Prakticka Elektronika 1997-06

N ROZHOVOR
RONK II/1997. SLO 6 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 AR seznamuje: Faxov pstroj Panafax UF-S1 ............... 3 Nov knihy ............................................... 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky (Pokraovn) ... 5 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 7 Informace, Informace .............................. 8 stedna zabezpeovacho zazen ....... 9 Dva zdroje .............................................. 15 Selektivn volba DTMF s displejem ........ 16 Pjem stacionrnch meteosatelit (dokonen) ..................... 19 Proudov zdroj pro karty PCMCIA ......... 21 TV vysln v psmu MMDS ................... 22 Cykloalarm ............................................. 24 Inzerce .................................. I-XXXVIII, 48 Mal katalog .................................... XXXIX Imobilizr a alarm pro mopedy ............... 25 prava pijmae DCF77 ........................ 26 Pijma VKV s plonmi cvkami ......... 27 Svtic flie ............................................. 28 Teplotn senzory a spnae ................... 29 Signalizace nevypnutch svtel ............ 30 Protel Easytrax - nvrh desek s plonmi spoji .......................... 31 CB report ............................................... 32 PC hobby ............................................... 33 Rdio Nostalgie ................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 43
s pan Marcelou Filipovou, editelkou obchodn firmy ELLAX spol. s r. o., kter se zabv distribuc nhradnch dl pro spotebn elektroniku.
V vodu, prosm, pedstavte tenm vai firmu a obor jej innosti?
Firma ELLAX byla zaloena v roce 1993, kdy prudk nrst dovozu spotebn elektroniky znmch i pln neznmch znaek, kter nastal po roce 1989, vyvolal zvenou poptvku po nhradnch dlech. Tento fakt se stal motivac pro vznik na firmy. V t dob ji existujc elektronick firmy byly orientovny pedevm na vrobn sfru a bn sortiment, kter pevzaly po rozpadu vchodnho trhu. Na snahou bylo zaplnit vzniklou mezeru a vytvoit takov podmnky pro nae zkaznky, aby si mohli jakoukoliv soustku nebo nhradn dl koupit, ppadn objednat i v malm mnostv. Spolehliv chod firmy zajiuje v souasnosti ji devt zamstnanc.
Bez zajmavosti jist nen, e ve veden firmy, kter je orientovna na prodej elektronickch soustek, je ena. Vidte v tom nco neobvyklho?
pan Marcela Filipov Vzhledem k tomu, e se trh neustle rozvj, jsme nuceni hledat stle nov kontakty a sv sluby zdokonalovat. Zbo zaslme po cel R, na Slovensko pouze je-li hodnota zsilky vt ne 10 000 K (bez DPH). Jsme v jednn s nkolika partnery ze Slovenska a vme, e brzy budeme pravideln zsobovat i tamn trh. V roce 1996 jsme oteveli maloobchodn prodejnu v Sokolovsk ulici 129, v Praze 8. Praskm servism zbo rozvme a tuto slubu chceme rozit i za hranice Prahy.
Pipravujete njak nov nabdkov katalog? Pokud ano, kdy bude k dispozici?
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v esk republice zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 l. 284), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
V zahrani se setkvte se enami ve vedoucch funkcch velmi asto, tak pro tedy ne i u ns. V mm ppad vzhledem k tomu, e jsme dovozn firma, mohu vyut i svch dvjch znalost a zkuenost, pracovala jsem toti adu let v zahraninm obchod. Odborn technick zleitosti maj na starosti zkuen pracovnci s odpovdajcm technickm vzdlnm a prax, kte jsou ve firm zamstnni.
A jak je souasnost firmy?
V souasn dob pipravujeme nov rozshl katalog ELLAX 97/98, kter bude obsahovat ucelen, ne vak pln pehled na nabdky. Protoe tento katalog bude ji vydvn pravideln, zdili jsme za tmto elem kompletn vybaven pracovit DTP; katalog bude tak nabzen v disketov verzi. Pedpokldan termn vydn je ervenec letonho roku. Katalog ELLAX 97/98 nebude obsahovat mechanick nhradn dly pro videomagnetofony a vysokonapov transformtory a nsobie, kter jsou dodvny podle samostatnch katalog.
Jak jin zajmav sortiment nabzte?
AMARO spol. s r. o.
Mohu ci, e doba nesnadnch zatk je u pece jenom za nmi. Nutnost rychlch dodvek zbo si vydala velk rozen skladu, kter obsahuje ji nkolik tisc poloek. Jedn se pedevm o polovodiov soustky, pasivn soustky, dly pro video a audio zazen, vn transformtory a nsobie, konektory a propojovac kabely, soustky pro TV rozvody a satelitn techniku, keramick filtry, krystaly, miniaturn rovky, pjec a odpjec zazen a dlkov ovladae pro televizn a satelitn pijmae, videomagnetofony a hifi ve. Postupn n sortiment doplujeme o dal poloky z oblasti vybaven servis a mic techniky.
Krom ji zmiovanch dl dodv nae firma, podle mho nzoru jako jedna z mla, gramofonov jehly i cel penosky pro nae i zahranin gramofony. Pro zakoupen novho hrotu nebo penosky sta znt pouze vrobn oznaen, kter na nich bv obvykle uvedeno. V ppad pochybnost doporuujeme vadnou st pinst nebo poslat spolen s objednvkou. Troufm si ci, e se jet za dobu na existence nestalo, abychom nebyli schopni poadovan hrot zajistit. Dle nabzme servisn manuly na rzn typy pstroj spotebn elektroniky. V naem archivu je v souas-
Praktick elektronika A Radio - 6/97
n dob asi 30 000 titul. Seznam, vetn vyhledvacho programu a prodejnch cen, je zpracovn na disket. Piblin jednou za dva msce vydvme inovovanou verzi, kterou zaslme se slevou po obdren pvodn verze. Servisn dokumentace dodvme pouze kompletn. Jednotliv listy, schmata nebo mechanick rozkreslen dl nelze z technickch dvod dodvat samostatn. Pokud zkaznk poadovan manul nenajde v seznamu, mme monost jej u naich zahraninch dodavatel doobjednat. V na nabdce mme tak kompletn adu vce ne 40 rznch konstruknch katalog firmy Philips. Nkter z nich nap. IC 01 - Polovodie pro radio a audio systmy, IC 02 - Polovodie pro televizn a video systmy a dal jsou ji nabzeny na CDROM. Nov jsme n sortiment doplnili tak o bezfreonov spreje. Ty lze pouvat nejenom ve spotebn elektronice, ale i v jinch oblastech, jako jsou nap. autoopravrenstv, polygrafie, optika, strojrenstv apod. Mezi nejdanj spreje pat: chladic, kontaktov a tunerov, odstraova etiket, isti zvukovch a obrazovch hlav, isti obrazovek, isti plast, super vzlnac olej, odmaova, plastick, odstraova prachu, speciln mazac a mnoho dalch. Nabdka obsahuje vce ne 30 rznch typ a myslm si, e v tomto ohledu dokeme uspokojit i nejnronj zkaznky. Pro plnou informaci uvdm, e jsme schopni zajistit kompletn sortiment nhradnch dl vrobc nsledujcch znaek: Sony, Panasonic/Technics, Toshiba, Mitsubishi a Akai.
Mete popsat, jak si lze u vs objednat njak dl, kter zkaznk nenalezl v dnm z vaich katalog, ppadn m k dispozici pouze nepln nebo dn oznaen?
tor a nsobi firma Diemen, S. A., s jejich vrobky v typicky lutoernch obalech se mnoz ji setkali. Vyuiji tto pleitosti a krtce tuto firmu piblm tenm PE. Firma Diemen, S. A. byla zaloena v roce 1962. V dnen dob dodv sv vrobky do vce ne 90 zem pti kontinent. Diemen, S. A. vytv tak s slueb, kter maj monitorovat poteby trhu a co nejrychleji na n reagovat. Do vzkumu investuj zhruba asi 7 % z celkovho obratu a objektivnm potvrzenm jejich kvality je zskn certifiktu ISO 9001 v roce 1994. V souasn dob nabzej vce ne 2 500 vrobk, a nyn tak asi 50 typ vn transformtor pro monitory. Z dalch firem meme jmenovat nap.: vrobce dlkovch ovlada pro televize pijmae - firmu UMA; vrobce kvalitnch nsobi REMO-HSE a tak vrobce bezfreonovch sprej firmu Teslanol. Pro tyto ve uveden firmy jsme distributory v R.
Jste schopni uspokojit i nestandardn poadavky vaich zkaznk?
zbo dovme z celho svta a uritou dobu trv, ne nalezneme nejrychlej a pitom cenov nosn zpsob dopravy. Bohuel i velc zahranin vrobci a dodavatel nemaj vdy zbo na sklad a my jsme nuceni plnovat objednvky s velkm pedstihem. Nkdy se stane, e vrobce nedodr dodac termn a tm se velmi prodlou doba dodvky. Jindy zklame dopravce, nkdy zsilka doraz nepln nebo pokozen. Samozejm e tmto nechceme v dnm ppad omlouvat del dodac termny, ale rdi bychom zkaznkm osvtlili, e jde o problm sloit a nezvis pouze na ns. Meme jim vak slbit, e problm dodacch termn eme jednak zvtovnm skladu, dle vbrem rychlejch dopravc a systmem pravidelnch dodvek nejprodvanjho zbo. Na druhou stranu bychom od vtch zkaznk poadovali piblinou specifikaci poadavk na urit krat obdob (tvrtlet, pololet), abychom se tmto zbom pedzsobili a byli schopni jej dodvat aktuln podle momentlnch poadavk.
Zastujete se njakch vstav nebo veletrh?
Sname se uspokojit i nejnronj zkaznky. Pokud jde o atypick dly, jsou dodac lhta i cena podstatn vy. Naim zkaznkm bychom rdi doporuili, aby v ppad zjmu zaslali poptvku s poadovanm mnostvm, termnem dodn a cenou, kterou poaduj.
Jak je postaven va spolenosti na trhu nhradnch dl?
Ano, v letonm roce jsme poprv vystavovali na 5. mezinrodnm veletrhu prmyslov a spotebn elektrotechniky a elektroniky AMPER 97. Pro velk zjem budeme vystavovat i v ptm roce a chtli bychom tmto vechny zjemce co nejsrdenji pozvat k nvtv na expozice v ptm roce.
Co byste chtla sdlit tenm na zvr?
Tyto situace jsou samozejm velmi ast. V ppad neznmch polovodiovch soustek, vn transformtor a vn nsobi je nutn pedloit vechny dostupn daje, kter lze pest z pouzdra, vetn loga vrobce. Dal nezbytnou informac je pesn a pln vrobn typ pstroje, nejlpe z vrobnho ttku. U dl pro videomagnetofony je mon dodat i mechanick rozmry, vetn jednoduchho nkresu. Doporuujeme tak objednat servisn dokumentaci (viz ve) k zskn objednacho sla. Po dohod s techniky lze vadn dl poslat k posouzen a vyhledn ppadn ekvivalentn nhrady.
Pi va innosti nespolupracujete pouze jen s obchodnmi partnery, ale tak s vrobci. Mete uvst nkter pklady?
Konkurence samozejm existuje jako v kadm jinm oboru, s tm se mus potat. Je teba se za prv prosadit, za druh udret a za tet obstt. Tko ci, kter z tch t podmnek je t. Konkurence uritm zpsobem pedstavuje hnac motor pro rozvjen a zdokonalovn nejen firmy, ale i poskytovanch a nabzench slueb. Vsledkem tohoto snaen by ml bt spokojen zkaznk, kter si pochopiteln vybere tu firmu, kter bude poskytovat nejlep nabdku. V tto oblasti mme urit velmi zajmav plny do budoucnosti, o kterch bych zatm nechtla hovoit.
S jakmi problmy se pi sv prci nejastji setkvte?
Zatm se nm vdy vyplatilo, a to nejen ve vztahu k ostatnm obchodnm partnerm, ale i mezi sebou, podnikat poctiv a podle pravidel. Nememe si dovolit pijt o povst kvalitnho dodavatele a solidn firmy. Toto krdo, kter jsme si dali do vnku, se budeme snait uplatovat i nadle.
Kde vude vs mohou zjemci o vae zbo a sluby najt?
Vzhledem k velkoobchodnmu charakteru na firmy mme navzny zk obchodn vztahy s mnoha vrobci. Jednm z nejvtch je panlsk vrobce vysokonapovch transform-
Nai zkaznc poaduj dodvky kvalitnho zbo za co nejni ceny a v co nejkratch dodacch termnech. Bohuel musme konstatovat, e ne vdy se nm poda vechny tyto poadavky beze zbytku splnit. Mme rzn zkuenosti, setkvme se s dodavateli silnmi, solidnmi, avak tak s jinmi, kte nedbaj na kvalitu a solidnost. Prvn dva poadavky eme tm, e si peliv vybrme kvalitn vrobce a navazujeme s nimi pm obchodn vztahy. Tet poadavek je velmi problematick vzhledem k tomu, e
Sdlo firmy: ELLAX spol. s r. o., Horteck 19/1772, 182 00 Praha 8. Tel/fax: 02/688 15 25, tel: 02/900 243 91, Email: ellax@mbox.vol.cz. Velkoobchodn prodejn sklad: Teboradick 47/1075, 182 00 Praha 8 (150 m od sdla firmy - bude oteven v ervenci). Maloobchodn prodejna: Sokolovsk 129, 180 00 Praha 8 (stanice metra B - Palmovka). Tel: 02/684 74 97. Distributor (pro odbry do 2 000 K bez DPH): Ptek a Tvrz s. r. o., U nkladovho ndra 6, 130 00 Praha 3 (Arel TESLA Stranice) Tel: 02/670 05 547, fax/zzn.: 02/670 05 548.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner
SEZNAMUJEME VS
Faxov pstroj Panafax UF-S1

Celkov popis
Protoe se domnvm, e se faxov pstroje stvaj tm samozejmost nejen u tch, kdo se zabvaj obchodem nebo podniknm, ale pro jejich etn vhody si je poizuj i mnoz soukromnci, chtl bych upozornit na nov faxov pstroj, kter povau-ji za velmi univerzln a je pitom prodvn za pomrn pstupnou cenu. Panafax UF-S1 disponuje vemi bnmi funkcemi. Lze ho samozejm pouvat jako fax pro vysln nebo pjem dokument, ppadn jako standardn telefon s pulsn nebo tnovou volbou, avak t jako zznamnk nejen telefonickch, ale i jinch vzkaz. Jako telefon nebo fax umouje opakovat posledn volen slo, krom toho m pam pro pmou volbu pti astnk stisknutm jedinho tlatka a z internho telefonnho seznamu v pstroji lze volit a deset astnk. Volbu astnk lze realizovat i pi zavenm sluchtku. Telefonn zznamnk, kter je v pstroji integrovn, umouje pijmout vzkazy a do celkov doby trvn piblin 12 minut. K tomuto elu je vybaven digitln pamt a nen proto teba pouvat dn magnetofonov kazety. Dlku jednoho vzkazu lze omezit na 30, 60 nebo 90 sekund. Nahran vzkazy si me majitel (samozejm po vloen pslunho hesla) odposlechnout z jakhokoli jinho telefonu a shodnm zpsobem lze zznamnk i dlkov ovldat (napklad smazat zznamy a uvolnit tak prostor pro dal). Vzkaz, nahran do zznamnku, um pstroj navc i pesmrovat na jin telefonn slo, kter pedem ulome do jeho pamti. Zznamnk lze t vyuvat pro pedn jakkoli informace volajcmu a me bt rovn pouit k zaznamenn probhajcho telefonickho rozhovoru. V zznamnku tak lze zanechat vzkaz pro neptomnou osobu, kter si pozdji tento vzkaz poslechne. Dal funkc je pjem tzv. soukromho hovoru. To znamen, e napklad v dob, kdy je zapojen pouze zznamnk a uivatel
telefonu nechce bt ruen ednmi nebo obchodnmi hovory, me aktivovat funkci pjmu soukromho hovoru. Jestlie byl volajc seznmen s kdovm znakem a tento znak v uritm okamiku vlo, aktivuje vyzvnn telefonu a soukrom hovor se tm me uskutenit. Hlavn elem pstroje je samozejm jeho pouit jako faxu. Vzhledem k tomu, e je rozmrov velice mal (je jen o mlo vt ne modern ploch telefony), obsahuje jeho zsobnk pouze 15 m teplocitlivho papru. To znamen, e jedna npl papru sta asi na 50 dokument formtu A4. Vzhledem k tomu, e byl tento pstroj vrobcem vyvinut pevn pro soukrom uivatele, domnvm se, e je to poet zcela dostaujc. Uivatel me vloit pkaz tisku do pamti a tak se obsah strnek, pro n ji papr chybl, ulo do pamti. Po vloen nov role papru jsou pak tyto strnky automaticky dotisknuty. Pstrojem lze samozejm t poizovat kopie listovch dokument do formtu A4 a tato funkce je doplnna monost mal dokumenty (formtu A6 a menho) zvtit na formt A4. Pi vysln faxovho dokumentu lze nastavit zpsob rozlien FINE nebo NORMAL a pokud je vysln polotnov dokument, je jet k dispozici lep rozlien polotn nastavenm HALFTONE. Dle lze zvolit, zda si uivatel peje, aby pstroj vytiskl potvrzovac hlen po kadm uskutennm penosu, nebo jen v ppad penosov poruchy, ppadn ho nechce tisknout vbec (napklad pro sporu papru). Lze volit standardn reim, kdy pstroj pijm telefonick hovory a faxovan dokumenty je nutn pijmout run (stisknutm p-
slunho tlatka), nebo automatick provoz, kdy pstroj rozeznv pchod telefonickho hovoru nebo faxovho dokumentu a podle toho automaticky reaguje. Tato funkce me bt jet kombinovan se zznamnkem, kdy jsou volajcmu nabdnuty ob monosti: odeslat fax nebo slovn sdlen. Pstroj je vybaven i funkc PULLING, kter umouje vydat si odesln dokumentu z jin telefonn stanice. Rovn lze zablokovat pjem nedoucch dokument (napklad reklamnch) tm zpsobem, e uivatel nastav tzv. vbrov pjem. V takovm ppad bude fax pijmat dokumenty jen od tch telefonnch stanic, kter maj posledn tyi sla shodn s sly stanic uloench v ji zmnnm internm telefonnm seznamu. Pstroj je vybaven displejem, kter indikuje zaazen a zvolen funkce a zobrazuje t tmstn kdy, kter pstroj sdluje astnkovi v ppad rznch provoznch zvad, aby mohl na vzniklou situaci odpovdajc zpsobem reagovat. Pod displejem je na eln stn pstroje pole dvancti velkch tlatek, z nich deset je slicovch a dv znakov (hvzdika a kek). Na lev stran panelu je pt tlatek pro pmou volbu telefonnho sla, a vedle slicovch tlatek je dalch pt tlatek s funkcemi: REDIAL (opakovn volby), FLASH (pro funkce s pobokovou stednou), HOLD (pro podren hovoru), DIRECTORY SEARCH (pro vyhledn sla v internm telefonnm seznamu) a tlatko MONITOR (pro aktivaci hlasitho telefonovn). Po prav stran slicovch tlatek je tlatko VOLUME/CLEAR (k nastaven hlasitosti vyzvncho signlu i hovorovch signl, ppadn k zruen zvolenho vstupu).
Dle je zde sestava tlatek a indikanch prvk, uspodan do kruhu, kter umouj realizovat a kontrolovat nejrznj funkce pstroje. V pravm rohu panelu je jet tlatko HELP, kter slou k vytitn strunch pokyn k obsluze a pod nm tlatko OUT, slouc k volb reimu pjmu (telefont nebo fax). Na levm boku pstroje je jet pepna pulsn nebo tnov volby a na spodn stn nulovac tlatko, kter je ovladateln vhodnm piatm nstrojem.
Technick daje
Kompatibilita: TU-T Group 3. Zpsob snmn dokumentu: Plon scanner se snmaem CIS. Rozmr dokumentu: 21,6 x 100 cm (maximln), 5,5 x 9 cm (minimln). Tlouka dokumentu: 0,06 a 0,5 mm (jednotliv listy). ka snmanho pole: 21,5 cm. Rozmr zznamovho papru: 210 mm x 15 m (role). Rozlien: 8 bod/mm (vodorovn), 3,85 ar/mm (svisle-standard), 7,7 ar/mm (svisle-fine). Penos. rychlost: 9600, 7200, 4800, 2400 nebo 300 bps. Jednotlatkov volba: 5 tel. sel. Obsah seznamu: 10 tel. sel. Kapacita seznamu: Kad stanice me mt a 36 slic, kad nzev me mt a 25 znak. Kapacita zznamnku: a 12 minut. Napjen: 220 a 240 V / 50 Hz. Spoteba: 4,5 W (pohotovostn stav), 15 W (vysln dokumentu), 30 W (pjem dokumentu). Rozmry pstroje (xvxh): 26,5 x 23 x 9,3 cm (vetn penvajcch st). Hmotnost: 2,5 kg (bez papru).
Funkce pstroje
Prvn, co ns na tomto kombinovanm pstroji pjemn pekvap, jsou jeho neobvykle mal rozmry, kter spe pipomnaj bn telefon ne faxov pstroj, navc kombinovan se zznamnkem. Ovldn vech funkc tohoto pstroje je vak soustedno jen do nkolika vzjemn kombinovanch prvk, co prci ponkud znepehleduje a novmu uivateli proto me nastavovn nkterch funkc zpsobovat urit problmy. slicov tlatka (pro volbu telefonnch sel) jsou tak velk, e je lze ovldat i pi nedostatenm osvtlen nebo osobami, kter maj zrakov pote. To je sice trochu neobvykl, ale rozhodn velmi pjemn. Postupn jsem vyzkouel vechny dleit funkce tohoto pstroje a mohu ci, e jsem se s dnm problmem nesetkal, krom toho, e mi trvalo dosti dlouho, ne jsem se s pstrojem nauil alespo trochu zachzet. Piloe-
n nvod je sice na prvn pohled velmi hledn, ale jak je hledn, tak je nesourod a mnoh dleit postupy jsou v nm uvedeny pouze nznakov a je nutn je asto pracn vyhledvat. Heslovit pokyny, kter jsou doplnny jednoduchmi obrzky, jsou pro tento pomrn komplikovan pstroj nevhodn a asto uivatele spe matou. Nkter funkce jsem objevoval doslova detektivnm zpsobem a napklad kdy jsem zkouel zznam do tzv. hlasovho zpisnku, zjistil jsem, e v eskm nvodu vbec nesouhlas ani pipojen obrzek (v anglickm originlu kupodivu souhlasil). Kdy jsem tedy po del dob dokzal realizovat a vyzkouet vtinu funkc pstroje, mohu ci, e jsem byl pln uspokojen a e pstroj pracoval perfektn. Zde se vak opt v pln me potvrzuje m pesvden, e modern pstroje, kter se vyznauj stle komplikovanjm ovldnm mnoha funkc malm potem ovldacch prvk, vyaduj velmi podrobn, pesn a srozumiteln stylizovan nvody. Jinak zstanou jejich mnoh funkce pro bnho uivatele v podstat nepstupn. Pstroj, jak jsem ji ekl, m velmi mnoho doplkovch funkc, z nich bych jmenoval napklad velmi vhodn zpsob pesmrovn vzkazu, kter telefonn zznamnk pijme, m monost ovldat tm vechny funkce zznamnku dlkov z jin telefonn linky a dovoluje pouvat pstroj t jako budk, kter v nastavenm ase generuje akustick signl. Pstroj tak umouje zhotovit kopie z listovch pedloh, navc um pedlohu velikosti A6 zvtit na formt A4 a m k dispozici jet mnoho dalch funkc. Za velkou vhodu povauji tak jeho mimodn mal rozmry, kter dovoluj snadno ho umstit i do stsnnho prostoru. A pekon-li uivatel problmy se znan nepehlednm nvodem a seznm-li se pedevm s tmi funkcemi, kter bude opravdu potebovat a tak pouvat, zsk velmi hodnotn a skuten vestrann pstroj, kter, jak jsem se ji v vodu zmnil, je prodvn za velmi pijatelnou cenu.
129e .1,+<
Kras, P.: Excel pro pokroil, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, rozsah 128 stran formtu A5, obj. slo 110832, MC 128 K.
Tato pruka (na rozdl od jinch) prochz pouze ty oblasti Excelu, kter se obvykle vyuvaj pi bn prci - sluovn dat, seznamy, filtrovn dat, komplexn kritria, kontingenn tabulky, souhrny, problmy citlivosti, eitel, ablony, makra, odstraovn chyb, zamykn a grafy. Protoe se kniha vnuje pedevm principm prce, je pouiteln jak pro Excel 5 (Windows 3.x), tak pro Excel 7 (Windows 95, NT). Pruka je tedy urena tm, kte ji vd co je buka, zformtuj tabulku nebo provedou jednoduch matematick operace. Vd co je pracovn oblast, jak se zachz v Excelu s my, dok pipravit dokument k tisku a vytisknout jej. Nronjm uivatelm vak doporuujeme rzn kompendia a profesionln pruky.
80C51-Based 8-Bit Microcontrollers. Vydala firma Philips Semiconductors, rozsah asi 2000 stran formtu B5 + piloen CDROM, 1997, obj. . 170132, MC 1210 K.
Po dlouh dob se u ns opt objevily katalogy firmy Philips. V minulosti byl vdy nejvt zjem o katalog s oznaenm IC20. Ten je nyn rozdlen do dvou dl (80C51-Based 8-bit Microcontrollers + Application Notes and Development Tools for 80C51 Microcontrollers) a navc oproti loskmu ronku je piloen CDROM (80C51-Based 8-bit Microcontrollers & Application Materials). Vkatalozch jsou obsaeny daje o 8 i 16bitovch mikrokontrolrech. V prvnm dlu se jedn se pedevm o detailn popis hardwaru (jednotlivch klon, pouzden, napjen, vstupnch i vstupnch port, integrovan pamti, vnitn sbrnice). Druh dl obsahuje popis programovho vybaven spolu s pklady (vpisy program, vvojov diagramy,). Dle zde najdete popis emultor, simultor, profesionlnch bastldesek, vvojovch kit apod., vetn jejich programovho vybaven. Docela ns pekvapilo, e jsme v tomto dlu nali napklad detailn popis een konstrukce rychlho nabjee NiCd s obvodem 87C751. Tato aplikace obsahovala rozbor problematiky, popis een, blokov a detailn schma nabjee a nkolikastrnkov vpis programu (str. 5 a 64). Nkter dal nvody byly uvedeny vetn desek s plonmi spoji (zen monitoru, programtoru EEPROM pro 8 obvod PCF8582). Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno.
Zvr
Popisovan kombinovan pstroj Panafax UF-S1 zapjila firma Marex v Praze 2, Francouzsk 32, kter ho prodv za 14 000 K. Na zvr bych jen chtl pipomenout, e ty hlavn funkce, kter pravdpodobn bude vtina majitel pouvat, jsou uvedeny i v kartonovm list, kter je piloen k seitovmu nvodu. Krom toho servisn technik, kter pstroj bude instalovat, jist rd zodpov ppadn otzky, tkajc se problm, kter by mohly bt uivateli nejasn. Po funkn strnce mohu pstroj pln doporuit a povauji ho za velmi dobr. Jen ta vn bolest s nvody! Adrien Hofhans
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
IV. lekce
Kondenztor se skld ze dvou vodivch desek, vzjemn izolovanch dielektrikem (viz obr. 19) Ji jednou jsme pi vkladu pouili pmr svodnm potrubm - ten lze pout nejen urezistor (vjednom mst potrub znan zen msto), ale tak ukondenztor. Pedstavte si trubku, kter m vsob zatavenu prunou membrnu (podobn jako utlakovch ndob vsystmu etovho topen) aje naplnna vodou. Membrna pi vyrovnanm tlaku zobou stran pehrazuje trubku vcelm prezu (na kondenztoru nen napt) avoda pochopiteln neprotk. Pokud zjedn nebo druh strany zvtme tlak vody, membrna se vychl tm vce, m je vt tlak vody ana druh stran vytla urit mnostv vody (to odpovd piloen stejnosmrnho napt na kondenztor). Kdybychom tlak vody zvtili nad mez pevnosti membrny, membrna se protrhne (pi zvten napt nad povolenou velikost se dielektrikum - izolan vrstva proraz amezi elektrodami kondenztoru vznikne zkrat). Pokud se bude tlak vody periodicky mnit, bude se pohybovat imembrna amal pohyby vodnho sloupce se budou pes membrnu penet ina druhou stranu vodnho sloupce (zapojme-li kondenztor do obvodu stdavho proudu, proud jm protk). Kondenztor je soustka, kter m schopnost hromadit vsob elektrick nboj. Tto vlastnosti kme kapacita. Kondenztor bude mt tm vt kapacitu, m vt plochu maj vodiv desky kondenztoru, m jsou ble usebe, a pop. m je vt tzv. permitivita (dielektrick konstanta) pouit izolan vrstvy - dielektrika.
Kondenztory
(Pokraovn)
Kapacitu oznaujeme psmenem C ajednotkou kapacity je farad [F]. Je to ovem pro praxi jednotka ohromn velk, proto se bn pouvaj nap. miliontina miliontiny faradu - 10-12 F (pF). Vt hodnoty jsou nanofarad (1000 pF, jinak 10 -9 F) amikrofarad (10-6 F). Podvejme se nyn na st kondenztoru zvanou dielektrikum. Nejjednodu kondenztor je tvoen kovovmi deskami, mezi nimi je vzduch. Vzduch je velmi dobr dielektrikum, jet lep by bylo vakuum (vzduchoprzdno). Kdy vezmeme kondenztor svakuem jako dielektrikem asrovnme jej srozmrov stejnm kondenztorem, u nho bude jako dielektrikum msto vakua nap. papr, zjistme, e kapacita takovho kondenztoru je vt ne vakuovho. Zjednoduen by bylo mon uvst, e slo, kter udv, kolikrt je vt kapacita kondenztoru sjinm dielektrikem mezi deskami ne s vakuem, se nazv permitivita (dielektrick konstanta). Nap. slda m permitivitu (podle druhu) 5 a 7, nkter speciln keramick materily a nkolik tisc. Kondenztor nepropout stejnosmrn proud. Pipojme-li ho ke zdroji stejnosmrnho napt, bude zprvu do nj pitkat proud - ten bude tm vt, m vt bude kapacita kondenztoru. Pitkajc proud se bude postupn zmenovat, ale bude se zvtovat napt na kondenztoru. Napt bude nejvt tehdy, kdy se kondenztor pestane nabjet - kdy do nj pestane pichzet proud. Meme si to nzorn vyzkouet, vezmeme-li citliv mikroamprmetr (nejlpe snulou uprosted stupnice), kondenztor skapacitou nap. 470 nF, pepna aplochou baterii. Zapojme je podle schmatu na obr. 20.
stv proudu bude vkad period stejn, zvisl jen na velikosti kapacity kondenztoru. Bude pi stejn kapacit kondenztoru tm vt, m bude mt stdav proud vce period za asovou jednotku, tedy za sekundu I= U.2pf.C , piem 2pf = w (mal eck omega) je tzv. hlov kmitoet (ve star literatue najdete spe nzev kruhov frekvence). Pevratn hodnota vrazu wC uruje tzv. jalov odpor, kapacitn reaktanci, kapacitanci X C = 1/wC. Pro seriov aparaleln spojovn kondenztor plat obrcen vrazy oproti spojovn rezistor: vsledn kapacita dvou v srii zapojench kondenztor se vypot stejn jako vsledn odpor dvou paraleln zapojench rezistor
&
Y VO
&& & + &
pro n sriov zapojench kondenztor plat (obdobn jako pro n paraleln zapojench rezistor)
&
Y VO
& &
++
&Q
Obr. 20. Pi pipojen baterie se ruka midla krtkodob vychl, pak zstv na nule. Pi pepojen tak, aby se nboj kondenztoru vybil pes mikroamprmetr, se ruka midla opt vychl (avak vopanm smru) apot opt klesne na nulu. Pokud ovem kondenztor pipojme ke zdroji stdavho napt, bude se stdav nabjet avybjet. Navenek to bude vypadat, jako by jm proud skuten protkal. Vkad prvn atet tvrtin periody toti do kondenztoru projde urit mnostv proudu, kter se ovem ve druh atvrt tvrtin periody zase vrac. Toto mno-
Obr. 19. Princip kondenztoru
uparaleln zapojench kondenztor se jejich kapacity staj Cvsl = C1+C2+...+Cn. Jak jsme ji naznaili, kondenztor je ada druh - lze je dlit nap. podle pouitho dielektrika (vzduchov, sldov, keramick, paprov), podle pouit technologie vroby (svitkov - dva tenk kovov psky, mezi nimi je speciln papr, ve svinut do vleku; MP - kovov vrstva je napaena na papr, pi prrazu se odpa anevznikne tedy zkrat; elektrolytick - vtinou se jedn osvitky dvou tenkch kovovch psk, mezi nimi je elektrolytem naputn provit papr, izolan vrstvou je tenk vrstva kyslinku kovu jedn z elektrod. Maj velkou kapacitu pi malch rozmrech), dle znme nap.kondenztory pevn, oton, dolaovac atd. Kondenztor ovem nen, stejn jako ostatn soustky, soustkou ideln. Kad kondenztor m tzv. svody vdielektriku, jeho pvodn drty maj uritou induknost, kter me mt pi vysokch kmitotech nepzniv vliv. Zcela zvltn postaven maj kondenztory elektrolytick; elektroda, na n je dielektrick vrstva kyslinku kovu, mus bt vdy pipojena na kladn napt, zmna polarity by znamenala znien kondenztoru. Tyto kondenztory nelze bez zvltnch opaten pouvat vobvodech se stdavm naptm.
Definice Elektrick kapacita C je konstantou mrnosti mezi nbojem Q a naptm U na kondenztoru, C = Q/U. Kolikrt je tedy vt kapacita C kondenztoru, tolikrt vt je teba dodat nboj Q, aby se kondenztor nabil na tot napt U. Jednotku kapacity (1 F) by ml kondenztor, kter by se nabil elektrickm nbojem rovnm 1 As (tj. 1 coulombu) na napt 1 V. Permitivita (dielektrick konstanta) e je veliina, vyjadujc vliv prosted na intenzitu elektrickho pole. Permitivita prosted je dna souinem permitivity vakua e0 a pomrn (relativn) permitivity er, e = e0. e r. Permitivita vakua je e0 = 8,85.10-12 F/m. Pomrn permitivita udv, kolikrt je permitivita danho prosted vt ne permitivita vakua. Pro vakuum se uvauje permitivita er = 1, pro vzduch pi teplot 0 C a za normlnho tlaku se uvauje shodn, pro ostatn ltky je vt ne 1. Podstatn je, e er dan ltky nen konstantn, e zvis na ad vliv jako je teplota, kmitoet, intenzita elektrickho pole atd. Pi sriovm spojen n kondenztor je vsledn kapacita 1/Cvsl = 1/C1 + 1/C2 + ... + 1/Cn,, pi paralelnm spojen je soutem kapacit vech spojench kondenztor; piloen napt se rozdluje na vechny kondenztory piblin v pomru jejich kapacit. Velektronice je jednou zdalch zkladnch soustek cvka, kter se vyznauje nmi dosud neprobranou vlastnost, kter se nazv induknost. Induknost je vzna na magnetick pole, kter se vytv kolem kadho vodie, kterm protk elektrick proud. Pm drt m pro praktick ely induknost velmi malou, zvtit ji meme tm, e drt navineme do roubovice se zvity tsn usebe. Magnetick pole jednotlivch zvit se staj anavenek psob jako jedno velk magnetick pole. Tak vznikne cvka. Jednotkou induknosti je henry [H], vradiotechnice se obvykle pouvaj jednotky tisckrt a milinkrt men. Induknost L lze vyjdit jako vztah mezi magnetickm polem f aproudem I, kter cvkou protk: L = f/I. Podobn jako jsme ukondenztor pojednvali okapacitn reaktanci, ucvek existuje podobn indukn reaktance (induktance) X L. Cvka se vak chov proti kondenztoru obrcen - pro stejnosmrn proud tvo zkrat (lpe eeno jej odpor se rovn pouze odporu pouitho drtu),vobvodu stdavho proudu se tento odpor zvtuje ouritou velikost - je tm vt, m je vy kmitoet
Souhrn (Pro dal studium)
XL = R + w L. Induknost cvky je zvisl na potu zvit, na jejich proveden (zda jsou zvity vjedn i nkolika vrstvch), na magnetickm prosted uvnit ivn cvky (cvky vzduchov, sferitovm jdrem, vhrnkovm jde ap.) Ideln cvka by mla odpor rovn nule afzov hel mezi naptm aproudem by byl 900 (ovem vobrcenm sledu ne ukondenztor, napt uinduknost pedbh proud). Fzov posuv j (mal eck f) mezi naptm aproudem je dky psoben odporu R men ne 900 otzv. ztrtov hel d. Nejjednodum nhradnm schmatem cvky je sriov spojen ideln induknosti aodporu (obr. 21). Obr. 21. Nhradn schma cvky Znj lze odvodit vztah pro tzv. initel jakosti Q cvky
Ohlasy na seril pro zatenky

