Spánek

Tomáš Krupička
 Úvod
 lidský organismus prochází během 24 hodin dvěma
základními funkčními stavy: bděním a spánkem
 bdění je stav organismu s normálními senzorickými a
motorickými vztahy s okolím
 spánek je charakterizován sníženou bdělostí a
změněnými senzorickými vztahy s okolím
 primárním generátorem obou těchto vztahů je CNS
 existují mezi nimi obousměrné přechody
 Spánek
 nehomogenní funkční stav organismu
 důležitý fyziologický stav nezbytný pro regeneraci
organismu
 dělí se na dvě stádia
 1. pomalý spánek ( SWS – slow wave sleep ) – spánek
pomalých vln, spánek telencefalický, synchronizovaný
nejčastěji nazývaný non-REM ( N – REM )
 2. spánek rychlých pohybů očí – REM spánek ( rapid eye
movement sleep ) – aktivovaný, paradoxní,
rhombencefalický, desynchronizovaný
 non REM spánek ( SWS )
 synchronizovaná pomalá EEG aktivita typu delta a theta
 5 stadii
 1. stadium – přechod z bdění do dřímoty

– zachován svalový tonus

– zpomalení a prohloubení dechu
– přechod z alfa rytmu na pomalejší s větší

amplitudou
 2.stadium – dřímota, na EEG se objevují spánková vřeténka
 3.stadium – povrchní spánek, na EEG pomalé vlny theta rytmu,

klesá tonus

 4. a 5.stadium – hluboký spánek, EEG – delta rytmus, mizí

 REM spánek
 následuje po non REM spánku
 aktivní spánek, EEG připomíná záznam při bdění, a proto se tato
fáze nazývá též paradoxní spánek
 typické jsou rychlé pohyby očních bulbů
 EEG – desynchronizace, nízké vlny podobné beta rytmu
 zvyšuje se tepová a dechová frekvence, stoupá krevní tlak
 výskyt snů
 klesá svalový tonus až k úplné svalové atonii
 zvyšuje se aktivita thalamu, hippocampu a RF
non REM spánek REM spánek
 tonus zůstává  mizí svalový tonus
 pravidelná DF, TF, TK  nepravidelná DF, TF, TK
 vzácně sny  časté sny
 asi 80% doby spánku  asi 20% doby spánku
 pomalé synchronizované  desynchronizované EEG
EEG  vlny podobné beta rytmu
 delta a theta rytmus
EEG jednotlivých fází spánku
 vztahy spánkových fází
 lidský spánek je součástí cirkadiánního rytmu bdění a spánku
 rozděluje se do 4 - 6 po sobě následujících subperiod ( spánkových
cyklů ) které trvají 90 – 100 minut
 dochází ke střídání non REM sp. a REM sp. přičemž non REM sp.
nastupuje jako první a trvá přibližně 75 – 90 % doby spánku u
dospělých, u dětí zabírá REM sp. až 50%
 teorie o vzniku spánku
 řada teorií, v současné době nejsou poznatky o vzniku spánku úplné a
proto nelze vyslovit jednotlivou teorii
 anemnizační teorie – pokles průtoku krve mozkem,

– vyvrácena
 teorie senzorické deprivace – spánek vyvolán nedostatkem vzruchů

z periferie, vyvrácena

 humorální teorie – předpokládá existenci „spánkového hormonu“ -

nebyl nalezen, významnou úlohu ve vzniku spánku

však hrají humorální faktory – serotonin a melatonin

 teorie spánkových center – stimulace podkorových center, indukce

tvorby serotoninu - inhibice RAS, po inhibici RAS

se aktivuje area preoptica, část thalamu a

 kortikální teorie – generalizovaný útlum, který se šíří po obou
hemisférách, určité části však zůstávají neutlumeny
tzv. strážné body( normální senzitivita )
 termohypnogenní teorie spánku – vychází z toho, že ústředním

