ARCHEOMETR

pedbn objasnn

Dve, ne pikrome ke studiu Archeometru, je dleit sprvn vymezit zvltn charakter tohoto objevu. Archeometr je nstroj uvan pi stavb, nikoliv vak pln dohotoven dm. Dve, ne je zbudovn dm, vidme pichzet stavebnky, kadho z nich s vlastnm stavebnm nstrojem i ninm. Zednk nese zednickou lci, architekt pin kruidla a midla a podobn pichzej i dal emeslnci. Naproti tomu Archeometr je nstroj, jeho zvltn kvalitou je, e se hod pro vechna umn. Je zrove klem hudebnkovy sonometrick stupnice, klou malovch barev i klem architektonickch forem. Je proto nezbytn vymezit sprvn tuto zkladn zvltnost, kter psob, e tento syntetick nstroj je nstrojem a nikoliv hotovou vc, e nen zbudovanm domem, nbr prostedkem, s nm lze na zklad novch pravidel mnoh stavt a vystavt. Nejedn se tud o njakou odmnu za lenivost, nbr naopak o vyzvn k prci za pomoci novch prostedk. Archeometr ponechv kadmu umlci jeho naprostou originalitu, piem mu ale skt bezpen vdeck zklad k tvorb. Je to nstroj zvltnch kvalit, je lze souhrnn vyjdit co nejlpe takto: 1. Je t pro vechna umn; 2. Vechna umn pivd ke spolen syntze a zrove skt kl k nboenskm i vdeckm adaptacm starovku; 3. Pevd vechny mry na souasn metrick jednotky, na tisc milimetr, tedy na metr a na 360, to je na kruh.

I.
Archeometr je nstroj spolen vem umnm; mal zde najde barvy sloen, vznikl ze t primrnch barev, lut, erven a modr, kter jsou rozmstny kolem 360 krunice tak, aby bl vdy vznikala teoreticky ze dvou barev o 180 protilehlch. Dky Archeometru lze tedy stanovit stupnici alespo tista edesti barevnch odstn, z nich kad m sv slo, ne pouze vymylen jmno. Toto slo dovoluje urit nejen kad z odstn, ale zrove i sloen kadho z tchto odstn, a to na zklad vztahu k prvotnm barvm. Hudebnk nachz v Archeometru vztahy tn k barvm, tvarm i psmenm a navc zde shledv i sonometrick stupnice, tvoc dv ady: adu verbln a adu fyzickou, retrogrdn proporcionln vi stupnici bnho metru, s notou d stupnice b-mol rovnajc se 100.000 ili jednomu metru. slo 100.000 pedstavuje 625 vynsobench 160. (Pokud jde o podrobnosti a adaptace, viz studii o archeometrick stupnici.) Architekt nachz v Archeometru kl k univerzlnmu knonu, dovolujcmu konstrukci forem podle jmna, mylenky i stanoven barvy; vymezuje rovn zk vztahy mezi vkou a kou budovy na stran jedn a mezi jej industriln, nboenskou a estetickou adaptac na stran druh. Co vak souasn umlce udiv nejvce, je adaptace Archeometru vi literatue. Vzjemn vztahy psmen a barev, tuen u Rimbaudem a jeho napodobiteli, jsou tmto nstrojem vdecky ureny s naprostou pesnost; navc tento nstroj uruje vztahy mezi slovy, ideami, barvami a formami. Jestlie je tento nstroj uiten tvrcm novch pizpsoben, m zcela zvltn charakter, pokud jde o studium starovkch vd. Badatel v okultnch sfrch i historik dostvaj do rukou nstroj, pouvan starovkmi zasvtiteli pi vech jejich umleckch adaptacch i vdeckch objevech. Na tomto mst je nutn poskytnout jist vysvtlen. Sta pokldali Archeometr za univerzln kl k pizpsoben nebes a k jejich konstituci. Takto, akoliv vechny pozemsk archivy zmizely, bylo mono rekonstruovat nstroj, tvoc zklad vech vd i umn, zaznamenvajcch na papyrus i na devnou destiku ustaven nebes. Pro skuten badatele, stejn jako pro historika, je nezbytnm pedpokladem k prci znalost antick astrologie. Sta rozdlili nebe ve dvanct dl, odpovdajcch dvancti znamenm zvrokruhu. Vznikl oddly vytvej astrologick domy v nich se pohybuj hvzdy; tyto hvzdy mly v kadm z onch dom sv pozitivn (denn) i negativn (non) bydlit. Pipamatujeme-li si, e sta kadmu ze zvrokrunch znamen piadili jedno psmeno a kad z planet prv tak, potom byla nebesa vskutku tvoena pohybujc se abecedou, v n se planetrn psmena nachzela ped kadm z pevnch psmen zvrokrunch; byla tedy na nebi napsna jmna, kter nalezneme ve vech velikch nboenstvch; jmna Ivara i Je-krl, Maria i Maya, Mah-Maja aneb Panna velkch nebeskch vod, jsou hned od utvoen prvnch pozemskch element vepsna ohnivmi psmeny v nebesch. Prv tak je tomu se jmny Pho (Fo), iva, Brahma atd. ... Zde musme nestupn trvat na tomto dvojm charakteru Archeometru: na jedn stran v rukou umlcgni je nstrojem obnovy celho modernho umn, avak na stran druh je klem ke vem

starovkm vdm, jejich deformovanm residuem jsou okultn vdy. Okultist uznvaj Archeometr veobecn jen z tohoto poslednho hlediska a dtinsk komente, sepsan a doposud o tomto podivuhodnm nstroji adaptace, se tkaj vhradn onoho druhho aspektu. Nue, astrologie dv kl antick vd a jednou z velikch zsluh de Saint-Yves dAlveydra bude, e dky jemu byly znovu ustaveny vztahy mezi psmeny, barvami a planetami; nicmn tento nstroj by zstal pouhm evoktorem intelektulnch pohebi, kdyby byl autor z nho neuinil prostedek syntzy a regenerace veker budouc intelektulnosti.

II.
Archeometr je nstroj, t pro vechna umn. Jm je ustavena syntza, jm jsou vymezeny vztahy. T kruh o 360 nm skt za prv dvojitou stupnici sel, za druh vzjemn vztahy barev a tvar, hudebnch not a. psmen starch posvtnch abeced; jak u jsme ve ekli, syntetizuje tyto umleck kle s veliinami antick astrologie, kter je vskutku jedinm klem vech nboenstv i vech posvtnch vd starovku. Dky Archeometru pestvaj bt nebesa nm. Hovo a pronej jmna, a tato jmna jsou jmny plnho nboenskho zjeven vech as. Znanou st prce zasvtil Saint-Yves dAlveydre prv studiu nboenskch pizpsoben, je zde meme jen tuit.

III.
Zadvte-li se na barevnou podobu Archeometru, povimnte si, e ve je vepsno do krunice o 360, rozdlen trojhelnky do dvancti sekc po 30. Dv zeteln stupnice maj rozsah jedna od 0 do 360, kdeto druh od 360 k nule. Bhem studia objevme nkolik dalch model adaptace: tyto modely jsou znan nepln, akoliv jsou opateny pesnmi oznaenmi; to proto, e akoliv je autor zvlt kompetentn v otzkch umn, nicmn pes svj zzran talent neme bt zrove kompetentn v otzkch vech umn i vech znmch vd. Dodejme jet, e v ase, kdy blzc pbuzn markze de Saint-Yvese, hrabnka Kellerov a hrab Alexander Keller, poctili doktora Encausse (Papuse) nabdkou, aby Archeometr vydal tiskem, nebyla Saint-Yvesova prce jet zdaleka dokonena. Bylo zapoteb nkolika msc bdn a pesn prce; bylo teba spojit vechny spolupracovnky genilnho autora, aby byla dovedena do konce. Uvidme, e Saint-Yves se zamil pedevm na hudbu, ji velice miloval. Seznme, kolik veliin, dotkajcch se architektury, stalo se oblast jeho zjmu. Kad z oddl tto prce byl pehldnut jednm z odbornch spolupracovnk. Jejich jmna najdeme na seznamu Saint-Yvesovch ptel.

POPIS A SCHEMA ARCHEOMETRU

Planisfra archeometru

Tento organick, harmonick a symetrick nstroj byl sestrojen tak, aby umooval kombinovn nkolika psem kruh, obvod a mnohohelnk, ktermi lze otet kolem spolenho stedu. Psma po sob nsleduj takto: 1. Dvojit kruh o 360postupujc ve dvou protilehlch smrech. Kad st kruhu nese dv sla, jejich souet je vdy 360. Jejich pravotoiv a levotoiv postup usnaduje pesn men. 2. Dvanctidln pevn psmo, kter se nazv zodiak modlnho psma. Je rozdlen na 30 a dle na obloukov minuty a vteiny. Kad z tchto dvancti st psma nese ve svm stedu morfologick psmeno a jeho slo ve ttku, kter m barvu, je s nm koresponduje. Souhrn: 12 morfologickch psmen, 12 aritmologickch sel, 12 barev. 3. Pohybliv psmo planetrnho psma. Je tvoeno dvancti hly, co jsou vrcholy ty rovnostrannch trojhelnk, kter se pravideln protnaj. Kad z dvancti hl se dotk jednoho ttku pedchozho psma a nese po jednom morfologickm psmeni a jednom aritmologickm sle, dle m barvu ttku, jeho se dotk a notovou osnovu s pslunou notou. Souhrn: 12 hl, 12 psmen, 12 sel, 12 barev a 12 not. 4. Pevn psmo zodiaku s jeho dvancti znamenmi, kter jsou odvozena z dvancti zodiaklnch psmen. Kad znamen m ttek v barv, kter koresponduje s ve uvedenm psmem. 5. Pohybliv psmo zodiaku hvzdn a planetrn s jeho sedmi diatonickmi hvzdnmi znaky nese barvy podle pslun morfologie a korespondenc nonch a dennch domicil planetrnch psmen. Souhrn:12 planetrnch znak, z nich 5 se dvakrt opakuje, tedy 7 znak ve dvancti barvch. 6. Psmo dvancti hl tvoench tymi rovnostrannmi trojhelnky, kter se pravideln protnaj pod metrologickm trojhelnkem plodnosti, jeho hly odpovdaj znamenm Panny, Kozoroha a Bka. Kad z hl nese barvu znamen s nm koresponduje. Souhrn: 12 barev, 12 hl, a rovnostrann trojhelnky, z nich je jeden plodn. Tedy dva estihelnky, nebo dva pry rovnostrannch trojhelnk, kter se pravideln protnaj. Jeden pr odpovd slunovratm podle hl vedoucch na sever a na jih, pr druh odpovd zase rovnodennostem a to podle hl smujcch na vchod a na zpad. 7. Prostedn kruh uzavr notovou osnovu s notou ve spolenm stedu, s morfologickm psmenem patcm k tto not a s dvancti blmi paprsky polomry, kter tvo 6 blch prmr prochzejcch stedem. Z nich jeden spojuje sever a jih, druh vchod a zpad. Mezi vemi jsou pak na krunici vzdlenosti 30. Organick a harmonick planisfra m sv ply a svj rovnk souvztanost, m svj rok a ron obdob, svoji levopravou organizan symetrii a pmou, nebo interferenn harmonii. Svmi prvky a jejich kombinacemi promlouv naprosto jasn. Syntza planisfry a zkonitosti, ktermi se d jej skladba, bude uvedena a po detailnm popisu planisfry.