Na otzky v . 3 dola 121 odpov, z toho ti bez zpten adresy. Nejlep a inspirativn dopisy doly od Radka Jelnka, Marka Palka a Milana Skuhry, Jlius iak a Josef Zorik dokonce pili na chyby ve 3. sle, za kter se omlouvme (oprava - viz odstavec za tmto vyhodnocenm). Vechny dopisy jsou souhlasn a velmi kladn oceuj zpsob vkladu v tomto serilu. V dalch slech mon budou nkte teni mn spokojeni, nebo u sloitjch vc nebude mon postupovat tak jednoduchm a vyerpvajcm zpsobem jako dosud, nebo by se seril nemrn prothl. K nkterm kapitolm se ovem meme vrtit samostatnmi lnky (podle zjmu a ohlasu ten), take se nebojte pst na adresu uvedenou v . 3, i kdy test nebude zadn. Zatm se zd, e seril pln el, pro kter byl napsn. Pouze dva teni poaduj, aby byl seril jet jednodu. Jeden z nich napsal, e nkter uveden kapitoly se na stedn kole oboru mechanik-elektronik vyuuj a ve druhm ronku a e bychom zatenkm nemli pli zatovat hlavy. Dva velmi suvernn prohlsili, e vemu perfektn rozumj; pesto (podle jejich odpovd na otzky) si mysl, e vodi klade prochzejcmu proudu tm vt odpor, m je jeho prmr vt (stejnou chybu vak udlalo i nkolik dalch - viz dle), jeden z nich by chtl, abychom se podrobnji zabvali schmatickmi znakami, vpotem a vlastnostmi jednotlivch soustek... ten, kter poaduje, abychom se v serilu zabvali stanicemi CB, jejich provozem a pouitm (tmto otzkm je v kadm sle vyhrazen prostor v samostatn sti pro CB), nenapsal zpten adresu... Njak dopisy tak doly nevyplacen, takov jsou (nejen vztaeno k tomuto serilu) v dohod s potou odeslny pisatelm automaticky zpt. Pekvapilo ns, e celkem 31 odpov dola ze Slovenska! Je to velice potujc a zavazuje ns to uveejovat vce pspvk ve sloventin - uvtali bychom tedy vce pspvk ze Slovenska. Jet na jednu vc pokldm za nutn upozornit. Dobr technik by ml nejen rozumt technice, ale ml by tak umt sprvn esky (slovensky). Udlat na pti dcch ti hrub chyby nen dobrou vizitkou ani pro pisatele, ani pro jeho uitele. Jinak nejvce chybnch odpovd bylo na otzku . 6, u n toti dn z uvedench monost nebyla sprvn. Celkov by vak podle odpovd bylo mon oznait rove znalost ten za vynikajc. Odmnu za nejlep odpovdi dostanou Milan ipka, Necpaly, okr. Martin Jlius iak, Velk Krt Marek Palko, Preov Milan Skuhra, Doln Zelenice Jozef Zorik, Levoa Radek Jelnek, Nesmice Marek epil, Hodonn
4=
w/
5V
Cvky
Navc se jet projevuje nedouc vzjemn kapacita jednotlivch zvit cvky, co tak zpsobuje ztrty anepzniv ovlivuje vlastnosti cvek. Komezen vzjemn kapacity zvit cvky se pouv vinut do sekc vzjemn od sebe oddlench, nebo tzv. kov vinut. Dal nedobrou vlastnost, kter se projevuje hlavn ucvek pro vysok kmitoty, je tzv. skin efekt, povrchov jev. Vysokofrekvenn proud toti neprotk celm prezem vodie, ale jen jeho povrchem. Stailo by tedy msto drt pouvat tenk trubiky. Skuten, cvky vkoncovch stupnch velkch vysla jsou vyrbny ztrubek, my se vak astji setkme stm, e pro zmenen odporu Rs se mdn drt tence postb - proud stejn protk jen touto tenkou vrstvou stbra. Vjinch ppadech je vodi, kterm je cvka vinuta, sloen zmnoha tenkch, vzjemn izolovanch drtk to je tzv. vysokofrekvenn lanko. Pouv se do kmitot asi 2 MHz. Prez, kterm proud protk, je vtomto ppad vt ne uobyejnho drtu sprezem stejnm jako souet prez jednotlivch drtk vf lanka. Cvky bez jdra (vzduchov) se pouvaj pro nejvy kmitoty amohou mt induknosti du mikrohenry , tj.10-6 H (a milihenry, 10-3 H, uvf tlumivek), cvky sjdry mohou mt induknost a destek henry (nap. cvky ve vhybkch pro reproduktorov soustavy). Konstrukn me bt cvka sestrojena rzn, nap. tak, e se jdro zmagnetickho materilu (ferit) zaroubovv do stedu cvky. Tm lze snadno avpomrn znanm rozsahu mnit induknost cvky. (Pokraovn)
Velmi ns mrz, e se v . 3 vyskytlo i nkolik chyb, opravte si tedy, na str. 6 v 2. sloupci 2. odstavec m bt msto R = 0 sprvn R = , na str. 7 opt ve 2. sloupci ve vtu odvozench jednotek 109 nen stomilionkrt ale miliardkrt vt (100 = 1, 101 = = 10, 102 = 100, 103 = 1000 atd.,109 = = 1 000 000 000), tot plat pro 10 -9 (miliardkrt men).
OPRAVA
Jednoduch zapojen pro voln as

Regultor napt pro alterntor 120
Cena novho regultoru napt dosahuje zhruba stky kolem 1000 K pro bnho smrtelnka je tedy ponkud nadsazen, proto jsem se rozhodl udlat si regultor sm. Popsan regultor lze pout pro vechny typy alterntor ve vozech 100, 110, 105, 120. Pi nvrhu jsem vychzel ze skutenosti, e v zimnm obdob pi krtkch pojkch je akumultor nedobit a po dvou a tech mscch provozu v zimnm obdob je ho nutn dobjet mimo vozidlo, protoe je vybit tak, e jsou pote se startovnm - to ve vyplynulo z nkolikalet zkuenosti zkuenosti - a to jsem ml regultor sezen na napt 14 V. Popis zapojen Zapojen regultoru je jednoduch (obr. 1). Napt, nastaven dliem z rezistor R1 a R3 je vedeno na neinvertujc vstup operanho zesilovae, kter je zapojen jako kompartor. je umstna v pstrojov desce a signalizuje dobjen. Pro dli napt je teba pout rezistory s kovovou vrstvou s toleranc 1 % (je teba dodret pesn jejich odpor). Zmnou odporu rezistoru R1 meme mnit velikost regulovanho napt. Na desce s plonmi spoji je pamatovno na monost sloit R1 ze dvou kus. Pi R1 = = 1,15 kW, R2 = 82 W a R3 = 2,2 kW je regulvan napt v poloze 1 pepnae 13, 9 V, v poloze 2 14, 9 V. V zimnm obdob, nastavme-li pepna do polohy 2, akumultor neplynuje, protoe spoteba proudu je tak velk, e se nepebj. Konstrukce a oiven Cel zapojen je na desce s plonmi spoji (obr. 2) krom pepnae. Deska je v krabice z plastick hmoty (lze zakoupit u GM). Tranzistor piroubujeme pes mal vjov chladi k desce se spoji. Pepna je do krabiky piroubovn na jej spodn stran. Vvody pro vodie k alterntoru jsou z noovch konektor, kter jsou zapjeny pmo desky se spoji a jsou vyvedeny drami v krabice - ty je nutno vyvrtat vrtkem podle velikosti konektoru. Konektory jsou pjeny ze strany spoj. K nastaven regultoru je nejvhodnj regulovateln zdroj napt. Mezi svorky DF a B- zapojme rezistor s odporem 7 W/15 W. Paraleln k rezistoru zapojme rovku 12 V/2 W. Na svorky D a B- pipojme zdroj napt a pesn voltmetr. Pepna pepneme do polohy 1 a zvtujeme napt zdroje, pi napt asi 13,9 V by dosud svtc rovka mla zhasnout. V poloze pepnae 2 by rovka mla zhasnout pi napt asi 14, 9 V. Chceme-li jin napt, mnme pouze R1. Rezistor R1 je pro uveden napt sloen ze dvou kus, 1 kW a 150 W, pi kombinaci 1 kW + 120 W jsou napt asi 14,2 V a 15,2 V. Zvtenm odporu
paraleln kombinace rezistor o 20 W se napt zmen asi o 0,2 V, zmenenm o 20 W se napt zvt o 0,2 V. Nemte-li k dispozici regulovan zdroj a dodrte-li pedepsan odpory rezistor, bude velikost regulovanho napt v uvedench mezch - podle mch zkuenost tedy dostaujc. Seznam soustek IO1 LM741, TL071 IO2 78L05 T BD712, KD172 D 1N5408, BY255, P600K R1 1 kW + 150 W R2 82 W R3 2,2 kW R4 100 W R5 47 W/9 W plastov krabika U-KM29C 4 noov konektory pepna, dv polohy vjov chladi na tranzistorov pouzdro TO-220 Petr Jelnek Dle jsme dostali dv zapojen, kter jsou zajmav pedevm tm, e je poslal k 7. tdy, Tom Foltn z Blovic, uveejujeme ob bez komente, nebo jejich stavba by mla bt bez problm - jde pouze o variantu ji dve uveejnnch schmat.
Obr. 1. Pptko. Napjec napt 3 a 9 V, Sl - telefonn vloka, kondenztory keramick i jin bn typy
Obr. 1. Regultor pro alterntor Na invertujc vstup je pivdno stabilizovan napt z IO2. Vstupn signl z operanho zesilovae je piveden na regulan tranzistor. Dioda D1 slou jako ochrann a tlumic dioda budicho vinut alterntoru. Rezistor R5 slou k nabuzen alterntoru pi mal rychlosti oten motoru, paraleln k nmu je pipojena rovka, kter
Obr. 2. Jednoduch melodick zvonek. Rp - reproduktor, k napjen lze pout baterii nebo sov zdroj
Obr. 2. Deska s plonmi spoji ze strany spoj (1 : 1) a jej osazen soustkami (pohled ze strany soustek)
Nepjiv kontaktn pole

Ped asem bylo v tomto asopisu (i jinde) uveejnno vt mnostv nejrznjch konstrukc, kter byly realizovny na tzv. nepjivch kontaktnch polch. V t souvislosti dolo do redakce vt mnostv dopis se dostmi o typy, kde lze tato pole sehnat. Tehdy jsme zjistili, e tuzemsk vrobce pestal toto zbo vyrbt a e zahranin vrobky (nap. u firmy Conrad) jsou mnohem dra ne pvodn tuzemsk. Proto jsme uvtali nsledujc pspvek, kter popisuje jednu z monch konstrukc nhrady nepjivho kontaktnho pole. Na nepli zdail fotografii je zobrazeno nepjiv kontaktn pole, kter jsem zhotovil amatrsky z vprodejnch konektor typu RFT 3x 10 kontakt. Konektory maj rozte 2,5 mm a sbrouenm obvodovch stn je lze sestavit do rastru s touto rozte. Integrovan obvody typu IN LINE maj dv ady kontakt vzdlen od sebe 7,5 mm a vce. Proto jsem pi skldn rastru vloil mezi konektory distann psky tlouky 2,5 mm (obr. 1). Pouil jsem 21 upraven konektor ve tech sloupcch, kter jsem proloil tymi distannmi psky z pertinaxu. Celek jsem po slepen sthl dvma svornky s plokami. Nhodou se hodil plastov vlisek konektoru TX 518 XXX. Protoe jsem nechtl zkracovat kontakty konektor, jsou pod matice vloeny tyi psky 1,5x8x22 mm z hlinkovho plechu, kter tvoi noky bloku. Aby vzniklo nepjiv kontaktn pole, spojil jsem praporky kontakt holm drtem (lankem) takto: 1. Prvn a posledn dv ady kontakt (30 kontakt) jsem spojil prbn. 2. Nsledujc ada (smrem do stedu pole na obou stranch) je propojena po pti kontaktech (tedy 2x est ptic kontakt). 3. Zbvajc kontakty jsou propojeny tak, e prostedn dva distann psky tvo osy, od nich se paprskovit rozbhaj propojen kontakty (tedy est, osa, est, osa, ti). To ve ticetkrt. Pjet tolik kontakt mi pipadalo obtn, proto jsem pouil metodu ovjen kontakt. K ovjen jsem si zhotovil pomcku z kovov propisky tak, e jsem asi 20 mm od hrotu vyvrtal bon dru, odstranil kuliku a bon drou provlkl propojovac lanko (licnu).
Obr. 1.
Tlakem na drt u bon dry lze regulovat tah drtu pi ovjen kontakt. Dvojm ovinutm kolem praporku kontaktu, kter je hranat, zskme naprosto dokonal kontakt. Ing. Stanislav Steiner
Diodov had trochu jinak

innost Zapojen funguje jako klasick diodov had s tm rozdlem, e po probhnut svtla se vechny diody krtce rozsvt, nsleduje krtk pestvka a cel cyklus se opakuje. Popis zapojen V lev horn sti schmatu (obr. 1) je osciltor (zdroj impuls), sloen ze t hradel spojench jako invertory (protoe invertory CMOS nejsou k dostn). Zdrojem impuls je vvod . 10 u integrovangho obvodu IO1c. Tyto impulsy jsou pivdny na vstup Johnsonova tae - 4022. (Jde o podobn obvod jako ji zveejnn obvod 4017 - viz seril o svtivch diodch v lo-
skm roce - a na to, e m pouze 8 vstup proti 10 u 4017.) Kdybychom k vstupm Q0 a Q7 pipojili diody proti zemi (0 V), zapojen by pracovalo jako klasick svteln had. Zapojme-li k vstupm 4022 hradla NOR podle obr. 1, doshneme zmnnho rozsvcen vech svtivch diod. Hradla NOR pracuj takto: Pivedeme-li alespo na jeden ze vstup hradla rove log. 1, bude na jeho vstupu log. 0. Objev-li se na Q0 log. 1, je na vstupu IO3a tak log. 1, dioda je pes toto hradlo uzemnna a svt. Takto postupn se rozsvt vdy jedna z LED. Dojde-li log. 1 i na vstup Q4, kter je nezapojen, oddl se krtce svit 4. diody od rozsvcen vech diod. Je-li log. 1 na vstupu Q5, je na vech vstupech hradel alespo jedna log. 1, protoe vechny druh vstupy hradel jsou propojeny a rozsvt se vechny LED. Nezapojen vstupy Q6, Q7, Q8 pak slou k zskn ji uveden krtk pestvky mezi svitem jednotlivch a vech LED. Petr Pokorn Seznam soustek R1 1,5 kW C1 220 F/6 V IO1 4011 IO2 4022 IO3 4001 D1 a D4 LED
Obr. 1. Diodov had trochu jinak
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Pro dnen pedstaven jsme vybrali asopis pro zjemce o hry na potai. Je samozejm jednm z mnoha, vnovanch tto tematice, je vak podle naeho nzoru reprezentativn - v sle, kter jsme mli k dispozici, najde ten krom pehledu a recenz novch her na trhu i nap. test PC (pouvanch pro hry) esti pednch vrobc, pojednn o multiplayer hrch atd.; asopis je msnk, m 98 stran A4, cena 1 sla v USA je 6,95 dolar.
stedna zabezpeovacho zazen ZZ238K

Kubn Stanislav, Ondrek Jan, Kubn Pavel
stedna ZZ238K je urena pro ochranu byt, chat a chalup, rodinnch domk, sklad, mench nebytovch prostor apod. Pro jej konstrukci byl pouit velmi modern a vkonn mikrokontrolr PIC americk firmy MICROCHIP. Aplikac tto jedin aktivn a vkonn soustky byla zajitna velk vkonnost a velmi vysok uitn hodnota tto stedny. Pi vvoji jsme se dili zsadnm kritriem: vyvinout, vyrobit a nabdnout spotebiteli kvalitn vrobek s jednoduchou obsluhou, velkou spolehlivost a nzkou cenou. Navc je stedna doplnna monost rozit ji o nejmodernj snmac prvek - kameru. Zkladn daje o stedn ZZ238K
stedna ZZ238K je zaazena jako stedna 3. kategorie, kter spluje veker poadavky na technickou rove a kvalitu souasnch, mnohem vych poadavk, ne vyaduje zastaral norma SN334590. Poet smyek: 3 + 4 pednastaven + 4 kamerov. Druh smyek: 4 odporov vyven impulsn, 4 kamerov, 4 pdavn rozpnac. Pipojen snma: libovoln mnostv spnacch i rozpnacch. Hlavn napjen: transformtor 220 V/14 a 16 V, 50 Hz, 200 a 1500 mA. Zlon napjen: extern 12 V. Vlastn spoteba: 36 mA (zlon zdroj), 140 mA (hl. napjen). Napjen snma: 12 V, max. 600 mA. Napjen kamer: 12 V, max. 800 mA. Bezpotencilov vstup: kontakty rel (spnac i rozpnac) 60 V/2 A. Ovldn: kvalitn uzamykateln ovlada. Akustick signalizace: vnitn. Optick indikace: 12 x LED. Ochrana proti neoprv. manipulaci: vestavn mikrospna. Odch./pchodov zpodn: 3 a 150 s. Dlka poplachu: 1 a 50 min. Provozn podmnky: -10 a 55 C, max. vlhkost 80 %, atmosfrick tlak 66 a 106 kPa. Skladovac podmnky: -25 a +55 C, max. vlhkost 80 %, atmosfrick tlak 66 a 106 kPa. Vnj rozmry: 230 x 117 x 37 mm.
Popis zapojen
dicm prvkem celho zazen je mikrokontrolr PIC16C57 (IO1). Tento mikrokontrolr obsahuje 2048 bajt pamti ROM, 72 bajt pamti RAM, s 20 obousmrn programovatelnmi bity vnj komunikace, jednm asovaem TMR0 a obvodem hldn sprv-
Tab. 1. Popis funkce vstupnch a vstupnch bit mikrokontrolru

Bit portu Vstup PA0 PA1 PA2 PA3 PB0 PB1 PB2 PB3 PB4 PB5 PB6 PB7 PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 test odemknut nebo zamknut zmku test rychlosti vybjen kondenztoru C8 test rychlosti vybjen kondenztoru C7 test ptomnosti hlavnho napjen test ptomnosti zlonho napjen Funkce Vstup zen akustick indikace nabjen kondenztoru C8 nabjen kondenztoru C7 rozsvcen indikanch signlek indikace hlavnho napjen indikace zlonho napjen indikace stavu zapnuto indikace stavu porucha zen sepnut signlek a rel poplachu nab. kond. C6 indikace okam. smyky nab. kond. C6 indikace zpoz. smyky nab. kond. C6 indikace 24hod. smyky pepnan videovstupu bit 0 pepnan videovstupu bit 1 zapnan napjen kamer
test rychlosti vybjen kondenztoru C6 test rychlosti vybjen kondenztoru C5 test rychlosti vybjen kondenztoru C4
test pdavnho vstupu (smyky) 1 test pdavnho vstupu (smyky) 2 test pdavnho vstupu (smyky) 3 test pdavnho vstupu (smyky) 4 test tlatka nastaveni videovstupu
nho chodu programu mikroprocesoru WATCH-DOG. Vlastn program zabr asi 800 bajt pamti ROM, kter je pstupn pouze operanmu systmu mikrokontrolru. Pracovn kmitoet je 32 768 kHz - z hlediska rychlosti je pro aplikaci postaujc. Nkter vstupn a vstupn bity mikrokontrolru maj i dv funkce. Na konektor K3 pivdme stdav napt 14 a 16 V. Zazen je jitn pojistkou 1,5 A. Maximln odbr proudu je omezen chlazenm stabiliztoru, typem pouitho stabiliztoru a proudovm zatenm desky s plonmi spoji. Pro usmrnn jsou pouity diody D18 a D21. Kondenztor C13 je filtran, dioda D17 oddluje napjen ze zlonho zdroje od napjec sti zdroje sovho. Stabiliztor IO2 je uren pro proudov zaten a 1,5 A a napj obvody 12 V uvnit a vn zazen pes konektor K5. Zlon extern baterie se pipojuje na konektor K15. Baterie je dobjen jednocestn usmrnnm naptm pes diodu D22 a rezistory R16 a R17. Napt sovho zdroje je vedeno pes diodu D26, odporov dli R13, R15 a ochrannou diodu D15 na vstup mikrokontrolru, kter vyhodnocuje ptomnost hlavnho napjen. Ptomnost zlonho napjen je zjiovna na konektoru K15 pes odporov dli R14, R18 a ochrannou diodu D16. Zdroj 5 V pro napjen vnitnch obvod zazen zskvme ze stabiliztoru IO3. Zaazen dvou diod (D23 a D24) umouje nabjet baterii naptm asi o 1,6 V vtm ne je napt na vstupu stabiliztoru IO2. Tranzistory T2 a T3 zesiluj signl mikrokontrolru vyslan pro sepnut rel RE1 s bezpotencilovm vstupem na konektoru K4. Tranzistor T4 umouje napjet piezomni SP1 naptm 12 V a tm zvtit jeho vkon. lnky RC R7, P1, C7 a R8, P2, C8 uruj dlku asu odchodu, pchodu a poplachu. Kondenztor C7 (C8) je nabit z vstupu mikrokontrolru PA2 (PA1). Mikrokontrolr pepne PA2 a PA1 na vstup a m kladn napt na kondenztoru C7 (C8). Ten se vybij pes R7 (R8) a trimr P1 (P2), zmen-li se napt pod rove definovanou pro mikrokontrolr jako log. 1, je zaznamenn as vybjen kondenztoru a provedeny patin programov vpoty, slouc k nastaven dlky odchodu, pchodu a poplachu. Zde se na chvilku pozastavme. Jak je zejm ze zapojen, m na dlku vybjen vliv nejen odpor rezistoru R7 i trimru P1 a kapacita kondenztoru C7, ale i velikost vstupnho napt (li se podle technologie jednotlivch vrobc) rozhodujc o stavu log. 0 a log. 1, teplotn rozsah pouitho mikrokontrolru a velikost napjecho napt. Napjec napt stejn jako typ (vrobce) integrovanho odvodu je zejm a neml by se mnit (Vcc = 5 V, vrobce = MICROCHIP).
Obr. 1. Schma zapojen stedny
Zazen bylo spn testovno v rozsahu teplot -25 a +80 C. Jedinou patrnou zmnou byla mrn deformace krytu rel RE1 a RE2 pi teplot pes 80 C, kter vak nemla dn vliv na sprvnou funkci zazen. Zmna rozhodovacch rovn vstup mikrokontrolru byla asi 10 a 16 %. Stejn princip je pouit u vstup okamit, zpodn a 24hodinov smyky. V zapojen jsou pouity kvalitn kondenztory C4 a C6 a rezistory Rx1 a Rx3 a R3 a R5 s maximln toleranc 1 %. Diody D1 a D6 chrn vstupy mikrokontrolru proti pikm naindukovanm v pvodnm kabelu. Diody D7 a D14 indikuji stavy zazen. Rezistor R1 oddluje vstupn signl pro piezomni od kontakt zmku. Rezistor R2 nastavuje log.
rove pi teni odemenho zmku na log. H. Pro pepnn videosignlu je pouit integrovan obvod IO4 4052. Videosignl pivdn na vstupy s konektory K7 a K10 (vstupn odpor 75 W - rezistory R19 a R26) je veden pes analogov multiplexer IO4, trimr P3 a kondenztor C16 na zesilova videosignlu s tranzistory T5, T6 a T7. Diody D27 a D30 jsou zapojeny na druh plce multiplexeru IO4 a indikuj prv aktuln pepnut vstup. Rezistor R27 omezuje proud diodami D27 a D30. Rezistor R28 nastavuje log. 1 v ppad, e nen zapojen, i je rozpojen pdavn vstup (smyka). Rezistory R29 a R32 chrn vstupy mikrokontrolru. Diody D32 a D35 uzemuj zporn piky, kter by se
mohly indukovat do veden k idlm. Videozesilova je sloen ze zesilovae s tranzistory T5 a T6 a emitorovho sledovae T7. Kondenztor C18 oddluje stejnosmrn vnitn obvody. Je naprosto nezbytn pout kapacitu minimln 1000 F. Rel RE2 vypn napjec napt pro kamery v dob napjen ze zlonho zdroje.
Osazen desky s plonmi spoji

