Prakticka Elektronika 2000-12

N ROZHOVOR
RONK V/2000. SLO 12 V TOMTO SEIT

N rozhovor ..................................................... 1 AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 3 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 4 Informace, Informace ........................................ 5 Vnon hvzdiky ............................................ 6 Zesilova s slicov programovatelnm zeslenm ............................ 8 Men kondenztor s velkou kapacitou .......... 9 Mi kapacit s jednoipem ........................... 10 Nov knihy ...................................................... 12 Vf genertor EASY_GEN pro zatenky ...... 13 Modulov stavebnice s obvodem AT89C2051 ................................ 17 Jednoduch pohon s tfzovm asynchronnm motorem, zen P Motorola .... 20 Spna ovldan zvukem ................................ 23 Jak stabilizovat bytek napt ......................... 24 Nov IO pro napjen PC ............................... 24 Inzerce .............................................. I-XXXII, 48 Obsah ronku .......................................... A a D Stavme reproduktorov soustavy XXXIX ....... 25 Zdroje, zdroje a zase zdroje ............................ 26 Zskejte z akumultor NiCd co nejvce .......... 28 Stupnice pro nf genertor (ta do 5 MHz) ..... 30 Nhrady integrovanch obvod Samsung ....... 32 PC hobby ........................................................ 33 CB report ......................................................... 42 Rdio Historie ............................................... 43 Z radioamatrskho svta ............................... 44
s pedstaviteli firmy INTRAX s. r. o., ing. Marcelou Blhovou a ing. Josefem Frokem.
Na vod jedna standardn otzka pro ing. Froka - mohl byste tenm ci nco z vaich zatk?
Ing. Marcela Blhov a ing. Josef Fronk

eknte nco bliho o tomto systmu.
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K. Pololetn pedplatn 180 K, celoron pedplatn 360 K. Roziuje PNS a. s. (viz str. 48), Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Zatkem osmdestch let jsem se zaal zabvat elektronikou jako konkem, konkrtn vpoetn technikou. Ml jsem to tst, e mne mj zjem pivedl mezi mimodn osobnosti vtomto oboru. Sjejich pomoc jsem si rychle osvojil potebn elementrn znalosti a dky relativn astm kontaktm srozvinutmi zemmi jsem se dostal kliteratue, ze kter jsem mohl erpat dal informace. Po celou dobu, kdy jsem byl zamstnn, jsem byl vkontaktu svrobou. Pl jsem si stouto sfrou zstat vkontaktu i nadle. Koncem osmdestch let odeel zbval TESLA Elstroj mj ptel ing. Eduard Smutn, vdec smimodn vyvinutm smyslem pro podek. Jednm slovem perfekcionista. Se svm partnerem vytvoili tm pikov svtov rovn. Neustle studovali konkurenn vrobky, u nich nachzeli ponauen pro svj dal rst. Dky mnohaletm zkuenostem dokzali pedvdat vvoj na trhu. Umli najt vjimen a perspektivn vrobek. Eda Smutn m mnohmu nauil a dodnes m mrz, e jsem mu za to nestail podkovat. On v podstat stl vpozad skutenosti, e jsem se zaal zabvat prmyslovou elektronikou, a e jsem se spomoc nkolika ptel vUSA spojil sfirmou OCTAGON Systems. Po zral vaze a sledovn situace na naem trhu jsme vroce 1993 zaloili firmu INTRAX.
Zmnil jste firmu OCTAGON Systems. Jak produkty tato firma vyrb?
Systm MICRO PC je tvoen relativn irokou adou procesorovch karet a rznch doplujcch perifernch desek, kter se upevuj do montnch van podle rozsahu a poteb konkrtnch aplikac. Soust tohoto systmu jsou spnan napjec zdroje, pamov moduly, svorkovnicov desky a pdavn zazen, klvesnice a displeje, opticky oddlen vstupy/vstupy, montn desky knim a dal psluenstv. Soust dodvky kad karty je uivatelsk pruka.
Jak pozn bn zkaznk, zda se jedn o skutenou kvalitu nebo o druhoad zbo?
V tto americk firm jsme potkali lidi identick krevn skupiny, jako byli pnov Smutn a Svoboda. U firmy OCTAGON Systems jsem pochopil, e pro prmysl je nejdleitjm parametrem kvalita, kter ve vrobku vznik ji pi jeho nvrhu. Pokud jsme mli bt eskm uivatelm nm uiten, tak to mlo bt rozhodnut, e pjdeme touto cestou a e naim klientm dodme kvalitn a spolehliv vrobky. Firma OCTAGON Systems vyrb stavebnicov dic systm s obchodnm nzvem MICRO PC, kter je jako jeden z mla schopen splnit velmi vysok nroky na kvalitu a dlouhodobou spolehlivost. Po necelm roce jsme se sfirmou OCTAGON Systems dohodli na spoluprci na trhu nkterch zem Stedn Evropy.
Pi bn manipulaci sjednotlivmi komponenty se d vysledovat urit standard, kter nen vlastn vem vrobcm tzv. prmyslov elektroniky. Jde nap. o proveden konektor. Kad kolk vkonektoru je zlacen a knick. To znamen, e po ptm zasunut samoeznho konektoru se nevysype oden kov na stl. Hrany vech desek jsou frzovan a tm pdem jsou odolnj proti vlhkosti. Desky s plonmi spoji jsou rovn, nezdeformovan vrobnm procesem. To ve lze kontrolovat pouhm okem a nen poteba sloit diagnostika k tomu, aby zkaznk poznal, sm pracuje. Dle si zkaznk me vmat toho, zda m systm nucen vtrn i ne, zda je hermeticky uzaven, nakolik je schopen systm pracovat v extrmnch teplotnch podmnkch A tak bychom mohli pokraovat dle.
Jak toho veho dosahuj? Vdy zvis na kadm jednotlivm sebenepatrnjm prvku.
OCTAGON ve svm programu kontroly kvality dospl ke 100% vstupn kontrole parametr vech nakupovanch soustek. Pesto, e takov kontrola je finann i organizan velmi nron, vsledn efekt je ve vech ohledech pznivj, ne likvidace kod vzniklch mont nekvalitnch komponent. Rozsah pracovnch teplot tohoto systmu je od -40 do +85 C. Soust kad karty je certifikt o vstupn kontrole, tzn., e kad vrobek je testovn asi od -50 do +95 C.
Praktick elektronika A Radio - 12/2000
XGC %"!
Pq b
hq b6d 6 !6
8Sa % !
Q Q
+ +
Do nabdky jsme asi ped esti lety zaadili japonsk teplotn platinov idla, kter tak vykrvaj poteby naich prmyslovch zkaznk. Za tu dobu si svou pozici upevnila a stala se jednou znaich nejoblbenjch poloek.
m jsou tato idla zajmav?
8Sa!$
!$
Q$ Q
$6
Jak jsem se zmnil, kvalitn vrobek vznik ji ve fzi vvoje. OCTAGON Systems pro tento el vytvoil pracovn postupy, jak ve fzi vvoje odhalit slab msta vrobku. Je to metoda zkouek nazvan HASS. Bhem zmnnch zkouek se odhal chyby zpsoben jak teplotn zvislost, tak ivibracemi a rzy. Dalm krokem ke zlepen kvality vrobk byla skutenost, e se firma stala oprvnnou testovac laborato pro zkouky elektromagnetick kompatibility, co j umouje prbn aplikovat poznatky z tto oblasti zpt do vvoje a vroby. Firma Octagon Systems jako prvn vrobce zabudovatelnch prmyslovch pota zskala vUSA certifikaci ISO 9001.
To je hodn informac najednou. Shrte prosm nejvt pednosti systmu MICRO PC.
Pokud bychom mli strun shrnout nejdleitj vhody tohoto systmu, pak bychom uvedli: mal rozmr (proto se systm nazv MICRO PC), kompatibilita sIBM PC, rozsah pracovnch teplot od -40 do +85 C, odolnost proti rzm do 20 g a vibracm do 5 g, mal spoteba, snadn instalace a obsluha. Velkou pednost procesorovch karet je skutenost, e nepotebuj chladit, tzn., e se neohvaj a lze je vestavt i do kapote stroje. Anglitina m pro tuto vlastnost pojmenovn Embedded.
Kde se s takovm systmem meme v praxi setkat?
c, kter rychlost penosu dat tto rovni zen sdostatenou rezervou vyhovuje. Pro bn aplikace sbru dat sta procesorov karty s procesorem 386 a 486. Tam, kde zkaznk potebuje sloitj matematick vpoty, me vyut kartu s jednodeskovmi potaem na bziprocesoru Pentium. Ji nkolik let se setkvme s poadavky uivatel na vizualizaci zpracovvanch dat. Jde pedevm o aplikace vdopravn technice. Nae prvn kontakty vedly kfirm Sharp. Nakonec jsme se vak rozhodli pro ploch displeje Planar, kde dobe funguje i vzjemn technick podpora obou vrobc. Vhodou tchto displej je opt velk rozsah pracovnch teplot. Nkter modely lze pout i vteplotch od -40 C, co nm vyhovuje vzhledem krozsahu teplot MICRO PC. Dal vznamnou vhodou je pozorovac hel, kter je u elektroluminiscennch displej a 160 . Uivatel zejmna oceuj parametry plochch displej PLANAR, jako nap. velk kontrast a svtivost, dlouhodob ivotnost (vce ne 100 000 bezdrbovch hodin), rychl odezva (mn ne 1 ms), odolnost proti vibracm a rzm, nzk hladina emise ruivch signl, mal zstavbov hloubka.
Jsou displeje PLANAR kompatibiln s bnm standardem VGA?
VR existuje ji mnoho zajmavch aplikac svyuitm MICRO PC. Jednou znich je zazen keliminaci kvn bemene penenho jebem. Pro pedstavu, jak irok jsou monosti uplatnn systmu MICRO PC, bychom strun uvedli nsledujc pklady: MICRO PC naleznete v ovldacch panelech strojvedoucho lokomotivy, idie trolejbusu, vdicch systmech rozvd vstikovacch lis, v systmech bezhotovostnho erpn pohonnch hmot, v automatizovanch garovch systmech, v energetickch dicch systmech, micch a regulanch systmech vytpn a klimatizace, v automatizovanch vnch systmech, vsystmech regulujcch hladiny ek, ve vojensk pozemn technice, micch stednch vojensk leteck techniky a v ad dalch drobnch dicch systm. Obecn se MICRO PC pouv na nejni rovni zen se zdraznnm poadavkem na mezn podmnky (teplota, pranost, vibrace, nekondenzovan vlhkost) a bezporuchov provoz. MICRO PC pracuje s 8bitovou sbrni-
Standardn rozhran VGA in uit displej PLANAR pohodlnm. U model srozlienm do 320 240 bod je mon jejich obsluhu zabezpeit pomoc jednoipovho procesoru, co dv dostaten prostor zdatnjm uivatelm pro vlastn konstrukci adie. Zobrazovan daje jsou dobe iteln i na pmm dennm svtle. Neklamnm pznakem dobr kvality vrobku je fakt, e jste sdisplejem vkontaktu jen bhem prodeje. Pak o nm nkolik let neslyte, a do okamiku, kdy nastane poteba jej nahradit modernjm modelem.
Na vaich tvch vidm smv. Asi mte njak vesel phody?
Jsou miniaturn! Na keramick substrt je napaena tenk vrstva platiny. Tato vrstva je fotolitograficky strukturovna a pomoc laseru je odpor snmae pesn nastaven na jmenovitou hodnotu (Pt100, Pt500, Pt1000). Aktivn vrstva je chrnna izolan vrstvou proti chemickmu a mechanickmu pokozen. Kapka fixujc dva niklov pozlacen vvody dlouh 10 mm je tak z keramiky. Vvody jsou obdlnkovho prezu. Pvodn byly vvody zpaladia, avak cena tohoto kovu na svtovch trzch velmi rychle rostla, co mlo neblah vliv na vrobn nklady a hrozilo dramatick zdraen senzor. Vrobce se vas rozhodl nahradit paladium pozlacenm niklem. Pi zachovn vysok kvality zstala cena velmi vhodn. Vrobce doporuuje pouvat idla v rozmez od -50 do +500 C. Vpraxi se jev ideln i z hlediska linearity pracovn rozsah od 0 do 400 C pro tdu A, a od 0 do 500 C pro tdu B. Pednost tchto idel je 100% vstupn kontrola. Vsledkem je jemn vytdn idel (s pesnost na 0,01 ) po 10 kusech do podskupin v rmci jednotlivch td pesnosti. Zkaznk tedy obdr tm stejn idla dan tdy pesnosti. Tato skutenost slou k spoe asu, prce a tm i dalch nklad na danou aplikaci. Zvrem lze ci, e hlavn vhodou tchto idel je kvalita, mal rozmr, stabilita, jemn tdn a cena. Objednvky uspokojujeme vtinou z naeho skladu do 48 hodin.
Kde je mon va firmu kontaktovat?
V jedn firm, kter doposud pouvala mn kvalitn dic systm, to vedlo dokonce k tomu, e po dodvce naeho MICRO PC zruili cel servisn oddlen. Jeden z naich zkaznk instaloval n systm k pohonu jebov koky nad tavic pec. Vlivem nadmrn teploty jim shoely pvodn kabely. Po jejich vmn bel n systm bez problm dl.
Je MICRO PC jedin sortiment, kter nabzte?
Kadoron se astnme mezinrodnch veletrh AMPER a MSV Brno, kde se pedstavujeme irok technick veejnosti. Spolupracujeme tak s firmou AISE-JME s. r. o., kter se zabv samotnm nasazovnm systm. Nai firmu naleznete na adrese: INTRAX s. r. o., P. O. BOX 646, V jm 1, 111 21 Praha 1; tel.: (02) 2416 2411, 2416 2089, fax (02) 2416 2412; e-mail: intrax@intrax.cz; www.intrax.cz. Adresa firmy AISE-JME s. r. o.: Vpusta 400, 760 01 Zln; tel./fax: (067) 7220471-3. Kontaktn osoby: ing. Frantiek Urbank, ing. Martin Malank.
Dkujeme vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Hrtky s logickmi obvody
(Dokonen) Seril o pouit logickch obvod tmto dlem kon. Snail jsem se jej zamit trochu netradin, a tak velk st zapojen je ponkud nelogick. e lze logick obvody nkdy vyut opravdu velmi zvltnm zpsobem, dokazuje zapojen na obr. 83. Je v nm pouito hradlo TTL, kter pracuje jako stabiliztor napt. Stabiliztor pochopiteln stabilizuje napjec napt i pro pouzdro IO, ze kterho je hradlo pouito. V jednoduchm genertoru impuls, kter jsem postavil asi ped 20 lety, pracuje tento stabiliztor dodnes. Obr. 85 a 86. Rozmstn soustek na desce a deska splonmi spoji dy do objmky. Asi 2x se mi podailo zmit kondenztor nabit na 300 V, co pokad skonilo vmnou vech polovodiovch prvk, jednou dokonce velmi efektnm dmem linoucm se z krabiky... Pouijete-li objmky, opravte zkoueku za minutu a cena novch soustek odpovd piblin cen dvou pojistek. Z dvodu spolehlivosti byla tak dioda D2 zapojena ped rezistor R2. Zkoueka pak na micch hrotech vydr bez pokozen mal napt obou polarit. Zkoueka je postavena na desce s plonmi spoji podle obr. 85, rozmstn soustek na desce je na obr. 86. Pruh desky bez spoj slou pouze kuchycen a mete jej odstihnout. Spna napjen (P-B144) mete zapjet naleato, pokud odznete naznaenou st desky. Objmku DIL20 pouijte spolenou pro IO a diody. Podstatn mete zmenit odbr proudu (pi zkratovanch hrotech), pouijete-li msto reproduktoru piezoelektrick mni. Deska je pipravena pro mni KPE-112. Rezistor R3 a tranzistor v tomto ppad vypustme. Piezomni je pipojen pmo k vstupm IO, viz obr. 87. Pli vak tuto pravu nedoporuuji. Piezomni m toti vrazObr. 84. Akustick zkoueka
Obr. 83. Stabiliztor napt s obvodem TTL Na zvr si popeme jednoduchou zkoueku. Touto zkouekou mete snadno zjistit polaritu diody nebo pechodu u tranzistoru, piblin (dov) urit odpor rezistoru, odhalit peruen vinut transformtoru nebo rel, vyschl elektrolytick kondenztor, svod u kondenztoru, a s trochou cviku i vadn integrovan obvod. Dnes si bez tto zkoueky u bastlen nedovedu pedstavit. Jednu mm v prci, druhou doma, tet na chat.
Akustick zkoueka
Zapojen pstroje je na obr. 84. Jeho zkladem je osciltor z hradel CMOS, jeho kmitoet je uren odporem zapojenm mezi micmi hroty. Zatmco pi jedn polarit signlu se obvod uzavr pes diodu D1, ve druh pes D2 a vnj obvod. Odpor rezistoru R2 uruje zrove nejvy tn pi zkratovanch micch hrotech. Signl z osciltoru je piveden pes R3 na emitorov sledova a sluchtko nebo mal reproduktor. Na rozdl od nejstar verze zkoueky (AR 10/88, s. 372) je tato osazena obvodem 74HC04. Zlepila se tak funkce pstroje pi vybitch baterich. Na zklad praktickch zkuenost sopravami monitor a sovch spnanch zdroj doporuuji umstit IO a dio-
Obr. 87. Pipojen piezomnie
n rezonance a i pro dosti blzk kmitoty vydv subjektivn znan odlin zvuk. Dosti to ztuje orientaci pi zkouen soustek. Odpor rezistoru urme dov podle vky tnu. U elektrolytickch kondenztor zkoueka krtce knkne. Dioda se projev tnem jen pi jedn polarit. Obdobn odlime pechody u bipolrnho tranzistoru. Podezel IO porovnvme s dobrm IO na vech vvodech proti vvodu pro zporn nebo kladn pl napjen. Bude-li se vka tnu vrazn liit u stejn dvojice vvod, je podzel IO svelkou pravdpodobnost vadn. Nejastji m vadn vvod zkrat na kladn nebo zporn pl napjen. K nalezen vadnho IO nemuste asto znt ani jeho funkci! Prci se zkouekou je vhodn si natrnovat s dobrmi soustkami. Napt na micch hrotech a proud, kter prochz zkouenou soustkou, jsou tak mal, e v dnm ppad nehroz jej pokozen. VH
Jednoduch zapojen pro voln as

Tester lnk NiCd s tbarevnou LED
Tester umouje urit stav nboje vtiny lnk NiCd, kter mme v domcnosti. Stav lnku je indikovn tbarevnou diodou LED. erven barva svtla LED vyjaduje, e lnek je vybit a je nutn jej nabt, lut barva vyjaduje, e lnek je sten vybit, ale pouiteln, zelen barva znamen pln nabit lnek. Testerem nen mon kontrolovat jin lnky ne NiCd (nap. alkalick apod.) nebo baterie, sloen z vce lnk. Schma testeru je na obr. 1. Stav nboje lnku se odvozuje z napt zatenho lnku, kter se uruje dvma kompartory. Testovan lnek, oznaen na obr. 1 jako TEST. AKU., se pipojuje ke svorkm J1 a J2. lnek je trvale zaten rezistorem R2, kterm protk proud asi 60 mA. Tento proud m vhodnou velikost pro testovn malch lnk o velikosti AA a AAA. Pi testovn vtch lnk zvtme zatovac proud asi na 300 mA stisknutm tlatka S1. Jako kompartory jsou pouity operan zesilovae (OZ) IO2A a IO2B erven systm LED D1. Napt zatenho lnku men ne 1,20 V pedstavuje nboj men ne tvrtina jmenovit kapacity lnku, take erven svtlo LED znamen, e lnek je vybit a je nutn jej nabt. Pokud napt testovanho lnku le mezi 1,20 V a 1,28 V, jsou na vstupech OZ IO2B i IO2A vysok rovn, svt erven i zelen systm LED D1 a LED tak vydv lut svtlo. Napt zatenho lnku mezi 1,20 V a 1,28 V odpovd nboji lnku mezi tvrtinou a polovinou jmenovit kapacity, take lut svtlo LED znamen, e lnek je sten vybit, ale jet pouiteln. Pi napt testovanho lnku vtm ne 1,28 V je na vstupu OZ IO2B vysok rove a na vstupu OZ IO2A nzk rove a svt pouze zelen systm LED D1. Napt zatenho lnku vt ne 1,28 V pedstavuje nboj vt ne polovina jmenovit kapacity lnku, take zelen svtlo LED znamen, e lnek je pln nabit. Tester je napjen naptm 6 V z baterie B1, kter je tvoena dvma lithiovmi lnky CR2032. Napjec napt se zapn pouze po dobu testu tlatkem S2.
Soustky testeru jsou umstny na mal desce s plonmi spoji, kter je vstavna do krabiky z plastick hmoty. Na horn stran krabiky jsou tlatka S1 a S2, LED D1 a dotykov hrot pro pipojen zpornho plu lnku. Kladn pl lnku se spojuje s testerem krtkm kablkem, kter je zakonen bannkem. lnek libovolnch rozmr tak meme dret v kontaktu s testerem pouze jednou rukou, take druh nm zstane voln pro ovldn tlatek. Everyday Practical Electronics, bezen 1997
Spnan zdroj s NE555

Na obr. 2 je schma spnanho zdroje, kter byl navren jako zdroj ladicho napt pro varikapy. Ve zdroji nen pouit speciln integrovan obvod pro spnan zdroje, ale bn a levn asova NE555. Proto zdroj nem zptnovazebn stabilizaci vstupnho napt. Pokud je vstupn napt zdroje stabilizovan a vstupn odebran vkon je piblin konstantn, je toto zapojen pln postaujc. innost zdroje je vt ne 60 %. Obvod NE555 je zapojen jako astabiln klopn obvod s regulac stdy svho vstupnho impulsnho napt trimrem P1. Vstupn napt zdroje je stabilizovno Zenerovou diodou D4. Volbou D4 s vym Zenerovm naptm lze bez problm doshnout vstupnho napt a 75 V. Zdroj pracuje ji od napjecho napt 3,5 V a pi napjecm napt 5 V je schopen poskytnout vkon 100 mW (pi vstupnm napt 50 V dodv proud 2 mA). Souet odpor tlumivky L1 a kanlu tranzistoru T1 je asi 30 . Pokud chceme ze zdroje odebrat vt vkon ne 100 mW, pouijeme tranzistor a tlumivku s menm odporem. Trimrem P1 lze mnit stdu impulsnho napt na vstupu obvodu NE555 v rozmez asi 20 a 80 %. Pi konkrtn aplikaci zdroje nastavme stdu tak, aby zdroj poskytoval poadovan vstupn napt a pitom ml co nejvt innost. Martin efeln
Obr. 1. Tester lnk NiCd s tbarevnou LED typu LM358. Kompartory porovnvaj napt testovanho lnku s naptm z referennho zdroje IO1, kter je zeslabeno odporovmi dlii R3, P1, R4 a R5, P1, R6. Referenn zdroj poskytuje napt 2,5 V, na bci trimru P1 je nastaveno napt 1,28 V a na bci trimru P2 napt 1,20 V. K vstupm OZ jsou pipojeny zelen a erven systm dvoubarevn LED D1 se spolenou katodou. Pokud je napt testovanho lnku men ne 1,20 V, je na vstupu OZ IO2B nzk rove a na vstupu OZ IO2A vysok rove a svt pouze
Obr. 2. Spnan zdroj s NE555
viz uveden lnek). Motorek M lze i peplovat pi zachovn funkce zapojen. Obvod samotn vydr tak peplovn napjecho napt, regulace u vak nen inn a na motorek se dostv pln napt zdroje. R. Krajek
Elektronick zvonek
Chcel by som vs upozorni na star lnok Zvonek v PE 2/1996 na strane 21 a Oprava k lnku ... v PE 9/1996 na strane 27, v ktorch je chybne pripojen slchadlo k IO MA6520. Slchadlo sa m pripoji medzi vvody 5 a 2 a nie medzi 7 a 5, ani 7 a 6. Pre istotu uvdzam opraven schmu zvoneka a zapojenie obvodu MA6520 (obr. 5). Milan Jank
Obr. 3. AM pijma/zesilova s napjenm 1,5 V
AM pijma/zesilova s napjenm 1,5 V

Snahou autora bylo zhotovit pijma, kter by pracoval s napjecm naptm o velikosti pouhch 1,2 a 1,5 V. Zapojen na obr. 3 spluje tento el. Nf vkonov zesilova pracuje jako dvojinn (push-pull) a s pomrn malm vkonem nkolika zlomk wattu je schopen vybudit adu reproduktor. Autor nap. pouv eliptick reproduktor TESLA ARE689 (4 /5 W). Koncov tranzistory Q2 a Q3 jsou buzeny pedzesilovaem s tranzistorem T1, kter m pracovn bod stabilizovan zpornou zptnou vazbou. Na vstupu pedzesilovae je tnov korekn obvod se soustkami R4, R5, R6, R7 a C4, C5. Pi vstupnm signlu o rozkmitu 40 mV m zesilova uspokojivou hlasitost a zkombinujeme-li jej s integrovanm obvodem ZN414, vytvome jednoduch AM pijma s malou spotebou a hlavn pouze s jedinm napjecm lnkem. Samotn zesilova je mon pout jako sledova nf signlu, kter pivedeme do bodu A. Vechny tranzistory by mly mt proudov zesilovac initel alespo 300, napjec lnek je typu RD 20D-1,5 V. Jako cvku L1 a ladic kondenztor C pouijeme cvku na feritov antn a ladic kondenztor z vyazenho tovrnho AM pijmae. Zdenk Hjek
IO pro regulaci otek motorku

Pro regulaci otek malch motork na stejnosmrn proud v kazetovch magnetofonech se pouv ada integrovanch obvod. V lnku o tto problematice v PE 11/1997 je uveden obvod C1470LM. Ten jsem vak v nabdce tuzemskch dodavatel soustek nenael. Pi rozebrn starho radiomagnetofonu jsem vak z desky s plonmi spoji zptn identifikoval zapojen regultoru s obvodem BA6220, kter je snadno dosaiteln (obr. 4). Ze zapojen je zejm, e obvod funguje podobn jako C1470LM (podrobnosti
U AC1 GND CS RT
MA6520
U AC1 +UCC N.C. UOUT
Obr. 5. Opraven schma zvoneka a zapojenie obvodu MA6520
! Upozorujeme !
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 6/2000, kter vychz souasn s tmto slem PE, je modulrn stavebnice kamerovho systmu, jen obsahuje pevodnky pro penos videosignlu kroucenm prem, sekvenn pepna, videogenertor atd.
Obr. 4. Regultor otek motorku s IO BA6220
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Knihu AGP System Architecture, jejm autorem je Dave Dzatko, vydalo nakladatelstv Addisin-Wesley v roce 1998. The Accelerated Graphics Port (AGP) interface je specifikace busu pro velmi vkonnou grafiku s monostmi 3-D a video, kter je nyn standardem nap. v potach Pentium II. Kniha je praktickou prukou pro prci s AGP a obsahuje vechny informace pro pouit tto techniky. Kniha m 248 stran textu, tabulek, diagram a obrzk. M formt o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 1442,- K.
Vnon hvzdiky
Milan Caha, OK2AP, Printel s. r. o Radek Vclavk, OK2XDX, ON Semiconductor
Rok se s rokem seel a opt mme v rukou prosincov vydn Praktick elektroniky. Po dohod s redakc jsme se rozhodli pispt ke zlepen vnon atmosfry. Nen lep monost prezentace uitenosti elektroniky ne pspvek k blahu rodiny. Hromady drt, cvek, pchajcch soustek na podlaze a zapchajc kalafuna pak maj sv opodstatnn... Po Vnocch je mon mrnou modifikac zskat vkonn plai my i krtk, kter me v lt slouit zase na zahrdce.
Hvzdiek na vnon stromek bylo publikovno nkolik, ta nae jedin z po cel ploe krsnou modrou barvou. Posledn desetilet tohoto stolet se krom mnoha zmn v politickm rozdlen vyznauje i prudkm rozvojem novch technologi, zejmna v elektrotechnickm prmyslu a komunikacch. Jednou z nich je i vvoj novch aplikac obecn znmho fyziklnho jevu - elektroluminiscence. Potkem devadestch let se chemikm a vvojovm pracovnkm podailo uvst na svtov trh zcela nov prvek vyuvajc principu elektroluminiscence - elektroluminiscenn flii. Jednou z prvnch aplikac tto flie bylo podsvtlen cifernku nramkovch hodinek firmy Timex, znmch pod nzvem Indiglo (nzev Indiglo je vlastnictvm Indiglo Corp., USA). Toto prvn pedstaven starho principu v novm kabt bylo impulsem k intenzivnmu vvoji. Ji ped nkolika lety se zaaly objevovat dal aplikace elektroluminiscennch fli v mnoha oborech, a to pedevm v USA a Japonsku. Obor se zan prudce rozvjet, protoe monosti uit jsou velmi rozshl. Lze pedpokldat, e vroba elektroluminiscennch fli a jejich aplikac (nap. svtic kabel) bude v ptch letech jednm z nejvce a nejrychleji se rozvjejcch obor elektrotechnickho prmyslu. Co vlastn je elektroluminiscenn flie a na jakm principu funguje? Obr. 1. Konstrukce elektroluminiscenn flie Elektroluminiscenn flii tvo zapouzden mikrostice ZnS - sirnku zinku, kter jsou umstny mezi dvma elektrodami oddlenmi dielektrikem, z nich jedna je vdy transparentn. Po piveden stdavho napt na elektrody se mezi elektrodami generuje promnliv elektrick pole, kter zpsob, e mikrostice zanou emitovat svtlo. Tyto prkov smsi jsou navreny tak, aby emitovaly svtlo na urit vlnov dlce - zpravidla je to 350 a 450 nm. Barvu lze definovat pomrem stic pi vrob, kdy jsou do smsi pidvny i jin chemick prvky. Pro dosaen nejvy innosti emise svtla se peliv vol velikost tchto stic. Smsi tchto materil, dielektrika a vodivch elektrod jsou dodvny v podob past, kter se nanej na zkladn materil, zpravidla flie PeS, stotiskem. Na obr. 1. je znzornna konstrukce elektroluminiscenn flie. U vtiny elektroluminiscennch fli se pouv jako napjec zdroj invertor. Invertor je mni stejnosmrnho napt na stdav, kter generuje potebn napt 50 a 200 V o frekvenci 50 a 1 000 Hz pro napjen elektroluminiscenn flie. Typicky se pouv stdav napt 80 a 120 V a kmitoet 400 Hz. Elektroluminiscenn flie pracuj spolehliv v teplotnm rozmez -30 a +85 C a vyznauj se velmi malou spotebou energie (nap. flie rozmru A4 m spotebu piblin
2 W). Jas je udvn v rozmez 10 a 100 cd/m2. Invertory jsou konstruovny pro vstupn stejnosmrn napt od 0,9 do 24 V. Typicky se pouvaj napt 1,5 V, 3 V, 5 V, 9 V, 12 V a 24 V. Invertory pro mal vstupn napt jsou vtinou realizovny pomoc specilnch obvod CMOS v pouzdrech SMD. Pro vy vstupn napt a vt vkony se pouvaj klasick soustky. Oblasti pouit elektroluminiscennch fli jsou velmi irok. Nejvce se zatm pouvaj v elektrotechnice, nap. pro: - Podsvcen displej LCD vech druh a velikost. - Podsvcen displej mobilnch telefon, pager, GPS atd. - Prosvtlen membrnovch klvesnic a ovlda k domc elektronice. V ostatnch oborech se s nimi lze setkat nap. v tchto aplikacch: - Svteln piktogramy a oznaen nikovch cest v budovch. - Orientan osvtlen. - Osvtlen obrys budov. - Osvtlen domovnch zvonk. - Prosvcen reklamnch ploch. - Svteln reklama, vetn efekt, jako je nap. postupn rozsvcovn st, blikn aj. - Efektn svteln scny v divadle, filmu, vstavnictv. - Signalizace v dicch centrech. - Bezpenostn svteln znaen. - Podsvcen leteckch pstroj. - Osvtlen palubnch desek, ovldacch prvk a vnitnch prostor automobil atd. Vhodami elektroluminiscennch fli jsou pedevm: - Velmi mal hmotnost (flie jsou 0,2 a 0,5 mm tlust). - Velk prunost. - Velmi mal spoteba elektrick energie. - Tm nulov vvin tepla. - Odolnost proti vibracm a nrazm. - Rovnomrn vyzaovn svtla po cel ploe. Jednou z vznamnch vlastnost elektroluminiscennch fli je to, e jejich svit je dky vyzaovan vlnov dlce ve srovnn s jinmi zdroji svtla velmi dobe viditeln za mlhy a koue. Z tohoto dvodu je jejich pouit pro bezpenostn znaen velmi vznamn. Elektroluminiscenn flie jsou standardn dodvny s barvou svtla modrozelenou, lutozelenou nebo blou. Na ble svtic flie lze podle pn velmi snadno aplikovat jakoukoliv jinou transparentn barvu, vetn plnobarevnch potisk v CMYK. Elektroluminiscenn flie se vyrbj v rznch rozmrech od malch
Obr. 3. Vnitn zapojen operanho zesilovae TCA0372 by se dal lpe pout transformtor na feritovm hrnku, kter by byl ovem poteba navinout. Star sov transformtor pak m kad doma v uplku a men innost nen na zvadu. Dleit je i volba transformtoru v zvislosti na plnovanm potu paraleln pipojench hvzdiek. Jedna hvzdika m spotebu piblin 0,5 mA, co je pi 120 V vkon asi 0,06 W. Vzhledem k men innosti sovho transformtoru je vhodn pout typ asi 1 VA. S vtm potem hvzdiek se zvtuje i odbr, a je proto nutn zvolit i vkonnj transformtor. Hvzdiky je poteba k sob zapojovat paraleln. Diody D1 a D2 chrn operan zesilova proti zpornm napovm pikm vznikajcm pi spnn indukn zte. Proti kladnm napovm pikm je operan zesilova chrnn uvnit (viz obr. 3). IC3 je zapojen podobn jako IC1 a tvo genertor o kmitotu asi 1 Hz. Vstup ovld nulovac vstup IC1 a moduluje tak signl o kmitotu 800 Hz. Vsledkem je blikn hvzdiky v rytmu danm R5, R6 a C3. Pro kmitoet a stdu plat opt ve popsan vztahy. C5 a C6 pak zajiuj blokovn napjen, napov regultor IC4 LM317 pouijeme v ppad napjen nestabilizovanm sovm zdrojem. I kdy je zapojen galvanicky oddleno od st, je cel zdroj pomrn tvr-
Obr.2. Schma zapojen mnie pro elektroluminiscenn flii ploch, nap. pro displeje v mobilnch telefonech a cifernky hodinek, a po svtc pruhy v kch a 60 cm a dlkch nkolika stovek metr. Samozejm lze tyto plochy skldat do vtch rozmr. Zde vak plat: m vt plocha, tm podstatn vy poizovac nklady. Pro aplikace elektroluminiscennch fli v elektrotechnice, kde jsou pevn pouvny pro podsvtlen displej, klvesnic a signalizaci, nejsou pouvny velk plochy, a proto i cenov rove je pro vechny uivatele velmi pzniv. V esk republice zahjila vlastn vrobu elektroluminiscennch fli firma Printel s. r. o., kter dodv na n trh tyto flie vetn zdroj. Ve vrobnm programu se firma orientuje pedevm na prmyslov aplikace a poskytuje i poradenskou a technickou pomoc jednotlivm zkaznkm pi een konkrtnch aplikac elektroluminiscennch fli. Souasn firma Printel s. r. o. vyvj sv vlastn nov aplikace elektroluminiscennch fli. Pracovnci firmy rdi poskytnou informace o monostech technickho een aplikac. Vme, e rozvoj aplikac elektroluminiscennch fli v R bude stejn razantn, jako je tomu ve vysplch sttech, a to i proto, e je u ns zvldnuta jejich kompletn technologie vroby. Jak ji bylo uvedeno dve, elektroluminiscenn flie potebuje stdav napt kolem 120 V, pi odbru maximln 0,5 mA/cm2. Dle uvdme dv mon zapojen mni. To prvn vyuv soustky ze uplku, jeho stenou nevhodou je vak vt odbr proudu. Druh zapojen je mnohem jednodu, s men spotebou, ale vyuv speciln integrovan obvod. dny kombinac R1, R2 a C1. Kmitoet je uren vztahem: f = 1,44/(R2 + 2R1)C1 Stda je dna: DC = R1/(R2 + 2R1) (2) (1)
Vstup z vvodu 3 je veden do kompartoru IC2, kter se peklp podle poloviny napjecho napt z dlie R4, R3. Toto komparan napt je pivedeno jednou na invertujc vstup a podruh na neinvertujc vstup, take na vstupech operanch zesilova dostaneme vdy pln napjec napt v jedn a v druh polarit. IC2 je typu TCA0372 od firmy ON Semiconductor, ppadn typ L272, co je operan zesilova uren k buzen indukn zte s vstupnm proudem 1 A. C7 oddluje ss sloku v dob, kdy je genertor s IC1 blokovn (flie nesvt). Na vstup me bt proto pmo pipojeno sekundrn vinut bnho transformtoru 220 V/9 V. Na primrn stran je pot k dispozici napt k buzen elektroluminiscenn flie. Urit
Zapojen prvn
Schma zapojen je na obr. 2. Zkladem je genertor signlu o kmitotu piblin 800 Hz s IC1 (MC1455 ON Semiconductor - notoricky znm asova 555). Kmitoet a stda jsou
Obr. 4. Deska s plonmi spoji mnie
Obr. 5. Rozmstn soustek pro mni
d. Mus bt schopen dodat proud du miliampr pro jednu hvzdiku pi napt 120 V. Pamatujte prosm na bezpenost a kvalitn izolaci. Pro tene me bt zajmav, e vechny ve popsan integrovan obvody se vyrbj v TESLA Sezam v Ronov pod Radhotm. Pro mni byla navrena jednostrann deska s plonmi spoji s jednou drtovou propojkou. Na zkontrolovanou desku osadme nejprve IC1 se soustkami kolem nj a vvod slo 4 pipojme na kladn napjen. Podle monosti zkontrolujeme kmitoet vstupnho signlu a pesvdme se, e nepesahuje piblin 1 kHz. Pokud nemme ta nebo osciloskop, alespo pekontrolujeme hodnoty R1, R2 a C1. Pot pipojme i IC2 s ostatnmi soustkami (mimo IC3) a sekundrn vinut transformtoru. Stdavm voltmetrem zmme vstupn napt na primrnm vinut. To by nemlo pekroit piblin 150 V, s vym naptm sice svt flie vce, avak zkracuje se jej doba ivota. Vstupn napt lze regulovat pomoc IC4. Kdy je ve v podku a flie svt, odstranme spojku na vvodu 4 IC1 a pipojme i IC3. Hvzdika (hvzddiky) by te mla blikat. Pokud se nm lb trval svit, nemusme IC3 zapojovat. V prototypu jsem pouil transformtor 220 V/9 V, 1,2 VA a pi napjecm napt 9 V bylo vstupn napt kolem 150 V. Pi 7 V na vstupu mnie bylo na vstupu mnie 120 V, kter jsem pouil pro napjen hvzdiek.
v rozsahu 100 a 250 kHz. Z nj jsou potom odvozeny signly pro spnn cvky (coil driver) a zen budicho mstku (H-bridge). Kdy je intern spna sepnut, proud tee pes cvku do zem. Po rozepnut spnae je nahromadn energie odvedena pes intern diodu do kondenztoru tvoenho fli. Obvod umouje typick proud cvkou 70 mA, maximln velikost je 150 mA. Kmitoet spnn cvky je uren vztahem: F c = F osc /4 Budic kmitoet flie je: F f = F osc /384 Dky sv jednoduchosti a monosti standby je zapojen ideln do bateriov napjench pstroj nebo do pstroj, ve kterch je nedostatek msta. Obvod by ml bt dostupn pes mstn dodavatele (GES Electronic, MACRO WEIL), ppadn by mlo jt sehnat men mnostv pmo pes zahranin velkododavatele (Spoerle, AVNET). V dob Internetu a bezhotovostn platby nen problm zaplatit pmo od stolu kreditn kartou.
Obr. 7. Blokov schma obvodu MC33441 C7 100 F/25 V D1, D2 univerzln dioda IC1, IC3 MC1455P (NE555) IC2 TCA0372P (L272) IC4 LM317T TR1 transformtor 220 V/9 V - viz text Stavebnici s krabikou (bez hvzdiek) lze objednat za 270 K (vetn DPH) na adrese: Hobbyelektro, K halti 6, 594 01 Velk Mezi; tel.: 0619/522 076; e-mail: hobbyel@iol.cz. Hvzdiky lze objednat u stejn firmy za 25 K/ks. Bli informace o flich a tak hvzdiky je mon objednat na adrese: PRINTEL s. r. o., Brnnsk 40, 591 01 r nad Szavou, e-mail: printel@printel.cz.; www.printel.cz.
Zapojen tet - Vnoce skonily

