vsichni pryc z cesty, vsichni pryc, nevidite m snad!...
kvilejici alarmy ze stanic... motor mi predcasne zhasl, je to strasn
rychle... zablesk svtla, horko, priserne horko.
BLIK!
#ESET. BLIK!
57
Angl.: #ESET - vynulovani, optovne nastaveni
... Letim v jednomotorovem stroji nad rozlehlym mstem. Bili sedi
na sedadle vedle mne. Jsme asi ve vysce dva tisice stop tsn pod
hustymi mraky. Turbulence slaba. Mrice v poradku. Letadlo mame
vypujcene. Musim dorazit vcas na schuzku ve mst pod nami.
Bill se naklani a krici mi do ucha. (Budes muset okamit pristat,
festli chces prifit vcas')
#ozhlizim se. (Nevidim letist.)
(Jykasli se na letist.) Bili ukazuje kupredu. (Musis pristat ted
hned. Tamhle')
(To nepufde, hochu,) kricim nazpatek. (Schu:ka se presune na po:-
dfi. A festli to vsechno nevyfde, tak at. Tak kde mame to letist?)
BLIK!
#ESET!
BLIK!
... Letadlo mame vypujcene. Musim vcas dorazit na schuzku ve
mst pod nami.
Bill se naklani a krici mi do ucha. (Budes muset okamit pristat,
festli chces prifit vcas')
#ozhlizim se. (Nevidim letist.)
(Jykasli se na letist.) Bili ukazuje kupredu. (Musis pristal ted
hned. Tamhle')
Smji se, posunuji ridici paku pred Billa, na prsou si zapinam pas
od padaku. Potom rozepinam bezpecnostni pas sedadla, oteviram kryt.
(Ty s tim dolet.) Kricim a s dostatecnym odstupem skacu z letadla,
abych se nepripletl do viru u ocasu. Taham za pojistku, citim skubnuti,
ktere signalizuje, ze se padak rozevrel, a snasim se dolu.
BLIK!
#ESET!
BLIK!
(... Diky :a vypufceni letadla, ale bylo to moc na tsno, nebyla
nadfe, e dora:im vcas, take fsem :atelefonoval a schu:ku odloil...)
BLIK!
Byla husta mlha. Bili byl po mem boku. Bili se jemn zhoupl. (To
to trvalo')
Odmlcel jsem se... a take s nim zhoupl. (Ze bys dvakrat pomahal,
se rict neda')
Zatvaril se vlidn. (Uif si to ve :dravi.) Lehce jsem se zatocil.
(Kde fe, no...)
(Splnil fsem ukol. Bude lepe, kdy se vratis. Mas toho hodn na
praci.)
Uklonil fsem se. (Jo, vim. Takze zatim...)
Otocil jsem se a ponoril se do sebe, napojil se na identitu sveho tla
a hladce jsem do nho vstoupil. Zvedl jsem se a zustal sedt v posteli.
Potom jsem si oblekl zupan a vysel na terasu. Byla jasna noc, ticha a
tepla. Porad jsem jest neznal duvody, jak se to vsechno stalo a proc,
ale byl jsem si neochvjn jisty, ze moje zazitky byly skutecne.
Vsechno jsem prozil a presn jsem si to uvdomoval. Kolik tisic
dalsich bytosti, ktere v tomto okamziku prav ziji na Zemi, proslo
stejnym nebo podobnym modelem chovani? Jestli existuji, komu o
tom vypravji? A vsechna vyukova centra na planetach, ktere obihaji
kolem miliard hvzd, ti, ke kterym nas vaze pole inteligentni energie
spolecne vsem bez rozdilu. Oni jsou take tak nevdomi jako my?
Pripadal jsem si jako smitko prachu, kdyz jsem hledl na ty hvzdy
- a dal za n. Ale ne opustny. To nikdy.
9. - DUHOV STEZKA



Postupn jsem si zacinal zvykat na svoji novou roli, at uz byla
jakakoli. Prestal jsem usilovat a pidit se po novych dobrodruzstvich
nebo pusobeni v jinych energetickych systemech, o kterych jsem
vdl, ze existuji. To, ze se v dob, kdy spim, odehrava spousta vci,
ktere pak pusobi na moje vdome mysleni a konani, jsem si
uvdomoval. Nevyvijel jsem ale usili, abych tyto zazitky zkoumal, ve
vire, ze se vsechno o sebe samo postara. Posiloval jsem se ve vnitrnim
presvdceni, ze postupuji spravn. Jestlize jsem skoncil dochazku ve
trid pro spici, o to vic jsem, jak douIam, pouzival nabyte poznatky v
kazdodennim zivot.
S odstupem vzdy nkolika let probihala dalsi setkani s INSPEKTy,
kdy jsem dostaval dalsi instrukce. Oznaceni INSPEKT jsem neprestal
pouzivat, protoze jsem nevdl o zadnem jinem oznaceni, se kterym
by se nepojilo njake kulturn IilozoIicke zbarveni. Posledni udalost
souvisejici s INSPEKTy uspisila shromazdni poznamek z
dosavadnich zkusenosti a vsechny dohromady dotvorily celkovou
mozaiku.
Nasledujici text zachycuje ne vic nez spicku ledovce prozitku
mimo-tlesnych stavu. V zajmu strucnosti a pro dobry pocit, ze jsem
,sel rovnou k vci". Vynechavam popis pruchodu jednotlivymi tly a
stejn tak podrobnosti navratu do Iyzicke roviny, pokud to uzce
nesouviselo s cely prozitkem. Vsechny udalosti, ktere priblizuji v
dalsich radcich, zacaly ve sIere mimo cas a prostor nkde blizko
rozhrani, kde zacina ,uzemi" INSPEKTU. Aspon jeden z nich m vzdy
doprovazel.
BLIK!
Jestli bych si ml nco prat nebo rict, co by m zajimalo - ne, je to
vic nez zvdavy zajem - chtl bych vdt, nejen vrit, vdt, co
existuje za tou hranici... tam, kde jsou ONI...
(Musite si v:pomenout. Za soucasneho stavu nefste schopen
navstvu u nas - spravne slovo? - snest. Mueme vas na ni pripravit,
festli si to prefete. !riprava neni snadna.)
Kdyz ONI rikaji, ze to neni snadne, vdl jsem, ze ze sveho pohledu
bych to vidl jako tisickrat narocnjsi. Ale bylo to me prani... takze
-ano!

(Zafistime ted drobne :mny vasich casoprostorovych predstav.
!otrebny vfem musi byt pou:e vas.)
BLIK!
...Hraji si na travniku pred domem, sem a tam prohanim po psin
trojkolku, zajizdim do travy... slunce zaslo za mraky, ale prset jest
nezacalo... rikam si, ze kdyz se setmi, posvitim si pred sebe svickou,
kterou zapalim v lucern z plechove konzervy, ale nejdriv budu muset
zajit do kuchyn pro zapalky... az trochu vyrostu, budu mit modre
auto, ktere bude dlat H#######M, H########M... a pak budu mit
letadlo, to chci ze vseho nejvic, letadlo, abych mohl prolett
obrovskym mrakem ke slunicku, ktere nad nim sviti, a jest vys a
potom bych padal rovnou dolu pres mraky, suuuuuuuu, suuuuuuuuu.
Aj! Zacina prset, budu muset jit dovnitr... jest jedno kolecko kolem
dvorku... je to me letadlo, suuuuuuuu, suuuuuuuuu... Prask! Velky
zablesk svtla, bile svtlo... byl to blesk... Padam z trojkolky na
travnik... travnik je mokry, musim vstat a jit do dovnitr, trojkolku
zavest na terasu, aby na ni neprselo... ale nemuzu se pohnout, nemuzu
sebou hnout, co se stalo?... je tma, nevidim... nic necitim... nejsem
zranny, nic m neboli, ale nevidim... nedokazu zvednout hlavu z
travniku, musim vstat, zmokne mi kolo a zrezivi, musim na verandu...
ale nemohu se hnout, nemohu!... coze?... coze?... jenom udlat
naprimovacku a muzu jit na verandu, jak jsem mohl toto zapomenout!
Jak jsem mohl zapomenout na naprimovacku! Co to, ze jsem
zapomnl nco tak zakladniho! Ano! Naprimovacka, to dokazu bez
mrknuti oka, to prece umi kazdy! A... ano! Dribl... Kdyz budu
driblovat, prestane byt tma... pche, kazda vlnka umi driblovat, a bez
otaceni, musite driblovat, kdyz chcete svoji spiralu udrzet, co se to se
mnou stalo, ze jsem mohl nco tak jednoducheho zapomenout!...
Umim se zahaknout a doskocit az... doskocit? Doskocit! A jest to
neni vsechno. Vsechno si vybavuji, zaklady, co bych prisahal, ze
nikdy nezapomenu, protoze to zkratka neni mozne, je to jasne jako
slunce, jak je mozne, ze jsem zapomenul, a taky to vsechno ostatni?
Jsem docela ohromen z toho, ze jsem dokazal zapomenout!...
zapomenout, zapomenout... citim, ze mam mokre obleceni, hust
prsi... jsem od blata... to zaburaceni byl hrom, zahrmlo mi az v usich,
ale ted slysim dobre a take hybu tlem... citim, ale nic neboli, tak jsem
asi v poradku... musim zavest kolo nahoru na terasu a prinest si hadr,
abych otrel vodu a blato...
BLIK!
Uz vim! Byl jsem jest hodn maly, hral jsem si pred domem a pak
prisla bourka... u silnice stal sloup s elektrickym vedenim a do toho
uhodil blesk... m nezasahl, vypravl mi o tom otec... otrasla mnou ta
sila nebo mne nco omracilo... a on m odnesl na predni terasu domu.
Za chvilku jsem byl zase v poradku... ale to ostatni... vsechno se mi
vytratilo z pamti... vlastn i ted si vybavuji jenom tu udalosti, ale ne
jeji obsah...
(Zablesk uvdomni stavu, ktery trva pred vstupem do roviny
lidske :kusenosti. Jak k tomu doslo, neni duleite. !odobne :ablesky
v:pominek se v lidske rovin dfi casto, fenom fsou :atemnne a
vyra:ene be:prostrednim neprerusovanym prisunem vfemu
fy:ikalniho charakteru. Ale v:pominka se ne:traci a pod prikrovem
vdomi ovlivnufe vase nasledne ciny - fe :afimave, e v dob, ktera
nasledovala po udalosti s bleskem, fste se blesku ani hromu, receno
vasimi slovy, nebal a e vam dokonce pusobily potseni. Takto pusobi
v:pominky na drivfsi existenci, kdy se dostanou do fy:ikalniho
vdomi. Jine pusobeni, celistvfsi, se profevovalo formou femnych
promn ve vasem procesu fy:ickeho ivota, ktere vas nevdomky
privedly a do vaseho soucasneho stavu.)
DouIam, ze do kazdeho nemusi uderit blesk, aby se zacal probou-
zet. To by nebyla oblibena metoda...
(Jtsina udalosti tohoto druhu fsou tak femne, e :ustavafi be:
povsimnuti. Ale fsou pripraveny, kdyby bylo potreba si na n
v:pomenout. Mame pro vas dalsi pribh, festli chcete.)
Jak jsem to mohl zapomenout!... Ano, ano.
(Bude se tykat dalsi oblasti vnimani, ktera fe soucasti vaseho
vyvofe. Davno fste na ni :apomnl. Je to cist vase :kusenost. Na tom,
co proifete, se vubec nebudeme podilet. Jenom vam budeme
nabli:ku.)
BLIK!
... Chci si poslechnout hudbu... tu zvlastni hudbu... vim, jak
prinutit Victrolu
58
, aby hrala, protoze jsem se to naucil. Naucil jsem se
to jenom tim, ze jsem se dival, a potom se divala ona, jak ji predvadim,
ze to umim. Potom rekla, ze Victrolu mohou poustt, ale musim dat
opravdu dobry pozor, abych desky nezlomil... takze jsem pasak, kdyz
si mohu poustt... posunuji si k Victrole zidli, abych na ni mohl
pozdji vylezt

a polozit na kotouc desku... ted musim zvednout tzke viko, ale
zvladam to... lesklou klikou otacim do strany, jest vic a vic, dokud
neprestane cvakani, pak uz dal netocim, protoze bych mohl strhnout
perko... oteviram predni dvirka Victroly a tam, na prvni policce, je
moje oblibena deska, tam, kde jsem ji nechal... vytahuji desku ven, ted
pozor, nesmim ji zlomit. Pokladam ji nahoru, potom vylezam na zidli.
Z papiroveho obalu pomalu vysunuji desku, umistuji ji na kotouc...
opatrn pokladam na cerny okraj nablyskanou silnou rucku, ze ktere
trci ostra jehla... tak, vsechno je pripraveno... posunuji malou lesklou
packu a kotouc s cernou deskou se zacina otacet... tak a honem rychle
ze zidle dolu a sup tam, kde je slyset hudba...

58
Victrola - puvodni znacka gramoIonu (pozn. prekl.).
Z Victroly se zacinaji linout tony a ja vnimam hluboky klid,
zaviram oci... posloucham a dlouho jsem v takovem prazdnu, ale pak
najednou citim az nkde u zadecku vzedmuti a je to, jako kdyz brni
noha po dlouhem sezeni. Ale neboli m to, je to prijemne a soucasn
slysim zvuky dest, zrovna jako dest dopadajici na strechu, jenom se
stridav objevuje a zase uticha... a hudba je jemnjsi a jemnjsi, az ji
prestavam slyset... pak je ticho a ja nic neslysim, ani nic necitim... A
objevuje se to znovu, odnkud zespod ve mn se to zveda a narusta,
silnji, brnni a sum dest a je to tak nadherne, jak jest nic tak
nadherne nebylo... cekam, az to prijde znovu... a uz je to tady, silnjsi
a vtsi, a je to tak krasne, az m to zacina bolet, ale bolest nevadi,
protoze je to tak uzasne... a pak to znovu odezniva... vim, ze se to
zopakuje, a taky ze ano... mnohem, mnohem silnjsi a vtsi, primo
vzhuru skrze m, nejlepsi a nejuzasnjsi pocit, jaky jsem kdy mohl
zazit, jsem stastny, ze bych plakal, a bolest je tak omracujici, jako by
m nco podeln rezalo napul... a pak se to zase vraci, primo odspodu,
a ja vim, ze nic nemuze byt krasnjsi nez to, co prav citim, nikdy m
nemohlo nic bolet vic, nez jakou bolest jsem ted citil... a tusim, ze se
to znovu zveda, a nejsem si jisty, jestli to budu schopen snest, kdyby to
bylo jest silnjsi, ale uz se to blizi, je to jest vtsi a silnjsi, to nad-
herne, nadherne, nadherne brnni a spolu s tim mocne buraceni dest a
bolest tak palciva, jde primo do hlavy, hrozna, hrozna pronikava bo-
lest... je to tak nadherne a tak bolestne, ze nikdy nemuze byt nic nad-
hernjsi a bolestnjsi, nikdy, nikdy... potom to zacina ustupovat a vim,
ze neni mozne, abych zapomenul na to zarive, zarive blaho a tu stras-
nou, strasnou bolest, a nikdy uz nebude nic tak nadherneho a nic nebu-
de tak moc bolet... ale prichazi to znovu, ne, ne!...tentokrat to uz
nesnesu, nemohu, nemohu! Jak nezmrne blaho, brecim, je to tak
nadherne a jak nezmrna bolest, brecim, jak moc to boli, nemuze to
byt jest silnjsi nez naposledy, to bylo to nejsilnjsi, co muze byt,
vtsi uz to byt nemuze, ta krasa a ta bolest... ale je a z ust se mi dere
vykrik blazenosti i bolesti a vim, ze toto je to nejsilnjsi, co je v cele
existenci, uzasna radost, krasa, ktere presahnou jakoukoli myslenku
nebo vdomi... ze ta muka pocituji jenom diky sve tlesne Iorm,
ktera se snazi pojmout energii presahujici jeji moznosti, a ze prijde
den, kdy to vsechno zaziji znovu bez bolesti, protoze to budu vice
chapat, tu nesmirnou slavu... citim, jak m zvedaji ruce a trochu placu,
jen trosku, oteviram oci a zvedam hlavu. Victrola uz zmlkla a ona,
moje matka, se na m diva a nco mi povida...
BLIK!
... Ano, ano, vzpominam si, jaka to pro m byla pocta dostat
svoleni k tomu, abych poustl Victrolu, a byl jsem na to patricn hrdy,
ze jsem nikdy nerozbil jedinou desku... symIonie, opery, co se libily
me matce a par nahravek jazzoveho saxoIonu, ktere jsem dostal od
vysokoskolaka, co bydlel nad nami. Poustl jsem si je, kdyz nikdo
neposlouchal, jenom ja... a vzpominam si, ze stejny model jsem zazil
tsn pred operaci, kdyz jsem ml byt uspan, stejny vzorec...
(!rifeti bolesti fako podminky radosti fe symbol ro:poru ve fy:icke
rovin ivota. J:orec pritomnosti neni v souladu s prislibem
budoucnosti, kterou vnimate v konstrukci casoprostorove ilu:e. !ro
vas to :namena ro:por me:i dvma realitami.)
Tak zreteln si to pamatuji... jestli je toto ta prava radost, budu
klidn znovu snaset tu bolest, jestli to dokazu...
(Neni to nutne. Jase soucasne vdomi fi vlastni pocatecni,
referencni
59
bod. Jste schopen vnimat, kam smrufi paprsky cire
energie, ktere fste na:val nektar ci laska, fak pronika do vaseho
po:emskeho prostoru pres ru:ne segmenty, ktere na:yvate casem.
!omueme vam v tom, abyste byl schopen umistit se do teto udalosti.
Ten obra: skutecnosti a odhodlani ro:lisovat musi vyvstat ve vas.
hcete a muete pokracovat?)
Nevim docela presn, co se vlastn budu snazit objevit, ale uz
nikdy nezapomenu. Jestli je prav toto, co hledam, najdu to.
BLIK!

Slunce zapada a ja sedim na pisku pred nasim stanem. Sedim sam.
Poust se ochlazuje, brzy padne tma a zacne byt opravdu zima.
#ozdlal jsem ohen z velbloudiho trusu, abychom se mohli ohrat...
ano, jsem Sola a moje zena a nase dv ratolesti, chlapec a divka, jsou
za mnou ve stanu. Umirame. Vesnice je na dohled a v pritmi jsou vidt
ohn udrzovane pro pripravu jidel. Prisli jsme, abychom smnili
nktere suroviny, ale nebyli jsme vpustni. Hazeli po nas kameni a
nechtli nas nechat priblizit se.

59
Vztazny (pozn. prekl.).
Nemohli jsme se vydat pres poust do jine vesnice, protoze jsme
byli skoro bez vody a bojujeme s nemoci. Po vsech tch dlouhych
dnech ted nemame co pit a jist. Dosud jsme prezili jenom diky tomu,
ze jsme pojidali velbloudi trus. To by udlali jenom psi. Nasi dva
velbloudi budou zit, ale my zemreme. Tm nehrozi nakaza, mor, ktery
zpusobuje otevrene rany na tle, co se vubec nehoji. Mohl jsem
velbloudy zabit, abychom se nasytili, ale jsou to stari pratele. Nejime
stare pratele, abychom sami zili. To ted neni dulezite. Jidlo ani voda
nic nezmni. Nemoc nas pomalu priblizuje k smrti. Nezbyva uz nic, co
by se dalo udlat. Nechci se odplazit do stanu ve strachu, ze vsichni uz
zemreli, cela moje rodina. Nechci zjistit, ze jsem sam. Tolik jsme toho
spolu prozili, vsechny ty strasti a radosti, ktere jsme sdileli... spolecna
prace a zivot, moje zena a mali... zadna nemoc nebo smrt nemuze
zpretrhat pouto, ktere mezi nami vzniklo a vykvetlo...
BLIK!
Stale jest vnimam dozvuky... nepamatuji se, jestli jsem ten zivot
skutecn zil... ale sdileni spolecneho cile, jednoty nezbytne pro vlastni
preziti... tenhle prinos je vtsi nez pouto mezi muzem a zenou ci
rodicovstvi... to si vybavuji...
(To, co presahufe profevenou fy:ikalni rovinu, to, co fe chybn
vykla-dano, nespravn pochopeno a casto i prehlieno, fe fednim :
aspektu prvotniho vyfadreni... Je to soucast procesu uceni, ktery fe
:cela ci:i lidske :kusenosti.)
...To je skutecny cil zivota v lidske Iorm? Naucit se to dlat nebo
vyjadrit to svym bytim?
(Neprimo. Je to fenom cast sirokeho spektra. Jednim : cilu fe, aby
se clovk stal takovym generatorem a transformatorem
60
tohoto
vy:arovani. Je duleite, abyste si uvdomoval ro:sah a naladni
prifemce. Ta bytost : poust byla naladna. Ale byla fenom prifemcem,
nikoliv transformatorem ani generatorem.

60
Generator - zde mysleno clovk, ktery je napojen na Ultimatni zdroj
energie, je schopen tento zdroj projevovat ve Iyzicke rovin byti.
TransIormator - clovk, ktery je schopen vyzarovanou energii
Ultimatniho zdroje mnit a prizpusobovat dle potreb ,prijemce".
Prijemce - clovk nebo bytost, ktera prozatim neni vyvojov schopna
primeho napojeni na Ultimatni zdroj (pozn. prekl.).
A cilem fe pou:e vy:arovani a transformace. hcete, aby se tento
model vnimani dal ro:vifel?)
Tak nevim, jestli jsem to dostatecn pochopil...
(Urcit ano.)
BLIK!
Lezime v kruhu kolem tabora a tvorime ochrannou zonu ... je noc.
Jsme syti a boli nas nohy po dlouhem psim pochodu. Opadane listi je
suche, a kdyz se otacime z boku na bok, hlasit susti. Kdybychom
hlidali na vnjsi okruhu, tak by to poradn vadilo, ale tady nas to
netrapi. Vnjsi hlidky by spustily poplach, kdyby nepritel zautocil v
noci. U leve ruky mam polozenou helmu a na stejnem mist mam
ochranny stit. U prave ruky lezi moje ,kuri" s ostrou cepeli, kterou
zakoncuje chladny, leskly hrot. Je moji soucasti stejn jako paze, ktera
jim vladne. Po jedne stran je muj pritel Ceti, ktery chrape tak siln, ze
kdyz spi, budi ptaky. Na druhe je pritel Dorn, ktery spi jako zabity, ale
probudi se pri pouhem zaseptani jeho jmena... jsme jenom mala
skupinka, soucast velkeho tazeni. Za usvitu se vrhneme na nepritele a
rozezeneme ho. Jsme tri. Dobre si vzpominam na den, kdy jsme se
pred mnoha lety setkali na cvicisti. Ceti, cahoun a trochu nemotora,
byl z vysokych hor. Dorn, pevny jako zula, byl z hlubokych lesu. Ja
jsem z rovinateho vnitrozemi. Cele dny, kdy jsme se zdokonalovali v
umni zabijet, mezi nami nepadlo jedine slovo. Pak se to vsechno
zmnilo pri prvni spolecne bitv, v jedinem okamziku jsme vytvorili
trojuhelnik, ktery se vzajemn kryl, a vsude kolem nas bylo dvakrat
tolik tch ,zlutovlasych". Ceti na n pokrikoval tak silene nadavky, ze
se smal i Dorn, a to nam vlilo takovou silu, ze jsme z te pasti vyvazli...
a pak jsme uz zustali ve trech. Prisly bitvy, prisla zranni, od kazdeho
pkna nadilka. Prilis velka, abychom je pocitali... Jsme trojka.
Znamenaji pro m vic nez muj bratr; jehoz tvar a hlas si ani
nevybavuji... vic nez kterakoli z zen, co jsem kdy poznal, a prece jest
jinak... a pak ten vesnican, ktery se m zeptal na moje dcery a syny, a
ja jsem odpovdl, ze neznam svoje dcery a syny. Jestli njake dti
mam; dti patri k zen a ja nemam zadnou zenu, ja patrim legii, takze
nemam zenu, dcery nebo syny, ke kterym bych citil pouto... jenom
zeny, ktere si podestelu, kdyz vtrhneme do njakeho msta... kdysi
byla jedna, ktera m hrala a vubec nekricela, misto toho mi spitala do
ucha a ja se snazil byt tak jemny, jak jsem jenom dokazal, mozna bych
to pouto ml s ni... ale ja nejsem sam, jsme tri a potom je vsechno
jinak. Za Cetiho a Dorna bych polozil zivot, aby dal zili oni misto m,
a vim, a neni treba slov, ze by to same oni udlali pro mne. Nechapu,
proc to tak je, ale oni jsou ja a ja jsem oni, jsme tri...
BLIK!
... Ano, trojka, objevuje se vjem cisla tri, tri sta, tri tisice, tri
miliony, tri miliardy, vsechno je to jedno a totez... spolecne usili, at
vdome, nebo nevdome, davna vazba, opakovan sdilena
zkusenost... zvlastni septi, ktere presahuje hranice ja, muze se
projevit take nevdom a vypadat nedulezit... neni mozne to nazvat
laska... podle kulturnich zvyklosti by takovy vztah vsichni vnimali se
sexualnimi atributy, muzskymi nebo zenskymi... to sepjeti je prekryte
a jemne...
(Dlate pokroky. Jase lidska :kusenost vam dla velkou slubu.
htl byste postoupit k dalsimu pribhu vasich v:pominek?)
Zatim se orientuji... v te ,lidske" casti... jestli se to bude vyvijet v
teto intenzit, mohu pokracovat.
(Take pufdeme dal.)
BLIK!
Stojim pred kamennou stavbou s vysokou vzi. Siroke schodist se
svazuje k dlazdnemu prostranstvi, ktere plni lide a konske povozy.
Vzduch je hluboce nasyceny prachem a pachnoucim oparem z
lidskeho potu, zvirat, vyparu z varenych jidel a vykalu vseho mozneho
tvorstva. Jsem Knz a pres teple pocasi mam na sob hndy plast s
kapi, ktery mi saha az po kotniky. Uvnitr v chramu je chladno, ale
nemam chut vejit dovnitr. Obrad zacne kazdym okamzikem a ja pri
nm nesmim chybt. Je to soucast meho poslani. Citim bolest v srdci,
kdyz pomyslim na to, co m ceka. Vsechno je upln jine, nez jak jsem
si to pred lety predstavoval - svuj zivot ve sluzbach Vsemohouciho.
Slava mohutnych zvonu na vzi, nadherne hlasy sboru rozeznivajici
klenbu ve Svatem souzvuku, majestat a mysterium Procesi, sklonne
hlavy duchovnich, vrici poklekajici k modlitb - to se nezmnilo.
Tyto vrcholne momenty vynesly na svtlo Bozi nutkani v mem nitru a
ja jsem neotalel s odpovdi. To vse zustalo pri starem, ale ja jsem se
zmnil. Co se stalo s mou vnitrni touhou? Odvanula bez naplnni. Co
se stalo s mysteriem? Zmizelo pod vahou vsech tch let, pod vahou
toho, co me oci spatrily a oci slysely... zvon se rozezniva a to je
znameni, ze musim vstoupit do kostela a pripojit se k ostatnim.
Zahybam do strany, prochazim mensimi dvermi a blizim se k
Velkemu salu. Pomalu kracim hlavni ulickou az k hloucku, ktery
vyckava u Oltare. Pred Nim stoji Nejvyssi knz v bilem rouchu, na
predni stran zdobenem vysitymi zlatymi symboly. Na hlav ma
Svaty srpek Msice. Vzadu za nim stoji Sedm strazcu kralovstvi a
kazdy drzi v ruce zezlo, na kterem je jedna ze Sedmi posvatnych
hvzd osvtlena plapolajici svici. Priblizuji se k Oltari a uz dopredu
vim, co uvidim. Zahy se moje ocekavani potvrzuje. Na chladne
kamenne desce lezi v poutech mlada divka odna do jasn cerveneho
roucha, jehoz zbarveni snadno zakryje stopy krve. Hedvabne provazy
ma pripevnne kolem kotniku a zapsti. Na opacnem konci jsou
provazy upevnny k velkym kruhum po stranach Oltare. Obrad
duvrn znam, ale jest nikdy jsem ho neprovadl. Az tento Posvatny
akt ve jmenu Vsemohouciho vykonam, postoupim z postaveni nizsiho
Knze a stanu se Zastupnym strazcem kralovstvi. Pokud by nktery ze
sedmi Strazcu zemrel a odesel do Cimmonu, Zem vcne radosti a k
trunu Vsemohouciho, stanu se jednim ze Sedmi. Jestlize zemre
Nejvyssi knz, zaujme jeho misto jeden ze Sedmi a prevezme Moc a
Slavu, ktera mu jako primemu prostredniku Vsemohouciho nalezi.
Mozna, ze se jim stanu ja... i kdyz ted uz o tom pevn presvdceny
nejsem. Kratce jsem si vzpomnl na svuj davny sen a uvdomil jsem
si, ze vsechno je jinak. Jestli neprovedu Obrad, strhnou ze m roucho,
vykazou m na ulici a tam m obyvatele ukamenuji. Pristupuji k Oltari
a z rukou Nejvyssiho knze dostavam Obradni dyku, utly nuz se
stribrnou rukojeti zakonceny ostrou spickou. Vim dobre, kde a jak
mam na divcin tle nuz pouzit, abych ji neprivodil rychlou smrt a
neochudil ji o neopakovatelnou extazi, kterou muze prozit za
doprovodu zehnani Nejvyssiho knze a Sedmi strazcu... zvedam nuz,
abych jim poprve rychlym pohybem vniknul do divcina tla... a s
rukou naprazenou se zastavuji. Divam se divce do oci. Odrazeji strach,
nevricny udiv, podlehnuti osudu... a za tim vsim pochopeni, hlubina,
ktera m ze snu, co se rozsypal, privadi az k cemusi v pozadi, o cem
jsem nikdy nepochyboval, ze existuje... nechavam ruku klesnout
zpatky dolu, poustim stribrnou dyku na zem pred tlustym muzem,
ktery si rika Nejvyssi knz... nedokazu to, ne, neudlam to... a jsem
svobodny!... a zariv bile paprsky pronikaji stropem do Velkeho salu,
dopadaji na m, jejich zare prostupuje cele moje byti, stribrna dyka se
tavi v horouci tekutinu, hedvabne provazy spadavaji z divky, a
zatimco ona vstava z Oltare, kamenny podstavec se chvje a ... muzi v
robach kleci a upinaji svuj pohled jako duse zbaveni na oslniv blost-
ny paprsek...
BLIK!
... Ano!... tak kdysi vznikly legendy, nkdy v hluboke minulosti...
pribh je pro m jenom mlhava vzpominka, jestli vubec mohu tento
vyraz pouzit... ale to, co jsem citil, ten pocit, ktery jsem zazil... to bylo
zretelne a presvdcive...
(To, co na:yvate emoci, fe v podstat :akladnim prostredkem
ucebniho procesu. Je to specificky po:orovatelny vysledek vystaveni
se vy:arovani Nektaru-Lasky
61
. !roto fe to ta hnaci sila, tvurci
energie, ktera motivufe lidske mysleni a skutky. Be: ni byste :ustali na
urovni :virat.)
Ale :virata nco podobneho profevufi a fe to velice bli:ke tomu, co
vnimam fako emoce...
(To, co vnimate, fe odra:, ode:va na lidske vy:arovani teto
energie, kterou vyvinula nebo transformovala samotna lidska bytost.
!redvedeme vam to, pokud budete chtit.)
To by bylo nco. Moc rad...
(Uvidime, fak rikate.)
BLIK!
... Nas pejsek ma podivne jmeno, rikame mu Parnik, jde vedle m,
je casne rano a vykracujeme si podel silnice... je to opravdovy
kamarad... jeho radostna hravost, kdyz m vidi... smje se, kdyz chce
dat najevo, ze je spravny chlapik, zrovna tak, jako to dla jeho
sprateleny buh - clovk, dla navlas to same... jeho ocividna potreba
byt se mnou a moci nadsen dlat, co dlam ja... staci jedine slovo z
mych ust a uz radostn bzi... jeho naklonnost a oddanost byste
nemohli zahrnout jenom pod pojem vdcnost za to, ze ho krmite, a
kdyz nco dlame spolu, malokdy to souvisi s jidlem... je mezi nami
pouto, ktere bych s klidem nazval pratelstvi... podarilo se mu spratelit
se se svym bohem, dokazal to a spoustu vci dlaji spolecn... to je
61
V originalu: ,The loosh/love" - nektar/laska je zde
povazovana za zakladni druh zivotodarne energie (pozn. prekl.).
sakra dobra prace, kdyz se spratelite se svym bohem... ted ho nco
odlakalo do lesnateho pasu po stran silnice, nechava se unest vcnym
pokusenim - dohonit zajice... chvilku bude jen tak pobihat a pak se
znovu objevi, prebhne pres silnici a zaradi se zpatky prede m...
uvdomuji si, ze slysim, jak se blizi njake auto, asi osobni, ale mozna
i nakladak... ted uz vyjizdi z ostre zatacky, a tak volam Parnika k
sob... chci, aby zustal stat a byl v bezpeci... nakladak zdolava
zatacku... projizdi rychle, moc rychle... blizi se ke mn a projizdi tsn
kolem, snad deset stop ode m... objevuje se Parnik, jak vybiha z
lesnateho uboci a riti se rovnou pod kola nakladaku, a nasleduje
srdcervouci zakvileni... kola drti polovinu jeho tla a mni ho v
placatou hmotu... nakladak setrvacnosti pokracuje v pohybu, za
okamzik ale zastavuje... z kabiny vyskakuje ridic, smutn se
omlouva... dobiham na misto, kde lezi Parnik, jest porad by ke mn
rad pribhnul, takze predni nozicky se znovu a znovu usilovn
pokousi tahnout zbyvajici rozdrcenou cast... sedam si na silnici primo
pred nho, polevuje ve svem usili... saham mu na hlavu a drbu ho, oci
mi zalevaji slzy, ktere jenom vzdalen svdci o strasne bolesti v
srdci... v dlani citim silne bolestne chvni jeho tla... Parnik mi lize
ruku a vzhlizi ke mn, pta se, douIa, ze se jeho buh o tu bolest
postara... divam se na jeho tlicko, poniceni se neda napravit, neni
zadna nadje... znovu mi lize ruku... a ja prijimam odpovdnost,
vstavam a jdu k ridici nakladaku, ktery postava opodal, za chuze si
svlekam tricko... vymnujeme si pohled a on vi, ze ho z niceho
nevinim, ze si nema nic vycitat, sdilet muj smutek, to ano, ale
nevycitat si... ja jsem ten odpovdny, ne on... jdu k nakladaku,
oteviram viko nadrze, cpu tricko dovnitr a cekam, az se nasakne
tekutinou... za chvilku tricko vytahuji... kdyz jdu zpatky k Parnikovi,
nechavam za sebou mokre stopy... celou dobu m nespustil z oci, ale
na vic mu nezbyva sila... sedam si, pokladam mu hlavicku k sob do
klina, upren se diva nahoru, diva se na mn, prosi, prosi... jednou
rukou mu jemn prikladam na cenich latku, druhou mu pokladam na
hlavu... jeho oci na m hluboce pohlizeji a skubani v krku nahle slabne
az upln pomiji... tise to pozoruji a vim, ze ta blizkost mezi nami je
vcna a ze to njakym zpusobem on take vi... bdla jiskra v jeho ocich
vyhasina a mizi... a vidim oci, ktere uz jenom sklovati... vidim sve oci
a v nich slzy...
BLIK!
...Ale tak to ve skutecnosti nebylo! Parnik zije! Nkde hluboko,
odkud jsem se vratil, ho citim, nkde pobliz Iyzickeho tla...
(Ano, fe to tak. K teto udalosti doslo v ranem obdobi vaseho
soucasneho ivota. Bylo to ale fine :vire, pes, fak fim rikate.
#o:po:nal fste ho fako svou soucasnou pripoutanost. J predesle
udalosti vas premohly ne:vladnute emoce a upln vas ochromily.
Neudlal fste nic, co by prisplo ke splnni vasi :odpovdnosti. J
soucasnem stavu vdomi fste :kousen, :da :vladnete ri:eni udalosti,
ktere fe tak moc duleite a doklada vasi rostouci schopnost :vladat
situace tohoto druhu i v nami predvadnych uka:kach. S touto vitalni
energii, ktere rikate emoce, se pofi feden paradox. Je to prileitost k
rustu, ale soucasn monost ustrnout nebo udlat krok :patky.
Ovladnuti a usmrnni teto energie se takto stava primarnim ucelem
ve vyvofi lidske :kusenosti. !ochopeni a :aclenni samo o sob fe
priro:eny vysledek tohoto procesu a dostavufe se be: usili. J adnem
pripad cilem neni energii udusit nebo fi potlacovat. Naopak, kdy se
nasmrufe a soustredi do kanalu, pro ktere byla puvodn urcena, pak
se :dokonalufe. To, co vnimate fako :vdavost, fe mona nefmen
ro:po:nanou a :kreslenou formou teto energie. !ritom to, co lide po-
vaufi v dfinach :a sve nefvy:namnfsi dobyte cile, vykonalo
pusobeni teto :akladni sily.)
...Zacina to nabirat zavratnych vysek, navic je to na mne moc
rychle, budu muset tuto rutinu odlozit stranou a projit si ji pozdji...
(htl byste spolupracovat na sve posledni uka:ce?)
...Kdyz je posledni, mozna to bude nejozehavjsi... kdybych tak
dokazal podrzet myslenku, ze je to jenom prehravka, jak to ONI
nazyvaji, pripada mi to spis jako zkouska... ale kdybych si to
zapamatoval, nebyla by to uz zadna zkouska... ncim to pripomina
celkovou lidskou Iyzickou zkusenost. To, ze si nepamatuji a ze je to
tak dulezite... posledni zkouska, ano!...
BLIK!
...Jsem sam a sedim ve ztichlem dom... vypada to, ze i nasi
chlupati kamaradi jsou v utlumu... pes i kocka klimbaji v predni
verand hlavou ke dverim a vyckavaji... Slunce prav zapadlo za
obzor a soumrak se vkrada dovnitr... brzy bude tma a ja budu sedt
potm, a presto kolem mne bude dum plny vci, ktere si sama vybirala
a mivala je rada, vci, se kterymi musela vystacit, dokud se zase
nevratily lepsi casy, vci, ktere pouzivala jeji babicka, vci, ktere
umistila v mistnosti nebo je povsila na zed anebo je ulozila do skrini
a suplicku. Jenom ona vdla, kde co ma. Ve vsem je citit jeji dotek...
ale ona je pryc, neni tady, cekal jsem, ze bude... nepotrebuji svtlo,
abych vidl vsechny ty vci, ktere mi pripominaji, ze tudy prosla...
pohled na ty predmty m nerozrusuje a nevymnil bych je ani je
nikam neodnasel, protoze je v nich hluboce otistn jeji dotek...
nalezam ji ve tm i ve svtle, neni v tom zadny rozdil... tolik m toho
naucila a ani si to neuvdomovala... veskrze lidska, zenska odpovd
na malickosti i okamziky zavazne, ktere by dal zustaly ve skrytu a bez
barvy, kdyby na n nedopadl paprsek jejiho svtla... To vsechno se
mnou sdilela... takze jsem nezil jeden zivot, ale tri zivoty, jeji, muj a
nas spolecny... a pomohla mi pochopit jednu z nej-tzsich vci, ze
tlesna sexualni touha neni zakladem energie, kterou neumim nazvat
jinak nez laska. Ale ze je jednim z nejcastjsich prostredku, ktery vse
uvadi do pohybu... kdyz se jednou plamen vzniti, nema tento
prostredek uz vyznam jako zapalna sms, ale mni se ve vicevrstvy
klidny tlesny ton, ktery neprestava znit... pochopil jsem, co to
znamena byt matkou a co znamena materstvi, a nemusel jsem to vubec
zazit... a proc je zena rada manzelkou... prims idealismu a realismu,
ktere podncuji vstricny pristup... cely zivot lidske existence, jakozto
soucast toho vseho... kam ona pujde, pujdu i ja, je to opravdu tak a je
nutne se oprostit od jinych pocitu a prijmout to... ona jde se mnou a ja
jdu s ni... samota je iluze... tady, nebo jinde, ten plamen je vcny a my
v sob nosime to, co jsme prijali a stvorili... vraci se ted, davno jsem
vdl, ze to nastane... a nebudeme se jiz loucit ani vymnovat si
adresy, nase podstata je nesmazateln otistna v tom druhem... jest
posledni okamzik tohoto zastaveni v case...
BLIK!
(Jnimal fste to vcelku velice fasn, Asanyne
62
. Na:orna uka:ka
byla uspsna.)
Bylo to opravdu zvlastni... jeden z nas nebyl v tle a nejdrive jsem
si myslel, ze ona...

62
V originalu: Ashaneen - jmeno (pozn. prekl)
ale jak se dj vyvijel dal, na okamzik jsem znejistl, jestli jsem to
nakonec nebyl ja... a pak jsem si konecn uvdomil, ze je upln jedno,
ktery z nas to byl... vysledek byl stejny... no, nema samozrejm
vyznam ptat se, jestli se to skutecn stalo, ale vim, ze jednoho dne v
nasem linearnim case...
(Spravn. Jysledek fe stefny. Mame ted fistotu, e nas muete be:
:nepokofeni navstivit na mist, kde se :drufeme, fak fste to sam
na:val.
!okud fe to vase prani. Nebudeme vam nic prehravat, bude to
skutecnost. !ovedeme vas a take vas na toto misto vratime. Je nutne,
abyste si uvdomil, e navstva tohoto druhu, byt kratka, ve vas mue
privodit :mny, ktere budou nevratne.)
...Ano, je to me prani a prijimam odpovdnost za vsechny zmny,
ktere ve mn mohou nastat.
(Siroce se otevrete. Uifte si to, fak se rika u vas.)
BLIK!
Jsem v :arivem bilem tunelu a rychle se pohybufi. Ne, tunel to neni,
fe to trubice, pruhledna, :arici trubice. Koupu se ve svtle, ktere
proteka celym mym bytim, a feho inten:ita spolu s uvdomnim toho,
co probiha, :cela obestira mofe vdomi. Ststim se smfi. Tentokrat fe
to fine, pri poslednim setkani m mi pruvodci museli chranit pred
nenadalym :arenim. Ted ho snasim normaln, snasim skutecnou
energii. Svtlo v trubici proudi dvma smry. !roudni, ktere vnimam
kolem mne, plyne ve smru, : nho fsem prisel, a fe plynule, sourode,
ne:redne. !roudni, ve kterem se pohybufi fa, plyne opacnym
smrem a fevi se mi upln finak. Jeho struktura fe mnohem sloitfsi.
Je stefne fako vlna proudici kolem mne, ale obsahufe vtsi mnostvi
malych vln, ktere fsou otistny na :akladni vln. Jsem :akladni vlnou,
ale i malymi vlnami a pohybufi se :patky ke :drofi. !ohyb fe plynuly,
klidny a prostoupeny touhou, kterou dobre :nam, ale nedokau fi
vyfadrit. Z tohoto pouheho uvdomni vibrufi v exta:i.
Trubice se zdanliv rozsiruje, kdyz se do ni z boku napojila jina
trubice. Prolinam se s dalsi mensi vlnou a splyvame v jednotu.
Okamzit vlnu poznavam a ona poznava m. Prozivame obrovskou
extazi znovu spojeni, moje druhe ja a ja. Jak jsem jenom mohl
zapomenout! Dal se pohybujeme spolu a radostn prozivame
dobrodruzstvi, zkusenosti a poznani nov rozpoznane casti sebe.
Trubice se znovu rozsiruje a dalsi ja se k nam pridava. Vsechno se
opakuje. Nase vlnni se neobycejn shoduje a jeho struktura pohybem
ve stejne Iazi vyznamn sili. V kazdem ja jsou njake odlisnosti, ktere,
kdyz se spoji s jinou spriznnou variaci, tvori novou a dulezitou
podobu celku, kterym jsme.
Trubice se :novu ro:sirufe a fefi stny u dale nepoutafi mofi
po:ornost, protoe se opt pripofufe dalsi fa. Tentokrat mi to prinasi
:vlast silny pocit ststi. itim, e toto fe prvni fa, ktere se vraci :e svta
mimo lidskou uroven. !rolnuti nebylo daleke dokonalosti a spolu fsme
ra:em mnohem, mnohem vic. Jime ted, e fy:icky ocasek" ovladany
vdomim, ktery pripomina spis ocas opicky, fe uitecny v mnoha
finych ohledech, ne pou:e k udrovani rovnovahy anebo fako treti
ruka se schopnosti uchopovat predmty. Mue byt pouit fako velice
efektivni prostredek doro:umivani, nesrovnateln dokonalefsi ne ta
nefkvalitnfsi :nakova rec, fe mue byt stefn vymluvna fako mluvena
slova.
!ostupn a fist se pripofufe fedno fa :a druhym. !okade se
stavame vice uvdomli a :vtsufe se nase schopnost v:pomenout si na
celek. Kolik nas fe, neni duleite. Nase vdomosti a schopnosti fsou tak
ne:mrne, e se vubec ne:abyvame uvaovanim o nich. Neni to
duleite. Jsme fedno.
S vdomim toho se odlucufeme od :akladni vlny a v:dalufeme se od
ni. Zatimco stranou vse probiha dal, pohliime v fednotne uct nepo-
hnut do vcnosti. Be: namahy take vnimame, fak : vcnosti vyvstava
vlna a ve smru, :e ktereho fsme prisli, se ro:pousti do fednotlivych
struktur.
Kadym : nas proudi celistva energie, fefi tvurci fsme my sami.
Tato energie predstavufe nesmirnou realitu celku, fen :namena
mnohem vice ne soucet feho casti. Nase schopnosti a po:nani fsou
:danliv be: ome:eni, ale hned si uvdomufeme, e to plati fen v ramci
energetickeho systemu nasi proitkove :kusenosti. Mueme stvorit cas,
festlie chceme, nebo pro to u:rafi okolnosti. J ramci proivaneho
vnimani ho mueme pretvaret a pri:pusobovat. Mueme stvorit hmotu
: finych energetickych modelu, nebo mnit podle potreby fefi vnitrni
usporadani a navracet fi do fefi puvodni podoby. Mueme tvorit,
:dokonalovat, mnit, upravovat nebo vyrusit vnimani v ramci
energetickeho pole nasi :kusenosti. Mueme transformovat toto pole
energie do fineho nebo do finych s vyfimkou pole, kterym fsme my.
Nemueme stvorit :akladni energii nebo fi pochopit, dokud
nedosahneme fednoty.
Mueme stvorit energeticke struktury fako treba vase slunce nebo
slunecni soustavu, ale nedlame to. U existufi. Mueme ovlivnovat
prostredi vasi planety Zem, ale nedlame to. Nepatri to do naseho
:aloeni. Mueme sledovat, doplnovat a prohlubovat proces lidske
vyukove :kusenosti a stefn tak fine podobne vyukove :kusenosti v
celem casoprostoru. !rovadime tuto cinnost nepretrit ve vsech
rovinach lidskeho uvdomni, aby vsechny fednotky nasi primarni
energie dosahly potrebne urovn nutne pro sfednoceni s celkem, se
kterym splyvame. Tato cinnost fe esenci naseho rustu. Takova
asistence a priprava od nas pricha:i pou:e na adost fedne ci mnoha
urovni vdomi fednotky, ktera procha:i :kusenostnim vycvikem. Dale
me:i nami v:nika va:ba, fefim prostrednictvim probiha ru:noroda
komunikace a do okamiku, kdy fe dosaeno nefvyssi transformace.
(Jime, kdo fsme, a fedno fa se smfe. A my vsichni se smfeme fme-
nu, kterym nas pofmenovalo toto fa. Jsme INS!EKT - pou:e feden.
Kolem nas fe mnoho dalsich.)
(Jsi porad nekompletni. Nktere tve casti teprve ceka
transformace, i tu, ktera fe u nas na navstv a tolik prekypufe
:vdavosti. Nikdo : nas nefsme celkem. !roto fsme na takovem stupni,
na fakem fsme, abychom mohli pohlednout :pt a shromadit dalsi a
:byvafici casti, dokud se nestaneme celkem.)
(Nase :vdavost toui po proitku, ktery nasledufe po naplnni.)
(Znovu ted vstoupime do tvurciho :ptneho proudu, do vlnni,
ktere privedlo i tebe. Timto opustime tuto realitu.)
(Je mone to predvest?)
(Neni to mone. Nemame pro to potrebne vdomosti. A profdes
transformaci a pln se ro:pustis v celku, pochopis. To fe duvod, proc
v:nikl tento okamik. Neni mone fit dal, kdy nebylo dosaeno celku.)
(!okracovat k fakemu urceni?)
(Jrime, e :drofem vy:arovani fe tvorive vy:arovani a navrat. S
tmi, kteri pokrocili ke :drofi a dosahli ho, neni mone nava:at
spofeni. Touha pokracovat dal se obfevufe pri dosaeni celku. Jde o
vic ne o :vdavost, fak tomu rikate vy, a tce se to prevadi do
pochopitelne formy. U se o to pokouseli ti, kteri cyklus dokoncili a
mli pokracovat dal. Be: uspchu.)
(Nco fako konecny domov?)
(!ro :acatek fe to vhodny pofem. Bude se ro:vifet pomrn ke
schopnosti vnimat. Ted fe potreba, abyste ukoncil svou navstvu a
vratil se.)
(Budeme s tebou, nase :vdave fa.) Kam bych se vracel! (Do sveho
fy:ickeho prostredi)...Kde to je!... (Lidska rovina, fy:icke tlo)... Jist,
ano, zapomnl jsem... Musim se vratit? (Sahni po nas a my budeme s
tebou mnoha :pusoby. Mas toho hodn na praci. !ust se do toho,
tygre')
(A rutina, fak fi na:yvas, ti bude pomahat.)
BLIK!
Navrat do Iyzickeho tla byl temr okamzity, tvar i oci jsem ml
mokre. Posadil jsem se na zidli a chvili jsem vzpominal. Pak jsem se
natahl pro zluty blok a propisku a celou rutinu jsem prevedl do slov.
Vdl jsem, ze se ve mn nco zmnilo. Do konce sveho zivota na to
nezapomenu. Ale toto se nikdy nezmni:
!ro ty, kteri by radi :emreli, existufe ivot. !ro ty, kteri by radi
snili, existufe realita. !ro ty, kteri chtfi doufat, existufe po:nani. !ro
ty, kteri chtfi rust, existufe vcnost.
63







63
Angl.:
For those who would die, there is liIe. For those who would dream,
there is reality. For those who would hope, there is knowledge. For
those who would grow, there is eternity.





10.- ZOVUNALEZEN PRITEL



ST#UCN KLIC
Odmlka: Nerozumim!
BLIK! Zmna vdomi
Uzavren: Odladni nebo preladni
Vlnka: Organizovana energie
Identita: Jmeno, adresa
Zajiskren: Idea, ststi
Otevren: Prijimani
Vjem: Vhled, intuice
Uklon: Tak to prece chodi
Zhoupnut: Smich
Rutina: Myslenkove klubko
Spustit rutinu: Ziskat detaily
Vldnost: Dat to dohromady
PI
64
: Fyzikalni vesmir
Otocit se dovnitr: Zvazovat, promyslet
Psmo M: Myslenkove spektrum
Chvn: Projevit emoci










64
Angl: TSI - time-space illusion - casoprostorova iluze, zde
Iyzikalni vesmir (pozn. prekl.).


Skutecny cas. 3.05... tlesn svzi, uvolnny... pocit tepla... jemna,
nalehava vyzva, povdoma... dostacuje, hluboky nadech, vydech,
odtrzeni, vyhaknuti, dolu a ven, potom nahoru... uvolnn z Iyzickeho,
kousek vys, otocka, venku z druheho tla, nechavam ho v parkovacim
orbitu... ted uz nicim nevazany... zacinam se napojovat na identitu
INSPEKTA.. ztrata kontaktu s Iyzickym tlem, pohybuji se dal...
neobvykle hladky prubh, nic zvlastniho... rychly pruchod hustymi
vnitrnimi prstenci... kdyby se tak najednou probrali vsichni, kdo tady
nevdom klimbaji, to by bylo nco... byla by to vrna napodobenina
pekla... jestli nechcete pripustit, ze uz nejste v tlesne Iorm, ze jste
mrtvi, mrtvi, mrtvi a presto porad zijete... ted letim mezistavem, do
stredu hlavniho prstence, nazyval jsem ho Lokalita II... to jsem
podcenil, spatn jsem ho oznacil... alespon, ze zacali chapat a
vybavovat si... matne Iormy
65
, zacnou se rozsvcovat, kdyz se na n
zamrite... prav tady je muj otec, Dr. Gordon, Agnew... dalsi
mezistav, letim ve spirale, skoro za hranice posledniho prstence...
Nkdo m zezadu chytil! Hej, klid, zachovej klid, da se to
zvladnout, tohle uz znas, driv se to uz stalo, i kdyz tak blizko hranicni
oblasti jest ne, neni treba to prerusovat a vratit se do Iyzickeho...
nehybat se, ted se nehybat... uz m pousti, couva to... upln odlisna
struktura energie, ale inteligentni, musi vyuzivat pasmo M... urcit to
neni...
(Nechtl fsem do vas strcit.) Bytost se otevrela a vibrovala. (Jase
identita fe skoro stefna fako nkoho fineho a ml fsem vfem, e fe to
on.)
Zatvaril jsem se vlidn. (To nic.)
Bytost se odmlcela. (To nic?)
(Nic se nestalo.)
Puvodni navadci signal stale trval, takze jsem se otocil a chtl se
vzdalit. Najednou se spojeni ztratilo. Ztratilo se. To se uz take driv
stalo a obvykle byl njaky duvod, proc... Takrka okamzit se objevil
vjem. Otocil jsem se zpatky k bytosti. Byla ochabla, uzavrena a
pomalu se ztracela.

65
V originalu: ,the dim Iorms" - bytosti s nejasnym vyzarovanim v
ucebnim procesu Iyzikalni casoprostorove iluze, momentaln bez
Iyzickeho tla (pozn. prekl.).

(Hef, okamicek.)
Bytost se mirn pootevrela, odmlcela se a nehybala se. (Mohu vam
nfak pomoci?)
Bytost se mirn zachvla. (Jste clovk, nebo fste nkdy driv byl?)
Zatvaril jsem se vlidn. (No, ano, i kdy ne tak docela upln...)
(Jestli fste clovk, nemuete mi pomoci, fste pripoutany fako
vsichni lide.) Bytost se do hloubky zachvla. (hce to kapacitu", ne
clovka nebo nkoho, kdo byl nkdy clovk. Jsichni fsou nakaeni.)
Pocitil jsem vjem hlubokeho osamni. (Defte mi sanci.)
Bytost se zamihotala, napul se otevrela a vyslala utrzky rutiny.
Mly jinou strukturu a neuml jsem z nich poskladat celek, divne.
Nejdrive ve mn vyvstaly obavy, potom vzpominka na to, co jsem se
uz naucil.
Siroce jsem se otevrel. (Zkuste to se mnou.)
Bytost se zamihotala, pak ponkud zajiskrila. (Toti, mam kamara-
da a fe... on... ma problem... Tady...)
Od bytosti se oddlila velka, neIoremna rutina a mirila primo ke
mn. Opatrn jsem ji zachytil a byl jsem krajn obezretny. Jsou rutiny,
bez kterych byste se zcela jist obesli. I tato mla neznamou identitu.
Pomalu jsem ji otviral.
BLIK!
Pruvodce pro jistotu kontroloval, jestli jsou vsichni clenove
vypravy pritomni. Bylo jich hodn a prezence byla posledni z vci,
ktere bylo potreba udlat.
(!rosim o chvilku po:ornosti. !okud fste pripraveni, provedeme
fest feden vstup do C!I. Nepochybufi o tom, e vas to opravdu
:aufme')
Identita AA ochabla. (Myslim, e to tady budu muset vydret.)
Identita BB se otocila ke svemu priteli. (Ale no tak, AA, u fenom
fednou a pak se vracime domu.)
AA se zachvl. (Jest fednou, fenom fednou. asne' Ohromufici'
Casoprostorova ilu:e' C!I' Zaifte to na vlastni kui' Mohl fsem
:ustat doma a neprisel bych o nic. Zaifte to fednou, a fako byste u
:aili vsechno.)
(Tohle by mlo byt fine.) BB zajiskril.
(Jasn, fasn.)
(...Dostal fsem instrukci, abych vas upo:ornil, e fe nutne pocitat s
krafn rusivym vy:arovanim v pasmu M), pokracuje pruvodce. (!roto
doporucufi, abyste si vytvorili odpovidafici ochranu.)
Napul uzavreny AA se otocil k BB. (To :name. Nfaka ta skala na-
vic, trochu vic prachu, obcas krater.)
(...Nev:dalufte se : obvodu, udrufte be:pecnou v:dalenost. Nepo-
chybufi, e toho bude spousta, co :aufme vasi po:ornost. Jsou vsichni
pripraveni?)
(Tak co, AA? Jdes?) BB se ptal sveho pritele zcela zbytecn. Zna
ho prilis dobre.
AA se otocil. (No dobra, nikdy bys mi to ne:apomnl, kdybych
:ustal.)
BLIK!
Modrozelena koule narustala. Byla stale bliz a bliz. Ted uz jeji
blizkost vyrusila vsechny ostatni vjemy. Pak se vznaseli tsn nad
vysokymi pravouhlymi hromadami. Jsou usporadane do uhlednych
rad. V hlubokych brazdach mezi hromadami se pomalu pohybuji
predmty ruznych tvaru. Mira hluku v pasmu M se temr nedala snest.
BB se s odporem zamruje pod sebe. (To fe :matek')
Pruvodce vypravy se chysta prednest pecliv pripraveny proslov.
(Divate se na feden : nefu:navanfsich hmotnych vytvoru, ktere
vytvoril feden : dominantnich druhu. Jeho identita fe clovk nebo take
lidska bytost, pokud si vybavufete uvodni instrukce. Identita mista fe
New York.)
BB ochabl. (!ro mne nic noveho.)
(Lidske bytosti charakteri:ufe, e fsou spis vertikalni ne
hori:ontalni,) pokracuje pruvodce. (Ty ru:ne barvy, ktere vnimate
vy:arufi : umle vytvorene kryci vrstvy, ktera se pouiva k
dekorativnim ucelum. Ty vtsi pohybufici se predmty fsou ve
skutecnosti umla fy:icka tla, ve kterych se nefvlivnfsi druh casto
:drufe. Energii k fefich provo:u :afistufe chemicka reakce vybusne
sily.)
(Ml fsi pravdu, AA. Nestofi :a to se tim v:rusovat. A ten hluk
pasma M mn primo prevraci naruby.) BB se zamril na sveho pritele.
(Hef' Taky u toho mas dost... ?)
AA je pln pohrouzeny do okolniho dni. (asne, naprosto
uasne.)
BB se bleskov otaci. (oe?)
(Neuvritelna sila. Nic podobneho fsem nikdy necitil.) (Jaka sila?)
(Necitis to? Tak mnoho ru:nych druhu, vsechno fen tak nahodn
smichane dohromady.)
(Kde? o to ma :namenat?)
AA se natahl dopredu. (!richa:i to od nich. Energeticke v:orce :
pasma M, fsou fich tisice a tisice, nktere tvrde, dalsi femne, a ta
struktura')
BB se odmlcel. (Jsechno v poradku...?')
AA se siroce otevrel. (J pohod. Jlastn fe to nadhera. Nikdy fsem
netusil, e nco takoveho existufe.)
BB nahle zajiskril. (To ten hluk v pasmu M' Moc sis toho pustil do-
vnitr...)
(Zadny hluk, BB,) prerusil ho AA. (#o:hodn ne hluk. asna
sms re:onanci, rytmickych frekvenci, stofateho vlnni,
nevypocitatelnych struktur.)
(Hluk. Tak tomu rikali na pripravnem setkani. Jsichni tomu tak
rikafi. !rost hluk, nic fineho...)
AA se otocil dovnitr. (Jake to asi fe ve skutecnosti?)
(o tim myslis, ve skutecnosti? Kam se :amris, tam ho nafdes. Je
to vsude. Jsechny primitivni fednotky ivota to mafi. Hluk pasma M fe
hluk pasma M. !ofd, fdeme odsud, vsichni u odcha:efi.)
AA je stale otocen dovnitr. (Byt tak tam, byt v tom, to musi byt
nco.)
(Nevim, fake to fe, a nechci vdt, fake to fe). Zavrcel BB. (Slysel
fsem, e se tam da dostat, BB.)
(Reci, klepy.) BB se netrpliv zachvl. (AA, no tak, skupina :mi:i,
festli se... AA' Kam fdes? AA')
BLIK!
AA prekrocil hranice Prechodove oblasti
66
, BB v tsnem zavsu za
nim. Zastavil se pred vysokym mlhavym tvarem, ktery pripominal
lidske bytosti, co pred chvilkou vidl. (hci se stat clovkem a nevim,
fak na to.)
Bytost se zvdav ozvala, (Toto fe Jstupni stanice Identity.)
AA se zachvl. (hci to udlat. Myslim tim, chci se stat clovkem.)
Bytost se odmlcela. (oe chcete?)
(hci se do:vdt, fake to fe byt clovk. Jako tamti dole.) AA
ukazal smr. (Nemyslim naporad, ale tak dlouho, abych to stihl :ait.)
(Tak dlouho, abyste to stihl :ait.) Bytost se otocila dovnitr, potom
zpatky ven. (!roc nco takoveho chcete udlat?')
(No, hmm...) AA se snazil vyznat se ve svem energetickem vzorci.
(No, byli fsme na fedne vyprav v C!I, a kdy fsme vstoupili a preletali
fsme nad identitou New York, nafednou fsem... bylo to tak :vlastni,
chtl fsem... no...)
(Hluk v pasmu M,) vmisil se BB. (Dostal ho hluk v pasmu M.)
Bytost prikyvla. (No fo, hluk v pasmu M. Kdy nefste opatrni,
dopadne to presn tak.)
(Nevim, fak by to vyfadril.) AA se zamihotal. Snazil se udrzet se ve
sjednocenem stavu. (Zda se mi opravdu duleite, abych to :kusil.)
(Jen tak pro legraci, :ait nfake to pov:neseni, nco noveho?)
navrhla bytost.
(Tak nfak.) AA zajiskril. (To ale bylo na :acatku. Ted fe to nco
vic, tak velky :afem o nco fsem fest nikdy necitil.) (Odkud fste?)
Bytost se zatvarila vlidn.
(ZKT-95.) vyhrkl BB. (To fe poradn : ruky, fa vim. Ale mame
hodn rutiny o casoprostoru a C!I. Nikdo : KT-9S fest C!I ne:ail,
take kdy nabi:eli tu vypravu... ro:umite,) dodal, (nkdy se vam ivot
fevi trochu monotonni. Take pak udlate nco, co tu monotonnost
narusi.)
(Tak mohu?) Zadost AA obsahovala znamky neklidu. (U nas
doma se povidalo o spoust rutiny, ktera obsahovala ty nefuasnfsi
historky. Ale :rovna rutina k vyprav adne oficialni upo:ornni
neobsahovala, take...)
Bytost si povzdechla. (Staci, kdy poadate. To fe vsechno, staci
poadat.)
AA zajiskril s neobycejnou brilanci.(To fe skvle' Urcit se...)
(AA, :adr, okamik,) prerusuje jeho nadseni BB. (Urcit vis, co
dlas? !amatufi si rutinu, ktera se tykala toho vseho a nebyla
:rovna...)
66
Angl.: ..Intermediate Area", oblast za prstenci, kde slabne vliv
pozemske sIery (pozn. prekl.).

