Prakticka Elektronika 1999-02

N ROZHOVOR
RONK IV/1999. SLO 2 V TOMTO SEIT

N rozhovor ..................................................... 1 AR seznamuje: Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 2010 .......................... 3 Nov knihy ........................................................ 4 Oprava k lnku Stroboskop ........................... 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 5 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 6 Informace, Informace ........................................ 7 Sonda HCMOS ................................................. 8 Zdroj stabilnch 3,3 V z baterie Li-ion nepotebuje induknost .......................... 10 Senzor otisk prst .......................................... 10 Mikroterminl MT8 ........................................... 11 Stiskem zapni, stiskem vypni .......................... 13 Vkonov zesilova na principu kov impulsn modulace (Dokonen) ......... 14 Varta na Internetu ............................................ 16 Regultor teplovodnho erpadla slunenho kolektoru ....................................... 17 Men elektrickch parametr antn .............. 21 Inzerce .................................... I-XXIV, 25, 26, 48 Stavme reproduktorov soustavy XVII ............ 27 Obousmrn interfejs k portu EPP u PC ......... 28 Ochrana zte ped peptm ........................ 31 CB report ......................................................... 32 PC hobby ........................................................ 33 Rdio Nostalgie ............................................ 42 Z radioamatrskho svta ............................... 43
s panem Klausem Tammem, pedstavitelem jednoho z nejvznamnjch evropskch vrobc svorkovnic, nmeck firmy PTR MESSTECHNIK, kter je odpovdn za zen prodeje vrobk tto firmy do zahrani, tedy i do na republiky.
Pane Tamme, mohl byste ns prosm strun seznmit s va firmou a jej histori?
Firma PTR byla zaloena jako soukrom firma v roce 1979. V listopadu 1989 odprodali tehdej akcioni vech 100 % akci vcarsk holdingov spolenosti Phoenix Mecano AG. Tm se firma PTR stala soust jedn z ekonomicky nejvkonnjch a kapitlov nejsilnjch spolenost.
Kter sv vrobky povaujete za nejspnj?
Pan Klaus Tamm Pod holding Phoenix Mecano spadaj nsledujc firmy s tmito orientacemi: - Psluenstv: Rose Elektrotechnik (profilov dly apod.), Bopla Gehuse Systeme (krabice a jejich psluenstv). - Elektromechanick soustky: Fritz Hartmann Gertebau (kdov spnae, mikrospnae apod.), PTR Messtechnik (svorkovnice do DPS a pro lity DIN, mic sondy), Kundisch Electronic (membrnov klvesnice), Phoenix Mecano Digital (osazovn DPS, vetn SMD), Gtz-Udo Hartmann (cvky). - Mechanick dly: RK Rose + Krieger (hlinkov konstrukn profily), Dewert (linern elektromotory pro podvozky). Celkov organizace se dl do t skupin: - Vrobn skupiny (v 5 rznch mstech).
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K. Pololetn pedplatn 180 K, celoron pedplatn 360 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - administratva. Predplatn na rok 408,- Sk, na polrok 214,- Sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Ji od svch zatk nabzela firma PTR svorkovnice a mic sondy. Bhem let zaznamenvala firma trval nrst prodeje, piem pro export se staly nejzajmavjmi prv rzn druhy svorkovnic. Od dubna 1997 jsme zaali nabzet tak svorkovnice pro upevnn na lity DIN, nap. v rozvadch. Cel koncern PTR je dnes jednm z nejznmjch dodavatel elektromechanickch soustek.
Logo, kter vae firma pouv, sdlte i s jinmi firmami. Mete nm tedy pedstavit tak tyto dal firmy, kter tvo koncern PTR, a seznmit tene s jejich zamenm?
Svorkovnice s pruinovm uchycenm kabelu bez roub
AMARO spol. s r. o.
Praktick elektronika A Radio - 2/99
Pruinov uchycen kabelu
(z hlediska izolanho napt). Jak izolan materily pouvte, jakmi zkuebnami vae vrobky prochzej?
- Prodejn skupiny (ve 14 rznch mstech na svt). - Finann skupiny a skupiny poskytujc sluby.
PTR Messtechnik je vrobcem svorkovnic. Mnoho naich ten buto ji svorkovnice pouv, nebo je pouvat ve svch konstrukcch hodl. Mete ns podrobnji informovat o sv nabdce?
Nae vrobky jsou schvalovny zkuebnami UL-, CSA- a VDE-. Spluj nap. normy UL1059, CSA22.2 .158, EN60998 (svorkovnice) a DIN VDE0627 (konektory). Jako izolant pouvme velmi kvalitn polyamid, kter si zachovv sv izolan vlastnosti v irokm rozsahu teplot, co u nkterch jinch vrobc nemus bt samozejmost. Tda holavosti je UL94 V-0!
Pipravujete njak novinky ve svm sortimentu?
nch 2plov a 24plov. Vtina svorkovnic m povrch pizpsoben pro mon popis inkoustovmi potiskovai.
Jak svorkovnice nabzte pro upevnn na litu DIN?
Ano, v ptm roce uvedeme jako novinku cvky. Podrobn informace vak budeme teprve publikovat.
Jak jsou vae hlavn pednosti ve srovnn s konkurenc?
Nae firma nabz nejen svorkovnice pro osazen do DPS, ale i irok technick een. Velmi populrn jsou srie svorkovnic do DPS se roubkovm uchycenm kabel, stejn jako srie nasouvacch konektor nebo multikonektor. Navc jsme nedvno zahjili i vrobu svorkovnic s pruinovm chytem kabelu bez roub. Svorkovnice dodvme ve velikostech 2plovch a 3plovch pro modulrn pouit, to znamen, e je lze skldat v libovolnch kombinacch do ady pi zachovn jmenovitch rozte. Tento systm umouje pi minimlnch poadavcch na skladov kapacity sestavit prakticky jakoukoliv svorkovnici podle poadavk konstruktr. Konektory - pevn blok - dodvme v provede-
PTR Messtechnik nabz irokou adu vrobk pro lity DIN, nap. prchoz svorkovnice pi nastavovn kabel, zemnic svorkovnice k lit DIN, svorkovnice nulovho vodie umoujc men proti zemi bez rozpojen obvodu, trovov instalan svorkovnice, rozpojovac svorkovnice, pojistkov svorkovnice, testovac rozpojovac svorkovnice a celou adu psluenstv. Ke jmenovanm adm se roubovm uchycenm kabel nedvno pibyly i svorkovnice pro DIN litu s pruinovm uchycenm kabel bez pouit roub.
Nkte uivatel nepracuj pouze v oblasti malho napt. Proto potebuj do svch aplikac pouvat sousti schvlen nkterou svtovou zkuebnou
Firma PTR nabz vrobky vysok uitn hodnoty. Hlavn vhodu spatuj nai zkaznci v monosti zskvat velmi kvalitn mezinrodn certifikovan vrobky za rozumn ceny. Nemn vznamnou devizou na firmy je vedle pikov kvality tak ka sortimentu v dan oblasti, prunost pi een poadavk zkaznk a plnn komplexnch kol. Dky kvalifikovanmu a dobe motivovanmu tmu je PTR schopnm partnerem pro ty zkaznky, kte hled do budoucnosti.
Stle vce vrobnch firem si dv pozor na kvalitu svch vrobnch vstup. Jakm zpsobem kontrolujete kvalitu ve firm, mte vrobu certifikovanou podle ISO 9001?
Kvalita naich vrobnch postup je velmi peliv kontrolovna v nkolika stupnch podle internch pedpis. Ji v lednu 1994 jsme zskali mezinrodn certifikt kvality EN 29001/DIN ISO 9001. Kadoron spn audity obnovujc platnost tohoto certifiktu potvrzuj dokonalost naich postup. Na firm rozhodn pze zkaznk stoj za toto sil.
Kde mohou zkaznci z esk republiky a Slovensk republiky zskat technick informace o vrobcch firmy PTR a kde si je mohou koupit nebo objednat? Mte sv internetov strnky?
Podrobn informace o naem sortimentu mete snadno zskat na na internetov strnce: http://www.ptr-messtechnik.de. V esk republice distribuuje nae vrobky firma GM Electronic (http:// www.gme.cz, tel. 02/232 26 06), na Slovensku pak tak firma 3Q Service v ilin.
Dkujeme vm za rozhovor.
Zemnic svorkovnice na litu DIN
Pipravil ing. Hynek Stelka a ing. Josef Kellner
SEZNAMUJEME VS Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 2010

Ped pldruhm rokem (v PE 4/96) jsem uveejnil test jednoho z nejlepch bezrovch telefon - typu Gigaset 910 firmy Siemens. Od t doby pinesla tato firma na trh model, oznaen Gigset 1010, avak protoe se ve svch funkcch ani v proveden od pstroje 910 pli neliil, rozhodl jsem se tehdy ho netestovat. V souasn dob se vak objevil nov typ s oznaenm Gigaset 2010, kter se sice od pedelch typ vzhledov pli neli a pevzal od nich i adu pvodnch funkc, je vak doplnn nkolika novmi funkcemi. Co ale povauji za nejpodstatnj a co bylo t hlavnm dvodem testu, je cena tohoto pstroje. Zatmco typ 910 byl prodvn za vce ne 12 000,- K, tento typ je nabzen za cenu tm polovin. A to me bt pro ppadn zjemce, vzhledem ke pikovm vlastnostem pstroje, ji velmi pitaliv.
Celkov popis
Gigaset 2010 se, shodn jako pedel typy, skld ze dvou dl, a to ze zkladny, oznaen Gigaset 2010 a z penosn sti s oznaenm Gigaset 2000S. K pstroji lze dokoupit jet komfortn penosnou st s oznaenm Gigaset 2000C, umoujc nkter dodaten funkce (nap. sestaven telefonnho seznamu). Tato penosn st m ovldn i indikaci obdobnou, jak je pouvna u mobilnch telefon. S jednou zkladnou me spolupracovat a est penosnch st, lze k nim dokoupit i speciln nabjee, do nich se penosn sti ukldaj. Tyto nabjee maj oznaen Gigaset 2000 L. Jak jsem ji v vodu ekl, vnj proveden pstroje je obdobn jako u minulch typ. eln zmna je pouze v menm dlkovm rozmru penosn sti, kter je o 15 mm krat a v (i s akumultory) o 20 g mn ne penosn st pedelch typ. Men zmny jsou i v ovldn, protoe zatmco k aktivaci a ke zruen hovoru bylo u pedelch typ pouvno jedin tlatko, zde (obdobn jako u mobilnch telefon) jsou pouvna tlatka dv. Jak z dalho vyplyne, nov proveden m navc nkter nov funkce. V zkladn sestav je pstroj dodvn se zkladnou, jejm sovm napjeem a jednou penosnou st. K zkladn lze pipojit a est penosnch
st. astnci mohou pouvat sttn linku (pokud je prv voln), pitom hovor me bt mezi jednotlivmi penosnmi stmi libovoln pepojovn a jejich astnci mohou t kdykoli hovoit i mezi sebou. Pokud uivatel penosnou st pen napklad v kapse, me zablokovat funkci tlatek tak, aby jejich nhodnm stisknutm nedolo k nedoucmu omylu. Pjem hovor je vak stle realizovateln. Funkci tlatek lze opt jednoduchm zpsobem odblokovat. Penosnou st lze v ppad poteby i zcela vyadit z funkce. Jej funkce se obnov stisknutm pslunho tlatka nebo automaticky po jejm poloen na zkladnu. Po poloen penosn sti na zkladnu se akumultory automaticky dobjej, pitom se uivatel nemus obvat o jejich pebit, protoe pln nabit akumultory jsou dobjeny ji jen udrovacm zpsobem. Pipomnm jen, e lze penosnou st poloit na zkladnu jak tlatky smrem dol, tak tlatky smrem nahoru. Tyto funkce jsou tedy zcela shodn jako u pedelch typ. V penosn sti jsou pouvny dva akumultory bnho tukovho proveden a mohou to bt akumultory niklokadmiov (NiCd) nebo niklometalhydridov (NiMH). K testovanmu pstroji byly piloeny niklokadmiov akumultory SAFT s kapacitou 600 mAh. Tyto akumultory maj podle vrobce napjet pstroj v pohotovostnm stavu a 70 hodin a ve stavu hovoru a 7 hodin. Pokud jsou pouvny akumultory NiMH, kter maj podstatn vt kapacitu, prodlou se tyto doby na dvojnsobek. Ostatn obvykl funkce jsou obdobn jako u pedelch typ, to znamen, e m pstroj pam pro deset telefonnch sel, lze volit hlasitost i zpsob vyzvnn, dle hlasitost hovoru ve sluchtku a je t mon penosnou st zablokovat tak, e nelze volat dnho astnka nebo e lze zavolat pouze uritho
astnka. V ppad, e si nepejeme, aby astnk slyel to, o em v mstnosti hovome, lze vypnout v penosn sti mikrofon. Souasn lze zvolit, zda m mt druh astnk v tto dob ve sluchtku ticho nebo zda mu m bt reprodukovna hudba. Dleitj funkce, u nich si nepejeme, aby do jejich nastaven kdokoli zasahoval, jsou chrnny kdovm slem (PIN), kter je nutn pstroji sdlit v ppad, kdy takovou funkci chceme vloit, zruit nebo zmnit. Zmnou je, e se v pamti pstroje automaticky uchovv poslednch pt naposledy volanch sel, kter je pak mon kdykoli zopakovat. Dal novinkou je funkce, kter umouje zobrazovat poet realizovanch hovorovch impuls a, pokud pstroji sdlme cenu jednoho impulsu, me zobrazovat i celkovou stku za tyto impulsy. K realizaci tto funkce je vak naprosto nezbytn vydat si od provozovatele telefonn st, v naem ppad tedy SPT Telecom, o vysln tchto hovorovch impuls z stedny do naeho pstroje. O tom, jak lze tuto slubu realizovat a za jak poplatky, vak nvod k pstroji bohuel nic nek. Protoe jsem pedpokldal, e by prv tato funkce mohla mnoho uivatel tohoto telefonu zajmat, pokusil jsem se zjistit, zda je takov sluba v na telefonn sti vbec mon a kdy ano, kolik bychom za to museli provozovateli SPT Telecom platit. Podailo se mi zjistit, e tato sluba ji skuten existuje, je vak nutn o ni podat a jednorzov poplatek je v takovm ppad 60,- K. Kad msc je vak za tuto slubu pipotvna ke stlmu msnmu poplatku stka 31,50 K. Vysln impuls je realizovateln u kadho astnka bez ohledu na to, zda je pipojen k digitln nebo k analogov stedn. V tto souvislosti bych vak chtl upozornit na to, e takto zjitn daje o potu hovorovch im-
puls nebo o celkov cen za tyto impulsy lze povaovat pouze za informativn a pro vytovn je smrodatn jen ten poet impuls, kter indikuje poitadlo v stedn. Tato funkce je rozena jet na monost stanovit stku, kter sm bt v pslun penosn sti protelefonovna a pokud ji uivatel pekro, pstroj mu dn dal vstupn hovory nedovol. Tato funkce, kter je v nvodu oznaovna nepli vhodnm termnem konto kapesnho, je pouze jakousi variantou funkce pedel. Libovolnou penosnou st lze zablokovat tak, e z n nelze volat jinho astnka, ppadn naprogramovat nejve tyi sla, kter me uivatel volat i pi zablokovan penosn sti. Penosnou st lze t zablokovat pro mezimstsk nebo mezisttn voln, to znamen, e z n po zablokovn nelze volat sla, zanajc jednou nebo dvma nulami. Tento pstroj umouje jet celou adu dalch kon, jejich popis by vak ji peshl rmec tohoto testu.
Technick daje podle vrobce

Standard: DECT. Poet kanl: 120 duplexovch kanl. Vyslac psmo: 1,88 a 1,90 GHz. Duplexn systm: asov multiplex. Odstup kanl: 1728 kHz. Bitov tok: 1152 kbit/s. Modulace: GFSK. Dosah signlu: 300 m (ve volnm prostoru), 50 m (uvnit budov). Vyslac vkon: 10 mW (stedn vkon pro kad kanl). Napjen zkladny: 220 a 230 V/50 Hz. Pkon zkladny: 3 a 5 W. Doba provozu penosn sti: 70 hodin (pohotovost), 7 hodin (hovor). Zpsob volby: tnov nebo impulsn. Rozmry: 14,5 x 12 x 7 cm (zkladna), 16 x 5,5 x 2,5 cm (penosn st). Hmotnost: 210 g (zkladna), 165 g (penosn st). Ppojn kabely: 3 m (sov pvod), 3 m (telefonn pvod). Telefonn zstrka: Mini-Western 6/4.
ltory jinch vrobc pouvat nesm, protoe by zejm pstroj pokodily. Stejn nesmysln je i dal varovn, e by pi nhodn zmn zstrky napjen s telefonn zstrkou mohlo na dobjecch kontaktech vzniknout napklad pi bouce neppustn vysok napt. Absolutn nesmyslnost tohoto doporuen snad ani nen vhodn rozebrat a dle komentovat. Obdobn je i dal tvrzen, e by nesprvn vloen akumultory mohly pstroj pokodit, nesmyslem proto, protoe do pstroje akumultory nesprvn vloit prost nejde! Tak vrazy, pouvan v textu nvodu jako napklad: zahjen procedury, peruen procedury, ukonen procedury, provdn pepnut nebo vta zobraz se nabhl sumrn stav tarifnch daj, i rdiov signly vnikaj do sluchadel jsou nehezk, ppadn obtn srozumiteln. Ani pouvan vraz tarifikan impuls nen v tomto ppad na mst, protoe se jedn o pdavn jmno od slova tarif a tm je tarifn impuls. Jet vhodnj by patrn bylo pouvat vit vraz hovorov impuls. Nejde vak jen o verbln nedostatky. Tak napklad pokynu pro doasn pepnut pstroje z impulsn volby na volbu tnovou, co je kon, kter je u astnk, kte jsou dosud napojen na analogov stedny, asto pouvn (napklad pro ovldn zznamnku) byla v nvodu pro typ 910 zcela sprvn vnovna naprosto zeteln oznaen krtk kapitola. U nvodu k tomuto pstroji jsem tento kon sice pracn, ale marn hledal. A po del dob jsem tento pokyn nael v kapitole Ovldn jinch zazen pomoc tnov volby a to zcela nhodn, protoe nem dn pesnj oznaen. To ve je pro m uritm zklamnm, protoe nvod k typu 910 byl velmi kvalitn a domnvm se, e i tento pikov pstroj by si zaslouil nvod obdobn kvality.
NOV KNIHY
Dietmeier, U.: Vzorce pro elektroniku, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 256 stran A5, 314 obrzk, 26 tabulek, obj. slo 120941, 249 K.
Tato sbrka vzorc obsahuje nejdleitj vzorce pro nejpouvanj stavebn prvky a obvody v elektronice. Z obsahu: 1. Uiten poetn pravidla; 2. Systm orientanch ipek; 3. Periodick napt a proudy; 4. Zkladn zkony elektrotechniky; 5. Polovodie a elektronky; 6. Zapojen; 7. Mic technika; 8. Regulan technika; 9. Digitln technika; 10. Matematick dodatek; 11. Tabulky.
Zvr
Jestlie tedy pominu zhorenou kvalitu nvodu, pak musm znovu konstatovat, e Gigaset 2010 zejm pedstavuje opt to nejlep, co je v oblasti bezrovch pstroj na trhu nabzeno. To navc podtrhuje skutenost, e zatmco pstroj Gigaset 910 byl v polovin roku 1996 prodvn za 12 188,- K, je Gigaset 2010 dnes nabzen napklad u firmy Marex (Praha 2, Francouzsk 32) za 6991,- K. To znamen tm polovin cenu oproti cen pvodn. Zbv jet dodat, e dal penosnou st 2000S lze pikoupit za 3730,- K a komfortn penosnou st 2000 C za 5150,- K. (Vechny ceny jsou vetn DPH). Adrien Hofhans
Funkce pstroje
Jako u pedelch variant tohoto pstroje nelze mt z funknho hlediska naprosto dn nmitky. Penosn st tohoto pstroje je o nco men i o nco leh, ne tomu bylo u minulch typ. I kdy to nen o mnoho, pece jen kad ueten centimetr i dekagram mohou bt pro uivatele vhodn. U zkladny to vak ji dleit nen. Vechny funkce popsan v nvodu sploval pstroj naprosto bezchybn a lze ho tedy, shodn jako pedel modely, povaovat za velmi dobr. Jedin, k emu bych ml tentokrt pipomnky, je nvod k obsluze, kter obsahuje adu nelogickch pokyn a nelze ho v dnm ppad srovnvat s kvalitnm nvodem, kterm byl vybaven typ 910. Dovolm si vyjmenovat alespo nkolik zsadnch nedostatk. V nvodu je opt vstraha ped pouvnm jinch typ akumultor (tedy nikoli typu AA), co je nesmysl ji proto, e do pstroje akumultory jinho typu prost vloit nelze. A autor nvodu opt vyjmenovv vrobce, jejich akumultory jsou vhodn, take uivatel nabv dojmu, e akumu-
Hjek, J.: 3x asova 555 - praktick zapojen se 3 asovai, vydala nakladatelstv AA Praha a BEN - technick literatura, 128 stran A5, obj. slo 120951, 129 K.
Opt vychz dal sbrka zapojen s asovai 555. Voln navazuje na pedchoz dva dly (asova 555 a 2 asova 555). Z mnoha dostupnch pramen vak byla pro tuto knihu vybrna zajmav a vyzkouen jednoduch zapojen, jejich zkladem jsou vdy ti a vce asova 555. Z obsahu: etzov zapojen; Bc svtlo; asov programtor; asova pro CB; asova pro dlouh as; Schodiov spna; Intervalov spna stra; Genertor zpodnch impuls; Genertor pruh; Kodr pro modele; Zvuk Dieselova motoru; Palka lokomotivy; Zkoueka asova 555; Zkoue kabel; Indiktor stavu benzinu; slicov teplomr; Pevodnk kapacita-as; Pevodnk odpor-as; Hleda kovovch pedmt; Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal msta: Jindisk 29, Praha 1; Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, Tyrovo nbreie 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Oprava k lnku Stroboskop z PE 12/98

Pan Mrio tekl z Banskej tiavnice ns upozornil na chybu na desce s plonmi spoji stroboskopu (schma je bez chyby). Na obrzku je detail opraven desky. Redakce se omlouv a za upozornn dkuje.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Kondenztory, jejich vlastnosti a pouit
Ing. Ji Peek, OK2QX
(Pokraovn)
4. Paprov kondenztory
Tento typ by se ml vlastn nazvat olejovm kondenztorem, protoe hlavnm dielektrikem je olej, kterm je papr naputn. Dv vrstvy papru a tenkch hlinkovch fli jsou smotny do svitku, viz obr. 1. Speciln technologi jsou vyrobeny svitkov kondenztory MP - u tch je kovov vrstva napaena pmo na povrch papru a maj jednu uitenou vlastnost - pi prrazu se nezkratuj oba polepy kondenztoru, ale v mst prrazu se kovov vrstvika odpa a kondenztor dle pln svou funkci. Jednou ze patnch vlastnost tchto kondenztor je navlhavost, dky n se asem zhoruj izolan vlastnosti dielektrika. Dnes je nalezneme pouze v oblasti silov elektrotechniky, nebo pro sv velk rozmry jsou v obvodech s polovodii prakticky neupotebiteln. Ovem ve zlatch dobch elektronek mly sv nezastupiteln msto a velk vznam i pes svou velkou parazitn induknost.
d. Z tchto dvod a pro mal zmny kapacity v zvislosti na zmnch teplot se stle pouvaj i ve vysokofrekvennch obvodech a tak v bezinduknm proveden jako blokovac kondenztory ve vf obvodech. Mimochodem - jejich nevhodou je krom rozmr i vy cena oproti keramickm. Tyto kondenztory se nevyrbj v proveden SMD pro malou odolnost proti vym teplotm (bnm pi pjen).
elektrodch a prakticky si takov kondenztor meme pedstavit jako dva kondenztory v srii, ale obrcen polarizovan, v jednom pouzde. Pouvaj se nap. jako tzv. rozbhov kondenztory u asynchronnch motor. Uvnit kondenztoru, pipojenho v obvodu stdavho proudu, se st proudu elektrolyticky usmrn a tak se nepetrit obnovuje dielektrikum. Bipolrn kondenztory jsou vak velmi nchyln k prrazu.
6. Hlinkov elektrolytick kondenztory

V ppadech, kdy potebujeme kondenztor s kapacitou asi od 1 F ve, by ml kterkoliv z dosud popsanch typ kondenztor pli velk rozmry. V tchto ppadech je nezbytn pout elektrolytick kondenztory. V nich je dielektrikem velmi tenk vrstvika oxidu hlinku, kter se utvo na kladn elektrod. Ten je vynikajcm dielektrikem, nebo i pi velmi tenk vrstv m relativn dobrou izolan schopnost. Na druh stran vme, e m ten dielektrikum, tm je kapacita kondenztoru vt. Navc hlinkovou elektrodu meme vyrobit rzn tvarovanou. Pro zvten plochy a tm tak kapacity se elektroda lept. Klasick elektrolytick kondenztor ml zpornou elektrodu tvoenou tekutm elektrolytem. U nj se vrstva oxidu hlinku tvoila na kladn elektrod samovoln, pokud byl kondenztor pipojen na zdroj napt sprvn polarity. V ppad obrcen polarity se naopak vrstva oxidu hlinku (tedy dielektrikum) tenila, postupn se zmenoval odpor, kondenztor se zahval a nakonec se obvykle tlakem vyvjejcch plyn roztrhl. Pi souasn pouvan technologii vroby elektrolytickch kondenztor je i elektrolytick kondenztor podobn svitkovmu kondenztoru; elektrolytem je naputn speciln provit papr a elektrolyt m konzistenci pasty. To nm napovd, e kondenztor bude mt velkou parazitn induknost. Dal negativn vlastnost je skutenost, e izolan vlastnosti dielektrika nejsou dokonal a pi pipojen napt na elektrolytick kondenztor i ve sprvn polarit jm protk trvale mal proud, kterm se obnovuje dielektrikum. Vrobn tolerance i u tohoto typu kondenztor jsou obvykle od -20 % do +100 % jmenovit kapacity. Pouvaj se hlavn v napjecch obvodech a vude tam, kde parazitn induknost nen na zvadu a kde v obvodu nen stdav napt. Hlavn vhodou je velk kapacita na jednotku objemu. Zvltnm druhem tchto kondenztor jsou tzv. bipolrn kondenztory, u nich je dielektrikum na obou
7. Tantalov elektrolytick kondenztory

Tantalov kondenztory jsou dalm nejrozenjm typem po hlinkovch elektrolytickch kondenztorech popsanch v pedchoz kapitole. Vzcn se vyskytuj a jsou vyvinuty jet i kondenztory s jinm elektrolytem, stmi se vak v nejblich letech jet asi nesetkte. Tantalov kondenztory maj proti hlinkovm tyto pednosti: podstatn men prchoz proud, men parazitn induknost a stabiln kapacitu. Na druh stran pi zmn polarity dochz prakticky okamit ktrvalmu prrazu. Vyrbj se obvykle v rozsahu kapacit od 0,1 do 100 F jako kapky v plastickm obalu. Jet o jednom druhu je myslm zapoteb se zmnit - jsou to tzv. superkondenztory (Goldcap) s malmi rozmry, ale s kapacitou 0,1 a 1 F. Tak velk kapacita je dosaena pouitm specilnch porznch elektrod. Tyto kondenztory se vyrbj pro napt zpravidla 5 V a nelze je nabjet a vybjet velkmi proudy (nejve nkolik mA), jinak se mohou pokodit. Pouvaj se msto akumultor NiCd k udren napt na soustkch CMOS (pamti).
5. Fliov kondenztory zplastickch hmot

Maj vlastnosti, kter jsou odvisl od technologie vroby a materilu dielektrika. Obdobn jako svitkov kondenztory maj velkou parazitn induknost. Materilem dielektrika me bt polypropyln, polyester nebo styroflex. Tyto kondenztory maj mal teplotn koeficient a mal ztrty, take se pouvaj v osciltorovch obvodech. Nevhodou je tak mal odolnost proti prrazu. Modern svitky z plastickch fli umouj i svaen kovov flie po obvodu, take hlavn nevhoda - velk parazitn induknost u nich odpa-
8. Kondenztory na deskch splonmi spoji

V technice mikrovlnnch obvod se rozmohlo vyuvn zkladn desky plonho spoje jako pevnho kondenztoru. Tuto techniku lze vyut i amatrsky pro zhotoven kondenztor smalou kapacitou. Dielektrick konstanta materilu vyrobenho ze skelnch vlken a pryskyice se pohybuje u bn pouvanch vrobk v rozmez 4 a 5, u specilnch desek z teflonovho materilu mezi 2,2 a 2,6. Ploka 10 x 10 mm na bnm kuprextitu 1,6 mm silnm bude mt kapacitu asi 3 pF. Pozor, nesmme zapomenout tak na kapacity plonch spoj mezi sebou, kter mohou bt du desetin pF. Takto zhotoven kondenztory steflonovm dielektrikem maj lep vlastnosti ne klasick kondenztory keramick. (Dokonen pt)
Obr. 1. Svitkov kondenztor. Modern kondenztory maj jin pouzdro, princip se nemn
Jednoduch zapojen pro voln as

