Mad'arsko

Stedn a zpadn

Panonie

madarsko.cz

Stedn a zpadn Panonie

Vydv: Maarsk turistika, a.s. Pprava: VIVA Mdia Holding Kft. Tisk: Tiskrna Komrom Bezplatn katalg

Panonie

Mil nvtvnci!
Srden Vs vtme v Zadunaj!

Zadunaj, tento severozpadn kout Maarska je velmi snadno pstupn, a proto je idelnm mstem pro rodinnou dovolenou, odpoinek, golf, wellness vkend nebo pro turistick vlety... Std se zde mimodn rozmanit krajina prolnaj se zde kopce, dol a vrchovina najdete zde rzn

pamtihodnosti hrady, zmky, historick msta nvtvnky sem lkaj chutn pokrmy a vynikajc vna a tak skvl golfov hit. V tto publikaci bychom Vm chtli pedstavit to nejlep, co n region nabz. Tme se na Vs!

Lszl Bodrogai editel marketingu pro oblast stedn Panonie

Istvn Tama editel marketingu pro oblast zpadn Panonie

Stedn Panonie ...................2

Krlovsk prochzky ........................... 2 Hrady, zmky a historick pamtnky .............................................. 5 Nrodn parky Prodn hodnoty ................................ 11 Liv voda .......................................... 13 Uniktn hodnoty ................................ 17

Zpadn Panonie .................21

Svt blahodrn vody ........................ 21 Lidov tradice a termln lzn .................................. 24 Sopron a krajina Fert ...................... 27 Po cestch Panonie ............................ 29 Zajmavosti podl eky Dunaje.......................................... 31

Stedn Panonie
Krlovsk prochzky
Gorsium Vlet do Panonie msk doby
GorsiumHerculia, tento nejvt archeologick park v Maarsku zavede nvtvnky do svta starovku. Doposud se podailo odkrt pouze zlomek historickho osdlen nachzejcho se pobl dnen obce Tc: prohldnout si zde mete rozvaliny svatyn a stedu nkdejho msta napklad obrovskho guvernrskho palce, uliky obchod rozdlen sloupy, starokesansk baziliky. Antick vykopvky jsou obklopeny parkem se stedozemnmi rostlinami, ve kterm jsou umstny kamenn pamtnky a

Archeologick park by mohl bt maarskmi Pompejemi, jeliko Gorsium je hned po jihoitalskm mst s tragickm osudem druhm nejvtm staromskm osdlenm v Evrop, kter je odkryto a pedstaveno v jednom celku. Nkdej GorsiumHerculia byla nejvznamnjm mstem msk provincie v Doln Panonii, mstem konn provinnch snm a tak kultickm centrem.

nhrobn pomnky z doby msk, stl expozice pedstavujc nejzajmavj archeologick nlezy je umstna ve starm panskm vinnm sklpku. Lesk a pulsujc ivot nkdejho msta Gorsium pipomn slavnost pchodu jara Floralia podan kadoron na pelomu msce dubna a kvtna. Festival konan na poest bohyn jara m pro sv nvtvnky pipravenu vstavu kvtin, jarmark, starovk dtsk koutek a ukzku gladitorskho umn, labunci zde mohou ochutnat pokrmy z doby msk pipraven podle kuchaky Apicius. Letn hry podan v Gorsium a nazvan Ludi Romani sktaj romantickou zbavu pro letn veery formou antickch divadelnch her hranch v amfitetru s kapacitou 1200 divk.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie

2 3

Msto krl, Szkesfehrvr

Starovk Alba Regia si prvem vyslouila krlovsk pvlastek: po dobu vce ne pl tiscilet byla korunovanm mstem, mstem poslednho odpoinku maarskch krl a mstem konn zkonodrnch snm. Szkesfehrvr vak skt zajmavosti nejenom milovnkm historie! Srdcem historickho centra je nmst Vroshz. Ped budovou mstsk radnice stoj socha Orszgalma (Zemsk jablko) symbolizujc historick ddictv msta Fehrvr, kter se stala oblbenm mstem schzek zdejch obyvatel. Nedaleko si mete prohldnout rozvaliny baziliky Svatho tpna a msto nrodnho pamtnku. Zde bylo korunovno a tak pochovno patnct maarskch krl, mezi nimi i Svat tpn, jeho sarkofg je zde umstn. Na hlavn ulici msta je hned nkolik

skvostnch pamtek barokn architektury biskupsk palc, kostel frantikn a cistercin. Dalmi klenoty nachzejcmi se v tto ulici jsou pamtnk krle Matye a pestrobarevn kvtinov hodiny skvouc se od jara a do podzimu v mnoha barvch (Virgra). Bhem prochzky si mete odpoinout na terase jedn z mnoha pvtivch kavren. Na ulici Ference Liszta pipomn bronzov socha tetiky Kati pamtku nkdejch fehrvrskch trh. Nkdej trhovnice prodvala tak vynikajc peenou kachnu jako nikdo jin iroko daleko. Mstn s lskou uchovvaj jej pamtku, nos sochy je dnes dobla vyletn od dotyk kolemjdoucch dajn pin tst! V lkrenskm muzeu U ernho orla (Fekete Sas Patikamzeum) se mete seznmit s histori ppravy lk, sbrka

manskch hraek z obdob XVIIIXX. stolet v dom panenek (Fehrvri Babahz) upout pozornost malch i dosplch nvtvnk. V loskm roce nov upraven stl nrodopisn expozice v Muzeu Svatho tpna prostednictvm nrodopisnch film, zvukovch zznam a prostedk vpoetn techniky interaktivnm zpsobem seznamuje s lidovou kulturou upy Fejr, a bhem nvtvy se nezapomete podvat ani na zdej mimodn bohatou archeologickou expozici! Ponkud dl od historickho centra msta najdete v objet panelovch dom skanzen mstsk sti Palotavros. Domky s blenmi zdmi a stechami z rkos oplocen devnmi ploty a jihoslovansk kostelk vybudovan v roce 1774 v muzeln ulice, kter zskala cenu Europa Nostra, jsou vrnm obrazem nkdej atmosfry tto sti msta. Hrdek Bory vybudovan podle vzoru rytskch hrad je pozemskm dkazem manelsk lsky, kter odolv bhu asu. Hrdek postavil vlastnma rukama a podle vlastnch pln stavebn inenr a socha Jen Bory v letech 1912 a 1959, v souasnosti je mstem expozice pedstavujc dlo Jen Boryho a jeho manelky. Romantika mnoha viek, toitch schodi a arkd je lkadlem nejenom pro zamilovan.

Vnitn dvorana domu v ulici Kossuth slo popisn 9 ukrv pestrobarevn hrac hodiny. Cifernk je rozdlen na 24 hodin, gurny zobrazuj takov panovnky maarsk historie, k jejich jmnm se v rzn legendy. Ze dvora se dostanete do jedinenho muzea hodin hodinskho mistra Jen Kovcse. Krom nkolika set nstnnch a stolnch hodin, kapesnch a nramkovch hodinek pochzejcch z rznch obdob si zde mete prohldnout i vn hodiny ze XVII. stolet.

Msto krloven, Veszprm

Tiscilet historie, pulsujc kulturn ivot a etn pamtihodnosti charakterizuj vnn msto krloven Veszprm. Jeho historie sah a do doby osdlovn vlasti: Veszprm se stal majetkem panovnick rodiny, biskupstv bylo zaloeno v roce 1001, velkou lohu pi vybudovn zdej katedrly sehrla krlovna Gizella, manelka krle Svatho tpna. Kdy projdete pod obloukem hradn brny (Vrkapu) objev se ped vmi v cel sv krse znovu oil star historick msto. Ulice Vr dldn ulovmi kostkami je pehldkou umleckch pamtek, ndhernch kostel, kapl a vtvarnch galeri. Jedna z dominant msta, barokn v Tztorony slouila pvodn k vojenskm elm, pozdji se stala mstem pro pozorovn ppadnch por. Vn hodiny v kadou celou hodinu hraj verbuk skladatele Antala Csermka, z rozhledny ve je krsn pohled na panorama okoln krajiny. Ve starch domech vedle ve byla ped nkolika lety umstna Modern obrazrna, jedna z nejvznamnjch vtvarnch kolekc souasnch autor pedstavujc sbrku Lszl Vasse. Ran gotick kaple Gizelly, souso Svat trojice, katedrla Svatho Michala a Arcibiskupsk palc jsou dokladem dvrnho vztahu msta k crkvi a k bohat historick minulosti. Crkevn umleck pamtky arcibiskupstv, sochy,
www.madarsko.cz

kovoryteck pedmty, textilie, obrazy a arcibiskupsk klenotnice jsou dnes uloeny v Muzeu krlovny Gizelly. V Dubniczayho palci skvoucm se dnes ve sv pvodn krse je umstna sbrka vtvarnho dla souasnho umlce Krolye Lszl a Tegularium (Muzeum cihel). Na konci ulice Vr opatruje msto a pekrsn vhled na linii poho Bakony socha krle Svatho tpna a krlovny Gizelly. V blzkosti slavnho viaduktu se nachz botanick a zoologick zahrada nesouc jmno Klmna Kittenbergera, slavnho africkho cestovatele, v prostornch vbzch zde ije mnoho druh domcch a exotickch zvat. Jezdeck kola zoologick zahrady poskytuje tak monost projdk pro zkuen jezdce.

Zoologick zahrada ve Veszprmu byla nedvno rozena o mnoh novinky: byl dokonen a obydlen Svt impanz a Dm Afriky, pro dti je zde s mnoha zbavnmi a naunmi programy pipravena Dtsk dungle, kola opiky Bbe a Naun stezka s lesnmi pohdkami.

Panonie

Stedn Panonie

4 5

Hrady, zmky a historick pamtnky

Msto vody, Tata
Star jezero, Cseke jezero, anglick park, stedovk hrad, zmek, barokn pamtky, muzea, mlny, festivaly nen snadn vyjmenovat vechny pamtihodnosti a programy, kter m pro sv nvtvnky pipraveno msto Tata, nazvan tak mstem vody. P prohldku mstem kter me bt i formou projky vlkem zaneme u vodnho hradu Vzivr stojcho na behu Starho jezera, kter byl v dob krle Zikmunda Lucemburskho a krle Matye jednou z nejkrsnjch renesannch budov v zemi. Na behu jezera stoj tak zmek Esterhzy postaven podle pln Jakaba Fellnera. Okolo zmku byl podle tehdej mdy vybudovn pekrsn anglick park, kter i dnes pat mezi skvosty msta. Star jezero nabz zitky milovnkm vodnch sport, v lt pev turisty od hradu do pstavu na druh stran jezera vletn lo. Mezi stinnmi obrovskmi stromy a ruinami umleckch pamtek se anglickm parkem klikat upravovan cestiky, klid parku je naruovn pouze letnmi pedstavenmi divadla pod irm nebem. e se kdysi ivot ve mst Tata toil pedevm kolem vody, dokazuj nejlpe dodnes dochovan vodn mlny: mln Cifra, Mikls, Ptrke a Nepomucenus (v posledn jmenovanm mln je dnes Muzeum nmeck nrodnosti). Za podvn stoj tak devn hodinov v stojc na nmst Orszggyls, kter je dlem tesae Jzsefa dera.

