Sapr3 BC Guide

STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS
COMPONENTS (BC)
František Vilím
© František Vilím
Autor: František Vilím

Verze dokumentu: 2.0 (2428)
Datum vzniku: 01.03.2002
Datum poslední úpravy: 13.12.2007 14:03
Použití tohoto díla: This work is licensed under the Creative Commons Attribution-NoDerivs
2.5 License. To view a copy of this license, visit http://creativecommons.org/licenses/by-
nd/2.5/ or send a letter to Creative Commons, 543 Howard Street, 5th Floor, San Francisco,
California, 94105, USA.
V žádném případě není autor tohoto díla odpovědný komukoli za přímé, nepřímé, mimořádné
nebo jiné následné škody, způsobené použitím této příručky včetně ušlého zisku, přerušení
činnosti, ztráty programů nebo jiných dat v informačním systému či jinde, a to i kdyby autor
byl na možnost takových škod upozorněn předem.
Společnost SAP AG žádným způsobem nereprezentuje ani neručí za přesnost, adekvátnost či

úplnost jakýchkoli informací obsažených v tomto díle a není zodpovědná za případné chyby
nebo opomenutí.
SAP®, R/3®, mySAP.com®, mySAP™, SAP Netweaver™, ABAP™, SAP® xApps™ are
trademarks or registered trademarks of SAP AG in Germany and in several other countries.
ORACLE® is a registered trademark of ORACLE Corporation.
MaxDB is a trademark of MySQL AB, Sweden.
Microsoft®, WINDOWS®, NT® are registered trademarks of Microsoft Corporation.
JAVA® is a registered trademark of Sun Microsystems, Inc.
IBM®, DB2®, AIX®, i5/OS®, iSeries, Informix® are registered trademarks of IBM
Corporation.
UNIX is a registered trademark of The Open Group in the United States and other countries.
Linux is a registered trademark of Linus Torvalds in the United States, other countries, or
both.
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC)
Obsah
1. Úvod..........................................................................................................................1
1.1.1. O ČEM POJEDNÁVÁ TATO PŘÍRUČKA?.......................................................................1
1.2. CO JE TO BC – SAP NETWEAVER™?........................................................................1
1.2.1. OBECNÉ INFORMACE A REFERENCE..........................................................................3
1.3. DOPORUČENÁ LITERATURA...........................................................................................4
1.4. SAP SERVICE MARKETPLACE.......................................................................................5
2. Správa aplikačních serverů.......................................................................................6
2.1. ARCHITEKTURA APLIKAČNÍHO SERVERU............................................................................6
2.1.1. SOFTWAROVĚ ORIENTOVANÝ POHLED.......................................................................6
2.1.2. PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ ABAP TECHNOLOGIE..................................................7
2.1.3. PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ JAVA TECHNOLOGIE.................................................13
2.1.4. ŘÍZENÍ PAMĚTI, SDÍLENÁ PAMĚŤ A ÚLOHY.................................................................14
2.1.5. SAP SYSTÉM A INSTANCE...................................................................................16
2.1.6. SYSTÉMOVÁ KONFIGURACE..................................................................................16
2.1.7. SAP SYSTEM LANDSCAPE.................................................................................16
2.1.8. ADRESÁŘE APLIKAČNÍHO SERVERU ABAP TECHNOLOGIE............................................17
2.2. ZÁKLADNÍ OPERACE..................................................................................................19
2.2.1. OBECNÉ POZNÁMKY K PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU........................................................19
2.2.2. START............................................................................................................20
2.2.3. STOP.............................................................................................................20
2.2.4. START A STOP R/3 V PROSTŘEDÍ MSCS..............................................................21
2.2.5. TEST BĚHU SERVERU A DATABÁZOVÉHO SPOJENÍ.......................................................21
2.2.6. ZAMKNUTÍ A ODEMKNUTÍ UŽIVATELŮ........................................................................21
2.3. ZÁKLADNÍ KONTROLY................................................................................................21
2.4. RŮZNÉ PROBLÉMY...................................................................................................22
2.4.1. OBECNĚ.........................................................................................................22
2.4.2. NEMŮŽEME SE PŘIHLÁSIT DO SYSTÉMU...................................................................22
2.4.3. MONITORY.......................................................................................................23
2.4.4. NESTARTUJE APLIKAČNÍ SERVER............................................................................23
2.4.5. PRACOVNÍ PROCESY..........................................................................................24
2.4.6. PROBLÉMY S PAMĚTÍ..........................................................................................24
2.4.7. PROBLÉM S PAMĚTÍ SCSA.................................................................................24
2.4.8. NEDOSTATEK PAMĚTI PXA..................................................................................24
2.4.9. SYSTÉM DOWNTIME...........................................................................................24
2.4.10. FILE SYSTÉM JE PLNÝ.......................................................................................24
2.4.11. NENÍ DOSTUPNÝ DNS SERVER..........................................................................24
2.4.12. OPERAČNÍ SYSTÉM W2000.............................................................................24
2.4.13. PROBLÉMY S JAVA VM....................................................................................25
2.5. JOBY – PROCESY NA POZADÍ......................................................................................25
2.5.1. STANDARDNÍ JOBY.............................................................................................26
2.5.2. PROBLÉMY S JOBY............................................................................................26
2.6. UPDATES V APLIKAČNÍ VRSTVĚ....................................................................................26
2.7. SYSTÉMOVÉ ZÁMKY..................................................................................................28
2.7.1. ČÍSELNÉ ŘADY..................................................................................................29
2.7.2. ATP SERVER...................................................................................................29
2.8. GATEWAY MONITOR..................................................................................................30
2.9. MICROSOFT MANAGEMENT KONSOLE – MMC..............................................................30
2.9.1. PROBLÉMY SE SAP SERVICE..............................................................................30
2.9.2. RUČNÍ INSTALACE MMC....................................................................................30
Obsah iii
2.10. SPRÁVA SPECIÁLNÍCH SERVERŮ WAS.......................................................................30

2.10.1. SERVER NW XI............................................................................................30
2.11. ADMINISTRACE WAS JAVA......................................................................................30
2.11.1. NÁSTROJ VISUAL ADMINISTRATOR......................................................................31
2.11.2. NASTROJ SHELL CONSOLE ADMINISTRATOR..........................................................31
2.11.3. NÁSTROJ CONFIG TOOL...................................................................................31
2.11.4. NÁSTROJ SOFTWARE DEPLOYMENT MANAGER GUI...............................................31
2.11.5. NÁSTROJE V ABAP SERVERU...........................................................................31
2.12. VYSOKÁ DOSTUPNOST SYSTÉMŮ................................................................................31
2.12.1. TÉMATA HA..................................................................................................32
2.12.2. TÉMATA ATG................................................................................................32
3. Správa databáze Oracle..........................................................................................33
3.1. OBECNÉ A RŮZNÉ POZNÁMKY......................................................................................33
3.1.1. DBA COCKPIT................................................................................................33
3.1.2. BR*TOOLS.....................................................................................................34
3.1.3. SQL TOOLS....................................................................................................35
3.1.4. MCOD........................................................................................................35
3.1.5. POUŽITÍ TERMINÁLOVÉHO SERVERU........................................................................35
3.1.6. SYSTÉMOVÉ ÚČTY A SKUPINY V UNIXU.................................................................35
3.2. ZÁKLADNÍ OPERACE..................................................................................................35
3.2.1. START DB......................................................................................................36
3.2.2. STOP DB.......................................................................................................36
3.2.3. START A STOP DB V PROSTŘEDÍ MSCS..............................................................36
3.2.4. ZMĚNA DOSTUPNOSTI DB...................................................................................36
3.2.5. LISTENER V UNIXU..........................................................................................37
3.3. NASTAVOVÁNI PARAMETRŮ V INIT<SID>.ORA.................................................................37
3.4. ZMĚNY STRUKTURY DB..............................................................................................37
3.4.1. PŘIDÁNÍ TABLESPACE:........................................................................................37
3.4.2. ZMĚNA ARCHIVNÍHO MODU...................................................................................37
3.4.3. USPOŘÁDÁNÍ TABLESPACES.................................................................................38
3.4.4. ANALÝZA VOLNÉHO PROSTORU..............................................................................39
3.5. REORGANIZACE DB.................................................................................................39
3.5.1. REORGANIZACE OBJEKTU ČÍ TABLESPACE................................................................39
3.6. ZÁLOHOVÁNÍ...........................................................................................................40
3.6.1. NASTAVENÍ ZÁLOH.............................................................................................40
3.6.2. NÁSTROJE BRBACKUP A BRARCHIVE.......................................................................40
3.6.3. TEST – OBNOVA SOUBORU:.................................................................................41
3.6.4. PROBLÉMY PŘI ZÁLOHOVÁNÍ.................................................................................41
3.6.5. PŘERUŠENÍ ONLINE TABLESPACE ZÁLOHY.................................................................41
3.6.6. BACKINT – KONFIGURACE...............................................................................42
3.7. VERIFIKACE DB......................................................................................................42
3.8. RESTORE A RECOVERY DATABÁZE................................................................................43
3.8.1. KDE HLEDAT INFORMACE.....................................................................................43
3.8.2. DŮLEŽITÉ ZÁSADY.............................................................................................43
3.8.3. ANALÝZA CHYB DATABÁZE....................................................................................43
3.8.4. TYPY CHYB DATABÁZE A ZPŮSOB JEJICH ŘEŠENÍ........................................................43
3.8.5. KOMPLETNÍ OBNOVA DATABÁZE.............................................................................45
3.9. PLÁNOVÁNÍ KONTROL A ZÁLOHOVÁNÍ DATABÁZE................................................................47
3.10. VELKÉ DB OPERACE A OFFLINE ZÁLOHA.......................................................................48
3.11. RŮZNÉ PROBLÉMY..................................................................................................49
3.11.1. OBECNĚ........................................................................................................49
iv Obsah
3.11.2. CHECK POINT NOT COMPLETED...........................................................................49

4. Správa databází dalších dodavatelů.......................................................................50
4.1. MICROSOFT SQL SERVER 2000...............................................................................50
4.1.1. NÁSTROJE.......................................................................................................50
4.1.2. ZÁKLADNÍ OPERACE...........................................................................................50
4.2. MYSQL MAXDB...................................................................................................50
4.2.2. NÁSTROJE.......................................................................................................51
4.3. INFORMIX...............................................................................................................51
4.3.2. NÁSTROJE.......................................................................................................51
4.4. DB2 UDB PRO UNIX A WINDOWS...........................................................................52
4.4.2. DBA COCKPIT................................................................................................52
4.4.4. SPECIFIKA PRO BI............................................................................................53
4.5. DB2 UDB PRO IBM ISERIES..................................................................................53
4.5.1. DATABÁZE LIBRARY............................................................................................53
4.5.2. NÁSTROJE.......................................................................................................53
4.5.4. SPECIFIKA PRO BI............................................................................................53
4.5.5. SPECIFIKA PRO XI............................................................................................53
5. Konfigurace aplikačního serveru.............................................................................54
5.1. ZALOŽENÍ PROFILU A NASTAVENÍ PARAMETRU PROFILU.......................................................54
5.2. INSTANCE A OPERAČNÍ MÓDY.......................................................................................55
5.3. SEZNAM PARAMETRŮ PROFILU.....................................................................................56
6. Výkon, monitorování a trasování aplikačního serveru............................................57
6.1. VÝKON SYSTÉMU.....................................................................................................58
6.1.1. PERFORMANCE MONITORY...................................................................................59
6.1.2. SDÍLENÁ PAMĚŤ – KONTROLA A LADĚNÍ...................................................................61
6.1.3. VÝKON DATABÁZE..............................................................................................62
6.2. SYSTÉMOVÝ LOG.....................................................................................................63
6.3. SYSTÉM MONITOROVÁNÍ – CCMS..............................................................................63
6.3.1. DATOVÉ KOLEKTORY A CCMS AGENTI..................................................................64
6.3.2. ALERT MONITOR...............................................................................................64
6.4. TRASOVÁNÍ............................................................................................................67
6.5. SAP SUPPORT SERVICES........................................................................................68
7. Správa uživatelů a bezpečnost...............................................................................69
7.1. AUTENTIFIKACE UŽIVATELŮ A SINGLE SIGN-ON...............................................................69
7.2. AUTORIZACE – ZÁKLADNÍ KONCEPT A POJMY...................................................................70
7.3. CENTRÁLNÍ ADMINISTRACE UŽIVATELŮ............................................................................70
7.4. ANALÝZA OPRÁVNĚNÍ................................................................................................70
7.5. AUDIT INFORMAČNÍ SYSTÉM (AIS)...............................................................................70
7.6. BEZPEČNÁ KONEKTIVITA............................................................................................71
7.7. BEZPEČNOSTNÍ AUDIT...............................................................................................71
7.8. SPECIÁLNÍ UŽIVATELÉ SAP* A DDIC..........................................................................71
7.9. NĚKTERÉ OBJEKTY OPRÁVNĚNÍ....................................................................................72
7.10. NĚKTERÉ PARAMETRY PROFILU..................................................................................72
7.11. ZAKÁZANÁ HESLA...................................................................................................72
7.12. ZAMČENÉ TRANSAKCE A POUŽITÍ SE38......................................................................73
Obsah v
7.13. GENEROVÁNÍ PROFILŮ – UPOZORNĚNÍ........................................................................73

7.14. ZÁKLADNÍ ROLE PRO KONCOVÉ UŽIVATELE....................................................................73
7.15. NASTAVENÍ KLIENTA................................................................................................73
7.16. SYSTÉMOVÉ MĚŘENÍ POUŽITÍ LICENCÍ..........................................................................73
7.17. VYROVNÁNÍ KMENOVÉHO SOUBORU UŽIVATELŮ..............................................................73
7.18. LOGOVACÍ SKUPINY................................................................................................74
8. Transportní systém..................................................................................................75
8.1. VŠEOBECNÉ TERMÍNY...............................................................................................75
8.2. PROCES IMPORTU TRANSPORTNÍHO POŽADAVKU...............................................................76
8.3. NÁSTROJE TP A R3TRANS...................................................................................76
8.4. KONFIGURACE TRANSPORTNÍHO SYSTÉMU......................................................................77
8.4.1. EXTENDED TRANSPORT CONTROL........................................................................77
8.4.2. TESTOVÁNÍ TRANSPORTNÍHO SYSTÉMU....................................................................77
8.4.3. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ V TMS.................................................................................78
8.4.4. SPOJOVÁNÍ TRANSPORTNÍCH POŽADAVKŮ.................................................................78
8.5. POSTUP IMPORTU TRANSPORTNÍCH POŽADAVKŮ...............................................................79
8.5.1. ÚVOD K POSTUPU.............................................................................................79
8.5.2. KROK 1: PŘÍPRAVA PRO IMPORT TRANSPORTU DO VÝVOJOVÉHO Z EXTERNÍHO ZDROJE. .79
8.5.3. KROK 2: VLASTNÍ IMPORT...................................................................................80
8.6. IMPORT POMOCÍ PROGRAMU TP...................................................................................80
8.7. TRANSPORT KOPIÍ....................................................................................................80
9. Instalace systému a systémové kopie.....................................................................81
9.1. SAP KOMPONENTY..................................................................................................81
9.2. NÁSTROJ R3SETUP.............................................................................................81
9.3. NÁSTROJ SAPINST.................................................................................................82
9.4. SAP SYSTÉMOVÉ KOPIE A MIGRACE.............................................................................82
9.4.1. SAP HOMOGENNÍ SYSTÉMOVÁ KOPIE.....................................................................83
9.4.2. SAP HETEROGENNÍ SYSTÉMOVÁ KOPIE..................................................................84
9.5. ADD-ON...............................................................................................................84
9.6. SWITCH FRAMEWORK...............................................................................................84
9.7. JAZYKOVÁ PODPORA.................................................................................................84
9.8. LICENCE................................................................................................................85
9.9. RŮZNÉ ZKUŠENOSTI Z INSTALACE.................................................................................85
9.9.1. LINUX SUSE 64BIT, ORACLE 9.2......................................................................86
9.9.2. PATCHE ORACLE..............................................................................................86
9.9.3. STRUČNÝ PŘEHLED KROKŮ PO INSTALACI................................................................86
10. Proces oprav aplikačního serveru SAP a licence.................................................88
10.1. ÚVOD.................................................................................................................88
10.2. STAHOVÁNÍ BALÍČKŮ...............................................................................................88
10.3. ABAP KERNEL PATCHES.......................................................................................88
10.4. ABAP SUPPORT PACKAGES OBECNĚ........................................................................90
10.5. ABAP SUPPORT PACKAGES HR A HRCZ................................................................93
10.6. AKTUALIZACE SP V CRM A DALŠÍCH PRODUKTECH.......................................................94
10.7. SAP NOTE CORRECTIONS......................................................................................94
10.8. ZAMČENÉ OBJEKTY A OBJEKTY V TRP........................................................................94
10.9. VYROVNÁNÍ OBJEKTŮ..............................................................................................94
10.9.1. MODIFIKACE DICTIONARY OBJEKTŮ.......................................................................95
10.10. JAVA SUPPORT PACKAGES.....................................................................................95
10.10.1. PATCHES PRO SAP WEB AS JAVA..................................................................95
11. Upgrade systému...................................................................................................96
11.1. UPGRADE STRATEGIE..............................................................................................96
vi Obsah
11.2. SYSTÉM SWITCH UPGRADE.....................................................................................96

11.3. NÁSTROJE PRO UPGRADE........................................................................................97
11.3.1. UPGRADE ASSISTANT.......................................................................................97
11.3.2. APPLICATION-SPECIFIC UPGRADE TOOLBOX..........................................................97
11.3.3. PREPARE................................................................................................97
11.3.4. ICNV........................................................................................................98
11.3.5. SAPUP NEBO R3UP.......................................................................................99
11.3.6. TRANSAKCE SGEN.....................................................................................102
11.4. UNICODE KONVERZE........................................................................................102
12. Správa klientů......................................................................................................103
12.1. CO JE TO KLIENT.................................................................................................103
12.2. VYTVOŘENÍ KLIENTA.............................................................................................103
12.3. VLASTNOSTI KLIENTA............................................................................................103
12.4. KOPÍROVÁNÍ A TRANSPORT KLIENTA OBECNĚ...............................................................104
12.5. TRANSPORT KLIENTA (EXPORT A IMPORT)...................................................................105
12.6. KOPÍROVÁNÍ KLIENTA – LOKÁLNÍ..............................................................................105
12.7. KOPÍROVÁNÍ KLIENTA – VZDÁLENÉ............................................................................106
12.8. VÝMAZ KLIENTA...................................................................................................106
12.9. VÝCHOZÍ KLIENT..................................................................................................106
12.10. ČIŠTĚNÍ ADRESÁŘE TRANS...................................................................................107
12.11. PROBLÉMY PŘI KOPÍROVÁNÍ KLIENTŮ.......................................................................107
13. SAP konektivita...................................................................................................108
13.1. INTERNET COMMUNICATION FRAMEWORK..................................................................108
13.2. SAPCONNECT....................................................................................................109
13.3. KOMUNIKACE......................................................................................................109
13.3.1. TESTOVÁNÍ SPOJENÍ.......................................................................................109
13.3.2. SAPROUTER........................................................................................109
13.3.3. TECHNOLOGIE ALE.......................................................................................110
13.4. INTEGRACE S EP NW 7.0...................................................................................110
13.5. RFC SPOJENÍ NA SAPNET R/3 FRONTEND............................................................110
14. Archivace............................................................................................................110
15. Tisk a SAPscript...................................................................................................111
15.1. ZÁKLADNÍ POJMY..................................................................................................111
15.2. FORMÁTY TISKU...................................................................................................112
15.3. SAPSCRIPT.......................................................................................................112
16. Údržba objektů v R/3 repository..........................................................................114
16.1. VYTVÁŘENÍ A ÚDRŽBA OBJEKTŮ................................................................................114
16.2. HISTORIE TABULEK...............................................................................................115
16.3. POVOLENÍ ÚDRŽBY TABULKY A VIEW..........................................................................115
16.4. INDEXY..............................................................................................................115
16.4.1. VÝMAZ INDEXU.............................................................................................115
16.5. ZVLÁŠTNÍ TABULKY...............................................................................................115
16.5.1. APQD.....................................................................................................115
16.5.2. BKORM..................................................................................................116
16.5.3. BSEG.....................................................................................................116
16.5.4. DBTABPRT A DBTABLOG.......................................................................116
16.5.5. SNAP.....................................................................................................116
16.5.6. DOČASNÁ SEKVENČNÍ DATA – TEMSE...............................................................116
17. Přehled vývojových nástrojů................................................................................117
17.1. PACKAGES JAKO SADY OBJEKTŮ...............................................................................118
18. SAP GUI – Frontend............................................................................................119
Obsah vii
18.1. CO JE TO SAP GUI...........................................................................................119

18.2. INSTALACE..........................................................................................................119
18.3. ZÁPLATY............................................................................................................119
18.4. OK-CODE..........................................................................................................119
18.5. PROBLÉMY.........................................................................................................119
19. Poznámky o dalších oblastech............................................................................120
19.1. KONFIGURACE ONLINE DOKUMENTACE......................................................................120
19.2. MINISAP.........................................................................................................120
19.3. SYSTÉMY CRM.................................................................................................121
19.4. ERRORS............................................................................................................121
19.5. NĚKTERÉ SYSTÉMOVÉ ABAP TŘÍDY........................................................................121
19.6. ČASOVÉ ZÓNY, LETNÍ A ZIMNÍ ČAS............................................................................121
19.7. VZOR HLÁŠENÍ O ODSTÁVCE...................................................................................121
20. Seznam SAP notes.............................................................................................123
21. Rejstřík................................................................................................................127
22. Přílohy..................................................................................................................136
22.1. LEGENDA...........................................................................................................136
.............................................................................................................................137
viii Obsah
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 1.ÚVOD
1. ÚVOD
Toto dílko vzniklo z potřeby poznamenat si některé zkušenosti, které by mohli pomoci těm
kteří mají na starost firemní systémy SAP a mají na starosti i jiné věci, než jen SAP.
Ale i konzultanti a zkušení administrátoři mohou tuto příručku použít alespoň jako „portál“ k
dalším odkazům.
Tyto poznámky vznikaly po provedených akcích, po rozhovorech s konzultanty, při hledání
různých informací v SAP Library a v SAP notes.
Cílem této příručky není popsat přesně postupy, což je úkolem firemních manuálů, ale
přibližně popsat, jak na administraci pomocí mírné znalosti architektury systému a souvislostí.
Při této příležitosti chci zvláště poděkovat pánům Ing. Tomášovi Hošťálkovi, Ing. Martinu
Huclovi, Ing. Janu Kašparovi, Ing. Karlovi Kluckému, Ing. Janu Königsmarkovi, Ing.
Zdeňkovi Malému a Ing. Radimu Martincovi, kteří byli často nápomocni radou.
Veškeré nepřesnosti, chyby a omyly padají samozřejmě pouze na mou hlavu.
Aktuální verzi této příručky najdete na adrese:
www.volny.cz/priruckabc/SAPR3_BC_Guide.pdf
Připomínky laskavě posílejte na adresu: priruckabc@volny.cz.
1.1.1.O ČEM POJEDNÁVÁ TATO PŘÍRUČKA?

Tato příručka pojednává v rámci SAP Netweaver o aplikační ABAP server zvaný SAP Web
AS a z aplikační vrstvy hlavně o to, co je zahrnuto v softwarových komponentách „SAP Basis
Component“ a „Cross–Application Component“. Vysvětlení těchto termínů je uvedeno v
dalších kapitolách.
1.2.CO JE TO BC – SAP NETWEAVER™?

Literatura: [Karch 2005], [KeoghJ 2005], [Woods 2004].
BC je označení pro technologické komponenty „Basis Components“ systémů firmy SAP AG,
které jsou základní aplikační platformou (server a integrační platforma) všech mySAP.com®
řešení.
Tyto komponenty zajišťují některé abstrakce jako např. SAP Basis (abstrahuje OS,
databázové, síťové a grafické rozhraní.), ABAP.
Nyní je nahrazují komponenty označené názvem „SAP Netweaver™ komponenty“ a SAP
Basis a ABAP zajišťuje aplikační server SAP Web AS ( o něm níže).
SAP Netweaver technologická platforma je moderní integrační a aplikační platforma, která
pomáhá redukovat náklady na vlastnictví (TCO). Pomáhá integrovat a uspořádávat lidi,
informace a byznys procesy přesahující organizační a technologické hranice. SAP Netweaver
jednoduše integruje informace a aplikace prakticky jakéhokoliv původu. Spolupracuje a může
být rozšířen pomocí předních technologií dostupných na trhu (Microsoft .NET, Sun’s J2EE, a
IBM WebSphere). SAP Netweaver je technologický základ pro mySAP™ Business Suite a
SAP® xApps™ řešení a zajišťuje maximum dostupnosti, bezpečnosti a rozšiřitelnosti, stejně
jako hladký provoz kriticky důležitých byznys procesů.
BASIS, „báze“ a následně SAP Netweaver je vrstva, která:
1) Nabízí platformově nezávislý základ pro psaní podnikových aplikací.
2) Nabízí runtime prostředí pro vykonávání podnikových aplikací.
3) Nabízí různé nástroje, které podporují vývoj, levně provádění provozních operací a
upgrade.
4) K těmto výše uvedeným cílům co nejvíce používá všeobecně akceptované standardy.
1/137
Začneme trochu ze široka1, abychom si mohli ukázat místo BC či SAP Netweaver™.

SAP nabízí řešení pod souhrnným označením „mySAP™ Business Suite/Solutions 2“. Je to
soubor adaptivních řešení k optimalizaci obchodních procesů. Jsou to tato řešení:
● mySAP™ ERP,
● mySAP™ CRM,
● mySAP™ SRM,
● mySAP™ SCM,
● mySAP™ PLM.
Řešení mySAP™ ERP uceleně řeší ERP procesy v podniku.
Řešení jsou poskládaná3 z povinných či nepovinných příslušných aplikačních komponent
zvaných SAP Components, odvětvových komponent a technologických komponent SAP
NetWeawer™.
Tato řešení jsou dodávána v různých produktech4.
SAP Components jsou:
5
● SAP® R/3® (a následné produkty ),
● SAP® SCM,
● SAP® CRM,
● SAP® SRM,
● SAP® SEM,
● SAP® KW.
Komponenta SAP R/3 obsahuje různé moduly – R/3 komponenty, např. pro účetnictví,
controling, logistiku, výrobu a personalistiku a je páteří celého podnikového řešení, které
obsahuje všechny funkcionality potřebné k podpoře podnikání v jednom systému. SAP® R/3
nebo její následníci jsou komponenty, kterými se začíná integrační proces většiny ostatních
řešení. V rámci mySAP SCM je pozoruhodný produkt určen pro plánování produkce, který
je v současné době špička mezi podobnými. Jedná se o SAP Advanced Planner and Optimizer
(SAP APO), který využívá databázi „in memory“ zvanou SAP LiveCache6. Proto jsou odezvy
tohoto systému téměř okamžité.
SAP Netweaver™ komponenty jsou7:
● SAP® Web Application Server (SAP Web AS), která je součástí a základním
kamenem „SAP NetWeaver Components“. Téměř všechny komponenty (SAP
Components a SAP Netweaver) běží nad SAP Web AS. Do release 46D se aplikační
server nazývá „SAP Basis“.
● SAP® Business Intelligence (SAP BI),
● Business Explorer (Bex),
● SAP® Business Information Warehouse (SAP BW),
● SAP® Enterprise Portal (SAP EP),
● SAP® Exchange Infrastructure (SAP XI),
● SAP Mobile Infrastructure (SAP MI)
1
Mnoho dalších informací a i souvislostech různých komponent najdeme v tzv. Master Guide pro jednotlivá
řešení, které nalezneme v SAP Service Marketplace.
2
Viz. www.sap.com/cz/solutions/.
3
Viz „Product Availability Matrix“ v service.sap.com/releasestrategy/ .
4
Produkty: mySAP™ Customer Relationship Management (mySAP™ CRM ), mySAP™ ERP, mySAP™ ERP
Financials (Finanční řízení), mySAP™ ERP Human Capital Management (mySAP™ ERP HCM), mySAP™
Product Lifecycle Management (mySAP™ PLM), mySAP Supplier Relationship Management (mySAP™
SRM), mySAP Supply Chain Management (mySAP™ SCM). Viz www.sap.com/cz/solutions/.
5
SAP® R/3 nad SAP Basis 46D nebo její následníci např. SAP® R/3® Enterprise nad SAP Web AS ABAP 6.20
a 6.30 a centrální komponenta mySAP.com ERP zvaná SAP® ECC 5.0 nad SAP Web AS ABAP 6.40.
6
Zvláštní instance databáze MaxDB (SAPDB) - www.mysql.com/maxdb.
7
Viz www.sap.com/cz/solutions/netweaver/ a kapitola „9.1“.
2/137
● SAP Master Data Management (SAP MDM).

Integrační platforma SAP Netweaver umožňuje integraci všech ostatních řešení SAP.
Odvětvová komponenta SAP for Industries nabízí řešení pro různá odvětví průmyslu v rámci
tzv. „SAP for Industries“. Existují řešení nejen pro průmysl8, ale i pro veřejnou správu, školy
a nemocnice.
Ještě je nabízena kompozitní aplikace SAP®xApps™9.
1.2.1.OBECNÉ INFORMACE A REFERENCE

SAP Library je vlastní dokumentace dodávaná k produktům. Online je k dispozici v SAP
Help Portal (viz níže). Odkazy na SAP Library v této příručce mohou být zastaralé.
Přehlednost SAP Library se obecně dle mého názoru zlepšuje. V této příručce se zkratkami
SAP BC (pro R/3 46c) a SAP NW200410 (pro SAP Netweaver 2004 a podobně) určuje
příslušná SAP Library. SAP Library se aktualizuje po Support Package Stack11. Proto tyto
odkazy na různé release nemusí být aktuální:
● Basis Components v SAP Library Release 4.6C, April 2001. [SAP BC]
● SAP NetWeaver Components v SAP NetWeaver Components, Release 6.30, October
2003
● SAP NetWeaver® 2004 including BI Content. [NW2004].
● SAP NetWeaver® 2004s including BI Content Add-On ( jiným pohledem je např.
SAP NetWeaver by Key Capability). [NW2004s].
Doporučuji SAP Help Portal na internetu: help.sap.com. Zvláště vyhledávání je užitečné. Je
tam mimo jiné online „SAP Library“.
Další významny zdroj informací a dokumentů je všem oblastem pro registrované uživatele je
SAP Service Marketplace [SAP SMP]: service.sap.com. Více v kapitole „1.4“.
SAP Notes jsou na service.sap.com/notes/. V textu je často označení „note“.
Doporučuji často prohlížet SAP HotNews v SAP Notes. Nejlépe „SAP HotNews <YYYY>“.
Nabídka nakladatelství SAP PRESS na www.sap-press.de/.
Tato příručka je určena většinou pro systémy nad DBMS firmy Oracle (vyzkoušeno nad 8.1.7
a R/3 release 4.6C) a většinou pro Microsoft OS.
Další velký zdroj informací je SAP Developer Network na adrese: www.sdn.sap.com/.
Rozcestník: sap.ittoolbox.com/ – ITToolbox for SAP Knowledge Base.
Celkem použitelný portál: searchsap.techtarget.com/.
Další některé stránky z různými informacemi:
▪ www.sap-basis-abap.com/sapbs.htm
▪ www.basisconsultant.com/
▪ www.basisguru.com/
▪ www.sapadministration.com/
▪ www.sapfans.com/
▪ www.kabai.com/
▪ www.geocities.com/rmtiwari/
▪ www.sap-img.com/
▪ www.sapgenie.com/
8
Odvětví: Letecký průmysl & zbrojní výroba, automobilový průmysl, bankovnictví, chemický průmysl, průmysl
spotřebního zboží, strojírenství & stavebnictví, poskytovatelé finančních služeb, zdravotnictví, university &
výzkum, High Tech, pojišťovnictví, média, zpracovatelský průmysl, hornictví, petrochemický průmysl,
farmaceutický průmysl, veřejný sektor, retail, poskytovatelé služeb, telekomunikace, utility.
9
Produkty: SAP Global Trade Services, SAP xApp Resource and Prog. Mgmt., SAP xApp Product Definition.
10
V URL můžeme zkusit zaměnit odkaz na novější platformu, např. „nw2004“ na „nw2004s“. Mohlo by to
fungovat. NW2004s byl později přejmenován na NW 7.0 a dále. Tedy místo „nw2004s“ se použije „nw70“.
11
Aktualizované verze SAP Library jsou ke stažení na service.sap.com/nw04maintenance.
3/137
▪ home4sap.com/
▪ www.saptopsites.com/sapresources.html
▪ www.saptutorials.com/
▪ www.sapbrain.com
▪ www.sapdevelopment.co.uk/
▪ www.thespot4sap.com/
Samozřejmě nesmíme zapomenout zkusit nápovědu přímo v systému, kterou v systému
stisknutím tlačítka „F1“ na příslušném políčku či dokumentaci k programům, pokud je
napsána.
O systémech na i5/OS od IBM mohu odkázat např. na knihu z Redbooks:
● Implementing SAP Applications on the IBM System i Platform with IBM i5/OS.
1.3.DOPORUČENÁ LITERATURA
Zde je uvedena výběrová literatura, která se dotýká administrace a programování R/3 či SAP
NW systémů.
● [Hagerman 2004]. S. Hagermann, L. Will: SAP R/3 System Administration, SAP
PRESS, 2004, 520 s., ISBN 1592290140.
● [Hertleif 2003]. Werner Hertleif, Christoph Wachter: SAP Smart Forms, SAP Press,
2003, 450 s., ISBN 1592290108.
● [IBM 2003]. IBM Business Consulting GmbH: SAP Authorization System: Design
and Implementation of Authorization concepts for SAP R/3 and SAP Enterprise
Portále, SAP PRESS, 2003, 315 s., ISBN 1592290167.
● [Janssen 2007]. Susanne Janssen; Ulrich Marquard: Sizing SAP Systems, SAP
PRESS, 2007, 85 s., ISBN 1592291562.
● [Karch 2005]. Steffen Karch; Loren Heilig: SAP NetWeaver Roadmap, SAP PRESS,
2005, 305 s., ISBN 1592290418.
● [KellerB 1998]. Bernard Keller, Thomas Teufel: SAP R/3 Process Oriented
Implemenation, Addison-Wesley Pub Co; 1998, 845 s., ISBN 0201924706.
● [KellerH 2002]. Horst Keller, Sascha Kruger: ABAP Objects, Introduction to
Programming SAP Applications, Addison-Wesley Pub Co, 2002, 576 s., ISBN:
0201750805.
● [KellerH 2003]. H. Keller, J. Jacobitz: ABAP Objects, The Official Reference, SAP
PRESS, 2003, 1100 s., ISBN 1592290116.
● [KellerH 2005]. Horst Keller, Joachim Jacobitz: The Official ABAP Reference, SAP
PRESS, 2005, 1200 s., ISBN 1592290396.
● [KellerH 2007]. Horst Keller: ABAP Objects, SAP PRESS, 2007, 950 s., ISBN:
1592290795.
● [KeoghJ 2005]. James Keogh, Jose Hernandez, José Antonio Hernández, Franklin
Martinez: SAP R/3 Handbook, McGraw-Hill Professional, 2005, 606 s, ISBN
0072257164.
● [Koesegi 2006]. Armin Koesegi, Rainer Nerding: SAP Change and Transport
Management, SAP Press, 2006, 712s., ISBN 1592290590.
● [Lacko 2002]. Luboslav Lacko: Oracle – Správa, programování a použití
databázového systému, CP Books (Computer Press), 2002, 480 s., ISBN
8072266993.
● [Lawlor 2004]. William Lawlor: Common SAP R/3 Functions Manual, Springer,
2004, 396 s., ISBN 1852337753.
4/137
● [Loney 2002]. Kevin Loney; Marlene Theriault: Mistrovství v Oracle – Kompletní

průvodce tvorbou, správou a údržbou databází, CP Books (Computer Press), 2002,
896 s., ISBN 8072266357.
● [McFarland 2000]. Sue McFarland Metzger, Susanne Roehrs: Sap R/3 Change and
Transport Management: The Official Sap Guide (Official Sap Guide), Sybex Inc;
Bk & Cd edition edition (January 12, 2000), 870 s., ISBN 0782125646.
● [Missbach 2001]. Dr Michael Missbach, Uwe M Hoffmann: Sap Hardware
Solutions: Servers, Storage, and Networks for Mysap.com, Prentice Hall PTR, 369
s., 2001, ISBN 0130280844.
● [Missbach 2004]. Michael Missbach, Ralf Sosnitzka, Josef Stelzel a Matthias
Wilhelm: SAP System Operations, SAP Press, 2004, 350 s., ISBN 1592290256.
● [Mißbach 2005]. Mißbach, Gibbels, Kärnstadt, Stelzel, Wagenblast: Adaptive
Hardware Infrastructures for SAP®, SAP Press, 2005, 534 s., ISBN 1592290353.
● [Neureither 2004]. Andreas Schneider Neureither: SAP System Landscape
Optimization, SAP PRESS, 2004, 225 s., ISBN 1592290264.
● [SAP Labs 2002]. SAP Labs, Inc.; Palo Alto, Kalifornia: System Administration
made Easy for SAP Basis 4.6C/D, 2002, 746 s., ISBN 1893570444.
● [Schneider 2006]. Thomas Schneider: SAP Performance Optimization Guide:
Analyzing and Turning SAP Systems , SAP Press, 4. vyd., 2006, 515 s., ISBN
1592290698.
● [Stefani 2002]. Helmut Stefani: Archiving your SAP Data, SAP Press, 2002, 350 s.,
ISBN 1592290086.
● [Verruijt 2006]. Kees Verruijt, Arnoud Roebers, Anjo de Heus: Job Scheduling for
SAP, SAP Press, 2006, 301 s., ISBN 1592290930.
● [Willinger 2004]. Michael Willinger, Johann Gradl: Migrating Your SAP Data, SAP
PRESS, 2004, 300 s., ISBN 1592290280.
● [Woods 2004]. Dan Woods, Jeffrey Word: SAP NetWeaver For Dummies, Wiley
Publishing, Indianopolis, 2004, 432 s., ISBN 0764568833.
1.4.SAP SERVICE MARKETPLACE

[SAP SMP] service.sap.com/serviceconnection.
SAP Service Marketplace nebo SAP Support Portal12, dříve známé jako OSS, dnes jako
SAPnet, má portál na adrese service.sap.com [SAP SMP]. Nebo pokud máme ustanoveno
spojení13 na SAPNet přes VPN nebo SNC, pak pomocí transakce OSS1 nebo pomocí
saplogon. Tento způsob přestává být podporován.
Byl to primární zdroj potřebných balíčků, programů a informací jako např. SAP notes.
Struktura komponent SAPNet je uvedena v SAP note 36677. V současné době se mnohé
funkcionality přesouvají do produktu Solution Manager, jehož součástí se stává Maintenance
Optimizer.
Pokud se SAP note odkazuje na soubory ze sapserv* a máme spojení z OSS přes VPN nebo
SCN , tak je stahujeme pomocí ftp z počítače, kde běží saprouter a je nejblíže bodu připojení
na straně OSS.
V případě VPN použijeme „ftp sapservX“, kde adresa je sapserv1, tedy „ftp
194.117.106.129“, účet „ftp“ a heslo „ftp“. Pro SNC je adresa sapserv2 (194.39.131.34).
Adresy sapservX jsou uvedeny v SAP note 17285. Přehled je v SAP note 35010.
Více k technickému nastavení je v kapitole „13.5“.
V současné době je třeba pro otevření spojení pro přístup SAP konzultantů do systému
spuštění na PC program LOP - Line Opener Program.
12
Názvy se různě mění.
13
K tomu též service.sap.com/internetconnection a service.sap.com/serviceconnection.
5/137
2. SPRÁVA APLIKAČNÍCH SERVERŮ

SAP Library:
▪ System Management [SAP NW2004].
▪ Technical Operations Manual for SAP NetWeaver [SAP NW2004s].
[SAP SMP]: service.sap.com/systemmanagement.

Sap Developer Network: SAP NetWeaver Operations.
Další různé tipy i pro jiné oblasti nalezneme v Best Practice for Solution Management
dostupných přes transakci SOLUTION_MANAGER v Solution Manageru.
Dalším zdrojem informací je transakce transakci SSAA. V „Analýze chyb“ (program
RSRRR_ROADMAP) najdeme další informace i o i5/OS a jiných db než Oracle.
2.1.ARCHITEKTURA APLIKAČNÍHO SERVERU

SAP Library:
▪ „Client/Server Technology (BC-CST)“
▪ "Functional Units in SAP NetWeaver"
▪ „Architecture of the SAP NetWeaver Application Server“ [SAP NW2004s]
Instalační příručky v [SAP SMP]:

▪ servic.sap.com/instguides/.
Zajímavý novější přehled je uveden v Solution Operation Guide – mySAP ERP 2005.
SAP kernel (jádro) je odpovědný za vykonávání aplikací, řízení uživatelských procesů,
distribuci úloh pracovním procesům, řízení paměti, přístup do databáze, komunikaci
s ostatními aplikacemi a řízení SAP systému. Je rozhraním mezi operačním systémem,
databází a SAP aplikacemi, které je zajištěno samotnými procesy disp+work v každé SAP
instanci. V této příručce se mluví o verzi jádra 46D, ale i o 6.xx a 7.xx.
SAP kernel je kolekce vykonavatelných souborů a knihoven v adresáři
v /usr/sap/<SID>/exe/run14.
2.1.1.SOFTWAROVĚ ORIENTOVANÝ POHLED

Základní vrstvy15:
1) Databázová vrstva
Tvoří ji databáze a DBMS (Database Management Systém). Další zajímavé informace
najdeme v „Fundamentals of database Layout“, SAP AG, 200016.
2) Aplikační vrstva
Tvoří ji aplikační servery SAP Web Application Servers a message server. SAP Web
AS obsahuje tyto součásti: Internet Communication Manager, který zajišťuje
komunikaci s internetovským prostředím, runtime engine pro ABAP®, JAVA® a Web
Dynpro, Web Services Infrastructure, která zastřešuje podpory web služeb a konečně
Open SQL, který zajišťuje nezávislost aplikací na konkrétní relační databázi.
3) Prezentační vrstva
Tvoří ji hlavně klienti SAP GUI.
14
V i5/OS od jádra 6.40 je to kolekce Integrated Language Environment® (ILE) objektů a Integrated File
System vykonavatelná soubory v adresáři /usr/sap/SID/SYS/exe/run (Programs (*PGM), Service programs
(*SRVPGM), Commands (*CMD), Physical files (*FILE PF), Data areas (*DTAARA), Message files (*MSGF),
Menus (*MNU), Panel groups (*PNLGRP), Locales (*LOCAle)). Viz také poznámka 24).
15
SAP Library:
16
Dokument DB_LAYOUT_EXTERNAL.pdf.
6/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 2.SPRÁVA APLIKAČNÍCH SERVERŮ
2.1.2.PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ ABAP TECHNOLOGIE

SAP Library:
▪ „Introduction to ABAP“ [SAP NW2004].
▪ „Starting and Stopping SAP Systems and Instances“ [SAP NW2004].
▪ „Monitoring and Administration of the SAP Message Server“ [SAP NW2004].
▪ „Updates in the SAP System (BC-CST-UP)“ [SAP NW2004].
▪ „The SAP Lock Concept (BC-CST-EQ)“ [SAP NW2004].
▪ „Background Processing“ v „Getting Started“ [SAP NW2004].
▪ „ Background Processing“ [SAP NW2004].
▪ „Programming with the Background Processing System (BC-CCM-BTC)“ [SAP NW2004].
▪ „SAP Communication: CPI-C Programming (BC-CST-GW)“ [SAP NW2004].
▪ „ Operating System Collector SAPOSCOL“ [SAP NW2004].
▪ „Functionality of Automatic Adjustment“ [SAP NW2004].
Tento seznam procesů v architektuře SAP WAS se týká ABAP® technologie (ABAP work
procesy) od jádra SAP Basis 46D výše. Jejich monitorování je zmíněno v kapitole „6.4“.
V i5/OS je každý proces jako dispatcher, pracovní proces nebo message server prováděn jako
i5/OS job17.
17
Monitoring se provádí příkazy Work with Active Job (WRKACTJOB) a Work with
Subsystem Jobs (WRKSBSJOB) nebo v nástroji iSeries Navigator.
7/137
Internet prohlížeč Internet prohlížeč

SAP GUI Internet prohlížeč Internet prohlížeč
SAP GUI Internet prohlížeč Internet prohlížeč
SAP GUI
Http/https Http/https
DIA
Internet Communication Manager (ICM) WEB Dispatcher
Externí systémy
Dispatcher
RFC
Gate
way
WP WP WP JCo Java Dispatcher
JAVA JAVA
ABAP ABAP ABAP SP SP
SDM
VM VM VM ABAP Central Services
Sdílená
paměť
JAVA JAVA JAVA
VM VM VM Message Server
Sdílená
JAVA JAVA paměť
Centrální instance ABAP/JAVA Engine Enqueue server
nebo WP typu EN VM VM
SAP DB Schema Centrální instance nebo J2EE Engine

standalone
Dispatcher
Central Services SAP DB Schema
Gate
Message Server
way
WP WP WP
Enqueue server
ABAP ABAP ABAP Centrální instance nebo

VM VM VM standalone
Sdílená
JAVA JAVA JAVA paměť
VM VM VM
Dialogová instance ABAP /JAVA Engine
Poznámky:
DIA - protokol nad TCP /IP pro komunikaci SAP GUI s aplikačním serverem
Dialogová instance - posiluje centrální instanci systému na dalším serveru
Dispatcher - přiděluje části úlohy - dialogové kroky - pracovním procesům . Load balancing ABAP instance
Java Dispatcher - load balancing J 2EE instance
JCO – SAP Java Connector
Message server podporuje komunikaci s dispatchery – load balancing systému
Enqueue server zajištuje v celém systému zamykání tabulek přu update tabulek , často se používá jeden WP
RFC - Remote Function Call interface
SDM - Software Delivery Manager . Pouze jedne na centrální instanci .
SP - server proces . Jejich počet je konfigurovatelný .
VM - virtuální stroj. Java VM u WP nemusí být použit.
WEB Dispatcher – load balancig pro web aplikace
WP - pracovní proces typu DIA, BTC, UPD, UP2, ENQ, SPO (dialogový , práce na pozadí , updatovací,
enqueue , spool). Jejich počet je konfigurovatelný .
Ilustrace 1: Principiální schéma procesů a jejich vazeb
2.1.2.1.SAPSTART A SAPSTARTSRV SERVICE

Sapstartsrv service – sapstartsrv.exe. Také SAP service SAP<SID>_<NR>. Sapstartsrv je
specialita Microsoft® WINDOWS® NT®.Na základě požadavku startsap.exe nebo
stopsap.exe nebo ze MMC snap–in „SAP R3 Systems18“ okna nastartuje nebo zastaví instanci
18
Možno nainstalovat dle instrukcí na instalačním CD kernelu.
8/137
R/3. Při zastavení se po chvíli znovu automaticky spustí. Databázi spustí skriptem
strdbs.cmd.
V UNIXu běží proces sapstart, který na základě požadavků skriptů startsap a stopsap
operuje s instancí systému či DB. Startsap spustí saposcol, db instanci a sapstart. Program
sapstart spustí message server, proces programu rslgcoll zapisující do centrálního
systémového logu (co.sap<SID>_<instance>) a proces programu rslgsend19 posílající
informace do centrálního systémového logu (se.sap<SID>_<instance>)20 21. Message server
spustí dispatcher. Dispatcher spustí gateway, icman a ostatní pracovní procesy. O logování v
poznámce „69“.
V i5/OS se job jmenuje SAPSTART (funkce PGM-sapstart)22.
Proces startu systému je řízen startovacím profilem (START_<SPECIFICATION><
INSTANCE_NO>_<HOSTNAME>). Nastavení parametru AUTOSTART na hodnotu „1“
umožňuje atomatické startování systému SAP.
2.1.2.2.MESSAGE SERVER
Message server – program msg_server[.exe]. V UNIXu se proces jmenuje
ms.sap<SID>_<instance>23 a v i5/OS se job jmenuje MSG_SERVER. Zajišťuje komunikaci
mezi instancemi jednoho systému. Běží na R/3 centrální instanci. Je mu přiřazen port
36<NR> se jménem sapms<.SID>.
Z bezpečnostních důvodů (SPOF – Single Point of Failure) může být použit standalone na
jiném stroji. Spouští se před dispečerem. Umožňuje zpracování dialogového kroku pracovním
procesem jiné instance systému.
2.1.2.3.DISPATCHER
Dispatcher – program dispečer disp+work[.exe] (nebo i5/OS library objekt DW.PGM v
R3<REL>OPT.LIB24) v adresáři /usr/sap/<SID>/SYS/exe/run25. V UNIXu se proces jmenuje
dw.sap<SID>_<instance> a v i5/OS se job jmenuje DISP_WORK26 (funkce PGM-disp
+work). Komunikuje se SAP GUI (presentační vrstva R/3), zajišťuje připojení RFC users a
řídí práci pracovních procesů přidělováním dialogových kroku pracovním procesům k
zpracování. Používá komunikační tabulku pro správu spojení. Je mu přiřazen port 32<NR> se
jménem sapdp<NR>. V transakci SM50 můžeme nahlédnout do logu v menu „Proces –
Sledování – Dispečer“ nebo externím nástrojem dpmon[.exe]27.
2.1.2.4.PRACOVNÍ PROCESY
Pracovní procesy – program disp+work[.exe] (nebo i5/OS library objekt DW.PGM v
R3<REL>OPT.LIB) v /usr/sap/<SID>/SYS/exe/run28. V UNIXu se proces jmenuje
dw.sap<SID>_<instance> a v i5/OS se job jmenuje WP<nn> (funkce PGM-disp+work).
Jsou to vlastní procesy R/3 aplikačního serveru, která vykonávají ABAP úlohy (task)
aplikačního serveru.
19
SAP note 119827 popisuje nastavení trasování.
20
Viz poznámka „23“).
21
V i5/OS se job s podobnou funkci jmenují RSLGCOLL a RSLGSEND.
22
Přesněji je to popsáno v transakci SSAA v „Analýze chyb“ (program RSRRR_ROADMAP).
23
Spustí se takto pojmenovaný link v adresáři [DIR_HOME]. Podobně i pro disp+work.
24
Jméno i5/OS knihovny pro kernel se může lišit na rozdíl od jmen vlastních objektů kernelu.
25
Nebo <drive>: \usr\sap\<SID>\SYS\exe\run\ ve Windows nebo v i5/OS v /QSYS.LIB/R3<REL>OPT.LIB/.
26
Zde je mimo pracovnách jobů Dw<nn> ještě další job WATCHDOG téže funkce.
27
Viz kapitola „6.4“.
28
Nebo <drive>: \usr\sap\<SID>\SYS\exe\run\ ve Windows nebo v i5/OS v /QSYS.LIB/R3<REL>OPT.LIB/.
9/137
Typy úloh pracovního procesu

Typy úloh jsou: Dialog, Update, Update2 (2), Spool, někdy uváděný Batch input, Batch,
Enqueue, Bufsync (Y), Autoabap, CPIC (C), RFC (R), ALE (L), HTTP (H), HTTPS (T),
NNTP (N), SMTP (M), FTP (F).
Komponenty pracovního procesu

Obsahují komponenty pro tyto činnosti:
● task handler,
29
● ABAP procesor ,
● screen procesor,
● správa rolování paměti,
● správu blokování,
● tisk,
● bezpečnost,
● ladící systém,
● batch,
● databáze a DBSL (rozhraní pro DB),
● stránkování,
● dialogový procesor,
● správa IPC,
● správu extended memory,
● XSLT procesor (od 6.10),
30
● VMC (SAP Virtual Machine Container , od patch level 29 release 7.0).
Stavy pracovního procesu

Pracovní procesy nabývají několika stavů: waiting (čeká na požadavek), running, hold a
stopped (kvůli chybě). Důvody stavu hold mohou být různé31, např.: DEBUG (pracuje v
režimu ladění a čeká na zadání), RFC (čeká na odpověď volání RFC), ARFC (čeká
asynchronní RFC), ENQ, VB (čeká update), SPO, ADM (čeká na zásah administrátora),
NUM ( čeká number range server), GUI (čeká na frontend), PRIV (proces je vyhrazen pro
jednoho uživatele), VBADM (čeká na update server), SLIST (čeká na server list), GWMON
(čeká na gateway), SNC (čeká na vytvoření security), LOCK (byl přiřazen k systémové
analýze), MS (čeká na synchronizaci s message serverem), MSOP (čeká na odpověď message
serveru), OS (čeká na operační systém), SLEEP (čeká z důvodu nedostatků zdrojů), RPC
(čeká na generování programu ABAP), JAVA (má lokální Java-stack).
Paměťové oblasti a řízení paměti

Každému pracovnímu procesu je alokována paměť z virtuální pamětí, což je v tomto případě
fyzická paměť a OS paging file nebo OS swap file. Virtuální paměť (virtual memory) je
rozdělená na lokální paměť (local memory) a sdílenou paměť (shared memory).
Lokální paměť využívají jednotlivé pracovní procesy pro sebe a obsahuje:
● ABAP load (obsahuje přeložený kód programů)
● Data, stack
● Buffer pro přenosy z databáze
29
Jako zajímavost zde uvedu odkazy na seznam C funkcí kernelu, které se mohou volat z ABAP prostředí: Frank
Dittrich a fórum na SAP Developer Network.
30
SAP Library: SAP Virtual Machine Container [SAP NW2004s]. VMC integruje Java VM do ABAP pracovního
procesu, kde paralelně běží ABAP i Java ve svém vlastním VMC. Monitor je transakce SM52, která je
dosažitelné také z transakce SM51. O aktivaci SAP note 854170.
31
Aktuální informace o stavech nalezneme v helpu k příslušnému políčku transakce SM50.
10/137
● Local roll area (obsahuje autorizace, Set/Get parametry, interní tabulky, seznamy
vygenerované reporty)
● Local paging area (paměť pro specifické ABAP příkazy)
● Heap memory (na vyžádání pokud je extended memory plná, obsahuje stejné objekty
jako extended memory, která je ale sdílená32)
Sdílená paměť je alokovaná při startu instance systému a obsahuje:
● SAP buffery (objekty pro všechny uživatele a pracovní procesy jakou jsou programy a
obsahy některých tabulek)
● Extended memory (obsahuje objekty spojených s neukončenými transakcemi jako jsou
proměnné, seznamy a interní tabulky)
● Roll buffer a SAP roll file (obsahuje inicializační user kontext)
● SAP paging buffer a SAP paging file (obsahuje ABAP objekty jako extrakty a
kontextově nezávislé objekty jako jsou exporty)
Pracovní procesy využívají lokální paměť, pro které je v paměťovém prostoru pracovního
procesu vyhrazena oblast pro roll memory, paging memory a heap memory a sdílenou paměť
(shared memory) mezi dalšími procesy s oblastmi extended memory a buffery.
Alokace SAP memory