Uhlkov otrasov sonda
Uveden sonda umouje vyuitie vade tam, kde je mon jej otras, alebo stlaenie. Vyuva princp uhlkovho mikrofnu, je vak imnna voi okolitmu hluku i vlhkosti, a preto sa d vyui pre bezpenostn a signalizan zariadenia, napr. do sedaiek, pod koberce, na dvere apod. en striedavo odizolovanch vodiov do burky jeden koniec utesnme vatou a zakvapneme ho vodostlym lepidlom. Uhlk zskame jednoducho rozdrvenm pr tabletiek Carbosorbu. Ten dostaneme v lekrni. Roztlen ho vlome do zsobnka - pouitej injeknej striekaky 5 a 20 ml. Koncovku striekaky na nastoknutie ihly strme medzi vodie do neuzatvorenej asti burky. Poklepkvanm striekaky a burky postupne cel sondu naplnme uhlkom. Koniec sondy potom tak isto utesnme vatou a lepom. Na IO1,2 pouijeme objmky. Dka sondy me by aj niekoko metrov a je mon ju spja po astiach a aj paralelne vetvi. Schma zosilovaa a vyhodnocovacieho obvoda k sonde je na obr. 2. Po zapnut zariadenia sa asi o 10 sek. systm ustli. Pri stlaen, alebo otrase sondy vznikne nf signl, ktor sa zosiln v IO1. Vrchn kmitoet ohraniuje kondenztor C6, zosilnenie rezistor R6. Signl je veden na integran lnok, kde sa vyfiltruje a iastone usmern. Po usmernen didami D1 a D2 sa signl zbav prpadnej nf zloky
na kondenztore C11. IO2 tvor napov kompartor s hystereziou, ktor uruje odpor rezistora R14. Prichdzajce napov zmeny s detekovan na D3. Naptie z emitora T1 odtartuje monostabiln klopn obvod (MKO), tvoren asovaom NE555 (IO3). Pri danej kapacite kondenztora C13 preklop MKO asi na 8 sek. NE555 napja multivibrtor, modulovan meniacim sa napatm na samoblikajcej LED D3. Pri dlhej sonde mono nahradi rezistor R6 trimrom a tak doladi citlivos zariadenia. Moment zopnutia nastavme hrubo trimrom R12, jemne trimrom R13. Pavol Wittner
Stereofonn mstkov zesilova s minimem soustek

Zesilova je uren pro pouit v automobilu a je navren jako mstkov proto, aby ml i pi relativn malm napt palubn st (12 V) dostaten vkon. Zesilova je osazen tymi integrovanmi obvody - vkonovmi zesilovai TDA2003 - a pi napjecm napt 14,4 V (pln nabit akumultor) poskytuje do zte 4 maximln vkon 2x 20 W. Zkreslen zesilovae je pi vkonech do 15 W men ne 1 % a kmitotov rozsah je 30 Hz a 15 kHz.
Obr. 1. Uhlkov otrasov sonda. 1 - odizolovan vodi, 2 - zaizolovan vodi, 3 - uhlk, 4 - burka, 5 - vata, 6 - lepidlo (napr. Herkules) Srdcom celho zariadenia je uhlkov sonda - vi obr. 1. Pouit vodie v sonde mu by napr. z telefnneho kbla. Musia byt striedavo odizolovan (1 cm odizolovan a asi 5 - 10 cm zaizolovan). Burka je zo vzduchotechniky pre akvri. Po vlo-
Obr. 2. Zosilova a vyhodnocovac obvod k otrasovej sonde
Schma zapojen zesilovae je na obr. 3. Vstupn nf signl levho kanlu (L) se pivd mezi svorky J1 a J2, reproduktor levho kanlu o impedanci 4 se pipojuje mezi svorky J5 a J6. Vstupn nf signl pravho kanlu (R) se pivd mezi svorky J3 a J4, reproduktor levho kanlu o impedanci 4 se pipojuje mezi svorky J7 a J8. Signl je zpracovvn tymi monolitickmi zesilovai IO1 a IO4 (TDA2003). Dky rezistorm, kter jsou obsaeny v IO, tvo mstkov zesilova pouze vazebn a blokovac kondenztory. Invertujc vstupy IO jsou propojeny lnky R1, C3 a R2, C11, kter uzavraj smyky zpornch zptnch vazeb. S uvedenmi odpory 680 rezistor R1 a R2 maj zesilovae zeslen 10 (+20 dB). Pi pouit reproduktor o impedanci 4 me bt mstkov zesilova napjen naptm 8 a 14,4 V, pi impedanci reproduktor 8 me bt napjec napt a 18 V. Odbr napjecho proudu zesilovae zvis na impedanci reproduktor a na velikosti napjecho napt a me bt max. 3,5 A. Zesilova je uren pro napjen z automobilovho olovnho akumultoru o jmenovitm napt 12 V, ale me bt napjen i ze sovho zdroje (nejlpe stabilizovanho). Vechny soustky mstkovho zesilovae jsou umstny na desce s jednostrannmi plonmi spoji. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce jsou na obr. 4. Vechny kondenztory o kapacit 100 nF
Obr. 4. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce stereofonnho mstkovho zesilovae s minimem soustek jsou fliovho typu. Integrovan obvody je nutno pipevnit izolovan k chladii, kter me bt zhotoven nap. z hlinkovho plechu o tlouce 2 a 3 mm a mus mt plochu nejmn 100 cm 2. Pro lep penos tepla je vhodn pott dosedac plochy IO tenkou vrstvou silikonov vazelny. Seznam soustek
R1, R2 680 C1, C2, C4, C5, C6, C7, C8, C9, C10, C12, C13 100 nF, fliov C3, C11 10 F/35 V IO1, IO2, IO3, IO4 TDA2003 deska s plonmi spoji . PE028 Radioelektronik Audio-Hi-Fi-Video 3/1997
Trik s antnou
Citlivost FM pjmae, kter m teleskopickou prutovou antnu a nem konektor pro pipojen vnj antny, lze snadno zvtit pouitm protivhy. Teleskopickou antnu nastavme na dlku 75 cm a vztyme svisle vzhru. Jako protivhu pouijeme drt o dlce 75 cm, kter spojme se zem pijmae, nap. s vnjm kroukem konektoru pro pipojen sluchtek. Drt nechme viset od pijmae svisle k zemi. Pijma je tak zapojen do stedu vertiklnho diplu (vyladnho do psma FM), kter m vt zisk, ne samotn prutov antna. Electronics Now 3/1998
Obr. 3. Stereofonn mstkov zesilova s minimem soustek
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakkoliv asopisy
z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Everyday Practical Electronics je britsk asopis slo jedna pro amatrsk projekty z oblasti elektroniky a pota. Obsahuje lnky, zabvajc se teori obvod a systm a mnostv konstruknch nvod. V recenzovanm ukzkovm sle asopisu jsou nvody na stavbu testeru sovch zsuvek, osobnho stereozesilovae, vkomru s mikrokontrolrem PIC a rdiovho zazen pro penos dat mezi potai. asopis je msnk formtu A4, m 72 stran a je titn ernoble. Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 32, na jednotlivm sle asopisu je uvedena cena $4,95.
Sonda HCMOS
Ing. Miroslav Nutil
V souasn dob je ji mrtv ada obvod TTL a jen ojedinle se pouvaj obvody LSTTL. Nejbnj jsou dnes obvody HCMOS, co m vedlo k mylence postavit logickou sondu pro tento typ obvod. Sonda by mla splovat zkladn poadavky na indikaci logickch stav, indikaci impuls a tn impuls. Technick daje
Napjec napt: 3 a 6 V. Napjec proud: max. 250 mA. Logick stavy: L - 30 % napjecho napt, H - 70 % napjecho napt. Dlka indikovanch impuls: lep ne 20 ns. Rozsah tn impuls: 0 a 199. nm vstupu a pi rovni napt mezi hodnotou H a L nesvt dn dioda. Diody D1, D2 zabezpeuj ochranu vstupu ped nedoucm naptm. tn impuls zajiuje ve dvou dekdch IO3 spolu s budii displeje IO5 a IO6. Pro piten impulsu lze na K1 pedvolit dosaen rovn H nebo dosaen rovn L. Pedvolbu provedeme napevno propojkou, nebo pouijeme pepna. Budie displeje nemaj na vstupech zapojeny omezovac rezistory, avak je vyuvno vnitn omezen vstupnho proudu spolu s nastavenm vhodnho napjecho napt pro displej (IO nejsou vkonov peteny). Displej zobrazuje impulsy v rozsahu 0 a 99. Pro zobrazen sla 100 a sel vtch jak 100 je vyuita prav desetinn teka a IO4A, kter se peklop pi peteen tae IO3B. Indikaci peplnn displeje (slo 200) zabezpeuje IO4B spolu s levou desetinnou tekou. Pro nulovn displeje slou senzor. Spojme-li prstem ploky senzoru, sepne se budic tranzistor T5 a tm i tranzistor T6. rove L na kolektoru
rove H
D4
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Rezistory R1 a R5 tvo vstupn dli, kter uruje rove napt na vstupu, pi kterm se peklop IO1B pro indikaci stavu H a IO1A pro indikaci stavu L. Kondenztory C1 a C3 kompenzuj dli pro vy kmitoty. Statick stavy H a L indikuj diody D3 a D4. Dynamick dosaen rovn H zachyt monostabiln klopn obvod IO2A, jen vytvo impuls dlky asi 150 ms, po kter svt dioda D6. Obdobnou funkci m IO2B s diodou D5 pro dosaen rovn L. Pi nepipoje-
tranzistoru T6 vynuluje ta IO3 a klopn obvod J-K IO4, m je zabezpeeno vynulovn displeje a zhasnut desetinnch teek. Rezistor R22 spolu se ZD1 chrn sondu ped statickou elektinou. Sondu je vhodn napjet pmo ze zkouenho zazen. Rozsah napjecch napt je 3 a 6 V. Ochranu ped peplovnm zabezpeuje tranzistor T1 spolu s diodou D7. Napjen diod LED a displeje je zajitno ze zdroje tvoenho tranzistory T2 a T4. Se zvtujcm se napjecm naptm se velikost napt pro displej zmenuje (vazba pes R15), protoe jinak by se proud displejem a diodami LED pli zvtoval (pi zvtujcm se napjecm napt se zvtuje vstupn omezovac proud obvod HCMOS). Kondenztor C6 zabrauje nedoucm oscilacm.
Konstrukce
Sonda je postavena na oboustrann desce s plonmi spoji (viz. obr. 2 a 4. Protoe se mi nepodailo sehnat vhodnou krabiku, vyrobil jsem krabi3x100nF
C7 100uF VCC
rove L
VCC D3
Dosaen rovn L Dosaen rovn H

D5 D6
+ (3 - 6) V
T1 BC327-25
C10
C11
C12
erven
D1 KA206 R2 82k
erven
zelen
lut
R17 120k R14 27k C6 R13 1k
R6 10 IO1A IO1D 2 74HC04 9 8 74HC04
R7 10 VCC
C4 10uF R10 27k
IO2B CEXT
R8 10
R9 10
D7 1N4148 T2 BD136-16 R12 560
C3 330pF R1 10k C2 120pF
R3 33k
7 9 10 11
22nF REXT/CEXT A B CLR 74HC123 Q Q 5 12 R15 22k T4 BC549B R16 4k7 T3 BC549B
R4 18k
IO1B 3 74HC04 4 5
IO1C 6 74HC04 13
IO1F 12 74HC04 C5 10uF R11 27k 14
IO2A CEXT
Hrot
C1 33pF
15 1 2 3
D2 KA206
R5 62k
REXT/CEXT A B CLR 74HC123 Q Q 13 4
2.5V
IO5 A B C D PH BI LD 74HC4543 A B C D E F G C9 100nF C8 47uF
K1
1-2 t pi dosaen rovn L 2-3 t pi dosaen rovn H
1 2 3
1 4 2
IO3A CKA CKB CLR 74HC390 QA QB QC QD
3 5 6 7
5 3 2 4 6 7 1
9 10 11 12 13 15 14
VCC DISP1 R20 10M T5 BC327-25 R22 470k R21 10k ZD1 KZ260/12 VCC R19 33k R18 10k IO1E 11 74HC04 VCC 14 1 3 IO4A 74HC73 J CLK K Q 13 Q 12 7 5 10 10 15 12 14 IO3B CKA CKB CLR 74HC390 IO4B 74HC73 J CLK K Q 8 Q QA QB QC QD IO6 A B C D PH BI LD 74HC4543 A B C D E F G
a b c d e f g h A2
a b c d e f g h A1
13 9 7 12 5 6 8 10 11
1 2
14 4 17 18 1 2 3 15 16
T6 BC547C
13 11 10 9
5 3 2 4 6 7 1
S enzor
9 10 11 12 13 15 14
CL 2
CL 6
Obr. 1. Schma zapojen
ku z kuprextitu. Jednotliv dly jsou rozkresleny na obr. 5 a obr. 13 a jsou spolu spjeny (mdn flie je na vnitn stran krabiky). Pi stavb krabiky postupujeme tak, e ke dnu 4 pipjme matiku 8, bonice 2, 3 a ela 6, 7. Na pedn elo nezapomeneme pipjet matiku M3 pro hrot sondy. Pot zabrousme okraje el a bonic tak, aby mly tvar obrysu dna (sraen pod hlem 45 stup). Nyn meme pipjet rohy a opt zabrousit jejich okraje tak, aby nepenvaly obrys krabiky. U prav bonice provrtme otvor v iv ploce senzoru a ploky z obou stran propojme tenkm drtkem. Stejn propojme zemnnou ploku na vnj stran s mdnou fli vnitku krabiky. Nakonec pipjme matiky 9 a na vko pepna, pokud jsme se rozhodli pro jeho pouit.
Oiven - nastaven
Na desku s plonmi spoji osadme nejdve napjec zdroj (T1 a T4) a zkontrolujeme napt na kolektoru T2. Mlo by bt asi 2,5 V pi napjecm napt 6 V. Pot osadme displej a IO6. Pekrbneme ztenen plon spoj u vvodu 6 a 7 IO6 a spojme vvod 7 na Vcc a vvod 6 na GND. Po pipojen napjecho napt 3 V by mly svtit vechny segmenty lev slicovky a odbr ze zdroje by ml bt asi 80 mA - upravme R17. Dle zkontrolujeme odbr pi napjecm napt 6 V.
odleptno
Obr. 2. Deska s plonmi spoji (strana soustek)
Obr. 3. Deska s plonmi spoji (strana spoj)
Obr. 4. Rozmstn soustek
Obr. 11. elo pedn, zadn
Obr. 8. Prav bonice Obr. 5. Sonda
Obr. 6. Vko
Obr. 9. Lev bonice
Obr. 7. Dno Obr. 10. Hrot
Obr. 13. Roh
Obr. 12. Matice
Obr. 14. Chladi
Ml by bt asi 100 mA - upravme R15 (R16). Po pravch rezistor cel postup znovu zopakujeme. Toto nastaven je dleit proto, aby se pli nemnil proud displejem a diodami LED pi zmn napjecho napt. Po sprvnm nastaven pipojme opt vvod 6 na Vcc a vvod 7 na GND. Nyn ji meme dokonit osazen cel desky s plonmi spoji a zkontrolovat indikaci sprvnch rovn H a L - lze upravit pomoc R2 a R5. Ten, kdo m monost pout genertor a osciloskop, me zkontrolovat kompenzaci vstupnho dlie a ppadn ho doladit zmnou C1 a C3. Zkontrolujeme tak funkci senzoru, jeho ploky jsou na bonici a jsou spojeny s plonm spojem kablkem. Vtinou se sta dotknout pouze iv ploky senzoru.
zen do objmky DIP20 (rozznuta podln na dv poloviny). Tranzistor T2 m chladi z hlinkovho plechu (obr. 14).
Zvr
Sonda spluje vechny zkladn poadavky kladen na bn logick sondy. Uritm nedostatkem je pouze to, e napjec napt nen od 2 V, chtl jsem se vak vyhnout pouit mnie napt. Dle lze sonda vylepit pouitm rychlch obvod AHC a pro ty, kte maj vybaven pro prci se soustkami SMD, se nabz monost sondu jimi kompletn osadit a tak zmenit jej rozmry.
C3 C4, C5 C6 C7 C8 C9 a C12
330 pF, ker. 10 F, rad. 22 nF, ker. 100 F, rad. 47 F, rad. 100 nF
Seznam soustek
Rezistory R1 R2 R3 R4 R5 R6, R7, R8, R9 R10, R11, R14 R12 R13 R15 R16 R17 R21, R18 R19 R20 R22 Kondenztory C1 C2 10 k, 1206 82 k, 1206 33 k, 1206 18 k, 1206 62 k, 1206 10 27 k 560 1 k 22 k 4,7 k 120 k 10 k 33 k 10 M 470 k 33 pF, ker. 120 pF, ker.
Polovodiov soustky DISP1 HDSP-5521 D1, D2 KA206 D3, D4, D5, D6 viz text a obr. 1 D7 1N4148 IO1 74HC04 IO2 74HC123 IO3 74HC390 IO4 74HC73 IO5, IO6 74HC4543 T1, T5 BC327-25 T2 BD136-16 T3, T4 BC549B T6 BC547C ZD1 KZ260/12 Ostatn soustky K1 konektorov kolky (S1G20) Dutinkov lita (BLW05G) Precizn objmka DIP20 Pepna P-B144 Minizdka
Pouit soustky
Rezistory R1 a R5 jsou v proveden SMD typ 1206 (z dvod men parazitn induknosti). Ostatn rezistory a diody jsou pjeny v poloze nastojato. Diody LED D3 a D6 pouijeme typ se zvtenou svtivost. Rezistory R6 a R9 lze svtivost tchto diod upravit, je vak mon je nahradit drtovou propojkou. Pokud pouijeme pro volbu rovn tn pepna, propojme ho s konektorem K1 kablkem zakonenm dutinkovou litou. V ppad, e pepna nepouijeme, nastavme rovn tn propojkou. Pro vyveden zem GND v blzkosti hrotu sondy je pouita minizdka, kter je s deskou s plonmi spoji spojena krtkm kablkem. Displej je osa-
Seznam soustek krabiky

1 - vko (kuprextit jednostrann) 2 - prav bonice (kuprextit oboustrann) 3 - lev bonice (kuprextit jednostrann) 4 - dno (kuprextit jednostrann) 5 - roh (kuprextit jednostrann) 6 - elo pedn (kuprextit jednostrann) 7 - elo zadn (kuprextit jednostrann) 8 - matice ocel o 5 mm 9 - matice ocel o 4 mm 10 - hrot ocel o 5 mm 11 - roub M2 x3 kondenztory, kter pracuje na principu nbojov pumpy. Schottkyho dioda D1 umon nabit akumulanho kondenztoru po pipojen napjen. Pak ji j prakticky proud neprotk. JH [1] Parry, J; McIntyre, B.: Li-ion boost circuit uses no inductors. EDN 12. z 1997, s. 100.
Zdroj stabilnch 3,3 V z baterie Li-ion nepotebuje induknost

Pokud je primrnm zdrojem penosnho elektronickho systmu s napjenm 3,3 V baterie Li-ion, je, vzhledem k rozsahu, v nm se napt tto baterie pohybuje (4,2 V po nabit, 2,5 V ped nabjenm), teba vedle nzkobytkovho regultoru napt jet zvyovac pevodnk ss napt. Samotn regultor by vyhovl jen do poklesu napt baterie asi na 3,5 V. V obvodu (obr. 1) je napt baterie vydlen rezistory R1, R2 porovnvno kompartorem IO2. Je-li vt ne 3,6 V, je prostednictvm vstupu EN zvyovac pevodnk vyazen z funkce a napjec baterie je tranzistorem T1 pipojena na vstup regultoru napt IO3. Poklesne-li napt baterie pod 3,6 V, kompartor peklop do stavu log 1, uzave T1 a uvoln funkci zvyovacho pevodnku ss napt se spnanmi kondenztory IO1. Ten je scho-
pen dodvat 1,5nsobek vstupnho napt bez vznamnho bytku napt jet pi proudu 500 mA. V zapojen zvolen prahov napt 3,6 V poskytuje v danm ppad regultoru dostatenou rezervu 300 mV, pi n pi odbru 50 mA vstupn napt neklesne vce ne o 5 %. Pouit na mst IO1 obvodu, kter proti bnmu dvojnsobku vytv na vstupu VH 1,5nsobek vstupnho napt, pispv k vt innosti. Jedn se o mni se spnanmi (900 kHz)
Senzor otisk prst

Monost pevodu otisku prstu do elektronick podoby pin nov monosti pro bezpenostn a identifikan systmy. Kemkov senzor STFP2015-50 od firmy SGS-Thomson, pracujc na kapacitnm principu, vytvo pi pmm kontaktu kvalitn obraz otisku s vbornm rozlienm v rznch stupnch edi. Na ipu je rovn pevodnk /A, kterm lze optimalizovat analogov parametry senzoru a 8bitov pevodnk A/, kter pevede sejmut data do vstupn slicov formy.
Obr. 1. Zdroj pro napjen 3,3 V logiky z baterie Li-ion
Elektronik 12/1998, s. 102
Mikroterminl MT8
zazen na styk pes sriov rozhran RS232
Lubomr Masnica
Popis zazen
Mikroterminl MT8 je jednoduch zazen pro styk s okolm pes sriov rozhran RS232. MT8 lze ovldat 8 vstup nebo vstup (port). MT8 lze pipojit k PC nebo jinmu mikropotai s rozhranm RS232. Nen nezajmav i jednoduchost a nzk cena cel konstrukce. Je pipraven i konstrukce mikroterminlu M22 s 22 IO linkami, kter je softwarov kompatibiln s MT8. dem nejve 20 mA a vstupn i vstupn rovn jsou sluiteln s TTL a CMOS. Kle (propojky) SW1 a SW2 umouji nastavit penosovou rychlost a propojkou SW3 se nastavuje asov prodleva pi ten. Pokud je propojka zapojena, tak MT8 pole data a po 0,3 s. Na konektor K2 lze pivst napt 5 V nebo 9 a 12 V. IO3 stabilizuje napjec napt na 5 V pi max. proudovm odbru do 100 mA.
Tabulka 1
Konektor 25kolk 9kolk Propojky 5, 6, 8, 20 1, 4, 6, 8 Zem (GND) 7 5 TXD 2 2 RXD 3 3
Tabulka 2
SW 1 0 0 1 1 SW 2 0 1 0 1 rychlost v Bd 1200 2400 4800 9600
Uveden do chodu
Propojme MT8 a PC kabelem na COM1 nebo COM2. Pivedeme na MT8
Technick daje
Napjec napt: stabilizovan 5 V nebo nestabilizovan 9 a 12 V. Odbr naprzdno bez zaten IO port: 20 mA. Max. odbr: 60 mA. Rozhran pro styk s nadzenm potaem: RS232. Komunikan rychlost: nastaviteln 1200, 2400, 4800, 9600 Bd. Vstupn a vstupn rove: sluiteln s TTL a CMOS. Max. zaten jednoho vstupu: 20 mA, celkem pro vechny porty 80 mA.
Popis konstrukce
Mikroterminl MT8 je propojen s dicm potaem pes sriov rozhran RS232, kter umouje komunikaci na vzdlenost nkolik destek metr. Na konektoru jsou propojky, kter slou u PC na vytvoen nkterch pomocnch signl rozhran COM. Pi vzdlenm pipojen sta tdrtov veden a signly je mon propojit na konektoru u PC podle tab. 1. U jinch dicch pota se propojky neuplatn. Vce v literatue [2]. Z konektoru jsou data pevedena na rove TTL a naopak obousmrnm pevodnkem IO1 MAX232. Kondenztory C1 a C4 jsou potebn pro innost mnie napt pevodnku. LED2 indikuje pjem dat a LED3 vysln dat mikroterminlu. Mikroprocesor IO2 je ady 51 typu AT89C2051 s pamt programu 2 kB a pamt dat 128 byt. Krystal X a kondenztory C10 a C11 jsou extern soustky osciltoru IO. Kondenztor C9 po zapnut resetuje mikroprocesor. Vvody mikroprocesoru jsou pmo spojeny s konektorem K3. Na vvod 1 tohoto konektoru je vyvedeno napt +5 V a na vvod 10 je pipojena zem (0 V). Vzhledem k parametrm mikroprocesoru lze kad port zatit prou-
Obr. 1. Schma zapojen mikroterminlu MT8
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek na desce
Tab. 3. Program pro mikroprocesor AT98C2051 ve formtu INTEL-HEX. Soubor s tmto vpisem a program v asembleru si mete sthnout z naich strnek na Internetu: http:/www.spinet.cz/aradio :1000000002000375816012013112012C12013C12B1 :10001000010912018112011CF55B54FEB4FEF6E5E4 :100020005B5401B4016B02002912011CF55B120143 :100030001C12011CE55BA2E05005D2B5020041C2D2 :10004000B5A2E15005D2B702004CC2B7A2E25005FA :10005000D292020057C292A2E35005D293020062EC :10006000C293A2E45005D29402006DC294A2E5505E :1000700005D295020078C295A2E65005D2960200FC :1000800083C296A2E75005D29702008EC297020063 :100090001512011C12011CE55DB4010312018174EB :1000A00000A2B55005D2E00200ACC2E0A2B75005F4 :1000B000D2E10200B7C2E1A2925005D2E20200C230 :1000C000C2E2A2935005D2E30200CDC2E3A2945053 :1000D00005D2E40200D8C2E4A2955005D2E50200A0 :1000E000E3C2E5A2965005D2E60200EEC2E6A29770 :1000F0005005D2E70200F9C2E7120124740D120183 :1001000024740A120124020015759852758920750D :100110008780855E8DD28EC298C299223098FDC2AA :1001200098E59922F5993099FDC29922C2D3C2D49B :10013000227801760008B85FFA780022D2B2D2B3F2 :10014000D2B47400A2B440027401F55DA2B24005BD :1001500074000201597402F5F0A2B3400574000264 :100160000164740125F0F55FB40304755ED022B418 :100170000204755EE822B40104755EF422755EFA2D :1001800022C0E012018F12018F12018FD0E022C035 :10019000E01201A61201A61201A61201A61201A6E2 :1001A0001201A6D0E022C0E074002401000000008B :0901B00000000050F5C3D0E0226C :00000001FF
napjec napt. Mikroprocesor si nastav rychlost komunikace podle umstn propojek SW1 a SW2 viz tab. 2. Z PC poleme p zpisu do MT8 dic slovo a data, resp. pi ten dic slovo a peteme data z MT8. Podrobnosti jsou uveden v sti o programovn MT8.
Styk port s okolm

Vstupy procesoru lze zatit proudem nejve 20 mA na jeden vstup a 80 mA pro vechny vstupy celkem. To znamen, e na vstup meme pmo pipojit LED, mal rel nebo optolen. Jako vstup lze pout signl z obvodu TTL, CMOS nebo signl z kontaktu spnanho k zemi. Maximln dlka pvod mezi MT8 a dal elektronikou by nemla peshnout 20 cm. Musme si uvdomit, e vstupnvstupn linky mikroprocesoru pracuj trochu odlin, ne jsme zvykl u logickch obvod TTL nebo CMOS. Proto je vhodn si innost port nejdve ovit s okolm. Nemn dleitou otzkou je stav IO linek po resetu MT8. Vechny linky jsou nastaveny jako vstupn. To je nutno brt na zetel pi konstrukci navazujcch zazen. Bli informace najde zjemce v [1] a [3].
Tab. 4. Pklady program v QBASIC: 10 REM zpis dat na MT8 - zape na porty sam H 11 REM 20 OPEN "COM1:1200,N,8,1" FOR OUTPUT AS #1 LEN = 1 25 dat$ = CHR$(255) + CHR$(255)+ CHR$(13) + CHR$(10) 30 WRITE #1, dat$ 40 CLOSE #1 10 REM ten dat z MT8 - vype stav port 12 REM 20 OPEN "COM1:1200,N,8,1" FOR RANDOM AS #1 LEN = 1 21 REM nejdv nastavme porty na vstup 22 POV$ = CHR$(255) + CHR$(255) + CHR$(13) + CHR$(10) 23 WRITE #1, POV$ 30 POV$ = CHR$(254) + CHR$(13) + CHR$(10) 31 REM poleme povel 35 WRITE #1, POV$ 36 REM peteme stav port 40 INPUT #1, DT$ 45 PRINT " Stav portu="; ASC(DT$) 60 CLOSE #1 10 REM BLIKAC - desetkrt pole na port H-L - LED pipojen pes odpor 1k 12 REM 20 OPEN "COM1:1200,N,8,1" FOR OUTPUT AS #1 31 FOR X = 1 TO 10 32 FOR Y = 1 TO 10000 33 NEXT 35 VYST$ = CHR$(255) + CHR$(0) + CHR$(13) + CHR$(10) 40 WRITE #1, VYST$ 41 FOR Y = 1 TO 10000 45 NEXT 50 VYST$ = CHR$(255) + CHR$(255) + CHR$(13) + CHR$(10) 55 WRITE #1, VYST$ 60 NEXT 60 CLOSE #1
Pklad pouit
Mikroterminl me slouit na: ! ovldn zazen na dlku prostednictvm PC, ! vzdlen zazen pro mikropotae s rozhranm RS232, ! jednoduch logick analyztor s 8 vstupy, ! a dal ...
Programovn MT8
Pravidla programovn : - Aby se IO stal vstupn, musme na nj zapsat H. Jinak se bude chovat jako vstupn. - Po RESET a zapnut jsou vechny porty nastaven jako vstupn. - Vstupy mus bt aktivn v L; pokud nejsou pipojen, teme H. Zpis dat na IO0 a IO7 Pi zpisu na vstupn port je teba vyslat tyto 4 byty:
1. byte 2. byte 3. byte 4. byte 1 1 1 1 1 1 1 1
D7 D6 D5 D4 D3 D2 D1 D0 CR (13) LF (10)
1. byte idic slovo pro zpis na port (255D), 2. byte data, kter se maj zapsat na vstupn port, 3. byte znak CR (13D), 4. byte znak LF (10D).
>
Stiskem zapni, stiskem vypni