(Musim to :ait, i kdybych ml obtovat KT-95') AA se otaci k
bytosti. (Zadam. Tak, co ted?)
(Za:namenano. !oadal fste.) Bytost se otocila na opacnou stranu
a ukazala. (!okracufte tudy a potom :ahnte doprava. Doprava, ne
doleva.)
(#o:umim. Jit tudy a :ahnout doprava') (Doleva ne.)
(Doprava.) AA se naklonil k BB. (!ockef na m, dokud se
nevratim, kamarade. Ts se, co ti budu vypravt' Opravdickou
rutinu')
(Jist.) Zavrcel trpce BB. (Jyprava fe davno pryc. !ro nas to
:namena tahnout domu skokem :cela sami. At to, prosim t, netrva
vcn.)
AA vyslal jasn zajiskreni a rozplynul se v mlze. BB se neklidn
zavrtl.
(Muete pockat tady, festli chcete,) nabidla bytost.
(Dkufi, rad.) BB ochabl a pak poznamenal: (o fe smrem
doleva?)
Bytost nepritomn hlesla. (Ach, doleva... To fe fine oddleni.
Nechci, aby se mi to promichalo.)
(Ach tak.) Pak mnohem jasnji zamril vjem na bytost. (A kdo fste
vy?) ,
(Reditel Jstupni identifikace a cen:ury. JI. Rikefte mi Jic.) (Jic.)
BB se zvdav otevrel. (Tys to nkdy prosel, tu lidskou :aleitost?)
Vic njakou dobu mlcel, projizdl si starsi rutinu. (Jist. !arkrat.)
BB se bezciln potuloval stanici Vstupni identiIikace. Vic se nehybn
vznasel. Schoulil se do sebe a uzavrel se. BB nadhodil (Mate tady
hodn prace.) Vic se mirn otevrel. (Jist.)
(Asi fe to organi:ovanfsi, ne se na prvni pohled :da, ne?) (Mhm.)
(!risel fste asi k pkn silnym rutinam, co fste tady.) (Mhm.)
BB se natahl vpred, ale bez valne odezvy. (Mlha fe podivna vc.
Utlumi vnimani temr k nule.)
(Mhm.)
(Asi dusledek C!I, e?) (Mhm.)
BB se mirn otocil. Potom udlal nkolik rychlych spiralek.
(Hrafeme u nas takovou hru, udlame fich treba sto nafednou. Dobre,
ne?) (Mhm.)
(Ale nesmi se prestat cvicit, festli nechces vypadnout :e hry.)
(Mhm.)
BB udlal jest celou radu spiralek tsn nad sebou a pak si
odpocinul. (Muf pritel se vrati :patky na Stanici, a tam skonci, e fo.
Sem.) (Mhm.)
(Dobra, nemuu ho propasnout.) (Mhm.)
BB se odmlcel. (Nebo snad mohu?)
Vic se otevrel, vypadalo to, jako by vybouchl. (oe?)
(Muf pritel se musi vratit :patky na Stanici, e ano.)
Vic se uzavrel. (No.)
(Nechci, aby...)
Vic se otevrel. Siln se chvl. (Tvuf pritel se fest nevratil?) (Ne,
fest ne. Ml fsem dofem, e...)
Vic spustil: (Ml fsem si vsimnout, e on fe feden : tch typku.
#ychle, chlapce.)
BB se zachvl. (o se dfe?)
Vic rychle mizel. (Tvuf pritel ma problem. !ofd.)
Znovu se otocil a zacal se rychle vzdalovat. BB ho nasledoval s di-
vokym mihotanim. Vic zahnul doleva a cekal, az ho BB dostihne.
(!odivef. To fe nase velke oddleni. Zadna rutina. Zkratka fenom
skutecnost. Sfed si to sam, abys :iskal svou vlastni rutinu.)
BB se odmlcel, mihotal se a siroce se otevrel. Primo pred nim se v
oparu objevila modrozelena planeta. Kolem ni byly prstence z mlhy,
obrovske silne prstence, pricemz nebylo mozno rozpoznat, kolik jich
je. Hranice mezi nimi nebyly zretelne, protoze prostor mezi nimi vypl-
novaly mlzne oblacky a provazce. Az na jednu vyjimku, prstenec,
ktery se bezprostredn dotykal planety. Pusobilo to dojmem, ze je od
vsech ostatnich oddleny. Vsechny prstence, s vyjimkou tohoto,
rychle plynuly branami Vstupni stanice. Ne, vlastn jest jeden na
upln vnjsim konci se nikde neblizil ke Stanici. Byl velice uzky.
BB se pozorn soustredil. Hluk pasma M byl priserny, ale porad
jest snesitelnjsi nez dole na planet. Kdyz pak odlisil jednotlive
prstence, zjistil, ze hluk byl nejvtsi ve vrstvach blizko planety. Cim
dal od planety, tim mensi hluk. Nejslabsi byl v prstenci na samotnem
kraji. Slaby, ale prece jenom byl. BB stale mlcel. Pasmo M neklesa v
zavislosti na ,vzdalenosti" nebo dimenzi. Bhem schuzky pred
zacatkem vypravy za CPI jsme se to take dozvdli. Kde neni pasmo
M, neni zivot. Pasmo M s hlukem jest znamena primitivni kultury,
zadne vjemy a zadnou komunikaci, ktera by stala za zminku. Pasmo M
bez hluku je uzasne misto pro vylet nebo pro ziskani rutiny, mistni
obyvatele si uvdomuji, kde jsou a cim jsou, je tady snadna, ale
omezena komunikace. Proto to jest neni misto k ziti. Nic. Zadne
zmny v intenzit, zadne prolinani se, hluk nebo signaly M. Bud to -
anebo ono. Bud to je, nebo neni. Asi za to muze vliv Prechodove
oblasti.
BB se mocn zamril na pas uprostred. Naraz signalu byl tak silny,
ze ho to malem odmrstilo. #ychle se uzavrel a zamril se dovnitr. Ten
pas se skladal z bytosti, zivych bytosti. Mirn se otevrel, zamril se na
jeden pas za druhym. Byly vsechny stejne. Tisice - ne, miliony, mozna
miliardy zivych bytosti. BB se uzavrel, upln se odmlcel a ochabl.
(Tvuf pritel fe :de uvnitr.) Zacal Jic femn a smutn.
BB se mirn otevrel, porad ochably. (oe?)
(Kdy se neobfevil na Stanici, fe pou:e fedina monost.)
BB porad mlcel. (Je :de uvnitr?)
(Ano.)
(o to fe' Neni to nic podobneho tomu, nad cim fsme se :astavili
pri plavb pres C!I.)
(Zamrili fste se :cela fenom na fy:ikalni hmotu. Skupiny, fako fe
vase, rychle preleti !rechodovou oblasti a vyhnou se tim na sve cest
nara:u.)
BB se opt odmlcel. (esta? Nara:?)
(Zapomen na to, neduleite, lidske vyra:y.)
(Ale vsechny tyto ive bytosti...)
(#ecidiviste.)
(Opakufi, opakufi co?)
(htfi profit dalsi lidskou :kusenosti.)
BB se tsn uzavrel. #utina prisla moc rychle, temr ji nezvladl.
Nemohl uvrit, ze by nkdo mohl chtit jit do te rutiny jest jednou. Jiz
poprve to vypadalo hodn spatn. Jiz ten vjem byl zrejmy. Jak znal
AA, bylo mu to jasne. Otevrel se. Sok pomalu vyprchaval.
(Nafdeme ho me:i tmito ostatnimi?)
VIC se zatvaril vlidn. (elkem mone. Mnoho tch, kteri fdou
poprve a chytnou rutinu opakovani, konci ve vnfsim prstenci. Mues
ho :amrit? Tedy, mohl bys snadnym :pusobem :iskat feho vfem?)
BB zajiskril. (AA? Mam o nm vice rutiny ne kdokoli na KT-95.
Zadny problem.)
(!ak ho budes moci docela dobre : toho dostat.) Vic proplul
kolem.
(Mli bychom radfi fit ke vstupni bran.)
BLIK!
BB bedliv pozoroval mnozstvi zivych bytosti, ktere prochazely
dole pod nim. AA a to jeho zapaleni pro vc! Kdyz jednou s ncim
zacal a zalibilo se mu to, nevdl, kdy skoncit. Ale jich jsou tisice,
tisice... Otocil se na Vica. (To musi byt opravdu NO, e se sem
vsichni chtfi vracet.)
(Vsechny upozornujeme. Vse to dostavaji v uvodni predbzne
rutin.
(!otom to neni dost fasne.)
(Tady to mas, sfed si to sam. Zatim se podivam po tvem priteli.)
Vic mrstil po BB objemnou rutinu a ten ji rychle prosel. Zhruba nkde
uprostred nasel, co hledal: ...v okamziku vstupu je potreba mit pln
rozvinutou svobodnou vuli a vdomi. To garantuje a zaroven vyzaduje
system intenzivni vyuky, ktery se v teto rovin vyuziva... Posledni
upozornni: Nktere soucasti lidske zkusenosti mohou privodit
konkretni i obecne dusledky, ktere mohou byt skodlive, a pokud
nebudou ovladnuty, vytvori navyky s nezadoucim ucinkem. Vas otisk
stvrdi, ze jste teto casti porozumli.
BB se otevrel. (Neni mi to moc fasne.)
Vic se zachvl. (!otud sahafi nase schopnosti a monosti. J finem
pripad by to narusovalo proces uceni.) (J fakem ohledu? S fakym
vysledkem?) (Zasahlo by to...)
(No tak, Jicu, m to ne:asahne. Ja se. nehodlam stat clovkem. S
tim nechci mit vubec nic spolecneho.)
Vic ochabl a pak se uzavrel. (Opatri si vlastni rutinu.) BB se
zachvl. (Dobre, opatrim.)
Oba zustali napul otevreni a soustredili se na zastup zivych bytosti,
ktere prochazely vstupni branou. Kazda se ncim lisila, ale vsechny se
vyznacovaly njakym lidskym rysem, treba jenom drobnym. V nko-
lika BB zachytil jasne a silne vyzarovani, ktere ho vyvedlo z miry, a
zacal se citit neprijemn. Prav reakce na jednu z tchto bytosti
zpusobila, ze se otevrel a vlidn poznamenal. (Jicu, ty dlas fenom
svofi praci, ale fa nalehav hledam pritele AA.)
Vic se otevrel. (Dobra. !oti fe v tom, e udalosti tohoto druhu se
nestavafi casto. Take :tracim rutinu.)
BB se odmlcel. (Ztracis rutinu'' To neni mone. To se nestava
nikomu.)
Vic pokynul smrem k davum lidskych bytosti. (Jsem se to stalo.)
(Jakou rutinu :tratili?)
(Kdo opravdu fsou. Zapomnli, kdo fsou.)
BB se odmlcel a uzavrel. Neni mozne. Tohle se nestava. Je to
prece zivotn dulezite pro samotnou existenci. Nikdo nemuze byt a
nco dlat, kdyz - jakze si to rikal, Vicu? - kdyz zapomene, kym je?
Bylo to ale tak, vjem, ktery prisel od Vica, byl jasny.
(Take toto fe vnfsi prstenec,) pokracoval Vic, (fe sloen :e tri
druhu bytosti. Za prve. fsou :de Novacci, fako fe tvuf pritel. Teprve
:acinafi :apominat. !otom tady fsou Zkuseni, kteri si vtsinou
v:pomenou, kdy si tu rutinu nkolikrat profdou... ehm, vlastn, kdy
se nkolikrat :opakufe fefich lidsky ivot. Obfevufi se na ru:nych
mistech a dlafi, co mohou, aby pomohli. Na to, aby se mohli vratit
domu, fim ale fefich pamt nestaci.)
BB zajiskril s velkym vjemem. (Ty fsi Zkuseny, e ano, Jicu?)
(Jo. Take. Ted se divef ty, festli neuvidis sveho pritele. Ja si :atim
profedu :bytek tve rutiny. Kousek po kousku.)
BB se siroce otevrel. S krajnim soustrednim se zamril na zastup
proudicich lidskych Iorem. Bylo jich tolik! Nevadi, neml by to byt
zadny orisek najit AA. Jak se k tomu vsemu dostal Vic? Proc zrovna
on?
(Nikdo m nepovril. Kdy fsem pri dalsim cyklu mifel misto, kde fe
JI, byla tam dira. Tak fsem do ni skocil.) Vic byl cely vlidny a
vyzaroval teplo. (Mame tady fest posledni kategorii - Dokoncovatele.
hybi fim posledni bh, ehm, fest feden ivot ve fy:ikalni rovin fako
lide, a pak fsou fuc.
BB se otocil. (Kam odcha:efi?)
Vic se zhoupl. (To nevim. Asi domu. U se tady nikdy neukaou.
No, a vlastn fe fest fedna kategorie. Rikame fim Hledaci. Nemame
fich moc, fsou klu:ci fak uhori. Obfevi se a :mi:i, adna stabilita.)
BB se odmlcel. (Jako co? Klu:ci?)
(Toho si nevsimef, opt lidsky na:ev.)
(!osli mi rutinu a hned budu vdt.)
(To nestofi :a namahu. Ale. Ti Hledafici, to fe upln finy pripad.
Jak to neflip chapu, fen fsem prifdou, aby do vseho stourali, a pritom
tam dole mafi :drave lidske tlo fedna radost' Jenom skotacit')
(O tom fsem fest nikdy neml adny vfem. Myslel fsem, e se fy:i-
kalni tlo musi ro:padnout a prestat fungovat, aby se mohli dostat
:ase na toto misto.)
(No, presn to same fsem si myslel fa, ne fsem prisel sem fako
JI. !ak fsem fe :acal sledovat.)
BB siln zajiskril. (Tamhle fe')
Z Vica vyzarovala jemnost a teplo. (Skoc po nm, tygre')
BB se odmlcel. (Tygre?)
(Jdi')
BB se hbit pohyboval k silnemu proudicimu prstenci, ktery se
skladal z vibrujicich lidskych Iorem. Hluk v pasmu M zdaleka
nedosahoval intenzity, kterou ocekaval. Skoro se to dalo snest. Jak
prokluzoval skrze rozhrani ruznych vibracnich skupin, rychle si
uvdomil, ze mnozi, ne-li vtsina z nich disponuji stejnou, ne-li vtsi
silou signalu, jako jeho vlastni. Ale bylo to jine. To nebylo jenom
hlukem, bylo tam jest nco jineho. Nic jako na KT-95. Bytosti davaly
viditeln najevo, ze o nm vdi... kdyz kolem nich prochazel,
objevovaly se zablesky zvdavosti, ustupovaly mu, aby mu uvolnily
cestu, projevovaly znamky radosti. Naprosty opak toho, co na zaklad
drivjsich vjemu ocekaval.
Potom nasel AA. (To fe ale povedene dobrodrustvi, e?)
AA se odmlcel a potom jasn zajiskril. (BB' o tady dlas?')
(!risel fsem pro tebe, co bych tady dlal.)
(To fsi nemusel.)
(No, ml fsi u byt :patky na Stanici. o se stalo?) AA zamihotal.
(Ml fsem byt?) (Ano, ml fsi.)
AA jest silnji zamihotal. (No, nevim. Zdalo se mi to touto cestou
fednodussi.)
BB se zatvaril vlidn. (A fake to bylo?)
AA zajiskril. (asne' Nedokau to popsat.)
(Je:mi to od :acatku.)
AA se jasn zhoupl. Driv nez se jeho pritel stacil zavrit, ho zasahl
pkn hutnou rutinou.
BLIK!
AA se pohybuje pocetnym davem bytosti nejruznjsiho tvaru,
velikosti a energeticke struktury. Dav je tak velky, ze neni lehke
postrehnout jeho opacny konec. Zadna bytost ani naznakem
nepripominala jeho pratele z KT-95. Vysilal ochabnuti a byl zklaman.
Ze by vsichni cekali na prilezitost stat se lidmi?
(Jeden fako druhy.)
AA zbystril pozornost. Zezadu se k nmu naklanla mala bytost,
pripominajici clovka. (oe?)
Bytost se zachvla. (Identita Dispecer :a:namu rutin. DZ#...
Rikefte mi De:ider.)
(De:ider?)
(Nesmi se to michat s... pardon, nespravne oddleni. Asi ses
obfevil, kdy fsem tady :rovna nebyl, asi fsem ml nfake vyri:ovani.
Tak. !otrebufi o tob rutinu, abych t spravn :aradil. !osli mi fi.)
AA se otevrel. Poslal tu nejlepsi rutinu, na kterou se zmohl.
Dezider zajiskril. (KT-95, souhlasi? No to fe pro m novinka.
KT-95 fsem tady fest neml.)
(Ani fste nemohl,) chytil se prilezitosti AA. (Nefsou o tom
:a:namy, fenom vedlefsi rutina, ktera nema vubec adny vy:nam.)
(A k nam ses dostal pres vypravu C!I a chces po:nat, fake to fe byt
clovkem, souhlasi? Zalibil se ti hluk pasma M?)
(Ani ne.) AA zamihotal. (Ne tak docela. Jis, ono...)
(Neni to duleite,) prerusil ho Dezider. (Jenom bude snadnfsi t
odbavit, pokud se tyce rutiny... take nefdrive... davas prednost
muskemu, nebo enskemu pohlavi? Be: :aruky, samo:refm. Ale
chtl bych to :fistit tady u vstupu, kdy mohu).
AA se odmlcel.
Dezider se zachvl. (Takhle to fe... ty nevis, faky fe v tom ro:dil.
Opravdu fsi nevyle:l odnkud : krovi?) AA stale mlcel.
(To fe takove uslovi, e... no nic, nechame toho. Mu, nebo ena,
asi to neni : dlouhodobe perspektivy takovy ro:dil, hlavn v tvem
pripad. Take, nfaky poadavek na vstupni misto?)
AA zavahal a pak se rozhodl. (New York?)
(To fe vsechno? New York?)
AA zajiskril.
(Take New York, kterykoli vstupni bod, pohlavi be: vyme:eni. No,
AA, to by nemlo trvat dlouho. Samo:refm by to mohlo byt hned,
kdyby sis vybral Bombaf, Kalkatu nebo tucet dalsich podobnych mist.
Tam fe to v plnem proudu.)
AA zasmusile ochabl. (New York. O tom mam aspon rutinu. U
fsem tam byl.)
Dezider se zamril dovnitr a uzavrel se. (Ano, fist, fafn, no dobre.)
Pak cile zajiskril. (Je:mi si tuto predbnou rutinu a a do konce si fi
po:orn profdi. U vstupu budes muset otiskem potvrdit dohodu a fefi
prifeti. Mueme?)
Dezider vyslal obloukem rutinu, kterou AA snadno zachytil.
Nejdrive ji zvenku prozkoumal, az potom ji otevrel. (To fe ale poradn
:amotane. hces, abych toto vsechno prosel?)
Dezider se zavrel. (Jo.)
(!roc se prost fenom nestanu clovkem? K cemu mi toto vsechno
fe?) Dezider si nostalgicky prehraval vlastni rutinu. (Kdy fsem byl
kdysi v Rim...)
(Ja se nechystam do Rima, mirim do New Yorku.)
Dezider se zatvaril vlidn. (Jis, to plati vsude. !ravidla fsou
pravidla, hochu. Ja fsem sife nevymyslel. Ted si nafdi klidne mistecko
a he:ky si to vsechno profdi. Tvuf New York ti :afistim v kratkem case.)
AA Odmlka. (J kratkem case'... Myslel fsem, e cas fe...)
(!rofdi si tu rutinu, chlapce, :acni u.) Dezider odtahl pozornost a
zmizel.
AA zaujal pohodlnou pozici a pomalu rozbalil rutinu:
Dohoda a doklad poro:umni" Pouze pro pobyt v lidske urovni.
Statut prvniho vstupu. (SPV)
Pojato jako skola pro intenzivni vyuku. Uspsni absolventi
dosahnou bodu uniku.
Po celou delku trvani lidske zkusenosti: zavazna dohoda o tom,
ze casoprostor existuje a je skutecny. Dohoda se tyka Vstupniho mista
a okolniho prostredi (hmoty, planety Zem, Slunce, slunecni soustavy,
galaxie, Iyzikalniho vesmiru), casu, ktery odpovida vstupnimu bodu,
dalsich Iorem Iyzikalni hmoty, minulych udalosti, ktere se za-
znamenavaji jako historie lidstva, a celkove biostruktury.
Za ucelem zajistni maximalni eIektivity vyukoveho systemu je
potrebne docasne vymazani vsech cinnosti, jenz predchazely vstupu.
Svoleni k takovemu vymazani timto stvrzuji.
Potvrzuji, ze nemam namitek proti bodum, ktere zahrnuje
smlouva, a ze v okamziku vstupu je SPV pln v souladu s principem
svobodne vule a vdomi. Tyto principy se nadale garantuji a jejich
naplnovani je predmtem intenzivni vyuky.
Posledni upozornni: urcita cast lidske zkusenosti muze vyvolat
konkretni nebo obecne dusledky, ktere mohou mit nepriznivy dopad a
neod...
AA nechal rutinu voln odplynout. Odstrasujici taktika... Asi
nechtji mit moc prihlasenych. Tentokrat to bude muset byt jinak, AA
jen tak nepodleha...
Zamril se na nejblizsi energetickou Iormu. (Jak se dari?) Bytost
se otevrela a zase zavrela. (A kdo se pta?') (Identita AA : KT-95). AA
se natahl a pak se zase rychle stahl. (Odkud fste vy?)
(Nemusite to vdt.)
(Ale ml bych. Taky budes Novacek, nebo ne? Ehm, chtl fsem se
:eptat, co t primlo k tomu, abys to tady :kusil?) Bytost ochabla. (Ja
fsem nechtl.) A A se odmlcel. (Musel fsi prece chtit.)
(Nero:umis mi. Tady to vsechno mas.) Bytost vyslala k AA rutinu.
Vstricn ji prijal.
Prvni vrstva mluvila za vsechny. Pridlen do ,Lidske
Casoprostorove iluze - Statut prvniho vstupu" k prevychov.
Nevracet, dokud se stav nezlepsi. Podrobnosti prilozeny v... rutina se
tak rozzhavila, ze ji nebylo mozne dal snaset. AA ji chvatn odeslal
zpatky k bytosti a ta ji neochotn prijala. AA prerusil kontakt a
odvratil se.
(Jelka udalost, neni-li pravda') Z mlhy se vynorila vysoka
hubena bytost.
AA se nejiste otevrel. (Ano, to fe.)
(!o vsem tom planovani a pripravach to konecn uskutecnim.
Konecn')
AA se odmlcel. (A co?)
(Uskutecnim svuf pokus') Bytost se oslniv rozzarila. (!rostudoval
fsem kadou soucast lidskeho systemu. Neuvritelne, tolik usili mi to
dalo. Jenom fde o ten stav vdomi, abych test provedl ve spravnem
stavu vdomi. Mohlo by to :mnit vsechno. Jsechno')
(To fe :afimave.) AA vice zkoncentroval svou pozornost. (A ceho
tim dosahnete?)
Bytost se uzavrela. (Nemohu. !rominte. Mohlo by to narusit cely
experiment, kdybych vam poslal rutinu, o kterou adate. Treba se
potkame fako lide. Na vidnou na Zemi')
Bytost se rozplynula, a kdyz se AA otacel, zachytil dalsi bytost,
velice drobnou, jak se chouli k jedne stran. Zamril ji. (Ahof.)
Ta malicka byla dosiroka otevrena. (Ahof.)
(Udlas poradny pokrok, e?)
(Ano... snad.)
AA se odmlcel. (Snad?' Jis to, nebo ne?)
Drobna bytost se zachvla. (Myslim tim, sebhlo se to vsechno tak
rychle, bylo to ohromne prekvapeni. Jest fsem si na to ne:vykl.
Konecn k tomu dofde, po tak dlouhem snaeni.)
(Rikas, e t driv neprifali, nedovolili ti vstoupit?)
(Asi ano. htl fsem, ale nikdy se to nepodarilo... a ted. )
AA se otevrel vic. (Myslel fsem, e mue prifit kady a vstoupit,
kdy se obfevi vhodny vstupni bod.)
(Kdepak. Kady si to musi :aslouit.)
AA si ukladal inIormaci a soustredil se na Iormu. (Jase identita?)
Bytost se zamihotala. (o prosim?) (Identita.) (Nero:umim vam.)
AA se odmlcel. Potom se mkce soustredil. (Kdy mi posles svou
rutinu, pokusim se ti pomoci. hapu, vsechno to nadseni a
ocekavani...) Bytost dale mihotala. (o fe to rutina?)
(#utina fe informace, kterou mas...) AA prerusil tok inIormaci a
pak se zeptal. (Odkud fsi?)
Bytost zajiskrila. (Odtamtud. Bylo to snadne.)
AA sledoval smr, ktery naznacila. (Myslis planetu, kde ifi lide?)
(Ano, ano.)
AA se zachvl. (!ak toto neni poprve, co tam fdes? Byla fsi fi
clovk? To musi byt nfaky :matek')
(Ne, ne, neni.) Bytost se rozjasnila. (Nikdy fsem nebyla clovk, ale
dlouho fsem lidi studovala. Zila fsem s nimi, ivili m, mli m radi... a
ted... ted se stanu clovkem. Rekli mi, e fsem si to :aslouil - ne, e
fsem se to naucil. A budu dobry clovk, vim to')
AA vyslal Iorm vrelou podporu a odtahl sve soustredni. Otocil
se hluboce dovnitr a hledal njakou skrytou rutinu, ktera by vsechno
objasnila. Nenasel nic.)
Mlha tvorila cary a chomace, nktere velke, jine male. V jejich
spiralach se skryvaly rutiny, ktere prostupovaly AA, kdyz se mezi
nimi prochazel. Na KT-95 to vzdycky signalizovalo nedostatecnou
disciplinu, nebo prinejmensim ,netsnici ventily". Jak se zdalo, tady
to nikomu nevadilo. Take nic nenasvdcovalo tomu, ze by se dav
zmensoval. Jestli njake zmny probihaly, pak jenom narust tlacenice.
AA si udlal zavr, ze Prechodova oblast je zaludna. V kazdem
pripad ma tendenci zkreslovat. #utina, kterou puvodn vnimal,
vypovidala o stovkach bytosti, ale musely jich byt tisice, vsechny
natsnane do Vstupni stanice. A ta drobna, roztrzita... Nedokazala
vydat jakoukoli rutinu, ani odkud je. Byla to vubec ONA? Co je to
ona?
Znenadani se z velke mlhove spiraly oddlil chuml a skubl sebou
smrem k AA. (!otrebufi tvofi pomoc, potrebufi tvofi pomoc')
AA se uvolnil, prav kdyz se chystal padnout do otvirajiciho se
shluku. (o se dfe?)
Bytost se zbavila poslednich caru mlhy, do kterych se zapletla. (o
mas v planu, a se tam dostanes?)
AA se mirn otevrel. (!roc, no... :ait, fake fe byt clovkem.)
Bytost se zachvla. (Nic vic?)
AA se zhoupl. (Nepochybufi, e budu mit i tak co dlat.) (Jis ty, co
tam ti dole proivafi?) (No, fa...)
(Nevidane utrpeni. Jsou fich cele miliony a lou, podvadfi,
porusufi vsechny :akony, ktere kdy byly vytvoreny, a fest i ty, ktere si
sami vymysleli. Ilu:e na ilu:i, :akopavafi se do hlubsich a hlubsich
struktur... fe to hro:ne.)
AA se zacal zavirat. (Urcit to neni tak :le, fak to... ) Bytost se
zachvla silnji. (Je to fest horsi. Studufi fe a po:orufi u nkolik
stoleti. Horsi')
AA se odmlcel. (Nkolik stoleti?)
(Nyni se schylufe ke kriticke situaci a nkdo musi nco udlat.
Nikdo se k tomu ale nema, tak to udlam fa.) AA se zatvaril vlidn.
(o udlas?)
(Jdu tam a vsechno :mnim. !otrebufi tvofi pomoc, abych to mohl
udlat. !otrebufi tebe a pomoc vsech, fakou fenom mohu dostat. Zde fe
to, co spolu udlame.)
Bytost vyslala k AA hutnou rutinu a on ji prijal s mirnymi
tzkostmi. Po rozbaleni hornich vrstev AA nebyl jenom prekvapeny,
byl naprosto ohromeny. Jak jen mohlo dojit k tomu, ze rutina je tak
spletita a nejasna? Otocil se dovnitr a zavrel se. Jak se nejlepe teto
rutiny zprostit? Reseni prislo snadno.
Hodil rutinu primo na siln vibrujici bytost. (Je mi to lito, ale
nemohu vam pomoci. #ad bych, ale nemohu.)
Bytost se zachvla. (Nemuete' !roc nemuete?)
AA se zatvaril jest vlidnji. (Jy fste si neprosel uvodni pripravne
instrukce?)
(Ano, ovsem, prosel.)
(Tu cast, kde se pise o sma:ani vsech drivfsich rutin? Jestli to
takto dlafi, prifdu o rutinu, e fsem se s vami setkal, a vsechno dalsi,
co se :de stalo.)
Bytost ochabla a potom se zavrela. Mlha kolem ni se znovu
uzavrela. AA prerusil spojeni a dal plynul mezi shluky. Daval si ted
uz pozor a vyhybal se vsem vtsim carum rutiny, ktere pripominaly
chuchvalce mlhy. Pri pruchodu stale zachytaval utrzky udalosti,
energetickych struktur, stavu vdomi, ktere se vsechny diametraln
lisily od stejnych jevu doma na KT-95.
Nahle se srazil s ostrym a rychlym vjemem, ktery se odnkud na-
prosto necekan vynoril. (Identita AA' Identita AA' !ripravte se u
vstupni brany')
AA se rychle otocil, naladil se na signal a drzel se ho po cely pru-
chod mlhovymi shluky. Skrze mlhu uvidl, jak se postupn vynoruje
podlouhla strbina, ktera vibrovala zivou energii. Nic podobneho AA
jest nikdy nevnimal. Dezider s Vicem stali tsn vedle tohoto otvoru
a cekali.
Dezider se zachvl. (Jsechno v poradku a pripraveno, identito
AA.) AA zamihotal. (o mam ted dlat?)
Vic se naklonil k AA. (Tady se otiskni. fe to prifeti dohody a
souhlas s podminkami, ktere byly sdleny v uvodnich instrukcich.)
Z Vica vystoupily dv pecliv rizene energeticke spiraly. AA
vyslal svoji energetickou spiralu mezi n a zaktivoval ji. Vic si spiraly
pritahl zpatky a stahl se.
AA se mocn chvl. (o mam dlat da?l')
Dezider do nj tvrd strcil. (Skoc' !roskoc tou strbinou')
AA skocil.
BLIK!
Silne stahy, pnuti... ohlusujici prival vjemu nejruznjsich nezna-
mych druhu... prichazeji ze vsech jeho casti... ani nevdl, ze
existuji... ocitl se v pasti, nemuze ven... nic nezabira... nemuze nic
uvest do pohybu, zaridit prubh dni tak, jak by chtl... to jsem
opravdu necekal... boli to... co je bolest?... kdo by to cekal?... ztlumte
ty vjemy, a min, min, roztrha m to na kusy... je jich prilis mnoho,
prilis silne... pomozte mi, dostante m z teto vci... tim jsem navzdy
skoncil, nici m to, AA to neutahne, place, place...
V jednom newyorskem byt place prav narozene ditko, az se
stny tresou. Matka a porodni baba se stastn sklebi a po tvari jim
steka pot.
BLIK!
BB zamihotal. (To fe vsechno?) AA zajiskril. (To fe :acatek.)
BB se otocil dovnitr. (!kny :acatek. Nebyl fsi :rovna stastny.)
(Teprve potom, co fsem se naucil nco malo, to :acalo' Opravdove
uceni' Je toho tolik, e na to fedna rutina nestaci... o fe, co se
stalo?') (Zacinam mit divoky vfem.) AA se odmlcel. (Odkud?)
BB se zatvaril vlidn. (J poradku, to nic. Ted pofdme domu.
Budeme muset potahnout nefmen na ctyri skoky, abychom se dostali
:patky, k nam domu na KT-95. Take...)
(Domu' Jest se nemohu vratit.) AA se rychle zachvl.
(To vis, e mues.)
(Ne')
(No tak, AA...)
(Bylo to fenom 45 let. !otom fsem onemocnl. Neml fsem
prileitost dokoncit, co fsem :acal')
BB se zatvaril vlidn. (Nfakych 45 let, to prece musi byt dost.
!ofd, fdeme.)
(Nemohu') AA vehementn zamihotal. (Mam fenom pul :kusenos-
ti')
BB se odmlcel. (!ul?)
(Byl fsem mu, ale tentokrat budu ena')
BB stale mlcel.(Muz? Zena?)
(!resn tak, drahy kamarade, kady fe upln finy, fako... No, to fe
to, co prav :fistim.)
BB se zatvaril prisn. (Mas problem.)
(!roblem? Jaky problem?) (Dostal fsi prece uvodni instrukce.)
AA se zamihotal. (Samo:refm, dostal.) (Take chapes, co se dfe.)
AA se odmlcel. (Ne, co?)
BB se zatvaril vlidn. (AA, :apletas se, :apletas...)
V dalce se objevil obrovsky vstupni otvor. Bylo citit mnozstvi
vibraci. AA mizel do masivniho portalu spolu s dalsimi...
BB se zachvl tak mocn, jak byl schopen. (AA, ne... pockef')
AA zmizel s vlnou nezname energie.
BB ochabl a uzavrel se. Odklonil se z proudu.
(Mr:i m to, hochu.) Vic mi jemn vstoupil do retzce myslenek.
(Tusil fsem, e budes mit podobny uspch fako hrouda snhu v pekle,
ale musel fsem t nechat, abys to :kusil.)
BB ochabl. (o bude dal?)
(Kdy bude se nadale sledovat tento model chovani, bude se vic a
vic :apletat do lidske :kusenosti, pokade klesne o dalsi prstenec ni,
dokud neklesne na samotne dno.)
BB zamihotal a odmlcel se. (A co pak?)
Vic se opatrn siroce otevrel: (Zustavafi na dn a u se nevrati,
nebo si :acnou propracovavat cestu :patky nahoru. Jtsinou :ustavafi
na dn.)
BB ochabl.
(Jdi domu, hochu. Zpatky na KT-95.) BB ochabl a upln se zavrel.
Za tlumeneho mihotani pomalu odvanul ze stanice. Mlha ridla a
prilezitostn se v ni vyskytly ciste signaly, ktere nemly identitu BB
-nepritahovaly ho ani rovnou nepronikaly, takze zustaly bez
povsimnuti.
Nakonec se prece jenom objevil slaby vjem. BB se okamzit
otevrel. Kolem prochazela njaka bytost. Zachvl se a natahl se. (Ach'
Tak prece fen' Jymotal ses : toho. Jak...) Bytost se zastavila a
nehybala se. BB se rychle stahnul. Nebyl to AA.
BLIK!
BB se siroce otevrel. (Spletl fsem si Identitu. !roto fsem vas
:achytil.) Pomalu jsem svinul svou rutinu. (Mate problem, chapu...)
Potom se nahle ozval silny signal, ktery m volal zpt do
Iyzickeho tla. Take jsem ml problem. Jest jsem zachytil vjem, ze
BB se odmlcel, a snad ve stejnem zlomku vteriny jsem se vzdalil.
Zvedl jsem druhe tlo, pak vklouzl do Iyzickeho, zhluboka se nadechl
a zacal patrat po pricin.
U dveri zase stkal pes, potreboval vyvencit...


11. - ZCH#ANN MISE



Cas. 3.55... plna Iyzicka bdlost, obvykly stav a k tomu ne tak
obvykle rozpoznani pritomnosti navadciho signalu INSPEKTU...
vnimam ho soucasnym stavem vdomi... nasleduje obvykle
vysunuti... signal je silny... pohybuji se nahoru a dal do prostoru, skrze
prstence, pres Prechodovou oblast - zastavil jsem se. Presnji byl fsem
:astaven. Unava, kterou jsem si drive neuvdomoval. Uz zadny signal,
byl jsem na mist urceni. A ONI take. Prekrasny pocit tepla, pratelstvi
a mnoho dalsiho. (!ane Monroe.)
Kdyz prislo toto osloveni, nikdy jsem s jistotou nevdl, jestli
mam cekat praci, nebo zabavu. Nebo jest nco dalsiho. (Je potreba
provest fista nastaveni a vyvaeni.) Siroce jsem se otevrel.
BLIK!
Ohromny bily pes... trikrat vtsi nez nas Parnik - ach, uzasne
jmeno pro tak malinkeho pejska - chnapa Parnika za krk a... uz
nepousti, mohutne celisti pevn smykaji Parnikem ze strany na
stranu... bezvladne tlo uz jenom visi.
(Ne, ne') Nemohu dopustit, aby se nco takoveho stalo! Je to
opravdu Parnik? Je! Je mrtvy, Parnik je mrtvy! Ja tu potvoru zabiji, jiz
nikdy nebude...
BLIK!

RESET!
Ohromny bily pes... trikrat vtsi nez nas Parnik - ach, uzasne
jmeno pro tak malinkeho pejska - chnapa Parnika za krk a... uz
nepousti, mohutne celisti pevn smykaji Parnikem ze strany na
stranu... bezvladne tlo uz jenom visi.
(!arnik fe mrtvy' Je mrtvy' Hru:a' o budu dlat... bude mi
chybt. !ust, velky pse, chci si v:it, co :ustalo...)
BLIK!
RESET!
Velky bily pes, mnohem vtsi nez Parnik, svira ve svych celistech
Parnikuv krk, smyka s nim ze strany na stranu, Parnik uvolnn visi,
ma zavrene oci.
(!riteli muf maly, kdy fe to tak, chci ti podkovat, e fsi se mnou
celou tu dobu byl. Bylo to spolu he:ke. Dal fsi mi hodn rutiny, ktera
navdy bude mofi soucasti...)
Stale je jest v sevreni silnych celisti, ale... Parnik mirn zveda hla-
vu, otevira jedno oko, mrka na m a svym psim zpusobem se smje.
BLIK!
Byl jsem v klidu a uvolnny. Unava zmizela. Jest vic. Energie se
procistila a zesilila. (Dkufi.)
(Jsem stasten, e mohu slouit.)
Zhoupl jsem se. (!si na m budou stkat.)
(Ted se muete premistit ke svemu priteli : fineho systemu.
!otrebufe vasi pomoc.)
Zamihotal jsem. (Nevim, festli mu budu schopen pomoci.)
(Dohledneme na to. Je duleite, abyste mu pomohl.) Odmlcel jsem se.
(Je to duleite?)
(Duleite pro vas. Tenkrat fsme spofeni me:i nami prerusili my.
Abyste doka:al vnimat sveho pritele. Jak se rika u vas - cas napovi
vic.)
Zatvaril jsem se vlidn. (Mam se :minit o vas?)
(Jest ne. Je:mte si toto - fak tomu rikate? - rutinu, treba mu bude
k uitku. Rikame tomu BH!-1
67
.)
Siroce jsem se otevrel. (Spolehnte se.)
Kdyz se rutina priblizila, zasunul jsem ji do sebe. Otocil jsem se a
zamril Identitu BB KT-95. Ponkud jsem se posunul a zamril ho.
Byl tady, jest porad obklopeny mlhou, a mihotal.
BB se zachvl. (o se stalo' Zmi:el fste a pak se :ase obfevil.
Nkdo vas prinutil skocit?)
Odmlcel jsem se. (!rinutil skocit? o to fe?)
(Kdy se chceme premistit : fedne struktury do fine, tak, ehm, ro:u-
mfte, natahneme se a skocime. Jestli nkoho pristihnete otevreneho a
vsechno presn klapne, tak si muete feho skok pritahnout, a on se pak
octne nkde, ani by k tomu mistu ml patricny vfem.)
Zamihotal jsem. (!roc byste to dlal?)
BB se zhoupl. (Je to legrace, hra')
Zhoupl jsem se s nim. (Alespon fste se ted otevrel.)
(Take nkdo vas prece fenom potahl')
Zatvaril jsem se vlidn. (Ne tak docela.)
(!o:nam to, protoe to :anechava stopu. Nikdo : tch, ktere :nam,
nesvedou, co fste prav udlal. Moc povedene. o to bylo?) Zamihotal
jsem. (No, musel fsem, ehm, se o nco postarat.) BB se odmlcel.
(!ostarat se o co?) Zatvaril jsem se vlidn. (O sve tlo.) (Jake tlo?)
Zhoupl jsem se. (Svofe fy:icke tlo, fak finak. Svofe lidske tlo.
!orad ho fest mam a sloui.)
BB se pevn zavrel a pak se pomalu otevrel. (Jak se to... no to
neni... co to, fake...)
(Nevim. Zkratka se to stalo. Snaim se, aby :fistil, proc.) BB se
otocil dovnitr, potom se otevrel. (Tak ty fsi feden : tch klu:kych
uhoru')
Odmlcel jsem se a otocil dovnitr. Zachytil jsem cast Vicovy rutiny
a siln jsem se zhoupl. (Doufam, e muf vfem fe alespon tak dobry fako
kady finy.)
BB se zhoupl, potom znehybnl. (o AA? Mohu pro tebe fest
nco udlat?)
(Zkusime to. !otrebufes lepsi vfem toho, co se bude dit.)
BB se otocil dovnitr. (Nechci adnou opravdovou rutinu o tch
:aleitostech. #o:hodn nemam chut do toho spadnout.)
Zatvaril jsem se vlidn. (Tato rutina fe fina. Jlastn fe to takove
ockovani...)

67
BHP-l - lidska vyukova zkusenost prvniho vtleni.


BB se odmlcel. (Ockovani...)
(Aby ses uml lepe :avrit. !oslu to pomalu. hyt si okraf. Jestli se
ti to nebude libit, neber si to.)
BB se pomalu otevrel. Uvolnil jsem smrem k nmu rutinu
BHP- 1, kterou jsem dostal od NICH. Kdyz se rutiny opatrn dotkl,
lehce se zatocila. Potom byla dlouha pauza, vsechno se zastavilo,
zadny pohyb, zadna odezva. Nakonec se ozvalo cvaknuti a cela rutina
zmizela v BB.
BB se otocil dovnitr a uzavrel se. Trpliv jsem cekal. Zvolna jsme
se vznaseli v mistech, kde nebyla tak husta mlha. V tomto okamziku
jsem mohl sledovat pouze dv identity. Bud jsem se mohl vratit tam,
kde jsou ONI. nebo zpatky do tla. Neml jsem zadnou rutinu o AA,
jenom cast rutiny BB, a to nestacilo. Jestli nco, musel to iniciovat
BB. Nemohl jsem najit AA misto nho.
BB se otocil dovnitr a otevrel se. (Jsechno fsou to pro m novinky.
Opravdova rutina, e?)
(Ano.)
(A do tohoto se AA dostal?) (Ano.)
BB se odmlcel. (To neni tvofe rutina. Jak fsi k ni prisel?)
Zatvaril jsem se vlidn. (!ar pratel. Jtsinu fsem take ne:nal.
!rinefmensim fsem si fisty, e fsem nikdy neml takovy vfem.)
BB ztuhl. (Tak fsem ted do toho trochu pronikl. Je to trochu
sloite, ale a AA dostane tento vfem, okamit : toho prusvihu
vyskoci.)
Zamihotal jsem. (No... mona fe to trochu sloitfsi, vis.)
(o ted udlame?)
(Snad odchytime tveho pritele, a :ase nkde vyplave. !okud ho
po:nas.)
BB se zatvaril vlidn... (AA bych nasel i v cerne dire. Jdeme?)
Objevil se mu vjem, ze ho budu nasledovat, a ml pravdu. Ponoril
se do mlhy a ja jsem byl hned v zavsu zamren na jeho identitu.
Kompletn jsme prohledali prstenec, kde BB minule pritele objevil.
Ani tuk. Sice tomu vsechno od zacatku nasvdcovalo, ze to tak
dopadne, ale i tak to byla spatna zprava. Spatna zprava pro BB.
Vzdycky tady byla nadje, ze kdyby byl AA ve vnjsim prstenci,
mohlo by se jeho priteli podarit ho presvdcit, vytahnout ho ven a
nechat ho jit domu. Takze spatna zprava take pro AA? Nikdo v tomto
okamziku neml pristup k takovemu vjemu, ani AA.
Kdyz jsem se driv nkolikrat kratce zastavil ve vnjsim prstenci,
vzdycky m to doslova uhranulo - ta smska. Hlavn Finaliste, kteri se
vdom pripravovali na posledni cestu timto cyklem. Vyzarovali
svtlo, na ktere se nedalo zapomenout, ohromnou zivotni silu, ktera
byla pln zvladnuta. Ta sila zahrnovala vsechny hodnoty a idealy,
ktere cti lide -nebylo to nco z kontextu casoprostoru, netykalo se to
ani vnjsich zabezpecovacich systemu, ktere si zadaji speciIicky druh
discipliny, ale nco veskrze lidskeho, nco, co bylo ziskano pobytem v
lidskem spolecenstvi. A to nejdulezitjsi - vse bylo dokonale
zvladnuto. Vse vzajemn komunikujici, prolinajici se soucasti celku.
Byli naprosto otevreni. Snadno jste mohli ziskat vjem lidskeho
utrpeni, ktere provazi tento druh byti a ktere zIormovalo tuto Velikost
- pokud byste to unesli. Jednou jsem se o to pokusil a bylo to pro m
prilis. Vratil jsem se do tla a jest nkolik dni jsem se s tim srovnaval.
Klic spocival v tom, ze oni do teto Velikosti dozrali tim, ze byli lide.
Jako Novacci pri prvnim vstupu takovi nebyli.
Ted bylo vsechno jinak. Jejich vyzarovani obsahovalo znamou,
povdomou rezonanci. Premital jsem nad tim, proc to tak bylo. Nkdy
u konce, kdyz tam dole byli naposledy, urcit to tam vse vyrovnavali a
ukoncovali. Urcita cast te zivotodarne sily prosakla, tomu neni mozne
zabranit. Chci ale rict, ze si pri teto posledni cest uz nevybiraji role
historickeho vyznamu - pravdpodobne takove role mli uz driv. Jsou
nenapadni, treba postak, co kazdy den prinese noviny, hospodar, ktery
se stara o sve policko, namornik, ucetni... Nenajdete je ve skupin, ale
potkate je jednou tady, podruhe tamhle, jsou roztrouseni v case i
prostoru.
Kdyz se jich po ukonceni cyklu zeptate, kam chtji dal smrovat,
jemn a s vrelosti odpovi: domu. Z toho dycha vjem, jenz ma jakysi
nadech, ktery upln presn neznam.
Ano, BB, je toho tolik, co presahuje stroha, chladna Iakta. Zaplatis
plnou cenu, ale skutecn vis, co dostavas. Jak, to neni dulezite. Tak, ci
jinak. Jak vysvtlite ryb, jaky je zivot na sousi? Nezkousejte to.
(Hef, myslel fsem, e fsi tady se mnou.) BB prerusil muj tok
myslenek.
Otevrel jsem se. (Jsem, fsem.)
(Neni v tomto davu. o ted?)
Zatvaril jsem se vlidn. (O dalsi prstenec ni.)
Otocil jsem se, BB v tsnem odstupu za mnou a rychlym pohybem
jsme se ponorili do mlhy pod nami. Mla jinou konzistenci. Dal jsme
uz nedokazali odhadnout, kde prstence zacinaji a kde konci. Nco mi v
tchto rovinach bylo povdome. Chodil jsem tady chvili do
vyucovani.
Nebyl jsem dostatecn uzavren. (Jake vyucovani?) vlozil se mi do
myslenek BB.
(Kde se ucis, fak pomahat tm, kteri fsou fest ve fy:ickem tle.)
BB se zhoupl. (Tady AA nebude. Jeho u neml nikdo co ucit') Otocil
jsem se dovnitr. (Kdy myslis.)
BB zamiril hloubji a jest niz a ja jsem ho nasledoval...
Vstupovali jsme do mnoha pruhledu mezi cary mlhy. Pro m to byla
znama mista -az do dalky se rozprostiraly... domy, parky, pole, kde
rostly ruzne plodiny, lesy, velke budovy, kosteliky v radach... a tak to
pokracovalo do nekonecna. Lidske bytosti mly plne ruce prace a
zabyvaly se nejruznjsimi pozemskymi cinnostmi.
BB zamihotal. (Mlha fe husta. o to dlafi?)
Zatvaril jsem se vlidn. (o se fim :achce.)
(Jen tak se potloukafi?)
(Nkteri opravufi domy, ve kterych bydli, nkteri pracufi... nebo
treba fini hrafi golf, tamhle v te budov se prav hrafe poker...)
BB m prerusuje. (J fake budov tamhle? Nenacha:im adny vfem
o tom, co vyfmenovavas')
Zamihotal jsem. (Zadne budovy?)
(Nic.)
(Domy, ulice, stromy, pole...)
(Jenom lidske bytosti, fak se pohybufi vsude kolem. A spousta
mlhy.)
Odmlcel jsem se a otocil se dovnitr. Ta staveni - vsechna byla z
ne-Iyzicke hmoty, takze nktera by ml byt BB schopen vnimat. Tito
docasni obyvatele teto vyvojove etapy si uvdomuji, ze nejsou Iyzicti;
toto vsechno vystavli a vybudovali proto, aby se obklopili znamym
prostredim. Zatimco promysleji a pripravuji svuj nasledujici lidsky
cyklus, ktery bude vybudovan z... Zajiskril jsem! BB neml v teto
rovin zadnou identitu, proto nemohl prijmout zadny vjem. Tentokrat
to bylo vyhradn pro lidi.
Zatvaril jsem se vlidn. (Mam pocit, e tady tvuf pritel neni.
!ofdme dal.)
BB zamihotal. (Ni?) (Ano.)
Prehoupnul jsem se a provedl nadherny pulobrat a skocil jsem do
mlhy, jez tvorila rozhrani dvou prstencu. V prstencich byste mohli
stravit tisice let a jest byste mli co zkoumat a poznavat. Nktere
casti jsou uzasne, jine uz tolik ne. Dozvdl jsem se, ze vsechno, co
clovk obsahne svoji myslenkou, tady existuje; takze vseho neustale
pribyva, protoze clovk premysli porad vic a vic. Take jsem se
dozvdl, ze nkteri lide tady skutecn travi tisice let, vstupuji do
pozemskeho zivota a zase ho opoustji. To by mohlo byt opravdu
nco, kdyz by se vsechno pecliv promyslelo, ale vtsina z nich se...
(Mam ho, mam ho') BB m od sebe skoro odIoukl, tak silna byla
jeho vibrace.
(Kde?)
BB jiz uhanl pryc a ja jsem byl tsn v zavsu. Byl jsem zvdavy
na toho prosluleho AA... pak jsem se s BB skoro srazil, tak prudce
zastavil.
BB zamihotal. (Je to AA, ale... nco tady nesedi.)
Zamril jsem se na BB, abych ziskal vjem mista, kam smruje jeho
pozornost. Predmtem byla bytost mensiho vzrustu, slaba energie,
zena, stara zena, ne, neni tak stara, jenom...
BB se zachvl a vstoupil dovnitr. (AA' hlapce muf, to fsem fa')
Bytost zamihotala a napul se otevrela. (Def mi pokof.)
BB se zachvl. (To fsem fa' BB')
Bytost se otevrela vice. (oe?)
BB se vytahl dopredu. (BB, fa, prisel fsem si t odvest :patky,
kamarade muf')
Bytost se siroce otevrela a zachvla se. (BB' Kde ses tady v:al?)
BB se zatvaril vlidn. (To neni duleite, chci t v:it :patky.) AA
zamihotal. (Zpatky? Kam :patky?) (Tam, kam patris.)
AA se zachvl. (Kam patrim? !atrim sem' BB, povidam ti, u si ni-
kdy nebudu prat byt enou. ele dny fsem kopala na poli, rano fsem se
v:budila v te chysi, co fe fak ledova skala, fest byla tma, ro:dlala
fsem ohen na vareni, pak fsem drtila :rni, abych mohla pripravit fidlo,
uvarila fsem dtem, potom se v:budil on a pripravila fsem fidlo pro
nho, pak prifel vybrci dani a sebral tri prasata, ta neflepsi, potom
:emrelo mofe nefmensi ditko a musela fsem ho pohrbit hned vedle
dalsich osmi, ale sest :e ctrnacti fsem udrela pri ivot, pak prisel
mor a fa fsem onemocnla a celou tu dobu on fenom vylehaval nebo
lovil nebo m bil holi, fednou prisel i s dalsimi mui, opili vinem, a
kady se mnou leel, vsichni. Ten mor byla Boi vule. Dostal m od
vsech tch hru:')
BB se upln odmlcel a zamihotal. Chystal jsem se, ze se do toho
vlozim, ale z niceho nic se vytvorila njaka zed, njaka sila, ktera
pusobila odpudiv. Zkousel jsem to znovu a znovu, ale nechtlo m to
pustit k AA. Nic takoveho jsem jest nikdy nezazil. Nakonec jsem
zustal, kde jsem byl.
BB se opatrn otevrel. (AA, prisel fsem ti pomoci...)
(Nepotrebufi pomoc,) prerusil ho AA. (Jim, co udlam. !ufdu
:patky a budu valecnikem, budu mohutny silny mu a budu sirit svofe
sem : fednoho konce Anglie na druhy. Stary kral Jindrich si na mn
nic neve:me, vubec nic')
BB se siln zachvl. (AA')
AA se odmlcel a zamihotal. (oe? Ach, to fsi ty, BB. o chces?)
BB opatrn projevil vlidnost. (!ofdme domu.)
AA zamihotal. (Domu?)
(Zpatky na KT-95. o na to rikas?)
AA neustale mihotal. (KT-95? K-T-9-5. Ano... ano' No a co s ni fe,
BB?)
BB mkce projevil vlidnost. (Ted bychom mli odefit a vydat se
:patky. Zase se setkat se starymi prateli, dat fim par novych her, dat
fim tu ohromnou rutinu, kterou fsi tady :iskal, velke vci cekafi na
KT-95. !ofdme u.)
AA zamihotal. (No, dobra, BB, mona bys mohl... mona bys
mohl... Ne' Nemohu fit, fest fsem tady neskoncil' Bude :e mne
mohutny, silny valecnik. !ak budu moct :abifet lidi, :abifet, vylehavat,
eny budou tentokrat nosit fidlo mn, budu lovit, pit kdy se mi :achce,
adne dti...)
BB se natahl a chtl pritele uchopit, ale on se zatim rychle ztratil v
mlze. BB vyrazil za nim, ale zahradil jsem mu cestu a stal jsem bez
pohnuti, zatimco on se pomalu uzavrel a ochabl. Kolem nas proslo
mnoho bytosti, ale zvdavost projevily snad jedna nebo dv.
Vzhledem k tomu, ze jsem z AA ml jenom velice slaby vjem, to
naznacovalo, ze jeho sestup prstenci smrem dolu bude daleko
rychlejsi nez u typickeho Novacka. BB by to urcit pojmenoval silena
rutina, kdybych mu ten vjem predal driv, nez se to s AA stalo.
(Utika ti to.) BB se mirn otevrel. (Nemues byt soucasn :avreny
a otevreny. Ten tvuf vfem ke mn dolehl stefn fasn, fako kdybys mi
ho poslal.)
Zhoupl jsem se. (Jest se porad ucim.)
(Asi mas pravdu,) pokracoval BB. (!ovaoval bych to :a
nepovedenou :bsilou rutinu. AA se ale nechal chytnout spise na
uhla:enou a tko uchopitelnou. o to do nho vfelo?)
(Stat seenou...) Opatrn jsem se uklonil. (Musel it tak pred tremi,
ctyrmi sty lety, v minulosti, pred dneskem.)
BB se odmlcel. Linearni cas - to bylo pro nj prilis. Objevil se mi
vjem, ktery mi rikal, ze pro mne to je take novinka. Vzdycky jsem si
myslel, ze ti, kdo se opakovan zrozovali, prozivali sve zivoty ve
vztahu k casu jako nasledne, po sob jdouci. V pripad AA to tak bud
nebylo, nebo byl vyjimkou.
BB se mirn otevrel. (Takove to fe, byt enou?)
Zamihotal jsem. (No... drive tak vtsina en ila. Ted fe to fine...
alespon pro nktere.) (A kolik lidi fe en?)
Opt jsem zamihotal. (Tusim, e asi polovina. Mla by to byt
polovina.)
BB se zachvl. (Jak nkdo mue chtit byt enou?) Zatvaril jsem se
vlidn. (To fe to vyvaovani, rovnovaha. Nkteri mui si mysli, e eny
tafn ovladafi Zemi.) BB se upren zamril na mne. (A ovladafi?)
Otocil jsem se dovnitr a pak jsem se zhoupl. (Jsem ted mu... proto
bych rekl, e ano.)
BB se otocil dovnitr a uzavrel se. Nepochybn jsem se od nho
hodn ucil - njakym zvlastnim zpusobem. Je jasne, ze na KT-95
zdaleka neni zivot v lidske a Iyzicke podob. Vysvtlovat toto
vsechno, treba i s pomoci celeho houIu rutin, by bylo pro mne opravdu
narocne. Presto jsem neprestaval vnimat teplo, pratelstvi a pocit jiste
Iamiliarnosti s BB, ktere jako by njak nezapadaly do celeho
,obrazu". Libil se mi. Prijemny chlapik. #eaguje velice lidsky.
Mozna, ze energeticky zaklad ve vsech systemech - Iyzikalnich i tch
ostatnich - fe spolecny. Jenom ta zkusenost, rutina, je jina.
BB se nahle otevrel. (Tak co bude s AA?)
(Mueme to :kusit :novu.)
(U fsi : toho vypadl.)
Odmlcel jsem se. (Jypadl?)
(J tvem vfemu fe, e fe to :bytecna namaha.)
Zajiskril jsem. (U mi to :ase utika?)
BB se zhoupl. (Trosku.)
(AA fe chycen ve svem modelu fednani. Nefsem sice :vlast
inteligentni, ale muf vfem obsahufe, e i kdy to nemueme :mnit,
mueme to :kusit.)
BB se zatvaril vlidn. (Jest fednou. U naposledy.) (To mi :ni
nfak povdom...) (Dluim mu to, tak nfak to rikate, ne?)
Uklonil jsem se. (Tak fest feden pokus. Ale :acina to byt drsne.)
Otocil jsem se na stranu, abych sebral vsechnu silu, a pevn jsem
se zavrel. Mlha pred nami byla mnohem hustsi a chladn sediva. Jen
misty ji prerusovaly zablesky svtla. Chapal jsem, co to svtlo
znamena. Byly to bytosti z vnjsich prstencu, ktere sem vstupovaly
proto, aby pomahaly nebo se setkaly se svymi drahymi v okamziku
jejich smrti. Sam jsem to nkolikrat vyzkousel, ale udlalo to na mne
dojem, ze pro tuto cinnost nejsem upln stavny. Vtsinou tyto
prstence projdu, jak to jde nejrychleji a co nejtsnji uzavreny.
Pomalu jsme se norili dal. Skoro v tom samem okamziku jsem
zacal mit neprijemne pocity a objevil se vjem, ze BB tu zmnu snasi
jest mnohem hur. Jenom na nm ted zaviselo, jestli se nam podari
najit AA. Klickoval jsem mezi strnulymi, nehybn visicimi bytostmi,
kterych bylo bezpocet. Vlastn bych to upresnil, ze se pohybovaly tak
pomalu, az se to nedalo postrehnout. Ty Iormy byly prav zesnule
bytosti, ktere okamzikem smrti ztratily Iyzicke tlo a skoro si to
neuvdomovaly. Nejasn si uvdomovaly, ze zemrely, ale
nedisponovaly zadnou, nebo temr zadnou rutinou o tom, co se stalo.
Kdyz jsme je mijeli, zjistil jsem, ze to znamenalo bud zacatek
rozpominani se, anebo alespon posledni Iazi procesu zapomnni. V
takove situaci m obvykle napadlo: Take jsem takovy byl drive? Byl
jsem nkdy take tak nevdomy? Pripustit si, ze to tak asi bylo, m
privadlo do deprese. Nevzpominam si na to, nebo si na to nechci
vzpomenout.
Poprve jsem si uvdomil, ze v tomto neutsenem mist hluk pasma
M neni tak silny. Okamzit se objevil vjem, prirozen: hlupaku, jak
jinak, copak tady se premysli? Jsou v sokovem stavu ze smrti a chybi
jim nco, k cemu by se mohly upnout. Strach je naprosto ochromuje,
takze strkaji hlavu do pisku a pokouseji se skryt. Probhla mnou
znama vlna soucitu, kterou jsem od sebe hned odriznul. Na tomto
konci barikady na dusledcich pracuji jini. Ja bych ml byt na stran
tch, kteri pomahaji odstranit priciny. Nevim, co z toho je tzsi.
(Neni tady.) BB se tvaril ponure. Byl sotva otevren.
Otocil jsem se dovnitr. Uz je to davno, co jsem nechal rozplynout
rutinu o mem bolestnem splhani ci klopytani tmito stredovymi
prstenci. Zadny dalsi vycvik jsem v tomto smru neml, ale dalsi
prstenec jsem duvrn znal. Nic hezkeho na nm nebylo. V prstenci za
nim zacinal Iyzicky zivot. Tyto dv vrstvy jsou tsn provazane -
husty prstenec jen mirn Iazov posunuty oproti Iyzicke hmot. Bylo
to jakoby rozhrani mezi jednim a druhym systemem reality. Take z
teto perspektivy bylo pro Novacky dost obtizne, aby okamzit rozlisili
tyto dv urovn a rozdily mezi nimi. Ale mn se to darilo.
Potiz byla v tom, ze obyvatele tohoto prstence toto nedokazali.
Neuvdomili si - nebo si nechtli uvdomit, anebo to neumli, ze uz
nejsou ve Iyzickem projevu. Byli mrtvi a o Iyzicke tlo davno prisli.
Presto se neprestali chovat, jako by byli tlesni, snazili se dlat
vsechno tak, jako kdyz Iyzicky zili, a pokracovat v drivjsim stavu
byti. Byli celkov dezorientovani, usilovali o komunikaci s drivjsimi
tlesnymi prateli a milovanymi, kteri porad zili v tlech. Anebo s
kymkoliv, kdo se nahodn vyskytl v jejich blizkosti. Bez ucinku. Dalsi
poutala mista, kterym bhem tlesne existence prikladali velky
vyznam nebo pro n byla ncim dulezita. Uz davno vsichni zapomnli
techniku, ktera je tak podstatna, anebo ji hluboce zablokovali - pasmo
M.
Byli tam i takovi, kteri si zmnu ve svem byti vykladali jako nepri-
jemny sen nebo nocni muru a s nadji cekali, ze se jednou, snad brzy,
probudi.
Obezretn jsem postupoval dal, BB byl za mnou. Az na malinkou
skvirku byl upln uzavreny, pouze patral po identit AA, nic vic.
Vubec se mu nedivim. Kdybych se do tchto mist dostal poprve, zvrtl
bych se a okamzit utekl. Hluk pasma M se ted zmnil v uplne dunni,
v kakoIonii strachu, zlosti a snad kazde lidske emoce, touhy a kazde
potreby, ktera souvisi s pozemskym bytim. Vse odhalene, obnazene,
bezprostredn vystavene na odiv. Kdyz jsme postupn pronikali
hloubji a hloubji, cekal jsem, ze mi BB da njake znameni, ale porad
nic neprichazelo. Zrychlili jsme hledani, pohybovali jsme se porad
rychleji, takze Iyzicka uroven a ti, kdo byli v ni, se ted vzajemn
promisili s obyvateli prvniho prstence. Ale porad slo rozlisit, kdo kam
patri. Vtlene, Iyzicke bytosti jsme vnimali men ostre, jako by byly
pruhledne - upln ne, ale znacn.
Nahle m BB mocn potahl, takze jsem se zastavil. (Mam ho' Neni
to nic moc, fe cely obaleny, ale fe to on') Zamihotal jsem. (Kde?) BB
se predklonil. (Tamhle')
Zamril jsem se dovnitr. Tamhle, tamhle, tamhle... znamenalo
mimo cas. Vlastn ne, znamenalo to v jinem case. Priblizovat se k
identitam z jineho casu - to jsem nedlal kazdy den, rozhodn ne ze
sveho rozhodnuti. Potom se objevil vjem z naseho minuleho setkani s
AA, ktere se take odehralo v jinem casovem ramci. Nezaclanj, leva
hemisIero! Nato jsem nkde uvnitr sebe zachytil tu jemnou vibraci.
(Je duleite, abys tam sel. On ti pomue.)
Zariv jsem zajiskril.
BLIK!
BB se zachvl. (Myslel fsem, e se neumis natahnout a skocit')
Zamihotal jsem. (No, fa fsem...)
(A oba fsme skocili upln soucasn') BB se pohupoval.
(Nepripoustis si svou skutecnou silu.)
Zatvaril jsem se vlidn. (Tak to bylo preskoceni?)
(!resn fak ho dlame na KT-95.) Potom se BB odpojil, protoze
dal patral dole pod nami.
Vznaseli jsme se nad nerovnou venkovskou krajinou, skalnatymi a
pisecnymi pasy. Na vegetaci jsme skoro nenarazili. Nad nami nebe
zalite sluncem, pod nami prasna cesta. Po ni kracelo v trojstupech asi
osmdesat nebo devadesat muzu. Vsichni mli kabatce, ktere sahaly
zhruba ke kolenum a chybly jim rukavy. Tsn nad pasem byli
opasani sirokymi kozenymi opasky. Hrudnik chranily kyrysy, na
opascich se jim houpaly kratke oboustranne mece. Paze jim chranily
kovove platy. V leve ruce svirali tzke kulate stity s ostrym hrotem, v
prave dlouhe drevne kopi. Muzi pochodovali raznym tempem. Toto
nebylo z prstence, byla to skutecna rutina z Iyzickeho zivota.
Hluk pasma M byl vyrazn slabsi. Vice jsem se otevrel. (Zachytil
fsi identitu sveho pritele?)
BB zamihotal. (Je to velmi vane, ale... fe to on' pln vepredu fe
ten clovk a hned :a nim fe AA... ale fe finy. Nad nim fe upln fina
rutina. AA fe slaby. Jubec nemohu :achytit adny silny vfem. To
ostatni kolem fe moc silne. o se to dfe')
Zatvaril jsem se vlidn. (Tentokrat fe fest ve fy:ickem tle. Je
valecnik.)
BB se odmlcel. (o :namena valecnik?) (Zabifi fine lidi.)
Odvratil jsem se od zcela zamlkleho BB, natahl jsem se. Zamril
jsem se na vjem prichazejici od AA. Temr okamzit jsem narazil na
zed odporu, ktera mne nasiln odmrstila zpatky. At jsem se jakkoli
snazil, nemohl jsem ji prekonat. Bylo to stejne jako predtim, kdyz
jsem se zkousel natahnout k AA.
Zastup valecniku postupoval dal podel silnice smrem k rokli.
Vidl jsem, ze po obou stranach teto rokle jsou ukryta nepratelska
vojska a zachytil jsem ve svem nitru neomylny pocit, ze... Naplnny
hruzou jsem se natahl po valecnikovi AA, ale bariera m odmrstila
zpatky. Vdl jsem, co se stane a naplnilo se to. Kdyz byl zastup v
samem srdci rokle, nepratele se vztycili ze svych stanovist a ze vsech
stran se na AA a jeho druhy snesla sprska kopi. AA byl mezi prvnimi,
kteri se v kreci svalili k zemi. Svijel se v prachu s tvari obracenou k
zemi. ZouIale se pokousel vstat, aby se dal mohl ucastnit boje, ale
kopi v zadech ho pro-tknulo skrz naskrz a vniklo az do zem. Proudy
krve se misily s prachem a za nkolik okamziku se tlo uvolnilo a
navzdy zustalo bezvladn lezet.
Okamzit jsem vyslal silne chvni k BB. (Jdi' Jdi :a nim, tam
dolu' Ja nemohu, tak musis ty' !rived ho sem.)
BB se rychle vzdalil a ja jsem se zamril na bitevni scenu. Musel
jsem ho obdivovat. Kdyz vstoupil do pozemske reality a na bitevni
pole, nevyvolalo to v nm sebemensi mihotani. Vytahl vzpirajiciho se
AA z valecnikova tla a spolu s nim se blizil zpatky ke mn. Byl jsem
naprosto ohromeny: cim vice se ke mn blizili, tim vic m ta bariera
tlacila od nich pryc. Nakonec jsem k BB vyslal sdleni, at se dal
nesnazi a zustanou na mist. AA ml jest podobu valecnika a ze
vsech sil se vzpiral a siln se chvl. (Musim :abit nepritele. Musim fe
:abit, :abit fe. Musim vstat a :abit nepritele... Kde mam kopi, kde mam
stit? Musim se :vednout a pobit fe. Bitva skonci. !ustte mne. Kvuli
vam nemohu bofovat, :a chvilku to skonci a fa o vsechno prifdu...
Defte mi mofe kopi. Kde fe?... Musim se sebrat a fit bofovat, fit,
bofovat a :abit')
BB se zachvl. (Nepo:nava m' U ho nedokau udret')
Zamihotal jsem. (!ust ho.)
BB se odmlcel. (oe?)
Zatvaril jsem se vlidn. (!ust ho. Nemues ted pro nho nic
udlat.)
BB pustil zapolici Iormu a valecnik AA rychle vklouznul zpt do
bitevni reality. Bezvysledn se pokousel zvednout stit a ostp a opt
zacit bojovat. Kdyz se mu to nepodarilo, tup ziral na sve ruce. Ze
zouIalstvi zacal tlouct nepratele pstmi, ktere jimi prostupovaly, jako
by neexistovaly. Snazil se ale dal.
Otocil jsem se k BB. Byl ochably a upln uzavreny. (!ofd, vratime
se.)
BB se mirn pootevrel. (Kam?)
BLIK!
Jsme v Prechodove oblasti pobliz Stanice. BB je stale ochably,
nehybny a napul uzavreny.
Zajiskril jsem. (Jak se ti :amlouval ten skok? Trefa primo do
cerneho')
BB se ponkud pootevrel. (Hm, dobre.)
Najednou jsem zneklidnl. Na nco jsem zapomnl. Bylo to
dulezite. Neklid jest vzrostl. Nco se snazilo upoutat moji pozornost.
Bylo to nalehave. Ano! Moje tlo! Musim zpatky.
Zachvl jsem se. (Musim odefit' Ale vratim se.)
BB se siroce otevrel. (Hef')
Zmizel jsem tak rychle, ze se z nho nejdriv stal bod o velikosti
spendlikove hlavicky a potom jsem ho ztratil z dohledu. Kdyz jsem
prolital prstenci, temr jsem nevnimal okoli... pak se objevilo pole
druheho tla, ktere obklopuje Iyzicke tlo... snadno jsem vklouzl
dovnitr a sesunul se jest niz do Iyzickeho. Posadil jsem se a citil jsem
unavu. Zvlastni. Problem, ktery m privolal zpatky, byl zjevny. Tlu
byla zima. Prikryvka sklouzla na zem.


