Pehled zprv 28.11.2011 - 5.12.

2011

Mdia a komunikace Me vbec Nova jet nco zvrtit v kauze s peoplemetry? Nebo odejde z ATO?......................................6 28.11.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize Mdia a komunikace
eskmu televiznmu trhu reln hroz rozpad jednotnho men sledovanosti. Pot, co Asociace televiznch organizac (ATO) i pes protesty televize Nova vyhlsila oficilnm vtzem tendru na provozovatele peoplemetr v letech 2013 a 2017 spolenost Mediaresearch a podepsala s n ...

Otzky Vclava Moravce potet za sebou pes pl milionu............................................................................8 28.11.2011 parlamentnilisty.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace
jih

Tet tden po sob se sledovanost Otzek Vclava Moravce bl v vodn hodin 600 tiscm divk. Zven zjem po pedchoz stagnaci pod plmilionovou hranic odstartoval v polovin listopadu dl, jeho hostem byl miliard Andrej Babi. ...

Vclav Mencl: Veejnost m mt prvo na ast pi jednn medilnch rad..................................................9 29.11.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace
vlastn zprva (khl)

Volebn vbor poslaneck snmovny minul tden mimo jin rozhodoval o vron zprv o hospodaen a innosti TK za rok 2010. TK se potk s poklesem pjm, kter byl zapinn snenm zjmu, danm ekonomickmi problmy odbratel, zdraznil v rozhovoru pro esk mdia pedse...

Libereck Genus TV vystoup ze st R1, chce sama do multiplexu 3............................................................9 29.11.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
S regionlnch televiz R1, kterou vlastnicky ovld televize Prima, opust libereck televize R1 Genus. Nejpozdji od 1. nora ptho roku chce zat vyslat samostatn z vysla Jetd a ern hora v rmci multiplexu 3. Serveru DigiZone. ...

Souasn modertoi Udlost T zstanou do bezna. Pak se uvid...........................................................10 29.11.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Vmna modertor hlavn zpravodajsk relace esk televize, Udlost, nenastane po Novm roce, ale a v beznu se zsadn promnou celho tohoto poadu. Denku Aha! to ekla modertorka Udlost Jolana Voldnov. ...

Chceme, aby se T 1 do dvou let vrtila k podlu 20 procent, k Milan Fridrich.......................................11 29.11.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, Rozhovor Mdia a komunikace
Minul tden esk televize pedstavila svoje programov plny na prvn pololet ptho roku. Nejvt zmny ekaj programy T 1 a T 2, od kterch Kav hory oekvaj nejvt vkonnost ze vech ty veejnoprvnch kanl. ...

Peoplemetry v ohroen....................................................................................................................................17 29.11.2011 E15 str. 15 Nzory Mdia a komunikace

Ale Borovan

Jednatelka Asociace televiznch organizac (ATO) Vlasta Rokotov se v zvru minulho tdne ocitla v krajn nepjemn situaci. Televize Nova, druh nejvt len asociace, pohrozila, e na podpis smlouvy se spolenost Mediaresearch zareaguje arbitr. ...

Nova se pustila do boje proti vem. Zatm pouze ztrc.................................................................................18 29.11.2011 Hospodsk noviny str. 2 Tma Mdia a komunikace
Jaroslav Plesl

Pevrat na televiznm trhu Hlavn konkurenti vyachovali Novu z rozhodovn o tendru na men sledovanostiFokusVera krtce ped polednem rozeslala televize Nova tiskovou zprvu s vkendovmi vsledky sledovanosti. ...

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Tendr, v nm zstal jedin uchaze, je pro ns nepijateln.......................................................................20 29.11.2011 Hospodsk noviny str. 3 Tma Mdia a komunikace
Jaroslav Plesl

Jan Andruko, editel TV NovaRozhovorKvli vbrovmu zen na men sledovanosti televiznch stanic se televize Nova dostala do ostrho sporu se leny Asociace televiznch organizac (ATO). ...

esk digitln hbitov......................................................................................................................................21 29.11.2011 Hospodsk noviny str. 8 Nzory Mdia a komunikace
Jindich dlo

Obas je poun zalistovat hodn starmi novinami. Teba tmi zped pti esti let, kdy se v nich psalo o digitalizaci eskho televiznho vysln. A pak si porovnat pedpoklady s realitou. ...

Nova fzuje se ztrtovou agenturou svho rumunskho superfa a dvma online firmami....................21 29.11.2011 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
Ondej Aust

Spolenost CET 21, kter dr licence na vysln stanic rodiny Nova, dnes podala u Mstskho soudu v Praze nvrh na zpis fze se svmi dceinmi firmami Mediafax, Jyxo a Blog Internet. Ty by mly zaniknout slouenm s mateskou spolenost k 31. prosinci 2011.Firma Mediafax pr...

editel Dvok vrt eskou televizi k systmu tvrch skupin, radil se o nm s Mathm.......................22 29.11.2011 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
Ondej Aust

Tvr skupiny by mohli vst estmr Kopeck, Jan Svrk nebo Ondej Trojan, dal f T pklady. Vybrat se zane v lednu.esk televize (T) zmn od ledna ptho roku organizan strukturu, oddl od sebe vrobn a vyslac role. ...

Radiournle, zahraj nm tu nai..................................................................................................................23 29.11.2011 mediar.cz str. 0 Sloupky Mdia a komunikace

Filip Ronek

O hudb na nejposlouchanj stanici eskho rozhlasu ped tvrtenm veejnm seminemHudba na Radiournlu je nco jako politika, umn, nebo fotbal. Pomalu kad, kdo tu stanici poslouch, nabyl dojmu, e tak rozum tomu, co by mla hrt za psniky. ...

Za hranou mediokracie......................................................................................................................................24 30.11.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Hydepark Mdia a komunikace

Vojtch Filip

To jsme se zase pobavili. Tzv. veejnoprvn esk televize za penze daovch poplatnk (kad z ns toti mus platit kad msc 145 K, i kdy se o situaci u ns doma, a u vbec ne v zahrani, nic podn nedozvme) nm v poadu 168 oznmila, e se na jednn s handicapov...

Semin otevel diskusi nad budouc formou tiskov agentury TK. Dleit je zachovn kvality obsahu, shodli se diskutujc...........................................................................................................................................25 30.11.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace
Vlastn zprva M, (BoJ)

Semin o TK, kter se dnes konal v Poslaneck snmovn (PSP R), zahjil mstopedseda snmovnho Volebnho vboru (VoV) Vclav Kubata. Uvedl, e clem akce nen pprava novho zkona o TK, ale zahjen diskuse o perspektiv tto veejnoprvn tiskov agentury. ...

esk sdlovac prostedky..............................................................................................................................26 30.11.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Hydepark Mdia a komunikace

Tom Krystlk

Karel Hvala se ve svm lnku 26. 11. rozhovoil o zmnch v televiznm zpravodajstv esk televize, kter pod novm vedenm m trvat 60 minut, piem vzpomnl i zprv veejnoprvnch televiz v Nmecku. ...

Petr Dvok v Rannm interview.......................................................................................................................28 30.11.2011 Ro 1 - Radiournl str. 1 08:50 Rann interview Mdia a komunikace
Jan POKORN, modertor-esk televize bude ode dneka pln digitln. Na Zlnsku a Vsetnsku vypne posledn analogov vyslae. U thle historick udlosti je coby generln editel esk televize Petr Dvok, kterho te vtm v Rannm interview Radiournlu,...

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

RTA trv na zachovn vstup region do vysln Primy i po Novm roce.................................................29 30.11.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Odpojovan regionln vysln studi RTA v rmci celoplonho vysln televize Prima by mlo zstat zachovno i po Novm roce. Peje si to tak Regionln televizn agentura (RTA), kter odmt rozhodnut Primy pejt od 1. ledna na vysln podle nov licence pro celoplon rodinn...

Manaersk tm editele esk televize je kompletn....................................................................................30 30.11.2011 euro.cz str. 0 Mdia, Personlie Mdia a komunikace
Miroslav Tryner

Generln editel esk televize Petr Dvok ve stedu oznmil jmna manaer, kte dopln jeho tm. Ve funkcch potvrdil editele vroby Vclava Myslka a editele techniky Rudolfa Popa. Novm editelem obchodu a marketingu bude Jan Svoboda, editelkou vvoje novch poad a form...

Analogov vysln v esku definitivn skonilo. Budoucnost bude patit hybridnmu.............................31 30.11.2011 iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Mdia a komunikace
hal, TK

Od stedy budou divci moci pijmat televizn vysln ji pouze digitln. Naladit si je lze pes pes pozemn digitln vysln, kabelov i satelitn st nebo pes internet. Zaveden digitlnho vysln trvalo celkem est let. ...

T vsadila i na britsk serily...........................................................................................................................32 30.11.2011 Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace
EVA HOFRICHTEROV

Star poady a archiv nov veden odsune na druhou kolej, AZ kvz a Pota pro tebe ale zstanouPRAHA Nostalgick poady s vlety do archiv u v esk televizi uvidte sporadicky. Prvn program by ml mt do dvou let podl na sledovanosti dvacet procent, plnuje nov veden. ...

Plnujeme reality show. Ale veejnoprvn.....................................................................................................33 30.11.2011 Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace
hof

Podle novho programovho editele Milana Fridricha m T dvat pednost novm poadm, by jsou ze zahrani.* LN Kdy T plnuje zat vyslat podle novho schmatu? V lednu divci uvid novou podobu T, ale na progresivn obrat si mus pokat rok. ...

Fotbalov Euro se vrac na eskou televizi, stlaila ceny vyhnan Primou.................................................34 30.11.2011 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
Ondej Aust

Bval dlouholet f komern Novy Petr Dvok se nyn jako erstv generln editel esk televize sna veejnoprvnmu sportovnmu kanlu T4 zajistit nejpopulrnj fotbalov penosy. ...

Vzkum RRTV: Rodie si uvdomuj nebezpe nsil v televizi...................................................................34 30.11.2011 Zpravodajstv TK str. 0 dce sop Mdia a komunikace
jnd

Praha 30. listopadu (TK) - Rodie si uvdomuj nebezpe, kter pro vvoj malch dt pedstavuje nsil v televizi; podle 94 procent lid je ho ve vysln pli mnoho. Podle 70 procent rodi si televize dostaten nehldaj, aby ped 22:00 nevyslaly nic nevhodnho. ...

stavn prvn vbor snmovny poslal zkon o NK do druhho ten. Novela e tak kontrolu T, Ro i TK.....................................................................................................................................................................35 1.12.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace
Vlastn zprva M, (BoJ)

Vldn nvrh zkona, kterm se mn zkon . 166/1993 Sb., o Nejvym kontrolnm adu (NK) (snmovn tisk 352) v nvaznosti na novelu stavy R, projednali dnes poslanci v stavn prvnm vboru (PV). ...

Semin o hudb na Radiournlu pinesl i vypjat momenty......................................................................36 1.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
esk rozhlas dnes uspodal na zklad poptvky poslucha semin o hudebn sloce, zejmna pak na stanici Radiournl, kter vnoval prvn blok. Podle pedsedkyn Rady Ro Dany Jaklov chod na tento kontroln orgn ada stnost, co bylo jednm z dvod, pro se semin konal. ...

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Tahounem zemsk digitalizace byla esk televize. Piznal to i bval f Novy.......................................36 1.12.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, HDTV, HbbTV, DVB-T Mdia a komunikace
esk televize vera symbolicky ve 12 hodin a 5 minut uzavela historii analogovho televiznho vysln, kdy v pmm penosu ve zpravodajsk relaci Poledn Udlosti vypnula posledn dva zbyl vyslae takto c signl, a to Zln - Tlust hora a Vsetn - Beevn. ...

Povdali, e mu hrli..........................................................................................................................................38 1.12.2011 Literrn noviny str. 10 Mdia Mdia a komunikace

Anketa o hudb na stanicch eskho rozhlasu Radiournl a PrahaHudebn strnka eskho rozhlasu, dalece nejvc stanice Ro 1 Radiournl, je dlouhodob pedmtem dohad a kritiky. 1. prosince pod Rada eskho rozhlasu o hudb Radiournlu a stanice Ro 2 Praha veejn se...

Skokan (VV): Televizn reklamu me ztiit zkon..........................................................................................42 1.12.2011 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici volim Mdia a komunikace
Veciverejne.cz

Hlasitost reklam v televizi je v posledn dob diskutovanm tmatem. V referendu se k nmu prv vyjaduj i vkai. Podle poslance VV Petra Skokana by ztlumen komernch spot mohl pinst zkon. ...

Luhaovice nemus OSA platit autorsk poplatky..........................................................................................42 2.12.2011 ct24.cz str. 0 Mdia a komunikace
T Brno

Brno - Krajsk soud v Brn zamtl alobu Ochrannho svazu autorskho (OSA) na lzn v Luhaovicch a Sirnat lzn v Ostrosk Nov Vsi. OSA vedla s lznmi soudn spor o est milion korun. ...

Radiournl to schytal za hudbu. Tu vybr idi metra.................................................................................43 2.12.2011 ct24.cz str. 0 Mdia a komunikace
Ondej Novek

Praha Veejn semin k hudebn dramaturgii na eskm rozhlasu (Ro) Radiournl a Praha ml pinst odpovdi na nejpalivj otzky. Kdo je lovk, kter hudbu na nejposlouchanj veejnoprvn stanici vybr a podle eho se d? ...

Mediaresearch spustil ppravy na nov men televizn sledovanosti.......................................................44 2.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Pouh tden po oficilnm vyhlen vsledk tendru na novho provozovatele peoplemetr v esk republice a podepsn smlouvy s Asociac televiznch organizac (ATO) coby zadavatelem tto soute oznmila vtzn spolenost Mediaresearch, e zahjila prce na realizaci novho projek...

T 1 minul tden opt pod 15%, Nova Cinema porazila Barrandov............................................................45 2.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Prvnmu programu esk televize se v zvru roku neda. Minul tden se v prmrnm celodennm podlu na dosplm publiku opt propadla pod psychologickou hranici 15 procent. Od lta se tak stalo ji podruh. ...

T hled sprvce rezervnch miliard................................................................................................................46 2.12.2011 E15 str. 6 Byznys Mdia a komunikace
Ale Borovan

Televize chce vce rozloit riziko. Vedle velkch hr maj anci i men i vznikajc bankyTuzemsk bankovn domy se mohou tit na tunou zakzku. Vzhledem k prohlubujc se krizi v Evropsk unii a ohroen bankovnho systmu chce esk televize lpe zajistit sv finann re...

U jsem rozmltila ti rdia................................................................................................................................46 2.12.2011 Lidov noviny str. 4 Domov Mdia a komunikace
ONDEJ STRATILK

PRAHA Plnon. Nedvn hit Vclave Necke a skupiny Umakart v souasnosti hran Radiournlem, m dokzat, e stanice reaguje na erstv trendy. A nenasazujeme ho nyn jen proto, e probh tahle diskuse, tvrd Radek Sedlek, dramaturg Radiournlu, lidem v peplnnm sle karl...

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Nejdv Kraus, nyn Kobzanov. Frekvenci 1 opoutj hvzdy.....................................................................47 2.12.2011 tyden.cz str. 0 Rdia Mdia a komunikace
- z -

Modertorka Diana Kobzanov kon na rdiu Frekvence 1. Akoli je to podle veden stanice jen na nkolik msc, pro druh nejposlouchanj rdio v esku je to citeln ztrta. Tm sp, e konec spoluprce se stanic ped trncti dny oznmil rovn herec a modertor Jan Kraus. ...

Rusk internet se rozrostl o novou veejnoprvn televizi...........................................................................47 2.12.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 0 evropa Mdia a komunikace
Lenka Kabrhelov

Dva dny ped parlamentnmi volbami se rusk internetov ter rozrostl o nov televizn kanl. Televize financovan jednm z ldr opozice Garrym Kasparovem chce nabzet divkm veejnoprvn vysln. ...

Pro budoucnost TK je nejdleitj kvalita informanho servisu............................................................48 4.12.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Extra Mdia a komunikace
esk mdia

Ve stedu 30. listopadu probhl na pd Poslaneck snmovny semin o esk tiskov kanceli (TK). V panelu diskutovali: generln editel TK Ji Majstr, pedseda Rady TK Ondej evk, zstupce fredaktora zpravodajstv esk televize Martin eznek, prvnika Zdena Hlov, ...

Uhl a abatov kritizuj vraz nepizpsobiv. Prvnk esk televize oponuje: V T pracuj cikni........50 4.12.2011 denikreferendum.cz str. 0 Domov Mdia a komunikace
Frantiek Kostln

Petr Uhl a Anna abatov se obrtili na Radu pro rozhlasov a televizn vysln s tm, e by se mla zabvat vrazem nepizpsobiv. Odpov prvnka esk televize je ohromujc.Petr Uhl a Anna abatov se obrtili na Radu pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) se dost,...

Po bitv je Babika generl...............................................................................................................................51 5.12.2011 Hospodsk noviny str. 10 Kultura Mdia a komunikace
Jindika Blhov

V Souboji seril si divci zvolili pjemnou Babiku na inzert. T zskala dky souti zajmav data.esk televize ohlaovala se Soubojem seril tm televizn revoluci. Divci si ze esti monost zvol svj superseril, kter T v ptm roce nato. ...

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Mdia a komunikace

Me vbec Nova jet nco zvrtit v kauze s peoplemetry? Nebo odejde z ATO?
28.11.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize Mdia a komunikace

eskmu televiznmu trhu reln hroz rozpad jednotnho men sledovanosti. Pot, co Asociace televiznch organizac (ATO) i pes protesty televize Nova vyhlsila oficilnm vtzem tendru na provozovatele peoplemetr v letech 2013 a 2017 spolenost Mediaresearch a podepsala s n smlouvu, hled Nova monosti, jak tuto smlouvu zpochybnit. Hroz alobami a dokonce i arbitr. Jak jsou ale jej konkrtn monosti a neskon cel kauza odchodem Novy z ATO a jejm vlastnm projektem men sledovanosti? Dva msce dohad a potom bleskov akce Nova byla od zatku jedinm ze ty stlch len ATO, ktermu se nelbil prbh vbru novho provozovatele peoplemetr, v nm ze ty uchaze dva vypadli pro nesplnn formlnch nleitost a tet pro vznamn pekroen ppustn ceny. Hodnotc komise ATO tedy nakonec jednala pouze o jedin nabdce, kter vyhovla poadavkm zkona o veejnch zakzkch a podmnkm nastavenm zadavatelem, od spolenosti Mediaresearch. Komise ji doporuila pijmout jako vtze. Jene podle vnitnch pedpis ATO by mli toto rozhodnut odsouhlasit vichni jej stl lenov: esk televize, Nova, Prima a Asociace komunikanch agentur (AKA). Zatmco T, Prima a AKA s vbrem Mediaresearch nemly problm, Nova ano. Od chvle, kdy hodnotc komise ATO (bez zstupc Novy, s nimi tato televize jet ped rozhodovnm o nabdce spolenosti Mediaresearch rozvzala pracovn pomr) doporuila vyhlsit firmu Mediaresearch vtzem tendru, se Nova snaila vemi prostedky ATO zabrnit, aby tak uinila. Trvalo dva msce, ne se jednatelka ATO Vlasta Rokotov rozhodla oficiln oznmit, e Mediaresearch skuten vyhrla. Uinila tak jen dva dny pot, co minul pondl 21. listopadu probhla valn hromada ATO, na kter Nova nespn navrhovala celou sout zruit a vypsat novou, v n by hodnotc komise mohla vybrat z vce nabdek ne jedin. Kokovn s Novou: veern tiskov zprvy ATO Nvrh Novy na zruen tendru a vypsn novho podpoila prv jen Nova. esk televize, Prima a AKA byly proti. lenov ATO se minul pondl rozeli s tm, e na een patov situace maj jet pr tdn rozhodnout chtli do konce roku. Jene u ve stedu 23. listopadu ATO krtce po est hodin veer rozeslala tiskovou zprvu, v n informovala o vyhlen spolenosti Mediaresearch oficilnm vtzem tendru. Nova reagovala nkolikastrnkovm dopisem, v nm jednatelku ATO Vlastu Rokotovou varovala, aby nepodepisovala s Mediaresearch smlouvu na dodvn dat o televizn sledovanosti v letech 2013 a 2017. Jene pesn to Rokotov v noci z 23. na 24. listopadu uinila. Veejnost se o podpisu smlouvy dozvdla ve tvrtek 24. listopadu opt prostednictvm tiskov zprvy ATO, tentokrt ped sedmou hodinou veer. Jak ve stedu, tak ve tvrtek Nova nestaila ani na jednu z tiskovch zprv ATO aktuln reagovat ve svch Televiznch novinch. Reporte o sporu okolo vbru provozovatele peoplemetr sice odvyslala, mla je ale pipraven mnohem dv, ne obdrela tiskov zprvy ATO a tak do zprv zaadila neaktuln pspvky (ve tvrtek ale modertorka Televiznch novin alespo po reporti doplnila, e ATO pes protesty Novy podepsala smlouvu s Mediaresearch a e se proti tomu Nova bude brnit vemi dostupnmi prostedky). Doke Nova jet nco zvrtit? Nova tvrd, e oficilnm vyhlenm vtze tendru a podpisem smlouvy s Mediaresearch poruila ATO a jej jednatelka Vlasta Rokotov vnitn pedpisy organizace. Dolo k flagrantnmu poruen dohod ze strany ATO a zcela bezprecedentnmu pekroen pravomoc jednatelkou ATO Rokotovou. Z hlediska budoucnosti ATO jsou to velmi zvan skutenosti a budou mt velmi pravdpodobn zvan dopad na vztahy mezi jeho jednotlivmi leny, varuje generln editel Novy Jan Andruko. Nabz se otzka, jak vlastn ATO mohlo vyhlsit vtze tendru,
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 6

kdy k jeho odsouhlasen potebovala dobrozdn vech stlch len, tedy i Novy. Vysvtlen je jednoduch. Stanovy ATO sice obsahuj podmnku souhlasu vech stlch len, tendr na provozovatele peoplemetr ale probhal podle zkona o veejnch zakzkch (kvli tomu, e lenem ATO je i esk televize, kter je financovna z veejnch zdroj). A tento zkon vyaduje pomrn jasn postup. Ve chvli, kdy patov situace nabzela pouze dv een - zruen tendru nebo vyhlen firmy Mediaresearch za vtze pomohla k jejmu een paradoxn sama Nova tm, e na valn hromad, co je nejvy orgn ATO, dala hlasovat o zruen tendru. Tento nvrh byl zamtnut, a tak ze zkona zbvalo u jedin mon een: vyhlsit Mediaresearch vtzem, protoe zkon stoj nad internmi pedpisy organizac. Mla rozhodnout valn hromada? Prv argument, e ze zkona u nebyl mon dn jin postup ne vyhlen vtze a podpis smlouvy s Mediaresearch na dodvn dat o sledovanosti pro lta 2013 a 2017, bude zejm klov v chystanm soudnm sporu, kter chce iniciovat Nova. Ta naopak trv na dodren stanov ATO, podle nich o vtzi tendru mohla rozhodnout pouze valn hromada asociace za asti vech jejch stlch len, tedy i Novy. CET 21, spol. s r.o. (TV NOVA)CET 21 dn takov souhlas na valn hromad ATO neposkytl, ani nebyl informovn, e by se njak takov valn hromada konala, napsala Nova v tiskov zprv, kterou ve tvrtek 24. listopadu veer reagovala na podpis ATO se spolenost Mediaresearch. Nova se nechce s prohrou jen tak lehce smit. Troku tajemn slibuje, e se hodl proti rozhodnut ATO brnit vemi prvnmi prostedky a v krajnm ppad i arbitr. Jene s km a pro? Bude majitel Novy, bermudsk skupina Central European Media EnterprisesCME, opt alovat esk stt pro nedostatenou ochranu investic? Tko ct. Nova svj dal postup nechce komentovat. Ldr trhu neskrv rozarovn z toho, jak jej ostatn lenov ATO obeli a nebrali zetel na jeho opakovan varovn. Je to asi poprv, co Nova prov tak velkou prohru a nedokzala nco prosadit silou. O to vc se asi bude snait uspt v prvn bitv o oprvnnost vyhlen vtze tendru na provozovatele peoplemetr a podpis smlouvy s nm. Rozpadne se jednotn men televizn sledovanosti v esku? To je asi nejzsadnj otzka celho sporu. Akoli se vtzem tendru na peoplemetry stala spolenost Mediaresearch, kter m televizn sledovanost ji nyn a stejnou sout vyhrla v minulosti ji dvakrt (tehdy s tm Nova souhlasila), me se stt, e Nova nakonec spolenou asociaci a tud i jednotn men televizn sledovanosti v esk republice opust. Pak by si ale musela opatit jin zdroj dat o sv sledovanosti, protoe na jejich zklad prodv reklamn asy. A by to byla data od jakkoli spolenosti, nebyla by porovnateln s daty, kter budou mt k dispozici ostatn esk televize T, Prima, Barrandov i men kabelov a satelitn programy zastupovan agenturou At MediaAtmedia. Nerada to km, ale rozpad jednotnho men sledovanosti televiz hroz. Pozice len ATO - T, Primy a AKA je natolik pevn, e i v ppad problm udr stabilitu men. Stanoviska a rozloen sil v ATO jsou veobecn znm, k Renata Tmov, bval vedouc vzkumnho oddlen Novy, kter byla z tto televize proputna pot, co se chtla pes nesouhlas svch nadzench zastnit jednn hodnotc komise ATO, na kterm se posuzovala nabdka Mediaresearch v kritizovanm tendru. Nyn se Tmov s Novou soud o neoprvnnost sv vpovdi. Vbr Mediaresearch povauje za sprvn. Nova jenom hroz, z ATO neodejde Tmov je ale jedinm lenem hodnotc komise ATO, kter pipout monost odchodu Novy z ATO. Zstupci dalch len tto asociace si mysl, e jm Nova pouze hroz, ale odchod z asociace neplnuje. Jsem pesvden, e to nehroz. Jednak stle vm, e Nova pochop, e byl vybrn skvl projekt anebo bude prost akceptovat stanovisko vtiny. A pokud by skuten Nova z ATO vystoupila, stejn by ATO fungovala dl, konstatuje vedouc vzkumnho oddlen T Kristina Taberyov, kter byla pedsedkyn hodnotc komise ATO a podepsala se pod doporuen asociaci, aby men televizn sledovanosti v esku zstalo i po roce 2012 spolenosti Mediaresearch. Podobnho nzoru je i f vzkumnk na Prim Roman Mrzek. Stle pevn vme, e nic takovho nehroz. Jsme pesvdeni, e ATO zvolila sprvn a jedin mon een a e kolegov z CET 21 k tomuto zvru dojdou tak. Odchod Novy z ATO nen dobrm eenm pro nikoho. Je ovem pravdou, e lenstv v ATO je dobrovoln a nikoho do nj nelze nutit, ekl Mrzek serveru DigiZone.cz. Sama Nova nechce svj ppadn odchod z asociace, jej rozhodnut chce prvn napadnout, komentovat. Podle naeho nzoru je prozatm pedasn zabvat se
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 7

variantami vvoje po ppadnm rozpadu ATO. Pro ns je nyn dleit vyhodnotit vzniklou situaci v ATO, ekl DigiZone.cz generln editel Novy Jan Andruko. Jene co kdyby Co by se dlo potom? Pedstavme si ale modelovou situaci, kdy Nova neuspje v prvnm sporu s ATO a smlouvu s Mediaresearch na men televizn sledovanosti i po roce 2012 se j nepoda zruit. Smila by se s tm? A pokud ne, jakm zpsobem by si po odchodu z ATO zajiovala men sv sledovanosti? Pokud se TV Nova rozhodne jt ve vci men sledovanosti vlastn cestou, urit to bude v rmci projektu, kter bude zcela transparentn a kredibiln a na kterm bude participovat nkter z renomovanch mezinrodnch spolenost na poli men sledovanosti. V dnm ppad nepjde o dnou denkovou metodu. TV Nova, jako jasn ldr trhu, si neme dovolit se svoj pozic jakkoli hazardovat, k Andruko. Kadopdn by tak zanikla jednotn mna televizn sledovanosti a zadavatel reklamy by nemli srovnn, za co plat Nov a za co ostatnm televizm. Doplatit by na to nemusela jenom Nova, kter by se to dotklo asi nejvce, ale i vechny dal esk televize. Jednoznan by na to doplatila Nova. Neumm si pedstavit komern televizi bez pesnch dat s tm, e vichni okolo ta pesn data budou mt! mn Kristina Taberyov z T. K dnmu rozpadu jednotn mny by nedolo. Nikdo snad nebude pochybovat o projektu, kter bude zasteovat ATO. Jestli si Nova pod njakou nhraku, tak bude v handicapu. Ale stle vm, e k tomu nedojde, dodala. Snilo by to zjem o televizn reklamu? Dal velk neznm. Renata Tmov se domnv, e ano. Me dojt veobecn ke snen investic do televiznho mediatypu. Jestlie Nova odejde z ATO, pedpokldm, e nebude mt k dispozici tak jako ostatn lenov ATO data o televizn sledovanosti z projektu spolenho pro T, AKA, Prima, Barrandov a AT Media. Dsledky jsou tedy jasn, k. Jak by ale byly dopadly odchodu Novy z ATO ve skutenosti, lze podle Tmov jen tko pedvdat. Je zde hodn neznmch. Pro predikci nm me poslouit zahrani, napklad Polsko, kde k rozpadu mny tak dolo, upozoruje. A rovn na Slovensku dolo k podobnmu ppadu, kdy veejnoprvn Slovensk televize z finannch dvod nkolik msc z elektronickho men sledovanosti vypadla. Pro STV byl tento vpadek tristn: ztratila pehled o sv sledovanosti a nemohla tak aktivn reagovat na nespchy nkterch svch poad pravami programu. Po nvratu do peoplemetr je jej sledovanost vrazn ni ne v dob, kdy z nich odela. Nova je ale v jin pozici, je ldrem trhu (ktermu vak kles podl na publiku), a tud by jej odchod poznamenal i vechny ostatn zbyl leny ATO. Odchod dnho lena ATO by podle naeho nzoru obecn nebyl dobrm signlem a vme, e v tuto chvli nic takovho nehroz. Sla projektu elektronickho men byla vdy v jeho jednotnosti, objektivit a veobecn kredibilit, k f vzkumnho oddlen Primy Roman Mrzek. Nova: riziko rozpadu na sebe vzala ATO sama Nova svaluje svj ppadn odchod z ATO na samotnou asociaci. Mnohokrt jsme apelovali na to, e ATO je dobrovolnm sdruenm jeho len a nelze bezdvodn pehlet jejich legitimn stanoviska, nota bene kdy se jedn o stanovisko ldra trhu. Pokud se inovnci ATO a jeho nkte lenov k tmto krokm odhodlali, berou na sebe pln riziko rozpadu tto organizace, k Jan Andruko. TV Nova navrhla zcela transparentn a pmoar een souasn patov situace, kter by umonilo projekt spolenho men sledovanosti udret. Pokud bylo toto een zavreno, je pro ns i z nslednch krok zjevn, e se ATO rozhodlo hazardovat se situac na trhu a svou vlastn budoucnost. Roman Mrzek z Primy ale ped roztpenm men sledovanosti eskch televiz varuje: Jakkoli jin men, stojc mimo spolenou organizaci, bude vdy vnmno s uritou dvkou opatrnosti a rozhodn nikdy nezsk takovou vnost a dvryhodnost jako spolen projekt. Osobn si myslm, e by poskytovalo slab mnu ne jednotn men, se vemi dsledky. URL| http://www.digizone.cz/clanky/muze-vubec-nova-jeste-neco-zvratit-v-kauze-ato/

