D-hormon

Pavel Kelnar
&
Pavol Buňa
 Co to je D-hormon?
 jde o aktivovaný vitamin D, který je též jeho
základem
 samotný vitamin D je neúčinný a musí se
v těle aktivovat
 je základním činitelem působící při regulaci
kalcémie spolu s parathormonem (PTH) a
kalcitoninem (CT)
Vitamin D (kalciferol, kalciol)
 znám ve dvou tvarech:
 D2 (ergokalciferol, erkalciol)
 D3 (cholekalciferol)
 vitamin D, a to především D3
je tělu dodáván hlavně
potravou (olej z tresčích jater,
ryby, vejce, játra, mléko), který se
absorbuje ve střevech spolu
s tuky (rozpustný v tucích)
 vzniká též z provitaminu
7-dehydrocholesterolu
obsaženého v epidermis po
ozáření UV paprsky
(290-320nm).
Aktivace vitaminu D
 vitamin D (D2 i D3) se musejí v těle převést do
účinné podoby, a tak se aktivovat
 tudíž je lze označit za provitaminy a přesněji
za prohormony; cesta aktivace vede
postupnou hydroxylací v játrech (kalcidiol) a
v proximálním tubulu ledvin (kalcitriol)
Cesta aktivace
 nejprve je kalciol (jakéhokoliv původu) ve vazbě na specifický
transportní protein zanesen krví do jater
 zde působením enzymu 25-hydroxylasy dojde k hydroxylaci
na 25. uhlíku→vytvoří 25-hydroxyderivát
 vznikají kalcidioly, které zatím mají jen nepatrný účinek a jsou
transportovány do ledvin, kde aktivační proces dokončí
specifický enzym 1α-hydroxylasa hydroxylací na 1. uhlíku,
a tím vznikne konečná aktivní látka kalcitriol
(jde o 1α,25-dihydroxycholekalciferol nebo 1α,25-dihydroxyergokalciferol).
 tento poslední aktivační krok je pravděpodobně podmíněn
přítomností parathormonu (PHT)
 kalcitriol se též tvoří v placentě, v kožních keratinocytech a v
makrofágách
Cesta aktivace
kůže léčivo
potrava

D3 D2
PTH

25- 1α-
hydroxylasa hydroxylasa

25-kalcidiol
1α,25-kalcitriol
JÁTRA
LEDVINY
Kalcitriol
 biologicky aktivní forma vitaminu D
 dnes je kalcitriol právě označován za D-hormon, a
to pro podobnost s mechanismem účinku
steroidních hormonů
 váže se na receptory z rodiny receptorů pro steroidy
a představuje transkripční faktor pro bílkovinu
vázající Ca2+ ve stěně střeva
 reakce kalcidiol→kalcitriol je citlivě regulována;
produkty štěpení kostní hmoty (vápník, fosfáty)
negativní zpětnou vazbou blokují vznik dalších
molekul kalcitriolu
1α,25-dihydroxycholekalciferol
25

OH

3 1

HO OH kalcitriol
Regulace výměny vápníku
D-hormonem
D hormon (kalcitriol) se váže na specifický
receptor střevních epitelií a indukuje v buňce
epitelu syntézu proteinu (Mr 28 000), který
specificky váže vápník, což umožňuje
transport Ca2+ do intersticia → výsledkem je
zvýšení střevní absorpce vápníku a
samozřejmě kalcémie
 kalcitriol působí také na kost, a to shodně
s PTH, tedy aktivuje osteoklasty a mobilizuje
vápník a fosfáty.
Regulace výměny vápníku
D-hormonem (shrnutí)
 Kalcitriol
má klíčovou roli v regulaci
homeostázy vápníku a fosfátu
 zvyšuje jejich absorpci ze střeva
 zvyšuje resorpci z kostí
 snižuje jejich vylučování ledvinami
 reguluje mineralizaci kostí
 řídí aktivitu osteoklastů
Projevy nedostatku a
předávkování vitaminu D
 nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v
důsledku ztrát a nedostatečné resorpce vápníku a
fosfátu; u dětí se toto projeví jako křivice, u
dospělých pak jako osteomalacie

 ve vysokých dávkách vitamín D naopak

metabolismus vápníku a fosforu narušuje, vede k
hyperkalcémii a může skončit i smrtí; samotné
sluneční záření kvůli regulačním mechanismům
syntézy nikdy nevede k hypervitaminose
Související nemoci:
 postmenopauzální osteoporóza
 jeden z typů osteoporózy vyskytující se výrazně častěji u žen a projevující se
častými frakturami obratlů a distálního předloktí
 renální osteodystrofie
 postižení kostí vznikající při chronické renální insuficienci
 ↓ GF, hypokalcemie, snižená aktivace vitaminu D v ledvině, retence fosfátů
 hypoparatyreóza a pseudohypoparatyreóza
 nedostatek parathormonu nebo necitlivost tkání na něj
 rachitis
 nedostatek vitaminu D v dětství
 těžké nevratné deformity kostí
 osteomalacie
 nedostatek vitaminu D v dospělosti
 měknutí kostí, deformity, výrazná svalová slabost
Poruchy nedostatku vitaminu D
RACHITIS
OSTEOMALACIE
Použitá literatura
 Ledvina M., Stoklasová A., Cerman J.:
Biochemie pro studující medicíny II.díl,
Karolinum, Praha 2004
 Trojan S. a kol.: Lékařská fyziologie,
GRADA publishing, Praha 2003
 Vokurka M., Hugo J. a kol.: Velký lékařský slovník,
MAXDORF, Praha 2005