Prakticka Elektronika 1998-05

N ROZHOVOR
RONK III/1998. SLO 5 V TOMTO SEIT

N rozhovor ............................................ 1 Vstava PRAHEX 98, BRATEX 98 ........... 3 AR seznamuje: Pstroj pro reprodukci izznam na CD Philips CDR 870 ............. 4 Digitln tranzistory FET ........................... 5 Nov knihy ................................................ 5 Zanajcm a mrn pokroilm (pokraovn) ............................................ 6 Jednoduch zapojen pro voln as ......... 8 Informace, informace ................................ 9 Sov spnac systm SSS-01 ............... 10 Zaujmav zapojenia s obvodmi Linear Technology .................................. 15 Vysokofrekvenn zesilova do 1 GHz ... 17 Konvertor MMDS pro TV psmo 2,4 GHz ................................. 18 Wobbler 800 MHz ................................... 21 Pulsn regulovan zdroj 3 a 30 V/5 A pro napjen radiostanic a laborato ......... 23 Inzerce .................................. I a XXXII, 48 Mal katalog ............................................ 25 Stavme reproduktorov soustavy VIII .... 27 Audioprocesory v amatrskej praxi ......... 28 UKV a cm antny v programech pro PC V ................................................. 30 CB report ................................................. 32 PC hobby ................................................ 33 Rdio Nostalgie .................................... 42 Z radioamatrskho svta ...................... 43
S panem Ing. Martinem Pekou, editelem eskho zastoupen firmy SE SpezialElectronic.

Vae spolenost je neodmysliteln spjata s integrovanmi obvody Maxim.
Ano, od vzniku americk spolenosti Maxim Integrated Products, Inc. v roce 1983 je SE Spezial-Electronic jednm znejvznamnjch partner tto dynamick firmy. Spolenost Maxim je opravdovm pojmem v oblasti vvoje a produkce analogovch integrovanch obvod. Od potku sv existence vyvinul Maxim na 800 originlnch typ integrovanch obvod. tenm budou asi nejznmnj obvody sriovho rozhran RS-232 a RS-485 vetn obvod s galvanickm oddlenm, ppadn rozshl ada sofistikovanch obvod pro elegantn zvtovn i zmenovn napt, generovn zpornch napt, nbojov pumpy, nabjec obvody pro akumultory a komplexn vcevstupov obvody pro napjen celch systm (nap. notebook).
To ale zdaleka nen cel sortiment.
Ing. Martin Peka, editel eskho zastoupen firmy SE Spezial-Electronic

pro (nejen) digitln komunikaci, ppadn kompletn modultory signl s rozprostenm spektrem. Do tto kategorie tak sten pat obvody pro zen a modulaci laserovch diod, 622 Mbps ATM/SDH/SONET, 1 GHz Ethernet st apod. Konen, cel sortiment je podrobn uveden v katalozch firmy Maxim.
Viml jsem si va rozshl knihovny.
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc, sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 573 173 11, tel./fax: (02) 573 173 10, sekretarit: (02) 573 211 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 573 173 13, 573 173 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 573 173 11, tel./ /fax: (02) 573 173 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio E-mail: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Mte pravdu, v produkci najdeme ipikov pevodnky AD s rychlost a 1 Gsps, vcekanlov, s paralelnm nebo sriovm vstupem a s rozlinm rozlienm. Tuto oblast pochopiteln dopluj pevodnky DA, nabzejc opt irok okruh nejrznjch typ. Vyhledvny jsou t precizn analogov filtry, kde m uivatel monost vlastnho programovn prostou volbou zapojen a nkolika vnjch soustek. K filtrm nabzme originln nvrhov software, kter zjednoduuje nvrh zapojen na minimum sta zadat klov daje a program sm spot a navrhne zapojen pesn podle poadavk.
Velmi m zaujaly v Praktick elektronice popisovan irokopsmov operan zesilovae.
Ano, operan zesilovae rail-to-rail se kou psma od 0 do 1000 MHz, se zvlnnm penosu -3 dB (300 MHz pi -0,1dB), potvrzuj preciznost firmy Maxim, s n pistupuje k vvoji i vrob svch produkt. Dle bych jen strun - nebo zde nen prostor na podrobnj popis - jmenoval kompletn adu supervisor - obvod pro generovn signlu reset pro mikroprocesory, precizn (2 ppm; 1,2 V) napov reference, obvody pro sriov ovldn zobrazova LED a LCD, tae, genertor tvarovch kmit do 20 MHz, obvody pro zpracovn a distribuci videosignlu, videopepnae, vysokofrekvenn obvody.
Vysokofrekvenn obvody?
Naim zkaznkm poskytujeme komplexn se vm, co k tomuto vrazu pat technick servis a zzem. V prvn ad jsou to katalogov listy ke vem obvodm Maxim. V listech jsou uvedeny veker informace k dotynmu obvodu vetn schmat a pklad zapojen, doporuen aplikace, namen oscilogramy, poznmky k nvrhu desky s plonmi spoji apod. Dle jsou to Design Guide broury tkajc se jednotlivch skupin obvod podle jejich funkce. teni mon tak znaj Maxim Engineering Journal, asopis vychzejc piblin tyikrt ron. Je to zajmav publikace zveejujc neobvykl aplikace a tipy pro pouit obvod Maxim. V neposledn ad distribuujeme tak n vlastn asopis SE Special, zatm jen v nmeck verzi, ale brzy ji i v anglick podob. Krom uvdn novinek od firmy Maxim zde teni naleznou i fundovan technick lnky z naeho oboru. Abychom maximln pomohli naim zkaznkm v pstupu k informacm, vydv SE Spezial-Electronic vlastn CD ROM, obsahujc vechny katalogov listy k integrovanm obvodm Maxim. Letos vlednu se jednalo ji o tet aktualizovanou verzi. Maxim toti vyvj stle nov a nov obvody nkdy a deset typ msn. CD ROM je uren pro prosted Windows 3.1 a vy a krom vlastnch katalogovch list obsahuje i vyhledvac databzi podle funkce obvodu nebo jeho oznaen.
Jakm zpsobem lze od vs zskat zmnnou literaturu a popisovan CD ROM?
Velmi jednodue osobn nvtvou vna kanceli nebo telefonickm objednnm, faxem nebo dopisem.
Co si tujete za katalogy a na kolik vyjde CD ROM?
AMARO spol. s r. o.
Skuten, po navzn spoluprce se spolenost Tektronix nabz Maxim zesilovae signlu do 1 GHz a vkonov tranzistory 1 GHz/1 W. Oblben jsou i I/Q, QPSK modultory a demodultory do 1,9 GHz
Ve je zdarma. Ano, veker informace, tedy vetn CD ROM jsou u ns zdar-
Praktick elektronika A Radio - 5/98
ma. I v ppad potovn zsilky si SE Spezial-Electronic nic netuje.

Tomu km technick servis...
Sname se o maximln zjednoduen pstupu k informacm. Tyto podmnky plat samozejm i pro nae zkaznky ze Slovensk republiky.
Vidm ve va nabdce i osazen desky jedn se o vvojov kity?
Pesn tak, tm ke vem obvodm Maxim dodvme tak kompletn osazen a testovan desky vvojov kity. Takovou desku Evaluation Kit sta vsouladu s technickou dokumentac pipojit knapjecmu napt a konstruktr si tak me ovit funkci obvodu, ani by ztrcel as vyvjenm ji vyvinutho a m naprostou jistotu, e zvolil pro svou aplikaci vhodn obvod.
Jak je zajitna vae vlastn informovanost o aktulnm sortimentu Maxim?
vklasickm proveden s vvody do desek s plonmi spoji. Naim zkaznkm meme nabdnout krystaly od miniaturnch proveden v pouzdru SOT s montn vkou 1,8 mm a skmitoty od 20 kHz a do 64 MHz. Krystaly a krystalov osciltory vech kmitot jsou vyrbny podle poadovan tolerance, stability, zatovac Programovateln osciltory EPSON kapacity a sriovho odporu na zklad konkrtnch poadavk V naem sortimentu naleznete i frzky naich zkaznk. LPKF pro vvojovou nebo malosriovou vrobu desek s plonmi spoji vetn proNa veletrhu Amper98 jste pedkovovn otvor.
stavili programovateln osciltory.
Nai zamstnanci absolvuj pravideln kolen podan na firmou i spolenost Maxim vetn studijnch pobyt pmo uzdroje informac v kalifornskm sdle spolenosti Maxim. Jen tak jsme schopni poskytnout fundovan sluby v oblasti aplikanho poradenstv a technick podpory vem naim zkaznkm. Tento pstup je nezbytn, nebo firma Maxim velmi db na dokonal servis. S tm je zce spjat pozoruhodn systm kontroly kvality, kdy kad (!) jednotliv obvod absolvuje nkolik test a men pedtm, ne opust vrobn zvod. To, e jak Maxim, tak i SE SpezialElectronic m zaveden systm kontroly kvality ISO9001, ji dnes nikoho nepekvap a tuto skutenost bereme jako samozejmou. S kvalitou souvis i proveden obvod pro prmyslov pouit se zpsnnmi poadavky na okoln prosted. Vtinu integrovanch obvod dodvme t v proveden podle nejpsnjch specifikac MIL-STD-883 pro provoz v extrmnch podmnkch. Vechny obvody je navc mon dodat i jako samotn ipy bez pouzdra.
Maxim ale nen v jedin dodavatel.
Letos uvdme na trh pevratnou novinku programovateln osciltory Epson. Tyto osciltory dodvme v nkolika pouzdrech jak pro klasickou mont, tak i pro SMD. Zkaznk si jednodue zvol typ pouzdra, velikost napjecho napt, CMOS nebo TTL vstup, poadovanou toleranci a teplotn rozsah, nkterou z doplkovch funkc (Stand-By, Output Enable) a samozejm kmitoet od 1 do 125 MHz v kroku po 5 Hz. Do dvou tdn pak obdr objednan osciltory. Nezle pitom na mnostv, me objednat jeden nebo pt set kus.
Jak toho dosahujete?
Mohl byste zvrem zmnit strunou historii firmy?
Spolenost Epson vyvinula tyto osciltory proto, aby maximln zrychlila proces objednvka dodvka. Tyto osciltory obsahuj synteztor kmitotu a pam PROM. Do pamti se specilnm programtorem zap poadovan parametry a osciltor se pak jev jako bn soustka. Pro nae zkaznky to pin obrovskou vhodu v tom, e obdr libovoln poet kus ve velmi krtk dob. Je to ideln een pro malosriovou vrobu.
Nabzte jet dal produkty?
Spolenost SE Spezial-Electronic zaloil pan Gnther H. Wuttke vMnichov vroce 1970. O tyi roky pozdji, v roce 1974 byla postavena nov budova v lzeskm mst Bckeburg blzko Hannoveru a tam byla zzena centrla spolenosti. Spolenost se zabvala prodejem soustek Intersil, Epson, Hitachi a Fairchild. Od vzniku firmy Maxim v roce 1983 se Spezial-Electronic stv jednm z nejvznamnjch dodavatel tchto obvod. Nkolik msc po pdu berlnsk zdi vznik v roce 1990 dal poboka v Magdeburgu a do dnenho dne mme dal zastoupen v Ellwangenu (SRN), Moskv, Petrohrad, Kyjev a ve Slubicch (Polsko). V roce 1996 byla pak oficiln otevena i poboka v Praze. V beznu loskho roku pi automobilov nehod tragicky zahynul zakladatel firmy G. H. Wuttke, po kterm pevzal spolenost jeho syn Christopher Wuttke.
Konen, kde mohou vai zkaznci zakoupit vae produkty?
Ano, dal velkou skupinu v naem sortimentu tvo soustky japonsk firmy Epson krystaly, krystalov osciltory a obvody relnho asu RTC. Epson se na tomto poli sousteuje pedevm na vrobky v proveden pro plonou mont SMD, dodv vak soustky i
Krom zmnnch klovch dodavatel Maxim a Epson dle dodvme moduly LCD od vrobce Seiko Instruments. Jedn se o rozshlou adu znakovch a grafickch displej s podsvtlenm LED, EL nebo CFL i bez podsvtlen. V nabdce jsou zastoupeny i typy displej, pracujcch i pi teplotch pod bodem mrazu. Prv nespolehliv funkce pi nzkch teplotch je astm nedostatkem bnch modul LCD prodvanch vmaloobchodn sti. Dle dodvme cenov velmi zajmav miniaturn termotiskrny Seiko Instruments vhodn jako vstupn zazen k tisku micch protokol, pokladnch doklad apod. Jejich monost napjen z vestavnho akumultoru je peduruje i pro nejrznj dal pouit.
Ji jsem zmnil kvalitativn zsady pi distribuci obvod Maxim. Tyto soustky jen st naleznete na pultech bnch prodejen. Cel n sortiment proto maloobchodn prodvme pmo v na kanceli nebo poslme na dobrku a vt zkzky na fakturu. Neomezujeme se pouze na velk odbratele, bn proveden naich obvod prodvme i po jednom kuse. Soustky z nabdky na firmy je mon objednat telefonicky, faxem, e-mailem, psemn nebo samozejm osobn v na firm. Zbo ze skladu vPraze je expedovno okamit, v ppad dodvky z na centrly v SRN pak do dvou tdn. Nai zkaznci ns najdou na tto adrese: SE Spezial-Electronic KG, o.s. Hotel Praha, salonek 200 Suick 20 160 35 Praha 6 Tel.: (02) 2434 2200 (02) 2434 3270 Fax. (02) 2434 3200 e-mail: sepraha@mbox.vol.cz
Dkuji za rozhovor
Pipravil Ing. Jaroslav Belza
Vstava PRAHEX 98, BRATEX 98

Potkem nora uspodala firma Rohde & Schwarz Praha s. r. o. prezentaci vrobk firem Rohde & Schwarz, Tektronix a ADVANTEST, kter zastupuje, a to jak v Praze (3. 2.) pod nzvem Prahex 98, tak v Bratislav Bratex 98 (5. 2.). Uveme jen jako perliku, e poadatel v Praze nebyli schopni ci, o kolikt ronk se jedn; rozhodn to vak byla prezentace nejmn dest. I kdy jednotliv firmy kadoron dky intenzivnmu vvoji pinely na trh novinky, peci jen pro stl okruh potencilnch zjemc bylo neustl zdrazovn pednost lepch a nejlepch osciloskop ponkud obehranou psnikou. V letonm roce byli ovem astnci seznmeni s prezem vrobnho programu tak jinch diviz firmy Rohde & Schwarz, ne tomu bylo doposud. Dozvdli se nesmrn zajmav informace z oboru rdiovch komunikac, radiomonitoringu, antn ap. Tato oblast byla u ns v poslednch letech dosti opomjen a nap. vyhledvn zdroj ruen pi stle rostouc hustot rdiovch st je ji nyn velmi potebnou a danou slubou. I T m v tomto smru, hlavn pokud se te modernho pstrojovho vybaven, co dohnt. Zcela pominout oblast micch pstroj pochopiteln nelo, obzvlt pi pomrn zk specializaci firem Tektronix a Advantest. Osciloskopy Tektronix ad TDS 500/600/700 jsou inovovny pedevm monost prodlouen doby zznamu. Moduly uren k vestavb do osciloskop roziuj jejich vyuit i pro men EMI (dnes velmi danho) jako analyztor ap. Tak spoluprce s VUT se spn rozvj a posledn verze eskho programovho vybaven pro potae PC pro Windows 95, jako nap. Scope 4.5 pro ovldn osciloskop velmi usnaduje obsluhu, umouje nap. automatick men ve zvolenm kroku, vkldn krtkch text do micho protokolu ap. Obdobn je tomu u programu Scout 4.1, event. SPAN 4.1. pro oblast spektrlnch analyztor. Firma Advantest nyn nabz nhradu spektrlnho analyztoru R4131 - model R3131, kter m kmitotov rozsah 9 kHz a 3 GHz (!), automatick ladn, ta s rozlienm 1 Hz, intern pam RAM na 10 prbh, monost uloen dat na disketu, pi propojen s PC rychlej penos dat atd. pi vze men ne 12 kg. Firma dokonce nabz z ceny 14 950 DM i 20 % slevu, za kterou je mon nakoupit doplky, pp. se o tuto sumu sn cena jinho u firmy nakupovanho vrobku. Vyplat se to nap. pi vybavovn laborato, kdy pi nkupu 5 ks zkaznk obdr dal zdarma. Podvejme se ale na oblast, kter na pednkch v letonm roce byla dominujc (a natolik poutav, e vtina astnk vydrela a do ukonen v odpolednch hodinch). Jednou z diviz firmy Rohde & Schwarz je divize rdiovho monitoringu a radiolokace. Nabz speciln pijmae pro vyhledvn a monitorovn rdiovch signl, rdiov zamovae, analyztory signlu, speciln antny a vnuje se i problmm kmitotovho plnovn. Pro tyto ely je urena nap. novinka - penosn pijma EB200, vt ESMC, EK895, ESMA a skuten speciln pstroj s nzvem GIGATUNE pro mikrovlnnou oblast 1 a 18 GHz (s doplkem do 40 GHz). ESMC je speciln monitorovac pijma s rozsahem od 20 do 650 MHz (monost rozen od 0,5 do 1300 MHz), displejem pro panoramatick zobrazen vf i mf spektra a umouje rychl prohledvn pracovnho rozsahu rychlost a 13 GHz/s. Ze skenovn lze vylouit a 100 psem, kter jsou pak pi provozu peskakovna, co umouje zamit se jen na zjmovou oblast rdiovho spektra. Zajmav je i dal pijma EK895 s rozsahem 10 kHz a 30 MHz (verze 896 podporuje rychl skenovn). Jedn se o pijma s vcensobnm smovnm, posledn mezifrekvence je pln digitalizovna a signl zpracovvn signlovm procesorem. Mf signl 10,7 MHz je vyveden pro dal ppadn analogov zpracovn. Penosn pijma EB200, o kterm zde ji byla e, je skuten univerzln a je uren pro prci v ternu, k pmmu dohledvn, ke kontrole pokryt oblasti signlem apod. Pro snadnou obsluhu a pznivou cenu se vyuv i ke kontrole vlastnho vysln opertory rdiovch st. Rozmry pstroje jsou 470x360x180 mm a vha vetn bateri (1,5 kg) je 5,5 kg. Doba provozu na jednu sadu bateri je asi 4 hodiny. Stejnosmrn napjen 10 a 30 V/22 W umouje dlouhodob provoz nap. z autobaterie, pi umstn v ternu je mon i dlkov ovldn. Dodv se s rznmi doplky - nap. DIGISCAN pro rychl skenovn, zznamov zazen me bt spoutno nosnou sledovanho signlu. Lze jej spn pout pro vyhledvn minipin i ve spektru silnch signl pomoc speciln funkce. Ve vvoji nyn pracuj i na monosti men hloubky modulace na mf rovni, co jet zv univerzlnost pouit ke kontrolnm elm. Pi zamovn se sla signlu pevd na akustick tn mnc svou vku v zvislosti na sle signlu. To je vhodn v ppadech, kdy nelze souasn sledovat displej. Stav jednotlivch modul je neustle intern sledovn a pi zjitn zvady se objev vstran signl. Firma ke svm zazenm (ale i samostatn) dodv celou klu antn, kter se vyznauj pedevm stabilitou parametr a robustn konstrukc pi zaruen mechanick pevnosti a do sly vtru 180 km/ /hod. Pro radioamatry (a na cenu) by byla jist zajmav logaritmicko-periodick smrov antna AK451 pro vkony do 1 kW se ziskem asi 8 dBi v celm rozsahu KV. Rozpt m piblin 17 m, na 30metrovm storu je i rottor a integrovan antnn len, kter na napjecm veden zaruuje PSV max. 1:1,2. Krom takovchto antnnch monster ale nabz nap. i jednoduch dipl HX002, opt pro cel KV psmo. Pokud hovome o krtkch vlnch, je zapoteb se zmnit o souasnm stupu euforie z vyuvn satelitnch spoj hlavn v ppadech, kdy se jedn o spojen, kter nen trval. Zvyujc se ceny satelitnch komunikanch kanl nut ekonomicky stle vce zkaznk pechzet zpt na krtk vlny. Typickm pkladem jsou nap. spojen diplomatickch zastoupen a tak ve vojenstv tento trend pozorujeme. Firma Rohde & Schwarz nabz pro komunikace v KV psmu transceiver
Logaritmicko-periodick antna AK451 pro psmo 5 a 30 MHz (pjem od 2 MHz)
Displej monitorovacho penosnho pijmae EB200 pi skenovn XK2100/2500/2900. Jeho zkladn modul pracuje s vkonem 150 W, doplky pak zv vyzen vkon na 500 W, ppadn 1 kW. K tomu se nabz ada modul nap. pro automatick navazovn spojen pro vmnu dat, transceiver me slouit dokonce i jako koncov zazen v telefonn sti s tnovou volbou vetn zazen pro dokonal utajen probhajcch hovor, lze pipojit modemy pro zabezpeen penos dat s rychlost a 7,2 kb/s (vlastn data s rychlost 5,4 kb/s), co je pro oblast KV vynikajc. R&S je jedinou firmou na svt, kter ukonila spn vvoj zazen s tmito parametry a nabz je. Transceiveru lze vyut i pro penos faxovch zprv a statickch obrzk. Ovldn je mon jak na mst, tak dlkov. Pomoc specilnch filtr lze provozovat z jednoho msta i nkolik transceiver na velmi blzkch kmitotech bez vzjemnho ovlivovn. Pro automatick navazovn spojen byl dokonce vyvinut standard ALIS, kter odstrauje v mnohm nevhody dosud pouvanho standardu ALE, kter se vyuv i u sloek NATO. Pomoc doplku POSTMAN je mon napojen nap. do st Internet protokolem TCP/IP. Firma tak nabz pro nvrhy rdiovch systm speciln kmitotov genertor SMIQ, schopn pracovat v kmitotovm rozsahu 300 kHz a 2,2 (pp. 3,3) GHz s uniktnm fading simultorem, kter doke simulovat vlivy profilu ternu (msto, horsk oblast, rychlou jzdu autem ap.) jak v mnc se sle signlu, tak rzn fzov zpodn zpsoben odrazy. V nabdce najdete i zazen k men vkonu a mnoho dalch. Tentokrte je teba vyslovit praskmu zastoupen pochvalu! OK2QX
SEZNAMUJEME VS Pstroj pro reprodukci i zznam na CD PHILIPS CDR 870

Celkov popis
Novinkou na naem trhu je pstroj, kter umouje nejen reprodukci kompaktnch desek, ale t zznam, a to na kompaktn desky typu CD-R (Recordable) nebo CD-RW (ReWritable). Kompaktn desku CD-R lze nahrt pouze jednou, zatmco desku CD-RW lze nahrvat opakovan, protoe zznam na tto desce je mon kdykoli smazat. Zkladn princip zznamu a ppadnho nslednho mazn desek typu CD-RW spov v tom, e jsou opateny speciln vrstvou, kter psobenm laserovho paprsku me pechzet ze stavu krystalickho (reflektujcho) do stavu amorfnho (nereflektujcho). Protoe je tato zmna vratn, lze vechny informace na desce kdykoli opt smazat a na desku nahrt informace nov. Pstroj CDR 870 um nahrvat nejen digitln vstupn signl, ale i signl analogov, protoe pro zznam analogovho signlu je v pstroji vestavn pevodnk A/D. Pro zznam digitlnho signlu jsou k dispozici dokonce dva vstupy, a to elektrick a optick. Signl na vstupu pstroje me bt tak bu analogov nebo digitln, piem digitln signl je k dispozici bu na elektrickm nebo na optickm vstupu. Na desku lze nahrt asi 75 minut zvukovho zznamu, co odpovd piblin 650 MB. Technick parametry poizovanho zznamu jsou prakticky shodn s parametry, kter jsou udvan u pstroj pro reprodukci kompaktnch desek. Vrobce technick parametry tohoto pstroje bohuel ani v nvodu ani v prospektu neudv. Desku typu CD-RW lze, podle vrobce, pepsat a tisckrt, co v praxi patrn mlokdo vyuije. Nahran desky typu CD-R lze reprodukovat tm
na vech pehrvach kompaktnch desek, tedy i v penosnch pehrvach nebo v automobilovch pehrvach, ppadn v mnich. Desky typu CD-RW lze samozejm reprodukovat na pstroji CDR 870, avak nelze je reprodukovat na pehrvach, kter nejsou pro jejich reprodukci uzpsobeny. Diference mezi odrazivost nereflektujcch a reflektujcch stic na deskch typu CD-RW jsou toti men ne na jinch typech kompaktnch desek, co znamen, e snmac systmy, kter umouj jejich reprodukci, mus mt vt citlivost snmn. Vrobce vak ujiuje, e na pstrojch nov vroby bude mon desky CD-RW bez problm reprodukovat. Vechny ovldac prvky pstroje jsou umstny na eln stn. Na lev stran je tlatko, kterm lze pstroj zapnout nebo vypnout, dle zsuvka typu JACK 6,3 mm pro pipojen kontrolnch sluchtek a vedle n regultor hlasitosti ve sluchtkch. Uprosted je umstn velk displej, na nm se zobrazuj vechna dleit data pi zznamu i pi reprodukci. Pod nm je zsuvka pro kompaktn desku. Na prav stran jsou ti tlatka pro zkladn funkce: STOP, PAUSE a PLAY a vedle nich vlevo knoflk regultoru zznamov rovn. Tmto regultorem se nastavuje zznamov rove v ppad, e je na vstup piveden analogov signl. Mezi displejem a regultorem zznamov rovn jsou tyi tlatka pod sebou. Horn z nich m oznaen DISPLEJ a slou k zmn indikac na displeji pi reprodukci, druhm tlatkem s oznaenm INPUT lze volit zdroj signlu pi zznamu, tetm tlatkem s oznaenm AUTO/MANUAL se vol zpsob slovn jednotlivch skladeb pi zznamu a posledn tlatko (s oznaenm OPEN/CLOSE) otevr nebo uzavr zsuvku pro desku. Pod regultorem zznamov rovn jsou tyi mal kruhov tlatka. Prvn s oznaenm REC slou k zapojen zznamu, druh s oznaenm FINALIZE se pouv k tzv. finalizaci nahran desky, tet tlatko s oznaenm ERASE slou k mazn a tvrt tlatko s oznaenm CD SYNC se pouv k synchronnmu startu zznamu. Posledn dv tlatka v doln ad zcela vpravo maj oznaen PREV a NEXT a slou k volb pedel nebo nsledujc skladby pi reprodukci.
Na zadn stn jsou dv zsuvky CINCH pro vstup levho a pravho kanlu analogovho signlu a dv zsuvky CINCH pro vstup analogovho signlu. Dle tu je zsuvka CINCH pro elektrick vstup digitlnho signlu a zsuvka CINCH pro elektrick vstup digitlnho signlu (pro tyto signly je vhodn souos kabel). Pak je zde jet zsuvka pro optick vstup digitlnho signlu a zsuvka pro optick vstup digitlnho signlu (pro tyto signly je potebn optick kabel). Krom toho je na zadn stn jet zsuvka pro sov pvod a u nkterch proveden tohoto pstroje je na zadn stn jet voli napjecho napt.
Funkce pstroje
Nen nejmenho sporu o tom, e se jedn o velmi zajmav pstroj. Nepin sice dnou novou zkladn funkci, protoe se v podstat jedn o pstroj, umoujc zznam a reprodukci zvukovho signlu, co dosud dokzal kad magnetofon. Zde je vak pouit zcela nov zpsob zznamu zvukovho signlu, kter pin nejmn dv zsadn pednosti. Za prvn pednost povauji to, e je k zznamu a reprodukci pouvna deska a nikoli psek. Vhody desky jsou toti proti psku zcela jasn. Deska umouje pedevm velice rychlou orientaci a poadovan msto na n lze nalzt bhem nkolika sekund a navc dky finalizaci a oslovn jednotlivch dlch zznam je zatek poadovan skladby nebo jin nahrvky nalezen naprosto pesn. Na magnetofonovm psku je tento kon asto otzkou i nkolika minut a (pouvme-li poitadlo) o velk pesnosti rozhodn nelze hovoit. Druhou vhodou desky proti psku je vyuvn bezkontaktnho zznamu a bezkontaktnho snmn pozenho zznamu, co zcela eliminuje rzn provozn problmy (napklad nesprvn nastavenou nebo zapinnou magnetofonovou hlavu). A nesmme zapomenout i na rzn mechanick pote, kterm se u magnetofonovho psku bohuel v praxi nelze vyhnout. Je to napklad monost snadnho pokozen psku, ppadn urit deformace psku pi astm pevjen a nslednm, u nkterch pstroj nkdy velmi prudkm zastavovn. Ze vech
jmenovanch dvod proto povauji (v souasn dob) desku jako ideln nosi jakchkoli zznam. To nesporn potvrzuj i potaov pamti na rotujcch discch nebo disketch. Naproti tomu je v souasn dob znanou slabinou, e pokud budeme pouvat smazateln kompaktn desky typu CD-RW, nebude mon tyto desky pehrvat na libovolnm reproduknm pstroji pro CD, ale zatm asi jen na shodnm typu pstroje, na nm byl zznam pozen, a to z dvod, o nich jsem se ji v vodu zmnil. Lze se ovem oprvnn domnvat, e vrobci pehrva kompaktnch desek urychlen uprav sv nov pstroje tak, aby i na nich bylo mon tyto desky pehrvat. Jako zajmavost bych rd uvedl, e jsem pi testu tohoto pstroje a pi zkoukch zznam, kter jsem na nm podil na desky CD-RW, zjistil, e tyto nahran desky bylo mon reprodukovat i na nkterch souasnch pehrvach. Patrn se jednalo o citlivji nastaven pstroje. Protoe jsem neml monost ovit si tuto skutenost na vce shodnch typech, mohlo se jednat o nhodn citlivji nastaven pstroje. Pokud vak budeme nahrvat na nesmazateln kompaktn desky CD-R, je tm jist, e je bude mon pehrvat na libovolnm pstroji, kter um reprodukovat kompaktn desky. Pokud by nahranou desku typu CD-R na njakm pstroji nebylo mon pehrt, byla by to patrn vjimka. Co se kvality zznamu a reprodukce tk, je situace zcela jasn. Parametry zznamu a reprodukce u tchto desek, tedy pedevm kmitotov prbh, zkreslen signlu, kolsn a odstup jsou zcela jednoznan hluboko pod mez poznatelnosti lidskm sluchem a lze se prvem domnvat, e dn, obvykle se vyskytujc nepzniv okolnosti tuto kvalitu nemohou zhorit. Meme tedy ci, e kvalita nahrvek bude pikov a pln odpovd kvalit, kterou bude schopen poskytnout zdroj signlu, z nho budeme na desky nahrvat. Prozatm se na jednu desku CD-R nebo CD-RW vejde piblin 74 minut zznamu, tedy 1 1/4 hodiny. V tomto
smru je tedy zznam na desky v urit vhod, protoe na kompaktn kazetu lze sice nahrt zznam v dlce a 1 1/2hodiny, avak tento zznam je rozdlen na dv titvrthodinov sti, take psek v kazet umouje celistv a neperuen zznam jen po dobu 45 minut. Krom toho je trvalost zznamu na desku nesporn vt ne trvalost zznamu na psku, kter lze mnohem snze pokodit (pedevm mechanikou pehrvacho magnetofonu). Parametry zznamu na psek v kompaktn kazet mohou bt sice teoreticky tm srovnateln, u psk je vak teba vdy potat s uritou problematikou linernho veden psku v oblasti hlav. Znm bohuel mnoho kazetovch magnetofon (i nejvy tdy), kde je veden psku v oblasti hlav vce i mn nestabiln a z toho vyplvaj mnoh problmy pedevm pi reprodukci hudebnch poad, na jejich perfektn kvalit velmi zle. Ono se tomu nelze ani pli divit, kdy si pipomeneme, e kazetov pstroje byly ped ticeti lety vlastn vyvinuty pro zbavn programy teenager. Popsan problmy se u kompaktnch desek za bnch okolnost vyskytovat nemohou.
129e .1,+<
Zvr
Nahrvac a pehrvac pstroj CDR 870 je nesporn modernm vrobkem, kter me bt pro adu zjemc velmi pitaliv. Popisovan pstroj je tak trochu jednou z prvnch vlatovek a jeho cena byla urena piblin na 25 000 K. Firma Philips m v myslu prodvat k tomuto pstroji desky typu CD-R asi za 160 K a desky typu CD-RW asi za 600 K. Provoz na smazateln desky nebude tedy nejlevnj, ale tento nov zpsob zznamu me pinst etn vhody, o nich jsem se v tomto pspvku zmnil. Uivatel vak mus potat s tm, e desky typu CD-RW nebude moci pehrvat na vtin starch pstroj. Pokud mu tato skutenost nebude pli vadit, bude pro nj nov zpsob zznamu a reprodukce zvuku pinet v kadm ppad vhody. Adrien Hofhans
bez proudu bze, m se prodluuje dlka ivota napjecch bateri. K dalm charakteristickm vlastnostem pat mal zapnac prahov rove hradla. Soustky, oznaovan jako integrovan obvody, se mohou budit nzkonapovou logikou, jsou vybaveny ochranou proti elektrostatickm nbojm a na ipu maj integrovanou Zenerovou diodu, kter chrn obvod proti naptm vtm ne 6 kV. Vrobce dodv digitln tranzistory FET v nkolika rznch pouzdrech s vodivm kanlem n a p, dvojit komplementrn dvojice ve spolenm pouzdru. Jednoduch tranzistory jsou v pouzdru SOT-23, dvojit v pouzdru dual-super SOT-6 se esti vvody. S Informace Fairchild Semiconductor
Myslk, J.: Elektrick obvody een pklady, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 160 stran A5, obj. slo 120907, 159 K.
Jedn se o pruku voln navazujc na titul Elektrick obvody, vydanou v roce 1996 nakladatelstvm BEN. Kniha je podobn uspodna, obsahuje vak een pklady z analzy elektrickch obvod v nvaznosti na ve zmnnou knihu. tenm, zvlt studentm vech stup doporuujeme, aby si peetli smvnou kapitolu 0 (o Ovekinov konstant).
Seznam technickch norem elektro platnch k 1. 1. 1998, svazek 41, vydalo nakladatelstv IN-EL, 178 stran A5, obj. slo 120916, MC 116 K.
Tento aktualizovan seznam, stejn jako seznamy pedchoz obsahuje technick normy tkajc se elektrotechniky pedevm td 33 a 38, ale i td dalch (nap. 01, 05, 18, 27, 30) vetn norem, je budou vydny potkem roku 1998, i vechna platn doporuen Elektrotechnickho svazu eskho. Krom pehledu norem jsou dle v pruce obsaeny: adresy instituc a firem zoblasti technick normalizace, prodejny technickch norem v esk republice; strun anotace pedpisovch norem ady SN 33 2000; pehledn tabulky nejdleitjch dokument IEC, EN a ISO zahrnutch do SN uvedench v tomto seznamu; informace vztahujc se k zkonu . 22/ /1997 Sb. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsilkov sl. na Slovensku: Bono, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel. (095) 760430.
Digitln tranzistory FET