Pokud aplikace požaduje paměť, tak se alokuje paměť u dialogového procesu obecně takto:
1) Roll In
Z roll bufferu se nakopíruje do lokální roll oblasti první segment roll area
(ztta/roll_first).
Ze SAP paging bufferu se nakopíruje do lokální paging oblasti data.
2) Alokuje se mapováním33 paměť z extended memory34. (ztta/roll_extension(_dia))
3) Alokuje se 2. pomocný segment z roll area. (ztta/roll_area - ztta/roll_first)
4) Alokuje se z heap memory a proces se přepíná do stavu PRIV. (abap/heap_area_dia)
Pří přepínání kontextu procesu se provádí Roll Out, kdy se roll a paging area kopíruje do Roll
bufferu a SAP paging bufferu.
Práce s databází
Každý R/3 pracovní proces je obsluhován vlastním DB serverovým user procesem35. Pokud je
přerušeno spojení s db, pak se pracovní procesy, pokud je to nastaveno v profilu pokouší o
32
Pokud aplikace potřebuje tuto lokální paměť, tak pracovní proces se přepne do stavu PRIV a potom už tento
proces není možné sdílet pro jiné úlohy dokud aplikace není ukončena nebo pracovní proces není restartován
buď ručně nebo automaticky dle hodnot některých parametrů profilu.
33
Implementace extend memory se u různých OS liší.
U NT je např. trochu jinak než u ostatních OS (tzv. Zero Administration Memory). Nověji je možné v Linuxu
použít podobný způsob. V adresovém prostoru pracovního procesu je pouze aktuální uživatelský kontext. Adresy
segmentů uživatelského kontextu z extended memory se přepočítávají v adresovém prostoru pracovního procesu
tak, aby oblast pro extended memory byla vyplněna od začátku (aspoň tak to chápu :-)). Toto řízení paměti je
určeno parametrem es/implementation=map. Závisí na velikosti parametrů PHYS_MEMSIZE,
em/address_space_MB a em/max_size_MB.
V UNIX a Linux 64bit jsou v adresovém prostoru pracovního procesu viditelné všechny uživatelské kontexty.
Hodnoty parametrů PHYS_MEMSIZE, em/address_space_MB, em/initial_size_MB a em/max_size_MB jsou
relevantní. Toto řízení paměti je určeno parametrem es/implementation=std.
Více o tom v SAP Library a např. SAP note 386605 a 941735.
34
U non-dialogových pracovních procesů v UNIXU se rovnou alokuje z lokální heap memory.
Tedy krok 2) Heap memory (abap/heap_area_nondia)
a krok 4) Extended Memory (ztta/roll_extension(_nondia)).
35
V transakci ST04, např. - detail analysis menu, Oracle session, R/3 WPs - je vidět přiřazení R/3 pracovních a
DB procesů.
11/137
reconnect36. Sledovat a monitorovat můžeme v transakci SM50, SM66 nebo RZ03. Více je v
kapitole „6.4“.
Typy pracovních procesů

Pracovní proces může za běhu změnit svůj typ37 při změně operačního módu.
Jsou tyto typy38 pracovních procesů:
● DIA – dialogový, zpracovává dialogové příkazy. Je určen pro interaktivní práci
uživatelů. Nejmenší jednotka práce je dialogový krok. Na konci každého dialogového
kroku se provede databázové transakce a vymažou se databázové zámky. Minimálně
musí být dva tyto procesy v instanci.
● UPD – aktualizační, zpracovává příkazy update typu V1, který ma vysokou prioritu
k aktualizaci. Další informace jsou v kapitole „2.6“.
● UP2 – aktualizační, zpracovává příkazy k aktualizaci typu V2 stejně jako UPD.
Update typu V2 má nízkou prioritou a zpracovává se, až když jsou zpracovány update
typu V1. Na rozdíl od typu V1 nepoužívá enqueue zámky, používá se například pro
update statistických tabulek. Další informace jsou v kapitole „2.6“.
ENQ – enqueue server. Zajišťuje správu logických zámků (tzv. Enqueue zámků)
objektů, která potřebují být zamknuty po dobu vykonávání více dialogových kroků.
Většinou jen jeden ENQ proces v systému39 a to i pro Web AS. Z bezpečnostních
důvodů (SPOF – Single Point of Failure) může být použit u platformově nezávislý
standalone enqueue server (enssserver[.exe], enrepserver[.exe] a monitor
ensmon[.exe]) na jiném stroji a může být replikován. Další informace jsou v kapitole
„2.7“.
● BTC – zpracovává dávkové příkazy (bez interakce uživatelů, joby). Další informace
jsou v kapitole „2.5“.
40
● SPO – spoolový server, zpracovává spoolové požadavky . Většinou stačí jeden
v instanci. Počet těchto procesů nelze měnit operačními módy, protože mají odlišnou
strukturu od ostatních pracovních procesů. Další informace v kapitole „15“.
2.1.2.5.GATEWAY SERVER
Gateway server – gwrd[.exe], gateway read proces, zajišťuje veškerou RFC a CP–C
komunikaci mezi externími aplikacemi a systémy mySAP.com a dispečerem. V i5/OS se job
jmenuje GWRD (funkce PGM-disp+work).
Je mu přiřazen port 33<NR> se jménem sapgw<NR>.
2.1.2.6.GATEWAY WORK PROCES

Gateway work proces – gvwp[.exe] zajišťuje komunikaci přes LU6.2 nebo DCAM v síťové
architektuře SNA41.
2.1.2.7.ICM – INTERNET COMMUNICATION MANAGER

ICM – Internet Communication Manager – icman[.exe] a v i5/OS se job jmenuje ICMAN
(funkce PGM-icman). V případě potřeby je startován dispečerem42. Zajišťuje komunikaci
36
Parametry profilu rsdb/reco…. Dále SAP note 98051 a dále v kapitole „3.10“.
37
Smysl to má hlavně u typů DIA a BTC, ale může se měnit i počet jiných. Jen nesmí tento počet klesnout pod
přípustnou mez.
38
Pokud se mění typ např. při změně operačního modu, provede se bez restartu pracovního procesu.
39
Viz parametr profilu rdisp/wp_no_enq.
40
Více kapitola: „15“.
41
Pro milovníky síťové architektury SNA je ještě k dispozici program gwhost jako APPC transportní program
pro CICS.
42
To je určeno parametrem profilu rdisp/start_icman.
12/137
mezi SAP systémem a ostatním světem pomocí HTTP, HTTPS a SMTP protokolu.
Komunikuje s dispečerem, pomocí dispatcher queue a přes memory pipes s pracovními
procesy. Pracuje pomocí několika vláken.
Z hlediska výkonnosti se ladí velikost bufferů nastavením některých parametrů profilu
icm/HTTP/server_cache/*, které jsou tři: UFO Cache (pro neexistující služby), Memory
Cache a Disk cache. Také je možné ladit parametry43 počet vláken, počet spojení atd.
Mezi více systémy s ICM balancuje výkon SAP Web Dispatcher.
2.1.2.8.SAPOSCOL
Saposcol – saposcol[.exe] a v i5/OS job se jménem SAPOSCOL (funkce PGM-saposcol)
zajišťuje shromažďování dat o OS44. Používá se pří monitorování systému CCMS. Správa se
provádí v transakci ST06, OS06, OS07 a OS07N45 nebo přímo programem saposcol (parametr
–h). Další informace jsou v „Operating System Collector SAPOSCOL: Properties,
Installation, and Operation“.
2.1.2.9.AGENTI PRO SAP ADAPTIVE COMPUTING

Od SAP systém Landscape Directory (SLD) získává Adaptive Computing Controler (ACC)
informace o existujících zdrojích serverů. SLD získává informace od každého uzlu poolu
pomocí těchto agentu. Více o tom [Mißbach 2005].
● saposcol je jeden z agentů každého pool uzlu při řešení SAP Adaptive Computing
(AC).
● sapacoscol předává data ze saposcolu do SLD.
● sldreg registruje uzel do SLD.
● sapacosprep nastavuje prostředí aplikační služby – aktivace a deaktivace storage,
montování a odmontování file systémů a aktivace a deaktivace virtuálních IP adres.
● Klientské knihovny od HW dodavatele.
ACC také kontroluje SAP systém pomocí startsap a stopsap.
2.1.2.10.SAPCPE
SAP Library:
▪ „Local Executables on SAP Instances“ [SAP NW2004s].
Sapcpe – proces, který automaticky vyrovnává na lokálních instancích proveditelné programy
v lokálním adresáři /usr/sap/<SAPSID>/exe/run z centrálního
adresáře /usr/sap/<SAPSID>/exe/ctrun. Je vyvolán za splnění určitých podmínek46
programem sapstart, který je řízen parametry profilu instance. Parametr DIR_CT_RUN
určuje centrální adresář a DIR_EXECUTABLE lokální adresář. Funguje pod OS typu UNIX i
Windows. Program saposcol, který v okamžiku vyvolání sapcpe už běží, by se neměl takto
aktualizovat.
Konfigurace se provádí pomocí seznamů souborů v souborech jako instance.lst,
instancedb.lst, tools.lst, atd. Parametry zjistíme příkazem „sapcpe help“.
Log je v [DIR_HOME]/sapcpe.log.
2.1.3.PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ JAVA TECHNOLOGIE

SAP Library:
▪ „Architecture Manual“ [SAP NW2004s].
▪ „J2EE Engine“ [SAP NW2004s].
▪ „Architecture of the Java Startup and Control Framework“ [SAP NW2004s].
43
SAP note 737625.
44
SAP note 548699.
45
SAP note 1084019.
46
Viz „Functions of the Automatic Adjustment“ [NW2004].
13/137
Od jádra SAP WAS 6.10 přibyla navíc technologie JAVA® podporující Web AS. Java
cluster47 architektura sestává z jedné nebo více instancí Web AS Java a z „Central Services“,
která tvoří instanci a z jedné nebo více databází.
1) Java Startup a Control Framework:
1.1) Proces programu JControl startuje, zastavuje a monitoruje procesy Java
instance a spouští procesy programu JLaunch, které startují JAVA VM do
vlastního procesu a startují vlákno, které kontroluje, zda běží Jcontrol a pokud ne,
ukončí Jlaunch procesy. Postupně nastartuje tyto Jlaunch procesy a potom je
nadále kontroluje a řídí:
1.1.1)JLauch proces, který spustí bootstrap Java program procesy Java
clusteru48. Bootstrap program synchronizuje binární data Java databáze s file
systémem a připravuje informace (popis J2EE instance) , které JControl
potřebuje ke spuštění Java clusteru.
1.1.2)JLaunch dispatcher pro každý Java cluster. Proces jlaunch[.exe]
1.1.3)JLaunch Server proces(y) jlaunch[.exe], které dále tvoří SAP J2EE
Engine System Architecture49.
2) Central services, které mohou sloužit pro více JLaunch dispatchery a tedy pro více
instancí SAP Web AS Java50:
2.1) Message server, proces msg_server.exe.
2.2) Enqueue server, proces enserver.exe.
2.3) Software Deployment Manager (SDM, jlaunch.exe)
3) Load balancing mezi instancemi, který leží mezi Internetem a sítí s SAP Web AS
servery:
3.1) SAP Web Dispatcher
3.2) Jiný load balancing device, který se zaregistruje na serveru a portech
2.1.4.ŘÍZENÍ PAMĚTI, SDÍLENÁ PAMĚŤ A ÚLOHY

SAP Library:
▪ „Memory Management (BC-CST-MM)“ v „Client/Server Technology (BC-CST)“ v „Basis Components“ [SAP NW2004].
▪ „SAP Buffers“ v „CCMS Monitoring“ v „Computing Center Management System (BC-CCM)“ v „Computing Center
Management System (BC-CCM)“ v „Computing Center Management System (BC-CCM)“ [SAP NW2004].
Zde se pokouším o velice zjednodušený popis51 řízení paměti v ABAP AS.

Aplikační server zpracovává jednotlivé úlohy (tasks) v tzv. dialogových krocích postupně
pracovními procesy. Každá úloha má svůj kontext (user context), který je uložen ve sdílené
paměti v roll bufferu a obsahuje roll areu52 (1. roll segment, 2. (pomocný) roll segment),
extended memory a private (local) memory (heap).
Přepínání kontextů má na starosti task handler pracovního procesu.
Dále úlohy mají k dispozici části sdílené paměti zvané SAP buffery:
● Nametab buffer, NTAB
Obsahuje data z tabulek DDNTT (definice tabulek) a DDNTF (popis polí), která jsou
uložena ve čtyřech bufferech souhrnně zvané Repository buffer nebo ABAP
Dictionary buffer.
● Table definitions, TTAB
Obsahuje data z tabulky DDNTT.
47
Popis v Architecture Manual [SAP NW2004].
48
Celý proces je popsán např. v Startup, Operation and Shutdown of a Java Instance [SAP NW2004].
49
Tato problematika přesahuje skromný cíl této příručky posloužit obyčejným administrátorům.
50
Kontrola na UNIXu příkazem: ps -ef | grep jlaunch či ps -ef | grep java | grep <sid>adm
51
Pramenem byla presentace „Shared Memory Programming with ABAP“ od Andrease Blumenthala.
52
Roll area je paměťová oblast pevné (konfigurovatelné) délky, kde je uložen kontext sezení (session).
14/137
● Field descriptions, FTAB

Obsahuje data z tabulky DDNTF.
● Initial record layouts, IREC
Obsahuje záznam layoutu inicializovaný v závislosti na typu pole.
● Short Nametab, SNTAB
Obsahuje krátký souhrny z bufferu TTAB a FTAB.
● Program Buffer, PXA
Obsahuje vykonavatelní verze ABAP programů zvané loady. Obsah tohoto bufferu je z
tabulek D010L (ABAP loads), D010T (texty) a D010Y (tabulka symbolů). Zdrojové
texty jsou uloženy v tabulce D010S a během překladu (nebo generace) jsou vytvořeny
loady a uloženy do výše uvedených tabulek.
Obsah PXA je při shutdownu systému uložen do souboru pxanew53 a při startu je
obsah načten nejdřív z pxastat, potom z pxanew. Pxanew je nakopírován do pxastat a
je smazán.
● CUA Buffer (Menu buffer)
Ukládá objekty používaná SAP GUI jako menu a definice tlačítek. Jsou to objekty z
tabulek D345T (CUA texty) a D342L (CUA loady).
● Screen Buffer
Obsahu vygenerované screeny zvané někdy Dynpro loads.
● Calendar Buffer
Obsahuje definice firemních a veřejných svátků v kalendářích z tabulek TFACS a
THOCS.
● OTR Buffer
Online Text Repository obsahuje texty používané v BSP, Exception Builderu a http
službách.
● Generic Table Buffer
Ukládá ve shodě s nastavením v ABAP dictionary rozsah záznamů tabulek z jejich
hodnotami.
● Single Record Table Buffer
Ukládá jednotlivé záznamy tabulek.
● Export/Import Buffer
Jsou v něm data, která musí být dostupná několika pracovním procesům. Systém je
plní nebo čte pomocí ABAP příkazů EXPORT TO/IMPORT FROM SHARED
BUFFER.
● Exp./Imp. SHM
Zde jsou ukládaná data ABAP příkazem EXPORT TO SHARED MEMORY.
Vlastnosti sdílené paměti lze prohlížet v transakci ST02 (viz. kapitola „6.1.2“).
Podrobnou analýzu paměti na úrovni procesů operačního systému typu NT možno získat
pomocí programu „SAP Address Space Viewer“, který získáme v SAP note 129813.
Zde uvedu příklady volání příkazů na úrovni OS, které zobrazí detaily o sdílené paměti54,
● sappfpar pf=<profile> check
● #Shared Memory Test Environment for SHARED MEM
shmd pf/<profile>
● echo "1 -1 4 0 10" | shmd pf=/<profile>
● echo "1 -1 4 1 10" | shmd pf=<profile>
● ipcs -ma
53
SAP note 23642.
54
Kde <profile> je např. v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
15/137
2.1.5.SAP SYSTÉM A INSTANCE

SAP systém obsahuje všechny komponenty jako jsou aplikační servery a message server,
které mají přímý či nepřímý přístup do databázové instance55. SAP systémy jsou
identifikovány třemi písmeny <SID>.
SAP instance je soubor procesů a zdrojů v SAP systému pro obsloužení požadavků
koncového uživatele. Každá SAP instance má svůj SAP profil a své jméno56.
Instance:
1) Centrální instance (CI) – message server s disp+work procesy s enqueu nebo
gateway serverem. V každém SAP systému je vždy jedna centrální instance.
2) Dialogová instance – pouze disp+work procesy a gateway server. Instaluje se při
zvětšování dimenze systému.
3) Separátní SCS instance– message server a enqueue server. Potom neběží na R/3
centrální instanci. Instaluje se nebo odděluji kvůli vysoké dostupnosti57.
4) Standalone gateway instance – gateway server.
5) Standalone enqueu instance – enqueue server, potom neběží na R/3 centrální instanci.
6) Standalone message server – message server, potom neběží na R/3 centrální instanci.
7) DB instance. Pro každý SAP systém je jedna. Podle toho, kde je nainstalovaná se buď
jedná o tzv. centrální ABAP systém, pokud je DB instance na stejném hostu jako CI,
nebo distribuovaný ABAP systém, kdy DB instance je na vyhrazeném hostu.
2.1.6.SYSTÉMOVÁ KONFIGURACE
1) Central system – R/3 centrální instance na jednom stroji s DB instancí.
2) Standalone database system – R/3 centrální instance a DB instance na různých
strojích.
2.1.7.SAP SYSTEM LANDSCAPE

[SAP SMP]: service.sap.com/instguides/ ( hlavně Master Guides).
SAP Library:
▪ „Change and Transport System – Overview (BC-CTS)“ v „Change and Transport System (BC-CTS)“ v „Basis Components“
[SAP NW2004].
Literatura: [Neureither 2004].

Každý SAP implementační projekt prochází různými fázemi v určitém pořadí. Pro projekt
implementace se používá několik typů systému. Změnový a transportní systém (CTS
Change and Transport System) pomáhá řídit a provádět transport změn konfigurace, upgrade,
patches, a nově vyvinutých čí změněných R/3 repository objektů.
Typy systému:
● Centrální komponenty jako Solution Manager a centrální monitorovací systém CCMS.
● Cvičné, pokusné systémy a systémy s „pískovišti“. Můžou být mimo CTS.
● Systémy pro testy (DEV) a ověřování kvality (QAS).
58
● Produktivní systém (PRD ).
2.1.7.1.SOLUTION MANAGER
Tento server je nyní povinná součást každé instalace už kvůli generování instalačních a
upgradovacích klíčů. Dále slouží jako podpůrný systém pro provozování SAP landscape dle
doporučení ITIL, pro řízení implementačních projektu a customizingu.
55
V i5/OS instance může SAP instance běžet ve vlastním i5/OS subsystému. Nebo ve vlastní logické partition
LPAR.
56
Viz kap „5.2“ a poznámka 57).
57
SAP Central services. SAP note 821904.
58
V češtině zní přinejlepším humorně.
16/137
Důležité transakce: SMSY (systém Landscape), SMSY_SETUP, SOLUTION_MANAGER a

SOLAR_PROJECT_ADMIN. Dále Roudmap repository RMDEF a prohlížení roadmap v
RMAUTH.
2.1.7.2.SYSTEM LANDSCAPE DIRECTORY

[SAP SMP]: service.sap.com/sld/ ( např. Planning Guide).
SAP Library:
▪ System Landscape Directory [SAP NW2004s].
System Landscape Directory SAP Netweaver (SLD) je centrální repository pro provozovaný
landscape založený na Common Information Model (CIM). Je to jedna WAS JAVA aplikace
dostupná na adrese http://<host>:<port>/sld. Tam se aktivuje a provede počáteční naplnění
CIM databáze.
Na WAS ABAP jako dodavatel dat do SLD používá RFC spojení typu TCP a nastavuje se v
transakci RZ70. Vytvořený job SAP_SLD_DATA_COLLECT pro jistotu zkontrolujeme a
nastavíme periodicitu. V SLD tento systém potom přidáme do systémového landscape.
Solution Manager a XI využívá SLD API. Pomocí Visual Administrátoru dle SAP Library
vytvoříme JCo RFC Provider a jeho jméno použijeme jako registrační program pro RFC
spojení typu TCP na straně XI nebo SolMan.
O registraci do SLD je SAP note 1018839. O update komponent SAP note 669669.
2.1.8.ADRESÁŘE APLIKAČNÍHO SERVERU ABAP TECHNOLOGIE

Popis je uveden v instalačních příručkách dostupných v SAP Service Marketplace. Viz také
transakce AL11. Uvedené parametry v závorkách [] jsou parametry profilu R/3, krerými
můžeme adresáře uspořádat jinak.
Příklad z praxe (OS WinNT a Oracle 8.1)
C:\users\<SID>adm\install (program R3setup, konfigurační soubory, logy)
C:\users\<SID>adm\install\doc (online help k R3setup)
D: SAPMNT_ERAEXE (sap, ora home)
D:\oracle\ora81 [DIR_ORAHOME]
D:\oracle\ora81\network\ADMIN (listener.ora, tnsnames.ora)
D:\oracle\ora81\database\init<SID>59.dba (konf. sap dba)
D:\oracle\ora81\database\init<SID>.ora (konf. dba)
D:\oracle\ora81\database\init<SID>.sap (konf. sap backup)
D:\oracle\ora81\database\init<SID>.utl (CA backint konf. sap backup)
D:\usr\sap\<SID>60\
├───<instance_name><NR>61\ (jméno instance) [DIR_INSTANCE]
│ ├───data (data pro hodnocení zatížení v ST03) [DIR_ATRA] [DIR_DATA] [DIR_EXTRACT] [DIR_PAGING] [DIR_REORG]
[DIR_ROLL]
│ ├───log (audit logy ) [DIR_AUDIT] [DIR_LOGGING] [DIR_PROTOKOLLS]
│ ├───sec
│ ├───igs
│ ├───j2ee (pokud je nainstalovaná java Add-In)
│ │ ├───admin
│ │ ├───cluster
│ │ ├───JSPM
│ │ └───configtool
│ ├───SDM (pokud je nainstalovaná java Add-In)
│ ├───sec
│ ├───exe (jen u distribuovaných systému)
│ └───work (tracefiles a logy, error logy dispatcheru, work procesů apod. viz tr. ST11) [DIR_HOME]
└───sys: [DIR_INSTALL]
├───exe [DIR_EXE_ROOT] [DIR_CT_RUN]
│ ├───dbg
│ ├───opt
│ └───run (SAP kernel, programy jako napr BR*Tools, tp.exe, R3trans.exe ad.) [DIR_BINARY] [DIR_EXECUTABLE]
│ [DIR_GEN_ROOT] [DIR_GRAPH_EXE] [DIR_GRAPH_LIB] [DIR_LIBRARY] [DIR_RSYN]
├───gen [DIR_GEN]
59
<SID> je jméno instance (mělo by být uvedeno v provozní příručce).
60
Doménový kontrolér D:\usr\sap\ sdílí např. jako SAPMNT.
61
<NR> je číslo systému (mělo by být uvedeno v provozní příručce).
17/137
├───global (protokoly map batch inputů) [DIR_CT_LOGGING] [DIR_GLOBAL]

├───profile (profily instance) [DIR_PROFILE] [DIR_SETUPS]
└───src [DIR_SORTTMP]
D:\usr\sap\put\ [DIR_PUT] (adresář pro shadow systém při upgrade)
D:\usr\sap\trans\ nebo \<SERVER>\trans (pouze na doménovém kontroléru) [DIR_TRANS]
├───actlog
├───bin (konfigurační soubor na doménovém kontroléru TP_DOMAIN_<SID>.pfl)
├───buffer
├───cofiles (transportní soubory – řídící)
├───data (transportní soubory – datové)
├───eps [DIR_EPS_ROOT]
│ ├───in (rozbalené balíčky car)
│ ├───log
│ └───out
├───etc
├───log
├───sapnames
└───tmp
Pozn.: tablespace sapdata, archivní redolog, zrcadlené redology a sapbackup mohou být nakonfigurována jinak.
E:\oracle\<SID>\:
├───mirrloga (redology, zrcadlo sady a)
├───origlogb (redology, originál sady b)
└───saparch (archivní redo logy)
<SAPDATA_HOME>
F:\oracle\<SID>\:
├───sapbackup (logy z kontrol DB a zálohování)
│ └───\<SID>
├───sapcheck (pracovní adresář pro kontrolování DB, logy BR*tools)
├───sapdata1 (datafiles DB, stejně až do sapdataN, zde konkrétně 6)
├───sapdata2
├───sapreorg (pracovní adresář pro reorganizaci DB)
└───saptrace (logy, při defragmentaci, ora_<SID>.trc)
├───background (<SID>ALRT.log – DŮLEŽITÝ, logy pomocných procesů Oracle)
└───usertrace (logy uživatelských procesů Oracle)
Příklad z praxe (OS UNIX a Oracle 9.2):

/usr/sap
├─ <SID>
│ ├─ <instance_name><NR> [DIR_INSTANCE]
│ │ ├─ data (data pro hodnocení zatížení v ST03) [DIR_ATRA] [DIR_DATA] [DIR_EXTRACT] [DIR_PAGING] [DIR_REORG]
[DIR_ROLL]
│ │ │ └─ cache
│ │ ├ igs
│ │ │ ├─ bin
│ │ │ ├─ conf
│ │ │ ├─ data
│ │ │ ├─ dump
│ │ │ ├─ lib
│ │ │ ├─ log
│ │ │ └─ test
│ │ ├─ log (audit logy ) [DIR_AUDIT] [DIR_LOGGING] [DIR_PROTOKOLLS]
│ │ ├─ sec
│ │ └─ work (tracefiles a logy, error logy dispatcheru, work procesů apod. viz tr. ST11) [DIR_HOME]
│ └── SYS [DIR_INSTALL]
│ ├─ exe [DIR_EXE_ROOT]
│ │ ├─ dbg ─> /sapmnt/<SID>/exe
│ │ ├─ opt
│ │ └─ run -> /usr/sap/<SID>/SYS/exe/dbg (SAP kernel, programy jako napr BR*Tools, tp, R3trans ad.) [DIR_BINARY]
[DIR_EXECUTABLE] [DIR_GEN_ROOT] [DIR_GRAPH_EXE] [DIR_GRAPH_LIB] [DIR_LIBRARY] [DIR_RSYN]
│ ├─ gen [DIR_GEN]
│ │ ├─ dbg
│ │ └─ opt
│ ├─ global -> /sapmnt/<SID>/global (protokoly map batch inputů) [DIR_CT_LOGGING] [DIR_GLOBAL]
│ ├─ profile -> /sapmnt/<SID>/profile (profily instance) [DIR_PROFILE] [DIR_SETUPS]
│ └─ src [DIR_SORTTMP]
├── trans (pouze na doménovém kontroléru) [DIR_TRANS]
│ ├─ EPS (transportní soubory – datové)
│ │ ├─ in (rozbalené balíčky car)
│ │ ├─ log
│ │ └─ out
│ ├─ bin (konfigurační soubor na doménovém kontroléru TP_DOMAIN_<SID>.pfl)
18/137
│ ├─ buffer
│ ├─ cofiles (transportní soubory – řídící)
│ ├─ data (transportní soubory – datové)
│ ├─ etc
│ ├─ log
│ ├─ sapnames
│ └─ tmp
└── put [DIR_PUT] (adresář pro shadow systém při upgrade)
/sapmnt
└── <SID>
├─ exe (SAP kernel, programy jako napr BR*Tools, tp.exe, R3trans.exe ad) [DIR_BINARY] [DIR_EXECUTABLE] [DIR_GEN_ROOT]
│ [DIR_GRAPH_EXE] [DIR_GRAPH_LIB] [DIR_LIBRARY] [DIR_RSYN]
├─ global (protokoly map batch inputů) [DIR_CT_LOGGING] [DIR_GLOBAL]
└─ profile (profily instance) [DIR_PROFILE] [DIR_SETUPS]
Pozn.: tablespace sapdata, archivní redology, zrcadlené redology a sapbackup mohou být nakonfigurována jinak.
/oracle
├─ <DBSID>
│ ├─ 920_64 [DIR_ORAHOME]
│ │ ├─ bin (binární soubory jako oracle, sqlplus, exp, imp)
│ │ ├─ network (listener.ora, tnsnames.ora)
│ ├─ dbs (init<DBSID>.ora profile pro Oracle, init<DBSID>.sap profile pro BR*Tools)
│ ├─ mirrlogA (redology, zrcadlo sady a)
│ ├─ mirrlogB (redology, zrcadlo sady b)
│ ├─ oraarch
│ ├─ origlogA (redology, originál sady a)
│ │ └── cntrl
│ ├─ origlogB (redology, originál sady b)
│ ├─ saparch (archivní redo logy)
│ │ └── cntrl
│ ├─ sapbackup (detailní logy z kontrol DB a zálohování, back<DBSID>.log BRBACKUP sumární log, arch<DBSID>.log BRARCHIVE
sumární log)
│ │ └── <SID>
│ ├─ sapcheck (pracovní adresář pro kontrolování DB, logy BR*tools)
│ ├─ sapdata1 (datafiles DB, stejně až do sapdataN, zde konkrétně pouze jeden)
│ ├─ sapreorg (pracovní adresář pro reorganizaci DB)
│ └─ saptrace (logy, při defragmentaci, ora_<SID>.trc)
│ ├─ background (<DBSID>ALRT.log – DŮLEŽITÝ, trace soubory Oracle procesů)
│ └─ usertrace (trace soubory uživatelských procesů Oracle)
├─ client
└─ stage (adresáře pro instalaci Oracle a patche, jména adresářů dle čísla release)
├─ 9207
└─ 920_64
2.2.ZÁKLADNÍ OPERACE
Základy správy aplikačního serveru SAP.
SAP Library:
▪ „Computing Center Management System (BC-CCM)“ [SAP BC].
▪ „System Administration Assistant (BC-RRR)“ [SAP BC].
▪ „SAP NetWeaver Tecnical Operations Manual“ [SAP NW2004].
▪ „Solution Life Cycle Management“ [SAP NW2004].
▪ „System Management“ v „Solution Life Cycle Management“ [SAP NW2004].
Literatura: [Hagerman 2004], [Missbach 2004], [SAP Labs 2002].
2.2.1.OBECNÉ POZNÁMKY K PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU

Vždy je nutné přihlásit se jako doménový uživatel „adm<sid>“ nebo uživatel UNIXu
„<sid>adm“ k příslušné instanci SAPu. V UNIXU se navíc předtím musí spustit listener
(kapitola „3.2.5“) jak ora<dbsid>.
Je třeba si uvědomit, že při restartu aplikačního serveru se ztratí data z vyrovnávací paměti a
chvíli potrvá, než se využije vyrovnávací paměť v plné míře.
19/137
2.2.2.START
Ručně: MMC snapin R/362: Ikona „Sap System Management“ –> spustit a kontrolovat, zda
procesy jsou v režimu „wait“.
Příkaz „startsap“:
V UNIXu musí být před startem DB nastartován listener příkazem „lsnrctl start“ pod
uživatele ora<dbsid>.
● „startsap name=<SID> nr=<SYSNR> SAPDIAHOST=<host> “ (MS).
63
● „startsap [R3]|[J2EE] [<instanceID>] | [DB] [<instanceID>] |

[<instanceID>]64“ (UNIX). Parametr J2EE stejně jako R3 spustí ABAP i JAVA server,
pokud jsou aoba dva stacky v jednom systému.
● „startdb“ (UNIX start databáze na db hostu).
● „sapcontrol -host <host> -nr <nr> -function Start“ (od kernelu 7.00).
O průběhu operace jsou logy (viz. poznámka „69“) v UNIXu uloženy v domovském adresáři
uživatele adm<sid>.
J2EE server můžeme restartovat či vypnou v transakci SMICM v menu „Administrace“.
SDM server: /usr/sap/<SAPSID>/<Instance_Name>/SDM/program/startSDM.sh nebo
startSDM.bat ve Windows. Ale nejdůležitějším nástrojem pro správu clusteru je jcmon.
2.2.3.STOP
Ručně: MMC snapin R/3: Ikona „Sap System Management“.
Příkaz „stopsap“:
● „stopsap name=<SID> nr=<SYSNR> SAPDIAHOST=<host> “ (MS).
65
● „stopsap [R3]|[J2EE] [<instanceID>] | [DB] [<instanceID>] | [<instanceID>]“

(UNIX).
Parametr J2EE stejně jako R3 zastaví ABAP i JAVA server, pokud jsou aoba dva
stacky v jednom systému.
● „stopdb“ (UNIX start databáze na db hostu).
● „sapcontrol -host <host> -nr <nr> -function Stop“ (od kernelu 7.00).
O průběhu operace jsou logy (viz. poznámka „69“) v UNIXu uloženy v domovském adresáři
uživatele adm<sid>.
J2EE server můžeme restartovat či vypnou v nástroji jcmon nebo v transakci SMICM v menu
„Administrace“. Restart se provede např. v jcmon takto: „10“ - „19“.
SDM server: /usr/sap/<SAPSID>/<Instance_Name>/SDM/program/StopServer.sh nebo
StopServer.bat ve Windows.
POZOR! Před vypnutím aplikačního serveru zkontrolovat, zda není nikdo přihlášen, zde není
nějaký aktivní job či neběží nějaká externí aplikace66 připojená k serveru R/3.
Pro případ nepřítomnost správce BC můžeme v klientech 000 založit účet pro uživatele (aby
na produktivním systému neblokoval licenci), který bude mít oprávnění pouze pro transakce
AL08, SM50, SM51 a SM37, aby mohl před vypnutím systém zkontrolovat.
62
SAP Library: „SAP NetWeaver Components - Computing Center Management System (BC-CCM) -
Computing Center Management System (BC-CCM) - Monitoring in the CCMS - Microsoft Management
Console: Windows“ [SAP NW2004].
63
Možno připravit dávkové příkazy např. se jménem „r3start“ (příloha).
64
Např. <instance_name><SID>.
Např. v UNIXu (bash): „startsap R3 <profile>“ a obdobně zastavení „stoptsap R3 <profile>“, kde <profile>
např. v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
65
Možno připravit dávkové příkazy např. se jménem „r3stop“ (příloha).
66
Např. zkontrolovat v AL08 uživatele nebo v SM37 aktivní joby. Podrobnosti by měla popisovat provozní
příručka.
20/137
2.2.4.START A STOP R/3 V PROSTŘEDÍ MSCS

SAP note: 145666.
2.2.5.TEST BĚHU SERVERU A DATABÁZOVÉHO SPOJENÍ

Pomocí sapinfo.exe či rfcping z RFCSDK lze testovat běh dostupnost systému. Např.
„rfcping ashost=<hos> sysnr=<NN> [ping_cnt=<number>]“ nebo „sapinfo
ashost=<hos> sysnr=<NN>“. Viz SAP note 34998. Navíc můžeme testovat běh
jednotlivých instancí dotazem na message server příkazem lgtst[.exe]. V příloze jsou uveden
příklady.
Databázové spojení můžeme otestovat takto: „tp getdbinfo <SAPSID>“, „tp connect
<SAPSID>“ nebo „R3trans -d“.
2.2.6.ZAMKNUTÍ A ODEMKNUTÍ UŽIVATELŮ

V transakci SU10 hromadně zamkneme. Pozor na zamčení systémových a vlastních účtů.
Další možnost: „tp locksys <SID> pf=<tp_profil>“ a „tp unlocksys <SID>
pf=<tp_profil>“67. Zůstanou nezamčeni uživatelé sap* a DDIC68. Viz též v kapitole „7“.
2.3.ZÁKLADNÍ KONTROLY
Transakce SSAA.
Níže uvedený popis minimální každodenní kontroly je možno vložit do provozní příručky a
popřípadě tam doplnit:
Tyto základní kontroly doporučuji provádět každý den ráno v SAP GUI, nebo když si
uživatelé stěžují, že je „SAP“ pomalý nebo „divně“ běží (zvl. transakce SM50 a ST06).
Pro použití centrálního monitoringu CCMS uvádím MTE, která nám pomůžou nahradit ruční
kontrolu.
1) Transakce SM21. Zkontrolujeme systémový log od předchozího dne. Možno
vynechat, pokud použijeme MMC. Sledujeme výskyt chybových hlášení (krátké
dumpy, rollback, odpojení uživatelů, chybné hlášení od databáze, chybné updatovací
záznamy a pod.).
MTE: R3Syslog a další.
2) Transakce DB02. Kontrola, zda nechybí indexy a velikost prostoru tlačítkem „Space
Statistics“. Pozornost vyžaduje náhlé velké zmenšení dostupného prostoru.
MTE: CCMS_DB_space_mscl, CCMS_DB_health_mscl, CCMS_DB_perf_mscl,
CCMS_DB_dd_mscl.
3) Transakce DB12 – třetí tlačítko od shora, v CZ je neoznačené. Kontrola záloh a místa
na disku určeného pro archivní. Po zaplnění se zastaví DB a čeká, než se zde uvolní
místo z adresáře /oracle/<SID>/saparch/. Potom se musí redology zazálohovat a
přesunout někam jinam. Nemazat! Jsou důležité v případě obnovy DB. Zároveň tím
otestujeme, zda běží proces saposcol. Pokud neběží, tak se nám v transakci DB12 nic
neukáže a můžeme použít např. transakci ST06.
MTE: CCMS_DB_backup_mscl.
4) Transakce DB14. Podíváme se na všechny logy tlačítkem „Vše“. Sledujeme barevně
označené řádky logu, do kterých se podíváme.
5) Transakce SM37. Zkontrolujeme výsledky jobů všech uživatelů od předchozího dne.
Sledujeme výskyt chybových hlášení.
67
O profilu v kapitole „5.1“.
68
Zkoušel jsem v minisapu - 4.6d – fungovalo po restartu (Viz SAP note 12946).
21/137
MTE: R3BatchProgramErrors, R3BPServerSpecAbortedJobs,

R3BPSystemWideFreeBPWP.
6) Transakce SM50 nebo pro více instancí SM66 či RZ03 v menu „Monitoring“.
Prohlédneme stav pracovních procesů, zda nejsou výskyty chyb nebo nejsou obsazeny
všechny procesy BTC. Možno vynechat, pokud použijeme MMC. Sledujeme výskyt
chybových hlášení a podivných stavů procesů. Běžné stavy procesu jsou: „Čeká“,
„Běží“ nebo je zastaven a čeká na CPIC. Pokud už se nedostaneme z frontendu, pak
použijeme dpmon.
MTE: R3Syslog
7) Transakce RZ20. Pokud nemáme definován vlastní monitor, pak vybereme skupinu
„Skupiny monitorů CCMS“ – „SAP CCMS Technical Expert Monitors“ – „All
Monitoring Contexts“. Prohlédneme otevřené alerty. Je jich většinou hodně, zvláště
záznamy výkonových špiček. Doporučuji setřídit podle políčka „Krátký text“. Pouze
pro zkušenější (některé alerty se vyskytují trvale), ale ukazuje i problémy zobrazitelné
v předchozích transakcí. Sledujeme výskyt chybových hlášení. Zvláště hlášení
udávající kód chyby „error“, krátké „dumpy“ a jiné podezřelé hlášení.
8) Transakce ST22, pokud transakce RZ20 nebo SM21 ukazuje výskyt krátkého
„dumpu“. Zkontrolujeme výskyt krátkých „dumpů“, popřípadě se zeptáme správce
aplikace, jestli o tom má povědomost.
MTE: R3AbapShortdumps, R3DialogProgramErrors, R3BPSystemWideFreeBPWP,
R3BPServerSpecAbortedJobs, R3BatchProgramErrors, R3AbapErrorInUpdate,
R3ErrorsInWpSPO, R3AbapSqlError
9) Transakce SM13, pokud transakce RZ20 nebo SM21 ukazuje výskyt chybného
updatovacího záznamu. Zkontrolujeme chybné updatovací záznamy např. od roku
2002. Pokud se vyskytne, zavoláme uživateli (měl by dostat zprávu od systému) a
správci aplikace a zjišťujeme, co s tím udělali a vyřešíme to buď opakováním update
nebo jestliže uživatel ve své nevědomosti provedl operaci ručně pak updatovací
záznam smažeme.
MTE: R3AbapErrorInUpdate.
10)Transakce AL08. Zjistíme přihlášené uživatele. Hlavně pokud tam není někdo dlouho
přihlášen. CCMS nás upozorní na bezpečnostní problémy:
MTE R3SyslogSecurity, SecurityUserMasterRecords.
11)Transakce SM35. Zkontrolujeme na produktivním systému dávkové vstupy (batch
inputy). Všímáme se výskytu chybových hlášení.
2.4.RŮZNÉ PROBLÉMY
2.4.1.OBECNĚ
SAP Library:
▪ „SAP NetWeaver™ Problem Analysis Guide (PAG)“ v „Solution Life Cycle Management by Key Capability“ [NW2004s].
Důležité informace v případě problémů jsou v developer tracefiles v [DIR_HOME], dále v

systémovém logu a v log souborech databáze. Je možno je prohlížet i v MMC.
Obecně o analýze problému pojednává SAP note 192194.
Texty ke všem chybovým zprávám jsou v tabulce T100 (prohlédnout lze pomocí SE16).
Je možno zkusit „SAP NetWeaver™ Problem Analysis Guide (PAG)“.
2.4.2.NEMŮŽEME SE PŘIHLÁSIT DO SYSTÉMU

Pokud se nemůžeme přihlásit do systému, na úrovni operačního systému zkontrolujeme zda
běží procesy SAP systému či databáze např. V UNIXu a u Oracle příkazy ps -ef | grep sap
22/137
nebo ps -ef | grep ora a podobně. Pokud obojí běží, zkusíme níže popsané monitory. Pokud
ne, zkusíme zjistit příčinu proč neběží server či databáze69 a nastartujeme.
2.4.3.MONITORY
Někdy jsou užitečné monitory spuštěné z příkazové řádky.
Ukázka volání70:
● dpmon pf=<profile>
● msmon pf=<profile>
● gwmon pf=<profile>
● icmon pf=<profile>
● ensmon pf=<profile>
● #Test Program for EM-Layer (extended memory)
emmon pf=<profile>
● #Monitor Program for ES-Layer (Extended Memory Segments)
esmon pf=<profile>
2.4.4.NESTARTUJE APLIKAČNÍ SERVER

SAP notes 589, 544533, 373326, 129813.
V období dlouhého stabilizovaného provozu

1) Zkontrolujeme prostor na discích a enviroment71.
2) V případě aplikačního serveru zkontrolujeme obsah tracefile v adresáři
[DIR_HOME].
Jedná se hlavně o sapstart*, stderr*, dev_ms* (message server), dev_disp* (dispečer),
dev_w<NP>* (pracovního procesu, kde NP je pořadové číslo). Problém řešíme podle
nalezené příčiny v logu (hlavně řádky s texty: „*** ERROR =>“ nebo „***LOG
Qxx=>“72.
3) Ujistíme se, že DB běží v pořádku.
Logy najdeme na disku s daty v adresáři saptrace (zvláště background), další logy
po různých operací jsou v sapbackup, sapcheck, sapreorg.
Zkusíme spustit nějaký nastroj na správu DB, abychom jistě věděli, že DB běží (pozor
u Oracle 8.x a terminál services na proměnou enviromentu LOCAL).
V UNIXu se podíváme do logu pro start DB a instance AS.
4) Pokud se jedná o problém s alokováním paměti či vytvoření sdílené paměti či
problém s IPC, problém může vyřešit restart OS (zvláště, pokud je typu NT).
Po změně parametru profilu nebo okolí serveru

Zkontrolujeme default, start a instanční profily v adresáři [DIR_PROFILE], jestli tam není
zadán chybný parametr, např. nesprávný hostname nebo velikost bufferu.
Nebyl zastaven korektně a stále drží zdroje operačního systému

Zkusíme řešit dle SAP note 589.
69
V UNIXu se v home adresáři <sid>adm v logu startsap_DVEBMD<SID>.log, stoptsap_DVEBMD<SID>.log,
startdb.log a stopdb.log. Startovací log je možně vidět i v transakci RZ04.
70
Kde <profile> např. v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
71
Narazil na problém, že se po restartu ztratil user profil a tím i enviroment. Pravděpodobná příčina je vadný
registr v MS Win. Obsah enviromentu v SAP note 556232, 94801 a 31559.
72
Viz SAP note 112 a 16665.
23/137
2.4.5.PRACOVNÍ PROCESY
Transakce SM50, SM66.
SAP note 112, 84850.
Procesy na pozadí: SAP note 37104. V transakci SM66 hledáme podrobnosti o problémových
procesech.
Pokud běžící pracovní procesy nereagují na signály ani na změnu trace level73 můžeme
očekávat i problémy s HW. Např. odpojení transportního adresáře jak je popsáno v kapitole
„12.4“.
2.4.6.PROBLÉMY S PAMĚTÍ
SAP note 779123.
Pro restart se rozhodneme jakmile pracovní procesy nemohou alokovat sdílenou paměť.
2.4.7.PROBLÉM S PAMĚTÍ SCSA

SAP note 12715.
Paměť SCSA, „shared common system area“, je malý segment sdílené paměti, který
používají všechny SAP programy pro trasování, systémový log, audit log a SQL trasování.
Příkazy např.: sapmscsa, cleanipc, showipc.
2.4.8.NEDOSTATEK PAMĚTI PXA

SAP note 307976.
Parametr abap/buffersize. Viz kapitola „6.1.2.1“.
Příklad z praxe:
Pokud toto nastane (např. při ladění programového bufferu), tak pracovní procesy zůstanou asi 8 minut ve stavu „run“. Jeden z nich se
pokouší alokovat paměť pro buffer a nastaví semafor74 a ostatní čekají, než se mu povede alokovat paměť. Tento jeden běží celkem 10 minut
a potom teprve lze systém zastavit. Stopsap tuto dobu čeká, pokud je spuštěn. Jinak systém běží ve zvláštním režimu.
2.4.9.SYSTÉM DOWNTIME
Pokud systém běží, ale nemůžeme se do něj přihlásit, pak použijeme nástroje jako dpmon. Jak
analyzovat v případě, že problém se objevuje náhodně, je popsáno v SAP note 675778 a v
kapitole „6.4“.
2.4.10.FILE SYSTÉM JE PLNÝ

K tomu SAP note 16513.
2.4.11.NENÍ DOSTUPNÝ DNS SERVER

SAP note 124562.
Příklad z praxe:
Pokud už aplikační server neběží (např. při problémech s přehřátím serveru), tak pod NT se systém chová tak, že proces sapstartsrv po 5
minutách zkouší spustit saposcol a sap<SID>_<NR> service tak dlouho, dokud není DNS server dostupný. V aplikačním eventlogu se
zároveň vyskytuje hlášení ID 1000 „Windows cannot determine the user or computer name. Return value (1722)“ (v msdn článek id
261007).
2.4.12.OPERAČNÍ SYSTÉM W2000

Komponenta BC-OP-NT.
SAP note 30478.
73
Poznáme, že v trace logu pracovních procesu se nic nového neobjevuje a v trace logu dispečeru vidíme pokusy
posílat signály pracovním procesům.
74
O semaforech SAP note 33873.
24/137
U systémů Windows se kvůli defragmentaci paměti neoficiálně doporučuje alespoň jednou za

měsíc restartovat server. Že by problém s defragmentací paměti?
2.4.13.PROBLÉMY S JAVA VM
Java VM musí být nastaveno např. dle SAP note 723909, 709140 a 716604.
2.5.JOBY – PROCESY NA POZADÍ

SAP Library:
▪ „Background Processing“ v „Computing Center Management System (BC-CCM)“ v „Computing Center Management System
(BC-CCM)“ v „Basis Components“ [SAP NW2004].
▪ „Getting Started – Background Processing“ [SAP NW2004].
▪ „SAP NetWeaver Components – SAP Web Application Server –ABAP Workbench (BC-DWB) – Programming with the
Background Processing System (BC-CCM-BTC)“ [SAP NW2004]
Literatura: [Verruijt 2006].

FAQ jsou v SAP notes 31503 a 519059 a analýza chyb v SAP note 37104.
Joby automatizují rutinní úloha a pomáhají optimalizovat výpočetní zdroje R/3 systému.
Vykonávají je pracovní procesy typu BTC, která na rozdíl od procesů typu DIA nemají screen
procesor a mohou vykonávat časově neomezený úkol. Plánovač jobů umožňuje startovat joby
pomocí času (i periodicky) a událostí.
Plánování jobů se provádí v transakci SM36 a správa jobů v transakci SM37. Naplánováni
jobu můžeme omezit jen pro určitý operační mód. Spuštění se může naplánovat:
● Ihned.
● V určitý čas neopakovaně či opakovaně s definovanou periodou. Určuje se i čas, kdy
se už job nesmí spustit.
● V návaznosti na jiný uvolněný job.
● Při zachycení události systémem, kterou vyslala externí aplikace. Události se definují
v transakci SM62 a zkouší se transakcí SM64. Externí aplikace mohou událost
spustit nástrojem sapevt75.
Joby vykonávají jeden nebo více kroků:
● ABAP programy s definovanými variantami a uživatelem.
● Externí příkazy. Externí příkazy se vytvářejí v transakci SM69 a mimo joby mohou
spustit pomocí transakce SM49 .
● Externí programy na úrovni OS pomocí nástroje sapxpg, který je možno spustit i
vzdáleně pomocí gateway.
Job může mít různé priority přiřazením do určité třídy A,B, a pro nejnižší prioritu do třídy C.
V transakci RZ04 dle postupu uvedeném v kapitole „5.2“ můžeme určit procesy výhradně
určené pro joby třídy A.
Je možno programovat procesy, které můžou najednou vykonávat víc pracovních procesů
BTC (nejlépe ne různých serverech).
Systém s joby pracuje pomocí tabulek: TTBTCO, TBTCP, TBTCS a BTCEVTJOB pomocí
několika jobů, které jsou popsány v SAP Library.
75
Najdeme ho v adresáři v [DIR_EXECUTABLE]. Pokud ho používáme v prostředí, kde není nainstalován
aplikační systém, musíme dle návodu v SAP Library v kapitole „Using Events to Trigger Job Starts“ [SAP
NW2004] odladit. Pozor v services na označení portu 3600 pro message server a že v profile musí být poslední
řádka prázdná. Např.: V profile jsou tedy 4 řádky:
rdisp/mshost = mmlr3pro
rdisp/msserv = 3600
SAPSYSTEMNAME = PRO
a sepevt se spustí takto: sapevt.exe UDALOST [-t] pf=profil.pfl, pokud nefunguje, spustíme parametrem –t
trasování.
25/137
2.5.1.STANDARDNÍ JOBY
SAP Library:
▪ „Required Basis Background Jobs“ v „Basis Components – Computing Center Management System (BC-CCM)“ [SAP
NW2004].
Viz SAP note 16083.

Spravujeme v transakci SM36, tlačítko „Standardní joby“.
Pozor na problém s joby, který mažou joby. Místo programu RSBTCDEL by se měl použít
program RSBTCDEL276.
2.5.2.PROBLÉMY S JOBY
SAP note: 544881 a analýza chyb v SAP note 37104, debug 573128.
Řídící objekty správy jobu77 můžeme zobrazovat, aktivovat či zapínat jejich trasování v
transakci SM61. Trasování se zapíše do trasovacího logu příslušného dialogového procesu.
2.6.UPDATES V APLIKAČNÍ VRSTVĚ

SAP Library:
▪ „Updates in the R/3 System (BC-CST-UP)“ [SAP NW2004s].
▪ „The SAP Lock Concept (BC-CST-EQ)“ „Client/Server Technology (BC-CST)“ v „Basis Components“ [SAP NW2004s].
SAP note: 552300.