Nejprve zapjme drtov propojky, pvodn kablk k piezomnii (asi 10 cm) a pvodn kablk k tlatku S1 (asi 15 cm). Propojky, kter jsou blzko sebe, mus bt izolovan, aby se nedotkaly. Dle osazujeme a pjme od nejnich soustek postupn k vym.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
Rezistory, diody, krystal, keramick kondenztory, trimry, odporov st, integrovan obvod IO4, objmku pod IO1, tranzistory, pojistkov drk, spna S2 (tamper), fliov kondenztory, konektory ARK, elektrolytick kondenztory, stabiliztor 5 V, diody LED umstme do vky 19 mm nad desku. Vvody je vhodn vytvarovat podle obr. 3.
sedme rove videosignlu. Nejjednodu je mit videosignl osciloskopem. Stejnho vsledku doshneme, budeme-li pepnat stdav mezi originlnm videosignlem a videosignlem prochzejcm pes zazen. Souasn budeme seizovat trimrem rove, a bude mt signl stejnou kvalitu (rove). Do objmky IO1 vlome mikrokontrolr. Dal testy meme provdt podle nvodu na pouit.
ovladaem se vol ti stavy zabezpeovac stedny: ZAPNUTO - cel zazen je ve stavu pohotovosti. VYPNUTO - v pohotovosti je pouze 24hodinov smyka. TEST - smyky jsou pouze testovny, nelze spustit poplach. Optick kontrola - signlky LED HLAVN NAPJEN - zazen je napjeno sovm naptm 220 V. ZLON NAPJEN - zazen je napjeno pouze z akumultor. ZAPNUTO - blikajc signlka indikuje zazen ve stavu odchodu, svtc signlka indikuje zazen zapnuto ve stavu pohotovosti. PORUCHA - blikajc signlka indikuje pokozen zlonho zdroje, svtc signlka indikuje pepnut do stavu TEST. POPLACH - probh poplach. OKAMIT SMYKA - signalizuje stav okamit smyky. V reimu test kopruje dioda aktivaci smyky. Pokud je smyka ve stavu pohotovosti rozven, signln LED blik. V zapnutm stavu pi aktivovn okamit smyky se souasn rozsvt i signlka poplach. Po pechodu do vypnutho stavu (zruen akustickho poplachu) blikn signlky informuje, e nastala aktivace smyky. Signlka pestv blikat a nslednm zapnutm. ZPODN SMYKA - signalizuje stav zpodn smyky. V reimu test kopruje dioda aktivaci smyky. Pokud je smyka ve stavu pohotovosti rozven, signln LED blik. V zapnutm stavu pi aktivovn zpodn smyky se po uplynut asu pchodu souasn rozsvt i signlka poplach. Po pechodu do vypnutho stavu (zruen akustickho poplachu) blikn signlky informuje, e nastala aktivace smyky. Signlka pestv blikat a nslednm zapnutm. 24HODINOV SMYKA - signalizuje stav 24hodinov smyky. V reimu test kopruje dioda aktivaci smyky. Pokud je smyka rozven, signln LED blik. V zapnutm nebo vypnutm stavu pi aktivovn 24hodinov smyky se souasn rozsvt i signlka poplach. Po pechodu do vypnutho stavu (zruen akustickho poplachu) blikn signlky informuje, e nastala aktivace smyky. Signlka pestv blikat a pechodem do testovacho reimu. Akustick signalizace Akustick signalizace je realizovan vnitnm piezomniem. Doprovz nkter stavy stedny ZZ238K (viz tab.2). Popis sti vstup (bez videovstup)
Mechanick sestava
Deska pjeno
Obr. 3. Mont a tvarovn LED Stabiliztor IO2 vytvarujeme podle obr. 4 ve vce 6 mm pod desku (ze strany spoj).
Deska pjeno
Na spodn kryt zazen pipevnme distann sloupky F1104RS-6. Piezomni pilepme lepidlem (oboustranou lepic pskou) ke spodnmu krytu do mst pod desku. Na distann sloupky pipevnme desku s plonmi spoji. Otvorem v desce u IO2 pipevnme stabiliztor 12 V ke dnu spodnho dlu krabiky podle obr. 4. Uzamykatelnmu ovladai zkrtme vvody podle obr. 5 a ke zkrcenm vvodm pipjme kablk dlouh asi 15 cm.
Obr. 4. Mont stabiliztoru IO2 Jako posledn na desku pipjme rel. K pvodnmu kablku pro tlatko S1 pipjme tlatko AP-1. K pvodnmu kablku k piezomnii pipjme piezomni KBI2036F.
Obr. 5. prava ovladae Vypna pipevnme k pednmu panelu. Tlatko S1 prostrme pednm panelem a piroubujeme. Konce kablku zaroubujeme do konektoru K6. tymi rouby seroubujeme spodn a vrchn dl. Pi finln mont na pevn podklad (ze, vnitek skn apod.) nejprve zapojme kablky do pslunch konektor ARK a teprve po odzkouen funkce zabezpeovacho zazen montujeme tlatko S1 do pednho panelu a pipojujeme uzamykateln ovlada.
Oiven zazen
Do drku pojistky vlome pojistku 1,5 A. Na konektor K3 pivedeme stdav napt ze zdroje 14 a 16 V, min. 200 mA. Na vstupu stabiliztoru IO2 mme napt 12 V, na vstupu stabiliztoru IO3 napt 5 V. Na katod diody D15 napt min.4 V, max. 5,3 V. Ke konektoru K15 pipojme pes amprmetr (pepnut na rozsah min. 1 A) olovn nabit akumultor (nejlpe uren pro zabezpeovac zazen) 12 V. Mme proud, kter by ml tci do akumultoru (dobjen akumultoru). Na vvod 14 objmky pro IO1 pivedeme napt 5 V, rel RE1 sepne. Pivedenm napt na vvod 20 sepne rel RE2. Uzemnme vvody 18 a 19 objmky integrovanho obvodu IO1. Na konektor K7 pivedeme videosignl. Z konektoru K14 odebrme videosignl a vedeme na vstup monitoru (videovstup televizoru). Svt signlka D27 a videosignl prochz na vstup. Trimrem P3
[PP
Popis stedny zabezpeovacho zazen ZZ238K

stedna ZZ238K je vsazena do robustn kovov skky z tlustho ocelovho plechu, odolnho proti mechanickmu pokozen. Vrchn kryt je pichycen tymi rouby z boku skky. V eln stn je umstn kvalitn uzamykateln ovlada a signlky LED. Dvoupolohovm uzamykatelnm
[PP [0 [PP
Obr. 6. Vkres skky
PP
PP
PP
PP
K pipojen stedny do systmu slou konektory K1 a K6 a K15: K1 - okamit a zpodn smyka. K2 - 24hodinov smyka a spolen pl okamit, zpodn a 24hodinov smyky. Mezi spolen pl okamit, zpodn a 24hodinov smyky a svorky jednotlivch smyek se zapojuje vyb-
jec rezistor 15 kW. Zmna odporu smyky o vce ne 30 % vede k rozven smyky a k aktivaci vstupu. Velk vstupn kapacita, dky pouitmu zpsobu men rozven smyek, je velmi vhodn proti naindukovanm napovm pikm a ppadnmu ruen. Zbytky ruivch napovch impuls jsou filtrovny digitlnm filtrem programu mikrokontrolru. Pi instalaci se doporuuje pipojit vodie jednotlivch smyek a po dokonen vech prac na rozvodech a odzkouen. Odporov vyven smyky dovoluj pipojit jak snmae rozpnac, tak snmae spnac. K3 - stdav napjec napt 14 a 16 V. Pipojen transformtoru se stdavm naptm. Minimln proud transformtoru by ml bt asi 200 mA (pi napt 14 V asi 2,8 W). Vstupn proud pojistkou je omezen asi na 1500 mA. K4 - bezpotencilov kontakty rel dovolujc spnn stdavho nebo stejnosmrnho napt 60 V s proudovm zatenm 2 A. K5 - napjen snma 12 V/0,6 A. K15 - pipojen zlon baterie 12 V. Podrobnj zapojen je znzornno na obr. 7. Spnac snmae se ad paraleln pmo ke svorkm K1 nebo K2. Rozpnac snmae se ad sriov s vybjecm rezistorem 15 kW. Popis zapojen kamerovch vstup a jejich vyuit K pipojen kamerovch vstup slou konektory K7 a K14: K7 a K10 - vstupy kamer 75 W,1 V. K11 - pdavn smyky kamerovho vstupu 1 a 3. K12 - pdavn smyka kamerovho vstupu 4 a spolen pl pdavnch smyek. K13 - napjen kamer 12 V/0,8 A. K14 - videovstup 75 W, 1 V. Podrobnj zapojen je na obr. 7. Kamerov vstupy je mon naprogramovat tak, aby jejich funkce podporovala funkci stedny, nebo aby pracovaly naprosto samostatn pouze pro monitorovn. Tmto zpsobem oddlen je zajitno, e akoliv pdavn vstupy jsou v 4. kategorii, stedna ZZ238K je ve tet kategorii. Program pepnn videovstup Signlky s oznaenm 1 a 4 indikuj stav pepnut videovstupu. 1. signlka: Kamery pipojen ke kamerovm vstupm pouze monitoruj sledovan prostory. Periodicky se pepnaj s intervalem 1, 5, 15, nebo 30 s. Pdavn vstupy (smyky) nemaj dnou funkci. 2. signlka: Kamery pipojen ke kamerovm vstupm monitoruj sledovan prostory. Periodicky se pepnaj s intervalem 1, 5, 15, nebo 30 s. Kadmu kamerovmu vstupu pslu pdavn vstup (smyka). Rozpojenm kterhokoliv pdavnho vstupu nastane okamit poplach (je-li stedna v zapnutm stavu) a trvale se pepne pslun videovstup na vstup. 3. signlka: Kamery pipojen ke kamerovm vstupm monitoruj sledovan prostory. Periodicky se pepnaj s intervalem 1, 5, 15, nebo 30 s.
Tab. 2. Dvody signalizace rozven okamit smyky, nebo pdavn smyky rozven 24hodinov smyky rozven zpodn smyky, nebo pdavn smyky perueno napjen ze st peruen pojistka F1 zlon akumultor vybit zlon akumultor pokozen Kadmu kamerovmu vstupu pslu pdavn vstup (smyka). Rozpojenm pdavnho 2., 3. nebo 4. vstupu vznikne okamit poplach a trvale se pepne pslun videovstup na vstup. Rozpojenm pdavnho 1. vstupu nastane stejn efekt s tm rozdlem, e je aktivovno zpodn poplachu. 4. signlka: Kamery a pdavn vstupy jsou pipojeny pouze ke vstupm 2, 3 a 4. Ke vstupu 1 me bt zapojen videosignl z videomagnetofonu a vstup pipojen na domc televizor. Rozpojenm pdavnho 2., 3. nebo 4. vstupu vznikne okamit poplach a pepne se trvale pslun videovstup na domc televizor. Je pochopiteln, e v ppad poteby lze pout pouze videovstupy s pomocnmi vstupy, nebo i bez nich (poppad bez funkce hlavnch smyek zabezpeovacho zazen). Nepouit smyky je vak potebn vyvit pmo na svorkch rezistory. Spnaem pak zapnme a vypnme monitorovn a ochranu sledovn videookruhem a pdavnmi smykami. To je obdoba podobnch zazen pro pepnn videokamer. Pznaky signalizace blik signlka OKAMIT SMYKA, svt signlka POPLACH, akustick signalizace blik signlka 24HODIN. SMYKA, svt signlka POPLACH, akustick signalizace blik signlka ZPODN SMYKA, svt signlka POPLACH, akustick signalizace svt signlka ZLON NAPJEN, akustick signalizace svt signlka ZLON NAPJEN, akustick signalizace blik signlka PORUCHA, svt signlka POPLACH, akustick signalizace neblik signlka PORUCHA, svt signlka POPLACH, akustick signalizace Interval pepnn videovstupu nelze plynule zmnit, je pedprogramovn a lze jej nastavit pepnutm na asov interval 1, 5, 15 a 30 s. Tlatko STOP/REIM slou pro nastaven programu, asovho intervalu a zastaven pepnn videovstupu. Pouit tlatka STOP/REIM Ve stavu TEST - pepnn programu, kter je indikovno signlkami 1 a 4 viz popis ve. Ve stavu VYPNUTO - nastaven asovho intervalu pepnn videovstupu signlka 1. pro 1 s a signlka 4. pro 30 s. Ve stavu ZAPNUTO stisknutm a drenm tlatka zastavujeme pepnn videovstupu. Je-li vyvoln poplach pi zapnut stedn pdavnm vstupem a zastav se pepnn videovstupu, lze zapnout pepnn videovstupu a vypnutm a optovnm zapnutm stedny. Upozornn Pi vpadku hlavnho napjen je pro sporu energie automaticky odpojeno napjen kamer.
Obr. 7. Pipojen stedny
Postup pipojen
stedna pouv ve vech vstupnch smykch digitln filtr, kter omezuje monost vzniku falenho poplachu ruenm do rozvodu. To umouje ut i nestnnch sdlovacch kabel. Z praxe je vak znm, e nejen prmyslov nebo jin ruen maj patn vliv na spolehlivost zabezpeovacch zazen - stejnm nebezpem je napklad i bouka. Proto je vhodnj z hlediska dlouhodob spolehlivosti pout stnn kabely, pedevm pak pokud je nutn poloit kabely soubn se silovm vedenm. Nejprve zapojme veker kabelov rozvody v objektu, snmae a dal pstroje. Ped pipojenm k stedn zkontrolujeme sprvnost zapojen vech spoj. Pak pipojme postupn jednotliv obvody. Sov napjen a akumultor pipojme jako posledn. stedna je konstruovna tak, e po pipojen napjecho napt je ve stavu, ve kterm je uzamykac ovlada. Ped pipojenm napjecho napt je tedy vhodn ho pepnout do stavu vypnuto. Pipojme zlon napjec akumultor. stedna je v tuto chvli ve vypnutm stavu. Klkem uzamykacho ovladae otome do polohy zapnuto a pot zpt do stavu vypnuto. Rozsvt se signlka porucha, kter v tomto ppad indikuje stav TEST. Pokud svt nkter ze signlek smyek (okamit smyka, zpodn smyka nebo 24hodinov smyka), je pslun smyka nevyven. Pozor, nkter druhy idel aktivuj sv vstupy po pipojen napjecho napt na dobu a nkolika destek sekund, ne si nastav pracovn reim. V reimu test nejdve pezkoume sprvnou innost vech idel. Pot sedme stednu.
blikat signlka ZAPNUTO. stedna je ve stavu doby odchodu. Po uplynut asu odchodu signlka ZAPNUTO svt trvale. stedna je ve stavu pohotovosti. Pokud nastane poplach rozvenm nkter ze smyek, rozblik se signlka pslun smyky a rozsvt se signlka POPLACH. Souasn sepne rel na nastavenou dobu. Po uplynut asu poplachu zhasne signlka POPLACH a kontakty rel odpadnou. stedna pejde opt do pohotovostnho stavu. Optick signalizace pslun smyky zstv aktivovna. Pi rozven zpodn smyky poplach nevznikne, pokud se bhem doby pchodu pepne do stavu VYPNUTO. Zabezpeovac zazen se vypne pepnutm uzamykatelnho ovladae do stavu VYPNUTO. Vypnutm se zru akustick signalizace, optick signalizace trv dle. Tu je mon vymazat a nastavenm uzamykatelnho ovladae do stavu ZAPNUTO. POZOR - pokud vejdete do objektu, ve kterm byl vyhlen poplach, vnujte pozornost pedevm tomu, zda se v nm jet nezdruje nevtan nvtvnk. Poplach je tak vyhlen je-li pokozen zlon baterie, nebo se napt zmen pod kritickou mez. Stav TEST Do testovacho reimu se dostaneme, pokud uzamykateln ovlada ze stavu VYPNUTO na krtk okamik pepneme do stavu ZAPNUTO a vrtme zpt do stavu VYPNUTO. Tento stav je indikovn trvalm svitem signlky PORUCHA. Z reimu TEST se vrtme zapnutm zabezpeovacho zazen. Nastaven asu odchodu/pchodu a poplachu: stedna obsahuje dva nastaviteln asovae. asova pro nastaven asu odchodu a pchodu (je spolen) lze nastavit v rozsahu 3 a 150 s. Dlku nastaven lze kontrolovat bliknm signlky ZAPNUTO pi pepnut do stavu ZAPNUTO. asova pro nastaven asu poplachu lze nastavit v rozsahu 1 a 50 minut.
Naprogramovan obvod PIC (S025 - 699 K) nebo hotovou stednu (3276 K) si lze objednat na dobrku na adrese: SCT, Tineck 650, 199 00 Praha 9, nebo telefonicky na sle 02/854 40 06. Hotovou stednu si lze tak zakoupit v prodejnch firmy ALARM ABSOLON (Praha - Bl Labu, Ostrava - Pvoz, Libuina 2, Plze - Americk 34, st nad Labem - OD Labe, . Budjovice - Knsk 1, Brno - OD K-MARK)
Seznam soustek
R1, R2, R9, R10, R11, R14 22 kW R3 a R8, R13, R15, R29 a R33, R36, R40, R44 2,2 kW R12 6,8 kW R16, R17 330 W R18 150 kW R19 a R26 150 W R27, R35, R37, R39, R42 470 W R34, R38 18 kW R41 100 W R43 39 W R45 SIT 8x 680 W R28 SIT 8x 22 kW Rx1, Rx2, Rx3 15 kW P1, P2 100 kW, PT10L P3 5 kW, PT10L C1, C2 47 pF C3, C10, C11, C12 47 nF C4, C5, C6 470 nF, MKH C7 1 F/63 V C8, C9 4,7 F/16 V C13 470 F/25 V C14, C16, C17 47 F/16 V C15 33 nF C18 1000 F/16 V D1 a D6, D25, D26 D31 a D35 1N4148 D7, D9, D27 a D30 LED 5 mm, G D8, D10 LED 5 mm, Y D11 a D14 LED 5 mm, R D15, D16 ZD5,1 D17 a D22 1N4001 D23, D24 T1 BC556B T2 a T8 BC548B IO1 PIC-S025 IO2 7812L(1,5A) IO3 7805 IO4 4052 K1, K2, K3, K5 a K10,K12 a K15 ARK210-2 K4, K11 ARK210-3 F1 1,5 A RE1, RE2 rel, Conrad 504238 S1 AP-1 SCHW. SP1 KBI2036F X1 32 768kHz spna se zmkem P-B0880 mikrospna (tamper) P-DM03S2P drk pojistky PL120000 pstrojov skka PS-025 objmka 28 pin SOKL28
QD8U@8CIPGPBD@
Volba vhodnho akumultoru

Akumultor volme vdy podle spoteby celho systmu. Seteme klidov spoteby jednotlivch idel, zazen a samotn stedny. Pipoteme spotebu na 15 minut ve stavu POPLACH. Celkov zlohovac kapacita by mla zaruit provoz minimln na 16 hodin provozu. Pklad: Zabezpeovac systm m 4 pasivn idla s nulovm odbrem, 2 infraidla s odbrem 24 mA, stedna m odbr 29 mA, dv sirny 300 mA. Potme 24 + 29 = 53 mA x 16 hodin = = 848 mAh + (300 mA x 15 min = = 75 mAh) = 923 mAh. Baterie 1,2 Ah bude pro tuto aplikaci dostaten. Pro pipojovn snma do odporov vyvench smyek dodrujeme zsadu, e vybjec rezistor adme do nejvzdlenjho idla, nikdy ne do stedny. Pokud nkterou ze smyek nepouijeme vbec, musme ji vyvit na svorkch stedny.
Zvr
Tento vrobek spluje velmi nron poadavky pro stednu tet kategorie. Ve sv td je pikovm vrobkem, vhodnm pro ochranu objekt jako jsou byty, chaty a chalupy, rodinn domky, sklady, men nebytov prostory, apod.
a67@aQ@PW68a6 a@Iaa!"'F
CG6WII6QE@I aGPII6QE@I a6QIVUP QPSV8C6 QPQG68C F6H@SPWeWTUVQ`
Obsluha zazen
Stav ZAPNUTO a VYPNUTO: stedna se ovld uzamykatelnm ovladaem. V klidu se stedna nachz, je-li uzamykateln ovlada ve stavu VYPNUTO. Pi odchodu zapnme zabezpeovac zazen pepnutm do stavu ZAPNUTO. Nato zane
5(,0
PF6HDUTH`F6 aQP9 ITH`F6
!#CP9DIPWTH`F6
Obr. 8. Pohled na pedn panel ustedny
Dva zdroje
Ing. Belo ebe
Monost posunout napt pevnch stabiliztor typu 78XX zapojenm diod nebo rezistor mezi zemn vvod akostru zdroje je pomrn znm. Mnoho pstroj spotebn elektroniky je napjeno zbateri, co je dosti nkladn. Vdosahu energetick st je proto hospodrn pouvat sov napje. Nezanedbateln je tak monost baterii dobjet. To byly nkter pohnutky ke konstrukci zdroje svstupnm naptm pepnanm vnkolika stupnch. Nejdve vznikl zdroj s vstupnm naptm 5, 6, 9 a12 V. Nejmen napt 5 Vje dno stabiliztorem. Tmto naptm je mono napjet zazen sbateri 4,5 V. Zbvajc napt jsou bn pro pstroje sbateriovm napjenm. Standardn schma zapojen sMA7805 je doplnno pevn ochrannmi prvky (obr. 1). Usmrovac mstek D1 a D4 je odruen kondenztory C6 aC7, bez tchto kondenztor nkter radiopijmae bruely. LED D5 je umstna na elnm panelu asvitem indikuje zapnut zdroj. Dioda D12 chrn stabiliztor pi pipojen napt opan polarity. D11 chrn stabiliztor pi zkratu na vstupu [1], kdy se na zemn vvod dostane napt opan polarity proti vstupu - zde by byla jet innj germaniov dioda (nebo dioda Schottky), vzhledem kmenmu bytku napt ve vodivm stavu. Dioda D13 oddluje baterie napjenho pstroje - zdroj me zstat pipojen ive vypnutm stavu za provozu pak mohou zstat pipojeny baterie azdroj je bude souasn dobjet. Dioda D6 kompenzuje bytek na D13 nedokonale vzhledem ktomu, e bytek na D13 se mn sodebranm proudem vstupn napt se zmen o0,3 Vpi zmn zaten z10 na 500 mA. Zdroj s vstupnm naptm 12; 13,5; 15 a18 Vje velmi podobn, je vak pouit stabiliztor MA7812. Li se vtm sekundrnm naptm transformtoru, vtm provoznm naptm elektrolytickho kondenztoru C1, odporem omezovacho rezistoru R avbrem Zenerovch diod. Vstupn napt se opt zmen o0,3 Vpi zmn zaten z10 na 500 mA. Zdvodu soukrom unifikace jsem zdroje vestavl do kovov dvojdln skky obdobn nkdejmu napjei mikropjeky MP12 zTESLA Pardubice. Na elnm panelu je sov spna, dioda D5 aizolovan zdky splovoucm vstupem zdroje. Jejich rozte je zvolena 19,1 mm podle standardn sov vidlice, tet zdka, kovov, je spojena skostrou (skkou), ochrannm vodiem sovho pvodu ase stnic fli mezi primrnm asekundrnm vinutm transformtoru. Vppad poteby lze spojit kladn, nebo zporn vstup zdroje skostrou (IO je od chladie odizolovn). Pouil jsem pepna starho typu, pro zvten spolehlivosti jsou spojeny ti segmenty paraleln. Oba sov transformtory jsou navinuty na stejn jdro EI 25/20, primrn vinut (220 V) m 2100 zvit drtu CuL oprmru 0,2 mm, sekundrn (14 V) 134 zvit, resp. pro 20 V190 zvit, ob vinut drtem CuL oprmru 0,71 mm. Mezi primrnm asekundrnm vinutm je mdn flie 1 1/4 zvitu (nesm tvoit zvit nakrtko). Integrovan stabiliztor je kdesce splonmi spoji pipojen ze strany spoj. Upevovac rouby IO prochzej skkou izolovan, az druh strany je na izolovanch distannch sloupcch upevnna destika splonmi spoji.
Seznam soustek
Vseznamu jsou uvedeny soustky pro zdroj 5 a 12 V. Pro zdroj snaptm 12 a 18 Vjsou soustky, kter se li uvedeny vzvorce. R 2,2 kW (3,3 kW), TR 153 C1 1 mF /25 (35) V C2 220 nF C3 10 F /35 V C4, C5 100 nF, keramick D1 a D4, D6, D10, D11, D12 KY130/80 D5 LQ1131 D7, D8 2x KA501 D9 ZF3V9 (ZF3V0) D10 ZF6V8 (ZF6V2) D13 KY725 IO MA7805 (MA7812) sov spna, drk pojistky apojistka 0,12 A, pepna 4 polohy, erven, ern azelen zdka
Obr. 1. Schma zapojen zdroje
Literatura
[1] Rditechnika . 6/1989
Obr. 2. Deska s plonmi spoji zdroje. Desku jsme v redakci upravili pro pouit rznch typ kondenztor a IO
Selektivn volba DTMF s displejem BESPR- 96-1.2

Petr Budi
Ke konstrukci nsledujc selektivn volby jsem pistoupil po zkuenostech s nkolika jinmi selektivnmi volbami. Doufm, e mnou pedloen een je rozumnou kombinac dostatenho komfortu a jednoduch obsluhy.
Selektivn volba tohoto typu se ad mezi volby v externm proveden. Je instalovna v krabice o rozmrech 85 x 30 x 110 mm. Pod prhlednm elnm panelem je umstn dvoumstn sedmisegmentov displej, slouc k zobrazen pijatch kd a sel funkc. Ke stanici je krabika pipojena sedmiilovm stnnm kabelem. Jednotliv funkce se ovldaj stiskem tlatka PTT na mikrofonu. Denn a non slo je pevn naprogramovno v procesoru, vak je mon jej doasn peprogramovat pomoc dialeru DTMF pes druhou stanici. Takto pepsan slo zstv uloeno v pamti a do vpadku napjen. - Ti typy vyzvnn. - Pam a 8 volajcch kd. - Pam posledn skupiny sel. - Voliteln doplnk odpovdi (rozlien a 99 kombinac). - Blokovn pokusu o zaklovn, je-li stanice v umlenm stavu.
Popis ovldn a funkc

