Prakticka Elektronika 2002-10

N ROZHOVOR
RONK VII/2002. SLO 10 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Nov knihy ............................................... 2 AR mldei: Zklady elektrotechniky ....... 3 Jednoduch zapojen pro voln as ............ 4 Informace, Informace ............................... 6 Pijma FM 134 - 141 MHz pro zpracovn signl z meteorologickch satelit ................... 7 Jednoduch asova op ..................... 13 Mi induknosti ................................... 14 LUSMAT ptikanlov regultor osvtlen ............ 16 Mi prraznho napt polovodiovch soustek ..................... 20 Zvten vstupnho proudu operanho zesilovae ........................... 23 slicov pam ..................................... 24 Koment k lnku Nabjeka NiCd z plohy Electus 2002 ............................ 24 Inzerce ....................................... I-XXIV, 48 Antny pro mobiln komunikaci XII ......... 25 Palubn pota pro automobily - PPF (dokonen) ........ 27 Doplnky ku gitarovmu kombu .............. 30 PC hobby ............................................... 33 Rdio Historie ...................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 44
sing. Pavlem Krejm, spolumajitelem firmy Antech, o poslednch novinkch a souasnosti firmy.
Loni jste slavili desetilet vro, letos je to 5 let od naeho prvnho rozhovoru. Co se zmnilo ve firm Antech od t doby?
Ing. Pavel Krej

individuln rozvody. Zesilovae se vyznauj pikovm pomrem kvalita/cena. Myslm si, e 4vstupov zesilova (UHF-BIII-FM-BI nebo UHF-UHF-BIII-BI/FM) s regulovanm zeslenm 22 a 38 dB na F-konektory, kter je vhodn pro mont do venkovnho prosted na stor, je za cenu do 1000 K vetn DPH vynikajc koup. Srie 904 pedstavuje adu irokopsmovch a linkovch zesilova CF pro STA, kterou doplujeme sortimentem zesilova IKUSI. Nabdka IKUSI je vtomto segmentu podstatn ir a zahrnuje zesilovae CBS a TAE pro individuln pjem a STA, i pikov zesilovae TAL uren pro kabelov rozvody, kter jsou vyroben technologi GaAsFET. Zesilovae IKUSI se vyznauj vynikajcmi parametry a vjimenou spolehlivost. Nejprodvanj polokou a nosnm programem na nabdky jsou ALCAD kanlov zesilovae a konvertory pro STA a mal TKR srie 905. Zesilovae jsou rozdleny do dvou skupin. Silnj typ ZG m zeslen v psmuUHF 53 dB, v psmu VHF 50 dB a max. vstupn rove je 2x 123,5 dBV. Tobvodovm velmi jakostnm filtrem na vstupu a dvouobvodovm filtrem na vstupu je zajitna vborn selektivita pi rozestupu jednoho kanlu vce ne 32 dB. Slab verze ZP m zeslen 40 dB a max. vstupn rove 2x 115,5 dBV. Oba typy maj regulaci zeslen 0 a 20 dB a lze je navzjem kombinovat. Sortiment zesilova je rozdlen podle psem do ty skupin: 101 pro I. psmo, 201 pro FM, 601 pro III. psmo + S psma a 401 pro UHF. Pro psmo UHF se vyrb i vysoce selektivn verze pro pouit kanl vedle kanlu soznaenm 421. Konvertory jsou prozatm rozdleny do t typ: CO-401 pro konverze zUHF do psma 40-100 MHz, CO-403 pro konverze zUHF do psma 132-244 MHz a CO-404 pro konverze z UHF do UHF. Do konce roku budou sjednoceny do typu CO-405 pro konverze zUHF do psma 42-862 MHz. Dalm novm typem je CO-705 pro konverze z42-470 MHz do psma 42-862 MHz Konvertory maj zeslen 6 a 9 dB a max. vstupn rove je 97 dBV. Pro pouit vSTA a TKR je teba ke kadmu konvertoru piadit kanlov zesilova ZG nebo ZP. Cel sortiment pro STA a TKR-M je samozejm schvlen T. Oblbenost tohoto systmu vposledn dob velmi roste pro jeho vbornou spolehlivost a nai schopnost dodat libovoln kanlov zesilova nebo konvertor do 48 hod. Dkazem toho je, e kad rok se obrat vtto srii vce jak zdvojnsobuje. Vzhledem k vynikajc spolehlivosti je zruka prodlouena na 3 roky. Pasivn prvky vna nabdce jsou mimo srii 906 firmy ALCAD zastoupeny hlavn kompletn nabdkou od firmy TONER CABLE EQUIPMENT se sdlem vamerickm stt Pensylvnie. Nabdka zahrnuje irok sortiment rozboova a odboova v rznch mechanickch provedench jak pro individuln pjem, tak pro kabelov rozvody, tlumov lnky, nklonov leny a konektory. Srie 907 zahrnuje sortiment zsuvek pro individuln pjem a STA ady BM a pro kabelov rozvody ady BC. Dal polokou vnaem sortimentu je satelitn pjem pro STA a mal TKR. Pro analogov pjem jsou zde zastoupeny pijmae ALCAD US-601. Jedn se o pijma
Od naeho minulho rozhovoru vroce 1997 se toho zmnilo opravdu mnoho. V prvn ad jsme podstatn rozili sortiment zbo. Sname se sladit nai nabdku, aby byla vyrovnan, navzjem si nekonkurovala a pokrvala co nejvce poadavky naich zkaznk. Nyn jsme ve stadiu, kdy nabzme asi tisc poloek. Vsouasn dob klademe vce draz na zkvalitnn slueb, jako je zrun a pozrun servis, vypracovn cenovch nabdek (vetn nvrhu rozvod), ne na roziovn sortimentu, co doufm mnoz zkaznci ocen. Zstali jsme vak firmou ryze obchodn, kter nerealizuje zakzky, s vjimkou nkolika velkch investinch akc, na kterch jsme se podleli.
Kter firmy nyn zastupujete?
Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10, sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: 2 57 31 73 13, 2 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s.r.o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.mediaservis. cz; reklamace - tel.: 800 171 181. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce - Michaela Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3) Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Nosnm programem stle zstv kompletn nabdka vrobk panlsk spolenosti ALCAD. Dle nabzme irok sortiment zesilova rovn panlsk spolenosti IKUSI, u kter jsme rozili nabdku tak o komponenty hlavnch stanic TKR; pasivnch komponent americk spolenosti TONER pro individuln rozvody, STA a TKR; micch pijma a mi rovn UNAOHM od italsk firmy START a francouzsk firmy FELEC a digitlnch pijma MACAB (vyrbn ve vdsku a Irsku). Dle zastupujeme belgickou spolenost BarcoNet jako dodavatel produkt spolenosti, tak i jako systmov integrtor vtch projekt hlavnch stanic.
Mete nm ct, co novho ve firm ALCAD, skterou jste zanal spoluprci jako sprvn firmou a s jejm zstupcem byl tak rozhovor?
ALCAD se letos pesthoval v severopanlskm Irunu do zbrusu novch prostor, kter jsme vervnu navtvili, a musm ci, e jsme byli velmi pekvapeni. Jedn se o modern zvod, kde jsou koncentrovny veker aktivity od vvoje a po koncovou vrobu a skladovn. Leton rok firma velmi investovala do vvoje, co se odraz vpostupn obmn a modernizaci sortimentu. Rovn kvalita vrobk stle roste, take vnkterch druzch vrobk neznme pojem reklamace. Dkazem kvality je i ta skutenost, e vesk republice mme jen jedno servisn stedisko (pmo u ns) a pitom stihneme opravovat bn do 48 hod.
Jak je vsouasnosti jej nabdka?
Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Dodvme kompletn vrobn sortiment, kter drme i skladem. Jeliko se sname pokrt nabdku trhu komplexn (od nabdky pro individuln monte pes STA a po TKR), doplujeme nabdku ALCAD i vrobky od jinch, ve zmiovanch vrobc. Sortiment ALCAD je rozdlen podle sri do osmi skupin. Srie 900 zahrnuje sortiment irokopsmovch a psmovch antn VHF a UHF. Pvodn byl zmr distribuovat antny jako doplnk kostatnmu zbo, ale zjem pedil oekvn. Zsluhu m na tom hlavn jejich vynikajc konstrukce - antny jsou prakticky sloen, sta jen pipevnit reflektor; a vynikajc odolnost proti povtrnostnm podmnkm. Srie 902 a 903 zahrnuje sortiment sluova MM a zesilova AM vhodnch pro
Praktick elektronika A Radio - 10/2002
vetn VSB modultoru. Ten je peladiteln vcelm TV psmu od R1 (pro normu DK) nebo C2 (pro normu BG) do C69 (vetn S-kanl). Parametry satelitnho pijmae se nastavuj opt univerzln programovac jednotkou PS-002. Na pijmai lze manuln regulovat pouze vstupn rove. Vstupn rove je 82,5 1,5 dBV. Za satelitn pijmae lze piadit irokopsmov zesilova PA-102, kter m maximln vstupn rove 120 dBV (DIN 45004B). Cel sestava je napjena zdrojem FA-202 a lze ji umstit na rm nebo do plastov skn s prhlednm vkem aventiltorem na chlazen. Pro voln digitln pjem ALCAD nabz FTA pijmae TP-521, kter jsou vetn stereo BG modultoru. Pijmae jsou napjeny zdrojem FA-300 a programovny jednotkou PS-002. Mechanick proveden je stejn jako u analogovch pijma, co umouje na jednu litu umstit analogov i digitln pijmae. Velkou pednost systmu je velk variabilita hlavn stanice. Pro kdovan digitln pjem ALCAD pipravuje pijmae sCI (common interface) slotem umoujcm vloen pslun karty. Tyto pijmae by mly bt, co se tk programovn a napjen, kompatibiln s TP-521. Pedpokldme, e by se mly objevit na trhu do konce roku.
A co vsouasn dob nabzte pro digitln satelitn pjem kodovanch program?
Vsortimentu digitlnho pjmu kdovanch program zastupujeme pro esk trh vdskou firmu MACAB, kter nabz dva typy pijma: DT-1000CI pedstavuje ideln digitln pijma pro pjem skramblovanho QPSK signlu, jako je napklad vysln CzechLink. Digitln pijma pijm QPSK signl a konvertuje ho do video signlu PAL. Pijma m vestavn DVB common interface ( DVB-CI) pro rozkdovn zakdovanch systm (Viaccess, Conax, Cryptoworks, Mediaquard, Nagravision a Irdeto). Dal dleitou funkc je znovuvloen teletextu (VBI). Upgrade nov verze softwaru DT-1000CI me bt uskutenn pomoc PC. Vpijmai je hardware a software dicho systmu kodfiltrovn jakhokoli externho ruen, kter m vliv na bezchybnost provozu. Pijmae se programuj programtorem HP-01. DT-1000 je urena pro STA a mal TKR. DT-2200 je profesionln verze pijmae DT-1000 uren do 19" skn. Podsvcen LCD a klavesnice na pednm panelu dovoluje jednodue nastavit vechny funkce a parametry. Monost men BER a pomr C/N usnaduje instalaci a nastaven nejlepho pjmu. Diody LED na elnm panelu indikuj QPSK lock a alarmov stav. Upgrade softwaru lze jednodue provst pomoc PC nebo pmo ze satelitu. Teplotn zen ventiltor zajiuje optimln provozn teplotu a vznamn prodluuje ivotnost pijmae. Jakkoliv chyba (vpadek QPSK signlu, vpadek napjen atd.) vyvol automaticky znulovn CA systmu, softwaru a hardwaru pijmae. Vechny chyby jsou monitorovny a zobrazeny na displeji. DT-2200 bude v listopadu nahrazen novm typem DT-2250, kter navc umouje VPS.
Nae tene asi nejvc zajm mic technika...
pracujc vrozsahu 46 a 869 MHz. Dovoluje kompletn men analogovho a digitlnho signlu (QAM, OFDM). Vodotsn kryt a hmotnost pouze 900 g (vetn baterie) jej peduruj jako ideln pstroj pro prci vternu. Nejprodvanj mic pijma EP-314 je ideln pstroj pro montn firmy STA a ITA svbornm pomrem cena/vkon. EP-314 je mic pijma a spektrln analyztor s4,5" b. obrazovkou. M rovn nosn videa a audia vrozsahu 20 a 130 dBV, pomr C/N, A/V, DCP (vkon digitlnho signlu) u pozemnch i satelitnch signl a men BER u signl smodulac QPSK (modulace pouvan u digitlnho satelitnho vysln DVB-S) a OFDM (modulace pouvan u digitlnho pozemnho vysln DVB-T). Rozsah frekvenc je od 45 do 2150 MHz kontinuln. Na obrazovce lze sledovat TV obraz, namen daje, synchronizan puls, kmitotov spektrum (real time), teletext a nastavovac menu pstroje. Napjen je zvestavn baterie nebo z externho zdroje. Zmicho pijmae je mon napjet satelitn konvertor nebo antnn zesilova. Jsou generovny signly DiSEqC 1.1. a 22 kHz. Pro uivatele nevyadujc men BER je k dispozici varianta EP-313. EP-3000 je nov profesionln mic pijma a spektrln analyztor pracujc vrozsahu 5 a 2150 MHz. Dovoluje kompletn men analogovho a digitlnho signlu smodulac QPSK, QAM a COFDM. Voln digitln signly vMPEG-2 lze zobrazit na barevnm monitoru LCD.
Zmioval jste firmu BarcoNet. Mete nm ci vce o tto spoluprci?
129e .1,+<
Ped 3 lety jsme byli kontaktovn spolenost BARCO, abychom zastupovali divizi vrobk pro kabelov rozvody vR. Firma BarcoNet, kter vznikla oddlenm divize kabelovch rozvod (dnes ji vlastn soust americk spolenosti SCIENTIFIC ATLANTA), je pedn svtovm vrobcem analogovch a digitlnch komponent pro stavbu profesionlnch stanic TKR. Vzhledem k tomu, e jde o profesionln pikov vrobky, emu i odpovdaj ceny, jde o nabdku jen pro velmi omezenou skupinu zkaznk. Nicmn jednu hlavn stanici jsme ji zrealizovali pro spolenost UPC a je j napjena Praha. Vsouasn dob je rozpracovno nkolik pln digitlnch projekt hlavnch stanic, ale vsledek se odvj od celosvtovho stavu voblasti telekomunikac a ochoty investor investovat.
Kdo jsou dnes vai zkaznci?
Kainka, B.: USB - Men, zen aregulace pomoc sbrnice USB. Vydalo nakl. BEN - technick literatura, 248 stran B5 + CD ROM, vzan, obj. . 121116, 399 K.
Tato kniha zpstupuje USB i pro poloprofesionln aplikace. Nabz jednoduch metody pstupu i innou podporu a ulehuje tak tenm prvn praktick kontakt s USB. Krok za krokem jsou teni seznamovni s vvojem hardwaru asoftwaru vhodnho pro USB. Nkte vrobci integrovanch obvod pro USB podporuj vvoj prostednictvm vvojovch kit a mnoha pklad aplikac zveejnnch na Internetu. Umouj prvn kontakt stouto ltkou a podporuj vlastn vvoj. Tato kniha se opr o materily vrobc a ukazuje, jak je mon vyvjet zazen USB po malch krocch. Na konkrtnch pkladech je uvedena prce s mikroadii. Souasn jsou poloeny inezbytn zklady programovn na stran PC. Jako programovac jazyky jsou pouvny Visual Basic a Delphi. Doprovodn CD ROM obsahuje aplikan programy pro men, zen a regulaci, potebn ovladae pro vvojovou prci, zdrojov texty program, dle informace osoustkch USB a strun popis modul CompuLAB-USB a Serai8/12-USB. Z obsahu: 1. Ne zanete s USB; 2.Zklady USB; 3. Standardn zazen USB; 4.Napjen zkabelu USB; 5. adi USB CY7C63000; 6. Univerzln rozhran USB; 7.Ovlada; 8. Men a experimenty; 9.adi USB AN2131; 10. Rychl rozhran USB; 11. AD pevodnk MAX186; 12. Sbrnice I2C; 13. Hromadn penos dat (bulk transfer); 14.Dodatky, Literatura, Adresy, Rejstk, Informace o dodavatelch adi USB v R amonosti programtor adi. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax 2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1; sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6003225.
Jak u vyplv ze sortimentu, sname se pokrt cel spektrum zkaznk od malch montnch firem a po velk stavebn firmy a kabelov opertory. st sortimentu vyvme hlavn na Slovensko a do na poboky vRumunsku. N nejvzdlenj zkaznk je a z australskho Melbourne.
Jak je to sprezentac va firmy?
Odroku 2000 zastupujeme italskho vrobce mi rovn a micch pijma znaky UNAOHM. Tm jsme nahradili n sortiment od firmy SADELTA, kter vrobu ukonila. Sortiment znaky UNAOHM je opravdu bohat - od cenov pstupnch mi rovn, jako je DaTuM 10 za 16 940 K (bez DPH), a po pikov mic pijma EP-3000, kter je vrcholem nabdky.
Mete nm ve zkratce pedstavit cel sortiment UNAOHM?
Vsouasn dob klademe velk draz na nai prezentaci na Internetu. Na naich strnkch najdete kompletn informace o sortimentu, vetn katalogovch list a uivatelskch manul. Aktualizace probh kad tden. Tak jsme vydali katalog, kter pokrv 95 % na nabdky a pro podnikatelsk subjekty je zdarma po zaregistrovn na naich strnkch. Samozejm vystavujeme na veletrhu AMPER a inzerujeme v odbornch asopisech.
Kde vai firmu najdeme?
Naleznete ns stle na stejn adrese: ANTECH spol. sr.o., Fukova 62, 691 41 Beclav. Nae nov telefonn a faxov sla jsou: 519 374090, 519 323451, 519 373735. Kontaktovat ns mete i e-mailem na adrese info@antech.cz.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Nejlevnj mi rovn DaTuM 10 je run mic pstroj se spektrln analzou
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Tranzistory JFET
(Pokraovn) I tranzistor JFET je mono zapojit v obvodu, kter je obdobou emitorovho sledovae. Protoe je vak vstupn odpor prakticky stejn jako u zapojen zesilovae z obr. 59 (v minulm sle), pli se nepouv. pt Zenerovy diody mal, ppadn je-li nahrazena jednou nebo nkolika bnmi diodami zapojenmi v propustnm smru, je vhodnj zapojen z obr. 63. Nevhodou zapojen z obr. 61 a 62 je, e napjec napt mus bt minimln souet napt na zti, bytku na trimru a bytku na tranzistoru. Na obr. 63 se pedpt pro gate nevytv na rezistoru (trimru) zapojenm do source, ale pmo na napjenm stabilizanm prvku. Tm lze uetit nkolik volt, o kter me bt napjec napt men. Proud tranzistorem vak nelze regulovat je uren nasycenm proudem tranzistoru pi napt UGS rovnm napt Zenerovy diody. Praktickm vyuitm zeslabovae s JFET me bt nap. automatick regultor zeslen mikrofonnho pedzesilovae nebo automatick regulace rovn zznamu na magnetofon.
Obr. 60. Sledova s JFET Jak jsem ji zmnil, lze JFET v oblasti nasycenho proudu pout jako zdroj piblin konstantnho proudu. Zapojen takovho obvodu je na obr. 61. Pro nzornost je nakreslen i zdroj napt (baterie) a zt, kterou je zde svtiv dioda. LED bude svtit prakticky stejn ve velkm rozsahu napjecch napt. Nejmen napjec napt uruje bytek na LED (asi 2 V pro bn typy) a minimln napt na tranzistoru, pi kterm je jet v oblasti nasycenho proudu (2 a 4 V). Maximln napjec napt je omezeno maximlnm povolenm naptm mezi drain a source tranzistoru (30 V u BF245 i BF256).
Obr. 63. Zdroj proudu pro mal stabilizovan napt Pi malch naptch mezi drain a source lze vyut JFET jako promnn rezistor zen naptm. Nejastji nahrazuje promnn rezistor v dlii na obr. 64. Obr. 66. Osciltor s pemostnm lnkem T se stabilizac amplitudy Na obr. 66 je peladiteln osciltor RC s pemostnm lnkem T. U vtiny osciltor generujcch harmonick signl je teba nastavit zeslen ve zptn vazb tak, aby byla prv splnna podmnka pro vznik oscilac. Bude-li zeslen nepatrn vt nebo men, nebude osciltor bu kmitat vbec, nebo bude vstupn signl znan zkreslen. Obvod pro nastaven zeslen souasn stabilizuje amplitudu vstupnho signlu. U osciltoru na obr. 66 je pouit pro zen zeslen JFET. Pi malm vstupnm napt je T1 uzaven a JFET T2 m velk odpor, protoe na gate je pivedeno zporn napt pes R4 a R6. Doshne-li vstupn napt poadovan velikosti, otevraj zporn plvlny pes R3 a D1 tranzistor T1. T1 vybj kondenztor C4 a stejnosmrn napt na gate T2 se posune smrem k nule. T2 zmen svj odpor, zvt se dlic pomr ve zptn vazb a zeslen se zmen. Protoe zeslen je teba mnit jen ve velmi malm rozsahu, je v srii s tranzistorem JFET zapojen rezistor R2. Stdav napt na JFET je pak mal a tm se zmen i zkreslen zpsoben nelinearitou polem zenho tranzistoru. Obvod dobe vyrovnv i zmny vyvolan nesoubhem potenciometru pi pelaovn osciltoru. Tento osciltor, doplnn pepnaem rozsah (mn kapacitu kondenztor C1 a C2), potenciometrem pro regulaci vstupnho napt a napjecm zdrojem pouvm ji adu let jako jednoduch nf genertor ve sv dln. VH (Pokraovn pt)
Obr. 64. Promnn dli napt
Obr. 65. Dli napt s JFET Obr. 61. Zdroj proudu s JFET Poadovan vstupn proud se nastav trimrem. Na trimru vznikne bytek napt, kterm se pak bud gate. Stejnm obvodem lze vylepit stabiliztor se Zenerovou diodou. Na obr. 62 je zapojen vhodn pro diody s vtm naptm - je prakticky shodn se zapojenm na obr. 61. Je-li naKonkrtn zapojen, kter mete pout nap v regultoru zeslen, je na obr. 65. Odpor tranzistoru se pohybuje od nkolika set ohm pi UGS = 0 V a po nkolik megaohm pi velkm zpornm napt na gate. V zapojen si povimnte jet odporovho dlie R3/R2 a kondenztoru C1. Stdav zeslabovan signl prochz pes C1 a dli tak na gate tranzistoru. dic napt UGS pak nen konstantn, ale je na n superponovn zeslabovan signl s polovin amplitudou. Toto uspodn vrazn zmen zkreslen zeslabovae. Jistmu zkreslen se stejn nevyhneme, protoe vstupn charakteristiky nejsou nikdy zcela pmkov. Zkreslen je tm vt, m vt napt je mezi drain a source. M-li vak signl amplitudu do nkolika destek milivolt, je zkreslen velmi mal.
Obr. 62. Zdroj proudu pro stabiliztor se Zenerovou diodou
Jednoduch zapojen pro voln as

Zkoue tranzistor
Rozdlit uplkov zsoby tranzistor podle jejich typu bv nkdy zdlouhav zleitost. To mne vedlo ktomu, abych vytvoil obvod, kter podstatn urychl selekci a vbr tranzistor. Poadavek byl, aby manulnch kon bylo co nejmn. Hlavnm problmem bylo pepnat polaritu zdroje pro PNP a NPN tranzistory. Na prvnm schmatu na obr. 1 je to eeno pomoc run ovldanho pepnae. Princip zkouee spov v tom, e zkouen tranzistor je zapojen do obvodu, kter pracuje jako osciltor vrozsahu nzkch kmitot. Tranzistor je tedy testovn vdynamickm, i kdy podstatn omezenm reimu (dno volbou napt zdroje). Osciltor obsahuje transformtor na feritovm hrnkovm jdru typu H12/1500. Spodn vinut II m 32 zvit mdnho drtu o prmru 0,1 mm s lakovou izolac, vrchn vinut I m 68 zvit stejnho drtu. Zatky a konce vinut jsou oznaeny symboly + a - a jejich zapojen je nutn dodret. Transformtor lze navinout i na toroidnm jdru o prmru 14 mm (a svtlosti 5 mm) z materilu H12 apod., kter je lacinj. K vinut pouijeme mdn drt o prmru 0,25 mm s lakovou izolac, vinut I m 100 zvit a vinut II m 20 zvit. Osciltor pracuje na kmitotu 5 a 6 kHz (zle na parametrech testova+6 V/20 mA
nho tranzistoru) a rozkmit napt na kolektoru tranzistoru je 5 a 7 V. LED D1 a D2 indikuj polaritu vstupnho napt - D1 je erven pro tranzistory NPN a D2 je zelen pro tranzistory PNP. LED D1 nebo D2 svt teprve tehdy, kdy je pipojen dobr zkouen tranzistor. lut LED D3 indikuje, e obvod kmit, a tm potvrzuje funkn schopnost menho tranzistoru (body a a b mus bt propojeny). Kmitn osciltoru lze indikovat i amprmetrem s rozsahem 2 mA, pipojenm mezi body a a b. Akustickou kontrolu kmitn osciltoru poskytuje piezomni, zapojen mezi bzi (b) a kolektor (c) zkouenho tranzistoru. Jako posledn indikan prvek slou rovka 1, jej svit indikuje nemrnou zt pi opan polarit tranzistoru, pi zkratu apod. rovka t chrn cel zazen. Ve zkouei podle obr. 1 je poteba pepnat polaritu napjecho napt run (pepnaem Sw1). Rozhodl jsem se proto doplnit zkoue obvodem, kter pepn polaritu napjecho napt (+5 V nebo -5 V/20 mA) kadou sekundu automaticky. Schma doplnnho zkouee je na obr. 2. Pouil jsem obvod CMOS 4011 (Ic1), jeho hradla a a b pracuj jako astabiln multivibrtor a hradla c a d jako invertory. asov konstanta R1, C1 uruje kmitoet pepnn asi 1 Hz. Tranzistory TR1 a TR4 pracuj v mstkovm zapojen, vnm protilehl vtTrafo 1
ve jsou spnan logickmi rovnmi zvstup hradel Ic1c a Ic1d. Mstek s tranzistory pepn polaritu napjecho napt pro osciltor se zkouenm tranzistorem (mstek vlastn zastupuje pepna Sw1 v zapojen podle obr. 1). LED D1 a D2 opt indikuj polaritu napjecho napt - erven LED D1 pro tranzistory NPN a zelen LED D2 pro tranzistory PNP. Kmitn osciltoru opt indikuje lut LED D3, amprmetr a piezomni. Tranzistor se pipojuje mezi svorky e-b-c-e. Testujeme-li dobr tranzistor NPN, svt erven LED D1 a lut LED D3 (body a a b mus bt propojen) a piezomni dv akustick signl. Testujeme-li dobr tranzistor PNP, svt zelen LED D2 a, stejn jako v pedchozm ppad, jsou aktivn lut LED D3 a piezomni. Jet kfunkci roviky 1. Jak bylo uvedeno, indikuje zkrat a zvten proud. Autor chce upozornit na nkter typy Darlingtonovch tranzistor, kter maj mezi kolektorem a emitorem zapojenou ochrannou diodu opan polarity (vzhledem k polarit tranzistoru). Prv u tchto tranzistor rovka indikuje zkrat. Pokud vak osciltor kmit (je aktivn LED D3 a akustick kontrola), je ve vpodku. Zkoue je vhodn prokemkov i germaniov tranzistory, nikoliv vak pro tranzistory FET.
Seznam soustek
Zkoue podle obr. 1 R1 C1 C2 D1 D2 D3 Trafo 1 1 Sw1 Piezo 6,8 k, miniaturn 680 nF + 470 nF, fliov 100 nF, fliov LED, 5 mm, erven LED, 5 mm, zelen LED, 10 mm, lut viz text rovka 3,5 V/200 mA pkov pepna, dvojplov KPT 1540W Zkoue podle obr. 2 R1 R2, R3, R4, R5 R6 C1 C2 C3 3,3 M, miniaturn 4,7 k, miniaturn 6,8 k, miniaturn 470 nF, fliov 680 nF + 470 nF, fliov 100 nF, fliov
3,5 V/200 mA
Sw1
Piezo
a b
e c b e
Obr. 1. Zkoue tranzistor - zkladn zapojen

3,5 V/200 mA +6 V/20 mA Trafo 1
d a b
Piezo
e c b e
Obr. 2. Zkoue tranzistor - zapojen s automatickm pepnnm polarity napjecho napt
Obr. 3. Analogov mi kmitotu D1 D2 D3 TR1, TR3 TR2, TR4 Ic1 Trafo 1 1 Piezo LED, 5 mm, erven LED, 5 mm, zelen LED, 10 mm, lut BC327 (PNP) BC337 (NPN) CMOS 4011 viz text rovka 3,5 V/200 mA KPT 1540W Zdenk Hjek nch kmitotech je patrn kmitav pohyb ruky). MKO1 slou pro rozsah 100 Hz, MKO2 pro rozsah 1 kHz. Ostatn rozsahy jsou odvozeny destkovmi dlikami (IO1A a IO2B). Na vstup mie se mus pivdt signl s rovnmi TTL a se strmmi hranami. Pokud chceme mit kmitoet signl s jinmi prbhy, musme ped vstup mie pedadit vhodn vstupn tvarovac obvod, kter pevede libovoln signl do rovn TTL. Protoe mm midlo se stupnicemi do 10 i do 30, zapojil jsem ped vstup mie dliku temi, kterou zaazuji do cesty signlu pepnaem. Tm se mi nejen zdvojnsobil poet rozsah, ale tak zvtil nejvy miteln kmitoet na 30 MHz. Pro midla, kter maj pouze destkovou stupnici, lze mii pedadit dliku pti apod. Ke stavb jsem pouil univerzln desku s plonmi spoji, protoe zapojen m velk mnostv drtovch spoj. Pepna Pr1 je z ady WK 533 xx z vprodeje. Midlo M1 m citlivost 100 A, po prav odporu R6 lze pout i midlo s citlivost 60 nebo 200 A. Mi lze kalibrovat krystalovm osciltorem, zapojenm podle obr. 4 (nap. na nepjivm kontaktnm poli). Jako invertory je mon vyut i hradla z pouzder NAND, NOR (zapojen samozejm jako invertory), zkrtka, co je po ruce. Pro kalibraci rozsahu 100 Hz pouijeme vnitn dliku 1/10 000 a pomocnou vnj dliku (s dlicm pomrem podle kmitotu krystalu). Funkci mie jsem ovil a do kmitotu 23 MHz. R. Krajek
Analogov mi kmitotu
Pouit rukovho micho pstroje by mohlo v souasnosti vypadat jako anachronismus. Komu vak le njak star mk v uplku, mue ho jet vyut. Levnj multimetry kmitoet vtinou nem. Pitom pro bn men pesnost dosaen s rukovm midlem vtinou posta. Musme si vak odci komfort automatickho pepnn rozsah a tak hldat pekmit ruky u pravho okraje stupnice. Vtinou vak vme, jak kmitoet chceme namit. Pokud ne, je teba postupovat jako za starch dobrch analogovch as: pepnout na nejvy rozsah a postupn rozsah sniovat, dokud nenajdeme ten sprvn. Vechny tyto nevhody vyvauje to, e soustky, kter pro stavbu mie potebujeme, jsou lacin, take vi digitlnm konstrukcm s procesory a displeji njakou stokorunu uetme. Mi, jeho schma je na obr. 3, obsahuje dva monostabiln klopn obvody (MKO), kter generuj impulsy konstantn dlky. m je vstupn kmitoet vy, tm vce impuls projde za jednotku asu midlem. Proto je vchylka ruky midla pmo mrn menmu kmitotu (zvislost vchylky na kmitotu je linern). Rukov midlo svou setrvanost psob jako integrtor a tm vyhlazuje impulsn prbh napt (pouze na nejnich mitel-
Citliv hleda elektrickho veden

