st tet ENA STEDOVK A RENESANN

I .

ENA

NBOENSTV

V pedelm svazku tohoto dla jsme vidli, evechna velk nboenstv vznikl vpatriarchlnch pomrech byla pouhm odleskem otcovskoprvnho podku azevech sil pispla kpokoen eny: Zarathutrova reformace stejn jako Manuv Zkonk (srov. vpedch. dle), ecko-msk Olymp stejn jako buddhismus, izraelsk teokracie stejn jako teokracie vestarm Mexiku aPeru; kesanstv aislm neinily vjimky. Od potku tetho stolet proti sob vjin Evrop azpadn Asii stly ti svtov nboensk nzory, kter podobnm zpsobem hlsaly zjeven, vykoupen, askezi anesmrtelnost: novoplatonstv, kesanstv vkatolickm roue amanicheismus (viz ne). Vechny mly sv koeny vantice abyly vsledkem nboenskho vvoje kulturnch nrod odPersie adoItlie, kter trval vce ne tisc let. Monoteistick kesanstv napodklad Starho zkona aevangeli, vybudovan prostedky helnsk spekulace aetiky1, bylo nejvtm kulturnm stedovkm initelem naZpad avevelk sti Orientu. Teprve od7. stolet, odt doby, kdy prorok Mohamed (Muhammad, 570-632, zakladatel islmu, prorok, psno iProrok, vyznavai islmu muslimov) odeel 14. z 622 zMekky doMediny, se postarm kulturnm svt zaalo mocn it druh monoteistick nboenstv islm, pozmnn idovsko-kesansk nauka, zasahujc odhranic ny aIndie adopanlska adozpadn, vchodn astedn Afriky. eknme si, cotato dv velk nboenstv soudila oen apohlavnch vcech. Piny rozmachu kesanstv. Hlavn podmnky rozmachu kesanstv, kter vdjinch en, jak hned uvidme, mly amohly mt vi en vpodstat jen neptelskou lohu byly strun eeno tyto: Katastrofln rozklad msk e, padek vry vestar bohy amravn zmatek pinesly vmylenkov acitov oblasti ecko-mskho ivota pedevm dvoj inek. Ve vldnouc auen td vznikala touha ponovm svtovm nzoru anov ve, lahodily j asketick smry, stoick filozofie, vchodn kulty, idovstv, atento proud pakpomalu stvoil kesanskou teologii. Ale nemajetn autlaovan vrstvy touily pospravedlivm rozdlen pozemskch statk, pozkrocen pynch abohatch, popoven chudch anzkch akomunistick mylenky zkesanstv uinily ideologii mskho proletaritu. Tak chudina byla vak dojist mry naklonna asketickmu hnut, nebo vykoisovan tdy pojaly pirozenou nenvist kesvtskm radostem, kter jim byly odeprny avnich tonuli jen vykoisovatel. Rovn idovstv bylo ovldno ped pchodem kesanstv zvltn nladou. Po nvratu zbabylonskho zajet seid vPalestin ustavili jako teokratick spolenost, ale politicky byli postupn malou mskou skou provinci, pakmakedonskou akonen syrskou pod panstvm Seleukovc (Seleukovci, viz vpedch. dle). S Judou Makabejskm (zem. 161 p. Kr., vdce idovskho povstn proti helenizaci Judska) vele sipot vr. 168 p. Kr. dobyli politickou samostatnost, kter trvala asi sto let, jejich hospodsk ivot zeslil, domohli sejistho

malomckho blahobytu, ale vr. 63 p. Kr. vthl doPalestiny Pompeius (Pompeius Sextus, 75-35 p. Kr.) azaknskho hateen, kter vJeruzalm zuilo, vzali msk kohorty msto tokem akvelkmu zden id Pompeius vstoupil dochrmovho svatostnku. idovsk teokracie nemohla odolat msk moci. id semarn brnili pasivn rezistenc ivzpourami proti mskmu tisku auvnit byli sociln ipoliticky roztpeni. Nladu tehdejho idovskho lidu dobe charakterizuje Evangelium sv. Luke (I. 51-53), kter dv Marii, matce Jeov, kdy j radostn zaplesalo nemluvtko vivot, chvlit boha ahlsat onm: Dokzal moci ramenem svm, rozptlil pyn mylenm srdce jejich. Shzel mocn zestolic apovil ponench. Lan nakrmil dobrmi vcmi, abohat pustil przdn. Tedy tak idovstv oekvalo brzk pchod Mesie. Ponkud jinak tomu bylo ubarbarskch germnskch aromnskch kmen, podobn uslovanskch, unich sekesanstv posvm vpdu rychle ilo. Bylo zde odleskem hospodsk ageneonomick poteby, kter sesnaila otrvalou monogamii. Tyto nrody vtto dob vely dorodinn epochy, jejich pda byla jet slab zalidnna. Zjmem spolenosti bylo, aby serodina stala hospodsky ipopulan nejproduktivnj, pevnou asilnou. Polygynie mnoho mu olupovala oeny, aproto semonogamie zdla nejpznivj manelskou formou; znamenala tak hospodsk spoleenstv, jednotku, kter nem bt ruena. Takovm poadavkm doby odpovdalo crkevn uen, kter vknskm zjmu zakazovalo kadou formu polygynie, bylo neptelem manelsk rozluky azrove pispvalo ktomu, aby sociln postaven eny, kter zamskho csastv doshlo znan rovn naet patriarchln rodiny, hluboce pokleslo narove barbarskch nrod, ponajcch svou vrchnostenskou rodinnou epochu, kter pro n skonila aspdem feudalismu nakonci osmnctho stolet. Tm, ecrkev tmto ne stojcm kulturnm nrodm hlsala tak ni formu mezipohlavnho ivota, sejej uen stalo historickou monost. Ze sociologickho hlediska nebyl stedovk pokraovnm starovku, kultura vlivem kesanstv nedoshla vyho mravnho stupn, kter by ml pevahu nad vrcholem antickho vvoje. Barbarsk nrody, kter porozkladu ecko-mskho svta vystoupily nasvtov jevit, musely tedy seznanm silm vystupovat kvi, kterou doshl antick svt ped svm znikem, atato namhav cesta trvala asi 1500 let. dn nboensk nebo morln uen neme nrod povznst ktakov vy rovni, ne jakou dovoluji jeho vrobn asociln pomry, anaopak: kad takov uen je pouhm odleskem tchto d nebo sejim pizpsobuje, je-li odnkud peneseno. Prvotn kesanstv, zrozen zeidovsk amsk chudiny, semohlo svtovm nboenstvm stt jen proto, esebrzy pizpsobilo jednak padkovmu mskmu svtu ajednak barbarskm germnskm aromnskm nrodm. Jako kesanstv, umle zanesen kprodnmu nrodu, sestvalo jinou formou jakhosi fetiismu, tak tak pro star Germny dlouho zstalo nboenstvm, kter vyhovovalo jejich kulturnmu stupni. Vechno vel ajemn, colze nalzt vJeov uen, bylo nechpav utopeno vpust pove, pocel trvn stedovku bylo toto nov nboenstv vpodstat jen hrubm polyteismem zzranch svtc pod vldou knstva. Jakmile crkev dobyla rozhodnho vtzstv, poalo pronsledovn kac aarodjnic atisce nevinnch en amu bylo umueno ksmrti kvt cti achvle Boha, kter hlsal bratrskou lsku.

Z teologickho ahistoricko-filozofickho hlediska vak kesanstv znamen nerozdlnou soust antiky, nebo jen antika mohla zpalestinsk sekty uinit svtov nboenstv ajen zantiky mohlo kesanstv pijmout zvltn mylenky, kter dodnes psob jistm dojmem. Nesmme vak zapomenout nato, etyto antick vlivy sevci zmocnily teprve bhem apotolskho uen api vzniku kesanskch dogmat, kultu acrkve, kdeto prvn kesanstv mlo sv koeny vidovstv aidovsk uen ojednot bosk bytosti alsce kblinmu vyznvalo pmo. Tedy pistoupil jeden zezkonk, slyev je spolu sehdajc, avida, ejim dobe odpovdl, otzal seho: Kter jest pikzn prvn zevech? A Je odpovdl jemu, eprvn zevech pikzn jest: Sly Izraeli, pn Bh n, pn jeden jest. Proto milovati bude pna Boha svho zeveho srdce svho azev due sv azev mysli sv izevech moc svch. To jest prvn pikzn. Druh pakpodobn toto: Milovat bude blinho svho jako sebe samho. Vtho pikzn jinho nad tato nen. Pohlavn mravouka prvotnho kesanstv. Srovnvme-li pakpohlavn nzory prvotnho kesanstv spohlavnmi nzory pohelntnho kesanstv, kter sezaalo utvet zapotol, zpozorujeme velk rozdly ashledme, epohlavn mravouka prvotnho kesanstv je pbuznj pohlavn mravouce idovsk ne pohlavn mravouce kesanstv pozdjho. idovsk nzory naenu apohlavn ivot byly tak celkov zdravj aulechtilej ne nzory helnsk, aproto tak prvotn kesanstv pohlavn ivot oceuje nepedpojat aspirozenost. Pomineme-li men sekty, zjistme, epohlavn idovsk mravouka byla zcela neasketickho ducha. id vdy povaovali pohlavn styk zapirozenou aposvtnou vc, trval pohlavn abstinence pro n byla proti bom pkazm. Svobodnm zpotku idovstv ukldalo pomrnou pohlavn abstinenci adosatku, kter byl vak umu u v16. a20. roce auen jet dve; tak enat pidrovalo kjist zdrenlivosti; dny pstu, smutku asiln duevn prce byly prohleny zadny pohlavnho klidu. Prce byla idm tak prostedkem kpekonn pohlavn fantazie mu ien. Ponvad zde vldl patriarcht, nelze hovoit ostejnch prvech eny, ale uid ena nikdy neila vtakovm harmovm nevolnictv jako uek nebo pozdjch muslim. idovsk ena, tebae byla povaovna zatvora podzenho mui azkonn mnohoenstv nebylo ani vhlubokm stedovku pokldno zanepstojn, pece seastovala muskho konn. K prostituci mli id odmtav stanovisko, pozdji vak tak unich kvetla abyla organizovna pod vlivem helnsk amsk prostituce. V talmudu (srov. vpedch. dle, soubor judaistickch pouek apedpis nboenskho, prvnho amravnho rzu, vznikl kolem 3. stol. p. Kr., zapsn v5. stol. poKr.) sesice hovo oulici nevstek, co ovem neznamen, ezde lo oprostituci edn natato msta urenou: podle orientlnho zvyku sejet dnes stahuj jednotliv emesla dourit ulice. Bordely byly uid zejm vmskm stylu: asto sestvalo, epoestn idovsk eny byly many nsiln pivdny donevstinc, obdobn pozdji kesanky, unich tobylo uvno jako trest zato, esenechtly zci kesansk vry. V talmudu sevyprv onevstce, kter ila vpevnostech umoe ajako mzdu poadovala 400 zlatch pedem. Jej host ekali vpedpokojch abyli ohlaovni slukou. Byl-li vak mui vstup dovolen, pipravila sedm postel est zestbra, jednu zezlata, mezi dv postele postavila vdy stbrn ebk, jeho nejhoej

stupe byl zlat, anaten seposadila. Hostu vak vposledn chvli pijde namysl bo zkon aodol svdnmu pokuen. Jin nevstka, rovn znmonho msta, dostv mzdou pytlk denr acesta kn vede ped sedm ek. I obyejn nevstky dostvaj velk dary, ale mnoh je povauje zanedostaten aposmv setak uboh mzd. Tak lovk, kter holduje dvatm, utrat jmn, amu zbude jen nakousek chleba, kter je jeho jedinou potravou. Nejsou-li penze, syna oen adceru prodaj zavno apit... eck prostituce, kter vJeruzalm kvetla vhelnsk dob, se uid stejn jako homosexualita rozmohla patrn ecko-mskm vlivem. V takovm prosted sevynoilo prvn kesanstv, zeteln vychzejc zeidovskho ctn ahodnocen. Je. Podle toho, jak sejev vevangelich, neme bt ovem Je povaovn zahistorickou osobnost. Je topostava jet legendrnj ne nap. Lykurg (Lykurgos, mytick trck krl, kter sepostavil proti Dionsovu kultu) nebo Moj (srov. vpedch. dle). dn hodnovrn doklad nesvd ojeho skuten existenci, ale Pavlovo apotolstv, kter nastalo brzy poperiod pitan Jei Kristu, ajist osobnostn rysy inkter velmi lidsk azejm upmn vroky, kter sevyskytuj vevangelich, in pravdpodobnm, evJudei il prorok Je, kter ml mnoho uednk, nebo spe nkolik takovch idovskch prorok, kte stli zanboensko-sociln propagandou aagitac aznich sezrodilo kesanstv. Rzn osoby, kter asi skuten ily, splynuly vjedin vytvoenho legendou, vkolektivn bytost, kter vsob shrnuje velmi rzn idely aasto sob odporujc dogmata aideologie zrnu, Babylonie, Egypta, Mal Asie, ecka. Z tzv. Jeovch vrok vak nelze citovat ani jeden, kter by pohlavn vci odsuzoval jako hn aneist. ena, kdy rod, zrmutek m, nebo pila hodina jej; ale kdy porod dtko, unepamatuje nasouen pro radost, protoe senarodil lovk nasvt. ( Evangelium sv. Jana, 16, 21; vdalch ppadech uevangeli odkazy jen jmnem evangelisty.) A znm: Nechte dtek pijti kemn anebrate jim, nebo takovch jest krlovstv bo. (Marek 10, 14) Radost zeskutenosti, epiel nasvt lovk aradost zdt pedpokld kladn pomr kpohlavnmu ivotu anepedpojat nzor naenu jako pirozenou muovu druku. Od vech ty evangelist lze vybrat pklady uritho oceovn eny jako hodn pouen, jako samostatn osobnosti, kter m bt soust mylenkovho anboenskho ivota mu. Prvn kesanstv vak ani zde nepinelo nco novho azcela svho, nebo podobn nzory vt dob mly ijin kruhy aidovsk sekty. Tak vtalmudu teme, erabn Meir mval vsobotu veer pednky, nakter chodily ieny. Podobn tomu bylo snzory namanelstv acizolostv. U Matoue (19, 3-9) teme: I pistoupili knmu farizejov, pokouejce ho akouce jemu: Slu-li lovku propoutti manelku svou zjakkoliv piny? On pakodpovdaje ekl jim: Co jste neetli, eten, kter stvoil napotku, mue aenu uinil je? A ekl: Proto opust lovk otce imatku apipoj se kmanelce sv, ibudou dva jedno tlo. A tak unejsou dva, ale jedno tlo, aproto coBh spojil, lovk nerozluuj. ekli mu: Pro tedy Moj rozkzal dt lstek rozlouen apropustit ji? D jim: Moj pro tvrdost srdce vaeho dopustil vm propoutt manelky vae, ale zpotku nebylo tak. Proto pravm vm: e kdokoli by propustil manelku svou (le pro smilstv) ajinou pojme, cizolo, ikdy proputnou pojme, cizolo. Starozkonn podklad tchto mylenek je vDeuteronomiu (V. Knize Mojov, 24, 1):

Pojal-li by mu enu abyl by manelem jejm, pihodilo-li by sepak, eby nenala milosti ped oima jeho pro njakou mrzkost, kterou by nalezl un, inapsal by j lstek zapuzen adal vruce jej avyhnal by ji zdomu svho. O tato slova bible byl veden zadoby Jeovy velk spor mezi kolou rabna ammaja, kter hjila psnj vklad, akolou rabna Hillela, kter byla liberlnj. ammaj sivykldal slova njakou mrzkost jako smilstvo akurevnictv, kdeto rabn Hillel je vykldal virm smyslu jako tak jin nepjemn vlastnosti. Farizejov (psno ifarizeov, co je ponechno vbibl. citacch, dve fariseov; asi od2. stol. p. Kr., smr idovstv velmi psn dodrujc nbo. pedpisy vyjden vKnihch Mojovch) chtli patrn znt Jev nzor, kter vak bosk zkon postavil nad lidsk avznikl jen pro tvrdost lidskho srdce. Z Jeovch slov nakonec vysvt, epipoutl rozvod pro cizolostv (mimomanelsk pohlavn styk, prostituci) aMojv zkon vysvtloval shovvav. Idelem prvotnho kesanstv bylo manelstv jako svazek hluboce zaloen navzjemnch citech zaelem trvalho souit. Ale prav-li evangelium: Kdo by pohledl naenu ku podn ji, uzcizoloil sn vsrdci svm (Matou 5, 28), je toist idovsk nzor, kter najdeme asi o150 let dve valomounov almu: Svma oima hovo kekad en ohn dohod, ivestarozkonnm: Nepod manelky blinho svho. V talmudu pokldaj rabni zacizolostv, kdy mu nebo ena vdob souloe mysl najinou osobu arabn eeth k: Kdo pozoruje teba jen malek eny, aby ml smysln poitek, nim seneli odcizolonka. Prvotn kesanstv aaskeze. Pro svobodn osoby ped manelstvm byla cudnost uid samozejmm poadavkem aprv unich setento poadavek, pomrn oste vysloven, poprv vyskytuje. Pomrn pohlavn abstinence, oni zde belo, vak nemla nic spolenho saskez, kterou doosamocench idovskch sekt zanesly teprve eck vlivy. Ani vevangelich ji nenalezneme veobecn doporuenou. Velmi sporn vtomto smru je msto uMatoue (19, 10-12), kde konec citovanho dialogu ocizolostv, zn: ekli jemu uednci jeho: Ponvad je takov pe smanelkou, nen dobr eniti se. On pakek jim: Ne vichni chpaj slova toho, ale ti, jim jest dno. Jsou zajist panicov, kte setak zivota matky zrodili, ajsou panicov, kte uinni jsou odlid, ajsou panicov, kte sesami panictv oddali pro krlovstv nebesk. Kdo me pochopiti, pochop. Lze tto ei rozumt rzn, ale nelze zn vyst mylenku veobecn askeze. Je zdrazuje svm uednkm vjimky, nikoli veobecn pravidlo, kterho by selekali. Vyzdvihuje dobrovolnou pohlavn zdrenlivost tch, kte sechtj neruen vnovat boskm vcem. Co mm initi? Mj duch vis nahoe, nech svt udruj jin! vol Ben Azzaj vtalmudu. U Izaie (Proroctv Izaie proroka, 56, 4-5) teme oeunuch: Nebo toto prav Hospodin okletncch, kte by osthali sobot mch azvolili to, co semi lb, adreli smlouvu mou: e dm jim vdom svm amezi zdmi svmi msto ajmno lep, neli syn adcer. Jmno vn dm jim, kter nebude vyhlazeno. Tedy ani tento nzor nebyl idovstv ciz. Skutenou kastraci vak id zavrhovali anelze sedomnvat, eoni lo Jeovi, tebae evangelia l jeho ivot jako ivot bez pohlavnho zjmu. idovskm nzorm odpovd tak evangelick mnn, emrtv, avstanou zmrtvch, budou bez pohlav jako andl, nebo tak vtalmudu teme: Na onom svt odpadne vechno pozemsk, nebude jdlo ani

pit, nebude plodnost ani rozmnoovn, nbr spravedliv usednou azaraduj se vbom lesku zcela jako andl. Jde tedy oopak Mohamedova uen, kter svm vcm vrji poskytuje skuten krsn panny. Prvotn kesanstv aprostituce. K prostituci amimomanelskmu pohlavnmu styku byl pomr prvotnho kesanstv lidsky nepedpojat. Citujeme znm msta zevangeli: Prosil ho pakjeden zfarize, aby jedl snm. Proto ved dodomu toho farizea, posadil se zastl. A aj, ena vmst, kter byla hnice, zvdvi, eby sedl zastolem vdom farizea, pinesla alabastrovou ndobu masti. A stojc zezadu unohou jeho, splem poala slzami smeti nohy jeho avlasy hlavy sv vytrala, lbala nohy jeho amast mazala. Uzev to pakfarizeus, kter ho byl pozval, ekl sm ksob tak: By tento byl prorok, vdl by, kter ajak je toena, kter seho dotk, nebo hnice jest. Je d jemu: imone, mm nco povdti. A on ekl: Miste, povz. Dva dlunky ml njak vitel, jeden mu byl dluen pt set penz adruh padest. A kdy nemli, odkud by zaplatili, odpustil obma. Povzi tedy, kter znich vce ho bude milovati? I odpovdv imon, ekl: Mm zato, eten, ktermu vce odpustil. A on ekl jemu: Prv jsi rozsoudil. A obrtiv se ken, ekl imonovi: Vid tuto enu? Vel jsem dodomu tvho, vody nohm mm nepodal jsi, ale tato slzami smela nohy m avlasy sv hlavy vytela. Nepolbil jsi mne, ale tato, jak jsem vel, nepestala lbati noh mch. Olejem hlavy m nepomazal jsi, ale tato mast mazala nohy m. Proto pravm tob: Odputny jsou j hchov mnoz, nebo milovala mnoho. Komu se pakmlo odpout, mlo miluje. I ekl j: Odputn jsou tob hchov. Tedy poali, kte tu spolu sedli zastolem, ci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kter ihchy odpout? I ekl en: Vra tv tebe kspasen pivedla. Jdi vpokoji. (Luk 7, 36-50). I pivedli knmu zkonci afarizeov enu vcizolostv dopadenou, apostavive ji vprostedku, ekli jemu: Miste, tato ena jest postiena pi skutku, kdy cizoloila. A vzkon Moj pikzal nm, takov kamenovati. Ty pakcoprav? A toekli pokouejce ho, aby jej mohli obalovati. Je pakskloniv sedol, prstem psal nazemi. A kdy senepestvali otazovati jeho, zdvihl se aekl jim: Kdo zvs bez hchu, nejprve ho nani kamenem. A opt schliv se, psal nazemi. A oni uslyeve toavesvdom svch obvinni byve, jeden podruhm odchzeli, poave odstarch adoposlednch. I zstal tu Je sm seenou uprosted stojc. A pozdvihl seJe adnho nevidv ne tu enu, ekl j: eno, kde jsou ti, kte tebe alovali? dn-li t neodsoudil? Ona odpovdla: dn, pane. I ekl j Je: Ani j tebe odsuzuji. Jdi anehe vce. (Jan 8, 3-11) V tchto vrocch sezd promlouvat hlubok pochopen pro biologick piny prostituce ivdom, enevstka je obt pomr anen vce vinna ne spolenost, bez n by neexistovala. Chyb tu vak pln osvobozovac vznam prce; potto strnce jsou evangelia zcela vevleku ecko-mskho starovku sjeho odporem kprci anee tud nic, opomjej hospodsk koen spoleenskch pomr, znho vyrst ananm stoj strom spolenosti sevemi svmi mravnmi akulturnmi plody. Jak je tedy patrn, nen toho mnoho, colze ci opohlavn mravouce prvotnho kesanstv, kter bylo zcela zvisl naidovskch nzorech. Jdro tto mravouky senm vak jev pirozenj azdravj ne nzory padkovho ecko-mskho svta, kter mly vkesanstv zvtzit nad idovstvm aJeovm uenm, je vzelo zprostch pomr. Cel dal vvoj kesansk pohlavn etiky odsmrti

Jeovy adoreformace znamen soustavn pizpsobovn prvotnho kesanstv helnskmu svtu: kesanstv ponajc apotoly pijm dvoj starovkou morlku, odpor ken, cejchovn pohlavnch vc jako neistch iprostituci jako nutn zlo. Jakmile zaali apotolov hlsat Jeovo uen vecko-msk spolenosti, nabyla klasick tradice vrcholu nad primitivnjmi idovskmi prvky ajej vliv sestle stupoval. Stanovisko ken. asto setvrd, ecrkevn zkony en zjednaly dstojnj postaven vespolenosti. Je tovak zrakov klam, nehled nato, etyto zkony byly amohly bt jen hrubm odleskem ducha vyvolanho hospodskmi asocilnmi pomry. Zkaz patriarchlnho mnohoenstv vak pispl kteoretickmu povznesen eny, ale vyplynul zhospodsk poteby; marinsk kult vrhl naenu nkolik zulechujcch paprsk, ale jeho patn strnky byly silnj. Je tak pravda, eJe poadoval manelskou vrnost stejn odmue jako odeny, chtl, aby byli jedno tlo, a ekesanstv stanovilo teoretickou rovnoprvnost eny smuem, ikdy jen vpomru kbohu aonomu svtu. Nen tu ani id ani ek, ani sluha ani svobodn, ani mu aena, nebo vickni jedno jste vKristu Jei. (Epitola sv. Pavla keGalatskm, 3. 28). Pesto sevak prv kesanstv staralo oto, aby byla ena drena vpodzenm postaven, jak tovyadovala rodinn epocha ped svm rozkladem. Nerozluitelnost manelstv sice vzala mui prvo zavrhnout enu, ale ani ena nemohla vyvznout zmoci svho pna amistra. Rovnoprvnost platila jen pro onen svt, nikoliv vak pro pozemsk ivot. Podle Novho zkona otom nelze pochybovat: eny vae vshromdnch a ml, nebo nedopout sejim mluviti, ale aby poddny byly, jak izkon prav. (Prvn epitola sv. Pavla keKorintskm, 14, 4). eny mum svm bute podny jako Pnu. (Epitola sv. Pavla kEfeskm, 5, 22). ena a seu mleti vevelik poddanosti. Nebo en nedopoutm uiti ani vldnouti nad muem, ale aby byla vmlen. (Prvn epitola sv. Pavla kTimoteovi 2, 11-12). K tomu crkev zeidovstv pijala ionen otcovskoprvn mtus, podle nho ena zavinila hn pd avyhnn zrj. e Pavel zTarsu proti en (Pavel, pv. avel, Saul, 1. stol. poKr., apotol) pijm jej antick hodnocen jako mncennho tvora aodvoduje je prvnm hchem vrji, kde byla svedena. Adam zajist prve jest stvoen, potom Eva. A Adam nebyl sveden, ale ena, svedena jsouc, pinou pestoupen byla. Rozborem jeho nzoru naenu dojdeme ksudku, ePavlovo hodnocen eny je pokraovn antickho hodnocen azd se, jako bychom opt slyeli Aristotela sjeho nzorem naenskou bytost jako nepodaenou bytost muskou. Tak Petr mluv omdlejm osud enskm. U Pavla nalezneme ionen dualismus, kter byl pozdj eckou filozofi stle osteji vyhrocovn, ducha stle rozhodnji stavl proti tlu. Helnsko-idovsk filozof Filon (srov. vpedch. dle), Pavlv vrstevnk, odsuzoval jako hn ve, cosouvis stlem, ahlsal uuen oddinm hchu sevemi dsledky. A poslyme nyn Pavla: Vme zajist, ezkon jest duchovn, ale j jsem tlesn, prodan hchu. (Epitola sv. Pavla kmanm, 7, 14) Vm jist, evmm tle nepebv dobr... Nebo co nemon bylo zkonu, ponvad byl zl pro tlo, tozpsobil Bh, poslav syna svho vpodobnosti tla, apinou hchu odsoudil hch natle. (Tamt, 7, 8; 8, 3)

Hchem natle Pavel rozuml ipohlavn vci, co dokazuje jeho doporuovn panickho stavu aaskeze, stejn jako jeho pojet manelstv jako nutnho zla. V prvn epitole keKorintskm teme: Dobr by bylo lovku seeny nedotkat. Ale pro uvarovn sesmilstva jeden kad manelku svou mj ajedna kad mj mue svho. Mu ken povinnou pvtivost prokazuj; podobn t iena kmui. ena svho vlastnho tla vmoci nem, ale mu; t podobn imu tla svho vmoci nem, ale ena. Nevzdalujte sejeden oddruhho, le by tobylo zespolenho svolen naas, abyste seuprzdnili kpostu amodlitb; azase spolu sesejdte, aby vs nepokouel satan pro nezdrenlivost vai. Ale toto, pravm podle doputn, ne podle rozkazu. Nebo chtl bych, aby vickni lid tak byli jako j, ale kad svj vlastn dar odboha m, jeden tak ajin jinak. Pravm pakneenatm avdovm: Dobr jest jim zstali-li by jako j. Pakli senemohou zdreti, nech vmanelsk stav vstoup, nebo lpe je vstav manelsk vstoupiti neli j trpti... O pannch pakpikzn Pn nemm, ale vak radu dvm, jako ten, jemu zmilosrdenstv svho Pn dal vrnm bti. Jsi-li pivzn ken, nehledej rozvzn; jsi-li prost odeny, nehledej eny. Pakli by ses ioenil, neheil jsi, vdala-li by sepanna, nezheils, ale trpen tla budou mti takov. J pakvm odpoutm... A tak ten, kdo vdv, dobe in, ale kdo nevdv, in lpe. V tchto vrocch unen stopa posamozejmosti, kterou namanelstv apirozenm pohlavnm ivot vid vroky Jeovy. Pavel chce zpohlavn abstinence uinit veobecn idel, onj sem kad lovk snait azachovvat jej ivmanelstv; je prvnm kesanskm zastncem duchovnho manelstv, kter sitak vymyslela eck filozofie. Pakli kdo zaneslunou vc sv pann pokld pomjen asu kvdvn, atak by sestti mlo, ui, jakkoli chce, nezhe. Necha ji vd. Ale kdo sepevn ustanovil vsrdci, anen mu toho nouze, ale vmoci m svou vlastn vli a touloil vsrdci svm, aby choval pannu svou, dobe in. Podle pohanskho vzoru seskuten vyskytovala podobn duchovn manelstv aspojen vkorintsk kesansk obci. Prostituci odzatku Pavel odsuzoval conejrozhodnji: Pokrmov bichu nle, abicho pokrmu: Bh pakibicho ipokrmy zkaz; ale tlo ne smilstvu oddno bti m, ale Pnu, aPn tlu... Nevte-li, ejsou tla vae dov Kristovy? Co tedy, vezma dy Kristovy, auinm je dy nevstky? Odstup to. Zdali nevte, ekdo sepipojuje knevstce, jedno tlo jest sn nebo d psmo: Budou dva jedno tlo. Ten pak, kdo sepipojuje kPnu, jeden duch jest snm. Utkejte smilstva. Velik hch, kter uinil by lovk, krom tla jest, kdo smiln, ten proti vlastnmu tlu he. (Prvn epitola sv. Pavla keKorintskm, 6, 13-18) To bylo idovsk hledisko, nanm vak Pavel netrval zesnahy, aby rozil mocensk vliv kesanstv, nbr nakonec pijal tak star nzor naprostituci jako nutn zlo, snm je nutn sesmit. Psal jsem vm vlistu, abyste senesmovali sesmilnky. Ale nevelijak sesmilnky ztohoto svta, nebo slakomci, nebo shri nebo modli, sic jinak musili byste ztohoto svta vyjti. (Prvn epitola sv. Pavla keKorintskm, 5 91) , -0 Asketick idel. Dal djiny kesansk vry acrkve, vznik dogmat ve2. a4. stolet znamenaj stle zetelnj zdrazovn asketickch aprotipohlavnch snah, nechuti ken ajej inferiority, mncennosti. V tto dob vznik mnistv aasketick klternictv. Jeden znejstarch kesanskch spis, Hermovi pastevci, sepsan proputncem asi vr. 100 poKr., l spisovatelovo vidn, jak byl vnoci pastevcem

zanechn udvancti panen, kter mu naotzku, kde m spt, odpovdly: S nmi m spt jako bratr, nikoli jako mu, nebo jsi n bratr achceme ti slouit, nebo t milujeme. A ta, kter seprvn zdla mezi nimi, semne jala lbat akdy druh vidly, emne lb, poaly mne tak lbat. A panny sloily sv spodn lnn aty nazem auloily mne vesvm stedu aneinily nic, jen semodlily; tak j sesnimi nepetrit modlil. Zstal jsem zde adodruh hodiny rann spolu spannami. A tu seobjevil pastevec apravil: Neuinily jste mu nco potupnho? Jeho seoptej. Odpovdl jsem: Pane, radost mi inilo snimi penocovat. Tertullin (Terttulianus, Quintus Septimus, 160-222, m. filozof, kes. crkev. otec) doporuoval duchovn eny vem kesanskm mum, kte nemohou bt bez en, ajako nejmn nebezpenou doporuoval vdovu, kter je krsn vrou, vybaven chudobou, zapeetn vkem. Pihldneme-li kpolibkm alasknm, kter byla bhem takovch asketickch nocch aduchovnch manelstvch dovolena, vyvstv domnnka, evtakovm duchovnm svazku byl uzejm jen krok odasketick zliby kerotick he a ebyl tento krok asto iuinn. A chlubila-li setakov duchovn panna, esejej panenstv d vyetit adokzat, zaslouila sinejastji odpov crkevnho otce Cyprina (Cyprianus, Csius Thacitus, sat r. 258, kes. biskup, prohl. zasvatho), kartgskho muednka: Ruka aoko porodn bby neposkytuj jistotu. Byla-li panna shledna neporuenou naon sti tla, nan me bt ena zneuctna, mohla stejn heit najinch stech tla, kter mohou bt zprznna, ale nikoli vyetena. Skuten tak brzy tato duchovn manelstv zavdala pinu kveejnmu pohoren, nebo byla zeteln zneuvna. U vedruh polovin 3. stolet byl samosatsk biskup Pavel obviovn (Pavel zeSamosaty, msta nabehu Eufratu, biskupem odr. 260, souzen celkem natech bisk. synodch), em syneisakty (eny ijc sduchovnm), ejednu sice propustil, ale dv kvetouc dvky jsou dosud snm adoprovzej ho najeho cestch. Podobn jednali presbyteii ajhnov (tj. osoby snim svcenm). Jet ve4. stolet uprchl slavn Athanasios (296-374, starokes. biskup vAlexandrii) bhem pronsledovn kesan na pm pokyn shora kjedn zaslben pann, neobyejn krsn dvce, un pobyl est let. Zmnn Cyprin poal jako prvn potrat duchovn manelstv (asi kolem r. 250), ale nikoli zpirozenho hlediska pojet pohlavnho ivota, nbr zhlediska krajnho asketismu, kter upouh pohled naenu odsuzoval jako hn. Odsuzoval dokonce ikoupele panen, aby senemusely rdt pi spaten svho nahho tla. M sesnad Kristus pe vjednom listu n pn asoudce, vidt atrpt, aby panna jemu zasvcen ujinho leela, anezlobit se anejtmi tresty nehrozit takovm necudnm pomrm...? Proto tobyl moudr asiln in, nejdra brate, ejsi jako onoho jhna, kter tak asto pobval ujedn panny, tak tak vechny ostatn, kte spvali upanen, vylouil zcrkevn obce. Peruili-li nyn vzjemn styk, kajce se zhn souloe, nai pesn vyeten panen bbami. Ty, kter budou pannami shledny, me docrkve opt pijmout apipustit spohrkou, eosteji budou zcrkve vypuzeny ast don jet pijaty, kdyby obnovily svj pomr stmito mui nebo snad snimi vjednom dom apod jednou stechou ily. Kter senechala zprznit, nezpronevila seobyejnmu choti, nbr Kristu. Takov asketick horlivost pohlavn ivot odvracela jet vce odpirozenho kchorobnmu, vzrst mnisk askeze znamenal ivzrst vybiovan pohlavn fan-

tazie, pohlavn potrn vedlo kjeho zvenmu zjmu, co vedlo kpohlavn korupci, kter se vkesanstv rozila asi vroce 300. K tomu pisply inemlo kacsk sekty gnostik amanicheiskch (viz ne), kter rovn hlsaly psnou askezi. Asketick idel. Soustavn asketick amnisk idel zaal vytvet vmluvn Tertullin (viz ve), jeho nzory byly zcela protipohlavn, namen proti vem smyslnm pudm, potral divadlo, hudbu, tanec, eleganci aperky, zkrtka ve, come drdit smyslnost. Chtl, aby seKristus stal andlem jedoucm nazkrocen elm (smyslnosti). Jeliko je pohlavnost neptelem lovka, je ena jako jej vtlen blovou brnou. Tys to vol Tertullin rozhoen naenu kter blu opatila pstup, tys rozlomila pee onoho stromu, jsi toty, kter oklamala toho, knmu sebel neml piblit! Tak snadno jsi srazila kzemi mue, bo podobu. Pro tvou vinu, tojest kvli smrti, musel tak bo syn zemt. Nejvce kvytvoen asketickho idelu pispla sekta gnostik (gnosticismus, helnsko-orient. nbo. smr, hls gnosi, tj. vy poznn, spojuj se vnm prvky kesansk anovoplatonismu), nejosteji stavjc ducha proti hmot jako proti zlu, kter je teba niit anadruh stran vemi prostedky askese usilovat omystick spojen snejvym duchem. Zde seobjevuje aasketick extze, zcela neznm pvodnmu kesanstv, vestavu plnho rozkladu vle asebeovldn, vnich sevak probouzej inejhlub ivotn pudy, kter sevzpraj umrtven tla. Duchovn extze se pakpromuje veextzi smyslnou, pohlavn abstinenci aaskezi vystdv jako protipl pohlavn hen. U gnostik rznho smru se uvyskytuj vechny druhy zvrhlosti, snimi sesetkvme vasketickm stedovku, vynalezli ernou mi asystematicky vteorii ipraxi provozovali vstedn anepirozen pohlavn styky odvodnn nboenstvm. U manicheiskch sekt (manicheismus, nb. uen vznikl spojenm prvk babylonskch, perskch akesanskch, spovalo vostrm dualismu dobra azla) mla askeze povahu vi en zvlt neptelskou. Jejich domnnkou bylo, eEva svedla Adama, ponvad vnm probudila vli kplozen. Tato vle je vak vlastn hch, protoe podle starho manicheiskho dualistickho nzoru prodluuje stle znovu zajet svteln substance, uzaven vtlesnm svt. Rozpor mezi smyslnou povahou eny aduchovnm clem lidstva zde byl vyhrocen dokrajnosti aena pedstavovala zlho dmona. Zakazovali maso avno, zakazovali neistou prci, ale pedevm kad pohlavn styk. Z tohoto neptelstv ken pakutto sekty vznikly homosexuln sklony jako dkaz, epohlavn pud sinajde vdy zpsob, jak seprojev. Tertullin akacsk sekty nezstali bez vlivu naoficiln crkev. Origenes (185254, ec. filozof, jeden zcrkev. otc, spojoval kes. snovoplatonismem abyl poslze pokldn crkv zakace) hlsal, eve pohlavn je neist, kad tlesn schrnka belsk, aje dovolena jen ist duchovn lska kBohu. Proto sesm vykletil, aby semohl vnovat pouze tto otzce. Pohlavn fantazie. Dsledkem nesmrn pohlavn zdrenlivosti byl vak nadruh stran trval anesmrn zjem opohlavn vci, psn asketov silibovali vbujnm len vemonch historickch amytologickch pohlavnch normlnch iperverznch jev, kdkazu otom, jak je jejich pohlavn fantazie askez vybiovna, jak smysln aneist jsou jejich mylenky acity, zachovvajc pesto psnou

istotu. Mistrem tto literatury byl africk asketa Arnobius (nejprve odprce, pakobhjce kes., autor dla Adversus gentes), kter asi vroce 300 napsal Sedm knih proti pohanm, vnich divokmi barvami lil nemravnost pohanskho mnohobostv. Podobn pojednval oantickm svt boh Lactantius (Lactantius, Lucius Firmianus Caesilius, kolem let 250-326, kes. rtor) vespise Institutiones divinae (asi vr. 310), zvlt vprvn knize ofalenm nboenstv. Tento druh kesansk literatury, tato mnisk beletrie, nahrazujc silnou rafinovanost antickho smilstva staeckou rafinovanost kesanskho odkn, sezachovala vude, kde byla pohlavn lidsk pirozenost nucena nesmrn chorobn reagovat nanezdravou pohlavn askezi. Dokazuje torovn anachoretstv amnistv uze4. stolet. Anachoreti (tj. poustevnci) zegyptsk alibyjsk pout byli neustle pokoueni dmonem smilstva, trznni stralivmi sexulnmi vidinami, tebae hn tlo potrali nejsilnjmi prostedky, nebo prv proto, e todlali. Sekta valesskch (extrmn asket. sekta ve2.-3. stol.) prosazovala vykleovn, m sestali pedchdci dalch. Sebemrzaen provdly hlavn zbon eny. Uezvaly siprsa, rozezvaly tve icel obliej, aby byly chrnny ped vilnmi mui. Jist alexandrijsk jeptika siob oi vypchla tkalcovskm lunkem, aby obrtila jinocha, kter ji ekl, eho svedly jej krsn oi. Poustevnk Ampelius (Ampelius, Lucius, 2. stol.) pr vyhnal nevstku zesv cely tm, epevn uchopil hav elezo ahrozil, esejm kem krem cel popl. Vnitn r pohlavn dosti sesnaili ochladit horkou vodou, ledem nebo snhem, vlenm vtrn, bodl, kopivch imrsknm. Zbon panny asvtice sioblkaly musk aty, aby nemohly bt poznny vkltee smnichy. Byly sepisovny rzn systematick nvody kpotrn tlesnho chte pro mnichy ijeptiky, pravidla askeze pro knze, pruky auebnice pro panny ajeptiky avbec pro kltern apoustevnick ivot. Prostituce vnejstarch djinch kesanstv mla celkem troj lohu. Pedn zde vidme nevstky jako kajcnice aprvn pvrenkyn nov vry. Zadruh, kesansk muednice jsou prostituc trestny. A konen zatet, kprostituci mli pod pltm askeze zvltn vztah mnii ajeptiky. U vpotcch kesanstv patrn nemlo nevstek nleelo kvyznavam Jeova uen. V Matouov evangeliu k Je: Amen, pravm vm, epublikni anevstky pedchzej vs dokrlovstv boho. Nebo piel kvm Jan cestou spravedlnosti anevili jste mu; ale publikni anevstky uvili jemu... Prvotn kesanstv mlo nasvm zatku zjem jak onevstky, tak ochud aponen, kter sesnailo vyvst zjejich pokaenho ivota apivst ktlesn zdrenlivosti. Pedevm je tu historie Marie zMagdaly, on nevstky, okter jsme uslyeli vypravovat evangelistu Luke, kter seJe ukzal jako prvn, kdy vstal rno vnedli zmrtvch. O jinch nevstkch akurtiznch, kter sedaly napokn adokonce sestaly svticemi, existuje cel nboensk literatura. Jde nap. oMarii Egyptskou, kter byla podle legendy odsvho dvanctho roku dosedmncti nevstkou pro kadho valexandrijskm bordelu, piem zzrakem obrcena pela nakesanskou vru astrvila pakdalch 47 let vpouti, inc pokn. Byla zde nalezena opatem Zosimou ajm posv smrti pohbena. Podobn natom byla krsn hereka ahetra Pelagia, kter sestala svtic obrcenou kve biskupem Nonnem vAntiochii (Nonnos, v5. stol., ecko-egypt. bsnk, jen sedal poktt)

azemela jako poustevnice vJeruzalm. Nkter tyto dvky pr byly natolik pevn vesv ve, ejsou jmenovny mezi muednicemi crkve. Pokud byly prostituce anevstinec nkdy trestem zakesanstv, nelo onic novho, nbr oznm jev zpedchoz eck aidovsk historie. Podle Mommsena (August Mommsen, nm. badatel z19. stol.) tonebyl obecn jev, nbr spe pehmaty ednick horlivosti. Je nutn podotknout, eproud krve aukrutnost, kter sepodle tradice inul prvnmi temi kesanskmi stoletmi, je znemal sti vtvorem legend apovst. Motiv panny, kter siivnevstinci zachovv svou neporuenost, sevyskytuje nejprve veck komedii aodtud pechz dostarovkho romnu. Z mskho hlediska vak bylo odsouzen donevstince mrn vedle trestu smrti pedhozenm drav zvi. Pohrkou prostituce setak citliv kesanky snaily odvrtit odnov vry atak propadl smrti zachrnit. Je teba rozeznvat trest corruptela tj. jednoho znsilnn vnevstinci, odtrestu lupanarem tj. trvalm zavleenm donevstince. Vtina takovch ppad sepr dla bhem velkho Diokletinova (Diokletin, lat. Dioclecianus, Gaius Aurelius Valerius, 234-313, m. csa) pronsledovn kesan vletech 303-304. Otec Ambrosius (sv. Ambro, 339-397) vesvm spisu O pannch takov trest l zvlt nzorn jde ozbonou kesanskou pannu zAntiochie: Pivdj pipravenou pannu, aby vydala dvoj svdectv osv cudnosti aoddanosti bohu. Jakmile vak ukrutnci poznaj jej pevnost astrach octnost, jakmile zpozoruj jej odhodln snet muka, avak zardvn seped pohledy nani obrcenmi, ponou pomlet nato, jak by j, zdnliv pro zchranu cudnosti, mohli odejmout bze bo. Ztratli, eknou si, nejprve tovy, budou j moci vyrvat ito, cosami dvno uztratili. Proto zn rozkaz: Bu bude panna bohm obtovat, nebo bude napospas vydna veveejnm dom... Tu jazyk mi slubu vypovd attm selit dal postup niemnch skutk. Zavete ui sv, cudn panny! ist dveka bo je vedena dodomu smilstva. Ale brzy zase naslouchejte: panna zasvcen Kristu me bt vydna napospas, ale nikoli znesvcena... Vznik nval chlpnch lid kdomu hanby. Dejte pozor, panny, nazzraky muednk, zapomete, najakm mst prodlv. ist, nn holubice je uvnit zavena, divoc drav ptci krou venku houfem, svce se, kter nejdve m sevrhnout nakoist. Prvnm zkaznkem je mu vobleku obyejnho vojna, pevleen kesan, kter sispannou vymn aty, aby ji osvobodil; vc je vak prozrazena aoba jsou popraveni. V muednickch kesanskch legendch senevstinec objevuje ijako trest pro jinochy. Jeronm (lat. Hieronymus, asi 348-420, kes. teolog, pel. bibli dolatiny) vesvm ivot Pavlov vypravuje ocudnm kesanskm jinochovi, kterho dal msk ednk pipoutat vnci kmkk poduce zkvtin, kde ho mla nejkrsnj hetra znsilnit. Mlad kesan siukousl jazyk aen ho vyplivl dotve. Zvltnm druhem kesanskho sebepokoen bylo dobrovoln pijet necudnho aprodejnho zdn: mnii ajeptiky dobrovoln vystupovali jako mimov aprostitutky, aby svm sebeponenm vopovrenm emesle konali druh askeze. Syrsk biskup Johannes zEfesu vedruh polovin 6. stolet vypravuje vesvch ivotopisech blaench zVchodu odvojici Theofilovi aMarii, kte spolu u34 let ili astle sijet zachovvali sv panictv, abyli tedy spojeni duchovnm manelstvm: Kdy jsem seped sedmi lety vemst Amedu bohoslubou horliv zabval acrkevnm dozorem, spatil jsem jinocha pknho vzhledu vobleku mim; jeho stlou prvodkyn byla dvka nevyliteln krsy, pevleen zanevstku, jej obliej krsn aobdivuhodn byl. Potloukali se pomst vtomto alebnm

obleku, aby dn nezpozoroval anepoznval, cojsou za. Provdli neustl prmy ahry apobvali vdy nakostelnch dvorech jako cizinci. Rozesmvali kleriky akadho adostvali jako mimov odkadho rny dohlavy. Bylo toti vkad dob denn, zvlt pro jejich npadn vzhled akrsu jejich oblieje, mnoho lidu kolem nich, kter sebavil asnimi ertoval aje dohlavy tloukl. Kde vak vnoci spali, tonemohli lid zvdt. Mnoz bohi, pi spaten dvina oblieje vmuce cht trpli atrznni byli palivmi bolestmi, pojali mysl vnon temnot chte sv ukojit asn seprovinit; vemon vynaloili, pocelou noc bdli aprochzeli vemi ulicemi azkoutmi msta, aby ji nali, ale nepodailo sejim. Ponvad pakmnoz touto mukou myslu svho trpli achtem pon zahoeli, pemluvili mstskho prefekta, aby ji dal zatknout anatrh postavit. Kdy pakdomnl mim, kter sn il, tovidl, nakal hlasit, bhal kolem akiel: Je tomoje ena anechci, aby stla natrhu. Vzneen, ven, poestn abohabojn ena, jmnem Kosma, uslyela ovci, poslala tam adala ji vyvst zdomu prefektova apivst dosvho pbytku. Kdy pakspatila jej obdivuhodnou tv avidla, em oblek nevstky, ekla j: Jak se tostalo, dcero moje, ety, kter sepodob perle krsn, zapadlas dobahna kurevnictv apin se akl ahanob svou krsu? Kdy ona touslyela, zaplakala apravila: Ano, m pan, modli se zamne, aby Bh vyzdvihl mne zepny mho hchu. Ale paksevrtila opt kstarmu ivotu, take lechetn pan nevdla, m jsou. Dle se onich mluvilo, anikdo nemohl vysldit adozvdt se, kde odpovaj vdob svho nonho spnku. Tu vmylenkch svch poznal jsem, etito lid, kte podle svho obleku vyhlej jako mimov, veskutenosti duchovn jsou. Vechny tyto pohlavn-mravn jevy, piveden bhem prvnch t stolet kesanstvm krozkvtu, jsou jakmsi konenm zpsobem shrnuty vespisech nejvtho crkevnho otce Augustina (Augustinus Aurelius, 354-430, teolog afilozof, zformuloval hlavn rysy zpadnho kesanstv, prohlen zacrkevnho uitele azasvat.), kter systm pohlavn stedovk mravouky odvodoval abyl prvnm bojovnkem zapohlavn morlku, jak dosud panuje vkatolick crkvi. Star solonsk nzor nanutnost prostituce seznovu uAugustina objevuje vpln sle adodv dvody modernm zkonodrcm asvtskm iduchovnm spisovatelm. Augustinova etika. Augustinus znal sexuln ivot sv doby. Od 16. roku, kdy seho zmocnilo lenstv smilstva, sesjinmi jinochy potuloval ulicemi Babelu (srov. vpedch. dle), obklen ohavnm zmatkem hanebnho kupen slskou, vleje se vjeho blt avbezuzdnosti cht. Takov ivot vedl ado28. roku. Od 28. do31. let il vkonkubintu smatkou svho pedasn zemelho syna Adeodata, co tehdy jet nebylo nemravn, protoe toledsk koncil zroku 400 jednosnubn konkubint zeteln schvlil. Od tto sv eny seodlouil, aby semohl zasnoubit sjistou bohatou pan, ale vzal sidruhou konkubnu, kdy zasnouben nepokraovalo podle jeho pedstav. Spojil jsem se, protoe jsem nebyl ptelem manelstv, nbr otrokem chlpnosti, sjinou, nikoliv ovem jako smanelkou. To ve sedlo podle obecnch zvyk. Plicn choroba mu pakusnadnila obrcen aplnou pohlavn zdrenlivost. Rozhodn vliv nanho mla pr slova Epitoly sv. Pavla kmanm: Jakoto vedne poctiv chome, ne vhodovn aopilosti, vsmilstv achlpnostech, ne vsvru azvisti. Oblete se vpna Jezu Krista anepeujte otlo kvyplovn dost jeho, ajako Pavel nechtl udat dnou enu ani nadji natomto svt. Vzorem pohlavn zdrenlivosti mu byl zbon

poustevnk egyptsk pout Antonius (Antonn zv. Poustevnk, 251-356, ml mnoho nsledovnku vpoust. ivot), ojeho ivot sepouil zPontianova (sv. Pontius, papeem 230-235, zem. muedn. smrt) vypravovn. Ddin hch, kter je stedem Augustinovy etiky, se unho zcela kryje shchem pohlavnho pudu, proto je vjeho pohlavn mravouce absolutn zdrenlivost apanickost idelem, jeho sem lovk snait doclit. el manelstv je omezen naplozen dt, kad jin pohlavn styk by jde omanelstv je hn, manelstv m posvtnou povahu abo milost bd neustle nad hchem, tj. pedevm nad tlesnm hchem, pohlavnm ivotem: nemalou zsluhou tohoto augustinismu sedostalo kesanstv skatolictvm dotsnho styku spohlavn oblast ivota. Uen omilosti ahchu vedlo konomu sldn popohlavnch vcech aneestech, kter provdli pedevm neenat kn amnii vezpovdnicch: fantazie mnoha kesan ikn asvtc byla zamstnna neustle pohlavnm hchem. V etnch zpovdnch zrcadlech, mravounch knihch alegendch osvtcch asvticch slyme pod povrchem havou hudbu vydrdn, nikdy neukojen pohlavn fantazie, kter beze studu hled, vyn napovrch, osvtluje, pozoruje, popisuje, pitv aznsiluje hch jako skuten hlavn vc nasvt. Antick naturalismus byl mn nebezpen, pro tisce lid rozhodn mn jedovat, ne tento kesansk zjem ohnou pohlavn oblast. Od Augustina zan pohlavn ivel jako ddin hch skuten nesnesiteln tit lidstvo, kter vrvor atan opile kolem tchto zleitosti, vnich jednou vid nejvy bostv apodruh svrchovan zlo. A ujen skuten pohlavn vda (tj. sexuologie vdnenm smyslu) me lidstvo osvobodit odtohoto bemene apivst je kpirozenmu abiologickmu nzoru napohlavnost, zrove osvtlujc jej kulturn hodnotu. Augustinovo stanovisko kprostituci bylo tot, jak kn ml antick otroksk stt sesvou dvoj morlkou, nicmn souviselo isjeho uenm oddinm hchu abylo jm posilovno: lovk je neustle zapleten doneest pohlavnho pudu, snimi je prostituce tsn spojena, proto je jednou zfunkc ddinho hchu aproto nevymtiteln. Kdybychom uinili pokusy ojej vyplenn, vrhl by sepohlavn pud niiv nalidskou dstojnost arozruil by vechny sociln arodinn svazky. Proto zbon Augustinus zcela poantickm zpsobu schvaluje aobhajuje nevstince. Mocn vliv, kter ml Augustinus nastedovkou inovovkou crkev, je spojen snemn silnm vlivem antiky vbec, rozil veobecn antick pojet prostituce aupevnil je dosouasnosti pro oficiln svtsk icrkevn svt. e byla crkev jet vpozdjm stedovku stejnho nzoru nanutn zlo, nap. dokazuje odpov proslulho dominikna, Johannesa Falkenberga zpotku 15. stolet, kterou dal rad msta Krakova, kter seho dotazovala, m-li msto trpt nevstky, pro n by dokonce zdilo zvltn dm. Falkenberg odpovdl, elidsk prvo seneme vevem vyrovnat dokonalosti boskho prva, proto je men zlo teba strpt, aby bylo zabrnno vtmu zlu. Mstsk rada vak zprostituce nem mt dn zisk. Pot serada usnesla podle pkladu nmeckch mst zavst edn kontrolu nevstek. Tak norimbersk d veejnch en vnevstincch jasn prav, ekzabrnn vtmu zlu vkesansk obci jsou dvata svatou crkv trpna. Rovn Tom Akvinsk (1225-1274, nejvznamnj katol. teolog, znho vychz tomismus, autor dla Summa theologica, prohlen zauitele crkve

asvat.), velmistr scholastick stedovk teologie, autoritativn doporuil trpn bordel anevstek, dovolvaje sepitom Augustina. Tebae sepozdji teologick jezuitsk morlka pokouela proti tmto crkevnm autoritm vteorii potrat ppustnost prostituce anevstinc aupozorovala najejich zhoubn vliv naveejnou mravnost, piem sedokonce hlsila podle bible kidovskmu zkazu prostituce, vpraxi tak ona prostituci pipustila jako nutn zlo zhlediska veejn, politicko-sprvn morlky. Je tojaksi nutn zlo, kter zhlediska veejn morlky neboli politick asprvn morlky je mon trpt, kter je vak odsuzovno akrno zkesanskho ateologickho hlediska, protoe a jsou podmnky asociln poteby jakkoliv, nepestv bt prostituce skutenm apodstatnm zlem, aproto ji musme alespo vzsad odsoudit, k jedna francouzsk teologick pruka. Proto nen divu, epapeov ajin duchovn hodnosti, kte sedili veobecnm nzorem crkve, neopovrhovali ani hospodskm ziskem znevstinc azavdli tak jako svtsk vrchnost da znevstek. Co pinesl kesansk stedovk pohlavnmu ivotu. V tchto nzorech pohlavn kesansk etiky avztazch kprostituci nen tedy nic zvlt kesanskho nebo stedovkho. Vyrostly zantick pdy avantick kultue mly sv koeny. Nco zvltnho vsexuln oblasti poskytlo kesanstv stedovku ana dob jen tm, evyvolalo hromadn anakaliv choroby pohlavn-nboenskho rzu, kter byly sice znmy vestarovku jako sklony apudy jednotlivc, ale teprve kesanstvm byly rozeny dolidovch dav, kde zstaly hluboce zakoenny adodnen nov doby. Pesto, eje pohlavn ivot sesvm ustavinm anemnnm zkladem biologick initel, pece jen vkad dob podlh vlivu soudobch hospodskch akulturnch pomr adlouho dr stopy rznch vliv zpedelch dob; tak nabyla lska sv dnen sloit povahy arozlinosti. Kesansk stedovk pohlavnmu ivotu pinesl pedevm tyto krsn dary: blud arodjnictv, satanismus, flagelantstv amilostnou asketickou slubu narovni davov nkazy. Tyto stedovk sociln jevy silze vysvtlit pedevm jako vstelky zvltnch kesanskch nzor. Pronsledovn arodjnic vzniklo proto, eena je bytost zl aneist, flagelantstv bylo dsledkem prvotn kesansk askeze, satanismus vznikl zpedstavy satana abla provozujcho smilstvo, milostn sluba vznikla zmarinskho kultu. Crkevn uen oneistot eny ajej pohlavn svdnick povaze vedlo nejen kopovrhovn individuln lskou, nbr kpravmu strachu ped enou, ped n utkali nejen vesvch mylenkch, ale iveskutenosti. Mnich seml peliv vyvarovat kadho styku seenou, jako sesl mus chrnit ped vodou, nem-li se vn rozpustit. Prh mnoha mniskch klter nesml bt pekroen enskm tvorem. Tmto pohlavnm ocejchovnm eny astrachem ped n sijedin lze vysvtlit arodjnick lenstv ajejich systematick pronsledovn vkesansk dob, kter trvalo tm adokonce 19. stolet, nebo posledn arodjnice byly upleny 26. srpna 1877 vSanto Jacobo vMexiku. A tak starovk vil naarodjnice, nic podobnho sezde nikdy nevyskytlo. Stejn specificky kesanskou astedovkou byla vra vsatana abla, sarodjnickm bludem zce propojena. Satanismus areje arodjnic. Kter skutenost vak byla podkladem pro tyto povry?

Crkv vybiovan asexualitou skrz naskrz prosycen fantazie lidu. Nboensk citov ivot, pln mnoha primitivnch strnek aforem pohlavnho ivota, sizde liboval pedevm vsadistickch amasochistickch pedstavch. Fantazie tch, kte varodjnice vili asoudili kace, byla nevyerpateln avytvoila cel systm pravidel nepirozenho pohlavnho styku arodjnic sdmony. Vra vdmony akacstv byla vchodiskem tohoto stedovkho pohlavn-nboenskho blouznn. Zvltn kesansk podoby vprvnch stoletch mskho csastv nabyla tehdy, kdy bujela vra vposedlost zlmi duchy, kdy kvetly kacsk sekty avyvjela se imylenka boje mezi satanem aJeem. Podle kesansk vry piel bo syn nasvt, aby potral satana ajeho hchy. Evangelist, hlavn Luk, l Jev ivot jako neustl boj sblem, proto mlo vyhnn duch exorcismus velmi dleitou lohu u vnejstarm kesanstv. Je pozoruhodn, emezi enami, znich Je zlho ducha vyhnl, byla nevstka Marie zMagdaly, zn bylo nutn vyhnat sedm bl, protoe jej pohlavn innost asmilnost byly zejm velk. Brzy mla kad kesansk obec sv zaklnae, akesan pes svj vzneen monoteismus klesali stle bezmocnji dostraideln propasti duch. Rovn pohlavn pedstavy sebrzy objevily vpove akct asv. U Tertullin (viz ve) sedomnval, esatan napodobuje svtosti asv stoupence kt apoznamenv. Pi pohlavnch orgich, kter pot nsleduj, je satan sexuln inn. Pedstavy pohlavnho styku bla vpodob eny nebo mue smui i enami mly koen vprastar ve vsouloe dmon aduch slidmi, kter seobjevuje iuek aid. Augustinus pipoutl monost souloe dmon slidmi, akdy sekici seznmili smuslimskmi diny, byl Zpad napotku 13. stolet nhle zaplaven milostnmi historkami dmon avl. Sm Tom Akvinsk uznval existenci nemravnch belskch bytost amonost jejich souloe slidskmi enami, kterou sipedstavoval tak, edmon, kter sem vtlit, senejprve vzd mui jako succubus (es. psno sukkubus) ajeho pijat semeno pakpenese naenu, sn soulo jako incubus (inkubus). Fyziologickm podkladem tchto zvrhlch pedstav byla obyejn mra. Jin materil satanistick fantazii poskytovaly knsk arzn lidov kesansk sekty. Co pohan pvodn kesanm vytkali, ejejich bohosluba je rouhastv atajn smilstvo, esemodl kosl hlav nebo kveleknzovu pohlavnmu du, evtemnot trop nejhor smilstvo, tosikesan pozdji pisvojili proti svm sektskm souvrcm. Z nesprvnch nebo pekroucench vklad zcela nevinnch obyej vtto dob povstaly etn podrobnosti stedovkho satanismu. Styk snevstkami byl rovn velmi brzy pojat mezi satanistick pedstavy. Prvnmu kaci, panlovi Priscillianovi, kter byl popraven vTrevru vr. 385 pro kouzelnictv, byla mezi jinm vytkna non dostavenka slehkmi holkami, pi nich pr nah konal sv modlitby. O sekt kesanskch messalin neboli euchet (jinak tak massalin, mystick kes. sekta vSrii, 4. stol., obnov. v10.11. stol.) sekalo, est uctv satana anazv sesataniani; jsou onich zprvy jet z11. stolet, euctvali Satanaela anebeskho boho syna pi svch tajnch orgich proklnali, piem pr vptomnosti dmon tropili nejhroznj sadistick amasochistick vci, pchan vetm, spojen slejnoroutstvm azabjenm dt, aby zdue vypudili bosk soustky atak sestali koist dmon. Z podobnch avpodstat stejnch vc spojench sesatanskou neboli ernou m asesabatem arodjnic byly obviovny ijin sekty, nap. katart, publikni

nebo paulicini, bogomil, valdent apod. (ve vech ppadech jde oextrmn i fundamentalistick kes. sekty, obvykle vrazn asketick, vrznch obdobch stedovku anarznch mstech, nap. katai naBalkn, ale asto sepechodn spojujc, nap. bogomil spauliciny amessaliny; valdent seobjevovali ivechch ve14. stol.), a tovtinou zcela neprvem, nebo lo pravideln spe ovplody fantazie, open otradici asadisticko-masochistick zklad, co bylo peneno zgenerace nageneraci anakonec hystericky aepidemicky rozeno. Josepf von Grres vesv Kesansk mystice velmi obrn zkatolickho hlediska vylil stedovk arodjnictv akouzelnictv, vnm jasn naznail pohlavn jdro cel vci, sadistick amasochistick ivel vern mi, stejn idivok rozpoutn volnosnubnho pudu. arodjnick rej je pro nho belskou parodi nakesanskou mi. bel pistavl svou sakristii kcrkevn katedrle, vn provd opi kult, kde je msto svcen vody pouvna jeho mo, kterou je cel obec kropena, zatmco ern svce ozauj smiln scny aernch hosti je uvno nejpinavjm zpsobem. bel pravideln vystupuje vpodob kozla anejprve pijm hold ptomnch mu aen, kte mu mus lbat pohlavn azadn st tla. To prv charakterizuje onu pohlavn fantazii, e silibuje vnejvtm pohlavnm pokoen asebeponen. Pi ern mi jsou sexuln kony rozdleny podle dn: vnedli je vzdn hold nepirozenm chtm, vetvrtek avsobotu pohlavnmu styku sezvaty, vestedu avptek rouhastv aukjen mstivosti, vpondl ater rejm obyejnch choutek. Zl duch apatrn ijeho ctitel jsou zejm oboupohlavn. Co me vstedn blouznn vymyslet pro smilstvo, paliv smyslnost vydat zesvch hlubin, kam bezuzdn vn mohou zabloudit vzvrati, bezbonost, kter selek iproda tove sezde odehrv aprovd jako sluba novmu bohu... Jak kdy semiluj tygi alevharti, tak setito lenci drsaj vzuivm chti apouze vkrvi mohou tyto plameny pohasnout. Zloba kn, kte navtvuj sabat, je nkdy vede ktomu, eslou mi nad velkmi hostiemi, kter pakvykroj uprosted, nalep napergamen podobn upraven a pakjej hanebnm zpsobem pouvaj pro svj cht... Pi mi je pchno tisc ohavnost: jedni jazyky vyplazuj, druz serouhaj, jin odkrvaj svou nahotu apod. Za skutky milosrdenstv je povaovno: pokrm, npoj aodv odprat chudm, nepijmat cizince, opoutt slab auvznn, vykopvat zahraban dti pro sabat, rozsvat bludy akacstv, rozmnoovat pochybnosti avrtochy avhchu propadl jet strhvat hloubji. Vechny tyto ctnosti jsou pokldny zaneest. Vstednost nahrazuje cudnost, hen stdmost, zvist lsku kblinmu. Krveznivost je rub pohlavnho pudu. Literrn ajazykov potky tohoto satanismu lze najt uantickho mima, kter naprknech napodobil nejastji sposmvanm myslem kesansk obady. Jsou znmy ibyzantsk parodie me, nap. me bezvousho ze13. a14. stolet, pi n byl liturgick dj drsn parodovn sevemi hymnami alegendami. Tak oplzl lidov anevstincov mluva mla podobnou povahu; nevstky parodovaly nboensk vci zprimitivnho sadistickho pudu, podporovny dvrnm stykem sknstvem. Ale hlavn pramen vnj strnky satanismu je teba hledat vteologick pove, vestanovisku kesanstv ken, ktto blov brn, ianua diaboli. Pokuen enou bylo pro asketick teology blovm pokuenm; ena sepro n stvala belskm pohlavnm zjevenm, kter ml odbla svou tajnou aro-

djnou moc. ena, domnle chlpn asmysln odnarozen, pedstavovala svdn kpohlavn rozkoi azrove pedmt bezuzdn rozkoe, atud pedevm nevstka byla zdlem cel magie, veho kouzelnictv, belstv akacstv. Tato pedstava sah adodoby prakesansk. U kouzelnk imon (imon Magus, tj. Kouzelnk, 1. stol., pochzel zPalestiny, zem. vm, jeho pvrenci imoniani do4. stol., jeho uen imonismus, obdoba gnosticismu, viz ve) prvn arcikac, pr zskal sv nzory vestyku snevstkou koupenou natrhu vTyru. Kulturn ahistoricky lze dokzat blzk vztah arodjnic kestarm hudebnicm, komediantkm akejklkm. Tak kuplky anevstky mly odedvna povst zvltn obratnosti achytrosti vpprav rznch milostnch npoj amilostnch kouzel, vzakvn, arovn ivumn, jak se zpoestn panny stane holka chtiv penz. Tato souvislost seudrela adonaich dn: iobyejn dnen prostitutka holduje asto pove am dvru vkouzla, zestrne-li, vydlv sirznmi kouzelnmi praktikami. V Lisabonu jsou nap. bordelov tvrti pravmi arodjnickmi hnzdy, hojn navtvovanmi enami idvkami, kter vtsnch apinavch ulikch adrch sinechvaj starmi nevstkami akuplkami vait inn npoje lsky. Tyto arodjnice maj postarm ernoknnickm zpsobu vyzdobeny byty kostrami, lebkami, helnky ajinmi kouzelnickmi nstroji auvaj vech stedovkch zpsob. Ale vdci mohou poukzat inavnj avnitn souvislost arodjnickho reje ajeho ern me sprastarmi slavnostmi akulty, pro n byla charakteristick velk prostitun ast apohlavn ochota. U pi egyptskch kozlch slavnostech ml kozel podobnou lohu jako pi ern mi; Valpurgina noc (nm. obdoba svatojansk noci, pojmenovan podle misionky Valpurgy) sesvmi reji arodjnic je vpodstat tot jako jarn antick slavnosti (srov. vpedch. dle), pohlavn bezuzdn ankdy tak konan bhem prvn mjov noci. Znme nap. florelie, kdy byl prvn kvtnov den zasvcen lehkomyslnosti, kdy nah dvata pocelou noc vzi pochodn provdla necudn divy. Tak Bona Dea byla, jak vme, podobn oslavovna vtut dobu anespoutan prodn sla pohlavnho pudu pitom triumfovala nad vemi pouty, hlavn nad tmi manelskmi, nebo se vtento den nesmly konat satky. Jestlie sepi tchto slavnostech objevuje prostituce jako vzpomnka naprvotn nespoutan pohlavn ivot, tak vreji arodjnic pedstavuje nevstka, jak prav Michelet, vykoupen Evy, kterou zavrhlo kesanstv, tj. sted slavnosti jako ztlesnn prodn rozko. e K tmto veobecnm pinm sepidala jedna zvlt asov: Jeliko v15. stolet anapotku 16. stolet vpohlavnch vcech panovala tm pln svoboda, jej piny poznme vkapitolch orenesanci, chtla pakicrkev nhle vnj moc inboenskm ntlakem vnutit lidu lep mravy. Ale takov pevrat vnejcitlivj oblasti musel nutn vzbudit reakci nejhorho druhu autiskovan pud sezaal iveln vybjet tajn. Znan serozrostlo znsilovn apohlavn svdn, kter seasto nieho nelekalo abylo blzniv odvn, piem bel vydatn pomhal, nebo vzel vem lidem vhlav; byly konny tajn schzky potulnch k, lancknecht, prostopnk, kuplek iholek, kter asto hrly lohu bl nebo blic, rozila seveobecn arodjnick teorie, klrus zevech sil podporoval povru, chorobn fantazie nakadho ila hysterii, atak vtomto ovzdu infikovanm crkv

mohly padnout tisce obt zaob blouzniv pove, poraeny spravedlnost nazklad vlastnho tzv. doznn. Flagelantstv. Vedle arodjnick asatansk povry vzelo jako dal stedovk choroba nboensk mrskastv, flagelantstv, vyplvajc zkesansk povry ohnosti tla, kter me bt dojist mry odstranna ranami. Metlou adtkami selo napohlavn cht. Jedni pistoupili kdlu uvnit, druz zevn; mystikov hledali svou spsu vhlubok studnici cit, pjemnm pohrouen dosvatostnku vry, mrskai ji hledali vhrdinskm nebo tak ukrutnm trn svch tl, napd nepirozenho pokn. Vytven flagelatskho systmu zaalo v11. stolet; benediktin Damiani (Petrus Damiani, 1007-1072, kardinl, kanonizovn), otec amistr mrska, zavedl disciplnu kajcnosti, kterou hlavn frantikni adominikni zanesli mezi lid. Mrskask epidemie serychle ila abrzy se zesoukromho mrskastv stalo mrskastv veobecn aveejn, jeho vrcholem byla proces. Prvn takov proces pr uspodal Antonn Padunsk (1195-1231, frantiknsk mnich, mision, rok posmrti kanonizovn); historicky zjitno je proces, kter poalo vr. 1260 vPerugii (st. Itlie) apeneslo se doNmecka, Rakouska, Uher aPolska. V roce 1261 pilo 1200 mrska dotrasburku (Strasbourg, vch. Francie, umst je ponechvn poetl pepis, vppad poteby spv. znnm vzvorce), kde se knim pipojilo 1500 obyvatel. U tehdy se vtchto mrskaskch zstupech dly pohlavn vstednosti, bujela zde prostituce akuplstv. Podobn tomu bylo uvelkch mrskaskch vprav vestedn ahorn Itlii. V roce 1340 byla vele mrska velmi nesvat blouznilka zKremony (v Itlii), povaovan zasvatou. ern smrt (tj. morov epidemie) vroce 1349 dala podnt knovm flagelantskm procesm, kter se zUher rozila doNmecka, Polska, ech, Flander, Holandska, Anglie, abrzy setak stala povstn pli volnmi mravy, take byla crkv zakzna. Vedle tchto veejnch flagelant ve14. a15. stolet existovaly etn tajn mrskask sekty, jejich mrskastv sepomalu promnilo vrafinovanou vstedn smyslnost, nkdy blzkou satanismu. Pozdji seuchlilo hlavn doklter, ale odtud vdy pronikalo dosvtskch kruh, kde ho vydatn pouvala prostituce, kter znj uinila svj zvltn systm, napodobujc kltern discpu. iln Milostn rytsk sluba, kter mla velk vliv namasochistick ctn muskho stedovkho svta, zvlt vtzv. vych kruzch, je tak nboenskho pvodu. Stedovk nedovedl enu posuzovat klidn jako druku amatku, ale vidl vn bu ztlesnn ddinho hchu, pohlavn rozkoe, nevstku ablici, nebo naopak neposkvrnnou pannu, nebeskou nevstu asvtici. ena, ztlesujc svatost anebeskost, nen matka poehnan dtmi, nbr svat panna, neplodn Beatrice, jej seconda belezza (druh krsa podle Danta), duevn krsa, je uctvna mui. Je toMaria azvltn milenka, jej kult nic nemn naopovren obecnou enou. Ale imarinsk kult arytsk sluba nabyly velmi brzy pozemskch forem amly zvltn vliv namilostn citov ivot. Nejene lze vmarinskm kultu zjistit, jak jsme usten vidli, etn zbytky pohanstv, nbr se vnm asto projevuje celibtn pohlavnost, zatlaen napole poetick fantazie velmi tlesn arealistick povahy, jak otom svd etn legendy

absn marinskho kultu. V milostn rytsk slub zeteln nalezneme masochistick prvky. Marint brati (vyznavai marianismu, tj. extrmnho kultu Panny Marie, pesahujcmu bn crkevn meze) nap. pojdali pro umrtven svho tla kuchysk pomyje alzali sti tla postien malomocenstvm, aby tak prokzali sv uctvn Marie. Stedovk milostn rytsk sluba vak nevznikla pouze zmarinskho kultu azmilostnho pomru kbohu, nbr spe zknsk erotiky, kter se v11. a12. stolet projevovala vestyku seenami nasldlou anyjc cituplnost apela pakdosvtskch kruh. Byla pstovna nejdve vmilostnch psnch askutcch provenslskch truvr, kte uctvn eny provdli systematicky amilostnou slubu dlili natyi psn stupn: slubu plachho, proscho, vyslyenho askutenho milovnka. Jak je vidt, vyslyen, kterho ryt velmi asto nedoshl, pedchzela psn zkuebn doba, kter byla jdrem milostn sluby vyvolen dm, milostnho otroctv, pi nm masochistick fantazie hrla alespo takovou lohu jako skutenost, akoliv douc odmnou byl zpravidla skuten pohlavn styk span. Tato zkuebn doba pro zamilovanho ryte znamenala etz utrpen velmi sexuln povahy, etz rznch ponen podobnch tm, kter jsou tak vmodernm masochismu ukldna velitelkami aenergickmi vychovatelkami otrokm lsky. Nkdy byla zcela nevinn: ryt nosil natle mileninu koili, sbral jej vlasy, ba istydk chloupky, pomhal sv dm pi svlkn aodchodu nalko nebo dokonce proil tzv. noc nazkouku, kdy vev poestnosti vedle n spal. Tyto noci nazkouku byly rozeny pocel vzdlan Evrop azrytskch kruh pely navenkovsk obyvatelstvo. Novodobm zbytkem tohoto zvyku jsou navenkov nap. dostavenka uoknka, kter ovem noc zdrenlivosti nekon. Jindy lo oskuten muednick utrpen: zamilovan ryt sidal narozkaz sv pan vytrhnout nehet nebo pevleen zavlka bhal potyech avyl. Ulrich von Lichtenstein napsal vroce 1255 spolehliv pamti, Frauendinst, nejstar memorov nmeck dlo, vnm l sv masochistick zkuenosti svnivou lskou keknec pan. Byla tovak vdan ena, jak tobylo tehdy zvykem, kter mu ukldala neuviteln zkouky. Slouil j u oddvancti let, autehdy pil vodu, vn semyla. Pozdji sedal operovat nartech, aby sej vce lbil, dal sinajej poest useknout prst anakonec seoblkal jako pan Venue, aby rytstvo celho svta uil milostn slub, co sestalo nejprve vTrevisu (msto Treviso, Itlie). Zde nosil Ulrich jako pan Venue jemnou koili, nan ernoblou sukni apl zblho sametu, nafalench copech epec protkan perlami ananm pav klobouk. Tv sizahalil zvojem, pouze oi byly vidt. Jako posledn zkouku odnho pan dala, aby sevmsil mezi malomocn, kte vnedli pichzeli kjejmu zmku naebrotu. Poslun seoblkl jako bdn malomocn, thl urenho dne seticeti skutenmi malomocnmi ped hrad anakal abdoval nad svou chorobou achudobou. Pesto ho velitelka oidila odvno slbenou odmnu, take ji potech letech opustil avyvolil sijinou krlovnu srdce. V Provenslsku vznikl zvltn cech takovch otrok en, tzv. galois, jeho elem bylo vysokou ve lsky projevovat jet vy vytrvalost vutrpen. Nkte seumuili ksmrti, aby uspokojili svou pan. Ulrich von Lichtenstein nael poposlednm odmtnut svou dmou tchu anhradu uvdeskch krsnch en atak jin ryti hojn navtvovali nevstince. A kdy zrytskch vrstev tato milostn sluba pela doobanskch kruh,

stali semnoz otroci lsky hosty prostitutek anevstinc, kdy nemohli bt vyslyeni svmi lechtickmi nebo manskmi velitelkami. Pohlavn sebezniovac choutky sejevily iustedovkch en. Heloise pe vjenom listu Ablardovi: Dram statkem apynj ct by mi bylo, kdybych mohla bt nazvna tvou nevstkou ne manelkou Augustovou. V jistm stedovkm romnu nos hrdinka srozko osmnct propchanch aprosekanch koil svho milka. Pomr kesanstv ken. V pedchozch odstavcch jsme vidli, epohlavn kesansk etika je antickho pvodu ateprve vestedovku sezcela vyhranila. Vidli jsme tak, e sizcela zachovala starovkou zsadu dvoj morlky avnkolika smrech ji dokonce zostila. Dsledkem toho bylo, eprostituce musela zstat atak zstala podstatnou st kesanskho mravnho systmu, protoe je nezbytnou ivotn podmnkou dvojho systmu morlky, nutnm zlem tam, kde vldnou star, pokryteck afalen mravn hlediska. Nsledky dvoj pohlavn morlky se vestedovku objevuj velmi zeteln. Na jedn stran je manelstv pokldno zapsnou svtost, kter je uznvna zety dvod: aby byly zplozeny dti, aby seuniklo hnmu smilstvu, aby simanel pomhali radou iskutkem, anakonec, lo-li ozpeetn mru, protoe velc tohoto svta dvali sv dcery nejhorm neptelm zamanelky, aby snimi uzaveli mr. To, comlo bt podstatou snubnho pomru individuln nklonnost alska, stedovk kesanstv zakazovalo: vejt domanelstv zlsky, tj. ztlesnho chte, bylo podle crkve zloinnm poruenm svtosti, stejn tak semanel nemli pli horliv milovat, tj. vce, ne bylo jejich manelskou aploditelskou povinnost. To bylo pokldno zavt hch ne mimomanelsk lska, protoe lo ozneuvn svtosti. Pesto byl mimomanelsk pohlavn styk jako cizolostv psn trestn: vmstskch knihch, vcechovnch apolicejnch nazench vech stedovkch mst je mnoho msta vnovno cizolostv, jak ponm bylo ptrno, jak bylo pronsledovno atrestno. Takzvan psy cudnosti uzavran naklek vznikly ztohoto psnho posuzovn cizolostv abyly nejen pro eny, nbr tu atam dokonce ipro mue. Tento mravnostn dozor vak nad enatmi lidmi neml valnho spchu. Jenome akoliv byl crkevn isvtskou vrchnost obhajovn aschvalovn styk sprostituc, kter smle vystupovala vmstskm ivot abyla pipoutna keslavnostem, byly nevstky zrove ocejchovny aopovreny, co sejevilo nejen vprvnch dsledcch, nbr itm, ebyl pro n pedepsn zvltn oblek. Stedovk nevstka nleela knectnm lidem. Tent stt, crkev, spolenost, kter najedn stran uznvaly nevstku zaobecn uitenho lena spolenosti advaly j veejn vystupovat, ji nadruh stran sthaly socilnm opovrenm. Stejn zkonodrstv, kter eny znevstinc nutilo, aby sebez rozdlu poddvaly kadmu hostu, dvajc je pod mstsk dozor, tyto sv obti nadruh stran prohlaovalo zabezectn. Stedovk nevstka byla zrove oficiln osobnost ispoleenskm vyvrhelem. Pozdji uvidme, jak nevstky vestedovku tvoily cech sttem skuten uznan, jemu bylo povoleno sv emeslo provozovat vevlastnch cechovnch domech. Proto sesmly jako jin cechy astnit veejnch slavnost aknecch vtn, pi nich asto prodvaly kvtiny adostvaly estn dary. Nevstince byly pi takovch pleitostech veejn aoficiln navtvovny vzneenmi hosty. S tmto poslnm prostituce bylo sociln opovren nevstkou vpodivuhodnm rozporu. Podrobnosti obou smr poznme vdalch kapitolch.

Pomr eny kekesanstv. Tento strun nstin pomru kesanstv astedovk crkve ken azvltnch jev, kter ztoho vyplvaj, je nutn doplnit jet krtkou zmnkou opomru eny kekesanstv. Slyeli jsme u, emezi prvnmi pvrenci kesanstv byly etn nevstky, svtaky ipoestn panny ajin eny. Pavel se vesvch epitolch (Nov zkon obsahuje celkem trnct epitol sv. Pavla) zmiuje onkolika ench: Fben, Priscile, Marii, Tryfn, Tryfose, Julii, Evod, Syntychn, Apfii, Klaudii. I nekesan asto poukazovali nato, esemnoho en piznv kekesanstv, kter proto pokldali zanboenstv pro bby adti. Ale asto kesansk eny museli obdivovat pro jejich skutky avytrvalost. Vdovy apanny pomhaly pi nkterch bohoslubch, vobcch provozovaly pi ochud anemocn, hospodyn sestaraly ociz bratry, peovaly ovzn, navtvovaly nemocn, ujmaly sedt zavrenchpohanskmi rodii aztto sluby pomalu uinily sv povoln, vnm sestvaly jhenkami. Kesanky zprvotnho uen pijmaly prost nejpodstatnj sociln moment, tzv. lsku kblinmu, misogynsk (protiensk) teorie crkevnch otc jim zstvala ciz. Byly tovesv dob vtinou prost nebo ivotem rann eny. Ale ivpozdjm vvoji, zvlt bhem srky kesanstv sgermnskmi aromnskmi kmeny, slouily eny horliv novmu nboenstv, ikdy zacenu neustlch kompromis zestrany crkve. Jako vpozdn antice sekesanstv pizpsobovalo stle vce tdnm amajetkovm rozdlm abohatm kesankm dovolilo jejich pardu, tak vestedovku uinilo velk kompromis sezpadn iorientln enou, kdy zavedlo kult matky, a topedevm veform marinskho kultu. V renesanci pakbylo kesanstv donuceno kdalm kompromism seenou anejen sn, nbr isjej nebezpenou nahotou avbec sevm, cobylo oznaovno jako tlesn chte. Jen sesvobodou mylen senemohla crkev vyrovnat. A tak sestalo, ekesanstv nakonec zstala pouze forma, skopka, kdeto jdro mu uniklo: nae kultura bv dosud nazvna kesanskou, ale je tojen mezinrodn mck kultura, kter je vpodstat kekesanstv neptelsk nebo alespo lhostejn. Pouv ho vlastn jako pouhho pomocnka. Kesanstv sipisvojuje kulturn vymoenosti, kter vznikly bez nho aproti nmu, chlubv sepovznesenm eny, kter serovn dlo bez nho anejastji proti nmu jako dsledek vrobnch pevrat avy kultury open ohospodsk pomry. V kapitole orenesanci uvidme, jak hospodsk revoluce pro jistou st en uvolnila cestu kosobnosti pes kesanstv acrkve; tak integrln emancipace enskho pohlav seme stt faktem a ponov hospodsk revoluci, kter unebude scrkv anboenstvm koketovat, protoe se utento chatrn avdy potmil pomocnk stal nepotebn. V prvnm dle jsme vidli, eu vprimitivnm konkurennm zpasu mezi pohlavmi mui rdi oprali svou autoritu rznmi tajnostmi, krabokami, kejklemi, zastraovacmi prostedky nboensk povahy. Slyeli jsme Koch-Grnberga vypravovat obrazilskch Indinech, jak upevovali svj vliv naeny, kter udrovali veve vdmony vtlen dohmotcch nstroj, kter eny nesmly spatit, ba ani vdt, eexistuj. Prvn arodj bezdn nebo vdom proti enskmu pohlav pouval pohlavn lsti, jako prvn zakladatel nboenstv, prvn apotol, prvn knz. To sezachovalo inadle. Kesanstv, vyuvajc citovch strnek ensk povahy avzdalujc enu odveejnch vc, sizn uinilo ochotn nstroj reakce vude tam, kde hospod-

sk pomry en nedovolovaly sepovznst nad poddansk stav atm inad povru. ena vesvm poddanstv ochotn pijmala itzv. nboenskou tchu, nevdla, etouto trpnou iluz podporuje sociln zlod. Slou-li ena nboenstv, slou svmu odprci anepteli. Veker nboenstv, vesms dla panovanho muskho pohlav, vznikla iproto, aby mum zabezpeovala vldu nad enami apotvrzovala sociln dy udrujc enu vpoddanstv. Vechny pokroky enskho osvobozen byly veskutenosti dosaeny proti nboensk ideologii, ikdy sitoho eny nebyly vdy vdomy. Nboensk filozofie nein vjimek: tzv. kesansk filozofie m potto strnce stejnou hodnotu jako crkevn kesanstv, je snad jen mn prun ne katolictv sjeho mnohostrannou zlibou veskutenm ivot. Pohlavn mravy islmu. Podobn jako kesanstv pijal tak islm urit antick nzory azpsoby, kter ujeho vyznava, by vmen me ne kesanstv, pokazily pvodn zdravj sexuln-mravn mentalitu. Je totm pozoruhodnj, eMohamedova (Muhammadova, viz ve) osobnost, kladn zdrazujc pohlavnost apln hav smyslnosti, sevelmi li odlegendrn osobnosti nepohlavnho, ale pohlavnost poprajcho idovskho zakladatele kesanstv. Pro pohlavn mravouku obou tchto nboenstv byly toti vc smrodatn soudob apozdj kulturn vlivy rostouc zhospodskch pomr ne osobnosti zakladatel, m ovem nechceme poprat Mohamedv vliv navznik jistch instituc adosah jeho mravnch nauk anboenskch nzor uloench vkornu nankter pohlavn mravn islmsk zsady. Podobn tomu bylo isNovm zkonem kesan. Islm m pro pohlavn otzky ten vznam, ekArabm zanesl kesanskoantick ivotn sloky anzory, kter jim byly dve neznm, kter celkov znamenaj zeslen eniny nesvobody, opovren enou aprostituci. Ped Mohamedem byla, jak jsme vidli, arabsk ena pomrn ven asvobodn, prostituce nebyla natolik rozshl jako pozdji azejm zde lo oprostituci chrmovou. Korn zahjil opan vvoj, vedouc kplnmu pohlavnmu zotroen eny, nikoli nepodobnmu eckm pomrm, aksoubnmu rozvoji rozshl prostituce. Pohlavn mravouka kornu zcela zrcadl prorokovu povahu ajeho smlen, kter bylo istm projevem mnohosnubnho lovka. Ml stle vt ve rozmnoovat svj harm ajeho sexuln poteba byla obdivuhodn velk. Jeden den spal Mohamed sesvou koptickou otrokyn Mari, a ml spt sjednou svou manelkou, Hafsou. Z toho vznikla domc hdka, pon Mohamed napsal svou 66. sru (kapitolu kornu, svat knihy islmu), jej potek jednodue k: , Proroku! Pro sichce zakzat to, coti dovolil Bh, aby ses ochotn jevil svm enm? Mohamedova lska kenm m vak vlun smyslnou povahu, ani sicen ensk bytosti. Zevnjek en apohlavn uspokojen snimi jsou pro nho nejpodstatnj vc apoitek zen boskou ivotn nutnost. enu Mohamed povauje zamuovu polnost: Chote nasv pole, jak chcete, (sra 2.) m je tedy muslimovi dovoleno vzdlvat ensk pole jako pole osevn jakmkoliv zpsobem, libovolnm smrem avjakkoliv poloze vykonvat soulo. Toto msto kornu dalo popud ketnm arabskm spism ovd souloe, vnich je prorokovo nboensk pikzn rozvdno. Mohamed sinatolik vil radost zpohlavnho obcovn, eje dovoloval ivpostn dob. Dovoleno budi vm, abyste se vnoci postn mli kenm svm; jsou vm tchou avy jste tchou jim.