Veker ovldn spov pouze v navolen sla patin funkce stiskem tlatka PTT na mikrofonu. Pi prvnm krtkm stisku PTT (mn ne 0,15 s) se objev F1 a kadm dalm stiskem (libovoln dlouhm) se zvyuje slo funkce. Maximln mon prodleva mezi stisky je 1 s. Pak je zvolen funkce provedena. F1 - Vypnut umlen, tj. reproduktor trvale pipojen. Displej zobrazuje -. Selektivn volba je stle v innosti. F2 - Zapnuto umlen. Zobraz se d (denn) nebo n (non). Repro-
Soupis funkc
- Denn a non slo. - Test spojen. - Rozlien a 150 volajcch. - Ti typy vypnatelnho Roger beepu.
duktor je odpojen a ek se na pjem pslunho sla. Pi pokusu vyslat z tohoto stavu je signalizovna hlubokm tnem chyba. Je tak zajitno, e nebude ruena ciz relace. Pokud je pijato sprvn slo, spust se vyzvnn. Na displeji se zobraz blikajc 5. a 6. znak vyslanho sla jako identifikace volajcho. Pokud byly vyslny pouze 4 slice, zobraz se - -. Asi 3 sekundy se vysl potvrzen pro volajc stanici, ppadn zptn kd. Ten slou pro rozlien odpovdajc stanice se stejnm typem vyzvnn. Je mon zvolit dvouslicov kd (viz F4), kter je vysln jako informace pro volajcho. Je postupn odppno jedno nebo dv sla. Potom nsleduje ji jen zvukov signalizace pro obsluhu. Pro denn slo je to po dobu asi 10 s a pro non slo 60 s. Po ukonen zvukov signalizace pejde displej do reimu, ve kterm zobrazuje identifikan kdy volajcch. Zobrazuj se postupn v poad, v jakm byly pijaty. Za poslednm kdem je vdy del pauza. Pokud je pijat nkolikrt po sob stejn kd, je uloen pouze jednou. Kapacita pamti je 8 kd a po jejm naplnn se smae vdy nejstar kd. Jestlie je jako 5. a 6. znak sla vysln kd 0.0., pak stanice pouze odpov a nevyzvn pro pivoln obsluhy. Tm je zajitna monost ovit, zda jsme v dosahu stanice. F3 - Pepnn denn/non slo. Pokud je aktivovno denn slo, reaguje selektivn volba na denn i non slo. V reimu nonho sla reaguje pouze na non slo.
Obr. 1. Schma zapojen
F4 - Zmna zptnho kdu. Po zvolen se objev blikajc o. Nyn se ek na dv sla z dialeru piloenho na mikrofon druh stanice. Nula je reprezentovna deseti ppnutmi a jakkoli neseln kd (#, *) nevysl nic. Meme tedy zvolit pouze jedno slo nebo tak dn. Funkci lze peruit kdykoli stiskem PTT, po nm nsleduje zvukov kontrola zvolench sel. F5 - Funkce Roger beep. Poad: vypnut, typ1, typ 2, typ 3. Po zvolen je navolen rogger pedveden. F6 - Zobrazen prv aktivnho sla. slo se zobrazuje po dvojicch a mezi dvojicemi vdy blikne pro jejich odlien. F7 - Odposlech sla. Kad pijat sekvence sel do max. dlky 16 slic je uloena do pamti. Potom si ji lze touto funkc zobrazit i nkolikrt, dokud nen pepsna novm pijatm slem. F8 - Volba typu vyzvncho signlu. K dispozici jsou 3 typy: jedno, dvou a ttnov. Po volb je vyzvnn vyzkoueno. F9 - Zpis dennho/nonho sla. Po zvolen se rozblik pslun symbol a ek na zadn novho sla (druhou stanic). Po jeho zadn (platn jsou prvn 4 znaky) se pro kontrolu slo zobraz. Pokud do 20 sekund nezadme slo, vrt se program zpt do zkladnho stavu beze zmny sla. Funkci lze kdykoliv ukonit stiskem PTT. Pokud je na vstupu ptomen njak signl tnov volby, je ve vech reimech zobrazen na lev pozici na displeji - pouze po tu dobu, po kterou trv. Veker pijat sla se prbn ukldaj do pamti a posledn slo kter prolo na kanle, si lze potom vyvolat pomoc F7. Je-li pi zapnut napjen selektivn volby stisknut tlatko PTT, zobraz se chvli slo verze programovho vybaven.
Popis obvodovho een

Zapojen selektivn volby vychz z poadavku dostatenho komfortu pi zachovn jednoduch a pehledn obsluhy a snadn reprodukovatelnosti. Schma zapojen je na obr. 1. Srdcem cel voby je jednoipov procesor ady ATMEL, doplnn dekodrem DTMF MT8870 v bnm zapojen. Jako zdroj hodinovho kmitotu je vyuit osciltor dekodru. Vzhledem k omezenmu potu vstup a vstup procesoru je displej a dekodr ovldn pes spolen vstupy/vstupy. Je zde vyuito tstavovch vstup dekodru, kter jsou pipojeny na vvody k displeji, kter je provozovn v multiplexnm reimu. Reim vstup dekodru a pepnn anod displeje se ovldaj pomoc diodovch oddlova na P3.1 a P3.2. Vstupy dekodru jsou aktivn, je-li na vvodu 10 dekodru log 0. V tomto okamiku jsou stavy vstup teny pes porty P1.0 a P1.3. Na port 3.7 je pipojen signl DATA z dekodru DTMF. Rel reproduktoru pipojen pes T2 na P3.4 je spnno vdy pi poteb pipojit reproduktor (vyzvnn, poslech). Pokud je aktivovn Rogger beep, rel zajituje tak odpojen reproduktoru po dobu jeho vysln. Stanice se kluje pomoc P3.1. Tranzistor T1 zabrauje nedoucmu klovn pi nulovn procesoru. Nulovn procesoru je zajitno kondenztorem C9 pi zapnut napjen. Rezistorem R7 je urena vstupn impedance vstupu audio. Rezistor 220 kW je optimln pro vtinu stanic.
Na zkladn desce jsou umstny veker obvody krom displeje D3 a D4. Ob desky jsou potom vloeny do krabiky KM35B, opaten ervenm filtrem. Selektivn volba je s radiostanic propojena sedmiilovm kabelem MK 7x 0,35, kter je protaen prchodkou, zajiujc kabel proti vytren.
Stavba selektivn volby

V obou deskch s plonmi spoji vyvrtme vrtkem o prmru 0,8 mm dry pro soustky. Dry pro vvody IO2 pevrtme na 1,2 mm. Nezapomeneme vyvrtat dru 8,5 mm, urenou pro nasunut na nlitek v krabice. Osazovn zkladn desky zaneme osazenm diod a rezistor umstnch naleato, potom osadme objmky pro IO1a IO3 (pozor na orientaci objmek a diod). Dalm krokem je osazen keramickch kondenztor a rel. Nakonec osadme rezistory umstn nastojato, tranzistory a elektrolytick kondenztory. Doporuuji ohmmetrem umoujcm test diod, ovit sprvnost osazen desky displeje. Ob desky potom spjme v pravm hlu (obr. 4). Po pipojen kabelu podle tabulky meme pistoupit k oiven mimo stanici.
Oiven
Po dkladn kontrole zatm neosazujeme IO1 a IO3 a pipojme napjen, nejlpe stabilizovan zdroj s proudovm omezenm nastavenm na asi 100 mA. Na vvodech 20 a 10 IO3 zmme napt. Namen napt by mlo bt v rozsahu 5 V 10 %. Stejn napt mus bt i na vvodech 18 a 9 IO1. Po zmen vypneme zdroj a zasuneme do objmek procesor a dekodr (pozor na orientaci vvod). Po pipojen napjen mus po nulovn procesoru zstat svtit segment G prav slicovky.
Sestava selektivn volby

Popisovan selektivn volba je realizovna na dvou jednostrannch deskch s plonmi spoji. Zkladn deska je na obr.2, deska displeje na obr. 3. Desky jsou vzjemn spojeny pjenm.
+ +
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 3. Deska s plonmi spoji displeje
Tab. 1. Vznam a znaen vodi

s. Barva 1 2 3 4 5 6 7 8 modr stnn zelen oranov rud hnd ern lut Popis signlu PTT IN zem+stnn PTT OUT modulace nf +10 a 15 V kontakt rel kontakt rel DTMF IN Popis pipojen a funkce vstup od tlatka PTT na mikrofonu (spn proti zemi) pipojeno na kostru stanice vstup klovn od selektivy (pi klovn spojeno se zem) nf vst. pro modulaci pi odpovdi a buzen nf zes. pro zvonn napjen - pipojit ped spna stanice rel spn pi poteb pipojit reproduktor (poslech, vyzvnn) kontakty rel se zatitelnost 60 V, 500 mA vstup signlu DTMF - ppojit na vstup demodultoru ve stanici
Obr. 4. Mechanick sestava Krtkm spojenm vstupu PTT IN se zem (mn ne 150 ms) doshneme rozsvcen F1, kter po asi 1 s opt zhasne a rozsvt se segment G na druh pozici. Tm je kontrola a oiven u konce a meme pistoupit k monti do krabiky.
Mont do krabiky
Krabika se skld ze dvou stejnch dl a dvou panel. Zvolme, kter dl bude jako horn a ve spodnm dlu provrtme stedov sloupek vrtkem 3,5 mm. Ze spodn strany zahloubme dru ve sloupku pro hlaviku vrutu. Uprosted zadnho panelu vyvrtme dru pro prchodku. Do pedn drky (vce vzdlen od hrany) zasuneme erven filtr, potom na stedov sloupek nasuneme sestavu desek a prothneme kablk otvorem v zadnm panelu. Na kablk nasuneme prchodku a zamkneme ji do panelu. Oba dly eroubujeme vrutem dodvanm spolen s krabikou.
nho konektoru. Selektivn volba spn pi zaklovn tento vodi proti zemi. POZOR - proud tekouc do tohoto vodie nesm peshnout 20 mA, jinak hroz pokozen vstupu procesoru. To by mohlo nastat pouze pi neopatrn monti (pm spojen na +12 V a nsledn zaklovn), protoe u stanice se jedn dov o proudy jednotek mA. 4. oranov Tento vodi propojme pes kondenztor 1 nF na vvod konektoru mikrofonu, na kter je pipojen signl od mikrofon vloky a zrove z tohoto blho vodie pivedeme nf signl pes kondenztor 220 pF pmo na vstup koncovho zesilovae. Pipojen pmo na vstup nf zesilovae zajist maximln hlasitost vyzvnn pro pivoln obsluhy nezvisle na nastaven hlasitosti a poloze regultoru SQUELCH. Vstup koncovho zesilovae lze najt na zapnut stanici postupnm dotknm se vvod koncovho zesilovae holm zkuebnm hrotem drenm v ruce (nesmme se zrove dotkat kostry stanice). Pokud hrot pilome pmo na vstup, ozve se v reproduktoru zeslen brum. Pi poadavku na men hlasitost pi vyzvnn je mon kapacitu kondenztoru vedoucho na vstup nf zesilovae z 220 pF zmenit a na asi 20 pF. 5. rud Rud vodi pipojme na napjen ped vypna radiostanice. Pokud jej zapojme za vypna, pak by se po vypnut a zapnut stanice vynuloval procesor selektivn volby. Vdy mus bt zapojen za pojistkou. 6, 7. hnd, ern Tyto dva vodie jsou spnny mezi sebou jazkovm rel vdy pi poteb pipojit reproduktor stanice. Vodi, kter pvodn spojoval jeden pl reproduktoru se zem, odpojme a nahradme tmito vodii. Tak je zajitno umlen a pipojen reproduktoru podle poteby. Pokud pouvme u stanice pipojen extern reproduktor, musme dbt, aby bylo odpojovn funkn i pro pipojen extern reproduktor. Nejlepm eenm je peruit spoj mezi vazebnm kondenztorem za vstupem zesilovae a konektorem pro extern reproduktor, ke ktermu je zpravidla pipojen i vnitn reproduktor. 8. lut lut vodi pipojme pmo na vstup demodultoru FM, nebo a za fil-
tr, kter je zpravidla tvoen nkolikansobnm lnkem RC za vstupem demodultoru. To zajist nezvislost pjmu kdu DTMF na nastaven regultoru SQUELCH. V nkterch stanicch nelze tento bod vyut. V takovm ppad je mon tento vodi pipojit na pvod k regultoru hlasitosti. To m vak za nsledek zvislost na nastaven umlen regultorem SQUELCH. Kablk od selektivn volby upevnme ve stanici proti vytren, nejlpe stahovacm pskem. Ped pipojenm napjen zkontrolujeme zapojen a po zapnut je volba pipravena k provozu.
Seznam soustek
R1 R2, R4 R3 R5, R6 R7 R8 R9 a R16 R17, R18 R19 15 kW 100 kW 330 kW 10 kW 220 kW 3,9 kW 330 W 2,2 kW 4,7 kW -pouze u stanice s UP/DOWN na mikrofonu C1, C2, C4, C5 100 nF C3, C6 100 F/16 V C7 10 nF C8 1 nF C9 2,2 F/6 V IO1 MT8870 IO2 7805 IO3 AT89C2051 T1, T2 KC237-239, BC548-9 T3, T4 KC307-309, BC558-9 D1, D2, D5 1N4148 D3, D4 HDSP5501 (spol. A) RE RR1A05-500 krabika U KM35 filtr rud U KM35 FILTR prchodka F0710SB-08, 2 ks kabel 0,6 m RG-LY7x0,14 psek F0301CV-094, 1 ks krystal 3,579 MHz, HC 49 Komern vyuit pouze se souhlasem autora! Rd bych touto cestou podkoval autorovi software za jeho pipomnky a npady pi vvoji programu. Naprogramovan procesor, desku s plonmi spoji, stavebnici, ppadn hotovou selektivn volbu, je mon objednat na adrese: Budi Petr, Pod ndram 531, 538 42 Ronov nad Doubravou, tel/ zzn. 0455/90408 Cena naprogramovanho procesoru - 298 K, sada desek 63 K, kompletn stavebnice (vetn krabiky, kabelu, atd.) - 753 K, sestaven volba - 864 K. Pi odbru vce kus monost slevy.
Pipojen ke stanici
Cel pipojen selektivn volby spov v zapojen sedmi vodi a stnn na patin msta ve stanici. Vznam a barevn oznaen jednotlivch vodi je uvedeno v tabulce. 1. modr Tento vodi pipojme na konektor od mikrofonu do bodu, kde je spnno klovn. Za zaklovn je povaovno spojen tohoto vstupu se zem. Pokud nemme dokumentaci od radiostanice, najdeme tento bod pi vypnut radiostanici ohmmetrem, nejlpe pmo na mikrofonnm konektoru stanice. Pi stisku tlatka PTT je tento bod spojovn s kostrou. Nezapomeneme peruit cestu od tohoto konektoru do stanice, protoe volba blokuje klovn v umlenm stavu. Tm, e bychom tuto cestu neperuili tak, aby tato funkce byla zruena, stanice by zstala po prvnm sepnut PTT zaklovan. U stanic s pepnnm kanl na mikrofonu musme vtinou mezi tento vvod a naptm +12 V za vypnaem stanice pipojit rezistor 4,7 kW pro vytvoen pedpt pro toto pepnn. 2. stnn Pipojen stnn - bez komente. 3. zelen Tento vodi pipojme na pokraovn peruenho spoje od mikrofon-
Pjem stacionrnch meteosatelit

Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
(Dokonen) Pi mechanick konstrukci musme vnovat pozornost dkladnmu odstnn jednotky PLL, aby produkty vznikajc v dlikch nepronikly do pijmae. Proto vestavme kadou desku do samostatn krabiky z pocnovanho plechu a propojme je kouskem stnnho kabelu. Dal nastavovn nen tm nutn. Zmnou dlky L1, L2 a L3 kouskem mdn flie meme zskat pr desetin dB zisku, za pedpokladu odpovdajc mic techniky. Autor udv, e je mon pout tento konvertor i bez pedzesilovae s parabolou o prmru minimln 1,2 m. S pedzesilovaem je vak signl mnohem silnj a mete konvertor umstit do mstnosti chrnn proti povtrnostnm vlivm. Down konvertor podle Bernda, DK1VA Toto zapojen bylo popsno v asopise UKW Berichte 1/85. Je eeno nmeckou cestou (jsou dostupn kvalitn soustky za rozumnou cenu). Sm jsem si uveden konvertor postavil a bez problm oivil. Vhodou tohoto zapojen je, e ve spojen s ve popsanm pedzesilovaem sta pak k pjmu druice Meteosat pouze parabola 55 cm! Na dalch obrzcch je uvedeno schma (obr. 11), vkres desky s plonmi spoji (obr. 12) a rozmstn soustek (obr. 13). Zkladem je osciltor s tranzistorem U310 (J310 apod.) a krystalem na urenm kmitotu (Fmet-137,5)/16. Pesn kmitoty krystal pro kanly METEOSAT 5 vychzej 97,09375 MHz pro kanl 1 a 97,3125 MHz (5. harmonick) pro kanl 2. V praxi sta mt pouze jeden krystal a druh kanl pijmat na posunut mezifrekvenci (141 MHz). Za osciltorem nsleduje nsobi 4x a dvakrt za sebou nsobi 2x, ve s tranzistory BFR90A. Pot je signl pes vazebn veden piveden na smovac tranzistor (GaAsFET). Obr. 9. Deska s plonmi spoji konvertoru podle S53MV
Obr. 10. Deska s plonmi spoji PLL Vstupn signl je piveden pes ochrann tvrtvlnn veden na prvn tranzistor (GaAsFET), filtrovn v nsledujc psmov propusti a piveden do smovae. V originlnm zapojen se vsledn signl vedl pes jednoduchou doln propust pmo na vstupn konektor. Vzhledem k poadovan dlce kabelu mezi konvertorem a pijmaem jsem zapojen doplnil o mezifrekvenn pedzesilova. Napjen je mon pivst zvltnm vodiem nebo pes vstupn koaxiln kabel. Jeliko se nepedpokld pouit dalho pedzesilovae, m bt konvertor umstn co nejble antn, tedy venku. Proto je vhodn teplotn stabilizovat bu cel konvertor, nebo jen krystal. Autor pouv k vytpn vkonov rezistor. Jako inspirace me poslouit schma jednoduchho
Obr. 11. Schma konvertoru podle DK1VA
termostatu z tranzistoru v pouzde TO-220 a termistoru viz obr. 14, mechanick uspodn je na obr. 15. Zapojen bylo publikovno v asopise Practical Wireless 10/1994. Osobn mm umstn konvertor na nevytpn pd bez jakkoliv teplotn stabilizace. Za 5 minut se konvertor zaheje na vlastn provozn teplotu a ani v zim bhem velkch mraz jsem nepozoroval zmny v kvalit snmku. Pi osazovn desky konvertoru pracujeme obzvl pliv a pozorn. Jeden nezapjen vvod soustky (teba bezvvodovho kondenztoru) me znamenat nkolik hodin hledn zvady. Upozornn: Nkter tranzistory GaAsFET maj seznutm oznaen drain (CFY19, CFY14 apod.), nkter zase gate (MGF1202, MGF1400). Pouijete-li tranzistor z konvertoru, nezapomete si poznamenat zapojen vvod. K zakoupenm tranzistorm by ml dodavatel poskytnout na vydn i katalogov listy. - Oivovn zaneme kontrolou zapojen, nastavme trimr P1 do stedn po-
lohy a teprve potom pipojme konvertor pes amprmetr ke zdroji. Je-li ve v podku, mus se spoteba pohybovat mezi 70 a 90 mA (bez pipojenho pedzesilovae). Zrove zkontrolujeme napt 9 V za stabiliztorem. - Vechny kondenztorov trimry nastavme do polohy naznaen na osazovacm vkresu. Pro sprvn naladn konvertor se mus polohy rotor shodovat s nkresem. Vt odchylky mohou znamenat napklad nastaven nsobie na patnou harmonickou. - Zmme napt na tranzistorech a porovnme je s naptmi ve schmatu. Men odchylky jsou zpsobeny rozptylem parametr tranzistoru, pi vtch odchylkch me bt nkde zvada. - Mme napt na emitoru T1 (source) a zrove zaroubovvme jdro do cvky L1. Pi nhlm zmenen napt o asi 0,3 V zane osciltor kmitat. - Mme napt na emitoru T3 a zmnou C7 a C8 se jej sname nastavit na maximln velikost. Nalezen maximum mus bt jednoznan. Napt by se mlo pohybovat kolem 0,4 V
s nekmitajcm osciltorem nebo s pln rozladnm filtrem (C7 a C8), a po 0,3 a 0,7 V s optimln nastavenm filtrem. - Dle mme napt na emitoru T4 a zmnou C9 a C10 se sname doshnout maximln velikosti. Ladit musme velmi jemn a s citem. Napt se mus pohybovat mezi 0,4 a 0,7 V. - Nyn pepojme voltmetr na emitor (source) T6 a opt nastavme zmnou C11 a C12 maximum napt. Pokud nechme vysadit osciltor (vyroubovnm jdra), mus se pi sprvn rovni injekce do smovae napt na emitoru zmenit o asi 0,2 V. - Pipojme ta na bzi T3 a sname se nastavit sprvnou frekvenci osciltoru (388,375 MHz). Pokud kmit osciltor na vym kmitotu, pipojme paraleln ke krystalu samonosnou cvku 15 zvit z drtu o prmru 0,2 mm na prmru 2 mm. Kmit-li osciltor na nim kmitotu, pipojme paraleln ke krystalu keramick kondenztor 4,7 a 10 pF. - Pro nastaven vstupnch obvod pipojme konvertor k nasmrovan an-
Obr. 12. Deska s plonmi spoji konvertoru podle DK1VA
Obr. 13. Rozmstn soustek konvertoru podle DK1VA
Obr. 14. Schma zapojen termostatu pro krystal
Konen rozhodnut zvis ovem na konkrtnm konstruktrovi, na jeho schopnostech, zkuenostech a ppadn micm vybaven. Po domluv s firmou EMGO jsme nachystali pro ppadn zjemce stavebnice jednodeskovho konvertoru podle DK1VA (upraven zapojen) nebo desky s plonmi spoji. Bli informace zskte na adrese EMGO, Arel VH, 73951 Dobr.
Literatura
[1] Bartkowiak, B.: Rauscharmer METEOSAT-Konverter mit GaAs-FET Vor- und Michstufe. UKW-Berichte 1/1985, s. 22. [2] Vidmar, M.: Sprejem APT-WEFAX slikic s satelita Meteosat. CQ ZRS leden 1995, s. 30. [3]Vidmar, M.: Ein sehr rauscharmer Antennenverstarker fr das L-Band, UKW-Berichte 3/1991, s. 163. [4]Vidmar, M.: Ein Front-End fur den Satellitenemfang im 13-cm band, AMSATDL Journal erven/srpen 1994, s. 21. [5] Kasal, M.: Pijma druicovch signl v psmu S. AR A1/1995, s. 27. [6]Rowe, M.: A Solid State Crystal Oven For The PW Robin. Practical Wireless, jen 1994, s. 24.
T7 BF981 D1 1N4147 IC1 78L09 Ostatn soustky L1 - 4 z drtu o prmru 0,3 mm na kostice 5 mm, ferit L2, L15 - 15 z drtu o prmru 0,15 mm na trnu 2 mm, samonosn L13 - 4 z drtu o prmru 0,8 mm na trnu 5 mm, samonosn L14 - 4 z drtu o prmru 0,3 mm na kostice 5 mm, ferit FP feritov perla X1 krystal 97,0937 MHz, 5. harmon.
Dodatek k lnku Pijma meteosatelit

Pi odstraovn chyb na desce s plonmi spoji interfejsu pro pjem meteosatelit jsem zapoml opravit prohozen vstup kompartoru LM311 (IC102). Publikovan schma je v podku, avak na plonm spoji je nutn provst pravu. Sprvn m bt vstup z IC108 piveden na vvod 3 IC102 a vstup R-2R st na vvod 2 IC102. Sta pekrbnout dva spoje a zapjet msto nich propojky (3 mm). Vem, kte si ji desku nechali vyrobit, se omlouvm. Ppadnm zjemcm zalu proti ofrankovan zpten oblce vkresy opraven desky. Desky dodvan firmou EMGO jsou v podku. Radek Vclavk
Obr. 15. Mechanick uspodn termostatu tn a ladnm C14 a C16 se sname doshnout nejistho signlu na vstupu. Zvlt zmna kapacity C15 je velmi kritick, pi pootoen o 1 mm signl pln zmiz. Pokud nemme monost nastavit mezifrekvenn zesilova s T7, meme signl pozorovat i ped tmto tranzistorem. - Zmnou P1 nastavme na micm pracoviti nejmen umov slo.
Srovnn obou variant konvertor

Kad z popsanch konstrukc m sv klady i zpory. Mezi nevhody Matjazovy varianty pat ponkud sloitj konstrukce (prchodkov kondenztory, dv rzn krabiky), ovem vtina soustek se d pout ze uplku. Nastaven celho konvertoru je velmi jednoduch a pi peliv prci vystame jen s voltmetrem. Nevhodou je zase velk umov slo konvertoru, nebo je uren pro provoz s nzkoumovm pedzesilovaem. Podle autora lze Meteosat pijmat i bez zesilovae s parabolou o prmru minimln 1,2 m, co u je dost velk tal, vyadujc kvalitn uchycen a pochopen majitele domu. Cena soustek, pokud je vechny muste zakoupit, je piblin stejn jako u nmeck varianty. Pro pouit s parabolou menho prmru muste postavit i pedzesilova a cenov pomry se rzem zmn. Bernd, DK1VA, zkonstruoval konvertor na jedn desce s plonmi spoji a k pjmu sta i parabola 90 cm. Nastaven vech nsobi a filtr vyaduje ovem trochu trplivosti. Za ideln povauji kombinaci Berndova konvertoru a Matjazova pedzesilovae. Nastaven vstupnch filtr nen dky silnmu signlu nijak kritick a vystame s parabolou 55 cm (prakticky odzkoueno). Navc uetme na mechanick konstrukci, nebo se d konvertor umstit pod stechu a nepotebuje vodotsnou krabici.
Seznam soustek (obr. 11)

Rezistory R1 10 W R2, R13 220 W R3 10 kW R4, R7 150 W R5, R8, R14 1 kW R6, R9, R11, R12 47 W R10 100 W R15 47 kW R16, R17 100 kW R18 22 W P1 100 W, trimr Kondenztory C1 10 nF C2 1 F C3 100 nF C4 15 pF C5 82 pF C6 2,7 pF C7, C8 10 pF, trimr C9, C10 a C16 5 pF, trimr C17, C18 10 pF C19 12 pF, trimr C20 2,2 pF C21 8,2 pF C22, C23 1 nF C24 470 pF, SMD C25 5 pF, trimr Ct 470 pF a 1,5 nF (bezvvodov kondenztory - terky) Cb 1 nF (blokovac kondenztory) Polovodiov soustky T1 U310 (J310) T2 a T4 BFR90A T5 CFY19, MGF1202 apod. GaAs FET T6 CFY19, NGF1202 apod. GaAs FET
Extrmn mal integrovan budi transformtor, IO MAX845 firmy Maxim, je ve velmi malm plastovm pouzdru MAX, proto me budit ultraploch transformtor, jeho vka je pouze 1,5 mm, kter se pouvaj vizolovanch napjecch zdrojch vkartch PCMCIA aneizolovanch nzkoumovch aplikacch. Se vstupnm stejnosmrnm napjecm naptm 3,3 Vnebo 5 Vbud IO primrn vinut se stedn odbokou plochho transformtoru. Sekundrn vinut transformtoru se proto me navinout pro libovoln velk kladn nebo izolovan zporn vstupn napt a do vkonu 750 mW, nap. 5 V, 150 mA. Minimln spnac kmitoet zdroje 450 kHz umouje spolupracovat sultraplochmi transformtory nejen vkartch PCMCIA, ale ivad jinch aplikac skritickm montnm prostorem. Zapojen popsanho zdroje je na obr. 1. Usmrovac diody jsou kemkov se Schottkyho barirou vsubminiaturnm proveden pro techniku povrchov monte SMD. S Informace Spezial electronic
Proudov zdroj pro karty PCMCIA
Obr. 1. Schma zapojen
TV vysln v psmu MMDS

