vod do spoleenskch vd

Spoleensk vdy jsou vdami o spolenosti a zkoumaj spolenost z mnoha hl pohledu. Jsou to nejmlad vdy vbec, vznikaly pevn v 19.stol a navazovaly na poznatky z pedvdeckch obdob. Za vdy je meme povaovat od doby, kdy byly pesn stanoveny postupy prce zskvn informac a jejich vyhodnocovn. Sociologie vznikla v 19. stol. Za jejho zakladatele je povaovn Aughust Comte. Je to jedin spoleensk vda, kter zkoum spolenost jako celek. Na potku sociologickho pemlen byla tzv. Klasick sociologie (po. 19 stol. 20 stol.) a druh obdobm byla tzv. Empirick sociologie (20. stol. a dle, empirie = zkuenost). Psychologie z po. 19. stol. Zabv se psychickmi procesy lidsk osobnosti. Konkrtn se sna vysvtlit skladbu lidsk psychiky (jak je utvena).Hled vlivy na vvoj lidsk psychiky a sna se vysvtlit projevy chovn a jednn lovka pod vlivem vnitnch psychickch proces. Za jednoho z prvnch psycholog je povaovn Gustav Jung. Ekonomie jedn se o vdu o ekonomice neboli o vdu o hospodskch vztazch v rmci spoleenskho prosted. Tyto vztahy dlme na makroekonomick a mikroekonomick a to podle toho, na jakm zem jsou vytvoeny. Makroekonomick vztahy - jsou obecnho charakteru, jsou celosvtov a ovlivuj vztahy mikroekonomick. ( nap. inflace) Mikroekonomick vztahy - jsou konkrtn ekonomick vztahy v omezenm ekonomickm prosted (nap. ekonomika konkrtnho sttu). Potky ekonomie sahaj do druh poloviny 18. stol. Pochz z Anglie a jednm z nejvtch pedstavitel je Adam Smith. Politick ekonomie Sna se najt optimln ekonomick teorie v souvislosti s politickmi a spoleenskmi vztahy. Ekologie je na rozhran prodnch a spoleenskch vd. Konkrtn se zabv vzjemnm vztahem mezi prodnm prostedm a lidskou civilizac. Tato vda vychz z poznatku, e lovk je soust ekosystmu a stejn jako ostatn lnky ekosystmu mus i lid dbt na harmonii v nm. Politologie je to vda, kter se zabv podstatou a zpsoby organizace lidsk spolenosti od potku sdruovn se lovka. Konkrtn studuje nap. zleitosti politiky, sttovdy, zabv se ideologiemi, mezinrodnmi vztahy. Mezinrodnmi a nadnrodnmi politickmi organizacemi, formami vldy a typy politickch zzen ( monarchie, oligarchie, demokracie) Prvn vda je to spoleensk disciplna, kter zkoum vznik vvoj a obsah kodifikovanch norem spolenosti (= prvn normy, kodifikovan znamen vynutiteln). Takovto normy by mly bt dodrovny, spolenost to vynucuje. Za nedodren nkter z tchto norem nsleduje trest. Etika je vdou o morlce. Na rozdl od prvn vdy zkoum nekodifikovan normy. Je vdou o normch spoleenskho jednn a chovn. Religionistika Vda, kter se zabv svtovmi nboenstvmi. Jedn se o vdeck rozbor tchto nboenstv. Estetika Vda, kter se zabv umleckmi projevy lovka.Tato vda hled podstatu krsy. Filozofie Je to spoleensko vdn disciplna, kter se zabv vvojem lidskho mylen. Zaala vznikat asi v 6. stol. p. n. l. V Antice oznaovala lsku k moudrosti. eck vzdlanost je tak povaovna za jeden z pil dnen civilizace ( dal dva pile jsou msk

prvo a kesansk etika). Filozofie se zabv hlavn abstraktnm (obecnm) mylenm. Klade si ti zkladn otzky 1) Z eho je tvoen tento svt? 2) Je vbec poznateln podstata svta? 3) Jak je loha lovka v tomto svt? Vechny ostatn filozofick otzky se odvj od tchto t. Filozofie si tedy klade otzky a hled na n odpovdi. Jako odpovdi na ti zkladn filozofick otzky existuj ti sousti filozofie. 1) Antologie (Metafyzika, Noetika, antos = byt, zklad). Zabv se existenc (bytm) tohoto svta. Vsledkem byt je jsoucno prokazateln existuje. 2) Gnozeologie (gnoze = poznn). Je to teorie poznn. 3) Etika, kter se zabv podstatou lidsk existence a souitm lidsk spolenosti. Existuje jet tvrt soust filozofie a to je filozofie djin. Ta hled objektivn (doloiteln, prokazateln) bez ohledu na lovka.

Sociologie
Vznik v 19. stol a podstatou jejho vzniku je politick a spoleensk dn tto doby. Tehdy toti zanikaj tradin evropsk spolenosti. Tvorba modernch spoleenskch vztah vynutila vznik vdy o spolenosti sociologie. Potky sociologie vychz z pozitivizmu (filozofick smr) za jeho zakladatele (a tedy i za zakladatele sociologie) je povaovn Aughust Comte. Pozitivizmus tvrd, e lovk se m zabvat jen prokazatelnmi fakty. Ve co nejde rozumem vysvtlit mme pustit z hlavy = racionln mylen. Sociologie se sna racionln pohlet na spoleensk vztahy a vytv prvn racionln metody zkoumn spolenosti. Etapy vvoje sociologie 1) 2) 3) 4) Obdob protosociologie (pedsociologie) Vznik sociologie jako vdy Klasick sociologie Empirick sociologie
Obdob protosociologie Od asi 6. stol p. n. l. do potku 19. stol. protosociologie = pedsociologie Spoleensk vztahy byly vysvtlovny iracionln. Vznikaly spoleensk hypotzy, ale nebyly potvrzeny. Tak vznikaly sociln utopie hledali ideln, bohuel nerealizovateln model spolenosti. Hledali tak pirozen zkonitosti fungovn spolenosti pop. si je vymleli. Centrem protosociologie byla Evropa. Pkladem protosociologick teorie je Platn. Vznik sociologie jako vdy 30. lta 19. stol. Toto obdob je spojeno se ivotem zakladatele sociologie Aughusta Comta. Je to potek vdeckho obdob pohledu na spoleensk vztahy. Aughust Comte Autor prvnch racionlnch vdeckch metod zkoumn spolenosti. (abstraktn mylenky obecn zkoumn spolenosti tzn. Hledal spoleensk zkony, podle nich funguje spolenost.) Zkladnm zkonem fungovn spolenosti pro nj byla funkce rodiny. Provedl analzu rodinnch vztah. Jeho teorie tvrd, e spoleensk vztahy v rodin peduruj vztahy mezi jednotlivci ve spolenosti. Spoleensk vztahy se snail vysvtlit na rodinnch vztazch. Ve spolenosti i v rodin vypozoroval dva typy vztah. 1) Sociln statick vztahy (jsou nemnn) 2) Sociln dynamick vztahy (jsou v neustlm vvoji) V rodin vypozoroval tak dva typy vztah. 1) Generan (autoritativn) ty jsou dynamick 2) Vztahy mezi pohlavmi - a ty jsou spe statick

Snail se tak vytvoit periodizaci lidskho mylen. Dl historii do epocha sna se urit zpsoby mylen lid tto doby. Takto rozdlil historii celkem do t epoch. 1) Teologick obdob Obdob prvotnho vvoje lidstva a lidskho mylen. V tomto obdob je lovk schopen pouze konkrtnho mylen. 2) Metafyzick obdob lovk je v nm ji schopen vytvet abstraktn mylen. 3) Pozitivn obdob lovk je schopen pozitivistickho mylen. Klasick sociologie 19. - po. 20. stol. Obdob klasick sociologie je obdobm velkch sociologickch teori (makrosociologick obdob). Sociologov tohoto obdob se zabvali spolenost jako celkem (ne jen uritmi spoleenskmi jevy). Snaili se vysvtlit spoleensk zkony. Hledali obecn zkladn princip funkce spolenosti. Klasick sociologie se vyvjela v Evrop. (Zejmna v zpadoevropskch zemch, protoe prv zde probhly v 19. stol. nejdve spoleensk zmny.) Herbert Spencer byl to anglick sociolog a prodovdec. Snad prv proto vyuil produ pro vysvtlen funkce spolenosti. Uvdomil si, e i pro lovka plat prodn zkony, proto vysvtlen nkterch spoleenskch vztah provedl aplikac prodnch zkon na spoleensk vztahy. Je autorem pojm: 1) Sociln darvinismus je aplikac Darvinovy teorie na vysvtlen vvoje spolenosti. 2) Sociln evolucismus V tto teorii tvrd, e spolenost nevznik nahodile. Je vsledkem vvoje spolenosti. Pokud dojde k peruen vvoje spolenosti, spolenost stagnuje a dojde bu k jejmu zniku, nebo se mus navrtit zpt ke svm pvodnm tradicm. 3) Sociln organicismus Sociologick teorie, ve kter pirovnv fungovn spolenosti k funkci organismu. Spolenost = organismus ve velkm. Kdy pestanou fungovat spoleensk vztahy i instituce, je to stejn, jako kdy v tle pestane fungovat orgn. Emil Drkhain nmeck sociolog, autor pojmu kolektivn vdom. Kad jedinec ve spolenosti podle Drkhaina disponuje tzv. individulnm vdomm. Psobenm individulnho vdom vech jedinc ve spolenosti se vytv tzv. kolektivn vdom, kter zptn ovlivuje individualitu vech jedinc ve spolenosti. Kad jedinec ve spolenosti ije pod tlakem kolektivnho vdom. Zle jen na nm, jak se z tlakem kolektivnho vdom vypod. Vliv kolektivnho vdom me bt pro jedince tak nesnesiteln, e shne k sebevrad = teorie sebevrad. Typy sebevrad: 1) Sebevrada ve prospch spolenosti 2) Sebevrada na protest spolenosti 90 % 3) Egoistick sebevrada (bez vlivu spolenosti) 10 % Max Weber Opt nmeck sociolog. Pro nj bylo podstatou funkce spolenosti tzv. sociln jednn (jednn jedince, kter je zameno na spolenost). Jeho vsledkem jsou tzv. sociln interakce (vzjemn psoben ve spolenosti). Opakem socilnho jednn je tzv. individuln jednn (jeho pmm clem nen ovlivnit spolenost vyvolat sociln interakce). Je tak autorem typologie socilnho jednn, co je rozdlen socilnho jednn na nkolik typ.

Socilnho jednn jsou tyi typy: 1) Racionln elov jednn typ jednn, kter vychz z rozumov vahy jedince. Clem tohoto jednn je splnit jeho el i pes poruen spoleenskch norem. 2) Racionln hodnotov jednn Jednn opt rozumov. Jeho clem je vak dodret hodnoty spolenosti, i kdyby neml bt splnn el jednn. 3) Tradin jednn jednn, pi kterm se jedinec rozhoduje na zklad tradic a zvyk ve spolenosti. 4) Afektivn jednn naprosto iracionln (instinktivn, nepromylen, nerozumov) jednn. Vilfredo Pareto Italsk sociolog konce 19. stol. je autorem pojmu teorie elit. Zabval se vznikem elit a zpsobem tvorby elitnho postaven ve spolenosti (teorie spoleenskch elit). Zkoumal, kdo a jakm zpsobem tvo ve spolenosti elity. Tvrdil, e o vstupu do spoleenskch elit rozhoduj tzv. rezidua (jaksi vnitn pedpoklady pro to, stt se elitnm). Rozdlil rezidua na dva typy: 1) Vrozen jsou geneticky dna (nap. talent, temperament, charakter). 2) Zskan nabyt v procesu vrstn do spolenosti (nap. styl komunikace, vdomosti, vystupovn na veejnosti, spoleensk image). Pareto kal, e spoleensk elity maj za kol spolenost dit. Lid s vysokmi rezidui by mli mt privilegovan postaven. Ostatn lid by mli spoleensk elity akceptovat. Spoleensk vvoj zajiuje neustlou cirkulaci elit. K cirkulaci elit dochz neustle. Bu pijde lovk s jet lepmi rezidui, nebo se stv, e vysoce postavenm lidem asem zakrn jejich rezidua a tak jsou snadno nahraditeln. Tto ideologie zneuil italsk faismus. Karel Marx Nmeck sociolog filozof a ekonom 19. stol. Pochzel z bohat rodiny, u od mld se vak zabval socilnm postavenm dlnk svho otce. Hned od potku si uvdomoval, e jejich sociln postaven je na velmi patn rovni. Hledal z tto situace vchodisko spolu se svm ptelem a spolupracovnkem Bedichem Engelsem. Karel Marx tvrdil, e vechny spoleensk vztahy jsou pmo vsledkem ekonomickch vztah ve spolenosti. Provedl analzu ekonomickch vztah v historii a na jejm zklad vysvtlil spoleensk vztahy v historii. Tvrdil, e od vzniku vrobnho hospodstv (tedy od neolitick revoluce) jsou si lid ekonomicky nerovni. To je dno podstatou vlastnictv, protoe lovk ekonomickm psobenm vytv tzv. nadhodnotu. Jej nespravedliv perozdlen je dvodem k ekonomick a tedy i sociln nerovnosti. Marx se snail pijt na zpsob, jak zruit sociln nerovnost.Nespravedliv perozdlen nadhodnoty je mon zmnit tm, e vlastnkem vrobnch prostedk by ml bt ten, kdo vytv nadhodnotu (ne kapitalista ale dlnk). Aby k tto zmn dolo, mus probhnout tzv. sociln konflikt (konfliktn sociologie). Tm bude zruena ekonomick a tedy i sociln nerovnost. Napsal dv knihy, ve kterch sepsal sv mylenky. Tato dla se jmenuj Kapitl a Manifest.(pol. 19. stol.) Svho mylen vyuil i pro periodizaci djin. Rozdlil historick epochy podle charakteristiky ekonomickch a socilnch vztah (spoleensko ekonomick formace). 1) Prvobytn-pospoln spolenost = pravk je to pedtdn spolenost. 2) Otroksk spolenost = starovk prvn tdn spolenost, zdrojem nadhodnoty jsou otroci. 3) Feudln spolenost = stedovk tak tdn spolenost, zdrojem nadhodnoty je pda. 4) Kapitalistick spolenost opt tdn spolenost, ve kter je nespravedliv perozdlena nadhodnota (nadhodnotu vlastn kapitalista a ml by ji vlastnit dlnk).

