OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 46 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Kounicova 2 b, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3. 9. 1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 3697 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Nero 8 - umte vyut pes dvacet aplikac v jednom balku? . . 2 Jednoduch zdvojova napt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Aktivn 3psmov crossover . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Ptipsmov equaliser . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Proudov senzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Otesov idlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Napjec zdroj z PC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Jednoduch PWM regultor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Indiktor s ovho napt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 USB power booster . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Hrac kostka se sedmisegmentovm displejem . . . . . . . . . . . 20 Poplan zazen pro motocykly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Dotykov alarm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Alarm pro laptop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Ultrazvukov detektor pohybu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 LME49600 - pikov hifi budi pro audio aplikace. . . . . . . . 27 SVTLA A ZVUK Koncov zesilova 1000 W pro aktivn subwoofer . . . . . . . . 29 HDTV NVIDIA odhalila architekturu Tegra . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Sony vyzkoumala nejjasnj OLED displeje. . . . . . . . . . . . . 37 Kapitoly z djin vpoetn techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Radiostanice RF-11, RF-11M, Orlk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Obrzky z EME a mikrovlnnho semine na Tech studnch 16. 5. 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Impedance a pizpsoben antn pro vysln . . . . . . . . . . . . 41 Rmov nebo feritov antna s nsobiem Q . . . . . . . . . . 42 Jednoduch pjma s tranzistorem MOSFET . . . . . . . . . . . . 43 Ti radioamatrsk expedice v nejbli dob . . . . . . . . . . . . 44 Pedpov podmnek en KV na ervenec . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LX . . . . . . . . . . . . . 47 Ochrana prody na vstav AMPER 2008 . . . . . . . . . . . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

6/2008

ZAJMAVOSTI

Nero 8 - umte vyut pes dvacet aplikac v jednom balku?

Nero 8. To nen jen program pro vypalovn obsahu na CD, DVD, Blu-ray i HD DVD disky. Jde o komplexn balk aplikac pro prci s videem, audiem, fotografiemi, zlohovn dat, zkrtka multimediln obsah v potai. Vte vak, k emu kter aplikace slou? S Nerem se setkal snad kad z ns. Zatmco dve toto slovo bylo synonymem pro vypalovn, respektive zapisovn dat na CD a pozdji DVD disky, dnes to sice plat tak, ale u to nen pouze o vypalovn. Tento program se toti nauil mnoha dalm funkcm a my vm pinme pehled toho, co ve dnes um. Dostupn je pro Windows a Linux. Jde o een jak pro zanajc uivatele, tak i experty. Produkt je dostupn ve 26 jazycch (v. etiny) a celosvtov ji bylo prodno pes 260 milion kopi rznch verz Nera. Porad si s videem v HD a um i zapisovat na Blu-ray a HD DVD disky. I pestoe jde o komern a tud placen software, je mon si ho nejdve vyzkouet. Na domovskch strnkch je tak k dispozici 30denn zkuebn (trial) verze. V nkterch aplikacch vak budete omezeni - nap. pracovat nen mon s videem ve vysokm rozlien (High Definition).

Nero nstroje
Nero obsahuje nkolik uitench nstroj pro prci s mechanikou, image soubory atd. Zde tedy naleznete Nero BurnRights (umouje nastavovat prva uivatelm pi vypalovn), Nero ControlCenter (dic centrum pro aktualizaci, zmnu jazyka a konfiguraci program Nero), Nero Scout (umouje vyhledvat a tdit multimediln typy soubor na pevnm disku), Nero ImageDrive (vytvo virtuln jednotku, kter vypad a chov se jako skuten jednotka), Nero DiscSpeed (nstroj pro testovn rychlosti a vkonu optickho mdia), Nero DriveSpeed (lze s n snit hluk mechaniky snenm potu otek a tak mnit dobu roztoen a zastaven mechaniky), Nero InfoTool (poskytuje informace o mechanikch, vloench discch, nainstalovanm softwaru a mnoh dal) a konen Nero RescueAgent (pomh pi obnovovn soubor z pokozench nebo sten neitelnch mdi a pi obnovovn omylem smazanch soubor z tchto disk).

Trocha historie
Nejdve se vak podvejme na zatky tohoto jednoho z dnes nejspnjch softwar. Psal se rok 1995, kdy v Nmecku vznikla spolenost Ahead Software AG. Prvn verzi svho programu Nero Burning Rom pro vypalovn dat na CD vydala pro Windows 95. Bhem nkolika msc si zskala na oblbenosti a vyrovnala se do t doby konkurennmu produktu Easy CD Pro. Ostatn ne nhodou. U toho programu se toti inspirovala a napodobila systm jeho ovldn. V souasn dob se spolenost zamuje na vrobu een pro multimdia, a to jak pro spotebitele, tak i firmy. Zmnil se i nzev firmy. Od roku 2005 se msto Ahead k Nero. Sama spolenost oznmila, e tak uinila pro jet vt poslen samotn znaky.

...a co ve um dnes
Nero se skld z nkolika samostatnch program. Hlavnm programem je star dobr, ale v nejnovj verzi dostupn Nero Burning Rom, a to i v odlehen verzi Expres. Slou k vypalovn hudebnch, datovch a video disk, zlohovn pevnch disk a mnoha dalm konm. Obsahuje mnoho funkc pro odbornky a podporuje irokou klu formt a asi ho neteba nijak zvl pedstavovat. Jak jsou dal aplikace v balku a k emu slou, se podvme jednotliv.

Nero Vision
Aplikace slouc pro pravy a vytven videa. Umouje snmat video z externch zdroj a ukldat je na disky DVD-Video, VCD, SVCD a tak Bluray a HD DVD. Nechyb monost pidvat pechody mezi videi, titulky a dokonce i hudbu a fotografie. Tvorba vlastnho filmu s tmto nstrojem je snadnou zleitost a umouje i vytvet vlastn hezk spoutc menu vetn authoringu, tedy pipraven DVD i Blu-ray a HD DVD disku pro pehrvn na stolnm DVD, Blu-ray i HD DVD pehrvai.

Nero Home
Tuto aplikaci lze pout jako centrum domc zbavy. S jej pomoc lze pistupovat ke vem medilnm souborm, umouje jejich prohlen a sprvu na obrazovce televizoru nebo v potai. Ve snadno pouitelnm rozhran nabz nahrvn z televize, asov posuv, pehrvn disk s videem (v. DVD-Video atd.) a pehrvn zvuku a fotografi. Velmi lehce se ovld a pi prvnm sputn vs prvodce provede nastavenm veho potebnho.

Co uml...
Nero Burning Rom do verze 6 byl pedevm vypalovacm softwarem (nechyblo i nkolik drobnch nstroj). Nejprve zapisoval pouze na CD, pak i na DVD mdia. Velk skok vak piel s estkovou verz, kter se objevila 18. ervna 2003. Ta pinesla nejen pokraovn v t dob ji dominantnho a slavnho vypalovacho software, ale nov i kompletn balk, obsahujc mnoho aplikac navc. Novinka od Aheadu v sob toti zahrnovala skoro 20 program, kter jsou nepostradatelnmi pomocnky pro kompilaci nejednoho CD i DVD disku. T pln profesionln aplikace yto dopluj nstroje pro tvorbu a editaci jak video, tak audio formt. V souasn dob je vlajkovou lod Nero 8.

Nero BackItUp
Umouje zlohovat soubory a sloky nebo i cel pevn disk. Mete vytvet i zlohy rozloen na nkolik disk CD, DVD nebo Blu-ray i ukldat na jin disk. Soubory a sloky mete obnovovat a lohy zlohovn plnovat jedinm klepnutm my. Tmto nstrojem lehce uchovte vae data v bezpe. Pokraovn na stran 19

Nero StartSmart
Jde o manaera, kter by ml dopomoci ke snadnjmu spoutn vech obsaench soust celho balku. Vechny programy jsou tak jednodue pstupn ihned po stisknut tlatka myi. Dky nmu se tak dostanete ke vem konm prce se zvukem, videem, zlohovnm a nahrvnm. Vbrem kolu z nkolika kategori spustte odpovdajc aplikaci Nero. Aplikaci lze pizpsobit svm potebm.

6/2008

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Jednoduch zdvojova napt

V dnen dob se zan stle vce prosazovat bateriov napjen elektronickch pstroj. je to dno miniaturizac soustek a sniovnm jejich spoteby. S tm tak kles poadovan napjec napt, take z dvjch obvyklch 9 V dnes pevauje napjen 4,5 nebo jen 3 V, nkdy i mn. Pi tom jsou ale obvody nebo aplikace, kter stle vyaduj vy napjec napt. Pak musme bu pidat poet lnk baterie - zvit tm napjec napt, nebo pout elektronick mni, kter napt zv. Existuje ada integrovanch obvod s touto funkc, obvykle ale nele v uplku a nebo je jejich cena ponkud vy. V nsledujc konstrukci je pospn jednoduch zdvojova napt pro mal proudy, pracujc s innost 80 a 90 %.

Obr. 1. Schma zapojen zdvojovae

Popis
Schma zdvojovae je na obr. 1. Zkladem je multivibrtor s asovaem NE555, pracujc na kmitotu asi 10 kHz. Vstup obvodu bud tranzistor T1. Pi vysok rovni na vstupu je T1 oteven a kondenztor C2 se nabj pes diody D2 a D1 tm na napt zdroje. Pi nulovm napt na vstupu NE555 se T1 uzave a tm se oteve tranzistor T2. Ten pipoj zporn pl kondenztoru C2 na napjec napt a pes diodu D3 se nabije vstupn kondenztor C3. Na diodch D1 a D3 vznik urit bytek napt, kter sniuje innost mnie. O nco lep by bylo pout msto standardnch diod 1N4007

Schottkyho diody, kter maj zhruba polovin napt v otevenm smru.

nho napt, musme tak potat se zdvojenm napjecho proudu (proti vstupnmu).

Stavba
Mni je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 28 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Pokud jsou rozmry desky pro dan pouit jet pli velk, lze ji vrazn zmenit pouitm soustek pro povrchovou mont.

Seznam soustek A991693

R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R3, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 C1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/35 V C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/100 k K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Zvr
Popsan zazen lze pout pro napjec napt a do 15 V a vstupn proudy v du jednotek nebo destek mA. Pokud dojde ke zdvojen vstup-

Obr. 2. Rozloen soustek na desce zdvojovae

Obr. 3. Obrazec desky spoj zdvojovae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj zdvojovae (strana BOTTOM)

6/2008

NF TECHNIKA

Aktivn 3psmov crossover

Obr. 1. Schma zapojen crossoveru

6/2008

NF TECHNIKA

Pro kvalitn reprodukci hudby obvykle nevystame s jedinm reproduktorem, ale potebujeme dvou a tpsmov reproduktorov soustavy. Ty jsou obvykle osazeny pasivn vhybkou, kter rozdluje akustick psmo na dv nebo ti psma, piazen konkrtnm reproduktorm. Mnohem vhodnj jak z hlediska dlen psma, tak i z hlediska innosti je pout aktivn crossover, nsledovan samostatnm vkonovm zesilovaem pro kad reproduktor. Dnes jsou dky rozvoji integrovanch obvod dostupn monolitick zesilovae s vkonem a 100 W a velmi dobrmi elektrickmi parametry.

Popis
Schma zapojen jednoho kanlu aktivnho crossoveru je na obr. 1. Jako zklad jsou pouity 2 horn a doln propusti 2. du typu Linkwitz-Rileym zapojen v srii, co pedstavuje strmost crossoveru 24 dB/okt. To je daleko vce, ne lze doshnout u klasickch pasivnch crossover. Ze vstupnho konektoru cinch je pes vazebn kondenztor C4 signl piveden na vstupn operan zesilova IC2A. Ten

napj jednak dvojici hornch propust s operanm zesilovaem IC1 pro vstup vek (HF), a souasn tak doln propust s IC3, pracujc na stejnm kmitotu jako horn. Ta napj ob doln kmitotov psma. Na jejm vstupu se signl opt dl. IC5 pedstavuje horn propust, pracujc na dolnm dlicm kmitotu a vymezujc tak akustick psmo pro stedotnov reproduktor. Druh, doln propust s IC6 pak pedstavuje signl pro basov reproduktor. Vidme, e vky a hloubky obsahuj pouze jednu propust (horn vky a doln hloubky), kdeto stedov psmo mus bt omezeno na dolnm i hornm konci; potebujeme tedy propusti ob. Na vstupech vech t filtr jsou trimry pro nastaven vstupn rovn a vstupn zesilova. Meme tak upravit zeslen jednotlivch psem a pizpsobit charakteristick citlivosti pouitch reproduktor pro dosaen vyrovnan kmitotov charakteristiky. Pro vpoet dlicho kmitotu filtr pouijeme vzorec na obr. 2.
Tab. 1. Hodnoty soustek pro rzn kmitoty

Obr. 2. Vzorec pro vpoet dlicho kmitotu filtru

Obr. 3. Kmitotov charakteristika jednotlivch psem a celho crossoveru po seten vech vstup

6/2008

NF TECHNIKA
Seznam soustek A991681
R1, R5-10, R12-14, R17-20, R22, R24-27. . . . . . . . . . . . . . . 10 k R15, R23, R2-3 . . . . . . . . . . . . 20 k R21, R16, R11 . . . . . . . . . . . . . 100 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k C10, C23-24, C9 . . . . . . . . . . . 100 nF C1-3, C6-8, C11-22, C27-28 . . . 47 nF C25-26 . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 F/50 V C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 pF IC1-6. . . . . . . . . . . . . . . . . NJM4580L P1-3 . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/100 k K1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT

Obr. 4. Rozloen soustek na desce crossoveru

Dlic kmitoty pro soustky uveden v zapojen jsou 240 Hz a 5,1 kHz. Hodnoty soustek pro jin kmitoty mete spotat nebo jsou uvedeny v tab. 1.

Stavba
Crossover je zhotoven na dvoustrann desce s rozmry 60 x 94 mm. Roz-

loen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 4, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 5 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 6. Obvod je napjen z externho zdroje o napt 15 V. Nvod na podobn zdroj bylo na strnkch AR otitno ji mnoho. Vyhov dostaten filtrace a dvojice stabiliztor 7815 a 7915.

Zvr
Popsan crossover m velmi dobr parametry, typick zkreslen THD+N <0,03 % a odstup s/ >94 dB pro ku psma 22 Hz a 22 kHz.

Obr. 5. Obrazec desky spoj crossoveru (strana TOP)

Obr. 6. Obrazec desky spoj crossoveru (strana BOTTOM)

6/2008

NF TECHNIKA

Ptipsmov equaliser

Obr. 1. Schma zapojen equaliseru

6/2008

NF TECHNIKA
Seznam soustek A991690
R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 k R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k R15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,3 k R18. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R19. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 k R22. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7,5 k R23 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 k R25 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R26 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 k R27 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 k R29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R8, R12, R16, R20, R24, R28, R30 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 k R10, R17 . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 k C10-11, C13-14 . . . . . . . . . . . . 2,2 nF C1-2, C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C18 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V C20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C21-24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3, C6, C9, C12, C15-17, C19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF IC1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 P1, P5 . . . . . . . . . . . . . . P16M/50 k P3-4, P2 . . . . . . . . . . . . . . P16M/5 k K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT dajc msta na desce spoj kablkem. Vztahy pro vpoet filtru jsou uvedeny na nsledujcch obrzcch.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce equaliseru

Nejen v hudebnm svt, ale i pi pravch hudebnch nahrvek nebo poslechovch prostor se vyuvaj vcepsmov equalisery. S bnmi operanmi zesilovai ady NE5532 lze sestrojit jednoduch, ale pitom kvalitn vcepsmov equaliser.

Popis
Schma zapojen ptipsmovho equaliseru je na obr. 1. Ze vstupnho konektoru K1 je signl piveden na vstupn zesilova IC1A. Protoe je z dvod jednoduchosti obvod napjen nesymetrickm naptm, je dvojic odpor R1 a R2 vytvoena virtuln zem (VGND). Z vstupu IC1A je signl rozboen do pti psmovch filtr.

