Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem Prodovdeck fakulta

TOXIKOLOGIE
Autor: Ing. Zdeka Kolsk, Ph.D.

2007

TENTO TITUL JE SPOLUFINANCOVN EVROPSKM SOCILNM FONDEM A STTNM ROZPOTEM ESK REPUBLIKY PROJEKT .: CZ.04.1.03/3.2.15.2/0235, Zkvalitnn vzdlvn a odborn ppravy student prodovdnch obor na PF UJEP

Studijn opora ke kurzu: TOXIKOLOGIE

VYUUJC: Ing. Zdeka Kolsk, Ph.D.
FORMA: psemn zkouka TERMN SPLNN : konec zkoukovho obdob danho akademickho roku

LITERATURA: Povinn literatura: Paleek J., Linhart I., Hork J. ( 1999): Toxikologie a bezpenost prce. VCHT Praha Vopralov M., kov P.(1996): Zklady toxikologie pro farmaceuty. UK Praha, Vydavatelstv Karolinum Doporuen literatura: Zkon . 356/2003 Sb. o chemickch ltkch, jeho novela . 345/2005 Sb. Zkon . 258/2000 o ochran veejnho zdrav Dal souvisejc prvn pedpisy dle platn legislativy R: http://www.mvcr.cz Kolsk,V. (1983): Laboratorn technika, skripta Pedagogick fakulta st nad Labem Informace z internetu

VSTUPN POADOVAN ZNALOSTI: poaduj se znalosti chemie v rozsahu znalost gymnzi

SLOEN ZKOUKY: Zkouka bude probhat po splnn poadavk ke zkouce: Povinn ast na 2 pednkch vnovanch bezpenosti a hygien prce a chemick legislativ Vypracovn seminrn prce

Npl kurzu: Clem kurzu je seznmit studenty s oblastmi toxikologie a vlivu chemickch ltek a ppravk na iv organismy a ivotn prosted. Po vodnch kapitolch obecn toxikologie, je probrna problematika, kter tvo povinnou soust prpravy student v oblasti toxikologie, bezpenosti a hygieny prce. V souvislosti s tm jsou studenti seznamovn i s platnou legislativou souvisejc s nakldnm s chemickmi ltkami. Pot nsleduje st speciln toxikologie, kde je pozornost zamena na toxick vlastnosti ltek (anorganickch i organickch), na zpsoby nakldn s nebezpenmi chemickmi ltkami a ppravky a jejich likvidace. Sloen zkouky z toxikologie je podmnkou pro pijet do jakchkoli praktik na katede chemie. Sylabus pedmtu: 1. Zkladn pojmy toxikologie: Toxikologick discipliny a jejich souvislost s lkaskmi a chemickmi obory: Pojem toxick ltka. Letln dvka. Expozice. 2. Obecn toxikologie: Cesty a mechanismy vstupu jed do organismu, brny vstupu. Vstebvn jed a jejich metabolismus. Distribuce a kinetika toxickch ltek v organismu a monosti eliminace toxickch ltek z organismu. 3. Bezpenost a hygiena prce. Zsady pro bezpenou prci v chemickch laboratoch, hygienick poadavky na pracovn prosted: vybaven laborato, rozpoutdla, holaviny, svtiplyn, hasc pstroje, tlakov lahve, prce se stlaenmi plyny, raviny, ukldn chemikli a holavin, likvidace odpad, prvn pedlkask pomoc. 4. Chemick legislativa: pouze vod. Zkon . 356/2003 Sb. o nebezpench chemickch ltkch a ppravcch, Zkon . 258/2000 Sb. o ochran veejnho zdrav a dal souvisejc zkony. 5. Toxick vlastnosti vybranch anorganickch ltek: Kyseliny, zsady, peroxosloueniny, prvky a jejich sloueniny. Toxick vlastnosti vybranch anorganickch ltek: Toxikologick vlastnosti jednotlivch prvk PSP a jejich sloueniny (prvky a sloueniny hlavnch skupin PSP). 6. Toxick vlastnosti vybranch anorganickch ltek: Toxikologick vlastnosti jednotlivch prvk PSP a jejich sloueniny (prvky a sloueniny vedlejch skupin PSP). 7. Toxick vlastnosti vybranch organickch ltek: alkany, alkeny, alkiny a jejich halogenderivty. 8. Toxick vlastnosti vybranch organickch ltek: alkoholy, aldehydy, ketony, kyseliny a jejich halogenderivty, ethery, estery, benzen, jeho homology a jejich halogenderivty, fenol, naftoly. 9. Toxick vlastnosti vybranch organickch ltek: aminy, hydrazin, hydroxylamin, nitroltky, sulfonov kyseliny, heterocykly, organokovov sloueniny Hg, Sn, Pb. 10. 11. Toxikologie pesticid, bojovch ltek. Radioaktivn ltky. Vitamny. 12. Toxikologie omamnch a psychotropnch ltek, nejbnji uvan lky. Drogy. 13. Toxikologie ivoinch toxin (jedovat ivoichov). 14. Toxikologie rostlinnch toxin (jedovat houby, rostliny).

STRUN SLOVNK VYBRANCH TERMN BN POUVANCH V TOXIKOLOGII

abortivum - ltka vyvolvajc potrat acidza - zven koncentrace kyselch ltek v krvi nebo bunnch tekutinch (nap. pi horenatch stavech) akutn - nhl, bezprostedn, rychle, prudce probhajc albuminurie = proteinurie - vskyt blkovin v moi alergen - ltka vyvolvajc zvenou citlivost na opakovan psoben sebe sam nebo ltek pbuznch anafylaktick ok - prudk poruchy obhu krevnho a dchn zpsoben anafylax anafylaxe - pecitlivlost nebo onemocnn vznikl vniknutm cizorod blkoviny do organismu, nap. pi injekci nkterch lk anemie - chudokrevnost, bytek ervench krvinek nebo hemoglobinu (Hb) antigen - ltka schopn vyvolat tvorbu protiltek anurie - zstava vyluovn moi z organismu v dsledku selhn ledvin asanace - ozdravn, nap. zlepen hygienickch podmnek nebo ivotnho prosted atrofie - zakrnn tlesnho orgnu v dsledku neinnosti nebo nedostaten vivy bronchitida - znt prduek cirhza = cirza -chorobn degenerace funkn tkn orgnu a zntliv bujen jeho vaziva (nap. zhun jatern tkn, lut atrofie jater, ztvrdnut jater) cyanza - modrofialov zabarven sliznic nebo ke zpsoben nedostatenm okysliovnm krve cytostatika - lky omezujc rst a mnoen ndorovch bunk dermatitida - znt ke delirium - pechodn poruen vdom s halucinacemi a blouznnm depiltor - ltka zpsobujc vypadvn vlas a chlup v dsledku odumen vlasovch cibulek deratizace - huben hlodavc jedovatou nstrahou desinfekce - huben pvodc nkazy desinsekce - huben hmyzu jedovatou nstrahou nebo postikem edm - vodnat otok tkn (plicn, mozkov) emetikum dviv prostedek, dvidlo enzym - biologick katalyztor = biokatalyztor - ltka (selektivn) urychlujc biochemick reakce v bukch a tknch excitace - vzruen stav v dsledku podrdn nervov soustavy fungicidy - ppravky k huben hub, rz a plsn hematurie - vskyt ervench krvinek v moi, krev v moi hemolza - rozpad ervench krvinek za souasnho uvolovn krevnho barviva herbicidy - prostedky k huben rostlin chronick - vlekl, dlouhotrvajc imunita - schopnost organismu reagovat na cizorod ltky (ne)specifickou reakc, schopnost vylouit nebo niit pvodce infeknch nemoc, odolnost vi infekci inhalace - vdechovn intoxikace - otrava, vstup jedu do organismu iritant - ltka s drdivmi inky kancerogen = karcinogen - ltka vyvolvajc zhoubn bujen tkn, tj. vznik ndoru kolaps - zhroucen, nhl ochabnut organismu v dsledku selhn ivotn dleitho orgnu kolika - zchvat keovitch prudkch bolest (lunkov, ledvinov, stevn)

 kontaminace - zneitn (potravin ,pitn vody, atd.) cizorodou ltkou nebo vniknut infekce do organismu kumulace - hromadn ltky v organismu nebo stn inku ltky pi opakovan expozici latence - zdnliv klid nebo skryt prbh nemoci; projevuje se opodn, m ji nap. vtina karcinogen laxativum, laxans, laxancie - projmadlo leukmie - zhoubn bujen blch krvinek, blokrevnost malformace - vrozen tvarov chylky odlin od normlnch tvar metabolismus - ltkov pemna v ivch bukch nebo tknch metabolit - cizorod ltky pemnn biotransformac v organismu methemoglobin nebo hemiglobin - oxidan produkty oxidace hemoglobinu methemoglobinemie nebo hemiglobinemie - vratn pokozen krevnho barviva (Hb) inkem oxidujcch ltek, vznikl methemoglobin (hemiglobin) nen schopen penet O2 mutagen - ltka vyvolvajc zmny ddinch vlastnost narkza - bezvdom uzpsoben tlumem vych mozkovch funkc, ommen, otupen pocitu bolesti nefrotoxin - ltka pokozujc ledviny nekrza - odumen tkn nebo cel sti tla paralza - ochrnut rznch tlesnch orgn v dsledku nervov poruchy perkutnn - prochzejc nebo vstebvan k perorln - vstupujc sty pesticidy - ppravky k huben kdc na rostlinch rodenticidy - ppravky k huben hlodavc jedovatou nstrahou sepse - otrava krve vyvolan nadmrnm rozmnoenm choroboplodnch bakteri nebo jejich jedovatch splodin v krvi za souasnho snen obranyschopnosti organismu subakutn pechod mezi akutn a chronickou subchronick symptom - pznak, typick znak (nap. pro njakou otravu nebo nemoc) syndrom - soubor pznak (symptom) teratogen - ltka vyvolvajc deformaci plodu (vznik zrdy) toxin - jedovat ltka produkovan bakteriemi, bakteriln jed tumor - ndor uremie - selhn innosti ledvin projevujc se vymovnm moi do krve xenobiotika - cizorod ltky, tj. ltky ciz ivmu organismu

1. Zkladn pojmy toxikologie:

Toxikologie - jednodue vda o jedech, ale protoe (viz dle definice jedu) je jedem kad ltka,
pouv se jin pesnj definice: - vda zkoumajc nepzniv (toxick) inky xenobiotik na iv organismus - zkoum vzjemn psoben chemickch ltek a ivho organismu - interdisciplinrn obor (dve soust jinch vdnch obor) dnes samostatn obor erpajc z biologie, biochemie, chemi (analytick nebo fyzikln), patofyziologie, histologie, genetiky, farmakologie, ekologie a zemdlstv

Toxikum (postaru Jed) - ltka, kter ji v malch mnostvch nebo koncentracch, pi jednorzov nebo opakovan expozici, vyvolv tk pokozen organismu nebo zpsob jeho znik Paracelseova definice : vechny chemick ltky jsou jedy a zvis jen na dvce, kdy ltka pestv bt jedem Do jed se ad cel irok spektrum ltek od ethanolu (psob toxicky v dvce 10000 mg / kg) a po botulotoxin (dvka 0,00001 mg / kg)
toxick dvka (mg / kg) ethanol - C2H5OH 10 000 ... .... NaCl 4 000 FeSO4 1 500 ... ... strychnin 2 nikotin 1 ...... .... dioxin 0,001 botulotoxin 0,00001 Hranice mezi bezpenou (podkritickou) a nebezpenou (nadkritickou) dvkou je u vtiny ltky neurit a u jednotlivc se li. ada jedovatch ltky slou v malch mnostvch jako liva. nzev ltky

HISTORIE TOXIKOLOGIE
- zan od dob, kdy lovk poprv pouil jedovatou ltku z rostlin nebo ivoich za elem lovu nebo vlky. Ji 1500 let p.n.l. zprvy o bolehlavu, opiu, Pb, Cu, Sb, ...aj. - nap. Hippokrates - objevil dal jedy a poloil zklady klinick toxikologie - Theophrastus - poprv popsal jedovat rostliny - Dioscorides - jako prvn rozdlil jedy na - rostlinn - ivoin - minerln Jedy byly asto pouvny k suicidilnm (sebevraednm) elm, i k odstrann politicky nedoucch osob. Pouvny byly zejmna anorganick sloueniny Pb, Hg, As, Sb a extrakty nap. z rulku, durmanu, ocnu, omje, mosk cibule a mku, ..aj. Rozvoj experimentln toxikologie - a v 19. stolet - pispla k nmu ada lka - nap. panlsk lka Orfila - zavedl dkaz otravy chemickou analzou nebo Magendie nebo Claude Bernard - studovali mechanismus inku nkterch jed - nap. strychninu nebo povho jedu.

MODERN TOXIKOLOGIE
- rozvoj a bhem poslednho stolet, zejmna po 2. svtov vlce, kdy dolo k pouit chemickch ltek v boji - dle rozvoj v lkastv - uvn novch lk, anestetik (ter, chloroform HCCl3), vitamn, hormon - pouvn chemickch ltek v prmyslu (benzen, toluen, xylen) a v zemdlstv (hnojiva,...) - objeven radioaktivity (Beckerel, Curie) - od 60. let - experimentln hodnocen vlivu novch chemickch ltek na iv organismy, zejmna hodnocen karcinogenity, mutagenity a teratogenity - vysvtleno viz dle - prudk rozvoj modernch analytickch metod k detekci toxck ltky - z eskch vdc nap. prof. Trvnek - rozvoj analytick toxikologie prof. Vondrek - farmakologick toxikologie. prof. Teissinger - prmyslov toxikologie

KLASIFIKACE TOXIKOLOGIE
nkolik zpsob dlen toxikologie :

I. dlen - 1. Deskriptivn (D.T.) = popisn - zabv se popisem pokozen organismu. Testuje ltky, kter pichzej do styku s lovkem i ostatnmi ivoichy a rostlinami, zabv se experimentlnm testovnm toxicity na zvatech. 2. Mechanistick - studuje mechanismus toxickho inku na iv organismus za pomoci znalost fyziologie, farmakologie, bunn biologie a biochemie. 3. Regulan - n zklad vsledk D.T. rozhoduje o me rizika pi povolen vroby novho lku, kosmetickho ppravku, pdatn ltky (aditiva) do potravin apod.
7

II. dlen - 1. Forezn (soudn) - vyetenm pin smrti pomoc analytickho rozboru tlesnch
ostatk, zkoum zpsob, jak prokzat otravu. 2. Prmyslov - zabv se toxickmi ltkami, kter se vyskytuj v prmyslu, stanovuje max. ppustn c, dvky a expozice chemickch ltek, otravami v prmyslu, jejich lbou a prevenc. 3. Klinick - zabv se diagnostikou a terapi onemocnn, kter bylo vyvolno toxickou ltkou, tedy diagnozou a lbou otrav. 4. Toxikologie ivotnho prosted = ekotoxikologie - zabv se chemickm. zneitnm vody, ovzdu, potravin (prost ivotnho prosted - P) a jeho vlivem na lovka, zvata, rostliny, apod. 5. Vojensk - vlen vyuit toxick ltky a ochrana ped nimi. 6. Predikn = odhadov, zkou odhadovat toxick chovn chemickch ltek na zklad znalost jejich struktury. 7. Toxikologie psychotropnch a omamnch ltky - psoben psychotropnch a omamnch ltky na iv organismus 8. Toxikologie potravin a aditiv - potravinami a pdavky do potravin. 9. Agrochemickmick nebo zemdlsk toxikologie - pouit pesticid, hnojiv a jejich vliv na produ.

III. dlen - 1. Obecn toxikologie - zkoum obecn zkonitosti a vztahy mezi chemickmi ltkami a
inkem na iv organismus 2. Speciln toxikologie - speciln toxikologie jednotlivch xenobiotik (anorganick ltky, organickch ltek, pesticid, bojovch ltek, omamnch a psychotropnch ltek, toxin ivoinho pvodu).

2. Obecn toxikologie: OBECN TOXIKOLOGIE

I. Obecn vztahy mezi chemickmi ltkami a toxickm inkem - zabv se nkolika oblastmi: 1. Faktory ovlivujc toxick inek 2. Projevy toxickho inku 3. Mechanismy toxickho inku 4. Toxikokinetika

II. Obecn zsady klasifikace, diagnozy a terapie otrav 1. Klasifikace otrav - zpsob, jak me dojt k otravm 2. Diagnoza otrav - rozpoznn pznak otrav jednotlivmi xenobiotiky 3. Terapie otrav - lba otrav - bude probrna a ve speciln toxikologii jednotlivch chemickch ltek

I. OBECN VZTAHY MEZI CHEMICKMI LTKAMI A TOXICKM INKEM

1. FAKTORY OVLIVUJC TOXICK INEK Je-li organismus vystaven psoben urit ltky, jej inek zvis na mnoha faktorech : 1. na druhu ltky 2. na dvce nebo koncentraci v prosted, z nho ltky do organismu vstupuje 3. na cest, kterou do organismu vstupuje - viz brny vstupu - viz pozdji 4. na citlivosti jedince 5. na vstebatelnosti ltky (nap. na rozpustnosti ltky ve vod, tucch i jinch tekutin v organismu)

Dvka - toxicita chemickch ltek zvis jen na jej dvce (viz Paracelseova definice jedu). Nkter ltky jsou toxick ji ve velmi malch dvkch (botulotoxin - ji v ng), jin ve vtch (NaCl, C2H5OH). Letln dvka - (smrteln) - odhaduje se vpotem koeficientu LD50 - co je vpoet dvky, kter zpsob akutn uhynut 50 % experimentlnch zvat (my nebo potkan). Expozice - psoben toxick ltky na organismus - trvn expozice = doba psoben - jednorzov expozice - trv obvykle 24 hod., u inhalac 4 hod. - opakovan expozice - opakovan psoben toxick ltky - subakutn - po dobu 4 tdn - subchronick - 1-3 msce - chronick - dle ne 3 msce

- msto expozice = brny vstupu - inek te ltky vstupujc do organismu rznmi branami je rozdln. 1. inhalan = vdechnutm - nejvznamnj a nejinnj cesta vstupu 2. perorln = sty - polknutm 3. perkutnn = k - vstebnm k 4. intravenzn - do ly 5. intramuskulrn - do svalu 6. subkutnn - do podkonho vaziva 7. intrakutnn - vpchnutm do ke 8. per rectum - zavedenm do konenku 9. per vaginam do pochvy 10. per urethram - do moov trubice 11. nakapnm do spojivkovho vaku (nap. atropin)

ichov prh (P) - nejni c ltky ve vzduchu zjistiteln ichem (pro rzn jednotlivce m tat ltka rzn hodnoty P v zvislosti na rozdln citlivosti). U ady plyn je P podstatn ni ne nebezpen koncentrace (c) - jejich zpach pak m pro lovka varovn inek (HCN, HCl, Cl2, NH3, NO2, SO2, H2S). U nkterch ltky vak tento varovn inek asem miz : a) v nzkch c v dsledku nvyku pi dlouhodob nebo opakovan expozici (NO2, H2S, SO2, Cl2, O3). b) ve vysokch c otupenm ichovch orgn (H2S). Nkter plyny jsou bez zpachu (CO). Kumulace - hromadn ltky v organismu ukldnm v urit tkni: a) ltky iontov povahy - hromad se prakticky rovnomrn ve vce druzch tkn, v nich nahrazuj ionty veobecn rozen v celm organismu nap. Cs+ nahrazuje K+, Br- zastupuje Cl-, Ba2+ za Ca2+ b) ltku vykazujc afinitu (podobnost) k urit sloce tkn jsou ukldny specificky do urit tkn. Dochz bu k prbnmu pokozen tto tkn nebo k pokozen jinch orgn po jednorzovm vyplaven nahromadn ltky Pb, Cd, Sb, Ba a jejich kationty mohou nahradit kationty Ca2+ a ukldaj se ve form PO43- v kostn tkni. Radioizotopy 90Sr, 210Pb dlouhodob ozauj kostn de a tm pokozuj tvorbu krvinek. Cd zpsobuje dnut, kehnut kostn tkn a samovoln lmn kost. Pi horenatch stavech doprovzench okyselenm organismu dochz k vyplaven Pb do krve a nsledn otrav. Tetrachlomethan CCl4 a dal chlorovan uhlovodky, polychlorovan bifenyly PCB aj. jsou dobrmi rozpoutdly tuk, proto se ukldaj v tukovch tknch, v jtrech, odkud jsou zvolna odstraovny metabolickmi pochody. Prbn zpsobuj odumrn bunk jatern tkn. PCB se v organismu hromad trvale nebo nejsou metabolizovny a jen mal st je vyluovna tukovmi lzami ke nebo mateskm mlkem (v emulgovanch tucch). Selektivn toxicita - nkter chemick ltky pokod jen jeden druh ivho materilu ani pokod jinou formu ivota - nap. pesticidy, insekticidy,...apod.

2. PROJEVY TOXICKHO INKU

10

Bezprostedn toxicita - projev se ihned po jednom podn toxick ltky Opodn - nastv s odstupem uritho asu (nap. karcinogenn inky maj latenci, tedy skryt, utajen inek nkolik let). Lokln toxicita - projevuje se v mst prvho kontaktu toxick ltky s biologickm systmem, k, zavacm traktem, respiranm traktem (nap. pi poit, polit, inhalaci drdivch ltek) Systmov (celkov) toxicita - po vtin toxickch ltek nejsou vechny orgny zasaeny stejn, vtinou se projev na 1 i 2 orgnech, kter se pak pokldaj za clov orgny - nejastji CNS, krev a vnitn orgny (jtra, ledviny), nejmn svaly a kosti. Akutn otrava - me nastat pi vlastn expozici, bezprostedn po n nebo se zpodnm: a) nadkritick dvka vnikla do organismu v krtk dob a projev se okamitm inkem b) ltka vnik do organismu v podkritickch dvkch, je ukldna v nkterm orgnu a jednorzov vyplavena do krve v nadkritickm mnostv. - maj prudk prbh a pedstavuj bezprostedn ohroen zdrav nebo ivota postienho. Chronick otrava - podkritick dvky vnikaj do organismu dlouhodob, dochz k jejich kumulaci v tle a inky se projev opodn po pekroen urit c v mst inku - pznaky otravy nastupuj zvolna, stupuj se a petrvvaj i po peruen i ukonen expozice. Neohrouj zdrav nebo ivot postienho okamit, obvykle vak vyaduj dlouhodob len, pp. zanechvaj trval nsledky. Chemick alergie - imunologicky zprostedkovan tvorba protiltek po pedchozm podn toxick ltky Alergick reakce se pak rozvine i po optovnm podn nepatrnho mnostv toxick ltky (reakc antigen - protiltka) a me se projevit navenek rzn - od malch pokozen ke (dermatitis), o (znt spojivek) a po nap. anafylaktick ok. Idiosynkratick reakce - geneticky podmnn abnormln reakce na chemick ltky (mimodn vysok citlivost na mal dvky nebo mimodn nzk citlivost na vysok dvky). Interakce chemickch ltek - po podn vce chemickch ltek me dojt k jejich vzjemn interakci. Nap. jedna netoxick ltka me zvit toxicitu jin ltky (nap. pi souasn konzumaci alkoholu se zvyuje toxicita anilinu a 20x) nebo interakc nkolika netoxickch ltek me vzniknout toxick ltka nepodceovat varovn na letcch pro lky o souasnm neuvn nkterch lk.

3. MECHANISMY TOXICKHO INKU Obecn cizorod ltka psob tak, e se nave na urit msto v organismu zvan receptor a tm ovlivn njakou dleitou ivotn funkci. Psoben cizorod ltky na organismu se navenek me projevit celou klou rozmanitch ink - od lehk nevolnosti, pes podrdn, poruchy zavn nebo centrln nervov soustavy (CNS) a po smrt. Podle projev (manifestac) mluvme o: A. Pmm toxickm inku - pokozen a odumen bunk uritho orgnu B. Biochemickm inku - ovlivnn njakho biochemickho dje, nap. inhibic enzymu C. Imunotoxickm inku - snen imunity nebo nepimen alergick reakce D. Mutagenit - dochz ke zmn genetick informace vedouc ke zmn vlastnost nsledujc generace E. Karcinogenit = kancerogenit - zmna genetick informace vedouc ke zhoubnmu bujen F. Teratogenit - pokozen plodu vedouc k narozen defektnho jedince

11

A. Pm toxick inek - nkter xenobiotika psob pmo na buky urit tkn i orgnu. Nejastji se jedn o jtra, ledviny, plce, pankreat (slinivka bin). Pat sem nap.: a) drdiv inek - dochz k podrdn nebo pokozen sliznice o, dchacch cest, zavacho stroj nebo ke. Vyvolvaj jej nap. kyseliny, louhy, ltky s oxidanmi inky, organick rozpoutdla. b) narkotick inek - zpsobuj jej ltky, kter brzd penos nervovho vzruchu a tm potlauj aktivitu CNS, nap. ni alkoholy, HCCl3, CCl4, benzen, toluen. B. Biochemick inek - enzymy slou v organismu jako katalyztory (urychlovae) biochemickch reakc. Vazbou inn ltky na funkn skupinu enzymu (-SH, -NH2) dochz k inaktivaci enzymu, ten pestv bt katalyztorem, ale stv se naopak inhibitorem (zpomaluje chemick reakce). Tomu se k inhibice enzym. Takto pokozen enzym pak reakci nezrychluje, ale naopak zpomaluje. Dochz tak nap.: k blokovn penosu O2 krv a to dvma zpsoby : a) toxick ltka je na hemoglobin (Hb) vzna innji (pevnji) ne O2 - nap. pi otrav oxidem uhelnatm CO - CO je mnohem pevnji vzn na Hb a tm vznik mnohem pevnj vazba (COHb) ne (O2-Hb). Hb pak nen schopen vzat a penet kyslk. Kyslk sm nen schopen tuto vazbu peruit a nahradit v n opt CO. Pi lb tto otravy se mus zvit parciln tlak O2 v krvi a tm vytlait CO - nap. v petlakov komoe. b) dojde k oxidaci Hb - toxick ltka zoxiduje Hb na methemoglobin nebo hemiglobin, kter je neschopn penet kyslk. To zpsobuj nap. dusitany, chlorenany, metabolity anilinu nebo nitrobenzenu. Pi lb tchto otrav se mus vznikl hemiglobin zpt zredukovat na Hb. C. Imunotoxick inek - imunitn systm slou k tomu, aby byl schopen rozpoznat v organismu cizorodou ltku a aby se ji pokusil z organismu vytsnit. Je- li njak ltka rozpoznna jako ciz antigen, imunitn systm vyprovokuje tvorbu protiltek, kter vytvo s antigenem komplex (protiltka-antigen) a tm je antigen inaktivovn. Tato reakce (odpov) imunitnho systmu se navenek projev rzn - od mrnch konch projev (kopivka, zarudnut,...), pes nap. dchac pote a po nap. anafylaktick ok. Tomu se k alergick reakce. Nkter toxick ltky mohou imunitn reakci : a) potlait - nap. benzen, polycyklick aromatick uhlovodky, PCB, ozon b) vyvolat nepimenou imunitn reakci - nap. pyly, prachy, akrylty,...apod. D. Mutagenita - genetick informace je uchovvna a penena pomoc nukleovch kyselin (NK) desoxyribonukleov DNK nebo ribonukleov RNK. Ob kyseliny jsou tvoeny dvojitmi roubovicemi. Vlkna roubovice jsou k sob vzna H-mstky v prech pyrimidinovch (cytosin, uracil, thymin) a purinovch (guanin, adenin) bz. Kad purinov bze je vzna s ur. pyrimidinovou a naopak. V RNK jsou to pry A-U a G-C, v DNK pry A-T a G-C. Pokud dojde psobenm chemickch ltek ke zmn struktury nkter bze NK, takto pozmnn bze nen schopna vytvoit pslun pr. Dojde ke zmn kdovan a penen genetick informace. Tato zmna se nazv mutace. E. Karcinogenita = kancerogenita - mutace v genetickm materilu DNK nebo RNK, kter se projev zhoubnm bujenm napaden tkn a vznikne ndor. Mutagenita vak nen nutnou podmnkou karcinogenity. Tu vyvolvaj i ltky nemutagenn. Pak se jedn o pokozen opravnch mechanism, kter jsou jinak schopny pokozenou NK rozpoznat a opravit, pp. nahradit. Karcinogenitu zpsobuj nap. azbest, aminoazosloueniny, vinylchlorid, polyaromatick sloueniny, aromatick nitrosloueniny, heteroaromatick nitrosloueniny

12

F. Teratogenita - nkter ltky maj schopnost pokodit embryo nebo plod pi dvkch, kter nejsou pro matku toxick. Nkter zpsobuj, e se dt narod sice ivotaschopn, ale tce deformovan. Tyto ltky se nazvaj teratogeny. Nejznmjm teratogenem se stalo livo THALIDOMID, kter bylo v 60. letech pouvno jako sedativum. Na dospl nemlo dn vedlej inky, proto bylo doporuovno i thotnm enm. Dti tchto matek se rodily tce deformovan (zkrcen konetiny, malformace vnitnch orgn,...apod.). Tato afra vedla k povinnm, testm vech liv na teratogenitu a ke zpsnn poadavk na testovn liv vbec. Od t doby se na vech letcch k lkm uvd zda jsou i nejsou vhodn k uvn v dob thotenstv.