Všechny změny tabulek jsou nejdříve prováděny v paměti a potom se aktualizují v databázi
pomocí update procesu.
76
Provedeme dle SAP note 837691 a opravíme chybu v příslušné funkci.
77
Jsou to většinou plánovači a startéry joby: Event-driven scheduler, Switch operation modes, Time-driven
scheduler, Zombie cleanup, Job starter a Starter for external programs.
26/137
Typ update Zpracovává Priorita Enque zámky Programování

Asynchronní V1 Pracovní proces Vysoká Používá Charakteristika
UPD použitím funkce update
VB tabulek module: Do not
automaticky po start immediately
vytvoření
záznamu
Asynchronní V2, Pracovní proces Nízká, po Nepoužívá Charakteristika
používá se např. UP2 použitím provedení všech funkce update
Pro update VB tabulek update typu V1 module: start
statistických dat automaticky po delayed
např. V SAP vytvoření
Logistic záznamu
Information
System interface
Asynchronní V3, Pracovní proces Nízká Nepoužívá Charakteristika
aplikace sama UPD použitím funkce update
provede VB tabulek module:
specifický update vyvolán Collective
např. akumuluje explicitně processing
update procesem BTC
požadavky a
potom je provede
najednou např. v
SAP BI
Synchronní, Pracovní proces ABAP příkaz
prakticky se DIA COMMIT
téměř nepoužívá WORK s
klauzulí: AND
WAIT
Lokální update, Pracovní proces ABAP příkaz
protože nemá DIA a hlavně SET UPDATE
režii s BTC, provede po TASK LOCAL
manipulací a dokončení
zápisem VB dialogového
tabulek, používá kroku
se pro úlohy na
pozadí s
masivním update
a pro
programování
interface s
paralelním
asynchronními
RFC
Tabulka 1: Typy update tabulek
27/137
Nutnost operací s update záznamy ve VB tabulkách také nutně vyplývá z principu

dialogového zpracování požadavku. Databázová jednotka práce LUW78 DB se totiž nerovná
jednotce práce aplikačního serveru LUW R/3. Jedna LUW R/3 může obsahovat více LUW
DB (zadává se ve více dialogových krocích). Jeden dialogový krok se rovná jedné LUW DB,
ale každou LUW DB v rámci jednoho LUW R/3 může vykonávat různý pracovní proces. A
proto se transakčnost LUW R/3 zajišťuje vytvořením požadavku, které potom proces UPD
nebo UP2 zpracuje jako jedna LUW DB. Jen v případě, že jedna LUW R/3 se rovná jedné
LUW DB, se může update, který nechceme asynchronně, zpracovat např. dialogovým
procesem. Použití tohoto procesu je vyvoláno příkazem79 v ABAP programu.
O pracovních procesech typu UPD a UP2 viz kapitola „2.1.2.4“.
Zde jen upřesním, že aktualizační záznam se ukládá do tzv. VB tabulek (VBHDR, VBMOD,
VBDATA a VBERROR) v modulech.
Správu update provádíme v transakci SM13 a administraci v transakci SM14. Je možné
trasovat SQL VB tabulek. Další informace jsou v kapitole „2.1.2.4“ u popisu činnosti v této
transakci.
Pokud je parametr profilu rdisp/vbstart nastaven na 1, po startu systému se proved update
neprovedených záznamů. Jinak se musí zpracovat ručně.
Pokud se objeví chyba při provádění update:
1) Provedeme analýzu problému a zjistíme, komu, kdy a při čem se problém vyskytl a
zjistíme, jak s problémem dotyčná naložil. Často se stává, že hlášení systému o
problému s update záznamu nerozumí a data znovu založí. Takovýto update
neopakujeme a update záznam smažeme.
2) Jinak pokud je známá trvalá příčina problému, odstraníme jí a dále jednáme podle
statusu nebo podle typu problému.
3) Problém může být izolovaný, lokální, který se dotýká jen některých update a
systémový, který se týká všech update. Při systémovém problému je někdy nebezpečí
vedlejších efektů a potom zkontrolujeme v transakci SM13, jestli je updatovací
systém zastaven a pokud ne, zastavíme ho.
4) Podle statusu:
4.1) Error: provedeme opakování update. Pokud toto nejde a ve sloupci Info je
značka „Stop“, tak jsou možné tyto příčiny:
4.1.1) Update provádí batch input, potom provedeme opakování transakce a
update záznam smažeme.
4.1.2) Nelze provézt kvůli nekonzistentnosti, potom necháme dotyčným
uživatelem natypovat správná data a záznam smažeme.
4.1.3) Data už byla natypována, záznam smažeme.
4.2) init: update opakujeme.
4.3) started nebo run: zjistíme, zda nějaký updatovací proces neběží, pokud ne, tak
záznam restujeme a pokračujeme podle výsledku.
Je možné aktivovat distribuovat update pracovní procesy mezi jednotlivé instance systému
parametrem profilu rdisp/vb_dipatching. Doporučuje se nastavit na jednu instanci nejméně
dva update pracovní procesy, optimálně v poměru 1:4 k počtu pracovních procesů DIA.
2.7.SYSTÉMOVÉ ZÁMKY
SAP Library:
▪ „The SAP Lock Concept (BC-CST-EQ)“ „Client/Server Technology (BC-CST)“ v „Basis Components“ [SAP NW2004s]
78
Logical Unit of Work (Logická jednotka práce) – sekvence operaci v DB, které se buď provedou nebo
neprovedou.
79
Příkazy: PERFORM form ON COMMIT. nebo CALL FUNCTION func IN UPDATE TASK nebo CALL
FUNCTION func IN BACKGROUND TASK.. A samozřejmě technikou použití příkazů COMMIT WORK a
ROLLBACK WORK..
28/137
▪ „Managing Lock Entries v The SAP Lock Concept (BC-CST-EQ)“ [SAP NW2004s].
Transakce SM12.
Pro údržbu a diagnózu problémů systémových zámku (SAP enqueue), které se používají při
db update procesech, provádíme v transakci SM12.
Na rozdíl od databázových zámků, které se po ukončení transakčního kroku pracovního
procesu smažou, systémová zámky se používají pro úlohy vyžadující více dialogových kroků.
Administrace zámku systém provádí pomocí enqueue tabulky, která je v hlavní paměti a
enqueue server ukládá obsah této tabulky také do lokálního souboru pro případ zastavení
systému.
Objekty systémových zámků jsou definovány a modifikovány v ABAP dictionary.
Pro analýzu databázových zámků musíme použít jiné nástroje specifické pro databázový
systém.
Databázové zámky monitorujeme v transakci SM66 ( v menu „Goto – DB Locks“) a v
transakci ST04.
2.7.1.ČÍSELNÉ ŘADY
Unikátní sériová čísla mnohých databázových struktur vyžaduje použití tzv číselných řad
(Number Range). Pro tyto číselné řady system používá speciální techniku použití bufferů,
která redukuje čas zamknutí a maximalizuje propustnost operací s číselnými řadami.
Číselné řady jsou uloženy v tabulce NRIV. Program čte současnou úroveň čísla z tabulky
NRIV a zároveň v ní zamkne příslušný záznam číselné řady. Program zvětší úroveň číselné
řady a upraví záznam v tabulce NRIV. Číselná řada zůstane zamčená, dokud se neprovede
kompletně DB LUW. Protože často je potřeba tento záznam používat mnoha uživateli, každá
SAP instance používá dva způsoby: Main memory buffering a nebo pomocnou tabulku
bufrovanou NRIV_LOCAL.
V prvním případě program, který zjistí ze buffer pro NRIV je prázdný, pomoci asynchronního
RFC volání naplní number range buffer, zastaví se (přehled procesů ukáže jako důvod
„NUM“) a RFC volání provede druhý pracovní proces. Po tom program pokračuje dál. Tento
způsob ma dva problémy. Při výpadku systému nebo pokud systém má více instancí. Potom
se může použít druhá metoda. Samozřejmě i tato metoda má své důsledky. Lze ji použít jen u
systému s více instancí a každá instance ma svou číselnou řadu. O tom více např. v
[Schneider 2006] a SAP note 179224.
Číselné řady můžeme nastavovat či zkontrolovat v transakci SNRO. Obsah bufferu uvidíme v
transakci SM56 (menu „Goto – items“).
2.7.2.ATP SERVER
Kontrola dostupnosti (Global Available-to Promise), která ověřuje dostupnost materiálů v
logistických modulech SAP, jako např. pro objednávky vyžaduje při velkém množství operací
pro velkou propustnost speciální opatření. Týká se to zamykání. Zámky zůstávají použity
často po dlouhou dobu nebo často. Další problém může být při čtení tabulek RESB a VBBE.
Tyto problémy řeší na určené instanci ATP server, který má buffer ve sdílené paměti, kde má
uložené informace pro ATP logiku.
Na ATP serveru dialogový proces, který může vykonávat práci pro jinou instanci, místo
přístupu do tabulek používá data v export/import bufferu.
ATP server se aktivuje parametrem rdisp/atp_server a velikost se nastavuje rsdb/obj/buffersize
a rsdb/obj/max_objects. Monitoruje se v transakci ACBD, v transakci ST02 v bufferovaných
objektech RESB a VBBE položky a v transakci SM12 objekty ATPENQ.
Více informaci je v [Schneider 2006].
29/137
2.8.GATEWAY MONITOR
Transakce SMGW a příkaz gwmon[.exe].
SAP note 64480.
Problémy: SAP note 516027, 545136.
Analýza RFC spojení se diskutuje v SAP notes 545177 a 176277, chyby 564612.
Zobrazení a údržba RFC objektů se provádí v transakci SM59 a zobrazení chyb RFC
transakcí v transakci SM58 a queue RFC monitory SMQ1, SMQ2 a SMQ3.
2.9.MICROSOFT MANAGEMENT KONSOLE – MMC

Tento nástroj není možné používat na UNIX systémech, využívá sapstartsrv service.
2.9.1.PROBLÉMY SE SAP SERVICE

Viz SAP note 142100.
2.9.2.RUČNÍ INSTALACE MMC

Z adresáře NT\I386\MMC\ na instalačním médiu SAPGUI překopírujeme do adresáře
%windir%\system32 tyto soubory: sapmmc.dll, sapmmcms.dll, sapmmcdb6.dll a
sapstartsrv.exe a librfc32u.dll u release 6.40 a výše. V %windir%\system32 spustíme:
sapstartsrv –t, regsvr32 sapmmc.dll, regsvr32 sapmmcms.dll, regsvr32 sapmmcdb6.dll.
Spustíme MMC a přidáme R/3 snapin. Systém přidáme ve vlastnostech snapinu do seznamu
Fixed jménem systému a instance ve formátu „<host> <nr>“.
2.10. SPRÁVA SPECIÁLNÍCH SERVERŮ WAS

2.10.1.SERVER NW XI
2.10.1.1.ADMINISTRACE
Transakce:
● Integration Engine SXMB_ADM, SXMB_ADMIN,
● Process Engine – Administration SXMB_ADM_BPE
● Process Engine SXMB_MONI_BPE,
● XI: Start/Stop BPE SWF_XI_ADM_BPE,
● Administration Inbound Processing SWF_INB_ADM,
● Monitoring Inbound Processing SWF_INB_MON,
● XI: Message Monitoring SXI_MONITOR,
● Displays an XI Message SXI_SHOW_MESSAGE,
● Start Integration Builder SXMB_IFR,
● Integration Engine – Monitoring SXMB_MONI,
● Process Engine – Monitoring SXMB_MONI_BPE.
2.10.1.2.KONFIGURACE
Transakce:
● Configuration Inbound Processing SWF_INB_CONF,
● XI Directory Cache SXI_CACHE.
2.11.ADMINISTRACE WAS JAVA

SAP Library:
▪ J2EE Engine Administration Tools[SAP NW2004s].
▪ Visual Administrator.
30/137
▪ Shell Console Administrator

▪ Shell Administration Commands
▪ Config Tool
▪ J2EE Engine Ports
▪ Managers
▪ Managers Overview
▪ Services
▪ Services Overview.
2.11.1. NÁSTROJ VISUAL ADMINISTRATOR

Na UNIX platformách spustíme příkaz:
/usr/sap/<SAPSID>/<Instance_Name>/j2ee/admin/go.sh
Na Window platformách spustíme příkaz:
<Drive>:\usr\sap\<SAPSID>\<Instance_Name>\j2ee\admin\go.bat
Přihlásíme se jako uživatel J2EE_ADMIN.
2.11.2.NASTROJ SHELL CONSOLE ADMINISTRATOR

Příkazem telnet: telnet Provider service port
Po přihlášení příkaz MAN vypíše přehled příkazů.
2.11.3.NÁSTROJ CONFIG TOOL

Po instalaci SAP Web AS Java v configtool adresáři
<SAP_install_dir>/<system_name>/<instance_name>/j2ee vytvořen skript configtool. Ten
spustíme.
Skript consoleconfig je Text-Only Config Tool.
2.11.4.NÁSTROJ SOFTWARE DEPLOYMENT MANAGER GUI

Tento nástroj umožňuje vývojářům zavádět či odinstalovat SW komponenty nejen při vývoji,
ale i při řešení problému importu SP pomocí JSPM. Pokud běží SDM server,
spustíme: /usr/sap/<SAPSID>/<Instance_Name>/SDM/program/RemoteGui.sh nebo
RemoteGui.bat ve Windows.
2.11.5.NÁSTROJE V ABAP SERVERU

Transakce WSADMIN Administrace webových služeb.
2.12.VYSOKÁ DOSTUPNOST SYSTÉMŮ

SAP Library:
▪ SAP High Availability[SAP NW2004s].
[SAP SMP]:
▪ service.sap.com/ha.
▪ service.sap.com/atg.
SAP note: 803018.
Dostupnost je počítána jako pravděpodobnost, kde je aplikace dostupná80.
Jen 20% času neplánovaných odstávek připadá na problémy s HW, infrastrukturou,
katastrofami atd. a jsou řešeny eliminaci tzv SPOF. Single point of failure (SPOF) je
komponenta, která v případě nefunkčnosti způsobí nedostupnost služby. Řešení pro vysokou
dostupnost systémů (HA) se zaměřují na SPOF.
40% času neplánovaných odstávek je způsobeno provozní chybou a 40% chybou aplikace.
80
Dostupnost = 100% * dosažená dostupnost / plánovaná dostupnost.
31/137
2.12.1.TÉMATA HA
Neplánovaná nedostupnost (switchover prostředí):
● Síťové prostředí (redundance, síťová topologie).
● Disky, storage (zrcadlení disků, technologie SAN)
● Servery (redundance, clustery)
● Operační systémy (cluster technologie)
● Databáze (clustery, replikace)
Obnova po katastrofě (oddělené lokality, vhodná organizace a strategie)
Plánované odstávky:
● Změna parametrů
● Upgrade kernelu
● Transporty
● Support Packages
● Release Upgrade
● Systémové kopie
● Offline zálohy (split-mirror technologie)
2.12.2.TÉMATA ATG
Advanced Technology Group
● Storage
● Backup & Restore
● System Landscape Copy
● Archivační technologie
32/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 3.SPRÁVA DATABÁZE ORACLE
3. SPRÁVA DATABÁZE ORACLE

SAP Library:
▪ „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004s].
▪ „CCMS: Oracle“ [SAP NW2004s].
▪ „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004].
▪ „Databáze Administration in CCMS“ v „Computing Center Management Systém (BC-CCM)“ [SAP NW2004].
▪ „CCMS: Oracle“ [SAP NW2004].
▪ „Database Administration (Oracle) with SAPDBA“ [SAP BC].
▪ „ORACLE Database Administration (BC-RRR)“ [SAP BC].
Literatura: [Lacko 2002], [Loney 2002].

[SAP SMP]: service.sap.com/dbaora/
Manuály: Oracle documetation ( např. otn.oracle.com/documentation/):
www.oracle.com/technology/.
Oracle MetaLink: metalink.oracle.com/ . Účet: sapcustomer, heslo sapsupport.
SAP note 540434, FAQ 592393, doporučená hodnoty parametrů 124361.
Menu: Nástroje – CCMS – DB Administration, Aplikační area BC-DB-ORA-DBA
Transakce:
DB01 Analyze exclusive lockwaits DB26ORA DB Profile Maintenance: Oracle
DB02 Analyze tables and indexes DB28 DB Check: Maintenance (Oracle)
DB03 Parameter changes in database DB2C DB2 Catalog Browser
DB05 Analysis of a table acc. to index DB2U Long Running Units of Recovery
DB12 DB Backup Monitor DB2W Workload Manager Monitor
DB13 DBA Planning Calendar Česky:
DB14 Show SAPDBA Action Logs DB12 Monitor zálohování DB
DB15 Data Archiving: Database Tables DB13 Plánovací kalendář DB
DB16 Display Database Check Results DB14 Show SAPDBA Action Logs
DB16ORA Display DB Check Results: Oracle DB15 Archivace dat: Tabulky DB
DB17 Configure Database Check DB16 Zobrazení výsledků kontroly DB
DB17ORA Configure DB Check: Oracle DB17 Konfigurování výsledků DB
DB2 Select Database Activities DB20 Optimalizace nákladů DB: Tab.statis.
DB20 Update Database Statistics DB21 Konfigurování statistik DB
DB20ORA Update DB Statistics: Oracle DB24 Monitor operací DB
DB21 Configure Database Statistics DB26 Profil DB: Monitor a konfigurace
DB24 Database Operations Monitor DB28 Kontrola DB: Údržba (Oracle)
DB26 DB Profile:Monitor and Configuration
3.1.OBECNÉ A RŮZNÉ POZNÁMKY

● „FAQ Logon mechanisms“ SAP note 562863.
● Vždy je nutné přihlásit se jako uživatel k příslušné instanci SAPu (doménový účet
<sid>adm nebo <rdbms><sid> v UNIXu, kde rdbms je ora pro Oracle atd.).
● Přihlášení do sqlplus: sqlplus sapr3/<pwd>@<SID>, kde <pwd> je heslo.
● O uživateli Oraclu OPS$ viz SAP note 50088 a 400241. Nastavení tohoto uživatele je
hlavně aktuální, když se systém kopíruje do jiného systému s jiným <SID>.
● Heslo db účtu možno změnit příkazem „brconnect –f chpass“. K tomu SAP note
562863.
● O enviromentu SAP note 556232.
● „FAQ: Oracle“: SAP note 592393 (např. o změně systémového času).
● Je třeba si uvědomit, že při restartu db serveru se ztratí data z vyrovnávací paměti a
chvíli potrvá, než se využije vyrovnávací paměť v plné míře.
● Rozvrh (layout) tablespaces se od 6.xx změnil. K tomu SAP note 355771 a kapitola
„3.4.4“.
● O výkonu více v kapitole „6.1.3.1“.
3.1.1.DBA COCKPIT
SAP note: 1028624.
33/137
Transakce ST04, DB02, DB12, DB14, DB13 a DB13C jsou doplněny nově verze o ST04N,
DB02N a DB13N. Od báze 7.00 SP12 se nové stávají ST04, DB02 a DB13 a původní
ST04OLD, DB02OLD, DB12OLD, DB14OLD, DB13OLD a DB13COLD. Nové transakce
jsou zahrnuty do centrální transakce DBACOCKPIT, kde je přidána možnost monitorovat a
administrovat i externí databáze. Jak je připojit je uvedeno v SAP note1028624.
3.1.2.BR*TOOLS
SAP Library:
▪ „BR*Tools for Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004].
SAPnote: FAQ 651812.

Upřednostňuje se použití nástroje brconnect místo sadba81, zvláště od release 4.70.
Od BR*Tools verze 6.20 se používá místo příkazu sapdba nástroje brtools a od verze
6.40 je možno použít brgui, která vytváří rozhraní pro použití nástrojů BR*Tools.
Podrobnosti jsou uvedeny v SAP library. Při každé zmínce o příkazu sapdba je toto možno
brát na zřetel.
Základní volání: „<brtools> -p <profil> -u <user>/<password> -c [force] -f <funkce> … “.
Pokud je „-u /“, pak se jedná o OPS$ uživatele. „<brtools> -h“ vyvolá help. Pokud není
uveden profil, použije se init<DBSID>.sap. Parametr -c force se používá jen u brspace a
brbackup.
U brconnect a brbackup je třeba mít nakonfigurovaný soubor init<DBSID>.sap.
Jednotlivé nástroje mají tyto funkce:
1) brconnect
1.1) Check database system, -f check
1.2) Adapt next extents, -f next
1.3) Update statistics, -f stats
1.4) Clean up old logs and trace files, -f cleanup
1.5) Change passwords of SAP database users, -f chpass
1.6) Create global synonyms, -f crsyn
1.7) Start database, -f dbstart
1.8) Stop database, -f dbshut
1.9) Determine database state, -f dbstate
2) brspace
2.1) Start up database, -f dbstart
2.2) Shut down database, -f dbshut
2.3) Alter database instance, -f dbalter
2.4) Alter database parameter, -f dbparam
2.5) Extend tablespace, -f tsextend
2.6) Create tablespace, -f dbcreate
2.7) Drop tablespace, -f tsdrop
2.8) Alter tablespace, -f tsalter
2.9) Alter data file, -f dfalter
2.10) Move data file, -f dfmove
2.11) Recreate database, -f tbreorg
2.12) Reorganize tables, -f tbreorg
2.13) Rebuild indexes, -f idrebuild82
2.14) Export tables, -f tbexport
2.15) Import tables, -f tbimport
81
Nastavení pro DB13 v tabulce SDBAC, viz note 403704.
82
Např. v UNIXu: awk '/please rebuild the index$/ { print "brspace -u / -c -f idrebuild -i " $3 }' /oracle/$
{SAPSYSTEMNAME}/sapcheck/<log_name>.sta |sh
34/137
2.16) Alter tables, -f tbalter

2.17) Alter indexes, -f idalter
2.18) Shows database information, -f dbshow
3.1.3.SQL TOOLS
Jedná se obecně pro Oracle 8 i 9 o SQL*plus. U Oracle 8 můžeme použít nástroj svrmgrl.
Pokud je v tomto textu zmínka o svrmgrl, je možno použít i jakýkoliv jiný nástroj pro
zadáváni SQL příkazů. Klávesová zkratka CTRL-h maže znak.
Přihlašujeme se jako příslušný db uživatel, který je v případě UNIXu ve skupině sysdba či
sysoper nebo jako doménový uživatel.
Způsoby přihlášení pod systémovým uživatelem ora<dbsid> :
1) svrmgrl
connect internal
2) sqlplus /nolog
connect / as [sysdba|sysoper]
3.1.4.MCOD
MCOD (Multiple Components in One Database), je použití jedné databázové instance pro
více systémů a je použito od release Oracle 8i.
Samozřejmě musíme počítat s různými komplikacemi při údržbě databáze, protože se to
dotkne více instancí aplikačních serverů a potom při update systémů, zvláště pokud je každý
jiného release.
Je třeba dále upozornit, že podle má zkušenosti jsou problémy s použitelností plánování
operací, spuštění těchto a přehledů v transakcích DB13, DB14. Tyto operace by se měli
provádět např. pomoci BR*Tools přímo v OS.
3.1.5.POUŽITÍ TERMINÁLOVÉHO SERVERU

POZOR pro terminálové služby!
Pokud se hlásíme k serveru pomocí terminál serveru83 , musí být nastavena proměnná
enviromentu LOCAL=<SID> ( v cmd.exe příkaz SET LOCAL=<SID>).
Task manager můžeme spustit v „Run“ v „Start“ menu příkazem taskmgr.
Při vzdáleném restartu OS je dobré příkazem „DIR A:“ zkontrolovat, zde v disketové jednotce
není disketa.
3.1.6.SYSTÉMOVÉ ÚČTY A SKUPINY V UNIXU

Účty a jejich primární skupina:
● <sapsid>adm (sapsys, oper, dba, sapinst)
● ora<dbsid> (dba, oper, sapinst)
Skupiny a její členové:
● sapsys (<sapsid>adm)
● oper (<sapsid>adm, ora<dbsid>)
● dba (<sapsid>adm, ora<dbsid>)
● sapinst (<sapsid>adm, ora<dbsid>)
3.2.ZÁKLADNÍ OPERACE
SAP Library:
▪ „System Management“ v „Solution Life Cycle Management“ [SAP NW2004].
▪ „Instance Management“ v „Approach to Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004].
83
35/137
3.2.1.START DB
Příkaz brtools:
„brconnect–c –f dbstart84“ („brspace –c –f dbstart“ od 6.40)
Příkaz startsap v UNIXu:
„startsap DB“85.
Nebo v svrmgr:
„svrmgr> connect internal
svrmgr> startup“86.
V UNIXu musí být před startem DB nastartován listener po restartu OS nebo pokud jsme
ho zastavili.
Příkaz SQL:
● Start instance bez namontování DB: STARTUP NOMOUNT
● Start instance a namontováni DB: STARTUP MOUNT
● Otevření DB: STARTUP
● Otevřeni DB v restriktivním módu: STARTUP RESTRICT
● Pokud je třeba provést recovery: STARTUP OPEN RECOVER
3.2.2.STOP DB
Příkaz brtools:
„brconnect –c –f dbshut87“ („brspace –c –f dbshut“ od 6.40)
Příkaz stoptsap v UNIXu:
„stopsap DB“.
Nebo v svrmgrl:
svrmgr> shutdown normal“.
Příkaz SQL:
● Zastavení DB, čeká na odpojeni uživatelů: SHUTDOWN NORMAL;
● Zastavení DB, nečeká na odpojeni uživatelů: SHUTDOWN IMMEDIATE;
● Okamžité zastavení, další start provede recovery: SHUTDOWN ABORT;
3.2.3. START A STOP DB V PROSTŘEDÍ MSCS

SAP note: 139915.
3.2.4.ZMĚNA DOSTUPNOSTI DB
Příkaz SQL:
● Namontování DB k instanci: ALTER DATABASE MOUNT;
● Otevření zavřené DB: ALTER DATABASE OPEN;
● Změnit namontovanou DB na DB pro čtení ALTER DATABASE OPEN
READ ONLY;
● Opuštění restriktivního módu: ALTER SYSTEM DISABLE RE-
STRICTED SESSION;
84
Možno připravit dávkové příkazy např. se jménem „dbstart“ (příloha).
85
Např. v UNIXu: „startsap DB <profile>“ a obdobně zastavení „stoptsap DB <profile>“, kde <profile> např.
v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
86
V případě problému:
svrmgr> startup mount
svrmgr> recover database
svrmgr> alter database open“
87
Možno připravit dávkové příkazy např. se jménem „dbstop“ (příloha).
36/137
3.2.5.LISTENER V UNIXU
Operace s listenerem se provádí nástrojem lsnrctl [start | stop | status] pod uživatelem
ora<dbsid>.
3.3.NASTAVOVÁNI PARAMETRŮ V INIT<SID>.ORA

Zadává se ve tvaru88: parametr = hodnota. Hodnoty parametrů v SAP note 124361.
Potom se restartuje DB (tzn. že předtím zastavíme SAP). Kontrola parametrů se zadává
v transakci DB17ORA v případě použití Oracle.
3.4.ZMĚNY STRUKTURY DB
Aplikační area: BC-DB-ORA. Pozor na disk (svazek) s archivními logy. Nesmí se zaplnit.
Možná kontrola je v transakci DB12.
Obecně po každé změně struktury (jako např. přidáním datafile k tablespaces, změna
archivelog módu a další89) by se ihned měl zazálohovat kontrolní soubor (Control File).
Například příkazem:
ALTER DATABASE BACKUP CONTROLFILE TO ‘cesta/jmeno_jmeno_zalohy’ REUSE;.
Zálohu kontrolního souboru zajišťují příslušné programy jako např. sapdba, není nutné
zálohovat ručně.
3.4.1.PŘIDÁNÍ TABLESPACE:
Přidání tablefile90: ZA PROVOZU DB a tedy i SAPu,
Příkaz: sapdba c „Tablespace administration“
a jméno „Tablespace“
f „Alter tablespace Add Datafile“
c velikost v M, G „New size“
s (start)
Možno ukončit bez backupu.
Pozn.: např. „brspace –c –f tsextend -t <tablespaces> -s <size>“ od 6.40
3.4.2.ZMĚNA ARCHIVNÍHO MODU

SAP note: 863417.
Použije se před a po velkých u db operacích91 (kapitola „3.10“), aby se nezaplnil disk
archivními redology. Neprovádí se u systémů, které jsou produktivní. U nich je třeba
kontrolovat, zde archivní pedology mají prostor.
Je vhodné zastavit aplikační server (i když pracovní procesy vydrží nedostupnost databáze ve
stavu reconnect, ale není možné na něm pracovat), protože se musí restartovat databáze.
Postup:
1) Přihlásit se jako vhodný uživatel, spustit příkaz sapdba a vybrat příkaz „f“ – „Archive
mode“ a potom „a“ – „Toggle database log mode“. Tento postup je doporučován. Od
6.40 možno příkazem „brspace –c –f dbalter –a noarchlog“ nebo –a archlog.
88
89
Viz příslušná Oracle Backup and Recovery Guide.
90
Viz SAP note 3155. Toto je konzervativní řešení. Lze jej přenechat na DBMS příslušné databáze, pokud to
umí.
91
Viz SAP note 8438.
37/137
2) Příkazem svrmgrl, „connect internal, shutdown92, startup mount exclusive, alter

database noarchivelog;, shutdown, startup“.
Brspace -f dbalter – a switchlog | checkpoint | archlog | noarchlog nebo brgui či brtools.
3.4.3. USPOŘÁDÁNÍ TABLESPACES
3.4.3.1.PŮVODNÍ JMENNÁ KONVENCE TABLASPACES

SAP Library:
▪ „Databáze Administration (Oracle) with SAPDBA“ v kapitole „Setting Up the Databaze System“. [SAP BC].
▪ „SAP Naming Conventions for Tablespaces and Data Files“ [SAP NW2004].
SAP note 490365 a v kolektivní SAP note 43487. Funkce jednotlivých tablespaces je uvedena
v SAP note 2425.
Schéma je toto:
● SYSTEM – (Oracle Dictionary)
● PSAPTEMP – (Standardní tablespace pro třídící operace)
● PSAPROLL – (Standardní tablespace pro rollback segments)
● PSAPBTABD/I – (Standardní tablespace pro často měněná data)
● PSAPSTABD/I – (Standardní tablespace pro sporadicky měněná data)
● PSAPPOOLD/I – (Standardní tablespace pro SAP pool tables)
● PSAPPROTD/I – (Standardní tablespace pro log information)
● PSAPLOADD/I – (Standardní tablespace pro SAP „loads (executables)“,přeložené
programy)
● PSAPSOURCED/I – (Standardní tablespace pro SAP zdroje (ABAP))
● PSAPDOCUD/I – (Standardní tablespace pro tabulky s dokumentací)
● PSAPCLUD/I – (Standardní tablespace pro SAP cluster data)
● PSAPDDICD/I – (Standardní tablespace pro SAP data dictionary)
● PSAPUSER1D/I – (Standardní tablespace pro data customers)
● PSAPEL<REL>D/I – (Standardní tablespace pro release load programs, přeložené)
● PSAPES<REL>D/I – (Standardní tablespace pro release zdrojové programy).
3.4.3.2.NOVÁ JMENNÁ KONVENCE TABLESPACES

SAP note 355771.
Změnu si vyžádalo hlavně použití tzv. MCOD (kapitola „3.1.4“) a potřeba menšího počtu
tablespaces.
Databázové schéma použité systémem se mění z předchozího SAP<SAPSID> na
SAP<SCHEMA_ID> a je tedy nezávislé na DBID, protože SAPSID je rovno DBID.
Schéma se zjednodušuje na:
● SYSTEM (tablespace pro Oracle dictionary)
● SYSAUX (pomocný tablespace Oracle database 10g)
● PSAPTEMP (standardní tablespace pro databázové operace třídění)
● PSAPUNDO/PSAPROLL ( standardní tablespace pro segment undo/rollback)
● PSAP<SCHEMA_ID> ( standardní tablespace pro všechny SAP objekty ABAP
stacku)
● PSAP<SCHEMA_ID>DB ( standardní tablespace pro všechny SAP objekty JAVA
stacku)
● PSAP<SCHEMA_ID>USR ( standardní tablespace pro customer objekty)
92
Pokud db nesjede (když se nezadá immediate), tak příkazem svrmgrl (jeden je už zablokován) zkusíme příkaz
startup, pokud nám řekne, že db není, tak postupně zkoušíme příkazy: shutdown immediate, shutdown abort a
když ani toto napomůže, tak zastavíme service oracle a restartujeme OS.
38/137
PSAP<SCHEMA_ID><REL> ( standardní tablespace pro release–závislá data)

●
PSAP<SCHEMA_ID<NAME> (doplňující tablespace např. pro velké tabulky).
●
Důvodem je sofistikovanější Oracle technologie (tabulky i indexy jsou už na doporučení
Oracle např. v jednom tablespace) a jednodušší správa s menším počtem tablaspaces např. při
systémových kopiích.
3.4.4.ANALÝZA VOLNÉHO PROSTORU

Transakce DB02, SAP note 35415.
Tlačítko „Checks“ – po otevření vybrat kontrolu (v češtině jsou první dvě tlačítka nepopsaná
a to „Missing unique indexes“ a „Database <->ABAP Dictionary“.
Velikost klienta: SAP note 118823.
Příkazem sapdba písmeno c) „Tablespace administration“ a vybrat free space …c), d) nebo
e)
nebo např. „brspace -f dbshow“
Tam vyhledáme kritické objekty, které už nemají místo pro další extent.
Nověji informace můžeme zjišťovat nástroji BR*tools.
Sledování: Problémy s růstem mají STABD/I, CLUD/I, TABD/I, POOLD/I a PROTD/I.
Problémy při reorganizaci mohou nastat u STABD/I, BTABD/I a PROTD/I. Špatně se
komprimují tyto tabulky: PCLUD/I, DOCUD/I, POOLD/I, SOURCED/I, PES<ver>CD/I,
LOADD/I a PEL<ver>CD/I.
3.5.REORGANIZACE DB
SAP Library:
▪ „Basis Components“ – „Database Interface, Database Platforms (BC-DB)“ – „Database Administration (Oracle) with SAPDBA“
[SAP BC].
▪ „Reorganization“ v „Segment Management“ v „Approach to Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-
DBA)“ [SAP NW2004].
SAP note 541538, 821687, 646681.
3.5.1.REORGANIZACE OBJEKTU ČÍ TABLESPACE

Po záloze (která není tak nutná, pokud nějakou máme spolu s redology) příkazem sapdba
v menu Reorganization vybrat příslušný objekt v režimu Hide (klávesy h, a), vygenerovat
skripty do adresáře „sapreorg“ a spustit (možno jako job). Server SAP se zastaví (pouze při
prvním kroku – vytváření reorganizačních skriptů možno online, ale nesmí se příslušná data
měnit a nebo pokud v SAP notes se nepovolí provedení při běhu R3 jako např. u tabulky
MLICHECK). Podrobnosti v SAP Library v „Database Reorganization“ [SAP BC]. Pokud se
jedná o index93, možno provádět za chodu SAPR3. Obecně se doporučuje provádět
reorganizaci nad tablespaces obsahující indexy. U některých DBMS už reorganizace není
třeba provádět. Po reorganizaci je třeba provézt úplnou zálohu.
Pomocí brtools např.“ „brspace -f tbreorg -t <tables> | -s <tablespaces>“.
Příklad z praxe:
index BKORM~0 dosáhl 300 extentů. Při reorganizaci příkazem sapdba:
d – Reorganization
c – Single table or Index
b – name BKORM~0
s – start
yes
1 – start immediate
93
39/137
Ale může to např. skončit chybou94 ORA-0155595, takže k start immediate nedojde96. Proto se musí smazat index (index je možno takto
smazat, ale nelze třeba smazat tabulku) a pomocí SE14 založit nový. O tom více v kapitole „16.4“.
Volbou c) v menu reorganizace jednotlivé tabulky možno objekt přesunout do jiného tablespace.
3.6.ZÁLOHOVÁNÍ
SAP Library:
▪ „Backing Up the Database with SAPDBA“ [SAP BC]
▪ „Database Backup v SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004]
SAP note 540434 a kompozitní 23070. Zálohování velké databáze viz SAP note 23234 a
842240. K nástrojům brbackup a brarchive SAP note 13550 a chybové hlášky 17163.
Důležitá zásada: NEPŘERUŠOVAT ZBYTEČNĚ BACKUP! Pokud ano, viz kapitola
„3.6.4“. Doporučuji další informace hledat v příslušnou „Oracle Backup and Recovery
Guide“ a SAP Library.
Příklad z praxe: Zde se konkrétně probírá zálohováni pomoci produktu ArcServe od firmy CA.
D:\oracle\ora81\database\init<SID>.sap (konf. sap backup)

D:\oracle\ora81\database\init<SID>.utl (CA backint konf. sap backup)
K zálohování se doporučují nástroje od SAP jako brtools a brgui od 6.40 BR*Tools a
to:brbackup, brarchive, brrestore, brconnect.
Při zálohováni samotných redo logů se nic nerestartuje, je to online záloha.
Při „Whole database offline + redo log backup“ se databáze zastaví, tady je dobré zastavit
SAP.
Ve starších verzích se používá nástroj sapdba.exe97.
3.6.1.NASTAVENÍ ZÁLOH
Viz transakce DB13.
„Whole database online + redo log backup“ ( v případě individuálního zálohování možno
zálohovat zvlášť).
Upozornění: Pokud je databáze v ne–archivním modu, tak nelze zálohovat online.
Termíny a jiné provozní detaily jsou uvedeny v provozní příručce.
3.6.2.NÁSTROJE BRBACKUP A BRARCHIVE

SAP Library:
▪ „BRBACKUP“ v „BR*Tools in Detail“ v „BR*Tools for Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-
DBA)“ [NW2004s]
▪ „BRARCHIVE“ v „BR*Tools in Detail“ v „BR*Tools for Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-
DBA)“ [NW2004s]
Při offline i online zálohách lze použít např. tyto módy:

● all („whole“ záloha databáze)
● full („full“ záloha databáze úrovně 0 při inkrementální záloze)
● incr (záloha databáze úrovně 1 při inkrementální záloze, brbackup volá nástroj Oracle
RMAN).
98
Logy nalezneme v adresáři sapbackup. Popis je v SAP Library.
94
Zřejmě se to nevešlo do rollback segmentu, protože to bylo za velkého provozu.. Je možno tedy zvětšit
rollback segment přidáním tablespace a k němu přiřadit přiměřeně veliký rollback segment a vypnou ty malé
(viz Oracle8i Administrator's Guide, kapitola Managing Rollback Segments) nebo přes init.ora. Druhá možnost
je při reorganizaci snížit počet commits (příkazem sapdba, zatím nevím jak) a potom stačí menší rollback
segmenty.
95
96
Podle výpočtů jsem zkusil přidat datafile, ale ani to nepomohlo.
97
Viz SAP note 43490.
40/137
3.6.3.TEST – OBNOVA SOUBORU:

Test: pohodlnější přímo ze zálohovacího systému jako je např. ArcServe obnovovat dle
„session“ do připraveného adresáře.
„brrestore –d util_file –m file=e:\temp“
(e:\temp musí být jak na SAP serveru, tak na zálohovacím)
Např.: „brrestore –d util_file –m PSAPTEMP=e:\temp“
3.6.4.PROBLÉMY PŘI ZÁLOHOVÁNÍ

Zálohu po zkušenostech možno přerušit v zálohovacím systému (např. Arcserve) a vše se
regulárně ukončí99.
3.6.5.PŘERUŠENÍ ONLINE TABLESPACE ZÁLOHY

Pokud skončí ve stavu, kdy databáze je ve stavu zálohování100 (příkazem alter tablespace
PSAPBTABD begin backup) a procesy na straně zálohovacího zařízení už nemohou ukončit
tento režim (např. už neexistují101) pak zjistíme příčinu a podle toho se postupuje. Pokud se
nějak zastaví zálohovací procesy, pak se postupuje takto:
1) Pokud v zálohovacím systému (např. Arcserve) je vytvořen job a je ve stavu

READY102, zkusíme restartovat všechny zálohovací engines103. Pokud to nepomůže,
pokračujeme bodem .
2) Na serveru se přihlásíme jako administrátor SAPu (<SID>adm).
3) Zabijeme proces backint104 a pokračujeme bodem .Procesy brbackup nebo brarchive
by měly samy skončit. Pokud backint neběží, pak brbackup nebo brarchive zabijeme a
postupujeme do bodu .
4) Pokud je DB ve stavu zálohování, pak spustíme program svrmgrl a přihlásíme se
příkazem : „connect internal“ nebo „connect/as sysdba“ (reakce: Connected).
5) Provedeme příkazy „alter databáze ‘<datafile>’ open“ skriptem: „@path\filename;“ a
zkontrolujeme v saptrace logu.
6) Zkontrolujeme, zda je vše v pořádku.
Pokud databáze zhavaruje v době zálohování s ORA-01149, pak se postupuje takto105:
1) Zjistíme, kterých tablespaces se to týká (přes view v$backup)

2) Pokud je třeba (při startu ORA-011113 a ORA-011110), provedeme recovery dle SAP
note 4161 a Oracle documentation, jinak pokračujeme dalším krokem.
3) Namontujeme DB: „startup mount“
4) Provedeme příkazy „alter databáze ‘<datafile>’ open;“ skriptem: „@path\filename;“ a
zkontrolujeme v saptrace logu.
98
Pokud v UNIXu potrebujeme získat např. jméno logo předposlední úspěšné zálohy, můžeme použít příkaz:
awk '$7 == "0" {print $1 "." $2}' back<DBID>.log | tail –n 2 |head –n 1
99
Chybové hlášky brarchive/brbackup v SAP note 17163.
100
select * from v$backup; (Status after "begin backup": 'ACTIVE' jinak a správně: 'NOT ACTIVE') nebo
zjistíme v transakci ST04 v „Detail Analysis Menu“ v „Display V$Tables“. Pokud potřebujeme ukončit stav
zálohování, pak v sqlplus provedeme příkaz: „alter database datafile '<datafile>' end backup;“ pro každý
soubor. Příkazem „select * from v$datafile;“ získáme jejich názvy. Více v SAP note 4162.
Report RSORAVDV zobrazuje V$-Table, GV$-Table, DBA-Table (ale může padat do krátkého dumpu
DBIF_DSQL2_SQL_ERROR).
101
Stane se to např. při odpojení databáze od procesu brbackup. Tento proces skončí, ale stav db nezmění.
102
Pokud nechceme dokončit job, tak ho smažeme a zabijeme proces BACKINT.
103
Např. v ArcServe v menu „File“: „Stop all Engines“ a „Start all Engines“.
104
Pokud používáme terminál service, tak spustíme „taskmgr“ ze „Startu“.
105
Dle SAP note 4162.
41/137
5) Otevřeme DB: „alter databáze open;“

6) Zkontrolujeme, zda je vše v pořádku.
Obsah skriptu je uveden v příloze v kapitole „Obsah skriptu po neúspěšné záloze“.
3.6.6.BACKINT – KONFIGURACE
Program backint[.exe] zálohuje na zálohovací zařízení, který je poskytnut dodavatelem
zálohovacího SW. Tvoří rozhraní pro ovládání zálohování přes různé zálohovací systémy jako
např. ArcServe či Legato.
Příklad z praxe:
Původní nastavení (záloha se mohla vejít na jednu pásku):
Backup session: Destination group: <SID>, Destination tape: „*“, First Call Tape Option: „Overwrite“, Retention period: „0“, Automatic
Tape management: set up
Archive session: Destination group: <SID>, Destination tape: „*“, First Call Tape Option: „Apend“, Retention period: „0“, Automatic Tape
management: same pool jako backup session.
Když to nefunguje, musí se zálohovat na dvě pásky:
Backup session: Automatic Tape Option: „SCRATCH“, Destination group: <SID>, Destination tape: „*“, First Call Tape Option:
„Overwrite“, Retention period: počet pásek/2 - 1, Automatic Tape management: set up
Archive session: : Automatic Tape Option: „SCRATCH“, Destination group: <SID>, Destination tape: „*“, First Call Tape Option:
„Overwrite“, Retention period: počet pásek/2 - 1, Automatic Tape management: same pool jako backup session.
Je spolehlivější mít pro zálohování logu založenu zvláštní „device group“ na straně zálohovacího zařízení.
3.7.VERIFIKACE DB
SAP Library:
▪ „ORACLE Database Administration (BC-RRR)“ [SAP BC].
▪ „ORACLE: Database Verification – Checking the Physical Structure“ [SAP BC].
▪ „Database System Check „v „Approach to Oracle“ v „ DBA SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP
NW2004].
▪ „Command Options for BRBACKUP“ [SAP NW2004].
O konzistentnosti db SAP note 23345 a 540463 a řešení problémů v 365481.

Verifikace106 by měla probíhat po offline záloze, tedy o víkendu. Systém je nejlépe zastavit.
Oracle se nechá běžet.
Kontroly:
1) Kompletní kontrola dbverify. Db se přitom shodí: „brbackup -u / -w only_dbv -c -t
offline“. Log je uložen v F:\oracle\<SID>\sapbackup\b*.dbv.
2) Kompletní validace struktury objektů db. Použije se také nástroj dbverify. Příkaz
např.: „brconnect -u / -c -f stats -v cascade -t all -e null -p 2“. V Oracle release <
9 se zamykají tabulky, takže by se verifikovat mělo v době klidu systému nebo systém
vypnout. Log je uložen v F:\oracle\<SID>\sapcheck\*.vst.
Problémy vznikají s tzv. partition tabulkami107. Mělo by se řešit dle SAP note 514178.
3) Kompletní kontrola pomocí exportu: „expNN system/manager@<SID> full=y
file=nul buffer=3000000 log=<logfile>“108, kde NN závisí ne verzi Oracle.
4) Verifikace při offline záloze. Trvá víc jak dvakrát déle, verifikuje se obsah souborů.
Při verifikaci online se verifikuji pouze velikost souborů. Pozor! Toto ale nefunguje,
pokud se používá backint.exe.
106
Tato kapitolka se týká pouze db od Oracle.
107
Sap note 722188.
108
Např. v UNIXu: „exp system/manager@${SAPSYSTEMNAME} full=y file=nul buffer=3000000 log=-
tmp/verify_exp_${SAPSYSTEMNAME}.log“
42/137
3.8.RESTORE A RECOVERY DATABÁZE

3.8.1.KDE HLEDAT INFORMACE
SAP Library:
[SAP BC].
[SAP BC].
▪ „Restore and Recovery“ v „Approach to Oracle DBA“ v „SAP Database Guide: Oracle (BC-DB-ORA-DBA)“ [SAP NW2004].
▪ Database Recovery with SQLPLUS [SAP NW2004].
▪ BRRESTORE [SAP NW2004].
Oracle documentation: příslušná „Backup and Recovery Guide“.

Dokumenty:
▪ „Oracle Restory a Recovery“ (1.00 March 31,2003)
▪ „SAP® Databáze Guide: Oracle“ (1.00 April, 2004).
SAP note: Koncept je uveden v SAP note 23070. A dále SAP note 4157, 4161, 4164, 491160,
43490, 96848, FAQ v 605062. Porušené bloky: SAP note 365481.
3.8.2.DŮLEŽITÉ ZÁSADY
Restore je fyzická obnova databázových souborů ze záloh.
Recovery je obnova transakcí ztracených po okamžiku zálohy s použitím online či offline
redo logů.
Před obnovou je dobré vyhledat podporu od SAPu.
Velmi se doporučuje vyzkoušet si obnovu a recovery na testovacím systému.
Je dobré mít všechny logy programů brbackup a brarchive.
Nástroje pro obnovu se liší pro verzi Oracle. Pro 8.1.7 se používá sadba a svrmgl, pro vyšší
verze se požívá BR*tools a sqlplus.
3.8.3.ANALÝZA CHYB DATABÁZE

Před obnovou je třeba analyzovat problém, abychom zjistili příčinu a na základě této znalosti
vybrali vhodný způsob obnovy. Podíváme se do databázového alert logu a trace souborů (v
<SAPDATA_HOME>/oracle/<SID>/saptrace/background\alert_<DBSID>.log a popřípadě
<process>_<number>.trc a trace user procesů v
<SAPDATA_HOME>/oracle\<SID>/saptrace/usertrace/<process>.trc). Trace soubory
obsahují hlavně tyto údaje:
● datovou a časovou značku,
● číslo verze,
● informace o procesech,
● chybová hlášení,
● calling stack trace
● dump od Systém Global Area (SGA) a Program Global Area (PGA).
K analýze chyby můžeme použít např. i sapdba a nověji BR*tools.
3.8.4.TYPY CHYB DATABÁZE A ZPŮSOB JEJICH ŘEŠENÍ

SAP Library:
▪ Restore and Recovery [SAP2004s].
▪ Restore and Recovery with BR*Tools [SAP2004s].
Různé typy chyb vyžadují odlišné postupy recovery a tím i použití vhodnějšího nástroje.
Nástroj sapdba čí nověji nástroje BR*tools jsou doporučovány u chyb, které se vetšinou
odhalí později (chyby uživatelů a médii). Nástroj svrmgrl či nověji sqlplus je použitelný na
všechny chyby.
43/137
Chyby uživatelů
Tato chyba nastane, pokud uživatel smaže nebo nějak znehodnotí data. Např. smaže tabulku
nebo program chybně zpracuje data nebo je proveden nežádoucí import transportního
požadavku. Obecně není možno použít ORACLE Export/import tools k obnově dat, protože
tabulky jsou malou součástí složitějších datových vazeb.
Proto se musí provézt recovery celé DB do určitého okamžiku (Database Point-In-Time Re-
covery) dle různých scénářů, které se hlavně liší tím, jestli mezi okamžikem chyby a jejího
odhalení došlo ke změně struktury db čí reorganizaci a podle typu zálohy (úplná čí
inkrementální), která se použije k restore.
V případě chyby jen v jedné komponentě MCOD se provede recovery tablespace do
určitého času (Tablespace Point-in-Time Recovery).Použije se většinou SAPDBA a nověji
BR*tools.
Chyby při provádění databázových příkazů

Tato chyba nastane při provádění příkazu v programu. DB zastaví provádění takového
příkazu, nahlásí chybu,provede rollback, vytvoří ABAP „krátký dump“ a obyčejně napíše
zprávu do systémového logu. Není třeba zasahovat do recevery procesu po chybě.
Chyby uživatelského procesu DB

Tato chyba nastane, když je uživatelský proces DB zastaven. DB instance není dotčena.
Proces monitor PMON odpovídá za zrušení změn v databázi provedené přerušenou transakcí
uvolní zdroje, které používal proces. Práce v DB systému pokračuje dál. Není třeba
zasahovat do recevery procesu po chybě.
Chyby instance DB
Tato chyba nastane, když DB instance – Systém Global Area (SGP) a odpovídající
background procesy nemohou dále pracovat. Stává se při hardware problémech (např.
výpadek napájení) nebo při software chybách jako jsou crash OS nebo DB background
procesu. DB nelze zastavit příkazy jako „shutdown normal“ a „shutdown immediate“.
Pokud DB vůbec nějak běží, zastavíme ji příkazem „shutdown abort“.
Potom se provede automaticky recovery pomocí archivních redologů nebo online redologů
(crash recovery nebo instance recovery u Oracle Real Applications Cluster). Provedou se
dokončené („COMMIT“) transakce, ostatní jsou odrolovány. Systém monitor SMON provede
recovery po restartu příkazem „startup“ instance, který se provede po pečlivé analýze příčin.
Po restartu se pro jistotu zkontroluje DB.
Příklad z praxe:
Řeší se příkazem svrmgrl. Pokud DB hlásí chybu ORA-01113 po pádu OS (jedná se tedy o chybu instance DB), musíme zkontrolovat, jestli
není nějaký problém na disku (příkaz „select * from v$recover_file;“ a jsou ve stavu online, tak je to v pořádku, může to ukázat chyby, která
se musí řešit často obnovou ze zálohy) a vyřešit problém, pokud při záloze db neskončila v módu startbackup. Příkazem svrmgrl: „connect
internal“ – „shutdown“ a „startup“. Je uveden problém. Provedeme vlastní recovery DB příkazem „recover database“. Pokud dopadne
dobře, tak zkontrolujeme příkazem „select * from v$recover_file;“ , neměl by vybrat žádný řádek a příkazem „select status from v$datafile
where status <> ‚ONLINE‘;“ a mělo by to vrátit hodnotu „SYSTEM“. Potom provedeme verifikace DB příkazem brbackup109. Pokud
nedopadne dobře musíme řešit dál např. obnovou systému ze zálohy a nesmíme pustit do DB uživatele. Obnova je potom nemožná nebo
velmi obtížná. Pokud verifikace proběhla v pořádku, nastartujeme aplikační server, zkontrolujeme v ST04 a SM37 a oznámíme uživatelům,
že se mohou přihlásit do systému.
Chyby médií
Tato chyba nastane pokud se objevuje chyba při čtení a zápisu do databázového souboru
způsobený fyzickou chybou na diskovém zařízení. Nejčastěji se jedná o „head crash“. Po
pečlivé analýze se zvolí kompletní restore ze zálohy a recovery (obecně v Oracle
terminologii se jedná o datafile media recovery)
109
44/137
Použije se SAPDBA či nověji BR*tools a pro speciální případy svrmgrl či nověji sqlplus
podle toho, co potřebujeme obnovit.
Zvláštní případy nastávají, kdy všechny kopie redologů jsou ztraceny nebo byla provedena
záloha bezprostředně před chybou (např. při nepovedené plánované akci). Potom je třeba
provést reset celé databáze (Whole Database Reset) do stavu poslední zálohy (offline nebo
konzistentní online).
Pokud se ztratí databázový systém včetně zálohovacích profilů a logu, musí se provést
recovery jak je to možné. Jedná se o „Disaster Recovery“.
Oracle ještě umožňuje tzv. block media recovery pokud je poškozeno pouze několik málo
bloků na disku. Toto je možné jen nástrojem Recover Manager RMAN.
Příklad z praxe:
Pří ztrátě či porušeni jednoho nebo několika datafile můžeme postupovat např. takto:
▪ Přihlásíme se jako dba (třeba uživatel system) do sqlpus.
▪ Podle SCN zálohy a redologu zjistíme (např. pomocí V$ARCHIVED_LOG a V$DATAFILE) , jaké redology je potřeba. Popř.
Provedeme kontrolu v DB12, pokud je systém dostupný).
▪ Vypneme datafiles příkazem: alter database datafile filename[,filename...] offline; nebo alter database datafile
filenumber[,filenumber...] offline; Možná alternativa je vypnout příslušný tablespace příkazem alter tablespace tablespacename
offline immediate;
▪ Nakopírujeme verifikované příkazem dbv110záložní soubory tam kam potřebujeme: cp zalozni_redolog adresar
▪ Přivedeme recovery: („SQL*Plus User's Guide and Reference“) např. příkazem recover automatic datafile
datafilename[,datafilename...];
▪ Přepneme datafiles do online režimu příkazem: alter database datafile filename[,filename...] online; nebo alter database
datafile filenumber[,filenumber...] online;Možná alternativa je zapnout příslušný tablespace příkazem alter tablespace
tablespacename online;
▪ Nakonec provedeme verifikaci celé db pomocí dbv (kapitola „3.7“) a zazálohujeme.
3.8.5.KOMPLETNÍ OBNOVA DATABÁZE

Dokumentace Oracle:
▪ kapitola „Backup and Recovery Strategies“ v knize „Backup and Recovery Concepts“.
Postupuje se podle chybějících souborů databáze. Tato tabulka se použije v případě použití
nástroje brrestore.
110
Příkazem „dbv file=<datafile> logfile=<log>“. Více souborů najednou např. „ls *data* | awk '{ print "dbv
file=" $1,"logfile=" $1 ".log"}' | sh“.
45/137
Typ chybějící souborů Řešení, pokud je možné

init<DBSID>.dba a Obnova ze zálohy dle „3.8.5.6“ (obnova po katastrofě)
init<DBSID>.ora
BRBACKUP Logy a Obnova ze zálohy dle „3.8.5.6“ (obnova po katastrofě)
BRARCHIVE Logy
Kontrolní soubory Zkopíruje se jeden ze zrcadlených kontrolních souborů pokud je
Jinak se provede obnova dle „3.8.5.1“ (obnova databáze do
časového okamžiku) nebo „3.8.5.3“ (reset databáze)
Online redology Zkopíruje se jeden ze zrcadlených pokud je.
● Při ztrátě noncurrent group a databáze nebyla čistě
zavřena (je otevřena nebo crashed), provedeme obnovu
ze staré zálohy až do česu recovety a provedeme reset
log. transakce z posledního logu budou ztraceny.
● Při ztrátě noncurrent group a databaze byla čistě zavřena,
pak příkazem „alter database clear logfile“ obnovíme
všechny členy skupiny bez ztráty transakcí.
● Při ztrátě current group a databaze byla čistě zavřena se
provede obnova dle „3.8.5.1“ (obnova databáze do
časového okamžiku) nebo „3.8.5.3“ (reset databáze) a
ihned se provede záloha databáze.
Datové soubory Tyto soubory jsou automaticky obnoveny během kompletní
obnovy.
Offline redology Použije se obnova dle „3.8.5.2“ (obnova tablespace do časového
okamžiku) do posledního dostupného redologu nebo dle
„3.8.5.3“ (reset databáze) do poslední offline nebo konzistentní
online zálohy.
Tabulka 2: Kompletní obnova db Oracle
3.8.5.1.OBNOVA DATABÁZE DO ČASOVÉHO OKAMŽIKU

SAP Library:
▪ Database Point-In-Time Recovery [SAP2004s].
Pro tento scénář musíme mít:

● full offline nebo online zálohu,
● zálohu všech archivních redologů,
● logy brbackup a brarchive,
● data file nebo inkrementální zálohu, pokud je třeba,
● všechny redology od zálohy do PIT (point in time).
Provádí se příkazem brrecover nebo brgui volbou „Restore and recovery ->
Complete database recovery“, který se vyžádá PIT nebo sekvenční číslo redologu nebo SCN
(system change number). Brrecover kontroly i volání programu brrestore či sqlplus obslouží
sám.
Obecný postup je:
● Provede se restore kompletní offline nebo online zálohy bez kontrolních souborů a
online redologů, pokud není třeba.
● Pokud se mezi výskytem chyby (např. smazání tabulky) a kompletní zálohou změnila
struktura databáze, provedou se tyto změny (např. vytvoří se příslušný dat file).
● Provede se rocovery pomocí zazálohovaných redologů.
46/137
3.8.5.2.OBNOVA TABLESPACE DO ČASOVÉHO OKAMŽIKU

SAP Library:
▪ Tablespace Point-in-Time Recovery [SAP2004s].
Tento scénář obnovy se používá, pokud stáčí obnovit jen část. Hlavně u MCOD, pokud je
poškozena jen jedna komponenta.
Provádí se též Database Point-In-Time Recovery nástrojem brrecover. V tomto případě po
kontrole stavu vyexportuje Oracle nástrojem exp metadata nepoškozené tablespaces, protože
nebudou řešená při recovery. Pří otevírání databáze se metadata naimportují zpět Oracle
nástrojem imp.
3.8.5.3.RESET DATABÁZE
SAP Library:
▪ Whole Database Reset [SAP2004s].
Tento typ obnovy se používá při ztrátě všech online redologů a je přitom dostupná záloha
datových souborů (nejlépe offline) a je třeba konzistentně obnovit databázi do okamžiku před
chybou.
3.8.5.4.OBNOVA JEDNOTLIVÝCH DATOVÝCH SOUBORŮ

SAP Library:
▪ Restore of Individual Backup Files [SAP2004s].
3.8.5.5.OBNOVA A POUŽITÍ OFFLINE REDOLOGŮ
SAP Library:
▪ Restore and Application of Offline Redo Log Files [SAP2004s].
Tato obnova se používá pří:

● Kompletní obnova databáze
● Obnova databáze do časového okamžiku
● Obnova tablespace do časového okamžiku
● Reset databáze jestliže vybereme online zálohu
3.8.5.6.OBNOVA PO KATASTROFĚ
SAP Library:
▪ Disaster Recovery [SAP2004s].
3.9.PLÁNOVÁNÍ KONTROL A ZÁLOHOVÁNÍ DATABÁZE

V klientu 000 (možno prohlížet i z jiných) v transakci DB13 jsou naplánovány tato kontrolní
akce a zálohování:
1) Adapt next extents (příkaz111: „brconnect -u / -c –f next –t all“).

2) Cleanup log (příkaz: „brconnect -u / -c - cleanup“).
3) Check optimizer statistics („brconnect -u / -c -f stats -t all -f nocoll“).
4) Update optimizer statistics („brconnect -u / -c -f stats -t all -f nocheck“ u Oracle 9.2
„brconnect -u / -c -f stats -t ALL“ a neprovádí se Check optimizer statistics) (pokud
CI, akce trvá dlouho, nutno nastavit parametry v init<SID>.sap parametry:
stats_method = CI a např. stats_change_threshold = 4 ).
5) Check databáze („brconnect -u / -c -f check“). Doporučuji po všech kontrolách a
statistikách nebo každý den.
111
Tyto příkazy platí do release 4.6C, od 4.70 by se měl používat nástroj brconnect.exe (viz též poznámka
„106“).
47/137
6) Různé typy zálohování. Můžeme používat jiné konfigurační soubory init<SID>.sap.

Pokud spouštíme z telnetu či podobného terminálu, použijeme v UNIXu příkaz nohup.
6.1) Online záloha („brbackup -u / -c force -t online -m all -p init$
{SAPSYSTEMNAME}.sap -w use_dbv -a -c force -p initS11.sap -s -w“)
6.2) Offline záloha („brbackup -u / -c force -t offline -m all -p init$
{SAPSYSTEMNAME}.sap -w use_dbv -a -c force -p init$
{SAPSYSTEMNAME}.sap -s -w“)
6.3) Záloha redologů („brarchive -u / -c force -p init${SAPSYSTEMNAME}.sap -
s -w“)
3.10.VELKÉ DB OPERACE A OFFLINE ZÁLOHA

Při offline záloze je databáze zastavena, takže uživatelé nemohou pracovat. Aplikační server
vydrží za určitých okolností112 i bez připojené db a sám se připojí k DB (provede reconnect),
když se nastartuje. Proto je offline archivaci možné spouštět z transakce DB13. Ale obecně se
toto nedoporučuje.
Postup kompletní akce:
1) Ukončíme činnost uživatelů – sapstop.