Ty jsou naladny na nsledujc kmitoty: 60 Hz, 250 Hz, 1 kHz, 4 kHz a 16 kHz. Na vstupu kadho z filtr je potenciometr pro zen zisku danho psma. Vstupy vech pti psem jsou pak seteny operanm zesilovaem IC1B. Obvod je napjen z externho zdroje nesymetrickho napt +12 a +15 V. S vhodou tak meme pout napklad zsuvkov adaptr, co zjednoduuje a zlevuje cel zapojen. Vcepsmov equalisery bvaj dost asto osazeny tahovmi potenciometry, pak se nazvaj grafick, nebo postaven bc potenciometr v podstat odpovd prbhu kmitotov charakteristiky. V tom ppad neosazujte potenciometry P1 a P5 a tahov potenciometry propojte na odpov-

6/2008

NF TECHNIKA
Obr. 3. Obrazec desky spoj equaliseru (strana TOP)

Stavba
Equaliser je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 58 x 100 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. S vjimkou potenciometr P1 a P5 nem zapojen dn nastavovac prvky, take by mlo pi peliv prci fungovat na prvn pokus.

Zvr
Popsan equaliser je vhodnm doplkem bnch zesilova, osazench pouze dvoupsmovmi korekcemi, jednoduch mixnch pult, koncovch zesilova bez korekc a nstrojovch komb. Pes svoji jednoduchost m zapojen pomrn dobr elektrick vlastnosti.
Obr. 4. Obrazec desky spoj equaliseru (strana BOTTOM)

ZAJMAVOSTI
Hitachi DZ-WR90 - extern blu-ray vypalovaka pro kamery
Japonsk spolenost Hitachi oznmila novou extern blu-ray vypalovaku Hitachi DZ-WR90. Tu je mon pipojit k nejnovjm modelm digitlnch kamer vybavench eSATA rozhranm a videodata pmo plit na blu-ray disky nebo (oboustrann) DVD. Vhoda? No peci, e nepotebujete dn ohromn pota. Podle Hitachi se na jeden blu-ray disk vejdou ti hodiny 1080 p videa (vypl za hodinu 30 minut), ppadn est hodin videa v rozlien 1440 1080 bod. Na DVD pak vmstnte hodinku v rozlien 720 x 480 bod. Na trh se samostatn blu-ray vypalovaka Hitachi DZ-WR90 dostane v polovin ervence. Zatm nen jasn, zda pouze v Japonsku, i i dalch teritorich, ani za jakou cenu. Hlavn otzka ale zn: m cenu rovnou plit pvodn, nesesthan a neupraven materil?

Toshiba pipravuje DVD ve vysokm rozlien

Ani ne pl roku po ukonen podpory formtu HD-DVD meme smle prohlsit "Toshiba strikes back!" U dve se objevily prapodivn zvsti o DVD 2.0 a ty jsou te zptky, kdy podle neoficilnch japonskch zdroj chyst Toshiba nov DVD pehrvae schopn vstupu ve vysokm rozlien. Otzkou je, zda jde prost o DVD pehrvae se schopnost upscalingu, anebo nco specilnho, nap. pehrvae vybaven ipem Cell (SpursEngine)? Ale hlavn, m to vbec cenu?

LCD televiz. Je zajmav, e z tohoto vzkumu plyne a) e star dobr CRT obrazovky se prodvaj stle o maliko lpe ne LCD televize (22,1 mil. kus proti 21,1 mil. kus v dob od ledna do bezna 2008), b) obrat stoup, protoe lid kupuj dra televize, a nakonec c) podl CRT televiz vrazn kles, zatmco LCD a plazmy vrazn stoupaj. Globln vedouc znakou v oblasti plochch televiz je Samsung, druh je Sony, dle LG, Sharp a Panasonic.

Sony pedstavuje 0,3mm OLED televizi

Sony se v oblasti OLED displej hodl init, jak jen to jde. Nejen, e nedvno ohlsila spolenost dostupnost stedn velkch a velkch OLED televiz v letech 2009/2010, ale nyn navc pedvd veejnosti 0,3 mm tenk OLED displej. Skutenost, e na OLED Sony opravdu hodn zle, dokld i fakt, e prezentace se ujal samotn editel firmy Howard Stringer.

LCD televize vedou proti plazmovm televizm 8:1

Jednou to vypad, e se plazmov televize prodvaj dobe, podruh zase, e patn. Faktem je, e LCD televize se proti plazmovm televizm v prvnm tvrtlet roku 2008 prodvaly podle zprvy kanadskho magaznu Digital Home (podloen vzkumem spolenosti DisplaySearch) v globlnm mtku v pomru osm ku jedn. Tedy jedna plazma na osm prodanch

6/2008

MEN A REGULACE

Proudov senzor

Obr. 1. Schma zapojen senzoru

Se stle stoupajc cenou energie hledme vechny mon cesty k jejmu ueten. V domcnosti existuje ada vkonov nronch spotebi, kter pouvme a nkdy nechme zcela zbyten bet na przdno. Popsan senzor monitoruje pipojen takovho spotebie do st a v ppad jeho zapnut ns kadch 15 minut akustickm signlem upozorn, e je v provozu. Snma pitom nen v galvanickm spojen se sledovanm spotebiem, take je z provoznho hlediska naprosto bezpen.

Popis
Schma zapojen je na obr. 1. V ppad prtoku pomrn vraznho proudu do spotebie se v jeho blzkosti indukuje stdav napt. To je snmno sondou, pipojenou k primru malho s ovho transformtorku z 230 na 9 V. Na sekundrn stran je indukovan napt usmrnno diodovm mstkem D2 a pivedeno na vstup CMOS operanho zesilovae CA140. Prahov rove pro sepnut IC1 se nastavuje trimrem P1, pipojenm na napjec napt. V ppad kladnho vstupu z IC1 se oteve tranzistor T1 a uvoln ta obvodu MOS4060 IC2. Vstup Q10 (vvod 15) se peklop zhruba za 15 minut do

vysok rovn. Tranzistor T2 se neoteve ihned, ale a po nabit kondenztoru C1 na napt asi 0,7 V. V tom okamiku se oteve tranzistor T2 a souasn s nm i tranzistor T2. Tm se pivede napt na piezomni, pipojen konektorem K2. Tm dojde ke krtkmu ppnut. souasn se opt vybije kondenztor C1 a proces se opakuje.

Stavba
Proudov senzor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 40 x 74 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce senzoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj senzoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj senzoru (strana BOTTOM)

10

6/2008

SLICOV TECHNIKA
Jedinm nastavovacm prvkem je trimr P1, kterm urujeme referenn rove pro peklopen vstupu operanho zesilovae. Proudov sonda je tvoena krtkou smykou kabelu, piloenho k napjecmu kabelu spotebie.

Seznam soustek A991683

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 M R2, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 M R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 M R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/16 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CA3140 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC557 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD3V1 D2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/1 M TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV202-1 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2

Zvr
Popsan senzor monitoruje pipojen vkonovho spotebie, o em dv kadch 15 minut akustick signl. V ppad, e jsme ho nechali zapnut zbyten, ns tak upozorn a meme ho vypnout. Na druh stran krtk obasn ppnut ns v zsad neru od bn innosti.

Toshiba uvede HD notebooky s ipem Cell

T oshiba sice smetla ze stolu HD-DVD, ale v zloze m celou adu dalch slibnch technologi. A jednou z nich je i ip Cell, srdce hern konzole PlayStation 3. Na jeho zklad postavila T oshiba nov grafick ipy SpursEngine, kter hodl u bhem letonho roku zat montovat do svch multimedilnch notebook. Pravdpodobn pjde v prv ad o model Qosmio G4, kter bude vybaven ipem SpursEngine SE1000. Ten si snadno porad s HD videem ve formtech MPEG-2 a H.264 v 1080 p rozlien. Krom toho chce Toshiba zat cpt Cell tak do HD televiz (objev se koncem roku 2009) a ady dalch zazen.

"PlayStation 4? Nepedbhejme, te je tu PlayStation 3," k Kaz Hirai

Kaz Hirai je prezident spolenosti Sony Computer Entertainment, a tak je pmo zodpovdn za vvoj znaky PlayStation i hardwaru v podob PlayStation 3 a jeho pedchdc i nstupc. Co pijde po PS3, by samozejm zajmalo kde koho, a tak se na to nedvno novini pana Kaze zeptali. "Myslm, e v kadm momentu je nutn myslet krtkodob - o tom, co budete dlat pt fiskln rok, jak podpome n souasn byznys, ale tak je teba dvat se tyi pt let dopedu. Zeptat se, co zkaznci oekvaj od interaktivn zbavy v ptch pti letech, co my jakoto dritel platformy meme nabdnout. Zajistit, aby nai zkaznci zstali zapojen v procesu, ale zrove zstat ldry trhu, nikoliv tmi, kdo jej pouze nsleduj." Dle Kaz Hirai znovu potvrdil, e plnovan ivotnost PlayStation 3 je deset let s tm, e pot zcela jist pijde PlayStation 4 - co samozejm neekl "na plnou hubu", ale tak njak to z rozhovoru vyplynulo. Prozatm Sony nechce o PS4 vbec mluvit, protoe by to znamenalo jedin maten zkaznk - navc to ani nen poteba, protoe PlayStation 2 se stle dobe prodv a PS3 nen na trhu ani dva roky.

6/2008

11

MEN A REGULACE

Otesov idlo

Obr. 1. Schma zapojen otesovho senzoru

Uveden zapojen pouv piezomni jako snma otes. Zapojen je velmi citliv a je schopn zaznamenat napklad chzi lovka nebo zvete, ppadn jin zvukov projevy. Lze ho tedy s vhodou pout napklad jako soust zabezpeovacch zazen nebo k ochran cennjch pedmt na vstavch, v obchodech apod.

Popis
Schma zapojen otesovho senzoru je na obr. 1. Piezomni je pipojen ke konektoru K1. Trimrem P1 nastavujeme zkladn pedpt na vstupu operanho zesilovae IC1. Zde je pouit typ TL071 s vysokoimpedannm vstupem s tranzistory JFET. Invertujc vstup je pipojen pes RC filtr s odporem R1 a kondenztorem C1. Ten vyhlad stdavou sloku napt na P1. Neinvertujc vstup je zapojen pmo pes odpor R3. Pokud je piezomni mechanicky vybuzen, dojde k vybit akumulovanho nboje a napt na P1 stoupne. Tm se vstup IC1 peklop do vysok rovn a oteve se tran-

zistoru T1. Tm se jednak rozsvt LED LD2 v jeho emitoru a souasn poklesne napt na kolektoru, m se pes kondenztor C5 aktivuje asova NE555 IC2. S uvedenmi soustkami je doba sepnut NE555 asi 2 minuty. Vstup NE555 spn tranzistor T2. Ten m v kolektoru jednak LED LD1 a souasn piezomni nebo sirnu, pipojenou konektorem K3. Obvod je napjen z destikov baterie 9 V nebo externho zdroje.

ky. S ohledem na co nejmen spotebu proudu je mon obvod IC1 TL071 nahradit nzkopkonovm typem TL061.

Seznam soustek A991684

R1, R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 R5, R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL071 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 LD1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/1 M K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Stavba
Otesov senzor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 46 x 34 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je velmi jednoduch a jeho stavbu zvldne i zanajc elektronik.

Zvr
Popsan senzor lze dky velmi malm rozmrm umstit vetn destikov baterie do mal plastov krabi-

Obr. 2. Rozloen soustek na desce otesovho senzoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj otesovho senzoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj otesovho senzoru (strana BOTTOM)

12

6/2008

6/2008

13

MEN A REGULACE

Napjec zdroj z PC
Seznam soustek A991689
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/35 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 F/35 V C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/35 V C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
Obr. 1. Schma zapojen napjecho zdroje

Zejmna zanajc amati mvaj problm s napjenm svch vtvor. Zkladn problm pi oivovn je kvalitn regulovateln zdroj. Bohuel profesionln vrobky pedstavuj investici v du tisc korun a ani amatrsk vroba nen jednoduch a levn. Velmi elegantn een pedstavuje pout napjec zdroj pro osobn pota. Vtin z ns (nebo naim kamardm) se nkde pod stolem vl njak historick 286 nebo 386, kter ji nem prakticky dn uplatnn, nebo star case, kter zbyl po poslednm upgradu hardware. Tyto zdroje maj pomrn stabiln a dostaten dimenzovan vstup napt +12 V. Je proto jednoduch na napjec konektor ze zdroje pipojit nsledujc regulovateln zdroj.

n napt a 2 (ern) - zem. Kladn napt je pes diodu D1 pivedeno na filtran kondenztor C1. Ptomnost napjecho napt souasn signalizuje LED LD1. Spna S1 pipojuje napjec napt na integrovan regultor LM317 IC1. Ten umouje nastavit plynule vstupn napt v rozmez od 1,25 V do asi 9 V. Poadovan napt regulujeme potenciometrem P1. Na vstupu je opt dvojice filtranch kondenztor C4 a C5. Dioda D2 chrn regultor proti inverznmu napt pi nhlm vpadku napjecho napt. Vstup z regultoru je piveden na konektor K2. Pokud mme k dispozici multimetr nebo panelov midlo, meme ho pipnout paraleln k vstupnmu konektoru pro kontrolu nastavenho napt.

IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM317 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N5402 D2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/10 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH04-VERT K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

zec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je opravdu triviln, a pokud bude fungovat napjec zdroj z PC, ml by bez pot pracovat i obvod regultoru.

Zvr
Popsan zdroj nabz velmi jednoduchou cestou zskn zkladnho regulovatelnho napjecho zdroje pro zanajc amatry. Napt a +9 V me tak bez problm suplovat obvykl napjen z destikov baterie. Vhodou je tak monost pi oivovn nastavovat napt od 1,25 V, co me nkdy v ppad njak zvady zachrnit obvod ped vyhoenm.

Popis
Schma zapojen napjecho zdroje je na obr. 1. Z napjecho konektoru pouijeme pouze vvody 1 (lut) - klad-

Stavba
Zdroj je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji, v nouzi ho ale meme udlat i na jednostrann a 2 nebo 3 propojky doplnit drtem. Rozloen soustek je na obr. 2, obra-

Obr. 2. Rozloen soustek na desce napjecho zdroje

Obr. 3. Obrazec desky spoj napjecho zdroje (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj napjecho zdroje (strana BOTTOM)

14

6/2008

MEN A REGULACE

Jednoduch PWM regultor

PWM regulace se pouv k efektivnmu zen stejnosmrnch spotebi, jako jsou mal motorky, rovky, topn tlska apod. Vhodou je dosaiteln rozsah regulace od 0 do 100 % a dky impulsnmu reimu minimln vkonov ztrta na regulanm tranzistoru. PWM regultor se asto e pomoc asovae NE555. Existuj ale i jin jednoduch een, jako napklad nsledujc zapojen.

Popis
Schma zapojen jednoduchho regultoru je na obr. 1. Zkladem obvodu je multivibrtor, tvoen dvojic invertor MOS40106. Pokud je vstup prvnho hradla IC1A spojen s jeho vstupem pevnm odporem, je stda vstupnho signlu piblin 50:50. Nabjen a vybjen kondenztoru C2 trv stejn. Pokud ale do zptn vazby vlome potenciometr s dvojic antiparaleln zapojench diod, podle nastaven potenciometru lze mnit pomr doby nabjen a vybjen od 0:100 a po 100:0, tedy lze dit ku vstupnho impulsu v rozmez od 0 do 100 %. Na vstupu dru-

Obr. 1. Schma zapojen jednoduchho regultoru

hho hradla IC1B je zapojen spnac tranzistor T1 BD139. Protoe me bt pipojena i indukn zt, je vstup na konektoru K2 chrnn diodou D3. Obvod me bt napjen naptm a +15 V.

obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je natolik jednoduch, e lze realizovat i na univerzln vrtan desce spoj.

Zvr
Popsan zapojen pat k tm nejjednodum, pi tom ale umouje pln rozsah regulace od 0 do 100 %. S uvedenmi hodnotami soustek pracuje na kmitotu asi 250 Hz.