Pravovrnmu podle nho nesta jedna ena am sivzt bu nkolik manelek nebo sevedle manelky pohlavn ukjet sotrokynmi. To je hlavn vc. Proto sm tak vc muslim odeny, kter ho unedoke uspokojit, pejt kjin en, un toto ukojen nalezne. Jste-li sijisti, enejednte nespravedliv sesirotky, podle svho uznn vezmte dv, ti nebo tyi eny; jste-li vak pesvdeni, ebyste pi takovm nkolikerm manelstv nejednali sprvn, oete sejen sjednou enou nebo ijte sotrokynmi, kter sestaly vam vlastnictvm. (Sra 4.) Me tak zesvch en t, nakterou pila ada stebou leet, podle libosti nedbat ajinou ksob vzt, pon prv tou, itu, kterou jsi dve odstril. To ti nebude pokldno zazloin. (Sra 33.) Proto je zankterch okolnost dovolena vmna en, tebae lo pravideln jen ootrokyn. Tak naonom svt, vrji, stoj narozdl odidovskch akesanskch pedstav mui aeny proti sob jako pohlavn bytosti, kter vlastn teprve zde naleznou nejvy ahravou rozko bez bolest ansledk deflorace aplozen. Rajsk panny, hurisky, jsou zde pipraveny kvn rozkoi spravedlivch, nebo nikdy nemohou pijt osv panenstv: Na visutch lehtkch jsme opravdu zvltnm zpsobem stvoili rozloen lon druky auinili jsme je vdy neposkvrnnmi pannami spvaby stle stejn trvajcmi. (Sra 56.) Bohabojn seocitnou nabezpenm mst, vzahradch ausladkch pramen. Budou obleeni vjemn hedvb aatlas, sedce jeden proti druhmu. S krsnmi pannami slanm pohledem je chceme zasnoubit. Nebudou sezde marn doadovat rznho znamenitho druhu ovoce. (Sra 44.) Toto posuzovn eny jako pouhho pedmtu rozkoe vyluovalo pedem jej vy individuln hodnocen aodkazovalo ji napodadn msto. To seprojevilo ivddickm prvu, nebo podle sry 4. m musk ddic dostat tolik, kolik dv eny. Vzdor tomu, eje ena drkyn rozkoe, je pro muslima pece jen neistou bytost avc, kter sej dotkal, sem potom umt, jako kdy odchz zezchodu. Ve svch rench znaj tak muslimov eniny vztahy kblu apeklu. Nevolnictv apohlavn zotroen eny je vkornu vyjdeno pedevm vjednostrannm sthn cizolostv eny, vpsnch pedpisech, oddlujcch enu odmuskho svta. Sra 24. prav: Napomnej tak vc eny kcudnosti, pokud b ojejich oi, tak jde-li oest jejich stydkch st; napomnej je, aby sv vnady (tj. nah tlo) nedvaly naodiv, svjimkou zevn viditelnch (tj. hlavy, oblieje, rukou, nohou). A pes horn okraj svho atu maj nosit zvoj ato, conle kjejich enskm vnadm, nikomu jinmu nemaj ukazovat ne svm manelm, otcm, tchnm, svm synm asynm svch manel, bratm asynm svch brat, synm svch sester, svm enskm (spoluenm aostatnm enm vdomcnosti, kojnm, porodnm bbm), otrokynm amuskm pomocnkm, kte nenleej kmuskmu sluebnictvu (tedy lkam ajinm muskm osobm pro tlesnou pomoc) adtem, kter dosud neznaj pohlavn rozdly. Tak sv nohy nemaj zdvhat dove, aby prozrazovaly to, coukrvaj. Zde je nutno spatovat popud azatek harmovho vznn muslimsk eny, kter nen nepodobn socilnmu ponen eck eny. Proto tak musk arabsk svt jako dve eck hledal uprostitutek, jedinch veejnch en ono osven, kter mu zotroen harmov eny poskytnout nemohly. Tento rozpor sestle zostoval, a topevn zsluhou muslimskch teolog, kte vtto vci nezstali pozadu zakesanskmi crkevnmi otci. Korn prostituci

jet jaktak zakazuje anevstku povauje zanectnou. Chtj-li vae otrokyn mravn t, nenute je kekurevnickmu ivotu, ikdyby vm znho plynul zisk natomto svt. (Sra 24.) Podle vnosu vaich statk simete vzt eny, ale mus bt poestn amravn, nikoli nevstky. (Sra 4.) Kurevnk nech sivezme zaenu bu nevstku nebo modlku, anevstka nem dostat jinho zamanela, ne kurevnka nebo modle. Ale pravovrn setmto zpsobem snoubit nesmj. Tm, kte bezhonn eny zkurevnictv obvin atymi svdky nebudou moci dokzat sv obvinn, tm dejte osmdest ran anikdy jim unevte. (Sra 24.) Ale fanatit islmt teologov stle vce sniovali vznam eniny lohy, pedstrali opovren pozemskmi poitky azbon rozhoen nad hnost svta alehkomyslnost krsnho pohlav, a veskutenosti nebyli kenskm vnadm neten aharmy mli pravideln zaplnn. Jeden takov zbon auen mu sebral dokonce vt poet stnch podn oprorokovi, kter kala, evtina en pijde dopekla. Toto neptelstv ken stle podporovalo pohlavn zotroovn orientlnch en, kter trv adosouasnosti, akter tak najedn stran rozilo eunustv (kletnectv) jako dozor nad harmovmi enami anadruh stran prostituci. Eunustv zavedli pobyzantskm aperskm vzoru kalifov zrodu Omjovc (psno iUmajjovci, dynastie arab. kalif 661-750, Damaek), obchod skletnci mli vrukou byzantt otroki. Od konce vldy Omjovc akHrunu Radovi (Hrn ar-Rad, 763-809, arab. kalif zdyn. Abbsovc, vldnouc 750-1258, Bagdd), tedy hlavn v8. stolet, kvetlo harmov hospodstv vedle bujnho hetrstv. Zde mlo uritou lohu tzv. doasn manelstv mota zpedislmsk doby, jemu dal prorok vkornu, jak uvme, jistou nboenskou sankci: Jsou-li spolu mu aena dohodnuti, nech jejich spolen pobyt trv ti noci. Chtj-li vnm pokraovat, je jim todovoleno, chtj-li vak radji jinak, mohou svj styk peruit. Toto manelstv nalhtu chtl kalif Mamn prohlsit zazkonn avydal otom proklamaci, kterou vak byl nucen opt odvolat. Zato tuto instituci pod pltm nboenstv zneuili it (jedna zedvou hlav. vtv islmu, druhou tvo sunnit), kterou pmo spojili sprostituc, m invtvu nevstince prohlsili zabohulib doasn manelstv asv mullahy (knze) postavili ped tyto nevstince, aby zde zankolik mk ehnali podobnm satkm sdvaty. V islmu nechybly ani asketick tendenci, kter stejn jako vkesanstv pechzely dopohlavnch projev, jene nabyly pedevm homosexuln povahy.

I. I

ENA A RODINA VE STEDOVKU

V minulm dle jsme ekli, evpodstat vefranck dob byla ukonena pestavba barbarsk spolenosti, zastarovku provajc dobu rozkldajc serodov organizace. Z malch sttnch potk vznikl vlkami adobvnm velk vrchnostensk stt. Vlka byla nejdleitjm anejvenjm zamstnnm mue. Stedovk stolet jsou pln vlek asvr: vl spolu nrody, vl spolu jednotliv knata, feudln pni, vl knata skrlem vdlouhch avraednch bojch omoc, podobn jako tomu bylo vestarovk patriarchln dob. Z tchto vlek vzely velk feudln stty, jako bylo nap. francouzsk aanglick krlovstv nebo msk e nmeckho nroda. Tdn diferenciace spolenosti byla vtchto feudlnch sttech provedena systematicky. Vldnouc tda, vlen lechta, zn vychzelo ivy knstvo, vlastnila tm vechnu pdu atm itm jedin bohatstv tto doby. Na zklad lennho systmu byla pevn organizovna jako pyramida. Neorganizovan ovldan dav tvoili poddan sedlci, nazklad tohoto systmu vysvan organizovanou lechtou. Vojk, knz apoddan jsou typick postavy tohoto novho vrchnostenskho systmu. Vznik mana. Avak krom tchto postav feudlnho zzen sepoala vynoovat jet jin postava, kter nleela budoucnost akter mla vpozdj dob feudalismus potlait: man. Msta vnejistch vlench dobch slouila hlavn kvlenm elm, co byly hrady apevnosti, donich seuchyloval venkovsk lid sesvm majetkem bhem neptelskch vpd. Ale stedovk msta mla pes hradby acimbu odpotku povahu mnohem svobodnj ne msta antick. U man bydlelo panstvo vesvch mstskch domech anasv venkovsk sdla odchzelo spe napechodnou dobu, vletnm obdob, kdeto lechta germnskch kmen sivemstech nelibovala, bydlela nasvch statcch, hradech azmcch, daleko navenkov. Tak mohlo vestedovkch mstech vzniknout svobodn obanstvo, kter pomalu nabylo takov moci, evpozdj dob dokzalo svrhnout panstv lechty azahjit nov obdob, vnm mla bt star vrchnostensk potlaovatelsk avykoisovatelsk zsada nahrazena klidnou asvobodnou prac. m vce semci odliovali odvykoisujc lechty avykoisovanho selskho stavu jako nov moc, kter nechtla utlaovat atak seutlaovat nedala, m etnj sestvala msta, zvlt ve12. stolet, ale iv11. a13., tm vce kvetl mstsk ivot amstsk obansk kultura, a o torozhodnji ustupovaly vlen koly msta ped jeho pokojnmi koly: obchod aprovoz ml zamstskmi zdmi bezpen psobit autm semsto stle vce stvalo stediskem diferencovanch pracovnch sil ahlavn emeslnk. Ze vech stran pichzeli nemajetn donovch toi, aby sizde provozovnm emesla zaloili samostatnou existenci. Bylo mezi nimi nemlo vyuench dlnk, kte museli dve pracovat jako poddan navrchnostenskm dvoe ate utkali zvenkova domsta, protoe mstsk vzduch inil lovka svobodnm.

Svobodn emeslnci brzy tvoili jednu znejdleitjch st mstskho obyvatelstva. U ve12. stolet sepoali organizovat vcech. Tyto cechy, zpotku zaloen jen kevzjemn pomoci aochran emeslnickch zjm, doshly zvlt ve14. a15. stolet vmnoha mstech tak politick moci aasti namstsk sprv; schze cech ajejich spoleenstv mum poskytovaly hojnou pleitost kpitkm mimo domcnost. Vedle emesla vak vemstech, podobn jako vestarovku, vznikala jet jin forma organizace prce: podnikn. Tak zde tobyl mezinrodn obchod aprovoz, kter pooteven orientlnch trh podncoval nejdve podnikavost knov innosti. V italskch mstech ml obchod u ve14. stolet siln kapitalistick rz av15. stolet sepoal kapitalistick velkoobchod usazovat ivjihonmeckch mstech. V 15. a16. stolet unov vrobn form nestailo ukldat penze doobchodnch podnik, ale vrznch evropskch zemch zaala zasahovat tak doprmyslu. Pesto bylo vzniklch tovren amanufaktur jet dlouho celkem mlo. Hlavn st podnikn byla vran kapitalistick dob organizovna vdomck emesln vrob2. Mstsk obyvatelstvo, obanstvo, tedy pedstavovalo nov hospodsk typ, kter pozdji zatlail vrchnostenstv avlen stt nahradil sttem prmyslovm, ikdy vpatriarchlnm stedovku byla jet jeho sla kvelkm inm nepatrn. Vldnouc tdou byla feudln lechta, jej moc byla tm vt, ejejmi pslunky byla obsazovna vechna vy knsk msta atato knsk moc mla pi obecn povrivosti tm neomezenou vldu nad lidskm mylenm. Crkev, jej uen bylo stle vce propracovvno, se vrostouc me zmocovala svtskch vc azcela sipodmanila irodinn ivot. V r. 1075 zakzal eho VII. (1020-1085, papeem odr. 1073) manelstv isvtskm knm; ado11. stolet byli slibem celibtu zavzni spe mnii ajeptiky. Tm ml bt bezmanelsk stav posvcen jako nejvy aknsk panovanosti tak byla dna znamenit opora. Zrove tak byl ovem dn popud kpohlavn knsk nevzanosti: ni knstvo aebrav mnii sevrhali domilostnch dobrodrustv adofrivolnho milkovn seenami advkami zlidu, vy knstvo zaalo provozovat milostn styky seenami vych stav. Crkev odzatku nalhala tak natrestnost rozvodu; vppad cizolostv byli crkevn otcov nerozhodn. Ve 12. stolet konen doshla vtzstv: obansk zkonk pijal zsadu kakonickho prva arozvod zakzal. Tak konkubint3 byl vletech 1530 a1577 zcrkevnho popudu zakzn apolicejnmi nazenmi sthn jako nemravn aobecn nebezpen vc. Zvren kmen ktto perverzn stedovk budov poloila crkev natridentskm koncilu, kde prohlsila, ekad manelstv, kjeho uzaven dosud stailo, pokud bylo svolen snoubenc prohleno ped svdky, je neplatn bez knskho poehnn. Od roku 1563 tedy bylo kad manelstv bez knskho ceremonilu pokldno zakonkubint atud zakzno. ena podle starofrancouzsk epiky. V dob zaloen franck e mla ena uzcela podzen postaven, ale vmilostnch zleitostech byla dosud, jak sezd, aktivnm initelem. Dvka byla povinna pinet vodu namyt, obsluhovat hosty, odstrojovat je, starat se ojejich kon adovst je nalko. Vzdln dcery snad bylo onco lep ne vzdln syna: byla alespo vychovvna kezbonosti auila secizm eem. Ve vech starofrancouzskch ansonech m velkou lohu lska, ovem jen ta smysln;

dvho studu zde nen mnoho. Nejedna ena sezd vlsce velmi zkuen. O smyslnosti mue je vypravovno jen zdka, protoe nebyla jitena moralistickmi pedpisy, kde mu usiluje oenu, nezdruje senmluvami, nebo sije jist jej pzn. Podle epickch starofrancouzskch bsn bylo manelstv mlokdy uzavrno zlsky; ena sechtla provdat, aby sizlepila sv postaven, mu seenil, pravideln zasouinnosti svch pbuznch aptel, aby povznesl vliv azmonost svho rodu. Zasnouben probhalo slavnostn zaptomnosti svdk naposvtnm mst, pli blzk pbuzensk stupe byl pekkou satku. O zvltnch svatebnch ceremonilech senedozvdme nic, svatba samotn vak asto trvala itden. Pn pijal knsk poehnn; byla-li nevsta pohankou, byla pedem poktna. Manelsk pomr sezd bt podle epickch bsn zcela ist, ena plna nn lsky aoddanosti; opovrhuje vak svm manelem, pokud j neposkytuje ochranu akon-li mlo rytskch skutk. Tak pro svho dvjho milence ena zachovv nnou oddanost, nebo domanelstv vstupuje bez lsky; rozhoduje sedokonce rychle kneve, ikdy nen svdna. Manelsk nklonnost mue sejev upedem jako mlo vel. Jde mu pedevm oivot vezbrani, ojeho slvu aslvu jeho rodu. Se enou jedn asto nedviv, vdy pohrdav, pokld se zajejho neomezenho pna avtto loze bv asto nespravedliv; plnou podzenost sivynucuje ihrubm nsilm. Netrp vmovn dosvch podnik avbec sevelmi mlo star osvou manelku. I domnlou nevru trest smrt nebo vnejmrnjm ppad vypovzenm. O muovch pestupcch manelsk nevry nen nikde psno. V nmeck Csask kronice, bsni ze12. stolet, teme toto vypravovn: Pozd vnoci sevrac manel Lukrecie shostem dom. ena radostn vysko zpostele astar se ojejich osven pokrmem inpojem. A kdy j manel, aby ji vyzkouel, vychrstne vno dooblieje, odejde bez jedinho slova nelibosti nebo nku dosv komnaty, oblee sejet pknji ne pedtm adle laskav obsluhuje sv hosty. V poezii ze12. stolet setak setkvme stehdejm idelem ensk krsy, idelem ist erotickm. Tristan (Romn oTristanu aIsold, 12.-13. stol., esk verze z15. stol., asto zpracovvan motiv zaloen nakelt. povsti, Tristan aIsolda jsou manel) popisuje Isoldu vprze takto: M vlasy lesklej ne zlat nit. Jej elo blost ped kvt lilie. Jej ern obrv jsou zaoblena jako dva kruhy, rozdluje je mal mln drha, kter sethne stedem nosu aje tak odmena, esezde nezd bt nieho ani mnoho ani mlo. Tpytc seoi, kter leskem ped kad smaragd, z najejm ele jako dv hvzdy. Obliej m krsu jitra, nebo je tak smen zerven abl, ekad tato barva udruje svj rozkon lesk. M nn sta, kypr, obl rty, zardl jako mal ten pkn barvy, zuby blej perel vpodku soumrn stojc. Ale ani velk lahodnost mje nebo pardla nebo njakho koen sened srovnat sdechem jejch st nad ve lbeznm. Bradu m mnohem hlad ne slo. Mlko poskytuje barvu jej pkn ji azc kil jejmu pknmu, hladkmu hrdlu. Z jejch rovnch ramen splvaj dv thl, dlouh pae abl ruce smkkm, nnm masem. M velk, dlouh aobl prsty, nanich z krsa neht. Pekrsnou hru zdob dv rajsk jablka, kter sepodobaj snhu, avpase je tak tl, eby ji bylo mono obejmout dvma malma rukama. O druhch vnitnch strnkch vak nechci mluvit; znich srdce hovo lpe ne jazyk. Ve 13. stolet pomalu zaniklo poruenstv nad dosplou neprovdanou enou; panna byla zesoukromoprvnho hlediska emancipovna. Mohla svobodn na-

kldat sesvm jmnm auvat jej. Ale porunick prvo nad provdanou enou trvalo inadle. Veker nmeck manelsk prvo aensk prvo spovalo vzsad, emanel je pn domu ahlava rodiny. Podle kanonickho prva afeudln-kesanskho zkonodrstv bylo postaven eny mnohem ni ne zamskho csastv. Vedle osobnho omezen, kter nutn vyplvalo zcrkevnch nzor narozvod apodzenost slabho pohlav, existovala etn psn nazen, kter enm znemoovala vlastnictv vtho jmn aponechvala jim pouze volbu mezi manelstvm aklterem. Zkon neustle zdrazoval zcela podzenou pirozenost enskho pohlav avude, kde bylo kanonick prvo zkladem zkonodrstv, sevyskytovaly zkony oddick posloupnosti, kter obtovaly zjmy dcer amanelek, atyto zkony mly tak vliv naveejn mnn. Se zetelem kpatriarchln starovk epoe zskala ena jen to, erodina nestla ujen naagnaci, pbuzenstvu pomei, nbr tak kognace pbuzenstvo popeslici nabvalo stle vce prv. Manelka nesmla samostatn provdt obchody; bylo pesn pedepsno, zajakou stku sm hospodyn nakupovat bez zvltnho hospodova dovolen. Zsada: mulier taceat in ecclesia ena nem mluvit vcrkvi, platila tak vprvnm ivot. Podle papeskho prva nesmla ena svdit ped soudem, ponvad svdectv eny je pr nevrohodn. Podle mstskho ulmskho prva byl mu nebo mldenec, vzal-li dvce panenstv, povinen j dt pr stevc, aothotnla-li, dt j dva zlat ped slehnutm, dt vak musel vzt ksob. Podle anglickho common law byla provdan ena vpodstat zcela bez prv, nebo vechna jej prva pela namue. Nemohla podit zv, smlouvy ani vystupovat ped soudem. Dokonce zloiny, kter spchala vptomnosti svho mue, byly pitny jemu. Jej movit jmn ivlastn vdlek pipadly mui. Ani porozvodu nedostvala dn vyrovnn ajej nemovit statky nemohl sice manel ani sesvolenm eny prodat, ale spravoval je azisk byl jeho. Dvorsk doba. V rytskch dobch vznikl jaksi kult eny avevych lechtickch kruzch seena stala stedem bohatho spoleenskho ivota, kter svdl musk srdce adrdil fantazii bsnk. eny tchto kruh umly pst ast, mly jaksi vdomosti, znaly hudbu aciz jazyky, apesto ily pevn vesv ensk komnat. Od mld seuily st, t avyvat, ily aty pro sebe ipro mue; vyvn tehdy mlo vysokou rove. Znaly tak ranhojistv anejedna vzneen pan oetovala rann ryte. Pi turnajch rytm udlely pochvaly aceny. Na hon, zvlt sokolnick lov, jezdily spolu smui, tance byly spolen. ena zdravila mue prvn amui bylo ct j podkovat poklonou. Na pivtanou nebo rozlouenou mui dostvali oden estn polibek podle psnho du, nejprve pbuzn, pakimil host. st apst uili eny mnii aklternci, a toilatinu; potuln zpvci ahudebnci je uili svm psnm ahe naharfu, vlask housle aloutnu, amistryn dobrch mrav zasvcovaly sleny dopravidel morlky, tj. slunosti, jak bychom dnes ekli. Tyto mistryn spolu smatkami aslukami peovaly tak oto, aby dvka dovedla ve, eho je teba kzen domcnosti. Poezie t doby vynela enu donebe. Bhem druh kick vpravy ve12. stolet se paknmeck rytstvo sblilo sfrancouzskm akult eny vyvrcholil vmilostn dvorsk slub. Spoleensk ivot sestal volnjm apovrchnjm, eny astji vychzely zesvch komnat. Jejich kardinln ctnost vtto dvorsk dob bylo, aby vcitech askutcch zachovva-

ly sprvnou mru; tato spolenost mla sv zsady akdo jich dn dbal, byl lovk dvorn, francouzsky eeno courtois, nmecky hvisch. ena nemla kret ani velkmi ani malmi kroky, mla siponat tie anenpadn, dret jednu ruku nadruh vsrden jamce, stla-li klidn, adra nosila staen, spodn st tla spe vyklonnou dopedu, sedla-li, nesmla mt ohnut nohy. Vstoupil-li mu apozdravil, musela povstat. Za stolem sechovala zvlt zdrenliv. Dvorskou mdou byla amarnotratn tdrost. Milostn rytsk sluba, ojejich nboenskch asexulnch pinch jsme se uzmnili, byla zesocilnho hlediska pouze marnivm bludem. Vechna ta ujiovn plnou oddanost, vechny ty zdnliv horouc psahy, vechny obti nebyly skuten nic jinho ne jeitn okzalost, kterou chtli vyvolat vzneen city avelk vn, jakch vcel rytsk dob bylo schopno jen mlo ulechtilch mu, a tojen takovch, kte by se ibez pozltkovho lesku stali ryti ahrdiny ctnost aist lsky. Prv proto, emodlosluba dmm byla pouhou petvkou, byla zahranic pravdy apirozenosti azrove poprna ivotem nebo obvyklmi skutky ryt.4 K rubu tohoto blouznn sejet vrtme. V 15. stolet setato nepirozen komedie zhroutila avtina rytstva dvala najevo svou obvyklou hrubost anevzdlanost. Kdy nap. najednom tyrolskm rytskm hrad mlad pan ponkud mlaskala pi pojdn kole, rozlilo tojejho manela kpohrce, epokud nepestane, hod j kle nahlavu, aj vkrku uvzne jazyk. V kapitolch orenesanci souhrnn pojednme i omravech tto doby. Ani pouplynut stedovku se vpodstat nezmnily povaha rodiny asociln postaven eny, jak je stanovilo kanonick prvo, nebo sezmnily jen nepatrn. O rodinnch anglickch mravech v15. stolet k Tom Wright5: Mlad dmy izvelkch rodin byly vychovvny nejen psn, nbr pmo tyransky; jejich matky je neustle drely kprci apoadovaly odnich otrockou podzenost; potaly dokonce sjejich vdlkem. Autorita rodi skuten doshla vstednho stupn. A do17. stolet smly dti vptomnosti svho otce amatky jen stt, chvt se amlet nebo kleet, anesmly usednout bez vslovnho dovolen. Ve Shakespearov Zkrocen zl eny teme tuto konenou chvlu ensk podzenosti: Mu je tvj pn, tvj ivot, zastnce, tv hlava, vldce; on db otebe i otvj chlb; sv tlo vydv klopot doma jako namoch; bd noce vbouch adny zamraz, co ty sp vteple, bezpena ajista; a neek ztv dlan jinou da, ne lsku, smch avldnou poslunost, pramalou dvku natak velk dluh. ena m kmui tut povinnost, u poddan je dluen svmu pnu. A je-li vzpurn, vzdorn, trpk, zl a neposlun jeho slun vle, m je pak, ne-li hnusn odbojnk a zrdce natom, kdo j m jen rd? Stydm se zatu enskou zpozdilost, e vl tam, kde omr ebrat m;

i chtj ezlo, nadvldu ad, kde maj slouit, trpt, milovat? Pro mme tla tl, kehk, mdl, neschopn prce, klopoty amuk, ne aby vdy n kad cit avjem se shodovaly snam zevnjkem? Jdte, vy vzdorn ervi bezmocn! Mj duch byl siln jist jako v, srdce tak pyn; rozum stl snad v, aby dal zae, zahnv e ahnv. Te zm, eotp n jen stblo trav, n rozmach slabost, pouh lesk adm, a zdme-li sevm, jsme prv pranim. To nechte choutek, jsou jen marnou hrou, a sklote tl svj muskou pod nohou; jsem posluna, kdy on chce, sklnm tl a peji sijen, aby mu poslouil.6 Patriarchln mravy. Johann Fischart7 vesv Filosofick knce omanelsk kzni (1578) vysvtluje tuto ideologii manelstv: Z eho jinho seskld cel pospolitost, ne zmnoha pokolen adomcnost? Potkem pokolen je vak satek: proto, kdo lidem manelstv odnm, vyhlazuje tak pokolen. Ba, msto, obec, cel rod, veker pvtiv souit, svorn sdruen, sousedskou vli, otcovskou starostlivost, mateskou srdenost, dtinskou lbeznost, sourozeneckou lsku, vagrovsk pbuzenstv, domc vrnost, drunou znmost, mil srozumn ajednomyslnou vldu natomto svt. Nebo, kde jest dn ivot bez manelstv? Jako vely jsou stvoeny pro lovka, tak ena amu pro spolenou drunost audren manelstv. Jako vely neplod toliko mlata, nbr tak plstve ahnzdo, rovn ivosk dvaj, tak mnoha manelm neb odti, nbr sesna tak provdt nco dobrho, coby obci poslouilo. Jako mlad vely mus bt ihned pro pospolitost aprci, tak sprvn rodie pidruj hned sv dti kpoestn domcnosti, aby tm byla obec povznesena; jako vely netrp usebe lnch trubc, mus serovn vdomcnosti dt ve vn. ena vak mus bt zrove vlu svho domu krlovnou, kter zenm prce, p ojdlo, vyslnm eled naprci siosvojuje vldu vlu. Toto je opravdu jen ideologie, okralujc zcela jinou skutenost; procvien ucho izde sly patriarchln koncepci ivota. Ve Francii jet v17. stolet byla ena povaovna zamuovu poddanou, vnich tdch zasoumara, vevych tdch zaokrasu. Duchovn vzdln pro ni bylo pokldno zazbyten nebo nebezpen avchova sesnaila oto, aby ji uinila schopnou obtavho ivota aodlouenosti. I natolik osvcen myslitel, jako byl Montaigne (Michel de M., 1533-1592, franc. renes. spisovatel, autor Esej) tvrdil, evzdln kod pirozenm pvabm eny a em tedy bt udrovna vestavu nevdomosti. A Chateaubriand ( Franois Ren de Ch., 1768-1848, spisovatel romantismu) prav vesvch Pamtech: Moje matka, moje sestry ij, kte jsme vptomnosti mho otce promovni vsloupy, vzpamatujeme seteprve, kdy opustil pokoj. Povstn psnost anelidsk tvrdost, kter vldla vrodin otce Bedicha Velikho (Fridrich II. Velik, 1712-1786, prusk krl), nebyla vtehdej dob nic vjimenho, spe obvyklho. Hlavnm clem veker mravn vchovy podle nzoru

naich ddek bylo zlomit vlastn vli dt, nauit je naprost poslunosti. Podle toho byla naladna vechna krn opaten, podle toho byl uren cel podek vdom. Vldl zde psn monarchick zkon. Otec byl neomezenm samovldcem vesv rodin atak manelka stle spe pod nm ne vedle nho... Domc pn lpl rliv napslun ct kesv osob akesvm rozkazm, odsv rodiny poadoval stejn chovn, najak byl zvykl usvch poddanch jako statk, ednk, mistr nebo dstojnk. V stnm styku jej musely dti oslovovat vy, vpsemnm seho neodvaovaly oslovit jinak ne pane ote. Dti mly mt stle namysli, jak vysoko je otec nad nimi, aby tm mn byly vpokuen uplatnit svou vlastn vli nedbnm otcovskch pkaz.8 Vojensk kze byla idelem otcovsk vchovy. Jako vkasrnch, tak tak vdtsk svtnici panovala hl, kad pestupek byl trestn tlesn, atyto tlesn tresty byly velmi nemilosrdn. Existovali otcov, kte stdav pouvali rzn trestac nstroje amli zsadu, edt nikdy neme obdret dost ran. Takov kze vldla nap. votcovskm dom filozofa Fichta, bsnk Tiecka aKrnera, hudebnka Glucka aBeethovena, pedagoga Basedowa. Beethovenova uzavenost pr byla hlavn dsledkem psnosti jeho otce. Tak byly dti vtinou vychovvny ktuposti, petvce, potmilosti azatvrzelosti. A doFrancouzsk revoluce byla uromnsko-germnskch nrod symbolem patriarchln vchovy hl ametla. Zvlt ensk pohlav bylo dreno vnejvt omezenosti apodzenosti. Johanna Schopenhauerov vesvch vzpomnkch pe: dn ena vych stav by nebyla vykonala sebemen cestu poulici bez prvodu sloucho nebo kdy jej nebylo bez prvodu svho dvete; dn nechodila sama nakupovat dokrm, obchodnci byli tak zazeni, edan zbo poslali dodomu kvbru. Bylo pokldno zaneslun, aby se naveejnch mstech, napromend nebo vdivadle objevovala bez muskho prvodu, protoe vak itehdy byli mui peteni svmi vcmi, brati abratranci vdy nebyli poruce, pispl tento psn mrav uen nemlo kdomckmu zpsobu jejich ivota... A tento psn mrav vldl tak pi tanci. Sotva by nkter dnen nae elegantn tanenice snesla dle ne hodinu nudn vandalstv tehdejch ples. Podle Taina (Hyppolite Taine, 1823-1893, franc. estetik afilozof) byla jet krtce ped Francouzskou revoluc domc podzenost svrchovan psn aotcovsk autorita nepstupn tvrd, a tonejen vevych tdch, ale iulidu. Po revoluci vak napsal vikomt de Sgur (Joseph Alexandre S., 1756-1805, franc. spisovatel): U naich dobrch ddek byl ticetilet mu podzenj hlav rodiny, ne je dnes osmnctilet dt. Tykn mezi dtmi arodii serozilo knemal mrzutosti onch tupch mravokrc, kte jet nikdy nic nepochopili zdjin lidstva aexistuj dodnes zamckmi katedrami ivtzv. konzervativnm, lpe eeno reakcionskm tisku. Nadela zkrtka nov doba: rodinn patriarchln epocha sezaala rozkldat. Nrody, kter dnes krej vele mezinrodn mck kultury, musely tedy vpodstat projt bhem dvou tiscilet stejnmi vvojovmi obdobmi, jakmi prola antick ecko-msk kultura. Stedovk vvoj se odstarovkho vvoje liil jen vt mrou svobody: otroci byli nahrazeni poddanmi, msta nebyla sdlem vlen lechty, nbr svobodnch oban. Pesto sestedovk nevyvjel jen sm zasebe, ale neustle sepitom opral oantiku, ojej lep strnky ajej idealizaci. A byla tocrkev, kter pomalu abezdn pedala starovk kulturn poklad barbarskm nrodm, kterch sezmocnila.

II I. HOSPODSK A SOCILN PINY ROZKVTU STEDOVK PROSTITUCE

Kesansk amuslimsk stedovk kulturn svt zteologickho ahistorickofilologickho hlediska znamen organick pokraovn antickch pomr, zhospodskho asocilnho pohledu sevak velmi npadn liil. Zatmco typick penn hospodstv vldlo vbyzantsk msk i azn pelo dokulturnho arabskho ivota, mla zpadn Evropa adokickch vlek pevn naturln hospodstv, charakterizovan zemdlskou prac, velkostatkstvm alennm systmem. Z tohoto dvodu kesansk Evrop chybla tm pln prav velkomsta, kdeto Vchod amuslimsk panlsko byly hojn tmito velkomsty obdaeny sevemi jejich pznanmi vlastnostmi. Rozdl mezi Vchodem aZpadem je u vtomto bod zkladn abezpochyby i tomlo velk vliv narzn kulturn vvoj nadstavby uobou tchto svt atud inavvoj otzek enstv asexuality. Mezi byzantsk aarabsk stedovk velkomsta nleela Konstantinopol (Caihrad, Istanbul) smiliony obyvatel, Trapezunt (dnes Trabzon, severozp. Mal Asie, pv. eck, od1461 tureck), od13. do15. stolet stedisko svtovho obchodu, brna doasijskho nitra, msto smnoha divadly, cirkusy, promendami, chrmy akltery, shojnost krsnch en avelkm cizineckm ruchem, snkolika statisci obyvatel, Thessalonik (pozdj nzev Solu, alespo 100000, vecku ), Bagdd, hlavn msto muslimsk e (vce ne milion), Kairo (vce ne milion, vEgypt), Mekka (asi 300000, vdnen Sadsk Arbii), Damaek (asi 200000 vdnen Srii, hl. msto), Bassora (dnes Basra, vji. rku) aKfa (Al-Kfa, vMezopotmii) sestejnm potem obyvatelstva, Samarkand (asi 150000, vdnenm Uzbekistnu), Sevilla (400000), hedvbm proslul Crdoba (nejmn 400000, ob panlsko). Nehled naitalsk, francouzsk anmeck msta, kter byla pmm pokraovnm antickch mst abyla lidnatj, neml kesansk Zpad nejen velkomsta, ale ani tm dn mstsk ivot, kter sezaal rozvjet a poroce 900. V Nmecku zaalo zakldn mst teprve v11. a12. stolet. Podle novjho vzkumu mlo nejvt nmeck msto ve14. stolet sotva 40 a50 tisc obyvatel, nejvznamnj msta mla 5 a25 tisc, vtina mst okolo 1 a5 tisc. Nkter nejdleitj stedovk msta podle abecedy byla tato: Basel (Basilej) 10-15 tisc, Bentky 190 tisc, Frankfurt 7-15 tisc, Gent 50 tisc, Hamburk 18 tisc, Heidelberg 5,2 tisce, Koln nad Rnem 30 tisc, Leyden 5 tisc, Londn 35 tisc, Miln 200 tisc, Me 2 tisce, Mohu 5-6 tisc, Norimberk 20 tisc, Pa 200 tisc, trasburk 203 t s c V d 5 t s c 0 i, e 0 i. Stedovk zpadn Evropa tedy nemla velk stedisko svtckho ivota, nemla ani svou Konstantinopol ani svj Bagdd, kde zlatmi proudy tryskaly zdnliv nevyerpateln zdroje bohatstv apepychu, kde bsnil ivot jako kdysi vestarm m nebo dnes vPai, Londn, Berln. Zatmco byl vestediscch anticko-orientln rafinovan kultury pstovn zjemnl poitek aprodejn lska, kter pokraovala vestarovk tradici, byla velmi rozliena aprojevovala sehlavn ulechtilej volnou formou, reprezentovanou hetrami azpvakami, kvetla

vtsnjch anemotornjch zpadnch pomrech nesvobodn bordelov prostituce aevropsk stedovk de facto pedstavuje dobu bordelskho rozkvtu. Tm vechna mal msta mla sv nevstince snkolika dvaty. Prvn pinou tohoto zjevu byl ovem obecn nzor cel stedovk pohlavn etiky, pejat zestarovku avestedovku poven tm nadogma, eje prostituce nezbytn jako ochrana ped horm zlem: cizolostvm asvdnm poestnch dvek. Kdy paknastal nhl pechod znaturlnho hospodstv kpennmu aprudk vznik arozmach mst, mla tato nov msta velkou pitalivost pro potulnou prostituci, nebo zde byla velk poptvka amonost vtho zisku. Vypukl mohutn nval nevstek donovch mst aponvad byla tato msta vesvch potcch, mohla tak jejich vrchnost, aby udrela podek, prostituci ihned lokalizovat anamstsk periferii nebo zabranami mst zadit nevstince. Pokud sevedle bordelov prostituce vyskytovala iprostituce voln, byla siln potlaovna, take adoobdob renesance neexistovalo skuten obecn hetrstv asvtck ivobyt, nehled ovem naVde aPa anankolik starch italskch mst, jako byly Bentky, Florencie am. Velk nadbytek en nemlo posiloval stedovkou prostituci zesocilnho hlediska. Byl mnohem zvanj ne dnes, protoe musk pohlav bylo oddtstv neustle decimovno vt mrtnost, nestdmost, obtmi, kter sivyadovaly stl boje, spory aobansk svry inebezpen obchodn cesty acelibt vynucovan natovarych aduchovnch osobch. Podle spolehlivho stn manskho norimberskho obyvatelstva zkonce r. 1449 pilo na1000 dosplch osob muskho pohlav 1168 dosplch osob enskho pohlav atak vesluebn td, tedy mezi nevolnky, tovaryi aslukami, mlo ensk pohlav pevahu, take zde na1000 mu pichzelo dokonce 1207 en. Podobn slice sezachovaly izjinch mst. V dob kickch vprav pr dokonce najednoho mue pipadalo sedm en, co je vak zejm pemrtn zprva. Tento nadbytek en byl pinou jejich velk sociln bdy apouze zesiloval dsledky falen pohlavn etiky advoj morlky, kter enu sniovala azneuctvala. Velk poet svobodnch en samozejm vmnoha oborech vzbudil silnou enskou konkurenci, kter semui snaili elit rznmi opatenmi, napklad zsadnm vylouenm en zcechovnch emesel. Pevahu ovem mly nmezdn dlnice; samostatn emeslnice byly vjimkou. Zvlt hojn byly ensk dlnice vtextilnch manufakturch, pakvadleny, iky, pradleny, kokky, voskaky, prodavaky ovoce, vajec asr apod. Mzdy byly velmi nzk. Bda vedla eny iktakovm zamstnnm, kter svou povahou byla ublzka prostituci: byly zde lzesk, holiky, nice. Ve stedovku byl tak velk poet sluek astarch osamocench en, kter vyhledvaly pomoc vrznch zaopatovacch stavech, boch domech ajako bekyn (tj. pv. lenky nb. spoleenstv begard, bez crkev. slib pstujcch dov ivot, od13. stol. do15. stol., uns mj. vdob husitstv). V 15. stolet seinstituce beky vnemal me ponkud ztvrdila atyto sestiky se vhojnm potu oddvaly prostituci, take vednch spisech byly stavny narove nevstek. Zkaznci prostitutek. Z hospodskch dvod nejevili mui vestedovku pli velkou touhu posatku apravideln seenili avpokroilm vku, vedle

toho existovalo mnostv celibtnk, tovary, kn astudent, aprotoe byl mimomanelsk pohlavn styk spoestnmi enami psn trestn, rostla tak ztohoto dvodu poptvka poprostituci. emeslnk, kter sechtl oenit, musel dokzat, em vlastn ivnost, take tovary sepravideln enit nemohl. Ve 14. a15. stolet vznikla vlastn tovarysk tda bez vyhldek nasamostatnost arodinu, protoe mnoh cechy byly uzaveny amnoho dlen astnk zaniklo. U od11. stolet pedstavovali dleitou prostitun klientelu neenat duchovn, take senkte spisovatel dokonce ztohoto obecnho faktu snaili odvodit urit vnitn stav knstv kprostituci. Psn celibtov zkon ehoe VII. zroku 1075 (viz ve) smoval nejen proti knskmu manelstv, ale iproti knskmu smilstvu, alespo podle znn. Veobecn zaveden knskho celibtu vak ve12. stolet rozmnoilo poet svobodnch mu vevelmi nezdrav me apoptvku poprostituci tak znan zvilo. U vtomto stolet napsala jist zbon abatye vesv knize Hortus deliciarum: V pustch schzkch klerik slaiky jsou znesvcovny bo domy ranicemi apitkami, frakami, neistmi vtipy, veejnou hrou, inenm zbran, ptomnost notorickch nevstek, svtskou jeitnost anepodky veho druhu. Ve vyhlce rady msta Frankfurtu zr. 1463 jsou kladeni narove popi, popsk holky, nevstky, darebci abekyn. Rada msta Nrdlingenu vydala pro nevstince nov d, protoe tato msta navtvovali pedevm kn. Ve vtin stedovkch nevstincovch d nalzme zkaz pijmat avpoutt knze aposvcen osoby dobordelu, co jen svd orozenosti ahojnosti takovch ppad. Kde kltern disciplna mnichm znemoovala vychzky atud invtvy nevstince, naly nevstky prostedky ipleitost, aby sedostaly doklter. Ve panlsku tedy mly zvltn druh nevstky, trota conventos kltern bhnu, kter je vylena vepanlsk erotick literatue 15. a16. stolet. Tetm druhem prostitunch klient byli studenti vuniverzitnch mstech. Msta jako Boloa, Florencie, Padova, Pavia, Sienna, Reme, Orleans, Pa, Montpellier, Heidelberg, Lipsko, Koln, Ergurt, Vde, Praha, Oxford, Salamanka (zp. panlsko) aj. byla pln holek. V Lipsku bylo v15. stolet prmrn 600 a700 student, kte tvoili estinu obyvatelstva; vBoloni aPai jich bvalo patrn nkolik tisc. Pitm akurevnictvm student vynikala hlavn Pa, Padova, Salamanka, Koln, Lipsko aVde. U odpotku 13. stolet je znmo, ese vPai potulovaly nevstky nedaleko kolnch budov alkaly studenty. Nkdy byla vtme dom nahoe kola adole bordel. V univerzitn pask tvrti bylo nejen mnostv nevstinc, ale vbec sezde nenachzel dm, vnm by holky nebydlely. Ve 12. stolet se opaskch studentech kalo, e sivce libuj vkrsch dvat ne vkrsch Cicerona. Jako mla panlsk msta kltern bhny, mla tak Salamanka studentsk nevstky. Byla toasto ustar azkuenj dvata, snimi sekad student, kter piel domsta, musel seznmit, nebo zde nemohl bt promovn nadoktora, dokud ho ony nevyzkouely aneshledaly schopnm. Nmet studenti Venui holdovali vce ne Bakchovi, a toipes etn zkazy kolnch amstskch ad; lipsk nevstince uHallsk brny byly vr. 1409 nazvny pt kolegium. Na nkterch nmeckch univerzitch atak vPai byly oblbeny tzv. quaestiones quodlibeticae, ertovn studentsk disputace nalehk tmata, mezi nimi byl ipomr prostituce kjejich zkaznkm. Takov ertovn e sezachovala nap. odmagistra Jakuba Hartlieba, kterou bhem pedsednictv

Johannese Hilta v90. letech 15. stolet pednesl vHeidelbergu akter nesla nzev De fide meretricum in suo amatores (O vrnosti nevstek jejich milencm). Pi pchodu novch student, kte sv studia teprve zanali, byly pravideln natratu novk vnevstincch podny velk pitky. Poet svobodnch dosplch mu aen vestedovku inil advacet procent avelk st tohoto potu neenatch aneprovdanch byli chud lid, pedem propadl bd; u tobyl jaksi rodc seproletarit, tebae velkomstsk proletarit vpozdjm smyslu existoval jen vevchodnch velkomstech, jako byla Konstantinopol, Bagdd nebo Kairo. Chudoba tchto lid, zejmna pokud lo oensk pohlav, ovem tak podporovala vzrst prostituce. O tom svd zvltn nadace, kter byly zizovny pro chud panny, jim tmto zpsobem byla opatovna vbava, aby neztratily neestnm zpsobem svj vneek. patn lid alid koovn. Jet vt vliv navzrst prostituce ne pm chudoba, vak mla zvltn tda tzv. patnch lid (nmecky: schndlichen leute, francouzsky: meschans gens), velmi rozbujel vevech stedovkch zemch, ivc seebrotou, kejklemi, krde, prostituc azloinnmi skutky. Byli tozlodji apechovvai, lupii, falen hri, ebrci, tulci, taki ajin podvodnci, spekulanti snboenskou lehkovrnost, vtci, zaklnai, falen kn amnii, domnl poutnci, kupli akuplky, lzet, masrky apod., rovn non ptci nejrznjho druhu, vjejich emesle byla zloinnost vtsnm styku sprostituc. Vt msta mla asto nkolik set tchto patnch lid, kte pedstavovali neustle fluktuujc akoovn ivel. Stedovk trestn systm, kter nedoucm osobm zakazoval pobyt aje dval dosvtsk klatby, a byl hor slovn ne vcn, honil zmsta namsto znan davy tchto lid anebezpenho lovka inil jet nebezpenjm. Umle tak pmo vytvel etnou tdu lid bez domova apovoln, kter stle hloubji zapadala dovru zloinnosti, pidvala se ksilninm lupim nebo ktulkm aebrkm. Nepomrn akodliv tak rozioval stedovk zstupy koovnch lid, hudc, poutnk, potulnch student apotulnch en, kte sepohybovali krajem imsty zezliby apovoln. Ve stedovkm Londn tvoili nebezpen lid vtinu tzv. notek (night-walkers) asv hlavn sdla mli vtajnch nevstincch, take krl Eduard I. (Pnatagenet, 1239-1307, krlem od1272, pipojil kAnglii Wales) koncem 13. stolet zavedl pm dozor nad dvaty ajejich zloineckmi druhy avroce 1282 vCornhillsk td zdil zvltn vzen uren prv pro tato notka. Ve stedovku byl zvlt vyvinut toulav pud, tento zvltn duevn stav, kter nutil putovat nejen mue, ale ieny advky dovzdlench konin. Cel tato pomrn rznorod avelmi pestr tda koovnch lid byla nevyerpatelnou ndr pro prostituci, vdy eny, kter vemstech provozovaly toto sv emeslo, byly tm vhradn cizho pvodu. Musk st koovnho nroda pedstavovala vtinou bu zkaznky, nebo prostitun vykoisovatele. Vt nebo men priov stedovk spolenosti, ebrci, hudci, prmai, kejkli, zpvci, tanenice, harfenice, cikni iid, kte nsledkem hrznho potlaovn apronsledovni asto ili vevelk hmotn imravn bd, malomocn, dobrodruzi, potuln ci, uitel aklerikov, oldci, ciz tovaryi asluebnci apod. prochzeli Evropou ahromadn seobjevovali tam, kde seschzelo vt mnostv lid, tedy natrzch ajarmarcch, naposvcench ajinch slavnostech, naturnajch, snmech, koncilech, napoutch avojenskch taench.

Prostituce najarmarcch, slavnostech, turnajch, rytskch snmech akoncilech vyuvala pleitosti, kter byly zvl vdn: vce lid pohromad, cizinci, kte se vdanm mst mlo vyznali, mli penze achtli si, eeno dnenmi slovy, nco ut. Trhy ajarmarky byly nejastji konny pobl kostel aklter avtinou sespojovaly soslavou nkterho muednka. Mnoz kesan, mui aeny, chod jen proto koslavm muednk, aby smilstvo provozovali, aby seschzeli vnkter hrobce nebo jinm vhodnm krytu, pravil jaksi asketick mnich. Po slavnostech seve valilo dokrem anevstinc. Nmci jarmarky velkho stylu nazvali messe, protoe byly zahajovny poskonench bohoslubch (ite, missa est!). Znmou Leipziger-Messe lze sledovat ador. 1170, vr. 1268 byla usvtoznmm vronm trhem. Podobn Frankfurter-Messe je poprv pipomnna vr. 1240 av15. stolet byla nejdleitjm trhem vestedn Evrop. Pro koovnou prostituci mla zvltn pitalivost, nebo sem dvata pichzela nejen jednotliv, nbr imohusk awormsk bordelky scelm svm personlem, vyuvajc trn svobody, tj. monosti volnho provozovn vekerch emesel. V Nrdlingenu byl zzen nevstinec, protoe vron trh zde byl hojn navtvovn arada potvrdila hostinskho stou podmnkou, e pkn aist ensk, kolik bude chtt, m mt. Francouzsk trhy byly pro prostituci nemn pitaliv. V byzantsk i mla proslul ahojnou prostituc opaten trh Thessalonik (viz ve) atak stedovk arabsk jarmarky vynikaly bujnm pohlavnm ivotem. Posvcensk, masopustn ajin slavnosti vak vbily zstupy koovnch lid onic mn aady samy seasto staraly onleit pliv prostituce, aby elily nebezpe, ebude svedeno nebo znsilnno mnoho poestnch en. Pi nkterch slavnostech nicmn ipoestn eny mvaly velkou pohlavn volnost. Ve Vdni vpedveer slavnosti slunovratu byly nanmst, kdy sezeeilo, zapleny velk otpky dv. Radn pni nakonch, ozdobeni kvtinami astuhami, spurkmistrem vele, vprvodu bubenk apitc, thli vedle jasn rozzench oh, unich tovaryi tanili sovnenmi veejnmi holkami. Nakonec polonah nevstky provedly obveselujc tanec ajsajc lid podarovaly kvtinami avnci, zaco je pohostili pivem. Tak purkmistr arada nadili dt namstsk traty dvatm oberstven, hlavn pivo. Podobnou vdeskou slavnost veejnch dvek byly tzv. arlatov zvody pi velkch kvtnovch alistopadovch trzch, kdy mui anevstky bhali ozvod okus parhantu, arlatovho sukna. Tento zvyk vznikl vroce 1382 atrval 150 let. Vrchn velitel Castuccio zCastracconi povelkm vtzstv nad Florenany vseravallsk bitv uspodal ped zraky protivnk podobn zvod zcela nahch nevstek opallio, kus drah ltky. I pi soukromch slavnostech asvatbch byly nevstky asto ptomny pro povznesen nlady. V Orientu tobyla hlavn jarn slavnost staroperskho pvodu naurur, rozen zAsie doAfriky, pi n mli zpvci azpvaky, musk iensk prostituce, velkou lohu. Rovn kestedovkm rytskm turnajm seschzely etn prostitutky aryti byli asto doprovzeni prvodem lehkch en. Nap. Waltmann von Stelstett, durynsk ryt (Durynsko, nm. zem sdnenmi msty Gera, Jena, Erfurt, Vmar aj., od10. stol. soust Saska), pithl kturnaji doMeziboru (Mertseburg, zp. odLipska) slanckrabm Ludvkem IV. aml ssebou krsku skrahulkem aloveckm psem. V Meziboru sivydlala tolik prsten, kolik mla prst, adoma jimi podlila jin krsky. Pi magdeburskm turnaji vroce 1279 byla dokonce jedna hezk lehk dvka turnajovou cenou.

Davy nevstek provzely cesty csa, sk snmy acrkevn koncily. Kdy krl Albrecht (Albrecht I., 1250-1808,vvoda rak. atrsk, odr. 1298 msko-nmeck krl) piel vroce 1298 dotrasburku, ml vesvm prvodu 800 prodejnch en. K velkmu skmu snmu vezn (Regensburg, Bavorsko) vr. 1471 sejich selo 1500 apesto jich bylo pro cel snm, vechna knata, hrabata, lechtice iprelty mlo. Na skm frankfurtskm snmu vr. 1397 bylo napotno 797 holek. Ke kostnickmu koncilu vr. 1414-1418, kter odsoudil Mistra Jana Husa, pilo asi 18000 kn acelkem 50000 cizinc. Veejnch dvat zde bylo 700, tajnch prostitutek, kter senepotaly, asi 1400, apr sivydlaly pkn penze, jedna dokonce 800 zlatch vhotovosti. Vtinou bydlely vevelkch stjch. Na basilejskm koncilu pr bylo 1800 nevstek. Poutnick vpravy mly vestedovku stejn prvod. Od 8. stolet neustle smovaly kesvatm mstm, hlavn doma, dopanlskho Santiaga de Compostella, doJeruzalma, Loreta, Einsiedelnu, Cch aTrevru. Velk zstupy poutnk thly pocel Evrop; bylo tosthovn nrod, kter neustle pekraovalo Alpy asedalo nalo. Ale bolestn nebo plach poutnkova ctnost byla velmi asto odsouzena t poboku drz neesti nebo lstivho podvodu anatto cest svatosti sesama stt nakalivm dotekem nesvatou. Znemravujc styk svymannmi lidmi zevech pout domcho asttnho ivota, dobrodrustv asvody, kter cestovn hojn poskytovalo, zletnick umn vbujnch jinch mstech, tove pipravilo mnoho panen ovneek amnoh ena, kter svj domov opustila jako cudn dvka, vdova nebo jeptika, aby nahrob sv. Petra obnovila slib, sevrtila jako padl, pokud vpvabn Itlii nezstala jako skuten nevstka nkterho smjcho seryte. U vr. 1744 prosil dopisem milnsk biskup San Bonifazio Cutberta zCanterbury, aby synod zakzal enm ajeptikm poutnick cesty doma, ponvad vtina znich uboze zajde atm vechny skon jako nevstky vlombardskch afrancouzskch nevstincch. Mut poutnci vak tak podlhali svodm okol. Palestinsk ady poutnkm zakzaly chodit zaenami najejich pokyn, nebo jim lo oto, aby kesant poutnci neobcovali smuslimskmi prostitutkami. Sm jeruzalmsk Chrm boho hrobu pr bval nkdy poutnky sniovn nanevstinec. V muslimskm svt tobylo stejn, protoe u vranm stedovku pout doMekky poskytovaly bujn obraz. Ohromn poutnick proud vpotu statisc lid skaravanami sesem slval zBagddu, Egypta, severn Afriky, panlska, Jemenu aDamaku. Skuten velkomstsk ivot sevemi svtly istny panoval vtomto svatm mst. Na ndvo meity nikdy nechybla prostituce aodpradvna byly veer veslab osvtlench snch ujednvny vci, kter nenleej prv kpoutnkov kolu. etn ndhern odn prostitutky byly pmmi poutnicemi, piem provozovaly sv emeslo. Podobn poutn slavnosti byly konny ivegyptsk Tant (msto vdelt Nilu). Kick vpravy avojenstv. Proslaven kick vpravy byly provzeny velkmi zstupy nevstek. S francouzskm vojskem vr. 1180 jich pr thlo 1500. Ludvk Svat (Ludvk IX. Kapetovec, 1214-1270, franc. krl od1226, vedl 6. a7. ki.

vpravu, nadruh znich zahynul, kanonizovn) nael pi sv vprav cel stan dvat pobl vlastnho stanu. I kekick vprav dt vr. 1212 sepipojily velk hlouky potulnch en, take nedospl dti pily dopmho styku sprostituc amnoh dvka se zvpravy vrtila jako nevstka. etn lechtici svm synm takov dvata dvali nacestu, patrn proto, aby cestou nesvdli poestn astnc. ie Jak vme, tak vojenstv mlo blzk styky sprostituc; ve14. a15. stolet byla vojanda veobecn znm typ nevstky. Bedich I. (Fridrich I. Barbarossa, 11251190, od1152 krl, od1155 csa msko-nm., zahynul na3. k. vprav), pi sv prvn vprav doItlie zakzal vlenkm, aby mli holky vtboe. Byla-li zde njak dopadena, uzli j nos. Kdy Karel Sml (vvoda burgundsk, 1433-1477) oblhal Neuss (1474-1475, vSev. Porn Vestflsku), bylo vjeho vojsku 4000 lehkch en, kter byly napm vvodv rozkaz pibrny kzkopnickm pracm navalech, dostaly praporek, nanm byla vymalovna ena adenn thly sdoprovodem bubenk apitc. V tchto dobch t vznikl ad dozorce nad vlenmi nevstkami, onm bude pozdji jet e. Prostituce vlzestv mlo svou tradici, kter je nm uznma. Ve stedovku selzesk prostituce rozmohla hlavn ve13. stolet. V Anglii patrn navazovala naantick pomry, byla zde vhradn spojena slznmi, vnich vznikaly bordely. Do Francie ji kick vpravy zanesly bezpochyby zVchodu. Koovn lid, kte vlznch bvali zamstnn nimi pracemi, zanesli dolzn prostituci patrn velmi brzy. Ve, coseivilo vodou, pakmlo patnou povst. Mnoh lzn byly ado15. stolet tajnmi bordely. Bhem kostnickho koncilu bylo mnoho prostitutek ubytovno vlznch. Rbern (lzesk teka, tj. masrka) znamenalo tot jako kurva. Ve 14. stolet tedy byly vydny etn zkazy spolenho koupn mu seenami apenocovn cizinc vlznch, ale danho cle tato nazen nedoshla. Ulrich van Hutten vr. 1521 okanovncch ekl, estle le nazdech abav se vlznch uprosted hezkch nevstek, kter jsou asto pln nah. Ostatn jet v17. stolet silzet vydrovali nevstky keten adrdn koupajcch. Ve francouzskm mst Cavaillonu svili vr. 1391 dozor nad lznmi individuu, kter bylo stlm hostem vkrmch aunevstek, atedy dobrm znalcem prostituce: mohl proto svj ad odborn provdt. V Avignonu (tak veFrancii) vydali vr. 1441 vnos, jm byly jist lzn pmo oznaeny zabordel aenatm mum aklerikm bylo zakzno je navtvovat. Ale vAvignonu byly vydny idv jin vyhlky spznanou nvaznost. Asi vr. 1446 bylo obanm oznmeno oteven lzn pro slun lidi: Kadmu, a je jakhokoli stavu, dv setmto navdomost, eGenin de la Gline neboli de Heaume, alias de la Cervelire, dal zasvm domem vystavt pkn aslun lzn pro ctyhodn aslun pan, kterto lzn jsou odlzn pro mue pln oddleny. K tmto lznm pro pan je vchod ped domem mistra Antonna Carbonela, aby kad slun pan, kter sipeje koupati se, sem mohla jt. Nebo zde bude dobe aslun alacino slunmi enami pijata. Ale u14. ervna 1448 vyla namajitelovu dost druh vyhlka, vekter mimo jin teme: Se zetelem ktomu, ezmnn lzn vdy slouily kdvojmu elu, toti jednomu poestnmu adruhmu nepoestnmu, aponvad je tostar obyej zvykem anazenmi upevnn, mohou zmnn misti pouvati lzn

kobma elm, stm omezenm, epro osoby hanou stien bude zzen zadomem zvltn vchod avchod. S lznmi bval spojen vep vna, co vak vedlo kastm vtrnostem; vrchnost tedy neetila zkazy atresty. Protoe sevak pln odstrann prostituce zlzn ukzalo jako nereln, byla alespo rznm zpsobem omezovna. V r. 1465 vydala avignonsk vrchnost nazen, emajitel lzn vnich sm vydrovat jen dv nevstky, kter maj bydlet venskm bordelu. Kdyby vak pesto chtly bydlet vlznch, mus platit dvojitou da. Jet znazen msta Besanonu zr. 1535 sedozvdme, elzn znamenaly nevstinec, take bylo urovno pmo, aby alespo jedny lzn mohly bt navtvovny pouze slunmi panmi, kam by vak mli pstup ijejich manel. V t dob bydlely vkadch lznch 3 a4 nevstky, nehled naprostitutky, kter je voln navtvovaly vedne ivnoci. Teprve vr. 1563 byla lzesk prostituce zakzna. Podobn tomu bylo ivPai. Prostitutky asto vevtm potu chodily dolzn, aby zde hodovaly shosty avydlaly simnoho penz. V Anglii, jak jsme uekli, byla stedovk prostituce vhradn lzeskou prosiu ttc. U vr. 1611 zde zavldy Jindicha II. (1133-1189, zakl. dynastie Plantagenet) vyel zkon, kter tuto lzeskou prostituci organizoval. Byl usnesen doln snmovnou apotvrzen krlem ilordy. V Southwarku (sti Londna), bylo 18 lzeskch bordel pod vrchn moc biskupa winchesterskho. Byly oznaeny velkmi tty, podle nich byly pojmenovny, nap. U zvonu, U kardinlova klobouku, U labut apod. Ve tvrtm roce vldy Richarda II. (je mnn r.1381, Richard II. il 1367-1400, posledn Plantagenet vpm linii) tyto lzn nleely londnskmu starostovi Wiliamu Walworthovi, kter je propachtoval flanderskm nevstkm. Podle zlepench nazen zdoby Jindicha VI. (1422-1461) dochzely prostitutky dolzn, kde sedaly dosluby zauritou tdenn stku zapokoj. Ty, kter nebyly znmy vrchnosti, apesto lzn tajn navtvovaly zaprostitunm elem, mly bt udny. Svobodn eny nevstinec mt nesmly, thotn eny vlznch tak nesmly prostituovat. V roce 1506 byly lzn vSouthwarku najednu sezonu zrueny azaveny, ale zanedlouho jich bylo z18 opt 12 oteveno; pozdji byly iony zaveny azahlaholu trub byla vydna proklamace, elzn unen dovoleno pouvat jako nevstinc, ikdy seprostituci nepodailo odstranit. Za Shakespearovy doby (William Shakespeare, angl. dramatik, il 1564-1616, vLondn znm od1592, je tedy mnn sklonek 16. stol.) seprostituce rozila zeSouthwarku pocelm Londn adozorci nad lznmi mli psn bdt nad tm, aby donich nemla dvata pstup, aby lzn pro eny nebyly navtvovny mladmi mui apochybnmi lidmi. Pesto vak mly lzn patnou povst inadle, atak kdy lka Petr Chamberlen vr. 1649 podal parlament ovsadu, aby sml pocel Anglii zizovat koupelny, byl zmravnch dvod odmtnut. Pesto vak byly anglick lzn adokonce 18. stolet mstem, kde byla prostituce hlavn vc: nevstky pravideln bydlely vsousedstv anapodn byly pivdny. Velk lzesk prostituce byla ivitalskch mstech, snad tak jako zbytek antick prostituce. Ve vcarsku byly vmd lzn nazpsob bajae vBadenu (Aargau), kde panoval velmi bujn ivot, kter popsal znm Florenan Poggio. V r. 1505 zde francouzsk vyslanec Rocquebertin podal knec hostinu zastlho pvalu holek, mezi nimi alznmi rozhazoval penze. I zde podobn pomry trvaly jet v18. stolet. Casanova (Giovanni C., 1725-1798, ital. pvodu) popisuje

vesvch Pamtech lzesk nevstinec vBernu: Piel jsem navinu, odkud semoje zraky rozhlely poir krajin, kterou sevinula ka; zpozoroval jsem pinu adostal jsem chu pon jt. Zavedla mne kjakmusi schoditi. Sestoupil jsem asi postu schodech anael jsem zde asi tyicet kabinet, kter, jak semi zdlo, byly jakmisi koupelnami. Byly jimi opravdu, nebo zatmco jsem pozoroval msto, piel mu zdvoil povahy aptal se, chci-li sevykoupat. Kdy jsem pisvdil, otevel jednu komrku, kde mne zrove oblehlo mnostv mladch dvat. Pane, pravil lzesk, kad tato dvka tou pocti, aby vm mohla vkoupeli poslouiti; nle vm vybrat si. Malm dolarem zaplatte koupel, dvku ikvu... Tento nevstinec, tehdy nazvan Maffe (louka), existoval jet vroce 1808. U Slovan byly vestedovku oblbeny parn lzn, pr vynalezen Finy apejat pakRusy, unich vznikla rafinovan lzesk technika vyhovujc smyslnm choutkm. Carevna Kateina II. (K. Velik, 1729-1796) vydala nazen, kterm bylo vlastnkm veejnch lzn vemstech nakzno, aby koupele zaizovali pro kad pohlav zvl. Hlavn dokoupelen urench pro eny nemli bt poutni dn mui krom tch, kte byli ureni kobsluze, avedle toho jet mali alkai, kte by zde mohli studovat. Mnoho mu seproto vydvalo zamale nebo lkae, aby mohli tyto ensk lzn navtvovat. Stedovk nevstky tak zpotku podnikaly tzv. lzesk cesty doproslulch lzeskch mst. Ze zpisk jist hospodsk spolenosti, kn nleeli ilkai alkrnci, sedozvdme, etakov lzesk cesty byly vtinou konny najae; vr. 1489 se ktomu elu sdruilo 54 lzeskch tovary s9 sluhy atento zbavn podnik podali od18. kvtna do3. ervna; dvata znevstince knmu pispvala zlatkou ron. Je nasnad, estedisky rozvtven prostituce byla vestedovku tak pstavn msta, nejen namoi, jako Hamburk, Bentky, Neapol, nbr inavelkch ekch, jako Pa, Mohu, Koln, Londn; nejvenj klientelou ovem byli obchodn cestujc. Nevoln lid tvoili vedle lid koovnch vestedovku pro prostituci zvl pznivou pdu. Najdeme zde podobn pomry, jak byly charakteristick pro otroksk antick stt, protoe tokesansk svt pejal jako ddictv starovku aotroctv bylo trpno bhem celho stedovku. Apotolov nepovaovali odstrann otroctv zakesansk poadavek. U uLuke teme: Kdopak jest zvs, maje sluebnka, jin oe nebo pase, aby jemu, kdy se zpole navrtil, hned ekl: Poj asedni zastl? Anobr zdali ned mu: Piprav, a poveem, aope se, slu mi, asenajm anapiji apotom ity jez apij? Zdali dkuje sluebnk tomu, euinil to, co mu bylo rozkzno? Nezd mi se. A uPavla teme: Sluebnci bute posluni pn tlesnch sbzn astrachem... Ne naoko slouce, jako ti, kte selidem lbiti usiluj, ale jako sluebnci Kristovi, ince vli bo zt due. (Epitola sv. Pavla kEfeskm, 6, 5-6) Sluebnky u, a jsou poddni pnm svm, vevem jim selbili, neodmlouvali, neokrdali, ale vevem vrnost pravou dokazovali, aby uen spasitele naeho boha vevem zdobili. (Druh epitola sv. Pavla kTimoteovi, 9-10) Ktekoli pod jhem jsou sluebnci, a maj pny sv zahodn v poctivosti, aby jmno bo auen nebylo rouhno. (Prvn epitola sv. Pavla kTimoteovi 6) Ani Luther (Martin L., 1483-1546, nm. nbo. reformtor, odjeho uen seodvj luternstv aada protestantskch crkv) vpodstat neml nanevolnictv jin n-

zor. Crkev, kter sestala slukou vldnoucch td, napomnala otroky kvrnosti ajejm pesvdenm podle jezuitsk formulace bylo, echudoba sama, tj. pomrn nepzniv podl navnjch statcch tohoto svta, je odprvnho lidskho hchu jako pozitivn anezmniteln initel vboskm programu spoleensk vstavby. Poet nevolnk v8. a10. stolet inil polovinu obyvatelstva, pozdji stoupl anatyi ptiny. S antickmi otroky bylo mon srovnvat pouze nevolnky nejuboej; vtina pedstavovala jaksi stedn stav. Pesto byl poet nevolnk, kte byli narovni otrok, velmi znan, take bhem celho stedovku kvetl il obchod sotroky zezpadu navchod anaopak, a toimezi jednotlivmi zemmi kesanskho Zpadu, piem byla samozejm hojn provozovna iprostituce. Souvisl pechod zantickho svta dokesanstv zde bylo mon jasn pozorovat; uen lsky nemohlo nic zmnit napokoen chudch aponen en, co bylo dsledkem vrobnch pomr. Vchodomsk byzantsk e, pouritou dobu ohromn tvar zcela starovk povahy, trvala adokonce stedovku asesvm nesmrnm vlivem pedstavovala bezpenou souvislost mezi starovkem astedovkem. Byzantsk prostituce vKonstantinopoli byla prv tak sloit jako ecko-msk prostituce podle formy ipodle msta, byla zde stejn aesteticky voln helnsk poivanost, pouze pozmnna orientlnmi vlivy. Byzanc byla podlouhou dobu jedinou velkomstsk kultury, kter mla siln vliv naevropsk aasijsk nrody inaarabskou kulturu. Cizineck kolonie dodvaly znanou klientelu kprostituci. Caihradsk pedmst Galata bylo odpradvna adosouasnosti hlavnm sdlem prostituce, protoe sezde sousteuje obchodn zahranin ivot. Na Krt zavldy Bentan (tj. odpo. 13. stol dopo. 17. stol.) byly zvlt vstedn pohlavn pomry. Slovansk svt, pokud byl byzantskm vhonkem, znho spolu sjinmi vcmi pevzal iantickou prostituci. Jireek zaznamenv, evr. 1373 sivBosn stovali nabezuzdn ivot latinskch afranckch kupc. O Bulharech Jireek k, esvmi uiteli byli streni dostejnho hrobu, kdy odvyilch Byzantinc pevzali zkony, literaturu, mravy inemravy. Na orientln azvlt muslimsk svt mla byzantsk kultura jet vraznj vliv; zByzance byl muslimskmi Araby pevzato zjemnl hetrstv. Kdy dobyli eck stedoasijsk, syrsk aegyptsk msta, osvojili siivechny mravy pokoenho lidu. Kultura novho hlavnho msta, Damaku, byla zcela eckho pvodu. A muslimsk kultura pronikl eckmi ivly psobila adony, Indie aSevern iStedn Afriky. A jako naVchod trvala antick prostituce inaZpad, ale jak naVchod eck vlivy podporovaly vvoj voln prostituce, tak naZpad utvrzovaly msk vlivy bordelovou prostituci. msko-latinsk kultura vestedovku pokraovala vitalskch ajihofrancouzskch mstech; naseveru vemstech zaloench many, vLyonu, Trevru, Mohui, Koln, Londn mnohdy petrvvaly star nevstince, stejn tak vepanlsku asevern Africe. Sta Germni, kte byli psnjch mrav ipes siln odpor kmstsk prostituci atomuto emeslu vbec, byli sthovnm nrod pivedeni tak blzko kmsk prostituci, ej veobecn podlehli apijali antickou prostitun organizaci isnevstinci asttnm dozorem. Kdy Vandalov (vchodogerm. kmen, pi taen najih obsadili Siclii, Korziku aKartgo, kde zaloili krlovstv, r. 455 vyplenili m) dobyli lehkomysln Kartgo, chtli vyhladit veejnou prostituci tm, evechny nevstky donutili kesatku akad druh prostituce

psn zakzali. Avak ta zanedlouho kvetla znovu aVandalov sestali jejmi horlivmi zkaznky, piem se zotuilch vojk zmnili vtdu bujnch lechtic. Obchod sdvaty. Na Zpad sevelmi brzy objevili mt obchodnci slidskm masem, krmi, pinejc vno, cetky alahdky, za toexportovali lidi vtinou uren kprostituci. Na Vchod star eck obchod sotroky provozovali Byzantinci apokud lo odvky, tak pevn arabt kupci. Bentan, Byzantinci, id aArabov mli vestedovku nejvt podl naobchodu sotroky. Byzanc, kde proti obchodu sdvkami marn zakroovala csaovna Theodora (500-525, manelka csae Justinina, srov. vpedch. dle), zstala vchodnm stediskem tohoto obchodu, jako jm naZpad byly Bentky, pesto eizde etn zkony vletech 876, 943 a960 potraly hlavn prodvn kesanskch otrok Arabm. Bentan aekov spolu vtomto vnosnm obchodu zvodili zapomoci iddohazova. Potulovali sepodle jaderskho pobe, Bentky, Ravenna, Neapol, Amalfi (ji. Itlie, Kalbrie, dnes provincie Salerno), Pisa byly jejich obchodn pstavy, vnich prodvali sv zbo anakupovali otroky avykletn hochy. Tak balknt Slovan setohoto obchodu astnili a ador. 1459 vyveli otroky zAlbnie aDalmcie doItlie. V Uhrch byl obchod sotroky zakzn potkem 11. stolet, vechch jej nalezneme v11. a12. stolet avNmecku jet v15. stolet. Z mnoha italskch mst vyslali bordeli nakupovae kad rok doNmecka, hlavn vbska, pro dvata donevstinc. vbsko (zahrnovalo dnen ji. ast. BadenskoWrtembersko azp. Bavorsko) sevelmi brzy stalo stediskem obchodu sdvaty. Pozdji sekalo: Samo vbsko by mohlo cel Nmecko hojn zsobovat dvaty, jako Frankov loupenky aebrky, echy kaci, Bavorsko zlodji, vcarsko katy akupli, Sasko pijany, Frizsko aWestflsko kivopsenky, Porn routy. V r. 1333 bylo mono koupit dv eny asi zapt korun; cena penz ovem byla mnohem vt ne dnes. Podobnou povst jako vbsk dvky mly vestedovku tak flandersk krasavice; zadoby Richarda II. (viz ve) je pro londnsk nevstince zakoupil londnsk lordmayor atak vitalskch nevstincch byly oblbeny. Zvltnm druhem obchodnk sdvaty byly v15. stolet francouzt rdeurs de filles (toulav holkai), spolenost koovnch lid, kte uneli mlad dvky, pohlavn je zneuili a pakje prodali. Stedovk obchod sdvaty tedy vedl ktypickmu bordelovmu otrokstv. Ohromnho rozsahu ikprostitunm elm nabyl obchod sotroky vmuslimskm Orientu, kde byly tisce ernch iblch otrok importovny zAfriky aEvropy. Zvlt cenni byli otroci panlskho pvodu. Otrokyn pichzely tak zeSrie, Persie aseverovchodnch tureckch hranic, kde byly eny zvlt krsn. Zsilky pvabnch mladch dvek putovaly doBagddu. V arabskch mstech byly domy otrok pravmi nevstinci aoblbenmi dostavenky arabskch svtk. Za krsnou otrokyni amilenku byly asto placeny velk penze; povstn bagddsk obchodnk sdvaty, Ibn Zmyn, zasv otrokyn dostval i80 a100 tisc dirham. Ve vlench dobch vak mly ukoistn eny velmi nepatrnou cenu: egyptsk sultn Beibars (1268) pr podobyt Antiochie (Antiocheia, dnes vTurecku, viz v2. dle) prodal tyi eny najednou zajeden dinr.

Kupli apasci. Velk poet koovnch lid amohutn rozmach obchodu sotroky podporoval ovem tak vestedovku vykoisovn prostituce kuplstvm apechovvastvm jak naVchod, tak inaZpad. Italt ruffiani poskytli mezinrodn jmno pro kuple, znm vevtin evropskch zem. Zkonk Alfonsa Moudrho (Alfons X., 1221-1284, odr. 1252 krl Kastilie), kter vyel vroce 1260, rozeznval pt druh kuplstv: 1. bordele, ijc zvdlku holek, 2. zprostedkovatele, kte chod kenm, aby je vzjmu svch zkaznk svedli kesmilstvu, 3. otroke, kde maj otrokyn ajin mlad dvky usebe, aby je poskytli kadmu zapenze, 4. kuple vlastn eny a5. kuple, kte zaplatu postupuj svj byt kprostitunm elm, neboli emesln zprostedkovvaj dostavenka. Vznikl velk poet nzv, kter byly vrznch zemch dvny kuplm, co nejlpe svd ovelkm rozsahu tohoto emesla vestedovku. Kuplstv sevnovaly ietn prostitutky, kter vykoisovaly nejen dvky, je prostituci upropadly, ale svdly kn ipoestn eny. V Koln byly nap. vydny psn zkony proti tm kuplkm, kter vedou dvky kesmilstvu, pivdj je keknm, poskytuj pleitost jeptikm, manelm shnj jin pan atd. Tak vefrancouzskch povdkch (fabliaux) hraj kuplky, kter hlavn knm prokazuj sluby, svou lohu. Nezdka sestalo, emui nebo rodie dali pro dluhy sv eny nebo dcery dozstavy bordelovmu krmi amsty tobylo dovoleno, kdy setak stalo zasouhlasu pslun dvky nebo eny. V Norimberku tovak psn zakazoval nevstincov d aveejn mnn takovou enou opovrhovalo vce ne emeslnou nevstkou. V Itlii, zejmna vBentkch, kde sekuplstv vestedovku velmi rozmohlo, setomuto nevkusnmu emeslu vnovali ietn lechtici akn. V roce 1492 bylo zBentek podle zprvy milnskho vyslance vypovzeno 111 lechtic, kte usebe pechovvali eny, stejn inkolik mnich afar. emesln kupli abordeli mli nevstky pln vesvch rukou, byli jejich stlmi viteli atud sepodobali souasnm bordelm. Rovn stedovc pasci mli vechny povahov znaky dnench modernch pask, ale pask bordelov nevstky byl snad dokonce jet astj ne pask voln prostitutky, protoe nevstincov prostitutka mla znanou pevahu. Rzn druhy koovnch lid, hlavn sel klerikov, tito typicky stedovc lajdci, setomuto emeslu rdi vnovali. V Anglii v15. stolet bylo crosbiting art nazvno podle Lawrence Crosbitera, koovnho lupie apaska, kter il nejen zvdlk svch holek, ale nutil je tak ktomu, aby sv zkaznky okrdaly. Slavnm pedstavitelem stedovkho pasctv je bsnk Franois Villon, kter velmi nzorn vylil pomr paska knevstce vesv proslul Balad oVillonovi atlust Margot. Ve panlsku se vpolovin 15. stolet pasctv rozmohlo tak nebezpen, eJindich IV. vydal (v r. 1409) zkon, kter nevstkm zakazoval vydrovat aivit milence. Italsk novelista Masuccio (Salerniano M., vl. jm. Tomamaso Guarddati, 1420-1500) vylil neapolsk pasky, beccarini di carne umana (eznky lidskho masa), kte mnohdy zvlastnick rlivosti zrauj sv dvata noem. Zobrazil tak jednoho jmnem Griffone, jeho holka, la Marchesa, shn svj denn vdlek umnich vkltee akdy pijde dom, kde ji Griffone oekv, hod mu tato uboh otrokyn penze... Stedovk lidov davy neznaly vy hmotn ani duchovn poitky, hrub seopjely nboenstvm, pohlavm aalkoholem, dvrnm spolenkem prostitu-

ce. Tebae mnoz crkevn otcov pi povn alkoholu doporuovali stdmost, nebyla crkev nikdy proti alkoholu, nebo vno stejn jako voda pro ni bylo bom darem. Krem avep bylo vestedovkch mstech snad jet vce ne vmodernch. Na Erfurt sinap. vr. 1300 stovali, etam tm nen ulice, kde byl nebylo pt aest enk. Podobn sehovoilo oBasileji aAugpurku (Augsburg, Bavorsko). Mnoh tyto krmy ataverny pmo provozovaly prostituci, nebo krmm imstskm vepnkm vna bylo vrchnost dovoleno, aby vesvm dom mli holky kpilkn host. Naopak inevstince mly vepn koncese. Zejmna ufrancouzskch aitalskch taveren akabaret bylo tk vyptrat, m byly pvodn, zda nevstincem nebo krmou. Lipsk d pro enkovny vna zr. 1467 naizoval, edn enkovna nem trpt, aby veejn ena sedla vjejm sklep, anem j dvat vno, ponvad tom zansledek mnoho rozbroj mezi studenty atovaryi, rvaky, zabjen amnoho dalch zloin; pouze mimo dm asklep smli koovnm enm prodvat vno. Na podobn pomry sistovali tak Vdeci vr. 1403. Staromsk taverna trvala prost vestedovku jako krma-nevstinec; v11. stolet byla obvyklm mstem prostituce, ne ji pozdji vystdal bordel. Hrlo sezde vkostky anezkuen host zde byl olupovn dvaty, hri ikrmem tm adonaha. Byly tozkrtka (podle jist stedovk francouzsk bsn) ertovy kaple. Jak vLipsku, tak ijinde sesnaili elit nepstojnostem, kter vznikly ztchto pomr, rznmi zkazy. Anglick zkon dokonce trestal vzenm eny, kter byly pistieny vhostinci. Francouzsk krl Karel VI. vydal (v r. 1420) nazen proti astm ppadm, kdy prostitutky byly majitelkami enkoven. V Basileji byly sdlem prostituce krom nevstinc istravovny naObilnm trhu; byly pod psnm dozorem mstsk rady, kter peovala oto, aby dvata nebyla vydrna hostinskm amohla chodit dokostela. Tyto stravovny byly navtvovny hlavn chudm akoovnm lidem inevstkami aasto zde bylo divoce hodovno. Alkohol jako ptel aprvodce prostituce byl rozen rznm zpsobem tak namuslimskm Vchod, tebae korn vno zakazuje. Bylo srostl sivotem lidu adnmi zkazy senedalo odstranit. Arabt bsnci opvovali hodokvasy vespolenosti krsnch hetr. V takovm socilnm akulturnm prosted bujel voln pohlavn stedovk ivot, vnm byla ena nboenstvm imuskou libovl hluboce ponena.

I. V

ENA A RENESANN IDELY

Djinn mylenky alidsk nzory, jak jsme ivtomto dle uastji pozorovali, nevnikaj doivota odnkud zvenku, nbr jsou dsledkem tohoto ivota alidskho byt. Plynouc spoleensk ivot asmr jeho pohybu pakuruj vpodstat jedin hmotn astle semncmi lidsk zjmy. Vrobn mechanismus, neustle podrobovan pevratm, probouz vjednotlivch tdch ivcelch nrodech mnoh nov poteby aetn star, dve obecn poteby zatlauje dopozad, co vede kvelkm zmnm vhospodskm ivot dan spolenosti ikvelkm zmnm vmylenkovm acitovm ivot lid. Spoleensk ivot semn aspolenost tou ponov organizaci. Nov hospodsk zsady sestvaj revolunm initelem, kter ru nebo mn star spoleensk tdy atvo nov tdy snovmi potebami azjmy atud inovmi nzory. Tento proces trv nkolik desetilet nebo cel stolet podle toho, jak hluboce zabr jeho pluh ajak oste oddluje minulou dobu oddoby nov: dje setak dlouho, dokud vechny oblasti ivota nejsou pizpsobeny novm zsadm. Nov djinn pedstavitel buduje novou tvnost doby atakov revolun epocha pravideln pedstavuje velkolepou podvanou. Probouz seobecn tvoivost, vude nastv prudk asml pohyb, nenvist ilska nabvaj obrovskch rozmr, zddn pedsudky jsou zalapvny doprachu. Oveme pitom jsou izkony pohlavnho amilostnho ivota podrobovny ton revizi ajejich pouta selmou. Renesance jako revolun proces. Jednou takovou dobou byla renesance, pedstavujc zsadn obrodu pro evropskou kulturu. V dn 14. a15. stolet sezaal uplatovat nov hospodsk vvoj kmasov vrob zbo akpennmu hospodstv, zzkho rmce jednoduch rolnick aemeslnick produkce nastoupila sml cesta kprmyslu asvtovmu obchodu, kprvnmu stupni modernho kapitalismu. Dlba prce, pirozen aneustl snaha oefektivnj arozumnj vrobn proces, vedla krozkladu naturlnho hospodstv, je bylo zkladem stedovku aznamenalo, jak vme, erodina azk vrobn pospolitost pro sebe vyrb tm ve, copotebuje, piem feudln pn, dostvajc povinn tribut, za toposkytoval ochranu ped neptelem. Vznikla samostatn emesla, vyrbjc nad vlastn spotebu aohlejc se povmn sjinmi skupinami. Na pirozench dopravnch kiovatkch vznikly trhy, aprotoe zde bylo nutn pro nahromadn zbo zajistit ochranu ped loupenmi ivly, bylo nutn obec promovat vopevnn msto. Stl vzrst vroby aemesel paksmoval ktomu, ebylo vyrbno vhradn pro vmnu aobchod apenze sestaly jeho zvanm initelem. m vce serozvjela vmna zbo, tm vt moc sestvaly penze. Ty byly zbom, kter kad pijmal akter kad poteboval, zan bylo mon dostat ve, coposkytoval feudln vrobn zpsob, osobn sluhy, dm advr, pokrmy anpoje, ale imnoho pedmt, kter senedaly vyrbt doma vrodin, pedmty, jejich vlastnn sestvalo stle vt potebou akter nemohly bt zskvny jinak, ne zapenze. Tdy vydlvajc penze, vyrbjc zbo nebo stmto zbom obchodujc, nabvaly stle vtho vznamu. Cechovn mistr, kter mohl do-

shnout jen stednho blahobytu, protoe poet tovary byl omezen zkonem, byl brzy pedstien kupcem, jeho ziskuchtivost neznala mru, jeho kapitl byl schopen neomezenho rozpt, proto byly jeho obchodn zisky ohromn, co pro nho nebylo nepjemn.9 Penze tedy rozloily azniily stedovk feudln vrobn zpsob, zniily pdu, nakter selid dosud pohybovali, spoleensk byt postavily nanovou rove, kter zjednaly nov koeny. Vechny nzory byly zmnny. Kupec sevynoil vdjinch jako zakladatel nov tdy, prvn formy dnen buroazie. Tak ostatn tdy sedkladn promnily adjinn pohyb pohnly zcela nov podnty. Star stedovk ml jen nepatrnou chu kexpanzi, protoe vrob pro vlastn potebu staily zk hranice, ale vroba zbo pro svtov obchod neznala meze, jednotlivec iobec mohli bt puzeni krozmachu nejsilnjmi pohnutkami, svm duchem semohli donekonena povznet nad vechny zbrany. Stedovk kolektivistick lovk byl nahrazovn novm lovkem, individualistou, ktermu lo hlavn oto, aby rozvinul vechny sv sly, mnoho vydlal azskal. Nejdve tozaalo vjin Itlii, kde velmi brzy vznikly obchodn styky mezi Vchodem aEvropou. S Caihradem byl navzn prvn zmosk obchod, ponm nsledovala Itlie severn apostupn panlsko, Francie, Nmecko astedomosk zem. Krok zakrokem lidstvo vychzelo zidylickho stedovku. Zjem vzrstajcho kapitalismu odrah kovy anov odbytit pakvedl evropsk svt keslavnm objevnm avzkumnm cestm, civilizace pekroila pirozen hranice Evropy; jako chtla bt crkev obecn, tak se ihospodstv stvalo kosmopolitickm velkoobchodem: kapitalismu u vjeho potcch bylo lhostejn, je-li nkdo pohan, id nebo kesan, jen kdy snm bylo mon obchodovat.10 Kad tvoiv arevolun doba je vak prosycena milostnost smyslnost, vn je nejskutenj ivot. A m mocnj je smysln schopnost doby, vekter vznikaj velk vci, tm mohutnj anesmrtelnj jsou jej vkony. Renesanci je proto mon pes vechny protivn snahy, kter se vn kiuj, nazvat jedinenm vkem smysnsi lot. Idel nov krsy. Protoe vechny pedstavy, kter sirenesance vytvoila, byly velkorys, nechybla j ani mohutnost veveobecnch pedstavch otlesnch vcech, kter paknalezly nejvt vraz vumleckm zobrazovn lidskho tla. Renesance sipro sv poteby znovu objevila tlesnho lovka ajeho fyzick vzhled siznovu vytvela podle svch novch pedstav. Podle starho stedovkho nzoru vude tam, kam sahala moc katolick crkve, bylo tlo jen pechodnou apomjejc strnkou nesmrteln due. Neznamenalo toovem, esmyslnost byla zestarho stedovku vypuzena, vdy bhem vech dob je tlo silnj ne duch. Vedle toho asketick ideologie hlsan crkv avldnouc feudln tdou davm, nebyla ideologi dvorsk feudln lechty: romantick rytsk sluba mla pes svou vekerou zvrcenou strojenost velmi realistick jdro. Ryti nemluvili onesmrteln dui, nbr ovelmi milostnm tle. Avak pesto, evtomto kultu nalezneme prvn hromadn zrodky heterosexuln individuln lsky, nebyla jeho smyslnost zdrav povahy, ale byla tospe padkov rafinovanost tdy, odsouzen kbrzkmu zniku. S tm serenesance nutn ocitla vpkrm rozporu. Proti rafinovanosti zanikajc doby semusela postavit zdravmu, silou srcmu svtu, ideologii nov pichzejc

tdy. Pedevm lovka sthla znebe nazem azbavila ho mystick povahy. Nov situace vytvoila nov idel. lovk, kter byl podle stedovku spe nstrojem nadpozemsk due, senyn stal nstrojem pozemskho ivota, jemu ml bt idelnm nstrojem pozemsk radosti. Ano, zrodil seidel nov krsy. Krasocitn pojmy kad doby jsou zvisl najej zkladn povaze. Jako nejsou vn mravn nzory, nejsou ani absolutn krasocitn pojmy: jsou jich stovky amtkem je vdy jejich doba, protoe jsou nutnou aneoddlitelnou soust jej kultury. Renesance povaovala zadokonalost nejvy mru zdrav aeln krsy, tedy vyhrannost vech fyzickch znak, jimi seli ena odmue anaopak, nejzetelnj vyjden pohlavn ensk imusk povahy. Renesann tlesn pojet bylo zcela smysln, protoe eln krsa lidskho tla me bt jen erotickou krsou. Idelnm typem lovka byl lovk nejvce schopn probouzet lsku vpsn ivoinm smyslu: Mu svraznmi znaky sam sly, energie apohlavn aktivnosti; ena, tlesn nejzdatnj jako samice, smocnmi adry, irokmi boky, plnm zadkem apevnmi stehny. Protoe kad revolun doba je puzena svou tvr chut nad norml amus chtt mnoho, aby doshla alespo neho vnekonenm zpasu sestarm svtem anepznivou st skutenosti bylo fyzickm idelem renesance skuten hrdinsk plemeno: mu Apollon aHerkules vjedn postav, ena Venue aJuno zrove (ant. mytol. postavy srov. vpedch. dle). Podle Brandese byl mlad anglick lord zdoby anglick renesance nejulechtilejm produktem lidstva, msi mezi belvederskm Apollonem ahebcem poctnm cenou vlidsk podob: ctil sestejn muem inu jako umlcem. Brantme (Pierre de Bourgerdeiles, 1535-1614, vlenk, dobrodruh aposlze spisovatel), kdy vypravoval vGalantnch dmch jaksi zitky smilenkou majesttn postavy, velmi chvl pvaby statnch en ajejich hodnotu, kterou porovnv shodnotou velkch akrsnch o. Tato zkladn snaha, pro kterou byla tlesnost stedem zjm atlesn krsa zdrav zdrazovan vesmyslnosti, byla spolen vem zemm, kde sezrodil renesann lovk. Jet jedno mly spolen: vude sevracel antick krasocitn idel, kter byl svm vznikem aobsahem tak blzk tto dob. Jinak sevak podle djinn situace kad zem tento veobecn renesann idel mnil, pokud lo oobecn pojet krsy, nebo nejen kad ena, ale dokonce ikad tda sivytv svho Apolla asvou Venui tak jako ostatn pedstavy aidely podle svch zvltnch zjm. V Itlii, panlsku aFrancii vedl cel vvoj vtchto zemch karistokratickmu idelu, kpedstav boskho pokolen, oprotnho odmalichernosti vednho ivota. Nejvy forma vznikla vItlii, protoe zde mu jednak byla npomocna proda, jednak tomu napomhaly hojn zbytky antiky ajej tradice. Naproti tomu vmalomckm aemeslnickm Nmecku vznikla jin typick renesann mansk krsa. Kult enskch ader. Renesann idel krsy byl ovem provzen kultem tlesn krsy, kter obecnou pedstavu propracovval dopodrobnost asestavil kodex tlesnch pvab. Protoe tvr innost byla pedevm projevem musk inorodosti amu byl ivel, kter sienu namlouval, byly vpoped tohoto kodexu krsy ensk pvaby. Podle nejvyho sla vce ne estaticeti uritmi krsami, podle jinch jen osmncti, tiadvaceti nebo sedmadvaceti, mla bt opatena ena, chtla-li bt poveden avelmi chutn napohled.