Otzky Vclava Moravce potet za sebou pes pl milionu

28.11.2011
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

parlamentnilisty.cz

str. 0 Zprvy
8

jih

Mdia a komunikace

Tet tden po sob se sledovanost Otzek Vclava Moravce bl v vodn hodin 600 tiscm divk. Zven zjem po pedchoz stagnaci pod plmilionovou hranic odstartoval v polovin listopadu dl, jeho hostem byl miliard Andrej Babi. Tentokrt takka srovnatelnou pozornost zskalo tma zdravotnictv s ministrem Leoem Hegerem. Na vln zvenho zjmu se u tet tden nesou Otzky Vclava Moravce. Tentokrt se hovoilo o zdravotnictv s ministrem Leoem Hegerem, mstopedsedkyn snmovnho zdravotnickho vboru Soou Markovou a pednostkou Dermatovenerologick kliniky 2. LF UK, FN Na Bulovce Janou Hercogovou. Nsledovala problematika ovzdu v R s ministrem ivotnho prosted Tomem Chalupou, zstupkyn ombudsmana Jitkou Seitlovou a mstopedsedou STAN Stanislavem Polkem. Z dat ATO - Mediaresearch, kter pro ParlamentnListy.cz zpracovala MDEA, a.s. ve spoluprci s MDEA RESEARCH, k.s. vyplv, e jejich prvn hodinu sledovalo uplynulou nedli v esk televizi 572 tisc divk (426 na T1 a 146 na T24) pi podlu na sledovanosti 25,8 procenta. Druhou hodinu, kter patila zmnm na prask radnici, sledovalo u jen na T24 259 tisc divk pi podlu na sledovanosti 12 procent. Pokles Novy a vzestup Primy Na podobn impuls pro vzestup zatm marn ek diskusn poad Partie TV Prima. Nejnovj vydn vnovan problematice zemdlstv s ministrem Petrem Bendlem a jeho stnovm protjkem Michalem Hakem si za svho spolenka vybralo hodinu ped nedlnm polednem 224 tisc lid, co znamenalo podl na sledovanosti 12,2 procenta. Zajmav sla pinesly daje o hlavnch veernch zpravodajskch poadech. Televizn noviny TV Nova spadly pod dvoumilionovou hranici sledovanosti (1,975 milionu), vzhru vyltly Zprvy TV Prima (1,541 milionu) a pekonn milionov hranice hls i Udlosti esk televize (1,024 milionu, z toho 874 tisc na T1 a 150 tisc na T24). URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=215356

Vclav Mencl: Veejnost m mt prvo na ast pi jednn medilnch rad

29.11.2011
vlastn zprva (khl)

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace

Volebn vbor poslaneck snmovny minul tden mimo jin rozhodoval o vron zprv o hospodaen a innosti TK za rok 2010. TK se potk s poklesem pjm, kter byl zapinn snenm zjmu, danm ekonomickmi problmy odbratel, zdraznil v rozhovoru pro esk mdia pedseda volebnho vboru Vclav Mencl (ODS). Jedn se pedevm tak o orgny sttn sprvy, kter maj snen rozpoty, dodal Mencl s tm, e TK vyrovnv tyto vpadky na kor dve vytvoench rezerv. Ekonomick situace TK jako takov ale nebyla hlavnm dvodem k tomu, e se ve vboru nenala vtina pro schvlen vron zprvy. Tmto dvodem byla skutenost, na kterou svm demonstrativnm odchodem upozornil mstopedseda vboru Vtzslav Jandk (SSD). Rada TK m toti na rozdl od ostatnch rad veejnoprvnch mdi vechna sv jednn neveejn. Nepedepisuje j to pitom zkon, o neveejnosti svch jednn rozhodli sami radn. Veejnost m mt prvo na ast pi jednn medilnch rad, souhlasil s kritikou poslanc SSD i Vclav Mencl. Vnitn pedpisy rady jsou zmniteln. Pokud je tam nco velmi mimodnho, je jist mon vjimen si odhlasovat, e takov jednn veejn nebude, ale obecn maj bt veejn pstupn, ekl Mencl v rozhovoru pro esk mdia. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=415812

Libereck Genus TV vystoup ze st R1, chce sama do multiplexu 3

29.11.2011
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

digizone.cz

str. 0
9

Mdia a komunikace S regionlnch televiz R1, kterou vlastnicky ovld televize Prima, opust libereck televize R1 Genus. Nejpozdji od 1. nora ptho roku chce zat vyslat samostatn z vysla Jetd a ern hora v rmci multiplexu 3. Serveru DigiZone.cz to sdlila editelka stanice Alena Roubalov. GENUS TV a.s., provozovatel televiznho vysln dle licence Ru/35/96 udlen dne 12. bezna 1996, hodl nejpozdji od 1. nora 2012 ukonit ast v programov sti R1 a zahjit vysln na samostatn programov pozici v multiplexu 3 provozovatele Czech Digital Group, a.s. (CDG) s asovm rozsahem vysln 24 hodin denn, uvedla. Genus ji podal CDG o uzaven smlouvy na vysln v sti 3 pro Libereck kraj. Zrove se obrtil na Radu pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) s dost o zmnu licennch podmnek, nebo bude vyrbt a jako program Genus Plus vyslat pvodn zpravodajsko - publicistick program informanho charakteru, kter bude postupn doplovn o dal programov prvky korespondujc se zamenm stanice. Krom zpravodajstv a aktuln publicistiky v programu dostanou prostor i dokumenty, lifestylov magazny, televizn besedy a kontaktn poady, piblila Roubalov. Televize Genus nyn vysl z Jetdu v multiplexu 2, kde se pipojuje kad vedn den mezi 17:40 a 18:00 do celosttnho vysln Primy. Dky dokonen digitalizaci eskho televiznho teru mohla Genus TV a.s. podat CDG a.s. - provozovatele multiplexu 3 o samostatnou programovou pozici, na n chce, po schvlen novch licennch podmnek, vyslat terestricky 24 hodin. Libereck kraj se tak stane jednou z prvnch oblast s vlastnm celodennm regionlnm vyslnm enm z vysla eskch Radiokomunikac, a tud veobecn dostupnm, dodala editelka televize Genus. Pokud by Genus nezahjil samostatn vysln, od Novho roku by jeho regionln vstupy do celosttnho vysln Primy stejn skonily. Prima toti hodl vrtit stvajc vyslac licenci, kter j zavazuje poskytovat prostor regionlnm studim, a zane vyslat na zklad nov licence pro rodinn program Prima family, kter tuto podmnku nem. Genus a dal regionln televize ze st R1 tak od Primy dostaly nabdku pokraovat ve stejnm modelu pipojovn u enskho kanlu Prima love v multiplexu 3, ovem v mn atraktivnch asech. Genus se proto rozhodnul vyut nabdku eskch Radiokomunikac, kter jsou stoprocentnm vlastnkem CDG, provozovatele multiplexu 3, na vysln z vybranch vysla v tto sti. Pechodem na nov model vysln se otvr pestr kla dalch monost pro odvysln informac, jimi tato st republiky ije. Dostatek prostoru bude nejen pro standardn regionln zpravodajstv a publicistiku, ale i pro odvysln zznam napklad z tiskovch konferenc, jednn zastupitelstev mst a obc i sportovnch utkn, slibuje Roubalov. Genus Plus podle sv editelky nabdne i politick tmata a diskuse k nim. Odpovdajc prostor dostanou i samotn divci, kte se budou moci na obsahu vysln podlet. Genus Plus toti klade velk draz na zptnou vazbu, dodala Roubalov. Stejn problm jako televize Genus, tedy jakm zpsobem budou vyslat po Novm roce, e i ostatn regionln studia ze st R1 i z konkurenn skupiny regionlnch televiz RTA. Na Liberecku od listopadu vysl digitln i dal regionln televize RTM, kter vak vyuv vlastn multiplex z menho vyslae na pat Jetdu. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/liberecka-genus-tv-vystoupi-ze-site-r1-do-muxu-3/

Souasn modertoi Udlost T zstanou do bezna. Pak se uvid

29.11.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Vmna modertor hlavn zpravodajsk relace esk televize, Udlost, nenastane po Novm roce, ale a v beznu se zsadn promnou celho tohoto poadu. Denku Aha! to ekla modertorka Udlost Jolana Voldnov. U od ledna by nicmn ml cel zpravodajsk blok na T 1 a T 24 zanat ji v 18:55, stejn jako Zprvy TV Prima. Prvnch pt minut zabere Poas z domova, na kter od 19:00 navou Udlosti. Po Brankch, bodech, vteinch bude nsledovat Poas ve svt. Zcela novou strukturu dostane zpravodajsk hodina na T 1 prv a od bezna ptho roku. Podle dosavadnch informac, kter z Kavch hor pronikly do mdi, by Udlosti mly mt msto dvojice modertor jen jedinho a mly by bt vce strukturovan. Cel hodina mezi 18:55 a 20:00 by tak mla vypadat jinak, piem T se chce
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 10

sten inspirovat od Primy a jej strukturovan zpravodajsk hodiny s veobecnmi zprvami, ernou kronikou a zprvami ze showbyznysu (u T by lo ale logicky o jinak zamen tematick bloky). Nynj modertoi Udlost zejm dostanou nabdku na jin projekty uvnit T. Pokraovn v hlavn zpravodajsk relaci nem jist ani jeden z esti souasnch modertor. Byla jsem ve tvrtek na schzce s novm fredaktorem zpravodajstv T Petrem Mrzenou a vbec nic se na n nerozhodlo. J vyslm do bezna a pak nevm Ani j nemm jistotu, e v Udlostech zstanu, potvrdila denku Aha! Jolana Voldnov. Od bezna by rovn mly Udlosti zstat pouze na hlavnm programu T 1, kdeto zpravodajsk T 24 by mla v jejich ase nabdnout njak jin, alternativn program. Vkonn editel T 24 Zdenk mal v nedvnm rozhovoru pro DigiZone.cz naznail, e by mezi sedmou a osmou hodinou veer mohl zpravodajsk kanl vyslat teba dokumenty nebo publicistiku, ppadn reprzovat dvj poady. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/moderatori-udalosti-ct-zustanou-do-brezna/

Chceme, aby se T 1 do dvou let vrtila k podlu 20 procent, k Milan Fridrich

29.11.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, Rozhovor Mdia a komunikace

Minul tden esk televize pedstavila svoje programov plny na prvn pololet ptho roku. Nejvt zmny ekaj programy T 1 a T 2, od kterch Kav hory oekvaj nejvt vkonnost ze vech ty veejnoprvnch kanl. "Do dvou let bychom byli rdi, kdyby se T 1 v celodennm podlu na dosplm publiku vrtila na hodnotu okolo 20 procent a T 2 s T 24 se drely okolo pti procent," k v rozhovoru pro DigiZone.cz editel programovch okruh T a vkonn f Jedniky Milan Fridrich. Z programovch zmn esk televizeesk televize na pt rok mediln nejvc zaujal pesun Veernka a vech ostatnch dtskch poad z T 1 na program T 2. Co tm sledujete? Za prv, nepesouvme dtsk vysln jako celek, nbr jen odpoledn a veern poady. A to z jedinho dvodu: chceme poslit a resuscitovat zjem dt o dtsk odpoledn vysln a Veernek. V prbhu poslednch pti esti let T pila u Veernka pedevm u dt od ty do trncti let o dv tetiny divk. A dtsk vysln T 1 obecn pilo zhruba o polovinu divk, protoe bylo nevhodn umstn mezi tet a ptou hodinou odpoledne, kde nefunguje. Situace je alarmujc a T jako tradin vyslatel i vrobce pohdek a mnoha dtskch poad mus reagovat. Take se hledalo nov een pro pozdj as. Pro nezstaly dtsk poady na T 1? Dtsk odpoledn vysln v takovm ppad nemohlo zstat na T 1, kdy v est hodin veer vyslme Udlosti v regionech ve tech vydnch, divci jsou zvykl v podveer i na ern ovce, v souasnosti jedin servisn poad tohoto typu v eskch televizch. Je tak nutn v podveer poutat Udlosti. Jednika je a bude urena vtinovmu divkovi i tomu, co nem dti, nebo je sice m, ale u vt. Proto jsme se rozhodli cel dtsk vysln vetn Veernka pesunout na Dvojku. Cel tento velk blok budeme vyslat od 17:00 do 19:30, piem Veernkovi zstane stejn as jako dnes na Jednice, od 18:45. Dtskm psmem chcete sebrat divky Barrandovu, pro kter je jeho Animek tm nejspnjm, co vysl? V jeho ppad jde o podobn dlouh psmo dtskho vysln. Nen tam pm souvislost. Zkuenost ale ukzala, e dti upednostuj del blok relac, ne pouze desetiminutov krtk poad typu Veernka, kter je vklnn mezi nesouvisejc formty a rodie mus aktivn na tch deset minut pivst dti k televizi. Divck nvyky se zmnily, digitalizace zvila televizn nabdku a rozbila tradin programov formty. Dti jsou nronj, zkouej nov vci a televize jim mus jt naproti. Jinak prohraje. Dtsk psmo na T 2 bude zanat o 50 minut dv ne na Barrandovu. Je to zmr, jak pilkat dti k Dvojce, aby potom pokud mono nepepnuly na Animek?

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

11

Nen tam asov kalkul, sp jsme eili, jak do tohoto dvou a pl hodinovho okna zalenit Veernka, aby mu zstal stejn vyslac as od 18:45. Zakomponovali jsme ho dovnit celho psma proto, e kdyby cel blok vyvrcholil Veernkem, muselo by dtsk vysln na T 2 zanat zbyten brzy, u nkdy ve tvrt na pt odpoledne. Myslme si, e pt hodina podveer je mnohem lep a potvrzuj nm to i vzkumy. Co konkrtn se v tom dva a pl hodinovm dtskm psmu na T 2 objev krom Veernka? Zstane Planeta Y, budeme vyslat Velku Mju, pohdky a dtsk hran serily. Blok je koncipovn tak, aby se nezmnil rodinn rytmus tm, kte dvaj po Veernkovi dti spt. V domcnostech u nen asto pouze jedna televize, take dtem se d vysln pustit v jejich pokoji a rodie si vedle budou moci sledovat Udlosti nebo jin poady. Tm jenom poslte vtky, e rozdlujete rodiny, kter by mly televizi sledovat spe spolen. Devadest procent domcnost sleduje nco jinho ne Veernka nebo dtsk poady. To nen racionln argument. Co bude na T 2 mezi pl osmou a osmou veer? Nejdv akvizin sitcomy z produkce BBC jako Jist, pane ministe, ern zmije a podobn. Jak chcete dti a potamo jejich rodie pithnout k novmu dtskmu psmu na T 2, kdy jsou vtinou navykl na konkurennho Animka na Barrandov? Navc tam u maj oblben postaviky, kvli kterm asi tko pepnou na T 2. T byla a je bezpen pstav pro rodie a dti, co znamen, e nevyslme samoeln akn animovan serily, kde se polovinu asu nkdo s nkm mlt. Nabzme poady, o nich soudme, e pln zvazky z Kodexu T ohledn vchovy a vzdlvn dt a mldee. Je to alternativa, a rodie budou mt na vbr. Mou dtem pustit bezpen vysln T, vetn webu, nebo si zvolit nco jinho. Nakonec tu nen jenom Barrandov. Ti, co maj kabelovou televizi, mohou dtem poutt animovan nebo jin poady na rznch zahraninch programech, dabovanch do etiny. A v rmci digitalizace vznikly tak nov televize, take nkdo jin vdycky dl nco podobnho. T ale je bezpen pstav pro dti. Jako jedin. Dvojka nicmn zatm dn poady pro dti nenabzela. Jednika tm pdem pijde o veker dtsk vysln? Dvojka v minulosti poady pro dti vyslala. To jen v poslednm roce mla heslo, e je bez sportu a bez dt. U sportu je to pochopiteln, kdy existuje T 4, ale dti jsou generan menina a jako takov maj na T 2 sv msto. T 1 je ale vtinov program, kter by ml k obrazovce souasn pilkat jak eny, tak mue rznho vku. Vetn dt. V urit as vysl i pro rodie s dtmi. Rno napklad Kouzelnou kolku, o vkendu Studio Kamard a soute a vzdlvn pro dti. V tu danou chvli jde o vtinovho divka. Dtsk blok, kter vznikne po Novm roce na programu T 2, se po njak dob pesune na samostatn dtsk kanl T 3, kter plnujete? A Dvojka potom bude zase bez dtskch poad? Nepedbhejme. T 2 nyn sdl s T 1 dtskho divka, protoe tak vznikne vyvenj program, kter m vt anci lpe oslovit rzn divck skupiny v konkrtnm ase. T m na prvnm mst slubu divkovi a hledme nejlep zpsob, jak pro nj dlat program. Na Jednice m jt od ledna msto Veernku vdomostn sout. Nejprve upraven Taxk, pozdji zcela nov formt. V kolik hodin bude zanat a jak bude jeho stop? Taxk bude mt 23 minut. Bude to sout dennho typu, ptkrt tdn. Je to spn sout, kter asto pat mezi pt nejsledovanjch poad T 1 v sobotu v podveer. Bhem ledna se podle jeho vsledk a nabdky novch sout rozhodneme, jak pokraovat. Vme zcela jist, e chceme stejn jako veejnoprvn BBC ped hlavn zpravodajskou relac vyslat vdomostn sout. Jsme na zatku cesty, ale jakou konkrtn zvolme, se teprve uvid. Cl je ale zcela jasn. A ped Udlostmi v regionech bude nadle AZ-kvz? Ano, budeme ho vyslat v pl pt, take na T 1 budou podveer dv vdomostn soute rznho typu.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 12

Konzervativnj AZ-kvz a v 18:25 i v zahrani spn Taxk. ili AZ-kvz bude od pl pt do pti odpoledne, od esti potte nadle s Udlostmi v regionech. Co bude dvat T 1 mezi ptou a estou podveer? V prvn fzi vpravn rodinn seril Everwood a po nm publicistick poad ern ovce. Po nich krtk Poas a Udlosti v regionech. Udlosti budou po Novm roce stle soubn na T 1 a T 24? Od kdy je nechte jen na Jednice, jak to u oznmil f T 24 Zdenk mal? Do doby, ne vznikne nov koncept Udlost a bude pipraven k odvysln, bude vechno tak, jak je te. Od ledna rute kritizovanou talk show Pokondr live, ale i zbavn poad Kolo pln hvzd. Ten celkem fungoval proti Ordinaci v rov zahrad na Nov. Mte za nj adekvtn nhradu, ani by se Jednika ve tvrtek po 20. hodin propadla ve sledovanosti? Sledovanost nen jedinm kritriem program T. Nen to Bible, k n bychom se modlili. Pokondr Live nenaplnil oekvn. Ani z hlediska image T 1, ani onou sledovanost. Pokud by sploval vechna kritria veejn sluby, pinel tedy nadhodnotu, byl pro divka veejn sluby nm novm a podntnm a ne bnou talk show, dle bychom se jej snaili vytit. To se nestalo. Koncept poadu nebyl pln domylen. Pro jste tedy Pokondr Live nezastavili dv? Bval f T 1 Radan Dolej to navrhoval u v jnu. Jet jsem nebyl ve funkci, kdy se o tom rozhodovalo, take jsem k tomu nebyl pizvn. Respektuji to, co ekl generln editel Petr Dvok pi svm nstupu do funkce, e schma esk televize tak, jak funguje, se ponech do Vnoc. Myslm si, e to bylo logick a frov rozhodnut. Za kad zruen poad mus bt adekvtn nhrada a tu nemete mt ani za msc. dn alternativa pipravena nebyla. Plnit program dalm archivem by vyvolalo oprvnnou kritiku. Nezapomete, e v dan den od 20:00 se vysl z archivu Mal pitaval z velkho msta. Pokondr live jako projekt prost nevyel, od ledna musme jt dl. Teka. kte, e je zbyten narychlo ruit njak nepoveden nov poad a nahrazovat ho reprzami, ale od ledna zrute premirov Kolo pln hvzd a msto nj budete vyslat dvacet let star seril Dobrodrustv kriminalistiky, kter T opakovala u mnohokrt. I v jarnm schmatu mus T pracovat s tm, co bylo pipraveno. Kdyby minul tm nachystal v uplynulm roce nov projekty na hlavn vyslac as ve vedn dny tak, e by se dala naplnit vechna okna, zatleskm jim. Vytvoit pouhou sout na pl hodiny trv v lepm ppad tyi a pt msc. Muste najt modertora, vyzkouet ho, mt systm, dekoraci studia, pilotn dly pipomnkovan a znovu vyzkouen. Doba, kdy se vci narychlo hzej do vysln, skonila. Skuten promna T 1 a s n zbrusu nov poady a projekty pijdou a na podzim, protoe dve se nedaj pipravit. Zcela novou image T 1 dostane a v roce 2013. V ptm roce odvyslme nkter serily, kter dala do vroby programov editelka Kateina Friov ped temi lety. Teba ivot je ples nebo Mazalov. Sanitka II, kter se zaala natet, bude hotova a na podzim 2013. Nebume naivn. Novou zbavnou show nedme dohromady dv ne na podzim ptho roku, rovn publicistika se mus chystat a vyrbt msce dopedu. Nyn jsme maximln zapojili sly do proitn a zpehlednn programu T 1 i T 2 od samoelnch archivli a nespnch projekt. Mobilizovala se akvizice zahraninch formt a rychle se schvlily a daly do vroby nov publicistick a zbavn cykly pro pt podzim. T 1 pesto zane v lednu dchat jinak a poskytne jin zitek. Jinak ale reprza nen sprost slovo a T bude s archivem peliv pracovat. Serily typu Pitaval ale pat do okna pamtnickch seril na nedln dopoledne ped Otzky Vclava Moravce. Ne na osmou hodinu v ter veer. Dobrodrustv kriminalistiky, kter vzniklo tak v osmdestch letech a kter nasadte ve stejn as jako Pitaval, ale ve tvrtek, image T nepokozuje? Dobrodrustv kriminalistiky je nadasov pikov natoen historick epizodn seril, kter se me vyslat prakticky kdykoli. Je to pesn ten typ poadu, kter je alternativou ke komernmu vysln Ordinace v rov zahrad 2 nebo komern zbav. Oslov nejen jako seril a zbava, nbr i roziuje znalosti a pin historick souvislosti. U kadho poadu chceme a budeme pemlet nad jeho pidanou hodnotou veejn sluby. Zda je v
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 13

nm skuten nco, na zklad eho meme ci: ano, tohle je veejn sluba, protoe vedle zbavy a zitku pinme poznn nebo pedstaven novch televiznch forem. tvrtek veer po 20. hodin na T 1 zstane obecn vnovan archivnm serilm T, nebo se tam po odvysln Dobrodrustv kriminalistiky mohou objevit i jin formty? Ne, oddlme to, jak bude vypadat vyslac schma T 1 od ledna, kter vychz z uritch monost, je jsou dny dramaturgickou neinnost poslednho roku a pl. Nov generln editel nastoupil 1. jna, fa T 1 zmnil od 1. listopadu a vzhledem k tomu, e nov programov schma Jedniky pro pt rok muselo bt definitivn hotov tak, abychom ho 22. listopadu pedstavili Rad T a zadali vrobu, nebyl as na hrdinstv. Chceme k programu pistupovat profesionln, ne testovat nepipraven vci na divcch. Jestli to dobe chpu, v prvnm pololet ptho roku provede v programu jen katulata s tm, co mte k dispozici po pedchozm veden T. Budeme vyslat to, co mme k dispozici a tak to, co se nm podailo rychle zajistit v oblasti akvizice, abychom dali Jednice novou tv. Ale s spn zavedenmi poady by hbal jenom blzen. Z toho, co mme, jsme se snaili sestavit co mon nejoptimlnj schma, proto budeme v ter veer od 20 hodin na Jednice vyslat ty nejlep filmy, co T v minulosti koprodukovala. V pondl nov seril ivot je ples, v ptek nov dly Vyprvj. Ve stedu Potu pro tebe. V nedli novou pvodn dramatiku T. Otevrme nov cyklus Svtov seril, to nejlep ze zahranin produkce. Novinek bude relativn hodn. Od podzimu si klademe vy cle. Chceme se rozkroit a oslovit nov divky i mezi tmi, kte si T 1 nebo T 2 nyn poutli jen mlo. T neme t v muzeu s vrnmi divky uzaven vi vnjmu svtu do archivn nostalgie. Mus bt progresivn. Ale etapy peskakovat nelze. Pvodn filmy slibujete i na nedli veer na Jednice. Nedle veer nebude primrn o filmech, ale o na pvodn dramatick tvorb. Budou tam jak premirov vci, tak i reprzy pikovch dramatik, kter jsme natoili za posledn lta a v minulosti si zskaly velkou pozornost divk. Z film v nedli pjdou ty, kter budou v televizi zcela premirov. Vrtm se jet k Malmu pitavalu z velkho msta a obecn k normalizanm serilm. Z veernch as na T 1 tedy pln zmiz a zstane jim archivn okno o vkendu? To by ale znamenalo, e nevyuit archivn serily, kter nedte do vysln, budete muset v ppad zjmu prodat komernm televizm. Nova takto dv lta po sob bodovala opakovnm Chalup. Neekl jsem, e tyto serily pestaneme vyuvat. Mme v programu spoustu oken, do nich je meme umstit. Te se bavme ist o prime time. V nedli dopoledne bude T 1 vyslat serily tohoto typu, odpoledne pjde pvodn star dramatika nebo seril typu Satky z rozumu od 14:30, a veer od 17:20 chci na Jednice vyslat filmy pro mlad pamtnky. Pjde teba o Formanovy filmy jako Lsky jedn plavovlsky nebo Konkurz, ale zrove tam budou teba Buldoci a ten nebo televizn filmy, kter jsme sami vyrobili. Na normalizanch serilech typu ena za pultem nebo Ticet ppad majora Zemana postavila svoji sledovanost televize Barrandov. V minulosti si Nova stovala, e T upednostovala tuto televizi pi prodeji prv na tituly, o kter mla ona sama zjem. My to Barrandovu pejeme, tyto serily sami vyslat nebudeme. K prodeji prv ale nemu nic ct, protoe jsem u tch jednn nebyl. Vbec nevm o tom, e by se v minulosti nco takovho dlo. Chceme k prodejm prv pistupovat maximln rovn. Serily, kter nevyuijeme sami, nabdneme ostatnm - a a si je koup kdokoli. Rann vysln T 1 m bt od ledna shodn s T 24, m se vracte k modelu spolenho Studia 6, kter tu u jednou byl. Ano, tak trochu se vracme je konceptu, kter tu u byl ped lety. Stejn postupuje BBC. Jedno rno sdl i nmeck ZDF s ARD. Veejn sluba m rno informovat serizn formou. Budeme vyslat veejnoprvn alternativu ke komernmu pohodovmu vysln. Jednika te mv Dobr rno, kter iv vyslaj brnnsk a ostravsk studio. Tohle psmo se m od ledna pesunout na odpoledne a v jeho rmci m zstat teba poad Sama doma. Nepesuneme psmo, bude to pln nov blok, kter bude trvat od 14:00 do 16:30. Sama doma zstv od 12:30
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 14