Stavba
Regultor je navren na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 24 x 43 mm. Na desce spoj je i potenciometr P1, za kter dky minimln vze meme cel regultor pipevnit do vhodn skky nebo na pedn panel zazen. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2,

Seznam soustek A991692

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD40106 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148

Obr. 2. Rozloen soustek na desce regultoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj regultoru

P1 . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/100 k K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

6/2008

15

MEN A REGULACE

Indiktor s ovho napt

ada vrobk spotebn elektroniky je dnes vybavena spnanmi zdroji, kter jsou schopn bez problm pracovat s velmi irokm rozsahem vstupnch napt. Na druh stran ale existuj pstroje nebo zazen, kter jsou na kolsn napt znan zvisl. Mt v takovm ppad pod v zsuvce pipojen multimetr nebo panelov midlo, nen zrovna ideln. Pro okamitou rychlou kontrolu je nejvhodnj dkov indiktor s dvancti LED. Podle dlky rozsvcen stupnice, kter me bt navc i barevn rozliena, na prvn podhled vidme okamitou rove s ovho napt.

Popis
Schma zapojen indiktoru je na obr. 1. S ov napt je nejprve pes mal transformtor pivedeno na usmrova a filtran kondenztor. Ten odstran velmi krtk nap ov piky, kter mohou probhat na sti. Napjec napt pro kompartory je stabilizovno regultorem IC3 7812.

Seznam soustek A991694

R1, R27, R18-19, R3, R34-36, R11, R43, R17, R49-50 . . . . . . 10 k R2, R9-10, R14, R21, R26, R28, R33, R40, R42, R44, R51 . . . . . . 1 k R22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k R4, R5, R12, R15, R20, R24, R29, R31, R37-38, R45, R47 . . . . . . 100 R6, R8, R13, R16, R23, R25, R30, R32, R39, R41, R46, R48, . . . . . 1 M R52 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k C1, C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/35 V IC1-2, IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . LM339 IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD12V LD1-12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV202-1 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK110/2
Obr. 1. Schma zapojen indiktoru

16

6/2008

MEN A REGULACE
Z tohoto stabilizovanho napt jsou tak odvozena vechna referenn napt pro 12 kompartor. Ta jsou od 0,93 V pro IC1D a po 11,2 V pro IC4A. Pro s ov napt v rozsahu od 160 do 270 V se mn napt na C2 od 14,3 V do 24,1 V. Napt na kondenztoru C2 je sneno o napt do srie zapojen Zenerovy diody D2 12 V Na. pt na C2 snen o napt Zenerovy diody je pivedeno na srii kompartor. Pokud je napt na invertujcm vstupu vy ne referenn, vstup kompartoru se peklop do nzk rovn a pipojen LED se rozsvt. Ve vsledku tedy LD1 svt pi napt vym ne 160 V a LD12 pi napt pes 270 V. Ideln je stedn napt, tedy 220 a 240 V osadit zelenmi LED, dal mimo toleranci lutmi a okraje psma, tedy vrazn podpt nebo pept ervenmi. Letmm pohledem na displej pak okamit vidme aktuln stav napt v sti.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce indiktoru

Stavba
Modul indiktoru je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 60 x 98 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen nem dn nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo fungovat na prvn pokus.

Zvr
Pro urit aplikace a v nkterch regionech, kde je dosud problm s dodvkou energie (jak znme z televize), me uveden zazen snadno monitorovat okamit stav napt v sti a eventulnm vypnutm zabrnit monm kodm v ppad vraznjho podpt nebo pept.
Obr. 3. Obrazec desky spoj indiktoru (strana TOP)

Nco historie
Dve, zejmna v elektronkov dob, byly domc elektronick spotebie znan citliv na kolsn s ovho napt. Zejmna prvn televizory pi zmn napt mnily rozmr obrazu, ten se rzn naklnl ppadn nastal oblben efekt ztrty synchronizace, take se obraz zaal pomalu rolovat dolu nebo nahoru po obrazovce. Pamtnci si jist vzpomenou na ast vstvn k pijmai a dola ovn adou potenciometr, vyvedench na zadn stran pstroje.

Obr. 4. Obrazec desky spoj indiktoru (strana BOTTOM)

6/2008

17

SLICOV TECHNIKA

USB power booster

Obr. 1. Schma zapojen externho zdroje pro USB sbrnici

Sbrnice USB je v posledn dob asi nejrozenjm zpsobem pipojen externch periferi k osobnmu potai. Mezi jej vhody pat i schopnost napjet extern zazen naptm +5 V, take ada periferi s omezenou spotebou me bt napjena pmo ze sbrnice bez nutnosti pouit externho napjee. Pi vtm potu pipojench zazen vak me bt kapacita zdroje v PC omezen. Pro tyto ppady meme vyut nsledujc zapojen. To obsahuje extern

napjec zdroj, zvyujc kapacitu napjecho zdroje v osobnm potai.

Popis
Schma zapojen externho zdroje pro USB sbrnici je na obr. 1. USB sbrnice obsahuje dva pry vodi jeden pr je signlov (+ a - data) a druh pr napjec (+5 V a GND). Adaptr je pipojen k PC konektorem K1. Datov pr je paraleln pipojen k trojici vstupnch konektor K2 a

K4. Napjec napt na K1 je pes odpor R1 a LED LD1 pivedeno na optolen IC1 MOS3021. Ten m na vstupu integrovan triak, spoutjc vkonov triak TY1 BT136. Ten pipojuje s ov napjen z konektoru K5 na primr transformtoru TR1. Jeho sekundrn vinut je pipojeno na usmrova D1, s filtranm kondenztorem C2. Filtrovan napt je stabilizovno regultorem IC2 7805 a dle pivedeno na trojici vstupnch konektor K2 a K4. Pokud se tedy

Seznam soustek A991682

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF/275 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . MOC3021 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 TY1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BT136 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 F1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 A K1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . USB-B K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK110/2 TR1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230V/12V

Obr. 2. Rozloen soustek na desce externho zdroje pro USB sbrnici

18

6/2008

SLICOV TECHNIKA
objev napt na vstupnm konektoru K1, sepne se napjec zdroj a napjec napt +5 V se dostane i na vstupn konektory K2 a K4. o rozmrech 46 x 80 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen obsahuje minimum soustek a dn nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo fungovat na prvn pokus.

Zvr
V dnen dob je naprost vtina periferi osobnch pota pipojena pomoc sbrnice USB. Snadno tedy me nastat ppad, kdy proudov kapacita PC ji nesta uthnout vechny periferie. V tom ppad je snadn pomoc popisovanm boosterem.

Stavba
USB power booster je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji

Obr. 3. Obrazec desky spoj zdroje (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj zdroje (strana BOTTOM)

Pokraovn ze strany 2

UPnP (Universal Plug and Play) zazenm.

Nero CoverDesigner Nero MediaHome

Aplikace pro vytven a nvrh booklet a obal na mdia. Bhem chvilky zhmotn vae vlastn npady a budete tak moci vytvoit efektn CD, DVD a Blu-ray potisky a s tm dal souvisejc obaly. Pomoc vaeho potae mete i vyslat. Umon vm to tato aplikace. Slou toti k vysln videa, hudby a obrzk na vechna zazen podporujc rozhran UPnP a tak do aplikace Nero ShowTime. Lehce tak mete pipojit UPnP zazen a sdlet multimediln obsah z PC na TV.

to programu. Ten se toti postar o naformtovn CD, DVD mdia, na kter lze ukldat data nejen z Nera, ale tak z Przkumnka Windows i jinho sprvce soubor. U pepisovatelnch mdi lze navc tato data tak mazat. Nevhodou je vak to, e si tento zpsob zznamu ukroj nco z kapacity disku.

Shrnut
Instalace vech aplikac z balku Nero si na pevnm disku vyd nco kolem 500 MB volnho prostoru. Za to vak zskte pes dvacet uitench nstroj a dal speciln funkce. Aplikace lze pout k prci s videem, audiem, fotografiemi, zlohovn dat, vypalovn atd. Jestlie se vm Nero zalb, lze si jeho plnou verzi podit za 1 400 K. Nechcete-li tento produkt, zkuste jin - nap. CDBurnerXP , DeepBurner, Ashampoo Burning Studio atd. V nkterch dalch lncch vm ukeme, jak Nero pouvat k tvorb domcho videa na DVD-Video i Bluray disk, anebo k zlohovn dat i pi pokusech zachrnit data z pokozench optickch mdi a k tvorb zapisovateln jednotky z CD i DVD. Literatura: www.technet.cz

Nero WaveEditor
Upravujte a nahrvejte s tmto produktem zvukov soubory. Obsahuje rzn metody filtrovn a optimalizace zvuku.

Nero Recode
Pro zlohu film na DVD-Video tu je Nero Recode. Dky nmu lze vytvoit pekdovnm videa zlohu nechrnnch film DVD. Mete i njak sti z DVD vypustit i si sestavit vlastn disk.

Nero SoundTrax
State se diskokejem. Umon vm to toti SoundTrax ve virtulnm vcestopm studiu. Vytvote si vlastn Audio CD, hudebn mix atd. K dispozici je nkolik prvodc, kter umouj penst desky a psky do potae v pouhch nkolika krocch.

Nero PhotoSnap
V balku se dostalo i na fotografie. Nero PhotoSnap tak slou k prav fotografi. Jejich kvalitu vm pome zlepit irok kla funkc (automatick oprava obrzku, vyven barev, doosten, odstrann ervench o a jet vce). K prohlen potom slou aplikace Nero PhotoSnap Viewer.

Nero ShowTime
Tak o vae oblben filmov nahrvky bude dobe postarno. ShowTime je nco jako Windows Media Player a porad si nejen s reprodukc nejrozenjch audio a video formt (v. DVD-Video a Blu-ray disk), ale tak s integrovanou TV kartou i jinm

Nero InCD
Vai mechaniku mete promnit i v datov loit. A to pomoc toho-

6/2008

19

SLICOV TECHNIKA

Hrac kostka se sedmisegmentovm displejem

Seznam soustek A991685
R1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,47 F/50 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4026 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1 . . . . . . . . . . . . LED-7SEG-14MM K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

Obr. 1. Schma zapojen elektronick kostky

Elektronick hrac kostky jsou asto eeny pomoc ptice LED, co evokuje standardn rozloen bod na bn hrac kostce. Trochu odlin een pouv sedmisegmentov displej pro pm zobrazen slic 1-6. Pomrn jednoduch zapojen, obsahujc pouze asova NE555, dekadick ta s dekodrem a sedmisegmentov LED displej je prakticky ve, co potebujeme k realizaci obvodu.

Popis
Schma zapojen elektronick kostky je na obr. 1. Zkladem je multivibrtor s asovaem NE555 IC1. Ten pracuje na kmitotu asi 100 Hz. Obvod se spout pipojenm napjecho napt pomoc spnae S1. Vstup asovae je pipojen na hodinov vstup dekadickho tae MOS4026 IC2. Ten

obsahuje tak dekodr pro sedmisegmentov LED displej. Ped zatkem hry je obvod vynulovn tlatkem S2. Vstup "b" budie je tedy na rovni "1", na displeji svt "0". Po stisknut tlatka S1 START se rozbhne asova NE555, kter postupn nat hodnoty od 1 do 6. Pro hodnoty 0-4 je vstup "b" na vysok rovn, pro 5 a 6 je nulov. Pi zmn vstupu na "7" se na vstupu "b" objev opt vysok rove, kter pes kondenztor C4 a diodu D1 obvod vynuluje. Obvod je napjen z externho zdroje naptm +9 V pes konektor K1. Vzhledem k relativn nzk spoteb, zejmna pokud se pouije displej se snenou spotebou, je mon pout k napjen destikovou baterii 9 V.

x 38 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je skuten jednoduch, neobsahuje dn nastavovac prvky a jeho stavbu by ml zvldnout i zanajc amatr.

Zvr
Zapojen pedstavuje trochu netradin een oblben elektronick hry - kostky. Vsledek "vrhu" nen zobrazen klasickm rozmstnm bod jako na hrac kostce, ale pmo slic.

Stavba
Obvod je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 38

Obr. 2. Rozloen soustek na desce elektronick kostky

Obr. 3. Obrazec desky spoj kostky (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj kostky (strana BOTTOM)

20

6/2008

AUTO, DM, HOBBY

Poplan zazen pro motocykly

Obr. 1. Schma zapojen alarmu

I kdy se motocykly nekradou tak asto jako osobn automobily, jednoduch alarm urit neme kodit. Nsledujc zapojen vyuv skryt spna, spojen s otesovm (nklonovm) spnaem, aktivnm v ppad, e chce nkdo odvzt motocykl bez motoru.

Popis
Schma zapojen alarmu je na obr. 1. Zkladem obvodu je skryt spna S1, ten me bt bu klasick, ukryt nkde na mn viditelnm mst, ppadn jako magnetick kontakt, akti-

vovan piloenm magnetu na vhodn msto. Jeho sepnutm se aktivuje triak TY1, kter sepne mosfet T1. Podmnkou samozejm je, e je zapnut zapalovn (kontakt K4). Sepnut T1 pak blokuje napt na gate mosfetu T2. Pokud ale nkdo zapne zapalovn bez sepnut spnae S1, pes diodu D1 se aktivuje tranzistor T2 a tm sepne i rel RE1. Kontakt rel RE1B odpoj napt ze zapalovac cvky a souasn kontakt RE1C sepne napt na melodickm genertoru IC1. Na jeho vstupu je pes dvojici tranzistor T3 a T4 pipojena sirna. Pokud se nkdo pokus odtlait motocykl bez zapnutho zapalovn,

sepne otesov spna S2, kter opt pes diodu D1 aktivuje mosfet T2 a spust alarm. I pi krtkm impulsu z otesovho idla se nabije kondenztor C2, kter se pak po dobu asi 15 s vybj pes odpor R6. Tm je zaruen na 15 s varovn tn sirny i pi pouze krtkm pohybu s motocyklem.

Stavba
Alarm je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 40 x 46 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOT-

Obr. 2. Rozloen soustek na desce alarmu

Obr. 3. Obrazec desky spoj alarmu (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj alarmu (strana BOTTOM)

6/2008

21

AUTO, DM, HOBBY

Dotykov alarm
Dal z ady dnes pedstavench poplanch zazen reaguje na mechanick otesy. Je uren k ochran pedmt, kter mohou bt odcizeny v obchodech, galerich a dalch prostorch. Obsahuje dva asovae - jeden aktivuje alarm a po njak dob po zapnut a umouje tedy pohodln ochod ze steenho prostoru, druh vymezuje dobu trvn poplachu. C1, R4. Po vynulovn se rozbhne intern osciltor. K prvnmu vstupu Q4 (vvod 7) je pipojena LED, indikujc bliknm zapnut prvnho asovae. Piblin za 15 minut se aktivuje vstup Q10 (vvod 15), kter jednak pes diodu D1 zastav bh osciltoru, a souasn odblokuje nulovac vstup druhho asovae s obvodem NE555. Jako detektor pohybu nebo otes je zde pouit oblben piezomni. Ten pevd mechanick chvn na elektrick signl. Pipojuje se konektorem K1. Tranzistor T1 signl z piezomnie zesl a pes kondenztor C4 pivede na spoutc vstup obvodu NE555. Ten je v klidu na vysok rovni dky odporu R7, pipojenmu na napjec napt. V ppad aktivace idla se vak na spoutc vstup NE555 dostane stdav napt, kter sta k jeho sputn. asov konstanta obvodu, dan odporem R8 a kondenztorem C2, je asi 3 minuty. Kladn napt na vstupu NE555 aktivuje jednak melodick genertor UM3561 IC2, pro kter je napjec napt omezeno Zenerovou diodou D2 na 3,3 V, a souasn spn pes odpor R10 triak TY1 BT136. V jeho obvodu jsou svorkovnice pro pipojen s ovho napt a rovky K5 a K2. Pokud pouijeme i pipojen na s , musme cel obvod umstit do bezpen izolovan skn, nebo je galvanicky spojen pmo se st. Je tedy poteba dbt na sprvn pipojen fze a zem na svorkovnici K5!