PODROBN POPIS PLANISFRY ARCHEOMETRU

I Sever zenit Souvztanosti vertikln sestupn 1. stupn 345 15 360 2. zimn slunovrat, prosinec leden 3. potek asu a pozitivnho roku 4. ttek: lu 120 dl 5. psmeno pedstavujc rovnostrann trojhelnk 6. seln hodnota psmene: 80 7. lut hel rovnostrannho trojhelnka ivlu zem 8. psmeno pedstavujc rovnostrann trojhelnk s olovnic svtov osy 9. seln hodnota psmene: 300 10. nota Si 11. Kozoroh a jeho souvztanosti 12. Saturn a jeho souvztanosti 13. bl paprsek polomr vztahujc se k lutmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce

II Jih nadir Souvztanosti vertikln - vzestupn 165 195 360 2. letn slunovrat, erven ervenec 3. obrat asu a negativnho roku 4. ttek fialov: modr 60 dl erven 60 dl 120 dl 5. psmeno pedstavujc roubovici poloenou na vertikle 6. seln hodnota psmene: 8 7. fialov hel rovnostrannho trojhelnka ivlu vody 8. psmeno pedstavujc kruh s sekou, naznaujc dv hemisfry 9. seln hodnota dvojitho hemicyklu: 2 10. nota La 11. Rak a jeho souvztanosti 12. Luna a jej souvztanosti 13. bl paprsek polomr vztahujc se k fialovmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce III Zpad Souvztanosti horizontln a rovnkov od zpadu k vchodu 1. stupn 75 285 360 2. podzimn rovnodennost, z jen 3. rovnkov negativn napt 4. ttek zelen: modr 90 dl lut 30 dl 120 dl 5. psmeno pedstavujc vahadlo 6. seln hodnota psmene: 30 7. zelen hel rovnostrannho trojhelnku ivlu vzduchu 8. psmeno pedstavujc bod, z nho vystupuje kivka 9. seln hodnota tohoto psmene: 2 10. nota Fa 11. Vhy a jejich souvztanosti 12. non Venue (Veernice) a jej souvztanosti 13. bl paprsek polomr vztahujc se k zelenmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce 1. stupn

IV Vchod Souvztanosti horizontln u rovnkov od vchodu k zpadu 1. stupn 255 105 360 2. jarn rovnodennost, bezen duben 3. rovnkov napt pozitivn 4. ttek oranov: erven 90 dl lut 30 dl 120 dl 5. psmeno pedstavujc kruh, jeho se dotkaj dv kivky v podob beranch roh 6. seln hodnota psmene: 5 7. oranov hel rovnostrannho trojhelnku ohn 8. psmeno pedstavujc roubovici se piatmi patkami na konci 9. seln hodnota tohoto psmene: 20 10. nota Re 11. Beran a jeho souvztanosti 12. non Mars a jeho souvztanosti 13. bl paprsek polomr vztahujc se k oranovmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce V Severovchod Souvztanosti severovchodn, 30 od severu 1. stupn 315 45 360 2. zima, leden nor 3. ttek oranov: lut 90 dl erven 30 dl 120 dl 4. psmeno pedstavujc dv protnajc se pmky ve tvaru ke 5. seln hodnota psmene: 100 6. oranov hel trojhelnku ivlu vzduchu 7. psmeno pedstavujc trojhelnk s tnic, nachlen o 30 8. seln hodnota psmene: 300 9. nota Si 10. Vodn a jeho souvztanosti 11. denn Saturn a jeho souvztanosti 12. oranov hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce

VI Jihovchod Souvztanosti jihovchodn, 30 od jihu 135 225 360 2. lto, ervenec srpen 3. ttek indigov: erven 30 dl modr 90 dl 120 dl 4. psmeno pedstavujc polokrunici 5. seln hodnota psmene: 9 6. indigov hel trojhelnku ivlu ohn 7. psmeno pedstavujc polokrunici se stedem 8. seln hodnota psmene: 50 9. nota La 10. Lev a jeho souvztanosti 11. Slunce a jeho souvztanosti 12. indigov hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce VII Severozpad Souvztanosti ikm severozpadn, 60 nad rovnkem 30 od severu 1. stupn 15 345 360 2. podzim, listopad prosinec 3. ttek zelen: lut modr 1. stupn 1. stupn

VIII Jihovchod Souvztanosti jihovchodn, 60 pod rovnkem 195 165 360 2. jaro, kvten erven 3. ttek infraerven: erven 90 dl modr 30 dl 120 dl 4. psmeno pedstavujc bod, z nho vychz vertikla zakonen polovinm hrotem 5. seln hodnota psmene: 7 6. infraerven hel trojhelnku ivlu vzduchu 7. psmeno pedstavujc naklonnou roubovici s dlouhm hrotem 8. seln hodnota psmene: 90 9. nota Sol 10. Blenci a jich souvztanosti 11. non Merkur a jeho souvztanosti 12. infraerven hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce IX Severozpad Souvztanosti ikm severozpadn, 30 nad rovnkem, 60 od severu 1. stupn 45 315 360 2. podzim, jen listopad 3. ttek zelen: modr 60 dl lut 60 dl 120 dl 4. psmeno pedstavujc bod uprosted seky 5. seln hodnota psmene: 40 6. zelen hel trojhelnku ivlu vody 7. psmeno pedstavujc roubovici s krtkm sklonnm hrotem 8. seln hodnota psmene: 20 9. nota Re 10. tr a jeho souvztanosti 11. denn Mars a jeho souvztanosti 12. zelen hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce

90 30 120 4. psmeno pedstavujc luk s tekou 5. seln hodnota psmene: 70 6. zelen hel trojhelnku ivlu ohn 7. psmeno pedstavujc bod, z nho vychz kivka na konci vodorovn zahnut doprava 8. seln hodnota psmene: 4 a jej derivace 9. nota Do 10. Stelec a jeho souvztanosti (p zmnnho luku) 11. denn Jupiter a jeho souvztanosti (znaky odvozen od psmene v kolonce 7) 12. zelen hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k zelenmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce

X Jihovchod Souvztanosti ikm jihovchodn, 30 pod rovnkem, 120 od severu 225 135 360 2. jaro, duben kvten 3. ttek erven 120 dl 4. psmeno pedstavujc kruh, z nho vychz kivka 5. seln hodnota psmene a jeho odvozenin: 6 6. erven hel trojhelnku ivlu zem 7. psmeno pedstavujc bod, z nho vychz kivka 8. seln hodnota psmene: 3 9. nota Fa 10. Bk a jeho souvztanosti 11. denn Venue (Jitenka) a jej souvztanosti 12. erven hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k ervenmu hlu 14. nota Mi a znaka Slunce XI Severovchod Souvztanosti severovchodn, 60 od severu 1. stupn 225 75 360 2. zima, nor bezen 3. ttek oranov: lut 60 dl erven 60 dl 120 dl 4. psmeno pedstavujc otejc se hod, z nho vychz seka 1. stupn

5. seln hodnota psmene: 200 6. oranov hel 7. psmeno pedstavujc otejc se bod, z nho vychz kivka, zakonen sekou 8. seln hodnota psmene: 4 9. nota Do 10. Ryby a jejich souvztanosti 11. non Jupiter a jeho souvztanosti 12. oranov hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce XII Jihozpad Souvztanosti jihozpadn, 60 od jihu 105 255 360 2. lto, srpen z 3. ttek modr 120 dl 4. psmeno pedstavujc dva body z nich vychzej dv kivky, kter jsou spojeny obloukem 5. seln hodnota psmene: 10 6. modr hel trojhelnku ivlu zem 7. psmeno pedstavujc sklonnou roubovnici s dlouhm hrotem 8. seln hodnota psmene: 90 9. nota Sol 10. Panna a jej souvztanosti 11. denn Merkur a jeho souvztanosti 12. modr hel 13. bl paprsek polomr vztahujc se k tomuto hlu 14. nota Mi a znaka Slunce 1. stupn

Frantiek Kabelk:

DODATEK K POPISU

Uveden podrobn popis z ruky autora archeometru Saint-Yvese jest dostatenm, chceme-li pout logick metody archeometru ve dvou versch esoternho mylen: indoarijsk a semitsk. Nesta, chceme-li pout archeometrick logiky na jazyk isolujc jakm jest ntina, nebo v pedchzejcm popise nen uvedeno zaazen Fohi-ovch (Fu Si) trigram na kosmick planisfe. Tm ovem nechceme ci, e se autor archeometru nskm esoterismem a nskou kulturou vbec nezabval. Naopak, Saint-Yves prv pomoc archeometru osvtlil problematiku nsk kultury v me, jak nedoshl dn ze zpadnch esoterik. V popise neuveden zaazen Fohi-ovch (Fu Si) trigram jest nsledujc: utvejc prvky jang = zenit ( jin = nadir ( ) )

osm trigram, vznikajcch prvotnmi kombinacemi jangu a jinu 1. chien stupn 345 15 360 300 60 360 255 105 360 210 150 360 165 195 360 120 240 360 75 285 360 30 330 360 sever / jin jih / jang

2.

tui

stupn

3.

li

stupn

4.

en

stupn

5.

kchun

stupn

6.

ken

stupn

7.

kchan

stupn

8.

sun

stupn

Uveden zaazen trigram na vesmrn planisfe jest nutn k tvorb druhotnch kombinac edestity hexagram kua, kter vede dle k tvorb tetho du: ku dvma stm trncti zkladnm znakm nskho ideografickho psma, tedy k tzv. klm ili hlavm td, pod kter ad se konen dle potu rek od 1 do 17 vechny ostatn, i nejsloitj znaky nskho psma. Protoe vechny znaky nskho psma jsou vpravd odvozeninami dvou utvejcch prvk jangu a jinu, jejich analogiemi jsou zvuk a pojem, vede logika archeometru nutn k zajmavmu jevu: k pesnmu vysloven a k pochopen pojmovho vznamu znak nskho psma, ani by bylo zapoteb znti nsk jazyk: skladba znak pesn odpovd tvorb pojm a jejich vysloven dle prvk je utvejcch. * * *