do 14 hodin. Vysln T 1 stavme tak, e po rannm bloku bude Kouzeln kolka pro dti a pot reprzy poad z prime time pedchozho dne. V dopolednch asech tak pjde teba Pota pro tebe, Dobrodrustv kriminalistiky, Reporti T, 13. komnata a podobn. Ve 12:00 budou Poledn Udlosti a po nich Sama doma. Odpoledn blok z Brna a Ostravy nahrad nynj zm archivnch poad a zahraninch seril a vypln prostor po dtskm bloku, kter se pesune na podveer na T 2. Vysln z Brna a Ostravy se bude iv vnovat ivotnmu stylu od msta po vesnici, hobby, kulturnm tipm, ale tak teba iv hudb. Bude tam i velk prostor pro self promo dalch poad T. Myslme, e to bude dobr alternativa vi akvizicm, kter v ten as vyslaj ostatn televize. Budou to celoplon vyslan bloky, nebo si Brno a Ostrava budou vyslat zvl pro sv regiony? Bude to celoplon vysln, jeden tden bude vyslat Brno a druh Ostrava. Z Prahy se tyto odpoledn bloky vyslat nebudou? Ne. Snate se tm navit podl regionlnho vysln T, kter mte stanoven zkonem? Musme udret urit podl vysln z Brna a Ostravy, kter m bt nejmn 20 procent celkov vyslac plochy. Tuto vc upravuje zkon. Pojme na prime time. V pondl pjde na T 1 nov seril ivot je ples. Po nm ve stejnm oknu zreprzujete tet adu Zdivoel zem? Ano. Tm zaplnme v pondl od 20 hodin cel rok. Na podzim toti pjde v premie Zdivoel zem IV. ivot je ples je vcegeneran seril jak o problmech dospvajc mldee, tak o rodinnch vztazch a strnut. Ve stedu m zstat na Jednice od 20:00 Pota pro tebe. Nen u tento formt unaven? Peci jenom mu u njakou dobu kles sledovanost. Nevm podle eho se m unavenost. Dleit je veejn sluba, image T a rovn divci, tedy sledovanost. A v tomto smyslu Pota pro tebe funguje a m v T sv msto. Produkn tm tohoto poadu se navc rozhodl Potu pro tebe inovovat, pinst do n nov prvky, protoe je samozejm, e kdy se njak cyklus vysl dlouho, inovace jsou nezbytn, aby se zvila nebo alespo udrela sledovanost. Ono tak hodn zle na tom, co se vysl okolo danho poadu. dn formt ale nem jistotu v niem, pokud nepln veejnou slubu tak, aby zasahoval uritou hladinu divk. Nahrazovat ale poady, kter k T pat jako znaka, samoeln nehodlme. Ve stedu veer po Pot pro tebe ale chystte jednu zmnu, od devti hodin nasadte zahranin serily. Pinme naprosto nov koncept v podob stedenho serilu od 21 hodiny. Zanme Opatstvm Downton, serilem BBC, kter se stal hitem roku 2010, zskal hlavn cenu Emmy. Je to sga majetn rodiny ve viktorinsk Anglii. Pot chceme ve stejnm okn vyslat seril Kennedyov, zamen na rodinu pozdjho prezidenta J. F. Kennedyho, a pak dal vpravn seril Borgiov. Ze seril ve stedu veer jet nabdneme Imperium Mafie v Atlantic City a jednme teba i o pikovm skandinvskm serilu ve stylu slavn trilogie Millenium. Pten veery na T 1 se nemaj mnit, nicmn tet ada serilu Vyprvj m skonit na jae a tvrt zane a na podzim. Co dte mezi nimi v ptek od 20 hodin? Tet ada Vyprvj skon na konci kvtna, pak budou ti msce bez Vyprvj a od z budeme vyslat tvrtou adu a do konce roku. Bhem tch t msc budeme mt letn vyslac schma, stejn jako vdycky. Serily tohoto typu si daj, aby se na n mohli podvat vichni. I ti, co odjedou na dovolenou. Programov zmny ek prime time i na T 2, kad den od 20 hodin chcete vyslat dokument. Pro nkter den nedte od osmi klubov film? Vtina klubovch film obsahuje nsiln nebo sexuln scny, kter by mohly T stt hodn draho kvli zkonu. Dokument je navc v jistm smyslu pikov znaka T 2, m na Dvojce od 20 hodin ohromnou vkonnost. Je zbyten experimentovat a nkter dny dvat od osm veer filmy. Ty navc v ter a nedli vysl T 1. Chceme, aby ml divk ve schmatu naprosto jasno, aby bylo pehledn. Bude vdt, e na T 2 najde urit typ dokumentu v dan den, bude to alternativa k vysln jakkoli jin esk televize. Jednou tdn z pti vednch dn
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 15

tam bude esk dokument. Nejpozdji v roce 2013 chceme, aby se esk dokument vyslal na T 2 dvakrt tdn. Od ledna tam budou tyikrt tdn historick, vlen, cestopisn a prodopisn dokumenty, kter maj skvlou sledovanost. Dokumenty o velk vlasteneck vlce nebo prod dosahuj standardn minimln 400 tisc divk. Take co den, to dokument uritho zamen. Ano. S klubovmi filmy ale budeme zachzet mnohem lpe, ne se dlo v minulosti. Dvakrt tdn budeme mt projekt Velikni filmu, ve kterm chceme od 21 hodin vyslat pikov filmy nejslavnjch svtovch i eskch reisr. Bude to zlat fond kinematografie. Zanme Vlilem, pak bude Fellini, Hitchcock, Forman, Visconti, Bergman, Godard, Buuel, Almodvar, Altman, Antonioni, Saura, brati Coenov a jin. Kad tden tak bude mt jeden reisr vdy dva filmy. Vyslac as je pzniv i pro lidi, kte musej rno vstvat do prce. Vedle tohoto cyklu budeme vyslat jet klasick filmov klub ve 22 hodin nebo lehce pot. Vtinu tchto film neme T vyslat dv kvli mravn vchov. Dvojka tak mn pstup vi divkovi, co miluje velk umleck zitek. Bude se vyslat dv. Nebude se tedy u stvat, e njak klubov film bude zanat tsn ped plnoc? Televize vysl 24 hodin denn, take i v noci budou filmy. est dn v tdnu ale bude toto vysln mnohem dv. Budete njak mnit i dopoledn a brzk odpoledn vysln T 2? Divk T 2 je divk veern, to nm dokldaj veker przkumy. Pes den T 2 pat vzdlvn, publicistickm cyklm, servisnm magaznm, vysln pro meniny a rovn dtem. kte, e sledovanost nen pro T prioritn. Pitom ale stle mluvte o tom, jak maj bt poady v prime time co mon nejvkonnj. km, e sledovanost nen modla. Neznm ale televizi, a nedl to ani BBC, kter by nemila spnost svch poad divckm zjmem. To, e tvote veejnou slubu, neznamen, e ji dlte bez ohledu na divky. e si pi nulov sledovanosti eknete: divk to nepochopil a jste v klidu. Musme mt zodpovdnost za penze, kter do vroby dvme a jednm z mtek sprvn vroby a vysln je divck odezva. Ale nen to mtko absolutn. Kad poad navc mus disponovat vbavou, kter jej ospravedln jako veejnou slubu. Mus pinet velk umleck zitky, pinet nov sdlen, bt poun i zbavn, informovat a roziovat hranice poznn. To se ale h m, i kdy je to poteba stejn jako sledovanost. Mli bychom opustit rtoriku, kterou tady zapustil Vladimr elezn, e veejn sluba m dlat jen to, co se nevyplat dlat komerci nebo ji to nezajm. T si plat divci, a pokud by nedlala poady tak, aby je zaujala, tak to nedl dobe. Kdy mte u televiznch obrazovek v danou chvli ti miliony lid, ale na v poad se dv jen dvacet tisc z nich, nco nen v podku, nemyslte? T dv veer filmy typu Venkovskho uitele, Musme si pomhat nebo elary, ne Bobule nebo Lb jako bh. Nic proti tm filmm. Rozdl ale asi ctte. Stanovili jste si njak cle ohledn celodennch podl T 1 a T 2 na dosplm publiku po zmnch, kter nastanou od Novho roku? Te se Jednika pohybuje okolo 15 procent a T 2 tsn pod tymi procenty. Jednika se bohuel zaala asto propadat i na 12 nebo 13 procent, co u je alarmujc a mus se s tm nco dlat. Mm clem je a to se bavme o situaci za dva roky, tedy roce 2014, nikoli v lednu nebo dubnu ptho roku, vytvoit takov kompaktn, pehledn a atraktivn program veejn sluby na Jednice, aby spolehliv a trvale dosahoval hranice 20 procent. U Dvojky si myslm, e by bylo naprosto pirozen, kdyby oscilovala nkde okolo pti procent. Podobn jako je na tom T 24. Potencil oba programy maj, jen je nutn nastartovat resuscitaci a pak jej vytrnovat tak, aby divci zskali k T 1 i T 2 jin vztah. Pevnj a trvalej. Chce to ambicizn pstup, nebt se, mt odvahu ke zmnm a intenzivn je komunikovat. V souasnm digitalizovanm prostoru se kad chyba hned trest. ili souhrnn podl vech ty kanl na dosplm publiku m bt nad 30 procenty. T si zaslou pevn a siln postaven na medilnm trhu. Je to znaka s ohromnou tradic. Vdy jsem udlal ve, aby tomu tak bylo. Jak na T 24, tak v Novch mdich T. A dailo se to. Myslm, e je pirozen chtt, aby se podl oproti dneku zvil. Pokud bude mt program T optimln prostedky a najde kvalitn poady a tvrce, mus se to podait i na T 1. T 1 m vbec nejstar publikum z eskch plnoformtovch televiz. Jak moc ho chcete omladit? Kter vkov
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 16

skupiny chcete poslit nejvc? Chceme doplnit naeho tradinho konzervativnho divka i o jin divck skupiny, vi kterm byla televize dosud macesk. Bla se, e pokud by se rozkroila, ztrat tvrd divck jdro a nov nemus pijt. To je cesta do pekla. Kon padkem, protoe divci co nyn strnou, dnou nostalgi vi T netrp. T zajmaj vechny divck skupiny a lid v ktermkoliv vku. Chceme oslovit eskho obana, ne njakou skupinu 15 a 54 let. Neprodvme reklamn as, vyslme veejnou slubu. Poady, kter maj obany zajmat. Zeptm se znovu: jak vkov skupiny divk vm nejvc chyb a chcete je u T poslit? Zejmna tedy u T 1. Chtli bychom nabdnout program, kter bude vce generan. Teba seril, kter neoslov jenom nejstar, ale zacl i na stedn divckou skupinu. Ona tam sice vdycky je zastoupen, ale my chceme jej podl zvit. Te tvo teba dvacet procent publika danho poadu a my bychom chtli, aby to bylo ticet nebo ptaticet. Nechceme ale pesmrovat T na jinho divka, neprodvme reklamu. Chceme vc divk. Ta procenta znamenaj, e konzervativn divk u T 1 zstane a pibudou dal, kter absolutn slo naed. Budeme dl dlat archivn nvraty a vyslat zbavu zamenou na nostalgii, ale neme to bt hlavn npl T 1. Abychom splnili cle, kter jsem definoval, musme oslovit ir skupinu stedn generace a pedevm mlad lidi. Pro ty chystme novinky pedevm na T 2. Do tetice: d se njak vkov definovat stedn generace, kterou chcete vc oslovovat? Tedy jestli jde o divky od 15 do 54 let, na kter nyn cl Nova, nebo obecn o tictnky, kter primrn oslovuje televize Barrandov? Chceme vc poslit ve skupin tictnk a padestnk. Ale znovu: T je tu pro vechny. Foto: Ondej Hot, DigiZone.cz URL| http://www.digizone.cz/clanky/ct-1-ma-mit-do-dvou-let-20-procent-rika-fridrich/

Peoplemetry v ohroen
29.11.2011
Ale Borovan

E15 str. 15 Nzory Mdia a komunikace

Jednatelka Asociace televiznch organizac (ATO) Vlasta Rokotov se v zvru minulho tdne ocitla v krajn nepjemn situaci. Televize Nova, druh nejvt len asociace, pohrozila, e na podpis smlouvy se spolenost Mediaresearch zareaguje arbitr. Mediaresearch by ml na zklad vbrovho zen zajiovat v letech 2013 a 2017 projekt peoplemetrovho men televizn sledovanosti. Pro ta nhl eskalace spor, kdy vem zastnnm hroz pouze ztrty? inen zbranmi Nen tajemstvm, e nejvt komern televize se k dosavadnmu prbhu tendru ATO na vbr novho provozovatele peoplemetr stav vehementn negativn ji od z, kdy ve vbru zstal Mediaresearch osaml. Ostatn ti zjemci nesplnili zadvac podmnky. Jene vyhroovat arbitr je pece jenom siln kva. Rokotov pot, co valn hromada ATO minul pondl odmtla zruit stvajc tendr, nemla podle zkona o veejnch zakzkch jinou monost ne smlouvu s firmou Mediaresearch podepsat. Nova argumentuje intern dohodou len asociace, podle n s vtzem tendru dajn mus souhlasit vichni lenov ATO. Jenome me mt takov dohoda i vnitn stanovy jedn profesn organizace vy validitu ne zkon? To rbus pro prvnky. Povimnme si zajmavho momentu: letos je to ji podruh, kdy Nova sah k hrozb arbitr. Poprv se tak stalo v ppad odstrann vtiny reklamy z program T1 a T2. Takov inen zbranmi me znamenat dv vci: matesk spolenost CME se chce vrhnout do njakho velkho sporu stj co stj. A to jet ped pedpokldanm ovldnutm ze strany giganta Time Warner, kter by tmito svaly asi etil. Situace, kdy v ele Novy stoj irou nhodou odbornk na arbitre Jan Andruko, tomu jen nahrv. Druh mon interpretace: slabost. Hrozit pancovou pst v moment, kdy k cli vede spe ikovn zkulisn diplomacie, prozrazuje nejistotu a ztrtu mocenskch pk na trhu. Vlastn men
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 17

A tak i tak, vvoj v tuto chvli m dl rychleji a jasnji smuje k rozpadu cel ATO a tak jednotnho systmu men televizn sledovanosti. Co by to pro Novu znamenalo v praxi? Pedevm ohromn nkladnou legraci v podob nutnosti vybudovat si vlastn systm men, kter je nezbytn pro komunikaci se zadavateli reklamy. To nen moc dobr zprva pro akcione v situaci, kdy ekonomice hroz stagnace a recese. Jak dlouho by to trvalo? A kdo by obhjil tak vysok ty (Nova by se nemohla podlit o nklady s dalmi stanicemi)? Dle by Nova musela pesvdit alespo st zadavatel a medilnch agentur o hodnovrnosti svch sel. To by byl velmi tk kol vzhledem k tomu, e mediln agentury (rovn lenov ATO) stoj na stran spolenosti Mediaresearch. Kad medilka, kter by se nyn vydlila z jednotn fronty, by se hned vystavila podezen z monch zkulisnch dohod s Novou. A to by jist zajmalo i antimonopoln ad. as vysvtlovat Mon je as, aby jednatel CET 21 Adrian Sarbu konen vysvtlil akcionm a tak editeli Novy Andrukovi, pro se tak porn ene do bitvy, ve kter se budou potat pouze padl a rann. Na obou stranch. Vtzem ji z podstaty vci neme bt v televizn brani nikdo. A mon je as, aby se drav internetov vlci konen podn zakousli do oslaben konkurence. Foto popis|

Nova se pustila do boje proti vem. Zatm pouze ztrc

29.11.2011
Jaroslav Plesl

Hospodsk noviny str. 2 Tma Mdia a komunikace

Pevrat na televiznm trhu Hlavn konkurenti vyachovali Novu z rozhodovn o tendru na men sledovanosti Fokus Vera krtce ped polednem rozeslala televize Nova tiskovou zprvu s vkendovmi vsledky sledovanosti. Na sobotn penos z eskho slavka se dvaly dva miliony lid a nedln premiru filmu Kajnek sledovalo pl druhho milionu divk. Mon to vak nebude dlouho trvat a Nova se u vsledky sledovanost chlubit nebude. Nebo se na nich nebude podlet. Minul tden toti eskaloval spor o men sledovanosti mezi Novou a dalmi vyslateli sdruenmi v Asociaci televiznch opertor. ATO si ve stedu opt vybrala firmu Mediaresearch, kter bude i v letech 2013 a 2017 zajiovat men. S tm vak Nova na rozdl od esk televize, FTV Prima, TV Barrandov, Asociace komunikanch agentur a agentury Art Media (vichni lenov ATO) nesouhlas. editel TV Nova Jan Andruko dokonce pohrozil, e chce tendr napadnout vemi prvnmi prostedky. Televizn trh se mn Spor o dodavatel men sledovanosti jen dokresluje, jak se promnila situace na eskm televiznm trhu. Nova sice zstv ldrem trhu, ale Prima na jej pozici tvrd to. A po zvolen novho generlnho editele veejnoprvn televize se v z zmnilo i postaven T. Nen toti dnm tajemstvm, e nov editel Petr Dvok loni opustil Novu po sporech s Adrianem Sarbuem, fem spolenosti CME, kter Novu vlastn. Nova tak dnes el neformlnmu dvojbloku. Ten m mnoho dvod ke spolenmu postupu proti televizi, kter lta vlcovala esk televizn trh a nen zvykl dlat kompromisy. V tto he vak nejde jen o rating (zsah v clov skupin) a share (podl na celkovm potu divk), co jsou parametry pro men spnosti televiznch stanic. Nova se v minulosti pehliv chovala i k zadavatelm reklamy, kte na ni pohlej jako na monopol a fand snahm jej pozici oslabit. To dokld i fakt, e ve sporu o peoplemetry se Asociace komunikanch agentur postavila proti Nov, co by jet ped pr lety bylo zcela nepedstaviteln. Zadavatel reklamy by byli prvn, koho by Nova postavila do lat a tm zlomila v ATO odpor vi svmu postoji. Inzerenti pitom loni podle odhad do televizn reklamy investovali zhruba devt miliard korun a vce ne polovina tto sumy mila do Novy. Jene arogantn chovn se te Nov vrac jako bumerang. Zejm i proto letos Prim narostly trby o dvacet procent. Loni to bylo okolo 2,4 miliardy korun. Naproti tomu Nova, jej stanice Nova a Nova Cinema dr ve sledovanosti dominantn podl ve vi zhruba 35 procent, se stle vyrovnv s problmy. A to i pes nrst treb. V prbhu roku z Novy odelo nkolik manaer (obchodn editel Jan ehk i marketingov editelka Miloslava Novkov) a veden podniku zatm nedoke odpovdt ani na otzku, kdy spust dal specializovan kanl, kter by j mohl pomoci minimln
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 18

zpomalit rst Primy. Neschopnost vyrovnat se s oslabenm sv pozice dokld i to, e Nova trv na silovm een sporu s ATO. Kdy se veden Novy rozhodne z ATO vystoupit, nebude to sice mt pmo vliv na trh s televizn reklamou, ale bude to negativn signl pro akcione spolenosti CME kotovan na akciovch trzch v Praze a v New Yorku. Zejm rozhodne soud Proniknout k podstat aktulnho sporu mezi Novou a jejmi konkurenty nen jednoduch. Nova tvrd, e vbrov zen nebylo regulrn, nebo v nm nakonec zbyla jen jedna nabdka spolenosti Mediaresearch. Zstupci vech zbylch len ATO se vak shodli, e prv tato nabdka byla nejlep. Proto si nikdo nedoke vysvtlit, pro Nova postupuje tak ultimativn. Kdybychom znali jejich skuten dvody, bylo by pro ns mnohem jednodu najt njak een. Ale nechci se poutt do spekulac, k f Primy Marek Singer. Podle informac HN je za odmtnutm vsledk tendru pesvden fa CME Adriana Sarbua, e Mediaresearch vsledky sledovanosti zkresluje v neprospch nejsledovanj televize. Sarbu m pocit, e to zaalo s odchodem Petra Dvoka ze CME, ekl HN zdroj z nejmenovan mediln agentury. Proto Nova dajn prosazovala, aby sledovanost mila agentura AC Nielsen, kter vak z tendru nakonec vypadla. Jako vraz nesouhlasu s vsledkem vbrovho zen Andruko ped tdnem rezignoval na funkci prezidenta ATO. f Novy tvrd, e bez jeho souhlasu jsou vsledky tendru neplatn, protoe podle regul ATO je mus schvlit vichni lenov asociace vetn Novy. Jene tendr na provozovatele peoplemetr byl vyhlen podle zkona o veejnch zakzkch, nebo esk televize je financovna z veejnch penz. Kdo m pravdu, bude zejm muset rozhodnout soud. *** Co ukazuj peoplemetry Sledovanost stanic v jnu 2011 (v procentech, u divk nad 15 let, cel den) Nova Nova Cinema Prima Prima Cool Prima Love T1 T2 T24 T4 Ostatn TV 27,74 5,02 20,28 3,48 1,57 15,67 3,62 4,39 2,93 10,22 Men sledovanosti eskch TV stanic 300 milion korun m stt v letech 2013 a 2017 poeplemetrov men sledovanosti televize v esk republice. Zakzku Asociace televiznch organizac (ATO) vyhrla ji potet za sebou spolenost Mediaresearch. Vbrovho zen se astnili celkem tyi uchazei, dva z nich nicmn byli vyazeni pro formln nedostatky a tet ml vznamn pekroit cenov strop. Proti podpisu smlouvy se ale postavil jeden ze ty stlch len ATO, televize Nova. Jej editel Jan Andruko tak 21. listopadu rezignoval i na post prezidenta organizace. Historie men S peoplemetrovm menm zaala ATO, jejmi stlmi leny jsou zstupci esk televize, Novy, Primy a Asociace komunikanch agentur R, v roce 1997. Dvodem bylo mimo jin i to, aby si televize mohly lpe ocenit prodvan reklamn as. Prvn vlnu men pro ATO realizovala firma Taylor Nelson Sofres Media, a to na 660 domcnostech. Od roku 2002 pevzala provdn vzkumu spolenost Mediaresearch, kter poet domcnost postupn navila na 1833, co pedstavuje vce ne 4200 jednotlivc. Jak funguje Peoplemetry m a zaznamenvaj vechny pijman stanice v domcnosti, uvn teletextu, videa nebo DVD i jinch pstroj, kter jsou pipojen k televizi. Data jsou pak pomoc SMS i pes datov spojen zaslna ke zpracovn. Obsahuj informace o sledovanosti s pesnost na vteiny, informace o poadech a sociodemografick informace o domcnostech a jednotlivcch v nich.

