soc!

^LN
CE ULICI
SUPERVIZE STREETWORK FINANcovtv

SLABlK

BRNO 2003

DOPI-N <

,]L

j']i.j]ii::d;F;i.+id+]+}a]!4]iiil'#-..

PR vT NA VoD

Publikace vyla s pomoc nadanhopspvku Nadace Open Society Fund praha.

pn

vr

NA YoD

Yen teni,mil zjemci o problematiku ternn sociln prce,

'

rnnich socilnch pracovnk jektri a program .

vm kontextu. Doba vak nepostla a oba jsme se trochu posunuli v ase i v pozicch. V naem zornm po|i ji nen pouze klient, ale spe spolupra"ovni.i' po.i..ni' dontori' sponzoii' novini apod. Vce se vnujeme manaersk innosti, zskvn financ, psan a prosa zoyniprojektri' prezentaci na veejnosti' supervi zi a dalmobdobn m innostem. Tak ,,nai'', tedy nm vykolen ternn sociln pracovnci profesn zra. ji a to, co tehdy bylo nov, se zmnilo v rutinu. Zamstnavate l iaalichpat' e zkuenosti tchto pracovnkri je poteba vyut speve vedeni organizaci a ziskyli renom a penzpro sociln prci nev pmprci ylieity.
a

ce ternnsociln prce. By|a urena pro skupinu ternnch socilnch pracovnkr' a studentri pslunlch humanitnch oborri, kte by mli blt o tto problematice informovni. Z ohlas vlme, e spousta zainajcichpracovnkri v oblasti ternni sociln prceji opravdujako ,,piruku,, vyuvala. Tehdyjsme oba pracovali vtto oblasti a streetwork byl nam dennm ch]ebem. Tak jsme vedli v.icviky a pipravu novlch pracovnik v celore|ubliko.

ce na ulici - streetwork,kterv t dob pedstavovala zejmprvni publikaci, je systematicky pojednvala o problematice streetworku a pedevm metodi.

v roce 2000 vyla v brnnskm nakladatelstv Doplnk knlha Socitn pra-

streetworker

se stvali

s z tevedouc zazen,pro-

@ Zdena Bednov,

ISBN 80-7239-148_8

Lubomr Pelech' 2003

Zaali se ns ptt, jakzkvalitnit svoji prci, jak zp tov,! zmr, jak navzat kontakt s novinii nebo obe jak zaujmout starosty, rady mst a zastupitelst va, jak ntor tak, aby zauja|i azhska|ifinance. Tento posun a nov otzky se staly h|avnmi podnty k rozrennaprvn publikace o streetworku a k napsn tto mal inizkv. Nen vyerpv ajic, ta

Najednou se na ns zaali obracet s otzkami ripln odlinmiod tch, kter se tfkaly prce s klienty. asto u se neptali, co dlat s klientem, jak metody prce nebo zazenkonkrtnmu klientov pomohou. Do slovnku naich tazaIe|i za,a|avic a vc pronikat slova jako mea,la,supervize, runaiui'''u, m* nagement, projekt' rozpoet a dalekonomick pojmy, tedy mnoho termin , je jim do t doby byly obsahov neznm.

!&:
lHilfu{iiiaiu]:lk*;Hqss!@!gi+]-;1fu

+|';-#i1 jr

SLABIK soclLN PRCE NA ULIcl

Srneetwonr

.n.Nr'e

Tnocxe reoRE NlKoHo NEZBIJE

ani nebyl n cl. Jedn se o zobecnni naich praktick ch kadodennch zkuenosts prob]ematikou projektri, financovn socilni prce, konkrtnimi pracovnmi
t,i

nky"

my rrizn.ich organizaci nebo jednotlivymi pracov-

superv izi

a prce

STREETWORK ANEB TROCHA TEORIE NIKOHO NEZABIJE

Definice streetworku
ck slovo, kter v pesnm pekladu znamen prci na to ppad mylena pozemni komunikace v pravm slo-

Nam clem bylo vyvolat zjem o tuto oblast ve Vs, tenrch, nkter

oli oteven nei n stitu oba uvitme odezvu na jakkoliv tma tto knihy. V prp ad, ebyste chtli vyutijinho spojeni ne v.ie navren platformy, nabzime pro kontakt s nmi, Vae pipominky' diskuzi apod. sv e-mailv.

ci on

a|izoy an prostred i, a

to neza-

zdena.bed@raz-dya.cz lubomi r.pelech @email.cz Prejeme Vm hezk tena tme se na Vae ohlasy.

Zdena Bednov a Lubomr Pelech

"

__*',_e,{!r..]!A'M!fuJ

sLABlK soclLN PRCE NA Ultcl mI zlvota, priem socilni pracovnk mus klienty p o moralizovni, naporninn a uplitovini

SrnestwoRr eNEn TnocH.A teorue NtKoHo NEZABIJE

br o nedirektjvn sociln "uio.itutlvn p'a.i u.aou.i t-l"el.ooni zp sobem ivota do spolenosti. tl.:i.i,t'uiln seb becherai mus tato akceptujc p,a". , .ina.i,u.t.lt.ickch situacch pristoupit V partnerstv na podmnky

podporu
orri a zpr
a

zprost

Mobil ker nen doasn

t]< 1

r.-.""J:''tx.;;:,,...,.|."r uc
ava n
1.

''

r",""fl:

::::.l

il v

a pravidla tr.v.itol,e skupiny. rizikovm ,i."to ziuotu lovka me mt doprovod-

"fi11fiT::.".:''.:Tn'il"::lxfJ;].
pomoci.

rie

jmri clovskupiny. Streetwor. lttu' n !1l provz! skupinu pri

i Ii t

rvr o u

a so
1

iy ve

;il#:"::lipravenosti

piemstii,"

ch opn o

u otevren ch prostorch (na ulici, na nmstch, v parcch atd.), v .. stahuj do chrnnych verejostor (ndra, "in',c podchody, stiepx uy.y..'-.o.l..v u*. hem dne: veer a v n den. Krom .*; ;;ffi

Pesuny cilovych ,k.u|i] jsou podminny rriznymi faktory, mezi kter pa. tr mj" tak roni obdobi vi.,i..*

o..,#l" il i'J:,,; :?ff "tin.il'.l: " '"J",,i na clovskupin na mjsto

s t

;.' .'ill.,n,

niho

lenost.Tm se dostv do popec v samotnm smyslu streetworku, ktet zeni vzniku a en sociln.patologi

ta. S1 densty a socioterapeutickou Pomoc . umouje aktivoYat je k samostatnn nout jim alternativn model ivotnh

jj ni

kterf pomysln stoj proti svtu rizikr Clem stre

(svt vtinov spolenosti

..il"J:;T.

nevybledv
krizovho

J,:I

systmu

pracovnka vy.o,,, a o socioterap euti ckh o v ztahu. Tato form a z" .,"t.-.i jej adresti sami chpou smys| tto prce, akceptuj ji

enpredevm na drve v soci]nho

Jsoufotba'Iovzpasy'.:*T!Tr]li::i:.+,',"""-'"'H:ffi
skupina mldee hooligans jv Rjsou-tyto

;:ffil'T ::.ilff:Ti:T

f"1ili",];"Tixi.1Ji'H,:-'.'"'.

a"

,tp-v znmy pod nzvem ,y]aj.'''".i"t'"iiv souvislosti s v1iznamnym

i'"" lj$:llllJ

Historie vzniku ve syt i v R

ce.

J:ffi ""."ffiJ{1l;',";*,l,":,^''r:":::l1il'ilJi[:il"'ff xxlj j-"ii:. :;'T"n.-'":..:?i:i,',J.::i]1-i{l;;;Ii;;;'i1.,:;''li.".'ll'i''lff*ffi::: o.'^o, kon ta ktu zji ova l .".";";; ;;;;;;'
::: 1T
nich konfliktt nabzi ;T;'-'"""11i1lffi
po
]

L"il"#il*TJ*x]::::"":Tr:!.:-iu^-",.monostposkytnoutkliento.

kte nablizku jako duchovn i hmotn opora ti, vznice, sirotince, nemocnice, staro

)l:]:il:i13]i1'J.1'::::':i,"":i;.;rletworkreprezentujemetodute.
i

soci]n oonoci. S o ci n prac ovn W|t;l/^;j^j r".#narnlcfl intervence a krizov n o c i. Soci]n pracovnir "ur'l.al"".' k w i zi, --^ , '.
Verlag Gmbtt t994"

St rzbecher, W: G

modelri ieensocil. l.,?#;:**::G;:il:Jl'T'J:'...1lT:ff i:::,l? aktivn i, "#il' *''ilHr ...ffi [."'.'.1.

^,

"

ni prac na uljci ajej h

PrenesemeJi se od p nosti, je nutno zmnit s

'J'*H*{|l,*i*|rui&ii!*.Ei*u*liQt'&-**{u.jei&,*9idl*}ki'Jr.a!w]|s?*j5'tsifli*:i1ff&J*g*'ii:!EJ:.!'nadj:iL!rg:i:]]:q]..}

l0

sLABlK soctlN pnce N ULlcI

Srnerrwonx eNes TnocHe TEoRIE NtKoHo NEZABIJE

;:-;Jj*.'ociln.patologickho

Vychzme.li z dostupnlch p'u'.n.i a historick;ich souvislost, Ize tyrd,it, e socilni prce na ulici vznikla v USA na potku 20. stolet v drisledku odklo. nu od tradinchrnetod sociln prce. Hledn neotellch zp sobri ieen socilnch problmrl pinutilo sociln pracovnky opustit kancelie a vydat se za klienty dojejich pirozenho prosted, tj. na uiici. Zprvu se street',vork orientoval pou," nu pJulin gangy, pozdji na party drogov zvisl mldee. S rozvojem teto praieaoslo k jejmu zamen na dal. specifick skupiny, jako jsou napr. hooligans, skinheads, mlad delikventi, prostitutky" dti a mtde ijc nebo trvic svrij vo|n.l,as na ulici apod. V 60. letech se streetwork roziiltm do cel zpadn Evropy, kdeje dosud s uspchem vyuvn, napi. v Holandsku' skandinvsk]ich zemich,Nmec. ku, Rakousku, Francii, v./carsku,Velk Britnii a dalchsttech, zejmna pri prci s marginlnmi skupinami mladistv)ich s cilem minimalizovat u nich ri. chovni' vetn trestn innosti a
drogo-

jen udv jako vznik streetworku pelom 19. a2l.stolet v USA.2 oproti tomu Walter Specht datoval potek tto prce do 20. Iet 20. stolet.J Tak Hartl4 ho. vo o socilni prciv etnickfch ghetech na pedmstich a na uti"i, i";iz zasazuje do prvn poloviny 20' stolet. ",oa o prci na ulici se zminuje rovn E'ich, k.ter1i popisuje vznik streetworku jako reakci na se]hn tradinch pistupri sociln prce, k nmu dolov souvislosti s rychle se iiicmsocilnm ripadkem cel1ich tvrtvelkych americk;ich mst a nslednym vznikem ganga eti a mladistv1ich.s

:ll

r", u". bile Youth Work se sidlem ve vcarsku. Mezi drileit aktivity tto odborn spolenosti patr mj. pordn mezinrodnch sympozii zamen ch na socil. n prci na ulici. astni se jich jak odbornci z iraxe - tedy samotn streerworkeri, tak i zstupci teoretick ch a vdeck.ich insiituci z ce]ho svta. Sympozia podan v rriznych zemich svta se zabyvajihlednim cest k integraci dt
, . i,ii;,l;;]"'endkriminaIitt

iroce rozpracovna jak na bzi teoretick, tak i praktick. Na mezinrodn rovni by'a za|oenaouo.na ,polenost pro mobilni prci s mldei, tzv.

V zahranii je problematika streetworku

ISMO - Internation"L""i.tv

und mobile Jugendarbeit. Hermann Luchterhand Vcrlag' Darmstadt

prce. Katedra soci|n prce Filozofick faku|ty Univerzity Kar|ovy, Praha iil.j] ,.1.'"Xomunitn J Elich, A.: streetwork v Hanlburku. Bulletin pro socilni pedagogiku . 3. thum, Praha l993"

a dali negativn jevy, se nesmlo veejn hovoit'

gick jevy, kter m em e oznait za nemoci spolenosti, nelze vym1itit' stejn jako nelze spolenost zce|azbavit chorob. V drisledku politickho qivoje v byval eskoslovensk socialistick republice byla nae spolenost ,,nemocn''. Nezjem o osud druhho lovka a jeho problmy vedl v dennm ivot k rozen jevri napohled tak nesouvjsejcich. jako je lhostejnost, intolerance, xenofobie, vyuvn krizov]icb situaci jinlch k vlastnmu prospchu apod. Chovn obvykl u okrajov.ich skupin spole. nosti proniklo i do t sti obyvatelstva, kter byla privodn proti podobnfm jevrim imunn. Lid pod heslem ,,Kdo nekrade, okrd suoii ,odinu; praktikovali chovni vyhrazen ve zdray spolenosti pouze malmu procentu obyvatel z tzv. marginlnch skupin, ppadn sociln-patologick chovn toleroya'i. o tom, e roste zloinnost, roziruje se alkoholismus a jin zvislosti, vzrrist podl dt am|dee na trestn innosti, rozmhse prostituce, vandalismus

beztrdn spolenosti mla automaticky vymizet nejen nezamstnanost a chudoba, ale i kriminalita, alkoholismus' prostituce, drogov zvislosti a vechny ostatni ne. gativnjevy' Tato hypotza se vak v praxi nikdy nepotvrdila" SociIn.patolo.

ideologie marxismu-leninismu vychzela z hypotzy, e sociln. -patologick jevy maj svrij privod v tdnim rozvrstven spolenosti a jsou drisledkem vykoisovatelsklch vztahri. S rozvojem a upevovnm

Vldnouc

a intervence poskytovan v mistech pirozenho setkvn cilov ch skupin. Hranice zem b valho socialistickho bloku zrlstaly a do roku l989 pevn uzavreny a pronikn novch mylenek ze Zpadl nejen do oboru sociIni pr. ce, ale i do vech datch odvtv bylo takrka nemon. Z toho drivodu zaal streetwork do stiedn a vfchodn Evropy vstupovat a po pdu totaltnch vld v jednotlich sttech. K rychlmu rozen tto metody dolo v b;valNmeck demokratick republice, kter po sjednocen pevzalamode| streetwor. ku ze star]ich spolkovr.ich zemi,kde ml v t dob vce ne ptadvaceti]etou tradici. Postupn se streetwork uplatnl v Madhrsku' Polsku, Bulharsku, Rumunsku a nkterlch sttech b vatho Sovtskho svazu. Tak do eskrepubllky zaatpronikat streetwork av 9O.letech 20. stoleti. V obdobi tsn po revoluci se nae republika nachze|ave sloit situaci, za. prinn dlouhodobjm totalitnm reimem. V uplynulfch tyicetiletech se v rozporu se svtovym trendem rove soci|ni prce v eskrepublice sniova]a azskva|aadministrativni charakter.

a mladistvch' kte ij na ulici nebo na n trv svrij volnf as, do spolenosti a monostmi nalezeni specifick;ich forem sociln pomoci

l2

St'agtr socII-N PRcE NA ULIct

Stnearwonr eNrn Tnocge, reoRrE NtKoHo NEzABtJE

emocionlni vaz.by ve ,,zdray,,, my socilniho ueni' kter vede 'k;;; rodin podporuj vechny or. k vytvoreni hodnotovho systmu v souladu s obecn uznvan1imi normami spolenosti. Nzor, e m'adistv delikventj se rekrutuji z neupln,ich a dysfunknich rodin,.nen i zcelaoprvnn . Pomrn velk mnostv delikvent pochz , .oai,, nu ,.ysok socioekonomick rirov. nt, navenek iljcch spordan.im ivotem. Yztahyv tchto rodinch vsak u1ivail asto chladn, neosobni a d raz je kladen nu ."."nar.' hodnoty. Dti Y nich ijcijsou citov deprivovan, nebojim rodie krom finannho zabezpeeni nevnuj dostatenou pozornost. Rizikov rodinn prosted mr'e vyvo'at selhn dtte, projevujcse rnimo jin tak sociln-pato1ogick!,m.r'ouani'. p,o.o ,.',i.r] p.],",i."" preventivnch aktivit sttu v.90. letech pr"a"uii,o prisobeni na rodinu, dti a m|de. V tto oblasti dolo u na pooa*u 90. let k zsadn systmov zmn, kter ve snaze 'o.ianip.aci zapojit dti a mlde z rizikovho prosteaktivii pien.'i" i.zis.. socilni prce do teri :iT ff.ikceptovatelnych

rozu m| a, neadekvt n, asto n a ukor jin:ich'' o' :#:'il1T.:i',.T} n-patologick jevy narristaly, avakctrvtoi ao.tatek erudovan;ich socilnch pracovnkri, kteby byli schopni ochoirti pracovat novymi metodami za|oe" nymi zejmna na ternni socilno-vychovne.a socioterapeutick prci se skupi. nou i sjednotlivcem s d razem n. o..u"niluni aktivity. Mnohokrt ji bylo vysleno,e prevence kriminality a ostatnich socln-patologick ch jevri je ve svm d sledku levnju,iei.,ne:sin.'l.o,.,.. sledn odstranovn kod. Vyznam o..*";. ",a zdrirazuje nsledujc citt:,,Nejmodernji v zeni zstv "'',ihuje o"" Vznik sociln.patologicktro cirovanilvJ,,i,"e kolouzloinu',,6 "" " "jo* ovlivuje rodina' Zejmna siln
^

V souvislosti s tabuizovnim sociInch problmri se socilni politika dostala do pozad a tmi bylo zrueno ,o.iarnistotstvj. Pouze na okraji peivala stiedn kolasociln..-prvni jako pomaturitn' nstavbov studium. Ve snaze sttu kontrolovat a idit vekerou einnost spotenosti byly zce|a pot]aeny nesttn organizace. Metody a formy.od..ii socilni p."", tt".J,,e rozviely v demokraticklch zpadni eu.opv, do narepubliky pies eleznou "i1:.| oponu nepronikly a socilni prce u ns ltagnovala' ke zmn nejen socioekonom st spolenosti se u 'ystmu.

ll1tl

Pri formovni tohoto novho typu sociln prce bylo stanoveno nkolik v!chozch tezi,1e lze shrnout do nsledujicch bodri: . v prribhu uplynul]ich let relnho socialismu vzrostla byrokraIizace socjni prce a dolo kjeji stagnaci' . ve spolenostj vzrostla intolerance vrii vemu neznmmu a odlinemu. . spo|enost ve vztahu k sociln.patologick m jevrlm vykazuje znanou toleranci, prioritou kadspolenosti jsou dti a m|de a na n je treba zamit usilj" " . mnoho dt a mladistvlch vyrristajcich v nepodntnm prostredi (napr" na panelov .ch sdlitch)trY sv j voln! as pevn na ulici, . mlad lid ohroensociin-patologick m v vojem sami nikdy nevyhledaji pomoc ad , maj ned vru k institucm' odmtaj ivotn styl rodiri, . z dr]vodu naprost lhostejnosti obanri ke vemu, co sejich bezprostredn netk' stoj tyto dti mimo vekerou sociln kontrolu, asto tak i mimo kontrolu vlastnch rodirl, . dosavadn systm socilni prce (jednalo se o rok l993) nedv zruku. e stvajic sociIn pracovnci budou pracovat novlmi metodami s rzikov]imi dtmi a m|dei pimo v ternu.
Tato konstatovni vedla k zvrrim, e je teba zmnit charakter socjln prce a penst dttaz na ternni prci s dtmi a m|d,e. V roce l993 pedloilo ministerstvo prce a soci|nich vci (MPSV) vld

Zminrry pro8ram koncipoval nov , v R oosud neexistujc typ socilnho pracovnika, tzy. socilnho asistenta, jeho hlavn innostbyl prv
streetwork.

sv dob lo o jedinen]i materil, nebo v nm byla poprv definovna povinnost sttu v oblasti sociln prevence a navrena pslun opateni.

R materil Program socidln prevence.Ye

'

prce smrem do,ternu. Vpenesenm slova smyslu lo pesun o socilni prce zkancele na ulic.

tohoto usneseni se v R zaved|a funkce socilnho asistenta, co znamenalo vyraznou zmnu y zaitm modelu sociln prce akrom maskulinizace prineslo pedevm posun od byrokratickho' administrativniho v konu soci]n

n prevence a prevence kriminality _ aktttln stav a vychodiska do roku 1996bv| optovn pedloen vld, kter k nmu pijala usneseni ,.341l94. Na

Tento materil byl o rok pozdji aktualizovn, spojen s materilem ministerstva vnitra Program prevence kriminality a pod nzvem Program socitlzk]ad

t4

sLAB|K soclLNl PRcE NA ULlc|

S-rnetTwonr ANEB TRocHA TEoRlE NlKoHo NEZBIJE

l5

politiky sttu

Brzy po zavedeni funkce socilnihJasistenta jet tak v nesttnjch organizacich' z1 pozdji se roziil i najin cilov
organizac vychzi z koncepce danl charitatiyni organizace, kter! funkci
skul

Streetwork reprezentovany socilnm asistentem byl tehdy soustsocilni a tvoil, vedle kurtora pro m|de a socilnho turatora] |l1k-ce jed'en z lnkrl prevence sociln-patologickch jevrl.

se zaal street\Mork rozvi-

jejch pirozenlch zdrojri, it nezvs|e, v kontaktu s ostatnimi lidmi a v piirozenm socilnm prosted. Snahou MPSV b14o v tomto smru vytvoit takovy soubor kritri,s jejich pomoc bude mono poznat, zda sIuby podporuj osobn rrist a nezvslost uiyatele' Drileitlm znakem kvality sociln sluby jejeji schopnost podporovatjednotliv ujvatele slueb v naplovn clri, kter]ich chtji pomoc socilnch slueb doshnout pi eeni vlastn nepiznive sociln situace.''7

vn odborn komunikace mezi sv mi leny, "o,.*,"onoorganizaci profesnich setkni" konferenci, semin , prp. jinfch vzaelaviclcn akc, a podpoe

gov zvisl, lid ivic se prostituci' ta apod. Na podporu rozvoje streetworku byla v roce |997 za]oenatak v eskrepublice odborn profesni organizace esk asociace streetwork (CASlsdruujici odbornky zpraxe i teoretick ch pracovi. lenem se mrie ,,a. t"za1,, tao ou.:9'^" teorii nebo praxi streetworku. Sdlem eaJ;. nr'""il". ;;n". CAS napomh rozirovna zvyovn kvality ternnsociln prce, v!mn odbornych informac a zkuenost z oblasti streetworku,

. . .