Popis
Schma zapojen dotykovho alarmu je na obr. 4. Prvn asova je postaven kolem binrn dliky s osciltorem MOS4060. Ta je po zapnut napjen vynulovna RC kombinac

Obr. 1. Rozloen soustek na desce dotykovho alarmu

Obr. 2. Obrazec desky spoj dotykovho alarmu (strana TOP)

Obr. 3. Obrazec desky spoj dotykovho alarmu (strana BOTTOM)

TOM) je na obr. 4. Obvod je realizovn na pomrn mal desce spoj, take by neml bt problm ji schovat na vhodnm mst na motocyklu. To sam plat i o skrytm vypnai S1.

Seznam soustek A991686

R1, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R4, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 M R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UM3561

Zvr
Popsan alarm je vhodn zejmna pro star typy motocykl s klasickm zapalovnm cvkou. U modernch motor s elektronickm vstikovnm u me bt problm s vhodnm pipojenm, nehled na to, e souasn elektronika je ji vrazn sloitj.

T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BS170 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139 TY1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BT136 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD3V3 D3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM S1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

22

6/2008

AUTO, DM, HOBBY

Vstup z melodickho genertoru IC2 je zeslen tranzistorem T2 a vyveden na svorkovnici K3, ke kter pipojujeme reproduktor nebo sirnu. Obvod je napjen z externho zdroje 12 V pes konektor K4. jen pouze kabelem. Vhodou je kombinovan vstup - akustick i optick pomoc pipojen rovky. Triak TY1 lze tak nahradit rel, co m vhodu v galvanickm oddlen obvodu alarmu od st.

Stavba
Dotykov alarm je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 31 x 75 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 1, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 2 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen neobsahuje dn nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo fungovat na prvn pokus. Pokud by se nkomu zdla zkladn doba pro aktivaci 15 minut zbyten dlouh, sta zmenit kapacitu kondenztoru C6 v osciltoru prvnho asovae. Zv se tm kmitoet osciltoru a mrn tomu zkrt i doba do aktivace. Alarm se spout i deaktivuje prostm pipojenm nebo vypnutm napjecho napt.

Zvr
Popsan alarm me bt umstn v podstat na libovolnm (i ukrytm) mst a s hldanm pedmtem, ke ktermu je pipevnn piezomni, propo-

Seznam soustek A991688

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 M R10, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 M R3, R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R5, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R6, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F/50 V C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UM3561 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC547 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 TY1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BT136 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD3V3 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1, K3-4. . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2, K5 . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2

Obr. 4. Schma zapojen dotykovho alarmu

6/2008

23

AUTO, DM, HOBBY

Alarm pro laptop

I kdy se to mon zd podivn, i laptopy mohou bt pedmtem zjmu zlodj. Pokud je vypnut a uzaven nkde v aut, pak ho lze ochrnit dost tko - samozejm s vjimkou steen prostoru, kde se prv nachz. Pokud ale nkde le - tedy vtinou v chodu nebo jen doasn vypnut, je jeho ochrana vrazn jednodu.

Popis
Schma zapojen alarmu pro laptop je na obr. 1. Obvod vychz z jednoduchho pedpokladu: pokud laptop b a pracuje, je obvykle ve vodorovn poloze - maximln mrn naklonn, pokud ho mme napklad na kln. Kdy ho ale nkdo chce odnst, obvykle ho zave a pak postav kolmo vzhru. A na tomto je postaven popisovan alarm. Zkladem je idlo, pipojen ke konektoru K3. Je zhotoveno z miniaturn plastov ndobky, osazen dvma rovnobnmi elektrodami a z sti naplnn vodou. Pokud je ndoba vodorovn, jsou ob elektrody na suchu, maximln je jedna ponoena. Ve vzduchu je odpor mezi elektrodami velmi vysok, invertujc vstup IC1 je tak na nim potencilu ne neinvertujc pipojen na dli R2/R3. Vstup IC1 je tak na vysok rovni. Pokud vak dojde k peklopen laptopu do vertikln polohy, tedy bn pro transport, voda v ndobce spoj ob elektrody, tm stoupne

Obr. 1. Schma zapojen alarmu pro laptop

napt na invertujcm vstupu a vstup IC1 se peklop do nzk rovn. To spust asova MOS4538 IC2. Negovan vstup /Q, vvod 7 pejde do nzk rovn a sepne tranzistor T1. V jeho kolektoru je pipojena sirna (piezomni). Ten spust alarm. Obvod je napjen z napt 12 a 15 V, kter meme vzt z napjen potae. Popsan alarm lze pout i v jinch ppadech, kdy zmn se poloha hldanho pedmtu. Jako idlo pak me slouit jakkoliv spna, kter pi aktivaci sn svj odpor.

x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj je na obr. 3. Zapojen je naprosto triviln, take by mlo pracovat na prvn pokus.

Zvr
Popisovan zapojen je pes svou jednoduchost (anebo prv pro ni) vhodn k nejrznjm elm. Monost pipojen ady idel i vstupnch zazen - piezomni me bt nahrazen napklad cvkou rel, LED apod. - z nj in velmi levn a univerzln alarm.

Stavba
Alarm je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 24

Seznam soustek A991687

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 M C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL071 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4538BM T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce alarmu pro laptop Obr. 3. Obrazec desky spoj alarmu pro laptop

24

6/2008

AUTO, DM, HOBBY

Ultrazvukov detektor pohybu

Seznam soustek A991695 vysla
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ICM7555 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC640 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639
Obr. 1. Schma zapojen vyslae detektoru

P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/5 k K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT Detektory pohybu se nejastji realizuj pomoc pasivnho IR snmae. Ped nm je umstna plastov oka, usmrujc pichzejc IR zen do zkch pruh. Pokud se v dosahu idla pohybuje njak tepl pedmt, zpsob nerovnomrn dopad IR paprsk na idlo a tm i aktivaci idla. Dalm monm zpsobem detekce pohybu je ultrazvukov detektor. Na rozdl od IR idla nen jeho innost zvisl od rozdln (obvykle vy) teploty pohybujcho se pedmtu od teploty okol. Ultrazvukov idlo se skld z vyslae, pracujcho na kmitotu 40 kHz, a pijmae. Vysla je nasmrovn do sledovanho prostoru. V ppad, e se do jeho dosahu dostane njak lovk, odr se st energie zpt do pijmae. Ten ji vyhodnot a v ppad dostaten rovn aktivuje svj vstup. Zazen bylo navreno pro pouit na vstavch, kdy spust nahranou informaci o expontu, pokud se nkdo nachz ped expozic.

Popis vyslae
Schma zapojen vyslae je na obr. 1. Zkladem je multivibrtor s obvodem NE555 IC1, pracujcm na kmitotu 40 kHz. Ten lze jemn doladit trimrem P1. Na vstupu genertoru je komplementrn dvojice tranzistor T1 a T2, kter bud ultrazvukov vysla (napklad typu USR40), pracujc na kmitotu 40 kHz. Ten je pipojen konektorem K2. Vysla je napjen z externho zdroje nebo destikov baterie 9 V pes konektor K1. Pouit asova je typu CMOS, tedy s velmi nzkou spotebou. Pomoc tae nebo osciloskopu nastavme kmitoet genertoru na 40 kHz, tedy do oblasti maximln innosti ultrazvukovho vyslae.

Popis pijmae
Schma zapojen pijmae je na obr. 5. Ultrazvukov pijma (nap. typ UST40) je pipojen konektorem K1. Za nm nsleduj dva zesilovac stupn s dvojic operanch zesilova LM324 IC1A a IC1B. Zeslen kadho stupn je asi 80, take celkov zisk vstupnch obvod je 1600. Vstup z druhho operanho zesilovae IC1B je diodou D1 usmrnn a filtrovn kondenztorem C3. Tet operan zesilova IC1C pracuje jako kompartor. V klidu je na kondenztoru C3 urit stejnosmrn napt, dan odporovou st R8, R7, D1 a vstupnm naptm IC2B. Odporovm dliem P1/R9 nastavme na neinvertujcm vstupu

Stavba vyslae
Vysla je zhotoven na miniaturn dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 22 x 34 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Jedin nastavovac prvek je trimr P1.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce vyslae detektoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj vyslae detektoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj vyslae detektoru (strana BOTTOM)

6/2008

25

AUTO, DM, HOBBY

Obr. 5. Schma zapojen pijmae detektoru

IC1C napt nepatrn ni ne na C3. Vstup IC1C je tak na nzk rovni. Pokud na ultrazvukov pijma dopadne signl odraen od osoby stojc ped vyslaem, je zeslen a po usmrnn sn napt na kondenztoru C3. Vstup kompartoru IC1C se peklop do vysok rovn, co je indikovno rozsvcenm LED LD2. Souasn se objev tak kladn napt na vstupnm konektoru K3. Pi nastavovn musme trimrem P1 nastavit co nejvy rove (citlivost), ale s ohledem na mon odrazy od okol, aby nedochzelo k samovoln aktivaci detektoru. Je to stejn jako u vech podobnch zazen - mus se zkusmo vybalancovat optimln nastaven.

Stavba pijmae Seznam soustek

Pijma je zhotoven opt na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 22 x 47 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 6, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 7 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 8. Zapojen je opravdu jednoduch a jedin mon skal je ve sprvnm nastaven citlivosti.

A991696 pjma
R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 R1-2, R4, R6. . . . . . . . . . . . . . . 1 M R3, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 M R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,47 F/50 IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM324 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/500 k K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Zvr
Popsan ultrazvukov snma m vhodu v tom, e reaguje i na stojc osoby, co IR detektory nedovedou. T y zaregistruj pouze pohyb v danm prostoru. Pokud se tedy piblme dostaten pomalu, IR detektor ns neobjev.

Obr. 6. Rozloen soustek na desce pijmae detektoru

Obr. 7. Obrazec desky spoj pijmae detektoru (strana TOP)

Obr. 8. Obrazec desky spoj pijmae detektoru (strana BOTTOM)

26

6/2008

ZAJMAV SOUSTKY

LME49600 - pikov hifi budi pro audio aplikace

Obr. 2. Zapojen vvod pouzdra TO-263 Obr. 1. Zjednoduen blokov zapojen

LME49600 je vysoce kvalitn budi, s extrmn nzkm zkreslenm THD+N 0,00003 %, vstupnm proudem a 250 mA, kou psma 180 MHz a rychlost pebhu 2000 V/s! To jsou parametry dosud pro nf obvody naprosto nepedstaviteln. Obvod poskytuje volbu spoteby a ky psma mezi 110 MHz pi spoteb jen 7,3 mA a 180 MHz pi spoteb 13,2 mA. Obvod LME49600 obsahuje kompletn intern ochrany jak proti tepelnmu peten, tak i proudovou limitaci. Napjec napt le od 2,25 V a po 18 V.

Pednosti
Volba ky psma a spoteby jedinm externm vvodem, pikov akustick vlastnosti, ochrana proti zkratu, tepeln ochrana, pouzdro TO-263 pro povrchovou mont.

proudov budie vkonovch zesilova, regultory napjecch zdroj. Na obr. 1 je zjednoduen blokov zapojen obvodu LME49600. Vidme, e se jedn o proudov budi s jednotkovm zeslenm, kter se typicky zaazuje na vstup standardnho operanho zesilovae do systmu se smykou zporn zptn vazby. Obr. 2 ukazuje zapojen vvod obvodu. Obvod LME49600 m tak extrmn nzk zkreslen, e je dostupnmi audioanalyzry prakticky nemitel. Z toho dvodu se pro men THD+N

Typick aplikace
Sluchtkov zesilovae, linkov budie, nzkovkonov nf zesilovae,

Obr. 3. Zvislost zkreslen THD+N na vstupnm napt

Obr. 4. Ekvivalentn vstupn um v zvislosti na kmitotu

6/2008

27

ZAJMAV SOUSTKY

Obr. 5. Doporuen zapojen budie s operanm zesilovaem LME49710

Obr. 6. Pklad zapojen sluchtkovho zesilovae

Obr. 7. Vzorov aplikace sluchtkovho zesilovae podle obr. 6, vyvinut firmou National Semiconductor

mus spojit oba vstupy LME49710 na obr. 5 odporem 10 . Je-li RFB 1 k, zv se chybov um 101x. Zmen THD+N pak dlme 101 a dostaneme skuten zkreslen obvodu.

Obvod LME49600 je idelnm eenm pro pikov sluchtkov zesilovae. Obvod doke dodat do zte 32 vstupn vkon a 500 mW pi napjen 15 V a zkreslen 0,00003 %. Pro demonstraci uvedench vlastnost vyvinula firma National Semiconductor vzorov projekt (desku) sluchtkovho zesilovae se zapojenm podle obr. 6. Foto prototypu je na obr. 7.

Na obr. 8 jsou zvislosti zkreslen na vstupnm vkonu (napt) pro kmitoet 1 kHz a na obr. 9 THD+N v zvislosti na kmitotu. Pro zjemce o oba obvody (LME49720 a LME49600) jsme zajistili jejich dodvky - viz nabdka na stran 32. Pro pt slo AR pipravujeme konstrukci pikovho sluchtkovho zesilovae podle uvedenho zapojen.

Obr. 8. Zkreslen THD+N sluchtkovho zesilovae v zvislosti na vstupnm vkonu

Obr. 9. Zkreslen THD+N v zvislosti na kmitotu

Novinka! LME49720 DIP 89,- K/kus, LME49600 229,- K/kus objednvky na redakce@stavebnice.net, info www.stavebnice.net 28 6/2008

SVTLA A ZVUK

Koncov zesilova 1000 W pro aktivn subwoofer - vstupn zesilova

V minulm sle AR jsme si pedstavili koncepci aktivnho subwooferovho reproboxu s vkonovm zesilovaem 1000 W. Dnes budeme pokraovat popisem vstupnch obvod, equaliseru a obvodu softstartu napjecho zdroje. Obrovskou vhodou aktivnch reproduktor je monost optimlnho pizpsoben kmitotov (ppadn i fzov) charakteristiky zesilovacho etzce vlastnostem reproboxu a pouitch reproduktor. To lze u klasickho i aktivnho systmu, tedy aktivn reproduktorov vhybky a sestavy samostatnch zesilova pro kad akustick psmo doclit jen tko nebo s pouitm specilnch zvukovch procesor, jejich cena ale pesahuje finann monosti obyejnch smrtelnk. U aktivn reprosoustavy to lze naopak realizovat pomrn snadno. Pro vpoet reprosoustav existuj specializovan programy, obvykle dodvan zdarma nebo za poplatek jednotlivmi vrobci reproduktor. Dal monost je zvolit doporuen typ reproboxu a reproduktoru, kter jsou k dispozici na strnkch ady pednch vrobc. My jsme pro nai konstrukci vybrali aktivn subwooferov reprobox osazen dvmi 15" basovmi reproduktory s neodymovm magnetem italsk firmy 18sound. Detailn popis konstrukce reproboxu vetn rozmr je voln dostupn na strnkch vrobce. Kmitotov charakteristiky dan kombinace (box a reproduktor) jsou uvedeny na obr. 1. Pokud by byl reproduktor napjen klasickm zesilovaem pes aktivn vhybku (se strmost 24 dB/okt., co tak nen zcela bn), naladnou na dlic kmitoet 120 Hz, byla by vsledn charakteristick citlivost soustavy podle modrho grafu. V ppad aktivnho systmu lze vak zesilova doplnit specifickmi korekcemi, kter zv citlivost soustavy zejmna na dolnm konci psma, tedy pesn tam, kde to potebujeme. Podle vrobce jsou pro dan typ reproduktoru a boxu doporuen tyto ekvalizace: 1) horn propust se strmost 12 dB/okt. (tedy 2. du) s dlicm kmitotem 25 Hz 2) psmov propust, naladn na kmitoet 36 Hz, se ziskem 2 (6 dB) a initelem jakosti Q 2. 3) doln propust se strmost 24 dB/okt. (tedy 4. du) s dlicm kmitotem 120 Hz. Charakteristick citlivost reproboxu s uvedenou ekvalizac a nrst citlivosti pro vybran kmitoty je uveden v tab. 1. Na grafu je charakteristick citlivost po prav vyznaena ernou kivkou. Z tab. 1 je vidt, e nrst citlivosti mezi 30 a 50 Hz je +4 a +6 dB, co je prakticky dvou a tynsobn vkon!