Tyto poadavky nakrsu byly rzn sestavovny podle uritch mst azem. A vude byl tento kodex ensk krsy dvn dover arm, psniek asto doprovzench obrzky. Tak senap. znmeckch psn dozvdme, ekrsn ena m mt hlavu zech (pedevm zPrahy), hrdlo, zda apae zBrabantu (tj. nazem dnen Belgie aNizozem), vbsk prsa, ale ob adra zRakouska (z Korutan), ruce zKolna nad Rnem, bicho zFrancie, skulinu zBavor, nohy odRna, zadek zevbska (viz ve) nebo Polska, vbskou e abavorsk mrav. y Ale vevech svatebnch aserendnch psnch iepigramech sevelmi mlo hovo oduchovn krse: vbec nen e otomto choulostivm pedmtu, tolik zvanm vpadkovch dobch. Pi masopustnch lidovch hrch sezvodilo oto, kdo nejlpe pov nco vtipnho kechvle eny. e zde lo vdy omilostn tlo, lkajc svmi rznmi pvaby mue klsce, a ezde nechybla upmn drastinost, otom svd vechny zachovan rmovaky. Nejnadenj zpvy byly vrenesanci vnovny krse ader, blostnch jako slonov kost, Venuinch pahork, cukrovch koul, jevcch se nanrovace jako vychzejc jarn slunce atrcch smle dvma bodly. Kde zaznla pse ochvle eny, tam byla nejdve anejhlasitji chvlena adra. U Hans Sachs (1494-1576, nm. bsnk adramatik, autor psn, ver atd., len norimberskho evcovskho cechu), vec-poeta, rmoval: M krek bl, hrdlo snm, a pod tm prsk dv ctm, co ilkami jsou zdobeny a nastrany rozdleny. Vlask prozaik Agnuolo Firenzuola (Angolo Giovanni, 1493-1543) vnoval vesvch rozhovorech O krse en mnoho nadench slov prv enskm adrm: Plnost poprs propjuje cel postav majesttnost; jsou zde ob adra, dva pahorky pokryt snhem aremi, navrcholku srubnovmi knoflky, hubikami krsnch auitench ndob, kter, nehled nauitek, je poskytuj tm, edvaj potravu kojencm, vyzauj skvostn lesk spojen stakovm mnostvm neobyejnho pvabu, ejsme nuceni, a chceme i nechceme, nanj uprat sv zraky kesv velk radosti... adra maj bt pedevm bl. Na bych vak pltval slovy, adra maj bt jako zde adra Selvaggie, jen je pozorujte anajdete tu pohromad vekerou dokonalost, mru, pvabnost, roztomilost, vnadu arozkonost, zkrtka vekerou krsu. Zde kvetou fialky vkad ron dob, zde jsou lednov re, zde je srpnov snh, zde prodlvaj Charitky, amoreti, touha, bostva pocel alichotek, vnci astuhami, zkrtka sesvou celou vzdobou, anejene nic nechyb, nbr je toho vce, ne sipeje nejsmlej nadje, ne me pochopit rozum, vyvolat pam, vyslovit e, proniknout obrazotvornost... eknme, eta adra jsou krsn, kter, nehled najejich ku, je je jejich hlavn ozdobou, jev takovou plnost, edn kost pod nimi nen viditeln, kter odprvnho okraje tak pomalu pibvaj, eoko toho sotva postihne, kter jev zc bl promsen remi, vln sesv, jako by nemla chu nechvat senadle utlaovat atsnit oblekem, zdaj setrhati sv vzen apovstvaj stakovou prudkost asilou, enut zrak jinch lid, aby nanich spoinul, zkterho dvodu setak nedaj nastup. Kultu enskch ader se vrenesanci podobalo jen naden veleben nejintimnj vnady eny vevech jazycch. Zdrav robustnost renesann povahy zde ovem vedla kupmnosti azetelnosti, jak by moralisty acenzory na doby pivedla

klenstv. Velmi asto setehdy diskutovalo otom, kter polovina enskho tla je krsnj, zda horn nebo spodn, avtinou serozhodovali pro spodn polovinu stm pesvdenm, eensk adra jsou tak krsn prv proto, evzbuzuj touhu podalch intimnch pvabech eny. Renesance velmi dobe chpala onen vztah mezi adry apohlavm, onm jsme mluvili vprvnm svazku tohoto dla, avadrech vidla eminentn milostn orgn zvle prody. Velmi star avpvodnch francouzskch, nmeckch, vlaskch apanlskch znnch velmi drsn povdka vypravuje ojist bylin, kter zpsobuje, pokud pijde dostyku senskm klnem, eten promluv. Pr setedy stalo, eseslin panna pi koupn svm tlem pimen dotkla tto byliny ajej kln hovoil. Zaal sej posmvat, eje pyn nasvou krsu: vichni ti dvoc semui pr jdou jen zajejm klnem avechna ostatn krsa pro n nen nim. I vznikl spor apanna serozela sesvm klnem. Skuten se pakprokzalo, esemui pestali oni zajmat, ipes jej ostatn vnady. Ale ani druh sti senevedlo lpe, vude ji vyhnli sodporem. A tak sepanna opt sela sesvm klnem, poalovaly siabyly rdy, esemohou opt spojit. Symbolika tto povdky je skuten hlubok: vechna ensk krsa m ivou hodnotu jen tehdy, je-li prozena skutenou erotikou, ale hol erotika je protivn. Stejn smysln renesann pojet musk krsy bylo ponkud skromnj, pokud lo opoet poadavk nakrsu. Kdy aestaticet rznch krs bylo poadovno naen, umue sedokzali vnutnm ppad spokojit sjedinou. Tato jedna krsa nleit vyzbrojenost kmilostnmu dlu byla nade ve cenna avyrovnvala nkdy itdn rozdly, sluhu inila hodnm knny achudho hodnm nejbohat nevsty. Renesance proti vem ostatnm dobm tuto muovu vlastnost povaovala zaskuten nejvy poadavek azesoukrom eniny touhy uinila obecn zkon. Svrzn aupmn jej tak zdraznila vmusk md. V kad renesann zemi byla milostn muova vzbroj zvlt cennm pedmtem nesetnch rozhovor, bsn, pslov, hdanek, fraek apovdek. Ale byl by toomyl zde hovoit jen ohrub erotick rozpustilosti anevidt, etoto pojet mue bylo logickm anezbytnm dsledkem obecnho renesannho tvoivho pudu. Dsledn stm byla vrenesanci cenna tak tlesn zralost, mu aena vposlednm rozkvtu sil, mu navrcholu fyzick sly apohlavn schopnosti, ena nikoli jako puc poup, ale vevku, kdy jsou jej tvary pln rozvinuty auvdomle poskytuj nejsilnj splnn touhy. Za nejlep vk ueny byl vrenesanci povaovn vk odptaticeti dotyiceti let. Zral matce dvali pednost ped teprve rozkvtajc dcerou. Nejvce mue zajmala adra, znich utryskaly pramnky ivota. Z takov mentality asenzibility se pakrodilo tak krasocitn pojet, kter fyziognomii thotn eny pokldalo zaesteticky krsnou, a tonikoli jen vpenesenm smyslu, zcty kmatestv, ale pmo smysln krsnou. Thotn ena nebyl nijak vzcn pedmt renesannho umleckho zobrazovn apostavm nahch en zde byl nezdka dvn zvltn pvab tm, ebyl jejich ivot vytven vpotcch thotenstv. Zralost, kter unesla sv ovoce, sebezdn stvala nejvym vrazem tvoivosti asymbolem doby. Omlazovac studny. Protoe renesann lid umue aeny vidli pedevm jejich pohlavn povahu, zeveho nejvce tedy nenvidli st, kterho sebli. Pro-

to bylo nejvt touhou obou pohlav, aby omldli, jakmile zaali strnout. V umn 15. a16. stolet seasto setkvme smotivem omlazovac studny, kterou snad nejlpe namaloval Luk Cranach (Lucac C., 1472-1553, vznamn nm. mal agai) rfk: Z lev strany sehrnou staeny navozech, komo, vnostkch, nakrch, ba inazdech mue-starce. Chtj sejet jednou vrtit dodn svho mld, provat jet jeden ivot, okusit jet jednou vechny sladkosti lsky. Voda krsn kany m tento zzrak provst. Sehnuty stm, svyhublmi tly azvadlmi prsy sestupuj najedn stran dozzran vody anadruh stran pokoupeli vystupuj: vcvch jim bije nov ivot, jsou uopt mladistvmi tvory okrouhlch tvar apevnch ader, stle znovu schopnmi probouzet muskou dost. A skuten vpravo hned zan nov ivot: tanec, milkovn, erty. A vkov dokazuj tonejdleitj: esejim vrtila schopnost kmilostnmu dlu. Rovn naproslulm velkm devorytu H. S. Behama (psn iBeheim, Bhm, Peham, Hans Sebald, 1500-1550, nm. rytec amal) ze16. stolet, kter popadesti letech pouil Johann Theodor de Bry keskvl rytin, je tato mylenka rozvinuta donejvt e vpravou smyslnou velepse. I toto velmi cenn umleck dlo je pedevm rovnocennm kulturn-historickm dokumentem omravech vestedovkch lznch akoupelnch, jeho zkladn mylenkou je tak omlazovac studna, ale nejde zde pouze oeny jako uCranacha, nbr i omue. Obrozen sihned ponaj jako prav mlde, zdob se, z asmj, hraj si, lakuj, dovdj, miluj se vdvrn pospolitosti obou pohlav astejn horliv. Je tu bohat znzornna pedstava zlatho vku, pokterm vichni touili jako povku rajskch smyslnch poitk. Omlazovac prostedky. Omlazovac kana jako zlat vk byla ovem pouhou vzpomnkou naztracenou dobu pvodn volnosnubnosti apohdkovou pedstavou. Skutench omlazovacch vsledk chtli doshnout mnoha prostedky, kter jim dodvalo umn mastik, cikn astaen, bu tajn poskytovan nebo veejn nabzen kekoupi naulicch atrzch. Tak velmi rozen lidov povry doporuovaly rzn omlazovac metody, pi nich mlo pomilovn nejdleitj vznam. Nejlep omlazovac prostedek pro enu je milostn rosa, napsal jaksi soudob francouzsk spisovatel, Brantme vyslovil stejn nzor svm drastickm zpsobem alid sezkrtka domnval, eena siudr mladost tehdy, kdy denn zakus objet silnho mue. Mui lidov tradice doporuovala koupel, kterou mu piprav deset panen, okoennou uritmi vonnmi bylinami adrogami. Kdy se potto koupeli odebere naloe sneposkvrnnou pannou, probud sedruh den jako jinoch. Podle jin verze ml potakov koupeli leet jednu noc mezi dvma pannami. Kult nahoty. Stedovk nzor nanahotu byl stle jet dojist mry nezaujat. Jet v16. stolet chodili lid spt zcela naz, ob pohlav vkadm vku anikoli jen sedlci aporoben lid, ale ilechtici abohat man. I host spal nah mezi nahmi vespolen lonici. Nebylo vzcnm kazem, emu, ena idvky beli naz pes ulici, kdy lzesk zvonil dokoupele. V renesanci byla tato nezaujatost ped nahotou podporovna hrdm honoenm tlesnou krsou, kter byla soblibou odhalovna celmu svtu, byla poklad, kter nebyl peliv skrvn ped nepovolanmi zraky, zil vslech anaulicch itrzch byl ukazovn vemu lidu.

Pokusme senyn naokamik zapomenout natemn svt pedsudk amrav, kter ns obklopuje, pokusme se zesvch o sett podivn zkal, jm ns umle opatily crkve amck zpsoby, arozjasnnm zrakem pohleme nasvt, vnm serod lidsk nahota zestejnch zdroj jako nahota byliny nebo zvete. Oblci ri by bylo blznovstvm, je-li obleena cirkusov opice, je tovc smn nevkusn, protoe m vak lovk sloitj avy aspirace, zmocnil se vdlouhm vvojovm procesu obleku, a tojednak zeroticko-krasocitnch dvod ajednak aby sebrnil nepznivm klimatickm pomrm. Ale lovk, tak pyn nasvou povenost avynalzavost, sepojednou nechal zcela zotroit vlastnm vynlezem: stal senejen otrokem mdy, ale nevolnkem odvu vbec avnovovku tzv. osvcen obdob ivou tlesnou nahotu vykzalo zcela zveejnho ivota ajen znutnosti ji trp vevtvarnm umn. Lze spotat, okolik krsy je olupovn ivot civilizovanho lidstva tm, ekrsn nahota lidskho tla zmizela zveejnosti, sm pouhm stnem pelett jevit nebo bt pokaena polozahalenm akoketovat vlznch nebo slech vrafinovan dekolti? Lze spotat, kolika istm mravnm hodnotm je zabraovn nezbytn pchod, lpe eeno nvrat dosocilnho ivota, tm, esepirozen nahota stala zloinem apikantn dekolt spoleenskm zvykem? Crkevn tlak, spolen smckou pruderi, spov nanaich ohyzdnch mravech ivtom smru, aje toopt nahota eny, kter je povaovna zaneistou anebezpenou. Musk ajinosk tla seodhaluj alespo vlznch, koupalitch api nkterch sportech: tlo eny advky je vak pro veejnost navdy zakleto doobalu. Pedstavme si, kolik iv krsy hyne vnepoznn, protoe sta atisce krsnch dvek aen nejsou kvidn vesv nejskvlej podob tlesn krsy, leda pro sobeckho jednotlivce, kter sepravideln velmi rychle piin oto, aby vzaly zasv. Nikoli iv krsa, ale krejovsk vrobky nejpitomjho anejzvrhlejho druhu jsou veejn vystavovny naodiv. Povznejc aosvobozujc krsa je zatracena avyhnna, provokativn honosnost azkaenost sesm kdekoli roztahovat... Zdrav renesance senaopak chlubila pedevm enskou nahotou. Manelky amilenky byly portrtovny bu zcela nah nebo skvle dekoltovan. Tizian (Tiziano Vecellio, 146-175, bentsk mal vrcholn renesance) namaloval pln nahou vvodkyni zUrbina jako Venui, rovn knku Eboli, milenku panlskho krle Filipa II. (1527-1598, p. krl odr. 1556, zrodu Habsburk), Diana zPoitiersu, milenka francouzskho Jindicha II. (1519-1559, franc. krl odr. 1547, zrodu Valois) senechala portrtovat nkolikrt, rovn Gabriela dEstre, milenka Jindicha IV. (l553-1610, franc. krl odr. 1594, zrodu Bourbon). Raffael (Raffaelo Santi, 14831520, ital. mal vrcholc renesance) namaloval poloobnaenou Fornarinu, Tizian svou dceru Livinii, Rubens (Petrus Paulus, 1577-1640, vlmsk, tj. nizozemsk mal sklonku renesance) Marii Medicejskou: jsou topedevm chvalozpvy nalep ensk adra, jakch bylo vrenesanci vytvoeno nesetn. Mu jakoby nechval pedevm portrtovat adra sv manelky amilenky, ena uvolovala svou nrovaku aodsunovala vechny rouky, jako by seml kad dosyta potit vnadami jejho bohatho pokladu, kter byl okzale veleben. Podle renesannho pojet byla krskou krsek Panna Marie. Zbon lid poklekali ped bo matkou svdomm, ezde uctvaj inejvzcnj zzrak tlesn krsy. To ovem byla pleitost pro ctidost vysoce postavench en, aby nechaly svou krsu zazit vesvatm obrazu. Nejproslulej je pklad Aneky Sorelov,

milenky francouzskho Karla VII. (1403-1461, krl odr. 1422, zrodu Valois), kter senechala Jeanem Fouquetem (1410-ped 1480, zakl. franc. renes. malstv) namalovat jako Marie sJekem, kter dtti nakln podv svj ndhern prs. Tak nejedno mocn crkevn kne dvalo dochrmu podle antickho vzoru postavit sochu sv milenky vpodob svtice; nap. Sigismondo Malatesta, kter vletech 1445-1450 nechal vRimini postavit skvostn chrm sv. Frantice avnm umstit sochu sv krsn milenky Isotty. Mnoho nadpozemskch mylenek pitom renesann lid nemli: model iumlec zde mli namysli pedevm ty nejpozemtj vc. i Ale renesance nahotu ped zraky tisc milovala ivnepenesen form, jako ivou nahotu naulici. U dve jsme sezmnili otom, emocn panovnci senechvali rdi vtat aobveselovat nahmi krasavicemi, kdy navtvili nkter msto. O vjezdu Karla V. (1500-1558, odr. 1519 msk csa, vldl vRakousku, panlsku, Nizozem) doAntverp takov podrobnosti zaznamenal proslul Albrecht Drer (1471-1528, nm. mal adevorytec), kter byl pitom aochotn sepiznv svmu pteli Melanchtonovi, ety nah dvky pozoroval velmi peliv azponkud nestoudn blzkosti, protoe je mal. Bhem vjezdu Ludvka XI. (1423-1483, franc. krl odr. 1226, odr. 1519 zrodu Valois) doPae vr. 1461 stli ufontny du Ponceau div mui aeny, aby spolu zpasili, piem ti nah krsn dvky pedstavujc sirny mly pr tak krsn adra askvl tlesn tvary, ese nan nikdo nemohl dosyta vynadvat. Po ad pakpednely ped krlem oslavn vere najeho osobu. Za vjezdu burgundskho Karla Smlho (viz ve) doLillu vr. 1468 byl ped krlem pedvdn Paridv soud setemi zcela nahmi krasavicemi apodle soudobho kronike senic zmnoha podvanch netilo takov pozornosti atakov pochvale lidu, jako prv toto pedstaven. Kad divk vak pitom hrl Paridovu lohu abedliv posuzoval pvaby nahch bohy. Anglick krlovna Albta (Albta I., 1533-1603, dcera Jindicha VIII., podle jej dlouh vldy albtnsk doba) pr navtvovala jen ty zahrady, vnich byla vtna apijmna nymfami, nereidkami, tritony abohy luin iles, jim pohansk krsa dovolovala sklenn aty, tj. lehk roucha zprhlednch ltek. Vme u, ekeslavnostem aprodukcm tohoto druhu byly vybrny nejkrsnj nevstky zmsta. Nebyly tovak vdy veejn holky, nbr tak dcery bohatch patricij, kter sipovaovaly zaest, kdy mohly pln nah kret ped csaem. Kdy chtl markrab Bedich Braniborsk uspodat podobnou slavnost spoestnmi enami veFrankfurtu, byl zdej radou odmtnut, protoe tovtomto mst pr nebylo nikdy zvykem, aje tedy pravdpodobn, eto, conebylo zvykem veFrankfurtu, bylo asi obyejem jinde, kdy Bedich Braniborsk vyslovil takov pn. Na jednu vc je zde teba upozornit. Pozdji poznme renesann lidovou erotiku; dosud zmnn slavnosti vak byly pedevm dvorsk, tento druh kultu tlesn krsy byl pstovn hlavn svtskou acrkevn aristokraci. Pomrn nejmn ho bylo vmalomckm Nmecku, nejokzalej anejbujnj byl vzemch, kde upevldal politicky ispoleensky vladask absolutismus, proto sechlubili hlavn krsou eny. Pro vladae abohe je ena drahocenn luxusn pedmt, kterm selze nejlpe honosit nadkaz vzneenosti nebo spoleensk lohy. To je pansk morlka obvykl vdobch finannho rozkvtu azvle, znmka frivolnho nzoru ablzkosti padku.

Frivolnost. Jak hluboko tato frivolnost pozdji pronikla dodvorskch kruh, toho je dobrm, by ponkud neomalenm svdkem siegneur de Brantme (viz ve), jeho spisy jsou zvlt cenny pro zpracovn renesannch mravnch djin. Vechny pikantn aerotick historky, kter Brantme pro potomstvo zaznamenal, jsou psny podle skutenosti znejvy francouzsk spolenosti, jak sm pisatel zdrazuje. B zde pravideln oivot nadvoe Kateiny Medicejsk (1519-1589, zflorentskho rodu Medici, manelka Jindicha II., franc. krlovna odr. 1547, pozdji regentka zanezletilho syna) amnoh milostn dobrodrustv krlovny akrlovskch princezen. Se zvltn zlibou sevy musk spolenost bavila vzjemnm lenm achvlenm intimnch vnad vlastnch milenek aen; byli dokonce ochotni svmu pteli poskytnout pleitost, aby se navlastn oi mohl pesvdit oveleben krse. Najdeme mnoho blzn, kte sv eny ped kadm chvl aveleb. Ba kaj, mm enu tak krsnou, eby ses podivil jej krse, kdybys ji spatil, napsal Murner. A Brantme nap. vypravuje: Chci sejet zmnit omui, kterho jednoho rna navtvil ptel, kdy seprv oblkal. Pi tto pleitosti mu manel ukzal svou zcela nahou pan, spc naposteli bez jakkoliv pokrvky, nebo bylo velmi horko. Napl odhrnul zclonu, take vychzejc slunce ozilo jej krsu. Ptel sepokochal tmto pohledem a pakoba mui odeli kekrli. U Boccaccia (Giovanni B., 1313-1375, ital. renes. spisovatel, autor Dekameronu), Sraparoly, Fiorentina ajinch novelist nalezneme mnoho pbh, vnich setato nebo podobn vc vyskytuje vrmci ertovnch anekdot. Toto vychloubn vak probhalo inaensk stran, tak ony serdy honosily tlesnmi pednostmi svch milenc amanel, ani by byl samotnmu mui ciz jist druh sebechvly: rd sehonosil atletickmi vkony atanenmi kousky, pedevm vak svou milostnou vzbroj, jej existenci zdraznil smle anpadn nasvm odvu. Renesann obleen. Jak uvme, je at akroj svm pvodem nemlo smyslnou zleitost, zdrazuje erotick sti tla; pro enu je mda nejdleitjm namlouvacm prostedkem, umue se pakjej erotick povaha zeteln objevuje vdobch siln uplatnn sexuality. Podle spoleenskho byt kad doby se pakvytv zvltn rz mdy vmezch jej veobecn povahy. Protoe tedy byly renesance povechn dobou siln aeln smyslnosti, byla tato smyslnost ahonoen setlesnou krsou hlavnm znakem renesann mdy vevech zemch. U eny zdrazovala hlavn rozpt pnve avelikost prs, umue svalstvo, ku ramen aobjem hrudnku. Vechny tvr doby miluj ndheru ajsou marnotratn. Renesanci vtomto smru upravil vk svtovho obchodu, vznikala nesmrn bohatstv, byla zde monost snadnho vdlku. V muskm kroji byly konenm vsledkem tohoto shonu poluxusu andhee povstn nabraky, kalhotov mda nesmysln pltvajc ltkou, kter nejvce blznila vprvn polovin 16. stolet. Jedin mu ml nasob asto a60 loket sukna. Tak venskm boru postupovala celkov tendence jako umuskho odvu. Zprvu pilhajc at poskytoval om pleitost kocenn vech enskch vnad, plnch prs abok, krsnch lini nohou; pozdji byly eroticky zdraznny oba hlavn znaky eln ensk krsy adra apnev, a tozpsobem, kter by sice vbec nevyhovoval naim hygienickm ajemnocitnm nzorm, ale vesv dob

byl obecnm projevem zdrav aiveln tendence. Pokud se vpedchozm stedovku asto vyskytovala snaha opotlaen ader nrovakou, co prosazoval asketick svtov nzor, snaila serenesance naopak podle svho pojet prsa conejvce zdraznit. Kde ktomu nestaila nrovaka, pouvala sejako vantice adra uml. Pokud seena honosila skuten krsnmi prsy, tu je conejrozhodnji obnaovala, asml, demonstrativn dekolt byla kategorickm poadavkem doby. Boky byly zdrazovny tzv. pekem, obkldnm irokmi vycpvkami, asto aptadvacet liber tkmi, m tedy mnoho en vypadalo jako thotn, tm spe, eobuv byla bez podpatk, take setlo prohnulo dozadu abicho vystoupilo. Renesance, kter znamenala vzestup nov tdy, sectila pli silnou, ne aby mohla povaovat nejvstednj upmnost zapovlivou nebo neslunou. I svm oblekem setedy mu snail bez okolk vyzvat enu, svmi odvnmi zvltnostmi zdrazoval, eje conejlpe vyzbrojen kmilostnmu dlu, aena zase zvltnostmi svho odvu odpovdala najeho vzvu, eje hodna jeho zjmu ame j tedy ukzat svou slu. ena simue namlouvala pedevm nahost svch ader, pokud je mla opravdu krsn. Siln dekolt ader byla hlavn uznvanm prvem dvek, co je pochopiteln, jsou-li prsa povaovna zahlavn namlouvac prostedek eny. Vdan pan, kter usvho cle doshla, nemla mt tak hlubok vstih. Sluelo j mn ukazovat adra isbradavkami. Vdova pak, hlavn bhem obdob smutku, mla mt aty uzaven akekrku ateprve kdy tato doba pominula, mohla opt tu atam zvodit sdvkami vodhalovn. eny nosily anos sv aty nahoe ukrnho otvoru tak vystien airok, e atm dopoloviny obnaench prsou me kad pmo spatit jejich zc ki, vchrmech Pn ped knmi aduchovnmi prv tak jako natrhu, ale jet mnohem vce doma. A zbytek prs, kter jet zstal skryt, je, jak bylo dve eeno, tak kvyniknut umle zvten aposunut vped, e tovypad tm jako dva rohy naprsou, prav Jan Hus ve48. kapitole svho latinskho trakttu O kn amnich tlesn zvrhlosti. V te klasick kapitole msto omusk md zn vdnenm pojet eskho jazyka asi takto: Jako ensk bujnost heila nahoe, tak tak docela podobn vystupovali dole vbedrech mui, pli chlpn anestoudn. Musk oblek byl vzadnici azvlt namoud tsn akrtk, kdeto pyj nemohl vynvat dosti daleko. Smleji ne eny semui oddvali nemravnosti akdy jejich tlesn sti zstvaly jak tak pokryty tunikou nebo pltm nebo, jak tomu k lid, jupkou, pece jen poestnosti inili honu, nebo tebae nechtli svj pyj amoud lidem pmo nah ukazovat, dvali sinan dlat zvltn potah zte ltky, zjak mli podvlkaky. Mlo jich toinilo zpoestnosti astudu, spe svj vypoukl poklopec vycpvali suknem nebo bavlnou, a totak piln, aby ped enami naulici ahlavn vkostele mli ohromn d, toasi naopltku zajejich vlastn neslunost. astji jsem vak musel tyto nezvedence litovat; kdy tak stli vesvm krtkm pistienm kabtci stm holou zadnic aprv jen sukno jejich podvlkaek pokrvalo tajn vchod jejich tlesnch nutnost, tu sestvalo, eltka praskla nebo sepetrhl steh, ani tozpozorovali, ponvad byla hladce napjata jako teletina nakotlech, a pakmohl kad, kdo ml chu, dle libosti pozorovat naulici nebo vkostele jejich nahou zadnici amoud, hlavn sehnul-li senebo jedno i ob kolena sklonil kzemi vptomnosti en nebo Boha vkostele. Podvlkaky byly prv namoud pli siln napjaty, mnostvm nacpan ltky seroztahovaly stehy aobjevil senaisto nah pyj nebo i nebo tak oboje, nkdy vak jen pouh hanba.

Montrandova kapucinda zr. 1581 oench mimo jin uvd (vraz heliogabalist vn, znamenajc ctitele Heliogabala, jinak Elegabala, syrskho boha Slunce, je ovem pouit obrazn): Kdy jdou nami, aby doshly odputn, nebo vemst navtvuj stromovky aparky nebo jin tajn msta, kter nen slun jmenovat, aprotoe ukazuj oteven prsa, brnici, srdce, plce ajin sti prsou, kter jsou vneustlm pohybu, take ty dobr pan chod jako podle kompasu nebo odmen jako hodinov stroj, lpe eeno, jako kovovy mchy, kter maj rozdmchati ohe naohniti: stejnm zpsobem chod nae panny, kter svmi mchy nebo dchnm svch plic rozdmchvaj ohe vsrdcch heliogabalist naeho dvora, kte jsou beztak udost zentil arozplen tlesnou chlpnost; nicmn nae dvorn Mdee, aby je jet vce rozohnily apln rozplily, vynalzaj vechna umn, kter mohla proda vydat, aby je lidsk rod dobe uval aaby je mly kechlpnosti, uvaj vc neslunch ahanebnch. Moralist akazatel semarn namhali: toto satanovo dlo dozrlo, aproto mohlo bt pekonno pouze initeli materilnj knsk ideologie. etn zkony proti luxusu arzn nazen vodvnch vcech, a byly neustle opakovny, nemohly zastavit ivelnou smyslnost amarnotratnost, nehled ktomu, ebyly vydvny pedevm zhospodskch ochrannch pin nebo pro zachovn tdnch rozdl: ani vrchnostensk zkazy ani reforman idely dekolte amdn luxus nepotlaily, dokud se vedruh tetin 16. stolet neobjevila tk hospodsk krize, kter nankolik desetilet donutila irok vrstvy ketrnosti. Jak jsme prv vidli, mla ensk renesann dekolt svj protjek umuskho kroje vevstednm poklopci. Technicky byla zvltn schrnka pro musk pohlav odvodnna, pokud mui nosili tsn pilhajc kalhoty spolu nahoe nesouvisejc (tj. kad kalhota byla samostatn) ajakmile sekabtec stval stle krat. Nebyla vak vynalezena hned, akdy uskuten byla potebn. Po uritou dobu dokonce mui smle koketovali snahotou tto tlesn sti. Durynsk kronika (Durynsko viz ve) zr. 1444 prav: Nosili tak mui vtto dob tak krtk at, esotva ukrvali sv ohanb. U jinho kronike teme: Tanili tak svisky, epanny musely vidti jejich ohanb. A tet kronik dodv: Jen pozsluze dje sepannm, ponvad tolik toho dvaj mum spatiti zesvch prsou. Pozdji, kdy musk kabtec konil hned pod pasem, stal sepoklopcov vek zbezpenostnch dvod nutnost, nebo vtsnch kalhotech uopravdu nebylo msto pro muv pohlavn d. Ale vduchu renesance senedlala znouze ctnost: mysln ademonstrativn ztto nezbytn schrnky uinila kus muskho obleku, kter se vevech zemch nosil vtzn naulicch abyl promnn vprav vstavn mdn kus, knmu mly bt obrceny vechny zraky, oco sesnaili mnoha zpsoby. Pedn byl poklopec pravideln zjin ltky ne kalhoty akrtk podvlkaky, nap. byl erven nebo modr, kdy byly kalhoty lut. Vedle toho jej bohi zdobili dokonce stuhami, zlatmi vivkami adrahokamy. Dle se zestejn piny snaili vek nenpadn zvtit, vycpvali jej proto vlnou, ebyl jako telec hlava ajeho tvarem hrub napodobili skutenost, kterou skrval. Tohoto prostedku uvali hlavn lancknechti avlenci, ale vmrn form imui mn drsn ahrub. Poklopcovmu vku dvali nejen formu on skutenosti, nbr mu jeho tvarem pedstral pmo svou aktivn pohlavnost, pomoc tohoto modernho artiklu sechlubil neustlou pohotovost klsce. V Ensisheimsk (dnes Enzheim, Nmecko) kronice zr. 1492 napklad teme: A nosil mlad lid kabtce, ty nepesahovaly ps vce ne naku jedn ruky,

abylo mu vidt nabicho krtk podvlkaky vzadu ivpedu byly tak tsn zhotoveny, ebyly kalhoty nazadnici rozdleny rhou, co byla pkn vc, ped sebou mli vystupujc coul, velk apiat, astl-li nkter ustolu, tento vystupujc coul mu leel nastole. Tak chodili ped csae, krle, knata apny ictihodn pan. A tak nestoudn sedlo mezi enami imui, aBh brnil. ensk nosily kabtce, ejim cecy bylo vpedu vidt mezi pufnami avzadu doprosted zad. Nejsmleji pakmui nasvm poklopcovm vku spojili vechny ti metody: barvu, velikost atvar. Je teba zdraznit, epoklopcov vek sevemi pemrtnostmi, npaditostmi avyzvavost sv formy nebyl mdou jednotlivc, ale znan trvalm davovm zjevem, obecnou renesann krojovou zvltnost, kter byla mui pstovna stejn fanaticky jako nejvt ensk dekolt ader. Nejen prost lid, pacholci, sedlci avojci, ale vechny vrstvy vetn lechtick, mansk aemeslnick tdy tto md holdovaly. O tom ns vedle kazatel pouuj nejen soudob kroniki aobrazov dla, ale imnoh zkazy anazen smujc hlavn ktomu, aby byly musk kabtce nleit prodloueny pes choulostiv msta. O jejich innosti a otuhm ivot kaceovan mdy paksvd to, etyto zkazy byly stle znovu, ale tm bezvsledn opakovny. Napklad rada msta Bernu vydala zkaz nosit krtk oblek, kter nezakrval muovo ohanb, a tobhem jedencti let estkrt (1476-1876). Demonstrativn adekorativn poklopec se vmusk md udrel jet padest let pot, kdy unebyl ani trochu technickou nutnost. Vzjemn pomr obou pohlav ktypickm zvltnostem jejich mdy, pomr mu kdekolti ader apomr en kpoklopcovmu vku, ktmto dobovm erotickm demonstracm, byl jist nejlep. Rdi sechlubili vlastn erotickou vzbroj, rdi obdivovali milostnou vzbroj druhho pohlav: vdy tobyl znovu objeven tlesn lovk, znho mli bouliv poten. Renesann veobecnost vtchto mdnch zvltnostech jist nevidla groteskn vc, jak senm mon zd dnes, ani vc nepirozenou anepatinou, jakou vn vidli kazatel amoralist. Tyto mdn zvltnosti renesance byly organickou st sv doby, st sice nepatrnou, ale pece jen pronikav objasujc milostn idely tto epochy.

V .

LSKA A MANELSTV V RENESANCI

Pohlavn lska vrenesanci byla prodn silou, bouliv rozpoutanou, avesv podstat veobecn zdravm zjevem. V tto dob byla prvn ctnost obou pohlav jejich mocn ve; umue byla vena plodiv potence adovysokho vku, ueny rodivost dostejnho st. Mnoho dt bylo ct aproto obvykl jev; bezdtnost, kter byla pomrn vzcn, byla chpna jako bo trest zaspchan hch. Proto serenesance mohla tm volnji vnovat zven smysln innosti apedchoz stedovk ktomu poskytl pedpoklady: stedovk pohlavn styky byly jet velmi ivoin aprimitivn povahy, fyziologick jdro lsky jet nebylo obaleno obecnmi psychologickmi vymoenostmi: tlesn akt byl ve, potek akonec lsky. Konvenn stedovk manelstv. Tlesn manelsk akt ml vestedovku tm konvenn povahu. lechtic donj vstupoval zpolitickch dvod, aby zvtil svj vliv asvou moc; zjmy domu anikoli libost jednotlivce rozhodovaly ovolb mue aeny. Stejn jednal cechovn oban stedovkho msta. Zjmy cechu azjmy rodiny, pravideln nerozlun spojen, urovaly jeho volbu. Kdy se vemstech vyvinulo kupeck patricijstv, vlastnick zjmy zatlaily vechny osobn nklonnosti. Satek byl pro tuto tdu nejprost formou hromadn kapitlu, nejrychlejm zpsobem, jak sitrvale zvit pjmy azisky. Podobn tomu bylo uselskho stavu. Zemsk bochumsk prvo kalo: Mu, kter enu pravou m aneme j bti dosti npomocen pi jejch enskch prvech, m ji ksousedu vzti, anemohl-li by ten pakdost pomoci, m ji mrn ajemn pijmouti abolest j neiniti apes devt ln ji zansti ajemn usaditi abolest neiniti azde ji dret popt hodin, aby tozkusil svolnm, elid maj napomoc pijti: anemono-li j pes topomoci, m ji mrn ajemn pijati amrn ji usaditi abolest neiniti adti j nov aty apytlk stratou aposlati ji najarmark, anebudeli j ani potom dosti pomoeno, tak a j pome tisc ert. Podobn mluv vechna star selsk prva, co znamen, emu, kter m zdravou enu aneme ji uinit thotnou, m ji pro tento el zapjit sousedovi, aneme-li ani ten, tedy druhmu, tetmu mui, aby splnil svou povinnost asv selsk manelce usnadnil jej prvn anejdleitj lohu, nebo vtom je jdro selsk pohlavn morlky, shodn shmotnmi zjmy selskho stavu. Pro dn stav nejsou anebyly dti tak dleit kapitl, jako prv pro selsk, unho pedstavuj nejlacinj anezbytnou pracovn slu. Dti jsou toti takov pracovn sla, kterou sedlk vprimitivnch dobch snadno najde akterou sime pi pomrn nepatrnm vnosu zesvho podniku dlouho podret: je paktedy lhostejn, jsou-li todti vlastn i nikoliv. A tak sezde skuten osobn milostn city nemohou rozvinout: hlavn je, aby byl mu pohlavn zdatn aena dobr na plemeno. Tak stedovk manelstv bohatch azmonjch td bylo instituc kplozen arozen zkonnch potomk, sblenou pennmi, tdnmi astavovskmi zjmy. Osobn milostn vztah nkdy platil vce jen uchudho lidu bez majetkovch zjm, kter by rozhodnm zpsobem urovaly manelskou volbu, atda chud, pijmajc volky nevolky onu horn instituci, tvoila jakousi vjimku.

Na druh stran byl renesann smyslnosti npomocen fakt, evpedchozm stedovku sezaala, jak vme, vyvjet individuln pohlavn lska mezi muem aenou, lska romantick, euped renesanc zanal dleit emancipan proces, resp. dleit st djinnho emancipanho procesu, kter slepou pudovou lsku mn vuvdomlou lsku pohlavn. Nov prvo nalsku. Lska sestvala obsanj, oduevnlej, vzjemn akt milostnho oddn senebyl uvdy jen dsledkem slepho pudu nebo studen obchodn kalkulace spojen sukjenm pudu, ale dsledkem vzjemn osobn nklonnosti avn. O tom svd nejen literrn stedovk doklady zevech zem, ale je tologick dsledek pin, onich jsme pojednali dve, dsledek kesansk revoluce, kter pes svou zvislost nadvoj antick morlce donov spolenosti zasela prvn zrodky novho hodnocen eny. Protoe vak zdrav ahistoricky vvojov nutn produevnn lsky me znamenat vce obsahu vlsce adn ochuzen jej smysln povahy, znamenal vznik individuln lsky mezi muem aenou izeslen jejho ivoinho jdra: konvenn akt nikdy nem takovou vnitn slu jako akt osobn vn. Vme velmi dobe, emanelstv jako sociln instituce m hospodskou povahu, reguluje plozen dt aslskou m pravideln mlo spolenho: nakonvenn povaze stedovkho manelstv nemohl nov obsah lsky nic podstatnho zmnit. Pronikajc prvo naindividuln nklonnost nemohlo umajetnch avldnoucch td prorazit ze tdnch, pennch astavovskch zjm: musel tedy tuto ze obejt. Prvn hromadn objeven individuln heterosexuln lsky vdjinch serozhodn nedlo vdn zemi formou manelsk lsky, ale formou milostnho pomru, jeho prvn zsadou dokonce bylo, eprav lska (minne) je zcela smanelstvm nesluiteln. Jinak eeno: Vy forma lsky historicky zaala cizolostvm, cizolostvm soustavn organizovanm aprovdnm obma stranami acelou jednou tdou. V tto td nebyl mu, kter by senebyl pocelou dobu uchzel tak onejvy pze jinch en krom sv manelky, nebylo eny, kter by byla nedovolovala tak jinmu mui veejn pede vemi usilovat onejvt odmnu lsky, take nakonec cel rytsk spolenost byla jen hotovou spolenost pro vzjemn cizolostv. Jako vantice opojn styk shetrami, tak vestedovku milostn rytsk sluba byla protestem proti konvennm apovinnm formm pohlavnho ivota, byla vzpourou bujn pvodn prody proti tyranii tdnch zjm ad. Stedovk romantika ovem tento nov pomr mezi muem aenou obklila pitvornmi pekkami, ale tm slad atak silnj bylo konen dosaen, pi nm bylo zlsky avn poskytovno marnotratn to, cobylo pociovno jako ob, kdy tovyadovala povinnost akde bylo dokazovno, eobjet milence nebo milenky je nekonen lahodnj ne objet manelky i manela. Toto nov prvo nalsku ovem mohla prosazovat jen tda, j hospodsk pomry dovolovaly zbavit enu domcho otroctv avekterm manelsk instituce nejupmnji projevovala svou pravou povahu. V rytstv bylo manelstv skuten jen nah konvence: dti zde byly vzjemn zasnubovny vnejtlejm vku vhradn zrodinnch dvod, co je podstatn vlastnost vyhrannho konvennho manelstv; ale majetkov pomry, kter zbavuj enu starost odomcnosti, j ponechvaly monost ktomu, aby mohla rozit svj obzor auinit nbh

kuvdoml osobnosti. V 15. a16. stolet vznikl prv vtchto kruzch jaksi druh emancipovan eny, zvodc smuem vevd aveobecnm vzdln. Renesann smyslnost. ivoin smyslnost renesann lsky je charakterizovna nesetnmi mravy, zvyky, obecnmi iprvnmi nzory, kter sezrcadl vpslovch, skutcch arozsudcch apedevm literrnmi aumleckmi dokumenty, jejich vd mylenkou ipointou je milostn technika. Misti nejvt umleck potence silibovali verotickch vtvorech, kter nic neskrvaly: Rembrandt (Harmens van Rijn, 1606-1669, hol. mal agrafik), Rubens (viz ve), Jan Steen (1626-1679, hol. mal), Brouwer (Adrian B., 1605-1638, hol. mal), Ostade (Issak van O., 1621-1649, hol. mal) ajin. Pohlavn akt byl nejmilejm umleckm motivem t doby, nejen vak vnjak symbolick podob motivu Ledina nebo Danaina, nbr nejednou ibez tohoto zvoje: existuje dlouh ada obraz, kter nepedstavuj nic jinho, ne renesann figurae Veneris, jak je znme zantiky: padl posledn zvoj, alespo naobrazu sezde kon lska ped zraky vech, lska prodn asiln jako letn boue. A jsou ped nmi vechny ty milostn pozice, rzn variace jedn vci, pln iveln prody atak nesmrn odlin odpodobnch vtvor na doby. Znovu zde poznvme fakt, onm jsme umluvili vprvnm dle: eerotick vynalzavost je organickou soust lsky anikoliv dsledkem pohlavn korupce. Zdravm src renesann vtvory jsou dokumenty pohlavnho zdrav, jako mnoh erotick obrazy aknihy umlc adnench spisovatel, kter tak dokazuj hmatatelnou korupci. Napadne snad nkoho frze ozvrhlosti ped znmou Rembrandtovou rytinou, nan zobrazil svou milostnou chvilku naloi seSaski (tj. svou manelkou)? Pro renesanci je charakteristick ihojnost vtvarnch znzornn zvecho aktu nejen vgrafice, ale inatabulovch obrazech, kter sesna onejvy cle. Je topedevm k, jelen alabu, jejich akt je kreslen amalovn: k, jelen, labu jako symboly renesann sly, elegance akrsy. ehnn manelskho loe knzem aveejn souloe novomanel jsou dva renesann zvyky spojen sesvatbou azasluhujc sipozornost. Svt-li knz, uknecch osob biskup nebo arcibiskup, manelsk loe, jist neehn mstu, nanm seodpov podenn prci, ale naopak mstu, kde sepracuje, milostn dln, zn maj vzt oekvan ddicov jmna, rodu amajetku. Toto svcen manelskho loe bylo tak zpotku hlavn ast crkve pi svatb. Stedovk zpotku vesatku nevidl nboensk akt, nbr prvn mluvu. Manelstv bylo vevtin zem pokldno zaujednan, kdy nevsta aenich byli spolen pokryti tou pokrvkou. Na postel vstoupili, prva sidobyli, prav star pslov. A nadkaz, esetak stalo, bylo toto prvn souloen provdno vdy veejn, nebo veobecn platilo, eprvn vkony maj bt veejn. Tento mrav existoval adopotku 17. stolet vevtin evropskch zem atm uvech td, mizel jen velmi pomalu azmizel teprve tehdy, kdy secrkvi velmi tce ajen snesnzemi podailo prosadit crkevn satek jako jedin manelstv odvodujc akt. Lid, jak ostatn uvme, lpl vude nastarm zvyku anechtl nic slyet ocrkevnch oddavkch. Veejn souloen, vEvrop zvyk pvodn germnsk, bylo provdno nejrznjm zpsobem, nkdy svelkou edn pompou, jindy snboenskou vnosti spolu sesvcenm manelskho loe, jindy konen ertovn.

Dobe znm je dvorsk forma souloen. U vladaskch dvor bylo manelsk sjednn zrove sttn smlouvou, kdruhmu sttu byly pipojovny urit statky, sti zem avldn nroky, kter vt chvli byly pedstavovny enou, aproto nebylo teba, aby sesnoubenci pedtm alespo spatili. Obchod byl uzaven soulo, kn nebyl ani enich nutn: stail jeho zstupce splnou moc, kter sezkrtka poloil namsto svho pna dopardn postele keastn pann nevst, aobchod byl sjednn amanelsk smlouva prvoplatn uzavena. Lidov zpsoby tohoto mravu byly ovem ertovnj adrsnj. V Horn Falci (hist. nm. zem naRn), kdy pijel vz snevstinou vbavou ped enichv dm, snesl enich manelskou postel, kter stla nahoe, apostavil ji dolonice. Pak ped zraky vech hodil nevstu napostel, lehl sikn adal j hubiku. Podobnmi zvyky byl symbolicky charakterizovn hlavn el manelstv, plozen dt; jinmi zvyky vak byl pitom zdrazovn pohlavn akt sm osob jako denn pokrm, pro kter lid vstupuj domanelstv. Ped komorou, kde sekonala svatebn noc, zpvali svateban erotick psniky atropili prmy. ekli jsme, erenesance mla obecn zdravou milostnou fyziologii izdrav nzory napohlavn ivot atm jsme tak nepmo ekli, euznvala prvo mue ieny naprovdn jejich pohlavn funkce, jakmile doshli pohlavn zralosti. To nle kabeced zdravho nhledu napohlavn vci. V nesetnch rench arenesannch pslovch tobvalo pravideln vyslovovno velmi drsn ajednodue: M j - im a s l ta r s , al ld i t nesmj mti dlouh pst. Panensk maso nen skladn ovoce, usuzovali aran pohlavn styk jinoch idvek odvodovali jako jedna dma vBoccacciovi: Prodn zkony jdou vele, proda nestvoila nic nadarmo atyto ulechtil sti nm propjila, aby byly uvdny vinnost, nikoli, aby leniv zahlely. A dle: Nedostatek innosti me tto tlesn partii zpsobit velkou kodu azplodit hysterii, nakterou umnoho krsnch en zahynulo. Nejlep prostedek proti tomu, kaj lkai, je tlesn obcovn, a tosmui silnmi aurostlmi. Milostn touha obou pohlav byla tud conejvcnj. Neblouznili, vdli dobe, cochtj. Tehdy jet mu netouil porovnocenn druce, sn by spolen usiloval ovy ivotn cle; rovn ena jet netouila ponjakm osvoboditeli nebo vychovateli chtlo sejim jen provdt nejsilnj milostn akt. K nmu smovala avnm byla soustedna jejich lska. Mnoh lidov psn charakteristick pro nzory irokch dav, stejn jako uml poezie opvujc lsku vevych spoleenskch tdch, poskytujc stejn pohled dorenesannch milostnch pomr, prozrazuj stejnou touhu postejn vci. Romeo aJulie, tato dramatick velepse smysln lsky, je nejkrsnj adostaujc pklad pro toto pojet. Poggio (Gian Francesco Poggio Bracciolini, 1380-145, ital. humanista, ale tak autor lechtivch anekdot Liber facetiarum), proslul renesann vlask anekdot, m vesv sbrce tuto povdku ochuti, kter roste sjdlem: V naem mst Terranuova il tesa jmnem Guglielmo, kter byl opaten velmi objemnm milostnm nstrojem. Jeho ena sestouto vc svila svm sousedkm. Kdy umela, pivedl sitesa nevinnou dvku jmnem Antonie, kter pozasnouben odsousedek zvdla, jakou mohutnou zbra m jej mu. Kdy

pakosvatebn noci leela sesvm manelem, chvla se pocelm tle anechtla senechat obejmout, neku-li oddat semu. Konen zvdl mu, eho semladice boj; uchlcholil ji ka, eje sice pravda to, coslyela, ale em nstroje dva mal avelk. Aby t tonebolelo, pouiji dnes mal nstroj, kter ti nebude ani trochu peket; pozdji, bude-li mt chu, tozkusme svelkm nstrojem. Mlad en tobylo vhod aoddala sesvmu mui bez nku akody. Po msci, kdy sestala volnj asmlej, prosila svho mue mezi polibky: Milku, nechtl bys tote zkusit jednou sesvm velkm ptelem? Tu semu, kter byl skoro tak dobe jako osel vyzbrojen, musel odsrdce zasmt tto chuti sv eny. Sm vypravoval tuto povdku vespolenosti aj ji slyel. Non hlad trpil jinochy ipanny velmi brzy. V bsni Nidhardta zRenenthalu, kter popisuje milostn ivot navesnici, teme rozhovor matky sdcerou oprvu nalsku. estnctilet dcera sedomnv, ejej tlo je udvno schopn milostnho dlu, matka je vak jinho mnn. Ale dcera zn matinu minulost iptomnost: Vm bylo teprve dvanct let, kdy jste ztratila panenstv. Tak sitedy pro mne zamne najdi milenc, kolik chce, odpov poraen matka. Ale te seteprve uke, pro matka svou dceru povauje jet zapli mladou klsce. To bych tak rda udlala, ekne dcera, jen kdybyste mi neodvdla vechny mue ped nosem. ert vs vem, mte pece umanela, na potebujete jet jin. Tu matka, kter takto byla odhalena, svol kevemu: Pst, dceruko, pkn ml. Miluj mnoho nebo mlo, nic proti tomu unemm, ikdybys mla kolbat dtko. Bu vak tak mlenliv, kdy mne vid chodit zalskou... Podobn rozhovor onedokav lsce najdeme nap. vpopulrn sbrce nmeckch psn Venuina zahrdka, tak francouzsk avlask renesann literatura nen natakov dokumenty chud. Lon sousto, neboli bettfutter, jak znl nejmrnj nmeck vraz, bylo asto dvodem kesporu mezi matkou adcerou, hlavn, byla-li matka-vdova jet mlad. V jedn norimbersk masopustn he je spor pedloen soudu, aby rozhodl, kter zobou en m prvo senaped vdt. Matka odvoduje sv pednostn prvo tm, eje mlad aneme ubez mue t, protoe sizvykla namusk maso, kdeto dcera sedovolv svch rnch cit, kter sej zmocuj, kdy ji jejich pacholek obejme nebo polb: vemi dy j toprojede avechno pe serozepej, nebo ke je sice mlad, ale spor... Kdy vech deset radnch pn pronese ovci rozsudek, vychz najevo, eob eny maj namue stejn prvo, protoe non hlad trp panny ieny. A tmto hladem polonm soustu tak odvodovali svj odpor proti mniskmu atu: M vybzeli ptel, bych pokoj dopl dui sv, a dodu m poslali, by mnicha zemne udlali. J dl: Nic nem moje tlo, co kduchovnmu by mne mlo; kdybych setr dn prohlel, mnisk bych maso nenael. Mj oslk hrabe vestji,

kdy dlouho rt mu nedaj; zbyten byste ebrali, kdy mi ho dosud nevzali, deklamuje jinoch vjedn masopustn he. A dvka seohrazuje podobn: Bh navtiv toho rokem zlm, kdo jeptiku chce zemne mti, mn blou sukni naspod dt a vern pl mne zahaliti. Kdybych sejeptikou stala, j proti vli sv bych byla, tu bych ihocha mladho v zrmutku potila. Takov psniky byly zpvny ve14. stolet. Byla-li udvka vkltee, opustila ji zbonost, kdy jej adra naplnila aty jako dv pynch hruek, myslela jen nato, aby ji objmali chlapci, lbali ana ty hruky sahali. Domnl milostn nenasytnost. Sociln skutenost sevak nedovedla vdy zcela pizpsobit obecnmu azdravmu nzoru. Ran satky byly sice hojn jak ulechtic, tak uman isedlk, mravokrci sistovali, esete dva berou tak rychle, ejim jet nen dohromady ticet let, en bylo piznvno prvo sesnoubit vetrncti letech, ale tdn zjmy asto elily obecnmu duchu. Hlavn cel td tovary byl ran satek vbec, jak uvme, znemoovn nebo nesmrn ztovn. V cechu sesml pravideln enit jen ten, kdo byl samostatn, ale vtina cechovnch zzen tovarym anemistrovskm synkm znemoovala, aby sestali mistry, atud jim zakazovala manelstv. Kde sevak tovaryi smli enit, zde sezase enat tovaryi nemohli stt mistry. Nicmn sevyskytovali ienat uednci, kde iveln ivot vtzil nad tdnmi dy. Druh satky vdovc avdov byly rovn velmi etn. Hlavnm koenem tohoto zjevu ovem byla hospodsk dleitost dn domcnosti pro maloemeslnickou vrobu. Silnm popudem kdalm satkm byla ismyslnost doby, kde setak hojn vyskytovaly satky, pi nich byla rozdlnost vku mezi muem aenou velice npadn. Cle lsky, jak sije vytyovala renesance, sesnaili doshnout conejastji. Od panlskho jihu avzhru kanglickmu aholandskmu severu, odFrancie nazpad ananmeck jihovchod mli lid vlsce neustl prav formansk hlad, jak k Fuchs.10 Touili vtto vci stejn pokvantit jako kvalit; mnoh hdanky, prmy, pslov, bsn, dialogy, povdky afraky jsou vnovny tomuto nade ve oblbenmu pedmtu, hlavn otzce potu chod pi hostin lsky; cel literatura vrenesanci existovala otom, coje vlsce pravou mrou, coje pli mlo apli mnoho, dokonce isvdomit prvnick rozpravy. Martin Luther usuzoval, e toenm nle dvakrt dotdne astotyikrt doroka tonikomu neukod. To byl velmi mrn poadavek. dn renesann mu nikdy neodchzel odstolu pan Venue poprvnm chodu. Podle Clmenta Marota (1497-1544, franc. spisovatel, autor Kupidova chrmu) je jeden chod zvyk nemocnch, nen toani potek, je to(podle jinch) jen vzorek, panensk pedkrm, slib; dva chody pstuje zdrav, syt aspokojen osk, svtk nepekro ti chody, tyi ipt chod miluje mnich, est, sedm unen cl rytskho mue: tolik dl rajtknecht. Nmci vtto vci nerozliovali tolik jako Francouzi. Co zde bylo

povaovno zaformanovu ctnost, tobylo tak lechtici kecti. Hojn rozen knky omilostnm ajmulanci (z nm. Einmaleins, nsobilka, zde je mnn poet soulo) byly potny adodvancti. Podle Montaigna (Michel de Montaigne, 1533-1592, franc. spisovatel vydal ti svazky Esej) sivKatalnii stovala jist ena krlovn napli vytrval poadavky svho mue, kter byl skuten brutln anepirozen atvrdil, eu vmld mu nestailo mn ne deset chod; tu searagonsk krlovna dkladn ocel vci poradila sesvmi rdci, aby vydala pro vechny asy d apravidlo umrnnosti askromnosti vdnm manelstv, azaoprvnnou anutnou mru stanovila est chod zaden, nehled navelkou potebu atouhu svho pohlav. Tak Brantme otto vci pe: Jednoho dne, kdy velk Alfons, krl aragonsk, konal svj vjezd doZaragosy, vrhla sekrli knohm ena aprosila ospravedlnost. Kdy j krl projevil ochotu kvyslyen, prosila, aby snm mohla mluvit osamotn, kemu svolil. Zde sistovala, ej jej mu ned pokoj advaaticetkrt zaden inoc ji znepokojuje. Krl sitoho mue zavolal apravdivost mu byla potvrzena. I svolalo Velienstvo ovci radu arozhodlo, emu se kn m jen estkrt piblit. Divil sevelmi, jak pravil, ivelk horkokrevnosti aschopnosti mue, ivelk studenosti azdrenlivosti eny. astji vak ne mu byla ovem ena lena jako nenasytnj partner vlsce. Vdy pedevm mui dlali veejn mnn iliteraturu. Jeden Marotv (vl. jmnem Jean de Mares, 1463-1523, franc. spisovatel) epigram vypravuje vpekladu ponkud upraven toto: Ach, dl, jak sedluhy roj, kdy m lovk enskou rd. Sladk, zlatky dv m stoj, vr mi, kad jedenkrt. Aj, tu vzkikla rozhoen: Tob rozum mus stt; tak setolikrt i denn, gro by stlo jedenkrt. Tak lidov moudrost zde inila eny nejschopnjmi splcet dluhy: Jak ty mn, tak j tob, ekla mui ena osvatebn noci, nebo: Te dolo namne, ekla mu, kdy ji tikrt objal achtl spt. Poggio (viz ve) dokonce vypravuje: Kdy jsme sitak povdali, vypravoval kdosi nco podobnho, cosepihodilo jeho krajanu veValencii. Mlad dvka sevdala zazcela mladho mue. Zanedlouho posvatb tce onemocnla, take sevichni domnvali, ezeme; nebo se umrtv podobala, mlad ena, kter ztratila e asezavenma oima nehybn leela. Lkai se uvzdali veker nadje najej uzdraven. Not byl vecek zoufal, em ztratit enu, kter sijet tak mlo uil akterou, co je pochopiteln, nadmru miloval. Usmyslel sitedy, esvou enu jet jednou obejme, dv ne vypust svou dui. A kdy vechny ptomn pod njakou zminkou, nevm, zjakho tajnho myslu, odstranil, zmocnil sesv eny. Ihned, jako by mu jejmu tlu vdechl novou slu, poala opt dchat abrzy pot sotevenma oima zaala mluvit atichm hlasem svho manela volala jmnem. Rozveselen septal, cosipeje. Chtla pt, akdy pakjet podat jdlo, uzdravila se. Tento spch byl pitn vkonu manelsk povinnosti. Z toho lze usoudit, etento prostedek m nejvt cenu pi enskch nemocech. Venuiny radosti byly skuten pokldny zaspolehliv lk pro eny. ensk touha pomilostnm soustu byla tak charakterizovna etnmi prmy anovelami, pi nich byl pouit motiv naivnosti: nevinnost, sveden pedstr-

nm ehosi nezvadnho nebo bohulibho, senakonec neme nasytit pvabn hry; zbon mlad bytost, vc vpravdivost slov svho svdce, pakpovauje zasvou povinnost, konat bohulib dlo stle znovu abez oddechu, kdy je zrove tak pjemn. Znm Boccacciova novela oposln erta dopekla je klasick pka. ld Uveme jet jeden pklad domnl ensk nenasytnosti zBrantma: Slyel jsem ojedn francouzsk dm zmst, velmi krsn slen, kter vdob obansk vlky byla vdobytm mst znsilnna mnostvm vojk. Pozdji sehezkho knze ptala, kdy mu svou phodu vyprvla, zdali spchala velk hch. ekl nikoli, nebo byla znsilnna proti sv vli. Nato odpovdla: Nu, bohudky, ealespo jednou vivot jsem semohla nasytit, ani jsem heila aboha urazila! Po tto strnce byly nejvce pomlouvny vdovy. Pedepsan rok smuten zdrenlivosti byl pr mlokdy dodrovn: stedovk dokonce povaoval zanutn trestat ty eny, kter seznovu vdaly domsce, nadruh stran vypisoval odmny pro ty, kter mrtvho manela pocel rok cudn oplakvaly. Nmci kali, ekdo sivezme vdovu, jist sestane parohem. panlsk pslov kalo, evdovstv trv den, afrancouzsk lidov moudrost kala, evdovsk smutek je vdy jen nasvrchnm atu. eny setak (stejn jako mui) chlubily svou milostnou zdatnost. Markta zNavarry (1492-1549, sestra franc. krle, bsnka, prozaika, autorka div. her), kter napsala povstn Heptameron, sehrd nazvala nejentj enou vcelm krlovstv, a esetak vydvala zaprav ztlesnn renesann pohlavnosti, otom svd bujn aivoin fantazie jej knihy. V renesanci opovaze doby svdil ikvetouc falick kult pevzat zestarovku, onm jet pojednme asjeho etnmi symboly aformami sebhem renesance setkvme vevech zemch, hlavn vItlii, kde byla falick tradice nejsilnj. Hodnota panenstv. Jak vme, monogamie vedla vude tam, kde sezaaly vyvjet druhotn vlastnosti lsky, kmuskmu poadavku ensk istoty ped satkem. Kupec chtl neporuen zbo, pn pln vlastnictv, ekatel legitimnch ddic pokldal panensk stav nevsty zazruku jej budouc vrnosti potebn ktomu, aby dti narozen ztohoto svazku byly skuten jeho vlastn. Pro veejn renesann mnn, ovldan hlavn cechovnm malomctvm, kter zhospodskch dvod potebovalo solidn manelstv, mlo enino fyzick panenstv velkou cenu. Neporuen panna la kolti ozdobena vnekem zerstvch kvt, estnou korunou cudnosti, kdeto ena, on bylo znmo, emla pohlavn styk ped svatbou, teba jen sesvm enichem, semusela spokojit spouhm zvojem. V Norimberku musela padl dvata jt dokostela seslamnm vncem nahlav azakouela proto mnoho posmchu. Jinde chybn nevsty, kter u ztratily jednu podkovu, trestala crkev tm, emusely seslamnm copem stt ped kostelnmi dvemi, kdeto svdce musel ti nedle chodit dokostela veslamnm plti. Rovn musel svoji milenku pro posmch obecenstva vozit poobci nake. Kde vldli malomci ipoliticky, tedy vemstech zbudovanch nakvetoucm emesle, tam tyto sv poadavky anzory vtlili tak dozkon, jako toin vechny vldnouc tdy. Manel, kte sezapomnli, smli mt pi svatb jen urit poet host, pi hostin jen urit poet jdel asvatba nesmla trvat tak dlouho, jako svatba ctihodnch lid. Tak obad senesml konat vden obvykl pro svatby.

Norimbert radn pni vydali v16. stolet vnos nejist malomck re, kter vak museli neustle opakovat ado17. stolet akter byl vslovn namen proti neesti hanebnho prznn panen, aby byli takov snoubenci poznamenni citelnmi tlesnmi ipenitmi tresty, tm vymi, vyel-li pedmanelsk pohlavn styk najevo a posvatb, a tobu pedasnm porodem nebo udnm, protoe crkev aobec bo oklamali svm mlenm. Udavai byla zajitna tetina uloen pokuty. Jin vnosy dokonce naizovaly, epi odvodnnm udn m bt nevsta tlesn prohldnuta dvmi moudrmi enami, kter ur rada, zdali jest jet vpoestnm stavu panenskm. Pokud nevsta odprala podrobit setakov tlesn prohldce, nemla prvo nadstojnou svatbu. Stejnm zpsobem sevak tak mohla dobrovoln oistit zvyslovenho podezen. V rznch zemch akrajinch bylo svatebnm zvykem, ekad nevsta veejn dokazovala nebo byla povinna dokzat, edosvatebnho loe vstoupila jako cudn panna. Dlalo se totak, eden posvatb vyvsila zokna prostradlo nebo svatebn koili poskvrnnou stopami deflorace. m byly skvrny vt azjevnj, tm honosnji bylo zakrvcen pltno ukazovno sousedm. Takov zvyk panoval nap. vepanlsku aItlii. Kdy vevbsku obvinil mu enu, eji nasvatebnm loi uneshledal pannou, bylo povinnost eninch rodi provst protidkaz asoudu pedloit jej panensk znamen zakrvcen prostradlo zesvatebn noci. Neml-li mu pravdu, byl odsouzen kpokut atyiceti ranm, ml-li vak pravdu, byla nejen svatba nadarmo, ale nevsta byla vypuzena zotcovskho domu, protoe zde provozovala kurevnictv. V nkterch rumunskch oblastech sejet dnes dje toto: Mu ksob vezme dkazy dviny poestnosti zesvatebnho loe. Po tech dnech nastoup enini pbuzn velkou cestu, jdou nanvtvu knovomanelm, kter jim vynese bu mnoho hanby nebo mnoho cti. Byla-li dvka shledna neposkvrnnou, vznikne ztoho rozpustil radost, jej rodie jsou dobe pojitni, piem je nevstina koile sviditelnmi znmkami jejho pedchozho ivota podvna kolem namse akad ji poct tm, edomsy vhod njak penz. Tak se todje mezi lidem; upanstva siprohldne koili jen tchn atchyn. Hodnota panenstv sejevila ivtom, esenkde podle obecnho mnn stvala ena poztrt panenstv mncennou. Mohla tud poadovat odkodnn odmue, kter ji zbavil jejho pokladu, ani siji vzal. Na druh stran mohl mu poadovat vt vno udvky, kter upannou nebyla. Soudob zkony (tj. vautorov dob) nejsou dosud pli vzdleny odtohoto pojet adokazuj tm svj kupeck pvod. V praxi toznamen, jak hluboce je poddanstv eny dosud zakoenno apodporovno samotnmi enami. Pestoe renesann veejn mnn bylo takov, doba smysln expanse podporovala rozvoj pedmanelskho pohlavnho styku. I kdy mly poestn panny velk strach ped veejnou hanbou, protoe vtsnm svt, vekterm ily, sej dosmrti nezbavily, pece jen asto podlhaly hlasu krve aivota. Zjmy malomck pohlavn morlky pakbyly zachrnny jen tm zpsobem, eslunost byla alespo zevn zachovna. Mezi prmy Heinricha Bebela11 teme tak tento oztracenm panenstv: Zpovdalo sejedno dvtko avyznalo, etak ztratilo panenstv. Nad tm sezpovdnk velmi rozzlobil, huboval ahmal, anadruh stran stm srovnval skvostnou korunovaci panenstv nanebesch. Dlouho airoce otom mluvil, vypravoval mnoho oulechtilm panenskm hradu ajak sestalo, esetak ulechtil

avborn zmek dal tak snadno otevt. Zpovdajc sedvka ubyla cel netrpliv apovd: Nemyslete, dstojn ote, e tobyl zmek tak tuze pevn. Kad pacholek vevsi jej mohl otevt anebylo tak mlo tch, kte jej oteveli. Italsk novelista Antonio Cornazano vjedn novele vkld dobiskupovch st tato slova: Ne jsem sestal biskupem, byl jsem zpovdnkem anikdy senestalo, aby dvka, kter bylo vce ne deset let, senevyznala, eumla nejmn dva. O Francii vypravuje jedna povdka: Nmeck lechtic, kter mluvil pomrn dobe francouzsky, jel poavignonskm most domsta. Ponvad byl jeho k uvelmi unaven, zaal ponkud kulhat, kdy jeli pomost. Tomu sesmla dvka oividn nevzanch mrav azryte sitropila hojn aky. Ach, madame, dl napaden jzliv, nedivila byste se, emj k kulh, kdybyste vdla, etoto zve todl vdycky, kdykoliv potk nevstku. Hola! odvtila pot holina, je-li totak, pakuneite ani krok domsta, nebo sijinak zlomte vaz. Proslul je tak povdka oslavku, uns znm zBoccacciovy novely a posvt rozen vnejrznjch variacch: Mlad dvka sivelkou chytrost vyme narodich dovolen, aby smla jednou spt nabalkon proto, echce naslouchat slavimu klokotu. Ve skutenosti sevak chce sejt smilencem. Kdy se pakotec rno poohldne podcei, najde ji spc vmilencov objet a tovtakov situaci, eneme bt pochybnosti otom, okterho slavka dvce lo. Nmeck verze veform bsn je z15. stolet, rovn vrmech tento motiv zpracoval Casti (Giambattista C., 1721-1802, ital. bsnk, zmnn nmt je vjeho dle Novelle galanti) aveveselohe Lopez de Vega (Lope Felix de V., 1562-1635, pa. dramatik, bsnk aprozaik, zjeho tvorby sedochovalo asi 500 her, napsal jich 2000). Pedmanelsk snouben bylo tak podporovno snadnm satkem von dob. Nebezpe veejn hanby tm bylo doznan mry odstranno. Vme, esestedovk dlouho asiln brnil povinnmu crkevnmu satku: kesatku stail prost vzjemn manelsk slib ansledovala-li ponm soulo, bylo manelstv pokldno zauzaven. Pro prvoplatnost satku nebyly teba veejn ohlky ani sepsan smlouvy, mlad lid ktomu nezbytn nepotebovali ani souhlas rodi nebo porunk. Vznikala jaksi pokoutn manelstv, kter byla zkrtka formou, kter mui ien poskytovala pleitost, jak sebez nebezpe pohlavn vybouit vrmci spolenosti. Jejich dsledkem pakovem byly mnoh aloby en proti mum pro svvoln oputn. Vroba panenstv. Jinm dkazem pro hojnost pedmanelskch pohlavnch styk bylo kvetouc emeslo umlho vyrbn panenstv. Vichni lkrnci akoeni prodvali masti ajin prostedky, kter mly zastt poruen panenstv amanela oklamat, aprv ztohoto obchodu nejvce bohatli. V rozhovorech boskho Aretina (Pietro Aretino, 1492-1556, ital. bsnk, satirik, dramatik) vypravuje Nanna, jak se todl, kdy nevsta zn ucelou abecedu lsky apece chce bt pokldna zavzor cudnosti. Matinka j ktomu vesvatebn den poskytne krev zjednoho svatebnho kapouna apou ji podrobn odalm. Ponvad vak poptvka popodobnch prostedcch byla pli velk, vrhli se natento vnosn obchod ietn mastiki, zakvaky, potuln ci, kte inili rzn velmi populrn machinace, take je vtina mu znala ahledla jinmi cestami zskat jistotu. Pouvali rzn kouzla, kter mla neomyln prozradit, je-li dvka jet panna nebo unikoliv. Pitom ovem pili zdet pod okap.

Vechny ty zkouky cudnosti byly hol povra, nkdy velmi star. Zdvihneli dvka zohn hrnec vac vody avoda sehned pestane vait, je jej panenstv uztracen. Dme-li dvce prek zesplenho beanovho koene, neudr mo anen upanna, atd. Jak setedy zd, chytr aobratn ena siveveejnm mnn dokzala udret povst panny alespo tak dlouho, dokud nepromluvilo bicho. Protoe bylo posvatb asov normln thotenstv vtno auctvno, tak ped svatbou bylo nejobvanj zleitost. Dojemn setento strach zthotenstv projevil vmnoha lidovch psnch. Jedna takov populrn pse z15. stolet, kter seudrela pocelou dobu, by mohla esky znt asi takto: Poslyte, lid mil, mou novou psniku o jednom psaku, ten ml vesvm srdku rd istou dveku. ervenou sukni dal j, propak touinil? Chtl znmost siudlati a udveky spti, to un vkomrce. Kdy bylo ped plnoc, tu piel psa kn, zaukal polehounku, sv mil nakomrku, nebylo zaveno. Kdy leeli tak spolu, dveka dla mu: A najevo kdy vyjde, e dtko knm pijde, kdo bude otcem mu? Ach, moje nejmilej, o tosenestarej, chci o todt dbti, mu stbro, zlato dti, chci otcem bti mu. A kdy pakse tostalo, nu, hdejte, codl? Ten psa vyth zkraje, to hanba velik je, ba jet hor vc. Skuten zaonch starch zlatch as bylo jet astjm jevem ne dnes, edve zstalo sedt sdttem vnrui amilenec odthl doirho neznmho svta! Proto secechovn misti tolik snaili, aby byli jen hoi manelsky zplozen pijmni zaun, m tak chtli elit velmi nepohodln avelk konkurenci. Vyhnn plodu proto tak krom umlho panenstv zvl kvetlo. V renesanci byl nekonen seznam nepochybnch prostedk proti zaraen krvi, Fuchs vtakovm seznamu nael dv st padest abortiv (tj. potratovch

prostedk). O nkterch sekalo, enesmj bt ani poloeny thotn en dopostele, jin aprv nejastji pouvan byly skuten nebezpen zdrav aivotu. Nejznmj byly ovem odvary zrznch bylin alektvary, ojejich domnlm inku vdla kad dvka conejdve odsvch druek, aby byla pro vechny ppady pipravena, protoe lovk nikdy nev, nezapomene-li semilek aneodejde-li nkdy zkostela a popoehnn. Kdy nepomhaly lektvary, pikroilo se kradiklnjm prostedkm, khorkm koupelm, blznivmu tanci ajinm ztetnostem, diktovanm nouz srdce ibicha. Ta holka tan, jako by mla bt ztra nedlkou, kvaly ohorlivch tanenicch. U Brantma (viz ve) teme odvce, kter byla obtkna princem anemanelsky porodila. Jej odpov navitky byla tato: Je nesprvn mi vytkat tento poklesek, mete mi vytkat jen to, ejsem vas nezakroila. Nebo, kdybych byla tak chytr jako vtina mch druek, kter prv tak jako j, ba jet he jednaly, byla bych sipomohla odnsledk anebyla bych nyn vnesnzch. Nerozilovali setedy nad tm, eprinci poskytla vce ne pedehru: nemravnost vzela vtom, edostala dt anedbala pravidel hry; vechno lze riskovat, jen ne szku zdn ctnosti. Ve dvorskch kruzch sevbec nevyskytovala slin ena, kter by nebyla nkolikrt doroka vnebezpe, eporod. Jist francouzsk anonymn autor otto vci napsal pozoruhodn slova: Od t doby, kdy setak sleny tak dobe vyznaj vlkrenskch prostedcch, ese unemusej obvat nebezpe, dokterho je me pivst bouliv milenec, upad stle vce emeslo kurtizn, nebo kavalr m mnohem vt poitek, me-li sebezstarostn bavit sevzneenou dmou. Tak odt doby ani nejcudnj sleny nejsou bez tchy, kdy odnich milenec d vt prva, ne jen nn ujiovn apohled najejich slinou tv akrsn adra. Pm pomr mezi prostituc astrohou monogami, vyadujc pedmanelskou istotu, je tmto sudkem bezdn, ale pronikav osvtlen. Pro uml potrat byly vrenesanci inny ichirurgick zkroky. Pouval seinstrument, kter ponkud pipomn onen divosk nstroj, onm jsme podrobnji pojednali vprvnm dle. Jeho vzhled je vak ucivilizovanj. Podle Fuchse je topouzdro 19 cm dlouh, vnm je skryta dlouh jehla, kter sed vytet, take lze pstroj zavst bez nebezpe, ebude matka poranna. Uml vyhnn plodu nebylo vtinou vestedovku trestn, take iabortivn prostedky mohly bt veejn nabzeny. Kde trestn bylo, tam sejen zdka skuten trestalo. Noci nazkouku. Jak jsme vidli, mravn renesann d spolenosti rozhodn, obecn aovem ipokrytecky odsuzoval pedmanelsk pohlavn styk; pesto existoval vevce ne hojn me. Pouta spoleenskch zjm pravideln nesnej tok smysln lidsk prody, tm mn pakvtak pohlavn bouliv dob, jako byla prv renesance. Ale ivn byly obyeje avrstvy, kde byl enin pedmanelsk pohlavn styk mravnm dem dokonce schvlen. Jde otak zvan noci nazkouku, kter pedevm zdomcnly vselskch kruzch, rozily se pocel Evrop adosud jsou tu atam zachovny vnezkrcen nebo jen okletn podob. Oknko dv komrky, tak asto sevyskytujc vlidov psni, je jeden takov populrn ukazatel ktomuto zvyku. Nejpodrobnj vylen noc nazkouku Fr. Ch. Fischerem12, omezen ovem hlavn navbsk obyej, je z18. stolet. Tm vcelm Nmecku ahlavn

vevbsk krajin, kter sejmenuje ern les, je usedlk zvykem, edvata poskytuj svm ctitelm udlouho ped svatbou ony svobody, kter jsou jinak pednostnm prvem manel. Velmi bychom sevak mlili, kdybychom siotomto mravu inili tu pedstavu, jako by ony dvky zanedbvaly veker ensk mravopoestnosti asvou pze svm milencm prokazovaly marnotratn beze v zdrenlivosti. To rozhodn ne! Venkovsk krska dovede sesvmi vnadami hospodait stejn chytrm zpsobem ahospodrn poitek koenit stejnm mnostvm zdrhavosti jako kterkoliv napardn slena. Sotva zan bt selsk dvka pohlavn dospl, upodle toho, je-li obdaena vlastnostmi vce i mn dokonalmi, vid, eje obklopena jistm potem ctitel, kte setak dlouho sestejnou horlivost uchzej ojej pze, dokud nezpozoruj, eje jeden astnj. Tu vichni ostatn nhle zmiz avyvolen m svolen, aby vnoci krsku navtvil. patn by vak dbal dobrho romantickho mravu, kdyby chtl pijt rovnou domovnmi dvemi. Vesnick etiketa nutn vyaduje, aby sv non nvtvy podnikal oknkem nastee... Tento namhav podnik zpotku neposkytuje milenci jin vhody krom t, e sism nkolik hodin sesvou milou povdat, eona je vt dob vposteli pln obleena adobe sechrn ped vemi Amorovmi skoky. Jakmile usne, mus hned odejt, ateprve pomalu sestvaj jejich zbavy ivj. Pak pi rznch venkovskch ertech apokuench poskytne dve svmu ctiteli, aby zskal znalost jejch tajnch vnad, d sejm pekvapit, kdy je vlehkm obleku, akonen mu dovol ve, m me ena ukojit muskou smyslnost. Nicmn izde je zachovno jist stupovn. Velmi asto odpraj dvky vyhovn poslednmu pn svho milence tak dlouho, dokud neuije nsil. Dje se tovdy, kdy m dvka njakou pochybnost ojeho tlesn sle... Pijde tud takov zpas chlapci asto hodn draho, protoe nen snadn pemoci selskou bytost, kter nem tu smyslnou podrdnost, kter urozen eny nhle odzbrojuje... Noci nazkouku sedj denn, hromadn schzky jen vnedli, vesvtek aveer ped nm. Noci nazkouku trvaj tak dlouho, aseob strany vzjemn dostaten pesvd osv fyzick schopnosti kmanelstv nebo advka othotn. Te teprve provede sedlk formln nmluvy azasnouben isvatba posob rychle nsleduj. U sedlk, jejich mrav je dosud velmi prost, nen snadn, aby nkdo opustil dvku, kter snm obtkala. Jist by zakusil nenvist aopovren cel vesnice. To sevak dje velmi asto, ese poprvn nebo druh noci nazkouku rozejdou. Dvce nehroz nebezpe, ebude mt patnou povst, nebo sebrzy vyskytne jin, kter sn zane nov romn. Jen tehdy je pedmtem dvojsmyslnch poznmek, prov-li noci nazkouku ponkolikt. V takovm ppad je vesnick obecenstvo oprvnno ji obviovat zeskrytch nedostatk. Venkovan povauj svj obyej zatak nevinn, easto, kdy semstn knz sedlka zept, jak seda jeho dcerm, vypravuje mu sedlk nadkaz, edobe rostou, sev upmnost aotcovskm uspokojenm, euponaj mt sv non schzky... Quardus zCambridge prav vesvm popisu Wallesu, e sedve rdi neenili bez pedchoz souloe, protoe bylo zvykem, erodie sv dcery dvali mladm mum nazkouku zajistou stku, kter propadla, byla-li dvka vrcena. V hospodsk nutnosti selskho stavu mt dti avezvltnostech selskch vlastnickch pomr je kl kporozumn tohoto zvyku, kter jinak odporuje monogamick renesann ideologii. A kad krajov zvltnost vtomto zvyku, rznost jeho prvnch dsledk, je ukzkou zvltnch vlastnickch pomr, pedevm ddickho prva. Sedlk zkrtka nerad kupuje zajce vpytli.

Pitom ovem pi vzniku arozvoje zvyku noc nazkouku spolupsobily ijin okolnosti. U horal napklad byla aje takovou okolnost skutenost, ejinoi advata jsou vpracovn dob daleko adlouho odsebe vzdleni. Mlad horal je vedne zamstnn vtinou kcenm strom vodlehlch lesch, dve pracuje stejn asto navzdlen louce. Mohou setedy shledat apobavit spe vnoci, kdy nemaj nic naprci, aktomu senejlpe hod dvina komora, kde hoch dvku vdy najde. Pirozen poteba drunho styku se vhorskch krajch pipojila khlavnmu zjmu selskho enn azvhodnho zvyku uinila trvalou apevnou instituci. V 15. a16. stolet vak byly noci nazkouku tak astm obyejem uman, a topocel Evrop. O Vlakch vemstech ujednoho kronike teme, esvm milencm poskytuj takov zdrenliv noci astarofrancouzsk bse otomto zvyku mluv vsevern Francii. Z Nmecka mme ovenou zprvu soudnmi protokolu, kter pojednvaj oskutench osobch. Sigmund Stromer uZlat re aloval Barboru Lffelholzerovou, pozdji matku slavnho Willibalda Pirkheimera, ododren manelskho slibu. Jeho bval milenka sipozdji ve rozmyslela azapela slib, e siho vezme. Pe byla zdlouhav, ob strany operovaly objemnmi znaleckmi sudky: Barbora musela piznat, evnoci alobce vpustila dosv komory aa ho zpotku usebe chtla mt nejve dv hodiny, pece j napotali alespo est plnch noc, vekterch leela sealobcem. alovan tomohla popt, ale tvrdila, ese todlo vev poestnosti... Pavel Imhoff ajeho ena, blzc pbuzn Barbory Lffelholzov, vjejich byt Barbora pijmala non nvtvy Sigmunda Stromera, vchzeli podle naivnho mravu on doby voln doBarboiny komory, usedali najej postel, spali sn vte sednici isealobcem. Zd setedy, jako by sealespo jeden mlad manel astnil nonch nvtv Stromerovch jako ochrnce slunosti; dkazem toho mohlo bt, eUrula Imhoffov chtla mt sama kl odkomory obalovan. Nicmn chtla alobce aobalovanou ponechat osamot. To sedlo vHolzschuherov dom, kter nleel knejlepm patricijskm norimberskm domm. Martin Holzschuher byl strc Barbory Lffelholzov, je byla sirotek, aPavel Imhoff byl ze Martina Holzschuhera. Soud ani znalci vastch intimnch schzkch tchto mladch lid nevidli nic zvadnho arozhodn znich nevyvozovali, eBarbora mla pevn mysl siStromera vzt aStromer byl sesvou alobou odmtnut. Zkuebn mck noci sezevn odselskch liily jen men romantikou; npadnk kesv mil nechodil pokrkolomnch cestch, nbr nejve zadnmi dvky. V podstat tovak bylo pece jen nco jinho. U selskho stavu lo pravideln oskutenou zkouku api nonch schzkch nebyla pstovna stydlivost aupejpavost. V mnoha krajinch, kdy selt rodie zpozorovali, ejejich dcera dostv chu namusk maso, ji odsthovali doodlehl komory. Vdli, cosebude nyn dt, protoe tosami tak tak kdysi provozovali, avdli, eHonza zaBarkou nepoleze dopostele proto, aby sesn modlil oten. L-li dnen lidov spisovatel akroniki znmho druhu vc jinak zezbablosti nebo nerozumu, faluj prost djiny. Selsk chlapec, pln milostnch cit primitivn pudov povahy, pijde pod oknko akdl iopvuje svou vyvolenou psnikami averi, kter neznaj sentimentln zamilovanost ani obrazn ei, ale jsou pm adrsn, edobe vychovanmu dnenmu Evropanovi by sevlasy hrzou zjeily. To je vak vod, ponm pece nepoleze dokomrky smysly cudnho Josefa. Dokazuje tovelk poet venkovskch nemanelskch porod, kter byl tehdy mnohem vt ne dnes.

U man lo naopak ojaksi druh pouhho flirtu: provdli spolu cudn nocleh nebo spolu spali navrn adobr slovo, jak kali, snad dokonce vptomnosti gardedmy. To ovem jist nevyluovalo dost ast ppady, eiv nejlepch rodinch tento flirt konval konenm milostnm zpasem. Byl-li vak takov konec uselskch milenc hlavnm clem jejich zkuebnch noc, umstskch byl spe dsledkem hry, kter trvala dlouho. Je tedy nutn otehdej cudnosti aensk poestnosti smlet ponkud stzlivji, ne toin romantici: vdy tehdej milenci utak vdli, co toje, odchz-li mu zkostela ped poehnnm nebo vysthuje-li selovk ped Michalem atak kali: Ploditi dti tonen umn, ale ndlt jc. eai ih Tak lechta znala noci nazkouku aspojovala pi nich mstsk flirt seskutenou selskou zkoukou. Pse oGudrun, Parsifalu, povst oLohengrinovi (pklady znm. literatury open omty) , psn francouzskch truvr anmeckch minesengr, panlsk romance avedle toho ilidov psn jsou plny pklad zrytskch kruh. Nah nebo polonah sleny slskou pijmaly svho ryte dopostele nebo ochotn vstupovaly dopostele jeho, aby sesnm povykonan zkouce zasnoubily. Csa Bedich III. (Fridrich III. Moudr, 1415-1424, odr.1452 csa msko-nm., Habsburk), kter sezasnoubil sportugalskou princeznou Leonorou, obdrel odnevstina strce, neapolskho krle Alfonsa psan, vnm ho krl vyzval, aby ihned namst provedl prbu sjeho portugalskou nete, protoe kdyby mladou dmu neshledal podle sv chuti, uetilo by pbuzenstvo alespo drahou zptnou dopravu doItlie, pokud by seobvykl prba dla teprve vNmecku. Ty tedy mou nete dovede doNmecka anezalb-li seti tam poprvn noci, vrt mi ji zase nebo ji bude zanedbvat asjinou sezasnoub; mj proto svatebn noc sn zde, aby, zalb-li seti, ji vzals ssebou jako pjemn zbo ane-li, abys nm mohl bm zanechati. Hrab Jan IV. Habsbursk vroce 1378 provdl prbu surozenou slenou Herzlandou zRappolsteinu. Zkouka byla bezvsledn. Podle daj dmy, jejm manelem seml habsbursk hrab stt, se vesv zkuebn vce ne estimsn dob ukzal zcela zbaven muskch hodnot. Tento zporn vsledek byl dm psemn potvrzen, patrn proto, aby mla plnou cenu pro jin npadnky. Prba se ulechty aknecch rodin udrela dodnes, ovem provd ji dnes vda alkask konsorcium. Bezpen potomstvo je pro lechtu avladae vzjmu nslednictv; nejhlavnjm elem manelstv je udret rod. Lska amilostn dotyky. Lsku sivrenesanci avestedovku vyznvali oima arukama, vevech tdch avevech zemch. Sedlci pitom byli pmj adrsnj ne man alechtici anmeck lechta nap. byla zase neomalenj ne vlask nebo panlsk, ale tobyly jen rzn odstny stejn barvy, rzn stupn stejn podstaty. Ve vech stavech milovaly ob strany zkrcen milostn zen a conejrychleji sesnaily okonen cl zraku ihmatu. Rafinovanj formy milostnho styku seobjevily nejprve ukurtizn, kter otto sv pednosti dobe vdly aneomalenm ctihodnm enm serdy posmvaly. Pozdji ovem, kdy penn hospodstv vtzn proniklo avzrostla tda, kter ila hlavn pro poitek, stala seena vtchto kruzch rychle luxusnm ivoichem akdy poznala, co toje umn milovat, soutila milostnou rafinovanost snevstkami.