Standardy kvality socilnich sluebjsou lenny takto: procedurln standardy popsuj, jak m b:it sluba poskytovna, personlni standardy uruji, kdo m e slubu poskytovat a vykonvat' provozni standardy stanovuj, kde a v jak1ich podmnkch mrie brit sluba poskytovna.

v cviku

Streetwork se v eskrepublice zprvu rozvje| jak na rirovni sttn, tak ne. st.n. ob formy stly vdy ved'e sebe a mnohdy se prolnalv' ,oue",.'e dob spolu s reformou sttn sprvy dochzik penesen streetworku na niuroven tak, aby byl ble potrebm danho regionu a clov}'m skupinm. Streetwork se vce etabluje v nesttnch organizacch, kde mji sv nezastu. pjteln msto, ppadn se pesouv na peny riad, resp. obvodn .i mst. sk! urad.

v oblasti streetworku.

vzd'lvni

Procedurln standardy stanovujl poadavky na cle, zprisoby a postupy poskytovni sluby, kter m zaizeni formulovno tak' aby nemoh'|o dochzet k vzniku pedsudkrl v i uivatelrim slueb nebo jejich negativnmu hodnoce. ni. Zptisob poskytovn sluby mus mt dobrou odbornou urove, rozvijet dri. Personlni standardy urujstrukturu a poet pracovnkri" potrebn vzd|n a dovednosti, jako i poadavek na zajitni profesnho rozvoje. Provozn standardy streetworku stanovuj, jak m vypadat prostor, kde se sluba poskytuje, a sleduj dobu, kdyje sluba k dispozici. Provozn standardy vychzej z poteb clovskupiny a charakteru slueb. Sluby musi bjlt veiejn
teby a prva

stojn}' ivot uivatelrl slueb a zac,hoyvat ochranu osobnch dat klientrl.

KvaIita prce - stanrlarrly

k vyraznym zmplce a socilnch vci ve spoluprci s odbornky Z ternu stanovilo poadavky na tvatitu poffitova. ni socilnich slueb, tzv, standardy, je popisuj, jak m dan sociln sluba
V souasndob dochz v cel oblasti sociInch slueb nm, kter se dot1ikaj tak streetworku. Ministerstvo

vypadat.

,,Hlavnm poslnm sociln sluby je snaha umonit lidem, ktejsou v nepznivsociln situaci, zristat rovnocennlimi et",,y spolenosti a vyuvat

tmco formJ nizkoprahovho centra je vymezenauzavenym prostorem, jde tedy o slubu stacionrn. Zkladni socilni sluby obsaen v komplexu kontaktn prce jsou lenny na sluby obligatorn, kter mus splflovat kady'kdo nabzdanou slubu (v naem ppad streetwork), a fakultativn neboli roziujct.

klientri na soukrom. Streetwork je v komplexu socilnch slueb, z nho standardy vychzeji, zaazen do tzv. kontaktn prce. V tomto pojeti se kontaktn prce diferencuje podle msta poskytovn slueb na dv formy, a to streetwork a nizkoprahov centra. V ppad streetworku jde o nestacionrn neboli mobiln slubu. za.

pistupn bez ohledu na pohlav, vk, rasu, nboensk pesvdeni, psychick}i afyzicky stav a socioekonomickou rove. Zrove mus b]it respektovny po-

'

Standardy kvality socilnch slueb. MPSV R, Praha 2002' str. 4.

to

sLABlK soctr-n PRCE NA ULIcl

Srn.ptrwonr nNgs TnocHl rEoRrE NrKoHo NEzABITE

l'l

. . .

Mezi obligatorni sluby kontaktni prce pat:

vychovn" vzdLyaci a aktivizani programy, pomoc v prosazovni prv a zjmrl, poradensk sluby.

prce obsahuji: . odborn poradensk sluby, . terapeutick sluby, . instrumentlni pomoc, jako je poskytnut stravy, oacen, den zkladni hygieny, ubytovn apod.

Fakultativni socilni sluby komplexu kontaktni

monost prove.

Akoliv termn streetwork pochzi z anglitiny, v anglicky mluvcch ze. mch se plinepouv. Nejastji se vyskytuj nsledujci ti vyrazy: o youth work (prce s rnlde), o detached work (,,detaovan'' neboli pedsunut prce), . field work (prce ,'v poli'' - Y ternu). Cesk republika pevzala z Nmecka termn streetwork (odtud je odvozen i lzey pracovnika - streetworker), pouvn je vak jeho esk! ekvivalent - sociln prce na uIici.

Standardyjsou zkladnim predpokladem ziskn akreditace k poskyto. vn sluby. Piedpokld se, e streetwork jako sociln sluba bud" provozovn zejmna nesttnmi organizacemi, kter se pii splnn danlch standardri a zskn akreditace mohou uchzet o finann piostredky z verejnlch zdrojri.

Standardy kontaktni prce vymezuj piesn kvalifikaci pracovnikri, praxi, vk, monosti dalho vzd|yni, poadovanou dokumentaci, zprisob veden t mu, pstupnost sluby' piedvn informac o slub, bezpenost prce' zajitnsoukrom kIienta atd.

C|ovskupiny
Za skupinu povaujeme ti a vce osob, kter spojuj specifick skupinov normy, vztahy a komunikace mezi leny, spolen nnost,cle a vdomi pslunost ke skupin. Podle miry organizace rozeznyme skupiny se silnou vnitrni organizaci (typick pro skinheads nebo gangy delikventn m|dee),jemaji pevn stanoven pravidla a rozdleni rol. Naproti tomu zcela neorganizovan jsou voln uskupen, bez pesn definovan1/ch rol a pravidel. Mezilnek tvoi skupiny polooteven, kter jsou do jist mry strukturovan (existuje vridce, pravdla apod.), avak tato struktura nenzvazn a nemnn. Vtinou se jedn o skupiny doasn'je]ch doba trvni zvis na vku lenri, ]abilit vztah mezi nimi a nkdy'i na zsazich z vnjku. |enstvv tchto skupinch je zpravid|a dobrovoln, dkdy je vak vynucovno specifickymi formami ntlaku (teror starho vridce, psychickf ntlak skupiny apod.). Pi definovn metody streetwork jsme se zminili i o clovskupin, kter je zdevymezenajednak existenc sociln-patologickho chovn nebo rizikovlm zp sobem ivota, jednak pedpokladem, e lenovskupiny maj uritou potebu pomoci, avak sami ji nevyhledaj. Streetwork ale nen vemocny a nem e v uritlokalit oslovit vechny osoby ijcrizikovlim zprisobem. Proto se explicitn obrac na pesn definovan clovskupiny, piem mus respektovat spontnn vznikl struktury prostred. Streetwork se zamuje na lidi ijci rz1kovym zptisobem ivota nebo ji

Terminologie streetworku
Streetwork, prce na ulici, vyhledvac sociln prce, mobiln socilni pr. ce, ternnsociln prce s mlde to jsou rttzn oznaen, jejich obsah se vakvicemn shoduje' Mezinrodn terminologie

nen jednotn, pouv se nko|ik nzvtl podobnlm s vyznamem. V nmecky mluvicch zemich se nejastji objevuj nsledujci termny: . z anglitiny pejatli termin Streetwork' . nmeck v:iraz Sttassensozialarbeit, prip. pouze Strassenarbeit (prce na

sociln p,.".," ulici

. mobi]e Jugendarbeit (mobiln prce s . aufsuchende Jugendarbeit (vyhledvac mldei), mlde), i prces . u nau fd ringliche Jugendarbeit (nevtra v prce s mlde), . akzeptierende Jugendarbeit (akceptujc prce s mlde _
z francouztiny)'

ulici),

vltraz pevzat,!

vykazujic znaky sociln-patologickho chovn, kter je pro spolenost neakceptovateln. Tito lid se octaj mimo dosah standardni st socilnch i pedagogicklchzaizenavyzla i se tim, e se zmrn vyhlbaji existujc in. stitucionln nabdce sociln pomoci"

l8

sLB|K soclLN PMCE N ULlcI

Srnpprwonr elps TnocH,A TEoRIE NtKoHo NEzABIJE

19

streetwolk v obecn rovin se nejastji orientuje na specifick clovskupiny lennpodle znakrl' kter jsou spolen pro jejich ivotni styl. Jsou to zejmna: uivatel drog,

. . dti na ulici, dti ulice, . mlad,,somerpunkei''' . poulinprostitutky a homoprostituti, . skupinyjednostlann specificky mldee . mlde z alternativnch skupin orientovan punkei, (skinheads' hooligans), (squattei, graffiti-mlde a.d.), . bezdomovci.
Uvdomujeme si, e dan vymezen neni zcela pesn, nebo

tek pati:

skupina, kter kontakt s drogou nevyluuje, priem pedpokld, e zvislosti dky sv pevn v li odo| - |3%, . skupina, kter j je nebo s vysokou pravdpodobnostj bude v kontaktu s drogami a kter pedpokld podlehnut droze - 4 %. Mezi rizikov faktory umocujci potenciln zneavni nvykov1ich l-

napr. tlak socilnho prostred, vrstevnick skupiny, teror silnjho apod. Z hlediska geneze jde o nhradn skupiny, ve kter.ich jejich lenovnachzeji, by pouze fiktivn, to, co ve sv rodin postrdaj, tj. uznn, podporu, uplatnn, ocenni, citov vazby.

ivy nebo tryeni volnho asu. lenstvi ve skupinchje zpravidla dobrovoln nebo vynucen socln situac i specifickou rormou ntlaku, jakou pedstavuje

nkter skupiny se prolnaji a nelzeje od sebe jednoznan oddlit, nap. ,,somerpunkeri. a dal.Toto rozlennakc.entuje-nejastj zprisob jejich

rodina, kde nkter z len drogy bere, prp. alkoholismus v rodin. rodina dysfunkn s nzkou sociokulturn urovni, lenstvj ve skupin vrstevnk s kladnlm postojem k drogm a a]kobolu' poruchy chovn v dtstv a dospvni, o nkter osobnostn vlastnosti (zvyen submisivita, psychick labilita
apod.).

. . . .

ivota,zskvn ob-

skupiny, n:ibr i na jednotlivce' ktejsou z hlediska sociln-patoleickch jev.lli"itov. Z vnjho pohledu sejev v uritm smru npadn. Pro streetwork jsou v;iznamnou clovou skupinou uivatel drog. Smyslem streetwolku jo v tomto ppadnavzatnov kontakty s tmi uivateli, kteri po. moc potebuj, udret star kontakty a motivovat tyto klienty k vyhledn dal. ch slueb, jako je detoxikanjednotka,

'eetwork se orientuje nejen na

nek9definuje uivatele drogza pomoci urujcichznak , kter1imi jsou ryp drogy, zptisob jej aplikace' fze drogov kariry. Z hlediska dalholenn je vyznamn fze dtogov karlry' V nkterlch prpadech mrje doba, po kterou jsou drogy uvny, ovlivnit i druh drogy a zpr]sob jejho uvni. Metoda streetwork se zamiuje na vechny uivatele drog bez ohledu na dlku jejich drogov kariry. Ve vztahu k dlce abrizu ileglnch drog a mro zvislosti lze jejich uiyatele rozdlit na; l. experimenttory fi ednorzov uivate|e), 2. rekrean(vkendov) uivatele, tj. tzv- problmov uivatele, 3. drogov zvisl, 4. odlen toxikomanv'

Cilovou skupinu uivatelri d'rog Ize rozlenit podle rrizn ch kritri.Sta-

-i;J lioi ,,,;, kaddit nebo mladistvy se s drogou setk. Z vj,. lu studentsk mldeel vyplynula existence ti skupin mla potencilnm vztahu k drogm: . skupina, kter prochz dospvinim bezjakhokoliv
t

lebna,kontaktn centrum apod. Vzhledem k masovmu rozienzleuivniileglnch a..g ;

kontaktu s drogou a kategorickyji odmit - v devtisetlennm qizkumnm vzorku worila 83 %.

Dti v eskrepublice rrro.

snffi

Experimenttoii jsou osoby, je zkusily, a' ji jednorzov nebo opakova. n, ut ilegln drogu. Zvislost u nich nen vyvinuta, droga nezasahuje doje-.
' Staniek, J.: Streetwork
v kontextu metod soci|n prce. In: thum 34l2OO2, st.|3.

ka vysoce rizlkoy.

V idelnim ppad se poda, e streetworker kontaktuje uivatele drog relativn vas, jet ped jeho prvn zkuenost s nitroiln aplikac drogy. Streetwork se zpravidla nezamuje nazneuiyn konop a jeho produktr), akoliv i zde jde o ilegln drogu, avak mira rzika vzniku zvislosti, zvanho zdravotniho postien i smrti je zejmna ve srovnn s nitroilnm uivnim drogy mal. Nadle tedy budeme hovorit o drogch, kter jsou z tohoto hledis.

20 sLABlK soctLNt PRCE NA Ul'tct

Srneerwonr nNEg TnocHA TEoRTE NlKoHo NEZABIJE

d dos 8Y neberou a ani nepa doposud dv, a to s; s ostatnmi, barvit vr ptozatim

dinou ani s jin1imi Jsou presvdeni, e m
drog, ktery znaj vtin

jich socilnho fungo.

pravideln dochzet

21

zlvota. Tito lidjsou schopni nemaj hlubi konflikty,.ott kamardy' kter samj drolenttor m v tto fzi droga :uforii, pocit sounIeitosti

dinou hodnotou stv droga. Drogu ji nebe. osti, n br proto, aby mu nebylo patn. Ceiy radn na drogu a zuuje se pouze na starost

blmy vznikje ns]edk

prjemn. Vz

dostane pouze lovk sl padri jde o skrytou

pop bornym zaizenm-

rou po drogch bez ohle-

vu prot pocity a stavy lravideln]i pisun

urit. toleranci drogy a potre_ t inky jak na lovka

1i a ve svych

. zvyovn tolerance drog, . yzick,! a psychicky abstinenni piznak, . nutkav poteba brt drogu bez ohledu na to, co zprisobuje, . oekvni rilevy po uit drogy, . neschopnost plnit povinnosti a vnovat se . zrta kamardri stojcchmimo drogovou dosavadnm zjmm, scnu.

dlisledcch

'i nejr znjich probleho ivot se zcela pod. ideln zamstnn, kde ' s rodinou, jeho jedin
|u

;nla a

a kloubri, tres ce]ho

dlogy, ztrci zjem), drogov zvis|j,

;un drog.

lvku a zmenovat inrvanm kruhu, kdy

se

BEffiff:ffiE

I.|'

22 SLABIK soclLN PRcE N ULtcI

Srnserwonx eNsu Th.ocHA, rEoRtE NrKoHo NEZABTJE

LJ

,,

rodie iz dt]vodu se nemaji kam vrtit a to mali bezdomovci,

""j leny je p.o ne uot, oor Pojem dti uljce ozn

ili:x"ill::

J:

-'"'il ?l'1 Hsl1.] - i o-"' ul c e. o ba tyto p oj my ;u3e trochu odlinou skupinu.

i

zlly

opustily domovy vt"ri"i ;;;r. s.natn*m rodinn1im prostedim Tyto dtijsou na ritku, skrjvaji ). .. p; l;;adenim a po urit dob se zpravidla vraceji dom nebo-.Jsou u.ni'toiv Jo.nl"n.".nno
in

dobnych mistech jako dospl lid bez oproti tomu ve vyspl ch zemch
ou z vlastn ho

chuc j ktt

Spoosoby do l8 let. nch, kter nemaj (neznaji)

L

iij na ulici. To znamen, e skuten pouze ulice. Jsou

.",l.:o:".l

c";;;

domoYa. ziii " dti,

ideemi a prespvaj na obje

pin lenn1ich nap. podle msta provozovni prostituce, zprlsobu prce, vku, drlvodrl zahjen toboto zprlsobu obivy apod. Streetwork oslovuje zejmna ty prostitutky, kter maj sv msto na ulici. Hrie se dostv do uzavien1ich sou. krom1ich nonchklubri. Prostituce je rozen zejmnave velkomstech a pi. hraninch oblastech' kde je stlfm problmem. Prostituc se iv nejen eny, a|e i mlad chlapci a mui, tzv. homoprosti. tuti. Jsou to mladi pohledn chlapci ve vku cca 13_24 let, kteii nabizeji za platek sexuln sluby homosexuln orientovanym murim. Tak ont se zpravidla sjdjdo velklch mst a ij pedevm okolo vlakovych ndra
nebo gay klubri. Podle Siimeghalo je hlavnm drlvodem, pro tito lid konna ulici, rozvod rodi (a 35 %), sexulnizleuynvdtstvi (a40%)'jeden nebo oba rodie a|koholici (5 %), nenvist k jednomu nebo obma rodirjm (l0 %), rodie, ktei se dtte vzd,ali, a to vyrristalo v dtskm domov i v chovnm ustavu apod. (10%). z tto smutn statistiky je vidl', e u vtiny homoprostitutri nefungovala primrn rodina. Tlto dti pak hledaly ritoit a nhradn vztahy jinde. Vtina nem kde bydlet, a proto piespv na ndrai nebo u sv1ich klientri. Sv problmy asto e alkoholem, drogami nebo hranim na automatecn. Tak skinheads jsou velmi r znorod, od militantnch rasisticky orientovanych a po nacionalisticky zamen skupiny i mlad chlapce, ktei vyznvaji skinheads-kulturu jenom podle vnjchznakri, bez ideologie. V zahrani,a opt musme jmenovat sousedn Nmeoko, se s touto clovou skupinou intenzivn pracuje. I u ns se nkte streetworkeii dostvaj do styku se skinheady, avak spesporadicky. Pesto tak jim m streetwork co nabidnout. Drileit je lavzni blzkhokontaktu, zskn drivry a vytvoen spolen akceptovateln aktivity. Tlto kroky by se mly stt prvkem, kter1i bude mit vliv na korekcijejich nebezpenho a ohroujchochovn. Mezi skupiny jednostrann a vyhrann orientovan pat hooligans. Jde o mlad radikln fotbalov fanouky,kte jsou agresivnm zp sobem podporovn ,,svho'' fotbalovho klubu pro spolenost nebezpeni. Y zpadnich ze. mich, zejmna Y Nmocku, so mnoho plojoktl) strootworku oriontujo na tuto clovou skupinu. Neni vfjimkou, e streetworker je zamstnancem fotbalovho klubu, jeho mlad fanouci dlaj pri utknch problmy. V Rse pro tuto skupinu pouv nepesn nzev vlajkonoi. Pes velkou agresivitu vlajkonori, kte. r mIa ji i v eskrepublice za ls|edek nkolik vnlch ub|ieni na zdravi, s touto clovou skupinou u ns dosud nikdo systematicky nepracuje.
|0

zase

Dti na ulici jsorr z]rle.diska vzniku sociln.patologickho jednn rizikov' Vtina z nich, vysoce i kdy po;h;;
o
ve
l

".'t"oi", }}::iffi;'".ilill]'j1i1,;* ...* krku'. ob zmi"one r'"

'ueno

vraceji domri, ale vtinu

utkaj.Krom tto skupiny

uotneio

nu,.-.."

lu*.,.uu'

typu tistavu, z nho vak na ulici dti, kter se na noc na u'ici. V oblasti streetwor-

kom

ff

nocleh, zbavu i krtkodob ]iliJ: o",n''i"u o"*".-uo,,u,. T}to dti se asto ji kolem uzloqich zdrumst velkomu j.t" i autobusov ndtai,nkupn "iutoua

t, to e

anuj e uct

ji

an onvm

"'" it;#|:'TT*:,T"T*.
tim, z e,

xJt
uo,

Specifickou relativn nov vzniklou podskupinu dt ulice tvo mlad ,,somerpunkei'', kteri se objevili v posleoni;;;"" vtch mstech. Somerpun. keri se h]s ke svobod, volnosti, o*,^.'' a navenek se odmtaji nechat svzat konvencemi "Lvislosti a ton,u'n]^ ,oi.oo.* ivota' 'jiv part, kter jim nahrazuje rodinu. Tm ka;l;;;;;"''n komunity m psa, o nho se re]ativn
dobe star.

:';'il.ff;i:i#,1 :i:";:ili; " " Jo " ' u

"

".n,

o":',

".,o

[11n:::1::T:i:1

|-r;r". a"".. '"...ounkeni se sdruuj tor.'

kteri v jeho drisledku rychle chtraj , maji ritzn zdr ou hygienou, jsou nchylni k infokcm apod. Prostitutky pedstavuj specifickou skupinu en, kter .uk zikovym zp sobem ivota.I ijevysoce riv tto alzt ve*kmnostvr podsku-

Ten ihned t.uno nukup$'".'Io.n." vljak pro spoienost, tak pro

vyebrat (,,vysomrovat',) penizena alkohol.

u.rr.i.t, obchodnch aomri, kae prorisob ivota

je jeden

velk

a nepe.

je rizlko-

'k"p;i;..;

Smegh, L.: Zptva o prribhu prce s homoprosttuty v rmci projektu

"ance..

In: thu m l 9/98.

24

SLABlKri soctLN PRCE NA ULlc|

SrngrtwoRr eNes TnocHe rEoRrE NtKoHo NEzABIJE

subkultury jevrim a kriminalit velmi blzko, .,apr. grfiti, cilov skupiny na pozad uritsubiultiry

M|de z a]ternativnch skupin neboli subkult vakmusme konstatovat, e nkter

vychz z negativnich zkuenos-

Z hledisk pokldanho de-rnovanm

skutenho nebo ped-

jevri v uritmpresn

stauraci apod. Na zklad vkovho kritriajsou cilov skupiny rozdleny na: . dti starhokolnho vku' . mladistv, . mlad dospl,

|ubu, na diskotce. v re-

v komunikaci s okolnm svtem.

zprostedkovat kontakt s prstunymi institucemi, mrie bt prostednkem

dosp|.

Ienem skupiny vrstevnicklich skupin jcrodinu. Toje skuni treba detailn znt kupin, resp. subkultur, nezbytn je ale L sociln psychologie.

b1it

. . .

robezdomovci, je lze definovat ako

ijiv nejistm ubytovn,

nemaji dnou stechu nad h]avou. Ijiv institucich, protoe nemaj

kam jt,

ijiv nevhodnm a standardu neodpovdajicm ubytovni'It dalpodskupiny podta penocovni apod. na nayzni kontaktu lo.;e potravinov servis, pienocovn.

jednvka, resp. pkaz nadrzenho, nereInr'.

hraje rozhodujc roli pi v]ibru skupiny n! zprisob ivota, napr. nadmrn piti al1ol, vandalismus, krdee atd. Jde o kritrium, kter definuje skupinu v zvislosti na uritmsociln-patologickm jevu. S tm souvis tak specificky votnstyl urit ch subkulturKonkrtni konflikt skupiny se spolenosti nemus bt jejmi leny jako kon. flikt vnmn. Jde asto o zprisob jedn n| jen jepro okol ohroujicnebo obt. ujc,avak sama skupina ho povauje za normln. Z toho vyplyv objednvka spolenosti piednesen vtinou nadzenyrnpracovnkem steetworkera. kter spovv,,pacifikaci'' npadn skupiny ajejm pevedeni na spoleensky akceptovatelnou ilnost. Nutno si uvdomit, e ze strany streetworkera jde o nabdku urenou clovskupin, je jivak nemus pjmout. Proto je takto stanoven

Z k

ob.

Pi vlbru konkrtn clov.skupin' J".,x;:'::.H!ljj"".o;,...work se nejastji prihlk nsledujcm kritrim:

. lokalita. . vk klient ' . Zp|isob trven volnho asu, . specificky ivotn styl, . konkrtnproblrn a objednvka

spolenosti"

l, Nadje o.s.: Sbornik ze s Praha I998, srr. 21.