Budi rovnou eeno, e v Archeometru nic nen arbitrrnho; rzn prvky jsou umstny s matematickou pesnost. Tento nadlidsk nstroj nebyl vytvoen proto, aby se jeho pomoc dokazovala nadazenost jednoho systmu nad druhm ani proto, aby se vytvoil dal, nov systm. Obsahuje syntzu, kterou nelze dnm systmem vyjdit, nebo kad z nich je nutn uzaven. Je to syntetick kli umoujc urit skutenou hodnotu kadho filosofickho, vdeckho i nboenskho systmu i jeho vztah k univerzlnmu Stromu Vdn i Tradice. Je nezbytn vysvtlit nkolika slovy, jak je pvodn Tradice, synteticky vyjden v Archeometru, pedvna z jednoho cyklu na druh.1 V obdob Kali-Jugy (posledn obdob cyklu) mus bt pvodn Tradice, kterou patriarchln stediska vdn pedchozho cyklu pedala obdobnm stediskm cyklu novho (cykly mohou pedstavovat dobu trvn jedn lidsk rasy, anebo jin obdob), nutn skrvna, stejn jako samotn stediska, je ji pechovvaj (Solrn Univerzita Bo, Is-Ra-El. Iwara-El) a jejich lokalizace se pedpokld na vrcholu hory Meru i v jinm bod symbolicky oznaenm jako sted svta a msto, kde sdli Nejvy Bh. V zsad tedy je tato Tradice uzavena v Are (Svatyn Arkn, organick ohrada, v n j sou soustedny principy v dob rozpadu vnjho svta) ili v Thbch2, ji str Man3, kter bude vldnout po dobu pt

Manvantary4. Tradice tmto vstupuje do obdob, kdy se neprojevuje, nbr pipravuje na obnoven svch projev v cyklu ptm (pchod novho Jeruzalmu, Smlouvy Boha s lidmi i Nebe se Zem). Archa, kter obsahuje principy vc, naznauje svmi symbolickmi rozmry mtko univerzln aplikace tchto princip ve vech modalitch byt proto obsahuje i pln novho stediska Vdn, je bude postaveno podle starho, ovem pizpsobeno potku nsledujcho cyklu. V tom tkv skuten vznam slova archeometr mtko princip. Nejprve strun pehldneme stavbu Archeometru a pak postupn a podrobn probereme jednotliv prvky tohoto asnho nstroje. selnm zkladem Archeometru je dvanctka, kterou ovem tvo trojnost. Skld se z nkolika soustednch kruh, kter uruj vzjemn vztahy barev, planet, znamen zvrokruhu, hudebnch not, psmen, a tak sel. Stedn st tvo tyi navzjem propleten trojhelnky, kter jsou vepsny v krunici a celkem maj dvanct vrchol, z nich kad odpovd nkter barv. Prvnmu, vzpmenmu trojhelnku, jeho vrchol je nahoe, odpovdaj ti zkladn barvy, umstn nsledovn: lut nahoe, modr na prav stran zkladny a erven na lev. Druhmu, obrcenmu, kter je vi prvnmu trojhelnku symetricky poloen, odpovdaj ti mezilehl barvy vytvoen smsenm zkladnch barev vdy po dvou a uspodanch takto: dole na vrcholku fialov (sms erven s modrou), nalevo oranov (sms erven s lutou) a konen napravo je zelen (vslednice modr a lut). Dvma dalm trojhelnkm, kter jsou vzhledem k prvnm dvma uspodny rovn symetricky, a jejich vrcholky se nachzej uprosted vdy mezi dvma a dvma vrcholky prvnch dvou, odpovdaj dal mezilehl barvy, je jsou vdy sms barev bezprostedn sousedcch. Vprosted je bl, syntza vech ostatnch barev to je oblast jednoty princip. Vn vech kruh, z nich se Archeometr skld, se pedpokld ern, to jest neptomnost jakhokoliv svtla a tedy jakkoliv barvy. Je to oblast vnjch temnot. Zmnn tyi trojhelnky jsou trojhelnky ty ivl: Prv, jeho vrchol je nahoe, je trojhelnk ivlu Zem, druh s vrcholem dole, Vody, tet, s vrcholem vlevo, Ohn, a konen tvrt, jeho vrchol je napravo, Vzduchu. ZEM Capricornus Virgoa Taurusb VODA Pisces Scorpio Cancer OHE Aries Sagittarius Leoc VZDUCH Aquarius Libra Gemini

Dvanct znamen zvetnku vdy po tech odpovd jednomu ze ty ivl v poad Ohe, Zem, Vzduch, Voda. Tchto dvanct znamen je domem sedmi planet kad m jeden dm denn a jeden non, s vjimkou Slunce a Msce, kter maj oba jen jedin dm. Slunce je povaovno pevn za denn a Msc za non; u ostatnch planet vak se denn a non aspekt pravideln stdaj na obvodu kruhu. Vidme, e trojhelnky Ohn a Vzduchu obsahuj vechny denn planety, zatmco trojhelnky Zem a Vody planety non je pznan, e prv tyto trojhelnky jsou hlavn.

v Logosu je psno Scorpio v Logosu: Cancer c v Logosu: Leon

b

Z tabulky to ostatn bude lpe patrn: OHE (D) Aries Leo Sagittarius ZEM (N) Taurus Virgo Capricornus VZDUCH (D) Gemini Libra Aquarius VODA (N) Cancer Scorpio Pisces

V Archeometru se kad planeta nachz proti zvetnkovmu znamen, v nm m svj dm. Pro planety vychzej nsledujc vztahy k barvm a domy: Saturn non Saturn denn Jupiter denn Jupiter non Mars non Mars denn Venue denn Venue non Merkur non Merkur denn Slunce (denn) Msc (non) + + + + + + Kozoroh Vodn Stelec Ryby tr Skopec Vhy Bk Panna Blenci Lev Rak lut luto-oranov luto-zelen oranov zelen erveno-oranov modro-zelen erven modr erveno-fialov modro-fialov fialov

Vem planetm krom Slunce a Msce odpovdaj dv barvy jsou to barvy kyslink kov, patcch k tmto planetm, piem kad kov tvo nejmn dva kyslinky, a ostatn i vtina sol pslunch kov m tyto barvy. Korespondence kov k planetm jsou tyto: Slunce Msc Saturn Jupiter Mars Venue Merkur zlato stbro olovo cn elezo m rtu

Korespondence barev podle Archeometru je jin, ne jak se obvykle uvd ed a ern bv obvykle spojovna se Saturnem, modr a fialov s Jupiterem, erven s Marsem, lut a oranov se Sluncem, zelen s Venu a bl s Mscem; s Merkurem nebv spojovna dn zvltn barva. Tyto rozdly vznikaj tm, e Archeometr udv barvy sol kov, kdeto barvy obvykle udvan se vztahuj spe na vzhled samotnch kov. Nebudeme tuto otzku dle rozvdt, nebo v dalm textu bude jet pleitost se k n vrtit. Tak ponechme zatm stranou vztahy astrologie a hudby bylo by zapoteb obrnjho vkladu a vrtme se k tomu pozdji. Nyn se dostvme ke vztahm s rznmi psmeny a sly ty jsou velice dleit, nebo jsou klem k veker hermeneutice. Velk st tto prce bude tedy vnovna prv jim. Nejdleitjm psmem, o kterm zde mme pojednat, je watan. Tato abeceda, kter byla pvodnm psmem Atlanan a rud rasy, byla po katastrof, v n zmizela Atlantida.d Je pesnou tradukc psma astrlnho. Obsahuje ti psmena zkladn (odpovdajc tem osobm Trojice nebo tem prvnm sefirotm, je jsou temi zkladnmi sly, z nich vzela vechna ostatn), sedm planetrnch a dvanct zodiaklnch, tedy celkem dvacet dva psmen, odpovdajcch dvaceti dvma psmenm druhho jazyka, o nm hovo le Phil Inc.e Toto psmo, s nm se Moj seznmil v egyptskch chrmech, se stalo prvn hebrejskou abecedou, v prbhu stalet vak se mnilo, a pi pdu Babylonu zmizelo pln. Pvodn psmo Atlanan se uchovalo v Indii a prostednictvm brhman se dostalo k nm5; pokud se te vlastnho atlantskho jazyka, zejm sestval z rznch dialekt, kter se snad asem staly samostatnmi jazyky a jeden z nich se ujal v Egypt. Dle Fabre dOliveta se tento egyptsk jazyk stal zkladem jazyka hebrejskho.
d e

Vta nem, jak se zd, smysl. snad zkratka Le Philosophe Inconnu Neznm filosof, tedy L. C. de Saint-Martin