V nkterch ppadech je vhodn zapnat pstroj jednm tlatkem. Ne vdy vak meme pout tlatkov spna s aretac. Kdy mechanika zklame, je na mst pout ist elektronick een. Jednoduch elektronick spna je na obr. 1. Obsahuje dvojit klopn obvod D a nkolik dalch soustek. Prvn klopn obvod (IO1a) pracuje jako tvarova impuls. Rezistorem R3 je zavedena hystereze. Kondenztor C1 potla zkmity tlatka a ppadn ruiv impulsy na pvodnch vodich k tlatku. IO1b pracuje jako dli dvma. S kadou nbnou hranou impulsu na vstupu CLK (vvod 11) zmn vstupy Q a /Q svj stav. K vstupu Q je pipojen vkonov tranzistor MOSFET, kterm se pipojuje napjen k ovldanmu zazen. S uvedenm tranzistorem lze spnat zt do 10 A. Po pipojen napt ke spna (nap. po vloen bateri do pstroje) se klopn obvod IO1b uvede nhodn do jednoho z obou monch stav. Je-li te-
ba vchoz stav definovat, doplnme zapojen spnae podle obr. 2. Pak je zajitno, e po pipojen napt bude spna vdy vypnut.
Obr. 2. Nastaven potenho stavu klopnho obvodu z obr. 1 Obdobn zapojen lze sestavit i s obvody 74HC74. Jin zapojen spnacho obvodu je na obr. 3. V tomto ppad je klopn obvod sestaven z vkonovch invertor. Na kondenztoru C1 je v klidu opan logick rove ne na vstupu IO1a. Stiskneme-li tlatko, obvod se peklop, protoe v okamiku stisku tlatka je kondenztor tvrd zdroj napt ne vstup IO2b. Ped dal zmnou je teba tlatko na urit as uvolnit - pes rezistor R1 se kondenztor C1 mus nabt na napt podle logick rovn signlu na vstupu IO1a, tj. na opanou logickou rove, ne ml ped stiskem tlatka. Poten stav obvodu - po pipojen napt - lze nastavit zapojenm rezistoru R3. Vhodou uvedench zapojen je zanedbateln vlastn spoteba. U zapojen z obr. 1 i obr. 3 prochz vznamnj proud pouze rezistorem R1 pi stisku tlatka. U zapojen z obr. 3 prochz navc v zapnutm stavu proud rezistorem R3 (je-li pouit). Tranzistor BUZ10 vyaduje budic napt vt ne 5 V. Pro men napjec napt je teba pout tranzistor, uren pro pm buzen z logickch obvod, nap. IRLZ34. JB Podle Electronic Now, January 1999. K3 lita 10x 1 pin RST lita 2x 1 pin SW1 a SW3 lita 2x 1 pin objmka DIP20PZ deska s plonmi spoji propojovac kabel s konektory CANNON 9F na obou koncch Zjemcm mohu zaslat na dobrku naprogramovan mikroprocesor AT89C2051 za 200 K, poppad stavebnici, desku s plonmi spoji nebo hotov mikroterminl MT8. Lubomr Masnica, Sokolovsk 2379, 390 03 Tbor, e-mail: masnica@jcm.cz
Obr. 1. Elektronick spna s klopnmi obvody D
Obr. 3. Elektronick spna s vkonovmi invertory
>
ten dat z IO0-7 Pi ten dat z portu je teba poslat do MT8 dic slovo pro ten port (254D):
1. byte 1 1 1 1 1 1 1 0
Seznam soustek
1 k, typ MRR 10 k, typ MRR 10 F/16 V, tantal. 100 nF, keram. 47 F/6,3 V, tantal. 2,2 F/10 V, tantal. 33 pF, keram. MAX232 AT89C2051 78L05 11,059 MHz, miniaturn krystal typ QM LED1 3 mm, zelen, s malm pkonem (2 mA) LED2, LED3 3 mm, lut, s malm pkonem (2 mA) K1 konektor CANNON 9M do desky s pl. spoji K2 svorkovnice ARK550/3 do desky s pl. spoji, 3polov R1 a R3 R4 a R6 C1 a C4 C5 a C7 C8 C9 C10, C11 IO1 IO2 IO3 X
Po prodlev, kter je urena stavem SW3 po zapnut, vrt MT8:

1. byte 2. byte 3. byte D7 D6 D5 D4 D3 D2 D1 D0 CR (13) LF (10)
Literatura
[1] AR B2-3/92. [2] Gafton, P. W.: Sriov komunikaceGRADA. [3] Skalick, P.: Mikroprocesory ady 8051.
1. byte je peten stav na portu, 2. byte znak CR (13D), 3. byte znak LF (10D).
Vkonov zesilova na principu kov impulsn modulace

Ing. Josef Sedlk
(Dokonen)
Oiven a nastaven zesilovae

Nastaven zesilovae bez men bohuel nen mon, potebujeme alespo signln genertor do 20 kHz, Avomet a minimln dvoukanlov osciloskop. Mme-li uveden vybaven, pak se zesilova oivuje mnohem snadnji, ne je tomu u analogovch zazen, kter sice vtinou pracuj na prvn zapojen, avak v ppad, e tomu tak nen, bv lokalizace vadn soustky velmi obtn. dic obvody zesilovae pipojme k napt 15 V a zkontrolujeme vskyt napt trojhelnkovho prbhu na kondenztoru C39. Vnujeme pozornost zvlt symetrii prbhu a linearit. Dokud nebudou tyto podmnky splnny, nem smysl v oivovn pokraovat, protoe od trojhelnkovho prbhu je odvozeno i asovn spna MOSFET, a proto by se spnae mohly zniit. Zkontrolujeme i periodu trojhelnkovho signlu kolem 10 s. Je-li ve v podku, dvoukanlov osciloskop ppojme k vstupm kompartor jednoho kanlu. Zkratujeme Zenerovy diody pslunho omezovae a trimry nastavme shodn dlky impuls a hodnotu dead-time, neboli asu mezi sestupnou a nstupnou
Diferenn len
Diferenn len (operan zesilova IC14) porovnv vstupn napt se vstupnm, a teprve na zklad vznikl odchylky kompartor vytv potebnou ku impulsu. Prchod modultorem a spnai m za nsledek zpodn vstupnho napt oproti vstupnmu, a tak diferenn len mus mt integran charakter, co zajiuje kondenztor C55. Ze stejnho dvodu nesm mt pli velk zeslen naprzdno, zeslen omezme rezistorem R62. Diferenn len pracuje tedy se dvma zpornmi zptnmi vazbami.
Osazen zesilovae a pouit soustky

Vzhledem k snaze o co nejmen rozmry zesilovae bylo nutn zmenit roztee vvod rezistor z obvyklch 10 mm na 7,5 mm. Klasick rezistory TR 212 a podobn ekvivalentn typy jdou osazovat obtnji, mme-li monost pout k osazen dnes ji vprodejn rezistory TR 191, nebude osazen init problmy. Ve vstupnch filtrech pouijeme kvalitn impulsn kondenztory s co nejmenm ztrtovm initelem. Obr. 7. Deska s plonmi spoji
hranou impuls na 100 a 200 ns. Nyn zkontrolujeme funkci kovho modultoru a diferennho lenu, a to tak, e zapojme genertor trojhelnkovho signlu nastaven na 0,1 Hz na vstup a sledujeme vznik a linearitu PWM na vstupech kompartor. Dead-time mus bt stle v rozmez 100 a 200 ns. Je-li ve v podku, zapojme vkonov napjen a ovme stdav funkci hornho a dolnho spnae, a opt jemn dostavme symetrii impuls. Dle nastavme co nejpesnji prbhy kolektorovch napt tak, aby se nepekrvaly, avak pitom na sebe navazovaly bez asovch prodlev.
Seznam soustek
Rezistory: R1, R16, R35, R50 R2, R17, R36, R51 R3, R18, R37, R52 R4, R19, R38, R53 1,5 k 1,8 k 18 k 22 k
R5, R20, R39, R54 R6, R21, R55, R40 R7, R22, R41, R56, R68, R70, R71, R72, R74, R75, R81 R8, R23, R42, R57 R9, R24, R43, R61, R85, R58 R10, R25, R44, R59, R80 R11, R14, R27, R45 R15, R30, R49, R64 R31, R33, R65, R67, R76 R32, R34, R66, R68, R79 R60, R63 R62, R89 R73 R77 R78 R82, R83, R84, R87 R86, R88 RT1, RT2, RT3, RT4 Kondenztory (keramick) C1, C2, C10, C13, C21, C24 C28, C31, C37,
100 k 220 k 15 k 68 k 10 k 47 k 4,7 330 100 1,2 k 680 1,5 M 240 120 3,3 k 12 k 150 k 10 k
C38, C41, C42 47 nF C4, C14, C17, C18, C25, C32, C35, C36 100 nF C5, C12, C23, C30 18 pF C6, C11, C22, C29 33 pF C40 1,5 pF C55, C56 220 pF Kondenztory (svitkov) C7, C9, C20, C27 1,2 nF C39 560 pF C47, C48, C49, C50, C51, C52, C53, C54 1,0 F Kondenztory (elektrolytick) C3, C8, C19, C26 47 F/15 V C15, C16, C33, C34 15 F/15 V C43, C44 6,8 F/15 V (tant.) C45, C46 100 F/15 V Polovodiov soustky D1, D10, D19, D28 ZD18, 0,5 W D2, D11, D20, D29 8V2, 0,3 W D3, D4, D12, D13, D21, D22, D30, D31, D37, D38, D39, D40, D41, D42, D43, D44, D45 KA261
D5, D7, D8, D14, D32, D16, D17, D23, D25, D26 D6, D15, D24, D33 D9, D18, D27, D36 T1, T2, T7, T8, T13, T14, T19, T20 T3, T9, T15, T21 T4, T10, T16, T22 T5, T6, T11, T12, T17, T18, T23, T24 T25, T27, T28 T26 IC1, IC4, IC6, IC8 IC2, IC3, IC5, IC7 IC9 a13 IC14, IC15 Ostatn soustky L1, L2 TL1 a TL4 TR1 a TR4
BA157 BAT47 BYW31 BC237 CD639 CD640 IRF540 KSY21 TR15 6N137 CD4001 LM311 TL071 3,9mH viz text viz text
Napjec zdroj
Mus poskytovat symetrick, dobe vyhlazen a pesn napt 15 V s odbrem do 100 mA v kladn i zporn vtvi a pokud mono galvanicky oddlen napjen vkonovho stupn se symetrickm naptm 2x 20 V a 2x 40 V. Pi napjen 40 V by ml zesilova odevzdat do zte 4 asi 2x 100 W vstupnho vkonu. K dosaen vtch vkon by bylo poteba pout vce vkonovch tranzistor, upravit budi na vt vstupn proudy a pro tlumivky pout speciln jdra s malmi ztrtami (ppadn s monost chlazen).
Technick parametry zesilovae

Dosaen parametry zesilovae, jako odstup signlu od ruivch napt a zkreslen lze vzhledem k zbytkovm naptm modulace mit pouze za pouit specilnch filtr, kter bohuel nevlastnm, v souasnosti experimentuji s nejvhodnjm osazenm. Pro transformtory jsem pouil feritov toroidy o prmru 16 mm, pro tlumivky hrnkov jdra s prmrem 25 mm se vzduchovou mezerou a jdrem pro jemn doladn induknosti. Impulsn transformtory zmenuj stdav mezivrcholov napt 80 V (frek-
vence 120 kHz, odebran z koncovho stupn) na 18 V pro napjen budie. Primrn vinut pro ve uvedenou frekvenci m 20 zvit, sekundrn 2x 20 zvit dobe izolovanm drtem o prmru 0,2 mm. Na cvky tlumivek navineme 15 zvit drtem CuL o prmru 0,8 mm. Parametry zesilovae velmi zvis na velikosti vzorkovac frekvence, m bude vy, tm vce lze zlepit pomr signl-um a dynamick parametry. I s uvedenou vzorkovac frekvenc byla dosaena vkonov ka psma nad 25 kHz. Odstup signl-um men z mezivrcholovch hodnot byl kolem 60 dB, piem za um jsem pokldal zbytky vzorkovac frekvence. Na mst spnacch tranzistor lze osadit i KUN10 nebo 20 s menmi kolektorovmi proudy, avak s lepmi spnacmi vlastnostmi. Zvuk spnacho zesilovae se d vzdlen pirovnat k elektronkovm, kter zskvaj stle vt oblibu, i kdy vtinou vykazuj mnohem hor technick parametry ne tranzistorov. Zesilovae s vzorkovac frekvenc pod 0,5 MHz budou mt urit hor hodnoty odstup a zkreslen ne tranzistorov, avak rozhodn nemus patit v oblasti bas a sted k nejslabmu lnku elektroakustickho etzce - reproduktorm. I ve vkch hrl zesilova kupodivu ist, i kdy pro vky budou samozejm nejlep analogov zesilovae s MOSFET. Mnoz dlaj ze zesilova velkou vdu a pak zvuk na vkch klidn zkaz piezokeramickmi reproduktory. Z poslechovho hlediska nebylo znt pli velk rozdly mezi spnacm a analogovm zesilovaem ani pi poslechu na kvalitn trojpsmov reproduktorov hifi soustavy. Je jist, e v nronch aplikacch spnac zesilovae vzhledem ke svm parametrm spolehliv nahrad analogov, napklad firma ECLER u nabz spnac zesilovae profesionlnch parametr. Nejvkonnj typ PAM 2600 dosahuje vstupnho sinusovho vkonu 1160 W do zte 4 s odstupem pes 105 dB, vkonovou kou psma 50 kHz, rychlost pebhu a Magazin. Speciln vyhledva pome najt vhodn typ baterie pro konkrtn aplikaci a jej parametry. Oslovovni jsou nejen profesionln odbratel vrobk Varta a specializovan obchodnci, avak i soukrom uivatel. Prezentace firmy Varta na Internetu byla ocenna bronzovou medail v kategorii Multimedia na 7. festivalu ITVA (International Television Association) v rmci vstavy Photokina 98 v Koln nad Rnem. O zjmu svd 125 000 nvtv strnek Varta v loskm srpnu. Nmeckou verzi naleznete na adrese http://www.varta.de, anglickou http:// www.varta.com. JH
85 V/s, zkreslenm pod 0,02 %. Vyznauj se vak vt hmotnost, protoe nejsou napjeny spnanm zdrojem a zaplatit za kus kolem 5000 DM si neme kad dovolit. Vroba spnacch zesilova v budoucnu vyjde urit levnji ne analogovch, spnac MOSFET pro velk proudy jsou ji nyn velmi levn, nepoadujeme-li vysok zvrn napt. Napklad BUK456-50 s kolektorovm naptm 50 V umouje spnat proud a do 52 A. Ve zvis na vrobcch integrovanch obvod. Na trhu se ji objevil prvn levn obvod v pouzde DIL-20. Obsahuje dic obvod pro mstek MOSFET napjen naptm a 80 V, obvod MUTE, kter lze vyut i pro ochranu proti zkratu. Dle pak obvod pro programovn dead-time, posuv stejnosmrn rovn s monost napjet i dic obvod bz MOSFET pomoc nbojov pumpy z jedinho napjen integrovanho obvodu +12 a 15 V. Povolen vzorkovac frekvence me bt a 1 MHz, a to by mlo ryze teoreticky stait pro vkonovou ku psma 500 kHz, take prakticky doshnout vkonov ky psma 100 kHz by nemlo bt vnm problmem. Teoreticky vypoten vstupn sinusov vkon zesilovae, osazenho na mst budie tmto IO, doshne 790 W do zte 4 , do zte 2 tedy tm dvojnsobek.
Zvr
Protoe se jedn o zazen, kter me pi neodborn instalaci zpsobit naruen provozu citlivch elektronickch pstroj, je nutn je umstit do elektromagneticky stnn pstrojov skky, ppadn doporuuji uzaven desky zesilovae do krabiky zhotoven z pocnovanho ocelovho plechu, jak je bn u vysokofrekvenn techniky. Konstrukn nvod zesilovae m slouit pouze k individuln vrob, jakkoli vroba nebo publikace kterkoliv sti zesilovae za elem dosaen zisku je vzna psemnm svolenm autora. Autor lnku ani redakce nenese zodpovdnost za kody napchan nesprvnou instalac zesilovae, ppadn napaden ze strany televizemilnch soused apod. V ppad vtho potu zjemc o stavbu zesilovae PWM mohu zaslat stavebnici, ppadn i skku 19" (vetn popisu stotiskem), dle pak samotnou desku s plonmi spoji za 220 K a sadu impulsnch transformtor a tlumivek za 190 K. Nabzme i jin stavebnice, nvrhy, osazovn a mont DPS, pjen na vln HOLLIS. Kontakt: SEAC, ing. Josef Sedlk, 793 35 Rudn p. Praddem 139, tel. (0646) 737 240 veer nebo 0601 548 906 bhem dne, ppadn Luk Weranowski, (0658) 666 172.
Varta na Internetu
Znm vrobce bateri, nmeck firma Varta, optimalizoval nedvno ve spoluprci se specializovanou multimediln agenturou svoji webovou strnku. Ta se na Internetu objevila poprv v jnu 1996. Zmny nastaly pevn ve struktue a navigaci po strnkch, kter se tm staly pro uivatele pteltj a k dan informaci se dostane z vodn strnky vtinou dvma kliknutmi. Zvlt oblben jsou strnky s Lexikonem bateri, 100 otzek - 100 odpovd a rubrika Know-how bateri. O aktualitch firmy informuje Varta
Regultor teplovodnho erpadla slunenho kolektoru

Ing. Kamil Toman
Jeliko trendem posledn doby je zdraovn energi, zvlt pak elektrick a tepeln, otzka spory energie je stle aktulnj. Vspoe tepeln energie nm pak me pomoci systm slunench kolektor, kter se ovem neobejde bez patin regulace. Nsledujc lnek pojednv o regultoru teplovodnho erpadla, kter zabezpeuje obh ohevn vody vsystmu vmnk - slunen kolektor. Vlnku jsou navc rozebrny otzky bn se vyskytujc u konstrukce elektronickch zazen, jako je nap. nvrh izolace, chlazen, odruen atd. Princip systmu slunench kolektor
Pro sprvn pochopen principu regulace teplovodnho erpadla je potebn nejprve popsat samotn een slunench kolektor. Slunen kolektory vyuvaj principu tepeln pohltivosti ernho tlesa a dle principu tepeln vodivosti penosovho mdia, kterm je vtomto ppad voda. Systm je tvoen kombinac vmnk - slunen kolektor, kter spojuje potrub sohevnou vodou. Je samozejm, e penos tepla se m uskutenit teprve tehdy, jsou-li splnny teplotn podmnky nejen ve slunenm kolektoru a vmnku (obvykle kombinovan ohva na pitnou vodu), ale i v pouitm veden - potrub. Samotn systm je schematicky znzornn na obr. 1. Ze schmatu je vidt propojen slunench kolektor svmnkem, ve kterm obh vhevn vody zajiuje erpadlo, je je ovldno regultorem. Toto erpadlo (lamelov typ sasynchronnm motorem) je zeno nespojit. Slunen kolektory mohou bt tvoeny nap. zasklenmi a izolovanmi plovmi raditory, nejlep je zde varianta celoplastovho ditermicky zasklenho kolektoru. Pvodn potrub mus bt zdvod tepelnch ztrt dobe izolovan, co plat samozejm i pro vmnk a spodn stranu kolektor, vmm ppad jsem pouil izolaci znaky Prefizol. Vnejvym mst okruhu vhevn vody je instalovn odvzduovac ventil, kter automaticky odstrauje vzduch zohevn vody, jeliko tento poskytuje men tepelnou vodivost a zhoruje tak vlastnosti systmu. Vmnk je konstruovn jako plov, protiproud. Vbnch domcch podmnkch meme jako vmnk pout ji nainstalovan kombinovan ohva tepl vody, take okruh vhevn vody od kolektor napojme paraleln na pvod a odvod vhevn vody od palivovho kotle. Takov een m jist vhody; nap. vchladnjch mscch, kdy svt slunko, meme tak pitpt sv obydl. Samotn regultor, kter ns bude nejvce zajmat, je napojen na dv teplotn idla, o jejich funkci a konstrukci pojednme pozdji. Zvrem tto stat si polome otzku, co lze od systmu slunench kolek-
tor pedem oekvat. Nejdleitj veliinou je poskytovan vkon. Ten je samozejm velmi zvisl na poas, avak zpraxe (vlastn zkuenosti) lze vypozorovat, e pi venkovn teplot 25 C se vkonov hustota pohybuje kolem 250 W/m2, pi horkm slunenm dni steplotou okolo 30 C doshneme asi 400 W/m2. Celkov vkon samotnch slunench kolektor je pak roven souinu vkonov hustoty a celkov plochy kolektor. Tato hodnota je ovem teoretick a praktick hodnoty jsou zvisl na mnoha faktorech, nap. istot horn plochy kolektor, izolaci apod. Ohevn voda (opt vlastn zkuenost) me doshnout i teploty 80 C, co je vak daj velmi zvisl na kvalit izolace a pkonu odebranm vmnkem. Velikost plochy kolektor lze pro bn aplikace v rodinnch domcch doporuit okolo 6 m2, vt plochy jsou vhodnj, ale svtmi poizovacmi nklady. Ped samotnm nvrhem regultoru jsem si poloil nsledujc kritria: - Regulace je zvisl na teplot ohevn vody vkolektorech a teplot pitn vody ve vmnku (kombinovanm ohvai tepl vody). - Je nutn zapotat tepelnou ztrtu na pvodnm potrub. - Regultor m rovn slouit i jako mi teplot. - Mus existovat monost vypnout regulaci se souasnm zachovnm micch funkc - vyuit vzimnch mscch. - Snadn ergonomick obsluha. - Uvdomit si elektrick ztrty na propojovacm veden mezi teplotnmi idly a regultorem. - Uvdomit si nebezpe elektromagnetickho ruen na propojovacm veden. - eit otzku chlazen vkonovch soustek atepelnou stabilitu pouitho zapojen. - Uvaovat klimatickou odolnost regultoru ateplotnch idel (vliv tepla, vlhka, prachu ...). - Zajistit sprvnou funkci pstroje pi a po vpadku elektrick energie. - Indikovat poruchu teplotnch idel. - Volit dostupn soustky sohledem na reprodukovatelnost zazen. - Dl elektronick obvody simulovat na potai a nastavit tak sprvn pracovn body. - Navrhnout takov elektrick zapojen, kter umon nastaven pro jin typy teplotnch idel, nap. po jejich porue a zmn. Popsan kritria budeme rozebrat u jednotlivch podobvod (blok), avak nejprve si objasnme celkovou funkci regultoru (viz obr. 2). Zkladn vstupn informace regultoru jsou teplota ohevn vody a teplota pitn vody. Tet vstupn informac je teplotn ztrta v potrub, kter se nastavuje manuln potenciometrem a je j teba zjistit experimentln. Tyto ti faktory ur, zdali se sepne erpadlo. Teplotn idla jsou napjena stejnosmrnm zdrojem proudu, kter rovn zahrnuje obvod, kter ur, zda tato teplotn idla jsou funkn. Tento obvod je napojen na blok multiplexeru, kter zajist indikaci nefunknosti teplotnch idel. Informace o teplotch jsou zskny zteplotnch idel tyvodiovou metodou men vblocch men a jsou dle
Funkce regultoru
Obr. 1. Schma instalace slunench kolektor
Obr. 2. Blokov schma regultoru
spolu steplotn ztrtou postoupeny do bloku vyhodnocen. Kad teplota (dle jen: horn = ohevn v kolektoru, doln = pitn, ztrta = teplotn ztrta v potrub) je zskna zcela samostatn vmicch obvodech. Blok vyhodnocen dv na svm vstupu logickou rove sepnout/nesepnout erpadlo a je dle napojen na spnac obvody. Ti teplotn informace (horn, doln, ztrta) jsou tak vedeny do bloku multiplexeru, jeho vstup je napojen na zobrazovac jednotku, kter ukazuje relnou informaci o zvolen teplot. Multiplexer se adresuje na zklad tlatka volby teploty (horn/doln) a na zklad zmny ztrty. Zmnu ztrty vyhodnocuje blok zmny teplotn ztrty. Pootome-li potenciometrem, kterm nastavujeme teplotn ztrtu, multiplexer se automaticky pepne do zobrazovn ztrty, take vidme, jakou velikost nastavujeme. Po ukonen nastavovn ztrty (potenciometr se na chvli zastav) se suritou prodlevou zptn pepne na zobrazovn horn/doln teploty (ureno tlatkem). Tento automatick zpsob pepnn meme vidt u ady micch pstroj a je docela efektn. Blok multiplexeru navc obsahuje klopn obvody, je vytvej pam zvolenho druhu teploty (horn/ /doln) Zvolen druh zobrazovan teploty je indikovn diodami LED. Volba druhu zobrazovan teploty nem vliv na regulan funkci pstroje. Zobrazovac jednotka je pouze jin nzev pro modul digitlnho voltmetru (t digitln panelov midlo), u kterho je nastaven rozsah menho napt dliem. Cel regultor je napjen (blok napjen) zdrojem stabilizovanho symetrickho napt 12 V a napt 9 V sgalvanicky oddlenou zem pro zobrazovac jednotku. Vnsledujc sti popeme elektrickou a mechanickou stavbu jednotlivch blok. Jeliko si myslm, e trocha teorie neukod, jsou jednotliv konstrukce doplnny matematickmi vztahy.
zobrazovan teplota je nastavena tlatkem S2. Pro uivatele se bude tato situace jevit jako zamrznut zobrazovac jednotky. To znamen, e teplotn idla, pop. veden, byla pokozena, a e nevhodn protkajc proud zpsobuje velkou chybu men.
Mic obvod
Tento obvod je vzapojen pouit dvakrt, proto bude dle popisovn ppad obvodu pro HORN teplotu (vechny soustky kolem celho IO1). Hlavn funkce tto sti zapojen spov v zskn informace o teplot zbytku napt na idlu. Chceme se dopracovat k citlivosti 0,1V/C, 0 C nech odpovd 0V. Pi pohledu zleva doprava zjiujeme, e bytek napt je veden na filtr R3, C1 R4, C2 se strmost 6dB/okt. asov konstanta je dna vztahem (4), emu odpovd dlic kmitoet dle (5). Obr. 3. Mechanick stavba teplotnho idla na men teplota vlivem okol. Stnn kabelu jsem napojil na jeden zkontakt teplotnho lenu. Pipojovat jej na samotnou jmku nedoporuuji, protoe hroz nebezpe vzniku proudovch smyek, kter mohou znehodnotit vlastn men. A ostatn je to i pli sloit.
t = 5& = V
(4) (5)
I K =

pt
= +]
Napjen teplotnch idel

Jak ji bylo eeno, teplotn idla jsou kregultoru pipojena tyvodiov. V naem ppad jsou dva vodie pouity jako proudov a zbyl dva slou ke snmn bytku napt na idlu. Ob idla jsou proudov zapojena vsrii, protkajc proud je generovn proudovm zdrojem T1, R43. Odpor R43 je dn experimentln, jeliko nebyly znmy parametry tranzistoru JFET (kanl n). Teoreticky lze vsledn proud urit ze vztahu (3), ke ktermu jsme dospli z (1) a (2).
Teplotn idla
Teplotn idla jsou konstruovna jako teplotn len KTY10D (GM Electronic), umstn vjmce zpozinkovan oceli. Tu tvo tenk trubka uvnit tlust trubky, jak ukazuje mechanick vkres na obr. 3. Vt trubka je opatena zvitem 3/4 ", aby se cel jmka mohla veroubovat do kombinovanho ohvae tepl vody (vmnku) a kolektoru. Jako penosov mdium tepla mezi samotnm lenem a jmkou slou transformtorov olej, kter poskytuje dostatenou tepelnou vodivost a zrove dostaten elektrick (izolan) odpor. Poznamenejme, e vodie ppojnho veden jsou pipjeny na teplotn len a vznikl kontakty (tam, kde je napjen pvodn vodi) jsou opateny burkou. Nevyhneme se ovem situaci, e do prostoru kontakt zatee pouit transformtorov olej. Proto bylo zvoleno prv toto penosov mdium, nebo poskytuje pzniv izolan odpor virokm rozmez teplot. Na dv pouit teplotn jmky budeme potebovat asi 1 dl oleje. Cel jmka je nakonec hermeticky uzavena, (vrchn prostor mezi kabelem a jmkou je zalepen) a ob trubky jsou nahoe pivaeny. Teplotn len je napojen tyvodiov a cel ocelov jmka je nakonec zaizolovna, aby nebyla zkresle-
8 = , ' - *6 83 8 *6 = , ' 5
,'
,'
(1) (2)
83
83
, ' 5 + 8 3 + , ' 5 + 8 3 , ' 5
) (3)
Zde ID je hledan proud protkajc idly, ID0 pi (UGS = 0) a UP pi (ID=0) jsou parametry tranzistoru T1, a R = R43. Pouijeme-li uveden odpor R43, tak dostvme proud asi 980 mA. Tato velikost nen kritick, protoe se d dohnat nastavenm zeslen vmicm obvodu. Proudov zdroj je svmi konci poven na zdroje stabilizovanho napt (+10 V a -10 V), tvoenmi R1, D1 a R46, D2. Rezistor R2 posunuje napt jednotlivch svorek tak, aby bylo miteln vobou micch obvodech. Kombinace R44, T2, R45 (zapojen SE) slou ke sledovn protkajcho proudu. Je tak plnna zabezpeovac funkce (indikace pokozen idel). Je-li proud dostaten velk, je na kolektoru T2 napt odpovdajc log. 1 a obvod IO5A m povolen vstup. Vopanm ppad je na kolektoru log. 0, m se vstup COMM obvodu IO5A uvede do vysok impedance a zobrazovac jednotka zobraz obvykle daj na vstupu UAA obvodu IO5A, bez ohledu na to, jak
Filtr je symetrick, kondenztor doporuuji kvalitn fliov. Jeliko bytek napt na idlu je plovouc (nebo zjinho pohledu symetrick), byl pouit vprvnm stupni pstrojov zesilova IO1A, IO1B, R5 a R11. kolem tohoto prvnho stupn je zeslit vstupn symetrick napt, piem jeho vstup je opt symetrick. Na tento stupe je navzn diferenn stupe, kter vyrb ze symetrickho napt nesymetrick. Na tomto mst bychom si mli poloit otzku, jak vliv na pesnost men budou mt potencily na + vstupech IO1A a IO1B. Vliteratue se takto setkme spojmem vliv velikosti souhlasnho napt na chybu men pstrojovm zesilovaem. Na vstupn symetrick napt (bytek na idlu) meme pohlet jako na vsledek psoben rozdlovho napt Ur (namme mezi neinvertujcmi vstupy + IO1A a IO1B) a souhlasnho napt US (namme mezi neinvertujcm vstupem + IO1B a zem), kter zpsobuje chybu (viz parametr CMR u operanch zesilova). Symetrick vstupn napt ozname jako Ur a vstupn napt diferennho stupn (IO1C, R6, R10, R11, R12) jako Uo. Dle pro snaz nvrh bude R7 = R9, R6 = R10 a R12 = R11. Pro vstupn napt prvnho stupn lze odvodit vztah:
8 = +
U
Vstupn nesymetrick napt diferennho (druhho) stupn lze odvodit jako:
5 8 . 5 +5