26

Sl,qnrpi soclLN PRCE NA ULtct

FulpnestNo

n,Nan SoctuN encp

le BYzNYs JAKo KAD

JN

27

FUNDRAISING ANEB SoCILN pncn JE BYZNYS JAKO KAD JrN

Zdroje zskvn finannch prostedkri
Sociln prce bezesporu pedstavuje innost zslunou, ale na jeji provo. zovni je tieba mt dostaten finannprostiedky. By se pracovni.i,,u ,u.o innost da'i dobrovoln a vesms z ulechtifch pohnutek"

. firmY a podnikatel, . individuln drci . benefinakce, . veejn sbirky, . vlastni innost, . pspvek uivatelri slueb.
Sttn sprva a samosprva je jednm z nejvtch,tudi nejdrileitjich zdroV oblasti streetworku i jinho typu socitn prce (tak v oblasti pedagogick prce) se |zeuchzet o dotaci ze sttnho rozpotu zejmna u ministerstva prce a socilnch vci, ministerstva vnitra (programy prevence kriminality, avak mus b:it doporueno mstem), ministerstva zdravotnictv (vymnn programy), ministerstva kolstv,mldee a tIov chovy a Mezrezortnprotidrogov komise' Pi r^.fbru rezortu je drileit zamen projektu, kter mus charakterem pesn odpovidat vypsan m podmnkm. Tyto instituce maj sv dotansystmy, je se postupn sjednocuji. Jednotliv rezorty pravideln jednou ron vyhlauj vlbrov rizeni, v nich se neziskov organizace prisobcv dan oblasti mohou uchzet o dotace. Tato vv. brov zense zpravidla vyhlauj tak prostednictYm tisku. Zpracovni piedepsan dosti o dotaci ze sttnho rozpotu nen jedno. duch, nebo formulre jsou velmi rozshl (v nkterlch prpadech obsahu. j i pes 30 strnek) atzv.kioy kontrolovateln. To znamen, e ridaje na pednch strnkch mus odpovdat uvedenlm dat m uprosted i na konci formulie. Krom toho mus projekt doporuit prslun! mstsk]i' magistrtn i obvodni uad nebo podle obsahovho zameni projektu napr. protidrogov!

inannchprostedkri.

musi uvt z neho ivi, a tak k samotnmu vykonu tto prce potebuji penize,minimln na teiefony, kancelrsk poteby, pronjem mistnosti, energie atd.

JeJi pozice streetworkera nebo jinho typu socilniho i pedagogickho

jist''. Dostv pratelefonem a poita-

;ou velk v1ihody.

..#:T.:i;?fii::
n

sdruenj, crkevnt organizac'i, obecn prospn spolenosti) nem dtstatenou (asto dnou) finann jistotu. organizace, kter chce slubu provozovat, si mus na sv fungovn nejprve seh nat penze. Fundraising neboli zskvn .rnannich prostedkri ," t"of Jo,tava do popied zjmu neziskovlch organizac a stv se bnou sousti jeji prce Fundraising je clevdom: promylenproces zamren]!, na vyhledv.

n s ociI ni ho pracovn k a' kter n ej sou ;:::ff Tffil."'":l-,T Pracovnik v neziskov nesttni organizaci (obanskm

ev]ih od y po siave-

ni zdrojri finannchprostredk - sponzortl, instituc po,tytuji.i dotace a granty,

nadac, privtnch drcr1 apod. Zptavidla jeden a dva pracovnci, vtinou

koordintor-

svoji innost pokusili sehnat finannprostredky' V',:'i republice |ze ziskatfinannprostiejky Cesk na innost neziskovlch organizac zejmna z tchto zdrojrl; n sttni sprva a samosprva, . nadace tuzemsk i zahranini.
ob{

v manaersk ch funkcch' jsou povreni shnnm finannchprostredkri. Nkter vti organizace najma. j externi fundraisery, ktei mohou b t honorovni uritlm procentem z v e zskan ch finannich prostedkri. V mal 'ch organizacch, kde vichni dlaj vechno' se zamstnanci (sociln i pedagogit pracovnici)

ziskvn finannch prostredkrl na jejich vlastni projekt. Nadace zakldaji tak znm osobnosti, kter vak maj svtij proglam a shromauji finann prostedky pro jeden konkrtncl, nap. Nadace Terezy Maxov se orientuje na dti z dtsk1ich domovrl, cilem nadace Chantal Poul]ain jsou nemocnice s onkologicky nemocn]imi dtmi apod. Krom esk ch nadac prisob v R tak nadace zahranin. S dost o grant v sociln i pedagogick oblasti se lze obrtit predevm

esk ch nadac prisobcch u ns v dan problematice nen mnoho. Vti. na z nich u ns byla zaLoena obansklmi sdruenimi i kolamia slou pro

n.vyhnoo to*u,

na Nadaci rozvoje obansk spolenosti, Nadac open Society Fund Praha, Nadaci Nae dt, Nadaci Preciosa apod' V tomto prpad je nutn bedliv sledovat grantov]i kalendi, ptotoe tyto nadace vyhlauj Eanty nkolikrt

SLAB|K soctLNI PRCE NA ULtc|

FuNot,csIl.]c lNes SoctI'H PRcE JE BYzNYs JKo KAzDY JlN

29

Dobrym zp sobem zskni financ mrie b1it tak veejn sbrka, kterou vak mus oficiln povolit ady. Z hlediska dopadu a v!ky v nosu je ueln, aby mla sbirka nosnou mylenku' motto a njaky symbol. Prkladem k inspiraci m e bt lut kvt msiku zahradnho prodvany vtinou studentv na podporu boje protirakovin apod.
movti apod. Takov firma pak zpravidla by mI vybornou mylenku a byl vlborn zpracovn. Proto musime sledovat vnj politiku firmy, u kter se chceme o.sponzoring uchzet. U menich podnikr pak z\ei |'*1: aa osobnm ;eanani se zstupci podniku nebo s majitelem. Vyhodn je dat nejen o peniz", ale tak o vyrobky podniku Tyto vcn daryiz",piu,'l^ziskat jednodos,ji
1

;:ni;l;J'by.
velkou tradici,

n"i

rinune .

Individu]ni drcovstv, kter je pon a nen tud prliast.

nho drcovstvi,
relo byt 2+1 od
Lpo odchodu o"
l

provozovn soci]nch slueb. :, jen vnoval jednomu obanskmu

o"o,"[t"tu'"#i1."7

nlch firem a organizaci odmitne projekt sponzorovat" V tto souvislosti

ogra

ce doposud danov asignace lzkonna nebyla; piislun ' nvrh zkonaPar|a. mentem CR neproel. Fundraising je prce, kter ne vdy vyjde uspn a ne vdy prinuspokojen. Vyaduje velkou vytrvalost a trplivost' Musme si uvdomit' e odm! tavtj'ch reakci na dost o podporu je vce ne tch pozitivnch. Fundraiser by ml blt lovk vyrovnany a zdrav sebevdomy. Nkdy toti b]/v obtnudret si sebedrivru, kdy vechny kontakty vyjdou naprzd,no a vtina oslovebyv

apod.). Tento prodej se mrje uskutenit samostatn (napi. na zeleninovm trhu - spie v menchmstech) nebo b}it soust benefini i jin akce. Dalim zdrojem financovn mohou b)'t uivatel s|ueb. K]ienti sten hradi nesttn organzaci slubu, kterou jim nabizi' U streetworku neni tento zprisob inancovn ast!. Kdy je vaksluba poskytovna spolu s bydlenm (azylovy d m, drim na p li cesty, noclehrna apod.), plati pravidlo, e klient st nkladri hrad ze sv1ich prostedkri. V zahranii existuje jet jedna monost zskvn finannchprostredkri, a to daov asignace' To znamen, e da ov! poplatnk se mrie rozhodnout' e uritzkonem dan procento ze sy dan neodvede sttu, alejinmu prijemci. okruh tchto pijemcri vymezuje stt a jedn se zpravidla o nesttn organizace zabwaici se sociIn prac apod. Tento institut je od roku l996 vyuvn v Mad'arsku a byl ji ustanoYen tak na Slovensku. V narepubli-

Vlastn innostse rozumi napr. prodej produktri vedleji innosti organi. zace (keramiky, vypstovan zeleniny, devn]ich hraek, vyvanych deek

nk r jde
kov avy, mdni prehldky, zahradni slavi apod. Z hlediska zskn finannich

nat' pouit se ze zskanych zkuenost, pipadn chyb, nenechat se odradit adat o podporu znoyaa ZnoYu'

obtn nepropadat pocitrim beznadje' Je vak teba se s odmitnutim vyrov-

l benefinakce

ljnsobi jej vj,Iek'

se mrje stt

Nadace

,.:!!!. !t9t!ltc

'I]l

'.

']

30

SI-enrrR soctLN pRcE NA Ultcl

Zdroje financovn projektu

sTTN SPfuiVA
UZIVATEL

FUNDRAsING NEB soclLN PRcE JE BYzNYs JAKo KAZD JN

sLUEB

jednni je poskytovn sponzorsk; spolenost ojejich socilnm ctn c sk dar do jist mry chpat tak jakr reklamy a p opagace prostednictvn
a

znevfhodnnlch lidi. Jednou z

fore

Chceme-li

VLASTNI CINNOST

HRNINFoNDY

VEEJNE SBIRKY

BENEFIN

u tch sponzorri, ktejsou otganizaci

it, koho se svym poadavkem oslov

sponzora. Musme vychze z jeho p, du tohoto tmatu, e sociln prace i" me zskat peni,ze' pak rozhodn ne tr osudy naich klientri a nky nad ned kterou dlme. Sponzorovije teba na ny pro ob strany' Nejprve si organizace mus stanovi nout. Tento cil by m| b1it konkrtni

d,at

o sponzorsk

dl

AKCE

(zniim ze zahrani)

lra

ji vybrali' je dobr si polot a zod-

Sponzoring

. .

Spon zorstvi je

charakterizovno poskytnutr rou.ouani finannstky), ".;;;;.::::':.'j:utim materiIni ]'::'^1: ""o"' trebuje, "',," j,.
penni

daru, ktery mrie mt formu:

u olsan izace po.

verejnosti, nap. zdarma 1: |".' tisk letkri, -Vyspl ve.reJnost

nemateri]n

(zPra,v^ia

J+:l'Tffi:illffiffi :il* ffi ,rozui,

i...oo

tecnosri. Ukazuji nayenek" z.

firmy dbaj na sv'dobr jmno ve spolenosti, piesvdily, e,mYsl.soci;il;;,;;riuji

'*;,

sponzorsk firma nabiz sluby, peklady apod.)'

nkrtnch, jasn ch a uspn ch projeknom penize na svoji innost. Rdi trebuje organizace penize na
|n''

,,peiti,,,

:i,

n.ni

ilffii

osud

se s

sor

njak,m zp sobem souvis nebo koud chemick firma zneiuje ivotn

,

JZ

SLagIr socIu^r pRcE NA ULICI

UNonnstNc eNtg SoctLNI pncp.le gYzNYs JAKo KDJN

33

spt i

prostred, formou jeji kompenzac rovn rekreanch pobytri posti Nutno si uvdomit, e podpora p

sponzotovrny.

ukodit"

m pro.

.ace sponzorovi nabdnout? Jist je molnsluby. Pro jlustraci uvedeme nkte-

uvdnijmna sponzora ve vech materilech organizace'

sponzora" zveejnn daru v novin uspordn atraktivni spoleenskor

pracuj odbornici, ktei by mohli b]it nci, lkari), lze nabjdnoutjejich slu.

zau propaBoyatm probh zpravidlapsemn. Aby se lovit stovky flrem, avak kadou zpri.

nkter bez povimnuti odkldaj. Pro neziskov organizace zna-mentoto prostred velkou konkurenci, ve kter uspjjen pipraven ti a nejlep. Text dopisu by ml misto dlouhfch souvtivyuvat kratvty a odstavce, aby byl ten pinucen stdIe. Drileit mylenky je monpodtrhnout ei napsatjin m typem psma, avak nedoporuuje se pouvat vice nedva dru. hy pisma a podtrhvat cel odstavce. Hiavn mylenka, kter mla b t zdttraznna, by se tak ztratila. V dopise by mI b t strun popsn problm, jm se organizace zabyv (mrie popsat i skutenou kauzu, kter se stala). Dle je nutno vysvtlit, jak chce organizace dan,! problm reit (cl a pnos projektu, zprlsouy, jak bude cIe dosaeno) a mm e sponzor k ieenpispi. dost."''iiit""'.*.izovna (uveden stky o kterou organizaae ada, ainfotmace, na co Dude po. tlita) ajeji soust by m.l b1it detailni rozpoeta nvrh reciprocity ze strany .dt organizace. D leit je pesvdivzdlivodnni, pro m ,pon,o. penize ztoy'a na tento projekt. Doporuuje se uvst jmna ostatnch ,oon,o,.:, t..ri ji na projekt pispli. Nov'j'sponzor s. snudni,i pripoj k projektu, kdyvi, e ho sponzoruj i ostatn firmy. Y zyru dopisu by nemlo chybt podkovn, pozvnisponzora na nvt. vu organizace za e'em seznmen se jej s innosti v praxi a originln ood-

tene tak, aby ml chu ho preist a do konce a neodloit. Uvdommeji si, e velk firmy dostvaj denn a 20 dopisri s dostmi o sponzoring, neni dvu, e

vat jinymi slovy hlavn mylenku uvedenou na potku). Lze taki.iout t's. ,. zdriraznnm sv dosti. Tato zsada vychzize zkuenosti, e lovk se pri teni dopisu podv nejdve na zatek a pak na konec' Prvn dojem je velmi d leit! a mrie ovlivnit dalrozhodnut o sponzorovn. Dopis by neml bft psn pIi formln. Jiv prvnichvtch byml

Informace, na kter klade organizace mimod n,! dflraz, b mlv b t uvedeny v prvnm nebo poslednm odstavci dopisu (pp. na konci dopisu zopako-

v,lrazn ovlivnit rozhodnut, zda se dost i organizace zab vati njkoli. Dopis by mt b1t strun , jasny a rl.stin v rozsahu nejlpe jedn stfnky. Potencilnho sponzora nelze zahltit a otrvit dlouhlm aktivit organizace. Dalinformace o projektu ^ioi,lien,^]ienm mrieme uvst v piloze(vyron zprvu organizace, podrobn! popis projektu, materily organizaceapod.). Vhodn je vyut tzv. atraktivni doprovod neboli pmluvc doporuujc ",|,,. piilozi,,ul,e dopis v'j.znamn osobnost, znmho odbornika apo.

sobem, jako by byla jedin. Dopis predstavuje prvni informaci, kterou sponzor o organizaci dostane, a velmi z]ei natom, jak je formulovn. Prvn dopis mrie

zaujmout

rl.
.t

!.

t...

{.

34

sLABlK socILN PRCE NA ULlcl

FUNDRAsING ANEB socLN PRcE JE BYzNYs JAKo KD JlN

35

kldan otzky,jako 1sou: . Pro mme sponzorovat ztovna . Co u vae organizace dokzala? v projekt? . Komu nebo emu projekt prospje? Jak clov skupina? . Jak|ze zjistit, zdaje projekt rispn1i, zdajedaavci skuten prospje? . Je projekt rentabiln?

totonn a nepochybovat o nm motivovat ho k osobni nvtv organizace nebo Ped jednnm si zstupce organizace musi piipravit odpovdi na predpo.

rozeslajpotenci|nim sponzor mjeden typ :rganizace i s-kopii podpisu dajiciho.Tento zprlsob neni seriozni spchu. Znme osobn zamstnance firem, kte tyto ko. pie dopisri ani netou a rovnouje hzeji do koe. Po dopise zzastupce organizace presvd lJeno sponzorovni. Pracovnk

o n o

Pokud forma vni daru

vit

e bude

arul. Sponzoi mnohy rdi

mdii.

projekt podporovat, mus se domluprezentq ped-

pr

k;#'":xTl'",T#il:':

. . . . .

Z jak,lch zdrojrl byl doposud financovn? Jak mohou b t neoekvan nklady? Zjakychzdrojri mohou blt zajitny? Bude projekt pokraovat a zjakych zdrojri bude dle financovn? Kdo v projektu pracuje, jakou m kvalijiaci jakje a placen? Jak mohou nastat problmy pii realizaci? Jsou njak zkuenosti s podobn ,m projektem? K emu presn m slouit sponzorsk! dar?

osobn ptelsk yztah a presvdit ho, aby.se identifikoval s projektem avza|ho za sv dt. Rozhodnjejednodu a efektivnj udret siji ziskanho sponzoIa ne pracn navazovatkontakty se sponzory novlmi.

Se sponzorem je dobr navzat

Prce s dobrovolnky
V zahranije prce tv, socilni prci, kols nejr znjch povoln,
ch profesch (zdravotnic. obrovolniky se stvaji lid

asto strhnout ostatn. Sponzora je nutn tak presvdit o v]ihodch, resp. alespo minimlni re. sponzorstvi piinese. Tlto vlhody mus mt organizace leny a napln ovny, zejmna zapoji-lise do akce i..

V prribhu jednn pravdpodobn budou vyieny nkter z tchto otezek . aje nezbytn, aby zstupce organizacenebyl zskoen a uml na n bez dlouhho rozmylen pesvdiv odpovdt. Musi vystupovat klidn, rozyn, bez stresu a bft o ,,sv'' vci presvden. osobn nasazeni a naden doke

,uo-

tvoren do ven se sta

Motivy

.lsou

r zn. Zpravid|ajde o vysnendanovho zk|ada, zba-

/n

::-rsi

.r.i{rilr4{eEuL

t!{!]hiilJi{tigi*+-

36

sLABlK socLN PRCE N ULtc|

FuNon,q.stNc aNBg SoctI,N pncE JE BYzNYs JAKo KAzD JIN

3l

orientoyanych na prci dobrovolnikr], nost o tto zs]un innosti'

. Rok 200l byl vyhlen organizac dobrovolnik . I v esk."puuti..,.

m jasn pravidla a dobrovolnk se s n seznm jet pred zahjenim sve pr. ce. Koncepce zpravidla obsahuje:

organizace by mla mit zpracovanou koncepci prce s dobrovolniky, kter

cl prce s dobrovolnky (oekvn organizace,konkrtn v et innosti), jmno odpovdnho pracovnika organizace, ktery vede dobrovolnky, . formy zskvn dobrovolnkri' o v br dobrovolnikri (poadavky na vk, vzdIni, zkuenosti, specifick dovednosti, praxi, vlastnosti), . metodiku prce s dobrovolniky (zakolen,supervize, prribn zvyovn kvalifikace, formy odmny), . npln prce dobrovolnikri, vetn asovhorozpt a mstajejho vykonu' . evaluace prce s dobrovolnky, . monosti daliho vyuit dobrovolnkrj po skonenprojektu, na kter byli najimni'

.
" "

Smyslup]n zaplnn volnho asu apod.

zskn nov1ich kamardri, pocit uitenosti, potrebnosti,

drileitosti,

dob. Dlouhodobost i krtkodobost spoluprce s dobrovolnky ovlivnuje ce. lou koncepci prce s dobrovolniky, resp. miujejich zakolen,vedenj, rozvoje jejich odbornho nistu apod. U dlouhodob prce jevhodn vytvorit stabilni t.im dobrovolnkri, pravideln se jim vnovat a ud,rovat je v kontaktu, aby ne'r Kolel((iv autonl:

|efonn lince, veden programri pro dti, douovni dt, poradensk innost apod. Z hlediska dlky dobrovolnick innosti jde o prce krtkodob i dloun0-

sil a dobrovo]nci zde maji neocenitelnou roli. Mezi pklady pravideln dobrovolnick prce pat napr. zajitn sluby na te-

dle nen treba ji opakovat' M e to b.ft napiklad natren j plotu" uprava zelen, distribuce materilti organizace apod. Prce nrazov se opakujcjsouspojeny s uritym akcenr,i" kter organza. ce realizuje, nap. mediln kampan' konference' benefini akce, verejn.sbrka apod. Pi tchto akcch je potreba vtho potu pracovnch

Ci| prce s dobrovolnik y vychzi z poteb organizace a je teba ho pedenl konkretizovat. Dobrovo|nk mrie pracovatjako specialista a poskytovat orga. nizaci odborn sluby z oboru sv kva]ifikace. Jindy mrie prisobiibez ohledu na svou profesi ve funkci pomocn sly. Mrie jt prce jeno o rzoy, nrazov se opakujcnebo pravideln. Jednorzov prce je v uritmkratmasovm seku ukonena a

Y organizaci by ml b;it za prct s dobrovolniky odpovdn jeden pracovnk (vedouc i koordintor dobrovolnick prce), kter se o n pravideln star'

ztratili motivaci.

38

Su.qntr soclLN PRCE NA ULc|

FuNonmlNc ANEB SoctLN

PRCE JE BYzNYs JAKo KAD JIN

39

vybru dobrovolnkri. Ziskvn dobrovolnikri je teba plnovat a systernaticky se Dobrovolnky lze ziskat

]et tak na nboru a

zakoljea prrjbn jim posky.tuje supervizi. Tento pracovnk by

se ml pod-

jm zablvat.
(nap. Hestia
or-

lnick contrum, Informani centrum neziskovych

i..Tii..".#::r;#;nm dobrovoln prce

.
.

. . .

osobnich kontakt s prteli, znmymi, regionlnho rozhlasovho vysln, internetovlch strnek apod.

rech, zdravotnick ch zazench, knihovnch apod.), inzerce v tisku, predevm regionlnho chara.kter.u nebo zablvajicho se prac v neziskovrn sektoru i pomhajcch profesch,

Voapod.) i v pislunjch insttucch (uadech prce, socilnch.odbo.

nborovych letku i osobnch vystoupen na vytipovan;l,ch kolch (V,

S dobrovolnky ss mus pipravit vzjemn;i kontrakt, jej|ze v prribhu prce modiikovat. Kontrakt je vhodn vypracovat pisemn ve form smlouvy o dobrovolnick prci, kterou dobrovolnk i zstupce organizace podepe. Smlouva by mla obsahovat popis prce, asov'j'rozsah, dlku trvn (datum zahjeni a ukon. endobrovolnick prce), povinnosti a prva dobrovolnka (zakolen, supervize apod') a dle tak stanovit, jak m dobrovolnk nakldat s dtivrn mi informacemi' kter se v prrlbhu prce dozv (ochrana osobnch dat klient ). Dobrovolnk by ml osobn znt pracovnka, jemu zaprci odpovd' m podrobnji budou dobrovolnci informovni o projektu a o innosti, kterou maji vykonvat, tim mn nodorozumnl vznikne v pr bhu vlastni prce. Je dobr, pokud se poda vytvoit pitelsk ovzdu pln dtivry, kdy se dobrovolnci neost}ch aji zeptat na vci, je neznaj. Ped vlastn prac je teba dobrovolnky zakolit v zvislosti na typu vzd|n a na prci, kterou maj pro organizaci yykonvat. Toto zakolen by je mlo motivovat, ukzat jim smysluplnost a drileitost jejich prce, presn je pouit o pravidlech a povinnostech. Zako|enlze provdt formou trninku modelov1ich situac. Tm se zvyujejistota a kompetentnost dobrovolnka k prci v projektu. Drileit je tak dalprubn prce, zvyovni odbornosti a supervize

ii
ll
ll
tl

. . . . .
.

motivaci k dobrovolnick prci, pro si zjemce vybral prci zIovna v tto neziskov organizaci,

vzdln'
zkuenosti - odborn praxe, praxe s dobrovolnickou prac, asovmonosti' oekvni od prce, potie, kter by mohly nastat (s dopravou, konfliktem zjmri ve vlastni prci, rodinn, zdravotn apod.).

prce. Doporuuje se stanovit pravideln hodiny setkvn a hovorit s dobrovolniky o jejich prc, o tom, co se jim povedlo a nepovedlo, o jejich nejistotch a potebch pro dalprci. Soust setkn tvori tak vyhodnocovn jejich prce. Tato setkvn mohou pedstavovat pnosi pro organizaci, nebo mobou reflektovat jej innost z urithoodstupu. Prce dobrovolnkri je prospn a je teba ji vyhodnotit a ocenit. Nejde zde o finannodmnu, nj'br o morIn podporu, veejn podkovn' vyjdren spokojenosti s prac, drobn! drek, pohotn,zmnn prce dobrovolnkri v mdich apod. ocennm mrie b!'t tak vydn certifiktu, resp. potvrzen o dobrovolnick prci, kte mrie mt v znam pi hledni zamstnn nebo pi pijmacchzkoukch na odbornou kolu.