Popis
Jak se na profesionln zazen slu a pat, vstup je symetrick, osazen dvojic konektor XLR. Schma zapojen vstupn sti s korekcemi je na obr. 2. Operan zesilova IC1A pracuje jako symetrick vstupn zesilova. Na jeho vstupu je pes kondenztor C9 pipojen potenciometr hlasitosti. Operan zesilova IC1B je zapojen jako sledova a zajiuje nzkou vstupn impedanci pro nsledujc horn propust 2. du s IC2A. Z vodnho rozboru vme, e zesilova by ml bt na nejnich kmitotech omezen na kmitotu asi 25 Hz se strmost 12 dB/okt. Pi nvrhu vech t psmovch propust jsem pouil pomocn progrmky, voln ke staen na internetovch strnkch ESP Roda Elliota http://sound.westhost.com/. V projektu 24 dB aktivnho crossoveru je odkaz na program pro vpoet doln a horn propusti se strmost 12 a 24 dB/okt. Jeho adresa je: http://sound.westhost.com/software/e sp-lr13.exe. Po staen a sputn do programu vlome kmitoet 25 Hz, strmost 12 dB/okt a kapacitu kondenztor C 100nF. Dostaneme doporuen odpory 63,6 kohmu, viz obr. 3. Pokud nyn nahradme odpor 63,66 hodnotou z ady E12 68 k, dostaneme doln kmitoet 24 Hz. Tento kmitoet nen a tak kritick, proto tato prava vyhovuje. Dal ekvalizac v zapojen je psmov propust (parametrick equali-

Obr. 1. Kmitotov charakteristiky basovho reproboxu s dvojic reproduktor 15ND930

6/2008

29

SVTLA A ZVUK
ser), een kolem operanho zesilovae IC2B. V tomto ppad musme pout podobn program pro vpoet psmov propusti, kter nalezneme opt na strnkch ESP pod http://sound.westhost.com/mfbfilter.exe. Pokud dosadme do oken programu zadan parametry - tedy fo 36 Hz, Gain 2 a Q tak 2, stiskneme tlatko pro vpoet R, dostaneme vsledek na obr. 4. Vypoten hodnoty R jsou vak zcela mimo bnou adu, proto je nahradme nejblimi a ady E12 nebo E24. Nyn stiskneme tlatko "Calculate F" a program je pepotn pro upraven hodnoty odpor. Vsledek je na obr. 5. Vidme, e kmitoet je nyn 35,57 Hz, Gain 2,09 a Q 2,01, tedy zcela minimln od zadanch parametr. Poslednm filtrem v zapojen je doln propust 4. du, tedy se strmost 24 dB/okt. Je tvoena dvojic operanch zesilova IC3A a IC3B. Podle zadn m mt dlic kmitoet 120 Hz. Subwoofer me pracovat zcela samostatn, pouze paraleln pipojen ke stvajcmu zvukovmu systmu, nebo jako soust vcepsmovho systmu s aktivnm crossoverem. V tom ppad je doln propust zbyten, protoe penen psmo je z hora omezeno prv aktivnm crossoverem. Proto je ped doln propust zapojen pepna S1, kterm ji meme vyadit. Pro vpoet doln propusti pouijeme ji znm progrmek, pouit pro vpoet horn propusti 25 Hz. Zvolme vpoet doln propusti (LF) s kmitotem 120 Hz a zadme hodnotu kondenztoru 47 nF. Vsledek je na obr. 6. Vidme, e odpor R vychz 19,95 kohmu, tedy tm pesn 20 kohm z ady E24. Tm jsou hotov vpoty pro vechny 3 pouit filtry. V ppad pouit jin ozvunice nebo jinho typu reproduktoru lze tak pouhou zmnou zadanch parametr v uvedench programech rychle modifikovat zapojen pro tm jakkoliv poadavky. Za pepnaem S1 nsleduje obvod pro rozdlen fze. Koncov stupe je zapojen do mstku, take potebujeme dva budic signly - normln a inverzn (otoen o 180 ). To zajiuje obvod s operanm zesilovaem IC4. IC4B je prost sledova signlu, kdeto IC4A je zapojen jako invertor. Reprobox me bt zapojen do rznch zvukovch systm, ve

Obr. 2. Schma zapojen vstup zesilovae

30

6/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 3. Vpoet hodnot soustek pro horn propust s IC2A

Obr. 4. Vpoet hodnot soustek psmov propusti s IC2B

kterch me dojt k otoen fze. Aby mohl bt reprobox sprvn sfzovn, je na vstupu IC4 pepna fze S2. Z nj ji signl pokrauje pes propojovac konektor na vstupy obou koncovch zesilova. Toroidn transformtor s vkonem pes 1000 VA a znanou filtran

kapacitou na vstupu - v naem ppad 40 000 F zpsob pi zapnut takov proudov nraz, e s pehledem vyhod i bytov pojistky. Proto se do primrnho obvodu s ovho transformtoru zaazuje vhodn omezovac len. Pro men vkony a mn nron pouit vystame s NTC ter-

mistorem. Ten m za studena pomrn znan odpor, take v prvnm okamiku po zapnut pes nj protk proud v du nkolika ampr. Dky znan vkonov ztrt se vak velmi rychle zaheje a jeho odpor se radikln sn. Bohuel, pokud dojde k rychlmu optovnmu vypnut

Obr. 5. Upraven parametry psmov propusti po zaokrouhlen hodnot odpor

Obr. 6. Vpoet doln propusti se strmost 24 dB/okt.

6/2008

31

32

6/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 7. Obvod soft startu pro toroidn transformtor

Obr. 8. Schma zapojen propojovacho konektoru a indikanch LED

a zapnut zesilovae, termistor nesta vychladnout a jeho funkce je tak omezena. Daleko sofistikovanj zapojen, pouit v tomto pedzesilovai, je na obr. 7. S ov napt z hlavnho vypnae je pivedeno na

svorky K2 a K4. K tm je pipojen primr malho s ovho transformtorku TR1 se sekundrnm naptm 9 V. To je usmrnno diodovm mstkem D1 asi na 12 V. Mal transformtorky maj obvykle mk sekundrn vinut a jmenovit napt dosahuj pi plnm zaten. Pokud je tedy proudov odbr ni ne jmenovit, je sekundrn napt o nco vy. Usmrnn napt je filtrovno kondenztorem C1. Po zapnut napjecho napt se se pes odpor R6 zane nabjet kondenztor C2. V okamiku, kdy napt na C2 doshne spnacho napt na gate tranzistoru MOSFET T2, sepne rel RE1. Po zapnut s ovho vypnae jsou spnac kontakty rel RE1 rozepnuty a primrn vinut s ovho transform-

Seznam soustek A991697

R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /5 W R14, R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R16-17, R22-23 . . . . . . . . . . . . 20 k R18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 k R19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 k R24-25. . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R8-9, R11-12, R20-21 . . . . . . . 10 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/35 V C12-14, C18-20 . . . . . . . . . . . . 47 nF C15-16, C7-8 . . . . . . . . . . . . . 100 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/50 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 pF C5-6, C10-11, C17, C22 . . . . . 100 nF C9, C21, C23. . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BUZ78 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED-VU K1-4 . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3M-W K6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3F-W K7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW14 P1. . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k/A RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 S1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02 TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV202-1

Tab. 1. Charakteristick citlivost reprosoustavy bez ekvalizace a s doporuenou ekvalizac.

6/2008

33

SVTLA A ZVUK
toru je pipojeno pes tveici sriov zapojench odpor R1 a R4. Poten proud je tak omezen na asi 5,7 A. To sta na nabit filtranch kondenztor bez rizika peten jisti v sti. Protoe koncov zesilovae jsou stle bez buzen - asov konstanta zpodnho startu koncovho stupn je del ne soft start zdroje me nyn dojt k pipojen primrnho vinut pmo na s . Odpory R1 a R4 jsou sice vkonov poddimenzovny, protoe jsou ale sepnuty pouze asi 1-2 sekundy, nehroz jejich peten. Bhem tto doby se filtran kondenztory nabij na provozn napt, take po pmm pipojen primrnho vinut na s ji nedochz k proudovmu nrazu. Nyn ji me dojt k buzen koncovho zesilovae. Jako prvn se pipoj vstupn rel a teprve s malm zpodnm i buzen zesilova odpojenm funkce MUTE. To bylo vysvtleno v popisu ochrannch obvod zesilovae v minulm sle. Pokud nyn dojde k vypnut zesilovae, nejprve je aktivovna funkce MUTE a se zpodnm je odpojeno vstupn rel - neme tedy dojt k oblouku na jeho kontaktech. Souasn se v obvodu soft startu s ovho transformtoru zane pes odpor R5 vybjet kondenztor C1. S poklesem napt na C1 se tak pes diodu D2 vybije kondenztor C2 a dojde k odpojen rel RE1. Tm je zarueno, e i pi krtkm vypnut zesilovae se budou filtran kondenztory zdroje nabjet nejprve pes ochrann odpory soft startu R1 a R4 a teprve se zpodnm - a po jejich nabit dojde k optovnmu pipojen primrnho vinut transformtoru pmo na s . Pouit samostatnho s ovho transformtoru TR1 pro napjen obvodu soft startu je provozn bezpenj ne obvykl napjen pes kapacitn dli. Deska vstupnch obvod a obvodu soft startu s ovho transformtoru je propojena s deskou zesilovae plochm kabelem, opatenm na obou koncch konektory ady PFL/PSL. Ten obsahuje mimo napjec napt a signlov veden tak napjen pro signalizan LED. Zapojen konektoru a LED je na obr. 8.

Stavba
Deska vstup je dvoustrann s prokovenmi otvory o rozmrech 60 x 202,5 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 9, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr 10 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 11. Deska je pti distannmi sloupky piroubovna k bonmu ebru chladie koncovho stupn. Deska je proti chladii o trochu krat, protoe v doln chybjc sti desky jsou s ov pvod (konektor) s integrova-

Obr. 9. Rozloen soustek na desce zesiovae 1000 W

34

6/2008

SVTLA A ZVUK
nm pojistkovm pouzdrem a dvouplov s ov vypna. Konektory pro ploch kabel jsou u obou desek (vstupu i koncovho stupn) pesn proti sob. Vkonov konektory (od s ovho vypnae a pro primrn vinut s ovho transformtoru) jsou eeny konektory faston, protoe jsou dimenzovny na dostaten vkon a je s nimi jednoduch prce. Z mechanickho pohledu je cel zesilova een velmi jednodue, vechny dly jsou upevnny na jedinm rovnm zadnm panelu. Chladi koncovho stupn nese souasn elektroniku koncovho stupn a s ov transformtor, bon panel obsahuje vstupn obvody a korekce. V ptm sle pineseme ukzky z praktickho een zesilovae i pslunho reproboxu.

Obr. 10. Obrazec desky spoj zesilovae (strana TOP)

Obr. 11. Obrazec desky spoj zesilovae (strana BOTTOM)

6/2008

35

ZAJMAVOSTI Z HDTV

NVIDIA odhalila architekturu Tegra

Kde je budoucnost ICT? Podle Intelu, Apple a te i spolenosti NVIDIA v malch penosnch zazench. Intel nedvno pedstavil svj Atom, NVIDIA uvd na trh svou platformu Tegra. Jedn se o all-in-one ip, tedy vechny funkce plnohodnotnho potae integrovan v jednom ipu. Jedn se o 800 MHz ARM CPU, GeForce grafick ip, procesor pro zpracovn HD videa a samozejm ipy pro ovldn pamti a vnj komunikace. Prvnmi ipy budou Tegra 600 a Tegra 650, kter zvldaj spustit Quake 3 Arenu ve 35 FPS s anti-aliasingem. Navc podporuj 1080 p video pes HDMI a WSXGA+ (16801050 bod) na LCD nebo CRT displejch. Primrn budou penosn zazen s Tegrou postaven na OS Windows Mobile a Windows CE, ale NVIDIA nevyluuje ani dal operan systmy, napklad Google Android. Cel ip m velikost zhruba 1/10 procesoru Intel Atom a vrazn ni spotebu. Na jedin nabit by mlo zazen s Tegrou vydret a 30 hodin HD videa. Prvn Tegra systmy budou mal handheldy (PDA), smartphony nebo minilaptopy, ppadn obecn prost MID (mobile internet devices)

s displejem 4" - 12", QWERTY klvesnic nebo dotykovou obrazovkou, wi-fi i 3G konektivitou. Ceny by se mly pohybovat od $199 do $249 za zazen.

HD video a hry ve vysokm rozlien na cestch? Pro ne. Vypad to, e mobiln zazen konen nabdnou srovnateln monosti prce s videem jako velk potae.

Sony chyst stedn velk a velk OLED televize na roky 2009/2010

Pestoe Sony m se svmi prvnmi OLED televizemi XEL-1 jist problmy, ve svm tlaku nepolevuje a ostatn vrobci v ele se Samsungem mohou jen pukat zvist. V letech 2009/2010 hodl Sony pedstavit nov OLED TV ve stednch a velkch hlopkch, co by mohlo znamenat od 30" do 46". Firma si aktuln odklepla 210 milionovou investici (v dolarech) pro vrobu tchto tenoukch mazlk. Nen nejsp nhoda, e zhruba ve stejn dob m na OLED trh zlusk tak zmnn Samsung.

36

6/2008

ZAJMAVOSTI Z HDTV

Sony vyzkoumala nejjasnj OLED displeje

Pro me Sony u na lta 2009/ 2010 chystat stedn velk a velk OLED televize? Ponvad prv vyzkoumala nov, velice jasn OLED displeje, a to ve spoluprci s firmou Idemitsu. Spolen doshly vynikajc kvality zobrazen modr barvy, a to pedevm dky pokroilm novm materilm z dlny Idemitsu. V budoucnu se tak meme tit na OLED TV, kter maj vrnj barvy a lep kontrast, vt hlopky a jet ni spotebu! Neuviteln. U aby to tady bylo. Mimochodem, OLED technologie jsou nejsp velkm pslibem budoucnosti. Aktuln se napklad mluv o tom, e by mohly slouit tak jako solrn panely, nap. pro dobjen mobil. Skoro bych se ani nedivil, kdyby za pr let vymysleli OLED technologii, kterou by bylo mon recyklovat teba jako alternativn palivo pro automobily.

Super Hi-Vision v Japonsku ble realit

Pedstavte si televizi zhruba stejn hlopky jako dnen HDTV, jene s rozlienm 16x vym ne 1080 p. Mte to? A te si pedstavte, e v Japonsku bude takhle vypadat bn televizn rozlien. Nevte? My taky ne. Ale asi budeme muset. Japont vzkumnci z laborato NHK toti nedvno pili s novm signlovm procesorem pro zpracovn takovho obrazu, a navc i optikou a optickm kabelem, kter pomhaj takov obraz zobrazovat. Super Hi-Vision (SHV) se bl kvalit tisku s rozlienm 76804320 bod. A donedvna dokzali vdci produkovat takov obraz pouze ernobl, dky novmu ipu ovem mohou pracovat s pln barevnmi obrazy. "Plnujeme vechno zmenit, aby bylo zazen penositeln, a samozejm praktitj pro uivatele," ekl jeden z vzkumnk japonsk televizn spolenosti NHK, kter jako jedna z prvnch zaala pracovat na formtu HDTV - u v roce 1964.

Tikrt nov Blu-ray rekordr Sharp

S kkem po funuse, ale pece pinme zprvu o tech novch Blu-ray rekordrech Sharp. Sharp se rozhodl rozit svou velmi znmou znaku LCD televiz AQUOS tak na blu-ray rekordry s oznaenm BD-HDW30, BD-HDW25 a BD-HDW22. Kad z nich obsahuje dva digitln a jeden analogov tuner, tictka pak 1 TB disk, 25ka plterabajtov a dvaadvactka tvrtterabajtov. Datum uveden v Japonsku je 1. ervence 2008 s tm, e maloobchodn cena prozatm nebyla stanovena. Vechny ti samozejm bez problm zvldaj zpracovvat 1080 p rozlien pro vae (nebo z vaich) Full HD mazlk. Nahran data komprimuj pomoc H.264/AVC kodek standardu MPEG-4, kter se postaraj o kvalitn pevod a kompresi HD vysln a program. Pokud program obsahuje prostorov zvuk, pstroje jej tak zaznamenaj v pvodn kvalit. Sharp samozejm tvrd, e rekordry nejlpe pracuj ve spoluprci s adou LCD televiz AQUOS. A aby to nebylo mlo a Sharp si pihl "zelenou" polviku, pichz s ekomdem, kter umon snit spotebu elektiny a o 70 % proti minulm modelm Sharp rekordr.