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

19

Foto popis| O autorovi| Jaroslav Plesl, jaroslav.plesl@economia.cz Vydn| Tato zprva vyla v prvnm vydn

Tendr, v nm zstal jedin uchaze, je pro ns nepijateln

29.11.2011 Jan Andruko, editel TV Nova Rozhovor Kvli vbrovmu zen na men sledovanosti televiznch stanic se televize Nova dostala do ostrho sporu se leny Asociace televiznch organizac (ATO). V tendru vyhrla spolenost Mediaresearch, ale Nova s vsledkem soute nesouhlas. Podle generlnho editele TV Nova Jana Andruka je jedinm akceptovatelnm eenm zruen tendru a vyhlen nov soute. Bohuel k een vznikl situace je zapoteb vech dnch len ATO a ti se k tomuto een prozatm stavj odmtav, ekl HN Andruko. * HN: Mete shrnout sv vhrady k tendru Asociace televiznch organizac na dodavatele men sledovanosti? O naich vhradch jsme hovoili opakovan. Zaprv jsme pesvdeni, e vyazen nkterch uchaze neprobhlo v souladu se zkonem a psemnou dohodou mezi ATO a jejmi jednotlivmi leny. Jsou tu i dal pochybn procedurln kroky. To pro ns nen obecn pijateln. Jako veejn obchodovateln spolenost musme trvat na tom, aby tendr probhl psn v souladu se zkonem a zadvac dokumentac. A zadruh vsledek vbrovho zen, kde do zvrenho kola i v dsledku ve zmnnch okolnost zstane pouze jeden uchaze a jeho nabdka se ani ze zkona nehodnot, to pro ns rozhodn nen uspokojiv vsledek. * HN: ATO argumentuje tm, e se tendr konal podle zkona o veejnch zakzkch a tato pravidla jsou nadazena jejm vnitnm regulm. Pro je tato argumentace podle vs nesprvn? Pokud to takto nkdo tvrd, a j jsem takov argument prozatm osobn neslyel, pak je to velmi zavdjc a elov tvrzen. V prvn ad je nutno opt zdraznit, e mezi ATO a jejmi jednotlivmi leny existuje ohledn postupu v tendru psemn dohoda. Ta obecn stoj na principu jednomyslnosti, pokud jde o zsadn kony ve vci tendru. A je nutno zdraznit, e nae prvn argumentace rozhodn nen v rozporu se zvaznmi ustanovenmi zkona. * HN: Jak jsou vae hlavn vhrady ke spolenosti Mediaresearch, kterou nakonec zbyl lenov ATO ve vbrovm zen vybrali? My z principu nekomentujeme spolenost Mediaresearch a jej nabdku. Jde tu o to, e vsledek tendru, kdy za ve uvedench okolnost zstane jen jeden uchaze, je pro ns nepijateln. * HN: V souvislosti se spolenost Mediaresearch se mluv o jejm dajnm propojen na struktury kolem PPF. Mte takov indicie? Tak jsem to slyel, ale nebudu tyto spekulace komentovat. * HN: Jak budou vae bezprostedn kroky reagujc na vyhlen vtze kontroverznho tendru? V tto chvli je nutno vyjasnit vzniklou situaci na pd ATO. Flagrantnmu poruen psemnch dohod z jej strany a bezprecedentnmu pekroen pravomoc ze strany jednatelky ATO se vak budeme vemi dostupnmi prostedky brnit. * HN: Jste pipraveni v krajnm ppad z Asociace televiznch organizac vystoupit? Zatm nepedbhejme. My jsme jet minul tden na valn hromad vyjdili jasnou pipravenost zachovat
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 20
Jaroslav Plesl

Hospodsk noviny str. 3 Tma Mdia a komunikace

ATO a pokraovat ve spolenm projektu men sledovanosti. Ostatn lenov se vak k tomuto vstcnmu kroku postavili zdy, a riziko rozpadu asociace tak vzali na sv bedra. Nejsme to my, kdo zle hazarduje s jej budoucnost. * HN: Nebylo by ppadn vystoupen Novy z ATO negativnm signlem pro akcie CME? Nepslu mi v tomto smru spekulovat. Z na pozice a naich jednotlivch krok je vak patrn, e nm jde vhradn o zajitn transparentnho vbrovho zen, ze kterho vzejde kredibiln pokraovn spolenho projektu men sledovanosti. Na tom nen z hlediska investor nic negativnho. Prv naopak. * HN: Umte si pedstavit smrn een? Jak by mohlo vypadat? Stle doufme, e se spolen projekt poda zachrnit. Smrn een, kter by odblokovalo patovou situaci, tedy okamit zruen tendru a vypsn novho, jsme na valn hromad navrhli. Bohuel k een vznikl situace je zapoteb vech dnch len ATO a ti se k tomuto een prozatm stavj odmtav. Foto popis| nespokojen f nov y Jan Andruko zpochybnil tendr na men sledovanosti. Foto autor| foto : hn ren volfk O autorovi| Jaroslav Plesl, jaroslav.plesl@economia.cz

esk digitln hbitov

29.11.2011
Jindich dlo

Hospodsk noviny str. 8 Nzory Mdia a komunikace

Obas je poun zalistovat hodn starmi novinami. Teba tmi zped pti esti let, kdy se v nich psalo o digitalizaci eskho televiznho vysln. A pak si porovnat pedpoklady s realitou. Tili jsme se mlem na destky novch program pro pesn definovan clov skupiny, kter nabouraj zaveden podky a zhruba edestiprocentn podl Novy s Primou. Nejastji pouvan titulek tch as znl Bl se revoluce v televiznm teru. Vsledky jsou dnes zcela przran: Nova s Primou jsou s pehledem na svm, respektive si jet polepily a jedinou novou televiz, kter dokzala strit nohu do dve, je TV Barrandov, jej relativn divck spch je postaven na dostaten velkch skupinch nostalgik a ironik, kte jsou schopni konzumovat komunistick serily o much a ench na radnici i za pultem. Jinak ovem vsledky tuzemsk digitalizace pipomnaj hbitov. Po smrti jsou zpravodajsk Z1 i lifestylov TV Public, ty ovem aspo zaaly regulrn vyslat. K emu se nikdy ani nepiblily projekty RTV a TV7 znmho lobbisty Jaroslava Berky, stejn jako mon nejvt nadje on ry oekvn: Febio TV Fera Fenie. Dvod, pro se tak nakonec stalo, je vc: neschopnost sttu zadovat tendry na licence, aby je soudy nemohly tak lehce ruit, ekonomick krize ponajc v dob rozjezdu nkterch projekt, ovem ten hlavn se jmenuje: opozin smlouva. Jist, zn to ponkud historicky a ji tm omele, ale je to tak. Byl to toti velk politickomediln deal zen Vladimrem eleznm, kter v roce 2001 zajistil automatick prodluovn licenc Nov a Prim, dky nmu dokzaly historick televize konkurenci inn blokovat. Digitalizace v esku fakticky skon ztra, kdy budou vypnuty posledn analogov vyslae, a pokud by si dnes nkdo chtl podit digitln televizn kanl, nen to dn problm. Nepochybujeme, e se njac zjemci najdou: minimln Nova s Primou by zejm jet njak dal kanl uivily. O autorovi| Jindich dlo, jindrich.sidlo@economia.cz

Nova fzuje se ztrtovou agenturou svho rumunskho superfa a dvma online firmami
29.11.2011
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace

21

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Spolenost CET 21, kter dr licence na vysln stanic rodiny Nova, dnes podala u Mstskho soudu v Praze nvrh na zpis fze se svmi dceinmi firmami Mediafax, Jyxo a Blog Internet. Ty by mly zaniknout slouenm s mateskou spolenost k 31. prosinci 2011. Firma Mediafax provozuje tuzemskou poboku stejnojmenn rumusk tiskov agentury, kterou v esku rozjel superf Novy Adrian Sarbu. Spustil ji v ervnu 2008 a za rok a pl, zatkem roku 2010 pak agenturu prodal za 1 euro spolenosti CME, kter fuje a kter mla v Mediafaxu meninu. Za prvn ti, respektive dva a pl roku innosti pitom agentura vygenerovala ztrtu pes tvrt miliardy korun. Za rok 2008 byl toti Mediafax ve ztrt 109 milion K, dal rok ji snil jen mrn na 96 milion K a loni podle dokument v obchodnm rejstku skonilo hospodaen firmy ztrtou 63 milion K. Za rok 2008 Mediafax dokzal utrit jen 6 milion K, za rok 2009 to bylo 15 milion K. Dokeme Mediafax vyut tak, aby investice byla ziskov," prohlsil pesto letos v lt v rozhovoru pro tdenk Euro generln editel Novy Jan Andruko. Firmy Jyxo a Blog Internet koupila Nova v rmci sv internetov expanze, v kvtnu 2008. Tehdy za n slbila stku 163 a 200 milion K, v zvislosti na dalch vkonech. Loni podle daj Novy Jyxo skonilo ve ztrt 1,8 milionu a Blog Internet v mnusu 132 tisc K. Ob ale vykazuj kumulovan zisk z pedchozch v dech milion korun. Vechny ti jmenovan firmy se nyn maj s mateskou CET 21 kompletn propojit na personln, produktov a administrativn rovni. Dky tomu se oekvaj spory nklad, efektivnj innost sekce zpravodajstv a sekce internetu, lep propojen produkt a jejich vy atraktivita pro uivatele i inzerenty. URL| firmami/ http://www.mediar.cz/nova-fuzuje-se-ztratovou-agenturou-sveho-rumunskeho-supersefa-a-dvema-online-

editel Dvok vrt eskou televizi k systmu tvrch skupin, radil se o nm s Mathm
29.11.2011
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace

Tvr skupiny by mohli vst estmr Kopeck, Jan Svrk nebo Ondej Trojan, dal f T pklady. Vybrat se zane v lednu. esk televize (T) zmn od ledna ptho roku organizan strukturu, oddl od sebe vrobn a vyslac role. V pondl veer to na setkn eskho filmovho a televiznho svazu (FITES) ekl generln editel televize Petr Dvok. Mlo by vzniknout zhruba 18 tvrch skupin, kter by byly zameny na jednotliv specializace, jako je napklad dokumentrn tvorba, dtsk tvorba nebo koprodukce, dodal. Clem je vnin konkurence. Skupiny budou hodnoceny podle toho, jak aktivn budou ve sv prci, jak se jim poda shnt atraktivn vci do programu," uvedl Petr Dvok. Skupiny by mly bt zeny jednm lovkem, kter by chpal vrobn i tvr st procesu," piblil dle. Osoba, kter by mla dit tvr skupinu, by mla bt producent," pedeslal. Nedovedu si pedstavit, e bych mla v nj dvru co se te dramaturgie, zpochybnila koncept jednohlavho zen ptomn reisrka Olga Sommerov, kdy producent bude z hlediska obsahu nadzen dramaturgovi. Stavte proti sob produknho a dramaturga," nesouhlasil Dvok s terminologi, kter je podle nj v tomto ppad zastaral. Vyzvn, aby dal pklady, kdo by zvldl bt kreativn a zrove dobr hospod, odpovdl: estmr Kopeck
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 22

chpe kreativu, ale mus si to umt spotat. Producent je Honza Svrk. Nebo Ondej Trojan." Vbrov zen na pozice f skupin chce televize vypsat na potku ptho roku a zastnit se jich budou moci zjemci zven i zevnit esk televize. Vechny nem vybrat jedin komise, ale vdy adekvtn k povaze tvr skupiny: Publicistiku asi bude eit jin skupina lid ne dramatickou nebo dtskou tvorbu." Vzniknout by mly skupiny napklad pro koprodukn innost, dramatickou tvorbu - pro serily, solitrn dla, dla historick nebo dla pro dti -, publicistick poady, vzdln nebo divadeln a hudebn tvorbu. Jestlie vbr lid zane v lednu a na vrobu nronjch dl je teba rok a pl a dva, pot Dvok, e skupiny budou moci ovlivnit vyslac schma a na nsledujc rok, tedy 2013. Systm tvrch skupin fungoval v esk televizi naposledy za generlnho editele Iva Math, kter z Kavch hor odeel na jae 1998. S nm se nedvno Dvok, jak pisvdil, radil: S Ivo Mathm jsem o tvrch skupinch mluvil, ne jsem psal svj (kandidtsk) projekt a ne jsem projekt odevzdal." Dtsk programov okruh Vedle toho chce televize do konce ptho roku 2012 spustit dal kanl, kter by se soustedil na dtskou tvorbu. Financovat jej chce z spor bnho provozu a bude se snait zskat i penze z EU. Monost spoluprce se zahraninm je mnohem vce, ne vyuvme. Zanm vyjednvat s ministerstvem pro mstn rozvoj a ministerstvem kolstv o monosti spoluprce a financovn z EU. Ministerstvo kolstv m napklad velk zjem o dtsk kanl," uvedl Dvok. Vedle toho podle nj pro spoluprci se zahranim a financovn z fond EU vznikne v T specializovan oddlen. Producentsk dny Televize rovn chyst pro spolupracovnky a tvrce zavst od ptho roku takzvan Producentsk dny. Mly by se konat minimln jednou ron a T by na nich chtla umlce seznmit s tm, co chyst v nsledujcm roce. Ukeme tak tvrcm mon nmty na jejich tvorbu a zrove jim ukeme, co budeme potebovat," uvedl Dvok. Prvn takov dny by chtl Dvok uspodat v lt 2012, dal pak hned v zim 2012 - zpotku tedy zhruba kadho pl roku, ne se poda prokutat masou toho, co televize dosud odmtala. Po dvou tech takovch setknch by se mla T s producenty hromadn schzet zhruba s ron periodicitou. Ke spoluprc s externmi tvrci podotkl, e se bude snait v prosadit v parlamentu, aby si televize mohla odetat da z pidan hodnoty i u spoluprce s externmi producenty. Budu se snait zrovnoprvnit postaven extern a intern vroby. Spoluprce s externmi tvrci je pro eskou televizi prv kvli nemonosti odest si DPH dra," upozornil. URL| http://www.mediar.cz/reditel-dvorak-vrati-ct-k-systemu-tvurcich-skupin-radil-se-o-nem-s-mathem/

Radiournle, zahraj nm tu nai

29.11.2011
Filip Ronek

mediar.cz str. 0 Sloupky Mdia a komunikace

O hudb na nejposlouchanj stanici eskho rozhlasu ped tvrtenm veejnm seminem Hudba na Radiournlu je nco jako politika, umn, nebo fotbal. Pomalu kad, kdo tu stanici poslouch, nabyl dojmu, e tak rozum tomu, co by mla hrt za psniky. K tomu pidejme, e st diskutujcch voln zamuje Radiournl za cel esk rozhlas a na bouliv reakce je zadlno. No fuj, co nm to tam za ty poplatky hrajou?! Mli by kultivovat posluchae, vzdlvat je, ukzat jim, e Michal David nen dn king populrn hudby! (Ppadn opan, to podle toho, jestli si stuj vysokokolci v internetovch diskusch, nebo Helenka Vondrkov.) A kde chyb rozhoen, tam dojde alespo na sarkastick narky typu esk rozhlas Abbaurnl.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 23

Rozlit se nad hudbou, kterou Radiournl prokld nejlep zpravodajstv a publicistiku v eskm teru, je pochopiteln snadn, pijt s njakm eenm je ale u podstatn t, a proto tato st v zaplench lncch obvykle chyb. Dovolte nkolik poznmek - pedeslm, e mch soukromch, nemluvm za svho zamstnavatele: 1) Pedstava, e k povznesen hudebnho vkusu nroda by stailo jen obmnit playlist na jedn veejnoprvn stanici, pat do kategorie delirickch sn. Kdyby to tak bylo, poslouchaj vichni Vltavu a Radio Wave. Neposlouchaj - stejn jako destky divadel nezpsobily, e by ei vypnuli televize a trvili veery v pe honosnch sl. Nezapomete, e na nejposlouchanj soukrom stanici ena to globusem. Co proti tomu zme arovn s formtem Radiournlu? 2) Dobr, zmn se playlist Radiournlu, bude se hrt podle hudebnch publicist a pak to rdio vypneme. Nikdo nezaru, e zmna hudebn dramaturgie povede k nrstu potu poslucha, ale snadno me vst k jeho poklesu. Ve veejnm zjmu nen, aby vlajkov lo rozhlasu veejn sluby vyslala do zdi. Stanici mete mnit a ladit, ale nesmte ji zabt i popt jej zkladn nastaven. 3) Chcete-li hudbu odlinou od toho, co nabz Radiournl, vzpomete si na dal stanice eskho rozhlasu. Nen pravda, e by esk rozhlas plon ignoroval modern hudbu, nrov ceny i zahranin ebky popularity a jel jen na vln nekonfliktnho stednho proudu bez chuti a zpachu. Nalate si Radio Wave, zapnte si Vltavu, ppadn si zapnte prask vysln Regina. Zejmna v poslednm ppad budete mon pjemn pekvapeni, jak zmny se ve vysln tto stanice projevily. Pro by ml bt tou hudebn nejprogresivnj stanic v celm portfoliu zrovna Radiournl, jeho loha spov v nem jinm? 4) Kad uplatnn kritickch nvrh k hudebn dramaturgii m hek spovajc v odpovdnosti. Nejvce kreativnch nvrh a jasnch pedstav o tom, jak by ml vypadat vsledek, maj ti, kdo pak neponesou dnou odpovdnost za to, kdy se vsledek nepovede (vmluva, pro geniln pln nevyel, se najde vdycky), ale pipou si zsluhy, pokud zmna nhodou ponese ovoce (My jim to deset let kali, a vidte!). Ani j nepatm mezi lidi, kte by z psniek (zejmna) na Radiournlu skkali nadenm dva metry do vzduchu. Jist by se na nm mohlo objevovat vc novinek. Na druhou stranu vnmm, e moje subjektivn pocity stoj proti statiscm jinch poslucha irokho vkovho rozpt, co je dal faktor, na kter se zapomn. Formt univerzln celoplon zpravodajsk stanice tko doplnte hudbou, kter bude vtinovou populaci odrazovat. Vdycky bude hrt mainstream a nejsp vdycky pjde o psniky, kter znaj pln vichni. Jist een by snad mohla do budoucna pinst digitalizace rozhlasovho vysln s paralelnm odbavovnm rznch playlist pro jednu stanici. Nelb se vm Radiournl s Abbou, Vrou pinarovou a Roxette? Pepnete na Radiournl s rockovm playlistem. Pi dnenm vvoji technologi to nebude problm, nejprve na webu a pak teba v DAB. S jakmi nmty pijde tvrten semin podan Radou eskho rozhlasu, to uvidte jednak na rozhlasovm webu v pmm videopenosu a jednak se to dozvte v online zpravodajstv Mdie. Ppadn mete do karlnskho Studia A pijt osobn (budova eskho rozhlasu, Hybeova 10, Praha 8), nebo poslat otzku na email hudebni.seminar@rozhlas.cz. Zan se ve 14 hodin. Pro ostatn zjemce bude na rozhlasovm webu k dispozici zznam a textov shrnut. Snad se vichni dozvme vc, ne jen tradin povzdechy, e se ten Miro birka u ned poslouchat. To by byl ponkud mdl vsledek. URL| http://www.mediar.cz/radiozurnale-zahraj-nam-tu-nasi/

Za hranou mediokracie
30.11.2011
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz
Vojtch Filip

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Hydepark Mdia a komunikace

24

To jsme se zase pobavili. Tzv. veejnoprvn esk televize za penze daovch poplatnk (kad z ns toti mus platit kad msc 145 K, i kdy se o situaci u ns doma, a u vbec ne v zahrani, nic podn nedozvme) nm v poadu 168 oznmila, e se na jednn s handicapovanmi sportovci poslanci petinho vboru nedostavili. Tak trochu nae drah televize zapomnla pipomenout, e na zatku volebnho obdob, pod prhlednou zminkou spor, souasn vldn koalice zadila mimo jin i personln spojen petinho vboru a vboru kontrolnho. To ve proto, aby snad opozice nemla anci ani kontrolovat (a e je co), ani eit pipomnky oban pedloench podle jednoho ze zkladnch lidskch prv, a to prva petinho. Ono je samozejm velmi snadn a populrn nadvat na poslance, kdy mete cokoli kritizovat a za nic neodpovdat, jak to dl teba tento poad T. Nikdo nae dobe placen (a nesm se kat kolik) veejnoprvn redaktory neme vymnit ani jedenkrt za tyi roky ve volbch, a tak tam sed bez starost u 20 let a msto objektivn informace nm pedkldaj spe polopravdy, nebo dokonce mediln manipulace. Mohou klidn a bez ohledu na to, co se odehrlo, pomlouvat kohokoli a kat tomu malostransk korekce. Nemm v myslu se bezhlav zastvat svch koleg poslanc, a u vbec ne protilidovch rozhodnut souasn vtiny v Poslaneck snmovn, ale alespo elementrn profesionalitu snad mohu jako oban a daov poplatnk dat od tch, kte i za m penze informuj ostatn. To je opravdu tak tk pro redaktory esk televize zjistit, kolikrt u jednal petin vbor opravdu veejn o tomto problmu a s jak velkm potem poslanc? Pro nae tene jen pipomnm, e se sporem mezi paralympioniky a tmi, kte se oddlili a nechtj se dohodnout, jak bude nae sttn reprezentace postiench sportovc vypadat, se zabvme u rok tm na kadm jednn. To, e 15 len vboru, jeho lenov pro nesmysln schvlen vysok poty v jinch vborech v kadm vborovm tdnu e, kam vlastn maj jt, aby splnili sv povinnosti, nen vina jednotlivc, ale souasn koalice. Nakonec i pedsedkyn Poslaneck snmovny chce zaadit na nejbli schzi plna snmovny alespo snen potu 30 len organizanho vboru, kter se j trvale sotva schz. Na poslednm organizanm vboru ns byl minimln poet deset, za VV nikdo, za TOP 09 jedna poslankyn, kter pibhla z jednn socilnho vboru, ODS ti, tedy vetn pedsedkyn Nmcov, ti poslanci KSM a ti poslanci SSD. To je opravdu vkon vldn koalice k neuven. O co jde esk televizi? Jde opravdu o to, aby vytvela podmnky pro odmtnut parlamentn demokracie a nahrazen mediokraci, jak to bude zpsob vldnut, se ale nedozvme. Nebo je to jen neschopnost, snad ne zl mysl, ale jen uboh lokajstv a poklonkovn i pmo podlzavost souasn koalici. Vojtch Filip pedseda V KSM a poslanec PR Publikovno na www.kscm.cz URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=415992

Semin otevel diskusi nad budouc formou tiskov agentury TK. Dleit je zachovn kvality obsahu, shodli se diskutujc
30.11.2011
Vlastn zprva M, (BoJ)

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace

Semin o TK, kter se dnes konal v Poslaneck snmovn (PSP R), zahjil mstopedseda snmovnho Volebnho vboru (VoV) Vclav Kubata. Uvedl, e clem akce nen pprava novho zkona o TK, ale zahjen diskuse o perspektiv tto veejnoprvn tiskov agentury. Pozdji na Kubatu navzal nov pedseda Rady TK, kter shrnul nkter ji v mdich diskutovan modely budoucho fungovn TK, vetn jej privatizace. Chceme vytvoit takov podmnky, aby se nkter vci ji neopakovaly, ekl modertor, mediln poradce a bval poslanec Miloslav Kuera na dnenm semini k TK. Autorkou zkona byla tehdej poslankyn a nynj advoktka Hana Marvanov na zklad poslaneck iniciativy s ohledem na blc se rozpad federace (SFR). Prvnika Zdena Hlov na semini k budoucnosti TK uvedla nkter historick fakta, kter charakterizuj veejnoprvn tiskovou agenturu. Podle n by TK nemla prv na zklad historick tradice mnit zavedenou znaku. Hlov jako pamtnice medilnho prva pipomnla, e zkon o TK nebyl nikdy novelizovn. Tko lze napsat, e TK je krychlika o rozmru est krt est urit barvy, uvedla Zdena Hlov, piem upozornila na mon neastn formulace posln tto tiskov agentury. Jako pamtnk vvoje medilnho prva vid Hlov
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 25

problm v privatizaci TK i een jej formy zejmna v cennm archivu TK. Rozdlit archiv na nkolik st by jej pokodilo, pedpovdala mon rizika. Pro Martina eznka z esk televize (T) je dleit, co se v TK dje. TK je velmi dleitm zdrojem informac pro T, ekl eznek a doplnil dal zahranin agentury a dodal: Pro ns je dleit, e to funguje. Zajm ns vsledek, Podle nj pak nezle na prvn form, ve kter by mla agentura fungovat. T a esk rozhlas (Ro) zstanou veejnoprvnm pilem, mysl si eznek, a proto se veejnoprvnost TK do budoucna pr nemus existenn tkat. Ludmila Trunekov z FSV UK v diskusi uvedla, e zkladn pedmt innosti TK je definovn bez ohledu na to, jakou prvn formu zaujm nebo bude zaujmat. Agentura nen klasickm mdiem s masvnm publikem, ale je servisem pro ostatn sdlovac prostedky. Proto je jej vliv pouze zprostedkovan. "Pokud si televize i rdia jej zpravodajstv nevyberou, k veejnosti se nedostane," poukzala Trunekov na nepm veejn vliv TK. Ke konstrukci Rady TK Trunekov uvedla, e je neastn, e je rada sloena z laik. Zajmav je konstrukce sloen z nkolika pedem definovanch profes. Podle Miloslava Kuery je v legislativnm plnu vldy novelizace zkona o TK. Podle nj by k diskusi k novele mly bt pizvni odbornci. Publicista Petr tpnek v dal diskusi poznamenal poznatek z praxe, e veejn zesedn jsou mnohdy vlastn divadlem pro veejnost. Ve se pr vye pedem v kulorech. "Problmem Rady TK nen, e by jednn byla neveejn, ale e by vstupy mly bt pod kontrolou veejnosti," ekl tpnek. Poslanec Ladislav Skopal (SSD) nesouhlas, aby TK byla privatizovna, jak napklad poaduje jeho stranick kolega poslanec Vtzslav Jandk. Souhlas vak s nm v tom, e by zasedn veejnoprvn tiskov agentury mla bt veejn. "Ano, meme diskutovat o tom, co m bt projednvno veejn a co ne," dodal Skopal a doplnil, e napklad jedenctiprocentn prodej akci Economie se spe zkulisn "upekl". Vclav Kubata ekl, e ped informaci ministru kultury za TOP 09 Jimu Besserovi, e je teba eit prvn formu TK. Sm je pro firemn organizaci agentury. "Odpovdnost je v tomto ppad jasn," ekl Kubata s tm, e v poped zjmu by mla vdy stt kvalita sluby. "Jen tak se stane, e vstupy budou dvryhodn," ekl mstopedseda volebnho vboru s dodatkem, e se musme obvat monho "brutlnho zkreslovn". "Stt mus vit, zda chce stvajc model mnit," ekl dle Kubata. "Zdroj by ml bt tak kvalitn, jako se mi dnes zd, e TK v souanosti je," uzavel Kubata. Pedseda Rady TK Ondej efk k veejnosti a neveejnosti jednn rady uvedl, e je problematick projednvn nkterch vc, kter podlhaj mlenlivosti v obchodnm styku. Rada TK se podle nj podntem z Volebnho vboru o veejnm projednvn nkterch bod programu bude zabvat. Rada si monm otevenm projednvn nkterch bod ov zjem veejnosti o takovou formu jednn. Pedagog a publicista Milan md vid problm v historii, kdy vzniklo "dvouhlav tele" v podob TK. Ta toti vykonv obchodn innost a je zapsna v Obchodnm rejstku, ale pitom je ze zkona veejnoprvn instituc. Problm privatizace do rukou eskch vydavatelskch dom v uritm pomru si md neum pedstavit. Novin tpn Kotrba navrhl, aby TK byla privatizovna do rukou dvou dalch veejnoprvnch medilnch instituc - esk televizi (T) a eskmu rozhlasu (Ro). URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=415945

esk sdlovac prostedky

30.11.2011
Tom Krystlk

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Hydepark Mdia a komunikace

Karel Hvala se ve svm lnku 26. 11. rozhovoil o zmnch v televiznm zpravodajstv esk televize, kter pod novm vedenm m trvat 60 minut, piem vzpomnl i zprv veejnoprvnch televiz v Nmecku. Jene tenm ji neprozradil, e i hlavn zprvy ARD, ZDF a zemskch veejnoprvnch televiznch program trvaj 10 minut vetn znlky, sportu a poas s nkolika mlo vjimkami jako Bayerischer Rundfunk (BR3), kde jsou s tm hotovi a za 15 minut. Privtn televize mvaj zprvy asto krat. Pan Hvala nevysvtlil, pro tomu tak je, a navc blamoval tene nepravdivm tvrzenm, e "v zahrani zanaj vechny tyto poady a ve 20 hodin". Dle pan Hvala zmnil zmr novho veden T, aby zprvy komentoval jen jeden hlasatel (modertor) msto dvou, ani prozradil, e zprvy nmeckch TV-program zpravidla uvd jeden modertor nebo dokonce vbec dn (EuroNews). Kdy sportovnch zprv ve hlavnm zpravodajstv je vce, odk je ptomn sportovn redaktor. Takt u rozench zprv pozd veer bv jeden modertor pro zprvy, kter zaberou maximln dv ti minuty, a druh k podrobnmu zpravodajstv. Pan Hvala z toho veho nevyvodil pro tene patin pouen. Pokusm se o n tedy sm. Krom krtkosti zpravodajstv nmeckch veejnoprvnch televiz, zaraz absence koment vnjch zpravodaj, krom nejnovjho popisu njak velmi dleit udlosti. Kdy je nkdo podn modertorem ze studia o koment, jedn se vdy o odbornka. To ve se mus vmstnat do 10 min. Zajmav je, e obliej vnjch zpravodaj vtinou v obraze nen, e vyslovuj dn, bez dialektovch akcent a obligatornho liaisonu
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 26

zpravodaj eskch televiz, nechrl slova jako kulomet. Jejich jmno a msto, odkud komentuj, je pod obrazem v banneru, v dnm ppad jejich vstup nekon slovy jako: "Jan Vocsek z Mal pi Velk pro televizi XY." Jen v eskch televizch se stv, e dotazujc zpravodaj pouv hor etinu ne dotazovan. Jak je to mon, e v Nmecku jdou zprvy vtsnat do 10 minut a v esku ne? Inu, spov to v programov skladb a v zsad, e zprva je popis udlosti bez komente. Bulvrn zprvy jsou vylenny do zvltnho poadu, kter nepedstr, e se jedn o seriozn zprvy a je t vrazn odlien i nzvem. Del zpravodajsk oty se zaazuj do pravidelnho poadu pozd veer, v ppad domc politiky i do pslunch program jim vyhrazenm. Zvltn programy slou pro poznn jev a lokalit v cizch zemch - v esku klidn skon ve zprvch. Spolenm znakem vech dodatench zpravodajskch program je, e nejsou zdaleka tak asto vyslny a aktualizovny jako zprvy a vyskytuj se v nich i komente odbornk, kter se vak divkm nesna vtisknout ji hotov, vtinou zmanipulovan nzor, jak je neblahm zvykem v eskch televizch. Pro zpravodajskou stanici T 24 by mohla slouit pkladem v uspodn pravidelnch zprv slovensk TA 3. V minulch dvou desetiletch jsem zaznamenal proklamovanou snahu piblit T k programm rakousk televize (ORF) zejmna ve zpravodajstv. Nevm, kdo vymyslel takovou hloupost, protoe zpravodajstv ORF po roce 1990 rychle upadlo. Tehdy nov editel ORF Broukal (bval redaktor zprv) vykrtl z programu brilantn politick analzy nap. Paula Lendvaie a Huga Portische a zpravodajstv zmnil v austrocentristick. To znamen, peeneme-li to, e nejdve jsou azeny zprvy z Rakouska, tedy i kdo se z rakouskch initel upoukl nebo jinak byl ten den obdobn pozoruhodn, a na konec se odsunuj dleit zprvy ze svta. Zprvy ORF se tedy pizpsobily stylu zprv T, ne naopak. A v tom je dal velk problm esk urnalistiky. Jsem-li redaktor veejnoprvn televize, ml bych adit zprvy za sebou podle dleitosti a ne abych vyhovl vkusu ulice (divk). Zejmna nedvat dopedu i bezvznamn zprvy jen kvli tomu, e se tkaj eska. Je to zeteln pozorovateln i v eskm tisku. Tento pstup bude velmi tk vykoenit, ei jej maj zaran pod k ji od doby druh republiky a protektortu. Programy typu Otzky Vclava Moravce a obdobn pendanty privtnch televiznch stanic v nmeckch televizch nenajdete. U proto, e je vem od veden televize dol jasn, e dotazovan politici neeknou (ani nemohou kvli sv partaji ci) pravdu. Ne, e by diskusn programy v nmeckch veejnoprvnch televizch ped nedlnm polednem chybly. Jak ARD, tak ZDF ji po vcero desetilet vyslaj pravideln v nedli dopoledne diskuse, kde modertory jsou televizn redaktoi, kte se stdaj. Respondenty nejsou v dnm ppad politici, ednci, odbori a podobn, nbr zsadn ti a tyi zahranin urnalist akreditovan v Nmecku nebo pizvan z ciziny, znajc nmecky a k nim jeden, maximln dva redaktoi serioznch nmeckch denk nebo tdenk. Ti vichni se tak stdaj, tko lovk naraz na jednoho urnalistu dvakrt. urnalist-cizinci maj vdy poetn pevahu. Probraj se vechna tmata, kter by mohla divky zajmat: mezinrodn i domc. Televiznm divkm se tak zprostedkovv nzor zejmna ciziny na aktuln dn doma i ve svt. Zde dok spolu diskutovat Izraelec a palestinsk Arab. Takov program T chyb a domnvm se, e nen nejmen zjem jej zavst. ei by si museli zejm asto vyslechnout dost nelichotivho o sob, o sv zahranin i domc politice a politici by pili o hlsnou troubu pro sv vtinou mlo pravdiv stanoviska, ktermi si sna zskat pze potencilnch voli. Take okoprovat nedln dopoledn diskuse nmeck televize nem, pedpokldm, nikdo odvahu prosadit. En passant o eskm tisku. V esku neexistuje serizn veobecn denk. Nejlep zpravodajstv m (bohuel) Prvo a Hospodsk noviny. Veobecn esk denky smuj neodvratn k bulvru - u MfD a Lidovch novin je jasn viditeln snaha pizpsobit se (ne)vkusu tenstva, zpravodajstv je uboh, komente slaboduch a nepravdiv, co fredaktoi nejsou schopni zejmna u zahraninch tmat rozpoznat. Z MfD a Lidovch novin se daj st pouze plohy Orientace, Kavrna. Ponkud mlo. Dalm obrovskm omezenm pro vechny esk noviny stlaujcm jejich kvalitu je tzv. syndrom eskho denku. Neexistuj esk noviny kvalit denk Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt, Die Presse (A), Neue Zrcher Zeitung (CH). Z obecn zamench tdenk se d st Respekt i pes svou obligatorn eskou zlibu v komentch a pklon k Chart 77. Tden je u bulvr, by velmi slun dlan. Se seriznost, informativnost a rozsahem asopisu Der Spiegel (levicov zamen asopisu nutno obas filtrovat), Die Weltwoche (nutno si odmyslit domc, vcarsk tmata) nebo Focus je nelze srovnvat. A to jsem zcela vynechal promoen sdlovacch prostedk levicovost, v esku navc nacionalismem, xenofobi. Dalm neblahm eskm nevarem jsou pohotov redakn pepoty obnos v cizch mnch na esk koruny, aby se mohl ten urat zvist. Vchodisko? Na zpravodajstv eskch televiz se nedvat. Krom ve uvedench zahraninch periodik st zprvy TK v internetu (www.ceskenoviny.cz) a komentovat si je, dle poteby, sm. Tom Krystlk Publikovno na neviditelnypes.lidovky.cz
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 27