12. - NEPRIM D{KAZ


Cas. blie neurceny, v noci... Probhl obvykly uvolnovaci postup,
zadny signal... mohu si vybrat z nkolika moznosti... rozhodl jsem pro
navrat k BB, jestli to sam dokazu... Identita BB KT-95... pak spoustim
metodu natazeni se... pruchod prstenci hladky, dal k hranici, kde
zacinaji ridke mlhy Prechodove oblasti... pomalu se ubiram vpred,
abych ziskal vjem, ktery by m upozornil na blizkost BB... nikde ho
totiz nenalezam... vjem m prekvapuje, BB je primo pode mnou, tak
tsn zavreny a ochably, ze neni divu, ze ho nemohu najit.
Otevrel jsem se a zachvl. (Ahof, BB' Jsem :ase tady.)
BB se mirn pootevrel a potom zajiskril. (No prosim' Skoro fsem
u nedoufal' Jako bys u navdy uvi:nul v tom svem lidskem tle.)
Ponkud jsem se zhoupl. (Nkdy uvi:nu...)
Nezachytil jsem od BB zadny vjem tykajici se AA. Vubec jsem se
nechtl do tohoto tematu poustt - jenom v pripad, ze ho zacne BB.
Byla to dost citliva rutina a uvdomoval jsem si, ze mu stejn nemohu
poskytnout odpovd, ktera by mu udlala radost. Jestli o njake
odpovdi vubec bylo mozne uvazovat. Jen tak, aby se nco dlo, jsem
se protahl a udlal asi tri premety. Pysny na svuj vykon jsem se zase k
nmu vratil.
BB se uklonil. (o to bylo?)
(Jenom se trochu protahufi.)
BB se otevrel. (Doma na KT-95 mame fednu hru a tam se podobne
vci dlafi. hces to :kusit?) Zajiskril jsem. (Jasn')
BB se trosku zhoupl. (!rost :kus po mn vsechno opakovat. To fe
vse.)
Obratil se, roztocil a ja jsem se natahl za nim. Pln jsem se
soustredil na jeho identitu. Pripadalo mi to, jako bych drzel kluzke
prase na zamrzlem rybnice s tim rozdilem, ze tento rybnik ml tri
dimenze - ne, bylo to daleko horsi, ml mnoho dimenzi. BB viril,
zastavoval se, znovu vyrazel kupredu, pomalu, pak zase rychle, mnil
svuj signal od zvlastnich zablesku vjemu az po vjem zariciho slunce a
zpt, vybiral zatacky kolem shluku Iorem pobourenych nasi nahlou
pritomnosti. Celou dobu jsem visel na identit BB jako bruslar,
jedouci na kraji rady. Norili jsme

se do mraku a zase jsme se vynorovali ven, do pasu ruznych
energii, ktere byly jako poryvy studeneho a horkeho vzduchu,
elektrickych vyboju... pronikali jsme skrz vsechny zdi a hradby toho
uchvatneho velkolepeho ,msta". Zacal jsem mit strach, ze se uz
nedokazu dal drzet jeho identity, ze kdyz se pustim, ztratim se.
Okamzit zastavil a znovu jsme se ocitli v jemnem oparu vnjsiho
prstence Zem. Trasl jsem se.
BB se zariv chvl. (Dobra :abava, ne?)
Hluboce jsem mihotal. (Jo, legracky. Kdopak tohle vymyslel?)
BB se odmlcel. (Jymyslel?)
(Kdo to :acal?)
BB se uklonil. (Ani nevim. Jdycky fsme to hrali. Mues :acit nco
upln noveho, festli chces. Opravdova legrace spociva v tom, e kady
prida k puvodnimu nco noveho na :acatek, doprostred nebo na
konec, takove prekvapeni. hapes?)
(Ano. My lidi mame nco podobneho. Jmenufe se to Dlef to co
fa".)
BB zajiskril. (Ano, spravn. Dlef to co fa' !resn to fsi dlal. A
slo ti to. Asi tu hru hrafes casto.)
Zamihotal jsem. (No, v posledni dob moc ne. Ale fsem pilot a to se
mi ted hodilo.)
BB se odmlcel, tak jsem pokracoval. (o se stane, kdy ne:vladnu
klicku nebo kdy :tratim identitu, ktera vede?) BB se divoce zhoupl.
(!rohrafes') (A co se stane tm, kteri prohrafi?)
BB zamihotal. (Nemam k tomu adnou rutinu. Nikdy si u
neprifdou :ahrat. Muf vfem fe, e se :trati.) (A nikdo fe u nenafde?)
(Oni u :novu neprifdou, aby si :ahrali, fak fsem na:nacil, take k
tomu nemam, adnou rutinu. Nkdy nas hrafe treba sto nafednou. To
fe pkne, ne?)
(Ano.) Ml jsem posledni otazku. (o fsou vsechny ty vci, kterymi
fsme procha:eli?)
BB se uklonil. (Ani k tomu nemam adnou rutinu. Nikdo se timto
ne:abyva. Je to vsechno fenom hra.)
A jaka! Jasn jsem bhem naseho vyletu vnimal, ze opakovan
ztracim identitu BB. Prohral bych a ztratil bych se. Mozna, ze bych
take zustal ztracen. Ale vsechno nakonec dopadlo jinak a objevil se mi
jasny vjem, ze je dobre tuto hru znat driv, nez se do ni kdokoli pusti.
Obzvlast tehdy, kdyz hrajete ve stylu KT-95.
A druha cast otazky - kam a kdy nas hra zavedla. Jaky byl vliv teto
energie, kterou jsme my dva vynalozili na to, abychom se rychle a
bezuceln pohybovali prostorem. Kolik jsme asi usmrtili mravencu,
kdyz jsme neuvazliv ,slapali" po ,golIovem hristi" vesmiru? Co by
se stalo, kdyby se hry ucastnilo sto hracu najednou? Mistni obyvatele
by to mozna povazovali za prirodni katastroIu nebo Bozi vuli a bylo
by upln jedno, jestli jsou to mravenci, nebo archetypy. V kazdem
pripad je to podivny vjem, snad i jenom byt timto nastrojem Bozi
vule. Snad jedna ukazka nejvyssiho neosobniho byti...
BB m prerusil. (Hef, vsechno v poradku?)
Otevrel jsem se. (Jo, fist.)
(Byl fsi :avreny a mihotal fsi. Obfevil se mi vfem, e :ase skocis
:patky do toho sveho fy:ickeho tla.)
Otevrel jsem se a zhoupl se. (Ne, ne. #o:hodn ne ted.)
(Nac se tim :atovat? A proc se vubec vracet? Nechef ho, kde fe.)
Otocil jsem se dovnitr. Tento vjem se zatim objevoval vic nez
jednou a ja jsem ho vzdycky zapudil. Prvni otazka, ktera hned
naskocila, byla: Co bych dlal a cim bych se stal, kdybych to udlal?
V celem retzci mi chybl jest jeden clanek. Snadno bych dokazal
projit prstenci a mohl pobyvat a sdilet nkterou z hornich vrstev. Dje
se tam spousta zajimaveho. Vtsinou, mozna, ze dokonce vzdycky,
jsou zamreny na pomoc lidem. To se jevi jako dobra a velmi dulezita
pruprava. Pruprava k cemu? Tak, chybjici clanek je na svt.
Finaliste v poslednim prstenci vdli, ze smruji Domu, ale muj vjem
ohledn Domova byl cim dal matnjsi. Misto toho, abych ho vnimal
stale jasnji, jak by tomu spravn mlo byt. Uz je to dlouho, co jsem
Tam byl.
Opatrn jsem se otevrel. (No, vis... porad se ucim... a abych to
dokoncil, potrebufi fy:icke tlo.)
BB se odmlcel.
(Je to take takova hra,) pokracoval jsem, (a fa fsem se :ava:al, e fi
budu hrat.)
BB zajiskril. (, hra. Tak tomu ro:umim.)
(!oslu ti k tomu strucnou rutinu, festli fi budes moci prifmout.)
BB se zhoupl. (!o te posledni vyprav :a AA u vydrim cokoli lid-
skeho.)
Otocil jsem se dovnitr. Zminil se o AA a ani nezamihotal. To bylo
nco. Vyzaroval vlidnost. Sestavil jsem zkracenou a upravenou rutinu,
jenom strucne sdleni o mem mimotlesnem pusobeni od roku 1958.
Vynechal jsem cast o NICH a poslal jsem mu ji. Pohltil ji, uzavrel
se a uz se nepohnul, naprosto znehybnl. Potom se siroce otevrel,
zhoupl se a zamihotal.
Zachvl jsem se. (Neni to :as a tak smsne')
BB se konecn zatvaril vlidn. (!risla mi identita, kterou pro tebe
mohu pouit' #am-Bam
68
.) Mohutn mihotal a houpal se.
(Budu t na:yvat #arn.)
Konecn se zklidnil. (Dobra, #ame, obfevufe se mi vfem, e fsi byl
pou:e u:amcen uvnitr, :ahaknut v lidskem tle, ne se ti to vsechno
stalo. A pak se :acaly dit vci' Ze :acatku fsi nebyl moc chytry...)
Uklonil jsem se. (!orad fest nefsem.)
(A fedno fe fiste, vybiras si vdy tu tsi cestu.)
Mirn jsem se zhoupl. (Mam snad dat na vfem, e ty by sis poradil
lepe?)
BB zamihotal. (!roc? Kterakoli hloupa Jlnka i s pouhou polovicni
identitou by...)
Skocil jsem mu do toho. (A co tak se adnou identitou?)
BB se odmlcel a potom se zachvl. (Ne, ne, u dost. Do toho m
ne:apletef' Budu to dlat po svem')
Zhoupl jsem se a otocil se dovnitr. Mozna, ze z vnjsiho pohledu je
vtsina mych reakci na prvni OOBE k smichu. Ted se tomu sam
dokazu zasmat. Alespon jsem se presvdcil, ze ta zalezitost se
skolenim a vyukou lidi mue Iungovat. Porad zbyva jest hodn
otazniku. Co se dje po vystudovani? Kde a jak budu uplatnovat to, co
jsem se naucil?
BB prerusil moji uvahu. (Rekni, #ame.)
Otevrel jsem se. (Ano?)
BB zamihotal. (Beru to :patky. Nefsi adna hloupa Jlnka.) Zhoupl
jsem se. (Diky. Takove ufistni fsem potreboval.) BB se odmlcel.
(Opravdu?) (To fe vtip. Lidsky humor.)
Otocil se dovnitr a potom zmnil pozici a opt se otevrel. (Jak se
obfevil ten vfem, e se mas pustit do te hry na opoustni sveho tla?)
Zamihotal jsem. (Nevim. Zkratka se to stalo.) (Jini lide to take dlafi?)
(Nkteri urcit, to vim. Setkali fsme se. !oti fe v tom, e vtsinou
proivafi OOBE, kdy spi, a kdy se pak probudi ve fy:ickem tle,
vtsinu toho :apomenou.)
68
V originalu: #am the Bam - mozno prelozit jako: beran, tvrda
palice.
BB se otocil dovnitr. Vdl jsem, ze si srovnava a prochazi moje
sdleni. InIormace jako spanek nebo probuzeni od nho vyzadovaly
nove vjemy. Take jsem vdl, k cemu smruje. Ale jest to odlozil.
Otevrel se a zamihotal. (Ty tri vlnky, ktere vysly : toho... ehm, svt-
la, to byl kdo?)
Uklonil jsem se. (To nevim.)
(hovaly se, fako by t :naly.)
(Mona byly : KT-95.)
BB se zhoupl. (To fe pkn hutna rutina... ehm, vtipny humor. Jako
bys fe take :nal... htl fsi, aby t v:aly s sebou. !roc?) Zamihotal
jsem. (Nevim.) (!otkali fste se fest nkdy?) (Ne, k tomu nemam adny
vfem.)
BB se znovu otocil dovnitr a pak se zase otevrel. (A co ty Jlnky,
ktere ti pomahaly, kdy fsi to potreboval, nebo ses ridil vfemem, e to
potrebufes? To byl kdo?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Asi byly : hornich prstencu. !odobnych
:aleitosti se tam dfe spousta. No a fe to :ase stefne - lide k tomu
nemafi adny vfem, mona s vyfimkou toho, cemu rikafi sen... ehm
divoka rutina.)
BB se opt otocil dovnitr, po njake dob se otevrel a mihotal.
(Ziskal fsem vfem, e tch divokych rutin fe tady docela dost.) Odmlcel
jsem se. (Treba ktere?)
(Treba ta rutina tykafici se inten:ivni vyuky o lidske strukture, vis,
ta, kterou fsi mi poslal.) Zamihotal jsem. (Ano?) BB se premistil.
(Neni to divoka rutina?) (Muf vfem mi rika, e ano.)
(A take mam dalsi rutinu, a kdy tyto dv srovnam, fedna : nich fe
:afiste divoka.)
Odmlcel jsem se. (A to fe ktera?)
(Ta, kterou mame k brource o Casoprostorove ilu:i. Tykala se
vsech tch mist, ktera navstivime, a toho, co tam l:e cekat. O lidskych
bytostech, o tom, fak to vsechno :acalo, k cemu to vlastn fe... takove
vci.)
Otocil jsem se a potom se znovu pomalu oteviral. (Ono to do sebe
ne:apada?)
(Tady to mas. Tady mas, udlef si vlastni vfem.) BB mi poslal
rutinu a ja jsem ji zvdav prijal. A otevrel ji.
BLIK!
Nkdo, Nkde (nebo oboji, v milionovem poctu nebo nekonecn
velkem poctu) pozaduje, ma rad, potrebuje, cti, sbira, pije, ji nebo pou-
ziva jako drogu (obecn o:naceno) latku s identitou Nektar (elektrina,
ropa, kyslik, zlato, psenice, voda, puda, stare mince, uran). Nkde je
povazovan za vzacnou latku a ti, kdoz Nektar vlastni, vdi, ze je
zivotn dulezity pro pouziti k jakymkoliv ucelum.
Tvari v tvar otazce Poptavky a Nabidky (coz je univerzalnim zako-
nem tohoto ,Nkde") se Nkdo rozhodl vyrabt Nektar tzv. umle,
radji nez aby ho hledal v jeho ,prirozene" podob. #ozhodl se, ze
vybuduje Zahradu a v te bude Nektar pstovat.
V prirozenem stavu, jak se zjistilo, Nektar pochazi z rady
vibracnich pochodu uhliko-kyslikoveho cyklu, pricemz vyslednym
produktem je Nektar v ruznych stupnich cistoty. Nektar se tvoril
pouze pri tchto pochodech anebo bhem reakce na tyto pochody.
Hledaci z Nkde patrali siroko daleko po ruznych zdrojich Nektaru a
kazda prizniva zprava se setkavala s nadsenym prijetim a byla
odmnna.
A tak se stalo, ze toto vsechno zmnil Nkdo a jeho Zahrada.
Nkdo zacal na osamlem odloucenem mist provadt pokus.
Nejdrive vytvoril prostredi, v nmz mohl probihat uhliko-kyslikovy
cyklus a vznikat Nektar. S krajni peci obdaril proces #ovnovahou a
tim zajistil spravnou miru zareni a nepretrzity prisun potrebnych zivin.
Potom se pokusil o Prvni urodu. Nektar prinesla, ale v malem
mnozstvi a nesrovnateln nizsi kvalit. To nebyl vysledek, se kterym
by se Nkdo spokojen vydal na zpatecni cestu do srdce Nkde.
Problemy byly dva - zivotni cyklus byl prilis kratky a plodina sama o
sob byla prilis drobna. To ponkud omezilo kvalitu a mnozstvi.
Plodina nestihala tvorit Nektar v odpovidajici kvalit a kvantit.
Sklizen navic pripadala v uvahu jenom v moment ukonceni zivota
plodiny. Ani o chvilku driv.
Jeho Druha uroda nebyla o moc uspsnjsi, pokud vubec dosahla
kvality predchozi sklizn. Zmnil tedy vnjsi prostredi pokusu a pre-
sunul ho do jine casti Zahrady, kde bylo skupenstvi plynne, spise nez
kapalne. Vyssi hustota chemikalii vytvorila pevnou vrstvu, jez byla
stale k dispozici. Pak zasel nescetne mnozstvi ruznorodych jednotek v
novem, zmnnem provedeni, ktere byly podstatn vtsi, nkolik
tisicinasobn vtsi a slozitjsi nez jednoducha jednobuncna Prvni
plodina. Pak obratil uhliko-kyslikovy cyklus. Jednotky se presto opt
vyznacovaly tim, ze byly jedna jako druha. Stejn jako pri Prvni urod
se v pravidelnych intervalech samy zasevaly a samy automaticky
odumiraly. Ve snaze predejit nevyvazenemu rozvadni zivin a zareni,
ktere se napriklad u Prvni urody dostalo vysoko nad prumr, se on
rozhodl, ze zamezi pohybu jednotek Druhe urody. Druhe urod byla
vyhrazena urcita cast Zahrady a kazda jednotka se musela temr bez
vyjimky zdrzovat na mist, ktere ji bylo urcene. Pro novou situaci
mla specialni vybaveni - ziskala pevne upony, kterymi byla
prichycena k podlozi z latek vyssi hustoty. Upon pokracoval stonkem
nebo kmenem, ktery zajistil vyzdvizeni horni casti a ziskani
potrebneho zareni. Horni cast, siroka a tenka a ponkud krehka, plnila
ukol prevodniku uhliko-kyslikovych slozek dovnitr a zase ven z teto
jednotky. Dalsim napadem byly zarice jasnych barev, ktere
doprovazely zdroje drobnych castic. Tyto byly symetricky rozmistny
na kazde jednotce obvykle v jeji horni casti.
On dale vyvinul castice, ktere obihaly ve vnjsim plynnem obalu
kolem urody a hlavnim ucelem bylo predevsim napomoci procesu
optovneho rozsevani. Pozdji take zjistil, ze stejne vireni v plynnem
obalu umoznuje sklizet Nektar - kdyz bylo vireni dostatecn silne,
dopadlo na Urodu s razanci, plodina se kacela k zemi a jeji zivotni
obdobi bylo ukonceno. Nektar se mohl vyplavovat. To bylo obzvlast
vyznamne v obdobi, kdy nebyly Sklizn a vyvstala nalehava potreba
vyprodukovat Nektar.
Presto vsechno byla Druha uroda velkym zklamanim. Nkdo sice
docilil vtsiho mnozstvi suroveho Nektaru, ale byl tak spatne kvality,
ze jeho vyroba temr nemla vyznam. Navic se prodlouzila doba zrani
a kvalita se viditeln nelepsila. V retzci schazel njaky dulezity
prvek.
Dlouho se vznasel Nkdo nad svou Zahradou a vnoval se peclive-
mu zkoumani, nez se rozhodl pro Treti urodu. Byla to skutecna vyzva.
Pravda, castecn uspl. Vypstoval Nektar. Ale plod jeho usili
vyrazn pokulhaval za kvalitou surove, nekultivovane odrudy.
Reseni se muselo drive nebo pozdji objevit a Treti uroda toho
byla zivoucim dukazem. Bylo nutno pouzit puvodni uhliko-kyslikovy
cyklus. Dale musely jednotky znovu ziskat svobodu pohybu. Tyto dva
Iaktory byly prislibem velmi kvalitni produkce Nektaru. Pokud by se
podarilo zaclenit jest prvek mnozstvi, mohl byt vysledek velkolepy.
S tim vdomim vyjmul Nkdo vzorky z Prvni urody, ktera v tekute
casti Zahrady velmi prospivala. Upravil je, aby dokazaly prezit a rust v
plynne casti. Nejdrive je uzpusobil k tomu, aby umly cerpat ziviny z
Druhe urody, jejiz hojne zastoupeni mlo prav tento duvod. A tak se
stalo, ze vznikli prvni Pohyblivci, tj. Treti uroda. Pohyblivci ziskavali
obzivu z Druhe urody. Tim zpusobovali jeji zanik a dochazelo k vy-
louceni suroveho Nektaru. Kdyz urostly Pohyblivec dospl podle
prirozeneho rytmu ke svemu zaniku, Nektar se vyplavoval znovu.
Vysledkem bylo enormni mnozstvi vyplavene latky, i kdyz jeji
Irekvencni vzorec stale zustaval daleko za pozadovanou kvalitou.
I stalo se nahodou, ze Nkdo objevil Prvotni katalyzator, co se tyce
vyplavovani Nektaru. U obrich, pomalych Pohyblivcu byla velka
disproporce mezi delkou jejich zivota a potrebou jejich obzivy. Zrani a
dokonceni zivotniho cyklu byly tak dlouhodobe procesy, ze
Pohyblivci mohli predstavovat skutecnou hrozbu pro Druhou urodu a
mohli by ji znicit. Zahrada by ztratila svou rovnovahu a to by byl
konec veskere tvorby Nektaru. Druha a Treti uroda byly v nebezpeci
zaniku.
Kdyz Druhe urody zacalo byt poskrovnu, energeticke potreby
Pohyblivcu se staly nalehavymi. Casto se prihodilo, ze dva Pohyblivci
projevovali zajem o stejnou jednotku Druhe urody. Tim zacaly
vznikat KonIlikty, ktery vyustily v soupereni mezi dvma nebo vice
neuspokojenymi Pohyblivci.
Nkdo tento jev pozoroval a ze zacatku ho mirn vyvedl z klidu.
Pozdji cele dni sledoval s velkym zajmem. Totiz, kdyz vznikl Kon-
Ilikt, zacal se vylucovat Nektar! Nebylo to zadne zanedbatelne
mnozstvi, ale velke, pouzitelne davky mnohem vtsiho stupn cistoty.
Nkdo rychle podrobil teorii praktickym zkouskam. Vyjmul z ka-
palne casti Zahrady dalsi jednotku Prvni urody a nov ji uzpusobil pro
zivot v plynnem prostredi - ovsem s jednou dulezitou zmnou. Novy
Pohyblivec byl ponkud mensi a ke sve vyziv potreboval jine
Pohyblivce. Tento postup vyresil problem premnozeni Pohyblivcu a
soucasn zajistil, ze se pri kazdem konIliktnim stavu zacne v dusledku
zapasu o potravu vylucovat vyuzitelny Nektar. K tomu se jako bonus
pridaval Nektar, ktery vznikal pripadnym ukoncenim zivotniho cyklu
jednoho z Pohyblivcu. Nkdo dokazal Nkam dodavat znacne
mnozstvi Nektaru o slusne kvalit.
Tak se stalo, ze vstoupil v platnost Zakon prvotniho kataly:atoru.
KonIlikt mezi jednotkami uhliko-kyslikoveho cyklu vytvoril
nepretrzity proces vylucovani Nektaru. Jak proste.
Nkdo byl spokojeny, ze nasel klic, a zacal pracovat na Ctvrte
urod. Vdl uz, ze Pohyblivci ze Treti urody jsou prilis velci a ziji
prilis dlouho na to, aby byli nanejvys eIektivni. Kdyby je Nkdo
pstoval ve velkem mnozstvi, bylo by nutne celou Zahradu rozsirit a
zvtsit. Pro tak masivni samostatne jednotky nebylo v Zahrad dost
mista, ani potrebne mnozstvi kosatych jednotek z Druhe urody.
Spravnou uvahou dospl Nkdo k zavru, ze zrychlenim a zmnozenim
pohyblivosti se bude dal vyvijet Iaktor KonIliktnosti, a proto bude
dochazet take k vyssi tvorb Nektaru.
Jedinym pohybem ukoncil Nkdo zivoty vsech nadbytecnych Po-
hyblivou Treti urody. Vratil se k Prvni urod v kapalne casti Zahrady,
upravil ji a rozsiril do nepreberneho mnozstvi tvaru a velikosti a
vybavil je slozitou a mnohobuncnou strukturou s velkou schopnosti
pohybu. Vlozil do nich model #ovnovahy. Vznikli Pohyblivci, kteri
pohlcovali jednotky uhlikoveho cyklu z Druhe urody (v zasad
nepohyblive), a doplnovali si takto potrebnou energii. A byli jest
dalsi, velmi mobilni Pohyblivci, kteri jako zdroj energie vyzadovali
jine pohybujici se jednotky Upravene Prvni urody.
Tento uceleny retzec Iungoval uspokojiv. Druha nepohybliva
upravena uroda jen vzkvetala ve svem kapalnem prostredi. Mali a
velmi aktivni Pohyblivci, Iungujici na bazi vdechovani kapaliny, si
doplnovali energii pojidanim Druhe upravene urody. Vtsi a nebo jini
cili Pohyblivci ziskavali energii z mensich ,poziracu rostlin". Kdyz
nktery Pohyblivec prilis narostl nebo byl prilis pomaly, stal se
snadnym cilem mensich Pohyblivcu, kteri houIn a dychtiv utocili.
Zustatek tchto chemickych premn se shromazdoval na dn tekuteho
media, a tim byla zajistna nova vyziva pro Nepohyblivce (z
Upravene druhe urody). Kruh se uzavrel. Vysledkem byl nepretrzity
tok Nektaru, za prve z duvodu ukonceni zivotnich cyklu
Nepohyblivcu. Za druhe z intenzivnich KonIliktu mezi Pohyblivci ve
snaze predejit vlastnimu pohlceni. Za treti - konecn z nahodneho
ukonceni zivotnich cyklu tchto Pohyblivcu jako nevyhnutelnych
dusledku takovych KonIliktu.
Nkdo zamril svou pozornost na jinou cast Zahrady - plynnou
cast s pevnym zakladem - a pouzil stejnou techniku jest v
dokonalejsim provedeni. Ve snaze ziskat potrebne a ruznorode
zabezpeceni pro nove Pohyblivce, ktere se prav chystal vypstovat,
obdaril Nkdo jednotky Druhe upravene urody, tzv. Nepohyblivce,
velkou pestrosti druhu. Presn jako v jine casti Zahrady opt vytvoril
rovnovahu dvou druhu Pohyblivcu - takovych, kteri pojidali a
ziskavali energii z Nepohyblivcu Druhe urody. A dalsi, ktere ke sve
existenci potrebovaly jine Pohyblivce.
Vzniklo doslova tisice originalnich variaci, male, velke - ale zadna
nebyla tak velka jako Pohyblivci ze Treti urody - a kazdeho dumysln
vybavil urcitym prislusenstvim ke KonIliktu. Toto prislusenstvi se
tykalo hmotnosti, unikove rychlosti, klamne anebo ochranne vrstvy
nebo barevneho vyzarovani s cilem klamat ci chranit, vysilace a
prijimace vlnni a detekce castic. Pohyblivci byli take vybaveni
originalnimi vycnlky s vyssi hustotou, se schopnosti pri KonIliktu
uchopovat, dloubat a trhat. Vsechny jmenovane polozky prispivaly ke
konIliktnosti a prodluzovaly dobu trvani KonIliktu - vysledkem byla
vyssi tvorba Nektaru.
Ten Nkdo si vymyslel mensi pokus, kterym mirn vybocil z vy-
tyceneho ramce. Navrhl a vytvoril jeden druh Pohyblivcu, kteri byli v
porovnani s dalsimi Pohyblivci Ctvrte urody slabi a neeIektivni.
Presto se s touto variantou Pohyblivcu pojily dv velke vyhody. Tito
Pohyblivci mli schopnost prijimat energii jak od Nepohyblivou, tak
od jinych Pohyblivcu. Za druhe: Nkdo oddlil Kousek Sebe -
jakykoli jiny zdroj teto Latky neni znam - aby pusobil jako intenzivni
a nejzazsi spoustc k pohyblivosti. Nkdo vdl, ze podle zakona
pritazlivosti vyburcuje tato soucast v Pohyblivci neustaly pohyb.
Tento pak bude navzdy usilovat o to, aby uspokojil puzeni tohoto
maleho zrnicka Sebe ke znovu-sjednoceni s nekonecnym Celkem. Od
tohoto okamziku uz nebyla jedinou motivaci pohybu snaha o doplnni
energie prostrednictvim pohlceni jine castice. A co vic, potreby a
nutkani, ktere vytvarela Soucast Nkoho, nebylo mozne uspokojit
pouze v ramci zahrady. Tudiz nutnost pohybu byla zajistna a
KonIlikt mezi touto nutnosti a energii vlozene Soucasti byl vcny -
rysovala se moznost, ze vznikne Nektar Vyssiho radu, pokud tento
Pohyblivec prezije.
Ctvrta uroda predcila veskera ocekavani Nkoho. Bylo zjevne, ze
se v Zahrad podarilo docilit nepretrzite a vyuzitelne urody Nektaru.
#ovnovaha ,zivota" Iungovala dokonale, diky Faktoru konIliktu,
ktery zajistil produkci enormniho mnozstvi Nektaru s trvalym
pridavkem z nepretrziteho ukoncovani zivotnich cyklu vsech druhu
Pohyblivcu a Nepohyblivcu. Pro zvladnuti sklizn vyvinul Nkdo
Zvlastni Sbrace, ktere umoznovaly jeji hladky prubh! Ustanovil
Kanaly, ktere vedly surovy Nektar z jeho Zahrady Nkam. Nadale pak
jiz Nkde prestalo byt zavisle na ,prirozene produkci", jako hlavnim
zdroji Nektaru. Existence teto Zahrady Nkoho tento stav navzdy
vyresila.
Kdyz se cinnost Nkoho setkala s tak velkym uspchem a bylo
mozne Nektar vytvaret prostrednictvim kultivace, zacali sve Zahrady
vyvijet a budovat take Dalsi. Bylo to pln v souladu se Zakonem
Nabidky a Poptavky (vakuum je nestabilni stav), jelikoz prisun
Nektaru ze Zahrady Nkoho stacil jen na castecne pokryti pozadavku
Nkde. A tak se stalo, ze Sbraci z povreni Dalsich jednou vstoupili
do Zahrady Nkoho, aby vyuzili malych mnozstvi Nektaru, ktere
prehledli ci ignorovali Sbraci Nkoho.
Kdyz svou praci Nkdo dokoncil, vratil se Nkam a zamstnaval
se jinymi zalezitostmi. Na vyrobu Nektaru dohlizeli Sbraci. Zmny
vsak mohl naridit jenom On sam. Podle instrukci Nkoho Sbraci
pravideln sklizeli urcite vtsi useky Ctvrte urody. Dlali to proto, aby
zajistili spravne pomry jednotlivych latek, vyzarovani a dalsich
vyzivnych soucasti pro mlade, prichazejici jednotky. Druhotny duvod
byl poskytnuti (jednou za cas) urciteho mnozstvi Nektaru, ktery se
samovoln vyloucil pri takove sklizni.
Sklizen se odehravala za pomoci boure viru a vravy, ktere Sbraci
vyvolavali ve vnjsim plynnem obalu, ale i v pevnych castech
vlastniho podlozi Zahrady. Vlivem tchto vzedmuti zanikalo ohromne
mnozstvi castic Ctvrte urody, ktere koncily zasypane a rozdrcene nebo
take udusene vlnami rozbourene tekute casti Zahrady. Svym vnitrnim
usporadanim nedokazaly totiz castice Ctvrte urody udrzet svuj
uhliko-kyslikovy cyklus, kdyz je obklopovalo kapalne prostredi.
Takovy model ,Zivota", jaky byl v Zahrad, by mohl pokracovat
navky, kdyby nebylo vsimavosti a zvdavosti Nkoho. Stavalo se, ze
Nkdo prilezitostn zkoumal vzorky Nektaru ze sve Zahrady. Neml k
tomu zadny duvod, snad jen ten, ze si Nkdo nadale uchoval zajem o
svuj projekt.
Kdyz jednou kontroloval slozeni vzorku Nektaru, prohledl podle
sveho zvyku vylucovanou latku a uz uz se chystal, ze ji vrati zpatky do
Zasobniku. Tehdy si povsiml #ozdilu. Byl nepatrny, ale byl tam.
Jeho pozornost okamzit zbystrila a Nkdo vzorek znovu prohledl.
Uvidl, ze do obvykleho Nektaru prolnula mala cast cisteho
esencialniho Nektaru... To bylo zhola nemozne! Cista esence mohla
vzniknout pouze mnohonasobnym prepracovanim suroveho Nektaru.
A surovinu ze Zahrady dosud vzdy bylo nutno pred pouzitim timto
zpusobem raIinovat.
Ale bylo to tak - vyzarovani latky bylo tak jemne, ze tento vzorek
nemusel byt vracen ke smichani se zakladni surovinou. Nkdo opt
provril vysledky svych mreni. Vse odpovidalo. V jeho Zahrad
pusobil cinitel, o kterem vubec nevdl.
Nkdo chvatn opustil Nkde a vratil se do sve Zahrady. Navenek
se vse vypadalo jako obvykle. Cast Zahrady, kde bylo plynne
skupenstvi a pevny zaklad, pripominala nikde nekoncici zeleny
koberec se zjevn prosperujici Druhou urodou. Prvni upravena uroda
v tekute casti Zahrady byla v naprostem souladu se Zakonem akce a
reakce (te casti zakona, ktera se tyka priciny a nasledku). Nkdo si
okamzit vsiml, ze #ozdil - zdroj raIinovaneho Nektaru - nesouvisi
ani s Prvni, ani s Druhou urodou.
Prvni stopy esencialniho Nektaru vypozoroval v jedne z jednotek
ze Ctvrte urody (v te dob uz prosakla do plantazi Druhe urody).
Zablesk esence se objevil v okamziku, kdy se jedna z jednotek Ctvrte
urody utkala v zivot ukoncujicim boji s jinou jednotkou Ctvrte urody.
To samo o sob by jest nemlo vytvaret esencialni Nektar. Nkdo si
toho byl vdom, a tak se ponoril hloubji k jeho zdroji.
A v te chvili objevil #ozdil. Jednotka Ctvrte urody se v KonIliktni
situaci neutkala kvuli potencialnimu zdroji energie v podob slabsi
jednotky Ctvrte urody nebo chutneho listu z nedalekeho stonku Druhe
urody, anebo proto, ze se snazila vyhnout pohlceni jinymi
KonIliktnimi jednotkami Ctvrte urody.
Tato jednotka se ucastnila KonIliktu za ucelem ochrany pred
ukoncenim zivotniho cyklu svych tri nov vytvorenych jednotek,
ktere se vsechny tisnily pod urostlou jednotkou Druhe urody a cekaly,
jak se situace vyvine. Nebylo pochyb. Byl to tento pochod, ktery
umoznil vznik stop esencialniho Nektaru.
Nyni ml Nkdo voditko, na jehoz zaklad se jal zkoumat stav u
dalsich jednotek Ctvrte urody. Zjistil shodne prvky: urcite jednotky
Ctvrte urody se chovaly upln stejn a branily sve ,mlade". Stale vsak
pretrvavala jedna nesrovnalost. Soucet vsech zablesku energie
esencialniho Nektaru ze vsech tchto KonIliktnich pripadu jednotek
Ctvrte urody se nerovnal polovin celkoveho souctu pripadu, ktere
pochazely ze vzorku ze Sbrnych nadob. Bylo jasne, ze tady hraje roli
jest dalsi Iaktor.
Nkdo se zacal systematicky vznaset nad celou Zahradou a nevy-
nechal jedine misto. Zdroj nasel temr okamzit: vyzarovani
prvotridniho Nektaru vychazelo z jedne zvlastni casti Zahrady. #ychle
se tam premistil.
A bylo to tam - pokusna jednotka Upravene Ctvrte urody, jedna z
tch, ktere ve svem Iunkcnim vzorci obsahovaly Kousek Jeho sameho.
Jednotka byla osamocena pod olistnou horni casti jine velke jednotky
z Druhe urody. Nemla ,hlad". Nemla KonIlikt s jinou jednotkou
Ctvrte urody. Nebranila sve ,mlade". Tak jak je mozne, ze vylucuje
esencialni Nektar v tak velkem mnozstvi?
Nkdo pristoupil bliz. Jeho vnimani prostoupilo jednotkou Ctvrte
upravene urody a okamzit znal odpovd. Jednotka se citila osamla!
To byla pricina, ktera Iungovala jako spoustc vylucovani
esencialniho Nektaru.
Kdyz se Nkdo odtahl, vsiml si dalsi prekvapive zajimavosti.
Jednotka Ctvrte upravene urody si nahle uvdomila Jeho Pritomnost.
Zkolabovala a zacala sebou skubat v podivnych krecich na pevnem
podkladu podlozi. Ze dvou otvoru slouzicich pro prijem zareni se
zacala vyplavovat cira tekutina. Diky tomu se stalo vylucovani
Nektaru jest daleko zretelnjsi.
Tato skutecnost vedla Nkoho, aby navrhl sve nyni jiz proslule
Pravidlo DLP, kterym se v soucasne dob Zahrada ridi.
Zavr pribhu je dobre znamy. Nkdo Pravidlo zaclenil do sveho
navodu kultivace: ,...Tvorbu cisteho esencialniho Nektaru umoznuji
jednotky typu 4M
69
, ale pouze tehdy, kdy je model jejich jednani
cinny na Irekvencni urovni, ktera je nad smyslovymi vazbami
prostredi. Cim je intenzita tohoto modelu jednani vtsi, tim vtsi je
take tvorba esencialniho Nektaru..."
Aby bylo mozne zacit toto pravidlo pouzivat, Nkdo provedl ve
sve Zahrad jemne zmny, ktere jsou zname vsem historikum.
#ozdlil jednotky Urody na Poloviny (zamrem bylo vytvorit
osamoceni, aby vsechny jednotky touzily po znovusjednoceni).
Podporil rovnz vtsinove zastoupeni jednotek 4M - to jsou jen dv z
mnoha vylepseni, ktera stoji za zminku.
V soucasne dob vypada Zahrada jako Iascinujici prehlidka
eIektivity. Uplynulo uz hodn casu od doby, kdy se Sbraci stali
mistry v umni pouzivani Pravidla DLP. Jednotky 4M prevladly a
rozsirily se po cele Zahrad s vyjimkou hlubsich teritorii s kapalnym
mediem. Tyto jednotky jsou zakladnimi producenty esencialniho
Nektaru.






69
Jednotka typu 4M - jednotka Ctvrte urody Pohyblivcu (angl.:
Mobiles), neboli clovk Horno sapiens sapiens (pozn. prekl.).

Na :aklad svych :kusenosti vyvinuli Sbraci celou serii
doplnkovych nastrofu ke skli:ni Nektaru : fednotek 4M. Ty nefbnfsi
: nich byly pofmenovany fako laska, pratelstvi, rodina, chtivost,
nenavist, bolest, pocit viny, nemoc, pycha, ambice, pocit vlastnictvi,
vasen, obt. J sirsim mritku fsou to pofmy fako narod,
provincionalismus, valecne konflikty, hladomor, naboenstvi, system,
svoboda, prumysl, obchod a dalsi. Soucasna produkce Nektaru fe
vyssi ne kdykoli predtim...
BLIK!
Byl jsem otocen dovnitr, pevn uzavren a naprosto ohromen. Moje
prvni reakce byla, ze to vsechno musi byt njaky omyl, ze toto neni
historie Zem. Ze BB to musel splest s nkterou z jinych planovanych
zastavek bhem vypravy CPI. Kdyz jsem si ale rutinu jest jednou
sjel, vsechno se neprijemn shodovalo s tim malem, co jsem znal ze
zoologicke a lidske historie Zem, prestoze to byl pohled z jine
perspektivy. Potravinovy retzec ekosystemu Zem je stabilni a
Iunguje. S vdomim tchto poznatku o Matce prirod se nkolik
zarytych IilozoIu pokusilo v prubhu djin odpovdt na otazku, jak
do toho vseho zapada lidske zvire. Dalsi otazkou je - kdo pojida nas?
Drive to byla jen domnnka. Dnes...
BB se otevrel a uklonil.
(U si skoncil #ame? Mas vfem?)
Ochabl jsem... (Jo, mam.)
(Take,) pokracoval BB, (co ma Nektar spolecneho s ucenim?)
Mirn jsem se pootevrel. (Ml fsi o tom. vsem nfakou rutinu, ne fsi
prisel na Zem?)
BB se zatvaril vlidn. (Jak fsem ti u sdlil, vsechno to bylo v ma-
terialech pri C!I, spolu se stovkou dalsich rutin, ktere fsme dostali,
ne fsme vyra:ili.)
Otevrel jsem se ponkud vic. (Odkud fsou ty materialy?)
(Nevim, proc se ptas... no, od vedouciho vypravy.)
(Odkud fe ma on?)
BB zamihotal. (K tomu nemam adnou rutinu. !rost to na nas
vsechno vysypal a spustil. Do:vite se o :afimavych a po:oruhodnych
mistech, ktera po cest navstivime." Mam : toho kvalitni vfem, protoe
Zem byla :e vsech navstivenych mist posledni, take i ta rutina byla
posledni. !roto to mam tak :retelne. Jine fsou :astrene, protoe byly
uprostred. Ale ne tak rutina o Zemi nebo lidech. Je to vsechno
:retelne, adna divoka rutina.)
Byl jsem neustupny. (A odkud byl ten vedouci vypravy?)
BB zajiskril. (On a fest par dalsich vlnek fsou :e systemu, ktery fe
vedle nas.)
(!roc vam tu vypravu na KT-95 nabi:eli?)
BB se zatvaril vlidn. (No, byla to takova nfaka, ehm, vymna...
Dlame to casto se systemy, ktere fsou bli:ko kolem.) (o :a to dostali
oni?)
BB zajiskril. (Hry, spoustu her' Mame vice her ne vsechny
systemy na v:dalenost ctyr Skoku')
Otocil jsem se dovnitr a uzavrel se. Zacinalo mi to prerustat pres
hlavu. Jestli je ta rutina pravdiva... obrovske festli". Zacinal jsem
poklesa-vat na mysli. Zlost, pocit, ze jsem na tom konci reality, na
ktery dopadaji dusledky ohromneho spiknuti. Ten odpor k manipulaci
a touha po tom, abych to mohl hezky vytmavit tm, kdo m sidi...
nas... vsechny lidi... ti, kdo z nas cerpali, aniz by k tomu mli nas
souhlas ci svoleni. Kdepak zustal ideal svobody? Byla kada nase
myslenka a cin veden -ne, ri:en a ovladan za tim prostym ucelem, aby
se vytvorilo vice Nektaru, at jiz to bylo k jejich pouziti ke snidani,
nebo do palivove nadrze Nkde. A co mohu udlat ja, i kdyz to vim?
Siln jsem ochabl a zacal klesat...
(Halo, #ame') BB se rychle :tracel. (Kam fdes')
Navrat do tla se odehral snad ve zlomku vteriny... jako kdybych
stiskl tlacitko POPLACH, COZ se mi nestalo jiz dlouho. Silny pocit
unavy, mentalni i tlesne, zapomnl jsem zkontrolovat cas navratu.
Bez energie a prani cokoli dlat. Nebyl jsem schopen usnout. Vstal
jsem, sel jsem do kuchyn a udlal si kavu. Sedl jsem a upren jsem
pozoroval salek.
Jest dalsi dva tydny jsem byl v depresi a neml silu ani chut
cokoli dlat. Jediny vyplod, na ktery jsem se za celou tu dobu zmohl,
byl:
Je soumrak. Stracena nachodila po louce hodn mil... na pouti za
potravou. Pastvina dnes byla jaksi stavnatjsi, i kdyz ona
nezjistovala, proc tomu tak je. V klidu prosla vraty, kdyz ji On k tomu
vyzval, misto aby vesla do vrat, ktera jsou na druhe stran silnice. On
vdl, ze tady najde lepsi travu, a prav proto ji sem premistil, bez
jejiho vdomi. Dlala jenom to, co On prikazoval.
Ale ted za soumraku je uz zase nacase. Musi dojit az k Nmu. Ve
svych utrobach citi nutkavou bolest. Ta jenom vsechno potvrzuje.
Tam, u Nj na kopci, je chladno a je tam hojnost potravy. A On sejme
tu bolest.
Stracena splha nahoru kopcem a potom ceka pobliz Jeho pribytku.
Brzy se vrata otevrou a ona se presune na sve misto u Nho. A bude
zvykat pici, kterou ji On predlozi. Zatimco ona bude prezvykovat, On
ji osvobodi od bolesti, opt az do rana.
Potom Clovk odejde s oblymi nadobami plnymi bile vody.
Stracena nevi, kde vodu vzal nebo proc ji chce.
Jelikoz nevi, nezajima se.


13. - LECBA SOKEM


Trvalo mi nkolik msicu, nez jsem si privykl na nektarovou
rutinu. ,Zvykl" je velice nepresny pojem na to, aby vyjadril celou serii
soku, zavrzeni, zlosti, deprese, rezignace, prijeti. Sled udalosti, tak jak
se vyvijel, se pozoruhodn podobal jinym modelum chovani, ktere
byly objeveny a zkoumaji reakci clovka na zpravu o nadchazejici
smrti v dusledku nemoci nebo zranni.
Nco ve mn skutecn umiralo. Uz dlouho jsem si uvdomoval, ze
Buh meho dtstvi neexistuje, alespon ne v takove Iorm a podstat, ja-
kou si predstavuje nase kultura. Do srdce se mi ale hluboce vryla pred-
stava Tvurce a Stvoreneho - rozhlizel jsem se dokola a pozoroval
propracovanost a napaditost, vnitrni rad toho projektu, soulad
umoznujici, ze cely tento proces Iunguje: stromy, ktere rostou kolmo
vzhuru, kdyz se jim k tomu naskytne moznost, a ktere zasobuji mne a
dalsi spotrebitele kysliku tim, co potrebujeme. Pricemz je dlouhou
dobu nevdomky zivime nasim odpadem, ktery potrebuji pro svou
existenci zase ony... #ovnovaha cele planety, jejiz vnjsi Iiltrujici
energeticke vrstvy umoznuji prav tu zadouci kvalitu a mnozstvi
slunecniho svitu, ktera je tak podstatna pro biologicky rust... a
samozrejme potravinovy retzec.
#utina tykajici se Nektaru vsechno hezky vysvtlila.
Nejdulezitjsi je, ze vysvtluje ucel, pricinu toho vseho, proc se to
dje prav takto? Tato skutecnost mi dlouho unikala. Odpovd s
Nektarem byla jednoducha a prosta. Byl v ni obsazen velice prozaicky
duvod. My vskutku tvorime Nco, co ma svou Hodnotu. Nektar. Kdyz
uz nkdo dokazal prekonat emocionalni barieru, bylo tzke v teto
koncepci najit njake nedostatky. Ocividn je to vysvtleni pro
veskere lidske chovani a djiny.
Takze zbyvali jest INSPEKTI.
Mli roli zahradniku, sbracu Nektaru, nebo dozorcich? Tato
otazka m mucila a tryznila mnoho tydnu, nez jsem se konecn
rozhodl, ze to musim za kazdou cenu zjistit.
Jedne noci jsem s velkymi obtizemi prosel dvma cykly spanku,
kdyz jsem se naprosto znenadani probudil a tise zustal lezet v posteli.
Zjevn muj strach z toho, ze to, co mozna najdu, byl vtsi, nez jsem si
predstavoval. S potizemi jsem se odpojil od Iyzickeho tla a vyklouzl
z druheho tla, ktere se vznaselo pobliz. Patral jsem po navadcim sig-
nalu INSPEKTU, ale zadny jsem nezachytil. To m zpocatku trochu
zneklidnilo, ale byl jsem odhodlan a rozhodnut to risknout. Pouzil
jsem identitu INSPEKT, plnou rutinu, kterou jsem k nim ml - zamril
jsem se, natahl a nechal to bzet. Objevil se rychly, kratky pocit
tociveho pohybu, zadny vjem toho, ze bych prochazel prstenci, potom
hluboka tma a zastavil jsem se. To bylo vsechno.
Objevil se vjem, podle ktereho jsem pochopil, ze to, co jsem
pouzil, nestacilo. Mohl jsem byt u samotneho vstupu na uzemi
INSPEKTU, ale povoleni ke vstupu mi chyblo. Nikdy jsem se
nepokousel jit za nimi, vzdycky oni prisli za mnou. Neml jsem zadny
vjem, ktery by se tykal jejich reality nebo stavu; proto jsem se dostal
jenom na misto nasich setkani. Kdybych se zamril na...
Pocitil jsem sprchu teplych vibraci.
(Jyborn, pane Monroe. Mate docela pravdu.)
Trochu jsem se uvolnil. Alespon, ze jsem se dostal sem a alespon,
ze mne ONI nenazyvaji ,#ame".
(Mona by bylo dobre, kdybychom pouivali identitu, podle ktere
vas :name neflepe. Jrime, e fste na to u pripraven.)
Pripraveny, jmeno, znaji m takto nejlepe... Co by to mohlo byt?
(Asanyn.)
Asanyn. Znlo to povdom a zaroven zvlastn. Znovu ten pocit,
jako bych se snazil upamatovat se po tzkem vypadku pamti, a ta
jemna snaha tch, kteri mi pomahaji si vzpomenout... Ale ten Nektar...
(Jime, fake :nepokofive udalosti fste v posledni dob podstoupil.
Bylo potreba, abyste to proil. Souvisi to s touto oblasti, fak vy
rikate...)
Takze rutina k Nektaru byla skutecna! Zamihotal jsem...
(Jedine, co neni skutecne, fe preklad do lidskych pofmu. Ta poti fe
ve spravnem umistni po:emskych a lidskych hodnot do perspektiv a
energii, ktere nepatri do casu a prostoru. Sam to fist :nate velice
duvrn.)
Zamril jsem se dovnitr a uchopil znovu rutinu k Nektaru. Nektar,
energie, kterou vytvari veskery organicky zivot v ruznem stupni
cistoty, nejcistsi a nejucinnjsi vychazi z lidskych bytosti - vznika
lidskou cinnosti, ktera spousti emoce. A tou nejvyssi z emoci je -
laska? Je laska Nektar?
(!okracuf, Asanyne.)
Ale podle rutiny se Nektar vylucuje pri ukonceni Iyzickeho zivota,
kdyz se objevuje bolest, hnv, nenavist... to prece neni laska. (Jak bys
dle sveho pofeti definoval lasku?)
Vdl jsem, ze prav toto bude pristi bod na seznamu, a nedokazal
jsem zplodit odpovd. V prubhu djin se velci myslitele a jest vtsi
IilozoIove o to alespon pokouseli. A podarilo se jim to pouze castecn.
Ja jsem mezi n nepatril. Ani jsem se nad tim nezamyslel, ani jsem to
nezkousel.
(!rece vis, e existufe. Laska neni ilu:e.)
Spustil jsem rutinu k Nektaru, zamril jsem se hluboko dovnitr a
zacal jsem zkoumat. Z teto perspektivy to bylo snadnjsi. Anebo to
snad zpusobovala pritomnost energie INSPEKTU? Probihajici rutina
vypadala jako soucasn se projevujici sms a uryvky hudebnich
akordu a kratkych melodii s tim rozdilem, ze to nebyly skutecne
melodie, ale ornamenty v ruznych barvach svtla. Byly roztristny ve
zmt harmonie a disonanci, skripani, nadseni, radosti, strachu a
emoci, ktere zacinaly kratce po narozeni. Vnimal jsem chvilkove
zablesky bile... nejdrive od me matky a meho otce, potom mensi
problesknuti, u kterych jsem nebyl schopen urcit jejich puvod. Dale
jsem prochazel sve rane dtstvi, jestli nezachytim sebenepatrnjsi
zablesk bile, ktera by vyzarovala, ktera by vzesla ze mne. K memu
zklamani jsem nasel jenom jedno drobne zazareni urcene terierovi
jmenem Petr. Pritom jsem si byl jisty, ze ta divka ze skoly... jak se
jenom jmenovala... nevzpominam si, nic se mi nevybavuje....
(Nefobvyklefsi druh nespravneho usudku, prvotni profev pudu
sebe:achovy.)
Souhlasil jsem. Ale soucasn jsem to chapal. Jasn cervene a
ruzove akordy a nalehava melodie byly pusobive i z tohoto uhlu
pohledu; neni divu, ze tak nevdoma vlnka, jako jsem byl ja, to
vsechno spravn nepochopila. Dal jsem zkoumal ten zmatek, kterym
jsem byl ja, ve zrychlenem prehravani. Tu a tam jsem si uvdomoval
jasne a hutne vlny bile, kterych jsem si predtim nebyl vdom. Jejich
vyskyt mne rozesmutnil a privadl do deprese - protoze jsem nenasel
zadny pripad, kdy by toto zareni vychazelo ve vtsi mire ze mne, nebo
mu bylo alespon trochu vzdalen podobne. To vsechno do mne
vchazelo a ja jsem to prijimal a nechaval to bez odezvy. Nakonec jsem
to vzdal, nechtlo se mi uz pokracovat. V kazdem pripad jsem nebyl
zadny velky producent Nektaru. Ve hre bylo prilis mnoho jinych
barevnych akordu a melodii. Krom soucasneho okamziku, tedy.
Uvdomoval jsem si, ze ze mne bezprostredn vychazi silne
vyzarovani na nkolika mistech. To to trvalo!
(Jy:nas se ve vlnni. Jsechna pocha:efi :e stefneho :akladu -
vsechny barvy a take bila. #o:dil fe pou:e ve frekvenci a amplitud.)
Chapal jsem, co ONI dlaji a byl jsem za to vdcny. Odvadli moji
pozornost od toho, co jsem vnimal jako neprijemne, zpt k
abstraktnimu vnimani a k podstat vci. Stejnym zpusobem, tedy
interaktivni zkusenosti, se clovk zacina ucit vyjadrovat hnv, bolest,
strach a vse ostatni. Pokud se podari uspsn projit timto kurzem,
clovk se nauci vyjadrovat i ono zvlastni energeticke vlnni, ktere
nazyvame laska. My vsak ve skutecnosti nevime, co laska je, a mam
podezreni, ze uz vubec ji neumime pouzivat.
(!ecliv navrena skola inten:ivni vyuky.)
Cil - stat se vysoce vykonnymi producenty Nektaru ci lasky.
Skutecnost, ze lidske Iyzicke vdomi si ve vtsin pripadu
neuvdomuje, ze se tohoto procesu ucastni, muze take byt sama o sob
dulezitym prvkem. Nkolik vyvolenych ma povdomi o netlesnem
dni, alespon povrchn. Na mofe povdomi uz toho zacinalo byt take
docela dost. Zachytil jsem ale velice slaby vjem, prchavy, ale nemylil
jsem se. Byl tam. Co by se stalo, kdyby Stracena nakonec zjistila, ze
jeji mleko ma svou hodnotu? Jak by s nim mohla nalozit, kdyby
zrovna nemla telatko, ktere by jim zivila? Mohla by ho odlozit na
pozdji? Mohla by ho vymnit za vic jetelinky nebo vitaminove
granule? Co kdyby potom zjistila, ze si clovk bere jeji mleko?
Vzeprela by se, odmitla by dojit? Prisla by o louku, na ktere se pase,
ochranu pred toulavymi psy, byka (cas od casu ho potrebovala), ale
hlavn o chlev, kde vzdycky nasla ulevu od bolesti. Protoze si
neuvdomuje posloupnost casu, neprijde na to, ze by bolest po njake
dob odeznla. A treba by si to i mohla uvdomovat, ale bylo by ji to
jedno. Nechtla by si slapat po ststi. Takze: Koho to vlastn zajima?
Kdo by se vubec o to chtl starat?
(Abych pouil vas vyra:. Strof :a nic nemue
70
. Busit do nho fe
:bytecne. ")
Ten vjem tam neustale nkde v pozadi byl, mlhavy, zadal si
vysvtleni ci uspokojeni. A co ti, kdo ten stroj bifi? Vzdycky musi byt
njake vyjimky, zadny stroj neni dokonaly, jedina vyjimka staci, aby
potvrdila pravidlo anebo vytvorila nove. Odvezli by Stracenu nkam,
kde by ji mohli semlit na maso do hamburgeru? Jestli ano, jsou tyto
hamburgery njakym druhem vyjimecneho Nektaru, nebo nco zcela
jineho? A je to vsechno soucasti produktu stroje (Straceny)? Anebo je
to odpad, ktery je potreba vyhodit a zlikvidovat?
A co mali bycci, jakou maji roli? Nikdy nebudou vytvaret Nektar.
Pomr je jeden byk na padesat krav, takze vznika velky prebytek. O
vsechno, co se necha v prirod (je to take stroj?) jen tak napospas, je
automaticky postarano... Ta nelidskost demonstrace teto prevahy a
dravosti urcit neni ve vitznem sloupci. ... Ale okamzik, vjem zacina
byt silnjsi. Vubec zadny Nektar by nev:nikl, kdyby neexistoval
alespon jeden, uII, jeden bycek. Takze podle teto teorie je bycek
neprimym tvurcem Nektaru. To by se vztahovalo take na travu, jetel,
mineraly a dalsi clanky retzce.