5) Socialistick spolenost je to beztdn spolenost a vznik po socilnm konfliktu a spravedlivm perozdlen nadhodnoty. Empirick sociologie od potku 20. stol dodnes empirie = zkuenost Centrem empirick sociologie se stvaj USA a to ze t dvod. 1) Monokulturn (mnohakulturn) spolenost v USA bylo mnoho rznch kultur a tm pdem i mnoho rznho studijnho materilu. 2) USA mly dobr finann zajitn, proto mohly bt financovny rzn vzkumy. 3) Evropt odbornci odchzej do USA kvli politick situaci v Evrop. Empirick sociologie se ji nezabv spolenost jako celkem. Zkoum pouze jednotliv sociologick tmata (nap. mikrosociologie). Sociologov tak zanaj provdt tzv. Ternn nebo empirick vzkum = zkoumn socilnho jevu pmo v centru dn. Sociln jevy jsou studovny do hloubky s velkou intenzitou. V socialistickch zemch po druh svtov vlce byla sociologie zakzna, aby nepoukazovala na totalitn reim. Empirick sociologie m ti druhy: 1) Konsenzuln sociologie 2) Konfliktn sociologie 3) Interpretativn sociologie Konsenzuln sociologie Vznik na pelomu 19. a 20. stol. Konsenzus = dohoda, domluva. Spolenost je zaloena na zklad vnitn dohody jedinc ve spolenosti (nap. demokracie). Vichni jedinci ve spolenosti maj prvo podlet se na tvorb konsenzu, ne vechny nzory jsou vak vyslyeny. Odmnou za dodrovn konsenzu je ochrana, kterou nm d spolenost (cl spoleenskho ivota). lovk ct (dodruje) konsenzus, pouze pokud pro nj m njak vhody. Zkladn znaky konsenzuln spolenosti: 1) Spolenost je zaloena na konsenzu. 2) Lid akceptuj autority (elity). 3) Konflikty by mly bt minimln (mn ast). 4) Je zaloena na kooperaci (spoluprci) a reciprocit (vzjemnosti). 5) Je stabiln. 6) Je dlouhodob. Typy konsenzuln spolenosti: 1) Teorie sociln smny Pro vysvtlen funkce spolenosti pouv trn ekonomick vztahy. (Je zaloena na nabdce a poptvce.) lovk prvotn uspokojuje sv zjmy. (Sm si rozhodne, co si koup.) Pedstavitelem tto teorie je americk sociolog Peter Blauu. 2) Strukturln funkcionalismus Je to teorie zaloen na hledn vnitn struktury spolenosti a kdy je struktura spolenosti nalezena, sna se vysvtlit funkci, kterou struktura spolenosti pln. Zakladateli tohoto smru jsou T. Parsons a R.Merton. Konfliktn sociologie 50. lta 20. stol.

Je to vlastn opak konsenzuln sociologie. Tato spolenost je zaloena na protikladech, dky tomu je takov spolenost vnitn rozdlen (opozice). ivot v takov spolenosti je zaloen na kadodennch konfliktech. Existuj tu mocensk rozdly. V tto spolenosti se asto pouv ntlak jako forma spoleenskho vztahu. Jedinci uvnit spolenosti maj rozdln spoleensk zjmy. Dky tomu vemu jsou konfliktn spolenosti nestabiln a krtkodob trvajc. Konfliktn sociologov 20. stol vyuili konfliktnch mylenek Karla Marxe. Pedstavitel konfliktn sociologie jsou nap. Levis Coser, Charles Mills, Ralf Dahrendorf, Randall Collins. Interpretativn sociologie Tento typ sociologie se sna interpretovat poznan sociln jevy v rmci vzkumu njak konkrtn spolenosti. (Interpretovat = vysvtlit, popsat, pedvst.) Mezi interpretativn sociologii pat nap: 1) Symbolick interakcionismus Klade draz na sociln interakce. (Sna se je popsat a interpretovat.) jejm pedstavitelem je Charles Horton Cooley. 2) Fenomenologick sociologie Je to teoretick sociologie. Sloit spoleensk systm je rozdlen na tzv. fenomny (dl sociln problmy) a nsledn se sociologov sna vysvtlit funkci jednotlivch fenomn, m vysvtl i fungovn cel spolenosti. Pedstavitelem je pvodn nmeck sociolog Alfred Schutz, kter psobil v USA. Teorie socilnch skupin Sociln skupina je poetn omezen sociln prosted (souhrn jedinc), ve kterm jsou vytvoeny sociln vztahy, emotivn vazby mezi jedinci, systm norem, systm sankc (pozitivnch i negativnch), jetu vykonvna spolen innost, jsou stanoveny spoleensk cle a prostedky, jak jich doshnout. lovk me bt lenem vce socilnch skupin najednou, take jeho sociln vvoj je vsledkem psoben vech socilnch skupin, se ktermi piel do kontaktu. Jedinec za svj ivot vystd nkolik dleitch socilnch skupin. Kad sociln skupina m vliv na jeho tzv. proces socializace. (skupinov prosted v ns vyvolv vlastnosti a schopnosti, bez kterch bychom ve spolenosti nepeili schopnost komunikace.) V rmci socializace je nutn poznat hodnoty a tradice spolenosti, pijmout normy spolenosti (= kulturu spolenosti). lenstv v prvnch socilnch skupinch zskvme tzv. faktickm zpsobem (bez vlastnho vlivu). Potom pijde obdob, kdy pichz tzv. dobrovoln zpsob (o lenstv v njak sociln skupin se rozhodujeme sami a dobrovoln.) Tento zpsob by ml petrvvat a do konce ivota, pokud spolenost jedince nepinut, stt se nedobrovoln lenem njak sociln skupiny (nap. vojna nebo vzen). Podle mry vlivu na socializaci se sociln skupiny dl na dva druhy. 1) Primrn Jsou to skupiny, kter maj prvotn a nejdleitj vliv na socializaci jedince a to proto, e spluj tyto znaky. a) b) c) d) e) Jsou mlo poetn. (Asi od 3 do 10 jedinc) Probhaj tu ast sociln kontakty a interakce. Jsou tu vyveny pevn sociln vztahy a citov vazby. Dky tomu vemu jsou mezi jedinci vytveny siln vztahy. Probh zde asto spoluprce (kooperace) a vzjemnost (reciprocita). f) Tyto skupiny jsou trvalej (asov dlouhodob). g) Dky tomu vemu jsou tyto skupiny pro n sociln vvoj nejdleitj.

Tato teorie vznikla roku 1902 a jejm zakladatelem byl Charles Horton Cooley. Tento sociolog povaoval za primrn ti sociln skupiny.

a) Rodinu b) (Sousedstv) c) Dtsk hern kolektiv 2) Sekundrn Sekundrn sociln skupiny jsou soust skupinovho prosted, ale maj pouze tzv. sekundrn vliv na proces socializace a na vvoj jedince. Proto jsou mn vznamn ne primrn sociln skupiny. Je to tzv. doplkov prosted, jeho vliv si jedinec asto ani neuvdomuje. Sekundrn sociln skupiny maj pesn opan znaky, ne primrn sociln skupiny. d) Jsou poetnj ne skupiny primrn. e) Dochz tu mn asto k socilnm kontaktm a socilnm interakcm. f) Sociln a citov vazby, kter se zde vyv, nejsou tak pevn. g) Ani vytvoen vztahy nejsou tak siln. h) Tyto skupiny jsou krtkodobj. i) Mn ovlivuj sociln vvoj jedince ne primrn skupiny. j) Nejsou zaloeny na vzjemn kooperacia reciprocit. Teorie sekundrnch socilnch skupin vznikla v 1. pol. 20. stol. a jejm pedstavitelem je americk sociolog Burges. Sekundrn sociln skupiny rozdlil na ti druhy. a) Asociace (sdruen osob nebo jedinc, kte maj stejn cl) b) (Etnick) a nrodnostn skupiny c) Sociln tdy a sociln vrstvy (vznikaj rozvrstvenm spolenosti) - sociln tdy (Spolenost je rozdleny na tdy, kter jsou si mocensky nerovny.) - sociln vrstvy (Spolenost je rozdlena na vrstvy, kter jsou si nerovny znaky a profesemi jedna vrstva neme ovldat tu druhou.) Dal formou dlen socilnch skupin je dlen podle lenstv. Podle lenstv se sociln skupiny dl na: a) lensk Jedinec je oficiln lenem tto sociln skupiny a z lenstv mu vyplvaj prva a povinnosti. Existuj dva druhy lenstv - formln (U tohoto druhu lenstv existuje pesn stanoven postup, jak se stt lenem takovto sociln skupiny konkurz, pijmac zen. Tyto podmnky mus splnit kad jedinec, kter se chce stt lenem.) - neformln (U neformlnho lenstv jedinec zskv lenstv v sociln skupin automaticky.) b) Nelensk (vztan, referenn) V takovto sociln skupin jedinec nen lenem, ale zaujm k n urit stanovisko a vztah. Nap. jedinec m k takovto sociln skupin natolik kladn vztah, e usiluje o to, aby se stal jejm lenem. Toto chovn vdy vyvolv reakci lensk skupiny. Reakce lensk skupiny mohou

jedince dokonce pimt, aby zmnil sv rozhodnut. (zven komunikace, peruen komunikace, exkomunikace vyazen za skupiny.)

Obecn znaky socilnch skupin: a) M sv leny, je sloena z jedinc, jejich poet je ti a vce. b) Vytvej si vnitn systm norem a hodnot. c) Kad spolenost vytv spolenou innost (innost, kter vede ke splnn cl skupiny pop. kolektivu.) d) M systm sankc kladnch i zpornch demotivace vede je k tomu, nco dlat. e) Maj vnitn strukturu (rozvrstven) pozic formln, neformln.

Davy
Davy nejsou sociln skupinou, protoe nespluj zkladn znaky socilnch skupin.Je to typ tzv. socilnho agregtu (seskupen lid). Jedn se o skupinu lid, kte se seli na uritm mst, v uritou dobu a za uritm clem. (Cl je to jedin, co mus mt lid v davu spolenho.) Dav nem dn oficiln leny, dn hodnoty a normy ani dn vytvoen vztahy a vazby. Davov jednn: U lid v davu se asto projevuje tzv. davov jednn, kter je iracionln. lovk m v rmci davu tendenci jednat iracionln, protoe m pocit anonymity, kter zajiuje i pocit bezpenosti.Toto iracionln jednn je hlavnm dvodem, pro nen dav sociln skupinou. Lid v davu se nechvaj ovldat svmi emocemi a vnmi. Dav, kter je tvoen emotivn nevyrovnanmi jedinci me bt opravdu nebezpen. Teorii davovho jednn vytvoil francouzsk lka a pozdji i sociolog pozdji sociolog Gustav Le Bon. Tento sociolog formuloval, co je to davov chovn = lovk zcela ztrat racionln chovn a jedn emocionln, co se projevuje na zklad pocitu anonymity v davu. Provedl rozdlen dav podle potu spolench znak v davu. a) Homogenn Takovto davy maj vce spolench znak (teba spolen el) je to nap. demonstrace, parlament b) Heterogenn Tento typ dav vtinou nem spolen znaky (jen nhodn). Takovmto typem davu jsou nap. davy, kter se seli okolo dopravn nehody. (tzv. umilov). Gustav Le Bon tak vypozoroval, e lid v rmci demonstrac, stvek apod (davy) asto pchaj zloiny fenomn narstajc zloinnosti.(Zabval se i prvem a jako jin prvnci e otzku teorie a praxe trestnho prva.) Tento sociolog se vnoval davu voli a zloineckmu davu. U tchto dav vypozoroval ti zkladn rysy. 1 rys: ztrta individuality 2 rys: pevaha primitivnch instinkt a teori nad racionalitou 3 rys: ztrta rozumov kontroly a morln odpovdnosti Uril tak zkladn znaky davu: a) Pocity a mylenky v davu maj jeden smr. b) Mylenky a emoce davu asto podlhaj zmnm. c) Dav nen vytrval nen schopen del dobu usilovat o svj cl.

d) Je siln emotivn a impulzivn a popudy, ktermi se d mohou bt znan rozmanit, pokad vak natolik siln, e pehlu osobn zjem, leckdy dokonce i pud sebezchovy. e) Je netolerantn jak vi okol, tak vi vlastnm lenm. f) Je siln sugestibiln. g) Dav potebuje vdce. Dui davu ztotouje Le Bon s psychikou primitiva. Se vznikem davu se vytv v davu kolektivn due, jednotlivec ji uznv (uznn kolektivn psychiky) a jedn tak, jak by sm za normlnch okolnost nikdy nejednal. Stv se tak vlastn jakmsi strojem bez vlastn vle. Gustav Le Bon napsal tak knihu, kter se jmenuje ,,Psychologie de foules co v eskm pekladu znamen Psychologie davu. Tato kniha je jakmsi varovnm pro celou Evropu, aby se nsledujc stolet nestalo tzv. stoletm dav, kde by morlka a prvo mli men roli. Dalm vznamnm sociologem, kter se davy zabval byl Carl Davis. Ten rozdlil davy na ti typy, do kterch pat urit druhy dav. 1) Davy plnovan maj spolen msto, as a spolen zjem. - posluchastvo - povolen demonstrace 2) Davy neplnovan maj spolen msto a zjem. - divck davy (,,umilov,, - autohavrie) - panick davy (mohou se utvoit na zklad neadekvtnho podntu, jsou to nap. davy prchajcch pi poru. - obtujc davy (fronty a nvaly) 3) Davy nezkonn mus bt nezkonn od samho potku aktivn expresivn je zameno na ,,venkovn prosted, jeho clem je ovlivnit ,,venek. (nepovolen demonstrace, loupen, lyn) - nemorln (orgie, opileck sednky, toxikomani) Navc (nemusme umt) Sociolog Scipio Sighele, kter pochz z italsk kriminologick koly,se tak zabval davy a jejich psychologi. Je autorem pojmu psychick nkaza davu V davu se jaksi psychick ,,nemoc, kterou davov vdce a tato ,,nemoc se pen z jednoho jedince na druhho. Sociolog Gabriel de Tarde z francouzsk kriminologick koly zohleduje vce faktor zejmna socilnch a rozliuje dav a veejnost. 1) Veejnost Je duchovnm spoleenstvm a zrukou ochrany demokracie ped davy 2) Dav Je to seskupen uritho potu lid na uritm mst v uritm ase, spjatch njakm spoleenskm clem a vedench njakou spolenou mylenkou a njakm vdcem. Jos Ortega y Gaset - Sociolog, kter je autorem dla ,,Vzpoura dav. Tvrdil, e davov lovk souasnosti je pesvden, e civilizace je nco stejn pirozenho jako nap. voda a vzduch. Obklopen vymoenostmi civilizace se pak takov lovk mn v primitiva a barbara a domnv se, e si to, na m prvo, me vynutit silou. Walter Ehrenstein Sociolog, autor dla ,,Dmon masa. Shoduje se s nzory Gustava Le Bona, apeluje na elity a zdrazuje roli ivotaschopnho nboenstv (kesanstv).