4.TOXIKOKINETIKA Zabv se rychlost a mechanismem inku toxickou ltku na iv organismus za rznch podmnek. Zkoum osud toxick ltky v organismu po celou dobu setrvn v organismu po jednotlivch krocch. Popisuje prbh absorpce toxick ltky (vniknut do organismu), distribuce (rozvod toxick. ltky do organismu), biotransformace (pemna toxick ltky) a exkreci (vylouen toxick ltky nebo jejch metabolit z organismu). A. Absorpce toxick ltky - vstup cizorod ltky do organismu Vtinou trvicm systmem, plcemi nebo k. (Ostatn zpsob viz dve - brny vstupu). a) absorpce trvicm systmem - cesta perorln, tedy poitm - vtinou s potravou, absorpce me nastat kdekoli v trvicm systmu - v dutin stn, v aludku, v tenkm nebo tlustm stev nebo v konenku. Nejvt podl absorpce pipad na tenk stevo nebo je velmi dlouh a tud pedstavuje velk povrch pro absorpci. - bu psob toxickou ltku pmo - podrdn zavacho traktu (ltky rav a drdiv) - nebo jsou ze zavacho traktu absorbovny do krve a to podl celho za. traktu, kdekoli na cest : stn dutina - konenk. Hnac silou tto absorpce je lipofilita ltky (rozpustnost v tucch). b) absorpce plcemi - inhalac, vdechovnm - velmi ast zpsob, nap. otrava CO, pi prmyslov vrob nebo pi pouit chemickch bojovch ltek (fosgen, chlor, yperit, ...aj.) - toxick ltky se do organismu dostv bu jako plyn, pra, kapiky aerosolu nebo prachov stice dchacmi cestami - nkter ltky (dobe rozpustn ve vod) se zadruj ji v hornch cestch dchacch na vlhkm povrchu sliznice, zbytek se dostv dchacmi cestami dle a do plicnch sklpk, alveol a odtud se vstebvaj do krve. c) absorpce k - pestoe lidsk ke nen moc permeabiln (propustn) a je relativn dobrou barirou, mohou se pes n velmi rychle vstebat nkter chemick ltky - nap. nervov plyny, CCl4, insekticidy, ...aj. Po absorpce k se ltka velmi rychle vsteb do krevnho obhu a s krv do celho tla. - inek je bu lokln (lokln podrdn pokoky) nebo systmov (pokud se ltka vsteb do celho tla). - schopnost ltky prochzet k zvis na vlhkosti ke, T, vku. B. Distribuce toxick ltky - dynamick rozdlen do jednotliv bunk, tkn a orgn - pasivn difus nebo specilnm transportem

13

- po vstebn (viz pedel oddl) se ltky rozvd krevnm obhem do celho tla - rozdlen do jednotlivch orgn se pro rzn ltky li, zvis na lipofilit (afinita nebo podobnost k tukm) - lipofiln ltky maj tendenci dobe prostupovat bunnmi membrnami a hromadit se v orgnech bohatch na tuky. Nap. DDT nebo PCB se ukldaj v tucch, kde tvo tzv. depot. Tato zsoba me pi nhlm snen tukovch zsob (rychl zhubnut) pejt do krve a zpsobit otravu - jin ltky, nap. Pb, F-, Sr se ukldaj v kostech. C. Biotransformace = metabolick pemny toxick ltky - nkter ltky mohou bt z organismu eliminovny (odstranny) v nezmnn form (mo, stolic, vydechovanm vzduchem, lu, potem, ...apod. - vtina toxickch ltek vak podlh po vstupu do organismu chemickm pemnm, biotransformaci, metabolickm pemnm. Na tchto pemnch se asto podl biokatalyztory enzymy, nkdy vak probhaj i samovoln bez jejich asti - nkter biotransformace vedou ke vzniku mn toxickch ltek detoxikace a jin vedou ke vzniku toxitjch ltky bioaktivace nebo metabolick aktivace. - biotransforman reakce se dl do dvou skupin - reakce I. a II. fze reakce I. fze - oxidace - nejvznamnj - redukce - hydrolza reakce II. fze - sluovn (konjugace) s kyselinou glukuronovou s glutathionem s kyselinou srovou (sulftov konjugace) - methylace - acetylace D. Exkrece = vylouen toxick ltky nebo jejich metabolit z organismu - zejmna mo (nejvznamnj exkrece), stolic a ve vydechovanm vzduchu - v mench mnostvch ve slinch, potu, slzami, mateskm mlkem a) mo - tam se ltky dostvaj z krevn plazmy pes ledviny do moovch cest - podmnkou je jejich rozpustnost ve vod b) stolic - cizorod ltka se dostv z jater se lu do tenkho a tlustho steva a odtud do stolice. Takto vystupuj zejmna vysokomolekulrn ltky, nap. tetracyklinoc antibiotika c) vydechovanm vzduchem - zejmna tkav ltky, kter se neabsorbuj v dchacm stroj d) potem - velmi nepjemn pokud se takto vyluuj ltky siln zapchajc jako nap. nkter thioly nebo kyselina mseln e) mateskm mlkem - takto me toxick ltka pechzet z matky na kojence (zejmna toxick ltky rozpustn v tucch, jako nap. DDT nebo PCB).

II. OBECN ZSADY KLASIFIKACE A DIAGNOZY OTRAV

1. KLASIFIKACE OTRAV A. Occisus = vrada - velmi ast zpsob vniknut jedu, oblben zejmna v historii, mnohdy prostedkem boje o moc B. Pouit chemickch bojovch ltek rozliuj se na : a) dusiv - chlor, chloracetofenon

14

b) zpuchujc - yperit, lewisit c) nervov paralytick - organofosfty - tabun, sarin, soman d) veobecn jedovat - HCN C. kladn otrava - podn narkoticky psobc l (nap. alkohol, HCCl3, ...) D. Suicidium = sebevrada - podn toxick ltky sm sob dve - nap. kyselina avelov, fosforov sirky dnes - svtiplyn, hypnotika, analgetika zneuit lk a drog E. Zmna - velmi ast a nebezpen, zejmna v laboratoch F. Profesionln otravy - otravy spojen s vkonem povoln, vtinou zpsoben neopatrnost nebo nedbalost, G. Medicinln - nkolika zpsob: a) idiosynkratick nebo alergick reakce - toxick reakce na terapeutickou dvku b) pedvkovn = pedosovn - mysln pacientem i pekroen dvky lkaem k rychlejmu dosaen inku c) sumac inku = kumulac - nap. strychnin d) omylem - zmna lk za jin nebo zmna dvkovn bu pacientem, lkaem nebo lkrnkem H. Toxikomanie = narkomanie (mn sprvn vraz) - pouvn toxick ltky k navozen pjemnch pocit, take dojde k nvyku na danou ltku Jsou to tzv. nvykov ltky I. Otravy potravinami J. Neopatrnost K. Technick zvady - niky - netsnc aparaturou - ztrouchnivlmi hadicemi - prasklmi pvodnmi nebo odvodnmi (odpadnmi) trubkami L. Pouit abortiv - nkter ltky zpsobujc vypuzen plodu z dlohy maj toxick inky i na matku M. Pouit afrodisiak N. Patologick (chorobn nebo nezdrav) metabolismus v organismu - u nkterch lid funguj ponkud odlin metabolick pochody, kter zpsobuj, e pi metabolismu ur. netoxick ltky vznikne ltka toxick. = idiosynkratick reakce (prudk reakce, nesnenlivost nkterch drog nebo lk) - nebo nkter chemick ltky posiluj toxick inek jinch ltek - nap. alkohol posiluje inek mnoha jed, nap. anilin je za souasnho psunu alkoholu 20x jedovatj O. Experimentln otravy -. P. Jedovat rostliny a ivoichov - nap. bodnut hmyzem, utknut hadem, kousnut jedovatm broukem nebo pavoukem, vypit odvaru z jedovatch rostlin, ...apod.

2. DIAGNOZA OTRAV - pomrn obtn vc, chybj-li indicie jako putn plyn, przdn krabika od lk nebo dopis na rozlouenou. Pak je nutn analytick vyeten ostatk. - dleit k rozpoznn otrav je symptomatologie - popisuje seznam pznak, ne vdy vak doke pesn urit konkrtn jed. Symptomy otrav neznmm jedem A. Ke - nejastj a prvn odraz (reakce) otravy - pekrven a erven zabarven ke - pocit horka v ki - cyanoza - modrofialov zabarven ke zpsoben nedostatenm okyslienm (pi obhovm selhn) - melanodermie = hyperpigmentace - patologick zabarven ke (zhndnut, zeedivn, bronzov ndech)

15

- krvcen do ke (zejmna sloueniny P a Ba) - edmy - nadmrn perspirace (pocen) - kon poruchy - zejmna pi poleptn - lokln otrava - pecitlivlost a fotosenzibilita ke (citlivost na svtlo) - zmna barvy vlas (neplst s barevnmi pelivy) - zelen barvy = otrava Cu, modr = Co, rud = anilinov barvy, bl = chlor, zlat = H2O2, ...) B. Tlesn teplota - velmi mlo charakteristick znak - nap. nitroderivty zpsobuj extrmn nrst T, a do 480C, tento nrst se projevuje i post mortem (po smrti) - nkter farmaka tlesnou T obvykle mrn sniuj C. Dchac systm - podrdn sliznice nosn a sliznic hornch cest dchacch - (zejmna plyny a tkav ltky) - perforace (prodravn) nosn pepky (kokain, Cr, CrO42-) - krvcen z nosu - KI, KClO3, benzen, ...) - otupen ichu - Cl2, CS2, H2S - zpach dechu - bv charakteristick pro nkter otravy, (nap. esnekov zpach - As) - dchac poruchy - projevuj se u vtiny jed - krvcen z plic (halogeny, benzn, ter, CS2, NH3) - plicn edm (Cl2, fosgen) D. Trvic soustava - poruchy chuti - kovov chu : H2S, Br-, KI, As, Pb - snen chuti : Pb2+, Hg2+, kofein, morfin, nikotin, chinin - esnekov chu : HCI3, As - nasldl chu : H2S - stomatitida - onemocnn stn dutiny (zejmna Hg), a vypadvn zub a nekrza dsn (Bi - krvcen dsn) - rzn zbarven sliznice stn dutiny (lut - HNO3, ern - Ag, ed lemy dsn - Pb, Bi, namodral lemy - Hg) - nadmrn salivace (slinn), je vyvolvna celou adou ltek (H2S, B, X-, ClO3 , Bi, Mn, ter, nitroglycerin, HCCl3, HCBr3, HCI3, HCN, CS2, ...) - vyschlost v krku - (Li+, As, Ba, atropin, fenmetrazin, KClO3) - parestezie - poruen vnmn pocit v stn dutin - (kafr, kokain, methanol CH3OH, HCN) - polykac pote - pi velkm poleptn nebo pi obrnch dchacho svalstva inkem keovch jed - nauzea - aluden nevolnost, nucen ke zvracen - aluden a dvanctnkov vedy - (CrO42-, Cr2O72-) dleitost vyeten zvratk - velmi dleit je pi pevozu do nemocnice uchovat vzorek zvratk a pedloit je k analze : - blav zvratky - Ag, As - modrozelen - soli Cu, CrO42-, roztoky I- svtlkujc ve tm - P - zpnn - OH-, KCN, saponin (rostlinn glykosid) - zapchajc - prozrazuj zapchajc jed - podrdn rektln sliznice - otrava antibiotiky dleit vyeten stolice - mnohem mn dleit ne vyeten zvratk, asto obsahuje krev - ern - Fe, Pb, Bi zelen - Hg2Cl2, As, Cu, CrO42-

16

- kad jed vcemn pokozuje jtra dleit jatern nlez -(jtra trp otravami nejvce) - akutn pokozen - prudk dystrofie - porucha ltkov vmny a vivy - chronick pokozen - jatern cirhza (zejmna KClO3, P, Pb, Se, Zn, Mn, koloidn Au, As, arsenovodk AsH3, CCl4, HCCl3, HCI3, ter, fenol, aromatick nitroderivty) E. Urogenitln stroj - vtina jed psob proteiurii nebo albuminurii (mn sprvn vraz) - vskyt blkovin v moi - oligonurie nebo oligurie - snen vyluovn moi - anurie - zstava vyluovn moi pi tkm pokozen ledvin, (nap. tk kovy - Au, Hg, Pb, Bi, As) - podrdn cest moovch - pi vyluovn drdivch jed, (nap. AsH3, As, Sb, Hg, methanol, formaldehyd, kyselina avelov, anilin) - polyurie - nadmrn vyluovn moi, (nap. CO nebo kyseliny) - hemoglobinurie nebo hematurie - vskyt krve v moi dleit vyeten moi - asto se dky nmu poda prokzat jed - po uit nkterch jed me dojt k erekci (nap. po otrav nktermi afrodisiaky, kokainem nebo strychninem) - po nkterch jedech me dojt ke krvcen z enskch rodidel - zejmna jedy, kter zpsobuj hemorrhagii - vron krve F. Krev - jej analza je velmi dleit pro stanoven jedu - hemolza - rozklad ervench krvinek za souasnho uvolovn krevnho barviva, (nap. - naftol, NH3, glycerin, kyselina octov, HCCl3, benzen, pavou a had jedy) - methemoglobinemie nebo hemiglobinemie - oxidace Hb, (nap. NO3- nebezpen zejmna u kojenc, proto nutn sledovat pitn vody, KClO3, NO2-, anilin) - poruchy srlivosti krve - heparin, citrt sodn, had jedy - poruchy krvetvorby - benzen, anilin, hypnotika, antipyretika, cytostatika) G. Nervov soustava - poruchy vdom (narkotika, hypnotika) - zvrat - (Ba, antipyretika, chinin, hypnotika, soli Li, alkoholy) - poruchy koordinace - (CO, H2S, Br-, As, Hg, methanol, ethanol, nikotin, kofein, atropin, anilin) - halucinace - (Co, N2O, benzin, methanol, ethanol, hypnotika, narkotika, LSD, alkaloidy, jodoform, kafr) - znan excitace - (CO, N2O,H2S, KClO3, Br-, As, Pb, Hg, Sb, Bi, methanol, ethanol, HCN, benzen, alkaloidy) - nespavost - vtina otrav (mimo anestetik - ltky zpsobujc znecitlivn, omezuj vnmn bolesti) - poruchy inteligence - (CO, As, Pb, Hg, H2S, Br-, I-, benzin, LSD, nitrobenzen) - zkost a deprese - efedrin, prmyslov rozpoutdlo zneuvan k ichn (toluen) - kee - (strychnin, kurare) - zlepen pamti - (strychnin a keov jedy) - tes - (I-, Br-, Li+, Hg - jeden z typickch pznak, Ba) - obrny - (Hg, As, Pb) - bolest hlavy - tm u kad otravy s vjimkou opit (ltky tic bolest) a sedativ (ltky tlumc zvenou drdivost CNS)

17

- hemorrhagick encefalitida - krvcen do mozku, nsledn zpal mozkovch blan - (arsenobenzeny) H. Zrakov stroj - poruchy zraku a slepota - (methanol, Sb, P, Ba, fenol, nitrobenzen, atropin, nikotin, had jedy) - atrofie zrakovho nervu (zakrovn) - (methanol, CO, jodoform, tabk) - chromatopsie - barevn vidn a) xanthopsie - lut vidn - (CO, Cr, Pb, As, dinitrobenzen) b) cyanopsie - modr vidn - (amylalkohol-pentanol, jodoform) c) chloropsie - zelen vidn - (Pb, strychnin, chinin, LSD) d) erythropsie - erven vidn - (pentanol, atropin, CS2, nmel) e) ianthinopsie - fialov vidn - (atropin) - snen barvocitu - rozpoznvn barev - (CO, Pb, methanol, ethanol, jodoform, CS2) - nystagmus - mimovoln kmitav pohyby o, zkuby, tes o - (As, Pb, I , methanol, ethanol, ter, HCCl3, HCI3, HCN, CS2) - mydriza - rozen zornic - pi kad otrav, pi n se postien dus (kokain, nkter alkaloidy) I. Sluchov stroj - sluchov halucinace, huen v uch a hluchota - (CO, Br-, I-, Li+, As, Sb, Ba, Pb, Hg, methanol, ethanol, ter, HCCl3, HCBr3, HCI3, hydrochinon, resorcin, fenol, kokain, kofein, morfin)

3. TERAPIE (LBA) OTRAV hlavnm clem terapie otrav je: A. PERUIT TOXICK INEK XENOBIOTIKA B. ZACHOVAT FYZIOLOGICK FUNKCE IVOTN DLEITCH ORGN A. PERUEN TOXICKHO INK: provd se bu eliminac xenobiotika z organismu nebo detoxikac xenobiotika nebo obma zpsoby najednou I. ELIMINACE XENOBIOTIKA Z ORGANISMU (vylouen) a) navozen zvracen: po perorln otrav, navozuje se pi vdom bu mechanickm drdnm na koeni jazyka (znte mon po opici) nebo podnm emetik, nap. apomorfin; u dt stlaenm koene jazyka nebo vypitm velkho mnostv vody nebo podnm dtskho emetika; nesm se provdt v bezvdom! (monost vdechnut zvratk) b) vplach aludku: nejinnj 30 min. po poit, ale je potebn udlat ho i pozdji. D se pout i v bezvdom pi zven opatrnosti. Provd jej jedin lka bu se provd vlanou vodou nebo fyziologickm roztokem s pms dostatenho mnostv adsorpn ltky, nap. KMnSO4. pi otrav alkaloidy se pidv 3%-n roztok peroxidu vodku. Pi otrav alkaliemi 5%-n roztok kyseliny octov. Po vplachu aludku se k adsorpci toxick ltky podv mlko nebo vajen blky.

18

c) Vplach stev: provd se pi oteven bin dutiny. Tekutina se pivd do prvn kliky jejuna a odvd se z posledn kliky ilea. Stejn (chirurgicky) se me provdt i proplchnut aludku i tlustho steva. d) Podn laxativ (laxanci): projmadla k urychlen eliminace nap. MgSO4 nebo Na2SO4. e) Forsrovan diurza: zven vyluovn moi pro rychlej eliminaci kodliviny nap. podnm nkterch barbiturt. Sm se provdt jen tehdy, m-li pacient dostatenou funkci ledvin a nehroz-li edm mozku nebo plic. f) Hemoperfze: prchod krve pes adsorpn ltku, na n se zachytvaj toxick ltky, pouv se pi otrav meprobamtem nebo organofosfty. Ads.ltky jsou granule aktivnho uhl pokryt celulzovou membrnou. g) Hemodialza: v podstat tot, pouv se pi otravch barbiturty, salicty, ethanolem, ethylenglykolem, methanolem. Provd se dializanm roztokem vedenm pes semipermeabiln (polopropustnou) membrnu. h) Vmnn transfze: vmna krve za jinou, nepokozenou. Pouv se pi otrav hemolytickmi toxiny. i) Hyperbarick oxygenoterapie: zaloena na rozdlnm tlaku vzan kodliviny a liva. Provd se nap. pi otrav CO (zvenm tlakem O2).

II. DETOXIKACE XENOBIOTIKA Pouvaj se antidota ltky, kter zpsobuj snen toxickho inku Psob bu specificky nebo nespecificky. a) nespecifick antidota: psob nespecificky na vechny kodliv ltky. Mohou zamezit nebo omezit absorpci toxick ltky do organismu, nen-li jet vsteban. Provd se nap. inaktivac (neutralizac) nebo adsorpc. Nap. ivoin uhl, pouv se pi akutn otrav organickmi i anorganickmi jedy. Nave stice toxick ltky na uhl (adsorpc), m zamez jejmu vstebn. b) Specifick antidota: psob specificky na danou ltku. Mohou toxick ltky, jet ped jej absorpc, pevst na patn vstebatelnou nebo nevstebatelnou nebo mn toxickou ltku. Nebo urychluj eliminaci toxick ltky ven z organismu. b1) antidota urychlujc eliminaci toxickltky tvorbou komplex: nkter ltky tvo s dvoj- a trojmocnmi kovy v tle chelty ty jsou mobilnj a rychleji se dostvaj ven (nap. pi otrav olovem Pb), nap. edatan vpenato-sodn deferoxamin pi otrav Fe, DF tvo komplex se Fe penicilamin pi otrav tkmi kovy (Cu, Hg, Zn, Pb); opt se tvo chelty s tkmi kovy dimerkaprol proti lewisitu (arsenov bojov ltky) nebo pi otrav Au, Ag, As b2) antidota psobc na clovm mst (na ur. postienm mst):

19

acetylcystein pi otrav paracetamolem (paralenem), podl se na obnoven zsob glutathionu v jtrech atropin sulft pi otravch organofosfty nebo houbami ethanol pi otrav methanolem; zpsobuje inhibici metabolismu methanolu a snen koncentrace formaldehydu a kyseliny mraven (metabolity methanolu) KCl a KI pi otrav glykosidy; sniuj vazebnost glykosid na myokard (srden sval) Thiosulft sodn nebo amylnitrit pi otrav HCN nebo organickmi, resp. Anorganickmi kyanidy; enzymaticky pemn kyanid na thiokyant, kter je relativn netoxick a rychle se vylou mo. Vitamn K pi otravch, pi nich dochz ke zven krvcivosti v CNS nebo v zavacm traktu; bezprostedn zastavuje krvcen

B. ZACHOVN IVOTN DLEITCH FUNKC: je nutn zabezpeit dchn, krevn obh a nastaven vnitnho prosted dchn je nutn udret prchodnost dchacch cest (zamezit zapadnut jazyka, odstranit pekky v hornch cestch dchacch vyjmout nap. uml chrup nebo kontrola, zda postien nem v trobch zvratky) obh prava nzkho (ve vtin ppad), resp. vysokho krevnho tlaku vnitn prosted kontrola pH krve, koncentrace minerl, upravuje se acidza (kyselost) krve a hodnotu koncentrace iont Na+ a K+.

20

3. Bezpenost a hygiena prce:

BEZPENOST PRCE V LABORATOCH
1. Nejvy ppustn koncentrace
Pro kodliviny bn se vyskytujc v ovzdu (plyny, kapaln a tuh aerosoly) jsou hygienickmi orgny vyhleny nejvy ppustn koncentrace - NPK. Hodnota NPK ve volnm prosted je pro danou ltku vdy ni ne NPK pro pracovn prosted. A to proto, e se kodlivmi ltkami ve volnm ovzdu pichz do styku veker obyvatelstvo (dti i nemocn jedinci) po celou dobu jejich vskytu. Kdeto na pracoviti setrvvaj jen pracovnci (zdrav a dospl jedinci) jen po dobu pracovn smny a proti inkm nkterch kodlivin se mohou chrnit pouitm ochrannch pomcek. Krom toho jsou pod pravidelnm lkaskm dohledem. Pro ovzdu prac. prosted plat NPK - P : a) prmrn - prmrn hodnota c za prac. smnu b) nrazov - c kodliviny, kter sm bt dosaeno po dobu max. 30 min c) pikov - c, kter nesm bt nikdy pekroena NPL - P! Pro voln ovzdu plat NPK : a) denn - prmrn hodnota c za 24 hod. b) krtkodob - prmrn hodnota za 30 min.

kodlivina NH3 SO2 Cl2 formaldehyd CO oxidy dusku

pracovn prmrn 20 5,0 3,0 0,5 30 10

NPK (mg/m3) prosted nrazov 40 10 6,0 1,0 150 20

voln 24 hod. 0,100 0,150 0,010 0,015

Ovzdu 30 min. 0,300 0,500 0,030 0,050

ZJIOVN KONCENTRACE : - je velice obtn, protoe c kols v ase i prostoru 2 ZPSOBY ZJIOVN: a) monitorovn ovzdu b) biologick monitorovn

21

a) monitorovn ovzdu: bu v uritch intervalech nebo prbn se odebr vzorek vzduchu a stanovuje se pslun kodlivina. Sleduje se tak asov prbh koncentrace v danm prosted. b) Biologick monitorovn: nesleduje vstupujc ltku (kodlivinu), ale njakou odezvu uvnit organismu, kter je zvisl na absorbovan dvce indiktor. I. indiktor dvky : nap. vhodn zvolen metabolity kodlivin, jejich mnostv v biologickch materilech (krev, mo, sliny, vydechovan vzduch, vlasy, nehty) je pmo mrn absorbovanmu mnostv kodliviny. Nap. mnostv kyseliny mandlov a fenylglyoxylov v moi, co jsou metabolity styrenu v organismu. II. Indiktor inku: odr pmo zdravotn riziko, kter by mohla dan ltka zpsobit dve, ne k pokozen zdrav dojde. Nap. cytogenetick analza blch krvinek sledovn pokozen genetickho materilu, chromozovch aterac.

Prvn pedlkask pomoc dle materilu zveejnnho na webu: Zsady pro poskytovn prvn
pomoci pi expozici chemickm ltkm, zpracovanho doc. Mudr. Danielou Pelcovou, CSc. a kol. Zsady pro poskytovn prvn pomoci pi expozici chemickm ltkm
doc. MUDr. Daniela Pelclov, CSc., MUDr. Alexandr Fuchs, CSc., MUDr. Miroslava Hornychov, CSc., MUDr. Zdeka Trvnkov, CSc., Jiina Fridrichovsk, prom. chem. 1. Obecn zsady prvn pomoci Pi poskytovn PP je nutn zajistit pedevm bezpenost zachraujcho i zachraovanho! V kadm ppad se vyvarujeme chaotickho jednn. Postien by ml mt duevn i tlesn klid. Pi poskytovn prvn pomoci nesm postien prochladnout. 1.1. Rychl orientace: Vdy je nutn situaci posoudit s ohledem na vlastn bezpenost a bezpenost postienho. Do zamoenho prostoru vstoupme pouze tehdy, budeme-li mt odpovdajc ochranu (izolan dchac pstroj, masku s pslunm filtrem, jitn dalm pracovnkem apod.) POZOR! Vdy, kdy se jedn o patn vtran prostory, je teba potat s monost, e prostor je zamoen! Pi manipulaci s potsnnm odvem nebo jinmi pedmty je nutno se chrnit odpovdajcmi osobnmi ochrannmi pracovnmi prostedky vetn rukavic. Prvn pomoc by nemla bt provdna na mst, kde k nehod dolo, pokud je nebezpe kontaminace zachrnce 1.2. Pi stavech ohroujcch ivot nejdve provdjte resuscitaci postienho a zajistte lkaskou pomoc. zstava dechu - okamit provdjte uml dchn zstava srdce - okamit provdjte nepmou mas srdce bezvdom - ulote postienho do stabilizovan polohy na boku 1.3. Vybaven: Pro innou prvn pomoc mus bt na mst potebn prostedky a pomcky: dostatek vody (pokud nen zdroj vody, pak pohotovostn zsoba asi 10 litr na osobu), pikrvky nebo jin textiln materily, umoujc ochranu postienho ped prochladnutm a pravu polohy postienho, rezervn obleen vetn obuvi lkrnika (obsah se d druhem nebezpench ltek, kter se vyskytuj na pracoviti), jej obsah je teba obmovat ped uplynutm exspiranch dob livch ppravk a dalch materil

22

1.4 V ppad nejistoty o sprvnm postupu vyuijte monost telefonickho kontaktu na Toxikologick informan stedisko, Na Bojiti 1, 120 00 Praha 2: tel. 224 919 293, 224 915 402, sdlte daje o ltkch nebo sloen ppravku z originlnho obalu nebo z bezpenostnho listu ltky nebo ppravku. 1.5. Pi nutnosti lkaskho vyeten vdy vezmte s sebou originln obal s etiketou, poppad bezpenostn list dan ltky nebo ppravku! 2. Prvn pomoc pi zasaen ravinami a dalmi ltkami, vyvolvajcmi otok plic Pi stavech ohroujcch ivot nejdve provdjte resuscitaci postienho a zajistte lkaskou pomoc. zstava dechu - okamit provdjte uml dchn zstava srdce - okamit provdjte nepmou mas srdce bezvdom - ulote postienho do stabilizovan polohy na boku 2.1. Pi nadchn (plat pro ltky, kter vyvolvaj edm plic) rychle a s ohledem na vlastn bezpenost dopravte postienho na erstv vzduch, nenechte ho chodit! podle situace lze doporuit vplach stn dutiny, ppadn nosu vodou pevlknte postienho v ppad, e je ltkou zasaen odv zajistte postienho proti prochladnut podle situace volejte zchrannou slubu nebo zajistte lkask oeten vzhledem k nutnosti dalho sledovn po dobu nejmn 24 hodin.

2.2. Pi zasaen o (plat pro raviny) ihned vyplachujte oi proudem tekouc vody, rozevete on vka (teba i nsilm); pokud m postien kontaktn oky, neprodlen je vyjmte. V dnm ppad neprovdjte neutralizaci! vplach provdjte 10-30 minut od vnitnho koutku k zevnmu, aby nebylo zasaeno druh oko. podle situace volejte zchrannou slubu nebo zajistte co nejrychleji lkask, pokud mono odborn oeten. k vyeten mus bt odesln kad i v ppad malho zasaen.

2.3. Pi styku s k (plat pro raviny) ihned svlete potsnn atstvo; ped mytm nebo v jeho prbhu sundejte prstnky, hodinky, nramky, jsou-li v mstech zasaen ke zasaen msta oplachujte proudem pokud mono vlan vody po dobu 10-30 minut; nepouvejte kart, mdlo ani neutralizaci

Poznmka: Pi zasaen ltkami s leptavmi inky nepouvme neutralizan roztoky. Pouze u uritch ltek lze pout inaktivan roztoky (napklad olej u lithia, sodku, draslku; manganistan draseln u blho fosforu; polyetylnglykol u fenolu a krezolu; kalcium glukont u kyseliny fluorovodkov a avelov) nebo dekontaminan prek (u yperitu). poleptan sti ke pekryjte sterilnm obvazem, na ki nepouvejte masti ani jin liva
pokozenho pikryjte, aby neprochladl podle situace volejte zchrannou slubu nebo zajistte lkask oeten

2.4. Pi poit NEVYVOLVEJTE ZVRACEN - hroz nebezpe dalho pokozen zavacho traktu!!! Hroz perforace jcnu i aludku! OKAMIT VYPLCHNTE STN DUTINU VODOU A DEJTE VYPT 2-5 dl chladn vody ke zmrnn tepelnho inku raviny

23

Vzhledem k tm okamitmu inku na sliznice je vhodnj rychle podat vodu z vodovodu a nezdrovat se shnnm vychlazench tekutin s kadou minutou prodlevy se stav sliznice nenapraviteln pokozuje! Nejsou vhodn sodovky ani minerlky, z nich se me uvolovat plynn oxid uhliit. Vt mnostv poit tekutiny nen vhodn, mohlo by vyvolat zvracen a ppadn vdechnut ravin do plic). k pit se postien nesm nutit, zejmna m-li ji bolesti v stech nebo v krku. V tom ppad nechte postienho pouze vyplchnout stn dutinu vodou. NEPODVEJTE AKTIVN UHL! (zaernnm zpsob obtnj vyeten stavu sliznice

zavacho traktu a u kyselin a louh nem pzniv inek ).

nepodvejte dn jdlo nepodvejte nic sty, pokud je postien v bezvdom, nebo m-li kee podle situace volejte zchrannou slubu nebo zajistte co nejrychleji lkask oeten

3. Prvn pomoc pi zasaen ltkami, kter pi poit mohou pokodit plce (benzn, nafta, petrolej, terpentn, smsov edidla s podlem benznu, apod.)

Tyto ltky a ppravky s obsahem alifatickch, alicyklickch a aromatickch uhlovodk, kter maj nzkou viskozitu a nzk povrchov napt a jsou zpravidla oznaeny vtou R 65: Zdrav kodliv: pi poit me vyvolat pokozen plic.
Pi stavech ohroujcch ivot nejdve provdjte resuscitaci postienho a zajistte lkaskou pomoc. zstava dechu - okamit provdjte uml dchn zstava srdce - okamit provdjte nepmou mas srdce bezvdom - ulote postienho do stabilizovan polohy na boku 3.1. Pi nadchn okamit perute expozici, dopravte postienho na erstv vzduch (sundejte kontaminovan odv) zajistte postienho proti prochladnut zajistte lkask oeten vzhledem k ast nutnosti dalho sledovn po dobu nejmn 24 hodin 3.2. Pi styku s k odlote potsnn odv omyjte postien msto velkm mnostvm pokud mono vlan vody pokud nedolo k porann pokoky, je vhodn pout mdlo, mdlov roztok nebo ampon zajistte lkask oeten 3.3. Pi zasaen o ihned vyplachujte oi proudem tekouc vody, rozevete on vka (teba i nsilm); pokud m postien kontaktn oky, neprodlen je vyjmte. vplach provdjte nejmn 10 minut zajistte lkask, pokud mono odborn oeten. 3.4. Pi poit NEVYVOLVEJTE ZVRACEN! Pokud postien zvrac, dbejte aby nevdechl zvratky (protoe pi vdechnut tchto kapalin do

dchacch cest i v nepatrnm mnostv je nebezpe pokozen plic)

zajistte lkask oeten vzhledem k ast nutnosti dalho sledovn po dobu nejmn 24 hodin.; originln obal s etiketou, poppad bezpenostn list dan ltky vezmte s sebou.