Prvn digitln polem zen tranzistory (FET), vyroben sriovou technologi, pedstavila staronov firma Fairchild Semiconductor. Nov soustky pedstavuj cenov vhodn, asov sporn a jednoduch een nzkonapovch logickch zapojen v bateriov napjench pstrojch. U tchto digitlnch soustek FET jde o adu dvancti malch tranzistor MOSFET, vyrbnch technologi s velkou hustotou bunk, vhodnch pro automatizovanou povrchovou mont. Ve srovnn s bipolrnmi tranzistory pracuj digitln tranzistory FET
ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
(Pokraovn)
Seril pro PE pipravuje Ing. Ji Peek, OK2QX
U antn tak asto mluvme o zisku. U vyslacch antn je to pomr vkonu vyzenho do danho smru k vkonu vyzenmu do tho smru plvlnnm diplem. I zde vak vrobci radji uvdj srovnn s ideln vesmrovou izotropn antnou. Nejjednodu antnou je jednoduch plvlnn dipl. Je to vodi o dlce l/2, uprosted dlen a vtinou v tomto mst tak napjen. Vyzaovac odpor takovho diplu je piblin 70 W, pokud je dostaten vzdlen od ostatnch vodivch pekek nebo zem. Na obr. 73 (PE 4/98) mme znzornn dipl se symetrickm napjeem vetn prbh napt a proudu. asto se pro oblast velmi krtkch vln t vyuv tzv. skldan dipl, kter m oproti klasickmu diplu pi stejn tlouce prvk dv zkladn odchylky: a) Vstupn impedance skldanho diplu je tynsobn, tzn. le v oblasti 280 a 300 W. Pro takovou impedanci je ideln napje televizn dvoulinka - jednak je symetrick, jednak jej impedance je shodn se vstupn impedanc skldanho diplu. Oproti souosmu kabelu je vak vce ovlivovna okolnm prostedm a m obvykle vt tlum. b) Skldan dipl m oproti klasickmu diplu vt ku psma. Ke zvraznn smrovosti se pouvaj bu dva i vce dipl, kter jsou spolu propojeny vedenm o dan dlce - kme, e jsou sfzovan. Diply mohou bt bu nad sebou (znm antna typu matrace), i za sebou (antny typu HB9CV nebo Zland) a teoreticky i vedle sebe, co se vak zkonstruknch dvod nepouv. Vlastn dipl nebo skldan dipl nazvme aktivnm prvkem a lze jej doplnit dalmi, tzv. pasivnmi prvky piblin stejn dlky, kter tak zvtuj smrovost a tm zisk antny v danm smru. Prvek, kter je za diplem a psob jako zrcadlo, se nazv reflektor (je del ne dipl), prvky ped diplem (ve smru ke zdroji signlu) se nazvaj direktory a jsou krat ne dipl. Kad pidan prvek vak zmenuje vstupn impedanci antny a jej irokopsmovost. Proto se u vceprvkovch antn velmi asto pouv jako aktivn prvek prv skldan dipl ke kompenzaci zde jmenovanch vliv pasivnch prvk. Pro rozhlasov pijmae se obvykle pouvaly drtov antny nejrznjch dlek (obvykle 5 a 25 metr), kte-
r se vyznaovaly relativn velkou impedanc (stovky ohm), ovem jejich vznam je dnes minimln prakticky ve vech typech modernch radiopijma se dnes pouvaj feritov antny pro pjem dlouhch a stednch vln. Setkte se s nimi vak u radioamatr, kte je pouvaj pro pjem i vysln v oblasti krtkch vln.
Zkrcen a feritov antny

Obecn plat, e zkracovnm zie siln kles sla pole, kterou namme v urit vzdlenosti od antny. Jako pklad uveme svisl vodi sudanou dlkou, kter vytvo ve vzdlenosti 1 km elektrick pole E o intenzit P (dosazujeme v kW): piblin piblin piblin
!
" $
kde D je prmr plt a d prmr vnitnho vodie. Uveden vzorec plat pro vzduch jako dielektrikum. Pokud je prostor mezi vodii vyplnn jinm dielektrikem, musme vypotenou impedanci zmenit jet o pevrcenou hodnotu odmocniny z dielektrick konstanty pouitho materilu:
= = ORJ ' , G
==
(= (= (=
!#
!' "$$
3 3 3
bW0 xXd
bW0xXd bW0xXd
Rzn zkrcen antny nebo vodie stoen do spirly (tzv. gumov antny pendreky) maj smysl jen pro spojen na mal vzdlenosti a jejich nhrada tvrtvlnnou antnou pinese zisk v kadm ppad, a ji pouijeme na vyslac nebo pijmac stran. Zvltnm druhem antn jsou feritov pijmac antny v penosnch rdiovch pijmach pro stedn a dlouh, vjimen i krtk vlny. Tvo je cvka nasunut na feritov tyce, kter spolu s ladicm kondenztorem tvo pmo vstupn ladn obvod pijmae. Feritov tyka jakoby sousteovala silory elektromagnetickho pole ze svho okol, take innost tchto antn vzhledem k mnohdy miniaturnm rozmrm je velmi dobr. Nelze je vak pout pro vyslac ely.
Koaxiln kabel je ovem nesymetrick napje, dipl m naopak symetrick vstup (vstup). Proto v mst pipojen musme jet navc zaadit speciln len, kter pevede symetrick signl na nesymetrick (a naopak). Cizm slovem se nazv BALUN, co je zkratka ze slov BALanced (symetrick) UNbalanced (nesymetrick). Ten me bt konstruovn i jako transformtor impedanc. Dve se velmi asto pouvaly symetrick napjee, zvan televizn dvoulinky, o impedanci 270 a 300 W, pro vyslac ely tzv. ebky s impedanc a 600 W vyrbn amatrsky z drt a izolanch rozprek, take skuten vypadaly jako miniaturn ebk.
Spnac obvody s polovodii

V obvodech automatizan a vpoetn techniky, asto i v radiotechnice se setkvme s polovodii ve funkci spnacch prvk v nejrznjch zapojench. Prakticky vechny integrovan obvody pro slicovou techniku jsou sloeny z rznch zapojen spnacch obvod.
Napajee
Vysokofrekvenn veden (jeho elem je penos elektromagnetick energie) me bt bu ladn (rezonann) nebo neladn (aperiodick). Sname se tm ve vech ppadech pouvat neladn veden, nebo to m vdy men ztrty. Nejastji se jako napje uv souos veden (koaxiln kabely) pro kmitoty du a 1000 MHz, nebo vlnovody pro kmitoty vy. Obecn plat, e koaxiln kabely se vyrbj v nejrznjm proveden, stlumem 2,5 dB na kadch 100 m kabelu pi kmitotu 100 MHz nebo vce. Kabely, kter se bn prodvaj vobchodech, vak maj tlum 3 a 5x vt. Pamatujte, e je-li vnitn la vproveden jako lanko, m kabel asi o25 % vet tlum, ne by ml kabel sjednm vnitnm vodiem stejnho prezu. Spltan vnj pl m oproti homogennmu obalu asi 2x vt tlum. Tak pocnovn jednotlivch drtk zvtuje tlum. Charakteristickou impedanci souosho kabelu spoteme velmi jednodue podle vzorce:
Dioda jako spna

Pokud chceme dlat njak zkladn pokusy s diodami ve spnacch obvodech, nem smysl se pdit po specilnch diodch, kter se vyrbj prv s urenm pro takov obvody (nap. Schottkyho diody). K pokusm bohat posta diody typu KA501 i jakkoli jin, zskan nap. z rznch vrak. Nejbnj univerzln dioda typu 1N4148, pouvan ve svt, odpovd tuzemskm typm KA... Tyto mal diody, uren pro proudy do 100 mA a napt do 100 V maj voltamprovou charakteristiku znzornnu na obr. 74. Vidte sami, e pi sprvn polarit je ji pi napt 1 V dioda pln prchoz, tedy v sepnutm stavu. V radiotechnickch obvodech naleznete nyn nejastji diodov spnae ve vstupnch obvodech sloitjch pijma msto mechanickho pepnae; diodami se pepnaj nap. filtry
a)
b) Obr. 76. Tranzistor jako spna zatovacm rezistorem s odporem RZ. V tom ppad namme mezi kolektorem a emitorem jen nepatrn napt a tranzistor se mezi vvody kolektoru a emitoru chov jako sepnut kontakt spnae. kme, e tranzistor je vsepnutm (vodivm) stavu. Nebezpen stav pro spnac prvek me nastat, jestlie je msto zatovacho rezistoru zapojena soustka, vykazujc krom innho odporu tak induknost nap. vinut rel. Napt na takov induknosti v moment rozpojen zmn svou polaritu a zvtuje se na velikost, kter je dna vzorcem
- Monostabiln. V klidu se tento klopn obvod zastav vdy ve stejnm stavu a psobenm vnjho impulsu se krtkodob peklop do stavu druhho. - Bistabiln. Psobenm vnjho impulsu se peklop z jednoho do druhho stavu. Pak ek na pchod dalho impulsu, kter jej peklop do pvodnho stavu.
Astabiln klopn obvod multivibrtor

Obecn se d vyut k zskn signlu s obdlnkovm prbhem. Volbou jednotlivch soustek obvodu multivibrtoru meme nastavit kmitoet impuls i jejich dlku. Zkladn schma multivibrtoru s tranzistory je na obr. 78. Vysvtleme si nyn, jak pracuje.
Obr. 74. Voltamprov charakteristika univerzln kemkov diody vmezifrekvennch obvodech pro rzn druhy provozu nap. filtr pro telegrafn provoz se kou psma asi 500 Hz a filtr pro radiotelefonn provoz se kou psma asi 3 kHz.
kde Uc je napt na cvce, Ic proud prochzejc cvkou, L jej induknost a C vlastn kapacita cvky.
8 F = ,F / &
Obr. 78. Multivibrtor s tranzistory Jakmile pipojme napjec napt Ucc, uvede se jeden z tranzistor do vodivho stavu eknme, e to bude T1. Napt UCE1 bude tm nulov, kladn pl kondenztoru C2 se pipoj k zemi, tzn. e se na bzi T2 objev zporn napt (pedpokladme, e C2 byl nabit na urit napt). Tranzistor T2 bude proto uzaven a napt UCE2 se zvt na velikost blzkou Ucc. To je tedy vchoz stav: T1 oteven a T2 uzaven s UCE2 Ucc. Kondenztor C2 se zane vybjet pes RB2 a napt UBE2 se zvtuje. Jakmile se zvt natolik, e se zane otvrat tranzistor T2, zane se UCE2 zmenovat. Tato zmna napt se penese pes C1 na bzi T1. Tranzistor T1 zane zavrat, m se zvtuje napt UCE1. To podpo otevrn T2 a cel proces se lavinovit urychl. Multivibrtor se peklopil do druhho stavu, kdy je T2 oteven, T1 uzaven a UCE2 0. Doba, po kterou je multivibrtor v jednom i druhm stavu, zvis na velikosti C2 a RB2, pop. C1 a RB1.
Obr. 75. Pepnn krystal vosciltoru Na obr. 75 vidte praktick vyuit spnacch diod k pepnn dvou krystal v tranzistorovm osciltoru. Pokud je v bod A kladn napt (tzn. pepna v poloze nakreslen ve schmatu), stejnosmrn obvod je uzaven pes R1 a D1, dioda je ve vodivm stavu a k tranzistoru je pipojen krystal X1. Dioda D2 je kladnm naptm polarizovna v zvrnm smru, tzn. je nevodiv a krystal X2 jako by vbec nebyl v obvodu zapojen. V druh poloze pepnae bude v bod A zporn napt. Stejnosmrn obvod je nyn uzaven pes R2 a D2 a mezi C1 a zem je pipojen krystal X2.
Obr. 77. Pipojen cvky rel Vlastn kapacita cvky nebv pli velk, take napt me doshnout a nkolikansobku napjecho napt! U tranzistoru me toto nakmitan napt zpsobit prraz a trvale jej pokodit. Proto se paraleln k cvce rel pipojuje bu kondenztor s vt kapacitou (to m ovem za nsledek zpodn doby odpadu i ptahu rel), nebo dioda, jak je znzornno na obr. 77. Protoe indukovan napt m opanou polaritu, pedstavuje pro nj dioda zkrat. Typickm pedstavitelem obvod stranzistory ve funkci spnacch prvk jsou klopn obvody.
Tranzistor jako spna

Tranzistor se ve spnacm reimu nejastji vyuv v zapojen se spolenm emitorem, nkdy i v zapojen se spolenou bz. Uvaujme prvn ppad, znzornn na obr. 76a a 76b. Jestlie je napt bze vi emitoru zporn nebo nulov, je i proud protkajc bz nulov, mezi kolektorem a emitorem tak neprotk prakticky dn proud a napt vi emitoru bude prakticky stejn, jako je napjec napt. Tranzistor je v rozpojenm (nevodivm) stavu. Jakmile vak na bzi pivedeme kladn napt, zane bz protkat proud IB, a tak kolektorem proud IC, kter bude prakticky omezen jen
Klopn obvody
Klopn obvody se vyznauj tm, e maj zpravidla dva stavy na vstupu je, ppadn nen napt, resp. vstupn prvek obvodu (tranzistor, tyristor, rel) je nebo nen sepnut. Obvykle obsahuj dva tranzistory (elektronky nebo logick hradla), kter mohou bt stdav v sepnutm a rozepnutm stavu. Ze stejnosmrnho napjecho napt jsou schopny vyrobit impulsy rzn dlky a kmitotu. Podle zpsobu innosti rozeznvme zpravidla ti druhy klopnch obvod: - Astabiln tedy nestabiln. Klopn obvod se po pipojen napjecho napt samovoln rozkmit. Tmto klopnm obvodm se tak k multivibrtory.
Obr. 79. Prbhy napt na bzi a kolektoru obou tranzistor v multivibrtoru z obr. 78 (Pokraovn)
Jednoduch zapojen pro voln as

Ochrana sov rovky I
Tato ochrana vyuv negativn tepeln zvislosti odporu termistoru, pouvanho v elektronkovch televiznch pijmach, kter se pipoj do srie s chrnnou rovkou. Uveden ochrana je vhodn pro rovky o pkonu 60 a 75 W/230 V, pro rovky 100 W ji nelze pout, protoe proud termistorem by pekroil velikost 0,3 A, na kter je termistor dimenzovn. Pro zanajc jen pipomenu, e rovka m za studena tinctkrt men odpor ne rozsvcen (dno zmnou teploty vlkna a teplotnm souinitelem odporu vlkna). Nap. rozsvcenou rovkou o pkonu 60 W tee pi napt 230 V proud 0,26 A, ovem v okamiku zapnut je proud tinctkrt vt (3,38 A) a snadno pepl vlkno rovky. Zabrnit tomu meme postupnm rozsvcenm rovky, tedy nap. sriovm zapojenm termistoru, kter m za studena odpor 1 kW a omez proudov nraz pi zapnut rovky. Proudem tekoucm rovkou se termistor zahv (na teplotu pes 100 C) a po dosaen pracovn teploty (za 20 a 30 s) se termistor v obvodu tm neuplatn, protoe jeho odpor klesne na 50 W a rovka pak svt naplno. een s termistorem mi slou bez poruchy ji nkolik let. a L1 nelze ochrann obvod pouvat, protoe produkuje siln ruen rozhlasovho pjmu. Kondenztor C4 mus bt odruovac typ na provozn napt 250 V/50 Hz. Podrobn schma ochrannho obvodu a jeho pipojen k chrnn rovce Z1 a sovmu pepnai S1, kterm se zapn rovka, je na obr. 1. V zakreslen poloze S1 je rovka vypnuta, kondenztor C1 je vybit rezistorem R1 a kondenztor C2 je tak vlastn pmo spojen se spolenm vodiem obvodu (s elektrodou A1 triaku TC1). rovku zapneme pepnutm S1 do horn polohy. Pi vybitm C1 nedovol kondenztor C2 vytvoit dostaten otevrac napt diaku DI1, triak TC1 nespn a do rovky netee proud. Proudem tekoucm pes R3, C2, D1 a D2 se kondenztor C1 nabj a C2 tak umouje postupn zvtovn hlu oteven diaku. Diakem se spn triak a proud rovkou postupn vzrst. Asi po 10 s od zapnut rovky se C1 zcela nabije (na napt asi 80 V), kondenztor C2 se pestane uplatovat a hel oteven diaku zstane zvisl jen na hodnotch R2, R3 a C3. Aby byl hel oteven diaku (a tm i svit rovky) co nejvt, volme kapacitu C3 co nejmen, kdy triak jet spolehliv spn. Rovn odpor R3 je teba upravit experimentln podle toleranc C2 a spnacho napt diaku. Vtina soustek ochrannho obvodu je pipjena na desce s jednostrannmi plonmi spoji. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce je na obr. 2. Deska je navrena pro star typy kondenztor podle rozpisky, vhodn je, e maj axiln vvody a vka osazen desky je mal. Pi pouit jinch typ kondenztor je nutn dodret jejich pedepsan provozn napt. Pouit rezistory jsou miniaturn s kovovou vrstvou. Triak TC1 je pipjen naleato a mus bt piroubovn k desce, protoe roub slou ke spojen elektrody A2 triaku se spojem na desce. Desku pipojme k vnjm obvodm pomoc vodi, pipjench k vvodm A, B a C.
Odruovac prvky L1 a C4 jsou umstny mimo desku s plonmi spoji pmo do elektroinstalan krabice a je nutno je dkladn izolovat. Cvka L1 je navinuta na feritovm toroidnm jdru z materilu H21 o prmru 16 x 6 mm a m 30 zvit mdnho lakovanho drtu pimenho prmru. Ped navjenm je vhodn zaoblit hrany jdra jehlovm pilnkem, aby se neprodel lak na navjenm drtu.
Obr.2. Deska s plonmi spoji ochrannho obvodu II a jej osazen soustkami Pi oivovn a instalaci ochrannho obvodu je teba mt na pamti, e pracujeme se sovm naptm, a dodrovat zsady bezpenosti prce. Pi experimentovn je vhodn pipojit obvod se rovkou a pepnaem k sti pes oddlovac sov transformtor. Seznam soustek R1 10 kW R2 47 kW R3 330 kW/0,5 W R4 470 W C1 10 F/100 V, TE 012 C2 100 nF/160 V, TGL38159 C3 10 nF/160 V, TGL38159 C4 100 nF/250 V/50 Hz, TC 252 D1, D2 1N4007 DI1 KR100 TC1 BT137/600 T2 BD139 L1 viz text
Ochrana sov rovky II

Dle popsan ochrann obvod chrn sov rovky lpe ne prost spnn v nule, protoe rozsvcen na maximum je plynul. Dobu rozsvcen meme nastavit zmnou kapacity kondenztoru C1, pi kapacit 10 F trv rozsvcen asi 10 s. Dal vhodou je, e obvod nen trvale pod naptm, ale pouze bhem provozu. Pi pouit ochrannho obvodu nen nutn upravovat instalaci, pouze sov spna rovky nahradme pepnaem, deska s plonmi spoji se soustkami obvodu se vejde do instalan krabice za pepna. Pi zaten obvodu rovkou do 100 W odpad i chladi triaku. Bez odruovacch prvk C4
ubo Kubernt
Akusticko-optick signalizcia pre laboratrny zdroj

Indikcia prekroenia prdovho obmedzenia v laboratrnych napjacch zdrojoch je obvykle rieen pomocou LED, alebo iarovky. Pri niektorch meraniach nie je vemi praktick sledova, kedy prslun LED zane svieti, pretoe to odptava pozornos od merania. Mne sa
Obr.1. Zapojen ochrannho obvodu II
Obr.3. Akusticko - optick signalizcia vemi osvedil doplnok laboratrneho zdroja, ktor spomenut optick signalizciu roziruje aj o akustick. To mi pomha poas prce v laboratriu zrak plne sstredi na merania a prpadn prekroenie prdu sledova sluchom. Cel doplnok je pomerne jednoduch a d sa realizova na malej dotike o rozmeroch 48 x 43 mm. Zle hlavne na rozmeroch pouitho piezokeramickho menia (PKM). Ten me by umiestnen aj mimo dosku. Popis funkcie Schma zapojenia akusticko-optickej signalizcie je na obr. 3. Zkladom zapojenia je tvornsobn dvojvstupov logick obvod NANDMH7400, ktorho jedna polovica je zapojen ako genertor kmitov o nzkej frekvencii (asi 3 Hz) a druh polovica je zapojen ako genertor kmitov o frekvencii asi 2 kHz. Namiesto LED signalizujcej prdov praaenie la-
boratrneho zdroja je zapojen vstup optolena (O). V kudovom stave s obidva genertory zablokovan. V prpade dosiahnutia nastavenho maximlneho prdu laboratrneho zdroja vntorn LED O oiari jeho fototranzistor, v dsledku oho tento prejde do vodivho stavu. Nsledne sa odblokuje prv genertor, ktorho vstup je spojen so vstupom druhho genertora. Vsledkom je akustick signl 2 kHz preruovan frekvenciou 3 Hz, ktor je reprodukovan z PKM. Frekvencie genertorov si me zujemca prispsobi svojim poiadavkm zmenou prslunch kondenztorov. Z vstupu prvho genertora je cez tranzistor T2 spnan LED(R), m sa zachov pvodn spsob signalizcie prekroenia nastavenho prdu. innos genertorov nebudem popisova, pretoe sa jedn o zapojenia dostatone znme. Prklad vodivho obrazca, ako aj rozloenie siastok na doske, je na obr. 4. Dosku signalizcie vstavme do vntra laboratrneho zdroja. Prdov odber obvodu je v kudovom stave asi 7 mA a 25 mA poas innosti. Obvod meme napja priamo z 5 V stabiliztora laboratrneho napjacieho zdroja. Zoznam pouitch siastok
Rezistory (miniatrne) R1, R9 2,7 kW R2 15 kW R3 1 kW R4, R5 1,5 kW R6 5,1 kW R7 5,6 kW R8 220 W Kondenztory C1 4,7 F/10 V, elektrolyt. C2, C3, C4 100 nF, keramick Polovodie T1, T2 BC548 LED(R) LQ1132 IO MH7400 O CNY17-4 Ostatn siastky PKM piezokeramick meni, napr. PS20
(R)
Obr. 4. Doska s plonmi spojmi akusticko optickej signalizcie a rozloenie siastok
doska s plonmi spojmi
Ing. Jn Dupej liv asopisy z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Security je uren pro zjemce o vrobky, systmy a sluby z oblasti zabezpeovac techniky a seznamuje je s novinkami na trhu. V recenzovanm ukzkovm sle asopisu jsou mj. lnky informujc o sbru dat pro identifikaci osob, o perspektivnm pstupovm systmu, o kamerch pro uzaven televizn okruhy, o ochran proti poru a o mnoha dalch zajmavch tmatech. asopis je msnk formtu A4, m prmrn 88 stran a je titn barevn na kdovm pape. Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 149,90 US dolar, jedno slo stoj v USA 10 dolar.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz, staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakko-
Dlkov ovldn prostednictvm penosu vf signlu elektrickou st. Automatick regulace vkonu a spoteby energie
Stanislav Kubn, Ing. Milo Munzar, CSc.
Sov spnac systm slou obecn k ovldn, zen a regulaci systm prostednictvm penosu binrnch ovldacch povel vf signlem elektrickou st. Zde popisovan systm SSS-01 pedstavuje jednu konkrtn aplikaci obecnho systmu - je uren k zen a regulaci pmotopnho elektrickho vytpn v bytech a mench objektech. SSS-01 obsahuje dic jednotku - programovateln vysla SSS-TX1, pijma ovldacch povel SSS-RX1 a tfzov filtr SSS-F1, kter zabrauje en vf signlu mimo objekt, kde je SSS-01 nasazen. Programovateln vysla SSS-TX1 d topn tlesa v jedencti okruzch s krokem jedn hodiny po sedm dn v tdnu. V kadm okruhu me bt i vce topnch tles. Pijmae SSS-RX1 se instaluj na sov pvody k jednotlivm vyhvacm tlesm a obsahuj termostat, kter reguluje spornou teplotu v mstnosti. Termostat na topnm tlese pak slou k regulaci komfortn teploty. dic vysla podle programu dlkov pepn u kadho topnho tlesa oba termostaty a tm dosahuje, e se mstnosti vyhvaj na komfortn teplotu jenom v urenou dobu, zatmco ve zbyl dob je v nich udrovna ni sporn teplota. Takov zen vede ke znanm sporm energie na vytpn a tm samozejm i ke znanm finannm sporm.
Sov spnac systm SSS-01
Penos ovldacch povel