Brantme napsal: Pokud jde onae krsn Francouzky, byly vdvjch dobch velmi neobratn astail jim neomalen zpsob lsky, ale vminulch padesti letech se odjinch nrod nauily tolika jemnostem, pvabm, tolika lascivnm svodm, nebo setak samy snaily ovzdln, take lze ci, ednes pedstihuj vechny ostatn povech strnkch. Slyel jsem tak tvrdit cizince, ezasluhuj pednost ped jinmi; ktomu jsou paknecudn slova vefrancouzsk ei mnohem smyslnj azvunj adrdivj ne ve jin. Francouzi seuili upanl aVlach (tj. Ital, viz ve), Francouz pakbyl uitelem Nmc. Nebylo tehdy nic neslunho, shl-li mu krsn en veejn dozad, co inili ipi drunch zbavch, pi tanci, byl tooblben ert nebo dvornost, kter nepedpokldala pedchoz dvrnj styky: tak naopak zanaly bli znmosti. enm tolichotilo apokud mly skuten krsn adra, nebrnily sepli ani naoko, jestlie svm zdrhnm nechtly zpsobit situaci, kter by jim poskytla pleitost ukzat nebo okusit vce. Lid seznovu zmocnili pozemskho ivota, proto pstovali kult tla; vtomto kultu museli pstovat kult ader, znho vyplval smysl pro jejich obnaovn, kter nakonec umue vyvolal pimen zpsob uznn. ena ztoho mla radost akad topovaoval zanevinnou vc. Marotv epigram k: Ach, pro Kateinu skvlou v srdci svm jsem tuze vzpll a tak jsem ji rukou smlou do zad putoval, a ji tak plamen jal. Brantme vnoval celou partii milostnm dotykm azan ji slovy: Pokud jde odotyky, je teba uznat, ejsou velice rozkon, nebo dokonnm lsky je poitek aten nen mon, nedotkme-li semilovanho pedmtu. Dle vypravuje: Znal jsem dvku zdobrho domu, kter mla komornka, jemu bylo trnct let, kterho mla zasvho prmae asnm provozovala rzn erty. Dvala sejm bez okolk lbat aohmatvat asto ped vemi lidmi aomlouvala totm, eje tojenom vesel blzen. Pouze adra vak nebyla clem dotyk; pi nejbli vhodn pleitosti sezachzelo dle, hlavn mezi milenci. Tak tyto dal dotyky byly obecn oblbeny vevech kruzch. Malsk akreslsk umn galantn doby, pedevm holandsk, nmeck, francouzsk avlask nejlpe prozrazuje, sjakou zlibou byla pstovna hra rukou, kter zkouely pevnost, plnost, velikost atvar enskch vnad. Jedna nmeck lidov pse zn esky asi takto: M krasotinka uletla na vtev nazelenou. Kdo dlouh zimn noci chce si ukrtiti semnou? M krasotinka sedla kemn, tlmu rovna ptku, pes rameno semi dvala, po penzch vmm sku. Dokud jsem penze vsku ml, za hodna vdy m mla, te kdy unemm ani gro, lska serozletla.

M krasotinka napsala mi a oznmila lehce, e rda um jinho, e mne unikdy nechce. e umne nechce milovat, nebudu smutkem rann, a b, conechce zstati, dost najdu krsnch panen. A kdo nm tuto pse pl, znova ji zpval tady, d al j ij d l l , v adc i ai ten star aten mlad. Smysl tto psniky je stejn jako smysl mnoha satirickch obrzk zt doby: nejedna ena dvala ochutnvat, protoe pitom mohla pohodln drancovat muskou kapsu. I vrenesanci byla asto lska vpodezel blzkosti penz. Ale pihldneme-li, jak moralizujc nebo satirick lehy udlejc mal akresl znzoruje plnost andheru lehk eny, kter obr ztracenho syna nebo bezmocnho starce, je nm jasn, eumlec pedstavuje enu ajej vnady stakovm nadenm, aby bylo zejm, ejednn ztracenho syna nebo starce je vc zcela pochopiteln, nakterou by zapomnl jen blzen. Obnaovac smlost. Bylo by vak naivn domnvat se, ese vrenesanci jen eny vce mn prodejn dovedly nejen pasivn, nejen tm, esvolovaly a esejim podrobovaly, nbr tak aktivn usilovat opolapen mu. U sml ensk dekolt, obvykl uen vech td astav, svd otom, esevechny snaily conejastji apmo vyprovokovat situace pro enu velmi nebezpen. A kde mohly, provzely dekolt shora dol stejn smlou dekolt zdola nahoru. Hlavnm pvabem asmyslem oblbench tanc aspoleenskch her bylo velmi asto chytr obnaovn en. Renesann ena potto strnce projevovala individuln smlost, vjinch dobch zcela neznmou. Dost asto jim podle Brantma inilo radost, kdy semohly nechat bez pekek spatit aukzat, ejsou bezvadn, apesvdit se otom, jak roznt muskou dostivost. O dmch zfrancouzskho dvora mme zprvy, ejejich ryti jim konali sluby komornk, ejim napklad oblkali punochy astevce, ponvad jim tak dmy poskytovaly nejlep pleitost, aby mohli spatit ony pvaby, kter jinak nelze ukazovat. inily topr tak proto, eponkud temperamentnj mui sitakovou pleitost nedali ujt, aby ji nepouili kjinm smlostem. Pitom pro n bylo vpodobn situaci velmi snadn kdykoli udlat ptr galantnmu pokusu, kter jim vt chvli zakazovala jejich est nebo opatrnost. Domnvaly setehdy tak, eoi aruce ptel zmanela nein parohe apodle soudu doby prvem, protoe tm sv manele neponiovaly, nbr jen stupovaly zvist druhch, kte smli nejve pouze spatit ony neskonal pvaby, kterch manel mohli kdykoli uvat podle sv chuti. Zvlt svobodn eny poskytovaly svm rytm takov svody, protoe pohledy jet nikdy neothotnly dn panny, kdeto mnoh slun dma tm, esvmu ctiteli dovedla obratn poskytnout pleitost, aby sedobe seznmil sjejmi vnadami, ho ksob upoutala mnohem pevnji, ne tokdy mohly uinit

nejzamilovanj pohledy anejduchaplnj ei. Vyhldky en byly tak mnohem lep, ila-li sepovst ojejich pvabech. Avak eny, kter odpraly vci tak nevinn, ikdy on byly vslovn podny, mly naopak povst, eskrvaj tajn chyby, schopn vzbudit odpor mu. Dvky zlidu potto strnce nebyly psnj ne lechtiny. Na pstkch vyadovala est hocha idvete, aby byla tato pleitost pouita knejhorlivjm, drsnm amakavm projevm pzn. Tu sedl hoch sesvou dvkou avrn konal svou povinnost, kter spovala vtom, eneustle zdvina klna sbral azametal konopn odpadky. A m sipitom chlapec ponal smleji arozpustileji, tm vce stoupal udvky vcen, atm vce j ho druh dvky zvidly, nebylo-li jim stejn horliv sloueno. Renesann hry atance. Oblbenou stedovkou arenesann spoleenskou hrou bylo vedle jinch tzv. poren. Byl toertovn zpas mezi muem aenou, pi nm ob strany sezdvienou nohou sitak dlouho navzjem vrely dochodidla, ajeden zinkujcch ztratil rovnovhu aupadl. ena pitom sedla nazdech jinho klecho mue, mu stl voln. Protoe tehdy eny nenosily kalhotky, znamenala hra neustl obnaovn eny zdola nahoru, kter doshlo vrcholu, kdy mu zvtzil aena sesvalila nazem. Takov hry byly provozovny vevech tdch avevech byly stejn oblbeny, take iztoho vidme, evldnouc mrav enm dovoloval veobecn sml koketovn nohou, vekterm mui ieny mli stejn erotick zalben. Podobn sedlo ipi tanci. Nejoblbenjm tanenkem byl ten mladk, kter svou partnerku nejvce vyhazoval dovzduchu akrouil j nad zem. eny samy, dvata, vdan eny ivdovy, ktomu tanenka povzbuzovaly anerady tanily smuem, kter sipi tanci ponal pli jemn avelijak ho proto pezdvaly. A kdy byl tanec nejdivoej, otevral seivtek, kter byl tajn nebo ibez okolk samotnou tanenic rozepnn. Mu ovem, kter neuml vyut phodn chvle apleitosti, kter nepochopil, kde slinou enu tla stevc, kdy mu galantn podala nohu, aby j poslouil, bval vydn zlomyslnmu posmchu. Stedovk ivot poskytoval enm imum mnoho pleitost, pi kterch mohli uplatnit tak formy nmluv amilkovn. ivotn pomry byly tsn, ilo sespolen vmalch mstnostech avechny spoleensk poteby byly ukjeny primitivnmi prostedky. Lid tehdy napklad mnoho necestovali, eny tm vbec. Bylo-li tovak nutn, byli cestujc pocelou dobu cesty ksob pevn pipoutn. eny cestovaly nejen smanelem nebo bratrem, ale velmi asto inakrtkou vzdlenost sptelem, ochrncem nanejistch silnicch. Drah, pomal anemotorn vozy pouvali napatnch cestch jen nejbohat lid. Vtinou secestovalo komo, obyejn dma sesvm prvodcem najednom koni, nebo ilechtiny jezdily nalov. Dma sedla bu ped svm prvodcem nebo zanm, pocel hodiny sejejich tla navzjem dvrn dotkala. Jezdec setak musel nejednou napatn cest ojezdkyni oprat. Stle znovu, ponaje minesengry a popozdn renesann novelisty akronike, sedozvdme, etyto pleitosti byly vyuvny knnostem, pro n vkus ovem ponkud drsnm. V renesanci pokldali asto pmo zaest, oblbil-li sivtan host u pokrtk dob enu nebo dosplou dceru. Vzpomeneme-li si, cobylo vprvnm svazku tohoto dla eeno onaivnm pohlavnm pohostinstv, kter poskytovaly mnoh prodn nrody, nijak setomuto pbuznmu jevu nepodivme.

Pokud byla nvtva pokldna zazvltn est, nezdka sestvalo, e sihospodyn pospila poslat khostu svou hezkou dceru jako spolenici. Bylo topro rodinu uznn, kdy sedcera hostu lbila atila sejeho makav pozornosti, kterou nebylo teba omezovat jen nankolik hubiek, aby nevzbuzovala pohoren. U vranm stedovku vldl zvyk poslat vzneenmu hostu hezkou sluku nebo dosplou dceru nanoc dopostele, nkdy sama domc pan mla tento kol. kali tomu: enu vdobr ve piloiti. V jedn rytsk francouzsk bsni teme: Dvorn hrabnce bylo pjemn, ekn piel takov host. Nechala mu tedy pipravit velkou husu adopokoje postavit drahocennou postel, kde sedobe odpovalo. Kdy la hrabnka spt, zavolala sisv nejkrsnj anejzpsobnj dve atajn mu ekla: Mil dt, jdi te tam, lehni siktomu ryti dopostele aslu mu, jak seslu. Rda bych touinila sama, kdyby mi vtom nebrnila stydlivost, a tokvli hrabti, mmu pnovi, kter dosud neusnul. Dobrou vru sivtina tchto host zaslouila spe odmanelek ne odmanel, a nechybli ani ty, kter dobrou vru manela nezklamaly. Ale Hartmann von Aue (1170-1210, tedy ped renesanc, nm. bsnk epos apsn) osvch nmeckch zkuenostech prav: Bh v, tch vak nen mnoho. Povaha renesannho manelstv. Prmysl, kter se v15. a16. stolet pomalu rodil, poteboval lidi, pracovn sly ikupce. Absolutn vladask moc potebovala vojky, lidskho materilu vak nebylo nikdy dost. Vzrst obyvatelstva sesetkval snejhormi pekkami. V pedchozm stedovku byla stagnace populace zaviovna vzrstajc crkevn moc, protoe sn vzrstal poet klter atud ilid odsouzench kcelibtu, asnovmi hospodskmi dy pili nasvt ijejich straliv odprci: mor, koalka, syfilis. Obchod, kter serozrstal dovech stran, paktmto nebezpem dodval pmo epidemickou povahu. Pedevm poet mu byl neustle decimovn nacestch, vnevstincch, vptkch avlench taench. Proto semusk celibt stal socilnm nebezpem, aproto tak najednou objevili, emanelstv m tolik mravnch pednost, a eje jeho nejvy formou conejplodnj rozplozovac pelech. Hospodsk zjmy tto doby tedy souhlasily sjejmi smyslnmi potebami, aproto tak nzory doby tak dokonale souhlasily seskutenost. Nzorem 15. a16. stolet bylo, estav manelsk je stav nejvy. Staromldenectv astaropanenstv bylo pokldno zanco patnho. Ke chvle manelstv seply hymny asoudilo se, ev manelsk posteli sesp nejmkeji. Proto nebylo nic zvltnho, mli-li manel itucet dt. Willibald Pirkheimer ml snm uznmou Barborou Lffelholzovou tinct dt aaugpursk kronik Burghardt Zink sesvmi dvma enami zplodil osmnct dt. Albrech Drer byl rovn zosmncti dt svho otce, papesk sekret Francesco Poggio (jmna viz ve) zanechal osmnct dt jm uznanch, ztoho trnct nemanelskch. Manelstv odvaceti dtech tak nebyla vzcn. Povaha obecnho renesannho manelstv byla ist patriarchln: mu byl nejen svrchovan pn avelitel vesvm zvod, nbr ivesv domcnosti. Platily zde vechny musk vsady, jak je znme zpedelch patriarchlnch manelskch forem: mu byl pn enina tla astatku, ena musela poslouchat muovy rady ajednat podle jeho vle appadn muovy hrubosti mla snet spokorou tm vt, mlky trpt ipansk prvo mue nacizolostv.

Toil-li sekolem ader mlad dveky, mla setvit, jako by nic nevidla, dopadla-li ho vak nadvece, kter snm byla dobrovoln, mla tuto chlpnou osobu vykzat zdomu, aby senestalo jet hor netst. Manela vak mla dobrmi slovy obrtit kdobrmu, nebo tak zde byl vinen jen chlpn lovk, amla nanj pohlet jako dve, jako nasvho pna. Byla-li paliat, tu seml mu vzdt sv pvtivosti avzt podn obuek, aby ji pemil zda, m vce, tm lpe av silou, aby ho uznala zasvho pna azapomnla nasvou zlobu. V 16. stolet velmi rozen ren doporuovala takovou metodu aeny, kter dosud nemly sebevdom amyslely mozkem svho pna, ji vtinou pokldaly zasamozejmou. Rovn podle zkona ml mu prvo trestat enu bitm. Pes toto poddansk postaven pokldala ena manelstv zanejvy cl svho ivota aproto sesnaila dostat pod epec. Vdy tehdy pedevm vmanelstv mohla ena pirozenm atrvalm zpsobem ukjet svou smyslnou potebu aprotoe tehdy nebylo pli enskch povoln, bylo pro ni manelstv jedinm zaopatovacm stavem. Ale jak jsme uvidli, nemla ena pli snadn lov namue atato jej situace sestle zhorovala. emeslnick mstsk stav napklad nebyl veskutenosti jednolitou tdou. Strnul cechovn dy liily many naskupiny psn rozdlen navzjem jednotlivmi cechovnmi zjmy. Kad emesln ivnost nemohla mnit svho majitele dle sv chuti, nap. bt dle prodna, protoe provozovac prvo asto nleelo rodin. Jedin dcera pekae, krejho nebo zlatnka simohla vzt zase jen syna pekae, krejho nebo zlatnka, neml-li rodinn majetek pijt vnive. Boj okalhoty amu pod pantoflem. Podobnmi hospodskmi zbranami tedy byla ena odkzna naskuten zk vbr. Proto tehdy mezi enami zuil nejrozhoenj konkurenn boj omue, pln pletich autrhastv, boj okalhoty, kter sestal pedmtem nesslnch literrnch ivtvarnch satir. Toho sibyli mui dobe vdomi, stvali sedomliv avybrav: ena musela mt skuten vech sem p, chtla-li jet najt mue. Spolenost, kter mla takov nzor namanelstv amui dvala prvo tlesn trestat paliatou enu, dospla pomrn logicky ktomu, etrestala mue, kter senechval soustavn enou ovldat, neboli byl pod pantoflem. ena vak vtakovm ppad byla trestna spolu smuem. V prvech jednoho nmeckho msteka zroku 1594 teme: Kter ena svho manela pere nebo bije, budi podle stavu aokolnost potrestna pokutou nebo vzenm nebo, je-li majetn, d radnmu biici vlnn hv naaty. Protoe vak m bt dna vstraha, kdy je mu tak zentil, esed odsv eny prti, bti asob lti atakov vci, jak seslu, nezabrn nebo nealuje, ten oblkne oba mstsk biice rady vlnnm atem nebo, kdyby toho nemohl, budi potrestn vzenm nebo jinak, anad tomu budi snesena stecha nad hlavou. Trest odkrytm stechy byl nejrozenj zapantoflov hrdinstv avyskytoval se vnejrznjch zemch. Jinde musela ena, kter seproheila nasvm manelovi, jet obc naoslu, mu pakvedl zve. Takov pantofov hrdinov byli oblbenm literrnm akreslskm satirickm pedmtem. Manelsk vrnost. Kde bylo manelstv tolik cenno azrove mlo tak patriarchln rz, tam byla ovem cenna aopvovna tak manelsk vrnost. Veobecn vak spe opvovna avynena, ne skuten provdna.

Nesmme zapomenout, ejako kad ideologie, tak tak iroce rozvinut mylenka manelsk vrnosti, souhlasila seskutenm ivotem tam, kde mla sv koeny vivotnch hospodskch podmnkch. Obecn semanelsk vrnost udrovala uman, chudiny asti malch zemdlc. Pro man potebovalo dnou domcnost, o tojsme uhovoili. Podobn tomu bylo iumstsk chudiny, protoe jej zjmy byly tsn spjaty sezjmy cechovnch man aoni sami sezcela pohybovali vokruhu pedstav svch manskch zamstnavatel. Musme sitak uvdomit, erozklad spoleenskho feudlnho organismu chudinu nevysvobodil zbdy, nbr jej situaci hned nazatku dokonce zhoril. Chudoba sestala hromadnm jevem abda, zn nebylo niku, nesmrn vzrstala. Proto zejmna umstsk chudiny vznikal asketick svtov nzor, ktermu je volnj pohlavn ivot ciz, nebo pedpokld radostn pomr kesvtu. Sekty apohlavn ivot. Sekty kter setehdy tvoily, pevn takovto asketick nzor pijmaly, velmi asto adopehnanch krajnost. Protoe byly vsledkem rozporu mezi bdou lidu apanskou poivanost adsledkem asketickho nzoru nasvt, samozejm nemohly propagovat erotickou volnost nebo dokonce zavdt skutenou volnosnubnost vrozmailm smyslu. Jak podle logiky vc, tak ipodle vnho historickho vzkumu, byly prv tyto sekty vpohlavnch vcech nejpsnj anejkrutji trestaly cizolostv. Tak pad postalet en historick povra onovoktncch (protikatol. sekta vyadujc nov kest) vMnsteru (msto vSv.Porn-Vestflsku, Nmecko, 153435 zde zavedli tzv. mnsterskou komunu, zespoleentn majetku). Za vldy tchto novoktnc senikdy nevyskytoval nezzen pohlavn ivot, ani kurevnictv, ani pohlavn spoleenstv en. Edikt, jm tato mstsk vlda zahjila svj reim, trestal cizolostv asveden panny smrt. Ostatn vnosy byly vpodobnm znn. To, cose vMnsteru opravdu dlo, vzniklo zezcela jinho ducha ajako dsledek vjimench pomr vobleenm azneptelenm mst scelm svtem. Protoe byli mui zdecimovni, bylo jich tu jen dva tisce, kdeto en bylo osm adevt tisc. Mnoh domcnosti, eny, sluky adti, byly bez musk ochrany. To vedlo knesnzm, zvlt kdy mezi mui bylo mnoho svobodnch vojk. V Mnsteru tedy provedli to, edojedn domcnosti spojili nkolik en pod jednoho mue. To vak bylo hospodsk mnohoenstv anikoliv pohlavn, anikde nen jedin dkaz, kter by tomu odporoval, zato mme mnoho jinch, kter svd otom, ezde vldla stedovce psn mravnost. Podobn tomu bylo patrn stborskou sektou adamit (radikln sekta venkovsk chudiny vhusit. hnut, vyhlazen ikou). Zde sice nelze dokumentrn zjistit, jak byla jejich historie falovna, ale podle vnitn logiky tohoto hnut simeme uinit sudek tak ojejich ppadu. Soudob djepisec Ene Silvius (Aeneas Silvius Piccolomini, 1405-1464, jako legt 1451 vechch, odr. 1458 pape Pius II., jeho lat. Kronika esk je kategoricky protihusitsk), vesvch eskch djinch omnohoenstv tto sekty prav toto: ili, majce eny spolen, bylo vak zakzno bez dovolen jejich pedstavenho Adama poznat enu. Kdy vak nkter, jat dost, kedruh lskou zahoel, tu ji vzal zaruku ael kpedstavenmu, jemu ekl: Pro ni duch mj vzplanul lskou. Nae mu pedstaven odpovdl: Jdte, roste amnote se anaplte zemi. Ene Silvius dle vypravuje, echodili naz akrom toho byla rozena zprva, eadamit podle sv nauky pr chod naz dosvch shromdn, kter

nazvaj rj. To vak byla pouh povst anic, o bychom semohli opt. Adamit byli prost psnj komunistick smr, kter sepatrn vteorii snail domyslet mnoh hesla, vpraxi vyjadoval pli dsledn svj odpor proti kacovanm dm anakonec sestal obt husitskch centrist apodkumilovnch lid. Jejich ideologie jist nebyla poitksk, proto seani najejich radikln dslednost nelze dvat zpohlavnho hlediska. Na druh stran ovem nememe hovoit oproletskm manelstv jako oform sidelnm obsahem, nebo hospodsk podmnky, vekterch tato tda ila, nedovolovaly, aby zde potto strnce vzniklo nco vyho, ne prost pen. Manelsk nevra. Eroticky vbojn doba je vdy spojena svtm nebo menm pedmanelskm stykem obou pohlav, ale tak sopakem manelsk vrnosti, on tu ubyla zmnka, tj. smanelskou nevrou, kter byla pomrn hojn ivtch spoleenskch vrstvch, kter vn vid velk zloin. Dje-li se vespolenosti znan pemna, tu mnoz lid odhazuj pouta svch zsad, protoe ztratili vru vjejich oprvnnost apoali je pociovat jako zt. V monogamii pak, zaloen nasoukromm vlastnictv, je neustl rozpor mezi prodou akonvenc, kter zstv vdobch spoleensk stability skryt pod povrchem, ale vdob promn m nemalou lohu. Tak secizolostv vrenesanci stalo hromadnm zjevem iuman, co de facto odporovalo jejich zjmm. Renesance sibrzy uvdomila tu okolnost, ejej nejdleitj instituce kols, aproblm manelsk nevry sestal veejnm pedmtem rozprav vevech zemch. Touto otzkou sezabvali vn iertovn alze ci, esnad stejn asto odsuzovali cizolostv, jako vyneli nevru. Oslavovn ensk nevry bylo vdy spojeno sposmchem, kter byl utdovn mui-parohi. Pokud m mu nad enou plnou vldu, dopout sekad ena pi neve zrove zloinu navech much. Proto je parohstv soustavn zesmovno. Naplen mu je nemilosrdn pronsledovn, ponvad senechal oidit osv nejdleitj lidsk prvo, onejcennj vlastnick prvo. Tajn vloupn se dojeho vlastnictv zajeho zdy je hlavn muova hanba. Jakmile pohlavn styk jeho eny sjinm muem nen takovm tajnm vloupnm, jako nap. pi zmnnm pohostinstv, nejsou tak smysln rozkoe tch dvou zahanbu povaovny. A proto tak nen poskvrnna enina est, stk-li semu pohlavn jet sjinou enou. Jen ena je muovm vlastnictvm, nikoli vak mu vlastnictvm eny; prvn tedy neme bt ena nikdy pokozena. Podle sudku vrstevnk byla manelsk vrnost dokonce nejvzcnj kvtina. Nyn je cizolostv tak obecn, eje ani zkon ani spravedlnost nemohou utrestat, pravil Petrarca (Francesco P., 1304-1374, italsk bsnk aprozaik, oznaovan jako otec humanismu, svou milost. lyriku shrnul vesvazku Canzoniere). Mu seomylem dostane vnoci dokomory mlad, macat sluky nebo se vevhodnou chvli zastav uhezk pan sousedky, kter je prv velmi souena nonm hladem, protoe je jej manel udlouho nacestch, nebo pust zlatku vzastren ulice ukoroptviky, kter sesem prv pisthovala zdaleka. A ena doma zauuje mladho hocha vesladkch radostech milostn hry, aby sechoval dstojn vzpase span Venu nebo obratn utuje oputnho tovarye nebo sevilnmu pteru zpovd zesv tajn touhy, abhem pokn sesnm modl renec posvtsku. Kde mu potk pan, ur jej slunost amrav aihned ji napad neslunmi emi ahmaty, aby ji odvrtil odmanelsk vrnosti amnoz sinsilm

berou to, coje jim podobrm odprno. Ale unejsou Lukrecice (narka naLucretii, enu Tarquina Collania, kter spchala sebevradu, kdy byla znsilnna), kter by sibraly ivot pro hanbu, kter jim byla proti jejich vli uinna, nbr vtina je dokonce potena tajn necudnmi slovy, kter jim mnoz kaj, azaest sipokld viln dosti, kter probouz usoused aptel. Jsou vesvm srdci pyny nasebe, nen-li dbno jejich odporu, anezd sejim bt hchem, kdy jsou proti sv vli inny dvkami. Svou nevru omlouvaly eny pedevm svm prvem oplcet mum jejich nevrnost. Nemohou pece trpn pihlet ktomu, kdy je jejich mu zanedbv sjinmi, a ktomu nem jin dvod ne svou mlsnost. Jinm dvodem vak byla nedostaten velost amanelova pohotovost. Takov lovk m plnou hlavu starost aobchod, veer m rd klid nebo je zase nacestch, achudk ena m dlouhou chvli, studenou postel apleitost stt sekoist velijakch rozmar. Hlavn eny vpstavnch mstech, tj. bentsk, marseillsk, amsterodamsk, janovsk, sehojn vyskytuj vsoudobch anekdotch omanelsk neve. V Itlii byla dlouho vypravovna anekdota otom, jak Bentan dovedou milovat sv eny navelkou vzdlenost, protoe ikdy jsou teba zamoem, rod sejim doma dt. i prm Jakuba Frye zr. 1566 vypravuje olancknechtovi, jemu dlala ena dti, ikdy nebyl doma: il mu vBretani, kter ml hezkou mladou enu, ata mu kad rok porodila dt. Jednou sedal pemluvit asjinmi obany odthl doMilna, kde pobyl ti roky. Jeho ena vt dob byla doma, ale starala se, aby byla domcnost vpodku adti byly dlny jako dve, nebo, kdy sej nco pihodilo, svila sestm fari ajeho kaplanu akemu ti ji mli, toinila. Po tech letech se pakvrtil mu zvlky abhalo tu odv vce dt, kter nezanechal, asjednm dttem ena chodila. Podivil se, jak se tostalo. Tomu senesm divit, ekla ena, jsem plodn sama sebou. Nepotebuji mue, aby mi dlal dti; jakmile semi vnoci zd otom dle, ponu hned chodit sdttem. Oznmila jsem tonaemu fari ajeho kaplanovi. ekli, ese todje zbo vle; pomh-li mi Bh kmnoha dtem, dopome mi tak ktomu, aby byly vychovny. A tak jsem vt vci byla nramn trpliv. Nu, ekl mu, je-li tomu tak, nutno topochvlit. Ten dobrk, kdykoliv pakmezi lidi piel, honosil se, jakou plodnou enu mu Bh utdil, kter dovedla idti dlat, kdy byl sm vMiln; ti roky tam byl vevlce aona mu zatm ti dti udlala, toje zvltn bo milost. Nejmn milosrdn byly eny isoudob satira kmlo schopnm mum. Bu hanba mui vkad dob, kdy skonm nev rady sob. Ale nejastji seukzalo, etuto chybu mv nejen mu nemocn nebo star, ale kad manel vbec. Antoine de La Salle (1390-1464, franc. prozaik) vesvch Patncti manelskch radostech k: A vak je ena tak nebo onak, vjedno manelsk pravidlo v kad adr seho, a tojest: mj mu je ten nejhor nasvt aten nejneschopnj vevcech lsky. To k atomu v kad ena osvm mui. Jeliko uznme konvenn povahu manelstv vtto dob, snadno pochopme, eAntoine de La Salle mluvil zesrdce svm vrstevnkm, kdy iroce apodrobn dokazoval toto: Milenec je nekonen vytrvalej aschopnj kmilostn slub aukj milostnou ze eny vdy lpe ne manel. Kde semanel spokoj sjednm polasknm, je milenec ustavin hladov ahotov vdy knovm tokm. A toproto, emilenec nem jin mylenky, vecky smuj kdosaen toho jedinho cle. Neustle ije vnadji, ebude vyslyen. Jeho milostn zvda-

vost nebyla dosud pln ukojena, proto zaho vdy, kdykoliv spat svou milenku. Jeliko mus vyut phodn chvle, je tak stle podnikav, pipraven kmilostnmu dlu, aproto knmu nezanedb vhodnou pleitost. Kdy seocitne ucle, doke prav zzraky, jak dovedl manel jen napotku svho manelstv. A povaovala-li ena dve svho manela zaslabho apatnho, je nyn pesvdena ojeho pln neschopnosti... A pak, ta imponujc smlost milenc: Stane se, emilenec, chtje sn mluvit aneekat, tajn uprosted noci pijde ankde vesklep nebo vestji seukryje nebo ohniv dolonice vnikne, kde sp mu. Jsou eny, kter takov smlosti svch milenc nemohou nic odept apro ni jen tm ohnivji vzplanou vlsce knim, ikdyby tak mly zahynout. Nejrozhodnjm dvodem pro poruen manelsk vrnosti vak bylo upravch renesannch en ppadn pesvden, eurit mu vynik neobyejnou fyzickou silou. Neobyejn potence zulechovala otroka ped knnou, nosie ped lechtinou, jeptice dvala zapomenout najej slib, pynou vedla kpovolnosti drsnmu formanovi apedevm duchu en dodvala schopnost sivymlet nesetn li. Ariosto (Lodovico A., 1474-1533, ital. bsnk ahumorista) natyto eny napsal proslulou satiru, kter vyla jako ilustrovan letk vevlask afrancouzsk ei zrove ajej jdro je toto: lechtic Giocondo je povoln kedvoru. Smutn serozlou sesvou enou, okter simysl, eje prv tak vrn jako krsn. Sotva vak ujel nkolik mil, napadne ho, evposteli zapomnl amulet, kter mu jeho manelka darovala narozlouenou. Vrt se, akdy tie vstupuje domanelsk lonice, nechce ani vit svm om: spat svou druku, pokldanou zatak vrnou, vnrui jednoho svho sluhy. Ponvad milenci unaveni milostnm zpasem usnuli, nen lechtic pozorovn anepozorovn tak znovu opust svj dm. Jeho bolest nezn mez aneme tedy zapomenout napohanu, kter semu stala, atu jednoho dne spat krlovnu vnrui ohyzdnho aka-trpaslka. Kdy vid, estejn osud sth ikrle, vrt semu opt chu kivotu. Tak krl opust krlovnu pro svou pohanu aoba mui te thnou svtem spolu, doprovzeni spolenou ptelkyn, okterou sedl. V noci sp tato spolen manelka mezi obma, tak jsou sijisti jej vrnost. A pece je opak pravdou. Prv proto, eseena povauje zabezpenou, potuje sejet sjednm milencem, kter kn najde cestu znohou postele. Kdy paklechtic akrl objev nakonec itoto, dojdou kpesvden, ekad ena je nevrn, pijde-li siln pokuen, aproto seoba vrt opt dom. Pansk cizolostv. Jak jsme vidli, odporoval volnj pohlavn styk izjmm manstva ipovaze selskch rodin achudiny, byl tud pokldn pes svou vekerou hojnost vzjemn manelsk nevry zaosobn netst. Jinak tobylo ukupeckho stavu abohatch mstskch stav knmu pidruench, azejmna udvorsk lechty. Jak utak vme, osvobodily obchodn zisky enu odprce vdomcnosti, uinily zn svobodnj osobnost. Kde je svoboda, tam je tak kontrolovn arevidovn pomr kespolenosti, tam setak lid zabvaj posuzovnm pohlavnch vztah alskou pro lsku samu. Tak vtchto kruzch vznikly volnj nzory apohlavn styky, smladistvou smlost prorelo revolun velkomctv zbrany patriarchln rodiny amonogamie. Volnosnubnost se vtchto kruzch mohla voln projevit astala sesamozejmou vc, protoe uneznamenala nebezpe pro rodinu. Jeliko vak emancipace eny

vtchto poetn pomrn nevelkch vrstvch znamenala, ese zeeny stal vevrobnm procesu luxusn tvor, neprojevovala sezde nov pohlavn volnost duchovnm amravnm vzestupem, jednou strnkou obecnho emancipanho procesu, ale spe zsadn rozmailost. Proto setak ena ztchto td snaila osvobodit nejprve odpovinnost mateskho povoln, nikoli vak proto, aby mla as pstovat vy strnky ivota, ale proto, aby sidlouho zachovala vlastnosti pohodlnho abezstarostnho tvora. Jak daleko tento luxusn tvor zael zameze zdrav pohlavn volnosti azapadl dobahna pohlavn korupce, otom jsme siuleccos ekli vminulch kapitolch. V renesannm velkomctv zkrtka zaaly ovat mravy csaskho ma, protoe tak hospodsk situace kulturnch td tto doby byla podobn. Ve svch Djinch msta Lbecku vypravuje Becker opatricijskch ench neustle eroticky hladovch, jim okolnosti nedovolovaly mt veejnho milence, akter setud odkodovaly jinak: Proto sehledly manelky, jako nap. manelky vLbecku vr. 1476, odkodnit tm, e sizastely obliej hustmi zvoji aveer odchzely dovinnch sklep, aby se natchto mstech prostituce mohly nepoznny oddvat svm messalinskm choutkm. U dvor advorsk lechty byly ovem luxusn pohlavn mravy nejosteji vyhranny. Kad vlada ml cel zstup svdnch nevstek, kter sice vtinou pochzely zdvorsk lechty, ale asto bvaly dodvny imctvem doknecch postel jako lon poklady. Anglick Jindich VIII. (1491-1547, Tudorovec, angl. krlem odr. 1509, zakl. angliknsk crkve) sipostupn pivlastnil dv krsn pekask dcery, francouzsk Ludvk XI. (1423-1483, krlem odr. 1461, zValois) sipivedl mnoho soulonic zmckch pokoj, kurfit Jchym braniborsk sivzal krsnou Sydowin, vilnou vdovu poslvaskm mistrovi, amohli bychom pokraovat dlouho, nebo vtomto smru sestupovali zempni velice rdi klidu nebo ho vyzdvihovali dolesku sv koruny. Tak dvorn dmy nebyly namnoha dvorech nic jinho ne oficiln harm pslunho vladae. Stala-li senkter ena dvorn dmou, bvalo tojen uznn, ebyla shledna vhodnou ktomu, aby tu atam ozdobila krlovsk loe nebo dosv postele pijala vladae i prince. O francouzskm Frantiku I. (1494-1547, franc. krlem od1515, Orlensk) prav historik: Krl konal vnoci rd nepedvdan nvtvy tu t atu zase on dm... Dmy byly tud vzmku tak usdleny, aby knim mohl kdykoliv pijt, aml kl kekad jejich lonici. Uznanou logikou naabsolutistickch dvorech bylo, eskrlem nen hanba spt. Nevstkou je ta, kter sevzdv malm lidem, nikoli vak ta, kter semiluje s k ia e h i i rl lctc. Mui setak podle tto logiky zaizovali nebo byli nuceni sepodle n zadit. Brantme vypravuje: Slyel jsem ojedn vzneen dm, kter kdy vstupovala domanelstv, umanula si, ej jej manel ponech svobodu, aby mohla nadvoe vyhledvat lsku, avymnila siprvo naporaen dv vlese. Jako odkodn mu dvala msn tisc frank natratu anestarala se onic jinho, ne osvou zbavu. Podle jistho kronike se zaFrantika I. pihodila vc, kterou popisuje takto: Slyel jsem, ekrl Frantiek chtl jednou sesvou dvorn dmou, kterou miloval, strvit noc. Nael jejho manela smeem vruce, pipravenho ji zabt, ale krl mu dal svj me naprsa aporuil mu, aby j nic zlho neinil, je-li mu ivot drah,

akdyby j jen sebemn ublil, eho zabije nebo mu nech srazit hlavu. Pro tu noc manela vykzal azaujal jeho msto. Tato dma semohla pokldat zaastnou, enala tak dobrho ochrnce, nebo manel se uneodvil ct ani slovo aponechal j navli, aby jednala podle sv chuti. Slyel jsem, enetoliko tato dma, nbr imnoh jin povaly stejn krlovy ochrany. Mnoz lid vevlench dobch, aby zachrnili sv statky, dvaj nad brnu zasadit krlovsk znaky. Prv tak mnoh eny zavovaly krlovsk znaky vedle sv milostn svatyn nebo nad ni, take jejich manel museli mlet, nechtli-li pijt dostyku sepel. Za stejn logick povaoval dvorn abolutismus, enejen ni bytosti, ale inejvy sttn hodnosti kryli svou firmou skutky svho pna. Pslov otom kalo: Manelky velkch pn rod zati msce. Tak krl ml ovem pednost ped manelem ankolikrt doroka seteba stalo, emanel musel opustit uzaujat loe sv eny, protoe mu jeho krlovsk pn oznmil nvtvu nebo krsn manelka byla vnoci pozvna nhle dokrlovy postele. Pitom seovem ledacos pihodilo. O Dian zPoitiersu, oficiln milence Jindicha II. (1519-1559, franc. krlem odr. 1547, Valois, manel Kateiny Medicejsk) byla vypravovna tato zvlt cynick vc: Jindich jednou veer zaklepal naDianiny dvee, kdy un byl prv marl Brissac. Marlovi nezbylo vespchu nic jinho, ne aby serychle ukryl pod postel. Krl vstoupil aulehl kesv krsn soulonici, ani dal najevo, ev nco kBrissacov nvtv. Kdy sesDianou njakou chvli bavil, podal onco kjdlu aDiana pinesla pln tal cukrov. Jindich pojedl, ale paknhle hodil st pod postel azvolal: Tu m, Brissacu! Kad chce t! Tak njak ta pohlavn nemoc nleela konm nepjemnostem, kter dvorn sluba pinela lechticm. O Frantiku I. historik k, e pocel svj ivot trpl pohlavnmi nemocemi a ensledkem toho jimi trpl icel dvr, krlovnu nevyjmaje, protoe Jeho Velienstvo situ atam nalo cestu idopostele sv manelky. Dvorn vstednosti sevak stle stupovaly. Brantme nap. pe: Znm vzneenho pna, kter svou krsnou pan miloval ped oima svho pna, prince, ale stalo se tonaprincovo pn arozkaz, protoe toprinci inilo poten. To byl vak jen zatek. Poitek jednotlivce ml bt vystupovn vpoitek hromadn, vorgie. Spolen chtli milovat, tak jako spolen pili. Ale vrcholu tchto saturnli nedoshl dn svtsk dvr vMadridu, Pai nebo Londn, ale papesk dvr vm. Mnoz nejvy crkevn pedstavitel asnimi jejich kardinlov, arcibiskupov abiskupov pekonali pohlavn smlost vechno, cosedlo nasvtskch dvorech. Pyn, zlatem zasypan kurtizna, proslul svm milostnm umnm, sdlila oficiln veVatiknu vedle papee. Vanozza, Julia Farnese atucet jinch hrdch papeskch nevstek dostalo skvl, pro n vystavn palce atak kostely jim byly zasvceny. Na dvoe papee Alexandra VI. (1431-1503, zrodu Borgia, sjeho jmnem bv spojovn nejvt padek pape. dvora) byl hromadn milostn akt, provdn krsnmi kurtiznami akomornky sesilnmi bedry, poprv pedveden jako veejn divadlo, jm sebavila cel dvorsk spolenost. Pa aLondn pakbrzy nsledovaly m. Na dvoe anglickho Karla II. (1630-1685, krlem odr. 1660, Stuartovec) sejet po125 letech bavili pozpsobu Alexandra VI. Hromadn akt najeviti zde provdli dvoan advorn dmy. Anglian Wilson, kter popsal anglick dvr zkonce 16. stolet, podotk: Mnoh mlad lechtick dmy, kter byly bujnm ivotem svch rodi pivedeny

donesnz, pokldaj svou krsu zakapitl; pily doLondna, aby senabdly, tmto zpsobem doshly velkch doivotnch penz, nae seprovdaly zavynikajc abohat mue abyly pokldny zarozumn, ba dokonce zahrdinsk duchy. To znamen, elska, kter dostala povahu zbo, se vtto smysln dob stala nejlpe placenm azrove nejoblbenjm obchodnm pedmtem. Vlastnice tlesn krsy mohla zalsku zskat nejen penze, ale ve, vetn moci, hodnosti aprv. A ve mohla doshnout pro sebe, pro svho manela, bratra, rodinu. Za ochotu eny senejvt hlupci stvali stratgy nebo jinmi veleduchy abyli odmovni nejvymi msty anejvnosnjmi sinekurami. Svdn krsa eny, dcery nebo sestry usnadovala soudcm rozsudek ivnejsloitjch pch. Pslov kala: K soudu sechod seenou. Mlad eny maj nezvratn dkazy. Co je duchaplnj ne kln krsn eny? To vyvrac dvody deseti uench prvnk. V manstvu (protoe lechtick konkurence byla vtomto smru velk), byli zvlt pyn nato, zvtzila-li ena zjejich kruh vtto souti olon pze knec. Cel tda sectila bt vtakovm ppad poctna. Kronik prav, epask manstvo bylo nadmru pyn nato, eLudvk XI. je vyznamenal avzal sizjejich stavu soulonice. Za vyznamenn rovn pokldali dijont mci, kdy sikrl pibral Huguettu Jacquelinovou, amci lyont, kdy touinil seslenou Gigonou. Bylo ovem tak ct bt vvodskou, hrabc, kardinlskou i biskupskou soulonic amezi manskmi dcerkami byl neustl ahorliv zpas otakovou pze. To ovem mlo isvou hospodskou pinu avyplvalo topirozen zdjinn situace. Kde ml absolutismus sv vladask sdla, tam sestalo manstvo velmi rychle hospodsky zcela zvisl nadvoru atud podzen jeho morlce. Dvorn luxus byl nejvnosnjm zdrojem pjm pro vyrbjc aobchodujc many. Vedle toho bylo znan mnoho lid vpmch dvornch slubch; veker sttn amstsk ednictvo bylo jmenovno absolutnm vladaem. A protoe dvr poteboval bohatou staf, byly vhlavnm mst umstny tak vechny nejdleitj sprvn ady. Protoe tedy vsdelnch mstech vedl vvoj ktomu, esedvorsk morlka stvala obecnou spoleenskou morlkou, naichlo manstv dvorskm vzduchem alibovalo sivestejnch nzorech, metodch akalkulacch. Mnoz mui byli nezdka horlivmi kupli svch manelek adcer amnoh manelstv dodvala jen firmu kuplskmu podniku. eny poznaly, jakou cenu m pro pna aknze kapitl uloen vjejich nrovace asukni. A kdy mu nemohl splnit vechna jejich pn popard, tu ly prost kpnm amnichm, aby sejim nabdly jako pamlsek. Nesmme sevak domnvat, enevra avoln pohlavn styk vduchu tchto td, tebae byly pokldny zasamozejm, byly skuten vdy snadnou anevinnou vc. Mnoho mu bdlo snejvt vn arlivost nad tm, aby vmanelskm loi zstali samovldci. Zde pakbyla nevra pro enu ijejho milence hrou ivotu nramn nebezpenou. Dokumenty veho druhu nm poskytuj pklady vemonch forem pomsty atrestu, kter pouvali zrazen manel. Vnivci oba trestali smrt: cynikov teba tm, emilence vptomnosti sv nevrn eny naped zhanobili, ne ho tlesn potrestali, nebo tm, eho vjej ptomnosti vykletili. Na neapolskm dvoe ila dma Maria zAvalosu, jedna znejkrsnjch princezen vzemi, vdan zaprince zVenusy. Zamilovala se dohrabte Adriana, kter byl rovn nejkrsnjm muem. Milenci byli pi lsce

pekvapeni manelem anajatmi lidmi ubiti naloi. Druhho dne byli oba tito krsn lid nalezeni mrtvi nadldn ped domovnmi dvemi avydni napospas zrakm chodc. Tak tovypravuje Bramtme. Ale mravn uvolnn, kter seblilo zkaenosti, muselo zrove nastat ivetdch, kter sezaaly rozkldat, kter ztrcely sv djinn prvo naexistenci, nebo byly alespo dkladn petvoovny. To byl jednak rytsk stav ajednak sedlctvo. Milostn rytsk sluba byla zrove potkem ikoncem dvou rznch djinnch proces. Znamenala zrozen individuln lsky, ale tak rozklad skomrajc ty d. Kdybychom rytskou milostnou slubu posuzovali jen podle skvlch literrn-umleckch dokument, kter byly vytvoeny jaksi zpta perspektivy, byla by tovc velmi svdn, kouzeln apoetick. Bylo tozdnliv tak krsn, kdy vn str, tento ochrann svtec tajnch milenc, zatroubila navi rann pse, kter mla probudit spe, unaven dlouhm milostnm zpasem, aby vyslyen ctitel mohl vas opustit pohostinn loe krsn hradn pan, ne by mohli bt cizolonci pekvapeni sldcm manelem. Jarn vnek individuln pohlavn lsky, tohoto nejzvanjho kulturnho zjevu, kter prv pichzel nasvt, vanul popovrchu tto poezie. Ale veskutenosti milostn sluby unebyla tato vc tak ideln. Na turnaji bojoval ryt odmu jemu dosud zcela neznmou, zpasil sjejmi barvami ovtzstv, zakter dostal milostnou odmnu. Hned potom, kdy seoistil atlesn posilnil, sml vstoupit dopostele dmy, sml ukojit svou ijej milostnou touhu, aby podokonan milostn noci opt odthl tak tonkolikrt l Wolfram von Eschenbach (1170-1220, nm. stedovk. bsnk, autor rytsk poezie apsn). Podlehl-li vak, ztratil kenou cenu. Jen sm vak vyel naprzdno. Dma, pro kterou sebil, mla pece svj milostn nelegln poitek, nebo msto ryte, kter nosil jej barvy, kn sml vstoupit dopostele ten, kter ho porazil, asml zde dokzat, evzpasu seenou je stejn zdatn jako vboji smui. Nejvy ctnost milostn sluby byla obratnost vzludnm klamn manela, co vyvrcholilo tm, emanel dostal nevdomky nelegitimn dt. V duchu cel doby ovem bylo, ezanejvy odmnu milostn sluby byl povaovn ivoin pohlavn poitek, ovem cizolon, ale tento poitek byl zrove triumfem lsky nad konvennm manelstvm, atento triumf byl jen tehdy pln, kdy ena bhem on milostn noci othotnla. Po cel lta smoval ostrovtip dmy ajejho ryte ktomuto cli. Nezapomnejme, etoto systematick podvdn senedlo jednostrann, apodle toho tak vypadal cel manelsk arodinn rytsk ivot. Pomr kdtem arodinn city nebyly pro ryte idelnm svtem, pro nj serozohoval, ale pouh ist organizan forma vednho ivota. Proto tak nahradech nepanovala dn romantick kze. ensk budovy nahradech, kde eny pracovaly, byly vtinou zrove rytskm harmem. Stejn pomr ml ryt kensk sti svch poddanch. Se enami adcerami poddanch mohl rytsk pn jednat zcela pochuti atak snimi tak jednal. Kdy semu zalbily, nic mu nepekelo, aby ukojil sv choutky. Jus primae noctis13, prvo naprvn noc, kter senkte historikov marn snaili poprat, tu pedstavovalo zcela pirozen prvo, vyplvajc pmo zvlastnickho pojmu. Milostnou rytskou slubu vak provozovala spe vysok abohat lechta.

Rytsk dav, kter nleel kni lecht, nebydlel vhradech azmcch, ale valostnch doupatech, avtinou seivil loupeemi ucest. U tohoto rytstva semohly vpohlavnch vcech vyvinout jen takov pomry anzory, jak dnes najdeme uemeslnch tulk. Pn ijeho prvod znsilovali kadou enskou bytost, kter jim pila docesty, a tobyla jet dvka nebo ustaena. A podobn sechovali kenm adcerm svch kumpn. Soudob pslov kalo: Sedlci sevzjemn pobjej, ale lechtici sivzjemn dlaj dti. U ni usedl lechty, kter ila jen zdvek svch poddanch aneprovozovala ulechtil loupenick emeslo bu proto, evkraji nebylo koho olupovat, nebo eriziko takovho podniku bylo pli velk, protoe obce imsta sedovedly dobe chrnit, utto lechty nebyly pohlavn mravy tak zvlil, ale jejich robustn nedbalost je dobe charakterizovna vypravovnm zkroniky virtemberskho hrabte zeZimmeru, kter nen vliteratue rznch zem ani jako skutenost vjimen ppad: lechtic zernho lesa ml mladou slinou pan, kter putovvala dokilbergskho kltera knkolika svm pbuznm, je tu byly jeptikami. Protoe mu ml vKilbergu vkltee vlastn sestru, rd sv en dovolil tyto cesty dokltera anetuil, emu budou nasazeny blechy dokoichu. Zklamal se, nebo jeho vlastn sestra ankolik jejch nejblich sestenic mu svedly manelku. Tehdy sepnm zGeroltzecku dostalo odrakousk vldy sulzovskho panstv naNekaru. Mlad Geroltzeck, jmnem Walter, byl jet svobodn, atomu byla lechtina zaantroena anabdnuta spodmnkou, eji nesm spatit. Dozvdl se, e sim zahrt partii span vpipraven cele, pozdji edmu nkdy uvid. Pan Walter sevci dychtiv chopil aurenho dne piel vpozdn hodin dokltera. Zde hospodi oznmil, eujedl, je unaven achce jen dopostele. Hospod byl rozumn mu, pnovi dal hned pipravit postel apl mu dobr noci. Pan Walter ml ssebou jen mladho lechtice Osvalda zNeunecku, jinak dn sluhy. Oba li vev tichosti kjeptice, kter upipravila msto. Zavedla dobrho pana Waltera dotemn cely, kterou zavela. Pan Walter nael zmnnou manelku avsousedn sednici spal Osvald sjej nejbli ptelkyn. Mile sebavili adoplnoci... Pak ulehl pan Walter kodpoinku, kdy ho jeptika zase odvedla. Tot uinil pan zNeunecku. Rno, kdy sevyspali, dali osedlat kon avesele odthli. Je teba znovu zdraznit, epodobn ppady pi v romantice byly obecn charakteristick pro pohlavn ivot mal lechty v15. a16. stolet. V nmeckch kronikch iuvlaskch novelist sevdy znovu setkvme schtivmi enami, kter vypltvaly mnoho dmyslu, aby siopatily jemnj cizolonou rozko, bez n by byl jejich ivot patrn bval nesnesiteln pust. Vtina tchto nich hradnch pan vak nebyla takto opatrn avybrav. V neptomnosti svch manel senechvaly obsluhovat sklepmistry, topii aaky, ba ipoddanmi sedlky. A ren znlo: V kterm msci maj sedlci nejvce prce? V kvtnu, protoe mus spt seenami lechtic. Tm byl tak vysvtlovn npadn rozdl mezi manstvem arytstvem pot strnce, emezi knaty alechtici bylo tolik ohyzdnch lid. Morliniho novela ohrabti, kter sv manelce sm pivedl cizolonka, vypravuje vpodstat asi toto: lechetn hrab zahoel lskou kjedn sv dvece, dvce velmi lbezn aurostl. Chytr mladk zesluebnictva pitom dlal prostednka audvky doshl toho, ehrabti slbila dostavenko. O vci sevak dovdla hrabnka aihned sivymyslela krutou lest, aby sesvmu manelovi pomstila. V umlu-

venou noc vykzala sv loe zmnn dvece asama ulehla dojej postele. Kdy nastala uren hodina, piel hrab, nael dvee neuzaven avelmi sepotil sdomnlou slukou. Kdy odchzel, vypravoval svmu mladmu prvodci najeho otzku mnoho podrobnost osv milence orozkoch, kterch sn uil. Ale mladkovi, kter byl mnohem bujaej ne hrab, se tovechno zdlo mlo aodpovdl, on eby siponal mnohem zamilovanji astatenji. A tu mu hrab dovolil kdomnl sluce vejt ahoroucnost svou dokzat; sm pakhldal udve. Mladk zobjmal domnlou sluku tolikrt horoucn, ena topocel ivot nemohla zapomenout. Pak pn isluha odeli. Rno pili dom jakoby znjak cesty anali skvostn pipraven stl; poestn hrabnka jim vyla naproti, uvtala svho velitele mnoha polibky, posadila oba zastl avbornmi jdly inpoji je oberstvila. Po sndani darovala hrabti ti prsteny, sluhovi jich vak dala sedm aekla: Dnes vnoci jsi byl kemn velmi laskav, tento mu byl vak laskavj. Abych vm projevila svou vdnost, jak sein vtzm, cenu mezi vs rozdluji aodmuji kadho podle jeho zsluh. Touto e byl hrab tak dojat atak ohromen, ejet zastolem vypustil ducha. Hrabnka sivzala mladka zamanela. Tak tomu bylo vrytsk lecht, kter stla napokraji zniku, protoe se pohospodsk strnce stala zcela zbyten. Selsk skutenost. Nejble kfeudln lecht mli sedlci, kte sn mli velmi mnoho spolenho avt dob seznan petvoovali. Vznikem pennho hospodstv sesedlctv nestalo zbyten, muselo sevak vnitn zmnit, aby mohlo odvroby pro nejbli potebu pejt kvrob zbo. Msta potebovala stle vt mnostv potravin azemdlskch surovin, vlnu, len, barviva, ke, devo apod. Tento radikln pevrat pedevm niil dvj patriarchln pomr vrodinn pospolitosti anejrychleji tam, kde vzrstala hospodsk sla sedlk, rostl poet pacholk adveek aztchto bvalch len apomocnk rodiny sestvali nmezdn dlnci. Kde byla nov lechta sama vrobcem, soustavn sedlky niila, potebovala pdu bez nich alikvidovala je hlavn nazklad mskho prva, kter sedlci neznali, protoe junkei (nm. pslunci vys. lechty, kte sami pechzeli kzemdl. podnikn) chtiv pdy ho dovedli nramn dobe pouvat kesvmu prospchu. A tak tam, kde byli zesedlk inni nsilnou formou bezzemci, vehnan dohospodsk zkzy, byl selsk stav veden prv tak jako mstsk chudina kasketickm nzorm, kdeto jinde serodinn pouta apohlavn mravy usedlk uvolovaly. Literatura vyprav iprma sevozila pocel stalet nejradji posedlcch jako nejlepm teri pro smch avsmch, nebo tato literatura byla dlem manskho vtipu ajaksi zezsady stavla sedlka ped manem donejmn pznivho svtla. V zjmu tdnho mckho boje bylo, aby nabedra neptelsk selsk tdy bylo naloeno conejvce neesti. Nejsilnj tdn protivnk mctva byl tedy len jako rout, pijan, kurevnk abrutln klacek. Zkreslovala-li vak mck satira sedlka, kdy ho lila jako pytel vech nectnost azrove jako chlapa vn vodnho zanos pedevm enou, musme nadruh stran protestovat, jestlie znaivn romantinosti nebo reakcionsk snahy provd sdrsnou selskou skutenost t doby ptros politiku. Selsk skutenost byla hrub adrsn, nebo sedlkovy primitivn hospodsk prostedky byly nezbytnou pinou jeho pln nekulturnosti. il vnejhor nevdomosti ajedinm

svtlem venkova byl nepatrn obzor stejn nevdomho knze. Proto bylo jeho nejvy rozko ivota ivoin ukjen pud. Marn byly vechny mravn vnosy vrchnosti proti prznn panen, kurevnictv acizolostv navesnicch, nepomhaly crkevn hrozby tkmi tresty. Vdy prznn panen se vmnoha krajinch nedalo odstranit uproto, epodle vldnoucho ddickho prva senemohlo oenit sto chlap, kdy star bratr, ddic dvora, neml jet urit prostedky nebo nechtli-li jeho rodie jet jt navmnek. Proto tak vtakovch oblastech nebyly nemanelsk dti dnou hanbou ani pro dvku ani pro hocha. Na venkov tak neznali nebo znali jen nepatrn nhraku lsky prostituci, kter kvetla vkadm msteku. Prostituce nemohla navenkov pevn zakotvit ne proto, eby veejn prostituce nesouhlasila seselskmi mravnmi nzory, ale proto, elska vprostituci je zbo, kterho lze tm vdy doshnout jen zapenze. A sedlk ml vdycky mlo hotovch penz, aproto jimi etil apohlavn styk pstoval jen seselskmi enami adcerkami avbohatch krajinch seselskmi dvekami. Mezi eldkou avpomru kn byly selsk pohlavn pomry skuten temn. Nemme otom sice pozitivn zprvy, ale meme tak usuzovat podle nejbli minulosti. Znme-li hlavn rysy tehdejho ivota, povede ns logika azkuenost ktomu, eveker ensk venkovsk eldka byla zcela vydna napospas selskm synkm ipacholkm anad tojet samotnmu sedlkovi. Jist bylo mlo dveek, kter unikly svmu osudu. Vtinou musely snet objet nesetnch mu, stle seocitat vthotenstv, piem velmi asto nevdly skterm muem, protoe spolen patily vem mum vedvoe. Meze zde tvoila maximln selina rlivost, kter vyhnla sedlka zdveiny komory, nebo samolibost svalnatho pacholka, kter netrpl soulonky udvete, kter mu bylo sympatick. Nepokldalo se tozaznsilnn ajako znsilnn tonebylo pociovno. Nedovedly si tovbec pedstavit. Dveky sejist vtinou domnvaly, e totak mus bt, byly nejen svdny adny, ale samy byly tak dostiv asvdly. Snad todokonce byla nejpjemnj strnka jejich tkho ivota. Lancknecht aena. Vedle ryte asedlka je teba sejet zmnit olancknechtovi, kter v16. stolet zcela zatlail lenn rytsk vojsko. Pedstavoval sice nov sociln tvar, ale il podobnm zpsobem jako ni lechta, take ijeho pohlavn mravy byly podobn. Lancknecht nebyl dn hrdina ani vevojenskm oboru. Vtina lancknecht pichzela v15. a16. stolet zNmecka a pakzevcarska. Nmet oldci tvoili hlavn kontingent tchto oldckch vojsk, kter bojovala vItlii, panlsku, Francii, Nmecku azkrtka vude, asto Nmec proti Nmci. V Nmecku bylo nejvt hospodsk kolsn, protoe zde byl tak nejvt politick zmatek. Bylo tu stle mnostv lid, kte byli vyhnni zesv hroudy nebo jinak vytreni zesociln pdy aocitli se vdobrodrunch pomrech. Hospodsk nejistota byla vNmecku nesmrn poslena anacel stalet prodlouena veobecnou hospodskou revoluc, kter tu vznikla, kdy vdsledku objeven Ameriky byly pekldny vechny obchodn cesty. oldctvo serekrutovalo hlavn zmst, co je teba zdraznit; byli topedevm tovaryi veho druhu, psai, zkaen studenti, zkrtka vytdn mstsk lid. Zvyky oldctva ajeho nzory proto upomnaj nacechovn organizace. Tm sitak vysvtlme, eseoldctvo vdycky chovalo neptelsky ksedlkm anesmysln

niilo zdroje selskho ivota atm je tak vysvtlena jeho divok pohlavn morlka: mstsk luza mla podobn prakticky jako chasa loupench ryt. Lancknecht il zedne naden. Lska unho byla vdy vstednost; nevdl, cobude ztra. Pro selskou dveku nebo enu tobyla zjejich hlediska jet est, kdy ji znsilnili hned vsilninm pkopu nebo zanejblim plotem, abylo tovyznamenn, kdy se nani ukojil hned tucet lancknecht apoad rozhodovali hodem kostkou. Stejn osud hrozil kad en, kter nechrnna kdekoliv padla dorukou tto hord. O hanebnostech loupenho rytstva v15. stolet napsal kronik: ensk kltery jim byly nejvce vysazeny. Mlad dvky nezstaly ueteny aeny byly manelm brny zdomu. Stejn zprvy mme odn lancknecht v16. a17. stolet. Neuetili dnou enu, jednali pitom zcela rovnoprvn, neinili rozdl mezi tm, jsou-li vneptelsk nebo ptelsk zemi. Nejhe siovem ponali tehdy, kdy vzali opevnn msto, nebo zde sepedevm ctili vprvu. Kronik vypravuje otom, cotropili pi drancovn jednoho msteka: Mnoho en isvobodnch enskch osob, kter byly vemst imimo nj, adokonce thotn, byly znsilnny. Jedn thotn en byly utreny prsy ztla. Dvanctilet dvka byla zprznna ksmrti adokonce tm sto let star ena byla znsilnna. Jedn vzneen en hledali penze natajnm mst, take hrzou, strachem ahanbou zemela. Jednomu obanovi ped oima znsilnili aodvedli manelku amladou dceruku, mue vak utloukli ksmrti... Jin poestn en, kter byla poslehnut, dali zanoc estkrt nakoupiti... Bylo by mon citovat stovky podobnch len zdoby ticetilet vlky. Bodr Simplicius Simplicissimus (nzev romnovho cyklu nm. spisovatele Hanse Grimelshausena, 1611-1676, dj seodehrv zaticetilet vlky) vypravuje oosudu en naotcovskm dvoe, pepadenm avyloupenm hordou oldk: O zajatch ench, dvekch advatech nemohu nic zvltnho ci, protoe mi vojci nedovolili dvat se nato, cosnimi dlali. Jen na tosivak pamatuji jet velmi dobe, etu atam bylo zkout slyet alostn kik, aztoho usuzuji, esem matce ana Urule nevedlo lpe ne druhm. Uprosted tto bdy jsem obracel peeni a onic jsem senestaral, protoe jsem jet dobe nechpal, co tovechno znamen; pomhal jsem tak odpoledne napjet kon, piem jsem sedostal dochlva kna dvece, kter vyhlela podivn rozhzena. Nepoznval jsem ji, promluvila vak namne bolestnm hlasem: Ute, chlape, nebo t rejtai vezmou ssebou! U a jsi pry, vid pece, jak totu zle... Vce nemohla ci. A tyto pomry senemohly tak rychle zmnit, dokud trvaly vlen asy. Vdy podobn vci jsou dosud znakem imodernch vlek, hlavn vkolonich, kter vedou osvcen mocnosti. Lancknechtsk morlka byla tak morlkou silnice. Z proputnch oldk alancknecht sestvali zlodji alupii, cesty byly pln hladovch tulk asyk veho druhu. Ale enm hrozilo velk nebezpe ivulicch mnoha mst, jak meme soudit podle etnch apsnch vnos mstsk vrchnosti proti mnocmu seznsilovn poestnch en apan; naizovaly tak, eeny, nastane-li tma, nemaj nikdy chodit poulici bez svtla amusk ochrany. Ps cudnosti. Renesance postedovku zddila znanou mru vry vmravn kzn; nepodivme setomu, kdy uvme, jak mnoz lid, zdnliv nejvzdlanj, v idnes sle ideologickch dvod amravnho uen. Proto setak vrenesann

dob pirozen necudnosti hojn vyskytovaly chvalozpvy nacudnost, jejich elem bylo ovem zachovat nejvce neporuen zbo pro pansk kupce. Tak jsme vidli, erenesann eny nemly mnoho smyslu pro cudnost; zaneslun byly pokldny spe oividn aneutajiteln nsledky necudnosti. Z toho dvodu setak mui snaili pojistit proti neve en zdnliv solidnjm prostedkem, ne je pkn morln kzn nebo jet lep chvla cudnosti. Z vlastn zkuenosti vdli, jak mlo imponuj fyzickmu pudu ideln slova, take vynalezli materiln pojistku, mechanick prostedek, zavrajc pstup dorje pozemsk lsky ps cudnosti. Tak sizajiovali klidnou mysl nacestch asvm enm poskytovali pleitost, aby simohly hrt nacudn svelkou opravdovost. Ps cudnosti, nejastji vyroben zeeleza, nazvan tak Venuinm psem, byl sestrojen tak, emechanicky uzavral enin kln, aby mohla konat sv pirozen poteby, nikoli vak pohlavn akt. Zmek bval vdy velmi sloit akl knmu mval jen manel, enich nebo milenec. Fuchs sedomnv, eps cudnosti nebyl jedinm technickm prostedkem naochranu proti neve en, evynalzavost rlivho vlastnickho muskho prva zejmna vnich tdch byla stejn tvoiv abrutln jako tu atam vnov dob, nap. naBalkn, kde mui doensk pochvy zavdli rzn pedmty nesnadno odstraniteln nebo don vstikovali jist kyseliny, kter vyvolvaly ponkolik tdn trvajc zpal api kadm doteku en zpsobovaly velk bolesti. Z renesance vak nemme bli zprvy opodobnch metodch vlastnick ochrany, ale existence psu cudnosti vtto dob byla zjitna vevech zemch ajeho trvn pocel stalet. Romantit milovnci starch zlatch as seovem snaili poprat existenci psu cudnosti vbec nebo seji alespo snaili omezit nadobu nejtemnjho stedovku, nadobu kickch vprav, kdy pr byli ryti nuceni uvat tento brutln prostedek, aby sv eny chrnili ped znsilnnm. Ale exemple takovch ps, nepochybn prav aprv zrenesann doby pochzejc, vetn mnostv soudobch literrnch ivtvarnch doklad, nedovoluje pochybovat otom, eps cudnosti hojn existoval arlivmi mui byl soblibou pouvn. V rakouskch, mnichovskch, bentskch, madridskch, londnskch afrancouzskch sbrkch amuzech jsou vystavovny prav kusy, abyly toprv majetn avldnouc tdy, zvlt vokol absolutistickch vladaskch dvor, kter ps cudnosti hojn pouvaly, nikoli ovem obecn, ale pesto veznan me. O tom ns pesvduje drahocenn aumleck proveden: mnoh tyto pedmty jsou zestbra izezlata ajsou pravideln pkn ryty nebo vykldny. Podle nejastj povsti byl pr prvnm vynlezcem psu cudnosti padunsk (tj. padovsk, Padova, sev. Itlie) tyran Francesco II.; vyrbny pr byly nejvce vBergamu (Bergamo, sev. Itlie): nazvali je bentskmi memi nebo bergamskmi zmky. Bylo totm oficiln zazen. Matka ujiuje npadnka sv hezk dcery dvrn apyn, eholka nos u oddvanctho roku vedne vnoci bentskou m. Jin milovnk, kter sichce vzt napohled cudnou dvku, ohmatv pozorn jej boky aje spokojen, kdy pod oblekem ct elezn ps. Novomanel, protoe svatba asvatebn noc jsou pravideln konny vdom nevstinch rodi, dostv odsv tchyn vechvli, kdy ho novomanelka odvd dolonice, kl kpsu, polta peliv uschovan. Jindy je pkn ps Venuin prvn drek, kter novomanel posvatebn noci dv sv mlad choti. Stroj-li selechtic nebo patricij nacestu dodalek zem, objedn sv mil manelce ptele, nejbezpenj-

ho strce jej vrnosti, atento spolehliv ptel, je elezn plot, kter dr enskou necudnost nauzd, ikdy je manel vcizin. Vtina vyobrazen ps cudnosti je zNmecka, ale povdky, bsn, prpovdky, pslov, prmy izznamy kronik jsou zrznch zem. Brantme oFrancii pe: Za doby krle Jindicha pinesl obchodnk sestinm zbom nasaint-germainsk trh tucet pstroj, sloucch kuzaven ensk pohlavn sti; byly toelezn psy, kter byly dol pipnny anazmek uzavrny. Byly tak obratn zpracovny, een takto opsan je nemono opatiti sionu sladkou zbavu, ponvad vpsu je jen nkolik malch otvor pro pirozenou potebu. Podobn pe oItlii Morlini, Cornazano atd. Ale doba, kter sivymyslela ps cudnosti, tak hned pomyslela nadruh klek knmu. A obchodnk, kter zadrah penze mum prodval ps cudnosti, prodval stejn draho jejich enm zrove druh klek. Nemla-li ho vak ena, brzy ho dokzal opatit milenec: jist nael obratnho amlenlivho zmenka. V dopisech krsn knny Aneky zNavarry, manelky jednoho zproslulch hrabat de Foix, ajejho milence Vilma zMacaultu, najdeme tato msta: Nerate ztratit kl kekufku, jej mm, nebo kdyby byl ztracen, nemyslm, ebych jet nkdy byla dokonale astna, nebo bozi vd, enebude nikdy oteven jinm klem ne tm, jej vy mte a ebude oteven jen tehdy, kdy sevm zlb, pe Aneka svmu milenci. A pan de Macault odpovd: ...Pokud jde okl, jej mm kpokladu velmi bohatmu arozkonmu, jm jest kufk, vnm jest vekera radost, milost, sladkost, nepochybujte, ebude velmi dobe steen, jak sejen Bohu zlb ajak jen mohu, apinesu vm jej, jak jen budu moci nejdve, abych spatil pvab, slvu abohatstv toho milostnho pokladu. Klement Marot (viz ve) vvodu kesvm Epigramm vypravuje ocizolon lsce francouzskho krle Frantika I. (srov. ve) sbaronkou zOrsonvilliersu atakto popisuje zmenka ajeho dlo: Allessandro Neri, zlatotepec zFlorencie, jet pracoval, kdy knmu Marot piel. Ml pro sebe mal zahradn domek abydlel vzeleni jako poustevnk. Neobval se, ejeho kovy uvedou nkoho vpokuen, nebo vce ne nasvou dovednost vezbrani spolhal se nalidskou povru, kter ho pokldala zaarodje. Leskl, hol, lut lebka, velk smutn oi, huben tv azk stisknut rty, kter jen snmahou zakrvaly pevelik siln zuby, dodvaly jeho zjevu cosi cizho anelidskho. A nenahnlo-li tohle strach, naploval dsem jist zvltn pisklav smch Allessandrv, smch, pi nm velk oi nad sty keovit staenmi jako by tm plakaly, co vznikalo tm, eAllessandro Neri dval pozor, aby neukzal sv zvec zuby. Marot, kter znal dobe tohoto podivna, krtce ekl: Krl ti d dv pln hrst zlata ad, abys otevel jeden zmek amlel. Mal nebo velk zmek, ptal seNeri, nepozdvihnuv o odsvho ciselovn. Velmi mal avelmi uml zmek. Krl sevsadil, e todovede ajeden zpn vsadil naopak. Krl svou szku vyhraje, odpovdl Neri, povstal, sebral sv nstroje ael zabsnkem, kter ho vedl dozmku. Kdy vstoupili doosmihrannho vnho pokoje, vekterm Klement bydlel, spatili krle sedt ulka, nanm byla rozestena vl koeina. Na lku leela zahalen postava. Krl rozhalil zvoj uprosted, take seobjevilo mal kovov msto, velk jako polovina dlan, pivolal Neriho aporuil: Otevte tento zmek! Neri sesklonil apravil: Milnsk prce, podvm se! Odstril krle azkoumal zmek zblzka. Zd se, eodAndrea Dossiho. Tu sesvezl jeden zvoj aobjevil seensk bok, jako ist ensk nohy, takov obdivuhodn blosti, emistr strnul. Krl iMarot

sevelmi ulekli, kdy zahldli jeho obliej: rty ml odhrnuty aobjevily sejeho velk zvec zuby, take sezdlo, jako by sechtl Neri zakousnout dokvetoucho masa. Ale narz ovldl opt svou tv. Spe jeho lut tvrd ruce spovaly jako uschl ratolesti namkkm, velm enskm mase, je zk stbrn ps inil jen tm zivj, obepnaje boky. Ale pakzlatotepec poloil opt zvoj opatrn nanah msto, vzal mlky dlouh piat nstroj apoal pracovat. Prce trvala dlouho, take byl krl unetrpliv: Myslel jsem, epro mistra vumn je tosnadn vc, otevt takov zmek. Kdybych nebyl vdln Andrea Dossiho, nebyl bych sina tosm troufal, amimo mne byste asi nenael nikoho, kdo by dovedl otevt zmek tohoto Venuina psu, pravil Allessandro Neri mrzutm hlasem. Nhlm pohybem odtrhl zvoj, vrazil ruku prudce mezi maso aps, take seozval duen vkik. Hrub chasnk, vyjel krl. Zase seobjevil zvec Florenanv chrup. Oboil se nakrle: Nevyruujte mne! Pak zaslechli cvaknut, zmek serozletl amistr povstal. Nah avoln leela spodn st enskho tla ped zraky mu, jen ohanb bylo pokryto zlatmi upinami ttku nastbrnm psu. Krl sm toopt pokryl pokrvkou, poslal oba ven aekl jim, aby ekali. Po nedlouh chvli vyel Frantiek zkomnaty, vloil Venuin ps dorukou mistra apravil: Zhotov mi ktomu conejrychleji klek! Marot doprovzel zlatotepce zpt dojeho dlny azde siprohldl ochrnce ensk cudnosti. Ti obrazy ajeden npis byly umle vytepny dokovu. Na prvnm obrazu byl mu, jeho d byl polapen bohem lsky dokliky arychle odbhajcm byl vn nemilosrdn vleen. Na druhm obrazu byli milenci, kte, oddleni odsebe dvojitou m, semohli dobe vidt, ale nemohli nasebe doshnout. Spoutn leel mezi dvojitou m bh lsky. Tet obraz vak znzoroval smrt, jak spoutanho boha lsky vlee doTartaru. Npis znl: Lave amorem et erorem! (Smyj lsku ipoblouznn). Jak jsme ekli, byla nejastji ena sama vlastnic druhho klku, a otom setak nejradji psalo atak se totak nejastji kreslilo. Ale hlavn ironie tto instituce vzela vtom, eps cudnosti uspval bdlost rlivch manel. Mu seneobval galantnch hek, kter jeho ena pstovala sjeho pteli ahosty, atak astji anadel dobu odchzel zdomova. Tm bylo nevrnosti poskytnuto mnohem vce pleitost ne dve aeny toho dovedly skuten vyut. Na zmeek ps cudnosti mno jen chu knevrnosti, pravilo pslov. A vestar francouzsk knce Le miroir des dames de nostre temps (Zrcadlo pan na doby) teme: Znal jsem nkolik en, kter byly vcelm svt obdivovny jako vzory manelsk vrnosti acudnosti, a mly stle jednoho nebo vce milenc amilence tak nkolikrt vroce mnily. Nkter znich byly poehnny dtmi, jimi je obdaili rzn milenci, jako jest, jak znmo, mnoho en, kter sedaj mnohem radji ptelem nebo milencem, ba dokonce cizm muem obtkati, ne vlastnm muem. Povst tchto dam neutrpla nikdy ani voch jejich mu; tosedlo proto, enosily bentsk zmky, kter jsou pokldny zanejlep ochranu proti neve en... etn mui ponechvaj svm enm vestyku sjinmi mui plnou svobodu anemaj jim zazl ani viln pohledy ani neslun ei, jimi vyzvaj ivjejich ptomnosti jin mue kneslunm tokm. Ba, maj ztoho dokonce radost, kdy smysly jejich ptel mocn vzplanou vestyku sjejich krsnou domc pan. To ve sejim zd bez nebezpe, nebo sepovauj zadostaten chrnn stbrnm zmekem cudnosti, jej kadho jitra dvaj svm enm kolem pvabnho klna, ped nebezpemi, kter hroz vrnosti jejich en. eny tomu ovem rozumj lpe atak jejich ptel.

VI. ENA VE SPOLEENSKM A KULTURNM RENESANNM IVOT

Spoleensk zbavy vestedovku anejvce vrenesanci byly velkou pleitost ktomu, aby semui mohli toit okolo en aeny kolem mu, nebo vedle jdla apit jen erotika poskytovala jet vtchto dobch vtin lid poitek. Jin poitky davy nemly, nebo neznaly intenzivn mylenkov apolitick ivot, kter dnes vypluje znanou st doby, vymen pracujcmu lovku. Pstky, lzn, hry, tance aveejn isoukrom slavnosti byly hlavn spoleensk zbavy ahlavn pleitosti kmilostnmu poitku, jen ml mezi jmenovanmi temi poitky vdy vrch. Pstky nleely vevech zemch kprvnm formm drunho spoleenskho ivota, a tovemst inavenkov, anejastji byly jen pltkem spolen apravideln erotick zbavy. Do psteven, nikoli ovem domcch, ale poloveejnch, seschzelo nkdy pl obce, vtinou znan poet mladch istarch en zokol, kter tu jednou nebo dvakrt tdn spolen pedly avyprvly zadlouhch zimnch veer. Protoe sem vak mli pstup imstn mladci, stalo se zpstek vesel zazen amsto, kde bylo horliv sloueno pan Venui ajejmu protjku zdruhho pohlav. Zmnili jsme se ozvyku, kter napstkch sblioval mladka sdvkou kmilostn he, je zanala odstraovnm konopnho prachu zdvho klna akonila nejsmlejmi doteky, pro kter asto nebylo vbec mez. Sta setvili, jako by nic nevidli, avelmi asto sestvalo, eskuten nic nespatili. Svtlo vpstevnch bylo velmi patn. Mstnost bvala osvtlena jen jedinou lou, kter vprvanu nebo jinak nejednou zhasla anechtla-li zhasnout nhodou, dopomohl j ktomu nkter il chlapec. Vtinou nkolikrt zaveer zstali potm adovedli toho nleit vyut pro svou tlesnou bujnost. Pstky vak nenavtvovaly jen svobodn eny, ale ivdan avdovy, jedny, aby sv dcei poskytly pleitost najt hocha asnad ienicha, jin, aby sepobavily stejn jako mladice. Dokazuj tovn aloby manel nato, ejejich eny chod asto dopsteven. Na mnoha mstech konila schzka rozpustilm tancem, knmu chlapci pivedli muzikanty. Zde sepodrdn mldenci astejn rozdovdn eny ksob teprve dn tiskli ahmatem siprojevovali sv sympatie. Protoe vak jednak vpstevnch samch, jednak ahlavn cestou dom velmi asto mladci doshli oden veho, poem touili, anejednou sepiinili tak, edvece boule narostla, kter doktor neme vyliti, dokud tovkolbce nezaple, aprotoe sevyskytla irlivost asn rvaky abitky izabit mladci, aprotoe sepstky vnoci asto promovaly nanoci pen, jak seleckde veejn kalo, pily ady napomoc svnosy plnmi vstrah ahrozeb tresty. Vdy, jak k norimbersk vnos zr. 1572, ...byly asto pi takovch schzkch dcery rodim svedeny, zazdy otc knevhodnm satkm pemluveny, tak zkaeny adohanby pivedeny. I chasnci proto jedni nadruh ekali, zraovali azabjeli. Na mnoha mstech byly pstevny dokonce zruovny, protoe vnich vznikalo isociln nebezpe, kdy sezde neopatrn manipulace sesvtlem staly pinou

poru. Ale zkazy jako vdy pli nepomhaly, protoe trvala pina, pro kterou chlapci idvata bhali dopsteven, atak vrznch vnosech proti obecn nedobrot jsou pstevny vdy znovu jmenovny jako ohniska neplechy. Lzesk ivot vestedovku jsme uzmnili apojednvali jsme i otom, jak souvisel sprostituc. Je teba dodat pouze podrobnosti kjeho veobecn charaktersie itc. istota azdrav byly vlznch pedstrny stejn jako napstkch prce: izde lo pedevm osystematickou erotickou zbavu, pi kter zrak ahmat mly hojnou aochotnou koist jako pi dostavenkch pod oknem, nocch nazkouku apstkch. lo-li vak pi tchto zbavch spe oindividuln milostn vci, poskytoval lzesk ivot pleitost khromadnmu erotickmu styku. Stedovk avelmi star zliba vkoupeli seoprala hlavn otehdy obecn rozen nzor, east adlouh koupn je nezbytn pro zdrav. A protoe dlouh pobyt vevod umnoha lid vyvolval kon znty, vyrky, kter pi styku soblekem psobily velkou bolest, ale byly pokldny zanezbytn dsledek zdravotnho inku koupele, koupali senaz, ovem ob pohlav spolen. To byl prastar zvyk; vdy stud ml tehdy jet meze. V renesanci nosili mui nejve malou zstrku nebo dokonce jen vchtek vruce, jm zakrvali sv pohlav, kdy vystupovali zvody; eny serovn pokrvaly jen velmi mlo jakousi zstrou aukazovaly sezcela nah, astji ne mui. Svou nahotu dokonce zdrazovaly pelivm esem amnoha perky. Co vplnm rozsahu trvalo ado13. a14. stolet, kdy spolen koupn obou pohlav zaalo bt teprve pozvolna zakazovno. Je jasn, ezpvodnch koupel pro istotu azdrav sebrzy stala spoleensk zbava, kdy bylo koupn asto opakovno aprodluovno. Koupali sevtinou dvakrt tdn, vlebnch lznch ovem denn, aprotoe vparnch ivodnch lznch prodlvali tak nkolik hodin, pijmali zde potravu inpoje, bavili sezpvem, hudbou aerty. V bavc sespolenosti obou pohlav samozejm vznikal pohlavn styk galantn povahy, co zcela logicky vyplvalo zesituace. Lzesk mstnosti byly ostatn velmi stsnn. I tam, kde sepohlav koupala zvl, byla oddlena pouze nzkm paenm, kter pekelo sotva ruce, nato pohledu. Ve vanov koupeli sepravideln bavil pr. K jdlu, pit azpvu setedy snadno pidala imilostn kratochvle avdalm vvoji se zelu stal prostedek: chodili sekoupat, aby semohli pjemn pobavit. Koupel tak bvala vznamnm slem zbavnho programu rznch slavnost, nap. svatebn koupel. Ped svatbou sekoupali jako ped kadou slavnost, ale nebyla tojen oiovac koupel, nbr nkdy tm vrchol slavnosti. Pozdji byla provdna dokonce a povlastnm satku. V prvodu svateban ahudebnk thli mlad manel dolzn, aby sezde spolen vykoupali, umyli apobavili, jak je pnbh stvoil, hostinou, zpvem aveselm. Erotick vtip aert byly pi tom pravidlem. I kdy sepozdji koupala ob pohlav oddlen, sela se pakvlznch kespolen pitce, khrm atanci, velmi asto bez zbytenho obleku, kter by jen pekel. Vclav Hollar (1607-1677, vzn. grafik es. pvodu, ijc odr. 1627 vad evropskch zem) takovou svatebn lze znzornil velmi zeteln najedn men rytin. Tak svatebn lze nkdy vyvrcholila intimn orgi, opt knemal mrzutosti bdlch ad, kter izde pokldaly zasvou povinnost vydvat vnosy azkazy.

Podle rznch mstskch prv smli bt novomanel provzeni dolzn jen uritm potem svateban. Nap. Mnichov napotku 14. stolet naizoval, ekad strana sism keslavnosti postel akoupel pozvat jen est en, tedy spolen dvanct en. ezno (Regensburg) vestejn dob dovolovalo enichovi tyiadvacet druh dolzn ajemu inevst osm en a odnou vce. Jinde smovaly zkazy proti tomu, aby mui pi takovch pleitostech vlznch ijinde tanili bez kalhot ajupek, jen vkoupacch epicch. Jet nakonci 16. stolet teme vjakmsi mravokrnm spisu olzeskm ivot vHalle (v dol Innu): Klem panenstv je stydlivost, nebo prv pro stydlivost jest mnoh proti sv vli odvracena odsmilstva, tmito lznmi vak svou stydlivost pomalu ztrc au seobjevovat pkn obnaena ped mui. V mnoha nen vbec rozdlu, oddlench sednic pro svlkn akoupn, ba koupac vany, vnich sed, mysln smuj mue ienu, aby jeden druhho mohl lpe apohodlnji vidt auit seztrcet vzjemnou stydlivost. Kolikrt vidm dvenky deseti, dvancti, trncti, estncti iosmnctilet zcela obnaen apouze krtkm lnnm, asto vleenm aroztrhanm koupacm pltm nebo, jak sezde vzemi k, pouze badehrou vpedu zakryt avzadu pes zda. Tak anaboso aruku drce sinleit nazadnici b zdomu pes celou ulici zajasnho dne dokoupelny. Kolik b vedle nich zcela malch, deseti, dvancti, trncti aestnctiletch hoch adoprovz poestn houf! I tam, kde se upozdji nemohla ob pohlav spolen koupat apro kad pohlav byla urena jin doba nebo zvltn koupelna, byly ensk lzn stejn pli mlo uzaveny. V renesannm vtvarnm umn seasto vyskytuje motiv Zuzany, eny pozorovan vlzni, a oDrerovi vme, ezde provedl nejeden dobr nrtek podle skutenosti. Vedle toho byly eny ivesvch zvltnch koupelnch obsluhovny lzeskmi sluhy, kte nasob mli jen obvyklou kyeln zstrku, kdeto eny zde odkldaly veker odvy; nejeden drsn prm pitom vznikl pro oboustrann obveselen, nehled navci, kter nleej dokapitoly opottc. rsiui Dodejme, eveejn lzn nebyly vrenesanci pouhm mstskm zazenm, ale byly inavenkov: vtina vesnic mla sv koupelny, vt vesnice idv. Ve vtch mstech jich ovem bylo nkolik: vestejn dob jich ml Curych 5, Ulm 10, Basilej 11, Norimberk 13, Frankfurt n. M. 15, Vde 21 atd. Krom veejnch lzn vak byla idomc koupelna dojist mry mstem spoleensk zbavy, nebo byl host nejdve pivdn sem, pi uvtac koupeli mu zde poskytovaly spolenost nejhez dveky, kter mu byly poslny kobsluze; zde setak schzeli kespolen koupeli spteli abavili sejdlem, pitm, hrou ierty. Tak domc koupelna velmi asto bvala toitm cizolon lsky; vn senechvala zletn pan domu nejradji pekvapovat svm npadnkem, sem zvalo milostn psanko vyslyenho ctitele kmil avesel koupeli. asto sezde odehrlo idrama, kdy byli milenci nhle pekvapeni rlivm manelem. Domc koupelna byla obyejn jen improvizovna: vana byla pro tuto chvli postavena donkter sednice, ale vdomech bohatch man avpalcch lechtic icrkevnch knat tobyla skvostn zazen s, obloen mramorem, vyzdoben malbami, sdrahocennmi vanami amkkmi polti nalavicch. Takovou koupelnu, kter byla proslul Rafaelovmi freskami, ml nap. kardinl Bibbiena veVatiknu, podal vn svtck zbavy sesvmi milenkami akrsnmi kurtiznami zpapeskho palce.

Jet ve12. stolet navtvovaly nkter knec osoby veejn koupelny, ale v15. a16. stolet, kdy vzrstalo bohatstv buroazie atdy sezaaly psn rozliovat, mnoily se idomc koupelny aveejn lzn byly navtvovny jen prostm lidem. Byla zde vak jet jedna pina, pro majetn tdy opoutly veejn koupelny azbavy, protoe zan naly pimenj nhradu pro sv choutky: ve13. stolet zaaly vznikat etn prodn aliv lzn, kter brzy nabvaly mdn aluxusn podoby zbavnch podnik pro lep spolenost. V tchto lznch, donich jezdili, jako dodnes jezd dolzn typick buroazie, seschzeli bohat lid, mezi nimi skuten nemocn tvoili stle mal procento, aby sezotavili pjemnou zahlkou. Tak setyto lzn staly stediskem patricijskho spoleenskho ivota aprosluly ibujnm erotickm ivotem. Murner14 rmoval: V mji dolzn sejede, kdy semci dobe vede, nebo lzn tak jsou, kdy tam lid pijedou s enami, le bez svch groku, neprospj ani troku: jejich inek vdy byl, abys hodn utratil. Proslul vylen badenskch lzn, kter zanechal Francesco Poggio (viz ve) v16. stolet, dobe nahrad dlouh vklady: Pi ti tento dopis zezdejch lzn, donich m zahnala dna vrukou, amyslm, e sizaslou toho, abych ti vylil jak jejich polohu apvab, tak imravy host zde prodlvajcch ajejich lzesk zpsob. Sta semnoho namluvili olznch vPotuoli, donich sesbhal tm cel m, aby sezde pobavil. Podle mho soudu sevak nevyrovnaly potto strnce zdejm lznm avbec snimi nesnesou srovnn. Tam krsa krajiny andhera okolnch letohrdk pispvaly kpvabm msta vce ne koupn avesel spolenost. Zde naopak neposkytuje poloha duchu dnho poten nebo jen velmi nepatrnho, vecko ostatn vak m takov nekonen pvab, esemi astji mohlo zdti, jako by sama Kypris ave, cojet m vsob svt krsnho, sely se vtchto lznch; tak velice zde dbaj obyej bohyn, tak velice zde najde opt jej mravy arozpustil hry atebae ti dob lid sotva etli Heliogabalovu (viz ve) e, pece sematkou prodou otom zdaj bt zcela poun. ei Autor pokrauje: Asi tvrt hodiny odmsta, tsn ueky, zdili pro potebu lzn pkn dvr, vjeho stedu je velk msto, obklen skvostnmi hostinci, kter mohou pojmout spoustu lid. Kad dm m svou vlastn koupelnu, kter mohou pouvat jen ti, kdo vdom bydl. Veejnch isoukromch koupelen je zde napotno asi ticet. Pro nejni tdu lidu jsou vak urena dv zvltn msta navech stranch oteven, kde mui, eny, mladci anevdan eny, krtce ve, cosesem sejde zdavu, zrove sekoupaj. Tu je pehrada oddlujc ob pohlav, kter vak jen lidi pokojn by mohla zadret; aje vesel sedvat, jak zde zrove star odloen maminky amlad dvky nah sestupuj ped zraky vech ato, cojinak kad peliv skrv, vydvaj napospas muskm pohledm. Vce ne jednou obveselila mne tato rozkon podvan; vzpomnl jsem sipitom nahry Floralie ausebe jsem obdivoval prostou mysl tch dobrch lid, kte stejn mlo na tohled, jako oklivho otom simysl nebo kaj.