4. Prvn pomoc pi zasaen ltkami, klasifikovanmi jako toxick a vysoce toxick Pi stavech ohroujcch ivot nejdve provdjte resuscitaci postienho a zajistte lkaskou pomoc. zstava dechu - okamit provdjte uml dchn zstava srdce - okamit provdjte nepmou mas srdce

24

bezvdom

- ulote postienho do stabilizovan polohy na boku

4.1. Pi nadchn okamit perute expozici, dopravte postienho na erstv vzduch (pozor na kontaminovan odv) po expozici kyanovodku dejte inhalovat obsah 1-2 ampulek Nitramylu (amylium nitrosum) zajistte postienho proti prochladnut podle situace volejte zchrannou slubu a zajistte vdy lkask oeten 4.2. Pi styku s k odlote potsnn odv omyjte postien msto velkm mnostvm pokud mono vlan vody pokud nedolo k porann pokoky, je vhodn pout i pout mdlo, mdlov roztok nebo ampon podle situace volejte zchrannou slubu a zajistte vdy lkask oeten 4.3. Pi zasaen o ihned vyplachujte oi proudem tekouc vody, rozevete on vka (teba i nsilm); pokud m postien kontaktn oky, neprodlen je vyjmte. vplach provdjte nejmn 10 minut volejte zchrannou slubu 4.4. Pi poit PO POIT VECH VYSOCE TOXICKCH, NKTERCH TOXICKCH A VYBRANCH DALCH NEBEZPENCH LTEK, u nich ji poit mn ne jednoho gramu nebo jednoho douku o 30 ml pedstavuje ohroen ivota) VYVOLEJTE ZVRACEN (zejmna u kyanid, nkterch anorganickch sol kov, paraquatu, diquatu, metylalkoholu, etylnglykolu, nkterch organickch rozpoutdel - benzenu, tetrachlrmetanu, chloroformu, sirouhlku, a dalch ltek). Vyvoln zvracen: Zvracen vyvolvejte jen u osoby pi vdom do 1 hodiny po poit. Dejte vypt asi 1-2 dl nejlpe vlan vody se likou tekutho mdla a prkovm nebo rozdrcenm aktivnm uhlm, odpovdajcm asi 5 tabletm. Vt mnostv vody nen vhodn, protoe v ppad, e ke zvracen nedojde, usnadn voda rozputn a vstebn ltky rozpustn ve vod, v horm ppad zpsob posun toxick ltky dle do zavacho traktu. Nejste-li si jisti, zda vyvolvat zvracen, kontaktujte Toxikologick informan stedisko a sdlte daje o ltkch nebo sloen ppravku z originlnho obalu nebo z bezpenostnho listu ltky nebo ppravku. PO POIT TOXICKCH NEBO VYSOCE TOXICKCH LTEK DO 5 MINUT PODEJTE 10-20 ROZDRCENCH TABLET AKTIVNHO UHL ROZMCHANCH VE VOD nezvisle na tom, zda se zvracen podailo vyvolat v ppad poit kyanid dejte inhalovat obsah 1-2 ampulek Nitramylu (amylium nitrosum) volejte zchrannou slubu

5. Prvn pomoc pi zasaen ltkami, klasifikovanmi jako zdrav kodliv 5.1. Pi nadchn okamit perute expozici, dopravte postienho na erstv vzduch zajistte postienho proti prochladnut zajistte lkask oeten, zejmna petrvv-li kael, dunost nebo jin pznaky

25

5.2. Pi styku s k odlote potsnn odv omyjte postien msto velkm mnostvm pokud mono vlan vody pokud nedolo k porann pokoky, je mon pout mdlo, mdlov roztok nebo ampon zajistte lkask oeten, zejmna petrvv-li podrdn ke 5.3. Pi zasaen o ihned vyplachujte oi proudem tekouc vody, rozevete on vka (teba i nsilm); pokud m postien kontaktn oky, neprodlen je vyjmte. vplach provdjte nejmn 10 minut zajistte lkask, pokud mono odborn oeten. 5.4. Pi poit NEVYVOLVEJTE ZVRACEN - i samotn vyvolvn zvracen me zpsobit komplikace

(vdechnut ltky do dchacch cest a plic, mechanick pokozen sliznice hltanu, me v tomto ppad pedstavovat vy ohroen, ne poit ltka)
pokud mono podejte medicinln uhl v mnostv 5 rozdrcench tablet zajistte lkask oeten

6. Prvn pomoc pi zasaen ltkami, klasifikovanmi jako drdiv 6.1. Pi nadchn okamit perute expozici, dopravte postienho na erstv vzduch zajistte postienho proti prochladnut zajistte lkask oeten, petrvv-li podrdn, dunost nebo jin pznaky 6.2. Pi styku s k odlote potsnn odv omyjte postien msto velkm mnostvm pokud mono vlan vody pokud nedolo k porann pokoky, je mon pout mdlo, mdlov roztok nebo ampon zajistte lkask oeten, petrvv-li podrdn ke Poznmka: V ppad, e ppravek ulp na ki a nelze jej odstranit vodou s mycmi prostedky nebo jedlm olejem (napklad vteinov lepidlo), nepouvejte k odstrann nsil a ponechte odbornmu oeten. 6.3. Pi zasaen o ihned vyplachujte oi proudem tekouc vody, rozevete on vka (teba i nsilm); pokud m postien kontaktn oky, neprodlen je vyjmte. vplach provdjte nejmn 10 minut zajistte lkask, pokud mono odborn oeten. Poznmka: V ppad, e ppravek ulp na ki vek a nelze jej odstranit vodou, nepouvejte k odstrann nsil a ponechte odbornmu oeten. 6.4. Pi poit NEVYVOLVEJTE ZVRACEN - i samotn vyvolvn zvracen me zpsobit komplikace

(vdechnut ltky do dchacch cest a plic, napklad u sapont a dalch ltek, vytvejcch pnu nebo mechanick pokozen sliznice hltanu)
pokud mono podejte aktivn uhl v malm mnostv (1-2 rozdrcen tablety) u osoby bez pznak telefonicky kontaktujte Toxikologick informan stedisko k rozhodnut o nutnosti lkaskho oeten, sdlte daje o ltkch nebo sloen ppravku z originlnho obalu nebo z bezpenostnho listu ltky nebo ppravku u osoby, kter m zdravotn obte, zajistte lkask oeten. ***

26

4. Chemick legislativa:
Dlen kodlivch ltek dle zkon A) zkon . 192/1988 Sb.: (ji neplatn!!!) I. JEDY - 1. Zvlt nebezpen jedy - 65 chemickch ltek (As + sloueniny, kyanidy kov, strychnin, HCN, tetramethylolovo, bl fosfor, methanol) a 36 chemickch ltek s pesticidnmi inky (organofosfty) 2. Ostatn jedy - pes 150 chemickch ltek (vetn pesticid), nap. aniln, bromoform HCBr3, dusitany, kyselina avelov, sloueniny Hg, Pb,.... II. ZDRAV KODLIV LTKY - 1. raviny - kyseliny a louhy 2. Omamn ltky - I. skupina - 95 chemickch ltek (kokain, fentanyl, morfin, thebain, tilidin,.....) II. skupina - 10 derivt kodeinu a morfinu (kodein,......) III. skupina - 5 ltek (heroin,....) 3. Psychotropn ltky - I. skupina - LSD, psilocin, derivty amphetaminu,..... II. skupina - fenmetrazin, amphetamin, a jeho derivty,..... III. skupina - vybran barbiturty (nap. pentobarbital,...) IV. skupina - benzodiazepiny (nap. diazepam) - barbiturty (nap. fenobarbital) - anorektika (nap. mazindol) Pro vechny tyto ltky jsou zkonem ureny zpsob, jakmi je s nimi zachzeno, jak jsou vyrbny, vydvny i prodvny, distribuovny, evidovny, skladovny apod.

B) nov dlen dle zkona . 365/2005 Sb. Pehled platnch prvnch pedpis k zkonu . 356/ 2003 Sb., o chemickch ltkch a chemickch ppravcch Ne pouvan zkratky: BL = bezpenostn list NCHLP = nebezpen chemick ltky a nebezpen chemick ppravky CHLP = chemick ltky a chemick ppravky P = ivotn prosted OZ = odborn zpsobilost nebo odborn zpsobil PPP = prvn pedlkask pomoc; PP = prvn pomoc T+ = vysoce toxick; T = toxick; C = rav

27

Zkon . 356/2003 Sb. o chemickch ltkch a chemickch ppravcch a o zmn nkterch zkon Jedov skn = uzamen skn 356/2003 Sb. nic takovho nepikazuje. kolen: 356/2003 Sb. pro ltky klasifikovan T+, T a C, kolen mus bt kadoron (viz Zkonk prce). Pro tyto ltky mus bt vytvoena Psemn pravidla. Zkon . 125/2005 Sb.o podmnkch uvdn biocidnch ppravk a innch ltek na trh upravuje podmnky zskn odborn zpsobilosti pro uitele! Zkon . 345/2005 Sb., kterm se mn zkon . 356/2003 Sb. o chemickch ltkch a chemickch ppravcch Zkon . 434/2005 Sb. pln znn zkona . 356/2003 Sb. o chemickch ltkch a chemickch ppravcch a o zmnn nkterch zkon, jak vyplv ze zmn provedench zkonem . 186/2004 Sb., zkonem . 125/2005 Sb. a zkonem . 345/2005 Sb. !!! CHZ se nevztahuje na odpady !!! Zkon . 356/2003 Sb.: 23 Bezpenostn list (BL) (2) Osoba, kter uvd NCHLP klasifikovan podle 2 odst. 5 na trh nebo do obhu, je povinna bezplatn poskytnout nejpozdji pi prvm pedn NCHLP jin osob BL pro tuto NCHLP. (3) Osoba, kter uvd na trh nebo do obhu ppravky, kter nejsou klasifikovny jako nebezpen podle tohoto zkona, ale obsahuj alespo jednu ltku, kter pedstavuje nebezpe pro zdrav nebo ivotn prosted, nebo alespo jednu ltku, pro kterou je stanoven ppustn expozin limit, v individuln koncentraci 1 % hmotnostn pro ppravky jin ne plynn nebo 0,2 % objemov pro plynn ppravky, je povinna poskytnout bezplatn na vydn pi prvm pedn takovho ppravku jin osob BL. (5) BL me bt poskytnut v podob titn nebo elektronick. V elektronick podob me bt BL poskytnut jen po vzjemn dohod.

Zmna zkona . 258/2000 Sb. o ochran zdrav !!! Zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav zmnn zkonem . 356/2003 Sb. ST EST Zmna zkona o ochran veejnho zdrav 47 Zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav : Dl 8 Nakldn s NCHLP 44a (1) Nakldnm s NCHLP je jejich vroba, dovoz, vvoz, prodej, pouvn, skladovn, balen, oznaovn a vnitropodnikov doprava. (2) Pi nakldn s NCHLP je kad povinen chrnit zdrav lid a P a dit se vstranmi symboly nebezpenosti, R- a S-vtami podle zvltnch prvnch pedpis.

28

(3) Prvnick a fyzick osoby nesmj prodvat, darovat ani jinm zpsobem poskytovat NCHLP klasifikovan jako T+ jinm fyzickm nebo prvnickm osobm, nejsou-li tyto osoby oprvnny k nakldn s tmito chemickmi ltkami a chemickmi ppravky podle odstavce 8. (4) Prvnick a fyzick osoby nesmj prodvat ani darovat NCHLP klasifikovan jako T nebo C a) osobm mladm 18 let, b) osobm zcela nebo zsti zbavenm zpsobilosti k prvnm konm. (5) Prvnick osoby a fyzick osoby oprvnn k podnikn podle zvltnch prvnch pedpis nesmj prodvat NCHLP klasifikovan jako T+, T nebo C v prodejnch automatech a do pinesench ndob. (6) Fyzick osoby star 15 let a mlad 18 let smj nakldat sNCHLP klasifikovanmi jako T+, T nebo C jen v rmci ppravy na povoln pod pmm dohledem osoby s OZ. (7) Fyzick osoby star 10 let a mlad 18 let smj nakldat s NCHLP klasifikovanmi jako C, jestlie tyto CHLP jsou soust vrobk, kter spluj poadavky stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy na hraky. (8) Prvnick osoby a fyzick osoby oprvnn k podnikn podle zvltnch prvnch pedpis smj nakldat s NCHLP klasifikovanmi jako T+ jen tehdy, jestlie nakldn s tmito CHLP maj zabezpeeno fyzickou osobou s OZ. Jednotliv innosti v rmci nakldn s tmito CHLP me vykonvat i zamstnanec, kterho fyzick osoba OZ prokazateln zakolila. Opakovan prokolen se provd nejmn jedenkrt za rok. O kolen a prokolen mus bt pozen psemn zznam, kter je prvnick osoba nebo fyzick osoba oprvnn k podnikn povinna uchovvat po dobu 3 let. (9) Fyzick osoby, kter v rmci svho zamstnn nebo ppravy na povoln nakldaj s NCHLP klasifikovanmi jako T+, T, C nebo karcinogenn oznaen R-vtou 45 nebo 49, mutagenn oznaen R-vtou 46 a toxick pro reprodukci oznaen R-vtou 60 nebo 61, mus bt prokazateln seznmeny s nebezpenmi vlastnostmi CHLP, se ktermi nakldaj, zsadami ochrany zdrav a P ped jejich kodlivmi inky a zsadami PPP. (10) Prvnick osoba nebo fyzick osoba oprvnn k podnikn je povinna vydat pro pracovit, na nm se nakld s NCHLP klasifikovanmi jako T+, T, C nebo karcinogenn oznaen R-vtou 45 nebo 49, mutagenn oznaen R-vtou 46 a toxick pro reprodukci oznaen R-vtou 60 nebo 61, psemn pravidla o bezpenosti, ochran zdrav a ochran P pi prci s tmito CHLP. Pravidla mus bt voln dostupn zamstnancm na pracoviti a mus obsahovat zejmna informace o nebezpench vlastnostech CHLP, se ktermi zamstnanci nakldaj, pokyny pro bezpenost, ochranu zdrav a ochranu P, pokyny pro PPP a postup pi nehod. Text pravidel je prvnick osoba nebo fyzick osoba oprvnn k podnikn povinna projednat s orgnem ochrany veejnho zdrav pslunm podle msta innosti. (11) Prvnick osoby a fyzick osoby oprvnn k podnikn podle zvltnch prvnch pedpis jsou povinny skladovat NCHLP klasifikovan jako T+ v prostorch, kter jsou uzamykateln, zabezpeen proti vloupn a vstupu nepovolanch osob (12) Prvnick osoby a fyzick osoby oprvnn k podnikn, kter nakldaj s NCHLP klasifikovanmi jako T+, jsou povinny vst evidenci tchto chemickch ltek a chemickch

29

ppravk. (Evidence: pro kadou NCHLP oddlen, mus obsahovat daje o pijatm a vydanm mnostv, stavu zsob a jmno osoby (nzev nebo firmu), kter byly vydny. Zznamy nutno uchovvat nejmn po dobu 5 let po dosaen nulovho stavu zsob NCHLP). 44b Odborn zpsobilost (OZ) (1) Za fyzick osoby OZ pro nakldn s NCHLP klasifikovanmi jako T+, nejde-li o vrobu, dovoz nebo prodej NCHLP klasifikovanch jako T+ a o vkon speciln ochrann dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se povauj a) absolventi V, kte 1. zskali V vzdln v akreditovanm mgr. studijnm programu veobecn lkastv nebo farmacie, nebo v akreditovanch mgr. studijnch programech v oblasti veterinrnho lkastv a hygieny, 2. zskali V vzdln v oblasti obor chemie, 3. zskali V vzdln v oblasti skupiny uitelskch obor se zamenm na chemii a maj ve svm vkazu o studiu potvrzeno spn vykonn zkouky z toxikologie, nebo 4. zskali V vzdln a maj doklad o absolvovn speciln prpravy pro vkon prce ve zdravotnictv nebo doklad o absolvovn celoivotnho vzdlvn v oboru toxikologie, b) fyzick osoby, kter maj jin vzdln, ne je uvedeno v psmenu a), a kter se podrobily spn zkouce OZ a maj osvden podle odstavce 5 o OZ k nakldn s CHLP klasifikovanmi jako T+.

Zmny zkonem . 125/2005 Sb.o podmnkch uvdn biocidnch ppravk a innch ltek na trh: Zkon . 125/2005 Sb., kterm se mn zkon . 120/2002 Sb. o podmnkch uvdn biocidnch ppravk a innch ltek na trh ST TET ZMNA ZKONA . 258/2000 Sb. o ochran veejnho zdrav 1. V 44a odstavec (6) zn: (6) Fyzick osoby star 15 let a mlad 18 let smj nakldat s NCHLP klasifikovanmi jako T nebo C jen v rmci ppravy na povoln pod pmm dohledem odpovdn osoby. S CHLP klasifikovanmi jako T+ mohou nakldat jen v rmci ppravy na povoln a pod pmm dohledem osoby s OZ. 2. V 44b odst. 1 psm. a) bodu 3 se slova a maj ve svm vkazu o studiu potvrzeno spn vykonn zkouky z toxikologie zruuj.

30

Psemn pravidla: Dle 44a, odst. 10 (10) Prvnick osoba nebo fyzick osoba oprvnn k podnikn je povinna vydat pro pracovit, na nm se nakld s NCHLP klasifikovanmi jako T+, T, C nebo karcinogenn oznaen R-vtou 45 nebo 49, mutagenn oznaen R-vtou 46 a toxick pro reprodukci oznaen R-vtou 60 nebo 61, psemn pravidla o bezpenosti, ochran zdrav a ochran P pi prci s tmito CHLP. Pravidla mus bt voln dostupn zamstnancm na pracoviti a mus obsahovat zejmna informace o nebezpench vlastnostech CHLP, se ktermi zamstnanci nakldaj, pokyny pro bezpenost, ochranu zdrav a ochranu P, pokyny pro PPP a postup pi nehod. Text pravidel je prvnick osoba nebo fyzick osoba oprvnn k podnikn povinna projednat s orgnem ochrany veejnho zdrav pslunm podle msta innosti. Zmny dan zkonem . 345/2005 Sb.: Nen zde nic pevratn novho. Je zde zakotvena zodpovdnost distributor vrobk z ostatnch zem ES za oznaovn a bezpenostn list. Plat to jen pro tzv. prvn distributory. Pi nkupu pro vlastn spotebu nejsou povinnosti dn. a) zmny v BL: je nutn dt pozor, aby nebyl star. Nejlpe sthnout si jej na strnkch dodavatele. Tam by mly bt nov BL. Me bt v psemn nebo elektronick podob. Aktualizovan BL mus bt zasln vem odbratelm ltky v uplynulch 12 mscch. b) Zmna znaen: u karcinogennch, mutagennch ltek a ltek toxickch pro reprodukci 1. a 2. kategorie se zna symbolem T, ale neobsahuje ji npis toxick. Takt 3. kategorie ji je znaena pouze symbolem Xn.

Z dalch vyhlek: Vyhlka MPO . 231/2004 Sb., kterou se stanov podrobn obsah bezpenostnho listu k nebezpen chemick ltce a chemickmu ppravku Zmnno Vyhlkou . 460/2005 Sb. Vyhlka MPO . 232/2004 Sb., tkajc se klasifikace, balen a oznaovn nebezpench chemickch ltek a chemickch ppravk Zmnno Vyhlkou . 369/2005 Sb. Jsou zde zmny v klasifikaci, v koncentranch limitech u celkem 436 ltek. Nap. HCN: pvodn klasifikace T+; N. Dal dlen je na zklad koncentranch limit. Nebo nap. toluen m nyn rozenou klasifikaci. Plat od listopadu 2005. Dal zmny jsou v grafickch symbolech: Doposud byl grafick symbol sloen ze 3 st: psmenn symbol, piktogram, slovn vyjden. Nyn pouze piktogram. Nem bt ji psmeno!

31

Dal zmny: Pouze u karcinogennch, mutagennch a ltek toxickch pro reprodukci 1. a 2. kategorie nyn pouze piktogram bez slovnho vyjden (doposud bylo slovn toxick). Pro 3. kategorie opt pouze piktogram bez slovnho vyjden. Doposud Nov Doposud Nov

Kategorie 1. a 2.

Kategorie 3.

Dle: R- a S-vty se uvd na ttcch pednostn formou textu. Nemus bt jejich seln znaen. Dal zmny ve znaen ltek s sebou pin nov smrnice EU: 2006/8/EHS. U vyla, ale zane platit od 1.3.2007. do t doby mus bt nov klasifikace u vech NCHP v souhlase s touto smrnic. Tato smrnice souvis se sbliovnm prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se klasifikace, balen a oznaovn nebezpench ppravk. lensk zem jsou povinny implementovat tuto smrnici nejpozdji do 1.3.2007. MPO z tohoto dvodu bude pipravovat zmnu Vyhlky . 232/2004 Sb., tkajc se klasifikace, balen a oznaovn nebezpench chemickch ltek a chemickch ppravk ve znn vyhlky . 369/2005 Sb. Pokud jsou nebezpen ppravky klasifikovny jako vysoce toxick (T+), toxick (T) nebo rav (C) a pokud je fyzicky nemon poskytnout takovou informaci na samotnm obalu, mus bt obaly obsahujc takov ppravky doprovzeny pesnmi a snadno pochopitelnmi nvody na znekodovn przdnch obal. Ppravky obsahujc olovo pro ateliry, glazury s Pb, barvy s Pb, apod.: ttky obal barev a lak obsahujcch Pb v mnostv vym ne 0,15 % (vyjdeno jako hmotnost kovu) z celkov hmotnosti ppravku, stanovenm podle normy ISO 6503/1984, mus obsahovat tento text: Obsahuje olovo. Nem se pouvat na povrchy, kter mohou okusovat nebo olizovat dti. V ppad obal, jejich objem je men ne 125 ml, me bt uveden tento text: Pozor! Obsahuje olovo. Ppravky obsahujc kadmium (slitiny) a uren pro tvrd nebo mkk pjen: ttky obal zmnnch ppravk mus bt opateny tmito npisy provedenmi zeteln itelnmi a nesmazatelnmi psmeny: Pozor! Obsahuje kadmium. Pi pouit vznikaj nebezpen vpary. Viz informace dodan vrobcem. Dodrujte bezpenostn pokyny. Pro cementy a cementov ppravky balen cement a cementovch ppravk obsahujcch vce ne 0,0002 % rozpustnho chromu (VI) v celkov such hmotnosti cementu mus bt opateno npisem: Obsahuje chrom (VI). Me vyvolat alergickou reakci. Pokud ji nen ppravek klasifikovn a oznaen jako senzibilizujc a nen oznaen vtou R43. Vyhlka MZd 428/2004 Sb. o zskn odborn zpsobilosti k nakldn s chemickmi ltkami a chemickmi ppravky klasifikovanmi jako vysoce toxick

32

Zkon . 185/2001 Sb., o odpadech Nov zkon o odpadech: Od 13.8. 2005, zejmna pro zptn odbr elektrospotebi (elektroodpad) V R Sbr 2,3 kg, nkup 5,6 kg. V roce 2008 podle smrnic EU to maj bt a 4 kg. Jen 28 % elektroodpadu kon ve sbrnch dvorech. Zatm asi neznalost oban R. V cen elektroniky ji poplatky za elektroodpad. Povinnost odebrat maj vrobci Zkon . 477/2001 Sb., o obalech Ji se nyn vztahuje na vechny obaly. Zavd pojmy jako vratn obal, zptn odbr, .. Pokud osoba, kter uvd na trh nebo do obhu obaly nebo balen vrobky, neproke, e se z tchto obal nestaly na zem R odpady, je povinna zajistit zptn odbr tchto obal nebo odpad z tchto obal. Vrobky, kter jsou obalem: krabice na cukrovinky, fliov pebal kolem pouzdra na CD, odnosn pytle a taky z papru nebo z plastu, jednorzov tale a kelmky, pilnav flie, sendviov sky, hlinkov flie, etikety, ttky a visaky, kter jsou pmo zaven na vrobku nebo jsou k vrobku pipevnny, .. Vrobky, kter nejsou obalem: kvtin uren pro celou dobu ivota rostliny, pouzdra, kufky a kazety na nstroje a nad, ajov sky, voskov vrstvy na srech, stvka uzenin, mchadlo, jednorzov pbory, .. Poadovan rozsah recyklace a vyuit obalovho odpadu: A = recyklace; B = celkov vyuit Materil Do Do Do Do Do Do Do 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 A B A B A B A B A B A B A B % % % % % % % % % % % % % % Papr a 60 63 65 67 69 70 70
lepenka

Sklo 65 66 67 68 69 70 70 Plast 24 25 25 26 26 27 27 Kovy 33 36 39 41 44 47 50 Devo 4 6 8 9 11 13 15 Celkem 47 50 49 50 50 52 52 54 53 56 54 58 55 60 Za obaly z jednoho materilu se povauj obaly, ve kterch dan materil tvo alespo 70 % hmotnosti obalu. Nov chemick legislativa REACH ADR Evropsk dohoda o mezinrodn silnin peprav nebezpench vc. RID - Evropsk dohoda o mezinrodn eleznin peprav nebezpench vc Oznaovn CHLP nejen podle chemickho zkona: CHLP mus bt znaeny dle nsledujcch prvnch pedpis: 356/2003Sb. CHZ (chemick zkon) 345/2005 Sb. novela CHZ pepravn pedpisy (ADR, RID, atd.) 120/2002 Sb. biocidy 326/2004 Sb. pe o rostliny 194/2001 Sb. aerosoly Ploha . 5 vyhlky . 355/2002 Sb. organick rozpoutdla 477/2001 Sb. obaly

33

Dle 356/2003Sb.: Chemick nzev daje o vrobci, dovozci nebo distributorovi Vstran symboly grafickm piktogramem a slovnm vyjdenm bez psmennho symbolu (viz novela . 345/2005 Sb.) R-vty TEXTEM S-vty TEXTEM Id. sla ltek a sloek; nemus bt ji CAS Je zakzno uvdt npisy nap. netoxick, nekodn, nezneiujc, ekologick, eko, .. Nvody k pouit, pokyny pro prvn pedlkaskou pomoc IF jsou ureny k prodeji Dle Pepravnch pedpis: Vnitn obal (nap. lahev v krabici) je znaen dle CHZ Vnj obal (nap. smrovac folie balic lahve na palet) znaen dle pepravnch pedpis.

34

5. 6. Toxick vlastnosti vybranch anorganickch ltek:

Kyseliny, zsady, peroxosloueniny, prvky a jejich sloueniny. Toxick vlastnosti vybranch anorganickch ltek: Toxikologick vlastnosti jednotlivch prvk PSP a jejich sloueniny (prvky a sloueniny hlavnch skupin PSP). Toxikologick vlastnosti jednotlivch prvk PSP a jejich sloueniny (prvky a sloueniny vedlejch skupin PSP).

2. SPECILN TOXIKOLOGIE
- zabv se jednotlivmi chemickmi ltkami, s nimi mohou studenti (ci) pijt do styku v laboratoch, ve kole, v zamstnn i v civilnm ivot. Podle toho, ktermi ltkami se zabv se dle dl na : I) toxikologie anorganick ltek - kyselin - zsad - peroxoslouenin - prvk hlavnch a vedlejch skupin periodickho systmu a jejich sloueniny II) t. organick ltky - alkany, alkeny, alkiny a jejich halogenderivty - alkoholy, aldehydy, ketony, organick (karboxylov) kyseliny, a jejich halogenderivty - ethery, estery a jejich halogenderivty - benzen, jeho homology a jejich halogenderivty - fenol, naftoly - aminy, hydrazin, hydroxylamin - nitroltky - sulfonov kyselina - heterocykly - organokovov sloueniny Hg, Pb, Sn III) bojov ltky, pesticidy IV) radioaktivn ltky V) alkaloidy VI) omamn a psychotropn ltky - drogy - nkter liva VII) jedovat houby, rostliny a ivoichov

35

I) speciln toxikologie anorganickch ltek

1) KYSELINY - pokozuj iv tkn zejmna poleptnm (dsledek vysok c iont H+), pp. v kombinaci s dalmi inky, nap. dehydratac (koncentrovan H2SO4), oxidac (HNO3, HClO4, chromsrov sms = H2SO4 + K2Cr2O7). Leptav inek kyselin spov v koagulaci blkovin. Dehydratace a oxidace tkn m za nsledek jejich odumen. Zvlt nebezpen je HF, kter zpsobuje tk pokozen tkn (viz ve) PP a prce s nimi - viz dve

2) HYDROXIDY - pi styku se sliznicemi i k je nejvznamnj leptav inek, kter je zvanj ne u kyselin. Hydroxidy rozpoutj tuky a pronikaj do hloubky tkn za tvorby albumint. - na rozdl od kyselin ulpvaj na ki a mnohem obtnji se odstrauj. Zvlt nebezpen jsou pro oi. - zsaditost stoup od Li k Cs : LiOH < NaOH <KOH < RbOH < CsOH PP a prce s nimi - viz dve 3) PEROXIDY, peroxid vodku H2O2, peroxidy O22- - vechny peroxidy psob na tkn i ki silnm oxidanm inkem, m je zvan poruuj. Peroxidy typu Na2O2, BaO2 projevuj t siln leptav inky silnch zsad - H2O2 oxiduje sloky tkn, odbarvuje, piem uvoluje plynn kyslk, kter vytv drobn bublinky (bolestiv zbln zasaen ke). Koncentrovan roztoky H2O2 jsou krajn nebezpen pro oi. Jeho 3%n roztok se pouv k zevn dezinfekci. Koncentrovan roztok (nad 10%) jsou toxick pi inhalaci par, poit i kontaktu s k (popleniny) - pi styku s adou organickch ltek vznikaj explozivn smsi - monost vzniku poru - terapie - postien msta od peroxid alkalickch kov se oetuj jako pi zasaen hydroxidem (viz dve) - ke potsnn peroxidem vodku (koncentrovanm) sta dkladn namazat mdlem a po odeznn bolesti omt vodou.