Zkladnm rysem systmu SSS-01 je dvoj vyuit elektrick st, kter se vyuv pro napjen i pro penos binrnch ovldacch povel do spotebi. Tm odpad nutnost poizovat zvltn ovldac veden. K penosu povel se pouv impulsn amplitudov modulovan vysokofrekvenn signl, kter se superponuje k sovmu napt. Vhodou pouit vf signlu je jeho snadn zaveden do st a nsledn oddlen od st pomoc selektivnch vf obvod, znmch z radiotechniky. Vysla povel SSS-TX1 zavd vf signl pouze do jedn fze sovho rozvodu. Tfzov filtr SSS-F1 penese vf signl i do dalch fz. Pijmae povel SSS-RX1 proto mohou bt pipojeny ke kterkoli fzi. Penos vf signl elektrickou st budov je povolen v kmitotovm rozsahu 95 a 138 kHz. Nejvt povolen rove signlu je 631 mV pi kmitotu 120 kHz a impedanci st 50 W. Dle je nazena povinn instalace tlumovho zazen (filtru), kter zeslabuje vf signl mimo budovu na rove, pi kter neme ruit jin, v blzkosti instalovan zazen. Vysla povel superponuje k sovmu napt vf signl ve tvaru krtkch skupin vf kmit (tzv. radioimpuls), kter jsou synchronizovny prchodem sovho napjecho napt vyslae nulou. Potem radioimpuls a mezer mezi nimi se kduje slo povelu (nebo jinak eeno slo kanlu nebo okruhu) a hodnota povelu - zapnuto nebo vypnuto. V SSS-01 me jeden vysla vyslat jedenct povel pro ovldn jedencti okruh spotebi. Vysla vysl vdy vech jedenct povel pohromad v ptiminutovch intervalech, penos povel trv asi 6 s. Pjem radioimpuls a vyhodnocen povel je synchronizovno prchodem sovho napjecho napt pijmae nulou. Protoe vysla a pijma mohou bt pipojeny k rznm fzm, nebudou okamiky prchodu sovho napjecho napt vyslae a pijmae nulou shodn.
Parametry radioimpuls a penosov kd jsou zvoleny tak, aby pjem a bezchybn vyhodnocen povel bylo nezvisl na fzovm posunu mezi sovou synchronizac vyslae a pijmae. Vysla SSS-TX1 me na jednom kmitotu vf signlu ovldat 11 okruh. Pokud by byl tento poet okruh nedostaujc, je mon pout k ovldn a t vysla, pracujcch na rznch kmitotech. Poet ovldanch okruh tak vzroste a na 33. Zkladn kmitoet vf signlu je 119 kHz, doplkov kmitoty jsou 95 a 137 kHz.
Pouit systmu
Systm SSS-01 je uren pedevm k zen a regulaci pmotopnho elektrickho vytpn v bytech a mench objektech. elem zen vytpn je zmenen spoteby energie a nklad na vytpn. spory energie je dosaeno tm, e mstnosti vytpme na bnou (tzv. komfortn) teplotu pouze tehdy, kdy je to zapoteb, zatmco ve zbvajc dob jsou mstnosti vytpny sporn na ni teplotu. Dky tto asov programovateln regulaci se uspo a 38 % nklad za vytpn. Pro stedn velk domek s raditory o vkonu asi 15 kW a prmrnch nkladech na vytpn asi 23 000 K ron tvo prmrn spora stku asi 4 300 K. Nvratnost investice je asi 2 roky. Z praxe vme, e kad nvratnost do 3 let je 100 % vhodn (nklady v roce 1996)! Zkladnmi komponenty sovho spnacho systmu SSS-01 jsou: SSS-TX1 Programovateln vysla vysl po sovm rozvodu pomoc vf nosnho signlu jedenct paralelnch bit informace. Hodnotu kadho z bit lze samostatn naprogramovat po hodin pro sedm dn v tdnu. Kadmu bitu odpovd jeden tzv. okruh ovldanch spotebi. Programtor umouje i snadnou run korekci zen pro ppad nenadl zmny. Vysla se zavuje na stnu mstnosti na libovolnm vhodnm mst. Sta ho pipo-
jit do nejbli sov zsuvky a meme dit spotebie kdekoliv v objektu. SSS-RX1 Pijma s termostatem Pijma je uren pro dlkov ovldan pepnn KOMFORTNHO a SPORNHO topnho reimu elektrickch pmotopnch tles, vybavench jen jednm termostatem, a pro termostatickou regulaci teploty prosted v spornm reimu. Pijma je ovldn vf signlem z programovatelnho vyslae, penenm po elektrick sti. Princip penosu ovldacho signlu po elektrick sti umouje pipojen pijmae s termostatem na libovoln msto v budov. Pijma s termostatem se zapojuje mezi pvod sovho napt a topn tleso. Termostat v pijmai se nastavuje na ni SPORNOU teplotu. Termostat na topnm tlese se nastavuje na vy KOMFORTN teplotu. Termostat v pijmai obsahuje rel, kter spn pvod elektrickho proudu do topnho tlesa. Pi zvolen KOMFORTN teplot na programovatelnm vyslai je rel v pijmai trvale sepnuto a teplota je regulovna termostatem na elektrickm zdroji tepla. Pi zvolen SPORN teplot na programovatelnm vyslai reguluje pijma ni teplotu vlastnm termostatem. Termostat na elektrickm zdroji tepla je pitom trvale sepnut, protoe teplota v mstnosti je ni ne KOMFORTN teplota. V pijmai lze pomoc propojek navolit, kterm bitem informace z programovatelnho vyslae bude ovldn, tj. do kterho okruhu bude zaazen. Pijmae zaazen do shodnho okruhu pracuj souasn. Lze tedy zapojit i vce topnch tles na stejn okruh a dit jejich topn reim shodnm asovm programem. Celkov poet pijma v systmu SSS-01 nen principiln omezen. Svoj konstrukc je pijma uren pedevm do litovch rozvod st. SSS-F1 Tfzov filtr - Tfzov filtr je nedlnou soust kad instalace sovho spnacho systmu SSS-01. Filtr pln dva dleit koly - brn proniknut ovldacch signl mimo objekt, ve kterm se ovldn pouv, a pedv ovldac signl z fze, na kterou je pipojen vysla ovldn, na ostatn fze tfzovho rozvodu. Tfzov filtr nemusme instalovat pouze v ppad, kdy je st st, po kter se pen vf ovldac signl, oddlena od ostatn st oddlovacm transformtorem a kdy je pro penos ovldacho signlu pouito jen jedn fze. SSS-OF1 Oddlovac filtr - oddluje spotebie s malou impedanc sovho vstupu a tm zabrauje nadmrnmu tlumu vf signlu v sovm rozvodu. Filtr je velmi jednoduch, jsou to vlastn jen feritov toroidy z materilu H40 o prmru 6/10 mm,
Qthhrytyh
U6SDA
P97 S
U6SDA
,,
"!# #
N:K
%6 !
"!# #
(/(.7520 5
U)@C"A!TD "!"#W vxXu !(% $C ((%
+2/'<6
rxiSriyvxh
U tsisvy
Srhtiq
xx feritov krouky
srvp
6
I G G! G"
I G G! G" Q tqqryrx Thhvhyhpr
%Q vwthrhr
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
Obr. 1. Nejobecnj zapojen komponent systmu SSS-01
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8
G!
G"
G!
G"
u thpt yr
u thpt yr!
u thpt yr"
u thpt yr#
u thpt yr$
u thpt yr%
kter se navlkaj na pvody st ke spotebii. Induknost jednoho prchodu vodie toroidem je asi 1,8 H. Systm SSS-01 lze vyut i na programov zen osvtlovacch tles, kompresor, klimatizanch jednotek apod. Spotebie pipojme k pijmai s termostatem msto topnho tlesa. Pi pepnut na komfortn reim se spotebi zapne, pepnutm na sporn reim se spotebi vypne. Aby to takto pracovalo, musme vyadit z innosti termostat v pijmai, nap. odpojenm teplotnho idla R25. Rozsvcenm svtel v kombinaci s zenm teploty (nebo i samostatn bez zen teploty) meme vytvoit dojem obydlenho domu i za neptomnosti obyvatel. V ppad souasnho automatickho zapnn a vypnn televizoru nebo rdia se dojem obvanosti domu jet zvt. Tento systm ochrany majetku je povaovn za velmi inn.
pojen na jednu libovolnou fzi. Vhodou tohoto uspodn je, e pro topn tlesa nemus bt zzen zvltn rozvod st, nevhodou je, e ostatn spotebie zeslabuj vf signl.
Programovateln vysla SSS-TX1

Zkladn technick parametry
Napjec napt: 220 a 230 V/50 Hz. Vlastn pkon: 4 W. Nosn kmitoet: 119 kHz (95 kHz, 137 kHz). rove signlu (efektivn): 620 mV. Vysln infor. jednoho kanlu: 100 a 580 ms. Vyslac as pro zmnu kanl: asi 6 s. Perioda vysln informace: 5 min. Pracovn poloha: libovoln. Rozsah pracovnch teplot: 0 a 40 C. Maximln vlhkost: 80 % nekondenzujc.
Konfigurace systmu
Na obr. 1. je znzornno nejobecnj zapojen komponent systmu SSS-01. Za elektromrem a hlavnmi pojistkami je zaazen do spolenho tfzovho rozvodu filtr SSS-F1, kter oddluje s v objektu od rozvodnho systmu. Topn tlesa se svmi pijmai SSS-RX1 jsou spolu s ostatnmi bnmi spotebii pipojena na vechny fze sovho rozvodu v objektu. Programovateln vysla je pi-
Nvod k ovldn SSS-TX1

Pohled na pedn panel programovatelnho vyslae SSS-TX1, ze kterho jsou patrn vechny ovldac a indikan prvky, je na obr. 2. Programovateln vysla (v nvodu je dle pro jednoduchost nazvn ovlada) lze provozovat ve dvou reimech - v reimu NASTAVEN a v reimu PROVOZ. V reimu NASTAVEN se ovlada naprogramuje podle poteby tlatky z pedn-
ho panelu. Do tohoto reimu se uvede stisknutm tlatka NASTAV., kter podrme tak dlouho, a se rozblik ukazatel asu. Nejprve sedme vnitn hodiny ovladae na pesn as. Hodinu ukazuje erven svtlo umstn na krunici (na tzv. kruhovm zobrazovai) okolo dvoumstnho slicovho ukazatele. Stisknutm tlatka HODINY posouvme erven svtlo po krunici ve smru hodinovch ruiek a umstme ho k daji prv uplynul hodiny. Minuty zobrazuje dvoumstn slicov ukazatel a jeho daj se nastavuje stisknutm tlatka MINUTY. Den v tdnu je indikovn svitem lutho svtla ve sloupci umstnm nalevo od kruhovho zobrazovae. Odpovdajc daj dne nastavme stisknutm tlatka DEN. Dle naprogramujeme ovldac okruhy, kterch me bt jedenct. K programovn okruh se dostaneme stisknutm tlatka OKRUH. Po prvnm stisknut tlatka OKRUH se na slicovm ukazateli zobraz blikajc slo okruhu, kter se bude programovat. Pokud chceme programovat okruh s jinm slem, stiskneme tlatko OKRUH nkolikrt za sebou, a se zobraz poadovan slo okruhu. V kadm okruhu meme naprogramovat po hodin zapnut nebo vypnut spotebie zvl pro kad den v tdnu. Poadovan den v tdnu nastavme tlatkem DEN. Na kruhovm zobrazovai blik svtlo, kter indikuje hodinu, ve kter budeme programovat zapnut nebo vypnut spotebie. Blik-li svtlo nap. u dest hodiny, znamen to, e programujeme spotebi v interva-
Obr. 2. Ovldac a indikan prvky systmu SSS-01
lu mezi destou a jedenctou hodinou. Zapnut spotebie v indikovan hodin se naprogramuje stisknutm tlatka OKR. ZAP., vypnut spotebie stisknutm tlatka VYP. Po stisknut OKR. ZAP. se blikajc svtlo rozsvt trvale erven, po stisknut VYP trvale zelen a zane blikat svtlo u nsledujc hodiny. Takto postupn naprogramujeme pro vybran okruh vech dvacet tyi hodin v kadm dni. Pokud chceme naprogramovat zapnn spotebi shodn pro rzn dny nebo okruhy, usnadn nm prci tlatka KOPIE a ZM. Spnac program pro urit den a okruh, kter chceme okoprovat, ulome stisknutm tlatka KOPIE do pomysln schrnky. Potom tlatky DEN a OKRUH nastavme den a okruh, kter m bt takto naprogramovn, a program do nj peneseme ze schrnky stisknutm tlatka ZM. Po ukonenm nastaven pejdeme stisknutm tlatka NASTAV. do reimu PROVOZ. V reimu PROVOZ neblik dn svtlo a zobrazuj se hodiny, minuty a den v tdnu a zapnn a vypnn spotebi je zeno programem. Potebujeme-li z njakho dvodu zapnout souasn vechny spotebie ve vech okruzch, stiskneme tlatko OKR. ZAP.. Zapnut vech spotebi je indikovno ervenm svitem vech svtel na krunici, slicov ukazatel je zhasnut. Optovnm stisknutm tlatka OKR. ZAP. se navrtme k zen spotebi programem. Podobn stisknutm tlatka VYP. vypneme souasn vechny spotebie, co je indikovno plnm zhasnutm ukazatele hodin a minut. K zen spotebi programem se navrtme dalm stisknutm tlatka VYP. Zajm-li ns bhem provozu, kter okruhy jsou v danm okamiku zapnuty a kter vypnuty, stiskneme tlatko STAV. Stav okruh je indikovn svtly na hodinov krunici, piem sla hodin odpovdaj slm okruh. erven svtlo znamen zapnut spotebi, zelen vypnut spotebi. Ze zobrazen stavu do bnho zobrazen asu pejdeme optovnm stisknutm tlatka STAV. Penos signlu ke spotebim je indikovn blikajcmi svtly indikujcmi den v tdnu a trv asi 6 s. V dob penosu signlu nelze nic nastavovat. Napjen elektroniky ovladae je zlohovno lithiovm lnkem, take chod vnitnch hodin a uchovn ovldacch program spotebi je zajitno pi odpojen ze st po dobu deseti let.
Popis zapojen
Obvody programovatelnho vyslae jsou podle funkce rozdleny na sovou st a dic st. Kad st je uspodna na samostatn desce s plonmi spoji. Ob sti jsou propojeny kablkem pes konektory K2 a K4.
Popis zapojen sov sti

Schma zapojen sov asti je na obr. 3. Sov st obsahuje napjec zdroj, zlon baterii, obvod pro generovn synchronizanch impuls pi prchodu sovho napt nulou, vkonov zesilova vf signlu a vstupn filtr vf signlu, kter injektuje vf signl do sovho rozvodu. Uveden hodnoty soustek plat pro kmitoet vf signlu 119 kHz. Sov napt se pivd do sov sti na svorkovnici K1. Svorky K1 jsou pro nzornost oznaeny L (fzov vodi) a N (nulov vodi), avak na poad vodi ve skutenosti nezle. Mezi svorky L a N je pipojen varistor, kter chrn obvody vyslae ped peptm. S je ze svorkovnice K1 vedena do napjecho zdroje a do vstupnho filtru vf signlu. Napjec zdroj poskytuje ss napt 6 V/ /260 mA pro napjen dic sti a ss napt 25 V pro napjen vkonovho zesilovae vf signlu. Jako sov transformtor TR1 je ve zdroji pouit typizovan transformtor 230 V/2x 9 V/4 VA v plochm proveden (54 x 44 x 19 mm), aby se veel do pouit skky. Ss napt 6 V se zskv ze stdavho napt 9 V z jednoho sekundrnho vinut TR1. Stdav napt se dvoucestn usmrn diodami D3 a D6, filtruje kondenztory C4, C5 a stabilizuje tsvorkovm stabiliztorem IO1. Mezi usmrova a filtran kondenztory je vloena oddlovac dioda D7, dky kter je na katodch D4 a D6 tepav kladn napt, potebn pro generovn synchronizanch impuls. Ss napt 6 V a spolen zem jsou vedeny pes konektor K2 do dic sti. Ss napt 25 V se zskv ze stdavho napt 9 V z druhho sekundrnho vinut TR1 zdvojovaem D9, D10, C7, C8. Genertor synchronizanch impuls pi prchodu sovho napt nulou je tvoen tranzistorem T1. Tranzistor se otevr tepavm naptm z katod D4 a D6. Rezistor R3 vybj parazitn kapacity usmrovacch diod, aby tepav napt v okol pr-
chodu sovho napt nulou dosahovalo skuten nulov rovn a tranzistor spolehliv vypnal. Rezistor R4 omezuje proud do bze T1, kondenztor C9 potlauje zk ruiv impulsy, kter by mohly pronikat ze st. V okol prchodu sovho napt nulou je na kolektoru T1 rove H = +6 V, zatmco ve zbvajcm ase je na kolektoru T1 klidov rove L = 0 V. Synchronizan impulsy z kolektoru T1 se vedou pes konektor K2 do dic sti vyslae. Vkonov zesilova vf signlu je dvoustupov a je tvoen tranzistory T3 a T2. Stupe s T3 zesiluje vkonov vf signl pivdn z dic sti a umouje nastavit jeho rozkmit pro dosaen sprvn velikosti injekce vf signlu do st. Rozkmit se nastavuje zmnou napjecho napt T3 odporovm trimrem P1. Vf signl se pivd do bze T3 z dic sti pes pes konektor K2 a dli R9, R10. Pokud se nevysl, je vf signl trvale v rovni H, pi vysln je vf signl tvoen pravohlmi impulsy (mezi rovnmi L = 0 V a H = +6 V) o kmitotu 119 kHz se stdou 1 : 1. Dli R9 a R10 zvtuje umovou imunitu a omezuje proud bze T3. Stupe s T2 pracuje jako zdroj proudu zen naptm, protoe navazujc vstupn filtr vyaduje proudov buzen. Na bzi tranzistoru T2 se pivd signl z kolektoru T3. Kolektorov proud T2 nezvis na kolektorovm napt T2, avak je uren naptm mezi bz T2 a zem (tj. kolektorovm naptm T3) a emitorovm odporem R7. Zenerova dioda D8 chrn T2 ped ppadnmi napovmi pikami. Z kolektoru T2 se vede vf signl pes vstupn vf filtr na sovou svorkovnici K1. Filtr odstrauje z kmitotovho spektra vf signlu obdlnkovho prbhu vy harmonick, kter by pi penosu vf signlu st zpsobovaly ruen rozhlasovho pjmu. Tm filtr mn pravohl tvar vf signlu, jak je generovn dic st, na tvar sinusov. Dle filtr galvanicky oddluje s od vnitnch obvod vyslae a impedann pizpsobuje vstup zesilovae vf signlu k sti. Jako filtr je pouita psmov propust, tvoen dvma paralelnmi rezonannmi obvody s indukn vazbou. Obvody jsou naladny na kmitoet vf signlu. V obvodech jsou pouity relativn mal induknosti a velk kapacity, aby nebyl pli velk rezonann odpor obvod a bylo mon jej snadno pizpsobit k nzk impedanci st. Selektivita filtru je zmenena zatlumenm obvod rezistory R2 a R12 tak, aby naladn obvod nebylo kritick a pitom potlaen vych harmonickch vf signlu bylo jet dostaujc.
Obr. 3. Schma zapojen sov sti
Obr. 4. Schma zapojen dic sti

Prvn rezonann obvod L2, C10 a C13 je zapojen mezi kolektor T3 a zdroj ss napt 25 V. Vf proudem pravohlho prbhu, tekoucm ze zdroje do kolektoru T2, se na rezonannm obvodu nakmit sinusov napt. Vzjemnou induknost mezi cvkami L2 a L1 se vf energie penese do druhho rezonannho obvodu L1, C1, C2, C3, C14 a C17. Druh rezonann obvod je st sv kapacity (kondenztorem C1) navzn na s, a tm se vf energie pen z obvodu do st. Toto zapojen pedstavuje transformtor, kter pizpsobuje malou impedanci st (jednotky a destky W) rezonannmu odporu druhho obvodu (okolo 1 kW). Pevod transformtoru je p = C1/ Cr, kde Cr je vsledn kapacita pipojen paraleln k cvce L1. Pi pouitch kondenz-
torech C1 = 330 nF a Cr = 26,6 nF (pi zapojench C15 a C16) je p = 12,4 a pizpsoben je dobr. Kondenztory C1 a C3, spojen se st, mus bt sov typy s provoznm naptm 275 V/50 Hz. Rezistor R2 krom tlumen obvodu uzavr okruh proudu vnucovanho do rezonannho obvodu ze st a brn prchodu tohoto proudu pes C14 a C17 a L1. Proto mohou bt C14 a C17 bn typy na nzk napt. K rezistoru R2 jsou paraleln zapojeny Zenerovy diody D1 a D2, kter brn prchodu impulsnch poruch ze st do filtru. Efektivn napt vf signlu injektovanho do st sm bt max. 0,631 V, popisovan vysla pracuje s naptm 0,62 V. Vf signl injektovan do st se transformac zeslab v pomru p vi nakmitanmu napt na L1, proto mus bt vf napt na L1 asi 7,7 V. Zhruba stejn napt mus bt i na kolektoru T2, co pedstavuje mezivrcholov napt asi 22 V. To je dvod, pro je T2 napjen ze zvltnho zdroje pomrn vysokho napt 25 V. Jako cvky L1 a L2 jsou pouity nyn ji bn prodvan standardn tlumivky ve tvaru rezistoru. Pro dosaen vzjemn induknosti jsou cvky umstny na desku rovnobn vedle sebe, vhodn vazba rezonannch obvod (mrn nadkritick) nastane pi osov roztei cvek asi 5 mm. Vhodou takto proveden indukn vazby je dokonal oddlen vnitnch obvod vyslae od st. Oba rezonann obvody filtru se mus ladit na kmitoet vf signlu, tj. na 119 kHz. Vzhledem k tomu, e cvky L2 a L1 nelze dolaovat a dolaovac kondenztory nelze pout pro jejich malou kapacitu, je k doladn obvod pouito principu skldn rezonannch kapacit z kapacit vce kondenztor pomoc jumper JP1 a JP6. Rezonann kapacitu kadho obvodu lze nastavit v osmi stupnch po zhruba 10 %, co je pro optimln naladn obvod zcela postaujc.
Z prostorovch dvod je na desce sov sti umstn zlohovac zdroj pro dic st. Jsou pouity dva lithiov lnky typu CR2032 a napt z nich je vyvedeno na konektor K2.
Tab. 1. Funkce vstup a vstup P IO4 PA0 PA1 PA2 PA3 PB0 vstup pro ovldn pevodnku pro zobrazen dne v tdnu bit 0 vstup pro ovldn pevodnku pro zobrazen dne v tdnu bit 1 vstup pro ovldn pevodnku pro zobrazen dne v tdnu bit 2 vstup pro ovldn zdroje proudu pro zapnn kruhovho zobrazovae LED 1. vstup kd BCD slice pro zobrazen dekodrem na sedmisegmentovm zobrazovai bit 0; 2. vstup signl pro maticov zen tlatek bit 0 1. vstup kd BCD slice pro zobrazen dekodrem na sedmisegmentovm zobrazovai bit 1; 2. vstup signl pro maticov zen tlatek bit 1 1. vstup kd BCD slice pro zobrazen dekodrem na sedmisegmentovm zobrazovai bit 2; 2. vstup signl pro maticov zen tlatek bit 2 1. vstup kd BCD slice pro zobrazen dekodrem na sedmisegmentovm zobrazovai bit 3; 2. vstup signl pro maticov zen tlatek bit 3 vstup signl pro zpis kdu BCD PB0-PB3 do dekodru IO1 vstup signl pro zpis kdu BCD PB0-PB3 do dekodru IO2 vstup zen posouvn posuvnch registr kruhovho zobrazovae LED vstup data pro posuvn registry kruhovho zobrazovae LED vstup impuls pi prchodu st nulou vstup nosn pro penos dat z vyslae vstup pepnn adresy zdroje relnho asu IO11 vstup dicho signlu zdroje relnho asu IO11 vstup/vstup dat zdroje rel. asu IO11 vstup signlu od tlatek bit 0 vstup signlu od tlatek bit 1 vstup signlu od tlatek bit 2
Popis zapojen dic sti

Schma zapojen dic sti je na obr. 4. Jdrem pstroje je jednoipov mikropota IO4 typu PIC16C57HS s dicm kmitotem 20 MHz. V Tab. 1 je uvedena funkce vstup a vstup mikropotae IO4. Pro zobrazen hodin relnho asu, nastaven komfortn a sporn teploty a indikaci zapnutch okruh je pouit kruhov zobrazova LED. Skld se z 24 dvoubarevnch diod LED uspodanch do kruhu. Pro buzen tchto diod slou 6 posuvnch registr IO7 a IO10 typu 74HC164. Proud diod LED kruhovho zobrazovae je omezen zdrojem proudu T1, R3, D8 a R2 a je nastaven na asi 180 mA. Z toho vyplv, e nelze doshnout, aby na kruhovm zobrazovai svtily teba jenom 3 diody, protoe pak by do kad diody musel tci proud asi 60 mA. Zdroj proudu se zapn a vypn mikropotaem z vstupnho portu PA3. Log. 0 na tomto vstupu lze diody D14 a D37 kruhovho zobrazovae zhasnout. Pro zobrazen dnu v tdnu je pouito 7 ks diod LED lut barvy. Diody jsou buzeny z dekodru IO3 typu 74HC138. Vbr rozsvcen jedn ze sedmi diod LED je uren kdem BCD na portech PA0 a PA2 mikropotae. Vybavovac vstupy dekodru jsou pipojen pmo ke zdroji napt, jedna z diod D1 a D7 bude vdy svtit. Pro zobrazen minut a nastavovanho kanlu jsou pouity sedmisegmentov zobrazovae. Zobrazovae jsou buzeny z dekodr IO1 a IO2 s vnitn pamt. Data se pepisuj na vstupech A a D do vnitn pamti dekodru pivedenm rovn log. L na vstup LD. Pro nastaven parametr a ovldn spnacho systmu slou tlatka. Program postupn bit po bitu nastavuje rovn vstup PB0 a PB3 na log. L a zptn testuje vstupy PC5 a PC7. Tmto zskv informaci o prv stisknut klvese. Zdrojem relnho asu je IO11 PCF8583. Krom hodin relnho asu obsahuje IO11 dalch 240 byte RAM. Tto pamti je pouito pro uloen dat nastavench teplot. Kapacita pamti dovoluje nastaven 11 okruh. Pro vechny okruhy je pi regulaci po jedn hodin po dobu jednoho tdne zapoteb celkem 11 x 24 x 7 = = 1848 bit = 231 byte. Pstup
PB1
PB2
PB3
PB4 PB5 PB6 PB7 PC0 PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7
do pamti po sbrnici I2C bus zajiuje program mikropotae pes vstupn bity portu PC2 a PC5 a obousmrn bit PC4. Spoteba obvodu IO11 pi napjen pouze ze zlon baterie (pi neptomnosti hlavnho sovho napjen) je podle napt baterie asi 1 a 5 A. Kapacita pouit lithiov baterie CR2032 (asi 170 mAh) postauje na zlohovn po dobu asi 4 a 10 let. Cel penosov protokol vysln dat, vetn nosn frekvence, je vytvoen programov v mikropotai. Data jsou vyslan v blocch po jednom kanlu (vstup PC1) a jsou synchronizovan prchodem sovho napt nulou (vstup PC0). Nosn frekvence pro zkladn variantu je 119 kHz. Sov spnac systmy roziujc poet kanl na 22 nebo a 33 pouvaj nosn frekvence 95 kHz a 137 kHz. Bli informace: Holdys a. s., Teplick 95, Dn 4, tel.: 0412/531 288.
(Pokraovn pt)
Obr. 5. Deska s plonmi spoji sov sti
Zaujmav zapojenia s obvodmi Linear Technology

Jaroslav Huba
V nasledujcom lnku Vm popem zapojenia s obvodmi firmy LT, ktor boli publikovan vo firemnej literatre. Jedn sa o aplikan poznmky a nvody na stavbu do relneho ivota a relnych problmov. Verm, e takisto ako zaujali ma, bud zaujmav a podnetn aj pre ostatnch itateov.
ma rzne tepeln kompenzcie. Tie nie s s LT1166 potrebn.
Brutlny zosilova 1,8 kW