A dle: Nyn, pokud b ozvltn koupelny vedvorech host, jsou velmi krsn vyzdobeny aobma pohlavm spolen. Jsou sice rozdleny paenm, vekterm jsou vak umstna rzn propoutc oknka, jimi mono spolen pti amluviti anavzjem setedy nejen vidt, nbr tak dotkat, co seasto dje. Vedle toho jsou nahoe pavlae, nakter sechod mut dvat ahovoit, arozumj, je tu kadmu volno vykonat nvtvu vdruh koupeln, ertovat zde, obveselovat simysl api sestupu dokoupele jako pi vstupu sedvat nakrsn eny, navt sti tla nah. Tedy tu nikdo nehld vchody, dn dvee, hlavn strach ped neslunost je nezavr. V mnoha koupelnch vchzej dokonce ob pohlav stejnm vchodem dolzn, anezdka sestane, emusk potk nahou enskou nebo naopak. Nicmn mui siuvazuj jaksi zstry aeny maj lnn roucho, kter vak shora adoprosted nebo postranch je oteveno, take nezakrv krk ani prsa ani pae ani ramena. V koupeli sam jed asto spolen pokrmy zevech stran snesen zastolem, kter pluje povod, eho seovem astn imui. V dom, kde jsem sekoupal, byl jsem tak jednou pozvn ktakov hostin. Dal jsem svj pspvek, ale neel jsem tam, a nam velmi nalhali, a tonikoli zplachosti, kter sezde povauje zalenost nebo sedlck zpsob, ale proto, ejsem nerozuml ei; zdlo semi nevkusn, abych jako Vlach nminy neznal strvil cel den vkoupeli vnmot amlky mezi krasavicemi tolik jdlem apitm. Dva moji ptel sevak opravdu dostavili, jedli, pili, ertovali, mluvili snimi tlumonkem, ovvali je vjem abavili sekrtce nramn. Nebo nic nechyblo pi tto podvan ne pedstaven Jupiterovo, jak zlatm detm inkuje naDanae atd., amoji druzi byli ovem odni lnnm rouchem, je tak mui oblkaj, jsou-li pozvni doenskch lzn. Vidl jsem pakve zgalerie, mravy azvyky tchto poestnch lid, jejich dobr jdlo, jejich pjemn, nenucen chovn. Podivuhodno jest vidti, vjak nevinnosti ij asjakou nepedsudenou dvrou pihlej mui, kterak cizinci sivoln ponaj vi jejich enm; nic je neznepokojovalo, vecko sivykldali nejlpe nebo spe sitoho jen nevmali. Nebo nic nen tak tk, aby podle mrav tchto dobrch lid nebylo tu lehk jako prko. V Platonov republice, jej mravy in vecko spolenm, byli by seznamenit chovali, protoe, a neznaj jeho nauky, kln se utakto ksekt. Pokraujme vtomto vyprvn: Nkterch koupelen uvaj, jak jsem ekl, zrove mut iensk, jsou-li navzjem spojeni svazkem krve nebo ptelstvm. Mnoh mu navtv denn ti itvero takovch koupelen astrv tu vtinu dne zpvem, pitm a pokoupeli tancem. I vevod usednou nkte ahraj nanstroje. Nic nen vak pvabnj pro zrak asluch, ne kdy dospl nebo upln rozkvetl panny snejkrsnj anejupmnj tv, postavou achovnm podobny bohynm, zpvaj ktmto nstrojm, zatmco jejich lehk, nazad odsunut at pluje povod, akad je jinou Venu. Pak maj zpsobn obyej, kdy mui shora dol ktomu pihlej, ertem je prositi oalmunu; tu hzeny jsou, hlavn tm hezm, mal penze, kter chytaj rukou nebo nastavenm rouchem, jedna druhou pi tom odstrkujce, api tto he odhalovny jsou prv nezdka tak pvaby nejtajnj. Rovn vnce zrznch kvtin jsou jim hzeny, jimi sizdob hlavinku. Poggio vypravuje dle: Tato mnohonsobn pleitost potiti oko arozveseliti ducha mla pro m tolik pvabu, enehled kvlastnmu koupn dvakrt denn trvil jsem iostatn as nvtvami druhch koupelen astejn minc avnc jsem nahzel jako druz. Nebo uprosted tohoto ustavinho povyku hudby azpvu nebylo kdy st nebo pemlet; achtt tu bti jedinm moudrm bylo by bvalo

nejvt hloupost hlavn pro toho, kdo nem zlibu vsebetrzni ajemu nic lidskho nen ciz. K nejvy rozkoi chyb ovem jet zbava hovorem, kter je pece zevech nejvtenj. Mn nezbylo jinho, ne svj zrak psti natch krskch, chodit zanimi, vodit je kehe adoprovzet zase pi nvratu. Tak tu byla pleitost kblimu styku api tom takov svoboda, elovku nebylo peovati oto, aby dodroval obvykl stupn uchzen se opze apchylnost. Vedle tchto zbav byla tu pakjet jedna nemn pvabn. Za dvory, docela ueky, je toti velk louka zastnn mnoha stromy. Sem sejdou sevichni pojdle aobveseluj sezpvem, tancem arznmi hrami. Vtina hraje vm, ale nikoli jako uns, nbr mut iensk hzej sikad tomu, koho m nejradji, takov m, vnm je mnoho rolniek. Vichni b, aby jej zachytili; kdo jej dostane, vyhraje ahod jej opt svmu milkovi. Vichni zdvhaj ruce, aby jej chytli, akdo jej dr, tv se, jako by jej chtl hodit hned t, hned jin osob. Tak mnoho jinch zbav podobn veselosti musm pejti, abych byl strun aposkytl jsem ti jen malou ukzku znkolika, abys mohl siuinit pedstavu, cotu ve je pro velkou spolenost epikurejskou. Mlem jsem toho mnn, etoto jest msto, kde byl prvn lovk stvoen aje Hebrejci gan eden, tj. zahrada rozkoe jmenuj; nebo, me-li ono nm jinde opatiti blaenost, nevidm, cochyb mstu tomuto, aby mohlo tak plnou blaenost poskytnouti. Pt-li semne, pteli, dle hlavn, jak je sla zdej vody, je ona prv velmi rzn arozlin, vnkterch vcech vak zvlt velk atm bosk; nebo nacelm svt, myslm, nen lzn, kter by vce podporovaly enskou plodnost. Pijde-li sem nkter ensk, jej tlo je uzaveno, poct ihned obdivuhodn inek tchto lzn, uv-li jen piln prostedk, kter umn pedpisuje neplodnm. A nazvr: Nesetn jest ostatn mnostv vzneench iprostch, kte, nikoli pro len, ale pro zbavu sejdou sesem zdlky sta mil. Vichni, kdo miluj, vichni, kdo sezasnoubiti chtj nebo jet ivot hledaj vpoitku, val sesem proudem, nalzajce tu, eho sipli. Mnoz pedstraj tlesn choroby ajsou toliko naduchu nemocn. Lze tu spatit mnostv hezkch en, kter bez manela apbuznch, jen vprvodu dvou sluek ajednoho sluhy sem pichzej, nebo vprvodu staenky tety, kter sed snze oidit ne podplatit. Kad vak, jak jen mono, ukazuje se vrmci zezlata, stbra adrahokam, take bys ekl, enepily dolzn, ale nanejskvlej svatbu. Tak jeptiky nebo, lpe eeno, florlsk panny, opati, mnii, dov brati akn tu ij jet svobodnji ne vichni druz; koupaj sespolen seenami, zdob jim vlasy vnci azapomnaj navechny zvazky svho slibu. Vichni toti maj stejn mysl: smutnost vypovdti, zbavu hledati, jin mylenky nemti, ne jak by uili ivota ajeho radost. Nikdo senesna spolenmu nco odnti; spe kad hled, aby zvltn spolenm uinil. A as bud, epi takovm mnostv (bv tu vdy natisc lid), pi tak rozlinch mravech vesmsici opil veselm nevznikne hdka, spor, nadvka, ba ani mruen ani stnost jednoho nadruhho. Tu vid mui, jak je sjejich enami lakovno azastihuj je osamot spln cizm lovkem; tove jimi nepohne, nediv seniemu amysl, e tove sedje nejzpsobnji, sdvrou nejpoctivjho domcho ptele. Tak ert rlivosti, kter jinde mue brzy suuje, je tu neznm host, jeho jmna neznaj, neznajce vci. Tch mrav tak mlo podobnch mravm naim! My Vlai hledme navechno znejhor strany amme zlibu vpomluv asniovn, take tam, kde je nejslab zdn zl vle, psahme ihned nanejernj zloin. Spolenost, kter sesjdla dotehdejch mdnch lzn, byla velmi pestr ankde tm mezinrodn. A spchali sem hlavn ti, kte byli doma tsnni ps-

njmi mravy azvyky. V koupelnikch mnoh poestn ena sipr smladky ponala mnohem horlivji ne lzesk sluka, protoe doma by sebla mue nebo pomluvy. I zde sevak ady staraly ozlepen mrav mnoha vnosy, dy azkazy. V lzeskm du virtemberskch lzn Boll zr. 1594 teme: Nestoudn, smiln ei ajin poniujc pomluvy, stejn ipohorliv psn azpvy, bute pod trestem jednoho zlatho zakzny, rovn nemravn posunky aprojevy vi poestnm panm apannm pod neprominutelnm trestem jednoho zlatho, kdykoli se tostane. Nikoli vak edn horlivost, nbr jin piny, vedly izde kpomalmu zniku tohoto veejnho lzeskho ivota, piny, kter uznme: obecn sociln bda asyfilida. Pitom nemlo psobil siln vzestup cen dv v16. stolet, nebo lzn byly vytpny jen dvm, atud dolo kjejich zdraen, kter chud doba unesnesla. Pan Venue sesvm topornm druhem sesthovali, jak pozdji uvidme, doovzdu mnohem mn zdravho aistho. Spoleensk hry atanec dosplch mvaly vdy njak erotick zklad nebo alespo erotickou pms. Nelze setedy divit tomu, eje vestedovku, apedevm vrenesanci, naploval pedevm tento obsah anezasten byl dvn najevo. Pointou mnoha her bylo vzjemn ukrdn hubiek, jejich nejastjm elem bylo koketn obnaovn se, a touvech td avrstev stejn. Jen selsk hry byly asto onco drsnj. Je teba knim potat ipleitostn etn obyeje, spojen suritm datem nebo udlostmi, kter sepravideln opakovaly. Sem nleely nap. aprlov erty. Mnoh takov zvyky mly aleckde dosud maj erotickou povahu uproto, ekdysi souvisely skultem plozen arozen. U jinch vyplvala erotick strnka zesituace. V nkterch krajinch, nap. vden rovnodennosti, veFrancii naSilvestra, bylo zvykem, echlapci rno vyhnli zpostele bezovmi metlami nah dvata, kter byla znma tm, edlouho sp. Jinde naopak vurit den rno vnikaly eny advky dosednic hoch abraly jim pokrvku aaty; takov ertovn zvyky byly oblbeny inadvorech. Nejoblbenj hrou dosplch vak byl vude azavech dob tanec, kter je stejn jako oblek pedevm erotickou zleitost, ji kad doba e znovu posvm. Tanec nebyl anen nikdy nic jinho, ne erotika pedloen dostylizovan rytmik. y Symbolizuje erotick touhy, nmluvy, drahoty, sliby aakty, celek nebo st. Mnostv nrodnch imdnch tanc pedstavuje nejzetelnjm zpsobem provdn milostnho aktu. Nejsou nic jinho, ne stylizovan milostn opojen. Njak valk je pakpouze snivj formou te vci a ojeho erotick povaze by bylo zbyten seit, protoe je obecn znm avyzkouen. V tanci je ve prosyceno smyslnost atanec, jako stylizovan rytmika pohlavnch rozko, byl vdy nejvtm rozncovatelem smysln fantazie, nejvyhledvanjm svdcem anejnebezpenjm kuplem. Tance zkonce stedovku azrenesance projevovaly tyto star tendence docela nezasten, stupuj jen pohlavn strnku ostatnch spoleenskch her. Nejoblbenj anejetnj renesann tance pedstavovaly divok skkn, ven atoen tanenice, aby byly sukn conejvce anejdle vevzduchu, amu toprovzel neustlm dupnm arznm jdlovnm, jako setak dodnes tan unkterch horckch tanc. Jak jsme udve ekli, byl nejoblbenjm tanenkem hoch, kter

dovedl stanenic nejsmleji zatoit. Za hlavn obveselen byl pakpovaovn pd nkterho pru, kter ssebou pravideln strhl ijin anapodlaze vytvoil pkn lidsk klubko, ozdoben nejednou smlou enskou imuskou nahotinkou, nakterou uekali mnoz divci. O nich setak kalo, ejsou hor ne tanenci. Bylo by zbyten vypotvat nebo zde ukzkami charakterizovat kazatelsk aedn zkroky pro bujnosti lidovho tance. Z tchto opaten je snad zajmav jen jedno: vrchnost poslala dotanenho slu mstsk biice, kte byli oznaeni mstskmi barvami, aby kontrolovali slunost tance; stalo-li senco mysln neslunho, mli prvo muzikantm zakzat dal hudbu atak zarazit dal vesel. To nm pipomn imodern strnky vevelkch paskch tanrnch, kte napomnali holky, epi kanknu vyhazuj pli vysoko nohy aukazuj tak spodn prdlo, slovy: Dansez plus poliment! (Tancujte slunji!) amohli neposlunou osobu ivvs. yt V Orchesiografii Tonia Arbeaua zr. 1588 teme: Tance jsou provozovny, aby bylo seznno, zda jsou milenci zdrav aschopn. Je dovoleno, aby setmto zpsobem objmali navzjem atak mohli slun poctiti aichati jeden druhho, maj-li sv dech, atak toto msto vedle jinch pjemnost, kter poskytuje tanec, povaovno je zanutn kdobrmu uspodn spolenosti. Lze ovem pochybovat otom, evtina renesannch tanenk atanenic pomlela natakov hygienick asociln momenty, jist vak vyuvali tanec kdkladnmu vzjemnmu tlesnmu seznmen, pokud pinelo rozko. Pedevm sepi tanci horliv lbali. Tanenice byla lbna nejen nasta atve, ale nejradji naadra, ochotn sevydvala napospas atakov polibky platily zahold, kter smla kad dvka aena dovolit bez nebezpe pro svou povst. A jet horlivj byly pi tanci ruce. Mui sahaj dvicm pede vm lidem donrovaky apevn sechpou toho, cotu najdou. V em vtina holek m tajn zalben. Pr jen ty, kter mly adra vycpna jeitnmi hadry, toodpraly atvily serozhoen. Ostatn ivpestvkch mezi tancem bylo zpytovn obsahu nrovaky hlavnm zamstnnm tanenka, kter podle zvyku bu kleel ped svou dvkou nebo sej posadil nakln. Oblbenm hromadnm tancem byla kola, provzen spolenm zpvem, pi nich sevichni tanenci dreli zaruce amu byl vdy mezi dvma enami. Kolov tanen psn mly odjakiva erotickou povahu auprostho aselskho lidu byly obecn dosti obscnn. Tu slyeti hanebn anepoestn psn milostn azpvy, apodle nich tan dvata ihoi, napsal Erasmus Rotterdamsk (1465-1536, nizozem. renes. filozof ahumanista, autor Chvly blznovstv) okolovch tancch. Se vzrstajc nladou ovem vzrstala itanen rozpustilost, dost jednch aochota druhch. Mnoho milostnho zbo zde bylo dvno apijmno jako zloha, a coslibovaly oi aruce vevru tance, toplnila ommen tla, kdy selo dom. Kde je taneek, tam ert m koneek, znlo star pslov. Vypravuje-li nm vak jist druh mravokrc, edrsn tanen mravy vldly jen navenkov avemstech jen uniho lidu, je teba zdraznit, euprostho lidu ml sice tanec naivnj aupmnj formu, ale vsalonech bohatho avzneenho panstva lo pi tanci ostejn vci jako nalouce pod lpou nebo vtemn hospod. Manstvo sesice bouilo proti veernm lidovm tancm, ale nikdy sinedalo vzt svj poestn obansk tanec, bez nho sinemohlo pedstavit sv kalendn zbavy apoitky. Vedle toho tehdy jako dnes pedstavoval kad ples

avneek dleit kuplsk trh, nanm matky vystavovaly sv mlad dcery ahledly je udat. Nai pedkov podali takov veejn tance tak zt piny, aby jejich dti mohly bt spateny sousedy aprovdna zasnouben. Proto vMni ijinde vuritch dnech vroce, dnes vtto, pakvjin vesnici podle vrchnostenskho nazen, jsou zsnubn tance podny, prav Cyriakus Spangenberg vesvch kznch pro nevsty. S tmto kuplskm clem sevak zejmna vrenesanci nedala spojovat plin upejpavost panen. Mladci mli poekadla: Chce-li vdti, jak seena vposteli in, ve ji ktanci, nebo: Kad ena miluje, tak jak tancuje. A chytr selsk dvata, stejn jako mansk, setm horliv dila. Jen udvor tehdy vznikaly slavnostn tance, podobn novodob polonze, pi nich byla erotick symbolika utajena pod konvennmi formami. To vak byla vtinou jen pedehra koficilnm udlostem. Jinak byl tanec jako pleitost pro smyslnou innost pi vech renesannch slavnostech tak hlavn vc. Lidov slavnosti. Z nich je teba naprvnm mst jmenovat posvcen, hlavn slavnost roku. Zde upi jdle hrli muzikanti tanen kousek asotva sevstalo odstolu, uchlapec chopil dve, soused sousedku avprudkm vru sesmsily pry vkole. Mui dupali asmsice pestrch enskch sukn vila ohnivmi kotoui. Hlavy, upedem rozplen vnem, dlouho nezadrovaly rozpoutan smysly. Nikdo nedbal, vid-li ho druh, mui neinili okolky aeny sesmly tm spokojenji, m pevnji je hoch stiskl. Nlada vzrstala, veobecn vesel bylo stle boulivj astle astji tanec dovroval svou lohu apr zaprem tajn mizel vkov, aby se zachvli stejn tajn objevil vkole. Statn manka zde byla kesvmu ctiteli stejn ochotn jako vzneen dma kesvmu nnmu ryti nebo venkovsk dve seirokmi boky keztepilmu pacholkovi. A kdy pakkonen zapadlo slunce zaobzor aero odzbrojilo posledn rozvahu, pilnula sta kstm aruce senavzjem zatnaly dobujnho masa. To pakulid nechodili dokov, ale svj divok douek vypjeli namst obecnho vesel. Velkolep tonamaloval adokonale vyjdil symboly Rubens (viz ve) vesvm Selskm posvcen. Lidov renesann slavnost byla jet nco pohlavn bujnjho, ne je ame bt dnes kterkoliv hromadn slavnost. Dav vekerho lidu tvoil pi takov pleitosti skuten jednu rodinu, zjevn jet nebyl roztrhn tdnmi zjmy, jako je tomu dnes vevech kulturnch sttech, kde je kad hromadn slavnost jen slavnost uritho stavu nebo urit vrstvy. Spoleensk rozdly vznikl vrenesanci dosud nevyvolaly obecn tdn vdom apevaha crkve nad sttem aobc, stejn tak inboenstv, sjednocovaly vechny vrstvy alespo vesvten den. Lidov slavnost tedy vtto dob mla irokou, skuten veobecnou povahu abujn plynula posvm prostranstv vlnami jednotnho vesel, napojenho stejnou smyslnost vech stav. Masopustn noc byla druh lidov slavnost nejen pro svj rozsah, ale itm, epokud lo odospl, byla rovn zcela prosycena erotikou, kter byla patrn pokraovnm antickch saturnli. Na nkterch mstech byl vproces noen obrovsk falus jako symbol dne, jemu vt chvli vichni slouili; mli tousnadnn maskou, vn byli zakukleni. Mui tato maska dovolovala jistou formu toku, ped n seena rdla ipod maskou, aen dovolovala slova, kter by vevedn den nikdy nepronesla. Proto setak lidov vtip podle masopustn lidov noci jmenoval Dcka narozen vlistopadu ajet jzlivji dodval: Listopadov dti maj vdy dva otce.

Ale maskovn dovolovalo ijin kousky: spn bylo vyuvno ipolitickmi opozicemi, atak bylo velmi brzy naveejnosti zakazovno vbec nebo bylo vyhrazeno jen uritm skupinm i cechm. Bentan nap. u vroce 1400 zakzali, enikdo nesm omasopustn noci chodit sezakrytm obliejem. V soukrom byl ovem masopustn mrav zachovvn dle abyl vtn stejn vpatricijskch alechtickch kruzch jako vedvorn spolenosti. Mravy aobyeje vech td sezde navzjem liily jen vt nebo men upmnost nebo vt i men rafinovanost. V r. 1639 podala vvodkyn zMediny makarn karnevalov ples, nanm sesvmi tiadvaceti dvornmi dmami vystupovala jako Amazonka vkroji tak mytologicky prostm, epi slavnosti dolo knkolika skandlm. Tak zmnn zpasy nahch kurtizn sestatnmi lokaji nadvoe papee Alexandra VI. byly karnevalovou zbavou. Mnostv zachovanch obyej amasopustnch fraek oividn dokazuje erotickou apohlavn povahu tto lidov slavnosti. Pevn masopustn fraky jsou tak vraznho drsnho obsahu, evnaem svt, napovrch tak uhlazenm, by jimi byl patrn pohoren nejeden cenzor. Tak pi soukromch slavnostech, hlavn naktinch asvatbch, kter asto trvaly imnoho dn abyly vyplnny pedevm pravmi ranicemi apitkami, byla pan Venue ochotn aobecn pijmna aobsluhovna. Na svatb byly drsnou erotikou propikovny vechny vtipy, hry, proslovy adivadla, svatebn prpovdky isvatebn psn sloen kpoct novomanel. Nejzetelnji se vnich hovoilo otom, na je enich bhem budouc noci nejzvdavj, jak tk kol nasebe vzal ajak je nanevst ho pitom podporovat. Ke kad svatb nleel njak hodn nestydat prma. V rznch zemch byly provozovny velijak ertovn aerotick zvyky, nap. loupe podvazku. Bhem svatebn hostiny zmizel jeden mldenec tajn pod stl apokouel sevzt nevst podvazek, ani by tovidl enich. Nevsta setomu nebrnila, ale naopak byla smldencem spokojena. Podaila-li seloupe, bylo naenichovi, aby sevykoupil zvltn dvkou vna. Tebae bylo zvykem, enevsta loupe usnadovala, kdy sipodvazek dvala conejne apedem jej vtinou uvolovala, pece jen tento obyej poskytoval odvnjmu chlapci pleitost, aby sipitom snevstou galantn zaertoval, co nevsta rda odpoutla. A tobyla prv ta okolnost, pro kterou seenichovi dostalo posmchu: e sijet vposledn chvli dv ped nosem vzt panenstv. Popisem podobnch zvyk pi svatbch ajinch pleitostech by sedala vyplnit cel kniha. O spolen koupeli jako vrcholu svatebnho vesel jsme umluvili asten i otom, e jak prav jeden vrstevnk pi slavnch svatbch mnoho odvu odhazovali ateprve paktanili apiln sesnaili, aby eny neslchanm zpsobem padaly. Dodejme jet, epovst rozpustilch erotickch zbav mly napklad ivyjky nasanch, kter se v15. stolet staly mdou, a evbec kad slavnost byla podle lidovho rozumu povaovna zamsto, na n mu nem enu pravideln poutti, nechce-li mti dvku vposteli. Vn divadlo pedstavovaly vtto dob paijov hry amysterie, podan pod ztitou crkve, kter je hlavn inscenovala. Bylo vnich mnoho naivn realistickho, copipomnalo pirozenou smyslnost doby. Heinrich Bebel (viz vpozn.) vypravuje phodu, kter pr veskutenosti nebyla nijak vzcn. V jakmsi ms-

teku hrli paije. Siln mladk pedstavoval Krista abyl pln nah poven nak. Kdy pakchvilku visel naki, zpozoroval dole slinou dvku, kterou vele miloval akter hrla Marii Magdalenu tak pvabn asvou pknou postavou drdila ukiovanho mladka tak mocn, ese unj zaal projevovat inek toho azpozorovn byl iobecenstvem. Vc byla stle hor advku bylo nutn vyvst, m sepohoren jen poslilo. Pi jinm pedstaven znzorujcm muen svat Barbory byla dvka, kter hrla tuto lohu, povena zanohy avisela tak ponjakou dobu kvelk zbav divk. Hlavn francouzsk mysterie vynikaly drsnmi erotickmi nmty: napklad Panna Maria pomh vposledn chvli abatyi, kterou jej zpovdnk uinil thotnou, nebo odejme ruce nevc en, kter sechce pesvdit, je-li matka bo dosud panna. V dramatech asvtskch komedich mla ovem erotika nejsmlej formu am vce sepozdji divadlo stvalo hlavnm prostedkem svtsk spoleensk zbavy, tm vce pak, hlavn zadob absolutismu, nabvalo zcela pornografick povahy, a tovNmecku, Itlii, Francii ivAnglii. e pslov, hdanek adopis. Takov tvr revolun doba, jakou byla renesance, pln racch sil abrutln chuti kivotu, se vkadm jazyce projevuje nevyerpatelnm bohatstvm nov tvoench slov, avnatou obrazotvornost anezastranou pmost asyrovost vrazu. Pro kadou mylenku je hledna nejvcnj forma, kad vta m znt jako rna obukem. Takov byla tak Mntzerova, Huttenova, Husova, Lutherova, Rabelaisova, Morova, Shakespearova e (Thomas Mntzer, 1490-1525, nm. myslitel reformace ainspirtor tzv. selskch vlek, Ulrich von Hutten, 1488-1523, nm. bsnk, Franois Rabelais, 1494-1553, franc. spisovatel, autor dla Gargantua aPantagruel, Thomas More, 1478-1535, angl. filozof, autor Utopie, ostatn viz ve), takov byla tak e spoleenskho obcovn vevech vrstvch. Byla krsn nikoli zhlediska njakch dnench padkovch schngeist, nbr krsn, protoe byla siln, zral apirozen. Zn zohromn renesann literatury, znla jist jet avnatji aupmnji vstech lidu. O tom ns ostatn dobe pouuj nesetn pslov, vnich mravn nzory tto doby nabvaj nejzetelnj plastick formy. V renesannch pslovch vyslovovala nov doba sv nov zkony ivota, vsledek tiscerch posteh anovch zkuenost. inila tosmle adrsn, nieho senelekala, protoe vdla, evtzstv je jej. A protoe byla fyzick milostn rozko programovm poadavkem vtiny lid, vyhledvala tak pslov toto tma pro nejrznj mravn vahy, proto sezase literatura pokouela nejobecnj anejnevinnj pslov vtipn spojit smilostnmi pedstavami aerotickmi dobrodrustvmi. A tove sdrastickou drsnost, protoe e sama nechtla bt jen pouhm zvukem, ale nm tm tlesnm, nm, cosedalo uchopit vemi smysly a coinkovalo navechny lidi. Pestoe neijeme vtemnm stedovku, ale vosvcenm dvactm stolet, nememe natomto mst vykreslit nleit jejich charakteristick vbr. Uvedeme tedy pouze nkolik ukzek: Jsme vichni lid akekolenm, pakpon ned (nm.). Mal noka, velk kln (franc.). Obratn ena neume nikdy bez ddic (pa.). Rozzu-li semistr Bernardo, eznk, nezn dnho zkona aneuet dn eny (vla.). Na pann aryb je nejlep prostedek (nm.). M-li dm, jest uhotov, m-li enu, mus ji hotovou udlat (nm.). Za tyicet nedl bude poznno, co tonatvch houslch

bylo zahrno (nm.). Kdo m tst, pivede sinevstu, akdo me, sp sn (nm.). Vola uchop zaroh, mue zaslovo aenu zasukni (nm.). Mouenn mouenna nezaern, ekla jeptika popovi, kdy snm leela. Podobn pslov aren vak nepouvali jen drsn sedlci, ale ispisovatel anejvenj kazatel itzv. vzneen spolenost avichni byli velmi daleci toho, aby sevyhbali pmm nzvm, kter jsou dnes naveejnosti promjena nejve spodnm tdm spolenosti. Ale srovnme-li veejnou mluvu naich vzdlanc sveobecnou renesann mluvou, shledme, ejsme sice ztratili svest, pmost, vraznost, avnatost aprostotu ei, ale zskali hlavn rafinovatnost, had jazyk, mrtnost vpronen surovost apodlost, l apodvod korektnm zpsobem. O tom selze nejlpe pesvdit zvtiny novin. Jako pslov obsahovaly tak ertovn hdanky, kter byly oblbenou spoleenskou renesann zbavou, tm vhradn erotick aneslun motivy; zde triumfovala zcela upmn radost zerotick drsnosti. Nejpopulrnj anejproslulej nmeck sbrka renesannch prm Die Schildbrgerstreiche m napklad kapitolu lc pijck sezen vcsaov ptomnosti, pi nm jsou dvny hdanky, znich nelze jedinou peloit, ani by byl nutnou pravou seten jejich dobov rz. Ostatn ikonec tto kapitoly je pznan pro soudobou upmnost, tebae nem nic spolenho snam tmatem: Kdy vstali odstolu, ptali secsae, nechce-li sevy...., a paksepodvati najejich mansk vesel. Csa ekl, eneteba semu vy...., esevak rd podv najejich mansk vesel. Hdankov prmy byly pstovny vemi stavy avrstvami; byly-li selsk neomalenj aknsk jet silnj, mlo vzneen mctvo alechta zase zlibu vpikantnjch, ale jejich podstata byla stejn. Spolenost nazmcch ahradech se potto strnce inila velmi ile. Tehdy selechtic hovoc sdmou omilostnch vcech nemusel obvat, eji rozhnv necudnmi slovy, naopak byl vnebezpe, ebude nazvn hloupm avydn naposmch, bude-li jen naznaovat aobalovat. Vtina renesannch en nejradji slyela prv slova conejvce kluzk, kter sama uvala. I vesvch spisech, jako nap. krlovna Navarrsk, kter vesvm Heptameronu doshla svou smlost Boccaccia, nebo Markta zValois, manelka Jindicha IV., kter popsala ivlastn milostn dobrodrustv. V krouku, vnm sevzneen dmy zavzaly vylit sv intimn pvaby, kdy pni rovn upmn eknou, kterm svm pednostem dkuji zasv spchy uen, chvlila sekrlovna Kateina Medicejsk (vechny ti viz ve), em nastejnm mst zrove ti krsn barvy: ervenou, blou aernou; sta erven jako korle, kuerky ern jako eben aple blou jako alabastr. A tato krlovna, kdy sejednoho dne otzala mladho lechtice, pro m tak bl ruce, alechtic j ertem odpovdl, ponvad sije myje milostnou rosou, rychle odvtila: To mn sevede he, myji sej te uedest let ajsem prv tak ern jako dve. A pece sej myji denn. Ve skutenosti tovak ekla mnohem drastitji azetelnji. Jin vzneen dma sevyjdila, em povahu krsn zahrady, kter nesta nebesk vlha, nbr kter potebuje t zahradnkovu pi, m-li dvat ovoce. V jistm popisu panlskho dvora zdruh poloviny 16. stolet je zaznamenna tato phoda: Ctitel jist dmy ji pi setkn pozdravil: Lbm vm ruce inohy, seoro. Na co dma odpovdla: Seore, uprosted najdete tonejlep. Podobn spoleensk tn panoval inaanglickm dvoe vShakespearov dob astejn tak unmeckch aitalskch dvor. Sestra csae Maxmilina (M. II., 1527-1576, csaem

odr. 1564, Habsburk) pr odpovdla, kdy j bylo oznmeno, ejej enich, vvoda zMantovy, je hrbat: Nevad, ezvon m njakou chybu, jen kdy je jeho zvontko dobr. Stejn zetelnou atypickou byla mluva en vdopisech: Kdy tak Vae Lska snmi pro smrteln odchod na nejmlad dcery srden soucit m, dkujeme V. L. za toptelstv avBohu seutujeme nadj, e potakovm zrmutku ns mladm ddicem opt milostiv pot apodaruje, nebo naeho pna amanela, kter nstroje svho hojn uv anezahl, znieho viniti nememe, pe naivn vvodkyn Dorota, manelka vvody Albrechta Pruskho, vr. 1512 ptelkyni-knn, kter j vyslovila soustrast nad smrt jej dceruky. Pan Alda lb Va Vsosti ruku. Nocenzia aj, Brogna, lbme stehna aonu st, kter nejvce nanich selb. Prosme Vai Vsost, aby serila dotknouti tla pan vvodkyn ans pan vvodkyni ajejmu malikmu doporuila, pe slin dvorn dma proslul Isabelly Gonzagov, jejmu synu, atto vvodsk vsosti bylo tehdy sotva deset let. Nov literatura. Ve slovesnm renesannm umn prv tak jako vlidov literatue serovn ve toilo okolo sukn atlesnho aktu jako hlavn vci milostnho ivota. To je pochopiteln potom, cou orenesanci vme. Ale tzv. krsn literatura vt dob slouila upotebm nov mck spolenosti atm nabyla zvltnho odstnu. Ve zralch umleckch dlech semnila lidov naivnost vdokonalou rafinovanost. ivot vldnouc tdy sestval sloitj, majetn mli stle vce prostedk atud imonost uvat svta, azjemovali se. Naivn, zdrav adrsn smyslnost zaala ustupovat smilnmu pojet lsky, chtivmu patln se vjednotlivch poitcch: nelo utolik omilostn vboj azdrav uspokojen, jako spe opoivan kolbn se nateplch vlnch pohlavnho hen. Potky nov literatury meme hledat nejprve vItlii. Jejm nejpznanjm avesvtov slovesnosti nejpopulrnjm dlem je Boccacciv Dekameron (viz ve). Pes svj satirick obsah avelkou umleckou hodnotu je toto dlo neustlou pochoutkou nejirch vrstev mck spolenosti prv pro svou labunickou chlpnost mnoha novel. V Boccacciov vlasti tak ist erotick literatura doshla nejvyho stupn amezi jejmi autory najdeme ijmna znejvy katolick hierarchie. Vrchol tto literatury dostihl bosk Pietro Aretino (viz ve), nejnadanj opvovatel milostn mechaniky avystupovanho erotickho poitku. V jeho Rozhovorech, znich zde nelze citovat nic pznanho, sevedle smlosti achlpnosti uplatuje inejvy tvr potence, skuten aprav renesann sla. Podobn vtzila erotick smlost ivefrancouzsk literatue. Jej nejzivj renesann trojhvzd bylo: Franois Villon, Clement Marot aFranois Rabelais (vichni viz ve), kte sestali hromadnmi otci novodob francouzsk literatury azdrojem zvltnho francouzskho ducha, espritu, kter pedstavuje erotick program. Nen teba zdrazovat, ekolem tohoto souhvzd, dosud ist zcho, byly etn hvzdy druhho du, kter svtily stejnou erotickou smlost. V Nmecku byly tehdy pomry mnohem malomtj ajak vme, neexistovala zde skuten velkomsta. Nov mocensk politick initel absolutismus sezde vytvoil teprve vedruh polovin 17. stolet. Prav erotick literatura tud mohla vNmecku vzniknout apozdji. Za tozde kvetl politick pamflet.

Satira mla vrenesanci vude velkou lohu apodle dnench nzor byla ovem svrchovan neslun ahrub. Nmeck e byla povaovna zaneomalenou e, ale celkem vzato nejedna jin e ji dovedla nkdy potto strnce vce petrumfnout. Bentsk lechtic Lorenzo Venieru nap. napsal satirickou bse Potuln dvka, kter mla sto stran: byla toparodie nahrdinsk atehdy oblben zpvy, ale pitom tobyl itok nauritou nevstku, kter spisovatele okradla. Anonymn vyel vpolovin 16. stolet vBentkch Tarif bentskch nevstek, kter byl rovn satirou, a tonavechny bentsk holky. Ve Valencii vyla vr. 1520 podobn panlsk satira, obsahujc tak kroniku skandl zkastilskch mst. V jakm slohu je psn, uke jedin ryvek: Isabella Vlenice, kter pichz zAsie. Isabella je kurtizna aje hezk; jmenuje seIsabel Guerra, ale bsnk zmnil ponkud jej jmno aprvem, nebo jist vlila nejmn stiscem mu avem dala coproto; znm ji dobe. Slovo Asie chce ci, eje nejvt dvkou na doby. Jest jet jin Isabella, Ysabel de Torres veValladolidu, ael jsem se nani podvat, abych mohl nco povdti. Je tun ena sdobrckou tv, tak ketyictce. Snadno pozn, edve dobe uvala svho asu. Dnes pon ti trochu podnji. Bh ji pi tom zachovej! Povstn Meursiovy Rozhovory Aloisie Sigaei (pesn titul originlu: De elegantiis latini sermonis sive Aloisia Sigaea Toletana), prav uebnice svtck erotiky, vyly poprv vLyonu vr. 1659 avesvm jdru byly rovn satirou namravy nejlep grenobelsk spolenosti. Jejich skuten autor Nicolas Chorier (1612-1692, advokt grenobelskho parlamentu) zde patrn prozrazoval vci, snimi seseznmil jako obhjce; cel rz jeho spisu je pornografick. Hlavn hrdinka knihy, rafinovan anenasytn milostn umlkyn, byla Anastasie Sermentov, pro svho ducha asvou krsou Corneillem (Pierre Corneille, 1606-1684, franc. dramatik) vPai zboovan dma zGrenoblu. V tto knize je en doporuovna tato manelsk morlka: Kad ena, kter m srdce napravm mst, mus bt pesvdena, eje stvoena pro rozko svho manela a evichni ostatn mui jsou stvoeni pro jej rozko. M urit povinnosti kesvmu manelovi, m vak tak urit povinnosti ksob. i ve, eho d tvj manel odtv ochotnosti; cosemu zd pjemn, nesm seti nikdy zdt potupn. Promuj sejako Proteus vevemon postavy, ke-li ti to. Napadne-li ho baviti sestebou ponkud voln, bute ti vhod vecky erty, kter sidovede vymysliti. Ukoj rda aochotn jeho ve: druz ukoj ve tvou. U dvora kvetla nejbujnj osobn erotick satira, erotick pamflet, nebo zde divoce bujela zvist azliba veskandlech. A m byla takov satira anonymnj am tajnji byla roziovna, tm byla tak neomalenj nebo zetelnj. Brantme ofrancouzskm dvoe vypravuje: Znm mn lechtic daroval jednou sv milence knihu sobrzky, kter pedstavovaly ticet dv velk aprostedn dvorn dmy, kreslen vrn podle prody, kterak holduj lsce sesvmi ctiteli... Byly mezi nimi dmy, je mly dva nebo ti milence, nkter ivce, atchto ticet dva dam ztlesovalo asi dvacet sedm pozic Aretinovch. Osoby sibyly podobny, jen promluvit, nkter pln nah, jin sestejnm oblekem, esem atd., je obvykle nosily. Stejn tomu bylo iumu. Krtce, byla tato kniha velkolep udlna; stla osm adevt set tolar akresby byly kolorovny. Literrnm protjkem tto knihy byly satiry vvody Rochestera navstednosti anglickho Karla II. (viz ve) ajeho dvora.

Erotick strnka pedmt denn poteby. Z renesance setak zachovalo nekonen bohatstv vyvan, pleten, malovan, tepan, lit erotiky, srostl sdennm ivotem. Co dnes pouvaj nebo siukazuj svtci aprmovn lid jen dvrn, totehdy sto umlc aemeslnk tvoilo pro spoleensk ivot, pro domcnost iklter, abyly mezi tm skuten drahocenn pedmty. iveln renesann erotika siobrazovou aplastickou vzdobou podmanila pedmty denn poteby, msy, dbny, pohry, tale, vivky, zbran, nbytek, karty, kostky atd.. ale iumleckoemesln okrasn vrobky. Loveck ivlen vstroj avzbroj byla opatovna vykldnm, ezbami aasto velmi drahocennmi rytinami, nanich pevldaly erotick motivy, dvojsmyslnosti anecudnosti. Erotick nmty zreln souasnosti, ale ijako Josef aPutifarka, Lot ajeho dcery, Zuzana astarci, Abraham aHagar, David aBathseba, Leda alabu, Mars aJuno, Ti Grcie, Jupiter aJo, Paridv soud apod. (jde onmty zbible nebo zeck amsk mytologie), nalezneme nadbnech ze16. stolet, nadvench vplnch, nanstnnm istropnm tuku. Leda slabut je dokonce vefigurln vzdob dve mskho Svatopetrskho chrmu. Pomalovan tale, skn atruhly poskytuj nejeden pohled nabezdnou nebo myslnou nahotu achlpnou milostnou scnu. Erotick anecudn chrmov skulptury nebyly, jak je obecn znmo, dnou vzcnost. Vykldan amalovan okna rovn poskytovala pleitost kerotickm vtipm. Germnsk norimbersk muzeum chov nkolik takovch tabulek. Na jedn nap. spatme nahou, prv dozrlou dvku, kter jinochu, drcmu konev, podv pohr seslovy: Tovaryi dobr, nalej mi sem nco. Vedle nich stoj dvtko smalm pohrkem azst vysl skromn slova: No, moje konvika je jet pli mal. Zvlt oblben ahojn byly erotick anecudn karty pro hru vkrmch aenkovnch. S podobnmi, jene mnohem zetelnjmi adivoejmi kartami hrvali ivladai sesvmi dvornmi dmami amilenkami. Stejn zdoben bvaly kostky, achy adomino. Krmy ahostiny. Krmy byly v15. a16. stolet stlmi paeniti drsnho erotickho vtipu. Na stnch visely necudn obrazy aprpovdky aerotick ezby, pedevm byly uvny erotick motivy kvzdob soukromch icechovnch dbn. Mistr Petr Fltner (1485-1546, nm. renesann ezb arytec), velk umlec, zhotovil naobjednvku pro norimberskou patricijskou rodinu Holzschuher pohr, vyezvan kokosov oech zasazen dozlata, kter uvali pi pitkch vpansk sednici. Cel pohr je sam siln erotick prm. Pi hostinch vtiny dvornch spolenost bylo nejoblbenjm ertem, ebyly dmy pi dezertu astovny peivem acukrovm necudnch tvar apodob. Byla tonjak zbava, kdy erven sta vzneen dmy byla nucena okusovat velk cukrov falus! Dvkm, kter sepoprv astnily takov dvrn hostiny, byly obvykl e zamovny zavinn sklenice falickho tvaru. Stejn seasto dlo dmm, kter se posvatb opt poprv objevily udvora. Na tabuli Filipa Burgundskho pr zila krsn nah Venue, cel zezlata, astoln vno moila dopodstaven konvice. Pi dvrnch hostinch Markty zValois ml tuto lohu stbrn Priapus, stojc napodstavci aposkytujc vno nazpsob mocnho vodotrysku. astji podvno bylo vno, prtc zobou prs krsn bujn eny: zjednoho prsu erven, zdruhho bl.

Brantme dlouze vypravuje opohru jistho knete, uvnit izevn rytecky vyzdobenm mnoha milostnmi pozicemi v. zvecch, znho kne dval pt pozvanm panm advornm dvkm. A dodv: Nkter dmy snejvnj tv psahaly, ese unikdy nezastn tchto hostin, ale vdycky zase pily, nebo utohoto knete bvalo velmi veselo. Jin kaly, kdy byly zvny: Pijdu, ale stou podmnkou, enebudeme pti zonoho pohru. A kdy tu byly, pily znho vce neli jindy... Tento pohr sesvou obrazovou vzdobou ml obdivuhodn inky... Mohli bychom jet dlouho pokraovat, kdybychom sechtli zastavovat unesetnch dkaz erotickho renesannho blznn, ponajcho pomalovanmi stnami zmk akoncho teba upeettek svtckch en. Ale tyto podrobnosti by unim podstatnm nemohly doplnit n nrtek spoleensk arenesann kulturn erotiky. Erotika vnboenskch projevech. Chceme sevak zmnit jet ojednom faktu, asice toho, evrenesanci bylo tak nboenstv provozovno sdvrnou erotikou, kterou bychom dnes povaovali zahrubou. To je tak dobr dkaz toho, e cosenm zd dnes neslun, necudn anemravn, bylo tehdy vtinou jen pimenm vrazem jet vjdru prodnho nazrn napohlavn vci. U vnejstarch, sten jet docela stedovkch miniaturch, jimi piln mnisk ruka zdobila nboensk rukopisn knihy, je zobrazovna neest, proti kter kesansk moralismus thl doboje, zcela nenucen. Vidme zde mnicha, jak vkltern kuchyni sah dvece doivtku, nebo opata sedcho nakln krsn panny. V modlitebnch knihch t doby najdeme obrzky kbiblickm povdkm oobnaen opilho Noema jeho syny, oLotovi smilncmi sdcerami, oalomounovch soulonicch, oDavidovi pozorujcm Bathsebiny vnady atd., ananejednom obrzku je neest vykreslena tak svdn, aby tm vce vyniklo jej nebezpe. Ilustrace klegendm nm zobrazuj iv vechna pokuen, kter posl bel nasvtce azeteln je tak ilustrovno Desatero, hlavn ovem nesesmiln anepod manelky blinho svho. Lidov vydn povst oAntikristovi jsou opatena tak naivnmi anzornmi obrzky, eby je dnen cenzura zabavila. Takov zeteln obrzky byly ivpobonch idovskch knihch. V mravokrnch knkch aletcch byla ostatn ie takto zeteln aprost, kter ve nazvala pravm jmnem. Jet v17. stolet zachovvaly etn ilustrovan letky tento zpsob mravn vchovy. V knce Dialogus miraculorum, spisu pro mravn povzbuzen vzdlanc, nap. teme tento pbh ozmeck lechtin, jak chtla vevod usmrtit cht: Jist vzneen pan byla jednoho dne, jak mi vypravoval jist dov knz, sama vzmku, kde bydlela; nevm, codlala nebo simyslela, ale duch smilstva nechtl, aby byla sama. Nebo pojednou vzplanula takovou smilnost, epobhala zmsta namsto anemohla ani stt ani sedt, jako kdyby mla vkln hav elezo. A protoe plamen chte unemohla snst, sebhla, zapomnajc nasvou cudnost, kzmeckmu fortni analhav odnho dala, aby sn souloil. Fortn j vak jako spravedliv mu odpovdl: pan, coznamenaj vae slova? Kde zstal v rozum? Pomnte boha adbejte sv cti! A dma si tovzala ksrdci, opustila potomto pozen zmek, bela knedalek ece, vstoupila dostuden vody azstala vn tak dlouho, adrdn palivho chte pestalo. Pak sevrtila kfortni, podkovala mu zajeho odmtnut apravila: Kdybys mi nyn tisc zlak chtl dt, nedovo-

lila bych to, eho jsem odtebe dve poadovala, aby mi uinil. A vrtila se dosv komnaty. V kesanskm umn byl zvlt oblben dogmatick motiv opoet athotenstv Panny Marie. Jak naivn bval zpracovn, jak vnm ovaly nkdy prastar nzory naoplodnn, dokazuje nap. portlov relif marinsk kaple veWrzburgu (Bavorsko). Bh-otec trn voblacch aMariino poet je provdno hadic, kterou sesune mal embryo-Je, vnikajc uchem domodlc sepanny. To je vak u ponovodob korektue. Pvodn pr umlec svdl boskou vli doMariina tla sprvnou cestou. K podobnm pkladm sevrtme jet vkapitole ostedovkm manelstv. Erotick ivel nalezneme tak vnboenskch akostelnch psnch akatolickch ievangelickch modlitbch. Motiv zvstovn anavtven Panny Marie nebo snubn pomr Krista kjeho otci zde bvaj petsny docela pozemsky asmysln. Zkrtka, ani nboensk ideologie nepimla dobu ktomu, aby nevidla pedevm ivoin jdro lsky. A kdy doba mkla apozemsk lska, kter ztrcela svou drsnou ivelnost, sestvala chlpn islskou nebeskou avelost, sn sevc mysl modlila kJei, pronela viln vzdechy vdunm ovzdu; volala roztomilho Emanuela dokomrky due anapostel srdce. Najdeme otom doklady vkostelnch psnch avpoezii nkterch vznanch jeptiek.

VII.

ENA A POHLAVN CRKEVN IVOT

msko-katolick crkev, jej panstv serozprostralo nad vemi tehdejmi kesanskmi stty akesany, byla nejmohutnj anejvlivnj organizace, jak kdy vdjinch evropsk kultury ovldala veker veejn asoukrom ivot vech td. Nzory protestantskch crkv mohly teprve mnohem pozdji nabt vtho dosahu nalidov vrstvy atrvalo cel stalet, ne semohly takov stty vymanit zkatolickho vlivu. Mnisk akltern instituce byla hlavnm sloupem msk moci nad kesany. Tto moci ovem mnii nedoshli modlitbami apropagandou vry, ale tm, ekltery byly prvmi adlouho jedinmi stedovkmi kulturnmi stedisky. Mnii byli prvn profesionln emeslnci, nap. prvn tkalci, sldci, racionln zemdlci atd. Nebyla toovem bo milost, kter je ktto loze povolala, ale pirozen pina celho technickho pokroku vdjinch: koncentrace prce. Protoe byla prce vklterech nejdve anejdkladnji soustedna, proto setak mnii stali prvnmi vrobci zbo iprvnmi kupci, kte byli postalet nejschopnj platit. Kltern prce mla povst lep kvality, co rovn nebyl dsledek zbon mnisk mysli, ale spe dsledek zpsobu prce vklterech. Mnich ml osobn zjem nasvm vrobku, zjem oprci izulechujc vrobek, anebyl jen netenm nstrojem. ivotn poteba mnichm asto velela, aby stavli prvn silnice avzdlvali divoinu; zapevn kltern zdi seokoln obyvatel sesvm majetkem uchylovali bhem neptelskch vpd. Obecn lze ci, esmniskmi dy dostedovkch krajin pichzel iivel hospodskho pokroku. Kltery byly zpotku ovem tak jedinmi sdly stedovk vdy. Bydleli vnich prvn lkai, kte vdli ponkud vce ne mastikky akoenky, vklterech sevyuovalo ten, psan apotm, azde setak objevily prvn emancipovan eny kesanskho svta, uen abatye. V klterech byly zkrtka pro takov vci hospodsk podmnky, prv tak jako pro umleck rozkvt: nejsilnj umleck projevy ranho stedovku vznikly vklterech apro n. Jako nm vrobn ahospodsk podmnky vysvtluj pirozen piny rozshlho vlivu mnisk akltern instituce, obrtme serovn ktomuto zkladu ivotnho dn, abychom poznali pvod celibtov instituce, kter byla smniskm ivotem nerozlun spojena. Celibt klternch obyvatel dokazuje, ehospodsk pomry mohou bt zauritch okolnost silnj ne tzv. prodn zkony. Kltery zejm vznikly zvelmi rznch dvod apopud, jist vak vtina klter pvodn nebyla nic jinho ne sdruen chudch lid, kte setakto spojili, aby semohli lpe protlouci ivotem. Byly pedevm hospodskou organizac, pokouely sepro men okruh lid vyeit sociln otzku sv doby vlastnmi silami astnk. Proto unich byla manuln prce tak asto psnou povinnost. Tehdej spolenost rodila, jak jsme vidli, stle novou chudinu atud ivzpomnku napospolit zsady apokusy prvotnho kesanstv, ovem nboensky pibarvenou. Spolen kltern domcnost vyadovala zespoleentn vrobnch ispotebnch prostedk, nebo kad takov domcnost senezbytn rozpadne,

je-li vn vjakkoliv form udrovno soukrom vlastnictv jednotlivce. Tomu kltern domcnost podizovala iveker ivot svch astnk. A protoe kltery vznikaly vdob, kdy ubylo vlastnick addin prvo zcela vyvinuto, nebylo mon stouto instituc spojit monogamick manelstv, kter by don vneslo pbuzensk zjmy, existenci takto vznikl obce jist ohroujc. Spolen kltern rodina setedy dala udret jen tehdy, kdy ani mnich ani jeptika neznali jinou rodinu. Tento mnisk celibt vak zpotku neml vbec nic spolenho sotzkou pohlavn cudnosti. V zjmu spolen domcnosti, usnadujc ivot tmto chudm, byla zklter vylouena spe sociln forma pohlavnho styku, kter, jak vme, ani nevznikla ani nikdy neexistovala tak, aby pohlavn styk zcela pohltila. Tisce prvnch mnich ukjely svou pirozenou pohlavn potebu zcela voln abez pekek. Poadavek cudnosti se vklterech vyvjel tak, jako se vcrkvi vbec vyvjely asketick nzory, kter serodily pedevm ztkch hospodskch asocilnch pomr doby. Kdy takto poznme pvodn zklad mnistv aklternictv, pinu jeho rostoucho vlivu, dojdeme stejnm smrem ikonomu vvojovmu stdiu tto instituce, kter zmnistv uinilo initele brzdcho pokrok azklter ohniska neesti, pocel stalet otravujc kesansk svt. Tato organizan forma ivota poskytovala astnkm tolik hospodskch vhod ped domcnost adlnou jednotlivce, mla takovou hospodskou pevahu nad jinmi hospodskmi podniky, edve nebo pozdji pomohla kadmu klteru kbohatstv amoci. Zde se pakmnii ajeptiky nemuseli ivit vlastn prac, ale naopak jim byla poskytnuta monost t zprce druhch, monost, kter ovem vyuili, atak sepvodn vrobn kltern pospolitost pomalu promnila vevykoisujc sdruen. Emancipace odmanuln prce nejdve dovolila mnichm ajeptikm, aby semohli vnovat vd aumn azklter vytvoila nejdleitj vchodiska duchovn kultury. Jakmile sevak bohatstv, kter rostlo bez vlastn prce, stalo pro kltery jedinm ivotnm zdrojem, zahnzdila se vnich lenost asmysln potsv. ikt Kdy sezrodilo penn hospodstv asnm tak vyspl obchod, kter vtrhly idoklter, uinily izesoucitnch dobrodinc hrabivce alakomce. Dve, vdob naturlnho hospodstv, dvaly kltery sv pebytky chudm lidem apoutnkm, m sestaly dleitou sociln instituc stedovku, vdy ani jinak sv pebytky nemohly pout. Nyn vak zaaly ztchto pebytk dlat penze, kter setak krsn daly hromadit. Bval sdruen nemajetnch zpantla achudky sidrela daleko odtla. Za leny pijmala nejradji lidi bohat avlivn. Snaila sedostvat dary, nadace, odkazy. A kltery, kdysi toit chudiny, sestvaly zaopatovacmi stavy pro neprovdan dcery adruhorozen pansk syny. Tak zklter jako zcel crkve pomalu mizel sociln obsah, kter byl dve jejich djinnm poslnm aexistennm koenem. Z obecn uiten organizace sestala svtov vykoisovac instituce. Z historickho hlediska byla msko-katolick crkev vtto chvli pekonna ajej dal existence, udrovan zrznch dvod, mohla bt jen pivnickou existenc. m vt byl rozpor mezi pvodnm smyslem crkve ajej nynj skutenost, tm rychleji setak vyvjely pivnkovy vlastnosti. Ve 14., 15. a16. stolet sedl tento proces vcrkvi tak ohromn, ejej pekonv pouze rozklad modernho mctv vna dob.

Rozklad crkve vrenesanci. Nejlepm anejspolehlivjm zrcadlem kadho djinnho zjevu bv lidov pslov alidov vtip. V kulturnch djinch nrod snad nebyl djinn stav, kter by setak mocn avestrann odrel vprojevech lidovho ducha jako rozklad crkve vrenesanci. Podle Fuchse by pr bylo mon djiny tohoto rozkladu napsat vlidovch pslovch. Tak nap.: V m je vechno naprodej: boves et oves (tj. velc imal pni). V m nen nic hchem, leda nemt penze. V m me init, coje ti libo, jen ti mnoho nepome, jsi-li zbon. Ti vci sivtinou pin lovk zma: zl svdom, zkaen aludek aprzdn pt. ylk Historie odpustk potvrzuje pravdivost lidovho vtipu. Jejm nejcharakteristitjm zjevem byly odpustkov cenky, kter papestv vydvalo od15. stolet avnich bylo pesn vypotno, zakolik zlak silze koupit prvo nazamlen zloiny, aby byl lovk chrnn ped nebeskou ahlavn pozemskou spravedlnost. Uveme zde nkolik cifer ztakovho cenku. Za krvesmilstvo, tj. pohlavn styk smatkou, sestrou nebo synem, seplatilo pt gro, zavyhnn plodu rovn pt gro, ale zadefloraci panny est gro, protoe ztoho ml pachatel vt poitek. Klerik, kter ml soulonici, za toplatil sedm gro ron, klerik, kter provdl pohlavn styk seenou vkostele, zaplatil jen est gro, a ml nap. zatajnou lichvu zaplatit sedm gro azacrkevn pohben lichve dokonce osm gro; tento kosteln pohlavn styk byl tak ast, ecrkev patrn nechtla sniovat jeho vnos svou psnost. Byly inny velmi jemn rozdly; ten, kdo znsilnil enu nebo pannu jdouc zkostela, tedy oitnou, platil vce ne ten, kdo ji znsilnil jdouc dokostela, tedy jet plnou ertovin. kalo setak: Je-li peklo, stoj m nanm, nebo: Kdy je volen pape, nejsou erti nikdy doma. Lenost, hloupost, hrubost, potmilost apoitkstv tehdejch kn byly povstn. kalo se: Mnich seboj prce jako ert ke. Nebo: Psi tkaj, vlci vyj amnii lou. Bylo pouvno ren: Bibit papaliter, chlast jako pape adobr jdlo nazvali preltskm jdlem. O jeptikch kali, esepost, ajim bicha napuchnou. Nejobshlej materil, cifry adata, klasick dla nejlep literatury akarikatury tuto povahu zpychl crkve nezvratn dosvduj. Ale tovechno nen nic vedle kapitoly opohlavn bujnosti crkevnch sluh. Renesann erotick napt nalo vklterech pdu, nakter mohlo vydat nejvybranj formy anejvstednj kvty. Celibt aknsk konkubint. ekli jsme, jak byl djinn pedpoklad celibtu; obecn je vak znmo, eztohoto celibtu seasem stal nejdleitj mocensk crkevn prostedek. Knz, jemu crkev nedovolovala seoenit, neml pbuzensk alokln zjmy astval sepovolnm nstrojem hierarchie, jej moc rostla sjejm bohatstvm nahromadnm vklterech, kter senezmenovalo ddickm dlenm. Tak se zdobrovolnho rozhodnut stal kategorick dov pkaz. Manelsk zkony ehoe VII. (viz ve) z11. stolet zakzaly manelstv vem knm, Kalixt II. (Calixtus II., papeem 1119-1124) vr. 1119 vRemei (Reims, Francie) prohlsil zaneplatn manelstv klerik, atak se zdobrovoln askeze stal slib cudnosti, povaovan zanejvy ctnost. Ani husitsk nboensk hnut knsk celibt neboli samostatnost nezavrhlo. Knsk synod zr. 1421 dokonce zapovdl nejen spolen souit seenami, ale ijakkoliv styk snimi; nasmilstvo ustanovil rok vazby, zaoptn proheen ml bt knz zcela vypovzen zcrkve.

Ale hlas krve byl silnj ne mocensk zjmy. Psn nazen apsn tresty byly marn azrove tak podporovaly rozmach homosexulnch anepirozench pohlavnch styk. Jeden pask koncil naizoval, emnii akanovnci spolu nesmj leet vposteli apchat sodomstv, epodezel dvee klonicm ajin nebezpen prostory maj bt zahrazeny biskupy, etak jeptiky spolu nemaj leet atak dle. Homosexuln mnii svj milostn zpsob ospravedlovali tm, esedovolvali onch crkevnch otc, kte enu prohlaovali zablv nstroj. Crkev, kter senemohla apedevm vak nechtla vzdt svho mocenskho prostedku, celibtu, mla nicmn jaksi porozumn pro hlas krve, kter jak jsme vidli pouila pi odpustcch tak ktomu, aby sizachovala neustl zdroj pjm. Kdy se ve14. stolet znovu rozzuil boj oknsk manelstv, kterho semnoz kn tak energicky domhali, uil proslul francouzsk crkevn uitel Gerson toto: Poruuje knz slib istoty, dopout-li senemravnho skutku? Nikoli! Slib istoty sevztahuje jen nato, enevejde vmanelstv. Knz, kter setedy provin nejtmi delikty proti mravnosti, in-li tojako neenat, neporuuje slib istoty. A dodv: Dbejte, aby se todlo vtajnosti akrom dne svtenho amsta posvtnho, sosobou bez zvazk. A jet prav: Je tosice velk pohoren pro farnky, kdy far sesvou konkubnou provozuje soulo, ale mnohem vt pohoren je, prohe-li se nacudnosti oveky sob sven. A kdy trasbursk (Strasbourg, viz ve) sent knm dovolil enit se, aby odstranil pohoren, kter vobyvatelstvu vzbuzovaly knsk soulonice, prohlsil kardinl Lampeggi jako papesk legt ksentu toto: Sent jist v, enmet biskupov dovoluj svm duchovnm mimomanelsk pohlavn styk zauloenou pokutu, tovak nen dvod, aby knsk manelstv bylo dovoleno, nebo en-li sekn, je tomnohem t hch, ne kdyby mli doma nkolik nevstek: jeliko enat sedomnvaj, enehe, kdeto tito uznvaj aspo svj hch. Benedikt VIII. (papeem 1012-1024) sistoval nasynodu vPavii (asi vr. 1020), educhovn nehe tajn, nbr veejn azpsobem vzbuzujcm pozornost. A biskup Damiani rovn v11. stolet napsal: Kdyby kn necudnost tajn provozovali, dalo by se tostrpti, ale veejn soulonice, jejich thotn ivoty, kic dti, toje pohoren crkve. Knsk amnisk konkubint nabyl nsledkem toho ohromnho rozsahu. Vizitace, konan vr. 1563 vpti ddinch dolnorakouskch zemch, zjistila tm vevech klterech soulonice, manelky adti. V benediktinskm kltee veSchotenu mlo devt mnich usebe sedm soulonic, dv manelky aosm dt snimi zplozench; osmnct benediktin vGarstenu dvanct soulonic advanct manelek adevatenct dt; sedm eholnch pn klosterneuburskch mlo sedm soulonic, ti manelky atrnct dt, konen tyicet jeptiek vAglaru devatenct dt atd. Pi novodob vizitaci vBavorsku nebyli nalezeni ani tyi duchovn, kte by nemli soulonice nebo neili vtajnm manelstv. Farsk kuchaky. Do tohoto obecnho obrazu meme vsunout podle Wintera15 itrochu podrobnost ofarskch kuchakch aknskm manelstv veskch zemch. Dokud museli vst kn nafarch domovn, dvorn ipoln hospodstv, tko by seobeli bez hospodyn. Vedle toho nejeden nov katolick far, stejn jako husitsk, ml sociln smutn ivot. Horovskotnsk far, Ondej Bodziminus sinapklad nakal vr. 1575 arcibiskupovi: Pl roku jsem neml dnou kuchaku, jen nadji, enazmku jako

nkdy pedkov moji budu mt stravu, ale na tojsem dlouho ekal a pohospodch setoulal, piem jsem nemal gro utratil avelmi sezadluil; ipsal jsem doPrahy jednomu pteli, aby mi njak vrn adobr kuchaky dohodil, itrefila semi ta, je byla prve uknze podoboj asnm byla oddna aten j nhle umel, ata mi je poslna. Kdy J. M. pn naTn ril pijeti, jemu jsem suplikoval, abych stravu nazmku ml, protoe jen pl destka zfary beru azpanskho dvojho poplu nic; kdy pakJ. M. mi ril nazmku dti stravu, kuchaku jsem propustil, ale jak potom zTejna ril odjeti, hned mi hejtman vypovdl... Opt jsem sejako prve pohospodch toulal ajako odpolu ebrotou ivil. Zjednal jsem paksob jakousi enu, aby mi khospodstv pihldla, ale ta mi zmky falenm klem otvrala; eho dopadla, tokradmo vynela avoralstv setopila imi jet vc sedluiti pomhala... Tento mal obrzek dobe naznauje hospodskou strnku instituce farskch kuchaek azrove dv tuit ijejich sociln pvod apostaven. V normlnch ppadech nebylo ivobyt farsk kuchaky hodno zvisti, vdy bvala odsvtskch lid iduchovnch ad sniovna, asto proti v logice. Sousedky j neply lep aty; nela-li dokostela, bylo pohoren, la-li, nechtly vedle n sedt; mla-li zvltn stolici, bylo alovno, eje jako vrchnost; vbec avdy ji podezraly zepatnho chovn. Svtsk vrchnost icrkev j asto provdly tonejhor; sedlci proti n potvan ji nejednou honili atrali. Proto se keknm asto dvaly velijak osoby, kevemu odhodlan nebo zoufal, snimi bylo nebezpen t akter povst farsk kuchaky o tovce pokazily. Knsk kuchaka bude posmrti ertova kobyla, zaznamenal imon Lomnick (L. zBude, 15521622, es. autor nb. psn, spis. adramatik) jako lidov poekadlo. Kdy bylo zaloeno prask arcibiskupstv, nastalo velk pronsledovn farskch katolickch ikalinickch kuchaek. Arcibiskup Antonn je nazval flundrami avypovdal je; nejednoho knze degradoval prv kvli kuchace, zavel ho dosv vazby nebo naas poslal dokltera. Za zmnku stoj prav Winter jak se vdob arcibiskupskho pronsledovn kuchaek snail povstn prmovn knz Koka vBorovanech neuposlechnout rozkaz sv duchovn vrchnosti. Kdy toti arcibiskup nadil, aby ufari nemli kuchaky krom tch, kterm je nad tyicet let, najal siKoka dv mlad, jejich lta dala dohromady st nazen arcibiskupem. Svtsk vrchnost, Vilm zRomberka sedozvdl otomto posmchu apsn nadil, aby Koka mlad kuchaky propustil. Opravdu je propustil; ale vyhal si, avrchnost pojede sfraucimorem zTrhovch Svin kBorovanm, veel doeky pokolena adal se dopran svch koil. Kdy ho pn zRomberka spatil zmostu aptal se, co toznamen; lokaj vyzvdl adal pnovi zprvu, eknz Matj Koka sipere koile, protoe nesm mt kuchaku. I povolil mu pn, aby kuchaku sml mt, takovou, kter by mu prala koile astrojila jdlo. Od t doby ml knz Koka pokoj. Husitsk konsisto proti kuchakm sama nic nenamtala, pouze obas varovala ped mladmi kuchakami, aby nebylo veejn pohoren. Tu atam nkter far zakuchaku koupil enu odmue, jako nap. far Kaka zeSkur zaest kop. Celkov sevak podle vech zznam zd, ekn mli sesvmi kuchakami vt trpen ne slast. Knsk manelstv se veskch zemch znateln rozvinulo asprotestantstvm. Hned vprvnch letech seprotestantt kn enili, hromadn

naMorav, a topes vechny zkazy crkevn isvtsk vrchnosti. Hlavn Ferdinand I. (1503-1564, es. krl odr. 1531, m.-nmeck csa odr. 1556, Habsburk) jakoto krl kesansk amilovnk svat vry kesansk sthal enat knze. et brati sice stran podoboj pli pronsledovn enatch knz, kte sevpravd hodn zboho nan doputn stalo, sami sivak knkho celibtu valn nevili. V r. 1541 psal nap. knz Augusta Kalvnovi (Jan K., Jean Calvin, Cauvin, 15091564, vc. protest. reformtor, zakl. kalvinismu), ebratrt kn, kte nemaj dar zdrenlivosti, senechvaj oenit a ocelibtu kaj, evjejich krajinch jsou kltery dvno pust azboen, take svobodn stav nikde nen ven, leda ponkud ukn, kte sepapee jet nezhostili, ale celibt eunem dnou slvu. S rostoucm luternstvm (viz ve) semnoily knsk svatby pes vechna nazen atresty aoividn tak nejeden knz jen kvli en pestoupil kevangeliu (tj. kprotestantm), jak se todje idnes. Protestantt kn kali msto celibt kolbat avymleli siposmn skldanky inapapee Kalixta. esk lid, kesv velk kod dlouho ovlivnn nboenskou ideologi, sinemohl dlouho zvyknout naknsk svatby. Kdy malostransk far Martin vr. 1562 poehnal manelstv knze Mistra Jakuba, bylo ztoho vsamotn Praze velk pohoren, a seoenn Mistr, kter knstv zanechal, dal mezi many. Knz sotva kmanelstv obdrel dve zespodan azmon rodiny. Linhart Starejch vToukov vr. 1576 fari Kaparu Mukovi odpovdl, kdy ho podal oruku jeho dcery, emu ji ned, protoe toje neslchan vemstech amstekch eskho krlovstv, aby mstt poctiv azachoval lid sv dcerky dvali knm; byl by svm ptelm naposmch, a sitedy knz vjinch mstech najde manelku, potebuje-li j, aneustane-li, eho zdomu vyene kyjem. Ostatn ani vNmecku tonebylo lep. Luther (viz ve) nakal, pro sluhov bo, kte seoenili, maj bt neveni, abraniborsk kurfit Jan Ji byl jet vr. 1573 nucen nadit, aby prva enatch kn ajejich rodin mla stejnou vhu jako prva jinch amanelsky oddanch lid. A tak sikn brali zamanelky asto sluebn osoby nebo zase mony vymrskan, cejchovan, pobhl. Veejn mnn vak oboje tce neslo, protoe jemu senikdy lovk nezavd. Sixt Kandidus, dkan vHoe, zpsobil vr. 159 velk pohoren svou svatbou sdvekou. Vbec setomu nebudeme divit, esnze sinevstu nali bohat kn. A pozdji bylo pokldno zanejpirozenj, kdy sikn hledali nevstu vknskch rodinch. Knsk svatby vezmnnch pomrech byly tedy pravideln nehlun; teprve pozdji byly slavnostnj. Tu atam sevak objevila irozpustilost. Liansk far Vclav Kruina Nepomuck, sm enat, napsal panu Konsistoi knzi Jikovi, fari usv. Michala naNovm Mst Praskm, udn, vnm seprav: Oznamuji vm, cosenyn stalo vemst Rakovnku, enjakho knze Michala zKnevsi pan dkan rakovnick jest sjednou dvekou voddal. Knz Michal pijel namnoha vozech anakonch pro nevstu; nejprve byly smlouvy; dkan pitom byl ajin tyi kn; kdy bylo poveei, popt hodin nanoc, knz el naped leet, nevsta zanm nechtla jti, ati kn vthli j knmu. Na rno nevsta... vstti nechtla, ati kn... dvee vyrazili. Kdy pakten pnos byl doKnevsi, dkan rakovnick sedl snevstou adivk bylo jako oposvcen ankte dob fari zvoz vyrazili zkonky, take prv ped rathauzem narynku vypadli zvozu jak tu smch zplodili! Tak notn ty knze chvlili, ankte

nazem plili, lotrm nadvali; nemohu pochopiti, pro sedv ten dkan rakovnick. Pravil mi jeden man, evon zeveho vyjde, kdy panu administrtorovi apan jeho nkterm zlatm podmae inkterou pintou vna. Nen vtom kraji vtho rhae... Ale tento udava, liansk far, ml sm enu, kter holdovala pit. V r. 1590 ji pokrva Jakub vidl vrakovnick hospod, jak sotva stoj nanohou, aekl j: Pan, vtom ervenm puntu, mlo jsi senapila! K emu mu hned zaala nadvat azloeit. A pan otec, jej manel, kdy pijel dom doLian nakoni, zastavil seped pokrvaovm domem azaal svou enu mrn obhajovat aJakubovi ll dolotr. Aby bylo pohoren dokonal, pokrva zanm kiel: Sm mus bt lotrem, kdy seuere, edobrm lidem pokoj ned; nejsi hoden bt nafae, ale uibenice! O povaze knskho manelstv nelze ovem ct ani lep ani hor ne opovaze manelstv tehdejch svtskch lid nebo omanelstv vbec. S mnohou manelkou sipivedl knz dodomu peklo, nejedna byla odsvho posvcenho manela bita; jedni sestarali osvou enu adti vce ne ocrkev, druz ili vpsnosti jako trutnovsk far Hinz (od r. 1563), kter enu nepustil ani nasvou faru; rodin vystavl byt mimo faru, dva dny vtdnu trvil srodinou, ostatn as pobval sm nafae vestudiu arozjmn. Dodejme jet, eknsk dti byly vopovren, knsk dcery zstvaly odmldenc mysln opomjeny. Takov apodobn projevy lidov nechuti keknskmu manelstv vyplvaly ovem pedevm zpedsudk vtpench irokm vrstvm katolictvm; nicmn ivnich sepatrn ozv onen nejasn abezdn odpor, kter zdrav svtsk lovk pociuje kfyzick osob boho sluhy, alespo vteorii vyazenho zeivota svtskch radost. Odpor, jen dodnes zpsobuje umnoha lid rzn povry, jako je nap. ta, epotkat jeptiku znamen nehodu. Kltern erotika. Knsk konkubint vak pestal brzy znamenat prost ukjen pirozen poteby aist formu pohlavnho styku, ne je ta, kterou nalzme vevtin konvennch manelstv. Cel situace napomhala ktomu, aby semohla systematick vstednost neznajc mez obecn rozit imezi knze amnichy. Z tisce klter sestala rozmail msta, vekterch bylo holdovno Priapovi aVenui jako nikde jinde amnoh kltery sezaaly podobat skutenm nevstincm. V Nmecku, panlsku, Francii asamozejm ivItlii jich existovalo mnoho, kde snad nebylo noci, aby byla njak cela bez muskho nebo enskho hosta. V ad zem byly ensk kltery ajejich pohostinn obyvatelky soblibou vyhledvny mladmi lechtici. Nikde nebval statn ryt pijmn stakovou laskavost jako zde, nikde mu tak neposkytla pan Venue tolik kratochvl. A tohoto chlapka tonestlo nic krom milostnho umn. Cel horda takovch junk senkdy usdlila vkltee inacel dny, aby sezde bavila tancem, hrou, hudbou aerotikou. Tyto zbavy nezdka konily veobecnou orgi. Historick listiny, kroniky azprvy poskytuj tolik usvdujcho materilu, eje dnes kad pokus ojejich zasten nebo zkreslen zcela marn. Hrab Eberhard zVirtemberku (tj. zWrttembergu, Nmecko) napomn vdopise svho syna: Nedvno jsi piel doKirchheimu atanec vkltee zaal dv hodiny poplnoci. Tak jsi dovolil, aby tv chlapci ijin dokltera veli vnoci stvm vdomm avl. A nestaily ti hanebn hn kousky, kter jsi tropil sesvmi lidmi, ale tak svho bratra jsi vzal ssebou atakov tanec akik jste tam mli, eby tobylo pli, kdyby setak dlo veveejnm nevstinci.

Zimmersche Chronik vypravuje ojinm virtemberskm kltee: Byl ped lety takov klter, ronmi rentami ahojnmi zlaky opaten, auvme-li, ektomu jet kolem poveker zemi nmeck, hlavn vak naNekaru, bylo docela lacino, vdy kdosi ped lety pansk obd pojsti mohl vOberdorfu zati krejcary, mohly sezde zdrovati i24 klternice, povtin zelechty, anemly nedostatek, ale, jak sek, veho dost. Jak vtomto kltee byl dobr ivot, a-li jinak zadobr ivot lze tomti, je vidno zvlt ztoho, emnoho lechty zevarcvaldu aodNekaru mlo pstup dotohoto kltera amohl bt tehdy sdobrm svdomm a popravd spe nazvn lechtickm nevstincem ne pitlem lechty. Tak veskch zemch byl v15. a16. stolet kltern ivot nahony vzdlen svmu prvotnmu stavu. Jacobus de Paradiso, cistercick doktor, kter kdysi pobval veZbraslavi, psal nazatku husitsk boue proti nemravnosti amnisk lenosti rznji ne Hus. I zde kynuly ehole nadbytkem bohatstv. Husitsk boue je ovem tohoto bohatstv zbavila, protoe vak kltern ivot dohrl svou djinnou roli, nprava vklterech unenastala aluternsk tok v16. stolet toto klternictv zcela srazil. Nejhor povst mli veskch zemch dominikni: pr vdy vynikali nepatrnou stydlivost, protoe tobyli hlavn pslunci vlaskho nroda (tj. Italov, viz ve). V r. 1565 psal arcibiskup Brus svelkm rozhoenm generlovi (nejvymu pedstaviteli) dominikn, eselenov jeho du vbec nedr ehole avedou svobodnj ivot ne svtt kn. Po ticeti letech psal stejn arcibiskup Zbynk. U sv. Aneky vPraze sidominikni postavili kolem r. 1540 vkltee domky, osadili je nednmi lidmi, hlavn vlaskmi emeslnky, kte prorazili mstskou ze, aby mohli vnoci vylzat zkltera jako syslov. S tmito lidmi ahlavn sjejich enami mvali mnii vklternm pivovaru stl radosti avesel. Pevor Bonifc vyhnal vr. 1570 zjedn kltern chalupy poddan lidi azdil zde hampejs, vnm vedne vnoci chska vlask zemeslnk, dvornch sluh imnich avelijakch kn divoce abez ostychu sebavvala. Luternsk hnut pakzpsobilo obecn utkn zklter, kter seilo jako nakaliv nemoc. Clem mnoha zbhlch mnich bylo enn; nejeden vybhl, pobral ssebou penze aklenoty. Zbhl mnii senejradji uchylovali kfarm podobojch akprotestantm. Konsisto podoboj pijmala tyto mnichy zasv knze pomrn ochotn. Rovn jeptiky sedvaly natk avdvaly se. V latinsk satirick bsni Koncil lsky, nalezen vtrevrskm rukopisu z12. stolet (Trevr, Trier, msto vNmecku), sevypravuje asi toto: Abatye jihofrancouzskho kltera sinazatku jara ksob pozve vechny sv kanonick sestry naporadu ootzce, zda akomu smj eny zasvcen Bohu vnovat svou pozemskou lsku. Nkolik mladch jeptiek psnjho smlen vyslov nzor, eslib istoty jim dovoluje vzdt sejen dominiknm. Tento nzor je zavren. Vichni klerikov pr maj prvo najejich lsku, nebo jsou mlenliv, mrnho chovn advaj dary. Jin nzor, eprvo najejich pze m bt tak rozeno naryte ajejich doprovod, je odmtnut srozhoenm, protoe tito lid, a bvaj statenj asilnj, jsou chlubilov avechno vyvan. V tomto smyslu je pakuinno formln usnesen avyena kletba nad jinak smlejcmi, aje nazeno, aby byla nov usnesen oznmena vem enskm klterm. Nco podobnho vak prohlsil tak mistr Jindich zebravho trasburskho du vr. 1261: Je-li jeptika pemoena tlesnm pokuenm alidskou slabost, dohnna kporuen istoty,

m men vinu azaslou sivce shovvavosti, vzd-li seklerikovi, ne vzd-li selaikovi. Byl totedy pedevm strach ped veejnost, velmi materiln zjem crkve, kter vedl ktto ideologii, kter vyvrcholila kjezuitskmu nzoru, eposvtnost knzovy osoby pechz inaenu, kter seocitla pod nm. Bujn pohlavn ivot vklterech byl nakonec pro vechny vedn zleitost. kali: V klternch zdech seozv vce dtskho kiku ne alm. Vypravovali siojeptice, kter sedivila, ejej chlapeek nen ern benediktinek, a pakusoudila, eiern slpky snej bl vejce. Tak kali: ensk klter bez porodn stolice je selsk dvorec bez chlva. Protoe vak lo hlavn oto, aby byla zachovna alespo jist mra zevnho zdn, byly tak vklterech, tak jako vude, kde je provozovna nedovolen lska, nejmn vtny nsledky lsky. Vyhnn plod azabjen novorozeat nebylo vklterech nic vzcnho. Denn zkuenosti ns u, esvat crkev msk chce radji strpt, kdy jej mil svat sestiky vklterech sijako jeptiky nebo bekyn vyhnj plod lektvary alivy, dve ne porodily nebo tak zloinn zakrcuj, kdy byl donesen nasvtlo, prav Fischart. Jak jsme vidli pi pojednn olechtickm ivot, epotupa sthala vilnou aristokratku nikoli pro jej pohlavn styk, ale pro neopatrnost, kter dola aknsledkm nedovolenho styku, tak podobn tonebyly hchy jeptiky, ale jej nsledky hchu, pokozujc reputaci kltera, pro kter byla asto sthna. Zpotku mla sice crkev vt soucit smatkou aavignonsk koncil pmo knm zakazoval poskytovat enm jedy avraedn byliny kvyhnn plodu, kdy vak scrkevn moc vzrstala iknsk prostopnost apoadavek, aby sekn mohli enit, sevbojn tlail naveejnost, soucit zprogramu crkve zmizel aneopatrn milenci byli asto krut trestni. Ve wattunskm kltee se dosebe zamilovali jeptika amnich. Jeptika obtkala. Piznala se kesvmu thotenstv, kdy ho unemohla skrt. Jeptiky se nani hned vrhly, jedny radily, aby j byla ke strena ztla, jin, aby byla uplena nebo poloena nahav uhl. Star zkuenj jeptiky tomu zabrnily, nechaly ji vak uvrhnout dovzen aspoutat. Dostala jen vodu achlb abylo sn jednno conejpotupnji. Mnich poprozrazen zkltera ihned utekl. Kdy sepiblila doba porodu, prosila jeptika pnliv, aby ji propustily. Ujiovala, emnich ji slbil vzt ssebou ae, jakmile obdr zprvu, odvede ji vnoci naurit msto. Jeptiky, poteny nadj, ebudou moci ukojit svou pomstychtivost, sestavly, jako by souhlasily, avylkaly nan msto schzky. Na uren msto byl vak postaven msto n mnich zahalen zvojem, kter ml zasebou nkolik jeptiek sobuky. Kdy zpraven mnich vurenou hodinu piel namsto vesvtskm obleku, vrhl seradostn kzasten postav, ale byl ihned uchopen, nebo se nanj jeptiky zuiv vrhly. Pivlekly uvznnou apinutily ji, aby povalenho mnicha vykletila. Jin jeptika pakonu zkrvavenou vc vzala astrila ji hnici dost. Oba pakbyli zaneustlho trn zavleeni dovzen. To nen anekdota, ale skuten udlost zodbornho pramene. Neeholn knstvo vt dob neilo pli asketicky. Pro ppady simeme zajt teba doeskch zem. imon Lomnick (viz ve) vesv Kupidov stele (1590) hned vvodn pedmluv rmuje keskmu teni: ...vidte snad, cosenyn v tomto svt dje, in. Venus ohe rozntila

a milost opojila vecky nrody astavy... Ze Vlach jiskry piletly a vechch ohe zaehly, kter ho vkadm vku v duchovnm, svtskm lovku, neb tm kn ipni vichni Venui poddni, mldenci imnoz mui, eny ipanny j slou... Opojce se vrychlosti tou Venuinou milost, tu p hrozn mrzkosti a ohavn nepravosti proti bosk velebnosti k vli tlesn dosti, a hanba ihch mluviti... I uns, bohu navzdory, je dost Sodomy, Gomory. Tum snad tak ivPraze toho nekupuj draze... Zletnost byla zkrtka uobecnm hchem akn nebyli dnou vjimkou. Kaplani bvali nejastji postieni vesmilstvu acizolostv. Mlad knz Jan zNetolic unesl vr. 1563 kuchaku doTinova. Kaplan Vt zpsobil vJindichov Hradci vr. 1610 velk pohoren, protoe ho pistihli sAlbtou Krejcrkovou acel msto bylo vzhru. Matou, kaplan vLitomicch, loupil ornty, znich trhal perly, znich pannm vyrbl prstnky. Jedna takto podarovan panna byla vr. 1565 konely zadva prstnky zavena. Co sestalo skaplanem, nevme. Podrobnj obrzek nm me dkladnji vysvtlit tehdej ivot: Za farem Beneem usv. Havla vPraze chodvala jaksi vdan Dra vmnisk kpi ediv. Jednou kzal knz sv matei, aby slepici zadlvanou tajn uvaila, ale matka, kdy slepici uvaila, pede vemi ekla, eje hotova. Tu knz se nani rozhnval, ll j proto, bil ji anazval ji svm zrdcem. Tu slepici poslal pakBene De. Vclav, Din mu, kdy piel dom, ekl: Dro, co totak pkn von? A tu synek Din, mal hok, odpovdl zamatku: Tto, toknz Bene poslal na mm! I nemekal Vclav, vzal ten hrnec ahodil jej pon avbec ji pobil, take odela odnho kBeneovi. Choval ji nafae usv. Martina a pakiusv. tpna, achtl, aby sechovala tajn. Ale ena vylezla asto nasvtlo vechli anapavla chodila kobecnmu pohoren, akdy seselo jednou mnoho knz kpohbu Beneovy matky, Dra naokno sepr posadila, aby ji vidli. Sousedky sepehy chodily keknzi aroznely ho pomst klepem. Kdy semu narodil synek, pila knim bba, rovn zahalen mniskou kuklou. Din mu pohnl knze Benee naradnici, nazval ho zrdcem azlodjem sv eny. Bylo tovelk pohoren, jemu knz Bene uinil konec, kdy vr. 1527 zemel. Jet nkolik pklad: Na praskho fare, knze Jana zTna, pokikovali: Haha, vopala, haha! protoe chodval zapekakou Hanelovou. Nejeden far, vik i dkan unesl venou manku. Plzesk knz Blaej, vr. 1598 far usv. Mikule veStar Praze, proel echy aMoravu, zarok bval nkdy natech

ityech farch, jednou byl katolk, podruh podoboj, dostal sepolitikou dokonsistoe, zkter byl vak jet tho roku pro veejn pohoren vylouen. Namlouval sieny pi zpovdi, jeho manelka Zuzana jednu takovou jeho milostnici vypehovala aveejn ji vypolkovala zkostela. V 65. letech zmail dveku Vorilu, dceru evce Trnky zNepomuka, achtl j dt falen oddac list, jako by byla vdna zamldence odelho navojnu. Nymbursk knz Vt apodbradsk far Jan, oba podoboj, se vr. 1573 pevlkli dosvtskch at, vyli pes pole avydvali se zaednka apsae, protloukali vesnick hospody aznsilnili nkolik en. Do domku lehkch pan vchzela nejedna duchovn osoba, tak nepoctivou nemoc siulovili. Sincerus Chocesk, far naZderaze, byl vr. 1595 konsisto obvinn aucsae, emldence zle uval. Ml pr osm let mldence zazvonka akdy ho chtly panny odlouditi, vyhnal je kottem, jednomu dveti zerlivosti naplil doo, protoe sjeho zvonkem mluvila, ztho dvodu opohbu sjinm dvetem ajeho matkou sepral. Kdy byl konsisto uvznn, csai napsal, enasebe jin viny nev ne tu, esenechce eniti. Belo zde patrn oppad ist homosexuality, nikoli otzv. prostopnost. Tak vechch posuzovala atrestala crkevn vrchnost knskou rozpustilost mnohem mrnji ne knsk manelstv. Kdy siknz Jan zJiran vzal vr. 1573 nafaru nevstku aknemal zlosti sv kuchaky ji tu ml tak dlouho, dokud mu ji sedlci nesebrali, nebo podnikli nafaru tok. Knz byl konsisto zaven, ale jakmile administrtorovi poloil nastl pt kop, byl hned proputn. Rozmailost crkevn hierarchie. Ryba hnije odhlavy. Nesetn crkevn knata, papeov akardinlov, vrcholy crkevn hierarchie, byli pravmi syny bujn renesance avstedn rozmailosti provozovali dokrajnosti. Historie pape t doby je popsna namnoha listech pepestrm seznamem jejich divokch kousk pohlavnho rzu. Jan XXIII. (papeem 1410-1415, r. 1414 svolal snm doKostnice) podle Dticha zNiemu pr zneuctil jako bolosk kardinl dv st manelek, vdov apanen atak mnoho jeptiek. Pavel III. (papeem 1534-1549), kdy byl jet papeskm legtem vAnkon, musel uprchnout, protoe znsilnil mladou dmu zevzneenho lechtickho rodu. Za kardinlsk klobouk zaantroil svou sestru Julii Alexandru VI. (papeem 1492-1503) asm ml pohlavn styk sesvoj mlad sestrou. Bonifc VIII. (papeem 1294-1303) ml zamilenky dv vlastn netee. Alexandr VI. seproslavil jako siensk kardinl tm, esnkolika prelty ajinmi duchovnmi hodnosti podal plesy aveee sevzneenmi panmi amstskmi dvkami, piem jejich manel, otcov nebo mut pbuzn, byli vslovn vyloueni. Pius III. (papeem vr. 1503) ml sesvmi milenkami dvanct syn adcer. Julius II. (papeem 1503-1513) ml pohlavn styk sedvma mladmi francouzskmi lechtickmi hochy, kter francouzsk krlovna Anna poslala doItlie navychovn. Julius III. (papeem 1550-1555) uinil kardinlem svho milka, estnctiletho hocha Inocence, aproto ho vm nazvali Jupiterem, kter sihraje sGanymedem. Na Sixta V. (1585-1590) pr lid volal: Laudate, pueri, dominum. (Chvalte, hoi, pna). Homosexuln skutenost, zejmna vevym klru, vzala crkev ostatn oficiln navdom tm, eSixtus IV. (papeem 1471-1484), jak vypravuje jeho jist ptel, holandsk teolog, zaadil nadost kardinl pohlavn styk shochy mezi ony hchy, pro kter bylo mon zskat odpustky zauritou taxu. Tak nejvznee-

nj anejkrsnj italsk kurtizny byly astmi hosty naslavnostech upapeskho dvora avkardinlskch sdlech. Jist renesann dopis k, enajedn kardinlsk hostin pr bylo vce panlskch kurev ne mskch mu. Byla-li vstedn forma crkevn rozmailosti asexuln vbojnosti typicky renesann, byla tak, jak jsme unaznaili, dsledkem djinn situace, kter zcrkve, ovldajc duchovn ipoliticky kesansk svt, uinila lnho pivnka avrchol soudob bujnosti. Z boho sluhy alena tto hierarchick organizace senutn stal poitk, kter mocensk crkevn prostedky pouval kukjen osobnch choutk e. Zpov pedstavovala ztchto mocenskch prostedk nejzvanj. Zpovdnice byla neobyejn pzniv avhodn msto pro svdn en, nebo zpovdnk ml nejen prvo, nbr isvatou povinnost sevemonmi otzkami snait proniknout dointimnho pohlavnho ivota: cosedozvdl vezpovdnici, mohlo bt ovem prospn nejen jeho osob, ale ipolitickmu vlivu crkve. Po stalet pouvalo statisce kn denn tento prostedek avydatn korumpovalo pohlavn ivot nesetnch pirozench azdravch lid. Ne vak slovem asvou fantazi; mnoho en vezpovdnici ztratilo isvou fyzickou nevinnost, protoe vesv nevdomosti uvily, ekonaj bohulib dlo. Zpovdnice mnoha kostel sestaly zkoutm temn erotiky tak obecn, ecrkev sama seproti tomu pokouela zakoi. rt Oxfordsk koncil vr. 1322 zakzal knm zpovdat eny natemnch mstech. Jet zati sta let (v r. 1617) naizoval arcibiskup cambraisk (Cambrai, Francie), eeny nesmj bt zpovdny vsakristii, ale navolnm mst vkostele, kde m bt rozsvceno svtlo, je-li tma. Co vak neml zpovdnk prvo pozvat sioveku dosvho bytu nebo ji kdykoli navtvit kvelk cti domu? A tak bylo mnoho obc, kde nejen kad dospl dvka, ale vbec kad ena, kter byla trochu pvabn, nleela ktajnmu harmu mstnho duchovnho paste, kde bylo kolbno nejedno dtko, kter pilo nasvt zaaktivn knzovy asti kblahu jeho oveek enskho pohlav. Svj destek tedy fari nkdy oden poadovali, ipokud lo opohlavn styk, anezdka sestalo, epouvali nsil, kdy seena nechtla podobrm pod kutnou zpovdati. Vechny tdy lidu avechny hodnosti crkevn hierarchie seastnily tohoto erotickho kola; vmkkch biskupskch postelch stejn jako natvrdch prynch vklterech byla pstovna knsk lska selechtinami, makami idvekami zlidu. A lidov pslov kalo: Pust-li mnicha dodomu, pijde dosednice; pustli ho dosednice, pijde dopostele.