Na obr. 5 je schma jednoduchho pstroje, kter umouje vyhledat pod omtkou veden elektrick st. Hleda je vlastn citliv zesilova, kter zesiluje a reprodukuje v pipojench sluchtkch sov brum, penen kapacitn vazbou z hledanho veden. Zesilova hledae je dvoustupov. Prvn stupe s velkm vstupnm odporem je osazen tranzistorem typu JFET (T1). Druh stupe obsahuje bipolrn tranzistor T2 v zapojen se spolenm
Obr. 4. Krystalov kalibran osciltor
Obr. 5. Citliv hleda elektrickho veden
emitorem. LED D1, zapojen v emitoru T2, uruje pracovn bod T2 a svt trvale - lze ji proto pout jako indiktor zapnut pstroje. Blzkost hledanho sovho veden je indikovna brumem ve sluchtkch (SP1), zapojench v kolektorovm obvodu T2. Vhodn jsou bn sluchtka pro walkmana s impedanc kad vloky asi 30 . Konektor pro sluchtka (zsuvka Jack 3,5 mm) mus bt stereofonn a mus bt zapojen tak, aby ob sluchtkov vloky byly zaazen do srie. Pstroj je napjen naptm 9 V z destikov baterie B1, odbr proudu je asi 5,5 mA. Napjen se zapn miniaturnm posuvnm (nebo pkovm) spnaem S1. Soustky hledae jsou pipjen na mal destice s univerzlnmi plonmi spoji, kter je spolu s napjec bateri, spnaem napjen a konektorem pro sluchtka vestavna do mal krabiky z plastick hmoty. Protoe hleda mus bt stnn, je krabika vylepena hlinkovou fli, kter je spojena se zem hledae. Jako zkuebn hrot je pouit hebk, kter vynv 15 a 20 mm z krabiky. Vstupn JFET T1 nen nijak chrnn vi statick elektin, a proto nen radno dotkat se hrotem neizolovanch kovovch pedmt. I tak je vhodn umstit T1 do objmky, aby jej bylo mon snadno vymnit v ppad nhlho odchodu. Pstroj nem dn nastavovac prvky a pracuje na prvn zapojen. V ppad poteby je mon zmenit
citlivost hledae zmenenm odporu rezistoru R1. Hleda je natolik citliv, e krom vyhledvn sovch veden me slouit i k indikaci elektrosmogu. FUNKAMATEUR, 9/1999
Elektronick sirna s velkm vkonem

Na obr. 6 je schma elektronick sirny, kter vydv zvuk peruovanho tnu o konstantnm kmitotu. Jako elektroakustick mni je pouit reproduktor o impedanci 8 (SP1), do kterho budic obvod dodv vkon nejmn 4 W (pi napjecm napt sirny 12 V). Sirnu lze pout v zabezpeovacch zazench a pi vyhlaovn havarijnch situac v prmyslu. Signl vstranho tnu je generovn multivibrtorem s asovaem 555 (IO1). Kmitoet tnu lze nastavit trimrem P1 v rozmez 300 a 1000 Hz. Dal multivibrtor s asovaem 555 (IO2) generuje signl o kmitotu asi 0,4 Hz, kterm je tn peruovn. Vstupn signl z IO1 je vkonov zesilovn spnacm Darlingtonovm tranzistorem T1, kter je nutn pimen chladit. Sirna je napjena naptm 9 a 12 V z akumultoru nebo sovho zdroje. Maximln odebran proud je asi 1,3 A. Soustky elektronick sirny jsou pipjen na desce s jednostrannmi plonmi spoji (obr. 7). Pro pipojen reproduktoru a napjecho napt jsou pouity roubovac svorkovnice ARK.
Obr. 7. Deska s plonmi spoji elektronick sirny (m.: 1 : 1)
Seznam soustek
R1, R3, R6 10 k, miniaturn R2 75 k, miniaturn R4, R5 56 k, miniaturn P1 47 k, trimr PT10V C1 22 F/16 V, rad. C2, C4 10 nF, keramick C3 10 nF, fliov D1 1N4148 D2 1N4007 T1 TIP122 T2 BC546B IO1, IO2 NE555 K1, K2 svorkovnice ARK120/2 reproduktor 8 /10 W deska s plonmi spoji .: PE269
Radioelektronik Audio-HiFi-Video, 10/2000
Obr. 6. Elektronick sirna s velkm vkonem
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 5/2002, kter vychz souasn s tmto slem PE, jsou praktick zapojen, konstrukce a zajmav obvody pro nf techniku od K. Barton. Titm obsahu jsou vkonov zesilovae - nejen linern, ale pedevm digitln ve tdch D a T.
! Upozorujeme !
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Knihu Transmitting Data without Interference, jejm autorem je Hans Heublein, vydala firma Siemens Aktiengesellschaft v nakladatelstv Publicis MCD Verlag v BRD v roce 1998. V knize jsou popsny a vysvtleny rzn mechanizmy elektromagnetickho ruen datovch signl pi jejich penosu uvnit budov a jsou uvedeny metody a postupy, jak tomuto ruen elit. Kniha m 118 stran textu s mnoha ernoblmi obrzky, schmaty a tabulkami, m formt A5, kvalitn vazbu a v R stoj 1109,- K.
Pijma FM 134 - 141 MHz pro zpracovn signl z meteorologickch satelit

Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
Dnem 24. ervna 2002 se zjemcm o pjem on line informac zmeteorologickch satelit otevelo nov, nejmn dvoulet obdob pro experimenty s nejnovj technologi. Toho dne spn vynesla zamerick leteck zkladny Vandenberg raketa Titan II na obnou drhu nov satelit NOAA 17. Pjem informac z meteorologickch satelit v kmitotovm psmu velmi krtkch vln se stal zajmavm hobby pro tisce radioamatr na celm svt. Kdo z vs jste zadali do nkterho vyhledvae informac na Internetu napklad hesla NOAA, 137 MHz, WEFAX, Meteosat, Meteor, APT potvrdte, e jste obdreli stovky odkaz na nejrznj strnky vrobc zazen, prodejc, profesionlnch uivatel a hlavn zjemc z ad amatr. Naleznete tam i odkaz http://www.rig.org.uk/, kter vs zavede na strnky redakce anglickho asopisu RIG, jeho obsah je pln vnovn dan problematice. V esk republice se rozil okruh uivatel kmitotovho psma v okol 137 MHz hlavn dky publikacm Radka Vclavka OK2XDX, v PE [1].
Podle mch informac je z tohoto okruhu sluebn nejstarm a i dnes aktivnm radioamatr Ji Borovika, OK1BI, kter si sestavil pijmac zazen ji v roce 1972. To pochopiteln nemohlo mt technick parametry dosaiteln s dnen soustkovou zkladnou a obraz nebyl generovn za podpory kvalitnch dekdovacch program pro osobn potae. Ji obrzky dekdoval technologi sedmdestch let - vykreslovnm na osciloskopu s obrazovkou stednho dosvitu a zaznamenval fotografickou kamerou Polaroid [9]. Obrzek ze 17. 9. 1972 si mete prohldnout na adrese: www.emgola.cz/jak_zacit_meteo.html a uvidte na nm oblast vchodnho Stedomo, Kypr a Egypt. Ji Borovika i dnes sv pijmac zazen stle roziuje a vylepuje a kdo vlastnte jeho QSL lstek, mete na nm pochopiteln vidt i stedovou parabolickou antnu pro pjem signl ze satelitu METEOSAT. Mon je vhodn pro plnost dodat, e v roce 2000 jsme si pipomenuli 40. vro penosu prvnho televiznho obrzku z vesmrnho satelitu, kterm byl TIROS 1, a stalo se tak dne 1. dubna 1960. Obrzek byl nevaln kvality, ale zahjil ru kosmickho vzkumu zemskho povrchu, kdy rozlien na obrzcch dnes bn dosahuje du metr. Bli informace naleznete na strnkch agentury NOAA: http://www.earth. nasa.gov/history/tiros/tiros.html. Ne vechny z nich vak na Zemi pedvaj obrazov informace, kter mohou bt pedmtem naeho zjmu. Jsou to pedevm satelity oznaovan WXSAT (Weather satelit - satelity pro sledovn povtrnostn situace). Ty jsou rozdleny do dvou zkladnch skupin: orbitln satelity s polrn drhou (NOAA, METEOR a dal) a satelity geostacionrn (METEOSAT 7, GMS-5, GOES-E, GOES-W, INSAT) . Hlavnm bodem naeho zjmu bude prvn skupina - NOAA (USA - National Oceanographic and Atmospheric Administration) METEOR, OKEAN, RESURS (Rusk federace) a dal. Tyto satelity se pohybuj na polrnch drhch kolem Zem ve vzdlenosti 800 a 1200 kilometr, peltvaj nad jednm mstem denn v piblin stejn dob [25] a pi kadm obletu mjej severn nebo jin pl (odtud nzev polrn). Pesnou dobu peletu nad naim stanovitm lze urit vpotem z keplerinskch prvk, ktermi je popsna aktuln drha zvolenho satelitu. Kvpotu doby peletu, kdy se satelit objev na horizontu zpohledu naeho bydlit a zase zmiz za horizontem, nm dnes slou ada program pro osobn pota. Sm nejastji pouvm vprosted Windows jednoduch program SatWin vesk verzi, jeho autorem je [26, 10]. Ekvivalent programu SatWin byl napsn i pro operan systm MS-DOS, provozovan na starch potach typu DX486. Oba programy si lze sthnout i saktuln sadou keplerinskch prvk na adrese: http:// www.emgola.cz/, kde nalezneme i mnoh dal podrobn aktuln informace o aktivitch satelit, jejich signly meme zachytit a dekdovat pijmaem, kter je popsn vdalch kapitolchtextu. Pedpokldan ivotnost satelit NOAA je uvdna National Oceanographic and Atmospheric Administration na obdob dvou let. Ne jinak je tomu i u satelitu NOAA 17. To vns me vyvolat zdn, e investice do zazen pro pjem jejich signl je pli krtkodob, avak nen tomu tak. Napklad satelit NOAA 12 byl instalovn na obnou drhu dne 14. 5. 1991 a do dnench dn meme pijmat jeho kvalitn signly na kmitotu 137,50 MHz. Vysln snmk zpolrnch orbitlnch satelit neobsahuje pro uivatele v naich zempisnch kch dn zatek ani konec. Vysln probh bez pestvky po celou dobu peletu. Nejprve, kdy se satelit objev na obzoru, je okraj pijmanho snmku zauml a postupn se rozlien detail vobraze zlepuje. Na konci drhy peletu pijman signl slbne, obraz se zane ztrcet vumu a satelit zapad za horizont. Inklinace (je to hel, jen svr rovina drhy druice s rovinou rovnku) druice, je by proltvala nad obma ply (po takzvan polrn drze) je 90 , americkch meteosatelit NOAA 10-16 je 98 , doba obletu piblin 102 minut a vka obletu 820 a 850 km. Meteosatelity zaven na geostacionrn drze nm poskytuj ze vzdlenosti kolem 35800km dleit snmky Zem zpozic 0 degrees Longitude (METEOSAT 7), 70 degrees W Longitude (GOES-E USA), 135 degrees W Longitude (GOES-W USA), 140 degrees E Longitude (GMS-5 Japonsko), 105 degrees E Longitude (FY-2 na), 76 degrees E Longitude (GOMS Rusk federace), 83 degrees E Longitude (INSAT Indie), 63 degrees E Longitude (METEOSAT 6) . Vnaem zornm poli se vyskytuj pouze satelity evropsk spolenosti EUMETSAT, kter provozuje satelity METEOSAT 6 a 7. Meteosat vysl dva druhy dat, data formtu WEFAX a primrn data (PD) rychlost 166kbps. Primrn data ze snma jsou pijman dicm stediskem v Darmstadtu, kde jsou zpracovna a vyslna opt pes satelit ve formtu WEFAX. Pjem dat WEFAX z METEOSATu je pomrn jednoduch. Data jsou vyslna na dvou kanlech. Na kanle A1 (1691MHz) se ve tyminutovch blocch vyslaj snmky dan sti zemskho povrchu. Snmky se vyslaj podle pevn danho asovho harmonogramu a jsou t typ: - Snmky ve viditeln sti spektra (500-900nm), VIS. - Snmky v infraerven sti spektra (1050-1250nm), IR. - Snmky vodnch par (5700-7100 nm), WV. Zorn pole satelitu je rozdleno na 9 st, oznaovanch slicemi 1 a 9 za
Podvejte se na Zemi z vesmru...

V souasn dob je podle zdroje CelesTrak (http://www.celestrak.com) na obnch drhch okolo Zem rozmstno asi 36 satelit pro dlkov przkum Zem, jejich data, kter pedvaj pozemnm stanicm, bychom mohli specifikovat jako meteorologick daje.
oznaenm spektra. Nejpouvanj snmek Evropy a severn sti Afriky v infraervenm spektru se vysl kadch ticet minut (oznaen D2). Na kanle A2 (1694,5MHz) se vysl nkolik snmk ve formtu WEFAX z dalch meteosatelit - zamerickch satelit GOES (umstn nad vchodnm pobem Ameriky a nad Pacifikem) a z japonskho satelitu GMS-5 umstnho nad Austrli. Mete zde pijmat i sloen snmky celho disku Zem ve viditeln nebo infraerven sti spektra a rozloen vodnch par. Pevnou st doby se vak na kanlu A2 vyslaj primrn data. Pro plnou automatizaci pjmu WEFAX zan kad snmek startovacm tnem 300Hz po dobu t sekund, nsleduj fzovac dky pro synchronizaci kraje snmku (pt sekund), u satelitu METEOSAT potom digitln hlavika obsahujc vechny daje o snmku a vlastn snmek. Konec snmku oznauje stop tn 450Hz v trvn pti sekund. Vyslac program (schedule) je aktuln uvdn na adrese http://www.eumetsat. de/en/dps/dissemination/schedules/ schedule.pdf. Protoe geostacionrn satelity vyslaj na kmitotech 1691 MHz a 1694,5 MHz, je nutn ped popisovan pijma pedadit konvertor, kter pevede tyto signly na kmitoty 137,5 a 141 MHz [15, 30].
Modulace
Rdiov signly zpolrnch a geostacionrnch satelit jsou vyslny z obn drhy na Zemi spouitm kmitotov modulace. Signly ze satelit budeme pijmat ve form ernobl obrazov informace (pseudo-zabarven obrazu vznik a zsahem programovho vybaven vosobnm potai) standardnm audiokanlem, kdy zmna amplitudy subnosn 2400 Hz vyjaduje rove jasu video signlu. Maximum modulace (ern) nen nula, avak asi 5 %, bl potom 87 %. Tento sloen audio signl je frekvenn modulovn na hlavn nosnou, nap. 137,50 MHz u satelitu NOAA 15. Tento star, ale stle uiten systm je pouvn dodnes hlavn pro svoji jednoduchost a spolehlivost. Polrn satelit pouv APT [18], geostacionrn satelit uv WEFAX [17]. Ob tyto metody si jsou velmi podobn a obvykle je mon dekdovat ob zobrazen stejnm vybavenm. Jedin vznamn rozdl je vtom, e pjem zpolrnho satelitu nem dn zatek ani konec, pedvn signl na Zemi je nepetrit. Kad jednotliv dek si nese informaci o svm zatku a konci a programov vybaven pak skld do pamti potae obraz z jednotlivch dk. Vysln snmk ze satelit NOAA se skld z dk trvajcch 0,5 s korespondujcch s daji snma. Ty poskytuj jeden snmek zemskho povrchu obsahujc data ze dvou kanl. Na kanle A se vysl snmek ve viditeln oblasti spektra (VIS) a na kanle B snmek v infraerven sti (IR). Kad dek obsahuje data z obou kanl (asov multiplex) a skld se ze sekvence oddlovacch tn proloench modulac snmku. Data v kanlu A pedchz krtk puls 1040 Hz a podobn data v kanlu B pedchz krtk puls 832 Hz. Kad dek tak obsahuje kalibran sekvenci. Dky tomu doke program vpotai
pro dekdovn zobrazit pouze zvolen typ snmku i snmek zasynchronizovat na okraj obrazovky. Cel systm je oznaovn jako APT (Automatic Picture Transmission), automatick vysln snmk. Dal informace mete nalzt na www adrese: http://www.noaa.gov/. Aktuln informace o ruskch satelitech METEOR, OKEAN, RESURS naleznete na adrese: http://sputnik.infospace.ru/. Tyto satelity maj vy orbitu ne satelity NOAA (1200 km). Napklad inklinace satelit METEOR je 82 a doba obletu 115 min. Systm vysln snmku je kompatibiln, ale ponkud odlin od vysln satelit NOAA. Modulace je podobn, avak snmek obsahuje pouze jeden obrzek ve vym rozlien. Okraje dk obsahuj sady fzovacch ar (stdaj se ern a bl), ry oznaujc konec obrzku a stupnici edi. Snmky v infraervenm spektru potom neobsahuj na okrajch dk stupnici edi. Navc jsou tyto snmky proti snmkm z NOAA invertovan. Na snmcch ze satelit NOAA jsou teplej msta zobrazena tmavm odstnem a chladnj msta jsou svtlej. U snmk ze satelit METEOR je to naopak, tepl moe jsou bl a chladn oblanost je ern. Po demodulaci pijmaem FM APT/ WEFAX dostaneme amplitudov modulovan tn 2400 Hz. Signl zavedeme do vstupu standardn zvukov karty vosobnm potai a pak jej dle zpracovvme softwarovm dekodrem JVComm32 (http://www.jvcomm.de/). Program JVComm32 si porad i se zhorenou kvalitou demodulovanho signlu dky innm digitlnm filtrm a na jeho vstupu obdrme obraz na monitoru potae. Obrazovou informaci z pijmae meme zpracovvat okamit, nebo dekdovat i pozdji - odloen, kdy zapeme modulovan signl 2400 Hz do zvukovho souboru wav na kvalitnm zznamnku (nejlpe se mi osvdil Minidisk SONY). Pokud odjdme na dovolenou do vzdlench zem, vybavme se penosnou a snadno demontovatelnou antnou Quadrifillar Helix podle [11], k popisovanmu rdiu si pibalme Minidisk a na mst samm meme snmat pro ns exotick obrazy zlibovolnch meteosatelit. Po nvratu zvukov zznamy WEFAX ve formtu wav dekdujeme opt stejnm zpsobem jako pi pmm pjmu. Signl pivedeme do zvukov karty PC a spustme program JVComm32. Jen pro upesnn je nutn dodat, e systm vysln meteorologickch snmk oznaovan jako APT/WEFAX nen kompatibiln s FAX systmem pouvanm na krtkch vlnch [27]! U systmu FAKSIMILE se pen jasov informace frekvenn modulac (FM). To znamen, e vysla (nap. vEvrop kvalitn slyiteln DDK3 - na 7880 kHz) je naladn mezi dvma kmitoty zmnou kmitotu, znich jeden odpovd ern barv (modulan kmitoet 1500 Hz) a druh bl barv (modulan kmitoet 2300 Hz). Pi penosu polotnovch obrzk se kmitoet vyslae plynule posouv mezi kmitoty pro ernou a blou barvu. Polovin rozdl mezi kmitotem pro ernou a blou barvu se nazv odchylka signlu (signal deviation). Pro krtkovlnn penos je standardn pouvna odchylka 400 Hz a 150 Hz pro pe-
nos na dlouhch vlnch. U systmu APT/WEFAX se informace o jasu obrazu pen zmnou amplitudy (AM) subnosnho kmitotu 2400 Hz. Prvn prakticky pouiteln experimenty vtomto oboru byly uskutenny ji ped 75 lety, kdy si pedvali obrazovm rdiem C. Francis Jenkins zWashingtonu a Max Dieckmann z Mnichova jednoduch obrzky povtrnostnch map pro nmon dopravu.
Popis pijmae RX-137-141

Pijma RX-137-141 MHz je uren pro kvalitn pjem signl zpolrnch meteosatelit NOAA, METEOR a dalch. Po doplnn o konvertor z 1691 MHz na 137,50 MHz je vhodn i pro pjem geostacionrnho satelitu METEOSAT 7 [16]. Vstupn nzkofrekvenn signl APT/WEFAX je zaveden do zvukov karty osobnho potae. Kmitotov synteztor PLL a displej LCD je zen mikropotaem ATMEL Pohledem do tab. 1 zjistme, e polrn satelity vyslaj signly vrozsahu 137,30 a 137,85 MHz. Proto vystame szkm kmitotovm rozsahem. Z praktickch dvod byl zvolen doln kmitoet 137,00 MHz a horn kmitoet 141 MHz. Nad 137,85 MHz ji nezachytme dn vysln z meteorologickch satelit, avak kmitoet 141 MHz nm umon pozdj pipojen konvertoru pro METEOSAT 7 a zpracovn informac z obou kanl na 1691 MHz (prvn kanl po konverzi na kmitoet 137,50 MHz) a 1694,5 MHz (druh kanl po konverzi na kmitoet 141,00 MHz). Tab. 1 NOAA 10 NOAA 11 NOAA 12 NOAA 13 NOAA 14 NOAA 15 NOAA 16 NOAA 17 NOAA majky METEOR 2-21 METEOR 3-5 METEOR 3-6 RESURS 01 RESURS 01.3 OKEAN-O FY 1B 137,500 MHz, nen aktivovn 137,620 MHz, nen aktivovn 137,500 MHz 137,620 MHz, je neaktivn 137,620 MHz 137,500 MHz 137,620 MHz, nen aktivovn pro APT 137,620 MHz 136,770 a 137,770 MHz 137,400 MHz 137,300 MHz 137,850 MHz 137,85 MHz, 137,400 MHz 137,850 MHz 137,400 MHz 137,795 MHz
Ne vechny satelity uveden v tab. 1 jsou vdy aktivn (http://noaasis.noaa. gov/NOAASIS/ml/status.html). Nkter znich stle obhaj na polrnch drhch, avak jejich vyslae jsou pechodn vypnuty. Jin zase pro poruchu nevyslaj, napklad modern NOAA 16, kter pro zvadu pracuje pouze v reimu HRPT - na kmitotu 1,698 GHz. Inu, je to osud vech kosmickch tles, umlch satelit Zem, kter lze vppad poruchy opravit jen velmi nkladnmi metodami.
Technick daje pijmae

Kmitotov rozsah: 137 a 141 MHz, plynule vkroku 10 kHz. Funkce SCAN: 137,00 - 137,30 137,40 - 137,50 -
Obr. 1. Schma zapojen pijmae RX 137 a 141 MHz
137,62 - 137,85 - 141,00 MHz. Mezifrekvenn kmitoty: 10,7 MHz a 455 kHz. Vstupn citlivost: 0,6 V (rms-typ.) pro 12 dB SINAD. Vstupn signl: tn 2400 Hz samplitudovou modulac (ern 5 % a bl 87 %). Displej: LCD jednodkov, 16 zobrazovanch mst. Proudov odbr: 70 mA, (s konvertorem 250 a 500 mA). Zdroj napjen: extern stabilizovan adaptr (9 a 12 V/500 mA - pprava pro pipojen konvertoru). Schma zapojen je na obr. 1. Zapojen pijmae bylo pvodn vyvinuto pro radioamatrsk psmo 144 a 146 MHz a bylo popsno vploze asopisu PE Electus 1999 [3]. Pijma byl een jako superheterodyn s dvojm smovnm. Celkov konstrukce pijmae byla zjednoduena volbou integrovanho obvodu MC3362P (IC1) firmy Motorola [5], kter vsob obsahuje vechny potebn prvky modernho pijmae FM, vetn kapacitn diody. K obvodu sta pipojit rezonann obvod osciltoru pro 1. smovn, dva keramick filtry, krystal pro osciltor 2. smovn, demodulan rezonann obvod, nkolik mlo dalch pasivnch soustek a na vstup pipojit psmovou propust. Pi napjecm napt min. 2 a 5 V zskte vynikajc a jednoduch pijma [2, 8].
Vstupn obvody
Signl z antny (nebo pozdji i konvertoru Meteosat) je pro impedann pizpsoben vstupu pivdn na kapacitn dli C2, C3. Dli ve spojen sL1 tvo prvn ladn obvod, jeho hork konec je pipojen na T1 - dvoubzov tranzistor MOS-FET, nejlpe nzkoumov typ BF982. T1 zajiuje dostaten zeslen vstupnho signlu. Rezistor R3 inn potlauje sklon vstupnho zesilovae ke kmitn, avak zmen se tm celkov zeslen. Rezistor R3 mete pro zvten vysokofrekvennho zeslen zamnit za drtovou propojku a na vvod D tranzistoru T1 navlct feritovou perliku z nf materilu. Moje pokusy nebyly patrn pro nedostupnost vhodnch ferit spn. Vymnil jsem nkolik druh nf ferit, avak dn oscilace zcela neutlumil. Signl za rezistorem R3 je dle filtrovn v psmov propusti L2, C5; L3, C8; L4, C11+C12 skou psma propustnosti piblin 4 MHz. Kritick vazba mezi obvody propusti je nastavena kondenztory SMD C6 + C7 a C9 + C10. Pes kapacitn dli C11 + C12 signl postupuje na vstup prvnho smovae v IC1, kam je pivedena i injekce signlu z osciltoru (L5, C33).
znapjecho zdroje ladic napt (max. 5,5 V). R14, C25 a C26 jsou pasivn soustky fzovho detektoru, C27 slou kfiltraci vnitnho stabilizovanho napt. Stabilita PLL je urena filtrem, zapojenm na vvody 5 a 6 obvodu IC4. R15, R16, C28, C31, C56, C57 uruj asovou konstantu aktivn doln propusti, kter je soust ipu. Zde je vhodn vnovat zvenou pozornost doporuenm hodnotm soustek. Na vvod 23 IC1 je pro vnitn kapacitn diodu pivedeno ladic napt z obvoduPLL. Signl z prvnho osciltoru obvodu v IC1 (osciltorovho bufferu) je piveden pes oddlovac kondenztor C35 na vstup 8 (FFM) do vstupnho peddlie synteztoru IC4. Zde je tak mon kontrolovat kmitoet taem. Ve vtin aplikac obvodu SAA1057 uruje referenn kmitoet intern osciltor 4 MHz, zen zvnjku pipojenm krystalem na vvod 17 (X). Veschmatu pijmae bylo zvoleno sporn zapojen se spolenm krystalem referennho kmitotu pro PLL i mikropota. Krystal X1 je soust zapojen osciltoru v IC3 a pro obvod IC4 je referenn kmitoet piveden pes kondenztor C24 a rezistor R11. Pro prvn smovn se pouv signl s kmitotem o 1. mezifrekvenci (10,7 MHz) ni. Pro zkladn rozsah pjmu od 137,0 do 141 MHz tedy generuje synteztor kmitoty od 126,3 do 130,3 MHz s krokem 10 kHz. Vsledn kmitoet osciltoru PLL je mon jemn doladit kapacitnm trimrem C21. dic slovo a slovo pro nastaven dlicho pomru dostv synteztor IC4 pes vstupy CLB, DLEN, DATA z mikroprocesoru IC3 po tvodiov sbrnici C-BUS, kter je vyvedena i na konektor PC-BUS pro dal experimenty.
Pi pjmu pouze WEFAX signlu z METEOSAT sta ka okolo 20 kHz (kmitotov zdvih 9 kHz).
Nf koncov stupn
Z vvodu 13 obvodu IC1 prochz demodulovan nzkofrekvenn signl - tn 2,4 kHz jednoduchm filtrem, tvoenm R19, C37, C38, kter potla nedouc produkty. Za filtrem je signl rozdlen do dvou vtv - na potenciometr P2, znho postupuje signl na nzkofrekvenn zesilova IC2 svstupem na reproduktor a na pedzesilova IC6 pro dekodr tnu 2,4 kHz sobvodem IC7 a tak na vstup pro zvukovou kartu PC.
Dekodr tnu 2400 HZ