Msto Tata se urit vyplat navtvit i v dob konn zdejch festival. Karnevalov atmosfra Festivalu vody, hudby a kvtin, koncerty v rmci Baroknho festivalu Tata pipomnajc doby minul, velk rybaen na Starm jezee a celodenn pestr program zamen na ochranu prody a ptactva nazvan Tatai Vadldsokadalom jsou skvoucmi dkazy souasnho bohatho kulturnho ivota msta.

Nejvznamnj udlost lta je kadoron v srpnu konan srie program nazvan Vgvri napok, kdy zde po nkolik dn (tm) bez peruen zvon mee, drn ocel a ozv se hluk rytskch turnaj doprovzen dobovou hudbou rozeznvajc zdej starobyl zdi.

Smeg
Hrad Smeg stoj ji po cel stalet str v krajin, kde se Mal nina setkv s pohom Bakony. Dnes pat mezi nejzachovalej hrady v zemi, kde se uchovvn historickch tradic stalo soust kadodennho ivota. Me fiet vtr nebo snit, v tomto malm msteku se alespo dvakrt tdn a v lt pak kad den a to i nkolikrt za den ocitneme v dob ryt. Turistick centrum rozlhajc se okolo hradu nabz programy postaujc a na nkolik dn. V prostorch hradu pipomnaj atmosfru stedovku stl

expozice pekrna, kolsk dlna, kovrna, murna. V bval hradn stji je dnes jzdrna, v tzv. Hradnm statku je pro turisty pipraven rytsk sl, muzeum zbran a kor, Rytsk arna a v neposledn ad tak tyhvzdikov hotel. Smeg, to vak nen jenom hrad: nvtvnky touc po relaxaci sem lkaj tak pvtiv mansk domy, barokn pamtky a monost turistickch vlet po krajin poho Bakony. Jednou z nejkrsnjch budov msta je Biskupsk palc, pobl se nachz rodn dm bsnka Sndora Kisfaludyho, ve kterm je dnes umstna sbrka archeologa Klmna Darnayho.

Csesznek
Podl cesty vedouc z msta Veszprm do msta Gyr se nad okoln krajinou ty majesttn zcenina hradu Csesznek vybudovanho ped vce ne sedmi sty lety do skly Hradn hory. Poslednmi majiteli byli Esterhzyov, kte hrad v polovin XVIII. stolet pebudovali na barokn hrdek. Hrad byl znien zemtesenm a porem zpsobenm zsahem blesku. Arel hradu je oteven celoron, po cel den. Okol Cseszneku je bezednou pokladnic monost turistickch vlet v poho Magas-Bakony. Milovnci lovu si zde mohou v lesch plnch zve ukoistit cenn trofeje, rybnky v obci Hajms pak sktaj skvl pleitosti pro rybe.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie

6 7

Vrpalota
Msto se rozprostr na pat poho Bakony, ve vzdlenosti pouhch 30 kilometr od Balatonu. Dky zdejm pznivm podmnkm je oblast Vrpaloty a blzk okol osdleno ji od pradvna.

Nejvznamnj stedovkou pamtkou je stedovk hrad vybudovan pvodn ve XIV. stolet a v prbhu stalet nkolikrt pestavn, nachzejc se dnes v centru msta. Dnes je zde umstno Maarsk muzeum chemie a Sbrka historie hornictv.

Dunajsk Gibraltar Pevnostn systm Komrom a pevnost Monostor

Komrom vd za svj pevnostn systm tvoen celkem osmi pevnostmi pedevm skvl strategick poloze. V dob napoleonskch vlek zde nalezl toit ped francouzskm panovnkem, kter obsadil tehdej Vde, csa Frantiek I. se svm dvorem a tehdy vynesl rozhodnut, e Komrom se mus stt nejsilnjm vojenskm pevnostnm systmem v i. Pevnost v Monostoru je dky sv rozloze tajc tm 30 tisc tverench metr zasteen plochy, 640 mstnost a spletitou s labyrintu skutenm monstrem. Po zdejch chodbch meme bloudit cel hodiny bez toho, e bychom spatili slunen svtlo. Pevnost Monostor m pro nvtvnky pipraveno nkolik expozic, nejzajmavj z nich je nepochybn Muzeum chleba.

Martonvsr po stopch Beethovena

Dnen Martonvsr vd za svj vznik rodin Brunszvikovch, a to od druh poloviny osmnctho stolet. Neogotick budova zmku Brunszvik skt mimodn zitek. Zmek je obklopen pekrsnm parkem, ve kterm m sv msto i mal jezrko. Zajmavost zmku je skutenost, e sem nkolikrt zavtal Beethoven jako host rodiny Brunszvikovch a bylo zde napsno nkolik jeho dl, mezi jinmi

i sonta Appassionata. Na pamtku genilnho hudebnho skladatele se na ostrvku uprosted jezrka v parku pravideln v lt kon koncert Nrodn filharmonie, na jeho programu jsou prv dla Beethovena. Zde je umstno tak Muzeum matesk kolky, kter pipomn pamtku Terezy Brunszvikov jako zakladatelky mateskch kolek v Evrop, expozice seznamuje nvtvnky s histori mateskch kolek v Maarsku ponaje rokem 1828, kdy byla otevena prvn maarsk matesk kolka, a do as kolnch druin v 60. letech minulho stolet.

Ndasdladny
Vznamnou pamtihodnost obce je zmek Ndasdy vybudovan v XVIII. stolet a jeho park, v jeho chrnn sti meme mezi mnoha cennmi stromy

nalzt i takov jedince, jejich st je odhadovno na 100-200 let. V srdci obce Ndasdladny se nachz zmek Ndasdy, starodvn obydl aristokratick rodiny Ndasdy.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie

8 9

Fehrvrcsurg
Zmek Kroly vybudovan v pozdnm klasicistnm slohu v letech 1844 a 1853 a nachzejc se v severozpadnm koutu upy Fejr je skutenou perlou. Gyrgy Krolyi se spolen se svou manelkou po svm nvratu z Francie stal pelivm pnem tohoto aristokratickho obydl: zmek byl krsn zrenovovn a dnes zde psob mezinrodn kulturn centrum. Pokoje pro hosty a restaurace jsou zpstupnny i turistm, vdeck knihovna tajc nkolik tisc svazk s tmatem spoleenskch vd je darem Ference Fejt. Nadace Jzsefa Krolyiho upozoruje veejnost na hodnoty zdejho zmku prostednictvm vstav, kulturnch akc a koncert.

Opatsk kostel v Zirc

Historie msta Zirc je zce spojena s maarskou histori du cistercin. Msto vd tomuto du za pekrsn barokn opatsk kostel a tak za klasicistn klter. Mezi nejvznamnj pamtihodnosti opatskho kostela vybudovanho v XVIII. stolet pat oltn obraz male Maulbertsche, fresky malovan mistrem Wagenmeisterem a koncertn varhany. V kltee nachzejcm se vedle kostela je umstna Pamtn knihovna Antala Regulyho, kter uchovv sbrku celkem 65 tisc svazk roziovanou cisterciny od potku osmnctho stolet. Zajmavost knihovny je intarzovan nbytek vyezvan z rznch druh deva pvodem z les Bakonye a tvarovan oblouky, kter jsou samy o sob umleckou pamtkou. V budov kltera se nachz Muzeum prodnch vd Bakonye, kter seznamuje zjemce s flrou a faunou krajiny Bakonye.

Kamaldulsk klter
Cesta na pustu Majk vede hustm porostem severn sti poho Vrtes. Na mst stedovkho probotstv du premonstrt byl v polovin XVIII. stolet zaloen kamaldulsk poustevnick klter. Klter sestvajc ze souboru jednotlivch cel, kostela a budovy opatstv byl vybudovn podle prastarch regul kamaldulskho du mnich, kte sloili slib mlenlivosti. Mnii podizovali svou kadodenn innost chodu Slunce. V muzeu vytvoenm v jednom z obydl mnich si zjemci mohou prohldnout dokumenty o ivot bratr v blch mniskch kutnch. Podobn kalmadulsk poustevnick klter se dochoval mimo lokality Majk pouze ve 3 zemch Evropy.

Ppa, msto kostel

Nad mstem Ppa se ty doslova cel les v: v tomto malebnm baroknm msteku toti najdeme ne mn, ne patnct kostel, kapliek a modliteben. V msteku, kter bylo vdy oteven idem reformace, osvcenstv a volnomylenkstv si mohli lid rznho vyznn vybudovat sv svatyn. Prvn byla vybudovna ji ve XIII. stolet, posledn byla postavena ped dvma roky. Na hlavnm nmst vynik farn kostel vybudovan na poest muednka Svatho tpna, nazvan obyvateli Ppy jako Velk kostel. Stropn umleck fresky pochzejc z obdob pozdnho baroka jsou dlem rakouskho male Franze Antona Maulbertsche. Pokud projdeme bohat zdobenmi vraty kalvnskho kostela postavenho ve slohu pozdnho baroka a stojcho na hlavn ulici msta, meme si prohldnout tak Muzeum umn kalvnsk crkve a djin crkve. V Pp se dodnes v pvodn form dochovala synagoga, kterou vysvtil v roce 1846 rabn Lw Lipt. V bohat malovanm interiru synagogy vybaven dvoupodlan galeri bylo msto k sezen pro osm set mu. Mimodnou pamtkou ve mst je krom etnch crkevnch pamtek barokn zmek rodiny Esterhzy postaven ve tvaru psmene U na hlavnm nmst a prochzejc v souasn dob renovac.