Yztahy s veejnost a prce s ndii

V souasndob je asto uvn anglick v'"raz public relations, ktery v prekladu znamen vztahy s veejnost. Nkdy se uv i zkratka PR (tj pir). Jde o budovn a udroyni vztah s veejnost, resp. s jednotlivci a rrizn mi socilnmi skupinami v mst prisoben organizace.

40

sLABIK soctLN PRCE N ULc|

FunousIt1o nNea SoclLN PRCE JE BYzNYs JAKo KAD

JIN

4l

::;;'i:o.o'umn
public dalb

Cilem je na zklad.kompletnich' pravdiv1ich a nezkreslen ch informaci vymezi organizac a verejnost, eeni ppadol,"n

r.onninni"r'

chce
D

ffi

pomh organizaci tak pri zskvn Hlavni npln public relations tvori a poskytovn relevantnch nepekrou reene problematice' kIientele apod. P ho rrlzn ch aktivit' nap. v zkum vee

Velmi drileit1i je prvn dojem, kter dlouho pietrvv v pamti. Proto je dobr pokusit se nkdy vt do lovka,jeho chce organizace oslovt, podvat se na sebe jeho oima a poloit si nkolik otzek, nap. jak vypad mstnost, do n lovk z venku poprv vstoup, co ho upout, zda prisob mistnost pijemn'jak prostedi a barvy tam pevldaji,kdo z pracovnkrl se mu bude vnova, zda bude muset njakou dobu ekat, jak psemn informace mite obd,ret atd. Podobn je teba uvaovat i pii rozesln dopisri, tzn. vidt dopis oima pjemce, i pri telefonovn.
Je nutn si uvdomit, e vechny vnji vrj'stupy organzace maji v,lznam ajde o |olo or8.ant'zace, hlavikovf papr' stylizaci do. pisu, psmo, ton h|asu v telefonu, prosted organizace,pracovniky ajejich vy. jadrovn, publikaco, lotky' vystoupen v mdich apod' Nejd leitji oblast prce s verejnost jsou vztahy s mdi.Jejich budovn se nezuuje jen na jednorzov lnky i poskytnut rozhovor, ale je dlouhodobou zIeitosti. Mdia mohou dopomoci prosazen dobr mylenky, ale
a na druh |idi pt}sobi'

konraktyspr

s-verejnosti a

""::i.ffi#l:
i uritou marg

zskat finan, rtk hlavn n

l,potencilni'p*'oii,uo.
apod-, ale mohou b1it zameny

od tohoto cle se odvij oslovit. public relations se nebo na uritou konkretn

maji i opanou moc. Sdlovac prostedky mtieme rozlenit na audilni, audiovizu|n avizu|.

ninrr L+^.^-' ^u.. piny, kterou chce organizace jako celek

il^rokou ]".J.l:'t

a jeji sahu-

l''l.i;'I-lii: #il :;;:"

n i za c

e, u' aj.m n a.i n ro.,n ouun

"i'l".]''#iliii.:i'J'T:.?ji"'#:: i aovnitio.ga^izu"",tedy na vlastn zamst.

reglonu,

"

uin.,

",

bl"

:,

ja

il

ternetov strnky, dopis, osobn kontak

ni

je. Nemn drileitje u rozhlasu ate|evize tak sloen posluchari a divkri a sledovanost, kter se v prribhu dne mn. Vfhodu predstavuje to, e sdlovnj informac prostednictvm mdioslovuje velk! poet ld.Uritou nev]ihodou je, e je masov komunkace neosobn a nedovoluje okamit reagovat na podnty. Pokud je to mon, je rn.1iborn vyut zptnvazby nap. prostednicMm telefonicklch ohlasi posluchari i divkri.

enik. lovu-

lovch organizacch asto podcenuje. tje navenekjedna atri osoby zvede-

Nejtrikol predstavuje prosazeni tmatu organizace do mdi. K tomu nejlpe poslou dobr..i vztah s novinem i modertorem' Ten yak nelze

42

sLABlK soclLN PRCE NA Ul-tcl

FUNDRAslNc ANEB soclLN PRcE JE BYzNYs JAKo KAD J|N

43

vytvoit narychlo, jde o dlouhodobou, systematickou prci a vytvoren rec'. pronhovztahu spoluprce. Nejlep je 'yy"ho.,ut si svho novini"-, jin* r"eno spo'upracovat pouze s nkolika mlo novini' *,;i;;jiillil,,,,, ,u;..n o problematiku organizace, a pravideln jim pedvat informace. mdle budou o organizaci pst, tm vice ji poznaiia tm mn bude dochzet ke zkresleni
a nepiesnostem. Nejastji formy prce s mdiijsou: . napsn Inku pracovnikem organizace, . napsn |nku profesionlnm novinem'

nch informaci.

tato Zpya nebude odloena, poslou nsledn tetefonick;i rozhovor s prislun1im redaktorem, ve kterm lze poskytnout dal informace. Tiskov zprva m e b]it tak sousttiskov konference a slou novinri

k zskni zklad'.

seznmen s problematikou, kterou organizaceei, pro..iz. o":i.i nmu pekrouceni informac. '."r,.c. obtinji je poskytnuti interview do rozhlasu. Na posluchae toti nep sobi pouh obsah sdlen, ale i forma, jakou se informace sdluje, plynulo$ rei, pauzy' srozumitelnost projevu' modulace hlasu apod' Pi inteiview ao t.t.vi,., kter peni obraz, vystupuje do poped tak neverbIn komunikace, jako je gestikulace,

interview monou byt v tto form otitna. Zstupce organizace by si ml obsati elnkupohldat a opravit prpadn nepiesnosti. Novinje profesionl ve svm oboru, ate zpravidla neni podrobn

e informace neni pi prepisovni noviniem zkreslena. Je nutno ovem potat s tm, e kad ."d:|:" m prvo lnek zkrtit' upravit nebo cely odmitnout. C|nek mt)e napsat tak redaklor, ktermu organizace d informace nebo mu jeji pedstavitel poskytne interview. Vdyje dobr poda t o uuiorizact, se stvrzuje, e slova poskytovatele iiz

Napsni lnku pracovnkem organizace m tu

. poskytnut interyiew (|ze jakdo . vydn tiskov zprvy" . uspordn tiskov konference.

tisku, tak do rozhlasu a televize),

hodu,

redaktorovi lze zaslat, a to i e.mailem nebo faxem, tiskovou zprvu.Tato zprvauy shrnovat urit problm, situaci nebo vyvoj s odkazem na 'Jtu to' kde |ze ziskatdali informace. Aby tiskov zprva zaujala' mus bt strun, konkrtn, poskytovat uce]enou informaci a -1mno odpovdn osoby, vetn aktuJniho iontattu na ni" Doporuuje se uvdt nejd leitji inbrmace na zatku. Ke zvrj,enpravdpodobnostj. e

|ze vyuit tak vizualnicpomrlcek 1e, k doprovodu sdlen, napr. mapky, grafy, vyrobkyjako ukzkyvysledku prce atd. Redakci nebo jetlpe konkrtnmu

hodou naopak

ni ylas popotahovn vousti, nervzni potryuv ' rukou, krouceni oapod. Ve

mimika, pohyby tJa, forma postoje zejm prpadn komunikanzlozvyky

i posazeni apod. Mce jsou miuviho' mez npati nap. krouce-

Pr bh tiskov konference je zhodno peliv naplnovat' pripravrt prezenni listinu pro novt.ne a instruovat mluvi. Pokud se jich zueastnl vice" je treba urit modertora, kter1i konferenci zahji, pivit prtomnnovine, pedstav hosty,jejich funkce a kompetence a poskytne zk|adniinformace o problmu. Nadle pak konferenci idi. Nutno potat s tm, e otzky mohou proto je dobe si na n pedem zformu]ovat odpovdi, aby. yli zaskoeni. Ve, co bude na tiskov konferenci vyeno,tootitno v mdjch. by nedolo k nsledn dezinformaci, doporuuje se piipravit pro novine nejdtileitj informace v psemn podob' vetn uveden veclr jmen, titulri a funkc osob, kter se tiskov konference zriastni|y. D leit vsak je, auy se novini na tiskov konferenci dozvdli vic, ne jeuvedeno v ps"mnych mate. rilech. Jinak by jej podn ztrce\o smysl, protoe by si vechny informace .m'ohli pest.Konference mrie blt zpestena napi. videem s ukzkami prace, osobn'rn vyprvnm apod. Po konferenci je vhodn udlat si vyhodnoceni a zpacovatseznam prtom. n ch novinri s kontakty a poznmkou o projevenm zjmu, nap' zaslat ma. terily, zytna akce, poslat tiskov zprvy apod,. Tiskov konference je nron na ppravu a zpravid|amusime potattako s uritfmi finannminklady. V hodou vak je' e narz zasahl1evce mdi a sloui k vyNoien osobnch kontaktri s jednotliv mi novinrj'

Uspodn tiskov konference d srce o trochu vc prce, ale efektje vti, protoe informace se dostane k vce mdiim najednou' Avak je nutno si uvdomit, e denn se kon nkolik tiskov1ich konferenci a novini vol, na kterou ptijde. To znamen, e chceme-I zau jmout, musme si peliv rozmyslet nejen obsah, jej budeme sdlovat, ale i formu pozvnky a program kon'e,"nce. Vhod n j e zajmav grafi ck prava p ozv nky, v znamni ho st, n e otele at rak! tivn tma anazyt mal oberstven.

..

!@E!@

MuuldiBE]l4:lnql'iM

44

SLABIK soclLN PRCE NA ULlc|

Mgrooy

PRCE vE STREETwoRKU nNes

Jnr To DLAT v PRAxI

45

METoDY PRCE vE STREETWoRKU ANEB JAK To DLAT Y PRAXI

obecn metodika
Formy prce a typy innost

Sociln prce na ulici je drtleitou sousti preventivnch aktivit zamenych na ochranu spolenosti ped enim sociln-patologickych jevri, vetn en naka'tiv1ich chorob. innost ternnho socilniho pracovnika (streetworkera) lze analogicky k obecn pedagogice rozd]it na nsledujc tri formy: . piimou prci, . nepimou prci, . presahujc prci.
Pm prce je konkrtn innost vykonvan s cilovjlmi skupinami (klien. ty) v ternu nebo v zaizen. obsahuje vlastn prci na ulici (streetwork), skupinovou i individuln prci v ternu i nizkoprahov m zazen.
vanou vjetizn ch penpadn1ich

tervenci, je pedstavuje

Individuln i skupinov prce mohou blt vykonvnyjak v otevenm prostoru - ternu, tak i v uritmzaizen' jako je nzkoprahov centrum, klub mldee, komunitni centrum apod. Spolenlm obsahem obou uvedenlch typri prce, modifikovan1im v zvislosti na skutenosti, zda se jedn o orientaci na jednotlivce nebo skupinu, je sociln intervence' sociln poradenstv a socioterapie' Skupinov prce dle mrie zahrnoYat preYentiYni besedy s mlde, zkoyo|Jpedagogiku, n. kter techniky skupinov prce a psychoterapeutick postupy (v pipad' e streetworkor proel psychotorapeuticklm vlcvikem). Sbcilni intervence je forma socilnho zsahu zamen Y tomto ppad na dti a mladistv, kte se dostali do krizov situace ajsou z hlediska vzniku sooiln-patologickho ohovni rizikov, pipadn seji dostali do konfliktu s normami spolenosti. Za specifickou formu socilni intervence |ze oznajt aktu]ni krizovou in-

zskn dri ivotn ch p ersp ek tiv, aktu ln kri zov''::n::.: 1H'#::T."J"i:1fi H T:J:i lnch rizik (tzv. harm reduction) u lid, ktenechtji zmnit svr'j zpr'sob ivota. Nestai vak pedat pouh informace a materil (kondomy, injetni ,.iitu.tv, dezinfeknroztok, Ietky apod.), drileit je dosaeni zmny norem jednotliu.fch lenri, resp. cel skupiny ve smyslu minimalizovn rizikovho chovni. Individuln prce se orientuje na konkrtnho rizikovho nebo problmovho jedince a pedpoklad z jeho strany alespon minimlni mru motivace

kespoluprci. Paradoxn se tato prce asto u,ku..eRui. y kontextu se skup!

Skupinov prce se clen pinu dti a m|dee. Yychzi dynamiku. Jejm pedpoklad ni' postaven lenri, vztahri a

pilnjeho vzniku apod.

tovan! na dti a mladistv, ktei se ocitli v akutn krizi. Krizov intervence se m e spojit se zajitnlm krtkodob hospitalizace ve specializovanmzaizen, kde mohou blt klientovi podle poteby podna i psychofarmaka. Krizovou situac mrle b:it nap. utk od rodiny nebo z tistavnho zaizeni, akutn abstinennpznak, depresivn stavy, suicidln pokusy apod. Nabdka socilni in. terYence Ze stany ternnho socilnho pracovnka v tomto ppad zlamen prvn pomoc socioterapeutickho charakteru. Krizov intervence m krtkodob charakter a nepiesahuje zpravidla pt setkn. Podle zvanosti problmu se na eeni krize podIvce odbornkri (psycholog, lka, sociln pracovnk, pedagog apod.), streetworker v tomto pripad diagnostikuje a analyzuje situaci, vyhodnot monosti pomoci, zprostiedkuje kontakt na pslunho odbornho pracovnka a klienta k nmu v p. pad poteby doprovod. Socilni poradenstvi se zde chpejako poskytovn relevantnch informaci o zptisobech a monostech eenobtnsociln situace, o subjektech, kter mohou nabdnout odbornou pomoc' vetn jojho ppadnho zprostrodkovn. Soustporadenstvi je poskytovni inormaci a rad, zprostredkovn kontaktu na specializoyan zazen, pomoc v pochopen problmu, objasnni Socioterapie obsahuje soubor opaten, sloucich k pznivmuovlivnn

okamit soci]n zsah vtinou pimo

v ternu' orien-

stavu a situace dtiam|dee, kterje zh|ediskavzniku av voje sociln-patologick]ich jevri rizikov. Tato innost smuje pedevm k sociln rehabilitaci

46

St-,q,gtr soctLN PRCE N UL|cl

Me'rooy PRricE vE sTREETwoRKU aNrs Jnr ro DLAT v PRAxl

4V

Neprim prce zahrnuje innost spoJenou se zajiovnma plnovnm vekerjnnosti soci]nho asistenta' nistrativu, jednni s relevantnmi insti Pomr prma nepmprce z hled pad vyven. U zanajcch pracovn. vt. S rozvojem profesionlnch dove pm prce, nikdy by vak nemla vlraznpevaovat, nebo to by bylo v rozporu se smyslem ternni sociln prce. nr'no Prqv
Pomoci

vedou ke zvysvanisocilnich kompetenci potebn ch k ieeni neprzniv soci'n situace vlastnimi silami. Psychosociln vlcvik pedstavuje c]en ncvik praktick]ich technik orientovany na zskn dove,dnost, kter jsou nezbytn k samostainmu zabezpeovni ivotnich potreb. Jde nap. o ncvik hospodaren s finannmi prostedky, vedeni samostatn domcnosti, pohovoru se zamstnavatelem, psani dosti o zamstnn a ivotopisu, telefonovni na rirad, clenhop|novni volnho asu a jeho uelnhovyuiti apod.

a tntegraci, tj. k obnoven zdravych socilnch vztahri' praktick1ich schopnost a dovednost, kterjsou v dtjsledku socjlnho prostiedi a zp sobu ivota tchto jedincri narueny. Soustmr'e b:t psychosocilni v cvik, jen je zamen na trnink tch psychosoci|nch dovednost,je

Jsou to zejmna.' . refertY socilnch vci pslun!,churadri, . uady prce' . policie sttn i mstsk, . zaIzenl rezortu kolstv, mldee a tlov chovy,

zdravotnick zaizenl, zaizeni nesttnch or$anizaci, dalinstituce mistn samosprvy. V rmci pislunchadri spolupracuje streetworker predevim s pra. covnky refertu socilnch vc. Nejbliimi spolupracovniky jsou bezesporu protidrogov]i koordintor, kurtor pro mlde, socilni kurtor, ppadn

. . .

romskf poradce.

Prc . J

e metodick veden, specifick profesn vzdlvn, supervizi a intervizi. Jejm prostrednictvm se hledaj nouj.r.t,lu. n formy, prstupy a metody prce zapomoci metodicklch pracovnkri, super-

sob zahrnuje ob pedchzejc ormy' n problmy vypl]ivajci z prribhu prm

vizorrjakoleg zoboru.
Spoluprce

jinymi subjekty

Ternni socilni pracovnk pi prci s klienty nevystaijen s nabdkou sv ch slueb nebo slueb zazen,v nm prisob. io zjitn potreb klienta musi identifikovat vhodn zdroje pomoci a klienta s pslunymodborn m pracovitm kontaktovat. Ie nezbytn vyuivat u" p.o,io"h klienta r<ompt.xnisociarni si v loka]it, spolupracovat s mstnimi institucemi sttni sprvy, samosprvy a s organizacemi nevldniho sektoru. Ped zahjenim sv prce v rmci mapovn lokality se sociln pracovnik seznm se strukturou relevantnich zaIzeniv okrese a naves nimi kontakt'

distv po skonen povinn koln dochzky' kte nepokrauji v dalpiprav na povoln. Na tuto specifickou skupinu oban je orientovna koncepce poradenstv v Informancha poradensklch stediscich (IPS) riradri prce. Tato stediska prisobi v lzksouinnosti s prislun mi insttucemi kolsk1imi, hospodsk17mi, zdravotncklmi a dalm i zainteresovan17mi subjekty. lPS poskytuj poradensk a informan sluby t:ikajc se volby povoln pe. devmktlm a mladistvym vech stupnri vzdlni bez ohledu na to, zda jsou evidovni na radu prce, v ppad, kdy: . stoj poprv ped volbou povoln, . nemaj dnou kvalifikaci, . peruili z njakho dtlvodu ppravu na povolni, . nemohou najt uplatnn ve sv profesi po ukonenpipravy na povoln' . maj z njakho drlvodu ztien podmnky pro uplatnni na trbu prce (zdravotn postien, sociln handicapovan apod.). Pezahjenm vlastni socilni prce v ternu kontaktuje streetworker polia to sttnj i mstskou, pedstav se a informuje policisty o smyslu sv prce, clech, zsadch a etice sociln prce na u|ici. Zrove se domluv na monostech spoluprce a spolen ch pravidlech komunikace. Streetworker vak nen v dnm prpad informtorem policie tajn nasazenm do problmovych skupin mldee. cii,
i:

nlch vnlch drivodrl potebuj nebo vyaduj i. Mezi tyto osoby pat tak mla-

o zamstnn' kte ji pro svtij zdravotn stav, vk, matesk posln nebo z ji-

Drlleitou instituci pomhajic ternnmu sociInmu pracovnkovi ve snaze o zalenn mladistvho do ppravy na povolni je rad prce. ady prce na zk|ad zkola '. Il|991 Sb. o zamstnanosti vnuj zvyenou piuchazerm

,i

il

)::r'
ll

lr..

i',
t,
!)

i.,

..

l;
i|.

l'

!trr

48

SLABtK socILN PRCE NA

Ullcl

Mprooy PRcE

VE STREETwoRKU ,q.Nrs

Jlr to

DLT

v PRAxI

49

in. V tomto pripad nemrie b1i padrim natstj nedocbz asto. vinu, e sv-Ii se mu se svou

Na ternnhosocilnho pracovnika, stejn jako na jakhokoli jinho obana' se vztahuje oznamovac pov
restny
to pi-

ttestnol

lla ro.

problematikuaroso_.c.|.1avistosti,.poJJJll:H.j'.""'1TiIx?JJ.:iff

Jsou
na

tivn jevy a na problematiku zdravho zivinino stvtu. v rmci koly

ffi:

ensm pesvden. Tak orgny samosprvy se aktivn prosazuj pi eeni socilni prevence. nap. pravideln vyhlauj granty zamenna prevenci kriminality.

Streetworker mus bft informovn o form a podminkch pornoci poskytovan v jinlch odbornloh organizacch a v ppad poteby mus b t schopen doporuit tyto sluby svfm klient m. V dnm ppad vak nemrie klienty k rozhodnut pijmout nabzenou slubu nutit, ikdy jeo sprvnosti danho
re-

an ' predevm bezdomovci, organizovn volnho asu mldee, vyhledvn t]iran]ich a zleuivanlch dt apod. Streetworker spolupracuje zejmnas organi. zacemi, kter se ve sv innosti orientuj na prci s dtm a mladistv mi. Nkter akce urentto clovskupin mohou b t organizovny spo|en.

votni treby dob nekla

VE SV

:.filTT:
oravemu iprpad po-

Pracovn prostor

vnik

Vposledn
seji

Spoluprci se kolami je vlhodn orientovat tak na stredn, vyi nebo vysok koly, ze kter.ich lze zskat aobrovolne pomocniky. Studenti sociln prce, sociln pedagogiky' speciln p.ougogity obor mohou kolni praxi vykonvat poo v.o.ni'i ,'t."" b vaji zpravidla velmi oblben.Ze strany streetworkera u pro. fesionalitu a pipravenost na kvalifikovan veden druh stran vak zisk vtinou ikovn a motivovan spolupracovnky, kter jsou schopni pod supervizi organizovat nkter akce.
:twork nejdtileitj psychiatrick l.
.e

zaizeni poskytuje monost spolenhosetkvni jako alternatiuo poiy,u n" ulici, ani by klient byl nucen odhalit svoji identitu.

Zni to sice trochu paradoxn, ale k sociln prci na ulici je nezbytn mit k dispozici prostorov zzemi, kter sloui pro pmou prci s klienty i pro innost administrativnjho charakteru (nepmou prci). Po uritdob prce odehrvajic se v hradn v ternu se objevuje intenziv. n potreba vytvoit pro (nebo lpe eenove spoluprci s) klienty zasteen msto, je funguje coby zzempro prci s dtmi a mldei.Toto nizkoprahov
Nzkoprahov zaizeni zaa|ayznkatcca Y roce 1995 z iniciativy ternnch

tj. v penesenm slova smyslu ulice, tak i zastreen]/.p rostor.