Tnov dekodr [14] byl do pijmae zaazen po vahch o monch pravch programovho vybaven pro pvodn pijma z [3, 12]. Pohledem do tabulky peletovch as jednotlivch satelit a kmitot, na kterch vyslaj, zjistme, e je nutn, aby pijma v reimu APT automaticky prohledval psmo 137 a 141 MHz a zastavil se jen na signlu na antn, kter po demodulaci obsahuje tn 2400 Hz, a nikoliv na nhodnm ruen. Byl zvolen jednoduch algoritmus: pijma po zapnut uskuten test a zastav se na prvnm kanlu, jeho signl je modulovn tnem 2400 Hz. Po zpadu satelitu za obzor se signl modulovan tnem ztrat v umu a pijma je opt pelaovn po psmu a zastav se a na signlu soekvanou modulac tonem 2400 Hz. Spolehliv poadovanou funkci splnil pouze integrovan obvod NE(SE)567 (IC7). Jakmile se na vstupu tnovho dekodru objev signl, je porovnvn skmitotem vnitnho osciltoru, pi shod se vstup 8 obvodu IC7 nastav na rove L a dioda D1 se rozsvt. Logick signl z vstupu 8 je veden alternativn pes pepna JP3 na vstup mikroprocesoru SQ-OUT, kterm je ovldn reim automatickho vyhledvn signl v pijmanm psmu (SCAN). Kmitoet vnitnho osciltoru nastavme hrub kondenztorem C55 a pesn na hodnotu 2400 Hz trimrem R25.
Mezifrekvenn stupe
Osciltor kmit o mezifrekvenn kmitoet 10,7 MHz ne. Rozdlov sloka (fIN - fOSC) prvnho mezifrekvennho kmitotu 10,7 MHz je zeslena ve vnitnm zesilovai IC1 a je pivedena na keramick filtr F1. Byl zvolen bn typ muRata 10,7 MHz/180 kHz. Po vyfiltrovn je signl piveden do 2. smovae, ve kterm je smovn se signlem o kmitotu 10,245 MHz (osciltor s krystalem X2), vsledn rozdlov sloka (455 kHz) je filtrovna v keramickm filtru F2, jeho ka psma propustnosti by vzhledem ke kmitotovmu zdvihu modulace signl zNOAA (17 kHz) mla bt okolo 40 a 50 kHz. Na trhu je dostupn pouze keramick filtr 30 kHz (muRata/455/B), ukzalo se vak, e na vslednm obraze je toto zen nerozpoznateln. Zsadn vliv na kvalitu dekdovanho obrazu maj parazitn modulace 1. osciltoru, kter se pak uplatn v nosnm kmitotu 2,4 kHz (vstup APT/WEFAX signlu zdemodultoru) a vytvej moar ve vslednm obraze. Zvenou pozornost musme vnovat nvrhu zptnovazebn smyky PLL tohoto osciltoru (potlait fzov um). Zafiltrem F2 je signl zeslen ve vnitnmomezovai, svstupem na kvadraturn demodultor, kter pracuje srezonannm obvodem L6, C19, zatlumenm rezistorem R6. Pro nezkreslenou demodulaci je poteba, aby mla linern charakteristika demodultoru ku nejmn 40 kHz, proto byla zvolena hodnota tlumicho rezistoru 39 k.
umov brna
Prvodnm jevem poslechu slabch FM signl nebo provozu pijmae mimo naladnou stanici je nepjemn um vreproduktoru. Proto je nedlnou soust kadho pijmae umov brna (squelch - SQL), kter peru cestu nf signlu do zesilovae za neptomnosti dostaten rovn vf signlu na vstupu. Stejnosmrn sloka nf signlu z vvodu 10 (MetDriv) obvodu IC1 je pivedena pes R4 na potenciometr P1, kterm lze nastavit prh citlivosti umov brny (squelch - SQL). Hladina, kdy SQL vypn, je urena polohou potenciometru P1, kter je pes rezistor R4 pipojen na vvod 10 (MetDriv) obvodu IC1. Vlev krajn poloze jezdce potenciometru P1 je SQL vyazena a natenm hdele potenciometru doprava se zvyuje hladina, kdy SQL vypn, a do stavu, kdy je SQL zcela uzavena. Na vvodu 11 (Carrier Detect) IC1 je ptomen dic signl pro spna umov
Osciltor PLL
Kmitoet osciltoru pro prvn smova je stabilizovn kmitotovm syntztorem Philips SAA1057 (IC4). Jedn se o jednoipov synteztor uren pro ladn rozhlasovch pijma v psmech VKV a stednch vln [6]. Pravda, je ji vyrbn od roku 1983, ale kupodivu je stle bn dostupn na trhu a hlavn za pijatelnou cenu. V zapojen na obr. 1 s ladicm naptm max. 4,5 V se doke synteztor peladit od 110 do 150 MHz. Na vvod 7 obvodu IC4 je pivedeno
Obr. 2. Antna Turnstile (celkov pohled na fzovn pro pravotoivou kruhovou polarizaci) brny v rovni 2,8 V (bez signlu, nebo nosn se umem) nebo okolo nuly (signl bez umu) svazbou na nastaven P1. Hladina sepnut je nastavena polohou potenciometru P1. dic signl je po inverzi piveden zkolektoru tranzistoru T2 na vvod 8 obvodu IC2. Cesta nf signlu pes IC2 (zesilova nf koncovho stupn) je pi nulov rovni dicho napt na vvodu 11 obvodu IC1 uvolnna a tranzistor T3 v zvislosti na nastaven hladin umov brny generuje logick signl L pro SQ OUT. Pi vypnut SQL je na kolektoru tranzistoru T2 a na vvodu 8 obvodu IC2 napt 1,25 V a nf signl prochz bez peruen. Kdy budeme pi konstantnm vf napt na antnnch svorkch otet hdel potenciometru P1 doprava, doshneme stavu, e SQL peklop a na kolektoru T2 se objev napt vokol nuly, nf cesta se uzave (MUTE). Mrnm zvtenm vf napt na vstupu se SQ opt peklop a uvoln nf cestu a na kolektoru T2 namme opt 1,25 V. Tato vlastnost zapojen SQ byla vyuita i pro realizaci automatickho vyhledvn signl v pijmanm psmu (SCAN). Byl pidn tranzistor T3, kter invertuje signl SQL, a zjeho kolektoru je vedena zmna logick rovn L/H na vstup P3.0 (SQ OUT) mikroprocesoru IC3. dic program procesoru pak zad zbvajc (viz kapitola Nastaven pijmae). Obr. 4. Antna Turnstile sreflektorem (polrn charakteristiky) Obr. 3. Antna Turnstile s reflektorem posunu kmitotu je pro orbitln satelity maximln 5 kHz (co pi pouit dostaten irokch mf filtr le stle v jejich propustnm psmu), take mal posun stejnosmrn sloky demodulovanho signlu nezpsobuje viditeln zkreslen vslednho obrazu. ntlworld.com/phqfh1/qfh_diy_guide.htm. Tato antna m rovnomrnj smrov diagram pjmu a vykazuje o poznn kvalitnj pjem meteosignl a hlavn ji lze provozovat i na pohyblivch objektech, napklad jachtch, brzdcch Stedozemnm moem. Vliteratue je uvedena ada stavebnch popis na jednodu mechanick proveden (avak pro krtkodob seznn pouit [21]) nebo na vrobu zmdnch topenskch trubek [22, 23] . Antna bv umstna co nejve nad horizontem, nejlpe nad stechou domu nebo na volnm prostranstv. Byly provdny i experimenty s Turnstile antnou, umstnou na balkn panelovho domu. Pjem byl vak omezen a satelityproltvajc pod nzkm nebo vysokm elevanm hlem by byly stnny budovou nebo balknem. Zkrtka: lze pijmat jen signly, na kter antna vid. Ve spojen s popisovanm pijmaem byla prakticky vyzkouena antna Turnstile, kter je nainstalovna na ploch stee budovy vysok 40 metr a umouje velmi kvalitn pjem signl ze vech smr. Pokud mme sedlovou stechu, krytou nekovovmi materily, meme antnu umstit rovnou dovnit budovy. Nejkrat dlky kabelu doshneme, kdy antnu prost zavsme do vhodnho msta pdnho prostoru a koaxiln napje svedeme k pijmai pes vhodn technologick otvor uvnit domu. Stavebn nvody na vrobu nkolika typ Turnstile antn si aktuln vyhledejte na webovch strnkch autora. Vkres na stavbu jednoduch antny ze zbytku novodurov trubky a kovovch prvk zhlinkov trubky byl uveden v literatue [20]. Jej stavbu zvldne i zatenk. Naopak stavbu antny Quadrifillar Helix lze zvldnout pouze vdobe vybaven mechanick dln.
Antna
Zkladnm poadavkem pro jakostn pjem signl zmeteorologickch satelit je pout kvalitn vesmrovou antnu. Polrn meteosatelity jsou stabilizovny rotac a vyslaj s pravotoivou kruhovou polarizac, take bnou antnu Yagi nebo GP nelze pout. Signl pi poslechu vreproduktoru bude sice pijmn bez umu, ale pi sledovn obrazu po dekdovn zjistte jeho naprostou nepouitelnost. Avak postavit kvalitn antnu je v monostech kadho zns. Jsou pouvny dva zkladn typy: Turnstile a Quadrifillar Helix. Prvn zpouitelnch antn jsou vlastn jen dva zken diply (viz obr. 2), sfzovan pro pravotoivou kruhovou polarizaci. Turnstile antna je zpravidla sestavovna ve dvou variantch. Zkladn typ antny je sestaven pouze ze dvou dipl dlky lambda/2 (nejlpe pouijte hlinkov nebo duralov trubky tlouky 8 a 12 mm), vzjemn orientovanch v hlu 90 . Oba diply jsou propojeny smykou, tvoenou koaxilnmi kabely RG58 a RG59, zapojenou podle obr. 2. Druh varianta antny je rozena o reflektor, tvoen dvma trubkami dlky 1060 mm, vzjemn pootoenmi o 90 , orientovanmi ve shod s diply (zii), viz obr. 3. Vzdlenost reflektoru a zie zvolme experimentln. Na obr. 4 si prohldnte smrov diagramy pjmu pro vzdlenosti 1/4 a 3/8 . Z obrzku je patrn, e antna se smrovm diagramem pro vzdlenost prvk 3/8 m pznivj vlastnosti pro pjem signl ze vzdlench satelit, (kter se nm objevuj na horizontu pod malm elevanm hlem). Naopak, pro satelity proltvajc po drze s elevanm hlem nad 70 se jev jako vhodnj antna s prvky vzdlenmi pouze 1/4 . Sm pouvm variantu 3/8 a chystm se postavit si antnu Quadrifillar Helix. Tu si mete prohldnout na obr. 5 a vrobn postup prostudovat na adrese http://website.lineone.net/~askrlc/main.html nebo tak na adrese: http://homepage.
Experiment s obvodem AFC

Zapojen pijmae bylo oproti pvodnmu pramenu vliteratue [2, 3, 12] experimentln doplnno o AFC, jeho psoben dolaovalo kmitoet referennho osciltoru skrystalem X1. Odchylka stejnosmrn sloky napt na kvadraturnm demodultoru zvvodu 13 obvodu IC1 byla pivedena do invertujcho vstupu operanho zesilovae TL071 a zjeho vstupu na dvojic kapacitnch diod KB105G, ktermi byl nahrazen kapacitn trimr C21 vobvodu referennho osciltoru sX1. Vzhledem kvelmi dobr stabilit PLL nebyla pi aplikaci AFC pozorovna jakkoliv zmna kvality vslednho obrazu, a proto pi poadavku na co nejjednodu konstrukci byl obvod AFC ze zapojen vyputn. Pro zjemce o zapojen sAFC je schma zapojen dostupn na webovch strnkch autora. Vsouvislost saplikac AFC je vhodn upozornit na Dopplerv posun kmitotu: jev lze pozorovat, pibliuje-li se k vm zdroj, kter vyzauje vf energii, vnaem ppad meteosatelit, vnmte jeho kmitoet jako vy, vzdaluje-li se od vs, pak vnmte jeho kmitoet jako ni, ne ve skutenosti kmitoet vyzeneho signlu je. Velikost Dopplerova
Obr. 5. Quadrifillar Helix (celkov pohled)
Obr. 6. Deska s plonmi spoji pijmae
Antnn svod koaxilnm kabelem
Tady je kada rada doslova drah. Ceny koaxilnch kabel strm rostou s jejich kvalitou, take musme zvolit vhodn kompromis a podit si bu kvalitn kabel, ve kterm budou ztrty na trase v nosn vi, nebo kabel s vtm tlumem signlu a ztrty krt zeslenm vhodnm pedzesilovaem. Pro ilustraci uvedu, e v psmu 137 MHz
s koaxilnm kabelem RG58 nebo RG59 budou na dlce 100 m u neakceptovateln ztrty 17 a 18 dB, kabel RG213U je vhodnm kompromisem se ztrtou 7,9 dB/100 m a s kabelem ECOFLEX nebo AIRCOM PLUS doshneme na 100 m kabelu tlum pouze 3 a 4 dB. (Pokraovn pt)
Jednoduch asova op
Ing. Martin Liker
Na zklade pripomienok apostrehov ku kontrukcii, uverejnenej vPE 11/2001, vznikla kontrukcia nov, vniektorch bodoch doplnen avylepen. Valom texte sa nebudem zaobera detailnm popisom funkcie zapojenia, lebo t sa nezmenila. pravy sa tkaj najm vkonovho obvodu aalej spsobu zskavania napjacieho naptia sriovm zapojenm Zenerovej didy. Konkrtne pravy (obr. 1)
1. Optolen MOC3063 bol nahraden rel SSR typu S26MD01 (prpadne S26MD02), o je polovodiov rel 600 V/0,6 A vpzdre DIL 8. Tm sa znila vekos maximlneho dovolenho prkonu zae na asi 140 W, o pre vinu aplikci sta. 2. Pri pouit SSR typu x02 je mon pripojenie induknej zae. Tmto sa vyrieili ast otzky typu... je mon pouitie asovaa napr. s ventiltorekom na odsvanie vo WC a podobnch. Rel S26MD02 obsahuje obvod spnania vnule, m sa vyhneme neprjemnm prechodovm javom pri spnan neodporovej zae. 3. Jednoduch zapojenie pre prdov napjanie (v zapojen poda PE 11/2001 - obr. 1 a obr. 2 predstavovan didami D2 a D4) bolo nahraden mostkovm usmerovaom G1 a Zenerovou didou D4. (slovanie som sa snail pre ahie porovnanie obidvoch schm ponecha nezmenen.) Tmto sa zmenilo napjanie D4 zjednocestnho na dvojcestn a bola dosiahnut vyia stabilita pracovnch podmienok, najm napjania. Zapojenie by teraz malo pracova bez problmov sakmkovek asovaom 555, bipolrnym aj CMOS. 4. Rezistor R5 bol nahraden dvojicou pevn rezistor R3 + odporov trimer R5. Shodnotami uvedenmi v schme je mon dosiahnu oneskorenie 15 a 25 s. Zmeni oneskorenie je mon zmenou C4, alebo R5. 5. Podobne, ako pri verzii mini, ostala aj tu indikcia didou LED. Je to vemi praktick doplnok, ktor vo verzii univerzlny chbal. 6. ia, nepodarilo sa odstrni vek nchylnos obvodu na svojvon spnanie vplyvom ruenia od komuttorovch motorov. Tto necnos vyplva u zprincpu sriovho napjania aspnania asovaa cez derivan len R1C3. Mon rieenie by spovalo vprave spnacieho obvodu tm, e sa vynech R4 aC3 aspna S1 sa opatr pomocnmi kontaktmi, ktor zopn vvod 2/U1 proti zemi (potencil vvodu . 1). Tto prava nebola realizovan, nakoko pre moje pouitie nebola potrebn.
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi Kontakt na autora: Ing. Martin Liker, 980 51 Vek Teriakovce 75, tel. +421 905 545 094. Elektronick kontakt: matliker@pobox.sk
Kontrukcia
Zapojenie je realizovan na doske splonmi spojmi. Vekosou je mon umiestni ho pod klasick vypna, alebo do samostatnej intalanej krabice. Pri osdzan postupujeme od najmench prvkov k najvm. Naposledy prispjkujeme SSR rel. Nedoporuujem pouitie ptc, ike to nevyluujem. Na koniec jedno upozornenie: Obvod je priamo spojen so sieovm naptm. Je nutn dodriava zsady bezpenosti pri prci.
Zoznam siastok
R1 56 k R2 1 k R3 1 M R4 10 k R5 1 M, trimer R6 1,8 k P1 svorkovnica ARK 120/2 C1 470 F/16 V C2 10 nF, keram. C3 100 nF, keram. C4 10 F/10 V, tantal. C5 1 F/25 V, tantal. C6 1 F/6 V, tantal. U1 NE555 D BAT46 D4 KZ260/5V6 G1 B250C1500R LED1 LED LP 3 mm OP1 S26MD01, S26MD02 (02 viz text) S1 tlatko 230 V, 0,5 A
Informcie apostrehy
Ven itatelia, aj vtomto prpade vm budem van za postrehy a pripomienky, tkajce sa mojej kontrukcie.
Obr. 1. Schma zapojenia upravenho asovaa
Mi induknosti
Pavel Honek
Pokud se zabvte stavbou spnanch zdroj, reproduktorovch vhybek nebo nejrznch zazen, ve kterch se vyskytuj cvky, tak urit potebujete znt induknost cvky, kterou v zapojen pouijete. Protoe je stle jet mezera na trhu s micmi pstroji induknosti, rozhodl jsem se pro stavbu tohoto mie. V asopisech Elektor 10/88 a AR 4/90 bylo uvedeno zapojen jednoduchho mie induknosti s pesnost 1 %. Zapojen m natolik zaujalo, e jsem se rozhodl pro jeho konstrukci. V pvodnm pramenu nebyl otitn nvrh desky s plonmi spoji. Jako vyhodnocovac st byl pouit hotov 31/2mstn digitln modul panelovho voltmetru s rozsahem 200 mV. Zapojen jet bylo sten upraveno pro pouit tohoto modulu. Technick parametry
Mc rozsahy: 2 mH rozlien 1 H 20 mH rozlien 10 H 200 mH rozlien 100 H 2H rozlien 1 mH Maximln odpor cvky pi chyb men 1 % z plnho rozsahu: R < 60 2 mH R < 600 20 mH R < 6 k 200 mH R < 6 k 2H genertoru je 2500 Hz s pesnost 3 %. Kmitoet genertoru lze nastavit zmnou rezistoru R2. Za genertorem nsleduje pevodnk napt/proud realizovan IO2b a tranzistorem T1. Proud je dn rezistory R5 a R8 ve tyech rozsazch. Vstupn proudy pepnme jednou tetinou pepnae Pr1a. Tento proud prochz menou induknost, vznikl napt na induknosti je pivedeno na stdav zesilova IO3b. Zeslen zesilovae se nastavuje trimrem P2. Stejnosmrn ofset zesilovae nastavujeme trimrem P1. Druhou tetinou pepnae Pr1b jsou pepnny tlumic rezistory R9 a R11, kter jsou paraleln pipojovny k men induknosti. Obdlnkov prbh z genertoru spolu se temi elektronickmi spnai vyuvme k jednofzovmu usmrnn. Usmrnn napt, kter je pmo mrn men induknosti, pivdme na integran lnek R21, C4 a nsledn na vstup digitlnho voltmetru. Indikace peplnn je zena kom-
partorem IO3a. Je-li pslun rozsah pekroen, kompartor pejde do kladn saturace a pes elektronick spna IO4 je pivedeno napt 5 V na vstup voltmetru. Tet st pepnae Pr1c spolu s diodovou matic volme zobrazovn desetinnch teek na displeji a rozsvcen diod LED DL1 a DL2. Tyto diody zlepuj orientaci zvolenho micho rozsahu (mH, H) - viz obr. 1. Cel zazen je napjeno pes transformtor TR1. Napt z nj je usmrnno diodovm mstkem D8 a vyfiltrovno kondenztory C5 a C8. Ke stabilizaci symetrickho napjecho napt 5 V slou monolitick stabiliztory IO5, IO6. Transformtor je jitn tavnou pojistkou Po1.
Konstrukce
Pi pjen soustek na desku nepouvejte dnou pjec kapalinu, pouze kalafunu. Pjec kapaliny jsou zdrojem oxidac, kter plon spoj trvale zni, a zrove se mn i elektrick vlastnosti plonho spoje. Pi osazovn dvejte pozor na sprvnost umstn jednotlivch soustek a jejich polaritu. Nezapomete osadit 8 ks drtovch propojek. Integrovan obvody jsou umstny do objmek, protoe jsou vyrobeny technologi CMOS. Vvody z desky k propojen digitlnho voltmetru a diod LED jsou realizovny konektory typu PSH. Po osazen desky pipjejte na vvody voltmetru lankov vodie a jejich konce opatete konektory PSH. Dvejte pozor na sprvn pipojen vvod k voltmetru. K pjen pouijte podle monost radji mikropjeku, protoe plon spoje jsou tenk.
Popis zapojen
Principem men induknosti se v lnku zabvat nebudeme, odkzal bych tene na ve uveden asopisy, ve kterch je podrobn popis men. Pouze se zmnm o jednotlivch stech midla. Operan zesilovae IO1 a IO2a jsou zapojeny jako funkn genertor trojhelnkovho a obdlnkovho napt. Trojhelnkov prbh vyuvme pro vlastn men. Kmitoet
Obr. 1. Schma zapojen
Oiven a nastaveni pstroje

Ped prvnm pipojenm napjecho napt zkontrolujte jet pedevm zapojen voltmetru. Pi oivovn bute velmi opatrn, protoe na desku je pivedeno napt 230 V pro napjen transformtoru a toto napt je ivotu nebezpen. Jako prvn je poteba nastavit voltmetr na rozsah 200 mV. Voltmetr nastavte bez pipojen k pstroji. Modul posta napjet bateri 9 V a na vstup pipojte zdroj napt asi 190 mV. Toto napt mete zskat napklad pipojenm odporovho trimru 1 k k tukovmu lnku. Multimetr pipojme jednm koncem k zpornmu plu lnku a druhm na bec trimru. Otenm trimru nastavte 190 mV. Takto zskan napt pivete na vstup modulu voltmetru a otoenm trimru na modulu nastavte stejn daj na displeji modulu. Nastaven voltmetr pipojte k hlavn sti micho pstroje. Dle je poteba pekontrolovat taem kmitoet osciltoru. Kmitoet by ml bt 2500 Hz 3 %. Ppadnou odchylku kmitotu lze zkorigovat zmnou R2 nebo vbrem kondenztoru C2 (C2 nepouvat keramick). K vlastnmu nastaven potebujeme cvku s co nejpesnji znmou induknost. Oba trimry jsou ve stedn poloze. Zkratujte pvodn svorky a pepna pepnte na rozsah 2 mH. Trimrem PR1 nastavte na displeji daj 00,0. Odstrate zkrat svorek a pipojte ke svorkm cvku se znmou induknost. Pepna pepnte do polohy pro men znm induknosti a trimrem PR2 nastavte na displeji daj o znm induknosti. Nastaven nkolikrt pekontrolujte.
R21 560 k R22 3,9 k PR1 10 k, trimr PR2 22 k, trimr 10 ot. spectrol C1, C7, C8, C9, C10 100 nF, keram. C2 3,3 nF, MKT C3, C4 10 nF, MKT C5, C6 220 F/25 V C11, C12 100 F/25 V T1 BC557B IO1 CA3130 IO2, IO3 TLC272 (TL062) IO4 4066 IO5 78L05 IO6 79L05 D1 a D7 1N4148 D8 B80/C1500 DL1, DL2 LED 2 mA Po1 100 mA
TR1 transformtor 2x 6 V/2,3 W Pr1 pepna TS 4x 3 polohy Pojistkov plek do DPS, 2 ks Pojistka 100 mA Objmka DIL-8, 3 ks Objmka DIL-14, 1 ks Konektor PSH02 2 vvody, 2 ks Konektor PSH03 3 vvody, 2 ks Vidlice PSH02 2 vvody, 2 ks Vidlice PSH03 3 vvody, 2 ks Sestaven modul voltmetru
Mi induknosti si lze objednat za 800 K vetn DPH na adrese: Hobby elektro, KHalti 6, 594 01 Velk Mezi, tel.: 0619/522 076, 0603/853 856, fax: 0619/520 757, e-mail: hobbyel@iol.cz
Na zvr
Cel pistroj byl namontovn do plechov krabiky pod oznaenm U-AH313 (GM). Jako pipojovac konektor cvky byl zvolen typ BNC, avak posta i obyejn bannkov zdky. K pipojen men cvky nepouvejte tovrn vyrbn osciloskopick sondy. V tchto sondch je vestavn vstupn rezistor, kter zavd pi men na tomto pstroji chybu. Na krabiku je jet pipevnn sov spna. Indikace zapnutho pstroje nen nutn, protoe tuto funkci zastoup diody LED rozsah.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Seznam soustek
R1 R2 R3, R17, R18, R19 R4 R5 R6 R7 R8 R9, R14 R10 R11 R12 R13, R15 R16 R20 18 k 33 k 10 k 100 k 150 1,5 k 15 k 150 k 2,2 k 22 k 220 k 5,6 k 10 M 2,2 M 3,3 k
LUSMAT ptikanlov regultor osvtlen