2) Provedeme offline záloha113 před akcí např. příkazem brbackup nebo sapdba–backup
(parametr h, e, d – „Backup type offline“ „offline(force)“). Příkazem sapdba je to
pohodlné stejně jako při použití skriptů s příkazem „brbackup -u / -c -t offline_force
-m all -p init<SID>.sap“, jak je uvedeno v příloze. Pokud máme dostupnou offline
nebo i online zálohu, můžeme tento krok urychlit provedením pouhé zálohy
archivních logů.
3) Přepneme do noarchive modu (buď příkazem sapdba–archive mode–noarch viz
kapitola „3.4.2“. Pokud se vynechá tento bod, nedělají se body a . Možné pouze u
neproduktivních systémů.
4) Provedeme další akce, kdy nemůže běžet aplikační server SAP R3 (např.
reorganizace databáze). (možno vynechat).
5) Nastartujeme aplikační serveru – startsap.
6) Provedeme vlastní akce (např. kopii klienta).
Můžeme zkontrolovat joby na zdrojovém serveru (při kopírování a exportu) a
popřípadě posunout joby, které by měnily pohybová data nebo zdržovaly (např.
zálohování).
7) Ukončíme činnost uživatelů – sapstop.
8) Přepneme do archive modu, pokud jsme provedli krok . Pouze u neproduktivních
systémů.
9) Potom před zálohou provedeme příkazy v svrmgrl:
connect internal
shutdown immediate114 (Pozor, aby nebyl spuštěn nějaký jiný nástroj, jako např.
sapdba115)
startup restrict
112
O tom „SAP High Availability (BC-CCM-HAV)“ [SAP BC] nebo „SAP High Availability“ v Solution Life
Cycle management v SAP NetWeaver v SAP Library“ [SAP NW2004] a SAP note 98051 a 24806. Další
informace jsou v kapitole „2.12“.
113
Nastavení a konfigurace pro backint viz kapitola „3.6.6“.
114
Pokud db nesjede (když se nezadá immediate), tak v nástroji svrmgrl (jeden je už zablokován) zkusíme příkaz
startup, pokud nám řekne, že db není, tak postupně zkoušíme příkazy: shutdown immediate, shutdown abort a
když ani toto napomůže, tak zastavíme service oraclu a restartujeme OS.
115
Potom zřejmě dojde k chybě ORA-03113 a další požadavky končí na chyby ORA-01031,ORA-01081,
ORA-01034, pak je třeba zastavit service Oracle a restartovat OS.
48/137
alter system switch logfile;

alter system switch logfile; 116
shutdown [normal]
10)Provedeme offline záloha po akci. Pozor! Nezapomeneme na přepnutí archive módu,
pokud byl vypnut.
11)Nastartovaní aplikačního serveru – startsap.
3.11.RŮZNÉ PROBLÉMY
3.11.1.OBECNĚ
● O „hang“ při startu a stop databáze jedná SAP note 521264.
● O „archiver stuck“ (zastavení db, protože nemůže ukládat archivní logy) více SAP
note 391.
● Obecně, pokud není možné problém reprodukovat, s velkou pravděpodobností se
jedná o síťový problém. K tomu SAP note 534729.
● K ORA-01013 SAP note 618861. Není to chyba, ale informace o přerušení
operace. Na toto hlášení se odkazuji i jiná hlášení ORA.
● V případě problému databázového serveru zkontrolujeme obsah souboru v adresáři
F:\oracle\<SID>\saptrace\background\<SID>ALRT.LOG.
● ORA-01122 SAP note 696141.
3.11.2.CHECK POINT NOT COMPLETED

SAP note 79341. Jsou připraveny skripty na mazání redologů a na generování sql příkazu pro
vytvoření redologů a uvedeny v příloze.
116
Pro vyprázdnění všech skupin archive logu-máme 4 (nebo jiný počet v závislosti, kolik máme online Redo
Logů) prázdné logy a sama záloha je konzistentní bez nutnosti použití offline Redo Logu. Řada logů se
samozřejmě nepřeruší.
49/137
4. SPRÁVA DATABÁZÍ DALŠÍCH DODAVATELŮ.

SAP Library:
▪ Database Support v Platform-Wide Services [SAP NW2004s].
▪ SAP/ MS SQL Server 2000 DBA in CCMS [SAP NW2004s].
▪ Database Administration in CCMS: MaxDB [SAP NW2004s].
▪ SAP Database Guide: Informix (BC-DB-INF-DBA) [SAP NW2004s].
▪ CCMS: Informix [SAP NW2004].
▪ CCMS: SAP/DB2 UDB for UNIX and Windows [SAP NW2004s].
▪ IBM DB2 Universal Database for iSeries [SAP NW2004s].
Transakce: viz kapitola „3“, kde je uvedena většina společných transakcí.

Obecně se vždy doporučuje používat nástroje Computing Center Management System
(CCMS), která mají pro různé databáze specifické nástroje.
4.1.MICROSOFT SQL SERVER 2000

4.1.1.NÁSTROJE
● SQL Enterprise Manager
● SQL Server Management Studio
● Computer Center Management System systému SAP (transakce DB02, DB12, DB13,
DB13C, RZ20, ST04)
4.1.2.ZÁKLADNÍ OPERACE
4.1.2.1.START DB
Ve Windows taskbar spustíme: Start -> Programs -> Microsoft SQL Server -> Service
Manager. Vybereme services a stiskneme tlačítko „Start/Continue“.
4.1.2.2.STOP DB
Pokud je SAP systém zastaven, tak ve Windows taskbar spustíme: Start -> Programs ->
Microsoft SQL Server -> Service Manager. Vybereme services a stiskneme tlačítko „Stop“ a
klikáme dále „Yes“.
4.1.2.3.ANALÝZA PROTOKOLOVÉHO SOUBORU

Protokolový soubor se nachází v adresáři \MSSQL7\LOG\ERRORLOG. Archivuje se
posledních 6 protokolů v \MSSQL7\LOG\ERRORLOG.1 až \MSSQL7\LOG\ERRORLOG.6.
4.2.MYSQL MAXDB
SAP Library:
▪ MaxDB [NW2400s].

● <sapsid>adm (sapsys)
● sqd<sapsid> (sapsys)
● sapsys (<sapsid>adm, sqd<sapsid>)
50/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 4.SPRÁVA DATABÁZÍ DALŠÍCH DODAVATELŮ.
4.2.2.NÁSTROJE
Pro správu se používají tyto nástroje:
● Database Manager GUI (grafické uživatelské rozhraní)
● Web DBM (WEB orientovaní grafické rozhraní)
● Database Manager CLI (příkazová řádka)
● Databázový asistent – transakce DB50
DB13C, DB15, RZ20, ST04)
4.3.INFORMIX
Informace u IBM: „Informix Dynamic Server (IDS)“ a „ Informix library“.

● <sapsid>adm (sapsys)
● sapr3 (sapsys)
● informix (informix)
● sapsys (<sapsid>adm, sqd<sapsid>)
● informix (informix)
● super_archive (<sapsid>adm, informix)
4.3.2.NÁSTROJE
● Informix nástroje (onarchive, ondatartr, onautovop, oncatlgr)
● SAPDBA pro Informix
DB13C, RZ20, ST04)
● Nástroje pro recovery (ontape, ON-Archive, ON-Bar)
4.3.3.1.START DB
Jako uživatel informix nebo <sid>adm spustíme sapdba a vybereme „Server Mode“ a dále
„Switch to Online Mode“.
Nebo spustíme z příkazové řádky:
net start %informixserver% nebo
net start <hostname><sid>tcp .
4.3.3.2.STOP DB
Pokud je SAP systém zastaven, pak jako uživatel informix nebo <sid>adm spustíme sapdba a
vybereme „Server Mode“ a dále „Switch to Offline Mode“.
Nebo spustíme z příkazové řádky ve Windows:
net stop %informixserver% .

Ve Windows je název protokolového souboru
E:\informix\<SAPSID>\online.<hostname>.<sapsid>.log
51/137
4.4.DB2 UDB PRO UNIX A WINDOWS

Další informace v service.sap.com/instguidesNW2004s v Operations a dále vlastní manuály
„Informační centrum DB2(R)“, „DB2 Product Family“ a „Library“.

● <sapsid>adm (sapsys, db<dbsid>ctl)
● sap<sapsid> (sapsys)
● db2as (db2asgrp)
● db2<dbsid> (db<dbsid>adm)
● sapsys (<sapsid>adm, sap<sapsid>)
● db<dbsid>ctl (<sapsid>adm)
● db2asgrp (db2as)
● db<dbsid>adm (db2<dbsid>)
4.4.2.DBA COCKPIT
Monitorování a administrace této databáze se provádí pomocí transakce DB6COCKPIT nebo
pomocí těchto transakcí (CCMS):
● výkon: ST04
● prostor: DB02, DB20
● zálohováni a recovery: DB12
● konfigurace: DB03, DB21
● joby: DB13, DB14
● alerty: DB16, DB17
● diagnostika: DB6COCKPIT.
4.4.3.1.START DB
Instanci nastartujeme jako uživatel <dbname>adm nástrojem db2start, ve kterém databázi
aktivujeme příkazem „db2 activate <dbname>“.
net start db2<SAPSID>
net start db2das00 ein.
4.4.3.2.STOP DB
Nejdřív se musí zastavit SAP systém. Potom jako uživatel <dbname>adm spustíme db2stop.
net stop db2<SAPSID>
net stop db2das00.
Všechny aplikace spojené s db: db2db6 force applications all .

Název protokolového souboru je \db2<SAPSID>\db2dump\db2diag.log.
52/137
4.4.4.SPECIFIKA PRO BI
V dokumentu ze SAP SCM117 „SAP NetWeaver 2004s Business Intelligence —
Administration Tasks: IBM DB2 Universal Database for UNIX and Windows“ najdeme další
informace specifické pro BI. Dále k výkonnosti SAP note 374502.
4.5.DB2 UDB PRO IBM ISERIES

SAP Library:
▪ SAP Database Guide: IBM DB2 Universal Database for iSeries [NW2400s].
Další informace v [SAP SMP] v service.sap.com/instguidesNW2004s v Operations.

Dále u IBM: „DB2 for z/OS“.
4.5.1.DATABÁZE LIBRARY
V i5/OS (obecně OS/400) je databáze v těchto knihovnách:
● R3<SID>DATA
● R3<SID>JRN
● SAP<SID>DB
● SAP<SID>JRN
4.5.2.NÁSTROJE
● DB monitor – Cockpit for iSeries (transakce DB4COCKPIT).
DB13C, DB4DGN, RZ20, ST04).
● Nástroj iSeries Navigator či další systémová nástroje pro správu DB2 UDB.
4.5.3.1.START DB
V restricted mode se spustí subsystémy pomocí příkazu STRSBS SBS(QCTL), přičemž
QTCL je řídicí subsystém. Systémovou hodnotu QCTLSBSD zkontrolujeme pomocí příkazu
WRKSYSVAL SYSVAL(QCTLSBSD).
4.5.3.2.STOP DB
Databáze je integrální součástí OS a nelze zastavit.

Chybová hlášení ve frontě zpráv uživatele QSYSOPR pomocí příkazu WRKMSG
MSGQ(QSYSOPR) resp. všechny systémové činnosti zobrazíme pomocí příkazu
DSPLOG.
4.5.4.SPECIFIKA PRO BI
V dokumentu ze SAP SCM118 „SAP Database Administration Guide for SAP NetWeaver on
IBM DB2 UDB for z/OS“ najdeme více informací.
4.5.5.SPECIFIKA PRO XI
Transakce:
SXMB_IFR Start Integration Builder SXI_MONITOR XI: Message Monitoring
SXMB_MONI Integration Engine - Monitoring SXI_CACHE To Access IS runtime cache
117
Jmenuje se BW70_ADMIN_DB6XML_NEW.pdf.
118
Jmenuje se SAPDBADB2ZOS2004sSR1_2.pdf .
53/137
5. KONFIGURACE APLIKAČNÍHO SERVERU

SAP Library:
▪ „Configuration“ v „Computing Center Management System (BC-CCM)“ [SAP BC].
▪ „Configuration“ v CCMS [SAP NW2004].
SAP note: 146289.

Menu: Nástroje – CCMS – Configuration
Transakce:
RZ03 Presentation, Control SAP Instances Česky:
RZ04 Maintain SAP Instances RZ03 Zobrazení, řízení instancí SAP
RZ10 Maintenance of Profile Parameters RZ10 Údržba parametrů profilu
RZ11 Profile Parameter Maintenance RZ11 Údržba parametrů profilu
TU02 Parameter changes
5.1.ZALOŽENÍ PROFILU A NASTAVENÍ PARAMETRU PROFILU

Druhy profilu: start, default a instance profily.
Profily jsou uloženy v adresáři [DIR_PROFILE] a v databázi. Soubory vytvoří sapinst při
instalaci systému. Pokud je chceme změnit, musíme jejich hodnoty založit v databázi, kde je
systém při úpravách profilu kontroluje. Lze je měnit rovnou v souboru, ale s rizikem, že
systém nenastartuje kvůli chybnému parametru.
Založení profilů provedeme v transakci RZ10 , kde založíme postupně tři profily:
● DEFAULT (soubor DEFAULT.PFL).
● <SID>_<instance_name><NR>_<HOSTNAME> (soubor
<SID>_<instance_name><NR>_<hostname>, pozor119 na malá písmena
„hostname“)120.
● START_<instance_name><NR>_<HOSTNAME> (soubor
START_<instance_name><NR>_<hostname>, pozor na malá písmena „hostname“).
Jméno instančního profilu je dle SAP note 81611. Jméno instance je odvozeno od služeb121.
Postup založení profilu v transakci RZ10:
1) Tlačítko „Create“ - vytvoření profilu se jménem, které je uvedeno výše. Uložit.
2) Tlačítko „Change“ - úprava dat v „Administration data“. Pozor na jméno souboru.
Uložit.
3) Tlačítko „Import“ ze souboru profilu vytvořeného při instalaci.
4) Tlačítko „Change“ - úprava dat v „Basic maintenance“ nebo „Basic maintenance“.
5) Tlačítko „Copy“ a uložit, při varování ukládat a potvrdit aktivaci profilu.
Nejdříve profil založíme importem do databáze a zkopírováním a potom znovu importem ze
souborů uložených [DIR_PROFILE] načteme hodnoty. Po kopii systému či instalaci je
jednodušší naimportovat všechny stávající profily najednou. Pozor, u jména souboru musí
být v UNIXu označení hosta malými písmeny. Je třeba zrušit nebo upravit hodnoty profilů
označených jako chyby, popřípadě při ukládání akceptovat navrhované hodnoty.
Problémy řešíme dle SAP note 82655.
Nastavení parametrů provedeme122 v transakci RZ10 vybereme profil instance:
1) V menu „Rozšířená údržba – Změna“ umístíme kurzor na nějaký řádek (nový vloží se
nad vybraný řádek).
2) Založíme parametr a napíšeme jméno parametru a hodnotu.
119
Viz SAP note 82655.
120
Kde <profile> je např. v bash shellu: /sapmnt/${SAPSYSTEMNAME}/profile/$
{SAPSYSTEMNAME}_DVEBMGS${SAPSYSTEMNAME:1}_${HOSTNAME}.
121
Např. DVEBMGS for dialog, update program, enqueue, message server, gateway a spool. Jestliže nějaká
služba není aktivní, potom chybí i příslušné písmeno.
122
Viz SAP note 31395.
54/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 5.KONFIGURACE APLIKAČNÍHO SERVERU
3) Převezmeme a potvrdíme uložení změny parametru

4) Vrátíme se zpět a potvrdíme uložení profilu
5) Uložíme, a potvrdíme aktivace profilu. Někdy program upozorňuje na chyby v
parametrech, které podle potřeby buď opravíme, nebo ignorujeme, pokud přesto s
nimi server funguje.
6) Potom restartujeme aplikační server.
V transakci RZ11 lze některé parametry123 nastavit bez nutnosti restartovat. Jsou nastaveny
pouze do následujícího restartu aplikačního serveru. Např.: rdisp/max_wprun_time,
login/systém_client a další.
Pokud nastavujeme parametry kvůli nějaké funkcionalitě (např. SNC), pak si radši soubory z
profily zazálohujeme pro případ, kdyby systém nenastartoval.
Počet pracovních procesů se konzultuje v SAP note 39412.
5.2.INSTANCE A OPERAČNÍ MÓDY

SAP Library:
▪ „Operation Modes“ v „Configuration“ v „System Management“ v „Solution Life Cycle Management“ [SAP NW2004].
Instanci zakládáme nebo mažeme v transakci RZ04. Postup je uveden níže.

Operační módy umožňují redistribuci typů pracovních procesů v průběhu dne. Pracovní
procesy se nerestartují a tedy i kvalita bufferu se nezmenšuje. Musí se zachovat počet
pracovních procesů daný v profilu instance. Mění se vetšinou počet pracovních procesů typu
BTC a dle toho se nastavuje počet procesů typu DIA. Můžeme určit i počet BTC procesů
vyhrazených pouze pro joby třídy A (kapitola „2.5“). Funkčnost operačních módu a
konzistence profilů je spojena s funkčnosti jobu. Operační módy mohou být přiřazeny různým
variantám vlastností monitorovacích objektů (kapitola „6.3.2.1“).
Po instalaci systému je vhodné vytvořit a přiřadit instanci alespoň jeden operační mód.
Postup:
1) Operační módy se vytváří se a nastavuje se v transakci RZ04 a kontrolují či přepínají
ručně v kontrolním panelu instancí, v transakci RZ03. Vytvoříme pokud možno
všechny operační módy najednou.
2) Periody operačních módů se nastavují v menu „Operation mode“ – „Timetable“ v
transakci RZ04 nebo v transakci SM63124.
3) Redistribuce pracovních procesů pro jednotlivé módy se provádí v transakci RZ04
stiskem tlačítka „Instances/Operation modes“.
3.1) Založíme novou instanci tak, že vyplníme jméno hosta instance a číslo systému a
stiskneme „Current Settings“. Pokud chceme změnit stávající konfiguraci,
smažeme záznam založíme novou výše uvedeným postupem.
3.2) Uložíme, aniž bychom cokoliv měnili a při ukládání se nabídne možnost změnit
pro jednotlivé operační módy počet125 procesů BTC.
4) Zkontrolujeme stiskem tlačítka „Consistency check“.
5) V transakci RZ03 zkontrolujeme instanci v menu „Monitoring“ – „Status detail“.
Pokud je hlášen rozdíl operačních módu, zkusíme je ručně přepnout. Pokud jsou jiné
rozdíly, postupujeme dle SAP note 82655, 81611 nebo 50381. Většinou to znamená v
transakci RZ04 smazat instanci a provést znovu redistribuci pracovních procesů
založením nové instance výše uvedeným způsobem.
123
Určuje „Dynamically Switchable“, jehož hodnotu jistíme v tabulce TPFYPROPTY (Parameter attributes),
pole DYNAMIC nebo nověji v transakci RZ10 v menu „Profile“.
124
Nebo funkčním modulem RZL_PERFORM_BA_SWITCH z programu.
125
Zde je možno také nastavit počet procesu BTC pouze pro joby třídy A (kapitola „2.5“).
55/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 5.KONFIGURACE APLIKAČNÍHO SERVERU
Kontrolní panel, transakce RZ03, zobrazuje všechny instance a jejich operační módy a
umožňuje základní operace s instancemi, harmonizovat a kontrolovat profily a ručně přepínat
operační módy126.
5.3.SEZNAM PARAMETRŮ PROFILU

Seznam parametrů profilu získáme v transakci RZ10 v „Skok – Hodnoty profilu – Serveru“
nebo v transakci ST02 v „Display analysis menu“, tlačítko „Parametry“ nebo nebo v transakci
RSPFPAR nebo programem RSPFPAR či RSPARAM nebo mimo systém programem
sappfpar <parameter_name>| all|check127. Hodnotu i dokumentaci parametrů můžeme přečíst i
pomocí transakce RZ11, kde můžeme hodnotu dočasně změnit, pokud je to možné.
Výběr parametrů:
● login/systém_client (Systém default client)128
● rdisp/max_wprun_time (max workprocess run time)
126
Musí se použít „Switch operation mode“ v “menu „Control“, jinak se přepnutí nepovede.
127
V bash shellu např. „sappfpar pf=<profile>“, kde <profile> v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
128
Viz SAP note 25528.
56/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 6.VÝKON, MONITOROVÁNÍ A TRASOVÁNÍ APLIKAČNÍHO SERVERU
6. VÝKON, MONITOROVÁNÍ A TRASOVÁNÍ APLIKAČNÍHO SERVERU

SAP Library:
▪ „CCMS Monitoring“ v „Computing Center Management Systém (BC-CCM)“ [SAP BC].
▪ „Monitoring in the CCMS“ [SAP NW2004].
Literatura: [Schneider 2006].

Menu: Nástroje – Administrace – Monitor.
Kolektivní SAP note 203924, o alertech SAP note 483856.
Kurz: „Advanced SAP system Monitoring“ a „Workload Analysis“.
[SAP SMP]: service.sap.com/monitoring
Přehled problematiky je uveden v service.sap.com/performancemap.
[SAP SDN]: Blog "The journey to tuning NetWeaver components" od Federico Babelis.
Transakce:
OS01 LAN check with ping SM34 Viewcluster maintenance call
OS02 Operating system configuration SM35 Batch Input Monitoring
OS03 O/S Parameter changes SM35P Batch Input: Log Monitoring
OS04 Local sytem configuration SM36 Schedule Background Job
OS05 Remote sytem configuration SM36WIZ Job definition wizard
OS06 Local operating system activity SM37 Overview of job selection
OS07 Remote operating system activity SM37B Simple version of job selection
AL02 Database alert monitor SM37C Flexible version of job selection
AL03 Operating system alert monitor SM38 Queue Maintenance Transaction
AL04 Monitor call distribution SM39 Job Analysis
AL05 Monitor current workload SM50 Work Process Overview
AL06 Performance: Upload/Download SM51 List of SAP Systems
AL07 EarlyWatch Report SM54 TXCOM Maintenance
AL08 Users Logged On SM55 THOST Maintenance
AL09 Data for database expertise SM56 Number Range Buffer
AL10 Download to Early Watch SM58 Asynchronous RFC Error Log
AL11 Display SAP Directories SM580 Transaction for Drag & Relace
AL12 Display table buffer (Exp. session) SM59 RFC Destinations (Display / Maintain)
AL13 Display Shared Memory (Expert mode) SM61 Backgroup control objects monitor
AL15 Customize SAPOSCOL destination SM65 Background Processing Analysis Tool
AL16 Local Alert Monitor for Operat.Syst. SMGW Gateway Monitor
AL17 Remote Alert Monitor f.Operat. Syst. SMQ1 qRFC Monitor (Outbound Queue)
AL18 Local File System Monitor SMQ2 qRFC Monitor (Inbound Queue)
AL19 Remote File System Monitor SMQ3 qRFC Monitor (Saved E-Queue)
AL21 ABAP Program analysis SSAA System Administration Assistant
AL22 Dependent objects display ST01 System Trace
RZ01 Job Scheduling Monitor ST02 Setups/Tune Buffers
RZ02 Network Graphics for SAP Instances ST03 Performance, SAP Statistics,
RZ03 Presentation, Control SAP Instances Viz SAP Workload
note 110415 ST03N R/3 Workload and Perf. Statistics
RZ04 Maintain SAP Instances ST04 DB Performance Monitor
RZ20 CCMS Monitoring ST05 Performance trace
RZ21 CCMS Monitoring Arch. Customizing ST06 Operating System Monitor
RZ23 Performance data history ST07 Application monitor
RZ25 Start Tools for a TID ST08 Network Monitor
RZ26 Start Methods for an Alert ST09 Network Alert Monitor
RZ27 Start RZ20 for a Monitor ST10 Table Call Statistics
RZ27_SECURITY MiniApp CCMS Alerts Security ST11 Display Developer Traces
RZ28 Start Alert Viewer for Monitor ST14 Application Analysis
SARFC Server Resources for Asynchron. RFC ST20 Screen Trace
SM0 Work Process Overview ST22 ABAP dump analysis
SE30 ABAP Objects Runtime Analysis STAD Statistics display for all systéme
SM12 Display and Delete Locks STAT Local Transaction Statistics
SM13 Display Update Records Česky:
SM14 Update Program Administration RZ20 Monitoring CCMS
SM18 Reorganize Security Audit Log RZ21 Customizing CCMS architekt.monitoru
SM19 Security Audit Configuration RZ23 Historie dat výkonu
SM20 Security Audit Log Assessment RZ25 Spuštění nástrojů pro některou TID
SM21 Online System Log Analysis RZ26 Spuštění nástrojů pro výstrahu
SM28 Installation Check RZ27 Spuštění rz20 pro monitor
SM29 Model Transfer for Tables RZ27_SECURITY MiniApp CCMS Alerts Security
SM30 Call View Maintenance RZ28 Spuštění prohl.výstrah pro monitor
SM31 Call View Maintenance Like SM30 SARFC Serverové zdroje pro asynchr.RFC
SM31_OLD Old Table Maintenance SE30 Analýza běhu programu-objekty ABAP
SM32 Maintain Table Parameter ID TAB SM0 Přehled workprocesů
SM33 Display Table Parameter ID TAB SM12 Zobrazení a výmaz blokování
57/137
SM13 Zobrazení aktualizačních záznamů SM37C Flexibilní verze výběru jobů

SM14 Administrace aktualizačního programu SM38 Fronta správní transakce
SM18 Reorganizace protokolu bezp.auditu SM49 Provedení externích příkazů OS
SM19 Konfigurace bezpečnostního auditu SM50 Přehled workprocesů
SM20 Vyhodnocení protokolu bezpeč.auditu SM51 Seznam systémů SAP
SM21 Online vyhodn.systémového protokolu SM58 Chybový protokol asynchr. RFC
SM28 Kontrola instalace SM59 Výst.zařízení RFC (zobraz. a údržba)
SM29 Převzetí vzoru u tabulek SM61 Monitor objektů pro řízení na pozadí
SM30 Vyvolání údržby view SM65 Nástroj analýzy zpracování na pozadí
SM31 Vyvolání údržby view analog SM30 SMGW Gateway Monitor
SM32 Údržba tabulky id.parametru TAB SSAA Asistent správy systému
SM33 Zobrazení tabulky id.parametru TAB ST01 System-Trace Viz SAP note 66056
SM34 Vyvolání údržby clusteru view ST03N R/3 Statistika zatíž.syst.a výkonu
SM35 Batch-Input Monitoring ST05 Performance trace
SM35P Batch input: Monitorování protokolu ST06 Operating System Monitor
SM36 Požadavek na dávku ST07 Aplikační monitor
SM36WIZ Job Definition Wizard ST08 Network Monitor
SM37 Přehled jobů na pozadí ST09 Network alert monitor
SM37B Jednoduchá verze výběru jobů ST22 Analýza dumpu ABAP
6.1.VÝKON SYSTÉMU
V případě SAP systémů se jedná o komplexní systémy, které jsou v určité technické
infrastruktuře a proto se mohou vyskytovat různé problémy s výkonem.
Obecně je možno systém ladit v těchto oblastech:
● Ladění SAP Basis
● Optimalizace SAP parametrů.
● Optimalizace konfigurace databáze a operačního systému.
● Optimalizace rozložení zátěže.
● Ověření, zda HW nemá výkonnostní slabiny.
● Ladění SAP aplikací
● Nalezení SAP notes.
● Optimalizace SAP customizingu.
● Optimalizace ABAP kódu.
● Návrh využití bufferů pro tabulky.
Pro určení příčiny problémů s výkonem je určující nalezení časových hodnot (dialog response
time) odezvy nejen celého dialogového kroku, ale i jeho komponent za pomocí performance
monitorů či statistik transakcí.
Komponenty dialogového kroku jsou:
1) Wait Time
Tato odezva vzniká, když dispatcher hledá volný pracovní proces. Pokud je tato
hodnota vysoká, tak to ukazuje na problém s počtem pracovních procesů z různých
důvodů (např. souběh úloh, které se obsadí pracovní procesy na dlouhou dobu).
2) Roll-In Time
Během tohoto času je kopírován (např. nastavení ukazatele) obsah uživatelského
kontextu z roll bufferu do roll paměti procesu. Pokud je tato hodnota vysoká, tak to
ukazuje na problém v komunikaci s GUI či s externími systémy či velkým množstvím
požadovaných dat.
3) Load and Generation Time
Během tohoto času je pro pracovní proces zaváděn nezbytný programový kód (load)
buď z programového bufferu nebo z databáze. Pokud je zdrojový kód novější než
load, musí se ještě přegenerovat (toto se provede jen jednou). Pokud je tato hodnota
vysoká, tak to ukazuje na to že příslušné SAP buffery (PXA, CUA nebo Screen jsou
příliš malé).
4) Procesing Time
Toto je čas pro vlastí vykonání úlohy procesu. Pokud je více jak dvakrát větší než
58/137
CPU time, je problém s výkonem CPU. Vysoký CPU time ukazuje na intenzivní
ABAP processing, který může být způsoben zpracováním velkých tabulek nebo
neefektivním programováním.
Do response time se započítávají následující časy:
4.1) Pokud se volá RFC volání, tak v čase RFC+CPIC time se provede roll out time
a v čase Roll wait time není program v pracovním procesu. Na konci RFC volání
se provede opět Roll in time a dokončí se processing. Toto volání se může
libovolně opakovat rámci jednoho dialogového kroku.
4.2) Aplikační server kvůli výkonu může posílat kusy dat na SAP GUI během tzv.
Round trips. Při tomto v průběhu GUI time, kdy se posílají data na SAP GUI a
čeká se, než se přenastaví obrazovky, se provede něco podobného jako u RFC
volání. Toto volání se může libovolně opakovat rámci jednoho dialogového kroku.
5) Database Request Time
Toto je čas na vyřízení databázového požadavku včetně odezvy sítě. Záleží na
databázové vrstvě, zda data čte z vlastních bufferů či disku. Pokud je tato hodnota
vysoká, tak to ukazuje na problémy s výkonem CPU na databázovém serveru, na
komunikační problémy s databázovým serverem, drahé SQL dotazy, databázové
zámky, chybějící indexy nebo statistiky nebo malý databázový buffer.
6) Buffer Access Time
SAP systém se pokouší nejdříve data získat z vlastních bufferů.
7) Lock Time
Toto je čas při užití zámků. Obyčejně trvá pod 5 ms.
8) Roll-out Time
Tento čas se nepočíta do celkové odezvy dialogového kroku, protože se odrolování
vykonává v době zasílání výsledku uživateli.
6.1.1.PERFORMANCE MONITORY
6.1.1.1.STATISTICKÁ DATA A KOLEKTORY

Pracovní procesy ukládají statistická data každého dialogového krku do statistického bufferu
ve sdílené pamětí (key 4). Obsah tohoto bufferu129 se v určitých okamžicích (když je buffer
plný nebo data jsou třeba pro transakce ST03N či STAD nebo po uplynutí hodiny) ukládá do
statistických souborů stat130. Aby performance monitor měl potřebná data, musí běžet
výkonový kolektor RSCOLL00131, který lze spustit jako standardní job v transakci SM36.
Tento kolektor spouští dva kolektory132, které ze souborů stat vytváří statistická data a ukládají
je do tabulky MONI. Tato data používá transakce ST03N. Pouze „Last minute load“ se počítá
přímo ze souborů stat.
Kolektor je konfigurován tabulkou TCOLL, která určuje jaké a jak se budou spouštět
specializované kolektory, které jsou popsány v SAP note 12103. Tuto tabulku můžeme
editovat v transakci ST03N v záložce „Collector“ nebo „Collector and Performance DB“ v
závislosti v jakém pracujeme módu.
6.1.1.2.WOKLOAD MONITORY
Pomocí transakce ST03 nebo ST03N můžeme analyzovat výkon systému až na jednotlivého
uživatele na lokálním systému a transakcí 133 na více systémech najednou (pomocí transakce
129
Velikost určuje parametr stat/bufsize. Viz další parametry stat/*. Viz SAP note 6833.
130
Název určuje parametr stat/file.
131
Je to job SAP_COLLECTOR_FOR_PERFMONITOR. Viz SAP note 127642.
132
Např. reporty RSSTAT80 a RSSTAT83.
133
O tom více v „Global Workload Monitor (ST03G)“.
59/137
ST03G). Je možné zobrazit např. časový, transakční nebo RFC profil. Stejně tak historii do tří
měsíců zpět.
Funkcionalita závisí na módu práce (Expert, Administrator, Service engineer).
V transakci ST03 lze sledovat: „<host>_<SID>_<NR>“ „Výkon databáze“ (sledovat
dialogové procesy). Zde jsou uvedeny asi nejdůležitější parametry pro zběžnou kontrolu:
● Av. CPU time ( dobrý pokud < 500ms, dá se vydržet pokud < 1000ms )
● Av. wait ( řádově ms )
● Av. DB req. ( odchylky od normálu – 70 ms )
Historii je možno sledovat také v transakci ST03 „Detail analysis menu“ –> „Compare recent
periody“.
Více je uvedeno v SAP Library „Workload Monitor“.
V i5/OS se může použít systémový příkazy Work with System Status (WRKSYSSTS), Work
with Disk Status (WRKDSKSTS) a Work with System Activity (WRKSYSACT).
Semafory sdílené paměti jsou uvedeny v tabulce TSHM0.
6.1.1.3.STATISTIKA TRANSAKCÍ
Transakce STAD (nebo STAT) nebo ST03 menu „Detal analysis menu“ –> „Busines
transaction analysis“ ukazuje podrobně přímo ze statistických souborů stat (viz kapitola
„6.1.1“ statistiku všech jednotlivých transakcí, které se provedly134.
Pokud nejsou data, zkontrolujeme, zda je naplánován standardní job
SAP_COLLECTOR_FOR_PERFMONITOR.
Statistické záznamy a podzáznamy

Hlavní statistický záznam dialogového kroku může obsahovat další informace v
podzáznamech. Těchto podzáznamů je několik typu a můžeme je pomocí parametrů profilu
nastavovat. O tom více SAP note 579462. Je možné je nastavovat v transakci ST02 pod
„Dialog step statistic“.
Údržba statistického souboru

Viz SAP note 6833.
Údržba statistický souboru se nastavuje v transakci ST03 (v menu: „Skok –> Parametry“ a
„Workload –> Reorganizace –> Parametry“. V „TCOLL konfiguraci“ je možno nastavit
jednotlivé job.
6.1.1.4.SAP TABLE BUFFERING

Obecně tabulky by neměly být ukládány do bufferů pokud jsou moc velké nebo se často mění.
Možnosti se nastavují v transakci SE13 nebo SE11 či SE80 v technických vlastnostech
tabulky. Sleduje se a vyhodnocuje se v transakci ST02.
Samozřejmě že každá instance má své SAP buffery a pokud je chceme nějak synchronizovat,
tak nastavíme parametrem profilu rdisp/bufrefmode např. na hodnotu sendon,exeato a
synchronizace se provádí přes tabulku DDLOG v intervalu rdisp/bufreftime.
6.1.1.5.RFC
Pro prohlížení statistických dat použijeme transakce ST03N a STAD.
Reportem RSARFCLD nastavujeme parametry profilu, které umožňuji kontrolovat výkon
RFC služeb.
134
Report STATDUMP také čte přímo záznamy souborů stat. Podobně transakce STATTRACE.
60/137
6.1.2.SDÍLENÁ PAMĚŤ – KONTROLA A LADĚNÍ

Transakce AL12, ST02.
Sdílená paměť až po jednotlivé buffery, SAP memory, semafory, parametry správy poměti a
další se monitoruje a nastavuje v transakci ST02. SAP Cursor Cache pro jednotlivé pracovní
procesy uvidíme v transakce AL12 v menu „Statistics“ – „Cursor Cache“.
V následujícím textu je jsou uvedeny bližší informace k jednotlivým SAP bufferům.
Všechny buffery jo možné synchronizovat OK kódem /$SYNC (některé speciální buffery: /
$CUA, /$TAB, /$NAM a /$DYNP). Pozor na snížení výkonu zvláště produktivního systému.
Synchronizace se provádí i při importu TP.
● Nametab buffer, NTAB
Tyto buffery by po několika dnech měly dosáhnou kvality 99,5% a výše. Jako problém
by se mělo řešit, pokud kvalita klesne pod 95%.
● Program Buffer, PXA
Kvalita tohoto bufferu by neměla klesnout pod 95%. Tento buffer je velmi kritický pro
výkonnost systému. Potom vzrůstá load time dialogového kroku, k tomu se mohou
přidávat krátké dumpy kvůli tomu, že proces nemůže načíst kód aplikaci. Při velkém
výskytu PXA semaforů můžeme nastavit parametr profilu abap/pxa_cache dle SAP
note 746984. Tolerují se nějaké swapy do počtu zhruba 10000 denně.
● CUA Buffer (Menu buffer)
Obyčejně nehraje důležitou roli ve výkonnosti systému.
● Screen Buffer
● Calendar Buffer
● OTR Buffer
● Generic Table Buffer
Kvalita tohoto bufferu by měla být nad 95%, nejlépe 99%.
● Single Record Table Buffer
● Export/Import Buffer
Obyčejně je využíván jednotlivými procesy např. pro SAP APO funkce.
● Exp./Imp. SHM
Problémy nastávají, pokud tento buffer hodně swapuje.
6.1.2.1.LADĚNÍ PARAMETRŮ PAMĚTI

SAP Library:
▪ „SAP Buffers“ v „CCMS Monitoring“ [SAP NW2004].
SAP note: 15374, 425207, parametry paměti SAP note 103747.

Heap procesů (abap/heap_area_dia a abap/heap_area_nondia viz SAP note 324849).
Nastavuje se v transakci ST02. Názvy parametrů najdeme uvedeny v transakci ST02 v menu
pro detailní analýzu.
Parametry odpovídající názvům na obrazovce:
Nametab (NTAB)
Table definition: rsdb/ntab/entrycount135
Field description: rsdb/ntab/ftabsize, rsdb/ntab/entrycount
Short NTAB: rsdb/ntab/sntabsize, rsdb/ntab/entrycount
Initial records: rsdb/ntab/irbdsize, rsdb/ntab/entrycount
135
Viz SAP note 16244.
61/137
Program: abap/buffersize (PXA)

CUA: rsdb/cua/buffersize (buffer CUA)
Screen: zcsa/presentation_buffer_area, sap/bufdir_entries (buffer PRES)
Calendar: zcsa/calendar_area, zcsa/calendar_ids (buffer CALE)
Tables
Generic key: zcsa/table_buffer_area, zcsa/db_max_buftab (buffer TABL)
Single record: rtbb/buffer_length, rtbb/max_tables (buffer TABLP)
Export/import: rsdb/obj/buffersize, rsdb/obj/max_objects, rsdb/obj/large_object_size
(buffer EIBF)
6.1.3.VÝKON DATABÁZE
SAP Library:
▪ „Database Monitor“ [SAP NW2004].
V transakci ST04. Dále je stručně uvedeno co sledovat. Další podrobnosti najdeme v SAP
Library.
6.1.3.1.ORACLE
SAP Library:
▪ „SAP/Oracle Performance Monitoring Strategies“ [SAP NW2004].
SAP note 458077, 618868.

Dále SAP note 793113 a 354080, „Oracle wait events“ 619188, FAQ o zámcích 745639, FAQ
o latch 767414.
Transakce DB01, ST03.
Příklad z praxe:
▪ Hodnota „Data buffer Quality“ by měla být 97% a vice.
▪ Počet „Physical reads“ a „Physical writes“ by neměl být ve stejném měřítku.
▪ Počet „Buffer busy waits“ by neměl přesáhnou 5% počtu „Reads“.
▪ Hodnota „DD-Cache quality“ by měla být v produktivním systému nad 90% (80%).
▪ Hodnota „SQL Area pinratio“ by měla být 99% (95%).
▪ Poměr „reloads/pins“ by měl být menší než 0,04.
▪ Hodnota „Allocation retries“ by neměla v průběhu činnosti vzrůstat.
▪ Hodnota „Alloc fault rate“ by neměla přesáhnout 1%.
▪ Hodnota „rollbacks“ by neměla být vysoká.
▪ Hodnota „User/Recursive calls“ by měla být větší než 2. Pokud je menší než 1, mělo by se začít s analýzou příčin.
▪ Poměr „Parses“ / „User call“ by neměl být větší než 0,25.
▪ Hodnota „Reads / User calls“ by neměla být vetší než 30136 (SAP note 618868 uvádí dokonce 20).
▪ Hodnota „Time/Users calls“ by neměla být větší než 15 ms.
▪ Poměr „Busy wait time/CPU time“ by měl být kolem 3/2. Větší znamená problém.
▪ Součet „Short table scans“ a „Long table scans“ dává počet tabulek, které byly celé přečteny.
▪ Vysoká hodnota “Fetch by rowid“ signalizuje velké použití indexů, což je obecně žádoucí.
▪ Poměr „Fetch by rowid“ / „Fetch by continued row“ by měl být větší než 1000.
▪ Poměr „Sorts Memory“ / „Sorts Disk“ by měl být větší než 20.
V případě problematických hodnot lze postupovat dle výše uvedené SAP Library.
6.1.3.2.DLOUHÉ ODEZVY PROGRAMU

Dlouho běžící program: SAP note 31511, 131372, 618868.
136
Mám podezření, že tuto hodnotu nepříznivě ovlivňuje časté zálohování. Potom je větší hodnota a nevypovídá
to o ničem.
62/137
6.1.3.3.STATISTIKA TABULEK – PROBLÉMY S ODEZVOU PŘI DOTAZECH

O statistice SAP note 588668. Transakce ST04, DB20 a DB14. V transakci ST02 v záložce
„Tables“ v „Detail analysis menu“ jsou statistiky přístupu do tabulek.
Někdy je nutné v transakci DB20 (v anglické verzi je vše vidět) vytvořit statistiku u tabulky, u
které jsou dlouhé odezvy137.
Konfigurace v transakci DB21138.
Příklad z praxe:
Pokud nám nestačí předdefinované metody statistik v tabulce DBSTATCO, pak můžeme používat metodu CI naplánováním úlohy
v transakci DB13 např. takto: Statistiky podle tabulky DBSTATCO nepouštět, aby nepřepisovaly metodou E(stimate table) kvalitnější
statistiky vytvořené metodou CI (compute table + validace index). Na produktivním systému spustit každý pracovní den „Check optimizer
statistics“ a „Update optimizer statistics“139. V souboru init<SID>.sap se nastaví např. parametry pro metodu CI140 (parametr stats_method) a
pro spuštění update, pokud se počet řádek tabulky změní např. o 4% (parametr stats_change_threshold). Protože takto se u velkých tabulek
statistika počítá méně často a dlouho, je možné vytvořit skript, ve kterém se provede výpočet statistiky pro konkrétní tabulky a pomocí jobu
jej spouštět v rozumných intervalech. Pokud chceme provádět výpočet statistik všech tabulek metodou CI, musíme počítat, že to trvá velmi
dlouho právě kvůli těmto tabulkám a bude obtížné to provádět každý den. V tomto případě musíme smazat v init<SID>.sap parametr
stats_change_threshold.
Přímé spuštění např. :
„brconnect -u / -c -f stats -f allsel,collect,method,keep -t <table> -m CI -o SAPR3“.
Příklad z praxe:
Objevil se problém (Oracle 8.1.7.2) , kdy se dvakrát neprovedla statistika indexu VBMOD~0 a po třetí se k němu přidala tabulka VBDATA
s tím, že jsou tyto objekty zamčeny. Transakce DB05 ani SM12 neukázala žádný podezřelý zámek. Později se ukázalo, že ve view V$LOCK
jsou na konci dva záznamy, které by s tím mohly nějak souviset. Po restartu DB problém zmizel a tyto dva záznamy zmizely. Žel jsem je lépe
nezdokumentoval.
6.2.SYSTÉMOVÝ LOG
Možnosti prohlížení141 jsou: transakce SM21 nebo přes MMC v NT OS nebo CCMS
monitorování.
Texty hlášení a vysvětlivky jsou uvedeny v transakci SE92.
Pokud se již nedostaneme do systému, použijeme příkaz rslgview pf=<profil>142 dle SAP note
712706. Nebo od kernelu 7.00 příkazem „sapcontrol -host <host> -nr <nr> -function
ABAPReadSyslog“.
Taká můžeme použít analýzu aplikačních protokolů, transakci SLG1.
6.3.SYSTÉM MONITOROVÁNÍ – CCMS

SAP note 420213, 209834, 110368.
Další informace také v „Configuring the Monitoring Architecture“.
Systém monitorování je tvořen třemi částmi:
1) Kolekce monitorovacích dat. Jsou monitorovány speciálními programy (ABAP, C,
Java) zvanými data kolektory. Data se ukládají do hlavní paměti zvané monitorovací
segment, jehož velikost můžeme určit parametrem profilu143. Po zaplnění se přepisuje
a přepsaná se ukládá do tabulky ALALERTDB.
2) Úložiště monitorovacích dat, kde jsou uložena monitorovaná data do segmentů pro
pozdější analýzu.
137
Viz SAP note 440651, o plánování statistik SAP note 93256 a o optimalizaci přístupových cest SAP note
114716.
138
SAP note 106047, 122718, 132861, 93098.
139
Pokud jsme dle poznámky 81) změnili použití sadba na brconnect v DB13, tak se nenabízí nabídka metod
výpočtu statistiky v DB13 a musí se specifikovat v init<SID>.sap.
140
Pokud se vyskytne při vytváření statistiky CI problém s temporary prostorem, tak db uživateli OPS$
přiřadíme tamporary tablespace PSAPTEMP dle SAP note 3155.
141
O problémech např. SAP note 25526.
142
Kde <profile> např. v bash shellu je uveden v kapitole „5.1“.
143
Parametr profilu alert/MONI_SEGM_SIZ.
63/137
3) Administrace monitorovacích dat, která umožňuje zobrazování a vyhodnocování dat

z monitorovacích segmentu. K nástrojům administrace patří Alert Monitor RZ20 nebo
transakce SOLUTION_MANAGER v Solution Manager k zobrazování kontextu
obchodních procesů.
6.3.1.DATOVÉ KOLEKTORY A CCMS AGENTI

Data do centrálního monitorovacího systému se získávají v CCMS dvěma způsoby:
● Pomocí definovaného ABAP rozhraní SAP instance. Potom je třeba jeden volný
pracovní proces.
● Pomocí CCMS agentů pro systémy, které nemusí být instancí SAP pomocí Remote
Function Call (RFC).
CCMS agenti:
● SAPCCMSR pro non–SAP instance. Data čtou ze sdílené paměti procesu saposcol a z
logů různých aplikací či OS..
● SAPCCM4X pro SAP instance od 4.0 výše. Data čtou ze sdílené paměti instance.
● SAPCM3X pro SAP instance 3.X. Data čtou pomocí CCMS architektury, ze sdílené
paměti instance.
CCMS agenti se registrují144 pomocí parametru -R a uvedení profilu [pf=<profile path>] nebo
pomocí konfiguračního souboru -r -f <file name> [pf=<profile path>]. Agenti se startují145
parametrem -DCCMS.V transakci RZ21 lze zkontrolovat CCMS agenty v technické topologii
monitorovací architektury v menu pro technickou infrastrukturu.
Data by se neměla načítat dříve než po 300s146, aby se nezahltil monitorovací systém a
monitorované systémy.
6.3.2.ALERT MONITOR
Transakce RZ20 nebo transakce SOLUTION_MANAGER v Solution Manager.
SAP note 420213, FAQ v 548624, o alertech DB Oracle 483856. Také v „Technical Views of
the Alert Monitor“.
Alert monitor musí mít aktivovanou funkci údržby (potom ho budeme označovat
„RZ20(on)“), pokud chceme provádět editaci MTE a monitorů. Údržbu přepínáme v menu
„Extras“.
Alert (výstraha) zobrazuje buď „současný“ stav hodnot monitorovaných objektů nebo historii
dat v tzv. „otevřených“ alertech. Lze sledovat i historii vyřízených alertů.
Vlastní „aktualizace“ nevyvolá načtení nových dat, ale pouze aktualizuje zobrazení MTE.
Pokud chceme ručně vyvolat spuštění metod načítající data v menu „Edit“ – „Node(MTE)“ v
transakci RZ20(on).
Alerty je možné použít v Alert Managementu (ALM). O tom více „Forwarding Alerts to Alert
Management (ALM)“.
Od kernelu 7.00 můžeme alerty zobrazit i z příkazové řádky příkazem „sapcontrol -host
<host> -nr <nr> -function GetAlerts“.
144
145
Registrace se ruší parametrem -U.
146
Parametr profilu rdisp/autoabaptime, který nastavuje interval spouštění kolektorových metod v dialogovém
módu programem SAPMSSY8, který je spouštěn programem SAPMSSY6 ( úloha typu „autoabap“). Časově
náročnější metody spouští na pozadí job SAP_CCMS_MONI_BATCH_DP, který je vykonáván reportem
RSAL_BATCH_TOOL_DISPATCHING. Jakým způsobem se spustí metoda sběru dat a jak často se urči v
transakci RZ20.
64/137
6.3.2.1.MONITOROVACÍ OBJEKTY
Zobrazuje monitorovací data v tzv. „Monitoring Tree Element“ (MTE) a generuje
upozornění.
Každý monitorovací objekt má obecné vlastnosti, má skupinu atributů několika typů147 dle
jejich vlastností a metody pro sběr dat, pro analýzu a pro automatickou reakci Objekty jsou
přiráženy do MTE tříd, která slouží při tvorbě pravidel pro monitory.
Obecné nastavení monitoringu provádíme v transakci RZ21.
Pokud chceme upravit i prahové hodnoty pro monitorované objekty, potom nejdříve
vytvoříme novou variantu vlastností v transakci RZ21 („Properties“ „Variants“ „Create“) a
aktivujeme jí. Variantu vlastností můžeme exportovat do transportního požadavku. Operačním
módům můžeme přiřadit variantu v transakci RZ04. Vlastní prahové hodnoty upravujeme v
transakci RZ20(on), tedy se zapnutou funkcí údržby, kdy vybereme příslušný atribut a
vybereme „Properties“. Nebo v transakci RZ21, kde můžeme udržovat varianty, skupiny
obecných a výkonových atributu a metody. Změny objektů se projeví ve všech monitorech.
6.3.2.2.SADY MONITORŮ A MONITORY

Můžeme si vytvořit sady monitorů a vlastní monitory (statické nebo dle pravidel) v
transakci RZ20 pokud si zapneme v menu „Extras“ funkci pro údržbu („Activate maintenance
function“).
Nejdříve se založí sadu monitorů a v něm další monitory.
Pro centrální monitoring je lepší použít monitory dle předdefinovaných pravidel, protože se
proces generování ulehčí a monitory se mohou stát přehlednější. Pravidla se do monitoru
vkládají jako zvláštní typ uzlu. Nejčastěji použijeme pravidlo
CCMS_DEFINE_R3_SYSTEMS a pod ním např. CCMS_GET_MTE_BY_CLASS.
Druhý typ uzlu nazvaný virtuální slouží k lepší organizace MTE.
Pro systémy se specifickými MTE třídy je možné vytvářet v transakci RZ21 v technické
infrastruktuře skupiny systému. Ty potom použijeme např. v pravidlu
CCMS_DEFINE_R3_SYSTEMS.
Monitory od SAPu by se neměly měnit148. Předdefinované monitory jsou popsány v
„Preconfigured Monitors“.
Příklad z praxe:
Monitor může mít v uzlu s pravidlem CCMS_DEFINE_R3_SYSTEMS informace z těchto MTE tříd v takto uspořádaných virtuálních
uzlech:
CCMS:R3DataSupplierLog, CCMS_Tooldispatching_Messages, CCMSSelfMoni-AlertsInDB
Systém: SAP_SI_InstanceOverview, OperatingSystem, Concurrent Users (all Clients), Filesystems, Availability_Context, SAPLicense,
SAP_SI_LicenseExpiration
Chyby, procesy a update: R3AbapShortdumps, R3DialogProgramErrors, R3BPSystemWideFreeBPWP, R3BPServerSpecAbortedJobs,
R3BatchProgramErrors, R3AbapErrorInUpdate, R3ErrorsInWpSPO, R3AbapSqlError, R3EnqueueStatEnqErr, R3EnqueueStatDeqErr,
R3EnqueueUtilArguments, R3EnqueueUtilEntries, R3ErrorsInWpUD1, R3ErrorFreqInWpUD1, R3EnqueueStatDataCol
DB: CCMS_DB_space_mscl, CCMS_DB_backup_mscl, CCMS_DB_health_mscl, CCMS_DB_perf_mscl, CCMS_DB_dd_mscl, pro Oracle
CCMS_ORA_health_ora_mlcl, zámky CCMS_ORA_perf_lock_extx_pfcl
Výkon: R3DialogResponseTime, R3MemMgmtPrivWpNo, R3BufferProgramSwap (R3BufferSwap u 4.6), R3BufferTableDefinition a další
jako R3DialogQueueTime, R3DialogLoad+GenTime, R3DialogDbReqTime, R3DialogLongRunners, R3DialogGuiCallbackTime,
R3DialogFrontEndNetTime, R3DialogLogonLoadQuality, R3UpdateResponseTime, R3UpdateQueueTime
Komunikace: CCMS_tRFC_qRFC_SYSFAIL_Errors, CCMS_tRFC_qRFC_CPIC_Errors
CTS: SAP CTS Transports Imports, SAP CTS Communication Interface, SAP CTS Transports Releases
Syslog: R3Syslog
Bezpečnost: R3SyslogSecurity, SecurityUserMasterRecords a jemněji třeba SecurityLogon, SecurityTransactionStart,
SecurityUserMasterRecords, SecuritySystem, SecurityMiscellaneous
6.3.2.3.CENTRÁLNÍ MONITOROVACÍ SYSTÉM

Více o tom najdeme v „Monitoring Multiple Systems“.
147
Jsou to: performance, status, log, text a „heartbeat“ pro kontrolu aktivity.
148
Pomocí OK kódu „sapmoni“ v transakci RZ20(on) je možné upravovat i tyto monitory.
65/137
Pokud chceme monitorovat (centrální monitorovací systém) v jednom Alert Monitoru více
systémů, nejdříve v transakci SM59 vytvoříme dvě RFC spojení pro každý systém např.
<SID>_DATA a <SID>_ANALYSIS (typ 3 a zaškrtneme políčko „Current User“). Potom v
transakci RZ21 každý systém přidáme v menu „Technical Infrastructure“ – „Create remote
monitoring entry“. Potom se tyto systémy objeví při vytváření vlastního monitoru. Druhý
způsob načítání dat místo RFC spojení <SID>_DATA je pomocí CCMS agentu. Po jejich
zaregistrování je můžeme zpravovat v transakci RZ21 v topologii monitorovacího systému v
menu „Technical Infrastructure“.
Pro různé systémy můžeme mít vlastní variantu vlastností atributů a proto je musíme na
jednotlivé systémy transportovat z centrálního monitorovacího systému.
6.3.2.4.MONITOROVÁNÍ DOSTUPNOSTI
Monitorování dostupnosti je nezávislé na monitorování MTE. K tomu se používá další
CCMS agent zvaný CCMSPING, který se musí také zaregistrovat a spravuje se v transakci
RZ21 v topologii monitorovacího systému v menu „Technical Infrastructure“. Tyto agenty je
možné nověji kaskádovitě pospojovat u rozsáhlých a rozlehlých sítí systémů. Více je uvedeno
v „Availability Monitoring and Agent CCMSPING“.
Další možností je použít na JAVA a další http kompaktibilní komponenty dotazování pomocí
http dotazů infrastruktury „Generic Request and Message Generator“ (GRMG). GMRG
aplikace je Java Server Page (JSP), servlet nebo Business Server Page v SAP WAS. Ke
konfuguraci na straně CCMS slouží transakce GRMG. O tom více např. SAP Library:
„Monitoring with the Generic Request and Message Generator“ [2004s] a „Customizing and
Operating GRMG Monitoring“.
6.3.2.5.MONITOROVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH KOMPONENT