Pracovnm prostorem streetworkera je jak neinstitucionalizovan! prostor,

radny pro patologick hre, AIDS

aktulnch telefonnch eisel, a mhl at okamitou pomoc odbornka. .eschzaalaporoce 1989rozvjettak mi organizacemi a obansk]imi sdruv nejrriznjch oblastech socilnch mi nebo marginlnmi skupinami ob

nutn, aby ml streetworker ZmaDo.

prostou. Zizovat zzemi socilnho asistenta ve form nizkoprahovho zai_ zeni (centra) pro dti amlde a podle mstnchpodmnek zaIeovat do tchto zaizeni nabdku dalchspecializovan ch slueb uloilo nsledn usnesen vldy c. 209l97 ke Strategii prevence kriminality do r' 2000. V souasn dob mue byt provozovatelem tchto zaizeninap. msto nebo nesttn orgalizace. Nzkoprahov centrajsou zaizeni slouc rizikovfm dtem a m?dei pro spolentrveni volnho asu s nabdkou socilnj intervence a pro podporu jejichrozvoje samostatnosti a spoleensk spoluzodpovdnosti. Je onespecific. k preventivni zaizeni, kter se podIejna vytven ivotnho stylu laaeze a pomhajji zvldat kadodenn starosti.

socilnch pracovnk , kte denn pociovali v ternu potrebu zastieenho

50

St-ngtK soclLN PRCE NA ULlct

Merooy rnce ve sr.nEEi.woRKU

'1.,r

ANEB JAK To DLAT

v PRx|

5l

l'r'
N:.t,

l'lr

centla mohou poskytovat sluby anor r:i prijde bezprostedn z ulice. Pi n dochzet pravidelnjako napr. d,o

Nzkoprahovost je v tomto sm uivateli slueb (klienty) a jejich

mez| Tato , kteZe-

Specifick
Mapovni ternu

metodika
i

ll

modifikovny v zvislosti na charakteru totatity a skupiny a v

tueb.

gramy volnoasovych aktivit dt a m ciln-patologick1fch jevrl. Tyto program'

Zkladri innost nzkoprahor^-ch

zj

::''
pro-

"rsi

e so-

ninantn a odliuje centra od standardni

lueb vak mus mt centra sv pravidla

pracovnik msto, kde bude pracovat, nastv iokality. Pi tto innosti mus pracovnik brt

tivnpodilelat"k,ku;.J::::
ast na

ti sami podileli na tvorb er.avide] zaizeni a ztotonn se s nimi. Z ".".:ilj:"#ill;'''l'lil'1,j:';''i"iTi* toho m e nensiln a pirozen vyplynout potreba jejich dodrovn. Z hlediska sociln

slouit. Pokud je to mon' svho vkusu' kier1i se vtin

j..ffi .T:l1.;x'i"T'Jl.'.,:i"J-Til::i1Tf;
atraktivnosti a

lov skupina tak k nmu pirozenou cestou

inaiuiauai,'i1"1r"aoue

dobu dodlat sami podle dosplych. Prv spoluu.

zsk.,".ln'na

ci

splni tak jednoduch zaizenivytvoie] V1ihodn je zbudovat do jist mry mob:

enou na ulici' a obvykl: zprisob trven volnho asu. Pro inspiraci uvdme nsledujcbody jako urit kritri a, z nich lze pii mapovn skupin vychzel. Typ lokality:

demografick podmlnky (nap. poet obyvatel, vkov struktura. zamesInanost, pohlav), . podrrtnky, monosti a msta setkvn d't am|dee. o monosti pl)soben ze strany socilnch pracovnikri, resp. uritosobnost. n nastaven. Jeden zpodstatnlch rikolri pedstavuje zmapovn lokality z hlediska institucionlni st, tzn. naLezeni zazeni a instituc, se kterfmi mrle sociln pracov. nk v budoucnu spolupracovat na spolenmeenproblmri dt a mId,ee. Soust mapovn je poznnikonkrtnich skupin dt a mldee v dan lokalit, jejich sloeni z hlediska vku a pohlav, hlavn problmy, kter je
i

charakter lokality (velikost, obansk vybavenost, typ zstavby,monosti kulturnho a sportovniho vyiti atd,)'

L
t.

rust sociln prce s

dei.

. ndrai' . rockovf klub, . diskotka. . fotbalovli stadion,

park, hit, estaurace, bar. o herny s automaty,

. .

sdlit'

l1

.l"

t;

;.1:

',;"

t.:

i
l,i

I,
i'r

t.:

ti,r

li:'

52

SLABIK socILN PRCE NA ULtcI

Meroot

pRcE vE sTREE-twoRKU lNEa J.q,r

to

DLAT v PRAx|

. .

53

jin prostory.

ullce, podloub, pase, prostory metra.

Jilffi

Typ lokalityje drileit! pro posouzeni monost vyhledvn roznlicrr r,..rr," r, rn i.,, kde by .nor,r

n:l*.:u;:'*'i:$:ii*ffi
l

S klientelou.'"1:l ne )2 let se pracuje v souasn dob v ob]asti P. ;;upinu existuj. ao,tui.t ;:T.',x,"';j| 'i'll#:::i: monos';i"
e. S
k l i e n te Io

. 7-ll iet, . l2_15 let. . l6-18 let, . 19 a vce let.

2.Vkov srruktur:

;x#:

J,l,;;#

klient a setk. o o o.r, azer k s o-

r jin.

. . . poteba ,,nkam patiit'',

potreba sehnat drogy,

. . .

5.D vody pobytu na ulici;

problmy s rodii, utk z domova' problmy s partnerem, neschopnost nayzatkontakt s vrstevnlky, tky z ustavnho zaizen, problmy ve kole, v zamstnn,

Tady jsme uvedli jen ty nejobecnj piny uvdomujem a e si, evyet by nebyl n'ikdy ukonen, protoe v relnm prosted najdemeu jednotlvcrj i skupin jet mnoho dalch d vodri a predevm jejich kombinaci a kumulaci.

V ob]asti prce s mrri!1zi je drileitj uvdomoyat jednotiivych skupin si vkovou strukturu a.;e.jlch siecifik ^.""',o,,"vat striktn vkov rozd]ev potai' z" [#T:T: ilffij:" 'a:^iTiJivch mohou uri u".i" "aiis"n "o 3. Sloeni

ll#"i,:f

"i']1lT".'ffi :ilil::.:5:[.;: i". ", i.ilxn,''.il i : i''3#;',...;:H,;, :in : n vvch skupin' ; ar<o ;'ou J.tn"- an i, somerpun keri, b
"

"oa,

nm
ezdo-

. provokace okol, vandalismus. . pit alkoholu, . llivni droE, . sexuin aktivity, . nsili, agrese'
jin innost.
7.

"

6'obvykl:i zp sob innosti: .,,nicnedln'', nuda"

hudebni produkce' sportovn aktivity,

. . dv, . koedukovan.

skupiny: chlapeck.

Naprost Vtina pracovnktj se vnuje koedukovan1im (smen;im) skupi. nm k]ientri. opak bv popiral pii.o,.nj p,o",tred, ve kterm se mldez pohybuje. Vlijimku mohou tvoit militantnc i.i.ntou"n skupiny mldee, kter bj,vaji adla vyhradn chlapeck. .zpr 4. Velikost skupiny: . men skupina - do l0 len .

cilnr prce nedodruje, je spe

Socilni psychologie se vnuje mal sociln skupin. Problematika prce s vt sociln skupinou nebo davem je

ytskupina

- nad l0 lenri.

o";;;;;

"u;i.;;;;;;;.-,

sociologie. Toto rozdleni so.

Doporuuje se prostudovat vekerou dostupnou literaturu, kter byla o konkrt. nim typu skupiny (subkultury) publikovna. Jedn se ze1mnao skupiny vyznvajici a]ternativn kulturu (punk, hooligans, skinheads, anarchismus apod.). Clem je zskat maximum informac jet pred zapocetimvlastn prce s touto skupinou. Dalim ukolem ternnho socilnho pracovnka, ktery vychzi z mapovn ternu, je vybrat si pro svoji prci vhodnou clovou skupinu. V1ibr zvisi m;' tak na ochot skupiny nebojejch len se socilnm pracovnkern spolupra.

" jin zprisob.

. . . . distribuce drog, . krdee, . poulinnelegIn prodej,

"

Nejastjzprisob zskvn finannchprostedk od rodiri' pleitostn v1idIen innost' ebrn, somrovni. prostituce"

54

Suq,ntr soctt,NI PMCE NA UL|cl

Mprooy PRcE vE STREETwoRKU

er.tpr Jl,rc

ro DLAT v PRAxl

55

l zleitost nabidky

a poptvky!). Je zcela k sna pracoyat so skupinou, kter podle rtiebuje.

rbni vztah kadho so

'.

pokud pracovnk v, rvat (nap. nen mu bl kdysi velmi chop-

bnou strategi jeho prvnho kontaktu stane i tet zprisob. Lze ici, e tento tret zprisob u dlepracujcchsocilnch pracovnkri nkdy pievauje. Pro klientyje zcela nejdrivryhodnji, pivede-li socilniho pracovnika jejich vrstevnk, tedy len vytipovan cilov skupiny, kten.i s nm ji m pozitivn osobn zkuenost.

Navazovn prvnho kontaktu

,..""J#Ilj*1}i

Prvn kontakt je nejkrititjim bodem innosti ternnho socilnho praasto rozhoduje o dalim poiraeovani prce se skupinou
nebo

.
.

Mluvime o tiech zp so

sami uruj,kdy a zd'a vribec se sc'

ne zisk drivru, zprvu probh kol tak dv najevo, e'si vimla osoby

pasivni (pravidelny pohyb v mste osloven skupinou, sociln pracor

1

aktivn (prmoslove vdy tenio prstup sp cert, na sportovni aktivity

apo.d'),

apr. s pozvnm na kon-

pracovnkem' drlleit je

pracovnkem. Nebo tak o ukonen,pipadn na njakou dobu peruenkontaktri z drivodu nedrivry klientt. Sociln pracovnk m tedy vybranou lokalitu, skupinu, dokonce se s n ji zkontaktoval. Nyn pied limLei dalkol, ato poznat skupinu b|ie, ziskat jej drivru a motivovat ji pro spoluptci' Zejmneexistuje jin ' zprisob prce pravideln setkvn se a spolen innost. s mlde ne astj Cinnost je mon s jednotlivcem i s celou skupinou. Efektivnj je prce se skupinou; s jednotlivci se pracuje zejmaa pi eenindividulnch konfliktr a problmri, kter jsou pro klienta citliv' a poto nen mon o nich mlu. vit pied celou skupinou, nebo v pipadech, kdy sm klient oslov socilnho pracovnka a m zjem o individulni eena setkn. Castj je vak prce se skupinou a i metody prce ternnlch socilnich pracovnikr jsou postaveny pedevm na skupinov prci.

Velmi dtileitou podmnku uspchu piedstavuje strategie. Pokud m soci. ln pracovnk as a monost se na setkni pipravit, ml by zv,kdy' jak a kde je nensiln -zaIdit,,. Toto prvn setkn zcela urit rozhoduje o mopokraovn kontaktli mezi klienty a socilnm nm uspchu ptce a dalm

Ylastn prce

se

skupinou

Pi astjmsetkvn vznlkajimezi skupinou a ternnmsocilnm pracovni kem silnj vazby,vztah se stv dtivrnjm. Po nayzni prvnch kontaktli |ze ji mluvit o prci se skupinou. Na bzi takovho vztahu je mon skupin nebo jejm jednotl$m len mnabdnoutjin,spolenostlpevnman (akceptovateln)

aktivity nebo konkrtn zamenou sociln a socioterapeutickou pomoc.

obsah vlastn1prce so rdi potrobami 5l0pn tornn sooiln praooYnk pichzi s alternativnmi nabdkami trveni volnho asu, kter skupina bu
pijm, nebo ne. Clem je nensilnou formou doshnout dohody se skupinou a nasmrovat ji ke spoleensky pijateln nnosti. Jedn se asto o nvtvy koncertri, sportovnch utkn, kina atd. Mnohdy akce pipravuj s velkfm zau. jetm sami sociln pracovnci, avak mnohem cennjje vlastn aktivita skupiny, nap. hudebn produkce, prezentace grafttna povolenfch plochch,

56

SLAB|K socrLN PRCE NA ULIC|

Mrrooy

PRCE vE sTREETwoRKU

eNrs JA,r ro DLAT v PRAx|

57

a cel situace akad! uastnik by ml poctit posunudIe.IJ

zitkov pedagogiky mus za vhodnho lektorskho

i m m
SociIn prce
s

vyut pi aktivitch s dtmi a m|dekapitolch. Pro vlastni prci jsou vak sfi inicitora, meditora, moderarora. inou socilni pracovnk mn.

jednot|ivcem
teba sledovat tak jednotlivce a nasloueby, kte_

Pii rriznlch aktivitch skupinyje

ola, jine

Zitkovpedagogika pi prci se skuptnou Ztkov pedagogika je jen jednou z monost irokkly prce se sku. ji vakproto, e je v soueasne dob hodn uyuunu l' ::'Y''-"#e o p.o Na za zastavme u vysvtleni pojmu v pedag zitkozenazk|ad proit situace hloubji si lovk y a chovni ne pri verbln n1ich pok
vyjdre-

prostredky:

pracovnk plo svho klienta vytvoit bezpenprostred, aby ve skupin nedochzelo k jeho psychickmu zra,ovn. Nejastji vyuv sociln pracovnk pri eenindividulnch ppadri tyto

pomoci socilni

. . . .

. socioterapii, . konzultaci s odbornky pro danou problematiku, . doprovZen klientri v ploblmovch fzchjejich ivota' . kontaktovn relevantnch instituc (napr. pi hledn zamstnn,
vni dokladri apod.).
yhybat, mus je reit,

indivduln diagnostick pohovor s k]ientem' odborn sociln poradenstv, krizovou pomoc ainteruizi, mediaci (p sob jako nestrann osoba - meditor - pi eenproblmr) klienta; nejastji ve kole, v rodin ajin]ich institucch),

vyizo-

:reativitu, socilni nebo fyzick doii..'',",.'.;'n..r

umonuj pevzeti odpovdnosti

vat sv

Socln prob

za sebe nebo

tak za

sttuac, kter prinej

mnn. Nac podpory pri

|J

d kter m mrie klient ventilon, odsuzovn" krn i naposvho zprisobu ivota, vetn

subjektivni pocity probtmovych een.

Vaansk]i', M.: voln]' eas a pedagog1kazitku.

redF MU' Brno

tll2.

58

sLBlK soclLN PRCE NA ULjcI

Merooy

P&cE vE sTREETwoRKU ,c.Nrs

Jlr ro

DLAT v PRAxl

59

Pednkov innost

Prce socilnho pracovnka zahrnuje yice aktivit ne pouze prci s klienty. Pod zjednoduen m nazvem tto kapitoly se skr1iv; . osvtov innost uren pro odbornou nebo laickou veejnost, kych jevri. s nimi je rezentOyat
m ovat o j ej ich vlsl tennnezbytnost.
e

schrizek

cch. Pro o.

oo:l"",'"";;;o,T:#

l'Jlili]: ['

:i:,:

Sociln pracovnk m jako osoba stojcmimo kolu zejm vtanci prsobit dtlvryhodnji (a pro dti nekodn) pi pronikn k osobnostem kri, m as i monosti pouivat jin metody no jejich uitel. Vochny vg popsan aktYity tvo pouze doplkovou innost, nejedn se o stejni soust prce socilnho pracovnika, i kdyjsou z pohledu veejnosti nkdy vce viditeln. Je to zprisobeno tm, e besedy na kolch vyaduji kon. takty s velkfm mnostvm lidi a aktivitami navenek, kdeto v ppad samotn sociln prce sjednotlivlm klientem nebo se skupinou sejedn o mnohem intimnja citlivj z|eitosti. Protoje sociln prce s klienty skrytji, neprobh pmo ped veejnosti a m ndech urithotabu. Toj9 takjedon z d vodrl, proje innost ternnhosocilniho pracovnka atraktivni pro mdia. Proto mus byt tito pracovnci informovni o zprisobech prce novin a redaktorrl a mus s nimi umt jednat. Soust koncepce systematickho vzdlvni socilnch pracovnkri by mla bezpodmnen b t tak problematika jednn s mdi'

takt, co se nejastji dje v bezprostreonim okoli prisobitsoclnch pracovnk , popipad v nzkoprahovm klubu. Je mon pordat zajimavakce na kolch nebo spolupracoYat s mimokolnimi institucemi (domy dt a mlde. e, tl ovych ovn j ed noty, zjmov organizace apod.). Metody prce pouvan pri beseJch a obdobnych akcch zIei navbin a osobnosti sociIniho p.""ouoik".

vek realizovat. pro tyto piipady pak hle K pordn besed s dtmi a mlde|

Streetwork jako prce na hran Streetworker - ternnsociln pracovnk je vlastn ,,hasi'' socilnch problmri nebo spe ,,nraznik,, mezi poadavky subkultur a poad,avky vtinov spolenosti. TVovdy meditora, tlumonkai pekladatele mezi touto spolenosti' je je zsupcem a pedstavitelem, a mezi skupinou klientri, resp. subkulturou. vJsYtluje nkdy jejich naprosto rozporupln pedstavy o ivot, monostech ptoivn volnho asu apod' Zprostedkovv komunikaci mezi jednotlivlmi skupinami a nap. rodii nebo pedstaviteli msta. Vdy je nasazovn tam, kde so u m|dee kumuluj problmy a sociln situace ,,ho''. Jedn se o problm, jen je bn mi metodami a postupy sociln prce neeitelnf. Casto se prosazuje a slav rispchy tvoiqi pstup ternnch pracovnkri, kte vak souasn mus dodrovat zkonn normy vtinov spolenosti' Ne vdy jsou postupy, eeni a prce s klienty ripln bna tradin.Streetworker ptisobi nap. ve squattech' pracujo s toxikomany, sprejery, subkulturami s alternativnimi ivotnimi styly, s m|de, kter neije tak zcela v mezch piedstav starch generac a nkdy ani sqich vrstevnikri' Je neustle konfrontovn s rea. litou svch klientri a obecn]im povdomm a pedstavou, co a jak by rnlo b!t. A v tto situaci se po nm navc chce, aby nco udlal pro klienty (tlaklienti) nebo s klienty (tlaspolenost, zamstnavatel, vgejnost).

lgick hry zamen na rozvoj socilri kolektivnho ctni a spoluprce ve

Tyto akce slou k navzni kontaktt t1k k vytipovni spolupracovnkri (zej : kokolky). Nezdka se stY, e se nk pozdjijako klienti (a najdou odvahu) ne po ukonenprogramu.

drogov1ich zvislosti, rasov nesnentivosti,

reny n a preve nci

cil

n -p

o1"'T-,'* 11; :;'#l; trT."#:'fi : titany apod.

60

sLABlK soclLNI PRCE NA ULtct

Merooy PRcE vE sTREETvyoRKU

nr.lBs Jnrc

ro

DLAT V PRAx|

6r

Tak, jak je uvedeno v nzvu tto podkapitoly

chz nkdy ihned a nkdy a po dlouh dob. Ternn sociln pracovnci vak umj (nebo se u)ekat a blt drtstedn v prosazovn zjrnrt klientrj i
sv1ich idej.
a eennsledujc problematiky: metoda streetwork a rozd]nost nrokrl na eny a mue jako pracovnky' hranice prce a privtnho volnho asu' kdo je kamard a kdo klient, otzka profesionlnho prstupu k prci. Na kurzech a supervizch se dosti asto oz vaji ozky typu: Co si vlast. n mrie streetworker dovolit? Co mrie d'lat ena, co mu? Co si mrle dovoIit ena yic ne mu a naopak? Je optimln pracovat v pru ena - mu? Kde konm j pracovn vztah a zain soukrom? Jak mm oddlit soukrom! ivot od pracovnho? Mriu jt do hospody s ptelkyni soukrom, a jak to mm udlat? Jak mm klientrim vysvtlit, ejsem prv te na ulici' a pesto nepracuji, jsem tam soukrom? Kde je msto, kde m klienti nepotkaj? Vechny tyto a mnoho dalichotzek ekad ternnsociln pracovnk v prubhu cel profesn kariry. Neexistujejednoduch! nvod na een. Dosti asto je to hledn monost, teba na bzi zkuenosti sluebn starich koleg , kter kad! praoovnk musi dosadit do svho rolnho prostodi. I pesto, e se pi supervizch nebo na vzdlvacch a v cvikov1ich kurzech podobn1im situacm vnuje zejm nejvce prostoru, bjv prv tato hranin oblast prce nejastj pinou vyhoen pracovnka, kdy ztrc nadhled' chu do prce s klienty a pidvaj se i osobn problmy. asto bfvaj takov otz. ky signlem o problmech pracovnka v profesni oblasti, nkdy vedou a k odchodu z tto prce.

me, zd'a u je z hlediska postoje verejnosti ,'zitra'' nebo jet ,,dnes''. To nelze zjistit jinak, ne se zeptat nebo navrhnout a ... ekat na odpovd', kter pi-

Ze zkuenostj vme, e co je napr. dnes jet nemon a nemysliteln, zitra u nemus b t tak nereln. Pklad? Nzkoprahovkluby pro mlde, vymna jehel a stikaek, chrnn bydlen, strediska pro prci s romskou m|dei a Romy apod. Toto ve vzniklo vytrvalou mravenprac a prosa. zovnm projekt sledujcch zjem ,,vlastnch'' klientri. I s rizikem' e nevi-

ije a pohybuje se cel1i svrlj profesni ivot. T! se prikln na stranu jednu' tu na druhou, podle sly a drisledkrj prv reen problematiky. V neposledn ad chce se nm napsat spe v prvn ad, rozhodujejeho osobnost - nzory apostoje - a tak monosti, co \ze v dan situaci dlat.

- tedy na hran, streetworker

Vyhodnocen prce a statistika

a na na nm je prce, kter se udlala, hned vidtdruh stran vyjede v..irobek, Dokonce lze popsat, kolik kter operace stla, jak dlouho trvala. Ale sociln prci s klienty nelze hodnotit pouze z ekonomickho h|ediska' i kdy to po socilnch pracovncchdontoi, sponzoi a zamstnavatel asto daj:Yysletenm nklady na jednoho ,,napravenho'' klienta, na jednu vymnnou

V oblasti vlroby je to jednoduch. Na jedn stran linky je materil

jehlu a stkaku, na jeden kontakt s clovou skupinou. Vyslete nm efekti-

vitu sv prce. Kolik klientri jste zachrn1li a ped m?Proto je vyhodnocen prce a statistika jednou z nejsloitjch soustprce ternnhosoci|niho pracovnka a jeji ptezelace na verejnosti a ped tmi, kte tuto prci financuji.
a A pracovnci trpliv vysluj tak zdrjvodnii, e jeden kontakt s klien. tem trval pouze 5 minut, protoe klient chtl jen ist injeknmateril, a dal kontakt trval cel 2 hodiny' nebo klient byl v depresi a poteboval akutn krizovou intervenci nebo doprovod na uiad.

. . . .

Do oblasti prce na hran pati i diskuze

Statistickyjde o asov prrimr, finanni nklady najednoho klenta apod. Jene nm z toho nkde a njaklm zprsobem vypadla vlastni socilni prce s klientem. Dokonce je jet pro zen| situace mon, e spokojenj byl prvn klient, protoe jsem zcela splnil jeho zakzku, zatmco druhmu kljentovi jsem nabdl pokraovn naeho pracovnho vztahu, jel1ko nebylo v mlch si. lch splnit na poknnebojednorzovjeho zakzku- A mon se spolu budeme vdat astji a velmi dlouhou dobu. Je na manaerech v oblasti streetworku, jak najt vyven hlediska pro prezentaci tto prce obecn i statisticklch datanezapomenout zd raznit, e jde o individuln nebo skupinovou sociln prci s klienty, s lidmi. Piem zk]ademje reakce na individuln poteby klientri, nikoli pouze servis nebo
Manaei se odpovdnosizapezentaci ternnsociln prce urit nezbav, ternnsociln pracovnci, streetworkeii jsou vak zodpovdn zavaIldli a kva|itn ppraven smyslupln data, kter o sv prci manaer m piipravu. j' a tak, to pedevm,za kvalitn prci vrii klient m. Jak data manaei nejastji potebuj? Kvantitativn i kvalitativn ana|yzu eensituace. Kolik pracovnkrl a kolik klientri je kde v kontaktu. o jakou jde lokalitu, vjak oblasti, jak! problm spolu re.Jak hlubok!je to problrn, ko-

plnn ,,norem''.

lika klieutrl, obyvatel se dotfk'

62

Sl,estr sclLN PRCE NA ULtc

Stnr,Btwonr,c. DRooy ANEB Co LzB x,q,sloNour

63

Co je dIe ukolem manaerti? Posoudit' jak jsou monosti een.Budou-li potreba finance, kdo je poskytne. Zda existuje rychl a efektivni ieen' kter m e vidt verejnost. Lze tento p nosti, nebo by bylo lpe ho prezentovat je tma, kter zajm vce lid, jde o politick
u?