Toto zapojenie ma zaujalo najm nvodom na postavenie nf zosilovaa s vekm vkonom. Autor v popise pouva hantrku, ak je ben medzi kontruktrmi podobnch zariaden pre hudobn skupiny... Na iados redakcie bol text mierne upraven od originlneho: Zemetrasenie na stole, alebo ako si vyrobi zosilova 1,8 kW ! vkonu poda Dale Edgara. Zosilovae triedy AB s populrne pre ich innos blzko triedy A a ich schopnos pracova so znane menm kudovm prkonom ako zosilovae triedy A. Vyuvaj sa aj pre svoju spoahlivos v nronejch podmienkach. Ale predsa len je tu jeden aspekt, ktor asto spsobuje problmy - nastavenie sprvneho kudovho prdu. Obvod firmy Linear Technology LT1166 zabezpeuje kontrolu celkovho zvykovho prdu.
Na obr. 1 je znzornen obvod LT1166, ako riadi kudov prd zosilovaa triedy AB dvomi riadiacimi slukami prdovej a napovej sptnej vzby. Prdov sluka (vi obr. 2) pracuje nezvisle na napovej a udriava naptia U1 a U2 kontantn. Napov sluka (obr. 3) udruje vstupn naptie poda vstupnej rovne naptia.
Obr. 4. Nastavenie pracovnho bodu Obvod LT 1166 v kombincii s externmi tranzistormi vytvra jednotku zosilovac len s kompenzovanm naptm 50 mV. Tento len sa stva blokom, ktor me by jednoducho paralelne zaraovan pre zvenie vstupnho vkonu - pozri obr. 5.
Obr. 5. Paraleln riadenie vkonovch blokov
Obr. 3. Napov sluka sptnej vzby LT1166 Tieto dve sluky, navzjom nezvisl, pracuj v harmnii a poskytuj teplotne nezvisl jednoduch regulciu pracovnho bodu zosilovaa triedy AB. Nastavovanie pracovnho bodu zosilovaa triedy AB znamen njdenie kompromisu. Kudov prd vyaduje preczne nastavenie. Pokia je nastaven prd mal, zosilova vykazuje skreslenie, ak je nastaven vemi vysoko, zbytone sa zvyuje stratov vkon a cel zariadenie sa prehrieva. Obvod LT1166 odstrauje vetky nemern skreslenia spsoben nevhodnm nastavenm pracovnho bodu. Taktie vznamne redukuje skreslenie vznikl efektom nelinernej charakteristiky vstupnch tranzistorov. Obr. 4 znzoruje, ako je predstavovan idelny bod nastavenia. Treba ma na pamti, e tento pracovn bod je teplotne zvisl a zvdza kontruktrov vy-
Obr. 6. Aplikan zapojenie LT1166 Na obrzku 6 je aplikan zapojenie obvodu LT1166 s dvomi vkonovmi MOSFET, dvomi rezistormi pre snmanie prdu a s napjacm naptm 100 V. Zapojenie na obr. 7 poskytne snusov vkon 300 W do impedancie 16 , pokia bude napjac zdroj 100 V dostatone tvrd. Typ vstupnch tranzistorov a odpor snmacch rezistorov
Vkon Za 1800 W 2,6 1250 W 625 W 300 W 4 8 16
Obr. 1. Pripojenie vkonovch tranzistorov k LT1166
Obr. 2. Prdov sluka udriava naptia U1 a U2 kontantn (U1 = U2 = 20 mV, pokia je vstupn prd nulov)
Obr. 7. Paraleln riadenie vkonovch blokov zobr. 6
mu by zmenen poda napjacieho naptia a impedancie zae pre obdranie vstupnho vkonu poda chuti. Obr. 7 detailne ukazuje, ako je mon spoji paralelne predol zapojenie pre zskanie tvrdho vkonu 1800 W (1250 W hudobnch). Operan zosilova LT1360 pracuje v rozrenom napjacom mde. A na zver, obr. 8 ukazuje, ako zapoji zdroj plvajceho naptia 15 V.
Prosm peloit J.
menie naptie). Vstupn prd do dvoch lnkov je typicky okolo 180 mA, ale me sa zvi a na 300 mA, pokia s batrie kompletne vybit. innos je okolo 78 % pri vstupnom napt 3 V. Pokia s batrie vybrat z nabjacieho okruhu, me sa vstupn naptie neprimerane zvi. Pre odstrnenie tohto problmu je cez didu zaveden sekundrna sptn vzba do vvodu 1. Ta obmedzuje vstupn naptie pribline na 3,7 V. Aj in priny mu spsobova problmy v takomto jednoduchom zapojen. Naprklad pri vypnut napjacieho zdroja. Extra Schottky dida umiestnen v srii so spnaom (vvod 5) blokuje sptn prd do obvodu LTC1174 a zabrauje jeho pokodeniu. Signlom na vvode 8 je mon riadi vypnutie nabjania bez odpojenia napjacieho zdroja. [2] Battery Charger Sinks Constant Current by Mitchell Lee. Linear Technology Magazine December 1995 s.18. LTM 9512X.PDF CD ROM Linear View.
Obr. 8. Zdroj plvajceho naptia pre zosilova z obr. 6 a 7. Naptia 15 V mu by zskan stabilizovanmi zdrojmi zapojenmi na nezvisl vinutia transformtora [1] The LT1166: Power Output Stage Automatic Bias System Control IC by Dale Eagar. Linear Technology Magazine December 1995, s. 3. LTM 9512X.PDF CD ROM Linear View.
cieho naptia asi 1,5 V. Prd okolo 200 mA je dostupn pri napt batri asi 2 V. Pokia naptie batri klesne pod 2 V, impedancia lnkov sa rchlo zvuje. lnky sa povauj za vybit pri napt okolo 1,8 V, o je asi 0,9 V na lnok. Obvod pracuje v tzv. Burst Mode - o je chrnen nzov obvodu, vyvinut firmou LT. V tomto zapojen sa dosahuje innos okolo 70 % pri vstupnom prde nad 1 mA. Pre napjanie 3,3 V dosahuje innos 85 %. Detektor nzkeho naptia batrie vobvode LT1304 me by pouit pre riadenie menia. Tm je mon redukcia kudovho prdu skoro na nulu. Zapojenie s vyuitm Super Burst obvodu je na obr. 11. Vstupn naptie je sledovan cez vvod LBI odporovm deliom R1/R2. Pokia je naptie na LBI vie ne 1,2 V, LBO je na vysokej rovni a cez tranzistor T1 nti LT1034 do vypnutho stavu. Tm sa redukuje prd z batrie na 10 A. Pokia sa vstupn naptie zmen dostatone na prekonanie hysterzie detektora nzkeho naptia batrie (okolo 35 mV), LBO sa preklop do nzkej rovne, zopne SHDN do vysokej rovne a zopne zvyok integrovanho obvodu. R3 obmedzuje maximlny prd na 500 mA, me by odstrnen pre dosiahnutie vyieho vstupnho vkonu. Efektvnos je ilustrovan na obr. 12.
Meni pre nabjanie batri kontantnm prdom

DC-DC konvertory (pozn. DC jednosmern naptie alebo prd) poskytuj vemi efektvne zdroje kontantnho prdu pre nabjanie batri NiCd. Naneastie na vstupe menia vykazuj negatvnu impedanciu (pri vom vstupnom napt je odber prdu men) a toto me vytvra problmy v systmoch, kde je zdroj vkonovo alebo prdovo obmedzovan. Na obr. 9 je zapojenie, ktor udriava kontantn vstupn prd. Vyuva sa pri nabjan dvoch lnkov NiCd. Vstupn prd je snman cez rezistor a z kolektora tranzistora p-n-p je zaveden do sptnej vzby obvodu LTC1174. Ten je zapojen ako stepdown konvertor (meni na Obr. 10. Meni s vstupn naptm 5 V z dvoch lnkov. Dida je Schottky, typ MBRS130L
Konvertor naptia z 2 lnkov na 5 V

Na obr. 10 je znzornen kontrukcia kompaktnho konvertora naptia, sktorm meme z dvoch batri zska napjacie naptie 5 V. Pouitm obvodu LT1304-5, ktor m pevne nastavan vstupn naptie, znime poet externch nastavovacch siastok na minimum. Pokia naptie na batrich kles, zapojenie pracuje a do vypnaObr. 12. Efektvnos menia z obr. 11 Kee obvod LT1304 spna vemi rchlo, je vhodn pre dosiahnutie najlepej funknosti aj dokonale premyslie nvrh dosky s plonmi spojmi. Prklad nvrhu njdete na obr. 13.
Obr. 9. Zapojenie nabjaky NiCd, ktor udriava kontantn vstupn prd. Nabjac prd sa men poda naptia lnkov
Obr. 11. Zapojenie menia s vyuitm Super Burst obvodu
>
Vysokofrekvenn zesilova do 1 GHz

Bohumil Novotn
Uveden zesilova byl pvodn uren k tai pro vstup do 1,3 GHz. Jeho pouit je vak univerzln. V zapojen je pouit vf monolitick zesilova ady MAR. Pro typ MAR-6 vrobce udv nMechanick sestava sledujc zisk v zvislosti na kmitotu: Na obr. 2 a 3 je deska s plonmi Kmitoet spoji a vkres s rozmstnm sous100 500 1000 2000 [MHz] tek. Pasivn soustky jsou typu SMD Zisk 11 (pro povrchovou mont). Pjeny jsou 20 18,5 16 [dB] (min. 9) na desce ze strany spoj. Zesilova Doporuen pracovn bod je nasta- MAR6 a diody BAR19 jsou pipjeny ven na vvodu . 3 naptm 3,5 V pi rovn ze strany spoj. Jen cvka Lopt, proudu 16 mA. Pro napjec napt 5 V vstupn smyka a vstupn vvody jsou vychz pracovn odpor rezistoru R1 na opan stran desky. Celou desku 94 . Mezi rezistor R1 a vstup IO (vvod 3) je zaazena cvka s malou induknost optimalizujc kmitotovou penosovou charakteristiku zesilovae. Vf signl je piveden na vstup bu pmo, nebo indukn vazbou pes vestavnou smyku. K ochran vstupu slou dv antiparaleln zapojen Schottkyho diody BAR19 nebo BAT45. Vvody IO . 2 a 4 jsou spojeny se zem. Vf vstup 3 je spolen se vstupem pro napjen. Vysokofrekvenn signl je od stejnosmrnho napt oddlen rezistorem R1 a kondenztorem C3. Kondenztor C4 blokuje napjen 5 V. Vstup monolitickho zesilovae . 1 je pro lep orientaci oznaen na pouzde blm bodem. Vrobu cvky Lopt nutno poddit individulnm poadavkm na penen kmitotov psmo. Vyzkouena byla cvka se 2 zvity navinutmi na trnu o prmru 3 mm, prmr vodie byl 0,5 mm. Zesilova pracuje i bez optimalizan cvky ta je v tomto ppad nahrazena zkratovnm pslunch pjecch ploek.
je mono vestavt do trubky z plastick hmoty, nap. z tla popisovae Centropen. Vstupn koaxiln kabel je spolen s napjecm vodiem mechanicky zajitn k desce malou pchytkou. Vstupn cvku pedstavuje smyka 1 zvitu postbenm mdnm drtem o prmru 1,5 mm, navinutm na prmru 10 mm. Z tae bylo vyvedeno napt +5 V k napjen zesilovae. Pi men kmitotu sta sondu (propojenou s taem) piblit vstupn smykou k menmu osciltoru. Dal irok vyuit zesilovae lze hledat i v televizn technice.
Literatura
[1] Katalogov list integrovanch obvod a mikrosoustav Vf monolitick zesilovae ady MAR. z prodejny GES-ELECTRONICS. [2] Mal katalog pro konstruktry. Ploha AR 1991, s. 80. Obr. 1. Zapojen zesilovae ktai
Obr. 2. Deska s plonmi spoji zesilovae Obr. 3. Rozmstn soustek na desce
>
rho nvrhu dosky spojov, lebo kmitotov pektrum zasahuje do 200MHz. Je obmedzovan parazitnou induknosou, parazitnou kapacitou didy a spnaa a asom zopnutia didy. Dslednos pri nvrhu dosky plonch spojov dva dobr vsledky s minimlnymi problmami. [3] A 2-Cell-to-5V Converter. Linear Technology Magazine, August 1995, s. 17. LTM9508X.PDF CD ROM Linear View. [4] Super Burst TM Mode Operation: 5 V/100 mA DC/DC with 15 A Quiescent Current. Linear Technology Magazine, August 1995, s. 17. CD ROM Linear View. [5] Layout Linear Technology Magazine, August 1995, s. 19. LTM 9508X.PDF CD ROM Linear View.
Obr. 14. Vstupn impulz obvodu LT1304 Obr. 13. Doporuen nvrh dosky splonmi spojmi pre meni sobvodom LT1304. Je nutn dodra polohu kondenztora CIN a spoj kvvodu 4 urobi o najkrat Nevhodne navrhnut doska dva zl vsledky, pecilne pri vekch prdoch. Parazitn induknosti musia by nzke pre kvalitn innos. Spnac impulz je vemi strm vi obr. 14 a je irok len 5 ns. To vedie k potrebe dob-
pro TV psmo 2,4 GHz

Pjem televiznho vysln v psmu MMDS je technicky podstatn nronj ne pjem TV signlu do 1 GHz. Je to dno krat vlnovou dlkou, kter je soumiteln s rozmry zazen. Realizace konvertoru klasickou technologi komrek a rezontor je velmi drah a nron na ladn rezontor, proto je naprosto nevhodn pro hromadnou vrobu. Nsledujc konstrukce je ukzkou vyspl technologie mikropskovch veden a SMT, pouvajc nejmodernj soustky vetn jednoipovho mikroprocesoru. Dky pouit tto technologie se podailo realizovat konvertor s profesionlnmi pikovmi parametry za velmi nzkou cenu, srovnatelnou s komern dostupnmi vrobky podstatn hor kvality.
Cel konvertor je zhotoven na desce s plonmi spoji ze specilnho dielektrickho mikrovlnnho materilu firmy Rogers (USA) s vyuitm technologie mikropskovch veden v kombinaci se soustkami SMD. Tato konstrukce zajiuje maximln jednoduchost i opakovatelnost pi souasnm dosaen dobrch vlastnost konvertoru. Celek je vestavn do hlinkov krabiky, na kterou je piroubovna antna. Vazba na kruhov antnn zi je zajitna roubovac prchodkou ve tvaru seku koaxilnho veden. Vstupn signl je vyveden na konektor typu F. Montn svornky krabiky mus bt schopny upevnn v obou polohch (vertikln i horizontln), protoe jsou v praxi pouvny oba typy polarizace. Nap. v Praze se polarizace mn podle azimutu k vyslai. Z kolektoru Q1 signl postupuje na mikropskovou psmovou propust zajiujc vstupn selektivitu konvertoru, dleitou zejmna pro potlaen signl v psmu UHF, kter jsou mnohem silnj ne pijman signl. Dal zesilovac stupe s tranzistorem Q2 kompenzuje ztrty zpsoben psmovou propust a zesiluje signl na potebnou rove pro smovn. Rezontor v kolektoru Q2 a okoln soustky optimalizuj cel zapojen na maximln zisk pi souasnm vylouen vzniku parazitnch oscilac. Nvrh mikropskovch propust je dnes prakticky nemysliteln bez vkonn vpoetn techniky. Na zklad potaovho nvrhu vznikla cel vstupn st, kter zajiuje velkou selektivitu. Vypoten prbh zisku a kmitotov charakteristika cel vstupn sti od vstupu a na kolektor Q2 je znzornna na obr. 2. Kmitotov synteztor Nejvtm problmem pi stavb konvertoru je kvalitn osciltor pro smova. Velk nroky jsou jak na
Konvertor MMDS
Popis funkce (obr. 1.)

Vstupn st Signl zachycen antnou je pivdn pes pizpsobovac lnek gama na tranzistor Q1. Protoe umov slo celho konvertoru uruje prv tranzistor Q1, byl vybrn tranzistor typu AlGaAs/InGaAs HEMT FET firmy SIEMENS CFY77-08, uren pro psmo do 20 GHz. Jeho umov slo se pohybuje kolem 0,36 dB na 2 GHz. Pracovn bod tranzistoru, kter se pro tuto frekvenci ukzal jako optimln, je nastaven okolnmi rezistory na asi 2 V/13 mA. Kapacity blokovacch kondenztor v emitoru jsou ureny experimentln. Mikropskov pahl v emitoru a kolektorov rezistor R2 jsou tlumic soustky pro zabrnn parazitnch oscilac na kmitotech dov nkolik GHz.
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. jeho kmitotovou stabilitu, tak na jeho um. V konvertorech vnjch jednotek satelitnch pijma se asto pouvaj dielektrick tabletov rezontory, kter maj opan teplotn koeficient ne tranzistor osciltoru, co zajiuje postaujc teplotn stabilitu, avak jejich umov vlastnosti nejsou prv nejlep. Pro nronj pouit je vhodn kombinovat stabiln osciltor s osciltorem s malm umem, kter je na nj zaven pomoc fzovho zvsu. Konvertor MMDS je velmi nron zazen, kter zpracovv amplitudov modulovan televizn signl velmi malho vkonu, kter je daleko snze zaruiteln, ne frekvenn modulovan signl, pichzejc do druicovho pijmae. Proto pro pikov konvertor MMDS je lep een s PLL. Obte spovaj ve vysok cen komern dostupnch fzovch zvs pro tak vysok kmitoty. Jako obvod fzovho zvsu je v konvertoru pouit zkaznick obvod, kter spluje velmi velk nroky. Procesor PIC Microchip zajiuje spoluprci s fzovm zvsem, kter umouje zkaznick nastaven osmi rznch vstupnch kmitot osciltoru. Rznou kombinac propojek lze zvolit a osm monch kmitot (obr. 3.). Ty jsou odstupovny po 8 MHz v souladu s kanlovou rozte vyslanch program. To umouje i u starch TV pijma, kter nemaj kabelov psmo, sledovat oblben kanl. Vsledn kmitoty, na kter konvertor pevd pijman programy v zvislosti na zvolen kombinaci propojek, jsou uvedeny v tabulce pro ppad signlu eObr. 3.
nho v Praze z vyslae ikov (konvertor MMDS lze pouvat v okol vech mst, ve kterch je kabelov televize takto ena, avak obsazen kanl me bt jin). Jako vf osciltor je pouito zapojen s nzkoumovm tranzistorem Q5. Podstatou innosti osciltoru je vytvoen zpornho odporu, kter pi vhodn volb mikropsku v bzi Q5 lze zjistit na jeho emitoru. Tento typ osciltoru m vhodu v podstatn lep stabilit kmitotu a menm fzovm umu, ne klasicky pouvan osciltor se dvma varikapy v bzi. Signl z osciltoru je oddlen a zesilovn stupnm s tranzistorem Q6 na rove potebnou ke smovn. Smova Na vstupu smovae je nejdve zaazen odlaova zrcadlovho pjmu tvoen kondenztorem C9 v srii s mikropskovm rezontorem. Bez tohoto odlaovae by se znateln zvtilo umov slo celho konvertoru. Je to dno tm, e k umu na pijmanm kanlu by se jet pietl zrcadlov um na kmitotech kolem 1,7 GHz, produkovan irokopsmovmi zesilovacmi stupni s Q2 a Q6. Dle je v signlov cest zaazena horn propust tvoen kondenztorem C3 a nslednm paralelnm rezontorem. Jednoduch aditivn smova je tvoen tranzistorem Q3. Teoretickm rozborem bylo zjitno, e nen nutn aplikovat asto pouvan multiplikativn smovae. Pomry mezi zpracovvanmi kmitoty jsou toti takov, e parazitn sloky produkovan aditivnm smovnm spadaj mimo dan psmo. Byl by tedy hch pouvat njak sloit vyven zapojen, nap. s diodami. Kolektorov obvod Q3 je optimalizovn tak, aby kompenzoval bytek zeslen na vych mf kmitotech. Mf stupe Mikropskov psmov propust zaazen za smovaem m propustn psmo piblin od 130 do
320 MHz a inn tak potlauje nedouc smovac produkty. Vstupn zesilovac stupe s tranzistorem Q4 je optimalizovn pro dosaen dobr linearity, vyrovnan kmitotov charakteristiky a pesnho pizpsoben vstupu konvertoru na 75 W. V tomto stupni se bohuel nebylo mon vyhnout dvma vinutm cvkm v samonosnm proveden. Napjen Cel konvertor je napjen po antnnm kabelu. Doporuuje se stabilizovan napt v rozsahu 12 a 24 V. Odebran proud je 100 mA. Minimln napt, pi kterm zazen spolehliv pracuje, je 11 V. Zenerova dioda D2 poskytuje konvertoru uritou ochranu ped nhodnm peplovnm, krtkodobm peptm a ped jevy vznikajcmi pi vyrovnn zemnch potencil v okamiku propojen koaxilnho kabelu s televizorem. Konvertor obsahuje stabiliztory 5 a 9 V, kter zajiuj stabiln funkci cel jednotky i pi rznm napjecm napt. Stejnosmrn pracovn podmnky vech stup jsou okolnmi rezistory stabilizovny tak, aby i pi uvaovn vrobnho rozptylu tranzistor a pi zmnch teploty byly pracovn body jednoznan definovny. Antna a zi Typ zie a direktorov ady na obrzku je modifikovan antna typu Yagi. Experimentln bylo oveno, e tento typ antny dv pi relativn jednoduchosti nejlep vsledky. S naprostm nespchem (vzhledem ke kvalit konvertoru) se setkalo pouit klasickch antn typu Yagi s tyovmi direktory. Z vpot vychz toti pli mal tlouka prvk, kter jsou pak znan mechanicky nestabiln. Dodren potebnch dlek s pesnost na desetiny mm je tm nadlidsk kol, a to i vzhledem k vlivm povtrnosti a ptactva. Kmitotov charakteristika antny je potom siln zvlnna, co m za nsledek rozdlnou kvalitu pjmu u jednotlivch program. S tlustmi prvky zase nebylo mon doshnout poadovanho zisku. Lep vsledky ne s pouitou antnou lze mt s parabolickmi antnami o prmru asi nad 60 cm (dlkov pjem).
Vsledky
Jednotka m konverzn zisk okolo 45 dB, co je pln postaujc i pro svod 10 a 20 m a ppadn rozboen na dva televizn pijmae. Vsledn umov slo konvertoru je ureno pouitm typem vstupnho tranzistoru a s kvalitnm tranzistorem HEMT FET je lep ne 1 dB. Praktick srovnn vsledn kvality obrazu z hlediska umu s jinmi typy podobnch zazen dostupnch na naem trhu je vak dno hlavn ziskem pijmac antny. S antnou z obrzku na tituln stran je kvalita obrazu z hlediska umu minimln stejn dobr jako u nejlepch komernch zazen na naem trhu. V em vak
Obr. 4. Deska s plonmi spoji (druh strana je pokryta souvislou mdnou fli) bn komern produkty tato jednotka zcela pedstihuje, je odstup intermodulanch produkt, projevujcch se u bnch zazen rznmi pruhy a moar v obrazu (u tch lepch pouze na nkterch kanlech). U mn kvalitnho zazen je mon um odstranit hodn velkou parabolou, avak zbavit se intermodulanch produkt nen prakticky mon. To, e je tento konvertor schopen pekonat bn komern zazen nejen malm umem, ale pedevm v selektivit, je dno profesionln konstrukc celho zazen bez kompromis, postavenou na velmi kvalitnm (avak i velmi drahm) dielektrickm materilu firmy Rogers. Ten toti umouje velkou kvalitu mikropskovch filtr, kter je jinak nedosaiteln. Je to stejn jako u srovnn kvalitnho profesionlnho pijmae a komernho pikovho rdia: citlivost bv nkdy i lep u komernho zazen, avak selektivita je vdy mnohem lep u profesionlnho pijmae.
Seznam soustek
R1, R2, R12 R3 R4, R11, R21, R24, R26, R28 R5, R20 R6, R7 , R13 R8 R9, R25, R27 R10 R14, R16 R15, R30 R17 R18 R19 R22 R23 R29 C1, C5, C8, C11, C12, C19 a C21, C23, C33, C37, C38, C41 a C46, C48 a C52 C2, C24, C32 22 W, 0805 560 W, 0805 6,8 kW, 0805 1,2 kW, 0805 47 W, 0805 330 W, 0805 4,7 kW, 0805 270 W, 0805 680 W, 0805 10 W, 0805 150 W, 0805 68 W, 0805 3,9 kW, 0805 470 W, 0805 390 W, 0805 33 kW, 0805 C3, C6, C29 1,5 pF, 0805 C4 4,7 pF, 0805 C7, C10, C14, C15 15 pF, 0805 C9 1 pF, 0805 C22 8,2 pF, 0805 C25, C27, C28, C34, C40 100 nF, 0805 C26, C47 10 F, 35 V, rad. C31 1,2 pF, 0805 C35, C36 10 nF, 0805 C39 22 pF, 0805 U1 7809 U2 78L05 U3 LA1723, viz text U4 PIC12C508 Q1 CFY77-08 Q2, Q6 BFP420 Q3, Q5 BFR182 Q4 BFR93 Q7 BC846B D1 BB405 D2 Zenerova dioda 28 V X1 6,4 MHz, HC18 TL1 2,2 H, tlumivka SMD TL2 200 nH, samonosn 15 z, drtem o prmru 0,2 mm na prmr 2 mm TL3 80 nH, samonosn 7 z, drtem o prmru 0,2 mm na prmr 2 mm F konektor - zsuvka do panelu
Zvr
Nkter sti uveden konstrukce konvertoru MMDS, jako napklad oboustrann deska s plonmi spoji z dielektrickho materilu Rogers s prokovenmi otvory, jsou amatrsky velmi obtn realizovateln, proto se firma Chiron Laboratories rozhodla vyrbt ji i jako stavebnici, kterou dodv jej vhradn distributor firma DOE spol. s r. o. Vzhledem k lhtm pro publikaci lnku a prbn modernizaci je pravdpodobn, e zapojen bude dle zdokonalovno, proto jsou zmny zapojen vyhrazeny. Stavebnice je dodvna v nkolika variantch od kompletn sady, obsahujc oivenou desku a vechny mechanick komponenty (vetn komponent antny), po nejlevnj sadu obsahujc desku s plonmi spoji, synteztor a mikroprocesor PIC s programem (bez mechanickch st) za cenu 1499,- K. Vechny stavebnice obsahuj podrobnou dokumentaci a vkresy mechanickch soust vetn vkres antny. Objednvky a dosti o cenk zaslejte na adresu DOE, p. o. box 540, 111 21 Praha 1, telefonicky (Po a P od 11 do 19 h) na telefonn sla 02/643 01 87, 643 39 01, faxem 02/ 643 37 65, tak e-mail na adresu: doecz@usa.net.
390 pF, 0805 C0G 6,8 pF, 0805
Obr. 5. Pohled dovnit konvertoru
Wobbler 800 MHz

Ing. Martin enfeld, OK1DXQ
(Pokraovn)
Uveden do chodu
Nastavovn vyaduje pouze blok osciltoru. Na jeho vstup pipojme sondu, jej vstupn napt mme voltmetrem s velkm vnitnm odpo-
rem. Pipojme ob ladic napt a napjen 12 V. Pevn ladic napt nastavme asi na 15 V (induknost v obvodu pevnho osciltoru je vt). Pi zmn druhho ladicho napt od 0 do 35 V by se ml vstupn kmitoet
Obr. 7. Schma bloku osciltor
mnit od 0 do 800 MHz, vchylka voltmetru by mla bt v rozmez 0,05 a 0,2 V. Podle poteby upravme ladic napt pevnho osciltoru. Na pesnm kmitotu obou osciltor pli nezle, je vak vhodn, aby kmitoet pevnho osciltoru byl asi 1800 MHz (pi nim kmitotu nedoshneme poadovanho peladn a dostaten spektrln istoty vstupnho signlu, pi vym se bude vstupn napt wobbleru smrem k vym kmitotm rychle zmenovat. Kmitoet osciltor lze zvit zkrcenm pvodu k varikapm a propjenm spoj (pokles Z0). Musme si uvdomit, e pracujeme s kmitoty a 2,6 GHz, a proto jsou zkuenosti z vf techniky nutn! Je-li ve v podku, pipojme vstupn zesilova a dli. Trimr P301 nechme vytoen k ivmu konci. Pro funkci pstroje nen nutn, slou jen ke kontrole sprvn funkce smyky AGC pi oivovn. Napt na sond by nyn mlo bt asi 0,1 V s poklesem na nejvym kmitotu na 0,07 V. Je vhodn nastavit zmnou R219 nejmen napjec napt pevnho osciltoru, pi nm jet funguje stabilizace vstupnho napt. Tm se zabezpe nejlep spektrln istota signlu. Zkontrolujeme jet funkci rychl dliky - mla by pracovat od vstupnho kmitotu asi 5 MHz. Mme-li takto nastavenou vf st wobbleru, propojme ji s dic a zobrazovac jednotkou. Pipojme TV monitor (vborn se hod upraven TVP MERKUR apod. z ry osmibitovch pota). Jas rastru nastavme trimrem P102. Trimrem P101 upravme podle poteby ladic rozsah (nastavme ladic napt pro pevn osciltor,
Obr. 8 a 9. Deska s plonmi spoji bloku osciltor a rozmstn soustek na desce
kter jsme si vyzkoueli pi slaovn bloku osciltor). Vyzkoume znakova a ta stednho kmitotu (nemaj nastavovac prvky). Nakonec nastavme za pomoci vstupnho dlie logaritmick zesilova. Pipojme sondu pmo na vstup wobbleru, nastavme kmitoet asi 100 MHz (kvli pesnosti vstupnho dlie). Trimrem P501 nastavme optimln pracovn bod (nejvt dynamick rozsah), trimrem P502 pak upravme strmost charakteristiky tak, aby byla shodn srastrem. Trimry P103 a P104 omezme posuv logaritmickho prbhu na 3 dB kolem nulov ry. Nastavovac prvky se vzjemn ovlivuj, proto je nutno nastaven opakovat.
Literatura
[1] Katalog firmy MICROCHIP. [2] Katalogov list obvodu TDA6130-5X4. [3] oupal, Z.: Vf dli 90 dB. AR A 11/76, s. 427. [4] enfeld, M.: Rozmta 250 MHz. Konstrukn ploha AR 1988, s. 25. [5] Katalog GM Electronic. (Dokonen v ptm sle) Obr. 10. Schma vstupnho zesilovae a dlie
Mon vylepen
Snenm kmitotu pevnho osciltoru o asi 100 a 150 MHz lze posunout rozsah o 100 a 150 MHz ve. Tm se pokryj i zbyl kanly V. TV psma 61 a 69 (u ns nyn nevyuvan). Nevhodou je hor spektrln istota vstupnho signlu. prava je velmi snadn, posta pipojovat rezistor s odporem asi 6,8 kW mezi bec trimru P101 a zem pstroje. Pokles amplitudy na 900 MHz byl upostavenho vzorku asi -4 dB.
Zvr
Pstroj je velice vhodn zejmna pro zjemce o TV a radiokomunikan techniku. K jeho stavb jsou nutn urit zkuenosti z vf techniky, i kdy nastavovn je podstatn zjednodueno vyuitm modernch elektronickch soustek (mikrovlnn integrovan obvody ady MAR, jednoipov mikrokontrolry MICROCHIP). Technick parametry podstatn pevyuj pstroj popsan v [4] pi mnohem pohodlnj obsluze. lnek m slouit jako podklad pro individuln zhotoven pstroje. Vroba pstroje za platu bez souhlasu autora nen povolena. Obr. 11 a 12. Deska s plonmi spoji vstupnho zesilovae a dlie a rozmstn soustek na desce
Pulsn regulovan zdroj 3 a 30 V/5 A pro napjen radiostanic a laborato