Kad Vnoce jednou skon a vyvstane znm otzka Kam s nm?. Hvzdiky mohou i s budiem skonit na rok nkde na pd nebo ve sklep. Jednoduchou zmnou zapojen lze budi pedlat na plai hlodavc i jinho neptele zahrdk. Sta zmnou R1, R2 a C1 posunout kmitoet do oblasti 5 a 10 kHz, podle plaenho zvectva, viz. vzorce (1) a (2). Msto transformtoru zapojme reproduktor (pozor na maximln proud 1 A) nebo lpe velk piezoelektrick mni. Nejlpe se osvdily typy KPS100 o prmru 4 cm, dva zapojen paraleln. Zvrem bychom rdi popli spnou stavbu a astn proit Vnonch svtk.
Zapojen druh
Druh pklad buzen elektroluminiscenn flie je na obr. 6. Vyuv specilnho obvodu firmy ON Semiconductor typu MC33441. Mezi jeho zkladn rysy pat: - Vstupn napt 1,8 a 3,5 V. - Typick vstupn mezivrcholov napt 140 V. - Klidov proud 10 nA. - Intern osciltor s externm nastavovacm rezistorem. - Minimln poet externch soustek. - Mal pouzdro TSSOP-8. Typick aplikace potom jsou: - Pagery, mobiln telefony, penosn pehrvae CD. - Databanky, kalkulaky. Blokov zapojen obvodu je na obr. 7. Obvod obsahuje osciltor, jeho kmitoet lze mnit externm rezistorem
Zesilova s slicov programovatelnm zeslenm (DVGA)

Integrovan zesilova CLC5526 je zesilova s diferencilnm vstupem i vstupem, jeho zeslen lze nastavit paralelnm tbitovm slicovm signlem v osmi stupnch po 6 dB mezi -12 dB a + 30 dB. To je uskutenno tak, e za zenou odporovou st R-2R nsleduje zesilova 30 dB. ka psma je v celm rozsahu nastaven zeslen a tlumu 350 MHz. Vstupn impedance je 200 , vstupn st navren pro buzen diferenciln zte 1000 m impedanci 600 . Z napjecho zdroje 5 V odebr integrovan zesilova 48 mA. Po uveden do stavu SHUTDOWN klesne odbr na jednotky mA, nastaven zeslen zstane zachovno, stejn jako vstupn impedance. Programovateln zeslen umouje nastavit optimln amplitudu zkopsmovho signlu ped zpracovnm pevodnkem A/, ktermu vlastn efektivn pidv a 7 dalch bit. CLC5526 je uren pro modern komunikan prostedky, jako jsou zkladnov stanice bukov st mobilnch telefon a pager, modemy, prostedky pro zpracovn obrazu nap. v lkaskch pstrojch a videosystmech s velkm rozlienm. Obvod CLC5526 je ve 20vvodovm pouzdru SSOP a pracuje v celm prmyslovm psmu teplot -40 a + 85 C. JH
Seznam soustek pro obr. 2.

R1, R3, R4 22 k R2 2,2 k R5, R6 330 k R7 270 R8 podle poad. vstupnho napt C1 33 nF C2, C4 10 nF C3 1 F/16 V C5 100 F/16 V C6 100 nF
Obr. 6. Typick zapojen obvodu MC33441
Men kondenztoru s velkou kapacitou

Zdenk Korb
Jednoho dne jsem byl postaven ped problm zmit skutenou kapacitu elektrolytickho kondenztoru, o kterm jsem vdl pouze to, e m kapacitu asi 27 mF. Neexistuje pitom dn standardn mic pstroj, kter by umooval men tak velkch kapacit. Proto jsem se rozhodl jt na problm odzadu a zjistit velikost kapacity pomoc jednoduchho men bytku napt za urit as pi vybjen nabitho kondenztoru do zte a nslednho vpotu. Pro men pouijeme ppravek podle obr. 1, kde jednotliv sousti maj tyto vlastnosti a el: Baterie - libovoln zdroj napt, v tomto ppad tvoen bateri. Jedinm omezenm je mezn velikost napt menho kondenztoru, kter nesmme pekroit. Tlatko - prakticky libovoln, radji vak proudov robustnj. Stiskem tlatka nabijeme kondenztor ze zdroje, pi jeho povolen zanme mit. Voltmetr - prakticky libovoln, musme vak znt jeho vnitn odpor, protoe mal vnitn odpor me znan zkreslit men (analogov mic pstroje). Pi pouit digitlnch pstroj lze ve vtin ppad jeho vliv zanedbat (pokud nebudeme kondenztor vybjet znan velkm odporem, co s ohledem na svodov proudy kondenztoru nelze doporuit). Vliv midla zapotme takto: R = (Rm.Rv)/(Rm+Rv), kde Rm je vnitn odpor midla, Rv zvolen vybjec rezistor a R vpotov vybjec odpor. Rezistor - vybjec rezistor, kter zvolme zkusmo tak, aby se napt na menm kondenztoru pozvolna zmenovalo (viz vzorov pklad). Pokud nememe rezistory zmit, zvolme pesnj typ (1 %), jinak roste chyba ve vpotu. Kondenztor - men kondenztor, pozor na polaritu! Kapacita kondenztoru me bt urena poklesem napt o dU pi proudu I, pi vybjen rezistorem o odporu R za velmi krtk asov interval dt, co je vyjdeno vztahem [1]. Pro reln men je nutno pejt od krajn krtkch diferencil (dU, dt) k mitelnm diferencm (Un, t) a v vahu brt stedn hodnotu proudu mezi dvma sousednmi menmi In - vztah [2]. Zvislost poklesu napt na ase znzoruje kivka, v nekonenu dosahujc nulovho napt. Pro vpoet kapacity by stailo men ve dvou bodech kivky, mezi ktermi ji lze povaovat za pmku. Je vhodn zvolit odpor rezistoru a poten napt tak, aby vybjen probhalo natolik pozvolna, aby daje mohly bt odeteny s co nejvt-
Obr. 1. Ppravek k men kondenztor
Obr. 2. Zmen zvislost vybjen kondenztoru
pesnost. Pro zmenen vlivu chyb je poteba mit vcekrt, stanovit prmrnou hodnotu podle vztahu [3], a zaznamenat jednotliv absolutn hodnoty odchylek m od stedn hodnoty Cs, vypotat pravdpodobnou chybu odetn podle [4], a z toho pomrnou chybu podle [5]. Pro lep nzornost je dobr kivku prbhu nakreslit a vpoet provst ve form tabulky, kde n je celkov poet sledovanch mst a index n je poadov slo sledovanho msta. Pokud by kivku mezi jednotlivmi menmi body nebylo mon s dostatenou pesnost nahradit pmkou, bylo by nutn men zopakovat bu s menm potenm naptm, nebo zkrcenm intervalu men t, i pouitm rezistoru svtm odporem. Chyba men je jet ovlivnna vrobn pomrnou odchylkou rezistoru a2 a chybou danou tdou pesnosti voltmetru a3. Vsledn mon chyba je pak dna vztahem [6]. Pro nzornost je uveden pklad se sedmi provedenmi menmi a esti vypotanmi stednmi hodnotami pi intervalu men asu t = 30 sec. Ztabulky vyplv stedn namen kapacita kondenztoru Cs = 258,3 .10-4F = = 25,830 mF. Podle vztahu [5] a 1 = = 0,005 (0,5 %), a 2 = 0,01 (1 %), a3 = 0,02 (2 %) a podle [6] a = 0,035 = = 3,5 %. Kapacita byla tedy zmena s pesnost 3,5 %. Vsledkem na snahy je zjitn kapacity s pesnot 3,5 %, co je pesnost pi tak velkch kapacitch vynikajc. Pokud se vm zd toto men ponkud sloit, mte pravdu, ale vzhledem k tomu, e men takovch velkch kapacit dlme opravdu jen jednou za as, je i tato sloitost pijateln. Legenda: Un stedn hodnota napt mezi dvma sousednmi menmi, Un pokles napt mezi dvma sousednmi naptmi, n celkov poet sledovanch mst, t as mezi jednotlivmi menmi, In stedn hodnota proudu mezi dvma sousednmi menmi, R vybjec odpor, Cn vsledn kapacita jednotlivho men, Cs vsledn prmrn kapacita menho kondenztoru, m chylka od stedn hodnoty Cs |Cn - Cs|, ms pravdpodobn chyba odetn, a1 pomrn chyba odetn, a2 pomrn odchylka rezistoru, a3 chyba dan tdou pesnosti voltmetru, a vsledn chyba men.
Tabulka k pkladu men
Mi kapacit s jednoipem
Emil Hal
V asopisech KTE slo 4 a 5/98 vyla obvodov velmi rozshl konstrukce mie kapacit, kter vyuv velmi jednoduch mic princip s obvodem C555. Tento princip vyuv i moje konstrukce, ale vechno ostatn obstarv jednoipov mikropota 89C2051. Jde o tmstn slicov mi kapacit s rozsahem 1 pF a 20 mF, kter se vol automaticky.
Zkladn technick daje

men kapacity. viz [1]. 7 a 24 V AC / DC nebo baterie 9 V. Odbr: 100 mA, stand-by s 7805 < 5 mA. Rozmry: deska A - 93 x 84 mm, deska B - 39 x 84 mm. Displej: tymstn 14,2 mm, lev 3 msta men daj, prav 1 msto exponent. Osazen: 4 IO, 6 tranzistor, 4 diody. Funkce: Mic metoda: Napjen:
s co nejjednodum ovldnm. Proto si pi men sm pepn rozsahy a vsledek je zobrazovn ve vdeckm formtu s exponentem s nejvt monou pesnost. Parazitn kapacity pvod pi men nejmench kapacit se koriguj softwarov pi zapnut mie nebo pi stisku jedinho tlatka.
Princip men
Mic obvod s obvodem C555 je stejn jako v [1]. Jednoipov mikropotae ady 51 dok hardwarov mit periodu vnjho signlu na vvodech P3.2 a P3.3 pomoc vnitnch ta 0 a 1 pi nastaven bit GATE = 1 a C/~T = 0 v registru TMOD. tae pi
vodn popis
Mi kapacit byl een jako pstroj
tomto nastaven pitaj rychlost rovnou 1/12 kmitotu vnitnho osciltoru. V tto konstrukci je pouit k men ta 0 a vvod P3.2. Pokud je P3.2 vrovni log. 1, je tn uvolnno. Kmitoet 24/12 = 2 MHz na nejnim rozsahu je tedy polovin ne v [1]. Pro dosaen rozlien 1 pF na nejnim rozsahu je proto nutno 2x zvtit odpor rezistoru na 440 k. Nastavovn rozsah d procesor pomoc poloviny obvodu 4015. Men probh v tchto krocch: Nejprve procesor nastav rozsah pro nejvt kapacity (sepnut T2). Vynuluje asova 0 a pole zporn impuls na vstup TRIG obvodu 555. Vstup OUT pejde z 0 do 1 a men kondenztor se nabj a vnitn ta t. Pi nvratu vstupu OUT z 1 do 0 mme zmeno, tedy jenom v ppad, e byl zvolen spravn rozsah. Pokud ta nat velmi mlo impuls, pepne procesor rozsah na ni a m znovu, viz tab. 1. Po spnm nalezen rozsahu a zmen potu impuls mus procesor pepotat binrn daj na daj v destkov soustav. Pokud jsme u mili na nejnim rozsahu, odete se st impuls pro korekci parazitnch kapacit. Vsledek se omez na 3 platn msta sdesetinnou tekou a exponent vyjden akronymem podle tab. 2. Vsledek je zobrazen na displeji.
Obr. 1. Schma zapojen mie kapacit
Tab. 1. Rozsahy mie

Rozsah mal stedn velk od 1 pF 400 nF 100 F do 399 nF 99 F 20 mF R 440 k 2,2 k 120 + x
Popis zapojen
Pi nvrhu zapojen jsem vychzel z vlastnost pouitho procesoru 89C2051. Procesor obstarv vtinu funkc mie, tj. men periody, nastavovn rozsah, pepoet daj, korekci na nejnim rozsahu a zobrazovn zmen kapacity. Kmitoet krystalu je 24 MHz. Vyuit vvod IO1: P1 - katody displej P3.0 - stav stand-by (pi L) (x2) P3.1 - CLK - displej P3.2 - OUT z IO2 C555 P3.3 - CLK - rozsahy P3.4 - DATA spolen P3.5 - TRIGER u IO2 C555 P3.7 - povolen STAND-BY (pi L) (x3) Pepnn rozsah obstarvj tranzistory p-n-p T1, T2 a polovina obvodu IO3 typu 4015. Jedn se o dvojit 4bitov statick posuvn registr s ovldnm signly DATA a CLK. Rozsah pro nejmen kapacity nen poteba spnat, protoe rezistory R12 + P2 > 440 k pli neovlivn dal rozsahy. Pro sepnut tranzistor T1, T2 je poteba na sprvnou pozici narotovat log. 0. Men kapacity obstarv obvod IO2 typu C555 zapojen jako monostabiln klopn obvod. O napov rovn
Tab. 2. Zobrazovan exponenty

m n p 10-3 10-6 10-9 10-12 mili mikro nano piko
Tab. 3. Zobrazovan daje

EHP 0p a 20m OL Err rES -0p not0 Off logo po zapnut namen daj viz tab. 2 peplnn C > 20 mF chyba C555 nulovn mie patn nastaven nula (nap. odpojen vynulovan mic ry) nelze vynulovat (pipojen C > 999 pF) pechod do STAND-BY
klopen se star vnj dli R11, R10 a P1 pipojen na vvod 3 (nebo bod x1), kde mus bt napt rovn 2/3 napjecho napt (3,33 V). Perioda KO je dna zvolenm rozsahem a menou kapacitou, bli popis viz [1]. Zobrazovn je eeno jako u vtiny zapojen s tmto procesorem tak, e cel port P1 bud pes rezistory R1 a R8 katody LED v displejch - pozor, nejsou zapojeny v ad za sebou, viz schma zapojen. Anody spnaj na napjec napt tranzistory T3 a T6, kter ovld druh st obvodu IO2. Pepnn a asovn d procesor. Parazitnch kapacity jsou na nejnim rozsahu korigovny softwarov. Pi zapnut nebo po resetu je daj na displeji vynulovn a namen hodnota zapamatovna jako korekce. Proto je na elnm panelu tlatko RESET. Korigovat lze kapacitu do 999 pF, nap. pi pipojen micch r. Pi pekroen tto kapacity mi zobrazuje hlku not0 a nevynuluje se. Dal vhoda tohoto een je pi zbloudn programu nebo pi ukonen STAND-BY mdu. Mi obsahuje kompletn zdroj se stabiliztorem 7805 (IO4). Filtraci obstarv kondenztor C12 1 mF/25 V axiln nebo radiln. Na konektor K6 Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek (dole)
Obr. 3. Umstn rezistor SMD na desce displeje
129e .1,+<
je mon pipojit jak stdav, tak stejnosmrn napt 7 a 24 V. Odbr by neml peshnout 100 mA. Mi lze napjet i z baterie. Pokud pipojme vvod P3.7 trvale na rove log. 0, mi se po sto mench se stejnm exponentem pepne do reimu STAND-BY (ve neaktivn, procesor power-down). Informace o tomto mdu je log. 0 na vvodu P3.0. To meme vyut na vypnut zdroje, rozsvcen LED atd.. Vyvst mi z tohoto mdu lze tlatkem RESET nebo odpojenm a pipojenm napjen.
Konstrukce je navrena do krabiky GM U-KP3, u kter sta vyznout a vyvrtat pr dr a vymnit pedn plastov kryt za obdobn z ervenho organickho skla.
Zvr
Popsan mi kapacit po piloen neznmho kondenztoru tm okamit uke kapacitu s exponentem. Nen poteba mnit rozsahy, o vechno se postar procesor.
Seznam soustek
R1 a R8 R9 R10 R11 R12 R13, R17 a R20 R14 R15, R16 R21 R22 P1 P2 P3 P4 C1 C3, C4, C8, C13 C5, C9, C10, C11 C6, C7 C12 LD1, LD2 D1 D2 T1 a T6 IO1 180 , SMD 1 2,7 k 1,5 k 430 k 2,2 k 120 1 k 10 k 1 k, SMD 1 k, 20 otek 47 k, cerm. 470 , cerm. 220 , cerm. 10 pF 10 F/10 V
Stavba a oiven
Cel mi je postaven na dvou jednostrann pltovanch deskch. Jejich zhotoven by nemlo dlat vt pote. Po vyleptn a vyvrtn se pustme do pjen. Postupujeme standardn od pasivnch soustek k aktivnm. Na men desce zapjme 9 rezistor SMD. Pod procesor a C555 doporuuji pout objmky. Krystal ohneme k desce a pilepme oboustrann lepc pry. Do hlavn desky pipjme v doln sti 2 jumperov lity (8 a 3 piny). Po jejich zapjen kletmi vythneme jejich plastovou st. Desku displeje pak pipjme kolmo k hlavn na tyto jumpery. Dal propojen obstaraj 2 ploch dvouilov kabely propojen K1A na K1B a K2A na K2B, pin jedna je vdy u oznaen K. Jako konektor K6 je pouit napjec konektror 2,5 mm, na desce je vak pamatovno i na jin typy. To sam plat i u mstku D1, kde lze pout 2 typy podle zapojen vvod. Mi oivujeme bez vloenho procesoru. Pipojme napjen a zkontrolujeme napt 5 V na stabiliztoru IO4 a na napjecch vvodech IO. Pokud je ve v podku, zdroj odpojme a zapojme procesor. Po zapnut se mus objevit logo EHP a pak daj 0 P. Nejdve nastavme trimrem P1 na vvodu 5 IO2 peklpc napt na 3,33 V. Pak pipojme kondenztor skapacitou kolem 100 nF (jinde pesn zmen) a trimrem P2 nastavme na displeji sprvn daj. Dle pokraujeme s nastavenm P3 pro kondenztor 1 F a P4 pro 1 mF. Pozor na polaritu pipojench kondenztor. Nastaven si pekontrolujte libovolnm potem dalch kondenztor. Je nutn si uvdomit, e zmna P2 vyvol uritou malou chybu v nastaven P3 a P4. Rozsahy mie jsou v tab. 1.
Vacek, V.: Uebnice programovn PIC, vydalo nakladatelstv BEN technick literatura, 144 stran A5, obj. . 121007, 199 K.
O procesorech PIC vylo ji nkolik knek, dn vak nemla tak ucelen, pehledn a podrobn zpracovanou problematiku samotnho programovn. Nejrozshlej st knihy tvo popis instrukc jazyka Assembler. V tto sti jsou podrobn vysvtleny funkce instrukc vetn zmn stavovch slov procesoru a typick pouit ve zdrojovm kdu programu, tj. vetn pkladu. Za zmnku stoj t konstrukce jednoduchho programtoru, kter se d postavit ze uplkovch zsob tm zadarmo. Na piloen disket je nejen software pro obsluhu zmnnho programtoru, ale i pklady zmnn v knize. Prvn prodan vtisky tto knihy naznauj, e se jedn opravdu o spn titul, kter pijde vhod kadmu, kdo se zabv procesory PIC.
100 nF 22 pF 1 mF/16 V HDSP5521 diodov mstek LED s malou spotebou BC327 (p-n-p) AT89C2051 (program Mi-C-New) IO2 C555 IO3 4015 IO4 7805 X1 krystal 24 MHz Tl1 tlatko RESET PR1 pepna Uext/Ubatt K1, K2 propojen displeje K4 men kondenztor napjec konektor 2,5 mm K6 jumperov lita pro propojen desek Ppadn zjemci o naprogramovan jednoipov mikropota (350,- K), desku s plonmi spoji (145,- K), stavebnici (830,- K) nebo oiven modul (930,- K) se mohou obrtit na autora. E-mail: emil.hasl@volny.cz, tel/fax: 0425-25507, mobil: 0606-269494.
Kainka, B.; Berndt, H. J.: Vyuit rozhran PC pod Windows, vydalo nakladatelstv HEL, 152 stran A5 + CD, obj. . 121040, 198 K.
Kniha je urena pedevm pro ty, kte rdi bastl s potaem. V inzerci se kniha objevila ve spojitosti se sloganem Za 200 K osciloskop z vaeho PC, co pln vystihuje zamen knihy. V pruce jsou detailn nvody, jako nap: jak vyut PC k automatizovanmu men obvodu na vce mstech, jak ovldat spotebie (i s asovm spnaem) pomoc standardnch port PC, jak snmat teplotu a vlhkost vzduchu atd. Najdete v n spoustu zajmavch aplikac a npad pro rozmanit vyuit vaeho potae. Potebn programy (nap. ve zmnn osciloskop pro zvukovou kartu) jsou na CD, kter je piloeno ke knize. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku vprodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Pouit literatura
[1] Mi kapacit, KTE 4, 5/98.
Vf genertor EASY_GEN pro zatenky

Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
V asopise Praktick elektronika byly v posledn dob publikovny stavebn nvody modul s vysokofrekvennmi obvody a ada zjemc o zbavnou elektroniku se rozhodla si je postavit. Nejvt zjem vzbudily moduly pro pjem obrzk z meteorologickch satelit - pijmae FM pro kmitotov psmo 130 a 160 MHz [8], [17]. Jsou to konstrukce, kter pi troe smyslu pro pelivou prci s pjekou za bastlskm stolem lze opravdu oivit s pomoc multimetru a ladtka ze zbytku kuprextitu. To vak plat jen tehdy, kdy jsou pouity bezvadn soustky a peliv prce nebyla pouze zbonm pnm. Proto byl navren jednoduch zkuebn nstroj - vf genertor s frekvenn modulac, kter dv na vstupu signl o poadovan amplitud a stabilnm kmitotu 137,5 MHz, 141 MHz, 145 MHz, 155 MHz, 158,5 MHz a lze jej opakovan nastavit pesn na poadovan kmitoet. Koncepce vf genertor EASY_GEN
Zapojen vysokofrekvennho genertoru, jeho schma zapojen je na obr. 1, je rozdleno do ty st: na jednotku genertoru vf a oddlovacho zesilovae, modulanho genertoru 2,4 kHz, dic jednotku s PLL a procesorem a nakonec jednotku napjecho zdroje. Nvrh osciltorov jednotky vychzel z poadavku na zskn stabilnho zkuebnho vf signlu, modulovanho tnem 2,4 kHz (nosn obrazovho signlu WEFAX) nebo z externho modulanho zdroje. Pracovn kmitoty byly zvoleny zmrn pevn nastaviteln, protoe je pedem znmo, na kterch budou pracovat nastavovan pijmae FM pro pjem signl z meteosatelit. Stabilita nastaven vf osciltoru je urena jednotkou PLL s referennm krystalem 9,6 MHz. Modulan genertor 2,4 kHz z diskrtnch soustek by bylo mon ze zapojen vypustit, protoe pouit mikroprocesor by mohl generovat tny i zkuebn obrazce. Pipravili bychom se vak o monost volby nejjednoduho zapojen genertoru, a to jen vf osciltoru, nf osciltoru a zdrojov sti, obvody PLL a mikroprocesoru by nebyly na desce osazeny. Program v procesoru pln jen mlo funkc, bylo by mon jej zamstnat dal innost. To vak ji ponechm uivatelm, kte si mohou sthnout zkladn informace o programu ve zdrojovm kdu na Internetu - strnky firmy EMGO - na adrese: www.emgola.cz/. Hlavnm kolem jednotky vf genertoru EASY_GEN je poskytnout uivateli adu spolehlivch diskrtnch zkuebnch signl, kter umon nastavit obvody pijmae FM a na nf vstup a ppadn provit pijmac cestu signl WEFAX postupn od antny a k vstupu nf do zvukov karty osobnho potae [19].
Popis zapojen
Zkladem vf genertoru je osciltor Colpittsova typu s tranzistorem T1. Kmitoet a rozsah peladn je uren soustkami L1, D2, D3. Cvka L1 je navinuta 2,75 zvity drtem CuL o prmru 0,3 mm, na kostice s prmrem 5 mm, s krytem 7 x 7 mm. Pouit feritov jdro je typu N01. Zvolen kapacitn diody KB105G mohou bt nahrazeny typem KB109G. Pes rezistor R23 je pivedena zkopsmov kmitotov modulace z nf genertoru 2,4 (1) kHz, nebo externho modulanho vstupu. Nzkofrekvenn genertor je bnho zapojen [5], [6], sinusov signl z kolektoru tranzistoru T3 je piveden pes oddlovac kondenztor C31 na trimr R12, kterm se nastavuje kmitotov zdvih frekvenn modulace vf genertoru. Na extern modulan vstup lze pivst zkuebn signl z genertoru zkuebnho obrazce signlu WEFAX, jeho charakteristickm znakem je prv ptomnost nosnho kmitotu 2,4 kHz, modulovanho penenm videosignlem. Popis genertoru me bt pedmtem dal publikace [19]. Vf signl je veden do vstupu 8 (RF) obvodu IC1 PLL - UMA1014T, kter byl zvolen pro jeho mnoh vynikajc
vlastnosti a obecnou znmost mezi radioamatry [2], [3], [4] i jeho snadnou dostupnost [19]. Integrovan obvod UMA1014T [12] je jednoipov synteztor kmitotu v pouzdru SOT109A, co je pouzdro SMD DIL16 s rozte vvod 1,27 mm. Aplikan list obvodu mete nalzt na adrese www.emgola.cz nebo na strnkch vrobce Philips. Ve strunosti jen uvedu, e obvod zpracovv spolehliv vstupn signly v rozsahu 40 a 1100 MHz. dic signly jsou zavdny po dvouvodiov sbrnici I2C. Referenn kmitoet lze zvolit pouitm krystalem a nastavenm dlicm pomrem referenn dliky v rozsahu 5 a 100 kHz. Vysokofrekvenn signl z kolektoru tranzistoru T1 je pes kondenztor o kapacit 1 nF piveden na vstup 8 (RF) obvodu IC1. dic (ladic) napt pro vf osciltor je vyvedeno z obvodu IC1 na vvod 5 (PCD), za nm nsleduje filtr a pipojen na kapacitn diody D2 a D3 pes konektor JP5. Tento konektor je zaazen pro variantu vf genertoru bez PLL a dicho mikroprocesoru, kdy je ladic napt pro kapacitn diody nastavovno na odporovm trimru R21. Jednotka zen vf genertoru EASY_GEN je osazena jednoipovm mikropotaem ATMEL AT89C2051 s hodinovm kmitotem 9,6 MHz [10], [13]. Jejm hlavnm kolem je poslat do obvodu PLL UMA1014 daje o jeho vnitnm nastaven a hodnoty dlicch pomr pro poadovan kmitoet. Data do obvodu PLL jsou poslna v sriovm tvaru v protokolu sbrnice I2C. Jednotka po zapnut napjen nate stav volie kmitotu JP2 a podle daj z implicitn tabulky odele do PLL poadovan data. Ukonen penosu je indikovno zabliknutm diody LED D1. Kmitoet se mn pepnutm zkratovacho kolku na jednu ze ty poloh volie JP2. V poloze 1 bude nastaven kmitoet 141,0 MHz, v poloze 2 kmitoet 145,0 MHz, v poloze 3 kmitoet 155 MHz a v poloze 4 pak
kmitoet 158,5 MHz. Voli JP2 bez zkratovacho kolku - to bude nastaven kmitoet 137,5 MHz. Zbv nm jet 11 zkratovacch poloh (v binrnm kdu) na volii JP2, kter je mon naprogramovat na libovoln provozn kmitoty ve zvolenm psmu. V mm ppad jsem nepoteboval dal kmitoty, proto polohy zstaly voln. Z bze tranzistoru T1 je vyveden vf signl na elektrodu G2 tranzistoru MOSFET BF998 (SMD) a po zeslen piveden na vstupn konektor BNC. Na elektrodu G1 je pivedeno pes R31 stejnosmrn pedpt z trimru R30. Vf genertor EASY_GEN meme napjet ze zdroje AC/DC 12 V (adaptru) nebo z libovolnho akumultoru 12 V. V zapojen jsou zaazeny dva stabiliztory LM78L09 a LM78L05. Zde je poteba upozornit, e se ojedinle vyskytuj kusy, kter zakmitvaj, a proto je poteba pi oivovn zanat prv od zdroje a mt jistotu, e stabiliztory nekmitaj. V zapojen vf genertoru jsou vstupy a vstupy stabiliztor dn oeteny blokovacmi kondenztory, proto v ppad pot je poteba je vymnit, nejlpe za kusy z jin srie.
Obr. 1. Schma zapojen vf genertoru Easy_GEN
Stavba a oiven
Nejprve si pipravme desku s plonmi spoji (obr. 2) a krabiku s konektorem BNC. Po kontrole desky ji vlome do rmeku krabiky U-AH102 (92 x 67 x 22 mm) a zapjme. Krabiku jsme ped tm opatili na krat stran otvorem pro konektor BNC nebo F v mst oznaenm na desce s plonmi spoji BNC1. Konektor meme zapjet pedem, nebo a po zapjen desky do obvodovho rmeku. Ped pjenm stedovho kolku konektoru v mst desky s plonmi spoji oznaenm BNC1 nejprve provme, zdali je odstrann otep ze sthn okraje desky. V konstrukcch s konektory BNC nebo F, jejich stedov kolky jsou pjeny pmo na okraj desky, je to nejastj zvada, nalezen zpravidla a naposledy, po pracnm vyhledvn ve vlastnm zapojen. Nyn mme stabiln stavebn zkladnu a meme ze strany spoj na desku pipjet IC1 (obr. 3) - integrovan obvod UMA1014. Pouijeme pjeku s vhodnm hrotem, protoe rozte vvod 1,27 mm nedovol vstoupit na scnu s klempskm ninm. Ve stavebnch zapojench pro amatry se stle vce objevuj obvody SMD, proto se vyplat investovat prostedky alespo do nejtenho hrotu pro pjeku na vaem stole a njak t pdrn jehly a jemnj pinzety. Je vhodn pouvat pjku s pjec pastou
Obr. 2. Deska s plonmi spoji vf genertoru Easy_GEN
Obr. 3. Rozmstn soustek vf genertoru Easy_GEN
v trubikovm proveden prmru do 1 milimetru. Dal soustky - rezistory, kondenztory, tlumivku, propojovac mstky a zbvajc polovodiov soustky osadme na protj stranu desky (obr. 3), kter je rovn stnnm. Jen tranzistor T2 pjme ze strany spoj. Pro mikroprocesor IC2 zapjme do desky objmku. To pozdji umon zmnu programu pi roziovn kmitotovho plnu genertoru, nebo jeho pouit ve zcela jin aplikaci, ne bylo pvodn zamleno. Krystal Q1 zapjme do desky naleato a pouzdro krystalu pipjme na stnic plochu desky. Cvku L1 navineme 2,75 zvity drtem CuL prmru 0,3 mm na kostru s prmrem 5 mm. Vinut zafixujeme ke koste napklad roztavenou kapkou velho vosku. Po zapjen kostry do desky na pozici L1 na ni nasadme kovov kryt 7 x 7 mm a nastavme vku jeho spodn hrany asi 0,5 milimetru nad desku. Do kostry zaroubujeme feritov jdro z materilu N01. Cvku L2 navineme 4 zvity
drtem CuL o prmru 0,3 mm na vrtk prmru 3 mm, a zapjme do desky. Cvky L4 a L5 navineme tymi zvity bifilrn drtem CuL o prmru 0,3 mm na toroid s prmrem 6 mm, a zapjme na urenou pozici ze strany stnn. Do druh krat strany krabiky navrtme 2 otvory v mstech oznaench na spoji JP1 a JP3 a osadme vhodnmi prchodkami, jejich stedn vodie zapjme do desky v uvedench mstech. Prchodkami pivdme do genertoru napjec napt 12 V a extern modulan napt, pokud ho budeme vyuvat. Na msta prchodek meme pout i miniaturn nf konektory. Ped prvnm pipojenm vf genertoru k napjecmu zdroji dkladn prohldneme vsledky sv dosavadn prce a opravme kadou viditelnou zvadu pjen. I drobn pjec mstek na nevhodnm mst zpsob pi oivovn problmy. Pedpokldm, e jste vechny zvady odstranili a nyn mete zahjit testovn svho dla. Oekvm, e jste pracovali peliv a
po pipojen napjecho napt krtce zablikla dioda LED, kter vm potvrdila, e data pro obvod PLL byla odeslna po sbrnici I2C do obvodu UMA1014. Nyn zapojme propojku na JP5 tak, aby U lad. z obvodu PLL a rezistory R22, R23 prochzelo na kapacitn diody D2 a D3. Voli JP2 je nastaven pro kmitoet 145 MHz. Multimetrem zmme napt v uzlu R22, R23, C25, C26, kter by mlo bt na rovni 2 a 3 V. Otenm jdra v cvce L1 se napt mn od asi 0,1 do 4,2 V. Nastavme 2,5 V a jdro v koste zakpneme velm voskem. taem nebo kontrolnm pijmaem ovme, e osciltor skuten kmit na 145 MHz, ppadnou malou odchylku opravme zmnou kapacity trimru C16. Pak pesuneme zkratovac kolk na JP2 do jin polohy, zmme kmitoet a srovnme s oekvanou hodnotou. Nyn ovme modulaci osciltoru nf signlem 2,4 kHz. Propojme JP4 do reimu intern modulace a nastavme kmitotov zdvih odporovm trimrem R12. Poslechem kontrolnho pijmae v reimu demodulace NFM, naladnho na zvolen pracovn kmitoet genertoru, nastavme poadovan kmitotov zdvih. Na nf vstup pijmae pipojme osciloskop, provme tvar sinusovky a ppadn doladme kmitotov zdvih na nejmen zkreslen sinusov kivky. Po ukonen nastavovn a testovn piklopme na krabiku genertoru doln a horn plechov vko. Nyn se pokusme uetit za soustky asi 300 K a vypustme ze zapojen obvod UMA1014 a mikroprocesor 89C2051 se vemi souvisejcmi pasivnmi soustkami. Ve na schmatu zapojen (obr. 1) za kondenztorem C10 se stv nepotebnm, vetn stabiliztoru 78L05. Jeho vvod 1 a
3 na desce pekleneme drtovou spojkou. Jumper JP5 propojme do reimu ladn kapacitnch diod z bce odporovho trimru R21. Ekonomick varianta vf genertoru sn vae vdaje za materil, avak tak se muste smit s jeho zhorenmi vlastnostmi. Zvlt stabilitou nastavenho kmitotu a potebou mit jeho kmitoet externm taem. V mnoha ppadech tato velmi zjednoduen varianta genertoru posta k orientanmu oven vlastnost pijmae FM.
Zvr
Stavebn nvod by ml slouit jenom jako zdroj inspirace pro zanajc konstruktry. Dal inspirativn informace naleznete na strnce firmy EMGO na adrese: www.emgola.cz, nebo je zskte potou na adrese: EMGO, Arel VH a. s., 739 51 Dobr; tel.: 0658/601 471 nebo 0602 720 424. Na tto adrese si mete objednat kompletn stavebnici, desku s plonmi spoji a naprogramovan mikroprocesor ATMEL 89C2051.
C6 C8, C17, C33 C9, C10, C34 C11 C12 C15 C16 C18 C19, C20, C21, C22 C23, C31, C32 C24, C30, C35 C25 C26 C27 C28 C29
68 nF, Wima 100 nF 1 nF 1000 F 1 F 2,2 F 20 pF, trimr 10 nF, Wima 22 nF, Wima 10 F 2,2 nF 100 nF, Wima 10 nF 10 pF 18 pF 27 pF
Polovodiov soustky D1 LED D2, D3 KB105B IC1 UMA1014T IC2 ATMEL 89C2051 T1 BF199 T2 BF998 T3 KC509 U1 78L05 U2 78L09 Ostatn soustky L1 L-VF-7 x 7 (2,75 z Cul 0,3/5 mm, kryt 7 x 7 mm) L2 L-VF-SAM (4 z CuL 0,3/3 mm samonosn) L3 TLUM 47H L4 L-TOR (4 z CuL 0,3 na toroidu o prmru 6 mm bifilrn) L5 L-TOR (4 z CuL 0,3 na toroidu o prmru 6 mm bifilrn) Q1 krystal 9,6 MHz/HC49 BNC1 - konektor BNC nebo F IC1/P objmka DIL20 nzk JP1, JP3 PINH-2 JP2, JP4, JP5 PINHD-2X4 Krabika U-AH102, 92 x 68 x 22 mm
Seznam soustek
Rezistory R1, R22 R2, R3, R26 R4, R29 R5, R31 R6, R33, R34 R7 R8, R9, R27 R10, R13, R14, R11, R12, R21 R15, R16, R18 R17 R20 R30 R32 Kondenztory C1 C2 C3 C4, C7 C5 22 k 470 5,6 k 2,2 k 10 k 2,2 12 10 k, trimr 3,9 k 330 1 k 5 k, trimr 220 68 pF 22 pF 120 pF 33 pF 1 nF, Wima
Literatura
[1] Krm, J.: Vf genertor 10 kHz a 200 MHz. Electus 1992. [2] Knitl, V., OK2DGB: Synteztor kmitotu pro FM TCVR 145 MHz. Electus 1998.
[3] Hubek, J., OK1HJH: Aplikace obvodu UMA1014 pi pestavb transceiveru. Sbornk setkn radioamatr Holice 1997. [4] Hubek, J.: Pestavba radiostanice VR21. Electus 1997, s. 62. [5] Bocek, J.: Men v radioamatrsk praxi. Radiournl SZR 3/1999, s. 21. [6] Drozda, M.: Sac mera rezonancie 80 a 120 MHz. Electus 1999, s. 60. [7] Borchert, G., DF5FC: Der Wetterfrosch - ein 137 MHz Satellitenempfnger. Funkamateur 2/1995, s. 153 a 156; pokraovn ve Funkamateur 3/1995, s. 274. [8] Vclavk, R., OK2XDX: Pjma a interfejs WXSAT (pjem snmk z orbitlnch meteosatelit). PE 2 a 6/ /1997 (seril lnk). [9] oupal, Z.: Vf dli 90 dB. AR A11/ /1976, s. 426. [10] Frielink, J.: www.elektronikforum. de/ic-id/ (adresa na katalogov listy integrovanch obvod vznamnch vrobc. [11] Motorola, Linear/Interface ICs Device Data, Vol. II, s. 8 a 82. [12] Philips Semiconductors, UMA1014T - PLL frequency synthesizer. 11/1992. [13] ATMEL, AT89C2051 8bit Microcontroller with 1 kbyte Flash. Katalogov listy August 1994. [14] DF2FQ: VHF Empfnger. CQ DL 1/1994. [15] Dane, J. a kol.: Amatrsk radiotechnika a elektronika. 3. dl - Men na pijmach. Nae vojsko, Praha 1988. [16] OK2UGS: Pijma FM v psmu 144 a 146 MHz s obvodem Motorola MC3362. Elektroinzert 5/97, s. 6. [17] OK2UGS.: Pijma FM v psmu 144 a 146 MHz s obvody Motorola MC3362. Electus 99, s. 73 a 79. [18] OK2XDX: strnka na Internetu http://207.204.29.183/ok2xdx/DK/ DKEN.html [19] OK2UGS: strnka http://www. emgola.cz. [20] Vclavk, R., OK2XDX: Jednoduch konvertor pro Meteosat. PE 7/ /1999, s. 8.
Modulov stavebnice s obvodem AT89C2051

Ondej Weisz
Pi prvnm seznmen s jednoipovm mikropotai jsem stl ped otzkou, jak co nejjednodueji vyzkouet nkolik zkladnch funkc a zapojen s mikropotaem. Pro sv prvn pokusy s mikropotaem ATMEL jsem hledal vhodn zapojen, ale vtina publikovanch byla bu sloit, nebo jednoelov. Proto jsem nakonec navrhl vlastn konstrukci, uzpsobenou jak pro samostatn pouit adie, tak pro jednoduch rozen doplujcmi moduly. S prudkm rozvojem vpoetn techniky se v souasnosti nahrazuje ada klasickch elektronickch zapojen mikropotai. Typickm pkladem mohou bt rznorod pstroje spotebn elektroniky, ve kterch mikropotae pracuj nejenom v ovldacch obvodech, ale pebraj i funkce zpracovn signl. Velkou vhodou mikropota je jejich nzk cena a mnohostrannost pouit. Konstrukce postaven na mikropotach jsou vrobn jednodu a jejich funkce se d snadno mnit. Stejn mikropota s pslunm programem me ovldat magnetofon, stejn jako me bt soust zabezpeovacho zazen. Vechny desky zde popsan zkladn ady stavebnice jsou jednostrann s co nejjednodum vedenm spoj a jsou upraveny pro vzjemn propojovn na nepjivm kontaktnm poli. Vstupn konektory tvo primitivn sbrnici, kter umon jednoduch pipojen jednotlivch modul. Jednotliv vvody sbrnice (konektrory J1) jsou popsny v tabulce 1, a jsou na vech roziujcch modulech zapojeny stejn.
simultor ten se zapoj do objmky na desce msto mikropotae a PC pak simuluje vekerou innost zapojen. My chud vystame s LED a kousky drtu. Ve pro zkladn prci vetn katalogovch list procesoru naleznete na CD [7] nebo pmo na Internetu, kde doporuuji zat na adrese [10]. Velmi dobe je innost procesoru a instrukn soubor popsn vknize [6], a v serilu lnk v KTE magaznu [8]. Vpisy nkterch jednoduchch program pro ovldn a prci s moduly jsem umstil na sv webov strnky [10].
Zkladn deska
Srdcem celho zapojen je vlastn deska mikropotae (obr. 1). Je navrena tak, aby mohla pracovat zcela samostatn, pouze s napjecm zdrojem. Pro kontrolu innosti mikropotae je opatena jednoduchm signalizanm obvodem s LED. Zapojen desky je mysln velmi jednoduch. Vlastn mikropota U101 je osazen v objmce a vechny datov vodie jsou vyvedeny na konektor J101. Obvod R102, C102 zajiuje nulovn obvodu pi zapnut zdroje. Krystal X101 vyhov tm libovoln, s kmitotem od 32 kHz a do 24 MHz. Dioda D102, kter spolen s tranzistorem Q101 zajiuje jednoduchou indikaci, je pipojena na linku P3.0 mikropotae. Protoe tento obvod nepzniv ovlivuje velikost logickch rovn na lince, je mon jej odpojit propojkou J103. Napjec napt a porty mikropotae jsou vyvedeny na konektor J101. Proti peplovn a malmu pept zajiuje jednoduchou ochranu dioda D101. Po osazen desky (obr. 2 a 3) meme pekontrolovat jednotliv obvody a porty bez osazenho obvodu U101. Zmme napjec napt v obTab. 1. Popis sbrnice Vodi sbrnice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Popis Reset potae zem GND port P3.0 port P3.1 port P3.2 port P3.3 port P3.4 port P3.5 nezapojen port P3.7 nezapojen port P1.0 port P1.1 port P1.2 port P1.3 port P1.4 port P1.5 port P1.6 port P1.7 napjen +Ucc (+5 V)
vod
Pro prci s mikropotai potebujeme pedevm daje o danm typu. Ty zjistme v katalogovch listech vrobce [1]. Dle musme znt pro pslun mikropota instrukn sadu pkazy, kter dan mikropota me vykonvat [2]. Pro efektivn prci je nutn osobn pota (sta jakkoliv AT i 286). Ten nm umon napsat a odladit vlastn program mikropotae a penst jej do vnitn pamti ipu programtorem [3]. V dvjch dobch, u ns tak ped 10 a 15 lety, se program psal tukou na pape, vetn pekladu (a budete mt prvn zkuenosti, zkuste si to). Z programovho vybaven potebujeme jakkoliv textov editor (nap. EDIT.COM z MS-DOS) a peklada assembleru pro i8051 (lze najt na Internetu nap. [4]). Prci nm znan urychl simultor procesoru 8051 (nap. [5]), nebo si program meme odladit na PC s vekerm komfortem vpisem dleitch vnitnch stav a krokovnm programu po jednotlivch instrukcch. Pro vnj prci si meme opatit hardwarov
Obr. 1. Schma mikropotae
Obr. 2 a 3. Deska spoj mikropotae a osazen desky mikropotae
Tab. 2. Vpis programu pro test port ; ZRCADLO.ASM ; zadn: na vstupu P1.4..P1.7 zrcadl hodnoty ze vstupu P2.4..P2.7 ; .org 0 ;nastaveni start adresy IN A,P2 ;obsah P2 se penese do akumultoru OUTL P1,A ;obsah akumultoru se penese na P1 JMP START ;skok na zatek a znovu dokola .end ;konec programu ZRCADLO.ASM jmce a pekontrolujeme indikan obvod D102 pivedenm Ucc na pslun vvod objmky (2), propojka J103 mus bt spojena. Pokud je ve v podku, meme zasunout obvod U101 a pekontrolovat kmitoet krystalovho osciltoru taem nebo osciloskopem na vvodu 4. Pokud je ve v podku, je deska pipraven k prci. Pro prvn pezkouen meme mikropota naprogramovat tak, aby penel data z linek P1 na pslun linky P3. Vpis programu je piloen (tab. 2). Po naprogramovn a pipojen napt postupn spojujeme pslun vstupy P1.0 a P1.7 na zem (pivdme logickou rove L) a mme voltmetrem zmnu napt (H - L) na vstupech P3.
Deska vstup
Samotnm vstupem kontrolru AT89C2051 mete pmo ovldat obvody s napjenm do 5 V/20 mA. V-
Obr. 4. Schma vstupnch spna
stup je zapojen jako oteven kolektor, s vnitnm zvyujcm odporem. Pro spnn vtch vkon musme pout vstupn budie. Nejjednodu een je pout pmo tranzistor (viz spna diody D2 na zkladn desce), ale v tomto ppad proud do bze tranzistoru me zpsobit zmnu vstupnch rovn nebo bude nepzniv ovlivovat dal pipojen obvody. Vtakovm ppad musme zaadit mezi vstup a nsledn obvody oddlujc stupe, a u TTL nebo CMOS. S vhodou lze pout i modern VMOS tranzistory, kter jsou pln oteveny pi napt hradla do 5 V, nebo integrovan budie. Pokud potebujeme elektrick oddlen obvod, meme pout optron, jejich dioda me bt pmo spnna vstupem kontrolru. Pi pouit rel na mal napt, pmo spnan vstupem kontrolru, nesmme zapomenout na ochrann diody pro odveden vypnacch pept. Obecn vak nelze vzhledem k ruen pm spnn rel doporuit. Pro n mikropota pouijeme vstupn zesilovae s dvojic tranzistor p-n-p a n-p-n. Toto zapojen je pro vtinu aplikac vyhovujc a pomrn levn. Na rozdl od pouit integrovanho budie meme snadno mnit vstupn parametry spnacho obvodu vhodnm vbrem vstupnho spnacho tranzistoru. Schma naleznete na obr. 4, vkres plonho spoje na obr. 5 a 6. Po sestaven a oiven desku meme propojit s mikropotaem. Vvody jsou upraveny tak, aby stailo zasunut do nepjivho kontaktnho pole vedle desky mikropotae. Pro pipojen zt slou samostatn konektor. K tranzistorm pipojuji zchytn diody pro odveden napovch piek pi vypnn indukn zte (pi spnn odporov zte nemus bt osazeny). Spnae se ovldaj z portu P1, negovan logick rove L spna sepne. Pokud nepotebujeme vech osm vstup, meme st desky nechat neosazenou. S uvedenmi tranzistory (KD139) meme spnat napt do 80 V a proudy do 300 mA (schladiem do 1 A). To vyhov pro vtinu bnch aplikac ovldn
Obr. 5 a 6. Deska vstupnch spna a osazen desky vstupnch spna
krokovch motor, spnn rel, pm spnn rovek apod. Po osazen desku pekontrolujeme bez mikropotae. Pipojme napjec napt na vstup (J201 - Ucc) a na vstupy (J202 1 a 7) zapojme rovky nebo LED diody pes omezovac rezistory. Po spojen pslunho vstupu se zem (pipojen na logickou rove L) se oteve odpovdajc vstupn tranzistor. Deska invertuje ovldac signl (L = sepnuto).
Deska vstup
Vstupn obvody mikropotae pmo reaguj na rovn TTL. Pro jin napt musme vstupn obvod pizpsobit pevodnkem. Dleit je tak ochrana vstup ped peptm nebo zpornm naptm. V nkterch ppadech je nutn tak vstup oetit ped prnikem ruivch signl. Velmi astm kolem je snmn tlatek a jinch mechanickch kontakt. V tomto ppad je nutn ioeten proti zkmitm, a u obvodov nebo programov. K mikropotai byla navrena deska spoje vstupnch obvod s tranzistory. Schma je na obr. 7, vkres plonho spoje na obr. 8 a 9. Vstup desky (J301) je piveden na linky P3. Velikost
R301 a R307 je navrena pro napt do 24 V, pro jin napt odpory pepotme. Odporov s R308 slou ke zmenen vstupnho odporu pi spnn signl z kontakt, u kterch by se mohly ruiv impulzy indukovat do vypnutch vodi. Kondenztory C301 a C308 osadme, jen pokud oekvme velk ruiv signly. Deska je navrena tak, aby ji bylo mono zasunout do nepjivho kontaktnho pole vedle desky mikropotae. Pokud nm sta mn vstup, nepotebn soustky neosazujeme. Po zapojen meme
desku pekontrolovat. Na kolektory tranzistor Q301 a Q307 pivedeme kladn napjec napt (+5 V) pes zatovac rezistor (R304 na desce mikropotae) a mme vstupn rove. Tranzistory na desce sepnou po pipojen kladnho napt na vstupy desky (J302) a na vstupu se objev logick rove L. Pokud je tranzistor vypnut, dostv se na jeho kolektor napt pes zatovac rezistor a na vstupu namme logickou rove H. Deska tedy invertuje vstupn signl a pi nvrhu programu s tm musme potat.
Obr. 7. Schma vstupnch spna
Obr. 8 a 9. Deska vstupnch spna a osazen desky vstupnch spna
(Dokonen pt)
Jednoduch pohon s tfzovm asynchronnm motorem, zen P Motorola

Ing. Radim Viinka
Tento lnek popisuje praktick nvrh jednoduchho tfzovho asynchronnho pohonu. Systm je zaloen na mikroprocesoru Motorola MC68HC908MR32, kter je speciln uren pro zen tfzovch elektrickch pohon. Tento procesor, spolen se zklady zen tfzovch elektrickch motor byl popsn v minulm sle PE.
Uveden typ pohonu je vhodn pro jednoduch aplikace, jako jsou vtrky, kompresory, pumpy, klimatizace, avak i nap. pohon garovch vrat nebo malch vtah apod., kter z technickho hlediska nemaj velk nroky na dynamiku a pesnost zen, avak rozhodujcm faktorem je jejich jednoduchost.
pnuli napjec napt u motoru napjenho pmo ze st. Paraleln pipojen konektor umouje pidat extern tlatko nebo nkolik tlatek tak, aby byl nouzov stop vdy pi ruce. Potenciometr P10 slou k nastaven otek motoru. Jeho stav je periodicky ten pevodnkem A/D, take otky je mon mnit kdykoli bhem chodu motoru. Rezistorov s R17 definuje stav logick rovn 1 na dicch signlech pro tranzistory, kter jsou okamit po nulovn mikroprocesoru nastaveny jako vstupn a tm jsou v neuritm stavu, co by mohlo zpsobit nechtn sepnut nkterch tranzistor.
Tfzov vkonov stupe

Funkc vkonovho stupn (obr. 3) je pemna nzkonapovch signl z mikroprocesoru na vysokonapov pulsy pro pohon motoru. Tfzov vkonov stupe je tvoen estic vkonovch tranzistor IGBT s antiparalelnmi diodami. Jejich vynikajc proudov charakteristiky a schopnost spnat pi relativn velk spnac frekvenci dovoluj dit motor s frekvenc PWM 16 a 20 kHz. Vkonov st m standardn strukturu, kter se pouv u mni tohoto typu. Vstupn nezen diodov usmrova D1 a D4, elektrick brzda, kter omezuje zvten napt na stejnosmrnm meziobvodu nad uritou mez, odporov dli pro men napt meziobvodu, kondenztory pro filtraci stejnosmrnho napt C1, C2 a estice tranzistor IGBT v mstkovm zapojen Q1 a Q6. Integrovan obvod U2 je budi tranzistor MOSFET/IGBT IR2132, uren prv pro mstkov zapojen vkonovho obvodu. U2 krom obvod, kter zajiuj sprvn zapnut a vypnut vkonovch tranzistor, obsahuje tak obvody ochrany proti souastnmu sepnut hornho a dolnho tranzistoru a pro men proudu ve stejnosmrnm meziobvodu s nslednm vyhodnocenm pekroen maximlnho proudu, kter je men bezinduknm rezistorem R7. Odporem tohoto rezistoru lze nastavit hodnotu, pi kter se vypnou vechny tranzistory a nahls se chyby dicmu mikrokontrolru signlem - FAULT. Tento signl m stejnou funkci jako tlatko nouzovho vypnut SW3. Diody D6 a D7 a kondenztory C3 a C5 pracuj jako genertory napt, potebnho pro spnn hornch tranzistor Q1, Q3, Q5. Tomuto zapojen se k bootstrap a jeho funkce je takov, e pi sepnut spodnho tranzistoru, nap. Q4 se nabije kondenztor C3 pes diodu D6 na velikost napjecho napt, a tm se zajist potebn napt pro sepnut hornho tranzistoru Q1. Hardware pohonu byl v tomto ppad realizovn s vyuitm univerzln desky s plonmi spoji pro dic st
Nvrh hardware pohonu

Cel zapojen stdae lze rozdlit na dv sti: - dic st, kter obsahuje mikroprocesor a dal pomocn obvody. - Vkonov st, jej soust je vkonov modul, drivery vkonovch tranzistor a mic obvody.
Nvrh pohonu
Na zklad uvaovanch aplikac je pouito jednoduch zen podle napov frekvenn charakteristiky. V zen je pouita oteven smyka bez zptn vazby rychlosti. Struktura pohonu je standardn - viz obr. 1. Zahrnuje nsledujc sti: - mikroprocesorov st; - tfzov vkonov stupe; - snmae napt stejnosmrnho meziobvodu, proudu stejnosmrnho meziobvodu, detekce nadproudu; - zdroj napt. dic st pohonu obsahuje mikroprocesor s dicm programem, vkonov st pevd dic signly na motor - obr. 2. dan rychlost motoru je zadvna potenciometrem, smr oten pepnaem. Druh pepna slou k odstartovn a zastaven motoru. Stav pohonu je zobrazovn na LED. Pohon obsahuje ochranu proti nadproudu (hardwarov) a pept (softwarov). Zrove je zde pouito tlatko nouzovho vypnut motoru.
dic deska
Mikroprocesor MC68HC908MR32U1 Motorola d cel systm. Podle poadovan rychlosti a snmanch veliin generuje tfzov pulsn kov modulovan (PWM) signly, kter d vkonov stupe pohonu. Dle zobrazuje stav pohonu uivatelskm rozhranm D11 a D12. Tento specializovan mikroprocesor vyaduje pouze minimln mnostv externch soustek (krystal, kondenztory atd.) Ostatn obvody jsou ureny pro styk s okolm a uivatelem. Pepnae SW1 a SW2 jsou ureny pro spoutn a zastaven a pro volbu smru oten motoru. Tlatko SW3 je ureno pro nouzov stop. Po stisku SW3 se okamit peru spnac impulsy pro tranzistory IGBT a zablokuje se program ve stavu STOP. To znamen, e motor se voln zastav stejn, jako kdybychom vy-
Obr. 1. Nvrh pohonu s tfzovm asynchronnm motorem
Obr. 2. Schma zapojen dic sti
dic algoritmus
Jak ji bylo zmnno v vodu lnku, pouit algoritmus zen tfzovho asynchronnho motoru realizovanho s procesorem MC60HC908MR32 zahrnuje otevenou smyku zen rychlosti motoru. Blokov diagram algoritmu je znzornn na obr. 4. Vstupn hodnotou algoritmu je dan rychlost motoru, nastaven potenciometrem. Protoe motor dme v oteven smyce - tj. bez zptn vazby rychlosti - je tato dan rych-
i pro vkonovou st. Pi praktickm nvrhu desky s plonmi spoji je zejmna nutn dodret minimln vzdlenost mezi driverem U2 a vkonovmi tranzistory IGBT. Dleit je zajitn minimln induknosti smyky HV Driver (U2 - H/LOx) - Gate IGBT - Source IGBT - HV Driver (U2 - VSx). Tato smyka m vliv na kvalitu spnn vkonovch soustek. Optimln een je oboustrann deska s plonmi spoji.
Programov een
V tto kapitole se zamme na popis softwarov sti aplikace. Popis bude zahrnovat: - dic algoritmus; - strukturu programu; - nroky programu na pam procesoru.
Obr. 3. Schma zapojen vkonov sti
Obr. 4. Blokov diagram algoritmu
lost pmo pepotna na vstupn frekvenci napt na motoru. Amplituda generovanho napt na motoru se spot pomoc napov frekvenn rampy, nastaven podle parametr motoru. Na zklad poadovanho napt a frekvence se pot prbh vstupnho tfzovho napt a blok PWM pak generuje est vstupnch signl pulsn kov modulace pro ovldn vkonovch tranzistor IGBT. Motor, je-li k nmu pipojena setrvan zt, me pracovat v genertorovm reimu, co zpsobuje pebjen kondenztoru a zvten napt v meziobvodu mnie. Protoe zde hroz nebezpe pekroen jmenovitho napt na kondenztoru stejnosmrnho meziobvodu, kter zpsob jeho prraz, je nutn ochrana proti tomuto stavu. Pi zpomalovn motoru se proto kontroluje napt stejnosmrnho meziobvodu a v ppad pept se sepne vybjec tranzistor brzdy, kter pome vybt kondenztor na bezpenou rove. Systm je t chrnn ped peptm a nadproudem. V ppad detekce takovto chyby jsou vechny vstupy PWM procesoru nastaveny do neaktivnho stavu z dvodu ochrany vkonovho stupn mnie.
- iniciace; - vkonnch rutin; - peruovacch rutin. Prvn st kdu, kter se vykon po nulovn procesoru je iniciace. V tto rutin probhne iniciace vech pouitch periferi procesoru, jako jsou hodiny, detekce zabloudn programu (COP), detekce nzkho napjecho napt procesoru (LVI), blok pulsn kov modulace (PWM), analogov-digitln pevodnk (ADC), asovae, nastaven pslunch vstupn-vstupnch port, nastaven rovn peruen. Nastaven bloku PWM pro ovldn tfzovho asynchronnho motoru je nsledujc: - Nastaven symetrick PWM v komplementrnm (doplkovm) mdu s vloenm deadtime. - Nastaven negativn PWM polarity (podle konfigurace vkonovho stupn - negativn polarita znamen, e logick 0 na vstupu procesoru sepne pslun tranzistor). - Nastaven PWM modulu, kter definuje PWM frekvenci. - Nastaven cyklu aktualizace PWM registr - kad tvrt PWM puls. - Povolen peruen pi detekci chyby FAULT Nastaven modulu PWM Modul PWM, kter definuje frekvenci PWM, je zce spjat s frekvenc sbrnice procesoru. Je definovn jako Modul = (frekvence sbrnice procesoru)/(k.frekvence PWM)
Struktura programu
Struktura programu je znzornna na obr. 5. Jak je z obrzku zejm, program sestv ze tech zkladnch st:
Konstanta k ve vzorci uruje, zda se jedn o md vyrovnn PWM puls na hranu - symetrick PWM (k = 1), nebo na sted - nesymetrick PWM (k = 2). Symetrick modulace je typick pro zen tfzovho asynchronnho motoru, zatmco nesymetrick se pouv u zen jinch typ motor, zvlt spnanch (BLDC, SR). Pro frekvenci sbrnice procesoru 8 MHz a frekvence symetrick PWM 16 kHz (nad psmem akustick slyitelnosti) je modul PWM roven 250. Jakmile je ukonena iniciace procesoru, jsou povolena vechna peruen a program pejde do nekonen smyky, ve kter se vykonvaj asov nekritick vpoty a rutiny. Zahrnuj uren danch otek, vpoet rampy otek, amplitudy vstupnho napt podle napov frekvenn charakteristiky, ovldn brzdy, diod LED apod. Bh programu je indikovn svtc lutou LED, bh motoru navc svtc zelenou LED. Vechny asov kritick vpoty jsou provdny v peruen. Nejdleitj rutinou peruen je rutina generace PWM. V tto rutin se potaj nov hodnoty tfzovho vstupu napt podle sinusov tabulky uloen v pamti procesoru. Jednotliv sinusovky jsou posunuty o 120 , a tm je zajitna tfzov soustava vstupnho napt. PWM modul mikroprocesoru potom generuje odpovdajc pulsy PWM, kter d vkonov tranzistory. Tato rutina PWM mus bt volna dostaten asto vzhledem k poadovan frekvenci napt. Proto pro frekvenci PWM 16 kHz je volna kad tvrt puls PWM, tzn. prbh sinusovek je potn kadch 250 s (v 4 kHz). Jeliko je maximln frekvence vstupnho napt 100 Hz, je tu zajitna dostaten hladkost vstupnch sinusovek. Dal rutiny peruen jsou implementovny pro chybu nadproudu a pro nouzov stop. V takovm ppad se vstupy PWM okamit vypnaj a po uritou dobu je zakzno nov odstartovn motoru - zelen LED blik. Po tto dob se pohon vrt do inicianho stavu a je ho mon opt odstartovat.
Zvr
Obr. 5. Struktura programu Tento lnek se pokusil seznmit ir elektro - amatrskou veejnost se zklady zen motor a s jednm velmi uitenm mikroprocesorem od firmy Motorola. Pro detailnj seznmen s jejich produkty, kter u ns v oblasti polovodiovch soustek nejsou pli znm, bych odkzal zjemce na firemn internetov strnky. Pro oblast zen motor pak speciln na adresu www.motorola.com/semiconductor/motor. Vpis programu je mon zskat z internetov adresy: www.aradio.cz Je napsn v jazyce C pro peklada firmy HiWare.
Spna ovldan zvukem