Rozvody spolench televiznch antn jsou napjeny signly, jejich zdrojem je pozemn vysln vI.a V.TV psmu, satelitn vysln, vysln signlu zmstnho zdroje (studio) adle vysln vpsmu MMDS. Systm
Psmo MMDS je mezi kmitoty 2,1 a 2,2 GHz. Penos vtomto psmu slou kdistribuci TV signl do rozvod spolench televiznch antn. VPraze provozuje vysln vtomto psmu zvyslae ikov spolenost Kabel Net Holding a. s. Signlem je pokryta pevn st hlavnho msta. Polarizace signlu je horizontln, smrem vchodnm se st na vertikln. Amplitudov modulovan nosn frekvence obrazu jsou vyslny vrastru 8 MHz. Poten kmitoet psma (nosn frekvence obrazu prvnho kanlu) je 2 101,250 MHz. Kdnenmu dni (4. 4. 1997) bylo vyslno na estncti kanlech (vpsmu do 2 229,250 MHz). Nosn frekvence zvuku jsou vyslny sodstupem plus 5,5 MHz, ppadn 5,74 MHz, sfrekvenn modulac. Pro stereofonn vysln je pouito stejn normy penosu jako pro bn pozemn vysln, tedy nosn identifikanch kmitot 54,7 kHz ajednotlivch pilotnch kmitot 117,5 a274,1 Hz. rove nosn vlny zvuku +5,5 MHz je -13 dB anosn +5,74 MHz -20 dB proti obrazov nosn. Zuvedenho vyplv, e signly celho spektra jsou vyslny vnorm B/G. Tak, jak jsou vyslny, mohou bt pomoc konverze pevedeny nap. do S-psma, kanl S21 a S36. Na obr. 1 je uvedeno rozdlen kanl psma MMDS. Ujednotlivch kanl je uveden nzev stanice adruh zvukovho doprovodu tak, jak byly obsazeny ke 4. 4. 1997. Psmo se me dle roziovat obsazenm dalho kmitotu +8 MHz smrem nahoru. Kuvedenmu dni nebyl signl dnho zkanl MMDS kdovn. Na tomto mst je nutn upozornit na skutenost, e en tohoto druhu signlu do rozvod spolench televiznch antn bez licence, udlen provozovatelem Kabel Net holding a. s., neodpovd platnm pedpism aje postiiteln. Individuln pjem vpsmu MMDS je mon. Podle informac, zskanch od provozovatele, m bt vysln vpsmu MMDS provozovno nejmn do konce roku 2000. Zjemci, kte by chtli tento signl dle roziovat vkabelovch stch, se mohou informovat na tel. sle 02/425041 zkaznickho oddlen spolenosti Kabel Net holding a. s., Praha 4, Pod Viovkou 21, ppadn na te adrese vmarketingovm oddlen.
nl kabelov televize vcelm S-psmu 125 a 446 MHz. Vjmen lze pout antnu MMDS skonvertorem, unho se d kmitoet osciltoru pomoc kmitotov syntzy peladit smrem dol azatek pevedenho psma MMDS umstit na kmitoet vokol 2. kanlu CCIR (55 MHz). Itak je potom pjem celho psma problmem (psmo VKV).
Zvukov doprovod
Jak ji bylo eeno, mezinosn kmitoty zvuku jsou vyslny vnorm B/G, tedy sodstupem 5,5 MHz, ppadn 5,74 MHz pi stereofonnm provozu. Obecn zsady Je teba si uvdomit, e je obsazen kad kanl vrastru 8 MHz. Vdsledku toho je nutn pout pro konverzi zvuku prav kvaziparaleln konvertor, tedy takov, kter je vybaven na vstupu dvojitou psmovou propust nosn obrazu azvuku (38,9 a32,4 MHz). Pokud m upravovan pstroj dva vstupy IF zkanlovho volie, nelze vdnm ppad pipojit pouze jedin vstup konvertoru zvuku. Vkadm ppad musme vyut obou vstup kvaziparalelnho konvertoru, nebo dvojit vstup kanlovho volie m proti zemi velkou impedanci anelze na jednom zvstup zskat potebnou velikost signlu pro sprvnou funkci kvaziparalelnho konvertoru. Konvertory TES 33M a33S maj standardn osazeny na vstupu jeden bl vodi. Druh vstup je propojen se zem tenkou propojkou, kterou je teba na desce s plonmi spoji odkrbnout ado volnho otvoru pipojit druh vstupn vodi. Nedodren nkter ztchto obecnch zsad se zcela jist projev vrenm nebo umem ve zvukovm doprovodu nkterho zkanl, zpravidla vokol stedu psma MMDS. Pro monofonn TV pstroje je tedy nutn splnit podmnku monosti pjmu zvuku vtto norm. Znamen to: - Upstroj urench pro pjem zvuku vna norm zvuku D/K 6,5 MHz rozit monost pjmu vestavnm smovae 12 MHz (nap.TES 11M, nebo TES 11-02). - Upstroj, v nich nelze smova pout pro velmi malou rove signlu druh mf zvuku 5,5 MHz, pout kvaziparaleln konvertor zvuku (TES 33M), kter zajiuje spolehliv penos zvuku vobou soustavch B/G iD/K. Ustereofonnch pstroj plat: - Stereofonn pstroje, kter byly vyrbny pro pjem signlu vnorm D/K, jsou bez vjmky opateny izvukovm dlem pro pjem vnorm B/G. Jsou to nap. stereofonn televizory vyroben na Slovensku. - Dovezen stereofonn pstroje, uren pro pjem vnorm B/G adodaten upraven smovaem 12 MHz pro pjem vnorm D/K, vnaprost vtin touto pravou ztratily schopnost pjmu zvuku vpvodn norm B/G. Tyto pstroje je teba vybavit novm typem smova pro konverzi norem stereo TES 11S. Tento smova je ji konstruovn pro doplnn fil-
Penos signl do kabelovch st

Vimnme si, jak jsou jednotliv kanly rozmstny. Vdoln sti psma se nalz nap. kanl sprogramem HBO, kter je dle vkabelovch rozvodech distribuovn divkm, kte si jeho pjem plat. Vhorn sti jsou pak programy, kter maj kabelov spolenosti povinn nabzet divkm. Tyto programy jsou vak vyslny vnorm B/G, tedy smezinosnou frekvenc zvuku 5,5 a 5,74 MHz. Rozvedenm tchto kanl do spolench TV antn by se odmlela st pijma, kter nejsou pro pjem vsoustav B/G vybaveny (vtina starch monofonnch pijma). Pomoc horn nebo doln propusti lze potebnou st psma oddlit ado rozvodu propustit jen potebn psmo TV kanl. Pevod psma smrem dol mus zajiovat konvertor, jeho osciltor kmit orozdlov kmitoet ne, ne je psmo MMDS. Jen tak lze doshnout sprvn polohy nosnch frekvenc zvuku vi obrazovm nosnm frekvencm. Velk st TV pijma nen schopna pjmu vhornm S-psmu (kanl S21 - 302 MHz a S38 - 446 MHz). Protoe pijmanch kanl je vsouasn dob estnct, nelze je umstnit do III. TV psma tak, aby je bylo mon na tchto pijmach vechny naladit. Vdanm ppad je teba pout konvertor pro pjem ka-
Obr. 1. Rozdlen psma MMDS
try normy B/G 5,5 a5,74 tak, aby spolehliv penel stereofonn signly obou norem, protoe esk programy stanic, kter vyslaj stereofonn, jsou vkabelovch stch eny vnorm D/K (6,5 a6,25 MHz). Pi objednvkch smova TES 11S je potebn zdraznit poadavek vybaven tchto modul filtry 5,5 a5,74, kter na deskch nejsou standardn osazovny. Modul je kompletn pro penos obou norem zapojen, avak pozice tchto dvou filtr se osazuj a na podn zkaznka. Kompletn osazen modul pro penos obou norem zvuku nese oznaen TES 11SG. Jeho cena je asi o70 K vy ne utypu TES 11S. Ve uveden daje plat ipro kompletn kvaziparaleln moduly stereo aroen typ pro ob normy je oznaen TES 33SG. - Pro pipojovn vstup kvaziparalelnch konvertor zvuku pro stereo plat stejn zsady popsan ve 2.odstavci obecnch zsad.
Zkuenosti spjmem amen

Prakticky nejrozenjm vrobkem, urenm pro pjem vpsmu MMDS, je antna skonvertorem zmoskho vrobce, kter je vidt na III. stran oblky. Jedn se oantnu YAGI. Soust reflektoru tto antny je konvertor pro pevod do psma 150 a 280 MHz. Prvky antny tvo kruhov direktory, kter vyvolvaj dojem, e smrovn antny vosov polarizaci je libovoln. Nen tomu tak. Na zadn stran konvertoru jsou znaky (ipky), kter udvaj TOP (horn stranu) pro horizontln nebo vertikln polarizaci. Otenm antny pi souasnm sledovn pjmu meme nastavit sprvnou axiln polohu antny pro horizontln nebo vertikln polarizaci signlu MMDS. Nastaven tedy probh stejn, jako ubnch antn typu YAGI. Uveden antna obsahuje pedzesilova stranzistorem MESFET. Za nm nsleduje ladn zesilova asmova, kter smuje pevn kitoet osciltoru 1,95 GHz se signlem psma 2 101,250 a 2 229,250 MHz. Vznikl horn st zkonvertovanho psma 151,250 a 279,250 MHz je dle zeslena vselektivnm zesilovai apivedena na vstup zakonen bnm konektorem F. Na vstupu antny je vhybka pro napjen konvertoru po pvodnm kabelu (bn sat. koaxil) naptm 15 a 24 V skladnm plem na stednm vodii kabelu. Uvnit jednotky je stabiliztor
napt ady 7815. Odbr proudu je vcelm rozsahu napjecch napt 15 a 24 V asi 210 mA. Antny se dodvaj ve dvou provedench - sdel akrat direktorovou st. Zisk cel jednotky (vetn konverze) s krat antnou je asi 43 dB adel 46 dB. Na vstupu je pi dostatenm signlu (vnitn omezen citlivosti) kdispozici signl srovni asi 80 dBV (10 mV). Blokov schma je na obr. 2. Antny byly zkoueny vPraze vlokalit ikova ana Petinch, vdy vpm viditelnosti na vysla ikov. Na ikov (prakticky pod vyslaem) byly nameny tyto daje: Vstupn signl vcelm psmu MMDS vrovni 81 a 84 dBV. Odstup signl/um 62 a 74 dB. Oba typy anten vykazovaly vdanm mst shodn vsledky men. Na Petinch bylo nameno: krat antna - vstupn signl srovn 50 a 82 dBV. Ve stedu psma 50 a 60 dBV. Odstup signl/um 35 a 65 dB vcelm psmu. Del antna vykazovala vsledky o3 a 5 dB lep. Pi pohledu na televizor, kterm byl subjektivn posuzovn obraz, byl patrn vrazn um ukanl okolo stedu psma pi pouit krat antny. Pjem zdel antny byl vcelm psmu bez viditelnho umu. Je vak poteba upozornit, e signl MMDS zvyslae ikov pokrv oblast Prahy 5 a6 nejmn (prv lokalita Petin). Dle byl pjem zkouen za okennm sklem uvnit mstnosti. Pjem byl hor, namen daje byly zhruba o8 a 10 dB hor. D se ci, e ve vtin ppad vak krat antna pro pjem vpsmu vyhovuje. Pouze vmstech vzdlenjch od vyslae (asi nad 5 km) je vhodn pout antnu del. Dalm vrobkem, kter byl zkouen, je antna typu YAGI tuzemskho vrobce. Sestava se skld ze samostatn antny YAGI se ziskem asi 6 dB adle konvertoru umstnho vkrabici pro venkovn antnn zesilovae. Vyobrazen je tak na III. stran oblky. Koaxiln napje je pizpsoben symetrizan smykou vantnn krabici. Napje je ke konvertoru pipojen specilnm vf konektorem zaruujcm mal odraz signlu. Vstupn st jednotky tvo irokopsmov vf pedzesilova stranzistorem MESFET. Nsleduje pasvn psmov propust 2,1 GHz adle smova stranzistorem BFR91. Osciltor smovae je zen obvody frekvenn syntzy. Krok tto syntzy je 2 MHz. Rozsah pela-
dn osciltoru je 1,744 a 2,046 MHz. Takto lze tedy posunout zatek psma MMDS a na kmitoet 55,250 MHz tj. na msto 3. kanlu CCIR pi nastavenm kmitotu osciltoru 2 046 MHz. m vce kmitoet osciltoru zmenujeme, tm zkonvertovan psmo posunujeme smrem vzhru. Pi plnm vybuzen poskytuje soustava signl orovni 70 a 72 dBV. Napjec napt mus bt stabilizovan vrozsahu 14 a 15,5 V (jednotka neobsahuje vlastn stabiliztor). Odbr proudu je asi 250 mA pi 15 V. Vrobcem udvan zisk cel jednotky je asi 26 dB (vpraxi byl zjitn vt). Blokov schma je na obr. 3. Praktick zkouky vykzaly parametry citlivosti o10 a 15 dB hor proti dovoznm antnm. Antna vak bez problm vyhov vmstech sdostatenm signlem. Jej nesporn velkou pednost je pouit nastaviteln kmitotov syntzy. Zkaznk si tak me vybrat svj kus psma, kter chce pijmat na svm pijmai, kter nen vybaven CATV tunerem pro pjem vcelm S-psmu. Kmitoet osciltoru se d nastavit vkrocch pomoc pepna DIP uvni konvertoru. Dlic tabulka je pipojena knvodu atechnickmu popisu. Antna ikonvertor jsou opateny montnm tmenem na stor. Vrobce vak doporuuje konvertor nemontovat venku, ale umstnit ho dovnit objektu.
Zvr
Pi vech zkoukch nenastaly dn vn problmy spjmem signl MMDS. Zkladn podmnkou bylo zachovn pm viditelnosti na vysla ikov. Pi pokusu opjem mimo tuto oblast se objevovaly klasick duchy provzen znanm umem, podobn jako pi pjmu vI.a V. TV psmu. Je teba si uvdomit, e signl tak vysokho kmitotu se zmenuje velmi rychle se vzdlenost od vyslae. Navc je vysln sminimlnm vkonem, nebo je uren hlavn kdistribuci signl do kabelovch st. Ve vzdlenjch amn pokrytch oblastech by se jevila pro pjem jako nejvhodnj parabolick kruhov antna oprmru 1,5 a 3 m, vjejm ohnisku by byla umstnna antna YAGI sjednm ladnm direktorem advma nebo nkolika reflektory. Zisk cel soustavy, vetn konvertoru, by se tak pohyboval okolo 50 a 60 dB. Takovou soustavu by bylo mon vytvoit ze zkrcen antny tuzemskho vrobce abn kruhov satelitn paraboly. Ofsetov parabola by nebyla vhodn pro velk sklon nastaven vi vyslai. Pro vt vzdlenosti by bylo nutno pout vt parabolu urenou pro pjem vC-psmu. Zjemci oindividuln pjem vpsmu MMDS mohou objednat ve popsan antny skonvertory na adrese: TES elektronika a. s., 251 68 Kamenice 41, tel.: 0204/672 188, tel./fax: 0204/673 063. Cena dovozn antny je 5 500 K sdan. Cena tuzemsk antny je 7 500 K sdan. Dovozn zazen neobsahuje napjec zdroj. Tuzemsk vrobce jej dodv vcen vrobku. Pavel Kotr
Obr. 2. Blokov schma dovozn antny
Obr. 3. Blokov schma antny tuzemskho vrobce
Cykloalarm
Toto jednoduch zazen spluje vechny nleitosti sloitjch zabezpeovacch zazen: uvede se do chodu a nkolik sekund po zapnut, rovn od okamiku vybaven alarmu a do jeho sputn mus uplynou jist doba, aby bylo mono zazen vypnout, ani by se spustila sirna. Pokud se u sirna spust, jej houkn je asov omezeno, tzn. vypne se, pokud nen schrnnm objektem manipulovno. Vzapojen je pouit integrovan obvod UM3561A smonost volby zvuku sirny. Napjen obvodu je stabilizovno Zenerovou diodou 3 Vznapjecho napt 9 Vpes rezistor R5. Zvstupu 3 tohoto obvodu je buzen pes trimr P1 tranzistor T2, kjeho kolektoru je pipojen piezomni. Induknost L1 vkolektoru T2 zpsob zkmity, take piezomni m vtomto zapojen podstatn vt hlasitost, ikdy jeho proudov odbr zbaterie 9 Vje vcelku nosn (asi 25 mA, naprzdno 0,9 mA). Aby byla sirna uvedena do chodu, mus se otevt tranzistor T1, oco se postar logika alarmu, zde realizovan dvma hradly AND CMOS obvodu 4081. Pro pesn vysvtlen funkce logiky alarmu si vezmeme na pomoc pravdivostn tabulku hradla AND. Vyplv zn, e na vstupu hradla bude log. 1 pouze pi log. 1 na obou vstupech. Alarm zapneme pivedenm napjecho napt na obvody. Jako spoutc mechanismus je pouit mechanick pruinov kontakt (nap. zvako na pruin), kter sepne pi jakmkoliv pohybu nebo pohnut chrnnho kola. Posta jen krtkodob sepnut kontaktu, kondenztor C2 se nabije zkladnho plu baterie na log. 1. Tu si podr a do vybit pes rezistor R2, take po uplynut jistho asu na nm bude log.0. Na druhm vstupu hradla H1 bude vokamiku zapnut log. 0, kondenztor C1 se zvolna nabj, a se po nkolika sekundch na nm objev log.1. Mezitm vak u zanikla log. 1 na prvnm vstupu (pokud u skolem nehbeme), take vstup H1 m log. 0 aalarm je vpohotovostnm stavu. Nyn se po sepnut kontaktu alarmu objev na vstupu H1 log. 1, kter se vak na vstup 8 hradla H2 dostane a za asov okamik, kter potebuje kondenztor C3, aby se nabil pes rezistor R3 na log. 1. To je as, kter umon povolan osob zazen vypnout, ani se spust sirna. Pi nedouc manipulaci nepovolanou osobou se po odeznn asov konstanty R3, C3 objev na vstupu hradla H2 log. 1, kter oteve tranzistor T1 aspust sirnu. Sirna je vinnosti, pokud na vstupu hradla 2 bude log. 1. Pi dalm sepnut kontaktu alarmu se cel proces opakuje. Alarm se zapn avypn zamykacm spnaem, pes kter se pivd napjec napt zplus plu baterie.
monti, aby se kontakty vlivem vhy zvaka nedotkaly ji vklidovm stavu. Jako kontakty, pp. ipruiny lze vyut provch svazk ze starch rel.
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 R5 R6 P1 C1 C2 C3 D1 T1, T2 IO1 IO2 L1 1 MW 470 kW 150 kW 4,7 kW 8,2 kW 220 kW trimr 22 kW 10 F, TE 005 10 F/10 V,axiln 100 F/10 V,radiln Zener. dioda BZX55 3V0 BC548 UM3561A CMOS 4081 22 a 39 mH, radiln
Mechanick konstrukce
Vechny soustky jsou umstny na desce splonmi spoji, krom piezomnie, baterie, kontaktu alarmu azamykatelnho vypnae. Pro volbu tnu sirny jsou do desky zapjeny kontaktn kolky. Zkratovac spojka (jumper) spojuje jeden nebo druh krajn kolk se stedovm, tet tn sirny zvolme plnm vytaenm spojky. Kontakt alarmu je teba vyrobit, mon een je na obr. 2. Jedn se oplochou pruinu zvhodnho materilu, kter je upevnna ntovnm nebo roubky na upevovac helnk. Ble volnho konce pruiny je upevnno zvako, take pruina se pi pohybu rozkmit. Na konci pruiny je kontakt. Protikontakty jsou umstny na dalm helnku podle nkresu, take pi pohybu se kontakty vjedn nebo druh poloze dotknou. Pozor vak pi svisl
Dal soustky: piezoelektrick mni, kolkov (jumper) lita, propojovac spojka (jumper), kontakt baterie, baterie 9 Vadrobn materil podle popisu. Stavebnice je dodvna firmou ELEKO, Pellicova 57 602 00 Brno na dobrku aobsahuje desku splonmi spoji avechny soustky mimo baterii azamykac tlatko. Cena je 168K plus dobrkov potovn. Je mono dodat iplastovou krabiku rozmr 105 x 65 x 38 mm vcen 28,- K. Zdenk Kotisa
Obr. 2. Kontakt alarmu
Obr. 1. Schma zapojen alarmu ke kolu Obr. 3. Deska s plonmi spoji cykloalarmu a rozmstn soustek
Imobilizr aalarm pro mopedy

Vojtch Vorek, OK1XVV
Popsan konstrukce vznikla pvodn znutnosti zabezpeit proti krdei moped Korado. Zapojen je pomrn univerzln, beze zmny zapojen ho lze vyut ipro zabezpeen moped Babetta selektronickm zapalovnm asamozejm idalch typ moped, malch motocykl iautomobil. Nejprve mi dovolte ponkud zapochybovat osprvnosti nzvu imobilizr pro toto anejenom toto zapojen. Vposledn dob se toti stalo zvykem oznaovat tmto nzvem iprimitivn automobilov alarmy, kter obsahuj jedno, dv nebo ti rel, ppadn vkonov rel snkolika kontakty. kolem tchto rel je vklidu, tedy pi zaparkovn automobilu, rozpojit elektrick okruhy automobilu, nap. spna startru, elektrick ventil paliva i palivov erpadlo, ventil vstikovacho naftovho erpadla, pvod kzapalovn atd. Pro zlodje, kter je jen trochu obeznmen sautoelektrikou alespo na rovni bnho autoelektrike, je pekonn takovho alarmu (pp. po pedchozm zapnn sirny pod kapotou) hrakou. Sta pr drt skrokodlky na konci. Prav imobilizr lze prakticky instalovat jen do modernho automobilu selektronickou dic jednotkou zapalovn avstikovnm paliva ato jen svelkmi potemi dodaten. Serizn zabezpeen automobilu je mon jen softwareov, tedy spoluprac imobilizru sprogramem dic jednotky automobilu. Ta mus tento reim umoovat atak serizn imobilizr bv vjednotce softwareov zakomponovn aovld se nap. kdem zadanm na obslunm panelu palubnho potae. To ale nen rozhodn ppad naich moped, proto se pedem omlouvm za zneuit nzvu imobilizr pro popisovan zapojen, kter znalec samozejm vyad peruenm jednoho vodie (nakonec jako vtinu autoalarm i nepravch imobilizr). Proto tm, kte jsou nuceni svj moped parkovat asto na ulici vrizikovch oblastech, doporuuji skryt umstit tento ppravek avolit promylen veden pvodnho vodie knmu, ppadn nepodceovat vznam podnho tlustho etzu sodpovdajcm zmkem. Vdy cena novho mopedu je srovnateln scenou starho automobilu, navc moped se krade daleko jednodueji. stavu za klidu motoru prakticky 0 (nula) A, pi bcm motoru okolo 9 A. Jeliko destikov alkalick baterie m pi uvaovanm odbru kapacitu okolo 300 mAh, vydr piblin 3,8 roku chodu motoru. Za tuto dobu lze ujet prmrnou rychlost 30 km/h tm milin kilometr, ale podle svho mopedu Babetta starho 16 let, na kterm jsem za tch 16 let najel nco pes 9 000 km, usuzuji, e to nelze. Podle mch pedpoklad za generaci najede prmrn uivatel mopedu asi 20 000 km, pokud m lovk jet kmopedu auto. Baterie 9 Vvestavn vzapojen bude tedy teoreticky kapacitou stait pro 50 generac babetist. Baterii lze tedy do zapojen vestavt trvale.
innost obvod imobilizru

Nejjednodu je vysvtlit innost imobilizru pi souasnm sledovn jeho schmatu na obr. 1. Napt na peruovai zapalovn umopedu Korado, ppadn na cvce napjejc zapalovn uBabetty, je usmrovno mstkovm usmrovaem D1. Napt na mechanickm peruovai m sloit prbh spechodovmi jevy anapovmi pikami, proto usmrova mus bt dostaten napov dimezovn. Vliv zapojen na startovatelnost avelikost jiskry nebyl pozorovateln ani miteln. Usmrnn napt je filtrovno kondenztorem C1. Toto napt se dle pivd pes rezistor R1 asirnu S1 na vkonov tranzistor zen polem T1. Tento tranzistor je vklidu, kdy alterntor nedv napt, oteven naptm na idic elektrod (atedy ina kondenztoru C2) pivedenm zbaterie B1. Odpor sepnutho tranzistoru je zanedbateln, kontakt peruovae (nebo cvka alterntoru) je vlastn pes R1, S1 aD1 zkratovn. Pi pokusu onastartovn motoru zane alterntor dodvat proud, kondenztor C1 se zane nabjet ana sirn se objev napt (nastaviteln mj. rezistorem R1). Sirna se rozezvu, napt na peruovai i na cvce alterntoru je podstatn zmeneno zatenm R1 azdaleka nesta na vyvoln jiskry. Jinak pohled na zlodje, kter se sna roztlait i rozelapat (nebo rozlapat?) jec moped, me bt pro nezastnn izbavn. Po spojen (ikrtkodobm, min. na 1 s) kontakt skrytho tlatka Tl1 se pes rezistor R2 akombinaci D2, R7 vybije kondenztor C2, nabit pvodn pes rezistor R6 na napt baterie 9 V. Vybit kondenztoru je indikovno krtkm zasvcenm LED D2. Tranzistor T1 se zave mezi jeho vvody D aSbude velmi velk odpor. Nyn mme asi 30 sekund na nastartovn mopedu, skuten as je dn jak otevracm naptm T1, tak asovou konstantou C2, R6, kterou lze virokch mezch mnit podle pn uivatele. Pokud se pi startovn udl pestvka del ne tento nastaven as (co je nepravdpodobn), je nutno znovu stisknout tlatko Tl1. Pi startovn se C1 nabije na pikov napt alterntoru, ten se odleh amotor normln nasko. Napt na kondenztoru se pes rezistor R2 dostv na bzi tranzistoru T2. Jeho kolem je vybjet kondenztor C2 pi bcm motoru atak udrovat mal napt na elektrod G tranzistoru T1. Ten tak zstv vnevodivm stavu afunkce zapalovn nen blokovna.
Pipojen kelektrick instalaci mopedu

Popsan imobilizr se pipojuje paraleln ktlatku na idtkch mopedu, kter je ureno kzastaven motoru. Jeho pipojen je tedy velmi jednoduch, jednm pvodem na toto tlatko adruhm na kostru mopedu. Tlatko umopedu Korado smotorem PUCH (kupodivu doposud vybavovanm klasickm zapalovnm smechanickm peruovaem, zakoupen vdubnu 1997) je zapojeno paraleln kperuovai zapalovn, vmopedech Babetta tlatko pi zastaven motoru zkratuje cvku alterntoru napjejc zapalovn. Popsan zapojen vklidu pi stojcm motoru (stejnm zpsobem, jako toto tlatko) vyazuje zapalovn. Pi startovn mopedu se imobilizr vyad zfunkce skrytm spnacm tlatkem i jazkovm kontaktem automaticky na as nutn pro nastartovn. Pi bcm motoru je imobilizr vyazen zfunkce, po zastaven motoru se po pednastavenm ase (okolo 30 s) automaticky aktivuje. Pokus onastartovn mopedu saktivovanm imobilizrem je indikovn akusticky sirnou spiezoelektrickm mniem.
Koncepce imobilizru
Podmnkou zadn byla automatick zpodn aktivace zapojen po zastaven mopedu moped mla obsluhovat obas iena. Dle vzhledem kruivm impulsm ze zapalovn vpalubn sti mopedu apoadovan 100% spolehlivosti bylo nutno vylouit ze zapojen jakkoliv integrovan obvody, ato iCMOS. Zazen je napjeno zbaterie 6 a 12 V(nejlevnji vyjde destikov baterie 9 V), ale spoteba je naprosto zanedbateln vaktivnm
Obr. 1. Schma immobilizru
>
prava pijmae DCF77