(6)
8 = +
Zvolme-li navc R12 = R6, pak diferenn stupe m jednotkov zeslen a hlavn rovn minimalizujeme vliv souhlasnho napt Us, take:
5 5 5 8V 8 + &05 . (7) 5 + 5 5 5

U
8 = +
5 8V 8 + &05 . 5 + 5
U
(7a)
Podle (7a) m tedy na zeslen vliv trimr R6 (o nastaven R6 pojednm dle) a vliv souhlasnho napt na chybu men je na R6 nezvisl. Aby popisovan
Obr. 4. Schma regultoru
chyba byla minimln, musme zajistit, aby US bylo minimln. Zjednoduen, pro sprvn nvrh soustek kolem prvnho stupn pstrojovho zesilovae je nutn uvaovat velikost souhlasnho napt Us. Kdybychom nepouili R2, tak by Us bylo vt, potencily na vstupech + by byly ve, vliv chyby vlivem Us (CMR) by byl vt (viz vztah 7a) a co navc, OZ IO1A by zaal saturovat. Sodporem R2 to vak nesm-
me pehnat, protoe musme brt v potaz tak druh pstrojov zesilova (IO2, DOLN teplota), nebo pi pli velkm R2 by jeho vstupn potencily + byly naopak nzko. A cel situace by se opakovala jako u hornho pstrojovho zesilovae. Na tomto mst meme pedpokldat, e na vstupu IO1C ji mme (po nastaven R6) sprvnou citlivost 0,1 V/C. Ovem nen tomu tak, protoe celkov
zeslen je jet upraveno vnsledujcm stupni (IO1D), kter slou k tomu, aby 0 V odpovdala teplota 0 C. Jedn se tedy o invertujc zesilova, do kterho je zaveden ofset, kter je generovn ze zdroje stabilizovanho napt R15, D3. Ofset nastavujeme pomoc R16. Zeslen tohoto stupn je dno pomrem R17/ /R13. Zptn vazba je frekvenn zvisl, vznikl filtr 1. du C5, R17 pomh filtrovat napt od nedoucch frekven-
nch sloek. Podle potaov simulace programem MicroCap4 zjiujeme, e spolu sfiltrem R3, C1, R4, C2 tvo filtr se strmost 12 dB/okt a e pokles o 3 dB je na frekvenci 1,12 Hz. Zvolen druh aproximace tohoto filtru je pro n ppad nedleit. Na vstupu IO1D ji tedy mme poadovanou citlivost a je na nm ji zapotn ofset, take plat, e 0 V pedstavuje 0 C. Vstup IO1D tedy pedstavuje HORN teplotu, vstup IO2D DOLN teplotu a pro plnost vstup IO3A teplotu ZTRTA. Tyto teploty jsou postoupeny do bloku vyhodnocen a multiplexeru.
Spnac obvody
Na vstup bloku vyhodnocen navazuje spnac obvod, kter jako hlavn spnac vkonov soustka pouv rel. Toto rel je napjeno ze zporn sti symetrickho napt a je ovldno vkonovm tranzistorem T3. Paraleln krel Re1 je zapojena D10, kter omezuje zporn bytky napt vlivem indukce pi spnn a vypnn rel. Jako indikace, e rel je zapnuto, slou D9, kter je pedazen srec rezistor R41. Pracovn bod T3 je uren rezistorem R40. Spnac kontakty Re1 pmo spnaj fzi erpadla (230 V/50 Hz).
8 ,2 %287
= 8 &&
5 5
8 + 8 7 OQ && + (13) 5 ,
Blok vyhodnocen
Tato st obvodu je zastoupena IO3D a soustkami okolo. Obvod mus pedstavovat diferenn zesilova, kter provd operaci
Blok vyhodnocen zmny teplotn ztrty

Tato st obvodu zan rezistorem R47 a kon rezistorem R55. Vvodu bylo eeno, e ztrta se nastavuje manuln a je zapotna pomoc (8). Tud jako zdroj napt pedstavujcho ztrtu slou stabilizovan zdroj R47, D5, je napj potenciometr P48. Vznikl napt je oddleno IO3A. Na jeho vstupu tedy mme napt ZTRTA scitlivost 0,1V/1C. Ztrtu lze nastavovat pouze vkladnch hodnotch (asi do 50 C) a je dle pivedena do multiplexeru a bloku vyhodnocen. Protoe kolem tohoto obvodu je zkoumat, zda se napt ZTRTA mn, nachz se za samotnm zdrojem napt Ztrta derivtor. Pokud budeme otet potenciometrem, objev se na jeho vstupu napt. Protoe vak vstupn mnc se napt me bt zaumno vysokmi frekvencemi, je derivtor v podstat vnaem ppad psmov propust, tedy kombinace derivtoru a integrtoru. Citlivost (derivan konstanta) vstupnho napt na rychlost oten je dna pedevm R49 a C10 (sname se o nejvt asovou konstantu), avak na druhou stranu se tak zvtuje nchylnost na kmitn vlivem vf ruen, mra tto nchylnosti je dna soustkami R50 a C11. Zde by bylo vhodn provst analzu metodou uzlovch napt, abychom zjistili, kter soustky tvo jakou asovou konstantu vtto psmov propusti. Na vstupu IO3B tedy bude tm vt napt, m rychleji budeme otet potenciometrem. Nyn potebujeme znapt, kter zvis na rychlosti oten potenciometru, vyrobit log. 0 a 1. Ktomuto elu slou oknkov kompartor, nebo lpe kompartor shody (IO3C), kter na svm vstupu m log. 1, nenchz-li se poskytnut napt vzkm rozsahu kolem nuly. Vklidovm stavu protk diodami D6 a D7 klidov proud, piem vznikl bytek udruje IO3C vzporn saturaci. Pi oten potenciometrem se objev na vstupu IO3B napt, kter bude daleko rznj od nuly, ne vklidovm stavu, a vkompartoru shody se zmn potencily V+ a V- tak, e IO3C pejde do kladn saturace. Nsledn se rychle nabije C12 a na vstupu /S analogovho pepnae (blok multiplexeru) je generovna log. 1. Poznamenejme, e popisovan logick rovn jsou rovnmi MOS a jejich odpovdajc hranin napt vychzej z 3/10 a 7/10 napjecho napt. Velikost poskytnutho napt zIO3B, kdy IO3C pechz zjedn saturace do druh, lze vypotat pomoc (13).
Po dosazen (parametry diody UT = = 25 mV, I0 = 1nA) dostvme pro n ppad hranici 0,729V. Potaovou simulac jsem doel k hranicm -0,758 Va +0,770 V [vztah (13) pot se stejnmi hraninmi naptmi], co je jist pzniv vsledek. Vppad, e se potenciometr zastav, na vstupu IO3C se objev log. 0, C12 se zane vybjet do R55, zobrazovac jednotka je tak stle jet pepnuta na zobrazovn navolen ztrty a po uplynut krtk doby (asov konstanta C12, R55), se opt pepne zpt. Zvrem meme zjednoduen ci, e hbe-li se potenciometr, tak na vstupu bloku vyhodnocen zmny teplotn ztrty bude log. 1.
7+251, - 7'2/1, - 7=75$7$
(8),
Multiplexer
Tato st regultoru se skld z obvod IO4A, IO4B, a IO5A. Hlavn funkce spov vpepojovn teplot ZTRTA, HORN a DOLN na zobrazovac jednotku, piem jako adresn informace slou vstup zbloku vyhodnocen teplotn ztrty (informace o tom, zdali se potenciometr P48 hbe) a dle stav bistabilnho klopnho obvodu IO4A (informace o tlatku Teplota). Zanme nejprve od bistabilnho klopnho obvodu IO4A. Na vstup hodin CLK je zde pipojeno tlatko oeten kondenztory C8 a C9 proti zkmitm. Sjejich kapacitami lze velmi dobe experimentovat, pipomeme jenom, e ve zvis rovn na dynamickch vlastnostech pouitho IO4A. Jeho vstupy Q a /Q kaj, zda pepojit teplotu HORN nebo DOLN. Tato informace (druh zvolen teploty) je indikovna LED D14 a D16, piem D16 indikuje, zda je pepojena teplota ZTRTA. Pracovn bod budicch tranzistor T4 a T6 je nastaven pomoc R57 a R59. IO4B je zapojen jako klopn obvod R-S. Vppad, e pohneme potenciometrem, na vstup /S je pivedena log. 1 a vstup /Q se dostv na log. 0. Tm se sraz potencily bz tranzistor T4 a T5, druh zobrazovan teploty (HORN nebo DOLN) pestane bt zobrazovn, co zjednoduen znamen, e nkter z D14 a D15 zhasne. Souasn se rozsvt D16, protoe na vstupu Q IO4B je log. 1, a nyn je zobrazovna teplota ZTRTA. Do tto chvle jsme vpodstat popisovali vygenerovn adresy pro samotn analogov pepna IO5A. Shrme, e adrese (dekadicky) 0 pipad teplota DOLN, adrese 1 teplota HORN a adrese 2 a 3 teplota ZTRTA. Podle toho jsou i zapojeny adresn vodie (vstupy A0 a A1) a signln vodie (vstupy IN 0 a IN3), kter nesou napovou informaci o teplot. Vstup EN je povolovac a jeho logick stav informuje o funknosti teplotnch idel, jak bylo popisovno dve. Jeliko obvod IO5A pepojuje i zporn napt, musme mu poskytnout na vstup UAA zporn napjec napt, je je vytvoeno pomoc R60 a D17. Vstup COMM (spolen) je napojen na zobrazovac jednotku.
dle Schmittv klopn obvod, kter rozhoduje, zda
7+251, - 7'2/1, - 7=75$7$ >
(9),
a kter zavd do rozhodovn hysterezi. Celkov zjednoduen se jedn o kompartor, kter zavd hysterezi. Hystereze je zde zavedena pomoc R36. Ovem m men bude R36, tm vt zde bude hystereze a podl zptn kladn vazby se zvtuje. Tento vliv bude tm vt, m vt odpory budou mt rovn R33 a R36. Tyto rezistory slou jako dlie vstupnch napt (HORN, DOLN, ZTRTA). Pi blim pohledu na odpory tchto rezistor zjistme, e napt (teplota) DOLN a ZTRTA se zapotvaj 1/3 pspvkem. Tedy:
8 - = 8 '2/1,
5 5 = 8 '2/1, . (10) 5 + 5 5
Souasn zkoumme velikost zapotvan hystereze. Jde o vstupn saturan napt piveden pes dli. Ble vztah:
8 + = 8 9<676$7
5 5 5 + 5 5
(11)
No a nakonec chceme, aby i HORN teplota byla zapotna jako 1/3 pspvek. To popisuje vztah:
8 + = 8 +251,
5 5
"&
"" "#
5 +5 5
"' "&
"" "#
.
(12)
Vzorce 10, 11 a 12 chpejme jako soustavu 3 rovnic, jej eenm jsou rezistory R33IIR34, volme R37 a R38. Paraleln kombinace R33 a R34 byla zvolena kvli lep pesnosti vypotenho odporu. Kondenztor C7 slou ke zlepen dynamickch vlastnost, chceme tak omezit zkmity pi pepnn vstupu OZ IO3D. Se zvtujc se kapacitou se obdlnkov prbh na vstupu bude blit klichobnkovmu, piem nbn a sestupn hrana maj tvar funkce ex. Tento vliv, jako i posouzen teplotnho vlivu byl potaov simulovn programem MicroCap4. Za blokem vyhodnocen se dle nachz Zenerova dioda D11, kter svou pznivou zvrnou charakteristikou zlepuje oddlen log. 0 a1.
(Pokraovn pt)
Men elektrickch parametr antn

Ing. M. Prochzka, CSc.
Antna tvo zkladn soust radiokomunikanho systmu a jako takov mus splovat adu poadavk na technick parametry, kter umouj provoz celho systmu v danch podmnkch. Parametry se kontroluj pi vrob nebo v provozu menm, pro kter byly vypracovny rzn mic metody a mezinrodn doporuen. V dalm uvedeme pehled zkladnch micch metod, kter se bn pouvaj, a v zvru nalezne ten i pehled odborn literatury, vetn pslunch mezinrodnch doporuen.
Rdiov komunikan systmy pokrvaj v souasn dob velmi irok kmitotov psmo. Rozmry pslunch antnnch systm jsou v zsad zvisl na dlce pouit vlny, take i mic metody budou rzn (nap. pro antny rozhlasovch a KV vysla, nebo naproti tomu pro antny pro cm, mm vlny). Hlavn pozornost budeme vnovat men antn pro kmitotov psma 30 MHz a 30 GHz a okrajov se zmnme i o metodch men na kmitotech pod 30 MHz. Mic metody pro psma nad 30 GHz se podstatn neli od metod pro psma kolem 30 GHz. Nroky na pesnost mechanick vroby micch zazen jsou vak podstatn vy. Pedpokldme, e ten je seznmen se zkladn terminologi oboru, nebudou tedy uvdny definice zkladnch pojm, jako je nap. vstupn impedance antny a impedann pizpsoben, smrov diagram, polarizace elektromagnetick vlny, zisk antny, kov polarizace apod. Za zkladn elektrick parametry antn, kter je nutn ovovat menm, povaujeme: - vstupn impedanci; - smrov diagram (polarizace elektromagnetickho pole, zisk). Mimo shora uveden parametry existuj t izolan vlastnosti (zemnn, ochrana proti peptm apod). Tmito parametry se zabvat nebudeme, nebo jsou soust celkovch izolanch poadavk na systm. Protoe elektromagnetick pole vyzaovan nebo pijman antnou psob na dlku, je pesnost men parametr antny zvisl na poloze, vzdlenosti antny vzhledem k okolnm objektm a tedy i na vzdlenosti od zem. Vzdlenost se uruje dlkou vlny micho kmitotu. m je del vlna, tm je krititj vliv relativn blzkch pedmt a naopak.
em vyhodnot menou impedanci rovnou na grafickm zznamu, nap. na Smithov diagramu. Renomovanmi firmami jsou nap. Hewlett Packard nebo Rohde Schwarz.
Smrov diagram
Pro men smrovho diagramu mus bt men antna, zapojen nap. jako pijmac, umstna do homogennho elektromagnetickho pole (viz. Men smrovch diagram a zisku) s polarizac odpovdajc pracovn polarizaci antny. Pokud je men antna zapojena jako vyslac, plat pedel pro pijmac antnu indiktoru. Na zklad principu reciprocity jsou smrov diagramy men antny zapojen jako pijmac toton s diagramy antny zapojen jako vyslac. Men antna se zpravidla umisuje na tzv. tonu, kter je konstruovna tak, e umouje jednak naten antny v horizontln rovin, ve kter je men diagram, a dle umouje natoen antny kolem vodorovn osy tak, aby mohly bt meny rzn ezy prostorovm diagramem. Velmi vhodn je, kdy antnn tona umon naklonn antny ve vertikln rovin. Toto naklonn vyuijeme pi men se zvenou polohou men antny, kter omezuje odraz od zem (viz. Men smrovch diagram a zisku). Konstrukce mic tony by mla bt z izolanho materilu, aby kovov konstrukce neovlivovala rozloen pole kolem men antny. Oten tony s antnou je dlkov peneno na zapisovac zazen spojen s vstupem pijmae. Popsan tona odpovd maximlnm poadavkm na kvalitu men. Nklon ve vertikln rovin nelze asto pro sloitost konstrukce realizovat - musme se spokojit z menm pouze v horizontln rovin. Pesn zamen na ozaovac antnu je teba dodret vdy, zejmna mme-li antny s velmi zkm hlavnm svazkem diagramu. Poadavek celoizolan konstrukce naraz asto na ekonomick problmy. Potom musme dbt na to, aby alespo men antna byla dostaten vzdlena od kovovch soust tony a upevnna na izolanm drku (dobe se osvdily bloky z pnnho polystyrnu). Vertikln osa oten by mla prochzet fzovm stedem men antny. Pokud to podln rozmry antny neumon (zejmna na nich kmitotech psma), je teba polohu antny vi ose oten oznait na namench diagramech. Ozaovac antna je umstna na podstavci (vi), kter umouje nastaven vky antny tak, aby maximum jejho zen bylo na spojnici mezi menou antnou a ozaovac antnou. Upevnn ozaovac antny nebo jej konstrukce m umonit naten antny podl vodorovn osy
Mic metody
Impedance a koeficient odrazu
Impedanci antny mme vetn mechanick provozn podpry. Jestlie m antna soumrn napjen, musme pout symetrizan len (pokud pouit mic zazen nem pro men soumrnch zt vstup). Vliv uritho symetrizanho lenu je teba brt v vahu zejmna pi mench v irm kmitotovm psmu. K men impedance se dve pouvaly rzn mstky nebo reflektometry, ppadn mic veden na cm vlnch. V souasn dob poskytuje prmysl micch pstroj velk vbr tzv. Network analyser, kter ve spojen s pota-
Obr. 1. Schma mic soustavy pro men smrovch diagram
tak, aby se mohla mnit orientace polarizace vlnn dopadajcho na menou antnu. Schmatick znzornn shora popsan mic soustavy je na obr. 1. Pstrojov vybaven micho pracovit je zvisl na kmitotovm psmu, ve kterm se bude mit, a na velikosti mench antn. Zsadn jde o uren potebnho vkonu vyslae a citlivosti pijmae. Vkon na vstupu men pijmac antny vyvolan vyslac antnou je dn vzorcem: Pr = P o(/4R)2 g(, ) g(, ), (1) kde Pr je pijat vkon [W], Po je vstupn vkon na vyslac antn [W], R je vzjemn vzdlenost mezi antnami je vlnov dlka ( i R je ve stejnm mtku), g( , ) je zisk vyslac antny ve smru ( , ), g( , ) je zisk pijimac antny ve smru ( , ) za pedpokladu, e ob antny maj stejnou polarizaci. Tato rovnice se d upravit pro stanoven minimln rovn pijatho signlu a rovn vyslacho vkonu tak, aby se uril dynamick rozsah, ve kterm se d mit smrov diagram. Poadujeme-li nap. dynamick rozsah men alespo 40 dB, kter uruje nejmen rove men postrannch lalok smrovho diagramu, bude rovnice (1) vypadat nsledovn: Lr = Gmax + G - 40 dB - 20log (4R/), (2) max kde Lr je rove signlu na vstupu pijmac antny [dBm], Gmax je maximln zisk vyslac antny [dB], G je maximln zisk men antny max [dB]. Uveden rove signlu Lr pijatho menou antnou plat pro orientaci pijmac antny ve smru minima smrovho diagramu -40 dB. Namen diagramy zobrazujeme bu v ortogonlnm nebo polrnm zobrazen. Vysoce smrov diagramy (nap. parabolick reflektory) je vhodn zobrazit vdy v ortogonlnm zobrazen.
menho diagramu natome menou antnu do danho smru a otenm vyslac antny (linern polarizovan) ve spojen se zpisem namenho signlu zmme zvislost hlu natoen vyslac antny na vstupnm signlu pijmae. Tento zpsob pouijeme i tehdy, jestlie chceme znt rove tzv. kov polarizace linern polarizovan antny.
Zisk
Substitun metoda
Pro dle popsanou metodu plat opt zkon reciprocity, take nezle na tom, zdali men antna je pijimac nebo vyslac. Men antna spolu s jejm nosnm systmem se umst do micho prostoru popsanho v kapitole Mic prosted a je vystavena dopadu rovinn elektromagnetick vlny, kter m polarizaci odpovdajc polarizaci men antny. Vstupn vkon antny, dopraven do specifikovan zte, se srovnv s vkonem substitun referenn antny. Referenn antnu je teba substitun umstit do stejnho msta, jako byla umstna men antna. Zisk referenn antny mus bt pesn znm, stejn jako jej smrovost, polarizace a charakteristika kov polarizace. Polarizace referenn antny pi men mus bt toton s polarizac antny men. Doporuuje se, aby se referenn antna typem neliila od antny men. Pokud je to mon, je teba, aby fzov stedy obou antn (men i referenn) byly pi substituci ve stejn poloze. Spojovac veden mezi menou a referenn antnou a micm pijmaem by mlo bt stejn. V opanm ppad musme znt tlum veden pro kad mic kmitoet. Je teba zajistit, aby spojovac veden u men antny zaujmalo normln provozn polohu. V ppad, e nen tato poloha specifikovna, mus se dbt na to, aby poloha spojovacho veden mla na men hodnoty co nejmen vliv. Pouije-li se nesoumrn veden k pipojen soumrn napjen antny, je teba pout symetrizanho lenu. Pi men je teba kontrolovat elektrickou stabilitu micho zazen. Proto je pi men vhodn pout pijmac monitorovou antnu a umstit ji do polohy, kde neovlivn rozloen pole v mst men antny. Stupe impedannho nepizpsoben mezi menou antnou, vedenm a micm zazenm nem na obou stranch veden pestoupit koeficient odrazu 0,1. Tot plat pro obvody referenn antny. Pklad zapojen micch pstroj a antn je na obr. 2. Zeslabovaem zaazenm do vedlejho veden nastavme stejnou rove signlu na vstupu pijmae pro ob polohy pe-
pnae S, kter pipojuje na pijma jednak monitorovou antnu am a jednak referenn antnu ar. Zeslabova A3 je zpravidla nemnn, s tlumem 3 dB a zmenuje ppadn vliv impedannho nepizpsoben antn referenn a men aa. Zeslabova A2 je pesn promnn zeslabova. Tmto zeslabovaem nastavme stejnou vchylku indiktoru pijmae jednak po pipojen referenn antny a jednak po pipojen men antny. Rozdl mezi obma tenmi zeslabovae Ad udv rozdl mezi ziskem referenn antny Gr a men antny Ga. Vsledn zisk men antny je dn Ga = Gr + - Ad (3) Pozn.: znamnko - pedpokld, e zisk men antny je men ne zisk referenn antny. Tomuto ppadu se zpravidla vyhbme a za referenn antnu volme antnu s vtm ziskem, ne je oekvan zisk antny men. Zisk mme vtinou pro nkolik kmitot v pracovnm psmu antny a nkolikrt men opakujeme, vdy s kontrolou signlu monitorovac antny. Namen zisky sestavme do tabulky nebo do grafu. Rozptyl namench daj pro dan kmitoet ukazuje na stabilitu naich pstroj. Speciln mic pijmae pro tyto ely maj vedlej vstup pro signl z monitorovac antny a jejich citlivost je prbn zena podle ppadn odchylky signlu vyslae. Pi men zisku rozmrnch antn (nap. parabolickho reflektoru s prmrem D 100 ) je teba mnit, nejlpe prbn, polohu referenn antny nap vertiklnm rozmrem men antny a statisticky vyhodnotit namen hodnoty (viz Men smrovch diagram a zisku).
Recipron metoda
K tomuto men [3] potebujeme dv toton antny. Jedna je pouita jako pijmac a druh jako vyslac. Kad antna je umstna spolu s provozn upevovac konstrukc na stor (teleskopick) a jsou zameny na sebe (maximem smrovho diagramu). Vku antn nad zem je mon nastavit tak, e ob antny jsou ve stejn vce nad zem. Minimln vka nad zem m bt nejmn 2 . Vzjemn vzdlenost mezi antnami R mus bt znma a m bt nejmn 3 nebo 4b2/, kde b udv nejvt rozmr antny. Z obou hodnot pouijeme tu vt. Vliv odraz od zem kontrolujeme souasnou zmnou vky obou antn z minimln 2 a zaznamenme relativn zmny na indiktoru pijmae. Zmny by nemly pestoupit 0,5 dB. Za tchto podmnek zanedbatelnho vlivu odraz od zem je tlum mezi obma antnami dn: As = [20log(4R/ ) - 2Gi ], (4)
Polarizan diagram
Nkter antny pracuj s kruhovou nebo eliptickou polarizac. Pro men polarizanho diagramu v danm smru
Obr. 2. Schma mic soupravy pro men substitun metodou
Obr. 3. Schma men tlumu kabel kde As je namen tlum [dB], Gi je zisk vu izotropickmu zii [dB], R je vzdlenost mezi fzovmi stedy obou antn, je vlnov dlka micho kmitotu (R i ve stejnm mtku). V praxi meme vzdlenost R mit mezi napjecmi svorkami antn (s vjimkou apertrovch antn, tj. nap. antny trychtov, okov, reflektorov apod.) Zisk antny (dB) vi isotropickmu zii je dn: Gi = [10log(4R/ ) - As/2 ], nebo vi plvlnnmu diplu Gd = [10log(4R/ ) - As/2 - 2,15] (6) tlum As mezi obma antnami lze mit rznmi zpsoby podle toho, jak mic pstroj pouijeme. V dalm popeme jednu z metod men tlumu As. Pstroje zapojme podle obr. 3 a 4. Pi tom musme dbt na to, aby impedann pizpsoben mezi kabely l1, l2 a menmi antnami a pouitmi micmi pstroji vykazovalo maximln koeficient odrazu 0,1. Pozn.: dlky kabel l1 a l2 nemus bt stejn. Nejprve spojme antnn konce kabel navzjem podle obr. 3. Pro kad mic kmitoet nastavme zeslabova A tak, aby pijma ukazoval stejnou vchylku pro ob polohy pepna S. Toto ten zeslabovae ozname A1. Potom pipojme kabely k antnm podle obr. 4 a opt nastavme zeslabova A na stejnou vchylku pijmae pro ob polohy pepna S. Toto ten zeslabovae ozname A2. Vsledn men tlum je: As = (A2 - A1) [dB] (7) (5)
Obr. 4. Schma men tlumu systmu adavky a podmnky na mic prosted antn pro kmitotov psmo 30 MHz a 30 GHz s ohledem na jejich rozmry. Zmnme se zbn i o podmnkch pro men antn mimo uveden psmo.
Men impedance
Aby se zmenil vliv zem a okolnch pedmt schopnch odret elektromagnetick vlny, doporuuje se, aby vzdlenost k tmto pedmrm nebyla men ne asi: d = C2 . W, kde W je nejvt rozmr men antny a C2 je konstanta urujc poadovanou pesnost men. Poadovan pesnost 10 % 5% 3% C2 0,5 0,8 1,3
Pi men antn mench rozmr (nap. ozaovae reflektorovch antn) posta zastnit blzk mic pstroje absornmi deskami nebo se pesvdit pohybem rovinn kovov desky v blzkosti men antny, zdali a jak se mn namen impedance. Podle toho nastavime pak polohu antny. Pi men antn pro ni kmitoty dbme na to, aby napjec veden a provozn upevovac konstrukce antny byly v provozn poloze vi antn. Samotn poloha napjecho veden m asto vliv na menou impedanci.
Men smrovch diagram a zisku