Tabulka ukazuje vztahy sel k psmenm watanskm, hebrejskm, planetm a znamenm zvrokruhu. V hrubch rysech jsme popsali stavbu archeometru a nyn budeme postupn a podrobnji studovat prvky, z nich se archeometr skld. Dva zkladn trojhelnky jsou: 1) Trojhelnk vzpmen s barvami lutou, modrou a ervenou; nazv se Trojhelnk Slova, Zem Principu a Imanace ivoucch v Nm; odpovd jmnu Je. 2) Trojhelnk obrceny, s barvami zelenou, fialovou a oranovou; nazv se Trojhelnk ivch vod, Potk, nebo Refrakce (Lomu) Vnho Principu do svtsk embryologie; odpovd jmnu Marie. Trojhelnk Zem Principu ili Zem Nebesk (Swargambhmi) odpovd hoe, kter je ve stedu svta (Mer), jej vrchol je sdlem Iwary (Maha-Dva) ve sfe Sani ili Saturnu. Vertikln osa je severojin osou svta6, kter jde od vrcholku hory Mer (severn pl, zimn slunovrat ili Kozoroh, dm Saturnu) do hloubi Propasti Velkch Vod (jin pl, letn slunovrat neboli Rak, dm Msce). Vodorovn pmka, pedstavuje hladinu Ocenu Velkch Vod (rezervor monost ili pasivitu vesmru); Mer se odr v tomto ocenu, z jeho stedu se zved7. Trojhelnk Zem (vzpmen) zde pedstavuje aktivn prvek (Slovo) a trojhelnk Vody (obrcen) prvek pasivn (Mariah neboli Maya); oba trojhelnky dohromady jsou znakem Stvoen (senr); pasivn trojhelnk je odrazem trojhelnku aktivnho, co vyjaduje zkon analogie, jak jej formuloval Hermes: to, co je nahoe, je jako to, co je dole, ale v obrcenm smyslu8. Dv osy obrazce tvo k, jen rotac kolem svho stedu tvo kruh; rotac ve vech tech rovinch tvocch rovnohl tystn vznikne koule (Vejce Svta)9. Otome-li obrazec o tvrtinu kruhu v jeho rovin (pm smr oten, tj. shora a doleva) zskme trojhelnky Ohn a Vzduchu msto Vody (pasivn prvek); vidme zde, e such ivly jsou aktivn a vlhk ivly pasivn. Spojnice vrcholk tchto dvou novch trojhelnk je polomr hladiny Velkch Vod, jen spojuje vchod a zpad. Spojuje ob rovnodennosti podobn jako k nmu kolm osa severojin spojuje oba slunovraty. Ke sprvn orientaci na tto horizontln pmce je nutn vdt, kter jej konec odpovd zpadu a kter vchodu. Jeliko jej konce odpovdaj rovnodennostem jeden odpovd jarn rovnodennosti (Skopec, dm Marsu) a druh podzimn (Vhy, dm Venue), vidme, e k tomu musme zvolit potek na horizontln krunici (kolm k rovin obrazce, na ni se promt prv horizontlnm prmrem), kter jest diametrlnm a horizontlnm ezem Vejcem Svta, jeho Velk Vody zaujmaj jeho spodn polovinu. To tedy znamen, e musme urit obdob, kdy m rok zanat, a podle toho se vye problm orientace. Spojme-li po dvou ostatn protilehl vrcholy tchto ty trojhelnk, vzniknou dal dva ke, je jsou zvltnmi mezilehlmi pozicemi ke prvnho, kdyby se otel kolem svho stedu v rovin obrazce. Vidme ostatn, e pi takov rotaci se me kterkoliv vrchol nachzet ve kterkoli pozici; zaujm je postupn vechny a takto projde celm zvrokruhem; jeho pozice bude rovn zviset na konkrtnm vchodisku toho roku, umstme-li potek nahoru. Jsou-li teba trojhelnky Ohn a Vzduchu v pozici dvou zkladnch trojhelnk Ohov vzpmen a Vzdun obrcen, co odpovd rotaci o tvrtinu kruhu, pak je zatek roku o jarn rovnodennosti (15. stupe Skopce), msto aby byl o zimnm slunovratu (15. stupe Kozoroha) jako na pvodnm obrazci. V takovm ppad bude hora Mer symbolicky nahrazena ohnivm sloupem, podprajcm svt, a pohr Vody, aby mohl nadle symbolizovat pasivn princip, mn se v symbol Vzdun, jak vidme v korespondencch tarotu10. Tento posun potku roku se vemi dsledky charakterizuje zmnu, kterou pinesl vklad Tradice (posvtnch knih)11 na potku Kali-Jugy12 (role Kriny). Modifikace, kter posunula potek roku do jarn rovnodennosti (msto pravidelnho zatku o zimnm slunovratu) dv zrod prodnm nboenstvm (Ion, Fnian) a atomistickm filosofim (Demokritos). Tradice takto zmnn se stvaj lunrnmi, enskmi, kdeto tradice zaloen na pvodn archeometrii jsou solrn, musk. Trojhelnk Zem Principu je trojhelnkem Slova. Jeho jednotliv vrcholy (hly) pitom pat: prv ( y ) (lev) Nebesk Pann13, druh ( p ), tj. horn, samotnmu Slovu a jeho projevm a tet ( w ) (vpravo) Duchu Svatmu. Barvy odpovdajc tmto tem hlm se obdobn natahuj: modr k Pann, lut ke Slovu a erven k Duchu Svatmu. Bl uprosted je pak barvou Otce, tj. samotnho Principu a lut je barvou jeho prvnho projevu. Trojnost tvoen tmito temi hly se odr v jin trojnosti (Trojice Maya), tvoen Trojhelnkem Velkch Vod. Tato druh trojnost oznauje potom ilus (odraz, demiurgick neboli mimoprincipiln stvoen), je mus lovk v sob zniit, aby mohl obvat Zemi ivoucch (protilehl trojhelnk), kter je mstem Pravdy (Stja-Loka) a Vdn (Dnna, gnsij),je rozpout vekerou ilus (formu, vnj svt).

10

Prvnm psmenem Zem ivoucch je y, krlovna solrnch a archeometrickch psem; jejm odrazem v Trojhelnku Velkch Vod je m, krlovna abecednch systm lunarizovanch, a proto ji ne archeometrickch. Odrazem w je r; konen zodiaklnmu kozorohovmu psmenu p, kter le na vrcholu Zem ivoucch, odpovd zodiakln rakov psmeno t, je le na spodku Velkch Vod. Planetrn psmena p a v pat k Saturnu, t a b k Msci.

Psmena Trojhelnku Zem ivoucch tvo jmna Slova a jeho pmch projev (emanac nikoli reflex): I Ph O (i Fo-Hi)a I O ili O I (Iwa-Ra, Je-krl a Oi-Ri ili Osiris). Psmena Trojhelnku Velkch Vod tvo jmno Mariah (MaRiaH) (nebo Maya psmeno R asto ze sanskrtskch koen miz i naopak se zase objevuje), projeven Panny Nebesk v oblasti pozemsk embryogenie a Slova, kter je jejm prostednictvm projeveno (reflexe Principu v ln Velkch Vod), a kter psob jako Stvoitel (BRaHMa). teme-li jmno MaRiaH obrcenm smrem, vznikne HeRMes (Psychopompe), prvodce du stoupajcch vzhru a klesajcch dol. Ne vak se pustme do podrobnjho rozboru tchto jmen a vech dalch, kter lze zskat kombinacemi tche psmen, musme nejprve poskytnout pr povechnch informac o psmu watan. Ji dve jsme uvedli, e psmo watan, jako kad solrn a tedy pravideln abeceda, obsahuje dvacet dv psmena, kter se dli na ti zkladn, odpovdajc tem boskm principm, sedm dvojitch, odpovdajcch sedmi planetm, a konen dvanct jednoduchch, odpovdajcch dvancti znamenm zvetnku; dvody tohoto rozdlen budeme studovat dle. Na tabulce ji dve uveden najdeme korespondence rznch psmen podle archeometru je vak dleit povimnout si, co o hebrejskm psmu uvd Sefer Jecr. Vzhledem k tomu, e star psmo se ztratilo v dob pdu Babylonu, pouil Ezdr k rekonstrukci textu Thory chaldejskho psma, i pesnji asyrskho, tedy tzv. hebrejsk tvercov psmo, uvan dodnes14. Nov psmo mlo dvacet dva psmen jako star, ale korespondence se pozmnily v to, co nalzme v Sefer Jecr. Korespondence podle archeometru jsou nsledovn15: PSMENA ZKLADN

PSMENA PLANETRN

11

PSMENA ZODIAKLN

Jedn se o tyto modifikace: V Sefer Jecr je msto psmene s psmeno m a msto t je tam v, take slovo tvoen zkladnmi psmeny tam je vma (Eme)16 msto tsa (Asoth) dle archometru; tak dolo k prohozen psmen k a r, p a c. Planetrnm psmenm v abecednm podku odpovdaj planety v poad astrologickm (ponaje Saturnem), co zcela mn koresponcence, akoliv ze sedmi novch planetrnch jsou tyi star17. Sedm prvnch zodiaklnch psmen se nemn, dle vak je n navrceno do svho abecednho poad, co odpovd tru (jemu dve odpovdalo m ), a to posunuje vechna nsledujc zodiakln psmena o jedno msto. Nov korespondence jsou tedy takto: ZKLADN PSMENA III II I v m a PLANETRN PSMENA r p k d g ZODIAKLN PSMENA n l y f

Tyto korespondence nachzme v Sefer Jecr. K tomu je jet teba pipojit poznmku o poad planetrnch psmen abecedy watan.

Vidme, e Saturn stoj na poslednm mst; ti dal planety Jupiter, Mars a Slunce jsou umstny v souhlase se svm astrologickm poadm, Venue a Merkur odpovdaj druhmu a pedposlednmu psmenu a konen Msc je na prvnm mst, take na jednom a druhm konci srie planetrnch psmen stoj Saturn a Msc, krajn planety. Abecedn poad zodiaklnch psmen odpovd pirozenmu poad zvetnkovch znamen, k nim se vztahuj. Seteme-li numerick hodnoty psmen zkladnch dle archeometru (A=1, S=60, Th=400), dostaneme 461, ili DVA (slice jsou opt nahrazeny odpovdajcmi psmeny), v sanskrtu Dva bostv; 4+6+1=11, co je slo Sly18. Souet numerickch hodnot planetrnch psmen ( b =2, g =3, d =4, k =20, n =50, c =90, v =300) je 469, neboli DVT ( fwd ), v sanskrtu Dvata bostvo; 4+6+9=19; 1+9 = 10 = y, princip. Stejn tak souet numerickch hodnot psmen zodiaklnch ( h =5, w =6, z =7, x =8, f =9, y =10, l =30, m =40, j =70, p =80, q =100, r =200) dv 565 ili hwh (V), absolutn ivot, univerzln ivot, ekvivalent sanskrtskho iva19. Souhrn planetrnch a zodiaklnch psmen dv hwhy, take vechny jsou tmto obsaeny v Tetragramu20. Souet hodnot vech 22 psmen je 461+469+565 = 1495 neboli ADTE, v sanskrtu Adit21,

12

neviditeln ivot; a tak 1+4+9+5 = 19; 1+9 = 10, nebo cel abeceda je potencionln obsaena v y (principu)22. Z pedchozho vyplv, e matesk neboli zkladn psmena odpovdaj ideji Bostv, planetrn psmena ideji Principu (zvlt aktivnho) a konen zodiakln psmena odpovdaj ideji ivotnho prosted, v nm princip psob. Povimnme si, e z 22 psmen abecedy watan jich v archeometru figuruje pouze 1923 12 zodiaklnch neboli jednoduchch a 7 planetrnch ili dvojitch24 chyb prv 3 matesk neboli zkladn psmena: ( a A), ( s S), a ( t Th). Jejich formaci se budeme vnovat dle. Rozdlme-li kruhov obrazec Archeometru podle vodorovnho diametru tak, aby byl rozdlen na dva polokruhy, a pak spodn polokruh odklopme kolem teny na pravm konci vodorovnho diametru (kter je rovnobn s vertikln osou celku), aby pak zaujmal postaven k pvodnmu symetrick25, zskme syntetickou figuru, kter obsahuje vechna ti zkladn psmena: (a) (s) ( t ). A je tvoeno horizontlnm diametrem, S centrlnmi body a Th posunutm obvodem krunice. Dohromady vznik slovo ASoTh, o kterm jsme ji psali. Psmeno A pedstavuje jednotu, S dvojnost a Th mnohost. Ve svt relativizovanm, vztaenm k lovku odpovd jednota duchu, mnohost hmot a mezilehlm ili ekvilibrujcm prvkem je ivot; toto slovo o tech psmenech lze tedy chpat jakoto oznaujc vesmr o tech rovinch: duchovn26, astrln27 a materiln28. Z obecnjho a zrove metafyzitjho hlediska lze ci, e prv len odpovd boskmu principu trvajcmu v sob a sebou nezvisle na vech svch projevech a psoben, druh len pedstavuje psoben principu na vesmrnou pasivitu (ensk princip), co dv zrod vekerm projevm (manifestacm byt); Vesmrn (univerzln) pasivita obsahuje vechny monosti29 a pedstavuje ji tet len. V aplikaci na lidskou bytost je prvnm lenem duchovn princip Jstv (thman), druhm je projevovan bytost (vthmn); konen tetm je prosted, v nm k onm projevm bytosti dochz neboli soubor cykl i stdi, jimi ryto projevy prochzej pi svm vvoji. Prvou dvojici psmen sa (AS) tedy lze chpat jako bytost nezvisle na jejm prosted, kdeto cel slovo tsa (ASoTh) oznauje bytost vyvjejc se ve svm prosted. Hieroglyfick symbol slova ASoth lze vyjdit takto:

S tmto symbolem se setkvme a v n30, co opt ukazuje, jak vechny tradice, dokonce i ty, kter zdnliv jsou si zcela nepodobn, pochzej z tho pramene. Je to obraz Vejce Svta vychzejcho z chaosu, co se v Genesi popisuje jako oddlen dne od noci, svtla od tmy. Toto rozdlen je ostatn provdno pouze v principu, nebo tento symbol je binrn pojmn jen proto, aby svt byl pochopiteln. Pojem Vejce Svta (Brhmanda), jen stoj na potku kad kosmogonie, si lze pedstavit analogi se stavbou buky kterhokoliv ivho organismu, zvete i rostliny. Buka m ti hlavn sti: jdro, protoplasmu a obal. Ji z toho je zejm, e analogii lze vst mezi jdrem a , protoplasmou a , , protoe jednota je vdy to centrln, vnitnj, kdeto mnohost je vnj podoba. Navc jdro obalem a (kondensace je dna vy lomivost) obsahuje urit mnostv chromosom, je jsou zkladnm elementem vlken jdra, kter se rozdluje kyryokinesou (procesem bunnho dlem); v protoplasm jsou pobl jdra dv dc oblasti zvan centrosomy, kter zde pesn odpovdaj dvma bodm psmene ; tyto body jsou silovmi centry neboli ply buky, analogickmi dvma ohniskm elipsy. Hraj dleitou roli pi bunnm dlen a proto byly nazvny dc sfra31. Tyt prvky nalezneme nutn i ve svt, a zvlt v planetrn soustav, kter je jakousi bukou vesmru; jdro je nutn spatovat v souboru planet, protoplasmu tvo meziplanetrn ther a membrnu zodiakln obal. Psobenm dvou silovch center, kter odpovdaj dvma dcm oblastem jedno je viditeln a druh neviditeln (ppadn je meme symbolicky nazvat bl slunce a ern slunce) se pvodn homogenn ther Whbw Wht , neviditeln a beztvar, kter dosud existuje pouze potencionln, jako ist monost, diferencuje a organizuje v silorch, je jsou teoreticky koncentrickmi elipsami s ohnisky v obou centrosomech. Tato diferenciace, kter je zrove kondensac, vytv fyzickou hmotu ve tyech skupenstvch: zen, kapalina,

13

plyn, pevn stav, co je tot jako tyi ivly (Ohe, Voda, Vzduch, Zem); samotn ther, Akaa u Ind je ptm ivlem, kvintesenc alchymist32. Z takto vznikl fyzick hmoty se tvo planety a jejich obnice, je jsou tm, m chromozmy buce, ovem s tm rozdlem, e nejsou spojeny jako v buce, nbr oddleny. Analogicky lze tedy ci, e jejich soubor tvo jdro Slunen soustavy. ther neboli kvintesence je tedy prvotnm praivlem, jednotnou nediferencovanou ltkou a ostatn tyi ivly jsou jeho modifikacemi, kter se z nho vytvoily kondensac v rznm stupni33. Nesmme vak ther (a tm spe ne ivel Vzduch) zamovat s tm, co alchymist nazvaj Asoth, nebo zatmco ther je jen plastickm principem hmotnho svta, Asoth je duchovnm principem astrlnch sil, je se souborn nazvaj Astaroth34. Je samozejm, e tyto vahy o stavb planetrn soustavy jsou zcela teoretick a schematick; skuten proces jejho utven se mus liit v kadm zvltnm ppad, vdy vak se tam setkme s tmi analogiemi, nebo mnohost hmotnch projev vyplv z jedinho principu. V tomto bod ji omezme poznmky, beztak ji dosti dlouh, o slov ASoTh a jeho vznamech. Dle budeme studovat symboliku rznch planetrnch a zodiaklnch psmen abecedy watan, pedtm vak jet pr obecnch vah, kter se vztahuj podobn jako ve pedchzejc k archeometru jako celku. Probereme nyn archeometr z hlediska dlen roku. Oba kruhy na obvodu maj 360 stup a dl se podobn jako zvrokruh. Oba zanaj na prvnm stupni Kozoroha, vnitnj kruh vak je znaen zprava doleva vzhledem k stedu obrazce (pirozen smr oten zde oznauje poad, v nm Slunce prochz znamenmi zvrokruhu), kdeto vnj kruh (ten, kter se nachz na samm obvodu obrazce), je oznaen obrcen, tj. zleva doprava. Take od 1. stupn Kozoroha, kter je nulou pro ob dlen (a zrove i stupnm 360, nebo potek je i koncem), vede vnitn dlen doleva, vnj doprava. Vzhledem k tomuto protikladnmu uspodn je souet sel v tme bod vdy roven 360, stedn hodnota u obou kruh je v sle 180 a to je v prvnm stupni Raka.35 Nen zcela pesn eeno, e vchoz a konen bod jsou toton, nebo ve skutenosti nen cyklus nikdy uzaven. Kruh je spe zvitem jaksi roubovice promtnut na vlec tak, aby oba konce zvitu leely na te zkladn vlce. Oba body tedy ve skutenosti nejsou umstny v te rovin, toton jsou pouze jejich projekce na rovinu zkladny vlce, a projekce vech odpovdajcch bod jednotlivch zvit roubovice (spirly)36. Obrazec archeometru me bt takto povaovn za projekci jednoho cyklu (ppadn nslednch cykl poloench pes sebe) do roviny zkladny jinak neuren. Kdybychom roubovici naopak promtli do roviny kolm na rovinu zkladny, to jest rovnobn s osou a pltm vlce, budou naopak vchoz a konen bod cyklu v rznch bodech. Odlin budou i ppadn rozvinut krunice. S touto vhradou, e cyklus nen nikdy uzaven, meme rok povaovat za kruh, jeho dlka je urena dobou potebnou k prchodu Slunce ekliptikou; slovo annus ostatn oznaovalo pvodn kruh, i cyklus tento vznam zstal uchovn v diminutivu annulus (krouek annenau). Slovo annus oznaovalo pvodn jaksi asov cyklus, pak se vak jeho vznam omezil na urit cyklus: ten, kter Francouzi dodnes nazvaj anne (rok). slo 360 se vztahuje k dlce roku: u Egypan se rok skldal ze 12 msc po 30 dnech plus 5 dn doplkovch (ekov vyzvali tyto doplkov dny epagomenn)37. Fyzick rok na Zemi trv 365 a 1/4 dne piblin38. Epagomenn dny se dnes neakumuluj na konci roku, nbr jsou distribuovny k nkterm mscm, take jejich dlka je nestejn. Vimnte si, e 365 je tak celkov mnostv Eon neboli emanac podle Basilida. slo je dno numerickou hodnotou slova Abraxaj neboli Abrasax, a nachz se na cel ad gnostickch obraz39: A=1 B=2 R = 100 A=1 S = 200 A=1 X = 60

Vyjdme-li nyn toto slo 365 v hebrejskch psmenech, zskme: 300 = v 60 = s 5=h

Psmeno v pedstavuje ohniv princip va. s svm kruhovm tvarem pedstavuje hada, kter se zakousl do vlastnho ocasu, eckho Urobora ( Oroboroj ), kter byl u Egypan obecnm symbolem asovho cyklu (obecn), a zvlt pak onoho cyklu, kter obsahuje vechny ostatn, a kter oznauje dobu trvn svta. Tento cyklus, v sanskrtu nazvan Kalpa, bv povaovn za dobu neuritou, zrove vak existuj periody omezen a jejich sti (Manvantary a Maha-jugy), ke kterm se vrtme pozdji. Spojen obou psmen v a s tedy znamen OheHad, a to je zrove vznam sanskrtskho slova Kundalini, co je jedno z jmen astrlnho hada40. Ptomnost psmene h, symbolu ivota, ukazuje, e astrln had je vitlnm principem svta.

14

Jest to Anima mundi, Asoth alchymist41; slovo hwh (EVE), kter znamen univerzln ivot, oznaovalo rovn v egyptskm jazyce hada. Odeteme-li od sla 365 slo 10, tj. y dostaneme 355, co se v hebrejtin vyjaduje nsledujcmi psmeny: v = 300 n = 50 h=5

Tato ti psmena tvo slovo hnv (anah), co v hebrejtin znamen rok a normln hebrejsk rok skuten trv 355 dn42. Pemstme-li psmeno v ze zatku slova na konec, a nahradme-li psmeno h psmenem x, je pedstavuje elementrn (? ivlov ?: lmentaire) ivot hwx, hmotnou existenci, kter je vystavena prci a sil43, dostaneme slovo vxn (Naha), to jest jmno hada z Genese. Vrame se k dlen roku. Vidli jsme, e tyem trojhelnkm odpovdaj trojice zvrokruhovch znamen. Kad znamen zabr na krunici interval 30 stup, tj. 30 dn slunenho roku44. tyi ramena ke v centru odpovdaj slunovratm a rovnodennostem a velk liturgick svtky jsou ve dvancti znamench zvrokruhu rozmstny nsledovn:

Trojhelnku Zem, jeho vrchol je v zimnm slunovratu, odpovdaj: 1/ Kozoroh a ()Saturn Vnoce a sv. Jan zimn 2/ Bk a ()Venue Nanebevstoupen Pn a svtky Svatodun 3/ Panna a ()Merkur Nanebevzet Panny Marie Trojhelnku Vody s vrcholem v letnm slunovratu odpovdaj: 1/ Rak a Msc Bo tlo a sv. Jan letn 2/ tr a ()Mars Svtek Vech svatch a Duiky 3/ Ryby a ()Jupiter Oiovn P. Marie a Popelen Steda Trojhelnku Ohn s vrcholem v jarn rovnodennosti odpovdaj: 1/ Skopec a (+)Mars Zvstovn P. Marie, Velikonoce 2/ Lev a Slunce Navtven P. Marie 3/ Stelec a (+)Jupiter Neposkvrnn Poet