Tom Halabala
Toto zazen je v podstat univerzln regultor vkonu stdavho proudu. Umouje regulovat vkon pti rznch spotebi nezvisle na sob. Konstruovn byl ale pedevm pro regulaci osvtlen. Podle toho jsem tak navrhoval obslun software pro pota PC, kter mnohonsobn zvyuje monosti vyuit tohoto zazen jako lustrov stmva. Program je ke staen na mch internetovch strnkch http://www.sweb.cz/tomashal. Strun popis funkc
Pracuje-li regultor bez pipojen kpotai, chov se jako obyejn stmva. Vchozm nastavenm je pomal plynul regulace vech rovek souasn. Pepnutm vypnae nebo sepnutm tlatka se zane mnit svit rovek, dokud nen dosaeno krajnho stavu (maximln nebo nulov svit). Tento pomal dj lze peruit optovnm pepnutm vypnae nebo uvolnnm tlatka. Takto lze doshnout libovolnho svitu. Zmn-li se stav nkterho ze spna, pokrauje regulace opanm smrem. Po pipojen k potai pes paraleln port LPT1 lze regulovat jednotlivmi posuvnky na ovldacm panelu programu LUSMAT vkon rovek nezvisle na sob. V nastaven lze mnit chovn regultoru pi ovldn spnaem nebo tlatkem. Napklad definovat poad rovek pi plynulm rozsvcovn a asov odstupy mezi sousednmi rovkami v poad. Tak lze upravit rychlost regulace nebo zmnit prbh regulace z plynul na skokovou. Nastaven regultoru je mon uloit do datov EEPROM. Toto nastaven se nate po resetu zazen nebo po zapnut napjen. To je indikovno bliknm kontrolky LD2. V jednoduchm editoru jde naprogramovat zen svitu rovek v zvislosti na ase. Program me obsahovat maximln 10 loh, kter tvo jeden cyklus. Kad loze lze pidlit jednu ze 32 akc s potem opakovn a rovky, jejich svit bude mnn. Jsou-li na regultor pipojeny ti rovky zkladnch barev (R, G, B) a jedna bl, otevraj se dal monosti ovldn jejich svitu. Napklad lze zvolit jednu z 16 777 216 barev, kterou chceme nasvtit mstnost, nebo dit osvtlen podle celkov prmrn barvy, kterou zobrazuje monitor potae. Krom cel obrazovky je mon zvolit jen konkrtn vez nebo pouze jeden obrazov bod piadit kterkoliv rovce. Vposlednm ppad me mt rovka libovolnou barvu, protoe se svit d podle jasu, nikoliv podle barvy. Vbornho efektu je dosaeno napklad ve hrch nebo pouitm vizulnho vstupu nkterho pehrvae zvuku. Obyejn barevn hudba m daleko k tomuto zazen napklad ve spojen spehrvaem SONIQUE. Vlastnte-li televizn kartu, mete sledovat televizi a pitom mt barvou obrazovky osvcenou i mstnost. Zobrazen televize mus bt ale v reimu preview, protoe v reimu overlay jdou data pouze na monitor. Monost vyuit je jet mno-
Obr. 1. Schma zapojen regultoru LUSMAT
provdny prv v dob, kdy je napjec napt nulov. K tomu je tato doba nejvhodnj, protoe nen naruena stabilita svitu rovek. Regultor je mon ovldat spnai nebo pes komunikan rozhran tvoen tymi jednosmrnmi digitlnmi linkami a hodinovm signlem CLOCK. Tyto vstupy jsou kompatibiln s technologi TTL. Lze na n krom paralelnho portu PC pipojit jakkoliv jin zazen. Napklad pijma dlkovho ovldn. Zpsob komunikace bude popsn dle. Regultor lze ovldat i mechanickmi spnai. Mohou to bt jakkoliv tlatka, pvodn spna ve zdi nebo jin kontakt, nap. rel. Zmna logick rovn na vstupu mikrokontrolru RA4 znamen pepnut nkterho ze spna. Signl pro mikrokontrolr je na vstupu hradla EXCLUSIVE-OR, jeho vstupy jsou pipojeny ke spnam. Vstup hradla je mikrokontrolrem ten kadch 10 ms. Optolen OP6 se soustkami na stran LED tvo obvod pro pipojen spnae, kter spn fzi st 230 V. Reaktance kondenztoru C9 omezuje proud, prochzejc po pipojen stdavho napt diodovm mstkem D6. Trval svit LED v optolenu pi sepnutm spnai zajist kondenztor C10. Elektronika kolem mikrokontrolru pouv napjec napt +5 V. To je dodvno ze zdroje, kter je tvoen transformtorem Tr1, usmrovaem (D1 a D4), monolitickm stabiliztorem 7805 a filtranmi kondenztory C1 a C2. Ideln napt na sekundrnm vinut transformtoru je 12 a 14 V. Vkonovmi spnacmi prvky regultoru jsou triaky BT138/800E, buzen optotriaky MOC3020. Cel zazen je jitno pomalou tavnou pojistkou 2,5 A. Na kad kanl lze pipojit rovky (spotebie) o vkonu do 200 W. Triaky by se nemly bez chladie pli zahvat.
Komunikace
Obr. 2. a 3. Deska s plonmi spoji regultoru a rozmstn soustek hem vce, to u ale nechm na fantazii spnch konstruktr. znamen, e pracovn kmitoet mikrokontrolru je 12/4 = 3 MHz. Peddlikou je tento kmitoet dlen 128 na 23 437,5 Hz. Kad plperiod stdavho napt st pipadne asi 234 impuls, kter t ta relnho asu RTCC. Tento daj udv rozlien regulace vkonu a mus bt men ne 256 (8 bit RTCC), aby byla zajitna regulace od nuly do maxima. Dalm funknm celkem je obvod pro zjitn prchodu napt st nulou. O to se star tranzistor T1, odporov dli sloen z rezistor R16, R18 a trimr, kterm lze nastavit ku impuls. Nastavuje se jm velikost napt, kter je vyhodnoceno jako 0. Tyto kladn impulsy pivdn na vstup RB0 kadch 10 ms slou hlavn k nulovn tae RTCC. Krom toho umouj odmovat as a veker poetn operace jsou Svit se nastavuje a vlastnosti zazen se d pmo pepisem dat v registrech mikrokontrolru. K zpisu dat do jednoho registru (8 bit) jsou poteba ti hodinov impulsy na vstup RB7 (CLOCK). Pi nbn hran signlu CLOCK jsou mikrokontrolrem nateny horn 4 bity (plbyte) a pi sestupn hran doln 4 bity. To znamen, e na kad impuls signlu CLOCK se penese cel jeden byte. Prvn byte slou k oteven pstupu do pamti mikrokontrolru. Jedn se o pstupov kl, kter umon mikrokontrolru identifikovat sprvn vyslac zazen, ktermu je takto umonn pstup na dobu 2,5 sekundy. Tento as je nulovn pijetm dat s adresou v rozsahu 0Fh a 29h nebo pkazem EEh. Penos kle pedstavuje zpis bytu o hodnot B5h (hexadecimln). Nsleduje zpis adresy. Princip je stejn jako pi penosu kle. seln
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Skld se z jednotlivch funknch celk, kter postupn popu. Zkladem je mikrokontrolr PIC16F84A-20/P. Pracuje s kmitotem osciltoru 12 MHz. To
Obr. 4. Vyhodnocen prchodu sovho napt nulou
hodnota vyjaduje pmo adresu registru v pamti mikrokontrolru. Nakonec se penesou potebn data, kter jsou zapsna do vybranho registru. Nbnou i sestupnou hranou hodinovho signlu CLOCK je vyvolno peruen mikrokontrolru, proto jsou
Obr. 5. Zpis dat - kl
ptomn data ihned tena a penos je tak velmi rychl. Maximln kmitoet hodinovho signlu pro spolehliv penos dat je 120 kHz. Adresy a vznam registr regultoru je v tab. 1. Registry svitu rovek Z1_REG a Z0_REG definuj svit pslun rovky. Obsahuje-li registr hodnotu 0, je svit maximln. m vy hodnota, tm ni svit. Pomoc registru TL_E lze simulovat pepnut spnae. Registry odkaz ODKAZ0 a ODKAZ4 mohou bt naplnny pouze adresami registr svitu rovek! Nedoporuuji zde provdt jakkoliv pokusy!
Instalace
Zazen lze pipojit k jakmukoliv lustru, pouze je nutn zajistit trvalou dodvku elektrick energie. Zpsob
Obr. 6. Zpis adresy a dat
Tab. 1. Pstupn oblast pamti mikrokontrolru Adresa 0Fh 10h 11h 12h 13h *14h *15h 16h Nzev registru Z1_REG Z2_REG Z3_REG Z4_REG Z0_REG TIMEOUT KROK_DATA TL_E Popis rove svitu rovky Z1 <0h; FFh> rove svitu rovky Z2 <0h; FFh> rove svitu rovky Z3 <0h; FFh> rove svitu rovky Z4 <0h; FFh> rove svitu rovky Z5 <0h; FFh> zbvajc doba do ukonen penosu x10 ms registr penosu dat registr spna: bit0 - PREG: pkaz regulace bit1 - SMER: smr regulace bit4 - STARE_TL: posledn stav spna pomocn registr pomocn registr registr nastaven: bit0 - /SKOK: regulace skokem bit1 - Z1_D: zkaz Z1 bit2 - Z2_D: zkaz Z2 bit3 - Z3_D: zkaz Z3 bit4 - Z4_D: zkaz Z4 bit5 - Z0_D: zkaz Z5 bit7 - RYCHLOST: rychlost regulace 1. rovka {13h; 0Fh; 10h; 11h; 12h} 2. rovka {13h; 0Fh; 10h; 11h; 12h} 3. rovka {13h; 0Fh; 10h; 11h; 12h} 4. rovka {13h; 0Fh; 10h; 11h; 12h} 5. rovka {13h; 0Fh; 10h; 11h; 12h} asov odstup 1. a 2. rovky <0h; FFh> x 10 asov odstup 2. a 3. rovky <0h; FFh> x 10 asov odstup 3. a 4. rovky <0h; FFh> x 10 asov odstup 4. a 5. rovky <0h; FFh> x 10 stavov registr: bit0 - IFREG: pro peklpn smru regulace bit1 - IFNUL: byl nultik bit2 - IFZHAS: nula v sti registr asovn do uvolnn spnae doba rozlien tlatka <0h; FFh> pijat adresa pijat data registr asovn zpodn reakce na spna hodnota doby zpodn reakce na spna pkaz pro uloen nastaven do EEPROM
existuje nkolik. Nejastj zapojen lustr s vce rovkami bv s tzv. lustrovch spnai se dvma spnanmi vtvemi. V tomto ppad je nejjednodu pout jednoduch (jednokolbkov) spna a zbvajc vtev pipojit natrvalo k fzi. Takto pivedeme fzi a k lustru, kde lze zazen namontovat, ani by bylo nutn elektroinstalaci upravovat ve vtm rozsahu. Jinak lze regultor pipojit mnoha rznmi zpsoby podle poadavk a monost vkonkrtnch ppadech. Nen-li vyuit vstup pro spna, lze vynechat soustky R6, R7, C9, C10, D6 a O6. Na jeden vstup hradla U2 lze pipojit libovoln poet tlatek, spojench paraleln proti Vss. Vypna m dva stabiln stavy sepnuto a rozepnuto, proto lze na jeden vstup hradla pipojit pouze jeden spna tohoto typu. Na obr. 7 je znzornn zpsob rozen potu vstup pro ppady, kdy je poteba ovldat osvtlen z vce mst, nebo k tomu slou i jin zazen, nap. rel asovho spnae.
Nastaven a oiven
Dky jednoduchosti tohoto zazen vlastn nen co nastavovat. Vpoetn vkon mikrokontrolru je dostaten velk, proto je mon nahradit trimr drtovou propojkou. Na vstupu mikrokontrolru RB0 pak dostaneme signl s impulsy o nejmen mon ce, kter jsou dostaujc pro spolehliv chod (obr. 4). Je-li deska osazena, otestujte spnn triak jet ped zasunutm mikrokontrolru do objmky. Pipojte napjec napt 230 V na svorky L (fze) a N (nulk) a zapnte spna SW1. Rozsvt se zelen LED. Na objmce pro mikrokontrolr propojte postupn pro rovku Z1 vvody objmky 3 a 7, pro Z2 vvody 3 a 8, pro Z3 3 a 9, pro Z4 3 a 10 a pro Z5 vvody 3 a 11. Pi zmn stavu na vstupech nap. pepnutm vypnae nebo stiskem tlatka se mus pslun rovka rozsvtit nebo mus zhasnout. Je-li ve v podku, vypnte napjen a zasute mikrokontrolr. Po zapnut zane ihned blikat lut LED. Tato kontrolka svt po dosaen krajnho stavu (nulov svit - pln svit), vokamiku penosu dat z vnjho zazen tak svt, a blik po resetu mikrokontrolru.
*17h *18h 19h
WREG POM SETUP_REG
1Ah 1Bh 1Ch 1Dh 1Eh 1Fh 20h 21h 22h *23h
ODKAZ0 ODKAZ1 ODKAZ2 ODKAZ3 ODKAZ4 OFFSET1 OFFSET2 OFFSET3 OFFSET4 STAV_REG
ms ms ms ms
*24h 25h *26h *27h *28h 29h EEh
OFFTIME SETOFFTIME ADRESA DATA_BUF ZPOZDENI DOBA_ZP
Seznam soustek
R1 a R5 R6, R9, R11, R12, R13, R14, R15 R7 R8 R10 R16 R17 R18 TRIMR RD1 C1 68 470 1 M 1 k 1,5 k 4,7 k 2,7 k 8,2 k 47 k 7x 10 k 220 F/25 V, elektrolyt.
* Registr nen uren pro bn uivatelsk ely! Poznmka: V poslednm ppad se nejedn o adresu, ale o pkaz. Penos zpotae je stejn. Jako adresa je pouit kd EEh a data mohou bt libovoln. Po pijet tohoto poadavku mikrokontrolr ulo vnitn nastaven z pamti RAM do datov EEPROM. Tato akce trv mikrokontrolru dov destky milisekund a ostatn innosti jsou pi tom zakzny!
C2, C10 C3 C4 C5, C6 C7, C8
10 F/10 V, elektrolyt. 100 nF, keramick 100 nF, keram. (mal pro umstn do objmky U1) 15 pF, keramick 1 F
C9 XT D1 a D5 D6 O1 a O5 O6 LD1 LD2
100 nF/250 VAC, fliov krystal 12 MHz 1N4007 B250C1000DIL MOC3020 PC816 LED (zelen) LED (lut) s malm pkonem Obr. 7. Zapojen vstupnch obvod pro pipojen vtho potu spna
T1 Tri1 a Tri5 U1 U2 U3 TR1
BC548 BT138/800E PIC16F84A-20/P 7486 (74LS86) 7805, stabiliztor transformtor 2,8 VA; 230 V/9 V (napt naprzdno 13 V) Pojistka tavn 5x20 mm T 2,5 A drk pojistky SHH2 P1 ARK120/3 P2 CANNON 25/M objmka DIL18 Vpis programu mikrokontrolru regultoru je v tab. 2. Konfiguran pojistky: Watch Dog Timer - ano Power Up Timer - ano Druh Osciltoru - HS Poten data pro EEPROM: Adresa 19h 1Ah 1Bh 1Ch 1Dh 1Eh 1Fh 20h 21h 22h 25h 29h Data 00h 13h 0Fh 10h 11h 12h 00h 00h 00h 00h 7Fh 09h
Obr. 8. Okno ovldacho programu v PC
Naprogramovan PIC16F84A-20/P lze objednat na: http://www.sweb.cz/tomashal e-mail: tomas.halabala@post.cz
Tab. 2. Vpis programu mikrokontrolru regultoru ve formtu HEX. K dispozici t na www.aradio.cz :020000040000FA :020000002F28A7 :080008008C0003088D008B1C25 :100010001F288B10A31423158101050816069700CD :10002000171E1728A80B1928113096061928290819 :10003000A800151C2A28940B2A28950106170B10D6 :10004000861F2628050EAA002A102A280F3005052B :10005000AA0495150D0883008C0E0C0E0900810171 :10006000860195019601FF3093008F00900091006A :1000700092008E0094008316C63081008130860085 :10008000FF308500031A88118819802954218312B2 :10009000051A1616A30198308B006400B420951D34 :1000A0007728951115185B282A08B53C03191514F3 :1000B000A31506137728951861282A08A600951419 :1000C00077289501FF309400EE302602031999211C :1000D0000F302602031C15162A30260203181516A7 :1000E0000617151A7728260884002A088000A31C02 :1000F0004E284721A310161CAE28161CAE28161C2D :10010000AE28161CAE28161CAE2823188B282508EE :10011000A4002314A315961C9328191CA428991B2A :10012000122112214E28191C9D28991BE220E22041 :100130004E284E284E284E284E28061393018F0134 :10014000900191019201AB280613FF3093008F00BC :10015000900091009200013096064E28231C4E28F4 :100160002310023096064E28231DB9282311C130D2 :100170008605991E861AC12813080102031CC1288E :100180008616991C8618C9280F080102031CC92865 :100190008614191D0619D12810080102031CD12844 :1001A0000615991D8619D92811080102031CD928A2 :1001B0008615191E061A080012080102031C080001 :1001C000061608001A08840000080319ED2806170F
:1001D000800300091F02031808001B0884000008A0 :1001E0000319F728800300092002031808001C08DF :1001F0008400000803190129800300092102031863 :1002000008001D088400000803190B298003000959 :100210002202031808001E0884000008031942295E :10022000800308001E088400000903191D29061711 :10023000800A00082202031808001D088400000933 :1002400003192729800A00082102031808001C0846 :100250008400000903193129800A000820020318CC :1002600008001B088400000903193B29800A0008C4 :100270001F02031808001A08840000090319422904 :10028000800A08000613A40B0800161008000E09C7 :10029000031D08006400A3190800AB0A2B1B522998 :1002A000061708000613080083121930840078210D :1002B0002930840078212530840078211A30840088 :1002C00078211B30840078211C30840078211D3077 :1002D000840078211E30840078211F30840078212A :1002E000203084007821213084007821223084005D :1002F0000408890083160814831208088000080087 :1003000083120130990013309A000F309B00103097 :100310009C0011309D0012309E009F01A001A101A0 :10032000A2010930A9007F30A50083168811992108 :1003300047288B1383160815831219308400E7238E :1003400029308400E72325308400E7231A30840015 :10035000E7231B308400E7231C308400E7231D3093 :100360008400E7231E308400E7231F308400E72346 :1003700020308400E72321308400E72322308400EA :10038000E72383160811831298308B0008000800B9 :10039000080008008B110B100B1CCC29061FD42958 :0C03A00006130B108B1508000617D1295E :0207CE00000821 :1007D000880004088900831655308900AA308900F2 :0E07E00088146400081EF12B08128312080012 :00000001FF
Mi prraznho napt polovodiovch soustek

Josef Mach
Tento pstroj je uitenm pomocnkem pi vvoji a servisu obvod s vtm napovm namhnm polovodiovch soustek. Zkuebn napt ppravku me bt podle pouitho transformtoru 330 V i vce, ale dky malmu micmu proudu, nastavitelnmu od 0,1 do 1 mA nehroz vkonov peten men soustky, jej prrazn napt se zobraz pmo na displeji vestavnho digitlnho voltmetru.
dn soustka nedoke odolat libovoln velkmu napt. Zapojme-li napklad kemkovou usmrovac diodu v propustnm smru, vznikne na n nekodn bytek napt asi 0,7 V. Diodou prochz proud, uren naptm zdroje (mus bt vt ne 0,7 V) a odporem pipojen zte. Souin tohoto proudu a bytku napt na diod udv tzv. ztrtov vkon diody, kter se bez uitku promn v teplo. Pi proudu 1 A bude ztrtov vkon uvaovan diody asi 0,7 W. Jestlie polaritu diody zmnme, pak j proud neprochz, dokud napt na diod nepeshne velikost tzv. maximlnho zvrnho napt pekrome-li tento kritick bod, prudce se zvt prochzejc proud a dioda se nevratn proraz. Dioda je trvale pokozena nsledkem extrmnho vkonovho peten jen si pedstavte, e k prrazu dolo pi napt 1000 V a proudu nap. 1 A (je omezen vnitnm odporem zdroje) vkonov ztrta diody vzrostla na neuvitelnch 1000 W! Nsledkem vkonovho peten nemus bt jen ist prraz, po kterm se dioda zmn ve vodi, ale podstatn zmenen zvrnho napt soustky. Tento jev znaj dobe televizn opravi pi zven impulsnho napt ve zdroji nebo v koncovm stupni dkovho rozkladu se zni koncov tranzistor, ale pi kontrole jeho pechod bnm multimetrem dnou zvadu neodhalme. Dobr dkov tranzistor sn bez problm napt kolem 1 kV, nsledkem prrazu se z-
vrn napt me zmenit na 100 V imn. Tato zken porucha, pro bn mic pstroje neviditeln, m inspirovala k vvoji popisovanho mie. Men soustka je napjena ze zdroje proudu. Tento proud je velmi mal 0,1 a 1 mA. Velk testovac napt (v mm ppad 330 V) me vst k prrazu soustky, ale dky omezenmu proudu nen vkonov petena a nezni se jej vkonov ztrta se pohybuje od 33 do 330 mW podle vstupnho proudu zdroje. Pstroj vyvolv vratn prraz testovanch prvk, kter bn vyuvme u Zenerovch diod.
Zapojen testeru
Schma zapojen mie prraznho napt je na obr. 1. Ke konstrukci pstroje jsem vyuil nepodaen oddlovac transformtor, na jeho sekundrnm vinut je napt 260 V. Lze pout i jin transformtor se sekundrnm naptm 200 a 300 V a pkonem asi 20 VA. Navjec pedpis neuvdm, na oddlovac transformtor jsou toti kladeny nemal bezpenostn poadavky vyhlky 50. Radji si jej podme u firem, kter se vrobou transformtor zabvaj. V dnm ppad nesmme usmrovac mstek D1 a D4 napjet pmo sovm naptm, mi by byl pmo spojen se st a tm by se zbyten zvtilo u tak dost velk riziko razu elektrickm proudem! Napt ze sekundrnho vinut TR1 je usmrnno mstkem z diod D1 a D4 a filtrovno kondenztory C1 a C2, zapojenmi do srie. Nebude-li sekundrn napt vt ne 230 V, sta
Obr.1. Schma zapojen testeru prraznho napt
pt 1,25 V. Trimrem P ovldme velikost referennho napt na vstupu REF-HI pevodnku. Tm vykompenzujeme chybu vstupnho dlie. Poad displej HD1 a HD3 je ve schmatu na obr. 2 zamnno; slo nejvyho du zobrazuje HD3. Pi aplikaci midla v naem pstroji vynechme rezistor R9, nebo desetinnou teku displeje HD2 nepotebujeme. Panelov voltmetr meme tak snadno upravit k men napt 0 a 99,9 V a nahradit jm rukov midlo dlenskho zdroje. Za tm elem osadme rezistor R9, R1 bude mt odpor 100 k, R2 pak 1 k. Men napt pivedeme ke svorkm IN. Jednoduch napjec zdroj k popsanmu midlu je uveden ve schmatu testeru na obr. 1.
Stavba a oiven pstroje

Desku s plonmi spoji testeru ukazuje obr. 3, jej osazen soustkami pak obr. 4. Na tto desce je umstna vtina soustek mie vetn transformtoru TR2, mimo ni zstv sov spna, pojistka, transformtor TR1, potenciometr P1 a tlatko Tl1. Stavba panelovho voltmetru vyaduje trochu zrunosti. Ped osazenm soustek je dobr zkontrolovat spoje ohmmetrem. Integrovan obvod ICL7107 se snadno zni elektrostatickm nbojem, proto je vhodn umstit jej do (precizn) objmky DIL40. Objmku musme zapjet dve ne displeje, ty jsou toti osazeny ze strany spoj desky, abychom doshli co nejmench rozmr modulu. Deska s plonmi spoji midla je na obr. 5 a 6. Mme-li desky osazeny, propojme je mezi sebou vceilovm kabelem a pistoupme k jejich oiven. Dleit upozornn: Mi vyuv ke sv innosti ivotu nebezpen napt, pi jakkoli manipulaci s nm je teba vyvarovat se nahodilho dotyku s st pod naptm! Ped oivovnm opatme potenciometr P1 izolovanm knoflkem. Integrovan obvody 4040 a ICL7107 doporuuji osadit a po kontrole napjecho napt na vstupech stabiliztor IC3 a IC4 na desce testeru. Po zapnut pstroje svt na displeji midla daj 000, pop. 001, rozsvt se tak LED D5 a vstupn svorky jsou bez napt. Po stisku tlatka Tl1 se rozsvt tak D11 a displej midla zobraz napt na vstupu mie zhruba 300 V. Nyn zkontrolujeme velikost referennho napt na bzi T1, kde by mlo bt 29 a 32 V. Pokud namme napt kolem 0,7 V, je stabiliztor MAA550 i Zenerova dioda zapojena opan. (Vvod N je u MAA550 ble kovovmu vstupku.) K vstupnm svorkm mie pipojme digitln amprmetr s rozsahem 2 mA, zkontrolujeme rozsah regulace vstupnho proudu a ppadn jej upravme zmnou
Obr. 2. Schma zapojen panelovho midla k filtraci jen jeden kondenztor. Rezistor R1 omezuje proudov nrazy pi nabjen uvedench kondenztor. Kondenztor C3 potlauje ruen, vznikajc pi spnn a vypnn usmrovacch diod. LED D5 indikuje ptomnost vyhlazenho napt 370 V a spolu s rezistorem R2 zajiuje vybit filtranch kondenztor po vypnut pstroje. Pi sepnutm kontaktu rel Re je stejnosmrnm naptm napjen tranzistor T1, pracujc jako zdroj proudu. Uveden typ tranzistoru (BU508AF) m kolektor odizolovn od pouzdra, co pispv k vt bezpenosti pi oivovn pstroje. V tomto zapojen nen teba tranzistor T1 chladit. Menou soustku pipojme do kolektoru T1 ke svorkm Utest, ke kterm je pes rezistory R5 a R6 pipojen rovn vstup digitlnho panelovho midla s obvodem ICL7107. Mic proud regulujeme potenciometrem P1, maximum tohoto proudu uruje odpor R7, minimum R8. Referenn napt proudovho zdroje vytv obvod MAA550 (TAA550), kter se dve pouval ke stabilizaci ladicho napt ve starch televizorech. Pednost tohoto obvodu je velmi dobr napov stabilita, nevhodou pak nutnost pouit alespo malho chladie stabiliztor za provozu dosti top. Meme jej nahradit i bnou Zenerovou diodou s naptm 30 V za cenu mrnho zhoren stability vstupnho proudu. Diodu zapojme podle schmatu na obr. 1 a pi osazovn desky s plonmi spoji ji umstme nastojato. Pedadn odpor stabiliztoru je pro sporu msta sloen ze t dvouwattovch rezistor R3, R3A, R4. Vhodnj by bylo pout dva rezistory 33 k/3 W, ale ty jsem vdob stavby neml k dispozici. Rozdleny jsou tak rezistory R5, R6 a R1 na desce voltmetru. Jejich celkov odpor se bl hodnot 10 M. Z praxe vm, e kombinace velkho odporu svelkm naptm je zdrojem astch poruch i kdy prochz rezistorem velmi mal proud, pesto se peru nebo zmn odpor. Na odporu uvedench rezistor zvis pesnost men a to byl hlavn dvod k rozptlen velkho odporu do t mench. Pouil jsem rezistory typu TR 192, vyhov i bn metalizovan v proveden velikosti 0207 se ztrtovm vkonem 0,6 W. Na desce testeru (obr. 3 a 4) je tak umstn napjec zdroj pro panelov midlo. Stabiliztor IC3 vyaduje chladi (nap. V7142B od GM Electronic). Tlatko Tl1 je soust ochrannho obvodu, sloucho k zapnn a vypnn zkuebnho napt. I kdy je vstupn proud tranzistoru T1 velmi mal, doke s uivatelem pi dvouplovm dotyku na vstupnch svorkch pkn zatst! Po kadm zapnut jsou vstupn svorky Utest bez napt. Na vstupu Q0 IC2 je dky lenu R12, C7 rove L a kontakt rel zstv rozpojen. Meme tedy bez rizika pipojit menou soustku a po dalm stisku tlatka odest velikost jejho prraznho napt. Sepnut rel a ptomnost zkuebnho napt na vstupnch svorkch indikuje erven LED D11.
Digitln panelov midlo (DPM)

Schma panelovho midla je na obr. 2. Digitln voltmetr je osazen pevodnkem ICL7107 v obvyklm zapojen. Aby bylo men nezvisl na velikosti napjecho napt +5 V, je obvod doplnn stabiliztorem IC2 typu LM317L, na jeho vstupu zskme na-
Obr. 3. Deska s plonmi spoji testeru
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce testeru odporu R7 i R8. Je-li ve v podku, pipojme na svorky Utest pesn digitln voltmetr a zvolme rozsah stejnosmrnho napt 1000 V. Trimrem P na desce panelovho midla nastavme shodu daj obou voltmetr nezvisle na poloze bce potenciometru P1. Nen-li to mon, zkontrolujeme vstupn napt stabiliztoru LM317L (1,25 V) a pot zkusme zmnit odpor rezistoru R2 ve vstupnm dlii. Kalibrac panelovho midla jsme spn zakonili oiven a mi prraznho napt je pipraven k provozu. zkuebn napt, pokud se toto napt zobraz i po pipojen testovan soustky, znamen to, e jej prrazn napt pevyuje monosti naeho pstroje (nap. tranzistor BU508 m Uce0 >700 V). Mic proud volme podle ppustnho ztrtovho vkonu testovan soustky. Ke vstupnm svorkm testeru pipojme usmrovac diodu. V propustnm smru namme napt 0 V, protoe
Kter soustky meme mit a jak

Po zapnut mie stiskneme tlatko Tl1 a vstupn svorky nechme voln. Displej voltmetru zobraz maximln
rozliovac schopnost midla je 1 V. Prrazn napt v zvrnm smru zmme ji bez pot. Stejnm zpsobem provme i Zenerovy diody. Utranzistor mme nejastji velikost napt Uce0, Uces a Ucb. Typ NPN mus mt kolektor kladnj ne emitor, u typu PNP je tomu naopak. U tyristor kontrolujeme blokovac a zvrn napt mezi anodou a katodou. Triak a diak meme pipojit v libovoln polarit, jedn se o symetrick soustky. Informativn meme mit ikondenztory, avak pouze s jmenovitm naptm vtm ne zkuebn napt testeru a s kapacitou do 1 F. Uelektrolytickch kondenztor je teba vnovat pozornost jejich polarit. Udobrho kondenztoru bude napt pozvolna rst a do svho maxima, svod kondenztoru se projev zastavenm testovacho napt na urit velikosti.
R11 R13 R14 R15 R16 P1
47 k 12 k 820 2,2 68 250 k, potenciometr TP 280 apod.
mi spoji 230 V/9 V/3,2 VA (Lze nahradit typem HAHN 230 V/9 V/4,5 VA) rel M15E12 - 12V (GM) Tl1 spnac tlatko knoflk k potenciometru 1 ks chladi TO220 typ V7142 (GM) 1 ks Digitln panelov midlo (DPM) Rezistory jsou metalizovan vel. 0207 (0,6 W) R1 3,3 M R2 10 k R3 1 M R4 100 k R6 2,7 k R7 270 R8 470 k R9 viz text P 1 k, trimr TP 095 Kondenztory C1 10 nF, svitkov RM=5 mm C2 100 pF, keramick C3, C4 100 nF, svit. 5 mm C5 47 nF, svit. 5 mm C6 220 nF, svit. 5 mm C7, C9 100 nF, keramick C8 100 F/16 V, elektrolyt. C10 10 F/16 V, elektrolyt. Polovodiov soustky IC1 ICL7107 IC2 LM317L Displej HDSP 5501 (erven) 3 ks nebo HDSP 5601 (zelen) 3 ks Ostatn objmka DIL 40 precizn 1 ks
Kondenztory C1, C2 47 F/350 V, elektrolyt. C3 100 nF/1 kV, TC 209 C4 100 nF/63 V, svit. 5 mm C5, C12, C13 100 nF, keramick C6, C7 2,2 F/16 V, elektrolyt. C8, C9 10 nF, keramick C10 2200 F/25 V, elektrolyt. C11 220 F/25 V, elektrolyt. Polovodiov D1 a D4, D9, D10 D5 D7, D8 D11 T1 T2 IC1 IC2 IC3 IC4 soustky 1N4007 LED, 2 mA 1N4148 LED, standardn erven BU508AF BC337-40 MAA550 (TAA550) nebo BZX83V030 4040 7805 79L05
Seznam soustek
Tester Rezistory jsou metalizovan vel. 0207 (0,6 W), nen-li uvedeno jinak R1 100 /6 W R2 220 k/2 W R3, R3A, R4 22 k/2 W R5, R6 3,3 M R7 22 k R8 1 M R9, R12 10 k R10 33 k
Ostatn sov spna 1 ks pojistka 0,1 A/T 1 ks pojistkov pouzdro do panelu 1 ks TR1 viz text TR2 - transformtor do desky s plon-
Obr. 5. Deska s plonmi spoji panelovho voltmetru
Obr. 6. Rozmstn soustek na desce voltmetru
Zvten vstupnho proudu operanho zesilovae

V nkterch ppadech je poteba vt vstupn proud, ne jak je schopen dodat pouit operan zesilova. Obvykle se tento problm e zapojenm koncovho stupn s tranzistory nebo pouitm specilnho (a draho) operanho zesilovae. Vtipn zapojen uvd v aplikanch listech firma National Semiconductor. Vstupn proud je zvten na dvoj- nebo trojn-
sobek pidnm dalch stejnch obvod, kter asto le ladem nevyuity v pouzdru IO. V zapojen na obr. 1. vytv vstupn proud bytek na rezistoru R1, kter je zesilovn sledovai sOZ2 a OZ3. Protoe na vstupech OZ2 a OZ3 je stejn napt jako na vstupu OZ1, rozdl se vstupn proud za pedpokladu R1 = R4 = R5 rovnm dlem mezi jednotliv OZ. Pro zajitn stability je pidn Boucherotv len R6/C1. Zeslen celho zesilovae lze upravit zmnou odporu rezistor R2 a R3, stejn jako u bnho zapojen neinvertujcho zesilovae. VH
Obr. 1. Paraleln zapojen operanch zesilova pro zvten vstupnho proudu
slicov pam
Pro elektronick signalizan zazen byl poadavek na obvod pro generovn impuls ve skupinch jak s monost uloit je do pamti a nsledn je optn vyvolat, tak i s monost pm volby impuls s opakovnm. Pro tento el vyhovuje integrovan obvod UM91611-10 (Memory Pulse Dialer), pvodn uren pro telefonn pstroje. Zapojen obvodu nen sloit. Kmitoet osciltoru a tm asovn impuls je odvozeno z R5, R6 a C1. Z vstupu lO na vvodu 9 je spoutn tranzistor T2, kter ovld T1 a tm kluje cel obvod podle sel zadanch z klvesnice jak z pm volby, tak isel uloench v pamti. Dle pouvan symbol *# nebo * nebo # znamen v nsledujcm nvodu stisknout a uvolnit tato tlatka. Obvod umouje zvolit tyto funkce: 1 Souasnm stiskem *# se peru vechny vstupn daje (Reset). 2 Uloen do pamti: * vloit volen sla (0 a 9) * zvolit slo pamti *. 3 Pm volba: *# volit dan sla 0 a 9. 4 Opakovn pm volby: *# # #. 5 Opakovn posledn volen pamti: *# # a slo pamti. Do kad pamti meme uloit skupinu a 18 volench sel a to sam do pm volby. Tato monost peshla pvodn poadavek na funkci obvodu. Vstupn napov linka je pipojena na diody D1 a D4. Kladn napt linky slou jako napjec pro obvod svjimkou napjen pro IO, kter m vlastn trvale pipojenou baterii 4,5 V. Pi odpojen baterie jsou veker data
z pamt ztracena. Na kolektoru tranzistoru T2 zskme kladn impulzy a na svorce A1 impulzy opan polarity. Zapojen diod D1 a D4 zaruuje pi pipojen linky vdy sprvnou polaritu napt pro tranzistory. Uspodnm me linka slouit jako mdium pro penos informace. Zaadte-li telefonn pstroj na msto zte mezi svorky A1 a A2, zskte desetimstnou pam pro pstroj, kter nen pamt vybaven. To sice nebyl pvodn zmr nvrhu, ale me se to hodit. Zdenk Hjek
Obr. 1. slicov pam nahoe, ideln zpsob, jak si akumultory zcela dobrovoln niit). f) Whiskery ... ano, jev existuje. Jene u modernch lnk je zanedbateln, pokud nevyrbm akumultorovou sadu do extrmnch podmnek, mohu ho zcela zanedbat. g) Kdy u autor zael do tchto detail, mohl do textu zahrnout fakt, e - dnen nabjeky bvaj z velk sti velkm vindlem. Procesorem je zpravidla nazvn asova (typick pedstavitel je st ady nabjeek MW) a nabjec proud je pli velk (mm zmenu st ady MW, proud 300 mA pro lnky AAA je zatracen velk...). Pokud lnky nelze nabjet rychle a uivatel je tak nabj, zkracuje jim dobu ivota. Je-li uivatel ochoten dt 1 a 2 tisce korun za nkolik sad akumultor, je poteba potat s podobnou stkou za kvalitn nabjeku, nikoliv koupit tu nejlevnj a pak se divit vsledkm. Pokud uivatel zakoup noname lnky bez jednoznanch parametr, neme oekvat pikov vsledky. Nech-li uivatel lnky v rozplenm aut v lt, teplota 60 C jim zkrt spolehliv dobu ivota na polovinu, rovn se pi n tm vybij (daje vrobc). Dalo by se iroce pokraovat. Ke konstrukci nabjeky nemm nmitek, je to prost jedna z mnoha dnes ji standardnch konstrukc. Jan Hlink jhlinak@seznam.cz
Koment k lnku Nabjeka akumultor NiCd z roenky Electus 2002