Ji Kadlec
Toto velmi citliv zazen reaguje sepnutm vstupnho vkonovho tranzistoru na zven intenzity zvuku v mstnosti. Me bt vyuito napklad jako hldac zazen v domcnostech. Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Zazen je napjeno ze stejnosmrnho stabilizovanho zdroje 9 V (nebo z baterie). Jeho odbr je 22 mA v klidovm stavu. Ke vstupu je pipojen elektretov mikrofon, napjen pes rezistor R1. Signl z mikrofonu prochz pes kondenztor C3 na vstup operanho zesilovae IO1A, v jeho zporn zptn vazb je rezistor R4, kondenztor C4 a trimr P1, kterm se nastavuje zeslen a tm i citlivost celho zazen. Rezistory R2 a R3 vytvej polovin napt na neinvertujcm vstupu operanho zesilovae oproti napjecmu. Signl dle postupuje pes oddlovac kondenztor C5 a je usmrnn diodou D1. Za touto diodou jsou ptomny pouze kladn plvlny signlu, pipraven k dalmu zpracovn. Obvod IO1B vytv rovov kompartor. Jeho funkce je nsledujc: Na neinvertujcm vstupu je kladn napt, jeho velikost je urena velikost napjecho napt a pomrem dlie, sloenho z rezistor R7 a R8. Pokud na invertujcm vstupu nen dn signl, je na vstupu kladn rove napt. Peshne-li signl na invertujcm vstupu velikost napt na neinvertujcm vstupu, vstup operanho zesilovae peklop do nuly. Touto rovn je potom sputn asova IO2. Rezistor R6 zabezpeuje nulov napt na invertujcm vstupu, pokud na nj nepichz signl pes diodu D1. Podobnm zpsobem pracuje tak IO1C, kter vytv nulovac signl pro asova pi pipojen napjecho napt. Pes rezistor R9 je nabjen kondenztor C6. Po dosaen vtho napt, ne kter je na invertujcm vstupu, peklop vstup IO1C do kladn rovn a odblokuje asova. LED D2 informuje o pipravenosti zazen k provozu. A nyn krtce o funkci asovae: Po ustlen napt v obvodech a odblokovn nulovacho pulsu ek asova na vstupn spoutc zporn puls od IO1B. Pokud se dostav, peklop vstup do log. 1 a pes rezistor R13 a LED D3 sepne tranzistor T1. V tomto stavu setrv do doby, kter je urena asovou konstantou R14, P2 a C9, nebo pokud trv spoutc impuls na vstupu. Snahou pi vvoji bylo pout jako vstupn soustku kontakt rel a umstit je pmo na desku s plonmi spoji. Protoe je vak zazen velmi citliv, otesy rel pi jeho rozepnn zpsobovaly nechtnou optovnou aktivaci. Proto jsem pouil jako vstupn prvek vkonov tranzistor. Tranzistorem T1 je mon spnat optickou signalizaci, rel nebo jin
signalizan soustky, kter mus bt zapojeny mezi plus napjen a vstup (oteven kolektor tranzistoru). Takt lze pout signalizan soustky, kter budou napjeny z jinho zdroje. Pokud bude mt zt indukn charakter (nap. rel), je nutn ji pemostit zvrn polarizovanou diodou. Dioda D4 zabrauje pokozen zazen pi nhodnm peplovn vstupnho napt. Kondenztory C1, C2 a C8 filtruj napjen za touto diodou. Vlastnosti vstupn zte jsou dny katalogovmi daji tranzistoru T1 (BD679). Maximln napt piveden na zt nesm peshnout 80 V. Protoe tranzistor nen chlazen, je nutn vstupn proud omezit na maximln 300 mA.
Stavba
Na obr. 2 je deska s plonmi spoji a rozmstn soustek. Nejprve osadme rezistory R1 a R15, diody D1 a D4 a vechny kondenztory C1 a C10. Dle osadme LED D2 a D3, trimry P1 a P2, konektor X1 a integrovan obvody IO1 a IO2. Tranzistor T1 vsadme do desky a piroubujeme ho roubem M3 x 8 s matic k desce a zapjme jej. Nakonec osadme elektretov mikrofon.
Oiven
Trimr P1 vytome zcela do prav a trimr P2 do lev polohy. Ke svorkm napjen pipojme stejnosmrn napt 9 V ze zdroje nebo z baterie a vykme, a se rozsvt LED D2. Trimrem P1 a zvukovou zkoukou nastavme zazen na poadovanou citlivost. Pi aktivaci se mus rozsvtit LED D3. Trimrem P2 nastavme poadovanou dobu aktivace. Mezi plus napjen a vstupn svorku pipojme zt (napklad rovku) a znovu ovme innost zazen zvukovou zkoukou.
Obr. 1. Schma zapojen zvukovho spnae
Jak stabilizovat bytek napt

Akumultory Li-Ion pat k modernm napjecm zdrojm, kter jsou obzvlt vhodn pro napjen penosnch pota a ostatnch mobilnch pstroj. Maj toti velkou objemovou innost, nap. pro velikost lnku AA 225 Wh/dm 3 (NiCd - 150 Wh/dm 3 , NiMH - 230 Wh/dm3), hustotu energie - 100 Wh/kg (NiCd - 45 Wh/kg, NiMH - 45 Wh/kg). Avak nco za nco. Nemaj-li tyto vlastnosti vydret jen do prvnho nabjen, je jim teba vnovat pi nm podstatn vt pi ne jejich konkurentm. Akumultory Li-Ion se nabjej podle algoritmu I/U, tedy nejprve konstantnm proudem, a jejich napt doshne konenho napt nap. 4,2 V/lnek. To je pak teba na baterii udrovat velmi pesn, nap. v rozmez 50 mV, piem proud se zmenuje a nabjen se ukon nap. pi jeho poklesu na 100 mA. Podle konkrtnho chemickho sloen bv vak toto konen napt tak 4,1 V. Potom, potebujeme-li nabjet baterii se temi lnky 12,3 V 1 % a mme-li nabje sice s vhodnm proudovm omezenm, avak s vstupem 12,6 V 1 %, vznik problm. Ten vyeil autor [1] a jeho een me bt vyuito i v jinch aplikacch, kdy je teba snit napt zdroje o konstantn napov bytek. Zmnn een pro udren tohoto bytku 300 mV se stejnou pesnost, jakou m vstupn napt nabjee, pedstavuje obvod zapojen podle obr. 1. Pedpokladem je, e vstupn napt je stabiln v potebnch mezch a jeho zdroj obsahuje proudov omezen. Na rezistoru R1 pesnho dlie z rezistor R1, R2 je vi kladnmu plu napjen k dispozici napt rovn
Obr. 1. Zptnou vazbou zavedenou z vstupu na OZ je zajitn stl rozdl UOUT - UIN. Obvod se tedy chov, jakoby mezi vstupem a vstupem byla sriov Zenerova dioda poadovanmu bytku, kter je pivedeno na invertujc vstup operanho zesilovae. Na jeho neinvertujc vstup je pipojeno vstupn napt obvodu. Z vstupu zesilovae je zeno hradlo tranzistoru MOSFET s kanlem typu P tak, aby napt mezi vstupy OZ1 bylo nulov. To tedy znamen, e onch 300 mV bude i na tranzistoru T1. Kondenztor C1 stabilizuje regulan obvod, zbyl dva kondenztory blokuj vstup a vstup. Pouit OZ m tak vstup, kter umon zablokovat funkci obvodu tak, e se tranzistor T1 rozepne a cel obvod na obrzku odebr jen 8 mA. Pokud je teba upravit velikost bytku, uprav se pslun dlic pomr R1/R2. Pro ni vstupn napt, nap. 5 V, je teba zmenit odpor rezistoru R3 na 470 . Uveden typ tranzistoru je v pouzde SO-8 pro povrchovou mont a m v sepnutm stavu mal odpor RDS(ON) = 35 m. K chlazen T1 sta za podmnek uvedench na obrzku, aby vvody byly spojeny s celkovou plochou flie asi 6,5 cm2. Pi vtch bytcch napt nebo proudech je teba pout tranzistory v pouzdru, kter lze snadnji chladit, nap. TO-220. Pokud bychom chtli udrovat konstantn bytek i pi nestabilizovanm vstupnm napt, je teba zajistit, aby napt mezi UIN a invertujcm vstupem, tedy dan bytek, bylo stabilizovno jinak, nap. pomoc Zenerovy diody a dlie. JH [1] Hoffart, F: Li-ion battery charger adapts to different chemistries. EDN 2. z 1999, s. 146.
Nov IO pro napjen PC

Dva integrovan obvody s impulsnmi a linernmi regultory napt LM2637 a LM2638 poskytnou kad 3 napt pro celkem est potebnch pro PC desktopy, pracovn stanice a servery osazen modernmi motherboardy Whitney nebo Camino PC. Zdroje s tmito integrovanmi obvody lze prun pizpsobit konkrtnm poadavkm jak z hlediska vstupnch napt, spnacch frekvenc, tak limitnch proud a napt vestavnch ochrannch a hldacch obvod. JH
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Seznam soustek
R1 R2, R3, R5, R6, R9, R15 R4 R7 R8, R11 R10 27 k 100 k 1 k 220 k 10 k 47 k
R12, R13, R14 P1 P2 C1 C2, C8 C3, C4, C5 C6, C10 C7 C9
1,2 k 250 k 100 k 1000 F/16 V 100 nF 2,2 F/50 V 47 F/16 V 10 nF 100 F/16 V
D1 D2 D3 D4 T1 IO1 IO2 X1 MIC1
1N4148 3 mm, zel. 3 mm, erv. 1N4007 BD679 LM324 NE555 ARK500/3 MCE100
Stavme reproduktorov soustavy (XXXIX)

RNDr. Bohumil Skora
Tentokrt se budeme zabvat vcecestnmi vhybkami. Podle mnn nkterch znalc jsou sice dvoupsmov soustavy nejlep, avak pro nkter ely se rozhodn lpe hod soustavy vcepsmov. Pedevm je to tam, kde potebujeme vt akustick vkon na nzkch frekvencch, kdy u kompromisn volba basovho reproduktoru vhodnho i pro stedy nen mon Zaneme odvozenm vcecestn vhybky na zklad dvoucestn. Tato konstruktrsk cesta je sice mn bn, je vak velmi prhledn. Pedpokldejme bn uspodn dvoucestn vhybky sloen zdolnofrekvenn a hornofrekvenn propusti. Mezn frekvence propust mohou bt rozdln, vtinou se vak - aspo jako vchodisko pro elektrick nvrh - vol shodn. Pak mme pro vhybku definovnu dlc frekvenci, kterou ozname fD1 . Tcestnou vhybku dostaneme velmi jednodue tak, e na jeden zvstup pipojme vstup dal dvoucestn vhybky sdlic frekvenc fD2 , jak ukazuje vjedn variant obr. 1. Pi konstrukci ovem musme brt vvahu nkolik podstatnch okolnost. Pedevm musme potat stm, e jeden zvstup prvn vhybky je zaten vstupn impedanc druh vhybky. Ztohoto hlediska je vhodn, kdy druh vhybka je Butterworthova typu a jej vstupy jsou shodn odporov zateny (nutnost kompenzace impedance reproduktor). Pak je toti vstupn impedance tto vhybky konstantn a rovn velikosti zatovacho odporu. Pokud bychom pouili na druh pozici vhybku jinho typu, museli bychom buto jej vstupn impedanci kompenzovat, anebo zapost vliv frekvenn zvislosti tto impedance na funkci filtru, na kter je pipojena. Pklad: u vhybky typu Linkwitz-Riley narst na dlic frekvenci jej vstupn impedance na dvojnsobek. A dle, vhybka mus jako celek splovat nkter zsadn kritria. Jednm znich je podmnka konstantn amplitudy soutu vstupnch napt, co je zakustickho hlediska analogick poadavku konstantn amplitudy elektroakustickho penosu na ose soustavy. U dvoucestnch vhybek - samozejm v idealizovan podob - toto kritrium spluj vhybky Butterworthova typu lichho stupn (prakticky tedy pedevm se strmost 6 a 18 dB na oktvu) a Linkwitz-Rileyova typu (ty jsou vdy sudho stupn a vvahu pichzej hlavn strmosti 12, poppad 24 dB na oktvu). Obr. 1. Co se stane, kdy zdvoucestnch vhybek splujcch uveden kritrium sestavme vcecestnou vhybku? Nebudu vs napnat a rovnou eknu, e pro prost soutov penos toto kritrium obecn splnno nen. Vjimku tvo ppad, kdy druh vhybka vad je Butterworthova typu prvnho stupn. Problm je toti vtom, e soutov penosy dvoucestnch vhybek vyho stupn sice mohou mt rovnou amplitudovou charakteristiku, nemaj vak nulovou fzi soutovho penosu (co Butterworth 1. stupn m). Fzov chyba vnesen druhou vhybkou poru fzov vztahy mezi vstupnmi naptmi prvn vhybky. Pokud bychom chtli situaci napravit, museli bychom cel systm doplnit o fzovac lnek v nedlenm vstupu prvn vhybky een tak, aby jeho fzov charakteristika odpovdala fzov charakteristice soutovho penosu druh vhybky a jeho amplitudov penos byl jednotkov. I to je naznaeno na obr. 1. Takov een je sice technicky mon, pouv se vak zpravidla jen u aktivnch vhybek. Natst to vpraxi nen tak zl. Dalo by se mon ci, e ve fzovm guli, kter tvo penosy reproduktor, geometrick chyby apod., se njak ta fzov chybika navc ztrat. Nen to sice tak docela pravda, ale pravda je, e pdavn fzov posuv se d dokonce vyut. Pokud je druh vhybka vsekci stedy - vky, m jej fzov chyba takov charakter, e do jist mry kompenzuje pebyten fzov posuv basovho reproduktoru, co je pzniv, pokud se to sprvn respektuje pi nvrhu cel soustavy. Bohuel optimalizace je mon a na zklad akustickho men, selektrickou simulac se tady u nevysta. Druhou monost, jak vytvoit vcecestnou vhybku, je pout konfiguraci doln propust - psmov propusti - horn propust. Blokov to je naznaeno na obr. 2 pro tcestnou vhybku. Nvrh doln i horn propusti mme zvldnut od dvjka, vtomto ppad budou mt samozejm rzn mezn frekvence. Pak jet potebujeme psmovou propust sdefinovanou doln a horn mezn frekvenc (budeme pouvat oznaen fD a fH, ppadn D = 2f D a H = 2f H ) a typem penosov funkce. Za mezn frekvenci povaujeme tu, pro kterou amplituda a fze penosu nabvaj hodnot stanovench pro pslun typ penosov funkce, co napklad pro Butterworthv typ je -3 dB a lich nsoObr. 6. bek 45 (nebo -45 ). Pro zjednoduen budeme pedpokldat, e charakteristika propusti je symetrick podle jist stedn frekvence, dan jako odmocnina doln a horn mezn frekvence (tzv. geometrick symetrie). Realizace psmov propusti pro tcestnou vhybku prvnho stupn sdoln a horn propust Butterworthova typu je naznaena na obr. 3. Jej penos na stedn frekvenci je jednotkov, a vtom je jist pot. Na tto frekvenci toti penosy doln a horn vtve vhybky jet zdaleka nejsou tak mal, aby je bylo mon zanedbat, vechno se to post a vsledek je, e nen dodreno kritrium konstantn, ppadn jednotkov amplitudy penosu. Chceme-li toto kritrium dodret, musme do stedopsmov cesty zaadit tlum o velikosti (f H - f D )/(f H + f D ). To se d realizovat dliem, nebo meme zanedbat kmitotovou zvislost impedance reproduktoru a pedadit mu rezistor s odporem R = Z.2f D/(f H - f D ). Pi dalch vpotech pak ovem musme respektovat, e propust u nen zatena jmenovitou impedanc reproduktoru Z. To je toti podstatn pro stanoven induknosti a kapacity, kter jsou dny vzorci: L = Z/( H + D ) C = ( H + D )/ H D Z; piem Zje skuten zatovac impedance, ppadn odpor. A pozor, vsledn propust nebude Butterworthova typu, co je vak vpodku. U psmov propusti druhho stupn je situace matematicky podstatn sloitj, prakticky vak jednodu. Utpsmov soustavy svhybkami druhho stupn toti voblasti stednch frekvenc doln a horn vtev pracuj prakticky vprotifzi, take na stedn frekvenci stedotnov vtve se jejich vstupn napt tm odetaj a dn vt korekce maximlnho penosu stedn vtve nen nutn. Meme tedy pout psmovou propust sjednotkovm maximlnm penosem podle obr. 4, ani bychom se dopustili nepesnosti vt ne asi 2 dB. Pro ppadnou kompenzaci lze postupovat stejn jako u propusti prvnho stupn. Hodnoty soustek pro penosovou funkci typu Linkwitz-Riley jsou dny nsledujcmi vztahy: C 1 = 1/2Z( H - D) L 2 = 1/C 1 ( H - D ) 2 C 2 = 1/L 2 H D L 1 = 1/C 1 H D Cel tato historie m bohuel jednu smutnou pointu. Chceme-li sestavit tpsmovou vhybku se strmostmi 12 dB na oktvu tak, aby splovala poadavek konstantn amplitudy soutovho penosu, nepoda se nm to spenosovmi funkcemi ani typu Butterworth, ani typu Linkwitz-Riley. Pravda bude nkde mezi a pesn analza je natolik sloit, e se j nememe zabvat. Uvdme jen pklad pomrn dobr aproximace (s chybou asi 0,1 dB vsoutu) vhybky tohoto druhu sdlicmi frekvencemi 500 a 3000 Hz, kter je na obr. 5 a jej amplitudov charakteristiky na obr. 6. Penos je kompenzovn (asi -1,8 dB) vstedotnov vtvi pedadnm rezistorem R4, co m jist vhody. Dovoluji si jen upozornit, e k uveden vhybce nedospjete dnm z publikovanch postup. Je to zkrtka zase jeden takov pohled klovou drkou do ern kuchyn elektroakustiky. A je jasn, e s dnmi relnmi reproduktory tato vhybka nebude fungovat tak krsn, jako se tvila pi konstruovn. (Pt: Do eho a z eho?)
Obr. 4.
Obr. 2.
Obr. 3.
Obr. 5. Obr. 3a.
Zdroje, zdroje a zase zdroje

Kvalitn napjec zdroj je zkladnm kamenem kad profesionln i radioamatrsk dlny. Tento lnek si neklade za cl analyzovat do hloubky problematiku napjecch zdroj, avak m ukzat, e tak u ns lze vyrbt kvalitn vrobky, v nkterch parametrech mnohdy lep ne ty dovozov.
Napjec zdroje lze rozdlit do dvou zkladnch skupin: - stejnosmrn, - stdav. Zkladn skupina stejnosmrnch zdroj se dle len na: - Laboratorn regulovateln - jsou ureny pro napjen nronch aplikac v laboratoch a prmyslu a tak pro oprave. - Regulovateln - jsou ureny pro napjen nenronch aplikac, pro koly a zanajc amatry. - Pevn - jsou ureny pro napjen zazen s pevnm naptm. V tto kategorii jsou zastoupeny tak zdroje pro CB. Zkladn skupina stdavch zdroj se dle len na: - laboratorn regulovateln, - stabilizovan, - pevn. t nastavit omezen proudu od 0,1 do 4 A (10 A model V130R50D). Model P230R51D je vybaven dvma tmito zdroji. Modelov ada P disponuje navc pevnm zdrojem napt 5 V/3 A. Napt se nastavuje dvma potenciometry hrub a jemn, proud se nastavuje jednm potenciometrem. Regulovateln st zdroje je vybavena samostatnmi micmi pstroji jak pro napt, tak i pro proud. Omezen proudu je indikovno blikajc desetinnou tekou na pslunm amprmetru a peruovanm zvukovm signlem. Tento zvukov signl lze podle poteby vypnout. Vstupy jednotlivch zdroj jsou ovldny samostatnm tlatkem s kontrolkou pro jejich jednoduchou obsluhu. Dky tomu nen nutn vypnat cel laboratorn zdroj pi prci. Model P230R51D je navc vybaven tlatkem pro spojen regulovatelnch zdroj do jednoho symetrickho zdroje. Tak lze vytvoit symetrick zdroj s naptm -30 V a +30 V, nebo zdroj 0 a 60 V. Proti tepelnmu peten jsou vechny modely vybaveny teplotnm idlem a ventiltorem, kter v ppad poteby chladie vkonovch soustek ochlad na pijatelnou teplotu. Transformtory jsou dostaten dimenzovny pro trval maximln vkon do zte. Jsou navjeny tak, aby co nejmn vyzaovaly elektromagnetick pole.
Oproti jinm typm laboratornch zdroj jsou vybaveny mnoha dalmi uitenmi funkcemi, kter zpjemuj prci. Mezi n pat zpodn piveden napt na vstupn svorky a kontrola ventiltoru po zapnut sovho napt.
Vstupn parametry
U laboratornho zdroje techniky zajm mimo jin vstupn zvlnn a odezva na zmnu zte. Tyto daje jsou zobrazeny na obr. 1 a 2.
Konstrukn een
Cel elektronika je vsazena do kovovho as s povrchovou pravou Comaxit. Aby se pedelo zbytenmu vzjemnmu ohvn jednotlivch soustek, je elektronika rozdlena na ti desky s plonmi spoji: - mic a ovldac deska, - dic deska stabilizace, - deska vkonovch soustek s chladii. Proti zbytenmu vyzaovn ztrtovho vkonu do chladi je dic elektronika vybavena logikou, kter pepn odboky vinut na transformtoru podle poadovanho vstupnho napt. Blokov schma zdroje je na obr. 3. Mic pstroje jsou tvoeny obvody ICL7107. Aby bylo zajitno galvanick oddlen jednotlivch vstup, jsou jednotliv mic pstroje napjeny samostatn.
Stejnosmrn laboratorn zdroje

V tto kategorii jsou ji technick veejnosti znm zdroje Diametral typov ady P a V. Jedn se o zdroje, kter jsou schopny trvale dodat do zte 4 A (ada P) nebo 10 A (ada V). Typov oznaen tchto zdroj je P230R51D, P130R51D a V130R50D. Jsou vybaveny plynulou regulac napt v rozsahu 0 a 30 V, s monos-
Stabilizovan regulovateln zdroje

Tato kategorie je urena pedevm pro napjen nenronch aplikac, pro zanajc radioamatry, koly apod. Typickm zstupcem tchto zdroj je typ R124R50E. Regulovateln stabilizovan zdroj R124R50E je vybaven jednm plynule regulovatelnm zdrojem napt v roz-
Obr. 1. Typick zvlnn laboratornch zdroj
Obr. 2. Typick odezva na zmnu zte o 50 %
Obr. 3. Blokov schma ss laboratornho zdroje
D - View Soubor Pomoc Info
6(7
) )
) ) ) ) ) & (17(5
5($/
) ) )
3URJUDP

Start Stop
$
Prog Loop
Qpr Tr
Print
Tr ! !! !" !# !$ !%
Uvrbd $ # !
VbWd !" ' !#$ ( !$$ !"
17:54
Obr. 6. Vyobrazen okna programu D-view Obr. 4. Blokov schma stdavho zdroje sahu 0,9 a 24 V s monost nastavit omezen proudu od 0 do 2 A. Je vybaven jednm digitlnm displejem LED, kter me zobrazovat napt nebo proud v zvislosti na poloze pepnacho tlatka. Vstupn napt lze regulovat potenciometry hrub a jemn, poadovan proud se nastavuje jednm potenciometrem. Omezen proudu a ptomnost napt na vstupu jsou indikovny kontrolkami LED. Zdroj R124R50E je pro ppad tepelnho peten vybaven tepelnou pojistkou, kter v ppad nutnosti odpoj vstupn napt od zte. Po vychladnut je napt na vstup opt pipojeno. sorem zen stdav zdroj s vstupnm naptm 0 a 255 V pi maximlnm proudovm odbru 1 A. Srdcem celho zdroje je mikroprocesor firmy Microchip PIC16C63, kter obstarv vechny funkce zdroje, vetn men. Aby bylo zarueno galvanick oddlen jednotlivch st zdroje, je jako izolan prvek v mic sti pouit izolan digitln 15bitov optolen od firmy Hewlett Packard HCPL-7860. Ten pouv sigma-delta modulaci, m je zaruena velk linearita pevodu. Vstupn napt zdroje se zskv transformac sovho napt 230 V/ /50 Hz oddlenm toroidnm transformtorem. Dky tomu m vstupn napt ist snusov prbh 50 Hz. Minimln zmna napt je 1 V. Proti proudovmu peten je vstup zdroje vybaven tavnou pstrojovou pojistkou T250 V/1,6 A. Blokov schma je na obr. 4 a fotografie zdroje je na obr. 5. Zdroj se ovld klvesnic umstnou na elnm panelu pstroje nebo pomoc osobnho potae s dodvanm software D-view. Nastaven a zmen hodnota napt se zobrazuje na samostatnch tmstnch displejch LED. kem ENTER. Zapnut vstupu je indikovno ervenou kontrolkou OUT. Poadovan napt lze zmnit tak tlatky UP a DOWN. Pi jejich stisknut se napt ihned zmenuje nebo zvtuje po 1 V. Stisknut jakhokoliv tlatka je signalizovno krtkm ppnutm. Program D-view je uiten nstroj pro zen stdavho zdroje z osobnho potae. Zadnm hodnoty pmo z klvesnice se po potvrzen tlatkem ENTER nastav zdroj na poadovan napt. Lze si tak peddefinovat napt na hork klvesy a pouhm stiskem klvesy F1 a F10 nastavit na zdroji poadovan napt. Je samozejmost, e na obrazovce monitoru lze odest i reln napt na vstupu zdroje. Tenkou na pomyslnm dortu je programovn proces udlost, kter m stdav zdroj vykonvat. Dky tto funkci si obsluha me nastavit prbh testovn pipojenho zazen ke zdroji. Do procesu udlost se vlastn programuje doba, po kterou m bt zvolen napt aktivn a poadovan velikost napt. Tak lze naprogramovat neomezen sled napt v rznch asovch intervalech. Nejmen interval me bt 1 s. Pklad: krok 1 2 3 as 20 10 40 napt 230 255 180
Konstrukn een
dic elektronika je zaloena na znmm IO LM723. Jeho vstup je poslen dvma vkonovmi tranzistory. Men je stejn jako u laboratornch zdroj. Z ekonomickch dvod je vak pouit pouze jeden mic pstroj, jeho druh provozu se pepn tlatkem. I u tohoto typu je z dvodu omezen vkonovch ztrt vloena funkce pepnn odboek vinut transformtoru. Cel elektronika je vsazena do kovovho as s povrchovou pravou Comaxit.
Popis funkce
Po zapnut sovho spnae se na vech displejch zobraz 888 a na vstup zdroje nen pivedeno dn napt. Po dvou vteinch od zapnut sovho spnae je zdroj pipraven k pouit, aktivuj se vechny jeho funkce, co je indikovno krtkm akustickm signlem a vstupn napt se automaticky nastav na 0 V. Pi stisknut jednoho z tlatek 1 - 0 se na displeji zobraz zvolen hodnota a zrove se rozblik erven kontrolka SET, kter signalizuje reim nastavovn vstupnho napt. Nastaven daj se potvrd stisknutm tlatka ENTER, LED pestane blikat a na vstup, je-li zapnut, se pivede poadovan napt. Opravu patn zvolenho daje lze uskutenit tlatkem CLEAR jet ped potvrzenm tlat-
Stdav zdroje
Typickm zstupcem tto skupiny je typ AC250K1D. Jedn se o proce-
Obr. 5. Zdroj AC250K1D
Po startu procesu bude na dobu 20 s nastaveno napt 230 V, dle na dobu 10 s 255 V a pot na dobu 40 s napt 180 V. Vechny daje o prbhu procesu jsou zaznamenny do samostatnho souboru - protokolu - ve formtu datum, as, poadovan hodnota, zmen hodnota. S protokolem lze potom dle pracovat, to znamen prohlet si jej, vpisovat do hlaviky koment a tisknout. Samozejm, e naprogramovan proces i vytvoen protokol lze uloit na pevn disk PC a daje zpracovvat pozdji. Vyobrazen okna programu D-view je na obrzku 6. Vce lze najt na strnkch www.diametral.cz. Pavel Herout
Zskejte zNiCd akumultor conejvce

Pozn. pekl.: Ken Stuart, W3VVN (technick poradce ARRL, 48 Johnson Rd., Pasadena, MD 21122, USA) publikoval tento lnek vnorovm sle asopisuQST vroce 1992. Je tedy asi jeden zprvnch, kter vyslovuje kacsk mylenky na tma pamov jeva nutnost plnhovybit. Prv st popisuje princip a vlastnosti NiCd lnku, druh je zamena zcela prakticky a autor zvolil oblbenouformuotzeka odpovd. Zn jsem nkter sti dopekladunezahrnul (nap. problematikuvelkch NiCd akumultor orozmrech kufru, nvod na pipjen konektoruke kabeluapod.). Partii, popisujc chemickou reakci pi nabjen vprv sti, jsem po konzultaci schemikem doplnil. Pro odlien jsou pravy vhranatch zvorkch. Zdrazuji, e jsem lnekpouze peloil. Sdotazy a spolemikouse protoprosm obracejte na autora. Jeho adresa je vzhlav, ale v poslednm callbooku jsem jeho znaku u nenael... Petr Lebduka, OK1DAE typ tchtoelektrochemickch zdroj. A dosplose prv kNiCd akumultorm. Druicov odbornci dkladn zkoumali ve, coslibovaloprodlouit akumultorm ivot. To, co objevili, se bu vyuilo vkosmickch projektech, nebo bylo odloeno jako neuiten. Protoe vsledky takovhovzkumu, zejmna ty zporn, pronikaj ke spotebitelm velice zvolna (pokud vbec), pev mnohozkreslench informac a povr. Podvejme se nejprve na nejvt mtus: pamov efekt.
lojejich ivot. Oekv-li se ivotnost sedm nebovce let, pakpln vybit rozhodn nen vhodn proces!
Codoopravdy ni NiCd akumultory?