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=415867

Petr Dvok v Rannm interview

30.11.2011 Ro 1 - Radiournl str. 1 08:50 Rann interview Mdia a komunikace

Jan POKORN, modertor -------------------esk televize bude ode dneka pln digitln. Na Zlnsku a Vsetnsku vypne posledn analogov vyslae. U thle historick udlosti je coby generln editel esk televize Petr Dvok, kterho te vtm v Rannm interview Radiournlu, dobr den, pane editeli. Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Dobr rno. Jan POKORN, modertor -------------------Jak to vypad te na Zlnsku a Vsetnsku? Jsou tam lid opravdu pipraveni na ostr pechod na digitln vysln? Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Podle naich vzkum, kter mme v tuhle chvli k dispozici, tak si myslme, e stejn tak jako v ostatnch stech esk republiky u lid peli kompletn na digitln vybavenost, to znamen, nemyslm si, e by tam nastal jakkoli problm. Jan POKORN, modertor -------------------Co tomu kte jako lovk s nemalou zkuenost televiznho manaera, e ten pechod na digitalizaci jako by byl pomrn snadn, pestoe dlouh. Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------J se piznm, e ten pechod sleduji pln od jeho zatku a e kdy vlastn digitalizace startovala v esk republice, tak zcela upmn jsem neekal, e ten pechod bude opravdu tak jednoduch a e se opravdu poda zvldnout v tom danm vymezenm ase, protoe zkuenost z jinch evropskch zem kala, e v jinch zemch to probhalo sloitji. Jan POKORN, modertor -------------------m to bylo podle vs, tm, e opravdu ti siln vyslatel spolen s eskou televiz spojili sly a i pestoe stt tomu njak extra nepomhal v informan kampani, tak se do toho pustili, nebo m si to ..., nebo lid to tak chtli nebo pro to tak bylo? Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Myslm si, e ten dvod jste pesn pojmenoval, e si to ty siln vyslatel vzali za sv a e vlastn ten proces nebyl zen jakmkoli sttnm adem, ale byl zen tm nejsilnjm vyslatelem, kterm je esk televize. A to vedlo k tomu, e esk televize nejenom ten proces vlastn vedla, ale zrove ho i financovala. A to zpsobilo, e lid prostednictvm televizn obrazovky se dozvdali o tom, e se maj pipravit na ten pechod, co vlastn vedlo i k tomu, e si nakoupili zazen a u nov televize, anebo set-top-boxy na pjem digitlnho signlu. Jan POKORN, modertor -------------------To si stejn nemu odpustit. Rozumm tomu, e te jako generln editel esk televize mte z toho vsledku
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 28

radost, kdeto jako generln editel televize Nova jste se z procesu digitalizace extra neradoval. Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Ne, tak to nebylo. My, kdy jsem sedl jet na Nov, tak my jsme prosazovali, aby prv veden celho toho procesu mly anci pevzt ty velk televize a aby dostaly anci prostednictvm nov vzniklch kanl pinst divkm nov kanly. A tehdy k tomu rozhodnut, kter vlastn digitalizaci odstartovalo, nedolo a sp se rozhodlo, e se do toho prostoru vpust nov vyslatel, kte vlastn reln v prbhu t digitalizace vbec nezaali vyslat, anebo zaali a v prbhu odpadli. Vlastn jedin nov televize, kter se na trhu objevila, je televize Barrandov. Jan POKORN, modertor -------------------Rozumm tomu, e kdyby jsou chyby. Ale nekte si dnes, e kdyby tenkrt nebyla ta takzvan kasan stnost, kvli n se na rok ten proces digitalizace de facto zastavil, tak mohly bt televize dnes mnohem dl? Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Nemyslm si. Ona, on ten rok zpsobil, e se ty velk televize na ten proces mnohem lpe pipravily, a mon prv proto to vechno probhlo v tch danch termnech, tak jak bylo plnovno. Jan POKORN, modertor -------------------Kdybychom te obrtili list a ekli nemalmu potu fanouk fotbalu, kte jsou posluchai Radiournlu a zrove zejm i divky televiz, tak esk televizi se podailo po delch a mon i tvrdch jednnch koupit vyslac prva na EURO 2012. Jak mte informace o tmu lid, kter to vyjednval, pokud jste se do toho nevloil i osobn, bylo to opravdu tvrd? Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Tak bylo to dlouh a bylo to tvrd. Ten tm byl hlavn tm sportovnho kanlu T4 Sport, ale samozejm vzhledem k tomu, e se jednalo o pomrn vznamnou investici do ptho roku, tak jsem u toho byl pomrn blzko. A vlastn tu finln nabdku, kterou jsme poslali na UEFA vera nkdy v prbhu dne, tak jsem schvaloval a podepisoval. Ten problm, kter tam vyvstal, byl ten, e to pedchoz mistrovstv koupila televize Prima, kter vlastn svoj cenovou nabdku, kterou dvala, pln zboila ceny, kter tady pedtm na tom trhu fungovaly. A my jsme nebyli ochotni jt na rove, kterou oni tenkrt zaplatili nebo dokonce tak jak byl pvodn poadavek i jt nad tuto cenu jet v. A to byl ten zkladn kmen razu, kter tam vzniknul v tom vyjednvn. Je pravda, e jsme se dostali a do takov situace, e vlastn esk republika byla posledn zem, kter jet nemla pozen prva na EURO, a mon i to vedlo k tomu, e jsme dokzali potom najt ten kompromis, e my jsme teda zaplatili trochu vc, ne jsme chtli, ale vznamn mn, ne si pvodn organiztor pedstavoval. Jan POKORN, modertor -------------------A protoe vm, e byste mi neodpovdl, tak se vs ani neptm kolik. A dkuju za rozhovor generlnmu editeli esk televize Petru Dvokovi. Na slyenou. Petr DVOK, generln editel esk televize -------------------Na slyenou, mjte se.

RTA trv na zachovn vstup region do vysln Primy i po Novm roce

30.11.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Odpojovan regionln vysln studi RTA v rmci celoplonho vysln televize Prima by mlo zstat zachovno i po Novm roce. Peje si to tak Regionln televizn agentura (RTA), kter odmt rozhodnut Primy pejt od 1. ledna na vysln podle nov licence pro celoplon rodinn program Prima family, kter s regionlnmi zpravodajskmi bloky nepot a nem je ani ve svch licennch podmnkch. RTA o tom dnes informovala prostednictvm tiskov zprvy.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 29

RTA je pesvdena, e dvodem pipravovan zmny je pouze zbavit se zvazk k regionlnm vysilatelm a domnv se, e v prvnm stt nen takov jednn mon. Celoplon vysln FTV Premira (dnen FTV Prima) toti mohlo v minulosti vzniknout jedin dky spojen s regionlnmi vysilateli, kte se tehdy vzdali sti svch prv a za to obdreli sttem garantovanou monost pipojovat se do vysln hlavnho kanlu Primy minimln do roku 2018, uvedla mluv RTA Karolna Hloukov. Veden Primy se podle RTA evidentn sna zneut liberalizace televiznho trhu po dokonen procesu digitalizace, aby se zbavila svho zvazku vi regionlnm televizm. Konstrukce, kdy se formln jeden program (Prima) nahrad jinm (Prima family), a dky tomu se provozovatel "oist" od svch povinnost a zvazk, je pro RTA nepijateln, uvd firma. Npadn mi to pipomn situaci, kdy podnikatel pole zvazky zatenou spolenost do konkursu, a pak vesele pokrauje v pln stejnm podnikn pod novou hlavikou, dodal nov vkonn editel RTA Pavel Zuna. Podle RTA mus zvazek Primy, tedy povinnost sdlet programovou pozici v multiplexu 2 s regionlnmi televizemi, v nezmnn podob existovat i nadle. K jeho dodren mus pispt i stt, kter byl od samho potku jeho garantem. V opanm ppad by dolo k devastaci podnikn jak RTA, tak i jednotlivch regionlnch vysilatel, a postien spolenosti by byly nuceny podniknout prvn kroky k nhrad kod, kter utrply, varuje RTA. Firma tak naznauje monost arbitre se sttem, kterou naplno v rozhovoru pro server esk mdia, vlastnn bvalm majitelem RTA Jaroslavem Berkou, zmnil Petr tpnek, donedvna len Rady eskho telekomunikanho adu (T). Prima, kter od 1. ledna nepot se vstupy region do svho podveernho vysln, hodl na programu Prima family msto nich kad vedn den od 17:40 vyslat diskusn poad Fakta Barbory Tachec s prodlouenou stop 20 minut. Regionlnm televizm pak nabdla monost pipojovat se do vysln jejho enskho kanlu Prima love v multiplexu 3, kter m ale mnohem ni sledovanost ne hlavn program Primy. Navc podle licence Primy love maj prvo vyslat v jejm programu pouze regionln televize R1. Prima pesto nabdla monost pipojovn do Primy love i studim RTA, kter ji vak odmtla. FTV Prima nabz RTA nhradu v podob pipojovn do programu Prima love - a to za cenu 100.000,- K na msc a jednoho vysilatele. RTA by se tak podle pedstav veden FTV Prima smla msto bezplatnho, ziskovho a prvn nezpochybnitelnho pipojovn do hlavnho programu Primy pipojovat za platu a s velkou ztrtou do programu mnohem mn sledovanho a svou strukturou zcela nevhodnho, vysvtluje RTA. Veden RTA proto povauje tuto nabdku za absurdn a neakceptovatelnou. Vrcen licence pro celoplon vysln Primy, kter obsahuje podmnku sdlet analogov frekvence a programovou pozici v multiplexu 2 s regiony, ale provozovateli tto televize neme nikdo zakzat. A stejn tak nen mon pikzat novmu programu Prima family, aby do svho vysln poutl regionln televize, kdy ho k tomu nezavazuje jeho licence. Prima vnmala vstupy regionlnch televiz do svho vysln jako parazitovn na jej sledovanosti, protoe regionln televize by nikdy nedokzaly oslovit tolik divk, kolik jich pebraj nyn v dob svch vstup od celoplon Primy. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/rta-trva-na-zachovani-vstupu-do-vysilani-primy/

Manaersk tm editele esk televize je kompletn

30.11.2011 euro.cz
Miroslav Tryner

str. 0 Mdia, Personlie Mdia a komunikace

Generln editel esk televize Petr Dvok ve stedu oznmil jmna manaer, kte dopln jeho tm. Ve funkcch potvrdil editele vroby Vclava Myslka a editele techniky Rudolfa Popa. Novm editelem obchodu a marketingu bude Jan Svoboda, editelkou vvoje novch poad a formt Jana Kasalov a manaerkou vnitn a vnj komunikace Daniela Nmcov. Dosavadn manaer pro digitalizaci Pavel Hanu se stane vedoucm projektov kancele. Doplnn tm zane dit eskou televizi od 1. ledna, informoval mluv T Ladislav ticha. Splnil jsem to, co jsem v rmci svho kandidtskho projektu slbil pi volb generlnho editele Rad T. Sloil jsem tm z lid zevnit, doplnn o nov manaersk osobnosti, konstatoval Dvok. V novch i svch
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 30

staronovch funkcch zanou od Novho roku pracovat: Vclav Myslk pokrauje ve funkci editele vroby. V esk televizi zaal pracovat v roce 1992 jako asistent vedoucho produkce. Pes funkci zstupce a poslze vedoucho produkce se vypracoval a na souasnou pozici editele vroby, kterou zastv od roku 2004. Rudolf Pop je nejzkuenjm manaerem v T. V esk a dve eskoslovensk televizi psob ji 40 let. Zanal jako televizn technik a po funkcch vedoucho provozu penosov techniky, hlavnho inenra T a dalch se v roce 2004 stal editelem techniky. Jana Kasalov m za sebou bohat zkuenosti v mediln sfe. Pracovala jako novinka pro tdenk Reflex, denk Mf Dnes, pozdji jako scenristka a dramaturgyn pro TV Nova. Od roku 1998 psobila v TV Prima postupn jako fredaktorka publicistiky, programov editelka a editelka vlastn vroby. V roce 2003 byla finalistkou vbrovho zen na post generlnho editele T. Nyn nastupuje do funkce editelky vvoje novch poad a formt. Jan Svoboda je zkuenm manaerem v oblasti obchodu a marketingu. V roce 1998 zaloil a pozdji vedl jako vkonn editel marketingovou a reklamn agenturu 3F Creative. V roce 2002 se stal editelem pro obchodn rozvoj a marketing ve spolenosti S&T esk republika. Televizn zkuenosti sbral jako marketingov editel TV Prima od roku 2005. Obdobnou funkci zastval od roku 2007 i v praskm dopravnm podniku. Ve vbrovm zen na generlnho editele T v roce 2011 byl jednm z pti finalist. Nyn nastupuje do pozice editele obchodu a marketingu. Daniela Nmcov je odbornic na problematiku komunikace. Zkuenosti zskvala v reklamn agentue Kaspen a od roku 2006 na pozici manaerky komunikace a tiskov mluv SA. Nyn nastupuje na post manaerky vnitn a vnj komunikace. Pavel Hanu byl jednm z hlavnch strjc spnho pechodu esk televize z analogovho na digitln vysln, na kterm se podlel v pozici vedoucho projektu digitalizace. V novm tmu bude zastvat pozici vedoucho projektov kancele. URL| http://www.euro.cz/detail.jsp?id=105095

Analogov vysln v esku definitivn skonilo. Budoucnost bude patit hybridnmu

30.11.2011
hal, TK

iHNed.cz str. 0 byznys.ihned.cz Mdia a komunikace

Od stedy budou divci moci pijmat televizn vysln ji pouze digitln. Naladit si je lze pes pes pozemn digitln vysln, kabelov i satelitn st nebo pes internet. Zaveden digitlnho vysln trvalo celkem est let. esk televize (T) ve stedu krtce po poledni ukonila analogov televizn vysln. Od nynjka ji budou divci moci pijmat ji pouze digitln. Naladit si ji lze pes pes pozemn digitln vysln, kabelov i satelitn st nebo pes internet. Vypnuty dnes byly posledn dva velk analogov vyslae ve Zln a ve Vsetn. Byl ukonen tak tak dn provoz vech 31 zbvajcch analogovch vysla malho vkonu, takzvanch dokrva. Divkm ze Zlnskho kraje, okrajov pak divkm z kraj Olomouckho, Moravskoslezskho a Pardubickho, kte doposud nepijmali signl digitln, se pot na obrazovkch objevil informativn text. "Kon proces, kter je mimodn co do rozsahu osmi milion televiznch divk, kterch se to dotklo," ekl k ukonen analogovho vysln T nrodn koordintor digitalizace Zdenk Duspiva. Ukonen ocenil i pedseda rady eskho telekomunikanho adu Pavel Dvok, podle kterho to umouje soustedit se na dal koly. Napklad na nov technologie.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 31

Generln editel Petr Dvok, kter se tak konce analogu zastnil, uvedl, e je sm s digitalizac spojen od sv mediln profesn kariry. Nevil pr, e bude nakonec dodren stanoven pln pechodu. Dvok shrnul vznam T jako ldra digitalizace. "Vm, e divci digitln T oceuj a ocen, kdy T spust nkter z dalch kanl, ekl generln editel T. est let pechodu dn digitln vysln zaalo v jnu 2005, a to nejprve v Praze. Jeho prvopotky vak spadaj ji do kvtna 2000, kdy esk Radiokomunikace zahjily v Praze a okol experimentln vyslni ve formtu DVB-T. Pozdji se pidali i dal opertoi, vce ne pt let se ale jednalo pouze o experiment. Digitalizace probhla i pes technickou nronost vcelku plynule. Do znan mry byla cel plynulost zajitna tm, e jsme se dobe pipravili, uvedl vedouc projektu digitalizace T Pavel Hanu, podle nj bylo nejhor peladn v Praze. Prvn oblast, kde bylo zcela vypnuto analogov vysln, bylo v srpnu 2007 Domalicko. Prvn velkou oblast bez analogu se na jae 2009 stala Praha. Posledn digitln vyslae Tlust hora a Plotiny na Zlnsku spustily esk radiokomunikace letos 9. listopadu. Divkm digitalizace pinesla krom povinnosti podit si televizor umoujc pjem DVB-T vysln nebo takzvan set-top-box pro pevod signlu tak nov televizn programy. V esk televizi to byly napklad zpravodajsk kanl T24 a sportovn stanice T4. Podle pln souasnho generlnho editele T Petra Dvoka by mohla bt v budoucnu sputna i dal stanice, tentokrt uren dtem. Hybridn televize Vkonn editelka novch mdi v esk televizi Pavlna Kvapilov pedpovdla, e "televize peije, ale v trochu jin form, a klidn pi 'leen na gaui'." Podle n to umon standard HbbTV, tedy standard hybridn televize. Podstatovu je, e se vechny aplikace dostvaj na televizn obrazovku a nstrojem pro interakci je dlkov ovlada. Jako monou novinku uvedla, e T pipravuje, krom jinch aplikac, napklad teletext HD, kdy se z historicky vypadajc sluby m stt modern atraktivn sluba. Prvn verze zmnnho teletextu HD bude nejdve sputna na satelitu, a to na jae 2012. URL| http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53897210-analogove-vysilani-v-cesku-definitivne-skoncilobudoucnost-bude-patrit-hybridnimu

T vsadila i na britsk serily

30.11.2011
EVA HOFRICHTEROV

Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace

Star poady a archiv nov veden odsune na druhou kolej, AZ kvz a Pota pro tebe ale zstanou PRAHA Nostalgick poady s vlety do archiv u v esk televizi uvidte sporadicky. Prvn program by ml mt do dvou let podl na sledovanosti dvacet procent, plnuje nov veden. Podle erstvho programovho schmatu, kter maj LN k dispozici, toho chce management T doshnout napklad vyslnm modernch zahraninch seril. U dnes bude generln editel Petr Dvok novinky detailn pedstavovat radnm na uzavenm jednn. Z produkce britsk veejnoprvn BBC bude T od ledna vyslat populrn serily Jist, pane ministe nebo ern zmije. Od zatku roku plnuje i evropsk detektivky Podfuki, Spooks i Profily zloinu. Bume rdi za evropsk serily. esk televize nyn nem z eho brt, ve vrob se podle mho nzoru nedlo dlouho nic, mysl si mstopedseda Rady T Ji Kratochvl. Sout AZ kvz zstane, Potu pro tebe budeme inovovat
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 32

Nov f programovch okruh T Milan Fridrich tvrd, e u nechce szet na lty proven poady. Podle nj jsou nov zahranin serily lep ne nenpadit vysln vc z archivu. Reprzy starch vc a archivu jsou doplkem vysln, nememe na nich stavt hlavn vyslac as. Komerce z logiky vci vce sz na jistotu. Veejn sluba m rozvjet televizn trh a vce experimentovat. M na to stl pjem, zdvoduje zmnu Fridrich. Nkter rozporuplnj formty ale v programu zstanou. Tk se to napklad Poty pro tebe. Peije i sout AZ kvz, o kter se spekulovalo, e m na kahnku. Pota pro tebe je podle mho nzoru vsostn veejnoprvn poad, hj Fridrich. T podle nj pedstav i esk novinky, napklad nov seril ivot je ples nebo tvrtou adu cyklu Zdivoel zem. Pokraovat bude i retroseril Vyprvj. Novinkou tak je, e artov filmy na T2 nebudou zanat v tak pozdnch nonch hodinch jako dosud. Dvakrt tdn bude od devti hodin na programu cyklus velikni filmu, kde se postupn vystdaj svtov i et reisi. Od ledna esk televize tak zmn program ve vztahu ke zpravodajstv. T1 a zpravodajsk T24 budou nov vyslat jedno rann studio, nikoliv dv odlin, jak je tomu nyn. Veden to zdvoduje tm, e televize nen v esku v rannch hodinch dominantnm mdiem, a tud je vroba dvou podobnch poad neefektivn. Naopak nov Udlosti, kter T rozjede na jae, v budoucnu nepob paraleln na T1 a T24, ale pouze na prvnm programu. Na T1 skon ped hlavn zpravodajskou relac Veernek a vystd ho sout Taxk. Veernek se pak pesune do dtskho bloku, kter bude na T2 od pt odpoledn do pl osm veern. Uhde: Vkus poad neme diktovat generace senior Pivtal jsem, e se s tm nco dl. Veernek uvzl na poetice 70. a 80. let. Teba se uke, e to psmo pro dti je pli dlouh, je to risk. Kdo jin by ml ale riskovat ne veejnoprvn televize, mysl si pedseda Rady T Milan Uhde. Vtina radnch oslovench LN jde na dnen setkn s generlnm editelem Dvokem s tm, e chce slyet zejmna plny na rok 2013. Nov programov schma je kompromisem. Mn se napklad lb smrovn k modernjm poadm. Domnvm se, e T se nechce zbavit senior, ale svit vkus jen tto generaci, to nen mon, Tak dlouho se szelo na jistotu, a se to zabetonovalo, zhodnotil zmny v programu Uhde. *** Foto popis| Divky chce esk televize nov upoutat i serily Borgiov i Panstv Downton Foto autor| FOTO T

Plnujeme reality show. Ale veejnoprvn

30.11.2011
hof

Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace

Podle novho programovho editele Milana Fridricha m T dvat pednost novm poadm, by jsou ze zahrani. * LN Kdy T plnuje zat vyslat podle novho schmatu? V lednu divci uvid novou podobu T, ale na progresivn obrat si mus pokat rok. Chceme, aby se T1 vrtila na dvacetiprocentn podl divk a T2 a T24 mla kad po pti procentech. * LN Zruili jste u nkolik poad, dajn to hroz i AZ kvzu, je to pravda? Situace kolem AZ kvzu byla nafoukl bublina. Poad m svho konzervativnho divka a msto v T. Pokud nkdy bude nahrazen, tak modernjm poadem podobnho stylu. * LN Plnujete vyslat hodn seril z Britnie, nen to pklon ke komerci? Poet britskch seril je shoda okolnost. Nov vci thnou divck zjem. U T navc jde tak o image, nejen o sledovanost. Nov svtov seril o Kennedyovch je pro tv T lep ne archiv. Veejn sluba m pinet nov vci. * LN Take u nebudete vyslat tolik star esk tvorby? Samoeln vpravy do archivu opust postupn hlavn vyslac as. Archiv odrazuje stedn a mlad generaci divk, zstvaj jen star ronky. Studujme nvrhy novch formt, napklad i tch pracujcch s prvky reality show. Bude to ale ryze veejnoprvn znalostn tematika.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 33

Fotbalov Euro se vrac na eskou televizi, stlaila ceny vyhnan Primou

30.11.2011
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace

Bval dlouholet f komern Novy Petr Dvok se nyn jako erstv generln editel esk televize sna veejnoprvnmu sportovnmu kanlu T4 zajistit nejpopulrnj fotbalov penosy. Vyzdvihuje pitom, e je doke koupit levnji, ne pedtm komern konkurence. Nedlouho po nkupu prv na Ligu mistr na dal ti roky oznamuje esk televize, e napesrok odvysl evropsk fotbalov ampiont Euro 2012, kter probhne od 8. ervna do 1. ervence v Polsku a na Ukrajin. T4 odvysl vech 31 zpas, z toho 27 v pmm penosu, bude je penet i na svm webu. Tm esk televize pracoval na zskn prv dva roky, tedy v podstat od lta 2009, kdy byl v ele televize potvrzen na dal obdob Dvoklv pedchdce Ji Janeek. Dvokovo jednn te prohlsilo, e sloit jednn dlouho vzla na poadovan cen, je podle dvjch informac pevyovala sto milion korun". Problmem byla pomrn vysok vchoz vyjednvac cena, kter byla dna tm, e pedchoz mistrovstv koupila televize Prima. Natst organiztoi prokzali rozumn pstup a nakonec jsme se dokzali dohodnout," komentoval generln editel T Petr Dvok. stku, kterou veejnoprvn televize nakonec zaplat, nezveejnil. Cenu se podailo stlait k maximln hranici, kterou jsme byli schopni akceptovat," jen uvedl vkonn editel T4 Ji Ponikelsk. esk televize vyslala vtinu evropskch i svtovch fotbalovch ampiont. Za Euro v roce 2004 zaplatila 65 milion K, o tyi roky pozdji koupila Prima vyslac prva za zhruba 100 milion K. Vtina televiznch prv byla prodna u dvno. Jasno nebylo ped pr dny jen v esku, Anglii a Francii. Je to dobr zprva pro eskho fanouka, protoe si neumm pedstavit, e bychom byli na mistrovstv Evropy a ty zpasy nebyly ve veejnoprvn televizi," komentoval pedseda Fotbalov asociace R Miroslav Pelta zprvu, e Euro odvysl esk televize. et fotbalist, kte na zvren turnaj postoupili z bare s ernou Horou, se dozvd jmna soupe pi ptenm losu v Kyjev. URL| http://www.mediar.cz/fotbalove-euro-2012-se-vraci-na-ceskou-televizi-stlacila-ceny-vyhnane-primou/