70
V originalu: ..You can't beat the machine."

(!amatuf na sve tvary, rytmus frekvence se ti moc libil.)
Okamzicek. Kdyz moderni vysilac predava njake vlnni, mohou
tyto vlny rezonovat s dalsimi vlnami stejne povahy, aby vznikly
vzorce stejneho druhu a vytvarely mnohonasobne vzorce. Kdyz si je
nyni predstavim jako svtlo, tvori - bilou! Kdyz to vezmeme kolem a
kolem, nemusite byt konecnou antenou ci snimacem. Staci, ze jste
jednim z oscilatoru. Nikdy nemusi dojit k tomu, ze skutecn projevite
vyzarovani Nektaru, ale budete hrat jednu z klicovych roli v jeho
tvorb. Vzpomnl jsem si na situaci ze sveho dtstvi a bylo mi hned
lepe...
(o t tedy fest :nepokofufe?)
Vjem nkde ve mn stale jest hlodal, mli pravdu. Co bych
udlal, kdybych ml sklad plny Nektaru/Lasky? #ozdaval bych? V
tom pripad bych musel cekat, ze na mne brzy dolehne vlna
vyvolaneho zajmu a budu muset stavt novy, vtsi sklad, kde bych
uskladnil dalsi vypstovane zasoby. Vyvstal projasnny vjem. Ano,
bylo to tak samozrejme... Nkdo, Nkde. Kdybych tak mohl...
(Nefsi ted na to fest pripraveny)
Pripraveny na to, abych se presunul do Nkam? Pripraveny na
setkani s Nkym? A jakou roli v tom vsem hrajes ty, priteli? Kdybych
tak ml odvahu zeptat se...
(Nefsme Nkdo", fak rikas, ani nefsme od Nkud", fak
na:nacufes. Stefn tak nefsme hlidaci !o:emske :ahrady ani
:ahradnici. Ani nesbirame Nektar/energii, kterou vytvarefi lide, a
nikam fi neodvadime. Ne:apadame do adne skatulky inten:ivni lidske
vyuky. Nicmen : pov:dali sledufeme vytvoreni Zahrady a fefi rust fi
od pocatku. Kdy fe to potreba, vstoupime do vasi reality be: toho,
abychom narusovali proces vyuky. !otreba se obfevufe, kdy se
:ablokufe proudni. Takova ucast fe v konecnem dusledku pro nas
velmi duleita.) Touzil jsem se zeptat jednu otazku. Je...
(To Nkde neni ono nebe, na ktere se odvolavafi vase dfiny. Bylo
stvorene, stefn fako vsechny dalsi systemy.) Potom ten Nkdo...
(Je tvurce, ktery byl stvoren. Jsi tvurcem, ktery byl stvoren. Kady
: vas ma v sob malou rutinu, fak rikate, Nkoho, ktery vas stvoril.
!rostrednictvim teto rutiny od Nkoho, tedy tvurce, v sob nesete vfem
tvurce, ktery stvoril Nkoho.)
Otocil jsem se dovnitr. I s timto vysvtlenim bylo tzke vypustit ze
zretele logickou posloupnost. Tento rychly vjem ukazal, jak doslo ke
vsem tm zkreslenim, nepochopenim, odbocenim, nejasnostem.
Neuplne poznani muze byt nebezpecne... jelikoz lidska predstavivost
a Iantazie dokresli zbytek. Takze: kdyby nebylo Nkoho...
(Tak by lide neexistovali.)
Znovu jsem se vratil k myslence Nektaru/Lasky. Tohle Nkde! To
musi byt misto, kdyz je mozne tam uchovavat takove mnozstvi
Nektaru! Pkn by to zapadlo do moji predstavy Nebe. Zbystril jsem.
Treba bychom se mohli premistit na okraj Nkde, abych jenom
naznakem ziskal predstavu o tom, co je to za misto a jaky je to stav.
Tam, kde se koncentruje takove mnozstvi lasky, samozrejm zustat
pobliz, jenom to vse pozorovat z dalky. Poskytlo by to mnohe
odpovdi....
(Neni to vubec problem, pane Monroe. Mueme to :aridit. Zavrete
se pevn.)
BLIK!
... Prestoze jsem tsn uzavreny, je vyzarovani tak silne, ze nejsem
schopen to snest... jako by ze mne valily proudy potu a ja se rozpous-
tl... ale nebyl to zar... zacaly mnou otrasat hluboke vzlyky a ja jsem
nevdl proc... Potom zare polevila a ja se trosku otevrel. Mezi mnou a
zari byla njaka bytost, ktera mne chranila, a ja jsem si vsiml, ze ji
obklopuje jasna zare jakesi korony. Okamzit mi to pripomnlo
nabozenske obrazy, ktere jsem kdysi vidl, ale s tim rozdilem, ze tento
byl zivy a byl naprosto odlisny od namalovaneho obrazu...
(Toto fe nefblisi v:dalenost, kterou fsi schopny snest. Jtsinu
:areni odvadime, stefn ale nco prosakufe, fak tomu rikate. Zamr se
radfi na nas ne na vnfsi okraf te :are. To pomue.)
S velkymi potizemi jsem se zuzil a zamril se do stredu bytosti... a
zacal jsem se ochlazovat a zklidnovat... pomalu se zacalo objevovat
moje racionalni a pozorujici ja a ziskavalo pod svou kontrolu bourlive
emoce, ktere mne obklopovaly... pripadal jsem si, jako bych se dival
skrze tmave sklicko, a stale jsem musel byt ve strehu, abych dokazal
udrzet rozjete emoce na hranici unosnosti. Uzasna, zarna radost, ucta,
obavy - vse se michalo v jedno a jiskrilo v mem vdomi... vsechno
mnou protekalo a ja jsem na to reagoval zcela neschopen to ovladat...
Toto dozajista musi byt konecne nebe, posledni domov...
(Bud fest presnfsi ve svem po:orovani, mas k tomu
predpoklady.)
Podival jsem se pres stit zatemnneho skla, ktere tvoril muj pritel
INSPEKT... a byl jsem vdcny. Vdl jsem, ze kdyz nejsem schopen
snest pouhy odraz ci prusak teto zare, plna sila by m doslova
rozdrtila. Viditeln jsem nebyl na to zraly, jestlize toto znamenalo
pouhy vzdaleny kontakt... Prede mnou stala zariva ziva bytost,
neuvriteln ohromna. Muj prvni vjem rikal, ze se podoba vysoke
stojici lidske bytosti. #uce predpazene, dlanmi vzhuru... a pak stejn
rychle postava zmizela a na misto ni jsem vidl zarici kouli s nejasn
ohranicenymi okraji, za ni pak dalsi podobnou a za ni dalsi a dalsi...
souvisla kaskada, ktera pokracovala do nekonecna a ztracela se v
nedohlednu... Z kazde jsem vnimal bezpocet paprsku, nktere byly v
prumru velke, jine ne vtsi nez hrot spendliku. Vsechny ty svtelne
koule mi pripadaly stejne, pokud se tyce jejich velikosti ci prumru.
Ale co se tyce jejich ucelu, byly mimo me chapani. Nktere z nich
kolem mne prochazely tak blizko, ze kdybych se natahl a dotkl se...
(#ad bys to udlal? !omueme ti, festli chces.)
Vahal jsem, pak jsem za asistence jednoho z INSPEKTU opatrn
natahl cast sebe a dotkl jsem se nejmensiho paprsku, ktery byl
nejblize. Projel mnou, tedy tim, co jsem povazoval za sebe, okamzity
sok. A ja jsem vdl a v tomto poznani jsem take vdl to, ze kdybych
se snazil vse si zapamatovat, zapomnl bych to. Nebyl jsem schopen
ani podrzet si vdomi teto skutecnosti... A take jsem vdl, ze jiz
nikdy nebudu stejny jako driv, i kdyz si nebudu pamatovat tu
nepopsatelnou radost z poznani, ktere mnou prostoupilo. Ta ozvna
bude ve mn rezonovat celou vcnost, at uz to pro mne znamena
cokoliv... jemn jsem citil, ze mne nco vzdaluje od tohoto paprsku a
propadam se do sebe uvnitr zastitujici bytosti meho pritele
INSPEKTA... pritele? INSPEKT? Uvdomil jsem si sve zaostale
uvazovani a take omezenost mych uvah... Zarici koule, vysilajici
paprsky...
(Na to, e ses kontaktoval poprve, byla tva reakce velmi dobra.
!romnil fsi svou lidskou energii Nektaru/Lasky v centru sveho
uvdomni. Odtud fe tato energie presmrovana do paprsku, fak fe
na:yvas, do mist, kde fe fi nefvice :apotrebi. Kdy udlas pokroky,
mueme t vest do fednoho : mist urceni, take pak budes moci
sledovat tyto vysledky.)
Neml jsem dostatecn silny vjem, ktery by mi objasnil, co by se
se mnou stalo, kdybych byl vystaven plne sile tchto paprsku. Ale ma
lidska zvdavost m nutila zeptat se alespon na jednu zakladni otazku.
Takze jsem se prece jenom zatvaril vlidn.
(Byly stvoreny. Byly :de vdy, nemame adny vfem o tom, fak
v:nikly. Jsi pripraven k navratu?)
Otocil jsem se dovnitr a pevn jsem se uzavrel.
BLIK!
... Opt jsme zpatky v duvrn zname temnot, jenomze ted
vypada prazdn a steriln. Energie INSPEKTA je porad se mnou... Ml
bych pro nj sestavit novou identitu, jelikoz tuto pouzivam jiz dost
dlouho...
(INSPEKT fe stefn dobra fako kada fina.)
Ale nemohl jsem to nechat byt. Byl jsem otresen a vdl jsem, ze
se musim zeptat. Vdl jsem, ze m presahuji, ze jsou vysplejsi, ale
jaky je ten rozdil, to jsem nevdl...
(Byli fsme stvoreni a ty fsi byl take stvoren. Nefduleitfsi fe to, co
dokaes pochopit na :aklad vlastniho vfemu. A prifde cas, fak rikate
vy, :fistis vsechny priciny.)
Nahle jsem nkde vzadu ucitil nalehavou vyzvu k navratu do
Iyzickeho tla. Nevzal jsem ji hned na vdomi. Nechtl jsem se
vzdalit, ale signal vytrvaval a byl stale stejn nalehavy. Zachytil jsem
zachvv vreleho porozumni od sveho pritele INSPEKTA, a tak jsem se
vydal za signalem. Okamzit jsem se ocitl nad svym druhym tlem.
Snadno jsem do nho vklouzl a potom do Iyzickeho tla. Uvdomil
jsem si, ze m brni prava ruka. Spatne prokrveni - asi jsem si ruku
nesikovn zalehl. Nkolikrat jsem ji rychle za sebou pokrcil a natahl a
pritom jsem (jak bylo mym castym zvykem) premital: Co kdyby
neprisla vyzva, jak dlouho bych asi zustal v odlouceni? Vratil bych se
vubec? Kdyz jsem pozdji po tm lezel, oknem ke mn proudil jemny
vanek nasyceny vuni zem, zvenci ke mn dolehal zpv lelka a zvuky
cvrcku, citil jsem horky dech naseho maleho psa Parnika, ktery spal
stuleny u mych nohou, slysel pravidelne oddychovani me zeny Nancy,
citil jsem, ze mi po tvari stekaji slzy...
A pak jsem si vzpomnl. Na vsechno ne, ale vzpomnl jsem si!
Jest v posteli jsem se posadil a v navalu nepopsatelneho ststi a
radosti se mi chtlo vyskocit a kricet. Parnik nadzdvihl hlavu, se
zajmem se na mne podival a znovu ulehl. Kdyz jsem se posadil,
manzelka zmnila polohu a pak znovu zacala pravideln nadechovat a
vydechovat. Nebudil jsem ji, potrebovala si odpocinout a nabrat silu.
Oprel jsem se a vzpominal. Nkdy pred rozbreskem jsem usnul.


14. - JEDNA NEN#OCN LEKCE

Cas 3.40... jsem vzhuru, bdly, odpocaty, uvolnny... vyhaknuti z
Iyzickeho bez potizi, hned opoustim take druhe tlo a cekam na signal.
Zadny neprichazi, takze se dal nesnazim a nechavam se vest Vyssim
Ja. Citim obvyklou ,smouhu" pohybu, neni silny a nkde blizko sebe
zachytavam identitu BB. Muj vjem, ktery jsem z nho ml, byl upln
jiny nez drive. Byl tsn uzavreny a ochably. Tenky zavoj mlhy vn
Prechodove oblasti zpusobil, ze byl men patrny.
Zkusil jsem navazat kontakt pomoci vlidnosti. (Hef, chlapce, tak
fak
fe?)
BB se mirn otevrel. (Ahof, #ame.)
(Ml fsem :a to, e sis davno odskakal :pt na KT-95.)
BB ochabl. (To tak.)
Projevil jsem jemnou vlidnost. (Mohu ti nfak pomoct?)
(Ne... ne.) Zacal se zavirat. (Jen tak tady pobyvam.)
Byl naladny jako clovk, ktery prisel o sveho nejlepsiho pritele. Z
jeho pohledu tomu tak vlastn i bylo a castecn rovnz i z pohledu
AA, kdyz se konecn objevi. I pro nj to bude dulezite, ze jeho
puvodni zaklad bude doplnn o zkusenost lidskeho zivota, ktera bude
trvale provazana s bytim, kterym puvodn byl. Takze by se to dalo
brat jako ztrata, pokud BB neprijme novou zmnu nebo bude ocekavat
jenom to, co o AA vdl z KT-95.
Zkusil jsem na to jit jinak. (Nemues tady donekonecna fen tak
postavat. )
BB se odmlcel. (Donekonecna... o to :namena?) Zamihotal jsem.
(Ale... lidsky vyra:.)
BB se zachvl. (Nechci mit nic spolecneho s tim, co dlafi lide')
Rekl jsem mu to tedy otevren a bez skrupuli, (Budes to muset ud-
lat. Opatrit si nfakou rutinu o lidech. Jestli to neudlas, nepo:nas
sveho pritele AA, a vyfde ven. Nikdy ne:achytis feho identitu.)
BB se zachvl. (Ale :achytim' Takove vci se nevytracefi')
(Nebude to u stefne fako driv. !rofdi si :novu svofi rutinu, kdy
ses ho : toho snail dostat. U tenkrat fsi ml problemy s feho
identitou. Garantufi ti, e to byl fenom na:nak, protoe se do toho
teprve dostaval, vsechno :acinalo.)

Otocil se dovnitr a zavrel se. Nahle se objevil vjem, ze jsem
zopakoval znamy model. Co bych si s nim pocal? Nebyl njake
zatoulane zvire, ktere bych mohl vzit domu, krmit ho a najit mu novy
domov. Bylo to absurdni. Dostat ho do lidskeho tla? A to bych udlal
JAK? Mohu si byt jisty, ze nepujde do Ironty, aby se stal clovkem
skrze pruchod Vstupni branou. Muzete se naucit plavat bez toho, ze
byste se ponorili do vody a namocili se?
Elegantn jsem se pokusil ze situace vybruslit.
(Mona by bylo neflepsi, kdybys he:ky skocil :patky a na KT-95 a
nechal vse byt.)
BB se mirn pootevrel. (U fsem to udlal, vratil fsem se na KT-95
a pak :ase :patky sem.)
Vyckaval jsem. Nic jsem nechtl zbytecn premilat, slo mi o to,
abych mu pomohl. Vdl jsem, ze bude pokracovat, a on skutecn
pokracoval.
(Nasel fsem diru a byla pra:dna. Znas, fake to fe?)
Uklonil jsem se. (Ano, :nam. Zustane pra:dna, protoe fe stvorena
pro fednu konkretni Jlnku. Zadna fina se tam presn nevefde.)
(AA byl opravdu chytra Jlnka, tomu vr. Tak chytra, a si to pkn
:avaril. !odivef se, fak dopadl.)
Opt jsem se uklonil. (To se stava.)
Uz jsem se chystal, ze se otocim a co nejcitlivji prerusim spojeni,
ale bylo pozd. Objevil se jasny vjem, ze BB pomalu nachazi reseni a
ze to reseni se bude tykat take mne. Bylo tomu presn tak.
BB jasn zajiskril. (Ty to mues doka:at')
(o doka:at?)
(!oskytnout mi rutiny o lidech. To m na nf pripravi.) Zamihotal
jsem. (Nevdl bych, : ktereho konce :acit.) (Uka mi fenom, fak to
chodi u lidi.) (Jak to mam udlat?Musis se stat clovkem...) (Ne, ne.
Nemusim,) prerusil m rychle BB. (!ohybufes se be: fy:ickeho tla.)
(To ano, ale...) I
(Ty a fa fsme spolu od :acatku nfak spri:nni, #ame. Jako stari
pratele. Docela dobre tvou identitu :nam. Take bud mym pruvodcem
:pusobem rychle a strucn". o ty na to?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Nco v tom smyslu, fake to fe byt
clovkem snadno a rychle"?)
Zajiskril jest vic. (!resn' !resn')
Tak to by slo. Neni to upln to same, jako kdyz slepy vede slepeho,
i kdyz dost podobne. Mohl bych ho letmo seznamit se zaklady. Ukazat
mu... ano! Ukazat! To by mu mohlo byt jasne.
Otevrel jsem se. (Dobre. Nefduleitfsi moment v ivot clovka fe
nutnost preit. To fe nefsilnfsi vfem :e vsech. !ro vtsinu lidi prehlusi
vsechno ostatni.)
BB se odmlcel. (o :namena preiti?)
(Zustat naivu.)
(Jaky fe v tom problem? Jsi iv. Zustavas stale iv.)
Zatvaril jsem se vlidn. (Tento vtisk pro vtsinu :namena :ustat
naivu ve fy:ickem tle, nic vic. Jtsinu sve energie vyuivafi na to,
aby preili, tak ci onak. To fe pricinou doslova vsech lidskych
problemu. !ud preiti fe tak silny, e prehlusi vsechno ostatni. Konec
lekce.)
BB se zhoupl. (No tak. To fe nefbla:nivfsi rutina, fakou fsem kdy
dostal')
(Kdy fsi v tle, u to takova legrace neni. !ovaufes to :a
skutecnost a nic fineho si neuvdomufes.)
BB se neprestaval porad houpat. Uvdomil jsem si, ze je jenom
jedna moznost, jak by to vsechno mohl pochopit. Ukazat mu to. Vzit
ho na pobrezi, aby ty plavce mohl aspon pozorovat... (!ofd, dr se
mofi identity)
BB zajiskril. (Ano, #ame')
Otocil jsem se, udlal jsem pulobrat a vyrazil jsem dolu, skrz
prstence. Muj novy pritel z KT-95 se drzel v tsnem zavsu za mnou.
Neml jsem v umyslu navstivit velka msta, chtl jsem jit k
zakladum... daleko od civilizace, zamrit se na odlehla lidska obydli...
stredni Asie, ano... to by mohlo byt ono... zastavil jsem se nad
bezutsnym kopcem, jeden ze svahu pokryval proridly lesik. Na okraji
lesa sedl v podrepu muz a cihal. BB byl vedle mne a snazil jsem se jej
upozornit na tuto postavu. Kousek od muze se paslo zvire, ktere
pripominalo malou srnu. Muz zvedl pusku, zamiril a vystrelil. Srna
padla k zemi. Muz pribhl k ni, srna jest hrabala nohama, zvratil ji
hlavu dozadu a machnutim noze ji podrizl krk. Vyrinuly se proudy
krve a srna se konecn prestala hybat. Muz si hodil srnu pres rameno a
vykrocil smrem z lesa ven a dal ke kamennemu pribytku. Sledovali
jsme ho a BB do m lehce strcil.
(Ten clovk. On :abil finou bytost.)
Uklonil jsem se. (Ano.)
(Proc to udlal? To neni dvakrat o preziti!)
(!ro srnu ne, ale pro to druhe :vire... ehm, pro tu dalsi bytost. Ten
clovk tlo srny potrebufe.)
BB se odmlcel. (Kcemu by mu mohlo byt? U ma fedno tlo.)
Zatvaril jsem se vlidn. Uz je to tady. (!osloui mu, aby preil.
!otrebufe, aby se : nho nafedl.)
(Nafedl' o :namena fist?)
(Jloi si srnu do sveho fy:ickeho tla a to mu doda energii k
preiti. Zustane naivu... ehm, fy:icky. Tomu rikame fist.)
Ta druha bytost... ta, ehm, srna nepreila, ne:ustala naivu... tedy
fy:icky. Jasn fsem :achytil fefi energii, kdy opoustla tlo.)
A ze pry snadna lekce! (No, lide mafi u nas identitu nadra:eneho
druhu, ehm, nadra:enych bytosti. Jsou na vrcholu potravinoveho
ret:ce, tak tomu rikame. !otravina nebo fidlo fsou vci, kterymi se
sytime. Jtsi druhy pofidafi mensi druhy a pak fsou :ase sndeny fest
vtsimi druhy, dokud se nedostaneme a k clovku. Clovk neni
nefvtsi, ale fe nefchytrefsi, proto fe nadra:eny. Ji temr vse, co roste.)
BB se zamril dovnitr a mihotal. Nasledovali jsme muze az k
chat. Muz shodil srnu z ramen a povsil ji na tram u vstupu, ktery byl
castecn zakryt zavsem. Potom sel dovnitr.
BB zamihotal. (On se fi, ehm, nechysta snist?)
(A po:dfi. Musi fi nefdriv trochu upravit, nechat vytect vsechnu
krev. !odivame se dovnitr?)
Neml ve skutecnosti moc na vybranou, protoze jsem ho prav
vedl skrze kamennou zed. Uvnitr, ve stredu mistnosti na hlinne
podlaze horel maly ohen. Kolem nho sedly tri osoby, zena a dv
male dti. Zena michala obsah kotliku, ktery visel zavseny nad
ohnm, dti se hladov divaly. Muz si prisedl, svlekl si silny kabat a
prevzal kotlik, ktery mu zena podala. Zacal jist. Pomahal si pritom
dvma prsty, kterymi si vsunoval potravu do ust, a prilezitostn
usrkaval z okraje kotliku. BB do m nalehav stouchl.
(o to dla?')
(!rav ted fi, uchopufe kousky potravy a vklada si fe do tla, a to
dalsi, to do sebe fednoduse naleva.)
(No, ano. Tento vfem se u fednou obfevil' Kdy si svlekl cast sveho
tla')
Odmlcel jsem se a potom jsem zajiskril. (To byl feho kabat. Neni to
feho tlo, fe to finy dil, ktery si obleka, aby ho :ahrival. To fe dalsi vc,
ktera fe nutna k preiti - udrovat tlo ve spravne teplot, ani prilisne
teplo, ani moc :ima. #ovn ho take chranit pred :rannim. !roto fe
tady ta chatrc, ehm, obydli, ve kterem prav fsme. !omaha chranit
fy:icke tlo. Ohen... ehm, to vy:arovani uprostred mistnosti,
umonufe, aby byli v teple.)
Objevil se mi vjem, ze se BB soustredi podobn jako clovk, ktery
pozoruje kobru, jak primo pred jeho oblicejem pohupuje svou roze-
dmutou siji. Zamril jsem se na nho a pokusil se zjistit, do jake miry k
nmu cely dj pronika jako skutecna rutina. Jak byste vysvtlili teplo
nebo zimu, nebo nco tak jednoducheho jako ohen k priprav jidla
nebo nutnost nepretrzite pece a zajmu o Iyzicke tlo a jeho potreby
nkomu, kdo nikdy takove tlo neml? Pak uz do m BB zase strkal.
(#ame, #ame') BB se siln chvl. (Zabifi ted dalsi')
Otocil jsem se. Muz mezitim popostrcil zenu dal od ohn a povalil
ji na zem. Polozil se na ni, tlem ji tisknul k zemi, pevn ji drzel v
sevreni, stejn jako ona jeho. Dlouhy hruby odv mla vyhrnuty az
nad boky, nohy mla zaklesnute kolem jeho pasu a oba se divoce
svijeli. Opodal dti jedly z misy a niceho si nevsimaly. Nejsem
zalozenim voyeur, takze jsem snadno zachovaval nezaujaty pohled.
Zatvaril jsem se vlidn. (Ne:abifi fi. #o:mnoufi se.)
(o to...)
(Spofufi svofe energie, aby vytvorili treti. Jyrabfi svofe kopie,
fako fsou ti dva mali, co fedi u ohn. Jsem si fist, e udlali ty dva.)
(!roc by to dlali?)
(To fe na preiti to nefduleitfsi. Jytvorit svofi kopii a udret sebe
sama - ve sve kopii. To mafi spolecne vsechny ive druhy, nefenom
lide. !resna rutina fe nefdrive :afistit ro:mnoeni a a potom se
postarat o potravu, chlad, teplo a vsechno ostatni.)
(Ale oni udlali dv kopie.)
(Je to takova :aruka, e kdy fe kopii vice, alespon fedna preife.
Kdyby ti dva mali :emreli, nebo fe nco :abilo drive, ne si udlafi sve
kopie, tak by byla nadfe, e treti, ktereho ted vytvarefi, bude it dosta-
tecn dlouho, aby stacil :afistit dalsi kopie.)
BB se zamihotal. (!roc by umirali, nebo co by fe mlo :abifet?)
(To fe ten problem fy:ickeho ivota. Je snadnfsi :emrit nebo se
stat obti :abiti, ne it. K udreni rovnovahy fe potrebny silny pud
sebe:achovy. To vytvari dalsi problemy.)
(Jake problemy?)
(!ostupn se k tomu dostaneme.)
Zamril se na dvojici pod nami, ktera sexualni akt uz ukoncila a
znovu u ohn jedla.
(Ti dva velci nefsou stefni.)
(Jsou lide, ale kady fe finy. !rofdi si tu rutinu, kdy ses setkal s AA
-on se chtl vratit na Zem. a stat se enou. !ri druhem pruchodu byl
opravdu ena. Lide fsou bud mui, nebo eny. Aby v:nikla kopie, fsou
k tomu :apotrebi mu i ena.)
BB se otocil dovnitr, potom se otevrel. (Ty fsi co?)
(Mu.)
(Byl fsi nkdy ena?)
(Nemam k tomu adnou rutinu, take asi ne.)
BB se dosiroka otevrel. (Nic takoveho na KT-95 nemame. Nikdy
fsem na podobny vfem nenara:il. Jytvaret svou kopii. asne')
Prerusil jsem ho. (Neni to presna kopie, fe to fy:icka kombinace
tch dvou, kteri fi tvori. !ak doufas, e to bude tvofe kopie, ale nikdy to
tak neni. Je to fenom fy:icke vo:itko". Jlnka, ktera do nho vstupufe,
mue byt naprosty ci:inec.)
BB se zhoupl. (Nebof se, #ame. Tolik m to :ase nebere.)
(Mam vfem, ktery mi rika, e i silnfsi Jlnky, ne fsi ty, skocily na
lep a staly se lidmi.)
BB se zatvaril vlidn. (!orad fest vubec nic nechapu, tu vc s pre-
itim. To by pro mne bylo prilis. Na to fidlo bych si :vykl, i na teplo a
:imu. To ro:mnoovani, tvoreni kopii, by mohla byt docela legrace.
Jyborna hra by to mohla byt.)
Neovladl jsem se. (Kdo se smfe naposled... !ofdme.)
BB se odmlcel. (hybi mi vfem. Kdo se smfe naposled?)
Otocil jsem se, prosel zdi a vdl jsem, ze m BB nasleduje.
Zamril jsem na misto, kde mohl ziskat silnou rutinu o tom, jak se
muze hromadit zkresleni. Identita New York, centrum Manhattanu,
zacneme na Zapadni 42. ulici. Presun netrval dlouho, objevili jsme se
zhruba na urovni chodniku. Kulisa pozdniho odpoledne - lide se
shromazduji, obvykla tlacenice, prechazeji, spchaji a couraji se
mstem. #estaurace, kina, nenapadn podbizejici pornograIicke
Iilmy, poutace a obchudky vseho druhu, ramus z prodejen CD
nahravek, ulice precpane dopravnimi prostredky - moc se toho za
poslednich tricet let nezmnilo, jenom asi pribylo toho, co zde jiz
drive bylo. To bude opravdu nazorny priklad. BB stal uprostred
proudicich zastupu, krcil se a kroutil, snazil se vyhnout srazkam s
chodci... upln zbytecn. Vedl jsem ho k obrubniku, ktery byl
ponkud mimo ten shon.
Mihotal. (Odkud se vsichni v:ali?)
(Kriovatka svta, tak se tomuto mistu driv rikalo. !richa:efi
odevsud, spousty fich ifi pobli.)
(o fe sem tahne? Takove misto')
Zatvaril jsem se vlidn. (Mafi vfem, e tady, v Novem Yorku, fe
vsechno mone.)
BB se zachvl. (Moc nove" mi to tady nepripada.)
(Je to fenom identita, nic vic. Lide tady ale dlafi upln to same
fako ten : lesa. Jeden fako druhy - snai se preit. Dlafi cokoliv, aby
preili.)
BB zamihotal. (Nemam ten vfem. A ten hluk pasma M m
ro:echviva. Nefhorsi fe to skripani, s tim fsem se fest nikdy nesetkal'
Odkud to pricha:i?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Trochu se :avri, nebude to tak silne. Ten
hluk vytvarime my, lide. To skripani, ty pronikave :vuky - u fsem na to
prisel, co to fe. Jsou to fefich emoce.)
(Emoce?)
(Nebudu ti k tomu davat adny vfem. Ani se o to nepokusim. Musel
bys byt clovkem, abys to pochopil. Dale fe tady patrny dalsi problem,
ktery se radi hned :a pud sebe:achovy - vtsina lidi dla nco, co ve
skutecnosti dlat nechce. )
Zamihotal napul otevren. (!roc dlafi takovy hluk?)
Uklonil jsem se. (Oni nevdi, e ho dlafi.)
Zamril se dovnitr a uzavrel se. Pak se malicko pootevrel. (Ty fsi
take clovk. Tak proc take nedlas stefny hluk?)
(Take ho dlam. Jenom ho mam docasn pod kontrolou. Kdy fsem
ve fy:ickem tle, tak hrimam do vsech stran, o tom nepochybuf.)
BB se otevrel a zatvaril se vlidn. (No dobra. Kdy to sneses ty, tak
fa urcit take. No a co dal, to preiti...)
Pomalu jsem se otocil kolem sve osy. (Je velice tsnem okoli
tohoto mista fe mone uspokofit vsechny potreby, ktere souvisefi s
preitim. A to :daleka neni vsechno. Je :de vsechno, co chces, cokoli
chces, kdykoliv chces. !ou:e se :amris na spravnou identitu a mas
to.)
BB zamihotal. (Jsechno to, ehm, fidlo?)
(!ocinafe bistrem tady na rohu a po horni patra vyskove budovy
tamhle na ob:oru. Staci vstoupit a obsloui t.)
(Teplo, :ima, ehm, ta kamenna chata, vsechny ty vci, co se
vkladafi do tla?)
(Jsechno tady fe.)
(A co kopie, take se tady dlafi, ehm, to ro:mnoovani?)
Zhoupl jsem se. (Kdybys opravdu dukladn patral, tak by asi
nfakou monost obfevil. Tady se vtsinou dla fenom ten ukon, be:
kopii.)
BB se odmlcel. (!roc by to nkdo dlal, kdyby nev:nikaly adne
kopie')
Zamihotal jsem. (!odle meho vfemu fe vtisk pudu sebe:achovy
proto tak silny, aby kady druh vynaloil skutecne usili o sve
ro:mnoeni. A tak se : toho aktu vyvinulo nco, ehm... fe to vlastn
:abava.)
Opt se odmlcel. (Zabava' Ti dva v chat nevypadali, e se bavi')
Uklonil jsem se. (Musis byt clovkem, abys tento vfem spravn
:achytil. Neni mone to nkomu predat fako rutinu. Ale i tu :abavu bys
tady uspsn uspokofil - podle libosti.)
BB jasn zajiskril. (o tedy :namena ten :matek? Jsechno fe to
ri:eno' Lide dostavafi co chtfi, spousty toho, a kada Jlnka to nasava
a fde :patky tam, odkud pocha:i.)
Otocil jsem se dovnitr a uzavrel se. Obracelo se to v tzkou lekci
pro mne, ne pro nj. Od zacatku mi pripadalo, ze vsechno to
vysvtlovani mu bude k nicemu. Jak mu napriklad vysvtlim, ze lide
musi vtsinu denni doby vnovat njake praci, pokud chtji prezit? Ze
touzi po stejnych vcech a zabijeji se pro n? Ze usili o preziti je casto
zcela pohlti a oni nevdi, kdy prestat? Ze lide zakladaji velke kluby,
kterym rikaji narody, a chtji znicit jine narody, jelikoz se domnivaji,
ze ohrozuji jejich preziti? Ze cela ta zalezitost natolik zamstnava
jejich myslenky, az se soustredi jenom na Iyzickou, lidskou existenci a
zapominaji na vsechno ostatni...
(U se :ase prosakufes ven, #ame,) vlozil se do mych myslenek
BB. (Ale souhlasim s tebou. Nemam o tom vsem temr adne vfemy. A
co ta... ta prace? Znamena to, e lide se :abifefi a pak se sndi? A co
:namena, e :apominafi?)
Dlal jsem, co bylo v mych silach. (!race fe to, co lide dlafi, aby
:iskali peni:e, ehm, energii k placeni, ehm, k davani druhym lidem,
aby na oplatku :iskali to, co uspokofi fefich potreby pudu
sebe:achovy.)
(!enni energii? Musi to byt nco mocneho... takovou identitu ne-
:nam.)
(Ani nemues. Mafi to fenom lide - fe to vyhradn fy:icka
:aleitost. Nefungufe nikde finde, pou:e na Zemi a me:i lidmi.
Nefhorsi fe, e ru:ne skupiny lidi, ehm, narody...)
(To fsou ty velke kluby... na KT-95 mame kluby hracu.)
(!resn tak, ty velke kluby lidi. Kady ma svou vlastni penni
energii a v:afemn si fi vymnufi.)
BB se zatvaril vlidn. (Take kdy chci srnku, abych se nasytil,
nebo chatu, ve ktere bych bydlel, nebo povlak na tlo, tak musim dat
penni energii. !ak to dostanu.)
(Nefdrive musis pracovat, potom dostanes penni energii a pak
dostanes, co chces.)
BB upnul pozornost na auta, ktera projizdla kolem. (A tyto obaly?
Take :a penni energii?)
(Staci penni energie... a fe to.)
(Jsem : toho pkn :mateny.) BB se zatvaril zcela vlidn.
(Kdybych se musel stat clovkem, vubec bych se do tchto vci
nemichal. Jenom bych :de pobyval, dlal bych kopie a to by mi
stacilo... o fe na tom tak :abavneho?)
Divoce jsem se zhoupl a nemohl jsem se primt k tomu, abych se
uzavrel.
Odmlcel se. (K tomu fe take nutna penni energie?) Uklonil jsem
se. (Jak se to ve:me.)
Najednou jsem ucitil neodbytne nutkani, ze bych se ml vratit
zpatky do Iyzickeho tla. Snazil jsem se mu odolat a soucasn si
udrzet pozornost BB. Musel jsem zpt, ale BB jsem tady nechat
nemohl, neuml by se odsud dostat... ale vyzva byla velice nalehava a
nemohl jsem ji odolat. Zacal jsem se pohybovat smrem zpatky,
pomalu, protoze jsem se tomu branil, a potom rychle, kdyz jsem se
rozhodl, ze zjistim, o co jde, a vratim se co nejrychleji. Priblizil jsem
se k druhemu tlu, bleskov vklouznul dovnitr a pak jsem vesel do
Iyzickeho. Posadil jsem se na posteli a rozhledl se kolem sebe. Zdalo
se, ze je vsechno jako obvykle, mocovy mchyr take v poradku, zadne
brnni rukou nebo nohou zpusobene nedostatecnym prokrvenim, ani
zadna bolest. Muselo to byt nco vnjsiho, teleIon, letadlo preletajici
nad domem, zkratka nco, je jedno co. Okamzit jsem si vzpomnl na
BB a vidl jsem ho, jak zmaten stoji u patniku na rohu 42. ulice a
Broadwaye. Provedl jsem kratkou relaxaci, abych se dokazal vratit
zpatky a pak dostat mimo tlo, ale byl jsem napjaty a neslo mi to.
Usnul jsem asi na sesty pokus.
Kdyz jsem se probudil, bylo rano. Napadlo m, ze se pokusim
dostat ven a pomoct BB, ale z casovych duvodu jsem to nemohl
udlat. Den jsem stravil jako obvykle s tim, ze se mi obcas v ruznych
intervalech ve vdomi objevoval BB. Vdl jsem, ze v tomto pripad
jsem stoprocentn zodpovdny. Kdyz jsem konecn pozd odpoledne
pocitil unavu, ktera davala sanci na uspch, odjel jsem do laboratore,
vesel dovnitr a zamkl za sebou dvere. Pripravil jsem zvukove
nahravky a odesel do kabiny. Lehl jsem si na zada na vodni luzko a
nasadil si sluchatka. Temr okamzit jsem citil, ze se uvolnuji. Pak uz
to bylo jednoduche. Odpoutal jsem se od Iyzickeho tla, vysunul se z
druheho, zacal jsem zamrovat... a bum! Primo prede mnou se
objevila bytost.
(Hef, #ame, kam miris?)
Zachvl jsem se. (Jak ses sem dostal?)
BB se zatvaril vlidn. (Kdy fsi se :acal natahovat k tomu
kratkemu skoku, sledoval fsem tvou identitu. Ani m nenapadlo, abych
:ustal v tom prisernem hluku, kdy fsi tam nebyl ty. Tady fe to o moc
lepsi.)
(To doufam.)
(Tvuf pud sebe:achovy musi byt pkn silny. Nemas fenom fednu
chatu, mas fich hned nkolik')
Zamihotal jsem. (Toto neni chata, tady pracufeme.)
(!resn fsem t :achytil, kdy fsi opoustl fy:icke tlo. Tamto fe
tvofe?)
Zachvl jsem se. (Jist, e fe mofe' Nechodim do tl druhych lidi.)
(!roc ne?)
Zamihotal jsem. (No, fe to proti pravidlum.) (!roti fakym
pravidlum?)
(To fa nevim, neni to... Jfem fe :kratka takovy, e se to nedla. 1
kdybych to chtl udlat, tak myslim, e bych nemohl.)
(!oradn se kroutis a prohybas, ne se dostanes ven.)
Uklonil jsem se. (Nemam k tomu adny vfem. Nepo:orufi se, kdy
vystupufi : tla.)
(Dlame to dost podobn, kdy hrafeme hry na KT-95. Dostavame
se tak do systemu, ktery fe nad nami a pak :ase :patky ven. Hef, co
dlafi tamty Jlnky v te velke chat?)
Zachvl jsem se. (Doufam, e fsi tam nebyl, e ne?)
BB se zatvaril vlidn. (Trochu fsem tam okounl. Nepodarilo se mi
upoutat tvofi po:ornost, tak fsem musel nco dlat. !oslal fsem fim
fednu ci dv rutiny. Udlalo fim to radost. o dlafi?)
(Snai se prolomit sklon k pudu sebe:achovy... a :novu se naucit,
co :apomnli. Rika se tomu skola.)
(Nenacha:im adny vfem, proc by k tomu musela byt potreba
skola.)
Otocil jsem se. (!otrebufes ten :bytek uvodni lekce.)
Zamril jsem se a natahl smrem k nejnize obihajicim prstencum,
ktere jsou pouze Iazov posunuty oproti Iyzicke urovni. Byla to
oblast, kde to vypadalo drsn, ale soucasn jsem vdl, ze
zustaneme-li v hornich prstencich, nikdo si nas nevsimne... Ale netsil
jsem se na to. Z duvodu srovnani jsem pouzil stejnou identitu 42. ulice
v New Yorku. Byl to kratky presun s vystupem asi padesat stop nad
povrchem. BB byl vedle mne.
Zatvaril se vlidn. (Opt fsme :de. Zadny ro:dil, krom toho, e fe
:de mnohem vice lidi.)
(Soustred se na ty, ktere vnimas neflepe.)
BB se otevrel a bylo jasne, ze si zacina uvdomovat zmnu v roz-
vrstveni masy. Pozoruje, jak do silnice vbiha muz a mava na taxi.
Kdyz probhne skrze projizdjici auto, bezradn se zastavuje. Prostor,
ktery muz zdanliv zabiral, taxi protnulo, jako by neexistoval. Stihly
mladik s dlouhymi vlasy, ktery vypada asi na osmnact let, se snazi
upoutat pozornost skupinky teenageru, kteri se tsn vedle opiraji o
auto. #ad by si potahnul z jointu marihuany, ktery nechavaji kolovat.
Marn - nikdo ho nevidi ani neslysi. Statny policista v uniIorm
pohupuje svym pendrekem, prechazi sem a tam pred obchodni
vylohou a vubec si neuvdomuje, ze ho nikdo nebere na vdomi.
Luxusn oblecena dama neurciteho vku se snazi objevit ve sve
kabelce drobnou minci, za kterou si chce koupit noviny. Nevdomky
pritom prochazi zdi blizke budovy. Starsi muz se pokousi zakoupit
vnady dvou prostitutek stojicich na zacatku chodby, ktera vede
schodistm dal do patra. #ozciluje se, protoze ho vubec nevnimaji.
Potom prihlizi, jak se blizi muz, ktery ma skutecne Iyzicke tlo a simra
jednu z divek na tvari desetidolarovkou. Ona se otaci a vede ho nahoru
po schodech; prvni muz je jim v patach. Starsi zena jde pomalu ulici,
nic kolem sebe si neuvdomuje, cas od casu se shyba a chce zvednout
nedopalek cigarety. Jeji ruka jim ale prochazi naskrz. Uprostred davu
proudicich lidi stoji vyzyvav muz snde pleti. Tvar ma zkroucenou
vzdorem a nenavisti, v ruce drzi nuz a boda do vsech kolemjdoucich.
Neuvdomuje si, ze nikoho nezranuje. Stary zarostly muz v baru pres
ulici se snazi vypit vsechny panaky, ktere si objednava jeden z hostu.
Nakonec vyleza hostovi na zada a snazi se zachytit chut a ucinek
napoje stejn, jako je vnima host. Nikdo si ho nevsima a jeho snaha je
marna.
Otocil jsem se k BB. (Staci?)
BB divoce mihotal. (o se s nimi stalo?)
(Fy:icky :emreli, ale nevdi to. !amatufi si fenom fy:icke byti a
chtfi si ho udret. Mysli si, e nic fineho neexistufe.)
(Nemues fim poslat nfaky vfem, aby to :acali vidt finak?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Jestli myslis mne, tak fim budu muset po-
mahat ve vsem, kdy se do toho fednou pustim. A takto si karieru budu-
fi fini, od toho tu fa nefsem.)
BB se odmlcel. (Karieru?)
(Nedlafi nic fineho, fenom se snai upoutat po:ornost takovych
lidi. hces fest vfem opravdu krafniho pokriveni pudu sebe:achovy?)
Zamihotal. (Jist, pokracuf.)
Uvdomoval jsem si, ze jim to vsechno otraslo, ale musel jsem ho
tlacit dal. Az potom jsem mohl mit jistotu, ze si bude povazovat
vnjsich prstencu. Zamril jsem a napojil se na identitu chumlu
sexuchtivych Iorem. Natahl jsem se a po kratkem presunu jsme se
zastavili necelych deset kroku od obri hromady. BB se soustredil
primo na ni. O chvilku pozdji se odmlcel a nakonec se zavrel. Cekal
jsem, az se znovu mirn pootevrel, zamril jsem se mimo hromadu
svijejicich se lidskych Iorem. Sam jsem byl otevren jen napul, protoze
mi navic nestacily sily.
BB se slab chvl. (o se to s nimi stalo?)
(Fy:icky fsou mrtvi. Sice vdi, e se nco stalo, nfaka :mna, ale
neciti odpovdnost, take :kratka dlafi vsechno fako driv.) (o to ale
dlafi?)
(Jubec fim nefde o to, aby se ro:mnoovali, dlali kopie. Zafima fe
fenom ten akt ro:mnoovani. Nic vic nevdi a nic fineho fe ne:afima.
Zkousefi to :novu a :novu, ale nemafi : toho adne uspokofeni, protoe
k tomu by potrebovali tlo, aby to bylo takove, fake to :nafi. A to oni
nemafi.)
BB se znovu pokusil zamrit na lidska tla a hned se odvratil.
(!ofdme pryc.)
Chtl jsem od nho rutinu, abych si byl naprosto jisty. (!resvdcilo
t to?)
(Ano, ano... pofdme.)
Zamril jsem se a natahl smrem k vnjsim prstencum. Ani na oka-
mzik jsem nepochyboval, ze BB je mi v patach. Pomalu jsme
postupovali ven. Protnuli jsme hustou vrstvu nehybnych sedych
bytosti, ktere nejsou ani tady, ani tam, mrakotnych... cekajicich, az se
nco stane. Ale vsechny jsou presvdceny, ze se skutecn nco stane.
Hluk pasma M je skoro neznatelny. Pribrzdil jsem nas, abychom
mohli zastavit v dalsim, druhem nejvnitrnjsim prstenci. Ze vsech
stran nas obklopovaly bytosti, ktere vrn pripominaly lidi. Kazda
vsak byla vdoma a cinna jenom v mezich sve vlastni rutiny.
BB se ke mn priblizil. (!roc :astavufes tady? !orad fe tady fest
hodn hlucno.)
Otevrel jsem se. (Je tady fedna velka odlisnost. Tito si uvdomufi,
e u nemafi fy:icka tla, ale nic vic. Zamr se na nktere a obfevi se ti
vfem.)
BB se otocil a stanul tvari v tvar zen, ktera budila dojem, ze
zpomalen kraci stale na tomtez mist. Mohla byt stredniho vku, byla
silna a po tvari ji stekaly slzy... (Odpust mi, odpust, maminka t
nechtla opustit, holcicko mofe mila, ale nemohla finak. Jratim se ale,
vratim, abych ti pomohla, fen co to pufde... nfak to u :aridim...)
Pokynul jsem smrem k muzi, ktery vypadal asi na sedesat. #ychle
prechazel z mista na misto a pritom tloukl zatnutou psti do dlan dru-
he ruky... BB se na nho zamril... (Zatracen' Zatracen' Zatracen'
Zrovna, kdy fsem si to vsechno pripravil a chtl si :acit uivat. Ted to
vsechno ona utrati :a obleceni a :a vylety kdovi kam. A fa fsem : toho
vseho vynechan. Nfak se tam musim :ase dostat, musim mit, co mi pa-
tri. Zatracen' Zatracen'...)
Obratili jsme se ve smru muze, ktery vypadal, jako by sedl. Byl
neurciteho vku. Pomalu potrasal hlavou ze strany na stranu, tup zi-
ral... (Nikdy fsem neml monost rict fi, e fsem fi nechtl ubliit. Byl
fsem opily, byl fsem opily, to fe vse. K certu' To fe nadleni' o ted
budu dlat? Jdl fsem, e tam bude na cest :atacka... Muselo tam
nco byt, mohl fsem...)
Nasi pozornost upoutala hubena divenka v modrych dzinach. #uce
mla v bok a vzdorovit se rozhlizela kolem sebe... (No co to
:namena? Tohle fe vsechno?' Tohle ma byt to umirani? Nevidim
adneho Boha ani andly... vdla fsem to' Do hafe')
Opatrn jsme prochazeli kolem ruznych pohybujicich se bytosti...
jednu po druhe jsme si prohlizeli... muz, asi ctyricatnik, sede vlasy,
stal a dival se do mlhy, ruce zalozene na prsou... (Udlal fsem, co fsem
mohl. J bance :ustaly peni:e, dum fe v dobrem stavu, splatka se
pokryfe : pofistky. !rava predni pneumatika kombiku potrebufe
vymnit. Doufam, e se Ben postara o kontrakt s Holmesem. Budu fim
ve firm scha:et. Nechal bych si libit fest fednu veceri u Luigiho.
Takove morske plody fako tam nemafi nikde...)
BB priklouzl ke mn. (Je upln :avreny. Nedostaneme se k nmu?)
Uklonil jsem se. (Jdi do toho, :kus to.)
Presunul se primo pred muze a zacal k nmu vysilat drobne rutiny.
Muz je jednu po druhe odrazel, jako by odhanl dotrny hmyz. Jine
odezvy jsme se nedockali. BB to nakonec vzdal a v zavsu za mnou se
skrze mlhu vydal smrem ven z prstence. Tzko jsem se smiroval s
myslenkou, ze jsem take kdysi byl v tak hlubokem zajeti CPI. Byl
jsem si ale jist, ze tomu tak bylo. Jestli ve mn stale zustala njaka
rutina z te doby, byla mnohonasobn prekryta. #ad bych si myslel, ze
jsem se takovych rutin uz urcit zbavil...
Jest jedna zastavka pred cilem by mla stacit. Kdyz se mlha
zacala zvolna rozestupovat, pomalu jsem zastavil. Uprostred nceho,
co vypadalo jako skalnata soutska stala zena. Okamzit si nas vsimla
a dala se do hlasiteho kriku. BB se dal ihned na ustup.
Zena vykrocila k nam a divoce pritom mavala pazemi. (Jdte pryc,
vy chapadla dablova' Hresila fsem, ale o nic vic ne vsichni ostatni, to
vam povidam' Nemuete m odnest do pekla, fsem dobra ena' Jdte
po tch bhnach : Hlavni ulice') Potom se prudce zastavila, padla na
kolena a se sklonnou hlavou zacala narikat. (!rosim, neberte m do
pekla... !rosim' hci fenom byt se svou dcerou. Nkde tady musi byt,
byla takovy drahousek. Nemohla tomu :abranit, aby ne:emrela prede
mnou. A fa vim, e neskoncila v pekle... !rosim, prosim')
Udlal jsem, co jsem mohl. (Jase dcera byla urcit drahousek.
Jenom se :klidnte a :tiste a ona vas sama nafde. Myslete na ni. Tise si
sednte a myslete na ni. Ona si vas u nafde. Jak se fmenovala?)
Zena. uz tolik nevzlykala, ale hlavu mla dale sehnutou a nebyla
schopna klidn uvazovat. Nahle jsem zachytil vjem. (laire si vas
nafde, u br:y.)
Zena pomalu zvedla hlavu. Otevrela oci v udivu. Zatimco ja jsem
se otocil a vedl BB dal mlhou smrem ven.
BB se mi objevil po boku. (To ses tedy vytahl, #ome.) Zatvaril
jsem se vlidn. (Zacatecnik miva ststi.) BB se odmlcel. (o fe...)
(Zase lidske :aleitosti. !ofd.)
Obcas jsem si nebyl upln jisty kudy pokracovat dal. Nakonec se
nam vsak prece jen podarilo prorazit mlhu a vstoupit do projasnnych
oblasti. Tady jsem chtl udlat dalsi zastavku. Napravo od nas omyval
kamenite pobrezi ocean v pravidelnem mirnem priboji modrych
pnicich vlnek. Nahore nad nami se rozprostirala svtlejsi modra
obloha bez jedineho mracku. Primo pred sebou jsme vidli drevny
srub a vzadu za nim zvolna se zvedajici lesnate pohori. Mohlo to byt v
Maine nebo v KaliIornii, ale nebylo. Nebylo to nic.
(Hef, proc :astavufeme?) prerusil me uvahy BB.
(Zamr se na identitu harlieho. Je to muf pritel. Zkus to.)
Poslechl m a ja jsem vdl, co se bude dit dal. Vsechno, co jsem
dosud vnimal, se preneslo na BB: ocean, pobrezi, srub, nebe, hory.
Zamihotal. (Jsme :patky na tve Zemi?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Ne, to vytvoril harlie.)
BB se odmlcel. (To vytvoril harlie')
(#ad si pripomina sva oblibena mista, tak si udlal kopii.)
(To dokae?)
(Je to fako rutina, skoro.)
Dvere srubu se rozletly a objevil se Charlie. Vypadal jako obvykle.
Byl maly, boubelaty, s kulatou tvari, navleceny do sveho oblibeneho
kostkovaneho trika. Misto blond kudrnatych kaderi ho vsak tentokrat
zdobily vlasy tmave a rovne.
Priblizil se a potrasl mi rukou. (Tak co, #oberte, vidim, e si :ase
voln poletufes.)
(Ahof harlie. o se ti stalo s vlasy?)
Charlie zamihotal. (Mam novou pritelkyni a fi se to takto vic libi.
Tak fsem udlal :mnu. Je ve srubu, chces se se:namit?) (Zastavili
fsme se fen na chvilku. Treba prist.) Podival se smrem k BB. (Nkdo
fe tady s tebou?) Zatvaril jsem se vlidn. (Ano, pritel.) Pozorn se
zadival. (Sti ro:e:navam feho obrysy.) (!o:drav se s BB.)
Charlie vypadal, ze je zmateny. (Nevidim t, ale vitef, BB. Jitef v
Risi fanta:ie.)
BB zamihotal. (Ehm, ahof, harlie.)
Ve tvari Charlieho se mihlo prekvapeni. (Slysim ho' Slysim ho, ale
nevidim')
BB se mirn zhoupl. (!ro mne fsi upln v poradku, harlie')
Charlie se otocil ke mn. (Naucil fsi ho, fak vystoupit : fy:ickeho tla.
Take ted mas partaka na cesty. No to fe vyborne')
Zatvaril jsem se vlidn. (To neni upln pravda, harlie. Jis...)
(Budes ho muset fest naucit, aby se ponkud doladil, #oberte.
Nevidim poradn ani siluetu. Spis mi pripomina takove to mihotani
horkeho v:duchu nkde v pousti. Slysis m fest, BB?)
BB musel vytahnout njaky vjem z Charlieho, ktery byl siroce ote-
vreny. (Slysim t hlasit a cist. Maximalni uroven, plus minus tri
decibely.)
Charlieho to viditeln potsilo. (Mofe rec, BB' Aspon e t slysim.
!ov:, libi se ti, co fsem vytvoril? Dalo mi to praci, ne fsem udlal ty
vlny na oceanu tak, aby spravn naraely na skalu, to ti rikam. Hef,
#oberte, a tob se libi :apady. Tak sleduf.)
Otocili jsme se a zadivali se nad ocean. Svtle modre nebe se
zacalo pomalu zatahovat a horizont zalila sms rude, oranzove a zlute
barvy. Objevily se vrstvy mraku, ktere celemu vyjevu dodaly
plasticnost a perspektivu. Jejich okraje se zbarvily do ruzova a lila.
Vybavil jsem si Oahu na Havaji.
Charlie se ke mn otocil. (Je to fest nanecisto. Jak to hodnotis?)
Vysvtlil jsem BB. (harlie byl ve svem fy:ickem ivot technikem
a :abyval se elektronikou.)
(Rekl bych, e fsem nebyval nefhorsi,) dodal Charlie. (Ale to nebylo
nic proti tomu, fake fsou monosti :de. A faky mas obor ty, BB?
!racufes tady s #obertem?)
BB zamihotal. (Jsem : KT-95.)
Charlie vypadal zmaten. (KT-95? To fe pro m novinka. Kde ma
tato spolecnost sidlo?)
#ozhodl jsem se, ze mu to naserviruji na rovinu. (Neni :e Zem,
harlie. Neni dokonce ani clovk.)
To necekal. Zavahal, ale jen na okamzik. (Ne, ne, #oberte. Zase u
:acinas')
#ozesmal jsem se. (Je to opravdu tak, harlie.)
Otocil se smrem, kde odhadoval, ze stoji BB. (#obert mi vdycky
naleval do hlavy ty nefneuvritelnfsi predstavy o finych svtech, o
energetickych polich, o kterych nic nevime, a ru:ne dalsi vci. Jest
bych s nim souhlasil, pokud se tyce mone existence inteligentniho
ivota na ru:nych planetach mimo nasi slunecni soustavu, ale on to
mysli :ase fest finak. Beru dokonce lidskou existenci na :pusob, fak v
soucasne dob vegetufi fa. Tak on t ukecal, abys :ahral tuhle
habaduru na dobraka harlieho. !onkud ses fa:ov posunul, abys
vypadal :amlen, a u to bylo. A hned ma #obert nadlidskou bytost')
BB zamihotal. (Ted, harlie, fa fsem ne...)
(Dobra, dobra. Srovnam se s tim sprochem stefn fako s tim
dalsim.) Uchichtl se. (Odkud es rikal, e fsi?)
(KT-95, harlie.) BB se zatvaril vlidn. (Je to tam fine ne tady.)
(To se vsadim, e fe.) Zasmal se. (o tam dlate? Myslim primo ty,
osobn.)
(Hrafi, ehm, hry.)
(Jake hry?)
(Tko se to vysvtlufe, ale fednu ti muu uka:at.) Charlie se usmal.
(Dobra, uka, fa fsem hoch : Missouri, tam si radi hrafeme.)
Zasahl jsem. (Myslim, e bys neml... BB. Nemame, ehm, nemame
cas.)
Charlie se bujare rozesmal. (Ted fsi ho : toho musel dostat,
#oberte, co? Ml fsi ho lepe pripravit. !redpokladam, BB, e fsi prisel
na Zem, abys nas lidi :achranil pred sebou samymi, :abranil vybuchu
atomovky nebo nco takoveho.)
BB se odmlcel. (Ne, ne. Byli fsme na te vyprav do C!I a ...)
(Take obycefna navstva, vid.)
(!resn tak, nic vic ne navstva. !otom...)
(Kdee fe to KT-95, odkud fsi, fak rikas, prisel?)
BB zamihotal. (Staci, kdy udlas par dlouhych skoku timhle
smrem.)
Charlie se ke mn otocil a pochechtaval se. (Opravdu povedeny
kousek, #oberte. Jaim si vaseho usili, ktere fste tady spolu s BB
vynaloili na to, abyste si toto vsechno vysnili. Jenom mi predlote par
faktickych duka:u a okamit vam uvrim.)
Usmal jsem se. (Budu se dal snait, harlie. Ted u ale musime fit.
Dkufeme :a vstricne prifeti. A ten tvuf :apad slunce se mi libil.)
Potrasli jsme si rukama a potom se Charlie otocil k BB. (Zastav se
nkdy. Nemusis cekat, a t #obert privede.)
BB se zachvl. (Skutecn?)
(Zastav se, kdykoli se ti to bude hodit. A prist se tolik nesma:avef.
Lepe na tebe uvidim.)
(Mimochodem,) poznamenal jsem, (u ses ro:hodl, fak to bude s
tvym dalsim lidskym ivotem?)
Pokrcil rameny. (Jest o tom premyslim. Nespcham.)
(Tak to fe dobre. !rist si vyber finak. Lepe.)
(O tom nepochybuf.)
Zatvaril jsem se vlidn. (Mf se dobre, harlie.)
Stoupali jsme dal nahoru a za chvili jsme se znovu ocitli v mlze.
Podle zmny jeji struktury jsem dokazal odhadnout, ze jsme minuli
nulovy bod. Dal se bude vsechno velice rychle mnit. Otazkou bylo,
kde udlat pristi zastavku. BB byl tsn vedle m. Vdl jsem, ze si
snazi srovnat to, co bych nazval presn cilenou rutinou, ktera na nho
az do tohoto okamziku tak hust dopadala. Zkusil jsem zachytit vjem,
jak to na nho vsechno zapusobilo, ale byl tsn zavreny. Vlastn jsem
vjem ani nepotreboval. Charlie na nho nepochybn udlal dojem. Byl
dalsi lidska bytost - i kdyz docasn mimo Iyzicke tlo, se kterou
dokazal komunikovat. Po vsech tch nanosech, se kterymi se setkal v
nizsich prstencich, mu Charlie pripadal naprosto normalni. Uml se o
vsechno mozne postarat (snad si i hrat). Dlal vci novym zpusobem,
ktery BB imponoval, a navic ml smysl pro humor, stejn jako BB.
Byl tady jeden drobny problem - kdyby Charlie skutecn ml rutinu o
tom, kdo BB je, nikdy by nevril, ze muj pritel existuje.
Pripadalo mi, ze jsme byli uz dostatecn hluboko ve vnjsim
prstenci, takze bez sledovani jakekoli identity jsem udlal kratkou
zastavku. Mlha byla ridsi. Pomalu se zacaly rysovat obrysy budov,
nepravideln roztrousenych. Kazda budova vypadala jinak (mnohe
vypadaly, jako by byly kamenne) a vtsinou mly vzicky a klenby
anebo je podpiraly ruzn umistne pilire. Nktere zdobila bohata
vitrazova okna ve tvaru kruhu. Sestoupili jsme niz a vydali se k jedne z
budov - primo ke vchodu. Zatimco jsme se priblizovali, objevila se ve
vstupnich dverich zena a zacala sestupovat po sirokem schodisti.
Prav v okamziku, kdy ji zbyval uz jen posledni schod, se podivala
pred sebe a okamzit se zastavila. V ocich nemla strach, jenom
nejistotu.
Chtl jsem udlat jasno hned na zacatku. (My nekouseme.)
Bez zavahani odpovdla. (To fsem ani necekala. Jenom fsem se
:amyslela nad tim, kam vas poslu dal - u nas mame mnoho ru:nych
vyboru. Jy ale nefste nov pricho:i.)
Usmal jsem se. (!risli fsme vas navstivit.)
(Nas ministr rika, e u nas adne navstvniky nemame,)
odpovdla s rozhodnosti v hlase. (Nenasli byste nas, kdybyste
nesdileli nasi viru. Ale fe to v poradku, pokud fste nov pricho:i.
Je:mu vas k Thelm. Ma na starosti uvitaci radu.)
Usmal jsem se. (To nebude potreba. Jak fsem rikal, fenom tudy
procha:ime.)
Trochu jsem ji zmatl. (Neustale rikate my". Myslite si snad, e
fste vice ne feden clovk? U nas mame kur: :amreny na
problematiku vicenasobnych osobnosti. Muete se prihlasit, vyucufe
Dr. Frankel.)
BB se do toho vlozil. (!roc m nevnima, #ame? harlie m
vnimal.)
Usmala se na mne. (Kdo fste... Ach, fmenufete se #ame harlie
Jnimal?)
(Ne tak docela,) odpovdl jsem. Zajimave. Moje a BB vyzarovani
se ji slevalo do jednoho vjemu.
(Neni to krasne, kdy si uvdomufeme, e mame vcny ivot?)
Siroce rozepnula ruce. (J:pominam si, fak mi bylo, kdy fsem :emrela
a oni m privedli sem. Jak fsem tafila sve drobne pochyby. Take vam
skutecn ro:umim a chapu, fak se citite. Nedlni skola a
reindoktrinacni
71
kur: vse vyfasni. Nebofte se. Jen fe :vlastni, e fste se
sem dostal upln sam.)
Musel jsem se zeptat kvuli BB. Pozorn sledoval, co se kolem nas
dje. (Tak toto neni nebe? Tady neni Buh?)
Jemn se zasmala. (!tala fsem se upln stefn, kdy fsem se sem
dostala. Nebudte :klamany. My fsme teprve u brany do nebe. Nas
ministr, Dr. Ststna, nam o tom kadou nedli kae. Musim pri:nat,
e se to dost lisi od toho, co nam ka:aval velebny pan Wilson fest v
dobach, kdy fsem fy:icky ila v Lexingtonu.)
(Jratite se tam?)
Zasmusila se. (Mate na mysli do fy:ickeho ivota?)
Zatvaril jsem se vlidn. (Asi tak bych se vyfadril.)
Na okamzik se zamyslela. (Nevim. Dr. Ststna se o tom
pravideln :minufe. Rika, e odefit mue kady, a kdy odsud odefde,
mue fit bud :patky na sve drivfsi misto, nebo nkam finam.)
BB nas prerusil. (Tak u fsi to konecn pochopil, #ame? Tahle
Jlnka, kterou na:yva Ststna, se dobrala k solidnimu vfemu')
Otocil jsem se k BB. (To fe pravda.)
Zena na m uzasle zirala. (Jy si porad nco mumlate, e ano.
Myslim, e Dr. Ststna vnima spravn. Alefe to mu, ne dvce..)
Neunavn jsem pokracoval. (Take lide odsud odcha:efi?)
Usmala se. (Ach, ano. !ri kadem nedlnim shromadni
pricha:ime o mnoho clenu. Dr. Ststna rika, e fe to tak v poradku.)
(Jite, co se s nimi stane?)
(!o bohoslub se :vednou a vyfdou : kostela driv ne vsichni
ostatni. !otom fe u nikdy nevidime. Kdy vyfdeme pred kostel, u tam
nefsou. Je to, ehm, ritual, ktery v nasem kostele udrufeme.)
Hrabnul jsem tak hluboko, jak se dalo. (Odcha:efi konecn do ne-
be?)
Mluvila velmi otevren a na rovinu. (Jtsina : naseho sboru si to
mysli, ale Dr. Ststna si tim neni fisty. Na :avr kade bohosluby
vydava to, cemu nas velebny pan Wilson rikaval povolani". Lide,
kteri fe dostanou, se pak :vednou a fdou k vychodu. Tam fim Dr.
Ststna rika nco, co nikdo : nas neslysi. Nakonec :pivame
chvalo:pvy a oni vyfdou : kostela ven.)
(A co si myslite vy? Kam odcha:efi?)
Zavahala. (Nevim. Je to vsechno tak fine, ne fsem si myslela, a
tolik fsem se tady naucila... :kratka fsem si fest neudlala uceleny
pohled.) Potom se zasmala. (Jy mi ale stale kladete nfake ota:ky.
Mli byste se setkat s lidmi : uvitaciho vyboru. Je:mu vas k... pockefte,
okamik, kam fdete?)
(Musime, ehm, fit,) zavolal jsem na ni, kdyz jsme uz stoupali,
(budu doufat, e se setkame v nebi')

71
#eindoktrinacni kurz - zde kurz pro zmnu dosavadniho
systemu viry.