36

4) Prvky a jejich sloueniny - prvky vedlejch a hlavnch skupin periodickho systmu : a) skupina I A: Vodk a alkalick kovy (H, Li, Na, K, Rb, Cs, Fr) H2 - netoxick plyn, snadno ho a se vzduchem tvo vbun smsi. Hydridy prvk a vcemocnch kov jsou nebezpen ltky (H2S, PH3, AsH3, B2H6 a dal). Alkalick kovy - jejich kationty maj hlavn leptav inky a to jak sloueniny, tak jejich roztoky (roztok) - KOH, NaOH, Na2CO3, apod. asto dochz k vnmu pokozen neht, poleptn o me mt za nsledek oslepnut. Uchovvn alkalickch kov: uchovvaj se pod vrstvou petroleje, minimln 1 cm nad poslednm kouskem. Je nutno hladinu kontrolovat a dolvat. Likvidace kousk alkalickch kov: rozpust se dkladn v alkoholu Na v ethanolu a K v tert-butanolu. Pot se vznikl roztok alkoholtu naed, zneutralizuje roztokem kyseliny srov, opt naed a vylije do vlevky. - reaguj extrmn siln s vodou za vzniku siln zsaditch zsaditch hydroxid, vodku a vvoje tepla. V ptomnosti vzduchu obvykle dochz k explozi (taskav sms H2 a vzduchu. a) hydroxidy : LiOH<NaOH<KOH<RbOH<CsOH - extrmn siln b) uhliitany : v podstat tot c) hydridy : (LiH,NaH,KH) - reaguj siln se vzdunou vlhkost, asto dochz k jejich samovzncen. Pat k extrmn silnm zsadm, mstn leptaj pokoku a sliznice d) komplexn hydridy : reaguj bouliv s vodou (a na vjimky - NaBH4, KBH4) a rozmanitmi organickmi (alkoholy, kyseliny, aminy, apod.) a anorganick sloueniny Nkter jsou pyroforick (hoc samovoln na vzduchu) lithiumaluminium hydrid - LiAlH4 - siln drd oi, sliznice a pokoku. Na vzduchu me dojt i k jeho samovzncen, hasme pskem nebo prkovm hasicm pstrojem. natriumborohydrid - NaBH4 - vysoce toxick ltky po poit, pi reakcch uvoluje toxick diboran, zvlt po psoben kyselin natriumkyanoborohydrid - NaBH3CN - toxick ltky (poit), pi redukcch se uvoluje vysoce toxick kyanovodk e) amidy : (LiNH2, NaNH2, KNH2) - siln zsady s leptavmi iny, s vodou reaguj bouliv za vvoje toxickho NH3, v ptomnosti vzduchu vytv vbun peroxidy f) chloridy - prmrn jedovatost chlorid : LiCl (2,9), NaCl (1), KCl (4,6), RbCl (2,6), CsCl (1,8) (asi, kolikrt je dan Cl- jedovatj ne NaCl?). LD (LiCl) = g, LD(NaCl)=200g Li - v tle se vyskytuje ve stopch, nem biologick vznam, inek iontu Li+ se projevuje navou, poruchami zraku, nespavost, depresemi, pouv se k len v psychiatrii LiCl - pokozuje povrch ke (eroze), po poit vyvolv znty sliznic GIT (gastrointensinln trak), (trvic trakt), otravy se projevuj tesem, apati, bezvdomm, nkolik gram me zpsobit a smrt Na - biogenn prvek, reguluje objem krve a uruje rovnovhu kapalin a tlaku uvnit i vn bunk. M vznamn vliv na penos nervovch impuls, srden innost, metabolismus cukr a protein NaOH - psob jako typick rav louh, k vnmu pokozen pokoky me dojt i pi opakovanm styku s mlo koncentrovanmi roztoky. Dochz i k pokozen neht a hlavn jejich lek. Louhov prach nebo mlha zpsobuje poleptn sliznic dchacho stroj (vznik ved). Prach m vn nsledky pi vniknut do o (nutn lkask oeten)

37

Na2CO3, Na3PO4, Na2SO3, Na2S - jsou siln korozivn ltky s podobnmi inky jako hydroxid NaCl - nepedstavuje akutn nebezpe, d rovnovhu kyselin a zsad, aktivizuje esenciln enzymy a tvorbu HCl v aludku potebnou pro trvic proces. Denn dvka je 3 - 7 g, pebytek NaCl podporuje vznik vysokho krevnho tlaku. Jednorzov toxicita ltky je 200 - 280 g pro 70 kg lovka NaBr - prach drd oi, lept nosn sliznici K - biogenn, typicky intracelulrn prvek (vnitrobunn), nezastupiteln sodkem, ovlivuje mimo jin srden innost KCl - po poit zpsobuje kee a nepravidelnou srden innost, otrava ji po poit cca 15 g jednorzov Rb a jeho soli - z toxikologickho hlediska piblin shodn s K Cs a jeho soli - analogick Na, vt dvky zpsobuj atrofii dchacch cest

b) skupina II A. kovy alkalickch ravch zemin (Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra) - vznamn jsou hlavn Be, Sr, Ba, zvan je siln leptav inek hydroxid a kyslink tchto kov na ki a sliznice (vyrky a vedy)

Be - toxick pro vtinu tkn (slezina, jtra, ledviny, slinivka, kostn de), vyvolv anemii a byla prokzna mutagenita a karcinogenita s latentn dobou 5 - 25 let. - pi vrob pvodnch zivkovch trubic, slitin, porcelnu a v mstech spadu poplku, kter pochz z uhl, obsahujcho a 100 g Be na 1 t uhl. - projevy : znt hornch cest dchacch, ztrta hmotnosti, slabost, nava, nechutenstv, dchavinost, alergick reakce - inhalace prachu Be a jeho sloueniny (zvlt sranu, oxidu a fluoridu) je velmi riskantn - nebezpe vzniku berylliosy (pneumokoniosy), dochz k naruen syntzy hemu a globulinu v erythrocytech - rozpustn sloueniny Be (hydroxid, dusinan, chlorid) psob drdiv na pokoku Mg - prvek nezbytn pro ivot, m dleitou roli v ad enzymaticky katalyzovanch reakc, jeho nedostatek v organismu se projevuje jako u Ca, z toxikologickho hlediska nen vznamn, smrteln dvka je asi 30 g pro 70 kg lovka - vjimen nava, podrdnost MgO - prach drd oi a sliznice dchacch cest Mg(OH)2 a MgSO4 - pouvaj se nkdy jako laxativa (projmadla) Ca - ionty Ca2+ maj dleitou bioregulan funkci, kter se astn vitaminy a hormony, Hladina Ca2+ v krvi je psn regulovna, nedostatek vede ke kem, pebytek k vzestupnm obrnm, m vrazn protizntliv inek, z hled. toxikologie mlo vznamn. CaCl2 - leptav inky na sliznice a oi, pi dlouhodobm psoben - vedy CaBr2 - dve pouvn jako sedativum, jinak shodn inky jako chlorid

38

Ca(OH)2 a CaO - psob drdiv, pokozuj mstn tkn, vznikaj pupnky a vdky (pta oka), kter se patn hoj - zasaen o i vpennou vodou - vn pokozen oka a oslepnut - pi podrdn sliznic nosu a stn dutiny - bolestiv vedy a znt plic CaC2 - (karbid vpnku) - stejn inky jako oxid a hydroxid, navc bv zneitn fosfidy, proto se pi jeho rozkladu vyvj nebezpen fosfan PH3 cement = sms CaO, SiO2 a Al2O3 - stejn inky jako CaO, u pracovnk ve vrob zven vskyt vedov choroby GIT a zven kazivost zub chlorov vpno = sms Ca(ClO)2, CaCl2, Ca(OH)2 a vody - znan drdiv a leptav inky, pokozen pokoky ji do 3 min. po styku, prach drd oi a dchac cesty - po dlouhm psoben - zven kazivost zub - po poit lept sliznice zavacho traktu Sr - toxikologicky mal vznam, jedovatost jeho sloueniny pi poit relativn mal, protoe se obtn vstebvaj do organismu, inky analogick jako u Ba, mstn inky jsou dleitj ne celkov - m nkolik radioaktivnch izotop (vznikaj pi nuklernch reakcch, nejdleitj je 90 Sr - betazi, s poloasem 28 let, ukld se v kostech a naruuje krvetvorbu) Sr(OH)2 a SrO - podstatn vt leptav inek, ne analogick sloueniny Ca SrCl2 - je mn jedovat ne CaCl2 (cca 2.4x) a BaCl2 (cca 20x) Ba - vechny sloueniny jsou OJ, mimo BaSO4 (nerozpustn) - do organismu vstupuj zavacmi cestami, vsteban podl zvis na rozpustnosti v aluden kyselina - vznamn prvek z toxikologickho hlediska, toxicita zvis hlavn na jejich rozpustnosti. Velmi jedovat jsou chlorid, dusinan, chlornan, octan a uhliitan barnat. Zpsobuj zntliv onemocnn mozku, degenerativn zmny jater a sleziny, psob na hladk a srden svalstvo (smrt obvykle nastv ochrnutm srdce). Akutn otrava - zavac pote (slinn, prjmy, zvracen), nervov poruchy, ztrta rovnovhy, poruchy ei, zraku, sluchu a v pozdjm stadiu selhn obhu (fibrilace, kontrakce koronrnch cv asto spojen s cyanosou). Dochz ke krvcen do zavacho traktu, ledvin a k vnmu pokozen jater. Chronick otravy - jsou vzcn, slabost, hubnut, znty sliznice v stech, vypadvn vlas a obo, negativn vliv na generativn funkci mu a en Ba(OH)2 a BaO a BaS - shodn lokln inky jako analogick sloueniny Ca, leptaj jako zsady BaO2 (peroxid barnat) - m navc oxidan inky BaCl2 - otravu zpsob 0,2 - 0,5 g, letln dvka < 1 g BaSO4 - ist je nerozpustn ve vod a kyselinch, tud netoxick - vyuv se v medicn pi vyetovn zavacho traktu - zapren plic - barytosa - nevede k zvanmu pokozen zdrav, vede k astjmu zntu prduek a plic Prvn pomoc - vypt 0,5 l roztok Na2SO4 nebo MgSO4 - NE MLKO!, a vyvolat zvracen bl zvratky BaSO4, pak kadch 5 min. liku Na2SO4 nebo MgSO4 a zapt vodou

39

c) skupina III A. (B, Al, Ga, In, Tl) B - v ivoin tkni je ptomen ve stopch (cca 1 ppm), nepat mezi esenciln prvky. lovk konzunuje v potrav denn asi 10 - 20 mg boru (ovoce a zelenina). - jeho jedovatost se vtinou podceuje - pouv se v medicn (mstn jako dezinfekce, lky pro hubnut, len epilepsie), kdy pi nesprvn aplikaci dochz asto k otravm (smrteln dvka je pro dosplho asi 0,1 0,5 g/kg) - projevy otravy jsou rozdln - pote GIT - (zvracen, prjmy, bolesti bicha), nervov - (bolesti hlavy, tlum, agresivita, kee) - pi chronickch otravch se kumuluje v mozku, jtrech a kostech Diboran B2H6 - samozpaln plyn, asto vznik pi rozkladu natriumborohydridu kyselinami - pi inhalaci drd plce asi jako fosgen a CNS - pi otravch dochz k pokozen ledvin Pentaboran B5H9 - je asi 10x toxitj ne diboran a 5x ne dekaboran B10H14. - nem drdiv inky na dchac orgny, kumuluje se v CNS, me dojt k zkalu rohovky a pi chronickch expozicch m nefrotoxick (ledviny) a hepatotoxick inek Kyselina trihydrogenborit H3BO3 - 3%n roztok se pouv jako borov voda - nejastj piny otrav - zmnou nebo vstebnm z mast - smrtc dvka pro dospl asi 15 g, pro dti asi 2 g Tetraboritan (di)sodn Na2B4O7 (dekahydrt, borax) - toxicita viz kyselina borit Al - velmi mal toxicita pro lovka - v ppad poruchy funkc ledvin (hemodialza) je neurotoxick (nedochz k vyluovn z tla selhn ledvin. - projevy - poruchy ei, demence znm jako Alzheimerova nemoc, jej primrn pinou je pravdpodobn virov onemocnn, a zchvaty, dochz tak k osteomalacii - inhalace velmi jemnch prach - onemocnn aluminosis, jeho projevem je such kael a nlezy na plicch jako pi silikose Al(OH)3 - toxicita je velmi nzk, uv se ve vysokch dvkch jako antacida, ani vyvolv onemocnn Pentahydroxid -chlorid dihlinit Al2(OH)5Cl.3.H2O - basick aluminiumchlorid je pes 20 let v nzkch c extenzivn vyuvn v kosmetickm prmuslu bez vedlejch ink na pokoku - v ist form opakovan dvky po 3 dny maj vak za nsledek stejn pokozen pokoky jako AlCl3 . 6H2O. AlCl3 - korozivn a drdiv inky na ki, sliznice a oi - vodou se rozkld a uvoluje HCl Al2(SO4)3 - povaovn za nekodn, slab roztoky psob svrav na ki a sliznice, koncentrovan roztoky (nad 20 %) leptaj, dochz k pokozen dsn, nekrosy Ga - toxikologicky mlo vznamn, ukld se hlavn v kostech, ledvinch, jtrech a m velkou afinitu k novotvarm (koncentruje se v ndorech) - otravy se projevuj potemi zavacho traktu GaCl2 - mlo jedovat po poit i inhalaci GaCl3 a Ga(NO3)3 - jsou prakticky netoxick In - In a jeho sloueniny jsou jedovat ltky, vyvolvaj kee, obrny a pi chronickch otravch zpsobuj chudokrevnost, pokozen jater a ledvin In(OH)3 - nevyvolal pi pokusech na zvatech ani pi vtch dvkch patolog. zmny

40

InCl3 - vt dvky zpsobuj pokozen jater, srdenho svalu a poruchy nervovho systmu In(NO3)3 - ad se mezi nejtoxitj sloueniny In, siln drd oi Tl - v iontov form je vysoce toxick a otravy jsou pomrn ast (zmny - jed na krysy), podezen z karcinogenity a teratogenity - otravy - pi velkch dvkch - delirium, kee, hlubok bezvdom a smrt - pi mench dvkch - zvracen (asto krvav), prjmy - mal dvky - a po nkolika dnech bolesti bicha, prsou, slinn, zrychlen tep - ast je vypadvn vlas, hubnut, nechutenstv - je jedovatj ne Pb a jeho sloueniny - nejjedovatj jsou sloueniny Tl+, zvlt Tl2SO4 - (smrteln dvka po poit pro dosplho lovka je cca 1 g), kter je innou slokou rodenticidu

d) skupina IV A. (C, Si, Ge, Sn, Pb) C - vedle vysoce toxickch ltek (CO, CS2, COCl2, CN skupiny) m i adu ltkek vznamnch pro prmysl (grafit, CO). Grafit ve form prachu me zpsobit pneumokoniosy, kter mohou vst a k invalidit. Postien udvaj bolesti hlavy, kael (ern hleny), dechov obte. CO - plyn bez barvy a zpachu (proto nebezpen), leh ne vzduch, vznik pi nedokonalm spalovn organick ltky, za nedostatenho pstupu vzduchu. Je ptomen ve vfuk. plynech spalovacch motor, v kouovch a dlnch plynech, ve svtiplynu, v cigaretovm koui. Jeho prmyslov emise jsou vy ne ostatnch ltky dohromady - vstebv se plcemi a velmi dobe se sluuje s Hb - pokozuje tak plod, protoe pronik placentrn barirou - v krvi reaguje s Fe2+ hemoglobinu a vznik teov erven karbonylhemoglobin (COHb), kter nen schopen penet kyslk a dochz k duen organismu. Afinita CO k Hb je asi 220x vt ne pro kyslk, je CO nebezpen ji ve velmi malch koncentracch. Vazba CO-Hb se sniuje zvyujcm se parcilnm tlakem vdechovanho O2 a se zvyujc se c CO2 v krvi - v tknch se CO ve na myoglobin a blokuje nkter dchac enzymy, take dochz k bunnmu duen a snenmu mnostv O2 v tknch - nejvce postien jsou orgny srdce a mozek (nejvce citliv na nedostatek O2) - mlad lid jsou na CO citlivj, zvlt pak thotn eny - akutn otrava - psoben velkho mnostv CO me zpsobit smrt bhem nkolika vtein - lehk stupe otravy - (hladina CO v krvi 10 - 30 %), - zachovan, pp. zasten vdom, dochz k rozen obvodovch cv a ke zrychlen srden innosti, objevuj se bolesti hlavy, celkov nevolnost, zvracen, zvrat, buen ve spncch. Po peruen expozice - rychl zotaven - stedn tk stupe otravy - (COHb - 60 80 %), bezvdom, zrychlen dech - tk stupe otravy - prohlouben bezvdom, zten dchn, teov erven COHb me vyvolat i abnormln barvu ke a sliznice. Bezvdom asto trv nkolik dn i po normalizaci hladiny COHb v krvi - zejm nsledek pokozen CNS v dsledku nedostatku O2, navc me dojt k edmu mozku nebo plic a jinm komplikacm, pokozen ledvin, apod. - chronick otravy - bolesti hlavy, huen v uch, pocit thy na prsou, zvrat a vyrky. Kuci inhaluj pi kouen cigarety cca 5 - 100 ml CO, take za jednu z pin jejich zdravotnch obt (dchac problmy, choroby cv, srdce, zven vskyt rakoviny plic) se povauje i chronick otrava CO, - Toxicita CO stoup s teplotou za ptomnosti CO2. - terapie - ukonen expozice (vyvleen postienho na erstv vzduch)

41

- pi zstav dechu - uml dchn, pp. mas srdce - inhalace 100 % nho O2. CO2 - plyn bez zpachu, t ne vzduch (hromad se pi zemi), vznik pi dchn ivoich, rostlin, pi kvaen a hnit organick ltky a jako konen produkt hoen : (CO + 1/2 O2 = CO2). Naopak je spotebovvn rostlinami pi fotosyntze (CO2 + voda = organick sloueniny) - nen toxick v pravm slova smyslu, ale je nedchateln - pi nzkch c ve vdechovanm vzduchu stimuluj ventilaci a rychlost vyluovn CO2 plcemi se zv - pi vych c ve vdechovanm vzduchu dochz k hromadn CO2 v tle i pes ventilaci (vydechovn), CO2 pak tlum CNS vetn respiranho (dchacho) centra - pi lehch otravch - bolest hlavy, tk dech, slabost - pi vtch c - nastv smrt zstavou dechu v prbhu nkolika sekund - pi kontaktu s tuhm CO2 dochz k mstnmu pokozen tkn (omrznut-teplota= -78C - terapie - vynst na erstv vzduch, pi zstav dechu - uml dchn - inhalace kyslku Fosgen COCl2 - jedna z nejtoxitjch prmyslov vyrbnch ltek. Vn pokozuje plce - akutn otravy - smrt (edem plic) - men expozice - kael, bolesti v aluden krajin, pocit zn, kyanoza - dlouhodob inhalace i malch c nemus bt nekodn, existuje dlouh latence mezi expozic a objevenm pznak zludnost - tvo se z halogenovch uhlovodk (HCCl3 a CCl4) psobenm svtla za ptomnosti vzduchu (O2) Thiofosgen CSCl2 = thiokarbonylchlorid - m inky cca 10x slab ne fosgen

KYANOV SLOUENINY - CN- = ZNJ, ve vlhkm prosted psobenm CO2 uvoluj HCN sm se s nimi pracovat jen v zsaditm prosted HCN - siln dusiv inek, CN- se rychle vstebv plcemi (inhalace), aluden sliznic (poit) i neporuenou pokokou - slab kyselina ne H2CO3 - akutn otrava - prbh zvis na dvce, asto kon smrt (nejmen smrteln dvka pro lovka 40 mg/kg) - mn prudk otrava - bolesti hlavy, zvrat, nevolnost, kritick je doba 1 hod. po expozici - tvo s Hb kyanhemoglobin omezen penosu O2 - ichem se rozezn c nad 6 mg/m3 = 5 ppm (hokomandlov zpach) - metabolicky jsou v jtrech pemovny na kyanatany a thiokyanatany (rhodanidy) a vyluuj se mo - antidotum je amylnitrit NaCN, KCN, Ca(CN)2 - smrteln dvka pi jakkoli expozici (sty, plcemi i k) je 0,2 0,3 g - pozen CN- jsou aluden kyselina pemovny na HCN, kter je vdechovn i vstebvn zavacm strojm - maj siln leptav inky, hydrolzou uvoluj HCN a pslun OHDikyan (CN)2 - pronikav pchnouc plyn, siln drdiv, m asi 1/4 toxicity HCN Chlorkyan ClCN - bezbarv plyn, psob siln drdiv a je cca 13x jedovatj ne Cl2, ichem rozeznme c 2-3 mg/m3, me vznikat pi chlorovn kyanidovch odpadnch vod Bromkyan BrCN - bl krystalky, je toxitj, ne ClCN

42

- c = 4,33 mg/m3 (7 ppm) psob po 5-10 min. drdiv - c = 433 mg/m3 zpsobuje smrt bhem nkolika minut Hexakyanoelezitan draseln K3[Fe(CN)6]= ferrikyanid K a trihydrt hexakyanoeleznatanu draselnho K4[Fe(CN)6]. 3H2O = ferrokyanid K- nemaj prakticky kyanidov inek a jsou jen mlo jedovat Nitroprussid sodn Na2[Fe(CN)5(NO)]= pentakyanonitrosoelezitan sodn - je toxitj ne hexakyano..., smrteln dvka pro lovka je asi 1 g - otravy podobn prbh jako u dusitan - bledost, zmny frekvence dechu, rozen zornic, smrt zpsobena zstavou dechu - pznaky otravy - zvisl na dvce, krbn v krku, bolesti hlavy, horkost v oblieji, nevolnost, zvrat, svrn na prsou, bolest v krajin srden, svalov slabost, zrychlen dchn a poruchy dchn, dech pchne po hokch mandlch (HCN), zpomalen tep, cyanosa, ztrta vdom - letln dvka 0,2 - 0,3 g NaCN nebo KCN - prvn pomoc - po nadchn HCN - erstv vzduch, inhalace amylnitritu - po poit CN- - vypt co nejvt mnostv rovho roztok KMnO4 nebo 3%nho roztok H2O2 nebo vody, pak zvracen, inhalace amylnitritu Si - nachz se v organismu, toxick inky nem SiO2 - nen toxick, dlouhodob inhalace kemennho prachu zpsobuje vznik silikosy (vn choroba z povoln, kter se rozpozn pi RTG vyeten) Kemiitan disodn Na2SiO3 a roztok polykemiitan sodnch (vodn sklo) - psob alkalitou, inhalac prachu a mlhy dochz k podrdn dchacch cest Azbest (kemiitany Mg a Ca rznho sloen podle nalezit) - inhalace vyvolv azbestosu (pneumokoniosu), kter se projevuje dchavinost, kalem, bolest v prsou a slabost, jedn se prakticky o nevratnou plicn chorobu, jednoznan prokzna spojitost mezi expozic azbestu a ndory plic, vskyt rakoviny je iniciovn kouenm. Mimo to vyvolvaj vlkna azbestu rakoviny dalch orgn Ferrosilicium (slitina Fe a 15-75% Si) - obvykle obsahuje fosfidy, nkdy arsenidy a sulfidy, take psobenm vzdun vlhkosti dochz k uvolnn vysoce toxickch sloueniny fosfanu PH3, arsanu (AsH3) a sulfanu H2S SiF4 - uvoluje se v ad chemickch provoz, na vzduchu siln dm (rozklad na HF) SiCl4 - intenzivn drd pokoku a sliznice, inhalace vede k anemii a hemolze krve, je azen mezi bojov ltky Ge - o jejich toxicit dosud mlo informac, veobecn se pedpokld, e jsou mlo toxick, GeO2 a GeS2 jsou mlo rozpustn Germanovodky GeH4 a Ge2H6 - (german a digerman) - jsou oznaovny za nebezpen jedy, zpsobuj hemolzu (rozklad) krve

Sn - kov i jeho sloueniny jsou s vjimkou organick sloueniny oznaovny za mlo toxick SnO2 - nerozpustn, po vdechovn prachu a par (15 - 20 let) byly pozorovny zmny na plicch pozorovateln RTG SnCl4 - na vzduchu dmajc kapalina (uvoluje HCl), drd sliznici a ki - pi otravch dochz ke zvracen, zcpm a bolestem konetin cinovodk SnH4 - jedovatj ne AsH3

43

Pb - alkylsloueniny = ZNJ, anorganick sloueniny = OJ (mino PbS) - otravy jsou znmy ji od starovku (potrub, glazury, pigmenty), v poslednch desetiletch dochz ke zvenmu zamoen P sloueninami Pb (antidetonan smsi, hutn prmysl, vroba Pb skla, energetika) - otravy - po poit, u tetramethylolova - k - vyvolv pokozen ervench krvinek, ledvin a jater, nervovho systmu, cv, svalstva a nastvaj psychick zmny u dt - eny nchylnj k otrav ne mui - kumulativn jed, hromad se v kostech - podezel z karcinogenity plic a ledvin - u thotnch podezel z teratogennch a embryotoxickch ink, me vyvolat potrat nebo smrt plodu, me zpsobit neplodnost u obou pohlav - vechny rozpustn soli Pb jsou vysoce toxick - pznaky otravy - nasldl chu v stech, bin kolika, zvracen (bl PbCl2), stolice krvav (pokozen erv. krvinek) nebo ern (PbS), stavy zkosti, tko hmatateln tep - vt dvky - pokozen a selhn ledvin a jater - LD cca 1 g ve form rozpustn sloueniny Oxidy PbO a Pb3O4 - sten rozpustn zejmna v ptomnosti kyselin (CO2 pispv k rozpustnosti Pb z potrub do vodovodn vody) PbCl2 a PbBr2 - rozptleny ve vzduchu ze spalovn benzinu ve vbunch motorech spolen s halogenovanmi uhlovodky (soust smogu) olovn bloba = pigment = 2.PbCO3.Pb(OH)2 - rozpustn v aludench vch, proto nebezpen jed octan = (olovn cukr) = Pb(CH3COO)2 - uv se jako lk (mnostv 0,1 g) - 2-3 g vyvolvaj tkou otravu, 25-30 g = smrteln dvka pro dosplho octan olovnat zsadit = (olovn ocet) = Pb(CH3COO)2.Pb(OH)2 - pouv se na obklady, po poit stejn toxick jako ostatn rozpustn sloueniny Pb - prvn pomoc - 0,5 l roztok Na2SO4 nebo MgSO4 , NE MLKO!, vyvolat zvracen - bl zvratky PbSO4, pak zapt aktivn uhl

e) skupina V A. (N, P, As, Sb, Bi) N2 - zvlt dleit jsou (z hlediska toxicity) oxidy NOx, kyselina dusit, dusin a jejich rozpustn soli, hydroxylamin, hydrazin, amoniak, chlorodusk (trichloramin) OXIDY DUSKU - NO a NO2 - obecn NOx - vtinou se vyskytuj ve smsch jako nitrzn plyny. NO je nestl a snadno se oxiduje na NO2 (rezav hnd plyn). Vznikaj za vysokch T pi spalovn pmou oxidac vzdunho dusku. Pi spalovn fosilnch paliv (zkamenlch nebo pedvkch - uhl, ropa) a ze spalovacch motor se uvoluj do atmosfry. Vznikaj tak pi redukci HNO3 (nap. pi oxidaci organick ltky nebo rozpoutn nkterch kov) nebo tepelnm rozkladem dusinan. Vznikaj t v domcnostech - plynov sporky a karmy bez odvtrvn, v chemickm prmyslu pi nitracch a rozkladu HNO3. - otravy maj dlouhou latenci (5-70 hodin) - prvn znaky - bolesti hlavy, pokles krevnho tlaku, methemoglobinemie, chronick otravy - zvten potu ervench krvinek a zven kazivost zub - NO2 psob toxicky na epitel dchacch cest (vstelka) zvyovnm permeability (propustnosti) membrn. - siln drd dchac cesty - po pomrn dlouh latenci po expozici se objev drdiv kael, me se rozvinout a otok plic

44

- po dlouhodob expozici se objevuje chronick znt spojivek, nosohltanu a prduek, zvyuje se nchylnost k respiranm infekcm (bakterilnmu zntu plic nebo chipkovmu viru) - vsteban oxidy dusku maj inky obdobn dusitanm - pevdj krevn barvivo na methemoglobin a tm sniuj penos kyslku krv, roziuj cvy a tm sniuj krevn tlak, pokozuj dchac cesty a plce. - N2O5 - drdiv inky podobn fosgenu - pi souasnm psoben ozonu a NO2 jsou jeho inky jet vystupovny terapie - pi akutn intoxikaci - inhalace 2%nho roztoku NaHCO3 s prokainem a kyslkem, preventivn se podvaj antibiotika AMONIAK nebo pavek NH3 - pi mineralizaci organick ltky (biologickch materil) se pouv plynn amoniak. Bn uvan vodn roztok amoniaku uvoluje plynn NH3. - m drdiv inky, c = 3,5 mg/m3 je ctit, c = 1750 mg/m3 je nebezpen a c = 3500 mg/m3 je smrteln - je rozpustn ve vod na NH4OH, smrteln dvka 10%-nho roztoku je 20-30 g - vstebv se k, pokozuje prduky a plce (a edm plic nebo zstavy dechu) - leptaj ki a sliznice dchacch cest a o, a rozruen on rohovky, nebezpe oslepnut - pi poit - poleptn zavacho traktu, nsleduje loutenka (toxick hepatitida) a znt ledvin - terapie - na erstv vzduch, oi i sta vyplchnout vodou, omt obliej a zajistit naprost klid. Je-li oslabena innost srdce, lze podat i silnou kvu. - nedch-li, zajistit uml dchn - pi poit PP stejn jako pi poit zsady (viz ve) Hydrazin NH2NH2 - siln zsada, pokozuje oi, sliznice, pokozuje jtra, ledviny, srden sval, je embryotoxick a negativn psob ny krev - pronik pokokou - rozpustn ve vod na hydrazinhydrt NH2NH2.H2O, kter m drdiv a leptav inky Hydroxylamin NH2OH - pstupn ve form sol (nap. hydrochloridu NH2OH.HCl, ze kterho se uvoluje psobenm zsad - v tle se rozkld na dusitan a amoniak, mn krevn barvivo na methemoglobin a zpsobuje hemolzu krve (rozklad ervench krvinek) - projevy otravy - cyanosa, kee a bezvdom - chronick otrava - zmny nervov soustavy, zvten sleziny a zmny funkce ttn lzy HNO2 a dusitany NO2- = OJ - znan jedovat ltky, pokozuj hlavn krev (methemoglobinemie) - otravy vtinou po poit, vyskytuj se v uzeninch - sloka nakldac soli - projevy otravy - zvracen, bolesti hlavy a bicha, cyanosa, bezvdom - u dosplho zpsobuje dvka 0,5 g otravu, cca 2 g tkou otravu a cca 4 g smrt - oxiduj Hb na metHb omezen penosu kyslku - zpsobuj rozen cv pokles TK - metabolicky jsou pemovny (oxidovny) na NO3- jsou zaazeny mezi karcinogeny - reakc s aminy vznikaj v aludku nitrosoaminy R1R2N-NO, kter jsou toxick pro jatern tk a maj karcinogenn a mutagenn inek - projevy otravy - zrudnut ke (rozen cv), podrdn trvicho traktu (zvracen, prjmy), pokles TK, cyanosa - prvn pomoc - 0,5 l slan vody a zvracen, zapt tablety aktivn uhl, pro povzbuzen innosti srdce - ern kva HNO3 - siln kyselina, m drdiv a dusiv inky (edm plic), oxidan inidlo, s organick ltky tvo vbun smsi