6/2008

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Kapitoly z djin vpoetn techniky

Programovn nen dn novinka!
By by se zdlo, e otzka programovn je spjata a s vpoetn technikou a s jejmi potky, nen tomu tak. Pi ptrn nkolik stovek rok zpt lze zjistit, e ji koncem 14. stolet se na zem dnen Belgie a Holandska vyrbly zvltn mechanismy, kter byly schopny hrt jednoduch melodie na kosteln zvonky. Princip byl celkem jednoduch, oton vlce mly na sob vstupky, do kterch se zasunovaly kolky, kter pi oten vlce vychylovaly pky a ty pak pi svm uvolnn udeily kad do svho zvonu, ladnho na urit tn. Kolky se mohly pesunovat, take takov soustroj pak mohlo hrt rzn melodie. Pravdpodobn toto bylo prv programovateln zazen, o kterm existuj doklady. Postupn se rzn strojky na tomto principu zdokonalovaly a v 18. stolet ji krom hudebnch skn existovaly mechanismy, u kterch programovateln st ovldala nejen zvuky, ale i pohyby. Jednm z nejznmjch nvrh takovchto sloitch mechanism byl Francouz Jacques de Vaucanson (1709-1782), jeho stroje napodobovaly iv tvory - nap. panenky hrly na hudebn nstroje, vrcholem pak bylo sestrojen modelu kachny, kter postupn pila a jedla a nakonec strven jdlo vypustila. Stroj to byl sloit, k automatickmu vyprazdovn stev nap. pouil gumovou hadici obtoenou sten kolem vlce s kolky, kter naplnnou hadici postupn pejdly a tm obsah vytlaovaly. Lid, kte se na oivlou kachnu dvali, asli. Vaucanson byl nakonec angaovn do Lyonu k sestrojen njakho mechanismu na vrobu hedvbnch ltek se vzorem; Lyon byl tehdy stediskem vroby ltek ve Francii. Skuten se mu podailo takov stroj, ve kterm opt pouil princip otivch vlc, sestrojit. Mohl bt dokonce pohnn vodnm kolem, ale nakonec jej k vrob nepouili. Jeho princip vak nakonec vyuil Joseph-Marie Jacquard (1752-1834), kter byl synem tkalce a navrhoval vzory ltek, kter se pak propltnm barevnch nit v osnov vyrbly. Byla to pro nj nudn prce, a proto se ji snail njakm zpsobem automatizovat. Skuten se mu podailo takov mechanismus sestrojit - byl nakonec vystaven na pask prmyslov vstav v roce 1801. V roce 1804 pak piel na zpsob, jak vyut systm drovanch karet, pedchdce v minulm stolet bn pouvanch drnch ttk. Ty se ovem pro jednoduch ovldn textilnch stroj vyuvaly ji asi od roku 1725, jene ovldn bylo run a prakticky ovlivovalo jen osnovu tkan ltky. Jacquardovo pojet bylo dmysln a jeho automat dokzal vyrbt i sloit vzorovan brokty. V tto fzi ji byly vytvoeny pedpoklady vyuit drnch ttk pro vpoetn techniku, ovem ukzaly se nzorn i sociln dsledky zavdn mechanizace. Kdy sv stroje zaal Jacquard v Lyonu zavdt, napadli ho textiln dlnci, ponvad v konenm dsledku jejich zaveden pro n znamenalo ztrtu prce a tak jejich schopnosti se staly zbytenmi. Na druh stran zavdn tchto stroj mlo velk ekonomick vznam, take zskal nkolik ocenn, od Napoleona sttn penzi a konen - jeho jmno zn v nzvu textilnch vrobk dodnes. Kdy byl vbec pota vynalezen? Abychom mohli odpovdt na takovou otzku, je teba si ujasnit, e to nebude zazen, kter by v nem pipomnalo dnen vpoetn techniku, a bude nutn zajt daleko do historie.

Babbage a eleznice
Babbage se nesmrn zajmal o rozvjejc se technick fenomn t doby - eleznici. Pispl dokonce nkolika vynlezy k jejmu rozvoji a byl jednm z astnk pi slavnostnm oteven trati z Manchesteru do Liverpoolu 15. z 1830. Byl tak pi prvm smrtelnm netst, kdy pi jzd se Stephensonovou lokomotivou Raketa zemel parlament William Huskinsson, a jak pozdji napsal, obval se, aby se veejn mnn po tomto netst nepostavilo do cesty pokroku. Byl to Babbage, kter navrhl ochrann rm pro pedn st lokomotivy, kter mohl z trati odstranit ppadn pekky.

Od lovka k mechanickm potam

Ji tisce let ped dobou, o kter je nyn e, pomhaly lidem pi potn s sly rzn potadla. V 17. stolet piel r. 1622 Anglian William Oughtred pro usnadnn vdeckch vpot na princip logaritmickho pravtka (vce viz KE 1/06). Jen rok pot piel Nmec Wilhelm Schickard na princip mechanickho kalkultoru a roku 1645 piel se stojem Pascaline, kter ml pomhat jeho otci, daovmu vbrmu, se sloitmi vpoty francouzskho daovho systmu, Blaise Pascal. V roce 1670 Gottfried von Leibnitz (o obou vce KE 6/02) vynalezl stupovit pota. (Pokraovn) QX

Zrod vpoetn techniky byl v 19. stolet

Jako otec vpoetn techniky bv nejastji uvdn Charles Babbage, ijc v letech 1791-1871. Byl synem bohatho banke a dtstv proil v hrabstv Devon na zpad Anglie. Roku 1810 zaal studovat na univerzit v Cambridgi a pozdji se tam stal profesorem matematiky, podobn jako ped nm Isaac Newton. (Podrobnj ivotopis jsme uveejnili v KE 5/02). I kdy u nj pevaovaly akademick zjmy, pracoval i v oblasti aplikovan matematiky, jejho praktickho vyuit v pracovnch procesech a inenrstv.
Obr. 1. Stac klvesov strojek firmy Adix Company z r. 1905 na novoroence Nrodnho technickho muzea v Praze (s npisem Potejte s nmi - i za 100 let). U se tme, a bude dokonena rekonstrukce NTM (2009-10)

38

6/2008

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Radiostanice RF-11, RF-11M, Orlk

(Dokonen) Radiostanice RF-11 byla napjena ze samostatn zdrojov skky, kter se ped pouitm osadila temi paraleln spojenmi monolnky 1,5 V a anodovou bateri 120 V. S erstvmi zdroji ml bt provoz zajitn pi pomru vysln/pjem 1 : 4 po dobu 30 hodin. Samotn radiostanice mla rozmry 190 x 60 x 130 mm a hmotnost 1,53 kg, zdrojov skka (vetn zdroj) rozmry 220 x 120 x 80 mm a hmotnost 1,1 kg. Odbr pro haven byl asi 200 mA, anodov proud 12 mA pi pjmu a 18 mA pi vysln. Komplet radiostanice byl umstn v bedn (obr. 3), kter krom dosud vyjmenovanch st obsahovala sluchtka, hrdeln mikrofon, rezervn elektronky, prutovou antnu, drtovou antnu, pizpsobovac len pro drtovou antnu, popruh k nesen radiostanice a zdrojov skky a u nkterch jet kalibrtor. Pi provozu na pevnm stanoviti bylo mon zdrojovou skku a pijma-vysla mechanicky spojit do jednoho celku, kter tak zskal vt stabilitu. Provozn zkouka byla jednoduch - pi zapnut stanice na pjem musel bt ve sluchtkch slyet um, pi pepnut na vysln um zmizel, ale ve sluchtkch bylo slyet slab pposlech vyslan ei. Dle se zkouely dv stanice na pjem i vysln proti sob. Spolehlivost vlastn radiostanice byla velmi dobr, pokud se vyskytly problmy, byly povtinou zpsobeny zdroji. Dv stanice pracujc na stejnm kmitotu se vzjemn ru superreakc do vzdlenosti asi 150 m. Ke konci 70. let minulho stolet se mnoho tchto radiostanic, kter zaala armda vyazovat, dostalo mezi radioamatry, bylo je mon koupit pes Svazarm po 50 K. Bohuel prakticky jedin amatrsky dobe vyuiteln prvek byl ladic kondenztor s originlnm pevodem, kter pi paralelnm propojen obou sekc ml vyuit v osciltorech vysla. Lit.: Pedpis G MNO Spoj-21-2. QX

Obr. 5. Pedn panel RF-11

Obr. 3. RF-11 v transportn bednice Obr. 4. Radiostanice RF-11 bez krytu (vpravo)

6/2008

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Obrzky z EME a mikrovlnnho semine na Tech studnch 16. 5. 2008

Obr. 1. Ing. Josef Plzk, OK1PD (vpravo), uvedl velmi sugestivn pednku o radioamatrskm ivot. Na obrzku pi diskusi se Zdekem Samkem, OK1DFC, kter semin jako kadoron dokonale organizoval Obr. 3. Pavel r, OK1AIY, pedstavuje nov majk pro psmo 5760 MHz, kter vyrobil spolen s Milanem, O K 1 U F L , a Aleem, OK1FPC. Volac znak je SR8CHL a bude na 5760,820 MHz pracovat ve vchodnm Polsku ve tverci KO10BA

Obr. 2. Frantiek Stihavka, OK1CA (vlevo), m umov slo pedzesilovae Janovi, OK8ID

Obr. 4. Pohled na majk SR8CHL (podrobn popis v naich asopisech pineseme)

(foto TNX OK1VEN a OK1AIY)

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

CQ (USA) 1/08 [INT]: ernohorsk expedice klubu CERAC. Vsledky CQ WW WPX SSB. MFJ automatick tuner. Nzkonkladov pstroj ke zkouen. as a komunikace. Antny pro amatrskou radioastronomii. Role radioamatr v jin Kalifornii. Automatick zemnic systm pro vce svod. Metodika navazovn spojen na dlouhch psmech. 1. st serilu o en vln. Radio (rusk) 2/08 [INT]: Ocenn asopisu Radio zaazenm do zlatho fondu. Schmata pevodnk DC/DC videokamer. IFA 2007 ve znamen vysok kvality. zen ventiltoru ke chlazen vkonovch zesilova. Korekn pedzesilova. Osciloskopick pstavba k pijmai - panoramatick zobrazen VKV rozsahu. Novinky v teru. Men kapacit velkch kondenztor. zen ventiltoru v potai. Impulsn stabiliztor napt i proudu. Indikace pro stabiliztor. Nov technologie pro radioamatry. Rozboka s indiktorem. Regulovan stabiliztor. Logick sonda s tranzistory. Hodiny se svtelnmi efekty. WW RTTY Contest. Tranzistorov zesilova vkonu. IO MC3362 v komunikanm zazen. Modernizace pijmae R-326M. Pohledy do budoucnosti - digitln svt. QST (USA) 1/08 [RED, CRK]: Modifikace KWM-2 pro serizn telegrafn provoz. Jak si podit zazen 50. let. VKV antna rezistentn proti nmraze. Ume se zvodit... Popis programu Nec2Go. Renovace zdroje Drake AC-4. Jak na Smithv diagram - 2. st. Test a popis pijmae IC-R9500. Funkamateur (Nmecko) 1/08 [RED, CRK]: Jsem na www (souasn monosti). 137 000 spojen v minimu slunen innosti. VKV transvertory firmy Elecraft. Nov monosti antnnho analyztoru FA. TM-D710E, nov monosti datovch md. Povlen radiopijmae v Nmecku. Automatick start potae. Monosti a srovnn osciloskop. Sriov vroba plonch spoj. MikroKid zatenick modul pro procesory Atmel. Odruovn kondenztory. Teplomr se svtelnm efektem. Vroba magnetick antny. tlumov lnek 40 dB/100 W. Katalogov listy: IO LT1512, FT-7800. NATO transceiver SEM-25. Koaxiln kabely (pokra.). Vroba Yagi antny pro VKV. PACTOR z antnnho tuneru. Ze satelit na krtk vlny. CQ-DL (Nmecko) 2/08 [CRK]: Klub vpoetn techniky - tma amatrsk provoz. Prv skvrny 24. cyklu. Vprodej domcch PLC modem. Pehled pleitostnch DOK. Perseus - vynikajc SDR pijma. Cestovn pijma s dynamem (pozn. - na Vnoce prodvalo u ns TESCO). Kmitoty nad 100 GHz. Pep ov ochrana zdroj. Amatrsk vysln a Bluetooth. Proudov nenron antnn len. Digitln mdy na PocketPC. Testovn pijmaovch dl. Amateur Radio (Austrlie) 1-2/08 [INT]: WRC a amati. Nrodn ATV grandslam. zen transvertoru podle VK1DSH. Popis IC-2820H. 1/4vlnn antna Dallas Jones (teleskopick antna 8,4 m dlouh pro 80-15 m). JPK

40

6/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Impedance a pizpsoben antn pro vysln

Frantiek Javrek, OK2FJ
(Pokraovn) Nyn musme do tohoto diagramu (pedchoz st, obr. 1, AR 5/08) vynst bod, kter pedstavuje parametry nmi zkonstruovan antny. Pro pklad si vezmeme antnu pro 14 MHz, kter m 30 rezistanci a 60 kladnou reaktanci (induktanci). T hodyto noty musme tedy vynst do grafu. Udlme to nsledovn: V malm okn vlevo stiskneme DATAPOINT, v nsledn otevenm okn klikneme na my a v ploe diagramu najdeme pohybem kurzoru msto s uvedenou rezistanc a induktanc (pi pohybu kurzoru v diagramu vidme mnc se tyto parametry vpravo dole pod diagramem). V mst, kde bude bod vykazovat tyto nmi zmen parametry, umstme bod levm tlatkem myi. Oteve se nm nov okno, kde musme urit frekvenci (pkladn 14 MHz). Nyn mme na ploe diagramu stanoven bod, pedstavujc nai antnu bod . 1 (obr. 2). Podle msta na ploe diagramu, kde se tento bod bude nachzet, meme sprvn urit ideln pizpsoben antny. Jak vme, rzn pizpsobovac obvody se chovaj rzn, co se te innosti a ztrt. Nejznmj tunery s T nebo lnky sice pizpsob cokoliv, teba drtn plot, ale nkdy s takovmi ztrtami, e nevyzme tm nic, protoe u tchto LC lnk je mon nastavit kombinaci tak, e doshneme tm maximlnch ztrt. Proto se radji poohldneme po L lnku, kter sice nen, co se rozsahu te, tak univerzln, ale doshneme s nm minimlnch ztrt. Jak ale urit zapojen L lnku, kdy je celkem 8 monost (kombinace LC, CC, LL)? V tom nm pome prv Smithv diagram. Do nj jsme si vynesli bod, pedstavujc parametry zmen antny. Podvejme se nyn na 6 zjednoduench obrzk tohoto diagramu (obr. 3) a vyberme si ten obrzek, v jeho ed sti se nachz nmi vynesen bod na antny, a vedle nj uvidte sprvn zapojen L lnku, kter pizpsob antnu s tmito parametry. Pro nai vzorovou antnu tedy bude pizpsoben zapojen podle prvnho
Obr. 3. (Vpravo)

obrzku, tedy paraleln kondenztor a sriov cvka. Take momentln mme zmen parametry zkonstruovan antny, tyto parametry jsme zanesli do Smithova diagramu, podle msta vynesenho bodu jsme si urili sprvn zapojen L lnku a nyn ji zbv jen urit sprvn hodnoty kondenztoru a cvky, ppadn ladicho kondenztoru a promnn cvky pro laditeln L lnek. To si provedeme v dalm pokraovn lnku. Nyn se podvejme na levou st programu, kde najdeme okno se schmatem - zatm jen zdroj signlu a zt, kam musme zanst cvku a kondenztor. Ty vybereme ve spodnjm okn. Ji jsme si urili, e sprvnm pizpsobenm bude L lnek podle prvnho obrzku, tedy s paralelnm