Stala tam a v ohromeni pozorovala, jak se vzdalujeme, az jsme ji v
mlze upln zmizeli z dohledu. Casto mi pozdji probleskla hlavou
myslenka, jakou odezvu asi vzbudilo ohlaseni nasi navstvy - pokud
to skutecn udlala.
Pomalu jsme se pohybovali vpred, zatimco jsem se pokousel
naplanovat vhodnou posledni zastavku teto lekce pro BB. Tolik jsem
preskakoval a vsechno bylo tak utrzkovite, ze jsem zacal pochybovat o
smyslu cele vypravy. Nic pro novacka. A to ja jsem urcit novacek
byl, pokud se jedna o njakou uvodni lekci. Sam jsem jest byl ve
velke mire clovkem. Vtom do mne vrazil BB a tim mi vnuknul
potrebny napad.
(No tak, #ame, ted fdeme do nebe?)
Malicko jsem se zhoupl a potom zvaznl a zatvaril se vlidn. (Jest
ne. Muf vfem fe, e i kdybych chtl, nemohl bych to udlat.)
(Tak co treba nkam k lidem, se kterymi bych si mohl vymnit par
rutin. Abych porad nevymnoval fen s tebou. Toto prece mla byt mofe
lekce, a :atim se fen tak toulame. !ofdme :patky k harliemu.)
Neodpovidal jsem. Citil jsem jasn zarici vjem a zacal jsem
zrychlovat. Presn jsem vdl, kde bude nase posledni zastavka. Vedl
jsem nas do upln nejzazsiho vybzku vnjsiho prstence, kde byla
pomrn ridka mlha. Kdyz jsme se priblizili, pozorovali jsme, ze okraj
vydava zvlastni zari, ktera se hned po vstupu mnila v nkolik
jednotliv vyzarujicich bodu. Vyzarovani vychazelo z bytosti, ktere se
tady zdrzovaly -ucitele, pomocnici, takzvani vudci tch, kdo jsou ve
vnitrnich prstencich. Docasna sluzba - ovsem v plnem nasazeni. Znal
jsem v tchto mistech jednu identitu, na kterou jsem se napojil. BB m
nasledoval, az jsme nakonec zustali stat. Nedaleko od nas byla
skupinka bytosti. Po chvilce se jedna z nich oddlila a blizila se k nam.
Lidskou siluetu pripominala jenom v naznacich a take z ni vychazela
velmi jemna zare.
Otevrel jsem se. (J:al fsem t :a slovo, Bille. !risli fsme t
navstivit.)
Bytost se zatvarila vlidn. (Cekali fsme t, Bobe, a toto fe tvuf
pritel : KT-95. Jitef, BB.)
BB zamihotal. (Ehm... Dobry den.)
Neprekvapilo m, ze si Bili uvdomoval pritomnost BB a dokonce
cely retzec udalosti. Nkdy jsem mival mlhavy pocit, a tato situace to
doklada, ze je vsechno uz od uplneho zacatku naplanovano. A tak
jsem nechal Billa a BB, aby se sblizili, a oni tak ucinili...
Zacal BB. (Ty fsi clovk fako tady #am?)
Bili se trochu zhoupl. (Disponufi solidnim mnostvim lidske rutiny,
BB. Jak se rika, prosel fsem tim mlynkem". Ale nemam ted fy:icke
tlo fako Bob.)
(hces ode mne rutinu? Kdo fsem a takove ty dalsi vci?)
(Neni to nutne. Mam dostatecny vfem o tob, dale o tvem priteli,
ehm, AA i o KT-95. o by m :afimalo, fe tvuf vfem lidske :kusenosti
tak, fak se ti fevi po tve uvodni lekci.)
BB zamihotal. (Jest neni, ehm, dostatecn celistva. Opravdu fi
chces?)
Bili se zatvaril vlidn. (!osli takovou, faka fe.)
(Jo. No, ehm... fsou to ty nefbla:nivfsi hry ve spoust dalsich her...
!ravidla na pravidlech, ehm, vsechno se plete dohromady, a nakonec
nikdo nevi, kterou : tch vsech her vlastn hrafe. Nakonec se do toho
tak ponori a hrafi vsechny ty hry, e : toho :apomenou, e to fe
vsechno pou:e hra. Zapomenou i to, proc vubec hrafi a fak se do toho
vseho namocili.)
(Jelmi dobre receno, BB.)
(Mohl bych v:it rutinu, kterou fsem pri sve uvodni lekci :iskal -
fenom to, nic vic - a vratit se :patky na KT-95. !otom bych fi po
castech posilal vsem tm Jlnkam a ty by si hraly, hraly, prohanly se,
a by se fim : toho tocila hlava.)
(Urcit bys to mohl udlat.)
BB zamihotal. (Ale nevim nkolik malickosti... a ehm, be: nich
potom neni hra opravdovou hrou.)
Bili se zatvaril velmi vlidn. (o mas na mysli...) (Kdo udlufe
body? Kdo to vsechno sledufe?) (Spravna ota:ka.)
BB se zachvl. (Kde fe potom veskera legrace? !roc hrat hru, kdy
:e hry nemame radost? A vsichni ti lide tady - ani u fedineho fsem
neml vfem, e se bavi.)
BB se uklonil. (Bavi se nkdy. A nkteri, ale neni fich mnoho, se
bavi castfi. A pak fe nkolik malo dalsich, ale tch fe opravdu malo a
ti se bavi porad. Je tvem vfemu chybi tyto femne odstiny.)
BB zamihotal. (A fest nco.)
(Ano?)
(Nfaky ten hluk, ktery tak prisern rusi pasmo M... to pronikave
skripani. #am tomu rika emoce. Nemam k tomu nefmensi vfem. !orad
opakufe, e se kvuli tomu musim stat clovkem.)
(Emoce fsou prav ty body, celkove skore.)
BB se odmlcel a ja jsem cekal, az se Bili vyjadri. Toto m zajimalo
take.
Bili pokracoval. (Emoce fsou tim, co :pusobufe, e tato hra
navenek vypada tak divoce. Alefe to tato hra, ta fedina hra, v fefim
ramci hrafeme vsechny ostatni hry. Ostatni hry nepretrit podporufi
a udrufi hlavni hru svymi body, ktere mafi podobu emocni energie. J
hlavni hre fde o ovladnuti a ro:vinuti emocni energie do stavu nefvtsi
efektivity, ktere my lide nepresn rikame laska. Dokud se nestaneme
Absolventy. Cim vic bodufeme, tim vice se bavime. Jtsina : nas, kteri
fsme :de, vynaklada energii na to, abychom pomahali druhym lidem,
fakkoliv a kdekoliv mueme, abychom :vysili fefich skore - a to nam
prinasi vice :abavy.)
BB se zamril dovnitr a uzavrel se. Po chvilce se znovu otevrel.
(Ehm, Bille?) (Ano, BB?)
BB zamihotal. (Nemam nefmensi vfem k emocni energii a k tm v-
cem s energii lasky. Ani nefmensi ponti.) Bili se jemn zachvl. (To
vis, e mas.) BB se odmlcel. (Mam?)
(!roc fsi ted tady? !roc fsi podstoupil tak obtiny navrat : KT-95?
!roc se tady... potulufes? !roc fsi chtl s Bobem profit touto uvodni
lekci? !roc se fednoduse neseberes a nevratis se na KT-95 a
nevnufes se svemu hrani her?)
BB se naprosto odmlcel, potom se velice pomaloucku zamroval
dovnitr a nakonec se pevn uzavrel. Nedokazal jsem zachytit
sebemensi vyzarovani, jediny pohyb. Bili se jemn naklonil, ale od
BB neprichazela zadna odezva. Jest nikdy jsem nezazil, ze by se nco
podobneho, treba i vzdalen, prihodilo netlesne bytosti - s vyjimkou
tch, kdo jsou v tom ohromnem prstenci, ktery nasleduje hned po
smrti. V takovych pripadech jsem ale nikdy nezachytil zacatek tchto
stavu. Zacal jsem se chvt.
Bili se pootevrel. (Ml by ses ted asi vratit. !ostarame se o nho.)
Zacal jsem chvt jest silnji. (Bude v poradku?)
(Jstrebava velkou rutinu... Je to pro nho... nove, protoe nikdy
nebyl clovkem. Bude v poradku.)
Do mysli se mi vloudila myslenka, ze jsem BB neml na podobny
vylet vubec brat. Bili m razn prerusil. (Bobe, to fa fsem mu dal
rutinu, ktera ho tak :asahla. !roiva obdobny stav, kteremu fsme kdysi
rikali sok. Ted u b, tvofe energie slabne. O BB se dobre postarame.
Bude v poradku.)
Neochotn jsem se otocil, udlal pulobrat a ponoril se dolu, sleduje
identitu sveho Iyzickeho tla. Presto jsem citil vnitrni klid, protoze
jsem si pro BB nemohl prat lepsi peci nez Billa a jeho pratele. Mozna
snad INSPEKTY - ale v tom byl jenom minimalni rozdil. Vstoupil
jsem do druheho tla a hladce vklouzl zpt do Iyzickeho. Vsechno
bylo v poradku, jen jsem zapomnl zkontrolovat cas.
Cele dalsi tydny a msice jsem premyslel o tom jemnem rozdilu.


15. - PRISLIBEN PLN

Cas. 2.32... jsem vzhuru, s plnym Iyzickym vdomim, citim
znamy signal INSPEKTU, jemny, nenalehajici a v nm... pocit duvry...
kratka koncentrace, pak odpojeni od Iyzickeho tla, od druheho...
hodn se to podoba pomalym pulobratum s letadlem... Napojuji se na
tu identitu a pouze s nepatrnym vjemem pohybu jsem najednou s nimi
- na nasem obvyklem mist setkani. Ted vim, ze bych nikdy neml
prekrocit tuto hranici znova, dokud se pln neoprostim od tla. I kdyz
toto vdomi vyvolava pocit velke pritazlivosti a vrim, ze bych to
zvladl, prinejmensim v teto chvili.
(Libi se nam tvofe lidske obraty. !ouil fsi slovo :vladl. Jyra:
:vladnout ma sirsi vy:nam neli pou:e vlastnost tlesneho uchopeni.
Je to spise schopnost spravneho konani. Tady vidite, fak se od vas
ucime.)
Stejn jsem si nedokazal predstavit, ze bych mohl cimkoli
prispivat k jejich pouceni. Ale kdyz to tak berou ONI, dobra.
(Ucime se od tebe a skr:e tebe mnoha duleitym vcem, Asanyne.)
Jest dnes si pamatuji okamzik, kdy jsem si poprve uvdomil, ze
nemusim Iormulovat otazky, ONI vnimaji kazdou moji myslenku,
nevyjimaje vsechny otazky jest driv, nez je stacim polozit. Vse se
zklidnilo, kdyz jsem prijal skutecnost, ze jakakoli myslenka,
predstava, citova reakce jsou jenom odrazem toho, ze jsem clovk.
Nevyplyva z toho zadne posuzovani. Jaky pocit svobody!
(Nevnimal bys to svobodn, kdybys nefdrive nepo:nal, kdybys
ne:ail potlacovani.)
Ano, prvek srovnavani zrejm Iunguje ve vsem. Bez nho by
mozna nemohlo dojit k zadne zmn nebo ani uvdomni.
(Mame :a to, e fsi nyni pripraveny vstoupit do fine urovn vdomi,
Asanyne. Mohl bys nyni ocenit prohlidku toho, co budes v soucasnosti
dlat a fak se v budoucnosti budou vyvifet plody tve prace. Ne:namena
to, e bys sam doka:al cely svuf soucasny potencial promnit v po:em-
skou skutecnost. Tvofe dilo fe soucast velkeho celku a uskutecni se
fenom tehdy, kdy se na nm bude podilet mnoho, mnoho dalsich, kteri
svym drobnym usilim prispivafi podobn fako ty. Kdy vsak bereme v
uvahu tvou soucasnou snahu, budes schopen dokoncit svuf dil prace a
vratit se domu, aby ses pak po:dfi mohl :novu vratit a sdilet plody sve
soucasne prace. Do te doby vy:rafi. Tyto plody ti nyni chceme uka:at.)
Kdyz pouzili slovo ,domu", vzedmula se ve mn vlna zapomenute
touhy. Zamril jsem se dovnitr a uzavrel se. V mem nitru se rozeznly
utrzky rutiny, kterou bych nikdy nedokazal pln vyjadrit - uprimnost,
pocit naproste sounalezitosti, ozvny davno zapomenute sily,
pruzracny jas a hrejive svtlo... a presto ten pocit nebyl upln presny.
Nco chyblo, zasunute nkde hluboko uvnitr... Otevrel jsem se.
(itime, e by toto pro tebe mohlo mit velky vy:nam. Jse proifes v
roli po:orovatele, nikoli ucastnika.)
Prestoze jsem se chvl, soucasn jsem mlcel. Musi to byt nco
velkeho, kdyz to naplanovali ONI. Ovsem nedokazal jsem v nich cist.
To umli ONI - ve mn. Co kdybych...
(Mueme t premistit do pravdpodobne po:emske reality po roce
3000. Obyvatelstvo se bude skladat prevan : bytosti, ktere fsme : du-
vodu ro:liseni od soucasnych lidi o:nacili H - plus"
72
. J roli, ktera ti
dnes prislusi, budes navstvnik.)
No dobra. Je to tady! Do budoucnosti jsem podnikl zatim jen nko-
lik vyprav. Sam od sebe bych se k takovemu skoku nikdy neodvazil,
ale s nimi...
(!evn se u:avri. Bude to tak lepsi.)
Byl jsem opravdu nadseny, coz bylo patrne i na mem chvni.
Zamril jsem se tedy dovnitr, poskladal jsem tam vse do uhlednych
hromadek a uzavrel se. Ceka m opravdova rutina, zadna prehravka
nebo predstava toho, co vypada tak male, a vzdy...
BLIK!
Pohybujeme se vysoko nad Zemi a vnimame ji, jako bychom byli
v pulce cesty na Msic, ktery je porad na svem mist a mame ho za za-
dy. Zem jako obvykle ma modrozelene zbarveni a castecn ji
prekryvaji bile mraky. Vstup je hladky a ja se uprimn raduji ze
skutecnosti, ze syt sedive a hnde prstence uz tam nejsou. To by
znamenalo, ze tato blokada se procistila. Dobry! Ti, kteri opakuji, uz
nejsou. Moji pozornost nahle upoutava jiny necekany rys. Kolem
Zem je jediny plochy prstenec, podobn jako u Saturnu, ktery
vyzaruje a trpyti se. Ale neni to kvuli odrazu paprsku od Slunce - ma
svuj vlastni vnitrni zdroj!
(Smysl prstence postupn v plne mire pochopis.)
Postupujeme kolem prstence, nikoli skrz nj. Pronikame hloubji.
Uvdomuji si dalsi odlisnost - pasmo M neprostupuje hluk, ale ruzne
roviny probihajici komunikace. Zadny hluk! To muze znamenat
jedine - clovk se nakonec prece jen vzpamatoval. Dalsim dukazem je
nepritomnost mlhy, kterou hluk Pasma M vytvarel. Nahodne shluky
myslenek jiz take neexistuji! To mi prinejmensim poskytuje pocatecni
vjem toho, co jest mohu dale ocekavat.
Snizujeme vysku asi na osm tisic stop a zaciname krouzit nad
povrchem severni polokoule. Pohybujeme se z vychodu na zapad,
zhruba podel dvacate osme rovnobzky, nkolik mil od pobrezi
pevniny, ktera vypada jako Japonsko. More ma svtle zelenou barvu a
jemne vlny vysoke asi deset stop majestatn zalevaji pobrezi. Hloubji
v mori si vsimam houIu ryb, ktere se klidnym tempem pohybuji podel
linie pobrezi. Jsou jich tisice a jejich stribrna, kluzka tla se pri
nahlych zmnach smru jen blyskaji. Urcit to musi mit njaky duvod,
ze se shlukuji tak blizko u pobrezi. Je mi to povdome, ale chybi mi
pojitko. Pozorn prozkoumavam povrch oceanu a zacinam nabyvat
jistotu - vim, kde se nachazim.


72
H-plus, v originale ,humans - plus" (pozn. prekl.).

Nejsou tady zadne lod. Zamruji se az k dalekemu horizontu a
pak jest dal. Nic. Zadna veslice, zadna lodicka. Zvedam hlavu a
prehlizim celou klenbu s bilymi cary oblak. Ani jedno letadlo, jenom
rackove a morsti rybaci. S pronikavym skrekem krizuji oblohu. A tak
hledam jest vys, az za mraky - a nic. Zadne stopy po brazdach, ktere
na obloze zanechavaji tzka proudova letadla.
Ted uz preletame hranicni caru pobrezi a prenasime se nad Japon-
sko. Severnim smrem se tyci blostny kuzel Fudzijamy. Pod nami
jsou pasy uhlednych policek - vypadaji jako mala okenka ruzn zelene
barvy - oprava: neni to jen zelena. V te zaplav zelen probleskuji jako
obrovske kytice shluky policek, kazda jine barvy. Jedna ohromna
masa jasn oranzove, dalsi syt modre, bile, cervene. Jsou to policka
rozkvetlych kvtin, keru a zrejm i krizencu obou druhu rostlin,
protoze zadna kvtina nemuze vyrust do takove vysky. Tuto scenu je
jist mozne pozorovat jenom z velke vysky, presto vsak zadne letadlo
nevidim. Tim se zvolna dostavam k dalsimu vjemu.
Pohybujeme se dal na zapad. Pri te prilezitosti si uvdomuji, ze
chybi mnoho dalsiho. Nikde nevidim silnice. Presnji receno silnice
vidim, ale jsou to spis pristupove stezky k polim a slouzi asi jenom
Iarmarum.
Dale vubec nepozoruji budovy, domy, staje, kraviny - patram
vsemi smry, ale nic. Zadna msta, zadne vesnice, zadna elektricka
vedeni, zadna auta ani nakladaky, ani jizdni kola. Vsechno je pryc.
Vzduch je ciry, cisty, zadny kour nebo zplodiny.
Pak se znenadani objevuje vjem. Nejsou tady vubec zadni lide.
Vlastn hledam muze, zeny, dti, o n mi jde. Jaka hrozna katastroIa je
odnesla z povrchu Zem!
(Jsou. tady. Je fich men, ale pricinou nebyla adna takova
udalost. To, co vnimas, fe fenom vnfsi :dani.)
Zrychlujeme a smrujeme stale na zapad nad paletou barevnych
okynek, ktera jsou roztrousena v zaplav zeleneho koberce. Nktera z
nich jsou velikanska, mohou mit i sirku nkolika mil. Zanedlouho se
opt ocitame nad hladinou oceanu - Japonske more, vzpominam si
matn. Znovu zadne lod - zrovna v tchto mistech, ktera kdysi pred-
stavovala dopravni tepnu svtove dulezitosti. A znovu pres pevninu,
snad Korejsky poloostrov, zemsky povrch se mni. Na vsechny strany
se tahnou vysoke a statne stromy s vtvemi otocenymi ve strmem uhlu
smrem nahoru. Vsechno jsou to druhy, ktere neznam... Opt zadna
stopa po clovku, zadny arteIakt, ktery by potvrdil, ze zde nkde
pobliz byl Kilroy.
(Tvuf vfem - fak tomu rikate - :astaral.)
Nez jsem se stacil otocit dovnitr, abych si novy poznatek trochu
srovnal, ocitame se znovu nad vodou. Pohybujeme se jest rychleji
nez driv a za nkolik okamziku jsme zase nad pevninou. To musi byt
Cina. S tmi miliony obyvatel musi byt njaci urcit vidt... ale jak to
tak vypada, ocividn nemusi... Ritime se dal, mile nekonecnych lesu
jenom misty prerusuji drobne travnate mytinky, siroke reky a potoky.
Kam se podly vsechny prirodni bazenky pro pstovani ryze?
Umoznovaly v tchto koncinach prezit.
(!ar fich tady fe, ale sloui finemu ucelu - fsou : nich utocist pro
ptactvo.)
Povrch pod nami se vlni a pomalu prechazi v hory. Ocitame se ted
nad velmi vysokymi horami s ostrymi stity a roklemi. Vegetace temr
mizi a kolem nas se mihaji snhem pokryte vrcholy hor - jako bychom
letli dvojnasobnou rychlosti zvuku nebo i vtsi. Citil bych se
pohodlnji v ponkud vtsi nadmorske vysce... to se ozyva ma
zkusenost pilota. Uchoval jsem si zdravy rozum, ano, a mozna, ze diky
tomu se ve zdravi dozivam svych sedin. Zato jsem se osidil o eleganci
a styl. Blizime se ke strme, ledem pokryte stn.
(Mues profit skr: ni a vynoris se na druhe stran. Ani si toho moc
nevsimnes.)
Horsky hreben se rychle priblizuje. Tsn se uzaviram, jako bych
ocekaval celni naraz. Potom na okamzik kolem sebe citim zmnu kon-
zistence a uz je to pryc. Oteviram se a zkoumam prostor za nami.
Vysoky hreben mizi v dalce. Na pruchod skrze Iyzickou hmotu jsem si
jest porad nezvykl. Zemsky povrch se rychle srovnava, mni se
zbarveni lesu (ted je zelen svtlejsi), mytinky jsou stale vtsi a vtsi.
Snazim se o osvzeni geograIicke orientace - jsme nkde nad
Strednim vychodem, bzi mi hlavou... ano, uz je to tady, mirne piscite
kopecky, mista pripominajici poust - odtud mame ropu. #ozhlizim se
vsude kolem, ale vidim jenom symetricke shluky stromu - rozhodn
ne zadne ropne vrty, potrubi, cerpadla... Nic nenaznacuje, ze tady
vubec kdy stanula noha clovka. Bud doslo k vycerpani zasob, nebo
se uz ropa nepouziva.
(Oba tyto vjemy jsou pravdive.)
Znovu se dostavame nad more (asi Stredozemni?). Pohybujeme se
jest vys a jest rychleji, sotva stacim zahlednout drobny cipek
pevniny, nepoznavam v te rychlosti, co to je. A uz zase voda a jenom
voda, rozbourene vlny - to musi byt Atlantik... opt pevnina a nahle
zpomaleni a jemn pristavame na louce mezi malebnymi kopecky.
#ozhlizim se. Nevim, proc jsme zastavili zrovna tady. Misto je mi
velice vzdalen povdome. Stojim na vyvysenem pahorku uprostred
syt zelenych luk. Travu musel nkdo prav pokosit - jinak jsem si
nedokazal vysvtlit tu vzprimenost jednotlivych stebel, jejich stejnou
delku a sytost odstinu. To neni mozne, neni posecena, ona tak rovn
narostla! Za sebou si vsimam mohutnych dubu, ktere na kraji lesika
rozeviraji sve koruny. Kdesi v dalce tvori zelenomodre hrebeny hor
giganticke schodist vedouci nkam do nebe...
Proc jsme se zastavili prav tady?
(Je to fefich prani. Ocekavafi t.)
Energie INSPEKT{ nahle mizi a ja zustavam sam. Jak tam tak
stojim, pripadam si jako skutecna, tlesna bytost. Na svych tvarich
citim slunce a svzi vanek mi cechra vlasy. Vlasy? Neml bych mit...
Ocekavaji m? Patram vsemi smry. Nic - zadna identita, ne, ne, jednu
prece jenom nachazim a je mi opravdu povdoma, moc povdoma...
tamhle v tom lesiku. Otacim se a kracim smrem k dubum. Kracim?...
To bych musel mit nohy. Sklanim hlavu a skutecn! Mam upln
obycejne, veskrze lidske nohy, nahe a mam take bosa chodidla, takze
pri chuzi citim mezi prsty travnik. Cestou k lesiku se dotykam dalsich
casti sve tlesne schranky, jsou skutecne a pod dlanmi citim jejich
teplo. Znovu sklanim hlavu - ha! Mam tlo jako dvacetilety junak a
nejsem oblecen! To uz je urcity pokrok. Vnimam jemny vitr, jak se
dotyka meho tla, a kdyz se nadechuji, citim vzduch v plicich. Je to
poprve, co v tomto stavu vdomi vnimam, ze mam pln Iungujici
Iyzicke tlo. Nechapu jen, ze jsem se musel vratit ke svym dvma
metrum a vaze necelych sedmdesati kilogramu... Prichazim na okraj
lesa a pomalu postupuji dal. Vtom narazim na njakou barieru, na
nco, co m silnym ,uderem" odrazi zpatky do pole. Zustavam stat na
mist a rozhlizim se okolo. Zadne naznaky vjemu. Znama identita,
kterou jsem si zatim nedokazal zaradit, je na druhe stran bariery.
Musim to zkusit znovu. Ponkud se to poddava, ale ne moc.
Neviditelna sila mi je povdoma, ale ve spojeni s barierou ji
nerozumim. Nco chybi.
(Zustan na louce. !ripofime se tam k tob.)
Nebylo slyset zadny hlas. Byla to NVK! Dokazali jsme to! Lide to
dokazali! Udlali jsme obrovsky skok od zvuku opic a vseho, co s
touto vyvojovou urovni souviselo. Nadsen cekam na prilezitost, az se
budu moci setkat s uvitacim vyborem - at uz je to kdokoli.
Nenechavaji m cekat dele nez okamzik. Na kraji lesika se pod stromy
objevuji dv postavy, muz a zena. Kdyz dojdou az ke mn, zastavuji
se. Ta krasna polarita se naststi nevytratila. Oba dva pusobi dojmem
asi dvaceti let, jsou pohledni, maji pevna, zdrava tla, sluncem
opalenou tvar, muz ma blond vlasy, zena je tmavovlaska. Zkoumam je
a oni se zatim usmivaji.
Otevrel jsem se. (No, rekl bych, e fsme se :ase a tak moc
ne:mnili. Fy:icky urcit ne.)
(Omluv tu neprifemnost, #ame.) Zhoupl se muz. (Tvuf hostitel si
neuvdomil, e fe tady bariera. !roto ho ted :astoupime my.)
Odmlcel jsem se. (Ty m :nas pod fmenem #am?)
Muz zvroucnl. (Ano')
(A nevaham ti rict, e ty fsi :ase ohromn povdomy mn' !ou:e
identita neni :cela fasna. Jim, e se nesetkavame poprve, ale vnimam
t nfak finak. Nco neni v poradku.)
Muz se zachvl a zhoupl se. (Ani :a tisic Let bys tomu nevril, a
protoe fe tomu vic ne tisic let, tak tomu he:ky koukef uvrit.)
Naskakuje jasny, bleskovy vjem a skutecn nevrim. (BB')
BB se cely houpal. (Kdo finy')
Otacim se dovnitr a nachazim rutinu, ktera obsahovala vjemy
ohledn bariery, ktera m na zacatku odmrstila. Poznavam, kdo je
mym hostitelem. (Tamhle v:adu me:i stromy fe AA.)
BB se siroce otevrel. (Tolik se s tebou chtl setkat osobn. Tolik se
tsil, e :apomnl na barieru. Ale vfemy se k nmu dostavafi.)
(Ji, co :pusobufe tu barieru?)
BB se zatvaril vlidn. (Ano, vi. Rekl mi ale, e na to musis prifit
sam.)
Vtom jsem si uvdomil, ze uz nedokazu snaset pritazlivost, kterou
ve mn vdom nebo nevdom probouzi ta zena. Otacim se k ni... z
usmvu, ktery ji zari na rtech usuzuji, ze se snazi na sebe njakym
zpusobem upozornit. Je vsak pevn uzavrena, takze jeji signal
respektuji. Stejn jako u BB vnimam i jeji identitu, mozna jest
silnji... ale je upln neurcita. Jak jsem mohl zapomenout nco tak
jasneho, samozrejmeho?
Na rtech se ji objevuje hravy usmv. (Nic fsi ne:apomnl.) (Tak, co
chces vdt nefdrive,) vklada se do neverbalniho ,hovoru" BB. (Mohu
ti poslat svofi rutinu, ale treba fi nechces.) Otacim se k BB. (Jaky fe
presn rok?)
(#ok... aha, cas. !restali fsme toto mreni sledovat, kdy fsme
dospli k cislu 3000. Nebylo to u potreba. o dal?)
Zamihotal jsem. (Kde to fsem? !odle toho, fak fsme se sem
pribliovali, fsem po:oroval, e se pohybufeme nkde ve Spofenych
statech, pobli pobrei.)
BB se zatvaril vlidn. (AA si myslel, e :e vseho nefvice by ses rad
podival prav sem. Spofene staty u neexistufi. Stefn tak adne fine
staty ani :em. Nefsou potrebne. Na tomto mist bys ale ml :iskat
vfem.)
Otacim se a zacinam patrat kolem sebe. Je to povdome misto.
Pahorek, na kterem stojime, syt modre hrebeny, ktere se zvedaji
zapadnim smrem... Modre hrebeny! Ten vjem byl dokonaly. Kolikrat
jsem prichazel sem na pahorek a vyhlizel smrem na zapad, kolikrat se
oble kopecky mnily ve schodist, ktereho jsem se dotykal, kdyz jsem
vzletal s padakem - uplna zaplava lidskych pocitu a vzpominek, ktere
jsem si s timto mistem spojoval... domy, ploty, budovy, silnice, to
vsechno zmizelo. Jezero. Jezero zustalo. A stromy, je jich o tolik vic a
tolik odrud, ze nktere vubec neznam a smrem na vychod byvala...
voda. V mistech, kudy kdysi vedla ctyrproudova dalnice, se ted
rozprostira az k obzoru vodni hladina.
(Na pamatku rikame tomuto mistu Jirginska :atoka. Cast oceanu.)
BB se :atvaril vlidn. (Ty ses prece vdycky domahal :akona :mny'
No a nkdy tady travime :imu. To vis, v:pominky...)
Odmlcel jsem se. (!re:imufete?)
Zena se velmi nepatrn pootevrela. (Ukladame pod tmito duby
nase oblibena lidska tla do doby, ne fe :ase potrebufeme.) (o :ase
neni tak casto,) dodava BB.
Otocil jsem se dovnitr. Travi tady zimu. Nakonec, proc ne? To je
jedin krok vpred v porovnani s nkdejsimi metodami OOBE. Ale
nechat tlo jen tak lezet pod dubem...
(Balime fe do specialniho #eballu
73
,) reaguje hned zena s
usmvem. (Doleha tak tsn, e nepricha:i v uvahu ani ro:toci, ani
komari, ani adny vtsi hmy:.)
#utina se objevila velice rychle. ,#eball" byla zkratka pro
rezonancni energeticky balon, ktery jsme se kdysi velmi tzkopadn a
se smisenymi vysledky pokouseli vyvinout. Prost ochranne
energeticke pole kolem tla, ktere bylo urceno k jeho ochran a
zajistni. A roztoci, komari, viry a medvdi nas urcit porad jest
neopustili, o tom bych nepochyboval.
BB vycenil v usmvu zuby. (O tom tedy nepochybuf.) Podival jsem
se na nj. (Jak si mam vyloit neni to casto"?) BB pokynul k zen.
(!ov: mu to ty.)
Zena se o nco vice pootevira a ja mohu pozorovat, jak se jeji
vyzarovani mni. Burcujici pritazlivost ted mizi. Dla to cilen. Take
jist vi, ze se ve vztahu k ni nepokusim ziskat zadny dalsi vjem -
pokud by si to neprala primo ona. Diky Bohu, zase nco, co zustalo pri
starem! Zenam se neprestalo libit vytvaret kolem sebe aureolu
tajemnosti.
(Neni to casto" :namena priblin dvakrat tydn.) Zatvarila se
vlidn sledujic mou reakci.
Vyvolalo to odezvu - odmlcel jsem se.
(Ze fsme tady tri ve stefny den a mame tlesnou formu... to fe dost
neobvykla situace,) pokracuje dal a radostn procituje kazdy okamzik.
(Udlali fsme to fenom kvuli tob, abychom se s tebou mohli setkat.)
Do tvare se mi dere usmv. (Jaim si toho, to mi vrte.)
(J:pominas, fak fsi kdysi rikaval...) zacina se zvoniv smat a
teprve potom pokracuje. (Jdycky fsi rikal, e fsme vice ne nase
fy:icka tla.


75
#eball - zde: energeticky obal tla, ktery zabranuje pruniku
vnjsich nepriznivych vlivu a ovlivnni tlesne schranky (pozn.
prekl.).

Ted fe tomu naopak. Jsem pricho:im stale opakufes, vlastn
opakufeme, e fsou vic ne fefich energeticka fa.)
Zamril jsem se dovnitr. Bylo to nad mou predstavivost, ale jedna
vc se nezmnila: jedna odpovd stale vyvolala sto novych otazek.
Musim se v tom njak...
(hces svuf obvykly vycet hlavnich bodu. Dobra. Jsme stale lidske
bytosti nebo bytosti, ktere fsou lidmi. Nepletu se?) diva se na BB a ten
jenom krci rameny. To je neobvykle. AA mu musel rict, aby nechal
mluvit tu zenu. Opravuji: komunikovat.
Zkousim to jinak. (!o cest sem fsem nikde nevidl fediny dum
nebo fedinou silnici. Nic, co by nasvdcovalo tomu, e tudy prosel
clovk nebo se tady vubec nkdy vyskytl, adna msta, prumysl,
letadla, auta. Jak fe to mone?)
BB se smje. (To ses nedival dobre.)
Zena jenom zari. (Neni to nadherne?)
Zatvaril jsem se jest vlidnji. (Muete si lehnout pod strom a
usnout - v pocasi, fako fe ted, to chapu. Jak to ale dlate v :im?
Musite se prece :ahrivat.)
(Staci #eball,) odpovdla mi. (Je v:dusnem obalu okolo tla se
udrufe teplota, fakou chces.)
(A co strava? Jist prece musite.)
Pozoruji, jak zena asi v urovni ramen predpazuje, obraci dlan
vzhuru, potom zavira oci a zustava tise stat. Po chvilce ruce spousti
zpatky dolu a znovu otevira oci.
(Z energie, kterou fy:icke tlo timto :pusobem prifme, mueme it
nefmen tyden,) spokojen si oddechla.
Zamihotal jsem. (hcete rict, e u vubec ne:nate chut skutecneho
fidla?)
(To ano,) oziva znovu BB. Sklani se k zemi a u korinku rostlinek
nabira plnou hrst jilovite hliny. (Tak, co to bude? #acte si prat
prirodni ryi? Mofe oblibena')
V neskryvanem uzasu ho sleduji... a okamzit se vzivam do jeho
hry, kterou nechci pokazit. (Ne, ehm... spis Stribrnou kralovnu.)
BB se odmlcel. (Stribrnou kralovnu? Jaky druh to...)
(!ockef,) prerusuje ho zena. (Udlam to fa.) Bere si od BB hlinu,
tiskne ji v prave dlani a soustredn se na ni diva. Hlina zacina bublat,
vre, mni barvu a skupenstvi a mni se v clenity, zraly klas svtle
odrudy kukurice.
Podava mi ho a ja ho prijimam. V dlani m jest pali. Opatrn ho
zvedam k puse, zakusuji se a opravdu! Stribrna kralovna,
nejlahodnjsi kukurice, jakou jsem kdy jedl. Jako by ji prav utrhli.
Dokonce je na ni rozpustne maslo, ne neni to maslo - po stranach
stekaji uzke potucky vybraneho cerstv lisovaneho oleje. V naprostem
udivu se znovu zakusuji. Divam se pritom na zenu, ktera se znalecky
usmiva. Jestli ji budou stale utikat tyto male vjemy, brzy se dozvim
jeji identitu, at chce nebo ne. A ona prijde o sve tajemstvi. Podavam ji
kukurici, aby si take kousla. Oba ted zvykame a pln vychutnavame
jeji lahodnou chut.
Polykam a uvazuji nad tim, co se dal s kukurici dje. Nebylo to
podstatne. Zatvaril jsem se vlidn. (!resvdcili fste m. Ale co silnice
a doprava vubec? o kdybych se chtl dostat do Japonska? Tam
nemuete fit psky.)
BB se usmiva. (To fe pravda. Dlame to tak, e se natahneme a
skocime. Kratsi ver:e skoku, fak ho :nas. Je to snadne. !roc :rovna do
Japonska?)
(!o cest sem fsem si vsiml rostlin, ktere rostly na polickach
:vlastniho tvaru.)
Zena se usmiva. (Neni to krasa?)
(!rvni :astavka Japonsko.) BB se obraci smrem k lesu a zena se
chysta ho nasledovat. (Za okamik fsme :patky.)
Divam se za nimi, dokud nezmizi v dubovem haji. Ja zustavam na
mist a premitam nad zvlastni smsici energii - Iyzickych a mnoha
dalsich, ktere ted jsou charakteristicke pro zivot na Zemi. Zjistuji, ze
jsem neschopen rozlisit, kde konci jedna energie a zacina druha.
Dlici cara mezi nimi prestala existovat. Je vse podobne jako toto?
(Mueme?) Prekvapen se otacim a... jsou tam, hned vedle m, on i
ona. Zda se mi, ze vypadaji njak jinak - lehceji. (Museli fsme odloit
tla.)
Probleskla mnou vzpominka. (Zadne triky, BB.) BB se zhoupl.
(Mues byt naprosto klidny. Identitu ma na starosti ona. My dva
budeme fenom v :avsu. Zahrafeme si Dlef to co fa".) Pozorn se
soustredim na BB a natahuji se.
BLIK!
Vznasime se nad pohybujici se krajinou ve vysce asi deset tisic
stop. Primo pod nam je njake misto, ktere nejvice pripomina
pstitelskou stanici lotosu - vsemi smry se rozprostiraji
nkolikamilove pasy uzasn kvetoucich platku. Hyri vsemi barvami.
Po nich nasleduji ruzne odstiny zelene, pocinaje velmi svtlymi,
svzimi tony mladych listu, az po syt zeleny, tmavjsi spodni porost
destneho pralesa. Ona a BB byli po mem boku.
Zena se zachvla. (Toto fe fedno : nefhe:cich mist.)
Tomu bych klidn uvril. Oteviram se. (Kdo to vytvoril?)
(Skupinka lidi chtla, aby toto misto pripominalo krasu, ktera
odsud v:esla. Kdy fsem sem prisla, u to :de existovalo. Ted u se o to
starafi :ase fini.)
Objevil se jasny, presny vjem. (Zbytek svta. Zem, fe cely
takovy?)
(Byla obnovena do sve puvodni ekologicke rovnovahy, lak fak
fungovala predtim, ne fi lide tim hro:nym :pusobem narusili. Ted u
fe :ase vsechno fako driv, stromy, rostliny, :virata... vsechno.)
(A k tomu nkolik vylepseni,) ozyva se BB.
(elkova plocha ale neni ro:dlena do obrovskych :ahrad, fako fe
napriklad tato.) Soustredil jsem se na zenu.
(Jenom mala cast,) rekla. (Zbytek tvori lesy, lesnate oblasti, pastvi-
ny a prerie. Dokonce i poust byly obnoveny.)
Muj vjem je tedy celkem presny. Lide prevzali vudci roli Matky
Prirody - a pridali nkolik uprav. Nemusel jsem se na nic vyptavat.
#utina, kterou jsem zachytil, kdyz zena mnila hlinu v cerstvou
sladkou kukurici, vse vysvtlila. Kdyz toto dokaze clovk... Musel
jsem dokoncit, co jsem zacal. Byl jsem si jisty odpovdi driv, nez jsem
otazku vubec vyslal.
(o kdybychom se chtli tam dole trosku profit, ve skutecnem
fy:ickem tle?) Zatvaril fsem se vlidn. (Jak bychom to udlali?)
Zena se zachvla. (Nepochybufi, e pod tmi nadhern kvetoucimi
tresnmi fe k dispo:ici be:pocet tl.)
Jest pokracuji. (Kady bychom si mohli fedno v:it, fen tak?)
(Ano, fist.)
Musel jsem znat odpovd. (A co kdyby :rovna byla, fen tak
hypoteticky, vsechna... obsa:ena, abych se tak vyfadril.)
BB uz nevydrzel necinn prihlizet. (Jytvorili bychom par novych.
Netrva to dlouho. hces tam dolu?)
Zamihotal jsem. (Ne, ne, fest ne. A co tla, ktera fste nechali pod
duby? Take fe mue kdokoli svobodn pouit, kdy bude chtit?)
BB se zhoupl. (Jist, proc ne?)
Proc ne?! Potrebuji par okamziku, abych znovu ziskal vnitrni
rovnovahu. Pak jsem vytahl rutinu, jest z doby, kdy jsme v
pokusnych laboratorich byli svdky toho, jak jine bytosti docasn
pouzivaly tla nasich dobrovolniku, verbaln komunikovaly,
pohybovaly ruznymi castmi ,vypujceneho" tla, napriklad pri hre na
piano... otazka opotrebovani Iyzickeho tla patri minulosti a neni treba
se timto dal zabyvat... takze proc ne?
Zena se zatvarila vlidn na BB. (Stale mi chybi vfem, e u fe
dostatecn pripraveny.)
(Alefe,) oiva zase jednou BB. (Je to velky kluk. Nasal by celou
rutinu fedinym douskem. A potom se bude bavit, e mu : toho pufde
hlava kolem')
(Jratme se nefdrive na kolef, fak to naplanoval AA,) navazala
jemn zena. (Mona potom pufdeme odsud.) Otevrel jsem se. (Mam
vubec na vybr?) Zhoupla se. (Jist e ano.)
Zatvaril jsem se vlidn, zadrzuje chvni, a obracim se k BB.
(Udlefme to, fak navrhufe. Tvofe ertiky fsem u ml tu cest po:nat,
BB, a dost fsem si uil. Neber si to osobn, kamarade.)
BB se zhoupl. (Dobra, dobra.)
(!evn se :avri,) otaci se ke mn zena.
Poslechl jsem.
BLIK!
Postupujeme vpred misty, kde jsou stovky tisic bilych jiskrivych
bytosti. Vsechny se pohybuji a vibruji. Svtlo, ktere vyzaruji, je
natolik silne, ze se uz uz jakoby natahuji po tlacitku ,alarm"! Anebo
bych nejradji privolal na pomoc sveho pritele INSPEKTA... Naststi
vsak intenzita svtla slabne a ja citim, ze ke mn z vnjsiho prostredi
ze vsech stran prichazi chapajici, vrele vyzarovani. Uvdomuji si, ze
zamrn tlumi sve svtlo a sladuji ho s urovni me tolerance. Jak m
asi vnimaji, rikam si v duchu. Jako tupy sedivy car mlhy.
(Jitef na kolefi obnovene Jyssi nadlidske skoly inten:ivni vyuky')
Tou identitou byl BB, nebylo pochyb... (AA povaoval na:ev kolef :a
neflepsi. Nemam adny vfem k tomu, co fe nfaka kolef.)
Po svem boku zachycuji nejasnou identitu te zeny. Zari stejn jako
ty dalsi bytosti. Byl jsem si jisty, ze ta zena je lidska bytost (opravdu?).
Takze i ostatni by mli byt lide.
Siroce se oteviram, tak moc, jak to jenom dokazu. (Kde to fsme?)
(!rocha:el fsi tmito misty po cest k nam.) V okamziku, kdy priji-
mam rutinu, se mi okamzit vybavuje zarici prstenec kolem Zem. (Je
to nas v:tany bod predtim, ne se ro:hodneme...) Odmlci se a sou-
casn se hned zavira.
Pokousim se tvarit vlidn. (#o:hodnete k cemu?)
Mirn se pootevira. (No, ehm, ne absolvufeme.)
Pro tento okamzik nechavam tuto inIormaci bez povsimnuti. (o
do te doby dlate?)
Jemn se zhoupla. (o bychom dlali, tvorime a sbirame... fak
tomu rikas ty? Nektar? Jako vcelky nebo fako dofna Stracena. #o:dil
fe v tom, e u vime, co dlame a proc to dlame. Take to dlame s
radosti.)
Zamruji se dovnitr a zaviram se. Toto jsem pochopil, ale ta
ohromujici velikost zmny byla temr neuvritelna. Ale byl jsem zde a
dukazy byly vsude kolem mne. Mezistav ke svobod.
Znovu se oteviram. (o fest dlate?)
Jemn zajiskrila. (!roivame po:emske vdomi. Nefenom fy:ickou
uroven. Kdysi fsme doka:ali vnimat fenom urcitou cast, v:pominas?
Ted obsahneme celek od fednoduchych fednobuncnych forem a po
miliony dalsich ivotnich cyklu, ktere fsme si vtsinou vubec
neuvdomovali -proivali fsme vyhradn lidskou rovinu. Dokonce
hmotna Zem ma sve aktivni vdomi.)
I toto prechazim, protoze se neodvratn schyluje k dalsi moji
otazce. (Fungufe fest priro:eny potravinovy ret:ec? Od :acatku a
do konce? Jste take feho soucasti?)
Jemn odpovdla. (Je to duleita soucast procesu uceni. Be: teto
:akonitosti bychom nemohli tvorit nektar.)
(Hef, #ame') BB se uz zase nemohl dockat. (To fsou :mny, co?
Zadna mlha, adny hluk !asma Ml Konec neprostupnym prstencum'
hces, abych t provedl?)
Obracim se k zen, ale neodpovida. Vykladam si to tak, ze to
znamena souhlas. Bylo jasne, ze si chce uchovat svoje tajemstvi, a
kdyby ji uklouzlo jest nco jeji identity, ztratila by ho.
Nasleduji BB. (Tak ved, kamarade.)
Zlehka se pohybujeme kolem zaricich bytosti a napojuji se na
identitu BB. Nerad bych se ztratil. Pred sebou vnimam mirne
vyzarovani, ktere mi otevira cestu tim, ze snizuje intenzitu okolnich
energii tak, abych je dokazal snaset. Prekvapuje mne, ze se kazdou
chvilku od zariveho prstence oddluje drobna jiskra a dotyka se m. V
jiskrach jsou obsazena mluvena slova, ktera slysim velice jasn: Ahof,
Bobe'... Na:dar, #oberte'... Nedokazu ale rozpoznat jejich identitu.
BB nakonec zastavuje. Pred nami je stanice pro Prvni vstup. Pripada
mi stejna, vsechno je jako driv. Kolem stanice je obvykly shluk
sedych bytosti. Je jich opravdu mnoho.
(Naopak' Mnoho :mn') BB se zatvaril vlidn. (Kdo ale nevnima
lepsi monosti, ne:po:orufe nic.)
Zkousim se zeptat. (Napriklad fake?)
(Napriklad :asadni oslabeni pudu sebe:achovy.) BB se zhoupl.
(J:pominas na svou uvodni lekci v tch starych prstencich? Jsechny
ty na:orne priklady? Nevril bys, faky to prineslo uitek.)
Otevrel jsem se. (Ja si to moc dobre uvdomufi.)
BB se odmlcel a po chvilce pokracoval. (Dalsi :mna se tyka
dukladneho obe:nameni se situaci. !robiha pred vstupem a :ahrnufe
specialni vycvik. Zvlastni dura: se klade na pokracufici kontakt bhem
cyklu fy:ickeho spanku.)
Odmlcel jsem se. (Ale vy tady prece nespite, nebo snad ano?)
(Ne, nepotrebufeme to.) Potom zajiskril. (Ale fest nco. Ti, kdo
sem prifdou fako Novacci, neprocha:efi obvyklym procesem u vstupni
stanice. Joli si bod vstupu v dob pred tmito :mnami. Nkteri se
vracefi take :pt do doby, kdy lide po prve :acali byt lidmi. Jtli se fen
fednou a pak se :novu vracefi sem. !otom u neopakufi. Nikdo : nich
neopakufe. Jdou do vtleni pou:e fednou. A pak se :novu pripofi k
nam.)
Otacim se dovnitr a potom jsem se otevrel. (Jracefi se take do
doby, :e ktere fsem prisel?)
BB zajiskril. (Jist.)
Zamihotal jsem. (Nikdy fsem fest ne:achytil vfem, e by se nco
takoveho dlo.)
BB se zatvaril vlidn. (Ale ano.) Odmlcel jsem se. (oe??)
(J:pominas na posledni vnfsi prstenec? Neprisel fsi snad bli:ko k
oddleni pro ty, kteri opakufi? Ne:astavil ses tam a hned :ase ne:mi-
:el?)
Znovu jsem zamihotal. (Ano, ale oni byli na cest Domu.) BB se
triumIaln zachvl. (Take?)
Otacim se dovnitr a zaviram se. Vsechno se mi njak zacina
vymykat z rukou, nebo bych spis rekl vymykat zalozeni moji mysli -
schopnosti bezprostredn vstrebavat a chapat.
BB m dale napina.
(No tak, #ame.) Zachvl se. (Hlavu v:huru' !ofd, pufdeme se
trochu pobavit.)
Zamihotal jsem. (!obavit? To tedy nevim. Jis, ty tvofe predstavy o
:abav...)
(Zadne experimenty, slibufi. Same vsedni :aleitosti... ktere tady
dlame. Navic fsem dostal prisnou, ehm, rutinu od AA, co ti mohu
uka:at a co ne. )
Na dalku zbzn zkoumam horizont za sedivymi bytostmi u
vstupni stanice a dokonce jest dal, az za mihotavou zari svtylek na
obzoru. (Kde fe AA? !orad fest nemam feho presnou identitu.)
BB pohybem naznacuje dozadu za nas. (Je tam v:adu. Bariera mu
nedovoli vice se pribliit. Ale vsadim se, e nas bude sledovat i tak.
Mueme? Jenom kratke skoky, nic vic.)
Citil jsem se mnohem spokojenji s timto malym vjemem. Natahl
jsem se a zavsil se za identitu BB.
BLIK!
Vznasim se nad sirokym hndym polem asi ve vysce tri tisice
stop... ze spodni strany jsem placaty a zespodu do mne vnika obrovska
zivotni energie... zvtsuji se a jsem stale vtsi a vtsi a s vervou mnim
prichazejici energii ve svou soucast... jsem virici vtrna smrst a moje
pusobeni zbavuje vodu energie. To mi pomaha zvtsovat se, byt porad
vdomjsim a bdlejsim... cim jsem vtsi, tim jsem schopen vdt
vic... Vypadam jako velka pychavka a citim, ze rostu vice do vysky
nez do sirky... proudi ted ve mn ohromna zivotni sila, sklada se...
(Okamzik, to je prece elektrina!)... jestli bude dostatek tekutiny a budu
dal rust, jestli bude stacit energie, ktera prichazi zespodu, budu silny,
opravdu silny... nahle se ale vzdaluji energetickemu sloupu a
nedokazu tomu zabranit, nedostavam uz tolik energie, abych mohl...
BLIK!
Vznasime se nad zemi, zrovna jsme nad hustym lesem. Hnde
pole, ktere je na dohled, se mi zda povdome. BB vlaje prede mnou.
Chvje se. (Legrace, vid?) Zamihotal jsem. (o to mlo :namenat?')
Pokynul smrem dozadu za mne. Otacim se. Byl to stredn velky
kupovity mrak. V mistech, kde na nho dopadaly paprsky slunce, az
na okrajich, je bily, vzadu sedy a spodni cast je plocha a temna. Mraky
maji vdomi? Zakladni slozky zivota? Voda, drobne castice... a elek-
trina! Ma vsechny slozky. Jake vdomi ma asi blesk? Nebo tornado,
hurikan, tlakova nize nebo vyse!
BB m prerusuje. (Zopakufeme si to?)
Natahuji se a nasleduji BB.
BLIK!
Jsem v zelene vod... nahore nade mnou je vice svtla nez dole...
usta se mi oteviraji a zaviraji automaticky, nasavam vodu, ktera mi
vteka do hlavy a vyteka usima... ne, ne usima. Zabrami... Jsem ryba,
ohromna ryba!... Citim, ze se mensimi ploutvemi udrzuji na stejnem
mist, me zorne pole je rozdleno, nejsem schopen se podivat primo
dopredu pred sebe... za mnou je temr slepe misto, ale periIerni vidni
mam temr dokonale, ostrost vytecna, ale barev moc nerozlisuji, asi
jednu, dv... zkousim se hybat, teprve o tom premyslim a uz se pohyb
vpred znateln zrychluje, zatacim doprava, doleva, prudce stoupam a
pak se ponoruji... pockat, nco je na povrchu...., kdyz jsem stoupal,
musel jsem se vratit... chnapnout, hlad, hlad... vystrelil jsem
nekontrolovane ke hladin, celisti rozevrene, jako bych nco polykal...
potom padam zpatky do vody a potapim se s uzasnym uspokojenim. A
az nkde u konce ustni dutiny se mi nco sviji a krupe... njaky
brouk?... hloubji, neni tady takova tma, jak jsem puvodn cekal,
vidim vyborn... uvdomuji si, ze vedle mne plave jest jedna ryba a
padluje, mohutn padluje jak ocasem, tak zadni casti tla... ja to take
dlam?... dlam!... dla se to vlastn samo... jen na to pomyslim, a uz
to Iunguje, nco jako chuze nebo bh, kdy jste v lidskem Iyzickem
tle... zastavuji. Prede mnou je jest jedna ryba, blizi se... ach ne, je
obrovska, voda klame, je neporovnateln vtsi nez ja, je ohromna...
vyzaruje signal hladu... jdi, jdi, jde po mn, plav, plav rychle, honi
m... nahoru, nahoru, jest vys, vys, rychleji... chytam signal odnkud
ze strany, vedle mne divoce plave dalsi ryba... vnimam signaly z
postranni cary na svych bocich...
(#ame, a budes ve v:duchu, preskoc' !reskoc') Protinam hladinu
more, oddluji se od hladiny... vzhuru! Vzhuru! Natahuji se a skacu.
BLIK!
Jsem tsn nad vodou a vidim tlo sve ryby a vedle ni tlo druhe
ryby. Opisuji vzduchem oblouk a znovu se s nepatrnym zblunknutim
vnoruji do vody. Ve stejnem okamziku se pod hladinou strhava
mohutne vireni.
(Jak se bavis?) ozval se BB po mem boku. Nezmaham se na
odpovd, tresu se jako osika. BB tedy pokracuje. (Musel fsem AA
slibit, e si konec odpustim. AA ml vfem, e by to na tebe fest bylo
prilis, profit to a do konce a ml pravdu. Ale ptal ses na potravinovy
ret:ec, take...)
Zachvl jsem se. (Dobra, dobra')
BB se zatvaril vlidn. (Jdycky t prece :afimalo, fak fe to ve
skutecnosti, ne?)
Take jsem projevil vlidnost. (Jenom m to :askocilo, to fe
vsechno.) (Dobra. Dalsi dobrodrustvi bude klidne. Mile a upln
klidne. Mueme?)
Vsechno je relativni, vcetn predstavy BB o tom, co znamena
klidne. Zamril jsem se a skocil....
BLIK!
Dlam machave pohyby nahoru a dolu, prohybam se, vypinam,
kroutim... soustredim se do sebe, do sve nejmensi soucasti - je to dlou-
ha a uzka cast, skrze kterou prochazi mnoho dalsich trubic. Prichazi
muj dil nadherne zivotni sily, ktera proudi z Celku, z moji rodiny, jejiz
jsem soucasti... a uvdomuji si, jak moc m Celek potrebuje... S
radosti slouzim, energie m rozechviva a cini m pruznym, proudi
kolem mych plochych boku... (Okamzik! To je jenom vzduch, vitr!)...
odebiram z nho soucasti, ktere Celek potrebuje, a uzkymi trubicemi
je posilam dozadu za sebe. Protoze jsou potrebne... Jak je to snadne!
Necitim to jako praci, je to pro mne dychani, dycham, jsem stvoreny
pro to, abych dychal... dychal pro Celek... Odebiram Celku odpad a
mnim ho v energii... moje mila vymna... a to ostatni, tak moc
dulezite - muj zvlastni tvar, ma silueta, nastaveni... prijima zvlastni
signal, kteremu Celek rozumi, potrebuje ho, pouziva ho. Jenom
prijimam a vysilam, nic vic. Jsem stastny, svrchovan stastny. Pln si
uvdomuji svou sounalezitost a dlam to, k cemu jsem byl stvoren.
Prekrasna rovnovaha, davani a prijimani... jistota a sila Celku...
BLIK!
BB je vedle m. (Dofima to, co?) Zamihotal jsem. (Kde fsem to
byl?)
Naznacil smr a ja se opt otacim.V tsnem odstupu za mnou je
list, dubovy list. Dlouhym stonkem je prichyceny k vtvi, vzadu se
rysuje mohutny kmen, pevn ukotveny v zemi. Jake poznani na mne
dub prenesl, aniz si to uvdomil! Zacinam tu novou lidskou skolu vice
chapat...
(Jdeme na to? Zopakufeme si to? Tohle mam nefradfi.)
Zamihotal jsem. (No, nevim. Mona bychom se mli...)
BB m prerusuje (Toto fsme vymysleli my. Sami. Kdy se ti to
nebude :dat, def mi :nameni a rychle skocime.)
Neochotn se zamruji a skacu.
BLIK!
Lezim na mkkem a silnem travnatem koberci. Lezim na boku...
otviram oci... kolem dokola jsou urostle stromy, listnate vtve nade
mnou vytvareji baldachyn, kterym misty pronika slunicko, mihotave
osvtleni presn dostacuje... nade mnou stoji urostly zlutohndy
levhart a pozorn na m hledi.
(!ofd, #ame... Zahrafeme si')
Prevaluji se, naprimuji a vstavam. Mam ctyri nohy! To je ale
stabilita a jistota! Hlavu mam vepredu pred tlem... ted se musim
podivat stranou, abych si prohledl boky a zadni cast tla. Mam lesklou
srst... co se to tam vzadu houpe?... ocas, mam ocas... pomyslim na to,
ze bych s nim pohnul, a sviham... tam a zpt, tam a zpt. To je nco!...
potom ho zvedam a zase pokladam, pak zvedam jest o nco vys...
doleha ke mn njaky pach... pachy, pachy, je jich tolik, to jsem nikdy
netusil... vsechno okamzit vim a nezalezi na tom, jestli prichazeji z
dalky nebo zblizka... muj cich je stejn dokonaly jako muj zrak... a
sluch... ohybam nohy, zatinam drapy... ano! Mam drapy! Citim se
skvle. Dejte si na m vsichni pozor, jsem tady!... Je to tak
povznasejici pocit byt nazivu... naplno zit, chce se mi bhat, skakat,
splhat...
(Tak do toho')
Zlutohndy levhart se mihl mezi stromy a mizi... vyrazim za nim...
zrychluji az do trysku... bzim ze vsech sil, obratn klickuji mezi
stromy, hladce se vyhybam nizkym vtvim... strhujici proud pachu mi
prochazi cenichem, vsechny je provruji... oci a usi registruji, posuzuji
stovky vjemu, vsechny jsou povdome... pred nami je stary, suchy
strom, zlutohndy levhart vyskakuje na nj a bzi po jeho kmeni. Dr-
zim se za nim v tsnem zavsu, opiram se do drapu, vyskakuji nahoru,
zachytavam se drapy. Ceka na mne, uvolnn sedi na silne vtvi... jed-
nim skokem jsem u nho a sedam si na zadni... pohodi ocasem... a ja
odpovidam stejn.
(To neni spatne, #ame' Na :acatecnika...)
Jsem prilis vzruseny na to, abych mu odpovdl. Pamatuji si pocit
ohromne sily ve svalech a zpracovavani vnjsich podntu, kterymi m
bombardovalo okoli prostrednictvim smyslu... jak si lide mohou
nevsimat tak hlubokych vjemu?... Malo jsem toho pobral, kdyz jest
jako nizsi zvire... nizsi?... Pobral jsem toho hodn.
(Musim ted dolu, #ame.)
Zlutohndy levhart se zveda, otaci se a schazi ze stromu dolu na
zem... schazi!... Nikdy by m nenapadlo, ze kocky umi lezt, vzdycky
prece zustavaly na zemi... take jsem se naprimil a pomalu sestupuji
dolu. Poslednich asi osm stop lehce seskakuji.
(Lehni si pod strom, bli:ko ke kmeni. A potom udlef kratky skok,
ale opravdu velice kratky.)
Uleham do vysoke travy a s nechuti se natahuji a skacu.
BLIK!
Vznasime se tsn nad zemi. Divam se dolu. Pod nami lezi ve
vysoke trav tlo skvrniteho levharta. Pravideln oddychuje. Spi.
Vedle je jest jedno tlo, tmavsi... v tom jsem pred chvilkou docasn
sidlil ja.
BB se vedle m zhoupl. (Libilo se ti? Libilo?)
Zachvl jsem se. (Nadhera')
(Jest tady pro tebe mame feden pokus. Tento vybrala, ona. Je pre-
svdcena o tom, e to bude podle tveho gusta. Budes sam, ale pry si
budes umt poradit. Ja t tam fenom doprovodim. Mueme?)
Byl jsem zvdav, co vybrala Ona. Zamruji se skacu...
BLIK!
Vznasim se vysoko nad rozeklanym, zasnzenym horskym
pasmem a vidim stovky mil do vsech stran... vidim i na zem, dolu na
zem... uzasna ostrost vidni... i tch nejmensich detailu... listy na
stromech, drobna Iauna pohybujici se po kamenitych ubocich...
pohybuji se pomalu, dlam tahlou pohodlnou otocku. Prime proudni
od vrcholku hrebene mi zajistuje dostatecny vztlak pod kridly...
kridla! Otacim hlavu. Z ramen se mi klenou od tla siroka vykrojena
kridla a jemny vanek cechra moje opereni. Otacim hlavou doleva a na
druhe stran vidim druhe kridlo... letim, vznasim se jako ptak, jsem
ptak... super vznasedlo, ktere se chova tak, jak si pomyslim. Prerusuji
otocku a perut na nosnem konci kridel se na jedne stran sklapji k
zemi, na druhe stran se zvedaji, okamzit reaguji, kormidluji... Snazi
se dosahnout maximalniho vztlaku... ano, je to tak, vice pod levym
kridlem nez pod pravym, otocka ke vzestupu, citim, ze vzestup se
zrychluje... dosahuje vrcholu, otacim se... utahuji otocku, nejvyssi bod
vzestupu... koeIicient klouzaveho letu musi byt priblizn 50 : 1...
otacka a vzestup ve spirale, tsnjsi a rychlejsi... dokonale to
zvladam... vzduch je ridsi... da se lett rychleji... jsem v uzasu, jak
vysoko je bod obratu... nos, ne, hlavu vice vzhuru, vyssi uhel
vzestupu, vic, ach, je to uzasne!... Nikdy bych nevril, co zvladne tlo
ptaka... A jsem v horni uvrati... jak snadne je opt nabrat rychlost...
jeee! Jenom slozit kridla a pojdme doluuu! (Hej, #ame)
Vsadil bych se, ze tato kridla, kdybych je pomalu otevrel ve strem-
hlavem letu, by m pkn nadnesla... uvidime... zkusime ponkud
rychlejsi stremhlavy let...
(#ame, vis, co dlas?)
A je to dost rychle... nyni soucasn pootevrit kridla... pomalu... ted
zase zpt k tlu... soucasn ocasni pera mirn vzhuru... tak! Opt vse,
jak ma byt. #ychlost prumrna... co za... ach! Co je to za ptaka! Musi
to byt kondor... divim se, jak rychly muze byt vrabec...
(#ame, fenom se natahni a skoc. Ted')
Povzdechl jsem... natahuji se a skacu...
BLIK!
Znovu se ocitam mezi zaricimi bytostmi a pevn se zaviram. To
zareni zpusobuje, ze se ze mne linou nadherne a duvrn zname vlny.
Po chvilce svtelna intenzita slabne a ja se mohu zase otevrit.
Okamzit zachytavam identitu BB a nejasnou identitu zeny.
BB se zhoupl. (Nas :kuseny letec si asi lame hlavu, kdo mu to
pristrihl kridylka.)
Houpu se s nim. (Kdepak. Kdy fsem byl odvolan, nenechal fsem
tam fedinou namoenou slachu ci sval a ani fedine pirko
nevybocovalo. To ti garantufi.)
BB se otocil k zen - zarici bytosti, ke ktere mam jiz identitu jako
Ona. (!renechavam ti ho. Zkontroluf to s, ehm, AA a uvidime se na
mist.)
Otacim se k zen. (Na fakem mist?)
(Tam, kde fsme se po prve setkali.)
Otacim se dovnitr. Mam spoustu nevyjasnnych otazek a objevuje
se vjem, ze moje navstva bude brzy koncit. Takze k vci. Podstatne
nejdriv.
Koncentruji se a potom se siroce oteviram. Chci vnimat s co
nejmensim zkreslenim. (Kdy se vracefi ti, co fsou tady poprve...) (o
sem prifdou fen fednou,) opravila m.
Pokracoval jsem. (Kdy tedy mate nepretrity prisun, musi byt take
nepretrity odbyt. Musite :achovavat tok, proudni... aktivni pohyb.)
Zadna odezva. Ceka? Odmlcela se ze zdvorilosti? Nebo
nerozlisuje mezi otazkou a odpovdi? Pokracuji. (Take tady, na
kolefi, fe mone absolvovat. Take se ptam. o se dal dfe s
Absolventy?)
Zamihotala. (Nemam k tomu adny vfem. !rost odvanou.)
(Kady fednotliv, nebo fako cela skupina?)
Zatvarila se vlidn. (Obvykle vice nafednou. Jednou :a cas se
stane, e nkdo odefde sam.) (A vracefi se nkdy?) (Ne, nevracefi.)
(Mate s nimi nfake spofeni, kdy odefdou?)
Zamihotala. (Jestli nfake fe, tak ho nevnimame.)
Toho jsem se chtl chytit. Celkem jsem ale citil jistotu, ze by to
beztak prirozen vyplynulo. (Jsou nfake pruvodni :naky toho, e se :
nich br:y stanou, ehm, Absolventi?)
Opt se zatvarila vlidn. (Ano. Nemafi potrebu po:emskych :kuse-
nosti, take fsou stale men fy:icti. Nakonec fy:ickou rovinu upln
opoustfi.)
(To fe vsechno?)
(Ne. Jefich... ehm, vy:arovani se mni. Zacnou se :avirat a
nakonec :mi:i.)
Objevuje se vjem, ze se kazdym okamzikem zacne chvt. (Nechci,
aby sis pripadala fako u vyslechu, ale...)
Otevrela se vic. (!okracuf. !ocitali fsme s tim, e se budes ptat i na
posledni malickost.)
Vzal jsem to odjinud. (hci tolik rutiny, kolik dokau snest. Mona
u takovou sanci nikdy nedostanu.)
Zpusob, jakym se vlidn zatvarila, obsahoval i naznak zhoupnuti.
(Jsem si fista, e dostanes.)
Pokracoval jsem. (Jsou v casoprostoru fest fine systemy rustu,
ktere se podobafi modelu lidskeho vdomi na Zemi?)
Zhoupla se. (Nespocital bys fe, kdyby ses o to pokusil. Je fich tolik.
A stale v:nikafi nove.)
Zamihotal jsem. (J:nikafi nove?)
Jest silnji se zhoupla. (AA vdl, e se ti to bude libit, kdy
pouifi tento vyra:.)
Chytam se toho. (#ad bych se s tim AA nkdy setkal tvari v tvar. Ji
o mn vic, ne fa sam.)
Neodpovdla, jenom se jest vice rozhoupala. Mn to zase tak
smsne nepripadalo. (Jsou lide ve spofeni s finymi civili:acemi?)
Prestala se tvarit vlidn. (Neni to caste. Nfaky kontakt fe, ale
ne:da se, e by byl nutny nebo duleity.)
(A co fine nefy:icke, energeticke systemy?)
Zajiskrila. (Ach ty' Navstvufeme fe tak casto, fak fe to mone.)
Ted jsem na to kapnul! (Abyste mohli sbirat Nektar?)
Otaci se dovnitr, potom se opatrn otevira. (Ne, :asevat ho.
Zasevat semena. !otom se mue, ehm, paprsek na nco :amrit.)
Nyni jsem to ja, kdo se zamruje dovnitr a uzavira se. Jeji proste
sdleni obsahuje takovou moudrost, ze se vsechno ostatni automaticky
mni v plane zvatlani. Zvatlani - na to m zatim uzije. Az moc.
Objevuje se nahly vjem. Vim, ze si ho hned musim ovrit.
Zatvaril jsem se vlidn. (Budes u br:y Absolventkou?)
Zamihotala. (Ano.)
(Jak to vis?)
Zachvla se. (!ripravil m na to, e mi tuto ota:ku polois, ale
ne:eptal ses spravn. Take ti neodpovim.)
Ani se nemusim ptat, kdo je ,on". (Ale drive fsi mi odpovdla, e
nemas vfem o tom, co se dal dfe s Absolventy.)
Zatvarila se vlidn. (Ja to nevim. To vis ty.)
Upln jsem se odmlcel. Snad ona nebo INSPEKTI nemaji za to, ze
jim dam na tuto otazku odpovd? Chlapec se ma pustit do prace
muzu? Uzavrel jsem se tak tsn, ze mi skoro vsechno ostatni uniklo.
Vroucn se zachvla. (Ocekavame fednu duleitou, ehm, udalost.
!otom budeme moci odefit.)
Uz uz jsem se chtl ptat, kdo je to ,my" a ta udalost, ale ucitil jsem
znamy signal INSPEKT{, na ktery jsem ihned zareagoval... a ona take!
Ona take! Zalila m cela zaplava vjemu a najednou jsem ziskal
vsechny odpovdi... alespon jsem se domnival.
(Musime se ted vratit na to misto.) Vyzarovala vlidnost a pritom se
soucasn chvla. (Mueme?)
Zavrel jsem se... identita navrsi... natahl jsem se a skocil.
BLIK!
Jsem nad navrsim... asi sto stop... hrebeny se tahnou zapadnim
smrem, takze se obracim, nahlizim pres ploty... ploty! A jest dal
vidim budovy Centra, jeho tmav cervene strechy. Po bocni silnici
projizdi auto a zveda za sebou prasny bily oblak. Napojil jsem se na
spatnou identitu, je teprve rok 1982. Probiha mnou zvlastni pocit,
sms nejruznjsich emoci. Njak se v nich budu muset zorientovat,
jestli to pujde. Druhe tlo nachazim bez sebemensiho voditka - to se
mi driv nestavalo. Vstup do Iyzickeho byla jenom rutinni zalezitost...
Oteviram oci, protahuji si ruce a nohy. Kouknu na budik. Cas: 2:40.
Uplynulo osm minut! Jenom osm minut?