V pedelm jsme uvedli, e men antna m bt umstna v homogennm elektromagnetickm poli. Homogenn elektromagnetick pole je charakterizovno nulovou zmnou intenzity a fze pole v danm prostoru. Nap. pro antny Yagi by to znamenalo prostor s rozmry pravohlho kvdru, do kterho se d antna umstit, zvtenho na kad stran o tvrt vlny. Pro antny typu parabolickho reflektoru jde o plochu st antny, jeho pn rozmr je zvten alespo o tvrtinu prmru. Homogenn elektromagnetick pole shora uvedench parametr lze v praxi tko vytvoit. Nejlpe se tyto poadavky spln vytvoenm rovinn vlny pn polarizovan (TEM vlna), c se podl spojnice obou antn men (pijmac) a vyslac (ozaovac).
Mic prosted
Micm prostedm (measuring site, range) nazvme blzk i vzdlen okol men antny. Podle druhu antny, dlky vlny a pouit mic metody volme mic prosted. Jin nroky jsou kladeny na prosted pi men impedance, jin pi men smrovch diagram a zisku. Jin nroky jsou kladeny pro men rozmrnch antn pro cm vlny a jin pro men stacionrnch nebo mobilnch antn. V dalm uvedeme zsadn po-
Rovinn vlna TEM je v podstat teoretick fenomn a v praxi ji nahrazujeme kulovou vlnou s velmi velkm polomrem R. Ukzalo se, e dostatenou pesnost men zajistme, povolme-li v danm prostoru men antny maximln zmnu fze danou pomrem /16. Aby se toho doshlo, mus platit pro men mic vzdlenosti: 2 2 (9) R 2(W1 + W2 )/, kde W1 a W2 jsou maximln rozmry men a vyslac antny nebo pro vt vzdlenosti: 2 (10) R 2 W /, kde W je maximln rozmr men antny; W = D, kde D je prmr st nap. reflektorov antny. Mal fzov odchylky zpsob mal deformace ve struktue postrannch lalok smrovho diagramu. Vt odchylky zpsob podstatn chyby pi men zisku a ve struktue postrannch lalok diagramu. Shora povolen odchylka /16 zpsob nap. u reflektorov antny chybu v namenm zisku 0,1 dB. Naopak u antn s velkm fzovm posuvem v st, jako je nap. trychtov antna, me vlastn fzov posuv v st antny zpsobit znanou chybu v namen zisku ( 0,3 a 0,8 dB). Maximln zmna intenzity v tomto kvazihomogennm poli by nemla pestoupit 0,5 dB pro kmitoty pod 300 MHz a 0,25 dB pro kmitoty nad 300 MHz. Vpotem se d stanovit, e maximln chyba na smrovm diagramu na rovni -20 dB hlavnho laloku je +3,9 dB a -7,3 dB pro zmny pole 0,5 dB a 2,2 dB a -3 dB pro zmny pole 0,25 dB. Men tchto odchylek nen jednoduchou zleitost. K men musme pout sondy (diplov nebo malou trychtovou antnu), kter by nemly ovlivovat svoj ptomnost men pole a to je obtn. Proto musme hledat takov mic prosted, kter samo o sob zajist shora uveden poadavky. Fzovou podmnku /16 dodrme snadno zajitnm potebn vzdlenosti R, i kdy asto i tato podmnka omez velikost antn, kter jsme schopni mit. Zmny intenzity pole jsou zavinny pedevm odrazy elektromagnetickch vln od zem, ppadn od vzdlenjch objekt. Na obr. 5 je znzornn zkladn jednoduch ppad uspodn micho pracovit (polygon). V tomto ppad kontrolujeme odraz od zem smrovost diagramu vyslac antny ve vertiklnm smru a dle tm, e oekvme, e
Obr. 5. Uspodn micho pracovit ( mic polygon)
se stav tak antny a antnn systmy pevn zabudovan v ternu. V tchto ppadech je micm prostedm vzdlen okol, kde zjiujeme smrov diagram menm intenzity pole mobilnm zazenm umstnm bu ve vozidle nebo i v letadle (helikoptra). Takto se m nap. smrov diagramy rozhlasovch a televiznch vyslacch antn, ppadn KV antn pro dlkovou komunikaci.
Zvr
V pedelm byl ten seznmen se zkladnmi postupy pi men elektrickch parametr antn. Podrobnj informace lze nalzt v seznamu literatury. Jednotliv antnn laboratoe si postupn vypracovaly svoje specifick mic postupy, kter se vak v zsad neli od uvedench postup. Citovan mezinrodn doporuen jsou v publikacch IEC (International electrotechnical commission), kter je mon studovat v Institutu pro Normalizaci v Praze, Biskupsk dvr 5. Mic aparatury jsou vesms velmi drah. Nicmn autor varuje ped snahou potebn zazen realizovat svpomoc. Jedin, kde lze uspt, je konstrukce tony a pslunho ovldacho a informanho zazen. Podobn i vstavbu bezodrazov komory je mon realizovat svpomoc, a na mikrovlnn absorbry, kter je nutn dovzt ze zahrani.
Obr. 6. Bezodrazov komora vlny odraen od zem budou utlumeny absorpc, ppadn rozptleny na povrchu zem. Vyslac a pijmac antny bvaj umstny na vch, budovch nebo kopcch. Ideln ppad nastane, volme-li vku umstn antny h tak, aby prv minimum smrovho diagramu vyslac antny smovalo do msta zrcadlovho odrazu. Prv minimum u reflektorovch antn s prmrem Dt nastane piblin pro hel /Dt (rad.) men od maxima smrovho diagramu, take podle obr. 5 plat vka: (11) h R/2Dt. Situaci podle obr. 5 v praxi tko splujeme. Uke-li kontrola intenzity pole v mst men antny vt ne povolen vchylky, meme v mst zrcadlovho odrazu pnho ke smru en umstit tzv. difrakn pekky (st) nebo zit smrov diagram vyslac antny (je-li dostaten rezerva v ozen men antny). Prv popsan mic prosted nen jedin a existuje cel ada dalch monost, kde mit antny. Na msto zvtovn vzdlenosti antn od zem je mon umstit ob antny velmi nzko nad zem, zajistit velmi hladk a rovn povrch mezi antnami. Zde se vyuije skutenosti, e koeficient odrazu bude roven tm 1 a jeho fze bude 180 . V tomto ppad a za dalch pedpoklad se vytvo vhodn rozloen pole v mst men antny. Bli informace o tto monosti viz [1]. Tam, kde nelze nalzt vhodn venkovn prostor nebo kde ast men ohrouj vlivy poas, se pouvaj tzv. bezodrazov komory. Bezodrazov komora je mstnost, jej velikost je dna maximln velikost men antny a kter m vechny stny obloeny bezodrazovm tlumovm materilem (obr. 6). Modern bezodrazov komory jsou asto velmi velk a umouj men antn i na mobilnch prostedcch, vozidlech, letadlech apod. Problm s omezenou vzdlenost mezi menmi antnami byl do urit mry vyeen tzv. kompaktn mic komorou (compact range, obr. 7). Rozmrn, speciln tvarovan parabolick reflektor je ozaovn z ofsetovho ohniska. Vlnn odraen od reflektoru vytvo rovinnou vlnu velmi se pibliujc ideln vln TEM, take v pomrn mal vzdlenosti od reflektoru vznikne mic oblast s homogennm rozloenm pole. Tm jsou splnny podmnky pro umstn men antny do velk vzdlenosti od ozaovac antny a bezodrazov komora navc zamez vzniku jakchkoliv ruivch odraz. Dal mic prosted je mon vytvoit tak, e se vyuije existence tzv. blzkho pole antny, tj. Fresnelovy oblasti. Zmnn oblast obsahuje ve slokch pole vechny informace, kter po zpracovn potaem stanov smrov diagram ve vzdlenm poli [2]. K men amplitudy i fze sloek pole je vak zapoteb speciln mechanick zazen, kter umon urit i souadnice tchto sloek. M se bu sfrick nebo vlcov souadnice v blzkm poli antny. Popsan mic prosted lze tak kombinovat podle konkrtnch poadavk a typ antn. Men stacionernch antn Pro kmitoty blzk doln hranici psma 30 MHz nebo pod touto hranic
Pouit literatura
[1] Cohen, A.; Maltose, A.W.:The Lincoln Laboratory Antenna Test Range. The Microweve J. sv. 4. . 4. 1961. [2] Schejbal, V.: Men antn v blzk zon. Sdlovac technika 3/1998. [3] IEC Publication 60597-1,2,3,4 Aerials for the reception of sound and television broadcasting in the freq. range 30 MHz to 1 GHz. Caha-Prochzka: Antny. SNTL, Praha 1956. Prochzka, M.: VKV, UKV a cm vlny v nomogramech a grafech. AR B4 1995. IEEE Trans. on Antennas and Propagation sv. 39, Commulative Index 1985-1999, 1991/12. (Antenna Measurements). IEC Publication 60832-2, Methodes of measurements for equipment used in digital microwave trans.system-Measurements on terrestrial radio-relay systems - section 2 Antennas. IEC Publication 61114, Methodes of measurements on receiving antennas for satellite broadcast transmission in the 12 GHz band. IEC Publication 60489-8, Methodes of measurements for radio equipment used in the mobile services. Part 8. Methodes of measurements for Antennas.
Dal literatura vhodn ke studiu:
Obr. 7. Kompaktn mic bezodrazov komora
Stavme reproduktorov soustavy (XVII)

RNDr. Bohumil Skora
V hifistickm pravku (kter u ns pipad asi tak na konec padestch a zatek edestch let tohoto stolet) bylo zkladnm kolem konstruktra reproduktorovch soustav navrhnout bednu tak, aby umla hrt od co nejnich do co nejvych kmitot. Hranice elnosti pitom byly dny nkolika dost principiln odlinmi faktory. Pedevm dky omezen kvalit mikrofon, zznamovch mdi a vstupnch transformtor (bez kterch se tehdej zesilovae tm neobely) konila oblast uitench signl nkde mezi 10 a 15 kHz. A z obdobnch dvod zanala nkde mezi 50 a 100 Hz. Tehdej omezen monosti technologie vroby reproduktor prakticky vyluovaly, aby se signly z okol doln hranice podailo reprodukovat pi objemu ozvunice menm ne zhruba 100 litr. K tomu byly samozejm nutn mnie o patinm prmru membrny. A pijateln reprodukce nejvych kmitot i s uvedenmi omezenmi byla zase mon jen pi pouit reproduktor s extrmn malou knusovou membrnou nebo tlakovch reproduktor (leckdo z ten mon jet pamatuje nap. miniaturn vysokotnov eliptick reproduktory TESLA ARV 081 nebo trumpetky ART 281). Skuten kvalitn reproduktorov soustava tedy musela bt nevyhnuteln konstruovna alespo jako tpsmov, piem pro psmo stednch kmitot bylo obvykl pout nkter tzv. univerzln reproduktor. Tak trochu technickou revoluci znamenal v polovin padestch let vznik konstrukce reproduktoru oznaovan jako akustick zvs. Rozum se tm proveden reproduktoru s velmi velkou mechanickou poddajnost zvsu membrny, u kterho je chovn v oblasti nejnich kmitot kontrolovno pevn reakc vzduchu v ozvunici - tedy vlastn to, co je dnes povaovno za standard. Obdobnou revoluci v reprodukci nejvych kmitot znamenalo irok komern vyuit konstrukce reproduktoru s membrnou tvaru kulovho vrchlku. Toto uspodn bylo pvodn vytvoeno pro tlakov budie nepmo vyzaujcch reproduktor (se zvukovody), po jistch konstruknch pravch a pi pouit vhodnch materil se vak prosadilo i v pmovyzaujcm proveden a dnes je rovn standardem. S basy a vkami si tedy konstrukti vyhrli, reprodukce stednch kmitot vak dlouho zstvala spe na okraji jejich zjmu. Uplatovala se zsada - na stedy pouij to, co se nehod na basy ani na vky, sta, kdy zstane v jist rozumn toleranci. S rostouc kvalitou snmac a zznamov technologie ovem rostly i nroky na kvalitu onoho poslednho a psloven nejslabho lnku zznamov reproduknho etzu, tedy reproduktor (reproduktorovch soustav), a v jist etap vvoje ka penenho psma (od kolika do kolika hertz, plus minus kolik decibel) pestala bt jedinm rozhodujcm faktorem kvality. Praxe toti ukzala, e lidsk sluch je velmi citliv na deformaci barvy zvuku, zpsobenou zmnou pomrnho zastoupen harmonickch sloek pirozench signl v oblasti stednch kmitot, piem nejkrititj je rozmez piblin 400 Hz a 4 kHz. Takov deformace jsou samozejm zpsobeny hlavn kmitotovou zvislost citlivosti reproduktoru, velmi zjednoduen tedy nerovnost amplitudov charakteristiky, vznamnou roli vak me hrt i nelinern zkreslen. A tak se konstrukti zaali vn zabvat optimalizac konstrukce reproduktor z hlediska reprodukce stednch kmitot. Zkladn technick poadavky na konstrukci stedotnovho reproduktoru nejsou nijak psn. Maximln potebn vchylky nepesahuj 1 mm, take kmitac cvka nemus bt pli dlouh, vyuit magnetickho pole je dobr a nejsou tedy problmy s dosaenm patin citlivosti. Urit pote mohou bt s prmrem membrny. Stedotnov reproduktor by pokud mono neml bt pli smrov. Kruhov membrna se zan chovat jako smrov zi nad tzv. kritickm kmitotem membrny fk, kter je dn piblin vzorcem: fk = 155/D, kde D je prmr membrny v metrech. Pokud bychom stanovili horn mezn kmitoet psma sted nap. 3 kHz, znamenalo by to, e prmr membrny by neml bt vt ne piblin 5,2 cm. Stedotnov reproduktory splujc tuto podmnku se skuten vyrbj, zpravidla v proveden s membrnou tvaru kulovho vrchlku - typick jsou tebas stedov kaloty o prmru 38 mm. Zde vak narme na jin problm. Rezonann kmitoet mnie by ml leet pod penenm ps-
mem, a s ohledem na konstrukci vhybky by pokud mono neml bt vy ne polovina dlicho kmitotu, co znamen, e by ml bt nanejv asi tak 200 Hz. To je u vrchlkovch konstrukc z technologickch dvod velmi obtn dodret, a proto se stedotnov mnie v tomto proveden pouvaj buto u vcepsmovch soustav, anebo v kombinaci s basovm mniem spe menho prmru. U tpsmovch konstrukc s prmrem basovho mnie 20 cm a vce je elnj pout stedotnov mni s kuelovou membrnou. Takov mnie se bn vyrbj s vnjm prmrem od 11 cm, emu odpovd efektivn prmr membrny (po odeten montn sti koe a neaktivn sti okrajovho zvsu) asi 7 a 8 cm, a to je jet docela pijateln. Jejich vlastn rezonann frekvence obvykle nepesahuje 150 Hz. Prakticky dosahovan hodnota je samozejm vt, protoe stedotnov mni je nutn opatit samostatnm krytem (vlastn malou uzavenou ozvunic o objemu zpravidla 1 a 3 litry), aby na jeho membrnu nepsobily zmny tlaku v ozvunici zpsoben innost basovho mnie. Ani po zakrytovn vak rezonann kmitoet vtinou nepeshne 200 Hz, take je ve v podku. Pi dimenzovn stedotnovho reproduktoru se setkvme jet s jednm problmem, o kterm se bn nemluv. Statistick analzy pirozench signl ukazuj, e akustick energie vyzaovan v stedotnovm psmu je piblin stejn velk jako energie v psmu hlubokotnovm. Pro kad konkrtn vzorek signlu je mon najt kmitoet, kter z hlediska dlouhodobho prmru vyzen energie tvo v psmu slyitelnch kmitot cosi jako tit - energie vyzen pod tmto kmitotem je rovna energii vyzen nad nm. Konkrtn hodnota zvis na charakteru zvukovho signlu a pohybuje se piblin v rozmez 200 a 600 Hz. Men hodnoty nachzme pro rockovou hudbu, jazz a pop, vt pak pro hudbu vnou. Vtina elektrick energie piveden do soustavy se mn v teplo a z hlediska konstrukce reproduktorov soustavy to znamen, e tepeln vkonov zatitelnost stedotnov sti by mla bt piblin stejn jako zatitelnost sti hlubokotnov. Basov reproduktory vak maj obecn zatitelnost vt neli reproduktory stedotnov, take tuto podmnku zpravidla nen mon splnit. Z toho pak vyplv, e celkov dlouhodob zatitelnost tpsmov reproduktorov soustavy je z hlediska tepelnho namhn reproduktor omezena pedevm zatitelnost stedotnov sti. (Pokraovn pt - Barva sted)
Obousmrn interfejs k portu EPP u PC

Ing. Ivan Doleal
Standardn paraleln port LPT osobnch pota PC se vyuv nejen pro pipojen tiskren, ale i jako obecn vstupn-vstupn port pro pipojen rznch jednoduch zazen (nap. simultor a programtor EPROM a mikroadi) jak komernch, tak amatrskch. Souasn PC jsou vybaveny adaptry LPT, umoujcmi krom standardnho reimu (SPP) i rozen reimy (mdy) penosu dat (EPP, ECP), take je mono pipojovat i zazen, vyadujc vt propustnost obousmrnho penosu dat (nap. extern jednotky vmnnch disk, mic jednotky, nkter tiskrny apod.). Rzn interfejsy pro standardn reim byly ji vcekrt publikovny i vAR a PE. Tento pspvek se zabv obecn pouitelnm interfejsem pro reim EPP. Jak znmo, BIOS a operan systm standardn obsluhuje dva porty LPT sbzovou adresou 378h (LPT1) a 278h (LPT2). Kad port m pak: w 8 vstupnch datovch linek - bity D0 a D7 registru DATA sbzovou adresou (LPTi); w 5 vstupnch stavovch linek - bity S3 a S7 registru STATUS sadresou LPTi+1; w 4 dic vstupn linky - bity C0 a C3 registru CONTROL s adresou LPTi+2. Vechny dic signly a 2 stavov signly jsou zpohledu obsluhy tiskren aktivn vrovni log. 0. Bity C0, C1, C3 a S7 jsou cestou zlinky do registru nebo naopak invertovny. Tyto dv skutenosti je teba od sebe dsledn odliovat (nap. pi orientaci v literatue), zejmna pro nestandardn vyuit portu. Dokonce ani nejsou ob negace vude, take nelze obecn ci, e rove log. 1 vregistru nastavuje vdy aktivn rove signlu. Adaptry rznho pvodu (vrobce a st) se mohou rzn liit, a to i elektricky, zejmna na vstupech. Vstupn napt pi log. 1 me bt okolo +3,5Vu port sbudii LS nebo +5Vu CMOS. Rzn se li i maximln vstupn proud, opt pedevm vlog. 1. Co se te vstup, vidme, e je kdispozici pouze 5 bit, akoliv pro bnou datovou komunikaci obvykle potebujeme cel bajt. eilo se to nap. multiplexerem 2x 4, pepnanm jednm dicm bitem. Dalm eenm je vyut toho, e dic linky maj mt vstupy sotevenm kolektorem a internm rezistorem s odporem 4,7kW, pipojenm na napjen (nazv se pull-up rezistor). tenm dicho registru se zjiuje skuten stav na pslunch linkch adaptru. Nastavme-li dic bit na log. 1, je mono externm obvodem (i vstupem TTL obvodu) sthnout linku do log. 0 tzv. montn souin (wired AND) vpm logice, pop. montn souet (wired OR) vnegovan logice. Zskme tm tak chybjc 3 vstupn bity. U adaptr, kter jsou ji vybaveny vymi reimy provozu, je mono nastavenm 5.bitu dicho registru (C5) pevst vstupn budie datovch linek do tetho stavu a pak tenm datovho registru zjistit rovn, nastaven extern na datovch linkch. Poznamenejme, e bit C4 uvoluje prchod signlu dosti o peruen od LPT adaptru na adi peruen. Oba ve zmnn ppady vyaduj opatrnost souasn by nemly bt aktivovny vstupy linek a vstupy knim pipojench externch obvod. Pipojovn externch zazen k paralelnmu portu vbec vyaduje opatrnost. Vyvarujte se zemnch smyek pes nulov, resp. ochrann vodi st (napjenm zazen zoddlenho zdroje) a zapojujte napjen zazen a po zapnut potae a naopak. Dejte pednost adaptru na levnj pdavn kart ped adaptrem integrovanm na drah zkladn desce. Zkratov proud vstupnch budi dosahuje 60mA i vce dokonce i vlog.1, take dlouhodob zkrat zejmna vce linek by asi obvod v adaptru nepeil. Nicmn nen dvod mt pehnan obavy alespo j jsem i pes pomrn intenzvn experimenty adaptr jet nezniil. Tab. 1.Signly EPP Signly SPP D7...D0 /STROBE /AUTOFD /INIT /SELECTIN /ACK BUSY PE SELECT /ERROR Signly EPP AD7...AD0 /WRITE /DSTROBE /RESET /ASTROBE /INTR WAIT voln voln voln
Vy reimy provozu paralelnho adaptru se nastavuj bu propojkami, i DIP spnai (na pdavn kart) nebo v oddlu SETUPu, ve kterm se konfiguruj porty (na zkladn desce). Reim ECP (Extended Capabilities Port) paralelnho portu slou pro rychlou, obousmrnou, proudov orientovanou komunikaci sexternm zazenm svyuitm pmho pstupu do pamti (DMA), nap. u tiskren a skener. Ke konfiguraci tohoto reimu slou ada dicch registr sadresou posunutou o 400h a vce od bzov adresy. Vtomto pspvku se jm dle nebudeme zabvat.
Reim EPP
Zkratka EPP pedstavuje Enhanced Parallel Port, tedy rozen paraleln port. Toto rozen umouje jednak pedvat data shardwarovm potvrzovnm (handshake) msto softwarovho, co zvyuje rychlost penosu, jednak usnaduje pipojovn registrov orientovanch zazen (ve srovnn nap. sproudov orientovanmi, zenmi zprvami) pomoc zvltnho cyklu penosu adresy registru resp. portu. Pitom je zachovna (alespo teoreticky) zptn kompatibilita s reimem SPP. Pouv se pro pipojen externch disk a jednotek CDROM, sovch adaptr, micch jednotek apod. Zpisem, ppadn tenm adresovho registru EPP (adresa LPTi+ 3) se generuje cyklus zpisu resp. ten adresy registru vexternm zazen, nebo vyhrazen buky jednorozmrn:5,7( $6752%( :$,7 '$7$
"h yhiqhh xit
Obr.1.asov diagram signl cyklu zpisu adresy na EPP

:5,7( '6752%( :$,7 '$7$
"h xit
yhiqhh
Obr.2.asov diagram signl cyklu ten dat na EPP Bit registru D7...D0 -C0 -C1 C2 -C3 S6 -S7 S5 S4 S3
Obr. 3. Obvod umoujc adresovat 2 programovateln perifrn integrovan obvody, 4 vstupn a 4 vstupn porty
b)
a) c) Obr. 4. Pipojen programovatelnho obvodu na datovou sbrnici (datov linky adaptru LPT) a na adresovac signly(a), vstupn port (b) a vstupn port (c) ho pole vpamti PC. Vexternm zazen tak meme nastavit aktuln adresu jednoho z mnoha port, pop. registr sloitjho integrovanho obvodu. ten adresy pro uloen dat vPC m men praktick vznam, msto n vak me bt peten nap. obsah stavovho registru zazen. Nsledujc zpis, resp. ten na EPP datovm registru (adresa LPTi+ 4) generuje cyklus zpisu, resp. ten adresovanho registru vpipojenm zazen. Kzen vech 4monch cykl (zpis nebo ten adresy nebo dat) slou 3 dic a 1 stavov linka, tvrt dic linka umouje resetovat zazen (obdobn jako i v reimuSPP u tiskren), druh stavov linka umouje, aby zazen mohlo dat o obsluhu signlem dosti o peruen (stejn jako vSPP), zbyl 3 stavov linky jsou nevyuit a pouiteln dle libosti. Oznaen a piazen signl EPP a pro srovnn i SPP je uvedeno vtab.1. asov diagram signl cyklu zpisu (konkrtn adresy) ukazuje obr.1, cyklus ten (konkrtn dat) je znzornn na obr.2. Cyklus zpisu dat se li od obr.1pouze opanou rovn signlu WRITE, tot plat pro ten adresy a obr.2. Signl ASTROBE, resp. DSTROBE aktivuje operaci sadresou, resp. daty. Signl WAIT slou kzen penosu dat (handshaking) - rove log. 0 indikuje, e je mono zahjit cyklus penosu, tj. nastavit strobovac sig-
nl, log. 1 sdluje, e je mono ukonit cyklus vypnutm strobovacho signlu. Signl RESET me resetovat extern zazen. Signl INTR je mono pout kperuen od paralelnho adaptru. Cel cyklus probhne bhem jedinho cyklu ISA sbrnice, tj. za asi 1,0 a 1,5s (podle konkrtnho kmitotu taktovn sbrnice), take doshneme penosov rychlosti okolo 800kB/s, pokud je programov obsluha dostaten krtk a rychl. To je v souasnosti mon, nebo na rychlch procesorech trv zpracovn jedn instrukce zcache pamti a o 2 dy krat dobu. Naproti tomu vstup dat na SPP portu je minimln 3x pomalej, nebo do portu musme 3x zapisovat - krom vlastnch dat do datovho registru generujeme strobovac puls na dic lince (tj. nastavujeme a pak nulujeme pslun bit).
Select & Read). Prvn znich jsou aktivn vrovni log. 1, zatmco druh vrovni log. 0. Pidnm dalch 2 pouzder shradly (jedno NOR, druh OR) je mono na kor programovatelnch obvod rozit poet vstupnch i vstupnch port na osm 0. a 1. bit adresy se stanou dalmi vbrovmi signly. Naopak bez dalch pouzder pipojme a 6programovatelnch obvod pak hradla IO4 a IO5 vypustme. Hradla IO2B, IO1B a IO1C tvo obvod, jen vytv zpodn potvrzovac signl WAIT. Pro spolehliv zpis a ten integrovanch obvod port sta zpodn hradel spolu sdobou en signlu po kabelu od potae, star obvod 8255 vak vyadoval doplnn zpoovacho lnku R1, C1, aby se dic signly ponkud prodlouily. Pdavn zpodn cyklu je okolo 0,2s.
cm obvodu hradla pm (OR) i negovan (NOR).
Adresace obvodem PLD