Vzkum RRTV: Rodie si uvdomuj nebezpe nsil v televizi

30.11.2011
jnd

Zpravodajstv TK str. 0 dce sop Mdia a komunikace

Praha 30. listopadu (TK) - Rodie si uvdomuj nebezpe, kter pro vvoj malch dt pedstavuje nsil v televizi; podle 94 procent lid je ho ve vysln pli mnoho. Podle 70 procent rodi si televize dostaten nehldaj, aby ped 22:00 nevyslaly nic nevhodnho. Vyplv to z przkumu efektivity reklamn kampan, kterou zorganizovala Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) a kterou od z vyslaly nejvt i regionln televizn stanice. Vsledky przkumu dnes organiztoi v Praze pedstavili novinm. Ti klipy kampan nazvan Vae dt, vae televize, vae zodpovdnost vyslaly esk televize, Nova, Prima i Televize Barrandov; pipojily se i nkter men stanice. Televize kampani pevzat od rumunsk partnersk organizace rady svj vyslac as propjily bezplatn. Nklady na vyslac prva a pepracovn pro esk divky nepeshly 70.000 korun. "elem tto kampan nebylo odstavit dti od televize," uvedla pedsedkyn RRTV Kateina Kalistov. Tvrcm
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 34

lo o to, aby rodie televizi nepovaovali za "odkladit dt" a vce si vmali toho, co dti ve vysln sleduj. Z tohoto pohledu podle n kampa svj smysl splnila. Agentura Millward Brown przkum uskutenila na vzorku vce ne 600 respondent - rodi dt do 15 let z cel R. Podle przkumu si sice vtina rodi vnost hrozcho nebezpe uvdomuje; toho, e dti maj tendenci napodobovat scny spaten v televizi, si bylo vdomo tm 90 procent respondent. Nkte rodie riziko pesto podceuj; proto by byly vhodn dal kampan s vt podporou internetu, kter pro vvoj dt pedstavuje obdobn nebezpe. Vce ne ti tvrtiny dt do jednoho roku podle przkumu alespo obas sleduj televizi; od dvou let to jsou prakticky vechny dti. Celch 90 procent tyletch a estiletch dt alespo obas sleduje televizi o samot, by rodie vd jak program. tvrtina takto starch dt m televizi ve svm pokoji, ve vku 13 a 15 let je to ji pes vce ne polovina dt. Podle Kalistov starost o to, aby dti nesledovaly nevhodn programy, zstv kolem rodi. "Televize vyslaj svobodn a nezvisle, dn zsah do vysln nen mysliteln," ekla TK Kalistov. "Ppady, kdy dojde k poruen zkona na ochranu dt a mladistvch, jsou v poslednch mscch spe ojedinl," uvedla. Nsiln scny z televiznho vysln podle jejho nzoru vymtit nelze. "Njak nsil bude vysln obsahovat vdycky, je i soust zprv a infotainmentu, nemus bt nutn jen v detektivkch," mn Kalistov. "Proto jsme apelovali na rodie, e to (ochranu dt ped nsilnmi scnami) u za n nikdo neudl, to si mus udlat sami," dodala. Ji Janda mal <p /> Cas| 12:33

stavn prvn vbor snmovny poslal zkon o NK do druhho ten. Novela e tak kontrolu T, Ro i TK
1.12.2011
Vlastn zprva M, (BoJ)

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace

Vldn nvrh zkona, kterm se mn zkon . 166/1993 Sb., o Nejvym kontrolnm adu (NK) (snmovn tisk 352) v nvaznosti na novelu stavy R, projednali dnes poslanci v stavn prvnm vboru (PV). Novela se dostane do druhho ten na schzi doln komory Parlamentu R, kter zan pt tden v ter, s pozmovacmi nvrhy. Zkon nov zpesuje vet instituc, kter podlhaj kontrole hospodaen ze strany NK, podle pozmovacch nvrh vak pouze demonstrativn. Speciln vyjmenovv veejnoprvn instituce, a tedy i eskou televizi (T) a esk rozhlas (Ro). Zpravodaj Stanislav Polk (TOP 09) uvedl, e nvrh zmn zkona je podloen prvnmi rozbory a analzami. Podle Polka byly do zkona pmo vyjmenovny spolenosti s majetkovou ast sttu, jako teba EZ i esk drhy (D). Spolenosti nemaj vyloen veejn charakter, ale stt by ml mt monost kontrolovat jejich hospodaen. Jin situace je u vhradn veejnoprvnch medilnch instituc, esk televize a eskho rozhlasu. U T a Ro toti, podle analz pojmu, co je veejn instituce, neexistuje problm, jako napklad v ppad polosttnch firem, kter jsou zapsny v obchodnm rejstku, ale figuruj v nm veejn (sttn) prostedky. Zstupce Ministerstva spravedlnosti (MSR) doporuil konkrtn vet kontrolovanch instituc v zkon pro zachovn prvn jistoty. Podle nj nen z obecnch definic jasn, u jakch instituc by byla kontrola NK vymahateln. Poslanci v diskusi zmnili i speciln ppad esk tiskov kancele (TK), kter je ze zkona veejnoprvn instituc, ale funguje na trnch principech bez majetkovho podlu sttu. TK vak me pijmat sttn dotace. U n je vyadovna veejn kontrola, kterou m v povinnostech definovanou Rada TK a v nvaznosti na jej vstupy Poslaneck snmovna (PSP). Zstupce MSR upozornil, e demonstrativn vet kontrolovanch instituc nic nee, vet by musel bt pln, taxativn. V demonstrativnm vtu toti chyb napklad prv TK. Podle nkterch zkonodrc by tiskov agentue kontrola probhala i bez jejho vyjmenovn v zkon. Poslanec SSD Jeronm Tejc upozornil na mon dopady veejn kontroly a zveejnn jejch vsledk. Kontrolovan instituce fungujc na trnch principech by mohla bt na trhu znevhodnna a mohlo by dojt ke kod. Tejc je pznivcem toho, aby v zkon byly jednotliv instituce vyjmenovny s tm, e obecn definice veejn instituce bude obsaena v novelizaci stavy R. Stanislav Polk tak upozornil, e pojem veejnoprvn, na rozdl od veejn instituce, nen definovn a rozpor by v budoucnu mohl ohrozit vymahatelnost z hlediska stavy R. Poslanci v PV vedli boulivou diskusi a dlouh rozprava se d pedpokldat tak v Poslaneck snmovn.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 35

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=416068

Semin o hudb na Radiournlu pinesl i vypjat momenty

1.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace esk rozhlas dnes uspodal na zklad poptvky poslucha semin o hudebn sloce, zejmna pak na stanici Radiournl, kter vnoval prvn blok. Podle pedsedkyn Rady Ro Dany Jaklov chod na tento kontroln orgn ada stnost, co bylo jednm z dvod, pro se semin konal. Pi hudb na Radiournlu jsem dve vyskakovala. Dnes m hudba ne vdy nadchne, ale nevad mi, uvedla. Radiournl m piblin 700 tisc poslucha a je tvrtou nejposlouchanj celoplonou stanic. Je tm nemon kol uspokojit tak velkou skupinu lid. Je otzkou, zdali neoekvme nco, co nen mon, konstatovala Dana Jaklov, ale dodala, e by urit nebyla rda, kdyby byl esk rozhlas vnmn tak, jako kdyby nechtl naslouchat svm poslucham. esk rozhlas by ml, ale nemus naslouchat svm poslucham. To, co nyn zaala Rada Ro, hodlm v budoucnu prohlubovat, pitakal generln editel veejnoprvnho mdia Peter Duhan. Pi programovn se vychz z toho, e m Radiournl pekryv i s rozhlasovmi stanicemi Impuls a Frekvenc 1. V roce 2006 jsme dlali przkum mezi posluchai, kte Radiournl opustili a zjistili se, e vtinou byla dvodem nikoliv hudba, ale znechucen politickm stavem a patn zprvy, uvedl vedouc vzkumu Ro Vclav Hradeck a dodal, e Radiournl je pedevm rdio informan. Co se tk hudby, publikum je pli irok na to, aby byli spokojeni vichni. Je teba najt takov proud, aby byli posluchai uspokojeni. Siln podl slova, kter mme, ns pedem uruje ke starmu publiku a naopak k menmu podlu mezi mladmi posluchai, konstatoval Hradeck. V poslednch ledech jsme si udlali nkolik przkum, kdy jsme se snaili zmapovat tm celou populaci. To se rozloilo na adu skupin, u kterch jsou podstatn rozdly. Z tohoto przkumu vyplynulo, e pokud chceme oslovit vechny posluchae, kte maj bt v nai clov skupin, musme se prioritn zamit na informace. Hudba je pouze doplkem. Hlavn dvod existence je v informacch a ve zpravodajstv, ekl ptomnm Hradeck. Hudebn publicistka Jana Komnkov doslova uvedla, e by si ml Ro poloit otzku, zda se mu vyplat hrt i mru, kter se sna zalbit poslucham. To pr urit nevrt esk rozhlas do zlatch as rdia. Kladu si otzku, jestli nen lep hudbu pln zruit. Existuje nco jako hudebn dlo a s nmi se jedn jako s jakmisi prodavai, protoe vy si pejete pouze jaksi zvuky a ne hudbu. To, co jste prezentovali, je jaksi matematika hudebnho businessu. To, co se momentln poslouch na Radiournlu, jsou neustle se opakujc psniky od neustle stejnch lid. My jsme tohoto sra u pejedeni. Jestli si pedstavujete hudbu prostednictvm graf, tak km, e to dlte nejh, mli byste odstoupit a v eskm rozhlasu by mli dostat anci nov lid, kritizoval na semini hudebnk a publicista Jan Burian dramaturga Radiournlu Radka Sedlka. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/seminar-o-hudbe-na-radiozurnalu-prinesl/

Tahounem zemsk digitalizace byla esk televize. Piznal to i bval f Novy

1.12.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, HDTV, HbbTV, DVB-T Mdia a komunikace

esk televize vera symbolicky ve 12 hodin a 5 minut uzavela historii analogovho televiznho vysln, kdy v pmm penosu ve zpravodajsk relaci Poledn Udlosti vypnula posledn dva zbyl vyslae takto c signl, a to Zln - Tlust hora a Vsetn - Beevn. Pi tto pleitosti uspodala T tiskovou konferenci, kde ptomn novine seznmila s tm, jak vbec digitalizace probhla a jak jsou jej plny do budoucna. Postup Kavch hor pi digitalizaci pochvlil i bval f Novy a souasn generln editel T Petr Dvok. Digitalizaci zhodnotil generln editel Petr Dvok jako vznamnou st svho profesnho ivota. Zail ji nejen jako souasn f Kavch hor, ale pedevm jako bval hlava nejvt komern televize v zemi - TV Nova. Nevil
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 36

jsem tomu, e digitalizace ve stanovench termnech dobhne. Zjistil jsem, e tahounem byla esk televize tm, e uvolnila kmitoty po analogovm kanlu T 2, uvedl Dvok. T podle jeho slov tak pomohla digitalizaci tm, e uvolnila z reklamy st penz prv na jej fond. V tuto chvli vyslme digitln v podstat na celm zem esk republiky, dodal generln editel veejnoprvnho mdia. V prbhu cel digitalizace podle jeho slov divky esk televize vznamn informovala i prostednictvm publicistickch formt. Cel proces vypnn analogovho vysln T zavril v pmm penosu ve 12:05, kdy byla vypnuta zlnsk Tlust hora a vsetnsk Beevn. V souasn dob u maj divci na obrazovce v dotench oblastech pouze varovnou obrazovku, kter byla nasazena na dobu 24 hodin. Pot zmiz i ona. esk divk se choval dobe, obavy se nenaplnily Proces digitalizace probhal v esk republice pekvapiv dobe a ppadn obavy se nenaplnily. Bylo to tm, e pprav jsme vnovali hodn asu, pochvlil si f projektu digitalizace T Pavel Hanu s tm, e cel proces lo zvldnout rychleji, co ovem nebyla chyba esk televize. U se zatkem digitalizace v z a listopadu 2008 zaala prudce klesat penetrace analogov terestrick platformy a do souasn podoby. S tm pochopiteln zaaly rst i dal platformy, jako byl napklad satelit nebo kabelov televize. Hanu ale uvedl, e se dailo natst i pozemn digitln televizi. Z 11 a 12 % stoupla satelitn platforma na souasnch piblin 30 %, uvedl Hanu. f projektu digitalizace T si pochvlil, e dnes u nejsou domcnosti odkzny jen na jeden druh pjmu televiznho signlu, napklad satelit, kabel nebo IPTV. V souasn dob m k dispozici pouze pozemn digitln televizi okolo 45 % a satelit piblin 22 % domcnost. f projektu digitalizace T: Televize dnes mus potat se vemi platformami Pokud chce v dnen dob televizn stanice oslovit divka, nesm chybt na dn vyslac platform. Jde o logick vvoj, popsal f projektu digitalizace T. Pochopiteln to zatuje jej rozpoet, dodal Hanu. Podle jeho slov se snilo i prmrn st televizor v eskch domcnostech z deseti na souasnch est let. Nejvt nrst penetrace zaznamenaly LCD a plazmov televizory, co je vhoda, protoe umouj pjem televize ve vysokm rozlien (HDTV). Zatm se vak nenala cesta, jak pozemn televizi v HD it, konstatoval manaer projektu digitalizace T. Vypnn analogovho vysln bylo pro T vbec nejnronj ze vech televiz, kter psobily na eskm trhu. Jej dva celoplon programy vyslaly z 929 vysla, pevad a dokrva. Proces digitalizace z naeho pohledu u de facto probhl. Dnen den (tiskov konference se konala ve stedu, pozn. red.) je pouze tenikou na dortu, s n se projekt finalizuje, uvedl Hanu. Nejvt tkost digitalizace? Pelaovn doasnch multiplex na definitivn Jak byl nejhor moment v procesu pozemn digitalizace? Pravdpodobn pelaovn doasnch multiplex A, B a C na definitivn st v Praze, mn Hanu. Ukzalo se, e doasn vysln nemete provozovat pli dlouho. Nelo tedy paradoxn o problm s analogovm vyslnm, uvedl Hanu. V oblastech, kde dochzelo k vypnn analogovho vysln, zpravidla nebylo pipraveno k pechodu na digitln pjem televize okolo pti procent domcnost, po samotnm vypnut analogu toto slo kleslo k jednomu a dvma procentm. Cel proces digitalizace odstartoval v roce 2004, kdy dolo ke schvlen koncepce digitalizace esk televize. Ji tehdy byl odklepnut projekt tehdejho kanlu T 3, kter ovem neml bt dtskm programem, jak se o nm mluv dnes, ale dnen zpravodajskou T 24. Samotn zahjen projektu Digitalizace esk televize nastal v roce 2005, kdy zaal v Praze, Brn a Ostrav vyslat pechodn multiplex A s programy T a Novou. Svit digitalizaci novm hrm byla chyba, shodli se Dvok s Hanuem Souasn generln editel esk televize a bval f Novy Petr Dvok zavzpomnal na sv dvj psobit. Pi pprav digitalizace jsme podali Radu pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) o tyi programy a tehdy jsme kali, e pokud m digitalizace sprvn probhnout, je teba ji dt do ruky hrm, jako je Nova nebo Prima, aby divci pochopili, e je dobr pejt na digitln vysln. To ale rada neudlala a dala licenci malm televizm, co se neukzalo jako dobr npad, konstatoval Petr Dvok a popsal tm v podstat souasn stav zemskho vysln, kdy jsou obsazen pouze dva multiplexy, a tet v podstat zeje przdnotou. Jsem pesvden o tom, e nov televize, kter zskaly digitln licence, nebyly schopny na trhu uspt. Stalo by se to pouze za pedpokladu, e by zkrachovali velc hri, jakmi jsou Nova a Prima, pitakal svmu fovi Hanu. Vzhledem k tomu, e Technick pln pechodu byl sice vydn, ale neexistovalo jeho plnn, esk televize udlala podle nho sebezniujc krok v podob vypnn analogovch kmitot T 2. V rmci monost jsme velmi korektn spolupracovali i s komernmi televizemi, konstatoval Hanu. Dlouholet pprava se nm ale zroila a mohli jsme v dal fzi postupovat rychle. Dal roky u probhaly vce mn bez problm, dodal.

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

37

Vypnut analogu je pouze zatek. Na ad je hybridn vysln HbbTV Co se tk pln esk televize do budoucna, veejnoprvn mdium bude siln za t podmnky, pokud se mu poda zkombinovat jak klasick vysln, tak i internet. Mysl si to vkonn editelka sekce Nov mdia esk televize Pavlna Kvapilov. Hybridn televize (HbbTV) je dost odstraujc pklad pro ty, kte nevd, o co jde, ale je to cesta, kudy se budeme ubrat, konstatovala Kvapilov. Touto cestou chce nabdnout T v prvn fzi takzvan HD teletext, do budoucna pak budou nabhat dal jej sousti, jako je napklad hlasovn do interaktivnho poadu Hyde Park a pochopiteln i iVysln, tedy videoarchiv pvodnch poad, kter znaj divci z webovch strnek esk televize. HD teletext bude nasazen na jae 2012 a nebude k nmu zapoteb internetov pipojen. Bude stait pouze hybridn set-top-box, upozornila Kvapilov. Zajmavm lkadlem by mohly bt v rmci HbbTV tak speciln projekty jako je mistrovstv svta v hokeji nebo olympida v Londn. Do budoucna se pipravuje i zpravodajsk servis T 24 na webov rovni. esk televize zahjila testy hybridn televize HbbTV. Co nabz? Server DigiZone.cz se stal v esk republice vbec prvnm, kter zaal ji loni pinet zasvcen informace a prvn zkuenosti s takzvanm hybridnm televiznm vyslnm oznaovanm jako HbbTV. Nen tedy dnm pekvapenm, kdy vs dnes seznmme s testy, kter s tmto ani ne rok starm standardem provd piblin msc na svm zpravodajskm kanlu T 24 veejnoprvn esk televize. Prostednictvm technologie HbbTV je prozatm dostupn pouze DVB Portl, projekt firmy Aivel Technologies. V horizontu nkolika msc by se mohl zat testovat i takzvan HD teletext. Foto: Ondej Hot, DigiZone.cz URL| http://www.digizone.cz/clanky/tahounem-zemske-digitalizace-byla-ceska/

Povdali, e mu hrli
1.12.2011 Literrn noviny str. 10 Mdia Mdia a komunikace

Anketa o hudb na stanicch eskho rozhlasu Radiournl a Praha Hudebn strnka eskho rozhlasu, dalece nejvc stanice Ro 1 Radiournl, je dlouhodob pedmtem dohad a kritiky. 1. prosince pod Rada eskho rozhlasu o hudb Radiournlu a stanice Ro 2 Praha veejn semin. Literrn noviny pinej k tmu tmatu anketu, kterou pipravil Petr AFAK, len Rady Ro a inicitor zmnn panelov debaty. Petr afak k asti v anket vybdl vce ne dvacet osobnost, kter Rada Ro postupn zvala na nkolik rezervovanch mst v publiku veejnho semine. Dle s anketnmi otzkami oslovil ti bval a osm souasnch zamstnanc eskho rozhlasu, vtinou z veden stanic Radiournl a Praha, kte stejn jako lid z prvn uveden skupiny nebudou 1. prosince ptomni veejn debat. Anketn otzky: 1) Co soudte o hudebn strnce eskho rozhlasu 1 Radiournl? 2) Jak je v nzor na hudbu eskho rozhlasu 2 Praha? Michal Horek, texta a producent Hudebn vysln eskho rozhlasu jev po mm soudu vcelku astnou vyvenost mezi kvalitn zahranin produkc a tou domc, za kterou povauji tvorbu jak eskch, tak slovenskch autor a interpret. Vraznji neli jin celosttn stanice tak prezentuje relativn kvalitu na kor tzv. stednho proudu. Za slabinu povauji neprunost v zaazovn uritch skladeb vzhledem k programm, kterch maj bt soust. Tou jsou jen zdka; nejednou se zd, jako by hudebn vysln ml na starost njak pln jin rozhlas, kter s vyslnm rozhlasu zabvajcho se debatami, komenti, rozhovory s hosty atd. nem nic spolenho. Mnohokrt jsem takovou zkuenost uinil nejen jako poslucha, ale i jako host rozlinch relac. Stnosti v uvedenm smyslu jsem slyel i od mnoha koleg, kte (pr) dali o npravu, ale vesms uslyeli odpov, e to jinak nejde, protoe je to v playlistu a podobn. Vypad to, e Playlist je jakousi trascendentn, lidem obecn a rozhlasovm redaktorm zejmna radikln nadazenou bytost, s n se nelze domluvit. Osobn bych pesto eskmu rozhlasu doporuil, aby se o to pokusil.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 38

Za druhou vraznou svzel povauji to, e do playlistu se jen velmi obtn probjej nov, ir veejnosti dosud neznm autoi a interpreti. A jet vraznj je to s novmi skladbami s tm maj problm i autoi znm a osvden. Mohu pipustit, e aktuln produkci posuzuje hudebn dramaturgie jako mn kvalitn, ne byla ta, kter vznikla v pedchozch letech (a desetiletch), ale jako producent, kter se s novmi skladbami seznamuje prbn, bych ml problm takovmu soudu jednoznan pitakat. Naopak osobn se hledn novho vnuji clevdom a soudm, e i Ro by to ml dlat mnohem usilovnji ne dosud. Vojtch Lindaur, hudebn publicista Je to jednodu, ne se zd. V obou ppadech se mus veejnoprvn rdio vymezit vi tm komernm. Jak? Mus to bt okamit slyet. Jist by nemlo smysl prudkm skokem smovat vysln pro posluchae nap generacemi do jakhosi hudebnho undergroundu, le historie na populrn hudby je dosti bohat a jej souasnost nkdy zbavn, e by urit pi troe vkusu lo vystavt hudebn vysln obou stanic tak, aby pi pauzch mezi mluvenm slovem nemusel soudn poslucha tlumit pijma. Dramaturg by ml vdt a znt a za vbr skladeb osobn ruit, nepodlhat z jedn strany tlakm promo pracovnk vydavatelskch firem, ale ani inenrm posluchaskch du a jejich vzkumm, kter mohou bt uiten, ale nesm se stt zaklnadlem pi vrob hudebnch st vysln. Dramaturg by ml mt obrovsk mezinrov a mezigeneran pehled o populrn hudb u ns i ve svt, pevnou pozici a schopnost obhjit svj vkus. Nebo jeho hlas nikdy nebude hlasem lidu. Je to vechno jednodu... A na jednu drobnost. Jsou vbec takov dramaturgov? A kdo je bude hledat, ppadn posuzovat? Alexandr Pcha, bval dlouholet fredaktor a editel Ro 1 Radiournl K Radiournlu mm nejosobnj vztah, a proto by m hodnocen jeho hudby nebylo objektivn. Uvedu ale obecn pravidla, kter jsou pro lohu tto stanice zsadn. Ro 1 Radiournl je vtinov stanice. Pokud by Radiournl nehrl kvalitn hudbu, kter odpovd potebm vtinov populace, mlo by to fatln dsledky pro jeho lohu zprostedkovat hodnotn zpravodajstv a aktuln publicistiku podstatn sti naich oban. Pokud by tito oban kvli hudb peli ke komernm rdim, pijmali by naopak hodnoty en komernm sektorem. Toto nebezpe si uvdomuje i veden zahraninch veejnoprvnch rdi, a proto stanice jako BBC Radio 1, BBC Radio 2, Bayern 3, WDR 2, 3 (ORF 3), Eins Live a mnoho dalch veejnoprvnch stanic hraj kvalitn vtinovou hudbu, testovanou ve vzkumech. A hudebn dramaturgii zpravidla realizuj prostednictvm potaovch program typu Selector. V spnch veejnoprvnch rdich lohy svch vtinovch a specializovanch stanic nesmuj. Alternativn hudbu hraj v tchto rdich stanice typu BBC Radio 1Xtra, BBC Radio 6, FM 4 (v ORF) a samozejm stanice umleckho zamen. Radiournlu by se tak nemly zadvat vechny lohy jako celmu eskmu rozhlasu. Na vysplch rozhlasovch trzch v zpadn Evrop a esku neexistuje veformtov veejnoprvn nebo soukrom stanice, kter by uspla. Tak esk rozhlas proto sv lohy diverzifikuje na jednotliv stanice. Meninov hudebn styly a konkrtn tituly odpovdaj sp loze Ro 3 Vltavy, Ro D-dur, Rdio Wave, Ro Jazz a msto maj i v nkterch poadech Ro 2 Praha, regionlnch stranic a dokonce i Ro Leonardo. Jaroslav Rauer, pedseda Institutu modern hudby (IMH) a editel hudebn agentury Move Association (odpov zaslal jmnem IMH) 1) Hudebn obsah Radiournlu nepln z naeho pohledu posln Ro, kterm je en osvty. Pi hlubm pohledu na dramaturgii me bt snadno obvinn z klientelismu. Pitom je to pravdpodobn jedin stanice, kterou mete naladit v cel R. 2) Hudebn obsah Ro 2 z naeho pohledu nepln obecn posln Ro, kterm je en osvty. Hudebn obsah se nm jev rozhodn jako neaktuln, zamen na neutrlnho posluchae, kter hudbu vnm jen jako uritou kulisu. Hudba s neutrlnm normalizanm efektem. Milo Rejchrt, evangelick far, bval redaktor Ro 1) O hudebn strnce Radiournlu nesoudm u nic, nebo se tto stanici vyhbm. Zjistil jsem ped nkolika roky, e pelaovat i vypnat, kdy tam hraj hudbu, a to tam dlaj kadou chvli, je velmi obtn. Pro pocit, e poslouchm aktuln zpravodajstv, mi sta zapnout Rdio esko, tam mne nikdo zvaly zvukotvorby, kter se mi protiv, neobtuje. Ze strachu, e zase uslym njakou hudebn pernost, kter pln zbour mluven slovo, u neposlouchm ani v sobotu Kesansk tdenk, jeho jsem bval autorem. Potkvm sice lidi, kte kaj, e Radiournl je zpravodajsky dobr, nepotkal jsem ale nikoho, kdo by mi ekl, e tam dobe hraj.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 39