Obr. 2. (Vlevo dole)

6/2008

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Rmov nebo feritov antna s nsobiem Q

V posledn dob se u ns objevuj rzn pijmae nemajc vstup pro extern antnu na dlouh a stedn vlny. Co by zase nkdy tak nevadilo, kdyby nebyly eeny s neladnm vstupem a ,feritkou velikosti prtka na zuby. Z toho ovem plyne i jejich naprosto mizern citlivost na ve zmnnch psmech nedosahujc ani citlivosti 35 let starch sovtskch ,tranzistork. Znou ukzkou je Degen DE1121 (i Kaito, nebo nmeck modifikace tho). Pijma sice m asi 40 stran dlouh nvod (z toho asi 3/4 o mp3 rekordru), ale selektivita i citlivost (a i odolnost) je oproti nap. DE1103 katastrofln. Pokud tedy chcete na DV a SV vbec nco slyet a njak pipojit vnj antnu, ani byste kuchali pijma, nezbv, ne pout rmovou antnu nebo ferit a nejlpe s nsobiem Q! Ten vm zajist krom citlivosti i selektivitu. Jednou z monost je pout starou feritku s DV a SV vinutm z njakho (nejlpe sovtskho) starho tranzistorovho pijmae, pochopiteln vetn vzduchovho ladicho kondenztoru (obr. 1). Funguje to i bez vnj antny, samo o sob, ale lze tak navzat i vnj antnu, a u long wire, nebo long wire za ununem s pvodem koaxilnm kabelem. Zapojen vyuv odboek na cvkch, kter u tam pravideln jsou (obyejn vedou do bze vstupnho tranzistoru), a pro vysokoimpedann antnu pak vdy druhou z cvek. Mnohem lep ovem je, kdy si mete postavit rmovku! Jeden z vyzkouench nvod zde uvdm (obr. 2). Myslm, e princip zazen je jasn: osciltorem se musme dostat ped hranici rozkmitn (rmu i feritky) a tud doshneme odtlumen, vyho nakmitanho napt signlu a souasn uho psma! Odbr je minimln, asi tak 1 mA, potebn napt sta i kolem 7 V, co jsem eil do srie zapojenmi starmi akumultory z mobilnho telefonu (2x asi 3,6 V). Jinak lze pout i akumultor i baterii 9 V. kondenztorem a sriovou cvkou (postupujeme ve smru od zte). V programu tedy klikneme v okn Toolbox v oblasti SHUNT (paraleln) na kondenztor, kter se nsledn

Obr. 1. Feritov antna s nsobiem Q

Obr. 2. Rmov antna pro 1700 a 700 kHz a 750 a 230 kHz s nsobiem Q. Pozn.: Pro cel rozsah LW by bylo poteba asi jet dalch 8 zvit, zase ovem odpojovanch pepnaem. Jeliko mi lo ale spe o majky NDB, rozsah mi postail

Zapojen myslm nepotebuje dalho vysvtlovn, krom jedn vci: muste pout dlen vinut a odpojovat je pepnaem (isostat), abyste se zbavili mezizvitovch kapacit a rezonanc jimi zpsobench, jinak vm toti antna na stednch vlnch nebude ladit (a taky to nerozkmitte)! Lepch parametr doshnete ovem s vtm rmem, viz napklad http://krysatec-labs.benghi.org/phprs /view.php?cisloclanku=2008031101 a http://krysatec-labs.benghi.org/phprs /view.php?cisloclanku=2008031001 objev ve schmatu v hornm okn. Na diagramu nm pibyla krunice, vyjadujc n kondenztor, po kter se te meme my pohybovat (ale nikde mimo krunici to nelze).

a http://krysatec-labs.benghi.org/phprs /view.php?cisloclanku=2008030903. Ty u obyejn nsobi Q nepotebuj a praktick zkuenost k, e se hod i k jinm pijmam (nap. DX394 RadioShack), neb tam dvaj na vazebn odboce signl srovnateln s long wire 40 metr (testovno)! V zvru bych dodal pouze to, e m hor pijma, tm lep vsledky! Nov Degen 1121 s ,feritkou i ,rmovkou a nsobiem Q je pak skoro tak dobr, jako star Riga 103... -jseU paralelnho kondenztoru se lze po tto krunici pohybovat jen ve smru hodinovch ruiek, tedy doprava. Co tedy s tm? (Dokonen pt)

42

6/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Jednoduch pjma s tranzistorem MOSFET

Obr. 1 a 2. Dva pohledy na sestrojen pijma

Byl jsem podn, zda bych nevytvoil njak zapojen s FET i MOSFET, kter by lo konstruovat i v naich podmnkch, tj. bez specilnho zero treshold MOSFET typu ALD110800. u Problm je pouze v tom, e zde pouit typ KF521 je sice u ns sehnateln, ale pouze ve vprodeji (ili ne v GES, GM, ale spe u Buka i Denkla). Pro zapojen je toti poteba MOSFET s malou vstupn kapacitou (dov v pF, co nemaj jinak ani sehnateln [a navc jen v smd proveden] 2N7000 i 2N7002). Mimo jin problmy toti velk vstupn kapacita rozla uje vstupn ladn obvod a omezuje rozsah ladn - to navc tm vce, m men m kapacitu ladic kondenztor! Pokud jde o druh tranzistor, je jedno, co tam bude, pokud to bude Si npn na mal vkon. V zapojen vychzm hlavn z toho, e nic nen k sehnn, a tak se snam vyut vc, co se u kadho radioamatra doma najdou nebo je seene ve vprodeji. Z toho plyne, e ladn obvod se nejjednodu cestou vye tm, e feritovou tyku s vinutmi i ladic kondenztor vybereme ze starho dvourozsahovho (DV a SV) a nejlpe sovtskho pijmae. Ty se obyejn vyznauj vzduchovmi kondenztory asto i s pevodem a ,feritkami vinutmi tlustm vf lankem, co pispje ke kvalit ladicho obvodu. Musme se ovem podvat, zda je vazebn cvka ve sprvn polarit, pokud je tedy vazebn cvka vyvedena obma vvody zvl , nebo m jeden vvod na zem. Jinak nm toti nenasko zptn vazba a budeme muset prohodit konce vinut vazebn cvky. Nkdy to ovem nen teba, a pokud m ladic vinut jen odboku, meme ji zapojit pmo na

Obr. 3. Schma zapojen jednoduchho pijmae s MOSFETem

tranzistor, ladic kondenztor je pak zapojen paraleln pes cel vinut i s vazebn cvkou. U DV cvky to dlat nen pro, tam pouze zapojme odboku na zem. DV cvka je obyejn na opanm konci tyky ne SV cvka a my ji tam tak nechme a pouijeme ji na vazbu s antnou. Zskme tak dva vstupy: jeden pro antnu s nzkou impedanc (mal poet zvit) a druh pro antnu s vysokou impedanc (prakticky zbytek vinut DV cvky). Odboka se uzemn. Antna by mla stait v dlce i nkolik metr (5 a 30 m pro vstup s vysokou impedanc). Do vstupu s nzkou impedanc meme zkusit pipojit antnu pivedenou koaxilnm kabelem, pokud takovou mme (nebo mme pouze takovou). V tom ppad samozejm stnn ,koaxilu spojme na zem. Nemusm jist kat, e s MOSFETem je nutno zachzet opatrn; pokud pijma funguje patn i vbec ne, je tranzistor u asi proraen! (ili pokud ho budete pjet, nevyndvejte zkratovac pruinku mezi vvody dv ne po zapjen!) Elektroda G2 nen zapojena nikam,

neb kdy byla, bylo to vdy leda hor. Potenciometr prakticky d napt na kolektoru tranzistoru a tm i zptnou vazbu. Zapojen nf zesilovae je klasick a jako sluchtka je nejlpe pout nap. ARF200. (Ta, zapojen do srie, maj prv tch 150 - jinou monost je sluchtko do ucha ALS202, to mlo tak 150 , ale netum, kde ho vzt.) U tohoto zapojen je zajmav hlavn to, e nen nutn natahovat vazbu a k pitn, aby to hrlo a mlo i selektivitu a citlivost (neb selektivita je u dan i tm, e tranzistor prakticky nezatuje ladn obvod), a e jedno nastaven klidn me stait pro vtinu i cel rozsah ladn! Druhou zajmavost je obrovsk rozsah napjecho napt. Nap. v rozsahu asi 4,5 a 9 V prakticky nen poznat rozdl citlivosti ani velk zmny hlasitosti. Pitom to hraje i na jeden tukov lnek! Odbr je samozejm zanedbateln. (Z toho plyne, e by pijma el ivit v lt i solrnmi lnky.) krysatec@inmail.cz www.krysatec-labs.benghi.org -jse-

6/2008

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Ti radioamatrsk expedice v nejbli dob

Jan Slma, OK2JS

Obr. 1 a 2. Vlevo mapa ostrova Tristan da Cunha, vpravo QSL-lstek expedice na ostrov Sable

Ostrov Tristan da Cunha, ZD9X

Tom Callas, kter je stle inn z ostrova Svat Heleny pod znakou ZD7X, se v msci ervnu pesunuje na vzcn ostrov Tristan da Cunha v subantarktick oblasti jin sti Atlantickho ocenu. Z tohoto ostrova bude vyslat po dobu 4 a 6 msc, jeho znaka bude ZD9X. Stanovit m v osad Edinburgh, kde je t jedin mon pstav na tomto znan nepstupnm ostrov. Tom s sebou poveze transceivery Kenwood TS-2000 a Yaesu FT-100D, kter pouv jako ZD7X. Bude mt s sebou vertikln antny, ale jeliko je tam hodn msta na stavbu antn, urit postav dobr drtov systmy i na spodn KV psma. Slibuje, e pokud se zlep podmnky en, bude pracovat od 160 do 10 m, pp. i na 50 MHz, SSB i CW. Tom zatm nesdlil, jestli bude aktivn na digimdech. Urit ale bude mnohem aktivnj, ne je souasn jedin tamn radioamatr ZD9BV, kter je inn pouze na SSB a vtinou jen na psmech od 20 do 15 m. Po tto zastvce plnuje Tom jet navtvit dal lokality v tto oblasti, snad i ostrov Bouvet, 3Y nebo ostrovy blzko Antarktidy. QSL i za jeho pobyt na ZD9 bude vyizovat W0MM i pes bureau. Nco mlo informac o tomto ostrov: Je to vlastn souostrov 3 ostrov, z nich je prv Tristan da Cunha nejvt s rozlohou asi 111 km2.

Men je Gough s 65 km2. Tet pod nzvem Nightingale je jen obrovsk mosk tes. Zempisn souadnice Tristan da Cunha jsou piblin 37 j. . a 12 z. d. Le 2000 km jin od Svat Heleny a nejbli pevnina je 2800 km vzdlen Mys dobr nadje na jihu Afriky. Ostrov je vulkanickho pvodu a vulkn naposledy projevil svoji aktivitu v r. 1961 obrovskou erupc. Od t doby je klidn. Jeho nejvy bod Queen Marys Peak (2060 m) je vyhasl vulkn, stle pokryt ledovm pkrovem a snhem. Ostatn povrch ostrova je asi 600 a 900 m nad moskou hladinou a pouze v jednom mst se svauje dol, kde je monost pistn lod. Prv v tto oblasti je jedin vt osada. V souasnosti ije na ostrov asi 290 obyvatel. Je to samostatn britsk zem, ale pat pod sprvu ad na Svat Helen. Ostrov objevil v r. 1506 portugalsk kapitn Tristao da Cunha.

Expedice Sable Island, CY0X

Ve dnech 25. 6. a 7. 7. 2008 se uskuten expedice na ostrov Sable, IOTA NA-063. Zastn se j 4 raObr. 3. Z tto osady bude vyslat expedice CY0X

dioamati. Bude to Pete, VE3IKV, Dick, K5AND, Chris, W3CMP a Bill, , W4TAA. Poprv to bude expedice speciln zamen na psmo 6 m. V provozu budou 2 stanice. Prvn na pevnm stanoviti bude umstna ve tverci FN93. Tam budou 2 transceivery s koncovm stupnm 800 W. Jako antnu pro 6 m maj 7EL smrovku ve vce 12 m. Vyslat budou pod znakou CY0X provozy CW a SSB. Druh stanice bude umstna jako portable ve tverci GN03. Tam bude jeden transceiver se 100 W a 5EL smrovka asi 10 m vysoko. Pouvat budou dal znaku CY0RA. Pokud by nebyly pzniv podmnky na psmu 6 m, budou se vnovat provozu CW a SSB v psmech 40 a 20 m, ovem omezen. Neoekv se dn provoz digitlnmi mdy. Jejich on-line log bude na internetu denn aktualizovan. QSL bude vyizovat Pete, VE3IKV, a to pouze direct. Jeho adresa je: Peter Helmuth Csanky, 4 Ravensdale Road, Cobourg, ON K9A 2B9, Canada. Jeho e-mailov adresa je:

44

6/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Obr. 4. Druicov snmek ostrova Sable Obr. 5. Mapa polohy a snmek ostrova Jan Mayen vpravo)

pete@eagle.ca. Na direct poaduje SAE + 2 US dolary. Snad bude akceptovat i nov IRC. Ostrov Sable le jihovchodn od provincie Nov Skotsko asi 180 km v Atlantskm ocen. Je to psen ostrov srpovitho tvaru (obr. 4), dlouh asi 42 km, ale irok jen 2 km, s rozlohou 34 km2. Nejvy bod ostrova je kolem 30 m. Je vtinou pokryt travinami nebo nzkou vegetac. Zvltnost ostrova je velk kolonie divokch kon, kte zde voln ij (obr. 2), v souasnosti jich je asi 300. Na ostrov je velk meteorologick stanice se stlm personlem. Tak mal nezpevnn pistvac drha pro men letadla a nov zzen heliport pro helikoptry kanadsk poben stre a ochrnce prody. Nedaleko od ostrova se nyn t v moskm elfu ropa. Ostrov poprv objevil v r. 1520-1521 portugalsk kapitn Joao Alvres Fagundes. Po dlouh stalet vak byl zcela neobydlen. A teprve v r. 1801 ady Novho Skotska tam zdily stanici prvn pomoci se stlou osdkou, nebo u tohoto ostrova ztroskotvalo velk mnostv rznch lod. V r. 1872 tam byly postaveny 2 majky. Meteostanici obsluhuje nyn 13 stlch pracovnk a vdc.