Abychom mohli zkoumat piny vedouc kdestrukci lnku, podvejme se nejprve na jehostrukturu. Elektrolytem je hydroxid draseln (KOH), unenabitholnkuje kladn elektroda zhydroxidu nikelnatho a zporn zhydroxidu kademnatho. Bhem nabjen se kladn elektroda mn na oxid-hydroxid niklit (NiO(OH)) a zporn na kovov kadmium. lnekje nabit ve chvli, kdy je tatopemna dokonena. Nechme-li nabjec proud prochzet dl, mus nutn vyvolat njakou jinou chemickou reakci. A touje rozklad vody [sprvn iont OH- zelektrolytu: 4OH- = 2H2O + O2 + + 4e] na kyslk(ukladn elektrody) a vodk (uzporn). [Vodk vak vznik a pozdji pi rozkladu vody, viz dle.] Vrobci lnk dlaj kladnouelektrodu men ne zpornou, take jej pemna skon dv. Kyslk, kter se zane uvolovat pi dalm nabjen, difunduje separanm materilem kzporn elektrod a pednostn reaguje skovovm kadmiem, m je pemuje zpt na hydroxid kademnat. [O2 + 2H2O + 2Cd = = 2Cd(OH)2] Pokud tedy udrujeme nzk nabjec proud, dovolujc kyslkureagovat se zpornouelektrodou, brnme tm plnmunabit. Avakzven proudunad tuto hodnotuzpsob vvoj takovhomnostv plynu, e u nesta reagovat a spolu svyvjejcm se vodkem [vznikajcm nyn skuten ji rozkladem vody] zvyuje tlakuvnit lnku. Kdy vtutochvli nabjen perume, bude kyslkpomalureagovat se zpornouelektrodou (m se bude tlakzvolna sniovat), ale vodkzstane. Pokud bude proud dle protkat, povede zvtovn tlakubu kuvolnn pojistnhoventilunebo vhorm ppad kexplozi lnkua kprudkmuvzncen vodku. Vvin plynuznamen ztrtuvody ili ztrtuelektrolytu. Tm se zmenuje kapacita lnku. Jestlie pebjte akumultor tak, e se vyvj plyn, rozkldte elektrolyt a zmenujete jehokapacitu. Budete-li todlat dostaten dlouhoa dostaten velkm proudem, zpsobte vbuch.
Ken Stuart zskal licenci a znakuWN3VVN vroce 1953. Vsouasn dob (1992) m tduAdvanced Classa General Radiotelephone comercial licence. Od roku 1980 psob vARRL jakoporadce proproblematiku napjen a bateri. Ken je tak inn jakoAssistant Emergency Coordinator (Amateur RadioEmergency Service) a Assistant RadioOfficer (RadioAmateur Civil Emergency Service) vokrese Anne Arundel, stt Maryland. Ken zskal titul BSEE na univerzit Johna Hopkinse a pracoval od roku 1959 jakoelektroinenr vleteckm prmyslu. Od r. 1964 se zabv problematikou pemny energie a bateriemi a navrhl adunapjecch systm prodruice, nmon sonary a leteck radary. Krom radioamatrstv pat kjeho zlibm loka, etba a klasick hudba.
Pamov efekt
Kolik zns onm dosud neslyelo? Pamov jevmi zniil akumultor, musel jsem si koupit nov! Vdy nejdv pln vybt, jinakti pamov jevzni akumultor! atd. Nejrozenj pedstava je tato: denn pouvn akumultorupostle stejnoudobu vnm vytvo jakousi kapacitn bariru. Vc se donj nevejde, mete jej zahodit. Pamov jevse me vyskytnout, ale pouze za zcela uritch podmnek, a j pochybuji, e se snm nkter radioamatr kdy setkal. Neprojevuje se tak, jaksi vtina lid mysl. P a m o v j e v n e n s t a v, k d y l nekodejde u pokrtk dob vybjen. To, cose skuten stane, je, e potencil lnkuklesne onkolikdesetin voltupod normln hodnotua tam se dr pocel zbytekvybjen. Celkov kapacita (amprhodiny) nen vrazn zmnna. Pamov efekt obvykle vymiz, je-li lnekjednoui dvakrt tm pln vybit a znovunabit. Me se objevit, pokud se lnekcyklicky vybj na uritouhodnotua nsledn znovunabj, ale i tehdy se objevuje jen zdka takzdka, e i vrobci akumultor maj pote sjeho vyvolnm, aby ho mohli studovat. Pravda, nkter druicov napjec systmy uvaj NiCd akumultory zpsobem, kter vyaduje ztohotohlediska opatrnost. Kdy geostacionrn druice prochz stnem jedenkrt denn je akumultor jedinm palubnm zdrojem energie. Teprve kdy se vyno ze stnu, zanoupracovat solrn lnky. Tentopravideln vybjec/nabjec cyklusme skuten vyvolat pamov jev. Ale akumultory vnaich rukch obvykle nevybjme pravideln na stle stejnourove nboje. Dokonce ani utch geostacionrnch druic nen pamov jevobvykl, take sta jednouza rok(!) akumultor odpojit od st, tm zcela vybt a opt nabt. Tmto jednoduchm zpsobem se pamov jeveliminuje a vechny doten lnky obnov napt. Vimnte si, e jsem zdraznil tm pln vybit. NiCd akumultory vkomunikanch druicch se nikdy nevybjej pln! Toby zkrti-
Mnohoradioamatr m mal mobiln transceivery, pron se vilopojmenovn ruka. Nkdy je totojedin zazen, kter maj. Provoztm vech ruekzvis na nikl-kadmiovch (NiCd) akumultorech, kter dok pojmout velk mnostv energie domalho objemua bhem vybjen udruj pomrn stl svorkov napt. Ale nejdleitj je, e je lze opakovan nabjet a tedy pomrn dlouho pouvat. Krom skutench fakt jsouNiCd akumultory a jejich pouvn opedeny i adoumt a legend. Slchvme opamovm efektu, samovybjen, peplovn, pomalm nabjen, rychlm neboudrovacm nabjen, pebit nebonedobit. Doporuuje se akumultor ped nabjenm zcela vybt, ale tak slyme, e jej meme dobt kdykoliv, ani bychom zhorili jehovlastnosti. Jaktotedy je? Jednoje jist: chceme akumultory pouvat conejdle. Vtomtolnkuse buduzabvat fakty, mty a legendami a nktermi vcmi, kter mohouprodlouit ivotnost akumultoru,a tak pedlom soubor odpovd na nejastj dotazy.
Nabjee
Sprvn nabjen prodluuje akumultoruivot. Obecn lze ci, e bezrizika je pouvn tohonabjee, kter byl srukoudodn a zapodmnek doporuench vrobcem. Unabje voln koupench nebodoma vyrobench muste bt opatrn. Uvdm mal pehled: Nabjee dozsuvky obsahuj obvykle jen transformtor a usmrova a dodvaj se svtinouruek. Bvaj konstruovny pronabjen konstantnm proudem, kter je zhruba 10 % kapacity C akumultoru vAh. (Vhantrce se oznauje jakoC-Over-10, co znamen C/10. Pro5 % by tobyloC/20 ili COver-20 atd.). Tytonabjee jsoubezpen. Akumultory jimi mete nabjet dlouhoudobubez nebezpe, e je pokodte. Za totopohodl a bezpe ale platte ztrtou asu: jednopln nabit me trvat i 15 a 16 hodin. Pakse obvykle neobejdete bezdruhhoakumultoru: jeden je vruce, druh vnabjei. Rychlonabjee, astododvan jako zvltn psluenstv, nabij akumultor mnohem dve, nkte vrobci uvdj 1 a 2 hodiny. Nabje ale mus bt uren prodan typ akumultoru, jinak se me akumultor poko-
Co je hnac silou vvoje akumultor

Vtina toho, covme oNiCd akumultorech, se knm dostalo zkosmickhovzkumu. Nikde jinde nejsounroky na ivotnost baterie vt ne na druicch. Tam prv ivotnost akumultoru uruje, zda bude komunikan druice, kde se baterie denn vybjej a nabjej, uspokojiv pracovat po doufejme adulet. Svynaloenm milin dolar se hledal nejlep
dit pli velkm proudem. Bezpen jsou takov nabjee, kter sn nabjec proud vzvislosti na stupni nabit. I zde je vak nebezpe: je-li vbaterii jeden nebovce zkratovanch lnk, paktakovtonabje zni i ty dosud dobr, nebo stle ek na vzrst svorkovho napt na hodnotu, na kterouse ale toto napt neme dostat. Pulzn nabjen NiCd akumultor je ponkud kontroverzn: lnky se nabjej silnmi a krtkmi proudovmi impulzy. Zd se, e jist spolenost, experimentujc spulznm nabjenm druicovch akumultor, doshla vy innosti pi pulznm nabjen nikoliv ivotnosti za zcela uritch podmnek. Vhody vaknebyly asi takvrazn, nebo podle zprvmch dobrch ptel se tentozpsob nezaal pouvat. Pulzn nabjee vtchtoprofesionlnch druicovch aplikacch vyrbj intenzvn proudov pulzy sdlouhouopakovac periodou. Naproti tomunabjee popisovan vnkterch populrnch asopisech obsahovaly jen nepatrn vc soustekne usmrova a transformtor a pracovaly na kmitotu60 Hz. Obyejn zsuvkov nabjee jsou ztohotohlediska rovnocenn, protoe tak nepouvaj tm dnou filtraci. (Nabjen NiCd akumultor absorbuje a vyhlad zvlnn mnohem lpe ne i ten nejvt filtran kondenztor.) Avak pulzn nabjee dosud neekly sv posledn slovo.
Vybjee
Voblasti NiCd akumultor se nedvnoobjevil nov fenomn: vybjee. Vyhnte se jim za kadoucenu. m vce vybjte akumultor, tm vc hozatujete. Pro je opotebovvat zbytenm vybjenm? Vprofesionln praxi se tonedl, protoe tam se v, e pamov jevje vzcn. Hlubokm vybitm zvyujete pravdpodobnost vznikuplyn a reverzaci polarity dv vci, kter skuten mohou akumultor pokodit. Nevybjejte bezeln akumultor, naopaknaplte jej energi, aby vm mohl slouit.
Zvr
Doufm, e informace, kter jsem shrnul vtomtolnku, zvednouvai dvru vNiCd akumultory. Akolivsi tourit nezaslou, bvaj astopomlouvny. Budeme-li vak on sprvn peovat, vyuijeme pln jejich dobrch vlastnost a prodloume jim ivot.
Zskejte zNiCd akumultor conejvce (nejastj otzky a odpovdi)

l Jak dlouho mi NiCd akumultor vydr, ne ho budu muset vymnit? To zvis na tolika promnnch, e je velice obtn dt odpov. Jeden lnek baterie me odejt za rok nebo dva, jin vte baterii vydr teba 10 let. Statistika dokazuje, e prmr je dva a ti roky trvalho pouvn vruce, pokud nen vystaven vysok teplot (nap. vrozplenm neklimatizovanm aut), chybnmu nabjen i vybjen atd., ale nelze to zaruit. Kupujte kvalitn baterie, vydr dle. Vhodn koup vs me brzy zklamat. l Mm NiCd akumultor ped nabjenm zcela vybt? Nikdy nevybjejte NiCd akumultor zcela. Pokud to udlte, mohou se nkter lnky peplovat a zpsobit vvoj plyn. To vede kvyschnut elektrolytu je to nevratn proces.
l Kdosi mi kal, e je velk rozdl mezi plnm vybitm a stavem, kdy na svorkch nen dn napt, ale j si myslm, e se akumultor pouv, dokud nen zcela przdn, podobn jako plechovka limondy. Je to pravda? pln vybit znamen, e vechny lnky vbaterii jsou zcela bez nboje. To se vak ukompaktnch bateri ned zjistit. Pokud na svorkch nen dn napt, me bt jeden nebo nkolik lnk peplovno, zatmco ostatn maj jet njak nboj. l Pestoe vybjec kivka NiCd akumultoru je tm rovn, m mal sklon. Me se zmen svorkovho napt usuzovat na nco dleitho ojeho stavu a velikost nboje? Ne zcela. Napt je rovn ovlivnno teplotou a zpsobem nabjen. Skuten vznamn jev je vzrst napt, kter nastane pi plnm nabit. Zpiblin 1,35 Vse svorkov napt zv na 1,45 a 1,5 V. Naopak, kdy napt na lnku klesne pod 1,1 V, je tm pln vybit. Bhem provoznho vybjen je vtinou kolem 1,25 V, bhem nabjen kolem 1,35 V. l Je pravda, e zkratovn NiCd lnku je nebezpen? Velice nebezpen! Pi zkratovn lnku jakhokoliv typu jm protk znan proud, kter na vnitnm odporu vytv teplo. Elektrolyt se me zat vait a zvtit tm vnitn tlak. To me vst a kexplozi. Zkratovan lnek me bt znien, i kdy navenek vypad nepokozen. Zde je namst pipomenout si prvn pomoc. Elektrolyt NiCd lnku obsahuje hydroxid draseln (KOH). Ten je velmi podobn hydroxidu sodnmu (NaOH), tzv. louhu, znmmu znkterch isticch prostedk. Hydroxid draseln je velmi nebezpen mnohem nebezpenj ne kyselina srov zolovnch akumultor. Potsnn ke se mus ihned oplchnout vydatnm proudem vody. Zasaen oko vyaduje lkaskou pomoc. Oko zante ihned (rozhoduj vteiny!) proplachovat tekouc vodou (alespo po dobu 15 minut) a teprve pak volejte sanitku. l Mohu pokodit akumultor, kdy ho nechm vnabjei typu C/10 i potom, co signalizuje nabit stav? Vrobci tvrd, e akumultor me bt ponechn vnabjei i po plnm nabit. Ovem vtina znich poznamenv, e to nen to nejlep, protoe se tak me zkrtit jeho ivotnost. Nhodn zapomenut akumultoru vnabjei na jeden den pro nj nepedstavuje dn nebezpe, ale nenechvejte jej tam trvale jen proto, abyste mli svou ruku vdy pipravenou kprovozu. Nabjejte akumultor jen tehdy, je-li to poteba. l Mohu zniit akumultor, kdy nechm rdio trvale zapnut a squelch oteven? Pepluje se lnek a zkrt se jeho ivotnost. [Autor zde patrn pedpokld, e pstroj nem automatick vypnut pi vybit akumultoru lnek je zr. 1992. Pozn. pekl.] l Nkdy se pro NiCd akumultory pouv tzv. rychl nabjen pln nabit vkrtk dob. Jak to m vhody? Je to rychl. l Jak nevhody m rychl nabjen? Vybit NiCd lnek me bez pot vstebat znan nabjec proud. Vprmyslov sfe, kde lnky mvaj kapacitu stovek amprhodin, je ve stedu pozornosti bezpenost nabjee, nikoliv baterie. Skuten problm utohoto zpsobu nastane, kdy je lnek tm nabit. Jestlie by i jen jedin lnek je
pln nabit, nabje to nerozpozn, zanou se vnm vyvjet plyny. A stm je vdy spojena ztrta kapacity. Pouvejte rychlonabjen pouze utch lnk , kter jsou konstruovny tak, aby odolaly podmnkm pebjen. Sprvn konstruovan rychlonabje mus snit proud, kdy se baterie bl stavu plnho nabit. l V NiCd lnku se nkdy vytvo vnitn zkrat. Jak a pro se to stv? Vlcov NiCd lnky obsahuj tenkou flii coby kladnou elektrodu, na n tenkou vrstvu porznho izolanho materilu (separtoru), dal tenkou flii - zpornou elektrodu a dal separtor. To ve je smotno do roliky a vloeno do pouzdra (nap. lnek AA). Aby se doshlo co nejvtho vstupnho proudu, jsou separtory tak tenk, jak tenk je jen lze vyrobit. Zmny rozmr vlivem teploty zpsobuj obruovn separtoru a kprodravn a zkratu. Mnohem astji se vak na elektrod objev hrot (tzv. dendritick zrno), kter roste zelektrody, prodrav separtor a zpsob zkrat. l Mohu zachrnit zkratovan lnek tzv. proudovm okem, tj. nkolikavteinovm mohutnm nabjecm proudem? Tato metoda se zd bt velice populrn a asto pome na chvli. Ve skutenosti se tm doshne jen oddlen konce akumultoru, nebo je-li lnek zkratovn, nikdy se mu u nevrt pln kapacita. Pi tto oprav se upl dendrity, ale to nen stoprocentn vylen, protoe odpaen kov difunduje do separtoru a vytvo vodiv cesty, kter lnek pomalu vybjej. asem se stav zhoruje a je nutno lnek vymnit. l Svorkov napt mho akumultoru je nezvykle nzk. Znamen to jednoznan, e nkter lnky jsou zkratovny? Ne. Vrazn nzk napt tak me signalizovat, e jeden nebo vce lnk jsou peplovny. l Vybil jsem baterii tak, a se jeden lnek peploval. Co mm dlat? Chovejte se kbaterii jemn. Podejte ji za prominut. Jemn ji ulote do nabjee a nabjejte po dobu doporuenou vrobcem. Snate se, aby se to vckrt neopakovalo. Kdy jednou i dvakrt peplujete lnek pi malm vybjecm proudu, jak odebr pijma ruky, obvykle to baterii nezni. NiCd akumultory bvaj konstruovny tak, aby se dokzaly vypodat smalm mnostvm opanho nboje, ale to nen tak inn, jako nap. konstrukn zajitn ochrana proti pebit. l Mohu spn repolarizovat peplovan lnek? Ano. Uvdomte si, e velmi mal napt opan polarity upeplovanho lnku psob proti napt ostatnch zdravch lnk, take se na prv pohled zd, e baterie m nkter lnky zkratovan. Nejprve ji zbavte tohoto opanho nboje. Zante nabjet a sledujte svorkov napt. Zjistte, e to se nhle zv zhruba ovolt vdy, kdy se nkter lnek vrt ke sv sprvn polarit. l Jak dlouho vydr nepouvan lnek nabit, ne jej budu muset dobt proudem C/10? M teplota vliv na samovybjen? Z mnoha faktor, kter maj vliv na samovybjen, je prv teplota tm, kter meme nejlpe sledovat. Velice kvalitn lnky, kdy jsou nov, sniuj nboj samovybjenm o5 % a 10 % za msc, pi pokojov teplot. (Dokonen na s. 42)
Stupnice pro nf genertor (ta do 5 MHz)

Milo Zajc
ta je uren jako doplnk ke vem typm nf genertor (teba i starch elektronkovch), genertor funkc a k dalm aplikacm, ve kterch je teba mit kmitoet. U genertor umouje pesn nastaven kmitotu ve velmi irokm rozsahu. Oproti klasick stupnici m men rozmry, vt pesnost a odpadnou tak problmy s cejchovnm na jednotlivch rozsazch.
Konstrukce
Celkov proveden je podzeno poadavku na minimln rozmry modulu pi pouit bnch soustek. Rozmry jsou dny vpodstat displejem. Pouit typ je ji uvnit propojen pro multiplexn zen zobrazovae, take m mal poet vvod. Pestoe je deska dvoustrann sprokovenmi drami, je hustota spoj znan. S jednotlivmi segmentovkami by se spoje na desku ji nevely. Vechny soustky krom IO2 jsou vklasickm proveden. Deska je navrena jako univerzln i pro jin aplikace. Na okraji je msto pro tlatka, kter vtto verzi programu nejsou vyuita. Desku je mono o tuto st zmenit.
Stavba
Oba IO jsou typu CMOS, proto je teba dodrovat zsady pro prci s tmito obvody. Jako prvn osadme IO2 v provedenSMD, aby byl dobr pstup pro pjen jeho vvod. Dle postupn osadme ostatn soustky. Krystal nedorme a tsn kdesce, protoe jeho pouzdro by mohlo zkratovat blzk spoje. Ti, kdo se neboj pesn prce sminiaturnmi soustkami, mohou pout vechny rezistory vproveden SMD (velikost 0805). IO1 je osazen vobjmce. Vvody soustek na stran pjen by mly bt krtk, nejve 1 mm, aby bylo mon dorazit displej a na desku. Displej pjme jako posledn. Je nutno si uvdomit, e po zapjen displeje ji nen pstup kpjecm bodm ostatnch soustek. Tuto nevhodu lze za cenu zvten rozmr (a men mechanick kompaktnosti modulu) odstranit tm, e na pipojen displeje pouijeme 2x6 pin zprecizn objmky pro IO.
Zkladn technick daje

Mic rozsah: 0,005 Hz a 5 MHz. Citlivost: TTL, nebo ef. napt 1 V. Displej: 4 msta, 14 mm, erven, zelen. Napjen: 5 V, max. 100 mA. Osazen: 2 IO, 4 T. Rozmry: 62 x 20 x 18 mm.
je asi 4,5 V. Toto napt je proto minimln nutn pro sprvnou innost. Pouitm obvodu sjinm rozhodovacm naptm by bylo mono provozovat pstroj i pi napt 3 V. Ztohoto dvodu jsou pouity pro spnn anod displeje tranzistory PNP, zajiujc mal bytky napt.
Popis
Zkladem celho pstroje je jednoipov mikroprocesor Atmel ady AVR. Tento procesor m podstatn vt vpoetn vkon ne bn typy ady 51. Procesor pracuje s hodinovm kmitotem 12 MHz, piem vtina instrukc je provdna vjednom cyklu hodinovho kmitotu! Nevhodou je zcela jin instrukn soubor oproti typm ady 51. Samozejmost je monost vcensobnho peprogramovn. Displej je zapojen klasicky v multiplexnm reimu. Katody zobrazovae jsou pipojeny pmo na brnu PB a anody jsou spnny tranzistory T1 a T4. Rezistory R1 a R8 slou pro omezen proudu. S uvedenmi odpory nen pekroen maximln proud vstup procesoru. Pro zajitn sprvnho startu procesoru po zapnut je pouit reset obvod IO2. Jeho rozhodovac napt
Programov vybaven
Program vprocesoru m kmitoet a zobrazuje jej na displeji. Pro men asi do 100 kHz se pouv metody men potu impuls a jejich celkov dlky za dobu piblin 100 ms. Z tchto daj se potom vypotv kmitoet. U pomalejch prbh je doba men rovna jedn period signlu. Pro kmitoty nad 100 kHz se pouv klasick metody men potu impuls za jednotku asu. Pepnn rozsah je automatick tak, aby displej vdy zobrazoval daj smaximln pesnost (na 4 msta). Zkladn zobrazen je vHz a pro vy kmitoty je v kHz, piem jednotka kHz je signalizovna rozsvcenm desetinn teky zcela vpravo. Pklad zobrazen: 0.25 = 0,25 Hz; 123.4 = 123,4 Hz; 12.34. = 12,34 kHz; 1234. = 1,234 MHz.
Oiven
Pi peliv prci by ml modul ihned fungovat. Pi prvnm zapnut jej doporuuji napjet zregulovatelnho zdroje (omezen na 100 mA) a napt zvtovat pomalu od nuly. Pokud ji pi malm napt (asi 1 V) odbr pesahuje povolenou mez, je njak hrub chyba vzapojen (obrcen procesor vobjmce, znien procesor, atd.). Na vstup je nutno pivst signl, jinak se nemus rozsvtit displej. Nakonec zkontrolujeme zobrazovan daj a rozsah men. Jemn doladit lze ta zm-
Obr. 1. Zapojen stupnice k nf genertoru (mie kmitotu)
Obr. 2. Zapojen vstupnho obvodu stupnice
nou kapacity kondenztor C2 a C3 ukrystalu (max. asi o 2 na poslednm mst). Pro bn pouit nen tto kalibrace teba.
Aplikace
Pstroj lze pipojit do tm jakhokoliv genertoru. Pi poadavku men nzkch kmitot (pod 20 Hz) nap. u tzv. genertor funkc, mus bt signl navzn na vstup mie stejnosmrnou vazbou. Nejvhodnj je signl sobdlnkovm prbhem vrovni TTL. Pokud nebude mt stdu 1:1, me se snit maximln men kmitoet (teoreticky a 6 MHz). V nkterch ppadech lze pout t signl se sinusovm prbhem s amplitudou 1 a 2 V. Takov napt dv tm kad genertor. Vzhledem kmal strmosti signlu vak ta pi nzkch kmitotech (asi pod 20 Hz) ukazuje u nepesn. Pak je nutno pout njak vhodn tvarova. Odbr pstroje je mal, take by neml bt snapjenm problm. Pokud budeme spstrojem laborovat a pouvat jej kvce elm, doporuuji jej takto upravit: a) Do pvodu napjen (vvody 3 a 4) na desce pipojit ochrannou Zenerovu diodu 5,6 V/1,3 W. Ze zkuenost vm, e asto se procesor zni velkm naptm. Tato dioda jej ochrn. b) Vstup (vvody 2 a 5) pipojte sriov pes rezistor s odporem 470 a 1 k. Rezistor funguje jako jednoduch, ale spolehliv ochrana ped znienm vstupu procesoru.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji stupnice k nf genertoru vmtku 1:1. Deska m rozmr 20,5 x 68,5 mm
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji
Zvr
Pouit deska je navrena jako univerzln a bude na n realizovno vce pstroj snejrznjm pouitm, napklad: speciln tae, otkomry, teplomry atd. Realizace tchto projekt je zvisl na zjmu ten. Kompletn stavebnici (i jin) lze objednat za 550,- K na adrese autora. Vzhledem kstle se zhorujc situaci v zsobovn elektronickmi soustkami nemohu vak tuto cenu dlouhodob zaruit. Milo Zajc, Hlkova 739, 289 11 Peky. Nov telefonn slo: 0321-785510; www.zajic.cz, e-mail: milos@zajic.cz
Seznam soustek
R1 a R8 R9 a R12 C1 C2, C3 T1 a T4 IO1 IO2 Z1 X1 180 2,2 k 47 F/10 V, mini 56 pF (podle krystalu) BC556 AT90S2313 (naprogramovan) V6340 - F, SMD (Elatec, Vys. Mto) M512 (zelen) nebo 514 (erven), RD (GM electronic) 12 MHz, nzk
Obr. 5 a 6. Fotografie stupnice
Nhrady integrovanch obvod Samsung

V souasn dob, kdy neustle pibv na naem trhu pstroj spotebn Funkce Samsung Sanyo Toshiba Matsushita elektroniky, by mohl bt pro oprave tchto pstroj pnosem pehled nRohm BA527 BA527 BA526 B546 AN7143 BA534 BA5406 Ostatn *TBA820M *TBA820M MC34119 *LM386 TEA2025 FM mf. zesilova KA2244 KA22441 *LA1140 KA2245 *LA1150 AM tuner KA22461 LA1135 Nzkofrekvenn zesilovae KA2201/N LA4145 KA2201B LA4145 KA2212 *LA4140 KA22101 KA8602 LM386 AN7116 AN7116 *TA7313AP *AN7112 *TA7250BP TA7336P
hrad linernch obvod firmy Samsung, kter zde pedkldm. Obvody oznaen * jsou pm nhrady. Zmnn integrovan obvody, jako i dal typy polovodi a integrovanch obvod, kter nejsou bn k dostn v prodejnch soustek pro elektroniku, vm na objednvku zajist firma ELEKO, Pellicova 57 602 00 Brno, tel. 05-43239435 nebo 05-43211855 kl. 42. Zdenk Kotisa *TA7303P *TA7130P TA7402P AN278 AN7277 *BA404 *BA4110 *BA403
*uPC1028H uPC1215V
AN7250S *BA4260 BA4228L BA4402
Nzkofrekvenn zesilovae stereo KA2206 *LA4182/3 TA7769P KA22062 *TA7283AP KA22063 *TA7282 KA22065 *TA8207 KA2209 LA4530 TA7376P KA2210 *LA4445 TA7227P KA22102 *TA8205 KA22103 *TA8210 KA2211 LA4440 *TA7240AP KA2214 Nzkofrekvenn zesilovae KA2213 *LA4160 KA22130 *LA4160 KA22131 LA4560M KA22134 KA22135 KA22136 Nf. pedzesilovae KA2220 *LA3210 KA1222 *LA3160 KA2221 *LA3161 KA22211 *LA3160 Grafick equalizry KA2223 *LA3600 KA22231 LA3610M KA22232 KA22233 KA22234 KA22235 TA7628P TA7628 *TA8119P
AM tun.+ AM/FM mf. KA2247 *LA1260 KA22471 KA2248A LA1270 FM tuner KA2249 KA22495 KA22496 LA1180 *LA1185 *TA7358P
AN7223 *TA7640AP AN7223 *TA7687AP TA7335P *AN7213 *TA7358AP *AN7205 *TA7604P TA7401AP *TA7343AP *TA7342P TA7413AP TA7401AP *AN7410 AN7417 *AN7420 *AN7421 AN7470
AN7118 AN7147 AN7178
BA532 BA532
*TDA2822M
*uPC1263C uPC1165C
FM stereodekodry KA2261 *LA3361 KA2262 *LA3370 KA2263 KA2264 LA3330 KA2265 *LA3410 KA2266 *LA3375
*BA1330 BA1356 BA1360
*HA11227
*BA3502F *LAG637D *LAG665 AN7320 AN7310 *BA333 *BA328 uPC1158H *M51521L *M5152L *M1521L *M5226P TK10586M TK10580M *BA3822L *BA3812L BA343 *BA3308 M51544L *BA3312N M51544L BA343 BA3416BL M51166P *IR3R24 *CIC7641 *CXA1019 *TDA1083 *TDA7021T *BA4220 *HA12413
*TA7137P TA7312P *TA7375P TA7312P *TA7796P
Obvody pro potlaen umu KA2271 TA7719P KA22711 KA22712 KA2272 *LA2110 KA2273 Mie rovn LED KA2281 KA2283 KA2284 *LB1403 KA2285 *LB1423 KA2286 *LB1433 KA2287 *LB1413 KA2288 *TA7666P *TA7667P TA7366P TA7366P
*CXA1101P *CXA1163 *CXA1102 *LM1894 IR2E27 *AN6884 *BA6124 *BA6137 BA656 *BA6125
AN7330K
*IR2E02
Nf. pedzesilovae KA2224 *LA3220 AN7312 KA22241 LA3225/6N KA22242 LA3225/6N KA22261 *TA7668BP KA7226 *TA7658P AN7312 KA2228 *TA7417P IO pro magnetofony KA22291 KA2225 LA3230 KA2230 LC7517 KA2231 *LA2010 AM radio 1 ip. KA22421 AM/FM radio 1 ip KA22426 KA22427 KA22429 AM/FM mf.zesilova KA2243
AM/FM tuner + stereodekodr KA2292 *TA8167 KA2293 *TA8122 zen otek motork KA2401 KA2402 *LA5521D KA2404 KA2407 KA9256 KA9257 KA9255 Obvody pehrva CD disk KA9201 KA8309 KS5990 LC7860 KS5991 KA9210 KDA0313 KDA0316 *LC7881 Obvody DAT KA9301 *HA12133MP KA9302 KA9310 KA9320 *uPC1470H *AN6651 *BA6290 *BA6280 *CXA1081Q 9CXA1082Q CXD1167 CXD1247 CXD1135 *CXD1140 CXD1161 uPC1470H uPC1470H
*TA7256
TA8189N *TA7709P/F AN7315 BA3304 TC9167P TA7341P AN6262N/3N BA335 *TA7641BP *TA7613AT
*HA12062 *HD49212 *HD49011A
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, , alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Pota usnadn jakoukoliv prci nejen usnadn, ale asto vbec umon. Architekti i designei se dnes bez potae neobejdou umon jim vidt a prohlet ze vech monch pohled navrhovan dlo, ani pouili jet jedin gram hmoty k jeho realizaci. Ne vichni mme pedstavivost potebnou k nvrhu rozshlejch projekt, a zde je prv pota, resp. vhodn software, nenahraditelnm pomocnkem. Tentokrt je to software pro nvrh zahrady - 3D Dream Garden Designer.
Navrhnout zahradu nen jednoduch. Jej budouc majitel m svoji pedstavu, jak by to mlo (jednou) vypadat, odborn architekt m zase znalosti o jednotlivch rostlinch, stromech, jejich nrocch a poadavcch i jejich dlouholetm rstu. asto se stane, e si nkdo pod okno zasad takov hezk mal stromeek, a jeho dti tam pak maj desetimetrov stnc strom. Stejn patn se pedstavuj nap. ternn pravy. Software, se kterm vs chceme v tomto lnku strun seznmit, je pi nvrhu zahrady uitenm pomocnkem. S va pomoc ztvrn vae pedstavy do trojrozmrn podoby a svoj v tto fzi jet virtuln zahradou se mete pak prochzet a prohlet si ji ze vech stran. A nejen to. Podle pouitch rostlin a strom dovede software vypotat a zobrazit, jak bude zahrada vypadat za rok, za dva, za deset let. Uke vm tak nap. kde bude v kterou denn a ron dobu stn. Program m ti hlavn reimy prce Landscape editor mode (pravy ternu), Furnish mode (zaizovn, osazovn) a Walkthrough mode (prochzen a prohlen). Landscape editor umouje pipravit tern. Mete si namodelovat reln stav pozemku (strn, prohlubn, vodn plochy) i poadovan pravy. Nulov bod, od kterho se odmuj vechny mry, lze umstit (a pemstit) do kterhokoliv msta pozemku, k dispozici je i rice svtovch stran. V lev sti pracovnho okna je pohled na pozemek (bu jako pdorys, 2D, nebo v perspektiv, 3D), v prav se pepnaj pouvan nstroje. Nejdve udlte ternn pravy definujete vky a svahy, potom vymezte cesty a zhony a nakonec na jednotliv plochy aplikujete tzv. textury, tj. povrchy nap. trvnk, dlabu, zem ap. V kteroukoliv chvli si mete v pravm okn zobrazit tzv. Navigator je to schmatick plnek pozemku a lut puntk s rkou, kterm lze libovoln pohybovat; jeho umstn uruje msto odkud se dvte a natoen rky smr, kterm se dvte. Lze tak stle prbn kontrolovat, jak to bude vypadat. Vkres, ve kterm pracujete, lze samozejm zvtovat i zmenovat a pibliovat si tak potebn sti zahrady. V dal etap pistoupte k zaizovn a osazovn zahrady. K dispozici jsou rzn pedmty a nad, rostliny a opt textury (povrchy). Zde je nejvt sla programu. Mte k dispozici da-
Databze vce ne 4000 rostlin, strom a ke s monost kombinovanho vyhledvn je nejmocnjm nstrojem popisovanho programu
tabzi vce ne 4000 rznch rostlin, kvtin, strom a ke se vemi potebnmi daji o jednotlivch rostlinch. Mete ji vyuvat bu tak, e pesn vte, co chcete, najdete si to a umstte na pozemek, nebo si mete vhodnou rostlinu nechat vyhledat. Zadte do tabulky nap. jak m bt vysok, kdy m kvst, zda je pozemek oslunn nebo ve stnu, jak je kvalita pdy atd. a program vm sm nabdne vhodn rostliny. Samozejm u kad vyhledan rostliny jsou nejen vechny potebn informace, ale i fotografie. Nzvy rostlin jsou anglick a latinsk (d se vyhledvat podle obou). Pro umstn do nvrhu si urte i poten velikost rostliny. Velk je i databze rznch pedmt zahradnho nbytku, nad, rznch zdek, plot, rozvod vody, ale i nap. domk. Kterkoliv zvolen pedmt se nejprve zobraz v samostatnm okn, kde si ho lze prohldnout
ze vech stran otte ho pohybem myi, lze nastavit jeho velikost a asto i dal parametry (nap. vzhled povrchu). I pi umstn pedmt do nvrhu lze pesn nastavit jejich natoen i velikost. Pro snaz manipulaci pi vaem tvrm procesu lze jednotliv pedmty sdruovat do skupin a pohybovat s nimi (pop. otet) pak najednou. Velk vbr ji zmnnch textur (typ povrchu nap. devo, kov, cihly, psek, rzn barevn vzory ap.) umouje velkou variabilitu nejen v prav zahrady, ale i jejch stavebnch prvk. A pokud vmi poadovan povrch chyb, mete si texturu sami jednodue vytvoit nebo zkoprovat z jakhokoliv obrzku. Do navrench zhon samozejm nemuste szet jednotliv kytiky samostatn. Zhon nebo st pozemku, jeho obrys byl navren pi pravch ternu, lze osadit volbou poa-
dovan rostliny z nabdky a program to ji sm vykresl. Na pozad vaeho nvrhu si mete zvolit libovolnou barvu nebo vybrat realistickou fotografii (oblohu s mraky, hory, les ap.). A kdy je to ve hotov, jdete se svoj navrenou zahradou projt. Nastavte smr a rychlost, stisknete tlatko a scenrie se vm mn ped oima. Mete si nastavit msto, odkud vychzte, smr i hel pohledu. Chcete-li vidt, jak to bude vypadat postupem asu, nastavte vchoz rok a rychlost (nap. co vteina to rok) a ped vaimi zraky zanou rozmstn stromy a rostliny rst. Tak to je jen strun informace o tom, co software 3D Dream Garden Designer (nvrh zahrady sn) um. Program nm laskav poskytla firma XPi, s. r. o., kter ho na n trh dov (xpi@login.cz, tel. 0800 199966).
V Landscape editoru se tvo ternn pravy a zhony
Ve Furnish mode se zahrada zaizuje a osazuje rostlinami
Vdy bylo problmem vytvoit disky dostaten rychl a zrove spolehliv. A nkdo dostal npad - msto jednoho pouijeme vce disk - jejich potebnou souinnost pak zad speciln adi. Praktickm vsledkem tohoto npadu je diskov pole RAID (anglicky Redundant Array of Inexpensive Disks, neboli redundantn pole levnch disk).
Zn to dost komplikovan a tato zleitost skuten nebyla (a stle nen) nijak jednoduch. Nyn si vak mete tuto technologii podit za dostupnou cenu i do vaeho vkonnho PC nebo levnho serveru. Podle zpsobu prce s daty existuje nkolik typ (levels) pol RAID:
selhn obou disk souasn se bl nule. Pro pota se pak cel pole tv jako jeden disk o vysok spolehlivosti. Toto een je vhodn zejmna pro potae vyadujc vysokou ochranu a bezpenost uloen dat servery, databzov servery, podnikov informan systmy ap.
servery a pro domc pota nebo pracovn stanici prakticky nepipad v vahu.
RAID ve vaem PC
Popisovan technologie diskovch pol je nyn v jednoduchm proveden dostupn i pro bn osobn pota. V prodeji se toti objevil jednoduch adi FastTrak66 (Ultra ATA66 RAID) jako karta do slotu PCI. Um spojit do pole RAID a tyi pevn disky v reimu RAID 0, RAID 1 nebo RAID 0+1. Karta provedenm pipomn nkter adie SCSI. Obsahuje jedin ip (ten druhy je pam EPROM s BIOSem) a stoj asi 5400 K bez DPH. Instalace karty je velice snadn - plug and play. Vzhledem k tomu, e m adi FastTrak66 svj vlastn BIOS, ve dleit
Raid level 0 - rychlost