Naun stezka relnho socializmu Naun cesta stavebnch pamtek Dunajvros

Reln socialismus? Mnoz ji pouze po vysloven tohoto slova s pohorenm mvnou rukou, a pesto je tento architektonick umleck (dobov) sloh nevymazatelnou soust naeho kulturnho ddictv. Asi by ani nebylo mon pedstavit tento sloh okzalejm zpsobem jinde, ne prv ve mst Dunajvros, kde i v evropskm porovnn vyrostla ze zem celistv mstsk st ve slohu relnho socialismu. Zdej atmosfra tak i tak strhne kadho. V obdob od padestch do osmdestch let pracovali na budovch v Dunajvrosi vznamn stavitel tehdej doby. Prochzka stvajc z 35 zastvek zahrnuje stylistick znaky a dla t stavebnch obdob prvn reln socialismus, modern a druh reln socialismus. Krtk odboen z mimodn naun stezky vede na beh Dunaje, kde si vedle 58 rozmrnch umleckch dl v Parku soch meme prohldnout i chrnnou kolonii vlhy pestr vydlabanou do spraovho valu. Mlokdo to v, ale Dunajvros pat mezi msta s nejrozshlej zelen. Zelen parky a idylick pobe Dunaje skt skvl monosti pro relaxaci.

Magyarpolny
Nvtvnk m v tto malebn vesnice lec v doln oblasti Bakony pocit, e se nachz ve skanzenu: celkem 43 dom v obci Magyarpolny je celosttn chrnnou pamtkou a dalch tyicet dom je chrnno na mstn rovni. Ulice Petfi je pehldkou mimodn krsnch dlouhch kamennch dom s obloukovitmi zprami, zbradlmi a sloupy, a tm vechny jsou dkladn zrenovovny. V jednotlivch zastvkch tzv. cesty utrpen opatench piatmi stechami tvocmi pozdn barokn pamtnk vybudovan na kopci Klvria okolo roku 1780 jsou umstny devn malovan sochy v ivotn velikosti. Nen nhodou, e obec zskala za pi vnovanou zachovvn pamtek v roce 1993 cenu Europa Nostra.

Paijov hry odehrvajc se na kopci Klvria proslavily jmno obce iroko daleko. Ponaje rokem 1993 zde kadoron o svatodunch svtcch amatrsk umleck soubory a profesionln umlci pipomnaj formou vzruujcho pedstaven pbh utrpen a zmrtvchvstn Krista.
www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie 10 11

Nrodn parky Prodn hodnoty

Jezero Velence, jezero slunenho svitu
Jezero slunenho svitu, perla stednho Zadunaj poskytuje krom bezstarostnho koupn i mnoh dal programy a zajmav pamtihodnosti, kter jsou pdnm dvodem pro nkolikadenn nvtvu tto krajiny. Jezero Velence pat mezi nejteplej jezera v Evrop. Na pobe jezera najdeme celou adu upravench koupali se sametovou vodou, kde si meme vybrat z mnoha druh sportovnho vyit ponaje vodnmi lyemi (wakeboard), pes plov volejbal a po surfovn. V letn sezn jezd po jezee pravideln vletn lod. V pedem dohodnutm termnu se mete vydat na rann vlet spojen s pozorovnm ptactva, na vyjku kano nebo na ochutnvku vna do sklpk Vinn cesty nachzejc se v okol jezera Velence. V mezinrodn proslulm lihovaru v Agrd si mete prohldnout v rmci exkurze vrobn proces a tak ochutnat zdej produkty. Na severnm pobe si mete po vyznaench turistickch trasch v poho Velence udlat skvl p vlety. Chrnn krajinn oblast Dinnysi Fert s pta rezervac a oblast posetou obrovskmi balvany nazvanou Pkozdi Ingkvek je bohatm zdrojem prodnch poklad, z rozhledny v arboretu PkozdSukor je krsn vhled na rozshlou plochu zarostlou rkosm. Milovnci cyklistiky mohou objevovat prodn krsy poho Velence po znaench cyklistickch stezkch a dobr zprva je, e od roku 2011 je mon na kole objet po cyklistick stezce cel jezero Velence. Tak obec Grdony je stle pitalivj pro milovnky aktivnho odpoinku, a to dky aktivitm

Tradinho turistickho centra v Dinnysi, Galerii jezera Velence, zrenovovan ornitologick stanici Madrvrta a naun stezce Madrdal spojujc vechny objekty a tak dky znaen trase pro nordic walking. Za podvanou stoj tak mal, ale o to zajmavj muzea v okol jezera Velence: Pamtn dm spisovatele mtn Gzy Grdonyiho v Agrdu, Pamtn muzeum spisovatele a bsnka Mihlye nyk Vrsmartyho v obci Kpolnsnyk a Vojensk pamtn park v Pkozdu, kde je nvtva umocnna tak interaktivn prohldkou m Skvlou relaxaci nabzej turistm pijdjcm z mstskho ruchu a zesk toucm po zitcch v prod lzesk ln a wellness centra: Liv a termln lzn e Agrd a zitkov lzn Velence Resort & Spa****.

Prodn park Vrtes Pusta ve Vrtes

Vrchovina Vrtes je dky svm prodnm krsm a kulturn rozmanitosti a pestrosti oblbenm clem mnoha turist. V pnvi Zmoly rozprostrajc se pod vrchy Vrtese pipomnaj vahadlov studny a stda edho hovzho dobytka odpovajcho ve stnu studn obraz pusty Hortobgy. Z tto roviny se pyn a majesttn zved mrn psmo vrchoviny Vrtes, na jeho jinm okraji ns okouzl svou krsou krasov kovinn lesy typick pro oblasti se stedozemnm podnebm a kee ruje vlasat skvouc se v neobyejnch barvch, v dolch otoench na sever se pak meme setkat se vzcnmi rostlinami typickmi pro vysok hory. Ve Vrtesi najdeme nkolik stovek kilometr pch, cyklistickch a jezdeckch turistickch stezek a tras.

Bakony
Lesy poho Bakony nabzej milovnkm p turistiky skutenou relaxaci a neobyejnou podvanou: na turistickch stezkch vedoucch malebnm prostedm se mohou potkat s lesn divokou zv, mohou poslouchat zpv ptk a v neposledn ad najdou ve zdejch obcch tak mnoh zajmav pamtky. Vedle rybnka zsobovanho vodou z potoka Cuha byla v 18. stolet vybudovna botanick zahrada Opatstv v Zirci. Arboretum o rozloze tm 20 hektar je dnes chrnnou oblast. Vznamnou historickou pamtkou velmi oblbenho vletnho cle obce Bakonybl lec v Chrnn krajinn oblasti MagasBakony je benediktnsk kostel a klter zaloen na potku naeho tiscilet krlem tpnem, kter byl v 18. stolet pestavn. Obec je centrem tradinho ezbstv typickho pro oblast Bakonye.

Srrt Rtimajor
Pmo rajsk prosted ek na rybe v Chrnn krajinn oblasti jezer Rtszilasi dodrujc aspekty ekologick turistiky. Tato chrnn krajinn oblast je krom mnoha druh ptk tak domovem vydry patc mezi chrnn savce. Tak pamtihodnosti nachzejc se v Rtimajoru poukazuj na rybaen a rybolov: V Muzeu rybstv se mete seznmit s minulost rybnho hospodstv a rybolovu.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie 12 13

Liv voda
Lebn lzn Agrd
Bhem pobytu u jezera Velence se ani v chladnjch dnech nemuste vzdvat zitk z koupn, jeliko lebn lzn v Agrdu jsou pro sv nvtvnky oteveny celoron. Liv voda o teplot 55 stup Celsia vyvrajc v dol Bika z hloubky tisc metr je mimodn vhodn pro lbu chorob pohybovho stroj a gynekologickch onemocnn. Dokonalou relaxaci zde poskytuje venkovn bazn s termln vodou umstn v hji o rozloze devt hektar, dle bazn s termln vodou, rodinn bazn, dtsk brouzdalit a saunov zahrada nachzejc se v kryt sti arelu. V oddlen lby jsou pro zjemce pipraveny balneo a fyzioterapeutick kry. K lznm pat tak kemp.

Velence
Wellness a konferenn hotel vybudovan bezprostedn na behu je skvostem jezera Velence. Zitkov lzn jsou zpstupnny i irok veejnosti: bazny s vodn plochou vt ne tisc tverench metr nachzejc se pod irm nebem i v krytch prostorch arelu, s termln vodou a vodnmi atrakcemi jsou skutenou ozou pro nvtvnky vyhledvajc odpoinek, pro mal i dospl. O relaxaci tla i due se postaraj hkajc sluby poskytovan v oddlen wellness a programy konan ve fitness centru, v lt je navc pro nvtvnky oteveno i koupalit na behu jezera.

Lebn lzn Komrom

V malm msteku lecm na behu eky Dunaje a proslulm svmi historickmi pamtkami vyvr z hloubky 268 metr liv termln voda s blahodrnmi inky o teplot 62 stup celsia. Lebn lzn Komrom nabzej prostednictvm t krytch bazn a pti bazn pod irm nebem monosti koupn a uitenho vyuit volnho asu, pi o zdrav a lbu pro vechny vkov kategorie. Arel byl nedvno rozen o perlikovou koupel.

Lzn Ppai Vrkertfrd

V bezprostedn blzkosti baroknho centra msta se nachz opravdov vodn rj nabzejc svm nvtvnkm deset bazn, tyi obrovsk skluzavky a dv dtsk skluzavky. Zitkov bazn lzn Vrkertfrd oslavujcch letos sedm vro vzniku hk sv nvtvnky masnmi lavicemi a gejzry, plaveck a koln bazn skt skvl pleitosti pro

sportovn vyit. Na koupaliti je k dispozici nvr ke slunn a sportovn hit s pskovm povrchem, v budov pak svt sauny, mase, saln krsy, solrium, fitness centrum a squash. Od jara roku 2008 pracuj v oddlen lby lzeskho komplexu, ktermu byl udlen pod nzvem Ppai Gygy- s Termlfrd statut lebnch lzn, tak odborn ordinace revmatologie, fyzioterapie a rehabilitace pohybovho stroj.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie 14 15

Dunajvros
Nedvno byla lzesk kultura oblasti stedn Panonie a Maarska rozena o dal komplex: zitkov lzn oteven v roce 2009 v Dunajvrosi pod nzvem Aquantis Wellness- s Gygyszati Kzpont maj pro sv nvtvnky pipraveno na dvou podlach celkem devt bazn pod irm nebem a v krytm arelu vybavench rozmanitmi vodnmi

atrakcemi, skluzavkami a dtskmi brouzdaliti. Skutenou specialitou je svt sauny v mskch lznch, kde si mete vyistit organismus od toxickch ltek pomoc finsk sauny, infrasauny, parn a aromatick kabiny, ponornho baznu, perlikov koupele nebo baznu Kneipp. Rozmanit a zbavn saunov procedury veden zdejm odbornm personlem sktaj mimodn zitek.