STREETWORK DRoGY ANEB Co LZE NABDNoUT

Drogov scna
Po roce 1989 dolo v R t nr stu problmri vypl1ivajcchztlivni 1|eg|nch drog, jejich vfroby, paovn a prodeje' Vzrostla trestn innost s drogami souvisejc (majetkov trestn innost, qiroba a iendrog) a sniila se vkov hranice pachatelri tto kriminality. Zrove do iteglnho obchodu s drogami pronikly rnezinrodn organizovan gangy. Spolu s otevenm hranic se nae republika sta]a tranzitnizemi slouci k pevozu zejmna heroinu ze zemi Blzkhoa Stednho v]ichodu a kokainu zLatinsk Ameriky do zemi zpadni a severn Evropy. V poslednch letech se vak R stala tak spotebitelskou zem, do nsmuj zsilky heroinu prodvan pouli. nmi dealery vtinou cizmi sttnmi pslunky, centrech velkych mst. v Vedle zneuvn heroinu se v R vyrbi ji tradin pervitin, kter je pro svou relativn nzkou cenu velmi oblben jak u ns" tak u uivate]ri v sousednch sttech, kam se vy,lI. I pres skutenost, e policie kadoron odhal mnostv tajn]ich domccb vlroben tto ltky, pat pervitin mez jednu z nejdostupnjch tvrdlch drog u ns. Velmi oblbenjsou v R produkty z konop. Jde piedevmo marhuanu, kterou pstuj uivatel pmo na uzem narepubliky nebo je se d,ovi z Nizozemska, kde se prodv voln. Mn astje liyni haie paovanho z arabsklch zem. V poslednch letech se zv'.iila tak nabdka a obliba tzv. ,,tanench drog (LSD a ecstasy), kter se stvaj v uritlch skupinch mldee mdni z|eitosti. V CR se nejastji uivaji:|a l. Konop (Cannabis) - marihuana, hai- ob drogy jsou produktem rostliny Cannabis satiya nebo indica, tj. indickho konop,

2.Ltky tkav - toluen, trichloretylen, organck rozpoutdla' ale i benzin, opity - braun (neboli ,,bko",co je sms derivtri kodeinu), heroin (''herk'''''hko'' ), kodein (,,kko" ), m orfi n, 4.Tlumiv ltky - neopitov analgetika (lky proti bolestem), barbitur. ty (fenobarbital), hypnotika (lky na spani), sedativa (lky na uklidnn), anxiolytika (lky proti rizkostem - diazepam),
3.
'1

Dti v eskrepublice l 996. Situani an z|yza, esky vybor pro UNICEF

ll\

64

SLABIK socILN PRCE NA ULICI

Srteerwonr e DRocY ANEB Co Lze NnaoNour

65

5.Stimulanltky - amfetamin, efedrin, pervitin (metamfetamin, ,,pernk''), kokain (,,koks''), crack (koncentrovan sms kokainu, jedle sody

. .

6.

Halucinogeny: pirodn syntetick -

a vody) a ada dalch lkri,

kter

LSD Mesca ch houbch,

(v

halucinogen ) apod., prncipu jsou obsaene v nrostlinch).

kter se zaby-t koordinac protidrogov politiky, koncepnmi otzkami a zrove rozdluje finanni prostedky plojekt m vnujcmse problematice drogov zvisl.jch. organizan a administrativn zabezpelje innost sekretarit MPK sdlci v budov iadu vldv.

Typy program a zazen pro toxikomany

Programy urentoxikomanrm |ze rczd|it podle jejich dostupnosti pro klienty do t skupin:16 . Nizkoprahov programy - jsou nameny k populaci toxkomanri, kter se nerozhodli (zatim) se zvislost skoncovat. Programy se stedn vysokfm prahem - jsou ureny pro toxikomany, kte uvauj o zmn stylu ivota a zprisobu uvini drog. Pat sem substituni programy. Vysokoprahov lebn progamy a rehabilitace - jsou ureny zvislym, kter uvauj o tom' e se zvislost skoni. Tak zaizeni, kter jsou urena pro toxikomany, maj rriznou mru prahovosti, tedy r zn poadavky a nroky na klienta. Avak ijednotliv nzkoprahov zazel mohou odliovat dostupnost pro zvislho. se Nejniprh, resp. nejvti miru dostupnosti, m streetwork' Jde o jaksi pedprahov! stupe, kter! se zpravidla napojuje na nzkoprahov zaizeni. Streetwork je dostupni vem toxkomanrm pmona ulici v jejich socilnm prostred. Prostednictvim streetworku mrie bt klient m usnadnn vstup do nzkoprahovho zaizenl,kter ji m, by minimln' prh' Jednm z typrl nzkoprahoYch zaizenijsou kontaktn centra neboli K-centra (hovorov ',Kka''), je se orientuji na prvni kontaktovni a anonymn poskytovn pomoci klentele s minimln motivac pro lbu.Clem jejich innosti je zejmna sniovn zdravotnich a socilnch rtzlk aivate]ri drog. Soust K-center tvo asto tak provoz krizoy telefonn linky pro oblast drogol.'.ych zvislost a streetwork zameny na monitorovn drogov scny, kontaktovn drogov zvis|ych, vetn v]imny strkaek,jehel nebo bezp|atn poskytovn kondomrl'
lo

ce proto
|5

Uveden daje jsou velmi alarmujici.

zrdila vlda v roce I993 Mezirezoftniprotidrogovou toi'isi rru'.^l,

v|d';;;bd"b
998_2000

zabezpeen protidrogov preven-

Koncepce a pro8ram protidrogov poIitiky

Nerad, M. J', Neradov, L.: Drogy a mfty. Votobia' o|omouc l998. str' 88

SunuxR socILNt PRCE NA Ullct

Srntrrwonr

A DRocY ANEB

Co LzE NABDNoUT

. . .

tervence, o poskytovni informac zamrenych na sniovn zdravotnch a socilnch

innost kontaktnich center jo vtinou zamiena na: kontaktn prci s drogov zvislmt, monitoring drogov scny orientovan!'na skrytou populaci uivatel drog, nabdku sociInho poradenstv, socioterapeutick pomoci a krizov in.

n, aby na lebnoufni navazovala nsledn pe,jejm clem je podpora a udren abstinence. Tento typ pese skld ze dvou sloek: dolovac zamenna prevenc relapsu, -

pe.Vpipad drogov zvislostijde o chronick onemocnni, protoje vhod-

. zprostedkoYn odbornho vyetren nebo len, . vymnu stiikaek a jehel, . bezplatn poskytovn kondomri. . provdni orientanich testrl na prtomnost protiltek viru HfV ve slinch, . zabezpeeni nninimlnho potravinovho a vitaminovho programu umo.
nujcho peit, provozovn krizov telefonn linky apod. Stacione pro drogov zvisl nabizeji monost ambulantn lbypro motivovan klienty a poradenstv pro jejich rodinn pislunky.Clovou skupinou jsou drogov zvisl s motivac k lba bez vyraznych somatick ch i psychickych problmri. innost se zpravidla zamuje na individuln a skupinovou psychoterapii drogov zvisl ch a skupinovou psychoterapii urenou rodi m klient . Soustje tak diagnostick diferenciace pipadrl vhodn]ich pro ustavn lbu. Lebnypro drogov zvisl jsou zdravotnick zaizeni. kter se zamuj na intenzivn lbudrogovrj'ch zvislost. Zpravid|ajsou jako samostatn od-

rizik,

. . .

resocializa,n- zamen posleni, ppadn obnoven socilnch do. na vednosti klienta ajeho sociln ntegraci. Nsledn penabizi zejmna: dolovac programy' chrnn bydlen na dobu uritou (zptavidla 6 mscu), chrnn pracovit.

. .

dlen zalenna do psychiatrick ch leben.Jejich soustmohou b:t detoxikanjednotky nebo denn stacione. Jsou urena pro drogov zvis| s ptomnost komplikujcchfaktorrl somatick ch, psychickfch, psychiatricch nebo socilnch.

za sebou asto i kriminln kariru. innost terapeutickfch komunit je orien. tovna tak na prci s rodinami klientrl.

nosti, ztov programy a relaxaci. Klienti terapeutickjlch komunit jsou drogov zvisli s tkm somatick m a psychosocilnm pokozenm, kte maj

Terapeutick komunity se orientuji na dlouhodobou lbu drogov'.ich zvislost (8 mscti a 2 roky)'Lbayyuiv psychoterapie, pracovni terapie, reimov terapie, psychosocilnho vlcviku se zamenm na trnink odpovd-

m, kter ji proli lbou,tzn. dolovaci programy nejsou soustj lebn

Dolovac centra pedstavlji zaizen poskytujc nslednou piklien-

.-

' !.l!il'.lii]id!ii\\j;!'ai"ti .|

!,

]jjl.1i\c!.iL)Ei!j|rd!$]{!t{4li tjt]

68

Slegrrc soctLN PRCE NA ULIcl

Rozvo.l pRor'esNlcH DovEDNosT nNps

Jer

DL

,q

rvlLlrN:t

69

ANEB JAK DL A KVALITNJI

Superyize jako specifick metoda uen

RozvoJ PROFESNcrr rovrPETENC

dispozic osobnosti i ivotniho v voje. Pii supervizi dochzi k obohacov. n vech aktrrl supervize o odborn zkuenosti supervizora i ostatnch supervidovanych. Vlhodou je, kdy supervizor pichzi zvenku' tzn- z jinho
pracovit.

,)

tr
I

Zdn,! pracovnk. kter1i vystuduje pslunou odbornou ko]u, nen vzdln jednou provdy. Pokud
nechce

ir

ustrn(^

voj ve svm oboru. pracovnk posky-

t,'
t"

rmi vysrupuje o" o"ori'01"0'ilJ:ff sYstm vzdlvn zameny na ziskn zskn profesionlni jstoty a kompeten;ti se hovor o supervizi, kter prochz lvnk v pomhajc profesi by se ml bn z astnovat supervze, a to bez oh]eicviky, sloen zkouky apod.
i

i#i:

i,
1,,'

i
!

i'
i

pouh predvni rad, informaci nebo n' jak dl postupovat a jak zvolit me. i osobni rozvoj pracovnk . Jde o soerrosted drivry, kter se zamruje na u, vyhodnocen dosavadnch postupri dhalen neuYdomovanych souvislost, lrci s klientem. Pi superviznim
rervidovanho pracoynika k jeho soci'tnerovi, k]ientovi, sob sammu), tak Supervize je tedy metoda umonujc reflexi vlastnho profesnho konni' M za cil anal,lzu (individuJn nebo ve skupinej piipaori Z pruxenebo problm tymu, provdnou ve spoluprci mezi s dovanymi pracovnjlry. Vysledk..j. ou. i.n.*e vlastn pr jejich prpadn:ch vdom ch ei neuveamovan.ich chyb, nereflektovanch
seze-

t'

i.

t,

sLABlK soclLN PRCE NA Ut-rcl

Rozvol

pnor.Bst.llcH DovEDNosTI ANEB JAK DL A KvALlT

prce opravujc fak jejich vyhozen i jinlm postih m. Kdy si uvdomi me, e supervize je tvoiv metoda uenv prostred plnm d vry a super. vizor m povinnost chrnit supervidovan pracovnky a klienty, je jasn, e spoluprce supervizora s femve smyslu takovto kontroly s nepjemnlmi d sledky pro pracovniky stoj proti etice tto prce. Pi sjednvni supervize vstupuj do kontaktu ti strany: . fobjednvajici supervizi, o supervidovani pracovnci, o supervlzor. Pro spn1i v1ikon supervize je nezbytn' aby supervizor pied vlastn superviz pipravil tstrann! kontrakt nejen o etnosti setkvn, formch supervize. ale i o monostech superYize a sY}ich osobnch limitech' To vede k vyvenosti oekvn a ke sladn poteb s monostmi supervize. Podle zp sobu prce lzo supervizi lenit na:

i ve skupin

voo problmech svho pracovnho tymu.

pracovnk z rrlznlch pracovi, kdyjeden

ze supervidovanlch ho.
I
lrr
li

je rovnocenn partnerMezi supervidovanlmi pracovnky a superYizorem na rozum', aby udlel ,,rady shora''. Suskj/ vztah. Supervizor ,'u ,,pu...,' jako supervizor, zl1i zpravidla svou prci lpe pervidovan jsou stejn chyti piichzejc zvenku. Supervia v problematice se orientu; ilpe rcsupervizor v ppadech, nalzt nov reen, uvzor pomanapracovnkrlm zori.ntovut se domit si vlastn emoce apod' kolem Supervize tedy je: . poskytnout podporu k dosaen vtprofesn sebed vry,

l:.j

o pomoci reflektovat vnitnproivni,

nauit nov dovednosti,

. . .

individuln.
tlimovou, skupinovou.

. napomoci monitorovat situaci' . la|zLnovstrategie a postupy' . poskytnout zptnou vazbu (feedback)' . pomoci porozumt penosovfm reakcm a paralelnm proces . monitorovat etick otzky,
.

m,

Pi individulni supervizi pracuje supervizor pouze s jednm pracovnkem, kte4| siji zptavidlavyd. Zdejet nalhavji ne vjinlch typech supervize vystupuje do popred nutnost vytvoien vztahu drlvry a dobr pracovni aliance. Nejfrekventovanj je asi tlmov supervize, pi ni je supervidovn pracovni tym z jednoho pracovit nebo t m spolupracujc na spolenm ukolu. Tlmov supervize by se mli riastnit vichni lenovt mu bez ohledu na sv pracovn zaazeni. Pi tlmov supervizi vystupuj do poped vztahy mezi jednotliv1imi leny t mu, jejich postaven, formln i neformln role apod. T mov supelvize se vce zamruje na prci t mu jako celku ne na jednotliv kazuistiky. I kdy se obsah supervizetyk prce s klienty,je een v kontextu prce celho tfmu' Pod pojmern skupinov supervize rozumme supervizi skupiny pracovnk ' kter nepochzej zjednoho pracovit ani nepracuj na eenispolenho ukolu, tzn. netvoi pracovn tjlm. Casto jsou to vak skupiny pracovnkrl stej. n profese nebo ze stejn1ich typ:&zazen(nap. kontaktnch center, azy|ovych domr apod. obsahem superviz mrie bt konkrtni prce s kliontem' pak mrieme takovou supervizi nazvat klientskou, nebo problm vyskytujc se v prci tfmujednoho z astnkrisupervize - t mov supervize. Tlmovou supervizi lze poskytovat

odhalit slep msta pracovnika atd. useku profesionlnho v17voje. Poteba supervize se objevuje v kadm podporu. Spolu s rozvojem profeje U zatenkri vce zumienana uena vce polemizovat' dovednost lze se supervidovanm pracovnkem sionlnch a postupy. V supervizi vak konfrontovat ho s jinou skutenost' vnmnm k jeho psychickmu zra. v dnmppadnesm dojt k pokoen pracovnka,

poznatky, v ppad poteby nauti doporuit teoretick

nn prosted
profesnch do
n, e mohou

rozvo1

bezpe.

zamovna. Metodick pomoc se dick veden, se kterym je supervize asto pomoc, poskytovn odvitm nebo femzazeli. Zahrnuje konzultan pomoci nejde vz,dIvaci akce, se apod. Pri motodick

MluvmeJi o supervizi, mli

bycho

a meto-

chpejakosouboraktivitorganizovanlchkompetentnimnadzenympracobornlch materilri,

orovnocennyYztahdYoupartnerrianioodhalenosobnchrovinajejichod. razuvpracovninnosti.Metodickvedenseneorientujenavnitnproivn pracovnka. o konkrtnmppadu a uvaIntervizeje chpnajako rozmlouvn s kolegy Supervizorem. Neklade si za cl oyno monm dalm postupu bez veden

'12

SLe,str socILN PRCE NA ULIcl

PII-oHy

t3

v]iraznji sondu do reflexe vlastnho profesionlnho jednn a m e bft pi rozenou soust spoluprce kolegrl na jednom pracoviti. Supervizi tedy nechpeme .jako bn metodick vedeni, poskytovn rad pri eenkonkrtnchpipad , piedvni zkuenosti sluebn starch pracovnk nebo kolektivn eenproblmovho ppadu na pracoviti apod. Poteba supervize ze strany pracovnklse objevuje vtinou a na uritm stupni profesionlnho vfvoje. Za,tenicj preferuj metodick veden a pmou pomoc, avak i pro n m supervize velk vfznam. Prostednictvm supervize spolense zkuenjmikolegy maji monost zskat rychlej vhled do problematiky a obohatit se zkuenostmi ostatnch. Supervize m v pomhajcch profesich rozhodn sv opodstatnn. Krom prevence syndromu vyhoeni' kter! chpeme jako emonvyerpnv souvis. losti se ztrtou idelrl v pracovn oblasti, vede supervize ke zvyovnodborn fundovanosti a schopnosti samostatnho kvalifikovanho rozhodovni o postupech, formch a metodch prce s klientem'

PLoHY
PkIad koncepce innosti Centra primrn preYence pi Magistrtu msta KarIovy Yary
JiPila
Pozndmka auor : Tuto koncepci zpracoval n kolega Bc. lii Pila, ktery v dan dob ptsobil jako sockilni asistent na ok Karlovy Vary-|1 S jeho svolenm ji zde uvd.me.

Nejvce se zde kumuluj problmov osoby i samotn sociln-patologick jevy. Msto je mstem prisoben rrizn1ich skupin mldee, mezi kterymi se rychle r negativn jevy jako toxikomanie, drobn trestn innost majetkov (krdee, vloupn apod'), nsiln trestn innost, oxtremismus' a]e i mnvn negativnjednn (necta k hodnotm jvota, prvni nevdomost, opovrhovn normativy spolenosti jako celku i jednotlivlmi osobami, projevy rasismu' xenofobie atd.), kter vakmrie per st v zvanji podobu. Pinou tohoto stavu je zejmna vysok migrace mlad;ich lidi a jejich soustedni na mstech' kde buj prv tyto negativn jevy (diskotky, kluby, herny apod.). Soustji vzniklho ezce instituc pracujcchv tto oblastije i Centrum primrni prevence ok a Msta Karlovy Vary (dle jen CPP).

Ve mst Karlovy Vary je v souasndob mnoho krizov1ich mst, kde je nutno pr bn init radik]n zsahy v oblasti primrn soci]n prevence.

d takovho pstupu bude snaza prunj reakce na negativni jevy, kter nelze pedem piedvdat a preventivn eliminoyat i alespo minimalizovat. Prisobeni CPP jako jednoho z pilri pro eenstvajc situace se zd,aj byt optimlnim krokem.
|'otitoo so svo|cnm au!ora.

Pro zajitn kvalitnho ptisoben nam|deje nutno rca|izovat koncepn dokonalf projekt' propojen na rirovni veker ch sloek, p sobcch ve mst Karlovy Vary. Ucelenost a koncepnost je nezbytn zejmna pto zamezeni pl tvn slama prostredky' Zanedbatelny nen ani fakt, ev pipa-

74

SLABIK soclLN PRCE NA UL|CI

PRLoHY

15

Pedpokldan nvazn innost CPP zahrnuje zejmna:

obsazen CPP:
Jako optimln personln obsazen CPP se jev sestava vedouc manaer (ternnsociln pracovnk) a da|ternnsociln pracovnci v potu l + 3. V tto dob je na poadovan urovni. Pouze bude nutno vyieit poet PC podle potu pracovnk (v optimInm ppad na 2 pracovnky ale-

. . . . . . .
.
.

nabdku zprostredkovn pomoci zjinho zazen' monost okamit telefonick konzultace jak pro klienty, tak pro rodie
a kamardy

nayzni prvnho kontaktu s klientem a nabdku vlastnch slueb,

poradenskou innost a odborn veden pro pedagogick pracovnky

vech stupt,

kontakt s klienty vjejich prosted prostednictvm streetworkera, monost trven volnho asu, pozdji i zapojen do innostj v centru,

klient

spo l PC). Samotni1 ptovoz a reim centra je a ostatnch vnitinch normch'

een dle v provoznm idu

propojen s vekermi institucerni a orgalizacemi, pracujcmiv dan

Systmovzaazeni CPP:
CPP je detaovanlm pracovitm Magistrtu msta Karlovy Vary. Jeho pracovnik podlh veden MM Karlovy Vary dle platn ch pedpisri. dc Metodicky Pomoc realizuj odbornci z MPSV a Krajskho uadu Karlovy Vary. Tfm pracovnikr) bude vykolen na odpovdajic rirove, Tm 1e zajitna odbornost a proesionln rrist pracovnkrj CPP (kolen, semin. ie apod.).

problematice, preventivn prisobeni ve kolch (piednky) i v mstech kumulace mldee (cestou streetworkera), vzdlvac programy pro uitele, sociln pracovnky a policii.

Rozsah innosti CPP:

Rozsah innosti vypllv z celkov koncepce prce centra. Nosnlm progamem Je zejmena
:

.
.

Detekninnost: Ye smru ke klientovi, kter nev, kam se m s problmem obrtit. K prvnmu kontaktu dochzi v prosted klienta prostiednictvim streetworkera i vlastn nvtvou CPP. Centrum reaguje na podnty ze strany rodi , kolskfch zaizeni ajinlch zdroj Volnoasovaktivity: jsou komplexem nabidky trven volnho asu dt a mldee v CPP, kde je zd,arma k dispozici vybaven posilovna, kulenk
.

Vznam a dopad tto koncepce v ppad rispnrealizace:.

. . .

. .

zaizen. a dal Poradensk a doprovzejc innost: poskytovn komplexn poradensk innosti pro klienty i rodie, orientace v problematice a doprovod do instituc (s pomoc streetworkera). Preventivn innost: formou provontivnch pednek, preventivnm pri-

Zachovni kontinuity prce s klienty z ulice, tim se zv monost prsoben na tzv. skrytou problmovou populaci. CPP s nzkoprahovfm zamenm je dostupn vem, tedy i tm, kter maj z instituc obavy i nedrlvru v instituce veho druhu. Umonn kvalitnjho sledovn irok scny mldee formou ternn sociln prce s ohledem na dopad uinnlch zsahri v oblasti pozitivn a nabidky trvon Yolnho asu. Rychl reakce nazmny situace monost
okamit..fch zsahrl v ppadech problm .

sobenrn pimo mezi mlde (s pomoci streetworkera), realizac projekt preventivnho charakteru v souinnosti s okresn protidrogovou komis a Magistrtem msta Karlovy Vary" Vzdlvac innost: zskanpoznatky a zkuenosti jsou prezentovny vhodnou formou jak pracovnkrim s m|de ze vech oblast prce, tak irokveejnosti.