Metody a techniky sociologickho vzkumu Sociologie je vdou, protoe jsou pesn stanoveny metody vdeckho zkoumn sociologie a to ji od potku 19. stol. V 19. stol. vak byly metody ke zkoumn spolenosti odlin. Nebyly jet praktick empirick. Byly pouze racionln. Sociologov nemli monost zkoumat jevy pmo v centru dn na mst, kde se odehrvaj protoe e zamovali na spolenost jako celek, na rozdl od sociolog empirickho obdob, kte zkoumali jen urit jevy v rmci spolenosti. Vtina souasnch metod a technik zkoumn spolenosti tedy vznikla a ve 20.stol. Konkrtn techniky sociologickho vzkumu: 1) technika pozorovn 2) technika rozhovoru 3) technika dotaznku Technika pozorovn Sociologick pozorovn je nejuvanj metoda sociologickho vzkumu. Je podmnna kontaktem s pozorovanm socilnm jevem. Pro vdeck pozorovn je velmi dleit tzv. ppravn fze. Bhem n si mus pozorovatel pedem vybrat druh pozorovn, pedmt pozorovn a tak mus vdt, jak zpracovat zskan vsledky. V rmci pozorovn je tak teba, aby byl pozorovan jev co nejpirozenj. Vdeck pozorovn je zaloeno na logick indukci. (Indukovat znamen vyvozovat obecn vci z jednotlivch.) Druhy pozorovn: 1) zastnn 2) nezastnn 1) pm 2) nepm 1) tajn 2) neutajovan Pozorovn zastnn Pi pozorovn zastnnm je pozorovatel pmo soust pozorovanho jevu a podl se na jeho aktivitch. Nevhodou tohoto pozorovn vak je, e pozorovatel me ztratit objektivitu a nen schopen objektivnho pozorovn. Pozorovn nezastnn Pi nezastnnm pozorovn je pozorovatel na mst jevu, neastn se vak jeho aktivit. Nevhodou tohoto typu pozorovn vak je, e lovk nepronikne tolik do pozorovanho jevu. Tajn pozorovn Pozorovan jev netu, e je pozorovn. Neutajovan Pozorovan jev v, e je pozorovn. Nevhodou neutajovanho pozorovn je, e se jev nechov vdy pirozen, protoe v, e je nkm pozorovn. Pm pozorovn Je podmnno ptomnost pozorovatele na mst jevu. Nepm pozorovn Pozorovatel nen ptomen na mst jevu a posuzuje jev pouze pomoc zprostedkovanch informac a materil.

Nejastji je pouvno pm zastnn tajn pozorovn. Technika rozhovoru rozhovor je forma tzv. verblnho vzkumu.(Vzkum technikou rozhovoru se d pouze verblnm rozhovorem.neverbln rozhovor jin zpsob komunikace ne jazykem a slovy nen brn v potaz.) Je to metoda, kter je zaloena na vpovdi tzv. respondenta. (Respondent = lovk, kter odpovd na otzky kladen vzkumnkem.) Vzkumnk m monost zkoumat sociln jev pouze tak, jak se odrazil ve zkuenostech respondenta. Tm me bt vsledek vzkumu bohuel zkreslen. Rozhovor mus bt dkladn pipraven. Existuj dva typy rozhovoru: Spontnn rozhovor (nekategorizovan, nestandardizovan) nen pipraven a vtinou vyplyne z konkrtn situace v rmci jinho zpsobu zkoumn spolenosti. Vzkumnk je bhem takovho typu rozhovoru nucen improvizovat. Neme si pedem vybrat respondenta, nem pipraveny otzky, kter bude pokldat a nem ani vybran prosted, ve kterm se bude rozhovor odehrvat. Dky tomu se pak me stt, e zskan vsledky budou nakonec pro vzkum nepouiteln. zen rozhovor (kategorizovan, standardizovan) Pro tento typ rozhovoru si vzkumnk pedem piprav obsah i prbh rozhovoru. Pi samotnm rozhovoru pak vzkumnk klade pesn stanoven otzky a respondent m za kol na tyto otzky pouze odpovdat. Fze kategorizovanho rozhovoru: 1) Ppravn fze V tto fzi se mus vzkumnk seznmit s tmatem vzkumu a nastudovat si, co ji bylo na dan tma uvedeno i publikovno. Ml by si zvolit, jak typ respondent (nap. podle vku) bude odpovdat na jeho otzky. Pedem si tak mus pipravit otzky (obsah a formu na co a jek se bude ptt) , kter bude respondentm pokldat a tak prosted, ve kterm rozhovor probhne. I zpsob, kterm bude zskan informace vyhodnocovat, by si ml vzkumnk zvolit pedem. 2) Prbh samotnho rozhovoru Respondent je (pokud mono v mst svho pirozenho prosted) osloven vzkumnkem a odpovd na kladen otzky. 3) Analza vsledk Druhy otzek kategorizovanho rozhovoru podle formy dotazovn: Zkladnm dlenm otzek podle formy dotazovn je dlen na ti typy: 1) Oteven Respondentovi nejsou pedloeny varianty odpovdi, tud respondent odpovd pouze na zklad sv vle. 2) Uzaven Respondentovi jsou pedloeny varianty odpovdi a on si z nich pouze vybr. 3) Polooteven (polouzaven) Respondentovi jsou pedloeny varianty odpovdi, jedna z nich mu vak umouje volnou odpov. Polootevenou (uzavenou) otzku vzkumnk pouv v ppad, e si nen pln jist, jestli je nabdka odpovd, kter zvolil, objektivn pro vechny respondenty.

Pklad: Oteven otzka: Jakou hudbu mte nejradji? Uzaven otzka: Jakou hudbu mte nejradji? a) vnou b) dechovku c) modern Polooteven (uzaven) otzka: Jakou hudbu mte nejradji a) vnou dechovku c) modern d) jin monost_______________. Dal druhy otzek: 1) Projekn otzka Je to otzka, ve kter je respondentovi pedloen nzor njak tet osoby, na kter respondent pouze reaguje. Nap. Co si myslte o tom, e chce pan Pospil zavst koln uniformy? 2) Kontroln otzka M za cl zjistit,zda byly pedchzejc odpovdi respondenta pravdiv nebo je li dan respondent pro konkrtn vzkum vhodn (z hlediska znalost apod.). Nap. Mte stedokolsk vzdln? 3) Trikov otzka M stejn cl jako otzka kontroln. K jeho dosaen vak vyuv njakho triku. Nap. Vzkumnk uvede jednu z otzek znovu, jen v troku jinm znn. Kdy respondent na ob otzky odpov stejn, je tento rozhovor objektivn. Tak me bt zadna otzka na urit tma, aby vzkumnk zjistil, jestli respondent o danm problmu vbec nco v. 4) Filtran otzka M zavst tma rozhovoru na obsah vzkumu. Pouv se hlavn rozhovoru, nkdy vak me bt vyuita i v dotaznku. Technika dotaznku Jedn se o psemnou formu kategorizovanho rozhovoru. Osoba, kter odpovd na zadan otzky se nazv korespondent. Pprava dotaznku je obdobn jako pprava kategorizovanho rozhovoru. Dotaznky se dl na dva typy: 1) Rozdvan Tento typ dotaznku je vyuvn v ppad, e vzkumnk me bt ptomen pmo na mst vzkumu. Vzkumnk poskytuje dotaznk a me stn poskytovat i dal informace, kter se dotaznku tkaj. Dky tomu mohou bt v tomto typu dotaznku vynechny nkter daje, kter jsou povinnou soust dotaznku rozeslanho, jeliko je vzkumnk me sdlit stn. (konkrtn mohou bt vynechny informace o vzkumu, popis zpsobu vyplnn dotaznku a podkovn korespondentovi) 2) Rozeslan znn tohoto dotaznku mus bt pln, protoe vzkumnk nen na mst vzkumu a tud neme stn poskytovat b)

dn dal informace. Takovto dotaznk mus obsahovat: a) informace o vzkumu - (za jakm elem je vzkum provdn + upozornn, e informace, zskan od korespondenta, nebudou pouity v jeho neprospch.) b) popis zpsobu vyplnn dotaznku c) otzky o korespondentovi (nesm zjiovat totonost korespondenta) pohlav - vkov skupina (nap. 30 40 let) - dosaen vzdln - velikost obce, ve kter ije (nap. podle potu obyvatel) - otzka na povoln korespondenta (nepmo) d) otzky, tkajc se danho tmatu e) podkovn korespondentovi Sociologick pojet kultury Kultura je veker vsledek lidsk innosti. lovk ji vytv clen nebo nahodile. Neju pojet slova kultura je estetick psoben lovka. Zkladn charakteristick znaky: 1) Kultura je vsledek lidsk innosti. 2) Kultura je tzv. nauen. (Je vsledkem kontaktu s kulturou okolo ns.) 3) Je kolektivnm produktem. (Je vsledkem socilnch interakc.) 4) M tzv. kontinuitu v ase. (Vyvj se a v rmci kontinuity jsme schopni se vyvjet a navazovat na pedchoz kulturu. Kontinuita zajiuje, e lid si pedvaj ji zskan informace a poznatky a dky tomu se mohou rychleji vyvjet a obvovat nov vci, pokud nen kontinuita peruena.) 5) Je adaptabiln. (pizpsobiv) Dlen kultury 1) Materiln veker materiln hodnoty, kter jsou vsledkem psoben lidsk spolenosti. 2) Duchovn - veker vsledky duchovn innosti lovka (vznik k uspokojen duchovnch poteb lovka) - vsledky vdy - umn - nboenstv - filozofie 3) Normativn Normy, kter si spolenost vytv. (morlka a prvo) Funkce kultury 1) Humanizan (civilizan) funkce Tzn. kultura zajiuje zmnu biologickho jedince v kulturn vysplou bytost. 2) Socializan (normativn) funkce Kultura umouje jedincm od potku poznvat okoln prosted a vrst do nj. (Osvojujeme si kulturu.) Musme pijmout prvn normy a mli bychom pijmout i normy morln.

3) Akumulativn funkce Funkce kultury, v rmci n kultura nashromauje a udr kulturn hodnoty k dispozici vem lidem. m bohat je kultura, tm vy je kultura jedinc dan zem (spolenosti). 4) Kompenzan (zbavn, rekreativn) funkce Zajiuje ji umn. Umouje lovku relaxaci, oddech, pohodu,kompenzaci stresu apod... Endorfin = ltka, kter zajiuje pocit blaha. Subkultura Je to kulturn systm menho kulturnho prosted v rmci vtho kulturnho prosted. Mus bt vi kultue specifick. Prolnn kultur Dochz knmu, jestlie se kontaktuj alespo dv odlin kultury a dojde k jejich konfrontaci. Kulturn difuze Dojde k penosu kulturnch znak z jedn kultury do druh. Akulturace Vmna a pijet znak kultury. Masov kultura Spojujeme ji s potkem 20. stolet. Je to kulturn projev, kter je dostupn a provozovan velkm mnostvm jedinc. Zkladn znaky masov kultury: 1) Masovost Mnoho je pedvno mnoha spotebitelm. 2) Standartizace Jednotnost (stejnost) toho, co je pedvno. Podmnky masovosti: 1) Industrializace Pchod techniky, kter umonil masovost. 2) Urbanizace ivot ve velkch mstech a vznik mstsk struktury. 3) Pchod masmdi Nositel masov kultury (TV, rdio, kino...) Sociologick pojet vztahu lovk a proda Sociologie se sna, aby pomohla ekologii vysvtlit, jak vliv m spolenosta jej vvoj na produ, ve kter se vyvj. Vychz ze zkladnch informac a) lovk je soust prody Mus t v prodnm prosted, ze kterho vzeel, ale je schopen si ivotn prosted petvet a vytvet tzv. druhou produ. lovk neum t bez spolenosti. M - li vak ve spolenosti t, potebuje si upravit ivotn podmnky. Vede ns k tomu schopnost rozumu. Clem spolenosti by mlo bt vytvoit co nejvt harmonii mezi druhou prodou a pirozenm ivotnm prostedm. Ob dv (piroen a i druh proda) jsou pro lovka nutn k peit. Vztah mezi pirozenou a druhou prodou je obousmrn. b) Jak biologick proda ovlivuje spolenost Psob na ns tzv. prodnmi faktory. Jejich charakter peduruje charakter spolenosti. Prodn faktory 1) Biologick biologick vybavenost lovka, pohlav, vk apod... 2) Demografick hustota osdlen, vk apod... 3) Geografick Prodn prosted, ve kterm spolenost ije. charakter krajiny, prodn podmnky (zvtovn pout, dostatek vody) apod... c) Vliv lovka na produ lovk ovlivuje produ od doby, kdy toho byl vvojov schopen.Existuje pt meznk vvoje lovka a jeho vztahu k prod.