Implementace RAID 0 je zamena zejmna na zrychlen prce disku. Vyuv metodu data stripping (stripe = prouek). Stripping je tedy rozdlovn na prouky. Jak je patrn z obrz-
Raid 0+1
Reim RAID 0+1 spojuje vlastnosti obou ve popsanch implementac. Provd rozdlen dat (stripping) na dv sti, piem kad m jet svj zlon disk (mirroring). Celkem jsou tedy zapoteb tyi pevn disky.
ku, adi data rozkld na nkolik (nejmn vak dva) proud a ty potom zapisuje souasn na vechny (oba) disky - kad disk nese tedy pouze st dat. Pi ten se postupuje opan. Penosov rychlost tohoto een je tedy pi pouit n disk teoreticky nnsobn nap. pi pouit dvou disk se 7200 otkami vznikne jeden virtuln disk se 14 400 otkami! Pro pota se pak cel pole tv jako jeden rychl disk o kapacit rovn soutu kapacit pouitch disk. RAID 0 je vhodn zejmna pro prci s velkmi soubory - audio, video, DTP, CAD, animace, retue scan. Jeho nevhodou je z jeho principu vyplvajc uloen kadho souboru na nkolika discch po stech.
Raid level 3, 4, 5 - rozloen zte, spolehlivost

Tyto metody (zejmna pak RAID 5) jsou ji pokroilej, sloitj a tak mnohem dra. Pracuj minimln se temi disky. Nap. RAID 5 pouv technologii disk stripping a zapisovan data rozkld na jednotliv disky po celch sektorech. Prbn vytv i zlohovac a zabezpeovac informace, kter tak rozkld rovnomrn na vechny disky, kter m k dispozici. Tato technologie nabz jak odolnost vi vpadku kterhokoliv z disk, tak celkov zrychlen prce s diskovou pamt. Kterkoliv disk pole lze za chodu vyjmout a vymnit, ani by to naruilo prci serveru nebo integritu dat. Je to een vhodn pro velk (corporate)
(zejmna reimy prce RAID) lze tak nastavit v bootovacm menu. Pro optimln vkon je vrobcem doporueno pouit stejnch disk. Lze pout disky UltraATA66 (UDMA/66), EIDE a UltraATA33 (UDMA/33). Sada obsahuje i softwarov utility a dva 80-ti ilov kabely UltraATA66. FastTrak 66 m tyto vlastnosti: lze pipojit a tyi disky, neomezuje pvodn rozhran ani zazen IDE, nkolik disk lze spojit do jednoho velkho virtulnho disku, RAID 0 - stripping - zvyuje rychlost penosu, spojuje kapacitu, RAID 1 - mirroring (zrcadlen) zvyuje spolehlivost, reim 2+1 - vadn disk se vyad, automaticky se aktivuje tet do pru, RAID 0+1 - pro tyi disky, stripping se zrcadlenm, pole RAID mohou bt i bootovac, po vmn vadnho disku dochz k automatickmu obnoven dat (z dobrho disku), podporuje operan systmy DOS, WIN 95, 98, Windows NT 3.5, 4...
Raid level 1 - spolehlivost

RAID 1 vyuv metodu zrcadlen (disk mirroring). Nzev mluv za ve. Druh disk je v tomto ppad kopii prvnho. V ppad selhn prvnho disku vyuv adi automaticky zlon disk. Je jasn, e pravdpodobnost
(z materil pctuning.zive.cz)
Vize a iniciativy Microsoftu pro uplatnn informanch technologi ve sttn sprv

Tento text by ml nastnit nkter pedstavy o budoucch monostech vyuit informanch technologi ve sttn sprv a informovat o strategickch iniciativch Microsoftu v tomto smru.
Sthovci prv pijeli a nakldaj nbytek a vybaven bytu. Ped zabalenm Web-TV se sthovk pt majitelky domu, jestli u oznmila na registranm ad zmnu bydlit. V celm tom shonu se sthovnm na to zapomnla a rozhoduje se udlat to okamit. Stisk dlkovho ovldn vol Oblben kanly a na obrazovce se objevuje Digital Community Portal. Nkolik uknut a je tu elektronick formul, pouvn k ohlen zmny bydlit. Po vyplnn formule uknut na tlatko Odeslat cel proces ukonuje. Dialogov okno potvrzuje transakci a vydv elektronicky podepsan potvrzen. Vechny sttn instituce, kterch se zmna bydlit njak dotk, jsou o n v tm okamiku informovny. Mezitm dolo do schrnky elektronick poty ve Web-TV nkolik zprv. Prvn je ze koly, kam budou nyn dti chodit. Je v n rozvrh vyuovn a jzdn d kolnho autobusu, nechyb ani telefonn slo, kde by se mli rodie ohlsit a se pesthuj. Dal zprva je pozdrav od novch soused se seznamem nejdleitjch loklnch informac a jmny a kontakty pedstavitel obce. Mil pivtn Te nen as to st, na to bude as a po zabydlen v novm domov. Po nkolika minutch zvon telefon, mstn vydavatel novin chce potvrdit ohlenou zmnu bydlit o kter byl prv automaticky informovn a odsouhlasit, odkdy maj bt noviny doruovny na novou adresu. Od ztka to sta Je toto typick zkuenost, kterou mme se sttnmi institucemi, kdy se pokoume splnit sv obansk povinnosti? Jist zatm ne, alespo v naprost vtin ppad. A je to vztah a zpsob komunikace, kter bychom chtli se sttn sprvou mt? Zcela urit ano. Jak oban, tak firmy oekvaj, e sttn sprva by mla njakm takovmto zpsobem fungovat. Elektronick sttn sprva by mla bt schopn poskytovat sluby efektivn, prun a integrovan. V dnenm svt Internetu postupn miz geografick a kulturn ohranien a je umonn voln tok mylenek, zbo a slueb. Svtovou ekonomiku velice ovlivnilo pijet elektronick komerce. Vrazn se zvila rychlost a dosah komunikac. ivotn styl oban a jejich oekvn se zcela zmnily dky monosti pmho on-line pstupu k nabdce a dodvce zbo a slueb kdykoliv, odkudkoliv, z jakhokoliv zazen. Situaci se mus odpovdajcm zpsobem pizpsobit i podniky a sttn sprva. Zatmco banky, pojiovny a maloobchodn prodejci se zamuj na minimln reijn nklady on-line slueb, sttn sprva stle bojuje s vysokmi provoznmi nklady. Daov poplatnci ale oekvaj lep nvratnost svch investic. Zefektivnn vech operac, zkvalitnn slueb a pemna sttnch ednk v tvr pracovnky s informacemi budou pouhm zatkem. Efektivn integrace slueb sttn sprvy vyaduje standardizaci vech obchodnch proces a kooperaci mezi jednotlivmi sttnmi ady. M-li bt obnovena dvra a kredibilita, je nutn zcela promnit vztah k obanm. Sttn sprva se mus pizpsobit novm obchodnm modelm a hledat nov efektivnj vztahy se soukromm sektorem. Tyto nov vztahy jsou klov pro dosaen ekonomickho rozvoje. Ve skutenosti m sttn sprva uniktn pleitost vst Informan spolenost a poskytovat finann a konzultan podporu pro pesun tit podnikn od hmoty k informacm. Digitln infrastruktura mus bt patin irok a bezpen. Na rovni politiky (nrodn i mezinrodn) to vyaduje garantovn osobnho soukrom, prva na informace a spotebitelskch prv. Tyto poadavky vak nutn nemus vst k nadmrn regulovanmu ivotnmu prosted. Zatmco sil sttn sprvy o zajitn vudyptomn digitln infrastruktury je nesmrn dleit z dlouhodobho hlediska, mnohem nalhavj je zmna na sociln rovni. Snaha v tomto smru mus vst k odstrann barir digitlnch hranic, existujc stle se zvtujc propasti mezi movitjmi, vzdlanjmi a s Internetem pracujcmi obany a tmi mn astnmi. Kad by ml mt pstup k online slubm sttn sprvy, zejmna k tm kriticky dleitm jako je zdravotnictv, sociln zabezpeen, vzdln a monost hlasovat. Technick, komern a politick inovace by se nemly zamovat pouze na on-line podnikn a obchodovn a ekonomick rozvoj. Je zapoteb dostupnj a individulnj vzdlvac systm podporujc lidi k vytven a udrovn irho spektra znalost a dovednost, potebnch v dnen informan ekonomice. Elektronick sluby jako on-line przkumy veejnho mnn, diskuse a volby mohou poslit monosti aktivn spoluasti vech oban na sttn sprv. Microsoft je ji dlouhou dobu dodavatelem softwaru a slueb sttn sprv nejen v USA. Jeho produkty pomhaj sttnm organizacm zvyovat jejich vkonnost, dosahovat stanovench cl, minimalizovat celkov nklady na vlastn informan systmy a zdokonalovat infrastrukturu, postupy, kvalitu informac a celkovou strategii. Operan systmy, vvojov nstroje, osobn aplikace, sov, potovn a databzov servery, nstroje pro vzjemnou spoluprci a publikovn na webu to je jen nkoli pklad technologi, kter Microsoft poskytuje a prbn rozvj k uspokojen poteb sttn sprvy. Mnoho lnk sttn sprvy vak spolupracuje s Microsoftem ne pouze jako s dodavatelem technologi, ale jako se strategickm partnerem za elem dosaen nejdleitjch cl elektronick sttn sprvy: zlepit efektivnost funkce sttn sprvy, pomoc ekonomickmu rozvoji, podporovat kvalitn vzdlvn i sociln pi. Ve skutenosti mnoho sloek sttn sprvy ji vid vraznou hodnotu toho, co Microsoft nabz na podporu elektronickch slueb obanm i podnikm i pro integraci vnitn spoluprce sttn sprvy. Dv nejdleitj sloky nabdky Microsoftu tkv ve kvalit a komplexnosti cel nabdky technologi a v obchodnm partnerstv se systmovmi integrtory, nezvislmi vrobci softwaru, tvrci aplikanch een a internetovmi spolenostmi. Sttn instituce oekvaj formulovn svm potebm upraven vize technick a funkn architektury, vyuiteln v elektronickch systmech sttn sprvy. Tato vize by mla slouit vedoucm projekt v zavdn takovch systm a usnadnit jim dosaen jejich cl. Ve uveden poteby a poadavky sttn sprvy byly podkladem k vytvoen t strategickch iniciativ, dle podrobnji popsanch: Electronic Government Framework (zkladn rmec elektronick sttn sprvy), Government Portal (vstupn portl sttn sprvy) a Digital Communities (digitln obce a komunity).
(zpracovno z materil Microsoftu) (Dokonen pt)
Komunikan a multimediln monosti Internetu pmo vybzej k jeho vyuit k vyuovn. Zatm se toho jet odpovdajcm zpsobem nevyuv. Pokud si to chcete zkusit a jet se nauit tolik potebnou anglitinu, doporuujeme vm vyzkouet webov msto www.anglictina.com. Mete zde zat jako pln zatenci, ale i jako mn i vce pokroil a povedou vs pevn rodil mluv. A nemuste za to nic platit.
Na www.anglictina.com (pozor koncovka .com, nikoliv .cz, tam je nco jinho) se sta zaregistrovat a zat. Bu jako pln novci v Lekcikch pro koiky (viz dle), nebo si sami na webovch strnkch udlte diagnostick test a podle jeho vsledk se zaadte do prvn, druh nebo tet tdy. V registranm formuli pak upravte sv daje tak, aby odpovdaly vaemu stupni znalosti anglitiny rozliuje se tam pt stup: pln zatenk, mrn pokroil, stedn pokroil, pokroil a expert. Vai tdu najdete ve vnitn budov koly (ve je velmi hezky graficky znzornno, viz obrzky). Ve kole je i kavrna, redakce asopisu, obchod s pomckami, informan centrum, klubovna, nstnka, sborovna ... Vai tdn uitel jsou v prvn td Jacqueline Cannon (Australie) a Marta Hankov (R), ve druh td Robert Wavle (USA) a Petr Kcha (R) a ve tet td Karl Prater (Anglie) a Petr pirko (R). Budou se o vs osobn starat. Pipravuj pro vs vuku, odpovdaj na vae dotazy v elektronick pot, diskutuj s vmi v diskusnm
fru. Kad uitel krom ppravy lekc pe i lnky do elektronickho asopisu, kter pmo souvisej s tmaty lekc.
Postup studia
Kad student se postupn seznm s obsahem nov lekce, vype si novou slovn zsobu a obraty, elektronickou potou je mu v pondl doruen domc kol (peklad), vstupuje
V lekcch pro zatenky postupn sami a bez stresu vplujete do zklad anglitiny
do diskuse a klade otzky lektorovi online, astn se obecn diskuse (chat) je zde diskutovno dan tma a peklad z domcho kolu a cvi se ve cviench. Pln tdennho studia je nsledujc: Pondl Na zatku pracovnho tdne je publikovna nov lekce. Student dostv lekci elektronickou potou, ve kter
Navigace na webovch strnkch koly je velmi pkn a nzorn, stejn jako samotn lekce nebo elektronick asopis pro studenty
m i doporuen, na co se soustedit, eho se vyvarovat a mal domc kol. Student si oteve lekci poslechne si dialog, seznm se s gramatikou a zane si memorovat nov neznm slovka. ter, steda a tvrtek Student si kad den opakovan pout dialog a vnuje se poslechu. Rovn se vrh do cvien, kter jsou soust lekce. Opakuje a procviuje si slovka. S jakoukoliv nejasnost se student obrac na uitele. M k dispozici ti zpsoby: on-line rozhovor ve studentsk kavrn (uitel je ptomen podle rozpisu), korespondenci s uitelem elektronickou potou a diskusn frum, ve kterm studenti komunikuj nejen s uitelem, ale i se svmi spoluky. Ptek, sobota a nedle Tyto dny jsou koncipovny jako oddechov a opakovac. V ptek dostane student druh e-mail, ve kterm je shrnut cel vukov tden a je vyhodnoceno domc cvien. Student m monost opakovat si slovka a dokonit zbvajc cvien. Anglitina nen jednoduch jazyk. Ve skutenosti neexistuje dn jednoduch jazyk. Existuj vak zpsoby, jak zvldnout jazyk rychleji a efektivnji viz Desatero spnho studenta ve vedlejm rmeku.
leit vslovnost a proto se doporuuje uen slovek nahlas. Ve cviench jste testovni ze slovek formou kovky, z frz formou piazovn nebo uren sprvn frze.
Studovat mohou i uitel

Tato internetov kola pamatuje i na uitele anglitiny. M pro n sborovnu a informan centrum. Sborovna je ozou pohody. Msto, kde si v klidu dte kafko, podlte se o sv radosti i starosti, naerpte energii i npady. Mon to tak nefunguje ve va kole, ale tady urit. Svj oblben mok si sice muste pipravit sami, ale jinak Organiztorka sborovny pe: Vdycky jsem touila pracovat ve velk kole, kde bych si s ostatnmi anglitini mohla vymnit sv zkuenosti, poradit se o problmech, pochytit nco novho, m bych mohla obohatit sv hodiny. Nikdy se mi to ale nepotstilo. A tak jsem vymyslela tyto
strnky a zvu Vs vechny na nvtvu - a anglitinu vyuujete na zkladn, stedn, vysok nebo jazykov kole, nebo se ji teprve snate ovldnout, doufm, e tady najdete nco zajmavho. A e mi pomete splnit mj sen o sborovn bez hranic. Internet je nepebernm zdrojem informac. Najt v nm to, co lovk prv potebuje, nen vak vdy jednoduch a pinejmenm to zabere spoustu asu. Infocentrum by vm mlo dost prce uetit. Obsahuje odkazy na dal msta na webu, kter jsou zajmav pro uitele anglitiny, a na online jazykov koly. Najdete tu i speciln zamen strnky, kter mete pout pi vuce konkrtnch tmat. Odkazy jsou okomentovan a ohodnocen - svj nzor na n mete pipojit i vy. Zaskoili Vs studenti otzkou, na kterou nedokete odpovdt? Pomoc najdete na Internetu, a v Infocentru se dozvte, kde hledat.
DESATERO SPNHO STUDENTA

1) Motivace
Dobr motivace je klem k spchu. Ne zanete studovat, je teba si jasn definovat, pro se do studia cizho jazyka poutte. Nen nutn poutt se do vtu dvod, pro stoj za to anglick jazyk ovldnout. Kad z Vs je jist schopen zformulovat pinejmenm ti dobr dvody. Je teba dret je na mysli a dret si v ivot sprvn poad priorit.
Lekciky pro koiky

Kurz Lekciky pro koiky je uren pro pln zatenky - je uren lidem, kte se dosud nikdy neuili anglitinu a zatm s n nepili do styku, lidem, kte chtj zskat zklad anglickho jazyka a nechce se jim uit z uebnic, kde jsou pouze stroh pouky, a nemaj as chodit do veejnch kurz. Kurz je naplnovn na deset dn a v jeho rmci by se ml student nauit pes 100 slovek, zkladn gramatick kazy a jevy a nejdleitj konverzan obraty, pouvan v bn anglick mluv. Zrove je mon slyet vslovnost slovek a frz, namluvenou rodilm mluvm. Kad z deseti lekc je rozdlena do 3 a 4 st. V prvn sti jsou slovka, kter se potom pouvaj ve frzch, v gramatice nebo jsou jinak dleit. V druh sti je vysvtlena gramatika. Bylo vybrno pes deset nejdleitjch gramatickch pravidel, kter jsou nutn pro pochopen struktury jazyka. Ve tet sti jsou asto pouvan konverzan obraty, kter se bn uvaj v ei. Od pt lekce s objevuje i tvrt st, kter obsahuje jednoduch anglick text. Ke kad lekci jsou piazena ti cvien v programu Hot Potatoes, kter slou k procvien gramatiky, slovek a frz. Doporuuje se studovat prbn, radji 5x denn 10 minut ne 1x denn hodinu. Zalote si slovnek, kam si budete zapisovat zadan slovka a ppadn i dal slovka, kter vs zajmaj. Pi uen slovek je velmi d-
2) Vytrvalost
Vytrvalost a rozhodnost jsou fenomny, kter pomhaj pekonat tm jakkoliv pekky. Studium jazyka je bh na dlouhou tra, kter se bez urit mry sebekzn neobejde. A vytrvalost se d snadno cviit a trnovat!
3) Pravidelnost
Pravideln studium je naprosto nezbytn. Je vrazn innj, ute-li se jazyk 15 minut denn ne 2 hodiny 1x tdn.
4) irok zbr - vyuijte vechny smysly

Poslouchejte vysln BBC, dvejte se v televizi na filmy s titulky, dovolenou neplnujte do Chorvatska, ale radji do Irska, tte anglick periodika (zdarma na Internetu), emailujte si s pteli ze zahrani, navtvujte vukov strnky na Internetu, poslouchejte kazety, zavete si slovnek a memorujte... Jinmi slovy, absorbujte jazyk vemi cestami a vemi zpsoby.
5) Dvkovn
Bute realistit. Naordinujte si pln, kter budete zvldat! Je dobr stanovit si napklad 10 novch slovek denn. Zkuste to vydret 3 msce a pak si dt 10 dn na opakovn!
6) Opakovn
Je zcela pirozen, e v lekci 15 zanete zapomnat na obsah lekce 8. Je teba vracet se zpt a opakovat si. Anglian hovo o tzv. memory cycles, co v podstat znamen systm dva kroky vped, jeden krok vzad.
7) Inteligence a talent
Oveme jsou pirozenm pedpokladem pro spen zvldnut jakkoliv intelektuln aktivity. Nicmn i studenti s nim IQ velmi asto dosahuj v ivot mnohem lepch vsledk ne jejich o nco chytej kolegov, jsou-li piln a pracovit.
8) Odvaha
Nebojte se! Mluvte, pite, nebojte se dlat chyby.
9) Uvolnnost
Studujte s radost! Optimismus, dobr nlada a uvolnnost by vs mly provzet celm vam studiem.
10) Stanovte si konkrtn cl

Stanovte si konkrtn, miteln a dosaiteln cl!
ABLONY
Postupn (by pomal) elektronizace ednch postup umouje ji asi rok pouvat k naprost vtin ednch dost, vkaz a hlen krom originlnch k tomu elu vydanch paprovch formul i jejich kopie, vytitn ze souboru v potai. Nen tedy nutn pro formul chodit na ad, sta si ho sthnout z Internetu. Tto situaci vyla vstc softwarov spolenost Microsoft a umstila na svoje esk webov strnky velk vbr nejrznjch formul, zpracovanch jako ablony do textovho editoru Microsoft Word, pop. tabulkovho procesoru Microsoft Excel.
ablony jsou rozdleny do nkolika skupin a mete je stahovat jednotliv nebo po celch skupinch v komprimovanch souborech (.zip). Zskan soubory nakoprujete do adrese, kter slou k ukldn ablon pro Office. Standardn je tmto adresem C:\Program Files\Microsoft Office 2000\Templates, ale mete mt na vaem potai nastaven i jin adres (snadno jej naleznete pop. nastavte nap. ve Wordu vberem poloek nabdky Nstroje, Monosti, Umstn soubor, Uivatelsk ablony).
Nejrznj formule se mohou hodit nejen podnikatelm k jejich innosti a povinnostem, ale i soukromm osobm pro rzn dosti na ady
EDNCH FORMUL VEHO DRUHU
Jak ablony pouvat?

Vtina ablon je zpracovna v textovm editoru Microsoft Word a obsahuj makra. Vechny ablony jsou digitln podepsny certifikanm klem Microsoftu. Po instalaci se vm v dialogovm okn Nov (Word) objev nov zloka s nzvem nainstalovan skupiny ablon. Nov dokument na zklad nainstalovan ablony vytvote tak, e v tomto okn uknete my na nzev poadovanho dokumentu. Pi oteven ablony se provede inicializace dokumentu a v nkterch ppadech se zobraz dialogov okno pro nkter nastaven formule. Pokud ablony obsahuj soutov pole, jsou v ad ppad tato pole automaticky prbn vypotvna podle toho, jak postupuje vyplovn. Pokud chcete publikovan ablony pouvat s dvj verz textovho editoru, Word 97, muste pi vytvoen novho dokumentu na zklad ablony potvrdit pekonvertovn nkterch formulovch pol, kter jsou v programu Word 2000 interpretovna jinak, ne v pedchoz verzi. Zdrojov kd a makra, kter ablony obsahuj, je voln pstupn a me-
Formule jsou pro Microsoft Word a Microsoft Excel
Elektronick formule maj tu vhodu, e za vs automaticky dopluj polka vypotvan z dve vloench daj a zabrn vm v takovm ppad vloit chybn daj
te ho pout jako vzor pro jakkoliv sv vlastn ablony. Tento kd je napsn pomoc Visual Basic Editoru (VBE), kter je soust vech aplikac Microsoft Office 2000. VBE spustte klvesovou zkratkou Alt+F11 nebo volbou Visual Basic Editor z nabdky Nstroje/ Makro (Tools/Macro). ablony ednch formul najdete spolu s dalmi doplky, jako nap. propojenm na mapy pro program Microsoft Outlook nebo klipartovmi obrzky, pouitelnmi v jakchkoliv vaich dokumentech, na internetov adrese www.microsoft.com/cze/office/plus.
Webov strnky Microsoftu pro jeho jednotliv produkty se vyplat obas navtvit - najdete tam zdarma ke staen rzn opravy a zdokonalen k programm a univerzln pouiteln doplky, jako nap. popisovan ablony ednch formul, obrzky ap.
SEZNAM ABLON PRO EDN FORMULE

kter jsou k dispozici na www.microsoft.com/cze/office/plus
Dan
Ploha k piznn k dani darovac, Ploha k piznn k dani ddick a darovac, Piznn k dani darovac, Piznn k dani ddick a darovac, Piznn k dani ddick, Piznn k dani z pevodu nemovitosti Dodaten piznn k DPH, Piznn k DPH, dost o registraci k DPH, dost o zruen registrace k DPH Piznn k silnin dani, Ploha k piznn k silnin dani Dl piznn k dani z nemovitost, Dodaten piznn k dani z nemovitost, Piznn k dani z nemovitost, Prohlen o vi pouitch finannch prostedk Oznmen pltce dan o dani z pjmu, Piznn k dani z pjmu FO - typ A, Piznn k dani z pijmu FO - typ B, Piznn k dani z pjmu FO - typ C, Piznn k dani z pjmu PO Odtpn zvody, Pihlka k registraci FO, Pihlka k registraci PO, Pihlka k registraci k dani z nemovitost pro FO, Pihlka k registraci k dani z nemovitost pro PO, Pihlka k registraci k DPH pro FO, Pihlka k registraci k DPH pro PO, Pihlka k registraci pro pltcovy pokladny Potvrzen o zdanitelnch pjmech, Prohlen poplatnka, Vytovn dan z pjm FO, Vytovn dan z pjm FO vybranch srkou Piznn ke spotebn dani, Upozornn na daov povinnosti
pobyt, Piznn k mstnmu poplatku ze ps, Vpis z rejstku trest, dost o poskytnut dvky sociln pe, dost o uzaven manelstv
Sttn sociln podpora

Dvky pstounsk pe - pspvek na zakoupen motorovho vozidla, Dvky pstounsk pe - pspvek na hradu poteb dtte, Dvky pstounsk pe - odmna pstouna, Doklad o vi pjmu, Pohebn, Porodn, Potvrzen o dn hrad njemnho, Potvrzen o studiu, Potvrzen o vi njemnho, Pdavek na dt, Pspvek na bydlen, Pspvek na bydlen ploha, Pspvek na dopravu, Rodiovsk pspvek, Prohlen pro uznn nroku na dvky, Sociln pplatek, Sociln pplatek - ploha, Zaopatovac pspvek pro nezaopaten dti vojka, Zaopatovac pspvek pro manelku vojka nebo osobu blzkou
ivnostensk ad
estn prohlen, Ohlen ivnosti FO, Ohlen ivnosti PO, Oznmen o provozovn ivnosti, Oznmen zmny daj, dost o koncesi FO, dost o koncesi PO, dost o pozastaven provozovn ivnosti, dost o zruen ivnostenskho oprvnn, dost o vydn dupliktu ivnostenskho listu
Podnikn
Dodac list, Dodac list - A5, Hromadn pkaz k hrad, Faktura - daov doklad, Paragon, Pjmov pokladn doklad, Jednoduch pkaz k hrad, Rozvaha v plnm rozsahu, Rozvaha ve zkrcenm rozsahu, Vkaz zisk a ztrt v plnm rozsahu, Vkaz zisk a ztrt ve zkrcenm rozsahu, Zznam o provozu vozidla nkladn dopravy
Sociln pojitn
Karta mal organizace, Odhlka zamstnance z pojitn, Pehled o pjmech a vdajch osoby samostatn vdlen inn, Pehled o vymovacch zkladech mal organizace, Pihlka zamstnance k pojitn
Zdravotn pojitn
Hromadn oznmen zamstnavatele o pojistnm, Pehled o platb pojistnho, Registran list, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 111, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 201, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 207, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 209, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 217, Pehled o vymovacch zkladech a pojistnm OSV - 222
Stavebn zleitosti
Denn zznamy stavby, Lhtnk, Nvrh na kolaudaci stavby, Ohlen drobn stavby, Pehled objednvek, Pehled staveb, Pehled zkouek, Pidlen sla popisnho, Seznam doklad, Seznam technick dokumentace, Seznam ednch opaten, Stavebn povolen na kanalizan ppojku, Stavebn povolen na plynovodn ppojku, Vydn rozhodnut o rozdlen pozemku, Vydn stavebnho povolen, Vydn zemnho rozhodnut, Zkladn list - adres, Zpis novostavby do katastru nemovitost, dost o povolen k odstrann stavby, dost o povolen k nakldn s vodami, dost o stavebn povolen plynov instalace
Osobn doklady
Nvrh na poskytnut dvky sociln pe, Odhlaovac lstek, Osobn dotaznk, Oznmen o pihlen k pechodnmu pobytu, Oznmeni o uspodn veejn hudebn produkce, Oznmen zmny trvalho pobytu, Potvrzen o hlen pobytu, Pihlaovac lstek pro pechodn pobyt, Pihlaovac lstek pro trval
ivotn prosted
Povolen ke kcen stromu, Vydn rozhodnut o povolen studny, Vydn souhlasu k odnt zemdlsk pdy
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE
V minulm sle jsme vs informovali o multimedilnch novinkch, kter se na trhu objev v pedvnonm ase. Tentokrt pinme podrobnj informace k interaktivnmu kurzu nminy EuroPlus+ Sprachkurs Deutsch
Multimediln interaktivn kurz nminy EuroPlus+ Sprachkurs Deutsch vychz vstc rostouc poptvce zjemc o studium nmeckho jazyka. Pestoe je dnes svtovm jazykem slo jedna anglitina, poloha na republiky ns stav ped nutnost seznmit se s nminou a dokzat ji efektivn vyut v bn i odborn komunikaci (napklad v obchodnch kontaktech).
Popis a zamen kurzu

EuroPlus+ Sprachkurs Deutsch je koncipovn jako trovov (Stufe 1, Stufe 2, Stufe 3). Kurz obsahuje jeden spolen instalan disk a pro kadou ze t rovn 2 disky s lekcemi. Stejn jako kurs anglitiny EuroPlus+ REWARD, nabz i Sprachkurs Deutsch pes 150 hodin studia v kad rovni. Kurz je prioritn uren pro individuln studium, me bt tedy dobrm spolenkem tm zjemcm o studium jazyka, kterm asov vyten nedovoluje navtvovat pravideln kurzy v jazykov kole.
ln pro poteby kurzu a jsou natoeny tak, aby uivatel zskal co nejbli kontakt s bnou nminou
Ovovn vdomost
V kad lekci lze najt mnostv cvien k oven znalost, nap. spojovn sprvnch vtnch dvojic, uspodvn slovosledu, doplovn slov, vbr sprvn varianty, i cvien, kter vyaduj po studentovi souvislej psemn projev. Implementace technologie IBM ViaVoice umouje pouvat v nkterch cviench mikrofon - v ppad sprvn vslovnosti vype program psan ekvivalent vrazu. Vsledky prce s kurzem se zaznamenvaj a prbn vyhodnocuj. Student m tedy kdykoliv monost zjistit s kterou ltkou m problmy a me si i sestavit individuln lekci, kter mu je pome odstranit
Pomocn nstroje a internetov sluby

EP+ Sprachkurs Deutsch nabz ti pomocn nstroje. Pehled gramatiky zpstupuje studentm kompletn gramatiku celho kurzu, pehled nmeck vslovnosti a kompletn ozvuen seznam nmeckch nepravidelnch sloves. Pehled slovn zsoby nabz ozvuenou slovn zsobu celho kurzu s monost jej organizace do tmatickch celk. Zznam vslovnosti m za kol pomoci studentm s ncvikem sprvn vslovnosti: po-
moc nkolika druh graf porovnv vslovnost studenta s vslovnost rodilho mluvho. Kurz je doplnn o tyi internetov sluby, kter roziuj jeho rozsah nad rmec jeho pevn sti. Zprvy pinej kad msc novinky, kter se tkaj nminy, nmeck kultury, sportu a politiky, v obtnosti podle studovan rovn. Diskusn frum nabz monost komunikace s ostatnm studenty Sprachkursu, Sluby uitele pak zajiuj vyhodnocovn psemnch prac. Sekce Hry slou k relaxaci a obsahuje nkolik oddechovch jazykovch her. Multimediln interaktivn kurs EuroPlus+ Sprachkurs Deutsch dr vysokou rove, nastavenou jeho anglickm pedchdcem EuroPlus+ REWARD, ve vech smrech - atraktivitou proveden, interaktivitou i rovn vyuvanch technologi.
Materil kurzu erp z titn pedlohy, vydan vydavatelstvm Verlag Moritz Diesterveg z Frankfurtu. Z titn pedlohy je pevzat zdail grafick design i struktura lekc. Kad rove kurzu obsahuje 56 lekc ve 14 blocch. Po kadch tech lekcch nsleduje jedna lekce opakovac. Pokud jde o obsah lekc, respektuj autoi klasick lenn, take student v kad lekci najde sti vnovan slovn zsob, vslovnosti, porozumn psanmu i hovorovmu jazyku, ncvik psemnho projevu a nau se komunikovat v bnch ivotnch situacch. Kurz m propracovanou multimediln st, take vechny lekce jsou doplnny o destky poslechovch cvien, a obsahuje rovn mnostv videopbh. Ty byly zpracovny speci-
KUPN
na slevu pi objednvce do 31.12.2000: EuroPlus+ Sprachkurs Deutsch (Stufe 1-3) 4140,- K (msto 4600,- K)
Jmno Adresa
MEDIA trade s. r. o. Krakovsk 25, 110 00 Praha 1

tel. 02 22212029
Funkce SCAN u radiostanice DRAGON CB-407

Vtina jednoduch (levnjch) CB radiostanic je vybavena pouze pepnaem kanl, regulac hlasitosti, squelchem a vtinou tak tlatkem pro rychlou volbu nouzovho 9. kanlu. Posledn jmenovan funkce me mt jist v extrmnch ppadech sv opodstatnn, ale pi praktickm provozu je v podstat nevyuvan. Daleko vt vyuit by mla funkce oznaovan jako SCAN, kter je vak vsadou radiostanic, kter jsou minimln o 1000 K dra. Pitom lze jednoduchou pravou doplnit tuto funkci i do zmiovanch levnch stanic. Mezi tyto levn stanice pat i DRAGON CB-407, pro kterou je prava popsna. Tady je teba jet upozornit, e dle zmnnou pravou pijdeme o monost rychl volby 9. kanlu, co vak vzhledem k ve uvedenm skutenostem tolik nevad. Cel prava je uvedena na obr. 1. Nejprve je poteba odizolovat spna CH9 od ostatnch obvod stanice (prokrbnutm mdnch cest) a jeho jeden konec pipojit na spolen vvod tlatek UP a DN. Druh konec tohoto spnae je spojen s kolektorem tranzistoru, jeho bze je pes rezistor 330 spojena se squelchovm tranzistorem s oznaenm T28. Pozn.: Vvod tranzistoru T28, se kterm je spojen rezistor, si ji pesn nepamatuji, protoe tuto pravu jsem jednomu svmu znmmu dlal
A na zvr jet citt z Generlnho povolen . GP - 9/1995, kter mimo jin k: Obansk radiostanice nesmj bt elektricky ani mechanicky mnny. Bc. Libor Dlouh Obr. 1.
80 kanl na CB psmu uzkonno i u ns