V I . STEDOVK II

RENESANN

NEVSTKY

Nikdy nebyla prostituce tak urit prohlaovna zasttn zazen jako vzpadnch stedovkch zemch. U dve jsme ekli, ezde pevldala bordelov prostituce, kdeto vzemch vchodnch prostituce voln. V kulturnm kesanskm Zpad teprve vrenesann dob doshla jakhosi vznamu hetra, protoe adot doby zde byla snaha opotlaovn voln nebo domc prostituce, atak vechny nevstky zaadili doveejnch dom adali jim cechovn vsady, aby netrply konkurenc. Prostituce jako sttn zazen. Stedovk nevstinec setak stal skutenou sttn budovou, kter byla majetkem mstsk rady nebo vladae ahospodaila najejich et. Vechna zkonodrn apolicejn nazen aopaten t doby smovala ktomu, aby byla vprostituci zachovna rozhodn povaha sttem privilegovanho asteenho, cechovn organizovanho apsn lokalizovanho zazen nakor kad voln prostituce, kter seradikln potlaovala. Z tohoto evropskho bordelstv je zeteln spojitost mezi prostituc antickou astedovkou. Lze zde zjistit etn pm vlivy mskch mrav ankdy tak jen dal trvn nevstinc, kter byly pvodn zaloeny vnkterch mskch mstech. Na druh stran je mon odvodit zpadn nevstince odpodobnch zazen zkarolnsk doby (tj. doby Karla I. Velikho, 742-814, viz ve), kdy setvoila msta ukrlovskch abiskupskch dvor, kter byly stediskem komunikace aemeslnickho ivota. Na pd star franck e je mnoho mst, jejich jmna Colmar, Colombe, Colombette, Colombes, Colombier vznikla zlatinskho columbaria, holubnk, co byla pezdvka genicia (z latinskho gynaeceum), tj. domu sluek navelkch panskch statcch (poddan dvka byla columba, holubice svho pna, jen sisn mohl dlat, cochtl), tento dm byl u v6. a7. stolet pravm bordelem, vnm seprostituovaly sluky, kter byly prostituovny tak svmi pny. O nem podobnm tak svd langobardsk (v sev. Itlii, vi Langobard, vyvrcen Karlem Velikm r.774) zkon naizujc, aby dvka pro smilstvo byla odsouzen knevolnictv adna dokrlovsk pstevny, kde bude mt pravou pleitost kprostituci. Dobou rozkvtu tchto prostitunch dom uklter afranckch dvor pn akrl bylo asi 9. stolet. Nelze pochybovat otom, eudlouho ped 14. a15. stoletm existovaly naZpad rzn druhy bordel, kter vznikly mskm a pakfranckm vlivem, onich sezmiuj ianglick parlamentn akta zr. 1161 nebo nazen Ludvka IX. (viz ve) zr. 1256, byla tovak prv ob posledn stedovk stolet, kter nevstince plnovit asystematicky podporovala aorganizovala. U ve13. stolet byly existujc nevstince plnovit zesttovny; ve14. a15. stolet, kdy rychle pibvaly svelkolepm rozmachem mst atak nsledkem kickch vprav, serozmohly tak, eimnoh mal msta zavedla tuto sttn nutnost. Poloha stedovkch nevstinc sedila pedpisy pro usdlen nectnch lid, kte byli hlavn ve14. stolet vykazovni naperiferii msta aped brnu. Vtina

nevstinc byla tedy nedaleko brny umstskch hradeb, pkop nebo tak ueky zamstem. V dvj dob senevstince vyskytovaly tak nedaleko trit nebo komunikanch tepen, jak tobvalo vestarovku, ale pozdji byla tato jejich poloha vestedu msta vzcn, protoe bylo veobecn dbno oto, aby nevstince uivch td akostel nebyly, aby byly zatlaeny naodlehl aosaml msta. Pslun nazen mstskch rad jsou znma nap. zAltenburku, Frankfurtu, Mnichova, Norimberku, Pasova, Dran, Curychu iToulouse. trasbursk nazen podle protokolu z20. dubna 1409 strmmi slovy nakazuje jedn majitelce nevstince, esvou ivnost sm provozovat jen zahradbami, kde sdl tak ostatn krmky aprodejn eny, anikde jinde. Podobn tomu bylo ivepanlskch mstech. Nkde bylo pro nevstinec zvlt uren msto na pkopech nebo na valech. Nejstar vdesk nevstince byly uDunaje, vLondn uTeme, vnmonch mstech, nap. vNeapoli, namoskm behu. Ve Vdni vedle zmnnch nevstinc uDunaje byl vak jet jeden gemeine Frauenhaus in der Stadt vevnitnm mst. Malaga se odjinch panlskch mst liila tm, evestedu msta mla obrovsk nevstinec astedovk Pa mla vevnitnm mst vce nevstinc aveejnch prostitunch mst ne naperiferii. Nebyla tak vzcn poloha nevstince umstskch kaen. Veobecn anezdka marn bylo vestedovku zakzno zizovat nevstince vsousedstv kostel, hbitov aklter. Napklad vesmlouv z28. listopadu 1489 mezi mnichy kltera San Pietro aMajella vNeapoli avvodou kalaberskm je podmnka: Rovn jest zokol jmenovanho kltera odstraniti vecky veejn dvky, ponvad uvdj klter dopatn povsti. Pesto vak byly nap. vAvignonu podle zprv biskupa Guillauma Duranda vr. 1311 nevstince uvech kostel apapeskch palc. Je zajmav, eveFrancii byl vestedovku nevstinec asto nazvn abbaye, grant-abbaye (opatstv, klter); tento nzev pr vznikl napotku 12. stolet, kdy vvoda Vilm VII. akvitnsk, hrab zPoitou, nechal vmsteku Niortu postavit klteru podobnou budovu, dokter zavedl vechny nevstky. Bylo toopatstv nemravnch en ajednotliv nevstky dostaly titul abatye, pedstaven apod. Pozdji byly ivjinch francouzskch mstech nevstince stejn pojmenovny ajejich obyvatelkm sekalo abatye. V Toulouse se vr. 1201 jmenoval nevstinec Grant-abbaye avBeaucairu byla vr. 141 nazvna bordelka Markta abaty. Tak vepanlsku byly jist bordely adomy nazvny monasterio (klter) abordelky abatye (abadesa). V Creutzerov kronice msta Norimberku (1487-1532) teme, ejednou st jeptiek pebhla zjednoho kltera dodruhho, tojest domilho nevstince. Ve stedovku existovaly tu atam tak cel bordelov uliky atvrti, nap. vetrasburku, Pai, Bruselu, Hamburku, Narbonnu, Neapoli iBentkch. Prostitun tvr vepanlsk Valencii byla podle popisu francouzskho cestovatele v15. stolet jaksi msteko obklen zdmi, kter mlo ti nebo tyi ulice, kde vkadm domku bydlela jedna nevstka acelkem dv st ati sta prostitutek. Tak namuslimskm Vchod avIndii bydlely prostitutky nauritch mstech, kam je vykzala vrchnost. Indick nagarasobhiny (mstsk krasotiny) sedvaly ueky azde lkaly mue. Zvltnm znamenm stedovkch nevstinc byla tak povstn hoc lucerna pede dvemi, pevzat zklasickho starovku, pestr lakov m ped ok-

nem, tehdy erven, vnov dob zelen. Vedle toho vak mly nevstince asto jako hostince sv znaky anzvy, nap. U andla, U jednoroce, U zajce, U liky, U kohouta, U osla, U lva, U medvda, U kon nebo U tvanice nakance (v Bernu), U kardinlskho klobouku (v Southwarku). Anglick krl Jindich VII. (viz ve) dal vroce 1442 povolen dvancti nevstincm vLondn aznaky namalovan nazdch je rozliovaly odjinch dom azvaly kolemjdouc. Vnitn zazen nevstince obsahovalo pravideln lonici dvat, sednici pro schzky apitky, kuchyni akoupelnu. Nkter nevstince byly zazeny velmi luxusn, nap. bordel vMontpellieru seskvostnmi lznmi. Mstsk ty mnoha stedovkch mst prozrazuj ron nklady spojen sopravami anovmi zazenmi nevstinc. Wrzbursk (viz ve) nevstinec U osla ml devt postel, kter ml tehdej krm pi svm eventulnm odchodu vrtit mstu. Podle usnesen rady msta Winterthuru byla Hansenovi, krmi nevstince, zapjena postel zepitlu abez poplatku, eji m mt vct anesm nan nic mnit, zastavit nebo prodat; pak, kdyby unebyl krmem nebo zde nechtl zstat, ji m vrtit pitlu. Jak jsme uekli, staly senevstince vestedovku tm vude majetkem msta nebo knete abyly kjejich uitku spravovny avedeny mstskmi ednky nebo pachti. Soukrom nevstince byly vjimkou avzbuzovaly stejn jako jednotliv voln adomc nevstky nelibost ad. Nejve byly trpny, nejastji vak potrny. Vechna mravnostn-policejn opaten mst azempn sesnaila conejpsnji lokalizovat akasernovat prostituci vesttnch nevstincch adleitm kolem mstskch ad bylo provdn dozoru audrovn podku vtakovch nevstincch, znich pichzel hospodsk zisk, oem svd stavitelsk ty, njemn smlouvy abordelov dy. Nevstinec byl sesvmi holkami cennm vlastnictvm msta. Proto ady okrasotinky velmi peovaly apokud byly eny zranny nebo usmrceny, vystoupilo msto vesvm hospodskm zjmu jako alobce. Kdy vak chtla nkter bordelov nevstka pokodit tento hospodsk zjem msta, napklad nezitnou anic nevynejc lskou, bylo proti n edn zakroeno. Tak byla nap. vr. 1344 nati roky zAugpurku vypovzena nevstka Kottig Metzlin, protoe mla pomr sjakmsi Bechtoldem, aevcova Grta dokonce nadeset let bez milosti, aby se kmstu nepiblila napt mil, akdyby setoho dopustila, mly by j bt bez soudu vypchny oi, co bylo proto, emla pomr sjakmsi Bartolomjem, snm proti vli vech jeho ptel ujela zmsta ispenzi, kter mu dala jeho matka, aby snimi pracoval. Pjmy znevstinc byly nezdka mstem nebo zempnem pronajmny podnikavm jednotlivcm. Zachovala senap. pachtovn neapolsk smlouva zr. 1493, podle kter najali Anellus de Bonello aJohannes Lamerus dchody zveejnch dvek msta Neapole ajeho obvodu sevemi jednotlivmi prvy avhodami, kter ktmto dchodm nleely abvaly pijmny (jak tomu bylo dve), krom vzen apolicie, pro ptomn rok zapadest unc zlatch karlin ajednu unci jako dobrovoln spropitn. Pacht bval narok atyi roky smsn vpovd ped uplynutm njemn doby pro ppad, eby sekrm vi mstu choval tak, eby byl proputn, nebo ml takov mysly, eby nemohl zstat. Pokud nebyly nevstince mstskm vlastnictvm, byl jejich vnos vrchnostenskm prvem nebo lnem duchovnch isvtskch vlada. Opatstv Seligenstadt naMohanu bralo 8 denr ine znevstince. Mohusk arcibiskup ml znevstinc

ron pjem adopoloviny 15. stolet avroce 1442 sistoval nanespravedlnost mohuskch man, kte mu chtj vzt svtsk prva navdan atak veejn eny adveky. Zempanskm vlastnictvm byly zpotku vdesk nevstince, kter pozdji pely domstsk sprvy. V nkterch mstech byl vnos dan znevstek rozdlovn mezi kltery amsto nebo mezi lechtu amanstvo. Ve francouzskch amnoha panlskch mstech byla rozliovna ine zbordel ada znevstek. V nkterch italskch mstech, nap. vNeapoli, bylo zdaovn nevstek spojeno sesoudn pravomoc nad nimi asdvkou zher. Nezdka pronajmali hlavn pachti dvku nkolika dalm osobm atito pachti seasto mnili. Sprva dan znevstek sestala tak sloitou vc, epro ni byla zzena zvltn administrativn budova. Da zprostituce ada zehry byly spojeny, protoe hri advata byli nejastji spolu vnevstincch akrmch. Tak voln nevstky akoovn eny musely vnkterch mstech platit vdlkovou da. Nap. veFrankfurtu nad Mohanem platily voln bydlc nevstky tdn ilink aciz koovn nevstky vdob veletrh zlatnk, pokud bydlely vetvrti nevstek. Pokud ily vjin mstsk lokalit, platily vce, protoe toknim ml vbr dle. V nkterch francouzskch mstech musela nevstka, kter vchzela domsta, zaplatit da namost. V jinch mstech musela da bu zaplatit nebo dt mstskm lechticm. V mnoha mstech vak byla st tohoto vnosu dan znevstek pouvna kjejich len aoetovn, kdy onemocnly. Sprvcem stedovkch nevstinc byl bu mstsk ednk nebo soukrom podnikatel-bordel nebo bordelka zadozoru mstskch ednk. Dozor ady. Pm dozor byl svovn asto radninm pacholkm nebo tak katm, kte vybrali tdenn dvku odbordel aholek, ale vrchn dozor ml pravideln starosta nebo radn vbor sneomezenou moc. Radou uren ednk, takov magistr nebo prefekt nevstek, byl ovem ve postavenou osobou ne bordel. Tuto funkci tak mla nkdy ena, kter dohlela nad podkem amravy vevech nevstincch, kdeto bordel nebo bordelka sespe starali ofinann ahospodskou strnku svho podniku. Ve Vdni ktmto dozorm ednkm nleel tak zvltn soudce jmenovan dvorem apodzen dvornmu marlkovi. V Rouenu ml vedruh polovin 12. stolet zavldy anglickho krle Jindicha II. (viz ve) dozor nad nevstkami jist Balderic, kter ml titul dvornho marla azrove byl vzeskm azmeckm velitelem. Jet v16. stolet mli nadvoe krle Frantika I. (viz ve) tuto funkci dv pan, kter odkrle obdrely uritou stku, pomhaly dvatm t aplatily vlohy spojen stm, edvata chodila pravideln sdvorem. Byl totedy prav palcov bordel, patrn pro krlovu potebu. Jindich II. vydal vr. 1558 nazen, kterm byla upravovna prva dmy nad dvornmi holkami (dame des filles de la cour), vnm je vslovn mluveno opalcovch holkch aprostitutkm nenlecm kedvoru je zakzno vstupovat dopalce. Pmou sprvu stedovkho nevstince ml ovem bordel nebo bordelka, kte byli vzati pravideln pod psahu, j sezavazovali, edm budou vpodku udrovat, eny opatovat pimenou stravou, oblekem ajinmi vcmi, edomovn invent, zvlt postele, kdyby odely, odevzdaj, enebudou vnevstinci trpt hazardn hry avbec nepodniknou nic novho bez dovolen, vdom avle starosty ajeho rady. Jednal-li bordel proti tto psaze, byl psn potrestn; astji se

tostvalo ukrmek ne krm. Bordelem senikdo nemohl stt bez dobrho doporuen, nkdy vak tato funkce pechzela zotce nasyna. Mnoh msta, zvlt v15. stolet, vydvala zvltn domc dy pro nevstince, kter byly sice zpracovny zcela pod vlivem stedovkho nzoru nanutn zlo uznan sttem. Ale celkov knevstkm zaujmaly iponkud lidsk stanovisko. Hlavn pedpisy byly tyto: Psn zkaz vpoutt osoby enat bu jako nevstky nebo jako jejich musk zkaznky. Zkaz pstupu klerikm, nekesanm adtem. Pi pijmn donevstince byla dvna pednost cizm dvkm vemst. Zkaz pli velkho omezovn svobody azkracovn prv dvat krmem nebo krmkou. Ohled nazdrav dvat ajejich zkaznk zkazem styku vdob thotenstv, menstruace anemoci. Nedln klid vnevstinci, rovn klid osvtcch, vjejich pedveer avevelikononm tdnu. Pe opodek apokoj vdom. Snaha conejvce usnadnit nvrat kpoestnmu ivotu. Jako pklad takovho domcho nevstincovho du nm me poslouit ulmsk d (Ulm, msto naDunaji vNmecku). Podle nho sekrm pod psahou zavazoval, ebude nevstinec vdobrm stavu udrovati, schopnmi, istmi azdravmi enami podle poteby opatovati anikdy mn ne 14 en mti, ledae by jedna nebo druh odela zdomu pro nemoc nebo zjinch dvod. Tu jest mu domsce obsaditi jejich msta istmi, obratnmi azdatnmi enami. Kad en vjeho dom bydlc nutno dvati jdlo zaest fenik anesm poadovati vce. Pi kadm jdle, pi nm je maso, m ena prvo nadv pokrm, toti polvku, maso aepu nebo zel amaso, eho lze prv koupiti, akousek peen nebo peiva, nelze-li peen dostati. Nen-li masitho jdla jako vdob postn, m krm dti en slaneka aktomu dv pokrm, mimo dobu postn paknkolik vajec aktomu dv pokrm. Nechce-li ena jdla, m dostati nco jinho zasvch est fenik. Tak j mus bti zajej penze pineseno vno, kdykoli amnoho-li chce. Othotn-li nkter ena, je nutno ji zdomu odstraniti... V nevstinci byla pokladnika pro spolen ely acechovn pokladna pro pesn tovn krme snevstkami. Kad ena, kter usebe mla vnoci mue, byla povinna zaplatit krmi krejcar zanocleh, ato, coj dal mu navc, bylo jejm vlastnictvm, kter nebyla nucena dvat dopokladny. Dle bylo dve povinno vnoci zaplatit zaveker svtlo hal, amu, kter un penocoval, fenik. To, cokad ena vedne nebo vedle vydlala, musela ukldat dopokladny. Tetina ztoho vdy pedem nleela krmi, zostatnho seen strhlo, m se vtdnu ukrme zadluila. V nevstinci byla zvltn vbr noclenho. Aby nedolo kizen, byly kpokladn ti kle. Jeden kl ml krm, druh kl mla vbr atet zvolen nevstka. V sobotu byla pokladna otevena vptomnosti dvou dvat, kter spolu skrmem avbrm dvala pozor, aby sikrm nevzal vc ne tetinu akad en bylo odpotno zjejho tdennho vdlku, codluila krmi. Dostala-li nkter ena odsvho milka nebo nkterho chlapka nco darem, nap. odv, zvoj atd., nleelo topouze j. Ani krm ani krmka nesmli enm prodvat aty, zvoje nebo nco jinho bez svolen avdom dozorc nad chudmi, kte byli leny rady, starali se ochud aspravovali mravnostn policii, atud mli idozor nad nevstinci. Krm sml mt kuchaku nebo sluebnou pro eny, ale nikoliv najejich et. Bordeli mohly bt dokonce eny nebo dvky dny jejich rodii nebo mui dozstavy pro dluhy, pokud tobylo sjejich svolenm. Pokud mu vak byla

dozstavy dna holka nebo ena proti sv vli achtla-li ona nebo jej ptel, aby nevstinec opustila, musel ji krm propustit bez pekek, ani dostal vrceny penze, zakter ji dozstavy vzal. Kdy sinkter nevstka uspoila njak penze apla sizanechat zejm hnho ivota aodejt znevstince, mla penze odevzdat krmi a pakopustit bordel vtch atech, vekterch sem pila, apokud je unemla, tedy vtch, vekterch vtinou chodila vevedn den. la-li vak posvm odchodu znovu donkterho veejnho domu, mohl ji krm zaalovat pro jej ppadn dal dluhy. Kad nevstka musela dt vpondl dopokladniky fenik akrm dva feniky. Za tyto penze byla vnedli veer zapalovna svka kpoct Panny Marie vevelechrmu. Onemocnla-li nkter nevstka nebo unemohla najt ivobyt, byl obsah pokladniky pouit kjejmu nutnmu zaopaten. Nakonec byla kad nevstka povinna denn krmi upst urit mnostv pze, akdy tonechtla dlat, dt mu msto toho denn est hal. V sobotu bhem nkterch marinskch svtk a pocel velikonon tden ml mt krm zaveno. Pestoupil-li nkter lnek du, mohl bt radou kdykoliv proputn. Dozorci nad chudmi mli podle psahy okadm kvartlu podrobit nevstinec dkladn revizi, pest dvatm domc d, akdy nali nepstojnosti, udat je rad. Jinak byl nevstinec domem pokoje. Kdo vnm pchal zlo slovy nebo skutky, propadal dvojnsobnmu trestu, avedle krme akrmky byli ipacholci anevstky samy povinni pokrat kadou nepstojnost. Pestoe mohl mt krm vdom vno, ml zakzno podat pitky. Pouze nevstkm sml zajejich penze dt vno, kdykoliv siho ply. Kdy jeden nebo nkolik chasnk vdom snm nebo sdvaty jedli nebo vnoci spali seenami nebo pozaven domu mli chu navno, mohl jim dt vno jak kjdlu, tak pozaven, ovem nesml ztoho pobrat dn vt zisk ne byl jeden fenik zamz, atak nikoho nesml kpit nutit. Ve vtin nevstinc byla prostitutkou tak krmka, kter byla napodn nvtvnkm povli; stejn tak vbr. Proto byly ob potny knevstkm domu. Veobecn vldla zsada pijmat donevstince jen eny, kter byly vemst ciz, svobodn akesanky. Poet nevstek vnevstincch kolsal mezi 1 a15, vdob velkch slavnost, veletrh akoncil pesahoval i30. O kostnickch nevstincch vdob koncilu vr. 1414 prav generln ubytovatel vvody Rudolfa Saskho, kter ml narozkaz svho pna spotat nevstky: Tak jsme jeli odnevstince knevstinci, vekterch byly takov eny, anali jsme vjednom dom asi 30, vjednom mn, vedruhm vce. Malaga pr vesvm velkm nevstinci mvala asto dvat. Jmna nevstek bvala nejastji podle jejich rodit nebo pvodu, vzcnji podle vyznn, protoe jak jsme uekli byla vtinou dvna pednost kesankm. Na nmeckch ednch listinch tak najdeme nap. Els von Regenspurg (ezenskou Elsu), die Baslerin (Baselaku), Des ritmeisters dirn (rytmistrovu holku), Sophy die idin (ofii idovku). Pznanj vak byly pezdvky, kter byly vestedovku podobn jako dnes akter byly uvny rovn vednch listinch, nap. tlust Hedva, namalovan Anna, mal Ana, Kaka kulika; mstsk knihovna vBerln zr. 1442 jmenuje dokonce Elsu sdlouhmi cecy. Od Villona poznvme tlustou Margot, vAugpurku beznosou Annu, vjednom vlaskm nevstinci markzu.

Pijmat nedospl dvata donevstinc bylo sice zakzno, ale soudme-li podle augpurskho nazen zr. 1493, mohla vnich bt nalezena nejedna dceruka, kter svm tlem kemeslu senehod, nbr je pli mlad, tedy nem ani prs ani jinho, coktomu nle. Ve trasburku byly takov nezletil prostitutky trestny tak dlouho metlou vetn vypovdn zmsta, dokud nedoshly pimenho vku. V Norimberku nesmly bt dobordelu pijmny panny. Dotme sevak tak omnohch starch prostitutkch. V seznamu mohuskch nevstek z20. ervna 1402 napklad nalezneme jedenatyicetiletou, edestiletou asedmdestiletou, kter sv emeslo provozovaly uticet nebo tyicet let. Zd se, ebordelov stedovk ivot byl zezdravotnho hlediska mnohem pznivj ne modern nevstinec. Rady mst sestaraly oto, aby bylo zamezeno kadmu oividnmu otroctv, anevstky semly jak tak dobe, pokud lo ostravu anpoje, koupele aerstv vzduch. Norimbersk d prav, ekrm jest dle povinen enm vjeho dom bydlcm nasv traty, anikoli naet en, opatiti tdn nejmn jednu koupel amti ji vesvm dom. edn nvtvy se knevstkm chovaly vldn advaly jim nkdy ispropitn zmstsk pokladny. Nevstky tak smly chodit dokostela. V kostele bylo prostitutkm vyhrazeno zvltn msto. Svtice apatronky nevstek. Stedovk prostituce mla tak sv svtice apatronky, bval prostitutky akajcn holky, jejich svtek svtily nevstky aknim se vbd anemoci modlily. Byla topedevm Marie Magdalena, ztotoovan svelkou evangelickou kajcnic, kter pr nasvm zmku Magdalonu ila 14 let velmi hnm zpsobem a posmrti Jee prchla ped idy doMarseille, kde se podlouh lta kla vjeskyni. Nsledovala Marie Egyptsk, kter osob ekla: Vecko inila jsem, cohanebn jest, ale pi vstupu dochrmu vJerusalm byla neviditelnou moc promnna ainila pokn vpouti. Dle tobyla Marie Kajcnice, Pelagie, vstedn hereka zAntiochie, Lucie, vzneen panna zeSyrakus, kter mla bt zavleena donevstince, ale ani voli ji nedostali zmsta, Thasis (Thais) obrcena navru sv. Pafnuciem, Afra, bval augpursk prostitutka, navru obrcen biskupem Narcissem, kter zemela muednickou smrt, akonen Markta zCortony, kter byla kekajcnosti pivedena pohledem namrtvolu svho milence, kterou prorali ervi. Patrn vak vce ne pobonost stedovkm nevstkm prospvala prce, kekter byly vmnoha nevstincch pidrovny, jak jsme vidli vdomcm ulmskm du. Pro zajmavost dodejme, evLipsku namasopustn ter vynely nevstky smrtku. Uvzaly slamnou figuru nadlouh bidlo, kter jedna holka nesla vele, ostatn zan thly vprech azpvaly pse osmrti. Tak tolo aven kece, kde figuru hodily dovody. Tm mly oistit msto, aby bylo pocel rok bez moru. V Avignonu byl namasopustn ter jin zvyk. V tento den mli studenti tzv. droit de batacule nanevstky, tj. prvo lehat je pozadnici. Mli dovoleno kad nevstce, kterou potkali, zvednout sukni analehat ji. Dve semohlo vykoupit tolarem. Klienti nevstinc, vladai aprostituce. Pes vekerou kze, kter mla vestedovkch nevstincch panovat apes vechny domc dy zde bvalo velmi hluno. Do nevstinc nebyli stedovc mui lkni tolik vnadami dvek ajejich povzbuzujcmi hlasy, ale spe rznmi kratochvlemi, kter je zde ekaly. Dobr douek, hudba, zpv, vesel zbava, povyk, rvaky ahazardn hry svdly

donevstinc vechny vrstvy obyvatelstva. Csaov aknata, lechtici, radn pni, man, studenti, spisovatel, kn, tovaryi, ni mstt ednci, zloinci apasci, ba ieny vhustch zvojch, kter vyhledvaly pohlavn styk bu smui nebo vlastnm pohlavm tobyla pestr klientela stedovkch bordel, vnich nechybli ani denn host. Protoe stedovk prostitutky tvoily sttem uznan cech, smly sejako jin cechy astnit veejnch slavnost aknecch vtn, pi nich asto prodvaly kvtiny adostvaly estn dary. Pi takovch pleitostech byly nevstince veejn aoficiln navtvovny vzneenmi hosty. Kdy csa Bedich III. (Fridrich III., 1415-1493, csaem 1425, Habsburk) navtvil Norimberk, konal 26. srpna 1471 prohldku obilnic, piem byl zastaven dvma nevstkami, kter ho zajaly stbrnm etzem apravily, e Jeho Milost mus bt jata, naco jim odpovdl, eje nerad zajat a esechce vykoupit adal jim jeden zlat. Kdy pakpichzel donevstince, byl chycen jinmi tymi nevstkami, kterm dal tak jeden zlat. Pi vdesk slavnosti napoest portugalskho krle vr. 1426 vnovala mstsk rada zastnnm dvatm est liber fenik, pravdpodobn naoberstven. Tak slavnostnho uvtn csae Zikmunda vr. 1435 sezastnily eny zvdeskch nevstinc aktomuto ely dostaly odmsta samet naaty, aby semohly pi vtn objevit vestejnm obleku, pakvnce avoln pohotn veVdni. Msto rovn zaplatilo vdaje spojen stanen produkc, kterou pi tto pleitosti nevstky samy podaly. Kdy byl omasopustu vestejnm roce csa Zikmund veVdni sbosenskm krlem, objevila seveejn dvata natraty msta ozdoben vnci, zlatem, perlami ahedvbm. Pi vjezdu Albrechta II. (1397-1439, krl es. auher., csaem 1438, Habsburk) doVdn pojeho korunovaci vPraze vr. 1438 dostaly vtajc nevstky odmsta vno. Tak vr. 1452 vtaly znazen potmistra arady msta Ladislava Pohrobka (1440-1457, krl es. auher., Habsburk). Pi slavnosti napoest csae Maxmilina (M. I., 1459-1519, csaem 1493, Habsburk) vr. 1489 veFrankfurtu tanili mlad tovaryi snevstkami vadch pro obveselen panovnka ajeho prvodu pozd donoci. Oficiln slavnosti, navtvovan knaty ajejich prvodem, byly vak podny mstem ivsamotnch nevstincch amsta tak poskytovala voln vstup dotchto nevstinc jako dar, podobn dnenmu pozvn nanjak divadeln pedstaven. Na sv. Jana podal mstsk wrzbursk rycht sesvmi ednmi sluhy vmstskm nevstinci hostinu shudebnm doprovodem. Csa Zikmund vkadm mst navtvoval nejdve nevstinec, co povaoval zasvou vsadu. Kdy byl vBernu, zaplatilo msto tuto tratu zadvata; krl sivelmi dvata ivno chvlil, kdy sedl sknaty apny apokldal tozavelkou vc. V Ulmu navtvil vr. 1434 bhem svho nkolikanedlnho pobytu mnohokrt nevstinec sesvm prvodem. et ovydnch msta zaslavnostn osvtlen domu pi tto pleitosti je dosud zachovn. V jinch evropskch zemch byly stejn zvyky. Rakousk poselstv, kter bylo vr. 1450 vyslno doPortugalska pro nevstu krle Bedicha IV. (viz ve), bylo vevech mstech pijato setdrou p, kn tak nleela vechna dvata znevstinc, znich dn nesmlo odposl pijmout ani hal, protoe vechno platil portugalsk dvr. Nevstky seastnily vech slavnost, kter byly napoest poselstv podny, byla mezi nimi tak jedna ernoka. Kdy csa Zikmund piel doSieny (Itlie), vyplatilo msto ticet zlatch jeho dvornm marlkm per lo

bordello. Jako csa Zikmund, byl neustlm hostem vnevstincch tak csa Maxmilin (viz ve), onm norimbersk lid vr. 1489 kal: Csa uzas vz vulice holek (frowengsslin). Tak markrab Jchym Braniborsk byl nazvn velkm kurevnkem. Hrab Lodovico Moro, kter byl smilnskmi vyslanci vr. 141 vLucernu, sebavil vmstnm nevstinci tak dobe, e toonm doMilna napsali, atento bordel ml pakvelkou pitalivost pro lechtice amany, protoe vlucernskm nazen zr. 1539 seprav, eciz tovaryi sm jen tehdy donevstince, kdy vnm nen dn zeman nebo man. Pes psn zkaz byli tak kn stlmi hosty vtchto domech. Nrdlingensk rada vr. 1472 vydala nazen, ekn, kte nevstince hojn navtvuj, vnich pobvali vedne, ale noci vnich netrvili. Tak vbr bordelov dvky ajin mstt ednci vyuvali hojn pleitost: pkn pklad podal jeden trasbursk vbr, kter dosv etn knihy omstnm nevstinci napsal sbodrou poctivost: Hab agebickt, thut 30 Fennig (tak jsem..., in 30 fenik). O jednom freiburskm ponocnm edn zprva k, epedepsanou hldku mstem pravideln peruil unevstince, dokterho veel. Krom zmnnch vjimek byly nevstince pstupn vedne vnoci. Byla pro n sice pedepsna policejn hodina, nap. jedenct vNorimberku, ale mui mohli unevstek trvit celou noc, ikdy zapimen vy honor. Norimbersk nazen prav: Tak krm, krmka nebo jejich zstupce m hledti asepostarati, aby kad noci hodinu ped plnoc byly jejich domy zaveny, vickni mui znich vypuzeni a potto uren dob nebyli ani vputni ani vypoutni, vyjmajc mu, kte uobjednanch en chtj pes noc zstati. Trviti noc sbordelovou nevstkou mimo nevstinec bylo psn zakzno. Povyk, rvaky askandly vestedovkch nevstincch byly hojn ipes vechna napomenut azkazy. Vstednosti tropili pedevm mlad mant synkov, tovaryi astudenti, kte serozjaovali alkoholem. Pi opravch, kter byly mstsk rady nuceny nechat vnevstincch provdt, lo nejastji okamna aokna, je astmi rvakami pochopiteln trpla nejvce. Pak tobyly tak nevstky samy. V r. 1403 byla nap. vezenskm nevstinci jedna uboh dveka dvma manskmi synky alostn potrhna azbita; vr. 1451 byl zLipska vypovzen student, protoe jedn veejn dvce rozzl ltko, vr. 1463 jin student dokonce nevstku zabil. V Toulouse ztropila vr. 1424 zlat mlde vnevstinci velk skandl, dvkm vynadala azbila je, rozbila nbytek napadr azdemolovala cel dm. Velmi asto vznikaly zerlivosti rvaky, pi nich sepracovalo ibodnmi zbranmi, oboustrann krdee nebyly vzcn. Voln nevstky. Pes snahu ad, aby prostituci omezily nabordely, kter by byly edn kontrolovan aspravovan, byl poet volnch nevstek vestedovku velmi znan asousteoval sejednak dosoukromch byt, tajnch bordel, krem atanren, lzn, holren, mln asklep, jednak dval pednost ulici. U citovan zprva generlnho ubytovatele vvody Rudolfa Saskho opomrech bhem kostnickho koncilu vr. 1414 opotu nevstek vnevstincch k, enapotali asi sedm set veejnch holek bez tch, kter leely vestjch akoupelnch. Tu nechtl jsem udle hledati. Kdy jsme pakpoet pro svho pna pinesli, pravil, emu mme tak tajn nevstky vyptrati. Tu jsem mu odpovdl, aby Jeho Milost prominula, enejsem schopen toho udlat, ebych byl teba pro tu vc zabit... Tu ekl mj pn, emm pravdu, api tom zstalo.

Vtinou bydlely voln (tajn) nevstky vestejnch ulicch, vnich byly privilegovan nevstince, protoe bylo obecn zakazovno bydlet vsousedstv poestnch lid aady mly snahu soustedit prostituci naurit msto. Tajn prostitutky bydlely bu spolen sjednou hospodyn vele nebo sv emeslo provozovaly navlastn pst. Neprivilegovan prostitutky byly tak pronsledovny bordelovmi nevstkami jako fuerky. V Norimbersk kronice Jindicha Deichslera (1488-1506) je vyleno nzorn udn takov konkurence: Item pot toho dne vpoledne pilo sem tak osm veejnch enskch znevstince kpurkmistru Markhartu Mendelovi apravily, epod hradbami dm Kolbenv je pelech pln tajnch kurev, ahospodyn em vjedn sednici holky avjin sednici mlad tovarye vedne ivnoci, adovoluje jim tropiti rzn kousky, aprosily ho, aby jim dal svolen, etento dm chtj vzt tokem atuto domc pele vylomiti azniiti. Povolen dostaly dm vzaly tokem, vyrazily dvee, rozboily kamna, rozbily skla voknech akad sinco odnesla. ...Ptkov vyletli azbili starou hospodyni nramn hrozn. Mnoh hospodyn tak pronajmaly jednotliv svtnice nevstkm nebo ipoestnm dvkm apanm jako hostinsk pokoje; vevelkm stylu se todlo zejmna vepanlskch domech kvli dostavenkm, kde seprostituovaly hlavn vdan eny. Zpadn tanrny avchodn zpvn sn byly asto vestejnm pomru kprostituci jako stedovk krmy akabarety. Tanrny, kter byly navtvovny pedevm studenty atovaryi, kvetly hlavn v15. stolet; veejn holky objednval sm krm. Ve Frankfurtu byla ast nevstek vtanrnch zakzna vr. 1493. Vchodn prostituce. Na muslimskm Vchod byla hlavnm mstem prostituce zpvn s zazen otrokem, kter sepodobala modernmu antnu. V Bagddu avevelkch irckch mstech byly tyto sn nejoblbenjm dostavenkem svtk. Vylen takovho orientlnho hudebnho bordelu sezachovalo vKf (al-Kfa, msto vMezopotmii 7. stol. adle sdlo kalifa); zavldy kalifa Mansra (al-Mansr, zem. 775, zakl. dynastie Abbsovc, srov. vpedch. dle) nleel bohatmu otroki, kter sejmenoval Ibn Zmyn. Na sklad ml stle hojnou zsobu prodejnch dvek anvtvy etnch abohatch milovnk konily vdy tm, esedvky prostituovaly ashrbly bohatou odmnu vezlat. Jeho otrokyn, jedna hez ne druh, zde obcovaly nejvolnjm zpsobem shosty, pedvdly seped nimi zpvem ahudbou nebo byly vjejich ptomnosti hudebn vzdlvny. Primadonou domu byla Modrook Salma. Bylo dovoleno ve, covynelo zlaky. V Kf byl vte dob jet konkurenn Zoraikv podnik, jeho primadona sejmenovala Sohaika. Tyto hudebn sn mly vmuslimskm Orientu velk vznam aslouily pedevm knavazovn volnosnubnch styk. Lzesk prostituce byla upodrobn zmnna dve. Lzn sepatrn pomalu vyvinuly zvesnick koupelny astvaly sekrmou seenskou obsluhou, kter sepizpsobovala pnm koupajcch. To sedlo u ve12. a13. stolet. Z latinsk bsn koovnho studenta sedozvdme, everfurtstkch lznch vr. 1300 hezk panenky vykoupaly pchozho amasrovaly ho. Kdy vyel zkoupele, piel pvtiv lazebnk aoholil ho; paksehost poloil napohovku aopt vstoupila hezk slena, kter ho uesala anakadeila. Pozdji selzn promnily vtypick bordely. U troucatskho mostu vAvignonu mly lzn vr. 1453 celkem 16 lonic, kuchyni, velk koupac sl azahradu sokolm. Vechny pokoje byly opateny peinami.

V bentsk listin ze30. bezna 1490 sevslovn nadost lzeskho pachte Enrica Squammicy prav, ejeho lzn jest povaovati zaveejn nevstinec, vnm vecky veejn holky sesmj zdrovati abydliti. Stlou konkurenc nevstinc byly holrny. Pa ajin francouzsk msta lazebnkm zakazovala mt usebe prostitutky, kter by hospodsky vykoisovali. Jako vestarovku, tak tak vestedovku sdlila prostituce vemlnech, ajak dokazuj star zprvy zHamburku, Pae ajinch mst,i vesklepnch mstnostech, kter byly sice vnoci zaveny, aby senestaly tulkem zloinc, ale vuritch dennch hodinch slouily nevstkm ajejich emeslu. Poulin akoovn prostituce vestedovku byla velmi rozshl. Norimbersk d zr. 1437 vslovn hovo otajnch ench advkch, kter pechzej mstem anejsou veveejnch domech; jinde teme oench, kter chod popkopech nebo stoj nanroch. O vstednch kouscch poulinch janovskch nevstek byla napsna satira; nmesk nazen zlet 1350 a1355 nevstkm zakazovala chodit ulicemi vedvou. V Indii byly veejn dvky povaovny zanejhez ozdobu ulice. Prochzely mstem vervench atech, nosily vonn vnce, byly samy navonny aorientln ozdobeny aneetily milostnmi pohledy aslovy. Pi zanajc noci pakvulicch nastal rej milovnk, kuplek aknek lsky. I zpadn prostitutky vak kvtiny pouvaly rdy jako lkadlo aznamen. V denku Fritze Schickera oskm kostnickm snmu zr. 1567 teme: Jednoho dne el jsem doprody apotuloval jsem se ujezera. Tu potkal m psa vvody Jiho, vzal m zaruku apravil: Nechce jti semnou? Ptal jsem sekam aon odpovdl: Pjdeme nkam, kde jsou hezk dvky. Nevdl jsem, cobych odpovdl, atak jsem el. Pili jsme dohostince; tu sedlo mnoho rozlinch holek pkn obleench amly kvtiny vrukou ahledly nans ssmvem. My vak dali sivno, aj sezahloubal vmylenky. Tu pili muzikanti augpurskho biskupa adocela vesele hrli ktanci. Tedy holky byly brzy rozehty ajaly setaniti. Mlad tovaryi volali nam, abych tak tanil, ale ekl jsem: Toho neumm. Tu posadila se kemn jedna holka, podala mi kvtinu apravila: Nemiluje-li tanec, comiluje? ekl jsem: Pannu. Dla: Jen jednu? To nen sprvn. Ty ostatn nechtj tak bti pomjeny. A zde jsi vcizin, nev otom. A sevrt, bude zase vecko dobr. Tu zpozoroval jsem, cochce, aobjednal jsem jet vce vna, jako bych chtl zstati, vyel jsem vak ausenevrtil. Pithlo takovch holek velmi mnoho nask snm. Augpursk radn dekret z15. stolet nadil, aby elil nonm neplechm apovykm nevstek naulicch, ept odJiho doMichala jest jim bti doma vdevt hodin aodMichala doJiho vsedm hodin. Dodv vak: ...vyjmajc, kdyby tu bylo panstvo nebo pansk osoba chtla nkterou dosvho domu, toemohou udlat. A stedovk kzn rovn brojila proti tm, kter nos sv panenstv naprodej, zdob sebarvami akvtinami achod tanit, aby bylo vidt, ejsou prodejn, jako kdy jde lovk prodat kon, ktermu zaplete doocasu njak znamen, nap. list, aby bylo vidt, eho m naprodej. V severnch evropskch zemch tobyly nejdve koovn aciz prostitutky, kter provozovaly sv emeslo. Thly zmsta namsto ateprve pozdji byly zizovny nevstince. Koovn nevstky jsou velmi star forma prostituce. V pozdnm stedovku mly jet pomrn velk vznam vedle usedl prostituce, hlavn pi slavnostech, vdob snm atrh. Tak namuslimskm Vchod byla koovn prostituce velmi rozen.

Na stedovkm Zpad byly rzn stupn nevstek abordelov itajn nevstky serznmi zkrlovacmi prostedky snaily napodobit elegantn dmy. Francouzsk fabliaux imravnostn stedovk kzn se otom asto zmiuj. Lipsk nevstky pr tm pocel den sedvaly udve nevstince, vypardn jako naprodej alkaly mue lichotivmi slovy. Pesto, ebyly urit krojov pedpisy pro nevstky, mla pece jen prostituce siln vliv namdu. Hrab Eberhard Virtembersk pr pi jist pleitosti ekl: Nen te rozdlu vobleku mezi enami ctnmi advkami. Bu nae eny nauily setomu oddvek, nebo dvky nauily setomu odnaich en, nebo chod stejn. Ostatn nkde ani nebylo teba tohoto krojovho rozdlu. Kdy sepape Inocenc IV. (viz ve) louil sLyonem, kde vletech 1241 a1251 vldl, pravil kardinl Hugo de St. Oaro velmi cynicky kmanm: Ptel, jsme vm povinni velikm dkem. Byli jsme vm uiteni. Kdy jsme sem pili, nali jsme tu ti nebo tyi nevstince. Nyn vak, pi svm odchodu, zanechvme jen jedin, kter sah odvchodn brny mstsk akbrn zpadn. Vedle lepch prostitutek nleely sklepn amlnsk nevstky knimu druhu, knmu byly vnkterch mstech potny ipradleny. U ve13. stolet byla vPai nekal ulice, kde bydlelo mnoho pradlen. Vojandy. Ale pravou specialitou stedovk prostituce, kter seudrela ahluboko do18. stolet, byly vojandy, lancknechtsk avlen nevstky, onich jsme se udve zmnili. O jejich mnostv svd ityto zprvy: K vojsku, kter 1570 ml francouzsk vojevdce Strozzi dovsti doItlie, pidruilo setakov mnostv galantnch alehkch entin, etaen vojska bylo tm pln ochromeno. Podle Brantma sipr tedy jeden vojevdce pomohl velmi brutlnm zpsobem api jaksi pleitosti nechal utopit nejmn osm set neastnic. S vojskem, snm krvav vvoda Alba thl doHolandska, putovalo tyi sta vzneench kurtizn nakoni avce ne osm set obyejnch holek pky. Ale vojanda pvodn nebyla pivnk, lenon tc znadbytku, ale naprosto nezbytn soust vojensk organizace, budovan pro dlouh vlen. Jednotliv vojk poteboval pomocnou slu, kter zanm nesla nin kvaen azbran, kter prv nepoteboval, kter sestarala ojeho vivu apomhala mu thnout koist aoetovala ho, byl-li zrann. Takovou lohu mla vedle kluka iholka. Jej pohlavn loha pitom ustupovala dopozad. V psnice, kterou zpvaly vojandy v15. a16. stolet, nen vbec e olsce, zato vak omnoha pracch apovinnostech, pro kter byly ibity, kdy nan zapomnly. Poet en thnoucch svojskem vzrstal vt me, vjak vlka nabvala lupisk povahy arostly nadje nakoist. Rozdrat siprsty dokrve pedenm nebylo skuten nic pjemnho anic ztoho nekoukalo, proto toipes veker riziko abrutalitu chlap mnoh eny radji zkouely slancknechtem. Kdy byl tedy pliv en kvojsku pli velk, zaali je brzy organizovat, zaazovat dotvar avyuvat conejvce pro vlen ely. V nmeckch armdch sejejich vdce adozorce jmenoval hurenweibel abez vjimky mu byl podzen cel prvod hoch advat. Ve Vlen knize Leonharda Fronspergera zr. 1578, jej zsady platily v16. stolet obecn, seautor zabval vezvltn kapitole adem tohoto ikovatele. Tak sezde dozvdme, eprce je pro tyto eny achlapce zprvodu vc hlavn. Maj vrn oekvat svho pna, nosit mu zavazadla pi pochodu, vtboe vait, prt aoetovat nemocn, akdykoli jsou vpoli, ochotn

bhat, nalvat, nosit potravu, jdlo ipit, samozejm krom jinch potebnch vc, achovat sepitom skromn. V soudobm vlen tedy vojanda pedstavovala velmi dleitou dlnici, co j ovem nebrnilo vtom, aby pitom horliv neprovozovala sv nevstsk povoln, nebo tm zlancknechtova mce lkala ukoistn dukty, okter j lo pedevm. Poestn kurtizna agrande puttana. Jak jsme uekli, byla hetra vevropskm stedovku nejen neznm, ale inemon. Teprve vrenesanci se umstsk advorn svtsk iduchovn lechty objevila jaksi kurtizna jako luxusn pedmt ivota. Bohat amocn mli sv cortesanae honostae (poestn kurtizny, jak sekalo vItlii narozdl odmeretrices, obyejnch nevstek), kterm najali nebo koupili dm, sluebnictvo, kon apovoz, drah aty askvosty, snimi seveejn stkali aspolen snimi apteli podali slavnosti. Moc abohatstv byly takto nejlpe vystaveny naodiv. Zvlt bohat mui sivydrovali cel harmy pedevm vItlii aFrancii. Proslul kurtizny mla Florencie, Bentky am, co byla ti stediska, conich pedevm proudily hory zlata. Ve Florencii vtchto dobch panovala nejvt ndhera, vBentkch nejvt bohatstv avm nejvt rozmailost. Nkdy tak nkolik ptel spolen hradilo vlohy spojen stakovou kurtiznskou domcnost. Fhillipo Strozzi, manel Clarice de Medici, ml napklad veFlorencii celou takovou domcnost pro sebe asv ptele, mezi nimi byl Lorenzo de Medici (1449-1496, odr. 1469 vldce Florencie), vvoda zUrbina, Francesco degli Albizzi aFrancesco del Nero. K tomu prmrn nleely tyi kurtizny, Camilla de Pisa, Alessandra, Beatrice aBrigida, kter semilovaly sevemi, kte nleeli ktomuto krouku. Kad sice mezi nimi mla svho skutenho milence, ale pesto sezde vytvely spleten milostn pomry amilenci byla tu atam kuplsky opatovna ptelkyn, okterou sezajmal. Camilla nap. Strozzimu psala: Milku! Jsi blzen, domnv-li se, edovolm, aby Lessandra mla jin pomr, nebo tob jsem ji povolila adarovala stlem idu; hle, abys ji ml vteple, nebo nezbavuji sesvch vc, abych je zase nazpt brala. Pijmeme-li ho vak (njakho kavalra) dosvho krouku, tedy mu dm Brigidu. Neuinm ostatn nic bez vaeho svolen. Sama Camilla vak nemla tvrd srdce avesv lonici rda pijmala ptele svho milka. Jednomu svmu ctiteli nap. psala: Pijdete-li, dejte znamen nedaleko pokoje, kde nyn opt spm, aby vm nebylo dlouho ekati. Ale luxusn nstroj poitku je rychle odkldn, jakmile dokonil svou lohu apestal selbit. Ve tetm dopise sitat dma stuje: A sid pokoj vmm netst anevstupuje adarem mne nedv jinm, nebo myslm, ejsem senarodila jako svobodn ena anikoli jako n sluka nebo otrokyn. V, jak asto jsem zakazovala mu, aby seneopovaoval jin sem voditi apenechvati mne jim jako koist... K ertu, m pece tolik en, mladch lid, hoch achlapek veho druhu, ebych ekla, eudvno ztratil chu starati se oze vc.. dj i. Z dvodu dobrch hospodskch pomr senejprve vItlii objevila grande puttana, kokota velkho stylu, kter se zotrokyn stala velitelkou, ojej pze ebrali jen ti nejmocnj anejbohat. V Bentkch, Florencii am, kde sesousteovalo nejvce pohyblivho kapitlu akde byly velkomstsk podmnky pro knec dvory Venuinch knek akudy neustle prochzelo mnostv vlada, lechtic abohatch kupc, byla prav pda pro vznik renesann hetry.

Podle Montaigna (viz ve) bylo nap. vBentkch sto padest kurtizn prvnho du, kter mohly svou ndherou zvodit sknnami. Za nejslavnj byla pokldna Bentanka Veronica Franco, jej sdlo bylo grandhotelem nanejvt evropsk kiovatce, kudy sejezdilo doma aOrientu. Jejmi zkaznky byly postupn vichni mui, kte vedruh polovin 16. stolet vynikali rodem nebo duchem. Veronica Franco byla zrove del dobu ptelkyn velkho italskho male Tintoretta (Jacopo Robusti, 1518-1594, jedna znejvtch uml. osobnost pozdn. renesance, tzv. manrismu) avesvm salonu pijmala nejslavnj spisovatele avlask (tj. italsk, uvn vrazu viz ve), nmeck ifrancouzsk umlce, pokud zavtali doItlie. Pro takov eny vak bylo napchno mnoho hloupch kousk autracena cel jmn. Vojevdce Giovanni de Medici pr nsiln unesl jistou Lucrecii zmajetku Giovanna della Stufa, kter ji ml usebe najaksi slavnosti vRecanati. V r. 1531 vyzvalo veFlorencii est ryt kadho kutkn oto, kdo by nechtl jistou Tullii dAragona uznati zanejobdivuhodnj anejcennj dmu nasvt. Zprva ze17. stolet ovypovzen takov kurtizny prav: Rovn tak vzneen milovnice, Leonor Contarina, byla napapesk rozkaz zmsta vypovzena, nehledc kpmluvm mnoha vzneench pn, ponvad mezi vemi ostatnmi j podobnmi mla nejvt pliv vzneench pn, take kvli n mnoz dokonce dvnm nemrnch dar citeln utrpli nasvch prostedcch. Takov zakroen seovem nikdy nedla zmravnch dvod, ale napopud mocnch pbuznch, kte sestrachovali orodinn jmn. Renesann grande puttana asto koketovala sumnm avdami. Zmnn Bentanka Veronica Franco psala svmu milenci, kter j poslal sv madrigaly: Vte velmi dobe, emezi vemi, kte dovedli sevlouditi domho srdce, jsou mi zvlt draz ti, kte sna sepstovati disciplny asvobodn umn, pro n, a jsem jen ena malch vdomost, podle pn anklonnosti tak velice horuji. A snejvt radost bavm sestmi, jim jest znmo, ekdekoli jen akdykoli naskt sepleitost jet seuiti, inm torda pocel ivot, ae, kdyby postaven m mi todovolovalo, trvila bych vekeren svj as vekole cennch mu. O jaksi Lukrecii ekl Arentin (viz ve): Zd semi bti Ciceronem, um zpamti celho Petrarku aBoccaccia anesetn krsn vere Vergilovy, Horcovy, Ovidiovy amnoha jinch latinskch bsnk. To ns vak nesm mlit: pes tyto ornamenty nasvm emesle serenesann kurtizna podobala eck hete spe povrchem. Nemohla sestt tm, m byla vantice. Doba byla uzcela jin, manelstv bylo jin. Legitimn ena vmajetnch avldnoucch tdch nebyla upouhou nudnou roditelkou legitimnch dt, ale sama sestala luxusnm pedmtem. ena se unestvala svobodn jen skrze hetru, aproto mohla bt kurtizna spe nhrakou, nakter nebylo celkem nic skutenho apravho. Zato vOrientu, Byzanci, Bagddu avindickch mstech byla krsn aduchapln, umlecky vzdlan hetra pokldna zachloubu msta, pvabn zpvaka byla venj ne poestn ena, vzcn kurtizna nkterho msta byla pedmtem rlivosti jinch mst. V indick povdce Muladva nazv sm krl hetru Devadattu perlou msta; perkem msta je tak nazvna hetra vromnu Vsavdatta. Arabsk zpvaka byla ozdobou kad hostiny. Pi hostinch aslavnostnch hodech sedli host, obleen doivho svtenho ervenho, lutho nebo zelenho atu, vpohovkch posetch myrtami, jasmnem ajinmi bylinami avonnmi

kvtinami, vestbrnch azlatch ndobch hoelo pimo, ambra nebo devo aloe asvou vn povznelo nladu host, zatmco kolovaly pohry vna zdrahho kovu nebo taenho skla azpvaky pednely sv nejkrsnj psn. Zpotku byly tyto zpvaky jet byzantsk hetry, kter zpvaly ecky, teprve pozdji vMekce povstala ist arabsk kola zpvu. Obchodn chovn nevstek. Mnoho bylo vestedovku tch, kte bhali zanevstkami, mnohho svedly holky samy pknmi slovy amalmi nsilnostmi, ponich vak a pozaplacen honore, vtinou dost nepatrnho, nsledovalo asto pkr chovn. Avignonsk nazen zr. 1458 psn prostitutkm zakazovalo kad donucovn mue tahnm zaaty, odntm klobouku atd. Mnoho nevstek seshnlo hlavn poknch aidech, kterm byl styk sprostitutkami zakzn. V jistm neapolskm rukopisu, uchovanm vNrodn pask knihovn, je vak lena zmna vnevstin chovn pozaplacen, kter bylo pravideln vymhno pedem ajako bn slova tchto en je zaznamenno: Rychle, rychle, vsta! ert t vem, bude to? Mzda stedovkch nevstek byla, jak jsme ekli, nepatrn, take imui chudch td mohli takov nevstince navtvovat. Podle kroniky saint-thibaudskho dkana stla vr. 1420 soulo setymi prostitutkami tolik, kolik jedno vejce. V Norimberku sepatrn platilo ponkud vce, protoe nevstincov d uroval, enevstka m krmi dt za kad svezen, kdykoli snkm kon tlesn skutek, jeden fenik, azstane-li un nkdo leet pes noc, zakadou noc ti feniky jako noclen anikoli vce. Pi zvltnch pleitostech, mskch snmech, koncilech aveletrzch, kdy seselo mnoho bohatch pn, byly ovem honore azisky mnohem vt. Podle kronike von der Haardta pr jedna nevstka bhem kostnickho koncilu vydlala dokonce 800 zlak. V prostitun tvrti Carampane vBentkch existovalo kolektivn hospodaen: matrona nevstince spravovala asbrala vechny pjmy bordelu akoncem kadho msce je rozdlovala dvatm rovnm dlem. Protoe jak uvme neodvdly holky vechny sv pjmy krmi nebo krmce avbec byly pomrn chrnny ped hrubm vykoisovnm, mohly siuetit voln, zstaviteln jmn. Prvoplatn zvti alegty, prodeje zpozstalosti nevstek nebyly nic zvltnho. O hrabivosti vchodnch nevstek sezachovala tato anekdota z15. stolet: Potomek Alho, prorokv ze, sizavolal jednu bagddskou nevstku, kter vak odnho chtla mzdu vdinrech adirhemech, nae ekl: Co ti nesta, estebou chce mt len Prorokovy rodiny styk? Odpovdla: Tuto bajku povdej kurtiznm vKulshnahu, ale skurtiznami zBagddu sesv dosti sna ukjet jen spispnm dinr adirhem. Velk mzdy dostvaly indick nevstky. asto teme ohetrch, kter zanoc dostaly tisc zlatch penz; 400 a500 zlatch dinr byla pravideln mzda hetry zanoc. O jedn krsce sevypravovalo, esemui vzdv jen zapt set slon, ojin, esespokojila seestncti drachmami. Indick hetry vtinou velmi zbohatly abydlely veskvostnch palcch. ady aprostituce. Veejn eny jsou pro velk obchodn msto, jako jest nae, nezbytny. A ponvad je tak crkev svat trp, nechceme je ani my pln zakazovati. Tak prav amsterodamsk listina z15. stolet, kter naizuje, aby byly pro zzen nevstinc stanoveny dv ulice, Pijlsteeg aHalsteeg.

Tento nzor je zkladem vech zkonnch apolicejnch opaten vevci prostituce, kter inil stedovk kesansk stt. Stedovk prostitun zkonodrstv tedy bylo bez ohledu nanrodn amstn podrobnosti jednotn. Vude sesnailo prostituci psn lokalizovat dokontrolovanch nevstinc auritch ulic nebo tvrt avzdalovat ji odpoestnho obyvatelstva. Tajn prostituce byla psn potrna, stejn tak kuplstv aprostituce poestnch en aveejn pohoren zestrany prostituce. Reglementace akontrola, jak ji ukazuj zachovan daov seznamy aseznamy dvat, bvaly vypracovny dovelmi podrobnho systmu, kter sezabval kadm nevstincem, kadou prostitutkou, jejm vkem, zdravm, obydlm, pjmem atd. Psn nazen oobleku prostitutek atu atam systematick ry vcelm mst toto reglementan sil doplovaly. Tato snaha probhala pedevm podle veobecnch zempanskch zkon a pakpodle zvltnch zkon anazen rznch kraj amst. K zempanskm zkonm nle visigtsk zkon jako nejstar, trestajc prostituci en svobodnho rodu, pakkapitularie Karla Velikho, kter prostituci zcela potr, zkony rznch byzantskch csa, anglick zkony Jindicha II. (1161), neapolsk zkony, francouzsk nazen Ludvka IX. (jmna panovnk viz ve), portugalsk zkony z15. stolet, persk zkony Gazana Chana ze13. stolet atd. Pozoruhodnj mstsk nazen vydala msta Avignon (prvn zr. 1243), Bentky (prvn zr. 1232), Valencie, Besanon, Vratislava, Mnichov, Hamburk, Norimberk, trasburk atd. Ve vtin mst bylo provdn tchto nazen, zkon adozor nad jejich plnnm peneseno nazvltn ad, kter ml svj speciln nzev nebo raztko. V Mohui aKoln n. R. tobyli napklad gewaltboten (waltpoden, walpoden, poslov moci) nebo gewaltmeistern, arcibiskupt ednci sesoudn apolicejn pravomoc, kte mli dozor nad veejnmi enami arozsuzovali jejich pe vevech vcech krom majetku addictv. Nevstky waltpodovy musely tdn platit jeden ilink hal dan. V Lipsku tobyli poulin misti, gassenmeistern, vUlmu pni nad ebrotou, bettelherren, jim podzen hurenschneider (doslova: stiha kurev) vodil provinil nevstky kadu. Nazvali ho tak proto, protoe asto musel natchto dvkch provdt trest: ustien vlas. V Avignonu am ml tuto provdc adozor funkci papesk marl, vBentkch sead nazval capita sexteriorum nebo tak domini de nocte, co byly dva orgny mravnostn policie dosazen Radou deseti, vedle nich collegium sodomitarum bdlo nad homosexuln amuskou prostituc. V Neapoli mli dokonce zvltn soud pro prostitutky. V mnoha mstech nad tmito podzenmi ednky aorgny bdl jet vy ad, tak ustanoven radou msta, nebo kontrola nebyla zbyten: vdy nejeden ni ednk, lo-li onevstky, dovedl pimhouit oko nebo sedokonce nechal podplatit krmem nebo dvaty. Provinn proti nazen mravnostn policie byla trestna jednak nacti, jednak natle. Nejvce trestny byly kuplky a paknevstky, kter vzbudily veejn pohoren. Zde je teba pedevm jmenovat veejn vystaven naprani, vtinou veleznm nkrnku, pi nm byla odsouzen dma vydna napospas veobecnmu posmchu. V jinm Nmecku bvaly vezeny mstem natak zvan ke dvek; vAnglii chodvali ped touto krou dva hudebnci azezadu pohazoval hulkajc dav nevstky rznmi neistotami. Ve Vdni musely nosit pomst tk kamenn nklad, vnkterch francouzskch mstech byla obvyklm trestem jzda naoslu nebo koni, nanm nevstka

sedla opan, pedkem kocasu. V Bentkch musel pask sv eny jet celm mstem naoslu velutm obleku asrohy nahlav. V Toulouse byly provinil nevstce svzny ruce anajej hlavu posazen klobouk zcukrov homole, kter ml vzadu npis ojejm provinn. Pak byla zavena doelezn klece atikrt potopena dovody zeskly uprosted eky. Tyto tresty byly asto spojeny spenitmi sankcemi, vzenm nebo svelmi oblbenm vypovzenm. Penz, zskanch takovmi pokutami, uvala msta kudrovn nevstinc; st obdreli ednci mravnostn policie. Z tlesnch trest bylo nejastji mrskn, nap. venev, Avignonu, Lisabonu, vyplen cejchu, nap. vBordeaux, Neapoli auznut nosu, nap. vAugpurku aNeapoli. Nevstky, kuplky atak pasci trestni byli iuznutm rukou anohou, nap. vAvignonu aNmesu, ueznm u nap. vPai, uplenm vlas rovn vPai, arznm jinm zpsobem. Tk zloiny kuplstv byly trestny iobenm, sttm nebo uplenm. Sociln opovren nevstkou azvltn obleen. Opovren prostitutkou vyslovovaly stedovk zkony svmi pedpisy uritho obleku nebo znamen, kter toto emeslo oznaovaly tak zevn, aby seprostitutka naprvn pohled liila odpoestn eny. Stedovk vak tuto mylenku pevzal zantiky. Zvltn obleen nevstek lze zjistit u v11. a12. stolet. Tehdy nosily prostitutky vNmecku aAnglii kalhotovou sukni, tj. svrchn at oteven tm kbokm, take byly viditeln nohy vpilhavch kalhotech. Takov pedpisy vak mly iten dvod, aby pedepsnm uritho, comon prostho obleku, byla omezena nesmrn pardivost nevstek, kterou stedovc kazatel lvali nejpestejmi barvami: luxus drahocennch zvoj aprsten, korlovch etz, drahokam aperel, ohromnch vleek, bohat ozdobench ps avzcnho spodnho prdla. Tak vrznch mstech povstaly etn krojov pedpisy. Ve 14. a15. stolet byl oblek nevstek charakterizovn hlavn tm, epravideln nkter jeho kus nebo kusy musely vynikat npadnou azdaleka viditelnou barvou. Dr. Bloch sestavil pehled nejdleitjch takovch pedpis podle odborn literatury. Naizovaly: Augpurk (Augsburg): zvoj sezelenm pruhem, dva prsty irok, Bern aCurych: ervenou epiku, Vde: lut sukno narameni, irok jako ruka ap dlouh, Lipsko: lut tek; tajnm nevstkm pltk nahlavu, Hamburk: epec nahlavu, dn korlov ry ani nramky, Frankfurt: lut lemovn, dn zlat etzy, dn sametov, atlasov nebo damakov ltky, Meran (Merano, Itlie): gelwez vnle nastevcch, Berln: krtk pltk, trasburk: ernobl klobouk, Avignon: nasvtlm obleku ernou psku, natmavm obleku blou psku nalev ruce mezi ramenem aloktem, Nmes: rukvy jin barvy ne ostatn oblek, Besanon: ervenou psku narukvu, Lyon: ervenou stuhu nalevm rameni, Nevers: ervenou psku napravm rameni, Toulouse: narukvu obrubu jin barvy,

Marseille: dn erven kusy obleku, Pa: dn hedvbn, gzov, koeinov obleky sestbrnmi nebo perlovmi ozdobami, Miln: ern barchetov pl, Padova: ti lokty dlouh lmec, ervenou kapuci, Mantova aParma: krtk bl pl, Bentky: pestr tek nakrku, Faenza: lut zvoj, run kok naprav ruce, Bologna: kp srolnikami, Piemont: velk epec sedvma rohy vybhajcmi nastranu apl stopy dlouhmi, Anglie: dn hedvbn akoeinov ltky, Dnsko (Aalborg): epici napl ervenou anapl ernou. Obvykl kroj italskch nevstek byl nakonci 15. stolet tento: dlouh sukn, jej vleku nosily vdy dvky vruce, hluboce vystien ivtek, nkolik per vnakadeench vlasech, jinak dn odznak. Tento oblek uznamenal pechod kekroji renesann kurtizny. Pes psn odvn akrojov nazen sevak dovedly stedovk nevstky oblkat velmi rafinovan, pokud toodpovdalo jejich pjmm, atak nemlo urovaly rozmary mdy, oem nepmo pouovaly ipoestn eny, jak jsme se udve zmnili. Hygiena stedovk prostituce. A seped poznnm arozmachem syfilidy stedovk pli nestaral opohlavn nemoci, pece byly podle mstskch pedpis odstraovny znevstinc prostitutky, kter byly nemocn u napohled, azdravm dvkm byla ukldna zapovinnost psn istota. Protoe vak neexistovaly pravideln zdravotn prohldky, dostvali krmi alespo veobecn zdravotn pokyny. V domcm du kostnickho nevstince teme: Kter ena onemocn nebo m svj as, ta budi odzdravch oddlena ajen zdravch budi vdom uvno. Ulmsk d krmi pedepisoval, esm mt jen eny ist azdrav aani thotn nesm trpt vdom. Nedaleko hlavnho chrmu mly nevstky vlastn lzn. Podle usnesen norimbersk rady byl bordel povinen poskytnout nevstkm koupel nejmn jednou tdn, a tovdom samm nasv traty. Kdyby byly thotn nebo postien enskm obdobm nebo jinak nevhodn achtly sezdret pohlavnho styku, nesml je dnm zpsobem nutit nebo pidrovat ktomu, aby byly mum povli. Stedovc lkai (Trotula v11. stol., Jindich de Mondeville ve14. stolet) dvali nevstkm ipoestnm enm asto podobn rady, jak maj provdt hygienu svho pohlavnho stroj. Trotula en rad, aby seped soulo dobe vymyla spouitm prst, pakstisknutm vytlaila vechnu vlhkost adobe sezevn iuvnit osuila, vyplchla sista avbec dobe zaopatila cel tlo skonenm pokropenm rovou vodou a pakteprve pkn ozdobena pila kmui. De Mondeville prav: Pohlavn sti enskho tla vyaduj dvoj pi: vnitn avnj; vnitn pi potebuj hlavn nevstky, kter maj del zkuenost vesvm emesle, ahlavn ty, kter maj odprody irokou ansledkem ast souloe kluzkou amkkou vulvu, aby utch, snimi soulo, podobaly sepannm nebo aspo nikoli veejnm holkm. Veobecn sestedovk obval malomocenstv, aproto ivnevstincch byla potto strnce provdna kontrola. Pask nazen zr. 1268 pmo zakazuje, aby

malomocn muskho ienskho rodu byli pijmni dolzn; londnsk magistrt naizoval tdenn prohldku bordel kodstrann malomocnch. V r. 1445 sestala Alizona, abatye jistho mstskho nevstince podezelou zmalomocenstv. Rada kn tedy vyslala tyi lkae, znich byli dva id, lazebnka achirurga, aby ji dobe prohldli odhlavy akpat. Vsledek prohldky byl zporn. Podobn prohldka nevstky byla provedena veFrankfurtu vr. 1354 alepra byla skuten udvky zjitna. Bylo-li vnkterch mstech, napklad vAvignonu akatalnskch mstech, zakzno nevstkm dotkat sezbo naprodej nebo lbat pocestn osoby, nedlo setak zestrachu ped njakou nkazou, ale spe znechuti kdotekm osoby, kter byla veveejnm pohoren. Stejn pkazy postihovaly iidy. Domy kajcnic. Jak jsme upodrobn poukzali dve, pokldala krom sttu istedovk crkev nevstku zanutn zlo, kter je teba trpt aznho lze ppadn itit, ale zrove vdsledcch podivn logiky vidla svou dleitou lohu vtom, aby tak zde konala dlo kesansk lsky kblinmu azachraovala uboh padl bytosti. Kanonick prvo dokonce vyhlsilo zazbon skutek satek snevstkou, kterou sinkdo oblbil; toledsk koncil vr. 750 tovyslovil zcela pesn. Hlavn vak crkev toto zachraovac dlo konala vtzv. domech kajcnic, magdalnskch domech (tak magdalenskch), vstavech, jejich pvod byl antick. U Basileus, biskup vkapadock Caesarei (viz ve), zdil vesvm velkm dobroinnm stavu azyl pro padl dvky, atak uvme, epodobn stav pro 500 prostitutek zaloila byzantsk csaovna Theodora. Ze stedovku jsou otakovch domech prvn zprvy zpotku 12. stolet, ale systematicky byly tyto domy zakldny teprve napotku 13. stolet. V prvnch letech 12. stolet zaloil vmluvn kazatel Robert de Arbrissel fontevraudsk d vPoitiersu, jeho kolem bylo obracet kdnmu ivotu svobodn eny atedy inevstky. Svmi kznmi ruil cel bordely ajejich obyvatelkm dval nvod kduchovnm milostnm stykm. V roce 1198 mli vPai kazatel Fulcon aPierre doRossiac takov spch, emnostv prostitutek bylo obrceno amohl bt pro n nedaleko Pae zaloen klter sv. Antonna. Veejn hnut pro npravu prostitutek azakldn magdalnskch dom zaalo asi vr. 1220 vNmecku aveFrancii a pakserozilo idojinch kesanskch zem. Na Rn magdalnsk domy zakldal jaksi knz Rudolf. Z Wormsu piel vr. 1225 dotrasburku, aby tak zde nevstky obracel. Pane, odpovdly mu pr, jsme slab achud, nedovedeme seuiviti jinm zpsobem, dejte nm jen vodu achlb ardy vs uposlechneme. Shromdil jich tedy pt vjaksi cele uidovsk brny azt pakvznikl klter sv. Marie Magdaleny. Kdy vak chtl Rudolf podobn klter zadit tak vKoln n. R. napozemcch opatstv sv. Pantaleona, opatstv proti tomu protestovalo avc senemohla uskutenit. eho IX. (papeem 1227-1241) toto kajcnictv velijak podporoval, nap. vydal bulu, kter kajcm nevstkm dvala prvo stavt kltery, adu dal etn vsady. Biskupov vesvch dieczch podali sbrky pro tyto chud sestry. V polovin 13. stolet byly magdalnsk domy, nazvan tak domy blch en, u vcelm Nmecku, Vdni, Praze, Lucernu (Luzern, vcarsko) atd. d nebyl pli psn, ikdy zcela uzaven. Psty ml mrn, ale velmi zdrazoval prci, vyuovalo seten azpvu. Sestry, kter byly star ne 26 let aneznaly alt-

e, seje uuit nemusely. Pokud lo ospsu nkter ohroen due, slevovalo se zpodmnek pijet. Klter ml bt toitm padlch, aby je ochrnil ped dalm pokuenm apoknm zahladil napchan hchy; ale pro ctnostn ivot vesvt nevychovval. ena, kter donho vstoupila, zstala astala sejeptikou. Pozdji magdalnsk kltery pijmaly ipoestn eny a pakserychle zvrhaly. Wormsk Magdaleny senazvaly jet vr. 1254 chudmi kajcnmi sestrami, vr. 1285 vak udominae penitentes (kajcn pan). U vroce 1251 nadil papesk legt Johannes vizitaci provincila dominikn, protoe pomry vmnoha magdalnskch klterech budily pohoren. Ve Francii vznikaly tyto magdalnsk domy vestejn dob. Prvn zaloil vr. 1226 pask arcibiskup jako klter boch dvek pro dv st kajcnic. V Itlii je znm jako prvn magdalnsk dm bolosk zr. 1257. Podobn sedlo ivjinch zemch. Ze spe soukromho popudu vznikaly zatkem 14. stolet hlavn vNmecku vedle kajcnch enskch klter domy kajcnch sester, kter nemly kltern rz achtly bt spe skutenmi azylovmi domy apolepovacmi stavy. Zmon mui sdruovali nevstky ahereky stejn rozkien vezvltnch budovch, kde je atili, krmili, pidrovali kprci amli pod dozorem. Heinrich von Hohenberg, mlad kolmarsk (tj. zfranc. msta Colmar, Kolmar, viz ve) uenec, takov azyly zizoval odr. 1303 vrznch mstech adokadho pijal deset advacet dvek, kter vydroval zmalch pspvk. Tak vetrasburku zaloil takov spolek kajcnch sester zasouhlasu biskupa. Dvky zjeho domu byly prohleny zaoprotn odhanby anosily sukn aplt zpytloviny, proto je tak nazvali pytlovmi bekynmi. V dob moru vr. 1315 byl stav promnn nanemocnici, kde sestry konaly sluby oetovatelek. Ve Vdni zdili podobn dm ti man vr. 1348 pro chud eny veejn, kter se odzejmho nednho ivota hnho kvemohoucmu bohu apolepen obrtiti chtj. Vvoda Albrecht III. dal domu rzn vsady anadil, enikdo nesm utrpt nasv cti acechovnch prvech, kdo by sivzal nkterou zjeho obyvatelek zaenu. Ene Sylvius (viz ve) vesvm popisu Vdn zr. 1450 prav: Je tu tak klter sv. Jeronma. Do tohoto kltera jsou pijmny eny, kter seodvrtily odhnho ivota kBohu. Zpvaj vedne vnoci hymny vnmeck ei. Vrt-li senkter kdvjmu zpsobu ivota, je hozena doDunaje. Kdy nkter zen opustila dm, byla potrestna vzenm a pakvypovzenm. Podobn stedovk stavy jsou znmy zFlorencie, Kolna n. R., Brug, Doornyku vBelgii, Avignonu, Amiensu, Valencie atd. Za skutek zvlt bohulib stedovk povaoval vteorii oenn sprostitutkou; Inocenc III. (papeem 1198-1216) udlil vr. 1198 pln odpustky vem mum, kte by tak uinili. Existovaly tak nadace, nap. vHalle, pro zbon tovarye, kte lskou bo byli pohnuti, aby ubohou hnici zamanelku sivzali. Trval spchy vak tyto magdalnsk domy pli nemly. Pokud senkter nevstky nechaly vtenmi kazateli dojmout apohnout kdobrm myslm, poase sevtina znich vracela kdvjmu ivotu. Patrn idomy samy dvaly popud kesmilstvu. Ve stanovch, kter vr. 1497 sestavil biskup Simon zChampigny pro pask dm kajcnic, teme: Nebude pijata dn ena proti sv vli, ani ena, kter aspo pojistou dobu neila zpustlm ivotem. Aby nebyl dm podvdn tmi, kter sehls, bute vptomnosti klternch sester vyeteny jistmi matronami ktomu elu zvolenmi atyto matrony nech sezavou psahou

kesvatmu evangeliu, epodaj vrnou anefalovanou zprvu otom. K zamezen toho, aby semlad eny nestaly zpustlmi proto, aby pot obdrely zde msto, bute ty, kter ujednou byly odmtnuty, provdy ztoho vyloueny. Vedle toho zavou sety, kter opijet podaly, psahou dorukou svho zpovdnka, enechtj doshnout blaenosti, staly-li sezpustlmi stm myslem, aby poase byly pijaty dotto spolenosti, abudi jim eeno, edozv-li sedm, eztto piny sedaly svsti, budou muset vt chvli zkltera odejt, ikdy ubyly obleeny asloily slib. Aby ensk zpustlho ivota neodkldaly dlouho sv polepen vdomnnce, etoto toit jest jim vdy astle oteveno, nebude pijata dn, k e j s a t i e il t tr e tr ct e. V 15. stolet seskuten objevily falen Magdaleny, kter chodily posvt akaly, ebyly veejnmi holkami achtj se odtakovho ivota odvrtit, aebraly oalmunu kvli svat Marii Magdalen, atak lidi podvdly. Pleitost kpokn, kterou jsme prv vylili, byla veskutenosti ve, cospolenost podnikla, aby omezila prostituci. Nevstka vak byla bezectn azstala j pocel ivot, nvrat doobanskho svta byl pro ni nemon, jej minulost nemohla bt zahlazena ani manelstvm sdnm muem. To, kemu byli tu atam crkv isvtskmi ady povzbuzovni zbon tovaryi, aby sibrali nevstku zamanelku, nemohlo mt vmalomck praxi dobr vsledek anebylo toani mnno upmn. Hambursk rada senapklad vr. 1483 usnesla: Rozkien ena nesm nositi dnho perku. Vezme-li siji poestn mu zamanelku, neznamen to, esm choditi mezi poestn eny. Takov dvece budi posln epec anedovolena dn jin ozdoba hlavy. Jednou doroka budi podobn eny pochytny. Pesto, estedovk nevstince mly povahu zcela oficiln, byly tu atam uvelmi brzy rueny, ale pakznovu otevrny. Takto zruen byly napotku 13. stolet nevstince veFrancii, ani znme udvan dvody, znovu vak byly zzeny vr. 1254, vr. 1560 opt zrueny aznovu opt zavedeny. Tak jinde tobylo podobn. Byl topedevm dsledek rozporu mezi teori aprax. Teoretick odpor kprostituci. Tebae vestedovku ahlavn vrenesanci byla prostituce trpna areglementovna rozshlm asvrznm zpsobem, nevyluovalo toto oficiln stanovisko kprostituci stl asiln odpor, kter se nadruh stran stavl proti prostituci ajejmu snen. Mravokrci denn brojili proti nevstkm, nejdivoejmi barvami lili azatracovali prostituci jako neest vech neest, jako nejhlub propast, don mu aena mohou padnout. Tento morln, teoretick odpor kprostituci vak nebyl pouhou ideologickou zbavou kazatel amoralist: jako vpraxi byli vichni mui zcelho svho srdce amysli svorn pro prostituci, tak vteorii byli sestejnou jednomyslnost proti n, atento hlubok rozpor byl dsledkem historick situace, bhem n probhala neodolateln avelkorys hospodsk revoluce vrmci cel spolenosti. Vechny dvody, jimi mravokrci prostituci potrali, vznikly ztsnho malomckho svtovho nzoru. Nejsilnj malomck argument proti nevstkm byl ten, eholkm jde jen openze. Kdo dvkm v, ten ztrc pe. Nesetn pslov apoekadla vznikla ztto filozofie aokubn zletnho mue bylo jakmsi neustlm motivem mravokrnch obrzk. Nebyli vak veskutenosti pohorovni tak ohavnou vc, eseena prodv anevstka senejintimnji spojuje snejpinavjm, ale pedevm tm, emu je

zazdy nevstkou olupovn omajetek: nevstka senespokoj shonorem, kter dostane, ikdyby byl sebevt, ale chce stle vce, lst akrde semue zmoenho lskou avnem pokou obrat jako svou ob, kter usnula abude nemilosrdn asposmchem vyhozena. Toto pokozovn majetku byl ten nejhroznj zloin nevstky. A prv tato nikoli nesprvn pedstava svdila oduchu, vnm vznikala, protoe mravokrnost asoudob satira vidly pedevm pouze tuto vc, jen ohroenou tobolku jako vrchol veho, jako jedinou neprominutelnou vc vtto vn tragikomedii, nejgrotesknj vivot mck tdy. Cel zpadn stedovk kulturn svt il jet izarenesance vmalomckch pomrech, kter dovolovaly svobodnj nzory jen vpomrn nevelkch kruzch, kdeto uostatnch lid vldla zcela osck morlka. Pro malomka aoska je nevstka vteorii vejlupkem vech neest asouhrnem veho nejsprostho. To je nutn, protoe tovyplv zexistennch malomckch podmnek. A takov mravn ctn mly nutn irenesann vrstvy. Byla-li pesto vtto dob nevstka dleitm initelem vespoleenskm ivot, projevilo se topedevm vtto vci, nikoli jako obecn shovvavost, ale musk nadvlda. Vme ovem, eprostituce je vdy avude nezbytn rub manelsk instituce vjej patriarchln amonogamick form. Tak vrenesanci zcela bez obalu piznvali, enevstku anevstince pokldaj zanezbytnou ochranu mckho manelstv azainstituci lepmu uchovn manelstv apanensk ctnosti. To byl tak dvod proti opozici, kter stle nalhala napotlaovn prostituce, aproto byly zestejnho dvodu poase znovu otevrny zruen nevstince. V jedn basilejsk kronice ze16. stolet teme: Proti nevstinci U veky zvanm bylo dosud mnoho kzno, ale pece zstvalo pi starm. V tto dob byl zcela popen jako zejm pohoren apohana evangelia, jako zkza mldee anepoprateln pekroen zkona boho. Pak, a najinch mstech prv napotku crkevn reformy bylo toneestn zazen odstranno, hovoilo semezi obyejnm lidem, eje teba tyto domy ponechati, abychom sevyvarovali cizolostv, prznn panen ahch, kter nemono jmenovati: ba, bylo tak tvrzeno, jako by nemohli zachovati zbonch dcer ani manelek, aby tud byly zachovny tyto sprost domy. Pansk musk prvo. Tak jako vcel patriarchln arodinn epoe, tak tak vestedovku avrenesanci vdli ahlsali, etrp apodporuj prostituci vzjmu svho manelstv aensk ctnosti, ale celou dialektiku tohoto pomru kprostituci bychom nepochopili, kdybychom vn zrove nevidli zruku panskho muskho prva. Jako horuje vldnouc musk tda pro cudnost en amanelstv, protoe chce kupovat (za zaopaten) neporuen zbo aopatit sinepodstrenho ddice, tak nutn zlo obhajuje, aby mohla neruen hovt svm chtm. To by senemohlo stt, kdyby byl poadavek vrnosti acudnosti doslova vymhn tak namui adokonce snad stanoven zkonem. Prostituce tedy byla uzkonna tm ochotnji, emum snadno arychle dovolovala kad den avkadou hodinu ukjet potebu pohlavn zmny. Samozejm vak jen mum ane enm sestejnou potebou aasto vbec neukojenm nebo jen nepatrn. Veker mravn protiprostitun rozhoen bylo tedy vyslno dovtru. A protoe jsme upoznali hospodsk asociln piny rozmachu stedovk prostituce, nepodivme setomu. Jakkoliv kazatelsk atrakttov moudrost byla neinn proti spoleenskm ahospodskm silm, snimi byla vrozporu. Tak tomu bylo vdy abude tomu

inadle. Ideologie amorlka, jsou-li vneshod spravou skutenost, nutn prohraj svou vc, ikdyby byly sebepoctivji mnny asebedmysln sestrojeny; zvtuj spe zmatek aoddaluj sprvn een problm. Rozmach prostituce byl vc snadno pochopiteln vevku trvalho pevratnho procesu, kter vyvolal vvoj kapitalismu, kter vkad zemi deklasoval statisce existenc, atak poprv vdjinch dval rst proletskm davm. To, conaplovalo vojska bojovnky, kte byli ochotni pinet svou hlavu natrh pro ciz zjmy, toplnilo iuliky holek anevstince celho svta enami advkami, kter byly stejn ochotn svou krsu amilostnou schopnost poskytovat chti cizch mu schopnch platit. Obrovsk anevyerpateln armda prostituce byla ensk protjek lancknechtskch vojsk, pe sprvn Fuchs. A protoe bylo vNmecku kvli zmatenosti politickch pomr nejvt hospodsk kolsn, protoe zde bylo stle velk mnostv lid, kte byli vytlaovni zesv pdy nebo jinak sociln vyvraceni zkoene astvali sedobrodrunmi existencemi, protoe obecn hospodsk revoluce, kter vNmecku vznikla peloenm obchodnch cest poobjeven Ameriky, nesmrn poslila hospodskou nejistotu auinila ji permanentn nankolik stolet, aproto se v15. a16. stolet rekrutovala lancknechtsk vojska pedevm zNmc, proto tak nmeck holky, hlavn vbky (vbsko viz ve), byly vnevstincch celho svta. Pesto bylo umravnn nacest, a tozedvou pin. Ve druh polovin 16. stolet nastala vude tk hospodsk deprese, panlsko zkrachovalo uped padesti lety, Nmecko pichzelo napokraj bankrotu, vItlii, Francii aHolandsku vznikaly siln otesy, propukla prvn svtov hospodsk krize. Kdy vlastnkm kles podl nazisku aetn jmn seocitaj vnebezpe, kdy nouze bu nadvee mana ichuase, tu seovem ten iivotn poitky. Starost anouze vedou vdy kpohlavn zdrenlivosti. Byl zde vak jet dvod, dsiv aotesn, kter vsexulnm ivot vbec nabyl irho dosahu. Rozmach syfilidy. Otzka, zda je syfilis veStarm svt dvnho nebo novjho pvodu, nen dosud uspokojiv vyeena. Hypotza dr. Ivana Blocha, esyfilis byl doEvropy zanesen Kolumbovmi vpravami zAmeriky, byla obrn obhajovna vjeho dvousvazkovm dle Pvod syfilidy16, ale je patrn myln. Existence syfilidy vantice je sice velmi problematick, nepochybn dosud nebyla dokzna ajako epidemie sejist vantickm svt nevyskytovala, protoe vtom m dr. Bloch velkou pravdu, epi voln povaze pohlavnho antickho ivota by zde natropila znan kody anebyla by zstala antickm lkam neznm. To plat tak ostar Indii a ojinch starovkch zemch bujnho arafinovanho pohlavnho ivota. A je tomu jakkoli, je jist, ekoncem 15. stolet sestala syfilida vEvrop nejstranj epidemickou metlou, jak kdy navtvila evropsk lidstvo. Nejvy, m serenesance vychloubala bakchantsk manifestace ivota, bylo nhle spojen snejodpornj anejohavnj vc, snejhor anejnebezpenj nemoc. Proslul vprava francouzskho Karla VIII. (viz ve) doItlie nemlo pispla krozen tto epidemie. Zdenm opravdu ohromujcm bylo zachvceno lidstvo, kdy poctilo diti stralivou metlu tto nemoci vesvch kostech. Ale bylo by bvalo slepm, kdyby nepoznalo, kde m hledati avidti hlavn ohnisko tto nkazy: ezlo tm vdy

vythlo znevstinc nasvj hrzn vtzn pochod mstem. Tm selogice vnucoval izdnliv univerzln obrann prostedek. Vzel vtom typu radikln lby, ezamoru byly zavrny nevstince, holky vyhnny zmsta nebo natak dlouho zavrny, dokud mor opt nepominul. Tato metoda byla zvlt asto provdna zastadia prvnho toku nemoci, vprvn tvrtin 16. stolet. Kde nkaza nevystoupila tak prudce, nebo kde znjakho jinho dvodu nehodlali zavt nevstince avyhnat holky, zpustly tyto vtinou stejn samy, protoe hrzn strach ped nkazou, spojen sponajc zlou dobou, odvracel nohy etnch mu odprahu tchto mst, kde dve bvali dennmi hosty. etn bordeli vtchto letech dali radu, aby jim pokala sujednanou dan nebo ji snila i prominula. A vdy byly dosti odvodovny tm, enemohou uloen bemena usehnat pro patnou nvtvu. S bytkem frekvence ubval tak stav holek. Kde jich bylo dve vnevstinci tucet avce, byly pomalu jen ti nebo tyi. (Fuchs) Obansk ctnost aslunost nabvaly seskomrajc renesanc zptn hodnoty, protoe bda asyfilis znechutily aznemonily lidem voln abujn pohlavn ivot. Hospodsk bda asyfilis nic jinho. Nikoli tedy horlivost reformanch kazatel nebo vy morln uvdomn. Bordely byly zavrny, ale mravnost tm povznesena nebyla. Vzrstala voln atajn prostituce jako dsledek hospodsk bdy, tak obansk dcerky seprostituovaly stle vce, veker lid byl prolezl syfilidou aprostituc, ave, ikltery, bylo zachvceno pinavm virem. Bordely se pakznovu zaaly otevrat, aby sepedelo vt neesti. Ale nyn tonebyla uoficiln zazen, vnich mstsk autority udrovaly podek aistotu, ale trpn tajn doupata, prosycen alkoholem, pinavou spekulac anemilosrdnm vykoisovnm en ajejich klient. Policie prostituci zatlaovala dozloineckho podzem. A voln prostituce pitom rostla dl. A te jet nkolik slov ksyfilid. Schopenhauer (Arthur Sch., 1788-1860, nm filozof, autor dla Svt jako vle apedstava) vesvch Aforismech kivotn moudrosti prav: Dv vci pedevm odliuje spoleensk stav nov doby odspoleenskho starovkho stavu kekod onoho, ponvad mu dodv vnho, temnho, pernho ntru, kterho starovk neznal, aproto tu stoj vesel anepedpojat jako jitro ivota. Jsou to: zsada rytsk cti apohlavn nemoc... Pohlavn nemoc toti sah svm vlivem mnohem dle, ne by se naprvn pohled mohlo zdt, protoe jej vliv rozhodn nen pouze fyzick, ale tak morln. Od t doby, coAmorv toulec obsahuje tak otrven py, vmsil se dovzjemnho pohlavnho pomru ciz, neptelsk, ba belsk ivel, jeho nsledkem jej prostupuje temn abzliv nedvra anepzniv vliv takov zmny vjdru kad lidsk spolenosti psob vce i mn tak naostatn drun pomry. Kdo sidovedl utvoit obraz spoleenskho obcovn astarovkch astedovkch pohlavnch pomr podle toho, cojsme onich dosud napsali nastrnkch tohoto dla adoetl asem, ten snadno pochop, esyfilis by vtchto dobch nezstal vkrytu, kdyby veStarm svt uepidemicky existoval nebo sealespo projevoval tak, jako dnes. Pohlavn starovk istedovk volnost byla narozdl oddnen doby prv proto tak naivn apirozen, ejet pjin epidemie nevznikla. Rozmach syfilidy vechny tyto pomry zmnil. Stedovk se jak znmo nettil ani obyejnho kurevnictv, dokud nepiel syfilis, prav Jakub Berckhardt, znm znalec italsk renesance, akulturn historik Rudeck17 dokzal, esyfilis byl hlavn pinou padku stedovkch nevstinc. Stejn tomu bylo isveejnm stedovkm lzestvm.