15

Trojhelnku Vzduchu s vrcholem v podzimn rovnodennosti odpovdaj: 1/ Vhy a (+)Venue Narozen P. Marie a Svatoandlsk svtek 2/ Vodn a (+)Saturn Ti krlov a Kest Pn 3/ Blenci a (+)Merkur Trojice Bo Pro vt jednoduchost jsme svtkm ponechali jejich nzev v katolick liturgii; je vak teba mt na pamti, e jejich pvod sah do doby mnohem vzdlenj a e je nachzme pod rznmi nzvy, ale se stejnou symbolikou prakticky u vech nrod45. V dalm vkladu uvedeme vznam kadho z tchto svtk a jeho vztah k odpovdajcmu znamen zvrokruhu; zatm se omezme jenom na upozornn, e v obou slunovratech je svtek sv. Jana zimn a letn46. Svat Jan zde nahrazuje latinsk Janus, jeho dv tve pedstavovaly dv poloviny roku, kter on otevral a zavral svmi dvma kli47. Tyto kle, poloeny pes sebe do tvaru ke, tvo obrazec podobn svastice, znak indickho Gni, jeho jmno musme rovn pirovnat k jmnu Janus, a jeho symbolika, kterou budeme studovat dle, se tak vztahuje k roku. Dv ramena svastiky pedstavuj z astronomickho hlediska osu slunovratovou a rovnodennostn pohybuje-li se kolem svho stedu ve smru naznaenm na konci ramen, obshne k cel rok. Rok zan o zimnm slunovratu, jen odpovd severu, polovina roku je o letnm slunovratu, co odpovd jihu. Jarn rovnodennost pak mus odpovdat vchodu a podzimn zpadu48. V obrazci archeometru se tedy vchod nachz vlevo od osy severjih a zpad vpravo, co je obrcen ne jak jsme zvykl. Je vak teba si uvdomit, e ta st zvrokruhu, kter odpovd v roce severu, se nachz jin od rovnku, a naopak st odpovdajc jihu se nachz od rovnku severn, co pevrac vechny korespondence k zemskmu globu. Ji dve jsme uvedli korespondence zodiaklnch a planetrnch psmen; na vrcholku, to jest v zimnm slunovratu, potku roku, nachz se zodiakln psmeno Kozoroha (Ph) a planetrn Saturnu (); prv z nich je z jmna Slova (IPhO) a druh jmna Jee (IO); souet numerickch hodnot obou psmen je 380 ( p = 80, v = 300). Od dvnho starovku byl velmi uvn 19-tilet cyklus, Chaldejci nazvan Saros; tento cyklus, jak bylo ji dve uvedeno, odpovd 19 psmenm (12 zodiaklnch a 7 planetrnch), uvanch i v Archeometru. 19 let o 365 a 1/4 dnech dv celkem 6939 a 3/4 dne, piem 14 harmonickch let o 360 dnech plus 5 rok o 380 dnech (tvocch periodu Saros) dv: 360 14 = 5.040 380 5 = 1.900 19 let 6940 dn Patriarchln Akademick a Antediluviln Univerzita, u kter a musme hledat pvod Archeometru, tedy dokonale znala dlku roku 365 a tvrt dne. Lehk rozdl mezi 6939 a 3/4 a 6940 dny poukazuje na zkracovn slunenho roku49; a zrove umouje astronomm urit dlku antediluvilnho roku50. Jeho dlka by podle ve uvedench dat mla init 6940/19 = 365,26315 dne neboli 365 dn, 6 hodin, 18 minut a 56 sekund; dlka souasnho siderlnho roku in 365 dn, 6 hodin, 9 minut a 11 sekund; n rok je tedy krat o 9 minut a 45 sekund. Na druh stran vynsobme-li 80300, zskme slo 24.000, harmonick cyklus, Velk Rok vech starovkch asijskch univerzit, tento cyklus se vztahuje k pedchzen rovnodennost, to jest k dob, kterou zemsk osa potebuje, aby opsala ve smru od vchodu k zpadu kuel, kter se na oblohu promt jako kruh, jeho geometrickm plem je pl ekliptiky a polomrem hel 23 27. Po tuto periodu se postupn vechny hvzdy lec na tomto malm krouku stdaj v roli Polrky51. Jako doba trvn Velkho Roku se udvala i jin sla, nap. Van starovkch tatarskch mudrc je 1801212 = 25.920. Je to jedno z sel udvanch i v dnen dob; dal sla jsou 25.765 a 26.00052. V Archeometru rok zan o vnocch a o zimnm slunovratu, planety jsou umstny v 15. stupni svch dennch a nonch dom; kad z 12 dom odpovd prostoru jednoho zvetnkovho znamen ili hlu 30 stup. Na bezen (znamen Skopce), jarn rovnodennost, byl potek roku posunut a pozdji, kdy Krina pevrtil vekerou pvodn archeometrii53, aby ukonil anarchii, kter tehdy zmtala svtovou praotc (rozpolcen Iru a potek Kali-Jugy). Z on doby pochz i Trimurti brhman ve sv dnen podob54. Krina uspokojil naturalisty, kdy zamnil trojnost Principu, trojnost Slova IPhO, trojnost JeeKrle IWaRa za druh trojhelnk MaRiaH, ten i planetrnm (lunrnm) psmenem B: BRaHMa55, zatmco z IWa vzniklo IVA, promujc, a teno opanm smrem: VInu, uchovvajc vesmr56.

16

Nejstar kalend ek, kter urit piel z Asie prostednictvm Fnian (po rozpolcen Iru) situuje hlavn body oblohy do 15. stupn konstelac, jak se meme pesvdit v Hipparchovi, Eudoxovi, Achillovi Tatiovi a etnch dalch autorech. Zimn slunovrat se tam nachz v 15. stupni Kozoroha, letn slunovrat v 15. stupni Raka, jarn rovnodennost v 15. stupni Skopce a podzimn rovnodennost v 15. stupni Vah. U starovkch vd i an je potek slunenho roku o zimnm slunovratu; u Ind to odpovd svtkm Kriny. Slunce v 15. stupni Kozoroha vak na potku astronomickho roku bylo v roce 1535 ped nam letopotem. Je nemysliteln, aby Archeometr pochzel z tto doby, kdy naopak veker vda a archeometrick daje byly vude rozvrceny. Pokud tedy chceme zjistit, kdy tento nadlidsk nstroj syntzy univerzlnch organicit a harmonicit Slova stvoitelskho byl zjeven lidem v cel jeho integrit, musme otoit kolem Velkho Roku pinejmenm jednou, take nm vychz podle toho, jak dlouh Velk Rok bereme za zklad, rok 25 353 ped n. l., 27 118 ped n. l., 27 273 event. 27 353. Archeometr tedy pochz z doby ped 25 tisci a 30 tisci lety, ili z obdob atlantsk civilizace, jak uvidme pozdji. Tyto daje zhruba dokazuj (a mme pro to jet dal dkazy), e Archeometr se vztahuje k tradici erven rasy pro ns nejdleitj, nebo k n mme nejpirozenj a nejpmj vztah.

Obraz archeometru

17

Hudebn kosmologick rice

Planetrn a zodiakln rice

18

Poznmky:
V celm nsledujcm textu budeme se dret spe tradice brahmnsk ne jinch, nebo in vklad snadnj a pochopitelnj; upozornme vak i na konvergence jinch tradic. 2 Podle obvykl interpretace biblickho textu znzoruj znamen zvrokruhu a ostatn souhvzd zvata z archy. Thabah je Abeth (A y H lze vzjemn zamovat, jak uvidme dle), to jest Alef-Beth-Thau, posvtn abeceda, odraz abecedy astrln, jejmi psmeny je dvanct znamen zvrokruhu, sedm planet, kter v nich maj svj dm, a k tomu ti znaky jednoty, dvojnosti a mnohosti (ti zkladn psmena), take celkem dohromady cel abeceda o dvaceti dvou psmenech. 22 se redukuje na 4 (2+2), take vechna jmna tvoen kombinac 22 psmen mla by bt v zsad obsaena v jednom posvtnm jmn o tyech psmenech. (Slovo, kter je ztraceno, kdyby Tradice mla bt skryta). 3 Man: Kosmick ili vesmrn inteligence, stvoitel vech bytost, reflektovan obraz emanujcho Slova. Ve svm cyklu je Manem Pradapati, Bh vech stvoench. Tvo bytosti k obrazu svmu a je mon jej povaovat za kolektivn Rozum bytost epochy, kter pedchz tu, v n on vldne. Man je typem lovka (Manava); ve sv epoe vtiskne tvoen svj zkon (Dharma, Thorah), take je prvotnm a univerzlnm zkonodrcem. V obdob Kali-Jugy, kter je tvrtm (eleznm) vkem, je Bk Dharma (Manv zkon, Minotaurus ili Minv Bk u ek, Mnev neboli Mnevisv Bk u Egypan, Mojova Thorah u Hebrejc), presentovn tak, e na zemi m u jen jednu nohu. 4 Manvantara: epocha jednoho Mana. V jedn Kalp (Brahmv den) je trnct Manvanter, a v kad vldne jin Man. Prv Man v Kalp, Adhi-Man (Brahmv prvorozen), je toton s Adam Kadmon, manifestac Slova (Brahma uvaovn ve funkci stvoitelsk). V nynj Kalp je prvm Manem Swajambhuva, slovo pochz z Swajambhu (Ten, kter trv sm v sob, sebou, Vn Slovo), po nm nsledovalo est dalch Man: Swroa, Auttami, Tmasa, Raiveta, akua a konen Vajvaswata, syn Slunce, zvan t Satjvrata (v jeho roli uzvru pedchoz Manvantary, je byla analogick s lohou biblickho Noema), je tedy sedmm Manem v tto Kalp a vldne souasn Manvantae. V tto Kalp bude po nm nsledovat jet sedm dalch Man, aby doplnili poet na trnct. Budou se jmenovat Sarja-Savarni, Daka-Savarni, Brahma-Savarni, Dharma-Savarni, Rudra-Savarni, Ruja, Agni-Savarni (slovo Savarni znamen: bt podobn emu, podlet se na podstat eho). Za nzvem njakho principu oznauje bytost, kter tento princip projevuje, nebo manifestace (projeven) principu m sten povahu onoho principu a vychz ze samotn jeho podstaty. 5 Srov. Saint-Yves dAlveydre, Notes sur la Tradition Cabalistique. 6 Zprvu se zd, e ve zvrokruhu neme bt sever ani jih, jen by protnal vesmrnou sfru velkm horizontlnm kruhem (pedpokld se, e rovnk je toton s rovinou ekliptiky, co ve skuten Slunen soustav, kter se vdy pedpokld ve vztahu k Zemi, nen pravda). Chceme-li vak situovat potek roku ve zvrokruhu, nejprve musme zvolit orientaci (osa vchodzpad), o em bude e dle. Potom na horizontln rovinu spustme kolmo, tj. vertikln, velk kruh, jeho horizontlnm diametrem bude tato osa, take pmka slunovratov je toton s vertikln osou, spojnic vrcholu hory Mer s hlubinou Velkch Vod, co zrove uruje potek roku. Lze tedy ci, e ve zvrokruhu je slunovratovou pmkou osa severjih. Cel obrazec je projekc vesmru jako celku do stednho bodu hladiny Velkch Vod (jejho prseku s vertikln osou). 7 Mer se umsuje na severn pl, kde je Slunce cel den nad obzorem a kde by dokonce vbec neopustilo obzor, kdyby rovina ekliptiky byla toton s rovinou rovnku (k tomu viz vdick texty). Za souasnho stavu vc je Slunen soustava pojmna ve vztahu k Zemi (a ob roviny nejsou toton) a Slunce svou kadodenn drhu kon v t sti ekliptiky, v n se prv nachz, a kter zabr na nebesk sfe jeden stupe; kadodenn zdnliv pohyb Slunce na nebesk kouli je tedy kruh rovnobn s rovnkem (kruh vak nen ve skutenosti uzaven). Pokud by se tento kruh nachzel nahoe (co je polovinu roku, kdy je Slunce severn od rovnku), Slunce by neustle svtilo po celou tu dobu na severn pl. V druh polovin roku, kdy je Slunce jin od rovnku, svt naopak na jin pl a na severnm je tma. 8 Pevrcen trojhelnk je symbolem enskho emblmu Jni, kdeto vzpmen trojhelnk je symbolem muskm analogickm s lingamem. 9 Ve Vejci Svta (Brhmnda) se projeven, manifestace Brhmy (Tvocho Slova) jakoto Pradapati (Bh stvoench, identick s Adhi-Manem), kter je t nazvn Vird, objevuje pod jmnem Hiranja-Garbha (Zlat zrodek), co je princip ohniv zavinut (ign infolu) u Egypan projev (manifestace) Ptaha, u ek Hfaista. 10 V tarotu je pasivn princip pedstavovn emi odpovd ivlu Vzduch, a aktivn princip, pedstavovan holemi, odpovd Zemi. Me pedstavuje sjednocen obou princip a odpovd Ohni. Denr symbolizuje produkt tohoto sjednocen, odpovd Vod. Genese, vznik ty ivl z prvotnho theru vak je zcela jin: Vzduch vznikl prvn diferenciac se polarizuje v Ohe (ivel aktivn) a Vodu (ivel pasivn). Psobenm Ohn na Vodu vznik Zem. Z toho je zejm, e korespondence se li podle toho, jak hledisko zaujmeme. 11 Posvtn knihy jsou vrazem bo Moudrosti pizpsoben lidskmu chpn, a proto je Egypan pitali Thothovi i Hermovi. Nejsou vak dlem jedinc, nbr knskch stedisek vdn (Universits sacerdotales), kter jsou na Zemi imanentn manifestac Moudrosti. V uritch ppadech me bt jejm orgnem jednotlivec (Moj, Orfeus atd.), ten vak pi sv roli zvstovatele i upravovatele Tradice ztrc svou individualitu, co je symbolizovno zmnou jeho jmna profnnho za jmno inician. 12 Zatek Kali-Jugy je 36 let po smrti Krinov. Obdobn 36 let po smrti Kristov (pesnji eeno Jeov nebo Je je povaovn a pozemsk projev, manifestaci principu Christos; smrt neme toti postihnout princip, nbr jenom symbolickou individualitu, tj. manifestaci onoho principu naemu chpn), tedy v roce 70, dolo k znien Jeruzalma many a zapoalo konen rozptlen id po svt, co odpovd jejich obdob Kali-Jugy. Zde je nutno upozornit na jistou podobnost, ke kter se ostatn dle jet vrtme, a budeme studovat postupn projevy Vinuovy a jejich vztahy.
1