45

NO3- - podstatn mn toxick ne dusitany, dovolen denn dvka pro dosplho in 300 g (norma pro vodu v R je 50 mg/l a pro dti 15 mg/l) - v tle se zsti redukuj na dusitany - koncentrovan roztoky dusinan psob leptav na pokoku - po poit velkch dvek vznik katar (znt) GIT , pokozen ledvin - projevy otravy - slabost, bolesti hlavy, cyanosa

P - vyskytuje se ve dvou modifikacch - erven a bl nebo lut = ZNJ erven - prakticky nejedovat, me vak bt zneitn malm mnostvm bl modifokace, a proto nutn obezetnost bl - samozpaln - such se vzdunm O2 - hoc P - nebezpen popleniny ke - nehoc P - tce lept - dobe se vstebv zavacmi cestami i neporuenou k (rozpustn v tucch) Uchovvn fosforu: uchovv se v lahvch pod vrstvou vody. Likvidace zbytk fosforu: pova se v kyselin dusin za vzniku kyseliny fosforen. - ZNJ, pokozuje CNS, jtra, ledviny, srden sval, sniuje srlivost krve, poruuje oxidan pochody ve tknch a metabolismus glycid, blkovin a tuk - akutn otrava - pliv bolest v stech, jcnu, aludku, zvracen (tmav zvratky ve tm svtlkujc), bolesti bicha, prjem, pokozen jater a ledvin - po inhalaci (dlouh doba latence) - aluden nevolnost, zvracen, krvav prjmy, zvten jater, loutenka - smrteln dvka pro dosplho je cca 70 mg P (cca 1 mg/kg hmotnosti) - prvn pomoc - pi poplen - odstranit zbytky hocho P vodou, zasaen msto oplachovat 5%nm roztokem CuSO4 nebo NaHCO3 nebo 3% nm roztokem H2O2 - po poit - a) bu vypt min. 100 ml parafinovho (NE JINHO) oleje - rozpout P a zabrauje jeho vstebvn a vyvolv zvracen b) nebo 50 ml rovho roztoku KMnO4 s aktivnm uhlm a pak po likch 1%n roztok CuSO4 do vyvoln zvracen fosfan = (fosfin) PH3 - vysoce toxick plyn, kter vznik pi rozkladu fosfid vodou a kyselinami - obsaen v acetylenu vyrbnm z karbidu vpnku (CaC2) a dle se me tvoit redukc kyselin odvozench od P pi styku s kovy - dochz k mnohostrann otrav organismu, psob drdiv (i edm plic), pokozuje jtra a ledviny P2O3 - stejn jedovat jako bl P fosforitany HPO32- a fosfornany H2PO2- - velmi mlo toxick, teplem se mohou rozkldat na fosfan H3PO4 a PO43- - mlo toxick, kys fosforen psob mn leptav ne kyselina srov chlorid fosforylu = (fosforoxychlorid) POCl3 - velmi siln drdiv inky, pokozuje pokoku a po chronickch expozicch vyvolv poruchy srdenho svalu, zvten jater a anemii PCl3 - drdiv inky, pi inhalaci je c = 3660 mg/m3 smrteln, edm plic a po ur. dob PCl5 - nebezpenj ne fosforit, pokozuje pokoku, drd dchac cesty (edm plic) sulfidotrichlorid fosforen PSCl3 - pi inhalaci nebezpenj ne POCl3 - siln drd a lept ki, sliznice a oi - pi reakci s vodou vznikaj vysoce toxick a korozivn dmy

46

As - kovov As je nejedovat, v organismu je vak metabolizovn na toxick ltky, nejastji na oxid arsenit - do organismu vstupuje zavacmi cestami, roztoky se vstebvaj k - vyskytuj se pi vrob kov, praen pyritickch rud, itn komor pi vrob kyselina srov, v surovinch pro sklsk prmysl, jsou soust herbicid a nkterch liv, z tepelnch elektrren spalovnm nekvalitnho hndho uhl, v tabkovm koui, v jedlch moskch korch - sticch, humrech, krabech a v houbch - hromadn hyn vel, kter jsou citliv na sloueniny As, me bt indiktorem zneitn prosted tmito ltkami - v prod pevn ve form sulfid (nap. arsenopyrit FeAsS) a to jako pms rud barevnch a vzcnch kov (Ni, Cu, Au) - jeden z nejstarch anorganick jed Sloueniny trojvaznho (trojmocnho) As - As2O3, AsCl3, AsF3, AsH3 - mnohem toxitj ne ptivaznho As - vznamn jedy s mutagennmi, teratogennmi a karcinogennmi inky (ke i vnitn orgny) - inkem silnch redukovadel v kyselina prosted AsH3 - akutn otrava - po poit, dnes dk, projevuj se bhem nkolika minut po poit 70 180 mg As2O3 - zvracen, prjmy, svalov kee, poruchy srden innosti, cyanosa - chronick otravy - po poit, inhalaci prachu, kontaktu s pokokou - loiska ed zbarven pokoky (symetrick hyperkeratosa), bl prouky na nehtech, vysok krevn tlak, srden ischemie, dysfunkce jater, blokuj krvetvorbu, sniuj obsah I2 ve ttn lze Arsan = (arsin) AsH3 - pchne po esneku, vznik asto pi rozkladu arsenid kov vodou a kyselinami (ferrosilicia, karbid vpnku, Zn, Pb, Sb) a rozpustnch kov v kyselinch, redukc As sloueniny - vysoce toxick, vyvolv hemolzu krve, plicn edm, selhn srdce, asto smrt Arsenik = otruk = As2O3 - znm jed od starovku pouvan v travistv (smrteln dvka pro dosp. je cca 120 mg) - chronick otrava - brnn a mravenen v konetinch, hubnut AsCl3 - dmajc kapalina, vstebv se i pokokou (popleniny vysokmi dvkami mohou zpsobit i smrt - byl pouit jako bojov ltka ve Francii As2S3 - nerozpustn, v ist form prakticky netoxick slou Asv - jsou metabolicky pemovny na ASIII, ukldaj se ve tknch jater a ledvin - vtina As je rychle vyluovna mo, st se trvale ukld ve vlasech a nehtech - prvn pomoc - vypt 0,5 l vody nebo mlka, pp. syrov blky, vyvolat zvracen, zapt aktivn uhl nebo slab roztok thiosranu sodnho Na2S2O3 Sb - toxicitou se pibliuje As, Pb, Bi - vtina sloueniny je jen mlo absorbovna v zavacm traktu, pomalu se vyluuje - akutn otrava - bolesti hlavy, zvracen, pokozen ledvin, jater a ttn lzy - chronick otravy - nausea, jatern poruchy, u en dochz k poruchm menstruanho cyklu a u dt ke zpodnmu rstu Stiban = (stibin) = SbH3 - plyn s nepjemnm zpachem, inek na CNS, vedy na pokoce u pracovnk s vyuitmi Pb akumultory Sb2O3 a Sb2O5 - mlo rozpustn a tud prakticky netoxick SbCl3 a SbCl5 - leptav inky, nebezpen pro oi SbF3 a SbF5 - siln toxick, drd pokoku (opary, vyrky, plen v krku) Bi - otravy podobn Pb a Hg

47

- aplikac velkch dvek na porannou ki (jako dezinfekce) byly zaznamenny vn otravy zvlt u dt - akutn otravy - dk - chronick otravy - zven slinn, edoern povlaky na dsnch - velmi citliv jsou ledviny, dvka 0,5 g vyvolv anurii - zstava moen avelan bismutit Bi2(OCOCOO)3 a BiF5 - jsou znan jedovat

f) skupina VI A. (O, S, Se, Te) O2 - biogenn prvek, ist nebo vysokoprocentn psob pi vdechovn pote a jev znmky toxicity - bolesti hlavy, drdn sliznic a plic OZN O3 - vznik (asi 90 %) v sti stratosfry psobenm UV zen na molekuly kyslku. Ozonosfra pohlcuje z velk sti UV zen, jeho nkter vlnov dlky jsou nebezpen pro zdrav lovka (rakovina ke, pokozen on rohovky), ale i pro zelen rostliny (inhibice fotosyntzy, odumrn tkn). - dal st (cca 10%) v nich vrstvch atmosfry - troposfe a jeho obsah vzrst pedevm v dsledku zneitn ovzdu uhlovodky a oxidy dusku, kter v dalch fotochemickch reakcch mohou bt pinami jeho vzniku : NO2 (UV) NO + O O + O2 O3 O3 + NO NO2 + O2 , kyslkov atomy dle simultnn reaguj s uhlovodky ptomnmi v atmosfe za vzniku oxidovanch slouenin a volnch radikl, kter vytv s NO dal mnostv NO2. Vsledkem je kumulace NO2 a O3 v ovzdu - vyvolv pokozen plic, drdn dchacho traktu a zven permeability membrn epitelilnch bunk - zvyuje citlivost plic k alergenm - psob nepzniv i na CNS, co se projevuje podrdnost, bolestmi hlavy, navou - chronicky pokozuje plce, je podezel z karcinogenity terapie - zastaven expozice, inhalace kyslku S8 - esenciln prvek zastoupen v organismu hlavn v dvojvazn form, sama je netoxick, ada jejch ltek je vak toxick. SULFAN (sirovodk) H2S - bezbarv holav plyn, t ne vzduch s charakteristickm zpachem (po zkaench vejcch). ichem se d ostehnout pouze v nzkch c , ve vysokch ochrnuje zakonen ichovho nervu, take jej lovk pestv vnmat. V laboratoch vznik rozkladem sulfid kyselinami, uvoluje se pi hnit organick ltky, kter obsahuj blkoviny, a proto se hromad pedevm v odpadnch kanlech. V prmyslu se pouv nap. pi zpracovn celulzy, viskzovch vlken. - psob na enzymy a CNS - vstebv se plcemi, ale i k, v krvi se rychle oxiduje na thiosrany a srany - pokozuje bunn metabolismus, reakc s Hb vznik sulfhemoglobin a nsledn vyvolv nedostatek O2 - m lokln drdiv inky - pedevm respiran trakt a oi, pocit ucpn nosu a kael - pi protahovan expozici - a edm plic - pi nzkch c - vyvolv nvyk - zven ichovho prahu - pi vysokch c - bezvdom po nkolika vdechnutch (nen ctit) - smrt nastv v dsledku ochrnut dechovho centra - me pokodit rohovku

48

terapie - udren dchn, po inhalaci - erstv vzduch, po poit vypt vodu nebo mlko a vyvolat zvracen OXIDY SRY - SO2 a SO3 - pi spalovn mn kvalitnho uhl s obsahem S. SO2 navc pechz v atmosfe vlivem oxidanch ltek za katalytickho psoben tuhch stic na SO3. Z nho pak vzdunou vlhkost vznik kyselina srov - smyslov orgny rozpoznaj c = 2 - 3 mg/m3 (sladk chu v stech) - inhalovan SO2 se pak zachytv na vlhkch sliznicch nosn dutiny - SO2 drd pedevm horn cesty dchac (naleptv je a ty jsou pak nchylnj k chytn bacil - pedevm u malch dt) a tm zvyuj poet chorob a mrt zpsobench astmatem a bronchitidou (znt prduek) - krtkodob c vyvolv dusiv kael a pi jejm zvyovn me dojt a k zstav dechu - pi chronick expozici, kter se vyskytuj v sev. echch pi inverzch, dochz k zntlivm zmnm v dchacch cestch, ovlivuje adu ivotn dlitch funkc - krvetvorbu, metabolismus glycid, pokozuj plce (rozedma), srdce, menstruan cyklus en - znan citliv vi SO2 jsou tak rostliny, u nich v dsledku jeho interakce s chlorofylem dochz ke snen fotosyntzy (CO2 + voda = organick sloueniny) - SO3 - silnj drdiv inky ne SO2 , pokozuje plce (edm), pi styku s vodou tvo kyselina srovou, ve vlhkm vzduchu vytv mlhu kyselina srov, lept dchac cesty Na2S - holav bezbarv jedovat ltka, uvolujc na vzduchu sulfan - jeho vodn roztoky jsou siln alkalick, leptaj sliznice a pokoku, oi - psobenm kyselina uvoluje sulfan sulfidy tkch kov - omezen rozpustn ve vod, netoxick chlorid thionylu = (thionylchlorid) SOCl2 - stedn toxick pi inhalaci par, toxitj ne SO2, siln drd pokoku (popleniny) a oi - pi styku s vodou se rozkld na SO2 a HCl, pat mezi siln chloran inidla chlorid sulfurylu = (sulfurylchlorid) SO2Cl2 - drdiv inky na dchac cesty, stejn toxick jako SOCl2 kyselina chlorosrov = (chlorsulfonov) HSO3Cl - pi styku s vodou se rozkld na kyselina srovou a HCl (exotermn reakce za vvoje HCl), - m siln leptav inky, inhalace par me vn pokodit plce (edm) - za vlky byla pouvna k zadmovn H2SO4 - siln kyselina s dehydratanmi inky, lept pokoku a sliznice, vznikl rny se patn hoj - po poit dochz k poleptn jcnu, aludku, asto vn pokozen zdrav a smrt - aerosol drd horn cesty dchac (bronchitidy), on sliznice (znty spojivek), pokozuje zuby, zpsobuje vedy a znty pokoky SO42- - vesms netoxick, pouvaj se jako projmadla (K, Na, Mg) thiosran sodn Na2S2O3 - netoxick, jako vodn roztok se pouv k oeten pokoky zasaen bromem nebo jodem SO32- - vyvolvaj zavac a nervov pote peroxodisrany S2O82- - oxidan inidla, vyvolvaj alergie, astma, ekzmy sirouhlk CS2 - bezbarv holav kapalina, TV = 46C, tvoc se vzduchem vbunou sms - v istm stavu m pjemnou vni, zneitn siln pchne po sirnch sloueniny - otravy vznikaj po inhalaci par - akutn otravy - bolest hlavy, neklid, psychick poruchy - dochz rychle k bezvdom a smrti - chronick otravy - nava, snen chu k jdlu, hubnut, neurosa, poruchy spnku a postien CNS, poruchy menstruace u en

49

Se - kovov je mlo jedovat, jeho sloueniny jsou vysoce nebezpen s podezenm na karcinogenitu - chronick otravy - bolest hlavy, nervozita, nava, zavac pote - metabolitem je (CH3)2Se - dimethylselen selan = (selenovodk) H2Se - pchne po kenu, je vysoce toxick, drd pokoku, horn cesty dchac a oi - m alergick inky a pokozuje jtra a ledviny SeO2 - nebezpen jed s podobnmi inky jako As2O3 kyselina seleniit H2SeO3 a selenov H2SeO4 - leptav kapaliny s teratogennmi inky chlorid selenylu SeOCl2 - inky podobn yperitu, puche se tko a dlouho hoj SeF6 - nebezpen jed, pi inhalaci nebezpenj ne fluor Te - velmi podobn selenu, po otravch je ctit esnekov zpach dechu, dochz k pokozen jater a ledvin - nkter jeho sloueniny jsou jedovatj ne analogick sloueniny Se

g) skupina VII A. (F, Cl, Br, I) F2 - je nejagresivnj z halogen - vysoce reaktivn prvek s drdivmi inky - plynn fluor psob n pokoku jako plamen, nzk c - jen otoky, rny intenzivn bol a dlouho a patn se hoj - lept ki, sliznice o a hornch cest dchacch, me vst a k edmu plic - inhalace vtch mnostv - smrt fluorovodk HF - inhalace vych c - zvracen, dechov pote a smrt men c - pokozen nosn sliznice, lept oi i pokoku - velmi nebezpen je pro oi kyselina fluorovodkov HF.2H2O - siln lept, vznikaj hlubok a tce liteln nekrosy - pi zasaen ke dochz i k pokozen lach a kost terapie - aplikace MgO nebo kalcium glukont , kter pevede F2 na nerozpustn CaF2 fluoridy NaF, KF - F- je protoplasmatick jed, ovlivuje adu enzym a ve ionty Ca, (sniuj aktivitu ady enzym) - otravy po poit, tvorbou nerozpustn CaF2 kles c Ca2+ v krevn plazm obrny - hlavnm nerostem, ve kterm se fluor v prod nachz je kazivec CaF2 a kryolit Na3AlF6 - slou jako tavidlo pi elektrolytick vrob Al - rozpustn fluoridy , nap. NaF, kter ve vod vytv ionty F-, se pouvaj v medicn k lb osteoporzy a k prevenci zubnho kazu (ve form tablet nebo fluoridac vody) - rozpustn soli (NaF) se rychle vstebvaj, souasn pvod calcia jejich vstebvn zpomaluje, nebo dochz k tvorb mlo rozpustn sloueniny - st F- se ukld do kostnho minerlu - jsou vyluovny mo - akutn otravy - bolesti bicha, zvracen, zen zornic, zmny srden innosti, pokozen ledvin (anurie), a jater (loutenka), smrteln dvka 4 - 5 g, akutn otrava ji po poit 0,2 - 0,4 g NaF - chronick otravy - zabudovn do tkn kost nebo zub posiluj jejich dnut - fluorosa - bu kostn nebo dentln, bl kdov skvrny na sklovin, pozdji lut a ern

50

- u kost - (osteoporosa) tam, kde se provd fluoridace vody je nutn neustl kontrola hladin iont F- kalcifikace (vpenatn) vaziva - anemie, snen obsahu Hb - kalcifikace cvnch stn - u kojcch matek snen sekrece mlka - nelze vylouit mutagenn inek - terapie - podvn kalciovch sol, vypt 0,5 l vodn suspenze CaCO3 ( v nouzi zubn pasty) a vyvolat zvracen vyjde nerozpustn CaF2 Cl2 - lutozelen plyn typickho pavho zpachu, t ne vzduch, toho vyuvali Nmci za 1. svt. vlky, protoe zalezl do zkop a tam sedl (bojov chemick ltka), dnes m irok uplatnn v prmyslu a to nejen v chemickm - nap. jako dezinfekn prostedek pi prav vody, uvoluje se tak z chlornan - vrazn zpach vasn indikace ichem - m siln drdiv a oxidan inky - drd a lept sliznice spojivek a dchacch cest (vlivem vlhkosti z nj vznik HCl), zpsobuje plen o a slzen, drdiv kael s bolest za hrudnm koem, nkdy i krvav zvracen - me vyvolat a olicn edm terapie - inhalac O2, pi podrdn o - vplach istou vodou, fyziologickm roztokem nebo 2% nm roztokem NaHCO3 chlorovodk HCl a kyselina chlorovodkov = (soln) HCl.H2O - intenzivn mstn drdiv inky, podrdn sliznic, znty spojivek, zakalen rohovky - inhalace - katary dchacch cest (pocity duen, kael a krvav hleny) chloridy Cl- - ivotn dleit soust potravy, v ppad otravy za n me dan kationt, dlouhodob psoben a vysok c psob kodliv, inhalace prachu - pokozen nosn pepky oxid chloriit = (chlordioxid) ClO2 - pouv se pi blen celulosy a papru, nejnebezpenj ze vech oxid chloru - vysoce toxick a vbun, inhalace me bt smrteln - ni c pokozuj rohovku chlornany ClO- - toxick, protoe uvoluj chlor, maj korozivn a drdiv inky, poleptn a poplen pokoky (vyrky), poleptn zavacho traktu chlorenany ClO3- - nebezpen pi styku s organickmi ltkami (vbun smsi), drd ki, sliznice, ad se mezi siln krevn jedy (methemoglobinemie - metHb) chloristany = (perchlorty) ClO4- - siln oxidovadla, mn toxick ne chlorenany, maj drdiv inky, mohou zpsobit i metHb, pokodit ledviny po velkch dvkch Br2 - v parch m stejn inky jako chlor (drdiv - po inhalaci kael, edm plic a smrt) a oxidan - kapaln pokozuje tkn, na pokoce vznikaj popleniny (nekrosy), nebezpen pro oi - vrazn zpach vasn indikace ichem - terapie - po polit oplchnout msto vodou a namazat glycerolem Lba potsnn bromem: omyt vodou a namazn glycerolem Asanace podlahy po rozlit bromu: redukce eleznatou sol: Br2 + 2Fe 2+ 2Br - + 2Fe 3+ bromovodk HBr - bezbarv plyn s podobnmi inky jako HCl kyselina bromovodkov HBr.H2O - koncentrovan 48 % n siln lept pokoku, sliznice a zuby, inky slab ne kyselina chlorovodkov

51

bromidy Br- - prakticky netoxick, pi poit velkho mnostv - zvracen, psob tlumiv na CNS (ospalost, zvrat) brominany BrO3- - podobn inky jako chlorenany, hemolza krve, pokozen jater, ledvin, CNS I2 - esenciln prvek, nepostradateln pro ivot (obsaen ve ttn lze) - nedostatek vede k duevn i tlesn zaostalosti - tuh I2 a jeho roztoky - barv tkn hnd, vyvolvaj vyrky - po poit - poleptn trvicho traktu, rychle se vstebv, vyluuje se pevn mo monost pokozen ledvin - inhalace par - silnj inky ne chlor - vstebvn k nebo poit - leptav inky, zpsobuje krvcen do sliznic a ledvin - opakovan psoben na pokoku rakovina - letln dvka pro dosp. 2 - 4 g ve form roztoku nebo vzan v rznch sloueniny slou jako desinficiens - pznaky otravy - siln plen a bolesti v trv. cestch, zvracen (hnd zvratky), pozdji krvav prjmy, bledost, zrychlen tep - prvn pomoc - po pozen - vypt syrov vajen blky a vyvolat zvracen, pak vypt roztok NaHCO3, skvrny na pokoce odbarvit ka siiitanu nebo thiosranu (Na2SO3 nebo Na2S2O3) jodovodk HI - analog chlorovodku jodidy I- - pouvny v lkastv, pi chronickm psoben - zven funkce ttn lzy, hubnut, poruchy spnku a srden innosti bromid jodn = (bromjod) IBr - siln drdiv inky podobn jodu jodinany IO3- - pro lovka velmi nebezpen, jedovatj ne analogick chlorenany a brominany

h) skupina I B. (Cu, Ag, Au) Cu - esenciln prvek, u dt se nedostatek Cu projevuje fyzickou a duevn retardac (tzv. Mankesovy choroba) a zpsobuje omezen pjmu Fe , pebytek vak psob toxicky a ukld se v ledvinch, jtrech, mozku, srdci i svalech - zpsobuje hemolzu, je vyluovna lu a odchz z tla stolic - je soust ady enzym - toxick jsou hlavn rozpustn soli - akutn otrava - nausea, zvracen modrozelen zvratky, apatie, anemie, kee, koma a smrt - expozice prachu CuO vyvolv horeku z psoben kov (horeka slva) s pznaky podobnmi chipce - sloueniny Cu - hydrolzou uvoluj pslunou kyselina, leptaj sliznice zavacch orgn, dchacch cest a o, drd pokoku CuSO4.5 H2O - (modr skalice) - v medicn slou jako siln emetikum (vyvolv zvracen), pi vym obsahu Cu v krvi se projevuje jako loutenka a dochz k pokozen ledvin - po poit cca 2 g otrava, LD = cca 8 - 10 g - psob drdiv na neporuenou pokoku - nejdve svdn, po opakovan expozici a znty - chronick otrava - erven lemovn zubnch krk a zelen zbarven vlas - na sliznici spojivek me zpsobit konjunktivitidu (znt) a na rohovce ulcerace (zvedovatn)

52

Cu2Cl2 - chlorid mn - je obsaen v agrochemiklich, je jedovatj ne CuCl2 (LD cca 5 g) a CuSO4 - LD = cca 2 g Cu(NO3)2 - LD cca 30 g - prvn pomoc - vypt 0,5 l tmav lutho roztoku K[Fe4(CN)6], nebo mlko a vyvolat zvracen Ag - kov nen toxick, sloueniny maj leptav inky na ki a sliznice - chronick expozice - vyvolvaj argyrii - nevratn usazovn Ag v rznch orgnech, sliznicch a ki - vyvolv mal zmny v krevnm obraze KO AgNO3 - lept ki (bradavice - lpis), je toxick po poit, cca 2 g vyvolv pote, cca 10 g - smrteln dvka - hydrolzou uvoluje kyselina dusinou leptav inky, - redukc organick ltky (slokami tkn) se vyluuje ern elementrn Ag - roztoky > 5% pokozuj oi - pznaky otravy -poleptn zavacho traktu, bolesti aludku - prvn pomoc - vypt 0,5 l slan vody, pak zvracen bl zvratky AgCl Au - nen toxikologicky vznamn, rozpustn sloueniny AuCl3, Au(OH)3 maj leptav inky - nkter jeho derivty pouvan v medicn maj za nsledek pokozen krvetvorby jater a inhibuj nkter proteasy

i) skupina II B. (Zn, Cd, Hg) Zn - esenciln prvek, soust nkterch enzym - nedostatek Zn - patn hojen ran, mal vzrst a opodn puberta - pi prci s roztavenm Zn - horeka slva s nkolikahodinovou latenc. Toto je znm i u dalch kov, nap. Cd, Co, Cu, Fe, Hg, Ni, Pb, Sn - otrava - sladko v stech, kael, nava, bolesti hlavy, tesavka, horenat stavy - rozpustn sloueniny maj mstn leptav inky, po poit emetick inky (nap. ZnSO4.7 H2O, ZnCl2, (CH3COO)2Zn) ZnCl2 - psob na pokoku a sliznice velmi leptav - zedn roztoky perorln zpsobuj zvracen - vy dvky - znt GIT, ledvin, pokozen srdce - smrteln dvka 1 - 10 g - aerosol me zpsobit podrdn plic Cd - velmi toxick prvek, zvlt pro zroden buky, asto pinou neplodnosti - k otravm dochz po poit, rychle se vstebv - ve se v jtrech, zasahuje do metabolismu sacharidu a inhibuje sekreci inzulnu - m irok pouit v prmyslu, nap. pi vrob Ni-Cd bateri, barev na sklo, vznik pi spalovn fosilnch paliv, v kontaminovan potrav po pouvn superfosftovch hnojiv - v obilovinch, bramborch, zelenin, zvin, zvecch vnitnostech (jtra, ledviny) - z potravy (zelenina, z konzerv, npoj a vody) je denn dvka pro lovka 10 - 60 g - je podezen, e zpsobuje rakovinu prostaty - citlivost je individuln, eny, zejmna blondny jsou citlivj ne mui

53

- chronick otrava - naruuje metabolismus sacharid, Ca (tvorba ledvinovch kamen), Fe (blokace syntzy Hb) - hromad se v kostn tkni (dnut a kehnut kost), zubn sklovin, v jtrech a ledvinch - z tla se vyluuje velmi pomalu - nejnebezpenj sloueniny jsou CdO, Cd(NO3)2, CdSO4 - absorpce je zven pi deficitu Fe, Zn, Ca, hromad se pedevm v jtrech a ledvinch - akutn otrava - latentn perioda cca 24 hod.- slinn, zvracen, prjmy, zvrat, bezvdom a smrt - letln dvka - 0,3 - 8,9 g - chronick otrava - maj nespecifick prbh, zlatolut lem u zub, hubnut, lut barva ke, kael, dunost, bolesti na prsou, celkov vyerpn a smrt - prvn pomoc - tablety aktivnho uhl, zvracen Hg - nejstar a nejvznamnj prmyslov jed, inhibuje nkter enzymy - alkylsloueniny - ZNJ, anorganick slou (mimo HgS) a ostatn organick ltky - OJ - v minulosti dleit sousti liv (diuret, antiseptik, laxativ) - toxicita zvis na mnostv a na chemickm sloen a zpsobu podn - elementrn Hg za norm. T tekut kov, kter se vypauje, pry jsou toxick, sten se vstebv k - otravy parami Hg - pi vrob teplomr, v laboratoch (polarografie, ellza), stbrnch hutch - pry Hg se vstebvaj hlavn plcemi, mn k, po vstebn psob jako protoplazmatick jed - zpsobuje pokles c blkovin v krvi - akutn otrava - tk pokozen dchacch cest, rozvoj nervovch a psychickch poruch, cca 200mg Hg, LD cca 1 g - chronick otrava - neurologick poruchy - neschopnost koncentrace, nava, slabost, dle struma, tachykardie, salivace, dle tes, poruchy ei a neschopnost psan, ed lem kolem zub - kovov Hg se v zavacm traktu jen velmi mlo vstebv, pouze mstn podrdn vede k prjmm - vznamnj rozpustn a tud toxick sloueniny jsou : HgCl2 (sublimt), Hg(NO3)2, Hg(CN)2, oxykyanid rtunat - Hg(CN)2.HgO chlorid rtun Hg2Cl2 = kalomel (bl prek, kter na vzduchu tmavne) - mlo toxick, tm nerozpustn HgS - nen povaovn za jed - akutn otrava - zavac trakt - bolesti v stech a bicha, zvracen, prjmy - chronick otrava - slinn, znty dsn, postien CNS - tas, poruchy ei a pamti, nespavost a podrdnost - hromad se v jtrech, ledvinch, slezin, kostech a mozku HgCl2 (sublimt) - (produkt sublimace, bezbarv jehlice nebo prek rozpustn ve vod) nejastj pinou akutnch otrav Hg po poit, vstebv se i pokokou - monost vzniku chronick otravy, smrteln dvka je 0,2 - 1 g - prvn pomoc - vypt rozlehan blky nebo vlan roztok NaHCO3 nebo suspenzi MgO a vyvolat zvracen

j) skupina III B. (Sc, Y, La, Ac) Sc a Y - podezel z karcinogenity La a lanthanoidy - zpsobuj snen srlivosti krve - krvcen a pokozuj jtra

54

- pomrn mlo toxick, LD50 (LaCl3) = 4,2 g/kg Ac a actinoidy - maj radioaktivn inky, jsou zdrojem radioaktivnho zen se vemi dsledky

k) skupina IV B. (Ti, Zr, Hf) Ti - titan ani jeho sloueniny nejsou toxick, TiCl4 m leptav inky, vodou se rozkld na HCl a TiO2, kter je inertn Zr - i jeho sloueniny jsou povaovny za netoxick Hf - i jeho sloueniny jsou povaovny za vce toxick ne Zr a jeho sloueniny

l) skupina V B. (V, Nb, Ta) Vanad V - ve stopovch mnostvch ovlivuje innost srdce, otravy zpsobuje V2O5. - akutn otrava - podrdn spojivek, dchacch cest a pi poit i zavacho traktu - chronick otrava - bledost, zelenoern zbarven jazyk, keovit kael, psychick pznaky a tes rukou Niob Nb - i jeho sloueniny jsou povaovny za toxick, psob enzymatick poruchy a pokozuj ledviny Tantal Ta - nejsou toxick, drd vak pokoku

m) skupina VI B. (Cr, Mo, W, U) Cr - esenciln stopov prvek zasahujc do metabolismu cukr a tuk - sloueniny Cr2+ a Cr3+ jsou prakticky netoxick nkter maj mstn leptav inky (vyrky, vedy) - sloueniny Cr6+ jsou zodpovdn za toxicitu (oxidan inky), piem rozpustn sloueniny jsou mutagenn a karcinogenn - vznamnm antidotem je kyselina askorbov (vitamin C), kter je redukc pevd na netoxick sloueniny Cr2+ a Cr3+ - Cr3+ - se v na blkoviny krevn plazmy a je rychle vyluovn mo - inhalace Cr6+ sloueniny vyvolv astmatick pote, po poit psob na po. leptav na GIT, nsleduje ok a smrt - dochz souasn k pokozen ledvin (nefrotoxicita - vskyt blkovin, krve a cukru v moi) a jater (hepatotoxicita) - chronick otrava - CrO3 - leptav inky na ki a sliznice (prodravn nosn pepky), tvorba ved a ndor (nosn dutiny, plic a zavacho traktu) CrO3 - letln dvka per os - 1 - 2 g - inhalan 0,015 mg/m3 drd, 10 mg/m3 - znty dchacch orgn