Vojtch Vorek, OK1XVV
Pi kostrukci vkonnjch napjecch zdroj s iditelnm vstupnm naptm je nejvtm problmem konstruktra udret pijatelnou vkonovou ztrtu na linernm integrovanm stabiliztoru nebo na sriovm regulanm tranzistoru a jej vyzen chladiem. Usmrova mus dvat vyhlazen napt s rezervou pesahujc nejvt poadovan vstupn napt zvten o minimln bytek na stabilizanm prvku. Tm se zvtuje ztrtov vkon na regultoru, obzvlt pi odebranm velkm proudu a nastavenm malm napt. Je poteba pout velk chladi a velk pesn navren transformtor. Tyristorov pedregulace je sloit a me bt zdrojem ruen, pepnn odboek transformtoru je nepraktick, sloit a nespolehliv a zan do vstupnho napt ruiv impulsy. astou chybou pi nvrhu a konstrukci tchto zdroj je tak pouit transformtoru s velkm vnitnm odporem. Po zaten nesta transformtor dodvat napt dostaten velk pro spolehlivou innost stabiliztoru. To nut konstruktra zvtit napt naprzdno transformtoru a tm se dle zbyten zvtuje oteplen zdroje. Navc transformtor a usmrova spolu s filtranm kondenztorem mus bt dimenzovn na maximln odebran proud, co je neekonomick.
Problmy pomohou vyeit spnac stabiliztory. V amatrsk praxi petrvv odpor k tmto stabiliztorm nevhodn, pli sloit roztahan a zastaral konstrukce mohou bt zdrojem ruen, u nkterch zapojen se vyskytuj pekmity napt pi zapnut a vypnut, sloit zapojen s mnoha polovodiovmi pechody jsou mlo odoln proti psoben vf pol (maj malou elektromagnetickou kompatibilitu). Tato posledn vlastnost je dleit zvlt pi napjen radiostanic. V jejich blzkosti se vyskytuje asto siln vf pole, kter me innost stabiliztoru (lhostejno i linernho nebo spnacho) ovlivnit. Napt v ptomnosti vf pole se mn, obvykle smrem nahoru a pi zaklovn stanice dojde k nevysvtlitelnmu znien soustek nchylnch na pept. Jsou to pedevm drah koncov vkonov vf tranzistory a hybridn vkonov vf moduly, kter jsou na pept velmi citliv. Intenzita vf pole ptomnho na pracoviti amatra je jet umocovna stle petrvvajcm zlozvykem ladit antnu zkracovnm a prodluovnm napjee antny (koaxilnho kabelu). Pedevm mezi uivateli CB stanic se prv nepizpsoben antny dohn pouitm ladnho napjee. Takov uivatel si neuvdom, e po takovm naladn antna (pesnji soustava antna - napje) se sice u stanice me jevit po men PSV-metrem jako jednostrann pizpsoben, ale soust antny se stal i kabel a ten svm pltm vyzauje vf energii do okol. A to samozejm obvykle zpsobem a smrem nedoucm - znan st vf energie se pohlt nap. ve zdivu domu, svtlku, stee a dalch materilech v okol kabelu a nakonec i v napjecm zdroji radiostanice. Proto je poteba se vdy snait doshnout nejmenho pomru stojatch vln ladnm prv v pat antny. Kabel a radiostanice maj impedanci velmi blzkou impedanci jmenovit, povry o velk toleranci impedance kabel a tud o jejich nutnm ladn jsou nesmysly. Navc dlouh kabel psob jako tlumov lnek se jmenovitou impedanc a potla ppadn zmny impedance u radiostanice. Pi provozu, men a opravch radiostanic a ostatnch pstroj urench pro napjec napt v rozsahu 3 a 30 V je uiten spolehliv napjec zdroj s mnitelnm vstupnm naptm, s elektronickou pojistkou a pokud mono velkou innost. Pokusil jsem se navrhnout takov zdroj, kter by byl nenron na vbr soustek a sovho transformtoru, byl stavebn jednoduch, tko zniiteln, ml velkou innost a byl odoln proti vf polm. V-
sledn schma zdroje je na obr. 1. Zdroj byl realizovn zatm v nkolika kusech a v praxi se velice osvdil. Jako regulan prvek a stabiliztor slou vkonov IO pro spnac stabiliztory MAX724. Tento obvod je sice ponkud dra, ale cena je vyvena jeho velmi dobrmi vlastnostmi a jednoduchost zapojen - integrovan obvod m jen 5 vvod a na chladi se pipevuje jednm roubem (pouzdro TO-220), navc je prakticky nezniiteln. Dleit parametry IO MAX 724 Maximln vstupn napt: 40 V. Maximln spnan proud: 5 A. Rozsah vstupnho napt: 2,5 a 35 V. Spnac kmitoet: 100 kHz. Vlastn spoteba: 8,5 mA. Vnitn omez. proudu: nast. na 6,5 A. Vynikajc dynamick charakteristiky: regulace bez pekmit. Pro funkci tohoto obvodu je poteba jen nkolik mlo dalch soustek, vkonov spnac tranzistor je umstn pmo na ipu IO. Integrovan obvod MAX724 se vyrb v proveden MAX724CCK pro teplotn rozsah 0 a 70 0C a MAX724ECK pro -40 a +85 0C. Pro nae ely vyhov ob verze.
Pouit soustky a stavba

Zdroj je umstn do pstrojov skn, dan v podstat rozmry transformtoru TR1. Jako zdroj stdavho napt a k oddlen od st slou transformtor TR1 s primrnm naptm 230 V a sekundrnm od 16 do 26 V, dimenzovan pro odbr proudu asi 3 a 5 A. M-li transformtor vt sekundrn napt, me bt dimenzovn na men proud a me bt mk. Je vak teba kontrolovat, nepekro-li napt na C1 naprzdno 40 V. Tolerance parametr transformtoru je irok, co usnadn jeho shnn. Doporuuji pout tovrn vrobek, u nho je obvykle zaruena dobr izolace mezi primrnm a sekundrnm vinutm. Nekod, m-li transformtor i stnic vinut. To spojme s ochran-
Obr. 1. Zapojen pulsn regulovanho zdroje
nm vodiem s i zem a zskme tak nejen vt bezpenost (teba pi inku atmosfrick elektiny), ale i men prniky poruch ze st a naopak - vf energie do st. Sekundrn napt je usmrnno mstkovm usmrovaem, umstnm na asi i chladii, a je filtrovno kondenztorem C1, kter je vzhledem k velkm a rznm rozmrm umstn mimo desku s plonmi spoji. Vyhov kapacita 2200 a 4700 F podle uvaovanho proudu a rezervy napt transformtoru. Kondenztory C2 a C6 jsou umstny pmo u integrovanho obvodu, jako C2 a C5 je vhodn pout typy s malm ekvivalentnm sriovm odporem (ESR), pokud je ovem seeneme a prodavai budou vdt, e takov kondenztory existuj. Jako dioda D2 mus bt pouita rychl dioda Schottky, plon spoje jsou navreny pro dvojit typy se systmy zapojenmi paraleln, kter se ve spnacch zdrojch pouvaj mnohem astji. Jsou tud levnj a lpe k sehnn. V kadm zdroji potae je jich nkolik. Dioda D2 mus bt umstna na chladii, a to na samostatnm nebo izolovan! Chladic ploka IO1 je spojena se spolenm bodem zapojen, proto nevad zkrat jeho chladie na zem. Tlumivku L1 pouijme hotovou, daj se koupit kvalitn typy (TDK) s induknost 50 i 64 H pro zaten 3 a 5 A. Tlumivka L2 spolu s kondenztory C7 a C8 slou k dokonalmu vyhlazen zbytk vf napt (smrem ze zdroje i do zdroje). L2 je realizovna nkolikansobnm provlknutm vodie od desky s plonmi spoji k vstupn svorce feritovm toroidnm jdrem o prmru asi 20 mm a z materilu, jak seeneme. Jako zdroj takovch soustek lze vyut znien spnac zdroje nap. z pota. Tlumivka me i odpadnout, zvlnn je mal a hlavn o kmitotu 100 kHz, co nen slyet ani neru vstupy radiostanic. Tlumivku je tak chytr navinout odporovm drtem a vyut ji pmo jako bonk, pokud zdroj doplnme amprmetrem a ppadn i voltmetrem. Nejen e se dky pouit odporovho drtu potla ppadn parazitn rezonance tlumivky (spe teoreticky), ale hlavn se uet msto a prce. Zdroj lze pro dokonal odruen doplnit i filtrem v sovm pvodu, asi nejvhodnj je pout hotov vrobek, nap. i v kombinaci s vypnaem a zsuvkou. Kondenztory C3, C4, C6 a rezistory R1 a R3 jsou v proveden SMD a jsou umstny na stran spoj desky. Integrovan obvod IO1 (a dioda D2) mus bt umstn na chladii, jinak vypn jeho vestavn tepeln ochrana. Chladi nemus bt velk, innost zapojen je okolo 80 %, sta plocha asi tvrtinov oproti stejnmu linernmu stabiliztoru. Jako chladi me slouit nap. zadn hlinkov panel pouit pstrojov skn. Na mst P1 je nejvhodnj pout vceotkov potenciometr (ARIPOT). Je sice dra ne obyejn jednootkov, ale regulace napt je pak velmi jemn a zabrn se necht-
nmu vytoen potenciometru na pln napt v provozu. Je koda nedoplnit zdroj amprmetrem a voltmetrem, analogovm i digitlnm. Pozor, v ppad pouit digitlnch panelovch midel (s ICL7106, ICL7107 atd.) nen mono je napjet ze spolenho zdroje! Uiten je tak doplnit zdroj inteligentn kontrolkou - dvoubarevnou (ervenozelenou) rozptylnou LED diodou D4 se spolenou katodou. Zelen systm D4 je napjen naptm z kladnho plu C1 (ped stabiliztorem), erven systm D4 je napjen pes Zenerovu diodu D3 s naptm okolo 11 V naptm z vstupu stabiliztoru. Pi zvtovn vstupnho napt nad 13,8 V se barva svtla kontrolky zane mnit ze zelen pes lutou a oranovou na ervenou a mme okamitou kontrolu nastavenho napt. Pi jinm poadovanm napt nasazen pouijeme D3 s jinm odpovdajcm Zenerovm naptm, zmnou odpor rezistor R5 a R6 meme upravit svit obou systm D4.
Osazen a oiven
Hlavn st elektroniky zdroje je umstna na mal desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 40 mm (obr. 2).
Ped zatkem oivovn vytome trimr R4 a potenciometr P1 do stedn polohy. Pojistku F2 nahradme zatm rezistorem asi 10 W pro zaten radji nkolik W v srii s amprmetrem. Pipojme napjec napt, zmme odbr. Po nabit C1 by ml bt odbr samotn elektroniky okolo 10 mA, vetn LED pak 20 a 30 mA. Vyzkoume regulaci vstupnho napt potenciometrem P1 a trimrem R4 nastavme nejvt poadovan napt (po oiven meme trimr R4 nahradit pevnm rezistorem). Pokud nepouvme vceotkov potenciometr, doporuuji nastavit horn mez napt na max. 14,4 V. Doln mez napt lze nastavit zmnou R2. Jestlie nechceme regulovat napt od nejni meze asi 3 V, meme zmnit odpor rezistoru R2 za vt. Ppadn dle osciloskopem ovme pokles napt na C1 pi maximlnm odebranm proudu sedlo kivky (zvlnn) na kladnm plu C1 by mlo bt asi o 5 V vt ne nejvt poadovan vstupn napt. Nakonec ovme oteplen IC1, D2 a dalch soustek pi maximlnm odebranm proudu 5 A, innost proudov pojistky a odolnost zdroje pi psoben vf pole. U vzork nebyla miteln zmna vstupnho napt ani pi piloen antny run CB stanice s vkonem 4 W a VKV FM radiostanice s vkonem 5 W do tsn blzkosti desky s plonmi spoji. Seznam soustek Rezistory R1 2,7 kW, SMD, 1206 R2, R3 1 kW, SMD, 1206 R4 2,2 kW, trimr leat, 10 mm, R5 4,7 kW, 0,5 W, metal R6 680 W, 0,5 W, metal P1 10 kW/lin., potencimetr (nejlpe vceotkov) Kondenztory C1 2200 F/35 V a 50 V C2,C5,C7 220 F/50 V, viz text C4 10 nF, SMD, 1206 C3,C6 100 nF, SMD, 1206 C8 100 nF, keramick Polovodiov soustky D1 mstek 5 A/50 V D2 Schottky 5 A/45 V (i dvojit) ady MBR..., ..CTQ.., apod. D3 ZD 11 V/0,5 W, viz text D4 LED 5 mm, erv./zel., rozptyln IC1 MAX724ECK i CCK Ostatn soustky TR1 sov transformtor 230 V/16 a 26 V/3 A, viz text L1 tlumivka 50 a 64 H/3 a 5 A, viz text L2 tlumivka na toroidu, viz text F1 pojistka T 0,63 A s drkem F2 pojistka T 3,15 A s drkem deska s plonmi spoji pstrojov sk sov spna Tko dostupn soustky MAX724, D2, L1 a desku s plonmi spoji pro toto zapojen dodv firma ELIX, Klapkova 48, 182 00 Praha 8.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek zdroje Osadme desku se spoji a dostaten dimenzovanm vodiem propojme pojistkov pouzdra, transformtor, mstkov usmrova, C1 a vstupn svorky. Kondenztory C7 a C8 jsou zapojeny pmo na vstupnch svorkch. IO 1 a D2 jsou umstny samozejm chladiem ven z desky, tak, aby je bylo mono s celou deskou namontovat na chladi. Tlumivku fixujte k desce silikonovm tmelem. Protoe je deska s plonmi spoji mal a lehk, me bt pipevnna pmo za IO1 a D2 na chladii. Pvody k desce jsou pipjeny k zarecm pikm, zapjenm do desky.
25
26
Stavme reproduktorov soustavy (VIII)

RNDr. Bohumil Skora
Jsejte, ptel bastl, konen se dostvme k nemu konkrtnjmu. Poutme se toti do problematiky vhybek. Pokud mte dojem, e ped tm bylo mnoho teorie, je to jen proto, e nevte, jak opravdov teorie vypad. Ale stejn, muselo to bt. Ono je vdycky uiten ujasnit si, jakou e budeme hovoit a co jej jednotliv slova znamenaj. Nejinak je tomu samozejm u vhybek, a tak se i u nich trochu podvme na terminologii. Vhybka pro reproduktorovou soustavu je v rmci veobecn elektroniky specilnm ppadem dlicho filtru. Dlic filtry se hojn vyskytuj ve sdlovac technice a i kdy s nstupem digitln elektroniky jejich hvzda trochu pohasla, stle jet se s nimi meme setkat nap. u systm tzv. nosn telefonie, pop. telefonie s frekvennm multiplexem. V tto technice se vce telefonnch (tedy hovorovch) signl pole po jednom veden tak, e se proti sob patinm smovnm kmitotov posunou a poskldaj v kmitotov domn jeden vedle druhho, a rozdl se tak, e se pouit kmitotov psmo sadou dlicch filtr rozkrj na dl psma a ta se zase smovnm vrt na pvodn msto. Pokud se to nepovede pesn, pak hlsky v telefonu nabvaj ponkud kvkavho charakteru, avak na srozumitelnost to nemus mt katastrofln vliv. Dlic filtry pro telefonii jsou vlastn psmov propusti, od kterch se poaduje, aby v penosovm (propustnm) psmu byla jejich charakteristika vcemn ploch a mimo toto psmo co nejrychleji padala k nule, pop. v decibelech k minus nekonenu. Celkem se pitom neteba zajmat o to, co by se stalo, kdyby se signly za vstupy filtr zase staly. U reproduktorovch vhybek tomu je jinak. Zde obvykle nen teba, aby penos mimo propustn psmo se njak extrmn prudce zmenoval, zato vak hodn zle na tom, co se stane, kdy po pedchozm rozdlen dl signly zase dme dohromady. To dme dohromady me znamenat prost souet, ale taky nemus. Ujasnme si to na nejjednodum monm ppad, na dvoupsmov vhybce. Ta m za kol do basov vtve poslat signly s kmitoty nimi a do vkov vtve signly s kmitoty vymi, ne je jist frekvence, kter je zvykem kat dlic frekvence. Kdy si vzpomeneme, e penos harmonickho signlu meme symbolicky popisovat funkc kmitotu vynsobenho imaginrn jednotkou a jet k tomu 2p, pak chovn nejjednoduho monho filtru realizujcho dolnopropustnou vtev vhybky meme popsat vzorcem: symbolicko-komplexnm popisem harmonickch signl a je jim jasn, o jde. Tady se podrobnostmi tto metody zabvat nebudeme, to u by se zanalo pli podobat skuten teorii. Posta nm vdt, e kdy harmonick signl o kruhovm kmitotu w prochz filtrem s penosovou charakteristikou popsanou funkc T(w), pak se jeho amplituda zmn v pomru danm absolutn hodnotou funkce T pro dan w. Co je absolutn hodnota komplexnho sla, to by snad mlo bt slovutnmu teni znmo (nevm, v kter td zkladn koly se to te u). Vraz pro penos dolnopropustn vtve peveden do jazyka absolutnch hodnot nabude tvaru:
|T( w )| = 1/(1 + w 2/ w 02 ).
Vm, e to zan vypadat trochu dsiv, ale ve skutenosti je to velice prost. Pedpokldejme, e momentln zpracovvme signl, kter m kmitoet rovn dvojnsobku dlicho kmitotu. Podl omega lomeno omega nula bude mt hodnotu 2, jeho druh mocnina bude tyi, vraz v zvorce se tedy bude rovnat pti, jeho odmocnina bude piblin 2,24 a pevrcen hodnota piblin 0,45. To znamen, e zpracovvan signl bude mt po prchodu filtrem amplitudu rovnou 0,45nsobku vchoz hodnoty, a tato hodnota bude jakkoli. Pokud bude kmitoet signlu podstatn vt ne dlic frekvence, bude amplitudov penos filtru piblin nepmo mrn frekvenci, take pi jejm zdvojnsoben se zmen penos na polovinu. Zdvojnsoben frekvence je vzrst o jednu oktvu, pokles amplitudy na jednu polovinu je pokles o 6 dB - hle, zskali jsme filtr se strmost est decibel na oktvu. Mme tedy (alespo na pape) propust pro nzk kmitoty. Nyn potebujeme jet propust pro vky. Tu dostaneme velice snadno, kdy ve vzorci pro komplexn penos nahradme jedniku v itateli vrazem jw /w0. Kdo si d prci a spot si pslun absolutn hodnoty, zjist, e pro signl o kmitotu rovnm polovin dlicho kmitotu dostaneme u odvozen vkov propusti penos piblin 0,45, tedy tot, co u basov propusti pro dvojnsobek. A je tu jet jedna dleit vc. Kdy komplexn penosy vkov a hloubkov propusti, odvozen podle pedchozho postupu, spolu seteme, dostaneme jedniku, a to nezvisle na kmitotu (pozor, opakuji, komplexn penosy, nikoli absolutn hodnoty!). Co jinmi slovy znamen,
e kdy signly na vstupech prv popsanch (tj. doln a horn) propust seteme, dostaneme stejn signl, jako byl ten, kter jsme do propust pivedli. Take dvojice tchto filtr tvo dlic filtr vlastnost sice nevalnch, pokud jde o strmost poklesu mimo propustn psmo (6 dB na oktvu nen nic moc), ale zato vynikajcch, pokud jde o monost rekonstrukce signlu pravou tmito filtry postienho. Kdybychom mli k dispozici ideln vysokotnov reproduktor, ideln hlubokotnov reproduktor a dokzali je ideln uspodat v prostoru, pak bychom s pouitm prv popsan vhybky dostali ideln dvoupsmovou reproduktorovou soustavu. Zbv jet odpovdt na dv otzky co je to ideln reproduktor a jak se zatm pouze na pape existujc filtry promn ve skutenost. Odpov prvn: reproduktor ideln z hlediska konstrukce vhybky m citlivost a impedanci nezvisl na kmitotu, piem ideln vysokotnov reproduktor tvo s idelnm hlubokotnovm reproduktorem ideln dvojici, pokud jet navc maj citlivosti shodn. Napad-li vs poouchl otzka, m by se pak tedy vlastn liil vysokotnov reproduktor od hlubokotnovho, zde je odpov - vysokotnov reproduktor mus mt membrnu malch rozmr, zatmco hlubokotnov mus mt membrnu s velkm zdvihem - to jsme si vak ji kali. Pokud jde o realizaci pslunch filtr, je to velmi prost. Posta dva jednoduchouk obvody - viz obr. 1. Obvod s induknost tvo doln propust s mezn frekvenc w = R/L, take do pslunho vzorce bychom dosazovali f 0 =R/2pL. Obvod s kapacitou tvo horn propust, u kter je mezn frekvence w = 1/RC, take by platilo f 0 = 1/2pRC. Za R v obou ppadech dosazujeme impedanci pslunho reproduktoru (nemus bt nutn u obou stejn). Naznaili jsme, e prv popsan obvody tvo cosi jako ideln vhybku. To je nutn chpat tak, e s idelnmi reproduktory, pokud by ovem byly umstny tak, aby jejich vzdlenost nemla na chovn vsledn kombinace vliv (prakticky to znamen, e jejich vzdlenost mus bt men ne tvrtina vlnov dlky pro f0), by se tato kombinace chovala jako jeden ideln reproduktor. Skutenost je ovem takov, e reproduktory maj k idelnmu chovn velmi daleko (o tom jsme se vlastn ji zmiovali - viz kmitotov charakteristika reproduktoru v okol rezonann frekvence) a ideln umstit se tak zpravidla nedaj. Na tyto okolnosti rdi zapomnaj vrobci reproduktorovch soustav, osazench prv tmito vhybkami, kdy zdrazuj skvl vlastnosti jednoduchch vhybek, ani by vzali v vahu, e vsledek m v dsledku neidelnosti reproduktor do idelu po ertech daleko. Ale tm a podobnmi problmy se budeme zabvat pt.
(Pokraovn pt)
T(w) = 1/(1 + jw/w 0 ).

Veliina w, zvan t kruhov frekvence, nen nic jinho ne normln frekvence vynsoben 2p, ili w = 2p f. No a w0 stejnm zpsobem odpovd dlic frekvenci f0. Mnoz z vs jsou jist obeznmeni se
Obr. 1.
Audio procesory v amatrskej praxi

Ing. tefan Gaprek, Ing. Marin Tomka
(Pokraovanie)
Oivenie a nastavenie riadiacej jednotky

Riadiaca jednotka nf zosilovaa je realizovan na doske s plonmi spojmi z obr. 1a. Rozmiestnenie siastok je na obr.1b. Mikrokontrolr AT89C51 je nevyhnutn dva do 40vvodovej objmky, pretoe v miestach pod nm s umiestnen prepojky P1, P2, P3, P4, sliace na vobu typu displeja a runej ovldacej jednotky. Pod touto objmkou je umiestnen aj obvod U1 a rezistor R5. Po osaden dosky s plonmi spojmi vetkmi siastkami sa prepojkami P1 a P4 nastav zvolen typ displeja a runej jednotky. Po priveden napjacieho naptia +12 V, -12 V, GND, na svorkovnicu K5 odmeriame voltmetrom naptie na pike 40 mikrokontrolra. Toto mus by v rosahu 4,75 a 5,25 V pri sprvnej innosti stabiliztora IC1. Po tomto sa me naprogramovan mikrokontrolr zasun do objmky. Na displeji 4DM8010 sa objav informcia 1-XY, kde 1 je slo prepnutho audio vstupu a XY je daj hlasitosti, ktor bol pretan z pamte ST93C46. Pri prvom zapnut nf zosilovaa s hlasitos, vky, basy a loudness nastaven na minimlnu hodnotu, hodnoty fader a symetrie do vyvenho stavu. Pri postupnom zatlan funknch klves runej jednotky alebo DO sa na 4DM8010 zobrazuje: 1-XY pri zatlan tlaidla HLASITOS a vstup P-XY pri zatlan tlaidla SYMETRIE H-XY pri zatlan tlaidla VKY L-XY pri zatlan tlaidla BASY - -XY pri zatlan tlaidla FADER E-XY pri zatlan tlaidla LOUDNESS
Ak ponechme funkn klvesy v kude na asi 4 sekundy, zobrazovan informcia sa automaticky prepne na zobrazenie 1-XY, t.j. sla vstupu a hodnoty hlasitosti. Na displeji LTN211R sa po zapnut objav informcia: H=XY S=XY F=XY V=XY B=XY L=XY Z kde je H - HLASITOS S - SYMETRIE V - VKY B - BASY F - FADER L - LOUDNESS Z - slo vstupu Pri postupnom zatlan funknch klves runej jednotky alebo DO sa menia hodnoty XY a Z prslunch funkci. V prpade, e vetky funkcie pracuj sprvne, meme riadiacu jednotku vypn a na audio zbernicu pripoji jeden z modulov s audio procesorom, ktor s popsan alej. Vetky funkcie nf zosilovaa meme op odska s pripojenm koncovm stupom nf zosilovaa. Ako vhodn koncov stupe je mon poui jeden z koncovch stupov stavebnc fy TENET alebo fy EZK, alebo ubovon in, popisovan na strnkach PE.
procesorom TEA6330T. Vychdza z aplikanej schmy zapojenia, ktor uverejuje fy Philips v katalgovch listoch obvodu TEA6330T. Obvod obsahuje elektronick potenciometre pre regulciu hlasitosti, symetrie, viek, basov a fader, alej vstup a vstup pre pripojenie externho equalizru a ovldanie funkcie MUTE. Cel jeho innos je ovldan cez sriov zbernicu I2C. Na audio zbernicu riadiacej jednotky sa modul pripja cez konektor K1. Vzhadom na to, e obvod TEA6330T obsahuje iba 1 stereo vstup, s na riadiacej jednotke vyuit aj vstupn multiplexery A1, A2. Audio signl z jednotlivch zariaden (CD, tuner, magnetofon at.) je privdzan cez konektor K2 riadiacej jednotky. Vstupn signl pre budenie koncovho stupa nf zosilovaa je vyveden na konektor K2 modulu. Kondenztormi C5, C6 s nastaven parametre regulcie viek, kondenztormi C3, C4 s nastaven parametre regulcie basov. Extern equalizr TEA 6360 je mon pripoji prostrednctvom vvodov 4, 6, 17, 15 obvodu TEA6330T.
Technick parametre obvodu TEA6330T

Napjacie naptia: 7 a 10 V. Odber prdu: 26 mA. Zosilnenie Gv: 20 dB. Skreslenie THD: 0.05% pri Gv = 0 dB. Vst. umov naptie: 25 V pri Gv = 0dB. Regulcia: HLASITOS -66 a +20 dB s krokom 2dB, BASY -12 a +15 dB s krokom 3dB, VKY -12 a +12 dB s krokom 3dB, FADER 0 a - 30 dB s krokom 2dB. Vstupn signl: max 2 V. Poet vstupov: 1 stereo.
Modul s audio procesorom TEA6330T

Na obr. 9 je schma nzkofrekvennho koreknho zosilovaa s audio
Vstup av predn
Vstup av zadn Vstup prav zadn
Vstup prav predn GND
Obr. 9. Schma nf koreknho zosilovaa s audio procesorom TEA 6330T (audio vstupy s realizovan priamo z dosky mimo audio zbernicu; na zkladovej doske je potrebn prepoji piny 14-16 a 15-17 audio zbernice prepojkami do pripravench otvorov; napjanie +9 V = pin 18, GND = piny 3, 10 (spojen GND1 a GND2))
Vstup av predn Vstup av zadn
Vstup prav zadn Vstup prav predn
Obr. 10. Schma nf koreknho zosilovaa s audio procesorom TDA7318 (vstupy a vstupy audio s realizovan priamo na doske mimo audio zbernicu (OUT L a OUT R s uren na nahrvanie); v prpade nepouitia equalizra sa signly EQIN a EQOUT premostia kondenztorom 2,2 F; napjanie +9 V = pin 2, GND = piny 3, 26 (spojen AGND a DIGGND))
Modul s audio procesorom TDA7318

Na obr. 10 je schma nf koreknho zosilovaa s audio procesorom TDA7318. Vychdza z aplikanej schmy zapojenia, ktor uverejuje fy SGS Thomson v katalgovch listoch obvodu TDA7318. Obvod obsahuje elektronick potenciometre pre regulciu hlasitosti, symetrie, viek, basov a fader, alej vstup a vstup pre pripojenie externho equalizru, obvody pre prepnanie 4 stereo vstupov a ovldanie funkcie MUTE. Vetky jeho funkcie s ovldan cez sriov zbernicu I 2C. Na audio zbernicu riadiacej jednotky sa modul pripja cez konektor K1. Vzhadom na to, e obvod TDA7318 obsahuje 4 stereo vstupy, nie s na riadiacej jednotke vyuit vstupn multiplexery A1, A2. Audio signl z jednotlivch zariaden (CD, tuner, magnetofon at.) je privdzan priamo na modul cez konektor K2. Vstupn signl pre budenie koncovho stupa nf zosilovaa je vyveden na konektor K2 modulu. Kondenztormi C4, C7 s nastaven parametre regulcie viek, prvkami C2, C3, R1, prpadne C5, C6, R2 s nastaven parametre regulcie basov. Extern equalizr TDA7316, prpadne TDA7317 je mon pripoji prostrednctvom vvodov 6, 7, 16, 17 obvodu TDA7318.
Technick parametre obvodu TDA7318

Napjacie naptia: 6 a 10 V. Odber prdu: 8 mA. Zosilnenie Gv: 0 dB. Skreslenie THD: 0,01% pri Gv = 0 dB. Odstup signl/um: 106 dB. Regulcia: HLASITOS -70 a +0 dB s krokom 1,25 dB, BASY -14 a +14 dB s krokom 2 dB, VKY -14 a +14 dB s krokom 2 dB, FADER 0 a - 30 dB s krokom 1,25 dB. Vstupn signl: max 2,5 V. Poet vstupov: 4 stereo.
obsahuje iba 2 stereo vstupy, s na riadiacej jednotke vyuit aj vstupn multiplexery A1, A2. Audio signl z jednotlivch zariaden (CD, tuner, magnetofon at.) je privdzan cez konektor K2 riadiacej jednotky. Vstupn signl pre budenie koncovho stupa nf zosilovaa je vyveden na konektor K2 modulu. Kondenztormi C9, C10 s nastaven parametre regulcie viek, prvkami C5, C6, R1, prpadne C7, C8, R2 s nastaven parametre regulcie basov a kondenztormi C11, C12 parametre regulcie loudness.
Technick parametre obvodu TDA7343

Napjacie naptia: 6 a 10 V. Odber prdu: 10 mA. Zosilnenie Gv: 20 dB. Skreslenie THD: 0,01 % pri Gv = 0 dB. Odstup signl/um: 106 dB. Regulcia: HLASITOS -60 a +20 dB s krokom 0,31 dB, BASY -10 a +18 dB s krokom 2 dB, VKY -14 a +14 dB s krokom 2 dB, FADER 0 a - 30 dB s krokom 1,25 dB, LOUDNESS 0 a -18,75 dB s krokom 1,25 dB. Vstupn signl: max 2,6 V. Poet vstupov: 2 stereo, 1 mono. (Nabudce dokonenie)
Modul s audio procesorom TDA7343