Vlsledkem prce CPP je tedy pokryt problematick mldee, jej podchycen, a tak nvaznost na preventivn projekty. Ve svm d sledku se i dky prci CPP sniuje poet problmovlch mladfch lid ve vku 12 a 26 let a zvyuje se monost pomoci tmto osobm.

l.

l.! '

! li

.r]i r{{rri\

i]l

\;Il ,:i i;'r"!.

"dl

"'.

tlii l''|lt'i:1:{i;i:

'

76

LABIK soclLNt PRCE NA Ul-tct

PtLoHY

t'l

Vlihody a nevyhody projektu;

Zav

l1gdy jg treba povaovat

Prlsobnost projektu:
Pro klientelu v rozpti vku 12 a26 ]et, kter studuje ve mst Karlovy Vary, m zdetrva] bydlit nebo se zde vyskytuje z jinho drlvodu.

;TT!ffiTpri

propojen prce v ternu s administrativnmi a qikonnyje-zajitna tmovou prac' zenmz nejvych

. koncentraci s . orientaci v pr . znalost scny dti a mldee a rst okamit interyence a pomoci, monost reakce nu ,-eoy.^ . monost pomoci i rodium a pedagogrlm' f;;', . prce v ternu mezi klientv.
. .

zajitnobla

celoplonost

;'.t.[H.fjii"'l"]::,^::'.:l: '##;;"T^l3"'"'* ."8 tak je drileit napojeni ill:::Tils,;J:*:*::::11::i:riilffi;*iHff iTil"lT na metodick rizeni z miniisterstev a KU, *ltivitu pi .J.; il#.'. o'}l*u o*' ;"n:"jl""':^..',T:::l lpriorit, pehlea .*."*."' ;#fi:.T.;:; jejich naplnni" ;,.]":1: :::lednni "
.

fi..'..ilT i.:".i:.:.i:T::^-

}lrazeni nkIadri na provoz CPP.

Vary. Na hrazeni nkladri se nepod-li dn da| prvnicki fyzick osoba.

Nklady na proYoz a mzdy zamstnancrj hradi Magistrt msta Karlovy

ben dle poteby a zjitn;ich skutenost, e na celm zemi msta Karlovy Vary,

Poet placen!ch pracovnk

Nevyhodami jsou:
Vy koncentrace osob s rizikovymi zjmy, nutnost velikho osobniho nasazeni p..**atu
a obtavosti pro vc,

Zv r:

:;T;:]:,

je jsou mimo dosah

z^i,",i'o jeho

sluby ru,ssi

snaha nkterych instituci o predni zodpovdnosti za klienty.

'ct':iol,

faktorrim jsou vybudovny obrann mechanismy - reeno vnitnm dem a dalmi preapisy. ,

Proti uveden1im rizikorn.im

Zkuenosti s proVozem CPP v minu]osti:

CPP zaalo pracovat
na podzim I99,

n-patologickfch jevri v nejirmsmyslu.

!,r

i:

Karlovy Vary dne

7. 8.

2002

78

Sunnlrc socrLN PRcE NA ULlcl

PLoHY

't9

PKLAD KoNCEPCE N zroPRAHovHo cENTRA PRo MLDE roN

Poznamka autora: Centrttm pro ml de a jeho innost piedstavme ve spoluprci s Petrem Mikutti, DiS. V tomto zazenpracoval v obdob zdi 2002-btezen 2003. V souasndob se pii studiu psychologie na FilozoJick fakult Masarykovy univerzity v Brn vnuje spe v zkumu v oblasti problematiky drog a jejich tjinku na psychiku mtd.ee.

Financovn:
Nklady na innost centra a mzdy se hradjednak z prostedk zizovateArmdy spsy, jednak prostednictvim projekt , na kter jsou poskytnu. ty dotace z fondrl ministerstva ptce a socilnich vci, msta Brna a mstsk
1e, tj.

sti Brno-Bystrc-

Clov skupina:
Primrn clovou skupinu' kni je smrovna nabdka slueb centra, Noii mladistvi (l5_l8 let) a mtad dospl (18-21 let), kte nejsou dni,m zpr]sobem organizovni' Tito jedinci maj asto problematick rodinn zzem a bfvaji ohroeni sociln-patologickmi jevy (zkolcwi, ktdee, uivni tzv. lehklch drog atd.).

Charakteristika

za

izen:

vat s mlde vzniklo centrum Jon.

l25 me. trri tverenicha nachzi se uprosted panelkovho sdlit v mstsk sti Brno-Bystrc. Bydl zde asi 30 000 obyvatel a tmi vichni odjidji za praci do centra msta. V tto tvrti nemaj sv sdlo dnive|c zamstnavatel' Dan ob]ast mstsk sti je charakteristick vysokou koncontrac obyvatel, malou nabidkou monost trven volnho asu, v skytem snad vech mysliteln ch sociln-patologickfch jovri, a to piedevim u dospvajcch a mlad]ich dospllich. Jako reakce na tento stav a pokus systematicky a smyslupln praco-

za podpory mstsk sti Brno.Bystrc a Armdy spsy v unoru 200l. Centrum bylo vybudovno v b]l"vafch stavebnch ,,unmobukch'' o velikosti cca

obansksdruen Nizkoprahov centrum pro mlde Jon bylo zizeno

Toto vkov obdobi mlad ch lid je charakteristick utvrenm osobnich hodnot, snahou realizovat se ve spolenosti, emancipac od rodiny a nsledn mi konflikty s rodii, umikontakty s vrstevnky, snahou rea|izovat sv osobn cile. V neposledn iad se mlad lid sna materiln se odpoutat od rodiny a zajistit si vlastni zdroj pjmrl'

Nabdka slueb centra smuje pedevm ke dvma skupinm potenciln klientely:

mistn ml de

CiI zazeni:
Centrum se zamuje pedevmna poskytnut prostoru a monost samot-

konkrtn se jedn o skupinu mladistv ch (15-181et) a skupinu mladych dosplch (18-2l let), ktei bydl v mstsk sti Brno.Bystrc" aktivity centrajsou koncipovny i pro poteby m!dee, kter, jeliko nepochitz z mstnsti, centrum nenavtwje pravideln, ale m e sem zavitatna konkrtn akce (koncerty, filmov projekce, bubnovn...)

mkide obecn

Nabdka s1ueb centra:

Z prostor centra jsou pro klienty whrazeny dv klubovny, v}itvarn dilna, sociln zaizel(vetn WC pro invalidy), pro personl pak kancel a klidov mistnost. Zdatma je zde k dspozici stolni fotbal, kulenk,stti| na stoin

80

SLegtr soclLN PMcE NA ULtc|

Pr-orrr

81

zet a CD.

tenis a plky, ipky, stolni spoleensk hry atd. Soust vybaven centra tvo kvalitni audio sestava, kter umouje poslech reprodukovan hudby z MC ka-

Metody prce s klienty:

Personl centra pi prci s klienty respektuje zk|adli pravidla pro provoz nzkoprahovho zaizeil.. . styk s klientem je za|oen na drlvrnm neformlnm kontaktu, . pracovnci ct pi styku s klientem uritetick principy (monost klien-

Pro klientyje oteveno denn od pondl do tvrtka v dob od l5 do 2l hodin' v sobotu a v nedli pak od 16 do 20:30. Pes t den a v nedli probh

nl progamy, predevim jako prostory pro zkoueni zainajicchalternativnich kapel (bonga atd.).

standardn klubov innost, v sobotu je pak centrum.rezervovno pro hudeb-

. . .
stvajci sluby, kter centrum poskytuje (hrani kolektivnch her, soutpordni hudebnch produkc), jsou doplnny o sportovni i turistick akce v jarnim, resp. letnim obdob (otbal, basketbal...). Sportovni aktivity: . klienti centra Jon postavili sportovn t]im a centrum reprezentuj na sportovnch soutch ve fotbale a volejbale.
e,

ta zristat v anonymit, respektovnjeho nzorri, svobodn vrile, nboenskho vyznn, ucta k jeho soukrom a stylu ivota),

klienti dochzej do centra dobrovoln' vrii klient m se uplatuje autorita jen v mezch stanovenych vnitinm rdem pro provoz centra, klienti nejsou ve styku s personlem dnym zprisobem diskriminovni i upednostiovni,

Volnoasovaktivity:

programy pro klienty se aplikuj ctliv a vdy na zk|ad piedem zjiovan poptvky ze strany klientti. Pro vstup do centra nejsou kladeny dn podmnky, klienti jsou omezovni pouze uritlmi pravidly, kter mus pri pobytu v centru dodrovat.

o centrum rea|izuje oba

pinu klientri, cca 5-6 li je navzni uhovzta

Pobyty

prod:

Pravidla pro pobyt y centru:

!NE! kouit, pt alkohol, vnet a uvat jakkoliv drogy !NE! nsil, ikan, netoleranci, vekerlm ideologim pokozujcim jednotlivce i skupiny

Kulturn akce:

je reeni monlch neobvykllch situac improvizac.

!NE! nienakrdem vybaveni centra a osobnch vc

!NE! hluku, rmusu, nepodku v prostorch i pobl centra' zvlt po 20. hodin !NE! vulgarismrim INE! intmnmsexulnm projev m

vekerkulturn akce jsou organizovny po pedchozm zjmu a projednni s klienty, kter se na sestavovn programu aktivn podlej (zajitn potebnch kontaktri, distribuce plaktrl, letkri atd.); stejnje v tto situaci pordn koncertri, . v centru probhajkoncerty rockov ch, hip.hopov ch a alternativnch kapel, jednou ron se kon mimo prostory centra v rockovm klubu tzv. Jonfest (koncert kesansk ch kapel). . informan plocha - tvori ji nstnky a stojan na letky, kde maj klienti k dispozici pehled o kulturnch akcich v Brn (programy kin, klubri, koncertri) i v ce] R, odebrna jsou klasick periodika jako napr. kulturnj piehledy Navigator, Downtown Brno, Metropolis atd.

lANo! voln pstupnmuistmuchrnnmu prostred lANo! vlastnm npadrim proti nud lANo! toleranci, respektovn a prte|stY lANo! dodrovni pokyn personlu IANO!vtipu

SLABIK socILNl PMCE NA ULlc!

PLoHY

83

Postihy za nedodrovn pravidel:

. . .

souh]asu ze strany klienta. V pripad, e k dohod nedojde a jedn se o zvanii prestupek nebo trestn in, budeme nuceni to nahlsit nebo pedat prslu-

zaplaceni vznikl kody(vfrazn pokozen majetku, krd,e' ublen zdrav). Postihy jsou eeny vdy po dohod socilnch pracovnk a klienta a pi

zkaz vstupu do centra na uritou dobu, pimren odpracovn zprsoben 'ch problmri (napr. uklid aj.),

T to principy slou k ochran dalch klientrl a pracovnkri' nsledn ke kvalitnjmu poskytovni slueb' podrobnjmu poznn klienta.

ne instituci.

spsy. Ternnsociln pracovnk nov rozril personln ady predevim v reakci na fakt, e po roce fungovn centrajej navtvuj zejmnajedinci' kte nespadaj do kategorie rizikov m|dee. Ternnsociln pracovnk tak roziuje prisobnost centra i za jeho zdmi, kde vyhledv a kontaktuje rizikovou mlde v mstech jejho pirozenho setkvn. Na zklad jejiho zjmu nabzsluby centra a volnoasovlch akc v centru i v ternu, zprostedkovni pomoci odborn1/ch pracovi, sociln.prvni poradenstv, aktulni krizovou intervenci apod. V dob Petrova prlsoben byli dle leny t mu 2 pracovnici - studenti na zklad dohod o pracovn innosti, aby dodali dalimpulzy k innosti centra do budoucna a rozje|i nov npady a programy.

Armdy

Denni nvtvnost:
Nvtvnost centra je velmi rozdIn a promnl,iv. Mn se podle poasi, vtinou i podle rondoby, kritrizjmu a povinnosti dan vkov skupiny ve kole- o vkendech nvtvnost zvis na potu lenri ve skupin" je je na probhajcmprogramu osobn zainteresovan, tzn. jak moc se na nm kter skupina podlela. Zpotku centrum sqimi prostory d'ochzejicm k]ientrim takrka nestailo, asem se situace stabilizovala. Dlouhodob pravideln denn prrimrn nvtvnost centra je nyn cca 40 klient . V ppad nrazov ch kulturnch akc (koncerty, bongojamy atd.) inila apes l00 klent .

Formy prce s klienty;

. . .

l. prma pr ce s klienty - pedstavuje konkrtnprci s cilovou skupinou: ternnsociln prce (mapovni, vyhledvni, kontaktovn atp.), individuln - jde o prci s konkrtnm klientem (pouze v ppad jeho
a socioterapii,

motivace), kter spov v socilni intervenci, socilnim poradenstvi

skupinov
atd.,

kdyje nutn znt dokonale vnitn vzahy ve skupin, hierarchii' postoje

2. nepim pr ce

- prce

se clen zamuje na piedem definovanou skupinu,

- zahrnuje ostatn aktivity potebn pro zajitna plno. vn slueb pro klienty, tzn. projekty, administrativu, fundraising, public relations a styk s institucemi. 3. piesahujc prrice - profesnvzdtni, supervize.
,l

Kontakt:
as

jonas@volny.cz

Person1n obs azeni:

stl pracovnci, tj. vedouc centra, ternnsociln pracovnk a koordintor kesansklch programrl' Vedouc centra ecelkov organizana koncepni problmy, zajiuje styk s institucemi, psan a veden projektri atd. Koordintor kesansk ch programri se star o organizaci tzv. bohoslueb mladlch, kesansk]ich koncert apod' v rmci

tel./fax.: 546221756 webov pezerLtace| www.armadaspasy.cz Pozndmka autora: V prubhu ppravyknihy se persondln sloensocilnch pracovnk Jontie zcela zmnilo. Vsouasndob je nutn ovit plahost inormac, kter se t kaj c. lov skupiny a zamen innosti centra.

V souasnosti zajiujproyoz centra tri

ti

;:

j nril

li lrli"ii!l\!ii

84

SuAstrc soclLN PRCE Nn

ultct

PLoHY

85

PkIad progIamu podpory ternn soci|n prce y romsk konrunit

Rdi bychom prezentovali dalprograrrr, kter!je postaven nabzi ternni socilni prce. Princpy, rnetody prce a dalznaky jsou shodn s dosud po-

ZkIadn uko1y ternnhosocilniho pracovnka (pracovn npln):

. . . .
. .

psan1imi programy- Lise pouze zamenm. Je|ro clovou skupinu pedstavuje ronrsk komunita. Vce o nm lze najt na www.tspweb.cz. My popeme pln konkrtni program, jen v souasndob probh ve mst Brn.

Poznv (mapuje) vybranotr komunitu se vemiproblnry jejich lenri po vech strnkch tak, aby mohl navrhovat optimlni reeni problm jednotlivcri i celho spoleenstv'Popis stavu komunity bude vychozm m. tkem uspnosti prce ternnho socilnho pracovnka. rodinm i jednotlivc m orientaci v pr]sobnostech jednot]ivch

Poskytuje orgn sttn sprvy i samosprvy. zce spolupracuje s romskymi organizacemi prisobcimi ve mst Brn

Posledni st programu piedstavime konkrtnmia praktickymj otzkami a odpovd'mi na problmy' kter by mohly b:t aktuln pro mnoho pracovnk a mon i inspiraci pro vedeni organizaci (subjektri), je tyto pracovniky zamstnvaji. Analogicky lze tento projekt aplikovat na jinou clovou skupi. nu, podobn jsou tak metody prce a mon i konkrtnotzky a problmy zamstnavatel
"

(napi.DROM'RoI'IQRomaservis'SRNM...)adalimiorganizacemi
(nap.

Armda spsy, Dieczncharita Brno" Centrum soci]ni prevence

Spolupracuje pi reenkonfliktri mezi majoritn spolenosti a tomskou komunitou. P sob jako poradce pro komunitu pi praktick ch innostech - koleni'
prednky.

osP MMB).

Ti ternnsocilni pracovnci z ad Romr1 jsou ji tretm rokem zamst. nvni Magistrtem msta Brna, v tomto projektu chceme pokraovat v roce

2003asnadinadle.

. . . .

Vedou ns k tomu nsledujc drivody: " poteba a nutnost prisobeni v romsk komunit pomoc jinlch ne stvajicch metod sociln prce, " monost pracovat nov mi metodami sociln prce v tto cilov skupin, " nabdka financovni tohoto projektu ve v i 405 000 K ze sttnch pro-

sociln Provd etenv romsk}ch rodinch ve spoluprci s prslunou pracovnic oSP MMB. Upozoruje pslunoryny na sociln nefunknrodiny' Spolupracuje se kolami, vyhledv romsk talenty, zajujeplnni povinn kolndochzky u romskych dt v souinnosti s oSP. Spolupracuje se streetworkerem MMB pii hledni rnonyclr volnoaso.
_ vfch aktivit romsklch dt a mldee a protidrogov prevence ukolov

prce.

stredk

problemli komunity. zce spolupracuje s romskj'm poradcem na een

(tj. Sttn dotace ve v1ii90% celkovych nkladr] na projekt).

Ternnsociln pracovnik bude pracovat s prsluniky romsk komunity na vymezen jejich zkladnich problmrl, s clem vylepit sociln a ekonomic.
l<y

Sfra pusobeni romskych ternnich socilnich pracovnkri je trymezena romskou kontunitou, a to zejmna v centru Brna (ulice Bratislavsk, Cejl, Vranovsk' Frarrcouzsk, Vdensk...) a dalch lokalitch v jin]ich mstsk]ich stech'

Podle jak1ich kritrijsme ternnm socilnim pracovniktm vymezili ko. munitu, klienty? . po zmapovn ternu v romsk komunit si pracovnci ,lymez nejvt nIcla. prob|my v konkrtnch lokalitch (neplatinjemnho a dalch podminky, konflikty dr na bydlen, nezamstnanost, patn hygienick jejch zplisob s okolm, zvislost na socilnch dvkch, zkolctv dt a
trven volnho asu atd.).

podninky, konflikty s okolm' zvislost na sociInch dvkch, zkolctv

dti a jejich zprisob trven volnho asu...).

njennlro a da|ich nk]adri na bydlen, nezamstnanost, patnhygienick

stav. Aktivity budou zameny predevm na sociln problmy (neplaceni

Z we popsanho jasn vyplfv, e fungovni a zzemi projektri zamienlch na ternnsociln prci je v mnoha organizacich hodn podobn.

86

sLAB|K soclLN PRCE NA ULlcI

PLoHY

8'l

. . . .
. .
pozitivn pijet ze strany nkter]ich romskfch organizac jednotlivcrl i (msto poskytlo pracovn pleitosti pro Romy jako pomoc pii reen n.-

msn1 000 K na pracovnici jako motivanpspvek pro klienty vyuiteln dle jejho viastniho uven, monost profesnho vzdlvn a poskytnut financ pro tento riel,
piistup k informacm nebyl omezovn,zit\ee\o na aktivit kad pracovnice. velmi ilzkvazba a spoluprce s romskm poradcem, poradcem pro n. rodnostn meniny, oddlenim sociln.prvn ochrany dt a mldee, socilnm asistentem, brnnsklmi uady mstsklch sta jejich pracov-

profesni i osobnostn

kter ch otzekromsk komunity),

st prijatyoh pracovnic,

problematiky' nky dle pslun zprisobem byla kontrolovna innost ternnchsocilnch pracovni Jakm krl? Jakm zp sobem vedli ternnpracovnci dokumentaci? . pravidelnlmi poradami s odpovdn mi pracovnky, fyziokou ptomnostpracovnk na nkten.ich akcch - mimo Brno t v rm-

'

ci sociln prce v Brn (vyjezdy s dtmi a m|dei, nvtvy nkterych lokas

velmi negativni vnmn v nch pracovnkri ze strany:

a)

eodmny a

vedlejch v hod ternnich socil.

pracovnk MMB

b) prijat1 ch ternnch socilnch pracovnic, stka 8 000 K za polovin uvazek sejevila ternnim socilnm pracovnicim nzk, zatmco zodpovdn pracovniciji povaovali za neadekvtn vzhledem k ostatnm pracovnik m i tabulkm.

vedenm pracovniho denku' nebo tvrtletnmi). zpryam o innosti (msnmi Na zklad zkuenost ze t let msto Brno pots pokraovnm prograjsou ji ze. mu ternni sociln prco v romsk komunit' Konkrtn vysledky teln. esejen otzka formy zamstnvni ternnchsoclnch pracovnk a subjektu, kterf je bude zamstnvat. Projekt financovan! z rirovn Magistrtu msta Brna nem tak voln pravidla, aby mohl pohotov reagovat na konkrtn situace a prunje reit. Predevmrca\zace jednotlivfch akci z rirovn msta je urit administrativn

. .

lit spolu

ternnimi socilnmi pracovnicemt,

nronjine nap' v nesttnch organizacch. Pracovnkri, ktepracuj pouze s klienty, se problm organizace a |tnancovn projektu pilinedotk. Toje zIeItostmanaetaprojektu. Pro nje podstatnji nap. problematika vykazovn prce, monosti prce v nvaznosti na asov poteby klientri apod. Souasn v tto oblasti prisob jak pracovnci zamstnani .o't"*, tak pracovnici z nesttnch organzaci' kter paraleln vykonvaj velmi podobnou innost. Pracovnci i koordintoi tchto programr se setkvaj na obasn}ch pracoYnch poradch a nad konkrtnm rozdlenm ukolrl. Podmnkou zskni dotace zadu vldy R na projekty ternnsociln prce je dosud nutjin!'ch mstech. nost lealizace projektu mstem Brnem. Stejn to vak funguje i v anebo snad nutnosti zmn. V souasndob se diskutuje o monosti, Pracovnci, ktese podlej na pprav area|zaciprojektri v romsk ch kojistou munitch, jsou piipraveni na tuto situaci reagoYat velmi prun a jsou garanc, e tyto programy budou pokraovat.

.
. .

msnnebo tvrtletni jzdenka na MHD, aktjvace mobilnch telefonri a hovorn na mobilni te]ef,ony ve .rJ'i 400 K msin, placen cestovnich pkazrl pi akcch mimo Brno"

stnavatelem ternnim socilnm pracovnkrm zem, materiln zajitn, prstup k informacim, ovnky atd'? monost vyuivat kancel s vekerou kancelrskou technikou a stejn podminky jako pro kadho jinho pracovnika MMB,

."']iliiri!{ii}i

i!]

r.li'ullj\il

88

sLABtK socrLN PRCE NA Ultct

Pr-ony

89

Ppad Jana - pkIad konkrtn prce ternnho socilnho pracoynka

ze|veet parkem o ptisobeni. Na je kter

Na pokus o

kont

opil
trnu_

Jana se u kuchakou-servrkou. Ve kole se za posledn prilrok zhorila vzhledem k neomluvenlm hodinm ji hroz vylouen. Streetworker zprostedkoval Jan kontakt s psychologem, zakterm asi dva msce docbze|a. Bhem toho asu se podailo e|iminovat jej sebevraedn sklony. Zrove zaala navtvovat nzkoprahoY contrum, v nm streetwor. ker pracoval. V centru nala kamardy a zzem, kter ji doma chyblo. Streetworker navtvi] spolen s Janou jej trdni uitelku, j pibliii situac v rodin, a podaI jl o spoluprci. Spolu s Janou vytvoili pln postupnych krok , vedoucich ke zlepen ve kole. S tmto plnem pak pravideln pracovali, vyhodnocovali ho a Jana si sama dvala nov ukoly. Proivala velk uspoko. jeni z toho, e se o ni nkdo intenzivn zajim.
a

Situace v rodin vak byla stle stejn a pro Janu ohroujci. Proto trvila vtinu asu v centru, kde se piipravovala i do koly, a domri chodila jen pespvat. Streetworker rlayza| kontakt i s Janinou matkou a po nkolika konzulta. cch se podailo ji piesvdit' e pro Janu bude lep, kdy se doui v jinm mst a bude bydlet na interntu. Zdlo se, e oto eenije pro matku ulevn, protoe pro vlastn problmy s patnerem nezy|dala starat se o Janu. Jana dokonila ronka od ztinastoupila do interntn koly. Zprvu mla problm s adaptac v novm prostied. Byla velmi submisivni abzlriv, co vyvolvalo u spoluaek posmch. Po ase si vak ve mst vytvorila siln socil. n kontakty, nala ptele a s menmi problmy dokonila kolu' Nastoupila jako servrka do hotelu, kde zskala i ubytovni. Domri jezdila zdka jen na krtk nvtvy matky.