16. - SH#OMZDNI

Dny, potom tydny a msice rychle ubihaly a nic neobvykleho se
nedlo. Zadny dalsi mimoradny mimotlesny zazitek neprichazel.
Doslova jsem vyrostl ze sveho zvyku zkoumat udalosti mistniho
vyznamu, ktere m v drivjsich dobach tolik lakaly. Jednou za cas se
stalo, ze jsem se jako obvykle brzy rano vzbudil a jen ze zvyku jsem se
odpoutal od Iyzickeho tla. Vzdycky jsem chvilku vyckal, jestli se
neobjevi signal INSPEKT{, ale nic se nedlo. Po chvilce jsem se vratil
zpatky do tla a usnul.
V tomto mezidobi m netrapily zadne pocity odlouceni nebo
deprivace. Nepritomnost signalu jsem si nevykladal jako prehlizeni
nebo opustnost. Naopak. Citil jsem bezmeznou jistotu a duvru, pln
vyvinutou touhu jit dal a rozsirovat svuj dil ucasti na Iyzickem zivot,
ktery byl vsude kolem mne. Svobodn vyjadrovat svou zvdavost,
kterou jsem kdysi povazoval za nesvar, spise nez uzkost z toho, co
prinesou budouci casy. Zkratka jsem se vratil k uvazovani, ktere je
mozne vypozorovat napriklad u stada - dnes se pasu tady a podle toho
se rozhodne, kde se budu past zitra, jestli vubec njake zitra bude.
Signal jist prijde v pravy okamzik.
A prisel. Jednou rano jsem nahle zacal mit pocit, ze musim udlat
nco, na co jsem davno zapomnl. Ze zacatku jsem si nebyl jisty, co to
ma byt, ale urcit to njak souviselo s Iyzickou slozkou. Asi kolem
jedenacte na mne prisla vyjimecna ospalost. Byla tak velka, ze jsem se
rozhodl, ze si v loznici na chvilku zdrimnu. Nebyl jsem unaveny, ale
presto jsem citil potrebu spanku. Bezprostredn pote, co jsem ulehl, se
dostavilo hluboke uvolnni a v tom okamziku jsem vnimal signal
INSPEKT{. Byl jasny a nezamnitelny. Podarilo se mi zachovat
dostatecny klid na to, abych mohl vystoupit z tla. Vysunul jsem se
tedy z tla a presel do druheho. Z druheho jsem vyklouzl jiz
automaticky a po natazeni jsem zamril znamou identitu.
Zmna byla okamzita, neregistroval jsem zadny pohyb. Vpredu
prede mnou se objevila bila zarici postava. Byl jsem si vdom, ze zari,
ale nebylo mi to neprijemne.
(Jelmi dobre, Asanyne.)

Prece jen njaky ten pokrok.
(Mnoho se :mnilo. Mame :a to, e fsi pripraven k dalsimu - fak to
na:yvas - kroku.)
Nebyl to vjem, ale napadlo m, jestli nejde o zdvorily zpusob,
jakym se mi sdluje, ze nadesel cas navzdy se odpoutat od tla. No,
mohl bych k Charliemu, treba bych mu k zapadu slunce pridal hudbu
nebo...
(Neni to ten krok, o kterem premyslis. !o:nas, kdy se bude bliit
odlouceni od tveho fy:ickeho tla. Nemame :apotrebi t o tom
informovat. Ani neplanufeme, e ti budeme asistovat pri takovem
uvolnni od tla, ledae bys o to poadal. Ne se to ale stane, mas fest
hodn prace.)
Prijal jsem toto sdleni se smisenymi pocity, jedna moje soucast
touzila jit dal, druha sahala zpt po Iyzicke zemi a hlubokych, zivych
pocitech, ktere jsem zde zazival. Pamatuji si na situaci pred nkolika
lety, kdy jsem ml moznost se rozhodnout, jestli zustanu, nebo se pln
vzdam Iyzickeho tla. A zvolil jsem Iyzicky zivot s podminkou do te
doby, pokud bude Iunkcni, a za vsech okolnosti. Vedla m k tomu
zvdavost, chtl jsem vdt, co se stane zitra.
(Jysvtlili fsme ti, e fde o fednu : tvych dispo:ic. Naplnni tohoto
dalsiho kroku ti poskytne mnohe odpovdi.)
V me mozaice toho chyblo prilis a nic na tomto svt mi nemohlo
zabranit, abych ze zvdavosti nehledal odpovd.
(Ani mimo tento svt. Od tohoto okamiku se u nemusis pri
prenosu :avirat.)
Ovladl jsem sve emoce, ale bylo ve mn ohromne ocekavani.
BLIK!
Nachazeli jsme se na vzdalenem konci vnjsiho prstence. Poznal
jsem to podle lehke okolni mlhy. Vsude kolem byly jemne bile
bytosti. Vnimal jsem, ze muj pritel INSPEKT je se mnou, i kdyz jsem
jeho vyzarovani viditeln nepozoroval.
(Neni treba upoutavat fefich po:ornost.)
Nejdrive jsem se snazil zachytit identitu Billa, potom Loua. Ani
jednoho jsem nezachytil.
(U odmaturovali, fak rikate.)
To se dalo ocekavat a dokonce se objevil vjem jejich nove, jak
bych to rekl, adresy, ale vnimal jsem nco, co m zneklidnovalo.
Neuml jsem ale rict, co to je. O nco pozdji jsem si zacal
uvdomovat, ze se obyvatele vnjsiho prstence vyrazn zamruji
dovnitr. Necitil jsem ani tak starostlivy zajem, ale spis velmi silne
vyzarovani, ve kterem bylo podobne ocekavani, jako by kazdou
chvilku mla vyjit na scenu hvzda vecera. Sledoval jsem smr,
kterym upirali svou pozornost. Byla to hmotna planeta Zem, z teto
perspektivy nejasna a zamlzena.
(!odivefme se ted : fineho pohledu.)
Dle meho nazoru to bylo zcela presne.
BLIK!
Byli jsme ve volnem prostoru nkde mezi Zemi a Msicem, v
tzko odhadnutelne vzdalenosti, urcit vice nez padesat tisic mil nad
zemskym povrchem. Vse bylo velmi jasne a zretelne. Otocil jsem se,
abych se podival na Msic, a odmlcel jsem se. Ve vzdalenosti asi tisic
stop, alespon tak jsem to vnimal, byl obrovsky predmt, zdanliv
pevny, sedive barvy, dlouhy a stihly, kuzeloveho tvaru s pulkulatou
kopuli na sirsim konci. Druhy konec byl nkde v dalce ve vzdalenosti
nejmen nkolika mil. Vypadalo to, ze se nehybe, ale objevil se vjem
zretelneho vyzarovani Pasma M. Ze by vesmirna lod, Iyzicka
vesmirna lod?
(Je tve terminologii to fe spravna uvaha. Neni to ale lidsky vytvor.
J soucasne dob fe v okoli planety Zem mnoho podobnych lodi.
!ocha:efi : vaseho fy:ickeho vesmiru, ale nemusi byt :e stefneho
referencniho casu.)
Mnoho muze znamenat pt nebo pt tisic. Nemlo ale vyznam se
na to ptat. Ale proc kolem Zem, byly...
(Zamrufi se na Zemi a lidske bytosti stefn, fako fsi ty po:oroval
fine a pro ten samy ucel. Mueme fit dal? Br:y dostanes odpovd.)
Moje zvdavost vdcn souhlasila.
BLIK!
Muj bezprostredni vjem Zem se podobal hlavicce spendliku,
ktera odrazi svtlo, jako by to byla vzdalena mala hvzda. Vyzarovala
nepravidelne vlny energie, vicedimenzionalni, pulzujici, rychle
prerusovane nahlymi zablesky svtla, komplexni neorganizovana
struktura, ktera nesestava ze svtla nebo elektromagneticke ci
gravitacni struktury, ale z njake jine energie, kterou jsem nedokazal
deIinovat. Tento vyjev natolik upoutal moji pozornost, ze jsem si hned
nevsimnul pozadi. Kam jsem jen dosahl svym vnimanim, na vsechny
strany se rozprostiraly ohromne davy bytosti. Zdalo se, ze jich je
bezpocet. Nktere mly tvar, dalsi vypadaly jako chuchvalce pary a
vsechny zarily ruznou intenzitou. U tch, ktere nam byly nejblize,
jsem znovu vnimal vyzarovani plne ocekavani, cekalo se, az propukne
vystoupeni. Musi se tady dit nco skutecn pozoruhodneho, kdyz to
laka tak obrovskou pozornost tchto...
(Rikame tomu Shromadni. Jsichni, kdo tady fsou, se obfevili :
bli:kych energetickych systemu : fedineho duvodu - aby se mohli stat
svdky velke podivane, fak tomu rikate vy, stefn fako ti : vesmirne
lodi nebo i vasi lide, kteri cekafi na finalni vtleni. Ta podivana, ktera
ma kadym okamikem propuknout, fe ve skutecnosti velmi :ridkavou
udalosti - splynuti nkolika ru:nych mocnych energetickych poli, ktera
se setkavafi soucasn ve stefnem mist vaseho casoprostoru. !rav
tento ofedinly fev pouta takovou po:ornost. Jyfadrim-li to ve tvych
pofmech, mue k teto udalosti dofit vdy fednou :a asi osmdesat sedm
milionu let.)
To neni zrovna casty jev. A cekani dlouhe...
(Neni ale fiste, e se vse odehrafe na teto frekvencni urovni. Svou
roli hrafi take nahodne vlivy a promnne, ktere neni mone s fistotou
predvidat.)
Jsou tak nahodne, ze se snad cela udalost nakonec ani neuskutec-
ni... To by ale bylo zklamani...
(#i:ika nefsou tak vysoka. Nastane to. Zafem fe :amreny na vysle-
dek. Neflepe bych to vysvtlil fako soubh obrovskeho poctu monosti,
ktere se vynori fako nkolik pravdpodobnosti a par monosti. Jedina
takova pravdpodobnost mue :mnit nefenom vas cely casoprostor,
ale take vsechny sousedni systemy. !roto ten velky :afem. Je vy:namu,
ktery fe bli:ky vasemu uvaovani, ale fe stale v symbolicke rovin, se
shromadni seslo proto, aby prihlielo monemu v:niku nove
energie. Zavrsi se tento proces :ro:eni? J pripad, e ano, fake budou
monosti obsaene v teto energii, podle nich pufde presn odhadnout
fefi chovani bhem budouciho vyvofe? Anebo se :ro:eni energie
nepovede a vsechny monosti :ustanou ome:eny na soucasny stav, co
neni nic fineho ne slabe, nesladne monosti?)
Probral jsem si cast sve rutiny H
74
a to stacilo k tomu, abych si
udlal jasnou predstavu. Ale moje dosud lidske ja se divalo svym
pohledem na planetu Zemi a lidsky system...
(Existufe feden lidsky symbol, pocha:efici : vychodu, ktery
vyfadrufe kri:i. Sklada se :e dvou casti, fedna :na:ornufe nebe:peci,
druha prileitost. Ocekavana udalost fe v lidskem chapani
nepochybn okamikem kri:e. Je pravda, e pro lidske byti tato doba
:namena monost krafniho ohroeni nebo take nove prileitosti. Ob
tyto monosti fsou realne.)
74
#utina tykajici se lidskeho typu humans - plus. Odkaz na osobni
zazitek tykajici se nabyti teto rutiny (pozn. prekl.).
Ohrozeni? Fyzicke ohrozeni? Psychicke?...
(Jsou to pou:e monosti. Jefich povahu presn urci a okolnosti
samotne udalosti. Kterykoli : tvych vfemu se mue stat fednou :
takovych monosti. Stane se fedna, nebo treba nkolik.)
Ted jina stranka, prilezitost.
(To fe klic k pochopeni cele udalosti. Lidskemu vdomi se naskytne
prileitost rychle proniknout do sfednoceneho inteligentniho
energetickeho systemu, ktery saha daleko mimo vasi casoprostorovou
ilu:i, ktery tvori, budufe, uci :pusobem, kterym to dokaou :atim
fenom vysoce vysple energie lidskych Absolventu.)
A co nase navstva na Zemi po roce 3000?
(Je to monost, ktera se mue stat pravdpodobnou udalosti. Tva
cinnost fe fednou : drobnych nahodnych aktivit, ktera tomu mue
napomoct.)
A kdyz neni moznost vyuzita...
(Lide :trati svou po:ici dominuficiho druhu na Zemi, postupn
vymi:i fako aktivni vdomi, pripadn i v fakekoli fine form.)
Primo jsem se zeptal: (A vy, vy vsichni, co budete dlat vy v
pripad, e se nco podobneho stane?)
Zalila m hrejiva vlna naplnna usmvy. (Museli bychom :aloit
nove lidstvo na fine planet casoprostoru.)
Zamril jsem se dovnitr a uzavrel se. Nebyl jsem temr schopny o
ncem premyslet nebo nco dlat. Hluboce m to citov zasahlo a
soucasn jsem nechtl promarnit prilezitost. Ne, ted rozhodn ne.
(Zbyva vykonat fest fednu proceduru a potom se budes moci vratit
do fy:ickeho tla.)
Nebyl jsem si dvakrat jisty, ze snesu jest nco dalsiho, ale vdl
jsem, ze do toho pujdu.
(Zamr identitu sveho pritele BB a prived ho sem. )
Okamzit se rozvinula rutina. (Nechal fsem ho u Billa a Bili tady
u neni...)
(Nebude tke ho nafit. Mue pro nas vykonat feden :vlastni ukol.)
Nebylo treba dalsich otazek. Zamril jsem identitu BB a natahl se k ni.
BLIK!
Bud jsem se zlepsil, nebo starnu. Nevnimal jsem jakykoli pohyb.
Vubec m neprekvapilo, na jakem mist jsem se ocitl. Byl jsem na
travnate louce pred Charlieho srubem. BB a Charlie stali stranou od
domu hluboce zaujati njakou cinnosti. BB si m vsiml, az kdyz jsem
k nim prichazel.
(Hef, #ame') Hlasit vibroval. (!odivef, co tady vyrabime')
Charlie se smal. (!orad tomu hosikovi vysvtlufi, e plachetnice a
v:nasedlo nemohou fungovat dohromady. J:duch a voda nefsou
stefne')
Zamihotal jsem. (harlie, ty u ho vidis?)
Charlie se usmal. (Jasn. To fsem vyresil fest ten samy den, co se
tady :fevil. Ocean :mnil snad stokrat, ne se mi podarilo ho :astavit.
Byl dokonce luty s ctverhrannymi vlnami. To bylo nco. Ale fe chytry,
rychle ledacos odkouka.)
Zatvaril jsem se vlidn. (No, fakt m mr:i, e vam to tady musim
narusit, ale potrebufi, aby tady BB pro m nco udlal.)
BB se otevrel. (K tvym slubam, #ame.)
Charlie zamaval. (Jrat se pak :patky, chlapce.)
BB se zhoupl. (o by mi v tom mohlo :abranit?')
Charlie potrasl hlavou a zasmal se. Zamril jsem a natahl se k iden-
tit INSPEKT{...
BLIK!
BB byl po mem boku. (!kn fsi vypiloval !reskoceni. Asi bych ti
nestacil, kdyby nebylo tch her na...)
Zmlkl a pevn se zavrel, protoze si uvdomil vyzarovani
pritomneho INSPEKTA. Asi jsem ho ml upozornit. Dole pod nami v
hloubce asi pt set stop byl zemsky povrch. Byla noc a ridce
roztrousena svtla misty prosvtlovala tmu venkovske krajiny. Temr
primo pod nami byla oblast pripominajici vodni nadrz nebo rybnik a
hned za ni se tycila budova ve tvaru pyramidy. Byla cela zelena a
uvnitr se svitilo. Tato scena mi nco siln pripominala, ale nedokazal
jsem si vzpomenout.
Otocil jsem se k BB. (Jenom se pomalu otevri. Je to pritel.)
Poslechl m s krajni opatrnosti, pak se zamril na jasne svtlo.
(Ehm, bud po:draven.)
(Jaime si toho, e fste se dostavil.)
BB neml jakekoli kulturni zabrany. (Na KT-95 byla fedna Jlnka a
ta tvrdila, e se s vami setkala, s nkym presn fako vy. Jubec fsme se
tim ne:abyvali, :dalo se nam, e fe to nfaka pkn silena rutina.)
(To fe pochopitelne.)
BB pokracoval. (!orad fi na nas ha:el a po nfakem case se natahl
a nkam preskocil. Od te doby se u neuka:al. Take ml pravdu,
skutecn existufete.)
(Je vas potreba ke splnni fednoho specialniho ukolu, festli to tak
mohu na:vat.)
BB zamihotal. (Ehm, fist, fist.) (!ufdeme ted bli.)
Vsichni tri jsme pomalu sestupovali dolu, pak jsme propluli nad
pyramidou a potom dal k male stavb uprostred lesika. Bylo mi to
vsechno velice povdome a z njakeho duvodu jsem se zacinal citit
neprijemn. Pripadal jsem si, jako bych se setkaval s njakou vlnou
odporu. Cim vice jsem se snazil priblizit, tim vice m nco odrazelo
smrem zpatky.
(Uvnitr fe tvuf pritel AA. Je duleite, abys mu ted pomohl.)
BB se odmlcel. (AA?)
(!resn tak.)
BB se zamril a ja take. V male budov lezel uvnitr na posteli muz.
Vsechno nasvdcovalo tomu, ze odpor, ktery jsem vnimal, vychazi z
nho. Bylo to upln stejne jako v drivjsich pripadech. Byl to AA, o
tom nebylo pochyb. Odpor byl skutecn velky, az jsem se z toho zacal
chvt.
BB se otocil. (Jypada to, e to fe opravdu on, tomu vrim. Cast
feho identity fe mi fasna, ale moc toho neni. Soucasn s tim citim fest
nco fineho a to take :nam. Ale celkovy vfem fe divoky.)
(Je duleite, abys mu pomohl docasn se odloucit od fy:ickeho
tla.)
BB zajiskril. (Myslis, fako to dla tady #am?)
(!resn tak.)
BB se odmlcel. (Jak to mam udlat?)
(Jenom femn :atahni. !ouif stefnou energii, fako kdy
preskakufes.)
BB se otocil a priblizil se k muzi na posteli. Vsechno jsem
pozoroval s naprostym uzasem a premital jsem, jestli mi take poprve
pomohl njaky netlesny pritel, povreny, abych se dostal z tla ven.
Ale tenkrat jsem zadne netlesne pratele neml - aspon jsem o nich
nevdl.
Nahle odpor zesilil tak, ze m odmrstil. Snazil jsem se udrzet
pozici, jak jsem nejlepe dokazal a skutecn mi nebylo dobre. Zamril
jsem se dovnitr a zavrel se. Muz nyni stal ve volnem prostoru a jeho
tlo lezelo na posteli. BB ustoupil a divoce mihotal.
Zamril se na INSPEKTA. (Je venku, dostal fsem ho ven' Ale...)
(Zeptef se, v cem spociva feho ukol.)
Muz odpovdl, ale odpovdi jsem nerozuml. Skripani a piskani
Pasma M naznacovalo velmi silne emoce. Bylo to poprve, a tak jsem s
nim soucitil a chapal ho.
(Odpovdl, e chce slouit lidskemu pokoleni. Jelmi slechetny
cil.)
Z vyptim vsech sil jsem se dokazal pootevrit. (!roc ten odpor?
Kdy se pokusim pribliit k AA, hned ho citim.)
(Skutecny paradox odmita existovat. Br:y to pochopis.)
V tom se nalehav ozval BB. (hce fit s nami' Mue?)
Odpor a skripani byly tak silne, az bolely. Ale vdl jsem, mam
odpovd driv, nez staci odpovdt INSPEKT.
(Informuf ho, e ted musi pusobit na svem predurcenem mist. J
tuto chvili nema finou monost.)
Bez ohledu na bolest jsem se snazil vse pozorovat. Po chvilce se
BB vzdalil a pripojil k nam nahoru. Muz padnul v mistnosti na kolena
a skripani zesililo v takove mire, ze jsem se okamzit musel pevn
zavrit.
(!resunme se ted nkam, kde to fe pro tebe prifemnfsi.) Nadsen
jsem souhlasil.
BLIK!
Byli jsme tsn za hranici mlhy Prechodove oblasti. V dalce bylo
vidt prstence a uprostred nich mlhave obrysy Zem. Hluk Pasma M a
predevsim to skripani beze zbytku zmizely. S ulevou jsem se otevrel.
INSPEKT byl vepredu, BB vedle mne upln zavreny. Zvlastni.
(A fe to. Ten model fe ukoncen.)
To konstatovani bylo v urcitem smru tak deIinitivni, ze m to roz-
rusilo. Znovu znlo mym nitrem a vyvolavalo zname emocionalni
rutiny a ja jsem je vsechny pozoroval a vsechny zpracovaval.
Tentokrat jako by vsechno bylo jinak. Na to, abych pripustil jiny
vyvoj, jsem byl prilis prostoupeny rutinou dukladnosti a dokonalosti.
Neprijemny pocit zmizel. Siroce jsem se otevrel a zatvaril se vlidn.
(hapu individuali:aci. A vim, e neni ne:bytna.)
(Sve lekce fsi :vladl velice dobre, Asanyne.)
Jasn zarici postava zmizela. Vdl jsem, ze m uz zadny pratelsky
INSPEKT nepovede, ale necitil jsem osamlost. Priblizil jsem se k BB,
ktery byl stale jest zamren dovnitr.
Soustredil jsem se. (Halo, priteli, musim se vratit.)
Pomalu se otevrel. (Je, #ame. Take mam nco k vyri:eni.)
Nepochyboval jsem o tom, co to bude. (Urcit to :vladnes. Jako
preskakovani nebo hry na KT-95.) Zajiskril. (Jasn' Spousty her')
Siroce jsem se otevrel. (Zvladnes to, priteli' !amatuf mou identitu'
Tak si to uif')
Otocil jsem se a chtl jsem se zamrit dovnitr, ale zastavil m. (o
se dfe, BB?)
Zamihotal. (Ehm, to posledni, co fsme spolu dlali, vytahovali AA
ven, no, ehm, neml fsi k tomu nfaky vfem, vidi)
(Ne. Krom toho, e to urcit byl AA. Stefny odpor fako driv. !roc?
Nco fsme nepochopili?)
BB se na mne pozorn zamril, zatimco ja jsem vyckaval. Vtom se
nahle jasn rozzaril a zacal se nadsen houpat ze strany na stranu.
Bylo to tak silne, ze to skoro hranicilo s lidskym smichem.
Zamihotal jsem. (o t tak pobavilo?)
(Ty si to uivef, #ame')
Pozoroval jsem ho, jak mizi ve smru Stanice prvnich vstupu a
jest porad se houpe. Kdyz zmizel uvnitr, otocil jsem se, zamril na
identitu Iyzickeho tla a opatrn jsem se natahl. Pomalu jsem
prochazel prstenci smrem ke stredu a citil jsem jistotu a silu. Ceka na
mne dalsi lidska rutina, kterou jest musim prozit a zpracovat.
Vstoupil jsem do druheho a potom do Iyzickeho tla s vdomim, ze
jsem ukoncil jeden model a dalsi brzy zacne.
Co ho ale tolik rozveselilo? Zelena pyramida, my tri, sluzba
lidstvu... zelena, zelena strecha pyramidy, jsme tri... hej!
Za jasne noci, driv nez jdu spat, nkdy vychazim na terasu, posta-
vim se a divam se vzhuru. Kdyz to udlam, nkdy se stane, ze hvzdy
zmizi a nezbude vic nez cerne nebe. Nkde vzadu za tou cernotou zni
neslysitelna vcna pisen, ktera je povdom znama a pripomina se,
pokud je to potreba, ostre se zaryva do hluku mistniho provozu,
INSPEKT, BB, Lou, Bili, ona, v te pisni jsou vsichni. Ale AA v ni neni!
Nakonec pisen odezniva, hvzdy se znovu vraceji na temnou
oblohu a ja se zhluboka nadechuji a vracim se zpatky dovnitr.
EPILOG: JEDNA H#A NA ZV#


Kdyz se ve mn rozlil takovy klid, zacal jsem si tridit a prehravat
ruzne rutiny, ktere jsem prijal a nkde v sob uschoval s tim, ze se na
n podivam pozdji. Pozornost jsem nevnoval pouze tomu, co mi
mohlo uniknout, ale pokusil jsem se soucasn o utvrzeni nov
prijatych vzorcu. Mohlo se stat, ze nkdo, nkde, skupina nebo
jednotlivec, bude prochazet tento material - pod rouskou njake
IilozoIicke, patologicke, osvtove nebo jine studie. Jak uz bylo receno
driv, pokud tento material pomuze treba jen jednomu clovku k tomu,
aby dosahl hlubokeho vhledu o tom, kym a cim je, bude ucel naplnn.
Prochazeni rutiny velmi pripomina snahu rozpomenout se na
njakou udalost z davne minulosti. #ozdil spociva v tom, ze kdyz se
jednou cely proces da do pohybu, vsechny podrobnosti vyvstanou
jasn a naprosto zreteln. Nejlepsich vysledku je mozne dosahnout ve
stavu hlubokeho uvolnni a kdyz je dotycny o samot. Podstatne je,
abyste zustali v bdlem stavu a aby kontrolu nad procesem prevzalo
vdomi leve hemisIery. Pak pomyslete na identitu - konkretni rutinu -
a cekejte. Muzete se pokusit zaznamenat sve inIormace v psane nebo
mluvene podob, dlat si poznamky nebo vse zaznamenat na diktaIon.
Pokud ziskate pocit, ze jste nco vynechali, muzete vse SMAZAT a
zacit znovu bud od zacatku, nebo od urciteho useku prehravane
inIormace nebo zkusenosti. Podle potreby muzete zmacknout
pomyslny knoIlik PAUZA, treba kdyz zazvoni teleIon, nicmen
podobne situace si casto zadaji novy zacatek a novou relaxaci. #utina
zustane ,otevrena" - presn ve stavu, v jakem jste ji zanechali. Cely
postup vyzaduje cas a trplivost, proto je nutne, aby vas nikdo nerusil.
Prvni zavry mly zhruba nasledujici podobu. Mozna jim chybi
nco na presnosti, zato jsou vsak srozumitelne.

Pohyb prstenci
Prvni vnitrni vrstva ci prstenec je jasna a zreteln pozorovatelna z
me neIyzicke perspektivy. Celkovy ucel prstence se zjevn tyka
cinnosti v podminkach lidske zkusenosti. Veskere pokusy o komu-
nikaci s tmi, kdo tyto cinnosti vykonavaji, anebo o upoutani jejich
pozornosti, se prinejmensim setkaly s nulovou odezvou, v
nejkrajnjsim pripad s projevy bezradnosti, strachu a zjevnym
nepratelstvim. Vsechny bytosti tohoto prstence se bez vyjimky snazi o
ucast - aktivni a v jakekoli Iorm - na Iyzickem zivot. Nejsou vsak
patrne ani znamky jakehokoli jejich uspchu. Na prvni pohled se
vsechny vyznacuji stejnymi vlastnostmi a neuvdomuji si jinou rovinu
byti nez Iyzickou. Jenom diky opakovanemu pozorovani jsem dokazal
obecn roztridit tyto krajn pozemske bytosti do urcite hierarchie.
Snivci: Tato kategorie se vyznacuje jasnou vibraci nebo
vyzarovanim, ktere doklada, ze tyto bytosti vaze nkde v soucasnem
zemskem casoprostoru pouto k jejich Iyzickemu tlu. Z toho vyplyva,
i kdyz nedokazuje, ze bhem spanku prozivaji OOBE. Zjevn se snazi
pokracovat v aktivni cinnosti i ve spanku. Nktere bytosti se jenom
pohybuji, jine se snazi mluvit s lidmi, ktere znaji a vdi o nich, ze
zrovna v tomto okamziku nespi nebo se snazi jist, pit, pracovat, hrat si,
provozovat sex - to vsechno marn, bez viditelneho vysledku.
Typickym znakem je, ze si nevsimnou, kdyz se podobna cinnost zacne
dit kolem nich. Poznate je tak, ze uprostred cinnosti nahle z niceho nic
vseho nechaji a zmizi. Probouzeji se do obvykleho bdleho vdomi ve
Iyzickem tle? Psychoanalyza snu je mozna na spravne stop, ale
pristupuje k vci ze spatne perspektivy.
Uvznnci
76
: Velmi se podobaji predchozi kategorii, dokonce je
mozne si je splest, ale v nkolika ohledech se zasadn lisi. Najdete zde
pouze a jenom ty, kdo trvale opustili sve soucasne Iyzicke tlo pomoci
smrti a neuvdomuji si to. Z toho duvodu se znovu a znovu pokouseji
zit Iyzicky a pokracovat v tom, na co jsou zvykli. Casto zustavaji na
konkretnich mistech, napr. v domech u Iyzickych osob, ke kterym citi
naklonnost. Nkteri se neunavn pokouseji znovu vstoupit do sveho
tla a aktivovat ho, dokonce do tl pohrbenych v hrob - to by mohlo
vysvtlovat urcitou intenzitu vyzarovani, ktere bylo zaznamenano na
hrbitovech. Jak velke je asi utrpeni tchto bytosti, kdyz na svych po-
hrbech prihlizeji kremaci svych Iyzickych pozustatku, jichz si tolik
povazuji!


76
V originalu: ,The Locked-ins" (pozn. prekl.).

Stejn jako Snivci se i tato kategorie pln a zavazn vaze na
casoprostorovou realitu. Navic se jevi, ze jsou hluboce obestreni
nekonecnymi emocionalnimi strachy a touhami, ktere projevuji
navenek. Tato skupina tvori nejvtsi prekazku v plynulem toku
prijimani novych lidskych vyukovych zkusenosti. V tomto
,uzamcenem" stavu mohou prebyvat leta, snad i staleti, dokud jim
nepodame pomocnou ruku, nebo je snad nezasahne njaky zablesk
uvdomni. Jejich pocet se stale zvysuje a bude tomu tak i nadale do te
doby, dokud se nezmni Iyzicke lidske hodnoty, ktere tento stav
podporuji.
Dychtivci
77
: Pocetn mnohem mensi kategorii jsou Dychtivci.
Maji vsak stejn silnou motivaci k cinnosti, ktera se vsak projevuje
zcela jinym zpusobem. Duvodem je mirny posun stavu vdomi.
Dychtivci si neuvdomuji, ze ztratili moznost pouzivat sva Iyzicka
tla a nevnimaji nic jineho krom Iyzicke reality. Nicmen jsou si
velice dobre vdomi, ze jsou sami njakym zpusobem jini. Nechapou,
proc je tomu tak a jak je to mozne, ale nemaji zajem se dale ucit. Vse,
co si uvdomuji, je, ze tento rozdil je oddluje od vsech jejich
omezeni, zavazku a vazeb, ktere byly predtim soucasti jejich zivotu.
Vykladaji si tento stav jako absolutni svobodu a snazi se vyjadrit tim
jedinym zpusobem, ktery znaji - prostrednictvim napodobovani
Iyzicke cinnosti. Jejich usili o ucast na Iyzickem zivot, ktery vsude
kolem sebe vnimaji, se proto nkdy zvrtne v prapodivnou podivanou.
Priklad hromady svijejicich se Iorem, ktery jsem uvedl drive, to jen
dokresluje. #uzne zkusenosti ukazuji, ze kdykoli se lidske Iyzicke
vdomi v bdlem stavu dostane do nerovnovahy nebo je ncim
,otreseno", muze to znamenat prilezitost pro nktereho Dychtivce,
aby se prizivil na energetice clovka. Neni znamo, alespon mn ne, jak
casty je tento jev. DouIam, ze je velmi vzacny - nkdy jsou totiz
opravdu neprijemni.
Z tchto vnitrnich prstencu se lze mnohemu naucit, ale je to tzke,
pokud jste sami dosud znacn v zajeti lidske casoprostorove iluze.
Nema vyznam, abych se rozepisoval o pocetnych setkanich s
obyvateli tchto prstencu.

77
V originalu: ,The Wild Ones" (pozn. prekl )

Takove inIormace si muzete opatrit sami a ani se kvuli tomu
nemusite obtzovat se vstupem do mimotlesneho stavu. Staci s lidmi
rozmlouvat a pozorovat prumrny vzorek populace kterehokoli
velkomsta. Ziskane udaje budou sice omezene, ale budou snadnji
zpracovatelne. Koreny jejich tzke predpojatosti vuci tmto
skutecnostem je mozno kazdopadn vidt v mimoradnem zkresleni
puvodniho pudu sebezachovy.
Ocividn existuji metody, jak je mozne tmto bytostem pomoci: a
je mozne je kdykoli pouzit - k cemuz nepretrzit dochazi. Pokud si
vzpominam, sam jsem se jednou nebo dvakrat podobne zachranne
mise ucastnil a na svuj vykon nejsem dvakrat hrdy. Naucil jsem se dv
vci, ktere povazuji za men vyznamne. Za prve vnimat neklidne
vyzarovani lidske mysli, ktere jsem si sam pro sebe nazval Hluk
Pasma M, a dale ztlumit sve vnimani do te miry, kdy jsem tento hluk
dokazal snaset. Uvdomuji si, ze to byla z nouze ctnost, ale je to
uzitecne i pro pouziti v bznem dennim vdomi.
Slozeni dalsiho prstence je zcela proste. Sklada se z bytosti, ktere
si uvdomuji, ze uz neziji v lidske Iyzicke podob, ale soucasn si
neuvdomuji a nemohou si vzpomenout na moznost jine Iormy byti.
Casto svuj novy stav (zasah osudu) velice tzce nesou a zustavaji v
nehybnem a netecnem stavu, jako by cekali, co se bude dit. Obvykle je
snadne s nimi navazat spojeni a vyvest do nktere casti vnjsiho
prstence, ktera pro n bude vhodnjsi. Pocet bytosti je zde relativn
nizky a vicemen stabilni kvuli pomoci poskytovane z vnjsich
prstencu.
Kdyz se budeme pohybovat dale smrem ven, natreIime na dalsi
prstenec, jenz je ze vsech nejvtsi a sklada se temr z nekonecneho
mnozstvi podprstencu
78
. Vsichni maji spolecne jedno - vsichni mistni
,obyvatele" si uvdomuji, ze prozili Iyzickou smrt. Nemuseji se jasn
orientovat v tom, kde se zrovna nachazeji. Z tohoto duvodu je hlavni
prstenec rozdlen a jasn vymezen do dilcich podprstencu. Zhruba
uprostred teto oblasti existuje misto, ktere bychom mohli nazvat
nulovy bod. Z vnjsiho pohledu ho lze snadno najit. Vznikl diky
dvma energetickym polim, ktera se zde prekryvaji a vyzaruji
vzajemn velmi podobne pusobeni ci vliv. Pritom mezi nimi
nedochazi k interakci. Nevznikaji tady zadne stojate vlny vlivem
protichudn pusobicich Irekvenci, protoze tato dv pole nejsou
kompatibilni. Priklad magnetu, kdy se pozitivni a negativni energie
setkavaji ve stredu, vsak neni zcela vhodnym prirovnanim. Daleko
lepsi je predstava gravitacniho pole, kdy na jedne stran pusobi
pritazliva sila v jednom smru a na opacne se odehrava akce situacni
televizni komedie.
Na vnitrni stran nuloveho bodu se nejsilnji projevuje sila
LCPI
79
. Ta je slabsi a slabsi, cim vice se pohybujete od vnitrni strany
prstence smrem k jeho vnjsi stran. Na nejvzdalenjsi stran
prstence je uz temr neznatelna. Z vnjsi strany na prstenec pusobi
NF#
80
, neIyzicka
realita. Toto oznaceni je velice vseobecne z duvodu nedostatku
podrobnych inIormaci z teto oblasti, takze neni mozny jeji presnjsi
popis. Zde se uplatnuje reciprocni
81
pusobeni. NF# ma nejvtsi vliv
na nejvzdalenjsi stran prstence a tento vliv linearn klesa smrem
dovnitr. Po prekroceni nuloveho bodu tato sila exponencialn slabne
smrem k vnitrnimu okraji prstence.
Zpusob pruchodu lidskych bytosti timto prstencem je z vnjsiho
pohledu Iascinujici podivanou. Prstenec se sklada z energii lidskych
bytosti, podstupujicich zkusenosti. Bytosti se pohybuji dvma smry -
dovnitr a ven. Ty bytosti, ktere smruji dovnitr, disponuji cerstvou
energii z oblasti NF#, ktera se zde poprve setkava s energii pole LCPI
a jsou jim stale vice a vice pritahovany. Podili se na tom posloupnost
lidskych vtleni, ktera zpusobuje, ze cim vice se vzdaluji od nuloveho
bodu smrem k Zemi, tim rychleji prstencem klesaji smrem dolu.
Tento pohyb pak obvykle konci v nejnizsim vnitrnim
82
prstenci.
Proud bytosti, ktere smruji ven, zacina u okraje, ktery lemuje
nejvnitrnjsi prstence. Dale vede zdanliv nahodnou, ale jinak prece
jenom velice pecliv zvolenou stezkou nejsirsim prstencem. Pro
nktere bytosti je tento pruchod relativn primy, s nkolika lidskymi
existencemi, ktere poskytuji dostatecny impulz k dalsimu postupu.
Podstatna vtsina vsak musi podstoupit nkolik set lidskych vtleni a
tisice pozemskych let k tomu, aby cely proces zavrsily.
78
Angl.: sub-rings (pozn. prekl.).
79
Angl.: Human time-space illusion, HTSI, v prekladu ,Lidska
casoprostorova iluze", LCPI.
80
Angl.: NP# - Non physical reality, cili neIyzicka realita (NF#).
81
#eciprocni - zptne, vzajemne pusobeni (pozn. prekl.).
Proc existuje tento ohromny rozdil mezi jednotlivymi bytostmi,
nevim. Presto se jednim z urcujicich Iaktoru primjsi stezky zda byt
schopnost opatrneho vybru lidskych zkusenosti. Druhym Iaktorem je
schopnost celit statisticke mire neuspchu. Ob tyto cesty usti pobliz
vnjsi strany prstence a vedou dal do vrstvy nejvzdalenjsi od Zem.
Samostatny zevni prstenec obsahuje pouze ty bytosti, ktere se pri-
pravuji na Iinalni
83
lidske vtleni - jsou to tzv. Finaliste neboli Seniori,
jestli se vam tento vyraz libi vic. Tyto bytosti ztraci svuj sedivy vzhled
a take vtsinu sveho lidskeho vzezreni. Jejich vyzarovani je temr bile
a obcas kolem nich probleskavaji jiskrive vzory. Jsou pevn uzavreni
a nereaguji na zadnou vyzvu ke komunikaci. Vyjimkou jsou pripady,
kdy se dorozumivaji mezi sebou. Zachytit jejich posledni vstup do
lidske roviny je velmi tzke. Probiha bud rychle, nebo doslova
okamzit. Ukonceni jejich posledniho cyklu se projevuje jako jiskrive
a zarive svtlo, ktere probhne napric prstencem a smruje ven. Toto
svtlo se pro mne zatim z neznameho duvodu, pri pruchodu prstenci
obcas ztlumi a rozsvcuje. Kdyz dosahne vnjsiho prstence, najednou
zmizi ze zorneho pole a nezanecha po sob zadny zbytkovy obraz
nebo stopu.
Z urciteho pohledu nam cely tento proces ziskavani zkusenosti
muze pripominat snahu zvladnout zavislost na navykovych latkach
nebo alkoholu. Prvni ochutnani vas nejspis sotva zaujme, ale jeho
pusobeni je zajimave, je to nco nepoznaneho. Jakmile vyvstane dalsi
prilezitost, novacek si prihne znovu a pro jistotu vypije dv sklenicky -
chce zjistit, jestli muze puvodni ucinek posilit. S nesoustrednou
mysli vnima pusobeni jako nco znameho. Cesta je otevrena. Mileho
opilce uz nebude zajimat nic jineho, nez kde by si opatril dalsi lahev.
Vznika stav, ktery neni daleko od uplne ztraty pamti, a co je daleko
vyznamnjsi, chybi zde touha po jakekoliv zmn. Bytost zapomina,
kym je, a nestara se vubec o nic.




82
Nejnizsi vnitrni prstenec se dotyka zemskeho povrchu.
83
Angl.: Final in-human experience.
Naprava a rozpomenuti je pomalou a nkdy velice bolestnou
saradou. Kdyz ale skonci uspchem, bytost se uz nevrati do urovn
,mladeho ochutnavace", ale transIormuje se do noveho stavu vdomi.
Toto prirovnani je nepresne, protoze v lidske zkusenostni urovni je
tato zmna trvaleho charakteru.
Vyvoj lidske zkusenosti lze zmapovat treba takto:









Z moderniho pohledu by tento proces vypadal asi takto:
Energeticke pole Zem pritahuje Jednotku
84
(snad puvodni ja?).
Jednotka se rozhodne podniknout tsne priblizeni k poli, aby o nm
ziskala inIormace. Pole vsak snizuje rychlost pohybu Jednotky
mnohem vice, nez se puvodn ocekavalo - diky treni. To necekan
vznika jako dusledek pritazlive sily mezi Jednotkou a casticemi pole.
Zpomaleni je tak vyrazne, ze rychlost pohybu klesa pod uroven
unikove rychlosti. Jednotka se neodvratn dostava na eliptickou
obzni drahu. Pri kazdem apogeu
85
obhu Jednotka opakovan
prochazi lidskym pozemskym energetickym polem a pritahuje z nho
k sob dalsi a dalsi castice, ktere zpusobuji dalsi zpomaleni - tim se
snizuje vyska perigea
86
obzne drahy. To v konecnem dusledku
zpusobuje jeji zhrouceni. Draha podleha vyzarovani pole, ktere nyni
pusobi vtsi pritazlivosti. Jednotka presla do pole, ustalila se v nm a
stala se jeho soucasti.
Aby jednotka znovu ziskala unikovou rychlost potrebnou k
odpoutani od pole, musi:
1. Zbavit se castic, ktere se na ni nabalily, ale zachovat pritom
inIormace, udaje a zkusenosti, ktere castice Jednotce predaly
(pamatujme si, ze na zacatku vseho byla pohnutka prinest zpatky nco
hodnotneho) a
2 vytvorit a pro dalsi potrebu uchovat dostatek energie, ktera by
umoznila vyvinout jak pocatecni rychlost (ktera uvede Jednotku do
pohybu), tak i nikovou rychlost (privede Jednotku zpt do vychoziho
bodu).
Z celkoveho pohledu jde o mnohem vyssi energii, nez jakou
Jednotka mla v okamziku vstupu. Je treba take zohlednit dalsi
dodatecne mnozstvi energie, ktera musi byt k dispozici pro pokryti
mimoradneho energetickeho vydaje.



84
V originalu: ,The Unit", (pozn. prekl.).
85
Apogeum - nejvtsi vzdalenost od Zem (pozn. prekl.).
86
Perigeum - nejmensi vzdalenost od Zem (pozn. prekl.).

Toto reseni je zobecnno na zaklad toho, ze Jednotce chybi dosta-
tecn ucinne metody pro spravnou ,detoxiIikaci" a odstranovani
nalepenych castic energie zemske sIery a take proto, ze jsou k
dispozici pouze ty nejprimitivnjsi technologie pro vhodnou
akumulaci a cistni energie. Proto je proces ,vyprostni se" Jednotky
prinejlepsim dlouhym a svizelnym procesem. Klicem je, aby Jednotka
zapocala nejdrive zkoumat pohyb po balistickych a pak po eliptickych
drahach. Postupn pak dokaze zvysovat nadzemskou vysku sveho
perigea az do doby, kdy dosahne unikove rychlosti.
Pak se jiz Jednotka muze vratit na sve puvodni pusobist se svym
,uzitecnym nakladem" inIormaci a zkusenosti. Anebo sve zvysene
mnozstvi energie vyuzije k pohybu smrem k dalsimu pruzkumu ves-
miru.
Predchozi odstavec neni v nejlepsim pripad nic vic nez
zobecnni. Je to zjednoduseni narocne a propracovane struktury
pohybu, tak jak muze byt vnimana z vnjsi perspektivy prostredi.
Vyklad je zamrn oprostn od zbytecneho polidstovani v domnni,
ze tato strohost v nejvyssi mozne mire upouta pozornost a pochopeni,
ktere je skryto v modu cinnosti leve hemisIery. Nicmen, obtiznost
pochopeni teto problematiky i nadale pretrvava, protoze chybi jeji
zpracovani a vyjadreni zpusobem, ktery by byl byt i vzdalen
prijatelny lidskemu vdomi. Jde tedy jen o nacrtnuti procesu, do nhoz
jsme vsichni bytostn zapojeni. Mohli bychom ho nazvat Prostredi
zemske lidske energie nebo Lidska casoprostorova iluze. Zavry
vychazeji z nkolika set jednotlivych pripadu, jejichz podrobny popis
je kvuli nedostatecnosti pojmovych vyjadreni nemozny. Zaznamenat
je kazdy zvlast by znamenalo vnovat kazdemu pripadu samostatnou
praci - pokud by to vubec bylo mozne. Proto nam v tomto okamziku
bude muset poslouzit tento zakladni nacrt. Jist, muze se stat, ze
zabloudime, at uz s tmito poznatky, nebo bez nich. Ale
pravdpodobnost zabloudni se jist snizi, kdyz budeme mit v ruce
alespon nco.
Rutina BHP-
87
Inten:ivni vyuka - lidska kategorie
88
V lidskem vnitrnim usporadani bychom si na prvnim mist mli
vsimnout skutecnosti, ze urcite male procento bytosti zaziva lidskou
existenci upln poprve. Nktere mozna zazily Iyzickou existenci v
njake jine casti casoprostoru a v jine Iyzicke Iorm, ale jako lide ziji
upln poprve. Jini Novacci nezazili vubec zadnou Iormu Iyzickeho
byti.
Casoprostor, cili Iyzicka hmota a predevsim lidske byti na Zemi, je
zajimavou anomalii. Vyznacuje se zvlastnimi vlastnostmi, ktere jsou
pro vyvoj inteligence a vdomi zcela jedinecne. Dusledkem je, ze
zivot v lidske Iorm skyta mnoho lakadel. Pro nkoho je to zkusenost,
kterou bychom mohli prirovnat k navstv v zabavnim parku, kde jsou
k vyzkouseni spousty zajimavych kolotocu a atrakci - je to uzemi, kde
jsou standardni pravidla, platici v prostoru mimo Zemi, docasn
vyrazena z provozu. Bytosti touzi po lidskem byti z jednoho prosteho
duvodu -ze zvdavosti. Zachytily rutinu tohoto zajimaveho stavu a
chtji si ho vyzkouset. Spousty dalsich pozorn sleduji prubh djin
lidstva a cekaji na vhodny okamzik, kdy budou moci do pozemske
reality vstoupit prostrednictvim sveho napadu ci zkusenosti, ktera je
vysledkem jejich dlouhodobeho hloubani. Zvlastnosti lidske existence
v danem bod evoluce je, ze poskytuje moznost vyzkouset tento napad
v praxi.
A opt dalsi si uvdomuji, ze omezeni, ktera jsou vlastnosti
Iyzickeho uvznni v lidskem tle, take skytaji moznost koncentrovat
jiste energie, ktere jsou dostupne pouze v tomto stavu byti. Je to take
jedina prilezitost, kdy je mozne tyto energie upotrebit.
Presto ale nejvtsi motivaci, ktera predci vsechny predchozi moz-
nosti dohromady, je konecny vysledek. Kdyz se setkate s lidskym
Absolventem a vnimate ho, vasim jedinym cilem se stane byt sam
sebou ihned, jakmile si uvdomite, ze je to mozne. A skutecn to
mozne je.
A tak ,jdeme do Iyzickych tl" kvuli tomu, ze je to intenzivni
vyukovy proces. Skola, kterou jenom tak nenajdete. Dulezitym
dusledkem vyukoveho procesu je schopnost smichat dva ruzne druhy
energeticke modulace. Jedna z nich vstupuje do zemske urovn v
muzskem pohlavi a druha v pohlavi zenskem.

87
V originalu: ..#ote BHP-1" (pozn. prekl.).
88
V originalu: ,Compressed Learning - Category Human" (pozn.
prekl.).
Pudy, potreby, kulturni vzorce a jine Iaktory jsou urceny k tomu,
aby je doslova prinutily vzajemn se prizpusobit, promichat a
vyvinout pochopeni mezi tmito dvma druhy vdomi.
Podminky pro existenci v podob clovka jsou relativn prisne.
Jako by vstupovala v platnost rozsahla dohoda. Za prve energeticka
bytost musi souhlasit s tvrzenim, ze casoprostor opravdu existuje. Bez
teto dohody neni mozne ziskat zakladni lidske vdomi. Energeticka
bytost musi souhlasit, ze existuje cas, napriklad osmdesata leta
devatenacteho stoleti, nebo jiny casovy ramec v souladu s
pozemskymi mritky. Musi dale prijmout a stvrdit, ze vdomi
vyjadrujici se jako clovk bude disponovat jistymi vlastnostmi a
omezenimi.
Se vstupnim procesem se poji take zastreni drivjsich zazitku. Tim
je zajistno, ze se do nadchazejiciho lidskeho zivota nebudou michat
rusive vlivy z drivjsich zkusenostnich vzorcu - at jiz z Iyzickych,
nebo z jinych realit. Mjte na mysli, ze to vsechno se tyka pouze
urovn vdomeno vnimani. Zkusenosti vsak nejsou odstranny z
energeticke esence bytosti, ktera tuto dohodu prijima. Takova
zkusenost zustava v nov vytvorene lidske energeticke bytosti v
nevdomem stavu. To je dulezite proto, ze nevdoma slozka casto
obsahuje pocatecni zakladni motiv, ktery je hnaci silou pro projeveni
se energeticke bytosti ve stavu lidske existence.
Kdyz je dosazeno dohody a tim je naplnn predpoklad vstupu do
Iyzicke reality, je vybran prihodny a predpokladany vstupni bod
narozeni. Zvazuji se vlivy geneticke, okolniho prostredi, socialni,
politicke a ekonomicke, ktere mohou - ale nemusi - zajistit naplnni
stanoveneho cile vtleni. Kvuli moznym odchylkam vsech
zvazovanych okolnosti a vzhledem k jejich mozne variabilit se casto
stava, ze vstupy se dji pouze na zaklad moznosti nebo nadje, ze
daneho cile bude dosazeno. Velmi bzna jsou dokonce vtleni, kdy
okolnosti zrozeni vytvareji takrka tu nejlakavjsi vyzvu k pouhe ucasti
a vyzkouseni svych moznosti nebo k jejich zmn pouhou myslenkou
a cinem. Nkomu se to podari, nkomu ne.
Dalsim Iaktorem je skutecnost, ze poptavka ci potreba novych
vybrovych vstupnich mist dalece presahuje jejich aktualni kapacitu.
Proto mnohe bytosti nechtji dlouze cekat a vtli se i za men
priznivych okolnosti.
Pokusme se o vstupni prehled Iormou strucne rekapitulace
vyukove zkusenosti a vstrebavani inIormaci Novacka. Pri vstupu v
okamziku zrozeni Novacka prekvapi a ohromi velmi tvrda omezeni
Iyzickeho tla. Nemuze se uz svobodn a lehce pohybovat na zaklad
pouhe myslenky ci prani. Proto se prvni tydny sveho zivota seznamuje
s novou situaci a s vdomym usilim pod vlivem sveho zklamani se
snazi ziskat vladu nad svym novym Iyzickym tlem. Soucasn na
nho doleha neuvritelne mnozstvi starosti, ktere souviseji s jeho
zaopatrenim. Toto se v jeho drivjsi existenci dlo zcela spontann a
automaticky. Pridejte si silne pusobeni chaotickych signalu, jez
neustale proudi ze smyslovych cidel a ktere predtim nikdy neml
moznost vnimat a zacne vice docenovat traumaticke stavy, ktere
podstoupil pri narozeni. Jsou naznaky, ze dopad tchto udalosti by byl
mnohem hlubsi, kdyby nebylo podpory, kterou Novacek cerpa od
tch, kteri s nim zustali ve spojeni. Navzdory jejich odlouceni od
pozemskeho casoprostoru se o nj zajimaji a komunikuji s nim bhem
nevdomych casovych useku ve spanku.
Od tohoto pocatku se odvozuje zakladni vyukovy system, ktery
dale probiha cely zivot. Dochazi k vdomemu soustredni pozornosti.
Bolest nebo radost, jak je zprostredkovava pt Iyzickych smyslu,
obraci pozornost k prozivanym udalostem. Tyto zkusenosti se
zpracovavaji a ukladaji. Jakmile se zapoji emoce, tento proces
ukladani se velice prohloubi. Fyzicka zkusenost vypjate povahy take
umocnuje vyukovy proces. Prost receno, hloubka uceni,
zapamatovani, vybaveni je v prime umrnosti k intenzit prozitku.
Naopak, cim je zkusenost plytsi, tim je uroven pozornosti nizsi a
ucinnost vyuky slabne.
Primarni model uceni je datovou zakladnou, na ktere my lide v
zasad stavime sve Iyzicke ziti. Mysleni a ciny ovlivnuji take jine
druhy vyukovych procesu, ale primarni uceni je jejich zakladnim
vzorcem.
Sekundarni model uceni, dalsi vzorec, ktery se objevuje v lidske
rovin byti, saha za hranice obvykle urovn vdomi. Jde o inIormace,
ktere jsme prijali svymi Iyzickymi smysly skrze oblasti, ktere lezi
mimo zamreni nasi pozornosti. Sekundarni uceni probiha bhem dne
v bdlem stavu a uchovava se do nejmensich podrobnosti.
Nedostatecne celkove soustredni zpusobuje, ze si obvykle lidske
vdomi dokaze vybavit jen asi dvacet procent tchto mimovolnych
inIormaci. Muze je vsak v plne mire vyvolat v okamziku, kdy to
nezbytn vyzaduje situace. Tyto obsahy zabarvuji a ovlivnuji nase
myslenky, rozhodovani a ciny, zatimco my si to neuvdomujeme.
Treti druh uceni probiha bhem cyklickeho nevdomeho stavu
(spanek). V nasem bdlem vdomem stavu si pamatujeme jenom
zanedbatelnou cast z celkove spankove cinnosti, prestoze se v nas
hluboce zakorenila a stala se soucasti naseho pamtoveho a
zkusenostniho systemu, na kterem zavisi nase zivotni aktivity. Vlivem
kultury jsme byli vychovavani k tomu, abychom udalostem, ktere si
nepamatujeme, prikladali nejmensi vyznam. Proto jejich vliv na nasi
cinnost ci prozivani pozorujeme jen velmi vyjimecn. Z nezaujateho
vnjsiho pohledu vsak jasn vychazi najevo, ze tento treti zpusob
uceni take pouzivame naprosto automaticky.
Zakladni vyukovy system, ktery je nejvice rozsiren a prijiman,
vytvorily v prubhu lidske historie ruzne kultury. Tento system je ale
naprosto neprirozeny. Opomiji vtsinou mistn Iungujici primarni a
sekundarni proces uceni. Proto ta nezmrna umlost, protoze chybi-li
prirozene zpusoby soustredni pozornosti, je treba nasadit vuli a od-
hodlani a ty nejsou prumrne lidske mysli obvykle dostupne.
Pozornost kolisa, je nestala predevsim u opakujicich se zkusenosti
nizsiho radu, coz znehodnocuje velkou cast uzitku, kterou by uceni
mohlo prinaset. Pres primitivnost zminneho pristupu se toto uceni
tsi velke vaznosti v cele lidske existenci. To vse se prakticky toci
kolem poznani, porozumni, ovladani a pouziti Iyzicke hmoty, vcetn
energetickeho systemu, ktery v ni takovym zpusobem vznika.
Nejpodstatnjsi ale je, ze tento dominujici zpusob uceni, i kdyz
umly a omezeny, Iunguje pouze na zaklad inIormaci, ktere
zprostredkovava pt Iyzickych smyslu. Kvuli k tmto obecn
prijimanym zakladum vyuky se ztraci i posledni stopy puvodni
identity jedince
89
, ktere v nm jest zustavaji. Toto je soucasn
hlavnim problemem a nejvtsi vyzvou, s nimiz se naivni energeticka
bytost pri vtleni setkava.