Na obr. 11 je schma nf koreknho zosilovaa s audio procesorom TDA7343. Vychdza z aplikanej schmy zapojenia, ktor uverejuje fy SGS Thomson v katalgovch listoch obvodu TDA7343. Obvod obsahuje elektronick potenciometre pre regulciu hlasitosti, symetrie, viek, basov, loudness a fader, obvody pre prepnanie 1 mono a 2 stereo vstupov a ovldanie funkcie MUTE. Vetky tieto funkcie s ovldan cez sriov zbernicu I2C. Na audio zbernicu riadiacej jednotky sa modul pripja cez konektor K1. Vzhadom na to, e obvod TDA 7343
UKV a cm antny v programech pro PC

Ing. M. Prochzka, CSc.
Program Antzisk
Program jednodue numericky integruje vraz:
V. Zisk antn parabolick antna

Smrov vlastnosti antn hodnotme tzv. absolutnm initelem smrovosti, kter se d urit podle vztahu S a = 4 p A e /l 2 , kde Ae je tzv. efektivn plocha st antny. Absolutn initel smrovosti Sa (zkrcen smrovost) udv, kolikrt se zvt intenzita elektromagnetick energie ve smru maxima zen smrov antny, pipojme-li zdroj msto k izotropickmu zii (vyzaujcmu do vech smr prostoru rovnomrn) k dan smrov antn. Smrovost Sa antny je spe teoretick parametr antny. V praxi se pouv veliina zvan zisk antny Gi. Je to initel smrovosti namen na reln antn v podmnkch bez parazitnch odraz v okol antny (nap. bezodrazov tlumov komora), kter v sob zahrnuje rzn pdavn ztrty (nap. tlum ve vodich antny, konstruknch materilech a ztrty impedannm nepizpsobenm antny na napjec veden). Zisk je vdy men ne smrovost a vyjaduje se v dB, tedy: G i = 10 log(kS a) [dB],
kde koeficient k < 1 udv celkovou innost antnnho systmu. Dal
podmnkou je nutnost pout pi men pesn zeslabova a antnn norml zisku. Pesn men zisku (0,1 dB) je tedy mimo laboratorn podmnky velmi obtn. Naproti tomu uren smrovosti je jednodu, i kdy namen, ppadn vypotan vsledek podv informaci o zisku antny pouze piblinou. Zle na na zkuenosti s antnn technikou, abychom se co mon nejvce piblili skutenmu zisku. Mnoho nm ekne daj o impedannm pizpsoben a kmitotov rozsah, ve kterm antna pracuje. Obecn eeno antny KV a VKV mohou vykazovat pomrn velk ohmick ztrty (Jouleovy), naproti tomu antny mikrovlnn (reflektory, trychtov antny apod.) maj vtinou tyto ztrty zanedbateln. K uren smrovosti poslou pesnj (0,2 dB) namen smrovho diagramu antny, nejlpe v nkolika ezech. U piblin rotan soumrnch diagram posta obvykle dva kolm ezy, a to v rovin vektoru pole EaH. daj o smrovosti pak zskme bu graficky, nap. podle [1], nebo numerickou metodou integrac pomoc dle uvedenho programu (Antzisk). Tento program meme souasn pout pi vpotu zisku veobecn znm parabolick antny v proveden rotan soumrnm nebo ofset, napjen z ohniska ziem, jeho diagram znme. Zde poslou k uren zisku primrnho zie. Tyto antny doznaly v souasn dob velk rozen dky druicovm pijmam. Ne uveden program (parzisk) me zvdavm, trochu technicky zrunjm a pstrojov vybavenm radioamatrm, poskytnout zajmavou technickou zbavu a mon i pouen o prospektovch informacch nkterch vrobc antn.
kde funkce f(Q) pedstavuje posloupnost diskrtn namench bod vyzaovacho diagramu antny v rozmez hl 0 a 180 . Z obr. 1. je patrn, e vynme pouze polovinu diagramu v rozmez 0 - THEMAX, kde THEMAX je hel, za kter jsme ji nebyli schopni diagram namit. V idelnm ppad THEMAX = 180 . Body diagramu zaznamenme v pravidelnm odstupu (N - bod v +dB) tak, e maximum diagramu normalizujeme k 0 dB. Uveden program pot t smrovost antn s vesmrovm diagramem v horizontln rovin, a to tak, e zadvme opt polovinu rotan soumrnho diagramu (obr.1. rkovan), avak v rozsahu 0 a 180 s maximem v 90 . Pokud jsme schopni namit soustavu postrannch lalok diagramu, doporuuje se volit krok lenn diagramu dostaten krtk tak, abychom obshli i podstatnou st kadho laloku. Pipomeme, e bohuel je teba vdy volit krok stejn pro cel diagram. Postrann laloky bnch antn nebvaj stejn v celm rozsahu hl kolem osy 0 . Proto je teba namit nkolik ez diagramem a vpoet opakovat a stanovit prmrn daj smrovosti.
Program parzisk
Program pot smrovost (zisk) parabolick antny podle zadanho diagramu primrnho zie (experimentln namenho). Pedpokld se, e st antny se promt do ohniskov roviny jako krunice (obr. 2.). Pro zpesnn vpotu je vhodn zadat nkolik ez primrnm diagramem. Podobn jako v pedelm programu zadvme pouze jednu polovinu primrnho diagramu, a to tak, e nejprve po sputn programu program ur tzv. hlovou aperturu, tj. hel, pod kterm vid primrn zi
Obr. 2.
Obr. 1.
okraje reflektoru. Polovinou tohoto hlu vymezme na primrnm diagramu oblast, kterou rozdlme na pravideln poet sek s namenmi N - body v +dB. Je vhodn namen diagram normalizovat pi hlu = 0 na 0 dB. K vpotu potebujeme znt zisk primrnho zie G o [dB]. dajem vzdlenosti mezi ohniskovou osou a osou st DA urujeme, zdali potme parabolick reflektor rotan soumrn nebo reflektor ofset. (Podrobnosti o konstrukci parabolickch reflektor viz nap. [2]).
Vsledkem vpotu je tabulka se zkladnmi vstupnmi daji o parabolickm reflektoru a daj o zisku v dB, ppadn daj o innosti ozen st antny danho prmru D. ten si me ovit na simulovanm zadn primrnho diagramu, e m je ir primrn diagram, tm je homogennj ozen st, vt innost a vt zisk. Souasn vak stoup rove postrannch lalok a celkov zisk se zmenuje. To se vak meme dozvdt a pi vpotu tzv. sekundrnho diagramu antny, co bude pedm-
tem nkterho z ptch program, kter uvedeme. Prozatm vzme, e standardn ozen st pedpokld pokles intenzity pole na okraji reflektoru -10 dB.
Literatura
[1] Prochzka, M.: VKV, UKV a cm vlny v nomogramech a grafech. AR B4, 1995. [2] Prochzka, M.: Parabolick antny. Sdlovac technika 5/1989. [3] Silver, S.: Microwave Antenna Theory and Designe. Mc. Graw-Hill Co. 1949, s 425.
(Pokraovn)
Vysln na feritovou antnu?

Nikde jsem se o tom zatm nic konkrtnho nedoetl. e lze s spchem na ,feritku pijmat v psmu 80 a 40 m, to jsem si ji ped lety vyzkouel na pijmai Meridiam 201, kter jsem vybavil BFO a produktdetektorem. Pro objasnn nadhozenho problmu jsem z vraku zmnnho pijmae vydoloval onu krtkovlnnou ,feritku a zaal ji postupn ,znsilovat k elm vyslacm v psmu CB. Ferit m prmr 10 a dlku 200 mm. Jeho magnetick vlastnosti jsem na kmitotu 27 MHz neml monost njak promovat, ale usoudil jsem, e vstupn impedanci 50 W by mohla odpovdat induknost piblin 0,29 H. Aby cvka co nejmn pekela, zhotovil jsem ji z mdnho plechu o tlouce 0,2 mm z psku irokho 4 mm
Obr. 1. a dlouhho asi 100 mm, zabalil ji do izolepy a navinul 1,5 zvitu na konec feritu. Krtkmi pvody jsem pipojil konektor a zasunul do antnnho vvodu PSV-metru. Pi zaklovn vyslae midlo ukzalo, e je energie spotebovvna, ale e se tak tm vechna vrac zpt. Vedle postaven indiktor sly pole neukzal nic. A mi to Pemysl promine, ale pilo mi na mysl, e by to chtlo naladit. Tak jsem si udlal na posuvnou paprovou tru-
biku nejprve jeden ladn obvod z postbenho drtu o 1 mm, 4 zvity v dlce 12 mm s paralelnm kodenztorem o kapacit 60 pF. Induknost cvky vychz 0,58 H. Posouvnm tto cvky lze pobl vazebn cvky nalzt msto rezonance obvodu a ferit zane vyzaovat, PSV je pi rezonanci kolem 1:2. To se mi ale zdlo stle mlo a tak jsem pln stejn obvod nasunul na druh konec feritky a posouvnm nael msto, kdy mi pole ukzal nejvt vchylku a PSV klesl na 1:1,5. Takto zhotoven feritov antna m proti krtkmu ,pendreku podstatn lep parametry, ale je nutno si uvdomit, e m vrazn smrov inky a ve smru osy vyzauje minimum. Toho lze ale pi pjmu vyut pi zjiovn smru ruen, ppadn s pomoc druh stanice se stejnou antnou zamit obtnho ,gumka. S touto antnou, pipojenou k run radiostanici Albrecht 2200, poloenou na stole v pzem, bylo uskutenno nkolik spojen i na kilometrovou vzdlenost. OK1ACP
Jak dobr je ionosfra pro penos rdiovch vln?

V poslednch dvou letech si ionosfru asi mlokdo chvlil; j sm jsem slyel na psmu jednoho znmho radioamatra, kter prohlsil, e s uritou vzcnou expedic by byl schopen navzat spojen, jen kdyby k n nathnul koax. V tom moment jsem si vzpomnl na vahu znmho DL1VU (Karl H. Hille), kter zveejnil vce jak ped rokem v asopise FUNK vahu o kvalit na ionosfry. Obdob kolem minima slunen innosti nikdy nen pzniv pro dlkov spojen, na druh stran mylenka, e navazovat spojen po koaxilnm kabelu by bylo vhodnj, je scestn. Konen - pokusme se ji dothnout do konce a pout pitom nco mlo matematiky... Uvaujme nap., e vyslme s vkonem 100 W. Stanice, se kterou jsme ve spojen - teba W1XYZ - nm dv report 599. Kdy pomineme obvykle nutnou korekci obdrenho reportu o slyitelnosti (dnes ji mlokdy uslyme report jin ne 599 na telegrafii, i 59 na SSB), tak by to znamenalo, e n signl na vstupnch svorkch pijmae u protistanice m rove 50 V na 50 W. Vkon je dn vztahem U2 P= , R take na vstupnch svorkch pijmae u W1XYZ by to pedstavovalo
(50.10-6V)2 2500.10-12 W P = = = 50.10-12 W. 50 W 50
Pichzejc energie je tedy 50 pikowatt, vechna ostatn vyzen energie je z hlediska danho pijmae ztracena. Spotme nyn tlum signlu na trase z pomru 100 W a 50 pW; dekadick logaritmus z tohoto pomru ur tlum v belech, pi vynsoben vslednho sla deseti obdrme vsledek v decibelech:
100 W ai = 10.log () [dB] = 123 dB. 50.10-12 W
Kdy vezmeme k ruce mapu, zjistme, e vzdlenost mezi nmi a W1XYZ je eknme 6500 km, take a = 26,25 . 6500 = 170 625 dB! To je ovem slo obrovsk. Musme tedy pout lep koaxil! RG 213 m prmr 1 cm; kdy zvtme prmr dvojnsobn, zmen se tlum na polovinu. Take - jak bychom museli mt prmr koaxilnho kabelu, abychom dostali piblin stejn tlum jak je v ionosfe tzn. 123 dB? Kdy zanedbme drobn, pak
170 625 dB D = -- = 1387 cm = 13,87 m ! 123 dB
tlum trasy je tedy 123 dB, a to je slo skuten velk. Me se zdt, e ionosfra nen prv tm nejvhodnjm mdiem pro penos rdiovch vln. Podvejme se tedy, jak by to vypadalo pi pouit metalickho veden - nap. koaxilnho kabelu, kter je radioamatrm nejbli. Vezmme dnes bn uvan RG 213 a do kalkulace v tomto okamiku musme ji zahrnout i psmo - eknme 14 MHz, kde m tento typ kabelu jet velmi mal tlum. Z rznch tabulek meme vyst, e tlum na tomto psmu ak = 26,25 dB/km. l Francouzsk firma President Electronics znm hlavn produkc nejrznjch zazen pro CB, fzovala se STABO Elektronik v Nmecku. l Jak oznmila tiskov agentura DPA, obavy, e elektromagnetick pole a vznik zhoubn leukmie spolu souvis, se nepotvrdily. Podle poslednch studi konanch hlavn u dtskch pacient lze tento vliv dokonce vylouit. l Firma TIGERTRONICS se sdlem ve stt Oregon (USA) nyn vyrb dva modemy pro radioamatry, vzhledov od sebe k nerozeznn - v pouzde, kter se jako celek pipoj na paraleln port potae. Model BP2 je uren pro paket rdio, BP-2M snad pro vechny znm druhy provozu pouvan radioamatry: SITOR A/B, baudot, paket, FAX 480, SYNOP,
Koaxiln kabel, aby ml stejn tlum jako ionosfra, by musel mt tm 14 metr v prmru! Karl pot jet dle vhu, jakou by takov kabel ml, a zjituje, e by to bylo asi 2 miliardy tun... jen pro jeden spoj a takovch probh po cel zemkouli tisce v kadm okamiku. Pro vy kmitoty, kdy je tlum v koaxilnm kabelu vt, bychom obdreli jet hrznj sla... Spokojme se tedy se zjitnm, e akoliv ta nae ionosfra nen nic moc, peci jenom bychom asi st hledali lep nhradu - koaxiln kabel by to urit nebyl! ASCII, RTTY, NAVTEX, WEFAX, AMTOR, ARQ/FEC, SSTV, CW. l Ve Slovinsku maj nyn krom ady klasickch digipeatr a FM pevd jet nejmn 10 pevd pracujcch crossband 2m/70 cm, 4 audio-BBSky, 1 amatrsk pagingov systm (v Celje a okol) a 7 televiznch (ATV) pevd. l Ve dnech 4.-10. kvtna bude v Johannesburgu uspodna kontinentln vstava Africa TELECOM 98. l V Anglii se sna vemi monmi zpsoby zskat mlde pro radioamatrstv. Poslednm inem k podpoe tohoto trendu je od 1. 7. 1997 vydvn licenc vem osobm do 21 let zcela zdarma. Jedn se pitom o vechny druhy licenc, nejen pro zatenky! OK2QX
l Nov verze programu HAMCALC: Ji 28. verze tohoto oblbenho programu pro konstruktry a opertory pin vce ne 170 rznch matematickch, antnskch a dalch program a je pouiteln pro libovoln typ IBM/PC potae, kter pracuje pod MS-DOS. Je to freeware a o nejnovj verzi (vetn budoucch upgrade) si mete napsat za pouhch 5 $ (co je cena potovnho a diskety, autor nepijm ciz diskety nebo IRC!), kter vlote do dopisu a odelete na adresu: George Murphy, VE3ERP, 77 McKenzie Street, Orillia, ON L3V 6A6 Canada.
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10 WME DATA a.s.
Kartu do potae, pslun software a antnu - a mete se na svm potai dvat i na televizn zprvy
miroVIDEO PCTV
Dnen vkonn potae umouj ji bezproblmov zpracovn a zobrazen videosignlu a ji del dobu se proto vyrbj hardwarov i softwarov prostedky pro prci s videem - i v tto rubrice jsme ji popisovali nap. videotelefon nebo kartu pro stih videozznam. Do tto kategorie pat i karty pro pjem a zobrazen bnho televiznho signlu. Nen to dn novinka, prodvaj se ji nkolik let, nicmn teprve pokles jejich ceny pod 5000 K z nich dl zajmavou monost dalho vyuit domcho potae.
Dlouhou dobu se toti cena televiznch karet do potae pohybovala na rovni ceny penosnho televizoru (s piblin stejnou velikost obrazovky) a chybl tedy motiv, pro dlat za stejnou cenu televizor ze svho potae. Karta miroVIDEO PCTV u tuto motivaci pin. Nejen svoji cenou (asi4500 K bez DPH), ale i svmi monostmi. Poskytuje vechny funkce, kter nabz standardn televizn pijma vetn teletextu (esky), navc ale umouje zznam (digitalizaci) i pehrvn pijmanho videosignlu a ve spoluprci s pslunm softwarem ijeho editaci. V proveden miroVIDEO PCTV Pro pak um navc jet stereofonn a vcekanlov zvuk k televiznmu signlu a FM stereofonn radiopijma pro VKV. Jak k tomu potebujete pota? Sta takov pota, na kterm funguj Windows 95 - tj. procesor Pentium na kmitotu minimln 90 MHz, 16 MB pamti RAM, CD-ROM (pro instalaci softwaru), grafickou kartu, kter um nejmn 256 barev, zvukovou kartu a alespo jeden voln slot PCI. Instalace celho zazen je jednoduch a ve opravdu probh tak, jak m, bez jedinho problmu (vyzkoueno nkolikrt). Po zasunut karty do volnho slotu PCI v potai se standardnm zpsobem nainstaluj potebn ovladae a programy a bhem deseti minut se mete po pipojen televizn antny ji dvat na vysln. Nainstalovan pijma vm pi prvnm sputn nabdne vyhledn vech dostupnch televiznch vysla a souhlasteli, pomrn rychle to udl (1- 2 minuty). Tuto operaci mete kdykoliv pozdji samozejm zopakovat. PCTV vyuv technologii PC busmastering, kter ve spoluprci s vhodnou grafickou kartou umouje tzv. digitln overlay - znamen to, e televizn obrzek je pes sbrnici PCI implantovn pmo do obrazu, tvoenho grafickou kartou potae, a je zobrazen v okn s plynule mnitelnmi rozmry, Krom vstupu z vestavnho televiznho tuneru (pouitelnho i pro pjem kabelov televize) m karta dva konektory pro dal vnj vstupy tzv. composite a S-Video. Lze do nich pipojit nap. videorekordr, kamkodr, satelitn pijma nebo videokameru. Ovladae hardwarov karty a softwarov programy jsou k dispozici pro
TELEVIZE NA PC
Windows 95 a pro Windows NT (s uritmi omezenmi). Ti zkladn aplikace, dodvan k miroVIDEO PCTV, jsou miroTELEVISION, miroTELETEXT aVidCon32. Zkladn aplikac je miroTELEVISION. Ovldn je stejn jednoduch jako u televizoru. Zvolte si stanici (automaticky vyhledan stanice si mete sami pojmenovat a v ppad poteby ijemn doladit) a velikost okna a mete se dvat. Pokud potebujete upravit kontrast, jas nebo barevnost obrazu, je k tomu k dispozici pslun dialogov okno (viz obrzek). Pro pjem a zobrazen teletextu je v psluenstv program miroTELETEXT. Umouje zobrazit libovoln mnostv strnek souasn (v samostatnch oknech) a vyhledvn strnek mete zadvat i hromadn, teba 100-250, nebo 110,112,247,355, 789 ap. Obsah jednotlivch strnek teletextu mete ukldat na clipboard nebo do souboru, a to bu jako text, nebo jako obrzky BMP. Teletext lze prohlet souasn s obrazem bcm v aplikaci miroTELEVISION. Aplikace VidCon32 slou k zznamu jednotlivch obrzk nebo libovoln dlouhch videoklip (omezeno pouze velikost pamti). Je mon nastavit rzn typy komprese. Navc jsou soust produktu jet dv dal aplikace Intercast Viewer k pjmu HTML teletextovch strnek (vysl je zatm zkuebn jen nkolik zahraninch vysla, o tto technologii jsme psali v tto rubrice v AR 10/ 97) a program k editovn bitmapovch obrzk Kais Power Goo. O nco dra varianta tto televizn karty pod nzvem miroVIDEO PCTV PRO obsahuje roziujc modul (na stejn zkladn kart), umoujc stereofonn i vcekanlov pjem televiznho zvuku a pjem VKV FM rozhlasovch stanic. Pokud se karta miroVIDEO PCTV uvnit potae propoj se zmnnou kartou pro stih a mont videa DC 10 nebo 20, umon dky pouit tech-
V miroTELETEXT si mete otevt souasn jakkoliv mnostv strnek
Karta miroVIDEO PCTV PRO m navc krom nkterch funkc i stereofonn VKV FM pijma
Dialogov okno miroTELEVISION pro nastaven, pojmenovn a ppadn doladn pijmanch stanic
Dialogov okno k nastaven jasu, kontrastu, barevnosti, formtu a dalch parametr pijmanho signlu
nologii sledovn vytvoenho videa pmo na obrazovce monitoru (samotn karty DC10 a DC20 to neumouj a je nutn pouvat extern televizor, zatmco DC30 ji tak pouv technologii overlay). Zkuenosti i celkov dojem z tto televizn karty jsou pozitivn, cena je pijateln, a tak pokud si chcete rozit monosti svho potae, zkuste to!
Pijman stanice (kanly) mete snadno pepnat pmo televiznm okn. Veker ovldac prvky lze ale i odstranit a dvat se pouze na samotn obraz (ten lze zvtit ina celou obrazovku)
Sadu miroVIDEO PCTV nm k vyzkouen laskav zapjila firma:
WME DATA a.s.

Na Kovrn 1, Praha 10
tel. 724038, fax 723519
WINDOWS DO KAPSY
(Dokonen)
V minulm sle jste si peetli zkladn popis operanho systmu Windows CE pro kapesn PC a kancelskch aplikac s nm dodvanch. V druh sti se vnujeme pevn softwaru pro kooperaci kapesnch PC se stolnmi potai. Windows CE Services 2.0 s ActiveSync
Windows CE Services 2.0 s ActiveSync (software pro stoln pota dodvan s kapesnmi PC) zajiuje pohodlnou a automatickou synchronizaci soubor, elektronick poty, plnovacho kalende, databze kontakt a seznamu kol mezi kapesnm astolnm potaem uivatele. Uivatel pouze propoj oba potae a ActiveSync zcela automaticky zaktualizuje vechny dleit informace. ActiveSync podporuje sriovou komunikaci, infraerven penos, propojen po sti LAN i propojen modemem. Uivatel me zvolit, zda chce synchronizaci provdt manuln, nebo zda m probhnout zcela automaticky po propojen pota, i prbn kdykoliv dojde k njak zmn. Lze nastavit i synchronizaci dvou stolnch pota s jednm kapesnm, nebo jednoho stolnho s vce kapesnmi potai. l Synchronizaci dleitch soubor ainformac zajistte pouhm propojenm pota nen zapoteb nic spoutt. l V kapesn i stoln pota zstanou synchronizovny po celou dobu vzjemnho propojen opt bez jakkoliv obsluhy, zcela automaticky, ani byste museli myslet na aktualizaci soubor ped odchodem z kancele. l Synchronizovny jsou vechny vae informace zprvy i plohy elektronick poty, databze kontakt, plnovac kalend, soubory Wordu, Excelu a PowerPointu, skupinov spoluprce. Windows CE Services 2.0 je soubor komponent, kter si uivatel nainstaluje na svj stoln pota a kter zajist ve popisovanou spoluprci skapesnm PC. l AutoConnect automaticky detekuje pipojen kapesn PC a zahj
snm komunikaci bez jakkoliv asistence uivatele. l ActiveSync provd automatickou replikaci a synchronizaci vech informac mezi aplikacemi Pocket Outlook na kapesnm PC a Outlook nebo Schedule+ na stolnm potai. Zajiuje rovn synchronizaci dalch soubor. l Sloka Mobile Device Folder, kterou nainstaluj Windows CE Services na stoln pota, umon pehled a pstup ke vem souborm na kapesnm PC v pohledu Windows Exploreru. Umouje jednoduch koprovn, pesouvn a konvertovn soubor mezi obma potai a umouje uivateli instalaci ppadnch dalch aplikac na kapesn PC.
Vvojov prosted Windows

Windows CE vyuvaj standardn vvojov prosted Windows, co zajiuje rychl vvoj aplikac a roziovn jejich trhu pro kapesn PC. Lze vyut vtiny zkuenost, kter programtoi pro Windows za dlouh lta sv prce zskali a ji ve Visual Basic, Visual C++ nebo Visual J++. Windows CE Toolkit pro Visual Basic 5.0 Pin snadnost programovn ve Visual Basic i do Windows CE. Tato sada poskytuje nstroje, kter potebuj programtoi k tomu, aby mohli rychle asnadno tvoit aplikace pro Windows CE v prosted Visual Basic 5.0 s vyuitm vech dosavadnch znalost azkuenost. Navrhovan aplikace lze odlaovat jak na stolnm potai vemultoru, tak pmo na kapesnm PC. Windows CE Toolkit pro Visual C++ 5.0 Nstroje, kter zpstupuj velk monosti Visual C++ i prosted Windows CE, opt z vyuitm vech dosavadnch zkuenost s tmto vvojovm systmem a s rozhranmi Win32 API. Nstroje jsou zcela integrovny do Visual C++ Developer Studio IDE. Umouj kompilace pro vechny procesory, kter Windows CE podporuje. Poskytuj samozejm i plnou emulaci Windows CE na stolnm potai. Windows CE Toolkit pro Visual J++ 1.1 Tet mocn vvojov nstroj - Visual J++ - m rovn svj toolkit, umoujc jeho pln vyuit pro vvoj aplikac Java pro Windows CE. Lze s nm navrhovat aplikace vyuvajc tdy JDK 1.1.2 a snadno je testovat na stolnm potai v emultoru Windows CE.
Bohat komunikan architektura

Krom pmho propojen se stolnm PC disponuje operan systm Windows CE bohatou architekturou pro zajitn irokho spektra drtovch i bezdrtovch komunikac. Vestavny jsou protokoly TCP/IP, SLIP aPPP a dobe znm komunikan programovac rozhran API, umoujc kapesnmu PC pipojen k Internetu a vzdlenm serverm. Podpora PC Card dv uivatelm monost vyuvat bohat spektrum existujcch PC Cards pro pipojovn do potaovch st, drtovou i bezdrtovou komunikaci (modemy, GSM), faxovn, paging ap. Univerzln klient elektronick poty vPocket Outlook Inbox podporuje populrn protokoly SMTP a POP3 stejn jako dal protokoly vetn IMAP4. Standardn infraerven rozhran IrDA umouje komunikaci kapesnch pota mezi sebou i s podobn vybavenmi stolnmi potai nebo tiskrnami.
Mnostv hardwarovch variant

Kapesn PC vyrb ji vtina velkch a znmch potaovch firem afirem spotebn elektroniky vetn Casio Computer Co., Compaq Compu-
ter Corp., Ericsson, Hewlett-Packard Co., Hitachi Software Engineering America Ltd., LG Electronics Inc., NEC Corp. nebo Philips Electronics. Jsou dodvny s rznmi displeji, tvary, perifriemi, pamtmi a doprovodnm softwarem, take si kad me vybrat podle svch poteb.
Zkladn parametry kapesnch pota PC:

l Klvesnice QWERTY l Displej s rozlienm 640x240 nebo 480x240 l Displej 4 stupn edi, 16 stup edi, 16 barev nebo 256 barev l Dotykov obrazovka a ukazovtko k jejmu ovldn l Minimum 8 MB ROM l Minimum 2 MB RAM l Roziitelnost: slot pro PCMCIA type II, Compact Flash, Mini-Card l Vmnn ROM l IrDA - standardn infraerven rozhran l Ppadn: sriov port, zvuk wav, signln LED l Mikroprocesory Hitachi SH-3 nebo MIPS R4000 l Win32 API subset vetn TCP/IP s protokoly PPP a SLIP, WinSock 2.0, RAS, DCC, TAPI
Kapesn model PC s Windows CE nabz u i potaov gigant COMPAQ
Podrobnosti o nabzench kapesnch PC najdete na internetovch strnkch jejich vrobc: CASIO Computer: www.casiohpc.com/ Compaq Computer: www.compaq.com/products/handhelds/ Ericsson Communications: www.phones.ericsson.se/phones/mc12.htm Hewlett-Packard: www.hp.com/handheld/ Hitachi: www.hitachi.com/ LG Electronics: www.lge.co.kr/ NEC: www.nec.com Novatel Wireless: www.novatelwireless.com/ Philips Electronics: www.velo1.com/ Sharp: www.sharp-usa.com/ Microsoft Windows CE: www.microsoft.com/windowsce/
a software Microsoftu
Historicky je obvykle potaov software programovn tak, e letopoet bv vyjden dvma slicemi (nap. rok 1982 jako 82). Byl to dobr fgl, kterm se etila drahocenn pam a zrychlily se vpoty. Fungovalo to dobe nkolik desetilet, ale s blcm se rokem 2000 to zan bt zvanm nebezpem a hrozbou. Potae s takovm softwarem toti nebudou asto schopn rozliit letopoty zanajc dvojslmi 19 a 20.
Me to zpsobit problmy pi zpracovn dat zadvanch uivateli, uloench v souborech nebo zskvanch od jinch elektronickch zazen jako nap. elektronickch pokladen nebo benzinovch stojan. Pouvn dvojcifernho letopotu me dt chybn
ROK 2000
vsledky pi potn vku lid nebo doby odpisovn investic, vpotu rok nebo v jakchkoliv jinch vpotech, pracujcch s datumy nebo s prolou dobou. Dal problmy mohou nastat usoftwaru a zazen, zobrazujcch nebo tisknoucch data tak, e ke koncovmu dvojsl automaticky pedazuj 19 (tzn. pedpokldaj datum v rozmez 1900 a 1999). een tchto problm me bt ve vtin ppad snadn mal zmna v existujcm softwaru. V nkterch ppadech vak me bt obtn dopedu odhadnout nebo si uvdomit, e je takov zmna i prava zapoteb. Problm nastane i tehdy, nen-li k dispozici zdrojov kd softwaru, potebn pro proveden zmny.
Nkolik doporuen pro bezpen uvn datum