Je možno monitorovat:
● Jednotlivé transakce přidáním záznamu do tabulky ALTRAMONI v transakce SE16 a
aktivací v příslušném monitoru pomocí pravidla CCMS_GET_MTE_BY_CLASS.
Více v SAP note 308048 a „Monitoring Response Times of Transactions or Clients“.
● Joby, které chceme monitorovat uvedeme do tabulky ALBTCMON a v transakci
RZ21 aktivujeme metodu CCMS_BATCH_MONITORING. Pro monitoring
použijeme MTE třídu Job_monitoring. Více SAP note 553953 a „Monitoring Jobs
with the Alert-Monitor“.
● ALE objekty lze monitorovat buď pomocí připravených vzorů pro ALE/EDI objekty
nebo vytvoříme nové monitorovací objekty v transakci BDMO pro jednotlivé typy
IDoc objektů. ALE message lze monitorovat v ALE status monitor v transakci BD87.
● tRFC a qRFC objekty, které se hlavně uplatňuji u CRM systémů, se monitorují buď
v monitorech vytvořených dle vzoru pro komunikaci a nebo se monitorování nastavuje
v transakci RZ21 v menu „Technical Infrastructure“ – „Configure qRFC Monitoring“.
Více o tom v „Monitoring qRFC and tRFC Calls“. Spojení qRFC používají na straně
klienta QOUT scheduler (monitor transakce SMQS) a na strane serveru QIN scheduler
(monitor transakce SMQR). Monitor pro odchozí frontu je transakce SMQ1 a pro
příchozí frontu je transakce SMQ2. A transakce SMQ3 pro příchozí frontu s „re-use
property.“
● Saposcol a logy pomocí CCMS agenta SAPCCMSR dle SAP note 209834.
● SNMP trapy. o tom více „Sending Alerts as SNMP Traps“ a „Design und Integration
von SNMP-Funktionen in SAP NetWeaver“.
● ITS AGate monitorování se nastavuje dle SAP note 418285 SAP note 452797
popisuje dva nástroje, které rozšiřují použití transakce RZ20.
66/137
● Obchodní procesy je možné např. monitorovat v Solution Manager. Vytvářejí se v

transakci SOLMAN_DIRECTORY a nastavují a monitorují se v transakci
SOLUTION_MANAGER.
● Zobrazování dat z trasování ABAP (data dostupná z transakce STAD) z více ABAP
systémů a nebo z DSR (Distributed Statistics Records) z non–ABAP komponent.
Doplňuje možnosti Workload Global Monitor (transakce ST03G), který zobrazuje
agregovaná data z DSR kolektoru. Transakce STATTRACE zobrazuje rovnou
jednotlivé záznamy od CCMS agenta. Více najdeme v „Functional Trace
(STATTRACE)“.
● Trvalá historie výkonových dat (CPH) na centrálním monitorovacím systému,
kterou je možné použít k analýze v BW, je další možnost. Administruje se v transakci
RZ23N. O tom více v „Central Performance History of the Monitoring Architecture“,
„Customizing and Operating GRMG Monitoring“ a „“Integration of CPH data into the
Business Warehouse.
6.4.TRASOVÁNÍ
SAP note 171805 a 495911.
Při hledání příčin problémů je možno využít trasování. Systém umožňuje tato trasování:
1) SQL přístupů do DB, který se provádí provádí pomocí transakce ST05.
2) ABAP programů, který se provádí nástroji ABAP Workbench jako např. ABAP
Debugger.
3) Interních operací SAP systému („systém traces“), který se provádí provádí pomocí
transakce ST01.
4) SAP procesů („developer traces“). Logy se prohlíží pomocí transakce ST11, nebo
pomocí MMC nebo přímo v příslušným adresáři [DIR_HOME]. Více o procesech
v kapitole „2.1.2“ a „2.1.3“.
Od SAP Web AS je možné při nepředvídatelných chybách použít tzv „Trace
Logging“149, které umožňuje omezit velikost trasovacích souborů.
4.1) Pracovní procesy a dispečera lze monitorovat, nastavovat trace level a
spravovat je možné buď v transakci SM50 nebo i externě příkazem dpmon[.exe]
[pf=<Path to Profile>/<Instance-Profile>]150. Toto je vhodné, když se už
nemůžeme dostat ke správě procesů přes transakci SM50 a potřebujeme příslušný
proces např. restartovat. Lze použít např. periodicky aktualizovaný seznam
pracovních procesů: dpmon l. Parametry dpmon –h nebo zkratky uvedené
v menu s příkazové řádky, např. dpmon p, dpmon d. Stav pracovních procesů
můžeme sledovat přesměrováním standardního výstupu např. takto: dpmon l
>dpmon.log. Od kernelu 7.00 je možno použít „sapcontrol -host <host> -nr
<nr> -function <Webmethod>“, kde Webmethod může být „GetProcessList“
nebo „ABAPGetWPTable“.
4.2) Message server lze monitorovat a nastavovat trace level v transakcí SM51 a
SMMS , ve které získáme informace (v menu „Skok“) o dalších procesech
(SM50), release kernelu, komunikační tabulce, frontě požadavků (Queue info) a
náhled do logů. Nebo externím nástrojem msmon[.exe]151 a msprot.
149
Odkaz na SAP Library.
150
V i5/OS sispatcher monitor DPMON voláme příkazem CALL PGM(DPMON)
PARM(’pf=/usr/sap/<SID>/SYS/profile/<instance profile>’).
151
V R/3 není monitor SMMS. Potom pouze příkazem msmon[.exe] a od SAP Web AS msprot[.exe] na úrovni
OS. Nastavuje trace level. Testovat je možné příkazem lgtst[.exe]. Popis je v SAPLibrary v „Display and Control
Work Processes“ [SAP NW2004] nebo Monitoring and Administration of the SAP Message Server [SAP
NW2004s].
67/137
4.3) Gateway server se monitoruje, nastavuje trace level a spravuje v transakcí

SMGW nebo programem gwmon[.exe] 152.
4.4) ICM se monitoruje se v transakci SM51. Nebo příkazem icmon[.exe]. a
SMICM153.
4.5) Enque server lze monitorovat v transakci SM12 v menu „Extras“. Nebo
příkazem ensmon.
4.6) J2EE server lze monitorovat příkazem jcmon154 nebo některé funkce příkazu
„sapcontrol -host <host> -nr <nr> -function <Webmethod>“.
6.5.SAP SUPPORT SERVICES

SAP note 91488, 69455.
FAQ: SAP note 216952.
[SAP SMP]: service.sap.com/supporttools.
Shrnutí postupu instalace (viz také kapitola „13.5“):

1) Instalovat Add-On ST-A/PI a ST-PI, pokud nemáme. Viz kapitola „9.5“.
2) Postupovat dle programu RTCCTOOL, který spustíme v transakci SE38.
Příklad z praxe:
Poslední krok doporučovaný programem RTCCTOOL nefunguje, pokud ještě neprovedeme toto:
1) V transakci SDCC nebo SDCCN (pozor na to) v menu „Maintenance – Remote enviroment – Service source dest.“ Nastavíme
příslušná RFC spojení. Pokud potřebujeme na místní systém, tak vytvoříme pomocí transakce SM59.
2) V transakci SDCC v menu „Maintenance – Refresh – Service Definitions“ provedeme obnovu definicí service.
3) Pokračujeme posledním bodem nápovědy programu RTCCTOOL.
152
O užití SAP note 64016.
153
Program icmon je dispozici od jádra 46D (viz hodnoty profilu), ale tato transakce je až v AP WAS 6.xx.
154
Viz „Monitoring – JCmon“.
68/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 7.SPRÁVA UŽIVATELŮ A BEZPEČNOST
7. SPRÁVA UŽIVATELŮ A BEZPEČNOST

SAP Library:
▪ „Users and Roles (BC-CCM-USR)“ v „BC-CCM“ nebo v „BC-SEC“ [SAP BC].
▪ „Security Audit Log (BC-SEC)“ v „Security (BC-SEC)“ [SAP BC].
▪ „Security Audit Log“ v „BC System Services“ v „Client/Server Technology (BC-CST)“ [SAP BC].
▪ „Security Audit Log (BC-SEC)“ [SAP NW2004].
▪ „Identity Management“ [SAP NW2004].
▪ „SAP NetWeaver Security Guide“ [SAP NW2004].
▪ „System Security“ [SAP NW2004].
[SAP SMP]: service.sap.com/security

Literatura: [IBM 2003].
Menu: Nástroje – Administrace – Údržba uživatele
SAP note 159885, ochrana dat 30724, Sign-On 550742.
Chybové kódy při přihlašování jsou uvedeny v SAP note 320991.
Transakce:
KCH3 Display profit center hierarchy KCH3 Zobrazení skupiny profit-center
KCH6 EC-PCA: Display standard hierarchy KCH6 EC-PCA: Zobr.standardní hierarchie
PFCG Role Maintenance PFCG Údržba rolí
PFUD User Master Data Reconciliation PFUD Vyrovnání kmen.soub.uživ.
SA02 Academic title (cent. addr. admin.) SA02 Akademický titul (centr.správa adr.)
SA03 Titles (central address mgt.) SA03 Oslovení (centrální správa adres)
SA04 Name prefixes (centr. addr. admin.) SA04 Tituly před jménem(centr.správa adr)
SA05 Name suffix (centr. addr. admin.) SA05 Tituly za jménem(centr.správa adres)
SECR Audit Information System SECR Inf.systém auditu
SECR_EDIT Edit Audit Info Structures SECR_EDIT Zpracování inf.struktur auditu
SM01 Lock Transactions SM01 Blokování transakcí
SM02 System Messages SM02 Systémová hlášení
SM04 User List SM04 Seznam uživatelů
SM18 Reorganize Security Audit Log SM18 Reorganizace protokolu bezp.auditu
SM19 Security Audit Configuration SM19 Konfigurace bezpečnostního auditu
SM20 Security Audit Log Assessment SM20 Vyhodnocení protokolu bezpeč.auditu
SU0 Maintain Own User Defaults SU0 Údržba pev.hodnot uživatele
SU01 User Maintenance SU01 Údržba uživatele
SU01_NAV User maint. to include in navigation SU01_NAV Údržba uživatele k zahrn.do navigace
SU01D User Display SU01D Zobrazení uživatele
SU02 Maintain Authorization Profiles SU02 Údržba profilů oprávnění
SU03 Maintain Authorizations SU03 Údržba oprávnění
SU05 Maintain Internet Users SU05 Údržba uživatelů Internetu
SU1 Maintain Own User Address SU1 Údržba vlastní adresy uživatele
SU10 User Mass Maintenance SU10 Hromadná údržba uživatelů
SU12 Mass Changes to User Master Records SU12 Hromadné změny km.zázn.uživatele
SU2 Maintain Own User Parameters SU2 Údržba vlastních parametrů uživatele
SU20 Maintain Authorization Fields SU20 Údržba polí oprávnění
SU21 Maintain Authorization Objects SU21 Údržba objektů oprávnění
SU22 Auth. Object Usage in Transactions SU22 Použití objektů opráv.v transakcích
SU24 Auth. Obj. Check Under Transactions SU24 Obj.opráv.-Kontrola v transakcích
SU24_CHECK Switch Off Authorizations: Test SU24_CHECK Test vypnutí oprávnění
SU25 Upgrade Tool for Profile Generator SU25 Upgradetool pro generátor profilů
SU26 Upgrade Tool for Profile Generator SU26 Upgradetool pro generátor profilů
SU3 Maintain Users Own Data SU3 Údržba uživatelských dat
SU50 Maintain Own User Defaults SU50 Údržba pev.hodnot uživatele
SU51 Maintain Own User Address SU51 Údržba vlastní adresy uživatele
SU52 Maintain Own User Parameters SU52 Údržba vlastních parametrů uživatele
SU53 Display Check Values SU53 Zobraz. kontr. hodnot
SU55 Call the Session Manager menus SU55 Vyvolání menu Session Managera
SU56 Analyze User Buffer SU56 Analýza uživatelského bufferu
SUGR Maintain User Groups SUGR Údržba skupin uživatelů
SUIM User Information System SUIM Uživ.informační systém
SUPC Role Profiles SUPC Profily k rolím
SUPO Maintain org. levels (SAP note 323817) SUPO Zpracování organ.úrovně (SAP note 323817
USMM Customer measurement USMM Monitorování zákazníka - vstup.obr.
Česky:
7.1.AUTENTIFIKACE UŽIVATELŮ A SINGLE SIGN-ON

SAP Library:
▪ „User Authentication and Single Sign-On“ [SAP NW2004s].
69/137
Transakce SS02, STRUST a STRUSTSSO2.

Autentifikace uživatelů se provádí pomocí různých mechanizmů jako jsou např.:
● uživatelské ID a heslo
● SAP logon tickets
● SSL a X.509 klientské certifikáty
● další (Pluggable Authentication Services (PAS), Security Assertion Markup Language
(SAML) a ava Authentication and Authorization Service (JAAS))
Pro velké systémové landscape můžeme redukovat počet hesel, kterými by se museli
přihlašovat uživatele, pomoci Single Sign-On (SSO) prostředí.
7.2.AUTORIZACE – ZÁKLADNÍ KONCEPT A POJMY

SAP Library:
▪ „Role Maintenance“ v „Users and Roles (BC-CCM-USR)“ v „BC-CCM“ nebo v „BC-SEC“ [SAP BC].
▪ „Identity Management“ [SAP NW2004].
SAP note 20534.

Kontrola oprávnění (autorizace) se provádí pomocí objektů oprávnění, které přísluší do
příslušné třídy objektů. Jsou uloženy v R/3 repository (jsou v něm uloženy vývojové objekty
ABAP Workbenchu). Tyto objekty se používají v programech, kde určují požadované
oprávnění pro tento objekt. Oprávnění uživatele se přiřazují do profilů. A z profilů jsou
tvořené uživatelské role. Uživatele je možno přiřadit do různých rolí, výjimečně mu přiřadit
přímo profil.
Pokud logický součin všech oprávnění uživatele nad daným objektem oprávnění vyhovuje
požadovanému oprávnění aplikace na tento objekt, je uživatel autorizován.
Oprávnění uživatele, který je přihlášen, jsou uložena v zásobníku. Někdy se tento zásobník
poškodí (může nastat i při změně oprávnění uživatele) a je nutné, aby se znovu přihlásil do
systému a tím obnovil oprávnění nebo získal nová.
7.3.CENTRÁLNÍ ADMINISTRACE UŽIVATELŮ

SAP Library:
▪ Central User Administration v Identity Management v Security [SAP NW2004].
Centrální administrace uživatelů CUA umožňuje spravovat uživatele tzv. dětských systémů z
centrální systému. Je přitom použita technologie ALE (Application Link Enabling).
Pozor, systémy by měly mít stejný jazyk, jinak vzniknou problém při přenosu uživatelů.
Při konfigurace se používají transakce SCUA, SCUM, SCUG a SCUL.
Na centrálním systému v transakci SU01 se objeví záložka systémy a sloupce Systémy v
záložce pro role a profily.
Firemní adresa se upravuje v transakci SUCOMP.
7.4.ANALÝZA OPRÁVNĚNÍ
Viz SAP note 23342, pro transakci SU53 SAP note 291727.
Použití trasování pomocí transakce ST01.
Příklad z praxe:
Návod pro uživatele: „Pokud systém ohlásí, že nemáte k něčemu oprávnění, tak zkuste toto: Pokud aplikace v systému SAP R3 upozorňuje
na nedostatek práv na provedení daného úkolu, spusťte transakci SU53 (do stávajícího okna /nSU53, do nového okna /oSU53). Nebo spusťte
v menu: „Systém – Pomůcky – Zobr. kontroly opráv.“ Text na obrazovce SU53 odešlete přímo správci systému a zároveň vedoucímu
patřičného modulu v SAP takto: V menu „Systém – Seznam – Odeslání“ do titulku napište obsah Vaší zprávy, v „příjemci“ vyplníte jméno
Vašeho klíčového uživatele, který rozhodne, zda máte mít práva na tyto transakce.“
7.5.AUDIT INFORMAČNÍ SYSTÉM (AIS)

Transakce SECR (zastaralá, nepoužívat, nověji už není) a transakce PFCG.
70/137
SAP note 77503.

Transakce SECR byla nahrazena prostředím řízené rolemi dle SAP note 451960. Je to
prostředek vhodný pro vytváření rolí pro auditory a vedoucí pracovníky.
7.6.BEZPEČNÁ KONEKTIVITA
SAP Library:
▪ „System Security for SAP Web AS ABAP Only“ [NW2004].
▪ „Trust Manager“ [NW2004].
▪ „Configuring the SAP Web AS for Supporting SSL“ [NW2004].
▪ „System Security for SAP Web AS Java Only“ [NW2004].
SAP note 550779, 66687.

Transakce STRUST.
Systém může používat pro bezpečnou šifrovanou komunikaci založenou na Public–Key
technologii využívající:
● Secure Store and Forward Mechanisms (SSF), který slouží k bezpečnému ukládání
šifrovaných a podepsaných dat a dokumentů a nakládání s nimi. Používá Public-Key
Cryptographic Standards (PKCS).
● Systém Personal Security Environment (PSE). Je uložen v chráněném adresáři
přístupném pouze systému jako vlastníkovi, kde jsou vlastní klíče a certifikáty.
● Secure Sockets Layer (SSL) Protocol.
Pomocí transakce STRUST udržujeme PSE, certifikáty a SSF.
K šifrování dat SAP server používá SAP Cryptographic Library (SAPCRYPTOLIB), kterou
se nahrazuje běžně používaná SAP Security Library (SAPSECULIB) pro použití SSF. Na
straně klienta se používá SSF Remote Function Call (RFC) server ssfrfc. K tomu také SAP
note 662340 a o analýze chyb kryptografické knihovny 800240. O SAPSECULIB pojednává
SAP note 354819. Viz také dokument „Configure Secure Network Communication (SNC)“.
O digitálním podpisu SAP note 578377.
7.7.BEZPEČNOSTNÍ AUDIT
SAP note: 539404.
Aby po restartu nabíhala dynamická konfigurace (transakce SM19), musí být spuštěna i
statická konfigurace. Nutný předpoklad funkčnosti bezpečnostního155 auditu je nastavení
parametru profilu rsau/enable na hodnotu 1. Soubor se zakládá každý den nový. Pokud se do
konce dne zaplní do velikosti určené parametrem profilu rsau/max_diskspace/local, tak se
zápis do konce dne zastaví.
Problémy mohou také nastat, pokud není ve sdílené paměti SCSA156 dostatek místa alespoň
pro dva filtry.
Transakcí SM18 se mažou staré logy.
7.8.SPECIÁLNÍ UŽIVATELÉ SAP* A DDIC

SAP Library:
▪ „Protecting Speciál Users“ v „First Installation Procedure“ v „Users and Roles“ [SAP BC].
▪ „Protecting Speciál Users“ v „First Installation Procedure“ v „Users and Roles“. [SAP NW2004].
Nutno změnit přednastavené heslo nebo SAP* v nových klientech deaktivovat po založení
nových superuživatelů (profil SAP_ALL a SAP_NEW).
Program RSUSR003 ukáže stav defaultních hesel.
Přednastavená hesla:
155
156
Dle SAP note 173743 funkcí RSAU_GET_AUDIT_CONFIG, kterou spustíme bez parametrů, zobrazíme
obsah specifické audit sdílené paměti SCSA.
71/137
● SAP*: v klientech 000 a 001 má heslo 06071992, v nových klientech PASS

● DDIC: v klientech 000 a 001 má heslo 19920706
● EARLYWATCH: v klientu 066 má heslo SUPPORT
Uživatel SAP* jez zakódován v jádře jako superuživatel a pokud se v tabulce USR02
vyskytne uživatel SAP*, pak se práva přebírají z této tabulky. Toto je možné údajně157 využít
při ztrátě správcovských hesel. Obecně:
1. Přihlásíme se jako DB správce a provedeme zálohu tabulky USR02 buď exportem
nebo kopií do záložní tabulky.
2. Smažeme záznam se SAP* uživatelem158.
3. Přihlásíme se do systému jako SAP* s přednastaveným heslem. Vytvoříme nového
správce popřípadě ještě upravíme heslo pro uživatele DDIC v transakci SU01.
4. Odhlásíme se a obnovíme ze zálohy záznam pro SAP*.
5. Znovu se přihlásíme jako právě vytvořený správce a změníme heslo uživateli SAP*.
7.9.NĚKTERÉ OBJEKTY OPRÁVNĚNÍ

V SAP Library a ostatních návodech se většinou objekty oprávnění související s nějakou
činností.
Údržba se provádí v transakci SU03. Třídy např. BC_A, AAAB.
Některé důležité a obecné objekty oprávnění159:
S_BDC_MONI Batch input – oprávnění
S_CTS_ADMI Administrační úlohy v Change & Transport Systému
S_DATASET Oprávnění pro přístup k souboru
S_TABU_DIS Údržba tabulky (pomocí stand. nástr.– např. transakce SM30)
S_TCODE Kontrola kódu transakce při spuštění transakce
S_TRANSPRT Transport Organizer
S_USER_AUT Údržba kmen. soub. uživat.: Oprávnění
7.10.NĚKTERÉ PARAMETRY PROFILU

Viz také SAP notes 2467 a 379081.
● login/disable_multi_gui_login –. vypne možnost sdílení účtu (se stejným login ID).
● login/fails_to_user_lock – počet neúspěšných přihlášení, než se účet zamkne.
● login/min_password_lng – minimální délka hesla
● login/no_automatic_user_sapstar – ochrana před automatickým užitím účtu sap* (SAP
note 68048).
● login/password_expiration_time – perioda platnosti hesla.
● rdisp/gui_auto_logout – odpojí uživatele po nastavené době „nečinnosti“ (SAPGUI
komunikace je nečinná). Pokud se nastavuje, doporučil bych dost dlouhou dobu, např.
12 hodin a jen při velkém počtu přihlášených uživatelů.
7.11.ZAKÁZANÁ HESLA
V transakci SM31 upravíme tabulku USR40. K tomu také SAP note 2467.
157
Podle Allaine Tabilin.
158
Např.: SELECT * FROM USR02 WHERE MANDT='XXX' and BNAME='SAP*'
... MANDT je označení klienta.
159
V menu „Nástroje – Administrace – Údržba uživatele – Informační systém – Objekty
oprávnění“.
72/137
7.12.ZAMČENÉ TRANSAKCE A POUŽITÍ SE38

Transakce zamkneme pomocí transakce SM01. Seznam doporučených transakci je v [SAP
Labs 2002]. Zamčené transakce bylo možno vyhledat v transakci SECR.
Důležité je při implementaci systému zabránit tomu, aby běžní uživatele spouštěli programy
pomocí transakce SA38 nebo SE38. Vytvoříme vždy transakce. Podobně pro transakce SM30
pro údržbu tabulek160.
Příklad z praxe:
Transakci pro report (program napsaný jako report), který nevolá žádné dynpro vytvoříme jako „transakci s parametry“ tak, že bude volat
transakci START_REPORT, vynecháme vstupní obraz, zaškrtneme dědění vlastností GUI a do pole dynpra D_SREPOVARI-REPORT
napíšeme jméno požadovaného programu. Podle potřeby můžeme vyplnit další pole dynpra.
7.13.GENEROVÁNÍ PROFILŮ – UPOZORNĚNÍ

Pokud se mění v roli menu, tak v profilu se použije tlačítko „Expertní režim pro generování
profilu – > Zpracování starého stavu“ Pokud se použije „Změna dat oprávnění“, tak se zničí
stávající profil přegenerováním!
7.14.ZÁKLADNÍ ROLE PRO KONCOVÉ UŽIVATELE

Je vhodné vytvořit v transakci PFCG základní roli pro koncové uživatele a pojmenovat např.
Z_SAP_BC_ENDUSER. Do menu role můžeme vložena např. podmenu „Funkce z báze“ s
transakcemi: SESSION_MANAGER, SU3, SP02, SM36, SM37, SU53 a SU56. Podmenu
„Kancelář“ s transakcí SBWP.
Oprávnění rozumně upravíme, aby měl uživatel práva na své vlastní objekty a neměl zbytečné
nebezpečná oprávnění.
7.15.NASTAVENÍ KLIENTA
Z bezpečností souvisí nastavení klientu. O tom kapitola „12.3“ a transakce SCC4.
7.16.SYSTÉMOVÉ MĚŘENÍ POUŽITÍ LICENCÍ

SAP Library:
▪ License Administration Workbench v SAP Licenses [SAP NW2004].
Transakce pro systémová měření USMM.

Data monitorování se zadávají v transakci SU01 v editačním módu, tlačítko „Data
monitorování“ dle smlouvy se SAP AG. Licence se nepočítá, pokud je účet mimo datum
platnosti. Zablokování účtu nestačí a není ani nutné. Nověji už jsou k dispozici nástroje pro
hromadné úpravy typů uživatelů a možnost posílat data z měření v transakci USMM do
administrace licenci LAW buď exportem do LAW z menu transakce USMM nebo pomocí
programu RSLAW_PLUGIN. V LAW v transakci SLAW nebo LICENSE_ADMIN se načte z
jednotlivých komponent.
Pokud chceme poslat výsledek měření do SAPNET, pak musí být funkční nastaveni SAP
Support Services. Více o tom v kapitole „13.5“ a SAP note 314672.
Další informace najdeme na: service.sap.com/licenseauditing .
7.17.VYROVNÁNÍ KMENOVÉHO SOUBORU UŽIVATELŮ

Transakce PFUD.
Můžeme vytvořit job pomocí transakce PFUD, který vyrovnává kmenový soubor uživatelů
po importu či vytvoření rolí.
160
V transakci voláme místo START_REPORT přímo transakci SM30 a do pole dynpra VIEWNAME uvedeme
název tabulky.
73/137
7.18.LOGOVACÍ SKUPINY
SAP Library:
▪ „Logon Load Balancing v Configuration“ [SAP NW2004s].
Transakce SMLG.
Logovací skupiny se používají, pokud má systém více instancí a slouží k tomu, aby na určité
instance se přihlašovaly skupiny uživatelů používající např. aplikace z jednoho modulu. Tím
se dosáhne lepšího využiti bufferů instance a tím lepšího výkonu systému.
Na klientské stanici musí být nastaveny services161, jinak v saplogonu nelze vytvořit připojení
na systém.
161
Viz poznámka 251).
74/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 8.TRANSPORTNÍ SYSTÉM
8. TRANSPORTNÍ SYSTÉM
Obecněji se mluví o TMS (Transport Management systém). Transportní systém slouží k řízení
změn mezi systémy daného landscape.
SAP Library:
▪ „Software Change Management“ [SAP NW2004].
▪ „Customizing“ [SAP NW2004].
▪ „Customizing and Development“ v „System Administration Assistant (BC-RRR)“ [SAP BC].
▪ „Change and Transport System – Overview (BC-CTS)“ v „Change and transport System (BC-CTS)“ [SAP NW2004].
▪ „Transport Organizer (BC-CTS-ORG)“ [SAP NW2004].
▪ „Transport Management System (BC-CTS-TMS)“ [SAP NW2004].
▪ „Transport Tools (BC-CTS-TLS)“ [SAP NW2004].
Literatura: [Koesegi 2006], [McFarland 2000], [Neureither 2004].

[SAP SMP]: service.sap.com/swlogistics
SAP note 556734, 83327 a o table delivery class 2857.
Kurz: „Software logistics“.
Menu: Nástroje – Administrace – Transporty
Transakce:
STMS Transport Management Systém STMS Transport Management Systém
SE01 Transport Organizer (Extended) SE01 Transport Organizer (rozš.view)
SE03 Transport Organizer Tools SE03 Transport Organizer Tools
SE06 Set Up Transport Organizer SE06 Instalace Transport Organizeru
SE07 CTS Status Display SE07 Zobraz.statusu transp.systému
SE09 Transport Organizer SE09 Transport Organizer
SE10 Transport Organizer SE10 Transport Organizer
Česky:
8.1.VŠEOBECNÉ TERMÍNY
Viz SAP note FAQ 556946, chybové scénáře 556941.
Transportní systém pracuje s tzv. transportními požadavky. Používá se vždy, když je třeba
dostat data do systému z externích zdrojů při různých systémových operací jako import
Support Package (viz kap. 10.4) a upgrade systému SAP (viz kap. 11).
Transportní požadavky mohou být lokální, potom se nikam netransportují. Před transportem
se musí transportní požadavky uvolnit např. v transakci SE10.
Všechny systémy v transportní doméně mají stejné nastavení transportního systému162.
Jeden ze systémů je tzv. doménový kontrolér. Také je možné vytvořit záložní doménový
kontrolér pro případ nedostupnosti původního. Po každé změně je třeba nastavení domény
aktivovat a distribuovat do dalších systémů.
Je možné spojit více domén pomocí tzv. doménových linků nebo spojit doménu s externím
systémem.
Transportní doména má většinou jeden společný sdílený transportní adresář. Pokud je třeba
např. z komunikačních důvodů více sdílených adresářů, pak v rámci domény mají svůj sdílený
adresář tzv. transportní skupiny.
Domény obsahují systémy. Virtuální systémy se používají pro konfiguraci domén se
systémy, které ještě nejsou nainstalovány.
Obecně posloupnost: Objekt – Package – transportní vrstva [N:1:1]. Pro transportní vrstvu
se nastavuje jedna transportní cesta. Pozor na systémy, které nemají konsolidovanou
transportní cestu. Transportnímu požadavku se musí před uvolněním určit v transakcích SE10,
SE09 či SE01 ve vlastnostech cílový systém. Jinak se uvolní jako lokální transportní
požadavek.
162
Popis je v souboru DOMAIN.CFG v [DIR_TRANS]/bin.
75/137
Packages nahrazují vývojové třídy dřívějších systémů a představují sady repository objektů
(kapitola „17.1“)
Pokud měníme objekt bez Package, a tu nechceme založit a tím ji přiřadit transportní vrstvu,
tak nám vznikne lokální TrP. Pokud ho chceme transportovat, tak pomocí transportu kopií.
8.2.PROCES IMPORTU TRANSPORTNÍHO POŽADAVKU

Architekturu popisuje Roland Hamm v „tp&R3trans“163 a méně přehledně ale detailněji SAP
Library.
Postup procesu importi TrP je zde stručně uveden pro hlubší porozumění tohoto dosti
složitého procesu a tedy pro snazší hledání příčin problémů.
1) tp si přečte informace o TrP z importního bufferu.
2) tp zavolá R3trans, který provede „ABAP dictionary import“ a „main import“ do
příslušných tabulek DB. Výsledek se zapisuje do logu v [DIR_TRANS]/tmp se jmény
SAP*, např. SAPI* (import log) a SAPH* (dictionary import log).
3) tp čte data z import bufferu a vloží záznam do tabulky TRBAT a spustí událost
(pomocí programu sapevt) a import dispatcher RDDIMPDP164 spustí RDD* joby,
které provedou DDIC aktivaci, konverzi, generovaní a další. Pokud dispatcher v
systému neběží, musí se naplánovat tyto joby spuštěním ABAP programu
RDDNEWSP. Dispatcher kontroluje obsah a zapisuje do tabulky TRBAT záznamy o
TrP. RDD* joby zapíší do TRBAT status importu a do tabulky TRJOB číslo jobu a do
[DIR_TRANS]/tmp zapisují logy SAP* (aktivační logy), DS* (distribuce) a N* nebo
NCONV* (konverze).
4) tp monitoruje tabulky TRBAT a TRJOB. RDD* joby mažou záznamy v tabulce
TRJOB, pokud je vše v pořádku. V tomto případě tp přesune logy z
[DIR_TRANS]/tmp do [DIR_TRANS]/log. Pokud není import v pořádku, tp vyvolá
restart, import dispatcher vyvolá restart RDD* jobů a tp znovu monitoruje tabulky
TRBAT a TRJOB, zda import neskončil.
Pokud se kdykoliv v průběhu importu vyskytne chyba, která bráni k dokončení importu (např.
komunikační, přístup do transportního adresáře atd.), pak import skončí a do logů zapíše
chybový kód.
„Import monitor“ dostupný s transakce STMS (menu „Skok“), ukazuje stav transportu i
z pohledu tabulek TRBAT a TRJOB. Systémový transportní log SLOG*.<SID> v
[DIR_TRANS]/log je vidět i z importního monitoru, menu „Skok“.
8.3.NÁSTROJE TP A R3TRANS
Programy tp a R3trans používá nejen transportní systém, ale i import Support Packages
(kapitola „10.4“) a instalování Add-On (kapitola „9.5“) a také export a import klientů
(kapitola „12.4“).
O parametrech R3trans viz SAP note 103582.
Nápověda: „R3trans -help“ nebo „R3trans -?“. nápověda „tp help“. U většiny případů se musí
u volání programu tp uvést profil např. „tp pf=<adresaprofilu> ….“.
Význam chybových hlášek: „tp pf=<adresaprofilu> explainrc <číslo chyby>“.
Nebezpečný příkaz: „tp import all“! Pokud možno nepoužívat.
V případě záhadných problémů, kdy ani v logu nenajdeme informaci, je možné tp trasovat165
parametrem –t<level> -tf=“tracefile.txt“.
163
Uložené na CD „ValuSAP Edition 2 – English Documents“, materiál number 50040910, souboru
„\AsapEng\Acclr8rs\08_TP_R3trans_WS_46.ppt“.
164
Další informace jsou v dokumentaci k programu, která je dostupná pomocí transakce SE38 nebo SE80.
165
SAP note 777565.
76/137
8.4.KONFIGURACE TRANSPORTNÍHO SYSTÉMU

SAP Library:
▪ „Transport Organizer (BC-CTS-ORG)“ [SAP NW2004].
▪ „Transport Management System (BC-CTS-TMS)“ [SAP NW2004].
Přihlásit se (anglicky!) v doménovém kontroléru TMS v klientu 000.

Při prvním použití transakce STMS buď transportní doménu inicializujeme nebo systém
přiřadíme do stávající domény a požádáme doménový kontrolér a na doménovém kontroléru
potom schválíme.
Příklad: přidání nového virtuálního systému a propojit transportní cesty:
V transakci STMS menu: Overview – Systems potom SAP systém – Create –Virtual System.
Vytvořit systém, určit komunikaci.
Transportní cesty v STMS „Overview–transport routes–Edit“ (před tím nastavit změnu)–
„Transport route–Add transport route“ („tužkou“ označit odkud kam a v tabulce vyplnit
transportní vrstvu), potom v menu „Configuration-Distribute and activate“. Všechno se
odklepne. Po uložení se musí změny distribuovat do systémů. Je užitečné po každé změně
kontrolovat transportní cesty.
Správa verzí se nastavuje v STMS (menu. „Přehled – systémy“, vybrat server a nastavit
v „Transport Tool“) TP parametr VERS_AT_IMP na hodnotu ALWAYS166.
Transportní strategie určuje způsob změny systémů a musí se určit hned na začátku vývoje a
musí být známá vývojářům. TMS nabízí nástroje k realizování strategie vývojových změn.
Určí se klient landscape, transportní cesty, transportní „schedulers“, projekty, schvalovací
procedury, procedura TMS kontrola kvality při používaní hromadných transportů, použití
jednotlivých importů a určení transportního workflow.
8.4.1.EXTENDED TRANSPORT CONTROL

Pokud potřebujeme nastavovat transportní cesty klientově závislé nebo mít více transportních
cest pro jednu transportní vrstvu, musíme použít tzv. Extended Transport Control neboli
CTC167.
V TP_DOMAIN_DEV.PFL v adresáři [DIR_TRANS]/bin (nebo pomocí transakce STMS ve
změně systému) změníme hodnotu parametru DEV/CTC z 0 na 1. Potom zjednodušeně
řečeno168 lze buď vytvářet Target Group a nebo se definují cesty mezi různými klienty dle
transportních vrstev a v grafickém režimu pospojovat systémy s Target Group. Změny
nastavení se potom provádí v Target Group. Je důležité opravit ve frontách chybějící cíle u
TrP, které se při této změně ztratí. Jinak nebude možno importovat TrP.
8.4.2.TESTOVÁNÍ TRANSPORTNÍHO SYSTÉMU

Spustíme „R3trans.exe –d“ nebo „R3trans –x“ a musí vrátit „000“169. Lepší test je „tp
connect <SID> pf=d:\usr\sap\trans\bin\TP_DOMAIN_<SID_DC>“170, kde <SID_DC> je
SID doménového řadiče171. Příklad je v příloze. Nebo v transakci STMS ukázat na příslušnou
importní frontu a v menu zvolit: „Importní fronta – Kontrola – Transport Tool“.
O trasování viz FAQ SAP note 556941.
Testování transportního souboru provádíme příkazem R3trans -l <data file>, pokud se objeví
chybová hlášení uvedená v SAP note 2050. Test konzistentnosti nemusí přitom žádný problém
objevit.
166
Přehled TP parametrů v STMS Skok – TP parametry.
167
Což je zkratkou z „client-dependent transport kontrol“
168
Např.: www.sapsecurity.net/extended_transport_control.htm.
169
170
Nebo vzdáleně „tp <SID> connect pf=\<SERVER>\sapmnt\trans\bin\TP_DOMAIN_<SID_DC>“.
171
Můžeme i kontrolovat job RDDIMPDP na <SID> příkazem „tp <SID> checkimpdp pf=......“.
77/137
8.4.3.ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ V TMS

Při problémech využijeme importní monitor, který spustíme v transakci STMS z menu
„Skok“. Zde zjišťujeme, jestli
● import stálé běží např. v případě velkého počtu transportních požadavků,
● popřípadě si ověříme, zda v OS běží program tp nebo byl zastaven,
● došlo k chybě. Potom zkontrolujeme systémový log SLOG, kde jsou zaznamenány
všechny transportní aktivity (fáze indikované řádky START put a STOP put) systému
(tp parametr syslog) nebo ALOG, kde jsou zaznamenány návratové kódy všech
transportních kroku společných danému transportnímu logu (tp parametr alllog) a
ULOG, kde jsou zaznamenány všechny tp příkazy.
8.4.4.SPOJOVÁNÍ TRANSPORTNÍCH POŽADAVKŮ

Zrychlení importů – viz SAP note 139513. Nezkoušel jsem.
78/137
8.5.POSTUP IMPORTU TRANSPORTNÍCH POŽADAVKŮ

Pokud chceme zastavit export požadavků z důvodu ponechání konzistentního stavu
požadavků, pak do [DIR_TRANS]/bin vytvoříme soubor T_OFF.<SID> a obsah jeho první
řádky se objeví v textu hlášení při pokusu o export.
Import zastavíme vytvořením souboru NOIMPORT.<SID> v [DIR_TRANS]/tmp.
8.5.1.ÚVOD K POSTUPU
Uvedený postup se týká jen nejzákladnějších úkonů pří strategii jednotlivých importů.
Pokud transportujeme požadavky, který vznikly uvnitř SAP System Landscape, pak
vynecháme krok 1.
Název požadavku na transport

Je odvoditelný z názvu „cofile“ Knnnnnn.<SID> takto: <SID>Knnnnnn. SID je jméno
instance, kde požadavek vznikl. Např. CZ1K900691.
Specifikace importu
● U importu je třeba vědět název požadavku, klient(i), do kterých se importuje a další
volby např. opakovaný import, přepisovat originály a další, které nabízí dialogové
okno.
● Upozornění: pokud na testujícím systému existuje více klientů, importuje se postupně
do všech.
Většinou se import spustí ihned většinou v synchronním provedení a s ponecháním
transportního požadavku ve frontě pro další import.
8.5.2.KROK 1: PŘÍPRAVA PRO IMPORT TRANSPORTU DO VÝVOJOVÉHO Z EXTERNÍHO ZDROJE
Uložení datových souborů

Datové soubory (např. K900691.CZ1 a R900691.CZ1 a popřípadě další instrukce pro import)
přijaté např. v e-mailu se uloží takto:
Připojíme si jako síťová jednotku server172 s transportním adresářem (např. jako G:) a do
adresáře G:\usr\sap\trans\cofiles\ uložíme soubory se jménem začínající písmenem K (např.
K900691.CZ1 ) a do adresáře G:\usr\sap\trans\data\ uložíme ostatní soubory (většinou
začínající písmenem R , např. R900691.CZ1 ). Tyto soubory tvoří transportní požadavek a
pokud je třeba je poslat do jiného systému mimo transportní doménu, tak právě tyto
kopírujeme.
Vytvoření požadavku na transport z externího zdroje

1) Přihlásíme se do systému, který je doménový173 kontrolér transportního systému174,
spustíme transakci STMS, „odklikneme“ ikonu „autíčko“ – přehled importů,
otevřeme kliknutím frontu vývojového systému.
2) V menu „Dodatky“ – „Další požadavky“ – „Připojení“, vyplníme název
požadavku na transport např. CZ1K900691.
3) Ve frontě by se měl požadavek ukázat.
4) Do fronty požadavků na další systémy: „Požadavek“ – „Předání“ – „Systém“
5) Import už se provádí stejně jako u interních požadavků na transport. Postup
popsán v další kapitole – krok 2.
172
Mělo by být uvedeno v provozním řádu.
173
Pozor, je to něco jiného, než ve světě Microsoft .
174
79/137
8.5.3.KROK 2: VLASTNÍ IMPORT

POZOR IMPORTOVAT OPATRNĚ – není možno vrátit!
6) Přihlásíme se do systému, který je doménový kontrolér transportního systému (není
ale podmínkou), spustíme transakci STMS, stiskneme ikonu „autíčko“ – přehled
importů, otevřeme kliknutím frontu příslušného systému.
7) Ve frontě testujícího a potom i v produktivním systému by se měl požadavek ukázat175.
8) Vstoupíme do fronty požadavků systému (na vývojový v případě externího importu) a
otevřeme ji. Vybereme příslušný požadavek(y) pro import tlačítkem F9 (nebo blok
tlačítkem F6). Pokud se upřesní, že nezávisí na pořadí, tak se jich může označit více
najednou.
9) Potom v menu „Požadavek“ – „Import“ otevřeme dialogové okno , kdy vyplníme
klienta (u speciálních nadklientských požadavků se neuvádí) a po kontrole voleb se
provede import. Pokud spouštíme import na pozadí, měli bychom si být jisti tím,
že budou volné dva pracovní procesy typu BTC.
10)Průběh importu se zkontroluje v protokolu, který se otevře kliknutím na ikonu „papír
s brejličkami“ – protokoly. Jedná se o zobrazení transportních protokolů v
[DIR_TRANS]/log.
11)V případě chyby nebo varování lze podrobnost najít rozbalením protokolu ikonou
„čtvereček se zelenou šipkou“ umístěnou vlevo od příslušného textu.
12)Na konec se požadavky klávesou F9 odznačí. Tímto je import proveden a většinou se
potvrdí žadateli. V případě chyby je možno mu vypsat z protokolu opis příčiny
neúspěchu (CTRL-Y umožní text kopírovat) a poslat e-mailem.
8.6.IMPORT POMOCÍ PROGRAMU TP

Vytvoříme příslušný skript, který spustíme dle cílového klienta na příslušném serveru pod
příslušným uživatele <SID>adm, aby tp se mohl přihlásit do příslušné instance databáze.
Příklad z praxe:
Skript může vypadat např.:
setlocal
set KAMPAK=DEV
set NPROF=\\mmlr3dev\sapmnt\trans\bin\TP_DOMAIN_DEV.PFL
set NTDIR=\\mmlr3dev\sapmnt\trans
SET DRUHY=CSJK007484
tp showbuffer %KAMPAK% pf=%NPROF% -Dtransdir=%NTDIR%

pause
tp addtobuffer %DRUHY% %KAMPAK% pf=%NPROF% -Dtransdir=%NTDIR%

tp import %DRUHY% %KAMPAK% client010 U1 pf=%NPROF% -Dtransdir=%NTDIR%
tp addtobuffer %DRUHY% %KAMPAK% pf=%NPROF% -Dtransdir=%NTDIR%
tp import %DRUHY% %KAMPAK% client030 U1 pf=%NPROF% -Dtransdir=%NTDIR%
pause
endlocal
8.7.TRANSPORT KOPIÍ
Pokud potřebujeme exportovat nějaké vybrané objekty, provedeme tzv. transport kopii. Buď v
transakci SE10 vytvoříme nový požadavek typu transport kopií a nebo v transakci SE80 ve
175
To je specifikováno tzv. transportní cestou.
80/137
stromu objektů v Repository Browser klepneme pravým tlačítkem a buď přímo nebo v „More
functions“ vybereme volbu „Write Transport Entry“ a vložíme do existujícího požadavku
nebo vytvoříme nový. Tento druhý způsob se použije, pokud chceme exportovat všechny
objekty daného package, protože package je taky objekt.
Transport kopií do příslušného klienta můžeme provádět v daném klientu pomocí transakce
SCC1.
9. INSTALACE SYSTÉMU A SYSTÉMOVÉ KOPIE

[SAP SMP]: service.sap.com/instguides/ (hlavně „Master Guides“ a „Installation
Guides“).
Sap note: centrální note723288 a mnohé další: např. 668603, 544623, 668604, 580772,
598708.
9.1.SAP KOMPONENTY
[SAP SMP]: service.sap.com/it-scenarios.
Systémový landscape může obsahovat podle různých scénářů popsaných v Master Guides
vhodné komponenty:
● SAP aplikační komponenty (SAP APO, SAP ERP, SAP R/3, SAP R/3 Enterprise,
SAP CRM, SAP SCM, SAP SRM, SAP SEM)
● SAP komponenty pro různá odvětví průmyslu (SAP Banking, SAP Discrete
Industries, SAP High Tech)
● SAP NetWeaver a komponenty SAP BW, SAP Web AS, SAP Enterprise Portal, SAP
KW, SAP MDM, SAP Exchange Infrastructure, and SAP Mobile Engine.
Od release 2004s se používá při návrhu architektury a při instalaci stavební bloky (SW
instalovatelné jednotky) SAP NetWeaver 2004s instalovatelné jednotky jednotky (tzv.
„usage type“ a standalone engine a dále klienti) jako jsou např:
● Application Server ABAP (AS ABAP) [usage type]
● Application Server Java (AS Java) [usage type]
● Development Infrastructure (DI) [usage type]
● Enterprise Portal (EP) [usage type]
● Process Integration (PI) [usage type]
● Gateway [standalone engine]
● Search and Classification (TREX) [standalone engine]
● SAP Content Server 6.30 [standalone engine]
● SAP GUI 6.40 [client]
● Mobile Infrastructure Client [client]
● SAP technologické komponenty (SAP Solution Manager, SAP Marketplace
Connector)
● SAP XApps (SAP xApps for Mobile Business, SAP XEM, SAP XPD, SAP XRPM)
● SAP Solutions for Electronic Marketplaces (SAP MarketSet)
● add-ons specifická pro různé země (SAP HR-CEE, CCIS, C-CEE, HR-CIS)
● Podpůrné komponenty pro různá odvětví (ABC Connector, BackWeb Infocenter, SAP
PLM Recipe Management, SAP Records Management, SAP Workforce Management)
● SAP front-end components (SAP GUI, SAP ITS, SAP IGS)
● Plug-ins (SAP Plug-Ins, SAP Solution Tools Plug-Ins)
● Různé komponenty (SAP Kernel)
9.2.NÁSTROJ R3SETUP
Online dokumentace je v příslušném instalačním adresáři v podadresáři „doc“.
81/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 9.INSTALACE SYSTÉMU A SYSTÉMOVÉ KOPIE
K instalaci systému, popřípadě i k jiným operacím se požívá nástroj R3setup. Většinou je

nainstalován v adresáři C:\users\<SID>adm\install. Řídící soubory mají příponu „r3s“. Při
spuštění se řídící soubor uloží pod názvem <name>.r3s.<N>, kde N je pořadové číslo startu
R3setup a zapisuje do logu <name>.log.<N>. Přitom do aktuálního řídícího souboru
<name>.r3s uloží informaci o provedení příslušného kroku.
R3setup podobně jako SAPinst může volat další programy176, např. R3load pro import
různých tabulek do DB dle konfiguračního souboru, který může vygenerovat nástroj R3ldctl,
který dle dat v SAP Data Dictionary (DDIC) připravuje exportní balíčky. Řídící soubor pro
R3load má příponu „cmd“.
9.3.NÁSTROJ SAPINST
Pro instalaci aplikací nad SAP Netweaver se používá instalační nástroj SAPinst. Je to JAVA
aplikace, která obsahuje tři části, které mohou být spuštěny na jednom hostu i každá zvlášť:
SAPinst GUI se spojí pomocí SSL s GUI serverem a ten volá vlastní SAPinst.
SAPinst najdeme na médiu označeném „SAP Installation Master DVD“ a spustíme jej177 pro
danou platformu. Ten spustí zároveň GUI server i SAPinst GUI. Pokud ho spustíme s
parametrem SAPINST_START_GUI=false nebo -nogui, pak na vzdálené stanici můžeme
spustit vzdálenou konzoli GUI spuštěním startinstgui.bat [-host <host_name>]178 z téhož
média z adresáře pro platformu MS.
Obecně najdeme a nakopírujeme na disk tato základní média pro příslušný OS a DB:
● SAP Installation Master DVD
● SAP Installation Export DVD
● Language DVD
● SAP NETWEAVER (Unicode) Kernel DVD
● SAP NETWEAVER Java, IDG DVD
● RDBMS DVD
● RDBMS klient DVD
● RDBM Patches DVD
9.4.SAP SYSTÉMOVÉ KOPIE A MIGRACE

SAP note: 89188, FAQ 547314.
[SAP SMP]: service.sap.com/systemcopy, service.sap.com/osdbmigration,
service.sap.com/split-mirror a příslušná „System Copy Guide“ uložená na
service.sap.com/instguides/
Systémová kopie je jediný způsob, jak posílit HW či změnit HW, OS či databázi.
V podstatě jsou tři základní procedury179:
● Databázově specifická procedura – offline záloha/recovery za asistence SAPinst.
● Standard System Copy : Databázově nezávislá R3LOAD procedura – pomocí R3load
(či Jload) za asistence SAPinst čí R3SETUP u SAP Basis 4.6D.
● Přímé kopírování datových souborů – R3COPY procedura, pokud je toto možné.
Pro řízení load a unload procesu je možno použít nástroj Migration Monitor.
Obecný postup ma tyto kroky:
● Příprava
● Systémová kopie
176
Z této řady programů můžeme uvést např. R3szchk, který určuje tabulky s rozdílnou velikosti během importu.
177
Na UNIXu to bude vyžadovat nastavení proměnné: „export SAPINST_JRE_HOME=/usr/lib/java/jre“.
178
V prostředí UNIXu ./startInstGui.sh -host <host_name>.
179
Viz https://www.sdn.sap.com/irj/sdn/thread?messageID=2861185#2861185, http://www.sap-
img.com/basis/post-installation-steps-for-ecc-5.htm a https://www.sdn.sap.com/irj/sdn/message?
messageID=3479736.
82/137
● Následné aktivity
Při systémové kopii se může provézt Unicode konverze.
Dnešní složité systémové landscape často vyžadují SAP System landscape Copy180.
Pokud se provede systémová kopie produktivního systému, je třeba si dát pozor na vazby na
ostatní produktivní systémy a zastavit všechny související joby a upravit RFC spojení a
provede konverze logických jmen pomocí transakce BDLS. Jinak hrozí problémy na
ostatních produktivních systémech, protože budou přijímat chybné požadavky či data při
testech a mohou se poškodit. Ke kontrole a nastavení můžou sloužit pomocné programy
vyvinuté k danému aplikačnímu rozhraní.
Přehled kroků po kopii databáze (viz také konfigurace po instalaci systému:
● Transakce R10, R04
● Založíme instanci, upravíme profily.
● Transakce SE06
● Vybereme „Database copy or migration option“.
● Stiskneme „Post-installation Processing“ tlačítko.
● Změníme originály z PRD na QAS.
● Smažeme TMS konfigurace.
● Ponecháme staré transportní cesty.
● Popřípadě nastavíme po volbě „System Change Option“ rozsah možných
modifikací systému.
● Transakce STMS v klientu 000
● Vytvoříme a konfigurujeme transportní systém.
● Transakce SPAD
● Přiřadíme tiskárny novému spool serveru.
● Transakce SM59
● Upravíme RFC spojení tak, aby nevznikl chybný přenos do jiných produktivních
systémů.
● Transakce BDLS
● Provedeme konverzi logických systémových jmen dle SAP Note 121163.
● Transakce SALE
● Upravíme logická jména systémů.
9.4.1.SAP HOMOGENNÍ SYSTÉMOVÁ KOPIE

SAP note: 389530.
Používají se nástroje vhodné pro zvolenou proceduru kopie, které umí zacházet z danou verzí
SAP systému či DB: R3setup čí nověji SAPinst, R3load, R3copy, backup.
SAP systémová kopie je duplikace SAP systému, kdy je možné některé parametry změnit při
kopírování. Instance je znovu nainstalovaná, ale databáze je kopie zdrojového systému.
Začíná se od testovacího, pokud je důvodem vyrovnání systémů kvůli vývoji.
Pro velké systémy se mohou, pokud to podporuje, používat další řešení, které podstatně
zkracují dobu odstavení systému. Odkazy jsou uvedeny v kapitole „2.12“.
O R3COPY proceduře u Oracle pod NT viz. SAP Note 147243.
Příklad z praxe:
Při kopii Oracle 10g z 32-bit na 64-bit NT se oproti popisu ve výše uvedené SAP note muselo provézt kopie datových souborů bez TEMP,
který se potom vytvoří např. připraveným skriptem. Při nastavení autorizace OPS$ se použily SAP note 50088 a 400241. Objevovali se
chyby „ORA-06544: PL/SQL: internal error, arguments“ při jakémkoliv požadovaném kroku dle příručky v Oracle. Musí se při migraci DB
na 64-bit platformu provést konverze PL/SQL objektů scriptem181 utlirp. Toto není popsáno v upgrade guide pro Oracle. Potom další skripty
fungují. Dodatečně jsem tuto informaci našel v „Installation Guide: Homogeneous and Heterogeneous System Copy for SAP Systems Based
180
SAP note 885343. Také hlavně Best Practice for Solution Management: SAP System Landscape Copy for SAP
NetWeaver and mySAP Solutions ze Solution Manageru.
181
Odkaz: http://ora.seiler.us/2007/03/fixing-32-to-64-bit-migration-with.html.
83/137
on SAP Web Application Server ABAP 6.40 SR1“.
9.4.2.SAP HETEROGENNÍ SYSTÉMOVÁ KOPIE

SAP note: 82478.
Pokud se mění i OS – OS migrace nebo DB – DB migrace, popřípadě OS i DB – OS/DB
migrace, používá se jiný, podobný postup, tzv. heterogenní systémová kopie. Jo možné použít
pouze databázově nezávislou proceduru.
Nověji se provádí nástrojem SAPinst a postup se tak již neliší, jestli se provádí homogenní čí
heterogenní systémová kopie. Je potřeba migrační klíč.
9.5.ADD-ON
Add-on je mySAP.com komponenta, která se instaluje do jiné mySAP.com komponenty
pomocí transakce SAINT. Nová verze SAINT se instaluje spolu s transakci SPAM. Obsluha
je podobná jaku u SPAM, pouze se nedefinuje fronta. Po načtení add-on se fronta vytvoří
sama. Podrobněji o použití transakce SPAM je uvedeno v kapitole „10“.
Konflikty mezi ABAP Support Packages a Add-ons řeší tzv. „Conflict Resolution
Transport“ – CRT, která se vkládají do importní fronty v transakci SPAM či SAINT, pokud
se objeví hlášení, že fronta je nekonzistentní.
Konflikt nastává v případě, že nějaký Add-On např. <AO> změní nějaký jiný objekt <OBJ>.
Pokud tento objekt je modifikován příslušným ABAP SP <SP>, pak CRT <AO> musí objekt
<OBJ> znovu vyrovnat. O CRT více SAP note 53902. CRT se u novějších verzí transakce
SPAM automaticky přidají ve frontě tam, kam mají, za podmínky, že byly načteny všechny
potřebné balíčky.
Ke strategii viz kapitolu „10.4“.
Po instalaci jazyka provedeme doplněk jazyka např. anglickými texty v transakci SMLT.
9.6.SWITCH FRAMEWORK
SAP Library:
▪ "Switch Framework"
SAP note: 877008.