Expedice Jan Mayen, JX/G7VJR

Koncem msce ervna a zatkem ervence 2008 probhne expedice Michaela, G7VJR, a Wojtka, SQ4MP na pomrn stle vzcn os, trov Jan Mayen v subarktick oblasti. Oba pilet 23. ervna do hlavnho msta Islandu a odtud domc linkou dle do msta Akureyri. Pak jet mus cestovat do pstavu Husavik. Tam se nalod na 18metrov kuner norsk firmy EcoExpeditions, kter podnik vpravy s menmi skupinami horolezc a treka na rzn vrcholy ve svt. Tentokrte to bude vprava na horu Beerenberg na ostrov Jan Mayen. Je to jedna z mla monost,

jak navtvit tento ostrov jako turista, nebo pstup do tto oblasti je pro cizince znan komplikovan. Na ostrov by se mli vylodit 27. ervna a oba se utbo u pobe, zatmco zbytek vpravy se vyd na trekask vstup k poho s vrcholem Beerenberg vysokm 2270 m. Michael a Wojtek u maj v rukou povolen k vylodn a tak koncesi k vysln; na toto zem se toti nevztahuje CEPT. S sebou budou mt dva transceivery, a to Yaesu FT-857D a Elecraft K2/100. Tak povezou 400 W zesilova a genertor. Jako antny chtj pouvat jen lehk drtov vertikly a 3EL smrovku na 6 m. Pokud jim to poas a podmnky dovol, chtj se vnovat provozu po dobu 6 dn, Michael nejvce CW a Wojtek chce krom CW a SSB zkusit i RTTY. Budou mt t v provozu 6 m majk na kmitotu 50 079,0 kHz. Jeliko budou muset zsoby paliva pro genertor, potraviny i veker vybaven vynet run z lodi a na stanovit, nepedpokldaj ast pouit zesilovae 400 W kvli spoe paliva. Pilotn stanic pro tuto expedici bude Chris, GM4FAM, kter bude mt denn skedy s Michaelem a pak bude pedvat veker potebn informace pes DX clustery. Jejich log bude na internetu a po skonen vpravy. QSL bude vyizovat sm Michael, G7VJR. Jeho adresa je: Michael Wells, Belvoir Cottage, The Avenue, Madingley, Cambridgeshire CB23 8AD, United Kingdom. Na direct QSL vak nechce IRC, se ktermi m dajn problmy, ale pouze dolary nebo SASE, co je ofrankovan oblka s va zpten adresou. Znmky mus bt britsk s hodnotou pro zasln dopisu do zahrani. Pokud by nebylo sprvn zpten potovn, bude tyto QSL zaslat via bureau. Ostrov Jan Mayen se nachz v severnm Atlantickm ocen. Le asi 600 km severn od Islandu a 950 km zpadn od Norska. Jeho dlka je asi 50 km. Je vulkanickho pvodu a je

na nm je doposud stle inn vulkn, jen se naposledy projevil silnou erupc v roce 1985. Na ostrov je velk meteorologick stanice a dle vyslac stanice Loranu-C. Systm vysl na frekvenci 100 kHz a slou k nzkofrekvenn hyperbolick radionavigaci a v systmu Eurofix je tak jeho vysln vyuvno pro korekce diferenc satelit GPS. Antna systmu Loran-C je 190 metr vysok. Dal radiostanice pracujc na VHF kanlech 16 a 60 a v psmu 2087, 2182 kHz a tak jednom utajenm kanle slou pro spojen s lodmi norskho vlenho nmonictva. Ji v roce 1920 tam byla postavena radiostanice od firmy Telefunken s 3 kW vyslaem pro jiskrovou telegrafii. Ostrov m i letit s pistvac drhou s nezpevnnm povrchem, pouze pro zsobovac letadla. Jinak nen oteveno pro bn provoz. ije tam stl 13lenn obsluha veker techniky a edn sprva ostrova. Historie ostrova je dosti temn. Historikov se domnvaj, e ostrov byl objeven u v 6. stolet irskm mnichem Brendanem, kter byl dobrm nmonkem. Ten se po nvratu z tto oblasti nechal slyet, e byl velice blzko ernho ostrova, kter byl cel v ohni a kolem nho byl velk hluk, a domnval se, e objevil pmo vchod do pekla. V t dob tam mohla prv bt aktivn sopka. Ale a kolem roku 1600 byl ostrov znovu objeven anglickmi a holandskmi velrybi, kte tam hledali nov lovit. V roce 1614 tam pistl a prvn zakreslil ostrov do map Holanan Jan Jacobs May van Schellinkhout. Pojmenoval ho Jan Mayen. Pak byl opt po nkolik stalet zcela zapomenutm mstem. Po postaven prvn norsk meteorologick stanice byl ostrov v roce 1922 anektovn Norskm meteorologickm institutem a pozdji oficiln anektovn 8. kvtna roku 1929 krlovskm dekretem. V roce 1930 byl deklarovn zkonem jako st Norskho krlovstv.

6/2008

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na ervenec

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

Od potku letonho roku se opakuje stejn scn: as od asu na ns na pr dn zpoza fotosfry vykoukne skvrna (resp. nkolik skvrn) ve vych heliografickch kch, co lze brt jako ujitn, e se o nco hloubji, v soustav transportnch ps slunenho plazmatu dal jedenctilet cyklus opravdu pipravuje. Tm ale pokad peripetie kon a dle pokrauje a pevauje aktivita skvrn pobl rovnku, nejen svou polohou, ale i magnetickou orientac jet nleejcch cyklu prv koncmu. Pesto nen dvod ztrcet nadji pt cyklus bude tm jist vysok, jen se jet letos vraznjho vzestupu slunen aktivity nedokme. Nadle se zd bt nejdvryhodnj pedpovdn tabulka a graf na http://www.ips.gov.au/Solar/1/6, podle nich nov cyklus zane letos v jnu a kulminovat bude v dubnu roku 2012 se slun vysokm R = 134,7. Trvat by ml necelch 11 let, pesnji 129 msc. Vyhlazen slo skvrn se bude podle SWPC v ervenci pohybovat kolem nsledujcch prmrnch hodnot: R = 6,3 (resp. v konfidennm intervalu 0 19,1). Podle IPS by mlo bt tak R = 6,3 a podle SIDC R = 2 s pouitm klasick metody, i R = 11 podle metody kombinovan. Pro nai pedpov ve pouitelnch krtkovlnnch kmitot opt pouijeme slo skvrn R = 4 (resp. slunen tok SF = 67).

O mn zajmav je v lt en KV prostorovou vlnou, postupn lomenou zpt k Zemi v ionosfrick oblasti F, o to pestej bvaj nhl zmny, vyvolan ptomnost oblak sporadick vrstvy E. Mimochodem laick termn plechov nebe docela pesn vystihuje skutenost: na tvorb Es se vskutku podlej ionizovan atomy kov. Vskyt vtiny typ Es ale stle jet nikdo spolehliv pedvdat neum, a tak nezbv, ne ance na jej vyuit na vych kmitotech zvit kombinac prostedk tradinch (nejen sledovn psma, kter ns zajm, ale i signl na kmitotech nich) i modernch (DX cluster a men ionosfrickch sond). Zejmna na dolnch psmech KV me sporadick vrstva E pijman signly jak zeslit, tak i zeslabit (kdy se jim postav do cesty) a rozdly bvaj i v destkch dB. Obvykl pedpovdn grafy s prmrnmi hodnotami pro ervenec nalezeme na http://ok1hh.sweb.cz/Jul08/. V pehledu pokraujme popisem vvoje od vraznho zhoren podmnek en 24. 27. 4. Jet mn pzniv byly dny nsledujc, zejmna 1. 3. 4. a 6. 4. (kdy sice celkov slunen aktivita zstvala nzk, ale stoupala rychlost slunenho vtru) a ke zhoren stail i jen mal vzestup geomagnetick aktivity. Pot ns mohla pekvapit srie dn s vy aktivitou sporadick vrstvy E 8. 13. 4. a blzkost lta v ionosfe

potvrzovala i stle rostouc vzdlenost maxim dennho chodu kritickch kmitot od mstnho poledne (napklad 15. 4. a ve 20.00 UTC s f0F2 = 5,5 MHz na observatoi v Prhonicch (http://digisonda.ufa.cas.cz/). Nsledujc klidn vvoj umonil otevrn dvacetimetrovho psma do Pacifiku (prochzel i signl majku KH6WO na kmitotu 14,1 MHz) a psma 18 MHz do Severn Ameriky. Mrn vzestup geomagnetick aktivity po pedchozm uklidnn 19. 4. ml za nsledek vvoj kladn fze poruchy a spolu s pletem meteorickho roje Lyrid pispl i ke vzrstu aktivity sporadick vrstvy E (kter ostatn okolo 20. 4. coby pedzvst blcho se lta kadoron oekvme). Vvoj v dubnu 2008 charakterizujeme nsledujcmi obvyklmi adami index. Z dennch men slunenho toku (vkonovho toku slunenho umu na vlnov dlce 10,7 cm) v Pentictonu, B. C., mme tyto daje: 78, 76, 76, 73, 71, 69, 69, 70, 68, 68, 67, 68, 69, 69, 69, 70, 69, 70, 71, 71, 71, 71, 71, 70, 70, 69, 68, 69, 69 a 67, v prmru 70,2 s.f.u. Geomagnetick observato ve Wingstu stanovila pro stejn obdob indexy Ak: 3, 2, 2, 12, 20, 20, 16, 12, 13, 11, 6, 16, 10, 2, 7, 20, 8, 7, 6, 6, 4, 7, 22, 16, 10, 12, 9, 14, 7 a 11, v prmru 10,4. Prmr sla skvrn za duben byl R = 2,9 (tj. slunen disk byl v naprost vtin dn beze skvrn) a s jeho pomoc dostaneme posledn znm vyhlazen prmr za jen 2007: R12 = 6,1.

Obr. 3. Graf historie cykl 22. a 23. a pedpovdi pro cyklus 24. tentokrt pochz z australsk IPS Radio and Space Services (pvodn nzev IPS = Ionospheric Prediction Service), konkrtn z webov strnky http://www.ips.gov.au/Solar/1/6 a k, e nov cyklus zane letos v jnu, magickm slem R = 100 projde na potku roku 2011 a maximem projde v dubnu roku 2012 se slun vysokm R = 134,7. Trvat by ml necelch 11 let, pesnji 129 msc, nae jej vystd cyklus 25. (kter m bt pro zmnu nzk ale to u je jin pedpov )

46

6/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech LX

Obr. 1. Jedna z prvch strnek programu TQSLcert.exe k vyplnn (viz pt pokraovn)

Obr. 2. Pokraovn - pozor, je teba pst bez diakritickch znamnek (bez hk a rek nad psmeny)

LOTW Logbook of the World

Druhou, mono ci konkurenn monost (vedle e-QSL), jak zskat elektronicky potvrzen o navzanm spojen, je vyuit sluby LOTW. Projekt navrhla a provozuje americk radioamatrsk organizace ARRL a je prvoad urena zjemcm o diplom DXCC vydvan ARRL. Jej vyuvn je administrativn sloitj ne u dve popsan sluby eQSL byra a prakticky je tm nezbytn, aby jej uivatel ml k dispozici internetov pipojen. U eQSL byra jsem nkolik let nosil data k ukldn na disket, poslze na flash disku na msto, kde jsem ml k internetu pstup u LOTW by to bylo ponkud obtnj. Administrativn sloitosti byly vymyleny proto, aby nemohla bt zneuvna a ppadn falovna data, kter se ukldaj i stahuj do a z tohoto systmu. Kdy jsem rozvaoval, jak zat popis LOTW, uvdomil jsem si, e vlastn celou prci za mne ji asi ped pldruhm rokem odvedl ing. Milo Prosteck, OK1MP . Uveejnil na pokraovn popis, jak zat v systmu LOTW pracovat, v asopise Radioamatr . 6/2006 a 1/2007,

ovem tento asopis maj pouze lenov RK. Prakticky stejn materil se vak nsledn objevil i na webovch strnkch RK (viz www.crk.cz/CZ/LOTWC.HTM), odkud si jej zjemci mohou sthnout a ev. vytisknout. Proto zde uvedu jen velmi strun informace. Co je dleit jet ped tm, ne se rozhodnete LOTW (konen to plat i pro eQSL byro) pouvat: 1. Zapisovat si sv spojen do nkterho potaovho denku, kter um daje v nm pevst do nkterho z normalizovanch formt uvanch v krtkovlnnm provozu - je to pedn formt ADIF, pro LOTW sta Cabrillo. J sm jsem strvil nkolik msc postupnm pepisovnm alespo tch zajmavch spojen z paprovch denk. V t dob jsem ji ml v dencch zaznamenno asi 150 000 spojen! Pochopiteln, pepsat vechna nebylo dosti dobe mon, a tak jsem pepsal posledn ti lta a z dvjch si vybral takov spojen, u kterch jsem ml poznamenno, e byla potvrzena, a z tch pak jet vybral zajmav znaky, okrajov psma ap. Jet tst, e pi dodatenm zpisu sta jen datum, as, znaka, psmo, md a report - daje, kter se zapisuj na QSL lstek,

take dky uvedenm redukcm se mi nakonec v potai ocitlo asi 25 000 spojen. V t dob jsem ml doma jen pota C64, a na pracoviti ji AT286, kam jsem nainstaloval na tehdej dobu asi nejdokonalej program LogPlus (mimochodem pouvm jej dodnes), dnes bych urit vybral nkter souasn - nap. CQRlog se v prosted Windows zd bt velmi dobr. Ml jsem vhodu, e jsem tuto prci mohl dlat po pracovn dob, a tak jsem njakou dobu chodil dom a za tmy. Kdo s provozem zante, uvejte pota k zpisu hned od zatku! 2. Dobe se nauit tento denk obsluhovat, vetn funkc exportu a importu dat. To konen plat o kadm programu, kter pouvte. 3. Vlastn denk sice me pracovat teba i v DOSu, ale pro komunikaci s eQSL i LOTW nutn potebujete pota s lepm operanm systmem alespo WIN95, ale od WIN98 je prce zcela bezproblmov a samotn pota by ml tak pracovat alespo s 300 MHz procesorem, jinak budete (pi vtm mnostv zpracovvanch spojen) usnat u obrazovky, ne vm pota vechna data pevejk. (Dokonen pt) QX

6/2008

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR6/2008

DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Ochrana prody na vstav AMPER 2008

Obr. 1. Stnek slovensk firmy KOVEL a ocenn expont - konzola systmu ANTIBIRD

Obr. 2. Zbrana BIRD RING je z izolantu a montuje se na ji existujc veden vn

O leton vstav AMPER (konala se 1. a 4. 4. 2008 na Vstaviti v Praze - Letanech) jsme v asopisech naeho vydavatelstv AMARO pinesli u dv reporte (v PE 6/08 a KE 3/08). V AR se dnes k AMPERu jet vracme jednou zajmavost, kter ns velmi zaujala, protoe ochranu prody jsme na elektrotechnick vstav neekali. Od zatku naeho putovn po veletrnch expontech jsme pemleli, na jakm principu je zaloen plai ptk, jak jsme si myln vysvtlili nzev systmu, kter jako Antibird prezentovala slovensk firma KOVEL a za kter j veletrn odborn porota udlila jedno ze ty estnch uznn. Firma KOVEL obdrela dal ocenn nap. na veletrhu INCHEBA a pro nkter sv vrobky m doporuen ze ttnej ochrany prrody SR. Jedn se o vyuit faktu, e na ikm rhno vt a t ptk nesed. Kdo zn trasy vn veden 22 kV, v e se jedn obvykle o sloupy s vodorovnmi nosnmi rhny, na kterch jsou v jedn rovin pipevnn smrem vzhru izoltory, nesouc lana vodi. Vt dravci, ale i jin ptci se pi dosedn na vodorovn nosnk asto dotknou kdlem i vodie v blzkosti a vboj

elektrickho proudu je zran nebo zabije. Odhaduje se, e jenom na Slovensku takto zahyne ron tisce ptk, a ve stnku KOVEL jsme mli monost shldnout film na toto tma s mnoha drastickmi zbry. Konstrukti firmy KOVEL proto navrhli montovat na story speciln konzoly: BIRD FRIENDLY s upevnnm izoltor smrem dol - na ty dosedaj ptci bez rizika doteku s vodiem, ANTIBIRD - konzoly jsou u tto konstrukce ikm a znemouj tm dosednut (dosednut na izoltor a dotyk s jednm vodiem nen nebezpen), pp. i na stvajc trasy je mon upevnit speciln nevodivou zbranu BIRD RING z uml hmoty, kter se pipevuje k izoltorm a chrn rovn proti dotyku sti s vysokm naptm. U dvou i tvodiovho veden je mon horn st kruhov zbrany propojit trubkou. Vechny tyto vrobky jsou ureny a schvleny pro veden do 35 kV. Dnes m tato slovensk firma zabvajc se vrobou ocelovch konstrukc a stor, rozvad do 2 kA a konstrukc trafostanic do 400 kVA, zastoupen v Rakousku, Ma arsku, Nmecku i esku. QX, PFM

Obr. 3 a 4. Po AMPERu jsem si zaal vce vmat ivota na nkolika nechrnnch storech vn, stojcch nedaleko. Krahujec (nahoe) tam vydr sedt a ekat na koist dlouh minuty. Kuna (dole) mla smlu a vlet na stor nepeila...

48

6/2008