Vvojsk nstroje a databzov systmy Microsoftu poskytuj uivatelm monost zadvn datumu mnoha rznmi zpsoby. Je dleit upozornit a vykolit vechny programtory, aby uvali takov formty datumu, kterpeij rok 2000: l V maximln me vyuvat datumov formt systmovch knihoven. l Uvat v aplikacch dlouh datum (dd /mm /yyyy) vude tam, kde by krtk tvar (dd/mm/yy) mohl bt zavdjc a bt interpretovn mimo toto stolet. l M-li vvojov prosted nebo databze svj zkladn formt datumu, pouvat ho.
Aplikace Microsoftu umouj svm uivatelm mnoho rznch zpsob zadvn datum (vlevo Word, vpravo Excel)
l Pi zavdn specifickho formtu datumu v programovacm jazyku, vvojskm nstroji nebo databzi pouvejte takov formty, kter pracuj s vce ne dvma slicemi oznaujcmi rok a obsahuj vnitn testovn, zajiujc hladk pechod do ptho tiscilet. l Nedvejte dnm zvltnm datumm skryt speciln vznam (ktakovm elm bvalo nap. pouvno datum 9/9/99). l Ovte, e vae zlohovac postupy budou pracovat dobe i na pomez let 1999 a 2000, abyste v ppad problm nepili o zlohovan data. l Uvdomte si, e rok 2000 bude pestupn. Krom dodrovn tchto zsad existuj nkter softwarov produkty (nap. Microsoft System Management Server), kter lze pout k identifikaci program a aplikac, neumoujcch hladk pechod do roku 2000. Dal informace a rady, souvisejc s tmto problmem, najdete i na Internetu nap. na adresch: www.software.hosting.ibm.com/year2000/ nebo www.microsoft.com/cio/year2000.htm. Softwarov produkty Microsoftu jsou na rok 2000 pipraveny. Ppravy na pechod do dalho tiscilet zaaly ji ped dvaceti lety, kdy se zanalo pracovat na operanm systmu MSDOS. Problmy mohou ale nastat pi spoluprci s jinmi systmy a programy, nap. s letitmi mainframovmi systmy (velkmi slovmi potai) nebo s individulnmi specilnmi aplikacemi, vyvinutmi kdysi dve pro konkrtn potebu. Pestoe vechny produkty Microsoftu umj pracovat se tycifernmi letopoty a s letopoty ptho tiscilet, je mon, e rzn nadstavby a doplky tchto produkt, vyvjen jinmi firmami, nevyuvaj standardnch formt a funkc, dodvanch Microsoftem, a me tak dojt k problmm. Przkum proveden firmou Gartner Group pedpokld, e k chybm a problmm sdatumy pi pechodu do dalho tiscilet dojde u asi 3% vech aplikac. Je proto rozumn ji te peliv prozkoumat vechny pouvan aplikace a programy z tohoto hlediska. Microsoft pipravoval ji od zatku vechny svoje produkty na pechod do
Produkt Microsoft Access 95 (pln zadvan letopoet YYYY) Microsoft Access 95 (dvoucifern zadvan letopoet YY) Microsoft Access 97 (dvoucifern zadvan letopoet YY) Microsoft Excel 95 (YYYY) Microsoft Excel 95 (YY) Microsoft Excel 97 (YY) Microsoft Excel 97 (YYYY) Microsoft Project 95 (a dvj verze) Microsoft SQL Server MS-DOS souborov systm (FAT16) Visual C++ (4.x) runtime library Visual FoxPro (YYYY) Windows 3.x souborov systm (FAT16) Windows 95 souborov systm (FAT16) Windows 95 souborov systm (FAT32) Windows 95 runtime library (WIN32) Windows for Workgroups (FAT16) Windows NT souborov systm (FAT16) Windows NT souborov systm (NTFS) Windows NT runtime library (WIN32)
Rok 9999 1999 2029 2078 2019 2029 9999 2049 9999 2108 2036 9999 2108 2108 2108 2099 2108 2108 9999 2099
Tabulka 1. Limitn letopoty, pijateln pro aplikace firmy Microsoft
dalho tiscilet. Vechny operan systmy Microsoftu (MS-DOS, Windows 3.x, Windows 95 a Windows NT) umj pracovat se soubory s daty a do roku 2108. Data soubor tedy nemohou zpsobit problmy. Dal monost vzniku problm je zpsob kdovn datovho pole v operanm systmu. Rozhran Win32, uvan programtory aplikac pro Windows 95 a Windows NT, zvld prci s datumy od roku 1980 do roku 2099. Vechny databzov produkty Microsoftu (Microsoft Access, Visual FoxPro a Microsoft SQL Server) zpracuj libovoln tycifern letopoet do roku 9999. Pehled produkt Microsoftu pokud jde o maximln sprvn zpracovateln letopoty je vTabulce 1. Ostatn neuveden produkty pouvaj datumy a jejich zpracovn z operanho nebo databzovho systmu, v kterm pracuj.
Mnoho uivatel dnes dv pi zadvn daj do potae pednost krtkm letopotm, tj. nap. 9. 10. 98 msto 9. 10. 1998. Produkty Microsoftu akceptuj toto zadvn, ale v pamti takov letopoet ihned ukldaj jako tycifern. Microsoft Excel od sv verze 4.0 je ji zhlediska roku 2000 bezpen akrtk zadn letopotu 00 a 19 interpretuje jako 2000 a 2019, zatmco 20 a 99 interpretuje jako 1920 a 1999 (verze Excel 97 m toto rozdlen ji 00 a 30 a 31 a 99). Databze Microsoft Access do roku 1996 interpretuje krtk letopoty vrozsahu 00 a 99 jako 1900 a 1999, od verze Access 97 pak 00 a 29 jako 2000 a 2029. Zpracovno z materil Microsoft TechNet
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU SPINET
INTERNET
Organizace spojench nrod - OSN (anglicky United Nations, UN) - je uritm vrcholovm orgnem naeho lidskho spoleenstv na matice Zemi. K zajitn cel e sv innosti m mnostv rznch program, agentur a sekretarit. Naprost vtina tchto instituc m na Internetu svoje prezentace a jejich innost tak mete dobe sledovat. A jsou to zajmav oblasti - OSN je nejen Rada bezpenosti, jej innost sledujeme na obrazovkch televizor nejastji, ale iagentury pro ivotn prosted, kulturu, lidsk prva, boj proti drogm, atomovou energii, vzdlvn, letectv, pat sem mezinrodn soud v Haagu, Mezinrodn mnov fond, Svtov banka atd. Vechny jsme vm pipravili do nsledujc tabulky.
Organizace spojench nrod

www.un.org
Instituce Sdlo adresa na Internetu
Administrative Committee on Coordination New York, USA (ACC) Economic Commission for Africa Addis Ababa, Ethiopia (ECA) Economic Commission for Europe Geneva, Switzerland (ECE) Economic Commission for Latin America and the Caribbean Santiago, Chile (ECLAC) Economic and Social Commission for Asia and the Pacific Bangkok, Thailand (ESCAP) Food and Agriculture Organization of the United Nations Rome, Italy (FAO) International Atomic Energy Agency Vienna, Austria (IAEA) International Bureau of Education Geneva, Switzerland (IBE) International Civil Aviation Organization Montreal, Canada (ICAO) International Civil Service Commission New York, USA (ICSC) International Computing Centre Geneva, Switzerland (ICC) International Court of Justice The Hague, The Netherlands (ICJ) International Fund for Agricultural Development Rome, Italy (IFAD) International Labour Organization Geneva, Switzerland (ILO) International Maritime Organization London, UK (IMO) International Monetary Fund Washington, USA (IMF) International Telecommunication Union Geneva, Switzerland (ITU) International Trade Centre UNCTAD/WTO Geneva, Switzerland (ITC) Computer- assisted Translation and Terminology Geneva, Switzerland (JIAMCATT) Joint United Nations Programme on HIV/AIDS (UNAIDS) Multilateral Investment Guarantee Agency Washington, USA (MIGA) Outer Space Affairs, Office for Vienna, Austria (OOSA) United Nations Centre for Human Settlements (Habitat) Nairobi, Kenya (UNCHS (Habitat)) United Nations Childrens Fund New York, USA (UNICEF) United Nations Commission on International Trade Law Vienna, Austria (UNCITRAL) United Nations Compensation Commission Geneva, Switzerland (UNCC) United Nations Conference on Trade and Development Geneva, Switzerland (UNCTAD) United Nations Convention to Combat Desertification Geneva, Switzerland(UNCCD) United Nations Development Fund for Women New York, USA (UNIFEM) United Nations Development Programme New York, USA (UNDP) United Nations Educational, Scientific and Cultural Org. Paris, France (UNESCO) United Nations Environment Programme Nairobi, Kenya (UNEP)
na Internetu
http://www.un.org/dpcsd/dpcea/acc.htm http://www.un.org/Depts/eca/ http://www.unece.org/ http://www.eclac.cl/ http://www.un.org/Depts/escap/ http://www.fao.org/ http://www.iaea.or.at/ http://www.unicc.org/ibe/ http://www.cam.org/~icao/ http://www.un.org/Depts/icsc/ics_home.htm http://www.unicc.org/ http://www.icj-cij.org/ http://www.unicc.org/ifad/ http://www.ilo.org/ http://www.imo.org/ http://www.imf.org/ http://www.itu.int/ http://www.intracen.org/ http://www.unsystem.org/jiamcatt/ http://www.unaids.org/ http://www.miga.org/ http://www.un.or.at/OOSA/ http://habitat.unchs.org/home.htm http://www.unicef.org/ http://www.un.or.at/uncitral/ http://www.unog.ch/uncc/ http://www.unicc.org/unctad/ http://www.unccd.ch/ http://www.unifem.undp.org/ http://www.undp.org/ http://www.unesco.org/ http://www.unep.org/
Na zkladnch strnkch OSN - www.un.org - nechyb samozejm pln text charty OSN (nahoe). Pehledn jsou zde i graficky uspodny odkazy na jednotliv instituce OSN v celm svt (vpravo).
Instituce
United Nations Framework Convention on Climate Change United Nations Headquarters United Nations High Commissioner for Human Rights United Nations High Commissioner for Refugees United Nations Industrial Development Organization United Nations Institute for Training and Research United Nations International Drug Control Programme United Nations Crime and Justice Research Inst. United Nations Joint Staff Pension Fund United Nations Office at Geneva United Nations Office at Vienna United Nations Office for Project Services United Nations Population Fund United Nations Research Institute for Social Development United Nations Staff College United Nations University United Nations Volunteers Universal Postal Union World Bank World Food Programme World Health Organization World Intellectual Property Organization World Meteorological Organization
Sdlo
Bonn, Germany (UNFCCC) New York, USA (UN) Geneva, Switzerland (UNHCHR) Geneva, Switzerland (UNHCR) Vienna, Austria (UNIDO) Geneva, Switzerland (UNITAR) Vienna, Austria (UNDCP) Rome, Italy (UNICRI) New York, USA (UNJSPF) Geneva, Switzerland (UNOG) Vienna, Austria (UNOV) New York, USA (UNOPS) New York, USA (UNFPA) Geneva, Switzerland (UNRISD) Turin, Italy (UNSC) Tokyo, Japan (UNU) Bonn, Germany (UNV) Berne, Switzerland (UPU) Washington, USA (IBRD) Rome, Italy (WFP) Geneva, Switzerland (WHO) Geneva, Switzerland (WIPO) Geneva, Switzerland (WMO)
adresa na Internetu
http://www.unfccc.de/ http://www.un.org/ http://www.unhchr.ch/ http://www.unhcr.ch/ http://www.unido.org/ http://www.unitar.org/ http://undcp.org/ http://www.unicri.it/ http://www.un.org/unjspf/ http://www.unog.ch/ http://www.un.or.at/ http://www.unops.org/ http://www.unfpa.org/ http://www.unicc.org/unrisd/ http://www.itcilo.it/UNSCP/ http://www.unu.edu/ http://www.unv.org/ http://ibis.ib.upu.org/ http://www.worldbank.org/ http://www.wfp.org/ http://www.who.ch/ http://www.wipo.int/ http://www.wmo.ch/
NOV PSTUPOV UZEL DO INTERNETU

Spolenost Spinet uvedla do provozu pro sv klienty dal telefonn pstupov uzel - kad klient m tedy te k dispozici dv rzn telefonn sla. Na novm telefonnm sle nen nutn pouvat skript ani run zadvat pstupov jmno a heslo, pokud jsou sprvn zadny v konfiguraci telefonnho pipojen ve Windows 95 nebo Windows NT.
K INTERNETU VS PIPOJ
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE a PIDLA Data Processing
CD-ROM
I tm nejmenm mohou bt potae k uitku. Ji od dob osmibitovho potae ZX Spectrum pro n existovalo mnoho rznch barevnch omalovnek a jednoduchch her. CDROM Slunko je uren tm opravdu nejmenm, kte se u zkladn pojmy - barvy, zvuky, velikosti, porovnvn, tvary, pozdji slice a psmenka.
Dti vede pjemn ensk hlas ana obrazovce ukazuj, co se po nich chce - co je vt, co je tvercov, co je koza nebo pes, jak nstroj vydv hran zvuk, na kterm budku je pl tet, kter medvdek je fialov ... Mohou se uit v osmi rznch oblastech - porovnvn (co je vt, co je men, co je vpravo, co vlevo ap.), barvy, tvary, zvtka, hudebn nstroje (a jejich zvuky), psmena abecedy, slice a hodiny. Po sprvn odpovdi se mn obrzky, lze je zmnit kdykoliv i tm, e prost vezmete houbu a smaete tabuli (na kter se vechno odehrv). Vce ne slova prozrad ale jako obvykle obrzky.
Tak jako ze slabike se nau dti psmenka a slice i zpsob jejich psan (je animovn)
S L UN KO
Tento CD-ROM vyrb a dodv firma
MEDIA trade CZ s. r. o. Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom

tel./fax 0634 331514, 330662 www.mediatrade.cz, media@mediatrade.com
Na otzky, kter dti poslouchaj z reproduktoru, odpovdaj ukazovnm kter medvdek je erven?, jak nstroj hraje zvuk, kter slyte?
Softwarov Express vychz tyikrt do roka a pin vdy vbr nejnovjch sharewarovch program s pohodlnm rozhranm pro jejich vbr a koprovn. Prvn leton nabdka - ZIMA 98 - obsahuje mimo jin i tyto programy:
Aplikace
Grafick prohle ACDSee (16 i 32 bit), Active Barcode pro generovn rovch kd, Advanced Disk Catalog pro evidenci vech typ vmnnch mdi a jejich obsahu, AtomTime 95 pro pesnou korekci asu v PC podle atomovho normlu, Calc95 vkonn kalkultor pro bn, ale i vdeck, statistick a finann vpoty, Cinema 4D program pro rychl modelovn, animace a raytracing, Digital Works pro nvrh digitlnch logickch obvod aemulaci jejich funkce, Dreamweaver pro tvorbu HTML dokument pro web, Easy Mail kompletn korespondenn centrum, Entrust/Solo a Puffer programy pro ifrovn s veejnmi kli s digitlnmi podpisy, Eudora Pro pro Windows NT 4.0 program pro elektronickou potu, EZ Loan Manager pro vpoet splcen pjek a hypotk, Fax Mail for Windows kompletn program pro faxovn z Windows 3.x, 95 a NT, Fund Manager pro sprvu portfolia a monitorovn a analzu investic, textov editor Gator Edit 32, IconRipper pro vyhledvn a sprvu ikon ve WIndows, In or Out Master potaov nstnka pro LAN, Judys TenKey superkalkulaka, Microsoft Internet Explorer 4.0 - pln anglick i esk verze internetovho prohlee, Microsoft PowerToys utility pro Windows 95, Mozart program pro skldn hudby, MyFonts sprva font pod Windows, NetSketch objektov orientovan kreslic program pro web, OOS Alarm jednoduch utilita pro pipomnn ehokoliv v jakchkoliv termnech a intervalech, Panorama 32 sprvce pozad (Wallpaper) pro Windows, PhotoAccess PC pro evidenci a prohlen obrzk z elektronickho fotoapartu, PolyView prohle obrzk a konvertor formt, SlimShow nstroj pro jednoduh multimediln prezentace, Soft Synthetizer Yamaha YXG50C pro prci s MIDI, Tolken97 multifunkn jazykov program, Top Cursors 95 knihovna animovanch kursor, UltraEdit 32 srozumiteln MIDI textov a hexadecimln editor pro WIndows, Virtual book pro pohodln ten soubor TXT, RTF a HTML, WinAmp MPEG audio pehrva pro Windows 95/NT, WinStock pro sledovn trhu s cennmi papry pes Internet, WinTel 32 soubor komunikanch program, WOPR 97 utility pro MS Word.
Prvn leton vydn Softwarovho expresu - Zima 98
= SHAREWARE
CU-SeeMe videokonferenn software, FlexSite nstroj pro kdovn nkterch sloitjch struktur HTML, FTP Voyager doplnk Internet Exploreru pro protokol ftp, Go!Zilla pro plnovan hromadn stahovn dokument z Internetu, HotDog Professional profesionln pikov editor HTML, Java Developers Kit dal verze JDK od firmy Sun, Java Perk snadn vvoj animac v jazyku Java, LeapFTP klient FTP srozhranm podobnm Exploreru, mIRC multikanlov IRC klient pro Internet, MOD Plugin doplnn prohlee o pehrva hudebnch soubor MOD, NetLab for Windows 95 mnostv utilit pro TCP/IP, PowerMapper pro automatickou tvorbu map webovch mst, VDOPhone nstroj pro video/audio komunikaci pes Internet, WebCam 32 nstroj pro integraci zbr ziv kamery do webov strnky, WebTrends dokonal nstroj pro vyhodnocovn zjmu o vae webov strnky. vyrovnvac pamti Internet Exploreru, Viruscan antivirov program firmy McAfee.
Vdn
Acts of the Apostles vukov program o Novm Zkonu, Bibliographica databze literatury a pojm pro vdce a studenty, Biochem elektronick uebnice biochemie ve formtu PDF, DC Challenge 13 cvien z elektroniky, Grade Book tdn kniha pro Windows, Graphmatica grafick znzornn algebraickch rovnic a matematickch a trigonometrickch kivek, Musical Tutorial program pro vuku hudby, Home Cookin sprvce recept do kuchyn, Periodic Table periodick tabulka chemickch prvk, Solar System program pro simulaci pohybu planet v na slunen soustav.
Zbava a hry
3D Movie Maker program pro 3D animaci pro dti, Andreti Racing bezpen zvodn v aut, Catacomb Abyss 3-D fantastick pbh s arodji a vlety do jinch rozmr, Dynamic Gin velice realistick karetn hra, F-22 Raptor leteck simultor nejnovjho taktickho letounu USAF, Falcon 4 leteck simultor F-16, FISHBase de Luxe databze pro rybe, Lords of Magic strategick hra firmy Sierra, MVP Cribbage a Euchre karetn hry pro 4 hre, Now Zou Are Cooking! databze pro jdelnky, recepty, nkupn seznamy, RunLog Deluxe nstroj pro evidenci vsledk kondinho bhu.
Utility
ARJ posledn verze znmho komprimanho programu, Beyond Compare kompartor soubor a adres pro Windows 95/NT, CD-QuickCache pro zrychlen va mechaniky CD, Clean Sweep de Luxe pro vyitn pevnho disku od nedoucch a nepouvanch soubor, Data Digger pro obnovu dat z pokozenho souboru, DiskMan pro evidenci datovch nosi a jejich obsahu, FPROT antivirov skener s desinfekc napadench soubor, Multimedia Xplorer pro prci se vemi nejpouvanjmi multimedilnmi soubory, PABTool pro pevod adres z jednoho systmu elektronick poty do jinho, PartitionMagic analza a zmna konfigurace pevnho disku, PKZIP posledn verze znmho komprimanho programu, Printers Apprentice vynkajc program pro sprvu font ve Windows 95/NT, RAR kompriman program, Safety Net zlohovn dleitch systmovch soubor, ScanPM protected-mode verze Viruscan firmy McAfee, Snagit 32 pro zznam obrazovky, okna nebo jejich sti do souboru, UnMozify for MSIE - utilita pro prci se soubory ve
esk programy
Doln Rakousy prvodce po vce ne 400 turisticky pozoruhodnch obcch v severovchodnm Rakousku, Microtran 98 peklada pro orientan peklad krtkch anglickch text, Servant Salamander voln iiteln sprvce soubor pro Windows 95/NT, WWWedit editor webovch strnek, Zempis 97 vzdlvac program k poznvn Evropy a jejch vtch mst.
Softwarov Expres
S tmto kupnem zskte u firmy
Internet
1-4-All kvalitn editor HTML, Asocket komunikan knihovny k Visual Basicu, COAST Webmaster software pro sprvu webovho msta, CT Swapper pepna t rznch konfigurac pipojen k Internetu,
pidla
Data Processing
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
Pozvn pro militantn nostalgiky

Dne 16. kvtna zan sezna ve Vojenskm technickm muzeu v Leanech u Tnce nad Szavou. Mimo kolov, psov a dlosteleck techniky bude v nov instalovan expozici i nco pro znalce a milovnky vojensk spojovac techniky. Pracovnci Historickho stavu Armdy esk republiky pro vs pipravili dioramata, kter pedstav armdu pedmnichovsk republiky, kde bude mono spatit leteckou rdiovou stanici vzor 26 v pozemn verzi. Dle to bude rdiov souprava s pijmaem BC 342 a vyslaem BC 375E, jak ji pouvala americk armda za druh svtov vlky. Sovtsk technika bude zastoupena vevojskovou radiostanici RBM. Tak spatte nco z rdiov vbavy wehrmachtu. A ti, co slouili v 70. letech u spojovacho vojska v SLA, si jist rdi zavzpomnaj a prohldnou radiovz Tinec na podvozku ternnho automobilu T805, GAZ69 s radiostanic RM33Z, smrovou stanici enek (RDM-64) a Duha (RDS-66) v nzk nstavb Tatry 805. Nebude chybt ani spojovac vzbroj z konce ry Varavsk smlouvy. Tu bude reprezentovat velitelsk stanovit OT-64/ R3MT, kter je doslova nabito spojovac elektronikou. Chtli bychom tak navzat na spnou vstavu Military Radio z roku 1994. Tho dne esk drhy spolu s Vehicle Club WW II Praha vypravuj historick vojensk transport taen parn lokomotivou z ndra Praha-Brank. Odjezd z Branka 8,48, pjezd do stanice Krhanice 10,45 a odtud je to ji mal kousek do muzea. Mete tak pijet autem nebo i na kole, dopravu nechvme zcela na vs.
Obr. 3. Obrnn transportr OT-64-R3MT Kdy vm to nevyjde, nevad, muzeum je oteveno kad vkend a do z. Tme se na vai nvtvu. A. Vesel
Obr. 1. Americk piijma BC 342 Obr. 2. Sovtsk radiostanice RBM
Obr. 4. Interir radiovozu Tinec
Vstava k 75. vro zahjen vysln eskoslovenskho rozhlasu

Vstavu pod Historick radioklub ve dnech od 11. do 24. kvtna 1998, denn od 9 do 17 hod. v pavilnu B vstavit v centru Jablonce nad Nisou. Vystavovny jsou historick rdia, star telefony a vojensk sdlovac technika. Mete si prohldnout krystalky, gramofony na kliku, telegraf a starobyl ampliny. Pro mlad nvtvnky bude vystaveno nkolik radiopijma bez sknk, aby si mohli prohldnout, jak to vlastn vypadalo uvnit, e to byla pln jin technologie ne desky s plonmi spoji. Uvidte prvn s. televizor s rdiem typ 4002A tak bez devn skn. Soust vstavy bude dobov literatura, vyslac a pijmac lampy, nkter bez sklennho obalu. Dle elektromateril z porcelnu (rozdvojky, objmky zlodjky, lampy, pojistky, zsuvky, izoltory). K dispozici bude star zkoue elektronek, na nm si nvtvnci mohou vyzkouet vlastn pinesen elektronky. Historick radioklub
Jak to bylo s expedic na ostrovy Huang Yan Dao

Dlouho oekvan expedice na ostrovy Huang Yan Dao (Scarborough Reef) se zaala formovat v n na jae roku 1997. Ostrovy jsou novou a velice danou zem DXCC. Byla ustavena dic skupina v ele s Wang Xinminem, BA1OK, a jeho zstupcem Kanem Mizoguchim, JA1BK. V expedin skupin byli dle Wayne Mills, N7NG, Jim Duffy, W6EU, Bob Vallio, W6RGG, Kazu Ogasawara, JA1RJU, Chen, BA4RC, Alan, BA1DU, Jan, BG7KW, Jan, BD7JG a Dragon, BD4RX. Potebn vybaven zapjily hlavn firmy YAESU Musen a Cushcraft, genertory byly od firmy Suzuki. Po naloen na nskou nmon vzkumnou lo . 74 vyplulo vech 11 opertor 28. 4. 1997 z nskho pstavu Cantonu na cestu k ostrovm. Expedice se mla v tto oblasti zdret minimln 7 dn, aby uspokojila co nejvt mnostv zjemc o tuto zemi. Po dvou dnech lo doplula ke kenm tesm. Scarborough Reef vlastn tvo ti vt skaliska vynvajc z moe. Na kad z nich byl vylenn jeden tm a vechny ti okamit zaaly pracovat pod znakou BS7H. Prvn den se tvoil na jejich kmitotech velice siln pile-up, kter opertoi zcela nezvldali. Bohuel ji bhem plavby nskch vzkumnch lod k tesm zaslal filipnsk prezident diplomatick protest nsk vld. Nsledn byly uvedeny do pohotovosti filipnsk nmon sly a letectvo v tto oblasti. Ji prvn den provozu expedice BS7H peletla nzko nad skalami filipnsk letadla, kter byla vyslna zjistit, co se dje. Druh den expedice pistli u ostrova luny z nmon lodi filipnsk armdy. Dstojnci kontrolovali kad pracovit a nechali si vysvtlit, o co vlastn jde. Pesto, e se pesvdili, e jde jen o radioamatrsk spojen z tchto skal, dali
najevo, e bude lpe toho nechat.a skaliska opustit. an sice oponovali, e je to zem pod nskou sprvou, bohuel vak si na n in nrok hned nkolik zem. dajn se tam mohou nachzet velk loiska ropy a filipnsk vlda mla obavy, aby an nedlali dn przkumy. Aby se tedy pedelo eskalaci napt mezi tmito dvma zemmi, bylo rozhodnuto, e expedice skon svoji innost a odpluje. Po tech dnech provozu se tedy podailo tto expedici navzat pes 13 000 spojen. Mnoho radioamatr celho svta tak zatm nemohlo bt uspokojeno vzhledem ke krtkosti expedice. Zda se poda v budoucnosti opt oivit tuto zemi, zstv velkm otaznkem. Bude zleet na dalch jednnch vech zainteresovanch zem, kter si vyhrazuj prvo na Scarborough Reef. QSL za tuto expedici vybavovali W4FRU a K4JDJ na jejich americkch adresch. OK2JS Zdenk, OK2VMJ, tel. (0619) 2853 nebo PR @ OK0PHL.#BOH.CZE.EU
Setkn radioamatr ve Velkm Mezi 1998

Setkn radioamatr a CBk se uskuten ve dnech 29. 5. a 31. 5. 1998 v rekreanm zazen hotelu AMERIKA ve Velkm Mezi. Je to ji tradin 5. setkn, podan radioklubem Velk Mezi. Rekrean zazen AMERIKA je stranou msta v lesnatm dol a pitom pouhou plhodinu klidn chze z centra msta. Velk Mezi le na kiovatce dlnice D1 Praha-Brno a trasy Hradec Krlov-Znojmo. Je tedy pstupn vlakovou a autobusovou dopravou. V arelu zazen je kavrna, vinrna, salnky a velk sl restaurace. Dle tenisov a volejbalov kurty, fitcentrum, dtsk hit a v okolnch rybncch monost koupn a rybolovu. Program lPtek 29. 5.: 12.00 prezentace, 18.00 veee,spoleensk veer, tbork, hudba. lSobota 30. 5.: od 06.00 prezentace astnk, pak burza a pednky, tombola; 13.00 obd, 14.00 video, besedy, 19.00 spolen veer s hudbou, veern tombola. lNedle 31. 5.: 08.00 sndan, voln program, 12.00 obd, zvr. Zjemci o prodlouen pobytu mohou setrvat dle podle dohody. Po dobu setkn bude v provozu zazen podajcho radioklubu OSLAVA OK2RVM na kmitotu 145,500 MHz (kanl S20 ) a na pevdi OK0A. V psmu CB na kanle 28. V ptek 29. 5. bude pistaveno vozidlo pro pepravu zjemc ped Jupiter Clubem ve Velkm Mezi v 16.00 hod. a v 18.00 hod., ppadn v jinou dobu na vydn na kanle S20 - 145,500 MHz. To bude jet upesnno tden ped setknm v sti PR, jeliko v posledn dob se asto mn jzdn dy linek autobus a vlak D. Pi cest vlakem doporuujeme vystoupit ve stanici Velk Mezizastvka. Ceny ubytovn a stravovn Ubytovn v hotelu 150 K lko/den; ubytovn spolen 70 K; stan v arelu 20 K (po celou dobu setkn). Celodenn strava 100 K; sndan 20 K; obd 50 K; veee 30 K. Zvazn pihlky k ubytovn a stravovn zaslejte na: Milan, OK2USG, tel. (0619) 2841 nebo PR @ OK0PHL.#BOH.CZE.EU
Podrobnosti o setkn viz http:// www.qsl.net/ok2tna e-mail: majk@usa.net

.OK2TNA & radioklub OK2RVM
Dostavenko radioamatrek na picberkch

U ns se radioamatrky zatm pli nezviditeluj a nevyvjej dn zvltn aktivity. Jinak je tomu ovem v zahrani. Aktivita en se projevuje ast v zvodech, sdruovnm ve specilnch klubech a tak kadoronm velkm mezinrodnm setknm. Losk bylo v Berln, to leton bude mt ponkud atraktivn rz - bude na picberkch v dob od 20. do 24. srpna. Krom vzjemnho poznvn maj YLS kad den na programu njakou zajmavost prochzku mstem Longyearby, projku lod po okolnch fjordech, nvtvu medvdho msta, prohldku 50 milin let starch fosili, projku na sanch se psm speenm ap. Zjemci si o pihlku a podrobnosti mohou napsat na: Ruth Tollefsen, P. O. Box 17, Tveita, N-0617 Oslo, Norway. QX
Kalend zvod na erven