1) Potek lidsk civilizace a do neolitick revoluce lovk je schopen jen minimln petvet produ (primrn vliv). Lid jsou jet spe pod vlivem prodnch faktor. Zsahy do prody byl zanedbateln. lovk minimln mnil rz prody. 2) Prvn velk dlba prce (dsledek neolitick revoluce) a do vzniku prvnch stt Vytvoilo se organizovan zemdlstv a emesln vroba. lovk je i nadle siln zvisl na prodnch podmnkch, ale zan ji pizpsobovat produ svm potebm. To poprv ovlivnilo biologickou rovnovhu vztahu lovka a prody. V tomto obdob ji dochz k loklnmu pokozen prody. Nedolo ke komplexnmu pokozen dky nedostatku obyvatel, kte ili jen v uritch mstech a tak dky nedostatenmu technickmu zajitn. 3) Od vzniku prvnch sttnch tvar a po prmyslovou revoluci lovk je stle vce schopen ovlivovat produ s trvalejmi nsledky. Ovldn prody je ji promylenj, rozshlej a clevdomnj. Stoupajc nroky lovka zpsobuj jet vt pokozen prody. (Roste poet obyvatel, zvtuje se hustota osdlen a roste civilizan rove lovka.) 4) Prmyslov revoluce (18 a 19 stol.) Nastv clen zsah do prody za elem uspokojen poteb prmyslu. Dochz k nejintenzivnjmu vytven druh prody. lovk je ji schopen intenzivnji ovldat produ, co m pozitivn i negativn nsledky. ( devastace ivotnho prosted) Z tto doby pochz egoistick pstup lovka k prod. Pichz hromadn vroba. Pevratnm vynlezem se stv parn stroj. Dky tomu se zvtila efektivita prce a ve se urychlilo. Lidstvo mlo m dle vt potebu zskvat surovinn zdroje. 5) Vdecko technick revoluce (od pol. 20 stol.) nastv obdob technickho rozkvtu. V tto etap lovk zatuje ivotn prosted nejvce. Je schopen produ zcela zdevastovat a to dky svmu ivotnmu stylu, chemickmu prmyslu, jadern energii apod. N ivotn styl si vynucuje kadodenn spotebu prodnch zdroj. lovk zintenzivnil vytven tzv. druh prody. Vytv si uml ivotn prosted. Zan se projevovat ekologick krize a to dvma zpsoby: Kompletn ekologick krize dochz ke kompletn devastaci urit lokality ve je znieno (cel pvodn proda) Paraleln ekologick krize je astj. Projev se kontaminac njak sloky ekosystmu a to ve vce lokalitch. (nap. penos kodlivin pomoc ek) Ekologick problmy jsou velkm problmem pro celou spolenost. Pokozen (kontaminace) ekosystmu me mt toti za nsledek naruen pvodnho potravnho etzce. Dky tomu pakme dojt ke zmn ivotnch podmnek. Nakonec by to mohlo dopadnout tak katastrofln, e mezi sebou zanou lid vlit o zdroje potravy. Souasn stav tedy vynutil vznik mezinrodnch ekologickch organizac, kter se sna situaci eit. Na svt se sna psobit bu: a) Formln jejich innost podporuj stty. Ejstar takovouto organizac je msk (80 lta). Je ale mnoho dalch podobnch organizac nap. Greenpeece, Duha apod. b) Neformln tzv. obansk iniciativa.

Existuj i radikln organizace, kter se sv nzory sna prosadit i nezkonnou cestou. Pivazuj se teba na koleje apod. Vechny organizace se ale shoduj na tom, e by se lidstvo mlo zat snait o to, aby bylo vyuvno alternativnch (nahrazujcch) zdroj. Tzn. e by se mly zat vce vyuvat obnoviteln zdroje nap. msto tepelnch elektrren by se mla energie zskvat pomoc elektrren vodnch vtrnch a slunench.

Psychologie
Jej nzev pochz od eckho slova psych due. Psychologie je spoleensko vdn disciplna, kter se zabv podstatou lidsk psychiky a jejmi projevy na venek. Zabv se tak regulac chovn jedince, jednnm lovka, psychickmi vlastnostmi. Zkoum, jak lovk reaguje na vnitn i vnj podnty a zrov se zabv vztahem mezi vlastnostmi lovka a jeho projevy chovn. Hled podstatu vnitnho J. Jestlie je lovk psychicky instabiln, je to vsledkem vnjho prosted (psobenm jeho okol na nho samho) a jeho genetickch (vrozench) vlastnost. Kad lovk by se ml sv chovn snait regulovat i pes to, e m teba vrozen disfunkce. Psychologie tak tvrd, e kad jedinec ve spolenosti je jedinen neopakovateln. Svj vdeck charakter zskala psychologie a v 19 stol. erp z pedchzejcch obdob, kter se sna analyzovat lidskou dui (antick filozofie).

Dlen psychologickch discipln:

Po 2. svtov vlce se objevilo rozdlen psychologickch discipln do t sloek. a) zkladn psychologick disciplny b) speciln psychologick disciplny c) aplikovan psychologick disciplny

Zkladn psychologick disciplny

Zkladn psychologisk disciplny jsou vlastn disciplny obecn. Sna se obecn pojmenovat zkladn psychologick jevy. Jsou velmi teoretick a vychz z nich vechny ostatn psychologick disciplny. Obecn psychologie Sna se teoreticky popsat a vysvtlit podstatu lidsk psychiky a vdom. Z teoretickho hlediska se zabv psychickmi procesy, psychickmi stavy a vlastnostmi lovka (nap. teorie pamti). Znalost tto psychologick disciplny je nutn k tomu, aby se lovk mohl zabvat i jinmi psychologickmi disciplnami. Psychologie osobnosti Zabv se tvorbou a projevy osobnosti jedince (zkladnmi schopnostmi a vlastnostmi jedince...) Kad jedinec je autonomn (jedinen, neopakovateln). Zabv se nap. inteligenc, talentem, senzomotorickmi a psychomotorickmi schopnostmi apod... Vvojov (antogenetick) psychologie Sna se zkoumat veker initele a zkonitosti, kter ovlivuj psychick vvoj jedince. lovk se vyvj psychologicky a biologicky. Vvojov psychologie se zabv tou psychologickou strnkou vvoje osobnosti a to ji od prenatlnho obdob (obdob ped narozenm jedince) a do jeho smrti. Psychick vvoj jedince je do urit mry svzn s vvojem biologickm.(Vojtova metoda Pouv se pi len vvojovch poruch mentlnch Urit body na tle pi zmknut aktivuj mozkovou innost.)

Fyziologick psychologie (psychofyziologie) Zabv se biologicko fyziologickou determinac lidsk psychiky. (Podstatou lidskho organismu.) Sna se zjistit, co peduruje biologick vvoj pro psychiku lovka. Hled nap. podstatu psychiky v obdob hormonlnch zmn. (Dti je teba vst k jaksi psychick seberegulaci, jinak by v budoucnosti - nap v obdob puberty mohly nastat problmy.) Sociln psychologie Je hranin disciplnou mezi psychologi a sociologi. Zabv se sociln determinac jedince (vliv spoleenskch faktor). Socilnm vlivem lze pekonat nkter psychologick pedpoklady. Sociln prosted m velk vliv na utven na psychiky. (Hypersociln jedinec neodliuje se od typickho jedince dan spolenosti.) Psychopatologie Je to zkladn psychologick disciplna, kter se sna vysvtlit a popsat chorobn zmny v chovn jedinc abnormality. (sexuln deviace apod.)

Speciln psychologick disciplny

Zabvaj se atypickou psychologi. Maj ir teoretick charakter. Sna se eit spe dl speciln problematiku, tm vak pomhaj i k vysvtlen zkladnch psychologickch jev. Zoopsychologie Je to speciln psychologick disciplna, kter se zabv psychikou ivoich na jednotlivch vvojovch stupnch. Jejm clem je napomoci vysvtlit nevysvtlen projevy psychiky nkterch lid. Z humnnho hlediska to toti nelze zkoumat u lid. Proto jsou pro vzkumn ely vyuvni ivoichov. (Nap. zkoumn pudu sebezchovy.) Srovnvac (diferenn) psychologie Je psychologickou disciplnou, kter se sna zkoumat interindividuln rozdly mezi jednotlivci (z hlediska shodnch znak u urit skupiny lid nap, mui eny). Jejm clem je nalzt a pojmenovat tyto odlinosti a umonit tak tvorbu vztah mezi tmito rozdlnmi skupinami.

Aplikovan psychologick disciplny

Jejich pedmt zkoumn je aplikovn pmo na konkrtn oblast lidsk innosti. Clem je pojmenovat psychologick aspekty konkrtn innosti. Napomh to k lepmu chpn konkrtn innosti. Pedagogick psychologie

Speciln aplikovan psychologie, kter se zabv psychologickmi procesy vzdlvn a vychovvn a jeho prbhem a podmnkami. Clem je doshnout co nejlepho procesu vzdlvn. Klinick (zdravotnick) psychologie Aplikovan psychologick disciplna, kter se zabv psychikou jedinc v dob jakhokoliv fyziologickho onemocnn. Pi nemoci se psychick stav pacienta mn. Clem klinick psychologie je napomoci lkam v procesu len tak, aby len negativn neovlivovalo psychick stav jedince. Psychologie prce Zabv se vekermi psychologickmi initeli, kter ovlivuj pracovn vkon. Clem je co nejvy vkonnost zamstnance. Poradensk psychologie Je jednou z nejrozenjch psychologickch discipln. Zabv se poradenskou innost. Vytv poznatky z jednotlivch obor psychologie, ktermi by potom mla napomhat k een problm v jednotlivch oborech (profesn, manelsk, matesk apod. poradny). Soudn (forenzn) psychologie Uplatuje se v soudn praxi a napomh v rmci soudn praxe k zjitn psychologickch podstat osob, kter se dostanou k soudnmu jednn. Soudn psychologov jsou schopni hledat dvody pro jednn obvinnch. Jsou schopni odhalit, zda obvinn mluv pravdu. Psychologie reklamy Sna se zjistit psychologick aspekty vyvoln spoteby. Vojensk psychologie Zabv se psycholgickmi aspekty vkonu vojensk sluby. Psychologie sportu Jejm clem je objevit psychologick initele sportovnch vkon.

Psychologie osobnosti
Pat mezi zkladn psychologick disciplny. Zabv se chovnm jedince, povahou (podstatou osobnosti) jedince a tm, jak se osobnost jedince projevuje. Osobnost jedince je jednotn organizovan celek duevnho ivota lovka tak, jak se utv a projevuje v dob lidskho ivota. (Je to celek duevnch proces a vlastnost lovka.) Kad osobnost kadho jedince je jedinenm celkem. Na tvorb osobnosti se podlej vnitn i vnj vlivy. Vnitn jsou geneticky dan a vnj zskvme pod vlivem vnjho socilnho prosted.

Hlubinn psychologie
V 19. stol. Se objevilo nkolik variant popisu osobnosti. Asi nejdleitj je teorie Sikmunda Freuda (byl to Rakuan eskho pvodu). Ten rozdlil dui lovka nsledovn:
Superego Ego Id

Superego Symbolizuje vnj vliv spolenosti. M na nj nejvt vliv okoln prosted. Ego Nae jednn ,,J Id Vrozen pedpoklady osobnosti. Jeho hlavn st je vyplnna tzv. libidem = sexulnm pudem, kter je vrozen. Superego ovlivuje Id a dohromady s nm pak tvo ego (projev na venek). Protoe superego ovlivuje Id, ovlivuje zrov i libido. Pokud spolenost psob na libido jedince tak, e ho chce zmnit, me to u jedince vst k agresi, abdormlnmu chovn apod... Freud je autorem tzv. psychoanalzy, jej podstatou je odhalit vztah mezi superegem a id, kter se projevuje prostednictvm ega. Vysvtlen projev chovn ega (dvody projev chovn jedince). Rozpracoval tak studii o podstat sn. Sny jsou reakc na provn a provan = analza sn. Publikoval tak pbhy svch (anonymnch) pacient. Dalm vznamnm psychologem byl Freudv k Karl Gustav Jung. Ten pokraoval v systmu psychoanalzy. Piel na to, e lidsk osobnost je tvoena dvma hlavnmi vlivy. 1) vdomm (obdoba ega) 2) nevdomm (obdoba superega a id)
V

Kad n projev jednn (chovn) je pod vlivem naeho nevdom. Nevdom je daleko rozshlej ne vdom. (Soust naeho nevdom me nap. bt genetick informace lidskho rodu.Objevuj se v ns pedpoklady, kter ns nut jednat uritm zpsobem nap. chorobn fobie ze zvat.)

Marxistick teorie osobnosti

Lidsk osobnost je z velk sti ovlivnna psobenm socilnho prosted. Marxist tvrd, e projevy ega jsou pmo vsledkem psoben superega (vnjho prosted) pln zavrhli id. Tlak spolenosti je podle nich vt, ne tlak naeho J. (Spolenost by mla opomjet prvo matek na vchovu dt chtli, aby ly matky brzy do prce a dti do jesl). Superego Ego

Behaviorln teorie osobnosti

lovk, kter se rod stejn jako vichni ostatn savci, m k dispozici naprosto stejnou biologickou vybavenost, jako ostatn savci. (Jen m navc specifick schopnosti, kter savci postrdaj.) lovk se podle behaviorist rod s tzv. pvodn povahou. Vechny ostatn dovednosti a vlastnosti jsou vsledkem uen. (Teoreticky tedy meme z lovka vychovat jakoukoliv bytost, nen-li to v rozporu s biologickmi pedpoklady. ) Samotn uen probh hlavn dky tzv. podmnnm reflexm. (Prvnm, kdo objevil podmnn a nepodmnn reflexy, byl rusk vdec I. P. Pavlov.) lovk je tedy vlastn podle behaviorist pouh stroj, kter se mus vemu nauit.