2) Praha vzhledem ke sv programov skladb by mohla nabzet poslucham hudebn tvorbu v irokm spektru, co mlo in a preferuje stedoproudovou psniku, pokud mono ji osvdenou a nleit omletou Tm pravidlem je, e psnika, pouvan jako vycpvka mezi slovnmi bloky, ani trochu nepasuje k tomu, co bylo eeno nebo co se kat bude. Hudebn dramaturgie je nulov, co ze selektoru vypadne, to se hraje. Praha by mla, a jist i mohla posluchai svt hudebn tvorby otevrat, ba i o tch psnikch teba tak nco povdt, upozornit na autorstv, okolnosti vzniku atd. A hlavn, mla by sama vyhledvat a pak pedkldat poslucham tvorbu autor teba mn znmch, avak kvalitnch a npaditch, kte maj odvahu k nevylapanosti. Praha by mla vce vit posluchai, e po chvli vhn sm skutenou hudebn kvalitu rozezn a ochotn ji pijme. Msto, aby stanice Ro 2 byla pro posluchae prvodcem svtem hudby a nvodcem k pstn hudebnho vkusu, je pouhm dodavatelem netdnho hudebnho zbo nevaln jakosti. Ji Smetana, hudebn producent Odpovm strun, pi poslechu hudby Radiournlu asto trpm a jsem nucen peladit. Tom Tenkrt, hudebn publicista Radiournl by ml bt stanic pro masy, ale moji vkovou skupinu (25 let) naprosto ignoruje. Pro se vbec dlaj nkladn przkumy pro vbr novch skladeb do playlistu? Nemlo by se veejnoprvn rdio starat pedevm o kvalitu? Jak je mon, e v Britnii to funguje? Jak je mon, e u si u ns na kvalitu hudby stuj i interpreti, kte by z toho mli spe profitovat? Vzpomeme na nedvn rozohnn Janka Ledeckho. A jak je mon, e fredaktor Ro 1 Petr Souek na otzku, pro nelze pustit jinou muziku, odpov vtou, z kter mraz: Takto to nefunguje nikde na svt, od toho jsou hudebn dramaturgov. Slyel pan Souek nkdy napklad o Johnu Peelovi, kter na BBC Radio 1 hrl svou muziku a objevoval nov interprety ji v roce 67? Podobn zkazky z Ro dlaj karikaturu sebe sama. Odborn veejnost jasn ct, e tam na dleitch mstech sed nekompetentn lid, kte svou zabednnost zapinili, e k otzce playlistu Radiournlu se v roce 2011 ji ned vyjdit s chladnou hlavou. 800 psn v playlistu na veejnoprvnm rdiu, to je zhovadilost, kter zapiuje, e 40 % psn uslyte znovu do patncti hodin. A to u zavn demagogi, vymvnm mozk, dlnm idiot z poslucha a pedevm dobami dvno minulmi Radiournl zamrzl a v tuhle chvli mu nepome ani letlampa. Odmtm platit koncesionsk poplatky rdiu, kter veobecn naprosto ignoruje a ur lidi, kte maj vkus. Neznm nikoho z mch vrstevnk, kdo by si dobrovoln naladil Ro 1 a zapiuje to hudebn vbr. Prv tam hraje Lionel Richie s psn Say You, Say Me, je dostala Oskara v roce 86. Nemla by nhodou hrt sp We Belong Together Randy Newmana, co dostala Oskara letos?! Odpovm si sm, mla. Say You, Say Me uslyte zase nejpozdji za dva dny, We Belong Together nikdy. Jan Vedra, j. r., hudebn redaktor MF Dnes Hudba stla oproti informan sloce vysln pli dlouho na druh koleji, pestoe i ona je sama o sob informac a dleitm faktorem pro vytven image rdia. Obalem zpravodajskch aktualit jsou dnes vtinou neaktuln, obehran psn v nedostatenm mnostv a jedin iteln dramaturgick linka stanice je neurazit, uspokojit vechny a ve vsledku nikoho. Radiournl pedevm potebuje zmnu pstupu k hudb, tak aby odpovdala jedenadvactmu stolet a veejnoprvnmu statutu stanice. Protoe statisticky trv poslechem Radiournlu posluchai vc asu ne u hitrdi, zsadnm krokem by mlo bt razantn zven potu skladeb do d tisc tak, aby se neoposlouchaly a zvila se v souasnosti takka neexistujc nrov pestrost. Vedle test by se mla zsadnm faktorem pro zaazen psn do vysln stt i otzka vkusu, patinosti a aktulnosti. (K informacm o koncertu zahrt danho interpreta. K rozhovoru s hudebnkem jeho aktuln psn atp.) Ve vysln veejnoprvn stanice nem co dlat hudebn mra jako Kelly Family, kterou Radiournl opakovan hrl i v roce 2011. Zjednoduen: Kadou pse by ml umt dramaturg obhjit i jinm argumentem, ne jak dopadla v testech. Tak, aby Radiournl ze svtov mainstreamov produkce nap asem nabzel skuten to nejlep. Do kontextu by pak hudbu mohli snadnji uvdt i modertoi, kte ji v souasnosti sp ignoruj. S blcm se datem semine se ukazuje, e to jde i s novou hudbou, kter se ve vysln zaala objevovat ve vt intenzit ne dve. Jasn dramaturgie, prce s novinkami, jejich tdenn nasazovn a uvdn, kter by naplnilo osvtov posln veejnoprvn stanice, ale vysln stle citeln chyb. Radiournl zstv hudebn konzervou, jej datum spoteby u dvno prolo. Ji Vejvoda, bval editel Ro 2 Praha (2004 2010), publicista a modertor O hudb na Ro 1 Radiournlu a Ro 2 Dvojce (donedvna Praze) nemohu nezvazn teoretizovat. Od roku 2002 do roku 2010 jsem patil k veden eskho rozhlasu a za leccos, co se v nm (ne)odehrlo, musm pijmout spoluodpovdnost. Zato vak mohu nabdnout vhled do toho, jak tce se v rozhlase veejn sluby,
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 40

plnm partikulrnch zjm a mocenskho manvrovn, prosazuj zmny. Dv hlavn pekky? Zabetonovn danho stavu vtinou zamstnanc, vnmajcch i dl zmny jako existenn hrozbu, a sloit vztah nezvislho mdia k Rad Ro a k politikm. Ti vesms pomuj kvalitu veejnoprvnho vysln kvantitou jeho poslucha, a tm popraj zadn, je jejich pedchdci vetkli do zkona. Ve, i hudba na stanicch eskho rozhlasu, m sv souvislosti. Pro stle mudrovat, zda m znt na Radiournlu Abba nebo Chinaski? Skuten zpravodajskoanalytick stanice psniky nevysl; popraj jej smysl, ed jej obsah, pibliuj ji infotainmentu. I za cenu menho potu poslucha lze publicistiku Radiournlu obohatit obsahem Rdia esko nebo eskho rozhlasu 6 a selektor chrlc pop music vymtit. Naopak na Praze/Dvojce, kter se v nejposlouchanjch asech profiluje do nesnesiteln lehkosti byt, me znt psniek jet vc; jenome jakch? M bt zbavn hovor potvrzovn nezvaznmi melodiemi, anebo mus i takto pojat veejnoprvn vysln dbt na etickou a estetickou normotvornost? Zde otzka vbru hudby nedln souvis s tm, kam stanice kr obsahov. Msto dnenho Radiournlu chce snad veden Ro vytvoit hudebn-publicistickou stanici pro mlad. e vera bylo pozd, je mon. Hlavn a ji vak neovldne brak i k, ale psniky pro ui i pro dui. Vladimr Vlask, hudebn publicista Jsem schopen odpovdt na otzku . 1, nebo Radiournl pravideln poslouchm. Lb se mi zpracovn zprv, schopnost podat lovku strun a v jakmsi souhrnu pehled udlost. Oceuji Lucii Vbornou, Jana Pokornho, Petra Novka, Milana Slezka stejn jako modertorsk vkon Hanky Shnlov nebo Michaely van Erne. Radiournl doke bt profesionln a aktuln. O vbru hudby to vak ci nemohu. Poslouchm posledn zprvy a v hudb se propadm zptky o dvacet let. Vbec tomu nerozumm, mm pocit, e se tam to 4050 psn jako v njak smyce. Petra Novka, a mm jeho psn rd, mi Radiournl pli astm obehrvnm mlem zprotivil. Vbec jsem nechpal, pro se zde oml dvn pse Movie Star od zpvka Harpa, pro z katalogu Beatles stanice cituje jen pr psn. Pitom si lze v katalozch vydavatel vybrat aktuln, ba i lbiv vci, kter by bnho posluchae nevydsily. A nechpu, pro se nap. v rozhovoru se zpvky nedaj zahrt jejich psn, jaksi mechanismus opakuje ty sam skladby do omrzen. O slub souasn esk hudb vbec nehovom, schz mi dramaturgick odvaha. Aktuln hit Paradise od Coldplay to nezachrn. Zdenk Vel, hudebnk 1) Hudba Radiournlu je kopi playlist komernch stanic, kter sestavuj hudebn dramaturgii mj. i na zklad hlasovn laick poroty, kter odpovd na otzky typu Pipomn vm nov skladba njakou psniku? Jakou? Kdy pipomn, je to dobe, protoe potom nen ucho posluchae zatovno njakm pemlenm o nem novm, co nezn. ivot je krsn a vude se na ns umvaj Slunkov lidiky. A hudba je potom pouhou vatou mezi reklamnmi bloky. Radiournl je veejnoprvn stanice, kterou si my vichni platme a jejm kolem nen zvyovat vlastn sledovanost, ale mj. uvdt, a tm i propagovat, nov hudebn dla v ppad celoplonho Radiournlu pedevm z oblasti popu. Jedin tak se toti stane, e nkter z novch eskch psniek zsk mezi posluchai popularitu a zanou ji hrt i komern stanice. Zde je zakopan pes: veejnoprvn stanice se vymlouv na sledovanost a bezdvodn se podizuje dikttu trhu, kter by pitom TATO STANICE mla modelovat! Kde jsou asy rozhlasov Houpaky, kdy prv tento sttn rozhlas uvdl novinky eskho popu? 2) Hudba eskho rozhlasu 2 je mnohem vce profilovan, stanice se sna oslovit celou rodinu. Dvojka navc produkuje nkolik vbornch hudebnch poad (legendy rocku, poady o country, folku, jazzu). Tmto zpsobem pln svou veejnoprvn funkci. Tchto poad bohuel ubv, a to na kor populrnch retrospektivnch poad typu Kulat noty M. Skalky nebo Zptky si dm tenhle film K. Gotta ( jejich vznam nechci v dnm ppad sniovat, oba dva poady pravideln poslouchm). Jak tedy eit dramaturgii stanic? Rozhodn ne na zklad ji dlouho znm popularity interpret. K. Gott, H. Vondrkov, L. Bl a dal zpvci maj sv msto v teru. Zaslou si teba i vlastn poad. Ale vedle (promite mi ten vraz) dinosaur eskho popu vyrstaj nov osobnosti, a to bez ohledu na rotace jejich psn na vlnch eskho rozhlasu. Objevili si je sami lid. A eskmu rozhlasu bohuel ujd vlak! Na webu Literrky. cz jsou voln dostupn dal odpovdi na anketu, nap. od Lenky Mynov, editelky agentury Datamar, kter pro Ro provd marketingov przkum (vzkum znaky). Foto popis| A co folklor? Foto autor| foto: tk / Ballon Mierny Otto O autorovi| Petr afak je vysokokolsk uitel, nezvisl publicista a len Rady eskho rozhlasu.

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

41

Skokan (VV): Televizn reklamu me ztiit zkon

1.12.2011
Veciverejne.cz

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici volim Mdia a komunikace

Hlasitost reklam v televizi je v posledn dob diskutovanm tmatem. V referendu se k nmu prv vyjaduj i vkai. Podle poslance VV Petra Skokana by ztlumen komernch spot mohl pinst zkon. Televizn divci by nemli bt ohluovni vouc reklamou. Osobn vnmm hlasitost komernch blok jako obtn fakt, se kterm se nehodlm smit," uvd poslanec VV Petr Skokan v souvislosti s tmatem, o kterm se v posledn dob stle vc diskutuje. Osobn oslovil editele vech domcch televiz s dost o ztlumen reklamy ve vysln u na potku letonho roku v rmci svho vystoupen na pd parlamentu pi semini k mediln problematice. Hlasit reklama divky obtuje, mnoho z nich se kvli tomu na m obrac," k poslanec a len snmovnho volebnho vboru, kter se vnuje mdim. Nedvno vznikla dokonce i Petice pro prosazen stejn hlasitosti reklamy a ostatnch poad v televizi a v jnu o stejnm tmatu optovn jednala i Rada esk televize. Na jedn stran stoj snaha zadavatel a vrobc reklamy co nejvce zaujmout divka. Mnoh spot psob hlun, protoe je zasazen do tich pase vyslanho poadu, ve kter snz vynikne," vysvtluje poslanec s tm, e hlasitost reklamnch blok je tmatem nejen u ns, ale i v sousednch zemch a tak ve Spojench sttech. Prvnm krokem k nprav dnenho stavu by mohlo bt, kdyby hlasitosti reklam mil esk telekomunikan ad, jak navrhuj autoi zmnn petice." Podle Skokana by pak een mohla pinst legislativn prava. Ke stejnmu zvru dola na svm 19. zasedn 18. jna i Rada T. Ta oslovila volebn vbor Poslaneck snmovny se dost, aby se touto problematikou zabval a eventuln inicioval zmnu zkona. Inspirovat se zkonodrci mou v nkterch evropskch zemch, napklad na Slovensku, kde u tyi roky plat zkon, kter zakazuje vyslat reklamu a teleshopping se zvenou hlasitost. Zajmavou cestou jdou Spojen stty, kde Kongres pijal zkon, kter donut vrobce televizor zajistit technicky srovnn hlasitosti reklamnch blok na rove shodnou s hlasitost zvuku sledovanho poadu. Vzhledem k tomu, e zstv otzkou, zda se takto upraven televizory budou vyskytovat celosvtov, nebo pouze v modelech urench pro USA, bude jistj spolhat na nai vlastn zkonnou pravu. Budu jej vznik iniciovat," dodv Petr Skokan s tm, e rozhodujc pro jeho dal kroky bude vsledek prv probhajcho referenda vka k tomuto tmatu. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=215711

Luhaovice nemus OSA platit autorsk poplatky

T Brno

2.12.2011 ct24.cz str. 0 Mdia a komunikace

Brno - Krajsk soud v Brn zamtl alobu Ochrannho svazu autorskho (OSA) na lzn v Luhaovicch a Sirnat lzn v Ostrosk Nov Vsi. OSA vedla s lznmi soudn spor o est milion korun. Jeho podstatou je autorsk poplatek za kadou televizi a radiopijma na pokoji. OSA tvrdila, e lzn jsou tot co hotely, a tud by mly platit za kad pstroj pinejc zprostedkovan televizn a rozhlasov program. Lzn se ale brnily: Jsme na rovni zdravotnickch zazen, kter jsou od placen poplatk osvobozena. Rozhodnut esk televizi potvrdil soudce Boris Filemon. Vzhledem ke sloitosti argument, nechtl rozhodnut dle komentovat. V rozhovoru nicmn potvrdil, e jednm z dvod byla pimenost ve poadovanch poplatk a tak vjimka, kterou maj zdravotnick zazen. alovanm stranm soud navc piznal hradu nklad na soudn zen. Soudce Filemon nevylouil, e se nespn strana sporu proti jeho verdiktu odvol. Lzn mly platit statisce Jen po Lznch Luhaovice vymhal Ochrann svaz autorsk soudn cestou 600 tisc korun. alobu na krku ml i
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 42

lzesk dm Alexandria. M 58 pokoj a televizi na kadm z nich. OSA by ml podle aloby za kad televizn pijma zaplatit 68 korun msn i pesto, e plat koncesionsk poplatky. "Lzesk zazen jsou pro ns v pozici hotelir a to znamen, e jsou ubytovacmi zazenmi a jako takov mus platit autorsk poplatek," prohlsil pedseda OSA Roman Strejek. Dal luhaovick lzesk dm, Miramare, elil alob v hodnot 300 tisc korun a lzesk domy v pi akciov spolenosti Lzn Luhaovice dlu OSA podle jejho vkladu pes 600 tisc korun. Lzesk zazen se ale brn a odvolvaj se na platn zkon o zdravotn pi. "Jsme zazen na stejn rovni jako nemocnice nebo rehabilitan zazen, kter jsou od platby osvobozena," argumentoval majitel etzce Royal Spa Antonn Plach. "N klient je ubytovn na pokoji, kter sice nen nemocninm pokojem, ale nachz se v objektu, v nm probh jeho lebn kra," pidal se Josef Krela, generln editel Lzn Luhaovice. OSA vede s lznmi 19 spor Luhaovice nejsou jedinmi lznmi, kter OSA zaalovala. Soudy ale ve vtin ppad jet dle jednaj. Poadavky OSA zamtl soud v Brn, v eskch Budjovicch ale krajsk soud potvrdil nroky OSA ve vztahu k lznm Tebo. "Pokud soudy nevyhrajeme, budeme se odvolvat. Oekvme, e stejn bude postupovat i OSA a bude teba ekat na sjednocen nzoru u Nejvyho soudu," ekl esk televizi Martin Plach ze Svazu lebnch lzn. Vjimka mus zmizet, k OSA OSA ale tvrd, e vjimka se vztahuje pouze na prostory, kde k lb pmo dochz, nikoli na pokoje, kde jsou nvtvnci lzn ubytovan. I tato vjimka by ale podle OSA mla ze zkona zmizet. Pokud et zkonodrci zkon v tomto smyslu nezmn, je svaz pipraven obrtit se i na Evropsk soudn dvr. Ochrann svaz autorsk navc tvrd, e by mohl poplatky dat i po nemocnicch, co mu umouje evropsk legislativa. "Ano, ta monost existuje. A v ppad, e bychom se k tomuto kroku rozhodli, postupovali bychom maximln citliv," slbil f svazu Roman Strejek. URL| http://www.ct24.cz/155454-luhacovice-nemusi-osa-platit-autorske-poplatky/

Radiournl to schytal za hudbu. Tu vybr idi metra

2.12.2011
Ondej Novek

ct24.cz str. 0 Mdia a komunikace

Praha Veejn semin k hudebn dramaturgii na eskm rozhlasu (Ro) Radiournl a Praha ml pinst odpovdi na nejpalivj otzky. Kdo je lovk, kter hudbu na nejposlouchanj veejnoprvn stanici vybr a podle eho se d? Podailo se to jen zsti. V emotivn diskuzi, do kter se vedle veden Ro a kritik hudebn sloky zapojili i posluchai, nechybla arogance ani 'kraden' mikrofonu. "Je to zatek jakhosi vzjemnho dialogu, kter bychom mli vst nejen o hudb, ale i nad jinmi segmenty vysln," ekl generln editel Ro Peter Duhan. "Musme se lpe nauit komunikovat s odbornou veejnost, s posluchai a pokldm to za nezbytn," dodal Duhan v karlnskm Studiu A, kde se semin konal. Jeho slova si o nkolik destek minut pozdji nebrala k srdci pedsedkyn Rady Ro Dana Jaklov, kter jedn z posluchaek, je je lenkou facebookov skupiny Hudebn dramaturg Radiournlu je idiot, doporuila nvtvu psychologa. Nkterm poslucham toti vad fakt, e psn je v teru mlo (podle editelky zpravodajskch stanic Ro Hany Hikelov je aktuln slo 891), a proto se velice rychle oposlouchaj (aktuln opakovatelnost psn je pr za 3 a pl dne). Duhan s tm souhlas. Dal zase kritizuj vbr psn publicistka Jana Komnkov jej oznaila za mru, podle hudebnka Jana Buriana jde dokonce o degradaci vkusu. "Polome si otzku, zda nen lep hudbu zruit pln," hodil do plna. "O stanici mluvenho slova se uvauje u del dobu, v tuto chvli jsou ale frekvence naplnn stanicemi, kter
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 43

vyslaj. Proto, aby mohla vzniknout, mus skonit jedna stanic, nebo se vyslac okruhy mus uvolnit." "Poslucha m pln prvo dostat, co se mu lb, a oni si urili, co se jim lb," opil extern hudebn dramaturg Radek Sedlek, kter m tvrtm rokem na starost prv Radiournl. Narel na testy poslucha, na jejich zklad pak pln Selektor. "To je nco jako papr a tuka pro hudebnho dramaturga," popsal Sedlek, podle nho se jedn o pomcku, nikoli automat. Burian by na Sedlkovo msto vypsal konkurz. Bval idi metra podle nj nen k hudebn dramaturgii kompetentn. "Hudba v eskm rozhlase se neme soustedit jenom na udrovn poslechovosti nebo bt jen kulisou. Mla by i formovat vkus," ekla muzikoloka Zuzana Jurkov. esk rozhlas v slech V souasn dob m 20 stanic a 20% podl na trhu. Radiournl m 700 000 poslucha a je tvrtou nejposlouchanj stanic v esk republice. Koncesionsk poplatek plat piblin ti miliony lid. "Pro brt lidem to, co se jim lb," ptal se Sedlek za hysterickho smchu publika. "Mohli byste poutt skladbu od Johna Cage: Ticho," doporuil Burian v narce na to, e stle sly jen dv psn od Phila Collinse nebo kapely Olympic. Na videozznam semine se podvejte na strnkch eskho rozhlasu. Podle Jana Pokornho se Radiournl pohybuje na tenk hran. "Musme bt nejposlouchanj esk rdio," vysvtloval modertor, jen se v prbhu diskuze zmocnil mikrofonu. "Diskuze je nevyven," ekl Pokorn, co odmtl radn Petr afak, kter semin uspodal. Dlouholet pracovnk rozhlasu Michael Prostjovsk naopak otevel tma, zda m pse svou nladou souviset s pedchozm tmatem ve vysln. Posluchai si tak stovali, e se v teru neobjevuje hudba host pi rozhovorech. To ostatn tve i zpvky Helenu Vondrkovou i Janka Ledeckho, kter to Radiournlu nedvno vytknul pmo v ivm vysln. "Jet pamatuji dobu, kdy rdia zajmalo, co lovk dl a chtla slyet novou psniku. Nabzel jsem nov singl, ale bylo mi eeno, e tohle Radiournl nedl," uvedl. Podle Duhana vak stanice psn host ji pout a m to v programovch prioritch i na pt rok. URL| http://www.ct24.cz/155452-radiozurnal-to-schytal-za-hudbu-tu-vybira-ridic-metra/

Mediaresearch spustil ppravy na nov men televizn sledovanosti

2.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Pouh tden po oficilnm vyhlen vsledk tendru na novho provozovatele peoplemetr v esk republice a podepsn smlouvy s Asociac televiznch organizac (ATO) coby zadavatelem tto soute oznmila vtzn spolenost Mediaresearch, e zahjila prce na realizaci novho projektu men televizn sledovanosti pro lta 2013 a 2017. Televize Nova jako jeden ze ty stlch len ATO pitom stle hroz, e vbr Mediaresearch napadne u soudu. Nov men, realizovan na zklad minul tden podepsan smlouvy s organizac ATO, sice pinese televiznmu trhu oficiln "ostr" data a od 1. 1. 2013, nicmn ji nyn mus zat ppravn prce, zejmna v oblasti statistickho profilu projektu, aby byly zajitny vechny podmnky pro robustnost a nestrannost novho projektu, vysvtluje firma dvody, pro s ppravou novho men zan ji nyn. Slibuje pitom, e od ledna 2013 zrychl dodvn finlnch dat o jednu hodinu (z devt na osmou hodinu rann). Novinkou bude tak doplnn dat o tzv. odloenou sledovanost poad prostednictvm funkce Timeshift, kter umouje zastavit vysln televize v relnm ase a po njak dob ho znovu spustit ze zznamu od momentu, kdy dolo k jeho pozastaven. Televize tak zskaj monost monitorovat vvoj svoj sledovanosti takka v relnm ase prostednictvm nov aplikace Online data. To ve dky peoplemetrm nov generace SimEar, kter vyvinula prv spolenost Mediaresearch.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 44

Nyn Mediaresearch provd spolen s agenturou STEM/MARK zavdc przkum. Adresn opora zavdcho vzkumu je dleitou soust projektu, kter svou pesn danou metodikou sbru a nslednho pouit zabezpeuje kvalitu a objektivitu nsledn dotzanch informac. Pedevm toti zabrauje jakmukoli jejich nedoucmu ovlivnn tm, e zajiuje skuten nhodn vzorek dotzanch domcnost v rmci vzkumu, vysvtluje firma. Vsledky zavdcho przkumu mus Mediaresearch prezentovat ATO na konci ervence 2012. S ohledem na neekan dlouh rozhodovac proces tendru ATO jsme sice ji ve skluzu nkolika tdn oproti obvyklmu harmonogramu, ale zvldneme jeho realizaci v plnohodnotnm poadovanm proveden a kvalit, v editel sekce elektronickch men Mediaresearch David Satransk. Televize Nova stle jet nespecifikovala, jakm zpsobem chce vbr spolenosti Mediaresearch v tendru ATO napadnout. Generln editel Novy Jan Andruko ale nevylouil ani monost arbitre. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/mediaresearch-spustila-pripravy-na-nove-mereni/

T 1 minul tden opt pod 15%, Nova Cinema porazila Barrandov

2.12.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Prvnmu programu esk televize se v zvru roku neda. Minul tden se v prmrnm celodennm podlu na dosplm publiku opt propadla pod psychologickou hranici 15 procent. Od lta se tak stalo ji podruh. Televizi Barrandov zase pedbhla Nova Cinema. Vbec nejlepho vsledku za leton podzim doshla Prima Cool, kter se u divk ve vku od 15 do 54 let stala v hlavnm vyslacm ase tvrtou nejsledovanj televiz v esku. Program T 1 sledovalo po cel den v prmru 14,68 procenta dosplho publika, co je o 0,99 procentnho bodu mn ne v pedminulm tdnu. V hlavnm vyslacm ase od 19 do 23 hodin Jednika zaujala prmrn 15,67 procenta divk starch 15 let, kte trvili veer u televizn obrazovky. Pokles se nevyhnul ani programu T 2, kter si v celodennch slech pohoril o 0,12 procentnho bodu na hodnotu 3,89 procenta. Bhem prime time se Dvojka jet propadla na prmrnch 2,68 procenta. Mrn pokles zaznamenala i sportovn T 4, ji po cel den sledovalo prmrn 2,45 procenta dosplho publika. To je o devt setin procentnho bodu mn ne v pedminulm tdnu. Ve veernch asech si tyka mrn polepila na hodnotu 2,84 procenta. Jedinm veejnoprvnm programem, kter si od pedminulho tdne polepil, byla zpravodajsk T 24. V celodennch slech poslila o devt setin procentnho bodu na podl 4,47 procenta. Veer T 24 tradin klesla, tentokrt na hodnotu 2,55 procenta. Celodenn podly eskch televiz na publiku starm 15 let za minul tden. Zkratka ATM pedstavuje televizn stanice zastupovan agenturou Atmedia: ko, Spektrum, Minimax, Sport 1, TV Paprika, AXN, Film+, Disney Channel, Universal Channel, Spektrum Home, MGM a CS Film. (Zdroj: www.ato.cz) Nejvt nrst za minul tden vykzala televize Nova, ji po cel den upednostovalo v prmru 28,86 procenta dosplho publika, co je o 0,75 procentnho bodu vce ne minule. V hlavnm vyslacm ase Nova poslila a na prmrnch 34,82 procenta. Naopak klesala Nova Cinema, kter si v celodennch slech pohorila o 0,21 procentnho bodu na hodnotu 5,16 procenta. I pes to pedbhla televizi Barrandov a stala se tvrtou nejsledovanj televiz v zemi. Ve veernch asech doshla Nova Cinema prmrnho podlu 4,83 procenta (v tchto asech ji Barrandov porazil). Nrst minul tden vykzala i televize Prima, jej hlavn program ale v celodennm prmrnm podlu na dosplm publiku zstal pod hranic 20 procent. Konkrtn doshl hodnoty 19,48 procenta, co je o 0,46 procentnho bodu vce ne minule. Bhem prime time si Prima pohorila na prmrnch 19,38 procenta. Naopak Prima Cool v celodennch slech poskoila o 0,34 procentnho bodu na hodnotu 3,83 procenta a i v hlavnm vyslacm ase se udrela nezvykle vysoko - 3,78 procenta. Mrn pokles potkal Primu love, kterou po cel den sledovalo v prmru 1,54 procenta dosplho publika (o pt setin procentnho bodu mn ne pedminul tden). Veer doshla Prima love prmrnho podlu 1,20 procenta. Pomrn vrazn pokles potkal minul tden televizi Barrandov, kter se sice v celodennm podlu na dosplm publiku udrela nad ptiprocentn hranic, ale klesla o 0,44 procentnho bodu na hodnotu 5,10 procenta. Dky tomu
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 45

ji pedbhla Nova Cinema. V hlavnm vyslacm ase ale Barrandov svoji pozici tyky na trhu uhjil, i kdy jeho podl na dosplm publiku klesl pod ptiprocentn hranici, konkrtn na hodnotu 4,94 procenta. Mal kabelov a satelitn televize, zastupovan agenturou Atmedia (ko, Spektrum, Minimax, Sport 1, TV Paprika, AXN, Film+, Disney Channel, Universal Channel, Spektrum Home, MGM a CS Film), doshly minul tden souhrnnho celodennho podlu 1,72 procenta, co je o 0,29 procentnho bodu mn ne minule. Bhem prime time vykzaly podl 1,01 procenta. Ostatn mal televize vykzaly souhrnn celodenn podl 8,82 procenta, o 0,55 procentnho bodu vce ne minule. Ve veernch asech doshly podlu 6,23 procenta. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/ct-1-minuly-tyden-opet-pod-15-procenty/

T hled sprvce rezervnch miliard

2.12.2011
Ale Borovan

E15 str. 6 Byznys Mdia a komunikace

Televize chce vce rozloit riziko. Vedle velkch hr maj anci i men i vznikajc banky Tuzemsk bankovn domy se mohou tit na tunou zakzku. Vzhledem k prohlubujc se krizi v Evropsk unii a ohroen bankovnho systmu chce esk televize lpe zajistit sv finann rezervy soustedn ve fondu televiznch poplatk. Jejich ve se podle informac denku E15 momentln pohybuje okolo 3,7 miliardy korun. Nae rezervy rozlome do vce bank. Finann editel Milan Cimirot v nejblich tdnech vype tendr na bankovn sluby. Zahrne nejen bankovn operativu, ale i sprvu bankovnch aktiv nebo sluby pro zamstnance, uvedl editel T Petr Dvok. Podle nj se ned oekvat, e by televize za souasn situace investovala alespo st prostedk napklad do populrnho zlata. Budeme velmi konzervativn, doplnil Dvok. Podle Cimirota jsou penze T rozdleny mezi vce bankovnch stav ji nyn. Jejich jmna stanice nechce oficiln sdlovat. Podle dvryhodnch informac denku E15 se jedn o tyi banky, mezi ktermi je esk spoitelna, Komern banka a SOB. Novou anci na zakzku od esk televize tak dostanou i men nebo vznikajc banky. To me vyvolvat spekulace. Dvok je toti manaer s dlouholetmi vazbami na finann skupinu PPF. Ta vlastn PPF Banku a nyn rozjd novou banku Air Bank. Vysok objem pennch prostedk na tech T zanechal svmu nstupci pedchoz editel Ji Janeek dky zven koncesionskch poplatk na 135 korun za msc v roce 2005. Rezervy jsou vak v poslednch letech ohroeny nepznivm vvojem hospodaen televize. Ji v roce 2010 Janeek shl do uspoench penz pro 117 milion, aby udrel tehdej vyrovnan rozpoet ve vi 7,3 miliardy korun. Tot se dje i letos, kdy management televize erp z fondu poplatk celkem 5,88 miliardy korun, o 104 milion vce, ne vybere od koncesion. Nporem na rezervy se stane i snen pjem z prodeje reklamy a plnovan stavba studia v Brn, pestoe Cimirot z pvodnho rozpotu 600 milion korun bez DPH dokzal sekrtat 200 milion. O autorovi| Ale Borovan l Praha