Syfilis tedy vnemal me znemonil voln adrun mravy, ani mohl zniit pohlavn vstednost akorupci. Vzbuzoval vlidech strach ped pouhm podnm ruky, azrove byl smodern civilizac pinou vt vzdlenosti mezi jednotlivmi lidmi, kde pomhal vytvet individualismus sjeho dobrmi ahlavn patnmi vlastnostmi. To je jeho kulturn-historick vznam pro novodob lidstvo. Bludy kolem syfilidy. Dotknme senyn jet strun blud, jimi byl syfilis opeden aznich m prvn adodnen doby jist vliv inavzdlan lidi. Je topedevm nboensk blud: syfilis je pr syn smilstva. Najdou selkai, mlo seznmen skulturn histori aetnologi, aproto vce naklonn mravnm pedsudkm, kte podlhaj tto svdn mylence, kter nen nic jinho ne zbytek prastar povry, je vkad nemoci vidla trest zanjak hch. Mezi tmito nboenskmi nebo polonboenskmi moralisty je tak nejvce pvrenc teorie oantick syfilid. Protoe smilstvo bylo nasvt odjakiva, byl tu tak vdy syfilis. Kn veho druhu adob proti morm apohromm doporuovali kajcn prostedky ateologickou mystiku msto hygienickch avcnch opaten. Nhl rozmach syfilidy vak musel bt nakonci 15. stolet mnoha lidmi jet pokldn zabo trest. Ale utehdy pravil lka Antonius Musa Brassavola vesvm spise De morbo gallico tractatus: Nkte hledaj pinu tto nemoci vBohu, kter tuto nemoc poslal, ponvad chce, aby selid vyhbali hchu smilstva. Proto sesoulo spojil takov nebezpe, tae mnoz tuto nemoc pojmenovali boskou, jin saturnskou, protoe Saturna povauj zajejho pvodce. kaj tedy, eje tomysl bo, aby tm bylo smilstvo potrestno. Ale takov vaha pro kadou nemoc me platit, jen kdy je sesmilstvem vespojen apochz znho. Proto by vichni museli bt boskho pvodu. A pro, kdy Bh vythl doboje proti smilstvu, nevythl proti lichvm, loupenkm, lupim, rouham, vrahm, kte pece pou mnohem stralivj zloiny ne ti, kte provozuj soulo, ne kdy sebezuzdn spojuje sbezuzdnou? Nebo pohlavn poitek je ukadho pirozenou vc avolba krsky sedje povaze apedpisu. Ale nepirozen vkadm smru je lovka zabjet, olupovat, okrdat, hanobit. A kdyby setak velmi bohu nelbilo, elid Venui holduj, mohl by jim tuto touhu vzt anikdo by nebyl nalezen, kdo by lsky uval. Co konen zlho spchali ajak smilstvo chlapekov, kte jsou vmateskm tle nakaeni syfilidou? eknme tedy jako Hippokrates vesv knize osvat nemoci, etato nemoc nen svtj ne vechny ostatn. Jak proti tomuto vcnmu sudku jet stedovkho lkae zn komicky vklad jakhosi dekadentnho modernho spisovatele, kter pvod syfilidy svd nasamootravu, vznikajc vtle nervovm otesem, dsledkem oklivosti, kter pr koitujc vdom nebo nevdom maj navzjem jeden ped druhm! Pinou syfilidy je jen syfilis: Je tourit, zcela zvltn nakaliv nemoc, odostatnch pohlavnch nemoc zcela odlin, jej povaha nen nijak spojena spojmem smilstva apipout mstn iasovou nkazu jakmkoliv zpsobem. Podobnho druhu jako povra osmilstvu byla povra, esyfilis vznik nepirozenm stykem lovka sezvetem, tzv. sodomi. Dalo by sevak nejve hovoit otom, ezve me lovka nakazit. Ale donedvn doby senejlep znalci syfilidy shodovali vtom, eskuten ppad syfilidy se uzvat nevyskytuje, ateprve pomnoha pedchozch pokusech se vr. 1903 Menikovovi (Ilja M., 1845-1916, rus. biolog abakteriolog) podailo penst syfilidu zlovka naopici, atm zrove poloit zklad kobjevu pravho pvodce nemoci.

Nakonec tak astrologick (hvzdopraveck) povra zatemnila djiny pvodn syfilidy. Vtina soudobch spisovatel sedomnvala, evelk konjunkce Saturna aJupitera z25. listopadu 1484 veznamen tra apozice, vekter byl Mars, byly pinou pjinho moru. Dobr Jupiter pr podlehl zlm planetm, Saturnu aMarsu, aznamen tra, jemu podlhaj pohlavn sti, vysvtluje, pro byly genitlie mstem prvnho toku nov nemoci. Proto tak lid, kte senarodili vtomto znamen, byli pokldni zapedem propadl pjici, ale ostatn mli bt ohroeni mn... Tyto bludy jsou celkem mrtv; nen vak dosud, bohuel, mrtv pjice, tak jedna zpin novodobho umravnn, rozhodn dleitj apronikavj ne tzv. reformace sesvmi traktry akazateli. Syfilidou byla lska jet hloubji pokoena azneuctna ne knskou povrou aburoazn monogami. Osvobozen lsky, kter vnov dob aspo teoreticky jist velmi pokroilo, bude mon anadejde pirozenm zpsobem vkonen me teprve tehdy, ase vnov spolenosti lkask vd poda pjici potlait tak, jako touinila dve nap. snetovicemi.

IX.

STEDOVK ENA A MATESTV

Stedovk byl zkulturnho hlediska dobou nejostejho erosvitu, neustle zpascho mezi ivotn radost apovrou, vnm jednou ona, podruh tato nabvala vrchu arozum stle znovu kapituloval ped svtlou vn nebo temnm poblouznnm. Jen pomalu atce objevoval stedovk starovk vdn anavazoval navcn imorln vymoenosti klasickho antickho svta. Nememe tedy ani oekvat, eby byl pispl kosvtlen askutenmu povznesen matesk funkce eny. Kesanstv, kter pijalo primitivn pedstavy odui avponkud abstraktnm rouchu otrvilo zdroje poznn mystickmi spekulacemi, kter jsou vdy spe padkovou ideologi nebo mocenskm prostedkem panovanosti. Na dlouh stalet en vzalo pedevm svobodu matestv. Klc ivot. Jak vme, byla neznalost souvislost mezi soulo apoetm obecnou znmkou primitivnho ivota ateprve pomalu apokrokem odtzv. emanismu kanimismu akve vdmony abohy, doshlo lidstvo druhho stupn poznn, kdy sedomnvalo, eje soulo nutn, ale vlastn oplodnn sepesto dje nadpirozenou cestou (srov. vpedch. dlech). Kesanstv senedostalo dle. Sice u napotku uznalo, esoulo je nezbytn podmnka poet, ale nepovzneslo senad uen odui, kter je pr naprosto nutn kevzniku lovka, atm trvale zatilo cel kulturn vvoj kesanskho svta povrou, jej dsledky stle jet stra ivnovodobm zkonodrstv. Jako uAustralan had, koliha, klokan, uInd ibis, uJaponc motl nebo jeb, uMexian erven kolpk, byla zazprostedkovatele novorozeat vcel Pedn Asii pokldna holubice, kter sepozdji stala posvtnm zvetem bohyn lsky. U Germn askrze n ivjinch evropskch zemch ml tuto lohu p, vedle nho vdvj dob ihad azajc, vsevernch zemch labu. p sepvodn jmenoval adebar, co znamen pine dt. Tito prostednci pineli dtsk zrodky zestrom nebo vod. Pohdka opu tedy vznikla zprastar spolen vry vt nebo on podob uvech nrod, kter jet ped dtmi netajily pohlavn vci akony, anebyla tedy vynalezena pro umravnn klamn mldee, kter sivymyslela teprve pohodln vchova, zaloen nafalen morlce. Primitivn animismus sipedstavoval dui admona velmi asto vpta podob. Tak nanboenskch kesanskch obrzcch vdme bla vpta podob, kter sty opout posedlho. Holubice pispla, jak znmo, ikneposkvrnnmu poet Marie apozdji byla ztotonna sesvatm duchem. Kesanstv, kter mlo odpotku vru vdui, m tu pochybnou zsluhu, ecivilizovanmu svtu vnutilo sv mystick pedstavy ooduevnn plodu aklcm ivot azvyhnn plodu uinilo zloin, m dalo vldnoucm tdm dorukou jednu mocnou zbra proti svobod matestv aprozetelnmu plozen dt aotzku umlho potratu odstranilo zesfry lkask vdy azatlailo ji doptm fuerstv avdlkstv. Germnsk kmeny, kter byly vranm stedovku pedevm nositeli kesanstv, pvodn neznaly zkon proti umlmu potratu. Tacitus (srov. vpedch. dle) ovem vesv Germanii pe, eomezovn potu dt bylo pokldno zaneest a ezde dobr mravy mly vce sly ne zkony jinde. Z toho pedevm

vyplv, eGermni nemli pslun zkony. Ale jak je dnes udokzno, chtla Tacitova Germanie vykreslit ideln obraz tehdejm manm, unich uexistoval jev obvykl vcivilizovanch zemch: mnoila sezde pedevm chudina, ale vy vrstvy siln omezovaly poet svch dt. Jist st mskch sttnk setedy snaila zmon vrstvy pesvdit, emaj schudmi zvodit vrekordnm plozen. Takovou tendenci mlo iTacitovo dlo, ale veskutenosti tovGermanii vypadalo ponkud jinak. Z germnskch povst atradic vychz najevo, ezde byla obvykl etn odkldn dt, kter nebyla trestna. Otec rozhodoval otom, m-li bt novorozen ponechno naivu nebo nikoli. Kesansk lex Visigotorum (zkon Vizigt, Vizigti, kmen Gt, kter ovldl Itlii, viz ve)) vslovn k, ejde opohansk zvyk. Komente kediktu Rothari (z 11. stol.) prav, ezavyhnn plodu proveden sesvolenm thotn ajejho ochrnce nen teba zaplatit pokutu. Ob velk prvn nmeck knihy, Schwabenspiegel aSachsenspiegel (1274 a1220; nm. stedov. prvn kodexy, zahrnujc star zvykov prva, prva zemsk imstsk, veejnoprvn pedpisy, trestn prvo atd.), nepovaovaly vyhnn plodu vbec zahodn zmnky. Podle germnskho nzoru tedy neml plod lidsk prva. V i msk, kde kesanstv vzniklo, platil lex aquilia apodle nho byl trestn lovk, kter en zpsobil potrat ranou pst. Tedy jen poruenm vvoje plodu znedbalosti aproti vli eny bylo trestno jako zsah doosobnho prva. Vme u, eustarch man bylo rovn obvykl odkldn nevtanch dt ihojn pouvn abortiv, enenarozen dt nebylo pokldno zalovka, aproto vyhnn plodu nebylo vradou, ale nejve nemravnost, pokozovalo-li patriarchln zjem otce nebo zjmy vldnouc tdy. Teprve pozdji, kdy systematick snaha vych vrstev oomezovn potu dt, ohroovala moc panujc tdy, zaalo bt vyhnn plodu psn trestno. Na tuto zleitost hledli man spe jako eck prvnk Lysias (srov. vpedch. dle), kter vr. 430 p. n. l. zastval nzor, eby bylo pedem nutn zjistit, jak povahy je plod, tj. zda jej lze pokldat zalovka, nebo jen tehdy by mohl bt usmrcen. Zjistit, zda ije, je vak vc prodnch vd alkastv. Rovn podle biblickho prva byla patrn otzka umlho potratu jen rodinnou zleitosti. Ve II. Knize Mojov (21, 22-25) teme: Kdy by sesvadili mui aurazili enu thotnou, take by vyel zn plod jej, ale zhouba by senestala: pokutovn bude, jak by uloil na mu t eny, ad vedle uznn soudc. Pakli by smrt pila, tedy d ivot zaivot. Jak je vidt, oplodu zde nen jedin slovo. Tedy ani zmskho abiblickho prva sinepineslo kesanstv sv pojet zloinu proti klcmu ivotu; natoto pojet mla spe vliv pozdn, padkov eck filozofie. Jej pvrenci sidychtiv pisvojili uen opreexistenci due, kter spolu stkem zesmyslovho ivota hlsil uPlaton apro sv mystick pedstavy nali jakousi oporu ivHippokratovch aAristotelovch spisech (viz pedch. dl), nap. vklamn domnnce, eplod muskho pohlav je zcela vytvoen u potyiceti dnech, ale plod enskho pohlav je beztvrn jet nazatku tvrtho msce. Tyto bludn amystick nzory tak psobily naidovskho filozofa Filona zAlexandrie (srov. vpedch. dle), kter znich odvozoval, eembryo zskv dui a eje tedy vyhnn plodu trestn. Kesanstv, kter seopralo oirok nevzdlan nebo polovzdlan vrstvy, ochotn pijmalo mystick nzory, kter psobily silnji ne vsledky stzlivho bdn. Prvn kesant ideologov sesnaili opatrn aupmn objasnit pravou povahu plodu. Vznikl dlouh spor opojmu due azpsob jejho vzniku. Podle novopla-

tonsk pedstavy mla due abslutn jinou povahu ne tlo; musela tedy dotla njakm zpsobem vniknout. Vznikly ti smry: jeden uil, edue je plozena rodii aembryo je tud oduevnn (generacianismus), druh mnil, epi plozen pechz due rodi nadt (trafucianismus) atet tvrdil, eBh tvo dui oddlen apen ji nadt (creacianismus). Tento smr vtzil, ale pesto sinebyli jisti, kdy setento proces odehrv. Tertullin (Tertullianus, Quintus Septimus, 160-220, m. filozof, crkevn otec, viz vpech. dle), kter nakesanstv pestoupil vr. 190, ani uml hebrejsky, sepidrel citace falenho eckho pekladu zII. Knihy Mojovy vtzv. Septuagint (pekl. Starho zkona v3.-1. stol. p. Kr.), kde semsto onepokozen nebo usmrcen matce hovo oneoivenm nebo oivenm plodu, onm vak bible nic nev. Vyloil sivc tak, elovkem je uona bytost, kter sechyst lovkem stt, protoe plod je u votcov semenu. Tak zaloil pedstavu oklcm ivot, nastoupil cestu temn mystiky, pokter kesanstv zachzelo stle hloubji doslep uliky. Protoe nemohlo nalzt dobu, kdy je plod iv, mla mu pomoci mystick spekulace. Tertullin doel ktomuto zvru: plod je iv vtom okamiku, kdy je hotova jeho forma. Bh ktomu potebuje deseti msc, protoe desatero m deset pikzn. A protoe vbibli (III. Kniha Mojova, 12, 2-5) je en pedepsno 40 (7 + 33) dn koiovn poporodu hocha a80 (14 + 66) poporodu dvete, vz zde tajemn odpov naotzku, kdy plod nabv dui aTertullin tvrdil, eproda potebuje tuto dobu, aby byl plod vtle vytvoen. Povriv afanatick Jeronm (Hieronymus, asi 348-430, viz ve), kter bibli peloil dolatiny (Vulgta, jej text ml pro crkev normativn povahu), pekldal zmnn msto sprvn, ale zamlel Tertullinv omyl, aby nepokodil mystick pojet novoplatonsk filozofie aprvnho kesanstv. Augustinus (sv. Augustin, 354-430, crkevn uitel, viz ve) paktonboenstv obohatil dalm bemenem mystiky. Na orientlnm manicheiskm uen (manicheismus, viz ve) vybudoval sv uen opekle, znho vzela zhoubn nauka oddinm hchu. Peklu propadli tm vichni lid pro Adamv hch anemohou seped blem zachrnit vlastn silou, protoe hch je ddn, vykoupen bylo provedeno vzsad smrt Jee Nazaretskho, ale astnit seho mohou pouze poktn. Due kadho lovka, kter zeme nepoktn, je tud ztracena. To plat ipro plod. Toto zvrcen pojet pakpelo (asi vr. 1145) dotzv. Decretu Gratiani, kter dodnes tvo dleitou st korpusu kanonickho prva. Tvrd sezde, eMoj ekl, ude-li nkdo thotnou enu, take nastane pedasn porod aje-li uplod vytvoen (o em Mojovy Knihy veskutenosti nic nevd), m sedt ivot zaivot, je-li vak plod jet beztvar, m bt potrestn penitou pokutou, aby bylo dno najevo, eped vytvoenm nen due jet ptomna. Jsou tud navdy zatraceny due tch plod, kter zemou nepoktn po40. dni thotenstv. Tak vzniklo dogma, jeho nekal moc nen dosud zcela zlomena. Kdy mt csai pechzeli kekesanstv, zaalo sitoto dogma podrobovat isvtskou vrchnost. Konstantin I. (Flavius Valerius, asi 275-337, m. csa, ediktem milnskm zaadil r. 331 kes. mezi povolen nbo.) trestal nejprve zabjen novorozeat. A tebae stt neml zkon proti vyhnn plodu, vykonval svm svtskm ramenem crkevn rozsudky, kter mly stle krutj amstivj povahu. Pro crkevn pojet je tento ppad charakteristick zpraxe Hugoliana, hrabte zeSegni, neboli papee ehoe IV. (viz ve). V reskriptu zr. 1214 kmnichm kartuzinskho du pojednval oknzi ztohoto du, kter obtkal enu, sn

il aobjetm vpasu j pivodil pedasn porod. Domnv se, etento knz unesm slouit uolte, ale eho rozhodl: Nebyl-li plod jet oduevnn, sm konati nadle oltn slubu, jinak toho initi nesm. Nmeck knstvo vak bylo brzy papetj ne tento pape au vr. 868 nawormskm koncilu stanovilo, eplod je odpotku, tedy stle lovkem. Zkony proti vyhnn plodu. Prvn svtsk zkon, kter mezi sv paragrafy pijal vr. 1507 vyhnn plodu jako zloin, byl Bambersk d prva hrdelnho, tedy zkon knete-biskupa bamberskho. Od toho roku tedy bylo vNmecku poprv trestno vyhnn plodu podle zemskho zkona. Byl-li plod oduevnn, bylo toposuzovno jako vrada atrestno smrt; nebyl-li vak domnle oduevnn, ml bt vydn nzor znalc prva. A pakputoval zloin proti klcmu ivotu zezkonku dozkonku, a sistle jet nevdli rady votzce, kdy zan oduevnn. Soudce vak njak podklad musel mt. Prvn pohyby dtte tedy byly pijaty zaznmku oduevnn. Protoe je vak zrove nebylo mon zcela urit zjistit, museli setto znmky vzdt asvtsk moc nakonec rozhodla, eplod ije pouplynut poloviny thotenstv. Na tomto stanovisku stlo obecn zkonodrstv v18. stolet. Bavorsk trestn zkon zr. 1754 trestal jen dokonan vyhnn plodu samotnou thotnou, ale rakousk trestn zkon Marie Terezie zr. 1768 trestal dokonce sterilizovn eny, a tokadho astnka tohoto konu smrt. Pes odpor osvcench lka aprvnk ijinch vynikajcch myslitel pokraovala crkev, asn stt, natto cest povry, anakonec prohlsili, eplod je teba pokldat zaiv odprvnho dne thotenstv, m bylo vyhnn plodu u vprvnch dnech thotenstv pokldno zazloin. Svoboda matestv byla alespo podle zkona zruena, co vpraxi mlo amohlo mt jen ten dsledek, eeny odhodlan rodit jen podle sv vle byly vydny napospas fuerm avydram. Tak je tomu dodnes vevtin stt. Stt jako mocensk apart sehorliv star jen oto, aby vykoisujc tda mla nadbytek lacinch dlnk aochotnch vojk, neprojevuje vak dn rozumn zjem oto, jak dti jsou plozeny arozeny. Dnen forma sttu (tj. vautorov dob) nezapr ani svou skutenou povahu, nebo ipelidnn stty, hlsajc svou ivotn potebu, aby mohly zvtit sv zem, jako je nap. Mussoliniho Itlie, vypisuj prmie pro rodiny smnoha dtmi. Otzka, zda m embryo zvltn prva jako iv tvor nebo je-li jen soust matky, onm m pedevm matka sama rozhodovat, tato otzka ajej nesmysln crkevn een ustoupily dopozad ped mocenskm zjmem sttu. Dnes je uml potrat sthn veskutenosti nikoli znjakch domnle morlnch dvod, ale vzjmu vldnouc tdy, kter potebuje slep semnoc lidsk materil pro sv imperialistick choutky aochotnou podno reakce. Neposkvrnn poet. V mytologii vech nrod anboenskch spolenost vdy nalezneme etn prastar pedstavy iohlasy primitivnch socilnch obyej. Plos-Bartels vtomto smyslu upozornil nakesanskou conceptio immaculata, neposkvrnn poet, kter vmn abstraktnm roue bylo kdysi obecnou pedstavou primitivnho lidstva jako teba ijdro pohdky opu, kter pin dti. Stedovk sevak nespokojil spouhm abstraktnm vkladem, kter dosud katolick katechismus. e Panna Maria poala zDucha svatho, byla thotn aporodila Jeka, otom vypravuj evangelia, ale jak se tovechno stalo, otom

napsali uen teologov mnoho rozprav. Klerikov ani prost vyznavai nemohli pochybovat otom, eKristus vtle panny proil embryonln ivot, nemohli tak nepipustit, esemusel njakm zpsobem dostat dodlohy bo matky. Jakm zpsobem, otom sevak vedly velk spory. Tento teologick spor nen pro ns zajmav, pounj je, jak sizvstovn Marie pedstavovali stedovc umlci, kte chtli svmu obecenstvu nzorn podat sv vcn pedstavy. Andl, doruitel zrodku, klec ped pannou avyizujc bo poselstv, pedstavoval sice nejprost pojet scny, ale nezdl sedost srozumiteln pro syrovou mysl prostch vcch. Bylo teba nzornji vylit bo ast pi tomto zzraku. Misti tedy otevrali nebesa nad pannou, stavli donich ehnajcho Boha, vyslajcho Svatho ducha vpodob holubice, tedy vpodob elfickho zvete, zprostedkujcho optn vtlen. K jasnjmu pedveden mysteria pouvali zlat paprsky (emanace), vychzejc zBoha naklec Marii. Tu atam mly tyto paprsky podobu zlatch krpj, co byla vjdru stejn pedstava jako antick mtus oDanae (tj. ec. bje oDanae, kterou Zeus promnil vzlat d, atak sesn spojil). Na malb z15. stolet vobrazrn Vanucci vPerugii (Itlie) pin holubice napaprscch pann, kter zbon kle, vzobku podivuhodn pedmt zpti symetrickch ocsk zkroucench dos; tak sipedstavoval umlec penesen zrodku boho syna. Na olejomalb kolnsk koly asi zr. 1400, kter je nyn varcibiskupskm utrechtskm muzeu, kle andl ped Mari, kter sed ped otevenou truhlou smodlitebn knkou vrukou aobrac knmu cudnou tv. Shora nani slt svazek paprsk, koncch vjej svatozi. V n je holubice, jej hlava je rovn obestena svatoz. Zobkem sedotk temene Mariiny hlavy. Ponkud ve vpaprscch slt kesv matce embryonln Kristus shlavou vped. To je cesta podobn nadpirozen jako vHomrovch zpvech, kde seIris, poslice boh, sn nazem poduze. Embryonln Kristus je zcela nah; je tostejn pedstava jako ujedn aztck bohyn: dt pichz znebe, vnik doeny avulvou zn vychz. Ve star mnichovsk pinakotce je Zvstovn zkonce 15. stolet odanonymnho mistra. V horn sti je Bh sevztyenma rukama, obklopen tincti andlskmi hlavami. Dole je archandl Rafael aPanna Marie, nad jej svatoz sevzn holubice. Mezi Bohem aholubic je nazlatm podkladu systm paprsk smujcch kmadon. Na nich sevzn nah embryo Krista ahlavou vped, smrn skrenma nohama. Tedy zase pedstava emanace areinkarnace. Rovn vkov chodb brixenskho dmu je freska sestejnm motivem, bezpochyby pochzejc z15. stolet. Vidme zde opt holubici tsn nad hlavou Marie. Bh sedv zmandlovit otevenho nebe, natahuje ruce apropout znich prothl oblak, zahalujc Kristovo embryo. Pi podrobnm zkoumn pedstavuje oblak klubko andl. Embryo je rovn nah, snataenma nohama, shlavou obklopenou svatoz asmujc dol. Mezi jeho hlavou aocasem holubice lze pozorovat peruovan paprsky. V tympanonu portlu marinsk wrzbursk kaple je vtvarn dlo jet originlnj apounj. Kaple byla vystavna vletech 1377 a1479. Bh sed nahoe vglorii, vlev ruce dr zemkouli, pravou rukou sitiskne kstm hadici, kter sevine dol khlav Marie klec dole ped zvstujcm archandlem. Spodn konec hadice m podobu holubice, kter klade zobk doMariina ucha. Na portlu wrzburskho dmu pr byla dve podobn plastika, nakter vak smovalo embryo doMariina klna. O tom rovn existuj podobn obrazy.

Vzpomnme sizde bezdn nakritiku metafyziky, kterou Anatol France (Anatole F., vl.jm. Franois Thibault, 1844-1924, franc. spisovatel) umstil dosv Epikurovy zahrady. Vidme, jak vechny mystick pojmy, stejn metafyzick, plynou zmytologie, kter je zase jen pokivenm zrcadlem prastarch primitivnch pedstav. Neposkvrnn poet vkatolickm pojet jako mtus je pouh ozvna primitivnho nazrn napozemsk vci. Jdrem mystick katolick spekulace je tedy jen pedstava prodnho lovka, divocha, jeho vdomosti olidskm tle ajeho funkcch byly tm rovny nule. Takov je konec konc jdro vech nboenskch pedstav, ikdy jsou pokldny zanejvzneenj; odvdj ns nazpt dodoby, kdy siprodn lidsk kmeny byly nuceny povrami vysvtlovat jevy, kter nm dnes stle vce alpe osvtluje vdeck vzkum. Rzn stedovk nzory spojen splozenm. Nzory uench evropskch lka byly vestedovku ozvnou nauk latinskch aarabskch lka, jako byli Soranus, Moschion (Muscio), Galenus aAvicenna (srov. vpedch. dle). Na potku 14. stolet popisoval proslul chirurg francouzskho Filipa Krsnho, Henri de Mondeville, vesv Chirurgii dlohu takto: Maternk je vlivn d sloit, semenn, ivnat, studen asuch, je toplodc stroj ensk, podobn plodcmu stroj muskmu, jene obrcen. Krek maternku pipomn musk pyj, maternk moud achov sese zetelem kpyji stejn, jako pyj sezetelem kmoovodu. Maternk tvo dv plovk sloench jako povlak aludku zestejnch dvod. Maternk le nad konenkem, dole, mezi konenkem, moovm mchem ajinmi vnitnostmi. Smysl tto pozice mezi tmito orgny je ten, etyto orgny chrn embryo ped vnjmi razy. U en m maternk toliko dv dutiny nebo komory; ostatn ivoichov maj tolik komor, kolik maj ceck. Podobnho druhu bylo Anthropologium, kter spodivnmi obrzky vydal vLipsku vr. 1501 jist Magnus Hundt, apokroilej Artzenei-Spiegel Johannesa Dryandera, kter vylo vroce 1547 veFrankfurtu n. M. Lep vdomosti prozrazovaly anatomick tabulky Ondeje Vesalia (Andreas V., 1514-1564, franc. lka, autor sedmisvazkovho odb. dla; pedchoz jmna vtomto odstavci nevzn.), jejich prvn vydn vylo vr. 1538. Vlask lka Fallopia (tak Fallopio, Gabrielle F., 1523-15662, ital. anatom, kter prv popsal pesnji ensk pohl. orgny) podstatn natomto poli pispl kpokroku svm objevem vejcovod. Novj embryologie sezaala rozvjet teprve v16. stolet vItlii. U lkai Fallopia aArantius (Aranzi, 1530-1589, ital. lk.) vnovali pozornost anatomii plodu, a pakUlysses Aldrovandi (1522-1605, ital. prof. med.) aVolcher Coiter (1553-1600, holandsk anatom) nejprve zaali znovu vdecky pozorovat vvoj kuete vevejci. V jejich stopch pokraoval Fabricius ab Aquapendente (Fabrizio Girolamo, 15371619, ital. lk. aanatom). Jak sijet v16. stolet pedstavovali normln polohu plodu vmateskm tle, ukazuje obrzek zknihy Jakuba Rueffa Hebammen Buch, podle frankfurtskho vydn zr. 1581. Jak uvme, vldl uvech kulturnch nrod ado19. stolet blud, edt bhem thotenstv nhle mn svou polohu vmateskm tle, pevrac sehlavou dol, provd la culbute pemet, jak seodborn kalo francouzsky. I takov Arantius, k Vesaliv aprofesor vBologni, a mohl pi otevrn mrtvol velmi asto pozorovat hlavu plodu u vnejranjm thotenstv vst dlohy, obhajoval nzor, edt se napotku porodu pevrac nahlavu. Poprv tento nzor zaal potrat jin Vesaliv k, Realdus Columbus vesvm dle De re anatomica

(1559), kter semu posmval, epr embrya vdloze dlaj kozelce jako opice, provazolezci nebo komedianti, a toani tsnost pslunho msta nedovoluje. Obrzek zknihy Johannesa Dryandera (1547) zkapitoly Unnatrlich Geburt ukazuje, jak fantasticky sipedstavovali mimodn polohy plodu, onich umli velk znalosti. Ve stedovku auarabskch lka tak vldly, pokud jde olkaskou ochranu thotenstv nzory, jak jsme poznali vestarovku nap. uSorana. V knce Eucharia Roesslina: Der Swangern Frauwen und Hebammen Rosegarten (Rov zahrada thotnch en aporodnch babiek, 1513) teme: Thotn ena nem bti ln azahliv, m mrn choditi, varovati senemrnho tlaku askkn. Lid semaj mti napozoru, aby ji neudeili doramen aje. Bl-li seslehnut, m tu atam sedti hodinu sroztaenmi stehny, pakzase rychle vstti, bhati dol anahoru povysokch schodech, zpvati nebo hlun volati. Kdy obrn popsal dietu thotn eny, prav spisovatel veverch: Kdy sebl jejich den, e plod uvyjti m ven, je naprochzku chodit nech, nahoru, dol poschodech, by setm dn pipravily a bez pot porodily. Krom vivnch jdel naposilnnou doporuuje siln, vonn vno, koalku zezzvoru, hebku, libeku, kalknu, vlaskho kmnu ablho pepe. Ve svm Novm herbi (1543) prav Leonhard Fuchs (1501-1566, nm. lk. aprof. botaniky): Jed-li thotn eny asto kdoule, rod pr dvtipn aobratn dti. Ve stedovkch knihch pro porodn bby je vbec doporuovno thotnm enm, aby ily vesele abujn. Francouzt porodn pomocnci jim kesnadnmu porodu doporuovali, aby sivtraly mastnotu dostehen, klna, okol it apohlav, kdeto nkte lkai naopak varovali, ethotn nem pouvat parn koupele ani sinatrat tlo nebo hlavy mastmi. Arabsk lka Rhazes (tj. ar-Rz, zem. 932, nejslavnj lk. persk. pvodu, pc arabsky) velmi kral poutn ilou, dlouho oblben avelmi rozen obyej vdob thotenstv, rovn Lonicerus (v dle Hemannem-Ordnung, vyd. veFrankfurtu n. M. 1575) prav: V prvnch tyech mscch krev nepoutti, ani poiovati, nebo vtchto mscch jsou pouta plodu velmi mkk, jemn aslab. Medikamenty pro thotn eny. Z babickch knek ze16. stolet sedozvdme ohojnch medikamentech pro thotn eny. Upadla-li thotn nebo selekla, take je teba seobvat potratu, m siokuovat pohlavn stroj atlo vpedu omvat vodou, vekter uvaila kamenec, dubnky, ern koen, vno aocet. eny, kter vtinou slehnou pli brzy, simaj bhem thotenstv denn pipravit koupel zepku, hemnkovho kvtu, kopru, lomikamenu asoli postejnch dlech avn sizahvat stehna hodinu ped vee ati hodiny poveei ausuit sije teplmi tky, rovn ponkolik dn nalan aludek uvat usuenou vnitn ki slepiho aludku vevze zlaku svnem. Pi zcp mly uvat biretschkrutlein smslem nebo locikovou kai, vnutnm ppad tak pek zmedu aloutku nebo zbentskho mdla; pokud tonepomohlo, dostala podle medikovy rady projmadlo. Kdy ena asto trpla mdlobou aobtemi popoet, mla pt morettrank nebo npoj zrov vody,

ovku, skoice asalepu (suen hlzy vstavae). Mla-li nechu kjdlu, mla rno uvat douek zgrantovho sirupu, skoice aovku nebo dobrho morettranku, poloit sinplast naaludek asrden jamku sinamazat lentikovm, balmovm, pelukovm nebo kdoulovm olejem. Tyto lektvary apraktiky se vrzn pozmnn form udrely adonov doby mezi lidovmi vrstvami, hlavn navenkov. Dlka thotenstv. Jak je nm uznmo zminulho svazku, domnval seproslul eck lka Hippokrates, eplod narozen vosmm msci nen schopen ivota, ale sedmimsn dt me dle t. Aristoteles, Galenus, Plinius, talmudist iarabt lkai byli podobnho nzoru, pipoutli vak vjimky hlavn pro Egypt. Stedovc lkai tuto domnnku zdokonalili pouze povrami. Bernard de Cordon zMontpellieru seji vtrakttu Lilium medicinae (1305) snail odvodnit planetrnmi vlivy. Jacobo Forli (kter uil vPadov kolem roku 1400), takto vysvtloval vliv hvzd naivot plodu vrznch mscch thotenstv: V 1. msci thotenstv vldne Jupiter, quasi juvans pater jako drce ivota, v7. msci Luna jako podporovatelka ivota svou vlhkost asvtlem odslunce pijmanm, kdeto v8. msci Saturn, studen asuch, jeho povaha odporuje ivotu sjeho vlhkm ateplm potkem, proe tvorov, kte sezrod zajeho vldy, nemohou zstati naivu; v9. msci pakvldne opt udrujc Jupiter. Proti tmto domnlm planetrnm vlivm bojovali Pico della Mirandola (Giovanni P. della M., 1463-1494, ital. humanista), Scipione Mercurio (Geronimo Mercuriani, 1530-1606, ital. lk.), ale nzor, eosmimsn dt je neschopn ivota, seudrel ado17. stolet. Mercurio odvodoval totm, evEgypt apanlsku zstvaj osmimsn dti naivu, kdeto vItlii umraj, men silou vlaskch en achladnjm vzduchem, kter je dtti, zhkanmu teplem vmateskm tle, vItlii nebezpenj ne vteplejm panlsku aEgypt. Tak pemetem dtte tuto domnnku odvodovali. Pemet sepr dje vsedmm msci, kdy seme dt hned narodit at. Zstane-li vak popemetu vmateskm tle, neme se zajeden msc natolik zotavit zotesu, aby mohlo pet nmahu porodu; ktomu je pr teba dvou msc. Porod mrtvho dtte nen vzcn. Hrub nsilnosti namateskm organismu nebo prudk psychick pohnut atk akutn onemocnn matky, rovn urit konstitun choroby matky nebo otce, mohou zpsobit smrt plodu bhem thotenstv. A mrtv dt nen vdy ihned vyhnno zmateskho tla prodnmi silami. Zstv vnm nezdka nkolik nedl, ba imsc, adokonce sestv, ezmatky neodejde ani ponormln dob thotenstv. Pihod-li senkdy thotn en vn nehoda nebo je-li zjinch dvod vpochybnostech, zda plod jejho ivota dosud ije, shn se poneklamnch znmkch odumen plodu: touinili lkai pomnoh stalet, ani vak mohli pekonat obte, spojen stouto otzkou, nakterou vdy nelze odpovdt snaprostou jistotou. V Roesslinov knce (1513) teme: Podle dvancti znamen, dole popsanch, lze poznati mrtv dt vmateskm tle. Pedn, stanou-li seprsy eny zvadlmi amkkmi. Druh znamen mrtvho dtte, nehbe-li se u vmateskm tle, a sedve hbalo. Tet, le-li dt vmateskm tle, pad zestrany nastranu jako kmen, kdy seena obrt. tvrt znamen, chladne-li en tlo apupek, a dve byly tepl. Pt znamen, ezdlohy odchzej zl pchnouc vtoky azvlt,

mla-li ena ostrou horkou nemoc. est znamen, m-li ena hluboko zapadl oi ablmo hndne aoi sedvaj ztrnule, rty dostvaj olovnou atmavomodrou barvu. Sedm znamen mrtvho dtte vmateskm tle je, em ena velk bolesti pod pupkem avpirozen, jej obliej je cel znetvoen am patnou barvu. Osm, em ena chu naprotivn jdla anpoje, jakch dve nepovala. Devt, eneme spti. Dest, em ena ustavin nucen kmoi, nalhavou potebu jt nastolici, dl vak mlo nebo nic. Jedenct znamen, een obyejn smrd aokliv pchne dech druhho nebo tetho dne posmrti dtte. Dvanct znamen zpozorujeme, edt je mrtv vmateskm tle, zahejeme-li siruku vtepl vod apolome ji en natlo: nepohne-li se pakdt teplem, je mrtv. A tm vce znamen nalezeno bude nathotn en, m vt bude jistota, edt vmateskm tle je mrtv. I laik pochop, jak klamn je vtina tchto znmek; novodob diagnza sehlavn opr oznik pohybu plodu aozvny jeho srdce. Jako talmudist, kte sesnaili dostat dorukou potracen embrya, aby mohli zritulnch dvod zjistit jejich pohlav astupe jejich vvoje, piem bylo uinno nejedno dleit pozorovn pro embryologii, tak tak lkai 16. a17. stolet sesnaili provdt embryologick studia napotracench plodech. Prvn obrzek takovho tmsnho potratu uveejnil vr. 1642 Ulysses Aldrovandi zBologni hrab, kter sv jmn obtoval pro prodn vdy, anakonec zemel vchudobinci svho rodnho msta. Stedovk babictv aporodnictv. V minulm svazku jsme siekli, esrozkladem svtovho mskho panstv aantick kultury zaniklo naZpad mnoho vdn aumn, protoe jim bylo kesanstv neptelsky naklonno azachrncem zbytk antickch znalost byla vranm stedovku arabsk kultura pot, coislm rozil sv panstv idouritch evropskch konin. Z tto kultury senejvce proslavil Peran znm pod jmnem Avicenna (Ibn Sn Ab Al al-Husain ibn Abdallh, 980-1037, pochzel zdne. Tdikistnu), jeho dlo Knn (plnm nzvem Knun f ttibb, Knon lkastv), soubor ecko-arabsk uenosti, bylo postalet hlavnm pramenem veker lkask vdy. Pro porodnictv vak jak uvme arabt lkai pli neznamenali amnisk reim vEvrop nic nezlepil. Babictv bylo penechno zcela nevzdlanm enm, kter nejradji pouvaly zaklnac formulky apovren prostedky, protoe zapinu porodnch nesnz vtinou pokldaly vliv bla, arodjnic azlch kouzel. V Nmecku venskm lkastv nejvce vynikala proslul abatye zkltera naRuprechtov hoe uBingenu sv. Hildegarda (1099-1179). Protoe jednm zkonk vech horlivch kesan je panenstv, posuzovala nap. menstruaci takto: Vymovn jest upanny svtlej ne unepanny, jej krev je lovoedj, zrove jest krev upanny vymovna zcv kapkovitji, kdeto unepanny sepodob spe malmu potku, ponvad deflorac ubyly oteveny. Pinou menstruace je hn pd Evin. Sv. Hildegarda sice zdrazovala konstitun choroby, ale nap. osangvinickch (tj. oench plnch krve, dynamickch, ivch, temperamentnch) kala, ejsou velmi plodn atak jen tehdy zdrav, vdaj-li se. Pestane-li unich menstruace ped pirozenou dobou, stvaj senkdy melancholick nebo dostanou bolesti nastranch nebo jim roste vmase erv i jim prasknou lzy, kter senazvaj scrofulae, nebo dostanou jinak nedleitou vyrku. Plno povry alkaskch formulek pejatch odArab je tak vlkaskch spisech

Alberta zBollstdtu, biskupa vezn, kter je obecn znm pod jmnem Albertus Magnus (1193 a1280). Jinak ml natehdej dobu skuten velk znalosti antiky. I vNmecku vak byli uen mui, kte mli lep vdomosti ahlavn lep nzor, ale nemohli proniknout erem vldnouc povry. Arnald de Villanova (12351312) vydal Breviarium, kter obsahovalo uvelmi rozumn nzory naporodnictv, ochybnch polohch dtte ajejich zmn, onebezpech toho, zstane-li lko vmatce, ovytaen mrtvho plodu atd. Energicky tak brojil proti zneuvn povrench prostedk nebo zaklnn anazval je bezbonmi. V lkaskm oboru ml nkolik horlivch pvrenc. Babictv vak vtto dob nebylo pouze vrukou porodnch babiek. Jet vr. 1580 byl vvoda Ludvk Virtembersk nucen vydat vnos, kter ovkm apastevcm zakazoval pomhat kporodu! Ani zmon avzneen lid nepouvali lkae, ale teba zdaleka povolvali dobr babiky. Tak posledn velmistr du nmeckch ryt, pozdj vvoda Albrecht Prusk, povolal kesv manelce babiku zNorimberku. Pedsudky, kter panovaly proti porodnictv provdnmu mui, pisply jist ktomu, etento obor dren byl nanzk rovni, ponvad tm byla lkam achirurgm brna pleitost, aby mohli sbrati zkuenosti aobohacovati jimi sv porodnick vdomosti. Byli-li volni vppadech, kdy sibby nevdly rady, byly toppady mlo vhodn khumnnmu pomhn, nbr vybzely jist jen knejhrubm, dti nicm operacm.18 A tento stav zaviovali ilkai. Portugalec Rodericus aCastro, kter vr. 1594 vydal vHamburku knihu kegynekologii aporodnictv, zde prav: Haec ars viros dedecet (toto umn neslu mum). U pedtm Jean Le Bon, osobn lka Karla IX. veFrancii, kter rovn vydal bez praktickch zkuenost knihu oporodnictv (Therapia grafidarum, 1577) stanovil poadavek, aby bba, nev-li sirady, nevolala lkae, ale chirurga, co znamenalo ranhojie, jeho umn avdn bylo velmi asto vce ne nepatrn. V 15. a16. stolet nastal vNmecku obrat klepmu. Na zatku 16. stolet se udozvdme oporodnicch, kterch siobyvatel vili. Zajmav ppad sestal vr. 1516 vevcarsku: Lka Alexandr Zitz, pochzejc zVirtemberku, provdl praxi vBadenu (mst vkantonu Aarau), ufreibursk kantonln vldy (fribourgsk, Friebourg, vc. msto akanton), sevak stal neoblben, protoe pr nacti utrhal spseencm vvody Oldicha Virtemberskho. Vlda ho proto dala zatknout avypovdla. Ale u zapl hodiny pojeho zaten zaala vBadenu jedna ena rodit atento porod byl tak tk, eptomn eny nedoufaly, erodika vyvzne ivotem. Obrtily setud sprosbou nakrajskho sprvce, aby porodnka, kter setak asto osvdil, propustil, aby mohl zashnout apomoci, co jim bylo tak povoleno. Zitz byl tedy povoln adovedl porod keastnmu konci. Tu sesely badensk dmy aposlaly vld prosbu, aby nenechala zkuenho mue zevcar odejt aalespo mu dovolila, aby semohl hjit, aodpustila mu ivtom ppad, eseskuten dopustil neho trestnho. Tak babickmu emeslu pinela nov doba nkter dleit zlepen, jednak tm, ebabiky zaaly bt placeny zveejnch prostedk, byly pro n vydvny dy atak ustanoven, podle nich eny hlsc se ktomuto povoln musely sloit odbornou zkouku. V polovin 15. stolet uinil veFrankfurtu n. M. Jan Leidemann odkaz svmu rodnmu mstu, zjeho vnosu mly bt babiky placeny, aby chudm enm

poskytovaly bezplatnou pomoc pi slehnut. Nap. vr. 1456 tak byla poprv ustanovena babika, kter byla honorovna tymi zlatmi ron. To sepatrn osvdilo, nebo vr. 1488 bylo vemst takovch babiek pt. Byly nazvny stadtammen nebo des rates ammen. Ve mst vak byly ijin babiky, kter vak potebovaly svolen odrady proto, aby jim bylo nkdy dovoleno nechat sefarem ohlsit zkazatelny. Instituce mstskch babiek pakbyla napodobena ivjinch mstech. V r. 1496 existoval vBasileji vbor en, kter ml dozor nad babikami. d pro babiky vydala u vr. 1451 mstsk ezensk sprva; tak zde semusely uchazeky podrobit veejn zkouce. Zavzaly se, evdy pjdou hned tam, kam budou volny. Na skm snmu vezn vr. 1532 vydal csa Karel V. (viz ve) proslul Carolina, d hrdelnho soudu, vjeho jednom lnku setak babikm pedepisuje, aby mly stle pipraveny svou uitenou adobrou vzbroj, jako je stolice, nky, houba, jehly anit. Prvn instrukce pro babiky byly vydny vr. 1480 veWrzburku. Ve druh polovin 16. stolet vyzvala Kateina, rozen princezna Sask avdova povvodu Zikmundu Rakouskm, pozdji manelka Ericha I., vvody brunvickho alneburskho, doktora Eucharia Roesslina veWormsu (pozdji veFrankfurtu n. M.), aby napsal uzde zmnnou uebnici pro babiky. Byla vytitna veWormsu vr. 1513 avkrtk dob doshla neobyejnho rozen. Je tosoubor Hippokratovch, Galnovch, Avicennovch ajinch nauk. Jej autor byl lkrnk, pakvr. 1506 mstsk lka veFrankfurtu n. M., vr. 1513 veWormsu, vr. 1517 opt veFrankfurtu asnad zemel vr. 1526. Jak jsme ekli, jeho Rov zahrada neobsahuje vsledky vlastn zkuenosti, ale poznatky sestaven zestarch autor, li sevak odpedchozch lkaskch dl obrzky, knim nael vzor vSoranov aMusciov dle. O vznamu arozen knihy svd, eje znma asi vestu vydn. Roesslinv syn obstaral latinsk peklad, vr. 1536 vyel francouzsk peklad, pozdji ianglick vydn. Tak tento pklad byl nsledovn. V polovin 16. stolet byl Jakub Rueff vyzvn curyskmi chirurgy, aby napsal populrn pruku pro porodn bby, thotn aestinedlky. Vyla vr. 1554 aautor podal purkmistra, aby ji rozeslal vem porodnm bbm aoetovatelkm vemst ivkraji. V tto knce je ledacos podno sezetelem knovm anatomickm vymoenostem, jinak je vak autor stle jet zaujat vrou vdmony. Tito spisovatel aautoi, kte je opisovali, nemli vporodnictv dostaten vlastn zkuenosti, kter by zskali pmo uporod. Pesto jejich knihy znamenaj zatek lkaskho vmovn doporodnictv vNmecku. Byl touznan pokrok, kdy nap. Walter Ryff vesv knize Frauen Rosengarten (Rov zahrada en) dal vr. 1545, aby byly porodn bby vyuovny zkuenmi lkai amsta dosahovala psen bby. V Curychu babiky zkouel ador. 1554 Jakub Rueff jednou zarok, snm toinili ijin misti, ponm tuto povinnost pevzal mstsk radn Konrd Gessner, proslul prodovdec. Avak ani on neml zporodnictv praktick zkuenosti. Dal pokrok vevvoji porodnictv sestal vMnichov nakonci 16. stolet. V r. 1589 byla vNmecku poprv zazena porodn sednice knutnmu vyuen vbabickm umn. Stalo se tovnemocnici sv. Ducha. Tu atam sevrchnostensk vzdlvn porodnch babiek neomezovalo jen natechnickou strnku, ale snailo setak elit vn zakoennm povrm. V

Zemskm zzen gothajskm teme: Maj bomu slovu piln naslouchati, velebnou svtost piln pijmati atoho, eho nabyly anauily se, pouvati kve akesanskmu ivotu. Naproti tomu vak povra azneuvn boho jmna islova (jak jest proti prvnmu idruhmu pikzn), tedy ehnn, kreslen znaek nebo psmen, podivn posunky akiovn, oddlovn pupku sjistmi otzkami aodpovmi, zavovn rozmanitch vc podivnch proti povrenmu uknut dt, postikovn ped koupel nebo pokoupeli apodobn vci, jsou netoliko unich pln zakzny, nbr tak, zpozoruj-li podobn nekesansk azavriteln ponn ujinch lid, maj je vn napomenouti, aby toho zanechali, rovn udati je fari nebo vrchnosti. Tak augpursk d pro porodn babiky zakazoval veker ehnn, zbyten obyeje aprpovdky, hn zvyky. Byly zde tyi uc se adevt placench apsench babiek. Placen babiky mly mt nadomech vvsn babick tt. Tak pomalu vznikalo novodob porodnictv. V r. 1728 byla vetrasburku zaloena prvn porodnick klinika, tehdy ovem francouzsk. Na popud lka senyn oporodnictv zaal zajmat tak stt. V Rakousku byl zaveden vcvik babiek vr. 1748, profesura pro teoretick porodnictv byla zaloena veVdni vr. 1774, vBerln aKodani vr. 1751, vBruselu vr. 1754. Nzory nafunkci porodnch babiek sezatm podstatn zmnily. Zatmco dvj babick pruky je chtly vzdlat nadokonal porodnky, ponechvala nov doba vlivem rostoucch nrok tohoto pokroilho umn babikm mlo vzdlanm stle skrovnj msto uporodnho loe. A donedvna byla nicmn hlavn vc babickho vzdln ist technick strnka porodnictv adiagnostika, manuln pomoc ajednotliv porodnick operace byly pokldny zapodstatn kol porodn bby. Kdy vak byla poznna nakaliv povaha vtiny omladninch onemocnn avzrostly zkuenosti oprostedcch, jim selze vyhnout, vyniklo jet vce prvn lkask pravidlo, epedevm lkask pomoc neme ukodit ani pi vzdlvn porodnch babiek. Provdn dezinfeknch opaten sestalo polovinou vech funkc babiky. Podle toho unelze jako dve pokldat babiku zajakhosi podadnho porodnka somezenm fakultativnm oprvnnm kprovdn porodnickch operac, ale spe zastrkyni porodnho prbhu stou povinnost, aby sipi kad chylce odnormlu vydala lkaskou pomoc. Nejlep stedovk pda pro vdeck pokrok vak byla vItlii, kter naprahu nov doby mla tak blahodrn vliv naporodnictv vjinch zemch. Truchliv dsledky kesansk kulturn periody, kterou je teba povaovat zaminulost, byly poprv pekonny epochlnm inem: Mondini (Mondini, kolem 1275-1327, ital. lk., prof. chirurgie vBologni, autor dla Anathomia zr. 1316) sepoprv vr. 1306 odvil pitvat enskou mrtvolu, podruh vr. 1315 dokonce pi veejn pednce. Tm byla otevena cesta prodovdeckmu vzkumu, kter pomalu, ale nezadriteln vedl kesvtlu apravd. Ale vItlii udve existovalo stedisko vvoje, kter od11. stolet udrovalo vdeckho ducha uprosted povry amlo zvlt dobr vliv naporodnictv: univerzita vSalernu. Ve spisech salernskch uenc bylo tm vhradn udrovno hippokratovsk, aristotelsk, galenovsk apozdji arabsk vdn; kesanskho zde nebylo nic. Ze salernsk koly vylo inkolik lkaek. Dleitou lohu mla u vzatcch proslul Trotula (11. stolet), kter byla pokldna zaautorku Knihy oenskm utrpen ped porodem, zaporodu a poporodu ajej dlo oenskch nemocch je znmo pouze zvtahu ze13. stolet. Z tohoto dla

je zejm, elkask vdomosti tto koly vzrstaly nad pouhou vru vinnost domcch prostedk asnaily sepodporovat tak vvoj porodnictv. Nen podivn, ezde byly vynikajcmi lkakami eny, nebo von dob, jak vme, bylo poskytovno vzdln hlavn enm, kter seuily ilatinsky aecky. Trotula pli povrm nevila, nebo oamuletech soudila, ejejich inek je sice temn, ejsou vak babikami obecn pouvny. Prvn popsala pln natren hrzky, novou enskou nemoc moen dopostele arzn pohlavn choroby. V tto dob nabyla vznamu tak uroskopie (vyetovn moe), okter psali Platearius ml. (Regulae urinarum) aMathaeus de Archiepiscopo (De urinis). Na konci 15. stolet shrnuli lkask aporodnick stedovk vdomosti dosvch kompilac Francesco de Piedimonte, Nicolo Falcucci aSavonarola (Savonarola, 14521498, dominiknsk mnich, nb. aspol. reformtor, exkomunikovn apopraven). Zvltnho vlivu naporodnictv vjinch zemch nabyla Itlie v17. stolet spisy, kter byly sepsny pro vzdln babiek. Zvlt zde vynikl Scipione Mercurio (Mercuriani, viz ve), kter vr. 1621 vBentkch vydal La Commare oriccoglitrice (Porodn babika sbrajc zlato), kter bylo peloeno donminy avNmecku bylo dlouho dleitou autoritou. V obrzcch tohoto dla je vak jet mnoho umlho afantastickho. Velmi zvltn jsou pozice, kter m podle nho zaujmout rodika pi tkch porodech. eny, kter jsou pli tlust, simaj kleknout napodlahu apevrtit se nazda tak, ejejich ramena ahlava spoinou napodloen poduce, ale lokte jsou openy opodlahu apomhaj podprat tlo. V 16. stolet bylo vItlii zvykem, esenedlkm pinela posilujc potrava vezvltnch majolikovch miskch. Tyto ndoby byly nazvny puerpera nebo scodelle per le donne (misky pro eny). Byly ozdobeny rznmi vjevy, tu atam iporodnmi scnami. Takov scny jsou nap. nadvou miskch zUrbina asi zdoby 1530-1540, kter jsou nyn uloeny vberlnskm Umlecko-prmyslovm muzeu. Z lkaskho hlediska jsou zajmav tm, eukazuj, jak obvykl pozice pi porodu byly vItlii azkulturnho hlediska, eeny rodily vptomnosti mnoha en aporody vbec nebyly povaovny zanco, coje teba skrvat ped veejnost. Na jedn misce je pi porodu zobrazeno vedle nkolika en ihrajc sidcko, nadruh misce pomh rodice imlad pe. Marcellus Donatus (zem. vr. 1600, mantovsk lka) napsal knihu De medica historia mirabili, souhrn zvltnch porodnickch agynekologickch ppad. Tato kniha seproslavila tm, epopsala csask ez, proveden ranhojiem Krytofem Bainem vr. 1540 vItlii, prvn azcela nezpochybnn ppad skutenho csaskho ezu naiv en. Ranhojie oznauje Donatus zajednoho ztch lid, kte kouj pomstech. Pi tto operaci bylo vyato mrtv dt aena pozdji porodila jet tyikrt normlnm zpsobem. Tak Mercuriovo (tj. Mercurianiho, viz ve) dlo m pro djiny porodnictv vznam tm, evnm autor popisuje sv zkuenosti ocsaskm ezu, kter sebral nasvch cestch poFrancii vletech 1571 a1572. V Toulouse nap. vidl dv eny, kter slehly csaskm ezem aznich byla jedna jet devtkrt thotn aastn porodila. k, etato operace je veFrancii natolik uznvan, jako vItlii poutn ilou pi bolen hlavy. Anglick babictv. Jak sezd, byly stedovk porodn bby vAnglii zvlt oddny povrm, a tojet v16. stolet. Ve vyetovacch protokolech sevyskytuj ityto otzky: Znte nkoho, kdo uv kouzel, r, vzvn, kruh, arodjnch moc, zaklnn nebo podobnch sil nebo pedstav vymylench blem avdob

eniny prce kporodu? Uv nkdo kouzel nebo nedovolench modliteb nebo vzvn latinskch i jinch, ahlavn porodn babiky vdob, kdy ena pracuje kporodu? Jednaj osoby, viki nebo kurti, pstujc horliv vyuovn porodnch babiek, jak maj ktti dti vppad nutnosti, vsouhlasu scrkevnm prvem nebo nikoli? V polovin 16. stolet byly ianglick eny samy nespokojeny sesvmi nevzdlanmi bbami auznvaly, epotebuj lep znalosti. V roce 1537 tedy byla doanglitiny peloena uzmnn Roesslinova kniha avjejm druhm vydn vr. 1540 sivydavatel libuje, jak mla spch. Nicmn jet nakonci 16. stolet napsal Andrew Boorde vesvm Brevary of Health (Brevi zdrav) toto: V m dob, jak zde vAnglicku, tak ivjinch zemch ajako zastarovku, mla by bti kad babika pedvedena poestnmi enami velmi dstojnmi ped biskupa amly by j dosvditi, eje tovn, chytr amlenliv ena, kter m zkuenost aje hodnovrn, aby mohla konat slubu porodn bby. Pak biskup ml by ji zaspolupsoben doktora lkastv vyzkoueti apouiti ovcech, kterch je neznal; atato zkouka auveden je vc chvlyhodn; tak mlo by bti vAnglicku jednno, aby tolik en nebylo bdnch ani tolik dt nehynulo nakadm mst vAnglicku, jako dosud. Biskup by ml dohlet natuto vc. Nov, lep doba anglickho babictv zaala sHarveyem (Wiliam H., 1578-1657, fyziolog, objevil velk krevn obh, krom jinch prac vydal Opera omnia), otcem anglickho porodnictv, jeho latinsk spisy byly vroce 1653 peloeny doanglitiny. V polovin 18. stolet se vAnglii pomalu ujal zvyk povolvat kporodm lkae. Nestalo se tovak bez prudkho literrnho boje mezi lkai ababikami. Znm anglick spisovatel Lawrence Sterne (1713-1768) promluvil dotohoto zpasu vesvm Yorikovi touto perlou anglickho pokrytectv: A opravdu, mu-babika je obluda prv tak velik, jako kentaur ajako chimra, jak kdy zrodila se vmozku Iranov... Hanebn sezlobm, kdy nae britsk dmy tak mlo taj to, cotoliko jejich manel m spatiti, advaj na tocizmu muskmu prv tak bez bzn hledti, jako nasvj obliej. Jak pklad dvaj nm vchodn eny vtomto smru! Kdy jednou evropsk lka navtvil nemocnou sultnu, nebylo mu pi vyetovn tepny ani dovoleno, aby jej ruku spatil: podala mu ji, ale zahalenou zvojem. A nae britsk dmy jsou tak nesvdomit, eukazuj akurovi ito, covbec nem vidti... Jak je toasi ubok, kter zapomn jaksi nasv mustv asnil setak hluboce, eme pijati nzev babiky. Kletnci zItlie aeunuchov zVchodu klesli, jak sezd, sotva hanebnji. Francouzsk babictv. Podstatn pokrok vporodnictv uinila vestedovku Francie, kde seudrela siln antick tradice. Jak sivak pedstavovali babictv jet ve14. stolet ranhojii, ukazuje nejlpe vesvch spisech Guy de Chauliac, jeho babick nauky seomezuj nadv kapitoly ovytaen plodu avytaen lka; ostatn je penechno bbm. V jednom rukopisu jeho dla ve14. stolet je vak miniatura, kter opravuje domnnku, eveFrancii u ve14. stolet bylo lkask vyuovn provdno tu atam inamrtvole. Tak sejmnem francouzskho chirurga Ambroe Para (1510-1519) je spojeno nkolik novch popud asnaha dopomoci lkam kuznn jejich dleitosti uporodnho loe. Ale jet vr. 1587 vyla vPai knka stmto titulem: Vzneen asvrchovan vda opirozenm umn aemeslu porodnictv proti proklat azvrhl neschopnosti en, kter jsou nazvny sages-

femmes nebo belles-mres asvou nevdomost dvaj denn zahynouti nekonenmu potu en adt pi porodu. Nicmn Parovo sil nebylo zcela marn. Z jeho koly pro babiky vyla nap. Louisa Bourgeoisov, nazvan Boursierovou, kter napsala velmi dobrou knihu pro babiky, vydanou vletech 1609-1642 tikrt; jej titul znl: Rzn pozorovn oneplodnosti, ztrt plodu, plodnosti, porodech aenskch nemocech. Parv k Guillemeau sepokouel onovinku: zjitn ivota plodu zavedenm ruky dodlohy. Snail sezjistit sac pohyby dtskch st. Lkai jako porodnci nabyli veFrancii vnosti teprve tehdy, kdy Jules Clment (1646-1729) pomohl vr. 1636 kporodu milence Ludvka XIV., La Vallire, abyl krlem zahrnut poctami. Od t doby senazvali chirurgov, kte provdli porodnictv, accoucheurs amusk pomoc pi porodu sestala mdou. U ostatnch evropskch dvor paknleelo kdobrmu tnu, nechvat sipomhat lkaem; ranhojii byli vyslni kporodnickmu vzdln doPae nebo byli povolvni pat porodnci; Clment byl nap. tikrt vMadridu, aby pomhal imanelce Flp V iia . Vznam lka pro porodnictv byl jet v18. stolet hodnocen vce veFrancii ne vNmecku. Komenttor trestnho du Karla V. (Carolina, srov. ve), vbec alostnho produktu svtskho ramene, odpovdal vr. 1721 naotzku, zda vpochybnch ppadech m vt vhu sudek lkae nebo porodn bby: Akui jsou uGal voblib, nikoli uns. Holandsk babictv jet v17. stolet nm ukazuje dlo haagskho lkae Solingena (1693): Nen tud divu, emnoh ven eny jsou opatrn arozmlej se, ne sivezmou porodn bbu. A totm vce, edenn zkuenost jasn u, esenajdou itakov, kter st ani pst nedovedou, amnoh, kter kdy byly propadly chudob, ihned seu tto tak veledleit slub ut neb on zkuen babiky jen tak zanic nebo za tomlo, cojet mohou sehnati: A kdy sedomnvaj, esenapolo douily, chtj siihned hrti namistra; zvlt, kdy aspo dvma nebo tem mankm nebo jin, jej mu je toho umn, pomohly anikoli pro zisk, tu ihned nos nos vzhru anafukuj se. Ty pak, kter dovedou itrochu sti, dostvaj tu atam psemn, jak sechovati maj, napsno nakousku ke nebo pergamenu nemnoha psmeny, kter tak pkn jsou seadna akad nasv pslun msto tak vborn jest posazeno, podle jejich zvyku, take je rozko tosti. To km proto, ponvad podobn instrukce nemvaj ani ptadvacet dek stakovmi vrazy, eje lovku stydno, jak tomm doma jet uschovno, a paksepust stm navodu, jako by sibyly koupily vtr uLaponc nebo Fin, zavzan dotku. Tak sedje navenkov, kde nemaj asto ani pohodln stolice nebo jin nezbytnosti... Nicmn najdeme tak zdatn arozumn bby, snimi jsem provozoval praxi ajet rd provozuji. Ale ty jsou zestar koly, kter mla zkuenosti. Aby sevak zamezilo, aby nov babiky nebyly tak brzy piputny kprovozovn takov sluby, ustanovila nkter msta uritou dobu, vekter semaj pohodln zaditi avzdlati. A kdy nabyly jakhosi vdn, nadila, aby ponjakou dobu jet provozovaly praxi pod dozorem chytr azkuen bby, tak piny udvaly amedikamenty pedpisovaly, pokud jim todovoleno, aby toti, ponvad medicn nerozumj, nedvaly vnitnch medikament, pokud sevn neporadily slkaem... Jak bylo jet vtto dob porodnictv lkam ztovno, ukazuje obrzek vknize porodnka Samuela Jansona (1681): Porodnk arodika sed jeden proti

druhmu, mezi nimi je velk prostradlo, kter m najedn stran lka ovzan okolo krku anadruh stran rodika kolem pasu, apod tmto hadrem, jeho strany ponkud pozdvihuj dv eny, provd porodnk zkrok. V r. 1725 pedloil Jean Palfyn (Johannes P., 1650-1730, profesor chirurgie aanatomie vGentu) francouzsk Akademii model svch porodnch klet, kter vynalezl aihned vnoval veejnosti. Palfyn tak vr. 1708 napsal anatomii pohlavnch orgn. Kest dtte vmateskm tle. Podle kesanskho nzoru je teba pro blaho nazemi inanebi urit obad -kest. Protoe nkdy zauritch okolnost, pokud nen mon nechat provst rituln kest legitimnm knzem, nap. je-li nebezpe, edt pedasn zeme, zavedla crkev tzv. kest znouze, kter me bt proveden nejen vcm laikem, lkaem, porodn bbou atd., nbr dokonce ijinovrcem. Je bu bezprostedn platn nebo vyaduje dodaten kest, byl-li pedchoz akt spe provizorn povahy. Tato kesansk instituce ovem vyvolvala konflikty slkaskm svtem, hlavn pokud lo oporody, pi nich rodika nebo rodc sedt byly ohroeny smrt. V r. 1909 vzbudil svtovou pozornost tzv. tyrolsk ppad. Katolick pedstaven dala, kdy mla operace nepzniv vsledek, aby byl plod jet rychle ped skonem pacientky poktn vmateskm tle. Mlo setak stt metodou katolickho lkae dr. Treitnera, popsanou vkatolickm tvrtletnku, vydvanm dvma profesory biskupsko-teologickho diecznho uilit vLinci pod nzvem: Kest vmateskm tle dutou jehlou. Nov metoda, jak lze prostm zpsobem dt in utero platn poktti. Pro duchovn paste, kesansk lkae aporodn bby. Toto vylo vroce 1908! Kest vmateskm tle je vbec nebezpen vmysl. Horeka omladnic, kter dve dila epidemicky ahubila matky, je dnes redukovna naminimum, protoe neastn avysmvan nmeck vdec Semmelweiss19 odkzal svtu pesvden, ehoreka omladnic je infekn nemoc, kter je zaviovna neistotou ahlavn rukama vyetujcch osob. Porodnm bbm je tud lkasky zakzno vnikat rukama dodlohy. Jejich prsty semaj zastavit ped stm dlohy. A prv vnitrodlon kest by vyadoval hlubok zsah dotla. Kest znouze by seprovdl bu prstem namoenm dosvcen vody nebo stkakou. Stkaka rovn obsahujc svcenou vodu by tlakem zaceremonilnch kestnch formulek polvala vtmavm dlonm nitru umrajc plod. Ze soudnho lkastv je pli znmo, jak povstn dlon stkaka dovede vrukou nesvdomitch porodnch babiek pinet smrt, je-li j pouvno kpotratu. Proto Treitnerv nvrh nakest znouze dutou jehlou (zd sevak, enikdy nepraktikovan) vyvolal rozhoen odpor lka. Takov jehla by byla dvojnsobn codoky atrojnsobn cododlky, srovnme-li ji nap. sobyejnou morfiovou injekn stkakou. Byla by zavdna pmo thotnm tlem khlavice umrajcho plodu. Musela by tedy propchnout pokoku, tukovou vrstvu pod n, kter je asto velmi siln, choulostivou pobinici, voln prostor, vnm sethotn dloha pimyk kbin stn, rovn velmi citliv pobinin povlak dlohy, silnou svalovou stnu krevnat dlohy, jej sliznici, pakopt voln prostor, pakplodov plenky akonen pokoku nahlav nenarozenho dtte! Co by tedy mohla jehla zpsobit, je-li ponechno nabb, aby zjistila polohu hlaviky!

Csask ez. Prvn zprvy ocsaskm ezu vestedovku jsou z10. stolet. Kostnick biskup Gebhard II. (949-995) dkoval pr zasvj ivot operaci, kterou byl vyznut zmrtv matky: Gebhardus defunctae matris utero excisus; rovn Purchard, svatohavelsk opat (zvolen vr. 958). O praxi talmudskch lka jsme se uzmnili vminulm dle. Tak francouzt lkai, Bernard de Cordon (1285) aGuy de Chauliac (1363), oba zMontpellieru, uili, ezeme-li thotn, m bt proveden csask ez; domnvali se, eplod me pomatin smrti jet njakou dobu t achtli tud udret sta adlohu mrtv oteven, aby kdtti mohl vzduch. Tato podivn domnnka sevyskytovala jet vnov dob ulidu veFranckm lese (Frankenwald vNmecku): zemela-li ena naslehnut, udrovali j sta oteven tskou nebo kolkem, aby sedt nezadusilo, ne pijde lka. Viardel (17. stolet), kter sm vyzl iv dt ztla, tento omyl potral: Vli nkdo, edt dch sty, jak semnoz domnvaj aproto naizuj, aby byl matce posmrti dn dost roubk, je tohloupost, protoe dt vmatce jinak ne pupenmi tepnami vzduch naerpv ajeho plce nemaj jet vlastnho zazen. V Nmecku je znm csask ez zdoby minesengr. V Eilhardov eposu oTristanovi (Eilhart von Oberg, 12. stol, epos Tristrant und Isalde vytvoil podle franc. vzoru, nmt viz ve) je len porod Blahcheflry, kter nosila Tristana pod srdcem. Porod byl tak tk, epi nm Blancheflr zemela a do sneit man dem wbe einen son z ihrem lbe. Podobn ppad je zaznamenn zDnska (1360). Dnsk ena zrodu Porse avdan zasprvce Bo Johnsena zemela pi porodu. Na manelv rozkaz bylo pot jet iv dt vyznuto zmateskho tla. V prvotisku mstsk frankfurtsk knihovny oAntikristu (Enndkrist) asi zlet 1473-1476 je devoryt pedstavujc narozen Antikrista. Antikristova matka pohlavn obcovala svlastnm otcem aplodem tto krvesmiln lsky byl on. V nzk sednici le rodika napryn svyvenou hlavou. Je obleena irokm rouchem sdlouhmi rukvy, kter zahaluje jej tlo odkrku akpatm. Na nohou m stevce. Nad bichem je roucho rozhaleno, take vidme velk podln ez nanahm bie rodiky. Z nho je vytahovn Antikrist osobou stojc zalkem; nohy mu vz jet vmateskm tle. Nelze rozeznat, je-li pomhajc osoba mu nebo ena. U nohou loe stoj bel vpodob rohatho vepe vztyenho nazadnch nohou; jak sezd, tak d operaci. Jin bel pijm dui, kter prv unik zst rodiky am podobu dtte. Oknem sednice pichz, jak sezd, andl. Na tomto mst je mon sezmnit tak ohrzn pove azloinnm csaskm ezu zlodj alupi. Etnograf Birlinger cituje zrukopisu Augsburger Malefizbchlein: Anno 1568 rozzl jeden lovk bicho jedn thotn en, plodu usekl ruku, aby sn kouzla provdl. Zloinec Buleney, popraven vr. 1586, piznal, eml spolu sedvma tovaryi usebe dtskou ruku vyznutou zmateskho tla, kterou zapalovali napti prstcch, aby sedovdli, nen-li vdom, dokterho sevloupali, nikdo vzhru, nebo kolik prstk nehoelo, tolik lid vdom bdlo. Ruku pokldali tak zaosvden aneomyln prostedek, aby sezmky samy otevraly. F. S. Kraus20 vypravuje: V Bosn zabjeli zlodji alupii thotn eny, nejradji vsedmm msci, otevrali je adt zmateskho tla vyat rozkrjeli nadlouh, tenk pruhy atyto kousky dobe usuili. Chtli-li pakvnoci vyloupiti nkde dm,

zaplili usuen kousek jako svku amohli pr pakneruen dm vykrsti, nebo vickni obyvatel domu spali jako devo anikdo senemohl probuditi, dokud lupii neodthli. e takov povren pedstavy zlidu nezmizely ani vnov dob, otom svd nmeck lidov psnika oprodan mlynce: A kdy pakmlyn vles el vc, ti vrahov mu pili vstc, dobrho jitra mu pli. Dobrtro, dobrtro, mlyni n, zda-li pakenu thotnou m, zaplatit chceme ji dobe. Tu mlyn ek sihloubaje: M enu, samodruh je, me ji prodati vru. Prvn nabzel ti sta, druh est set tolar, ale toje mlyni pod mlo. Teprve kdy tet nabdne devt set tolar, pijme mlyn nvrh apod njakou zminkou pole enu dolesa, kde ji pepadnou vrazi. Dobrtro, dobrtro, paniko, jste mlynovo zlatko, my jsme vs koupili draze. Ten prvn pl j bere u, ten druh vyth ostr n, t nt e r z a j . e t oprl i Tato lidov pse pronikla adovdska aDnska, take je pravdpodobn, eivtchto zemch znali takov povren pedstavy. Kdy byl poprv vEvrop proveden csask ez naiv en, nelze pesn zitt jsi. Nap. pr kolem roku 1500 byla csaskm ezem zachrnna isdttem manelka mike Jakuba Nuffera, ale zd se, enelo oskuten csask ez, nbr ooteven bin dutiny bhem mimodlonho thotenstv. Zato vak vybaskm zemskm prvu (kanton Schwyz, vcarsko) zr. 1389 teme: Manelsk dt, kter bylo vyznuto zesv matky, dd posvm otci amatce, peije-li je am lidskou podobu, a podtti dt jeho nejbli pbuzn zotcovy strany. Kdyby vak nebylo vry, edt ilo nebo mlo lidskou podobu, nutno todokzati dvma ctihodnmi svdky muskmi nebo enskmi, kte toodpishnou. Existence takovho zkona dokazuje, ezkonodrci csask ez nejen znali, ale ipedpokldali, etato operace me bt provedena sspchem. V 16. stolet bylo ocsaskm ezu naiv en velmi diskutovno vefrancouzsk literatue. Chirurg Ambro Par, onm jsme uslyeli, aanatom Charles Estienne (Carolus Stephanus) vletech 1539-1545 ovci pojednvali velmi podrobn. Prvn zjitn csask ez byl jak uvme proveden vroce 1540 Krytofem Bainem vItlii apopsn Donatem (viz ve). V r. 1581 byla tato operace doporuena Frantikem Roussetem aodt doby sestala uznanm jevem vlkask praxi. Prvn oven csask ez vNmecku byl proveden chirurgem Trautmannem 21. dubna 1610 veWittenberku apopsn Danielem Sennertem. Jako kuriozity zmartyrologie eny (martylogie, seznam svtk jednotlivch muednk vpoad crkevnho roku) zde uvedeme tyto ppady: V roce 1880 sepodle zprvy blehradskho lkae, dr. V. Dordvie, stalo, enedaleko srbsk

hranice vPritin nemohla ndenice pes tdenn muiv bolesti slehnout, vzoufalstv vzala bitvu svho mue, provedla nasob csask ez arnu sidala zat sousedkou. Po nkolika mscch, kdy referent podal zprvu otomto ppadu, byly matka idt zcela zdrvi. O podobnm ppadu referoval jist lka vodbornm asopise vr. 1885. lo osedmaticetiletou enu zBl uPodmokel. Ke konci jejho osmho msce nani vas pily bolesti, ale po24 hodinch opt pestaly. Pak nastaly keovit zchvaty, opt velk bolesti aohromn nadmut bicha, ale pohyby dtte ustaly. ena myslela, enastv jej posledn hodinka. Vzala tedy bitvu apomalu siproezvala vrstvu zavrstvou, bin stnu idlon stnu. Pak zrny vythla mrtv dt, odzla pupen ru anakonec odstranila lko. Povolan lka zail rnu apiloil obvaz; ena se ponedlouhm len uzdravila. O francouzskm ppadu pe Granier21: Tiadvacetilet selka byla vdevtm msci thotenstv, aproto naposmch venkovu. Otevela sitedy kuchyskm noem ivot odpupku a pokyeln jmu. Touto ranou vythla dt, kter vilo okilogram mn ne normln plod kekonci thotenstv. Tm dt usmrtila. Co sestouto enou stalo, nen znmo. O dalch tech podobnch ppadech referoval americk lka. Jen vjedinm ppad zemela matka nsledkem tto operace. Velk pokroky novodob operativn gynekologii pod blahodrnou ochranou asepce tak prosply csaskmu ezu azmnily, jak jsme tu uvedli vpedchozm svazku, jeho povahu nabn lkask zkrok. Porod zadnic. Mytologie nm vypravuje, eAthna sezrodila zDiovy hlavy, Bacchus zJupiterova boku, Buddha zpodpa sv matky, abyla-li Eva vyrobena zAdamova ebra, narodila seEskymaka bin stnou svho otce, kter othotnl, kdy sndl mystickho slaneka-jikrne. To jsou pohdky, kter seskutenm porodem nemaj nic spolenho, jako zejm asopiseck zprvy nkdy tak vrohodn oporodu hocha muem aoperativnm porodu odumelho dvojete zjeho ivho bratra. Nco jinho jsou porody zadnic, onich tu atam koluj zprvy mezi lidmi, ikdy jde oeny zcela normln vyvinut. Ve vtin tchto ppad sevak jedn oprvniky, kterm pi slehnut pirozenou cestou byla siln protrena hrzka. Takov protren hrzky me sahat pedn stnou konenku akiti, piem setedy i stv spolenou porodn cestou. Ale vevzcnch ppadech me nastat pi uritm znetvoen pohlavn oblasti tak skuten porod zadnic. Nejproslulej je ppad pozorovan Louisem vPai.22 Mlad dvka mla rodidla zakryta zvojem (atresi), kter nedovoloval zaveden du. Menstruovala it. Jej milenec nani nalhal aprosil ji, aby snm souloila jedinou cestou, kterou tobylo mon. Brzy sestala matkou. Slehnut vprav as adobe urostlho dtte sestalo zadnic. Louis otom vydal tezi, ale pask parlament mu tuto tezi zakzal obhajovat. Sorbona Louise vylouila zaotzku, kterou pedloil crkevnm kasuistm: Je-li ena takto ustrojena, me sn bti podle sudku morlnch teolog souloeno nebo nikoli? Vci sevak ujal pape Benedikt V. (viz ve), Louisovi zruil trest apot byla jeho teze vr. 1754 otitna. Tento pape sedomnval, edvka, kter nem vulvu, neme zadnic plnit dost pooplodnn. Zd setak, eporod zadnic byl znm utalmudskm lkam. Nememe vtchto kapitolch vylit vechny stedovk povry, lidov praktiky alkask omyly ipokroky, vztahujc se kporodu amatestv vbec. Vme u, evjdru sevaln neliily odpedstav apraktik vestarovku, jakmile stedo-

vk zaal navazovat naantickou tradici a evlidu aasto iuuench lid zbvalo mnoho povrench nzor zprodn doby. A rz tchto starch pedstav, povr apraktik jsme upomrn podrobn poznali vpedelch dvou svazcch tohoto dla. Zastavme setedy jet ujedn typick ukzky toho, jakmi vvojovmi fzemi sebylo mon propracovat kdnes platnm nzorm. Vypuzen lka. Albertus Magnus (Alberta zBollstdtu, viz ve) ve13. stolet jako prostedky kusnadnn odchodu lka doporuoval: esnek vaen vevn, jm semlo potrat bicho, parn koupel zeslepiho pe pro pohlavn orgny. Jako vnitn prostedky devn koen svnem, prek zbodlku apupavy vdeov vod, skoici vevod, jablenk, achtov prek vnpoji, olej jako pokrm atd. A pitom byl Albertus Magnus pokldn zanevedn vzdlanho mue. Eucharius Roesslin (viz ve) ustanovil pravidlo, elko odchz bez uml pomoci. Pouval pro n zvltn nzev buschlin. Nkdy pr odchz sdttem, jindy zstane pozadu. To sestv tehdy, je-li matka nemocn nebo slab, aby mohla lko vytlait, nebo je-li uvnit lko pevn pipoutno, nebo tak, vytekla-li voda zdlohy nebo sest dlohy smrsklo, je zk aotekl nsledkem bolest. V tchto ppadech mus bba lko odstranit, nebo jinak by rodika onemocnla, protoe zadren lko snadno hnije. Pozdji vak Roesslin rad, enejsou-li nic platn vechny prostedky, kter kodstrann lka doporuuje, aby setm pli netrpili, protoe vnkolika dnech serozpust avytee jako mastn voda. Neodchz-li lko, protoe je dloha uzaven, m pt rodika jalovec agalbanovou pryskyici vevn. Vz-li lko pevn, je teba okuovat rodiku rznmi balzamickmi, voavmi ismrdutmi ltkami, jako jsou asa foetida, bobina, lidsk vlasy, osl kopyto; pakm rodika tak zadrovat dech auvat emerku apep jako kchac prostedky. Roesslin vak tak u odstraovat lko rukou: bba zan m jemn zathnout, aby nebylo roztreno. Kdyby sebla, eje roztrhne, m je pivzat en nahoe knoze, ne pli pevn nebo pli voln, ale pimenm zpsobem, aby seneutrhlo anemohlo sesthnout zptky. Pokud je kdloze pevn pipoutan, m je bba jemn odloupnout, ale sohledem navelk bolesti eny je nem tahat hrub, aby nevyla tak dloha. M je opatrn popotahovat zestrany nastranu, aje uvolnn. Pan Bourgeoisov uila tuto metodu: Kdy sedt narod, m bt dobe pikryto apoloeno (nikoli tedy hned odvzat auznout pupen ru), pakje teba ohmatat bicho rodiky aptrat, nakter stran le lko: natto stran je teba dret ruku nebo nadit zkuen en, aby sem poloila ruku; usadilo-li selko, jak se tovtinou stv, pevn nastran, m je rukou jemn pivst zestrany doprosted bicha, odvst aodsunout, druhou rukou dret pupen ru. Aby byl odchod lka podporovn, m sirodika foukat doruky, nebo j bba str prst dokrku, aby zvracela, nebo en nake, aby tlaila, jako kdyby la nastolici. Kdy ani pesto nenastane douc vsledek, m dt en snst syrov vejce, aby vyvolala zvracen. Nepome-li to, m ena dostat tinkturu zbezovch kvt, vdechovat vpary zertova lejna nebo bobiny spalovan nauhl. S takovmi prostedky doshla cle uvce ne dvou tisc en ajen vedvou ppadech byla nucena odstranit lko rukou. Kdy vestarovku zaujmali kodchodu lka spe vykvac stanovisko, co inili lkai ado16. stolet, doporuovali Ambro Par, Rodericus aCastro, Scipione Mercurio, aby byla placenta vyata ped oddlenm pupen ry. To lkai