Nov Generln licence (dve Generln povolen) T . 22/R/2000, vydan 6. z 2000, povoluje vysln na 80 kanlech v CB psmu. Rozloen kanl je shodn jako nap. v Nmecku. Kanly 1 a 40 zstvaj stejn, se vemi svmi anomliemi v posloupnosti a s vynechnm kmitot. Nov kanly jsou umstny pod psmem, zanaj na kmitotu 26,565 MHz a po 10 kHz jdou pravideln a k 26,955 MHz, bez mezer a jinch anomli. Pozor - tyto kanly nesouhlas s rozloenm kmitot u nkterch starch typ rozench CB radiostanic s tzv. psmy A, B, C, D atd. Tyto radiostanice zachovvaj anomlie pvodnho psma a provdj pouze kmitotovou transpozici, i z dvod legislativnch je nelze pro nov psmo pout. Nyn bude poteba, aby dovozci radiostanic podnikli potebn kroky k dodaten nov certifikaci radiostanic pro nov sek psma (kanly 41-80). Nap. radiostanice firmy ELIX jsou ji pro rozen na sprvnch 80 kanl pipraveny. Pro upesnn uvdeme podstatnou st nov Generln licence . 22/2000 v nkterm z ptch sel. Zjemci si mohou pln znn GL prostudovat na adrese: http: //www.ctu.cz/down/gl/22_Ob_rdst.pdf V. Vorek, OK1XVV
ped vce ne rokem, ale lze jej zjistit V-metrem. Pi uzaven umov brn je na vvodu urit kladn napt, kter pi oteven squelche zmiz. Jako posledn krok je poteba peruit spoj vedouc k vvodu 17 integrovanho obvodu (C5121), m vyadme z funkce vypnn pijmae pi zmn kanlu. Popsanou pravu lze aplikovat i na jin typy stanic. Je poteba si pouze ovit, zda se po stisku a pidren tlatka pro volbu kanlu bude slo kanlu cyklicky zvyovat (sniovat). Trochu asu mon zabere nalezen tranzistoru, kterm je ovldna umov brna (squelch).
Zskejte zNiCd akumultor conejvce

(Dokonen ze s. 29) l Mm skladovat nabit lnky za zvltnch podmnek (okoln prosted), abych uchoval jejich nboj, nebo je mm radji dobjet proudem C/10? Skladovn vchladnu zmen samovybjen, naopak teplo (v lt vaut, vuzaven skce palubn desky) je vrazn zvt. Mnoho amatr skladuje kvli tomu NiCd akumultory vlednice (nikoliv mraznice!). Krtk dobit jednou msn nebo ob jeden msc je taky vpodku. l Jeden zlnk vm baterii je zkratovan a chci jej vymnit. Nkde jsem etl, e lnky mus bt vzjemn pizpsobeny. Co to je a jak se to dl? Nkter spolenosti prodvaj lnky a baterie do ruek a prohlauj onich, e obsahuj pizpsoben lnky. Vpraxi to pedstavuje vzt velik mnostv lnk a jednou nebo dvakrt je nabt a vybt a pak je roztdit podle kapacity. To zaruuje, e pi provozu vechny lnky vbaterii doshnou stavu tsn ped vybitm ve stejnou dobu a tm jsou do urit mry chrnny ped peplovnm, ale zvyuje to jejich cenu. V tovrn lze vybrat ztisc kus a proces automatizovat, ale pro amatra je to prakticky nedostupn sohledem na as a cenu. l Mus bt lnky vbaterii pizpsobeny? Nen to nezbytn, pokud ovem nebudeme vybjet akumultor pli hluboko, take nehroz, e se nkter (nejslab) lnek pepluje. Pozn.: Kapacita lnku zvis na teplot, dosavadn nabjec/vybjec historii a dalch vcech. Proto pizpsoben na 0,5 %, kter nkte dodavatel inzeruj, je nesmysl. Dostaten je pizpsoben na nkolik procent. Vexternch zdrojch, sloench zjednotlivch lnk, se nemus opizpsoben vbec uvaovat: vadn lnek se prost vymn. l Nkte vrobci ruek prodvaj pouzdra na such lnky. Jsou vhodnj ne NiCd akumultory? Lze do pouzdra vloit NiCd lnky? Such lnky zskaly oblibu tam, kde bu nen mon dobjet akumultory, nebo na to nen as. Co se tk typu, pedem vyloume lnky rtuov (nejsou bn, jsou extrmn drah a sjejich likvidac jsou pote). Zinkouhlkov maj velk vnitn odpor a nedodaj tud potebn proud pi vysln, ani kdy jsou erstv. (Pokud se vak smte smenm vkonem, mete na n i vyslat.) Volba tedy padne na lnky alkalick: mal vnitn odpor a zhruba dvojnsobn kapacita proti zinko-uhlkovm (asi tynsobn proti nejlepm NiCd stejnch rozmr). Mjte vak na pamti, e tak maj vt vnitn odpor ne NiCd, take pi velkm vkonu vs bude ruka varovat, e mte vybit zdroj. Samozejm do pouzdra mete msto suchch lnk dt lnky NiCd. l Vidli jsme NiCd lnky typu AA vpouzdru C. Mete uvst piblinou kapacitu vmAh lnk NiCd rznch rozmr? Typick kapacita typu AA je asi 450 mAh, typu C asi 1,0 Ah a zhruba 2,0 Ah utypu D, ale pozor! Nkter lnky C ve skutenosti obsahuj ekvivalent struktury lnku AA a maj pouze pl amprhodiny. Podobn ulnku D me to bt vlastn lnek C. Zkontrolujte obal, kde je kapacita napsan! Pomcka: lnky sredukovanou kapacitou jsou leh ne ty splnou kapacitou. Z rozmr lze usuzovat na kapacitu jen zhruba. Vrobci dlaj akumultory optimalizovan podle rznch hledisek: velk vybjec proudy, velk amprhodinov kapacita, mal samovybjec proudy nebo schopnost rychlho nabit (nap. pro RC modely). Nap. firma Sanyo vyrb akumultor okapacit 1,3 Ah, kter je jen nepatrn vt ne lnek AA. Takov lnky vsuperkapacitnch baterich se nkdy dodvaj krukm. l Pedstavuj NiCd lnky nebezpen odpad? Ano! Americk pedpisy pro nmonictvo nedovoluj pouvat NiCd akumultory vlodnch systmech. Agentura pro ochranu ivotnho prosted uvd kadmium na druhm mst seznamu toxickho odpadu a nikl a jeho sloueniny na mst dvanctm. Proto nevyhazujte znien lnky do popelnice. Informujte se usv mstsk sprvy, jak stakovm odpadem zachzet.
Vozidlov simplexn transceiver Fusprech f

Rudolf Balek
(Pokraovn) Pjem/vysln (P/V) se pepnal rozmrnm rel, jeho devt kontakt bylo uloeno na keramick koste. Pozdj typy mly izolaci z tvrdho papru - pertinaxu. Rel pepnalo pi odebranm proudu z baterie 0,4 A. Zapnalo ho tlatko u mikrofon (tet zdka). Pi vysln pracovala elektronka E5 jako dic osciltor (ladn mka/ladn anoda), zdvojovac a budic stupe. Osciltor s katodovou vazbou pracoval s polovinm kmitotem. Elektronka E7 je vkonov vf zesilova. Pslun cvka byla vypalovan v keramickm tlsku. Pstroj byl ladn kvalitnm postbenm trilem o kapacit 7 pF a 17 pF s vylouenm ten a mrtvho chodu, rotor byl uloen v kulikovch loiscch. K jemnmu doladn slouil kapacitn trimr 3 pF a 5 pF, vyveden na pednm panelu, dolaujc v rozmez 5 kHz a 7 kHz. Promnn kondenztory mly keramick dielektrikum. Protoe osciltor zastval dv funkce, pijmae a vyslae, jako dic stupe a pomocn osciltor, ml ve svm vstupnm a vstupnm obvodu est kapacitnch keramickch trimr k nastaven soubhu stupnice pi P/V. Jejich nastaven bylo bez slaovacho pedpisu nebo schmatu takka nemon. Elektronka E5 budila vf koncov stupe s 10 W elektronkou RL12P10. Jej dic mka se tedy pomoc rel pepnala bu na nf nebo vf signl k dalmu zeslen. V jejm anodovm obvodu byl zapojen nf vstupn transformtor nebo v ppad vf zesilovae pracovn zatovac odpor - tlumivka L11. Z jejho horkho konce se pivdla vf energie pes vazebn kondenztor C10/M1 na vstupn ladn obvod LC. Odtud impedann pizpsobenou odbokou od studenho konce - s vf naptm 1,2 V pes vazebn kondenztor C1/5k a tepeln amprmetr (400 mA pln v-
chylka) na svorku prutov antny. Pizpsobovacm trimrem na panelu se podle max. vchylky pstroje antna vyladila jemn. Svorka G (Gegengewicht) - protivha, byla pipojena na kostru vozidla. Elektronka E6 pes transformtor 1 mkov modulovala vf koncov stupe. Vstupn transformtor ml zatovac vinut s impendac Z = 7 k pro anodu koncov elektronky, dle vinut pro reproduktor (Z = 5 ) a vinut pro sluchtka, Z = = 2000 . Nezbytn byl i mikrofonn pevodn transformtor 3 s pevodem 1:20. Pstroj byl peliv namakn dohromady, take se znateln proluka neprojevila. Vha pstroje byla zvisl na pouitm stavebnm a stnicm materilu a pohybovala se od 8 kg do 10 kg. (Dokonen pt)
Obr. 4. Zjednoduen zapojen Fusprech f jako vyslae. E5 - RV12P2000 dic a budic vf stupe, ladn mka/anoda. E7 - vkonov vf pentoda RL12P10. E6 - RV12P2000 modulan zesilova, sepnutm tlatka R pracuje jako tnov osciltor. 3 - mikrofonn pevodov transformtor, 1 - modulan transformtor/nf genertor. T1 - vf tlumivka. Mkov amplitudov modulace
Obr. 5. Novj verze transceiveru f bez knoflku jemnho doladn pijmae, se sluchtky a pepnaem provozu na e hrdelnch mikrofon Obr. 3. Vyjmut vf dl. Vpravo ladic kondenztor se stupnic, vlevo kontakty pepnacho rel
V Praze se konal sjezd eskho radioklubu
st pedsednictva sjezdu RK. Zleva J. Vole, OK1VJV, S. Majce, OK1VEY, a J. Litomisk, OK1XU Sjezd RK se konal 21. jna 2000 za asti 124 delegt z 69 eskch a moravskch radioklub (celkem je v OK 223 lenskch radioklub RK, vechny byly pozvny). Co pinesl novho? Pedn nkolik novch mladch tv v rad RK, kter bude radioamatrskou organizaci dit v nadchzejcch tyech ltech. Sjezd schvlil nkter zmny v organizanm du RK a v souladu s nimi budou v roce 2001 vytvoeny krajsk odboky RK, jejich nutnost vyplv z novho regionlnho rozdlen R. Volby krajskch manaer RK probhnou do konce roku 2001. S penzi i nemovitostmi hospoda RK dobe a pehled majetku a hospodaen RK bude kadoron zveejnn v asopise Radioamatr. RK slibuje, e bude soustavn sledovat vvoj legislativy v oboru telekomunikac a pitom prosazovat zjmy radioamatr. Mon se dokme vyuit vech prefix OK, OL1 a 0, radioama-
Pedsedou RK na lta 2001 a 2004 byl opt zvolen M. Prosteck, OK1MP trskch zkuebnch komis a vydvn konces a do odvoln. Ron lensk pspvky byly zveny na 400 K, pro dchodce a studenty na 200 K. V ltech 2000 a 2004 bude dit RK rada pod pedsednictvm M. Prosteckho, OK1MP, v tomto sloen: S. Hladk, OK1AGE, M. Huml, OK1FUA, J. Litomisk, OK1XU, K. Odehnal, OK2ZI, S. Majce, OK1VEY, A. K, OK1MG, J. Vole, OK1VJV, V. Zubr, OK1IVZ, P. Voda, OK1IPV, R. Zouhar, OK2ON, J. Such, OK2SJI, M. Korda, OK1FLM, S. Endler, OK2ISZ, a P. Slavek, OK1WWJ. leny revizn komise jsou M. Mazanec, OK1UDN, S. Haek, OK1AYA, a J. tcha, OK1JST. OK1PFM
Enfant terrible letonho sjezdu RK Bedich Sigmund, OK1FXX. Jako ost sledoval a ihned pranoval veker nejasnosti a nepesnosti pi jednn sjezdu. Vzhledem k tomu, jak pkn QSL-lstky produkuje jeho firma ELLI print, bylo mu hned na mst odputno, e jeho piinnm trval sjezd o hodinu dle
Radioamatrsk svatba po americku
Glen W. Pladsen, AE0Q, z Colorada je z naeho pohledu tak trochu cestovatel: SV0WY 1973-4, ZB2WZ 1974, GM5BKC 1974-8, od r. 1992 V31RY. Te se vak hodl ve svch 47 letech usadit. Jak nm sdlil v telegrafnm spojen 17. srpna 2000, za tden se oen s Merri, AB0MV, kterou potkal ped dvma lety v ARRL 10 m Contestu. Jet jsme mu stihli poslat gratulaci k satku a zanedlouho jsme obdreli svatebn fotografie z 25. srpna 2000. Pro ns jsou trochu netypick - svatebn obad se v Americe celkem bn kon doma, kde vs oddvajc ednk i knz navtv, a v ppad Merri a Glena bylo jejich Ano (pesnji I do) vyslno telegraficky - viz obr. vlevo.
OK1DVA
PHASE 3D - Kourou
Vase uzvrky naeho asopisu provme posledn hodiny ped startem rakety ARIANE 5 sna druic PHASE 3D. Start je naplnovn na 15. listopad se startovnm oknem mezi 01:07 a 02:03 UTC. Krom P3D bude na pechodovou drhu (GTO) vynesena druice PAS-1R (PanAmSat) a dv men druice STRV-1C a 1D (DERA). Celkov uiten zt je pi tomto letu rekordn 6 313 kg. Poprv bude tak vyzkouena platforma ASAP (Ariane Structure for Auxiliary Payload), kter ponese druice STRV a je pro ns zajmav zhlediska ptch projekt. Celkov uspodn uiten zte je znzornno na obr. 1. Pedstartovn pprava AMSATu zaala vKourou (Francouzsk Guyana) 10. z. Autor rubriky piletl do CSG (Centre Spatial Guyanais) 14. 9. spolu sMichaelem, OH2AUE, a Freddym, ON6UG. Mli jsme to tst, e jsme hned po pletu vidli spn start ARIANE 5 (. 506), kter byl naprosto bezproblmov a uskutenil se hned vprvn minut startovnho okna. Vnsledujcch tdnech byly pezkoueny vechny systmy druice P3D, naplnny palivov ndre a pipevnny panely solrnch lnk. Fotografie na obr. 2. je poslednm pozemskm pohledem na P3D, na n byla poslze namontovna geostacionrn PAS-1R. Na GTO sinklinac 6,5 o bude P3D nkolik msc a podrobnjmu popisu manvr se budeme vnovat vnkter pt rubrice. Vprvnch tdnech se budou pouvat pevn vesmrov antny druice vpsmech 2m, 70 cm a 23 cm.
Telemetrie 400 bit/s BPSK bude proto nejastji slyiteln na frekvenci 435,450 MHz (GB) nebo 145,900 MHz (MB). Vtabulce keplerinskch prvk je ji P3D uvedena. Jedn se o pedstartovn data, kter byla stanovena vpotem pro zatek startovnho okna. Pokud by byl posunut start, je teba pist kepoe 0,000694 za kadou minutu zpodn. OK2AQK
Keplerinsk prvky
Obr. 1. Uspodn uiten zte pi letu . 507
Obr. 2. Posledn pozemsk pohled na druici P3D. Vechny krytky kamer, mikrovlnnch antn a motor jsou ji sejmuty
Kalend zvod na leden 2001

1.1. 1.1. 2.1. 6.1. 7.1. 9.1. 20.1. AGCW Contest 144 MHz AGCW Contest 432 MHz Nordic Activity 144 MHz Contest Romagna (Italy)* 50 MHz Contest Romagna* 144 MHz Nordic Activity 432 MHz S5 Maraton 144 a 432 MHz 16.00-19.00 19.00-21.00 18.00-22.00 09.00-17.00 07.00-15.00 18.00-22.00 13.00-20.00
21.1. 21.1. 21.1. 23.1.
Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 AGGH Activity * 432 MHz-47 GHz 08.00-11.00 OE Activity * 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00
Podmnky jednotlivch zvod, vyhlaovanch eskm radioklubem, byly postupn zveejnny v asopise Praktick elektronika - A Radio . 2 a 10 v roce 1997 a v asopise Radioamatr bhem roku 2000. Veobecn podmnky zvod na VKV, platn od 1. 1. 2000, byly zveejn-
ny v asopise Amatrsk radio . 3/2000 a v asopise Radioamatr 1/2000. Upozornn: * za nzvem zvodu znamen, e zvod bude pravdpodobn beze zmny v ase, ale vzhledem k tomu, e tento materil je psan koncem listopadu 2000, je mon, e poadatel potkem roku 2001 vyhls zmny podmnek. Bude-li to mon, budou ppadn zmny vas ohleny, pinejmenm ve vysln OK1CRA, ppadn v sti paket rdia. OK1MG
Adresy k odesln denk pes internet:
Kalend KV zvod na prosinec a leden

V zvru tohoto roku dovolte nkolik slov, jejich smyslem je nahldnout do kuchyn tchto kalend, kter spolu s podmnkami zvod a pozdji i DX informacemi pipravuji pro AR a jeho nslednka PE-AR asi 30 let od skonu legendrnho OK1CX (njakou dobu musely bt pspvky otiskovny tak bez oznaen autorstv). Pedpokldm, e dnen forma vyhovuje, i pokud se te termnovho pekryt. Vzhledem k omezenmu prostoru nen mon pinet podmnky vech zvod nsledujcho msce, jak to v ad dopis vyadujete; snahou je, aby se v obdob ty poslednch let podmnky kadho zvodu v asopise objevily. Coby jejich zkladn zdroj slou bohat archiv originl podmnek, kter dve pichzely pravideln na RK; dnes je vak vystdaly internetov strnky podajcch organizac. Jejich vyhledvn nen mnohdy jednoduch a dky za to, e se zde objevuj skuten informace up to date, pat radioamatrsk firm MICRONIC v Perov, kter mi to nezitn umouje. Bohuel, na souhrnn informace, kter lze na internetu nalzt na vce mstech, nelze spolhat; informace tam publikovan bvaj dva-ti roky star. Z cizch asopis pro amatry se posledn informace dozvte, ale a tsn ped zvodem, po uzvrce PE-AR. Je tedy mnohdy nutn spolhat na praxi a v nkterch ppadech i na intuici ohledn termnu. Vdy je nebezpe, e nkter informace unikne, a jsem vden za kad upozornn na zmny (pokud mono dva msce pedem). Doufejme, e v ptm tiscilet, do kterho ji dnen kalend zasahuje, budou pinen informace vdy jen erstv a hlavn spolehliv. 16.12. OK DX RTTY Contest RTTY 00.00-24.00 16.-17.12. Croatian CW Contest CW 14.00-14.00 16.-17.12. International Naval MIX 16.00-16.00 16.-17.12. UFT Contest CW viz etapy 17.12. RAC Canada Contest MIX 00.00-24.00 17.12. AGB Contest CW/SSB 20.00-22.00 UBA 365 Day Contest celoron 1.1. New Year Contest (AGCW)CW 09.00-12.00 1.1. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00 6.1. SSB liga SSB 05.00-07.00 6.-7.1. AGCW Winter QRP CW 15.00-15.00 6.-7.1. ARRL RTTY Roundup DIGI 18.00-24.00 7.1. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00 7.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 09.00-10.59 8.1. Aktivita 160 CW 20.00-22.00 12.-14.1. Japan Int. DX Low Band CW 22.00-22.00 13.1. OM Activity CW 05.00-05.59 13.1. OM Activity SSB 06.00-07.00 13.1. Old New Year Cont. CW/SSB 05.00-09.00 13.1. YL - OM Midwinter CW 07.00-19.00 14.1. YL - OM Midwinter SSB 07.00-19.00 13.-14.1. UFT Contest 160 m CW viz podm. 20.1. LZ open Contest CW 12.00-20.00 20.-21.1. Posluchask zvod 12.00-12.00 21.1. HA DX Contest CW 00.00-24.00 26.-28.1. CQ WW 160 m DX ContestCW 22.00-16.00 27.-28.1. French DX (REF Contest) CW 06.00-18.00 27.-28.1. Europ. Community (UBA) SSB 13.00-13.00 27.1. WAB 160 m SSB 19.00-23.00 Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch erven ady PE-AR: SSB liga a Provozn aktiv 1/98, OM activity 2/97, International Naval 11/98, ARRL 160 m Contest a Croatian CW Contest 11/97, AGB, UFT 11/99, CQ WW 160 m a REF Contest 1/98, HA DX a EC (UBA) 1/99, AGCW HNYC, YL-Midwinter a UBA 365 Day 12/99.
Croatian: hrs@hztk.tel.hr RAC: ve2zp@va3tcp.ampr.org AGCW-NewYear: hnyc@agcw.de AGCW QRP: qrp-test@agcw.de ARRL RTTY: contest@arrl.org DARC 10 m: 10m-contest@darc.de Japan IDX: jidx-info@dumpty.nal.go.jp HA-DX: radioclub@npp.hu CQ 160 m: cq160@contesting.com UBA: on7tk-on7lx@village.uunet.be V ptm sle si povme, jak mohou odeslat denky internetem pomoc PR ti, co nemaj pipojen na internet. Strun podmnky nkterch KV zvod Aktivita 160 m - zvod k oiven provozu na psmu 160 m se kon vdy druh pondl v kadm msci, a to od 21.00 do 23.00 naeho asu v seku 1840-1900 kHz CW provozem, prv pondl ve stejnm ase SSB provozem. Zastnit se mohou vechny OK a OM stanice, pedv se RST (RS) a okresn znak. Kategorie jsou: QRP (do 5 W vkonu), QRO a posluchai. Posluchai mus pijmout znaky korespondujcch stanic a kd alespo jedn stanice. Za kad spojen je jeden bod, nsobie okresn znaky vetn vlastnho. Vsledek zvodu se zasl na adresu: Pavel Konvalinka, OK1KZ, Feterkova 544, 181 00 Praha 8, nebo je mon jej nahlsit po zvod stanici OK1KZ. Celkov vsledek bude dn soutem vsledk v esti nejlepch mscch. Japan International DX Contest - clem je umonit amatrm co nejvt poet spojen s JA stanicemi v rznch prefekturch. Kadoron jsou ti zvody, vdy 2. cel vkend v msci: LOW Bands (LF CW) v lednu 22.00-22.00 UTC, HIGH Bands (HF CW) v dubnu 23.00-23.00, PHONE v listopadu 23.00-23.00. Nae stanice mohou pracovat nejve 30 hodin z cel doby zvodu, odpoinkov seky mus bt aspo hodinu dlouh. Psma pro FONE 3,7-28 MHz, pro LF CW 1,8-7 MHz, HF CW 14-28 MHz. Kategorie: A) Jeden opertor vechna psma, nebo jedno psmo; B) jeden opertor - vkon do 100 W (Low Power), vechna psma, nebo jedno psmo; C) vce opertor. Stanice s jednm opertorem mus ve, co souvis se zvodem, zajiovat sami. Stanice s vce opertory mohou zmnit psmo a po 10 minutch provozu, vyjma skoku na jedno jin psmo, pokud spojen d nsobi. Japonsk stanice pedvaj kd sloen z RS(T) a sla prefektury (01-50), ostatn RS(T) a slo zny CQ. Plat jen spojen s JA stanicemi a hodnot se v psmu 160 m tymi body, v psmu 80 m a 10 m dvma body, jinak jednm bodem. Nsobii jsou japonsk prefektury a ostrovy Ogasawara, Minami-Torishima a Okino-Torishima na kadm psmu zvl. V denku vyznate opakovan spojen, kad psmo mus bt na zvltnm list. Sum mus obsahovat vpoet vsledku, kategorii, ve kter se stanice astn, jmno a plnou adresu velkmi psmeny, pestvky. estn prohlen v tomto znn: All contest rules and regulations for amateur radio in the country of operation have been observed. JIDX Contest committee decision is the final. K denku, kde je vce jak 200 spojen na psmu nebo 500 spojen vbec, pilote pehled protistanic v abecednm poad. Diplomy vtzm v kad zemi a kategorii; stanici, kter nave spojen se vemi prefekturami (01-47) speciln diplom na zklad seznamu tchto stanic, mus vak
zaslat 1 IRC. Denk a sum se zasl na: JIDX PHONE/LFCW/HFCW Contest, c/o FIVE-NINE Magazine, P. O. Box 59, Kamata, Tokyo 144, Japan. astnci, pokud zaslali 1 IRC, obdr vsledkovou listinu. Denky mus bt po zvod odeslny do konce ptho msce. Denk v ASCII form vetn sume je mono zaslat i E-mailem s uvozovac poznmkou #get eleclog.eng na adresu jidx-info@dumpty.nal.go.jp, odkud obdrte stejnou cestou vsledky. AGCW QRP-Winter (Sommer)-Contest pod kadoron prv cel lednov (a tet ervencov) vkend AGCW od 15.00 do 15.00 UTC. Psma 3,5 a 28 MHz mimo WARC, telegraficky, ve tdch: VLP do 1 W vkonu (nebo 2 W pkonu), QRP do 5/10 W, MP (moderate power) do 25/50 W, QRO (navazuj spojen jen se stanicemi VLP, QRP, MP. Z celkov doby zvodu je teba 9 hodin rozdlench ev. do dvou st odpovat. Povolen je jeden vysla a pijma, nebo transceiver. Vzva - CQ QRP TEST. Kd RST a po. slo spojen, lomeno zkratkou tdy, ve kter stanice zvod. Od stanic, kter se neastn zvodu, sta pijmout RST, i tato spojen se zapotvaj. Bodovn: spojen s vlastnm kontinentem 1 bod, s DX 2 body, pokud jsou to stanice VLP, QRP nebo MP 4 body. Nsobie: zem DXCC na kadm psmu, pokud jsou to stanice VLP, QRP i MP tak 2x; poet bod bude upraven podle denk dolch od protistanic. Denky do 10. 2. na adresu: Luck Noack, DL4DRA, Hochschulstr. 30/702, D01069 Dresden, BRD nebo via E-mail. V denku se doporuuje popsat pouit zazen. QX
Pedpov podmnek en KV na prosinec

Existenci maxima jedenctiletho cyklu nm podmnky en KV zaaly pipomnat po del pestvce a ve druh polovin jna. Do t doby prmrn intenzity slunenho toku nejen nestoupaly, dokonce vprmru klesaly. Celkov vzestup slunen aktivity, kter ml uveden zlepen na svdom, vypadal natolik slibn, e pedpokldme jeho pokraovn i vprosinci. Za ervenec a jen 2000 byla prmrn sla skvrn 200,0, 163,1, 182,1 a 167,8 a nejvy denn hodnotou nadle zstv R = 401 z 20. 7. 2000, podobn jako rekordn men slunenho toku 262 s.f.u. z 17. 5. 2000. Velkou slunen aktivitu sibudeme moci uvat a do sekundrnho maxima cyklu v letech 2002 a 2003, jedenctilet minimum by mlo nsledovat v roce 2007 a dal maximum (24. cyklu) vletech 2010 a 2011. Pipojen pedpovdn diagramy pro leton prosinec jsou spoteny zR12 = 148, piblin odpovdajcho slunenmu toku 190 s.f.u. - a prozatm pedpokldme, e jde o nejvy slo, znho vtomto cyklu vychzme. To zaru maxima nejvych pouitelnch kmitot do vtiny smr nad horn hranic rozsahu KV. Vrcholy kivek budou ale sblcm se vrcholem ionosfrick zimy stle krat a souasn se bude vrazn zmenovat poet skok prostorov vlny a tedy zkracovat dosah na nejvych kmitotech - zejmna trasami, vedoucmi vymi kami severn polokoule. Obdobn jako vpodzimnch mscch nm ionosfra zajist velkou dynamiku chodu pouitelnch kmitot a navc - o co budou krat maxima pslunch kivek a tedy i doby oteven na psmech nejkratch, o to bude men tlum na vlnch delch. Dolnm psmm navc prospje i vt pravdpodobnost tvorby ionosfrickch vlnovod, take se nezdka setkme sjet menm tlumem, ne jak je obvykl pro obdob slunenho minima. V nsledujcm pehledu vvoje se budeme zabvat letonm zm, jeho prbh nepinesl dn zsadnj zvrat - rove slunen i geomagnetick aktivity byly prmrn. Prmr ale nyn vdnm
ppad neznamen nzkou rove, i klid - opak je pravdou. Jak o slunen erupce, tak i o geomagnetick poruchy nebyla nouze. Pekvapenmi mohly bt leda poklesy aktivity, nap. ve dnech 11. - 12. 9. s rekordn nzkmi sly skvrn R = 27 a 38. To je ale jen jeden z rznch parametr slunen aktivity a napklad erupce z 12. 9. (vrcholila v 12.13 UTC) byla protonov. Protony zn zaaly pichzet 12. 9. v 15.55 UTC a jejich koncentrace doshla maxima 13. 9. v 03.40 UTC. Dal energetick erupce nsledovala 14. 9. v 06.27 UTC. Ji od prvn znich byl oekvn zsah Zem sticemi slunenho vtru a pozorovn slunen korony tomu nasvdovala. Nsledovat mla i magnetick boue s polrn z, ale stle se zdlo, e snad k niemu takovmu (navzdory krtkmu geomagnetickmu impulsu 15. 9. v 05.10 UTC) nedojde. Pomalej stice zprvu Zemi mjely. K vyvoln poruch ale bylo ze Slunce do meziplanetrnho prostoru, ve kterm obh i nae Zem, vyvreno materilu i energie dostatek, a tak poruchy pece jen zaaly 15. 9. pozd veer a prothly se a do 19. 9. Jejich intenzita byla vjimen, co podmnky en KV pimen odnesly - nejhor byly 17. 9. a zejmna 18. 9. a teprve pot se zaaly velmi zvolna zlepovat. Zhorovaly se spostupujc poruchou tentokrt ve smru od pl k rovnku extrmn pomalu, take bylo mono pozorovat kladnou fzi poruchy vionosfe tropickch oblast jet 18. 9. (dsledkem bylo nap. oteven mezi YV-HC8-LU-W2-4-8-9 v psmu 6 m). I polrn ze pece jen pily: nejprve slab 16. 9. veer a pot siln v noci ze 17. 9. na 18. 9. Dle dominovaly pedevm dsledky erupc vextrmn rozlehl skupin skvrn, kter prochzela centrlnm meridinem 24. 9., krtce pot, kdy mla maximln plochu tm dvou procent slunenho disku (pesnji 1970 promile), take byla snadno viditeln i pouhm okem. Zven erupn aktivita od 22. 9. pinesla poruchy geomagnetickho pole 25. - 26. 9., opt se znatelnm zhorenm podmnek en KV. Od 27. 9. se magnetosfra Zem uklidnila a dolo kvraznmu zlepen, vetn globlnho otevrn 10m psma i podl tras ve vych zempisnch kch. Pzniv vvoj pokraoval kladnou fz poruchy 29. 9. Nato navzal naruen vvoj s postupnm zhorovnm v zporn fzi poruchovho vvoje 4. - 6. 10. Na potku z efektivn slo skvrn SSNe, kter pomrn spolehliv popisuje stav ionosfry, kleslo vlivem poruch krtce a ke stovce a pot se vrtilo do intervalu 120-140. Dal vvoj zaal mrnm poklesem od 15. 9., kter se prohloubil 17.-18. 9. propadem a na 99 a 83. Pot byl vystdn pozvolnm vzestupem ke 145 do 29. 9. a pokraoval nejprve mrnm poklesem (pod stovku se odebral od 4. 10.), s nsledujcm pkrm pdem do 6. 10. a na 68 (co v maximu cyklu znamen podmnky en vyloen pod psa). Vrazn lep byla a druh polovina jna. Zvrem nsleduje obvykl pehled index slunen a geomagnetick aktivity za z. Slunen tok (men v Pentictonu, B. C.) byl v dennch hodnotch 158, 154, 154, 171, 180, 179, 173, 163, 151, 141, 135, 133, 133, 151, 159, 175, 182, 204, 207, 211, 225, 232, 225, 225, 226, 224, 205, 202, 192 a 194 a
jejich prmr inil 182,1. Pslun indexy geomagnetick aktivity Ak z observatoe Wingst byly: 20, 22, 8, 22, 10, 16, 18, 18, 7, 5, 6, 20, 11, 4, 11, 28, 74, 62, 32, 12, 10, 8, 7, 20, 20, 24, 14, 10, 8 a 40 s prmrem 18,9. OK1HH
Prodm pjeku ERS 50, regulovatelnou 200 a 400 C, s nhradnm hrotem. Cena 1200 K. Tel.: 068-5341280. Koupm gramofonov desky z Gr. klubu - hlavn jazz a rock. Nap. G. Brom, eskoslovensk jazz, Jazzov piano atd., ale i desky z Polska a MLR. Tak licence z GK, zalete prosm seznam - dkuji. Tak koupm nhradn emnek ke gramu Technics SL-B 300. Pavel Novk, Svahov 4956, 430 03 Chomutov. Predm ERS 50 + ND. Molnr, Lomonosova 4, 917 08 Trnava. Prodm dvoukanlov osciloskop HAMEG 20 MHz - mlo pouvan + servis. dokumentace. Cena 11 000 K. Tel.: 0602 172286.
Praktick elektronika Konstrukn

Ronk V, 2000
A Radio
fredaktor Ing. Josef Kellner
Stavebnice a konstrukce - A Radio

Ronk IV, 2000
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch seit, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M oznauje lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, lnek v lut ad - Stavebnice a konstrukce A Radio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj doplnn psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN

N interview s Paulem Van Manenem z firmy Fujitsu Takamisawa Components Europe ...................................................... 1/1, II/1 s Rudolfem Valoukem, obchodnm editelem firmy DOE spol. s r. o. ............................................................. 1/2, II/2 s Antonnem Vrabcem, jednatelem esk poboky koncernu Schurter .......................................................... 1/3, II/3 s Michalem Geislerem a ing. Jim Vvrou, majiteli firmy ENIKA .................................................................... 1/4, II/4 s Gregory Mathiasem, technickm manaerem firmy Maxim Integrated Products Inc. ............................ 1/5, II/5 s ing. Davidem Veverkou, jednatelem esk soukrom firmy Zero ............................................ 1/6, II/6 s Georgem Schifferdeckerem, prodejnm manaerem firmy Ansmann GmbH Accu-Technik ..................................... 1/7, II/7 s ing. Michalem Rafajem, OM3TRN, jednatelem firem ELING a RMC ....................................................... 1/8, II/8 s Markusem Winklerem, editelem marketingu pro prodej do zahrani firmy Conrad Electronics ........................... 1/9, II/9 s B. J. Tonerem, editelem exportnho oddlen americk firmy Toner ................................................. 1/10, II/10 s Gerdem Kamerem, obchodnm editelem spolenosti ELABO .................................................... 1/11, II/11 s ing. Marcelou Blhovou a ing. Josefem Frokem, pedstaviteli firmy INTRAX s. r. o. .............................. 1/12, II/12 Ronk 1999 na CD ROM ........................... 3/1, 1/1M, IV/1, IV/2 Vsledky Konkursu PE 1999 o nejlep elektronick konstrukce ........................................ 4/1 Jak najt to prav, co hledme od TI ........................................ 13/2 Vyhlen Konkursu PE-AR na nejlep radioamatrsk konstrukce v roce 2000 ......................................................... 3/3 Ronk 1996 na CD ROM ...................................... 3/5, 1/3M, IV/3 Fotovoltaick jev u diod LED .................................................... 22/5 3x CD ROM Amatrsk radio ................................................... 47/8 Naskenovan ronky 1987 a 1995 na CD ROM ......... 3/10, 1/5M Vedeli by ste urobi prognzu rozvoja elektroniky? ............... 43/10 Pozvnka k nvtv GES ELECTRONICS ................ 47/11, III/11 Veletrh Elektra 2000 ...................................................... 2/1M, II/1M Ohldnut za vstavou Amper 2000 ...................................... 40/4M Kdy tedy doopravdy aneb nkolik astronomickch vah o konci tiscilet ...................................................................... 1/E Pro obvody NJM4580? ........................................................... 5/3 Ronk 1997 na CD ROM ........................................................ IV/5
MIC TECHNIKA
Elektronick fzovka (DPS) ....................................................... 8/1 Zkoue malch tranzistor ....................................................... 9/1 Senzory KTY pro men teploty .............................................. 25/1 Miniaturn osciloskop HPS 5 ...................................................... 3/2 Nf milivoltmetr jako adaptr k DMM ........................................... 5/2 Mic proudov transformtor PT4/H1000 (DPS) ................... 20/2 Men zaruench signl ...................................................... 25/2 slicov mera kapacity 4 pF a 10 000 F (DPS) ............... 26/2 Mi elektrolytickch kondenztor ........................................ 15/3 Jednoduch tymstn ta (DPS) ......................................... 22/3 Teplomer s DS1621 (DPS) ...................................................... 18/4 Zkoue tranzistor NPN a N-MOSFET (DPS) ......................... 5/5 Zkoue pojistek ......................................................................... 6/6 Tester sprvn polarity proudovch transformtor ................ 24/6 Zkoue bateri ........................................................................... 7/7 ta 2,4 GHz SMD (DPS) ....................................................... 12/7 Mi kapacity akumultoru NiCd (DPS) ................................... 6/8 Univerzlna skratov skaka (DPS) ..................................... 11/8 Genertor 0,5 a 1 Hz ................................................................ 31/8 Genertor z FM vyslae .......................................................... 15/9 Jednoduch mi ivotnosti bateri ......................................... 8/10 Integrovan elektromry ......................................................... 20/10 Pesn digitln senzory teploty v pouzde SOT-23 .............. 20/10 Bateriov adaptr k DMM pro men malch odpor ............. 4/11 Tester lnk NiCd s tbarevnou LED .................................... 4/12 Men kondenztor s velkou kapacitou ................................ 9/12 Mi kapacity s jednoipem (DPS) ..................................... 10/12 Stupnice pro nf genertor (ta do 5 MHz) (DPS) ................ 30/12 Mic zesilova s extrmn malm umem a vstupn napovou nesymetri ......................................... 3/1M Sledova napt s nekonenou vstupn impedanc .............. 4/1M Regulovateln elektronick zt ........................................... 5/1M Rychl zesilova s malou vstupn napovou nesymetri ....... 6/1M 3,5mstn voltmetr s obvodem MC14433 ............................... 7/1M slicov tvarova sinusovho signlu ................................. 38/5M Bezdrtov snma napjecho proudu ................................. 39/5M Naptm zen osciltor .......................................................... 20/E Nsobika s CA3060 ............................................................... 20/E Men teploty, napjecho napt a proudu nebo rozdlu napt s LTC1392 .......................................... 21/E Akustick zkoueka (DPS) .................................................... 39/E Detektor zkratu s malou spotebou ......................................... 40/E Kalibrtor pro osciloskop (DPS) ............................................... 2/3 Vhov filtr A pro men na nf zazench (DPS) .................. 17/3 Nzkofrekvenn milivoltmetr (DPS) ....................................... 18/3 Funkn genertor s operanm zesilovaem (DPS) ............... 4/4 Indiktor rovn s akustickm vstupem (DPS) ...................... 6/4 Jednoduch mi vkonu (DPS) ........................................... 13/4 Ppravek pro men induknost (DPS) ............................... 15/4 Miliohmetr k multimetru (DPS) ................................................. 9/5
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE, BAREVN HUDBA

Indiktory vybuzen s LED trochu jinak (DPS) ................ 20/1, 14/2 Stavme reproduktorov soustavy ................ 24/1, 24/2, 24/3, 25/4, 24/5, 25/6, 24/7, 25/8, 24/9, 25/10, 24/11, 25/12 Pedzesilova pro dynamick mikrofon ..................................... 6/2 Elektronick zen hlasitosti (DPS) ............................................ 9/2 Levn toroidn transformtor k nf zesilovai ............................ 11/2 Vkonov zesilova do automobilu VDO DAYTON PA 2460, PA 4400 a 4600 ........................... 4/3 Elektronkov zesilovae (DPS) .............. 9/3, 26/4, 25/5, 19/6, 18/7 Videokorektor ........................................................................... 14/3 High-End zazen pro potlaen umu SSM2000 (DPS) ......... 16/3 FM bezdrtov mikrofon ............................................................. 8/4 Vylepen zvuku, nebojte se experimentovat ........................... 19/4 Modul pro stereofonn a dvoujazyn doprovod TV vysln s obvody PLL (DPS) ............................................................ 19/5 Nf zesilova k PC ..................................................................... 30/5 Jednoduch mixn pult (DPS) ................................................. 7/6 Vcekanlov nf zesilova ke zvukov kart (DPS) ............... 27/10 Objevte tajemstv lepho zvuku elektronek ........................ 30/10 Nf zosilova do PC ............................................................... 18/11 Monofonn pedzesilova (DPS) .............................................. 3/2M Pedzesilova s elektronickmi potenciometry (DPS) ............ 4/2M Stereofonn smovac jednotka (DPS) .................................. 5/2M Pedzesilova s ekvalizrem (DPS) ........................................ 7/2M Devtipsmov ekvalizr (DPS) ............................................. 10/2M Koncov zesilova s LM3886T (DPS) ................................... 11/2M Koncov zesilova 2x 30 a 2x 100 W (DPS) ....................... 13/2M Indiktor vybuzen se tynsobnm OZ (DPS) .................... 15/2M Stereofonn indiktor vybuzen (DPS) ................................... 16/2M Analyztor spektra (DPS) ...................................................... 17/2M Pseudokvadrofonn adaptr (DPS) ....................................... 17/2M dic zesilova CAM001 s dlkovm ovldnm (DPS) ........ 3/5M Stereofonn aktivn korektor barvy zvuku .............................. 30/5M Jednokanlov grafick korektor ........................................... 31/5M Miniaturn stereofonn zesilova 2x 4 W ............................... 31/5M Zesilova Mistral britsk firmy LFD-audio ............................. 32/5M Indiktor rovn stereofonnho signlu ................................. 33/5M Nf vazebn len s galvanickm oddlenm signlu ............... 34/5M Perspektivn vkonov tranzistory pro koncov zesilovae ... 28/2 Obvod pro zen stereofonn bze (DPS) ................................ 3/3 Mikrofonn testovac osciltor (DPS) ........................................ 6/3 Aktivn DI box (DPS) ................................................................. 7/3 Pedzesilova do automobilu (DPS) ...................................... 11/3 Obvod pro zen stroboskopu (DPS) ..................................... 15/3 VU a PPM metr pro nf zazen (DPS) ................................... 20/3 Pruinov hal pro kytarov komba (DPS) .............................. 22/3 Indiktor limitace pro vkonov zesilova (DPS) ................... 26/3 Kontrolr pro subwoofer (DPS) .............................................. 28/3 Zesilova pro sluchtka ve td A (DPS) ................................ 2/4 Jednoduch RIAA korekn pedzesilova (DPS) .................... 8/4 Aktivn kytarov rozboova (DPS) ........................................ 10/4 Kytarov efekty (DPS) ............................................................ 18/4 MXR zkreslova (DPS) ........................................................... 18/4 Hyper fuzz (DPS) .................................................................... 20/4 Rocket fuzz (DPS) .................................................................. 23/4 Valve distortion fuzz (DPS) .................................................... 25/4 Super tone control (DPS) ....................................................... 27/4 Speaker simultor (DPS) ....................................................... 28/4 Power mix AX 662 .................................................................... 2/5 Symetrick mikrofonn pedzesilova (DPS) .......................... 17/5 Pevodnk rovn pro nf zazen (DPS) ................................. 27/5
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA, PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA, ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
Kmitotov syntza (DPS) ...................................................... 16/1 Datov kabel pro telefony NOKIA (DPS) ................................ 17/2 Obvody pro bezdrtov penos dat na krtkou vzdlenost v psmu 434 MHz ............................................................... 28/3 Kombinace televizoru s videomagnetofonem Philips 21 PT 520 ............................. 3/4 Kodr pro lokln TV okruhy (DPS) ....................................... 16/4 Monitor telefonn linky ................................................................ 5/5 Rdiov dlkov ovldn (DPS) ............................................. 14/5 Optimaliztor telefonnch poplatk (DPS) ............................... 15/6 Televizn pijmae TRILUX typ TAP 2145 T a TAP 2844 TSGX .................................................................... 3/7 TV vceelov modultor (DPS) ............................................... 8/7 Univerzln modul 8051 a dekodr RDS pro pijmae FM (DPS) ................................... 26/7, 26/8, 30/9 Enkodry a dekodry MM53C200, MM53C201 ..................... 8/1M Trinrn enkodr SN77702 a dekodr SN77701 .................... 9/1M Trinrn enkodr MC145026 a dekodry MC145027 a MC145028 .................................................. 12/1M Programovateln enkodr/dekodr TMC3637 ...................... 14/1M Obvody ady MARCSTAR enkodr/dekodr TRC1300 a TRC1315 ......................... 19/1M Overhorizont Radar ................................................................ 49/E Standard DEST expanduje ...................................................... 60/E Indiktory stavu telefonn linky (DPS) ...................................... 6/6
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV

irokopsmov antnn zesilova (DPS) ................................... 8/1 irokopsmov antny ............................................................. 30/2 Preselektor ............................................................................... 30/6 Pizpsoben antny Ringo Ranger (typ ZK2 - 145 MHz) ..... 42/8 RF analyztor (DPS) ......................................................... 7/8, 21/9 Filtr peladiteln naptm .......................................................... 20/E Men s analyztorem SV - MFJ 259B ................................ 51/E Rmov antna pro komunikan pijma (DPS) ................... 8/5
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE, POUIT NOVCH PRVK
Operan zesilova s malm pkonem a velkm rozkmitem vstupnho a vstupnho signlu ............................................. 3/1 Logick obvody pracuj i pi 1,8 V .............................................. 3/1 Operan zesilova s napjenm 1 V ....................................... 23/1 Nov jmno na polovodiovm trhu ......................................... 23/1 Dvojit MOSFET s kanlem P m nejmen RDS(on) na mm2 pouzdra .................................................................... 5/3 Mikropkonov dc obvod pro zvyovac impulsn regultor pracuje na 1,7 MHz ............................................................. 21/5 Operan zesilovae s autokalibrac ........................................ 21/5 Bl LED s vt svtivost ......................................................... 15/7 Pt novch senzor teploty ...................................................... 15/7 Nov generace pevodnk U/f Analog Devices .................... 20/10 Zesilova s slicov programovatelnm zeslenm ................. 8/12
POKYNY A POMCKY PRO DLNU

Impulsn regultor teploty mikropjeky (DPS) ............................ 6/4 Jednoduch pomcka na osadzovanie siastok SMD ............. 31/4 Zkoueka plonch spoj (DPS) ............................................. 31/4 Odspjkovacie pinzety pre SMD ................................................ 31/5 Tavn lepen pjekou ................................................................. 7/7 2 x zmrovacie burky ............................................................ 25/7 Jak na EAGLE Light? ................................................................ 31/8 Chladie Titan Majesty .............................................................. 17/9 Jak oivujeme obvody se sovm naptm .............................. 17/10 Hrot pro pistolovou pjeku trochu jinak ................................... 21/11 Nhrady integrovanch obvod Samsung ................................. 32/12 Pjeka s elektronickm regultorem teploty V99 .................. 20/2M Pocnovanie dosiek s plonmi spojmi ...................................... 19/E Nlepky na panely ..................................................................... 38/E Amatrske kreslenie elektronickch schm na PC ................... 41/E Pomcky pro prci se SMD ...................................................... 43/E Meracie pinzety pre techniku SMD ........................................... 44/E Odspjkovanie siastok SMD .................................................. 44/E Modulov vvojov systm DIABOX (DPS) ................................. 2/2
ZDROJE, MNIE, REGULTORY

Integrovan obvod pro inteligentn baterie ............................ 30/1 Mni napt z lnku 1,5 V ....................................................... 6/2 Elektronick rel 1300 W (DPS) .............................................. 12/2 Jednofzov regultor vkonu .................................................. 21/3 Spnan zdroj v sovm adaptru ........................................... 23/3 Spnan mni 12/20 V, 2,2 A ................................................. 27/3 dic obvod pro nabjen inteligentnch bateri ....................... 4/4 Pohotovostn nabjeka olovnch akumultor s indikac nabit ...................................................................... 7/4 Pevodnk proud/napt s plovoucmi vstupy a vbornou linearitou ........................................................... 12/4 Zlohov napjec stedna Proterm (DPS) ................... 13/4, 11/5 Jednoduch tyristorov regultor ............................................. 22/4 Nbojov pumpa 3 V/5 V v pouzdru MAX (8 x 4 mm) ........... 23/5 Zdroj referennho napt s velmi malm umem ................... 23/5 Stabilizovan spnan pepnateln sov zdroj NVFES ......... 11/6 Mni pro kompaktn zivku ..................................................... 5/9 Spnan regultory LM2575 a LM2576 .................................... 27/9 Jednoduch a bezpen vybje NiCd bateri .......................... 3/10 Nabje pro olovn akumultory (DPS) ................................. 9/10 Mikropkonov regultory napt s malm bytkem ............. 15/10 Mal bytek napt i pi 3 A .................................................... 15/10 Integrovan obvod pro zen nabjen NiCd, NiMH a Li-Ion .. 20/10 Spnan zdroj s NE555 ............................................................. 4/12 IO pro regulaci otek motorku ................................................ 5/12 Jak stabilizovat bytek napt ................................................ 24/12 Zdroje, zdroje a zase zdroje ................................................... 26/12 Zskejte z akumultor NiCd co nejvce ................................. 28/12 Obvod pro rychl peruen proudu ........................................ 6/1M Obvody MAX471 a MAX472 pro snmn a monitorovn proudu ..................................................... 23/1M Automatick volba sovho napt s obvody AVS08 a AVS12 (DPS) ................................... 25/1M Elektronick spna zte s ochranou proti peten s LTC1477 a LTC1478 ..................................................... 26/1M Linern regultor s minimlnm bytkem napt .................. 28/1M Regultor 5 V/3 A s velmi malm bytkem napt ................ 29/1M Napjec zdroj s velmi malm vstupnm umem ................ 30/1M Obvody TLE2425 a TLE2426 pro virtuln sted napjen .... 30/1M Spnan zdroje bez cvek ...................................................... 31/1M Spnan zdroje s univerzlnm obvodem MC34163 (DPS) .. 32/1M Mni se stmvaem pro napjen zivky ............................ 36/1M Stabilizovan zdroj malho zpornho napt ...................... 37/1M Napjec zdroj s L200 (DPS) ................................................. 29/2M Laboratorn zdroj (DPS) ......................................................... 34/2M Spnan zdroje ............................................................... 3/3M, 3/4M Kondenztory pro spnan zdroje ......................................... 15/3M Cvky pro spnan zdroje ....................................................... 19/3M Spnan zdroje s obvody Maxim ........................................... 26/3M Spnan zdroje s obvody Motorola ........................................ 39/3M Preregultory ......................................................................... 30/4M Pulzn zdroje napjen ze st .............................................. 36/4M Mstkov adaptr pro zesilovae (DPS) ................................ 24/3 Symetrick napjec zdroj (DPS) ........................................... 19/5 Napov dli s nbojovou pumpou (DPS) .......................... 13/6
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ZABEZPEOVAC TECHNIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII, PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
Dlkov ovldan spna a stmva Enika ................................... 5/1 Elektrick ohrev sedadla .............................................................. 8/1 Diferenn tepeln rel (DPS) .................................................... 10/1 Zabezpeovac zazen automobilu ZZA01 (DPS) ..................... 14/1 Ultrazvukov naslouchtko ........................................................ 27/1 Programovateln regultor teploty mrazniek (DPS) ................. 28/1 Registrace telefonnmi kartami .................................................. 31/1 Svtilna s LED (DPS) ................................................................... 7/2 Elektronick odpuzova hlodavc (DPS) ................................... 23/2 Dlkov spna sovch spotebi (DPS) .................................. 7/3 Energeticky sporn regultor obrtok vetrania pre kodu Favorit ................................................................. 20/3 Hodiny s kompletnm datem a trnctidennm budcm cyklem (DPS) .............................. 25/3 Imobilizr pro auta naich en ................................................... 31/3 Napout splachovac ndrky .................................................. 7/4 Penosn poplan zazen pro cestovatele ................................ 7/4 Pepna zlon rovky ............................................................. 8/4 Kdov dlkov ovldn elektrickch spotebi (DPS) .............. 9/4 Akustick signaliztor couvn .................................................... 6/5 Detektor pohybu pro kamerov zabezpeovac systmy VDM-97 (DPS) ............... 7/5, 27/6 21/7 Obvody, napjen pmo ze st .................................................. 4/6 Spnac obvod k elektronickmu budku ..................................... 18/6 Motohodiny (DPS) ..................................................................... 23/6 prava ovladae zabezpeovacho zazen QUARK .................. 24/6 Ochrana sov rovky III ............................................................ 6/7 asov spna pro idlo PIR ........................................................ 6/7 Jednoduch indiktor ptomnosti vech napjecch napt ....... 23/7 Sriov blika ............................................................................ 25/7 Dotykov spnac tlatko ............................................................. 4/8 asov spna osvtlen .............................................................. 4/8 Schodiov spna ..................................................................... 5/8 Jednoduch tartovac obvod ....................................................... 5/8 Programovateln IR spna sovho napjen pro vce spotebi (DPS) ..................................................... 18/8 Mixr pro modele (DPS) ......................................................... 30/8 Automatick odpojova erpadla ................................................. 4/9 Indiktor stavu/poruchy ................................................................ 4/9 Bistabiln klopn obvod ................................................................ 4/9 Bistabiln klopn obvod s asovaem 555 ................................... 5/9 Domc meteostanice (DPS) ....................................................... 6/9 Cyklova stra ....................................................................... 14/9 Akustick signaliztor zapnutch svetiel automobilu (DPS) ...... 16/9 Mikroprocesorov asova a hrac kostka (DPS) ...................... 28/9 Sestava pro centrln zamykn automobilu firmy Enika ............ 4/10 Laserov poplan zazen (DPS) ............................................. 7/10 Displej k domc meteostanici (DPS) ....................................... 12/10 zen krokovch motor (DPS) ................................................ 16/10 Pijma dlkovho ovldn RC5 (DPS) ................................... 18/10 Automatick trojzvukov sirna (DPS) ....................................... 5/11 Vnon osvtlen ...................................................................... 5/11 Zabezpeovac stedna ALGEBRA (DPS) ............................... 7/11 zen tfzovch asynchronnch motor P firmy Motorola ................................................... 12/11 Laserov zvora (DPS) ............................................................. 14/11 Elektronick svetlica ................................................................. 16/11 Sada vrobk pro modelov eleznice ...................................... 20/11 dic obvod pro pchaky (DPS) ............................................ 23/11 Teplotn rozdlov spna (DPS) ................................................ 26/11 Ovldn rychlosti tahae vozk (DSP) .................................... 30/11 Elektronick zvonek ................................................................ 5/12 Vnon hvzdiky (DPS) .......................................................... 6/12 Spna ovldan zvukem (DPS) ................................................ 23/12 Kdov elektronick zmek s RS7225 ................................... 21/1M Kapacitn detektor piblen ................................................... 37/1M zen teploty s obvodem UAA1016B ..................................... 38/1M Indiktor napt autobaterie + falen alarm ........................... 39/2M Elektronick zvonek se zvukem gongu (DPS) ........................ 34/5M Kvzov pihlaovac zazen ................................................... 36/5M Elektronick ruleta (DPS) ....................................................... 37/5M Videotechnika v zabezpeovacch systmech .......................... 3/6M Zazen pro zabezpeen bytovch dve (DPS) ........................... 4/E Denn programtor (DPS) .......................................................... 16/E Pesn stabilizace otek motoru ............................................. 23/E Stmva svtla a regultor otek motoru s TDA1185A (DPS) .................................................. 24/E Regultor teploty s UAA2016 .................................................... 27/E Zobrazovac moduly s LED ........................................................ 2/1 Sedmisegmentov zobrazovac jednotky (DPS) ........................ 2/1 Bodov zobrazovac jednotky (DPS) ......................................... 11/1 dic jednotka sedmisegmentovch zobrazova (DPS) ......... 22/1 dic jednotka maticovch zobrazova (DPS) ........................ 26/1 Sov blika (DPS) .................................................................. 14/5 Akustick spna (DPS) ........................................................... 23/5 Snma vky hladiny kapalin (DPS) ......................................... 2/6 Potadlo vel (DPS) .................................................................. 4/6 Opakova pro IR penosovou linku (DPS) ................................. 19/6 Optick pijmae (DPS) ........................................................... 20/6 Detektor svtelnch impuls (DPS) .......................................... 26/6
SLICOV A VPOETN TECHNIKA

Rozen dynamickho rozsahu digitlnho systmu pro sbr analogovch dat .................................................... 22/2 Hlda teploty a otek pro PC (DPS) ...................................... 20/4 UCB/PIC-2: cokoli chcete (pipojit) .......................................... 23/4 Testovac karta pro PC (DPS) .................................................. 28/5 Teletextov dekodr pro PC (DPS) .......................................... 17/7 Pota a hluk ........................................................................... 30/7 Regultor otok ventiltora PC .............................................. 31/7 Karty pro rozen paralelnho portu PC (DPS) .............. 21/8, 18/9 SKLADIS: sriov rozhran pro klvesnici a LCD .................... 25/9 Relov karta (DPS) ............................................................... 13/10 I2C - ahko a rchlo (DPS) ..................................................... 21/10 Mikroprocesor Motorola 68HC908GP32 ................................ 24/10 Jednoduch zpsob pevodu dekadickch sel na binrn .. 15/11 Mikroprocesor Motorola 68HC908JK3/JL3/JK1 ..................... 22/11 Interface Casio - PC (DPS) .................................................... 25/11 Ventiltory pouvan v potach ........................................ 27/11 Modulov stavebnice s obvodem AT89C2051 (DPS) ........... 17/12 Jednoduch pohon s tfzovm asynchronnm motorem, zen P Motorola ............................................................ 20/12 Nov IO pro napjen PC ....................................................... 24/12 Multifunkn karta (nejen) pro PC (DPS) ................................. 29/E Univerzlna analgovo-digitlna I/O karta .............................. 35/E PC hobby MS Photo Draw 2000 ............................................................... 33/1 Digitln video ........................................................................... 35/1 Software spoutn z internetu ................................................ 37/1 Jak to vid Bill Gates ................................................................. 37/1 Cdka na pevnm disku ....................................................... 38/1 Internet ................................................ 39/1, 38/2, 37/4, 39/5, 36/6, 36/7, 38/8, 37/9, 39/10, 38/11, 37/12 Virtuln disk na webu .............................................................. 40/1 CD ROM ...................................................... 41/1, 40/4, 41/5, 41/6, 41/7, 41/8, 39/9, 38/10, 41/11, 41/12 Navrhnte si domek i zahradu ................................................ 33/2 Music Maker 2000 .................................................................... 35/2 Co je to XML? .................................................................. 36/2, 37/3 Ocenn kurz anglitiny ........................................................... 41/2 Pipojte se k hledn mimozemskch civilizac ........................ 33/3 Microsoft Windows 2000 ......................................................... 38/3 Route 66 ................................................................................... 40/3 Ve o na Evrop .................................................................... 41/3 Hudebn studio v PC ................................................................. 33/4 Microsoft Natural Keyboard ...................................................... 35/4 Hlavolamy na internetu ............................................................. 38/4 Sriov rozhran RS232 ........................................................... 39/4 Domc potaov st aneb dm budoucnosti podle Microsoftu .................................................................. 33/5 10x Linux ................................................................................... 37/5 Multimdia pro dti ................................................................... 41/5 Encarta 2000 DVD .................................................................... 33/6 Rozdlen Microsoftu - Bill Gates pe zkaznkm ................ 35/6 MA-600 infraerven port k PC ................................................ 39/6 Card Creator pro ....................................................................... 40/6 Microsoft Visio 2000 ................................................................. 33/7 Programy pro doma .................................................................. 39/7 MSN GAMING ZONE ............................................................... 33/8 Chci si udlat film z dovolen - je to sloit? ........................... 36/8 Microsoft MEDIA PLAYER 7 .................................................... 33/9 ISP programtor AVR (DPS) .................................................... 36/9 Sm sob architektem ........................................................... 33/10 Vize pro nov tiscilet ............................................................ 35/10 Multitainer - nov domc zazen pro zbavu a informace .. 41/10 Elektronick knihy .................................................................. 33/11 Microsoft Proofing Tools ........................................................ 35/11 Hern Xbox ............................................................................ 35/11 PC TUNING ................................................................. 36/11, 35/12 Nvrh zahrady v PC ............................................................... 33/12 Elektronick sttn sprva .................................................... 36/12 Desatero spnho studenta ............................................... 38/12 ablony ednch formul veho druhu .............................. 39/12
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB

Co jsou to psma LPD a PMR ......................................... 32/1, 32/2 Opustil ns Josef Dane, OK1YG ............................................ 42/1 Z Nov Prahy v Minnesot ........................................................ 43/1 Silent key - Vtzslav St, OK2TZ ........................................... 46/1 Vkon vyslae, efektivn vyzen vkon a sla pole ............... 31/2 Prvn esk radioamatrsk CD Ham Radio 99 ....................... 40/2 Jak je to s IRC kupny? ............................................................ 43/2 Test radiostanic firmy President .............................. 32/3, 32/4, 32/5 Pro nejsou na trhu modemy pro paket rdio? ......................... 32/3 Uiten doplnk radioamatrskho vyslacho pracovit ...... 43/3 Expedice na ostrov Chesterfield ............................................... 43/3 Selektivn volba pro CB s obvody CMOS (DPS) ...................... 29/4 Provoz v psmu PMR 446 povolen ........................................... 32/4 Konec zimnho spnku (rozhledny) ........................................... 43/4 Zkon 22/97 Sb. a povry ......................................................... 32/5 Tajemn vrstva Es - nov poznatky ........................ 44/5, 43/6, 43/7 FM vysla (DPS) ....................................................................... 12/6 Mezinrodn setkn radioamatr HOLICE 2000 .................... 45/8 Friedrichshafen oima radioamatra ........................................ 44/9 Lew McCoy zemel .................................................................. 43/10 Pijeli ppci a zabrali nm tlocvinu... ............................... 44/10 Nov transceivery pro radioamatry ....................................... 45/10 Ohldnut ................................................................................. 43/11 AM pijma/zesilova s napjenm 1,5 V ................................. 5/12 Funkce SCAN u radiostanice DRAGON CB-407 .................... 42/12 80 kanl na CB psmu uzkonno i u ns ........................... 42/12 V Praze se konal sjezd eskho radioklubu .......................... 44/12 Radioamatrsk svatba po americku ..................................... 44/12 AM vysla .............................................................................. 38/1M DSP bez matematiky ............................................................... 45/E Expedice do Zem zaslben .................................................... 48/E Transvertor pro psmo 10 GHz bez duroidu (DPS) .......... 56/E, II/E
LNKY PRO MLDE

Hrtky s logickmi obvody ........................... 7/1, 4/2, 6/3, 5/4, 4/5, 3/6, 5/7, 3/8, 3/9, 6/10, 3/11, 3/12 Pijma pro zatenky SSB/CW v psmu KV (DPS) .................................................... 14/8, 11/9 Radiostanice domcho odboje II. ............................................... 42/1 Wireless for Wehrmacht in detail ............................................... 42/2 ENIGMA - velk spch Polska ................................................. 42/3 Pod znakou OK5NTM ............................................................... 42/4 Pozvnka na vstavu historickch radiopijma ke 105. vro rdia ................................................................ 42/4 65. narozeniny mho ptele Hrocha ................................ 42/5, 42/6 Rdio v khaki ....................................................................... 42/7, III/7 Jednoduch pijma AM (DPS) ............................................... 3/11 Vf genertor EASY_GEN pro zatenky (DPS) ................. 13/12 Dvojit regulovateln zdroj pro zatenky (DPS) ................ 13/3
HISTORIE
Radioamati v padestch ltech ........................... 32/8, 42/9, 42/10 Zahranin edice, kter m zaujala ............................................ 42/10 Vozidlov simplexn transceiver Fusprech f .................. 32/11, 43/12 Vojensk radiotechnika od pky ................................................. 42/11 Historie stle iv a zajmav .................................................... 42/11 Djiny penosu zprv na dlku ..................... 2/1M, II/1M, 1/2M, II/2M, 1/4M, II/4M, 2/5M, II/5M, 1/6M, II/6M Protektortn vroba radiotechnickho prmyslu ................ 61/E, III/E
RUBRIKY
Informace, informace .............................. 9/1, 6/2, 8/3, 8/4, 6/5, 6/6, 7/7, 6/8, 5/9, 8/10, 6/11, 5/12 Nov knihy ..................................... 6/1, 2/2, 5/3, 4/4, 18/5, 18/6, 4/7, 31/8, 2/9, 5/10, 2/11, 4/11, 12/12 Z radioamatrskho svta ........... 43/1, 43/2, 43/3, 43/4, 44/5, 43/6, 43/7, 45/8, 44/9, 44/10, 43/11, 44/12
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM

Oprava a zkuenosti k lnkm o vkonovch zesilovach 200 a 400 W z PE 11 a 12/98 ........................ 29/3 K rubrice Seznamte se ............................................................ 4/4 K lnku Zkon 22/97 a povry ............................................... 32/6 Ohlas na seril Test radiostanic firmy President ................... 42/7 Poznmky k lnku Kontrolka s LED .................................. 11/10 Posledn slovo k serilu Test radiostanic firmy President .. 32/10

Prakticka Elektronika 2000-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prakticka Elektronika 2000-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2000-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK V/2000. SLO 12 V TOMTO SEIT

Ing. Marcela Blhov a ing. Josef Fronk

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 87. Pipojen piezomnie

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Jednoduch zapojen pro voln as

Spnan zdroj s NE555

Obr. 2. Spnan zdroj s NE555

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 3. AM pijma/zesilova s napjenm 1,5 V

AM pijma/zesilova s napjenm 1,5 V

IO pro regulaci otek motorku

U AC1 +UCC N.C. UOUT

Obr. 5. Opraven schma zvoneka a zapojenie obvodu MA6520

Obr. 4. Regultor otek motorku s IO BA6220

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 4. Deska s plonmi spoji mnie

Obr. 5. Rozmstn soustek pro mni

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Zapojen tet - Vnoce skonily

Zesilova s slicov programovatelnm zeslenm (DVGA)

Seznam soustek pro obr. 2.

Obr. 6. Typick zapojen obvodu MC33441

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Men kondenztoru s velkou kapacitou

Obr. 1. Ppravek k men kondenztor

Obr. 2. Zmen zvislost vybjen kondenztoru

Tabulka k pkladu men

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Zkladn technick daje

Obr. 1. Schma zapojen mie kapacit

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Tab. 1. Rozsahy mie

Tab. 2. Zobrazovan exponenty

Tab. 3. Zobrazovan daje

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 3. Umstn rezistor SMD na desce displeje

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Vf genertor EASY_GEN pro zatenky

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 1. Schma zapojen vf genertoru Easy_GEN

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 2. Deska s plonmi spoji vf genertoru Easy_GEN

Obr. 3. Rozmstn soustek vf genertoru Easy_GEN

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Modulov stavebnice s obvodem AT89C2051

Obr. 1. Schma mikropotae

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 2 a 3. Deska spoj mikropotae a osazen desky mikropotae

Obr. 4. Schma vstupnch spna

Praktick elektronika A Radio - 12/2000

Obr. 5 a 6. Deska vstupnch spna a osazen desky vstupnch spna

) ) ) ) ) & (17(5

Uvrbd $ # !

VbWd !" ' !#$ ( !$$ !"

TA7137P TA7312P TA7375P TA7312P *TA7796P

HA12062 HD49212 *HD49011A