Tatabnya, Lzn Gymnt

Lzn Gymnt, tato staronov chlouba msta Tatabnya m pro sv nvtvnky v rmci celoronho provozu pipraveno sedm vnitnch bazn a mnoho dalch zitk. Najdeme zde ve, co je poteba k relaxaci: mas, perlikov koupel, krn sprcha, vodopd a vodn proudy, dv skluzavky uvnit arelu, dle dtsk bazny a obrovsk dtsk koutek s vykolenm personlem. Na koupaliti umstnm v pekrsnm prosted slou k dokonalmu odreagovn pt bazn, tyi obrovsk skluzavky, zdarma jsou k dispozici lehtka na opalovn, dle rozshl dtsk hit, hit pro plov fotbal a plov volejbal.

Szkesfehrvr, Lzn rpd

Starodvn lzn rpd, kter byly vybudovny nad pramenem minerln vody nazvanm rpd a pro veejnost msta byly zpstupnny ji v roce 1905, zskaly dnes opt svj nkdej lesk. ada sedmdesti vyezvanch kabinek, kamenn kd, ozdobn obloen a tukovn bylo zrestaurovno do pvodn krsy, avak budova samotn spluje vechny technick a komfortn poadavky dnen doby. (Napklad byly na pvodn msto vrceny originln klov ttky na

kabinkch, pestoe kabinky jsou opateny elektronickmi zmky.) Vedle pvodn pamtkov budovy s kupol a zdobenm ve tvaru mul bylo postaveno nov kdlo, kde najdeme dnes ji nezbytn zazen lzesk kultury 21. stolet, napklad bazn s vodnmi atrakcemi, sauny, solnou jeskyni a prostory pro mase. Skutenou kuriozitou je, e na stnch byla vyznaena linie nkdejch mstskch hradeb, kter byly objeveny v rmci archeologickho vzkumu pedchzejcho renovaci lzn.

Wellness hotely
Bakonybl: Bakony Hotel***: Dbrnte: Hotel Hasik****: Grdony: Vital Hotel Nautis****superior: Kisbr: Kincsem Wellness Hotel***: Komrom: Therml Hotel**: Mr: Htkti Wellness Hotel****: Ppa: Hotel Villa Classica****: Rcalms: Jankovich Hotel****: Somlvsrhely: Hotel Soml***: Smeg: Hotel Kapitny****: Szkesfehrvr: Novotel Szkesfehrvr****: Szkesfehrvr: Hotel Platn***: Szkesfehrvr: Hotel Magyar Kirly****: Tata: Old Lake Golf Hotel****: Tata: Hotel Kiss****: Tata: Hotel Kristly****: Vrgesztes: Vrgesztesi VillaPark: Velence: Velence Resort& Spa****: Veszprm: Betekints Hotel****: Veszprm: Gizella Hotel****: Veszprm: Hotel Villa Medici****: Veszprm: Tap Fogad: Zirc-Szpalmapuszta: Hotel Szpalma****: Zirc: Club Szarvaskt****: www.bakonyhotel.hu www.hasik.hu www.hotelnautis.hu www.kincsemhotel.hu www.komturist.hu www.hetkut.hu www.villaclassica.hu www.jankovichhotel.hu www.somlohotel.hu www.hotelkapitany.hu www.novotel-szekesfehervar.hu www.hotelplatan.t-online.hu www.magyarkiraly.hu www.oldlakegolf.com www.hotelkiss.hu www.hktata.hu www.villapark.hu www.velencespa.com www.betekints.hu www.hotelgizella.hu www.villamedici.hu www.tapo.hu www.szepalma.hu www.clubszarvaskut.hu

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie 16 17

Uniktn hodnoty
Chlouby naeho jezdectv Arabsk k Shagya z Bbolny
Milovnci kon by si nemli nechat ujt nvtvu oblasti stedn Panonie proslul vznamnou jezdeckou tradic, jeliko vedle prohldky mnoha zdejch pamtihodnost se mohou vnovat i sv oblben innosti, jzd na koni. Bbolna je ji od roku 1789 vznamnou batou chovu kon. Tehdy zde Nrodn hebn zajioval kon pro vlky Habsbursk e, od t doby se zde chovan arabsk k Shagya stal celosvtovm pojmem. Dnes je hlavnm kolem Nrodnho hebna, jeho centrum se nachz v nkdejm zmku Szapry, uchovvat tradice zdejho slavnho hebna a chovu kon a seznamovat s nimi ppadn zjemce.

Herendsk porceln
V komplexu budov nazvanm Porcelnium ek na nvtvnky vlet, kter je i ve svtovm mtku skuten ojedinl. Nvtvnci zde nejprve na filmovm pltn zhldnou cestu svtov slvy herendskho porcelnu, kter se stal opravdovm pojmem, pot se v Mini manufaktue obeznm s procesem vroby porcelnu od tvarovn a po malovn. V kavrn a restauraci Porcelnov manufaktury je k servrovn pouvn originln herendsk porceln, ve zdej prodejn si kad me zakoupit svtov proslul porceln. Mezi zdej zkaznky patila krlovna Viktorie (nejznmj vzor kmotra), csa a maarsk krl Frantiek Josef a jeho manelka krlovna Albta.

V Vinask oblast Neszmly

H Historick vinask oblast Neszmly le v ve vzdlenosti 75 kilometr od Budapeti s smrem na severozpad, na pli cesty d do Vdn. Mimodn pohled sktajc v vinice, kter pokrvaj malebn kopce z zdej krajiny, jsou vechny nasmrovny k Dunaji. Tato st Maarska je ji od p pradvna od doby msk, tedy vce ne d dva tisce let, proslul svmi vinicemi a v vnem, dnes prov svou renesanci. 2 2500 hodin slunenho svitu ron, vlan s spraov pda, kopcovit prosted a m mikroklima poskytovan blzkost eky D Dunaj, to ve pozitivn psob na kvalitu v vna. M Mezi tradin odrdy tto vinask o oblasti pat odrdy Ezerj, Mzes fehr, B Budnsk zelen a Dinka.

Vinask oblast Mr
Ve vinask oblasti Mr pstovali vinnou rvu ji Keltov a man. Odrda Ezerj kter dnes ji pat mezi tzv. Hungaricum je jednou z nejvznamnjch odrd vinask oblasti Mr. Odrda Ezerj je rva tvrd, pozdn dozrvajc ostatn mrsk vna jsou dky vysokmu obsahu kyselin vna spe muskho charakteru kter se pln vyvjej a tetm rokem po sklizni, a tehdy zskvaj svou uniktn, charakteristickou chu. Mezi zastvkami Vinn cesty spojujc pes Mr, Cskak a Cskberny s obc Zmoly najdeme jednoduch vinn sklpky i velkokapacitn vrobce vna.

Vinask oblast Soml

Vno Juhfark, nejproslulej vno vinask oblasti Soml je ji po dlouh stalet nazvno vnem svatebn noci. Podle legendy museli toto vno bhem svatebn noci pt arcivvodov z rodu Habsburk, aby tak byl zajitn musk potomek rodu.

Vno zaazen do kategorie Hungaricum se pstuje v jedn z nejstarch historickch vinaskch oblast Maarska, kter upoutv mimodnou istotou a chut zdejch vn. Vnu z oblasti Soml jsou pisuzovny i liv inky: podle tradice sniuje chudokrevnost, proisuje ledviny a napomh sprvnmu zavn.

www.madarsko.cz

Panonie

Stedn Panonie 18 19

Vinask oblast Etyek-Buda

V tto oblasti se pstovnm vna zabvali lid ji v dob msk, avak dnes znm tradice pstovn vinn rvy se datuj ponaje lety okolo roku 1700. Komplex vinnch sklep historickho vznamu Krpince, vinn sklpky Kecskegdr, Sskti, uniktn lisovny vna, pekrsn kopcovit vinice a ddictv pedmt souvisejcch s pstovnm vinn rvy a vrobou vna dnes dokldaj zdej slavnou minulost. Mezi nejvznamnj odrdy pat Chardonnay, Vlask ryzlink, Rnsk ryzlink, Sauvignon blanc a Zelen veltlnsk.

Plenka Agrd
Vroba a konzumace plenek m v Maarsku tradici trvajc nkolik stalet. Ji ve 14. stolet zde znali destilty, kter tehdy jet nazvali aqua vitae, tedy vodou ivota. Clem lihovaru v Agrdu je uchovvat tradice a dobr jmno plenky, vyrbt produkty uniktn kvality pro nron spotebitele. Seznamuj s krsou ukrytou v ovocnch plenkch a chut charakteristickou vhradn pro maarsk ovoce, kter jsou pro zahranin n nvtvnky Maarska ojedinlm gastronomickm zitkem.

Vznamn dny, lkav aroma

O ojedinl gastronomick zitky budou obohaceni vichni nvtvnci, kte ochutnaj vznamn speciality tohoto regionu napklad jihoslovanskho kapra, zbojnickou polvku, peen sele nebo kan pipraven na bakosk zpsob. O vznamnch dnech se ve stedn Panonii vaila a pekla vznamn jdla, speciln lahdky. V horn sti msta Szkesfehrvr nesmla asn rno na Nov rok chybt tzv. opilcova polvka (zeln polvka), ale ani dnes neznme lep lk na unaven, ztrpen aludek. Plnn pokrmy se vydaly na svou vtznou cestu svtem z oblasti Vrtes obvan nmeckm obyvatelstvem. vbsk zabjaka pat i dnes mezi oblben pokrmy. U pleitosti pout a jinch slavnostnch udlost se dodnes v Mru a v oblastech obydlench nmeckou nrodnostn meninou podv velmi oblben vinn polvka kvircedli. Pokrmy tohoto regionu byly vznamn ovlivnny typicky maarskou koennou kuchyn zbojnk ukrvajcch se v romantickch lesch poho Bakonye, zde

tradinm lovem zve a s tm spojenm zpsobem pravy jdel. Houby ze zdejch les propjuj mstnm specialitm nezamnitelnou chu. Ochutnejte sami tyto chut, projdte a poznejte oblast stedn Panonie!