89
Puvodni identita - myslena puvodni neIyzicka identita Jednotky,
ktera prichazi ziskavat zkusenosti v prostredi lidske casoprostorove
iluze.
Novacek ve svem zivotnim postupu tak nenachazi prakticky nic,
co by jeho dusevni pochody vedlo jinym smrem nezli tim, ktery se
vztahuje primo k casoprostorove hrube hmot. Naneststi pro clovka
v to spadaji take i ty organizace, ktere poskytuji systemy vrouk, jez
jsou zalozeny na individualitach, at uz soucasnych, nebo historickych,
jejichz poznani sve puvodni identity bylo v prubhu jejich pozemske
pouti prime. Puvodni poznatky vsak v jejich sdlenich zustavaji pouze
castecn, prav kvuli prekladu do lidske reci a dale opakovanemu
predavani ustni Iormou a take kvuli degradaci zpusobene mnoha
opakovanymi preklady. Z puvodnich sdleni se uchovaji jen utrzky a
je smutne, ze se z nich nedozvidame nauku o pricinach, ale o
dusledcich. Je velkou vyjimkou, kdyz narazime na primy pristup ke
zdroji.
Kdyz tedy Novacek jde zivotem, prijima a vstrebava mnoho
netusenych vazeb. Mezi nejsilnjsi patri citove naklonnosti nebo spise
jejich pokriveni, ktere maji navaznost pouze na udalosti v mezich
pozemskeho casoprostoru. Dosahuji takoveho vyznamu, ze je vlastn
nemozne je vsechny obsahnout a zazit bhem jednoho lidskeho zivota.
Proto je vysledkem palciva touha po novem vtleni a dokonceni toho,
co bylo zapocato, pro naplnni ucelu na ktery se nedostavalo ,casu",
touha splatit imaginarni ,dluh" a tak dale. Je toho nekonecny seznam.
Kratce receno, proc se z Novacka stava Opakujici, cili
,recidivista"? Protoze lidsky tlesny zivot je navykovy.
Jsou zde dva prevazujici vlivy, ktere tuto navykovost neboli ,de-
strukci obzne drahy" zpusobuji. Spojte si je dohromady a nechejte je
vzajemn prolnout. Pak se jasn ukaze, jak narocny a slozity je system
Lidske intenzivni vyuky
90
predevsim pro ty, kteri si jest neuvdomuji
vsechny nastrahy a nemaji dostatek inIormaci. Mozna, ze i toto je
vlastni soucast vycviku. Jakekoli snahy popsat tyto metody jsou temr
nepochopitelne pro ty, kteri nikdy nebyli lidmi. Stejn tak je
mimoradn narocne vysvtlit lidskemu Novackovi stav Absolventa.
Tyto dva cinitele, ktere zde hraji nejdulezitjsi roli, je mozno nazvat
,Pokriveni pudu sebezachovy" a ,#ozptyl prvotni energie".

90
Angl.: ,The Human Compresed Learning System" - HCLS.


Pokriven pudu sebezchovy
Stejn jako zviratum, rostlinam a dalsim Iormam organickeho
zivota je i Iyzickym lidem pri zrozeni siln vtisknuta vule k dalsimu
rustu a zivotu, prost k preziti. Projevy teto vule muzeme vidt ve
dvou podobach:
Ochrana tla a pece o n
Prvni a nejdulezitjsi potrebou je ziskani a konzumace potravy a
tekutiny. Hned dalsi je nutnost udrzet tlo ve spravne tlesne teplot.
Nasleduje potreba ubranit ho pred dravci, kteri mohou mit podobu ji-
nych lidi, masozravych zvirat, hmyzu a treba az viru. Kdyz se dv
nebo vice z tchto potreb dostanou do konIliktu, vyvstava otazka
priorit. To vsechno neobsahuje zadne nesrovnalosti, tak v cem je
potiz? Z velke casti travi vtsina lidi cas tim, ze njakou Iormou
obstarava sve potreby. Neni jine moznosti. Jste na vrcholku 0,0001
soucasne lidske pyramidy, kdyz si muzete s klidem v mysli rict, ze se
tyto vase potreby naplni -pro zitrejsi den, pristi tyden, zbytek zivota, a
ze se o to pricinite vy sami, vase rodina nebo ,vase" vlada.
Nicim zvlastnim neni ani vyskyt masivniho pokriveni pudu
sebezachovy, ktere se projevuje mimo zakladni potreby. Napriklad v
hromadni jidla nebo jinych zasob pro pripad budoucich zmn a take v
nekonecne rozmanitosti stravy, nikoli vsak vzhledem k jeji vyzivne
hodnot, ale kvuli chuti a estetice, zvlastni uprav jidla a jeho
podavani. Dale pak vyskyt ,potravin pro pobaveni" v podob
alkoholu, drog, tabaku atd. a pak zpatky po spirale k jidlum, ktere jsou
pro vas ,dobra" a zajisti vam pevne zdravi. Podobn i obleceni
neslouzi jiz pouze k tomu, aby vas chranilo pred zimou, ale mlo by
mit urcity strih a styl, barvu a material, vzdy odlisne pro kazdou
prilezitost. Samozrejm by mlo sledovat rychle se mnici modni
trendy. Misto k bydleni davno presahlo pozadavky chysky v horach;
nejen, ze je nesrovnateln vtsi, ale jsou zde dalsi jasne pozadavky na
jeho umistni, vnitrni vybaveni porad novjsim a modernjsim
nabytkem, prislusenstvim, vyzdobou, veskerym zazemim v souladu s
individualnim vkusem a posledni modou, na druhem mist pak v
souladu s premrstnymi pozadavky na ,pohodli" a ,potreby".
Nktere dosahuji takove dokonalosti, az muze byt obtizne zemrit.
#ozsahly a nakladny system zdravotnicke pece je pouze dalsim z
mnoha prikladu. Hlavn at prezije tlo, detaily nejsou dulezite. V
nkterych ,civilizovanych" spolecnostech se sebevrazda hodnoti jako
zlocin. Koho vsak budou stihat, kdyz se vam podari vzit si zivot?
Vsechny vymozenosti a vydobytky moderni techniky jsou vyvolavany
a racionalizovany bezpoctem lakadel a pouze malo z nich je
podrobeno intenzivnimu zkoumani jejich opravnnosti. To vse je
slozeno z konkurence nakupu a prodeje, coz roztaci velkolepou hru
zakona nabidky a poptavky.
Abychom ochranili tyto nashromazdne polozky slouzici tlu,
ktere povazujete za sebe sama, jsou potreba zamky na dvere, ploty
kolem domu, dvere a brany, zakony a predpisy, leky a drogy, pistole,
policiste v autech s houkackou, pravnici, doktori, lektvary na
nevolnosti, msta a narody, banky, armady a atomove bomby.
K tomuto pokriveni patri take pojivo, ktery vaze tzke castice k
energeticke bytosti
91
. Vsechno to zacalo vznikat jiz v dobach prvotn
pospolnich zemdlskych kultur a kmenovych spolecenstvi.
Intenzivni pretlak pudu sebezachovy je zcela tlesny. Nic jineho neni
dulezite. Muselo se to stat, protoze svobodna vule je tim, cim je.
Sexualita a ro:mnoovani
Je to nejsilnjsi ze vsech pudu sebezachovy, ktery predci vsechny
ostatni, a proto take byl postizen vtsim pokrivenim nez kterykoli jiny.
K tmto zkreslenim patrila a stale patri tato nejvtsi iluze, ze sexualita
coby tvurci akt automaticky vyvolava tvurci emoci etericke a bozske
lasky. Vysledkem je pripoutanost a vazby, ktere jsou stejn nesmyslne
jako omezujici a hluboce narusuji nejen naplnovani cilu soucasneho
Iyzickeho zivota, ale pokracuji i mimo nj. Zdanlive zatizeni vinou,
zavazky, ohromnym poctem dalsich ulozenych vzorcu, ktere jsou
prilis siln zakorenny na to, aby bylo mozne je vyrvat. Navic puvodni
pohnutky k rozmnozovani uz davno ustoupily prvorade touze
dosahnout kratkodobeho smysloveho vrcholku aktu samotneho.
Pokud se tyce muzu, neni jiste, zda tomu, az na par vyjimek, bylo
nkdy jinak. U zen je situace odlisna. Diky sve schopnosti vycitovat
maji velke predpoklady k manipulaci a tuto dokazaly bhem staleti
kulturniho vyvoje mimoradn rozvinout. Zeny spise nez muzi maji
tendenci podlehat iluzi nceho trvaleho.

9
V originalu: ,The energy Iorm".
Proto jim nezbyva nic jineho, nez polozit se na zada a prijmout to
takove, jake to je. Vyjadreno prostym jazykem, jednim vrznutim
zadna budoucnost nevznikne, i kdyz dit mozna ano.
Se zvysujicim se objektivnim poznanim vlivne sily pudu
sebezachovy nestydat a systematicky deIormuji take tuto samo o
sob vysoce smyslnou zabavu za pomoci ruznych lakadel a svodu, jez
se k tomuto ucelu pouzivaji. Timto zpusobem opomijeji a prehlizeji
byt i nepatrny vztah k jeho puvodnimu ucelu. Mezi tmi, kdo
vyuzivaji tato lakadla iracionality, jsou jednotlivci, prumyslove celky
i vlady zemi. Vysledkem je disonance ruznych projevu pokrivenosti,
smrujici k tomu, aby dale zvysovala touhu po aktu rozmnozovani a
jeho potrebu. Zbytecn takto naIukuji celou problematiku bez
predlozeni smysluplneho reseni. To vse siln prospiva k vytvareni
,tmelu" ktery pouta lidske vdomi k nizkym ,obznym draham"
92
.

Rozptlenost Prvotn energie
Predstavte si, ze jev, kteremu rikame emoce (v nejruznjsich podo-
bach) je nevdomy projev hnaci sily nasi Prvotni energie
93
neboli
Tvurci sily
94
, ktera je ukryta v kazdem z nas. V tomto ohledu nejsou
zadne vyjimky. Patri sem mimo jine radost, smutek, hnv, ststi,
nenavist, pratelstvi, nostalgie, majetnictvi, vrnost, sobectvi,
hrabivost, vina, humor, obavy a uzkost. Pridejte jest par dalsich, ktere
obvykle mezi emoce neradime, jako jsou zvdavost, napady,
rovnopravnost, nadje, osamni -a samozrejm laska jako abstraktni
pojem.
V naznacenych souvislostech jsou emoce klicovou hnaci silou,
ktera je zakladem kazde myslenky a cinu v lidske rovin byti.
Predstava nepritomnosti emoci je iluze. Dokonce i v pripadech krajni
objektivity se setkavame s emocemi, a kdyz sledujeme emoce a
racionalitu az k jejich zdroji, zjistime, ze jdou spolu ruku v ruce.
Pokud je lidska existence vysledkem Tvurci sily, pak byt clovkem
znamena vyjadrovat tuto silu prostrednictvim emoci.


92
Angl.: ,Low orbits" - odkaz na zachyceni a zpusob pohybu
energeticke bytosti ve sIere casoprostoru Zem.
93
Angl: ,Prime Energy Drive".
94
Angl.: ,Creative Force".
V djinach lidstva byste nenasli jedinou vyznamnou udalost,
kterou neridily emoce nebo alespon nestaly u jejiho zrodu. #aIinovani
politikove soucasnosti si uvdomuji, ze volici sve prezidenty voli z
emocnich pohnutek a ze i stroha Iakta a zavry v sob nesou emocni
podtext. Vsichni velci vudci v djinach lidstva disponovali silnym
emocionalnim pusobeni a pouzivali ho jako hlavni zdroj sve sily.
Motivace je mezistupnm emoce. Na zaklad tohoto poznatku vzniklo
v poslednich letech velke mnozstvi studii a autorskych praci a byly
vynalozeny stovky milionu dolaru na uvedeni tohoto principu do
praktickeho zivota. Vsichni viditeln elegantn vycouvali od
puvodniho zdroje tohoto jevu. Jak? Bud tim, ze ho nebrali na vdomi,
nebo tim, ze ho odmitli.
Vysledkem je chaoticka sms nerizene a spatn nasmrovane ener-
gie, ktera byla a je lidskou zkusenosti. Uskutecnilo se nkolik pokusu,
jejichz predmtem bylo chovani a mysleni bez emoci. Je to nemozne.
Uz i ve vdeckych laboratorich se prichazi na to, ze pozorovatel
neumysln, nevdomky a nevtirave ovlivnuje prubh pokusu. Kdyz
vezmeme v uvahu kolisavy emocni proIil vdce-pozorovatele, pak
vrne opakovani vdeckeho pokusu za naprosto identickych okolnich
podminek je naprosto vyloucene. Jen tak pro svuj pocit si zkuste
zaznamenat vsechny myslenky a pocity, ktere vyjadrite v prubhu
jedine minuty. A potom si zkuste vzpomenout na vsechny myslenky a
city, ktere vami ,prosly" v prubhu predchozi hodiny.
Na individualni urovni se toto zobecnni konkretizuje. V kazdem
okamziku byti prekypujeme pestrou smsici emoci, ktere vyvstavaji
jako odezva na vnjsi i vnitrni podnty. At jsme vzhuru, nebo spime,
nekonecn promnliva mozaika plynouci emocni energie vzdy
vzdouva sve krivky v nejruznjsich amplitudach a Irekvencich. Ke
vsemu pripojujeme sva hodnoceni podle toho, jak nam veli nase
zkusenost a jak je mame vtistna nasim spolecensko-kulturnim
prostredim, v nmz zijeme. Kdyz se tyto dv roviny pohledu dostavaji
do konIliktu, priklanime se obvykle k druhe moznosti a bereme ji jako
ulitbu ucelnosti. Snazime se tedy, aby z nas vyzarovalo jen to ,dobre"
a potlacujeme to ,spatne". Uklizime to nkam, kde to nebude vidt.
Pro vtsinu z nas je prav toto spravna mira usili, kterou vynakladame
na zvladnuti a pochopeni te mocne a vpravd vitalni energie, jez je
nasim pravym ddictvim. V nejlepsim pripad se stavame pouze
dilcimi vitzi, protoze vychazime z nespravnych standardu hodnoceni.
#ozhodujeme se ve slepem hnvu a nasledn potom odmitame
nasledky. Vkladame do nceho nadje a pak nas ceka zklamani.
#adosti se smjeme a upadame do depresi, kdyz stastne chvilky
odezni. Nesnasime, kdyz osoba, njake misto nebo vc neodpovida
nasim ocekavanim toho, jak by to podle nas ,mlo" byt. Myslime si,
ze ,milujeme", ale krvaci nam srdce pri zjistni, ze to tak docela
nebylo a ze jsme se zmylili. Vycet by nebral konce, stale znovu to
zkousime, protoze si zkratka nemuzeme pomoci a lepsi zpusob
nezname. Vezeme se na vlnach svych emoci - pres vrcholky a hluboka
udoli, dokud se z nkterych z nas nestanou cynici, kteri elegantn
prehlizeji zjevne. I kdyz cynismus je take emoce. Zmatek se jest
prohlubuje v okamziku, kdy si uvdomime, ze se ucinna a cilevdoma
rozhodnuti leve hemisIery uskutecnuji na zaklad jakehosi emocniho
Iaktoru, i kdyby byl zastrcen libovoln hluboko. A tak se ozyva stary
znamy syndrom: ,Nesnasim to!" a soucasn ,Nedokazu bez toho zit!".
Svobodna vule uz neni svobodna. Je ukryta kdesi hluboko pod zmti
emocionalnich zavislosti.
Zdaleka nejvtsim nastradanym shromazdistm zatze je emocio-
nalni masa, kterou muzeme voln oznacit jako lidske ego. Puvodn
nebylo nicim jinym nez potencialnim vyhonkem pudu sebezachovy.
Vyzaduje vsak nepretrzity prisun ohromneho mnozstvi posilujicich
emocionalnich vzorcu, ktere jsou samy o sob vsechny jiz velice
pokrivene a zkreslujici. Ego vyuziva predstavu, ze musi existovat a
dosahovat cile. Ze emoce jistoty nemuze existovat bez podpory ega,
ze ststi spociva v uspokojeni ega. Ego dokaze vymyslet a predlozit
stovky iracionalnich emocionalnich duvodu, aby zduvodnilo svou
existenci. Pritom prehlizi skutecnost, ze iracionalita a emoce nejsou
jedno a totez. Neodbytn proklamuje, ze nebyt ega, neexistovala by
lidska osobnost.
V jednom vsak musime dat egu za pravdu. Clovk je emocionalni
bytost. Jde skutecn jen o zpusob vyuziti a upotrebeni teto energie.
Tmel, ktery drzi tento tzky naklad pohromad a nevyhnuteln a
postupn snizuje obznou drahu, je nasledujici. Tzka prevaha tchto
emoci je v primem vztahu, nebo lepe receno je soucasti udalosti, vci a
vztahu odehravajicich se v casoprostoru hrubohmotne planety Zem.
Jako takove jsou nepouzitelne, a ani nemohou existovat v jine realit
nez v te, ve ktere vznikly.
Je zde jedna vyjimka. Emoce jsou jedinym skutecnym obrazem pr-
votni Tvurci energie a neni mozne je vuli vytvorit zcela libovoln a
podle prani. Jde o syntezu dalsiho emocniho mysleni a emocni
cinnosti, ktere se projevily, a proto jsou jiz neznicitelne. Nejdulezitjsi
je, ze emoce nejsou charakteristicke pouze pro casoprostorove
kontinuum a jejich existence nezavisi na tomto prostredi. Jako takove
nejsou soucasti Iaktoru zatizeni
95
a naopak jsou zdrojem sily, ktera je
potrebna k odpoutani se, dosazeni obzne drahy a vytvoreni unikove
rychlosti.
Hlavni, pokud ne jediny duvod k navstv lidske zkusenostni
skoly je naucit se prevadt tuto energii do rozpoznatelne Iormy a za
druhe stat se jejim prvotridnim tvurcem. Neni to nic snadneho, kdyz
nevite, co tato energie presn je, neumite ji vyjadrit ani ji vdom
vyrobit. Jak se muze clovk naucit zpivat, kdyz nikdy zadnou pisnicku
neslysel, nezna slova, melodii a ani ladni. Navic, pokud jest ani
nevi, ze ma hlasivky nebo snad i hlas!
Klic je mozna ukryt v obecn spatn oznacovanych a vykladanych
emocich, ktere jsou na pohled podobne, ale rozhodn neznamenaji
totez. Abychom se vyhnuli nepresnostem, budeme te nejmocnjsi
rikat treba Svrchovana laska
96
. Dale je klicove si uvdomit, v cem je
odlisnost, protoze slovo laska je natolik ruznorod pouzivany vyraz,
ze ztratil veskery vyznam. Nkolik zakladnich bodu do zacatku:
Svrchovana laska je takzvan neznicitelna. Kdyz se jednou zaktivuje,
neovlivni ji zadna nasledna myslenka, emoce nebo udalost.
Svrchovana laska v zadnem ohledu nezavisi na projevene Iyzicke
realit nebo cinnosti uvnitr teto reality. Svrchovana laska nema objekt,
ucel, cil, at uz zivy ci nezivy, prestoze by ho mohla vytvorit.
Svrchovana laska je nepretrzite vyzarovani, pln nezavisle na prijeti
nebo optovani v jakekoli podob. Svrchovana laska jest.
Tato lidska Skola intenzivni vyuky je zalezitosti navysost slozitou.
Jakakoli jina lidska zalezitost, pokud ma jasn stanoveny cil a smr, je
ve srovnani s ni ,cajovym dychankem".
Na zavr moje uprimna odpovd: z tch par Senioru a Absolventu,
ktere jsem potkal, nebyl nikdo, kdo by znovu a znovu nechtl podstou-
pit drahu pozemskeho poutnika a prozivat lidsky vyukovy system -
bez ohledu na to, kolikrat jiz byl ve vtleni. Take tyto pokrocile bytosti
si zkratka uvdomuji, jak nepopsateln uchvatna je lidska zkusenost.
Moje letme vhledy to jenom pln potvrzuji.

Prprava: Start a vzltnut
Nasledujici inIormace bychom mohli euIemisticky
97
nazvat
tahakem pro vyuku pozemske ucebni latky a ovsemze ho predkladam
se svolenim vyucujicich. Stejn jako v pripad jakychkoli jinych
pomucek, neposkytuje vsechny odpovdi a nezarucuje se presnost.
Nejlepe bych tento material asi priblizil, kdybych rekl, ze jsem
vsechno spsn opsal z prirucky vyucujicich za jejich spoluprace a
samozrejm se svolenim. Tento nedokonaly a nedostatecn procistny
pohar kalne vody sice ma sve nedostatky, ale utrmacenemu bzci
udla lepsi sluzbu, nez kdyby nedostal vubec nic. Alespon je to voda,
a prece jen bzci muze pomoci, aby nakonec lehce a radostn probhl
cilovou carou.
Detoxifikace, snieni :ate, ocista
Tento plan je urcen pro pokracovani a sireni aktivity Iyzickeho
zivota ve vsech Iormach - Iyzicke, psychicke a emocionalni. Nejsou
zde vsak zadne zminky o tom, ze by podminkou pro toto byla tlesna
omezeni nebo zivot v ustrani, protoze tim se cely proces spise
prodlouzi, nez aby se zkratil. Zmna je ukryta ve vnimani, ovladnuti a
spravnem nasmrovani energeticke bytosti, cili vas samotnych. Stejn
jako spojite svtlo ma mnohem slabsi intenzitu pusobeni nez laser.
Vybudujte startovni caru na tchto principech.
#ealita fe to, co vnimame
Tim, ze se podilite na existenci casoprostoru, ho soucasn take vni-
mate a je pro vas realitou. Jestlize jste se vdom nesetkali s jinym
energetickym systemem, neni pro vas skutecny. Ovsem, musite k cele
vci pristoupit tak, ze jste se s nim setkali, jenom tato inIormace neni v
soucasne dob dostupna vasemu vdomi. Muze se vam vsak vybavit.


95
Angl.: ,Load Iactor" (pozn. prekl.).
96
Angl.: ,Super Love" (SL), (pozn. prekl.).
97
Zjemnle (pozn. prekl.).

Energie neexistufe, dokud se neprofevi
My vsichni jsme projevem energie. Energie, kterou
transIormujeme nebo ji i vytvarime, nema svou realitu, dokud ji
neprojevime. Napad ve skutecnosti neexistuje, dokud ho nepreneseme
nebo dokud ho neuskutecnime. Vdomosti a inIormace jsou nicim,
kdyz je nerozsirujeme a nepouzivame. Ani jedna myslenka neni
skutecna, dokud neni vyjadrena, nedostava se do interakce s dalsi
myslenkou nebo na ni neprijde njaka odezva. Zamyslet se a potom
konat znamena tvurci kombinaci psychickou i Iyzickou v jednom ci
vice energetickych systemech. Kdyz budete snizovat, zadrzovat nebo
blokovat proudni jakekoli podobne energie, dopadne to tak, ze
prestane existovat.
Soustredna energie ma exponencialni charakter
Stejn jako cocka muze koncentrovat slunecni paprsky tak, ze se
jejich ucinnost mnohonasobn zvysi, muzeme podobn promnovat a
upravovat i dalsi energie. To plati obzvlast pro energeticke spektrum,
ktere je dostupne lidskemu vdomi. Skutecnost, ze se s touto energii
setkavame nahodn a nevdom predevsim v neIyzickych rovinach,
ne-popira, ze tento potencial zde skutecn je.
!odstatu vdomi tvori soustredna energie
Lidske vdomi se siroce orientuje predevsim na casoprostorovou
Iyzickou hmotu. Nepodili se na tom vsechna energie vdomi, protoze
jine bytosti v odlisnych systemech reality soubzn s nami vyuzivaji
stejne vdomi. Z teto mnohotvarnosti muzeme vyvodit dva poznatky:
lidsky aspekt je mozno soustredit do mnohem koncentrovanjsiho
ohniska, ktere nabizi potencial sily a akceschopnosti, jenz jsou prilis
ohromne a nezmrne na to, aby byly jakkoli podcenovany. Za druhe,
je mozne podle potreby navazat kontakt s tmi ,druhymi", tedy
nelidskymi Iormami, ktere vyuzivaji stejny energeticky system jako
my.
Kdyz vyse recene odlozime stranou, je mozno se dostat do Iaze,
kdy prevezmeme kontrolu do svych rukou. Dalsi odstavce predkladam
ve znacn nesystematicke podob, a proto je v poradku, kdyz
nahlednete dle potreby do kterekoli jejich casti. Neni zde pevna
osnova, ktera je obvykla pro lidskou vyukovou zkusenost. Udalost,
ktera se odehraje v prubhu zivotni zkousky, se muze objevit na
povrchu dni nkdy o mnoho let pozdji nebo take vubec.
!reve:mte pristup pasouci se kravy
Namisto toho, abyste vyhledavali zadouci zmny, vnujte se kazde
z nich tak, jak k vam prichazeji ve vasem kazdodennim zivot. Zijte a
chovejte se tak, jak jste to doposud dlali, dokud si nevsimnete emoce
nebo pripoutanosti, ktera je tak zrejma, ze ji nebudete moci prehled-
nout.
Zifte dvacet ctyri hodin denn
Zacnte si uvdomovat vsechno, co dlate a cim se zabyvate v
mysli, a nepolevte pri zadne cinnosti. Zkoumejte emocionalni Iaktory,
ktere se zdaji byt nejsilnjsi, ktere nejvice upoutavaji vasi pozornost.
Neopomnte ani spanek a neverbalni obsah snu. Zkoumejte je tim, ze
se bude ptat proc, a opakujte to znovu a znovu, az objevite puvodni
pricinu. Pak tuto energii snadno uvolnite a pouzijete ji k jinemu ucelu.
Zacnte u drobnosti a propracujete se k vyznamnjsim problemum.
Zapocnte reim Diety pro ego"
Celni utok na toto opevnne a dobre vyzbrojene centrum pokrive-
nych emoci se jevi jako zcela nevhodny. Je prilis mnoho tch, kteri v
bitv s egem podlehnou a mnoho dalsich ani bojovat nikdy nezacne.
Cely trik spociva v tom, abyste pomalu odrezavali vyzivujici tepny s
emocionalni silou, ktera je zakladem existence ega. A abyste dale
mnili a presmrovavali energii v nm obsazenou. Mjte na pamti, ze
jste neustale bombardovani sebeuspokojovacim rezimem ega, ktery je
cilen namiren ke zmn vaseho chovani ve ,prospch" druhych.
Problem je ukryt nikoli v lichotkach okoli a v cinech, ktere na jejich
zaklad vykonate, ale ve vasi emocionalni odezv. Jestlize se chcete
vozit luxusnim autem proto, ze vam to jednoduse dla radost -
vyborn. Ale pokud vam to pridava na pocitu zvlastni dulezitosti,
chcete se v tomto aut ukazovat pred druhymi, nebo jestli pripojujete
pred oznaceni sveho auta vyraz ,moje", narazili jste na vyzivujici
tepnu ega. Mjte toto na mysli, a kdyz se ve vas tato potreba objevi,
okamzit ji rozpoznejte a zaridte se podle toho.
Druhy zdroj egoisticke emocionalni sily vznika v nitru clovka.
Obecn se ma za to, ze ambice a touha po dosahovani cile jsou v prvni
rad procesy, ktere uspokojuji ego. Abyste zjistili, zda je toto
konstatovani spravne, anebo je-li pricina skryta jest hloubji uvnitr,
provedte si nasledujici test. Budou vase potreby patricn uspokojeny,
jestlize za uspch neziskate jakekoli verejne nebo soukrome uznani?
Je toto uznani naprosto zakladni pro vase Iyzicke preziti? Pokud na
prvni otazku odpovite ano a na druhou ne, jste mnohem dal, nez si
uvdomujete. I kdyz dosahnete slavy, jmni a uznani, vase zatizeni se
ve skutecnosti snizi. Jestlize jsou ob odpovdi v opacnem poradi,
zacnte odpojovat privodni tepny tim, ze se zacnete ptat, proc je tomu
tak.
Kdyz zacnete s timto druhem procistovani, budete se setkavat se
zablesky Prvotni energie, ktera vam splni jakekoli prani, ktere si
budete prat. Cim vice emocionalni energie uvolnite, tim vtsi energii
budete vnimat.
Zbavte se sexualnich va:eb na preiti
Kvuli potreb chranit a podporovat plod pareni az do doby, kdy
dosahne potrebneho stupn zralosti, se v mnoha kulturach k teto
potreb priclenuje jest mnoho jinych povinnosti. Zatimco ve vtsin
pripadu jde o ryze tlesnou rekvizitu, mnozi lide maji za to, ze jde o
nco vice. Sexualni akt je predevsim velice mocnou odezvou na cist
smyslovy podnt. Tato odezva neni sama o sob emoci, prestoze
hloubka tohoto prozitku casto vyvolava Iantazirovani, ze to je presn
ono a ze to ma daleko vtsi vyznam. Aby se vsechno jest vice
zamotalo, sexualni spojeni predstavuje jeden z nevyznamnjsich
zpusobu, jimiz je mozne vyjadrit energii Svrchovane lasky, obsazenou
v prvotni energii.
Snizovani zatze v tomto pripad znamena pochopit tento rozdil.
Neni mozno rici, ze je to spatn nebo dobre, jde zkratka o ten rozdil.
Uvdomte si, ze z cist tlesneho pohledu se veskera emocionalni
pripoutanost k tomuto aktu vztahuje jenom k casoprostorove realit.
Jako tvorivy akt ve sve prirozenosti je Iyzicke podstaty. Pokud se v
jeho dusledku neobjevi dalsi energeticke vzorce, tak si ho v klidu
dopravejte, jenom se k nmu nevazte. Neni to nic, co byste si mli nest
s sebou dal, protoze puvodni podoba je mnohem vice naplnujici. To,
co prozivate sexualn, je velice chabym napodobenim skutecneho
prozitku Celku. Zadny muz ani zadna zena si nejsou vzajemn
,zavazani" povinnosti sexualniho spojeni. Sexualni pritazlivost a
pritazlivost vubec jsou projevy pudu sebezachovy, ktery je cist
Iyzicke povahy. To je vse. Jsou vsak dostatecn silne na to, aby od
zakladu zmnily zivotni nasmrovani clovka. Zatz se zacina
vytvaret v okamziku, kdyz se z cele vci dla vice, nez to ve
skutecnosti je.
Sexualita neni laska, deIinujeme-li lasku jako vyjadreni Prvotni
energie, ale muze byt procesem, v jehoz prubhu se osobnost dozvida
o jeji existenci. Jestlize je toto vas pripad, podrzte si lasku a osvobodte
sexualitu a pak zadna zatz nevznikne.
Zbavte se hodnoticich soudu
Pokud se divame ze zkresleneho casoprostoroveho hlediska, neni
mozne presn rozeznat kvalitu jakekoli myslenky nebo cinu. Dobro a
zlo, spravn nebo spatn, vse existuje pouze jako iluze. Na obzne
draze neexistuje nahoru ci dolu. Z hlediska ucelnosti je mozna ne-
zbytne, abychom se drzeli vzorcu kultury, v niz docasn zijeme. Bez
patricneho nadhledu ale nemuzeme nikdy pochopit nejvyssi hodnotu
toho, co dlame. Takze sledujte svuj vlastni plan, odlehcete svou zatz
tak, ze se odmitnete poutat trvalou emoci k jakekoli tlesne cinnosti
nebo cinnosti druhych.
Odpofte se od hmoty a emoci
Fyzicke predmty, mista atd. jsou jednotkami v ramci naseho
casoprostoru, ktere maji slouzit jako prostredek k ziskani pouceni. Nic
neni ,nase". Nic nam nepatri a nikdo nam nepatri a nikdo nepatri k
nam. Dokonce i hmotu, ktera je nam k dispozici v podob naseho tla,
jsme si ,vypujcili". Uchovejte si vzpominku a zkusenosti. Emoce pak
nechejte odplynout.
Jy fste odpovdni sami :a sebe
#adi na to zapominame, jen co se naskytne prilezitost. Kdyz se vy-
skytnou problemy, obvinujeme okolnosti nebo ty, kdo jsou soucasti
naseho zivota za to, ze jsme tim, kym jsme, a ze dlame to, co dlame.
Kdyz jde vsechno hladce, pricitame to na vrub sve ,dobre praci". Jako
krotitele sve svobodne vule jsme to my sami, kdo se neustale stveme.
Klidne prijeti dusledku drivjsich cinu vam poskytne pevnou pudu k
tomu, abychom se vznesli vzhuru. Stara lidova pisnicka ,Holt za to
nemuze nikdo jiny nez ja" to presn vystihuje. Poslechnte si ji.
Svobodna vule fe fanta:ie
S zivotem uvnitr casoprostoru je jiz pouhe tvrzeni o existenci
svobodne vule predem vylouceno. Kdyz se rodime ve Iyzickem tle,
vazou nas nejenom predesle zkusenosti, at uz jsou jakekoliv, ale take
geneticka struktura Iyzickeho tla, ktere obyvame. Od naseho
narozeni jiz nadale nemame moznost volby, ale jsme vazani po cely
svuj zivot, at uz je dlouhy, ci kratky, na tlesne vozitko. Musime
udrzovat a provozovat sva Iyzicka tla i s jejich omezenimi, jez nam
ukladaji. Nase tlesna existence je alespon z pocatku rizena jinymi.
To, co nam zbude, i kdyz je to hodn pribarveno a pozmnno,
muzeme nazyvat svobodnou vuli. Kdyz ji uplatnujeme na ukor
druhych, zvysujeme si svou zatz. Snizeni zatze je spojeno s co
nejvtsim zvysenim mnozstvi tohoto zbytku svobodne vule v
neIyzickych oblastech a soucasn prijetim ulozenych omezeni bez
jakychkoliv emoci.
Smich fe ocistny proces
Protoze jste primym projevem Prvotni energie, zbavte se vsech po-
chybnosti hned, jak vyvstanou. Bezdcny usmv je vybornym
resenim. Je to vubec jedna z nejlepsich emoci, ale pusobi jenom pod
podminkou, ze je spontanni. Mit smysl pro humor a uzivat si ho je
nco, co si nesmite nechat ujit. Uvolnuje, snizuje vaznost ega a
zpusobuje, ze klade kazdou udalost do spravne perspektivy.
Linie bolest - radost urcufi krivku vyukoveho procesu
Povazujte bolest a radost za projev vlnni, proto se jejich signaly
vztahuji pouze k casoprostorove Iyzicke hmot. Jsou zakladnimi na-
stroji, ktere je mozne pouzit jako mritko. Predstavte si je jako
sinusoidu, ktera se ve spodnim oblouku projevuje jako bolest a v horni
jako radost. Amplituda
98
tchto dvou oblouku naznacuje intenzitu
emoci, kterou je mozne ovladat. Prvni krok: rozpoznejte a odstrante
vsechnu emocionalni energii, ktera je navazana na vasi nahromadnou
bolest a radost. Druhy krok: zacnte ovladat kazdou cast tohoto
vlnni, takze jste pak schopni amplitudu radosti a bolesti zvysovat ci
snizovat dle vlastni vule. Pokud se vam podari snizit vlnni radosti a
bolesti k temr dokonale rovne primce, dosahnete stavu, ktery
umoznuje unikovou rychlost.
!rodlute co nefvice dobu spanku
Spanek je nejvice opomijena cast nasi existence. V tomto
docasnem sebeosvobozeni od omezeni, ktere na nas klade leva
mozkova hemisIera, a od neustaleho tlaku Iyzickych podntu, jsou
ukryty velke moznosti k pokroku v mnoha ruznych oblastech.
Vsechny predchozi rady je mozne pouzit a pracovat s nimi v prubhu
spanku. Pri teto praci je dulezite zachovavat pravidelnost a pracovat
co nejcastji. Vysledky se mozna nedostavi hned prvni, treti nebo
patou noc, ale nepochybuji o tom, ze po njakem case jist uspjete.
Zacnte aIirmaci:
Jsem vic ne sve fy:icke tlo. Jsem vic ne fy:icka hmota a fsem
schopen vnimat to, co tento fy:icky svt presahufe.
!roto si hluboce prefi rust a proivat, po:navat, chapat, ovladat,
pouivat vyssi energie a energeticke systemy tak, aby to bylo prinosne
a konstruktivni pro mne i druhe, kteri m nasledufi.
Take si hluboce prefi, abych :iskal pomoc a spolupraci, dohled a
pochopeni tch bytosti, fefich moudrost, stupen vyvofe a :kusenosti
fsou rovnocenne s mymi, nebo fsou pokrocilefsi. !rosim fe o vedeni a
ochranu od vsech vlivu nebo sil, ktere nemohou pln splnit ma prani,
ktera fsem prednesl.
V duchu si tuto aIirmaci opakujte, nez se postupn poddate
spanku. Cim drive se vam podari prevest tuto aIirmaci do neverbalni
komunikace, tim lepe, a dale uz uzivejte spise mentalni bezeslovne
potvrzeni nez slova. Kdyz techniku zvladnete, muzete pridat
konkretni body jako vas zdravotni stav, vyreseni urciteho problemu,
komunikaci nebo kteroukoli z drive zminnych procedur. Pouzijte
mimoslovni komunikaci. Odpovd obvykle neprijde v podob slov,
ale v obrazech, zvucich nebo prostrednictvim cinnosti vasi vlastni
mysli. Svou mysl muzete pouzit jakkoli, pokud svym jednanim
nebudete zasahovat do vule jinych bytosti. Jinak neexistuji zadna
omezeni. Kdyz potrebujete pomoc, pouzijte mimoslovni komunikaci.
Pomoc se dostavi, treba ne hned, ale objevi se. Casto se to stane
Iormou nejuzasnjsich synchronicit nebo podobnych jevu. Budte si
jisti, ze zadate opravnn a ze muzete obdrzet odpovd nebo reseni.
Mrte svuf pomr energie unikove rychlosti a :atieni
Kdyz se rodime, vstupujeme do Iyzickeho zivota s predpokladem
nezatizeneho ci nevinneho vdomi. Stezka k dospivani a vas postup po
ni se da oznacit jako ztrata teto nevinnosti vlivem mnozstvi zodpovd-
nosti, ktere svehlav prebirate svym autoritativnim jednanim.
Dosplost je vsak nco ponkud jineho. Da se vypocist souctem
procent iluzi, kterych se dokazete zbavit uvazen, nikoliv na zaklad
donuceni zivotnimi okolnostmi.
Amplituda vychylka sinusoidy smrem kolmym na smr vlnni
(pozn. prekl.).
Moudrost, jez je tim nejlehcim a nejcennjsim uzitecnym
nakladem, a take vase jizda po ,mezinarodni dalnici" se odrazi ve vasi
cilene dusevni i tlesne cinnosti. To vse je vysledkem vasi schopnosti
zbavit se iluzi.
Proces od toxiIikace" (zatizeni) smrem k cistni (snizovani zat-
ze) se da jednoduse popsat tniito tremi slovy: dosplost, zralost a
moudrost. V tomto procesu jste vyhradn vy svym vlastnim trenerem.
A o svych vysledcich podavate hlaseni opt jenom sami sob.
Sbirani energie unikove rychlosti
Energie unikove rychlosti se zacne spontann vytvaret jako dusle-
dek lidske vyukove zkusenosti a bude vice nez dostatecna na to,
abyste pote, co se stanete Absolventy, dosahli tecny puvodni obzne
drahy. Podstatne je pochopit, ze zde zminne cinnosti mohou prispt k
vytvareni teto energie. Nadale jiz nebudete pouze odrazet a
transIormovat Prvotni energii, jak tomu bylo doposud, ale sami ji
budete v sob vytvaret a vsemi smry a ve vsech podobach ji ze sebe
vyzarovat. Rikejte ji Nektar ci Laska nebo jakkoli jinak. Bez potreby
rozlisovat predmt a objekt.
!as de Lieu #hone que Nous"
Muj otec, ucitel Irancouzstiny (v soucasnosti je v jine realit), ml
ve zvyku pouzivat toto rceni, aby na sve hodin probudil zaky. Rikal,
ze je to stare Irancouzske prislovi. Nkteri zaci se dlouhe hodiny
snazili, aby prisli teto zahad na kloub. Mozna, ze i nam to ted prijde
velmi vhod. Na spravne reseni prijdete, kdyz si ve sve mysli budete
prislovi opakovat, nebo si ho budete opakovat nahlas s Irancouzskym
prizvukem. Naslouchejte tomu, co rikate.

Na shledanou Doma - nebo nkde na cest.






99
ToxiIikace - znecistni.


PRILOHY

I. - MLMOTLESN ZKUSENOST
100
NEJCASTJI KLADENE
OTZKY A PRISLUSNE ODPOVDI

Otzka: 1ak poznte, ze mimotlesn zkusenost nen jenom
njak sen?
Vtsina lidi na tuto zkusenost zapomene; pokud se jim to stane, po-
vazuji to za pouhy zivy sen. Vtsinou je mozno zaradit ji do kategorie
zkusenosti s nazvem ,lucidni snni"
101
. V tomto pripad si je snici clo-
vk vdom toho, ze sni, a muze obsah sveho snu ridit, dokonce i
zmnit dj, ucastniky a vysledek.
Pri mimotlesnem stavu je clovk temr pri vdomi, jak tento stav
deIinuje nase civilizace. Vtsina smyslu, ne-li nase veskere Iyzicke
senzoricke vnimani, je zachovana. Muzete ,vidt", ,slyset" a ,dotykat
se". Nejslabsi podnty vysila, jak se zda, cich a chut. Vnimate se z
perspektivy mimo vase Iyzicke tlo a to zblizka ci zdalky. Pokud je to
zblizka, mate perspektivu, kterou obvykle neni mozno zaujmout ve
Iyzickem tle, napriklad, ze se vznasite u stropu. V druhem pripad
vidite treba Pariz, i kdyz vite, ze Iyzicky se nachazite v New Yorku.
Muzete pozorovat udalosti, ale nemuzete je zmnit nebo je podstatnou
mrou ovlivnit. Autenticitu tchto udalosti si muzete pozdji ovrit,
pokud vas to zaujme. Na tchto Iyzickych aktivitach se nemuzete
ucastnit jakymkoli vyznamnjsim zpusobem, protoze nejste ,Iyzicti".
Toto je extremni skutecnost mimotlesneho stavu, ktera je zcela
odlisna od snu. Je tak ,skutecna", jako jakakoli jina zkusenost z
Iyzickeho zivota.
Otzka: Muze z tla vyjt kdokoliv?
Nkolik studii provedenych v uplynulych deseti letech ukazalo, ze
25 procent dosplych lidi si vzpomina, ze mli alespon jednu
spontanni mimotlesnou zkusenost. Mnoho z nich si neuvdomovalo,
co se s nimi stalo, dokud jim tento Ienomen nebyl popsan.

100
Angl.: ,The Out-oI Body Experience": OOBE, OBE, OOB
(pozn. prekl.).
101
Angl.: ,Lucid dream" - vdome snni (pozn. prekl.).
Jak bylo uvedeno jiz drive, zastavame nazor, ze kazdy clovk se
dostava v ruzne mire do stavu mimo tlo v prubhu spankove Iaze
delta, neboli v hlubokem spanku, coz je zcela prirozeny proces. Proto
prvnim krokem muze byt snaha pokusit se zapamatovat si
mimotlesne stavy, ktere podstupujeme kazdou noc ve spanku. Dale
se domnivame, ze po urcite psychologicke anebo IilozoIicke priprav
muze do mimotlesneho stavu vdom vstupovat kazdy.
Otzka: Muze zmrn vstup do mimotlesnho stavu clovka
poskodit? Mohl by clovk i zemrt?
Po dvaceti pti letech vyzkumu i osobniho badani jsem se nesetkal
se zadnym dukazem, ze by tomu tak bylo. Je nepochybne, ze
skutecnost objeveni mimotlesneho stavu mam velice emocionalni
dopad. Zejmena prehodnoceni systemu viry u daneho jedince je casto
traumaticke a musi byt k nmu pristupovano opatrn. Z
Iyziologickeho hlediska nevime o zadnych ucincich, dokonce
nedochazi ani ke ztratam energie.
Otzka: Pomhaj drogy nebo alkohol dostat se do
mimotlesnho stavu nebo jej privodit?
Existuji urcite inIormace, ktere naznacuji, ze halucinogeny by
mohly zpusobit nekontrolovany mimotlesny stav. Drogova
zkusenost sama o sob nebyla dosud v tomto ohledu podrobn
prozkoumana. Alkohol jako otupujici prostredek ma tendenci
blokovat vdomou mimotles-nou zkusenost, nebo alespon
vzpominku na ni. Existuji urcite duvody pro tvrzeni, ze anestetika
nejsou nicim jinym, nez chemickymi spoustci hlubokych
mimotlesnych stavu, jako je napr. bezvdomi. Podkladem pro toto
tvrzeni jsou experimentalni pomala podavani anestetik za podminek
neohrozujicich lidske zdravi, jakoz i lekarske popisy ruznych ,rovin"
anestetik.
Otzka: 1e mimotlesn zkusenost podobna stavu zkusenosti
blzk smrti, jak byla popsna v nkolika nedvno vydanch
knihch?
Ano, jsou si velice podobne. Primji receno, pokud odhledneme od
spolecensko-kulturnich souvislosti a nerizene akce-reakce, ktere jsou
vyvolane vysoce stresovym okolnostmi daneho okamziku, zdaji se byt
jednou a toutez zkusenosti. Vtsina, ne-li vsechny prvky nachazejici
se ve zpravach o stavech blizkych smrti, byly opakovan ovreny
ruznymi vyzkumnymi laboratoremi, s pomoci procesu Hemi-Sync.
#ozdil spociva ve vnimani udalosti a situaci. Timto byla nabidnuta
dalsi varianta pristupu ke stejnemu stavu ci podminkam, ktere zde
byly zbaveny uzkosti a stresu, a navic za podpory objektivniho
pozorovani.
Otzka: 1sou vci, jako jsou naprklad povtrnostn
podmnky, mscn fze, poloha sever-jih, dulezit pro dosazen
mimotlesnho stavu?
Nemame k dispozici zadne jednoznacne inIormace, ktere by tento
predpoklad podporovaly. Existuje vsak nkolik naznaku, ze poloha
vleze ve smru sever-jih njaky vliv ma, coz by naznacovalo, ze
magneticke pole Zem by mohlo mit k tomuto procesu njaky vztah.
Vzhledem k tomu, ze to nebylo tzke provest, ma nova izolacni kabina
v nasi laboratori polohu sever-jih. Nastavenim umlych magnetickych
poli uvnitr kabiny budeme moci vyrovnat nebo zpusobit ,nulovy"
magnetismus, podobny tomu, jaky zazili kosmonauti pri sve vyprav
na Msic. Dalsi vyzkum by tedy ml poskytnout prinejmensim
castecne odpovdi na tyto otazky.
Otzka: 1estlize docasn opustm sv tlo, nemuze se do nho,
zatmco jsem mimo, dostat nkdo jin?
Jsou-li nase predpoklady spravne, neexistuje vtsi pravdpodob-
nost, ze se to stane, nez je tomu bhem obycejneho spanku. Pokud
bychom mohli vypracovat na toto tema statistiku, pak
pravdpodobnost, ze to stane, by byla daleko nizsi, nez moznost, ze v
pristim roce zahynete pri automobilove nehod. V uplynulych patnacti
letech jsme spolupracovali s ruznymi laboratoremi a ruznymi
ucastniky programu. Nezazili jsme zadne mimoradne pripady, ktere
by mohly byt i vzdalen pripominat ,posednuti" nebo cokoliv
destruktivniho ci nekontrolovaneho.
Otzka: Ve sv predesl knize jste popsal ,nvod", jak se
dostat z tla ven, ale u mne to nefunguje. Dlm nco spatn?
Popsana metoda byla velmi rana technika, ktera tehdy Iungovala.
Od te doby jsme objevili mnoho dalsich dulezitych Iaktoru, ktere se
procesu vystupu z tla ucastni. #ovnz pouzivame v soucasne dob
jine techniky, ktere jsou srozumitelnjsi a daji se snaze provadt.
Strucn shrnuto, dostat se z tla neni tak snadne, jak jsme se drive
domnivali.
Otzka: Co znamen, kdyz pri pokusu dostat se do
mimotlesnho stavu pocituji divn bolesti v hlav a v jinch
cstech svho tla?
Vseobecn receno, tyka se to podvdomych uzkosti a obav, ktere
je potreba najit a pojmenovat jest predtim, nez muzete prejit do
mimotlesneho stavu. Jste-li schopni je prekonat nebo pochopit
duvody kazde z tchto uzkosti na urovni, na niz existuji, a pote uvolnit
s tim spojene emoce, pak tyto Iyzicke signaly pominou.
Otzka: Muzete se omylem vrtit do jinho fyzickho tla?
Sloveso ,moci" naznacuje schopnost takovy cin provest. Muze se
to stat, jako se to na zacatku stalo mn. Jak casto, to je jina otazka. V
nasi soucasne civilizaci neexistuji prostredky, jak porozumt teto
moznosti byt na pouhe spekulativni bazi. Nasim laboratornim
zkoumanym osobam, ani tm, kteri s nami cvicili, se to nikdy nestalo.
Pouzivame jednoduche navadci zarizeni, abychom zajistili navraceni
do ,vlastniho" Iyzickeho tla. Abyste se vratili cist a rychle, musite si
pouze pripomenout njakou cast sveho Iyzickeho tla - jako napriklad
pravy palec u nohy - a pokusit se s ni zahybat. To prinese okamzity
vysledek. Jelikoz neexistuji zadne udaje a protoze se incident s
,nespravnym tlem" stal (mn), da se predpokladat, ze by se to mohlo
stat nezkusenemu novackovi. Pokud se to stane vam, zapamatujte si
signal ,zahybat pravym palcem u nohy", a usetrite si hodn strachu a
obav.
Otzka: A co zvrata v mimotlesnm stavu? Setkal jste se s
ncm takovm? Dalo by se s nimi pri tom komunikovat?
Jedina zvirata, o nichz mohu hovorit, byly kocky domaci, ktere
byly soucasti nasi rodiny. Kocky maji ocividn prinejmensim druhe
tlo tak jako my, ktere se da vnimat, kdyz kocky spi a my se
nachazime mimo sve tlo a zaciname zkoumat sve okoli. Nedavno se
mi stala zajimava vc, kdy jsem bhem Iaze odchodu potkal hned
venku tri kocky, jak sedly relaxovane a sledujici okoli. Zjistil jsem s
prekvapenim, kdyz jsem je zdravil, ze to byly nase tri oblibene kocky,
ktere Iyzicky zahynuly v prubhu poslednich trech let. Kdyz si na to
ted vzpominam, nevim, proc m to tak prekvapilo.
Otzka: Mohou zvuky na vasich audiokazetch nebo zvuky na
kterkoli jin zvukov kazet navodit mimotlesn stav?
Jestlize ano, tak pouze velice vzacn. Nejdrive musi byt prekonany
jiste Iaktory, jako napriklad bariera strachu ci prehodnoceni systemu
viry. Dosazeni dostatecne rovnovahy pro prechod do mimotlesneho
stavu je v tomto pripad spise vyjimecne.
Otzka: A co sny s ltnm? 1e to mimotlesn zkusenost?
Obecn uznavame, ze letaci sny, at uz s letadlem, nebo bez nho,
jsou racionalizaci mimotlesnych stavu, ktere jsou neprijatelne pro
system viry vdome mysli. Nejnovjsi inIormace ukazuji, ze sny, kdy
vystoupite ze sveho ,auta" a vykonate njaky cin, spadaji do podobne
kategorie. Zdalo se vam uz nkdy, ze jste zapomnli, kde mate zapar-
kovane svoje ,auto"? #ovnz sen, v nmz padame, se casto tyka
zptneho navratu do Iyzickeho tla, kdyz se dje ,zpomalen".
Otzka: 1ak je rozdl mezi vzdlenm vidnm a
mimotlesnou zkusenost?
Vidni na dalku, neboli schopnost ,vidt" udalosti, ktere se dji v
jinem Iyzickem mist, vyuziva trenovany stav vdomi, jenz Iunguje,
zatimco jsme stale ve Iyzickem tle. Obvykle se vyuziva pouze jedna
Iorma vnimani, a to vizualni. Ve stavu mimotlesne zkusenosti
nemame vdomi Iyzickeho tla, nebot jsme z nho ,pryc". #ovnz
jsou konstantn pritomny i jine zpusoby vnimani nez jenom vizualni.
Existuji i jine rozdily, avsak tyto patri mezi zakladni.
Otzka: Muze bt mimotlesn stav navozen hypnzou?
Existuje cela rada zprav o tom, ze se to stalo a je to mozne. My s
tim vsak nemame zadnou primou zkusenost. Slaba stranka teto
techniky z naseho pohledu spociva ve skutecnosti, ze jedinec v
mimotlesnem stavu nema kontrolu nad danou cinnosti - coz se v
tomto procesu jevi jako docela dulezite.
Otzka: Kdyz se clovk nalz v mimotlesnm stavu a
soucasn pritom jest vykonv fyzickou cinnost, jako je
naprklad rzen auta, co by ml dlat? 1ak tento stav muze
kontrolovat?
Okamzit se vratte do tla, jak nejrychleji muzete! Pouzijte
metodu rychleho navratu, kterou jsme popsali vyse. Mn osobn se to
jest nestalo, ale chapu, ze se to obcas muze prihodit.
Otzka: 1e snazs odebrat se v mimotlesnm stavu na urcit
msto, anebo k urcit osob?
Obvykle k osob, nejsnadnji pak k nkomu, kdo je vam citov
blizky. Jsou lide, kteri jsou schopni ,chodit" na urcita mista, ale k
tomu je potreba konkretni ,adresy" nebo identity.
Otzka: Pokud v mimotlesnm stavu potkte njakou bytost,
jak poznte, zda m dobr ci spatn mysly?
Odpovdt na tuto otazku jednoznacn neni snadne. Casto totiz to,
co chapeme jako zakerne nebo zle, je jen velmi neosobni energie,
kterou jsme potkali a kterou jsme si vysvtlili tak, ze je namirena
osobn proti nam. Nahly spodni proud pri koupani v mori nas muze
postrasit a muze nam pripadat smrtelny, ale takovym jej cini nas strach
a jeho neznamy potencial. Sam spodni proud nevi, ze existujeme, a my
jsme mu ukradeni. Tomu se muzeme vyhnout, pokud se vdom
pokusime omezit vstupni ,Irekvenci" a dovolime jen tm, kteri jsou na
nasi ,vlnove delce", aby s nami komunikovali a vchazeli s nami do
kontaktu. V nejlepsim pripad, pokud jste na pochybach, tuto bytost
poplacate po ramenou a reknete ji, aby se vratila, odkud prisla. V
nejhorsim pripad se vratite do Iyzickeho stavu a date se dohromady.
Jinak takovou bytost pozdravte a pokuste se o njaky zpusob
komunikace.
Otzka: Muzete se v mimotlesnm stavu pohybovat casem
tam a zpt?
Samozrejm, nebot pravy mimotlesny stav je situaci ci stavem,
ktery nepatri do casu a prostoru. Neni to ale tak snadne, jak by si
clovk predstavoval, a to z nkolika slozitych duvodu. Nejdulezitjsi
je pouzivat silnou vychozi identitu, aby se clovk mohl vratit zpt do
sveho puvodniho stanovist. A tato identita musi obsahovat krom
mista take casovy udaj. Nez se vydate na dlouhe cesty casem,
vyzkousejte nkolik cest do neprilis vzdalenych obdobi.
Otzka: 1akou mm ,formu" po dobu mimotlesnho stavu?
Predstavte si sve druhe neboli nejblizsi neIyzicke tlo, jako kdyz
se zele vyklopi z Iormy. Lidskou Iormu si jest ,pamatuje", takze je
temr stejne. Ale cim dele je clovk oddlen od sveho Iyzickeho tla,
tim slabsi je jeho pamt jeho puvodniho tvaru. #ozhodujici muze byt i
casova vzdalenost. Cim je clovk ,dal" od Iyzickeho tla, tim vic se
oslabuje eIektivita teto pamti. Pokud budete ponechani sami sob,
muze se z vas stat koule, slza, oblacek, nebo prost neIoremny ,sliz".
Ale to vsechno se da obejit, kdyz vyklouznete z druheho tla okamzit
po oddleni od Iyzickeho a stane se z vas cista, nicim nezredna
energie. Vzdy si muzete nechat ,narust" ruku nebo pazi, pokud ji
budete potrebovat.
Otzka: A co proces reinkarnace? 1sou fyzick zivoty razeny
po sob, nebo jdou soubzn, nebo jak?
Tak za prve, pokud jde o cas, nejsou nasledne. Mohou klidn byt
simultanni. Jde tu o to, ,kdo vlastn vnima", nebo ze ktere strany se na
tyto zivoty divame.
Otzka: Proc super-bytosti, kter popisujete, potrebuj
technologii?
Ony ji nepotrebuji. Avsak pro nasi kulturu, zamrenou na levou
hemisIeru, je to jedinou moznosti, jak zacit chapat jejich cinnost, tedy
vsadit jejich cinnost a schopnosti do tchto ,technologickych"
souvislosti. Tato ,technologie" je pro n tak prirozena, jako je nas
autonomni system pro nas. My take nepremyslime o nasi travici
soustav, o nasi obhove soustav ci o plicich jako o technologiich.
Prost je pouzivame, bez vdome snahy, i kdyz nyni jiz vtsinou
rozumime tomu, jak technologicky Iunguji. Jejich technologie je
relativn velmi podobna, s tou vyjimkou, ze oni ji vdom aplikuji a
ridi.
Otzka: 1e nase lidsk technologie vsledkem komunikace s
takovmi super-bytostmi?
Tento predpoklad podporuje mnoho argumentu. Predevsim kdyz
bychom objektivn studovali klicove postavy a udalosti lidske historie
jako alternativy naseho soucasneho systemu presvdceni a viry.
Otzka: Mohou nkter druhy potravin, kva, kouren, cukry,
apod. pomoci nebo naopak brnit mimotlesnm zkusenostem?
Neni zjistna zadna prima souvislost, at tim ci onim smrem,
pokud vychazime cist z osob studovanych v laboratorich a z
ucastniku programu naseho Institutu. Nevime o zadne spolehlive
hloubkove studii na toto tema. Pokud existuje njaky spolecny Iaktor,
pak je to stridmost.
Otzka: V cem spatrujete podstatu dobra a zla?
Existuji jen v myslich tch, kteri je vnimaji. Je tomu tak diky
ignoranci, nepochopeni a zaujatemu uhlu pohledu.
Otzka: Muze clovk zt dva zivoty soubzn v jedn dob?
Na tuto otazku jsme se zeptali svych neIyzickych pratel, kteri nam
nejen rikaji, ze je to mozne, ale ze se to take casto dje. Nemame o tom
zadne dalsi inIormace, jak nebo proc se to dje; tedy krom toho, ze
mn osobn bylo sdleno jmeno a misto ,druheho zivota", ktery ziji,
ale jest jsem neml cas ani odvahu si to ovrit, jestli to je pravda.
Otzka: Zmnilo se vase nbozensk presvdcen v dusledku
vasich mimotlesnch aktivit?
Ano.


II - PsychoFyzloLOgIckA strnku mlmotelesnych zkusenost
podle Robertu Monrou MUDr Stuurt W TwemLow u MUDr
Glen O Gubburd

#obert Monroe, podnikatel z Virginie, byl jednim z nejnadanjsich
autoru knih o mimotlesnych zkusenostech. Napsal knihu, v niz
podava systematicky prehled svych mimotlesnych vyzkumu
102
.
Zalozil soukromou instituci, ktera se vnuje studiu tohoto jevu: ,The
Monroe Institute oI Applied Sciences
103
ve Faberu ve stat Virginie.
Nkolik let pred vydanim teto knihy dobrovoln podstoupil
hloubkove psychologicke a psychiatricke vysetreni. Podrobil se
rovnz intenzivnim psychiatrickym rozhovorum a mnoha ruznym
psychologickym testum. Monroe nikdy neabsolvoval zadnou
psychiatrickou lecbu. Po celou dobu sve kariery podaval vysoke
vykony jako producent, obchodnik a podnikatel.
Pokud se ponorime do jeho minulosti, zjistime, ze mimotlesne
zkusenosti poprve zazil az ve ctyriceti dvou letech. Jeho rodice, usps-
ni lide podavajici vysoke vykony, jej vychovavali v duchu ortodoxn
jizanske vychovy. Od raneho vku byl Monroe Iascinovan letanim.
Jako maly chlapec si stavl modely letadel a jiz na stredni skole se
naucil pilotovat letadlo. Pozdji se z nj stal uspsny pilot kluzaku.
Zajimalo jej take potseni z pohybu a ml bajecne vzpominky na jizdy
vlakem.
l02
Journeys out oI the body. Garden City, N. Y.: Doubleday &
Company, Inc., 1971; Anchor Press Edition, 1977.
103
Monro{v Institut aplikovanych vd (pozn. prekl.).
Tolpin (1974) prirovnal tyto intenzivni vyvojove etapy k
velkolepe Iantazii, kterou nazyva ,daidalovskou zkusenosti". Nazev
samozrejm odvozuje od mytu Daidala a Ikara, kteri touzili letat nad
morem a sestrojili si k tomu navoskovana kridla. Ikaros, Daidaluv syn,
se svou schopnosti letat opajel tak, ze zaletl prilis blizko ke Slunci.
Jeho paprsky rozpustily vosk na kridlech a on se zritil do more,
zatimco jeho otec Daidalos pokracoval dal. Tolpin postuluje, ze tento
mytus a Iascinace letanim jsou uzce spjaty s urcitou vyvojovou
etapou, kdy male dit zakousi ex-tatickou primarni radost, kdyz ho
dospli nadhazuji do vzduchu. Tato archaicka velkolepa Iantazie o
pokorovani gravitace a letani vzduchem se obvykle v procesu
dospivani mirni a je smrovana k vysokym vykonu a dalsim druhum
povznasejicich aktivit. Napriklad Tolstoj ve vku deviti let vyskocil z
okna v pokusu letat a privodil si otres mozku.
Presto se vsak temr nikdy nevzdal presvdceni, ze muze skutecn
letat. Ml extaticke predstavy o splynuti s lunou, coz Tolpin prisuzuje
jeho Iantaziim o mystickem splynuti se svou matkou, kterou ztratil ve
vku dvou let. Tato velkolepa rana predstava se samozrejm promitla i
do mimoradneho mistrovstvi a tvorivosti na poli literarnim. Podobnou
zkusenost ml i Winston Churchill, ktery jako osmnactilety skocil z
mostu na vrcholky stromu. Tato druh raneho velkolepeho poznatku se
postupne presunul z oblasti cinu do oblasti mysleni, jako napr. v jeho
slavnem projevu ,Nikdy se nevzdame". Tolpin uvadi dalsi priklad
sestileteho chlapce, ktery ve snaze lett vyskocil z kolotoce. Zuriv se
pak hadal se svou matkou, protoze se mu lett nepodarilo. Tato touha
po letani se pozdji premnila v touhu pilotovat letadlo.
Fascinace mimotlesnym ,cestovanim" pozorovana u Monroa je
pravdpodobn dosplou Iormou odvozenou od zminne daidalovske
Iantazie. Jeho velkolepe dtske prani se nejen premnilo na
mimotlesne zazitky v dosplosti, avsak vedlo ho i k zalozeni institutu
zamreneho na vyzkum tchto, ale i jinych ezoterickych zazitku. Z
tohoto duvodu vidime u Monroa zrejm primjsi promnu dtske
touhy po letani v dosplou Iormu tohoto velkolepeho prani. Tohoto
sveho zajmu vsak vyuzival spise prizpusobivym a produktivnim
zpusobem nezli sebeznicujicim ci kontraproduktivnim. Je mozne, ze
tato neutuchajici, velkolepa touha letat pravdpodobn hraje roli
urcujiciho Iaktoru spise u osob, ktere se vyznacuji ezoterickou
rozmanitosti mimotlesnych zazitku, jako je napr. cestovani na
vzdalena mista ci do jinych Iantastickych a nevysvtlitelnych svtu.
Tyto skutecnosti neni mozne aplikovat na obycejne zazitky, kdy se
prost octnete nad svym tlem a vznasite se u stropu mistnosti.
Je-li jednim z urcujicich Iaktoru Monroovych mimotlesnych
zazitku vytrvala touha oprostit se od svazujici Iyzicke existence, jake
jsou Iaktory dalsi? Jeho pribh ukazuje, ze byl prost traumatizujicich
zazitku z dtstvi a ve skutecnosti se tsil velmi slusnemu materialnimu
zazemi. Jeho matka, energicka a uspsna lekarka, pristupovala k
zivotu tim zpusobem, ze se vyhybala osklivym a neprijemnym vcem.
Tato skutecnost se objevuje i pri analyze Monroovy osobnosti. Jak
Monroe, tak i jeho matka pouzivali ve znacne mire jako obranu
odmitnuti a vyhybani. Tyto hypomanicke obranne mechanismy proti
agresi, tragediim a destruktivnosti byly dale demonstrovany v
projektivnim psychologickem testovani. #orschachovy testy ukazaly,
ze Monroe byl clovkem, ktery se vyhybal mnoha aspektum sveho
vnitrniho zivota. Siln se vyhybal tomu, aby se zabyval sexualitou,
obrannymi pocity a zejmena agresi, tudiz vsemi oblastmi sve
psychiky, ktere chtl udrzet mimo sve vdomi. Ma velkou tendenci
vyhybat se a distancovat se od pocitu, ktera se projevuje v jeho
zpusobech mysleni, pouzivani jazyka a jeho mezilidskych vztazich.
Casto prost odboci jinam, pryc, a chova se odlisn od zpusobu, jakym
premysleji, citi, vnimaji a vyjadruji se jini. Tyto osobnostni sklony
prispivaji k obsahu toho, co vidi na inkoustove skvrn, kterou casto
vnima jako netopyra ci ptaka. Monroe ji vidl jako ,letajici objekt s
kridly, ve tvaru ptaka ci tla motyla ci hmyzu, leticiho vzhuru k
vrcholu karty". A tak mimotlesna zkusenost u Monroa rovnz plni
Iunkci vyhybani se konIliktu. Povzneseni se nad vzeni sveho tla mu
umoznuje vyhnout se potencialnim konIliktnim oblastem, jako jsou
sexualita, deprese a agrese.
Pozorovani #oberta Monroa byla provadna jednim z nas
(Stuartem W. Twemlowem) a kolegou, Dr. Fowlerem Jonesem z
Univerzity pri Kansaskem lekarskem stredisku, po dobu triceti minut,
kdy byl Monroe sledovan pomoci Beckmanova polygraIu s levou a
pravou tylovou EEG elektrodou. Pozorovali jsme ho pomoci
jednosmrn propustneho skla (Twemlow, 1977). Nejpozoruhodnjsi
bylo jeho nepravidelne dychani s intervaly bez dechu. Po tchto
bezdechych intervalech nasledovalo lapani po dechu. Ve stejnem
okamziku se na sebe obratili Dr. Jones a Stuart W. Twemlow a sdlili
si dojem tepelne vlnovite deIormace zacinajici u Monroova pasu, a
tudiz bylo obtizne ziskat jasny a nezkresleny obraz o horni casti jeho
tla, prestoze dolni cast tla byla jasn viditelna. Monroe predtim
prohlasil, ze bude schopen dostat se ze sveho tla rychle, avsak nebude
to moci signalizovat, ackoliv po svem navratu bude moci dat signal jiz
do pti vterin. Tato deIormace zmizela pomrn znenadani kratce
predtim, nez se pozorovany probral. V tom okamziku ukazovalo jeho
EEG posun ve vysokych amplitudach do prave hemisIery s nizkou
amplitudou v levem tylovem vedeni.
Zdalo se, ze se probudil bez problemu, ackoliv byl po dobu pribliz-
n triceti vterin mirn prostorov dezorientovan a jeho rec se vyznaco-
vala mirn nezretelnou vyslovnosti. Nebyl schopen si na svuj zazitek
ihned vzpomenout. Jeho uroven GS# bhem mreni vykazala rust v
probuzeni ve vysi priblizn 150 mikrovoltu, coz se projevilo v
naproste absenci speciIicke ci nespeciIicke reakce bhem jeho
mimotlesne Iaze. V jednom okamziku, kdyz do pokusne mistnosti
vstoupil technik, aby zkontroloval elektrody, zdalo se, ze si Monroe
neni vdom jeho pritomnosti a v GS# se neobjevily zadne vykyvy.
Kuze na jeho pazi a predlokti byla sucha a tepla na dotek. V tom
okamziku byly zaznamenany rychle kmitave pohyby oci (ackoliv ocni
pohyby mreny nebyly).
Casti Monroova EEG bhem tohoto zkoumaneho mimotlesneho
zazitku byly analyzovany s ohledem na Irekvencni rozdily uvnitr
hemisIer i mezi nimi. Byla provedena analyza rozptylu, kdy data byla
rozdlena na uvodni, stredni a zavrecnou cast, pricemz kazda cast
zahrnovala 29 hodnot po celkovou dobu 290 sekund. Byly
analyzovany dv skupiny -prava a leva hemisIera. Zdalo se, ze mezi
hemisIerami nejsou zadne velke rozdily ve Irekvencich, ackoliv v
amplitudach byly rozdily zrejme. Byly znacne rozdily mezi zacatkem
a stredem, stredem a zavrem, a zacatkem a zavrem Monroova EEG
pro kazdou hemisIeru. Tento rozdil (F 41,47 a F 59,08; p 0,001)
ukazal, ze stavy Irekvence mimotlesne zkusenosti ,pred" a ,po" byly
vyrazn vyssi nez OBE Irekvence ,v prubhu". Smrodatne odchylky
byly rovnz vyrazn nizsi u stredni casti ve srovnani s uvodni a
zavrecnou. Energeticka spektralni analyza OBE intervalu ukazala
energeticke vrcholy pri hodnot 4 - 5 Hz s velmi malou aktivitou pri
hodnot nad 10 Hz.
Jake zavry muzeme ucinit z tohoto experimentu? Ackoli nalezy,
ucinne za pomoci pozorovani byla provokativnjsi nez zjistni
pomoci EEG, jsou obtiznji vysvtlitelna. Je jasne, ze Monroe byl ve
stavu hlubokeho uvolnni (relaxace). Mimoto dochazi v jeho
mimotlesnem stavu ke zpomalovani Irekvence s pozoruhodnym
presunem energie do rozsahu 4-5 Hz v prechodne zon theta - delta.
Tento hranicni elektroIyziologicky stav uzce koreluje se Tartovymi a
Hararyho zjistnymi zminkami o hranicnich stavech spanku a
bdlosti.