Schopnosti osobnosti
Schopnost osobnosti je psychologick vlastnost, kter se projevuje tm, e se lovk doke nauit uritm innostem a nsledn tyto innosti um vykonvat. Obsahuje soubory rznch znalost a zkuenost (i dovednost naplnit a vyut dan schopnosti). Schopnosti osobnosti se vak mohou projevit pouze s vkonem konkrtn innosti (jinak se neprojevuj). Schopnosti musej bt tedy spojeny s inost a pi tto innosti jsou pak i zdokonalovny. Schopnosti osobnosti se dl na dv zkladn skupiny: 1) Obecn (primrn) Maj pro lovka nejvt vznam. (Jsou to nap. vmov neboli percepn .... percepce = vnmn, intelektov a psychomotorick schopnosti.) a) Vmov (senzomotorick) schopnosti Jsou to schopnosti, kter nm umouj vnmat okoln prosted pomoc tzv. senzor (smysl). b) Intelektov (rozumov, mylenkov) schopnosti Jsou to schopnosti, kter nm umouj sprvn myslet, usuzovat, vyvozovat, zobecovat, hodnotit, tvoit apod... dky naim analytickm logickm schopnostem. (Mnohdy dky nim ani nepotebujeme k poznn reality senzomotorick schopnosti. = empirick poznn nap. Vm, e ohe pl, protoe jsem to kydsi zjistila.)

c) Psychomotorick schopnosti Jsou to vlastn schopnosti koordinace pohybu. (Nap. tempo pohybu, soulad pohybu...) d) Dal typy obecnch schopnost a) Nadn Je to soubor nadprmrn vyvinutch schopnost potebnch pro vkon urit konkrtn innosti. Pat mezi vrozen schopnosti osobnosti. Projev se pouze pi vkonu konkrtn innosti. (Nen tedy podmnkou, e bude bhem ivota jedince vbec odhaleno.) Umouje lovku lpe vykonvat danou innost pro kterou m nadn. b) Talent je vym stupnm nadn (nadprmrn vyvinut nadn). Jinak u nj plat to, co pro nadn. c) Intelekt Je to schopnost mylen a racionlnho poznvn. Tzn. schopnost, kter nm umouje eit urit koly a racionln problmy a nsledn toto een aplikovat na een jinch problm. Intelekt je zskan vlastnost. Mra intelektu odpovd zjmm a schopnostem jedince. d) Inteligence Schopnost jasn, pesn a rychle vnmat, myslet a reagovat na urit podnty. Je dvojho charakteru. Vrozen (biologick) U lovka pevauje dky struktue mozku apod... Zskan (kulturn) Je vsledkem psoben vnj spolenosti na jedince. Inteligence m tak ti zkladn sloky: Praktick Primrn inteligence, kter se u ns projevuje ji v rannm dtstv. Je to schopnost manipulovat s pedmty a nstroji. Teoretick Umouje nm logicky uvaovat. (Tzn. pouvat znaky, pojmy, vytvet abstraktn mylenky...) Sociln Schopnost lovka bezproblmov se zalenit do svho socilnho prosted (schopnost souit, vytvoen vztah, navzn kontaktu...). M-li bt inteligence vyvinuta dokonale, mus bt vechny jej ti sloky vyveny (v harmonii, stejn vyvinuty). 2) Speciln schopnosti Jsou velmi asto pmo podmnny innost, kterou lovk vykonv. Dl se podle toho jakou innost jedinec vykonv. (Velmi asto pmo koresponduj s nzvem profese apod.)

Pedpoklady osobnosti
1) Temperament Je to vrozen dynamick strnka lidsk osobnosti. Navenek se projevuje v me impulzivnosti jedince. (m vt m jedinec mru temperamentu, tm je impulzivnj a dynamitj.) Temperament ovlivuje nap. veselost (zdumivost), agresivitu, tonost. 2) Charakter Kad lovk si ho utv v probhu vytven osobnosti. Jedn se o soubor vztah a zkladnch lidskch reakc a jednn, na jejich zklad se i projevuje a to tak, e jedinec jedn v konkrtn ustlen situaci vdy stejnm zpsobem. Charaktern lovk nesm bt pro sv okol nevyzpytateln.

Typologie osobnosti
Je to vlastn jaksi rozdlen jednotlivch osobnost podle tzv. typ osobnosti. Typ osobnosti je urit kombinace vlastnost a schopnost, kter se dominantn projevuj v rmci uritho okruhu jedinc. 1) Karl Gustav Jung rozdlil osobnosti podle mry temperamentu do dvou zkladnch skupin: a) Introvert Lid s omezenou mrou temperamentu. Pevlda u nich osamlost, uzavenost, pasivita... b) Extrovert Opak introverta. M vy mru temperamentu. Je otreven, komunikativn, spoleentj (touha po spoleenskch kontaktech), citov otevenj, aktivn, neustle se sna zapojovat do spoleenskch aktivit. 2) Hyppokrates lka, kter il ve starovkkm ecku, rozdlil lidi podle typu osobnosti do ty zkladnch skupin. Tvrdil, e lid a jejich osobnosti se dl na tyi temperamenty. Podle nj je osobnost kadho jedince utvena tm, kter ze ty zkladnch tlesnch tekutin v tle jedince pevauje. a) Sangvinik krev Je siln, aktivn a vyrovnan typ, extrovert. Pozitivn vlastnosti: Optimismus, otevenost, sdlnost (komunikativnost), aktivita, drunost, citov velost, podnikavost, pizpsobivost. Negativn vlastnosti: Povrchnost, mlk city, plin sdlnost, nestlost, snadn manipulovatelnost, vbunost. b) Cholerik lu Siln, nevyrovnan, citov nevyrovnan smrem k agresi, extrovert. Pozitivn vlastnosti: Sebevdom, samostatnost, obtavost, otevenost, dkladnost, sdlnost, zaplenost (naden), vdcovsk typ. Negativn vlastnosti: Extrmn vbunost, impulzivita, nesnenlivost, panovanost, plin cta k sob sammu (narcisismus), netrplivost, neukznnost, urlivost, nesmiitelnost. c) Flegmatik ern lu Typ siln, vyrovnan, citov vyrovnan, pasivn, introvert. Pozitivn vlastnosti: Dobromyslnost, snenlivost, samostatnost, rezervovanost pi vytven vztah po vytvoen vztahu jsou vak jeho city hlubok a stl, rozvnost, vytrvalost, pemlivost, duchovn typ. Negativn vlastnosti: Konzervativn, citov chladn(dlouhou dobu), uzaven, nepizpsobiv, nespoleensk, vhav, leniv. d) Melancholik sliz Slab typ, citov nevyrovnan smrem k zkosti, strachu a sebepodceovn, introvert. Pozitivn vlastnosti: Oddanost, vrnost, velkorysost, hlubokomyslnost, svdomitost, spolehlivost, zodpovdnost, stupnost. Negativn vlastnosti: Extrmn pecitlivlost, uzavenost, pesimismus, plachost, samotstv, roztritost, bzlivost (bojcnost), vztahovanost, egoismus, a chorobn zvislost na partnerovi. 3) Konstitun typologie Je to typologie osobnosti, kter hled spojitost mezi chovnm a provnm jedince a jeho biologickou stavbou tla. Tvrd, e lidsk psychika je determinovna biologickm organismem (tlem). Podle konstitun typologie lze tedy vlastn lidi rozdlit do nkolika skupin podle stavby tla a pro kadou takovou skupinu pak budou typick urit psychick pedpoklady.

a) Doktor Kretschmer - Byl to rakousk psychiatr. Zabval se tm, jak konstituce lidskho tla ovlivuje nchylnost jedinc k uritmu typy psychickho onemocnn (konkrtn sklony k schizofrenii i maniodepresi). Zkoumal tedy stavbu tla svch pacient, kte trpli jednou z tchto chorob. (Pacienty vil, mil apod. a z toho veho pak dlal statistiky.) Podle svch vzkum pak uril ti typy lid podle stavby jejich tla v zvislosti na jejich psychice. Astenick typ M velk sklony ke schizofrenii. Jeho tlo je vyzbl, m zk hrudnk, dlouh konetiny, chab svalstvo, je to rachitick typ. Co se te povahovch vlastnost, je astenik chladn typ, pomrn impulsivn, oteven, vbun, dsledn a hnviv. Pyknick typ M velk sklony k maniodepresi a chorobnmu stdn nlad. Jeho tlo je zavalit a irok, m krtk konetiny a krk, objemn trup a celkov je stednho vzrstu. Povahov je to typ spoleensk, oteven, ptelsk, tkopdn, pasivn a poitksk. Atletick typ U tohoto typu osobnosti jsou psychick poruchy minimln (nemaj pedpoklady k dn urit psychick porue). Atletick typ je jedinec se soumrnou stavbou tla velmi dobe fyzicky vyvinut. Jeho povahov vlastnosti jsou vyrovnanost, otevenost, houevnatost a klidnost. Je to typ expresivn. b) Sheldon Kremerv k, pestal se zabvat spojenm mezi psychickm onemocnnm a typem lidsk osobnosti podle postavy. Zavedl toti databzi zdravch jedinc a tm upesnil Kremerv vzkum. Opt dl lidi do t skupin: Endomorfn typ Kremerv piknik Nladov vyrovnanost, extroverze, drunost, sdlnost, srdenost, uvolnnost Mezomorfn typ Kremerv atlet Energick typ, aktivn, sebevdom, m sklony k dominanci, je citov labiln Ektomorfn typ Kremerv astenik Zdrenlivost, introverze, uzavenost, samotstv,citov nevyrovnanost

Vvojov psychologie
Je to psychologick smr, kter se sna objevit zkonitosti vvoje lidsk psychiky v jednotlivch vvojovch stdich. Jejm clem je umt pedpokldat psychologickou vysplost jedince v uritm vvojovm stdiu.Vvoj lovka probh pod vlivem vnitnch (vrozench) a vnjch (socilnch) faktor. a) Vrozen (genetick) Nap. talent apod Psob na jedince ji od potku jeho vvoje. b) Vnj Nap. hodnoty spolenosti, prodn prosted, tlak kolektivnho vdom apod Na n vvoj maj vliv i aktivity, kter jedinec vykonv. Nkter aktivity zdokonaluj nai psychiku. Osobnost jedince se vyvj celoivotn od poet a do smrti. Vvoj jedince probh ve tech zkladnch stdich. 1) Prenatln vvojov obdob asov se ad do obdob od poet po narozen jedince.Jedinec nen schopen t individuln jak fyzicky tak

mentln je zvisl na matce. Dochz k biologickmu vvoji jedince ale tak k tvorb zkladnch psychickch pedpoklad. Dt je v tomto obdob ovldno biologickmi instinkty, kter mu umouj pet (nap. reaguje na nepirozen zmny v pohybu matky). 2) Perinatln obdob Zan porodem a kon koncem prvnho tdne ivota dtte. Proto je vbec nejkratm vvojovm obdobm. V tomto vvojovm obdob je pro dt velmi dobr, aby bylo ve v souladu s jeho potebami. Dtti mus naskoit veker dleit ivotn funkce (dky nepodmnnm reflexm) nap. sac a dchac reflex. Mohou u nj probhnout zkladn poporodn choroby (nap. novorozeneck loutenka). 3) Postnatln obdob Je to nejdel vvojov stadium. Trv od konce prvnho tdne ivota a do smrti jedince. a) Novorozeneck obdob Zbytek prvnho msce po narozen dtte. V tomto obdob je velmi dleit kontakt dtte s matkou, kter ale me bt nahrazena jinou tzv. vztahovou osobou. Tento kontakt m pak za pinu tvorbu emotivnch vztah. Dky nepodmnnm reflexm jsou zajiovny zkladn ivotn poteby jedince. b) Kojeneck obdob Zan druhm mscem ivota a kon zhruba kolem konce prvnho roku ivota jedince. V tto fzi probh asi nejrychlej vvoj. Dochz k urychlenmu vvoji senzomotorickch a emocionlnch schopnost (schopnost pohybu a koordinace pohybu). V tomto obdob by se ji dt mlo dostat do njakho socilnho prosted (ostatn lenov rodiny, vrstevnci). c) Batole Je to obdob druhho a tetho roku ivota jedince. Nadle se zdokonaluj vlastnosti a dovednosti jedince. Vytv se jemn motorika a specifick formy lidsk komunikace (pohyby, smch, pl, e).Dominantn innost dtte se stv hra. Probh tak prvn obdob npodoby (dt se sna napodobit to, co vnm me tak ale pijmat i negativn vlastnosti). Vytv se prvn vrstevnick vztahy a dt je schopno sten se odpoutat od matky. d) Pedkoln vk tvrt a est rok ivot. Vtina jedinc bv v tomto obdob odpoutvna od intenzivn rodiovsk vchovy a st jejich vchovy pebraj instituce, kde dti navazuj vztahy se svmi vrstevnky a pstuj si vztah k autoritm (zanaj chodit do jesl i do kolky).jejich dominantn innost je stle hra (podtext uen). a) b) Hry kooperativn - Dti se u tmov spoluprci a zodpovdnosti. Hry konstruktivn (kreativn) - Pstuj v dtech fantazii.

Dti se tak nadle zdokonaluj v ei a rozvjej sv schopnosti. Dt u tak v tomto obdob mus bt schopno zkladn sebe-regulace (chovn). Formuje se jeho svdom. e) Mlad koln vk Obdob estho a jedenctho roku ivota dtte. V tomto obdob dochz k dramatickm zmnm, protoe dt zan chodit do koly a dominantn innost se stv uen. Rozvj se jeho rozumov schopnosti a sociln vztahy. Dt si ji zan uvdomovat samo sebe a je tedy schopno sebehodnocen. Objevuj se tak prvn znmky pohlavnho dospvn. Dt u v tomto obdob mus bt schopno uit se a ctt autority. f) Star koln vk Toto obdob nastv mezi dvanctm a patnctm rokem ivota. Dt v t dob pichz do puberty.