Od NW 2004s je k dispozici Switch Framework, který umožňuje další možnost rozšiřování
systému. K Add-Ons se přidávají různá průmyslová řešení (Industry Solutions) a
průmyslová a podnikavá rozšíření (Industry and Enterprise Extension) Např. v ECC 6.0
tato rozšíření nahrazují většinu stávajících ADD-Ons.
Tato řešení představují tzv. „business function set“, která jsou tvořena různými „business
function“. Dále existuje repository objekt zvaný „switch“. Jeden „switch“ může zapínat více
„business function“. Zapnutím se aktivují tzv. „Switchable Units“, což jsou objekty jako
package, append struktury, view, include a další.
Zapnutí „business function“ se provádí v transakci SFW5.
9.7.JAZYKOVÁ PODPORA
Transakce: SMLT, SNLS.
Dokumentace: např.: „Supported Languages and Codes in Non–Unicode Systems“.
SAP Library:
▪ „Language Transport (BC-CTS-LAN)“ v „Change and Transport System (BC-CTS)“ [SAP BC].
▪ „Language Transport (BC-CTS-LAN)“ [SAP NW2004].
SAP note: FAQ 18601, 676714.

SAP doporučuje výhradně používat řešení na základě UNICODE. Přesto se mohou instalovat
non–unicode systémy:
84/137
●Single Code Page systém. Např. 0 ISO8859-1, ISO8859-2, všechny jazyky musí mít
stejnou kódovou stránku. Ještě existují tzv. zákaznické a korespondenční jazyky182
● Blanded Code Page systém. Nové instalace nepodporují. Tyto 2–bytové kódové
stránky obsahují znaky ze dvou či více kódových stránek.
183
● Multi-data multi-processing MDMP systém. Kódová stránka užitá na aplikačním
serveru je vybírána dynamicky podle nastavení přihlášeného uživatele či na úrovni
ABAP programu. Nelze na jedné obrazovce požívat současně dvě kódové stránky.
Nevýhodou tohoto řešení je, že při čtení dat je třeba vědět, jaké schéma bylo použito
při uložení záznamu.
Vlastní instalace probíhá obecně takto:
● Vybereme jazyk a rozšiřující jazyky pro budoucí použití a popřípadě zjistíme locales
pro existující hardware
184
● Provedeme konfiguraci dle SAP note 42305 programem RSCPINST , kdy nastavíme
jazyk a stát. Program při simulaci určí i hodnotu parametru zsca/installed_languages,
kterou potom ručně nastavíme. Nastavíme i parametr install/codepage/appl_server na
příslušnou kódovou stránku.
● V transakci SMLT provedeme „Classify Language“.
● V transakci SMLT provedeme import příslušného jazyka.
● V transakci SMLT provedeme „Supplement Language“ nejlépe z EN. Je to proto, že
jedině EN a DE texty jsou úplné a pokud text chybí v importovaném jazyce, použije
se příslušný doplněk.
9.8.LICENCE
SAP Library:
▪ „SAP License (BC-CST-SL)“ [SAP NW2004].
Licence se získává v [SAP SMP] service.sap.com/licensekeys/ nebo v OSS. Pokud nechceme

nový klíč, tak u příslušného klíče vybereme „Change“ a uvedeme důvod změny. Po získání
licence se instaluje v transakci SLICENSE nebo příkazem saplicense[.exe], pokud se např.
nemůžeme přihlásit do systému. Je potřeba SID, HW klíč, licenční klíč a číslo instalace.
9.9.RŮZNÉ ZKUŠENOSTI Z INSTALACE

Obecně se zdá, že při instalaci pod linuxem se vyskytuje mnoho problému jako problém s
vhodnou verzí JRE, problémy se sdílenými knihovnami typu, že se nainstalují 32 bitové verze
místo 64 bitových apod.
Příklad z praxe:
Některé chyby, které vznikly při instalaci systému, vyvolávají „záhadné“ krátké dumpy. Např. po instalaci mySAP ERP 2005 pod SUSE 9 a
Oracle 9 se vyskytovaly časté krátké dumpy DBIF_RSQL_INVALID_REQUEST při přístupu do clusteru185 DOKTL, které např.
zabraňovaly pokračování instalace jazykové podpory či prohlížení helpů a podobně.
V trace file dialogových procesů při zapnuté trace level 2 se objevila souvislost z IP adresou serveru:
dbmyclu : c2_init (9.3535): got symbolic IP address only for host.(127.0.0.1).
dbmyclu : c2_init (9.3540): SAPLOCALHOST is phasau01.
dbmyclu : db_rclu2 (9.2711): failed to initialize (rc = 2).
SAP* 40683 ONLINE DBIF_RSQL_INVALID_REQUEST rlv=running
Přesně tento záznam nebyl nalezen ani na internetu ani SAP note ani v SDN. Podobné v dbmyclu odkazovali na problém s adresou. ping
<host> vrátil 127.0.0.1. Chyba byla v /etc/hosts kde nebyla uvedena správná adresa pro 127.0.0.1.
182
Customer/Correspondence Languages, SAP note 112065 a 302063.
183
Single Code Page System poznáme od MDMP Systému tím, že u MDMP systému tabulka TCPDB obsahuje
nejméně dva záznamy.
184
Též v transakci SMLT v „NLS installation tool“ v menu „Goto“ – „Others Tools“.
185
Clustery v DN můžeme zkontrolovat programem R3check.
85/137
9.9.1.LINUX SUSE 64BIT, ORACLE 9.2

● Musí být nainstalované vývojové prostředí gcc, glibc-dev-32.
● V /etc/services se okomentují řádky s porty používanými systémem SAP.
● Před spuštěním SAPinst nastavíme proměnnou
SAINST_JRE_HOME=/usr/lib/java/jre, pokud chceme grafické rozhraní přímo na
serveru.
● Při instalaci DB instance nastavíme LD_LIBRARY_PATH na hodnotu $
{LD_LIBRARY_PATH}:/oracle/<DBSID>/<RELEASE>/lib:/sapmnt/<DBSID>/exe
(SAPinst popřípadě navede)
● Při instalaci Oracle nastavíme parametr LD_ASSUME_KERNEL na hodnotu 2.4.21
dle návodu SUSE na instalaci Oracle, nastavíme se DISPLAY pro X server a
spustíme /oracle/stage/<RELEASE>/Disk1/SAP skript, který nám SAPinst oznámí.
● Pokud se vyskytuji chyby překladu při instalaci Oracle, tak podrobnosti najdeme v
logu od make v /oracle/<DBSID>/<RELEASE>/install
● Aplikovat SAP note 839624. Jinak při startu nastane problém „ORA-27125: unable to
create shared memory segment“.
● SAPinst se nakonec pokusí spustit instanci SAP, musí se spustit příkaz „echo
1073741824 > /proc/sys/kernel/shmmax “.
9.9.2.PATCHE ORACLE
Informace na metalink.oracle.com: note 187242.1 a 189908.1.
SAP note: 871096 a 938986.
Obecně se patch sety instalují v UNIXu takto:
13)Rozbalí se do adresáře /oracle/stage/<patchsetNR> a prostuduje se přiložený návod.
14)Zastaví se instance SAP a DB a listener (viz kapitola „2.2“).
15)Nastaví se DISPLAY pro X server.
16)Spustí se příslušný installer a do příslušného adresáře se patche nainstalují.
17)V sqlplus se spustí skripty dle návodu.
9.9.3.STRUČNÝ PŘEHLED KROKŮ PO INSTALACI

Krok Nástroje Kapitola
Kontrolní spuštění SAP systému. startsap R3 2.2
stopsap R3
MMC
Kontrolní přihlášení do systému. SAP*, 06071992 v 000 a
066, DDIC, 19920706 v 000.
Vytvoření firemní adresy při vytvoření prvního SU01, 7
administrátora pří vytváření prvního uživatele v klientu. SUCOMP
Kontrola přítomnosti služeb systému. SM50, SM21, 2.1.2
SM28
Instalace SAP licence. SAP Note 94998. SAPLICENS 9.8
E
Konfigurace SAP routeru a SAPNet-Frontend. SAP Note 13.3.2
30289.
Dokončení a kontrola instalace Oracle. Příprava zálohování.
Konfigurace doménového kontroléru TMS: STMS 8.4
86/137
Krok Nástroje Kapitola

Přidání systému do domény, pokud existuje.
Vytvoření transportních cest či vrstev.
Kontrola transportního adresáře a nastavení práv (chmod
771 /usr/sap/trans).
Vytvoření developer package. SE80 17.1
Instalace a nastavení SAP online dokumentace. SR13 19.1
Vytvoření a překopírování profilů. RZ10 5
Konfigurace počtu pracovních procesu (SAP note 9942). RZ04
Vytvoření operačních módů a časového plánu přepínání. RZ03
Vytvoření instance.
Pokud se provede upgrade nebo dodatečná instalace Java
Add-In, pak provedeme vytvoříme operační módy a
provede se import profilů. Zkontroluje se.
Vytvoření logon skupin, pokud třeba. SMLG 7.18
Nastavení standardních jobu. SM36 2.5.1
Instalace tiskárny (tiskáren). SPAD 15
Aktivace a konfigurace audit logu. SM19 7.7
Aktivace nebo deaktivace ITS. SAP note 742048.
Instalace dalšího jazyka a nastavení příslušných parametrů, Report 9.7
jmenovitě parametru zcsa/system_language. RSCPINST
SMLT
Import Support Package do příslušného SP stacku. SPAM 10.4
Instalace ADD-Ons, pokud třeba. SAINT 9.5
Pokud je třeba, aktivují se „bussines function“ SWF5 9.6
Vytvoření klientů. SCC4 12.2
Kopie do vytvořených klientů. SCCL, SCC3 12.6
Připravit uživatele CSMREG pro vložení do CCMS. RZ21 6.3.2.3
Nastavení rozvrhu kontrol a záloh DB DB13
Pokud je třeba, provézt další lokalizace SW komponent a
řešení. Jedná se většinou o transportní požadavky ze
společnosti SAP CR.
Nastavení SAP Support Services dle SAP note 91488. SDCCN 13.5
Nastavení systému jako poskytovatele dat do SLD RZ70 2.1.7.2
Nastavení support service 6.5
Integrace SAP WAS ABAP s NW EP 13.4
Tabulka 3: Postinstalační kroky
87/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 10.PROCES OPRAV APLIKAČNÍHO SERVERU SAP A LICENCE
10.PROCES OPRAV APLIKAČNÍHO SERVERU SAP A LICENCE

SAP Library:
▪ „Changing the SAP Standard (BC)“ schované v „Change and Transport Systém – Overwiev (BC-CTS)“ v „Change and Transport
Systém (BC-CTS)“ [SAP BC].
▪ „SAP Patch Manager (SPAM) (BC-UPG-OCS)“ a „SAP Add-On Installation Tool (SAINT)“ v „Online correction Support (BC-
UPG-OCS)“ v „Upgrade – General (BC-UPG)“ [SAP BC].
▪ „Software Maintenance“ [SAP NW2004].
▪ „Support Package Manager“ [SAP NW2004].
▪ „SAP Add-On Installation Tool“ [SAP NW2004].
▪ „SAP Load Generator“ [SAP NW2004].
SAP dokumenty: pro různé komponenty použijeme „Support Package Stack Guide“, kde
najdeme seznamy SP file a jejich značení a postupy procedur aktualizace komonent.
Transakce:
SAINT Add-On Installation Tool SLICENSE Administer SAP Licence
SGEN SAP Load Generator SMLT Language Transport Utility
SPAM Support Package Manager Česky:
SPAU Display Modified DE Objevte SPAU Zobrazení modifikovaných EU objektů
SPDD Display Modified DDIC Objects SPDD Zobrazení modifikovaných obj.DDIC
SLIC Maintain Licenses SMLT Utilita transportu jazyků
10.1.ÚVOD
Je důležité rozlišovat dva termíny u SAP systémů: SAP kernels a SAP releases. SAP kernel je
kolekce programů a nástrojů, které umožňují vykonávat aplikační logiku. SAP release je
kolekce programů vykonávající vlastní aplikační logiku, většinou napsaných v jazyce ABAP.
Přechod na jinou verzi SAP releases (např. z R/3 4.6C na R/3 Enterprise 4.70) se nazývá
upgrade proces. Do SAP Basis 46D se technologie upgrade nazývá „Repositury Switch
Upgrade“ a od SAP WAS 6.xx „System Switch Upgrade“ (kapitola „11“). Tento proces
většinou „obyčejný“ správce BC rutině nevykonává186 (objedná si např. specialisty). Zato
častěji vykonává opravu SAP kernelu a SAP release záplatami (patches) a o tom pojednává
tato kapitola.
10.2.STAHOVÁNÍ BALÍČKŮ
Stahuje se z :service.sap.com/patches , service.sap.com/sp-stacks, service.sap.com/solman-
mopz .187
Strukturu komponent na SAP Marketplace nebo Maintenance Optimizer je třeba trochu
prozkoumat a pochopit. Přesto je to někdy hledání i když tušíme, kde by to mohlo být.
Nakopírovat do /usr/sap/trans, spustit: „SAPCAR -xvf <hotpack>“188 (nebo rozbalit jinde a
balíčky nakopírovat do /usr/sap/trans/eps/in ručně). Syntaxe příkaz sapcar je podobná jako u
programu tar, pouze před příkazy se dává pomlčka.
Další možností, zvláště pokud se nedostaneme přímo do operačního či file systému, je zvolit v
transakci SPAM možnost načíst balíček z frontendu. Zároveň transakce SPAM nabídne
rozbalení do správného adresáře.
10.3.ABAP KERNEL PATCHES

Získání záplat: Stahuje se v service.sap.com/patches, service.sap.com /sp-stacks.
Pozor! Od 2.4.2007 pro aplikace nad NW2004s a výše bude jediná možnost použít
186
Další informace jsou v service.sap.com/upgrade/ a service.sap.com/upgrade/instguides/ .
187
Odkazy v service.sap.com SAP AG se mohou upravovat a měnit.
188
Pokud nezáleží na pořadí, pak více balíčku v shellu např. rozbalíme takto: ls *SAR | awk '{ print
"/usr/sap/tmp/SAPCAR -xvf", $1}' | sh.
88/137
Maintenance Optimizer v Solution Manager189, který bude muset být spojen s OSS pomocí
VPN nebo SNC.
Základní balíčky190 pro databázové nezávislé soubory jsou nejnovější SAPEXE_<level>.SAR
a pro databázově závislé SAPEXEDB_<level>.SAR a k němu popřípadě přidávat novější,
níže uvedené, balíčky, dokud se neuvolní novější balíčky SAPEXE a SAPEXEDB.
Je třeba si dát pozor na záměnu Unicode a non-Unicode kernelu a také na uvolněné release
databáze k danému kernelu dle příslušných SAP note. Kernel lze zvyšovat bez vlivu na
aplikaci pouze v rámci dame release řady jako např. v 4.X nebo 6.X191.
Pokud jsou novější než poslední SAPEXE*.SAR – vlastní kernel: DW_<level>.CAR,
ENQ_<level>.CAR a pak přednostně: R3TRANS_<level>.CAR, TP_<level>.CAR,
a než SAPEXEDB*.SAR: součást vlastního kernelu: LIB_DBSL*<rel_db>_<level>*.CAR a
další nástroje jako R3LOAD_<level>.CAR a ty, které nejsou součástí SAPEXEDB:
DBATL_<level>.CAR a R3SETU_<level>.CAR (pozor na to).
Postup pro OS WinNT:

1) Zazálohujeme adresář \usr\sap\<SID>\SYS\exe\run ([DIR_EXECUTABLE])
2) Přihlásíme se na server jako uživatel <SID>adm do pracovního adresáře [DIR_EX-
ECUTABLE].
Pokud budeme rozbalovat archivy, které nejsou součástí vlastního kernelu a tedy bez
bez nutnosti zastavit instanci aplikačního serveru a service (např. R3trans, tp, brtools),
provedeme jako další krok vlastní aktualizaci.
3) Zastavíme instanci aplikačního serveru, popřípadě zastavíme proces tp či R3trans,
pokud stále běží.
4) Zastavíme SAP service SAP<SID>_<NR>192 (sapstartsrv – po chvilce znovu
automaticky startuje).
5) Pokud potřebujeme, zastavíme saposcol193). Aktualizovat saposcol stačí jen když jsou
problémy. Na HW serveru s několika instancemi aplikačního serveru běží pouze jedna
service saposcol. Je třeba se při tom podívat, odkud startuje a je třeba, aby byla
zastavena i druhá instance, která zabraňuje jeho přepsání. Otestuje se příkazem
„saposcol -x“.194
6) Provedeme aktualizaci kernelu, saposcol195 (pokud je třeba) a dalších komponent
pokud je třeba (tp, R3trans, dba, dblib) rozbalením příslušných balíčků *.CAR nebo
*.SAR do výše uvedeného adresáře [DIR_EXECUTABLE].
U balíčků SAPEXE_<level>.SAR je třeba si dát pozor na rozbalení souboru sapcar196
a proto je třeba tento balíček rozbalovat programem sapcar umístěným jinde než v
[DIR_EXECUTABLE]. Nebo můžeme rozbalit v temporary adresáři programem
sapcar.
Pokud nerozbalujeme vlastní kernel, zde končíme, popřípadě zkusíme transportní
systém.
7) Pokud je třeba197, nastartujeme saposcol.
189
Kolektivní SAP note 1024932.
190
Viz. SAP note o kernel patches 19466 a o instalaci nového kernelu 4.6D SAP note 318846 a kernel 6.40 SAP
note 664679. O EX2 kernelu pro 46D a 640 SAP note 1106096.
191
Sap library: Downward-Compatible Kernel (AS-ABAP).
192
193
Toto není kritické, stačí jen při problémech. Vyskytl se problém po instalaci nové verze s pamětí.
194
Pokud v OS typu WinNT se vyskytují problémy a nový saposcol nemůže alokovat sdílenou paměť, pak
může pomoci aplikace hotfixů OS.
195
Viz SAP note 19227 (Open newest saposcol). V rozporu s touto note jsem zažil, že nové verze saposcol
nestartuji! Nemohou vytvořit sdílenou paměť.
196
Rozbalování se nedokončí.
197
Na některých systémech, kde se musela zastavit service saprouter, se také opět nastartuje.
89/137
8) Nastartujeme sapstartsrv198 (service SAP<SID>_<NR>). Pokud se během instalace

rozběhl, zkontrolujeme, že se sapstartsrv skutečně rozbalil. Jinak proces musíme
zastavit a soubor znovu rozbalit.
9) Nastartujeme instanci aplikačního serveru. Pokud je na serveru více instancí
aplikačního serveru, je třeba si dát pozor na automatické spuštění sapstartserv druhé
instance.
10)Zkusíme transportní systém: např. spustíme „R3trans.exe –d“ Další způsoby jsou
uvedeny v kapitole „8.3“ a „2.2.5“.
11)Pokud se instaloval nový release kernelu, provedeme regeneraci199 všech existujících
loadů (přeložených ABAP programů) pomocí transakce SGEN.
12)Uvedeme změnu v nastavení serverů na OSS.
Postup pro UNIX:
1) Zazálohujeme adresář /usr/sap/<SID>/SYS/exe/run ([DIR_EXECUTABLE]) přih-
lášeni jako root v adresáři [DIR_EXECUTABLE] např. pomocí příkazu „cp -p *
<backup_directory>“.
2) Stále přihlášeni jako root překopírujeme program SAPCAR např. do /usr/sap/tmp a v
temporary adresáři s balíčky jako <SID>adm ve vhodném pořadí rozbalíme balíčky.
3) Jako <SID>adm a zastavíme instanci SAP příkazem „stopsap R3“ a pokud třeba
saposcol příkazem „./saposcol -k“. Zastavíme popřípadě proces tp či R3trans, pokud
stále běží.
4) Nakopírujeme nebo přesuneme pod uživatelem root příkazem „cp
* /usr/sap/<SID>/SYS/exe/run“ (bez parametrů) rozbalený obsah do adresáře
[DIR_EXECUTABLE]. V některých OS je nutné zaregistrovat knihovny nebo smazat
neužívané moduly200. Pokud archiv rozbalíme přímo v adresáři
[DIR_EXECUTABLE], pak oprávnění nastavíme spuštěním skriptu s právy root201
„./saproot.sh <SID>“.
5) Přihlásíme se jako <SID>adm a spustíme instanci SAP příkazem „startsap R3“.
6) Pokud se instaloval nový release kernelu, provedeme regeneraci všech existujících
loadů pomocí transakce SGEN.
7) Uvedeme změnu v nastavení serverů na OSS.
10.4.ABAP SUPPORT PACKAGES OBECNĚ

Architekturu popisuje Roland Hamm v prezentaci „The Upgrade Process (Most Important
Phases During the 4.6 Upgrade)202“. Proces „záplatování“ je přibližně podmnožinou upgrade
SAP release.
Transakce: SPAM, SPUA, SPDD, SGEN.
Typy balíčků203 jsou uvedeny v SAP Library.
Viz také service.sap.com/noteassistant.
SAP note 556962 chybové scénáře 556972.
Transakce SPAM (SAP Patch Manager)204 .
Důležité zásady:
198
O problémech service SAPu SAP note 82751.
199
Vlastní generování loadů provádí paralelně pracovní procesy typu DIA. Je lepší, když je těchto procesů více.
200
Např. v AIX příkazem slibclean(5).
201
Přihlášení jako <sid>adm provedeme pro IBM DB2 UDB for UNIX příkaz „su root“ a pro ostatní DB „su -
root“.
202
Uložené na CD „ValuSAP Edition 2 – English Documents“, materiál number 50040910, souboru
„\AsapEng\Acclr8rs\06_Upgrade_process_important_phases.zip“.
203
SAP note 97621 OCS Info: Online Correction Support (OCS).
204
SAP note 97620.
90/137
● ! Přečíst si SAP notes! Důležitá SAP note „OCS: Known problems...“ ( např.
173814 pro 4.6, 400280 pro 6.10, 782140 pro 6.20, 672651 pro 6.40, 822379 pro
7.00), kterou je nutné vždy prostudovat.
● Přehled důležitých SAP note je v 97620.
● Problémy v SAP note: 119738. Zkontrolovat verzi SPAM a popřípadě
aktualizovat!
● Provést upgrade jádra SAPu (viz kapitola „10.3“).
● Zkontrolujeme neuvolněné TP požadavky a pokud je třeba, uvolníme je nebo
necháme vývojáři uvolnit.
● ABAP Patches na rozdíl od Java patches nejsou kumulativní, musí se importovat
ve správném pořadí a žádný se nesmí vynechat.
● Pokud chceme importovat na pozadí, systém by měl mít minimálně 3 pracovní
procesy typu BTC.
● Neignorovat chyby!
Využívají se programy tp a R3trans a o jejich činnosti se obecně zmiňuje kapitola „8.3“.

V transportním adresáři /usr/sap/trans/tmp lze sledovat205 velikost logů.
Od určité doby vývoje se import balíčků jako SAP_APPL neprovádí často (např. jednou za
rok), aby se nepřepisovaly objekty standardu, které změnili konzultanti na základě požadavků
provozovatele.
Ke strategii je uvolněna SAP note 432027. Pokud provádíme aktualizaci SP, tak asi nejlépe
takto:
1) Řídíme se pomocí SP stacku. Stáhneme všechny potřebné SP a Add-Ons a načteme je
na server. Od 2.4.2007 pro aplikace nad NW2004s a výše bude jediná možnost použít
pro stahování Maintenance Optimizer v Solution Manager.
2) Po nastudování SAP notes určíme pořadí instalací a upgrade Add-Ons.
3) Potom zkusíme vypočítat fronty a zjistit jaké SP ještě chybí a ty načíst do systému.
4) Importovat začneme od „nejspeciálnějších“ Add-Ons a SP, aby se ve vhodném pořadí
importovaly „obecnější“ SP v kombinaci s CRT „speciálnějších“ Add-Ons a SP.
Balíčky SAP_BASIS SP a SAP_ABA SP (např. SAPKB46Cnn a SAPKA46Cnn) se importují
např. jednou za půl roku nebo při problémech. Nutná spolupráce s konzultanty při
vyrovnávání objektů.
Nejvíce se zvětšuji tyto tablespaces: ES46C, STAB, BTAB, POOL a DDIC.
Postup aktualizace:
1) Stáhneme z service.sap.com nebo pomocí Maintenance Optimizer balíčky příslušného
typu, např. SAPKB46Cnn, SAPKA46Cnn, SAPHB46Cnn a SAPKE46Cnn. Ve výběru
balíčků nám pomůže stack k příslušné komponentě na service.sap.com. O strategii
více v odstavci nad tímto.
Např. rozbalíme všechny potřebné balíčky pokud možno pro všechny komponenty a
CRT daného SP zásobníku a obsah nakopírujeme do usr\sap\trans\eps\in. Více v
kapitole „10.2“.
2) Zkontrolujeme a popřípadě aktualizujeme kernel, programy R3trans a tp. Více v
kapitole „10.3“.
3) Přihlásíme se v EN do klienta 000.
4) Zkontrolujeme nastavení transakce SPAM („Extra Settings“) a verzi a popřípadě
importujeme a nainstalujeme novou verzi SPAMu („Support Package – Load
205
Pokud se do logu díváme v okamžiku, kdy systém ho potřebuje přejmenovat či smazat např. příkazem „tail –
f“, proces importu se později zastaví a oznámí, že nastala chyby TP_FAILURE. Import spustíme znovu.
91/137
packages“ a potom „Import SPAM/SAINT Update“) . Můžeme najít vyhledáním SP

dle řetězce „SPAM/SAINT“ ve vyhledávači balíčků.
5) Zamkneme uživatele: např. tp locksys <SID> nebo import provádíme, když nikdo
není přihlášen.
6) Pomocí SAP note „OCS: Knows problems...“ určíme fronty. Dáme dohromady SP,
která musí být spolu a ty které opravují předchozí. Zohledníme i velikost fronty, aby
nebyla moc velká. Jsou špatné zkušenosti, pokud se importuji více SP, protože se
vyskytly problémy s přepočítáním v následujícím kroku.
7) Načteme balíčky pomocí transakce SPAM balíček(y): v menu „Support Package –
Load packages – From application server“.206
8) Definujeme frontu stisknutím tlačítka „Display/define“. Požadované SP i CRT by se
měly automaticky načíst, pokud vybereme komponentu mající jako předpoklad SP jiné
komponenty. Více o CRT v kapitole „9.5“.
Pokud se načtení do fronty nepovede, provedeme přepočítání balíčku a zobrazení logu,
jde jsou přehledně ukázány závislosti a balíčky a CRT, která ještě musíme přednostně
importovat. Možno načítat i SP pro více komponent a vždy pro kontrolu frontu
přepočítáme.
9) Tlačítkem Display/define vybereme SP, stiskneme „autíčko“ nebo v menu „import
queue“ a pokud rozumíme obsahu SAP notes, spustíme import fronty. Je možno
před vlastním importem spustit import v „test scénáři“ („Extra Settings“). Je vhodné
spustit import na pozadí tlačítkem „Start options“ tak, aby první krok (Preparation) se
provedl v popředí a zbytek jako job.
10)Zkontrolujeme logy pokud se vyskytnou chyby, prostudujeme SAP note a problém
vyřešíme. Případné problémy analyzujeme či vyřešíme a znovu frontu importujeme.
11)Když je třeba, vyrovnají se objekty v transakcích SPDD nebo SPAU. Více o tom
v kapitole „10.9“. Po vyrovnání objektu v transakci SPAM nebo SAINT
odsouhlasíme, že objekty jsou vyrovnané v menu Goto -> Status -> Installation Queue
nebo Queue.
12)Při úspěšném dokončení potvrdíme v menu „Support Package – Confirm“.
13)Po všech transportech spustíme transakci SGEN a vybereme:
„Regenaration of existing loads“ a „Continue“ a potom „only generate objects with
invalid loads“, spustíme, a obnovíme obrazovku a naplánujeme job207.
14) Pokud je třeba a vše potřebné je naimportováno, provedou se další kroky uváděné v
SAP note. Týká se klientově závislých objektů, hlavně tabulek typu C.
15)Po změně Support Packages doporučuji změnu uvést v nastavení serverů na OSS,
aktualizujeme provozní příručku a uložíme soubory vygenerované v transakci SPAU
(viz bod 2. postupu).
Shrnutí postupu importu na další systémy (na testovací S2 ) z vývojového S1:
1) S1: provedeme standardní import a vyrovnání, uvolní se transportní požadavek TrP.
2) S2: v transakci SPAU rozbalíme a vyexportujeme strom do objektů txt nebo xml
(html) dle poznámky 94) souboru pro kontrolu, že je to stejné jako na S1.
3) S2: v transakci SPAU objekty, která nejsou v TrP z S1 zkontrolujeme a vyresetujeme
do originálu pokud je tomu tak a zaznamenáme kvůli importu do produktivního
systému.
4) S2: v transakci SPAU si ostatních objektů nevšímáme, vrátíme se do SPAM.
5) S2: v transakci SPAM dokončíme import balíčků a provedeme confirm.
206
Pokud ale balíček nechceme dále importovat, smažeme je ve SPAMU v menu: „Environment -> Electronic
Parcel Service -> Goto -> Inbox“.
207
Viz poznámka 199.
92/137
6) S1: v transakci STMS provedeme import TrP do S2.

7) S2: otestujeme úpravy standardu z TrP a případné problémy opravíme.
8) Podobně se provede import do produktivního systému S3 s následným importem TrP
vzniklých při odstraňování problému při testování. Doporučuji při importu zamknout
účty.
Příklad z praxe:
Řešení problému při importu SW komponenty EA-FINSERV 600 v ECC 6.00, fronty od SAPKGPFD04 do SAPKGPFD07 (nebyla to chyba
těchto balíčků, asi se toto mohlo stát i u jiných). Na jiném systému ECC 6.00 import této fronty proběhl dobře. Ale zde se import zastavil ve
fázi XPRA_EXECUTION. Poslední akce bylo spuštění metody RSAQ_AQSG_AFTER_IMPORT v SAPKGPFD04. Systém nic
nevykonával, příslušný pracovní proces BTC čekal na RFC spojení, které jej spojovalo s příslušným procesem tp. Proces tp, jak se dalo
ověřit později v trace file kontroloval tabulku TRBAT s obsahem:
HEADER R R 20070119184444
SAPKGPFD05 R 8888 20070119184500 ALL 18444400 :D:T:S:tmp:F:SAPRGPFD05.S85
SAPKGPFD06 R 9999 00000000000002 ALL :D:T:S:tmp:F:SAPRGPFD06.S85
SAPKGPFD07 R 9999 00000000000003 ALL :D:T:S:tmp:F:SAPRGPFD07.S85.
Obsah této tabulka i obsah tabulka TRJOB neměnil ani po přerušení RFC spojeni (proces tp se nepřerušil) ani po zabití procesu tp.
Importovací job byl sice ukončen, ale v logu importu se neobjevila chyba. Pokud se import spustil znovu, dostalo se to do stejného stavu.
Hledání v SAP notes nepomohlo a z OSS se asi 8 dní neozvali. S vědomím,že se systém bude muset obnovit ze zálohy do posledního
uspokojivého stavu jsem zkusil sáhnout „hlouběji“ do vlastního importu.
Pokusy se znalostí principu mechanismu importu, který je trochu popsán v SAP Library, vedly přibližně k tomuto postupu:
Při vypnutém importovacím jobu jsem nastavil v tabulce TRBAT hodnotu pole RETCODE řádky pro SAPKGPFD05 z 8888 (což znamená
stav zpracování) na 0012 (nějak chyby transportu) a pole TIMESTMP pro další dva balíčky jsem nastavil na 00000000000001 a
00000000000002, což vyjadřuje pořadí dalšího zpracování. Zároveň se musí smazat řádek v tabulce TRJOB, protože jinak dispatcher
RDDIMPDP ihned skončí v domnění, že už nějaký job na tom pracuje. Pokud tento dispatcher - job ani po opakovaném spuštění importu
nenastartuje, spustíme v transakci SM64 příslušnou událost. Import se rozběhl a provedla se operace nad SAPKGPFD06 a SAPKGPFD07,
ale SAPKGPFD05 stále vzdoroval. Tentokráte už o chybě bylo v importním logu. Příslušný program v jobu byl ukončován signálem OS
(Linux). Po několika pokusech jsem zkusil dokončit import v popředí a hned na první pokus se import fronty ukončil a stačilo provést
Confirm.
Zřejmě došlo k nějaké neopakovatelné souhře, která způsobila tento problém a následným ručním zásahem do mechanismu importu se něco
narušilo, že import nebylo možné ukončit na pozadí. Ale výsledek byl nakonec uspokojivý.
10.5.ABAP SUPPORT PACKAGES HR A HRCZ

Aplikační area: xx-csc-cz-hr.
[SAP SMP] service.sap.com/hrsp, service.sap.com/hrcz
HR-CE je v R/3 4.6C HR (Human Resource) country verze pro ČR, dále se od R/3 4.70 řeší
jako Add-On HR-CEE. Legislativní změny se instalují pomoci tzv. LCP CE208.
Aktualizace těchto balíčků mají některé zvláštnosti související s legislativou zasahující do
modulu HR. Proto je import vlastních SP obtížnější, protože národní specifika zasahují i do
standardních objektu.
Pří importu vlastních balíčku SAP_HR se postupuje stejně jako v kapitole „10.4“ s tím
rozdílem, že se balíčky a LCP CE importuji s ohledem k SAP note 539595 a určeným
způsobem importují CRT209 transportní požadavky , které získáme na sapserv, popřípadě se
provádí další operace jako spuštění různých programu210 apod. dle příslušných SAP notes211.
Import se musí sladit s instalací LCP CE. V sekvencích mezi CRT se zřejmě HSP a LCP
zřejmě neovlivňuji a mohou se zřejmě importovat nezávisle na sobě.
Je třeba postupovat opatrně při importu SP HR, aby se neimportoval nějaký navíc, který ještě
není ošetřen či vyzkoušen v HR-CE.
Nejvíce se zvětšuji tyto tablespaces: ES46C, STAB, BTAB, POOL a DDIC.
Importu HSP a HR-CEE provedeme dle SAP note 572252 (přehled), 551688 k importu HSP,
524948 k importu212 HR-CEE (nahrazuje dřívější LCP CE) a známé problémy importu HR-
CEE SAP note 737613.
208
Legal Change Patches CE (viz SAP note 86241).
209
210
Zvláště programy RPU12W0C, RPU12W0S pro platové typy nebo RPUHSPT0.
211
Hledáme SAP note pomocí fráze „LCP CE [nn]“ nebo „LCP CZ PS [nn]“.
212
Zvláště programy RPU12W0C, RPU12W0S pro platové typy nebo RPUHSPT0 a problém s importem tabulek
typu C.
93/137
U 4.70 je třeba být opatrní u HR-CEE a kontrolovat frontu dle SAP note, transakce SPAM jí
nevypočte dobře.
Pozor na problém importu tabulek typu C. Musí se potom importovat bez CRT do
nenulových klientu buď transakci SCC1 nebo lépe STMS213. V druhém případě je třeba
příslušné objekty importovat ručně za pomoci programu RPULCP00 a hlavně za pomoci
odborníka na HR, bez kterého toto většinou nezvládneme.
10.6.AKTUALIZACE SP V CRM A DALŠÍCH PRODUKTECH

Tyto aktualizace se provádí podobně jak je popsáno v kapitole „10.4“. V určitých případech
jako např. v CRM transakce SPAM vyžaduje použití modifikace transakce SPAM a to
transakce SP_MANAGER, která se spustí z menu „Enviroment....“.
10.7.SAP NOTE CORRECTIONS

SAP note: 875986.
SAP note korekce se používá k opravě jednotlivých chyb v ABAP prostředí. Implementaci
korektur práci ulehčuje „Note Assistant“, transakce SNOTE. Příslušnou SAP note stáhneme
(pokud systém nemá přímý přístup do SAP network) a v transakci SNOTE načteme. Pokud
tato transakce povolí import a jsme si jisti, že importovat potřebujeme a přečetli jsme si SAP
note, zdali není třeba ještě něco udělat, můžeme aplikovat korekci. V případě potřeby budeme
vyzváni k načtení dalších SAP note, které jsou potřebné k aplikaci korektury.
Registrace objektů a vývojářů se provádí přes [SAP SMP] nebo service.sap.com/sscr/.
10.8.ZAMČENÉ OBJEKTY A OBJEKTY V TRP

Zamčené objekty hledáme v tabulce TLOCK, pole OBJECT (např. FUGR) a pole HIKEY
(např. FM*). Zde najdeme i TP, ve kterém jsou uloženy. Jinak objekty v TrP hledáme pomocí
transakce SE10 v menu „Skok“.
10.9.VYROVNÁNÍ OBJEKTŮ
Transakce: SPDD, SPAU.
SAP note 546801.
Modifikace programů jsou v tabulce SMODILOG.
Na vývojovém systému konzultanti v transakci SPAM (menu „Extras –> Adjust
Modifikation“) vyrovnají objekty v transakci SPDD (pro ABAP Dictionary Objecte) a
v transakci SPUA (pro R/3 Repository Objects).
Transakci SPDD by transakce SPAM neměla volat214, pokud se dobře implementovaly změny
„slovníkových objektů“215.
Případné změny standardu budou konzultanti ukládat do jednoho (nebo dvou) TP.
Import SP v transakci SPAM216 se dokončí s tím, že se tyto transportní požadavky importují
do dalších systémů po importu SP a potvrzení „Confirm“ fronty SP.
Pokus se provádí velká série importů SP, pak ve SPAU rozbalíme strom a seznam všech
objektu a vyexportujeme ho v txt a xml nebo html formátu217 a vyrovnání se provede po
posledním importu SP.
213
Pokud jsme při importu smazali datové soubory TP, pak může být problém je získat, protože je generuje
transakce SPAM při importy pomocí vlastního funkčního modulu. Je možné zkusit získat je z jiného systému a
pokud na něm je možno vytvořit frontu, pak provedením importu v test scénáři příslušné TP vygenerujeme.
214
Je to potom dost velký problém.
215
Hlavně rozšiřování tabulek by se mělo provádět pomocí „include“. Domény možno pouze rozšiřovat.
216
Pokud vyrovnání se provádělo u většího množství objektu a trvalo dlouho v menu „Goto -> Status -> Queue“
a zvolí se „Confirm Adjustment“ a nebo po návratu z transakce SPAU se rovnou provede „Confirm Adjustment“.
217
V menu „List -> Save -> local file“
94/137
10.9.1.MODIFIKACE DICTIONARY OBJEKTŮ

SAP Library:
▪ „Changing the SAP Standard (BC)“ v kapitolách „The Modification Assistant“ a „Upgrade Procedure/R/3 Support
Packages“ [R/3 BC].
▪ „The Modification Assistant“ [SAP NW2004].
10.10.JAVA SUPPORT PACKAGES

SAP Library:
▪ "Software Deployment Manager" v "Development Manual" [SAP NW2004].
▪ „Java Support Package Manager“ [SAP NW2004s]..
Informace o nainstalovaných komponentách najdeme dotázáním na URL:

http://<J2EE_server>:port/sap/monitoring/SystemInfo, kde port je obyčejně 50000 +
NR*1000.
Na rozdíl od ABAP SP jsou Java SP kumulativní, je možno importovat jen poslední SP. Java
SP jsou dodávána ve formátu Software Component Archives (SCA).
Pro WAS 6.20 a 6.40 se používá nástroj SDM a od 7.00 JSPM.
Další informace o SDM najdeme v SAP note: 544244, 544979, 532892. Pro JSPM: 891983.
JSPM: spustíme scriptem ve Windows go.bat a v unixu go z adresářů:
Java standalone installation: <inst-dir>/<sapsid>/JC<instance-no>/j2ee/JSPM/
Java Add-in installation: <inst-dir>/<sapsid>/DVEBMGS<instance-no>/j2ee/JSPM/.
Další podrobnosti nejdeme v „Support Package Stack Guide“ a v SAP note.
JSPM podporuje všechny procedury aplikace SP pro Java: kernel a ostatní soubory na úrovni
OS, vlastních „deployment“ služeb (toto před tím dělal SDM) a všechny instalované Java
usage typy. Další informace o JSPM jsou v centrální SAP note 891983 a o GUI v Unixu
1013976.
Postup:
1) Do adresáře /usr/sap/trans/EPS/in vložíme XML soubor, který získáme na SAP
Support Portal tak, že vybereme příslušný stack NW a vybereme „Save As File“ a v
otevřeném okně s XML obsahem opět vybereme uložení. Jméno souboru se nabídne
samo.
2) Vybereme package type „Single Support Packages“ a do fronty přidáme JSPM a
aktualizujeme (provedeme deploy).
3) Vybereme package type „Support Package Stack“, specifikujeme frontu do fronty a
aktualizujeme je (provedeme deploy). Průběžně řešíme vzniklé problémy.
Jedním z hlavních problém; je nenastavená Java VM. O tom více v kapitole „2.4.13“. Další
časté problémy jsou chyby v Java SP a musí se ručně dle SAP note provézt deploy příslušné
komponenty v určitém pořadí. Někdy JSPM se nedočká restartu a skončí a hlásí, že potřebuje
nastartovat J2EE server.
10.10.1.PATCHES PRO SAP WEB AS JAVA

SAP note: 529088.
Informace o nainstalovaných komponentách najdeme dotázáním na URL:
http://<J2EE_server>:port/sap/monitoring/SystemInfo, kde port je obyčejně 50000 +
NR*1000.
Musíme si stáhnout konkrétní SP soubory: J2EERT<SP>_<PL>.SAR,
SAPINST<SP>_<PL>.SAR, CTRL<DB><SP>_<PL>.SAR a J2EERTOS<SP>_<PL>.SAR.
Pro vlastní instalaci se použije SAPinst.
Další podrobnosti nejdeme v „Support Package Stack Guide“ a v SAP note.
95/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 11.UPGRADE SYSTÉMU
11.UPGRADE SYSTÉMU
[SAP SMP]: service.sap.com/upgrade/ a service.sap.com/ufg
Hlavní zdroj pokynů jsou „Upgrade Master Guides“ a „Upgrade Guides“ a „SAP Upgrade
Roadmap“.
Kurz: Upgrade to ECC 5.0 (my SAP ERP)
SAP Library:
▪ „Upgrade (AS-ABAP)“ [SAP NW2004s].
Upgrade je složitý proces, který vyžaduje projektové řízení a důkladné naplánování. SAP
popisuje doporučené projektové řízení pro upgrade.
Upgrade do systému 6.10 a výše mohou požít novou proceduru zvanou „System Switch
Upgrade“. Tato procedura instaluje instanci cílové verze systému, která se nazývá shadow,
„stínová“. Je paralelně spolu se zdrojovým systémem ve stejné databázi. Tento paralelní
systém obsahuje veškerý software cílové verze a mohou být do ní integrovány cílové Support
Packages, add-ons a zákaznické modifikace. Pomocí této procedury je možné zkrátit čas
odstavení produktivního systému při upgrade na minimum.
Upgrade se začíná na vývojovém systému DEV na kterém se provedou vyrovnání modifikací
a delta customizing. Potom se provedu upgrade QAS a importují se do něj transporty
vyrovnání modifikací a delta customizing. Systém se otestuje a po opravách se provede
upgrade produktivního systému PRD.
Další možností jak snížit čas odstavení systému HA je metoda Customer-Based Upgrade
(CBU). Zde se vlastní upgrade provede na kopii produkce a v několika krocích kopírování
systému, export repository, testovací upgrade a otestování, se provede konečný export
repository, které se použije při vlastním upgrade produkce.
Pro upgrade se používají tato média:
● Upgrade Master DVD
● Upgrade Export DVD
11.1.UPGRADE STRATEGIE
Při upgrade jsem dvě možné strategie podle toho, jak je použit dočasný SAP systém:
● downtime minimized – dočasný systém je použit paralelně k centrální instanci. Tato
strategie vyžaduje větší zdroje (CPU/memory).
● resource minimized - dočasný systém je použit, když centrální instance je mimo
provoz. Tato strategie nevyžaduje další zdroje.
11.2.SYSTÉM SWITCH UPGRADE

Tento proces umožňuje, aby většina časově náročných úkonu při upgrade byla provedena aniž
by se musel odstavit produktivní systém.
Ve schématu DB původního systému se vytvoří vedle původních tabulek tabulky stínové
tabulky původních tabulek s názvy <table>~ či nové tabulky. Provede se nástrojem R3load
kompletní import repository do stínových tabulek a základní import do bázových tabulek.
V shadow systému, který ma vlastní DB schéma, se provedou aliasy a synonyma na stínové
tabulky218 a view na aliasy s názvy původních tabulek. Takže aplikace shadow systému budou
přistupovat místo k tabulkám k view.
218
Např. V Oracle příkazy: connect as sapr3shd: create synonym sapr3shd.“DD03L“ for sapr3.“DD03L~“
connect as sapr3: grant all on sapr3.“DD03L~“ to sapr3shd
connect sa sapr3shd: create view DD90V...as select... from DD90T ...
96/137
11.3.NÁSTROJE PRO UPGRADE

11.3.1.UPGRADE ASSISTANT
Tento nástroj slouží k tomu, aby proces upgrade a jeho monitorování v Upgrade Monitoru
nebyl závislý na frontendu. Navíc proces je možno kontrolovat více uživateli, kteří mohou mít
roli administrátora nebo pozorovatele a je možný vzdálený přístup i přes saprouter.
Upgrade Assistant je JAVA aplikace. Získáme jej při startu PREPARE přímo z CD, který jej
rozbalí do adresáře <Upgrade directory>/ua. Při upgrade se používá jako klient Upgrade
Assistant GUI příkazem „http://<host name>:4239“ nebo na příslušném hostu „java -cp
<upgrade directory>/ua/uagui.jar UaGui“219 (Windows host „java -cp
<UaGuiDir>\uagui.jar UaGui“). Musí běžet server Upgrade Assistant Server, který se
předtím spustí na serveru příkazem „java –cp <upgrade directory>/UA/ua.jar UaServer
[-upgdir <upgrade directory>]“220 pod uživatele <sapsid>adm. Vlastní Upgrade Assistant
spustíme v internet prohlížeči na portu 4241.
Asistent pracuje s R3up nebo SAPup běžící v server módu221.
11.3.2.APPLICATION-SPECIFIC UPGRADE TOOLBOX

SAP note: 623723.
ASU toolbox obsahuje nástroje a rady pro řešení aplikačně závislých problému při upgrade.
11.3.3.PREPARE
SAP note: 556992 (FAQ).
Z DVD se spustí pod uživatelem <sapsid>adm PREPARE nebo PREPARE.BAT. Ten vytvoří
podadresář ua v již připravenu upgrade adresáři.
Potom v druhém shellu nebo okně spustíme upgrade server. V upgrade asistentu spouštíme z
menu „Administrator“ PREPARE. PREPARE je nezbytný krok upgrade a nesmí být
přeskočen. Má malý vliv na provoz produkce. Kontroluje systém, nekompletní importy a
update úlohy atd. Dále vytváří konfiguraci pro upgrade, tedy specifikuje Support Packages,
požadované add-on upgrade média a specifikuje jazyky.
PREPARE startuje SAPup či R3up ve speciálním PREPARE módu.
PREPARE může být opakován jakou celek. Může být restartován222 i resetován. Je rozdělen
do modulů, které mají závislosti a každá může být opakován dokud neproběhne bez chyby.
Moduly jsou rozděleny do fází, které mohou být opakovány tak dlouho, pokud neproběhnou
bez chyby.
Před upgrade stáhneme nejnovější upgrade correction package FIX_<product name>.sar v
service.sap.com/swdc a nejnovější SAPup.
Modul PREPARE Popis činností Poznámky

INPUT Zde se vloží parametry jako: Fáze
● SAP SID, Instance number,..., UCMIG_DECISION:
● host name, …, dotaz, zda se potom
● cesty k profilům,..., bude provádět konverze
● mount points k CD,... Unicode. Ve fáze
ADDON_INFO se
219
Přes saprouter spustíme takto: „java -cp c:\prg\ua\uagui.jar UaGui
-host /H/<místní_saprouter>/H/<vzdálený_saprouter>/H/<ua_server>/S/4241“.
220
Parametr -upg se použije, pokud to zatvrzele hlásí, že není zadám upgrade adresář. další parametry jsou
uvedeny v helpu na disku.
221
Ještě mohou běžet ve scroll módu, v tomto případě se nedoporučuje. PREPARE používá vlastní mod.
222
PREPARE použije příkaz „SAPup reset prepare“.
97/137
Modul PREPARE Popis činností Poznámky

zapisují čísla SAP note
do CHECKS.LOG.
INITIALIZATION ● Kontrola OS a DB verzí
• kontrola volného místa pro IMPORT
• iniciální kontroly: RFC, DB connect,....
IMPORT • Extract start relase dependant data Případné opakování
• kontrola nekompletních importů pouze po kompletním
• TOOLIMPORT: provedením. Jinak je to
• DDIC import, aktivace, distribuce nebezpečné.
• Konverze MVNTABS
• Main import
• import TODIR
• PUTTB příprava.
EXTENSION • Určení add-ons v systému Fáze ADJUSTPRP:
• Upgrade, maintain, delete add-ons? dotaz na transportní
• Určeni zdrojové patch úrovně požadavek pro
• Určení cílové patch level automatické vyrovnání
• Jazyky, které se budou importovat. modifikací, který byl
vytvořen při upgrade
prvního systému.
INTEGRATION • CMD import packages, add-ons
• TODIR-merge packages, add-ons
• DB space usage computations.
INSTALLATION • Dotaz na instanční číslo shadow systému Instalují se adresáře pro
• Dotaz na číslo portu shadow systému kernel, profily,...,
• Instalace adresářů pro kernel, profily, … vytvoří stínové DB
• Vytvoření shadow DB uživatelů. uživatele.
4 x CHECKS Kontroly volného místa, otevřených reparací,
update úloh, Nametab, view, index, upozornění
na velké konverze, aktivace kontrol, XPRA:
Gen Chk, Cnv Chk, Avt Chk a O-Cnv Chk.
MOD_SUPP Volitelná kontrola.
PRE_PROC Volitelná kontrola.
Tabulka 4: Moduly PREPARE
11.3.4.ICNV
Transakce ICNV (Incremental Table Conversion) slouží ke konverzi tabulek tak, aby se čas
nedostupnosti co nejvíce zkrátil. Zobrazí tabulky, které vybral SAPup (či R3up) pro konverzi,
umožňuje vybrat tabulky pro inkrementální konverzi, konvertovat a monitorovat konverzi.
Kroky při inkrementální konverzi tabulek (pro příklad tabulka T1):
▪ Tabulka je vybrána ke konverzi.
▪ Je vytvořena QCMT1 tabulka s novou strukturou.
▪ Tabulka T1 je přejmenovaná na T1_old
98/137
▪ Do tabulky T1_old je přidán sloupec se statusem, zde se v řádce něco změnilo. Toto
pole indikuje, jestli řádka byla už kopírována do QCMT1
▪ Je vytvořen view T1 na starou tabulku. Aplikace k tabulce přistupuje přes tento view.
Změny v této tabulce vyvolávají trigger pro update a delete tabulky a pro zápis do
statusu změny.
▪ Obsah tabulky je s nízkou prioritou kopírován do shadow tabulky QCMT1
▪ QCMT1 je naplňována periodicky.
11.3.5.SAPUP NEBO R3UP

Pokud PREPARE už nehlásí žádný problém, vlastní upgrade se provádí programem R3up
nebo SAPup buď pomocí upgrade asistenta a nebo přímo spuštěním R3up nebo SAPup v
adresáři <upgrade directory>, což může být \usr\sap\put\exe.
V adresáři [DIR_PUT] se nainstaluje kernel a profily shadow systému. Odtud se musí
spouštět a zastavovat shadow systém.
SAPup provádí vlastní upgrade. Seznam všech fází ukáže Upgrade asistent. Popis fází je
vygenerován příkazem „SAPup htmlphl“ v [DIR_PUT]/htdoc při prvním startu PREPARE.
SAPup nečte z databáze a nezapisuje do ní přímo. Používá programy tp223, R3load nebo
spouští pomocí RFC funkční moduly jako uživatel DDIC v klientu 000. Logy R3up.log nebo
R3upchk.log najdeme v [DIR_PUT]/log nebo [DIR_PUT]/tmp. Chybové hlášky logů těchto
programů SAPup ukládá do logu *.ELG. Další logy jsou TP.ECO a další soubory *.ECO.
R3load ukládá logy pro každý data package EX<nnnn>: EX<nnnn>.DPR je import log a
EX<nnnn>.DST je pro statistiku.
Upgrade např. do SAP ECC 5.0 obsahuje zhruba 500 fází.
Pří fázích se jménem jako JOB_ a RUN_ SAPup startuje funkční moduly přes RFC a spouští
joby na pozadí jako uživatel DDIC v klientu 000. Joby kontroluje RFC voláním
SUBST_CHECK_BATCH_JOB.
Fáze se jménem jako TABIM, TABUIMP,VIEWIMPORT,PORT_IMP, TOOLIMP atd. Jsou
klasické importní fáze, tp startuje R3trans, R3trans importuje data. Ve fázích jako DIFFEXP
nebo SHADOW_IMPORT se importuje do sdílených tabulek.
Fáze EU_IMPORT jsou hlavní fáze importu, při kterých je importováno nové repository do
stínových tabulek.
11.3.5.1.VYROVNÁNÍ OBJEKTŮ
V PREPARE ve fáze ADJUSTPRP: dotaz na transportní požadavek pro automatické
vyrovnání modifikací, který byl vytvořen při upgrade prvního systému. Podmínkou je, aby
transportní požadavek vytvořený při vyrovnávání objektů v transakcích SPDD a SPAU nebyl
uzavřeny a byly uzavřeny jen úlohy. Vznikne soubor usr\sap\trans\bin\umodauto.lst a SAPup
si tyto požadavky uvolní sám. Pokud se tak nestane a PREPARE hlásí, že nejsou žádné
transportní požadavky, problém se vyřeší dodatečným vytvořením těchto požadavků a
souboru umodauto.lst příkazy224 (příklad):
SAPup export TA=MPUK900784 TYPE=SPDD LOG=EXP.LOG REL=700
SAPup export TA=MPUK900795 TYPE=SPAU LOG=EXP1.LOG REL=700
223
Proces popsán v kapitole „8.2“.
224
Viz SAP note 68678.
99/137
Fáze Činnosti Poznámka

INITPUT Zde se mohou změnit parametry
zadané v PREPARE.
PATCH_CHK Zkontrolují se všechny Support
Packages, které byly připraveny ve fázi
BIND_PATCH v PREPARE.
ADDONKEY_CHK Dotazy na klíče pro add-ons
INITSUBST Zde se specifikují:
• strategie upgrade
• strategie archivace logů (doporučuje
se pro downtime-minimized strategii
fáze MODPROF-TRANS a pro
resource-minimized EU-IMPORT
nebo před první start shadow
systému v REQSTOPPROD fázi
• počet paralelních procesů na pozadí.
CONFCHK_X Kontrola operačního systému a
databáze.
VIEWCHK1 Zobrazí se konflikty mzi zákaznickými
tabulkami v jmenném prostoru SAP.
REPACHK1 Zobrazí všechny opravy a požadavky
obsahující zamčené objekty SAPu.
JOB_RSVBCHCK2 Pokud existují nedokončené update,
vypíší se.
FREECHK_X Zkontroluje se, zda je dost místa v
podadresáři log v upgradovacím
adresáři.
LOCKEU_PRE V downtime-minimized strategii se
zeptá, zda se Workbench ma zamknout
pro uživatel nyní nebo ve fázi
REPACHK2.
EU_IMPORT fáze Zde se provádí vlastní import
substitution set (objekty DDIC a
repository). Ve fázi EU_IMPORT1 se
program SAPup zastaví a čeká na
uživatelský vstup. Při resource-
minimazed strategii:
• izoluje se centrální instance
• zkontroluje se, zda ostatní servery
jsou shutdown
• provede se spolehlivá záloha DB.
REPACHK2 Zde se zobrazí všechny opravy, které
nejsou uvolněny
CNV_CHK_XT Zde se kontroluje nedokončené
konverze a restart logy.
ADJUSTCHK Pokud je vybráno kopírování
požadavků ve fázi ADJUSTPRP v
PREPARE, jsou nyní modifikace
porovnány.
100/137
START_SHDI_FIRST Poprvé startuje shadow systém. Jeho NR je o

jednu větší, než
u originálního
systému.
ACT_<Rel> V závislosti na výsledku fáze Při downtime-
ADJUSTCHK se musí vyrovnat resource je
modifikace ABAP Dictionary. Během možno se
aktivace objektů, která může probíhat přihlásit z
dlouho a nezapisují se logy a je možné originálního
kontrolovat v transakci SM50, zda systému
běží report RADMASDSC. pomocí RFC
Stručný popis následující akce: spojení
• přihlášení do shadow systému jako SAP_UPGRAD
DDIC uživatel E_SHADOW_
• provedení nastavení v SE06 SYSTEM.
• vytvoření uživatelů v SU01, kteří Objekty se
budou provádět modifikaci neaktivují a
• přihlásit jako nový uživatel tedy požadavek
• vyrovnání objektů v SPDD. neuvolňuje. V
SPDD uložit
stavu do
souboru pro
dokumentaci.
VIEWCHK2 Zobrazí se konflikty mzi zákaznickými
tabulkami v jmenném prostoru SAP.
REQ_ASCS_STOP Pro systémy s vysokou dostupností je
nyní možno zastavit systém a SAPup
dočasně instaluje ASCS instanci na
centrální instanci. Po nastartování je
tato instance odinstalovaná.
MODPROF_TRANS Systém je zastaven a SAPup pokračuje
s dotazy rozdílně dle zvolené strategie
upgrade. Při downtime-minimized se
provede:
• práce v systéme se zastaví uživatelé
odhlásí
• centrální instance se izoluje
• zastaví se všechny další aplikační
servery
• provede se spolehlivá záloha DB.
Pokud se během upgrade použije
transakce ICNV, provede se
inkrementální konverze.
JOB_RSVBCHCK_R a Musí být všechny joby zastaveny,
JOB_RSVBCHCK_D nedokončené update požadavky se
musí odstranit.
REQ_ASCS_START U HA systémů se u ASCS instalují
nový kernel a restartuje.
MODPROFP_UPG Provedou se zhruba tyto kroky:
STARTR3_PUPG
101/137
CHK_POSTUP • zobrazí se P chyby