Velice m pekvapil doprovodn text k lnku Nabjeka akumultor NiCd od p. Jiho Kysuana na stran 50. Vzhledem k tomu, e jsem ped rokem psal pomrn rozshlou skupinu lnk na dan tma pro webov server Paladix a adu parametr si ovoval, dovoluji si dl rozvst zcela zsadn nepravdy v lnku uvdn. Ji z vodnch vt zcela jasn vyplv, e autor pouil jako jedin zdroj tm deset let star podklady a zopakoval ji dvno pekonan skutenosti, bez ohledu na pokrok v technologich vroby i parametr lnk. Jedna vc je reklama, kter samozejm masruje uivatele pekonanmi pravdami, druh vak technick lnek, kde parametry jsou jasn a vrobcem jednoznan dan. M poznmky k lnku jsou nsledujc: a) Vrobci udvaj opravdu ivotnost kolem 500 cykl, tento daj vak plat pro pln vybit/nabit lnku. Nicmn pi vybjen o max. 25 % a nslednm nabit uvd napklad SANYO v technickch parametrech a 5000 cykl (akumultory v druicch fungujc 5 a 12 let). Tj. vybjen ZKRACUJE ivotnost, nikoliv prodluuje. b) Pouitelnost akumultor kolem 50 cykl je dna chybnou manipulac i nabjenm, neslun eeno hloupost uivatele. Tento daj je v lnku naprosto nesmysln a nic nek. Rovn tak pirovnn k ndob se sdrou. To, e si autor nco mysl, neznamen, e to tak je ve skutenosti. c) Autor dospl k nzoru, e akumultory ni pamov efekt. Obvm se, e vichni svtov vrobci maj nzor znan odlin. Kdyby zhldl jejich webov strnky, zjistil by, e s vjimkou extrmnch situac v modelain obn pamov efekt jen asi 3 % kapacity lnku a je navc v dnen dob procesem vratnm. Pi letnch teplotch lnek ztrc vt kapacitu za den samovybjenm. Navc takovto pokles kapacity bn uivatel nen schopen zpozorovat. d) Doporuovan vybjen akumultor je prv onou hloupost, kter spoust uivatel lnky pokozuje. e) Zsady pouvn akumultorovch lnk: 1. Ano, vdy stejn typ ikapacita. 2. Nevypjovat si lnky ..., spolu je nabjet i vybjet. (Nepodstatn, pokud mm nabjeku teba Ansmann, nabjejc kad lnek zvl, je to zcela jedno.) 3. Vybjet a nabjet na max. kapacitu, alespo jednou msn vybt a nabt. (Nesmysl, viz text
Antny pro mobiln komunikaci XII

Ing. Miroslav Prochzka, CSc.
Komunikace prostednictvm druic je zcela novou oblast (pomineme-li druicov systmy pro pjem TV a rozhlasu), take bude na zatku vhodn uvst souhnnj informace o problematice. Pozn.: Dal a podrobnj informace najde ten vseznamu odborn literatury [54, 55, 56, 57]. Kolem roku 1990 pon desetilet komernho vyuit druic pro komunikaci ve tech zkladnch prostedch na Zemi: na moi, ve vzduchu a na pevninch. Na tchto prostedch psob ada systm - nap. od roku 1982 systm INMARSAT, kter pouv nejnovj druice. Rozmry jeho mobilnch stanic jsou stle zmenovny a zrove jsou poskytovny zdokonalen sluby. D se ci, e v souasn dob me kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv komunikovat pomoc mobilnho terminlu, kter nen vt ne bn prun pota. Soubn vzkum a vvoj dalch systm pro mobiln druicovou komunikaci zaal ji vletech sedmdestch a osmdestch, nap. vKanad MSAT, MSAT-X vUSA a EUTELSAT vEvrop. Uveden komunikan systmy pouvaj stabiln druice (GEO), ale novji se plnuj dal systmy nazvan LEO (low-earth-orbit) a MEO (medium-earth-orbit), kter pouvaj skupinu nzkoletcch druic. Jsou to nap. systmy IRIDIUM, ODYSSEY nebo GLOBSTAR se 66, 12 nebo 48 druicemi. Vjimku tvo navigan systm GPS (global positioning system), kter pracuje se tymi nebo spti druicemi. O antnch pro tento systm bude pojednno vsamostatn kapitole. Hlavn vhodou systm LEO i MEO jsou mobiln antny smalm ziskem a svesmrovm diagramem zen v poloprostoru nad zem. Antny se pak snadnji umsuj na vozidla, poppad na run komunikan pstroje. GHz (nap. vsystmu INTERSPUTNIK). Navigan systm GPS pracuje v psmuL (1,6 a 1,3 GHz).
Vesmrov antny
Jak bylo ji uvedeno, je zisk vesmrovch antn mal, a to mezi 0 a 4 dBi, take antny nevyaduj dn zazen pro sledovn druice. Existuj ti zkladn typy tchto vesmrovch kruhov polarizovanch antn: tychod roubovicov antna (quadrifilar helical antenna), antna se zkenmi obrcenmi V diply a mikropskov, flkov antna. tychod roubovicov antna (tyvlknov) [46] sestv ze 4 roubovic se stejnm stoupnm p (menm pro jednu roubovici podl osy antny) navinutch na vlci spolomrem r0 (menm ve vlnov dlce) a potem zvit N. Pro nvrh je dle potebn znt parametr k = r 0 /p a celkovou osovou dlku roubovice Los = p.N. Nezanedbatelnou soust antny jsou tyi vrcholov napjec spoje potk roubovic a spodn radiln spoje konc roubovic, navzjem propojen ve stedu antny (obr. 49a, b). roubovice jsou napjeny sfzovm posuvem 0, 90, 180 a 270 tak, e protilehl roubovice jsou napjeny vprotifzi 0 a 180 a dal dv roubovice sfzovm posuvem 90 a 270 . Typick kuelov diagramy jsou na obr. 50a, b, c (a - N = 2, k = 0,038, p = 0,667; b - N = 5, k = 0,083, p = 0,518; c - N = 3, k = 0,083, p = 0,609). Podrobnj informace o chovn tchto antn najdete v [48].
Systmov poadavky
Pro vozidlov antny je kompaktn a lehk konstrukce samozejmm poadavkem. Ktomu pistupuje poadavek jednoduch instalace a odolnosti vi mechanickmu namhn, vetn aerodynamiky u antn pro letadla.
Elektrick poadavky
Ty se dl do nkolika antnm znmch oblast. Jak bylo shora uvedeno, pracuj souasn systmy vkmitotovm psmu L a pijmac antna mus zpracovat minimln kmitotov psmo ky 8 %, kter pekrv kanly vyslac i pijmac. Poadovan zisk antn zvis na celkov koncepci spoje, kter zahrnuje poadovanou kvalitu penosu (danou pomrem hustoty vkonu nosnho kmitotu kumu). Zisk antn je uren velikost jejich st (apertury) vpomru kpouit vlnov dlce. V odborn literatue existuje cel ada graf pro uren zisku, stejn tak i graf, kter kdanmu zisku piad 3 dB ku hlavnho laloku diagramu zen. Uetme tenm hledn a na obr. 47 a 48 jsou uvedeny reprezentan kivky pro ob veliiny. Z obr. 48 je patrn, e 3 dB ky antn se ziskem 15 dBi a 4 dBi jsou kolem 30 , poppad 100 . Veobecn plat, e m-li antnn svazek pekrt hel 0 a 90 velevaci a 0 a 360 vazimutu, mus bt antna svtm ziskem opatena zazenm pro sledovn. Antna na pohybujcm se vozidle (nosii) mus bt vdy nasmrovna na pslunou druici. K tomu slou bu rzn mechanick zazen, jejich konstrukce zvis na druhu nosie antny, nebo elektronick sledovn obdobn sledovacm zazenm zradiolokan techniky. Poadavky na polarizan vlastnosti antn jsou dny polarizac antn na druici, kter je zpravidla kruhov. Aby se doshlo polarizanho pizpsoben se ztrtou maximln 0,5 dB, je teba, aby osov pomr polarizace [31, s. 227] pijmac antny byl 5 dB ve vech smrech. Tvar diagramu zen, zejmna pokud jde o rove postrannch lalok, je pro vt antny, dn doporuenm CCIR [44], pro vozidlov antny, jejich st zpravidla nepesahuje 5 vpsmu L nen jet doporuen vypracovno. Dal elektrick parametr platn tm vhradn pro vt antny je umov teplota antny vyjden pomrem G/T (pomr zisku antny G k umov teplot T systmu) [44, 45].
Zken obrcen - V diply

Tato antna (obr. 51a, b, c) je velmi vhodn pro pozemn mobiln komunikaci, kde poadovan hlov vykryt je zk velevaci a tm konstantn vazimutu. Zmnou vzdlenosti mezi rameny dipl h a vodivou zkladnou lze nastavit optimln elevan diagram (obr. 51b), ppadn prostorov diagram (obr. 51c). Napjen obou dipl je nastaveno kvytvoen kruhov polarizace s maximlnm osovm pomrem 6 dB.
Mikropskov, flkov antna (MFA)

Je tvoena kruhovm vodivm diskem na dielektrickm substrtu umstnm na zkladov vodiv podloce. Kruhov polarizovan diagram zen je zajitn obvyklm zpsobem, tj. napjenm kovovho disku ve dvou protilehlch bodech signly se stejnou amplitudou a sfzovm posuvem 90 . Aby vznikl kuelov diagram (obr. 52) vhodn pro mobiln druicovou komunikaci je antna vybuzena ve vych videch. MFA jsou obecn zkopsmov antny. U uveden antny bylo dosaeno rozen pracovnho kmitotovho psma (substrt RT/duroid 2,3 mm) realizac dvouvrstvov flkov antny, kde horn a doln sti pracuj na vyslacm nebo pijmacm kmitotu. Kad vodiv vrstva je individuln napjen ve zmnnch dvou bodech. Horn vrstva tvo znmou kruhovou
Antny
Zhlediska antny je nejdleitj kmitoet, na kterm systm pracuje. Typick mobiln druicov komunikan systmy INMARSAT, AMSC, MSAT a AUSSAT pracuj vpsmu 1,6/1,5 GHz. Vposledn dob se konaj pokusy svyuitm vych kmitotovch psem 14/12 GHz, poppad 30/20
Obr. 47. Zvislost zisku na velikosti kruhovho st
Obr. 50. Pklady diagram zen tychodch roubovicovch antn, kruhov polarizace, dlen stupnice po 5 dB
b)
Obr. 48. Zvislost 3 dB ky diagramu na zisku
a)
Obr. 49. tychod roubovicov antna; a) uspodn vodi antny; b) pklad praktickho proveden
a)
b)
Obr. 53. Antna se zptnm zenm Mimo NAVSTAR existuje jet systm GLONASS (vyvinut vbvalm SSSR), pracujc spti druicemi na ponkud odlinch kmitotech F1 (1,597 a 1,617 GHz) a F2 (1,240 a 1,260 GHz). Poadavky na elektrick parametry antn pro GPS jsou psnj ne poadavky u komunikanch systm. Zkladnm poadavkem je stabiln signl piblin vcel horn hemisfe, ve kter je druice viditeln. Odpovdajc diagram zen pak vyluuje nutnost mechanickho nebo elektronickho zamen druice. Aby se vylouil nedouc pjem mimo poadovanou oblast, mus diagram antny bt bez postrannch lalok a vrovni horizontu konit oste sdostatenm poklesem signlu. Protoe zisk tchto antn je tm nulov nebo dokonce men, je nutn, aby pijmae byly vybaveny n zesilovai (LNA). U systm s relativnm zamovnm hraje mimodnou lohu fzov diagram antny. Tento mus bt stejn konstantn, jako je diagram amplitudov. Ppadn fzov diference zpsobuj zdnliv pohyb fzovho stedu antny. Vpraxi to znamen, e antna se zdnliv pohybuje podle toho, kde je na orbitu druice [50], a zamen pozice pijmae je nesprvn. Zajistit konstantn fzov diagram antny je podstatn obtnj ne zajitn konstantn amplitudy, zejmna voblasti hl vblzkosti horizontu. Obecn plat, e mal a kompaktn antny jsou zhlediska fzovho diagramu vhodnj ne rozmrn antny. Antny pro jednoduch pijmae GPS mohou pracovat bu na kmitotu F1, nebo F2. Podstatn pesnj zamen vak vyaduje pjem obou kmitot, take i antna mus pracovat dokonale na obou kmitotech. Vesmrov antny popsan vpedel kapitole o komunikanch druicch se hod i pro pijmae GPS, zejmna tychod roubovicov a mikropskov, flkov antna. Nvrh a proveden tchto antn vak mus splovat uveden poadavky na uniformitu amplitudovch i fzovch diagram. Pro tychod roubovicov antny to znamen, e mus bt co mon krtk (Los = 0,2 ) sdelm stoupnm na vlcov ploe smenm prmrem. Pro systmy sdvojm kmitotem se mus pout dv antny umstn bu nad sebou na spolen ose, nebo jedna ve druh. MF antny obvykle pedstavuj polovinu vroby antn pro GPS a jsou popsny vad publikovanch monografi [51]. Poadavek na vesmrov irok diagram lze dobe zajistit zmenenm zkladov vodiv desky [52, 53].
Obr. 54. a) zisk antny podle obr. 53;
c)
Obr. 51 a, b, c. Zken V diply a) prostorov diagram; b) elevan diagram MFA [49], zatmco doln vrstva je opt kruhov MFA opaten kruhovm stnicm kroukem, jeho konstrukce poskytuje dostatek msta pro napjec vodie horn MFA.
Smrov antny
Bhem poslednch let byla vyvinuta a vyzkouena cel ada smrovch antn, jak s mechanickm, tak elektronickm zamovnm. Vlastn pro kad druicov systm bylo navreno nkolik antn. Pi tom hlavnm hlediskem, mimo elektrick parametry, byla vdy ekonomie, tj. vrobn nklady. Meme se setkat santnami reflektorovmi, roubovicovmi, antnnmi adami osazenmi rznmi prvky a zejmna s titnmi antnnmi adami [58]. Je zajmav, e znan pozornost byla vnovna tzv. antn se zptnm zenm (short backfire antenna) [31, s.111] dobe znm mezi radioamatry. Jej vlastnosti byly podrobn studovny vprojektu INMARSAT-M a nkter vsledky mohou bt zajmav i pro bnou praxi na VKV a UKV psmech. Na grafu v obr. 54 a, b jsou uvedeny namen hodnoty zisku a rovn postrannch lalok antny podle obr. 53.
b) rove postrannch lalok antny podle obr. 53 [53] Huang, J.: Finite Ground Plane Effect on the Microstrip Antenna Radiation Patterns, IEEE Trans. Ant. Propag. sv. AP-31, . 4, erven 1963. [54] Strak, F.: Pevn druicov sluba. Sbornk pednek vzdlvacho kursu Radiokomunikace, FEL VUT, 2000. [55] ebek, F.: Svtov soustavy mobiln druicov komunikace. Sbornk pednek vzdlvacho kursu Radiokomunikace FEL, VUT, 2000. [56] Satellite communications systems in the 90s and for the next millenium, Microwave Engineering Europe, kvten 1999, s.15-22. [57] Hadjitheodosiou, M. H. a kol.: Broadband access via satellite, Computer Networks, sv. 31, 1999, s. 353-378. [58] www.anteny-proch.ignum.cz
Antny pro GPS

Vsouasnosti nejrozenjm naviganm systmem je systm NAVSTAR/GPS. Druice vysl dva kmitoty F1 (1 572,42 MHz) a F2 (1 227,6 MHz). Pi tom existuj dva zpsoby zamen stanice na povrchu zemkoule: absolutn, neboli samostatn zamen, a relativn, neboli rozdlov zamen. Absolutn zamen poskytuje trojrozmrnou informaci o pozici pijmae GPS spesnost nkolika destek a 100 m, pijma detekuje signly ze ty druic. Naproti tomu relativn zamen me pesn urit vzdlenost mezi dvma pijmai GPS na zklad uren fzovho rozdlu mezi pijatmi signly. Tento systm zajiuje pesn pehled o poloze pijmae GPS na velk vzdlenosti s pesnost lep ne 1 cm na zkladn del n nkolik set km.
Zavrem
Technick rozvoj mobiln komunikace je velmi rychl a vpedelch statch se autor snail, na popisu jedn zkladn sousti komunikanho etzce - antny, alespo sten seznmit tene snktermi zkladnmi technickm problmy mobiln rdiov komunikace. Mimo uveden oblasti existuje jet dal problematika spojen santnami, a to oblast psoben elektromagnetickho pole na iv organismy a naopak. Psoben blzkosti tla na parametry antny bylo do urit mry vysvtleno. Otzky spojen sohroenm zdrav vdsledku radiace elektromagnetick energie stoj vsouasn dob v poped zjmu nkolika organizac. Pedn jde o Svtovou zdravotnickou organizaci (WHO), dle Nrodn referenn laborato sttnho zdravotnickho stavu (SZ) a laborato stednho vojenskho zdravotnho stavu (VZ) a samozejm Ministerstvo zdravotnictv R (MZ R) a nazen vldy . 480/2000 Sb., a vneposledn ad tak FEL-VUT vPraze, kde se uskuteuj nkter vzkumn prce a men. WHO regionln adovna pro Evropu vydala vroce 1999 zajmavou publikaci vesk ei: RADIATION Elektromagnetick pole. S publikac je mon se seznmit na Krajskch hygienickch stanicch, ppadn v SZ. Dal informace lze jet zskat na Internetu: www.icnirp.de; www.iee.ch; www.server.cenelec.be; www.vde.de; www.fcc.gov.
Literatura
[44] CCIR Recommendation 465-1. [45] Bell, D. a kol.: MSAT-X Antennas Noise Temperature and Mobile Receiver G/T, MSAT-X Quarterly, 16/1988, s. 12-17. [46] Adams, A. T a kol.: The Quadrifilar Helix Antenna, IEEE Trans. Ant. Propag. sv.AP-22, bezen 1974, s. 173-178. [47] Gers, C.; Worden, R. A.: Helix Antennas take turn for better. Electronics, 8/1966, s. 100-110. [48] Kilgus, C.: Shaped-conical radiation Pattern Performance of the Backfire Quadrifilar Helix, IEEE trans. Ant. Propag. sv. AP-23, kvten 1975, s. 392-397. [49] Howell, J. Q: Microstrip Antennas, IEEE Trans. Ant. Propag. sv. AP-23, leden 1975, s. 90-93. [50] Carter, D.: Phase Center of Microwave Antennas, IRE Trans. Ant. Propag. sv. AP-4, 1956, s. 597-600. [51] James, J. R.; Hall, P. S.: Handbook of Microstrip Antennas, IEEE Electromagnetic Wave Series 28, P. Peregrinus 1989. [52] Kishk, A. A.; Shafai, L.: The Effect of Various Parameters of Cicular Microstrip Antennas on their Radiation Efficiency and Mode Excitation, IEEE Trans. Ant. Propag. sv. AP-34, . 8, srpen 1986.
Obr. 52. Elevan diagram kruhov flkov antny
Palubn pota pro automobily - PPF

Stanislav Kubn
(Dokonen)
Mont kabelovho svazku do automobilu

Na obr. 8 je schematick propojen jednotlivch modul palubnho potae. Na obr. 9 je zapojen kabelovho svazku a umstn jednotlivch modul PPF pro automobil Favorit nebo Forman. Kondenztor Cf1, cvka Lf1 a pojistkov drk S1P jsou umstny v kabelovm svazku. Jednotliv kablky svazku instalujeme jeden po druhm. Zatek a konec kablku maj stejn oznaen. Prez a barva kablk je zejm z obr. 9. Kabelov svazek obtome ernou izolan pskou a pichytme k pchytkm na karoserii. Kablky meme za pr korun koupit na vrakovitch. Musme je vak rozplst a nkter nastavit. Propojit moduly s kabelovm svazkem meme pomoc automobilovch konektor (t z vrakovit) nebo pipjenm k plonm spojm a idlm. Kostc bod vedle pojistkov skn vytvome piroubovnm vodi R2/2, T17/1 a zpornho plu kondenztoru
k jedn z montnch pchytek pednho panelu. Tyto pchytky jsou asi 15 cm vpravo i vlevo od pojistkov skky. Modul PPF je umstn pod pihrdkou. mstn idla S1 - viz prava na konci lnku. Modul R2 (PPFOM) je pipevnn v topnm kanlu u spolujezdce. Modul R1 (PPFOS) je umstn vedle spnae svtel. idlo S2 je umstno pod pedn blatnk. Modul R3 (PPFOP), kter zatm nebyl realizovn, je pipraven k monti vedle nasvn topen. Modul S3 (men rychlosti) je umstn u bovdenu pro snmn rychlosti vozu. Vodie T17/7 a T17/8 jsou pipjeny k vodim vedoucm ke trysce vstikovn. Ta je pod filtrem nasvanho vzduchu a m konektor umstn nejble k pednmu sklu. Barva vodi oranovo-bl a oranovo-fialov. Poet vodi ve svazku je pro kontrolu zobrazen v zvorce.
teploty 2x Pt1000 a pivedeme napjec napt 12 V. Jednou stiskneme tlatko S5. Tm nastavme na displeji zobrazen napt. Trimrem P3 nastavme na zobrazovai daj 12 V. Men napt m krok 200 mV. Dvakrt stiskneme tlatko S5. Na zobrazovai je daj o vnitn a venkovn teplot. Do blzkosti idel Pt1000 umstme teplomr a odeteme teplotu. Trimry P1 a P2 nastavme sprvnou teplotu. idla nesm bt bhem nastavovn vystaveny slunenm paprskm. Tm je nastavovn ukoneno.
Nastaven modulu PPFOP

K osazenmu a smontovanmu modulu PPFOP pipevnme msto idel KTY81/220 sriovou kombinaci rezistoru 1 k a vceotkovho trimru 2,2 k. Trimr nastavme tak, aby souet odpor byl stejn jako odpor idla KTY81/220, kter je poadovn pro vypnut. V ppad Peltierovch lnk jsem nastavil odpor na asi 3 k, co je teplota asi 86 C. Msto Peltierovch lnk a motoru ventiltoru pipojme LED sriov s rezistorem asi 1 k. Na vstup F17/17 tranzistoru T6 pipojme LED anodou proti +5 V. Pipojme napjec napt +12 V. Trimry P1 a P2 nastavme tak, aby diody indikujc chod Peltierovch lnk prv zhasly. Souasn se zhasnutm obou LED imitujcch Peltierovy lnky se mus rozblikat LED pipojen na vstup F17/17. LED indikujc chod ventiltoru mus stle svtit. Pi uzemnnm vvodu F17/16 mus vechny LED zhasnout.
Nastaven modulu PPF

K osazenmu a sestavenmu modulu PPF pipevnme idla pro men
Ovldn PPF
Na pednm panelu PPF je pt tlatek. tyi odspodu oznaen REIM, DOLU, NAHORU a NULUJ maj hmatnk, pt oznaen NASTAV je schovan. Tlatkem reim vybrme jeden ze t reim zobrazen daj. Prvn reim zobrazen daj ukazuje venkovn a vnitn teplotu.
Obr. 8. Propojen kabel PPF: Modul PPF - oznaen PPF; modul PPFOS - oznaen R1; Modul PPFOM - oznaen R2; modul PPFOP - oznaen R3; idlo KTY81/220 - oznaen S1; idlo KTY81/220 - oznaen S2
V tomto reimu zobrazen daj meme stisknutm tlatka NAHORU zapnout nebo vypnout automatick zapnan svtel v zimnm obdob. Stav zapnuto nebo vypnuto je signalizovn psmenkem ped npisem Venkovni. V = vypnuto, Z = zapnuto. Stisknutm tlatka DOLU pepnme reimy zen teploty. Nastaven reim zen teploty je signalizovn psmenkem ped npisem Vnitrni. V = vypnuto, L = letn, Z = zimn a C = celoron. Popis reim zen teploty najdete v odstavci Regulace teploty uvnit vozu. Klesne-li venkovn teplota pod hranici 6 C, nahrad text Venkovni text !NAMRAZA!.
Pokud jsme vybrali Pocet impulsu, tlatky NAHORU a DOLU nastavme poet impuls v tiscch na jeden litr paliva. Instalaci reimu nastaven ukonme stisknutm tlatka REZIM. Vechny nastaven daje jsou automaticky uloen do pamti EEPROM mikrokontrolru. Typ vybranho reimu zobrazen daj, men spoteby k nastaven rychlosti a celkov spoteba jsou uloeny vdy pi vypnut PPF.
Dal mon pravy

Jak ji bylo nkolikrt eeno, chlazen s Peltierovmi lnky nebylo realizovno z dvod nedostatenho chlazen tepl sti lnku. Jestlie bude tento problm vyeen, bude popis konstrukce chlazen zveejnno. Tmto bych rd podal vechny, kte se tmto zabvali, o sdlen svch zkuenosti na sct@iol.cz. Pokud by ml nkdo zjem o vrobu vce kus PPF, je mon domluvit se na typech zobrazova pro vt teplotn rozsahy a upravit desku s plonmi spoji tak, aby vyhovovala jinm poadavkm. Dokumentace nen zpracovna pln podrobn. Vychzm z toho, e systm PPF si budou montovat radioamati, kterm se nemus vst ruka. Pokud by byl vt zjem a bylo by poteba, je mon dokumentaci zpracovat podrobn pro urit typ vozu. Na obr. 10 je een pro pouit PPF u automobilu s vcebodovm vstikovnm. Jeden optolen podle pvodnho zapojen zde nahrazuj tyi. Optoleny maj oteven kolektor, lze je proto lehce spojit. Z kadho vstikovacho ventilu je veden signl do jednoho optolenu.
R3 - spna Peltierovch lnk
Obr. 9. Zapojen kabelovho svazku a umstn jednotlivch modul PPF pro automobil koda Favorit nebo Forman Druh reim zobrazen daj ukazuje napt palubn st automobilu a nastavenou teplotu. Tlatky NAHORU nebo DOLU vybereme Pocet impulsu, pokud pouvme prtokomr, nebo Delku impulsu, pro men podle dlky vstiku. Dle stiskneme tlatko REZIM.
V tomto reimu zobrazen daj meme stisknutm tlatka NAHORU nebo DOLU nastavit poadovanou teplotu uvnit vozu. V ppad, e napt baterie klesne pod rove 13 V, nahrad text Baterie text NEDOBIJI!. Klesne-li napt pod 11,4 V, objev se npis PODPETI! a pi pekroen napt 14,8 V npis PREBIJI!. Tet reim zobrazen daj ukazuje spotebu k nastaven rychlosti, asu, celkovou spotebu a okamitou spotebu.
Pokud jsme vybrali Delku impulsu tlatky NAHORU a DOLU nastavme mnostv paliva, kter je vstknuto tryskou za jednu milisekundu.
V tomto reimu zobrazen daj meme stisknutm tlatka NAHORU nebo DOLU nastavit rychlost, pro kterou bude spoteba men, spotebu za hodinu nebo celkovou spotebu. Pokud mme zazen pro men rychlosti a vz m vy rychlost ne nastavenou, nahrad npis Rychlost npis Okamzita. Tlatkem NULUJ vynulujeme celkovou spotebu. Stisknutm tlatka NASTAV se dostaneme do reimu nastaven. V reimu nastaven nastavujeme, zda pouvme pro men spoteby men dlky vstiku nebo prtokomr.
Obr. 10. Schma zapojen pravy pro motory se tybodovm vstikovnm
Po zkuenostech s provozem vznikly poadavky na pravu konstrukce