Nadchz obdob biologickch i socilnch zmn dt pohlavn a mentln dospv a to me mt za nsledek rzn problmy. Dt se asto pout do konflikt se svm socilnm prostednkem. Tyto konflikty bvaj asto zbyten kritick. Na dt velmi vrazn psob tlak vnjho prosted. Zle na kadm jedinci, jak rychle je schopen se se zmnami vyrovnat. g) Adolescence Obdob mezi estnctm a dvactm pop. dvaadvactm rokem ivota. Je to obdob pechodu mezi dtstvm a dosplost. V tomto obdob je dovren pohlavn vvoj jedince. Jedinec se zan upnat na tvorbu partnerskch vztah a projevuje sexualitu. M tendenci odpoutat se od svho pvodnho socilnho prosted a osamostatnit se. Vrchol tak pprava na budouc profesi. Dominantn jsou v tto dob pro lovka jeho vrstevnci a velk vliv m tak partner i partnerka. h) Obdob dosplosti a) Ran dosplost Od dvactho (dvaadvactho) roku ivota do ticeti let. lovk si v tomto obdob vytv svou vlastn (novou) rodinu. Zan souit s partnerem, plozen potomstva. Primrnm clem je manelstv a rodiovstv. b) Stedn dosplost Od ticeti do tyiceti pti let. Nastv karirn rst v rmci profes. Dleit je i matesk zvislost na rodin. c) Pozdn dosplost Od tyiceti pti let do edesti a ptaedesti. Je to obdob vrcholnho profesnho i socilnho rstu. Dochz pi nm ale i k dramatickm zmnm uvnit komunity jedince. Dochz k rozpadu rodiny potomci odchz a asto se stv, e se rozpad i samotn pr. Sociln je to tedy velmi tk obdob. ch) St Od edesti (ptaedesti) let jedince a do smrti. Nadchz postupn znik jedince. Je to druh nejdramatitj stadium v ivot lovka. Je ji ukonen produktivn vk, primrn rodina se rozpadla a tak maj lid pocit jakhosi osamocen a nepotebnosti. Sociln aktivity a kontakty jsou omezenj, co me vst k velkm zmnm v chovn jedince smrem k agresivit i asocilnmu jednn.

Sociln psychologie
Je jednou ze zkladnch psychologickch discipln. Zabv se tzv. sociln determinac jedince (tzn. jakm zpsobem spolenost ovlivuje nae vnmn a chovn). Je hranin disciplnou mezi psychologi, sociologi a filosofi.Zabv se jevy, kter jsou utveny pouze v mezilidskch vztazch. Tyto jevy je mono zkoumat pouze v rmci socilnch interakc.

Socializan proces
(Sociln vvoj jedince.) Je to proces celoivotn pemny biologickho jedince v sociln bytost. Je to proces, bhem kterho kad jedinec pijm a tzv. zvnituje zkladn sociln normy, hodnoty a tradice. (lovk je aktivn v pijmn norem, hodnot a tradic spolenosti.) Dky tomu, jak jedinec hodnoty, tradice a normy pijm, probh u nj proces socializace. Kad jedinec

toti tradice, normy a hodnoty pijm jinak. Socializan proces zan narozenm jedince a kon jeho smrt. Probh pouze uvnit uritho socilnho prosted. Aby mohl probhat proces socializace, mus jedinec navazovat tzv. sociln styky. V procesu socializace si kad jedinec osvojuje zkladn spoleensk normy, akceptovateln projevy jednn a chovn, kulturu spolenosti (hmotnou i duchovn), dky kter me regulovat projevy svho jednn a chovn. (Kultura toti jedinci vysvtl, co je v dan spolenosti akceptovateln.) Socializace probh prostednictvm tzv. socilnho uen tzn. e bez tto schopnosti lovk nen schopen pijmout normy, hodnoty a tradice spolenosti. Sociln uen probh ve vech etapch vvoje lovka (nap. formou npodoby). Internalizace = zvnitnn Zskan hodnoty se stvaj soust naich osobnch hodnot. Nedojde-li u jedince k internalizaci. Me to vst k socilnm konfliktm. Existuj ti rovn procesu socializace: a) Asocializace Je to nedostaten (minimln) rove procesu socializace. b) Hypersocializace Je to nadmrn rove socializace jedince, kter me stejn jako asocializace spolenosti kodit. c) Vyven socializace Etapy socializanho procesu Jsou toton s etapami vvojov psychologie a) Etapa batole Narozen a tet rok ivota jedince. Socializan proces probh hlavn v kontaktu s primrnm prostedm. Sociln uen probh bu dky podmnn manipulaci s pedmty (hry) nebo dky socilnmu styku s primrnm prostedm (hlavn s matkou). Dt si osvojuje zkladn sociln nvyky. Mnoh postoje matky se pen na dt (clen nebo nevdom). Vztah rodi je v tomto obdob velmi dleit. (Stv se asto vzorem socilnch vztah v rodin dtte). b) Etapa pedkoln vk Obdob estho a sedmho roku ivota jedince. Pro dt je dominantn innost hra a to bu s pedmty, nebo bez nich. Dky n dti zskvaj sociln nvyky. Na dt ale ji mohou mt vliv i mdia (pohdky). Dt pijm roli lena novho socilnho prosted. V dtskm prosted si osvojuje i jin vztahy ne v rodin. c) Etapa koln vk Zan pi vstupu dtte do organizovanho prosted koly. Dt si mus osvojit dal (novou) sociln roli. (Spolenost nm pedem ur nai sociln roli, a lid ekaj, e se podle n budeme chovat. Spolenost pak dv jedinci najevo, zda svou roli pln dobe.) P. sociln role k: Ml by ctt autority, dodrovat d, uit se, mt vlastn vli, aktivn pstup a samostatnost. Dt by si ale mlo vytvet zkladn vztah mezi idelem a sebou sama (zdrav sebevdom). d) Etapa dosplost V tto fzi socializace si lovk mus osvojit roli dosplho jedince. Vsledkem pak je partnersk vztah, sociln pozice (nov role, dky kter je nm dn statut spolenosti = uznvan postaven).

Sociln aktivity
Sociln aktivity jsou veker aktivity lovka od prce a po spoleensk ivot. V rmci tchto aktivit splujeme roli, kterou nm spolenost pedurila. Nahrazuj jeden druh vykonvan innosti. Jsou pedurujc pro hodnotu na socializace v dosplosti. Vrchol naeho ivotnho socializanho cyklu je obdob, kdy se sociln aktivity omez hlavn na

jednu hlavn dominantn innost (vtinou je to profese). Pokud nepevld u jedince dn innost (dn nen dominantn), me dojt a k jeho psychick jm.

Sociln prosted
lovk ije v prodnm prosted, ale vytv si tak svou vlastn druhou produ. Druh proda je tzv. sociln prosted. (Je to souhrn vekerch vliv, kter psob na lovka, a vznikly jako vsledek lidsk civilizace. Tzn. Souhrn vech materilnch i nematerilnch vsledk lidsk innosti.) Sociln prosted je rozvrstveno podle toho, jak ovlivuje n proces socializace (nap. teorie socilnch skupin). Je tak dynamick tzn. Neustle se vyvj a pmo podmiuje zpsob ivota jedince. Ti rovn vztah Sociln prosted na ns psob: a) b) Formou spoleenskch (socilnch) vztah Formou skupinovch vztah - Projevuj se tu pm osobn interakce mezi jedinci. Utvej se v rmci skupinov innosti. c) Formou mezi-osobnch vztah

Sociln postoje
Tato tmatika se zabv zpsobem tvorby tzv. socilnch postoj, vznamem a druhy socilnch postoj a jejich dsledky. Sociln postoj je tendence ke konzistentnmu (trvalmu) hodnocen a chovn jedince. Projevuje se v souvislosti s kontaktem s jeho socilnm prostedm. (Osvojujeme si ho a vytvme.) V rmci socilnho postoje se projevuje komplexn osobnost jedince (jako celek). V ppad, e jedinec zaujme sociln postoj, ovlivuje jeho sociln prosted, ale tak tvorbu jeho osobnosti. Prostednictvm naich postoj prezentujeme sami sebe navenek. Zpsob projevovn postoj a) Aktuln Naprosto zjevn a oteven projevm svj postoj. Vtinou se tak dje prostednictvm komunikace, i pmo innost jedince. b) Latentn Postoj, kter neprojevujeme zjevn. Vyjde vak najevo v uritch vztahovch reakcch nebo s asovm odstupem. Postoje jsou vsledkem socilnho uen. Ovlivuj veker sousti lidsk osobnosti a lidsk psychiky. Zkladn charakteristick znaky postoj a) Vtina socilnch postoj je tzv. strukturovanch. Uvnit jsou toti tvoeny temi zkladnmi slokami.ty ti dohromady utv celistv postoj, jsou to sloky: 1) Citov (emotivn) 2) Voln vychz z vnitn vle lovka 3) Poznvac b) Postoj je tzv. intencionln tzn. je vdy vztaen k uritmu objektu.

c) Kad posto je tzv. hodnotc tzn. vdy odr kvalitu objektu vzhledem k systmu hodnot subjektu. (Konfrontuje realitu se svou pedstavou svm hodnotovm systmem.) d) Postoj je zskan. Utvme si ho v rmci socilnho kontaktu prostednictvm socilnho uen. e) Sociln postoj je dynamick. V prbhu ivota se neustle vyvj. Me bt: 1) Konzistentn Je dlouhodob, stabiln, nepodlh zmnm. Je hodnocen jako stl, mnohdy celoivotn postoj. 2) Nekonzistentn Je to posto labiln, krtkodob, nesourod, vnitn nelogick, asto podlh zmnm. Je znakem nestabiln osobnosti jedince. 3) Zdvodnn lovk si uvdomuje zdroj a obsah postoje. 4) Nezdvodnn Nevme, pro dan postoj zaujmme a neznme jeho zdroj. Druhy postoj Angaovanost Konformita Neutralita Nesouhlas Aktivn odpor

a) Angaovanost Aktivn pozitivn postoj vi uritmu objektu. Postoj aktivn prosazujeme a aktivn se zapojujeme do toho, vi emu jej zaujmme. b) Konformita Vnj souhlas. Nen vak nutn, aby byl tento postoj aktivn prezentovn. c) Neutralita Lhostejn a neten posto. lovk se o dan objekt nezajm. d) Nesouhlas Negativn postoj, kter vak nemus bt aktivn prosazovn. e) Aktivn odpor Aktivn negativn postoj. Zdroje postoj a) Specifick zkuenosti Vyplvaj ze socilnch interakc. (dleit tedy je s km a s m se pi svm vvoji setkvme.) Pokud je postoj, se kterm se v rmci socilnch interakc setkme, vrazn pozitivn i negativn, mme tendenci jej pijmat. b) Sociln komunikace Je podobn specifickm zkuenostem. Pesn vak pijmme postoje, kter jsou nm sdleny prostednictvm komunikace. c) Modely N postoj me bt vsledkem npodoby nkoho jinho (identifikace s nkm jinm). d) Institucionrn a skupinov faktory Postoje, kter jsou vsledkem psoben norem a hodnot instituc a socilnch skupin, kter psob v na spolenosti.

Sociln komunikace
Jakkoliv komunikace je zpsob tzv. interakce. Tzn. komunikace mus mt stanoven obsah, formu apod (Interakce probhaj min. mezi dvma osobami = dvoj odezva). Komunikace byla od potku lidskho vvoje zdrojem pedvn informac a tedy i zdrojem socilnch postoj. Prvotn formou komunikace byla komunikace innost. Pak se komunikace zaala vyvjet a u lid se vyvinula a v komunikaci verbln.

Komunikace je proces pedvn informac s clem zskat odpov.

Formy komunikace a) Pmou innost Lid ji vyuvali v pravku. Dodnes ji pouvaj mnoh zvata. b) Nonverbln gesta, mimika (gestikulace) c) Verbln (symbolov) Komunikujeme pomoc vyuit ei ve vech jejch podobch psmo, zvuk, e, morseovka e je relativn ustlen systm znak i symbol, kter maj pesn stanoven vznam kd. Vichni astnci komunikace mus mt stejn systm kdovn. (ciz jazyky)Znaky v komunikaci maj svou funkci. Funkce znak v komunikaci 1) Fixan Znaky maj za kol zafixovat vsledky poznn. 2) Oznaovac Znaky maj za kol oznait jevy a dje, o kterch komunikujeme, a tak jejich vsledky a dsledky. 3) Expresivn Znaky pln funkci, jejm kolem je nco vyjdit navenek. (citov postoj, zjem, nzor, postoj) Je to nap. nsil nebo nuda. 4) Komunikativn Funkce znak, dky n jsou znaky nositeli a pedavateli informac o stavu naeho vdom. Formy ei 1) 2) 3) 4) mimika vyjaduje obsah gestikulace vyjaduje symbol zvukov e grafick e

Vtinou vyuvme kombinaci vech forem ei je to dleit. Druhy komunikace a) Intrapersonln Vnitn komunikace lovka komunikace sm se sebou. b) Interpersonln mezilidsk komunikace (tzn. komunikace mezi jedinci). Komunikant (inicitor) je motivovn sdlit obsah komunikace recipientovi (pjemci). K tomu zvol sprvn kd a odpovdajc prostedek komunikace, dky emu komunikanm kanlem ped obsah komunikace. c) Skupinov komunikace probh uvnit konkrtn sociln skupiny. Komunikantem je vtinou jedinec a recipientem cel skupina. Odpov pak komunikantovi poskytuje cel skupina. d) Masov komunikace Je to vlastn komunikace veejn. Mla by oslovovat co mon nejvy poet recipient (vtinu spolenosti). Je to komunikace jednostrann (jednosmrn) neoekv okamitou odezvu. Zptn vazba vtinou pichz pozdji a nepmo. Tm se tak odliuje od vech typ komunikace. Masov komunikace je tzv. unifikovan tzn. obsah komunikace je stejn pro velk poet lid. Oslovuje irokou veejnost tmto unifikovanm zpsobem. Masov komunikace vznik na potku 20 stol (na zatku vdecko-technick revoluce). Jej nejvt rozvoj vak nastal po

druh svtov vlce s vynlezem televize. Dvody, kter vedly ke vzniku masovosti jsou urbanizace a industrializace.