19

Toto psmeno je femininn v psmu watan i v sanskrtu, zatmco v hebrejsk abeced je odpovdajc psmeno naopak maskulinn. 14 Archeometr toto psmo ostatn oznauje jako asyrsk (viz obr.). 15 Tuto i nsledujc tabulku je teba st zprava doleva. Byla takto uspodna kvli souvislostem s hebrejtinou, kter jsou tam uvedeny (je znmo, e v hebrejtin se te zprava doleva). 16 Pouhou zmnou psmen MEM a SAMEK zskme slovo AMTh (Emeth), kter v hebrejtin znamen pravda. Slovo AM (Eme) teno zleva doprava se mn v ema jin forma slova em M jmno, co oznauje pedevm ono Jmno par excellence, je obsahuje vechna ostatn jmna, to jest Tetragrammaton bo. 17 Jsou to tyi prvn psmena podle abecednho podku: BETh, odpovdajc Saturnu msto Msci; GIMEL, je odpovd Jupiteru msto Venui; DALETh, kter odpovd Marsu msto Jupiteru; KAF odpovdajc Slunci msto Marsu. Z planet jedin Merkur zaujm tot msto v obou korespondencch. 18 Viz odpovdajc karta tarotu; dle ostatn nalezneme urit vysvtlen k tto vci. 19 Ve franc. orig. JIVA. 20 Je dleit si povimnout, e soubor planetrnch psmen, synteticky vyjdench psmenem VAV, pedstavuje pohyblivou st obrazce, kter obh ped st fixn, tj. zvrokruhem a kter v tetragrammu odpovd skupin psmen HE VAV HE. Zvrokruh je fixn sm o sob, mobiln vak je vzhledem k nm, a to tm jak prochz rokem nebo jakmkoliv jinm cyklem (nap. rovnodennostn preces). Z toho dvodu je teba na cel obrazec nahlet tak, jako e obh kolem svho stedu. 21 Sanskrtsk ensk koncovka i je ekvivalentn hebrejskmu HE. Krom toho, jak ji bylo eeno, psmeno J je v sanskrtu i v psmu watan femininn, stejn jako eck psmeno Epsylon. 22 Hebrejsk VAV pedstavuje musk neboli aktivn princip (Slovo). Odpovdajc psmeno watansk tak oznauje princip, jene v jeho ensk form (Panna Nebesk). Na tento ensk princip je uinna narka ve slov BeREIT, kterm zan kniha Genese. 23 Tomuto slu odpovd cyklus 19 let, uvan od dvnho starovku, Chaldejci nazvan Saros; vrtme se k nmu jet pozdji. 24 Na hlavnm obrazci jsou jednoduch ili zodiakln psmena a jejich korespondence s ostatnmi abecedami umstny ve tet zn od vnjho kruhu. Dvojit ili planetrn psmena v zn tvrt; vzhledem k tomu, e jejich poet je samozejm roven potu planet, to jest sedmi, jsou ve dvanctinch kruhu umstny stejn jako planety, tj. podle jejich dennch a nonch dom; pt z nich se tedy dvakrt opakuje. 25 Ve skutenosti nen horizontln diametr na nsledujcm obrazci tent jako na hlavnm obrazci, nbr je posunut o 15 stup, take lev konec novho horizontlnho diametru je toton s potkem znamen Skopce (pslun konec starho diametru je toton se stedem tohoto znamen). 26 Duchovn ili bosk rovina je svt princip, je v Archeometru odpovd stedu. Je to rovina istho byt neboli jednotnosti. 27 Je to oblast kosmickch sil, kterou by z tohoto hlediska bylo vhodnj nazvat vitln i energetickou rovinou. Nzev astrln rovina, pochzejc od Paracelsa, vak je astji uvn, nebo tyto kosmick sly, uvaovny ve fyzickm svt, a pedstavuje polarizaci univerzln Sly, stejn jako slo 11, zvlt ve Slunen soustav, jsou silami astrlnmi. Symbol kter rovn vyjaduje vyrovnanou dvojnost, a odpovd psmenu KAF, kter je planetrn a koresponduje s Marsem ve watansk abeced. Toto psmeno je umstno ve stedu sedmera planetrnch psmen; je potenm psmenem sanskrtskho jmna Karttikja (zvanho t Skanda), kter je vdcem nebeskch vojsk, a tak tmto psmenem zan slovo Kama (touha), principiln aspekt univerzln Sly. Astrln rovina obsahuje sedm sfr planetrnch, podle nich jsou analogicky rozloeny kosmick sly v obrazci Archeometru odpovd tedy oblasti planet. Konen je to rovina Slova neboli aktivnho principu, je potencionln obsahuje vechny manifestace byt a jeho polarizace (odrazem v hladin Velkch Vod) je v Zoharu zobrazena jako Makroprosop a Mikroprosop. 28 Toto slovo oznauje ve, co je potencionln obsaeno v prvotnm theru, to jest soubor vech materilnch monost, a to nejen prodn, fyzick svt (v nejobvyklejm smyslu slova), jen je jen zvltnm ppadem urit materiln potenciality. ther je kosmick prosted (Akaa), na n psob tvoc Slovo; v Archeometru toto prosted odpovd vnj zn, to jest zodiaklnmu obalu. Ve Slunen soustav relativizovan k Zemi, je teba podobnost obrtit: principiln svt pedstavuj vy nebesa s planetrnmi sframi (obloha s pevnmi hvzdami, primem mobile a coellum empyreum), a oblast hmotn realizace pedstavuje sublunrn svt, to jest samotn Zem a jej atmosfra; soubor sedmi planetrnch sfr odpovd astrln rovin neboli svtu zprostedkujcmu (monde intermdiare). To uruje souvislosti tech psmen A, S, Th v konkrtn aplikaci na Slunen soustavu. 29 Souhrn vslovnch i nevslovnch monost, a to nikoli pouze materilnch, kter jsou jen zvltnm ppadem monost vslovnch. 30 Symbol JinJang; o jeho metafyzickm vznamu viz Matgioi La Voie Mtaphysique, str. 129 a dal. Zrove je teba pipomenout, e obvykle se v symbolu JinJang nahrazuje elipsa jej hlavn krunic (tj. tou, jejm prmrem je del osa elipsy). Elipsu je ostatn mono chpat jako pravohlou projekci tto krunice (na pvodn rovinu) rotovan o urit hel kolem jejho horizontlnho diametru, kter se pak stv del osou. Krat osa pak je projekc osy vertikln. hel svran rovinou krunice v uvaovan poloze s rovinou obrzku (jedna polokrunice se pak nachz nad touto rovinou a druh pod n), je uren pomrem mezi krat a del osou a tento pomr je roven kosinu tohoto hlu. Ureme tento hel pro ppad, kdy ohniska elipsy jsou toton s dvma centrlnmi body jako na uveden ilustraci. Vzdlenost ohnisek se tu rovn polovin del osy, kter je rovna dvojnsobku prmru vnjho kruhu Archeometru; ozname-li polomr tto krunice r, polovinu velk osy a, polovinu krat osy b, polovin vzdlenost ohnisek c, pak a = 2r, c = a/2 = r. Dlka krat osy je dna vzorcem: b2 = a2c2, z nho po nahrazen a, c jejich hodnotami vyjdenmi ve funkci r, vznikne b2 = 4r2r2 = 3r2, odkud b = r 3 take vztah obou os elipsy b/a = 3/2. Ozname-li dle hledan hel x, a je-li tento hel obsaen mezi 0 a /2 (nebo je samozejm, e se jedn o ostr kln svran dvma rovinami: hodnoty lec mezi /2 a odpovdajc klnu tupjmu pi