2.6. Nordic Activity 144 MHz 6.6. Zvod mldee 1) 144 MHz 6.-7.6. Mikrovlnn zvod 2) 1,3 a 76 GHz 6.-7.6. IARU - 50 MHz Contest 3) 50 MHz 9.6. Nordic Activity 432 MHz 13.-14.6. Contest Citta Di Messina 144 MHz a ve 20.6. S5 Marathon 144 a 432 MHz 20.-21.6. HA-VHF/UHF/SHF Contest4) 144 MHz-1,3 GHz 20.6. AGCW Contest 144 MHz 20.6. AGCW Contest 432 MHz 21.6. ALPE ADRIA Contest 5) 432 MHz a ve 21.6. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 21.6. OE Activity 432 MHz-10 GHz 21.6. Provozn VKV aktiv 144 MHz-10 GHz 23.6. Nordic Activity 50 MHz 27.-28.6. Italia V/U/SHF Contest 144 MHz a ve 17.00-21.00 11.00-13.00 14.00-14.00 14.00-14.00 17.00-21.00 14.00-14.00 13.00-20.00 14.00-14.00 16.00-19.00 19.00-21.00 07.00-17.00 07.00-10.00 07.00-12.00 08.00-11.00 17.00-21.00 14.00-14.00
mus tak obsahovat seznam opertor, kte stanici v dob zvodu obsluhovali a jejich data narozen.
a WTD AR 5/95, ANARTS a Portugal Day PE-AR 5/97, All Asia AR 5/95, WWSA a TOEC WW PE-AR 5/96. Strun podmnky nkterch zvod AGCW QRP Contest pod kadoron prvn cel lednov a druh ervnov vkend AGCW. Zvod se na vech psmech 3,5-28 MHz mimo WARC, telegraficky, ve tdch: VLP do 1 W vkonu (nebo 2 W pkonu); QRP do 5/10 W; MP (moderate power) do 25/50 W; QRO (tyto stanice mohou navazovat spojen jen se stanicemi pracujcmi ve tdch VLP, QRP, MP. Z celkov doby zvodu je teba minimln 9 hodin odpovat, jedna st mus trvat nejmn 5 hodin, zbytek libovoln. Je povoleno mt v provozu pouze jeden vysla a pijma nebo transceiver. Vzva do zvodu - CQ QRP TEST. Kd tvo RST a po. slo spojen, lomtko a zkratka tdy, ve kter stanice zvod. Od stanic, kter se neastn zvodu, sta pijmout RST. Bodovn: spojen QRP s VLP, s QRP, VLP s QRP a mezi VLP 3 body, ostatn spojen 2 body. QRO-QRO se nehodnot. Nsobie: kad zem DXCC na kadm psmu. Pi vyhodnocen bude poet bod upraven podle denk dolch od protistanic. Denky odelete do konce ledna na adresu: Luck Noack, DL4DRA, Hochschulstr. 30/702, D-01069 Dresden, BRD. V denku se doporuuje popsat pouit zazen. Pozor! V zvod nelze pouvat pro vysln klvesnici nebo vyslat pomoc potaovho programu! Marconi Memorial contest se kon kadoron 4. vkend v ervnu od soboty 14.00 do nedle 14.00 UTC. Kategorie: 1) jeden op. - bez omezen vkonu, 1-L) jeden op.- max. 100 W, 1-Q) jeden op. -QRP max. 5 W out, 2) vce op. Provoz pouze CW v psmech 160-10 m mimo WARC. Zmna psma mon teprve po 10 minutch provozu (pot se od 1. spojen na psmu). Vymuje se kd sloen z RST a po. sla spojen od 001. Kad spojen se hodnot jednm bodem, nsobii jsou zem platn pro CQ WW DX Contest na kadm psmu. Denky do 30 dn po zvod na: ARI sez. di Fano, P. O. Box 35, 61032 Fano (PS), Italy. OK2QX
DXCC na psmu 144 MHz

V polovin roku 1997 svho cle, spojen se 100 zemmi DXCC, doshlo zatm pouhch 9 stanic na svt: W5UN 11. 1. 1991 KB8RQ 28. 10. 1992 SM7BAE 4. 1. 1993 VE7BQH 5. 1. 1994 HB9CRQ 6. 9. 1994 I2FAK 17. 3. 1995 WB5LBT 8. 6. 1995 DK3WG 3. 6. 1996 K1MNS 22. 7. 1996 Bez dobrho vybaven pro provoz EME (Zem - Msc - Zem) a nezmrn trplivosti opertora nen mon diplomu DXCC na psmu 144 MHz doshnout. Dave Blaschke, W5UN, je nejenom prvnm dritelem tohoto diplomu, ale vede zrove pole specialist pro spojen EME se 144 zemmi DXCC a 2200 spojenmi s rznmi stanicemi. Jeho rutina mu umouje mimo jin i spojen EME s jedinou antnou Yagi a vyslaem o vkonu 150 W. Obvykle vak pouval antnn systm sloen z mnoha destek dlouhch antn Yagi a vkonu obvyklho pro provoz EME (nkolik kW). W5UN je nsledovn stanic KB8RQ, kter m spojen se 130 zemmi DXCC a s 1325 rznmi stanicemi. Zvlt obdivuhodn je vsledek prce EME stanice PA0JMV, kter s neuvitelnou trplivost, vynikajc provozn zrunost a znamenit optimalizovanm vybavenm s pouhmi dvma antnami Yagi m ji pro diplom spojen EME s 94 zemmi DXCC a s 500 rozlinmi stanicemi. Je jen otzkou krtkho asu, kdo bude dritelem tohoto uniktnho diplomu s slem 10. (Podle QST 6/97) OK1MG
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz PE-AR 8-9/96. 1 ) Podmnky viz PE-AR 5/98, denky na OK1MG. 2 ) Podmnky viz PE-AR 3/97, denky na OK1CA. 3 ) Podmnky viz PE-AR 5/97 a AMA 2/95 strana 17, denky na OK1MG. 4 ) Podmnky viz PE-AR 5/97. 5 ) Podmnky viz AR-A 6/95 a AMA 3/95.
Zvod mldee na VKV Zvod probh prvn sobotu v ervnu od 11.00 do 13.00 UTC v psmu 144 MHz. Hodnoceny jsou jen stanice obsluhovan opertory, kterm v den konn zvodu jet nen 18 a vce let. V jedin kategorii sout opertoi kolektivnch stanic tdy C a D a stanice individuln OK a OL. Max. povolen vkon koncovho stupn vyslae je 100 W. Napjen zazen je libovoln a sout se z libovolnho QTH provozem CW a FONE. Provozem FM je dovoleno pracovat v rozmez kmitot 145.350 a 145.550 MHz. Nejsou dovolena spojen pes aktivn pevde. V zvod se pedv kd sloen z RS nebo RST, poadovho sla spojen od 001 a WW loktoru. Soutcm stanicm se do zvodu potaj i spojen se stanicemi, kter nesout a nepedvaj slo spojen. S kadou stanic lze do zvodu zapotat jen jedno platn spojen. Bodovn: Se stanic ve vlastnm velkm tverci loktoru se potaj 2 body, v sousednch tvercch 3 b., v dalm psu velkch tverc 4 b. a v dalch psech vdy o 1 bod vce, ne v psu pedchozm. Nsobie: Jako nsobie se potaj rzn velk tverce, se ktermi bylo bhem zvodu pracovno, ale pouze ty, ze kterch pracovaly stanice, kter bhem zvodu mly QTH na zem esk republiky. Za spojen se stanicemi v zahrani se potaj jen body za spojen. Vsledek vypoteme tak, e souet bod za spojen vynsobme soutem nsobi na zem R, se ktermi bylo bhem zvodu pracovno. Denky na obvyklch formulch VKV soutn denk je teba zaslat do deseti dn po zvod na adresu OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 Kladno 2. Tituln list denku
Kalend zvod na kvten a erven

11.-15.5. 11.5. 16.5. 16.5. 16.-17.5. 17.5. 30.-31.5. 1.6. 6.6. 6.-7.6. 7.6. 8.6. 8.6. 13.-14.6. 13.6. 13.6. 13.-14.6. 13.-14.6. 20.-21.6. 27.-28.6. AGCW Activity Week CW Aktivita 160 CW World Telecom. Day MIX EU Sprint CW Baltic contest MIX LF FONE WAB SSB CQ WW WPX Contest CW Aktivita 160 SSB SSB liga SSB CW Field Day CW Provozn aktiv KV CW CT National Day SSB Aktivita 160 CW VK/ZL RTTY Contest RTTY OM Activity CW OM Activity SSB TOEC Grid Contest SSB WW South America CW All Asia DX contest CW MARCONI Memorial C. CW 00.00-24.00 19.00-21.00 00.00-24.00 15.00-19.00 21.00-02.00 09.00-18.00 00.00-24.00 19.00-21.00 04.00-06.00 15.00-15.00 04.00-06.00 07.00-24.00 19.00-21.00 00.00-24.00 04.00-04.59 05.00-06.00 12.00-12.00 12.00-18.00 00.00-24.00 14.00-14.00
Pedpov podmnek en KV na kvten

Prmrn slo skvrn za leton nor bylo 40,7 a jeho vyhlazen hodnota za losk srpen je 25,3. Po losk podzimn a leton jarn akceleraci mme dvod pedpokldat, e by stav kvtnov ionosfry mohl odpovdat edesti, a toto slo bylo tak pouito kvpotu pipojench diagram. (Ostatn stoupat by slo skvrn mohlo i rychleji, chce-li za dva roky doshnout pedpovzenho R12=160.) Pipoteme-li kponkud slibnjmu R12=60 fakt, e bude slunen radiace vprmru stoupat, e zane sezna sporadick vrstvy E, a vme-li, e kvten bv tradin nejvhodnjm mscem pro trven asu vpsmu dvaceti metr, vychz nm, e nebude vtinou pli eln sledovat nejvy kmitoty KV. Zato ale meme eln vyut situace a pravdpodobn vt koncentrace stanic se slunmi signly pednostn prv na dvactce (a ovem
Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady AR, pp. PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv PE-AR 1/98, OM Activity PE-AR 2/97, Aktivita 160 PE-AR 6/97, CQ WPX PE-AR 2/97, AGCW Activity a Baltic contest PE-AR 4/97, CW Field Day
i vpsmu 18 MHz) kdoplnn si ppadn chybjcch zem, prefix, ostrov atd. Vpravidelnm pehledu je na ad nor, kdy se podmnky en drely vtinou lehce nad prmrem. Pinou byl pevldajc rst slunen aktivity, kdy jsou magnetick konfigurace na Slunci uzaven a intenzita slunenho vtru je pak men. e nebude co do en krtkch vln mscem nudnm, naznaila ji prvn vt slunen erupce s vronem plazmy do kosmickho prostoru, kter probhla 4. nora v 17.51 UTC. Ta byla sice vyvrena od zpadnho okraje slunenho disku, ale zvt sti nikoli smrem k Zemi - dn vt porucha toti nensledovala, jen krtk 8. nora veer. Pedtm se podmnky en krtkch vln pohybovaly okolo prmru a rove aktivity Slunce staila kpravidelnmu otevrn psem do 20 MHz. Ve byla oteven nepravideln, s vlivem sporadick vrstvy E. Jin smry byly prchoz i na 4 a 5 psmech souasn. Od 15. nora byla zvten slunen aktivita sojedinlmi erupcemi a stedn mohutnosti doshla dal erupce 18. nora. Jen po nemnoha z pozorovanch erupc nsledovaly poruchy magnetickho pole Zem, zpravidla krat (nap. 11. nora a zejmna 17.-18. nora). Po nich se podmnky en radiovln relativn rychle vrtily do prmru a lehce nad nj. Vvoj aktivn oblasti v sousedstv koronln dry byl pinou poruchy magnetickho pole Zem, provzen polrn z 17. nora. Poten pznaky se dostavily ped 16.00 UTC, boue vrcholila a velmi pozd vnoci a aurorln signly se nad Evropou ily a do 04.30 UTC 18. nora. Postupn a pomal nstup poruchy mj. zpsobil, e polrn ze byla ke spojenm v psmu dvou metr vyuiteln jen zpsu, prochzejcho severem Nmecka, jinji se nedostala. Opakovan aurora 18. nora okolo 18.00 UTC byla jet podstatn slab. Poruchy pirozen zpsobily zhoren podmnek en krtkch vln vnsledujcch dnech - a protoe pitom slunen radiace klesala, bylo zotaven z poruch pomal. Znateln vraznj zlepen podmnek en krtkch vln jsme mohli pozorovat a od 22. nora. Jejich vzestup do skutenho nadprmru na sebe ale dal ekat a do 25. nora, kdy jsme napklad v 18.18 UTC mohli vten slyet na kmitotu 15 MHz stanice WWV i WWVH. Dle byl sice vvoj neklidn, ale poruch bylo mlo a jejich trvn krtk tento typ vvoje se prosadil zejmna 28. nora a 1. bezna. Podmnky en krtkch vln se sice mnily nepravideln a netypicky, ale ast byla i zlepen - jako obvykle v potench fzch poruch - a mimoto i velmi zhy po poruchch a dokonce i bhem nich, zejmna na dolnch psmech vetn stoedestky. Spolehlivm indiktorem zstvaly majky vprojektu IBP. Denn na vce psmech byly dobe slyet zejmna ZL6B, VK6RBP, ZS6DN, 4X6TU a OH2B, spestvkami 5Z4B, pravideln do noci LU4AA a YV5B a slabji t 4U1UN, VE8AT a W6WX. Vypnuty byly CS3B a 4S7B (druh znich byl 28. nora znovu sputn). Majk ITU VL8IPS zDarwinu sice vyslal nadle o pt minut dve proti rozvrhu (tyminutov cyklus m pravdpodobn zanat na nejnim
kmitotu) spolu s LN2A ze Stavangeru na sdlench kmitotech 5471,8, 7871,8, 10 408,8, 14 406,8 a 20 496,8 kHz. Zvrem jet prbh dvou nejoblbenjch parametr. Prmrn slunen tok v lednu byl 93,5, jakoto prmr dennch hodnot 91, 89, 89, 89, 86, 84, 83, 84, 84, 84, 86, 91, 95, 105, 107, 107, 105, 103, 99,96, 95, 96, 99, 99, 95, 93, 90 a 94. Aktivita magnetickho pole Zem byla nadle men s prmrem index Ak z Wingstu 9,5 a dennmi indexy 8, 3, 4, 8, 4, 3, 4, 13, 14, 12, 25, 12, 9, 9, 2, 4, 17, 42, 7, 12, 6, 8, 10, 3, 5, 2, 6 a 15. OK1HH stedn kol, ktermu by amati mli vnovat mimodnou pozornost. Je poteba potenciln zjemce zvt, pstovat styky se sbki, potaovmi i jinmi spznnmi kluby a vnovat pozornost i poslucham rozhlasu. James J. Read, ZL1UWZ, doporuuje, aby sdlovac prostedky byly informovny o takovch akcch, jako je Poln den, a aby jim byly poskytovny fotografie. l DARC hled archive. V sted v Baunatalu le historicky cenn asopisy, knihy, korespondence a dokumenty, kter jsou doplovny z pozstalost radioamatr. Je nutno systematicky je uspodat a zpracovvat. l DL6DM, prof. Dr. Ing. Heinrich Brunswig, oslavil ped loskmi Vnocemi sv devadestiny. Je stle inn a kadou nedli se astn na 3625 kHz krouku radioamatr v Darmstadtu. l 14. z loskho roku se v Nagasaki konala schzka radioamatr, kte pstuj vizuln komunikaci SSTV. Selo se jich tm 80. l V Tokiu vyel call book japonskch amatrskch stanic, kter pouvaj internet. Jsou tam uvedeny i adresy nkterch stanic evropskch a americkch i adresy radioamatrskch instituc, redakc asopis a obchodnch firem, kter dodvaj zbo radioamatrm potebn. l Z filozofie Murphyho. Meskimenv zkon: lovk nikdy nem as udlat nco podn, ale vdycky si mus najt as udlat to jet jednou. (Funkamateur 3/ /98.) OK1YG
Jubilejn slovinsk diplom

Radioklub Lubnik, S53DLB, vydv pi pleitosti svho 10. vro aktivit ve prospch slepch a zrakov postiench radioamatr jubilejn diplom (viz obr.). Plat spojen navzan v dob od 1. do 30. ervna 1998. V kategorii KV je teba navzat 3 spojen; ohlen kmitoty CW: 3550, 7020,
14 050, 21 050, 28 050 kHz, SSB: 3610, 7070, 14 160, 21 170, 28 480 kHz. Aktivn stanice platn pro diplom: S51MM, S51NY, S52DN, S52DG, S52MW, S52NU, S52QM, S57AX, S58MU, S53DLB. Kategorie VKV: Je teba navzat 3 spojen v psmech VKV (neplat spojen /m a pes pevde) CW, SSB nebo FM. Aktivn stanice, platn pro diplom: S52DN, S56CEO, S56KFG, S56KFP, S56MSU, S57MTA, S58MU, S56JOG, S56LFI, S56LJT, S56LLJ, S56RST, S56VHF, S53DLB. Plat spojen navzan v zvodech vetn S5-Marathonu. Spojen nemus bt potvrzena QSL-lstky. dost o diplom se seznamem navzanch spojen a 10 DM, 10 000 lirami nebo 70 ilinky se zaslaj na adresu: Radio klub Lubnik, S53DLB p. p. 154 SI-4220 kofja Loka, Slovenia.
Pohled pes plot

l Fint amati pouvaj na top bandu sek psma 1810-1858, 1861-1906 a 1912-2000 kHz. l Nmci jsou prunj ne my. V Bremen-Huchting se na mstnm pevdi v ervenci loskho roku objevoval rui, kter psknm znemooval prci na pevdi a pouval neslunch vraz. Radioamati ho zamili a uinili oznmen adm. Policie bhem t tdn ruiteli jeho pstroj zabavila. l President NZART, Alan Wallace, ZL4AMW, napsal, e roziovn ad amatr vysla by mlo bt povaovno za
129e .1,+<
n informace. Kniha obsahuje vklad pojm z radiokomunikace, dleitch nejen pro radioamatra, ale i pro posluchae, kte chtj ze svho pijmae ,dostat nco vc, ne jen mstn stanici. Sepsali ji svdomit ednci, kte na nepotitn strnky umstili velk npisy NEPOUITO. (Nikdo se tedy nemus domnvat, e tam jsou ukryty njak informace psan neviditelnm psmem.) Kniha Nrodn kmitotov tabulka je velmi uiten pro kadho, kdo se nechce omezovat jen na uzouk amatrsk psma nebo na psma rozhlasov. Vydalo ji Ministerstvo hospodstv R esk telekomunikan ad v Nakladatelstv dopravy a turistiky v Praze. OK1YG
O em p jin radioamatrsk asopisy?

CQ DL 2/1998, Baunatal, SRN. en krtkch a ultrakrtkch vln. Arrays in action (co se d udlat ze systm CA3046 a CA3086: Pijma KV s pmm smovnm, produkt-detektor a BFO, zamova na 2 m, automatick pepna VFO, krystalov osciltor s pravohlm prbhem, nsobi kmitotu, vysla 500 mW, aktivn mic usmrova). Intermodulace, blokovn a postrann peslech. Vecko v jednom - buzen pevde. Co je klovn squeeze? Zkon o amatrskm vysln, komente. MAD Yagi (to neznamen blzniv yagina, nbr Multiband Antennasystem Deltaformation - univerzln tprvkov antna pro psma 80 a 10 m). Konvertor a budi CW. Zvtit zisk, zmenit um (antnn systm pro 70 cm). Mini el-bug nejen pro vysla QRP14. DXy v roce 1997. Antny zakopan v zemi. Refert DARC pro vztahy k veejnosti: Vc svtla, vt transparentnost, vc informac. CQ AMATEUR RADIO 3/1998, Hicksville, USA. Zhada psma 160 m (en). Transceiver OMNI VI Plus TEN-TEC. Levn materil pro antnu QRP. Antna J. Interfax pro digitln signly. Jaro je tady (poznmky k antnm). Jsi opravdu pipraven? (zazen na cesty a pro tsov provoz). Paket rdio: ZIP kd, ZIP node. BREAK IN 1-2/1998, Christchurch, Nov Zland. Zamova Sniffler na 80 m. Npady, jak zlepit vkon pijmae. Horn a doln propust TV pro stedn vlny. Rozhovor s manaerem NZART (novozlandsk radioamatrsk organizace) pro historii. Optimalizace hlasovho spektra. Automatick pepna (VOX) pro magnetofony. Levn pijma pro KV. CAROS, nov sluba pedpovd en na internetu. Zprvy Spolenosti pro zachovn amplitudov modulace (knihovna spolenosti, zkuenosti protiporn sluby, poznatky). CQ HAM RADIO 2/1998, Tokio. Modem GPS RF TGM-1000. Desky s plonmi spoji transceiveru IC-748 (50 a 144 MHz). Transceiver TM-G707/ TM-G707S (144/430 MHz). Jak zat s paket rdiem. Jak zat s RTTY. Jak zat s SSTV. Transceiver SSB 50 MHz (nvod). Jak udlat magnetickou antnu. Pokusy s rhombickou antnou na 430 MHz. Automatick ladn antny pstrojem AH-4. Antnn pizpsobovac len 3,5/7 MHz ID84 Lambda HF. Transceiver OMNI VI (pro KV psma). ast na druhm mistrovstv svta v rychlotelegrafii. Pokusy s nenpadnou TV antnou. ,Przkum lineru s elektronkami. Transceiver IC-746 pro 144 MHz. Krtkovlnn zznjov osciltor pro obecn tranzistorov pijmae. Linern zesilova Henry 4K-ULTRA pro 3,5-30 MHz. Jak vylepit pota v notebooku 486. RADIO-HOBBY 2/1998, Kijev. Historie rdia. Transceiver Kenwood TS-830S (KV, se schmaty). Napjec transformtory pro mal napt. Praktick vpoet smova pro pijmae s pmm zeslenm. Mi SV a vkonu. Antna pro penosn stanice na 144 MHz. Nenron krtkovln-
Nrodn kmitotov tabulka

K mm prvnm vzpomnkm z dtstv pat pohled z okna. Silnice s telegrafnmi tyemi, na kterch byl napnut jeden drt, za n hlubok zmola, potok a z nho strm se zvedajc horsk heben, do kterho byla zaklesnuta obloha. Tam konil svt a mne muila touha jednou zblzka vidt, jak to tam vlastn je. Je jet nco za tou bn? A co? Jako student jsem ml (po krystalce) jednolampov pijma Low-loss s pevnm variokuplerem a vlnovm rozsahem 200 a 600 m. U toho hornho konce byla veer a v noci slyet korespondence lodnch a pobench stanic. V Radioamatru jsem etl o pijmach 200 a 20 000 m a byl jsem posedl touhou dostat se pes tu hranici 600 m, kde u byl ladic kondenztor zaven, na dlouh vlny a slyet, co tam je a jak to tam vypad. Chtlo to oton kondenztor 1500 pF a vmnn cvky. Kdy byla ta jednolampovka hotova, otevel se mn irok, nov, dosud neznm svt, pln fascinujcch zitk. Nco podobnho jsem zail o nkolik let pozdji s krtkmi vlnami a mm (nikdy nesplnnm) snem se stalo mt pijmac zazen, teba jen jednoduch, ale schopn ,chytat vechny vlny od nejdelch po nejkrat, a moci sledovat, co tam je a co se tam dje. To vechno jsem znovu proval nad knihou s nzvem Nrodn kmitotov tabulka. Obsahuje pehled kmitot od 9 kHz do 400 GHz a informace o jejich pouvn ve svt i v esk republice. Najdeme zde daje o kmitotovch psmech rozhlasovch, amatrskch, o psmech urench slub pevn, nmon i leteck. I kdy se tyto sluby sthuj do kosmickho prostoru na druice, stle jet na nich poslucha najde mnoho zajmavho. Nechyb ani daje o kmitotech pidlench zen model, bezdrtovm mikrofonm a policii. I uivatel skener, schopnch pijmat kontinuln od vln krtkch a k milimetrovm, najdou zde cen-
n antna. Nf filtr pro tranzistorov zesilova vkonu krtkovlnnch stanic. Radiostanice CB. Druh dech amatrsk televize s malou obrazovkou. Encyklopedie CD-ROM. Internet, fidonet, radio-hobby BBS a elektronick verze asopisu Radio-hobby. Mazac genertor pro kazetov magnetofon tdy High-End. Such baterie. Hudebn zvonek, kter um vecko. CQ ZRS 2/1998, Postojna, Slovinsko. S57NW/ /3E1DX: Moje prvn DX expedice. Denky ze zvod elektronicky. SSB/CW TRX na 10 GHz. Hlasov kl - papouek. Antna GP pro 144 a 430 MHz. Antna pro 1,2 GHz. RADIO-AMATOR 12/1997, Kijev. Systm SMARTRUNK II (VKV a UKV). Provoz CB. Doven mikrosystmy v amatrskch stanicch. Ochrana telefonnch pstroj a spojovch linek. Dvouprvkov antna vlnov kanl pro psmo 10 m. Ochrana cel rodiny ped razem elektrickm proudem. slicov asov rel pro telefoto. Hudebn zvonek. Operan zesilovae firmy Motorola. Senzorov vypna. Vyslac antny mikrovlnnho integrovanho telekomunikanho systmu. Pijma FM-stereo s mikroprocesorovm zenm. Ukrajinsk trh elektronickch soust. Vkonn kmitotov modulovan krystalov autogenertor. Zklady slicov techniky pro zatenky. Rady domc dln. Jak vyrobit desky s plonmi spoji. Videokamery, konstrukn principy a informan daje. Rady provozovateli domc televize. RADCOM 2/1998, Herts., Velk Britnie. Amati a Svtov rdiov konference 1997. Mit r (r) msto initele stojatch vln. Pedzesilova MMIC od stejnosmrnch hodnot a k dennmu svtlu. Antna reflexn beam 10-30 MHz. Amatrsk rdio od zklad. QSL pro zatenky. Zesilovac sonda pro vf. Alinco DJ-C1 a DJ-C4 (144 a 430 MHz). irokopsmov zesilova s MOSFET pro 136 kHz, 250 W. O ladn vyslac kruhov antn. Ing. J. Dane, OK1YG
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Koupm satelitn tunery SHARP B77G06, ppadn BSFA75G46 i jin s napovou syntzou. I jednotliv. Tel.: (02) 49 62 53, 0601-21 67 64. Koupm osciloskop Tektronix 2216, 2430A, TAS475, TDS320, TDS350 a multimetr THM560, THM565 pouze v perfektnm stavu. V. olc, tel.: (0451) 255 57. Koupm CPU Pentium 66 MHz nebo 60 MHz (5V napjen). J. Bro, Ve svahu 783, 734 01 Karvin-Rj, tel.: (06993) 398 02. Potebuji kopii dokumentace monitoru IBM 8514, nebo napjec dl (desku NTP-N870-T) do uvedenho monitoru, nebo hybridn obvod typ MA3172 do napjecho dlu. J. Bro, Ve svahu 783, 734 01 Karvin-Rj, tel.: (06993) 398 02.

Prakticka Elektronika 1998-05

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1998-05

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK III/1998. SLO 5 V TOMTO SEIT

S panem Ing. Martinem Pekou, editelem eskho zastoupen firmy SE SpezialElectronic.

Ing. Martin Peka, editel eskho zastoupen firmy SE Spezial-Electronic

Praktick elektronika A Radio

Ve je zdarma. Ano, veker informace, tedy vetn CD ROM jsou u ns zdar-

Praktick elektronika A Radio - 5/98

ma. I v ppad potovn zsilky si SE Spezial-Electronic nic netuje.

Mohl byste zvrem zmnit strunou historii firmy?

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Vstava PRAHEX 98, BRATEX 98

Logaritmicko-periodick antna AK451 pro psmo 5 a 30 MHz (pjem od 2 MHz)

Praktick elektronika A Radio - 5/98

SEZNAMUJEME VS Pstroj pro reprodukci i zznam na CD PHILIPS CDR 870

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Digitln tranzistory FET

Praktick elektronika A Radio - 5/98

ZANAJCM A MRN POKROILM

Zkrcen a feritov antny

= =  ORJ ' , G

Spnac obvody s polovodii

Dioda jako spna

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Astabiln klopn obvod multivibrtor

Tranzistor jako spna

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Jednoduch zapojen pro voln as

Ochrana sov rovky II

Akusticko-optick signalizcia pre laboratrny zdroj

Obr.1. Zapojen ochrannho obvodu II

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Obr. 4. Doska s plonmi spojmi akusticko optickej signalizcie a rozloenie siastok

doska s plonmi spojmi

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Sov spnac systm SSS-01

Penos ovldacch povel

Praktick elektronika A Radio - 5/98

I G G! G" Q tqqryrx Thhvhyhpr

Obr. 1. Nejobecnj zapojen komponent systmu SSS-01

Programovateln vysla SSS-TX1

Nvod k ovldn SSS-TX1

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Obr. 2. Ovldac a indikan prvky systmu SSS-01

Popis zapojen sov sti

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Obr. 3. Schma zapojen sov sti

Obr. 4. Schma zapojen dic sti

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Popis zapojen dic sti

Obr. 5. Deska s plonmi spoji sov sti

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Zaujmav zapojenia s obvodmi Linear Technology

ma rzne tepeln kompenzcie. Tie nie s s LT1166 potrebn.

Brutlny zosilova 1,8 kW

Obr. 5. Paraleln riadenie vkonovch blokov

Obr. 1. Pripojenie vkonovch tranzistorov k LT1166

Obr. 7. Paraleln riadenie vkonovch blokov zobr. 6

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Meni pre nabjanie batri kontantnm prdom

Konvertor naptia z 2 lnkov na 5 V

Obr. 11. Zapojenie menia s vyuitm Super Burst obvodu

Praktick elektronika A Radio - 5/98

Vysokofrekvenn zesilova do 1 GHz

= = ORJ ' , G