Postavil jsem si hodiny DCF77 podle ing. Pokornho zARA . 8 a9/94. Nechci se vyjadovat kpouit mikroprocesorov technice, protoe vn nejsem siln vkramflekch. Mm vak nkolik zkuenost ohledn pijmae asovch znaek, kter by mon byly uiten ijinm. Odkazy se tkaj ARA 8/94, s. 13. Varianta pijmae s krystalem 5,12 MHz byla popsna v ARA 10/94 s. 19. Osciltor Jednoznan je nejvhodnj varianta skrystalem 5,12 MHz kvli nslednmu zpracovn signlu. tae CMOS vak maj pi napjecm napt 5 Vzaruen nejvy kmitoet hodinovho signlu 3 MHz. Vzapojen jsem proto zmnil nsledujc soustky: R1=10 MW, R2=0, C25=15pF, R4= =3,9 kW (obr. 4 voriginlnm lnku). Napjen osciltoru oddlme na desce splonmi spoji aosciltor napjme zexternho regulovatelnho zdroje. Napt zvtujeme tak dlouho, dokud se osciltor nerozkmit adliky nezanou dlit. Podle tohoto napt pak zakoupme Zenerovu diodu (snejble vtm naptm). Po prokrbnut plonho spoje ji zapjme ze strany soustek. Odpor sriovho rezistoru spotme pro proud asi 3mA. Psmov propust Kmitoet propoutnho psma nezle pli na kapacitch C13 aC14, ale pedevm na kapacit kondenztoru C12. Pro velkou teplotn zvislost zde vzhledem ce psma 20 Hz nelze pout keramick kondenztor. Skeramickm kondenztorem se propust rozlad mimo propustn psmo ji pi zmn okoln teploty o 3 C. Kondenztor mus mt co nejmen vlastn induknost, jinak se propust samovoln rozkmitv. Jako kompromis jsem po delm zkouen pouil kondenztor MKT smen kapacitou. Zmnn soustky: C13, C14=1 nF (styroflex), R9, R10=10 kW/1%, C12=33 nF/MKT, R7=4,7 kW, R8 asi 12kW aR6=120 kW.
Pi oivovn nastavme R7 do poloviny odporov drhy amsto R8 zapojme trimr - po hrubm nastaven jej nahradme rezistorem. Signl zgenertoru 2,5 kHz zapojme pes kondenztor 100 nF na vvod 16 TCA440, vstup na osciloskop je na vvodu 12. TCA440 pitom vyjmeme zobjmky. Pozor: Nastavme-li rezistorem R6 pli velk Q, propust dlouho doznv ana vstupu dostaneme pli mal zmny napt pi skokov zmn signlu vyslae. Detektor Vynechnm R22 pracuje OZ jako kompartor avstupn signl m strmj hrany. Zmnn soustky: R18=15 kW, R19=2,2 MW amsto R20 zapojme trimr 330 kW. Trimrem nastavme na vstupu pijmae ku impuls na 100 a200 ms pi provozu pijmae na antnu. Mezi vstup pijmae avstup procesoru jsem zaadil Schmittv klopn obvod 74LS132. To vak nen nutn. Akoliv se ji daj sehnat obvody speciln vyvinut pro pijmae DCF77, domnvm se, e jejich cena je stle relativn vysok. Uveden pijma se d postavit ze uplkovch zsob tm na kolen sminimlnmi nklady ahlavn kvli radosti zvlastn prce. Po popsanch pravch pijmm DCF77 vPraze ve patnch pjmovch podmnkch perfektn ipi zapnutm TV pijmai asi 2,5 m od antny, pi tm libovoln orientovan antn pijmae DCF77. Antna je samozejm vbyt. Jan Blek blokovno. Ve vzorcch vdy vyhovlo 22 a 47 W R2 470 kW/0,5 W R3 100 kW/0,5 W R4 10 W/0,5 W R5 330 W/0,5 W R6 1 MW/0,5 W - uruje asovou konstantu, viz text. m vt odpor, tm del doba do automatick aktivace zapojen po dojezdu atm men spoteba R7 10 kW/0,5 W C1 asi 5 a 10 F/250 V avce. Podle typu mopedu zkontrolujte napt na kondenztoru pi bhu motoru, nkter typy alterntor by mohly produkovat inapt vt ne 250 V C2 47 F/16 V, uruje asovou konstantu, viz text. m vt kondenztor, za tm del dobu nastane automatick aktivace zapojen po dojezdu S1 piezosirna 12 V, vt typ je hlasitj, ale mn skladn B1 baterie 9 V, nejlpe alkalick. Bhem doby ivota mopedu ji zejm nebude nutno mnit Tl1 jazkov kontakt sco nejvt citlivost, aby se msto pod krytem reflektoru, kde bude kontakt umstn, nemuselo magnetem pli pesn hledat. Jakkoliv prmyslov akomern vyuit popsanho zapojen ajeho hromadn vroba je mon jen se svolenm autora.
Obr. 1. prava napjecho zdroje pijmae hodin
>
Po zastaven motoru pestane alterntor generovat napt, kondenztor C1 se za nkolik sekund vybije pes rezistor R2 proudem do bze tranzistoru T2, ten se po vymizen proudu do jeho bze zave, napt na kondenztoru C2 se me zvtovat podle exponencily, dan asovou konstantou R6, C2. Podle kapacity C2, ppadn podle odporu rezistoru R6 se po ase asi 30 s (nebo podle pn uivatele zapojen) nabije kondenztor na tak velk napt, e se tranzistor T1 opt oteve. Napt na C2 potebn koteven tranzistoru MOSFET se pohybuje okolo 3 a 5 Vpodle typu tranzistoru. Alterntor je opt zaten, moped nelze nastartovat a do stisku Tl1 apokusy jsou akusticky indikovny sirnou.
malou piezosirnkou) je tak umstna vreflektoru. Pipojen imobilizru snad neme bt jednodu dva vodie jeden na kostru mopedu adruh na iv vvod peruovae zapalovn (umopedu Korado modr vodi) i na cvku alterntoru napjejc zapalovn uBabetty. Sirnu by bylo mono vyut ijako klaksonu (msto zvonku), kdyby to umoovaly pslun pedpisy. Sta doplnit zapojen pepnaem asirnu jm pipojovat nap. pmo kbateri 9 V.
Seznam pouitch soustek

Soustky jsou pedimenzovny vzhledem knutn velk spolehlivosti. Tolerance soustek jsou velmi irok, lze pout hodnoty idov odlin azapojen stle pracuje. D1 D2 T1 mstkov usmrova asi 400 V/ /1A, pp. 4 diody 1N4007 LED, radji svt svtivost, barva podle pn. vkonov tranzistor MOSFET, napt minimln 400 V, proud 3 Aavce, nap. IRF720 a 740, IRF820 a 840, BUZ90A, BUZ80A apod. jakkoliv n-p-n, BC..., KC... apod. 22 a 68 W/6 W, odpor rezistoru ovlivuje napt na sirn pi nedoucm startovn a tm ijej hlasitost, pi velkm odporu nen zapalovn spolehliv
Poznmky ke konstrukci
Zapojen je jednoduch, pouv soustky robustn amaximln se tymi vvody. Proto ho lze snadno postavit na univerzln desku splonmi spoji aumstit nap. do reflektoru mopedu. Jako spoutc tlatko se ideln hod pokud mono citliv jazkov kontakt spnan magnetickm polem aumstn pod plastovm krytem reflektoru mopedu. Kjeho spnn pes kryt reflektoru slou magnet zasazen do pvsku ke klm anoen nap. na klch od zmku idtek mopedu. Indikan dioda D2 (nemus bt pouita, me se nahradit propojkou nebo
T2 R1
Pijma VKV splonmi cvkami

Zdenk David
Pijma je konstruovn pro pjem rozhlasovch stanic v psmu VKV FM. Pednost pijmae jsou mal rozmry, jednoduch ovldn a kvalitn zvuk. Je vybaven vkonovm zesilovaem, elektronickou regulac hlasitosti a korekcemi zvuku, funkcemi AFC, AGC, MUTE a S-metrem. Pijma neobsahuje dnou vinutou cvku, potebn induknosti jsou realizovny pmo na desce s plonmi spoji. Tm je umonno jednoduch a snadn nastaven pijmae bez micch pstroj.
Technick daje
Napjec napt: 9 V (9 a 13 V). Klidov odbr proudu: 9 mA. Kmitotov rozsah: 88 a 108 MHz. Vstupn vkon: 1 W. Rozmry: 69 x 77 mm.
Popis zapojen
Pijma je osazen specilnm integrovanm obvodem, kter obsahuje vechny potebn sti celho pijmae vetn vkonovho zesilovae. Vstupnm obvodem, do nho pichzej z antny vf signly, je rezonann obvod L1, C27. Zeslen signl z pedzesilovae je piveden na rezonann obvod L2, C6, D1 a C5, kter je ladn naptm pivdnm z P3 pes R1 a R3 na varikap D1. Vf vstupn zesilovae
maj automatick vyrovnvn citlivosti (AGC). Velikost vf signlu je zen svit LED1, kter tak indikuje slu pole (Smetr). Z vf zesilovae je signl veden do smovae, do kterho je souasn pivdn signl z osciltoru. Osciltor je ladn naptm pivdnm z P3 pes R6 a R5 na D2, kter lad rezonann obvod s L3. Souasn je zen i obvodem automatickho dolaovn kmitotu (AFC) pro jemn doladn pijman stanice. Ze smovae je signl veden pes keramick filtr X1 do mezifrekvennho zesilovae s ladnm fzovacm lnkem L4, D3 a C14. Ladic napt pro P3 je odebrno ze stabiliztoru IO2 TL431. Odpory rezistor R14 a R15 je nastaveno napt 5,5 V. Demodulovan signl je zpracovn nf pedzesilovaem s obvodem pro potlaen umu pi ladn mezi pijmanmi
stanicemi (MUTE). Odporem rezistoru R12 lze nastavit rove signlu, pi kter je um umlen. Stejnosmrnm naptm pivdnm z potenciometr P1 a P2 do obvodu IO1 je elektronicky zena hlasitost a tnov korekce. Napt pro potenciometry je odebrno z vnitnho zdroje referennho napt obvodu IO1, kter je 2,4 V. Maximln hlasitost lze nastavit rezistorem R10. Signl z koreknho zesilovae je veden do vkonovho zesilovae, na jeho vstup je pipojen reproduktor 8 W. Msto reproduktoru je mon pipojit libovoln sluchtka. Pro napjen je vhodn pout sov zdroj 9 V a 13 V, nebo baterie. Napjec napt nesm pekroit 13,5 V, jinak se IO1 me zniit. Dioda D4 chrn pijma proti peplovn napjecho napt.
Konstrukce pijmae
Pijma je postaven na desce s plonmi spoji snepjivou zelenou maskou. Nepjiv maska zabrauje vzniku zkrat pjenm a omezuje monost pokozen plonch cvek. Osazovn zaneme drtovmi propojkami. Pro propojky pouijeme vodi o prmru 0,6 mm. (nap. zbytky vvod z rezistor). Pak zapjme rezistory, diody, kondenztory, integrovan obvody, pjec piky, odporov trimry, filtr X1, LED diodu a nakonec zapjme potenciometry. Kostry potenciometr pipojme na pjec body k1, k2, k3. U integrovanch obvod dbme na sprvnou orientaci vvod, u elektrolytickch kondenzto-
Obr. 1. Zapojen pijmae FM sjednm integrovanm obvodem
r a diod dbme na sprvnou polaritu. Bce odporovch trimr nastavme doprosted jejich drhy. Po sprvnm a pelivm zapjen pedepsanch soustek pipojme reproduktor a antnu (nap. vodi v dlce 60 cm).
Nastaven pijmae
Pipojme napjec napt a z reproduktoru ji mus bt slyet um. Nastavme pimenou hlasitost potenciometrem P1. Potenciometrem P3 naladme libovolnou rozhlasovou stanici. Otenm bce odporovho trimru R9 nastavme siln a nezkreslen zvuk z reproduktoru. Tm je nastaven fzovac lnek demodultoru. Po nastaven fzovacho lnku zasuneme zkratovac propojku do jumperu J1 a tm zapneme AFC. Odporovm trimrem R6 nastavme konec pijmanho psma 108 MHz. Zatek pijmanho psma 88 MHz lze zmnit rezistorem R16. Pijman psmo porovnme s jinm rozhlasovm pijmaem. Potenciometrem P3 naladme rozhlasovou stanici a ot-
enm bce odporovho trimru R1 nastavme maximln svit LED1, m nastavme soubh pijmae a tm jeho maximln citlivost. Po nastaven umstme modul do vhodn krabiky, nebo jej vestavme pmo do reproduktorov skn.
Seznam soustek
R1, R6, R9 R2, R3, R4, R5, R8, R11, R12 R7 R10 R13 R14 R15, R16 P1, P2, P3 C1, C18, C19, C22, C30 C2, C20, C24, C29 C3, C16, C23 C4, C5, C6, C7, C9, C10, C12, C13 C8 250 kW, trimr PT6H 82 kW 330 W 12 kW 2,2 kW 15 kW 12 kW 50 kW, TP160 4,7 F/25 V, rad. 10 nF, ker. 100 nF, ker. 1 nF, ker. 5,6 pF, ker.
C11 C14 C15 C17 C21, C28 C25, C26, C27 D1, D2, D3 D4 LED1
18 pF, ker. 120 pF, ker. 470 F/16 V, rad. 220 F/16 V, rad. 22 nF, ker. 33 pF, ker. 3KB109G 1N4001 erven s malm pkonem 5 IO1 U2510 IO2 TL431 F1 SFE10,7MA S1 a S5 pjec pika SP7A Vyvrtan deska s plonmi spoji s nepjivou maskou DFM20 (69 x 77mm)
Stavebnici pijmae (rezistory, kondenztory, diody, LED, integrovan obvody, keramick filtr, potenciometry, odporov trimry, varikapy, pjec piky, vyvrtan deska plonmi spoji snepjivou maskou a nvod) lze objednat na dobrku za cenu 349 K (vetn DPH), osazen a oiven pijma za cenu 399K (potovn 48K). Dodv: DAVIDelectronic, Hruov 12, Brno 621 00.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pijmae FM
Od firmy GM jsme dostali do redakce na vyzkouen svtic flie, kter tato firma prodv. Flie se vyrb v rozmrech 12,5 x 15 cm a 15 x 18 cm v barv erven, lut a modr. Flie se skld z nkolika vrstev, viz obr. 1. Mezi dvma vrstvami s vodivm povlakem je vrstva s dielektrikem a luminoforem. Pivedeme-li na vodiv vrstvy stdav napt, vznikl elektrick pole vybud lumunofor, kter pak svt. Aby byl sv-
Svtic flie
tc luminofor vidt, je vrchn (polo)vodiv vrstva prhledn. Flii je mon libovoln sthat, avak pipojit pvody napjen je mon jen na okrajch, opatench kontaktnmi plokami. Kad strana je ji od vrobce opatena vvody a tak lze flii bez problm rozstihnout na tyi sti. Jak ji bylo eeno, flie vyaduje napjen stdavm naptm. Doporuen napjec napt je 110 V (max. 120 V) s kmitotem 400 Hz (max. 1 kHz). Nutnost pouit stdav napt ponkud komplikuje pouit flie. Na-
Obr. 1.
tst lze kflii zakoupit vhodn mni. Mni RF502 lze pout pro napjen flie a do plochy 200 cm2. Napjec napt mnie je 12 V, avak pro napjen flie s plochou asi 80 cm2 ji postaovalo napjen mnie naptm 4 V. Pi zmn napjecho napt od 4 do 12 V se jas flie a proud odebran mniem (180 mA) prakticky nemnil. Flie svt opravdu pkn. Oekval jsem mdl svit, viditeln a za era, avak jas flie je takov, e je dobe vidt i za dennho svtla. Flie svt ve skutenosti rov a lutozelen, nejkrsnji svt asi modr. Flie se daj pout pro podsvtlen displej LCD, rzn signalizan a indikan zazen a reklamn ely. Vtmu rozen mezi radioamatry bude asi brnit ponkud vy cena. Flie a mni (invertor) lze zakoupit u firmy GM electronic, viz inzerci. JB
Teplotn senzory aspnae

Karel Barto
Firma Teledyne Components vyvinula auvedla na trh nov teplotn senzory ady TC620/TC621 ateplotn spnae TC626. Pouitm tchto zajmavch obvod lze vdan oblasti doshnout velmi jednoduchch apraktickch zapojen. Obvody jsou levn atypy TC620 aTC626 maj integrovno teplotn idlo uvnit pouzdra. Tento lnek se zabv aplikacemi zmnnch teplotnch senzor aspna. Obvody TC620/621 umouj volbou odporu dvou vnjch rezistor nastavit doln ahorn teplotn prh. Temi vstupy se mohou spnat podle poadavk pipojen spotebie (topen, ventiltor). TC626 je teplotn spna se temi vvody, kter spn pi teplotch vrozmez 0 C a 125 C. Teploty jsou pevn nastaveny uvnit obvodu aodstupovny vkrocch po 5 C. Vechny tyto ti obvody jsou zvlt vhodn pro nhradu mechanickch termostat aspna, zejmna zhlediska pesnosti aspolehlivosti. Tak zen ventiltor nebo vytpn velektronickch pstrojch se me jejich pouitm znan zjednoduit. Pesnost teplotnho spnn je vrobcem udvna lep ne 3 C. Obvody pracuj sjednoduchm napjecm naptm, kter me bt vrozmez 4,5 Va 18 V. obvod TC620 obsahuje ve sv struktue intern teplotn idlo (termistor PTC skladnm teplotnm souinitelem) ajeho vvod 1 je neobsazen, uobvodu TC621 se na tento vvod pipojuje extern termistor NTC (se zpornm teplotnm koeficientem, na trhu snadno dostupn). Tm meme doshnout nezvislosti na teplot ipu amme monost umstit idlo na vhodnm mst mimo desku splonmi spoji. Vstupy LOW SET aHIGH SET slou pro nastaven dolnho ahornho prahu teplotnho rozsahu. Prahy lze nastavit rezistorem, zapojenm vhradn mezi kladn pl napjecho napt (vvod 8) apslun vstup (vvody 2 a3), piem odpor tohoto rezistoru vypotme znsledujc rovnice: R = 0,783.T + 91 pro T <70 C, nebo R = T + 77 pro T >70 C, kde R je odpor v kW aT teplota ve C. Obvody TC620/621 maj ti vstupy. Na vvodech LOW LIMIT aHIGH LIMIT indikuj pmo pekroen doln ahorn
TC620/TC621
Vnitn blokov zapojen obvod TC620 aTC621 je na obr. 1. Zatmco
nastaven meze. Pokud je aktuln teplota men ne nastaven, jsou vstupy uobvodu TC 620 na rovni 0 V, pokud teplota tuto hranici peshne, objev se na pslunm vstupu rove, odpovdajc kladnmu napjecmu napt. Tet vstup, oznaen CONTROL, m hysterezi, realizovanou klopnm obvodem R-S (flip flop). Pekroenm horn hranice (HIGH LIMIT) se vstup CONTROL (vvod 5) aktivuje ame se jm ovldat nap. ventiltor. Aktivace tohoto vstupu trv tak dlouho, dokud se teplota nesn pod doln hranici (LOW LIMIT), pot se vstup znovu peklop. Uobvodu TC620 se tento vstup peklop na rove kladnho napjecho napt, doshne-li teplota horn meze apeklop se zpt na rove 0V, kdy teplota znovu doshne doln meze. Obr. 2 ukazuje zcela jasn stavy vech t vstup vzvislosti na zmnch sledovan teploty pro obvod TC620. Vrobce nabz obvod t ve verzi TC620-H, ukter je vstup CONTROL pipojen na vstup vnitnho klopnho obvodu, m je zskna inverzn funkce. Vstup CONTROL je tedy aktivn pi 0V. Uobvodu TC621 jsou pouitm termistoru NTC (oproti PTC uTC620) funkn stavy na vstupech LOW LIMIT aHIGH LIMIT pesn obrcen. Jsou zde t vzjemn zamnny vstupy nastaven (HIGH SET aLOW SET) avstupy (LOW LIMIT aHIGH LIMIT). Funkce vstupu CONTROL zstv stejn jako uTC620. Obvod TC621 je rovn dodvn veverzi H.
Obr. 2 Stavy vech t vstup vzvislosti na zmnch sledovan teploty
Obr. 1. Vnitn blokov zapojen obvod TC620 aTC621
Obr. 3. Zapojen obvodu TC620 pro experimentovn
>
Signalizace nevypnutch svtel

V podzimnch a zimnch mscch vidm asto na parkoviti auta, u kterch idi zapomnl vypnout svtla. Aby se tot nestalo i mn, vyvinul jsem zazen k hldn. Pro signalizaci jsem pouil piezosirnku, prodvanou v GM. Ve starm katalogu GM naleznete i jej doporuen zapojen. Zapojen se skld pouze za t hradel, kter uruj stav, pi nm se zazen aktivuje. Aby bylo zapojen co nejjednodu, zazen se aktivuje pouze tehdy, kdy svt parkovac svtla a je vypnuto zapalovn. Lze namtnout, e ped elezninm pejezdem mus bt zapnuta alespo parkovac svtla a idi vypne motor. Vtomto ppad doporuuji zapojit do pvodu vypna a zazen po tuto dobu vypnout. Na vstup A je pivedeno napt ze spnae zapalovn, na vstup B napt zparkovacch svtel. Aby zazen neodebralo pi stojcm vozidle dn proud, je napjen IO1 pipojeno na vstup B. Pokud na dnm vstupu (A, B, C) nen napt, zazen rovn neodebr dn proud. Po zapnut zapalovn nen IO1 pod naptm zazen odebr pouze proud tekouc dliem R1, R4. Odporov dlie R1, R4; R2, R5 a R3, R6 pizpsobuj napt na vstupu zazen (12 V) vstupnmu napt logickho obvodu. Po zapnut svtel bude IO1 pod naptm, na vstupu 4 IO1 bude rove log. 0 (zapalovn zapnuto), na vstupu 5 bude log. 1. Na vstupu 6 bude log. 1, na vvodu 8 log. 0 a tranzistor T2 nen sepnut. Pokud nyn vypneme zapalovn, bude na vstupu 4 log. 1, na vstupu 6 log. 0. Na vstupu 8 se objev napt, tranzistor T2 sepne a ozve se pronikav tn. Pokud na vstup C pivedeme napt 12 V, bude sirna aktivn, i kdy nejsou
Obr. 1. Obvod signalizace zapnutch svtel zapnuta svtla. J jsem tento vstup pouil na signalizaci zapnutch zptnch svtel, nebo je mm pipojeny na samostatn spna a zapomnal jsem je vypnout. Pavel ebesta
>
Tab. 1. Pehled vyrbnch typ a pouzder ady TC620/TC621 Typ: TC620Cxxx TC620Hxxx TC621Cxxx TC621Hxxx intern teplotn senzor. intern teplotn senzor, vst. CONTROL inverzn. extern NTC senzor. extern NTC senzor, vst. CONTROL inverzn.
Pouzdro (msto xxx u oznaen typu): COA EOA CPA EPA MJA SOIC8; 0 a +70 C SOIC8; -40 a +85 C Plast. DIP8; 0 a +70 C Plast. DIP8; -40 a +85 C Keram. DIP8; -55 a +125 C
vstup aktivovn. Uobvodu TC621, u nho je pouit extern teplotn senzor, je povolen maximln vstupn proud a 10 mA. Jak jednoduch je zapojen obvod TC620/621 pi teplotnm zen ventiltoru, ukazuje obr. 4. Vzvislosti na nastavench meznch teplotch je chod ventiltoru zen vstupem CONTROL (vvod 5), kter pmo spn vkonov MOSFET.
rove napjecho napt. To me bt vrozsahu +5 a +18 V. Vstupem obvodu me bt nap. pmo ovldno rel, kter odpoj pstroj chrnn proti tepelnmu peten. Tab. 2 ukazuje typov pehled obvod ady TC626. Tab. 2. Pehled vyrbnch typ a pouzder obvodu TC626 Typ Pouzdro a prac. teplota TC 626 xxx CAB TO220 0 a +70 C TC 626 xxx EAB TO220 -40 a +85 C TC 626 xxx VAB TO220 -40 a +125 C TC 626 xxx CZB TO92 0 a +70 C TC 626 xxx EZB TO92 -40 a +85 C TC 626 xxx VZB TO92 -40 a +125 C xxx = spnac teplota Pklad oznaen: TC 626 045 VAB = pouzdro TO220, spnac teplota +45 C.
Teplotn spna TC626

Obvod TC626 vyrb firma Teledyne Components pro spnn pi teplotch odstupovanch po krocch 5 C vrozsahu od 0 do 125 C. Je dostupn bu v pouzdru TO220 se temi vvody (meme jej piroubovat pmo kpedmtu, kter je zdrojem tepla, nebo kter m bt chrnn ped nadmrnm oteplenm) nebo vpouzdru TO 92 (levnj verze). Zapojen vvod ajeho aplikace je na obr. 5. Maximln zatovac proud vstupu je uproveden vpouzdru TO92 do 10 mA, vpouzdru TO220 a 50 mA. Pokud nen pekroena jmenovit teplota, je na vstupu 0 V, jakmile je tto teploty dosaeno, vstup se peklop na
Tab. 1 pin pehled vyrbnch verz obvod TC620 aTC621 spolu sdajem orozsahu pracovnch teplot. Jednoduch zapojen obvodu TC620 pro experimentovn atestovn je na obr. 3. Jeliko obvod obsahuje intern teplotn idlo, je nutn, aby se obvod co nejmn zahval. Ztohoto dvodu vrobce povoluje maximln vstupn proud 1 mA. Ve zkuebnm zapojen je kad jednotliv vstup poslen invertorem CMOS. LED svt, je-li pslun
Literatura
[1] Teledyne Components - Solid State Temperature Sensor TC 620, 1, 6 [2] Kleine, G.: Applikator: Solid State Temperatur Sensoren TC 62x. Elektor . 9/94:
Obr. 4. zen ventiltoru obvody TC620/TC621
Obr. 5. Zapojen vvod a aplikace obvodu TC620
nvrh desek s plonmi spoji

Program umouje nvrh plonch spoj v1. a 5. konstrukn td v6signlovch vrstvch, nvrh nepjiv masky, servisnho potisku apasty pro SMT. Pracuje ina nejpomalejch potach typu PC/XT nebo AT sjakmkoli monitorem. Pro pjemnou prci je vak vhodn pota s procesorem alespo 286 sbarevnm monitorem. Data ztto verze jsou pmo pouiteln ivnejnovj profesionln verzi. Jedn se voln enou (freeware) verzi nvrhovho systmu americk firmy Protel - Easytrax. Program EASYEDIT je uren pro nekomern pouit pi nvrhu desky s plonmi spoji anem dn vznamn omezen. Neobsahuje vak modul kreslen schmat, ani monost automatickho nvrhu podle schmatu. Vstupy jsou rovn bez omezen. Umouje pepnat evropsk aUS jednotky mm/inch. Pracovn vrstvy jsou: horn vrstva, 1. mezivrstva, 2. mezivrstva, 3. mezivrstva, 4. mezivrstva, spodn vrstva, potisk, zemnic vrstva, napjec vrstva, obrys desky anepjiv maska. Vmodulu EASYPLOT lze generovat vstupn data pro vrtaku CNC, fotoplotr Gerber, osvitov jednotky Postscript, vektorov plotr HPGL arzn tiskrny. Tyto vstupy umouj vytvoit kvalitn podklady pro vrobu pikov desky. Jako pomcka pro zvldnut zklad prce sprogramem bylo vyrobeno menu veskm jazyce. Sputnm souboru menu.bat mete zvolit eskou nebo anglickou verzi menu tm, e se do soubor *.MNU zkopruj pslun soubory. esk menu obsahuje peklad vtiny poloek originlnho menu aumon snaz zvldnut apochopen zklad prce sprogramem, zejmna uivatelm, kterm je anglick terminologie voboru zcela ciz. Pokud vak chcete pln vyut monosti programu, je lep zachovat originln menu. To vm umon pouvat zkrcen povely - volbu poloek menu jen stiskem jedn klvesy nebo vyuvn peddefinovanch maker. Prvn vhoda suritmi omezenmi achybami funguje iueskho menu, peddefinovan makra nelze pout vbec (lze vak nadefinovat vlastn). Prce voriginlnm prosted navc usnadn ppadn pechod na ostrou verzi nebo na dal programy vdanm oboru, protoe pouit terminologie bude obdobn. Vneposledn ad lze doporuit pouit anglickho menu proto, aby byly dodreny licenn podmnky, ve kterch je stanoveno, e program nesm bt nijak mnn nebo modifikovn. Bli informace ktomuto tmatu imnoh dal uiten rady jsou obsazeny vsouboru READ.ME na instalan disket. Nvrhov modul se spout programem EASYEDIT.EXE, programem EASYPLOT.EXE se generuj dat pro vstupn zazen. Oba programy je mono ovldat jak zklvesnice, tak imy. Nejpjemnj je ovldn obma zpsoby souasn, vzvislosti na prv provdn operaci, ale prce je dostaten pohodln ibez myi, zejmna pi pouvan zkrcench povel. My usnaduje azejmna urychluje spe vbr prvk nebo pozic na pracovn ploe. Sputnm souboru EASYEDIT.EXE se oteve voln rastrovan plocha, do kter se vkldaj pjec ploky, spoje asoustky. Je mon vkldat pmo pjec ploky aty pak propojit spojovmi rami nebo pout prvky zknihovny soustek, kter obsahuj pjec ploky soustek ve standardnch roztech, apak propojovat pomoc spoj jednotliv vvody soustek. Pi prci je uivatel programem na spodnm stavovm dku prbn informovn osouadnicch polohy kurzoru, aktuln pracovn vrstv, pednastavenm typu bodu, ce spoje, velikosti textovch znak akroku pohybu kurzoru. Zkladn menu se objev po stisku klvesy Enter nebo pravho tlatka myi. Poloka menu se vol pohybem myi, kurzorovmi klvesami nebo zadnm klvesy prvnho znaku volby. Posledn monost me uesk verze menu pracovat sjistmi chybami, uoriginln verze naopak tento postup vede kvraznmu zrychlen prce. Nvrh desky obvykle zane tm, e zmenu se zvol poloka Vloit adle je nabdnuto nkolik monost, jak prvek se m umstit na pracovn plochu: oblouk soustka - vpl - bod - znak - navrhni - spoj - prchod. Oblouk pouijeme na kruhov spoje, vpl na vt mdn plochy, bod na pjec ploku, znak na popisy, prchody na prokoven otvory. Pi volb Soustka je mono zadat typ soustky vypsnm nzvu nebo zadnm znaku ?, kter umon vbr vpisem nabdky soustek vknihovn. Po volb prvku, kter m bt vloen na
Protel Easytrax
pracovn plochu, je mon jej umstit na poadovan msto vpoadovan poloze - ot se jm mezernkem, zrcadlov pevrtit jej lze stiskem klvesy X nebo Y. Soustky, body ispoje je samozejm mon kdykoliv smazat, pesunout nebo jakkoliv upravit. Spoje ze strany mdi pokldme na spodn stranu, spoje ze strany soustek na horn stranu. Mezi vrstvami se pepn nejlpe klvesami + a- na numerick klvesnici. Body, kter jsou vmultivrstv, se nm vygeneruj na obou stranch desky. Na zvr prce, ped ukonenm programu je automaticky nabdnuto uloen souboru snslednm varovnm, e pvodn soubor tohoto jmna bude pepsn. Programem EASYPLOT.EXE spustme modul pro generovn dat pro vstupn zazen. Otevenm pslunho souboru desky * .PCB jej nateme do programu. Pak je nutn nastavit vrstvy uren k tisku (kreslen) a zadat jejich parametry. Dle nastavme pouvan vstupn zazen (port nebo soubor, kvalita, velikost, posuv atd.) aspustme samotn generovn vech poadovanch vrstev. Ty se ukldaj pod jmnem pvodnho souboru sodlinou pponou. Data pro vrobu ufirmy Semach mete dvat pmo ve formtu *.PCB nebo vjakkoli jin podob. Mete objednat imasku nebo potisk soustek ivrtn. Data pedejte na disket nebo Internetem. Radji vytisknte desku ina papr kvli monm chybm. Ceny jednostrannch desek 32 K, oboustrannch 44 aprokovench 94 K za dm2. Pedloha na pauzovac papr stoj 22 K za dm2, film 44 K za dm2. Desky kreslen vtomto programu jsou samozejm vyrobiteln uvech jinch firem. Program Easytrax idal programy firmy Protel najdete na internetov adrese http://www.protel.com. Program Easytrax si mete objednatufirmy Semach, kde vm pidaj ioba esk soubory a eskou instalaci. Cena jen disketa + manipulace 40 K apotovn + baln 55 K. Semach, Nerudova 8/652, Valask Mezi, 757 01. Telefon: 0651/246 38 (informace, objednvky), fax/modem: 0651/614 936, mobil: 0602/721 022 (technick informace), Internet: http: //www.de.anet.cz/semach, E-mail: Semach@vm.inext.cz.
Pro a jak mme SV (PSV) - (2)