13

20

del rotaci by odpovdaly polohm elipsy symetrickm k pedchozm podle horizontlnho prmru) bude hel x uren podmnkou cos x = 3/2. 31 Nebudeme se zde zabvat podrobnostmi obshlej vklad lze najt v kterkoli fyziologii. 32 Quinta essentia: pt esence; Ether je prvnm i poslednm z ivl, nebo obsahuje tyi ostatn, kter z nho vznikaj diferenciac, a na konec se do nho vstebvaj, aby se navrtily do stavu neprojeven neboli prvotn nerozlienosti. 33 Pestoe nejjemnjm skupenstvm hmoty je zen, odpovdajc ivlu Ohe, uvauje se obvykle nejprve o Vzduchu, ivlu neutrlnm i ekvilibrovanm, jeho polarizac vznik Ohe ivel aktivn ili musk (odpovd Se alchymist), a Voda ivel pasivn ili ensk (u alchymist odpovd soli, je oivena Asothem, stv se Kamenem mudrc). Ve slov ALEF MEM IN (sloenm ze zkladnch psmen hebrejsk abecedy podle Sefer Jecr, jak bylo uvedeno ve), pedstavuje psmeno ALEF rovnovn princip, kter obsahuje a sjednocuje ostatn dva ivly. Vodu MAIM pasivn ivel pedstavovan enskm psmenem MEM; a Ohe E aktivn ivel pedstavovan muskm psmenem IN; jejich vslednice, kter by doplnila tvernost, nen vyjdena. 34 Astaroth (pe se t Athoreth) m v hebrejtin koncovku mnonho sla enskho rodu. V jednotnm sle je to Istar chaldejsk oznaen planety Venue. Hebrejsk tvar tohoto jmna je Esther. Slovo je vytvoeno pidnm psmene RE (tet zodiakln psmeno z trojhelnku Zem ivoucch) ke tem psmenm tvocm slovo Asoth. Ped tm, ne se stalo vlastnm jmnem, oznaovala lilii (je podobn jako lotos enskm symbolem); je tedy synonymem jmna SUSANA a je teba si povimnout, e numerick hodnota obou tchto jmen je t: 661, po redukci 13, poad enskho psmene MEM. 35 V dalm textu uvedeme dvod, pro jsou slunovraty a rovnodennosti umstny do stedu odpovdajcch znamen, tj. do 15. stupn (kad znamen zabr samozejm dvanctinu kruhu, tj. 30 stup). Zimn slunovrat, potek roku, odpovd tedy slm 15 a 345. Zde je teba uinit poznmku o transkripci tchto sel v hebrejskm psmu: 345 se pe hmv neboli 2vh (ha-em). Jmno par excelence, velk Jmno Bo, je obsahuje vechna jmna; 15 se pe hy (Jah), co je prvn polovina tetragramu, kter oznauje Androgyn bo, Slovo emanujc. Obvykle se 15 v hebrejtin pe wf (9+6) msto hy (10+5), aby nedolo k profnnmu uit jmna boho. 36 K tomu viz pas z La Voie Mtaphysique, na ni jsme odkazovali ji v souvislosti se symbolem JinJang (pozn. . 30). Dleit je, e konec kadho cyklu je zrove zatkem cyklu ptho. 37 Rozdlen kruhu na 360 dl je krom svho vztahu k dlce roku jedinm, kter umouje vyjdit velikost hl vech pravidelnch mnohohelnk (a zvlt rovnostrannho mnohohelnku) v celch slech. Tento dvod postauje k tomu, aby se nepistupovalo na jin dlen kruhu nap. na 400 dl, kter by ovem z jinho hlediska lpe vyhovovalo (destkov soustav). Dlen deseti se toti d aplikovat pouze na men pmoar, zatmco pro krunici je nutn pout dlen 9 nebo 12, pp. nsobky tchto sel. 38 Pesn 365,25637 dn (tedy 365 dn, 6 hodin, 9 minut a 11 sekund) rok siderick a 365,24222 dn (neboli 365 dn, 5 hodin, 48 minut a 47 sekund) pro rok tropick, bereme-li za asovou jednotku prmrn slunen den. Pipomeme, e siderick rok je doba, kter uplyne, ne Slunce projde dvakrt stejnm bodem ekliptiky, zatmco tropick (obratnkov) rok je doba mezi dvma prchody Slunce stejnou rovnodennost. Rozdl mezi obma mrami je zpsoben zpoovnm rovnodennostnho bodu na obloze o 50,3 sek. ron, take rovnodennost se pibliuje (relativn k siderickmu roku) o 20 minut 25 sekund. Tento jev se nazv rovnodennostn praecesse. 39 Gnostick interpretace tohoto slova a jeho numerick hodnoty viz Notes sommaires sue le Gnosticisme (No 6, p. 123). 40 Termn rovn slou k oznaen principu, kter odpovd v lovku tomu, m je astrln had pro svt. Vklad by vak peshl rozsah tto prce a musme tedy vystait jen s letmm upozornnm. 41 Pesnji: Asoth je Spiritus Mundi. Jak ji bylo uvedeno, je duchovnm principem astrlnch sil, jejich souborem (Astaroth) je Anima Mundi. 42 Tento rok se skld z dvancti lunrnch msc, jejich dlka je stdav 29 a 30 dn. Tzv. pechodn (embolismick) rok obnov po urit dob soulad s rokem slunenm: m tinct msc Vadar (druh Adar), vsunut za msc Adar. Muslimsk rok se stejn jako hebrejsk normln skld z dvancti msc lunrnch a celkem m 354 nebo 355 dn. 43 Psmeno x lze povaovat za materializac psmene h, znamen ivota. Oznauje tedy ivot elementrn (ivlov?), jeho omezenou oblast, hmotn svt a jeho dl prci a sil. 44 Ve skutenosti by ml mt solrn msc o nco vce ne 30 dn, nebo rok nem pesn 360 dn, nbr 365 a 1/4. Meme vak uvaovat o struktue 12 msc po 30 dnech plus 5 dn navc, pp. 6 v pechodnm roce (kad 4 roky). 45 Dupuis v dle Origine de tous les cultes shromdil celou adu zajmavch dokument. Dopustil se vak omylu, kter po nm velice mnoho dalch autor opakovalo, e v rznch svtcch spatoval pouze symboly astronomickch jev. Ve skutenosti i samotn astronomick jevy symbolizuj psoben Slova na svt, a meme ci, e i cel proda je jen symbolem svho Boskho Principu. Symbol jakoto pouh vraz a materializace mylenky nebo principu neme bt nikdy vyho du ne to, co pedstavuje, jak velice dobe dokzal Saint-Martin v Tableau Naturel. 46 Svat Jan zimn je svtek svatho Jana Evangelisty (27. prosinec); svat Jan letn je narozen Jana Ktitele (24. erven). 47 Viz Ragon, La Messe et ses Mystres, kap. XXI. 48 To e problm v tto souvislosti poloen ve. 49 Toto zkracovn slunenho roku vytuil slavn astronom Bailly. 50 Antediluvilnm mnme zde prost udlost ped posledn historickou potopou, tj. kataklyzmatem, pi nm zmizela Atlantida. Je snad zbyten kat, e bychom rozhodn nemli brt vn fantastick daje nkterch autor, kte tuto udlost situuj do doby a ped nkolika sty tiscilet; sla, kter uvdme to dostaten dokazuj. 51 Je teba dodat, e tento harmonick cyklus 24.000 let (jeho polovina, tedy 12.000 let symbolicky pedstavovala u starch Peran trvn svta), se nevztahuje pouze k rovnodennostn praecessi (men hudebn), nbr i k uritmu vztahu Saturnu v 15. stupni Kozoroha, co je velice zhadn kosmick vztah, po nm v modern astronomii nezstalo stop.

21

slo 26.000, kter se asto pouv pro zjednoduen vpotu, je ve skutenosti pli vysok; kdyby se rovnodennostn bod pemstil kadoron o 50 sekund, posun o 1 stupe by trval 72 let, take cel cyklus by trval 36072 = 25.920 let. Ron posun vak nen 50 sek., nbr 50,3 sek, take o cel stupe se pemst za 71,57 let msto za 72; pesn dlka trvn cyklu rovnodennostn praecesse je tedy podle souasnch astronomickch daj 36071,57 = 25.765 let. 53 Na tuto lohu Kriny jsme inili narku v pedchozm textu. 54 Trimurti sestv ze tech aspekt Slova, nahlench ve trojm inku vzhledem ke svtu: jako Stvoitel (Brahma), Udrovatel (Vinu) a Mnitel (iva). 55 Je teba si vimnout, e jmno Brahma zskme tak, e trojhelnk MaRiaH teme od planetrnho psmene jinho slunovratu msto od psmene M. Ve Vd, nebo alespo v pozdj, pokrinovsk versi, znamen toto jmno posvtn element ritulu, byt (bytost?) ve sv pasivit (co je ureno nejen psmeny, z nich se slovo skld, ale i enskou koncovkou a), personifikaci fluidick podstaty i podpry (Substanteur ou Substenteur fluidique). Sta otevt Manv zkon pepracovan Krinou, a vidme, e pvodnm prostedm Brahmy jsou iv Vody a jejich embryogenick trojhelnk. Pozdji jet rozvedeme i vztah mezi jmny Brahma a Abraham. K tvoen jmen v obou hlavnch trojhelncch Archeometru viz str. 7. 56 Odtud rozlien aiv a Vajnav, kte se vnuj kultm jednoho i druhho z tchto komplementrnch princip, je lze nahlet jako dv strnky Iwary.

52

ARCHEOMETR pedbn objasnn: z knihy Saint-Yves dAlveydra LArchometre, Dorbon-Ain, Paris, 1911 (strana 133136) peloil Vlastimil imek Samotn popis Archeometru je uveden nsledujc poznmkou: Ve druhm Dopise o kabale Frantika Kabelka je zmnka o Archeometru. Tm tenm, kte nevd o jde, chceme tento zajmav ,nstroj piblit otitnm vyobrazen a ryvk textu knihy, kterou sepsal jeho tvrce. Pekladatel uveden nen. lnek vyel ve tech po sob jdoucch slech sbornku LOGOS, kone slem Alef (1992) Nkolik poznmek pod arou v samotnm textu pidal zariatnatmik omluvte prosm snenou kvalitu obrazu

22