Modrotisk z Ppy
Ve mst Ppa, oznaovanm za Athny Zadunaj, si mete prohldnout jedin muzeum modrotisku ve stedn Evrop. Rodina Klugeovch pochzejc ze Saska tady v XVIII. stolet zaloila modrotiskovou dlnu, kter pracovala a do poloviny XX. stolet. V roce 1962 bylo oteveno muzeum, kde se zjemci mohou seznmit s pracovnm procesem techniky modrotisku a mohou si osobn prohldnout i vrobky kdysi proslul modrotiskov dlny.

Kil z Ajky
Kil Ajka, jeho cesta byla zahjena v roce 1878 Berntem Neumannem, je znaka znm nejenom v Evrop, ale i po celm svt. Dnes se tady vyrb uniktn ozdobn pedmty, sklenice a pohry ve velmi nronm proveden, a to dodnes prastarou technologi fouknm, kter umouje vyhotovovn dl vysok umleck hodnoty, kter si mete prohldnout bhem exkurze do podniku i v blzkm muzeu.

Pannnia Golf & Country-Club www.golfclub.hu Old Lake Golf Club & Hotel**** www.oldlakegolf.com Club Szarvaskt www.clubszarvaskut.hu

Golf
Domc i zahranin milovnci golfu najdou sv vyit na mnoha mstech ve stedn Panonii. Ve mst Tata a v obci Alcstdoboz je pro vyznavae golfu pipraveno soutn golfov hit s 18 jamkami. V arelu klubu vybudovanm v nkdej kurii Habsburk v lokalit AlcstdobozMriavlgy je pro hre golfu pipraveno v exkluzivnm prosted golfov centrum splujc i ty nejnronj poadavky. Na nkdej loveck usedlosti rodiny Esterhzy nachzejc se ve mst Tata v lokalit Remetesgpuszta je pro nvtvnky pipraven golfov klub a hotel oivujc atmosfru starch as. Krom golfovho hit jsou hostm k dispozici tak dal rekrean zazen plaveck bazn, tenisov kurty a konferenn sl. Uprosted poho Bakony se ve vzdlenosti pouhch 3 km od msta Zirc nachz v lokalit Szarvaskt golfov hit a driving range poskytujc dokonalou kombinaci sportovnch aktivit a odpoinku.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 20 21

Zpadn Panonie
Svt blahodrn vody
Oblast zpadnho Zadunaj je prvem nazvna jako Region dodvajc sly, jeliko pitalivost zdej krajiny slou k regeneraci tla i due. Sem pat napklad irok paleta wellness a lebnch lzn urench k uchovvn zdrav nebo k lb. Blahodrnou moc vody znali ji sta man, dva tisce let star lzesk kultura dnes dky lznm na vysok rovni vybudovanm na bohatch pramenech vody prov opt svou renesanci. V lebnch lznch nachzejcch se v Srvru a Bk si ron odpoinou statisce nvtvnk.

Liv vody
Vtina lebnch pramen nachzejcch se v oblasti zpadnho Zadunaj je vhodn k lb pot spojench s pohybovm strojm, ale najdeme zde i takov prameny, kter se doporuuj v ppad gynekologickch onemocnn nebo poskytuj formou pitn kry levu v ppad poruchy metabolismu nebo aludench pot. V lebnch lznch, lebnch a wellness hotelch vybudovanch nad tmito prameny se o hosty star odborn vykolen personl formou individulnch oeten a specilnch balk obsahujcch rzn kry. Lzn v tomto regionu neslou jenom k lebnm elm, ale poskytuj tak pjemnou relaxaci formou mnoha jinch zitk a wellness slueb. Bylo by velmi nesnadn vyjmenovat vechny monosti, jeliko ponaje mstem Mosonmagyarvr, pes Gyr, Bkfrd, Srvr, Szentgotthrd, Zalaegerszeg, Kehidakustny a po Lenti nalezneme relaxaci vude v takovch lznch, kter jsou nm ojedinl.

Srvr, Krlovsk lzn

Mal malebn msteko lec na zpadnm okraji zem je bohat na kulturn historii a turistick pamtihodnosti. Dominantou msta je hrad s blmi zdmi a nepravidelnm pdorysem ve tvaru ptihranu vybudovan ve stedovku rodem Ndasdy. Vedle hradu se na rozloze 16 hektar rozprostr arboretum, kde najdeme mnoh vzcn rostliny a vce ne 350 druh strom a ke, nkter zdej stromy jsou star ne 100 let. Skvlou podvanou pro vechny vkov kategorie je tak jezrko s monost vyjky na lunu sestvajc ze sedmi mench jezrek, beh eky Rba, zahrada Vadkert a okol msta pln les a hj. Msto lk nvtvnky tak etnmi kulturnmi programy na vysok rovni.

Dky lebnmu lzeskmu a wellness komplexu mezinrodn rovn nazvanmu Srvri Gygy- s Wellnessfrd, se msto stalo jako jedin v Maarsku lenem organizace Royal Spas of Europe. Lzn a park se rozkldaj na rozloze 55.000 m2 a nvtvnci zde mohou vyuvat vodn plochu o rozloze 3.600 m2. V zazen se krom lebnch proces klade draz i na dnes tolik oblben rekrean a wellness sluby zamen na pi o zdrav. Blzk okol msta Srvr ukrv v zemskch hlubinch dva druhy termln vody, pramen o teplot 43 stup vyvrajc z hloubky 1200 metr obsahuje alkalickou kyselinu uhliitou a liv pramen o teplot 83 stup vyvrajc z hloubky 2000 metr se vyznauje vysokm obsahem soli. Voda obsahujc alkalickou kyselinu uhliitou a chlorid sodn je vhodn pedevm k lb chorob pohybovho stroj, ale s spchem se aplikuje i v ppad nkterch gynekologickch pot. Zdej kry zahrnuj rzn druhy mase, hydroterapii a elektroterapii, kyslkovou terapii a programy zaloen na pohybov aktivit. Wellness sluby poskytovan v lznch zitkov koupele, svt sauny, rzn mase jsou zdrojem dokonal regenerace, komplexn wellness programy zahrnuj spolen p vlety, sportovn akce a rozmanit kulturn programy. Pro mal nvtvnky je pipravena vodn kolka, dtsk bazn a dtsk bazn pln dobrodrustv.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 22 23

Bkfrd, vc ne lzn
Co vlastn nabz svm nvtvnkm v evropskm mtku proslul lzn Bkfrd? Kadmu osven a lbu ve vod, fyzioterapii nemocnm kostem, relaxaci rodinm, odpoinek pln zitk vem vkovm kategorim. Lzn se staly jednmi z nejvznamnjch maarskch lebnch lzn ve druh polovin 20. stolet. V roce 1957 se zde hledala nalezit ropy, kdy z hloubky vce ne 1200 metr vyrazil na zemsk povrch pramen termln vody o teplot 58 stup Celsia. Lzn byly oteveny za pt let a dnes se mezi osobami trpcmi rznmi chorobami pohybovho stroj staly pojmem. Poklad liv vody nevyjditeln hodnoty, subalpinsk podneb, okol bohat na zajmavosti, upravovan prosted a sluby na vysok rovni jsou zrukou, e nvtvnci se zde budou lit a odpovat v klidnch podmnkch. Liv voda v Bk pat mezi termln vody obsahujc vpnk, hok a kyselinu uhliitou, a proto je mimodn vhodn k lb tm vech onemocnn pohybovho apartu, dle k lb gynekologickch a urologickch pot,

onemocnn aludku a poruch trven. V modern vybavench lznch pracuje Fyzioterapeutick institut zamen na lbu gynekologickch onemocnn, kde jsou pro pacienty pipravena oeten vychzejc z tradinch a modernch lebnch postup, ale tak alternativn metody len. V rmci lebnch monost nabzej lzn mase vodnmi proudy, vanov koupele s minerln vodou, lkask mase, elektroterapii, magnetickou terapii a mnoho dalch oeten. Lzn poskytuj nejenom lbu, ale tak relaxaci zajitnou rekreanm parkem a krytm baznem s atrakcemi.

Mistrovsk k golfov hit

Bkfrd je znm nejenom om proslulou termln vodou, ale tak golfovm hitm evropsk rovn. Golfov hit s 18 jamkami lec v malebnm prosted je mstem konn mezinrodnch sout, kde na milovnky golfu od zatenk a po profesionly ekaj odborn vykolen instruktoi.

Lidov tradice a termln lzn

Klny a nin, kopce a dol, run emesla a tradin chut, lebn a zitkov lzn to ve nabz jihozpadn kout oblasti zpadnho Zadunaj. V tto kopcovit krajin dodnes uchovvaj regiony rsg, Gcsej a Mura ddictv venkovskho stylu ivota v minulm stolet. Nen divu, e malebn krajina, ze kter dodnes sl pradvn klid, tradin styl ivota a chut a vn tohoto kraje upoutaj kadho, kdo sem jednou zavt.

rsg
V jihozpadnm kout Maarska najdeme tuto malebnou, lesy a hji rozlennou krajinu, kam Maai po pchodu do sv nov vlasti rozestavli na ochranu zpadn strany zem strn msta. Odtud pochz i jmno zdej krajiny: rsg (v pekladu Strn). V tto mrn se svaujc krajin se stdaj porosty hustch les, sv zelen louky, raelinit a potoky s kilov istou vodou. Nvtvnky sem lk klid a erstv vzduch, dochovan tradice a emesla pleten z prout, rukodln vroba dovho oleje, hrnstv. Na dvorcch hrnskch mistr ve vesnikch Gdrhza, Velemr, Magyarszombatfa se meme i dnes seznmit s fortely a produkty tchto emesel. V domcch meme ochutnat dov olej, medovou plenku, koz a kravsk sry. Lidov obytn domy, zvonice, kostely z doby vldy rpdovc v obci Velemr a riszentpter, Soubor lidovch pamtek oblasti rsg v obci Szalaf-Pityerszer, to ve zavede nvtvnky do doby dvno minul. Oblast rsg meme objevovat po strn stezce nazvan rllk tja a tak po mnoha naunch stezkch, od jara a do podzimu se zde konaj rozmanit programy, kupkladu folklorn festival Htrtorszg nebo mezinrodn festival dn rsgi Nemzetkzi Tkfesztivl. Msto Szentgotthrd nazvan tak branou regionu rsg nabz svm nvtvnkm dokonalou relaxaci v zbavnm a termlnm parku se stedozemn atmosfrou nazvanm St. Gotthard Spa & Wellness.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 24 25

Gcsej
Svrzn zempisn a nrodopisn krajina upy Zala je ohranien ekou Zala a potoky Kerka a Vlicka. V tto oblasti tajc tm sedmdest vesnic se tak stavlo na kopcch, klnovit uspodn zstavby ve zdejch vesnicch je velmi podobn uspodn v oblasti rsg. Mal vesniky vrn peuj o sv architektonick hodnoty roubenky, rouben sklepy, zvonice, kaple o krajinn a prodn podmnky, lidov tradice. S tradicemi zdej rukodln vroby se zjemci mohou seznmit v mstopisnch sbrkch a muzech. Nejbohat sbrku z nich m Gcseji Falumzeum, prvn muzeum vesnice pod irm nebem v zemi. Obec Zalaszentgyrgy je znm svm kostelem z doby romnsk, a obec Bde kostelem pochzejcm ze 13. stolet.

dol Mura
Krajinu Murania najdeme v malm regionu Lenti, v jihozpadnm pohrani. Kdo se sem vyprav, me se vydat na pjemn vlety do pohdkovch les, me se vykoupat v jezerech s istou vodou nebo v termlnch lznch, me se projet na kole krajinou mezi mrn se svaujcmi kopci. Ale me si prohldnout i bohat folklorn ddictv tto krajinn oblasti v obci Csesztreg, Rdics nebo Dmefld umstn v nkdejch roubench domcch. Tato krajina je proslul pedevm zvonicemi, kter maj typick suknky nebo jsou vybudovny ze devnch indel, cihel nebo kamene. Odtud je odvozen i nzev oblasti: zem zvonic.