55

chlorid chromylu CrO2Cl2 - prudce drdiv inky podobn Cl2 (dchac orgny), karcinogenn chromany CrO42- - vstebvaj se i pokokou, jsou mn toxick ne dichromany dichromany Cr2O72- - leptaj sliznice, nebezpen pro oi, siln karcinogenn - smrteln dvka pro dosp. K2Cr2O7 je 2 g - chromany i dichromany pronikaj stnami bunk a pokozuj bunn enzymy kyselina chromsrov - roztok CrO3 nebo CrO42- nebo Cr2O72- v koncentrovan kyselina srov , m vlastnosti obou sloek - po poit pokozuj jtra a ledviny - prvn pomoc - po poit Cr6+ sloueniny vyplchnout sta, vypt 0,5 l vody a vyvolat zvracen, pak vypt rozlehan blky nebo zapt aktivn uhl - zasaen oi - vyplchnout vodou, pokoku omt vodou a mdlem Mo - nezbytn biogenn stopov prvek, obsaen ve flavoproteinovch enzymech - otravy vzcn - po inhalaci prachu Mo a jeho sloueniny dochz k drdn dchacch cest - po dlouhodob expozici MoO3 jsou pokozeny jtra a ledviny Wolfram W - doposud mlo daj o jeho toxicit, soli W jsou dajn toxitj ne Mo Uran 92U - toxikologicky vznamn prvek nebezpenj svou jedovatost ne svou radioaktvitou - ovlivuje glycidov metabolismus, pokozuje ledviny, jtra, nkter ivotn dleit centra, je karcinogen - chronick otravy - pokozen plic, krvetvorby, nerv, vnitnch orgn, snenou plodnost a naruen vvoje plodu - mezi nejjedovatj sloueniny pat : dusinan uranylu UO2(NO3)2 - mn jedovat jsou : fluorid UF4 a chlorid Ucl4 uraniit

n) skupina VII B. (Mn, Tc, Re) Mn - esenciln prvek ovlivujc krvetvorbu - toxicita sloueniny zvis na ox. stavu, kles v poad : Mn3+>Mn2+>Mn4+ - inky jsou vtinou mstn, inhalac dochz k zntm plic - akutn otravy - nejsou vznamn - chronick otravy - zvan onemocnn - manganismus - poruchy neurologick a neuropsychick - projevy - nava, nechutenstv, neklid, sexuln poruchy, vzntlivost. v pokroilch ppadech zvrat, obtn chze, strnul vraz oblieje, poruchy ei KMnO4 - siln oxidan inidlo, psob mstn pokozen tkn, po poit poruena hlavn funkce ledvin, smrteln dvka cca 5 g, slab vodn roztoky - dezinfekce Technecium 99Tc - radioaktivn prvek, mlo prostudovan z toxikologikho hlediska, pouv se v medicn pi prkazu novotvar Rhenium Re - o jeho toxicit prozatm mlo daj

56

o) skupina VIII B. (Fe, Co, Ni) Fe - biologicky vznamn mnohostrann prvek, dleit pro krvetvorbu a penos kyslku (Hb), denn dvka pro lovka v potrav in 200 mg - z toxikologickho hlediska vznamn hlavn oxidy a pentakarbonylelezo - ostatn sloueniny maj inky mstn (leptav a drdiv), nap. FeCl3, Fe(NO3)3 heptahydrt sranu eleznatho FeSO4.7 H2O - (zelen skalice) - zpsobuje po poit podrdn aluden sliznice, pokozen jater a vt dvky mohou zpsobit i smrt oxid elezit Fe2O3 a eleznato-elezit Fe3O4 - pi inhalaci drd horn cesty dchac, nebezpe vzniku rakoviny plic pentakarbonyl eleza [Fe(CO)5] - znan toxick po poit, inhalac i prnikem pes neporuenou pokoku - intoxikace vede k edmu plic Co - esenciln prvek obsaen ve vitamnu B12, kter ovlivuje tvorbu ervench krvinek - nedostatek Co u skotu se projevuje jako tuberkuloza plic - akutn otrava - vzcn, po poit prjmy, bolesti aludku - inhalace Co prach vede k bronchitidm - chronick otrava - pokozen jater, ledvin, astma - nkter sloueniny Co jsou podezel z karcinogenity tetrakarbonyl dikobaltu [Co2(CO)4] - srovnateln toxicita s penatakarbonylem eleza Ni - zastoupen v organismu ve stopch, doposud vak nen znma jeho biologick funkce - vznamn jed - pi kontaktu zpsobuje vznik vyrek (niklov svrab) - podezel z karcinogenity, zvlt NiS, NiO, tetrakarbonyl niklu - akutn otrava - pokozen zavacho traktu, cv, ledvin, srdce a CNS - chronick otravy - onemocnn pokoky, alergie, rakovina plic, nosn pepky a vzcnji hltanu - nepzniv se podl kouen, vykouen 1 cigarety = 1,1 - 3,1 g Ni do tla tetrakarbonyl niklu [Ni(CO)4] - mimodn toxick ltky, inhalace par ve vtch mnostvch vyvolv ihned nevolnost, zvracen, bolesti hlavy, horeku, po 24 hod. me dojt ke cyanose, vykalvn krve, edm plic a mozku (smrt) s nlezem na jtrech a ledvinch - pedpokld se, e biotransformac z nj vznik neznm sloueniny, kter pokozuje krevn cvy a CNS - je ctit pi c 3 - 4 mg/m3

p) skupina Ru, Rh, Pd Ruthenium Ru a Rhodium Rh - doposud mlo toxikologicky prozkoumny - oxidy RuO4 a RuO2 se podobaj oxidu osmielmu, tce pokozuj plce Palladium Pd - povaovno za nejedovat, nkter sloueniny vykazuj negativn vliv na jtra a ledviny a mohou zpsobit hemolzu krve

57

q) skupina Os, Ir, Pt Osmium Os - kov nekodn, nkter sloueniny maj vznamn leptav a drdiv inky, zvlt chlorid osmiel OsCl4 a oxid osmiel OsO4 - jeho pry drd ji v nepatrn c oi, dchac cesty a ke vzniku edmu. Na pokoce vznikaj puche a tce hojiteln vedy - c 0,02 mg/m3 rozeznateln ichem, c 1 mg/m3 i po 30 min. bez nsledk Iridium Ir - nebylo dosud prozkoumno, pedpokld se mrn toxicita u rozpustn sloueniny Platina Pt - kov netoxick, komplexn sloueniny zpsobuj znty ke, pote pi dchn kael, astma a cyanosa - nemoc platinosa je pecitlivlost pokoky ke sloueniny Pt, projevujc se vyrkami - nkter sloueniny Pt (cis-Pt) se pouvaj pi len ndorovch onemocnn

58

7. 9. Toxick vlastnosti vybranch organickch ltek:

alkany, alkeny, alkiny a jejich halogenderivty. alkoholy, aldehydy, ketony, kyseliny a jejich halogenderivty, ethery, estery, benzen, jeho homology a jejich halogenderivty, fenol, naftoly. aminy, hydrazin, hydroxylamin, nitroltky, sulfonov kyseliny, heterocykly, organokovov sloueniny Hg, Sn, Pb.

II) speciln toxikologie organickch ltek

Vtina organickch ltek maj irokou mez vbunosti, je rozpustnch v tucch pronikaj do tla snadno nejen dchacmi cestami, ale i pmm stykem se sliznicemi a pokokou V kad skupin organickch ltek nalezneme jak ltky vysoce toxick, tak ltky nekodliv a) ALIFATICK UHLOVODKY (CH) - maj rozmanit inky, nejvznamnj jsou inky na nervov systm (narkotick a depresivn na CNS). C1 - C4 - maj spe vznamnj dusiv inek (methan, ethan) nenasycen a cyklick - spe narkotick inek (ethylen, cyklopropan) - se stoupajcm potem ns. vazeb stoup narkotick inek : cyklohexan < cyklohexen <cyklohexadien < benzen C5 - C7 - pokozuj perifern nervov systm a mohou vst a k polyneuropatii (sou. onemocnn vce perifernch nerv, nap. u nemocnch cukrovkou) - jsou po poit znan nebezpen, schopnost rozpoutt tuky odmauj pokoku, kter ztrc pirozenou vlnost a ochrann tukov povlak - pi zasaen o mohou pokodit rohovku C4 - C12 - zvlt nebezpen holaviny (I. tda) a tvo se vzduchem vbun smsi parafinov olej ( > C16) - se pouv v pomrn velkch dvkch jako projmadlo - pznaky otravy - aluden obte, bolesti hlavy, podrdn o a dchacch cest - terapie - vynst na erstv vzduch, po poit vyvolat zvracen, udrovat v klidu a teple, pp. provst vplach aludku b) AROMATICK UHLOVODKY - vborn rozpustnost tuk, olej a vosk, edidla barev, lak, plast. hmot a kauuku (gumy) - zvan skupina ltek z toxikologickho hlediska - pokozuje adu dleitch funkc v organismu : - jtra (hepatotoxick inek) - ledviny (nefrotoxick inek) - kardiovaskulrn systm - srdce, cvy - vrazn inky na CNS naftaleny a jeho hydrogenovan analogy - vyvolvaj vznik edho zkalu on oky (kataraktogenn inky) anthracen - fotosenzibilujc inky benzen C6H6 - benzol - (obchodn nzev) - zvlt nebezpen ltky s vlivem na krvetvorbu, me vyvolat leukmii ad se mezi karcinogeny - TV = 80C, bezbarv, velmi tkav kapalina, pry t ne vzduch, holavina s charakteristickm zpachem

59

- ve smsi se vzduchem (2,1 - 6 %) tvo vbun smsi - do organismu vstupuje hlavn plcemi, mn k - v organismu se cca ze 30 % metabolizuje na fenol - akutn otrava - hlavn tlum CNS, projevuje se narkotickmi inky - opilost, vzruen, nejist chze, zvra) - ve vysokch c rychl bezvdom a smrt - chronick otrava - pokozen kostn den s poruchami krvetvorby - pro nebezpenost se nahrazuje mn toxickmi rozpoutdly jako jsou toluen, xylen, cyklohexan - PP - pt vodu (ne mlko), po potsnn - oi vyplchnout vodou, ki vodou a mdlem toluen CH3-C6H5 - toluol (obchodn nzev) - bezbarv kapalina, charakteristick vn, TV =110,3C, mn tkav ne benzen - mn nebezpen ne benzen (z toxikologickho hlediska) - nem kodliv vliv na kostn de - akutn otrava - jako otrava alkoholem - toluenov narkomanie, vznik excitace a opilost, nausea, bezvdom, pop. smrteln koma - chronick otrava - bolesti hlavy, nava, neurotick pote - psob drdiv na pokoku, asto vznik alergie se vznikem konch ekzm xyleny CH3-C6H4-CH3 - dimethylbenzeny - obvykle sms 3 izomer, bezbarv holav kapalina, TV =1440C, relativn mlo tkav - rozpoutdlo lak, barev, nkterch pryskyic a kauuku - mn nebezpen ne toluen - otrava zpsobuje nadchn par - akutn otrava - vzcn pi prci v malm nevtranm prostoru - chronick otrava - ospalost, maltnost, poruchy spnku solventn nafta = rozpoutdlo = sms aromatickch uhlovodk (benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen a dal) s obsahem malch mnostv naftalenu a anthracenu - levn rozpoutdlo olejovch , asfaltovch a vypalovacch lak - akutn otrava - pipomn otravu benzenem - chronick otrava - mn nebezpen ne u toluenu a xylenu kondensovan aromatick uhlovodky - vcejadern (kondensovan) aromatick uhlovodky jsou soust kamenouhelnho dehtu a destilty zbytk - maj vznamn karcinogenn inky - vznik ndor benzo/a/pyren - 5 benzenovch jader (3 dole, 2 nahoe) - karcinogen izolovan z dehtu anthracen - 3 jdra vedle sebe, nevykazuje karc. inek, jeho derivty ano, nap. (acenaftantracen, 5,10-ace-1,2-benzantracen (cholantren) jsou siln karcinogeny c) HALOGENDERIVTY ALIFATICKCH A AROMATICKCH UHLOVODK vznamn skupina sloueniny s rozmanitou klou toxikologickch ink - drdiv, neurotoxick, hepatotoxick, kardiotoxick, nefrotoxick, karcinogenn, mutagenn a teratogenn - drdiv inky.- zvlt vznamn u nenasycench derivt s allylovmi skupinami : allylchlorid < allylbromid < allyljodid hexachlorcyklopentadien je pirovnvn k fosgenu - neurotoxick inky - nkter derivty vyvolvaj deprese CNS nebo poten stimulaci, po kter nsleduje perioda hlubokho tlumu (nap. DDT). V nkterch ppadech byly popsny ppady komplikovanho ovlivnn CNS (CHCl3, CH3Br) nebo perifernho nervstva (CCl4) - hepatotoxick, nefrotick a kardiotoxick inky - inky s pozdnm nstupem, vtinou ireversibiln, pokozen zahrnuje vtinu orgn hepatotoxicita - CCl4, polychlorovan naftaleny, PCB

60

nefrotoxicita - allylchlorid, methylbromid kardiovaskulrn systm - pentachlorethan, ethylchlorid, vinylchlorid, chlorid uhliit, methylchlorid, o-dichlorbenzen - karcinogenn inky - mnoho z nich je zaazeno na seznam podezelch karcinogen, nap. CH3I, CHCl3, Ccl4 cI) HALOGENALKANY Chlormethan CH3Cl = methylchlorid - npln chladcch zazen brommethan CH3Br = methylbromid - insekticid, desinficiens jodmethan CH3I = methyljodid - organick syntzy - nervov jedy s vysokmi narkotickmi inky - chronick otravy - zven unavenost, psychick poruchy, celkov nevolnost a zavac obte - terapie - vynst ze zamoenho ovzdu, inhalace kyslku ve smsi s oxidem uhliitm, eventueln uml dchn dichlormethan CH2Cl2 = methylenchlorid - bezbarv tkav kapalina, TV = 41C, holav, vborn rozpoutlo tuk a olej - psob inhalan - narkotick inek ni ne u chloroformu - c 2% vyvolv po 30 min. hlubokou narkzu trichlormethan CHCl3 = chloroform - vborn rozpoutdlo, neholav, TV = 61C, nems se s vodou, zvltn zpach po ovoci - komern produkt je stabilizovn 0,6 1 % ethanolu - ist se inkem svtla a vzdunho kyslku rozkld na fosgen (COCl2) a chlorovodk, kter po vdechnut vyvolvaj poleptn dchacch cest a edm plic - hlavn inek je narkotick, hlubokou narkzu vyvolvaj c cca 1,5 % - pokozuje jtra, ledviny, srdce, je podezel karcinogen tetrachlormethan CCl4 = chlorid uhliit - vborn rozpsob tuk a olej, neholav, TV = 77C s charakteristickm zpachem - do organismu vstupuje dchacmi cestami, kontaminac pokoky i zavacm traktem - drd horn cesty dchac, pokozuje jtra (vysoce hepatotoxick), ledviny, srdcepsob jako narkotikum a je podezel karcinogen - toxicitu zvyuje poit alkoholu nebo tuk - projevy otravy - bolesti hlavy, nevolnost, zvracen, prjmy, tk otravy kon smrt - len - dlouh doby rekonvalescence, me zanechat i trval nsledky - teplem se rozkld na fosgen 1,1,2,2-tetrachlorethan Cl2CHCHCl2 = acetylentetrachlorid - jeden z nejtoxitjch halogenderivt, 10x toxitj ne CCl4, siln narkotick a drdiv inky, me vyvolat a edm plic, pokozuje jtra, ledviny, srden sval - me tak vyvolat polyneuritidu, anemii, hemolzu krve a vyrky - snadno se vstebv k, drd sliznice a oi - chronick otrava= akutn otrava - bolesti hlavy, jemn tas, zvrat, nava, a narkza vinylchlorid CH2=CHCl = chlorethen, monochlorethylen - narkotick inky s potlaenm funkce dchacho centra a zmnami srden innosti - po dlouhodobch expozicch - pokozen cv, kost a ke - kapaln - zpsobuje omrznut a po vniku do oka pokozen rohovky - mutagen a karcinogen - pi inhalaci bhem nkolika minut - zvracen, zvrat a dezorientace trichlorethylen Cl2C=CHCl - bezbarv kapalina nasldl chuti, charakteristick zpach, TV = 78C, vborn rozpoutdlo tuk, odmauje kovy, ist odvy

61

- na svtle za ptomnosti vzdunho kyslku se rozkld (monost vzniku fosgenu) - ist - nepokozuje nervov systm ani tkn, je-li vdechovn dostav se pocit opilosti, rozpustilosti a inorodosti, po kter nsleduje spavost - po poit - bolesti hlavy, zvracen nebo nausea - terapie - erstv vzduch, inhalace kyslku tetrachlorethylen Cl2C=CCl2 = perchlorethylen - vborn rozpoutdlo, neholav, nems se s vodou, nepsob toxicky na buky a chronick otravy nejsou prakticky znmy - po nadchn - vynst na erstv vzduch - podezel karcinogen hexachlorcyklohexan = HCH, hexychloran, Lindan, Gammexan - sms 9 izomer, pouv se jako biocidn ltky, obsaen v ad komernch ppravk, nap. aerosol HCH, Dymogam, Gamacid, obvykle spolen s DDT - hlavn toxikologick inek je na CNS, pokozen zrakovho nervstva a jater - akutn otrava - bolesti hlavy, tes, kee - je podezen, e psobenm svtla a tepla me vznikat mal mnostv Dioxinu cII) AROMATICK HALOGENDERIVTY - zvlt polychlorovan halogenderivty jsou vznamn z toxikologickho hlediska (insekticidy, fungicidy, atd.) - nkter azeny mezi podezel karcinogeny, zpsobuj poruchy krvetvorby, jater, ledvin, vyvolvaj fotosensibilizaci chlorbenzen ClC6H5 - je toxikologicky pirovnvn k benzenu, psob mrn narkoticky a slab na krvetvorbu, dlouhodob a opakovan expozice vedou k pokozen jater a ledvin, k se vstebv mlo ale me vyvolat alergick kon onemocnn 1,2-dichlorbenzen 1,2-Cl2C6H4 - nen moc toxick, pry drd oi a horn cesty dchac - po vt intoxikaci - pokozen jater, methemoglobinemie, vliv na krvetvorbu - relat. dobe se vstebv k, me vyvolat alergickou reakce - podobn se chov i 1,4-dichlorbenzen 4,4-dichlordifenyltrichlormethylmethan = DDT - obsaen v ad prepart, nap. aerosol DDT, Cyklodyn, Duaryl, Dykol, Nerafun, Pararyl a dal - pznaky onemocnn - dvka cca 0,6 g - kee - akutn otrava - zvracen, bolesti bicha, nevolnost, prjmy, ochrnut nervovho systmu, ztrta citlivosti v rukch - vstebv se i k, kumuluje se v tukovch tknch - prokzan karcinogen a mutagen - plon nasazen je dnes v ad stt zakzno polychlorovan bifenyly = PCB - technick smsi polychlorovanch bifenyl (ppravky Delor, Aroclor) - kano npln do transformtor, psady do barev, hydraulickch kapalin, kapalin penejcch teplo, asto kontaminovny vysoce toxickmi chlorovanmi benzofurany - toxicita zvis na stupni chlorace - akutn otrava - nen ast - subakutn a chronick perorln otravy- nebezpen, edmy, akn, pigmentace, embryotoxicita - vykazuj vysokou hepatotoxicitu, zvlt p-chlorovan, a hepatokarcinogenitu - pronikaj pokokou, kumuluj se v tukov tkni, pomalu se metabolizuj - pi spalovn PCB se asto tvo Dioxin 2,3,7,8-tetrachlor-dibenzo-p-dioxin = Dioxin = TCDD - vznik z polychlorovanch fenol pi zahvn, psobenm zsad nebo pi spalovn deva namoenho pentachlorfenoltem sodnm (Pentalidol, Luxol) - dle je v agrochemiklich s obsahem chlor- fenoxyoctovch kyselin, nap. 2,4dichlorfenoxyoctov kyselina = 2,4-D, 2,4,5-trichlorfenoxyoctov kyselina = 2,4,5-T

62

- zpsobuje chlorov akn, je siln hepatotoxick, teratogenn, mutagenn a karcinogenn - jedna z nejtoxitjch ltek vyrobench synteticky, neobyejn stl, jeho dekontaminace je prozatm velmi obtn a nkladn

d) HYDROXYSLOUENINY - alkoholy, fenoly, dioly, hydroperoxidy dI) alifatick hydroxysloueniny = ALKOHOLY - (nap. methanol, ethanol, ethylenglykol a dal), uvaj se jako rozpoutdlo a reakn inidla, ni alkoholy - zvlt nebezpen holaviny - vykazuj narkotick inky, kter stoupaj s rostoucm potem C v etzci (vrchol u C6), dle s rozvtvenost na C s OH-skupinou a nenasycenost etzce - nkter terc. alkoholy acetylnov ady slou jako sedativa a hypnotika (nap. 3methylpenta-3-ol, prepart Pentinol) - naopak toxicita kles s rozvtvenm - se vzrstajcm potem C rostou drdiv inky, (vrchol u C5), piem dvojn vazby v molekule je dle zvyuj 1-propanol << 2-propenol (allylalkohol) - ve skupin diol (glykol) je nejzvanj nefrotoxicita a hepatotoxicita, zvlt ethylenglykolu, pouvaj se jako rozpoutdlo, hydraulick kapalina, pidvaj se do nemrznoucch sms (chladie motorovch vozidel) methanol CH3OH = methylalkohol, alkohol methylnat, devn lh - bezbarv, lehce pohybliv (mlo viskzn) kapalina, TV = 64C, alkoholovho zpachu i chuti, pliv - vysoce ist pipomn po chuov strnce ethanol - technick obsahuje vy alkoholy a ketony - v tle se metabolizuje 7x pomaleji ne ethanol enzymem alkoholdehydrogenazou, piem meziprodukt - formaldehyd je vysoce toxick - akutn otrava - per os cca 30 ml, bolesti aludku, po 3 a vce hod. zvracen - slepotu me vyvolat u 7 - 15 ml - pznaky otravy - otrava CNS, mozkov edm, zasaen zrakov nerv - prvn pomoc - polykat aktivn uhl, vyvolat zvracen, vplachy aludku 4 %nm vodnm roztokem NaHCO3, nebo u dosplho podme cca 100 - 150 ml lihoviny c cca 40 % ethanol C2H5OH = ethylalkohol, alkohol ethylnat, hydroxyethan, spiritus vini bezbarv ir kapalina, TV = 78C, pjemnho aromatickho zpachu a chuti - nen jed, ale psob narkoticky, zvyuje citlivost organismu na jin ltky - technick - zneitn - (denaturovan) pyridinovmi basemi, benzenem, toluenem, methanolem, etherem a dalmi chemikliemi - technick vyrbn v petrochemickm prmyslu - zneitn adou kodlivch ltek (kondensovan aromatick uhlovodky) - akutn otravy - per os u dosplho 6 - 8 g na kg tlesn hmotnosti, u dt cca 3g/kg - psychotropn ltky psobc na CNS, pokozuje cvy, srden sval, jtra, pi tkch otravch me dojt a k zstav dechu 1-propanol CH3CH2CH2OH - toxicita a narkotick inky jsou vy ne u ethanolu a 2propanolu - excitace (rozjaen) je vak ni, nevolnost se dostav dve 2-propanol CH3CH(OH)CH3 - narkotick inek a jedovatost cca 2x vy ne u ethanolu - pi otravch asto mrn a pechodn poruchy funkce jater a ledvin - pry drd oi a sliznice respiranho traktu - nepotvrzen karcinogen

63

butanol a pentanol C4H9OH a C5H11OH - v malch dvkch obsaeny v kvasnm alkoholu jako piboudliny, psob drdiv na spojivky, dchac cesty a zavac trakt - toxicita vy ne u ethanolu - terapie - aktivn uhl a zvracen ethylenglykol HOCH2CH2OH - viskzn vysokovrouc bezbarv kapalina bez zpachu mlo tkav otrava ne inhalac - pokozuje ledviny (metabolicky se oxiduje na kyselina avelovou, kter ve ionty Ca2+ v krevn plazm a vyvolv acidzu usazovn avelanu vpenatho) a stedn nervstvo (kee, hlubok bezvdom a kolaps) - ist - drd pokoku, pi inhalaci nebo pi poit znanch c m narkotick inky - LD per os cca 10 - 50 g (50 - 150 g nemrznouc tekutiny FRIDEX Spolana) - po poit - bolesti v aludku (zvracen), v bie, v zdech a konetinch, pocit zn, s latenc nkolika hodin - narkotick inky - PP - po poit - aktivn uhl nebo slab rov roztok KMnO4 a vyvolat zvracen - srden innost lze povzbudit ernou kvou - zasaen oi - vplach vodou, pokoku vodou a mdlem diethylenglykol a triethylenglykol HOCH2CH2OH - pouvaj se v chladcch smsch nebo npln do topnch lzn, jsou mn toxick

dII) aromatick hydroxysloueniny = FENOLY - maj kysel vlastnosti, psob drdiv na pokoku a sliznice (leptaj), snadno se vstebvaj - psob na nervov systm, jtra, ledviny, krevn obraz (hemolza krve a zmny krevnho barviva) - nkter jsou alergeny a karcinogeny fenol C6H5OH = hydroxybenzen, kyselina karbolov - krystalick ltka charakteristickho zpachu, omezen rozpustn ve vod, vstebv se plcemi, neporuenou pokokou i trvicm strojm - psob jako jed protoplazmatick i nervov - nejprve drd (kee), potom tlum (delirium) - na vzduchu se barv erven - po nadchn - podrdn a poleptn rohovky, spojivek (slzen), dchacch cest - po poit - poleptn stn dutiny a zavacch cest, bolesti hlavy, nervov poruchy (huen v uch, zvrat), zten dech, bledost, pocen, horeka, bolesti konetin (dlouhodob), pi velkch dvkch - slab a nepravideln dech, povrchn a nepravideln dchn, pokles tlesn teploty, kee LD cca 10 g - pi potsnn siln lept pokoku, pes n se rychle vstebv a zpsob celkovou intoxikaci (otravu), zasaen ke nejprve pl a pch, pak je necitliv. Po malm zasaen ke zbl, oloupe se a obnov, po velkm zasaen hnd skvrny a olupujc se pkvary a odumen tkn - pouv se jako desinficiens, dle v textilnm prmyslu, pi vrob plast. hmot a k vrob meziprodukt barviv - po poit = akutn otrava - prudk bolesti v dutin stn i zavacm traktu, kon smrt - chronick otravy - vzcn, vznikaj po vdechovn nebo kontaktem s pokokou - bolesti hlavy, nechutenstv, celkov ochablost, kon ekzmy - PP - po inhalaci - erstv vzduch, pp. uml dchn, naprost klid - po poit - vypt bu 1/4 l stolnho (ne minerlnho) oleje nebo 1/4 l 10 % nho roztoku glycerinu nebo syrov blky rozlehan ve vod a vyvolat zvracen - po polit - odstranit potsnn odv, oi vyplchnout vodou, ki vodou a mdlem

64

derivty fenolu - kresoly CH3-C6H4OH (methylfenoly), chlorfenoly, dichlorfenoly, nitro-a dinitrofenoly - nebezpen raviny a perorln otravy asto kon smrt - toxicita methylderivt (kresoly a xylenoly) = toxicita fenolu - nitro- a chlorderivty - vysoce toxick - trichlorfenol - umouje vznik dioxinu - pi prci s nimi - NUTNO POUVAT OCHRANN POMCKY ! - gumov rukavice, ochrann brle a pracovat v digestoi - prvn pomoc - zasaenou pokoku omt zednm roztokem istho ethanolu (20 30 % roztok) nebo glycerinu a potom dkladn vodou a mdlem - po poit - vyvolat zvracen, podvat aktivn uhl nebo vajen blky rozlehan ve vod

e) ETHERY - toxick inky podobn alkoholm, narkotick inek roste s potem atom C, s potem nsobnch vazeb, piem dosahuje maxima a pak opt kles (sniuje se tkavost) - drdiv inky vtinou vt ne u alkohol, avak pokozen ledvin nebo jater je vzcn - nkter ethery - uit jako celkov anestetika, zvlt ty, kter obsahuj lipofiln substituenty (F, Cl, Br), a u kterch je souasn snena nebezpen holavost nebo vbunost : nap. ethylvinylether CH2=CHOC2H5, methoxyfluran Cl2CHCF2OCH3 (2,2-dichlor-1,1-difluor-ethyl)methylether, fluroxen CF3CH2OCH=CH2 (2,2,2-trifluorethyl)vinylether - nkter cyklick ethery (THF, dioxan) jsou toxitj, pesto jsou mlo toxick eI) alifatick ethery diethylether C2H5OC2H5 - bezbarv nzkovrouc kapalina, TV = 35C, charakteristickho zpachu, nebezpen holavina - vrazn narkotick inek - vzruen a bezvdom, nvyk na inhalaci teru je nebezpenj ne alkoholismus - pry i kapaliny - znty o - odmauje ki, ale vznamn se nevstebv - pozen ter se rychle vstebv, je vyluovn plcemi - pouval se jako narkotikum, dnes soust nkt. lk (kapky) - akutn otrava - vdechovnm i po poit, LD per os = cca 25 ml, me dojt k ochrnut dchacho systmu smrt uduenm - chronick otrava - mrn opilost, nava, ospalost - prvn pomoc - po inhalaci - erstv vzduch, po poit - vplach aludku, aktivn uhl, odstranit potsnn odv, oi vyplchnout vodou diisopropylether, dibutylether, 1,2-dimethoxyethan - nebezpen holaviny, tvo vbun peroxidy ethylvinylether CH3CH2OCH=CH2 - cca 2x silnj narkotick inek ne diethylether, psob drdiv na sliznice, zvlt o - pry mhou zpsobit krtkodob pokozen rohovky, kter se bez nsledk samo uprav eII) alifatick halogenethery - zvlt ty, kter obsahuj Cl vedle O na C vykazuj siln drdiv inky pi inhalaci, potsnn i pi vniknut do o - sla inku = fosgenu a chloru (edm plic po inhalaci par) - nkter siln karcinogeny chlormethylmethylether CH3OCH2Cl - velmi nebezpen ltka pi inhalaci, potsnn i poit - vrazn mstn drdiv inky, pi potsnn se rychle vstebv - po inhalaci a edm plic