Jindra Macoun, OK1VR
Pipomeme nejprve souhrn 1. sti v dubnovm CB reportu: Bn pouvan reflektometry/wattmetry slou pedevm k prbn ochran vyslae a t ke kontrole vyslanho vkonu. Ukazuj, jak je vysla na svm antnnm vstupu zatovn, tzn. jak je napje s pipojenou antnou pizpsoben vstupn impedanci vyslae. Mra pizpsoben je strun vyjdena initelem stojatch vln SV (PSV). Ten by ml bt co nejmen, resp. takov, aby vyhovl poadavkm technickch podmnek vyslae. Tyto, eknme provozn reflektometry nepovaujeme za mic pstroje v pravm slova smyslu, ale jen za indiktory pizpsoben - nap. v nmeck literatue jsou bn uvdny jako Anpassungszeiger - ukazatel pizpsoben. Pomhaj kontrolovat provozn reim vyslae podobn, jako to in indiktory tlaku oleje i teploty chladic kapaliny v automobilu. A prv tak, jako nelze z pouh indikace zven teploty chladic kapaliny jednoznan usoudit i odhalit jej pravou pinu, tak tak nelze vt SV jednoznan pisoudit antn (nebo dokonce nktermu rozmru antny), mme-li jej na vstupu vyslae. To bychom museli vylouit dal vlivy, kter se pi tomto uspodn mohou uplatnit (vlastnosti napjee, jeho instalace, pipojen konektor a spojek apod.). Tzn. mit SV a za napjecm kabelem - pmo na vstupu antny. Prakticky to znamen oddlit vlastn idla smrov vazebn obvody - od indiktor, kter zstanou dole u vyslae, ovem s rizikem, e tak neodhalme ppadnou poruchu v napjecm kabelu. Pro experimentovn s antnou je vak takov uspodn vhodnj, protoe SV nen redukovn tlumem kabelu, take kad zmna napjecch vlastnost antny se na indiktoru odraen vlny projev zetelnji. Uvdomme si, e nap. vf napje s tlumem 2,6 dB (co v psmu CB pedstavuje 25 m kabelu RG-58) zredukuje SV = 4 u antny na pijateln SV = 2 u vyslae, tzn. v mst, kde se bn SV kontroluje. V psmu 145 MHz pak u bude mt tento kabel tlum 5 dB, take i antna znan nepizpsoben s SV = 20 (!!) zpsob u vyslae opt jen SV = 2. Zatmco v prvnm ppad se vyz tm 50 % vkonu, tak v psmu 145 MHz to u bude pouhch 5 %. Abychom vak mohli s klidnm svdomm prohlsit, e vyslme na pizpsobenou antnu, tzn. s SV 2 u antny, pak by s uvedenm napjeem mlo bt na vstupu vyslae SV 1,45 (v psmu CB), resp. 1,25 (na 145 MHz). (seln daje tohoto druhu lze snadno zjistit z grafu . 1 v lnku Mme reflektometrem (1) a (2), viz AR-A . 8 a 9/93). Na etn dotazy, jak vyut tchto provoznch reflektometr k naladn antn, tzn. k jejich vyhovujcmu pizpsoben, nen odpov snadn ani povzbudiv. Pedpokladem jsou alespo zkladn znalosti o pouitm typu antny, jist antnsk zkuenosti a promylen sled jednotlivch prav a zmn. Nhodn a chaotick zsahy do antny nebo napjecho veden zpravidla nevedou k doucmu vsledku. Samotn SV toti neposkytuje dostatenou informaci o vech napjecch vlastnostech antny. Zjednoduen eeno udv pouze pomr mezi charakteristickou impedanc napjee (Z0) a absolutn hodnotou vstupn impedance antny (Za). Pokud je antna v rezonanci, tzn. e se na danm kmitotu chov jako elektrick (inn) odpor (Za=Ra), je SV dno prv jen pomrem Ra/Z0 resp. Z0/ /Ra. Nap. je-li Z0 = 50 W a SV = 2, me bt v rezonanci Za = 100 W nebo 25 W, ale i 50 W + 35 W kapacitnch nebo induknch (mimo rezonanci). Kad z uvedench ppad vyaduje jin zpsob pizpsoben - bu transformace nahoru nebo dol (nap. tvrtvlnnm transformtorem) nebo kompenzace sriovou/paraleln induknost/kapacitou, pop. kombinace nkolika zpsob atd., atd. Monost je cel ada. Jednoznan vak lze rozhodnout jen na zklad konkrtnch selnch daj o obou slokch impedance. Ty nm ovem reflektometry tohoto typu neposkytuj. pravou smrovch vazeb a s nkolika jednoduchmi pdavnmi obvody z nich mohou bt zajmav zazen, poskytujc pesnj a etnj daje ne rzn mie SV, antnaskopy, matchmakery aj. pracujc na principu odporovch mstk, schopn urit zpravidla jen odporovou sloku impedance antny v rezonanci. Jsou to spe pouze takov radioamatrsk hraky. Proto se v ptm pokraovn seznmme s reflektometry podrobnji.
Reflektometr s oddlenmi smrovmi vazbami (couplers) umouje kontrolu SV pmo na svorkch antny. Kad antna tak me bt kontrolovna samostatnm idlem s dvojic smrovch vazeb. Indiktor u stanice je spolen pedanci, nap. 75 W. V optimlnm ppad pak me kolsat SV na 50 W vstupu vyslae mezi SV = 2,25 a 1 pi kad zmn dlky o elektrickou tvrtvlnu. l Dlka napjecho kabelu (50 W) se vak stv velmi kritickou, pokud je napjec kabel soust pizpsobovacho obvodu, tzn. je-li pizpsobovac obvod pmo u vyslae, pp. u reflektometru. Nap. pi uit tzv. transmatch na psmech KV apod. Podobn se vak me projevovat i pouh paraleln parazitn kapacita konektor PL na vstupu reflektometru nebo v jinch mstech napjecho kabelu. Konektory PL, pvodn znm jako konektory UHF, toti nemaj definovanou impedanci (viz AR-B . 1/94 - Antny, kabely a konektory), take psob v napjecm kabelu jako pdavn paraleln kapacity, tzn. e s napjecm kabelem tvo ladn obvod, jeho vlastnosti se s dlkou kabelu mn. Vliv parazitnch kapacit se zvtuje s kmitotem. Solidn reflektometry pro psma VKV a UKV jsou vybaveny konektory N nebo BNC. l Mn-li se SV u vyslae i pi zmnch dlky napjecho kabelu se shodnou impedanc, me bt chyba bu v reflektometru - nem impedanci 50 W, m pli mal vazebn tlum (viz pt CB report), nebo jsou na vnjm plti kabelu stojat vlny, tzn. e antna je patn symetrizovna, m neinnou protivhu nebo rozladn oddlovac obvod - rukv, induknost. l daje reflektometru mohou bt vrohodnj, oddlme-li jej od vyslae tlumovm lnkem (>3 dB), kter m shodnou impedanci. Nejlpe svazkem slabho souosho kabelu 50 W. Ovem jen pi ladn antny. l Zkratem napjecho kabelu u antny meme reflektometrem (u vyslae) ovit jeho tlum (viz CB report v AR-A . 9/ 93), pop. zjistit maximln SV, kter zpsob antna zcela nepizpsoben, tj. odpojen nebo zkratovan. l Pomrn snadno se pizpsobuj jednoduch antny napjen proudov (diply l/2 napjen uprosted, uniply l/4 s radilami apod.). Jejich impedance se toti pli neli od impedance napjecho kabelu - 50 W, take nevyaduj zvltn pizpsobovac obvod. Obvykle sta upravit dlku zi, pop. sklon a dlku radil. l Daleko obtnji se pizpsobuj antny napjen napov, tj. diply l/2 napjen na konci, ale i rzn typy ptiosmin. Pote psob pomrn kritick naladn pizpsobovacho obvodu, kter transformuje malou impedanci napjecho kabelu na velkou impedanci antny, zatmco dlka zi se uplatuje a v druh ad. Piny nepznivho SV proto hledejme spe v uspodn tchto obvod.
Zvrem pidvme nkolik praktickch rad a zsad pro smysluplnj vyuit provoznch reflektometr - indiktor pizpsoben pi amatrskm ladn antn. Na psmech se asto diskutuje o vlivu dlky kabelu na SV pi ladn (pizpsobovn) antn. Hovo se o tzv. zatipovn!? Take bychom si mli pamatovat: l Pokud se charakteristick impedance napjecho kabelu shoduje s vstupn impedanc vyslae, resp. s impedanc reflektometru zapojenho k vstupu vyslae, neovlivn a tud ani nezlep mal zmny dlky kabelu (nap. v rozsahu l/4 SV u vyslae. Pzniv se me projevit jen radikln prodlouen dlky, tzn. vt tlum napjee. Ale to u vme. l Mal zmny dlky se na SV projev jen v ppad, kdy m kabel odlinou im-
Svdkov minulosti
Po vzniku eskoslovensk republiky 28. jna 1918 byla radiotelegrafie (o radiotelefonii se zatm nedalo mluvit) zcela v rukou armdy. Ta postupn vybudovala s stanic pro rdiov spojen uvnit sttnho zem i se zahranim. Vojensk radiostanice zprostedkovvaly i dopravu soukromch, potovnch a ednch telegram. st technickho zazen zbyla z Rakousko-Uherska, italsk vojsko, kter mlo obsazeno Slovensko a udrovalo v provozu radiotelegrafn s (GHG Bratislava, GVA Nitra, GZD Luenec a GHP Koice), pedalo pi odchodu pstroje na armd a dal aparty jsme dostali z Francie. Generl Frantiek Kunk (tehdy jet kapitn) a nadporuk Alois Weiszer se vypravili v jnu 1920 do Vdn, aby tam v XXI. okrese v Schenkerdorfergasse . 45 pevzali materil od firmy Darebnik. Jeden z prvnch zamovacch pstroj, a to pijma E276, si armda objednala u firmy Telefunken. Koncem srpna a zatkem z 1923 ho zkoueli v Kutn Hoe a v Trnav. Byl to dlouhovlnn zamova, proto zachycovali stanice na kilometrovch vlnch, jako byly EAA Aranjuez 3600 m, WAR Varava 2400 m, POZ Nauen 4700 m, PRG Praha-Petn 4100 m, FL Eiffelova v 2600 m, SAJ Karlsborg 2500 m nebo RAI Moskva 5000 m a nejvt podle mapy zjitn odchylka byla 10 stup. U ped tm vlda rozhodla o delimitaci bezdrtov telegrafie a telefonie mezi Ministerstvo nrodn obrany a Ministerstvo pot a telegraf. Poty budovaly svou s pijmacch a vyslacch stanic, v Praze zaal pracovat rozhlas, neboli jak se tehdy kalo - rozesln, protoe slovo rozhlas jet v etin neexistovalo. V tto situaci se armda rozhodla, e se postav na vlastn nohy a MNO vnosem z 1. ledna 1924, kter podepsal velitel technickho odboru, generl Ing. Nosl, zdilo Vojensk telegrafn dlny. Jejich sdlo bylo v kasrnch v Praze na Pohoelci asi s dvma tucty mu, kte se a dosud zabvali opravami. editelem byl uren tbn kapitn Dr. Ing. Otto Tomsk (pvodn se jmenoval Taussig, ale Zemsk sprva politick v Praze mu v beznu 1923 povolila zmnu pjmen na Tomsk), velitelem provozu tbn kapitn Jan Racek a velitelem laborato nadporuk Karel Deyl. Parkinsonv zkon psobil neomyln. V r. 1925 u tam bylo 200 pevn civilnch zamstnanc, v r. 1926 se Vojensk telegrafn dlny pesthovaly do Kbel a v roce 1937 tam pracovalo pes tisc lid. (editel, plukovnk Dr. Ing. Tomsk, se spokojil pouze s plukovnickm platem a na plat editelsk si neinil nrok.) Vojensk telegrafn dlny dodvaly armd vyslae, pijmae, mic pstroje a psluenstv. Byly to pstroje solidn, vzhledn, jednoduch i sloit, podle poteby, a v podstat na tehdej svtov technick rovni. Zamovae u nebylo nutno objednvat ze zahrani. Sedmilampov radiogoniometr RP5 z roku 1932 ml rozsah od 600 m do 2000 m a typ RP21, o pt let mlad, chodil od 20 m do 250 m. Koncem dvactch let byla vyvinuta a vyrbna naslouchac radiostanice P08, sedmilampov superhet s mezifrekvenc 43 kHz pro vlnov dlky od 45 m a do 3200 m v esti rozsazch. Jednodu byl pijma RP16, kter byl spolu s vyslaem IIRV3 a modultorem IIS497 soust stanice vzor 29II, pozdji vzor 29III. Tento stedn pijmac pstroj vzor RP16 se nyn objevil na sbratelsk scn. Je to tlampovka s vlnovmi rozsahy 30-60 m, 60-120 m, 250-620 m a 6201500 m. Schma, avak bez rozpisky, je spolu s ostatnmi autentickmi materily uloeno ve Vojenskm historickm archvu v Praze. Prvn lampa (slovo elektronka tehdy jet nebylo) LP6 slouila jako vf zesilova pro III. a IV. rozsah a jako nf zesilova pro vechny rozsahy, druh, LP12, byla detekn v zapojen
Nahoe: celkov pohled na pijma RP16; dole: RP16 s odklopenm krytem elektronek
autodyn se zptnou vazbou pro pjem nemodulovan telegrafie a tet, LP7, byl nf zesilova. Kondenztorm C6 a C14 se kalo zkracovac, dolaovac kondenztor C4 se ovld pkou u stupnice na panelu. Detekn lampa je chrnna kovovm krytem proti vlivu zvukovch vln. Pi souasnm provozu s vyslaem ze zdroje 12 a 15 V se havic napt nastavovalo promnnm rezistorem (ve schmatu bez oznaen) a ke stabilizaci havicho proudu slouil proudov stabiliztor LO3 (0,6 A/6-18 V). Pokud byl pijma RP16 v provozu sm a byl napjen z akumultoru 4 V, svorky proudovho stabiliztoru (eleznho odporu) LO3 se spojily do zkratu. Pozoruhodn je potenciometr R1 mezi antnou a zem, kter se u amatrskch pijma tehdej doby nevyskytoval, znme ho vak velmi dobe ze souasnch nvod na pizpsobovac antnn leny. Ovld se knoflkem s npisem Sla. K pijmai RP16 se doporuovala antna typu L dlouh 30 m s napjeem 10 m. Stanice vzor 29III se pouvala s napjenm z benznovho agregtu nebo z usmrovae ZU3 na stlch stch nebo v bombardovacch a dlkozvdnch letadlech. V tom ppad se pouvalo antny dlouh 70 metr na antnnm navijku. Jsou jet mezi nmi pamtnci tchto pstroj? Kdo je zn? Dr. Ing. Josef Dane, OK1YG
Schma zapojen pedvlenho s. armdnho pijmae typ RP16. Pekresleno, nebo originl uloen ve Vojenskm historickm archvu je nereprodukovateln
Spojen na VKV odrazem od mimodn vrstvy Es

Frantiek Loos, OK2QI
Sporadick vrstva Es (Sporadic E) umouje bnmi radioamatrskmi prostedky navazovat spojen v radioamatrskch psmech metrovch vln 6 m a 2 m na vzdlenosti mnohdy vt ne 2000 km. Vrstva Es se vyskytuje v jarnch a letnch mscch od dubna do srpna, byly vak zaznamenny ppady vskytu (vtinou na 6 m) i v podzimnch a zimnch mscch. Bhem dne se vyskytuje od rannch do pozdnch veernch hodin i nkolikrt denn. Doba trvn vskytu zvis na intenzit ionizace a poloze vrstvy Es, zatek a konec en nastv velmi rychle. Sporadick vrstva E se vyskytuje v oblasti ionosfrick vrstvy E ve vce 90 a 140 km nad Zem pi rozloze a 120 km2 v pomrn tenkch vrstvch [1]. Na rozdl od ionosfrick vrstvy E, jej intenzita je zvisl na slunen innosti, sporadick vrstva E m souvislost se zbytky meteorickho prachu, kdy nabit stice pevn kovovch iont Fe+, Mg+ a Si+ jsou pi psoben vlivu magnetickho pole Zem a vkovch vtr stlaovny do siln ionizovan vrstvy. Nkte autoi pisuzuj vznik velk ionizace a vskyt Es vyzaovn boukovho elektrostatickho pole Zem do ionosfry v obdob maximln boukov innosti [2], tedy v dubnu a srpnu. Vechny uveden prvky jsou dostaten promnliv, take vhodn podmnky pro vznik sporadick vrstvy se objevuj obasn - sporadicky. Velkou ionizaci Es zkoumaj ionosfrick observatoe s pouitm ionosfrickch radar a menm elektronov koncentrace vkovmi raketami.
DX provoz na VKV
Zjitn vskytu sporadick vrstvy Es

Pro zjitn vskytu en a zrove smru en pes Es je vhodn sledovat televizn kanly v I. TV psmu (55 MHz) a rozhlasov psmo FM CCIR (88-108 MHz), pokud nemme k dispozici zazen pro psmo 6 m, kde meme sledovat jak radioamatrsk provoz, tak vskyt radioamatrskch majk (viz tabulka vybranch majk). Postupn se vynoujc nov majky na psmu ukazuj, kam se Es st.
Dodrovn pravidel DX provozu a zsad ham spiritu

Zjemc o spojen pes Es kadoron pibv. Je nutno dodrovat zsady pravidel DX provozu [3, 4] a zsady ham spiritu. Mnoho radioamatr m naladno na pjmu svj pijma na 144,050 MHz pro CW nebo na 144,300 MHz pro SSB a oekvaj oteven psma. Pokud to jin opertoi nerespektuj a na uvedench kmitotech vedou vnitrosttn spojen, je teba je upozornit, e toto jsou kmitoty pro DX provoz. Ham spirit (v pekladu ptelsk duch mezi radioamatry) plat pro kadho. Podobn pak tak kmitoty 144,100 MHz i 144,200 a
144,400 MHz jsou vyhrazeny pro DX provoz. V ppad, e podmnky nastanou (psmo se oteve), je teba se chovat na psmu naprosto ukznn a zbyten nevolat vzvu. Je vhodn rychle prohlet psmo a rychle reagovat na zpsob provozu, kter uruj vzdlen stanice volajc vzvu, nap. stanice z okrajovch zem Evropy, nebo expedice ze vzdlench WW loktor. Tak nen vdy vhodn volat pesn na kmitotu DX stanice. Pokud tuto stanici vol vt poet stanic, pesn naladnch na jejm kmitotu, neme obvykle pest dnou ze znaek souasn volajcch stanic. Dle je nutn dodrovat pravidlo, e kdy volan DX stanice vyzve volajc stanici, kupkladu konc psmeny AB, aby v dal relaci volala jen stanice konc na AB, a nesnaily se ji dal stanice se zcela jinm sufixem pehluit a DX stanici se vnutit. Pokud u DX stanice pracuje serizn opertor, bude v dal relaci opt volat stanici konc na AB a as pro navzn spojen se tm zbyten prodluuje. Tak nen vhodn, aby pi monosti spojen pes Es volaly vzvu stanice ze stedn Evropy. Tato pravidla plat, a kdy se spojen pes Es navazuj. Pokud se vak podmnky pro spojen pes Es teprve oekvaj, je naopak vhodn as od asu vzvu na ve uvedench exponovanch kmitotech zavolat. Mezi vyslnm je teba poslouchat kolem svho kmitotu. Vzva je krtk, nejve 30 s. Vzvu CQ sporadic (sikju sporadik) podle poteby nkolikrt opakujeme. Spojen pi Es obsahuje pouze znaky, RS nebo RST, loktor a potvrzen pjmu. Kmitoet protistanice je teba uvolnit, nebo na spojen ek ada stanic - pile-up. Hledme dal DX stanice, kter volaj vzvu. (Pokud nov zjemce o spojen pes Es peetl dky o dodrovn pravidel DX provozu a zsad ham spiritu a sem, je spojen z poloviny hotovo.)
Smrovn antny na protistanici pi en pes Es tm souhlas se zempisnm smrem, ale pesto odchylka me doshnout a 15, co v ppad pouit antnnho systmu s zkm vyzaovacm diagramem je nutno brt v vahu. Kmitotov zvislost: Podle Wilsona [1] je pravdpodobnost vskytu Es na 144 MHz 3 a 4 %, na 100 MHz 15 % v porovnn s vskytem Es na kmitotu 50 MHz.
kter ml vkon pouhch 10 W. Tak s OK1VPY z Mlnka, co je pznivec QRP [7], kter ke spojen provozem SSB na vzdlenost 2238 km pouil pouhch 400 mW (!). DL9AC pi spojen sdlil, e pracoval s OD5. Wolfgang z Libanonu neslyel nic, ale z Izraele s jistotou 4X6UJ.
FAI a opt Es
Kolem 16.46 UTC Es slbla, proto Wolfgang pepnul na CW, telegrafii. V 16.50 bhem minuty udlal 4 stanice (DL, OK, OM, HA). Jeliko psmo nebylo pln oteven, zstal na CW a pracoval v 17.06 UTC s S53VY via FAI; signl byl relativn tich, bez niku a pipadal mu jako odraz od aurory. Dal zajmav spojen CW bylo s Ditem, DF7KF, JO30, 2726 km. Tak jeho signl byl tich s malm nikem. Bylo to Es QSO s prodlouenm enm TROPO? V 17.15 se opt otevelo en Es a Wolfgang peel na SSB. Ozvaly se 3 esk stanice, pak OE, HA a DL5MEV. V 17.18 UTC prvn italsk stanice IK6EIW z Ancoy. Npadn bylo nepatrn QSB - nik signl italskch stanic. Vechna spojen s italskmi stanicemi I6 probhala pes FAI. Pes italsk pile-up (ra volajcch stanic) se podailo spojen s DL4RU a DC6AA v 17.30 UTC, posledn spojen bhem tohoto fantastickho oteven pes Es. Jist ho slyely a volaly i jin stanice, bohuel asto se ozvalo What is your call?, QRZ 5B4/DL5MAE?, What are the last two letters of your locator apod. Nejastj Smetr ukazoval S9+60 dB, piem se pochopiteln me stt, e se njak ten signl o sle 59 me ztratit. Celkov ale byly reporty vten. Nsleduje pehled spojen pes Es z 23. kvtna 1996: 65x DL, 60x OK, 26x HA, 21x OM, 9x OE, 5x I, 4x YO, 1x YU a 1x S5. Tolik k prvnmu dnu provozu pes Es z Kypru od DL5MAE Wolfganga.
Dosah spojen odrazem od Es na kmitotu 144 MHz

Z materil [5, 6] vyplv, e nejdel spojen odrazem od Es lze uskutenit na vzdlenost 2500 km pi vce Es 140 km nad Zem. Za uritch podmnek me nastat en dvma skoky. Na 144 MHz je to jev ojedinl, ale na kmitotu 50 MHz je to jev ast. Umouje jej ideln ppad vskytu dvou oblast Es s optimln polohou na spojnici korespondujcch stanic a souasn uprosted trasy vhodn prosted pro odraz, nap. vodn hladina apod. Pedpokldan dosaiteln vzdlenost pro spojen je v tomto ppad a dvojnsobn. Jet vt dosah je mon pi vskytu troposfrickho kanlu, kdy st spojov trasy probh troposfrickm kanlem a del st odrazem od Es. Ve, co bylo doposud uvedeno, precizn realizoval pi sv expedici na Kypr v roce 1996 DL5MAE, kde pracoval pod znakou 5B4/DL5MAE. Zkrcen tlumom z lnku v asopise DUBUS . 3/96 Dovolen - vysln na Kypru: Pro dovolenou, pp. expedin cl v roce 1996 si Wolfgang, DL5MAE, vyhldnul stedomosk ostrov Kypr. Na VKV je to zem tce dosaiteln. Pi krtkodob nvtv o Velikonocch (letecky) si vybral krsn stanovit na severovchod ostrova, tsn u moe v LOC KM65FA. S pln naloenm PKW musel volit dlouhou plavbu trajektem pes Bentky, Patras, Pireus a Limasol. Cesta trvala 5 dn (mrn zpodn zpsobily i nepjemn celn formality). Dal den, 23. 5. 96 na zeleninov zahrad svho hostitele postavil antnu 2x 17 EL pro VHF. Vzhledem k horku (pes 30 oC) to lo samozejm velmi pomalu. Pvodn random provoz EME (spojen odrazem od povrchu Msce) ml zat a v 19.00 UTC. Toho 23. 5. bylo tak horko, e mlha a dusno od moe stoupaly do vnitrozem a kvli tomu uzaveli letit v Paphosu! Kdy konen v 18.38 UTE (15.38 UTC) dokonil ppravy, chtl nejdv zjistit, zda na 2 m neusly nepjemn ruen. Power on - sporadic E (hlavn vypna zapnut - Es)!!! V prvn chvli byl tak pekvapen, pe Wolfgang, e nevdl, zda zapnul KV transceiver, nebo zazen pro 2 m. Prvn stanic, kter se ho dovolala, byl Standa, OK1MS. Po prvnm leknut navzal nejdve nkolik Es QSO s asi 300 W. PA byl jet studen. Kdy se zahl a rotor sprvn nasmroval antnu, pak u to lo jako na bcm psu. Hned na zatku krom OK1/OK2 z JN69, 89, JO70 pracoval tak se stanicemi OE, OM a DL. V 16.02 UTC se psmo otevelo pln. Kdy Wolfgang zjistil, e na 144,300 se stle objevovali Evropan a volali stanice SV nebo 9H, odladil se na 144,290 MHz. To u byl slyet prakticky vude. Jak dalece se psmo otevelo, dokladuje jeho log mezi 16.02 a 16.09 UTC: DL stanice JN68, JO62, 72, 43, OK JN89, JO70, OE stanice JN88, HA JN87, KN06, jugoslvsk z KN05, polsk z JO90. Nap. nmeck stanice DL8LAQ z Hamburku - vzdlenost 2700 km, DL7AKA z Berlna a DC5CH z Altlingen, ty se objevily bhem jedn minuty. Uprosted velkho pile-upu navzal spojen i s YO2LFP. Tak pracoval s DL9AC,
posln: v Dubusu bude pehled o uskutennch spojench via Es i FAI, co bude dle slouit jako podklad pro studium en vln. F8OP pe, e touto innost radioamati dokazuj, e skuten experimentuj, m se li od jinch, kte jen dostiv sleduj nae VKV psma. Krtce: mluven stbro, konn zlato: - poslejte Vae reporty - zprvy potou, paketem; - poslejte fotografie; - poslejte lnky, zprvy; - bute aktivn. To je motto F8OP v Dubusu, rubrika FAI News.
Literatura
[1] Wilson, Melvin, S., W1DEI/W2BOC: Midlatude Sporadic E. QST, Dec. 1970. [2] Eichenauer, Walter, DJ2RE: Sporadisch E in Stichworten, DUBUS 4/78. [3] K, A., OK1MG: Sporadick vrstva E. Amatrsk radio 5/82. [4] Loos, F., OK1QI: Metodika radioamatrskho provozu na VKV. Praha 1984, s. 86-90. [5] Cavinec, S., F8SH: Analysis of the VHF- long distance sporadic E opening of 24 May 1971, reg. I IARU, Dec 1973. [6] Oravec, O., OK3AU: renie VKV odrazom od sporadickej vrstvy E. Sbornk semine VKV techniky Pardubice 1979. [7] AMA magazn 8/1996. VKV rubrika 144 MHz Es. [8] Loos, F., OK1QI: Spojen na VKV odrazem od Es, AR . 4/77.
Kalend zvod na ervenec

1.7. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 5.7. Poln den mldee 1) 144 a 432 MHz10.00-13.00 5.-6.7. III.subreg. zv. - Poln den 2) 144 MHz a 76 GHz 14.00-14.00 8.7. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 8.7. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 12.-13.7. Contest Lario (I) 50 MHz 14.00-14.00 13.7. Marathon del Sud (I) 144 a 432 MHz 06.00-17.00 19.-20.7. Contest F8BO (F) 144 MHz 14.00-14.00 20.7. AGGH Contest 432 MHz a 76 GHz 07.00-10.00 20.7. OE Activity 432 MHz a 10 GHz 07.00-12.00 20.7. Provozn VKV aktiv 144 MHz a 10 GHz 08.00-11.00 20.7. Apulia Province Contest (I) 144 MHz 07.00-17.00 22.7. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 22.7. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 26.7. Estonian VHF Contest *) 144 MHz 14.00-19.00 26.7. Estonian SHF Contest *) 1,3 GHz 20.00-23.00 27.7. Estonian UHF Contest *) 432 MHz 05.00-10.00 27.7. Ciociaria Field Day (I) 144 MHz 07.00-17.00 )podmnky viz AMA 1/1997 a PE/AR 2/1997, denky na OK1MG 2 )podmnky viz AMA 1/1997 a PE-AR 2/1997, denky na OK VHF Club * nen potvrzeno padatelem OK1MG
1
Seznam vybranch majk (BCN, beacons) v psmu 50 MHz