1. Vnitn teplotn idlo nesm bt v tsn blzkosti materilu, kter by ovlivoval sprvnost men. Pokud napklad idlo namontujeme do pednho panelu auta (jako jsem to udlal j), pi men tepoty vznik velk chyba men. V aut se rychle mn teploty, a proto se teplota vzduchu mn daleko rychleji ne teploty pevnch st (palubn deska apod.). Je proto nutn umstit idlo do prostoru. To jsem udlal tak, e mi z pednho panelu vynvala antnka dlky asi 5 cm, na jejm konci bylo umstno teplotn idlo. Tato prava byla vak dostaujc pouze v zimnm obdob. Pokud vak na antnku svt slunce, zaheje se a men je zkreslen znovu. Nezbylo proto ne realizovat sice sloit, ale zato spolehliv een. Do spodn sti pednho panelu jsem namontoval ventiltor uren pvodn na chlazen mikroprocesor. Za tento ventiltor jsem umstil idlo. Proudc vzduch zajiuje optimln sledovn teploty uvnit vozu. 2. Pvodn byla v konstrukci pouita teplotn idla KTY81/220. Po zkuenostech, kdy byl rozdl skuten a men teploty a 6 C, jsem se rozhodl pout jin idla. Aby bylo prav v konstrukci co nejmn, pouil jsem dv sriov zapojen idla CRZ-2005 PT1000W. Konstrukce zstv stejn, zmna je pouze v programu. 3. Podle pvodnho programu se svtla v zimnm obdob rozsvtila pi zven napjecho napt. Pi poklesu se vak zhasla. Take se stvalo, e pokud automobil stl a nebyla dobjena baterie, napt kleslo a svtla se zhasla. Program je upraven tak, e se svtla pi zven napt rozsvt, avak zhasnou a pi vypnut napjen. 4. Dalm problmem je pouit zobrazovae LCD. A zde jsou hned dva problmy. Prvnm je pozorovac hel. Druhm teplotn rozsah. Abych zde zdlouhav nepopisoval, co by bylo mon a jak, napi jen toto: Pokud pouijeme zobrazova ze sprvnm pozorovacm hlem (zle, odkud se na zobrazova dvme) pro bn teploty, tak jet pi venkovnch teplotch kolem -3 C jsou daje uvnit vozu iteln. Zhruba po 5 minutch jzdy, je ve voze i pi velkch mrazech (pod -15 C) dostaten teplota pro peten daje (alespo ve kod Forman). Proto jsem tento problm prozatm neeil. Pokud by ml nkdo zjem o komern vyuit tto konstrukce, mohu upravit konstrukci pro pouit zobrazova pro zporn teploty. 5. Posledn pravou je zmna soustek v obvodu referennho napt (vstup vvod 5 IO3). V pvodnm zapojen je pouito dvou LED. Toto zapojen bylo teplotn nestabiln, a proto
PRAVA
bylo nahrazeno integrovanm stabiliztorem IO7. pravy software (verze 2181): - Svtla se v zimnm obdob zapnaj chvilku po nastartovn. Tedy ve chvli zven napjecho napt nad 13,2 V. Zstvaj rozsvcena a do doby vypnut napjecho napt. - Program pro vyhodnocen teploty byl upraven pro idla CRZ-2005 PT1000W. (msto pvodnch KTY81/220). pravy hardware: - Msto dvou teplotnch idel KTY81/220 (R3 a R12) jsou v konstrukci pouita 4 idla CRZ-2005 PT1000W (R3a + R3b a R12a + R12b), vdy dv zapojen v srii. - Msto LED D9 a D10 je pouit stabiliztor IO7 a rezistor R22. Byl zmnn odpor trimru P3 z 2,5 k na 10 k.
SOKL DIL28PZ UZKA Desky s plonmi spoji PPF S218 (spoj@telecom.cz) Konektory: Zobrazova - deska KDA6M3X... Zobrazova - panel KDI6M3X... Desky mezi sebou KDA6M3X... Rmeek AR1977 Seznam soustek ovldn svtel PPFOS (R1) R1 D1 RE1 T1 2,2 k 1N4001 RELEH500SD12 BC548B
Seznam soustek ovldn motoru ventiltoru PPFOM (R2) R1, R2 R3 Cf1 Cf2 Cf3 D1 Lf1 T1 T2 CH1 2,2 k 270 4700 F/16 V 330 nF/63 V 100 nF P600B SFT850D BC556B IRF9540 V7143
Seznam soustek
Seznam soustek dicho potae PPF R1, R9, R15, R17 22 k R2, R6, R7, R8, R12, R13, R19 2,2 k R3, R4, R5 680 R3a, R3b, R12a, R12b CRZ-2005 PT1000W. Dodavatel: Intrax s.r.o., V jm 1, Praha 1, tel.: 02/24162411, e-mail: intrax@intrax.cz R10, R20 47 k R11 390 R14 560 R16, R18 1 k R21 10 k R22 680 P1, P2 250 k, PT6V P3 10 k, PT6V C1, C2 33 pF C3, C8, C9 4,7 F/16 V C4 470 F/16 V C5, C6 33 nF C7 1000 F/16 V D1 a D5, D11, D12 1N4148 D6 LED 3 mm R D7 LED 3 mm Y D8 LED 3 mm G D13 1N4001 D14 LED 3 mm B IO1 MC1602E-SYL IO2 74HC164 IO3 PIC S218 (PIC16F876-04/SP) IO4 7805 IO5 CNY17-4 IO6 HP2611 IO7 TL431 GM T1, T2, T3 BC548B T4, T5 BC556B K1 ARK3 (ARK130/3) K2 a K8 ARK2 (ARK130/2) Pi pouit ARK130/x ARK 130/24STL K9 ASS01538Z (S1G20S) K10 BL815G K11 ASS01538Z S1 a S5 P-B1720D Hmatnky tlatek P-B1720B SP1 KPE222A X1 4 MHz CH1 DO1A
Seznam soustek ovldn Peltierovch lnk PPFOP (R3) R1, R10 2,7 k R2, R4, R9, R11, R13, R19, R20, R27 2,2 k R3, R12 KTY81/220 R5, R14 220 k R6, R15, R25 4,7 k R7, R16, R18 22 k R8, R17, R26 10 k R21, R22, R23, R24 100 k P1, P2 500 C1, C2, C5, C6 1 F/50 V C3, C4, C7 4,7 F/50 V D1 a D5 1N4148 D6 BAT43 F1, F2 TSF094 IO1 LM339 IO2 7805 T1, T2, T3 BUZ11 T4, T5, T6 BC548B CH1, CH2 V4330 CH3 DO1A Pojistkov drk K2341 Pojistka FSBT16 Krabika U-SEB3 Distann sloupky KDA6M3X15 PEL1, PEL2 M-ICE-71 * Deska s plonmi spoji PPFOP (spoj@telecom.cz) * Chlazen s Peltierovmi lnky nebylo realizovno! Jde o alternativn zpsob chlazen! Vce je popsno v odstavci zen a vstup pro chlazen. Mikrokontrolr PIC S 218 za 699 K si mete objednat psemn na adrese: Kubn Stanislav, Pdova 2094/1, 182 00 Praha 8; e-mail: sct@iol.cz; http://web.iol.cz/sct
Doplnky ku gitarovmu kombu

Peter Rzyman
V lnku s popsan niektor doplnky, ktormi je mon menit zostavu komba z minulho sla PE, alebo ich je mon spolu so zosilovaom poui ako nhradu komba.
Na obr. 1 je zapojenie vstupnej asti pre CD/TAPE/klvesy a mikrofn s pevnou korekciou. Toto zapojenie je vhodn do jednoduchch prenosnch ozvuovacch sprav, napjanch aj z batri, je nenron na obsluhu, m iba regultory hlasitosti. Pevn korekciu vstupu pre dynamick mikrofn zabezpeuje C16 a R23, hlasitos sa nastavuje potenciometrom P1. Ak nie je zasunut konektor vo vstupe Line (vstup pre CD...), hlasitos mikrofna je mon nastavi aj pomocou P2, priom je pouit korekcia C15 R11 R13 (vhodn iastone aj na gitaru). Je to ponechan na experimenty. Vstupn zosilova je netypicky zapojen ako invertujci, aby bolo mon zmeni zisk zvonka iba sriovm odporom v prpade, e zdroj signlu nebude mikrofn. Druh polovica OZ je zapojen ako sumtor, mixr. Jednoduch kompresor dynamiky je na obr. 4. Skal som zo zvedavosti rzne efekty, bu mnoh neboli zreten, naprklad uebnicov typy kompresorov
dynamiky, alebo som sa s ohadom na tl hranej hudby asom nimi prestil, naprklad viacero phaserov, prpadne flangerov, automatickch kvkadiel, amplitdovch modultorov, syntetizrov na spsob fzovho zvesu. Najmenej vtierav mi pripadali niektor typy overdrivov. Tie najlepie sa mi prli nedarilo napodobni, lebo nesta len rznym spsobom oreza signl. Dobr zvuk zvis od viacerch drobnch detailov a ako sa experimentlne had. Do istej miery mi pripadal pouiten aj kompresor. Umouje predi, dynamicky vyrovna slov tn z gitary, priom na rozdiel od overdrive minimlne skresuje viachlasy a akordy. (Mono by mohol posli aj pre rdioamatrov ako kompresor za mikrofnov predzosilova, ak nesta jednoduch.) Nebol pouiten typ zapojenia naprklad s riadenm FET na vstupe alebo v sptnej vzbe OZ. V prvom prpade mus kompresor umie, v druhom bude skreslenie, alebo nepouitene slab dynamick rozsah. Tie ist problmy boli aj v bipolrnej verzii a tak bol koniec uebnicovm kompresorom. Zostva-
Obr. 1. Zapojenie vstupnej asti pre CD/TAPE/klvesy + mikrofn s pevnou korekciou
Zoznam siastok
vstupn as - obr. 1 R13, R8 R9, R12, R23 R16, R11, R15 R14, R17 R10, R18 C18 C10, C8, C12, C15, C16 C9, C17 C13, C11 Obr. 2 a 3. Doska s plonmi spojmi vstupnch obvodov z obr. 1 a rozmiestnenie siastok na doske Q2 P1, P2 J1, J2 1 k 2,2 k 10 k 100 k 220 k 33 pF 100 nF 4,7 F 100 F/25 V TL072 100 k jack 6,3 mm
Obr. 4. Jednoduch kompresor dynamiky
Obr. 5 a 6. Doska s plonmi spojmi kompresora dynamiky z obr. 4 a rozmiestnenie siastok na doske lo poui nejak elektronick potenciometer v IO, naprklad MDA4290 pouvan v TV, a pretoe som ho prve nemal, sksil som to zapoji podobne s tranzistormi. Nebol som si ani ist spotrebou IO v prpade napjania batriou 9 V. T1 je emitorov sledova zabezpeujci vstupn impedanciu rdu stovk kiloohmov (aj ke m gitarov snma odpor okolo 5 a 10 k, zaaenie podobnm odporom prakticky odree vky). Dvojica diferennch zosilovaov T2 a T7 vuvedenom zapojen tvor elektronick potenciometer, vstup je vbze T2, vstup na R10 a riadiaci prd ide cez R13. D1 a D4 s ako pomocn zdroje pre bzy. Za potenciometrom nasleduje obmedzova D5, D6, ktor stlm prekmity v ase, ke ete kompresor nezareagoval. Na odstrnenie tohoto prechodnho javu nbehu kompresora sli aj vypna signlu a umu D9, D10 riaden T10. C7 je volen tak, aby bolo mon dosiahnu prijaten asov kontantu nbehu, ktor ovplyvuje hlavne C6, R17 a dobehu, na ktor vplva R18, R19. asov kontanta nbehu je pomerne krtka, je volen tak, aby mohla nasta na posluch celkom prjemn amplitdov automodulcia vznikajca z oblky szvuku viacerch strn. Podob sa trochu na fzov efekty, ale nie je strojov, men sa poda hry a tnov, je prirodzenejia a menej npadn. Spnaom S1 sa vyrad innos kompresora. Zapojenie minikomba (pevn korekcia istho zvuku + overdrive) na obr. 7 predstavuje nieo ako komboadaptr, ktor po pripojen na ben zosilova sprostredkuje aspo nieo z kombozvuku. U1C je typick HP filter so zlomom asi 50 Hz so vstupnou impedan-
Obr. 7. Minikombo (komboadaptr)
Obr. 8 a 9. Doska s plonmi spojmi minikomba z obr. 7 a rozmiestnenie siastok na doske ciou niekoko sto kiloohmov. Nasleduje rozboenie na ist zvuk cez pevn gitarov korektor (alej P1, U1D) a skreslen cez filter a tvarova U1B, potom cez 3polohov korektor a U1A. Zopnutm spnaa K1 sa vstupu vnucuje skreslen zvuk, pretoe ist je zapojen z vstupu OZ cez rezistor R26. Non spnae bvaj dostupnejie, ne prepnae. V ostatnom sa zapojenie podob na predol schmy. OZ rada TL06x bola pouit kvli niej spotrebe prdu z batrie. R16 R3 C2 C8, C9 C3, C5 C6 C4 C7, C10 C1 D1 a D10 T1 a T9 T10 S1 J1,J2 R29 R7, R15, R16 R19 R26 R5, R4, R27, R28 R11 R13, R8, R9, R25 R6, R10 R1, R22, R23 R12, R24 R20, R21 R17 R2, R3 330 k 680 k 22 nF 68 nF 100 nF 470 nF 1 F 4,7 F/40 V 47 F/25 V 1N4148 BC546 (BC547...) BC556 spna jack 6,3 mm 220 470 1 k 2,2 k 4,7 k 8,2 k 10 k 22 k 33 k 39 k 47 k 220 k 390 k R18 470 k C10 100 pF C11 680 pF C6 1 nF C1, C2 4,7 nF C14 22 nF C13 47 nF C12, C3, C4, C5 68 nF C15, C19 100 nF C9, C8 220 nF C7 470 nF C17 4,7 F C18, C16 47 F D1, D2 LED, erven D3, D4 1N4148 U1 TL064 P1 220K, trimer J1,J2 jack 6,3 mm K2 prepna 3 polohy (2 + stred) K1 spna 2 polohy
Zoznam siastok
kompresor dynamiky - obr. 4 R6, R7 R19 R17 R10, R15 R5 R2, R4, R11, R26 R1, R21, R22, R23, R24 R20 R12 R8, R9, R13, R14, R18 R25 100 560 1 k 2,2 k 3,3 k 4,7 k 10 k 12 k 33 k 39 k 100 k
minikombo - obr. 7
Oprava ke lnku Gitarov kombo z PE 9/2002

V lnku jsou na obrzcch rozmstn soustek bn diody kresleny obrcen, schmata jsou sprvn. Redakce se za chybu omlouv.
PC HOBBY
I NTERNET - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
STEGANOGRAFIE ANEB
Steganografie je umn schovvat zprvy (data) do jinch zprv. Byla obvykle chud pbuznou kryptografie, tj. ifrovn zprv. Od t se vak vrazn li o zaifrovan zprv obvykle kad v a v tedy, e obsahuje njakou utajovanou informaci. Steganografie vak utajovan informace pen tak, e nen vidt, e by njak utajovan informace byla penena. Umouje v nenpadnch souborech, jako jsou obrzky nebo zvukov nahrvky, penet utajen dleit data. Protoe na Internetu je k dispozici mnoho rznch sharewarovch program, kter toto schovvn informac umouj, vznikl tento pehledov lnek.
V posledn dob se steganografie dostala ponkud na vslun pi hledn zpsob autorsk ochrany prv obrzk a zvukovch nahrvek. Umon pidat do soubor neviditeln oznaen, podle kterho lze kdykoliv pozdji identifikovat originalitu a autorstv dla (k se tomu watermarking nebo fingerprinting v doslovnm pekladu to jsou vodoznaky a otisky prst). Samo slovo steganografie pochz z etiny a znamen skryt nebo tajn psan. Historie steganografie sah do potk psma a dlouho byl jejm nejpopulrnjm pedstavitelem nap. tzv. neviditeln inkoust. Pozdji to byly tzv. mikroteky (mikrofotografie, umstn nenpadn ve vtm obrzku), a v posledn dob nap. tzv. digitln podpisy a komunikace v rozprostenm spektru. Nevhodou steganografie nkdy me bt, e k ukryt urit informace je zapoteb nkolikansobek datovho prostoru. Steganografie se obvykle kombinuje i s kryptografi, informace se tedy nejdve dkladn zaifruje a potom teprve schov. V anglitin se v tomto oboru pouvaj ti zkladn termny cover (oblka) se nazv originln obrzek nebo nahrvka, do kterho se utajovan informace tzv. embedded data ukryje. Utajovanou informac me bt oteven text, ifrovan text, jin obrzek, zvuk nebo jakkoliv jin soubor. Cel dohromady se to potom nazv stego data. Nejstar zprvy o steganografii se dochovaly od eckho historika Herodota tajn zprva byla vytetovna na vyholenou hlavu otroka, a a mu narostly vlasy, byl odesln k pjemci zprvy. Sta man poslali tajn zprvy psan neviditelnm inkoustem mezi dky jinch text.
UTAJEN SOUBORY
Ukrvn informac do obrzk

Znan monosti zskala steganografie v posledn dob dky vkonnm potam a digitlnmu zpracovn obrzk. Vyuv nedokonalosti lidskho oka, kter obvykle nepostehne drobn zmny v obrzku, zpsoben zmnou nkterch bit. Digitalizovan obrzek se skld z velkho mno-
stv barevnch bod. Barevnost bodu je dna selnou hodnotou. U tzv. osmibitovch obrzk m kad obrazov bod (pixel) jeden bajt (tj. 8 bit) a me tak mt jednu z 256 barev. Obrzek velikosti 640 x 480 pixel m potom jako soubor piblin 300 kB. Vrnj jsou obrzky 24bitov (tzv. true color). Kad obrazov bod (pixel) je definovn temi bajty, tj. 24 bity, a kad bajt reprezentuje jednu ze zkladnch barev (RGB, erven, zelen, modr) k dispozici je tak celkem pes 16 milin rznch barev. Soubory 24bitovch obrzk jsou vak pomrn velk a neuvaj se tak asto. Pro ukrvn informac jsou vak mnohem vhodnj. Pro penos po Internetu se obvykle pouvaj obrzky formtu GIF, kter je osmibitov a pracuje s tzv. paletami tabulkami 256 barev, na kter ukazuj hodnoty jednotlivch obrazovch bod pixel. Pro ely steganografie jsou vhodnj nebarevn obrzky s256 stupni edi pechody jsou zde tak neznateln, e zmny, zpsoben ukrytm informace do obrzku, jsou prakticky nepostehnuteln.
Pklad ukryt obrzku leteck zkladny (vlevo nahoe) do Renoirova obrazu Le Moulin de la Galette (vpravo nahoe) - vsledek je vpravo
Je to bn a jednoduch zpsob, jak uschovat do obrzku dal informace. Informace se ukld do poslednch (nejmn vznamnch least significant) bit kadho bajtu. Tento zpsob ale nen odoln vi jakkoliv manipulaci s obrzkem (komprimaci, oezvn, zvtovn/zmenovn, zmn rozlien, prav barev ap.). Pokud se tato technika aplikuje na 24bitov obrzek, lze vyut kad ze t bajt pro kad pixel a do kadho pixelu lze tedy zakdovat a 3 bity informace. Zde je pklad zakdovn psmene A (binrn vyjden 10000011):
pvodn ti pixely (3x3 bajty) obrzku: tyt ti pixely po vloen psmene A:
Standardn GIF paleta 256 odstn ed
K ukryt informac do obrzku se pouv nejastji technika tzv. vkldn LSB (Least Significant Bit). Dalmi pouvanmi technikami jsou maskovn a filtrovn a algoritmy a transformace.
Vkldn LSB
Vkldn LSB je pravdpodobn nejznmj technikou steganografie.
Vloen psmeno A je reprezentovno podtrenmi bity a je zejm, e bylo nutn zmnit pouze tun vytitn bity (tj. pouze 4). V tchto tyech ppadech se tedy zmnila hodnota jedn ze t skldanch barev pixelu o jeden bit, tj. o 1/256. Zmna vsledn barvy je tedy zejm naprosto nepostehnuteln. Pi pouit osmibitovch obrzk je nutn s vt opatrnost vhodn volit
obsah obrzku. Nevhodn jsou nap. obrzky s velkmi jednobarevnmi plochami, obrzky veobecn znm ap. Zmna o jeden bit znamen u osmibitovch obrzk GIF posun na vedlej polko palety, tam me bt ale pln odlin barva a zmna pak nen nepatrn, ale zejm. I z tohoto dvodu se doporuuje pouvat standardn palety s 256 odstny edi, kde jsou rozdly mezi sousedcmi polky palety nepostehnuteln. K tto technice nelze pout komprimovan obrzky nap. JPG. Jednotliv bajty souboru neodpovdaj jednotlivm pixelm obrzku a mnohdy by jejich zmna o jedin bit mohla zpsobit velice zetelnou a viditelnou zmnu v obrzku. Maskovac a filtrovac techniky vytvej v obrzku cosi jako vodoznak, ikdy velice nenpadn. Jeliko jde pmo o zobrazen v obrzku, jsou tyto techniky pomrn odoln proti jakmkoliv manipulacm s obrzkem. Daj se tak pouvat i u komprimovanch obrzk. Technicky to psn vzato ani steganografie nen, protoe neukrv do obrzku jinou nesouvisejc informaci, ale roziuje obsah obrzku o dal informaci (obvykle o autorstv), kter se stv jeho nedlnou soust. Algoritmy a transformace vyuvaj velkch vkonovch monost dnench pota. Rznmi transformanmi postupy lze mnit urit parametry obrzku, jako nap. luminanci barev.
Na tyto zmny je lidsk oko velice mlo citliv a tmto zpsobem lze do obrzku ukrvat pdavn informace.
Ukrvn informac do zvukovch nahrvek

Vzhledem k velkmu rozsahu lidskho sluchovho systmu je schovvn dat do zvukovch nahrvek technicky nron. Lidsk sluch vnm zvuky ve vkonovm rozsahu jedna miliarda k jedn a v kmitotovm rozsahu vtm ne tisc k jedn. Sluchov systm je tedy velmi citliv na jakkoliv pdavn um v signlu. Pestoe m lidsk sluch velk dynamick rozsah, schopnost rozlien slabch signl mezi silnmi je pomrn mal. Pi ukrvn dat do zvukovch nahrvek je proto zapoteb vyuvat slabin lidskho sluchu, ale bt si neustle vdom jeho obrovsk citlivosti. Digitln zvukov soubory maj dva zkladn parametry vzorkovac kmitoet (sampling rate) a zpsob urovn hodnot tchto vzork. Vzorkovac kmitoet znamen, kolikrt za vteinu je odetena okamit hodnota analogovho zvukovho signlu, hodnota vzorku pak reprezentuje jeho amplitudu. Bn pouvan vzorkovac kmitoty jsou 8 kHz, 9,6 kHz, 10 kHz, 12 kHz, 16 kHz, 22,05 kHz a 44,1 kHz. Nejbnj zpsob men amplitudy vzork je tzv. 16tibitov linern kvantifikace, pouvan nap. ve formtech WAV (Windows Audio-Visual) a AIFF (Audio Interchange File Format). Vzorkovac kmitoet vrazn ovlivuje (prakticky linern) objem dat, kter lze do zvukovho souboru ukrt. Existuje nkolik zpsob, jak lze do zvukovch soubor ukrt dal data. Podobn jako u obrzk lze i u zvukovch nahrvek ukrvat data do LSB (least significant bit, nejmn dleit bit) jednotlivch bajt zvukovch soubor. Ideln lon kapacita je potom 1 kb na sekundu na kilohertz tj. nap. 5,5 kB na kadou sekundu nahrvky, vzorkovan kmitotem 44 kHz. Takov hustota vloench dat ji vak produkuje slyiteln um. Hlavn nevho-
dou tto metody je vak minimln odolnost vi jakkoliv manipulaci s nahrvkou. Je dajn pomrn odoln vi kompresi MPEG a filtrovn. Fzov kdovn pracuje tm zpsobem, e nahrazuje fzi pvodnho zvukovho segmentu referenn fz, reprezentujc ukrvan data. Postup je nsledujc: originln zvukov sekvence je rozdlena do krtkch segment, na kad segment je aplikovna diskrtn Fourierova transformace kuren matice fz a amplitudy, vypot se fzov posun mezi jednotlivmi sousednmi segmenty, pro prvn segment se vytvo umle absolutn fze p0, pro vechny ostatn segmenty se vytvo nov fzov rmce, nov fze a pvodn amplituda kadho segmentu jsou zkombinovny k vytvoen novho segmentu Sn, nov segmenty jsou propojeny do zvukov sekvence, kter ji obsahuje ukryt data. Pi dekdovn je nutn nejdve pslunou sekvenci synchronizovat. Na pijmac stran mus bt znma dlka segment, body diskrtn Fourierovy transformace a interval uschovanch dat. Vtina komunikanch kanl se obvykle sna koncentrovat nahrvku do co nejuho kmitotovho rozsahu ve snaze uetit ku psma a penen vkon. Pi technice rozprostenho spektra (spread spectrum) je tomu vak prv naopak zakdovan data jsou rozprostena do co nejirho kmitotovho spektra, take potom penen signl nen v penosovm kanle prakticky postehnuteln.
bm, sla t ap.) nap. do malho obrzku svoji dcery (nebo pejska). Potebn software je obvykle jednoduch a mal, take ho mete snadno nosit na disket, nebo si ho nechat nkde na Internetu. Tam si ostatn mete nechat i soubor s ukrytmi daty. Z jakhokoliv potae, pipojenho k Internetu, si ho pak mete rychle sthnout a pest. Obrzek, ve kterm mte data ukryt, me bt teba tituln obrzek nebo logo na vaich webovch strnkch. Pokud sdlte svj pota s nkm jinm, mete si sv tajn informace uloit teba do podkladovho obrzku plochy ve Windows (vejde se toho tam hodn, je to velk obrzek BMP). Podobn nenpadn vypadaj hudebn soubory, kter si nost na svm kapesnm pehrvai (na kartch CompactFlash, SmartMedia nebo podobnch). Ukryt data z nich pak petete v ktermkoliv potai (samozejm se tekou tchto karet). Obzvlt pvabn je ukryt dat do volnch sektor na bn disket. Na disket mete mt teba uloen prv steganografick software, a ve zbvajcm prostoru jakkoliv dvrn data - pi bnm prohlen diskety na n nic dalho nen vidt. V extrmnm ppad mete na zcela przdnou disketu uloit a plnch 1,437 MB dat, a disketa se nadle jev jako przdn (samozejm jakmile na n nco ulote, porus se integrita ukrytch dat a ji je nepetete). Nemuste se bt, e disketu nkde ztratte a dleit daje si nkdo pete - nikdo ani nezjist, e by tam njak daje vbec byly.
Dostupn software
Na Internetu najdete pro pokusy se steganografi velk mnostv vhodnho softwaru, vtinou i jako freeware, tj. zcela zdarma. Pro ty, kte v tom nemaj praxi, jsme pipravili bohat vbr na tto a nsledujc strnce. Zkladn informace z tohoto lnku si tedy mete snadno doplnit o vlastn zkuenosti nebojte se toho, je to jednoduch a zbavn.
Praktick zkuenosti
Je neuviteln, jak velk soubory dat se daj do obrzk ukrt, ani by to bylo pouhm okem rozeznateln. Praktick pouit nen jenom pro piny, jak by se na prvn pohled zdlo. Snadno si mete bez obav uloit sv citliv daje (nap. sla a hesla kreditnch karet, pstupov hesla k rznm slu-
SOFTWARE PRO STEGANOGRAFII

Steganos Security Suite 4 http://www.steganos.com (8 MB) Shareware/Commercialware $39.95 Kompletn snadno pouiteln sada softwarovch zabezpeovacch nstroj se silnm ifrovnm a steganografickmi technikami k ukldn dat do grafickch a zvukovch soubor. Stegdetect (XSteg) http://www.outguess.org/detection.php (2,3 MB) Freeware Automatizovan nstroj k detekci ukrytho obsahu v obrzcch. Um detekovat nkolik rznch steganografickch metod k ukrvn dat do obrzk JPG. JPegX http://www.webattack.com/get/jpegx.shtml (18 kB) Freeware ifrovac program, ukrvajc dleit informace do standardnch obrzk JPEG. Obrzky zstvaj na pohled stejn a ukryt informacejsou navc chrnn heslem. The Third Eye http://www.webkclub.com/tte (490 kB) Freeware Ukrv soubory v obrzcch BMP, GIF a PCX. Umouje ifrovn a m pkn uivatelsk rozhran. WeavWav http://www.webkclub.com/tte/weavwav.zip (173 kB) Freeware Software s velmi jednoduchm rozhranm, kter ukrv tajn data do zvukovch soubor WAV. ImageHide http://prem-01.portlandpremium.co.uk/p1-28/ imagehide.htm (1,1 MB) Freeware Program pro Windows, ukrvajc data do nkolika rznch typ soubor pi zachovn velikosti tchto soubor. InfoStego http://www.antiy.net/infostego/ (4,2 MB) Freeware Program pro Windows, ukrvajc data do obrzk BMP s monost komprese a ifrovn. JSteg Shell v2.0 (2 MB) Freeware Rozhran programu JSteg DOS pro Windows - program ukrv data do populrnho formtu JPEG. Obsahuje 40ti bitov ifrovn RC4, uruje mnostv dat, kter lze do souboru ukrt a umouje volbu komprese JPG. Obsahuje i zkladn program JSteg DOS. JP Hide and Seek http://linux01.gwdg.de/~alatham/stego.html (184 kB) Freeware
Program pro Windows, DOS i Linux, ukrvajc data do obrzk JPEG. Pouv ifrovn Blowfish a vejde se na jednu disketu. Digital Picture Envelope http://www.know.comp.kyutech.ac.jp/ BPCSe/Dpenv-e/DPENVe-home.html (1,4 MB) Freeware Program na bzi steganografick techniky BPCS, umoujc ukrt neuviteln mnostv dat do obrzk BMP (asto vce ne 50% originln velikosti) beze zmny jeho velikosti. Scramdisk http://www.scramdisk.clara.net (187 kB) Freeware Umouje tvorbu a pouvn virtulnch zaifrovanch disk vsouborech, przdnch partitions pevnho disku nebo ve zvukovch souborech WAV. Lze volit z 6 rznch ifrovacch algoritm. Program ji nen dle vyvjen a jeho pokraovnm je produkt DriveCrypt. MP3Stego http://www.cl.cam.ac.uk/~fapp2/steganography/ mp3stego/ (197 kB) Freeware Program k ukrvn dat do soubor MP3. M jak grafick rozhran, tak ovldn z pkazovho dku. Je k dispozici nejen jako program pro Windows, ale i jako zdrojov kd pro Linux. wbStego4.2 http://wbstego.wbailer.com (1 MB) Shareware $20 Program pro ukrvn dat do soubor BMP, TXT, HTML/XML aPDF. M zabudovan ifrovn, generaci kl, volbu hesel a monost pidvn autorskch informac do soubor, chrncch je ped pirtskm koprovnm. Sams Big Play Maker http://www.scramdisk.clara.net/play/ playmaker.html (182 kB) Freeware Zbavn program, konvertujc libovoln text do pjemn hudby. Praktick je to pouze pro krtk zprvy, protoe vstupn soubory jsou pomrn velk. Courier v1.0a http://pages.prodigy.net/robyn.wilson/courier.zip (187 kB) Freeware Jednoduch program ukrvajc zprvy do obrzk BMP. Camouflage http://www.camouflagesoftware.co.uk/ (2,6 MB) Freeware Zajmav program pro Windows, kter ukrv soubory tak, e je zaifruje a pipoj na konec libovolnho souboru. Funkce pouitch soubor se pitom nemn a lze je ukldat nebo poslat mailem, ani by upoutaly pozornost. Pouv ochranu heslem. BMP Secrets http://www.pworlds.com/products/i_secrets.html (2 MB) Freeware Steganografick program pro Windows, ukrv soubory do obrzk BMP s velkou innost (a 65% nosnho souboru). M decentn rozhran, zabudovan ifrovn a schopnost ukrvat data pouze do specifickch oblast obrzk. Hide and Seek for Win95 ftp://ftp.hacktic.nl/pub/crypto/incoming/hideseek95.zip (96 kB) Shareware $15 Program pro Windows a DOS, ukrvajc data do soubor EXE a DLL s kompres a silnm ifrovnm. Nenaruuje to samozejm jakkoliv funkci pvodnch soubor. Invisible Secrets 2002 http://www.neobytesolutions.com/invsecr/index.htm (1,7 MB) Shareware $34.95 ifruje a ukrv data v souborech JPEG, PNG, BMP, HTML aWAV. Lze volit ifrovn Blowfish, Twofish, RC4, Cast128 nebo GOST, m genertor a sprvce hesel. Zalen se snadno do Windows Exploreru do nabdky na pravm tlatku myi. StirMark http://www.cl.cam.ac.uk/users/fapp2/watermarking/ stirmark/index.html (3,1 MB) a UnZign http://www.cl.cam.ac.uk/users/fapp2/software/unZign12.zip (263 kB) Freeware Programy, ovldan z pkazov dky, odstraujc ze soubor ukryt copyrightov a steganografick informace. Chtj ukzat slabiny stvajcch algoritm. S-Tools4 ftp://ftp.ntua.gr/pub/crypt/mirrors/idea.sec.dsi.unimi.it/ code/s-tools4.zip (272 kB) Freeware Vynikajc sada nstroj pro steganografii, ukrvajc data do soubor BMP, GIF a WAV i do przdnch sektor obyejn diskety. Ve verzi 3 jsou programy samostatn, ve verzi 4 jsou spojen dohromady. PGPn123 (428 kB) Freeware Primrn je tento program cosi jako Windows clipboard, usnadujc pouvn PGP v mailovch klientech jako je Eudora, Agent, Pegasus ap. Po zaifrovn umouje ukrt soubory do textovch soubor, vypadajcch jako pomaten povdky nebo patn poezie. Encrypt Pic http://dl.winsite.com/cgi-bin/dload/694/win95/miscutil/encpic13.exe (442 kB) Shareware $10 Ukrv data do 24bitovch obrzk BMP. Nabz i ifrovn algoritmem Blowfish. In The Picture http://www.intar.com/ITP/itpinfo.htm (1,8 MB) Shareware $25 Program pro Windows 95, ukrvajc data do obrzk BMP. Umouje pouvn vce rznch hesel, take lze do jedinho souboru ukrt zprvy pro rzn pjemce. Lze generovat nhodn fraktlov obrzky k ukldn dat. Gifshuffle http://www.darkside.com.au/gifshuffle/ (33 kB) Freeware
Program pro Windows, obsluhovan pouze z pkazov dky, ukrvajc informaci do obrzk GIF zmnou barevn palety. Obrzek zstv na pohled stejn, zmn se pouze poad barev v palet. Pracuje se vemi obrzky GIF vetn transparentnch a animovanch a umouje kompresi i ifrovn ukrvan zprvy. Gif-It-Up v1.0 http://packetstormsecurity.nl/crypt/stego/gif-it-up/ setupex.exe (1310 kB) Freeware Stego program pro Windows 95, pouvajc obrzky GIF s profesionlnm uivatelskm rozhranm a monost ifrovn. Hide In Picture 2.0 http://www.brasil.terravista.pt/Jenipabu/ 2571/e_hip.htm (366 kB) Freeware Mal progrmek pro ukrvn dat do obrzk BMP se ifrovnm Blowfish (pro Windows i DOS). Data Stash http://hosted.barrysworld.net/minimice/Body/Programs/ds_info.html (312 kB) Shareware $25 Ukrv soubory do obrzk BMP nebo do databz, ochrana heslem. D.P.T. (Data Privacy Tools) http://www.xs4all.nl/~bernard/ home_e.html (1 MB) Freeware Siln ifrovn s monost steganografie do BMP. In Plain View http://www.9-yards.com/software.html (105 kB) Freeware BMP steganografie s ochranou heslem. Stash-It v1.1 http://www.smalleranimals.com/stash.htm (278 kB) Freeware Jednoduch program pro ukrvn dat do soubor BMP, GIF, TIFF, PNG nebo PCX. Nem dn monosti ifrovn. Contraband Hell Edition http://www.biol.rug.nl/hens/j/ che_xmas-beta.zip (824 kB) Freeware Steganografick program se silnm ifrovnm do soubor BMP s pjemnm uivatelskm rozhranm. Contraband http://www.biol.rug.nl/hens/j/contrabd.exe (245 kB) Freeware Program pro Windows ukrvajc libovoln soubory do obrzk BMP. K dispozici je i zdrojov kd. Steghide 0.4.6.b http://steghide.sourceforge.net (1,4 MB) Freeware Aplikace, ovldan z pkazovho dku, ukrvajc data do soubor BMP, WAV a AU se ifrovnm Blowfish, 128bitovm MD5 haovnm hesel a pseudonhodnou distribuc ukrytch bit v zkladnm souboru. Je k dispozici pro Windows i pro Linux vetn zdrojovho kdu. Hide4PGP v2.0 http://www.heinz-repp.onlinehome.de/ Hide4PGP.htm (114 kB) Freeware Steganografick program ovldan z pkazov dky pro Windows, DOS, OS/2 a Linux, ukrvajc data do soubor BMP, WAV aVOC. Lze ho pouvat samostatn nebo s PGP a Stealth. Je kdispozici i zdrojov kd. Blindside http://www.blindside.co.uk (222 kB) Freeware Utilita ovldan z pkazovho dku, ukrvajc soubory do obrzk BMP s volitelnm ifrovnm. K dispozici jsou i verze pro Linux, HP, Solaris a AIX, pracuje se i na grafickm uivatelskm rozhran pro Windows. TextHide http://www.compris.com/subitext (7,8 MB) Free Demo/ Commercialware $39 (lite) 89.50 (pro) Zajmav program, kter jemn mn vlastnosti textu k ukryt dat do libovolnho textovho souboru. Pouv siln ifrovn (Twofish a RSA).
Uivatelsk rozhran programu DriveCrypt 3.01 (1 - nabdky, 2 - nstrojov pruh s ikonami, 3 - vet vech fyzickch disk systmu, 4 - seznam vech dostupnch oddl (partitions), 5a6 - virtuln disky) - program je na www.securestar.de
KVALITN ATX ZDROJ PRO PC