65

- po chronick expozici velk prdst. vzniku karcinomu plic di(chlormethyl)ether ClCH2OCH2Cl (1,1-dichlordimethylether) - bezbarv kapalina, dusiv chlorovodkov vn, pry t ne vzduch - siln drd dchac cesty a oi - po nkolika min inhalace velkch c - edm plic - po zasaen celho tla - vn nsledky - poruchy vidn, znt plic, smrt - po chronick expozici - plicn ndory - prokzan karcinogen, bojov ltka eIII) cyklick ethery - ada ltek je zvanm jedem - vtina tvo psobenm vzdunho kyslku a svtla nebezpen peroxidy ethylenoxid = oxiran - za normlnch podmnek plyn pchnouc po shnilch jablkch, transportuje se v tlakovch lahvch - ve smsi s inertnmi plyny se pouv ke sterilizaci pedmt ve zdravotnictv - jedovat asi jako svtiplyn - akutn otrava - pomrn mlo - v malch c drd oi a sliznice asi jako amoniak - zaazen mezi ZNJ, podezel z karcinogenity tetrahydrofuran = oxolan - mlo toxick ltka, nzk c drd oi, inhalace bolesti hlavy, vysok c -narkotick inky - dlouhodob expozice pokozen jater - drdn pokoky zpsobeno ptomnost peroxid, kter vznikaj na vzduchu - ast potsnn pokoky vznik ekzm a dermatitid - holaviny I. t., tvo se vzduchem vbun smsi 1,4-dioxan = dioxan, diethylenoxid - pry drd siln oi, zpsobuj znt spojivek - po intoxikaci vtch mnostv (inhalace, poit, potsnn) ztrta vdom a smrt - po poit vtch mnostv - pokozen jater a ledvin - dlouhodob expozice - vznik jaternho ndoru cyklick polyethery (CH2CH2)n = Crown ethery - toxicita (orln i pokokou) je vy ne u jednoduchch ether - zpsobuj poruen iontov rovnovhy (Na, K) v tlnch tekutinch - hlavn inky na CNS - subakutn otrava -zrychlen dchn, nervozita, ztrta koordinace, pohybu, tasavka - nkter pokozuj ki a oi

eIV) jednoduch acetaly - jsou to, spe ne ethery, derivty aldehyd a keton - toxikologicky vznamn pedevm ltky s malou molekulrn hmotnost a nzkou TV dimethoxymethan CH3OCH2OCH3 = methylal - vrazn narkotick inky, siln drd sliznice - nebezpe pokozen plic, jater, ledvin a srdenho svalu 1,1-dimethoxyethan (CH3O)2CHCH3, diethoxymethan C2H5OCH2OC2H5, a 1,1diethoxyethan (C2H5O)2CHCH3 - podobn inky jako dimethoxymethan f) ALDEHYDY A KETONY - sloueniny s rozmanitmi inky - drdiv a leptav inky vzrstaj se zavedenm halogenu do molekuly, nap. toxicita trichloracetaldehydu (chloralu) se bl toxicit fosgenu - tak pt. NO2 a NH2 skupina zvyuje drdiv a toxick inky - naopak pt. OH skupina sniuje jedovatost

66

fI) jednoduch aldehydy - ni aldehydy jako methanal (formaldehyd), ethanal (acetaldehyd) maj vrazn drdiv inek, kter je u nenasycench aldehyd (akrylaldehyd) dramaticky zeslen (pouit jako bojov ltka Krom toho zpsobuj pokozen jater (hepatotoxicita), ledvin (nefrotoxicita) a nkter jsou podezel karcinogeny. - se stoupajc dlkou etzce kles drdiv inek (ni tkavost) a zvyuje se narkotick inek - pi kontaktu s aldehydy asto alergick onemocnn - aromatick aldehydy - deprese CNS, po velkch expozicch kee - vtinou se snadno vstebvaj k - ni aldehydy = holaviny I.t. - pi rozlit - likvidace posypnm pyrosiiitanu sodnho Na2S2O5, po pidn malho mnostv vody rozmchme sms na kai, kterou likvidujeme ve vlevce methanal CH2O = formaldehyd, aldehyd kyselina mraven - bezbarv plyn tiplavho zpachu, obvykle ve form roztoku 25 40 % n - pouit k desinfekci - uvoluje se z moovino-formaldehydovch a melanino-formaldehydovch pryskyic, pouvanch pi lepen devotsek (zkaz vroby) - siln drdiv ltka, zpsobuje ireversibiln zmny blkovin (koagulace blkovin) - pi nzkch c - snadn nvyk - roztoky - velmi nebezpen pro oi - vstebv se k, plcemi i zavacm strojm, inkuje jako protoplazmatick jed - nejvy ppustn c 0,5 mg/m3 ve vzduchu - LD cca 15 - 20 g roztoku per os - ltka s mutagennmi a karcinogennmi inky - chronick otrava - znty dchacch cest, zavac pote, bolesti hlavy -prvn pomoc - erstv vzduch, klid, pi zasaen o - vplach borovou vodou - po poit - mlko se syrovmi blky, perorln otravy vnj ne inhalan ethanal CH3CHO = acetaldehyd, aldehyd kyselina octov - bezbarv, nzkovrouc kapalina, TV=21C, siln drd on sliznice - po poit - aluden pote a zvracen - akutn otrava - l se j alkoholismus, po aplikaci Stopethylu - inn ltka je tetraethyluramdisulfid, kter blokuje enzym aldehydoxidasu v jtrech, nedochz k oxidaci ethanolu na konen produkt CO2 a vodu, ale proces se zastav ve stadiu acetaldehydu. - zaazen mezi zdrav kodliv ltky - prvn pomoc - vyvolat zvracen, podat aktivn uhl akrylaldehyd CH2=CHCHO = akrolein, 2-propenal - naloutl kapalina, desinfekn ltka ve stokch a kanlech - siln drd dchac cesty, pi vtch c - a edm plic - vznik z glycerinu pi tepelnm rozkladu tuk (smaen) - v organismu zpsob desaktivaci jaternch bunk - ltka s hepatotoxickmi inky - PP - jako u acetaldehydu dle vznamn jsou butanal (butyraldehyd), krotonaldehyd, chloracetaldehyd, trichloracetaldehyd (chloral), benzaldehyd, aldehyd kyselina skoicov a furfural fII) jednoduch ketony - narkotick inky silnj ne u keton, drdiv inky mrnj ne u keton, u nenasycench keton jsou vak asto velmi vrazn - ada z nich pokozuje jtra a ledviny, nkter i perifern nervstvo - jsou zde i karcinogeny 2-propanon CH3COCH3 = aceton, dimethylketon - bezbarv, siln tkav ltka, 0 TV=56 C, nasldl chuti

67

- dobe msiteln s vodou, uit jako rozpoutdlo lak, barev, tuk - psob jako narkotikum, postihuje vechny oblasti CNS - po dlouhodob a opakovan expozici - m kumulativn inky, hromad se v tle - akutn otrava - plen nosohltanu, bolesti hlavy, zvrat - chronick otrava - bolesti hlavy, zvrat, navnost, podrdnost, nechutenstv, kael - PP - erstv vzduch - dle sem pat 2-butanon (methylethylketon), cyklopentanon, cyklohexanon a dal fIII) halogenketony - vtinou ltky slzotvorn, pat do vzbroje armd, ale jsou tak meziprodukty pi syntzch organick sloueniny - vechny -halogenketony siln drd sliznice, zvlt on spojivky (pi vych c znt) - bromovan a jodovan halogenketony maj silnj slzotvorn inek ne chlorovan - na pokoce zpsobuj popleniny a dermatitidy - PP - vymyt o 2 %-nm roztokem NaHCO3 a potom vodou a mdlem, NIKDY nepouvat alkohol !!! - pat sem nap. chloraceton CH3COCH2Cl, -bromacetofenon C6H5COCH2Br (fenacylbromid)

g) DUSKAT LTKY - rozshl tdy ltek - aminy, nitro- a nitrososloueniny - toxick inky asto zpsoben metabolity, kter jsou vsledkem jejich biopemny gI) alifatick aminy - siln base pedevm drdiv inky,pokozuj mstn sliznice, nebezpen pro oi - ltky s vce aminoskupinami - vedle drdivch ink t fotosenzibilizace, alergick kon reakce, pi inhalacch - bronchiln astma - u sol - celkov inky - stimulace CNS, ovlivnn vegetativnho nervstva (sympatomimetick inek, vzcnji inhibice enzym acetylcholinesterasy), pokozen psychosomatosnch orgn a krevnho obhu dimethylamin (CH3)2NH - psob mstn drdiv a leptav na ki, sliznice a oi - po inhalaci subchronickch dvek - tukov degradace (steatosa), a nekrotick zmny v jtrech a degenerativn zmny na varlatech - pi reakce s HNO3 vznik dimethylnitrosamin (CH3)2NNO, kter je prokzanm karcinogenem 1,2-diaminoethan NH2CH2CH2NH2 = ethylendiamin - znan toxick ltka, velmi siln mstn drdiv inky, pi styku s k tvo puche, tce pokozuje sliznice dchacho stroj (bronchiln astma) a oi - celkov inky na nervov systm - po inhalaci - bolesti hlavy, zvrat, zvracen a bezvdom - po chronick expozici - pokozen jater a ledvin gII) aromatick aminy - vznik methemoglobinemie cyanosa (anilin a jeho derivty) - nkter psob na erythrocyty (hemolza krve) a zpsobuj zmny leukocyt - asto t inek hepatotoxick (nap. xylidin) nkter jsou karcinogenn (benzidin, 2-naftylamin, 4-aminobifenyl) - zven pozornost z hlediska mutagenity a karcinogenity - o- a p-fenyldiaminm (fotografick vvojky) aminobenzen C6H5NH2 = anilin - OJ - bezbarv olejovit kapalina nepjemnho zsaditho zpachu, stnm na svtle za ptomnosti vzdunho kyslku hndne (vlastnost vech amin),

68

- do organismu pronik plcemi (pry v ovzdu), zavacm traktem i pes neporuenou pokoku - akutn otrava- bolesti hlavy, nava, tk dech, vrazn cyanosy rt - chronick otrava - pokozen ervench krvinek, psob jako krevn jed, tvo MetHb blokuje penos kyslku - vraznj toxick inky vykazuj nitroaniliny - meziprodukty pi vrob barviv - PP - po potsnn - omt mdlem a vodou, odstranit potsnn odv - po poit - vyvolat zvracen , NEPODVAT MLKO, TUKY, ALKOHOL!!! 2-aminonaftalen C10H7NH2 = -naftylamin - siln zsadit krystalick ltka, zpachem pipomn anilin, - po dlouhodob expozici rakovina pevn moovho mche - jeho homology maj analogick toxick vlastnosti 4,4-diaminodifenyl H2NC6H4C6H4NH2 = benzidin - bl krystalick ltka, siln zsadit, irok pouit pi vrob barviv - akutn otrava nejsou prakticky znmy - barviva na basi benzidinu a naftylamin maj ve uveden inky zastaven jejich vroby pyridin C6H5N - bezbarv kapalina charakteristickho zpachu, TV = 115C, vborn rozpoutc vlastnosti, neomezen rozpustn ve vod - drdiv inky, toxick pro nervovou soustavu, pokozuje jtra, ledviny a krvetvorbu, zvlt nebezpen pro oi - akutn otrava - po poit cca 2 - 3 ml podrdn zavacho traktu, zvracen, prjem, zrudnut oblieje, zven tep - chronick otrava - nervov poruchy - zvrat, nespavost, poruchy chze, a kee - drd ki, vyvolv ekzmy, ale nevstebv se gIII) nitro- a nitrososloueniny - zkladn produkty barvskho prmyslu, rozpoutdla,vbuniny - negativn ovlivuj ivotn dleit funkce ivch organism - v prbhu biotransformace zasahuj do oxido-reduknch pochod (methemoglobinemie cyanosa) - tm vechny derivty maj lokln drdiv inky, kter u alifatickch nitroltek vzrstaj s molekulrn hmotnost a potem nsobnch vazeb (nenasycen nitroltky jsou podstatn drdivj ne nasycen) - nejastj inky - pokozen ke, senzibilizace, velmi asto kon choroby (keratinizace), nkter vyvolvaj znty rohovky (keratirtidy) - je zde ada nebezpench karcinogen - 2-nitronaftalen, 2-nitrosonaftalen, 4-nitrostilben, 4-nitrobifenyl, 4,4-dinitrobifenyl a dal - nitrosoltky se podobaj nitroltkm v toxicit nitromethan CH3NO2 - relat. siln drdiv inky na sliznice dchacho traktu, po velk expozici a edm plic - po inhalaci inky hlavn na CNS (depresivn a narkotick) a souasn pokozen jater loiskov nekrosa, ztunn (steatosa), dle edm a pokozen ledvin - k explozi nitromethanu me dojt tepelnm nebo svtelnm okem, psobenm silnch bas nebo kyselin nitroethan CH3CH2NO2 - silnj drdiv inky ne nitromethan, pi velk expozici nebezpe vzniku edmu plic - biotransformuje se na dusitan, dusinan a acetaldehyd a vyvolv methemoglobinemii - s adou ltek tvo vbun smsi

69

nitrobenzen C6H5NO2 - naloutl vysokovrouc kapalina charakteristickho zpachu po mandlch, vysoce toxick ltka, vstupuje do organism pokokou (resorpce), dchacm systmem (pry) a poitm - zpsobuje silnou methemoglobinemii (biotransformace) - ochuzuje tkn o kyslk (MetHb) jejich pokozen, zvlt jater - vysok c - pokozen CNS, bolesti hlavy, zvracen, kee a kma - subakutn otrava - lehk nausea, anemie, slabost, hypertenze, lehk cyanosa, zvten sleziny a jater - kumuluje se v orgnech, LD cca 1 - 5 g - analogick inky maj t dinitrobenzeny a nitrotolueny. Trinitrotoluen (TNT, tritol) - znm vbunina 2-nitronaftalen C10H7NO2 - toxick vlastnosti blzk 2-aminonaftalenu - pi expozici par - poruen on rohovky, kter me zpsobit mlhav vidn - potenciln karcinogen - za karcinogeny jsou dle povaovny : 2-nitroso a 2-nitrofluoren, 4-nitro a 4,4dinitrobifenyl, 4-nitrostilben

h) ORGANICK KYSELINY A JEJICH DERIVTY hI) KARBOXYLOV KYSELINA - z toxikologickho hlediska jednotvrn skupina ltek, kter psob hlavn svoj kyselost drd oi, sliznice, leptaj pokoku - ni kyseliny C1 - C4 jsou dostaten tkav - leptn dchacch cest a o - vy kyseliny - sedativn psoben (kyselina isovalerov) - mastn kyseliny C12 - C20- nemaj toxick inky - s nenasycenost roste drdiv inek, (zvlt ni kyseliny, nap. kyselina akrylov) - podezel karcinogeny jsou kyselina olejov a sorbov - z dikarboxylovch kyselina (2 karboxylov skupiny) - kyselina avelov (ethandiov) ZNJ - vysok toxicita - poruchy funkce ledvin kyselina mraven HCOOH (methanov) - silnj drdiv inky ne octov - pry drd sliznice dchacch cest a o (nebezpe pokozen rohovky) - po inhalaci - zven kazivost zub, aluden obte i pokozen ledvin - roztoky c cca 10 % - po kontaktu s k - bolestiv plen, puche, pp. mstn nekrosy kyselina bromoctov BrCH2COOH (2-bromethanov) - leptav inek na tkn, zvlt oi (slzen, konjunktivitida), sliznice a dchac orgny (drdn ke kali) - po poit - nebezpe poleptn st a zavacho traktu - rychl vstebn - po chronick otrav - znty aludku a tenkho steva, zmny na jtrech a ledvinch kyselina 2-fluorethanov FCH2COOH (2-fuoroctov) - siln kyselina, vysoce toxick, nezvis na cest vstupu - po 30 - 120 min. intoxikace - poruchy CNS, drdn GIT, kee, slabost, srden arytmie, selhn dchn (edm plic) a ztrta vdom - po vstupu do organism zasahuje do cyklu kyselina citronov (Krebsv cyklus) - siln lept ki, sliznice, oi, nebezpe pokozen rohovky, LD cca 5 mg/kg - podobn inky maj soli a derivty kyselina fluoroctov (amidy, estery, halogenidy) kyselina ethandiov (COOH)2 = avelov - relat. dobe se vstebv pokokou i sliznicemi - pi intenzivnm styku s roztoky nebo pevnou ltkou akutn otrava

70

- pi nkolikadennm psoben na nechrnn ruce 5 %nm roztokem bolesti rukou s nslednm mstnnm krve v prstech a pokozen cv - u c roztok - poleptn, lut zbarven neht a tvorba ved - inhalace aerosol a prachu - drdn dchacch cest, krvcen z nosu, vznik ved na sliznicch a znt plic - perorln otrava postien stn dutiny, plen hrdla, bolesti v bie, zdech, zvracen a prjmy (asto krvav) - nsledn ok me zpsobit smrt - ve Ca2+ blokuje sren krve, Ca-oxalt asto tvo v ledvinch sraeniny (ledvinov kameny) - metabolitem vitaminu C (kyselina askorbov) je kyselina ethandiov, je nutn pi jeho uvn (pi nachlazen) zajistit dostaten pvod vody hII) PEROXYKYSELINY RCOOOH - psob siln drdiv na oi, sliznice, ki - ve vysokch c se mohou explozivn rozkldat - ni kyselina - peroxymraven a peroxyoctov a jej roztoky siln leptaj ki, pry naruuj dchac cesty - kyselina peroxybenzoov - siln karcinogen hIII) HALOGENIDY KYSELIN - vysoce reaktivn sloueniny, pi styku s vodou se okamit rozkldaj, z toxikologickho hlediska nebezpen ltky - psob drdiv na dchac cesty, zpsobuj edm plic, drd oi a sliznice, zpsobuj popleniny na pokoce nutno pouvat ochrann rukavice, ochrann tt, gumovou zstru a pracovat v digestoi se zapnutm odtahem - pp. plynovou masku s filtrem pro kysel plyny - pi rozlit acylhalogenidu pouijeme k neutralizaci hydrogenuhliitan sodn - bn uvan sloueniny jsou acetylchlorid CH3COCl (chlorid kyselina octov), 2chlorpropionylchlorid CH3ChClCOCl, oxalylchlorid ClCOCOCl (chlorid kyselina avelov), benzoylchlorid C6H5COCl (chlorid kyselina benzoov) hIV) ANHYDRIDY KYSELINA - snadno hydrolyzuj silnj drdiv inky ne u kyselin a slab ne u acylhalogenid - hydrolza zpsobuje dehydrataci tkn - nkter mohou vyvolat senzibilizaci nebo zhoubn bujen acetanhydrid (CH3CO)2O = anhydrid kyselina octov - vrazn lokln drdiv inky poleptn pokoky, pi vniknut do oka a trval zakalen rohovky - pry drd oi, sliznice dchac stroj a vn pokozen prduek a plic - po inhalaci tak asto zavac obte hV) ESTERY KYSELINA - vborn rozpoutdla v organick syntze, v prmyslu barev a lak, plastickch hmot aj. - vtinou nzkovrouc kapalina s vysokou tenz par holaviny I. t. - maj charakteristickou vni uit v kosmetickm a potravinskm prmyslu - nepli vrazn inky lokln a na CNS (asto zpsobuj deprese) - snadno se vodou hydrolyzuj na alkohol a kyselinu pidvaj se inky kyselin a alkohol - vznamn jsou estery kyselina mraven a avelov - nkter psob na jtra (allylformit, methylester kyselina methakrylov, ftalty), aluden sliznice (ftalty, salicty - vedov choroba), ledviny (estery kyselina avelov, ftalov, estery odvozen od ethylenglykolu), pokozen cv (allylformit)
71

- nkter jsou podezel z teratogenity a mutagenity (estery kyselina adipov) estery -halogenkarboxylovch kyselina - siln drd a leptaj pokoku a sliznice, ji v malch c psob siln slzotvorn, pat sem nap. chloroctan methylnat ClCH2COOCH3, chloroctan ethylnat ClCH2COOC2H5, trichloroctan ethylnat Cl3CCOOC2H5 dimethylester kyseliny ftalov - zvan je u n kumulace v organism a m embryotoxick a teratogenn inky hVI) AMIDY KYSELINA - skupina ltek s rozmanitmi inky na iv organism - nkter se uvaj jako biologicky aktivn ltky (liva fenacetin, salicylamid, aspartam, oxikamy) - ada ltek m vak velmi zvan inky - hepatotoxicita, nefrotoxicita, mutagenity, teratogenita, karcinogenita - v organism se hydrolyzuj na matenou kyselina a odpovdajc amin R1CONHR R1COOH + H2NR z toxikologickho hlediska se chovaj spe jako acylov aminy - alkylamidy jsou obvykle mn toxick ne aminy formamid HCONH2 - akutn otrava - poruchy koordinace, kee, perza (nepln ochrnut nkterch st tla), pokozen cv, je neurotoxick dimethylformamid HCON(CH3)2 = DMF - otrava inhalac nebo resorpce pokokou, zpsobuje pokozen CNS, jater a ledvin - mon embryotoxick a teratogenn inky - zatm neprokzny - pi astj prci s DMF - bolesti hlavy, zavac pote, nechutenstv - pi rozkladu vznikaj nebezpen dmy akrylamid CH2=CHCONH2 - zvan jed, resorpce pokokou a inhalace prachovch st - otrava slabost, nava, tes prst, poruchy koordinace pohyb (ataxie) a svalov atrofie - psob neurotoxicky (onemocnn nerv) - m vrazn kumulativn inky, je podezel karcinogen hVII) NITRILY KYSELINA = ALKYLKYANIDY - skupina ltek s rozmanitmi inky, obecn se kad nitril povauje za toxick methylkyanid = acetonitril - vrazn narkotick inek, mn toxick ne ethyl- a propylkyanid - alifatick nitrily v tle odtpuj kyanovodk otrava m podobn pznaky jako po otrav HCN, asto vak s del latenc - aromatick nitrily ne - se vzrstajc dlkou etzce kles toxicita, nap. alkylkyanid C14 a ve jsou prakticky netoxick, nap. nitril kyselina stearov nebo olejov - LD cca 10 000 mg/kg - nenasycen (nap. akrylonitril) a aromatick (benzonitril) kyanidy maj drdiv inek - blokuj enzymy penejc kyslk duen - nkter (zvlt nenasycen) - a ndorov onemocnn - s ptomnost dalch atom a skupin se inky kyanid vrazn mn, nap. methylester kyselina mraven je toxitj ne HCN, 3-aminopropannitril pokozuje nervov systm - u halogenid vzrst mstn drdiv inek, nkter jsou slzotvorn (brombenzylkyanid) - vysoce toxick jsou kyanhydriny, ze kterch se snadno uvoluje HCN

72

i) SLOUENINY SRY - rozmanit skupina s rznmi inky na organism iI) ALKANTHIOLY A THIOFENOLY - ni lenov tto ady (C1 - C5) se podobaj sulfanu, toxicita je o nco ni, zpach vak vraznj a nesnesitelnj - se vzrstajc dlkou etzce (C6 - C12) kles toxicita a zpach methanthiol CH3SH - toxicita srovnateln se sulfanem - nzk c drd oi, sliznice bolesti hlavy, nausea, zvracen, podrdn dchacho stroj - a edm plic - vysok c - zven TK a srdenho tepu, koma, tk anemia a dunost - pi chronick otrav - znty k ethanthiol C2H5SH - cca 8x mn toxick ne sulfan, drd oi a ki, vy c - bolesti hlavy, nausea, zvracen, prjmy, vskyt blkovin (proteinurie) a krve (hematurie) v moi - akutn otrava - bezvdom, kee, cyanosa - nebezpen holavina thiofenol C6H5SH - siln drdiv inky na ki a oi - a akutn znty ke (dermatitida) - pi inhalaci nebo potsnn - bolesti hlavy a zvrat - pi vysokch dvkch - pokozen jater, plic a ledvin 2-amino-, a 4-aminothiofenol - vyvolvaj methemoglobinemii 2-chlorthiofenol - karcinogen iII) ALKYLSULFIDY (R-S-R1) - stedn toxick sloueniny s podobnmi inky jako thioly, asto vraznj drdiv inky, v ad ppad vznikaj alergick znty ke - halogenovan sloueniny jsou vysoce toxick a nebezpen - nap. yperit iIII) THIOMOOVINA A JEJ DERIVTY (NH2CSNHX) - siln nebezpen ltka, pokozuje krvetvorbu, vyvolv alergick onemocnn, podezel z karcinogenity thiomoovina NH2CSNH2 - po dlouhodobch expozicch - bolesti hlavy, ospalost, slabost, nepjemn zpach dechu, ast moen a nesnenlivost alkoholu (antabusov reakce) - zmny KO, ni TK, pomalej puls

j) ORGANOKOVOV SLOUENINY I) ORGANICK SLOUENINY ALKALICKCH KOV : vyznauj se nestlost na vzduchu (nebezpe samovzncen), prudce se rozkldaj s vodou a alkoholy, po potsnn pokoky - siln poleptn (siln zsady), v ppad o - nebezpe oslepnut nap. ethyllithium C2H5Li, butyllithium C4H9Li, fenyllithium C6H5Li, obvykle jsou rozputn v hexanu nebo aromatickch rozpoutdel II) ORGANICK SLOUENINY Be, Mg : dimethylberyllium (CH3)2Be - vysoce toxick s inky Be, pi jejm rozkladu vznikaj rovn toxick ltky alkylmagnesiumhalogenidy (RMgX, Grignardova inidla) - jsou velmi nestl, pouvaj se ve form roztok v diethyletheru. inkem kyslku a vody z nich vznikaj pslun alkoholy a peroxidy. Krom nebezpe vbuchu a poru, tak nebezpe poleptn pokoky a o III) ORGANICK SLOUENINY B, Al, Tl, Ga :

73

B : nejzvanj jsou trialkyborany, nap. triethylboran (C2H5)3B, tripropylboran (C3H7)3B - maj mstn drdiv inek a celkov keov inek, toxicita vy ne dekaboranu, pi vych c jsou samozpaln Al: nkter na vzduchu samozpaln, nap. diisobutylaluminiumchlorid [(CH3)2CHCH2]2AlCl leptav na pokoku, po inhalaci horeka slva, me zpsobit krvcen do plic triisobutylaluminium [(CH3)2CHCH2]3Al - mrnj inek ne ve chlorid triethylaluminium (C2H5)3Al - na vzduchu samozpaln, pi styku s pokokou - poplen, pi inhalaci - horeka slva Ga : trialkylgalia - samozpaln na vzduchu IV) ORGANICK SLOUENINY Si, Sn, Pb : Si : skupina ltek s rozlinou toxicitou, hlavn drdiv inky, (chlorsilany) - nkter maj celkov inky - nefrotoxicita, hepatotoxicita, negativn vliv na krvetvorbu, nkdy i na slezinu - nkter psob na nervov systm stimulan - nap. tetramethyldisiloxan (CH3)2SiHOSiH(CH3)2, jin depresivn - tetraethoxysilan (C2H5O)4Si - toxicita zvis nejen na struktue, sniuje se v poad : Si-Cl > Si-C > Si-O, ale i se vzrstajc molekulovou hmotnost - vysokomolekulrn organick sloueniny Si (polymery) jsou zcela biologicky inertn a pouvaj se v mdicin pro vrobu nhradnch orgn (klouby, zuby, srdce, krevn plazma, apod.) Sn : toxitj na anorganick sloueniny Sn, spe se podobaj analog. sloueniny Pb - toxicita stoup v poad : monoalkyl < dialkyl < trialkyl < tetralkyl derivty, zvis vak tak na dlce etzce - leptaj pokoku a pronikaj do organismu, inhibuj nkter enzymy - jednorzov vy dvka smrt - pi nich dvjkch - latence cca tden - bolest hlavy, zvracen, pokozen jater - trialkyderivty psob narkoticky, edm mozku smrt diethylstanniumdijodid (C2H5)2SnI2 - dve medicinln ppravek proti streptokokovm infekcm, zpsobil smrtve Francii nkolika pacient uspil toxikologick vzkum slouenin Sn bis(tributylstannium)oxid [(n-C4H9)3Sn]2O - vstebv se i pokokou, m drdiv inky, negativn ovlivuje nervov systm - inn sloka fungicidnch a desinfeknch ppravk, jsou azeny mezi jedy a nen dovoleno je pouvat v trvale obydlench mstnostech Pb : - absorbuj se pokokou a jsou neurotoxick, jsou to zvan jedy - nkolikahodinov latence - nevolnost, tes, slabost, psychick poruchy (halucinace, agresivita), kon vtinou smrt - pi mench dvkch - kumulace Pb sloueniny, dlouh latence - straideln sny, nechutenstv, zcpy, prjmy - rozpoutj se v lipidech triethylplumbiumchlorid (C2H5)3PbCl - mstn siln drdiv inky tetraethylolovo (C2H5)4Pb - bezbarv olejovit kapalina ovocnho zpachu, jako 50 %n roztok se pidv do motorovch benzin

74

10. 11. Toxikologie pesticid, bojovch ltek. Radioaktivn ltky. Vitamny.