III. - FENOMENOLOGIE MIMOTLESNE ZKUSENOSTI
MUDr. STUA#T W. TWEMLOW, a MUDr. LEN O. GABBA#D,
DT. FOWE# . JONES

Dokument prezentovany na Vyrocnim setkani Americke
psychiatricke asociace, 5. - 9. kvtna 1980 v San Franciscu.
Dr. Twemlow, byvaly vedouci Vyzkumne sluzby lekarskeho
strediska v Topece, nyni v soukrome psychiatricke praxi, Dr. Gabbard
je tymovym psychiatrem Menningerovy nadace. Dr. Jones je
asistencnim proIesorem psychiatrie Lekarskeho strediska Kansaske
univerzity.
Tito autori by radi vyslovili uznani PhDr. #obertu Ellsworthovi, za
analyzu a interpretaci dotazniku, dale pak PhDr. Gary Clarkovi a
PhDr. LolaIaye Coyneove za statisticke konzultace.
Projekt byl castecn podporovan Monroovym Institutem
aplikovanych vd ve Faberu, dale Oddlenim psychiatrie Lekarskeho
strediska Kansasske univerzity a take Menningerovou nadaci v
kansaske Topece.
Souhrn
Popisne udaje jsou prezentovany od 339 osob, ktere podaly zpravu
o mimotlesne zkusenosti jako odpovd na zverejnny inzerat. Udaje
byly podrobeny analyze podle predem stanovenych podminek, Ieno-
menologickych rysu a ucinku teto zkusenosti na jedince. Vyvstaly
otazky ohledn etiologie tohoto jevu a jeho vyznamu pro jednotlivce.
Uvod
Dr. Jules Massermann v roce 1979 ve svem inauguracnim projevu
na predsedu Americke psychiatricke asociace poznamenal, ze jednou
ze tri vci, ktere jsou stredem zajmu a hledani clovka, je ,hodnotovy
system a mysticky svtonazor, ktery by mu poskytl
metapsychologicky klid". Rekl, ze je rostouci zajem o to, co nazval
,metapsychiatrie, odrazejici soucasn predsudky verejnosti vuci
tomu, aby se ezotericke vdy a transcendentalni hledani bralo jako
konecne". Tradicni psychiatricka vda vsak ma v tchto oblastech
pouze skrovne poznani, ackoli se v literature podobne pripady cas od
casu vyskytuji. Napriklad, Kennedyho
1
*( #eIerence k teto kapitole
(oznaceny podtrzenymi cisly), najdete na str. 301 a dalsich.)
studie pripadu ,samostatn navozeneho odosobnni". Je pravdou,
ze rostouci pocet pacientu, kteri se ucastni hnuti, jako je
Transcendentalni meditace, reIeruji o vlastnich zkusenostech, tradicne
klasiIikovanych jako psychopatologicke.
Tato hnuti kladou duraz na to, ze nktere z tchto komplexnich pri-
znaku by nemly byt interpretovany a leceny tim zpusobem, jakym se
to dosud obvykle dje. Naopak, mnoho z tchto jevu by mlo byt
lekarem, ktery neni s problematikou obeznamen, zamrn
,opomenuto" s doporucenim, aby se pacient vratil zpt ke svemu
uciteli meditace a pozadoval od nj dalsi vedeni a vysvtleni tchto
stavu. Duvodem pro tento pristup je skutecnost, ze mnoho z tchto
stavu tvori obvykle a ocekavane pruvodni jevy v procesu zmn ve
vlastnim poznani a vnimani. Dale pak zpusobuji ocekavane zklidnni
a jsou nanejvys zadouci
2 3
.
Dalsi dva dokumenty shrnuji studium jednoho z tchto jevu, tedy
mimotlesnou zkusenost.

Cilem teto studie je vznest tyto otazky:
1.) Jaky je prubh Ienomenologickych vlastnosti, jenz tvori
mimotlesny stav byti;
2.) jake je srovnani tohoto stavu byti s jinymi stavy vdomi,
napriklad snnim, zkusenosti ohrozeni zivota, stavy smyslove
deprivace a nabozenskou mystickou zkusenosti;
3.) jak se vyse uvedene vztahuje k patologickym stavum, napriklad
odosobnni, autoskopie a psychoza;
4.) jake jsou kratkodobe a dlouhodobe dusledky mimotlesnych
stavu na jednotlivce a jaky vyznam ma pro nj tento zazitek;
5.) jake a jestli vubec, jsou dusledky tohoto jevu pro praktickou
psychiatrii:
1
DeIinice pojmu ,Mimotlesna zkusenost".
Pro ucely naseho prehledu si dovolime deIinovat tuto zkusenost
pouze velice vseobecn. Hledani v literature odhalilo, ze neexistuje
zcela jasna shoda o tom, co tento stav charakterizuje po strance
Ienomenologie, Iyziologie, v ramci struktury osobnosti, anebo v ramci
vyznamu pro jednotlivce. Budeme se tedy drzet nasledujici deIinice:
,Mimotlesny stav je stavem, ve kterem jste citili, ze vase mysl, anebo
vdomi se oddlilo od vaseho tla." Souhlasime s Palmerem
4
, ze
jedinym zachytnym bodem, ktery je schopen rozpoznat tyto
zkusenosti, je smysl pro lokalizaci uhrnneho pocitu vlastniho ja,
umistneho na jinem mist nezli ve Iyzickem tle. Nemyslime, ze by
bylo ted rozumne jest dale omezovat nasi deIinici do doby, nez bude
mimotlesna zkusenost lepe prostudovana. Takova deIinice nicmen
odrazi jiste nase zaujeti, zejmena ze:
1.) je zde domnnka, ze se soucasnym stavem poznani je
zkoumana osoba v lepsi vychozi pozici nezli badatel, vzhledem ke
svemu rozhodnuti, zda je, anebo neni ucasten pri mimotlesneho
zazitku;
2.) chtli jsme zduraznit smysl pro umistni sebe-vdomi spise nez
komplikovanou a mimoradn promnlivou zrakovou a sluchovou
zkusenost, o ktere reIeruji neoIicialni zdroje
5
;
3.) at je to tak ci jinak, existuje objektivni laboratorni demonstrace
oddleni sebe-vdomi od jeho obvykleho umistni v mozku, ktera se,
jak se zda, netyka studii tohoto ukazu z psychiatrickeho hlediska. I
kdyz nkteri odbornici, napriklad Osis
6
-, zastavaji stanovisko, ze toto
kriterium by mlo tvorit zaklad pro mimotlesnou zkusenost, my ho
bereme jako zcela okrajove pro ucely pochopeni psychologickeho
dopadu a jeho vyznamu pro jednotlivce, obzvlast v ramci jeho hod-
notove struktury, organizace a Iunkce jeho ega. Prozatim tedy citime,
ze mimotlesna zkusenost by se mla deIinovat subjektivn. Nicmen,
jsme si vdomi existence mnozstvi literatury rozebirajici iluzi vjemu,
a proto je takovy vyzkum pod enormnim tlakem predsudku a
zaujatosti. Napriklad Orne
7
ukazal, ze experimentalni vysledky jsou
primo ovlivnny systemem viry vyzkumnika. Jine pokusy, ktere
napriklad provadli Tart
8 9
a Twemlow
10
za ucelem ziskani
psychoIyziologickych souvztaznosti takovych zazitku, se nedaji
dokonce ani castecn povazovat za charakteristicke. Nejsou ne-
podobne napriklad tm, ktere se snazi popsat celou osobu pouze za po-
uziti EKG.
Predvedene laboratorni studie neprokazuji zadne stabilni
vlastnosti, i kdyz jsou bezesporu sugestivni. V nasich studiich
11
, ktere
se tykaji talentovaneho subjektu #oberta Monroe a v casov
posloupnych studiich jedenacti osob, uvadnych do mimotlesneho
stavu za ucelem zkoumani Iacilitativnich technik, jedna nezkusena
osoba ukazala nezvykle zmny v EEG. V jeji okcipitalnim signalu
EEG se objevily podobne vzorce nizkoIrekvencniho vlnni jako ty,
ktere doprovazeji spankovy stav. Tart
2
-
2
poznamenava, a v tom s nim
souhlasime, ze EEG obvykle ukaze dramaticke snizeni neuronalni
energie v pasmu alIa a theta s nkterymi zvlastnimi vzorci, ktere
nejsou charakteristicke pro spankovou Iazi #EM
104
, nebo jine
normalni spankove stavy.
Pojem ,mimotlesny zazitek" vytvoril v roce 1980 Tart predevsim
proto, aby se vyhnul zamn s podobnymi terminy, jez se vyskytuji v
literature a ktere naznacuji njake neexistujici exaktni etiologicke
poznani zkusenosti. Zde je mozno zaradit pojmy jako astralni
projekce, mimosmyslove vnimani, zdvojeni, astralni cestovani, atp.
Nkteri autori maji pocit, ze mimotlesna zkusenost je zvlastni
Iormou odosobnni, na kterou odkazuje treti dokument teto serie. Jini
autori, napriklad Ehrenwald
11
, zduraznuji nejen vdomi oddlenosti,
ale take vizualni pruvodni jevy, ktere je ,ja", umistne ,mimo" tlo,
schopno vnimat.
Drzme se tedy Tartovy obecn prijimane deIinice zmnneho
stavu vdomi, jako ,kvalitativni zmny v celkovem vzorci dusevni
cinnosti, takze ten, kdo podstupuje podobnou zkusenost, citi, ze jeho
vdomi je zasadn odlisne od stavu, ve kterych Iunguje normaln,
12


104
#EM - zkratky terminu ,#apid Eye Movement", Iaze spanku, u
jiz bylo vyzkumem prokazano, ze pri rychlem pohybu oci spiciho
dochazi v tom okamziku ke snni (pozn. prekl.).

,Pak by tedy primrena deIinice mimotlesneho zazitku mohla
obsahovat nasledujici body: zmnny stav vdomi, ve kterem osoba
citi, ze jeji mysl, nebo sebe-vdomi je oddleno od jeho Iyzickeho tla
a toto sebe-vdomi ma svuj zivy a skutecny vjem, ktery je zcela
odlisny od snu.
Abychom ponkud ,zhmotnili" tuto prilis abstraktni deIinici,
vybrali jsme jeden z priblizn 700 dopisu, ktere popisuji takovou
zkusenost. Tato zprava je prikladem bez mnoha dramatickych prikras,
ktere se vyskytuji napriklad v parapsychologicke a theosoIicke
literature a podava ji dvaapadesatilety vyslouzily statni zamstnanec,
zijici v Portoriku:
,Kdyz mi bylo zhruba deset let, bydlel jsem spolu se svym starsim
bratrem v dom meho stryce, ktery byl majorem ve zdravotnicke
sluzb armady Spojenych statu. Jednoho dne jsem lezel jiz zcela
probuzen na svem luzku a dival se na stropni desky stare spanlske
budovy, ve ktere ml muj stryc byt. Premital jsem o mnoha otazkach,
napriklad o tom, co tady dlam a kdo jsem. Nahle jsem se postavil a
kracel jsem smrem do druhe mistnosti. V te chvili jsem ml zvlastni
pocit; byl to vjem beztize a zvlastni sms radosti. Otocil jsem se a
vracel se zpt, ze si opt lehnu, ale v tom jsem ke svemu prekvapeni
uvidl sebe, jak lezim na posteli. Tato prekvapujici zkusenost, jez se
mi stala v ranem vku, zpusobila, ze jsem sebou jakoby trhl a takrka v
mziku se octl zpatky v tle".
Tento priklad, obzvlast dobre doklada obycejny, dokonce zcela
svtsky obsah tohoto zazitku, ale take zivy emocionalni dopad,
vdomi pln Iungujiciho ja, umistneho mimo mozek. Stejn tak i
znacne prekvapeni, ktere zpusobil pohled na vlastni tlo. Doklada take
zpusob, jakym tato uzkost spousti jemnou rovnovahu zmny vdomi,
ktera nasledn zpusobuje obnoveni normalniho poznavaciho souboru
Iunkci ,stavu uvnitr tla".
Taxonomie mimotlesn zkusenosti
Jak by se dalo ocekavat, na tento druh prozitku byly vyzkouseny
vsechny mozne zpusoby klasiIikace. Kazdy z nich zpravidla prijima
tuto otazku bez dukazu, protoze neexistuje zadna shoda v tom, co
vlastn stav mimo tlo predstavuje.

Existuji ctyri ruzna hlediska:
1.) KlasiIikace podle prirozeneho seskupovani jevu, ktera je,
subjektivn vzato, pristupem, podavanym v tomto dokumentu.
2.) KlasiIikace podle urychlujicich cinitelu, ci stresoru, ktera bere
v uvahu podminky, ktere plati v case zazitku, i kdyz vztah priciny a
nasledku nikdy nebyl objasnn. (Tento jev jiz byl v tomto dokumentu
zminn.)
3.) KlasiIikace podle psychosocialnich a psychopatologickych
promnnych. Tento pristup je navrhovan pouze neoIicialn a mluvi se
o nm ve druhem dokumentu teto serie. Napriklad East-man
13
spojuje
stavy mimo tlo s bazlivymi stavy mysli, stavy osamlosti a
mimoradn dobre nalady (extaticke stavy).
4.) KlasiIikace podle analogii. Zde je navrhovan stav smyslove
deprivace, vrcholne a plosne zazitky a take psychopatologicke stavy
(schizoIrenni ztrata tlesneho ohraniceni, autoskopie, odosobnni,
atd., o nichz je psano ve tretim dokumentu).
Spravna taxonomie muze vyuzit vsechny ctyri pristupy, kdyz se
pokusi deIinovat vlastnosti, charakteristicke pro tuto zkusenost.
Pochopiteln, konecna taxonomicka hodnota bude zalezet na tom, k
cemu muze podat vysvtleni. Mnoho vlastnosti mimotlesneho
prozitku se da nejspis vysvtlit pomoci idiosynkratickych ucinku latek
se srazlivym ucinkem, (napriklad drog), osobnostnimi a obrannymi
konstelacemi, spolecensko-kulturnimi Iaktory, vcetn systemu viry.
Vyzkumy mimotlesnych stavu
Existuje pouze malo vysledku vyzkumu, ktere se tykaji dopadu
mimotlesnych prozitku. Jednim z prvnich je Hartuv vyzkum z roku
1954
14
. Na stavy mimo tlo se dotazoval vzorku 155 studentu.
Kladnou odpovd ziskal od 27,1 respondentu a vtsina z nich
uvedla vice jak jeden zazitek. Tento vysledek neni v rozporu s
vysledky nkolika pozdji provedenych vyzkumu. V roce 1968 uvadi
Greenova
15
- vysledky pruzkumu mezi tri sta osmdesati oxIordskymi
vysokoskolaky. Otazka znla: ,Ml jste nkdy zkusenost, u ktere jste
citil, ze jste mimo sve tlo?" 34 studentu odpovdlo na tuto otazku
kladn.
V roce 1975
16
publikovali Palmer a Dennis prvni vysledky
vyzkumu provedeneho na nahodn vybrane skupin 1000 studentu a
obyvatelu maleho msta ve Virginii. 25 studentu a 14 obcanu
potvrdilo mimo-tlesny zazitek. Naopak Shiels
17
si zvolil dost
neobvykly pristup ke studiu mimotlesnych zazitku. Sesbiral udaje o
vire v mimotlesnou zkusenost z temr sedmdesati nezapadnich
kultur. Navzdory kulturnim rozdilum ve virach byly odpovdi
prekvapiv podobne. Shiels citil, ze toto je neprimy dukaz pro
vysvtleni opravdove udalosti mimotlesne zkusenosti. Je velmi
dobre znamo, ze napriklad mnoho kultur pricita samanum schopnosti
dostat se mimo tlo
18
. Ve skutecnosti saman nemuze byt predurcen k
teto Iunkci, pokud tuto schopnost nezvlada. Podle Eliada takovy vylet
z tla vyjadruje ,inteligentni pochopeni tajemstvi, metaIyzickych
pravd, symbolickych vyznamu, transcendence a svobody".
Jedna jihoaIricka studie
19
, ktera analyzuje 122 popisu
provedenych na zaklad pozadavku tisku, zjistila, ze mimotlesne
zazitky se casto dji ve stavu spanku, uvolnni, nebo drimoty a take,
ze pres 50 osob tvrdilo, ze kdyz se octli mimo tlo, byli v
normalnim dusevnim stavu.
Existuji neoIicialni popisy, ktere pochazeji od lidi, presvdcenych
o vrohodnosti a platnosti takovych zazitku.
5 20 21 22 23 24
Vsechny
obsahuji zive a vzrusujici popisy zalozene na predpokladu, ze je
mozne objektivni oddleni a nezavisla existence mysli od tla. Mnoho
z tchto zprav se zajima o moznost pruzkumu jinych dimenzi reality
za podminek mimotlesneho stavu. Eastman
13
ohlasil prvni prehled
podminek, za kterych se mohou tyto stavy vyskytovat, napriklad pred,
v prubhu a po spanku, bhem hypnotickeho transu (neni potvrzeno
dalsi literaturou), bhem nemoci, drogovych stavu, anebo po sokovem
stavu pri nehod. Jenom malo psychiatricke literatury
11
- poskytuje
prehledne ramce, vysvtlujici, na cem je zalozena tato zkusenost.
Napriklad psychoanalyticke teorie, ktere obvykle zduraznuji obranne
mechanismy pred Iyzickou smrti a ruzne jine zpusoby, jak se
vyporadat s inIantilni vsehoschopnosti. Takze, na stavy mimo tlo je
casto nahlizeno jako na nevdome pokusy o zobrazeni vcne lidske
touhy po nesmrtelnosti. FilozoIicka a psychologicka literatura
nicmen pouziva mimotlesne zazitky k rozclenovani lidi na vice ci
men duchovni podle povahy a typu jejich mimotlesneho zazitku
25
.
Toto dleni se obvykle radi ke schopnostem mimosmysloveho
vnimani, anebo miry psychickeho zdravi.

Metodika
Patnacteho unora 1976 v rozhovoru pro narodni periodikum
(vydavane v nakladu 15 milionu vytisku v Severni Americe) jeden z
badatelu nabidl ke zverejnni dopisy od lidi, kteri dle sveho vlastniho
minni mli mimotlesnou zkusenost. Z priblizn 1500 respondentu
700 osob ohlasilo zazitky, ze kterych vyplyvalo, ze jejich vdomi se
oddlilo od Iyzickeho tla. O rok pozdji byly vytvoreny podrobne
dotazniky ohledn mimotlesne zkusenosti a tyto byly rozeslany
respondentum. 420 lidi vratilo dotazniky vyplnne v potrebne kvalit.
339 z nich obsahovalo inIormace o mimotlesnem zazitku, 81 lidi
takovou zkusenost nikdy nezazilo, ale vyjadrilo o tento druh inIormaci
mimoradny zajem. Tito lide byli pak pro studijni ucely pouziti jako
srovnavaci skupina s vysokym zajmem o ezotericke jevy.
Dotaznik obsahoval polozky, ktere se tykaly Ienomenologie a
ktere byly vybrany z nasledujicich zdroju: zpravy ze zazitku blizkych
smrti, nabozenskych mystickych textu, ktere popisuji transcendentni
stavy, IilozoIicke a okultni literatury, ktera popisuje mimotlesne
zazitky, dale z psychoanalytickych a psychiatrickych udaju,
popisujicich stavy odosobnni, psychozy, autoskopie,
hystericko-disociativni stavy a snni.
Test obsahoval pt stupnu, ktere jsou popsany v nasem druhem do-
kumentu, kvuli rozliseni psychopatologickych podminek a stavu,
ktere jsou tradicn spojeny s tendenci ke zmnam vdomi, napriklad:
,absorpce pozornosti"
26
-.
DemograIicke udaje se zamrovaly na predchozi zkusenost s
drogami mnicimi vdomi, na hypnozu, meditativni zkusenosti, dale
na stanoveni nkterych systemu viry, ktere by mohly byt v pozadi
tchto zkusenosti, vcetn nabozenskeho prostredi a literatury, kterou
zkoumane osoby prostudovaly.
Navic byl osobam zaslan dotaznik PAL
27
s osvdcenou
dvacetisedmistupnovou skalou dusevniho zdravi. Tento nastroj je
jednim z mala dostupnych testu dusevniho zdravi, ktere je mozno
pouzit na nenarusene populaci. Kriteria zdravi jsou zde zalozena
prevazn na mire konkretniho chovani spise nez na subjektivnim
odhadu stavu nalady zkoumane osoby.


Vsledky
Z 339 osob, ktere ohlasily mimotlesny zazitek, mlo 228 (coz cini
66 ) zazitek vice nez jeden, pricemz 117 lidi mlo pouze jediny zazi-
tek. 74 osob ze zkoumaneho vzorku mlo vice nez 10 mimotlesnych
zazitku.
A - Vstupni podminky
Tabulka c. 1 poskytuje souhrn podminek, ktere zkoumane osoby
uvedly v dob uskutecnni mimotlesneho zazitku. Ovsem, ze mezi
samotnym zazitkem a tmito podminkami nemusi byt zadna
bezpodminecna kauzalni vazba, i kdyz ji mnoho autoru tise
predpoklada
28
. Drtiva vtsina lidi ve zkoumanem vzorku (79 ) byla
v uvolnnem a klidnem stavu. 23 vzorku zazivalo prav ruzne
emocionalni a stresujici podminky, stavy Iyzicke bolesti, drogovou, ci
alkoholickou intoxikaci, porod, pricemz obecne znecitlivni bylo
pricinou mimotlesneho zazitku pouze male casti vzorku. Zjistni, ze
za mimotlesnou zkusenost neni obvykle odpovdna nemoc ci stres,
souhlasi se zjistnim #. Crookala
22
, ktery zjistil, ze z jeho pti osob
jsou ctyri naprosto normalni a zdrave. Na tomto zaklad se pak
pokusil rozclenit mimotlesne zazitky na ty, ktere se vyskytuji ve
stresove situaci (Iyzicke, ci mentalni) a na ty, ktere se vyskytuji v
normalnich nestresovych podminkach. Srovnanim tchto zjistni s
vyzkumy Greenove
14
se ukazalo, ze ti, kdo mli jednu mimotlesnou
zkusenost, byli sverazni lide, kteri byli pred ni vystaveni njakemu
zcela urcitemu stresu, zvlast Iyzickemu traumatu.
Analyza horni a spodni dvaceti ptiprocentni hranice na pocet
(Irekvenci) mimotlesnych zazitku v nasem vzorku ukazala, ze
zkoumani nezavisle skupiny za pouziti t-testu k dosazeni urovn p
0,01 zcela selhalo. Spodnich 25 ohlasilo spise spontanni
mimotlesne stavy, tedy takove, ktere nastaly bez jakehokoliv usili o
opustni tla, a to mnohem castji, nez hornich 25 (dI 62, p
0,0001).
Strucna, ale intenzivni studie deseti osob* inIormuje o tom, ze
stavy mentalniho klidu se vyskytly 20 krat castji u osob, ktere zazily
mimotlesny stav opakovan. Jednotlive OBE osoby ve vzorku
zkoumanych hlasily psychicky stres pouze trikrat. Vtsina vzdlancu
pisicich parapsychologickou literaturu z vlastni zkusenosti doporucuje
pri pokusech s mimotlesnymi zazitky uvedeni do stavu Iyzickeho
uvolnni
10 21
. Osoby povtsin reIeruji o stavech mimo tlo,
vyskytujicich se ve snu a v mnoha pripadech je durazn rozlisuji jako
,mnohem opravdovjsi, nez samotny sen".
Sny o letani ci padani, ktere jsou bzne zejmena v dtstvi, je
mozno zahrnout prav do skupiny snu, ve kterych se vyskytuje
mimotlesny stav. Zajimave nam pripadalo, ze nktere osoby s
jistotou a horliv zduraznuji, ze dokazi vzdy rozeznat sen od stavu
mimo tlo.
Osoby, ktere pri mimotlesnem stavu zustavaly klidne, podstatn
vtsi mrou patrily mezi lidi, kteri se zabyvaji meditacemi (dI 178, p
0,0001) v porovnani s tmi, kteri tento dusevni klid nezazivaly.
Jinak mezi tmito dvma skupinami nebyl zadny jiny vyznamnjsi
rozdil. Nasledne mnohostranne analyzy tchto dat budou vedeny ve
smru stanoveni jakychkoliv spolecnych znaku uvedenych vyse.
Zazitky ohrozeni zivota tak, jak je popsali Stevenson a Greyson
29
,
vyvolaly v literature prevladajici minni, ze stavy mimo tlo souviseji
s tzkymi nemocemi vnitrnimi (psychotickymi) nebo vnjsimi
(Iyzickymi), a take s ohrozenim zivota. Bude mozne, abychom tyto
zazitky blizke smrti mohli popisovat zcela oddlen od
mimotlesnych stavu? Dalsi studie provadji detailnjsi souhrn dat. t
(V 19 pripadu jde o lidi, kterym zemrel nkdo blizky.) Nicmen,
jiste charakteristicke rysy mimotlesne-ho zazitku samotneho
umoznuji rozlisovat mezi tmi, ktere nejsou dusledkem stresu a tmi,
ktere se dji za stresujicich podminek (emocionalnich, nebo takovych,
ktere prinasi bezprostredn hrozici smrt). Dalsi zkoumani asociaci za
pomoci testu Chi t ukazala, ze lide, vystaveni kombinaci stresu blizke
smrti a emoci, zazivaji nasledujici zkusenosti mnohem castji:
1.) zkusenost pruchodu temnym tunelem (p 0,05); 2.) zkusenost
jasneho svtla (p 0,001); 3.) pozorovani hranice nebo meze (p
0,002); 4.) smysl pro pripoutanost k Iyzickemu tlu (p 0,05); 5.)
panoramaticka vize obrazu mrtvych pribuznych nebo pratel (p0,05).
Pouziti alkoholu nebo drog mlo na tuto skupinu pouze nizky vliv.
Studium kuraku marihuany
30
ukazalo, ze 44 z nich mlo prinejmen-
sim jednou mimotlesny zazitek. Nase populace je mnohem starsi,
nezli za casu Tarta a drogy, jejichz pouzivani ohlasily zkoumane
osoby, nejsou zaraditelne do skupiny bznych leku proti vysokemu
tlaku krve, vitaminu a antibiotik. Uziti psychedelickych drog
105
v
prubhu zazitku sdlily pouze ctyri osoby.
Popisy jednotlivych typu emocionalniho stresu byly shrnuty v 74
zpravach. Prekvapenim byla temata ztraty, smutku a osamlosti, ktere
se tykaly 21 osob, ohrozeni zivota, vcetn nemoci, pobytu ve valecne
zon, predoperacnich stavu a rakoviny, ktere byly tematy 20 osob.
Manzelske a rodinne problemy tvorilo 12 pripadu. Zbytek pripadu
bylo rozmaniteho charakteru, vcetn nespeciIikovanych tizivych
stavu. Jednotlive popisy mimotlesnych stavu byly predlozeny k
nahlednuti tm, kteri mli pouze jeden zazitek (33 osob) a take tm,
kteri jich mli nkolik (41 osob). 21 ze vzorku osob s jednim
zazitkem a 34,2 osob s vicero mimotlesnymi zazitky ohlasilo
stresovou situaci, obsahujici ztratu, smutek a osamlost. Podobn pak
Eastman
13
udava, ze vdomi osamlosti byva ve stavu mimo tlo
docela caste a mohli bychom ho brat jako Iakt, ktery podporuje teorii,
zduraznujici dulezitost obrannych mechanismu vuci hrozb ze ztraty
ci poskozeni osobnosti.
Osoby byly tazany na duvod, proc chtly mit mimotlesny zazitek
a jestli u toho zjistily nco zajimaveho. Z 91 klasiIikovatelnych
odpovdi 19 (20,9 ) sdlilo pouhy zajem ze zvdavosti, nebo z
legrace, 21 (cili 23,1 ) se podilelo na njakem psychickem vyzkumu,
nebo byli cleny studijni skupiny. 23 osob (25,3 ) provadlo osobni
vyzkum byti, jenz byl spojen s hlavnimi vyvojovymi stupni. A
konecn 28 osob (30,7 ) zazilo tuto zkusenost spontann a necekan.
Pouhych 10 vzorku predtim navstivilo njaky kurz, tykajici se
mimotlesneho zazitku. Vyznamne je, ze priblizn jedna tretina tchto
osob necekala, ze budou mit takovy zazitek a dokonce si nepripoustla
ani nejmensi ocekavani, anebo dokonce, ze by vdla o podobnych
zazitcich.




105
Psychedelicke drogy - latky rozpinajici vdomi, napriklad LSD,
meskalin, psylocybin apod. (pozn. prekl.).
106
Angl.: ,Total selI" (pozn. prekl.).

B - Povaha zazitku
Tabulka c. 2 podava souhrn mnozstvi Ienomenologickych rysu
mimotlesne zkusenosti. Prvnich sest vlastnosti, jez se staly vice nez
50 osob, neukazuji ani tak ezotericke aspekty, popsane v literature,
ale popisuji jednoduchou subjektivni vjemovou zkusenost, ktera se
jevi jako velice ziva a realna. Neni to jenom oddleni tzv. ,celkoveho
Ja
106
" od jeho normalniho umistni v hlav, ale take plne vdomi
skutecnosti, ze toto Ja existuje ve stejnem prostredi jako Iyzicke tlo,
ktera je mozno jasn vidt a ktera souviseji s neobvyklou ,energii" a
touhou vratit se do tla.
Jako bychom mohli ocekavat, nktere z zivjsich a detailnich Ieno-
menologickych vlastnosti se objevily ve 25 procentech zkoumaneho
vzorku osob. Napriklad oproti kontrolni skupin se v tchto dvaceti
pti procentech vzorku mnohem castji objevily nasledujici pocity:
vdomi energie (dI 94, p 0,0005), zvuky, zvlast hlucne rvani, (dI
39, p 0,0005), chvni, (dI 97, p 0,01), vidni sveho tla ze
vzdalenosti, (dI 97, p 0,005), pocit, ze je mozno prochazet
hmotnymi predmty (dI 93, p 0,00006), vdomi pritomnosti
neIyzickych bytosti (dI 96, p 0,005) a vidni bileho svtla (dI 96,
p 0,002).
Tato zjistni ukazuji na nktere rozdily oproti vtsin vyzkumu,
popsanych v literature. Napriklad Crookall
31
v analyze neoIicialnich
zprav od tri sta osmdesati osob objevil vysoke zastoupeni lidi, kteri se
citili spojeni se svym tlem jakoby ,snurou", vidli v prubhu zazitku
jine jevy a kteri predvedli mimotlesny zazitek v jeho vlastnim
prubhu. V nasi populaci nebyl zadny z nich zastoupen vyznamnjsim
zpusobem. Nicmen, nktere z Crookallovych dulezitjsich objevu,
napriklad, ze osoba je schopna vidt sve tlo z jineho, prostorov
nezavisleho postaveni, ze se octne ve tvaru, podobnem Iyzickemu tlu
a take pocit, ze toto ,jine tlo" ma tendenci ke vznaseni se, jiz byly v
nasi studii prezentovany. Tato nase zjistni koresponduji daleko uzeji
s tmi, ktere prezentovala Celia Greenova
15
-, totiz, ze temr nikdo z
jejich respondentu nevidl snuru
107
.

07
Snura - (angl.: ,the cord") odkaz na tzv. ,stribrnou snuru",
energeticke propojeni Iyzickeho a energetickeho ta, jez je podle
nkterych zdroju viditelne ve stavu mimo tlo.
C - Dopad zkusenosti mimotlesneho zazitku
Jako vidime v tabulce c. 3, vtsina osob mla pozoruhodn
pozitivni zkusenosti. Prekvapenim ve zpravach jsou popisy zazitku v
superlativech. V zadnem pripad tento zazitek nebyl hodnocen jako
obycejny a v 60 pripadu doslo k nasledne zmn zivota. Take ti,
kdo jej hodnotili jako mimoradne dsivy, nebo poskytujici pocity
velke sily, dopadli v Chi t testech asociace spise prumrn, pokud jde
o hodnoceni dle hysteroidnich a psychotickych stupnic. To
signalizuje, ze zazitek samotny se nestava ani obzvlast nemocnym
osobam, a take nema patologicky dopad. 85 osob jej hodnotilo jako
,velice krasny zazitek". T-testy odhalily, jak se ocekavalo, ze ty
osoby, ktere byly v prubhu zazitku ve stavu mentalniho klidu,
zazivaly spise pozitivni stavy nalady v jeho prubhu a tsn po nm.
Stavy nalady, jako radost, (dI 304, p 0,01), svoboda, (dI 309, p
0,008), klid, mir a pokoj (dI 90, p 0,0002) osoby zazivaly mnohem
castji nez strach. Srovnani T-testu take odhalilo skutecnost, ze ti, kdo
byli ve stavu mentalniho klidu, mli podrobnjsi a zivjsi zazitky nez
ti, kdo byli v prubhu mimotlesneho zazitku ve strachu. Napriklad
vdomi energie (dI 312, p 0,2), chvni (dI 322, p 0,01), pocity,
ze lide, kteri nejsou ve stavu mimo tlo jsou si vdomi jejich
pritomnosti (dI 155, p 0,008). Ve skupin, ktera prozivala tento
stav s mentalnim klidem, nastala trvala a dramaticka zivotni orientace.
Napriklad tuto zmnu osoby popisovaly jako duchovni, ci nabozensky
zazitek (dI 302, p 0,01), zkusenost velike krasy a uzitku (dI 301,
p 0,0003), ktera privodila zmnu smrem k vire v zivot po smrti (dI
313, p 0,01).
Tyto udaje docela pripominaji kategorie, pouzivane k popisu
vrcholnych zazitku
32
a mystickych nabozenskych zkusenosti
33
,
napriklad vdomi jednoty, prekroceni casu a prostoru, vdomi
objektivity a skutecnosti, abstraktni a posvatna kvalita, stav hluboce
pozitivni nalady a kvalita nevyslovnosti.
Osoby, ktere popsaly smysl ucelu obecn ukazujici k ziskani odpo-
vdi na nktere z dulezitych existencnich otazek, napriklad: ,aby mi
bylo ukazano, ze vse je mozne", ,aby mi byly ukazany nove moznosti
ci nove reality". Tyto polozky odrazely prevahu (85 ) osob, ktere se
potykaly s otazkami, spojenymi s vtsimi zivotnimi zmnami a
pozadovaly vtsi introspekci, zptny pohled a odhad osobnich pozitiv
a slabosti.
Diskuse
Dokonce bez zhodnoceni nkterych siroce rozpoznanych
nedostatku tohoto dotazniku lze rict, ze tato studie mla mnozstvi
dalsich vad, napriklad Iakt, ze mnohe ze zkusenosti byly popisovany
na zaklad vzpominek, ktere nalezely davnjsi minulosti. Direktivni
zpusob clenni dotazniku dodaval predem urcene moznosti volby,
nicmen otazky mly Iunkci predem urcene moznosti kvuli tomu, aby
napomohly kvantiIikovat udaje. Je vsak zrejme, ze bylo v zajmu vci
zapotrebi prinest jiste obti. Ackoli dotaznik sestaval z mnoha otazek,
chybi v nm pristup detailniho individualizovaneho zapisu zkusenosti.
V zajmu ucinni napravy tohoto nedostatku byl proveden extenzivni
psychologicky vyzkum jednoho sta z tchto osob, z nhoz nahodny
vzorek bude primo zverejnn v budoucich studiich. Zevseobecnni
tchto udaju podporuje napul nahodna povaha teto studie a anonymita
respondentu. Studovany vzorek vyrazn odpovida vseobecnemu
vzorku populace. Oddleny vyzkum pro ucely ,ProIilu prizpusobeni
se zivotnim podminkam
108
", srovnal mnozstvi osob ruzneho typu,
vcetn vysokoskolskych studentu, transcendentn meditujicich,
proIesionalu, psychiatrickych pacientu, aby dospl k realnym
testovacim normam. Bylo zjistno, ze nase skupina s mimotlesnymi
zazitky byla zcela ,normalni" skupinou, zastupujici siroky rozsah
vku a zkusenosti, zempisne charakteristiky, stejn tak jako existenci
dobreho psychologickeho a Iyzickeho uzpusobeni
27
. Dv st osmdesat
osob, ktere neodpovdly na otazky, vsak vrhaji nktere pochybnosti
na skutecnost, zda jsou nase udaje zcela vypovidajici o prumrnem
vzorku osob, ktere mly mimotlesny zazitek. Nicmen, kolem
jednoho sta dotazniku nebylo doruceno a mezi publikovanym
rozhovorem a odeslanim dotazniku byla jednoleta nezbytna prodleva.
Pri hodnoceni nasich vysledku jako pokusu o nacrtnuti Ienomenologie
mimotlesneho zazitku vsak tato studie podava mnoho dulezitych
rysu, ktere prispivaji k pochopeni tohoto Ienomenu. Stary
theo-soIicky traktat
34
pouziva koncept ,myslenkove Iormy". Obecn
vzato, mimotlesny stav je takovou ,myslenkovou Iormou".

108
Angl.: ..The ProIile oI Adaptation to LiIe Scale" (pozn. prekl.).
Zustava vsak otazka: Jakaze to ,Iorma" ji vytvari? Nechceme
odpovidat na spornou otazku, jestli se mysl skutecn uvolnuje od
Iyzickeho tla, ale nas vyzkum nas mimovoln konIrontoval se
zakladni otazkou o povaze toho, co je ,opravdu skutecne". Navic, k
vdomi odlouceni mysli od tla se z tohoto prehledu stava cim dal
jasnjsi, ze celkova mysl
109
, ktera by mla spise byt nazvana
,vdomim celkoveho ja", je skutecn samostatna. V tle viditeln
nezustava zadne vdomi sebe sama. Celkove ja, vcetn pozorovacich
a prozivajicich Iunkci osobnosti, je umistno v jinem vjemovem
prostoru nez-li mozku. V tomto stavu se Iyzicke tlo jevi jako netecne
a ,nemyslici". V tomto stavu neni zadne zastrene vdomi, jako ve
stavu pred usnutim, ve snu a take v lucidnim snni. Ve skutecnosti je
vdomi pocitovano jako zcela jasne. Nejprekvapivjsi zjistni, ktere
vyplyva z reIerenci zkoumanych osob, je absolutni jistota, ze to neni
sen, ze se to stalo za pln bdleho vdomi, napriklad ve stavu prudke
bolesti, nebo take, ve vtsin pripadu, ve stavu klidu. Ti, kteri jsou pri
tomto zazitku bojacni, vystraseni nebo maji bolesti, maji sklon k
mnohem negativnjsi reakci a jak by se dalo cekat, vyuziji ho pro
subjektivni zmny v mnohem mensi mire a tento zazitek zustane v
jejich pamti mnohem men zivy. Budouci studie dale rozlisi druhou
skupinu, jez zastupuje zkusenosti odosobnni. Je zjistno, ze
primarnimi vlivy nejsou stavy nemoci, bolestive nebo intoxikacni
stavy. Vtsina z nich se vyskytuje casto ve stavu, kdy to osoba
ocekava nejmen a ve stavu celkove relaxace. Teorie, jako napriklad
Palmerova
35
, zduraznuji dulezitost omezeni vstupu sebeprijeti ve
Iyzicky uvolnnem stavu, jenz je blizky smyslove deprivaci. Kdyz
mozek prijima men proprioceptivnich a jinych smyslovych vstupu,
osobnost se teoreticky stane schopna uvolnit realitu zkousek. Jak se
zda, regresivni soucasti mimotlesneho zazitku se vyskytuji ve 22
pripadu pacientu, kteri si vzpomenou na sve dtstvi. To laka k tomu,
abychom se odvolali na psychoanalyticke pojeti regrese ve sluzb
osobnosti. Avsak zustava otazka: Jaka je to sluzba, pokud se divame
ze syntetickeho hlediska obrannych a adaptivnich mechanismu? Zde
neni mozne nalezt jediny duvod pro mimotlesny zazitek.
Multideterminismus je pojem, jenz je v psychiatrii siroce prijiman.

109
Angl.: ,total mind" (pozn. prekl.).
Nas pristup k etiologii mimotlesneho zazitku spociva ve
zhodnoceni jeho prinosu na mnoha ruznych urovnich diskuse.
Kazdy mimotlesny zazitek muze byt takto urcen mnoha ruznymi
Iaktory (psychopatologickymi, organickymi, evolucnimi,
vyvojovymi, a vjemov-rozpoznavacimi), z nichz kazdy ma svuj
vyznam. Stejna osoba by za ruznych etiologickych kombinaci a
okolnosti mla pravdpodobn jiny zazitek s jinym dopadem. Tento
koncept je popsan v dokumentu, ktery pripravujeme.**
Platon ve svem dile #epublika naznacuje ctyri urovn reality, zalo-
zene na zkusenosti: imaginarni, Iyzicka, pojmova a prime transcen-
dentni poznani, ktere nazyva primym vidnim ,Dobra". V pribhu o
Erovi (#epublika 616-17) mluvi o statecnem muzi Erovi, ktery zemrel
v boji a pozdji ozivl a vypravl pribh o tom, jak ho opustila jeho
duse.
Platon tvrdi nco, co je v naprostem rozporu s novodobym zpuso-
bem mysleni. Rika, ze jenom po smrti, kdy jsme osvobozeni z
tlesnych vlivu, pozname jadro sve bytosti. Platon citi, ze uvolnnim
duse z tla ziskame zakladni podminku pro IilozoIickou cestu ke
konecne moudrosti. Jak uvadi Grosso
36 37
, v monistickem
materialismu zkolabovala architektura byti na jednourovnovou
zalezitost: opravdovy svt smyslove zkusenosti. Prostredni kralovstvi,
neskutecna domena snu, chaba Iorma pruvodnich jevu, snad
kolektivni utocist umlcu a silencu, nas muze naucit byt men
dogmatickymi v tom, jak pouzivame privlastky jako napr. ,skutecny".
Muze nam to pomoci zpristupnit mnohaurovnovou ontologii.


Reference
1
Kennedy, #. B. ,SelI-induced Depersonalization Syndrome."
Am. J. Psychiatry, 133: 1326-28, 1976.
2
Twemlow, S. W. Discussion oI A Psychoanalytic Theory oI
Altered States oI Consciousness by Erika Fromm. Bull. Menninger
Clinic, 42(6): 538-40, 1978. 3.
3
Twemlow, 5. W., and Bowen, W. T. ..Psychedelic
Drug-Induced Psychological Crises: Attitudes oI the .Crisis
Therapist.'" Journal Psychedelic Drugs, 11(4): 3 31-3 5, 1979.
4
Palmer, J., and Vassar, C. ,ESP and Out-oI-the-Body
Experiences: An Exploratory Study." J. Amer. Society Ior Psychical
#esearch, 68(3): 257, 277, 1974.
5
Muldoon, S., and Carrington, H. The Phenomenon oI Astral
Projection. New York: Samuel Weiser, Inc., 1970.
6
Osis, K. ..Perspectives Ior Out oI Body #esearch." In W. G. #oll,
#. L. Morris, and J. D. Morris (eds.), #esearch in Parapsychology.
Met lichen, N. J.: Scarecrow Press, 1973.
7
Orne, M. T. ,On the Social Psychology oI the Psychology
Experiment: With particular reIerence to demand characteristics and
their implications." American Psychologist, 17: 776-83, 1962.
8
Tart, C. T. ,A Psychophysiological Study oI Out oI the Body
Experiences in a Selected Subject." J. Amer. Society Ior Psychical
#esearch, 62: 3-27, 1968.
9
Tart, C. T. ,A Second Psychophysiological Study oI Out oI the
Body Experiences in a GiIted Subject." International Journal oI
Parapsychology, 9: 251-58, 1967.
10
Twemlow, S. W. In Journeys Out oI the Body by #obert A.
Monroe.
Garden City, N.Y.: Anchor Books, 1977, pp. 275-80.
11
Ehrenwald, J. ,Out-oI-the-Body Experiences and the Denial oI
Dea-
th." J. Nervous Mental Disease, 159(4): 227-3I, 1974.
12
Tart, C. T. ,States oI Consciousness and State SpeciIic
Sciences." In
#. E. Ornstein (ed.), The Nature oI Human Consciousness. San Fran-
cisco: W. H. Freeman, 1973.
13
Eastman, M. ,Out-oI-the-Body Experiences." Proceedings oI
the So-
ciety Ior Psychical #esearch, 53(193): 187-309, 1962.
14
Hart, H. ,ESP Projection: Spontaneous Cases and the
Experimental
Method." J. Amer. Society Ior Psychical #esearch, 48: 121 46, 1954.
15
Green, C. out-oI the-Body Experiences. London: Hamish
Hamilton,
1968.
16
Palmer, J., and Dennis, M. ,A Community Mail. Survey oI
Psychic
Experiences in #esearch in Parapsychology." Metuchen, N. J.: Scare-
crow Press, 1975.
17
Shiels, D. ,A Cross-cultural Study oI BelieIs in Out oI the
Body Expe-
riences." J. Amer.. Society Ior Psychical #esearch, 49: 697-741, 1978.
18
Eliade, M. Shamanism: Archaic Technique oI Ecstasy.
Princeton, N.
J.: Princeton University Press, 1972.
19
Poynton, J. ..#esults oI an Out oI the Body Survey." In J.
Poynton
(ed,), Parapsychology in South AIrica. Johannesburg: South AIrican
Society Ior Psychical #esearch, 1975.
20
Landau, L. ,An Unusual Out oI the Body Experience." J.
Amer.. Soci-
ety Ior Psychical #esearch, 42: 126-28, 1963.
21
Muldoon, S., and Carrington, H. The Projection oI the Astral
Body.
London: #ider & Co., 1929.
22
Muldoon, S. The Case Ior Astral Projection. Chicago: Aries
Press,
1936.
23
Stratton, F. J. M. ,An Out oI the Body Experience Combined
with
ESP." Letter to the Editor, J. Amer. Society Ior Psychical #esearch,
39: 92-97, 1957.
24
Whiteman, J. H. ,The Process oI Separation and #eturn in
Experien-
ces Fully Out oI the Body." Proceedings oI the Society Ior Psychical
#esearch, 50 : 24 074, 1956.
25
Crookall, #. ,Astral Projection." Light: A Journal oI Psychic
Studies,
194200, 1970.
26
Tellegan, A., and Alkinson, G. ,Openness to Absorbing and
SelI-Alte-
ring Experiences (.Absorption'): A trait related to hypnotic suscepti-
bility." J. Abnormal Psychology, 53: 368-77, 1974.
27
Ellsworth, #. B. ProIile oI Adaptation to LiIe Holistic Scale.
Institute
Ior Program Evaluation, P. O. Box 4654, #oanoke, Va. 24015, 1979.
28
Crookall, #. The Study and Practice oI Astral Projection. New
Hyde
Park, N. Y.: University Books, Inc., 1960.
29
Stevenson, I., and Greyson, B. ,Near-Death Experiences:
#elevance
to the Question oI Survival AIter Death." JA.MA., 243(3): 165-67,
1979.
30
Tart, C. T. On Being Stoned: A Psychological Study oI
Marijuana In-
toxication. Palo Alto: Science & Behavior Books, 1971.
31
Crookall, #. Out oI the Body Experiences: A Fourth Analysis.
New
Hyde Park, N. Y.: University Books, Inc., 1970.
32
Maslow, A. H. #eligions, Values and Peak Experiences. New
York:
The Viking Press, 1970.
33
James, W. The Varieties oI #eligious Experience. New York:
Crowell-
Collier, 1961.
34
Besant, A., and Leadbeater, C. W. Thought-Iorms. New York,
Lon-
don, and Benares: The Theosophical Publishing Society, 1905.
35
Palmer, J. ,The Out-oI-Body Experience: A Psychological
Theory."
Parapsychology #eview, Sept..-Oct.., 19-22, 1978.
36
Grosso, M. ,Plato and Out-oI-the-Body Experiences." J.
Amer. Socie-
ty Ior Psychical #esearch, 69: 61-74, 1975.
37
Grosso, M. ,Some Varieties oI Out-oI-Body Experiences." J.
Amer.
Society Ior Psychical #esearch, 70: 179-93, 1976.

Poznamky
* Ironson, D. S. ,An Investigation into the Preconditions,
Characteristics, and BelieIs Associated with the Out-oI-the-Body
Experience." Nepublikovana doktorandska disertacni prace, 1975.
t Gabbard G. O., Twemlow, S. W., a Jones, F. ,Do Near Death
Experiences Occur Only When Near Death?" Uvolnno k vydani v r.
1980, pretisk ziskan od autora korespondenta.
** Twemlow, S. W., a Gabbard, G. O. ,The OBE as an
Overdetermined State oI Consciousness." #ukopis pochazi od autora
korespondenta.


Tabulka c.
Podmnky predchzejc mimotlesnmu zzitku

Stuv fyzlckho uvolneni 263 70 79
Mentlni kll d 26 69 79
Sneni* 7 2 36
Medltuce 88 24 36
Emoclonlni stres 74 250 23
Mlmordn unuvu 5 279 5
Stuv blizk smrtl 34 298 0
Srdecni prihodu 7 33 5
Vllv drog 26 300 8
Celkov unestzle 20 32 6
Slln bolest 2 307 6
Porod** 4 36 4
Uruz 3 38 4
Vysok horecky 320 3
Sexulni orgusmus 322 3
Alkohol 5 328 2
Jizdu uutem 8 324 2
vlastnost prtomn neprtomn prtomnost vlastnosti

* Devudest sedm osob (83 %) tento sen poplsovulo |uko ,ltni" cl pudni"
* * 52,5 % ze vzorku tvorlly zeny


Tabulka c. 2 Povaha zzitku





vlastnost prtomn neprtomn
prtomnost
vlastnosti v
Stav Iyzickeho uvolnni 263 70 79
#ealnjsi nez sen 315 19 94
Postava podobna

Iyzickemu tlu 232 73 76
Stejne prostredi

jako zaziva Iyzicke tlo 197 123 62
Ochota vratit se do tla 164 138 54
Vidni Iyzickeho tla z dalky 171 162 51
Prochazeni hmotnymi

predmty 155 157 50
Chvni v tle 128 204 38
V pocatecnych stavech

slyseni zvuku* 71 123 37
Cast vdomi zustava v tle 120 203 37
Vdomi pritomnosti

neIyzickych bytosti** 121 209 37
Zmny ve vnimani casu 107 220 33
Jasne bile svtlo*** 96 225 30
Pritomnost pruvodcu

nebo pomocniku 85 238 26
Zazitek tunelu 85 242 26
Pripoutani k Iyzickemu tlu 68 259 21
Schopnost dotykat se

predmtu 54 251 18
Osoby, ktere nejsou ve stavu

mimo tlo, jsou si vdome

pritomnosti osoby,

ktera je mimo sve tlo 45 277 14
Pocit ohraniceni ci limitu 44 279 14
* Osoby ohlslly ruzn zvuky, ne|custe|l bzuceni (29 %), rev (9 %) hudbu, cl zpev (6
%)
** V 9 % pripudu byly osoby blizko u vldely |lz mrtv osoby ***46 % zkoumunych osob
hodnotllo toto svetlo |uko velml prltuzllv, 33 % z nlch citllo, ze |e to zlv bytost

Tabulka c.3
Dopad zkusenosti mimotlesnho zzitku






O AUTOROVI

#obert Allan Monroe je muz mnoha nadani. Co je nejdulezitjsi, je
schopen prozkoumavat a zakouset tyto odlisne stranky svych talentu,
a takto vytvaret neobvyklou osobnost.
Jeho otec byl univerzitnim proIesorem a matka lekarkou. Studoval
na Statni univerzit v Ohiu, kde ziskal diplom jako strojni inzenyr a
novinar. Nasledn na to vstoupil do rozhlasoveho prumyslu jako
spisovatel a programovy reditel. V roce 1939 odjel do New Yorku,
kde v nasledujicim dvacetiletem obdobi vytvoril kolem 400
rozhlasovych a televiznich programu. Krom scenaru take ke svym
programum komponoval hudbu, z niz mnoha se v televiznich
programech a Iilmech vysila dodnes.
Jeho prvnim rozhlasovym programem byl ,#ocky Gordon",
dobrodruzny pribh z prostredi zeleznice, ktery po nkolik let vedl v
programovem bloku NBC Lowella Thomase - Amos'nAndy. Vytvoril
take nktere dalsi porady, jako napriklad ,High Adventure" (George
Sanders), ,Nightmare" (Peter Lorre), ,Starlight Theatre" (Madeleine
Carroll), ,Scramble" (Bob #ipley), ,M-G-M Screen Test" a take
kvizy ,Take a Number" a ,Meet Your Match".
Po predchozim pobytu v reklamni agenture Donahue a Coe, zalozil
,#obert Monroe Productions". Tato jeho spolecnost v dob sveho
nej-vtsiho rozmachu produkovala dvacet osm rozhlasovych poradu
tydn. Pozdji se stal zastupcem reditele pro tvorbu programu a
konecn reditelem ,Mutual Broadcasting System Inc.", kde pusobil do
poloviny roku 1956. Pak se stal prezidentem ,Laury Associates". V
teto Iunkci ziskal do sveho vlastnictvi a provozu radiostanice v
Severni Karolin a Virginii. Zalozil take ,JeIIerson Cable
Corporation", ktera pod jeho vedenim budovala televizni kabelovou
sit v Charlottsville a Waynesboro ve Virginii. V teto pozici pusobil az
do dubna roku 1976.
Nejvtsim zajmem pana Monroa v poslednich letech byl vyzkum
praktickych metod zrychleneho uceni za pomoci rozsirenych stavu v-
domi. Aby tyto aktivity pozvedl, v roce 1973 zalozil ,Monrouv
Institut Aplikovanych vd", jehoz zarizeni a laboratore byly umistny
v AItonu ve Virginii. Vzhledem k jeho rozsahlym znalostem o zvuku
bylo zcela prirozene, ze jich vyuzil pro sve dalsi vyzkumy. Jednim z
vysledku jeho prace byla metoda a technika indukovane relaxace a
spanku, ktera byla patentovana v roce 1975. Tato technika pracuje se
systemem zvukovych pulzu, ktere v lidskem mozku vytvareji
Irekvencni naslednou odezvu
110
. Pomoci teto metody je nyni mozne,
aby si prumrna osoba udrzela jiste stavy spanku jakekoli hloubky a
delky trvani. V pozdjsim vyzkumu v Institutu se pouzivaly stejne
metody a techniky ve Iorm ,binauralnich tepu" za ucelem
synchronizace prave a leve hemisIery lidskeho mozku. Timto
zpusobem dosahl unikatniho koherentniho
111
stavu mozku, ktery je
znamy jako hemisIericka synchronizace, nebo-li ,Hemi-Sync". Tento
objev take umoznuje vnjsi zpusob rizeni stupn aktivity prave a leve
hemisIery. Tyto dv metody, pokud jsou pouzity v rizene sekvenci za
ucelem dosazeni speciIickych eIektu, nam umoznuji nov pochopit
lidske mysleni a usili. Monrouv Institut spolu s dalsimi podobnymi
organizacemi (nyni v Nelson County ve Virginii) zkouma potencial
takovych metod ve vsech oblastech osobni a kulturni aktivity.
#obert Monroe je vykonnym reditelem a zakladatelem Institutu a
stale hraje aktivni roli v teto vzdlavaci a vyzkumne organizaci. Je
autorem knihy ,Cesty mimo tlo"
112
, ktera byla vydana jiz v pti
svtovych jazycich. Zije se svou rodinou na sve Iarm v Nelson
County ve Virginii, pobliz reditelstvi Institutu.









110
Angl.: ..Frequency-Iollowing response" (pozn. prekl.)
111

Soudrzneho (pozn. prekl.)
112
Angl.: .Journeys out oI the Body", Doubleday & Company Inc.,
1971, Anchor Press Edition, 1977.


Z REFERENCI O KNIZE

,Dlouho ocekavana druha kniha #oberta Monroa je podstatnym
prispvkem k nasemu pochopeni lidske duse."
Dr. Charles T. Tart KaliIornska univerzita, Davis
,V tomto dile zde nepochybn mame klicovou praci ohromneho
rozsahu, ackoli stale jest prevazn nerozpoznaneho vyznamu."
Metapsychology

,Kniha Daleke cesty je urcena pro ty lidi, kteri jsou dost zvdavi,
aby chtli prijmout nove moznosti a pochopeni sve existence zde na
Zemi."
Common Boundary
Svym dilem Daleke cesty #obert Monroe uvadi sve ctenare do
svta svych pozoruhodnych mimotlesnych exkurzi a do vnjsiho
vdomi clovka. Po svem vice nez desetiletem hloubkovem
psychologickem a dusevnim vyzkumu nam prezentuje zcela novou a
vskutku Iascinujici odyseu, ktera nas vede do neznamych dimenzi
mimo Iyzikalni vesmir. ,Daleke cesty" jsou knihou napsanou s
hlubokym vhledem a duvtipem, ktera nam nabizi nove uvdomni
dosud nepoznanych zdroju a neomezenych moznosti lidske mysli.

Obsah

Predmluva
AST PRVNI - PRUZKUM NE1BLIZSIHO OKOLI
- Stary dobry ,mistni provoz"
2 - Hemi-Sync (Synchronizace hemisIer) aj
3 - Program ,Brana"
4 - Pruzkumny tym c. 1
5 - Nova pratelstvi
6 - Prolnuti
ST DRUH - Do DLAV
7 - Pruzkum a metodika
8 - Misto setkani
9 - Duhova stezka
0- Znovunalezeny pritel
- Zachranna mise
2- Neprimy dukaz
3- Lecba sokem
4- Jedna nenarocna lekce
5- Prislibeny plan
6- Shromazdni

Epilog: Jedna hra na zavr
Prilohy
OBSAH








Robert A. Monroe
DALEK CESTY
VPRAVY ZA HRANICE REALITY

Digi: vitarian
Z anglickeho originalu Far Journeys vydaneho v nakladatelstvi
Doubleday, New York 1985 prelozil Jan Kaleta a Lenka Fegutova.
#edakce: #admila Janeckova, Alena Dvorackova Vydal: Lott, s. r. o.,
Praha jako svou 4. publikaci Vydani: Prvni
LOTT, s. r. o.
Petrzilkova 2488
158 00 Praha 5
email: lottsroseznam.cz
Distibuce:
Nakladatelstvi Poznani, tr. 17. listopadu 8a, 772 00 Olomouc tel.:
585 225 151 www.poznani-knihy.cz, email: poznanivolny.cz

ISBN 80-903193-3-5