Ekonomie
Je to vda o ekonomice, nebo li vda o hospodskch vztazch v rmci spoleenskho prosted. Tyto vztahy dlme na makroekonomick a mikroekonomick. Makroekonomick Jsou obecnho charakteru, jsou celosvtov a ovlivuj vztahy mikroekonomick (nap. inflace). Mikroekonomick Jsou to konkrtn ekonomick vztahy v omezenm ekonomickm prosted (nap. ekonomika konkrtnho sttu). Ekonomie jako vda vznik na konci 18 stol. dky psoben anglickch politickch ekonom (nap. Adam Smith).

Politick ekonomie
st ekonomie, kter se zabv teoriemi o vzniku a vvoji hospodskch vztah. (Sna se nalzt optimln ekonomick teorie v souvislosti s politickmi a spoleenskmi vztahy.)

Vznik a vvoj ekonomickch vztah

a ) Obdob neolitick revoluce Je to obdob vzniku clench a zench hospodskch vztah (6 5 tis. p. n. l.). Je prvnm obdobm clen vroby ekonomickch statk. (Ekonomick statek = produkt hospodskho psoben jedinc je hlavn podstatou nebo tak pedmtem ekonomickch vztah.)V neolitu byly ekonomickmi statky zemdlsk produkty a emesln vrobky slouc zejmna k zemdlstv. Neolit je tedy prvnm obdobm vrobnho hospodstv. Dky tomu je nutn zajistit poteby vrobnho hospodstv a tak se rozvj obchod jako forma pohybu ekonomickch statk. Obchodn vztahy jsou v tto fzi ist smnn (nen vyuvno dnho ekvivalentu smny ani dnho obiva). Na sklonku pravku je vak ji jako ekvivalent vyuvn kov (zejmna drah), jantar a pozdji tak prvn raen kov(keltsk duhovky). b) Obdob starovku Ekonomickm statkem se stvaj otroci lpe eeno, pracovn sla. Otroksk vztahy jsou v tto dob nejtypitjmi ekonomickmi vztahy. V tto dob tak vznik velk msk imprium, ktermu se pizpsobuj i ekonomick vztahy. Tak se zan rozvjet dlkov obchod mezi many a vzdlenmi mskmi provinciemi. Vznik tedy nadnrodn obchod, kter vyvolal potebu koloniln ekonomick politiky. (K podobn politice se pak lidstvo znovu vrac v obdob zmoskch objev.) Z tchto dvod tak vzniklo jednotn platidlo (msk mince).

c) Obdob stedovku V pozdn Antice zanikaj otroksk vztahy, kvli jejich nzk efektivit, a jako hlavn ekonomick vztahy se do poped dostvaj vztahy feudln. Stvaj se tak nejdleitjmi ekonomickmi vztahy stedovku. Jsou zaloeny na vlastnictv pdy. Vlastnk pdy poskytuje pdu do tzv. ekonomickho pronjmu, za co zskv ekonomickou (feudln) rentu. Vlastnk pdy je nazvn feudl. V rannm stedovku vlastnil vekerou pdu panovnk, kter ji dval v lno svm vrnm. Postupem asu se vak vlastnictv pdy stv ddinm a tak se vlastnky pdy stv i lechta a crkev. Na konci stedovku se pak tak feudly stvaj i nkte man. Feudlov poskytovali pdu lnnkm. Ti se tak dostvali do ekonomick zvislosti na feudlovi a museli mu poskytovat rentu. Tu mohli feudlovi poskytovat temi zpsoby. 1) Naturln renta Formou sti rody i emeslnch vrobk 2) Renta formou kon Lnnci feudlovi slouili, nebo pracovali na jeho pozemcch 3) Penn renta Lnnci feudlovi za pronajatou pdu platili penzi tato forma poskytovn renty vak zan fungovat a ve vrcholnm stedovku. K vrazn zmn v oblasti stedovkch ekonomickch vztah pak dochz v obdob rozvoje stedovkch mst. Msta pin rozvoj obchodu, emesel a tak tbu drahch kov a jinch nerostnch surovin. Dky tb kov se tak zanaj vyrbt mince. Zavd se tzv. Mstsk prva a tak tzv. Dln prvo. Nkter z mstskch prv byla pro msto velmi ekonomicky pnosn. Ekonomick mstsk prva: 1) Prvo trn dovolovalo mstu podat trhy.Trhy byly trojho typu: a) Denn Jen pro obchodnky ijc ve mst. b) Tdenn Pro obchodnky z msta a okol. c) Vron I pro obchodnky ze vzdlenjch konin. 2) Prvo vren Umoovalo mstu vait pivo. Msto toto prvo pak prodvalo nkterm manm. Za nedovolen vaen piva byly ve stedovku vysok tresty. 3) Prvo mlov - Mli od msta se nesml usadit dn emeslnk, kter by to neml povoleno od msta. Za toto povolen pak musel ve mst prodvat sv zbo apod. 4) Prvo skladebn Pokud projdl pes msto njak obchodnk a ve mst se zastavil, musel vdy nabdnout sv zbo ke koupi. Vznik mst tak pin zmnu sociln struktury spolenosti a to tm, jak postupn narst moc man. Mezi 12 14 stol. se ve mstech zanaj rozvjet i potky bankovnictv tzv. lichvstv (Bankovnictv pak v pozdjch dobch vznik korigac lichvy.) Vytv se i dal forma monosti zisku, kterou je transport zbo. Ten zajiuj rejdask spolenosti, kter se vyvjej hlavn na severu Itlie, v Holandsku, panlsku a Portugalsku.) d) Pelom mezi stedovkem a novovkem Na konci stedovku pichz revolun zmna v oblasti ekonomickch vztah a to Zmosk objevy. Vlastnictv a pronjem pdy dky nim pestvaj bt nejdleitj formou zisku. Obchod pin obchodnkm velk zisky.

Merkantilismus:

Jednotliv stty tak zanaj praktikovat tzv. Merklantilismus, co je prvn ucelen ekonomick teorie o tom, jak zasahovat do ekonomickch vztah. (Sna se zdraznit tvorbu ekonomickho bohatstv prostednictvm obchodu.) Stty, kter inklinuj k merkantilizmu, pijmaj specifick normy, kter ho umouj uvst do praxe.V tto dob se tak vytv prvn obor lidskho vdn. Merkantilist se toti zabvaj systematickou ekonomi. (Systematick ekonomie tak vznik v Anglii, Francii a na Pyrenejch, kde si nejlpe uvdomovali vhody merkantilismu.) Hlavn rozvoj merkantilismu nastv na pelomu 15 16 stol. po objeven Ameriky. Zan toti boj o kolonie (obdob tzv. kolonialismu). Jeho dsledkem je poven obchodu nad vrobu. Zkladnm ekonomickm projevem je tzv. obchodn trojhelnk. (Z Evropy vyplula lo do Afriky. V Africe pak naloila otroky, s ktermi plula dle do Ameriky. Zde byli otroci vymnni za zbo, kter m vysokou cenu v Evrop. Teprve s tmto zbom se pak plulo do Evropy, kde bylo zbo zpeneno. Doshli tak vlastn dvojnsobnho zisku.) Dky tomuto stylu obchodu vak v Evrop poklesla cena zlata a drahch kov a stoupla cena ostatnho zbo. To vedlo k tzv. cenov revoluci, dky n musely dokonce nkter stty vyhlsit bankrot sttn pokladny (nap. panlsko). Merkantilismus se dl na dv fze: 1) Rann Tato forma merkantilizmu se rozvj od 15. stol do stol. 16. ve vysplejch evropskch sttech. Zkladnm zpsobem zskvn financ je tzv. Aktivn penn bilance. Merkantilistick stty v tomto obdob zakazuj vvoz zlata a drahch kov a naopak zvhoduj jeho dovoz (zlato a drah kovy se hromad v jednom stt). 2) Pozdn Od 17. do 1. pol. 18. stol. Zkladnm zpsobem zskvn financ se stv tzv. Aktivn obchodn bilance. Lid zjiuj, e sla obchodu nen v penzch a drahch kovech, ale v intenzivn obchodn innosti. Veker prostedky, kter se zanou ve stt kupit, by mly bt znovu investovny. Pozdn merkantilizmus je tak vlastn jakmsi potkem kapitalismu. Aby toho stty doclily, snaili se rznmi zpsoby vvoz poslit: a) b) c) d) Zvhodovaly vvozce produkt. Podporovaly vrobu produkt na export. Znevhodovaly spotebu dovenho zbo Podporovaly transportn obchod (tzn. pevoz zbo pes zem sttu. T se z nj stty si za nj nechvaj platit. (Dnes vznikaj i projekty jako projekt D na vlakovou pepravu zbo, kter normln pev kamiony.Tento projekt je velmi ekonomick a finann vhodn.) Merkantilist tak navrhovali podporovat dopravu zbo pslunky sttu (Nap. z ech pojede esk dopravce do Nmecka, kde nalo njak nmeck zbo a to pak doveze do R vnosy z dovozu tak zstanou v rmci sttu.)

Nejvznamnj pedstavitel merkantilismu: a) Jean Baptiste Colbert Byl ministrem financ Ludvka XIV. Jeho kolem bylo uetit nklady krlovsk pokladn. Uril maximln vrobn cenu zemdlskch produkt. b) Moncretiau

c) Thomas Mun

Fyziokratick ekonomie:
V 60. letech 18. stol. se ale objevuje tzv. Fyziokratick ekonomie. Nzev Fyziokratick ekonomie pochz z latinskch slov fyzis (proda) a kratos (vlda). Spojen tchto dvou slov m tedy vyjadovat pirozen d, co zna, e Fyziokrat odmtaj zsahy stt do ekonomickch vztah. Jsou zastnci liberalismu v ekonomickch vztazch. Fyziokrat byli jakmisi pedchdci budouc Klasick anglick politick ekonomie.

Klasick anglick politick ekonomie:

Vznik v Anglii na konci 18. stol. Reaguje na nedostatky merkantilistickch ekonomik a zrove na liberln mylenky fyziokrat. Ve svm stylu ekonomie nachz vchodisko z nedostatk merkantilismu a plin liberlnosti fyziokrat (jaksi kompromis).Pmmi pedchdci klasick politick ekonomie vak nebyli merkantilist ani fyziokrat, ale Anglit filozofov John Locke a David Hume. Ti tvrdili, e lovk je obdaen tzv. pirozenmi prvy, kter jim nikdo neme zcizit, protoe jsou pirozen. (Je to nap. prvo na ivot.) William Petty Vychz z pedchdc anglick politick ekonomie, ale vytv ji prvn ucelenou politickou ekonomiku. Hled optimln ekonomick model pro spolenost. Zabval se konkrtn zdrojem bohatstv. Povauje za nj materiln vrobu.(V t dob toti v Anglii vrchol prmyslov revoluce a tak nastv konflikt mezi zemdlstvm a prmyslem. Petty prosazuje prmysl je pro nj dleitj ne zemdlstv.) Zabv se tak podstatou hodnoty a ceny zbo a pichz s mylenkou dvoj ceny zbo. Podle nj m zbo cenu pirozenou a cenu politickou. a) Pirozen cena je dna mnostvm prce a nklad potebnch na vrobu danho zbo. b) Politick cena Cena, za kterou se zbo prodv. (Dnes se cen politick k cena trn.) Petty tak tvrd, e aby byla mra zisku co nejvy, mus bt co nejvy rozdl mezi politickou cenou a cenou pirozenou. Tzn. clem kadho vrobce by mlo bt udret minimum vrobnch nklad a zrove stanovit co mon nejvy prodejn cenu vrobku.(V Anglii to prmyslnci zajiovali dky levnm surovinm z koloni a levn pracovn sle.) Adam Smith - Ekonom, kter il v 18. stol. I u nj se po vzoru Pettyho objevuje cta k materiln vrob. Zdrojem bohatstv materiln vroby je vyuit (zneuit) prce. Opt rozliuje dva druhy ceny zbo. Cenu uitnou (Pettyho pirozen) a cenu smnnou (Pettyho politick). Proslavil se svm spisem Bohatstv nrod vydanm roku 1776. Toto dlo je povaovno za zklad modern ekonomie. Je zde zformulovna podstata kapitalismu. Smith o kapitalismu k, e je to nemnn, pirozen a jedin mon ekonomick d. Cel jeho teorie kapitalismu je postaven na tom, e hlavnm motivem pro ekonomick psoben jedince je jeho vrozen egoismus. Ten ns nut prvotn uspokojovat sv ekonomick zjmy a upednostovat je ped zjmy spolenosti. (Podobn je i sociologick teorie Teorie sociln smny Petera Blaua.) To, e lovk pednostn uspokojuje sv zjmy, vak neznamen, e jedn z ekonomickho hlediska negativn vi spolenosti. Pokud se mu to toti da, zajiuje zrove i ekonomick zjmy spolenosti. Smith k, e stt nesm

zasahovat do ekonomickch vztah zench nam egoismem. M pouze ctt zsadu kapitalismu, kter tvrd, e trn ekonomika je a mus bt zena tzv. neviditelnou rukou trhu. (Neviditeln ruka trhu je anabolika pro pirozenost ekonomickch vztah, kter se navzjem reguluj. Zsahem z venku je ale meme destabilizovat. Tm me dojt ke zboen trhu a ekonomickmu kolapsu.) Podle Smithe tedy mus bt hlavn zsadou trn ekonomie harmonie vztahu mezi nabdkou a poptvkou (poptvka je vle spotebovat nabzen produkt).Harmonie je dlem trhu. P: Budu-li tedy na trh chtt uvst nov vrobek a budu potebovat prostedky na jeho vrobu, musm postupovat takto. Harmonie vztahu nabdka poptvka ns k tomu toti pirozen nut. (Prvn vdy mus bt nabdka, pak teprve vznik poptvka.) a) Przkum trhu Pomoc przkumu se pesvdm, zda by mohl bt vrobek, kter chci produkovat, dn. b) Pjka Pjm si v bance prostedky na vrobu (pjku podlom dve dlanm przkumem). c) Omezen limitovan srie Vyrobm pouze omezen poet vrobk a vyzkoum, zda o n bude v praxi zjem. d) Zanu s vrobou ve velkm Pouze za pedpokladu, e omezen srie vyvolala poptvku po mm produktu. David Ricardo Ekonom ijc na pelomu 18 a 19 stol. Ji v dtstv dokzal analyzovat a vyut trh ve svj prospch. Pochzel z vlivn rodiny a svj prvn milion vydlal spekulac na londnsk burze ve dvancti letech. Byl velmi vzdlan, stal se i poslancem parlamentu. Souhlasil s nzory svch pedchdc, e zisk je dn mnostvm prce, potebn pro jeho vrobu a e zisk plyne pedevm z materiln vroby. Jeho nejvtm pnosem bylo to, e provedl analzu ekonomick renty, jako jedn z forem zisku. (Jsou celkem tyi formy zisku vroba, sluby, obchod a pronjem renta.) Ekonomick renta je podle nj zpsobem zisku z pronjmu. Vznik za pedpokladu, e ekonomickou slubu i statek poskytnu k uvn za ekonomickou rentu jinmu lovku. Existuje nkolik druh ekonomick renty. Ji v historii vznikaj ti zkladn. a) Naturln renta Renta v podob produkt. Dnes se j k barterov obchod. b) Renta v konech Renta v podob slueb. c) Penn renta Vznik ve stedovku a postupn vystdala oba pedchzejc zpsoby. V dsledku analzy renty pichz Ricardo se zkony perozdlen renty ve spolenosti.