50.000 50.014 50.015 50.018 50.020 50.021 50.023 50.025 50.026 50.030 50.035 50.040 50.048 50.051 50.060 50.064 50.067 50.070 50.075 50.078 50.093 50.095 50.098 GB3BUX England IO93 15 W S55ZRS Slovenia JN76 10 W SZ2DH Greece KM27 5 W V51VHF Namibia JG87 60 W GB3SIX Wales I073 100 W OZ7IGY Denemark JO55 30W LX0SIX Luxembourg JN39 5 W OH1SIX Finland KP11 50 W 9H1SIX Malta JM75 7 W CT0WW Portugal IN61 40 W ZB2VHF Gibraltar IM76 50 W SV1SIX Greece KM17 30 W FX4SIX France JN06 10 W LA7SIX Norway LP99 20 W GB3RMKScotland IO77 40 W GB3LER Shetland Isl. IP90 45 W OH9SIX Finland KP36 50 W EA3VHF Spain JN01 1W EA8SIX Canary Isl. IL28 10 W OD5SIX Lebanon KM75 10 W CN6VHFMorocco IM64 8W PY5XX Brazil GG57 50 W LU2MFO Argentina FF97 4 W
V kmitotovm psmu 50 MHz psob nkolik rozhlasovch stanic: 50.080 FM AudioMali-West AF IK62 10 KW 50.150 FM AudioMonaco JN33 10 KW 50.099 FM AudioBordeaux IN95 10 KW
Blahopejeme!
Opertoi OK1KIR navzali 1. spojeni OK-ZS v pasmu 13 cm se stanic ZS6AXT 14. 3. 1997 provozem EME. 2) OK1AIY/p setel panensk pel z pasma 76 GHz, a to s DB6NT/p dne 1. 5. 1997 na vzdlenost 2 km. Pi zvodu 4. 5. 1997 prothl spojeni na 7 km s protistanic OK1KZN/p. Dali natahovni se d oekvat. Zazeni bylo k vidn na setkn na Studnici. Pokud se do trasy v mstnosti nepostavil n velk VKV manaer OK1AGE, tak pes subtilnj OMs lo spojeni trvale. 73! OK1VAM
Zvr
F8OP pevzal rubriku SPARTE FAI a IONOSCATTER-PHNOMENE. Jde o propagan studie IARU Region I. s prosbou o spoluprci s asopisem Dubus, kter bude tuto innost podporovat. Tm se spln dvoj
Baldur Drobnica, DJ6SI, u transceiveru FT-900AT
Vstup do hotelu Meridien v Brazzaville
Expedice Kongo TN6X

Kdy jsem studoval QRZ DX list, byl jsem pekvapen, e africk republika Kongo je velice danou zem, hlavn pro Japonce a st USA i pes nkolik aktivit v prbhu poslednch let. Po mnostv drahch telefont do Konga ohledn zskn licence jsem pece jenom dokumenty dostal krtce ped Vnocemi 1996. Do Bergheimu mi je doruila spolenost DHL. Aby moje innost nekolidovala s aktivitami stanice TN7A a expedic VK0IR, naplnoval jsem svoji cestu tak, aby moje expedice zaala prv, kdy bude konit VK0IR. Spolenost Air France m dopravila do Brazzaville, kde u m oekvali. Mohl jsem projt celnic bez prohldky. Mj agent Pierre m odvezl autem do hotelu Meridien. Potom jsem zadal o znaku. Ml jsem monost vybrat si jakoukoliv. Zvolil jsem si tedy TN6X, kter je novm prefixem. Za telefonty, fax a licenci jsem zaplatil 500 $.
Ze stechy hotelu jsem upevnil diply na stromy v parku. Vka 30 m nad zem se velice osvdila. Pouval jsem dipl FD4 pro psma 80 a 10 m vetn WARC. Pro 160 m jsem ml dipl Kelemen s prodlouenmi prvky. Zazen bylo YAESU FT-900AT, pouze 100 W vkonu. Pes nedobr podmnky en a rzn ruen jsem navzal mezi 25. lednem a 3. norem 1997 10 384 spojen. Z toho 38 na 160 m, 295 na 80 m, avak pouze se 2 stanicemi na 28 MHz, z toho s jednou z Jin Afriky a druhou z Itlie. Velice dobr podmnky na 40 m mi dovolovaly vyvolat siln pile-up s Japonci. V ptm pile-upu se tm na Vs . Baldur (Voln peloeno podle poskytnutch informac od Baldura Drobnici, DJ6SI) QSL poslejte direkt na Baldurovu adresu: DJ6SI, Baldur Drobnica, Zedernweg 6, D-50127 Bergheim, Germany. OK2JS
Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady bvalho AR nebo v PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity AR 2/94 (prvn hodina CW, druh provozem SSB), AMA Sprint AR 2/95, All Asia AR 5/ 95, Venezuelan DX contest a DARC Corona AR 6/94, SEANET AR 6/95, RSGB IOTA AR 7/94. AGCW Sommer QRP (jako zimn, viz AR 1/94) - adresa je nov - Lutz Noack, DL4DRA, Hochschulstr. 30/702, D-01069 Dresden, BRD - SRN. Canada Day, IARU Championship a SWL RSGB viz PE-AR 6/ 96. Strun podmnky nkterch KV zvod Aktivita 160 m - zvod pod RK k oiven provozu v psmu 160 m a kon se druh pondl v kadm msci, a to od 21.00 do 23.00 naeho asu na 1840-1900 kHz provozem CW, zastnit se mohou vechny OK a OM stanice. Vzva TEST A nebo CQ A, pedv se RST a okresn znak. Kategorie jsou: QRP (do 5 W vkonu), QRO a posluchai. Posluchai mus pijmout znaky korespondujcch stanic a kd alespo jedn stanice. Za kad spojen je jeden bod, nsobii okresn znaky vetn vlastnho. Denky s estnm prohlenm se zaslaj na adresu: Pavel Konvalinka, OK1KZ, Fetekova 544, 181 00 Praha 8. Celoron vsledek je dn soutem vsledk z jednotlivch msc. Vsledky jsou oznamovny ve vysln OK1CRA a v AMA magaznu, pp. v sti PR. Colombian Independence Contest tet sobotu v ervenci od 00.00 do 24.00 UTC na psmech 3,5-28 MHz. Kategorie: jeden op.-jedno psmo, jeden op.-vechna psma, vce op.-jeden vysla. Kd : RS(T) a po. slo spojen od 001. Spojen s HK stanic se hodnot 5 b., s ostatnmi zemmi 3 b. a se stanic vlastn zem 1 b. Nsobie: zem DXCC a seln oblasti HK na kadm psmu zvl. Diplom obdr kad stanice, kter nave alespo 100 spojen, kontinentln vtzov medaili. Denky je teba odeslat do konce srpna na adresu: Liga Colombiana de Radioaficionados, LCRA Contest, Apartado Aereo 584, Santa Fe de Bogota, Colombia. Russian RTTY WW Contest je kadoron posledn vkend v ervenci celch 48 hodin, stanice s jednm opertorem mohou zvodit po dobu 36 hodin bez definovn doby pestvek. Psma 10-80 m, pouze provoz RTTY. Kategorie: A - jeden op.-vechna psma, B - jeden op.-jedno psmo, C - vce op.-vechna psma, D SWL. Vymuje se kd sloen z RST a zny WAZ, rusk stanice pedvaj RST a dvojpsmenn oznaen oblasti. Nsobie: zem DXCC a rusk oblasti na kadm psmu zvl. Spojen se stanic na vlastnm kontinentu se hodnot 5 body, na jinm kontinentu 10 body. Denky (kad psmo na zvltnm list) na adresu: Russian RTTY WW Contest Manager, Yuri Katyutin, UA4LCQ, P. O. Box 1200, Ulyanovsk 432035, Russia. OK2QX
Kalend KV zvod na erven a ervenec

14.6. 14.6 14.-15.6. 14.-15.6. 14.-15.6. 15.6. 15.-16.6. 21.-22.6. 21.-22.6. 1.7. 5.7. 5.7. 5.-6.7. 6.7. 6.7. 12.7. 12.-13.7. 12.-13.7. 14.7. 19.7. 19.-20.7. 19.-20.7. 26.7. 26.-27.7. 26.-27.7. 26.-27.7. 27.7. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 Portugal Day SSB 07.00-24.00 TOEC Grid Contest SSB 12.00-12.00 ANARTS contest DIGI 00.00-24.00 WW South America CW 12.00-18.00 AMA Sprint CW 04.00-05.00 AGCW DL QRP Sommer CW 15.00-15.00 All Asia DX contest CW 00.00-24.00 Marconi Memorial Cont. CW 14.00-14.00 Canada Day MIX 00.00-24.00 SSB liga SSB 04.00-06.00 DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00 Venezuelan DX contest SSB 00.00-24.00 Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 Spanish Isl. contest MIX 05.00-13.00 OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 IARU HF Championship MIX 12.00-12.00 SWL contest RSGB MIX 12.00-12.00 Aktivita 160 CW 19.00-21.00 HK Independence Day MIX 00.00-24.00 SEANET contest CW 00.00-24.00 AGCW QRP Summer CW 15.00-15.00 Diplom Sverige Contest SSB 07.00-12.00 Venezuelan DX contest CW 00.00-24.00 RSGB IOTA contest SSB 12.00-12.00 Russian RTTY WW Cont. RTTY 00.00-24.00 Diplom Sverige Contest CW 07.00-12.00
Pedpov podmnek en KV na erven

Pro vpoet pipojench pedpovdnch kivek bylo dosazeno vyhlazen slo skvrn R12=16. Slunen aktivita sice v prmru rostla, le rst byl zatm velmi pomal. Potitelnm faktem ovem je, e bhem letonho jara postupn stle jednoznanji dominovaly skupiny slunench skvrn dle od slunenho rovnku. Byly v heliografickch kch nejastji okolo 20 stup, obas i pes 30 stup, se sprvnou magnetickou orientac pro 23. cyklus. Konkrtn v beznu se ale stdaly se znmkami aktivity starho cyklu - skupinami skvrn tsn podl rovnku. Pevldajc poet dn se zvolna rostouc slunen radiac a spe klidnj prbh dennch chod zmn aktivity magnetickho pole Zem by nm v ervnu mly zajistit vtinou alespo mrn nadprmrnou rove podmnek en krtkch vln. Na otevrn hornch psem krtkch vln souasn intenzita slunen radiace ovem stait neme - a v ervnu, kdy v ionosfe (na rozdl od troposfry) vrchol lto, ji vbec ne. Kmitoty nad 20 MHz se ale pesto budou hemit signly, ovem pevn evropskmi, odraenmi od sporadick vrstvy E. Pro spojen DX zstv pochopiteln nejvhodnjm psmem dvactka. inky sporadick vrstvy E se na n budou nezdka projevovat i vskytem signl mlo vkonnch stanic z vtch vzdlenost, zvlt bhem odpolednho, resp. podveernho maxima kivky MUF. Celkov rove podmnek en bude sice velmi podobn loskmu ervnu, ale pece jen ji o poznn lep. Pehled vvoje v letonm beznu zaneme obvyklou zmnkou o vi klovch index. Prmrn beznov slunen tok byl 73,6 a pozoruhodn byla naprosto minimln dynamika vvoje v zkm intervalu od 70 do 76. Prmrn slo skvrn stouplo na 8,8 a geomagnetick index Ak z Wingstu klesl na 9,5. Posledn znm vyhlazen slo skvrn za losk z je 8,6 a inek matematickho vyhlazen zde spn zahlazuje fakt, e minimln slunen aktivita nebyla ji v kvtnu (R12=8,3), ale tm o pl roku pozdji (viz nae minul pehledy). Bezen zaal zpornou fz poruchy, z vt sti ji probhl v poslednch dvou dnech nora. Podmnky en byly ale jen lehce podprmrn a v dalch dnech vtinou prmrn. Ne zcela bnm jevem bylo oteven destky na jih Afriky 5. bezna. Krat vzestupy geomagnetick aktivity zpsobily leh nznaky kladnch fz poruch 6. a 7. bezna, co bylo dobe znt i na otevrn osmdestky a stoedestky, zejmna ve smru na Severn Ameriku. V souvislosti s uklidnnm magnetosfry se podmnky postupn posunuly do nadprmru od 8. bezna. Podl rovnobek se krom dvactky dobe zaalo otevrat i psmo 18 MHz a v jinch smrech i 24 MHz. Dynamitj vvoj probhl 12. bezna. Krtk porucha ale evidentn mnoho kody nenadlala, take ji 13. bezna mezi 04.40 - 05.00 UTC stejn jako v dalch dnech vten prochzel signl WWVH na kmitotu 10 MHz. Z ptipsmovch majk v projektu IBP jsme konen lpe slyeli VE8AT, W6WX a 4S7B. Celkem jich bylo v provozu ji tinct a zbvalo spustit jet pt (prvn jsou na ad VK6RBP a ZL6B). Nsledujc zhoren zaalo o vkendu 15.-16. bezna a dalm jevem, kter v tomto smru pispl, byla krtk geomagnetick porucha 17. bezna veer, nae zvolna zaal narstat tlum na delch trasch prakticky do vech smr. rove podmnek jsme mohli hodnotit jako prmrnou a do potku oekvan a pedpovzen rekurentn poruchy magnetickho pole Zem, jej maximum probhlo 28. bezna. Neklidn byly i okoln dny v intervalu 25.-30. bezna. Vdy se ale jednalo jen o izolovan, nkolikahodinov naruen intervaly. To se tkalo i poslednho bez-
novho vkendu, kdy se otevrala t horn psma vetn destky nejen smrem na Afriku a zejmna na Jin Ameriku, ale i do oblasti Skandinvie. Dobe to ostatn dokumentoval zejmna nejbli majk IBP - OH2B, kter jsme v odpolednch hodinch mohli slyet na vech pti psmech, od dvactky po destku. Zvrem nsleduj obvykl ady beznovch dennch hodnot dvou tradinch index. Slunen tok (Penticton, B.C.) - 74, 72, 74, 74, 75, 75, 74, 75, 75, 75, 74, 74, 74, 76, 76, 76, 75, 74, 74, 72, 71, 71, 71, 71, 71, 70, 72, 73, 75, 74 a 75, v prmru 73,6, a index geomagnetick aktivity Ak - 19, 12, 10, 5, 12, 9, 8, 8, 1, 3, 3, 14, 9, 7, 8, 8, 10, 6, 2, 3, 3, 10, 3, 14, 14, 25, 8, 22, 21, 12 a 6, v prmru 9,5. OK1HH
provozn pln lze zskat na Internetu www.umbra.com. Tato druice (AMRAD OSCAR 27 EYESAT-A) umouje v souasn dob snad nejsnadnj druicov spojen. Druice nese pln digitln transpondr pro modulan rychlosti 300-9600 Bd (Manchester AX25, FSK). V posledn dob je vak naprogramovn jako FM pevd, co umouje pouit technologie DSP (Digital Signal Processing). Podobn pracoval AO21. Vstupn signl pichzejc v psmu 2 m je po zeslen digitalizovn, slicov filtrovn a v obnoven analogov form moduluje vysla v psmu 70 cm. Uivatel vnm provoz stejn jako pes analogov FM pevd pracujc crossband. V zahrani je AO27 velmi populrn, protoe ke spojen sta i dvoupsmov ruka. Mte-li ovem tst a nen prv na pevdi njak aligtor. Vzhledem ke znanmu dosahu pevde je vzjemn ohleduplnost stanic nezbytn. AO27 pracuje na kmitotech: Uplink: 145,850 MHz, Downlink: 436,800 MHz. Dopplerv posuv v psmu 70 cm je a 10 kHz a je teba se dolaovat. V psmu 2 m je tikrt men a nen teba jej kompenzovat. Druice AO27 nem vak dostatek energie pro takov provoz, pokud prolt stnem Zem (eklipsa). V souasnosti je pevd zapnn pi kadm obletu 16 minut po vstupu z eklipsy na dobu 18 minut. Pro stanice na severn polokouli je to pzniv, nebo druice je zapnuta prv po vchodu nad horizont. dic stanice AO27 jsou KM4NZ a N1XAU. Aktuln
AO27
Evropsk kosmick agentura (ESA) oznmila v dubnu, e druh start rakety ARIANE 5 se posouv ze zatku ervence na polovinu z (neoficiln se nevyluuje jet del odklad). Pi tomto letu . 502 bude vynesena na parkovac drhu druice AMSAT P3D.
P3D
Keplerinsk prvky
Druice RS16, o kter jsme informovali v PE-AR 3/97, byla spn vyputna. Zatm je vak zapnut pouze majk na kmitotu 435,504 MHz. Leo, UA3CR, a Pat, G3IOR, zjistili, e signl tohoto majku je doprovzen parazitnmi signly v okol nosn. Majky v psmu 10 m nebo zapnut transpondru zatm monitorovny nebyly. RS16 je soust experimentlnho satelitu systmu GPSGLONASS. OK2AQK
RS16
Pokud mte zjem strvit zajmavou dovolenou na kuse skly, v mstech, kde Marconi zachytil prvn signly z evropsk pevniny, v blzkosti muzea VO1AA (stanice bv aktivn v letnch mscch), pemisovat se voztkem ATV (all terrain vehicle), fotografovat uniktn scenrie skal a ocenu, lovit atlantsk lososy, pak vm nezbv nic jinho, ne napsat na Garnish DX club (VO1GDX), kter toto ve zajist. Pokud jste navzali spojen nebo poslouchali njakou stanici, kter je lenem klubu, mete za 15 IRC nebo 10 $ zskat doivotn lenstv v tomto klubu. Jako lenov klubu zskte lensk slo a spojen s vmi bude platn do diplomu The Fortune 500 Award. Adresa je: P. O. Box 36, Garnish, Newfoundland, Canada A0E 1T0 a vtni jste kdykoliv. Pokud vm sta skromn ubytovn ve dvoulkovm pokoji u VO1TX, pak jste zvni zdarma. QX
O em p jin radioamatrsk asopisy

CQ DL 2/1997, Baunatal: Univerzln nabjeka akumultor (po dosaen danho napt se automaticky odpoj). Aktivn antny s novmi npady. Transceiver IC-756 (KV, pijma 30 kHz a 60 MHz). Projekt AMSAT Phase 3 D. Amatrsk televize v psmech GHz. Dojmy z IOTA 96. Amatrsk vysln v Egypt. DXpehled 1996. CQ HAM RADIO 3/1997, Tokio: Pehled irokorozsahovch pijma 1997. Poten se stavebnicemi (pijma, VFO, BFO, AF). QP7 a QP21+DC (stavebnice vyslae pro psmo 7 a 21 MHz 1 W s pijmaem s pmm smovnm). Stavba digitlnch hodin AKI-80. TRX 602 - stavebnice transceiveru pro 50 MHz SSB. Stavebnice pedzesilovae pro 430 MHz. Mikrofonn stojnek s ovldacmi prvky. Stavebnice antny GP pro mobiln provoz na 70 cm. Rmov antna pro stedn vlny. Linern zesilova s jednou 3CX800A7 pro 50 MHz. Pln duplex na jednom kmitotu s TPS 7000 (transceiver do ruky pro 70 cm). Kapesn elektronick kl. Mal prun a mobiln transceiver Standard C-510 (F2, F3; 2 m, 70 cm). Kenwood TS-570, transceiver pro 50 MHz. Vpoet pizpsobovacho lenu k vertikln antn pro 50 MHz. Navigan systm GPS. BREAK-IN 1/1997, Christchurch, Nov Zland: Program GWBASIC jako j-kalkultor pro stn, odtn, nsoben a dlen impedanc v pravohlm tvaru. Sestava AAN vesmrovch antn pro 2 m a 70 cm (autor ZL1AAN). Jednoduch konvertor 145-270 kHz/3,7 MHz (radioamati na Novm Zland vyslaj tak v psmu 165-190 kHz). Jednoduch kruhov antna o 600 mm (pro pijma ALIVO, kter m rozsah 3,5-4 MHz). Keramick rezontor VFO. Automatick pepna dat. SPAM, rubrika Spolenosti pro zachovn amplitudov modulace. Feritov materily. Kondenztory.
CQ AMATEUR RADIO, 3/1997, Hicksville, N.Y.: Transceiver Kenwood TS-570D. Antna pro 160 m Vzhru nohama. CE0Z, DX-expedice na ostrov Juan Fernandez. Vyrovnva audiosignl a hlukov brna W2IHY. Antny a psluenstv. Pln na revizi psma 2 m. Povdejme si o paket rdiu: Digitln slovnk, ume se paketit, glos vraz z paket rdia. 60 W linern zesilova pro 6 m s FETy. Pizpsobovac antnn leny a co s nimi souvis (st II.). Tajemstv spchu pi prci s QRP. Otzky bezpenosti v novch zkuebnch pedpisech. Cyklus 23 - velk roky ped nmi. Optick komunikace, st III. FUNKAMATEUR 4/1997, Berlin: Internet v kabelov sti. Atlas v PC. Meteorscatter pro zatenky. C510E: pijma/vysla do ruky pro 108-169 a 400-466 MHz. VCC: nvrh na lep vyuit paket rdia. Rdiov navigce v letectv. Nostalgie: Nstup polovodi. Zznamnk jako zdroj dat - port DTMF - tny hls z dlky... Kmitotov displej PIC. Krystalov osciltory pro nzk kmitoty. Elektronick zatovac potenciometr. Dolby-surround-decoder s dlkovm ovldnm. Zklady amplitudov modulace. Pijma s pmm zeslenm TDA1072 se zptnou vazbou a s nastavitelnou kou psma. Vysla VHF SSB s buzenm na konenm kmitotu. Pizpsobovac len - koly, varianty, meze. Antna 4x 4 prvky pro 50 MHz. J. Dane, OK1YG
129e .1,+<
Kriegerbeck, Slavomil: Norton Commander 5.0 pro Windows 95 - pln prvodce. Praha 1997, 119 K, 152 s. Norton Commander byl ve sv dob naprosto nevdan zzrak pinejc komfortn prosted pro sprvu soubor dva nezvisl panely, pehledn uspodan ovldac funkce, funkn klvesy, jejich pouvn je dodnes standardem (a to i u jinch aplikac). U ady uivatel je Norton dodnes upednostovn, a tak nen divu, e s pchodem jeho nov verze pro Windows 95 se objevil i esk prvodce programem. Jist pijde vhod. Renda, Miroslav: Internet CZ a Netscape Navigator. Praha 1997, 195 K, 232 s. Internet je jednm z nejpouvanjch slov dneka. Pouvaj jej nejen potaov experti; stejnou oblibu nachz u bank, manaer, lka, o studentech ani nemluv. O Internetu dnes pe kad, kdo m dv ruce - dnes a denn se o nm zmiuj novini ve svch dencch i msncch, kad jen trochu vysplej firma pipravuje svoji domovskou strnku a ke komunikaci se svmi zkaznky u pouv vedle ne paprov poty tak potu elektronickou. Kniha je uitenou pomckou naprostm zatenkm, potou si v n s chut i ti, kdo maj sv prvn internetovsk krky za sebou. Perry, Paul, J.: JAVA - tvorba dokonalch WWW strnek. Praha 1996, 360 K, 350 s. Peklad vynikajc pruky americkho nakladatelstv IDG, kter vs krok za krokem nau pemnit fdn, mrtv webovsk strnky na dynamick, skvle interaktivn prezentace. Autor namchal v knize dokonal koktejl rad a nvod, jak vyut objektovou architekturu Javy k zahrnut multimedilnch efekt, jak integrovat jej aplety a jak s minimln nmahou doshnout nejvtho efektu. Ke knize lze pikoupit disketu se zdrojovmi texty program. Uveden knihy mete dostat na adresch: GRADA Publishing U Prhonu 22, 170 00 Praha 7, tel.: (02) 20 386 401, fax (02) 20 386 400 E-mail: grada@login.cz Prodejny: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 231 0051 Divadeln 6, 657 46 Brno tel.: (05) 4221 3787 Nm. Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz tel.: (069) 224 509 Laurinsk 14, 811 08 Bratislava tel.: (07) 332 164 Moyzesova 34, 040 01 Koice tel.: (095) 622 07 35
Agrocoop p. v. d. Hul
antnny zosilova AZ-01
Je to irokopsmov zosilova s psmovmi priepustkami pre prslun TV psmo Technick podmienky: Napjacie naptie 9 V striedav a jednosmern zosilova g frekvenn psma: vstup I-II 47 a 104 MHz vstup III 174 a 230 MHz vstup IV-V 470 a 790 MHz zisk 35 dB (min. 30) menovit impedancia 75 W nesmerne Agrocoop p. v. d. 941 44 Hul, SR tel.: (0816) 93 51 81 ponka
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Kpim FTVP znaky Krting 30 AX 466 26 s vadnou obrazovkou na siastky. Pavel Babuchna, Nogrdyho 33, 960 01 Zvolen, SR. Koupm 2 ks blok typ AK-1 pro bezkontaktn spnae systmu NOCONTA-AC; typ BS3, 2F021; 100/ 380. Vclav Horika, Vanurova 650, 473 01 Nov Bor, tel.: (0424) 34736. Koupm nmeckou nebo ruskou radiotechniku z 2. svtov vlky. Dieter Hurek, Smetanastr. 5, 15517 Frstenwalde/Spree, BRD. Tel.: 0049 3361 304892. Prodm tykanlov 100 MHz digitln osciloskop PM3084. Cena 49 000 K. Tel.: (05) 42 21 28 63. Prodm nsobi kmit. ROHDE&SCHWARZ XVD Z 3-30 na 30-300 MHz (3150), osc. 2x 120 MHz BM566A (8000), pam. osc. 2x 50 MHz S8-12 (1875), pam. osc. 2x 10 MHz S8-14 (700), prog. vektorvoltmetr BM552 (3200), hist. vcarsk tnov gen. SAG A1113 (400), studiov bar. TV monitor TESLA ME309 (1500). Tel.: (02) 90029965, GSM 0602312683, p. Rybka. Prodm mic systm METEX MS9140 - 4,5 LCD MULTIMETR (R, C, U, I); - ZDROJ 5 V/2 A, 15 V/1 A, 0-30 V/2 A, LCD U/I; - TA DC-250 MHz; - FUN. GENERTOR 0,1 Hz-2 MHz, 20 V/50, 600 W, perfekt. stav, cena 11 900 K (doklad). Ing. R. Hork, 679 21 ern Hora 430, tel.: (0506) 437 458. Prodm asopisy: Elektronik 1951, Sdl. technika 1954-1959, Amat. radio 1953-1993. Jen cel ronky 120 K. Pite, 4,60 K znmku na odpov. F. Kopal, 512 54 Louky. Rakousk firma hled ing. z oboru radiotechniky pro vedlej pracovn pomr. Fa Komn, P. O. Box 33, 4800 Attnang, Rakousko, fax: 0043-7674-64586.

Prakticka Elektronika 1997-06

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1997-06

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK II/1997. SLO 6 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Faxov pstroj Panafax UF-S1

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Praktick elektronika A Radio - 6/97

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

&& & + &

Obr. 19. Princip kondenztoru

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Souhrn (Pro dal studium)

Ohlasy na seril pro zatenky

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Jednoduch zapojen pro voln as

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Nepjiv kontaktn pole

Diodov had trochu jinak

Obr. 1. Diodov had trochu jinak

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 6/97

stedna zabezpeovacho zazen ZZ238K

Tab. 1. Popis funkce vstupnch a vstupnch bit mikrokontrolru

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Obr. 1. Schma zapojen stedny

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Osazen desky s plonmi spoji

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Popis stedny zabezpeovacho zazen ZZ238K

[PP [0 [PP

Obr. 6. Vkres skky

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Obr. 7. Pipojen stedny

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Volba vhodnho akumultoru

CG6WII6QE@I aGPII6QE@I a6QIVUP QPSV8C6 QPQG68C F6H@SPWeWTUVQ`

PF6HDUTH`F6 aQP9 ITH`F6

Obr. 8. Pohled na pedn panel ustedny

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Obr. 1. Schma zapojen zdroje

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Selektivn volba DTMF s displejem BESPR- 96-1.2

Popis ovldn a funkc

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Popis obvodovho een

Stavba selektivn volby

Sestava selektivn volby

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Obr. 3. Deska s plonmi spoji displeje

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Tab. 1. Vznam a znaen vodi

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Pjem stacionrnch meteosatelit

Obr. 11. Schma konvertoru podle DK1VA

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Obr. 12. Deska s plonmi spoji konvertoru podle DK1VA

Obr. 13. Rozmstn soustek konvertoru podle DK1VA

Praktick elektronika A Radio - 6/97

Obr. 14. Schma zapojen termostatu pro krystal

Dodatek k lnku Pijma meteosatelit

Srovnn obou variant konvertor

&& & + &

[PP [0 [PP