• systémy se zastaví a zazálohují jejich
profily
• dotazy pro případnou recovery DB,
zda provést úplnou zálohu, zda
startovat další aplikační servery
• dotaz na spuštění transakce SGEN
pro generování loadů.
CHK_POSTUP Vyřeší se P problémy.
Tabulka 5: Důležité fáze vlastního upgrade procesu
11.3.6. TRANSAKCE SGEN

Transakce SGEN od verze SAP R/3 4.6 nahrazuje report RDDGENLD. Pro generování loadů
se vybere volba „Regenerate after SAP systém Upgrade“.
11.4.UNICODE KONVERZE
SAP note: 548016.
Hlavním zdrojem informací a pokynů je příslušná „Unicode Conversion Guide“.
Doporučuje se provádět Unicode konverzi jako další projekt mimo vlastní upgrade.
Před konverzí se zkontrolují zákaznické objekty pomocí transakce UCCHECK a SCOV podle
jejich dokumentace a popřípadě se opraví tak, aby se u nich mohl zapnout Unicode flag.225
Export se připraví v transakci SPUMG.
Obyčejně226 je konverzní metodou export non-unicode databáze použitím R3load (volá během
export procedury non-unicode verze SAPinst), vytvoření nové Unicode databáze (system
copy) a importu databáze opět pomocí R3load (volá během instalační procedury unicode
verze SAPinst). Popsáno je to v příslušné části „System Copy Guide“.
Po importu je třeba provést další operace pomocí transakce SUMG. Konverze MDMP
systému obsahuje další kroky oproti konverzi Single Code Page.
Pro každou tabulku v MDMP databázi je popis konverze uložen v „Conversion Control
Table“. Konverzní nástroj používá tyto informaci ke konverzi.
225
Nejčastější problém bude použití funkce ws_upload, ws_download, download apod. Nahradí se voláním
statické metody cl_gui_frontend_services=>gui_download. Více
http://www.sapdevelopment.co.uk/upgrade/uccheck_errors.htm a https://www.sdn.sap.com/irj/sdn/thread?
threadID=543917&tstart=0.
226
Pro velké systém SAP nabízí na základě speciální objednávky proceduru inkrementální migrace (IMIG) při
systémové kopii.
102/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 12.SPRÁVA KLIENTŮ
12.SPRÁVA KLIENTŮ
SAP Library:
▪ „Customizing and Development“ v „System Administration Assistant (BC-RRR)“ [SAP BC].
▪ „Client Copy and Transport“ v „Change and Transport Systém (BC-CTS)“ [SAP BC].
▪ „Client Concept“ [SAP NW2004].
▪ „BC – Client Copy and Transport (BC-CTS-CCO)“ [SAP NW2004].
Menu: Nástroje – Administrace – Správa – Správa klientů

Transakce:
SCC1 Client Copy - Special Selections SCC1 Kopírování klienta - speciální výběr
SCC3 Client Copy Log SCC3 Protokol kopírování klienta
SCC4 Client Administration SCC4 Správa klientů
SCC5 Delete Client SCC5 Výmaz klienta
SCC7 Post-Client Import Methods SCC7 Dodatečné zpracování importu klienta
SCC8 Client Export SCC8 Export klienta
SCC9 Remote Client Copy SCC9 Remote kopie klienta
SCCL Local Client Copy SCCL Lokální kopie klienta
Česky:
12.1.CO JE TO KLIENT
Klient neboli mandant je termín pro samostatnou jednotku jednotku v systému s vlastními
master záznamy a s vlastní sadou tabulek (tabulky, které obsahuji polem MANDT
v primárním klíčí). Klient slouží k organizaci a izolaci dat v rámci SAP systému.
Master záznamy jsou data, které se nemění po dlouhou dobu, např. Záznamy pro zákazníky,
dodavatele, majetek a pod..
Uživatelské účty klienta jsou nezávislé na účtech jiného klienta.
12.2.VYTVOŘENÍ KLIENTA
SAP note: 550894.
Musí227 se vytvořit tzv. logický systém, který reprezentuje dvojici systém a klient. Přihlásíme
se do vývojového klienta anglicky, abychom mohli zapsat označení. V transakci SPRO –
SAP Reference IMG – ve stromu „Basis Components (SAP Web AS u systémů 6.xx)–
Application Link Enabling(ALE) –Sending and Receiving Systems – Logical Systems –
Define logical Systém“ nebo v transakce SALE nebo BD54 založíme nový logický systém.
Po uložení transportujeme dál.
Na systému, kde tvoříme klienta v transakci SCC4, se vytvoří nový záznam (řádek) většinou
zkopírováním nějakého klienta. Po změně jména a vyplnění popisu a v detailu nastavíme
logický systém a potom uložíme. Do nového klienta228 se můžeme přihlásit pod uživatelem
SAP* s heslem „PASS“.
Pokud není naplánován job RDDIMPDP_CLIENT_<client>229, pak pod uživatelem DDIC
(pokud není vytvoříme s profily dle DDIC v klientu 000) spustíme program RDDIMPDP
12.3.VLASTNOSTI KLIENTA
Transakce: SCC4.
Nastavení klientů:
Vývojový: úloha „Customizing“, „automatický záznam změn“, „Změny v repository a
customizingu nezávisl. na klientu povol.“, ochrana před kopírování do klienta: „Stupeň
ochrany 1:Bez přepisu“.
227
228
Musíme ho ale aktivovat nastavením parametru profilu login/no_automatic_user_sapstar na „0“ a restartovat
server.
229
Spouštěný událostí SAP_TRIGGER_RDDIMPDP_CLIENT.
103/137
Test: úloha: úloha „Test“, „automatický záznam změn“, „Změny v repository a

customizingu nezávisl. na klientu povol.“, ochrana před kopírování do klienta:
„Stupeň ochrany 0:Bez omezení“. Možno podle potřeby zpřísnit.
Produktivní: úloha: „Produktivní“, „žádné změny povoleny“, „Bez změn obj. repository a
customiz. nezávisl. na klientu“, ochrana před kopírování do klienta: „Stupeň ochrany 1:Bez
přepisu“. Stejně nastavit klienty 000, 001 a 066 na všech systémech.
12.4.KOPÍROVÁNÍ A TRANSPORT KLIENTA OBECNĚ

● Obecně SAP note 24853, 552711, velikost klienta 118823, kopírování velkých
klientů: 489690.
● Profily kopírování jsou popsány v SAP note 24853. Asi nejčastěji použijeme
SAP_ALL, SAP_CUST nebo spíše SAP_UCUST i s uživateli.
● Vyloučení tabulky z kopírování pomocí programu RSCCEXPT dle SAP note 70290 a
446485.
● Zamykání klienta – SAP note 562628230.
Největší tabulky (i při exportu) by neměly být větší než tablespace PSAPTEMP231.
● Zkontrolovat: volné místo na disku „saparch“ s archivními redo logy třeba
v transakci DB12 (pro velké klienty, které nejsou produktivní, přepnout do
„noarchive“ módu – viz kapitola „3.4.2“) a volné místo v tablespaces (disk :sapdata“),
zvláště PSAPBTABD a PSAPBTABI. PSAPTEMP zdrojového systému musí být
větší, než největší tabulka.
● Velikost klienta se zjistí v testovacím módu vzdálené či lokální kopie.
● Při kopii klienta 000 (001 není vzor pro customizing) se udává, že použije 200 až 300
MB a nejvíce narůstá PSAPPOOLD ve staré jmenné konvenci tablespace.
● Zkontrolovat extenty buď pomocí transakce RZ20 nebo příkazem sapdba v
„Tablespace administration“ nebo v brtools.
● Zkontrolovat rozdíl v importovaných požadavcích, které jsou klientově závislé a
rozhodnout, co s rozdíly.
● Pozor na dostupnost transportního adresáře (NFS, sdílený adresář) zvláště pří
kopírování klientů. Neúspěšným sledováním transakcí SCC3 postupně zablokujeme
všechny dialogové procesy, které není možno zastavit. Stejně se zastavi proces na
pozadí, který kopíruje klienta a snaží se zapsat do logu či jakýkoliv pokus číst z
transportního adresáře např. pomocí transakce AL08. Nelze zastavit ani příslušné
uživatelské sezení. Pokud dojde k náznaku těchto problémů s transakci SCC3, je lepší
v transakci STMS spustit kontrolu transportního systému než opakované spouštění
transakce SCC3 a napravovat příčinu problému.
● Zkontrolovat v transakci SCC4, zde klient není chráněn před kopírováním. Po
kopii zase vrátíme do původního stavu.
● Zkontrolovat počet volných BTC pracovních procesů. Viz SAP note 26966.
● Monitorování činnosti se obecně provádí v transakci SCC3 nebo se sleduje růst
velikosti logu v [DIR_TRANS]/tmp/ nebo v „detailu pracovního procesu“ v transakci
SM50. Pokud transakce SCC3 hlásí chybu databáze, tak příčina se zjistí na zdrojovém
systému např. v systémovém logu.
● BW klienti – SAP note 116432, 131018, 793717 a 522569.
● XI klient – SAP note 940309.
230
Např. v SCC4 ve vlastnostech klienta.
231
Export se nepovede.
104/137
12.5.TRANSPORT KLIENTA (EXPORT A IMPORT)

Postup je v SAP note 70547. Rozdělení souboru viz SAP note 20823. Souvisí s transportním
systémem, protože se používají stejné nástroje,viz kapitola „8.3“.
Upřednostňujeme vzdálené kopírování klienta jak doporučuje SAP.
EXPORT – přihlásíme se do zdrojového klienta, a spustíme transakci SCC8, vybereme
profil exportu a cílový systém a naplánujeme job. Při „obyčejném“ exportu, tedy
produktivního klienta, zvolíme profil SAP_ALL. Při exportu i nadklientských objektů
zvolíme nějaký profil SAP_EX*. Job232 trvá krátce233, spustí tp[.exe] a R3trans[.exe]. Pro
kontrolu můžeme použít zvětšující importní požadavek (v [DIR_TRANS]/data/rx*.<SID a
rt*.<SID>) a sledováním aktivity procesů tp a R3trans.
IMPORT – zkontrolujeme prostor dle předchozí kapitoly (porostou hlavně tablespace
PSAPBTAB{D,I}) Důležité: Před importem je třeba zdrojového klienta smazat, jinak se při
mazání velkých tabulek programem R3trans zaplní online logy.
Na doménovém kontroléru v transakci STMS se naplánuje import do příslušného klienta
jeden z importních požadavků (zbývající se importují sami) pod uživatelem SAP* (po
předchozím výmazu klienta, heslo „pass“). Aktivita se pozná zvětšujícím se logem
v adresáři /usr/sap/trans/tmp234. Importní požadavek se dostane do stavu „import probíhá“.
Možno průběžně kontrolovat příkazem sapdba velikost databázového prostoru.
Pokud se import nepovede kvůli nějakému problému235, odstraníme problém, popřípadě
přerušíme tp proces236. Pak v import monitoru (v příslušné frontě v transakci STMS, menu
„Skok“) smažeme řádku záznamu s tp statusem „ještě nespuštěn“, abychom import mohli
znovu spustit. Doporučuji před opakováním import znovu smazat klienta, protože R3trans při
mazání velkých tabulek provádí commit až na konci výmazu a vznikají problémy a velké
prodlevy (viz poznámka „105“).
Pozor! Po kontrole v transakci STMS, že import doběhl v cílovém klientu spustíme transakci
SCC7 a potvrdíme to (spustí se přitom plno jobů a po výpisu musíme odklepnout, aby to
běželo dál). V transakci SCC3 zkontrolujeme, jak to proběhlo. Objekty, která se
neimportovaly, prozkoumáme a provedeme příslušná opatření.
12.6.KOPÍROVÁNÍ KLIENTA – LOKÁLNÍ

Přihlásíme se na cílovém klientu.
V transakci SCCL spustíme na cílovém klientu job , ve zdrojovém klientu se uživatele
„jemně“ odhlásí a zablokuji.237
Nastavíme příslušný profil kopie (např. pro kopii klienta 000 SAP doporučuje SAP_CUST
pro vývojová systém, pro test a produktivní SAP_CUST nebo spíše SAP_UCUST). Uvede se
zdroj (viz popis transakce SM59 výše). Pro kopie jiných klientů než 000 se použije většinou
profil SAP_ALL.
Pro typ použití PI u NW2004s použijeme SAP note 940309.
232
Krok jobu „CLIENTCOPY <RFC_zdroj>“ vypadá např. RSCLXCOP, ABAP, &000000000000n , kde n je
číslo, které se zvětšuje.
233
Řádově jednotky hodin, je to mnohem kratší, než kopírování klienta pomocí SCC9.
234
Možno sledovat podrobněji a pohodlně příkazem „grep entries jmeno_logu“. Grep pro „wokna“ si musíme
sehnat jinde .
235
Např. kvůli nedostatku místa v databázi, ORA-1562. Příslušná SAP notes 338578, o PSAPROLL 3155, 3807,
o COMMIT intervalech 102034.
236
Pokud nelze jinak, je asi nejlepší zabít proces R3trans. Pokud se zabije nejdříve příslušný tp, musí se pozabíjet
i jeho potomci a asi to není ono (do logu se nic nedostane). Import monitor ukáže ID příslušného tp procesu. Je
třeba ještě smazat log v [DIR_TRANS]/tmp, jinak transport čeká. Informace jsou v systémovém transportním
logu (nejnovější SLOG*.<SID> v [DIR_TRANS]/log).
237
Lépe dělat v noci mimo zálohování jako job, stačí poslat zprávu, aby v noci nikdo nic nedělal.
105/137
12.7.KOPÍROVÁNÍ KLIENTA – VZDÁLENÉ

Vzdálené kopírování238 má přednost před exportem a importem, ja ale třeba mít shodné
repositury, alespoň všechny objekty ve zdrojovém klientu musí být i v cílovém. Oboustranný
test provedeme tlačítkem „RFC systém Comparison“ v transakci SCC9, Je vhodné zkusit test
a zjistit velikost klienta. Pokud přesto potřebujeme kopii provést bez dorovnání objektů, pak
pomoci reportu RSCCEXPT nastavíme kopírování klienta.
Přihlásíme se na cílovém klientu. V transakci SM59 nastavíme či zkontrolujeme RFC
spojení (většinou z produktivního klienta do testujícího klienta ) a potom ve stromu:“Spojení
R/3–> <SID>CLNT<MANDT>239“ se vyplní jméno uživatele a heslo a otestuje se spojení (i
pomocí vzdáleného loginu). Po dokončení kopírováni se uživatel opět vymaže.
V transakci SCC9 spustíme240 na cílovém klientu job, na zdrojovém serveru se uživatele
„jemně“ odhlásí a zablokuji.241
Nastavíme většinou profil kopie SAP_ALL pokud kopírujeme produktivní, pokud kopírujeme
do nového klienta z klienta 000, použijeme nejčastěji profily SAP_CUST nebo
SAP_UCUST. Uvede se zdroj (viz popis transakce SM59 výše).
DOPORUČENÍ: před kopírováním je dobré smazat cílového klienta, aby vlastní kopírování
proběhlo v co nejkratší době, kdy by se na zdrojovém klientu nemělo nic probíhat. Je dobré
před výmazem klienta zkontrolovat repository v transakci SCC9 jak je popsáno na začátku
táto kapitoly, aby bylo více času řešit vzniklé problémy. POZOR: Job nefunguje, pokud se
naváže na konec jobu, který maže klienta.
ZKONTROLUJEME důkladně potvrzení, že cíl a zdroj je dobře zadán. Naplánujeme jako
job na nějaký termín.
V transakci SCC3 kontrolujeme (možno i za chodu) logy (uložené v
[DIR_TRANS]/log/cc*.txt) a pokud je vše v pořádku, provedeme další úkony doporučené v
logu242.
Po ukončení akce s ohledem bezpečnosti z RFC spojení vymažeme uživatele (v transakci
SM59).
Příklad z praxe:
Pokud se při probíhající kopii ztratí spojení se zdrojovým systémem, tak na cílovém systému brzy dojde k zahlcení tabulky zámku (v
transakci SM12 uvidíme přes 5000 zámku a systémový log obsahuje hlášení „GEG Lock table overflow“). Většinou pomůže až restart
pracovního procesu (nebo pokud už neběží a přesto ho nelze spustit znovu, vymažeme zámky v transakci SM12) a po startu transakce SCC9
nebo SCC3 resetování zámku.
12.8.VÝMAZ KLIENTA
Přihlásíme se do klienta, který chceme smazat. Spustíme transakci SCC5. Většinou
neoznačíme výmaz z tabulky klientů. Je třeba mazat jako job na pozadí. Při mazáni více
klientů možno joby pro mazání klientu navazovat. Nejaktuálnější stav lze monitorovat
transakci SCC3 jak je uvedeno výše.
Upozornění: Po výmazu klienta neuspějí naplánované joby, protože nenajdou variantu. Týká
se to zvláště vzdáleného kopírování klienta.
Do smazaného klienta se přihlásíme jako „SAP*“ s heslem „PASS“.
12.9.VÝCHOZÍ KLIENT
Parametr243 login/system_client. Nastavení je popsáno v kapitole „5.1“).
238
Viz SAP note: 116787, 557132.
239
<MANDT> je označení klienta.
240
Nedoporučuji spustit v R/3 v úvodním dynpru kontrolu RFC. Nechce skončit.
241
Lépe dělat v noci mimo zálohování jako job, stačí poslat zprávu, aby v noci nikdo nic nedělal.
242
Vygenerovat programy dle hlášení GB 207 (programem RGUGBR00) a zkontrolovat logické systém (hlášení
B1 449).
243
Viz SAP note 2632.
106/137
12.10.ČIŠTĚNÍ ADRESÁŘE TRANS

Průběžně zálohujeme a před akcí též. Smažeme obsah adresářů EPS a v adresáři DATA
smažeme všechny soubory „*.SAP“. Pokud nestačí, tak vytvoříme adresář OLDDATA a
použijeme příkaz tp s parametry CHECK ALL a CLEAROLD ALL dle SAP note 41732244.
12.11.PROBLÉMY PŘI KOPÍROVÁNÍ KLIENTŮ

Transakce pro porovnávání klientů jsou SCU1 a SCMP.
Analýza chyb je uvedena v SAP note 22514, nekonzistentnosti ABAP Dictionary a db v SAP
note 211492, srovnání tabulek mezi klienty SAP note 91096, ale tu jsem nezkoušel.
Další způsob řešení těchto problému je provádění SAP systémové kopie. O tom další kapitola.
244
A další SAP note 456734, 168175 a 312843.
107/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 13.SAP KONEKTIVITA
13.SAP KONEKTIVITA
SAP Library:
▪ „Connectivity v Application Platform“ [SAP NW2004].
▪ „Components of SAP Communication Technology“ [SAP NW2004].
SAP aplikační systémy mohou komunikovat nejen mezi sebou, ale i s jinými systémy.
Konektivita obsahuji několik elementů jako např.:
● Komponenty SAP komunikační technologie.
● Klasické SAP technologie (RFC, IDoc Interface, ALE/EDI (kapitola „13.3.3“),
BAPI)
● Komunikace mezi ABAP a non–ABAP technologiemi.
• SAP Business Connector
• SAP Java Connector
• SAP Java Resource Adapter
• SAP .NET Connector
• Internet Communication Framework – ICF Viz kapitola „13.1“.
• SOAP Runtime for SAP Web AS
• Web Service Technologies v SAP Web AS
● Komunikační rozhraní CPI-C (Common Programming Interface – Communications)
pro komunikaci mezi programy nejen od SAP. Je součástí standardu SAA a
implementuje podporu X/Open Developers' Specification – CPI-C a přidává funkce k
X/Open.
● Basis CPI-C
● RFC (Remote Function Call) používají SAP systémy pro komunikaci mezi sebou.
● Komunikační rozhraní pro maily a telefony
● SAPconnect Viz kapitola „13.2“.
● SAPphone
● SAP Exchange Connector
Příklad z praxe:
V BW systému se v transakci RSA1 nedařilo vytvořit spojení do SAP systému pomocí RFC spojení.
Test RFC spojení ale proběhl dobře. V systémovém logu byly hlášky Q0I, S0T, S0R a S0S, které
na příčinu problému neukazovaly. I trace log gateway bylo jen to, že spojení se nedaří. Až při
přepnutí trace level gateway na 2 se ukázalo, že chybí nastavena příslušná service na úrovni
OS. V systémovém logu hláška S0S s tím souvisela i když z popisu to nebylo zřejmé.
13.1.INTERNET COMMUNICATION FRAMEWORK

SAP Library:
▪ „Internet Communication Framework“ [SAP NW2004].
SAP note: 455140, při problémech245 808347, 634006, 724804, 751872, 668256 a 517484.
Transakce SICF.
Je použitelný až od SAP WAS 6.xx a od 6.40 nahrazuje SAP ITS246 (Internet Transaction
Server) s AGate a WGate.
ICF je integrovanou komponentou SAP WAS. Užívá standardní protokoly HTTP, HTTPS a
SMTP. Pokud se SAP systém používá jako server HTTP Request Handler247.
V transakci SICF se hlavně vytvářejí či upravují ICF service a virtuální hosts. Např.
aktivujeme web aplikace Business Server Pages (BSP).
245
Další informace nalezneme v SDN: BSP Trouble Shooting: HTTP Logging, BSP In-Depth: Fully Qualified
Domain Names a BSP Trouble Shooting: Browser Settings.
246
Konfigurace interní ITS: SAP note 885580.
247
Ačkoliv jsou k dispozici BSP, SOAP a Idoc, může se upravit, je to ABAP class s interface
IF_HTTP_EXTENSION.
108/137
Je třeba upozornit, že interní ITS potřebuje hodně zdrojů a je třeba optimalizovat jeho
nasazení. Je možné nainstalovat ITS jako standalone server.
13.2.SAPCONNECT
SAP Library:
▪ „SAPconnect (BC-SRV-COM)“ [SAP NW2004].
Transakce: SCOT, SOST, SO16.

SAPconnect tvoří rozhraní pro externí komunikaci, která podporuji posílaní používající
telekomunikační služby jako FAX, pager/SMS, internet mail a X.400.
Např. konfiguraci SMTP provádíme dle „SMTP Configuration Guide“ a výše uvedené
SAPnote i pomocí transakce SCOT.248
Příklad z praxe:
Narazil jsem na problém s odesláním mailu v Solution Maneger v transakci SBWP. Pomohlo spuštění programu RSSODIAD249, který opravil
nekonzistentnosti v adresách.
Také je třeba si dát pozor na nastavení implicitní doménu v transakci SCOT. Tento a další podobné problémy řeší SAP note 487754.
13.3.KOMUNIKACE
SAP Library:
▪ „Network Integration Guide (BC-NET)“ [SAP NW2004].
▪ „BC SAProuter (BC-CST)“ v „Client/Server Technology“ [SAP NW2004].
▪ „SAP Communication: Configuration (BC-SRV)“ v „Basis services“ [SAP BC].
▪ „Components of SAP Communication Technology“ [SAP NW2004].
13.3.1.TESTOVÁNÍ SPOJENÍ
Na serverové straně (může to být jakýkoliv počítač) pustíme příkaz niping250 :
„niping –s –I 0“
a testujeme „niping “-c -H <nipingsvr> [-B <buffersize> -L <loops> -D <delay>]“.
13.3.2.SAPROUTER
SAP Library:
▪ „BC SAProuter (BC-CST)“ v „Client/Server Technology“ [SAP NW2004].
▪ „SAProuter: Managing the SAPRouter Utility“ v „Ready-to-Run R/3“ v „System Administration Assistant (BC-RRR)“. [SAP
BC].
Viz SAP note 30289.

Pří výměně zastavíme service „SAProuter“. Program najdeme v balíčku SAPEXE.SAR.
V saplogonu nastavit „SAP-Router String“ např. s externí sítě: /H/<IADRESA>/S/sapdp99,
kde <IADRESA> je adresa uzlu, kde je saprouter. Pro SAP service marketplace (OSS) např.:
/H/<IDRESA>/S/sapdp99251/H/194.117.106.129/S/sapdp99/ server: 10.16.0.18, (číslo systému
01). <IADRESA> je adresa saprouteru ven k OSS.
Mezi dvěma saproutery může být použito bezpečné kryptované spojení pomocí kryptovací
knihovny.
Pokud jsou problémy, můžeme zvýšit úroveň trasování přepínačem -t a nezapomeneme
prohlédnout soubor dev_rout.
Testovat spojení lze testovat příkazem lgtst252 dle SAP note 24177.
248
Další informace např. ve weblogu od Thomase Junga „Sending E-Mail from ABAP - Version 610 and Higher -
BCS Interface“.
249
Z diskuzního fóra v SAP Developer Network.
250
251
Musí být definované v /etc/services – ve W2000 v c:\WINNT\system32\drivers\etc\services (sapdp00 atd.).
252
Např.: „lgtst -H /H/10.0.100.100/S/sapdp99/H/194.117.106.129/S/sapdp99/H/oss001/S/sapmsO01 -
S x -W 30000“.
109/137
Příklad z praxe:
Pokud ve startovacím skriptu potřebujeme zadat cestu logu někam jinam, musíme zadat relativní cestu. Např. pomocí tohoto příkazu
vytvoříme řetězec který spojíme s názvem souboru: pwd|sed s#[^/]##g|sed s#/#../#g .
13.3.3.TECHNOLOGIE ALE
SAP Library:
▪ ALE Integration Technology v IDoc Interface/ALE [NW2004]
▪ ALE Programming Guide [NW2004]
Technologie ALE (Application Link Enabling), slouží distribuovaným aplikacím mezi

systémy k přenášení dat pomocí tzv IDoc (intermediate document). Basis Components tuto
technologii využívá k centrální administraci uživatelů CUA.
Klienta (mandanta) zastupuje logický systém.
K implementaci obchodních procesů se používají distribuční modely.
Konfigurace se provádí pomocí transakce SALE nebo se vyhledá v SPRO253.
13.4.INTEGRACE S EP NW 7.0
Postup se provádí pomocí programu RSPOR_SETUP254 kde je i dokumentace. Nejzáludnější
problém se vyskytl na NW 7.0 SP stack 11, kde se musel z portálu exportovat certifikát místo
Visual Administration Tool, jak doporučuje dokumentace, přímo z administrace portálu na
adrese http(s)://<EP_host>:<50000+SID*100>/irj ve formátu der.
Při nastavování com.sap.security.core.server.jaas.EvaluateTicketLoginModule a
com.sap.security.core.server.jaas.EvaluateAssertionTicketLoginModule se použije prvně „1“
za „<Number>“.
13.5. RFC SPOJENÍ NA SAPNET R/3 FRONTEND

SAP note 812386, 766505.
Pokud máme zajištěno spojeno přes VPN nebo SNC (pozor, potom nelze používat ftp), pak
postupujeme dle výše uvedených SAP note. Musí byt máme otestované RFC spojení
SAPOSS. Pokud nefunguje, spojení v transakci SM59 smažeme a v transakci OSS1 v menu
„Parameter – Technical settings“ nastavíme a uložíme a potom toto spojení doladíme. Potom
spustíme program RTCCTOOL a postupujeme dle jeho pokynů. Většinou bude vyžadovat
instalaci či doplnění Addons ST-PI a ST-A/PI a provedení následných operací. Spojení
SAPNET_RFC vytvoříme v transakci SDCC a spojení SDCC_OSS pro SAP Service support
(také v kapitole „6.5“) v transakci SDCCN dle SAP note 812386. FAQ SAP note 763561.
Pozor na chybějící nastavení services255, což může činit problémy v aplikacích i když test
RFC spojení v transakci SM59 proběhne úspěšně.
14. ARCHIVACE
[SAP SMP]: service.sap.com/data-archiving.
SAP Library:
▪ „Archiving Application Data (CA-ARC)“ v „Cross-Application Components“ [SAP BC].
▪ „Data Archiving (CA-ARC)“ [SAP NW2004].
Literatura: [Stefani 2002].

Transakce:
AOBJ Archiving object definition FILE Cross-Client File Names/Paths
DB15 Data Archiving: Database Tables SARA Archive Administration
253
Jak je ukázáno v kapitole „12.2“.
254
Možno přes transakci SPRO, SAP NetWeaver - Business Intelligence - Nastaveni reportingu a analýzy - BEx
Web. Ukázka je v „Keys for Integrating SAP BW 3.5 and SAP a EP 6.0“ a „How to connect the BW server to
portal and publish reports on portal“. Problémy řešíme dle SAP note 888687, 495911, 957707, 701205 a 721815.
255
V UNIXu v /etc/services a ve Windows v <windir>\system32\drivers\etc\.
110/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 15.TISK A SAPSCRIPT
15.TISK A SAPSCRIPT
SAP Library:
▪ „Printing from the SAP Systém“ v „Getting Started“ [SAP NW2004].
▪ „BC - SAP Printing Guide“ v „Computing Center management Systém (BC-CCM)“ [SAP NW2004].
Literatura: [Hertleif 2003].

SAP note: souhrnná SAP note 504952, 12362, 3166, 11214, 17895, fonty 12462, 13350,
podporované typy tiskáren a zařízení jsou popsané v SAP note 8928. Ladění spooleru viz SAP
note 19706.
Application Area: BC-CCM-PRN, BC-CCM-PRN-SPO.
Související kapitola o správě dat pro tisk je „16.5.6“.
Transakce:
FTLC_TBSCOP SAPscript: Standard Texts SPAD Spool Administration
PBAT Choose SAPscript or WinWord Česky:
PM20 Statements with SAPscript FTLC_TBSCOP Standard.texty SAPscript
SE61D Display SAPscript Text SE71 Formulář SAPscript
SE71 SAPscript form SE72 Styly SAPscript
SE72 SAPscript Styles SE73 Údržba fontů SAPscript
SE73 SAPscript Font Maintenance SE74 SAPscript-konverze formátu
SE74 SAPscript format conversion SE75 Nastavení SAPscript
SE75 SAPscript Settings SE75TTDTGC SAPscript: Změna standard.symbolů
SE75TTDTGC SAPscript: Change standard symbols SE75TTDTGD SAPscript: Zobrazení stand.symbolů
SE75TTDTGD SAPscript: Display standard symbols SE76 SAPscript-překlad formulářů
SE76 SAPscript: Form Translation SE77 SAPscript-překlad stylů
SE77 SAPscript Styles Translation SE78 SAPscript: Správa grafiky
SE78 SAPscript: Graphics administration SNLS Display NLS (character set, lang.)
SNLS Display NLS (character set, lang.) SO10 Standardní texty SAPscript
SO10 SAPscript: Standard Texts SP01 Řízení výstupu
SP01 Output Controller SP01O Řízení spoolu
SP01O Spool Controller SP02 Zobrazení spoolových požadavků
SP02 Display Spool Requests SP02O Zobrazení řízení výstupu
SP02O Display Output Requests SP03 Spoolové zavádění editací
SP03 Spool: Load Formats SP1T Řízení výstupu (test)
SP1T Output Control (Test) SPAD Správa spoolu, zařízení, znakové sady
15.1.ZÁKLADNÍ POJMY
Tiskárna (může být i e-mail) je výstupní zařízení (např. LOCL). Výstupní zařízení muže být
logické výstupní zařízení, které odkazuje na fyzické nebo i další logické zařízení. Takto lze
mimo jiné tiskovou hierarchii transportovat do jiných systému a tam teprve přiřadit vlastní
výstupní zařízení. Výstupní zařízení můžeme také přiřadit do tiskových poolů, které např.
umožňuji tisk jednoho dokumentu na více tiskáren.
K výstupnímu zařízení je přiřazeno:
1) Typ zařízení (např. I2SWIN). Pro typ zařízení jsou definovány:
1.1) znakové sada,
1.2) formáty stránky (fyzická velikost a orientace stránky, např. DINA4),
1.3) formáty (velikost papíru nebo výstupní formáty), typ formátu specifikuje jaký
spool printer driver bude použit pro:
1.3.1)SAPScript
1.3.2)ABAP list
1.3.3)grafiku
1.4) formáty zařízení (specifické formáty pro daný typ zařízení se specifickými
příkazy pro zařízení a akcemi jako „printer initialization“, „reset at end“, „end of
page“ a „end of line“),
1.5) formátovací tagy „print controls“ a jejich escape sekvence,
1.6) v případě potřeby OCR nebo bar code.
2) Jméno spoolového serveru (server, který spouští pracovní proces(y) typu SPO) a to:
2.1) reálného spoolového serveru,
111/137
2.2) logického spoolového serveru, který obsahuje více logických či reálných

spoolových serverů a umožňuje přepínání mezi servery v případě nedostupnost
jednoho z nich či vyvažování výstupního výkonu.
3) Přístupovou metodu k host spool systému. Možnosti např.256:
3.1) U: síťová tiskárna nebo „host spool systém“ na UNIX systémech nebo MS
Windows pomocí buď saplpd nebo TCP/IP Print Server.
3.2) S: tiskárna na vzdálené stanici MS Windows použitím SAP protokolu pomocí
saplpd. Pro toto nastavení se použije typ zařízení odvozen z typu SWIN.
3.3) C: lokální tiskárna nebo print server v Microsoft Windows NT, Microsoft
Windows 2000; iServer eSeries.
3.4) L: lokální tiskárna nebo print server v UNIX.
3.5) F: výchozí lokální tiskárna na PC, kde je frontend. Pro toto nastavení se použije
typ zařízení odvozen z typu SWIN.
3.6) E: přes OMS.
3.7) I: na archivační zařízení.
3.8) X: na SAPcomm zařízení.
4) Cílový host pro vzdálený tisk. Nápověda stiskem klávesnice „F1“.
15.2.FORMÁTY TISKU
Pří údržbě nesmí být zaškrtnuto „konverze na velká a malá písmena v zobrazení“.
V transakci SPAD – celá administrace. V záložce „Zařízení a server“ je možno udržovat
výstupní zařízení. Možno založit nové Z-kové zařízení z předlohy. V záložce „Typy zařízení“
se udržují typy zařízení, formáty stran, druhy formátu. Druhy formátu: nejdřív se zde založí
nový druh formátu nejlépe z předlohy.
Postup: obyčejně se začíná zakládáním druhu formátu. V novějších verzí je to trochu lépe
ovladatelné. Proto postup zde uvedený může být trochu zmatečný, ale nakonec by měl navést
k výsledku. V SAP Library jsou popsány detaily.
1) Založíme typ zařízení nejlépe z předlohy (ikona) se jménem od Z (nebo označit zdroj
a v menu „Pomůcky“ – „Pro typy zařízení“–„Kopírování typu zařízení“) Asi nejlépe
z I2SWIN, je iso latin 2.
2) Založíme druh formátu nejlépe z předlohy (ikona). Název musí začínat písmenem Z.
3) Založíme formát k typu zařízení257 (pouze vytvořením přidáme vytvorený v
předchozím bodě a potom zadat předlohu!258 nebo zkopírujeme z předlohy. Není
ikona pro založení s předlohy, u novějších systému vytvoření s předlohou funguje).
Název nemusí začínat Z259.
4) U formátu typu zařízení nastavíme formáty260.
5) Založíme výstupní zařízení právě založeného typu zařízení u kterého se zadá metoda
přístupu atd. Název nemusí začínat Z.
15.3.SAPSCRIPT
SAP note: 526824, 430621.
SAP Library:
▪ SAPscript (BC-SRV-SCR) v Business Services [SAP nW2004].
Transakce: SE71 a SO10.
256
Pomůže samozřejmě stisk klávesy „F1“.
257
Přes „Seznam typu zařízení“ – ukázat na typ a stisknout „Formáty“.
258
„Format pro typ zařízení“ – „Kopírování formuláře“.
259
Podle mne se nazve sám podle druhu formátu.
260
Viz SAP note 21738 pro SAPWIN – escape sekvence.
112/137
SAPscript je jeden z typů formátu výstupního zařízení. Pro jeho tvorbu a ladění se používají
zvláštní nástroje. K hromadnému tisku lze použít v některých modulech tzv. „Smart Forms“,
které mají též vlastní nástroje jako je Form Builder (transakce SMARTFORMS), ale místo
zvláštního tiskového driveru používají k tisku ABAP funkční modul, který generují podle
navrženého „Smart Form“. Lze tvořit i PDF dokumenty.
Změna originálního jazyka: v transakci SE71 ve formuláři v původním jazyce nastavíme
atribut jazyka na „do jednotlivých jazyků“ a potom v menu „Pomůcky–>konverze původního
jazyka“ provedeme konverzi do příslušného jazyka.
Textové prvky: v SO10 ID zadáme např. ADRS, pokud chceme měnit hlavičku šablony.
Z DEVu přeneseme takto. V SO10 vytvoříme soubor v menu Text–Download ve formátu ITF
a v požadovaném systému opačně načteme.
Konfiguraci provádíme v transakci SPRO (tlačítko „Refer. IMG SAP“ např. v „Finanční
účetnictví“ – „Globální nastaveni “ – „Korespondence“).
113/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 16.ÚDRŽBA OBJEKTŮ V R/3 REPOSITORY
16.ÚDRŽBA OBJEKTŮ V R/3 REPOSITORY

SAP Library:
▪ „BC - ABAP Dictionary“ v „ABAP Workbench (BC-DWB)“ [SAP BC].
▪ „BC - ABAP Dictionary“ [SAP NW2004].
▪ „Maintaining Tables“ v „BC System Services“ v „Client/Server Technology (BC-CST)“ [SAP BC].
▪ „Maintaining Tables“ [SAP NW2004].
▪ „Database Utility“ [SAP NW2004s].
Transakce:
SCMP View/Table Comparison Česky:
SE11 ABAP Dictionary SCMP Srovnání view/tabulka
SE13 Maintain Technical Settings (Tables) SE11 R/3 Data Dictionary
SE14 Utilities for Dictionary Tables SE14 Utility pro tabulky Dictionary
SE16 Data Browser SE54 Generování view tabulky
SE54 Generate table view SE84 Infosystém Repository
SE84 Infosystem Repository SM30 Vyvolání údržby view
SM30 Call View Maintenance SCU3 Historie tabulek
SCU3 Table History
16.1.VYTVÁŘENÍ A ÚDRŽBA OBJEKTŮ

R/3 repository je úložiště všech vývojových objektů, jako jsou programy, skupiny funkcí,
slovníkové objekty (dictionary) a jiné. Slovníkové objekty jsou např. tabulky, domény atd.
Transakce SE80, Object navigátor, je rozcestník pro nástroje, které udržují všechny
repository objekty. Jsou to:
● MIME Repository
● Repository Browser. Zde můžeme objekty vidět i podle Packages (kapitola „17.1“)
● Repository Information Systém, transakce SE84. Je rozcestník pro získávání informací
o objektech. Seznam objektů je uložen v tabulce TADIR261 (Katalog objektů
repository, Directory of Repository Objects) a seznam modifikovaných objektů je v
tabulce SMODILOG. Modifikace je možné prohlížet v transakci SE95.
● Tag Browser
● Transport Organizer
Založení a editaci objektů a různé další operace jako export do transportů kopií (kapitola
„8.7“), kopírování atd. a také změnu přiřazení objektu k package,provádíme v transakci SE80,
v menu „Program“ ─ „Other object...“. Pokud stiskneme tlačítko „F1“, získáme o příslušném
objektu další informace. Nebo ve stromu objektů použijeme pravé tlačítko myši nad
příslušným objektem. Jmenný prostor pro zákazníky popisuje SAP note 16466 a partnerů
38781.
Nekonzistentnosti mezi db a ABAP dictionary či DDIC objevené např. v transakci DB02 se
řeší např. v SAP note 33814 a 117219.
Konverzní proces úpravy struktury využívá dočasnou tabulku, která se při konverzi tabulky
TAB jmenuje QCMTAB262. Analýza konverze se provádí pomocí transakce SE14. V případě,
že konverze se zastaví kvůli nedostatku místa či překročení extentů, pak je třeba po opravě
pokračovat v konverzi pomocí transakce SE14.
261
Další tabulky: TSTC pro „SAP Transaction Codes“, MODACT pro „Modifications“, TFDIR pro „Function
Module“, ENLFDIR pro „Additional Attributes for Function Modules“.
262
Nejdřív se tabulka TAB zamkne, potom přejmenuje, indexy se smažou, aktivuje se tabulka TAB s novou
strukturou jako QCM8TAB a zároveň se vytvoří její primární index. Potom jsou data zkopírována z tabulky
QCMTAB do QCM8TAB ABAP příkazem MOVE-CORRESPONDING. Je potřeba více místo v DB pro velké
tabulky, protože nakonec jsou dvě velké tabulky. Data commit se provede po 16MB, je tedy třeba 16MB
volného místa v rollback segmentu. Potom se smaže tabulka QCMTAB, QCM8TAB se přejmenuje na TAB a
vytvoří se sekundární indexy. Uvolní se zámek. U konverze poolů a clusteru se obsah pool/cluster tabulek
kopíruje do vytvořené QCM<table_name> , potom se smažou původní pool/cluster tabulky a vytvoří se nové s
novou strukturou a do nich se data překopírují s QCM<table_name>.
114/137
16.2.HISTORIE TABULEK
SAP Library:
▪ „BC - ABAP Dictionary“ - „Technical Settings“ - „Logging“ [SAP NW2004].
Viz také SAP note 1916.

Předpokladem je nastavení parametru profilu rec/client. V transakci SE11 v „Skok –
Technickém nastavení“. Nastavení musí mít status: aktivováno a uloženo. Prohlížení
v transakci SCU3.
16.3.POVOLENÍ ÚDRŽBY TABULKY A VIEW

V transakci SE11 na vývojovém systému nastavit pro tabulku v záložce vlastnosti poslední
volbu, „Údržba dat povolena! Asi bude nutno objekt registrovat v OSS a určitě vytvoří
transport. Potom lze data tabulky udržovat transakcí SE16 a změny transportovat. Pokud
řádku chceme smazat, je třeba ji nejdříve vložit do transportního požadavku a potom smazat.
Pokud potřebujeme, aby obsah tabulky se mohl měnit bez nutnosti transportování, tak
v transakci SE11 pro příslušný objekt (tabulka, view): změna – „Pomůcky“ a „Generátor
údržby tabulek“ (též transakce SE54) poslední radiobutton „Žádné nebo individuální rutiny
údržby“ se zapne. Při výběru funkčního modulu je třeba dávat pozor, aby se nepřepsala jiná
údržba tabulek. A potom přenést transporty.
16.4.INDEXY
Údržba v transakcích SE11 a SE14. O vytvoření pojednává SAP note 334224. Po vytvoření
indexu spustit nad tabulkou statistiku dle kapitoly „6.1.3.3“). Jinak se nový index do statistiky
nezahrne. Viz též SAP note 771929.
16.4.1.VÝMAZ INDEXU
Příklad z praxe:
Příkazem svrmgrl:
connect internal
drop index ''SAPR3''. ''index~0'';
commit work;
V transakci SE14 se v údržbě tabulky BKORM skočilo do indexů, „dvojklik“ a založil se primární index.
Pozor, při kontrole indexů u tabulky to píše, že neexistují sekundární indexy. Možno také
zkontrolovat v transakci DB20 (anglicky), že je možno vytvořit statistiku.
16.5.ZVLÁŠTNÍ TABULKY
K tomu SAP note 706478 a dokument „Data Management Guide“ v service.sap.com/ilm
Velké tabulky jsou: např. FMIFIIT, BSIS, BSEG, BSID, …, BSAK, BSAS. Je to normální
provozní stav a měly by se časem archivovat. Pro tabulku BSIS a RFBLG použít SAP note
178487.
Pomůcka: Program NROWS spočítá všechny řádky dané tabulky v celém systému (ve všech
klientech).
16.5.1.APQD
Tabulka map z batch inputu („Fronta DATA DEFINITION“). K tomu SAP note 147354 a
transakce SM35P, kde se mapy udržují. Viz též TemSe (kapitola „16.5.6“).
115/137
16.5.2.BKORM
Tabulka („Požadavky na účetní korespondenci“), která zvlášť roste. Někdy je nutná
reorganizace tabulky či datafile PSAPBTABD. Viz též kapitola „3.5“.
Výmaz interních dokladů transakcí F-63 s příslušnou variantou, jako job každý týden 263
16.5.3.BSEG
Tabulka BSEG by se dle SAP note 24864 měla konvertovat pouze při upgrade nebo na
vývojovém systému.
Příklad z praxe:
V jednom případě, kdy uživatel byl násilím legislativy264 donucen změnit jednu doménu v tabulce BSEG. Konverze na testu proběhla dobře i
když s problémy pří nárůstu databáze. Ale na produkci v době konverze nebylo zamezeno přihlášení externí aplikace, která zapisovala do
tabulky BSEG a došlo k ne konzistenci dat.
16.5.4.DBTABPRT A DBTABLOG
Tabulky logování tabulek v tablespace PSAPPROTD. SAP note 41300.
16.5.5.SNAP
Tabulka „krátkých dumpů“ („ABAP/4 Snapshot pro chyby v době běhu“). Reorganizace
v transakci ST22 a mazání v SAP note 11838. Počet dumpů zjistíme ve statistice v menu
„Goto“.
16.5.6.DOČASNÁ SEKVENČNÍ DATA – TEMSE

SAP note: 10551, 16875, 48400.
TemSE jsou spoolové požadavky, logy jobů, objekty z jiných aplikací a objekty začínající na
KONS. V tabulkách TST01 a TST03 jsou uložena sekvenční data (TemSe). Správa se provádí
v transakci SP12. Výpis pomocí transakce SP11. Spool data jsou v tabulkách TSP01 a TSP02
se spravují v transakci SPAD Měla by se kontrovat konzistence oběma transakcemi např.
jednou týdně.
263
Mělo by být uvedeno v provozní příručce.
264
Více o přeceňování legislativy a vlivu na společnost a prosperitu a Bruno Leoni: „Právo a svoboda“, Liberální
institut,2007,Praha (anglicky
http://olldownload.libertyfund.org/Texts/LFBooks/Leoni0151/FreedomAndLaw/0576_Bk.pdf), zvláště v
kapitole 5.
116/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 17.PŘEHLED VÝVOJOVÝCH NÁSTROJŮ
17.PŘEHLED VÝVOJOVÝCH NÁSTROJŮ

SAP Library:
▪ SAP NetWeaver Developer’s Guide
▪ „BC - ABAP Programming“ v „ABAP Programming and Runtime Environment (BC-ABA)“ [SAP BC].
▪ „ABAP Programming (BC-ABA)“ [SAP NW2004].
▪ vše v „ABAP Workbench (BC-DWB)“ [SAP NW2004].
▪ „Using ABAP“ [SAP NW2004s].
Transakce:
CMOD Rozšíření SE77 SAPscript-překlad stylů
FILE Cross-Client File Names/Paths SE78 SAPscript: Správa grafiky
OY19 Customizing Cross System Viewer SE80 Object Navigator
SE01 Transport Organizer (rozš.view) SE81 Aplikační hierarchie
SE03 Transport Organizer Tools SE82 Aplikační hierarchie
SE06 Instalace Transport Organizeru SE83 Reuse Library
SE07 Zobraz.statusu transp.systému SE83_APPLLOG Reuse Library: Zobraz.aplik.protok.
SE09 Transport Organizer SE83_START Spuštění knihovny Reuse
SE10 Transport Organizer SE83N Zobrazení knihovny Reuse
SE11 R/3 Data Dictionary SE84 Infosystém Repository
SE11_OLD Údržba dat.slovníku R/3 SE85 ABAP/4 Dictionary Infosystém
SE12 Zobrazení R/3 Data Dictionary SE86 ABAP/4 Infosystém
SE12_OLD Zobrazení R/3 Data Dictionary SE87 Data Modeler Infosystém
SE13 Údržba parametrů paměti pro tabulky SE88 Vývojové souřadnice Infosystém
SE14 Utility pro tabulky Dictionary SE89 Údržba stromů v infosystému
SE15 Infosystém-Dictionary SE8I Seznamy v infosystému Repository
SE16 Data Browser SE90 Infosystém proces.modelu
SE17 Všeobec.zobrazení tabulek SE91 Údržba zpráv
SE18 Business-Add-Ins: Definice SE92 Nová údržba hláš.syslog od 46A
SE19 Business-Add-Ins: Implementace SE92N Údržba hlášení SysLog
SE24 Class Builder SE93 Údržba kódů transakce
SE29 Aplikační pakety SE94 Simulace zákaznického rozšíření
SE30 Analýza běhu programu-objekty ABAP SE95 Modifikační browser
SE32 ABAP/4 údržba textových prvků SE95_UTIL Pomůcky - Modification Browser
SE32_OLD ABAP/4 údržba textových prvků SE97 Údržba oprávnění ke spušť.transakce
SE32_WB99 ABAP/4 údržba textových prvků SEARCH_SAP_MENU Hledání v menu SAP
SE33 Kontext: Údržba SEARCH_USER_MENU Hledání v menu uživatele
SE35 ABAP/4 dialogové moduly SECSTO Správa bezpečné paměti
SE36 Logické databáze SELVIEW Údržba view výběru
SE37 Funkční moduly ABAP/4 SEM_BEX Business Explorer Analyzer
SE38 Editor ABAP SEM_NAV Business Explorer Navigator
SE39 Porovnání reportu edit.děl.obrazovky SENG Administrace externích indexů
SE40 Údržba norem a překlad MP SENGEXPLORER Explorer - administrace indexu
SE41 Menu Painter SEO_PATTERN_GENERATE Aktualizace vzoru
SE43 Údržba menu oblastí SEPS SAP Electronic Parcel Service
SE43N Údržba menu oblastí SERP Reporting: Změna stromové struktury
SE44 Zobrazení hierarchie SESS Zobrazení menu Session Manageru
SE48 Analýza programu: Hierarchie vyv. SESS_START_OBJECT Spuštění objektu
SE49 Analýza programu: Manipulace s tab. SESSION_MANAGER Zobrazení menu Session
SE51 Screenpainter Manageru
SE52 Vyvolání parametriz. Screenpainter SEU Object Browser
SE54 Generování view tabulky SEU_DEPTYPE Údržba druhů závislostí
SE55 Interní vyvolání: Údržba view tabul. SEU_INT Object Browser
SE56 Interní vyvolání: Zobraz.view tabul. SEWA Výstraha pro EarlyWatch
SE57 Interní vyvolání: Výmaz view tabulky SMOD Správa rozšíření SAP
SE61 Dokumentace R/3 SO10 Standardní texty SAPscript
SE62 Utility pro odvětví SH01 Online-nápověda: F1-nápověda-server
SE63 Vstupní obrazovka překladu SH02 Nápověda Online: Sledování propojení
SE63_AUTO Vstup do automatické distribuce SH03 Vyvolání rozšířené nápovědy
SE65 Statist.krát.textů, dokumentace R/3 SHD0 Údržba variant transakce
SE66 Dokumentace R/3 - statistika SHD1 INTERNÍ: Vyvolání transakce variant
SE71 Formulář SAPscript SHDB Záznamník transakcí (dávkový vstup)
SE72 Styly SAPscript SHDG Globální pole: Změna a zobrazení
SE73 Údržba fontů SAPscript SHDS INTERNÍ: Uložení varianty transakce
SE74 SAPscript-konverze formátu SHI0 Uložení struktury: Údržba typů uzlu
SE75 Nastavení SAPscript SHI1 Uložení struktury: Údrž. typu odkazu
SE75TTDTGC SAPscript: Změna standard.symbolů SHI2 Uložení struktury: Údržba typu uzlu
SE75TTDTGD SAPscript: Zobrazení stand.symbolů SHI3 Údržba struktury
SE76 SAPscript-překlad formulářů
117/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 17.PŘEHLED VÝVOJOVÝCH NÁSTROJŮ
Tato kapitola už přesahuje do jiné oblasti, do vývoje a programování v jazyce ABAP®.

Transakce SE80 je výchozí bod do pracovního prostředí ABAP Workbench.
Literatura: [KellerH 2005], [KellerH 2004], [KellerH 2002], [KellerB 1998].
Transakce: ABAPDOCU a ABAPHELP (nebo po stisknutí klávesy „F1“ nad příslušným
slovem ve zdrojovém textu).
Zdroje na internetu:
▪ help.sap.com – SAP Help Portal, sdn.sap.com – SAP Developer Network,
▪ ifr.sap.com/index.html – Interface Repository.
17.1.PACKAGES JAKO SADY OBJEKTŮ

Každý objekt je umístěn v nějakém package (dříve vývojová řada). Packages jsou svázány s
transportní vrstvou (kapitola „8.1“).
Packages jsou vytvářena v transakci SE80 jako každý jiný objekt v menu „Program“ ─
„Other object...“ a dále v záložce „Development Coordination“.
118/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 18.SAP GUI – FRONTEND
18.SAP GUI – FRONTEND

SAP Library:
▪ „Working with the SAP GUI“ v „Getting Started“ [SAP NW2004].
[SAP SMP]: instalační příručky z service.sap.com/instguides/.