dlali v17. stolet. Pokud svho cle nedoshli zathnutm zapupen ru, pouvali ruku. Drelo-li lko pevn, doporuoval pask lka Mauriceau (1660-1709), aby byl kousek placenty radji ven ponechn. Nov ra vdjinch porodnictv nastala tehdy, kdy zaslouil holandsk anatom Ruysch uveejnil tezi, enadn dlohy je zvltn sval, jeho kolem je vypudit lko zdlohy. Proto selka nebo bba nikdy nemaj pokouet ouml odstrann placenty, protoe takovmi zsahy seme snadno zpsobit spadnut nebo obrcen dlohy. Od potku 18. stolet adopotku 19. stolet bylo lkastv vtto vci nejednotn; jedni doporuovali aktivn zpsob, druz vykvac, jedni zavdli ruku ihned, sten iped oddlenm pupen ry, jakmile lko nelo zapupen rou, druz vykvali atm sizskali zsluhu, eupozornili napatn strnky nsilnho postupu, ptrali popinch zadren lka avylili fyziologick dj vppadech zvlt opodnho odchodu lka. Velmi rozen bval nzor, elko, kter urodiku opout, ale stle jet nevylo cel, me samovoln zalzt nazpt nebo vstoupit dodlon dutiny. To snad souviselo sestarou pedstavou, edloha je iv tvor nezvisl naen. Hojn jsou ity zprvy, e pooddlen pupen ry pokldali zanutn pipevnit jej lkov konec zaenino stehno. Roesslin radil: A opozd-li selko anevychz, nem bti pitahovno avytahovno, nbr uvzno naobou nohou nebo nkde jinde, aby nemohlo zase nazpt vystoupiti. Podobn Davie Herlicius (De cura gravidarum et puerperarum et infantum, 1628?): Kdy pakzmilosti bo pijde dt astn nasvt, m bba nebo pomocnice dt brzy uvolniti, pupek nati prsty odtla enina pupku uvzati najejm stehn, aby lko nazpt senesthlo apot ueny setrvati, aby zkaenost ahniloba nepipravily enu orozum, ponvad velik zpach ztoho pochz, kter velmi ur hlavu isrdce. Welsch, kter peloil Mercuriovu porodn knku (Lipsko 1653) tak rad, aby byl lkov konec pupen ry pivzn knoze estinedlky nebo dren nkterou pomocnic, aby lko nemohlo uniknout. Mauriceau radil oboj, aby bylo pivzno kenin stehnu, nikoli tedy zestrachu, eby mohlo vklouznout znovu dodlohy, ale spe proto, aby neinilo en pote, kdyby j viselo mezi nohama. Stedovk nedlka. Za starch dob se vestedovku jet vyskytovalo nakuovn nedlky jako tu atam inakuovn menstruujc eny. Na uhelnk byl postaven trycht nebo tak pstroj zkonstruovan dopodobnho tvaru, etrycht tvoil spnv jeden kus. Pstroj byl postaven pod stolici, nakterou musela nedlka usednout. Byla zcela zabalena dopokrvek, take bylo vidt jen hlavu. U mnoha prodnch nrod bylo jak vme tlo nedlky hnteno apevn stahovno obvazy, aby sesthlo aena zstala thl. Dosud se toasto provd iukulturnch nrod zestejnho dvodu. Ale ztho dvodu je nap. vevchodnm Turkestnu (oblast vest. Asii, zabhajc doRuska, ny aAfganistanu) obkldno bicho nedlky erstv staenou ov k anatenou stahujcmi bylinnmi vami. Tento zvyk byl patrn rozenj, protoe jej francouzt lkai doporuovali jet v16. a17. stolet. Witkowski cituje vesvch djinch porodu Francouze Jakuba Duvala: Nkte pouvaj nabicho lko ihned, jakmile bylo vytaeno. Ale lep jest amnohem jistj, vzti ernou ovci, kterou zaiva jsme sthli vsednici nemocn eny, aki jet teplou, posypanou prkem zr aborvek, ovineme ji kolem beder aspodnho bicha. A pod okoniny tto ke nathneme ki zaje, kter podobn

je staena zeivho zvete, je jest hned zaznuto akrev dojeho ke zachycena, abychom jet teplou akrvavou mohli pokrti spodn bicho. Nebo tato tepl krev, kter je pokldna zahrubou azasmuilou, m velikou schopnost posliti dlohu apilehl sti azabrauje vrskm nabie. U Witkovskho setak dotme oprvnm porodu dauphinky (princezny) Anny Marie Viktorie Bavorsk vr. 1682, jej tlesn lka Clment j nadil obalit tlo erstv staenou k zernho bernka. Bylo nutno provsti eznkovu operaci vpokoji sousedcm spokojem porodnm, atu sestalo, ekrvav bernek bel zasvm katem akloi dauphininu. Toto divadlo zpsobilo takovou hrzu, epi dalch porodech dauphininch, nebylo upouito tto praktiky. U pokroilejch nrod, kter uvnovaly nedlkm zvltn pozornost, dostvala nedlka, jak vme, tak zvltn stravu srznmi lektvary akoenm. Ve stedovkm Nmecku byl vlkrnch aobchodech sdrogami asto prodvn zvltn prek pro nedlky, kindbettpulver, sms rznho roztluenho koen. Lucernsk vlda vr. 1418 vydala pedpis, podle kterho mli kupci tento prek pipravovat. Ml obsahovat zzvor, skoici, hebek, pep (dlouh ikrtk), muktov kvt, rajsk zrnka, muktov oech, cukr aafrn; nic jinho nesml obsahovat akupci museli kadoron psahat, eprodvaj jen prek pipraven podle pedpisu. O jednotlivch kvantitch psad pakvr. 1483 vylo nov nazen. Nedlky byly dve iveny spe jen polvkami ateprve nkolik desetilet lkai doporuuj silnj stravu. Ale vTyrolsku tomu asi bylo jinak, soudme-li podle spisu Hrz zpustlosti lidskho rodu, kter vr. 1600 vydal Hippolitus Guarinonius. Vypravuje zde asi toto: Nyn sly alostn nek nedlky, jej inila ena rodem zZllersthalu, kter seprovdala zazmonho, tak dobe znmho sedlka, bydlcho uSchwatzu naGaltzanu apoprv sestala nedlkou, kter jej opatrovnice dvala zaden anoc dvanctkrt anikoli mlo jst. Tu sestalo, etato nedlka senad pomylen stala smutnou a povtinu doby vzdychala aplakala, anikdo zn nemohl dostati, coji m ktakovmu velikmu smutku; kdy vak podvou nedlch pily kn dokouta zeZllersthalu dv jej ptelkyn auvidly, evtch prvnch 14 dnech nenabhlo anenafouklo sejej bicho atlo pozllersthalsku, promluvily sopatrovnic, zda snad nem nedostatek jdla nebo cojinho sej dje? Kdy vak opatrovnice odpovdla, edosud nebyla unedlky, kter by tolik najednou atolikrt denn jedla, vjela j nedlka doei idovlas, dc rovnou, vhrdlo le, dv mi jen dvanctkrt jsti zaden anoc, a toje pina mho vzdychn austavinho ple. Nae ty dv druh chtly zabti jej sousedku, kter sihubu otvrala, isopatrovnic apsn poruily, aby odnynjka dostvala jst nemn ne tyiadvacetkrt. Pokoj nedlky ajeho zneuctn nm pedstavu porodu svm zpsobem dovruj. Pokoj, vnm mlad matka anovorozen pijmaly nvtvy ablahopn (v etin dve zvan kout, protoe vchudch vrstvch tobyla jen st mstnosti, skuten jej kout), sestal uzmonch vrstev vemstech inavenkov brzy slavnostnm mstem, kde setak nleit uplatovala ensk jeitnost ped ptelkynmi asousedkami. Mly zde pleitost rozvinout domc ndheru, pimenou nebo tak nepimenou jejich stavu. Zvlt v15. a16. stolet sinedlky pi nvtvch potrply navelk luxus. Podle obraz italskch mal ztto doby simeme uinit velmi jasnou pedstavu otom, jak totehdy unedlky vypadalo; mali on doby sice malovali po-

svtn pbhy, nboensk motivy, ale zobrazovali pitom soudob kroje apodoby vrstevnk. Mezi freskami zr. 1485 nakru kostela Santa Maria Novella veFlorencii je tak zobrazen bohat ozdoben porod Panny Marie. Je toveskutenosti loe patricijsk florentsk nedlky: Panna, kter le napl naboku aopr seobma lokty, hled pomalu vstupujc nvtv vstrety, co je pt skvostnch pan, jejich zpsob aposunky zcela nle vzneenmu svtu. Vpravo vpedu, kde je pipravovna koupel novorozenti, nalv sluka vodu dokovov ndoby nakoupn. Kojenec je zahalen jen plenkou, le nakln opatrovnice avedle nho kle vzneen dma, zabvajc sedttem aohlejc sepitom napchoz. Zcela podobn je obraz vSan Bernardinu vSin, jen nedlka zde le tm nabie. Na obrazu madony veflorentskm Palazzo Pitti, kter vprvn polovin 15. stolet namaloval Fra Filippo Lippi, je vpozad zobrazena sv. Anna jako nedlka vposteli sedc spolu skojencem aenami, kter pinej dary. Zvltn podvanou naflorentsk mravy zprvn poloviny 15. stolet poskytuje Massaciv obraz, nyn uloen vBerlnskm muzeu, pedstavujc nvtvu unedlky. Jej sednice je tyhrann, neozdoben mstnost, jej stna je pokryta koberci. Nedlka hled zpostele kpootevenm dvem uhlav loe dokov chodby, odkud pichzej ti dmy provzen dvma jeptikami. U postele stoj ti eny, tvrt sed navysokm, stupovitm podstavci postele adr nakln zavinut dt. V kov chodb stoj dva trubai napozoun, znich jeden siln troub, ale druh nasazuje nstroj teprve kstm. Snad setedy pi sv hudb stdaj. Dva sluhov pinej msy spatikami nebo dorty. Luxus pi nvtvch nedlky sestal tak vstedn, eproti neapolsk sent vroce 1537 zakroil; pod pokutou ticeti dukt byl dovolen vstup pouze pbuznm dmm. Jeden vrstevnk pi takov pleitosti vCasa Dolfin vidl 25 lechtien vesvtench toaletch, ovench nahlav, krku apach perlami adrahokamy. Skvosty zde pedstavovaly jmn 100 tisc dukt. V Neapoli jet koncem 18. stolet pijmaly vzneen dmy vden svho slehnut nvtvy rznch znmch. Pouze sedbalo oto, aby vpokoji nedlky nebylo vce ne pt nebo est osob najednou, ale dvee byly oteven avenku hluelo dva dny asto vce ne sto osob. Jet dnes je pr vNeapoli nedlka vystavovna naodiv. Jak uvme, dostvaly italsk nedlky v16. stolet oberstven nazvltnch majolikovch miskch, uvnit pomalovanch rznmi porodnmi scnami. Byly totzv. scodelle delle donne nebo puerpera. Zvltn druh tchto ndob byly scudelle da donna di parto, vnich byla rovn nedlkm podvna potrava. Byly sloeny z5 a9 jednotlivch kus, kter byly tak zpracovny, epostaveny jedna nadruh tvoily ndobu sprofilem uml vzy. A dole byla scudella, okn spodstavcem napolvku, poklika nanm byla zrove talem nachlb; byla pokryta miskou obrcenou podstavcem vzhru, nanm stla slnka, saliera, sesvm vkem. Vedle tchto ndob byly pineny jaksi pedkldac tale, deschi da parto, kter byly tak pomalovny vjevy zeivota rodiky anedlky amly nejrozmanitj tvary. V Nmecku setak vnedlin pokoji stdaly neustl nvtvy. Obrzky nmeckch mistr ztchto pokoj ze16. stolet vtinou zobrazuj mansk pomry. Vznan je devoryt Albrechta Drera (viz ve): Porod Marie. V irokm loi snebesy, jeho odsunut zclony dovoluj pohled dovnit, le mdle aunaven nedlka, okterou peuj dv eny, kdeto tet ena ulka usnula. Opatrovnice prv vyndala dt zkoupele, jeho peinka je pipravena nastole, zanm sed dv

eny aspolen pij zjednoho pohru. Za nimi stoj dospvajc dve. Pistupuje knim sluka svelkm dbnem vpravici askolbkou pod pravou pa. Vpedu je jet skupina t en smalm chlapcem; jedna prv pije zvelkho dbnu. e tak nmeck nedlky rdy jedly apily, dokazuje obrzek pitan Jostu Ammanovi, uveejnn u vRueffov knce. Nedlka sed vposteli, podprna vysokmi podukami, ena j zlev strany podv msu sjdlem, zprav strany pin star mu dn dbn. V kout nabobku koupe jin ena novorozen vevelk, ploch mse. Za n dr dvka pipraven prostradlo kusuen. Mal dvka, sedc nastolice spanenkou pod pa, sebav kolbnm kolbky. U stolu vpozad sed dv eny: jedna j, druh dopj zbytek zvelkho dbnu. Jin postava, kter zanimi tak stoj, je rovn zamstnna jdlem. Pes seutuje kost. Dvee dokuchyn jsou pooteven, ukrbu je vidt enu zamstnanou vaenm. Ve vzneench nmeckch rodinch panoval tak znan luxus pi nvtv nedlky. Na letku ze17. stolet Des holdseligen Frauenzimmers Kindbeth-Geschprch jsou veverch takov pomry vyleny. teme znich asi toto: Tu jedna zaala ad, epichz od jin nedlky, kam tak dochz, tu vci vidla, eby je nepopsala, pr snim takovm sejet nesetkala po cel ivot svj, jak obraz ena ta se stkv, andhery je plna komnata, m postel zoechu aktomu zbrusu novou, nebesa tpyt seobrubou atlasovou, pokrvky, zclon hv je stbrem ozdoben, krsnmi barvami tu vecko svt jen, v zrcadle uprosted sepodoba tv chvje a vecko tu itam, covpokoji sedje, jen pece velk dost. I dt zilo, pekrsn oeno, mne vru tilo. O luxusu vcarskch nedlek vypravuje dopis, kter jist Aloysius dOrelli poslal vr. 1555 zCurychu svmu bratrovi: I prostedn zmon oban sedomnvaj, emus sv nedlce opatiti aspo stbrnou msu napolvku. Jak zdrenliv aprost seije jinak vdomcnostech, tak ndhern akrsn mus bti vecko potch nkolik nedl vpokoji nedlky, kter tm vdy je nejlep vdom. Vecko stbrn nin, jakho jen eny mohou pouvat, je vtomto pokoji vystaveno. Pokud trv kout, je nedlka obsluhovna tm nejkrsnjm anejlepm, coje vdom, rovn jej ptelkyn apbuzn, kte ji piln navtvuj aktmto nvtvm seaspo nkolikrt vyo svmi nejlepmi obleky. Host jsou hotni vinnmi polvkami acukrovm. Kout je povaovn zavhodn as, kdy nedlky mohou ukazovat domc drahocennosti asvm ptelkynm, znmm asousedkm sv nejkrsnj skvosty. Jsou-li doma star dcery, mus setak objevovati vnedlin pokoji vesvch svtench atech; nejmen dt le vnejjemnjm pltn, vevyvanch nebo pletench prostradlech, kter vak nejsou zvlt cenna, jestlie je nezhotovila sama matka. Je-li vdom desetilet dcera, je opatrovnic dtte avelmi sizakld nasvm kolu; ukazuje obdivujcm enm pkn prdlo, je uila matka, je paksama pobdna, aby stala setak pilnou jako matka, kter paknenech dt naholikch aporu mu, aby pineslo sv vlastn prce, je jsou pakovem chvleny. Toto

ukazovn vlastnch prac ped celm ptelstvem asousedstvem povzbuzuje neobyejn pli actidost dvek, kter zamatina thotenstv pipravuj se uhorlivou innost. A tmto mravm dkuj curysk eny zasvou obratnost vumlch pracch, vnich vyrovnaj seitalskm klternicm, ajsou vbec vzdlvny naznamenit hospodyn. Jet dlouho pot bv hovoeno odrahocennostech apodku vdom nedlin, dokud jin nedlka neposkytne novou ltku. Manelovi bylo by zazlvno, kdyby seneukzal pi tchto nvtvch, pokud mu todovoluj jeho starosti, aby pijmal blahopn en. Matce idtti jsou pbuznmi, zvlt kmotry, pineny drahocenn dary. U dar pro dt bv pamatovno napotebu vpozdjch letech. Tak tyto dary jsou pedmtem hovoru vpokojch nedlek. U prodnch istarovkch kulturnch nrod jsme vidli, etak nedlka byla pokldna jednak zaneistou (nebo tabu), jednak zaohroenou zlmi duchy. Aby nepila dostyku sneoekvanmi hosty, bval rznm zpsobem poznamenvn ijej dm. Podobn opaten bylo provdno tak vestarm Holandsku. V nkolika mstech tto zem existoval zkon, kter soudn trestal nedovolen vstup dodomu, kde leela nedlka, jako zneuctn koutu. V tto dob nemly bt doruovny dodomu dn obslky, nemly zde bt vybrny dan ahospod seneml volat kmilin slub. V Haarlemu byl zakzn vstup dodomu iviteli; ad ped dm dokonce stavl hldku. Zevn byla vrata takovho domu oznaovna devnou destikou, povleenou rovou stuhou; byla vytvoena vcemn skvostn podle hospodovy zmonosti anazvna kraamkloppentje. Ltkou byl tak pvodn obalen knoflk vrat. Kolem vodu. Tak kesansk crkev sinedlky povimla azavedla vod, kter nen nic jinho, ne ozvna primitivnch oiovacch ceremonil, kter zahnj zl duchy avude byl spojen smnoha povrami. vod byl pvodn provdn 40. den poslehnut, co sedodnes dje uRus, pomalu vak byla tato doba zkracovna na4, 3 ijen 2 tdny. Nedlka, kter vyla zdomu ped vodem, propadla blu avem ivelnm duchm. vod, vtinou provdn vnedli, byl stejn jako ktiny pravideln zakonovn hostinou apitkou. V etnch vbskch rodinch jet dnes jed ihned poktu vdom mlad matky kestn nebo koutn polvku, tj. konaj hostinu, kter bvala tak bujn, eji ve14. stolet ravensbursk d zakazoval, proto setoho dne tak nem choditi navno. Ve vbsku el mu pedem kfari, aby sezeptal, kdy m jeho ena pijt kvodu; zrove pinesl aussegnbrot, obl trojnkov chlb poten vejcem. ena musela keslavnostnmu aktu pinst padeno pze avoskovou sviku, kter byla postavena naolt. Pze byla kadoron prodvna apenze nleely kosteln pokladn. Do sviky byl zastren estk, okter sedlil far skostelnkem. Msty byla pzov ob u v16. stolet zakazovna; pr sedosud (opt teba pipomenout, evautorov dob) vyskytuje nabadensk hranici. Jist frankfurtsk lka u vr. 1791 upozoroval nanebezpe asnho vodu: Nemn kodliv me bti nedlkm zajistch okolnost tak chze dokostela, zvlt mekaj-li vnm dlouho. Je toutradin obyej, eprvn cesta nedlina vede dokostela. Pitom vak zdka je dbno ron doby apoas, anejedna nedlka odpykala tud tento obyej svm zdravm nebo dokonce ivotem. A. Martin23 pe: Nemn ne svatba, poskytoval tak kout pleitost knkolika hostinm, kter vak konny byly jen vkruhu en. kalo sejim kindbetthfe,

vBasileji westerlage, vitav (Zittau) lachen, apozvan eny lachenweiber. Schzely se kektu, vodu aprvn koupeli nedlky. I zde bylo nutn poet pozvanch anklady omezovat. Pi hostin lo hlavn osladkosti. Ve Frankfurtu sml bt podvn jen pernk acukrov. Ulm vroce 1411 zakzal vechny kindbetthfe adovolil zvt eny jen jednou kekoupeli, ale ne vce ne ti. Tak zde zakroovala rada proti drahmu cukrov, kter pitom bylo podvno. Rovn policejn norimbersk nazen dovolovala ve13. a14. stolet jen ti eny kpadlatu, kter se vUlmu nazval badhof. Tvrd byly krny vechny ktiny, koupele avody, protoe pi nich zkoutnic anedlek dlny jsou panny achlastn je gromat, co je jalovcov vno nebo koalka. V Rakousku setyto hostiny nazvaly kindelmuss, kuchleten, kindsbadeten, westerlage, veFrancii convive, convive de commres, relevage. Cestu francouzsk nedlky kvodu zobrazuje obrzek podle miniatury zkonce 14. stolet vlatinskm rukopise Terentia pro krle Karla VI. francouzskho; b zde patrn okroj amrav tehdejch paskch man. Tak ktiny byly obecnou pleitost khodm apitkm. Jeden star mravokrce prav: Ustavin hlomoz host povtin opilch, zvlt tlachavch en a, co jet hor jest, iopilost porodnch bb, mly navnitn klid aosud vyslen nedlky nejhor inek, ponvad bba byla potakov pitce zdka schopna eliti rozumn vem nahodilostem ajen snadno sizvykala opjeti sepi vech podobnch vcech. Celkov sezd, epovry acrkevn nboensk pleitosti byly ulidu provzeny zvenou chut kjdlu, pit ikerotice. Nelze pochybovat otom, couvme ostedovkm ivot, etakov hostiny byly provzeny vt i men pohlavn nevzanost; sama ptomnost hojnho alkoholu tomu nasvduje. Znm odstedovku dodnench dn je pklad velmi zbonch ipovrivch bavorskch sedlk, jejich ranice, pitky, bitky ierotick drsnosti byly dkladn beletristicky popsny aetnologicky prostudovny. O tto souvislosti, kter m hlubok koeny, sevak natomto mst nememe iroce rozepisovat.

X.

OD IST PANNY K ARODJNICI

Jedno znejdleitjch pouen, kter nm poskytuj djiny eny, je, e siprodn nrody, pokud nepily dostyku scivilizac, necenili vbec panenstv, kulturn starovk nrody spirozen naivnm pohledem napohlav vci sitak panenstv necenili samy osob a epanenstv spe ne pomravn strnce nabylo jist sociln ahospodsk hodnoty teprve tehdy, kdy simu zaal kupovat enu dosoukromho vlastnictv azkupeckch dvod chtl dostat neporuen zbo. Panny zasvcen bohm. Vidli jsme ovem, eustarovkch nrod sevyskytovaly panny zasvcen bohu, nap. chrmov panny ustarch Egypan, slunen panny vestarm Peru nebo vestlky uman. Byly toeny slouc bohu ajemu tak oddan, ejejich povinnost bylo pervat vechny rodinn svazky avzdt sekadho styku smui. Tato instituce je pokldna zaozvnu mateskoprvnho zzen; vkadm ppad sivak tyto eny musely zachovvat panenstv nikoli pro jeho zvltn hodnotu, ale proto, ei postrnce pohlavn zcela nleely bohu, ktermu slouily. O slunench perunskch pannch jsme slyely, ebyly zaiva pohbeny, objevily-li se unich nsledky pohlavnho pomru, kdy nemohly dokzat, ebyly oplodnny sluncem. Souloit smly pouze sesvm nejvym pnem, co byla ovem teorie, kterou tu atam vpraxi bezpochyby naplovali kn tho boha. Kesansk kult panenstv. Ve stedovku se zlaickch mniskch organizac hospodsko-nboenskho pvodu vyvinuly instituce lid zavazujcch seslibem istoty avkatolick, ecko-ortodoxn aarmnsk crkvi seobjevily jeptiky, patrn podle buddhistickho vzoru, podle nho leccos kesanstv pevzalo. Mly tobt rovn eny apanny zasvcen Bohu, vn nebesk nevsty, pipraven pro svho nebeskho enicha Krista, kter byly vestedovku tu atam tak zaiva zazdvny nebo topeny vjezerech, dopustily-li secizolonho styku sesmrtelnkem a pakvklterech, kostelech anajezerech straily oplnoci. V zsad tyto eny, pokud poruily slib istoty, trestala crkev velmi psn; vpozdj praxi sevak ensk kltery jak vme podobaly asto panskm nevstincm. Z hospodskch dvod ansledkem velk pevahy en vnkterch obdobch pakvzrstal poet jeptiek, jako nadruh stran vzrstal poet nevstek. Zasvcen eny apanny mvaly vy sociln postaven, pokud slouily Bohu. Pro sv panenstv nebo slib istoty vak nebyly cenny. Staropanenstv, pokud sevbec vyskytovalo, bylo uvech prodnch ikulturnch nrod pokldno zahanbu nebo netst alidovm vtipem bylo nemilosrdn sthno. Jedin nboensk nzor pokldal trval panenstv, tuto dobrovolnou nebo nedobrovolnou chorobu, zadouc stav. Kesanstv, kter rozvedlo sv asketick ctn dosystmu, openho opadkov eck avchodn filozofovn, pojalo podivuhodn komickou pedstavu otom, eje panenstv zsluha. Crkevn otec Ambro (Ambrosius, 339-397, milnsk biskup, prohl. zasvat.) byl tak vstednm chvaloenkem panenstv, emilnsk matrony svm dcerm zakazovaly chodit najeho kzn, protoe hlsal, ety, kter jsou kpanenstv po-

volny, simaj iproti vli rodi vzt zvoj. Kdyby Bh chtl, pravil jednou, abych mohl tak ty, kter ukrej koddacmu olti, jet odvolat apinutit, aby ohniv svatebn zvod zamnily zaposvtn panensk zvoj! Ale milnsk matky byly dost rozumn, aby namtaly, eslib je inn vevku, kdy jet vldne nerozvnost a eje pakubohm azklamanm bytostem vzata monost, aby napravily svj pochyben ivot. Pro jinho crkevnho otce, Cyprina (Cyprianus, vpolovin 3. stolet, viz ve), byly panny kvty nastromu crkve, okrasa alesk duchovn milosti, bo obraz aosvcenj st Kristova stra, kter je rovna andlm am slvu vzken u natomto svt. Jeronm (Hieronymus, zem. vr. 420, viz ve) uvaoval zcela zvrcen, eAdam aEva ili vrji panensky aplozen zaalo teprve povyhnn zrje. Snouben zaliduje zemi, ale panenstv rj. Tak zvata, kter Noe pijal vprech dosv archy, pr byla neist, nebo istch zvat bylo pijato doarchy jen sedm kus. Tyto chorobn nesmysly byly pekonny jen tu atam modernmi moralisty aerotofoby, kte jsou vlastn tak jen chorobnmi neurotiky. Panenstv podle lidovho nzoru. Kesanstv je vnkterch svch formch jedin nboenstv, kde sepr nedotknuteln panenstv lb ibohu. Prodnm bohm senaopak lbila volnosnubnost akulturn bostva chrnila pohlavn svazky. Vechny protipohlavn nboensk afilozofick smry jsou plody chorobn spekulace adsledek padkovho stavu tdy, vekter vznikly, nebo icel spolenosti. Kad dospl dvka potebuje snoubence, tobyl nzor jinch Slovan avech ostatnch nrod. Zral ovoce ek naesae, namilence ek dospl panna; ovoce, kter neutrhl esa, nakonec samo spadne sestromu; dve, zanm nechod milenec, unikne nakonec samo oddomcho krbu, tak njak zn erkesk pse. Jin smlen bylo vlidu vdy jen dsledkem zvrcen propagandy rznch arodj, jim lo omoc nebo malomckch duch, kte patn uvaovali. Pouov muslimsk manelstv. U muslim nemla star panna vbec dn prva. Allhovi selbily jen eny pohlavn ist, vdan. Pout doMekky semohly astnit jen vdan eny, atak zde vznikla zbon lest, tzv. pouov manelstv. Strojila-li sepoutnick karavana knvtv posvtnho msta, bylo vidt svobodn eny, vdovy astar panny, jak hledaj lovka, kter by byl ochoten hrt lohu pleitostnho manela. Zcela naivn, bez okolk auzardn, inily mum svj nvrh: Chce bt mm poutnm manelem? Ano, propak ne? odpovdal poutnk, ani sesnail siprohldnout enu, kter chce bt jeho manelkou. Pak vzali dva svdky abyl snimi proveden krtkodob satek. Pot sepipojili kekaravan, vyvihli se navelblouda nebo sepky zaadili donekonenho prvodu, thnoucho doMekky. S muslimskm svdomm setyto satky snely velmi dobe, dokonce byly pokldny zadobr skutek. Pro mue tobyla vc cti, aby byli npomocni enm plnit povinnost kbohu, teba lst. Poutn satky pestvaly vden, kdy konily obtn ceremonily. Pronesli ped svdky posvtnou rozluovac formulku arozeli se, aby se unespatili. Cudnosti en, pokud oni stly, nehrozilo dn nebezpe, protoe podle kornu (sra 2.) jsou pout konny veznmch mscch akdo je chce podniknout, m secestou zdret souloe, vekerho bezprv akadho sporu (aby jeho mysl nebyla odvracena odBoha). Tak germnsk nrody pokldaly trval panenstv zanepirozenou vc a adonov doby seudrely lidov prmy azvyky, pi nich byly star panny vystavovny posmchu.

Panny dopluhu. V nkterch vcarskch kantonech avTyrolsku vozili chlapci nakonci masopustu vechna star svobodn dvata (vtinou vce ne tyiadvacetilet) naobecn pastviny nebo slatiny vkrch apevrhli je doprvnho pkopu neb snimi tropili jin erty. V hospod jim lili vno dozstry, co byl star oplodovac symbol. Podle ebastiana Franka (Weltbuch, 1534)24 seberou naRn, veFrancch, ijinde mlad tovaryi vecky tanc panny, posad je napluh athnou je dovody. Podle Zimmersk kroniky ze16. stolet chlapci vHornm vbsku vytahovali napopelen stedu dvata zdomu azapahali je dopluhu, zanm krel rozsva rozhazujc psek nebo popel; nakonec jeli dopotoka anakonec byla konna hostina stancem. Toto zapaen dopluhu bylo tak trestem zastaropanenstv; vr. 1500 vLipsku pinutili zaphnout maskovan chlapci namasopustn ter dopluhu vechny panny, kter cestou pochytali. Vbec sepi masopustnch hrch asto stvalo, evechny panny, kter vzim nedostaly mue, byly zapaeny msto kon dopluhu azahnny dojezera nebo eky. Z germnsk periody sezachovalo kadlo: Was heuer von meiden ist berblieben und verlegen, Die sein gespant in den pflug und die egen, Das sie darinnen ziehen mussen und darinnen offentlich puessen, Das sie sein kummen zu ir tagen, Fut, ars, tutten wegebens tragen. Slun peloeno: Kter panny zstaly letos naocet, zaphnou se dopluhu abran, aby je tahaly aveejn vnich moily, edoshly svch dn, lno, zadnici aprsy nadarmo nos. Askeze. Starovk eny zasvcen bohu se odkesanskch jeptiek liily pedevm pomrem kaskezi. Askeze je pohlavn (i jin) zdrenlivost, provdn mysln jako skutek usmiujc boha nebo bohu mil. Bo panny se ustarovkch nrod musely zci pohlavnho styku spozemany, protoe nleely kbostvu ajen pokud mu nleely. Vestlky seuily deset let bohoslub, deset let ji provdly adeset let ji vyuovaly, ne mohly opustit sv posvtn povoln avdt se, ale Kristovm nevstm byla nakzna istota, protoe podle crkevnho nzoru askeze znamenala vy stupe mravn dokonalosti. Pozastavme setedy upojmu askeze aujejho inku napohlavn ivot eny asamozejm tak mue. Toto slovo vzniklo zeckho askesis, tj. cvien, zdrenliv apsn zpsob ivota, kter siukldali helnt atleti ped zpasy, aby doarny nevstupovali zeslbl. lo tedy ojaksi sportovn trnink. V souvislosti snboenstvm se pakaskeze rozvinula vestarch kulturch namnostv forem astup, kter meme pochopit jen tehdy, znme-li jejich el, nebo jinak, samy osob, bvaj asto nepochopiteln anesmysln. Jako pvodn eck askesis mla vechna cvien vezdrenlivosti pvodn rozumn apraktick smysl jako opaten bu hygienick nebo vynucen zevnmi ivotnmi pomry, kter teprve pozdji byla vdom provdna, aby usmila nebo uinila bohy ochotn. V primitivnch nboenskch kultech seaskeze oprala opedstavu, ezdrenlivost silze bostvo usmit anaklonit, onadji, esebetrznnm lze vzbudit soucit bostva. Nkdy byly kajc dobrovoln skutky pokldny zanhradu hrozcho trestu nebo mla bt tak askez zskna beztrestnost pro pt poklesky. Z tchto primitivnch forem nboensk askeze pakvznikla vbrhmanstv, istji vbuddhismu akesanstv, mravn pedstava opekonvn tlesnch cht askez. V Indii aevropskm stedovku vznikly cel systmy ady asketickch

cvien. Zkladem tohoto poblouznn byla dekadentn eck platonsko-pythagorejsk pedstava ohlubokm rozporu mezi tlem adu: dui uvznn vtle brn tlesn dosti arozvoji jej krsy adobroty. Tato dualistick pedstava, kter dosud stra vmozcch mnoha idealistickch filozof byla, jak uostatn vme, rozvinuta crkevnmi uiteli Tertullianem aCyprinem (viz ve) aodt doby seneustle vrac vrznch variantch asijsk akesansk idea, educhovnho abohulibho ivota lze doshnout nejlpe pemhnm smyslnch dost, zejmna pohlavnho chte. Pitom je touha potlesn rozkoi pokldna zahodnj odsouzen ne hol soulo. Nejosteji vyhranna je tato pohlavn asketick nboensk zsada vpedstav, etakto lze slouit bu Bohu nebo en nejlpe. Ve veobecnj form d nboensk horlivost vbec odvrat odkadho povn hmotnch statk, aby lovk zanicotnost pozemskch vc doshl blaenosti naonom svt nebo filozoficky eeno klidu, kter siunic nepeje. Nememe se natomto mst it oodstnech nboensk askeze, kter nasvt natropila mnoho zlho adosud vrh temn stny nalidskou spolenost jako prav doputn vdjinch zdrav evropskho lidstva (Fridrich Nietzsche, 1844-1900, nm. filozof., prof. nauniversit vBasileji) adodejme, enejen evropskho. Je tosociln zhoubn dlo neurotik ablouznivc avnemal me ikn; dlo, kter vznikalo bhem hospodskch rozklad apadkovch stav, jimi je dosud udrovno. Vedle ist nboensk askeze existuje asto prv dnes (tj. vautorov dob), veformch vce i mn oslabench, zkladn abstinence, kter sv dvody erp zfilozofie, etiky, sociln-reformn ideologie, duchovn itlesn erotick slabosti, sklonu kespiritualismu, ovem izesmsi tchto rznch popud stradinmi nboenskmi pedstavami. Vt nebo men mrou askeze chce doclit produevnn lidskch styk. Pitom je vdy podceovn tlesn ivot atrv pedstava, emezi tlem adu je rozpor akonkurenn zpas. Tyto soudob asketick smry asto bvaj jen teoretick nebo in znouze ctnost: jsou nezdka slaboskm dsledkem pesycen nebo plodem chab ivotn sly, kter neme snst patos apestr hry smyslovho ivota. Je totk odprody aduch zde nem nad prodou pevahu, ale prost nani nesta. Kad forma akad stupe askeze naraz naten fakt, esiln prodn pud sened odstranit, nbr nejve jen odvrtit apemnit. Askeze zatlauje pohlavn pud. I kdy prvem odmtme nehorznosti Freudovy koly (Sigmund Freud, 1856-1939, rak. lka, psychiatr apsycholog, zakl. psychoanalzy jako lebn metody), musme uznat, easkez je zatlaovn sexuln instinkt dopodvdom aztoho pakvznikaj nejen psychopatick stavy zajmajc lkae, ale ijevy sociln kodliv, jako je reakn fanatismus, pemrtnost, nenvist klidem aneestn fantazie, znich sikad zptenictv dl svj nstroj. U zdravho lovka nen pirozen asketick pud; askeze je socilnho pvodu anikoli biologickho. Nkdy jde opizpsobovn senepirozenm atkm ivotnm podmnkm, astji je tovak jen nezdrav ideologie. Tato askeze vak nem nic spolenho skzn azdrenlivost, kterou lovku ukld zdrav rozum amravn sebevdom vzjmu zdravho auitenho byt. Nboensko-mystick erotika. U vprvn kapitole tohoto svazku jsme ekli, edsledkem kesansk askeze byl upsnch asket nesmrn zjem opohlavn

vci avybiovan pohlavn fantazie, kter se zatlesnou istotu mstila bujnou smyslnost, ale ineistotou mylenek acit. Ve stedovku paktato hav nboensko-asketick fantazie splynula smilostnou romantikou rytsk poezie. Snubn pedstavy jako symboly lsky mezi bohem alovkem vak byly oblben uuprvnch crkevnch otc auitel. Tertullin (viz ve) vyprv ojeptikch: S Bohem ij vpospolitosti, snm sebav, snm sestkaj vedne ivnoci, jemu modlitbu pinej vnem, odnho daj asto libost jako dar nevstin adostvaj ji. Takovch doklad bychom nali velmi mnoho. Ve stedovku bval nejastji symbol provn jako skutenost. I mui silibovali vnboensko-mystickch erotickch pedstavch. Ale prav milostn chorl se znejedn jeptiiny cely linul Jeovi vstrety. Mechtilda zMagdeburku blouznila: Sladk rosa svrchovan Trojice vytryskla zezdroje vnho bostv doklna vyvolen panny, aplod klna je nesmrteln bh asmrteln lovk, aiv tcha vn radosti anae spasen stal seenichem. Nevsta opojila sepohledem naulechtilou tv... m vce roste jeho potenm, m tsnji ji objm, tm vt je nevstino tst. m velej je objet, tm sladeji chutnaj polibky nasta... m horoucnj zstv, tm dve vzplane... Eja, Pane, miluj m tuze amiluj m asto adlouho; m astji m miluje, tm ist sestvm, m prudeji m miluje, tm krsnj sestvm, m dle m miluje, tm svtj stanu sezde nazemi. Jei, mnoho milovan milku mj, pus m vpravm pokoji aupmn lsce ksob anedej mi nikdy ochladnouti, ctm-li ustavin tvou upmnou lsku vesvm srdci avesv dui avpti svch smyslech avevech svch dech, tu nemohu ochladnouti. Sublimovanj bylo spojen erotiky snboenskou mystikou nap. uKateiny Janovsk (1447-1510): ist ajasn lska neme odboha chtti nic, ikdyby tobyla vc sebe lep, coby senazvalo ast, nebo chce boha samho, celho istho, jasnho avelikho, jak jest; ikdyby j chyblo nejmen msteko, nemohla by seupokojiti, ba zdlo by sej, eje vpekle. Proto pravm, enechci stvoen lsky, dn lsky, kterou mono okoueti, hmatati apovati. Nechci, pravm, lsky, dn lsky, kterou mono okoueti, hmatati apovati. Nechci, pravm, lsky, kter by prochzela rozumem, pamt, vl, nebo ist lska pekonv vecky tyto vci apen sepes n ak: Neuklidnm se, dokud nebudu uzavena auloena doboskch prsou, kde ztrcej sevecky stvoen tvary atakto ztracen zstvaj boskmi. A jinak neme seupokojiti ist, prav ajasn lska. Tato nboensko-mystick erotika jako dsledek askeze, potlaovanho pohlavnho pudu, je prost apochopiteln vc; mn pochopiteln atak nedokazateln je tvrzen nkterch psychoanalytik, epohlavnost je koenem vekerho nboenstv aveker mystiky. Co pipomnme jen mimochodem. Po nemnoha stoletch zbon askeze amystickho blouznn sezmnil ivot jeptiek, jemu seoddvaly knny stejn jako chud selsk dvata, velmi podstatn adoklter vniklo volnj aradostnj pojet lidskho byt, ale tak vda sumnm. Mal pklad: Abatye Giovanna da Piacenza dala vr. 1518 jednu s vdominiknskm kltee sv. Pavla vParm vyzdobit cyklem fresek, kter jsou pokldny zanejkrsnj dlo Corregia. Pedstavuj dtsk skupiny sloveckmi emblmy vlistovm pletivu aukrbu tto Camera di San Paolo je vypodobnna sama abatye jako Diana navoze taenm dvma lanmi. Jej zjev vak nim jeptiku nepipomn.

Smilstvo vklterech. Jak pot doenskch imuskch klter vniklo smilstvo vevelkm, vme uzpedelch kapitol. Kazatel Barlette nakal: Jak vilnost, jak sodomie, jak smilstvo! volaj hlubiny latrn, kde jsou zaduen chlapekov! A rovn kazatel Maillard: K bychom mli ui oteven aslyeli hlasy chlapek vrench dolatrn aek. Bodin, spisovatel traktru oarodjnictv De magorum daemonomania (16. stolet), vypravuje ojeptikch vhessenskm kltee Hoe, emnoh bylo vidt vposteli sepsy, kte vak byli blov, arozumn rad: To jsem chtl proto teni pipomenouti, aby dbal apozor ml, aby vli mlad dcery, kter nem nklonnosti keslibu cudnosti, neznsiloval podle sv hlavy amyslu. Kltern slib vak tak psobil nejedn prost ensk mysli, kter nemla odvahu nebo pleitost jej obchzet, duevn muka. Johann von Schwartzenberg tovprvn polovin 16. stolet vyjdil veverch asi takto: J mnika asto tajn lkm, e posvtsku senechovm. Za mue kdybych byla la, jak mnoh panna inila, boha isebe ctila bych, poznala ktomu svt asmch. Te z azvist ctm vak a vzm tu jak smutn vrak. A tlo zaveno je tu, m mysl thne kesvtu, bez klidu vpochybnostech jsem, a nevm, cojsem ped bohem. Neblah pedstava hlubokho rozporu mezi tlem adu, kter najedn stran vedla kaskezi aknesmyslnmu hodnocen pohlavn istoty anadruh stran kfantastick pove, epinou pohlavnho pudu apvodcem hnch cht je Satan, zosobnn bujnho smyslovho ivota, jeho zevnj znamen, rohy aocas, upomn nastarovk satyry. Tak vpozdnm stedovku vznikla kesansk mytologie sexuln povahy. S nkdy lenou dkladnost tm vdeck povahy byl popisovn viln bel sesvmi pomocnky, inkuby asukkuby. Tak krela crkev pocest sv chorobn ideologie odist panny karodjnici. Inkubov asukkubov. Podle crkevnho stedovkho uen mli zl duchov (dmoni) jako incubi nebo succubi pohlavn styk slidmi (srov. napotku tohoto dlu). Zejmou pedlohu pro tyto fantazie nael stedovk vantickch mtech, podle nich bohov plodili dti spozemskmi enami; zvltn vliv na toml ovem eck Pan, msk Faun apovsti, kter byly vestarovku znan rozen. Tak idovsk povst oLilith, sekterou il Adam ped stvoenm Evy askterou zplodil non pery. Svou zvltn formu tato povra pijala ovem zespecificky stedovk vry verty aarodjnice. Inkubus je musk bel, objmajc eny, sukkubus je ensk bel, svdjc mue. Tato fantazie byla opena autoritami sv. Augustina aTome Akvinskho (oba viz ve) ajak znmo, ani povriv Luther se zn nedovedl vymanit. Za objektivn dkaz toho, ebel soulo slidmi, byly pokldny zrdn plody, azavnitn dkazy mra aerotick sny, poluce arzn vidn adeliria hysterickch apsychopatickch lid. Stedovk vra vbla aarodjnice scharakteristickm jevem duevn posedlosti byla

zvltn formou chorobnho, hysteropatickho dn, kter setu atam vyskytuje vevech kulturch. Kladivo naarodjnice. Nelze pochybovat otom, eprv nejlenj produkty tto doby, bulla papee Inocence VIII. (viz ve) Summis desiderantes zr. 1484, kter dala sankci kpronsledovn arodjnic apovstn Kladivo naarodjnice (Malleus maleficarum), kter vroce 1486 nebo 1489 vydali Jakub Sprenger, dominikn, anmeck teolog Jindich Institoris (Gramper) jako inkvizitoi pro Nmecko, tato vraedn dla namen proti nevinnm lidem, nemlo vyplvala zpatologickch stav apostihovala asto stejn chorobn jednotlivce. Tet otzka vKladivu naarodjnice zn: Mohou bti inkuby asukkuby plozeni lid? aodpov je tato: Tvrzen, einkuby asukkuby mohou bti plozeni lid, jsou tak katolick, ejejich poprn odporuje vrokm svatch, tradici aSvatmu psmu. Pina, pro blov in zesebe inkuby asukkuby, nevz vtlesnm poten, ponvad Bh nem ani masa ani kost, nbr blov chtj skrze neest smilstva petce pokoditi lidskou povahu vjejch obou soustkch, mui ien. Jest ovem pravda, eplozen jest akt ivho tla lidskho; ale bel vmusk podob (incubus) me zdoputn boho vzti sinutn semeno ujinho mue api souloi je pensti, jak u svat Tom Akvinsk. Tak me bel, kter pro pohlavn styk smuem pijal enskou podobu (succubus), pijati pro enu podobu muskou (incubus). Takto zplozen lovk nen pakdt blovo, nbr dt lovka, jeho semeno bel vzal apouil. Ze IV. hlavn sti Kladiva naarodjnice, kter pojednv o zpsobu, jak arodjnice sevzdvaj blm vmusk podob, uveme tyto vty: blov pouvaj ktomu tla zevzduchu, je zhuuj parami. Vc dje setakto: bel vensk podob (succubus), kter souloil smuem, sebere semeno tohoto mue astmto semenem pakpistupuje ken jako bel vmusk podob (incubus). arodjnice, skterou bel sestk, je bu star aneplodn nebo nikoli. V onom ppad stk sesn bel bez muskho semene; nebo tak bel vyhb sezbytenostem. Je-li vak schopna thotenstv, obcuje sn, zmocnil-li senkde muskho semene, zatm elem, aby plodil dti. Sta-li ktomuto elu semeno zskan znedobrovolnho vlevu nonho, nebo mus-li tobti semeno zskan soulo, jest sporn. Za dobu provdn souloe vybr sibel nejposvtnj doby ron: Vnoce, Velikonoce, Letnice ajin dny svten. Nae zkuenost ns pouila, epi takovch aktech jsou arodjnice sice vdy viditeln, ale bel nikoli vdycky. asto byly spateny arodjnice, jak leely sobnaenm tlem spodnm napoli apohybovaly svmi stehny anohama, jak jest pro tento akt pimeno, ale bel, kter je zneuval, nebyl spaten; nakonci aktu vznesl se, velmi zdka ovem, ern dm vrozsahu lidsk postavy dovzduchu. Nejstralivj pohlavn fantazii obsahuje VII. hlavn st otom, jak arodjnice odstrauj musk d; vypravuje setu tak, e sishromauj dvacet, ticet ivce kus dokrabice nebo ptaho hnzda aobivl krm ovsem nebo jinou potravou. Piny arodjnickho lenstv. Povaha tto stedovk dmonomanie svd otom, evra vblovu smilnost nebyla jen pedstrna, evechna piznn nebyla jen vynucena muenm, epe apopravy nevznikly jen zhrub vle niit. Nervov choroby, kter sednes projevuj vhypochondrickm roue, tehdy vystupovaly vdmonologick form, jak k Freud; pitom ovem mla podstatnou

lohu obecn askuten vra vbla ity jeho inkuby asukkuby avnitn logika crkve, kter chtla zachraovat due arodjnic aniit jejich belsk milovnky. To ovem nic nemn natom faktu, evelk mnostv domnlch arodjnic sestalo pouhou obt zlovoln moci inkvizitor asadistickch choutek katan. V mnisk fantazii dotkaly seextrmy; ujednoho, optimistickho blouznivce, byla jedin ist panna idealizovna nabostvo, druhmu, pesimistickmu zbablci zatemovala sekad ena, kter ho dsila, naarodjnici, milostnici ablovu knku. Bez tto tajn erotiky by nebyly bvaly arodjnice jist vynalezeny. (Mauthner) Problm arodjnickho lenstv byl problm stedovk eny ast problmu soudob erotiky. Kdy renesann sil ze13. a14. stolet doshlo jist mry spchu, muselo bt vystdno reakc azhroutit sevude tam, kde chtlo vce, ne cozatm bylo mon. Skutenost nen nikdy tak vyvinuta, aby revolun hnut mohlo doshnout svho logickho cle. Rozpoutan tdn protiklady vedly odpotku 16. stolet kotesm, jim doba nedokzala elit, take byla zachvcena plnou panikou, kdy si tove uvdomila. Lidstvo vak poznvalo sv poteby, nutnost toho, aby proniklo tajemnou povahou vc, aprodnmi vdami sipodrobilo svt. Potebovali astronomie, aby mohli obeplouti svt, rozdliti apivlastniti sijej; anatomie, aby mohli lidsk tlo, nejvy pojem byt, rozleniti, poznati vjeho podstat auiniti znho pna sama sebe; chemie, aby mohli tlesa rozloiti vjejich ivly atyto ivly libovoln skldati, tj. aby mohli vyrbti. Ale pouh vle nestaila krozeen tchto velkch kol. Byla nutna pedem spousta pedchoz prce, kn bylo teba stalet, aby tyto nutnosti byly dovedeny kesprvnmu cli. Zatm bylo vechno odsouzeno kpoloviatosti avechno tak poloviatost zstalo. Duch zabloudil. Astronomie sepromnila vastrologii, anatomie vmastikstv afuerstv, chemie valchymii. To vak nebylo nic jinho ne bankrot pvodnho chtn... (Fuchs) A kdy sitento bankrot spolenost uvdomila, ani ovem pochopila jeho pravou povahu ajeho piny, zmocnilo sej zoufalstv. Hromadn bda sezrove stala postrachem dav. Tu secel svt zaal podobat pedpekl, apovra, kter provzela nezral davy, sestala svrchovanou panovnic. Zapsali seblu, aby alespo sten pestali bt jeho obt. A tento bel unebyl vesel paca zdoby stedovkho naturlnho hospodstv, nbr skuten arafinovan zloduch. Pedstavy onebi apeklu, obohu ablu, jsou vevech svch formch vdy jen ideologizovan pozemsk skutenost, ztlesnn radost aalu, nadj aobav tohoto svta. V makarnm prvodu tchto nadpirozench bytost, znich je kad vesv podstat nkterou skutenost tohoto svta promtnutou doonoho svta, pedstavuje bel vdy hokou strnku ivota. Kad doba siho maluje vpodob asmyslu toho, coji nejvce anejobecnji hnte asevzrstajc sloitost ivota, sevzrstajcm hoem autrpenm setak bel stv straidlem stle sloitjm aukrutnjm. Nejvtmu rozkvtu sedmonologie tila v15. a17. stolet, kdy dobov nlady inily zbla nejobvanjho neptele amoc katolick crkve byla nejvce ohroena. Vra vezl dmony je rub vry vdobr duchy anelze odlouit jedn oddruh. Jako pojem chladu je podmnn pojmem tepla, tak tak princip zla vznik podle principu dobra. Kad nadpirozen vklad svta ssebou pin vru vezl duchy. Kdo v vBoha, mus vit tak vbla vt nebo on podob. Pro koho je svt pln tajemnch nadpirozench sil, ten mezi nimi nutn rozeznv dobr azl sly.

Proto stedovk uvil ve4 333 556 ert aertk, kte sepr skuten jednoho dne seli usmrtelnho loe jedn abatye. Ponaje teba starmi Egypany, pes star eky akmodernm protestantm25, njak ten zl dmon byl aje dleitou rekvizitou vech zjevench nboenstv. A vtto spolenosti m katolick bel zvlt dobr msto, nebo katolick crkev vzjmu svho panstv mu vdy vnovala znanou pozornost, anejvt tehdy, kdy byla jej moc nejvce ohroena. Tak mohla vzniknout arodjnick epidemie, kter dila vletech 1490 a1650 jako rub kulturn epochy, nakterou je Evropa tolik pyn, jako nezbytn zvr tehdejch vvojovch monost. arodjnice vak byly upalovny u vestaletch ped Inocencovou bullou aposledn hranice, nakter sekvailo ensk maso kvt cti achvle crkve, dohoely av18. stolet, ale panstv arodjnickho lenstv odkonce 15. stolet dopoloviny 17. stolet bylo rozsahem ismyslem jeho pravou dobou. Znehodnocen eny. Kadho jist brzy napadne, pro zuiv pronsledovn arodjnictv sesousteovalo hlavn napronsledovn eny apro sestle apedevm mluvilo oarodjnicch azdka oarodjch. Hlavn pinou toho vevech zemch bylo soustavn znehodnocen eny pedchozm vvojem, kter pakbylo kesanstvm zevech sil podporovno aprohloubeno uenm oddinm hchu. enou hch piel nasvt, ena je hch, vechno hn je zeeny, ensk pae jsou lovcova oka, vedle ensk zloby je kad zloba nepatrn takov nzory ilo kesanstv acrkevn uitel je opatovali dkladnjmi komenti. Odtud byl ovem ujen krok knzoru, eenin kln je brna dopekla. ena semiliskuje sblem, atak peklo vnik dojej due. V jedn nejdel anejhanebnj kapitole Kladiva naarodjnice, jej kad vta je hanobenm eny, odpovdaj spisovatel naotzku, pro ukehkho pohlav sevyskytuje arodjnick neest vce ne umu avid hlavn dvod, pro sepedevm eny zapisuj blu, vobecn ensk nenasytnosti. Nenasytn je mlenliv otvor jejich dlohy, aproto tak vyhledvaj styk sdmony, kte by ukojili jejich dostivost. Proto tak kad ena, kter sehonila zamui, byla vpodezen, eje arodjnice: potebovala asi nadlidsky silnho pomocnka kukojen svho nonho hladu. Jindy vak tvrdili opanou vc, eje toti velk vilnost blovm dlem. Tak ztlesovala ena hch. Ale pro mue nepedstavovala jen hch, ale zrove itajemstv, kter vzelo vjej osobn moci nad jednotlivm muem. V musk fantazii seena stvala dmonem obvanm pro svou schopnost vzbuzovat vmui neustlou dost: tak vznikla arodjnice. Rejstk arodjnickch enskch kouzel vypotv Kladivo naarodjnice takto: Se zetelem kdruhmu bodu, kter eny ped jinmi jev sejako povriv aarodjnictvm poskvrnn, teba ci, jak vysvt zpedel otzky, e, ponvad ti hlavn neesti: toti nevra, ctidostivost abujnost, zdaj sepanovati pedevm vench patnch, proto ped jinmi ony pomlej nadla arodjn, kter pede vemi jinmi oddny jsou tmto neestem. Dle, ponvad ztchto t posledn nejvce pevld, nebo (podle kazatele) nenasytn jest atd., proto tak jsou mezi ctidostivmi ony vce nakaeny, kter vce planou poukojen svch zlch choutek; jsou tocizolonice, dvky asoulonice mocnch: a tozesedmera arodjstv, jak podoteno jest vbulle (Summis desiderantes), infikujce milostn akt apoet vtle mateskm rozlinmi kouzly: pedn, esrdce lidsk promuj

kneobyejn lsce atd., podruh, eochromuj plodivou slu, potet, odstrauj dy ktomuto aktu nleejc, potvrt kouzelnictvm lidi promuj vpostavy zvec, popt ni rodivou slu ueny, poest zpsobuj pedasn porody, posedm obtuj dti dmonm, nehledc ketnm kodm, kter in jinmu, zvatm apolnm plodinm. O tom bude vdalm pojednno; prozatm vak chceme udati dvody pokozen lid. Nejprve b ozvr otch, jim udlaj kneobyejn lsce nebo nenvisti, a pakteba pojednati ote ltce klepmu porozumn zhlediska jist nesnze. Zvr vak je ten: Jak toti ukazuje sv. Tom Distinct. IV., 34, kde mluv oobran ped arodjnicemi, pro blu byla bohem dna vt moc arodjn nad soulo ne nad jinm konnm lidskm, kde uvd tak dvody toho, tak nutno podobn ci, eony eny vce jsou znepokojovny, kter poddvajc seonomu konn. Prav toti, ponvad prvn zkaenost hn, pro kterou lovk stal seotrokem blovm, vela dons aktem plozen, eproto bylo bohem dno blu vce moci arodjn pi tomto aktu ne pi jinm, jako setak uhad, jak sek, vce sly kouzelnick jev ne ujinch zvat, ponvad bel hadem jako svm nstrojem enu pokouel. I kdy tedy, jak pozdji dodv, jest manelstv patrn dlem bom, ponvad jm zrove ustanoveno bylo, bv pece nkdy nieno dly belskmi; nikoli sice moc, ponvad by jinak byl bel pokldn zasilnjho ne bh, nbr jen zdoputn boho, doasnm nebo trvalm zamezovnm manelskho aktu. Meme tud ci, cozkuenost u, evzjmu provdn takovch nepstojnost konaj nesetn kousky arodjnick jak nasob, tak namocnch sv doby, a kterhokoliv postaven astavu jsou, tak promujce jejich srdce kneobyejn lsce nebo milostn zuivosti, enidnou pekkou ni domluvou nemohou bti pohnuti, aby jich zanechali. Z toho hroz tak nien vry, rovn denn nesnesiteln nebezpe, ponvad srdce onch tak promniti dovedou, ejim dn kody samy ani jinm zpsobiti nedaj, atak denn pibvaj. Naopak vak vme: takov nenvist byla vesvtosti manelsk arodjnicemi probuzena mezi manely, tak ochlazenm plodiv sly, enejsou schopni starati se opotomstvo uznvnm aplnnm manelskch povinnost... Vyskytne-li sevak mimochodem otzka, pro toto konn zamezeno bv sezetelem kjedn en anikoli kjin, teda odpov podle Bonaventury zn: ebu kouzelnk nebo arodjnk ktomu bla pimje sezetelem kurit osob nebo ebh sezetelem knkter osob nedopust zamezen. Nebo zde skryt je mysl Pn, jak vidno naen Tobiov. A dodv: Ptaj-li se, jak tobel in, tu teba ci, eneochromuje plodiv sly vnitn pekkou, zrannm orgnu, nbr pekkou vnj, zamezenm pouvn. Ponvad b tedy oumlou pekku, nikoli pirozenou, proto me peketi ujedn eny, nikoli ujin, bu zruenm drdiv dosti pon anikoli pojin, a tovlastn silou nebo bylinami, kamenem nebo tajnou silou. Objev-li sedle neschopnost ktakovmu konn nkdy zpirozen chladnosti nebo zpirozenho nedostatku, anaskytne seotzka, kterak mono rozeznati, cosedje nsledkem arodjnictv a conikoliv, tedy odpovd Hostiensis vesv Summ (i kdy otom nelze veejn kzati): nepohybuje-li semetla vbec, take mu nikdy eny poznati neme, je toznamen chladnosti; pohybujeli sevak atuhne, mu vak hotov bti neme, tedy je toznamen arodjnictv. Jet teba podotknout, earodjnictv netoliko zpsobuje, enkdo neme bti pi svm konn hotov, nbr zpsobuje nkdy tak, enkter ena nepone nebo pedasn porod. Ale dejme dobr pozor, podle zsad knonu kad, kdo pro ukojen mstivosti nebo znenvisti uin nco mui nebo en, aby mu nemohl

ploditi aena poti, jest pokldn zavraha... Rovn sizapamatujme, eknon mluv tak olehkch milovnicch, kte svm milenkm npoje dvaj, aby nepily dorozpak, nebo tak urit byliny, kter povahu velice ochlazuj bez pomoci dmon. Proto teba je trestati jako vrahy, ikdy sekaj. arodjnice vak, kter kouzelnictvm takov vci zpsobuj, jest potrestati podle zkon conejpsnji, jak shora vprvn otzce bylo zjitno. Kladivo uvd tak nkter pklady. Osvcen hrab zWesterichu, vsousedstv diecse trasbursk, oenil sespannou rodu stejn vysokho, kter vak posvatb nemohl tlesn poznati adotetho roku, ponvad mu vtom bylo arodjnm dlem brnno, jak senakonec uke. Byl pln strachu, nevdl, coby initi ml amodlil sevroucn ksvatmu bohu. Tu pihodilo se, epiel domsta Met, aby tu cosi vydil, akrel tu ulicemi atdami, obklopen sluebnky arodinou, ipotkal tu enu, kter ped onmi temi lety bvala jeho soulonic. Kdy ji spatil avbec nepomyslil nato, emu bylo udlno, oslovil ji mimochodem pvtiv zestarho ptelstv aptal sej, jak sej vede aje-li zdrva. Kdy vidla roztomilost hrabte, vyptvala sestejn najeho zdrav ablaho a, kdy j odpovdl, esemu vede dobe a em tst vevech vcech, tu zaraena odmlela se nachvli. Hrab, kter vidl jej zaraenost, hovoil sn dle pvtivmi slovy achtl ji pimti khovoru. Ona vyptvala se nazdrav jeho eny adostala podobnou odpov: Vede sej vevem dobe. Tu ptala se, zda mu dti porodila, nae hrab odpovdl: Ti hoi semi narodili, kadho roku jeden. Tu ona byla jet zaraenj amlela chvli. Pot septal hrab: ekni mi pece, drah, pro setak horliv na tovyptv; nepochybuji, emi blahopeje kmmu tst. A ona: Ano, blahopeji, ale prokleta budi coura, kter mi nabdla, eoaruje vae tlo, abyste nikdy nemohl souloiti sesvou pan. Na znamen toho jest vestudni, kter jest uprosted vaeho dvora, nadn hrnec sjistmi arodjnmi prostedky, kter tam byl proto poloen, aby tak dlouho byl jste neschopen, dokud by tam leel; ale hle, ve bylo marno, na jsem setila. Hrab jakmile dom piel, dal ihned studni vyerpati anael hrnec, akdy pakbylo vecko spleno, nabyl nhle opt ztracen sly. Proe pozvala hrabnka znova vecky lechtick pan knov svatb apravila, te ejest opravdu pan nazmku apanstv, kdy tak dlouho zstvala pannou. Nechci jmenovati zmek apanstv pro vysok postaven hrabte. K tomu rad usprvn zpsob; m tak bti jen ukzno napodstatu skutku, aby takov hanebnost byla napran postavena. Nebo: V mst Koblenci jest jeden uboh mu tak oarovn, evptomnosti sv manelky provd cel milostn akt, jak ho mui obyejn sesvmi enami provdj, dokonce nkolikrte, vdy sm pro sebe aneme bti odtoho tak odvrcen nalhnm ankem sv manelky, a e poskonen jednoho nebo t akt vyr slova: Ponme jet jednou!, a pece tlesnm okem nevidti nikoho, kdo by mu slouil jako sukkubus, astv se, eubok podennch takovch znepokojench kles kzemi abv zbaven vech sil. Je-li tzn, kdy byl opt nabyl jaksi sly, jak apro se tosnm dje, aml-li nkoho jako sukkuba, odpovd, enevid nic, evak je tak zbaven smysl, erozhodn nen schopen zdreti se; atu je pokldna jist ena zavelmi podezelou ztohoto oarovn, emu touinila, ponvad onomu chudkovi hrozila opovrlivmi slovy, emu chce upomoci, ponvad j nebyl povli. Ale nen tu zkon ani sluebnk spravedlnosti, kte by aspo podle patn povsti atkho podezen pikroili kpotrestn takovho velikho zloinu: ponvad simysl, enikdo nesm bti odsouzen, kdo nebyl

pedveden nazklad vlastnho doznn nebo zkonnho svdectv t svdk, jako by nezaslouili trestu indicie skutku nebo oividnost nazklad tkch nebo prudkch podezen...! Pokud b odruh druh, kdy dvky jsou obtovny dmony inkuby ivna dob, vedly by pli daleko zprvy otom, ponvad mme ped sebou urit historky otakovch udlostech. Ale sjakou obt lze takovou vc vyliti, mono sipedstaviti podle toho, coTom Brabantius nakonci svho dla De apibus ujist panny zbonho chovn vidl api zpovdi slyel, kter nejprve ekla, enikdy nesvolila ksouloi. Tm vak dala najevo, etuto vc znala; ponvad vak nechtl jsem j touviti, snail jsem sej dvody atvrdmi hrozbami pimti, aby pi nebezpe sv due ekla pravdu: konen doznala vslzch, ejest zkaena spe vmysli ne natle, aponvad byla pot zrove ksmrti zarmoucena adenn sezpovdala slzc, pece nemohla serozumem, silm nebo umnm zbaviti dmona inkuba, ani znamenm ke ani svcenou vodou, kter pece zvlt kzahnn dmon je pedepisovna, ba ani svtosti Kristova tla, kter samm andlm nahn hrzu; ateprve ponkolika letech byl dmon zahnn zbonm provdnm modliteb apost. A je vrohodno, nehledc klepmu sudku, e, kdy sebyla vbolesti vyzpovdala zesvho hchu, byla soulo sdmonem pro ni spe trestem zavinu ne vinou. Tak Francouz Bodin (De magorum daemonomania) prav podle Fischartova zpracovn26: teme vak ony knihy, kter okouzelnicch pojednvaj, tu najdeme vdycky padest en, kter jsou kouzelnice nebo posedl, ajednoho mue, kter je tm postien: jak jsem tu utak ukzal. Co nedje sesice podle mho mnn zezabednnosti enskho pohlav: vdy unich pozorovna bv vtinou vzpurnost azatvrzelost a evsnen muk jsou asto vytrvalej ne mui... Nbr zd sespe, jako by se todlo silou amoc zvec dostivosti, kter pud enu ktomu, aby svm chtm hovla nebo semstila. Pomrn osvcen Johannes Wierus, lka zklevskho hrabstv (16. stolet), krtce shrnul nadpirozen sly azloiny pisuzovan arodjnicm (podle Rebenstockova pekladu27): Lamiam (arodjnic) nazvm takovou enu, kter sedomnv mti sblem ohavn, ukrutn nebo imaginrn spolek, zvlastn svobodn vle neb nablovo puzen, nucen, pohnn, prudk nalhn asjeho pomoc mnoh vci patn vmylenkch akodlivch pnch pchati aprovdti, jako emohou vzduch dopohybu uvdti neobyejnm hromem, bleskem, krupobitm, hrozn bouky probouzeti, plodiny napoli niiti nebo jinam odneti, nepirozen nemoci lidem adobytku zpsobovati, tak zase liti aodvraceti, vkrtkch hodinch daleko pocizch zemch sepotulovati, sezlmi duchy taniti, snimi tlesn obcovati, lidi vezvata promovati anatisc jinch podivuhodnch vc blznovskch najevo dvati aprovdti. Z onch stralivch doznn, kter byla vynucena muenm ajsou popsna vaktech arodjnickch spor, znich by sedala navrit hora, vak nelze niemu vit. Ale zrove tobyla velmi asto nemocn fantazie muench, kter vypovdala ve, cosichorobn fantazie muitel pla. Vra vestyky sblem byla, jak jsme ekli, obecn rozen, anejedna ena sama vila, esemiliskovala sblem abyla snm vespolku. Kdy se pakhroutila renesance, stvala setato povra, toto blouznn, tento straideln rej vdavovm mozku jevem, kter inil namnoze lenmi sv intelektuln pvodce ijejich neastn obti. Neukojen eny. V dsledku sociln katastrofy azdvod, kter jsme udve uvedli, byla doba arodjnickho lenstv dobou neustlho anemalho nedostat-

ku mu, atud idobou nesetnch en, dvek apohlavn neukojench vdov. Vidli jsme sice, eetn eny naslouchaly hlasu prody bez rozpak aplnmi douky a anadno vypjely pohr rozkoe. Ale to, esedvaly tak snadno alacino, bylo zejmm dsledkem obecnho nedostatku mu; vedle nich vak bylo pesto jet vce en pohlavn neukojench, hlavn vonch malomckch vrstvch, kde hospodsk pomry poskytovaly jen nepatrnou monost satku. A tak simnoh ena chtla lsku pedevm vynutit abyla kevemu odhodlna, aby dola kesvmu milostnmu cli. Star sousedky nebo potuln ensk znaly rzn tajemstv, prospn tmto lskou nyjcm neastnicm. Dovedly vait npoje lsky, znaly prostedky napomhajc tomu, aby ena nabyla neodolatelnou moc nad doucm muem, tajn zakn atajn recepty. V kouzelnick francouzsk knce, domnle peloen zlatiny (Secrets merveilleux de la Magie naturelle et cabalistique du Petit Albert), teme tyto recepty: Vezmi trochu sv krve vptek najae, dej ji sobma varlaty zajemi asjtry holuba vmalm hrnku usuiti nakamnech nepli teplch, ui ztoho jemn prek adej toho poti osob, kterou chce bti milovn, asi vevze polovin drachny. Neinkuje-li topoprv, opakuj totikrte abude milovn. Na ele hbte lze najti asto kousek masa, kter m zzran inek zezetelem klsce. Nebo meme-li siopatiti tento kousek masa, jej sta nazvali hypomanes, dme jej donovho hlinnho apolvanho hrnku asume jej vpeci, kdy byl zn vytaen chlb. Nosme-li tousebe adotkne-li setoho osoba, kterou chceme bti milovni, tak se topovede. A najdeme-li pleitost, aby teba jen sebemen kousek toho pozela vnjakm npoji, cukrovince nebo smsi, bude inek tm jistj. Ponvad vak ptek jest den, kter je Venui zasvcen, kter d vecka tajemstv lsky, je tedy radno vybrati sitento den kpokusu. Viz, coproslul J. B. Porta prav opodivuhodn sle hypomana probouzeti lsku. A vproslul knce Kristiana Frantika Pauliniho: Neu-Vermehrte Heylsame Dreck-Apotheke usw. (Franckfurth amd Mayn 1713), kde jsou sepsny star rozumy, teme: Znal jsem jednoho pomoanskho kavalra, kter tehdy byl kapitnem vmnsterskm vojsku, nyn plukovnk, jemu tak viln nevstka namchala npoj atak ho ommila, easto vnoci musil vstti aproti sv vli zan beti. Kdy mu vak jednou jej lejno dobot bylo vloeno, aon vnich hodinu chodil adosyta senaichal, zapchala mu pakilska... Piln studiosus medicinae byl asto lkn sousedovou dcerou, ale ml ktomu nechu. Jednoho dne spal ujejho bratra, vdom jejho otce, azcela seobrtil, ale kn neel. asto vak vnoci vedvanct hodin vstval potichu, bel kdvinu domu, polbil tu tikrte dvee aopt odeel. Jeho soudruzi vytkali mu toto blznovstv, ale nemohli ho tm vyliti. Kdy vak jednou chtl sidti ukrejho obrtiti oblek, nali mu vkalhotch pltn pytlk, avnm zaje ocas, kuerav vlasy (snad ustien znejmenovanho msta t holky) apsmena sttiam, je nkte takto vykldaj: Satanas te trahat in amorem mei. Jakmile vak pytlek socasem, vlasy asevm vudy byl splen, vrtil semu klid. Milostn kouzla byla velmi ast aevropsk lidov povra dosud zn mnoho kouzelnch prostedk pro milostn ivot, kter bezpochyby pochzej ztchto dvnch dob. Milostn kouzlo tak pedstavuje obraz vlmsk koly z15. stolet, kter je nyn vLipskm muzeu: Uprosted sednice skrbem ahojnmi domcmi pedmty

stoj nah dvka, dole zakryt jen lehkm zvojem, vedle n je nastolice oteven truhlice, vekter vidme srdce, bezpochyby udlan zvosku. V prav ruce dr dvka kesac kmen ahubku, vezdvien levici oclku, kterou kee jiskry, kter padaj nasrdce. V pozad vchz mlad mu. Toto milostn kouzlo bylo vestedovku velmi rozen ajeho podstata spovala vtom, epodoba zvosku nebo jin ltky, zobrazujc celou lidskou postavu nebo jen srdce, byla poktna jmnem toho, ojeho lsku lo, a pakbyla rozhavena nebo rozputna. Ten, jeho jmno mla podoba, kn byl pipoutn magickm kouzlem; ml vzplanout lskou aprovat to, cojeho podoba. Ve star psnice potulnho studenta nalezneme tyto vere: Ji um kouzla znti, podivnch vc dbti, oteka voskovho, chce-li, by byla jeho, jej vestudnce ktti, na slunce poloiti. Nmeck psnika Kl ksrdku, odroku 1534 mnohokrt otiskovan abezpochyby kolov, znla asi takto: Mj mil nazahrad, m dvoj stromeek na jednom roste mukt, na druhm hebek. Mukt je tuze sladk, hebek jako n, milmu namchm ho, by nezapomnl u. Sedmihradsk koovn ciknky znaly zase jin kouzlo byliny zapeen dochleba. dn ena nepee, tak chlb, jak m dve, kdy svatho Ji je a vlese sehoduje. Lun kvt vtsto d, erstvou rosou zadl, velkou lsku pid kn, jej otrok, kdo jej sn. A vedle toho tak kai stajn uzmutmi vlasy milovanmu mui asnkolika kapkami vlastn krve. vkm tv vlasy, vkm tvou krev, a zvlas akrve stani selska, pro ns stani senov ivot. arodjnick mast. Po takovch kouzelnch prostedcch touily povriv eny vdy, ale kdy se zesociln nutnosti tato touha stala epidemi, nedala se uzastavit stzlivm svtlem avednm ivotem, ale hnala sehorempdem zasvm clem doobt dmon.

Z ptelstv nebo zapkn dukt byly kolportovny recepty naproslulou arodjnickou mast, kterou se stailo natti, abys vnoci, sedc nakotti, proletla komnem nakoz louku, kde setanil velik tanec arodjnic aodehrvala ern milostn orgie. Mast inila opravdu divy; nebyly vn pouze my mozeky, roztluen ropuchy apodobn zdnliv hrzn vci, avak veskutenosti docela nevinn, ale irzn vtaky omamnch bylin, kter zmast amilostnch npoj inily siln lektvary, omamujc, uspvajc avyvolvajc podivn adivok sny imilostn dlra eii. Johannes Wierus, kterho pesto, evil vosobnho bla, lze povaovat zaprvnho neohroenho bojovnka proti arodjnick pove aukrutnostem pchanm naarodjnicch, sesnail vesv knize, okter jsme se uzmnili, dokzat, evechny ty domnl adoznvan arodjnick skutky jsou spe mmen, kter bel provozuje smozkem en, nebo piznn vynucen proti lepmu pesvden nesnesitelnmi muky trpnho prva. Ale ani nejvzdlanj evropt lid jet nebyli tak osvcen, aby pochopili stralivou nesmyslnost arodjnch proces. Bodin proti Wierovi vydal obrnn protest, uzmnn spis De magorum daemonomania alidsk hlas statenho mue zstal nevyslyen. Je zajmav, jak Wierus pe oarodjn masti: Aby vak podvodn mistr aliv duch belsk mohl tm lpe zaplsti neastnice dosv hry auiniti je vesvch slubch obratnjmi aochotnjmi, doporuil jim etn lky amasti pirozen, aby sejimi mazaly, anamluvil jim, etmto maznm nabudou, jakmile jen budou chtti, takov moci, ebude jim mono krbem vzhru dovzduchu vyjeti adostati se namsta, kde bude tanec, zpv, skvostn hostiny ajin kratochvle, vecky radosti irozkoe, kterto vecky vci vak pedkld jim tisceronsobn lstiv duch vesnu, kdy byly nevdomky usnuly pehlubokm spnkem nsledkem t uspvac masti, kterou se najeho rozkaz namazaly. Co dobrho vak me bti nalezeno natakovm hrubm asvvolnm spolku? Jak me bti prohlaovno zapravdiv aobhajovno to, cosedje zaspnku blem zpsobenm ajest jen akovinou belskou aposmchem fantazii? Kad vak, kdo ovci dn peml avecky okolnosti pozoruje azkoum, bude sm nucen uznati, e tojest jen blv posmch asvod starch en, kdy sedomnvaj, evkrtk dob mohou dodaleka aznova jeti aopatenm sizvltnch vc pobaviti se apotiti amnoho vc vidti. Nebo tovecko namlouv jim bel vesnu, e tozapravdu maj, a tonic nen; eby setak ty star ensk mohly svmi tly prothnouti zkmi drami, toje proti sammu rozumu, filozofii aprod, jako ito, ese vnoci schzej, aby tance ajin vesel hry provdly, zatmco pece lze je najti klidn spc vjejich postelch, falen je aneme bti dokzno. Tak dalo by setak uznati, ebel rozdv penze, ale nen tonic jinho, ne pouh imaginace, kter miz jako prach... O tom, jak bylo arodjn masti pouvno ajak mla inek, napsal jist spisovatel v16. stolet: Dostal jsem sejednou kestar arodjnici, okter sejinak k, evnoci chod podomech asaje krev malm dtem vkolbkch. Kdy jsem sej napodobn vci ptal, ekla ihned, emi na toodpov zamal okamik. Pot vyzvala mne iostatn, kter jsem vzal ssebou jako svdky toho, coby sesnad stalo, abychom vyli zesednice, kterou pakzavela, sebe vak pln donaha vysvlkla acel sv tlo namazala jakousi mast, co jsme mohli vidt trhlinou vedvech. Tato mast byla vak udlna znkolika uspvajcch v, proe tak ihned klesla atvrd usnula. Oteveli jsme pot dvee, nkte strkali abili ji dost

hrub; spala vak tvrd, e tonejinak vypadalo, ne jako by byli dokamene bili, kdy ji udeili. Vyli jsme pot opt, azatm tak mast pestala inkovati, nebo star jeibaba seopt probudila, aty sioblkla apoala vypravovati skvostn vci, kterak toti pes moe ahory jela, advala nm kivou apodivnou odpov. ekli jsme nato, ejej tlo pece nevylo zesednice, tvrdila vak opak: ukzali jsme j pruhy, kter jsme j bitm zpsobili, stla vak tuze apevn nasvm. Novodob spisovatel K. Kiesewetter vypravuje vesvch Djinch okultismu osvm pokusu somamnou arodjnou mast: Sm jsem nkolikrte experimentoval spodobnmi ltkami aarodjnickmi mastmi. Naten srden jamky roztokem hyoscyaminu (blnu, rulku, durmanu), jej jsem sism udlal, zpsobilo mi sny oprudkm ltn vespirlch, jako bych byl strhovn vtrnou smrt. Kdy jsem sinatel srden jamku, podpad, temeno ak mastmi, vynechav nepjemn soustky, spal jsem vnoci pot vdy tvrd arno jsem seprobudil bez jakchkoliv nepjemnch nsledk. Ale vdalch nocch snil jsem pakvdy velmi iv ojzdch poeleznicch rychlch jako blesk nebo navod vndhernch krajinch tropickch. Pi tom semi nkolikrte zdlo, estojm napagod, kter strmla navysok hoe; dole vdol bylo msto sdomy jako kostky onkolika poschodch, znich kad vy patro pedstavovalo vdy men kostku. Mluvil jsem odtud jako knz jaksi kshromdnmu lidu... Pohlavn moment vak byl podstatnm obsahem arodjnickho problmu. Vechny hlavn arodjn kousky setkaly pohlavnch zleitost. ena sestvala arodjnic, nabvala tajnch sil pi obcovn sblem. Kladivo prav: Po pt dn je ihned takov, kblov i pivtlen osob, vlastn azvltn bel kurevnick nebo milovnick, ten svatbu sn kon asoulo, aostatn sevesel pi tom. Po est vod ji takov bel zde aonde, pichz kn asto, provd sn smilstvo, porou j konati toneb ono zlo, spolu sjinmi, kter maj ktomu rovn rozkaz. Stl tlesn obcovn spnem pekel nebo jeho zstupcem inkubem je vlastn odmna, kterou bel dv en zato, esemu upsala. arodjnice pakme kouzly amilostnmi npoji vzbuzovat milostnou touhu pourit osob ipohlavn odpor kn, me ohromn zvyovat nebo zcela niit muskou potenci, me znemoovat mum ienm manelsk povinnosti, olupovat mue naas nebo navdy ojejich pohlavn dy aen pislbit thotenstv. Nemn asto jde opohlavn vci ipi spojen mue sblem: hlavnm lnkem smlouvy sertem bv, emu m dostat nad enami takovou moc, aby mu dn dvka neodolala. Jak len nesmysly vypovdaly eny obvinn zarodjnictv amuenm donucovan kfantastickmu blbolen, sedozvdme nejen zKladiva, ale izprotokol pozench pi arodjnickch procesech. V St. Claudu vJue se vposlednch letech 16. stolet piznala jaksi Thivenne Pagetov, echodila nasabat atlesn obcovala sblem; jeho orgn ml pr dlku prstu abolelo tojako obyejn porod. Bhem pronsledovn arodjnic vr. 1609 uBask vLabourdu vypovdaly etn arodjnice, emilostn blovy projevy jsou velmi bolestn, protoe je pr naonom mst pokryt upinami. Marie Marigranov, patnctilet dve, tvrdila, eblv orgn je napl elezn, jin vypovdaly, eje zrohoviny. Soulo sblem je tak bolestn, emus eny kiet, jako by rodily. Barbora Volkov, edestilet vdova poevci Volkovi zGunstettu, byla vyslchna jako arodjnice velsaskm Hagenau adoprotokolu z18. ervna 1627 udala, etrnct let slouila blu jako svcen: stvala nahlav sesvkou vzadnici. Jin ena prohlsila, easto

souloila stemi erty, Honzou, Jakubem aMikeem, kte kn nkdy chodili jako kocoui, astji vak jako krysy. V basilejsk diecsi nastatku Buchelu nedaleko msta Gewyllu byla dopadena auplena ena, kter est let mla inkuba vposteli, dokonce poboku svho spcho manela, a totikrt vtdnu, vnedli, ter aptek nebo vjinch posvtnch obdobch. Tak semu koila, emu ponkolika letech propadla tlem idu. Zachrnila ji vak bo lska, nebo vestm roce, kdy byla dopadena apedna ohni, uinila pravdiv apln doznn apatrn doshla boho odputn, nebo la velmi ochotn nasmrt seslovy, ei kdyby mohla vyvznouti, pece radji smrt by sipla, jen aby unikla moci dmon. erti sivak seenami tak jen nkdy krut zahrvali. V jedn star knce teme: Kdy sepsal r. 1626, potkal vzneen jezdec enu vlese aoslovil ji zdvoile, aby mu..., eji zaplat. Svolila ktomu zaest skch tolar, dostala je tak odjezdce, nae ho objala, nevdouc, sjakm topknm pankem jedn. Po dokonan hanb utela sihubu jako ona smilnice, okter pe moudr krl alomoun: Prav, neuinila jsem nic zlho. Piln schovvala ty penze ponjakou dobu, konen vak, chtjc je dti svmu mui, nala msto esti skch tolar stejn mnostv koskch kobliek, rozumj koskho hnoje! Pldruhho stolet hrzy. arodjnick lenstv, osudn dsledek hospodskho amravnho bankrotu, spojenho sobecnou povrou nezralch dav, promnilo Evropu najeden apl stolet vhrzn arodjnick kotel, jeho nejvy zkon pedstavovala pern sltanina Kladiva naarodjnice avnm konenm slovem veker moudrosti byla neustle plpolajc hranice. Podle kulturnho historika Johanna Scherra bylo pro arodjnictv jen vNmecku upleno sto tisc en. Mal, abychom tak ekli, provinciln doklad orozsahu aform inkvizinho dn nedvno pinesly nae noviny podle inkvizinch protokol zlet 1666 a1696, uloen vumperskm muzeu. B oarodjnick spory, kter vedl olomouck inkvizitor Jindich Frantiek Bobling zEdelstattu, ve vcech arodjnickch zkuen prvnk. Za svou funkci pobral ti zlat denn atdn estadvacet litr piva. Protokoly vypravuj: V mal horsk vesnici Teplicch uSobotna nasevern Morav ila domkka Dorothea Groerov. Mla krvu, kter j patn dojila. Vila, ehostie krvy uzdrav. Poslala pro jistou Marii Schuhovou kpijmn auloila j, aby hostii ukradla. Dvka pitom byla dopadena. Inkvizitor Bobling pijel doumperka aob eny usvdoval zarodjnictv. Soud byl improvizovn nakopci zamstem. Dorothea Groerov zde byla pipoutna kestromu, run vrtakou j byly navrtny prsty atm byla donucovna, aby sepiznala, evlese obcovala sertem avidla tam ijin lidi. Takto semuen lid piznvali audvali navzjem zespojen sertem jin lidi, kter jim Bobling naznaoval. Po Groerov dolo naSchuhovou, paknarychte obce Kapara, jeho enu, najakousi Spanerovou, jistho Voglinga adokonce byl naen samotn umpersk dkan Lautner. Vichni byli upleni. K Lautnerov poprav sesjelo crkevn isvtsk panstvo zVdn, Prahy adokonce ipape poslal svho delegta. Celkem dal vtomto kraji inkvizitor Bobling uplit zaticet let osmadevadest lid, kter obvinil zarodjnictv nebo zespojen sarodjnky. Po kadm uplen byla nazena velk hostina, pi n byla podle inkvizinho zvyku podvna urit jdla nazahnn erta. umpersk protokoly obsahuj tento seznam pro jednu hostinu pod dohovajc hranic: 6 funt divoiny, 7 funt jinho masa, 24 slepic, 8 kapoun, 8 funt citron, 8 funt

sra, 200 vajec, 2 funty peku, 30 funt msla, 43 mz vna, beka piva, zadva zlat pprav aza24 krejcar chleba. Kdy jsme uupomr veskch zemch, me nm Zikmund Winter potvrdit, evra varovn byla tak vechch pomrn veobecn. O knch prav: V arovn vili skoro mahem ankter byl tak zpozdil, esechlubil tmto umnm sm. Arcibiskup Karel kzal vr. 1609 sebrati fari vHrobech arodjnou knihu skoly akouzelnmi formulemi, ponvad far neopatrn rozhlaoval, ev zapomoci t knihy, cose usoused dje vedne vnoci, by sedlo nejtajnji. Knz Ondej Gsell vypravoval vr. 1602 odkanovi slavskm Michalovi ajeho manelce, eumj dovsti zedbnu kroupy. Na Kaperskch Horch vr. 1584 odaroval knz Ondej Winter svcenou vodou krvy, ani byl tou dobou jedin, jen svcenou vodou akimem ehnal lidem bolesti aprovoditi chtl divy. emu nevil Leon Stadler, kanovnk usv. tpna vLitomicch! Pe roku 1608 arcibiskupovi, emu jaks ena smuem svm koen arodjn doloe ajinam kladli, jehlu, kterou umrl lid zavn byli, pozadu nareverendu, arujc, mu vstrili, orozum ho pipravili, take pes est nedl jako nemoudr zstval... Hysterick nemoci neuml siknz protestantsk ani katolick jin vysvtliti, neli, elovka posedl bel, aproto boji zlovka chut bla vyhnli. S blhovou obrnost uns pekldali atiskli vezpsob novin, kdekter takov zzrak nmeck. Asi zr. 1550 pochz napklad Spis ohroznm, stralivm zzraku vPlatn, vytitn uKantora. Vypsno tu, kterak byla dveka posedl, cozn bel mluvil, na seho ptali protestantt kn ispanem Matoukem zJochmstalu, cosemodlili akterak konen ert vyltl azasmradil. Ale vechch tak nalezneme jaksi protjek Johannesa Wiera. B oJana telcara eletavskho, kter zrozkazu Jaroslava zeSmiic anaKostelci nad ernmi lesy napsal vr. 1577 knku O prav afalen crkvi, kterak sikn maj vsti vcrkvi Pn akterak lid vyuovati, vn mimo jin tvrdil, earodjnice samy osob nic nemohou, co je podle Wintra prvn krok kesvtlu anelze senechlubiti, ekrok ten uinil ech, daleko pedhoniv nejen dobu svou, ale insledujc stolet, kter pinou kouzel aar, zvlt vNmcch, velik skvrna jest navzdlanosti lidsk. Ne ani tento pokroil telcar nevyzul se zevech zzrak sv doby. Pe vjin knize, kterou vr. 1589 podv Jaroslavu Smiickmu darem Zelenmu tvrtku, eped esti lety jedna pan, kter odstoupila odpravho nboenstv kBratm, vimi serozlezla; minulho roku jin pan zapevi boha, krv sezalila anamrtvm jejm tle dv by sedly, kdo byly, ne blov? Erotick posedlost. ekli jsme, ehlavnm obsahem arodjnickho lenstv byly pohlavn vci aztohoto hlediska lze pokldat orgii arodjnick povry jen zajednu zepidemi, zucch vsexuln-psychopatick dob. V klterech sevyskytovala hromadn erotick posedlost, flagelantsk epidemie nezdka konvala veejnmi nebo tajnmi orgiemi, rovn tanen epidemie. Tisce jeptiek propadaly hysterick nymfomanii. Jeptika Blanbekin byla neustle suovna mylenkou, coseasi stalo sonou st, kter zbyla poKristov obezn. Trpila setm vak zcela zbyten uproto, ekad crkevn historik alespo trochu orientovan mohl zvdavou pannu pouit otom, ev15. a16. stolet ml cel tucet obc vesvm vlastnictv tuto relikvii, kter byla tolik vnosn pro pslun kosteln sky. Dokonce jet dnes zde maj ti jedin chrmy pravou Kristovu pedkoku mezi svmi relikviemi.

Veronika Juliani, kter byla papeem Piem II. prohlen zablahoslavenou, sibrala zezbon lsky kboskmu Bernku dopostele skutenho bernka, lbala ho, dvala mu pt zesvch prsou adokonce pro nj uronila nkolik kapek mlka. Sv. Kateina Janovsk asto trpla takovm vnitnm rem, elehala nazem, aby seochladila apitom volala: Lsko, lsko, nemohu u! Pitom byla zvlt oddna svmu zpovdnkovi. Jednoho dne pitiskla jeho ruku kesvmu nosu apoctila pitom pach, kter j pronikl srdcem, nebesk pach, jeho pjemnost mohla probudit mrtv. S podobnou velost byly dttem-Jekem soueny isv. Armalla, sv. Albta apod. To jsou historicky oven pklady. Smysln renesann vlna, kter znadbytku zdrav atvr sly zaplavila kulturn Evropy avzpnala se donejvych cl, byla zlomena nepomrem mezi revolun vl askutenmi monostmi. Na troskch renesannch idel tce onemocnla ilska, aena, kter setu atam bhem renesance povznesla pes crkev aproti crkvi kmravn aintelektuln osobnosti, byla znovu obecn pokoena. S kesanstvm vtrhl dosvta pokryteck anelidsk duch, kter nadlouh lta otrvil pohlavn ivot, znho uinil dsledek hnho pdu prvnch lid azeeny pvodce veho zla. Po pdu renesance tyto nezdrav aohavn pedstavy zahnaly evropsk nrody dochorobnch blud, kter vesvtovch djinch nemaj obdoby. Renesance ireformace proti tomu bojovaly zcela marn. ena zstala adonejnovj doby vpoddanstv, jeho nejlesklej formy, stejn jako ty temn, jednoznan svd otom, evcel epoe muova rodinnho panstv byla ena poznamenna mncennost, kn byla nepetrit vychovvna.