Adresovac obvod zobr.3 obsahuje 5 pouzder integrovanch obvod i vppad, e sta nap. 2 vstupn a 2vstupn porty. Nejen kadresaci obvod nap. na zsuvnch kartch do PC nebo na jednodeskovch dicch mikropotach se ji del dobu pouvaj programovateln logick obvody (PLD - Programmable Logic Device) typu GAL (Gate Array Logic). Jedn se o obvody, u kterch se naprogramovnm vnitnch propojek bu vprogramtoru, nebo novji pmo vsystmu, shodn jako u pamt typu Flash EPROM (FEPROM, PEROM) pipoj vstupy souinovch len na vstupn (pm i negovan) nebo vstupn signly. Tyto souiny se pak vedou na soutov len, take je mono realizovat libovolnou logickou kombinan funkci nkolika promnnch. Nsleduje konfigurovateln vstupn vstupn makrolnek ststavovmi vstupy (aktivovanmi spolenm signlem), take stejn vvody obvodu mohou bt pouity i jako vstupn. Jednou zmonch konfigurac je klopn obvod D, zen spolenm hodinovm signlem, take celkov dostvme synchronn sekvenn obvod. Obvody maj oznaen GALnTmS-d, kde n znamen poet vstup a vstup celkem a m poet vstup (oboje 1- nebo 2cifern slo), T a S pak jedno a 2 psmena upesujc vnitn zapojen a konen d zpodn v nanosekundch. Stmito obvody se na strnkch amatrskch asopis pli nesetkvme, nebo do nedvna jejich nasazen vyadovalo dostupnost univerzlnho programtoru obvod. Pro-
Adresovac obvod
Zprincipu pouit EPP reimu je zejm, e si dic logika externho zazen mus zapamatovat adresu, pedanou cyklem zpisu adresy, kterou pak pouije kvbru pslunho vstupn-vstupnho obvodu (Chip Select) bhem cyklu zpisu nebo ten dat. Vzapojen na obr.3 ktomu slou registr IO3, aktivovan signlem AddressWrite (ADRWR), vytvoenm hradlovou logikou IO1 a IO2. Obvod na obr.3 umouje adresovat 2 programovateln perifern integrovan obvody se 2 a 4 vnitnmi registry (typicky obvod paralelnho vstupu a vstupu 8255, trojice ta/ asova 8253, resp. 8254, adi displeje a klvesnice 8279), 4 vstupn a 4 vstupn porty. Adresace je tzv. linern, take vadrese je na pozici 2. a 7. bitu nastaven jedin bit, aby pak byl aktivn jedin vbrov signl CS0 a CS5. Lomtko ped oznaenm signlu znamen, e je aktivn vrovni log. 0. Bity 0. a 1. (A0, A1) pak pedstavuj ppadnou adresu vnitnho registru programovatelnho obvodu. Dal hradla IO1 a IO2 generuj signly WR (zpis) a RD (ten) dat, spolen pro programovateln obvody i porty. Vzhledem ktomu, e bn oddlovae sbrnice na pozici vstupnch port a registry (D-latche) na pozici vstupnch port maj jedin aktivan vstup, mus bt jet pouita NOR hradla IO4, resp. OR hradla IO5 kvytvoen aktivanch signl CSW (Chip Select & Write), resp. CSR (Chip
Vstupn-vstupn obvody
Pipojen programovatelnho obvodu na datovou sbrnici (datov linky adaptru LPT) a na adresovac signly je na obr.4a. Kobvodu 8255 jsou pipojeny 2 LED (na rzn porty) a dvojit spna DIP jako testovac obvod, usnadujc oven funkce interfejsu. Registr (D-latch) 74HC573 s tstavovmi vstupy na obr.4b slou jako vstupn port strvale aktivovanmi vstupnmi budii (OC=0). Jinak shodn obvod 373 m vstupy i vstupy na sousednch vvodech, co je konstrukn mn vhodn. Obousmrn neinvertujc budi 74HC245 na obr.4c slou jako oddlova vstupnch signl od sbrnice, tedy strvale vybranm smrem BA (DIR=0). Aktivan signly CSR a CSW maj rzn polarity, proto jsou v adresova-
>
Tab.2.Zdrojov soubor adresovacho obvodu sGAL16V8B vjazyce EasyABEL

module EPPdec1 title 'EPP I/O module address decoder - 2 out, 3 in' EPPdec1 device 'P16V8'; C pin 1; " hodiny pro zpis adresy AS pin 2; " ASTROBE - spojit sC A0,A1 pin 3,4; " adresov vstupy DS pin 5; " DSTROBE RD pin 6; " Read/WRITE Q0,Q1 pin 12,13; " vstupy klopnch obvod adresy CSR0,CSR1,CSR2 pin 14,15,16; " Read Chip Select - aktivn L CSW0,CSW1 pin 17,18; " Write Chip Select - aktivn H WAIT pin 19; " WAIT Adr = [A1, A0]; " oznaen vektoru vstupu adres QAdr = [Q1, Q0]; " oznaen vektoru vstupu adres QAdr istype reg'; " vstupy pslu klopnm obv. Equations QAdr.clk = C; " piazen hodin klopnch obvod QAdr := Adr; " registrov piazen (synchronn) CSR0 = !((QAdr == 0) & RD & !DS); CSR1 = !((QAdr == 1) & RD & !DS); CSR2 = !((QAdr == 2) & RD & !DS); CSW0 = (QAdr == 0) & !RD & !DS; CSW1 = (QAdr == 1) & !RD & !DS; WAIT = !(DS & AS); Test_vectors ([ C, Adr, RD, DS ] -> [ QAdr, CSR2, CSR1, CSR0, CSW1, CSW0]) [.K., 2, 1, 1 ] -> [ 2, 1, 1, 1, 0, 0 ]; [ 1 , 0, 1, 0 ] -> [ 2, 0, 1, 1, 0, 0 ]; end
Obr. 5. Nhrada zapojen z obr. 3. obvodem GAL
Ochrana zte ped peptm

Ndky je vhodn chrnit elektronick zazen ped peptm. Takov ppad me nastat nap. tehdy, hroz-li monost pipojen nevhodnho sovho adaptru nebo pouvme-li nespolehliv napjec zdroj. Vdy se vyplat chrnit zazen, ve kterm jsou pouity drah nebo obtn dostupn soustky. Jednoduch ochrana s tyristorem a pojistkou je na obr. 1. Princip innosti je velmi jednoduch. Zvt-li se napt nad ppustnou mez, zane prochzet proud Zenerovou diodou. Pi bytku napt 0,6 a 0,8 V na rezistoru R1 sepne tyristor a zkratuje napjec napt. Dleitou st obvodu je pak pojistka, kter se pepl. Nepjemn je nutnost pesn vybrat Zenerovu diodu podle poadovanho napt. Upraven zapojen tohoto obvodu jsem nael v [1] - viz obr. 2. Msto Zenerovy diody je pouit stabiliztor a kompar-
Obr. 1. Ochrana proti pept
tor. Kompartor porovnv napt na vstupu stabiliztoru s naptm na bci trimru P1. Zvt-li se neppustn napjec napt, peklop se kompartor a na jeho vstupu se objev mal napt. Nsledn se oteve T1 a sepne tyristor. Tyristor, stejn jako v pedchzejcm ppad, mus bt dostaten dimenzovn, aby vydrel krtkodob zkrat. Vypnac napt meme pesn nastavit trimrem. Uvme-li, e stabiliztor bv asto soust jitnho zazen a jeden kompartor nebo OZ tak leckdy zbyde, nemus bt vt sloitost na zvadu. Hroz-li pept relativn asto, mli bychom nemrnou spotebu pojistek. Pak je lep pout v obvodu rel podle obr. 3. Pi pept rel sepne a zstane sepnuto, dokud je obvod napjen. Rozpnac kontakt odpoj jitn zazen. Obdobnou pravu lze pout i u zapojen z obr. 2. JB [1] Popular electronics, January 1999.
Obr. 2. Vylepen ochrana proti pept
Obr. 3. Pepov ochrana s rel w ten portu aktivovanho signlem CS2 do promnn var, interfejs podle obr.3 na LPT1:
>
gramovn modernch ISP (In-System Programmability) obvod umouje jednoduch oddlovac obvod v kabelu, pipojovanm na paraleln port, a samozejm pslun program, podobn jako je mono programovat na celkem nenkladnm ppravku nap. mikroadie Atmel, Microchip PIC16C84 nebo Scenix. Obvody se vprogramtoru programuj ze souboru ve formtu JEDEC. Soubor se vytvo pekladaem na PC ztextovho popisu funkce nap. logickmi rovnicemi, pravdivostn tabulkou nebo pechody stavovho automatu. Integrovanm obvodem GAL16V8B vpouzde DIL20 meme pi menm potu vbrovch vstup nahradit 5obvod zobr.3 pi piblin shodncen. Piazen signl je na obr.5. Me adresovat maximln 5 port, ztoho alespo jeden mus bt opanho smru ne ostatn (tj. 4 vstupy+ 1 vstup, 1 vstup+ 4 vstupy a pak 2+3 nebo 3+2). To je dno tm, e pro zachycen adresy se pouij 2 vnitn klopn obvody (tj. adresace max. 4 jednotek), jejich vstupy ji nelze jinak pout (F0, F1), a na dalm vstupu je signl WAIT (F7). Zbv tedy 5 vstup (F2 a F6) pro signly aktivace port. Vstup I0 je hodinov, I9 aktivuje tet stav vstup, I6 a I8 jsou nevyuit.
Soubor pro sharewareov peklada EasyABEL je uveden vtab.2. Po 3 dcch hlaviky, vn je uveden i zobecnn typ (P16V8) pouitho obvodu GAL, nsleduje definovn vvod vetn zaveden pomocnch oznaen pro vcebitov signly. Voddlu rovnic (Equations) jsou zapsny logick rovnice pro vstupn signly. Symbol := znamen synchronn zpis do klopnch obvod D, kter zde uchovvaj 2bitovou adresu portu. Dal dky popisuj funkce kombinan logiky hradel IO1, IO2, IO4 a IO5 zobr.3, ovem vsouinovm tvaru. Symboly opertor odpovdaj jazyku C. V oddlu testovacch vektor (Test_vectors) jsou zapsny jako pklad pouze 2 testovac vektory vlevo vstupn signly seazen podle symbol na prvnm dku oddlu, vpravo poadovan vstupn signly. Peklada pak porovnv vsledek simulace soekvanm vsledkem. Prvn vektor kontroluje zpis adresy s hodnotou 2, druh pak generovn vbrovho signlu vcyklu ten dat. Zvrem strun o programov obsluze interfejsu. Jakmkoliv zpsobem (asembler, Pascal, C, Basic) zapisujeme adresu externho portu, pop. registru do adresovho registru EPP a teme resp. zapisujeme data do datovho registru EPP. Uveme 2 pklady:
10h[37Bh], [37Ch]var
w zpis zpromnn var doportu aktivovanho signlem CSW1, interfejs podle obr.5 na LPT2: Vvodu pro jistotu zapeme na dic port hodnotu 00h jako klidov stav dicch signl, a pokud vyuvme signl RESET, generujeme resetovac puls. Chceme-li pod peruenm reagovat na udlost na externm zazen, musme ve naprogramovat nap. dle [3]. Soubory pro programovn obvodu GAL16V8B (.ABL i .JED) a DOSovsk konzolov program EPPIO na testovn interfejsu (v jazyku C i spustiteln EXE) jsou kdispozici na WWW strnkch Praktick elektroniky.
01h[27Bh], var[27Ch].
Literatura
[1] WWW strnka: www.fapo.com/eppmode.htm [2] National Instruments Corp.: IEEE1284-Updating the PC Parallel Port. [Application Note 062], 1995, PDF soubor na www.natinst.com [3] Doleal, I.: ta udlost na PC. Praktick elektronika A Radio, 1996, .1 s.29, .2 s.33, .3 s.29.
Nkolik jednoduchch vysla malho vkonu pro psmo CB

Rudolf Balek
(Pokraovn) Upozorujeme, e dle popsan vyslae pro psmo CB jsou amplitudov modulovan a nelze je tedy bnmi CB stanicemi pijmat. Dle upozorujeme, e nae pedpisy nepovoluj v psmu CB provoz amatrsky zhotovench nehomologovanch vysla. daje o pouitch tranzistorech viz PE AR 1/99, s. 42. Na obr. 2 je schma dokonalejho dvoustupovho vyslae s vyzenm vkonem 100 mW. T1 je dic osciltor s krystalem, R1 a R2 nastavuj pracovn bod vf tranzistoru, typ PNP 2SA350. Cvka L1 m osm zvit, vinuta na botice 8 mm s feritovm jdrem, L je asi 0,86 H, Q asi 120. Vazebn cvka L2 je impedann transformtor, m dva zvity, vinuta tsn na studenm konci L1. Tranzistor T2 je oddlovac a zesilovac stupe. Vf typ NPN 2SC283. Cvka L3 m osm zvit Cu drtu o 0,5 mm s odbokou uprosted, vinuta na botice. Vazebn antnn cvka L4 m dva zvity stejnho drtu, tsn na studenm konci L3. Antna typu CB m impedanc 50 . Tr modulan transformtor, sekundrn vinut m 600 . Antnn vstup nem psmov filtr, T2 pracuje jako oddlovac stupe a vf zesilova nezatuje a netlum osciltor. Na obr. 3 je dal dvoustupov vysla CB o vkonu 100 mW. T1 je dic osciltor, vf tranzistor PNP 2SA234, T2 je oddlovac a zesilovac koncov stupe, vf tranzistor PNP 2SA246. Modulan stupe obvyklho typu nen zakreslen. Odporov trimr R1 nastavuje optimln innost osciltoru zmnou pracovnho bodu osciltoru. Vysla je doplnn - v popisech tchto vysla prvn novinkou - induknost L5, tvoc prodluovac cvku antny, kter tak me bt krat. Induknost cvky L5 zle na skuten dlce antny - m je antna krat, tm mus bt induknost vt. Cvku meme navrhnout zkusmo tak, aby sla vyzenho pole byla maxi-
mln (mme jednoduchm miem pole - krystalka s rmovou antnou naladn na 27 MHz, kter m msto sluchtek mikroamprmetr). ipky na cvkch L1 a L3 zna promnnou induknost. Potebn dal daje najde ten ve schmatu a v tabulce cvek. Obr. 4 ukazuje dvoustupov vysla s vyzenm vkonem 1 W a s vstupnm filtrem. Tranzistor T1 je dic osciltor osazen vf tranzistorem NPN typu 2SC150. Cvka L1 m devt zvit, na jejm studenm konci je vazebn vinut impedann transformtor - se tymi zvity stejnho vodie. Odpory R1 a R2 nastavuj pracovn bod osciltoru. Tranzistor T2 je vf typ NPN 2SC116, pracuje jako oddlovac a zesilovac stupe, bez chladicho plechu. Cvka L2 m tyi zvity, vazebn cvka, navinut tsn na studenm konci L2, m dva zvity. L3 je psmov propust, m pt zvit Cu drtu, kondenztory C8 a C9 jsou soust psmov propusti. Kapacity kondenztor: C1 20 pF, C2 - 80 pF, C3 - 330 pF, C4, C7 10 nF, C8 - 90 pF a C9 - 200 pF. Modulan transformtor Tr m pomr odpor vinut 450/130 . Soumrn modulan zesilova m dva nf tranzistory PNP 2SB370, opaten chladicm plechem. Rezistory R1, R2, R6 a R7 nastavuj pracovn body tranzistor, Th je termistor stabilizujc pracovn bod tranzistor modultoru s odporem 72/108 . Vstupn impedance vyslae je 50 . (Pokraovn)
Th
Obr. 2. Obr. 4. daje o cvkch na obr. 3.: L1 L2 L3 jdro 8 mm, 8 z opedenm drtem 0,32 mm, Q asi 150; jdro i drt stejn jako u L1; 2 z; jdro i drt stejn jako u L1; 8 z, odboka na 4. z, poet zvit upravit podle impedance antny, Q asi 130; jdro i drt stejn jako u L1; 3 z, poet zvit upravit podle impedance antny; jdro i drt stejn jako u L1; 6 z, cvku upravit tak, aby mla co nejmen ztrty a co nejvt Q (Q asi 150).
L4 L5 Obr. 3.
Praktick elektronika A Radio -2/99
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Zahranin a dnes ji i domc vydavatel vid ve vukovch titulech na CD-ROM trh budoucnosti. Sklesajcmi cenami a zvyujc se vybavenost domcnost narst poet uivatel, kte maj pota se zvukovou kartou a mechanikou CD-ROM. Skutenost, e nejen domcnosti, ale i koly zanaj vyuvat PC kmultimedilnm elm, znamen roziovn trhu, a to zase umouje (dky vtmu mnostv prodanch produkt) pipravovat i finann nronj projekty.
Jazykov kurs EuroPlus+ REWARD je tyrovov kurz anglitiny. Jeho autorem je Simon Greenal a vydavatelem nakladatelstv Macmillan Heinemann English Language Teaching zOxfordu. Spojenm tohoto mimodn kvalitnho kursu a interaktivn aplikace spolenosti YDP Multimedia dolo kvytvoen uniktnho vukovho systmu, kter umouje kombinovat klasickou formu vuky sonline studiem pes Internet. Jeho kvalita vak zaruuje vynikajc vsledky i tm, kte zatm nemohou Internet vyuvat. Vydavatelem esk verze kursu je Media Trade CZ s. r. o. z Krome. Text, grafika, zvuk, videoklipy, interaktivita a komunikace naivo, kter pi vuce na uivatele tohoto kursu psob, usnaduj a zpjemuj studium. Text doprovzen pohyblivmi obrzky a mluvenm slovem nebo hudbou si lovk zapamatuje mnohem rychleji, ne nudn kapitoly vytren zrelnho ivota. Pednost kursu je i jeho otevenost. Kurs toti nekon uritm potem prostudovanch strnek. Po projit vech kapitol a cvien se lze dle zdokonalovat a souasn poznvat kulturn zvyklosti jin zem. Kurs byl vyvinut pro ti hlavn typy studujcch: l Jednotlivci, kte se studiem zanaj (teba ji po nkolikt ...) nebo jsou ji pokroilej ocen monost studovat individuln, zbavnou formou, smonost online komunikace s uitelem i dalmi studujcmi. Zvlt ti, kterm nevyhovuje asov nron navtvovn kurs s dochzkou, pivtaj monost studia vpohodl domova. Program me pouvat i vce uivatel na stejnm potai, ani by si vzjemn zasahovali do probranho uiva. l kolm je uren speciln model snzvem Class Server, kter umon pedagogm sledovat ky vmultimediln uebn. Diskusn frum a Sluby uitele mohou vyuvat jak jednotliv uebny, tak i cel s kolskch zazen. Kontakt srodilm mluvm je zvlt vhodn pro jazykov koly. l Firmy a spolenosti mohou tento kurs vyut pro kolen zamstnanc ve virtulnch uebnch. Vuku me dit uitel najat firmou pes Internet pmo zAnglie nebo z Ameriky. EuroPlus+ REWARD je k dispozici jednak samostatn pro zatenky (Elementary), mrn pokroil (Pre-Intermediate), pokroil (Intermediate) avelmi pokroil (Upper-Intermediate) nebo jako Professional-Pack, kter ob-
EuroPlus+ REWARD
sahuje prvn ti rovn za zvhodnnou cenu. Kad kurs (rove) obsahuje dva CD-ROM, na nich jsou interaktivn lekce tvoeny tak, aby byla ltka snadno pochopiteln, ale pitom kladla urit nroky na aktivitu studenta. Ped zatkem studia lze zdarma na Internetu absolvovat test, kter ohodnot vai stvajc znalost jazyka a doporu vm vhodnou rove kursu. Metod procviovn je v kursu pesn tolik, aby se student pi vuce nenudil a nauil se myslet anglicky. Doplovn textu, vbr znabzench monost, psemn odpovdi na zadan otzky, azen slov nebo psemn reakce na zadan tma, to je jen sten vetmnoha variant kol a cvien. Samozejmost je slovn doprovod sanglickmi nebo skrytmi eskmi vysvtlivkami. Lekce lze prochzet bu podle nabzenho schmatu nebo si vybrat podle potebnch tmat. Interaktivn, intuitivn prosted sdokonalou grafikou psob na vechny smysly tak, aby studium bylo efektivn.
Hern centrum a Sluby uitele (nahoe) jsou doplkovmi monostmi vech rovn kursu
Nejen e si procvite slovka, ale jet se i dozvte nco o sob ...
Vyuit Internetu
Jedinenost kursu EuroPlus+ REWARD spov vmonosti dlkovho studia pes Internet. Internetov sluby jsou voliteln pmo zprosted programu a jsou pro vechny registrovan uivatele kursu bezplatn. Soustproduktu je u ns navc 14 dn pipojen kInternetu zdarma. Vyuit Internetu m tyi monosti:
l Msn elektronick magazn pin aktuln novinky a zprvy zcelho svta. Sestavuje ho Heinemann English Language Teaching Oxford, co zaruuje kvalitu zprv. Magazn vychz ve tyech verzch, odpovdajcch jazykovm znalostem uivatel. l Diskusn frum je jakousi virtuln uebnou, vn mohou studujc vrelnm ase vzjemn psemn nebo hlasov komunikovat. Lze tak navzat nov ptelstv a jet se pi tom uit jazyk a poznvat zpsob ivota vjinch zemch. Pi diskusch se snze ztrc ostych zmluven ei. l Sluby uitele - vechny psan koly me kontrolovat uitel, jeho si student sm vybere. Me je i neadresn zaslat elektronickou potou do
centra, odkud dostane zpt opraven kol nebo seznam chyb, kterch se studenti nejastji dopoutj. l Hern centrum je dal zpsob, jak procviovat zskan vdomosti. Vechny nabzen hry zce souvis svukou. Pes Internet si me zahrt 2 a 5 hr spolen.
Dal monosti
l Soust kurs jsou i hran sekvence stmaty z relnho ivota mladch Anglian nebo dokumentrn snmky. Videoklipy s profesionlnmi herci jsou zalenny do jednotlivch lekc a doplnny psanm textem, kter lze skrt. Zznam lze podle poteby zastavovat nebo opakovat. l Rozshl pehled gramatiky nen pouze shrnutm jazykovch zsad, ale obsahuje i interaktivn modely pravidel vtn stavby a automatick rozbory libovoln vty s namluvenmi pklady. l Zznam vslovnosti je nejrychlej metodou kdokonalmu zvldnut sprvnho pzvuku a intonace. Program nabz nkolik metod grafick analzy zvukovho zznamu a jeho porovnn snamluvenm originlem. l Nechyb ani nezbytn slovnk, kter je samozejm ozvuen, lze vnm hledat podle abecedy, kapitol nebo tmat a doplovat dal slova.
Podrobnj informace zskte u firmy Media Trade CZ, Riegrovo nm. 153, PS 767 01 Krom, tel. 0634 331514, media@mediatrade.com, www.cd-rom.cz.
Sprvn zpsob pouvn slov a gramatickch vazeb se procviuje na velmi praktickch pkladech
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMAMI SPINET A MICROSOFT
INTERNET
Na nov upravench strnkch SpiNetu (na adrese www.spinet.cz) najdete nkolik praktickch odkaz pro denn potebu - esk noviny, Gurmn, programy televize, dopravn informace, vbr lnk z eskch zpravodajskch server ad.
esk noviny vydv esk tiskov kancel a pinej serizn pehled dennch zprv z domova, ze svta i ze sportu, zprvy o poas i o kulturnch udlostech. Jsou aktualizovny prbn cel den (www.ceskenoviny.cz ). Pod nzvem Gurmn se skrv vbr z praskch restaurant (www.gurman.cz ). Kad msc hodnot nkolik set
esk noviny sestavovan eskou tiskovou kancel
Na novch strnkch SpiNetu najdete odkazy na zajmav msta denn poteby zprvy, vbr restaurac, televize
Vyberte si restaurant s nejlepm jdlem, obsluhou i celkovou atmosfrou (nebo budete vybrat podle ceny...?)
nhodn vybranch host rove jdla, obsluhy a celkov atmosfry v praskch restaurantech znmkami 1 a 5 (jako ve kole). Krom seznamu vech restaurant (s adresami a telefonnmi sly) s rznmi monostmi vbru najdete na tchto webovch strnkch kad msc aktualizovanch TOP 20, seazench podle nejlep celkov znmky (ale chcete-li, tak tak podle nejlepho jdla, obsluhy nebo atmosfry). daje jsou doplnny i o cenu lep veee v danm podniku. Je to dobr zdroj inspirace, chcete-li nkoho pozvat do zaruen pknho prosted. Programy televiznch vysla T1, T2, NOVA a Prima najdete na serveru dnes.seznam.cz. Z uvedench odkaz se dostanete i na msta sprogramy dalch televiznch stanic a kanl. Mte zde dokonce i monost objednat si pravideln bezplatn zasln tdennho programu televize elektronickou potou (e-mailem).
Aktuln programy televiznch stanic najdete na serveru dnes.seznam.cz, mete si objednat i jejich zasln
K INTERNETU VS PIPOJ
vodn strana msta s informacemi o Hubbleov teleskopu na Internetu (vlevo) a nkres teleskopu
Edwin Hubble u historickho teleskopu
OKNKA DO VESMRU
Kad ji asi slyel o Hubbleov vesmrnm teleskopu, kter je umstn na obn drze kolem Zem a umouje tak pozorovat vesmr ani by byl clonn jinak velice uitenou zemskou atmosfrou. Na adrese http://quest.arc.nasa.gov/interactive/hst.html se dozvte vechno, co byste o Hubbleov teleskopu chtli vdt, najdete zde igalerii fascinujcch vesmrnch obrzk. Po urit pestvce od velmi spn vpravy na Mars s robotkem Sojourner, kter neekan dlouho poslal na Zemi neuviteln kvalit-
kolem Slunce. Je zde vidt i drha vesmrn lodi Mars Global Surveyor, kter vstoupila na obnou drhu Marsu. Po podobn drze pilet k Marsu v druh polovin letonho roku prv vyputn Mars Climate Observer (Pozorovatel poas na Marsu). Nkres nahoe uprosted ukazuje dva pohledy na polohu Marsu a Zem z vhodnch bod blzko ekliptiky, kter umouj znzornn nklonu rotanch os obou planet, co je pinou stdn ronch obdob. Vpravo nahoe je obrzek porovnvajc zdnlivou velikost Marsu pi pohledu ze Zem a Zem pi pohledu z Marsu. Krunice (oktovan 25') reprezentuje maximln monou velikost Marsu pi pohledu ze Zem (tato situace nastv velmi zdka). Vlevo dole je simulovan obrzek Marsu, jak by se momentln jevil pi pohledu velmi citlivm teleskopem ze Zem (na rozdl od na planety na Marsu obvykle nejsou dn mraky). Obrzek dole uprosted ukazuje modelovou pedpov poas pro dan den Rozvrstven prmrnch dennch teplot je vyznaeno barevn, ipky oznauj pedpokldan smry a rychlosti proudn vzduchu. Konen vpravo dole je modelov pedpov mnostv vody v atmosfe. Pod obrzky jsou nkter aktuln seln daje o poloze a viditelnosti Marsu. Tento plakt si lze sthnout ve formtu JPEG (soubor m 170 kB).
n fotografie krajiny na tto planet, se Mars opt dostv do poped zjmu, protoe k nmu byla odeslna dal automatick stanice se sondami, kter maj tentokrt prozkoumat jeho povrch a do hloubky jednoho metru a hledat vodu. Planeta je ze Zem neustle podrobn sledovna a tak vs asi ani nepekvap, e je na Internetu msto nazvan Mars Today (Mars dnes), kde kad den zjistte aktuln informace o poas na Marsu. Mars Today je vlastn jaksi velk barevn plakt, kter denn vydv centrum pro vzkum Marsu pi NASA a kter popisuje v esti panelech povtrnostn podmnky (poas) na Marsu a jeho vztahy k Zemi (viz obrzek vpravo). Nkres vlevo nahoe zobrazuje aktuln polohu Marsu a Zem na jejich obnch drahch
Creative Writer 2 od Microsoftu je druh verze tvoivho textovho editoru pro dti. Nicmn pi seznmen se s nm zjistte, e ty vhody, kter m pro dti, by uvtali i mnoz dal nai blin, kter doba nut pouvat pota, ani k nmu maj njak vel vztah. Creative Writer m netechnick pjemn grafick ovldac rozhran s ikonami, vbr potebnch obrzk, rmek a dalch grafickch prvk je pmo ze vzork, ani by bylo zapoteb znt nzvy pslunch soubor.
Program je vstcn ji pi samm zatku prce - podle toho, co chce lovk pst (tvoit), si me vybrat z nabdky mnoha vzorovch dokument (dopis, pozvnek, plakt ap.) a upravit ho podle svch poteb. Ovldac tlatka programu se mn podle toho, kterou ze zkladnch innost se chce uivatel zabvat. Skupiny jsou tyi - psan, grafick prava, obrzky a nstroje. Ve skupin psan, reprezentovan velkou ikonou psmene a, je mon volit pouit typ psma (font), velikost psma, styl psma (tun, kurzva, podtren), barvu psma a jeho pozad, zarovnn textu (k lev stran, prav stran, doprosted a do bloku), mezery mezi dky (1, 1,5 a 2), rzn typy odrek a velkch zatench psmen a nkolik typ zvltnch efekt (blikajc psmena, postupn mizejc text ap.). Ve skupin grafick pravy se vol zkladn uspodn strnky - okraje (vpti stupnch, tedy nikoliv seln akad zvl), psan do sloupc (1 a 4 sloupce), strnka na vku a na ku, slovn strnek, pohled na strnky (zvtovn, zmenovn a zobrazen vech strnek najednou). Krom toho je sem zaazena i kontrola pravopisu (anglickho). Hol text se d na strnce vylepit rznmi obrzky a grafickmi prvky. Lze vloit obrzek, kter se vybr pmo ze vzornku (vzornk zobrazuje urit adres, take me bt doplnn ivlastnmi obrzky), obrzek lze nechat textem obtct, strnku potisknout zvolenm podkladem (texturou), text lze ormovat (opt vbr z mnoha typ rmek ze vzork). Dal ikona spust samostatn jednoduch bitmapov kreslic program Paint It! pro vlastn tvorbu nebo pravy obrzk a je zde i WordArt, znm z textovho editoru Word - samostatn podprogram pro tvorbu nadpis a titulk s vlastnm velmi intuitivnm rozhranm. Ve tvrt skupin jsou rzn dal uiten nstroje - do textu umouj vloit zvukovou nahrvku, odeslat jej elektronickou potou nebo na web, dal ikona nabz tmatickou zmnu vzdoby prosted programu. Nakonec jsou zde jet dal dv pomcky pro ty, kte nevd o em by tak psali (je
Pracovn okno textovho editoru Creative Writer
to mnno pro dti) - tip na tma, zadan obrzkem, a jaksi automat na azen slov za sebou (...). Trvale jsou k dispozici tlatka pro nkolik zkladnch funkc - otevrn soubor a jejich ukldn, zruen dvjch prav (undo a redo), pouvn schrnky (cut, copy a paste doplnn o mazn a zvrazovn) a pro tisk. Kdispozici je kdykoliv i jednoduch apehledn npovda. V editoru Creative Writer funguj ioperace s my, znm z editoru MiPed zahjenm prce si lze vybrat typ dokumentu a nkter z mnoha nabzench vzor
crosoft Word - po oznaen sti textu ji lze my kamkoliv pesunout, pi soubnm stisku tlatka Ctrl se text zkopruje, ap. Nevhodou je, e Creative Writer nen a nebude lokalizovn do etiny, m tedy urit problmy s eskmi fonty, npovda je v anglitin a kontrola anglickho pravopisu asi taky moc uiten nebude. Je to ale dobr inspirace, jak by mohl vypadat textov editor pro bnho spotebitele (kter teba donedvna psal na psacm stroji).
Textury, obrzky a dal grafick prvky se vybraj ze vzornk
Pi tvorb titulk lze s psmeny ve WordArt dlat rzn kouzla
Microsoft Office 2000 je pipravovan dal verze populrnho balku kancelskch program (Word, Excel, Access, PowerPoint, Outlook). Je jet vce orientovan na web Internetu, ne verze stvajc (Office 97). A ji pracujete doma nebo ve firm, zjednodu a zrychl v pstup k informacm a jejich analzu a vyuit. Office 2000 je vybaven dalmi stupni inteligence a integrace, co dle usnaduje jeho zvldnut a pouvn. V tomto pehledovm lnku uvedeme nkter nov funkce, kter Office 2000 pinese.
Grafick ablony pro web