Termln lzn Lenti

Termln lzn Lenti a Energetick park Svatho Ji jsou prvem nazvny ozou odpoinku. Lzn nachzejc se pobl hranice s Rakouskem, Slovinskem a Chorvatskem zaujmaj plochu 8 hektar a nvtvnkm nabzej bazny s termln vodou, plaveck bazn, bazn s vodnmi atrakcemi a tak dtsk bazny. Voda s obsahem sodku a kyseliny uhliit je

vhodn k lb pohybovho stroj, pot s klouby, pte a zdy. Energetick park Svatho Ji rozprostrajc se kolem lzn je uniktnm mstem v Evrop, jeliko se nachz na takovm mst, kde se protnaj proudy livho zemnho zen psobc pozitivn na lidsk organismus. Spolen psoben liv vody a tohoto msta se zvltn energi je pro milovnky vodnho prosted zrukou skutenho odpoinku, relaxace a lby.

Termln lzn Zalaegerszeg

Pi toulkch po vrchovin Zala se na kadm kroku setkme s termlnmi prameny. Nen divu, e v zelenm srdci regionu je mnoho lebnch a zitkovch lzn. Termln lzn Zalaegerszeg, kter jsou souasn jedinm aquaparkem v regionu s celm parkem skluzavek, se nachz pobl zazen Aquacity Vzicsszda s lmnypark vedle malebnho jezera Gbrti, a jsou skutenm uniktem. Nevedn konstrukce budovy lzn postavench v ojedinlm stylu s oblouky a sklennou kupol skt ji zdaleka pekrsn pohled. Dky modernmu klimatickmu systmu se do prostor lzn dostv ist vzduch bez pranch stic, co je pro alergiky zrukou nim neruenho koupn. Krom toho bylo do stropn sti zabudovno vce ne 10 000 rovek, kter poskytuj nvtvnkm mimodn zitek svteln terapie zc v nkolika milionech barev. Zitek je navc umocnn zvukovmi

efekty harmonizujcmi s barvami. Bazny jsou vybaveny mnoha zbavnmi prvky perlikov lko, mas chodidel, mas beder, vodn proudy, obrovsk skluzavka m poskytuj nvtvnkm dokonal pohodl, a ti co tou po odpoinku, se mohou odreagovat v baznech s termln vodou.

Spa & Wine tipy ze zpadnho Zadunaj

Region zpadnho Zadunaj je proslul tak svm vnem. Ve vinask oblasti Sopron, Pannonhalma nebo Zala urit najdeme svho favorita, a se u jedn o lzn nebo o vno. Lzn napomhaj zpomalit n dnen uspchan svt, v termln vod se nae tlo me uvolnit, zatmco po pjemnm posezen u vna s pteli nabereme nov sly pro vedn dny. Urit stoj za to zat seznamovn v hlavnm mst vna modr frankovka, v Sopron. Nic ze sv hodnoty neztrat ani legenda, ani proslul modr frankovka po zjitn, e kdy se v tchto mstech zdrovala Napoleonova vojska, jet se v tomto kraji odrdy ervenho vna nepstovaly. Nejvzcnj st tto vinask oblasti se rozprostr na svazch v okol jezera Fert. Druhou kuriozitou je vedle konzumace modr frankovky pjemn trpk a sametov chuti skutenost, e vinai, nazvan v tomto kraji poncichter, sv vinn sklpky nebudovali na vinicch, ale ve mst pmo pod sv vlastn domy. Toto een tolik pvtiv k ptelm vna je i dnes vysoce cenno vemi zdejmi nvtvnky. Mezi oblben odrdy zdej vinask oblasti pat krom modr frankovky tak odrda zweigelt a cabernet sauvignon, z blch odrd pak zelen veltlnsk, chardonnay, zenit a Irsai Oliver, urit muste pi sv nvtv Sopronu a okol ochutnat i tato vna. Gyr je mstem setkn, kde se stk eka Rba, Rbca a Mosonsk Dunaj. Pouze 20 km od Gyru le Pannonhalma, kter je dokonalou kombinac svta Spa & Wine. Bazny termlnch lzn nazvanch Rba Quelle Gygy-, Terml- s lmnyfrd s pjemn teplou vodou a vodnmi atrakcemi poslou k relaxaci tla i due, zatmco vna opatskch mnich se postaraj o uvolnn. Mnii z benediktnskho kltera stojcho na kopci Svatho Martina sem kdysi dvno pivezli umn obdlvn vinic ze sv vlasti ve Francii a v Itlii. Opatsk vinastv produkuje vna opt od roku 2003. Pi toulkch po zemi zvonic a poznvn kouzeln krajiny Vrchoviny Zala nebo okol Malho Balatonu si meme vybrat z bohat speciln nabdky mnoha lzn. O pze nvtvnk se uchz lzn Zalaegerszeg s kurizn svtelnou a zvukovou terapi, lzn Kehidakustny nazvan rodinnmi lznmi se slubami zamenmi na mal dti, lzn Zalaszentgrt s malebnm termlnm dolm, Szentgotthrd s termlnm parkem a Lenti jako oza odpoinku. V oblasti Zalai byla vinn rva vdy osazovna na jin svahy kopc a bl domky vina lemovaly silnice. Meme zde ochutnat odrdy blho vna charakteristick bohatm obsahem kyselin, jako napklad ryzlink silvn, zelen veltlnsk, chardonnay nebo Zala gyngye (perla Zaly). Tak produkty pochzejc z emeslnch vinastv malovrobc stoj urit za ochutnn. Tak vna pstovan na ediovch a vulkanickch tufovch svazch kopce Soml a Sg si zskvaj stle vt jmno, a to i navzdory mal velikosti tto vinask oblasti. Zde pstovan vna jsou such, minerln a nezamniteln, za co vd prv kopci Soml. Vulkanick liv voda nachzejc se v Celldmlk je dky vysokmu obsahu sodku a kyseliny uhliit vhodn pedevm k lb chorob pohybovho stroj. Prodn prosted obklopujc vulkanick lzn in ze zdejho pobytu skuten nezapomenuteln zitek. A u se v tomto regionu vydme kamkoliv, osven tla i due je zarueno.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 26 27

Sopron a krajina Fert

Pro Sopron a krajinu okolo jezera Fert je typick kulturn a prodn rozmanitost. Meme se vydat po stopch slavnch hudebnch skladatel Haydna a Liszta, meme nahldnout do pepychovho ivotnho stylu aristokratickch rodin Esterhzy a Szchenyi, meme poznat nkdej selsk ivotn zpsob obyvatel obc na pobe nebo se meme seznmit s tajemstvm ivoich obvajcch nekonen svt rkos. Vechny tyto prodn a kulturn poklady jsou prvem soust ddictv lidstva.

Sopron, msto Ference Liszta

Msteko Sopron lec pobl zpadnch hranic a proslaven svmi historickmi pamtkami a mimodnou krsou zdej prody je nazvno mnoha jmny. k se mu Msto vrnosti, Msto Ference Liszta, Hlavn msto modr frankovky, ale tak Msto muze. Nen to nhoda, jeliko se zde stavebn slohy celch tiscilet kupily pmo jeden na druh, frum z doby msk a stedovk hradby, renesann a barokn mansk domy, gotick a barokn kostely, stedovk synagogy a palce z 19. stolet. Sopron pat mezi msta nejbohat na historick budovy. Symbolem Sopronu je Porn v tyc se vysoko nad mstem. Srce vak dnes ji ve vi neslou, dnes jsou zde umstny expozice pedstavujc pozstatky soch a kamennch pamtnk pochzejcch z mskho amfitetru. Ale stavba je spe znm sousom umstnm na prel: Hungria obklopen vrnmi obyvateli msta. Toto umleck dlo pipomn referendum z roku 1921, kdy se msto Sopron rozhodlo i nadle zstat soust Maarska. Odtud nzev: Civitas Fidelissima. k se, Sopron msto muze. Kdo se nespokoj pouze s letmou vnj prohldkou manskch dom a palc, ale nech se zlkat tabulemi zvoucmi dovnit, me si prohldnout nejrznj expozice: lkrensk muzeum, muzeum hornictv a lesnictv

v aristokratickch palcch, muzeum pekastv v nkdej pekrn, v kostelch jsou umstny historick sbrky evangelick a katolick crkve. Nemluv o etnch umleckch galerich. Djiny msta jsou spojeny s osudy mnoha slavnch osobnost panovnk, politik, bsnk a umlc. Mezi nejvznamnj pat bezesporu vestrann osobnost romantick hudby XIX. stolet a nejvt klavrn umlec vech dob Ferenc Liszt, kterho pout k mstu na tisce pout. Liszt, kter se narodil v nkdej up Sopron, byl nejenom hudebnm skladatelem, ale tak interpretem a virtuznm klavristou, jeho mimodn hudebn nadn se projevilo velmi brzy. Jako zzran dt ml svj prvn veejn koncert v Sopronu jako devtilet v budov nkdejho kasina a bhem svho ivota pak ve mst k velkmu poten aristokratickho publika koncertoval jet nkolikrt. Budovy slouc kdysi dvno jako koncertn sly si v centru msta meme prohldnout i dnes, pamtku Ference Liszta uchovvaj pamtn tabule, sochy a dokonce vstava umstn v kavrn nesouc umlcovo jmno. Je tomu tm dv st let, kdy se zrodila skladatelova nesmrteln hudebn dla, ale jeho hudba skt nezapomenuteln zitky znalcm a milovnkm hudby i dnes.