Na internetovm serveru PCtuning byl uveejnn popis zdroje pro PC Enermax EG365AX-VE FMA, kter celosvtov sklz jedno ocenn za druhm a je obecn povaovn tm za to nejlep, co lze koupit. Je tich avborn eenm chlazenm pomh udret vnitek potae na pijateln teplot. Pokud si budujete svj speciln vkonn pota, mohl by pro vs bt optimlnm (by ne nejlevnjm) eenm. Firma Enermax byla zaloena v roce 1989 na Tajvanu a zamuje se na kvalitn produkty z oblasti spnanch zdroj, PC skn a chlazen. Ideln ventilace
Konstrukce ATX zdroje Enermax EG365AX-VE FMA pln respektuje problematiku chlazen modernch pota. Jak je patrn z obr. 1, jeho chlazen je zajitno dvma ventiltory oprmru 80 mm a 92 mm. Vt se star o nasvn vzduchu zprostoru okolo procesoru, zatmco ten men odsv vzduch z cel skn PC.
Obr. 2. Vt ventiltor nasv tepl vzduch z okol procesoru
Ve snaze snit hlunost celho zazen je ventiltor 92 mm zen termostatem uvnit zdroje (m vy teplota, tm vy otky), zatmco ventiltor 80 mm m otky run nastaviteln promnnm rezistorem, ovldanm knoflkem na zadn stran zdroje, v rozsahu 1500 a 3200 otek za minutu.
Obr. 1. Kvalitn zdroj pro PC Enermax EG365AX-VE FMA
Cel zdroj byl navrhovn s ohledem na dobr proudn vzduchu. Ventiltor 92 mm je piroubovn k vnjmu krytu a pomoc pomrn tlustho kabelu s izolac pipojen konektorem k elektronice zdroje. Oba ventiltory pochzej z dlen firmy GlobeFan a maj kulikov loiska. Ventiltory tto firmy maj dlouhou ivotnost, velk tah a pitom jsou velice tich.
Chlazen zdroje zajiuje ventiltor 92 mm tak, e fouk pmo na mdn rozptylovae tepla. Jejich ebrovn je nasmrovno tak, aby proud vzduchu ve zdroji tvoil psmeno L. Co vt ventiltor nasaje z prostoru procesoru, to je okamit druhm ventiltorem vyfouknuto ven. Rozptylovae tepla maj tvar svcnu - solidn zkladna je nahoe dle rozvtvena, piem ebra se smrem k vrcholu lehce zuuj, take pes n me proudit vce vzduchu. ebra jsou po stranch zvlnna, aby se dle zvtila jejich plocha.
Obr. 3. Knoflk k ovldn otek ventiltoru je vedle sovho spnae
Kabely
Krom klasickho ATX napjen zdroj nabz pdavn typinov konektor ATX12V pro Pentium 4 a m i tzv. AUX konektor, potebn pro nkter zkladn desky (nap. Abit TH7-II), ve podle specifikace ATX 2.03. Je k dispozici osm dostaten dlouhch napjecch vvod pro disky a dva pro disketov mechaniky (uspodan jako 2+1, 2+1 a 4+0).
Ventiltory jsou msto plechovch kryt s ostrmi hranami opateny drtnmi mkami a proud vzduchu v rozmez 1500 a 2000 otek nen tak tm vbec slyet. Pi 2500 otkch je hluk srovnateln s tzv. tichmi zdroji, pi maximlnch otkch je stejn jako u bnch zdroj.
Obr. 4. K chlazen tepeln namhanch soust zdroje jsou pouit mdn ebrovan profily
Krom tchto kabel m zdroj tak kabel s tpinovm konektorem do zkladn desky pro ventiltor, kterm lze zskat signl pro men otek ventiltoru 80 mm. Vechny koncovky jsou pozlaceny a jednotliv drty kabel kadch asi dvacet centimetr ovinuty umlohmotnou sponou, take dr pkn pi sob. Vvod s ATX konektorem je ovinut ernou sovinou, kter dr drty pi sob po cel dlce kabelu. Dlka kabel je 80 cm, take snadno doshnou i na ta nejvzdlenj zazen ve velk skni a mohou se zdaleka vyhnout chladii procesoru. Vmalch sknch me ale mnostv kabel nkdy peket. Enermax vyrb ovem i mn vkonn zdroje s menm potem kabel, kter jsou krat.
Model Vstupn napt: Odbr ze st: Kmitoet: Nrazov proud pi zapnut: Vstup: napt 3,3 V +5 V +12 V -5 V -12 V +5 Vsb zvlnn a um 50 mV 50 mV 120 mV 50 mV 120 mV 50 mV
EG365AX-VE (G)(W) FMA G: 230 V AC W: 90 V a 264 V AC 10 A (115 V), 6 A (230 V) 50 60 Hz
max 60 A pi 230 V
stabilita 4% 5% 5% 10% 10% 5%
odebran proud min/max 0 A/ 32 A 8 A/32 A 4,25 A/26 A 0 A/1 A 0 A/1 A 0,1A/2,2 A
Elektrick parametry
Elektrick parametry zdroje Enermax EG365AX-VE FMA jsou v Tab. 1. Maximln vkon zdroje na vstupech 3,3 V a +5 V (pro procesor) je 185 W, maximln vkon celkov je 353 W. Celkov vkon zdroje bude urit stait pro jakkoliv jednoprocesorov systm, zdroj by vyhovl i menmu dvojprocesorovmu serveru. Zdroje Enermax jsou vybaveny automatickm vypnnm v ppad zkratu, ochranou proti peten (105% a 160% maximlnho vkonu) a pepovou ochranou pro vstupn napt. Vyhovuj normm UL, CUL, VDE, SEMKO, DEMKO, NEMKO, FIMKO, SABS a z EMI norem EN55022 (Class B), FCC Part 15, EN55024 a CNS 13438. Dky aktivnmu PFC (Power Factor Correction) je innost zdroje pi maximlnm zaten vy ne 97%, udvan ivotnost pi zaten 70% a teplot 25C je 100 000 hodin.
Tab. 1. Elektrick parametry zdroje pro PC Enermax EG365AX-VE FMA
Obr. 6. Men stability napt zdroje
FC - s pdavnm tepelnm senzorem, umoujcm regulaci otek ventiltoru 80 mm.
Znaen
Jako pklad je v Tab. 2 vysvtleno oznaen popisovanho zdroje Enermax EG365AX-VE(G)(W) FMA. oznaen EG 365 monosti a vznam E - AT zdroj EG - ATX zdroj vkon zdroje: 265 - 253 W 301 - 303 W 365 - 353 W 465 - 431 W 651 - 551 W P - standard PX - pasivn PFC AX - aktivn PFC nasvn vzduchu: VD - pouze vzadu VB - vzadu i vespod VE - dva ventiltory G: 230 V AC W: 90V ~ 264 V AC
Obr. 7. Konektory zdroje Enermax pro pipojen do zkladn desky potae
Dal psmena za nzvem zdroje maj nsledujc vznam: FMA - s run regulac otek ventiltoru 80 mm reostatem, FCA - s run regulac otek ventiltoru 80 mm reostatem, napjen ze zkladn desky (je monost ventiltor vspornm reimu zcela vypnout),
Obr. 5. Pdavn tepeln senzor, umoujc regulaci otek ventiltoru 80 mm
Cena popisovanho zdroje Enermax EG365AX-VE FMA je piblin 80 EUR (tj. okolo 2500 K).
AX VE
(G) (W)
Tab. 2. Zpsob znaen zdroj Enermax
Na serveru pctuning.zive.cz najdete mnoho dalch zajmavch informac o technick strnce osobnch pota
MAL POTAOV S S WINDOWS XP

Propojen pota do st vrazn roziuje jejich kapacitu a monosti a me vm uetit i penze. Sestaven mal potaov st je ve Windows XP tak snadn, e ho zvldnete sami. Nejdve muste propojit potae navzjem k tomu je nutn do kadho potae nainstalovat potebn hardware apropojit potae kabelem nebo bezdrtovou technologi. V tomto lnku je cel postup podrobn popsn. Na zvr jsou uvedeny i monosti ochrany va st ped nedoucm pipojenm zvenku.
Propojen dvou nebo vce pota vm umon: l sdlet spolen internetov pipojen. Windows XP maj funkci nazvanou Sdlen internetovho pipojen (Internet Connection Sharing, ICS). Pi jejm pouit jeden z pota, nazvan ICS host, sdl svoje pipojen k Internetu s ostatnmi potai v sti. To vm me uetit penze na poplatcch za pipojovn k Internetu. l sdlet tiskrnu, skener a dal hardware. Uette tak za nkup tchto perifri ke kadmu potai, nebo alespo as strven penenm soubor z jednoho potae na druh. l sdlet soubory a adrese. Snze se tak sdlej informace a spolupracuje s ostatnmi lidmi v potaov sti. l hrt potaov hry pro vce hr v rmci rodiny i s dalmi hri na Internetu.
s potebn hardware Ethernet Kabely pro Ethernet (Cat 5) s konektory RJ-45 a sov sdruova (hub). HPNA Telefonn kabely a konektory. bezdrtov Me bt zapoteb tzv. access point, zazen kter funguje jako centrln vysla a pijma radiovch signl mezi potai. Mobiln mete penet svj notebook nebo stoln pota mezi mstnostmi a zstv stle pipojen do potaov st. Vechny propojovan potae musej bt v uritm okruhu, aby mohly komunikovat. Jsou pomalej a nklady jsou vy.
vhody
V souasnosti nejrychlej, nejspolehlivj a nejlevnj sov technologie. Vtina kabelovch a DSL modem se pipojuje pes rozhran Ethernet.
Snadn instalace, potae se jednodue pipoj do stvajc telefonn zsuvky.
nevhody
Vyaduje instalovat ka- Vyaduje telefonn bely, propojujc jedno- zsuvku v blzkosti tliv potae. kadho potae.
Technologie pro mal potaov st

Vai s budete muset vybudovat na jedn nbo nkolika dle popsanch sovch technologich. V kadm ppad vak budete potebovat: l Jeden pota s operanm systmem Windows XP a pstupem k Internetu. Tento pota bude slouit jako centrln jednotka st (ICS host). Ml by to bt nerychlej a nejvkonj z pota, kter propojujete. l Jeden nebo nkolik dalch pota s operanm systmem Windows XP, Windows Millennium Edition, Windows 98 Second Edition nebo Windows 98. Tyto potae budeme nazvat klienty a budou pipojeny k centrlnmu potai (ICS host). l Samostatn sov adaptr pro kad pota. Do va st mete pipojit i potae s operanmi systmy Windows 95, Windows 2000, Macintosh nebo UNIX/Linux. Tyto potae vak budou potebovat dal software, umoujc sdlet adrese nebo tiskrny. Podrobnj pokyny naleznete v dokumentaci k tmto potam.
Tab. 1. Vlastnosti, vhody a nevhody rznch typ potaovch st
pouvan v komern sfe, potae se propojuj specilnmi kabely obvykle do hvzdy pes zazen zvan sdruova (hub).
Sov adaptry
Vechny potae v sti potebuj zazen nazvan sov adaptr. Nejsnze se instaluj extern adaptry, pipojovan k potai bez zsahu dovnit pes port USB. Nejbnj a nejlevnj jsou intern sov karty, kter se pipojuj do nkterho z volnch slot sbrnice uvnit potae, kter je za tm elem nutno otevt.
Vechny potae ve stejn mstnosti Jsou-li vechny vae potae ve stejn mstnosti, je ekonomicky nejvhodnj sovou technologi Ethernet. Pokud dn z vaich pota jet nem sov adaptr, potebujete nakoupit: l jeden sov adaptr Ethernet pro kad pota (kartu nebo extern pes USB), l jeden ethernetov sdruova (hub) s dostatkem port pro pipojen vech pota, l pipojovac kabely CAT5 s konektory RJ-45 pro kad pota.
Internet kabelov nebo DSL modem
Pklady sovch instalac

Abyste zjistili, kter typ st by vm nejlpe vyhovoval, zkuste si odpovdt na nsledujc otzky: Kolik mte pota? Kde jsou potae umstny jsou ve stejn mstnosti nebo v rznch mstnostech? Jsou mezi nimi i penosn potae (notebooky)? Maj u nkter z pota instalovny sov adaptry? Jestli ano, jak? Vae odpovdi porovnejte s dle uvedenmi pklady st a jejich konfigurac. Pklady vm napov, jak vyut zazen, kter ji mte, a porad v rozhodovn, jak hardware je zapoteb dokoupit.
sdruova (hub) st Ethernet PC2
PC1
Typy st
Existuje vce rznch typ potaovch st tento lnek se zabv temi nejpopulrnjmi typy malch potaovch st: l Ethernet je to souasn standardn a nejrozenj technologie,
Obr. 1. Potaov s Ethernet spotai ve stejn mstnosti
Jinm eenm je koupit pro vechny potae bezdrtov sov adaptry. Vhodou bezdrtovch adaptr je krom ueten nklad i prce na kabelov propojen i snadn pozdj pidvn dalch pota, vybave-
nch bezdrtovmi adaptry, do stvajc st. V ppad, e se centrln pota (ISC host) pipojuje k Internetu pes kabelov nebo DSL modem s rozhranm Ethernet, mus bt vybaven jet druhm sovm adaptrem Ethernet. Potae v rznch mstnostech Tento pklad vychz z toho, e jste si nedvno koupili nov pota s Windows XP aumstili ho do sv kancele. V star pota jste pemstili do jin mstnosti. Nov pota m sov adaptr pipojen k externmu kabelovmu nebo DSL modemu.
kabelov nebo DSL modem pipojen k sovmu adaptru Ethernet Internet
PC1 (ICS host) HPNA adaptr pipojen k telefonn zsuvce
PC2
sdlen tiskrna
Obr. 2. Domc s vyuvajc stvajc telefonn rozvody s externm DSL nebo kabelovm modemem
Pokud jsou v blzkosti kadho potae telefonn zsuvky, potebujete koupit: l jeden extern USB HPNA sov adaptr pro kad pota Na trhu se daj koupit sady domcch sovch adaptr pro snadn propojen pota po stvajcch telefonnch rozvodech. Jednodue pipojte extern sov adaptr do portu USB na potai a do telefonn zsuvky. Potae jsou tm propojeny. Stejn jako vpedchozm ppad je zde monost koupit pro oba potae bezdrtov sov adaptry. Pipoj se jednodue do USB port obou pota a potae mohou komunikovat pomoc radiovch signl. Potae ve stejn i v jinch mstnostech V tomto pkladu mte dva potae v jedn mstnosti, dal v jinch mstnostech, a notebook. Jeden ze dvou pota ve stejn mstnosti m operan systm Windows XP a extern kabelov modem, pipojen k ethernetovmu sovmu adaptru. Tento pokabelov nebo DSL modem PC3 Internet sov hub
ta je ICS host. Druh pota v tto mstnosti m rovn sov adaptr. Pro tyto dva potae dokoupte: l jeden sov adaptr Ethernet pro pota ICS host (krom jednoho sovho adaptru, kter tento pota ji obsahuje), l jeden sov ethernetov sdruova (hub), l kabely CAT5 s konektory RJ-45 pro pipojen pota ke sdruovai. Pro potae v ostatnch mstnostech, kter nemaj sov adaptry, dokoupte: l extern HPNA USB sov adaptry pro kad pota, l jeden sov adaptr HPNA pro pota ICS host. Pouit sovch adaptr HPNA pedpokld, e jsou potae umstn blzko telefonnch zsuvek. Pokud ne (nebo jako alternativu), zakoupte: l bezdrtov sov adaptry pro kad pota vetn ICS hostu. Konen pro notebook (za pedpokladu, e ji obsahuje bezdrtov sov adaptr) zakoupte: l jeden bezdrtov sov adaptr pro pota ICS host. Vimnte si, e v tomto ppad mus pota ICS host obsahovat tyi samostatn sov adaptry. Jednodu een pro takovouto sloitj s by bylo instalovat do vech pota bezdrtov sov adaptry.
Pro lep vizualizaci vaich poteb je vhodn nakreslit si pdorys vaeho bytu nebo kancele s vyznaenm umstn vech zazen, kter chcete propojit. Vyznate si i umstn elektrickch i telefonnch zsuvek a ppadnch pekek pro kabelov rozvody jako jsou zdi nebo msta, kde by poloen kabel mohl bt nebezpen nebo nepstupn. Potom vyznate poadovan propojen vech zazen. Pokud bude v pota s Windows XP sdlet svoje internetov pipojen, rovn to vyznate do vkresu.
Vechno propojte
Pokud jste se ji rozhodli, kter typ potaov st je pro vs nejlep, vytvote seznam vech vc, kter bude zapoteb koupit. Me vm v tom pomoci i seznam veho stvajcho zazen, snze pak poznte, co jet chyb. V Tab. 2 je pklad, jak me takov seznam pro domc s vypadat. Potom porovnejte v seznam s polokami, potebnmi pro vmi vybran typ st (viz Tab. 3).
Propojen komponent
Kdy jste shromdili vechny komponenty, potebn pro vybudovn st, umstte je na patin msta. Potom propojte potae kabely (v ppad Ethernetu) nebo je pipojte do telefonnch zsuvek (v ppad HPNA). U bezdrtov st sta nainstalovat bezdrtov sov adaptry.
Nakreslete si vai vlastn potaovou s

Umstn vaich konkrtnch sovch komponent pota, tiskren ap. a vzdlenosti mezi nimi ovlivn pravdpodobn vai volbu typu st ajejho propojen.
pota centrln (ICS host) druh notebook tet typ sovho adaptru Ethernet nic nic Ethernet
Spuste Prvodce instalac st ve Windows XP

Poslednm krokem je sputn Prvodce instalac st ve Windows XP. Nejdve to udlejte na centrlnm potai (ICS host) a potom na kadm
dal pipojen pstroje barevn tiskrna digitln kamera nic tiskrna
typ pipojen k Internetu DSL intern modem 56k nic intern modem 28,8k
Tab. 2. Pklad seznamu stvajcch komponent navrhovan potaov st typ st Ethernet potebn sov adaptry jeden pro kad pota, vechny mus pracovat na stejn rychlosti jeden pro kad pota typ sdruovae (hub) jeden, kter umon pipojen celkovho potu pota ve va sti dn kabely propojovac kabely CAT5 s konektory RJ-45 pro kad pota v sti telefonn kabely pro pipojen kadho potae do telefonn zsuvky dn
PC1 Windows XP ICS host) se sovm adaptrem Ethernet a bezdrtovm sovm adaptrem
HPNA
PC2 (Windows XP) se sovm adaptrem Ethernet a adaptrem HPNA
bezdrtov
Obr. 3. Kombinovan sov prosted sexternm kabelovm i DSL modemem
jednou pro kad pota
dn
Tab. 3. Komponenty, potebn pro vybran typ st
zklientskch pota. Prvodce vs vede nsledujcmi kroky: l konfigurace vech vaich sovch adaptr, l konfigurace vech pota pro sdlen internetovho pipojen, l pojmenovn vech pota, l automatick sdlen adrese Sdlen soubory vemi potai v sti, l automatick sdlen tiskren, pipojench k potam v sti, l instalace firewallu, l instalace sovch most (bridge), l instalace komponent pro ovldn a monitorovn sdlen pipojen kInternetu. Sputn Prvodce instalac st na centrlnm potai (ICS host) s operanm systmem Windows XP: 1. Kliknte na Start a otevete Ovldac panely. 2. Kliknte na Sov pipojen a potom na Prvodce instalac st Nsledujte pokyny, kter se objev na obrazovce. Oznate tento pota jako pota sdlejc svoje pipojen kInternetu. Po dokonen nastaven na centrlnm potai spuste Prvodce instalac st i na vech klientskch potach: 1. Vlote CD-ROM s Windows XP. 2. Z nabdky, kter se objev, vyberte Dal lohy 3. Z nabdky vyberte Nastaven mal potaov st. Nemte-li CD-ROM s Windows XP, mete zkoprovat Prvodce instalac st na disketu (bhem jeho innosti na centrlnm potai). Potom ho z tto diskety spuste na klientskch potach. Pokud jste bhem innosti Prvodce instalac st disketu nevytvoili, muste ho spustit znovu. Vtom ppad se ujistte, e pouvte stejn nastaven, jako kdy jste ho spustili poprv.
pojen k Internetu prostednictvm tohoto potae. 4. Mete nastavit automatick vyten pipojen, kdykoliv se kterkoliv z pota v sti pokus o pstup ke zdrojm na Internetu. 5. Mete umonit i ostatnm potam v sti ovldat zapnut/vypnut sdlenho pstupu k Internetu.
Internet
kabelov nebo DSL modem
Residential Gateway
PC2 sdruova (hub) st Ethernet PC1
Chrate svoji s
Pokud si vytvote potaovou s pipojenou k Internetu, zvyujete zranitelnost vaich pota neoprvnnm pstupem, vetn vir. Abyste ped tm s ochrnili, potebujete vytvoit ochrannou bariru, nazvanou firewall. Windows XP obsahuj takov firewall, a mete si ho nastavit pi konfiguraci st.
pm pipojen k Internetu: modem, kabelov nebo DSL modem Internet
Obr. 7. Residential gateway
na tomto potai instalovat firewall Firewall
2. Zvolte Dial-up, LAN nebo vysokorychlostn internetov pipojen, kter chcete chrnit, a potom kliknete na Zmnit u vybranho pipojen. 3. Pod tlatkem Podrobnosti, Brna Firewall pro pipojen k Internetu oznate (nebo naopak zrute oznaen) u Chrnit cpota a s omezenm nebo zabrnnm pstupu k tomuto potai z Internetu.
Dal monosti ochrany

Jinm zpsobem, jak ochrnit malou potaovou s, je pouit zazen nazvanho residential gateway nebo smrova (router). Toto zazen obsahuje firewall a nahrazuje centrln pota (ICS host) ve funkci centrlnho pipojen k Internetu. Protoe neobsahuje dn soubory, adrese a dal podobn data, a neme bt vyuito k manipulaci s potai, ke kterm je pipojeno, pedstavuje mnohem vy stupe ochrany ne centrln pota. I kdyby hacker pronikl firewallem, dostane se pouze do zazen, kter neobsahuje dn data, je prakticky przdn. Nevhodou jsou samozejm dal nemal finann nklady. Malou potaovou s mete vytvoit i bez centrlnho potae nebo samostatnho pstupovho zazen bude to vak mn bezpen i mn pohodln. V takovm ppad mete kad pota st samostatn pipojit k Internetu pes vlastn modem, nebo vechny potae pipojit k Internetu pes spolen sdruova (hub), m-li pipojovac modem (kabelov nebo DSL) rozhran Ethernet. Ani jedna z tchto uvedench metod vak neposkytuje ochranu firewallem, a protoe potae s Windows XP ochranu firewallem vyuvaj, me to zabrnit isdlen soubor a tiskren uvnit st.
Internet PC3
sdruova (hub) pota
notebook
Obr. 5. Ethernetov s s firewallem
Jak firewall pracuje?