Podnikatel vytvej svoje webov strnky pi nejrznjch pleitostech, jako firemn prezentaci na Internetu nebo jako firemn informan systm formou intranetu. V Office 2000 je 30 novch kompletnch nvrh (tmat) sgrafickm pozadm, ovldacmi tlatky a dalmi prvky - umouj tvoit webov strnky stejn jednodue, jako paprov dokumenty.
KANCEL ROKU 2000

CO NOVHO PINESE MICROSOFT OFFICE 2000
Monost odkaz na jakkoliv dal dokumenty v potai i na webu (vpravo), identick zobrazen v originln aplikaci i v okn Internet Exploreru (dole)
Diskuse na webu
Pomoc Office 2000 mohou lenov pracovnch skupin spolupracovat na projektech v diskusnch skupinch in-
Sdlen informac a spoluprce ve skupin

Monost efektivn spoluprce v pracovnm kolektivu a prun vzjemn sdlen informac jsou ivotn dleit pro kad podnikn. V tomto smru pin Office nkolik novch nstroj:
Univerzln prohlen dokument

V office 2000 lze ukldat vechny dokumenty v HTML jako zkladnm (nativnm) formtu. Kad si je pak me snadno prohlet v internetovm prohlei (browser ), kter je ve Windows soust operanho systmu. Ani dal editovn dokument nen problmem, protoe soubory lze bez-
problm (ve formtu HTML) nahrt zpt do program Office 2000.
tranetu i Internetu. Odkaz na pslun diskusn skupiny lze vloit do kterkoliv sti kterhokoliv dokumentu Office 2000 a k diskusi pout internetov prohle (browser ).
Odkazy na web z Outlooku

Pokud vm nkdo pole odkazy na webov strnky elektronickou potou, mete je otevt pmo v aplikaci Microsoft Outlook a zskat tak rychlou pedstavu o co jde. V nstrojovm pruhu Microsoft Outlook mete mt uloeny odkazy na asto navtvovan msta v Internetu, ale i na dokumenty na pevnm disku a dokonce i na aplikace.
Ukldn na web
Nov Office 2000 usnaduje i publikovn dokument na webu (a ji vcelosvtovm Internetu nebo vnitrofiremnm intranetu). Uloit dokument na web je ve vech aplikacch Office stejn jednoduch, jako ho bn uloit do zvolenho adrese na pevn disk.
Zobrazen formule lze v okn prohlee i vyplnit
Grafick ablony pro web usnaduj a zrychluj tvorbu dokument
Bohat analza dat a informac

Monost mt po ruce pesn a aktuln informace je pro spnou innost stle dleitj. Zrove je dleit ianalza tchto informac pmo na obrazovce vlastnho potae. Office 2000 pin nkolik novch nstroj vtto oblasti:
straovat i ppadn problmy, na kter naraz. A nejen pi instalaci - nap. pokud na vaem disku chyb nkter dleit soubory (byly omylem smazny) a vy spoutte aplikaci Office, kter je potebuje, Office 2000 to zjist, automaticky potebn soubory vyhled a znovu nainstaluje.
Tri-Pane View
PowerPoint 2000 umouje kombinovat vechny ti pohledy slide, outline a notes do jedn obrazovky. Ppravu prezentace lze tak dlat bez neustlho pepnn mezi pohledy.
Office E-mail
Elektronick pota je integrovna do kad aplikace Office 2000 a odeslat elektronicky jakkoliv dokument je tak velice snadn pouze vyplnte hlaviku (adresta a pedmt zprvy) a uknete na Send a Copy.
Collect and Paste

Schrnka (clipboard ) Office 2000 um uchovat souasn a 12 rznch kousk textu nebo obrzk z jednoho i vce rznch dokument, e-mailovch zprv, webovch strnek, prezentac ap., kter pak mete individuln nebo vechny najednou vloit do kterkoliv aplikace Office.
Komponenty pro web

Nov komponenty Spreadsheet, Pivot Table a Chart poskytuj funkce programu Microsoft Excel v internetovm prohlei Microsoft Internet Explorer (verze 4.0 a dal). Tyto komponenty spolupracuj s adou datovch
Automatick detekce jazyka

Pro ty, kte uvaj ve svch dokumentech vce rznch jazyk, um nov Office 2000 sm rozpoznat pouvan jazyk a inteligentn zvolit pslun korekn prostedky (Spelling and Grammar Checker a AutoCorrect ).
Plovouc tabulky
V textovm editoru Word z Office 2000 mete umstit kamkoliv do dokumentu tabulku a text zalomit kolem n, co dv vt monosti vuspodn celho dokumentu. Uvnit polek tabulky lze nyn pouvat i diagonln ry.
V Microsoft Exploreru mte nyn pi prohlen k dispozici funkce tabulkovho procesoru vetn tvorby graf (vlevo). PowerPoint zase zobraz vechny pohledy souasn (dole)
zdroj jako Excel, Access nebo Microsoft SQL Server, take mete data ztchto zdroj nejen zskvat, ale i editovat a dle s nimi pracovat (vkldat text a hodnoty, tvoit vzorce k vpotu, pepotvat hodnoty v bukch a tdit je, vytvet pehledn grafy z poadovanch hodnot). Aupraven daje mete zase obratem ruky zpt vloit do originln aplikace.
Data Access Pages (strnky pro pstup k datm)

Podobn jako u formul a vstupnch sestav v Microsoft Access jde ointeraktivn webov strnky, kter zprostedkovvaj iv propojen k poadovan databzi a umouj vm prohlet a editovat informace i vkldat vlastn informace z okna prohlee.
Nov Office 2000 automaticky pozn, v kterm jazyce pracujete (nahoe), a nastav potebn korekn nstroje (lze samozejm kombinovat i vce jazyk v jednom textu)
Snaz pouvn a drba

Office 2000 pin dal zdokonalen pokud jde o obsluhu program a integraci mezi jednotlivmi aplikacemi.
Samoudrovac aplikace
Instalan proces byl dle zdokonalen a zautomatizovn nejen e probh zcela automaticky, ale doke od-
Na Internetu najdete o Office 2000 dal podrobnosti
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMAMI DTP Studio a PIDLA Data Processing
CD-ROM
Hair Studio je pozoruhodn esk produkt, kter uin pota uitenm i pro vae manelky aptelkyn. Mohou se snadno apomrn rychle podvat, jak by jim sluel njak pln jin es, a to v tm libovoln barv.
Samotn program Cassiopea, kter to umouje, je doplnn obshlmi informacemi o volb a typech es, pi o vlasy, barvch vlas ap. Krom programu a informac obsahuje Hair Studio jet i film Kodak, na kter si mete svj obliej vyfotografovat, aslubu jeho vyvoln a naskenovn obrzk do soubor na disketu (ve vcen produktu). Monosti programu a postup prce s nm pibl popis jeho funkc. Oteven souboru s fotografi oblieje. Po stisknut tohoto tlatka se objev bn okno Windows, kde vyberete soubor BMP nebo JPG sva fotografi. Obrzek se zobraz vlev sti okna. Oteven souboru esu. Kliknutm na tuto ikonu otevete obrazovou galerii es a v jejch oddlech si vyberete es, kter se vm lb. Obrzek se oteve v prav sti okna. Zvten a zmenen oblieje. Zde mnte rozmry fotografie ve vech smrech tak, aby v obliej co nejlpe zapadl do vezu v obrzku esu. Stranov posuv oblieje. Pomoc ipek mete obrzek oblieje posouvat ve vech smrech - po stisku ipky se obliej posune o jeden bod, po stisku dvojit ipky vce. Rotace. Obrzek mete ipootoit - pravou ipkou ve smru hodinovch ruiek, levou ipkou proti. Dvojit ipky maj vt krokovn. Tlatko mezi ipkami nato obliej na piblin stejn hel, jako m obliej modelu. Imitace naklonn. ipky imituj mrn naklonn hlavy do stran, pedklonn a zaklonn. Po kliknut na
es si lze vybrat z galerie dvou set nejrznjch vzor
ikonu s hlavou se foto vrt do pvodnho stavu. Zrcadlov pevrcen oblieje. Obrzek oblieje lze horizontln zrcadlov pevrtit. Splynut oblieje s modelem. Po stisku tohoto tlatka se Vmi upraven vae fotografie slou s esem v pravm okn vetn pizpsoben barvy pleti (ve dvou volitelnch stupnch) a vyhlad se pechody mezi esem a obliejem. Drobn nedostatky je teba poslze vyretuovat.
Nahrajete svoji fotografii a es ...
Barva vlas. Toto tlatko umouje pebarvovn vlas. Je k nmu nutno pistupovat podobn citliv jako kbarven vlas ve skutenosti. Po stisku tohoto tlatka si vyberete jeden ze t vzornk (z relnch barev na vlasy). Po pebarven je nkdy teba doretuovat drobn nedostatky. Retu. Retuovat je mon nstrojem, kter se v grafickch editorech nazv raztko. Um zkoprovat mal kruhov vsek z obrzku a pekrt jm jin msto. Kdykoli v prbhu retuovn je mon vzorek mnit. Mete zvolit slab nebo silnj pekryt pvodnho obrzku nabranm vzorkem avelikost retuovan plochy. Uloen vslednho obrzku. Vsledn obrzek mete uloit do souboru typu BMP. Tisk vslednho obrzku. Vsledek lze vytisknout pmo z programu. Po stisku tlatka se oteve bn okno Windows pro tisk. Na cel veer je o zbavu postarno. S vytitnm obrzkem pak me ena navtvit kadenictv (zhotoven esu ji v cen nen). Hair Studio dodv DTP Studio, Nademlejnsk 7, Praha 9, tel. 02-66107136-8.
... upravte velikost ...
... a program ob slou.
Drobn retu a je hotovo!
Uplynul dal tvrtrok a je zde dal nabdka Softwarovho expresu - sbrky voln ench program a demoverz z nejrznjch obor a oblast. Tentokrt vnm najdete nap.:
Hry
Zoki - balek ticetity pkn navrench hracch karet, Robs Super BlackJack - realisticky vyhlejc stl pro Blackjack s animovanmi kartami, Five Star Casino (5 Star) - devt znmch szkovch her: BlackJack, Ruleta, Craps, Karibsk Poker, Pai Gow, Keno, Slots nabz szen pes Internet, Carmaggedon II - Carpocalypse Now auta pro pirty silnic, pokraovn spn zvodn hry, Need For Speed 3 - automobilov zvody, SpeedBuster parodie na hry typu Need For Speed pln rznch vtpk, Age of Empires The Rise of Rome - pdavek ke strategick he Age of Empires, zamujc se na legendrn mskou i, Microsoft Pinball Arcade kolekce sedmi licencovanch stol pedstavujc vvoj pinballu v Americe, Stones Throw - kolekce t her s kostkami s 3D grafikou, Geerts Backgammon - vrhcby na vaem PC, SolSuite 98 - kolekce 100(!) karetnch her typu Solitaire.
Softwarov Expres podzim 98 - dal vrka sharewarovch program
Internet
Arachnophilia - d dv monosti, jak vytvoit webovou strnku: klasick zpsob s HTML nstroji a nov zpsob, kter umon pesunout RTF dokument do okna a pozorovat, jak se mn na webovou strnku, CyberView Image - nstroj na komprimaci obrzk JPG, HomeSite - intuitivn HTML editor, oblben u webovch autor po celm svt, Major Submit - pihls vai www prezentaci na Altavistu, Excite, HotBot, InfoSeek, Lycos, Magellan, Northern Light, Planet Search a Web Crawler, Dropit Pro (32-bit) - mal, rychl program pro automatick psan, NetShift - pouv standardn prohle jako zklad pro rozhran veejnho kiosku, NetSonic - vrazn omez as potebn k surfovn na Webu, Nitro - pid rozhran MDI (pro vce dokument) k zkladnmu prohlei Internet Exploreru 4, ConnectPal Professional - roziuje pipojen po telefonu (DUN) u systm Windows 95/98, CyberSpyder Link Test (16-bit) dobr nstroj pro kontrolu odkaz na webov strnce, CyberKit - sada internetovch nstroj, Internet Neighborhood - rozen Przkumnka o schopnosti pracovat s FTP, Eudora Light - sprvce elektronick poty, SpamEater Pro - zbav potovn schrnku POP3 zbytench zprv.
= SHAREWARE
Chameleon Clock - me zobrazit bn hodiny stovkami zpsob, Phone Plus -vkonnj nhrada programu Phone Dialer ve Windows, Neocrypt - pouv k ochran jakhokoli souboru na potai bezpen kdovac algoritmy, Password Keeper for Windows 95/NT - dovoluje zredukovat pamatovn hesel na jedin heslo, WinU bezpenostn aplikace k omezen pstupu k potam a aplikacm, AutoMate - utilitka, kter nau PC, jak provdt jednotliv lohy bez vaeho zsahu, Event Manager for Windows 95 - pln a rozvrh loh a systmovch udlost, Media Changer Deluxe - 32-bitov utilitka, kter um cyklicky mnit pozad a etie obrazovky, zvuky pi udlostech a tmata pracovn plochy pi startu Windows nebo ve stanovench intervalech, MiniMacro - rekordr maker pro veobecn pouit a spout aplikac, CDCopy program pro digitln koprovn zvukovch stop audio CD na pevn disk potae, Aladdin Expander - jednoduch zpsob, jak rozbalit zkomprimovan soubory, Clean Disk Security - 32-bitov utilita, zajiujc, e smazan soubory ji nepjdou obnovit, Directory Compare for Windows 95 utilita pro Windows 95, kter um zobrazovat souasn vpisy soubor ze dvou vmi zvolench adres, ExamDiff Pro - poskytuje jednoduch prostedky pro vizuln porovnn soubor a adres. zWindows, DiscMaid - 32-bitov nstroj, kter konvertuje audio CD do formtu .wav a do soubor RealAudio, Platypus Animator - nstroj, kter umon pedlat srii statickch obrzk na videosekvence .avi, PowerPlay - 32-bitov pehrva audio CD.
Programovn
DocFather Professional - program k vytvoen vyhledvacho appletu pro webovou strnku, DotHLP - samostatn, databzov orientovan systm pro tvorbu soubor Help v 16- a 32-bitovch systmech Windows, HelpScribble - nvrhsk systm pro tvorbu Npovdy.
Obchod a finance
All-Purpose Spell Checker - um kontrolovat anglick pravopis textu, Contacts (WhiteCanyon) - jednoduch zpsob, jak si udrovat informace o lidech, Handy Quote - program pro cenovou nabdku a pro kontrolu invente, ConsulNet Support Log & PC Administrator - databzov systmy pro technickou podporu a potaov invent, Bill Power Plus! - doplnk k Microsoft Outlook, kter sestavuje data z poloek Kalende, loh a Denku, No Time for Accounting - administrativa mal firmy, Database Browser Plus (32-bit) - slouen databzovho prohlee (Database Browser) a databzovho systmu (Database Builder), Infodex Pro - program pro vytven databzovch soubor.
Vzdlvn
Christmas Snowflake E-StoryBook elektronick knka pro mal dti, Kids Jumble - vukov program, kter dtem pome zlepit slovnk, vslovnost a matematick znalosti, Math Snatchers - matematick program pro DOS pro dti star 7 let, Coeli - Stella 2000 - virtuln observato pro PC nabzejc realistick znzornn oblohy z jakkoli zempisn ky, dlky ivky na Zemi v relnm ase, Weather1 - program k zskn informac o pedpovdi poas, Bills Simplified Guide to HTML nvod pro laiky jak sestavit svoje strnky pro web.
Grafika a multimdia
Deformer zdeformuje oblieje do veselch podobizen, AquaDLux Screen Saver akvarijn eti obrazovky, mnoho dalch rznch atraktivnch eti obrazovky, PowerShow Pro nstroj pro sestaven vlastnho etie obrazovky, EZ-Pix - lite verze programu Smart Pix Manager nabz vechny jeho prohlec funkce, GIF Construction Set (16-bit) a (32-bit) - vytvo aedituje vceblokov soubory GIF, PhotoLine - podporuje tm vechny oblben rastrov a vektorov formty, SkyPaint plug-in kompatibiln s PhotoShopem, kter pome vytvet 3D panoramatick obrzky, Cdmax - nhrada za CD pehrva
podzim 98 S tmto kupnem zskte u firmy
Softwarov Expres pidla

Data Processing
Utility
WinTED Front Panel - pkazov lita snovmi funkcemi, WinLoader - mal program, ovldajc proces zavdn Windows,
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
Nrodn technick muzeum

bylo zaloeno ji v r. 1908 a dnes sdl v Kosteln ulici v Praze na Letn. V jeho sbrkch jsou opravdov skvosty, z nich byla nov sestavena stl expozice s nzvem Vvoj telekomunikan techniky. Expozice je voln rozlenna do pti tematickch skupin: telegraf, telefon, rdio, televize a telekomunikan st. Byla otevena v lednu 1999 a krom rarit z djin radiotechniky nabz nvtvnkm tak adu novjch a modernch interaktivnch expont, kter budou prbn doplovny. Hlavnmi sponzory a partnery expozice jsou spolenosti EuroTel, SPT TELECOM, Siemens a Philips. Ryze radioamatrskch expont nen vystaveno mnoho, ale i ty se tam najdou - nap. amatrsky zhotoven TV pijma od M. Matj s oscilografickou obrazovkou z r. 1955. Radioamatrsk literatura je reprezentovna asopisem Jednoty radioamatr, co byla nae radioamatrsk organizace v dob Protektortu echy a Morava. asopis se jmenoval - jak jinak RADIO. V prv vydanm Sbornku NTM jsme nali zarejc informaci: za uplynulch 10 let poklesla prmrn ron nvtvnost tohoto muzea z 300 000 nvtvnk na polovinu, pestoe sbrkm muzea je vnovna vynikajc pe a sluby pro nvtvnky NTM jsou stle obohacovny. Ostatn - zkuste se nkdy pesvdit. Podrobnosti o NTM naleznete na adrese: http://www.radio.cz/ntm OK1PFM I toto devn zve pat do historie telekomunikac. Je to zmenen kopie trbinovho signalizanho bubnu z Konga z konce 19. stolet, jeho signly byly slyet na vzdlenost a 20 km.
Rekonstrukce komern (potovn) radiostanice pro telegraf a telefon z potku 20. let. Vlevo vysla firmy Huth, na stole telegrafn kl a mikrofon, vpravo dva pijmae (rovn Huth).
Od prosince do konce nora vt nvtvnky NTM ve vstupnm vestibulu dvoumetrov model Titaniku s hudbou a prvodnm slovem a jeho tvrce P. Sedlek (uprosted) se svmi spolupracovnky. Katastrofa Titaniku, kter pouval volac znaku MGY, byla meznkem ve vvoji nmon radiokomunikace (1912). Pan si prohl variometr z rozhlasovho vyslae z konce 30. let, vrobek firmy Radioslavia Praha. Vpravo vyslac elektronky z rozhlasovch vysla, typy RD75YB z r. 1955 (75 kW s vodnm chlazenm) a RD250VM z r. 1971 (nejvkonnj s. elektronka - 250 kW s odparnm chlazenm), vrobky TESLA Vrovice.
Soust nov expozice je funkn televizn studio. Vpedu obrazov reijn stl, vzadu zvukov reijn stl. V pozad monitorov stna, vzadu vpravo stojany s kamerovmi jednotkami, osciloskopem a s genertory pro obrazovou reii.
Expozice Vvoj telekomunikan techniky je mstem setkvn starch ptel z naeho oboru. Zleva Dr. Ing. J. Dane, OK1YG, J. Gnther, OK1AGA - tajemnk eskho radioklubu a Ing. L. Mergl - f oddlen historie elektrotechniky NTM.
Na expedici v bakorch a zpoza kamen

(Prvn esk radioamatrsk ,textovka)
Po dkladnm przkumu naeho softwarovho trhu jsem zskal ucelenj pedstavu o tom, jak produkty esk ham postrd (a teba o tom ani nev) a jakch m naopak nadbytek. Protoe nejsem aktivn jen na psmech, rozhodl jsem se tedy pro radikln krok ve svm radioamatrskm ivot. Jeliko ve dvou se to lpe thne, zapojil jsem do tto akce i svho ptele. A tak to vlastn vechno zaalo. Naim hlavnm clem je pinet do ivota eskch a slovenskch koncesion i sbk radost a pobaven. Za tmto elem jsme zaloili spolenost VIP Robotics, kter se zabv vvojem radioamatrskho software. Nam prvnm produktem je textov radioamatrsk hra. Domnvm se, e to je prvn ,textovka s touto tematikou v esk republice. Po zdlouhavch debatch jsme se rozhodli zachovat he jej pvodn pracovn nzev, a sice EXPEDICE. kolem hre je zorganizovat expedici do njak zajmav DXCC zem podle vlastnho vbru. Svoji misi zante zskvnm penz na zazen a skonte vpisem z denku po 14 dnech aktivity z vmi vybran lokality. ,Textovka se ovld pomoc rolovacho menu, nen tedy nutn vypisovat pkazy na klvesnici. Registrovan uivatel navc obdr osobn kd, kter jim umon i vstup do blokovanch st programu. Kd se generuje na zklad jejich jmna podle zvltn posloupnosti sel, a proto je kad heslo jin. Ocitnete se v roli DX-mana, kter m za 10 dn uspodat njakou zajmavou expedici. Vtinu asu mus vnovat vdlen innosti, potom me nakoupit vybaven - transceivery, antny, story, telegrafn kle atd. Vybere si zemi, ze kter chce vyslat, opat si koncesi a vzum. Zabookuje si letenky a po 10 dnech pprav odlt na ostrov. Tam m 14 dn na vysln, kter naruuj jen obasn hdky s domorodci, vpadky proudu a obtovn cizokrajnm hmyzem. Pokud se mu poda pet tyto tk dva tdny bez vnjch komplikac, kon svoji aktivitu vpisem z logu a vyhodnocenm. Poet bod zvis na kvalit a etnosti pouvanch zazen, na potu len expedice a tak trochu na tst (podmnky en, technick problmy atd.). Hra m svj vlastn spoi obrazovky, rozshlou knihovnu zbavn a poun etby pro dlouh chvle a spoustu dalch nenpadnch vymoenost. Program oslovuje kadho jeho vlastnm jmnem, kter zad pi sputn hry. Vyuv tak jeho znaku pi telegrafnm provozu, pi dn o koncesi apod. Tato hra by mla pedevm piblit hamm cl na aktivity a dt podnt k vymlen dalch prkotin, kter by radioamati rdi zskali do sv softwarov sbrky. Byla slavnostn vydna 1. ledna 1999 a pi t pleitosti vyhlaujeme sout o lhev sektu. Zastnit se me kad registrovan uivatel na hry, kter nm nejpozdji do konce kvtna 1999 zale svoje nejlep bodov ohodnocen ve he s estnm prohlenm. Zatkem ervna bude vyhodnoceno 10 nejlepch, kte obdr diplom, a prvn zsk lhev s lkavm obsahem. Jak se zaregistrovat? Jednodue. Sta pouze poslat oblku s disketou, zpten adresou, znmkou a registranm poplatkem 30 K na dle uvedenou adresu. Registrovan uivatel budou
zapsni do na evidence a v budoucnu budou dostvat nae softwarov produkty zdarma. Pokud nepolete registran poplatek, nevad, hru vm t nahrajeme, ale dal nae produkty ji dostvat nebudete. Registrovan uivatel zrove obdr jako druh produkt z na dlny softwarov hodiny s vepsanou vlastn volac znakou. Proto je nutn, abyste zpten adresu doplnili tak o volac znak. Rozhodn nejsme vdlen organizace. Vtek z tto hry bude pouit na hradu reijnch nklad s vvojem software, vybaven jinskho skautskho radioklubu a na vstavbu novho paketovho ndu ve tverci JO70QK. Tm se na vechny podntn nvrhy a na slyenou na psmu, 73 a hodn zbavy u na hry.
Kontaktn adresa: OK1SIT, Betislav imral, Prachovsk 383, 506 01 Jin, tel.: (0433) 23 778 (veer), E-mail: bretislav.simral@post.cz PR: box na OK0PPR
Tato radioamatrsk hra se zrodila v Jin

N radioklub je soust skautskho stediska Brna Jin. Vichni lenov jsou skauti a tomu jsme tak poddili nae aktivity. Sname se pomhat pi zabezpeovn spojen na rznch, nejen skautskch akcch. Za tmto elem jsme darem dostali nkolik stanic WXV 100 pro psmo 80 MHz. Skautsk radioklub z Lzn Blohrad nm zapjil pijma ODRA. Nyn pipravujeme antnu pro psmo 80 metr, ke kter pibyl koncem ledna i vlastn TRX. Zabvme se pedevm rznmi digitlnmi druhy provozu. V prvn ad je to PR, nyn po dokonen vstavby antny s kruhovou polarizac tak zskvme snmky ze satelit NOAA. Nam hlavnm clem je zskat volac znaku pro radioklub a potebn zdroje na dovybaven radioklubu krtkovlnnou stanic. Nyn zatm pouvme znaku vedoucho opertora - OK1SIT. N radioklub m pt stlch a aktivnch len, asi patnct dalch skaut a skautek s nmi prov jen nkter dleitj akce. Mimo rmec radioklubu se vichni aktivn vnujeme skautingu. Vdy v lt vrchol nae innost uspodnm letnho skautskho tbora. Pokud to monosti dovol (hlavn elektrick s), nechyb tam ani antny pro VKV a psmo CB. OK1SIT
Termny zvod na VKV v roce 1999

Zvody podan eskm radioklubem: Nzev zvodu I. subregionln zvod II. subregionln zvod Zvod mldee Mikrovlnn zvod Poln den mldee Poln den na VKV III. subregionln zvod QRP zvod IARU Region I. VHF Contest IARU Region I. UHF/Microwave Contest A1 Contest - Marconi Memorial Contest Datum 6. a 7. bezna 1. a 2. kvtna 5. ervna 5. a 6. ervna 3. ervence 3. a 4. ervence 8. srpna 4. a 5. z 2. a 3. jna 6. a 7. listopadu UTC 14.00-14.00 14.00-14.00 11.00-13.00 14.00-14.00 10.00-13.00 14.00-14.00 08.00-14.00 14.00-14.00 14.00-14.00 14.00-14.00 Psma 144 a 432 MHz 1,3 a 76 GHz 144 a 432 MHz 1,3 a 76 GHz 144 MHz 1,3 a 76 GHz 144 a 432 MHz 144 a 432 MHz 1,3 a 76 GHz 144 MHz 144 MHz 432 MHz, 1,3 a 76 GHz 144 MHz Denk na: OK1AGE OK2JI OK1MG OK VHF club OK1MG OK VHF club OK1MG OK1MG OK1PG OK1FBT
13.-14.3. 14.3. 20.-21.3. 20.-21.3. 20.-21.3. 27.-28.3.
DIG QSO Party UBA 80 m Spring B.A.R.T.G. Spring Russian DX Contest Internat. SSTV DARC CQ WW WPX Contest
SSB SSB RTTY MIX SSTV SSB
viz podm. 07.00-11.00 02.00-02.00 12.00-12.00 12.00-12.00 00.00-24.00
OK1AGE: Stanislav Hladk, Masarykova 881, 252 63 ROZTOKY (RK OK1KHI) OK2JI: Jaroslav Kltil, Blanick 19, 787 01 UMPERK (RK OK2KEZ) OK VHF club, Ranova 401, 273 51 UNHO OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 KLADNO 2 (RK OK1KKD) OK1PG: Ing. Zdenk Proek, Belluova 1847, 155 00 PRAHA 5 (RK OK1KIR+OK1KTL) OK1FBT: Ing. Ladislav Heman, 257 41 TNEC nad Szavou, . p.111 (RK OK1KJB) Ostatn zvody: Velikonon zvod Velikonon zvod dt Vnon zvod 4. dubna 4. dubna 26. prosince 07.00-13.00 13.00-14.00 07.00-11.00 12.00-16.00 144 MHz a ve 144 MHz a ve 144 MHz OK1VEA OK1VEA OK1WB
Denky ze zvod se zaslaj do deseti dn po zvod zsadn na adresy vyhodnocovatel, kte jsou u kadho zvodu uvedeni:
Termny uvdme bez zruky, vtina jich (mimo svtov zvody) dosud nebyla potvrzena. V tomto smyslu je situace stle hor a nutno vychzet z praxe. daje na internetu se u rznch autor li o tden, pesun 7 MHz contestu v oficilnch podmnkch RSGB na posledn norovou sobotu je nepochopiteln, kdy jsou ve stejnm termnu ti dal svtov zvody. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv, REF Contest a CQ WW 160 m 1/98, OM Activity 2/97, Aktivita 160 6/97, 7 MHz RSGB 1/96 (ale opravte si: britsk stanice nepedvaj zkratku hrabstv, nbr zkratku distriktu - nov seznam distrikt viz Amatrsk radio 1/99), ARRL DX a Kuwait 1/97, HSC CW 10/ 96, UBA 3/98, OK-QRP, DIG QSO Pty a Int. SSTV DARC 2/98, Semiautomatic pozor na zmnu vyhodnocovatele, zveejnnou v . 1/98. Nezapomete na diplom Universiada 99 - podmnky jsou v PE-AR 3/98 na str. 46! Strun podmnky vybranch zvod YL-OM Int. Contest se pod ve dvou samostatn hodnocench stech, zatek je vdy v sobotu ve 14.00 UTC, konec v pondl v 02.00 UTC. st FONE je druh cel vkend v noru, st CW posledn vkend v noru. V samostatnch kategorich zvod stanice YL opertorek a OM opertor. Zvod se na vech radioamatrskch psmech, ale s kadou stanic lze navzat pouze jedno platn spojen bez ohledu na psmo. Vymuje se kd sloen z RS nebo RST a slo spojen, ARRL sekce nebo DXCC zem. Kad pln spojen se hodnot jednm bodem, nsobii jsou DXCC zem a ARRL sekce. Navc stanice, kter po celou dobu zvodu pouvaj vkon 100 W (na SSB 200 W PEP) nebo mn, si dosaen vsledek vynsob koeficientem 1,5 za mal vkon. YL stanice navazuj spojen se vemi stanicemi, OM stanice jen s YL stanicemi. Za kad opakovan spojen budou odeteny ti dal v zvod navzan spojen. Diplom zskv prvn stanice v kad zemi v kad kategorii. Denky mus mt odeslac raztko nejpozdji 15. bezna, manaerkou zvodu (asto se mn) je: Carla Watson, WO6X, 473 Palo Verde Dr., Sunnyvale, CA 94086, USA. DARC Corona 10 m RTTY/AMTOR Contest pod DARC 4x do roka, vdy prvn nedli v beznu, ervenci, z a listopadu od 11.00 do 17.00 UTC. Zvod se pouze v psmu 28 MHz mezi 28 050 a 28 150 kHz, a to provozem RTTY a AMTOR (provoz RTTY pevn na nich, AMTOR na vych kmitotech), md FEC se nepouv. S jednou stanic je mon navzat spojen obma druhy provozu, ale mezi spojenmi mus uplynout alespo 15 minut. Kategorie: A) jeden opertor, B) vce ope-
OK1VEA: Ludvk Deutsch, Podhorsk 25A, 466 01 JABLONEC nad Nisou (RK OK1KKT) OK1WB: Ji Sklen, Na drahch 190, 500 09 HRADEC KRLOV Dlouhodob sout, podan eskm radioklubem: Provozn VKV aktiv kadou tet nedli v msci 08.00-11.00 144 a 432 MHz 1,3 a 10 GHz OK1MNI
OK1MNI: Miroslav Nechvle, U kasren 339, 533 03 DAICE v echch (RK OK1KPA)
Kalend zvod na VKV na bezen