Krajina Fert, Svtov ddictv

Krajina Fert nachzejc se pobl msta Sopron le v oblasti Nrodnho parku Hansg. Oblast Fert je od roku 2001 soust Svtovho ddictv UNESCO, jeliko zde po cel stalet lovk vytvel obraz krajiny v souladu s prodou. Okol jezera je mimodn bohat na prodn a kulturn hodnoty. Je domovem vce ne 300 druh stlch a sthovavch ptk, slan voda jezera je pjemn ke koupn. Impozantn budovy architektonickho ddictv pochzej z doby baroka a klasicismu, tedy z obdob, kdy aristokracie zanala s vstavbou svch monumentlnch staveb. Palce lechtickch rodin - Esterhzy a Szchenyi vybudovan s neuvitelnm pepychem dnes lkaj tisce nvtvnk. V tomto obdob tvoil tak Joseph Haydn, kter ve slubch rodiny Esterhzy proil vce

ne polovinu sv aktivn tvr doby v Eszterhze. Nejznmjm pnem zmku byl kne Mikls Esterhzy alias Ndhern, kter v XVIII. stolet naploval pekrsn barokn zmek nazvan tak maarsk Versailles bohatm hudebnm ivotem. Dirigent jeho dvornho orchestru a jeho domc hudebn skladatel, mistr vdesk klasick hudby Haydn sloil pro knete tm 170 hudebnch dl. Haydnovo hudebn umn pekroilo hranice Eszterhzy a pineslo skladateli evropsk jmno, m proslavilo i Eszterhzu. Dlo skvlho hudebnho skladatele pipomn kadoron podan Haydnv festival ve Fertdu. Zmek je pstupn veejnosti i Zme dnes, pekrsn komplex budov dn zstal krom baroknho divadla z dochovn v pvodnm stavu. st expozic zdejho muzea pipomn slavn asy tto budovy, dobu Miklse Esterhzy Ndhernho (1762-1790), bohat zdoben ( a zazen sly jsou ukzkou za nkdej ndhery knecho dvora.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 28 29

Po cestch Panonie
Oblast zpadnho Zadunaj, kdysi sousti starovk msk provincie Panonie, je mimodn bohat na malebn msteka, kter svmi rozvalinami z doby msk, prastarmi mstskmi hradbami, starmi budovami a pedmty a dokumenty uchovvanmi ve zdejch muzech vyprvj o dvno minulch dobch slavn historie. Hrad Jurisics v Kszegu promlouv o slavn vtzn bitv proti Turkm, Szombathely (dve Savaria) o ivot nkdejho starovkho mskho msta, vojenskho tbora a legi, a to nejenom dochovanmi pedmty, ale tak formou kostmovch historickch festival.

Kszeg
V nejkrsnjm mst Zadunaj nenajdeme ani jednu rovnou uliku, pdorys ani uspodn ulic se toti od doby stedovku vbec nezmnilo. Barevn obytn domy postaven v 17.-18. stolet ve slohu baroka a klasicismu byly stavny tak, aby se pizpsobily tomuto uspodn. Jmno hradu stojcho uprosted historickho centra budovanho pvodn jako pevnost a jeho kapitna Miklse Jurisicse se zapsalo do pamti Evropy v roce 1532, kdy mal poet zdejch obrnc zastavil tureck vojsko thnouc na Vde. Podle legendy opustila posledn st vojska okol v 11 hodin, na pamtku tto udlosti dodnes v tuto hodinu

zaznvaj zvony ve mst. Pamtku tto vznamn udlosti pipomn tak kad rok v srpnu akce nazvan Plmsc a plnk, kdy se nvtvnci mohou stt pmmi astnky nkdejho dobvn hradu, mohou se seznmit s historickou vojenskou technikou a nahldnout do ivota tureckch a maarskch vojenskch oddl. Slavn nen jenom msto, ale tak vinice v jeho okol a zdej vno. Vinai z oblasti Kszeg- Hegyalja dodrujce tradici znmou jenom v tomto kraji se kad rok na jae vydvaj do msta, aby zde slavnostn ukzali nov vhonky vinn rvy. Pot zap vhonky do takzvan Knihy vinn rvy, kter je tu vedena od roku 1740. Tato kniha je uniktem evropsk kulturn historie.

Prodn park rottk

Z Kszegu vede mezi lesy cesta na rottk, nejvy vrchol Zadunaj vysok 883 metr. Rozhledna vybudovan na vrcholku v roce 1913 le souasn na zem dvou stt, navtvit ji mete jak z Maarska, tak z Rakouska. Hora oplvajc vzcnmi rostlinami ukrv prvn pevnost zdejho kraje, Horn hrad (Felsvr) vybudovan ve 13. stolet na vrcholu skly vysokm est set metr. V roce 1996 zde byla na zkladech objeven obytn ve postavena rozhledna hz. Na bezch potok stkajcch z hor byly

vybudovny mal malebn vesniky, jako napklad Velem. Zajmavost z nedvn historie je, e v poslednch mscch druh svtov vlky zde byla ukryta svat koruna. Na kopci tycm se na okraji vesnice stoj slavn kaple ze 13. stolet nazvan Szent Vid. V sousedn obci Bozsok je kilov ist a liv vzduch nejenom dky blzkosti Alp, ale tak dky hojnosti vody. Obec je znm svm pekrsnm zmkem a parkem ze 17. stolet. Nedalekou obec Ck proslavily historick vinn sklepy s dokovmi stechami a snhov blmi zdmi.

Szombathely
Ze vech mst Pannonie je asi Szombathely nejpynj na svou historii starou dva tisce let. Nzev msta z doby msk je zde pouvn nejastji, nzev Savaria nesou rzn kulturn akce, mezinrodn tanen soute, nmst. V Szombathely psob dokonce nejvt legie v Evrop nazvan Savaria Legio. leny legi jsou lokln patrioti msta, kte vystupuj pi rznch udlostech odni v dobovch mskch vojenskch kostmech a vybaveni jsou pesnmi replikami starch zbran (dobov kostm v a 45 kilogram.) V ruchu kadoron podanho kostmovho Historickho festivalu Savaria si slavnou minulost mohou pipomenut odnm msk tgy nejenom ctitel tradice, ale i obyvatel msta a turist. Msto Savaria bylo zaloeno csaem Claudiem v roce 43, podl Jantarov cesty vedouc na sever, a msto dky obchodnmu ruchu rychle bohatlo. Slva trvajc tyi sta let byla ukonena venicm zemtesenm. Dochovan sti starovkch budov, torza soch, 50-metrov sek slavn Jantarov cesty a zlomky mozaiky z palce guvernra jsou vystaveny v arelu Romkert a v Muzeu Savaria, v nejvtm muzeu Zadunaj. A jet jedna zajmavost: ve 2. stolet i Panonii ovldl kult egyptskho pvodu Isis. Nkdej starovk svatyn bohyn stoj pobl jedn z nejzachovalejch

synagog v zemi. Stedovk Szombathely byla nevznamnm mstem, rozvjet se zaala znovu a v 18. stolet. Rz msta Szombathely je uren baroknmi a klasicistnmi budovami pochzejcmi z 18.-19. stolet - Domem kanovnk, Biskupskm palcem a Katedrlou. Jedno z prvnch vyobrazen msta (1749) si meme prohldnout na jednom z vedlejch olt kostela Svat Albty. Socha Jamese Joyce na Hlavnm nmst poukazuje na charakteristickou postavu modern literatury, na osobu zdejho rodka Leopolda Blooma, na jeho pamtku se zde kadoron pod nzvem Bloomsday kon alternativn literrn umleck festival.

Po stopch Svatho Martina

Na mst dnenho kostela Svatho Martina stl kostel ji v 9. stolet. Podle legendy se prv v tchto mstech nachzel rodn dm biskupa francouzskho msta Tours prohlenho za svatho. Msto bylo ji ped staletmi po cel Evrop nazvno kultovnm mstem Svatho Martina. Dnes zde psob Nvtvn centrum Svatho Martina, kter je souasn vchozm bodem Cesty Svatho Martina.

www.madarsko.cz

Panonie

Zpadn Panonie 30 31

Zajmavosti podl eky Dunaje

Oblast podl beh eky Dunaje je zdrojem pro osven tla i due. Sv oblben msta zde od krajiny Szigetkz a po vrchovinu Pannonhalma najdou jak turist upednostujc produ a vodu, tak milovnci kultury. Bohat systm eky Dunaje ttc se v krajin Szigetkz na tisce mrtvch ramen okouzl nvtvnky stromy, jejich koruny se dotkaj hladiny vody, a rozmanitm svtem ptactva. V Gyru a Pannonhalm ek na turisty mnoho dochovanch kulturnch pamtek maarskho kesanstv, ponaje tisciletm benediktnskm opatstvm v Pannonhalm, pes hermu krle Svatho Ladislava a biskupskm sdlem v Gyru kone.

Mosonmagyarvr
Malebn msteko lec na soutoku ek Moonsk Dunaj a Lajta s domy vybudovanmi ve slohu baroka, klasicismu a klasicistnho pozdnho baroka. Kdysi byl ve zdejm svt mol podl Dunaje vybudovn jedin zk pechod, a proto zde ji v dob msk vznikla pro nzvem Ad Flexum vojensk obec a mansk msto. Dnen msto vzniklo v roce 1939 slouenm obc Moson a Magyarvr. Moson byla velkou zemdlskou obc bohatch obchodnk a vznamnm trnm mstem. il obchod sem lkal mnoho cizinc, a proto zde bylo vystavno mnoho hostinc, hotel a kavren. Msto je zaazeno mezi historick msta dky svm pamtkovm budovm a stedovkmu uspodn ulic. Nejvznamnj pamtkou je hrad vybudovan na ruinch mskho osdlen, ve kterm kne Albert Kzmr zaloil v roce 1818 instituci vysokho uen zemdlskho. Jeho prvn nstupce, Fakulta zemdlstv a potravinstv Univerzity zpadnho Maarska psob i dnes v budov hradu. V centru msta stoj urit za prohldnut arcivvodsk zmek Habsburk, barokn sochy a budovy, dm Cselley, Muzeum Hansg a expozice hradnho sklepa. Turist,

kte upednostuj lebn procedury a relaxaci, si mohou odpoinout v liv vod zdejch termlnch lzn tepl 75 stup Celsia. Na vchod od Mosonmagyarvru se nachz nejvt ostrov na zem Maarska Szigetkz, kter je ohranien Velkm a Moonskm Dunajem. Nen vbec nhodou, e je nazvn darem Dunaje, byl toti vytvoen nnosy Dunaje. Bohatou faunu a flru tto oblasti mete objevovat pi vodnch, jezdeckch a cyklistickch vletech. sek prochzejc oblast Szigetkz je soust mezinrodn cyklistick stezky vedouc podl Dunaje, krom toho jsou pro cyklistiku vhodn i zdej hrze a mlo frekventovan vedlej cesty.