Jana je velmi plach, samotrsk, nem ptele' Ctse osaml, nem se komu svrit. Streetworker byl po dlouh aoue;.oiny, s k 'm dokzala o svych problmech mluvt.

90

SLABIK soctLN[ PRCE NA ULlc

PILoHY

9l

Vybran def ini ce Z oblasti sociln prce' resp. pomhajcch profes

Zvyovn profesnch kompetenci:
Metodick pomoc obsahuje soubor aktivit organizovan17ch kompetentnim nadrzen m pracovitm nebo femzaizeni. Zpravid|a zahrnuje konzulta-

Socializace znane1.r zalennlovka do spolenosti. Jde o celoivotni proces' v jeho prribhu si jedinec osvojuje specifick lidsk formy chovn a jednni, hodnoty, kultura ajazyk spolenosti. Sociln integrace pedstavuje v tomto v}7znamu piekonni dlisledkt]t soct Inho handicapu a nsledn zapojeni do spolenosti, vetn pracovnho zalenn. Socilnmi procesy se rozum nap- procesy socializani, koordinan, indi-

vidualizanatd.

zajitnm vzdIvacch programri a sti apod. Pi metodick pomoci nejde o rovnocenn)i vztah dvou partner ani o odhalovni osobnch rovin a jejich odrazu v pracovni innosti' Metodick veden se neorientuje na vnitn proivni pracovnika" Interyize je chpnajako rozmlouvni s kolegy o konkrtnm ppadu a spolenuvaovni o dalmmonm postupu bez veden supervizorem. Neklade si za cl v1iraznj sondu do reflexe vlastniho profesionlnho jednn a m e biit prirozenou sousti spoluprce koleg na jednom pracoviti. Supervize je specifick metoda ueni v bezpenmprostred dtivry, kter se zamuje na podporu pracovnika, vyjasnn ppadu' vyhodnocen dosavadnch postup a metod, stanoven dalich strategii, odhalen neuvdomovan1y'ch souvislosti, pocitri a emoc, je mohou ovlivovat prci s klientem. Pi superviznm sezen se mohou reflektovatjak proitky a vztahy supervidovanho pracovnika k jeho socilnimu prostred (rodin, dtem, partnerovi, klientovi, sob
sammu), tak i proitky kIienta.

n pomoc, poradenstv, poskytovn rad pi ieeni konkrtnch ppad , pe. dvni i doporuovni odborn ch materilti, doporuen, pp. pomoc se

Socilnmi instituty jso|tnap. rodina, kola' reforenn skupina, komunita.

Druhy sociln'prevence podle adrestri:

Primrn prevence je zamena na zdrav fungovn cel spolenosti' Svoji pozonost obrac zejmna k dtem am|dei, kter nen zasaena negativnmi jew, pipadn se orientuje i na jedince, je jsou poruchami socilnich procesri a institutri ohroeni. Sekundrn preyence se zamuje na rizikov skupiny ajednotlivce, vtinou ve vku mladistvfch, u kterfch je zv!en pravdpodobnost, e se stanou no. siteli negatiYnich jevrl. Jsou to zejmna lenovrodin s nzkou sociokulturni rovn, dti a mladistvi trvc svrij voln as bez dozoru a smyslupln npln

pstu. na ulici, lenovskupin vyznaujcich se negativistickfm a agresivnm automatech pem k okol, experimenttoi s drogami, lid hrajcna hracch a dal. Tercirn prevence

vni sociln dezintegrace skupin ijednotlivcri, ktei vykazuji poruchy socil. nch procesrl a institutrl, resp. jsou nositeli negativniho chovni.

je zamelanapiedchzen recidivy

a daliho prohlubo-

Definice sociln prevence:

Socitln prevenceje soubor aktivit ovlivnujcch proces socializace a sociln

Financovn a propagovn projektu:

Fttndraising znamen ziskvni prostedkri na innost ot9anizace, resp, Za. bezpeenifi nannchzdroji. Fundraising vykonv zpravidla odborny pracov. nk - fundraiser. pe. Sponzoring je charakterizovn poskytnutm daru, kterj mrie mt formu neboli vcnou (darovn stky), materilni nni (darovn urittnann konkrtnvci, j organizace potebuje, asto jde o darovn v}'robku spon-

integrace, je se orientuj na zmnu neprzniv1ich socilnch, ppadn socioporuch socilnich proekonomick1ich podmnek vedoucch ke vznku a en ces a institutrl, kter jsou pinounegativnch jev ivota jedince. Socilni prevence slou k ochran spolenosti ped negativnmi jevy' je ohrouj jej zkladni hodnoty. Negativnmi jevy se rozum zejmna kriminalta, toxikoma. nie, xenofobie, rasismus, dtsk prostituce, nsili apod.

92

sLABlK soclLN PRCE NA ULICI

Pr.ogy

*::*,,,:,:1,:],1"'tl:';;;i"-t1ffi

Zolsk firmy), nematerjln.(zpravidla ve form sJuby,

.#;.r;*

innost zamganizacia okolnim prostredm verejnost prostiednictvim poskytovani "',"r'."i". toi-'or..ni.n, pravdivlch a nezkres. o innosti organizace, ,.s.ne p.our"...i.., li;n;.;., .oo.l.u1''.:.lxf-Tac
enou na vytven pozitivnch

odmiovn formou platu'|8 il#ff""Tn:'i,o"::?,o*.v"r'p"i[ffi Public relations (vztahY s verejnost)

?;:":,i::!:z:t:::::F;.

j*kterousponzorskf ir;',""",",",,,'schopnosti,dcved. ,;;#::ii"'llilllJli;1]"."#

obanproputni ze kolsk ch vychovy po dosaen zletilosti.

pro v kon ustavn a ochrann

pedstavuj specifickou

Definice vybran1ich slueb v sociln prci.-

Vybran pracovnci v obiasti socilni pIevence:

hledvac' doprovodnou u -.,r,;r.'"^ ';i:,'':.-..":''
asisrent je spec'ializovan1i pracovnk ,' pr ktery pracuje s dtmi a mladistv ml u.lqi"r, pri.

Socitn

cilnipomoci'"',

Kurdtor pro mlride je.spectalizovan pr..ou",t pslunfch povren '" ou' ortentovany na prci ch a. s nsledujcmi:.o*'r,*' a jejich rodinami: . s dtmi do t5 let, 1.:.9:. o"p"'tiriJi'"lj"ak povaovanho za trestnjl, . u nich bvlo zanajeno i."'i"' sthnj ki;;oou,,'i'Tii:||1J-Ti'

ilil",'"'l:il#::ilffi:'."'
".b;

vy-

so-

;".:iilff:adistv

mt se zvanymiv chovnymi problmy dtouhodob-

zov l

lidi, ji se o mi. Krizov

Krizovti

kodob pomoc zamena na

ko.

schopni ieitvlastnimi si]azpravidlaje jej soust kri.

innosti v prr)bhu trestnho.ize"' s pachatelem trestn innosti). t< . obanp.opustoniz v,ikonu otrutru

kurdtor je ' pracuje s dosplymi.nositel 'o"':i:|:.:"i"1i rtery

Socidln

negativ""i.l!"u'

pracovnik prslun1icbpovren1ich

"

. .
l8

."fi::';#j:Til:;:J"*o t..'tniii'"*iooo
obanzvisl na alk o b an z i.ii.i n a,ili oio,|yo#'i',i:][|j
"

trestu odnt

;;il;ione.ni tti.;';;;1:'"
,uj!:TJ:'n"

riradri' zejmnapachateli trestn (tzv. kontinuln prce flli1i1'"',t. kurtora patr;

o"ou,im
tk

byr

v kon

rres-

l?:ov!ch

ch,

Definice vybranch metod soci Ini prce:

Aktivanmetody s vychovnym kontextem vedou k rozien vdomost a do. vednost potebn1ich k samostatnmu een sociln situace, vytvoeni
|9

Pouita definice Ji nizaci. Lotos, prah

Materil MPSV - Komplex slueb soci|n prce.

SungtK socrLNI PMCE NA ULlcI

doucich nYykli zdravho ivotnho stylu, zvyovn socilnch kompetenc nezbytn ch pro eeni bn1ich ivotnch situac vlastnmi silami. Potnoc v prosazovtin prdv a zjm zahrnuje doprovod klientek a klientri na ady, sociln.prvn pomoc (vypracovn dosti o rozvod, sven dtte do peapod.), pomoc s urednmi listinami, korespondenci, pomoc pi shnni
bydleni a zamstnni.
Psych'oterapeutick n1elody v socitiln prci maji za cl prisobit na pote k|ientrj ajeJich prinypsychologick mi prostedky. obsahuj innosti vedouci k odstrann psychicklch problmri klientr], nastartovn zmny ivotnch stereotyprl, sebepoznn vlastnich osobnostnich zdrojri, porozumn lztahu mezi osobni m! nulost a souasnosti klienta, posleni sebevdom a d vry ve vlastni schopnosti' uvdomni si vlastn hodnoty, stanoveni individuInch hranic atd' Vycvik v psychosocitilttch dovednostech je clen ncvik prakticklch technik zamen na ziskn nebo znovunabyt dovednost, kterjsou nezbytn k samostat. nmu zabezpeovni vlastnch ivotnch poteb. Psychosociln vcvik zvyuje sociln kompetence a zp sobilost osoby k odpovdnmu, samostatnmu jednnl a roziruje schopnosti eennepizniv sociln situace vlastnmi silami.

majanizajitnbydlen,anirodinnzzem,nebolidemopoutjcmjin
pobytovzaizen(jakojenapi'terapeutickkomunita,psychiatricklebna
jsou sneny v drisledku dlouho. apod.), jejich schopnosti zalenit se do ivota dobho pobytu mimo bn sociln prostred. ubytovn, n br Domy na prli cesty poskytuji tmto lidem nejen pouh zajiujv cvik v psychotak pomoc pi eenobtn1ich socilnch situac. model budoucho samo. sociInch dovednostech a v maximln mie simuluji statnho ivota ve spolenosti. m slou k pechodnemu Resocializan zazenurenvylenym toxikoman

pobytuaresocializaciosob,ktervdrlsledkuttvninvykov}ichltekdoas.
sv ivotni poteby. n ztratily schopnost samostatn zabezpeovat

ubytovn, monost hyAzylov domy jsou zazenposkytujcpechodn a socioterapeutickou pomoc zamenou gienick oisty, pran prdla, vaen

namotivacikaktivit,samostatnmueenproblmriaminimalizacizvislosz1em o zisti na sociln pomoci. Klientelu tvoi lid bez pistei, ktei maj
bnho vota. kn vlastnho bydlen. Jde o reimov zazenodlinod pedstavuj jednu z forem azy|ovych dom a jsou Domovy pro matky s dtmi

Vybran pracovit z oblasti sociIn prevence:

Specializovand pracovit sociln prevencejsou oddIen sociln prevence re. fertu soci]nch vc pslunlchpovien ch riadrl, kter se zamuj na opat.

urenymatkmsdtmi'kterseocitlybezpste.Kromubytovnposkypomoc pri reenjejich tuj t;k sociln, pedagogickou a socoterapeutickou nepznivsociln situace. ktemaj z1em o pespni Noclehrny jsou ureny lidem bez pste, zjem o zajitni si vlastnho bydlen"zo Jde a u nich se nevyaduje aktivn

en proti vzniku a eninegativnch spoleensk]ich jevri metodami sociln prce. Tato pracovit fvor soust systmu sociIn preYence.

Nzkoprahov za[zenped,stavuj stacionrni formu sluby, kter je urena lidem' ji ij v prostedi zasaenm sociln-patologickfmi jevy a jsou jimi ohroeni. Slou k Yytvren podminek pro navzni kontaktu s uvedenymi lidmi' pro spolentrven volnho asu s nabdkou spektra specificlo'ich program , socilni intervence a socilni podpory. TaIo zazeni slou k rozvoJj samostatnosti a spoleensk spoluzodpovdnosti dt a mldee a jejich soustmohou b]it krizov lrika, AIDS poradna, kontaktn centrum, ergoterapoutick dlny, terapeutick mistnosti, pracovit psychologa, posilovna apod. Krizovti l ka poskytu1 krtkodob ubytovn v ppad, kdy se osoba ocitne z mimordn]ich dtivodri bez stiechy nad hlavou. Domy na p li cestyjsou zarzenuren mladfm dospl]im, kte ukonili pobyt ve kolsk ch zaizenich pro vlkon stavni i ochrann vlchovy a ne-

pedni informac o n. o poskytnut pespn, pp. stravy a v ppad zjmu vaznych socilnch slubch. podle situace poskytuj jednoduch pro denn pobyt osob bez ptstei Zazen

jdlo,hygienickouoistu,obnoenistobleen,zdravotnipi,zprostedko.
vn informaci o pracovnm uplatnn apod. jejich innosti je tak viktimo|o' kte se stali obmi trestn}ich inri. Soust

Vihimotogickporadnyposkytiporadenstvaterapeutickoupomoclidem,

gickprovencespovajcpedevmvenkonkrtnchradanvodri,jakse
obt nestt.

IoNa'.h typo|ogie soci|nich slueb - materil MPSV, ervenec 2002

96

sLABlK soctLNi PRcE NA UL|c

SEZNAM DLEITcH wEBovCH ADRES

. .
"
- strnky Informaniho centra neziskovych organizaci, Ize zde zskat mj. informace o glantovm kalendri, zjemccho dobrovolnickou prci, uchazech o zamstnni apod. h t tp ://w w w. s I re e two rk. m s to. cz - str nky "'tJ asociace streetv/ork h t tp ://w w w' n e z i s k o v ky. c z/Ji na n c e - datib ze fi n ann ch zdrojri
o zkonech v prisobnosti rezortu prce vc' dotacich, aktualitch z oblastj sociln poriutv u ,i"iar.
http://www.icn.cz

SEZNAM oDBoRN lIrBnaTURY

odborn publikace:
Alan, I. a kol.: SocIn deviace, socio]ogie nemoci a medicny. Sociologick nakladatelstv, edice Slon, Praha ].997. Becker, G., Simon, Z: Handbuch aufsuchende Jugend- und Sozialarbeit. Juventa, Weinheim a Mnichov 1993. Bedn ov, Z., Pelech L,: Socin prce na ulici - streetwork. Doplnk' Brno 2000. Doti v eskrepublice l996' Stuan analyza' esk]f vlbor UNICEF. Harll, P.: Psychologick! slovnk. Budka, Praha l993. Hartl, P.: Komunitn prce. FF UK, Praha 1993. Havrdovd, Z.: Kompetence v prax socilni prce. osmium, Praha l999' Kolektiv autor: Handbuch aufsuchende Jugend. und Sozialarbeit. Juventa'

.
.
.

"

a soci]nch

http:f/wu,w.hest.cz - informace o prci aou.ol,oInlt.l http://www.mpsv.cz - informace

n prce

http://www.mycr'cz

dotacch, kriminalit
lvacich programech

- informace o zkonech v p sobnosti rezortu vnitra, jeji

a

!1tl://1wwundraising.cz

prevenci

rady ze svta fundraisingu' informace o vzd-

Mnichov 1995.
Kolektiv aulort: Rzeni neziskov ch organizaci. Lotos' Praha l996. Kopiva, K. Lidsk vztah jako soust profese' Portl, Praha |99]. Koukolk, F., Drtilovd, J.:Yzpoura deprivant . Makropulos, Praha l996. Matouek, o. a kol.: Prce s rizikovou m|de, Projekt Lata a dalalternati.vry vznn m|dee. Portl, Praha l996. Matouek, o': Dospivn chlapcri v Cechch a na Morav. Portl, Pruha |997. Matouek, o.: Rodina jako instituce a vztahov si. Sociologick nakladate]stv, edice Slon, Praha 1997. Matouek,o. a kol.: Metody aizeni sociln prce. Portl, Praha 2003. Mobile Jugendarbeit Baden-Wiittemberg. Dokumentace Landesarbeitsgemeinschaft mobile Jugendarbeit eV. Nmec,l: Psychopatie a kriminalita. MV CR, Praha l993. Nerad, M. J., Neradovti' L.: Drogy a mty. Votobia, olomouc l 998. Novotn, V', Schimerlingov, V' Sociln prce - jej vvoj a metodick postupy.

UK,Praha 1992,

Novotny, o , Zapletal, J. a kol.: Zklady kriminologie.

Bratislava 1998. Rhodes' T: Ternnprce s uivatel drog, zsady a praxe. Albert, Boskovice 1996'

ondrouek, D. a kol.: tankapre neziskov organizcl,e. Centrum preven. ce a rieenia konfliktov. Partners for Democratic Change - Slovakia,

UK' Praha

I993.

ii

,,

jii

li ir:

lii

tiltr.'l,t,r;tr)jti:ii!fi!1;t.\:i(,li;t

98

SLegtK soctI,N PRCE NA ULlcI

SezNa,v oDBoRN LITERATURY

99

Reznek,.I:Metody sociln prce. Sociologick nakladatelstv, edice Slon" Praha 1994. Specht, IZ: Jugendkriminalitt und mobile Jugendarbeit' Hermann Luchterhand Verlag, Darmstadt 1979" Stanek, "I.: Klient na ulci - clovskupiny socjlnho asistenta. Diplomov prce. Katedra sociIn pedagogiky Vpedagogicte, uraa rra. lov l997. Streetwork - Jugendarbeit zwischen allen Stiihlen. Dokumentace k ,,Ideov dln streetwork'' konan ve dnech 3.-4. 5.1993 v Bonnu. Stifrung Mi_ tarbeir,
Stirzbecher [: Gro8stadt - Rambos, Streetwork mit gewaltbereichten Jugend. lichen. Gustav Libbe Verlag Gmbtt, 1994. Systmy prevence kriminality. IKSP, Praha I992. Ulehla, !.: Umn pomhat. Renesance, Psek l996"

odborn asopisy zamen na problematiku streetwork a sup ervizi"

thum, bulletin pro sociln prevenci' pomoc a intervenci .3l93' 6|94, |4l96, r s | 97, t9 I 98, 2r I 99. 22 | 9 9, 23 I 9 9, 21 I 2000, 33 I 2002, 3 4 I 2002. Psychoterapeutick seity 2 | 2000.

Bonn

1993.

Vaansky, IZ:

Brno
I

Voln

Vaan'sky, M', Smkal' V: Zk|ady pedagogiky volnho asu. Paido, Brno

1992-

as a pedagogika zitku. Masarykova univerzita,

995.

Ward, P., Adams,

ti, Praha t997.

S. Levermore,l: Jak

se pripravovat na prci s mldei. Por'

Rezortn

i materily:

mir vldy)' Program sociln plevence - intern materil MPSV. Program sociIn preYence a prevence kriminality - aktuln stav a v chods. ka do r. 1996 - usnesen vldy . 34Ug4 (mezirezortni m,te,ii preakladatel ministerstvo vnitra). Standardy kvality socilnch slueb. MPSV Praha 2002. Zprva o plnni rikolri vypl]fvajcch z Programu sociln plevence a prevence kriminality - aktulni stav a v chodiska do r. 1996 a Strategie p."u.n". kriminality do roku 2000 - usnesen vldy . 2O9lg7 (mezirezortni materil" pedkladatel ministerstvo vnitra).

Komplex socilnch slueb - interni materil MPsV Koncepce a program protidrogov potitiky vldy na obdob 1998-2000 _ usnesen vldy . tl li 98 (mezirezortn materil, predkladatel pre.

'!i]l'l&.:'A!!!*6td{l.utr&?&1

OBSAH
Pr vt na rjvod

Rozvoj profesnch kompetenc aneb Jak dt a kvalitnji (Zdena Bednrov) Supervize jako specifick metoda uen

68 68

l
7 o
1+

Clovskupiny....
Fundraising aneb Socilni prceje byznys jako kadli jiny (ZdenaBednrov)
Zdr oje zskvn fi nann ch prostredkri Zdro1e fin an covni projektu
.

16
l1 1'

Plotty Pklad koncepce innosti Centra primrn preYence pi Magistrtu msta Karlovy Vary (Jiii PiIa) Pklad koncepce Nzkoprahovho centra pro mlde Jon (Lubomr Pelech) Pklad programu podpory ternni socilni prce v romsk komunit (Lubomir Pelech) Ppad Jana - pklad konkrtnprce ternnho socilnho pracovnka (Zdena Bednov) Vybran definice z oblasti sociln prce, resp. pomhajcch profes (Zdena Bednov)
.

73

.i ' . . . . .

78

84
88

..

..

26 26

Sponzoring Prce s dobrovolniky Yztahy s verejnosti a prce s mdii

30 30
35

90
96 91

Seznam drlleitch webov'j'ch adres Seznam odborn literatury

Streetwork a drogy aneb Co lze nabdnout (ZdenaBednov) Drogov scna ' Typy program a zaizeni pro toxikomany
..
.

63 63

o)

PRACE NA ULICI
SUPERVIZE STREETWORK

soc|tnr

sLABIK

FINArvcovru

ZDENA nBoNov - r.usoN4R PELECH

Jako svou 259, publikaci vydalo nakladatelstvi

ooprNr, Brno 2003 Nakladatel Jan abata, Kallabova 29,616 00 Brno oblka a gratck llprava Jaromr Kamnek Iazykov redakce Eva Hnov a Marta abatov odpovdn redaktorka Eva Hnova Technick redaktorka Janina Vrtnkov Sazba Karel Hna Vytiskl Akcent, s. r. o.' Treb Poet stran l04 Prvn vydn
1081-259_2003

wwwdoplnek.cz
e_mail: doplnek@dop lnek.cz

-#{'sietwB.nqsr!$\d&&&ra

i|**liE

Vdenp dtel,
zajm.Ii Vs produkce nakladatelstv Doplnk, naleznete pehled naedininnosti na internetov adrese www.doplnek.cz

ob1

ednvky potou vyizuj eme z nakladatelstv:

Bratislavsk 48150,602 00 Brno

tel./fax: 545 242 4Ss e-mail: doplnek@doplnek.cz

Vechny publikace si mriete do rozebrn zakoupit v knihkupectv Jan abata erotnovo nm. 9, 602 00 Brno (rektort Mt) tel"z 542128 382 e.ml: knihy_zerot @ seznam.cz

- obje-dnvky knihkupcti pijm: Sabata a Sabata, s. r. o., distribuce

Radlick 21608,150 00 Praha tel.:251564 612 fax:251 561256 e-mail: knihy@sendme.cz

knih,

Dkujeme za Vai pze,zachovejte nm

ji.