2.3. Nordic Activity 2) 144 MHz 18.00-22.00 6.-7.3. I. subreg. zvod 1) 144 MHz a 76 GHz 14.00-14.00 9.3. Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00 20.3. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 21.3. Provoz. aktiv 144 MHz a 10 GHz 08.00-11.00 21.3. AGGH Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-11.00 21.3. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 20.-21.3. Friuli Contest (Italy) 144 MHz 14.00-14.00 a 1,3 GHz 20.3. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00 20.3. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00 23.3. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00
1 ) Podmnky viz PE-AR 2/97 a AMA 1/ 97, denky na OK1AGE. 2 ) Podmnky viz AR 3/95 a AMA 1/95. Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz PE-AR 8-9/96. OK1MG
Kalend zvod na nor a bezen

17.2. 20.-21.2. 20.-22.2. 25.2. 26.-28.2. 27.-28.2. 27.-28.2. 27.-28.2. 28.2. 28.2. 1.3. 6.-7.3. 6.3. 7.3. 7.3. 8.3 13.3. AGCW Semiautomatic CW ARRL DX Contest CW YL-OM International Cont. CW Kuwait National Day MIX CQ WW 160 m DX Contest SSB French DX (REF Contest) SSB Europ. Community (UBA) CW RSGB 7 MHz CW OK-QRP CW HSC CW Contest CW Aktivita 160 SSB ARRL DX Contest SSB SSB liga SSB Provozn aktiv KV CW DARC Corona 10 m DIGI Aktivita 160 CW OM Activity CW/SSB 19.00-20.30 00.00-24.00 14.00-02.00 00.00-24.00 22.00-16.00 06.00-18.00 13.00-13.00 15.00-09.00 06.00-07.30 09.00-11.00 20.00-22.00 00.00-24.00 05.00-07.00 05.00-07.00 11.00-17.00 20.00-22.00 05.00-07.00
rtor, C) posluchai. Vzva je CQ Corona Test, provozem AMTOR odpov AMTOR-ARQ. Selcall je sloena z prvnho psmena a poslednch t psmen volac znaky stanice volajc CQ (nap. OK1ABC - OABC, OK2YZ - OKYZ). Vymuje se RST, poadov slo spojen od 001, jmno, stanice z USA pedvaj navc stt. Kad spojen se hodnot jednm bodem. Nsobii jsou zem DXCC a WAE, seln distrikty v JA, UA9/0, VE/VO/VY, VK, ZL, ZS a stty USA. Denky (oddlen RTTY a AMTOR) mus obsahovat jmno, znaku, adresu a kategorii, do kter se zvodnk pihlauje; vlastn zpis spojen mus obsahovat UTC, vymnn kdy a bodov zisk. Vtzov kategori zskvaj plaketu, stanice na 2. a 3. mst diplom. Denky se zaslaj nejpozdji do 30 dn po zvod na adresu: Werner Ludwig, Postfach 1270, 49110 Georgsmarienhtte, Germany. OK2QX
Pedpov podmnek en KV na leden

Prmrn sla slunench skvrn R za ervenec a prosinec loskho roku byla 66,2, 91,7, 92,9, 55,6, 73,6 a 81,6. Vyhlazen hodnoty R12 za losk leden a erven vychzej na 43,9, 49,0, 53,6, 56,6, 59,4 a 62,5. Stav ionosfry odpovdal koncem jna R12 pod 60, v listopadu vtinou nad 70, uprosted prosince okolo 80 a na potku ledna 1999 a okolo R12=100. Denn men slunenho toku 184 s.f.u. z 28. prosince 1998 a slo skvrn R=186 z 30. prosince 1998 byly nejvymi od potku cyklu. Dky tomuto vzestupu se meme nadle pidret pedpovd, smujcch k R12=160, resp. slunenmu toku 205 s.f.u. na jae roku 2000. V noru bude stav ionosfry odpovdat dle rostouc radiaci a rychleji se prodluujcmu dni na severn polokouli Zem. Pipojen pedpovdn kivky vychzej z R12=121 a ukazuj, e kmitotov hranice globln pouitelnosti krtkch vln ji pekroila 20 MHz. I nejnronj trasy se budou otevrat v psmu 21 MHz a vtina z nich i v psmu 24 MHz. O destce to sice zatm tvrdit nelze, ale i jej nejlep forma se kvapem bl. Na nich psmech bude vraznji psobit denn tlum a v jinch smrech bude jeho vliv velmi citeln a po 18 MHz. Nsleduje analza loskho listopadu, kdy rove slunen aktivity opt stoupala. 2. a 4. listopadu dolo k prvnm erupcm s vronem plazmy do meziplanetrnho prostoru a 5. 11. jich u byl cel etz. Nevraznou kladnou fz poruchy 5. listopadu vyvrcholilo nkolikadenn obdob jednch z nejlepch podmnek en krtkch vln. V nsledujc zporn fzi podmnky en celosvtov kolsaly mezi patnmi a podprmrnmi. Nejvy hodnoty kritickch kmitot oblasti F2 se pohybovaly nejprve okolo 11 MHz a pi poruchch se dostaly dokonce a pod 7 MHz (8. 11.). Tdenn uklidnn geomagnetickho pole od 10. 11. bylo pli rychl a dolo pouze ke zlepen do okol prmru s kladnou fz vvoje poruchy 12.-13. 11., kdy kombinace vlnov a sticov ionizace pispla k zajmavm otevenm na vysokch kmitotech - vetn dlouh cesty v psmech 24 a 28 MHz. Pi mohutn boui s polrnmi zemi 13. 11. se podmnky en KV pochopiteln rychle zhorily. 17. listopadu vznamn ovlivnil ionosfru meteorick roj Leonid. Nejvt radost z nj mli (spolen s hvzdi) pznivci VKV a inky byly velmi zeteln i v en KV. Dostavil se o nkolik hodin dve proti pedpovdi, a tak jej bylo mon z naeho zem dobe sledovat (radiant byl nad obzorem a jet byla tma - nic lepho jsme si nemohli pt). V maximu byla obloha pokryta meteory, bn jasnjmi ne Sirius (-2 magnitudy). Nejjasnj pozorovan bolid ml a -8 magnitudy. V pti slunench erupcch mezi 22.- 24. 11. byly registrovny emise energetickch proton i vrony oblak plazmy do meziplanetrnho prostoru. Vtina vyvrench stic minula zemkouli a jej okol a vzrst slunen radiace zlepil podmnky en krtkch vln a kritick kmitoty oblasti F2 se dostaly do okol 10 MHz s vjimkou poklesu pod 9 MHz pi mrn porue 23. 11. Pro podmnky en bhem CQ Contestu byl podstatn pedchzejc vzrst slunen radiace, kter mla na svdom rozshlej a dynamicky se vyvjejc skupina skvrn na severovchod slunenho disku v kombinaci s uklidnnm geomagnetickho pole 27.-28. listopadu. Velmi dobr podmnky trvaly na vech psmech KV a zvr zvodu jet vylepila kladn fze zlivov poruchy 29. listopadu v 19.17 UTC. Dal peripetie vvoje zpsobily jet jednu kladnou fzi poruchy 1. prosince. Na vech krtkovlnnch psmech od 80 a po 10 metr jsme mohli pmo slyet slunen um pi dlouhotrvajc erupci 28. 11. (od 04.54 do 06.13 UTC. Akoli se zdlo, e vyvren stice Zemi minou, nsledovala krat porucha 30. 11. provzen veer a v noci dvma fzemi polrn ze. Majky IBP: bez problm byly postupn slyet 4U1UN, VK6RBP, JA2IGY, 4S7B, 5Z4B, ZS6DN, CS3B, LU4AA a YV5B, i koncem msce navzdory zimnmu obdob OH2B. Po pestvce pibyl v listopadu 4X6TU a po velmi dlouh pestvce od 3. ledna OA4B. Majky, koordinovan ITU, byly slyet obvykle nejve na tech z pti kmitot (LN2A ne, VL8IPS ve). Zvrem je opt pehled dennch men nyn za losk listopad. Prmrn slunen tok 140,2 s.f.u. byl spoten z dennch hodnot 121, 126, 152, 141, 153, 141, 149, 153, 162, 154, 147, 142, 135, 127, 126, 125, 121, 115, 117, 122, 121, 126, 130, 140, 150, 156, 159, 165, 168 a 163. Stav geomagnetickho pole ukazuj indexy A k z Wingstu 5, 7, 8, 8, 12, 18, 27, 34, 68, 7, 4, 6, 51, 34, 13, 8, 6, 9, 8, 11, 8, 6, 12, 19, 18, 12, 9, 10, 13 a 19, jako i jejich prmr 15,7. OK1HH
AO10
Je to tm k neve, ale OSCAR 10 stle funguje. Prvn amatrsk satelit na vysok eliptick drze, kter byl vyputen v ervnu 1983, nelze ji mnoho let ovldat, ale jeho transpondr v mdu B bezvadn pracuje. Signly jsou samozejm slab, nebo transpondr pracuje trvale se vesmrovmi antnami. Druice je orientovna nhodn a je vyuiteln jenom pi dostatenm osvcen solrnch panel. Od jna 1998 a dosud jsou podmnky pro navazovn spojen relativn velmi pzniv. Signly maj periodick, nkolika sekundov nik, ale d se pracovat i CW.
SKN
Ray Soifer, W2RS, viceprezident AMSAT-NA pro zahranin styky, organizuje kadoron na Nov rok Straight Key Night na druicch OSCAR vetn EME (OSCAR0). Po cel den se navazuj spojen CW zsadn runm klem. Nejedn se o zvod, ale o zvltn aktivitu. Denky se poslaj (nepovinn) v elektronick form na w2rs@amsat.org nebo provozem PR na ,W2RS@GB7HSN a kad astnk me nominovat jednu stanici jako the best fist (nejlep ruka). Nominace budou zveejnny v noru 99. Rd konstatuji, e i letos, kdy krom Msce byly k dispozici pouze FO20, FO29 a ve zmnn AO10 (mon i nkter druice RS), to byla dobr zbava.
SEDSAT a PANSAT
Ob druice SO-33 a PO-34 byly vyputny koncem roku 1998. PO-34 je dlem Naval Postgraduate School v Monterey (Kalifornie) a je to prvn druice vyuvajc v amatrskch psmech techniky rozprostenho spektra. Byla
vyputna z raketoplnu Discovery, ale vzhledem k inklinaci drhy nen u ns dosaiteln. Podrobnosti lze nalzt na http://www. sp.nps.navy.mil/ pansat/ SO-33 byla postavena na Univerzit ve stt Alabama (Huntsville) a m velmi zajmav palubn vybaven. Byla vynesena raketou Delta II 24. 10. 1998. Zatm lze vak zaslechnout pouze telemetrii na 437,910 MHz 9k6 Bd FSK. Bli daje lze nalzt na: http:/ /www.seds.org./sedsat OK2AQK
Keplerinsk prvky
O em p jin radioamatrsk asopisy

CQ AMATEUR RADIO 12/1998, Hicksville. Antnn rottor Yaesu G-2800SDX. Expedice stedn DX asociace Arizony na souostrov Maledivy, 8Q7AA. Nhrada nf zesilovae LM386? Poznmky o antnch. Paket rdio: Vzor pro spnou komunikaci. (Znovu) objevovn radosti z CW. Nov stavebnice pstroj QRP. Rozite si obzor s SSTV. Pehled en v roce 1998. RADCOM 11/1998, Herts. Smrovka Velk hrom X7 (14-28 MHz). QRP transceiver Backpacker (3. pokraovn). Protahovn kabel zd. vod k nestabilit: Ujdn kmitotu, mikrofoninost, kukn, nedouc kmitn. Penosn zdroj. Vron zprva RSGB. Elektronky jet nejsou mrtv! Vhody a nevhody tranzistor a elektronek. Skldac detnkov antna G3DWW pro 3,5 a 7 MHz. VXO Mizumo (KV). CQ DL 12/1998, Baunatal. Jak to eknu mmu politikovi? (Politikov vydvaj zkony, uruj, co se sm a nesm, a o radioamatrech nev nic, nanejv nco o CB. Nebylo by dobr se k nim na rznch rovnch piblit, informovat je a zskvat jejich sympatie?) Jak bude HAM RADIO ve Friedrichshafenu v r. 1999?
Najdete ptele v celm svt. CQ World Wide Web. Z KV transceiveru se stv QRP-pstroj, kter et proud. Pdavn zazen selektivnho voln. Jednoduch QRP-CW vysla na 80 m, se kterm je mono trnovat i hon na liku. Jak rottor je sprvn? Konvertor z 6 na 2 m. Nov program ARMAP 98 (log s mapou svta). Ti tipy pro KV: Napsknut pi CW, DX s zkm CW filtrem, pouvn ,vysekvae poruch. Na stop parazitm: Odpory pi vysokch frekvencch. Sriov motor s kotvou na krtko bez jisken kartk. Genertor jehlovch impuls. MT 63 pro digitln provoz. Amatrsk televize na 70 cm. Buzen rozhlasem (nvod z roku 1939). Zakladatel a prvn prezident DARC, DL1FK - silent key. Tsov provoz na severnm pobe. etn uzvrka DARC 1997. FUNK 12/1998, Baden Baden. Stabo SA 2000 (penosn transceiver 2 m) a Stabo SA 4000 (mobiln transceiver 2 m). Mobiln pizpsobovac len Alinco EDX-I (KV). Transceiver Albrecht AE497S pro 10 m. Protiporuchov filtr MFJ-1026 (KV). Logaritmick zesilova AD8307. Paket rdio: Pjem dat 7 plus. Digitln vlnomr pro KV, VKV a UKV. Maximln kruhov antna. Zptn skldan dipl pro omezen prostor (pro 80 m). Moje prvn rdio: NASA HF-4E. KV a VKV na bicyklu (9. pokraovn). Sprint-layout 1.0 pro vrobu desek s plonmi spoji. TACLog - program pro zvody. Amatrsk televize. Jednoduch pokusy
s nf zesilovai (4. pokraovn). Amatrsk zapojen ze starch dob (VKV push-pull). Software & pota - pjem fax snadno a rychle. Libye - jin svt. RADIOHOBBY 5/1998, Kijev. Kijevskmu polytechnickmu institutu je sto let. DX-klub Radiohobby. Kazetov dupliktor Craft. Radiolampy pro vyslae. Kombinovan VKV-antna Ramka + vlnov kanl. Program elektronickho pstrojovho urnlu LOG-EQF. Programovan genertory akustickch signl. Vpoty sovch transformtor v jazyku BASIC. Dolby B, Dolby C, Dolby S, ...dbx? Jet jeden zznamov zesilova SADP. Pouit matrinch tekutch krystal. Mic souprava: Men amplitudovch a kmitotovch charakteristik, men kapacit kondenztor, induknost cvek, aktivnch odpor, kapacit varikap, vstupnch odpor jednotlivch stup, men stabiliztor napt a men parametr tranzistor. Nov vrobky. RADIOHREN & SCANNEN 1/1999, Baden Baden. Hlasy z podzem (recenze knih o tajnch stanicch a o rdiov pioni). YLE Helsinki, rozhlas ze zem tisce jezer. Nejen pro zatenky: Jak funguje protiporuchov filtr? Digitln budoucnost? Historie nmeckch rozhlasovch pijma: Tranzistory ve VKV-dlech. Monitorovac sluba Deutsche Welle - prvotdn zpravodajsk sluebna. Pehled program v anglitin. Pehled zachycench stanic. Software ICOM RS-8500 (k ovldn pijma pracujcch v rozsahu 100 kHz a 2 GHz a skener). Liliput-skener IC-R2 (495 kHz a 1100 MHz). Antny pro krtkovlnnho posluchae. Zmny kmitot na Eutelsat. Tet rozhlasov okruh v Dolnm Sasku. Deutsche Welle prodluuje smlouvu s relovou stanic Sines. WELTWEIT HREN 12/1998, Erlangen. Rozhlasov stnice Radio for Peace International ve stedoamerick Kostarice. Rdio je emocionln produkt. Rozhlas v jinch Tyrolch. Test pijmae KWZ 30. Seznam zem vydan evropskm klubem EDXC. Rozhlasov programy v nmin, ve francouztin a v esperantu. Pehled zachycench stanic na dlouhch a stednch vlnch, v tropickm psmu a na vlnch krtkch. Ing. J. Dane, OK1YG
Silent key
29. 12. 1998 zemela Marie Novkov, OK2XBU, ze ru nad Szavou. est jej pamtce.
U tomu bude tm rok, co se ozval z Vietnamu Michal Plil, OK1HWB. Vysl z hlavnho msta Hanoje, kde bude asi dva roky pracovn. Pouv znaku 3W7TK. Postavil u antny od 7 MHz nahoru a pestoe pouv vysla o vkonu pouze 100 W, jsou jeho signly vynikajc. Vtinou m na svm kmitotu velk pile-up, ale na zavoln eskch stanic reaguje velice rychle. Sdlil, e zkouel pracovat i na dolnch KV psmech, avak velk mstn QRN mu ztuje navzn spojen. Proto se vtinou zdruje na psmech 18, 21, 24 a 28 MHz. Pracuje obma druhy provozu velice svin. Konstatuje vak, e m jen mlo asu na radioamatrsk provoz. Doufejme, e se to asem zlep. Velice hezk QSL nkolika druh mu zatm vyizoval jeho otec Jarda, OK1ASJ. Rovn je mon QSL poslat na OK1HWB, P. O. Box 29, 395 01 Pacov. OK2JS
Z va innosti
Dlouhodobm astnkem celoron soute OK - maratn je OK1-22672, Pavel Zajek z Domalic, kterho vm v na rubrice piblm. K radioamatrsk innosti Pavla pivedl ped lty Milan Holka, OK1JHM, kter ho podal, aby mu pomohl vst zjmov krouek mldee v radioklubu OK1KKP v Litomicch. V radioklubu pipravovali zjemce o ROB, telegrafii, provozn i technickou innost. Tam se seznmil s radioamatrskm provozem a rozhodl se pro dlouhodobou innost posluchae. Poslouchat zaal v psmu 145 MHz s pijmaem vlastn konstrukce a pro psmo 3,5 MHz pouval do roku 1989 pijma PIONR. Po pesthovn do Domalic si zakoupil od OK1FFV vepsmov pijma domc vroby. V souasn dob pouv pijma OLYMPIA ATS - 803A. Antnu pouv drtovou LW a vertikl, kter byl pvodn uren pro provoz CB. Pavel m radost z poslechu kad zajmav stanice a zvlt z novch zem. Velmi ho potil QSL lstek za poslech od opertora stanice W5LFL z raketoplnu COLUMBIA, kter byl prvnm radioamatrem, vyslajcm z kosmu. Za svoji posluchakskou innost zskal adu diplom, napklad diplom Praha, Chodsko, West Bohemia Award, Kuwait National Liberation Day, diplomy HEC, HAC, RP-OK-DX, DUF, WPX, Zone 15, R6K, VHF, IARU Region I, 100 S SSB, VRK a dal diplomy z rznch
Pavel Zajek, OK1-22672, ve svm ham-shacku zem. Nejvt radost vak m z anglickho diplomu DXLCA, kter je obdobou diplomu DXCC pro vyslae. Rd se zastuje rznch domcch i zahraninch zvod a sout. QSL lstky poslal vhradn via bureau, ale protoe od nkterch vzcnch stanic takto neme zskat potvrzen QSL lstkem, posl vzcnm stanicm nyn QSL lstek potou s IRC kupnem, ppadn s jednm dolarem. Je to sice finann nronj, ale pravdpodobnost, e zsk potvrzen QSL lstek, je daleko vt. V radioamatrsk innosti mu velice pomh znalost anglitiny a nminy a skutenost, e ml kolem sebe vdy ptele radioamatry, kte byli ochotni pomoci radou nebo ppadnm zapjenm zazen. Vem radioamatrm Pavel vzkazuje, aby se nebli asti v zvodech a soutch. Je teba si vytit urit cl, kterho chcete doshnout. Peji Pavlovi i vm hodn spch v zvodech a soutch a tm se na vae dal dopisy. Pite mi na adresu: OK2-4857, Josef ech, Tyrova 735, 675 51 Jaromice nad Rokytnou. 73! Josef, OK2-4857
Vherci za kovku Jak je to u ns s homologac radiostanic

Jak ji jist mnoz radioamati vd (a mnoz dal mon jet nevd), Zkon . 22/1997 a nazen vldy 169/1997 ukld vem vrobcm, prodejcm a dovozcm zajistit tzv. Prohlen o shod pro vechny vrobky, kter by mohly bt zdrojem ruen i njak nebezpen. Tato povinnost se tk samozejm i radiostanic pro radioamatry, komunikanch pijma a vbec vech vrobk, kter obsahuj nap. njak osciltor. Ty jsou ve smyslu uvedenho zkona zaazeny do kategorie vrobk, kter mus bt ped uvedenm na trh schvleny eskm telekomunikanm adem a kter mus vyhovovat velmi psnm poadavkm na elektromagnetickou kompatibilitu. Tuto skutenost mus dovozce i prodejce kontrolnm orgnm z T a OI prokzat a zkaznk m prvo na Ujitn o vydn prohlen o shod. Je potiteln, e spolenost ELIX, vhradn distributor radiostanic ALINCO, DRAGON, pijma AOR, JRC, MVT atd. zajistila asov, technicky i finann nronou povinnou certifikaci vech perspektivnch radioamatrskch radiostanic ALINCO, DRAGON, dle vech perspektivnch CB radiostanic a komunikanch pijma a psluenstv vetn zesilova ve smyslu citovanch zkon a ke vem vrobkm jsou pslun povinn dokumenty pikldny. U profesionlnch radiostanic byla tato praxe vyadovna od T ji dve. Uivatelm a dalm prodejcm tchto vrobk dodanch ELIXem nehroz tud dn sankce, zastaven provozu a pokuty ze strany kontrolnch orgn. Uveden skutenost zpsobila prakticky zastaven leglnho dnho prodeje a distribuce ostatnch radiostanic a podobnch vrobk i znmch znaek, kter nejsou T schvleny, a tato skutenost bv jejich prodejci zamlovna. Mlokter zkaznk a majitel takovho pstroje v, e m prvo na vrcen takovho vrobku z dvodu neodstraniteln vady vrobku - chybjc povinn certifikace. Povinnou certifikac pro vechny tovrn vyrbn pstroje je zajitna ochrana kmitotovho spektra proti ruen nedoucm vyzaovnm, i kdy paradoxn situace me nastat pi provozu radioamatrskch vrobk - ty k provozu schvalovny zatm bt nemus, i kdy mohou bt a zpravidla tak jsou zdrojem ruivho vyzaovn mnohem vtho, ne vrobky tovrn. Kontroln orgn v ppad stnost a zjitn ruen me uloit zkaz provozu a dal pslun opaten vedouc k nprav. OK1XVV
5 sprvnch lutitel radioamatrsk kovky z PE AR 12/98, kte zskvaj pedplatn asopis firmy AMARO na jeden rok: Milan Kocin z Jablonnho nad Orlic, tpn Pelc z Rumburka, Zdenk vb z Karlovch Var, Ladislav Marek z Lhoty Rapotiny a Pavel Sre z esk Tebov.
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.

Koupm nvod k obsluze k osciloskopu TESLA BM-556A. Pavel Dvok, 588 44 Rohozn 97. Prodm levn vt mnostv znakovch hifi komponent (DENON, YAMAHA, ONKYO, NAKAMICHI, BANG & OLUFSEN, NAD, KENWOOD, SONY aj.). Nkter funkn, u vtiny nutn men oprava. Jedn se o zesilovae, CD pehrvae, tape-decky, tunery, receivery aj. Mono zaslat aktuln seznam. Bli informace na tlf.: (035) 617 35 19 (7-15 h) a (035) 630 02 75 (16.30-19 h).

Prakticka Elektronika 1999-02

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1999-02

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK IV/1999. SLO 2 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Svorkovnice s pruinovm uchycenm kabelu bez roub

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Pruinov uchycen kabelu

Zemnic svorkovnice na litu DIN

Pipravil ing. Hynek Stelka a ing. Josef Kellner

Praktick elektronika A Radio - 2/99

SEZNAMUJEME VS Bezrov digitln telefon Siemens Gigaset 2010

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Technick daje podle vrobce

Oprava k lnku Stroboskop z PE 12/98

Praktick elektronika A Radio - 2/99

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

6. Hlinkov elektrolytick kondenztory

7. Tantalov elektrolytick kondenztory

5. Fliov kondenztory zplastickch hmot

8. Kondenztory na deskch splonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Jednoduch zapojen pro voln as

Stereofonn mstkov zesilova s minimem soustek

Obr. 2. Zosilova a vyhodnocovac obvod k otrasovej sonde

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Obr. 3. Stereofonn mstkov zesilova s minimem soustek

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Dosaen rovn L Dosaen rovn H

R6 10 IO1A IO1D 2 74HC04 9 8 74HC04

C4 10uF R10 27k

D7 1N4148 T2 BD136-16 R12 560

C3 330pF R1 10k C2 120pF

IO1F 12 74HC04 C5 10uF R11 27k 14

REXT/CEXT A B CLR 74HC123 Q Q 13 4

1-2 t pi dosaen rovn L 2-3 t pi dosaen rovn H

IO3A CKA CKB CLR 74HC390 QA QB QC QD

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Obr. 2. Deska s plonmi spoji (strana soustek)

Obr. 3. Deska s plonmi spoji (strana spoj)

Obr. 4. Rozmstn soustek

Obr. 11. elo pedn, zadn

Obr. 8. Prav bonice Obr. 5. Sonda

Obr. 9. Lev bonice

Obr. 7. Dno Obr. 10. Hrot

Obr. 13. Roh

Obr. 12. Matice

Obr. 14. Chladi

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Seznam soustek krabiky

Zdroj stabilnch 3,3 V z baterie Li-ion nepotebuje induknost

Senzor otisk prst

Obr. 1. Zdroj pro napjen 3,3 V logiky z baterie Li-ion

Elektronik 12/1998, s. 102

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Obr. 1. Schma zapojen mikroterminlu MT8

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek na desce

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Styk port s okolm

Praktick elektronika A Radio - 2/99

Stiskem zapni, stiskem vypni

Obr. 1. Elektronick spna s klopnmi obvody D

Obr. 3. Elektronick spna s vkonovmi invertory

Po prodlev, kter je urena stavem SW3 po zapnut, vrt MT8:

, ' 5 + 8 3 + , ' 5 + 8 3 , ' 5

5 5 5 8V 8 + &05 . (7) 5 + 5 5 5

7+251, - 7'2/1, - 7=75$7$ >

5 5 = 8 '2/1, . (10) 5 + 5 5

5 5 5 + 5 5