Gyr
Le ve stejn vzdlenosti od Vdn i od Budapeti. Nen nhodou, e toto msto bylo osdlen tm ve vech historickch dobch, v dob keltsk a msk tmto mstem protkanm ekami prochzela vznamn obchodn stezka, vdy nejsnaz brody se nachzely prv v okol Gyru. Nejstar jdro tisc let starho biskupskho sdla, slavnho msta kol bylo vybudovno v oblasti ohranien temi ekami - Moonskm Dunajem, Rbou a Rbcou, na vrku zvanm Kptalandomb. Dnes toto msto s mnoha historickmi pamtkami pat k nejoblbenjm zkoutm msta. K dominantn vi biskupskho palce ze 13. stolet zdoben sgrafity pilh kaple

vybudovan v 15. stolet. To jsou nejstar budovy msta. V kapli eklektick katedrly z 15. stolet je uloeno nejvzcnj dlo maarskho umleckho kovorytectv, pozlacen herma Svatho Ladislava vyroben ze stbra, relikvie vyhotoven k pleitosti prohlen krle za svatho. Psn vyhlejc budova nkdejho domova duchovnch pedstavitel je dnes sdlem cennch historickch crkevnch sbrek, pokladnice a knihovny, zde je uloen i nejvt kodex v zemi. Symbol msta, elezn kohout, je ozdobou krsn kany stojc na nmst Dunajsk brny. Podle legendy hrozil guvernr v dob tureck nadvldy zdejm obyvatelm tm, e msto se Turk nezbav do t doby, dokud korouhev ve tvaru eleznho kohouta umstn na mstskch hradbch nezakokrh. Jeden odvn mstn mldenec vylezl tedy ke kohoutovi a zakokrhal. Druh den dorazilo k mstu osvobozujc vojsko. Msto na soutoku ek zstalo navzdory svmu prmyslovmu a obchodnmu vznamu veselm a ivm mstekem, kde jsou dodnes za slunench vkend mdou prochzky po baroknm centru msta. Atmosfra barokn doby, kter dnes ov v rmci akce Kouzlo baroka, je zde znateln dodnes. Nov lebn a termln lzn s mnoha zbavnmi prvky jsou pro nvtvnky msta mstem dokonalho odpoinku.

Na kole po krajin Szigetkz

Rovn hjov krajina Szigetkz je idelnm mstem pro cyklistickou turistiku, dnes je tm zcela vybudovan cyklistick stezka vedouc od Mosonmagyarvru a k Gyru. Cyklistick stezka Szigetkz je soust mezinrodn cyklistick trasy vybudovan podl Dunaje a nazvan Euro Velo 6, kter nabz zhldnut mnoha prodnch krs a architektonickch pamtek.

Pannonhalma
Tisc let po svm zaloen se Vrchn benediktnsk opatstv v Pannonhalm a jeho blzk okol dokalo zznamu na Seznam svtovho ddictv UNESCO. Prvn mnii pili do Pannonhalmy v roce 996 na pozvn knete Gzy, svj prvn kostel pak vysvtili v roce 1001 na hoe Svatho Martina. Ora et labora, modli se a pracuj tak znly benediktnsk pokyny, a mnisk d vytvoil v Pannonhalm vznamn duchovn centrum. V jedn

z nejvtch benediktnskch knihoven a archvu tajcm na 360 tisc svazk je uloena i prvn maarsk psemn pamtka. Krypta baziliky ze 13. stolet je star ne tisc let, klauzura baziliky je jedinm dochovanm stedovkm kamennm ochozem v Maarsku. V opatstv je turistm k dispozici modern nvtvn centrum a kltern shop, kde si mete zakoupit uniktn aje a vna vyrbn v opatstv a tak pedmty potebn k uchovn duevnho zdrav.

www.madarsko.cz

Turista informci - Tourist information

www.tourinform.hu

Stedn Panonie
Tourinform Bakonybl 8427 Bakonybl, Ppai utca 7. Tel: +36 (88) 585-070 E-mail: bakonybel@tourinform.hu Web: www.bakonybel.hu Tourinform Dunajvros 2400 Dunajvros, Vasm t 10/a Tel: +36 (25) 500-148 E-mail: dunaujvaros@tourinform.hu Web: www.info.dunaujvaros.hu Tourinform Grdony 2483 Grdony, Szabadsg t 20-22. Tel: +36 (22) 570-077 E-mail: gardony@tourinform.hu Web: www.gardony.hu Tourinform Komrom 2900 Komrom, Igmndi t 2. Tel: +36 (34) 540-590 E-mail: komarom@tourinform.hu Web: www.komarom.hu Tourinform Pkozd 8095 Pkozd, Katonai Emlkpark, Mszeg-hegy Tel: +36 (22) 732-002 E-mail: pakozd@tourinform.hu Web: www.pakozdturizmus.hu Tourinform Ppa 8500 Ppa, Kossuth utca 18. Tel: +36 (89) 777-047 E-mail: papa@tourinform.hu Web: www.papa.hu Tourinform Smeg 8330 Smeg, Kossuth Lajos utca 15. Tel: +36 (87) 550-276 E-mail: sumeg@tourinform.hu Web: www.sumeg.hu Tourinform Szkesfehrvr 8000 Szkesfehrvr, Vroshz tr, Hiemer hz Tel: +36 (22) 537-261 E-mail: szekesfehervar@tourinform.hu Web: www.szekesfehervar.hu Tourinform upa Fejr 8000 Szkesfehrvr, Piac tr 12-14. Tel: +36 (22) 312-818 E-mail: fejer-m@tourinform.hu Web: www.fejerinfo.eu Tourinform Tata 2890 Tata, Ady Endre t 9. Tel: +36 (34) 586-045 E-mail: tata@tourinform.hu Web: www.tata.hu Tourinform Velence 2481 Velence, Halsz utca 37. Tel: +36 (22) 470-302 E-mail: vttdme@vttdme.t-online.hu Web: www.velence.hu Tourinform Veszprm 8200 Veszprm, vros tr 2. Tel: +36 (88) 404-548 E-mail: veszprem@tourinform.hu Web: www.veszpreminfo.hu Tourinform upa Veszprm 8200 Veszprm, Megyehz tr 1. Tel: +36 (88) 545-045 E-mail: veszprem-m@tourinform.hu Web: www.vpmegye.hu/turist Tourinform Zirc 8420 Zirc, Jzsef Attila utca 1. Tel: +36 (88) 416-816 E-mail: zirc@tourinform.hu Web: www.zirc.hu

Zpadn Panonie
Tourinform Bk 9737 Bk, Etvs utca 11. Tel: +36 (94) 558-419, +36 (94) 558-439 E-mail: buk@tourinform.hu Tourinform Celldmlk 9500 Celldmlk, Sport utca 8. Tel: +36 (95) 423-940 E-mail: celldomolk@tourinform.hu Tourinform Fert-Tj 9431 Fertd, J. Haydn utca 2. Tel: +36 (99)537-140 E-mail: fertotaj@tourinform.hu Tourinform Gyr 9021 Gyr, rpd utca 32. Tel: +36 (96) 311-771, +36 (96) 336-817 E-mail: gyor@tourinform.hu Tourinform upa Gyr-Moson-Sopron 9021 Gyr, rpd utca 32. Tel: +36 (96) 522-255 E-mail: gyor-m@tourinform.hu Tourinform Krmend 9900 Krmend, Dr. Batthyny-Strattmann Lszl utca 5. Tel: +36 (94) 410-107 E-mail: kormend@tourinform.hu Tourinform Kszeg 9730 Kszeg, Rajnis utca 7. Tel: +36 (94) 563-120, +36 (94) 563-121 E-mail: koszeg@tourinform.hu Tourinform Lenti 8960 Lenti, Tncsics M. utca 2/a. Tel: +36 (92) 551-188 E-mail: lenti@tourinform.hu Tourinform Mosonmagyarvr 9200 Mosonmagyarvr, Kpolna tr 16. Tel: +36 (96) 206-304 E-mail: mosonmagyarovar@tourinform.hu Tourinform Nagykanizsa 8800 Nagykanizsa, Csengery t 1-3. Tel: +36 (93)313-285 E-mail: nagykanizsa@tourinform.hu Tourinform Nagypli 8912 Nagypli, Hrsz. 030/2. Tel: +36 (92) 694-680 E-mail: nagypali@tourinform.hu Tourinform rsg 9941 riszentpter, Siskaszer 26/a. Tel: +36 (94) 548-034 E-mail: orseg@tourinform.hu Tourinform Pannonhalma 9090 Pannonhalma, Petfi utca 25. Tel: +36 (96) 471-733 E-mail: pannonhalma@tourinform.hu Tourinform Srvr 9600 Srvr, Vrkerlet 33. Tel: +36 (95) 520-178 E-mail: sarvar@tourinform.hu Tourinform Sopron 9400 Sopron, Liszt Ferenc utca 1. Tel: +36 (99) 517-560 E-mail: sopron@tourinform.hu Tourinform Szombathely 9700 Szombathely, Kirly utca 1/a. Tel: +36 (94) 511-266 E-mail: szombathely@tourinform.hu Tourinform Zalaegerszeg 8900 Zalaegerszeg, Szchenyi tr 4-6. Pf. 506 Tel: +36 (92) 316-160, +36 (92) 510-696 E-mail: zalaegerszeg@tourinform.hu

V jedinenm prodnm prosted. Bezprostedn na behu jezera Velence. Wellness lzn s vnitnmi a venkovnmi z itkovmi bazny a bazny s livou vodou. Pl ov koupalit. Slu by velmi ptelsk k dtem. Venkovn 25m-ov vukov bazn a pl ov koupalit.
http://www.velencespa.com Kontakty: Velence Resort & Spa****
T utca 4-6., H-2481 Velence, Maarsko Telefon: 00 36 22 589 900 Fax: 00 36 22 589 901 e-mail: reservation@velencespa.com