Firewall stejn tak, jako skuten protiporn stna (to je doslovn peklad slova firewall) zabrauje rozen poru na sousedn objekty, zabrauje rozen neoprvnn komunikace mezi potai na Internetu. Jednm znejefektivnjch a nejlevnjch zpsob ochrany mal potaov st je vytvoit firewall na centrlnm potai (ICS host) a zajistit, e je jedinm potaem v sti, pipojenm pmo k Internetu. Brnu Firewall v operanm systmu Windows XP zapnete (vypnete) nsledujcm postupem: 1. Kliknete na Start, Ovldac panely a Sov pipojen.
Obr. 4. Prvodce pipojenm k Internetu
Aktivace sdlen pipojen k Internetu

Kdykoliv mete nastavit nebo vypnout sdlen pipojen k Internetu tmto postupem: 1. Otevete Sov pipojen (Start, Ovldac panely, Sov pipojen). 2. Zvolte typ pipojen, kter chcete sdlet (dial-up, LAN, PPPoE nebo VPN a pod lohy st kliknete na Zmnit. 3. Po volb Podrobnosti oznate Umonit ostatnm uivatelm st pi-
sov hub
PC2
kabelov nebo DSL modem PC1
Obr. 6. Okno k zapnut/vypnut firewallu ve Windows XP
Obr. 8. Potae pipojen samostatn pmo k Internetu
Nmeck vlen komunikan pijmae E51, E52, E53 a E54

Rudolf Balek
(Pokraovn)
Pvod ze st pijmae E52 je bohat odruen a filtrovn leny LC D9 a D14 (vf tlumivky) a C274 a C281. Pvod je jitn tavnmi pojistkami S2 a S3 (1A), vypna je dvouplov. Sov transformtor U2 Nr. 124-U22 m krom primrnho vinut jet vinut pro dvoucestn usmrnn anodovho napt se zhecmi kondenztorovmi obvody. Dv paraleln zapojen usmrovac elektronky R14 a R15 RG12D60 lze snadno nahradit kemkovmi diodami. Vusmrovacm bloku je jet doutnavkov stabiliztor R8, STV140/Z. Vstupn strana usmrovae 210 V je bohat filtrovna leny LC vf tlumivkami D5 a D8 a kondenztory
C252 a C258 a C297. Pvod zbaterie je tak filtrovn leny LC vf tlumivkami D15 a D17 a D26, kondenztory C282 a C284 a C366. Mezi zpornm plem usmrovae a kostrou pstroje je zapojen rezistor W88 (200 ) kzskn zpornho pedpt -3 V, stabilizovanho urdoxem W92 URFA610, pro zporn mkov pedpt elektronky R10, jej katoda je uzemnna. Rel R1 a R3 jsou napjena zdvoucestnho selenovho usmrovae G11 s tlumivkami D30 a D31 a kondenztorem C351. Projekn stupnice je prosvtlena rovkou typu OB120/4. Nahrad-li se usmrovac elektronky R14 a R15 kemkovmi diodami,
Obr. 9. Jin varianta stanovit lehkho KV a VKV oddlu. Magirus je prodlouen 4 pdavnmi dly na vku 12 m. Zakotven storu je zdvojeno dalmi napnacmi lany. Pijma E52 m tedy svoji antnu dlouhou kolem 10 m. Nahoe je hvzdicov VKV antna. Je zdraznno rozpt jednotlivch kotvicch lan po 120 . Rovn je patrn mohutn protivha. Na stee vozu je sloena drtov KV antna a tyov antna pro VKV je vhodn upravit jejich pedadn (ochrann) odpory tak, aby anodov napt bylo asi 120 V, pokles umu znateln a citlivost podle prostho poslechu zstv stejn. Pi tomto napt stabiliztor jet pracuje. Dal vhodn zmna bez zsah do pstroje spov ve vmn pvodnch elektronek RV12P2000 R3, R2 a R7 za selektody RV12P2001; AGC pracuje ponkud opodn, mkeji. Pijma obsahuje 31 tlumivek, 69 cvek, 2 transformtory, 371 kondenztor, 103 rezistory, ptipatrov, typolohov pepna funkc, kontaktn lity a znan mnostv spojovacho materilu. M rozmry 446 x 245 x 350 mm pi hmotnosti asi 40 kg. Je nastkn zkladn barvou leteck techniky. Provozn zkuenosti spijmaem E52 jsem zskal osobn u svho dvnho ptele OK1VY, kter, el, ji nen mezi nmi. Za zmnku stoj jist udrovn pijmae vprovozuschopnm stavu. Spojovac msta, kontakty, svorky, zstrky a antnu, protivhu, sluchtka se vyplat udrovat vistot. Elektronky a vibran mni je dobr vpravidelnch tvrtletnch cyklech pekontrolovat, opotebovan elektronky vymnit. Byl-li pijma del dobu mimo provoz, pak se mus ped zapnutm zkontrolovat pepna, rel a jejich kontakty opatrn vyistit. Nejlpe polotvrdm plochm ttcem. Je-li pijma navlhl, pak suchou a
Obr.8. Antny lehkho KV a VKV oddlu. Magirus (firemn oznaen) - teleskopick stor slou jako nosn prvek, vertikln antna pijmae E52 je vynesena storem do ve 8,5 m. Nahoe je jet VKV antna hvzdicovho typu. Stor je zakotven temi lany. Protivha je znanch rozmr
mkkou prachovkou opatrn vnitek vyteme a oteven pstroj nechme del dobu pi pokojov teplot. Zsadn navlhl pstroj nezapojujeme do st! Pstroj nenechvme stt u slavho tepla, pokozuje se umlohmotn izolace vodi. Mazn a olejovn mechanickch st je zakzno. Zvady (krom vmny elektronek) opravovala odborn dlna. Potud z pokyn pro obsluhu. Podvejme se jet na stav pijmac antnn techniky ped 50 lety. Je znma zsada, e nejlep vf zesilova je dobr antna. To plat i dnes. Pijma E52 m jist dobr parametry, kter se jet vraznji projev pi pjmu s kvalitn antnou a uzemnnm. Zdokumentace je zejm, e nejvhodnj (nebo dostaujc) dlka antny je 10 m. U stacionrnch zazen bylo na nosn lano ve vi 10 m nad zem zaveno i nkolik vertiklnch drtovch antn, chrnnch bleskojistkami (obr. 10). Svisl antna m malou vlastn kapacitu a induknost. U mobilnch zazen byla antna vyzdviena teleskopickm storem, kter byl sestaven zosmi trubek do sebe zasouvatelnch, kad o dlce 1,25 m. Stor byl nazvn Magirus (jmno vrobce), vysouv se run klikou pomoc kladek a lanka, kter jednotliv trubky vytahuj, nebo ojedinle hydraulicky. Vhoda tak spovala vtom, e bhem transportu byla antna staena a nepekela. Pozoruhodn je proveden protivhy, chcete-li uzemnn, jak vternu, tak na stabilnm stanoviti, aby odpovdalo kvalit pijmae. U stacionrnho proveden mal rdiov sluebny je protivha a pedimenzovan. Ne byla zahjena sriov vroba, byly zemnic a antnn systmy vyzkoueny a oveny. I dnes je pijma E52 stle pedmtem touhy a zjmu amatr a sbratel nejen naich, i kdy svmi parametry na souasn provoz nesta. Od amatr dostal jmno Forbes (penn hrac automat nebo karetn hra). Na dnen stav techniky je pli tk a rozmrn. Pesto byl a je stle hledanm pijmaem a majitel - astlivci se u ns daj spotat na prstech. Jeho cejchovac a mic schopnosti zstvaj na vi, zejmna po ustlen vnitn teploty. Rovn monosti pjmu vzdlench, slabch a vzcnch stanic pi dobrm uzemnn a ve poloen antn jsou velmi dobr. Je-li pijma vpodku, zejmna jeho osciltor, pak normlov kmitoty sed, jak zjistme podle tabulek vysla. Zsahy do pijmae, vylepen se zsadn nedoporuuj, nejen zprostorovch dvod. Zvady, ppadn rozladn mus opravovat fundovan odbornk. Pijma E52 byl jet adu let po vlce
Obr. 10. Uspodn antnn farmy malho KV odposlechovho stediska mal rdiov stedny. Dv trojice pijmacch antn jsou zaveny na nosnm lan. Dlka jednotliv vertikln antny je 10 m. prava zaruuje malou vlastn kapacitu a induknost antn. Antna kon u bleskojistky. Dal rozvod je koaxilnm kabelem k soumrnm antnnm zsuvkm. Pozoruhodn protivha zdnliv pedimenzovan - je z pozinkovanho vodie - lana a udv se pro jednu antnu na prostoru 10 x 10 m. Bleskojistka, pipojen co nejkratm vedenm, chrn ped atmosfrickmi vboji. Hloubka uloen protivhy v zemi je nejmn 10 cm. Idylicky umstn objekt pipomnajc rekrean chatu je vlastn odlouenm odposlechovm a monitorovacm pracovitm letectva, bez prmyslovho ruen
Obr. 11. Velk odposlechov a monitorovac stanice se dvma vertiklnmi antnami, umstn v mstsk zstavb. Rozvody jsou vedeny koaxilnmi kabely. Signl je zeslen irokopsmovmi zesilovai, umstnmi na pd domu, a piveden na soumrn pijmaov zsuvky. Zdrazuje se, aby antnn konektory byly dn upevnny rouby. Antny, pipomnajc hromosvody, mezi skutenmi hromosvody pedstavovaly pi boui jist nebezpe, i kdy byly chrnny bleskojistkami. V roce 1944 bylo zzeno pevn odposlouchvac, zamovac a monitorovac stedisko letectva pro dlkov pjem rdiovch signl. Byly pouity dva pijmae E52 a pozoruhudn (nen na obrzku) dlouhodrtov kosotveren antna (4x 100 m) v arelu o rozloze 1 km2. Smr hlavnho pjmu byl v podln ose antny s hlem oteven 40 pouvn ve slubch, varmd, aerolinich apod. V60. letech dodvala TESLA Pelou komunikan pijma smrn zvtenm rozsahem nazvan K12, podobnch vlastnost i konstrukce, osazen novlovmi elektronkami. Jin a podobn pijma byl ve stejn dob vyrbn vMaarsku. (Pokraovn)
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr

(Pokraovn)
Internetov gejty (brny)

Hned v vodu bych se chtl omluvit za velkou strunost, snad i nedostaten vklad tto kapitoly, ponvad sm vyjma obasnho odesln E-mailu prostednictvm st PR tyto monosti nevyuvm. Sysopov se dokonce brn zveejovn njakch informac a ti, co byli osloveni, spoluprci odmtli. Vtina naich gejt (esk pojem brna je velmi pesn, ale spe evokuje pedstavu vrat nebo zemdlskho nad...) m adu monost znemonnch - kdy jsem se dotazoval na dvod, obvyklou odpovd bylo mlen, jen jeden ze sysop piznal, e ...zkaz odesln zprv na neampr adresy nen moje rozhodnut, ale byl zpsoben ntlakem a sprostmi pohrkami ,konkurence... K tomu lze tko nco dodat. Proto tak nezbv tm, kte chtj nap. odeslat denky ze zvod prostednictvm PR na internetov adresy, aby tak inili prostednictvm zahraninch gejt.
Od ervence je k dostn v prodejnch GES-ELECTRONICS brouek FX614, co je ekvivalent starho dobrho TCM3105, a tak jsem konen mohl ,dobastlit BayCom kompatibiln PR modem prv s nm (viz obr.). Nap. pro APRS je to pod nejlevnj modem a pomrn spolehliv. Mon hamov zanajc s digitlnm provozem uvtaj zprvu, e si mou postavit doma modem za piblin 400 K. Plnk je na Internetu mnoho, j jsem nakonec vybral ten s nejjednodu deskou plonch spoj i za cenu nkolika drtovch propojek v prav od om3wen (www.scbr.sk/modem.htm) Tom, OK1VCF Jak se li internetov gejty od klasickch uzl? Vzhledem k podstatn vtm monostem pedn svm softwarovm vybavenm. Prv uvaly TNOS (obvykle s bohatmi vysvtlivkami pro uivatele), ppadn JNOS ji skoup na pomocn HELP a pkazy vbec, v posledn dob rostou gejty s OS LINUX, kter pouvaj systm Xnet. Vtina z nich m alespo jedno propojen se st PR, ale jinak se pro jejich linky vyuv propojen se st Internetu. To umouje rychlou vmnu zprv jak uvnit jedn zem, tak mezi zemmi, ale i mezi kontinenty - nen teba zizovat soustavu uzl, potebn je jen monost pevnho pipojen k internetov sti. Proto mnoho tchto gejt je zizovno na kolch, v bankch ap. Jednotliv gejty (a jejich prostednictvm i uzly PR) jsou vak dostupn i ze strany Internetu. Pokud je pipojen nepli kvalitn, dochz asto k zamrznut a s poadovanou stanic se nepropojte. U ns maj jednotliv gejty volac znaku s poslednm psmenem G nebo X (OK0NCG, OK0NHG, OK0NHX aj.), vjimky vak potvrzuj pravidlo (OK0PMU ap.). Mezi gejty jsou zzeny tzv. AXIP linky, co je softwarov zleitost, a ty umouj vzjemn propojen podobn jako mezi uzly st PR. Meme pak navazovat spojen i s jednotlivmi radioamatry, napojenmi na gejty teba i na druhm konci zemkoule. Takovto spojen vak lze vyut jen k popovdn - stejn jako za spojen prostednictvm uzl PR ani za tato spojen se QSL nezaslaj - my jsme pmo spojeni jen s nejblim uzlem i gejtem a kudy prochz signl k protistanici, vtinou nememe ani zjistit, nato ovlivnit. Jednotliv radioamatrsk gejty maj IP adresy zanajc slem 44 - pkladn znm gejt v Lublani S55TCP m pidleno slo 44.150.61.5 - vtinou vak k propojen pouvme jejich volac znaky (c S55TCP) nebo, pokud jsme ji nakonektovni v nkterm gejtu, pmo nzvy uveden v tabulce dostupnch gejt po pkazu NODES (c LJUTCP). Vichni astnci internetu, jejich IP adresy zanaj slem 44, tvo pods AMPRNET. Vtina slueb je oboustrann voln dostupn pouze mezi astnky amprnetu (a v nkterch ppadech i tam plat rzn omezen), slueb st Internetu lze obecn vyuvat pouze prostednictvm nkterch gejt; zde zle vdy na dohod uivatele s pslunm sysopem, kter m monost jednotlivm amatrm povolit teba ve, co s obecn dovoluje. (Pokraovn)
Na obrzku vidte tituln stranu knihy Paket-radio dnes a ztra. Autorem je Ing. Karel Frejlach, OK1DDD. Kniha obsahuje informace o klasickm paketu, tj. protokolem AX.25, o softwaru pro PR, o struktue paketov st, modemech atd. Dotete se o propojen st PR a Internetu, krtkovlnnch digitlnch provozech, APRS, druicov komunikaci aj. Knihu mete zakoupit v nakladatelstv BEN - technick literatura, Vnova 5, 100 00 Praha 10, http:// www.ben.cz, E-mail: knihy@ben.cz (viz s. 2, rubrika Nov knihy)
Spojen via rain scatter (RS) s Itli v psmu 10 GHz (3 cm)

Velk bl ipka na snmku z druice MET7 ukazuje na boukov mrak narostl do velk vky nad rakouskm mstem Graz. Umonil neobvykle dlouh rdiov spojen RS mezi Krkonoemi a Itli v psmu 10 GHz. Na esk stran byl aktrem Pavel r, OK1AIY, z kty al (JO70SQ, 1030 m n. m.), na italsk stran stanice IW6CVN/6 u msta Ancona (JN63QM), peklenut vzdlenost 814 km. Spojen bylo navzno 25. srpna 2002 provozem SSB pi vzjemn slyitelnosti 55. Pes Alpy je vak mono se na tomto kmitotu dostat nkdy i provozem tropo, nebo ped 5 lety Pavel, OK1AIY, ji italskou stanici zaslechl. Na dolnm obrzku je zazen OK1AIY pro psma 3, 6 a 9 cm (10, 5,7 a 3,4 GHz), kter Pavel vlastnorun vyrobil a pouv pi soutch na mikrovlnch. Parabola m 75 cm, vkon vysla je asi 3 W a pechod z jednoho psma na druh trv jen 1 s. Na vech tchto psmech ji Pavel navzal adu spojen RS, provozem tropo jen tko realizovatelnch. Je ironi osudu, e jet ped nkolika lety nebyly prodn podmnky v naich koninch pro radioamatrsk provoz rain scatter zdaleka vhodn. A nyn, v dobch pvalovch de, zplav, silnch krupobit atd. je mono vyuvat tk a hust mrana k odrazu rdiovch vln. Znalci provozu RS dokou podle odraz odhadnout, na kter sti zem se shry schyluje k nepjemnostem i prodn katastrof. Neocenitelnou pomckou radioamatr pro sledovn en vln odrazem RS jsou rdiov majky v tchto psmech (u ns nap. OK0EL v pi OK1AIY). V R se provozu RS vnuje ada stanic, z nich uveme alespo ty nejspnj: OK1DIG, OK1JKT, OK2ZZ, OK2DL, OK2KZR, OK1VHF, OK1VAM, OK1UFL, OK1YA a dal. RS nabz radioamatrm nov monosti spojen, klasickm zpsobem nerealizovatelnch; je oveno, e spojen via RS funguj vborn i v psmu 24 GHz. Podle informac a s pouitm obrzk OK1AIY -pfm
Kalend zvod na listopad

2.-3.11. A1 Contest - MMC 1) 144 MHz 5.11. Nordic Activity 144 MHz 9.11. FM Contest 144 a 432 MHz 12.11. Nordic Activity 432 MHz 17.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 17.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 17.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 26.11. Nordic Activity 50 MHz 14.00-14.00 18.00-22.00 09.00-11.00 18.00-22.00 08.00-11.00 08.00-11.00 08.00-13.00 18.00-22.00
Kalend zvod na jen a listopad

12.10. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 12.10. EU Sprint CW 15.00-18.59 12.-13.10.VK-ZL Oceania Contest CW 08.00-08.00 12.-13.10.HF Phone WAB SSB 12.00-12.00 12.-13.10.Concurso Iberoamericano SSB 20.00-20.00 12.-13.10.Jamboree on the Air, CW i SSB vkend. aktivita 13.10. ON Contest CW 06.00-10.00 14.10. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 19.-20.10.JARTS RTTY WW Cont. RTTY 00.00-24.00 19.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30 19.-20.10.Worked all Germany MIX 15.00-15.00 20.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00 26.-27.10.CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00 1.-7.11. HA-QRP Test CW 00.00-24.00 2.11. SSB liga SSB 05.00-07.00 2.11. IPARC CW viz podm. 2.-3.11. Ukrainian DX Contest SSB+CW 12.00-12.00 3.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00 3.11. HSC CW Contest CW viz podm. 3.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00 3.11. IPARC SSB viz podm. 4.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00 8.11.(p) Beograd Contest CW+SSB 19.00-24.00 8.-10.11. Japan DX Contest SSB 23.00-23.00 9.-10.11. Europ. Contest (WAEDC) RTTY 00.00-24.00 9.-10.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00 9.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00 9.-10.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00 11.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00 16.-17.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00 16.-17.11 Concurso Tenerife SSB 16.00-16.00 16.-17.11. OE 160 m Contest *) CW 18.00-07.00 16.-17.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00 17.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00 23.-24.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
Veobecn podmnky zvod na VKV viz asopis Radioamatr 1/2001, v sti PR v rubrice ZAVODY a na strnkch RK na adrese www.crk.cz. 1 ) Podmnky viz asopis Radioamatr 6/2001 (zelen vloka), denky na OK1DOZ: Bedich Jnsk, Druby 337, 530 09 Pardubice. El. denky na E-mail: ok1kpa@qsl.net, paket: OK1KPA @ OK0PHL OK1MG
Zmna z letnho na zimn as je v noci z 26. na 27.10. !! *) Tento vkend je podn zvod v psmu 160 m nkolika organizacemi, kad provd vlastn hodnocen. Termny bez zruky, jsou porovnvny s pedchozm rokem a internetovmi informacemi SM3CER. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/01 (doplnk v sle 3/01, prvn hodina CW, druh SSB provoz), SSB liga, Provozn aktiv viz 6/ /02, Concurso Iberoam., WAB a WAG Contest viz minul slo PE-AR, HA-QRP, OE 160 m, Ukrainian DX, LZ-DX a OK/ /OM DX viz 10/01, WAEDC 7/99 (RTTY doplnk viz dle), Plzesk pohr viz 9/ /01, Japan Contest 12/00, CQ WW, Tenerife a Esperanto 10/99, RSGB 21/ /28 MHz, VFDB Z a HSC CW 10/00. Adresy k odesln denk Internetem: Conc. Iberoamericano: ea5al@ure.es 21/28 MHz RSGB: hf.contests@rsgb.org.uk VK-ZL: octest@nzart.org.nz CQ WW SSB: ssb@cqww.com CQ WW CW: cw@cqww.com WAG: wag@darc.de WAEDC: waedc@darc.de IPARC: dl8kcg@darc.de DARC Corona: df5bx@darc.de All Austria 160 m: hf-contest@oevsv.at Ukraine DX: uy5zz@qsl.net Plzesk pohr: ok1drq@quick.cz OK/OM DX: okomdx@radioamater.cz LZ-DX: lz1bj@yahoo.com ON: on5wl@amsat.org EU sprint: EUSPRINT@DL6RAI.MUC.DE
Za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Koupm - prosm HDD 100-500 MB k notebooku IBM 9545 i se zstrkou (rmekem) 2x 30 kolk, dkuji: Frantiek Juk, 696 83 Domann 68. Prodm polyskop X1-55 (0,79-1500 MHz) vetn originln dokumentace. Rok vroby 1992. Tel.: 583 445 255, 583 445 132 (8-15 hod.).
Strun podmnky nkterch zvod DARC 10 m Digital Contest Corona V zvod se navazuj spojen se vemi stanicemi, se stejnou stanic meme pracovat provozem RTTY, Amtor, Pactor, Clover a PSK31, ale pouze prv spojen dv nsobi. Kategorie: a) jeden opertor, b) posluchai. Zvod se vdy od 11.00 do 17.00 UTC na kmitotech 28 050-28 150 kHz. Vzva do zvodu: CQ Corona Test. Kd je RST a poadov slo spojen od 001. Nsobie: A) kad WAE a DXCC zem, B) kad seln distrikt JA, W, VE. Kad dokonen spojen se hodnot jednm bodem. Denky mus obsahovat psmo, datum, as UTC, volac znak, odeslan a pijat kd, loktor, body a nsobie. Denky se pijmaj do 4 tdn po zvod na adrese: Werner Ludwig, DF5BX, P. O. Box 1270, D-49110 Georgsmarienhuette, Germany, nebo pes Internet. HOT Party (Homebrew & Oldtime Equipment Party) pod AGCW. Zvod m dv etapy, od 13.00 do 15.00 se zvod v psmu 40 m mezi 7010-7040 kHz, od 15.00 do 17.00 v psmu 80 m mezi 3510 a 3560 kHz. Provoz jen CW s vkonem mn ne 100 W. Vzva do zvodu CQ HOT. Tdy: A - TX i RX doma vyroben nebo star ne 25 let; B - TX nebo RX doma vyroben nebo star ne 25 let; C - QRP vyslae s vkonem pod 5 W, doma vyroben nebo star ne 25 let. Kd je RST a poadov slo spojen / tdou - nap. 579002/B. Bodovn: Spojen mezi A - A, A - C, C - C: 3 body, spojen mezi B - A, B - C: 2 body, mezi B - B: 1 bod. Denky s popisem zazen mus mt potovn odeslac raztko nejpozdji z 15. prosince a poslaj se na adresu: Dr. Hartmut Weber, DJ7ST, Schlesierweg 13, D-38228 Salzgitter, Germany. WAEDC - Zvltn podmnky pro RTTY st: Pi RTTY provozu je mon pracovat i s evropskmi stanicemi, navc jsou jako nsobie i WAE zem. Kad stanice me vyslat i pijmat QTC, mezi dvma stanicemi vyslanch + pijatch QTC me bt nejve 10, ale QTC se vymuj jen mezi rznmi kontinenty. IPARC - kadoron prv vkend v listopadu, CW v sobotu a SSB v nedli vdy od 06.00 do 10.00 a od 14.00 do 18.00 UTC, psma 10-80 m. Od prvho spojen na nkterm psmu je teba tam pracovat alespo 15 minut. Kategorie: A - vce op.-vce TX, B - vce op.-jeden TX, C - jeden op. bez jakkoliv pomoci, D - posluchai. Kd RST + po. slo od 001 zvl v CW i SSB sti. S kadou stanic plat jedno CW a jedno SSB spojen na kadm psmu. Za lena IPARC 5 bod, ostatn spojen 1 bod. Nsobie DXCC zem a USA stty len IPARC. Denk na: Uwe Breggersen, Hurststr. 9, D-51645, Gummersbach, Germany. QX
Pedpov podmnek en KV na jen

Prbhy index slunen a geomagnetick aktivity bhem sekundrnho maxima 23. cyklu byly letos v lt jet pestej a mn, ne jsme ekali, a tak vbec nen jist, zda bude potek podzimu klidnj, jak jsme pvodn pedpokldali. Vhodn naasovan poruchy s kladnmi fzemi vvoje ale jist nejsou nm, co bychom neuvtali - stle se ale zd, e by jich nemuselo bt mnoho a e a prosinec bude opt dramatitj (co znamen, e bude v ad dn pestej a rozmanitj, v pokroilejch fzch poruch ale naopak mlo lkav). Pro vpoet pedpovdnch diagram na jen opt volme vyhlazen slo skvrn R12=88 (odpovdajc slunenmu toku 133 s.f.u.). Horn psma krtkch vln letos na podzim jet jednou vraznji oij - na rozdl od ptho roku, kdy ji bude vce znateln vvoj smrem k minimu jedenctiletho cyklu. Destka se sice bude otevrat prakticky denn, doslova to ale bude platit jen pro jin smry a pro nronj smry pi poruchch tm vbec ne. Nejkratm psmem DX, otevrajcm se pravideln do vech smr, zstv patnctka a pro pes pl a dlouhou cestou bude MUF asto leet pod n. Pokud se vyskytnou vhodn naasovan kladn fze poruch, budeme moci potat s krtkodobm vzrstem MUF o jedno a dv psma ve, v zporn fzi bude ale inek opan. asto pzniv vlivy bude mt uveden typ vvoje i pro doln psma. V popisu uplynulho vvoje je na ad leton ervenec, kter na severn polokouli Zem (pomineme-li vlivy sporadick vrstvy E) povaujeme co do monost a variac podmnek en krtkch vln za pomrn nudn. Tentokrt navc intenzita slunen radiace nejprve klesala, nae ve druh polovin msce, kdy konen zaala stoupat, vzrostla intenzita poruch, kter mon zlepen vrazn oddlily. Samotn sporadick vrstva E se jet potkem ervence vyskytovala tm denn, pot ale jej aktivita zeslbla. Monosti dlkovho en krtkch vln tak byly men, ne by odpovdalo aktulnm indexm slunen a geomagnetick aktivity. Jen zpsob probhajcch zmn, nejprve nevraznch a pozdji nepehldnutelnch, byl indici nadchzejcho vzestupu (kter tak probhl v srpnu). Tento pedpoklad byl potvrzen i vchodem velk, pouhm okem viditeln a dle rostouc skupiny slunench skvrn. Ta 15. 7. prola centrlnm meridinem a pi t pleitosti vyprodukovala s maximem ve 20.08 UTC velkou protonovou slunen erupci, provzenou vronem koronln plazmy, Dellingerovm jevem a magnetickm hkem. Za n ve stejn aktivn oblasti nsledovaly erupce dal, vetn mohutnho efektu 18. 7., vrcholcho v 07.44 UTC. V obou ppadech vak byla oblaka plazmatu vyvrena jinmi smry ne k Zemi, a proto se navzdory opanmu oekvn dn mohutnj poruchy nedostavily. Dal velk slunen erupce vznikla 20. 7. v 21.30 UTC v jin aktivn oblasti, prv vychzejc na slunen disk, a dal vvoj podmnek en neovlivnila - opt byla jen pedzvst dalho dynamickho vvoje. Dal, energeticky vznamn erupce probhly 23. 7. v 00.35 UTC, 26. 7. v 00.10 a 21.12 UTC, 28. 7. v 00.35 UTC, 29. 7. v 02.38 a 10.44 UTC, 31. 7. v 01.53 UTC, 3. 8. v 19.07 UTC a 4. 8. v 09.35 UTC a jen nkter z nich vyvolaly poruchu magnetickho pole Zem. Popsan nepzniv kombinace chod slunen radiace, geomagetick aktivity a seznnch vliv mla natolik degradujc vliv na ionosfru nad stednmi kami Evropy, e ve vtin dn ervence v polednch hodinch pravideln vznikalo psmo ticha v psmu 40 metr. Poruchy ale vtinou nebyly intenzivn a k vraznjmu zhoren dolo a v souvislosti s velkmi poruchami v prvnch dnech srpna, zejmna 3. 8. Vzrst slunen radiace ped poruchami naopak zajistil nadprmrn dobr podmnky en krtkch vln 26.-31. 7.
IBP: nadle nepracuje ji jen 4S7B, zato po pemstn spolehliv vyslaj a dobe jsou slyet VR2B a 5Z4B. Zejmna v psmech 10 a 6 metr (ale nejen tam) bylo znt, e prv konc maximum jedenctiletho cyklu inspirovalo ad ham k tomu, aby se stali konstruktry a opertory majk. Zvr pat jako obvykle pehledu chodu hlavnch index slunen a geomagnetick aktivity. V ervenci to byla men slunenho toku (Penticton, B. C., 20.00 UTC): 147, 149, 173, 146, 139, 134, 137, 131, 136, 129, 136, 133, 135, 144, 160, 172, 180, 181, 182, 185, 183, 190, 198, 208, 218, 242, 231, 239, 234, 227 a 209, v prmru 174,4 a denn indexy geomagnetick aktivity (Ak, Wingst): 17, 6, 6, 6, 12, 24, 12, 10, 16, 9, 10, 23, 9, 4, 7, 16, 25, 7, 13, 18, 26, 17, 23, 10, 17, 14, 24, 14, 17, 9 a 10. Jejich prmr 13,9 potvrzuje ji popsan neklidn a naruen vvoj. OK1HH
Americk Samoa
l Ke konci jna t. r. odjede 6 opertor ze ty zem na souostrov Americk Samoa. V plnu maj na pelomu jna a listopadu aktivovat dva ostrovy - Tutuia (OC-045), kde bude hlavn zkladna, a odtud na nkolik dn odejedou asi ti opertoi na ostrov Ofu (OC-077). Z kadho ostrova bude pouita jin volac znaka.

Prakticka Elektronika 2002-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2002-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK VII/2002. SLO 10 V TOMTO SEIT

Ing. Pavel Krej

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Nejlevnj mi rovn DaTuM 10 je run mic pstroj se spektrln analzou

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 64. Promnn dli napt

Obr. 62. Zdroj proudu pro stabiliztor se Zenerovou diodou

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 1. Zkoue tranzistor - zkladn zapojen

Obr. 2. Zkoue tranzistor - zapojen s automatickm pepnnm polarity napjecho napt

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Citliv hleda elektrickho veden

Obr. 4. Krystalov kalibran osciltor

Obr. 5. Citliv hleda elektrickho veden

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Elektronick sirna s velkm vkonem

Obr. 7. Deska s plonmi spoji elektronick sirny (m.: 1 : 1)

Radioelektronik Audio-HiFi-Video, 10/2000

Obr. 6. Elektronick sirna s velkm vkonem

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Pijma FM 134 - 141 MHz pro zpracovn signl z meteorologickch satelit

Podvejte se na Zemi z vesmru...

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Popis pijmae RX-137-141

Technick daje pijmae

Obr. 1. Schma zapojen pijmae RX 137 a 141 MHz

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Dekodr tnu 2400 HZ

Experiment s obvodem AFC

Obr. 5. Quadrifillar Helix (celkov pohled)

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Obr. 6. Deska s plonmi spoji pijmae

Antnn svod koaxilnm kabelem

Obr. 1. Schma zapojenia upravenho asovaa

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Oiven a nastaveni pstroje

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

LUSMAT ptikanlov regultor osvtlen

Obr. 1. Schma zapojen regultoru LUSMAT

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Obr. 4. Vyhodnocen prchodu sovho napt nulou

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

Obr. 5. Zpis dat - kl

Obr. 6. Zpis adresy a dat

*17h *18h 19h

WREG POM SETUP_REG

*24h 25h *26h *27h *28h 29h EEh

OFFTIME SETOFFTIME ADRESA DATA_BUF ZPOZDENI DOBA_ZP

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

C2, C10 C3 C4 C5, C6 C7, C8

T1 Tri1 a Tri5 U1 U2 U3 TR1

Obr. 8. Okno ovldacho programu v PC

Naprogramovan PIC16F84A-20/P lze objednat na: http://www.sweb.cz/tomashal e-mail: tomas.halabala@post.cz

Praktick elektronika A Radio - 10/2002

17h 18h 19h

24h 25h 26h 27h 28h 29h EEh