regulátorem spánku je hypothalamický

termoregulační mechanismus – lokální ohřátí

hypothalamu vede k nástupu non REM spánku
 význam spánku
 regenerace organismu ve spánku
 konzervace energie - organismus spí, má nižší spotřebu energie
 během REM spánku se ruší nedůležité konexe, které vznikly mezi
nervovými buňkami během dne ( Francis Crick )
 jednou z metod jak studovat význam spánku, je tento fyziologický
stav potlačit a zkoumat, co organismu následně chybí – např.
potkan, kterému zcela odepřeme spánek zemře za 21 dní v
organismu se však nezjišťují žádné přesvědčivé orgánové změny,
dojde ale k vyčerpání řízení organismu, v mozku pravděpodobně
poklesne kriticky hladina některých neuromediátorů zajišťujících
kontakt mezi jednotlivými buňkami a zvíře náhle pojde na celkové
selhání organismu
 v roce 1961, se v Texasu jeden 17letý chlapec dobrovolně rozhodl
nespat, vydržel to celkem 264 hodin
 Poruchy spánku
 délka normálního spánku činí u dospělých 6 – 9 hodin
(novorozenec spí až 20 – 22 hodin denně, dítě v 1 roce života asi 16
hodin ) existují však jedinci, kterým stačí méně event. potřebují více
hodin spánku, což může ještě být považováno za variantu
normálního stavu, pokud však jakékoli narušení spánku vede k
narušení zdraví jedince event. jeho životní pohody, jedná se již o
spánkovou poruchu
 nejjednodušší dělení poruch spánku je na nespavost (insomnie),
zvýšenou spavost (hypersomnie) a další poruchy spánku
 příčiny mohou být rozmanité např. genetická vloha, narušení
biorytmů, psychické či jiné celkové onemocnění atd.
 asi 50% populace nad 65 let trpí nějakou poruchou spánku – velice
důležitý je i věk
insomnie( nespavost )
 stav, kdy pacient obtížně usíná, spí přerušovaně, krátce a necítí se
následně dostatečně „vyspalý“ ( dle různých studií studií trpí
nespavostí až třetina populace )
 příčiny nespavosti: špatná psychická situace, trvalý stres, přehnané
obavy z neusnutí, úzkost, deprese, špatná spánková hygiena,
bolesti nebo psychické či tělesné choroby, alkoholismus, vedlejší
účinky některých léků, vysoký věk aj.
 doporučení pro kvalitní spánek:
 jít spát až v době, kdy jsme skutečně ospalí
 cvičit nejpozději 3-4 hod. před spaním
 nepožívat zvýšené množství alkoholu před spaním, večer také
omezit nápoje s kofeinem a kouření
 před spaním může být užitečná např. teplá koupel nebo šálek
teplého mléka
 nečíst příliš náročné texty těsně před spaním
 hypersomnie( zvýšená spavost )
 přirozeně se vyskytuje po větší fyzické či psychické zátěži, může
však být projevem některých onemocnění

narkolepsie
 onemocnění s genetickou vazbou, charakterizované útoky
nepřekonatelného (imperativního) spánku během dne, který trvá
obvykle několik minut a většinou se opakuje
 nebezpečné např. při řízení motorového auta apod, někdy pacienti
navíc upadnou z důvodu snížení svalového napětí
 syndrom spánkové apnoe SAS
 vyskytuje se asi u 5% populace, nemocní jsou často obézní a
výrazně chrápou, spánek je přerušován periodami, kdy přestanou
dýchat ( asi 10 sec. - tzv. apnoické pauzy) tyto pauzy se opakují
několikrát během noci a po každé se pacient reflexně probudí,
nadýchne se a takto neustále narušuje kontinuitu svého spánku -
nekvalitní spánek má za následek zvýšenou spavost během dne
 příčina SAS je nejčastěji ve zvýšeném odporu horních dýchacích
cest, který brání dostatečnému plnění plic vzduchem – může jít o
některé vrozené či získané odchylky v průběhu dýchacích cest,
zvětšené mandle, jazyk aj, někdy je příčina centrální (mozková)
 léčba - chirurgická (odstranění příčiny zvýšeného odporu
v dýchacích cestách) nebo pacient používá na noc přístrojek
upevněný na ústa, který zajistí zvýšený tlak vdechovaného vzduchu
a tím lepší plnění plic
 chrápání
 postihuje min. 10% dospělých,
 jestliže silné chrápání obtěžuje okolí event. je spojeno s periodami
bezdeší je vhodná návštěva u neurologa ( zjištění příčiny chrápání a
event.uvážení léčby )
příklady dalších poruch spánku:
 syndrom neklidných nohou
 noční děs a noční můry
 enuresis nocturna (noční pomočování)
 spánková opilost
 VYŠETŘENÍ PORUCH SPÁNKU
 v indikovaných případech se
provádí tzv. polysomnografické
vyšetření
 pacient je přijat večer do
spánkové laboratoře, kde se
snaží spát jak je běžně zvyklý,
během spánku je monitorováno
EEG, pohyby očních bulbů,
svalová aktivita svalů brady,
EKG a dýchací funkce
 analýza spánku je použita
k určení typu spánkové poruchy
a stanovení správné léčby,
existují ještě další speciální testy
 pacient ve spánkové klinice v Morristown
 Použitá literatura:
 Stanislav Trojan a kolektiv: Lékařská fyziologie, Grada Publishing,
Praha 2003
 http://abicko.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=06/2003&Porad
 http://www.neurol.cz/info/epipaccz.htm
 http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH202/08.htm
 http://www.sublimeself.com/salesmp3.html
 http://library.thinkquest.org/C0113180/Sleep_Stages.htm
 http://www.nytimes.com/ref/health/healthguide/esn-sleepapnea-ess.html
Děkuji za pozornost