U jsem rozmltila ti rdia

2.12.2011
ONDEJ STRATILK

Lidov noviny str. 4 Domov Mdia a komunikace

PRAHA Plnon. Nedvn hit Vclave Necke a skupiny Umakart v souasnosti hran Radiournlem, m dokzat, e stanice reaguje na erstv trendy. A nenasazujeme ho nyn jen proto, e probh tahle diskuse, tvrd Radek Sedlek, dramaturg Radiournlu, lidem v peplnnm sle karlnskho Studia A. Ti se tam seli na semini zamenm na souasnou hudebn tv veejnoprvn stanice. Destky ptomnch lid se dramaturgovi postupn zaaly hlasit a ironicky smt. Ostatn takovch reakc vera pilo vc. A z diskuse se postupn stal barikdov boj mezi dvma stranami. Nai posluchai chtj v prv ad informace, jen dv procenta z nich jsou s muzikou nespokojeni, k Lenka Mynov, kter se podl na rozhlasovch vzkumech. Vedouc analytik veejnoprvnho mdia Vclav Hradeck zase namt, e poslucha nejastji pelauje,
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 46

kdy se mu psnika nelb. Proto hrajeme podle hudebnho vkusu stedn generace, popisuje Hradeck univerzln zlat sted. Co teba zahrt Hradian? Tmito slovy si ale Hradeck popuzuje pizvan odbornky. kolem veejnoprvnho rozhlasu je vst posluchae dopedu a mnit jejich vkus. Skuten by je teba Hradian odlkal? pokld enickou otzku Zuzana Jurkov, muzikoloka z Karlovy univerzity, A zatmco veden Radiournlu stle obhajovalo svj psnikov playlist se slovy pro brt lidem to, co se jim lb, pustili se do hudebn dramaturgie rdia i posluchai v sle. U jsem rozmltila ti rdia, kdy zase slym Jasnou zprvu od Olympiku. Chci, aby m dti vdly, e Olympic nesloil jen jednu psniku, pobavila studio posluchaka z Kivokltska. Stejn jako nkolik dalch se obula do Sedlka, externho dramaturga stanice. Pro se pr teba od Abby i Lenky Filipov nehraje vc hit. Nesta jen jeden extern dramaturg, dramaturgie je zamstnn. Chci vdt, kdo vybr muziku, kterou zrovna slym, pidal se i muzikant Jan Burian. Na to mli lid z veejnoprvn stanice jedin slovo - selektor. Jmno potaovho programu, kter uruje hudebn skladbu pro vysln, fungovalo jako zaklnadlo. To on vybr psniky a dohl, aby se asto neopakovaly. Zvtme poet dramaturg a psniek Diskusi z prvn ady sledoval i f eskho rozhlasu Peter Duhan. Program m na vbr mlo psniek, mlo by jich bt dvakrt tolik. A v zahrani je bn, e jednu stanici m na starosti pt a sedm dramaturg, kte pesn vd, co se bude vyslat, a reaguj na to, nastnil monou budoucnost Radiournlu. Jeho podzen si ale mysl nco jinho. Souasn stav jim podle verejch argument sed. *** Chci, aby m dti vdly, e Olympic nesloil jen jednu psniku

Nejdv Kraus, nyn Kobzanov. Frekvenci 1 opoutj hvzdy

2.12.2011
- z -

tyden.cz str. 0 Rdia Mdia a komunikace

Modertorka Diana Kobzanov kon na rdiu Frekvence 1. Akoli je to podle veden stanice jen na nkolik msc, pro druh nejposlouchanj rdio v esku je to citeln ztrta. Tm sp, e konec spoluprce se stanic ped trncti dny oznmil rovn herec a modertor Jan Kraus. Rdio Frekvence 1 opout v krtk dob ji druh vrazn osobnost. Modelka a modertorka Diana Kobzanov si chce pr na nkolik msc odpoinout od prce, v rdiu proto kon. "Nekon definitivn, bere si jen del volno v du nkolika msc," ekla on-line denku TDEN.CZ Radka Pilzov, PR manaerka spolenosti Lagardre Active, kter rdio Frekvence 1 provozuje. Diana Kobzanov uvdla pt let poad Styl a podle informac nkterch bulvrnch mdi se nyn chce vnovat svmu pteli, kterm je automobilov zvodnk tpn Vojtch. Ji v polovin listopadu oznmil odchod z Frekvence 1 i modertor Jan Kraus, kter sv rozhodnut odvodnil velkou pracovn vytenost. Kraus pro stanici pipravoval dlouhodob satirick poad Kraus a Blondna a stejn jako Kobzanov by ml odejt ke konci roku. "Nhradu za Jana Krause ani za Dianu Kobzanovou v souasn dob nehledme," uvedla Radka Pilzov. Podle listopadovho men poslechovosti Radio Projekt si Frekvenci 1 denn nalad 937 tisc poslucha. Za Impulsem je tak druhou nejposlouchanj rozhlasovou stanic v esk republice, tet je Evropa 2 a tvrt Radiournl. URL| hvezdy_219011.html http://www.tyden.cz/rubriky/media/radia/nejdriv-kraus-nyni-kobzanova-frekvenci-1-opousteji-

Rusk internet se rozrostl o novou veejnoprvn televizi

2.12.2011
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

zpravy.rozhlas.cz

str. 0 evropa
47

Lenka Kabrhelov

Mdia a komunikace

Dva dny ped parlamentnmi volbami se rusk internetov ter rozrostl o nov televizn kanl. Televize financovan jednm z ldr opozice Garrym Kasparovem chce nabzet divkm veejnoprvn vysln. Televize pro lidi, s takovm podtitulem rozjdj zhruba dv stovky novin, politolog, aktivist, opozinch politik, ale teba i spisovatel i bsnk nov internetov projekt.Podle fa televize po sti Igora Jakovenka tak reaguj na skutenost, e Rusko nem veejnoprvn televizi. Ze sttem kontrolovanch kanl ale erp informace a sedmdest procent obyvatel.Ve vech zhruba padesti zemch svta, kde funguje veejnoprvn vysln, se to dje dky osvcenm vldm. V Rusku je to naopak, vlda je proti. Vechny pokusy o vytvoen veejnoprvnho vysln skonily nespchem. Jedinou monost je vytvoit televizi zespoda, ne v klasickm teru, ale na internetu, vysvtluje Igor Jakovenko.Na klasickou veejnoprvn televizi ukotvenou v zkon, financovanou veejnmi penzi a nezvislou na sttn moci, tak jako funguje napklad v zemch Evropsk unie, si Rusov budou muset pokat. Kanl Po sti ale chce nabzet podobn obsah, zamen pedevm na vzdlvn veejnosti. Zpotku bude vyslat dv hodiny denn, krom klasickch zprv i autorsk programy pednch ruskch politolog a novin, napklad analytiky Lilie evcovov i komenttora Vladimira Kara Murzy.Rozjezd stanice zaplatil ze sv kapsy achov velmistr a jeden z ldr opozice Garry Kasparov, postupn by ji ale mli financovat sami divci.Oficiln televizi dominuje pouze vldn propaganda, je ale zjevn, e lid si chtj udlat sami obrzek o tom, co se dje - bez kadodenn porce vldn ideologie, k opozin ldr a pipout, e rozjezd kanlu tsn ped nedlnmi parlamentnmi volbami nen nhodn.Mezi lidmi roste nespokojenost s tm, e Rusko uvzlo v informanm vakuu. Zatm se protestn nlady neprojevuj na ulici, ale sp na internetu nebo teba nedvnm vypsknm premira Putina. Skuten platforma, kde by lid mohli diskutovat, ale neexistuje. My chceme dt monost vyjdit se vem. I tm, kdo do sttnch kanl nemaj pstup, dodv Garry Kasparov, kter je pesvden o ivotaschopnosti projektu, by pipout, e teprve pt tdny a msce ukou, zda je v Rusku tolik aktivnch uivatel internetu, aby kanl pinesl informace vc ne jen hrstce zasvcench. URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/984179

Pro budoucnost TK je nejdleitj kvalita informanho servisu

4.12.2011
esk mdia

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Extra Mdia a komunikace

Ve stedu 30. listopadu probhl na pd Poslaneck snmovny semin o esk tiskov kanceli (TK). V panelu diskutovali: generln editel TK Ji Majstr, pedseda Rady TK Ondej evk, zstupce fredaktora zpravodajstv esk televize Martin eznek, prvnika Zdena Hlov, publicista Petr tpnek a poslanci Vclav Kubata a Ladislav Skopal. Do diskuse se pak zapojili i mediln odbornci z publika. Poslanec Kubata vysvtlil, pro byl tento semin uspodn. Vclav Kubata (TOP09), mstopedseda VoV: Prvn dvod je, e vlastn legislativa, kter e statut a prosted, ve kterm TK psob, tak je vlastn nejstar mediln legislativa. Je z roku 1992 a po tak dlouh dob je vdycky dobe se bavit o tom, zda ta legislativa je stle platn. Druh dvod je, e se diskutuje, zda-li TK je mdium veejn sluby, zda-li nem bt vce privtn, nebo zda-li vbec napluje tu podstatu tohoto. No a tet dvod, svt se dnes skuten posunul dopedu v oblasti informatiky, internet dl dneska obrovskou slubu a TK mus bt objektivn, rychl a problm je, e dneska internet pen mnoho nzor a jsou prost svtov mdia, kter pebraj daleko radji vci ze socilnch st, a tak tohle vechno jsou dvody, pro se musme bavit. Zdena Hlov pipomnla vznik zkona o TK v 90. letech, kter od t doby nebyl novelizovn. Zdena Hlov, prvnika: Zkon o TK byl opravdu v t dob jedin, ve kterm jsem nemla prsty. Pokud si pamatuju, tak lo o poslaneckou iniciativu, kter se zrodila proto, e v t dob u bylo jasn, e se rozpadne federace. Podle n maj pro tiskov agentury platit urit pravidla a nezle na jejich statutu: Pro tiskovou agenturu, j je TK, m platit trida, to jest: de facto objektivita, nestrannost a spolehlivost, kter je preferovna ped rychlost. Tento nzor zastv i Ludmila Trunekov z Fakulty socilnch vd Univerzity Karlovy. Ludmila Trunekov, pedagoka, mediln teoretika: Zkladn kol pinet informace o dn v esk republice a zahrani slovem a obrazem a stejnou slubu poskytovat do zahrani tvrdm, e bude agentura dlat bez ohledu na to, jestli bude ze zkona mdiem veejn sluby, takov koly maj agentury i sttn i soukrom. Martin eznek ekl, e pro eskou televizi jako klienta je hlavn kvalita. Jestli bude esk tiskov kancel
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 48

veejnoprvn nebo soukrom, nen tak dleit. Martin eznek, zstupce fredaktora zpravodajstv T: Z pohledu uivatele, j si myslm, e je vlastn jedno, kdo se skrv za pojmem TK a jak postaven prvn tato instituce m, protoe pro ns je dleit, jestli to funguje. Pokud by esk tiskov kancel v nov podob fungovala tak, jak funguje dosud, nabzela sluby, kter nabz a od tto pravice lep. Tak je vlastn jedno z naeho pohledu, jestli bude privatizovan, jestli bude sttn anebo jestli bude mdiem nebo instituc veejn sluby, jako je tomu te. Publicista Petr tpnek se privatizace neobv. Petr tpnek, publicista: Nemyslm, e to co k tpn Kotrba, e njak sttn nebo veejn dohled je to absolutn nejlep, co zabezpe necinknutost informac a tak dle. Kdeto cokoliv komernho, e hned ten zlej kapitalista vechno bude chtt cinknout, njakm zpsobem pokroutit. Ne! Kapitalista nen blbec, a proto nebude kupovat cinkl informace. Take si myslm, e naopak ty trn principy mohou nkter vci proistit daleko vc. Obavy z privatizace vak m poslanec Kubata. Vclav Kubata (TOP09), mstopedseda VoV: J si fakt neumm pedstavit, e bychom tady mli sttn agenturu, ne pardon sttn, e bychom tady mli hlavn zdroj informac, kter by mohl bt ovldn tendennmi majiteli. To by bylo velmi nebezpen. A tm nekm, e jsem neptel privatizace, ale stt v tomto ppad mus velmi zodpovdn vit, jestli chce ten model stvajc vbec mnit. Pedseda Rady TK Ondej evk uvedl, e pokud se bude mnit statut TK, je dleit, aby byla zachovna kvalita. Ondej evk, pedseda Rady TK: Myslet na to, aby byl udren ten stvajc standard TK, ten stvvajc servis a hlavn dvra, kterou ten trh k TK m. To je to hlavn depozitum, s kterm ve skutenosti TK obchoduje, to znamen dvryhodnost jejch zprv. Jak je ten statut potom samotn vlastnick, jestli ji poslanci budou chtt zprivatizovat nebo jestli ji pemnit v drustvo nebo njak jin zpsob, to je u skuten vedlej z pohledu tady tohoto. Zachovat TK, tak jak funguje, tak jakou tu slubu dl a tak, aby se uivila. Novin tpn Kotrba vid riziko v privatizaci TK a uvd dal mon een. tpn Kotrba, novin: TK by se mohla zmnit privatizac v soukromou firmu njakho subjektu a bylo zde eeno riziko, e by tm ztratila st sv dvryhodnosti. Doporuuju tet variantu do t debaty, kter tady byla dneska - privatizovat do rukou dvou mdi veejn sluby, protoe spolen podnik jejich zpravodajstv stvajcho, kter jsou schopni jedin zajistit dodrovn etickch kodex. Pro medilnho analytika Milana mda jsou mon pouze dv cesty. Milan md, mediln analytik, pedagog: J osobn tedy vidm pouze jako dv cesty. Jedna cesta je takov, to znamen akciovka nebo obchodn spolenost se 100% sttn ast, ve kter v podstat ty kontroln funkce veejnosti by fungovaly pes dozor radu. Anebo druh varianta, kdyby to neml bt stt, tak by to bylo skuten teda vlastnictv vce subjekt, kterm ta TK pedevm slou. Co je pesn ten model toho DPA, Press Asociacion. Problm je ten, e j nevidm, e by byly schopny nae vydavatelsk domy, ppadn dal instituce se dohodnout na tom, aby se dohodly na tch pomrech a na t situaci, aby skuten tu TK njakm rozumnm zpsobem pevzaly. Na zvr debaty dolo k neshod Ondeje evka Vclava Kubaty. Podle evka je zodpovdnost za budoucnost TK na politicch, podle Kubaty je tomu pesn naopak. Ondej evk, pedseda Rady TK: Je dobr, e to tady zaznlo a hlavn e to zaznlo tady pro pny poslance, kter to zajm nejvc, protoe nakonec ta konen zodpovdnost za existenci TK a to jak TK do budoucna bude, je v rukou jejich a bude v rukou generlnho editele TK. Vclav Kubata (TOP09), mstopedseda VoV: J v tomto ppad nebudu souhlasit s pedsedou Rady. J si nemyslm, e politici to maj v rukou. V rukou to m generln editel a Rada, protoe vy vykonvte nco, co jest vm dno, na co jste byli nominovn, zvoleni a n kol nen vs dit, to ale ani omylem. N kol je dospt k tomu zvru a reagovat zejm na potebu, kterou vy nm jist umte sdlit v t vlastn skupin a dal lenov a potebu zmny legislativy. Budoucnost TK tento semin nevyeil, ukzal vak mon cesty. Ptomn politici se shodli, e by mla bt vytvoena pracovn skupina, ve kter by byli zastoupeni i lenov akademick obce. V rmci semine se eila tak neveejn zasedn Rady TK ani v tomto bod nepadlo definitivn stanovisko. Rada TK je pitom jedin z veejnoprvnch medilnch rad, kter zased neveejn. Na podnt politik vak zvauje, e nkter body jednn budou veejn.

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

49

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=416387

Uhl a abatov kritizuj vraz nepizpsobiv. Prvnk esk televize oponuje: V T pracuj cikni
4.12.2011
Frantiek Kostln

denikreferendum.cz str. 0 Domov Mdia a komunikace

Petr Uhl a Anna abatov se obrtili na Radu pro rozhlasov a televizn vysln s tm, e by se mla zabvat vrazem nepizpsobiv. Odpov prvnka esk televize je ohromujc. Petr Uhl a Anna abatov se obrtili na Radu pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) se dost, aby se zabvala tm, e televizn a rozhlasov mdia - i veejnoprvn - ji nkolik tdn uvaj denn a asto pro st obyvatelstva dehonestujc oznaen ,nepizpsobiv. RRTV reagovala na jejich stnost sdlenm, e nebyl poruen zkon, pesto postoupila stnost Rad esk televize a Asociaci televiznch organizac (ATO) a podala tyto instituce o vyjden k dan problematice. Jedin vyjden zatm poslal Michal Heldenburg, poven vkonem funkce vedoucho Prvnho tvaru esk televize. Jeho dopis se stal kvli svmu obsahu pedmtem ir kritiky. Uhl a abatov ve svm podntu p: Toto oznaen se pouv bez jakhokoliv odstupu (distance) redaktora toucho zprvy, jako kdyby to bylo neutrln pojmenovn. V kontextu souasn debaty o nepokojch ve luknovskm vbku lze dvodn mt za to, e slovo ,nepizpsobiv (zsadn se pouv plurlu) oznauje Romy ijc ve velk chudob ve vylouench lokalitch. Jsme pesvdeni, e oznaen ,nepizpsobiv pln roli klovho pojmu pedsudenho anticiganistickho diskursu. esk televize a dal mdia se tm, e pojem nekriticky pevzaly, zsadnm zpsobem podlej na stigmatizaci Rom a reprodukovn a posilovn pedsudk vi nim. Tuto cestu vol stovatel v nadji, e okolo uvn vrazu nepizpsobiv vyvol veejnou debatu, i kdy, zvlt ve spojen s jinmi vroky, asto jde podle jejich nzoru u o hanoben skupiny lid pro jejich skutenou i domnlou rasu a pro domnlou pslunost k etnick skupin nebo o podncovn k nenvisti k n podle ustanoven podle 355 a 356 trestnho zkonku i dal trestn iny". Reakce na tuto stnost si od RRTV vydal server Romea.cz, kter jako prvn o cel zleitosti informoval. Kateina Kalistov, pedsedkyn Rady pro rozhlasov a televizn vysln, ve sv odpovdi na tuto stnost napsala, e RRTV konstatuje, e z pohledu zkona nedochz tmto jednnm k jeho explicitnmu poruen. Kalistov dle rozvedla pstup RRTV k pojmu nepizpsobiv. Ten podle n sm o sob nen ji ze sv podstaty pojmem neutrlnm. Naopak, ji svm vznamem odkazuje na druh lid, kte nemohou i nechtj t podle veobecn uznvanch spoleenskch pravidel. Jeho pouvn ve spojen s Romy a s udlostmi v severnch echch by mlo bt velmi opatrn a tento pojem by se neml stt slovem, kterm budou vichni tamn Romov bn oznaovni, jeliko takov oznaen jen podporuje dal pedsudky a ppadn i nenvist. Za eskou televizi poslal vyjden jej prvnk Michal Heldenburg. eeno jeho slovy, T se ohrazuje a nesouhlas s tm, e by se podlela na stigmatizaci Rom a reprodukovn a posilovn pedsudk vi nim. Rovn se T ohrazuje proti spojen pedsuden anticiganistick diskurz, kterm maj mdia prohlubovat pedsudky. V T pracuj cikni. Ve Zpravodajstv jeden z nich dokonce moderuje. Nen tohle konkrtn pklad bourn tchto stereotyp?" dodv Heldenburg doslova. Naen z hanoben skupiny i lid povaujeme za velmi zvan obvinn, vychzme z toho, e v kontextu ,podntu nen konkretizovan a spe psob jako vkik, a proto na nj esk televize nebude reagovat, ohradil se f prvnho oddlen T. Ke slovu nepizpsobiv Heldenburg dodal: V podstat lze tak oznait kadho, kdo nedodruje zkony zem, kdo se nechov tak, jak by se dle obecn uznvanch pravidel chovat ml; a me to bt i kad menina, kter nen schopna a ochotna pizpsobit se
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 50

vtinov spolenosti. Na tom nen nic rasistickho. Lidsk spolenost funguje tak, e se menina pizpsobuje vtin. Nepizpsobiv je pak kad, kdo tohle nechpe, bez ohledu na etnick pvod nebo barvu pleti. Podle Anny abatov je reakce vedoucho prvnho oddlen Michala Heldenburga arogantn a urliv a mj se s podstatou problmu, na nj upozorujeme. Je nedstojn esk televize - mdia, kter ovlivuje denn miliony lid. Petr Uhl povauje tuto reakci za nesluitelnou se zkladnmi evropskmi pstupy ke skupinm lid: Mm na mysli jakkoli skupiny, nejen Romy. Je to asociln a nehumnn jednn, kter pitm ddictv tyiceti let pedlistopadovho reimu. Po 2. svt vlce to zde bylo podobn, nesnenlivost vi celm skupinm obyvatelstva vedla tehdy tak ke zjevnm nespravedlnostem. Pedseda Rady esk televize Milan Uhde oznail Heldenburgovo vyjden za nehorzn. Nco takovho nepat do vyjadovacho apartu prvnka veejnoprvn televize. Upozornm v pondl na jeho dopis generlnho editele T Petra Dvoka - nebudu mu dvat dn personln doporuen, to nen v m kompetenci, ale eknu mu svj nzor, e takhle to prost nejde. Podm jej, a si to pete a sm uvid, jak dojem to na nj udl? ekl Milan Uhde. Nejde jen o jeho slovnk, on tm tak ukazuje e nem zklady elementrn logiky. I kdyby v esk televizi pracovalo tisc Rom, s podstatou vci to nem nic spolenho. A je to stejn, jakoby napsal, e m za kamarda jednoho Roma a proto nen rasista. Tento zpsob argumentace pouvaj asto i antisemit: Podvejte, j nejsem antisemita, protoe chodm s jednm idem obas na obd, reagoval Uhde na pas dopisu, v n se prvnk ohn argumentem, e v T pracuj cikni. Vraz nepizpsobiv podle Uhdeho jednoznan implikuje, e ten kter lovk takov chce bt. A to naprosto nevyjaduje situaci lid, kter mdia tmto vrazem oznauj. Sociln vylouen lovk si svou situaci nevybral, byl do n zahnn okolnostmi. Nepizpsobiv je zloinec, kter se pravidlm nepizpsobuje mysln, nikoli sociln vylouen lovk, dodal Uhde. Obsah Heldenburgova dopisu se nelb ani oslovenm romskm osobnostem. Napklad Karel Holomek, pedseda Spoleenstv Rom na Morav, zastv nzor Petra Uhla a Anny abatov. Za sebe dodvm, e to oznaen v sob skrv neppustn zeveobecovn. A tm oznaenm jsem nazvn i j a spousta lid, kte jsou dnmi obany. Tm vrazem se automaticky mysl Romov. To je ta hrza! To samozejm f prvnho oddlen T neme ctit a proto si je tak ignorantsky sebejist, e m pravdu. Ostatn vraz ,pizpsobiv, kter by mohl bt rovn pouit, by byl daleko sprvnj, protoe by oznail lovka, kter se pizpsobil danm podmnkm. Ale i v tomto vrazu je stigma!," ekl Karel Holomek. Stnost Petra Uhla a Anny abatov podporuje i enk Rika, pedseda Vboru pro odkodnn romskho holocaustu. Vyjden Michala Heldenburga se m jako Roma dotklo. st redaktor esk televize velmi dobe v, e vraz ,nepizpsobiv si vtina spojuje prv s Romy. Oni si takto vychytrale kompenzuj svj xenofobn pohled na Romy, dodal Rika. URL| http://denikreferendum.cz/clanek/12034-uhl-a-sabatova-kritizuji-vyraz-neprizpusobivi-pravnik-ceske-televizeoponuje-v-ct-pracuji-cikani

Po bitv je Babika generl

5.12.2011
Jindika Blhov

Hospodsk noviny str. 10 Kultura Mdia a komunikace

V Souboji seril si divci zvolili pjemnou Babiku na inzert. T zskala dky souti zajmav data. esk televize ohlaovala se Soubojem seril tm televizn revoluci. Divci si ze esti monost zvol svj superseril, kter T v ptm roce nato. Veejn sluba v akci. V sobotu divci rozhodli a vybrali si z trojice semifinalist tu nejmn inovativn monost. Vyhrla Babika na
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 51

inzert o svrzn chv, kterou divci v przkumu charakterizovali jako pjemnou, dojemnou rodinnou zbavu. Babika porazila Ambasdu, pokus o politickou satiru a la Jist, pane ministe, mrncnut eskou sodou, a velkoryse vizuln pojatou detektivku Cirkus Bukowsky inspirovanou britskmi serily. Vsledek nepekvapil. Nabz se otzka, co si T od projektu slibovala? A me mt sout i pes vtzstv Babiky a tristn estrdn proveden pozitivn vliv na provinn eskou serilovou tvorbu? Souboj seril jako by ml ohlaovat sv pstup T k dramaturgii, kter se vyman z lbivho usedlho prmru a pibl se standardm britskch a americkch televiz. Nov typy seril pak T i omlad a pilkaj ztracenou internetovou generaci. Dramaturgick proveden show ale vn pochybnosti, zda je T vbec schopna vyrobit program, jen je atraktivn pro divky mezi 20 a 35 lety. Pokud chtla vn oslovit i mladou generaci, pak mla vc zvit volbu modertora i celkov pojet programu. Pesazen modertorky Terezy Kostkov ze StarDance, kter jejmu naturelu vce odpovdal, se ukzalo jako nevhodn. Zoufale j chybla pohotovost. Ve finle se Kostkov podailo zazdt jeden z mla dobrch vtip a ubjet hosty banlnmi dotazy typu jak se kameraman podl na vsledn podob serilu. S ubhajcm asem m dl tm vc jej styl pipomnal uitelku ze stedn, je se marn sna bt ped ky cool. Styl moderovn srazil u tak usedl program estrdnho stihu, jen formlnm pojetm ustrnul hluboko v devadestch letech. Veejnoprvn hodn porotci Halina Pawlovsk, Ivo moldas a rozvern Frantiek Ringo ech se vtinou diplomaticky vyhnuli jakmukoliv krititjmu hodnocen a zabarikdovali se v bonmotech, m poprali logiku sv ptomnosti. Mon je dobe, e T nakonec vyrob bezpenou Babiku na inzert a progresivnj poady dostanou anci jinde. Po projektech, kter se takto veejn pedstavily, mohou shnout dal televize. Vtzstv Babiky vak jet neznamen, e by se realizace na Kavch horch nemohly dokat dal serily. Sama T to nevylouila. Nabz se napklad monost vyrobit men poet dl od vce seril praxe bn u americkch televiz. Bez ohledu na kvalitu proveden Souboje seril i na fakt, e T by mla inovativn nastavovat trendy a nikoliv se zatiovat divckou expertizou, poad poskytl zajmav data divckho przkumu, kter T me pi svch strategickch rozhodnutch v budoucnu vyut. Druh semifinle sledovalo sedm set tisc divk. I kdyby hlasoval kad st, mla by televize zadarmo vsledek respondentskho vzorku sedmi tisc lid. A z nho se d vythnout mnohem vc, ne jen co lze vyvodit z vtzstv Babiky. Koneckonc, Cirkus Bukowsky porazil usedl Mazky s Miroslavem Donutilem. *** Kter serily soutily Babika na inzert Sedmerk Ambasda ad Cirkus Bukowsky Mazci O autorovi| Jindika Blhov, jindriska.blahova@economia.cz

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

52