SAP GUI Help je uložen na lokální PC např. v
„c:\Program Files\SAP\FrontEnd\SAPgui\SAPguihelp\sapguiEN.chm“
Application Area:BC-FES
SAP notes: 511522, 535308 a souhrnná SAP note 456905. O administraci saplogonu
38119.
K vývoji grafického rozhraní: www.sapdesignguild.org/index.asp.
Doporučuje se z bezpečnostních důvodů nastavit v registrech „kill bity“ dle SAP note
1092631.
18.1.CO JE TO SAP GUI

SAP GUI je univerzální klient pro přístup k SAP funkcionalit SAP aplikací. Pracuje jako
browser a zobrazuje získané informace ze serveru. Se serverem komunikuje protokolem
zvaným DIAG.
Existují tři verze: SAP GUI pro prostředí Windows®, SAP GUI pro prostředí Java™ a SAP
GUI pro HTML využívající Internet Transaction Server (ITS). Další informace je možno najít
na service.sap.com/sapgui/.
18.2.INSTALACE
[SAP SMP]: service.sap.com/installations
Doporučuji instalovat z instalačního serveru, který nainstalujeme a vytvoříme příslušné
instalační „packages“. Pomocí funkce „Apply Patch/Update“ záplatujeme nejdříve setup
(pokud je nová záplata) a potom SAPGUI. Hardwarové a softwarové požadavky jsou uvedeny
v SAP note 26417. Pokud je nainstalován instalační server, pak je možné na stanicích použít
automatický update265: v logon skriptu „\\<server>\sapsetup.exe /update /silent“.
18.3.ZÁPLATY
[SAP SMP]: service.sap.com/patches
Nejdříve záplatujeme setup (pokud je nová záplata) a potom SAP GUI.
18.4.OK-CODE
SAP note 26171.
Tak zvané OK-code jsou možné vstupy do příkazové řádky (command field). Základní
hodnoty získáme stiskem tlačítka „F1“ v příkazové řádce.
18.5.PROBLÉMY
SAP note 194859.
Diagnostika problémů popsaná v SAP note 508649. Problémy TCP/IP – SAP note 37939, o
WAN 16663.
● Jak generovat automatické trasování je uvedeno v SAP note 158985.
● „Tuhnutí“ ve Windows: zkusit parametr F4METHOD s hodnotou NoActiveX (v
menu: „Systém – Předvolby uživatele – Vlastní data – Parametry“.
● Nemůže najít VCWIN32.DLL: SAP note 540758.
265
119/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 18.SAP GUI – FRONTEND
● V HKLM\Software\Microsoft\Windows\Current Version\App Paths\gnnex.exe

nastavit C:\Program Files\SAP\FrontEnd\controls.
● Výjimky v SAP GUI v SAP note 499555.
19.POZNÁMKY O DALŠÍCH OBLASTECH

● Menu oblasti S000 (transakce SE43). Inicializační menu můžeme nastavit v transakci
SSM2 (též v SPRO).
● Možnost zablokování SAP nebo usere menu – SAP note 380029, nastavení v tabulce
SSM_CUST.
● Spouštění externích programů – SAP note 677435 a 188772.
● Na některých systémech můžeme použít pro download souborů transakce CG3Y a pro
upload souboru transakce CG3Z.
● Text na přihlašovací obrazovce vytvoříme v transakci SE61 dle SAP note 205487.
● BW Frontend Business Explorer BEX se kontroluje spuštěním sapbexc.xla, který je v
adresáři pro SAPGUI. SAP note 197460.
● Pokud nestartuje grafický layout editor kvůli komunikačním problémům (saprouter
nepovolí), není přes síť port pro gateway (většinou port 33<NR>). SAP note 101971.
● Přístup k příkazům operačního systému je možný pomocí programu RSBDCOS0.266
19.1. KONFIGURACE ONLINE DOKUMENTACE

Transakce SR13.
SAP note: 101481.
Jsou podporovány čtyři typy dokumentace:
1) HtmlHelpFile na file serveru pro Microsoft platformu frontendů v compiled HTML
(.chm) formátu.
2) PlainHtmlHttp na web serveru v HTML formátu.
3) PlainHtmlFile na file serveru v HTML formátu.
4) DynamicHelp v databázi Knowledge Warehouse serveru v HTML formátu.
Příklad z praxe:
Minimálně bychom měli nastavit alespoň např. odkaz v PlainHtmlHttp na SAP Library na internetu: <NAZEV_VARIANTY>, platforma
WN32, area Dokument, Server: http://help.sap.com, cesta saphelp_erp2005/helpdata, jazyk EN a zaškrtnout Default.
Potom si uživatel na své stanici může odkaz nastavit pro každý systém zvlášť v sapdoccd.ini. Může se to použít, pokud se vzdálené
odkazujeme na systém, která má online help odkazuje na lokální umístění, na které nám není přístupné. Např.:
[HTMLHELP]
HelpType=PlainHtmlHttp
PlainHtmlHttpServer=help.sap.com
PlainHtmlHttpPath-DE=saphelp_erp2005/helpdata/DE
PlainHtmlHttpPath=saphelp_erp2005/helpdata/EN
[SystemId-S00]
HelpType=PlainHtmlHttp
PlainHtmlHttpServer=help.sap.com
PlainHtmlHttpPath-DE=saphelp_bw31/helpdata/DE
PlainHtmlHttpPath=saphelp_bw31/helpdata/EN
.
.
.
19.2.MINISAP
Enviroment pro MiniSAP (release 4.6d): dbms_type=mss, MSSQL_NAME=MBS,
MSSQL_SERVER=10n4041 (např.), MSSQL_SCHEMA=dbo. Pokud je parametr profilu
MiniSystem267 nastaven na 1, tak běhu instance stačí pouze dva dialogové pracovní procesy.
266
Např. zastavení procesu v NT příkazem "taskkill /PID <nnn>" nebo „sapntkill“.
267
Tento parametr není zobrazován v transakci RZ10.
120/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 19.POZNÁMKY O DALŠÍCH OBLASTECH
19.3.SYSTÉMY CRM
SAP Library např.:
▪ CRM Integration Services [CRM50]
Zde se správce BC může setkat s problematikou tzv. „CRM Middleware“, i když nepatří pod
BC.
19.4.ERRORS
CALL_FUNCTION_SIGNON_INCOMPL: SAP note 171805.
CPIC: SAP note 63347.
19.5.NĚKTERÉ SYSTÉMOVÉ ABAP TŘÍDY

Některé užitečné systémové ABAP třídy začínají textovými řetězci „cl_abap“ a cl_gui“.
Ostatní informace je třeba získat buď v systému v transakce SE24 nebo na internetu v SDN.
19.6.ČASOVÉ ZÓNY, LETNÍ A ZIMNÍ ČAS

SAP Library:
▪ Time Zones (CA-GTF-TIM) v Cross-Application Services [SAP NW2004].
SAP note 741734, 101726.

Transakce STZAC, STZBC.
Všechny procesy, počítače SAP systému i aplikace třetích stran musí mít stejnou, technicky
identickou, lokální časovou zónu a čas musí být synchronizovaný. Analýzu časových zón
můžeme provést dle SAP note 481835, kde najdeme pomocné reporty. Ke kontrole nastavení
času aplikačního systému můžeme používat ABAP program RSDBTIME.
Problémy (např. runtime chyba ZDATE_LARGE_TIME_DIFF) mohou nastat např. při
rozdílně nastavené časové zóně nebo při přechodu letního a zimního času (DST). Např.
časové zóny různých platforem mají různé technické parametry. Nejjistější je po dobu změny
zastavit SAP instance, DB instance (i TNS listener). A nebo u kritických aplikací vypnout
rozšířené časové funkce. Více v SAP note: 7417, 102088, 398374, 369370 a 13382.
19.7.VZOR HLÁŠENÍ O ODSTÁVCE

V transakci SM02 založíme hlášeni:
Dne 22.5. od 16:00 asi do 16:30 bude odstaven server DEV.
nebo:
Od 20.6. 17:00h asi do 21.6. 8:00h bude odstaven server DEV.
Prosíme, odhlaste se na tuto dobu.
Omlouváme se za vzniklé problémy a nepříjemnosti.
Anglicky např.:
TST will be unavailable on Saturday, 07.06.2003,
between 08:00 and 10:00 due to system maintenance.
We ask you to please excuse these unscheduled measures.
Nebo:
We apologize for any inconveniences
Do e-mailu např.:
Subjekt: Odstavení serveru TST ve čtvrtek od 16:00 asi do 16:30
Vážení uživatelé SAPu,
121/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 19.POZNÁMKY O DALŠÍCH OBLASTECH
dne 22.5.2003 (čtvrtek) od 16:00 asi do 16:30 budou z provozních důvodů

odstaveny servery DEV, TST a PRO.
Prosíme, odhlaste se v této době z těchto systémů SAP.
Nebo pro jeden systém:
Vážení uživatelé SAPu,

dne 22.5.2003 (čtvrtek) od 16:00 asi do 16:30 bude z provozních důvodů odstaven
server PRO.
Prosíme, odhlaste se v této době z tohoto systému SAP.
122/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 20.SEZNAM SAP NOTES
20.SEZNAM SAP NOTES

Zde je seznam většiny SAP Notes, o kterých je zmínka v textu. Upozorňuji, že některé časem
mohou být archivované a tedy na SAP Support Portal nedostupné.
000112 Trace and error information in the "dev_" files 024806 Database Reconnect: technical details and
000391 Archiver stuck settings
000589 R/3 instance cannot be started 024853 CC-INFO: Client copy, functionality
001916 Logging table changes in R/3 025526 Central system log not available
002050 R3trans: data file destroyed 026171 Possible entry values for command field ("OK-
002425 Function of tablespaces/DBspaces on the code")
database 026417 SAP GUI Resources: Hardware and software
002467 Password rules & preventing unauthorized 026966 Background jobs do not start when transporting
logons 028392 Two R/3 Systems on one Windows NT Server
002857 Which table delivery classes are there? 028781 Central transport directory NT/UNIX
Importance? 030289 SAProuter documentation
003155 Termination due to tablespace overflow 030724 Data protection and security in SAP Systems
003166 Name range for customer-modified printer types 030478 Service Packs on Windows NT/Windows 2000
003807 Error messages regarding rollback segments 031395 System parameters: Defined where? Display
004157 General flowchart for ORACLE recovery how?
004161 Complete Recovery 031503 FAQ: Background jobs
004162 Missing "end backup" 031511 Program runs very long: Performance analysis
006833 Deleting statistics file, size of statistics file 031559 NT: Setting environment variables for R/3 kernel
007417 Conversion between winter time and daylight
saving time 033814 Warnings of inconsistencies between database
008438 Activating/deactivating ARCHIVELOG mode & R/3 DDIC
008928 List of supported printers/device types 035010 Service connections: Composite note (overview)
009942 Maximum number of work processes 033873 What do the semaphores mean?
010551 Table TST03 grows 034998 Checking on OS level whether R/3 is running
011214 Print problems: Changes 035415 CC-TOPIC: Memory space analysis / Test run
SPAD/RSTXCRP/RSTXCPAG 036677 Structure of components for customer messages
012103 Contents of the TCOLL table 037104 Error analysis: Background processing systém
012362 Known errors in standard printer defintions 037939 Connection problems (TCP/IP error) SAPgui
012462 How can I define a new printer font? app.serv.
012715 Collective note: problems with SCSA 038119 SAPLogon: Administration of functionality
012946 Put still running, logon not possible 038781 Partner name space SAP objects
013350 Font control via SAPLPD 039412 How many work processes to configure
013382 Windows NT : ZDATE_LARGE_TIME_DIFF 041300 Table DBTABPRT is very large
013550 Using BRBACKUP and BRARCHIVE 041732 Deletion of data in transport directory
013607 Termination of an ABAP with 043487 Collective note: SAPDBA -
DBIF_RSQL_INVALID_RSQL Reorgnztn/Space/Structure
015374 Checklist: Performance analysis 043490 Collective note: SAPDBA - Restore/recovery
015999 Processing batch input sessions in the 048400 Reorganization of TemSe and Spool
background 050088 Creating OPS$ users on Windows NT/Oracle
016083 Standard jobs, reorganization jobs 050381 Dest. host not defined in operation type
016244 Configuring the nametab buffer sizes 053902 Conflicts between Support Packages and Add-
016466 Customer name range for SAP objects ons
016513 File system is full - what do I do? 063347 List: CPIC error codes
016663 Network problems with WAN connections 063480 R/3 and MS Exchange linking
016665 Method for troubleshooting, trace level 063840 HR-J: tax refund is not imported to Re-YEA.
016875 TemSe objects do not match TemSe files 064016 Using the SAP Gateway monitor GWMON
017054 How to copy or change a device type 066687 Use of network security products
017163 BRARCHIVE/BRBACKUP messages and codes 068048 Deactivating the automatic user SAP*
017285 Logon to OSS (Transaction OSS1) 068678 Exporting modification adjustment for 2nd
017895 Adapting print list formats for customers upgrade
018601 Frequently asked questions on language 069455 Servicetools for Applications ST-A/PI (ST14,
transport RTCCTOOL, ST12)
019466 Downloading SAP kernel patches 070290 CC-INFO: Excluding tables with 'RSCCEXPT'
019706 Tuning the Spooler 070547 CC-TOPIC: Client transport
020071 Permanent lock after connection termination 073056 Collective note: ABAP as OLE Automation
020534 Authorization check - a short introduction Controller
020823 R3trans termin.: Cannot write to datafile any 074313 Customer messages in SAPNet R/3 Frontend
more 077503 Audit Information System (AIS)
021738 Device type SAPWIN 078109 Report Writer: Regeneration after adv. correction
021960 Several instances/systems on one UNIX 079435 Automatic resetting from PRIV mode
computer 081611 Name assignment of instance profiles
022514 CC-INFO: Error analysis for client copy 082478 R/3 OS/DB migration
023070 Backup and Recovery: Basic Concepts 082655 Instance not configured correctly
023345 Consistency check of ORACLE databáze 082751 Problems with SAP Services & SAP Service
023642 Description of pxanew and pxastat Manager
024177 OSS1: Message S1452: Connection to Message 084850 Increase trace level of work processes
Server 086241 Legal Change Patches / Support Packages for
HR
123/137
086535 tp/R3trans: Splitting large exports 188772 External program does not work
087447 Clock for statistics and runtime measurements 194859 Coll. note for frontend installation 4.5A-46D
089188 R/3 System copy 197460 BW Frontend Checktool sapbexc.xla
091096 Table Compare: Info about Cust. Cross System 204910 37527 Graph.Screen Painter (collective note)
Check 205487 Own text on SAPGui logon screen
091488 SAP Support Services - Central preparatory note 205528 GR235
094801 Environment variables/Registry (Windows NT) (F98_S_ACELL_WRITE_TO_STRING_LF,
094998 Requesting license keys and deleting systems 209834 CCMS agent technology (composite note)
096848 Disaster recovery for SAP R/3 on ORACLE 216952 Service Data Control Center (SDCC) - FAQ
097620 OCS Info: Overview of Important OCS Notes 217351 No free memory of class PERM available/Malloc
097621 OCS Info: Online Correction Support (OCS) failed
098051 Database Reconnect: Architecture and function 302063 Correspondence Language
101481 Collective note: Application help and R/3 library 307037 Customer Message Wizard in SAP Service
101971 37527 Graphical full screen is not available Marketplace
(RFC) 307166 Contents & applying R/3 HR Support Packages
100232 SAPforms via Internet mail or MS Exchange 4.6C
Server 307976 PXA_NO_SHARED_MEMORY
102034 R3trans: Control of the COMMIT intervals 308048 CCMS monitor architecture: Service level
102088 End of daylight saving time: the "double hour" agreements
103582 Doc.: Transfer of R3trans options with tp 312690 SAPconnect: Collective note
103747 Performance in 4.0/4.5/4.6: Parameter 312843 tp CHECK/CLEAROLD latest News
106047 DB21: Customizing the DBSTATC 314672 System measurement: Data transfer by SDCC
109034 Collective note: SAPDBA – performance/CBO 320991 Error codes for logon (list)
110368 FAQ - CCMS MONITORING 324849 Overwriting in shared memory
INFRASTRUCTURE 329242 Import prerequisites for Support Packages in
112065 Using customer language 'Z1' Basis
116432 Copying productive client 000 in the BW System 334224 Important notes for creating indexes
116787 CC-TOPIC: Remote client copy 336693 Replacing the librfc32.dll on a Win 32 Platform
117219 DB02 reports missing DD/DB objects: procedure 338578 CC-TOPIC: Error in client transport as of 4.5
118823 CC-ADMIN: Size of a client 354080 Note collection for Oracle performance problems
119738 Problems during upgrade with Support 354819 Collective note SAPSECULIB
Packages 355771 Oracle: Explanation of the new tablespace layout
119827 Trace information rslgsend/rslgcoll 362060 Current patchset for Oracle 8.1.7
121163 BDLS: Converting logical system names 364809 Automation: How do I analyze a automation
124361 Oracle DB parameterization for Release R/3 >= trace?
4.x 365481 Corrupt blocks
124562 Hostname resolution problems (DNS timeouts) 369370 SAP Oracle database on UNIX: changing time
122718 CBO: Tables with special processing zone
124361 Oracle DB parameters for R/3 Release >= 4.x 373326 NT: R/3 system does not start with 4.6D R/3
129813 NT: Problems due to address space kernel
fragmentation 374502 DB6: DB2 UDB - BW Performance - Overview of
131018 Client Copy in the BW notes
131372 CBO: Tuning of expensive SQL statements 379081 Optional deactivation of the password logon
132861 CBO: Statistics creation with SAPDBA or 379608 Incorrect R3TR FUGS object breakdown in
BRCONNECT version
134592 Importing the SAPDBA role ( sapdba_role.sql) 380029 Selection option between user menu and SAP
139915 Oracle stop in a Failsafe environment menu
oradim pro Oracle 386605 SAP Memory Management for Linux (32-bit)
142100 NT: Problems with new SAP service as of Rel. 389530 INST: R/3 4.6C SR2 - Homogeneous System
4.5B Copy
143288 SAPDBA: Super collective note 398374 Converting summer time <-> winter time
145666 Start and stop of R/3 in MSCS environment 400241 Problems with ops$ or sapr3 connect to Oracle
146289 Parameter Recommendations for 64-Bit SAP 400280 OCS: Known problems with Support Pkgs in
Kernel Basis Release 6.10
147243 R3COPY under NT Oracle 403004 Database connect using R3trans fails
147354 Batch input: Reorg. and delete sessions and 403704 BRCONNECT - Enhanced functions for Oracle
logs DBA
148609 Char.deriv.:deriv.rule vals 418285 Installation of the ITS-Plugin for the CCMS
miss.aft.upgrade&trnsp. Agent
158985 Automation: How do I generate an automation 420213 Composite SAP note: Central monitoring of
trace? mySAP.com compon.
162594 Missing Customizing entries 425207 R/3 memory management, current parameter
165485 R/3 server security under Windows NT ranges
165832 NT: Signal '-1073741818', '-1073741819' or 'c00' 430621 Delivered print programs and form templates
171805 Determining RFC client when sign-on problems 432027 Strategy for using SAP Support Packages
occur 434495 DB6: Maintaining table statistics via transaction
173743 SecAudit: Changing parameters does not 441518 ORA-12560 composite SAP Note
perform 446279 Syntax errors or terminations after client copy
173814 OCS: Known problems with Support Packages 446485 CC-ADMIN: Special copying options
Rel. 4.6 451960 Audit Information System (AIS), role concept
176277 Generating RFC trace information 452797 RZ20: File display/URL display as analysis
178487 High increase of table BSIS, RFBLG methods
179224 Doc.no.assignment for unbuffered number 455140 Configuration E-mail, fax, paging/SMS via SMTP
ranges 456905 Composite SAP note SAPSetup as of Release
180605 Oracle database parameter settings for BW 6.20
180949 CC-INFO: change documents for a client copy
124/137
480266 Problems with the 552300 FAQ: Update

SYSDBA/SYSOPER/INTERNAL connect 552711 FAQ: Client copy
481835 Analyzing the time zone settings 553953 RZ20: Monitoring background jobs
483856 Description of the alerts for Oracle database 556232 Environment settings for R/3/Oracle on Windows
487754 Error sending mail: SO_OBJECT_MIME_GET 556734 FAQ Transport: Setup and further information
489690 CC INFO: Copying large production clients 556941 Transport FAQ: Error scenarios
490365 Tablespace naming conventions 556962 FAQ OCS: General information on Support
491160 Restore scenarios for lost files of oracle Packages
databases 556972 FAQ OCS: Recommendations for error
495911 Trace analysis for logon problems scenarios
496083 FAQ: Customer enhancements (User Exits) in 556992 FAQ: Upgrade PREPARE
purchasing 557132 CC-TOPIC: Remote client copy
499551 Exceptions in SAP GUI for Windows 562403 FAQ: Net8
500235 Network Diagnosis with NIPING 562628 Protecting the source from a second copy
501902 Error in the SAP dispatcher 562628 CC-ADMIN: Protecting the source from a second
504952 Composite note spool and print copy
505296 LDAP Connector in an SNC-secured 562863 FAQ: Logging on mechanisms
environment 564612 FAQ, Q+A, SM59, RFC destination, RFC error
506671 LDAP Connector (Version 2.3) 571276 PFCG: Transporting roles
508140 Placing Logon Information in the Customer 572252 Overview note HR-CEE Add-on
message 573128 Debugging programs in the background
508649 Diagnosis of frontend installation problems 573338 Problems with REGUP table when importing
510048 Command line parameter of the front end SAPKH46C36
installation 547314 FAQ: System Copy procedure
511522 Corrections to the front-end installation program 578113 Discontinuation of Customer Care Support for
514178 ORA-14508 when validating partitioned tables Oracle
516027 Gateway error due to terminated TCP 578178 Document ref. number (XBLNR) initialized after
connection 578377 Digital signatures with SAPCRYPTOLIB
517484 Inactive services in the Internet Communication 578541 Error AA048 in master data maintenance is
Framework wrong
519059 FAQ: Background processing system 579462 Runtime parameter of the statistics collection
521264 Oracle database hangs 580772 Install. SAP Systems on Oracle 9.2.0 with
522426 Consulting: Authorizations in the Project systém SAPinst
522569 BW: Working in several clients (especially APO 588668 FAQ: Database statistics
4.x/SCM 4.x) 592393 FAQ: Oracle
524948 Add-on Support Packages and CRT's for add-on 595874 Failure of domain controller causes Oracle
HR-CEE failover
526824 Smart Forms: Which information sources are 596982 Texts are deleted by Support Package
available? 598708 INST: SAP systems on UNIX - Oracle
529088 Patches for the SAP J2EE engine 605062 FAQ: Restore and recovery
532892 Installing a new version of the Software Delivery 614036 Composite SAP Note: ORA-12631/ORA-12638
Manager 615285 DDIC activation errors during support package
534729 Oracle errors due to network probléme 618861 Composite SAP Note: ORA-01013
535308 How to apply a SAP Front End patch? 618868 FAQ: Oracle performance
539404 FAQ: Answers to questions about the Security 619188 FAQ: Oracle Wait Events
Audit Log 620540 Authentication Troubleshooting Guide
539595 HCM CE country versions x HR service 620954 Changing the SAPService<SID> and <SID>adm
packages systém
540434 FAQ: Crucial Information for Oracle DB 623723 Upgrade: Application-specific problems
Administration 634006 ICM messages explanatory note
540463 FAQ: Consistency Checks 634667 RFFMS200: Short dump with
541538 FAQ: Reorganizations SAPSQL_ARRAY_INSERT_DUPREC
544244 Calling the Software Delivery Manager (SDM) 646681 Reorganizing tables with BRSPACE
544533 FAQs: The R/3 system no longer starts 651812 FAQ: BR*TOOLS and SAPDBA
544623 New Installation of Unicode SAP systems 640609 SPAU incorrectly displays note corrections as
544881 Composite SAP note: Time-driven jobs do not obsolete
run 664679 Installing 6.40 kernel in SAP WEB AS 6.10/6.20
544979 Importing Java Support Packages with SDM 668256 Using HTTP/external debugging
545136 FAQ: Test tools for RFC connections 668603 SAP Web AS 6.40 ABAP Installation on UNIX
545177 FAQ: Preliminary steps in analyzing RFC 668604 SAP Web AS 6.40 ABAB/Java Installation on
connections UNIX: Oracle
546801 FAQs: Modification adjustment 669669 Updating the SAP Component Repository
547613 BSEG: Error in SAPKH46C35 and 672651 OCS: Known problems with Support Packages
SAPKH46B44 in Basis Rel.6.40
547773 SPAU: interface method names are truncated 676714 Current note on 6.40 language transport
548016 Conversion to Unicode 675778 Analysis after system downtime
548699 FAQ: OS collector SAPOSCOL 677435 Overview: external programs and external
549485 FAQ: General questions about authorizations commands
548624 FAQ: Performance Monitors, R/3 Syslog, 696141 Composite SAP Note: ORA-01122
System Availability 701205 Single Sign-On using SAP Logon Tickets
550742 FAQ: General questions about Single Sign-On 706478 Preventing size of Basis tables from increasing
550779 FAQ: General questions about network considerably
communication 709140 Recommended JDK and VM Settings for the
550894 CC-ADMIN: Setting up a new client WebAS630/640/7.0
551688 Contents and application of R/3 HR Support 712706 Program RSLGVIEW - reading the SAP system
Packages 4.70 log without systém
125/137
716604 Access to Sun J2SE and recommended J2SE 812386 RFC connection to the SAPNet R/3 front end
options 821687 FAQ: Space utilization and fragmentation in
721815 New configuration needed for systems using Oracle
SAP Logon Tiket 821904 Separating SCS instances for ABAP and J2EE
722188 FAQ: Oracle partitioning 822379 Known problems with Support Packages in SAP
723288 Central Installation Note SAP Web AS 6.40 SR1 NW 2004s AS ABAP
723909 Java VM settings for J2EE 6.40/7.0 837691 Background jobs are unintentionally deleted
724804 Using the ICF recorder for troubleshooting 839624 ORA-27125 while starting Oracle instance
737613 Known problems with Supp.Packages in HR- 842240 FAQ: Backup strategy of large and highly-
CEE Rel.470 available databases
737625 Parameter recommendations for the ICM 854170 Activating the component "VM Container"
742048 Integrated ITS, memory requirement in 863417 FAQ: Database Archive modes and redo logs
application server 871096 Oracle Database 10g: Patch sets/patches for
745639 FAQ: Oracle enqueues 10.2.0
746984 Performance problems in connection with PXA 875986 Note Assistant: Important notes
semaphores 877008 Composite SAP note about Switch BC Sets
751872 Problem analysis with HTTP or external 885343 SAP System Landscape Copy
debugging 885580 Integrated ITS: Configuration Parameters
763561 Service Data Control Center (SDCCN) - FAQ 888687 BEx Web Java: Analysis of communication/logon
766505 OSS1: Changes to the RFC connection to probléme
SAPOSS 891983 JSPM: Central SAP Note SAP NetWeaver 2004s
767414 FAQ: Oracle latches AS Java
771929 FAQ: Index fragmentation 938986 Oracle Database 9.2: Patches for 9.2.0
777565 Output of runtime information from tp (Trace) 941735 SAP memory management for 64-bit Linux
779123 Memory-related terminations at runtime systems
782140 OCS: Known problems with Support Packages 940309 Change PI default client after 2004s Installation
in Basis Rel.6.20 957707 Using Diagtool for Troubleshooting Single Sign-
793113 FAQ: Oracle I/O configuration On
800240 FAQ: SAP Cryptographic Library error analysis 1013976 JSPM GUI on UNIX
(App. Server) 1018839 Registering information in the System
793717 Client copy into the BW client in Landscape Directory
Netweaver/mySAP ERP 1024932 Maintenance Optimizer: Collective Note
803018 Central note for NetWeaver04 High Availability 1028624 Overview of DBA Cockpit for Oracle
capabilities 1084019 OS07N: New operating system monitor
808347 ITS 6.40 - preclarification and basic problem 1092631 Remote vulnerabilities in SAP GUI for Windows
analysis 1106096 EX2 Kernels: Extended Kernel Maintenance
126/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 21.REJSTŘÍK
21.REJSTŘÍK
A archivní mod............................................37
abap....................1, 6, 7, 67, 76, 88, 94, 118 ATP server...............................................29
ABAP........................................................... autoabap.............................................10, 64
dumpy................................................116 autorizace.................................................70
ABAP Dictionary...................................107
ABAP programy.......................................... B
NROWS.............................................115 backint...............................................41, 42
RDDGENLD.....................................102 BASIS........................................................1
RDDIMPDP.................................76, 103 Batch input...................................................
RDDNEWSP.......................................76 mapy..................................................115
RPU12W0C.........................................93 protokoly..............................................18
RPU12W0S.........................................93 r3trans..................................................19
RPUHSPT0..........................................93 TemSe................................................116
RPULCP00..........................................94 BC..............................................................1
RSAL_BATCH_TOOL_DISPATCHIN brconnect...........................................34, 36
G......................................................64 brspace.....................................................37
RSARFCLD.........................................60 BTC...................................................12, 25
RSBDCOS0.......................................120 Buffery.........................................................
RSCCEXPT...............................104, 106 Calendar Buffer.......................15, 61, 62
RSCOLL00..........................................59 CUA Buffer..............................15, 61, 62
RSCPINST.....................................85, 87 Exp./Imp. SHM..............................15, 61
RSDBTIME.......................................121 Export/Import Buffer...............15, 61, 62
RSLAW_PLUGIN...............................73 Field description..................................61
RSORAVDV........................................41 Field descriptions.................................15
RSPARAM..........................................56 Generic Table Buffer...............15, 61, 62
RSPFPAR............................................56 Initial record layouts............................15
RSPOR_SETUP................................110 Initial records.......................................61
RSRRR_ROADMAP........................6, 9 Menu buffer...................................15, 61
RSSTAT80...........................................59 Nametab buffer..............................14, 61
RSSTAT83...........................................59 OTR Buffer....................................15, 61
RSUSR003...........................................71 Program Buffer........................15, 61, 62
RTCCTOOL.................................68, 110 Screen Buffer...........................15, 61, 62
SAPMSSY6.........................................64 Short Nametab.....................................15
SAPMSSY8.........................................64 Short NTAB.........................................61
STATDUMP........................................60 Single Record Table Buffer.....15, 61, 62
ABAP server..............................................1 Table definition....................................61
ABAP Workbench..................................118 Table definitions..................................14
Add-On....................................................84 Business Explorer..................................120
aktualizační pracovní proces...................12 business function.....................................84
ALE............................................66, 70, 110 business function set................................84
alert monitor............................................64 Business Server Pages...........................108
ALM........................................................64 BW systém.............................................108
ALOG......................................................78
analýza volného prostoru.........................39 C
ArcServe............................................41, 42 CCMSPING.............................................66
architektura aplikačních serverů................6 central system..........................................16
archivace................................................110 centrální administrace uživatelů..............70
127/137
Common Programming Interface – LOCAL................................................35

Communications................................108 MiniSAP............................................120
CPH trvalá historie výkonových dat........67 ztráta po restartu..................................23
CPI-C.....................................................108 Errors...........................................................
CRT..............................................84, 92, 93 CALL_FUNCTION_SIGNON_REJEC
CTS Change and Transport System.........16 TED...............................................121
CUA.................................................70, 110 PXA_NO_SHARED_MEMORY........24
Customer-Based Upgrade........................96 ZDATE_LARGE_TIME_DIFF.........121
extended memory....................................14
Č Extended Transport Control.....................77
časová zóna............................................121 extenty.....................................................39
D F
Databáze...................................................... firemní adresa..........................................70
alerty....................................................57 Form Builder..........................................113
archivní mod........................................37 fronta požadavků.....................................67
enviroment...........................................33 frontend..................................................119
extenty.................................................39 Frontend.......................................................
Check point not completed..................49 Parametr...................................................
init<SID>.ora.......................................37 F4METHOD..................................119
konzistentnost......................................42 saplogon.............................................109
obnova.................................................44 VCWIN32.DLL.................................119
ora_<SID>.trc................................18, 19 výjimky v SAP GUI...........................120
plánování akcí......................................47
redology...............................................37 G
reorganizace.........................................39 gateway monitor......................................30
statistika...............................................63 gateway server...................................12, 68
statistika tabulek..................................63 gvwp........................................................12
uživatel OPS$......................................33 gwmon.....................................................12
verifikace.............................................42 gwrd.........................................................12
záloha offline.......................................48
zálohování............................................40 H
DB instance..............................................16 heap..........................................................14
DCAM.....................................................12 heslo db účtu............................................33
dev_disp...................................................23 HR............................................................93
dev_ms.....................................................23 HR-CE.....................................................93
dev_w<NP>.............................................23 HR-CEE...................................................93
dialog response time................................58
dialogová instance...................................16 I
dialogový pracovní proces.......................12 ICF.........................................................108
disp+work..................................................9 icman.......................................................12
dispatcher...........................9, 17, 18, 67, 76 IDoc.......................................................110
dispatcher queue......................................13 import transportních požadavků..............79
distribuční modely ALE.........................110 indexy....................................................115
DNS server..............................................24 Industry and Enterprise Extension...........84
dpmon......................................................67 Industry Solutions....................................84
DST........................................................121 init<DBSID>.sap.....................................34
INIT<SID>.ORA.....................................37
E Internet Communication Framework.....108
enqueue server.........................................12 Internet Transaction Server....................108
Enviroment.................................................. ITF formát..............................................113
128/137
ITS AGate........................................66, 108 LUW........................................................28

ITS WGate.............................................108
M
J Maintenance Optimizer...........5, 88, 89, 91
JAVA..........................................................6 MCOD...............................................35, 38
jcmon.................................................20, 68 memory pipes..........................................13
jméno instance.........................................54 menu......................................................120
jméno instančního profilu........................54 menu oblasti...........................................120
joby..........................................................25 message server...........................................9
Joby.............................................................. MiniSAP................................................120
SAP_CCMS_MONI_BATCH_DP......64 MMC...........................8, 20, 21, 22, 30, 67
SAP_COLLECTOR_FOR_PERFMONI módy operační.........................................55
TOR...........................................59, 60 monitorování............................................57
SAP_SLD_DATA_COLLECT............17 msg_server...........................................9, 67
JSPM........................................................95 msmon.................................................9, 67
mySAP.com...............................................1
K
kernel...................................................6, 88 N
Kernel.......................................................... Nástroje........................................................
buffer CALE........................................62 ArcServe..............................................41
buffer CUA..........................................62 brarchive..................................40, 41, 43
buffer EIBF..........................................62 brbackup................40, 41, 42, 43, 44, 48
buffer PRES.........................................62 brconnect.............................................36
buffer PXA..........................................62 brgui.....................................................34
buffer TABL........................................62 brrecover..............................................46
buffer TABLP......................................62 brrestore...............................................46
parametry paměti.................................61 brspace.................................................37
pracovní procesy..................................24 brtools........................34, 36, 40, 89, 104
RFC spojení.................................30, 106 cleanipc................................................24
klient......................................................103 db2start................................................52
Klient (mandant).......................................... db2stop.................................................52
kopírování..........................................106 dpmon........................................9, 24, 67
nastavení..............................................73 ensmon.................................................68
transport.............................................105 exp.......................................................47
vlastnosti............................................103 gwmon.................................................68
výchozí klient....................................106 icmon...................................................68
výmaz.................................................106 lgtst......................................................21
komponenty pracovniho procesu.............10 listener...............................17, 19, 37, 86
komunikace............................................109 lsnrctl...................................................37
komunikační tabulka................................67 lsnrctl ..................................................20
konfigurace..............................................54 msmon.................................................67
kontroly..............................................21, 47 msprot..................................................67
konverze tabulek....................................114 PREPARE............................................97
R3copy.................................................83
L R3check...............................................85
LCP CE....................................................93 R3ldctl.................................................82
Legato......................................................42 R3load....................................82, 83, 102
lgtst....................................................21, 67 R3setup....................................17, 82, 83
licence................................................73, 85 R3szchk...............................................82
logický systém...............................103, 110 R3trans.................76, 77, 89, 90, 91, 105
LOP - Line Opener Program......................5
129/137
R3up.....................................................99 P
rslgcoll...................................................9 packages (sady repository objektů).........75
rslgsend..................................................9 Parametr.......................................................
rslgview...............................................63 abap/buffersize...............................24, 62
sapcontrol.....................20, 63, 64, 67, 68 abap/heap_area_dia.............................61
sapdba. 34, 35, 37, 39, 40, 43, 44, 45, 48, abap/heap_area_nondia.......................61
104, 105 abap/pxa_cache....................................61
sapevt.............................................25, 76 alert/MONI_SEGM_SIZ.....................63
sapinfo.exe...........................................21 AUTOSTART........................................9
SAPinst..........................................82, 95 em/address_space_MB........................11
saplicense.............................................85 em/initial_size_MB..............................11
saplpd.................................................112 em/max_size_MB................................11
sapmscsa..............................................24 es/implementation................................11
sappfpar...............................................56 login/disable_multi_gui_login.............72
saprouter............................................109 login/fails_to_user_lock......................72
sapstart.............................................9, 13 login/min_password_lng.....................72
sapxpg..................................................25 login/no_automatic_user_sapstar......103
showipc................................................24 login/no_automatic_user_sapstar .......72
sqlplus..........................33, 35, 43, 46, 86 login/password_expiration_time.........72
ssfrfc....................................................71 login/system_client................55, 56, 106
startdb..................................................20 MiniSystem........................................120
startsap.............................................8, 20 PHYS_MEMSIZE...............................11
stopdb...................................................20 rdisp/atp_server...................................29
stopsap.............................................8, 20 rdisp/autoabaptime...............................64
svrmgrl.....35, 38, 41, 43, 44, 45, 48, 115 rdisp/bufrefmode.................................60
taskmanager.........................................35 rdisp/bufreftime...................................60
tp 21, 76, 92, 107 rdisp/gui_auto_logout..........................72
Upgrade Assistant GUI........................97 rdisp/max_wprun_time..................55, 56
Upgrade Assistant Server.....................97 rdisp/vb_dipatching.............................28
rdisp/vbstart.........................................28
O rec/client............................................115
Objekt oprávnění......................................... rsau/enable...........................................71
S_BDC_MONI....................................72 rsau/max_diskspace/local....................71
S_CTS_ADMI.....................................72 rsdb/obj/buffersize...............................29
S_DATASET........................................72 rsdb/obj/max_objects...........................29
S_TABU_DIS......................................72 stat/bufsize...........................................59
S_TCODE............................................72 stat/file.................................................59
S_TRANSPRT.....................................72 VERS_AT_IMP...................................77
S_USER_AUT.....................................72 zcsa/system_language..........................87
OP$..........................................................33 parametry paměti.....................................61
Open SQL..................................................6 parametry profilu.....................................56
operační mód.....................................12, 25 PKCS.......................................................71
Operační mód..........................................65 pracovní procesy........9, 24, 25, 37, 67, 120
operační systém.......................................24 proces importu transportního požadavku
oprávnění uživatele..................................70 .............................................................76
ora<dbsid>...............................................19 Procesy.........................................................
Oracle.....................................17, 18, 33, 62 backint.................................................41
Oracle parametry.....................................33 brarchive..............................................41
OSS.............................................................. brbackup..............................................41
registrace..............................................94 disp+work..............................................9
130/137
gvwp....................................................12 SAP Netweaver..........................................1

gwrd.....................................................12 SAP Notes..........................................3, 123
icm.................................................12, 68 SAP Patch Manager.................................90
msg_server.......................................9, 67 SAP PRESS...............................................3
msmon.................................................67 SAP R/3.....................................................2
sapcpe..................................................13 SAP releases............................................88
saposcol.......................13, 21, 64, 66, 89 SAP Script formuláře.............................113
sapstartsrv........................................8, 89 SAP Security Library...............................71
PSE..........................................................71 SAP service..........................................8, 30
pxanew.....................................................15 SAP Service Marketplace..........................5
pxastat......................................................15 SAP Suport Services................................68
SAP Support Services..............................73
Q SAP System Landscape...........................16
qRFC........................................................66 SAP Web Dispatcher................................13
SAP_ABA...............................................91
R SAP_BASIS.............................................91
R/3 centrální instance..............................16 SAP_HR..................................................93
R/3 repository..................................70, 114 sapacoscol................................................13
R3trans...............................................77, 90 sapacosprep..............................................13
RDD* joby...............................................76 SAPCCM4X............................................64
reconnect............................................12, 48 SAPCCMSR............................................64
recovery...................................................43 SAPCM3X...............................................64
redo logy..................................................43 sapcpe......................................................13
registrace objektů.....................................94 SAPCRYPTOLIB....................................71
Remote Function Call............................108 sapdba......................................................34
Repositury Switch Upgrade“...................88 sapinfo.....................................................21
restart DB.................................................63 saposcol.............................................13, 89
restore......................................................43 saprouter................................................109
RFC........................................................108 Saprouter......................................................
roll area....................................................14 router string........................................109
roll segment.............................................14 SAPscript...............................................113
rslgview...................................................63 SAPSECULIB.........................................71
runtime engine...........................................6 sapstartsrv......................................8, 30, 89
RZ03........................................................22 SCA.........................................................95
SCSA.................................................24, 71
S sdílená pamět...........................................14
SAP .NET Connector.............................108 SDM.........................................................95
SAP Address Space Viewer.....................15 Server SAP..................................................
SAP Business Connector.......................108 joby standardní....................................26
SAP Cryptographic Library.....................71 operační systém...................................24
SAP Developer Network...........................3 start......................................................36
SAP GUI............................................6, 119 stop.......................................................36
SAP Help Portal.........................................3 údržba tabulek a view........................115
SAP HotNews............................................3 service SAPu......................................89, 90
SAP Java Connector..............................108 services..................................................110
SAP Java Resource Adapter..................108 Sign-On....................................................69
SAP kernels.............................................88 Single Sign-On........................................70
SAP komunikační technologie..............108 SLD..........................................................17
SAP Library...........................................3, 6 sldreg.......................................................13
SAP LiveCache..........................................2 SLOG.......................................................78
SAP Marketplace.....................................88
131/137
SNA.........................................................12 D010L..................................................15
SOAP Runtime for SAP Web AS..........108 D010S..................................................15
Software Component Archives................95 D010T..................................................15
Solution Manager................................6, 64 D010Y.................................................15
Solution Manager.....................................91 D342L..................................................15
Solution Manager189..............................89 D345T..................................................15
Soubory........................................................ DBSTATCO.........................................63
dočasných položek.............................116 DBTABPRT.......................................116
speciální uživatelé....................................71 DDLOG...............................................60
SPOF..........................................................9 DDNTF................................................14
Spooler......................................................... DDNTT................................................14
formáty tisku......................................111 ENLFDIR..........................................114
ladění..................................................111 FMIFIIT.............................................115
spoolový server........................................12 MLICHECK........................................39
Správa uživatelů......................................69 MODACT..........................................114
SSF...........................................................71 MONI...................................................59
SSF RFC server.......................................71 NRIV...................................................29
SSL..........................................................71 RESB...................................................29
standalone database system.....................16 RFBLG..............................................115
standalone enqueu instance.....................16 SMODILOG................................94, 114
standalone gateway instance....................16 SNAP.................................................116
standalone message server.......................16 SSM_CUST.......................................120
start systému............................................20 T100.....................................................22
statistický soubor.....................................60 TADIR...............................................114
statistika tabulek......................................63 TBTCP.................................................25
statistika transakcí....................................60 TBTCS.................................................25
stavy pracovního procesu........................10 TCOLL................................................59
stop systému............................................20 TFACS.................................................15
struktura DB............................................37 TFDIR................................................114
Support Packages.....................................95 THOCS................................................15
switch.......................................................84 TLOCK................................................94
Switch Framework...................................84 TPFYPROPTY....................................55
Switchable Units......................................84 TRBAT.................................................76
System Landscape Directory...................17 TRJOB.................................................76
System Switch Upgrade.....................88, 96 TSHM0................................................60
systémový log......................................9, 63 TSP01................................................116
TSP02................................................116
T TST01................................................116
Tablespaces.................................................. TST03................................................116
BTABD..............................................104 TSTC..................................................114
BTABI................................................104 TTBTCO..............................................25
Tabulka........................................................ USR02.................................................72
ALALERTDB......................................63 USR40.................................................72
ALBTCMON.......................................66 VBBE...................................................29
ALTRAMONI......................................66 VBDATA.............................................28
APQD................................................115 VBERROR..........................................28
BKORM.............................................116 VBHDR...............................................28
BSEG.................................................116 VBMOD..............................................28
BSIS...................................................115 Target Group............................................77
BTCEVTJOB.......................................25 taskmgr....................................................35
132/137
TemSe....................................................116 OSS1......................................................5
test běhu systému.....................................21 PFUD...................................................73
tisk..........................................................111 R3load..................................................99
TMS.........................................................75 RMAUTH............................................17
tracefile....................................................23 RMDEF...............................................17
Transakce..................................................... RSA1.................................................108
ABAPDOCU.....................................118 RSPFPAR............................................56
ABAPHELP.......................................118 RZ03........................................12, 55, 87
ACBD..................................................29 RZ04............................23, 25, 55, 65, 87
AL08..............................................20, 22 RZ10........................................54, 56, 87
AL11....................................................17 RZ11..............................................55, 56
AL12....................................................61 RZ20......................................22, 64, 104
BD54..................................................103 RZ21........................................65, 66, 87
BD87....................................................66 RZ23N.................................................67
BDLS...................................................83 RZ70..............................................17, 87
BDMO.................................................66 SA38....................................................73
BPE SWF_XI_ADM_BPE..................30 SAINT...........................................84, 87
BSP....................................................108 SALE.........................................103, 110
CG3Y.................................................120 SCC1..............................................81, 94
CG3Z.................................................120 SCC3..................................104, 105, 106
DB01....................................................62 SCC4..............................73, 87, 103, 104
DB02................................21, 34, 39, 114 SCC5..................................................106
DB02N.................................................34 SCC7..................................................105
DB02OLD...........................................34 SCC8..................................................105
DB05....................................................63 SCC9..................................................106
DB12................................21, 34, 37, 104 SCCL...........................................87, 105
DB12OLD...........................................34 SCMP.................................................107
DB13................34, 35, 40, 47, 48, 63, 87 SCOT.................................................109
DB13C.................................................34 SCOV.................................................102
DB13COLD.........................................34 SCU1.................................................107
DB13N.................................................34 SCUA...................................................70
DB13OLD...........................................34 SCUG...................................................70
DB14..................................21, 34, 35, 63 SCUL...................................................70
DB14OLD...........................................34 SCUM..................................................70
DB15....................................................51 SDCC.................................................110
DB17ORA...........................................37 SDCCN........................................87, 110
DB20............................................63, 115 SE01.....................................................75
DB21....................................................63 SE09.....................................................75
DB4COCKPIT.....................................53 SE10.........................................75, 80, 94
DB4DGN.............................................53 SE11.............................................60, 115
DB50....................................................51 SE13.....................................................60
DB6COCKPIT.....................................52 SE14.....................................40, 114, 115
DBACOCKPIT....................................34 SE16.............................................22, 115
F.63....................................................116 SE38...............................................68, 73
GRMG.................................................66 SE43...................................................120
LICENSE_ADMIN.............................73 SE54...................................................115
Note Assistant......................................94 SE61...................................................120
OS06....................................................13 SE71...........................................112, 113
OS07....................................................13 SE80.........................60, 80, 87, 114, 118
OS07N.................................................13 SE84...................................................114
133/137
SE92.....................................................63 SNOTE................................................94
SE95...................................................114 SNRO...................................................29
SECR.......................................70, 71, 73 SO10..........................................112, 113
SFW5...................................................84 SO16..................................................109
SGEN.....................................90, 92, 102 SOLAR_PROJECT_ADMIN..............17
SICF...................................................108 SOLMAN_DIRECTORY....................67
SLAW..................................................73 SOLUTION_MANAGER...6, 17, 64, 67
SLG1....................................................63 SOST.................................................109
SLICENSE...........................................85 SP_MANAGER...................................94
SM01...................................................73 SP12...................................................116
SM02.................................................121 SPAD....................................87, 112, 116
SM12.............................................29, 68 SPAM.....................84, 87, 90, 91, 92, 94
SM13.............................................22, 28 SPAU.............................................92, 94
SM14...................................................28 SPDD.............................................90, 94
SM18...................................................71 SPRO.................................103, 110, 113
SM19.............................................71, 87 SPUA.............................................90, 94
SM21.......................................21, 22, 63 SPUMG.............................................102
SM30.............................................72, 73 SR13............................................87, 120
SM31...................................................72 SS02.....................................................70
SM35...................................................22 SSAA...............................................9, 21
SM35P...............................................115 SSAA.....................................................6
SM36.......................................25, 26, 87 SSM2.................................................120
SM37.................................20, 21, 25, 44 ST01.......................................67, 70, 116
SM49...................................................25 ST02.......................15, 29, 56, 60, 61, 63
SM50.........9, 12, 20, 21, 22, 24, 67, 104 ST03...........................17, 18, 60, 62, 116
SM51.............................................20, 67 ST03G............................................60, 67
SM51...................................................68 ST04.......................29, 34, 41, 44, 62, 63
SM52...................................................10 ST04N..................................................34
SM56...................................................29 ST04OLD............................................34
SM58...................................................30 ST05.....................................................67
SM59................30, 66, 68, 105, 106, 110 ST06...............................................13, 21
SM61...................................................26 ST11.........................................17, 18, 67
SM62...................................................25 ST22.............................................22, 116
SM63...................................................55 STAD.............................................60, 67
SM64...................................................25 START_REPORT................................73
SM66.................................12, 22, 24, 29 STAT....................................................60
SM69...................................................25 STATTRACE.................................60, 67
SMARTFORMS................................113 STMS...................76, 77, 79, 80, 94, 105
SMGW...........................................30, 68 STRUST..............................................71
SMICM..........................................20, 68 STRUSTSSO2.....................................70
SMLG............................................74, 87 STZAC...............................................121
SMLT...................................................84 STZBC...............................................121
SMMS..................................................67 SU01..............................................70, 73
SMQ1.............................................30, 66 SU03....................................................72
SMQ2.............................................30, 66 SU10....................................................21
SMQ3.............................................30, 66 SU53....................................................70
SMQR..................................................66 SUCOMP.............................................70
SMQS..................................................66 SUGR...................................................69
SMSY..................................................17 SUMG................................................102
SNLS...................................................84 SWF_INB_ADM.................................30
134/137
SWF_INB_CONF...............................30 Uživatel........................................................
SWF_INB_MON.................................30 oprávnění.............................................70
SWF5...................................................87 uživatel ‘adm<sid>‘.................................19
SXI_CACHE.......................................30
SXI_MONITOR..................................30 V
SXI_SHOW_MESSAGE....................30 velikost klienta.......................................104
SXMB_ADM.......................................30 verifikace DB...........................................42
SXMB_IFR..........................................30 Virtual Machine Container......................10
SXMB_MONI.....................................30 vývojová třída..........................................76
SXMB_MONI_BPE............................30
typu SC*............................................103 W
UCCHECK........................................102 Web Dynpro...............................................6
USMM.................................................73 Web Service Technologies v SAP Web AS
WSADMIN..........................................31 ...........................................................108
transakční RFC..................................30, 66 Web Services Infrastructure.......................6
transportní systém....................................75
Transportní systém....................................... X
doménový kontrolér.............................77 XSLT procesor.........................................10
export transportních požadavků...........79
Z
Extended Transport Control.................77
konfigurace..........................................77 zakázaná hesla.........................................72
název transportních požadavků...........79 zálohování................................................40
objekt...................................................75 zamčené transakce...................................73
správa verzí..........................................77 zamknutí a odemknutí uživatelů..............21
transportní vrstva.................................75 zámky.......................................................29
virtuální systém....................................77 Zero Administration Memory..................11
trasování...................................................67 <
tRFC.........................................................66
<NR>.......................................................17
Trust Manager..........................................71
<SID>......................................................17
typy chyb databáze..................................43
typy úloh pracovního procesu..................10
U
ULOG......................................................78
Unicode konverze....................................83
upgrade..............................................88, 96
Upgrade.......................................................
kernel...................................................88
záplaty................................................119
upgrade proces.........................................88
user profil.................................................23
135/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 22.PŘÍLOHY
22.PŘÍLOHY
22.1.LEGENDA
V následující tabulce jsou vysvětleny použité termíny a zkratky:
Zkratka Celý název Vysvětlivky
LUW Logical Unit of Logická jednotka práce – sekvence operaci v DB,
Work které se buď provedou nebo neprovedou.
<SID> Identifikační ID systému – jméno instance velkými
písmeny
<sid> Identifikační ID systému – jméno instance malými
písmeny
<DBSID> Identifikační ID systému – jméno DB instance
velkými písmeny
<dbsid> Identifikační ID systému – jméno DB instance
malými písmeny
<NR> Číslo systému
<instance> <instance_name><SID>, kde jméno instance je
zkratka aktivovaných služeb (poznámka „121“)
TrP Transportní požadavek
ERP Enterprise Podnikový informační systém
resource
planning
CRM Customer Řízení vztahů se zákazníky
Relationship
Management
SCM Supply Chain Řízení dodavatelských řetězců
Management
SRM Supplier Řízení vztahů s dodavateli
Relationship
Management
PLM Product Řízení životního cyklu produktu
Lifecycle
Management
HCM Human Capital Řízení lidských zdrojů
Management
Tabulka 6: Legenda
Seznam tabulek
Tabulka 1: Typy update tabulek................................................................................................27
Tabulka 2: Kompletní obnova db Oracle..................................................................................46
Tabulka 3: Postinstalační kroky................................................................................................87
Tabulka 4: Moduly PREPARE..................................................................................................98
Tabulka 5: Důležité fáze vlastního upgrade procesu...............................................................102
Tabulka 6: Legenda.................................................................................................................136
Seznam ilustrací
Ilustrace 1: Principiální schéma procesů a jejich vazeb..............................................................8
136/137
STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS COMPONENTS (BC) 22.PŘÍLOHY
137/137

Sapr3 BC Guide

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Sapr3 BC Guide

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

STRUČNÁ PŘÍRUČKA PRO SAP BASIS

Autor: František Vilím

Společnost SAP AG žádným způsobem nereprezentuje ani neručí za přesnost, adekvátnost či

2.10. SPRÁVA SPECIÁLNÍCH SERVERŮ WAS.......................................................................30

3.11.2. CHECK POINT NOT COMPLETED...........................................................................49

7.13. GENEROVÁNÍ PROFILŮ – UPOZORNĚNÍ........................................................................73

11.2. SYSTÉM SWITCH UPGRADE.....................................................................................96

18.1. CO JE TO SAP GUI...........................................................................................119

1.1.1.O ČEM POJEDNÁVÁ TATO PŘÍRUČKA?

1.2.CO JE TO BC – SAP NETWEAVER™?

Začneme trochu ze široka1, abychom si mohli ukázat místo BC či SAP Netweaver™.

● SAP Master Data Management (SAP MDM).

1.2.1.OBECNÉ INFORMACE A REFERENCE

● [Loney 2002]. Kevin Loney; Marlene Theriault: Mistrovství v Oracle – Kompletní

1.4.SAP SERVICE MARKETPLACE

2. SPRÁVA APLIKAČNÍCH SERVERŮ

[SAP SMP]: service.sap.com/systemmanagement.

2.1.ARCHITEKTURA APLIKAČNÍHO SERVERU

Instalační příručky v [SAP SMP]:

2.1.1.SOFTWAROVĚ ORIENTOVANÝ POHLED

2.1.2.PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ ABAP TECHNOLOGIE

Internet prohlížeč Internet prohlížeč

SAP DB Schema Centrální instance nebo J2EE Engine

ABAP ABAP ABAP Centrální instance nebo

Dialogová instance ABAP /JAVA Engine

Ilustrace 1: Principiální schéma procesů a jejich vazeb

2.1.2.1.SAPSTART A SAPSTARTSRV SERVICE

Typy úloh pracovního procesu

Komponenty pracovního procesu

Stavy pracovního procesu

Paměťové oblasti a řízení paměti

Alokace SAP memory

Typy pracovních procesů

2.1.2.6.GATEWAY WORK PROCES

2.1.2.7.ICM – INTERNET COMMUNICATION MANAGER

2.1.2.9.AGENTI PRO SAP ADAPTIVE COMPUTING

2.1.3.PROCESY V APLIKAČNÍ VRSTVĚ JAVA TECHNOLOGIE

2.1.4.ŘÍZENÍ PAMĚTI, SDÍLENÁ PAMĚŤ A ÚLOHY

Zde se pokouším o velice zjednodušený popis51 řízení paměti v ABAP AS.

● Field descriptions, FTAB

2.1.5.SAP SYSTÉM A INSTANCE

2.1.7.SAP SYSTEM LANDSCAPE

Literatura: [Neureither 2004].

Důležité transakce: SMSY (systém Landscape), SMSY_SETUP, SOLUTION_MANAGER a

2.1.7.2.SYSTEM LANDSCAPE DIRECTORY

2.1.8.ADRESÁŘE APLIKAČNÍHO SERVERU ABAP TECHNOLOGIE

├───global (protokoly map batch inputů) [DIR_CT_LOGGING] [DIR_GLOBAL]

Příklad z praxe (OS UNIX a Oracle 9.2):

Literatura: [Hagerman 2004], [Missbach 2004], [SAP Labs 2002].

2.2.1.OBECNÉ POZNÁMKY K PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU

● „startsap [R3]|[J2EE] [<instanceID>] | [DB] [<instanceID>] |

● „stopsap [R3]|[J2EE] [<instanceID>] | [DB] [<instanceID>] | [<instanceID>]“

2.2.4.START A STOP R/3 V PROSTŘEDÍ MSCS

2.2.5.TEST BĚHU SERVERU A DATABÁZOVÉHO SPOJENÍ

2.2.6.ZAMKNUTÍ A ODEMKNUTÍ UŽIVATELŮ

MTE: R3BatchProgramErrors, R3BPServerSpecAbortedJobs,

Důležité informace v případě problémů jsou v developer tracefiles v [DIR_HOME], dále v

2.4.2.NEMŮŽEME SE PŘIHLÁSIT DO SYSTÉMU

2.4.4.NESTARTUJE APLIKAČNÍ SERVER

V období dlouhého stabilizovaného provozu

Po změně parametru profilu nebo okolí serveru

Nebyl zastaven korektně a stále drží zdroje operačního systému

2.4.7.PROBLÉM S PAMĚTÍ SCSA