PESTICIDY
Chemick prostedky proti kodlivm initelm, kte nepzniv ovlivuj vivu lidstva a kte se podl na penosu infeknch onemocnn. Dl se dle toho, na kter kdce psob: 1. INSEKTICIDY - proti hmyzu 2. RODENTICIDY- proti hlodavcm 3. FUNGICIDY- proti houbm a plsnm 4. HERBICIDY - proti plevelm 5. BAKTERICIDY - proti bakterim 6. ALGICIDY - proti asm Je nutn, aby jejich toxicita byla selektivn - psobila pouze na kdce, ne na lovka, nicmn zatm vechny mohou navodit toxick inky u lovka, zejmna pi nadmrnm a nesprvnm pouit a pi aplikaci v nevhodnou dobu. 1. INSEKTICIDY - pouvny ve vtm mtku od 2. svtov vlky - asto se dostvaj do potravin - i do organismu, v domcnostech mon otrava dtmi A. chlorovan uhlovodky - nap. DDT nebo HCH, kumuluj se v jednotlivch lncch potravnho etzce jsou nebezpen, ada kdc se stv odolnmi vi nim vtina z nich zakzna, pp. nahrazena organofosfty - u ns povolen ppravky : THIODAN, LINDAN, LINDRAM, EMDELIT, RATAK - jsou lipofiln dobe se vstebvaj v ki, GITu, plicch, nkter (DDT) se vyluuj do mlka, vtina je metabolizovna pomalu, exkrece probh bhem nkolika dn, tdn a msc nebo rok - jsou to nervov jedy, stimuluj CNS, vedou a k ochrnut motorickch i senzorickch nerv B. Organofosfty - rychle se rozkldaj (nedochz ke kumulaci v P a organismu), jsou vak mnohem toxitj ne chlor. CH - vtinou estery kyseliny fosforen, pp. thiofosforen x fosfonovch kyselin - lipofiln ltky, velice rychle se absorbuj, do organismu se dostvaj vemi cestami vetn spojivek a neporuen ke - jsou asto rozputny (jako emulze) v rznch rozpoutdlech (Cl-CH, xylen, toluen), kter usnaduj jejich vstebvn - blokuj cholinesterasy Pesticidy: organofosforovch slouenin, na kter se nevztahuj mezinrodn sankce a kter jsou naopak uvny ve velkm mtku, v zemdlstv i domcnostech Tato skupina pesticid je vysoce toxick vi clovm organismm, me ale vyvolat i zvan intoxikace u lid z dvodu neopatrn manipulace, neastn nhody i sebevraednho myslu Nelze vylouit ani monost teroristickho zneuit organofosforovch pesticid vi civilnmu obyvatelstvu Organofosforov pesticidy jsou z chemickho hlediska alkylfosfty, alkylfosfonty i jejich thioanaloga. Mezi jejich nejznmj zstupce pat (malathion, fenitrothion, paraoxon, parathion, dimefox). strukturn odlinosti pesticid sniuj toxicitu pesticid v porovnn s nervov paralytickmi ltkami (NPL) o dva dy a vce Ke standardn terapii otrav pesticidy a NPL pat podn atropinu a reaktivtor AChE, zvanch t dle jejich funkn skupiny oximy [2]. Mezi nejznmj zstupce oxim pat pralidoxim [2-PAM; 2-

75

hydroxyiminomethyl-1-methylpyridinium chlorid], obidoxim [Toxogonin; 1,3-bis(4hydroxyiminomethylpyridinium)-2-oxapropan dichlorid] a HI-6 [1-(2-hydroxyiminomethylpyridinium)3-(4-karbamoylpyridinium)-2-oxapropan dichlorid]. V souasn dob je za nejperspektivnj reaktivtor AChE inhibovan NPL povaovn oxim HI-6 - u ns povolen ppravky : WOFATOX, DDVP, INSTOP ps, MINISTOP ps, PERFEKTHION, PHOSDRIN, BLADAFUM, DYFONATE, NEMACUR, DIMECRON, ARPALIT spray, NUVANEX, EKAMET, STATISFAR, MAVRIK, HOSTATHION, DIFFUSIL - maj inky : muskarinov, nikotinov a centrln, jejich intenzita zvis na dvce a cest vstupu - inhalace - do nkolika minut, poit - 15 min a 1 hod, kon absorpce - 2 - 3 hod - muskarinov inky: - salivace, sekrece, inkontinence moi, slzen, bronchiln sekrece, pulmonln edm, pocen, bradykardie, hypotenze - nikotinov inky: - svalov slabost, paralza, tachykardie, kles TK - CNS inky: - neklid, poruchy koncentrace a pamti, poruchy spnku, kee, deprese cirkulace a respirace - t pozdn neurotoxick inky: - a 1-2 tdny po exp. - obrny konetin PP - mus bt dostaten rychl, radikln a komplexn vzhledem k inkm organofosft odstranit kontaminovan odv, pokoku omt vodou a mdlem, pi vniknut do oka - vyplchnut spojivkovho vaku vodou a kpnout 1% roztoku atropinu, po poit - vplach aludku vodou a aktivn uhl, kter ve ptomn toxin C. karbamty - nejen insekticidn, ale i herbicidn a fungicidn inky, pouvaj se i v medicin, v P dlouhodob nepetrvvaj - jsou to estery kyseliny karbamidov, vtinou vysoce toxick ltky - u ns povolen ppravky: TEMIK, VYDATE, FURADAN, LANNATE, NUDRIN, DICARZOL, BAYGON, UNDEN, PIRIMOR, SEVIN - rychle se vstebvaj GITem, plcemi, mn k - pomrn stabiln ve vodnch roztocch, v organismu mohou bt rozkldny, proto inky zvis na stabilit komplexu karbamt-enzym a ne na metabolismu nebo rychlosti vyluovn - podobn, ale krat inky ne u organofosft - smrteln otravy pomrn vzcn - PP - antidotum - atropin, podobn jako u organofosft D. insekticidy rostlinnho pvodu pyrethrum - nejen insekticid, ale i v humnn a veterinrn medicn - prek ze suench kvt rznch druh rostlin Chrysanthemum, nejastji Chrysanthemum cincerariaefolium (kopretina starkolist) - obsahuje 6 znmch ester: pyrethrin I a II (insekticidn nejinnj), cinerin I a II, jasmolin I a II - dostupn nejastji ve form stabilizovanch extrakt v alkoholu nebo jinch rozpoutdlech - do organismu po poit, rychle podlhaj biotransformaci nzk toxicita - u ns povolen ppravky : DRIONE, FICYM, PYBUTHRIN, SUMICIDIN, BIOLIT L, COOPEX, DIFFUSIL, PIFPAF, ORTHOSAN, ISATHRIN, NEOPYBUTHRIN, KORDON, NURELLE, CYMBUSH, BIOLIT L88, RIPCORD, CYBOLT, RAID - obecn povaovn za bezp. ins., vtinou jen alergick reakce (vyrka, dermatitida, astma) - PP - po poit - aktivn uhl a projmadlo, pi vtch dvkch - vplach aludku, pp. aplikace vitamnu E rotenone - z koen rostlin rodu Derris a Lonchocarpus - otravy vzcn, jsou vak zaznamenna i mrt (hlavn dt) - konjunktivitida, dermatitida, faryngitida

76

- po poit drd GIT - nejrizikovj je inhalace prku - stimulace dechu, nsledn jeho deprese a kee 2. RODENTICIDY - ltky proti drobnm hlodavcm jako nvnady (granule, zrn), umsuj se na mlo pstupn msta, kontaminace P je minimln - pevauj spe nhodn otravy (hlavn dt), pp. sebevraedn poit - u ns povolen ppravky: KUMATOX, TALON, LANITRAT, STORM, POLYTANOL, ARREX PATRONE A. warfarin - pouit i v humnn medicin, povaovn za pomrn bezp. l., toxicita zvis na opakovanm podn, hlodavci mus pijmat 3-10 dn, ne doshne tox. hladin - po poit se dobe vstebv (2-3 hod), v jtrech antagonizuj inek vitamnu K1 - inhibuj sren krve - po opakovanm poit - krvcen v GIT, mozkov krvcen - je lidskm teratogenem - PP - antidotum - vitamin K1 - obnovuje srlivost s latenc nkolika hodin a dn B. fluoroctan sodn = CH2F-COONa - nejin. rod., nen vak selektivn vi hlodavcm, vysoce jedovyt i pro lovka a dal ivoichy - dobe se absorbuje v GITu, ne k - . na CNS, srdce, ledviny - arytmie, kee, pokles TK C. strychnin - alkaloid obsaen v semenech stromu Strychnos nuxvomica (kuliba dviv), kter roste v tropick jin Asii (nap. Indii) - usuen semena byla dovena ji v 16.stol. do Nmecka jako jed na krysy - pedstavuje zdroj nhodnch otrav - rychle absorbovn v GITu, ne k, nejmn polovina dvky je distribuovna do tkn bhem 5 min, pouze 5-20 % je vyloueno mo do 24 hod - . na CNS - excitace, kee (bhem nich asto zstava dechu) a kma a smrt, zchvat ke trv cca 1-2 min, pacient je pi vdom, pociuje smrtelnou zkost, po zchvatu nsleduje relaxace, zchvaty se mohou opakovat - PP - nen znm dn antidotum, velk dvky diazepamu antagonizuj . strychninu na svaly D. fosfidy a fosfin - fosfid zinenat Zn3P2 - ve form prku (na zrn) - reaguje s vodou a HCl v GITu - vznik fosfan, kter drd GIT - vysoce tox. l. i pro lovka - fosfin PH3 - ve form dmovnic 3. FUNGICIDY - rznorod skup. l., kter maj schopnost niit cizorod houby, nkter se pouvaj tak v medicn k lb plsn. - nejtox. jsou arylrtunat soli, kter jsou ureny pro moen osiva A. Dithiokarbamty - derivty karbamidovch kyselin, vtinou soli, jejich nzev je tvoen od pslunho kationtu Zn (ziram), Fe (ferbam), Mn (maneb), Na (nabam) - u ns povolen ppravky: NEROXON, PEROZIN, RIDOMIL (Zn), FERBAM (Fe), BRESTAN (Mn) - pi rznch chem. pochodech v prod, org. x domcnosti z nich vznik ethylenthiomoovina, kter je karcinogenn, mutagenn a teratogenn B. Hexachlorbenzen = HCB - k oeten osiva - usazuje se v mateskm mlce u dt pak me zpsobit kee a smrt - po chron. o. - cirhza C. Pentachlorfenol = PCP - na konzervaci deva, dve i pro desinfekci v prdelnch, ale pak zvan intoxikace kojenc, kterm pronikl pentachlorfenol pes pokoku do tla zkaz pouvn v prdelnch

77

- lipofiln l., vstupuje inhalan, ppoitm i pes pokoku, absorpce pokokou se opt zvyuje ptomnost rozpoutdel - kumuluje se v jtrech a ledvinch - vysoce tox. l., vyvolv a mozkov edm, kee, je mrn hepatotoxick, je povaovn za kokarcinogen 4. HERBICIDY - hub plevel A. chlorfenoxysloueniny - nejznmj : 2,4-dichlorfenoxyoctov kyselina = 2,4-D a 2,4,5trichlorfenoxyoctov kyselina = 2,4,5-T a jejich soli a estery - komern vtinou rozputny v org. rozp. - u ns povolen ppravky: DICOPUR, DESORMONE LIQUID, POL-PIELIK - vstebvaj se plcemi, GITem, a mn pokokou - nekumuluj se v org. - vyvolvaj svalovou slabost, paralzu, myoglobinurii B. dinitrofenoly - ve 30- letech byl 2,4-dinitrofenol pouvn jako ppravek na hubnut, pro ast otravy vak pozdji zakzn - otrava vtinou inhalac prachu, k se rychle vstebv 2,4- dinitrofenol - pznaky otravy: stoupajc teplota, tachykardie, zrychlen respirace, acidza C. dipyridilov sloueniny - obvykle 20% alkalick x granule - u ns povolen ppravky : GRAMOXONE, WEEDOL, MIDSTREAM, REGLONE, WEEDOL - pouze 5-10% se absorbuje GITem, k minimln - distribuuj se do vech orgn, kumuluj se v plicch - zpsobuje poleptn GITu, pokozen jater, ledvin, myokardu D. ostatn herbicidy - maj vtinou nzkou toxicitu pro savce: - jsou to nap. derivty - sulfonylmooviny - MONURON, DIURON - triazinu - ATRAZIN - karbamt - PROPHAM - anilinu - ALACHLOR, PROPACHLOR, PROPANIL - dinitroanilinu - TRIFLUALIN - kyseliny benzoov - AMIBEN

BOJOV LTKY
Jsou to ltky, kter pokozuj chemickmi x biochemickmi reakcemi fyziologick funkce lidskho organismu. Rozdlen tchto ltek vychz z jejich hlavnho inku na organismus: 1. LTKY DUSIV - plynn x kapaln ltky. s vysokou tenz par, psob pevn na respiran trakt, ve vych c drd sliznice o a kapaln i ki. Vyvolvaj edm plic a asto psob smrt. Nejzvanj jsou chlor, fosgen, difosgen, trifosgen, chlorpikrin. Karbonylchlorid = fosgen Cl2CO - znm bojov dusiv ltky. Smyslov org. indikuj a c = cca 0,4 ppm (NPK = 0,1 ppm) jako charakteristick zpach pipomnajc erstv pokosenou trvu a tud nejsou z hlediska ochrany zdrav spolehliv. Inhalace psob (v zv. na c) edm plic a smrt trichlormethylester kys. chloromraven = difosgen ClCOOCCl3 - velmi intenzivn drdiv a siln tox. ltka., zasahuje hlavn hlubok partie respiranho traktu. Nen opt vas detekovm syslovmi orgny, vy c je asi po 2 min ivotu nebezp.

78

bis-(trichlormethyl)ester kyseliny uhliit = trifosgen Cl3COCOOCCl3 - ltka s podobnmi inky jako fosgen, siln drd sliznice o a pokoku trichlornitromethan = chlorpikrin Cl3CNO2 - toxicita le mezi chlorem a fosgenem, m velmi siln drdiv . na on sliznice, respiran trakt (stedn a mal bronchy) a ve vych c i na pokoku, me zpsobit a edm plic akutn otrava - nauzea, zvracen, poruchy srden innosti a astmatick zchvaty 2. LTKY ZPUCHUJC - lokln inky na sliznice a ki - plen, puche, vedy, drobn krevn vrony pod ki, a t celkov inky. - poruchy CNS, kardiovaskulrn, krvetvorby, aluden. Nejznamj yperit, N-yperit, Lewisit. 2,2-dichlordiethylsulfid (ClCH2)2S = Yperit = (bis-(2-chlorethyl)sulfid) - vrazn lokln ., pry i kapal. rychle pronikaj k do podko a vyvolv zntliv zmny - puche a patn se hijc nekrotick vedy. Po zasaen o - zakalen rohovky i hlub pokozen oka, kter m recidivujc charakter. Po inhalaci - znty hornch cest dchycch, asto bolestiv kael a obte pi polykn. Celkov inky - horeka, nevolnost, bolest hlavy, podrdnost a apatie, zmny KO tris-(2-chlorethyl)amin = N-yperit (ClCH2CH2)3N - mstn drdiv inek jako yperit, celkov inek. - neklid, vzruenost, zvracen, tachykardie, kee a kolaps konc smrt bis-N,N-(2-chlorethyl)methylamin = Dichloren CH3N(CH2CH2Cl)2 - lokln inky jako yperit. Po vniknut do o - rychl destrukce oka vetn duhovky, oky a stnice, celkov inek stimulace CNS (kee), poruchy krvetvorby, npadn paralzy sval dichlor-(2-chlorvinyl)arsin = Lewisit ClCH=CHAsCl2 - inky. na pokoku jako yperit, po vniknut do oka - pokozen rohovky. Celkov inek - slinotok, zvracen, pomal dchn, snen tlesn T a kolaps. Po inhalaci - poleptn respiranho traktu a tvorba edmu 3. LTKY NERVOV PARALYTICK - hlavn na basi organofosforovch slou. s velkou jedovatost, inky se projev bhem nekolika vtein a minut, do org. pronikaj dch. a zavacmi cestami, k i on spojivkou - hl. inky - inhibice cholinesterasy v nervovch zakonench - bu ireversibiln x s pomalou regenerac - nausea, zvracen, prjmy, slinn, pocen a tse v hrudnku - v horch ppadech - zen zornic, zhoren vidn, poruchy akomodace, bradykardie, kee bronch, edm plic, koma - smrt nastv obrnou dchn x selhnm srden innosti PP - rychl podn antidota tabun = ethylester-dimethylamid kyseliny kyanfosfonov - nejtox. l. ze skup. nervovch jed, nebezp. inhalace par a kontakt s pokokou sarin = isopropylester kyseliny methanfluorfosfonov - nejtox. bojov l., otrava- potsnnn pokoky (mal kapka me usmrtit lovka) x inhalac par soman = 1,2,2-trimethylpropylester kyseliny methanfluorfosfonov - podobn sarinu ltky typu VM (XV) - novodob l. na basi organofosft, toxicita je o 1 a 2 dy vy ne u pedelch l. PP - odstrann kapiky l. na pokoce, nanesen u chloraminu T a nakonec dkladn oplchnut vodou a mdlem

79

RADIOKTIVN LTKY
- jsou zdrojem ionizujcho zen, kter psob na lidsk org. kodliv : dochz k ionizaci molekul a vzniku volnch radikl - nap. molekula vody absorbuje energii kvanta radioaktivnho zen, m se excituje. Tato excitovan molekula se me stabilizovat odtpenm elektronu x rozpadem na voln radikly H* a OH*. Vznikaj tak reaktivn stice, kter atakuj dal biologicky dleit molekuly a pokozuj tm jejich fci. Dochz k pokozen tkn, fce rznch dl. orgn a smrti. - znalosti o vlivu zen na org. jsou zskny pedevm dlouhodobm sledovnm lid ozench po vbuch atomovch pum v Hiroim a Nagasaki Druhy radioaktivnho zen: 1. zen - tvoeno proudem kladn nabitchstic, heliovch jader (2 protony + 2 neutrony). Toto zen m siln ionizujc vlastnosti a malou pronikavost, k jeho zadren sta list papru 2. zen - tvoeno proudem elektron ( -) nebo pozitron (+). M slab ionizujc vlastnosti ne zen , ale pronikavost je vy. Nzkoenergetick -zen isotop 3H x 14C je dostaten zachycovno laboratornm sklem. Vysokoenergetick zen 32P vak sklem pronik. 3. zen - tvoeno elektromagnetickm vlnnm nekorpuskulrn povahy. Pi prchodu organismem je zdrojem volnch radikl a iont. Pronik dobe rznmi materily. Pomrn dobe je zadrovno olovem. Vechny druhy radioaktivnho zen jsou nebezp. lovku, riziko vak zvis na energii kvanta danho zen a na jeho pronikavosti. Vstup radioakt. l., jejich distribuce a vyluovn : Zatmco chem. kodliviny mohou psobit a po vniknut do org., RL psob i z vnjku. Jsou zdrojem zen, kter nen vnmno lidskmi smysly a pronik nepozorovan do org. i pes neporuenou pokoku. Jet nebezp. ne zen vnj je ozen vnitn, k nmu dochz po vstupu RL do org. Cesty vstupu RL do org.: a) inhalac - radioaktivn plyny (tritium 3H, radon 222Rn, jod 131I) nebo tuh l. adsorbovan na prachovch sticch b) poitm - kontaminovanou potravou x vdechnutm prach. stic ze vzduchu. Ze zavacho traktu se vstebvaj pouze rozpustn l., velk st slou. je v za. traktu nakonec rozputna a vstebna do krve c) k a sliznicemi - neporuenou k - org. l. znaen jako radionuklidy, porannou k - vechny l. v daleko vt me RL se po absorpci distribuuj do celho tla krv. Nkter (dobe rozp. ve vod) se rovnomrn distribuuj do celho tla - slou. alkal. kov, Cs Jin se hromad v kostech - dvojmocn atomy simulujc biogenn vpnk - Sr2+, Ra2+ Dal mohou simulovat jin biogenn prvky a hromadit se v ur. tknch, nap. jtrech - La3+, La4+, Ce3+ nebo ledvinch - slou. U, Ce, Nb, Te Vyluovn l. zvis na mst, na kterm je l. vzna. Hl. cesty vyluovn jsou mo, stolic, plcemi.

80

Nkter radionuklidy : Tritium 3H, T : nejleh radionuklid, uv se v lkaskm vzkumu, zdrojem nzkoenergetickho zen, vznik v jadernch elektrrnch, poloas rozpadu = 12,3 roku Uhlk 14C : vznymn radionukliduvan hlavn ve farmakolog. a toxikolog. vzkumu, mkk -zi, poloas rozpadu = 5730 let. Do org. se dostv vdechnutm tkavch slou. x kontaminouvanou potravou, me pronikat i k, jeho c v biosfe stoup zejmna nsledkem pokusnch atomovch vbuch Fosfor 32P : uv se v molekulrn biologii, v lkaskm a toxikol. vzkumu, tvrd -zi, poloas rozpadu = 14,3 dn, pronik laboratornm sklem Jod 131I : vznik pi tpen uranu a plutonia, nejvznamnj soust radioaktivnho spadu v prvnch dnech po jadernch vbuch. Uv se v nuklern medicin, nap pro testovn fce ledvin a ttn lzy, vyzauje a - zaen nzk energie, ukld se ve ttn lze, svalech, kostech a ki Stroncium 90Sr : vznik pi tpen uranu a plutonia, vznamn soust zamoen po jadernm vbuchu x havrii jadernch elektrren, mkk -zi, poloas rozpadu = 20 let. Po vniknut do tla simuluje vpnk a ukld se v kostech, vyluuje se pomalu

Prce s RL : - nejsou zaznamenvny smyslovmi orgny nepozorovan pronikaj do org., prci s RL je nutno omezit na minimum, pouze na pracovitch k tomu urench a vybavench. Mus bt evidovny, pracovit mus bt kontrolovna zda nepekrauj povolenou normu zen apod. Ochrana ped vnjm ozenm : - zvis na pouvanm radionuklidu, nap. pro isotopy 3H, 14C, 35S sta laboratorn sklo, pro vysokoenergetick isotopy, nap. 32P se pouv nap. tt z plexiskla o sle min 7 mm, pro prci s -zii a vysoko-energetickmi -zii se konstruuj dlkov ovldan aparatury stnn Pb tty Ochrana ped vnitnm ozenm : - pi prci s RL dochz k vniknut do or., nen-li pracovnk dobe chrnn - l. se hromad v org. nebezp. nutn dostaten ochrana pi prci (pracovn odv, rukavice, pp. pokrvky hlavy a rouky, kter se pak likviduj jako radioaktivn odpad).

81

Vitamny:
Vitamny jsou prodn organick sloueniny, kter ji v nepatrnm mnostv umouj a usmruj ivotn dleit chemick reakce v bukch I celm tle. Tyto dje souvisej se zskvnm energie ze ivin, s penosem nervovch vzruch, s regulac volnch chemickch radikl a s odstraovnm kodlivch metabolickch odpad. Nae tlo si neum vitamny (narozdl od hormon) vyrobit samo! Musme je proto zskvat z erstv potravy, pop. V podob potravinovch doplk i lk. Maj-li vbec mal molekuly vitamn psobit, mus se nejprve navzat na velkou blkovinnou molekulu pslunho enzymu. Teprve pot se mohou uplatnit jako koenzymy v molekulrnch operacch. asto se tchto dj astn voln elektrony atom uritch kov, kter bvaj vzny v molekule enzymu. Vitamin je ltka, kter je v malch dvkch nezbytn pro sprvn rst, vvoj a innost celho organismu, pop. Nkterho z jeho orgn. Chemicky jsou tyto ltky rozdln, ale maj jednu spolenou vlastnost: lidsk organizmus je nedoke vyrobit sm a mus je zskvat z potravy. Rozliuj se na vitamny rozpustn v tucch: A, D, E, K a vitamny rozpustn ve vod: B, C. Jejich psoben je rzn, asto se astn ltkov vmny jako soust enzym (koenzymy) nebo maj rzn speciln funkce (nap. pro vidn, pro sren krve, aj.)

82

12. Toxikologie omamnch a psychotropnch ltek, nejbnji uvan lky. Drogy.

DROGY Obecn o drogch Zvislost Pehled nejznmjch uvanch drog: I. Alkohol II. Konop a jeho produkty III. Stimulan drogy (legln a ilegln) IV. Opity V. Halucinogeny VI. Tkav ltky VII. Tlumiv ltky Co je droga? Zjednoduen lze ci, e je to prodn nebo chemicky pipraven (syntetick) ltka, kter 1.m vliv na vnitn stav lovka a jeho provn vnj reality (tzv. psychotropn inek) 2.me vyvolat zvislost Co je to zvislost lovk me bt zvisl na njak ltce, nutkavm jednn nebo vztahu. Nikdo nechce bt nim ovldn, a pesto se to neustle stv. m vce je lovk nm ovldn, tm mn je svobodn. Me se stt, e to nco lovka zcela zotro, vldne mu. lovk ztratil kontrolu nad svm ivotem, nedl, co by opravdu chtl. Je nemocn. Zvislost neboli oddn se nemu je tm vdy projevem neho hlubho, nap. tk ped problmem (y) neschopnost se vypodat s tlakem spoleensk skupiny (party) bezradnost, nev , co se svm vlastnm ivotem nev, km je, jakou m hodnotu Drogov zvislost je o to zludnj, e 1.vznik pomrn rychle - v prmru 2-3 roky (zvis na druhu uvan drogy, pop. kombinaci drog, osobnch dispozicch jedince, vku...) 2.pokud lovk zakus pjemnosti drogy, jen tko si doke pedstavit, e ho me z rje sthnout do pekeln propasti 3.skonit s drogou pln bez problm se poda jen mlokomu Co je fyzick a co psychick drogov zvislost Fyzick zvislost (bn u opit, nap. heroinu): tlo si na drogu zvykne, droga se stv soust organismu, nem-li ji, protestuje (abstinenn syndrom) pro dosaen stejnho inku si organismus d vy dvku drogy (vzrst tolerance) Psychick zvislost (bn u stimulanch drog, nap. pervitinu): jedinec pociuje silnou touhu po droze

83

poteba drogy se stv nepotlaiteln veker chovn se zamuje na zskn drogy jedinec ztrc zjem o ve jin, co s drogou nesouvis Drogy rozdlujeme podle rznch kritri: A.podle postoje spolenosti: drogy spoleensky tolerovan (legln) nap. kva, tabk, alkohol drogy spoleensky netolerovan (ilegln) nap. pervitin, heroin, LSD B.podle psoben a mry rizika: drogy mkk (lehk) nap. marihuana drogy tvrd (tk) nap. heroin Od termn mkk a tvrd se v posledn dob upout a zan se pouvat termnu drogy s akceptovatelnou (pijatelnou) mrou rizika a drogy s neakceptovatelnou (nepijatelnou) mrou rizika. C.nejbnj zaveden rozdlen: I. Alkohol II. Konop a jeho produkty III. Stimulan (budiv) drogy (legln - nap. tabk, kva, aj - a ilegln - nap. pervitin, amfetamin, kokain) IV. Opity nap. opium, morfin, heroin, braun, kodein V. Halucinogeny nap. LSD, lysohlvka VI. Tkav ltky nap. tolun VII. Tlumiv ltky nap. sedativa, hypnotika

84

13. Toxikologie ivoinch toxin (jedovat ivoichov).

TOXINY IVOINHO PVODU
Urit druhy zvat patc do vech skupin od prvok a po savce (s vjimkou ptk) maj schopnost vytvet ltky (toxiny), kter jim umouj : 1. chycen a trven potravy 2. obranu proti agresorm Nkter zvitka maj tox. l. lokalizovanou ve spec. orgnu - jedov lze a nyzvaj se fanerotoxick Jin nemaj jedovou lzu, ale tox. l. vytvej jako produkt metabolismu - kryptotoxick Mnoh z tchto toxin se uvaj v farmakologickm a biochemickm vzkumu. ivoin jedy jsou prav toxiny (antigeny), kter v org. aktivuj (indukuj) vznik protiltky - antitoxinu. Podle mechanismu inku se dl : neurotoxiny - ochromuj CNS (nap. jed kobry) hemotoxiny - zpsobuj rozpoutn ervench krvinek hemorrhaginy - napadaj sliznice a stny cv krvcen, podlitiny aglutininy - srej erven krvinky cytotoxiny - rozruuj tkn leukolyziny - rozpoutj bl krvinky koaguliny - srej krev Nkte ivoichov, jejich toxiny jsou nebezp. pro lovka x jinak zajmav z farmakolog. hled.: 1. Prvoci 2. Lkovci - z polyp - physalia psysalis (Atlantsk ocen, Stedozemn moe) - z medz - Chiropsalmus quadrigatus, Chironex fleckeri (australsk pobe) - z korl - Actinia equina - mosk sasanka (Stedozemn moe, Atlantsk ocen) 3. Ostnokoci 4. Mkki 5. Blanokdl hmyz 6. korpini 7. Pavouci 8. Ryby 9. Obojivelnci 10. Hadi 11. Savci

85

14. Toxikologie rostlinnch toxin (jedovat houby, rostliny).

JEDOVAT ROSTLINY
je jich stran moc, prakticky kad rostlinn ele obsahuje jedovat zstupce jedovat ltky : - alkaloidy - heterocykly - silice ada rostlin m i psychotropn inky - bln, mkovit, durman, muktov oek, tabk, nkter kaktusy.

Alkaloidy
Jsou prodn organick chemick ltky rostlinnho pvodu, kter maj farmakologick inky na organismus. Nzev je odvozen od toho, e prvn znm alkaloidy mly alkalickou (zsaditou) povahu. V malch kontrolovanch dvkch mohou psobit jako liva, ale ve vych nekontrolovatelnch dvkch jsou to prudk jedy. Plat o nich vrok slavnho badatele prvn poloviny 16. stolet Paracelsea: " Kad ltka je jed, ale dvka uruje, zda bude lkem nebo jedem." Alkaloidy psob pmo na prbh biologickch i psychickch funkc. Jejich inek se vysvtluje zsahem do aktivity enzymovch systm, nap. pi penosu nervovho signlu do mozku (enzymy jsou sloit ltky blkovinn povahy, kter katalyzuj biochemick procesy). Alkaloidy - prodn organick duskat l. zsaditho charakteru - vskyt - zejmna rostliny - mn ivoin e - N vtinou vzn v heterocyklu, podle jeho typu se td - ve vod vtinou nerozpustn - hok a paliv chuti - siln inky na organismus, ve vych dvkch jedovat - mezi alkaloidy pat : - nikotin - hyoscyanin, atropin, scopolamin, kokain - chinin - papaverin, morfin, kodein - strychnin, brucin, reserpin - nmelov alkaloidy (LSD, ergotamin, ergometrin) - akonitin - efedrin, kolchicin

86

JEDOVAT HOUBY
otrava houbami je u ns na druhm mst v potu otrav potravinami, vtinou otravy nemysln, zpsoben zmnou jedovat houby : muchomrka zelen muchomrka erven muchomrka tygrovan zvojenka olovov hib satan pestec bradavit uch obecn vlknice ervenajc pavuinec plyov

87

Ukzka zadn psemn zkouky:

Zkoukov psemn prce, varianta XX Jmno a pjmen Studijn obor datum

1) vysvtlete pojmy: Cyanza Urmie

2) co vyjaduje pojem selektivn toxicita?

3) jak jsou cesty vniknut toxick ltky do organismu?

4) jak jsou dle stvajcho chemickho zkona definovny nebezpen chemick ltky a nebezpen chemick ppravky, jak jsou dleny, jak maj vstran symboly (nakreslete nebo popite) a ke kad td uvete alespo 1 pedstavitele

5) Uvete, co vte o toxicit a incch na iv organismus a ivotn prosted chloru a jeho slouenin

6) Jak je prvn pomoc pi mechanickm porann, poplen, potsnn, vdechnut, poit, zasaen o a razu elektrickm proudem?

7) Jak se likviduj zbytky rozlitho bromu a jak je prvn pedlkask pomoc pi potsnn pokoky bromem?

8) Uvete, co vte o toxicit a incch na iv organismus a ivotn prosted kyseliny avelov.

9) bezpenost prce pi manipulaci se ravinami.

88