Perozdlen ekonomick renty ve spolenosti

Dlnk v podob mzdy

Pjem v podob renty za ek. slubu i statek *

Kapitalista v podob zisku

* S tmto sekem pozdji nastv problm (ekonomick teorie Karla Marxe). Pronjem pdy na venkov toti pestv bt v dob urbanizace a industrializace vhodn pro jejich majitele. Ti tedy odchzej do mst za prac a tak miz ,,rentii a vznik masa zamstnanc.Tm se ale tak zvuje majetek kapitalist!

Klasick ekonomie:
Thomas Robert Malthus Ekonom, kter na pelomu 18 a 19 stol. psobil na univerzit anglick Vchodoindick spolenosti jako profesor ekonomie. Do historie ekonomie se zapsal tzv. teori omezench ekonomickch zdroj. Nkdy se j k tak teorie populan. Pedvd ekonomickou budoucnost. Tvrd, e ekonomick zdroje, kter jsou omezeny mnostvm, nebudou v budoucnu lidstvu dostaovat. Podle nj ekonomick zdroje rostou pmou aritmetickou adou, kdeto populace roste adou geometrickou. Proto rst populace markantn pevyuje rst ekonomickch zdroj. Jean Baptiste Say Podnikal a psobil na pelomu 18 a 19 stol. ve Francii. Pustil se do kritiky anglick politick ekonomie. Oproti prmyslu vyzdvihoval zemdlstv.Podle nj mohou bt zemdlsk vztahy stejn vhodn, jako vztahy prmyslov. Tvrdil, e v rmci agrrnch (zemdlskch) vztah je vdy nabdka toton s poptvkou.Tzn. spotebuje se ve, co se vypstuje. (Dve tomu tak bvalo, dnes vak ji ne. V nynj dob je obrovsk nadprodukce zemdlskch vrobk.) John Stuart Mill Politik a ekonom. Byl zastncem Smithovy teorie volnho trhu proto, e zdrazoval liberlnost v ekonomickch vztazch. Dval vak i monost marxistm, aby se snaili vyjednvat o postaven dlnk na trhu. Napsal knihu Zklady politick ekonomie, kter byla pouvna a do 1 pol. 19. stol. jako uebnice ekonomie.

Karl Marx:
Ze sociologie:Nmeck sociolog filozof a ekonom 19. stol. Pochzel z bohat rodiny, u od mld se vak zabval socilnm postavenm dlnk svho otce. Hned od potku si uvdomoval, e jejich sociln postaven je na velmi patn

rovni. Hledal z tto situace vchodisko spolu se svm ptelem a spolupracovnkem Bedichem Engelsem. Karel Marx tvrdil, e vechny spoleensk vztahy jsou pmo vsledkem ekonomickch vztah ve spolenosti. Provedl analzu ekonomickch vztah v historii a na jejm zklad vysvtlil spoleensk vztahy v historii. Tvrdil, e od vzniku vrobnho hospodstv (tedy od neolitick revoluce) jsou si lid ekonomicky nerovni. To je dno podstatou vlastnictv, protoe lovk ekonomickm psobenm vytv tzv. nadhodnotu. Jej nespravedliv perozdlen je dvodem k ekonomick a tedy i sociln nerovnosti. Marx se snail pijt na zpsob, jak zruit sociln nerovnost.Nespravedliv perozdlen nadhodnoty je mon zmnit tm, e vlastnkem vrobnch prostedk by ml bt ten, kdo vytv nadhodnotu (ne kapitalista ale dlnk). Aby k tto zmn dolo, mus probhnout tzv. sociln konflikt (konfliktn sociologie). Tm bude zruena ekonomick a tedy i sociln nerovnost. Napsal dv knihy, ve kterch sepsal sv mylenky. Tato dla se jmenuj Kapitl a Manifest.(pol. 19. stol.) Svho mylen vyuil i pro periodizaci djin. Rozdlil historick epochy podle charakteristiky ekonomickch a socilnch vztah (spoleensko ekonomick formace). 1) Prvobytnpospoln spolenost = pravk je to pedtdn spolenost. 2) Otroksk spolenost = starovk prvn tdn spolenost, zdrojem nadhodnoty jsou otroci. 3) Feudln spolenost = stedovk tak tdn spolenost, zdrojem nadhodnoty je pda. 4) Kapitalistick spolenost opt tdn spolenost, ve kter je nespravedliv perozdlena nadhodnota (nadhodnotu vlastn kapitalista a ml by ji vlastnit dlnk). 5) Socialistick spolenost je to beztdn spolenost a vznik po socilnm konfliktu a spravedlivm perozdlen nadhodnoty. Nov:Karl Marx byl ekonom, kter odhalil nedostatky kapitalismu a vytvoil teorii, kter kapitalismus kritizuje a sna se ho zmnit. Ve 30. letech 19. stol se seznmil s chudm studentem Bedichem Engelsem. Spolen pak vytvoili teorii marxismu. Jejich stejnm dlem je tsvazkov Kapitl. Ten vyel roku 1848. ( V t dob toti probh revoluce a Evropa hled novou prmyslovou tv.) V Evrop dochz k tomu, e majetek kapitalist se zvtuje na kor zamstnanc a majitel nemovitost a pdy. m mn je vnosn pronajmat pozemky, tm vce se zvyuje poet zamstnanc, protoe majitel pozemk se sthuj z venkova do mst za prac, jeliko je ji jejich pozemky nedok uivit. Vznik tak masa zamstnanc. Vechny ti svazky Kapitlu se vnuj kritice kapitalismu. Marx byl s kapitalismem dokonale obeznmen a tak ho analyzuje a kritizuje jeho nedostatky. 1 dl Kapitlu: Pojednv o podstat pemny zbo a penz v kapitl, co je podstata vzniku nadhodnoty. Je zde vysvtlena podstata akumulace kapitlu v rukou omezenho potu lid. V ranm kapitalismu toti fungoval systm, pi kterm se vyrobilo zbo, za kter se utril urit kapitl. Utren kapitl pak byl vyuit na vrobu dalho zbo, zskal se vt kapitl a ten byl opt pouit a vyrobilo se vt mnostv zbo. V pozdnm kapitalismu vak byl nejprve kapitl, za kter se vyrobilo zbo. Kapitalista tak zskal vy kapitl, vyrobil, vak stejn mnostv

zbo jako pedtm a zskal jet vy kapitl. Opt vak vyrobil stejn mnostv zbo.. Kapitl se tak hromadil. 2 dl Kapitlu: Zabv se procesem kolobhu a obratu kapitlu. 3 dl Kapitlu: Vnuje se nadhodnot. Zabv se pemnou nadhodnoty v zisk.

Ekonomie v 1. pol. 20 stol.

Toto obdob v ekonomice je charakteristick udlostmi t doby. Dochz ke dvma svtovm vlkm a tak k ekonomick krizi. Na pelomu 19 a 20 stol USA provaj ekonomick rozkvt a zanaj se stvat ekonomickou velmoc. Je to zpsobeno vysokm mnostvm pisthovalc, kte vytv trh. Produkce USA zan bt m dl tm vt. Evropa mla oproti Americe vhodu pouze v kolonich, kter vlastnila. Pak ale pichz 1. svtov vlka,kter vznik kvli ekonomick nerovnovze ve svt. Nkdy se j k tak vlka o kolonie. Vlku toti zapoaly ti stty Nmecko, Rakousko Uhersko a Itlie. Tyto stty zanaj bt velmi vznamn. Nemli vak dn kolonie a to jim velmi vadilo, protoe tak mli oslabenou ekonomiku oproti sttm, kter kolonie vlastnily. Chtj kolonie zskat a tak vznik 1. svtov vlka. Z tto vlky vak nejvce finann t USA. Podporuj toti ve vlce stty Trojdohody. Dlaj to ale zpsobem, ze kterho velmi vrazn t. Dohodli se toti se stty Trojdohody na tom, e jim daj penze na vlen vybaven. Tyto penze ale mus bt investovny v Americe (mus za n nakoupit zbo od americkch firem). Druhou monost bylo, e Spojen stty budou vlcm sttm pmo poslat produkty, kter za vlastn penze nakoup od americkch ivnostnk. Tm ale sttn penze vkldali do americkho obchodu. Znamenalo to zbohatnut firem v Americe a tak i celkov zbohatnut sttu. Pak ale 1. svtov vlka kon. Americk trh nebyl tak rychle schopen reagovat na nenadl zmny. Najednou vznik obrovsk nadprodukce a dochz tak k Ekonomick krizi a ke zhroucen americk burzy. Investoi americkch podnik pili o veker jmn. Mnoho americkch investor bylo i v Evrop a proto nastv globln ekonomick krize. To nakonec vystilo ve 2 svtovou vlku. John Maynard Keynes Ekonom, kter ji v obdob mezi vlkami vytv nov typ ekonomie tzv. Keynesinskou ekonomii. Podailo se mu v n najt vchodisko z ekonomick krize. Tvrdil, e mus dojt k propojen prvk trn (liberln) a sttem zen (marxistick) ekonomie. Jestlie m trh fungovat, je podle nj nutn, aby existoval garant slunosti trhu. Tmto garantem m bt stt. Garant by ml bt ve vech sttech, ve kterch nefunguje princip samoregulace trhu. Neviditeln ruka trhu mus bt doplnna viditelnou rukou sttu. Stt m trhu pomhat a dit ho pomoc tzv. ekonomick legislativy. M tedy za kol: 1) Zdit a vlastnit tzv. Centrln banku V centrln bance maj bt uloeny sttn penze. M mt za kol na trh dohlet a regulovat ho v oblasti privtnch bank. M tak pesn stanoven formy jak investovat sttn penze a to pouze ve prospch makroekonomickho trhu sttu. Dle pidluje a odebr licence privtnm bankm. Kontroluje i jejich innost tzn. rozhoduje o vi rokov mry (max. vi roku za penze, kter si v bance pjujeme tak, aby to nebyla lichva). 2) Stt mus regulovat proces zamstnanosti - Mus vytvoit zkonn zpsoby, jak udret pijatelnou mru nezamstnanosti, kter by mla bt asi 3 5%. (Urit nezamstnanost ve stt bt mus. Je to motivace pro zamstnance, aby se snaili a nepili tak o sv msto.) Stt tak vydv Zkonk prce a Sociln zkonk, kterm reguluje nezamstnanost (aby nebyla naopak pli

vysok). Sna se o to, aby byly zvhodnny firmy, kter zamstnvaj nap. hendikepovan. 3) Daov politika - Stt me prostednictvm daov politiky zskat prostedky na to, aby mohl regulovat ekonomick vztahy (nap. prostednictvm investic). Existuj dva protichdn nzory na daovou politiku sttu. Jeden z nich prosazuje vysok dan (levicov strany). Z vybranch prostedk pak chce podporovat ekonomiku sttu. Dal hj nzk dan (jsou to pravicov strany). Chce vybrat nzk dan a tud neme tolik podporovat ekonomiku sttu. Existuje nkolik typ dan: a) Pm dan Do tto skupiny se ad da z pjmu a vlastnictv. Z tto dan stt podporuje ekonomiku. Je to da ze zskanho platu. b) Nepm dan - Do tto skupiny se ad Da z pidan hodnoty (DPH), co je naven kupn ceny zbo (slueb) o urit procento. DPH mus platit vichni spotebitel konkrtnho produktu (pop. sluby). Za uritch podmnek vak mohou mt nkte lid prvo, aby jim bylo DPH vrceno. Tito lid vak nesm bt pmm spotebitelem tohoto zbo. Tk se to pouze OSV a firem. V naem stt je hlavn sazba DPH 19%. (Snila se po vstupu do EU z 22%). Existuj vak produkty, kter maj z 19% DPH vjimku a maj DPH ni pouze 5% (ped vstupem do EU 7%) Tyto produkty uruje stt. Po vstupu do EU byla R donucena snit sazby DPH. Aby sttu vak nechybly penze dve vybran na DPH, vlda pevedla vtinu produkt s ni sazbou DPH do sazby vy. (5% DPH maj nap. pomcky pro postien, ale tak hotelov sluby.) Dle sem pat Spotebn da. To je da pouze na nkter produkty, na kter stt vymuje speciln (vy) da. Jsou to produkty: alkohol, cigarety a ropn produkty. Spotebn da je velmi podstatnou slokou sttnch 4) Systm investic Je to povtinou velmi kritizovan sloka sttnho hospodaen. Stt by ml mt povinnost a cl investovat prostedky v oblastech, kde nemohou fungovat, nebo nefunguj trn vztahy. (Jsou to nap. investice do nevrobn sfry do kolstv, zdravotnictv i neziskovch organizac. Tak se me investovat do krachujcch podnik, to ale nepin uitek a tak se to nedl. dlalo se to za komunismu.)

Ekonomie 20 a 21 stol.
Je to obdob ekonomickch teori, kter pmo vychzej z J.M. Keynese. Vznikaj teorie postkeynesinstv a neokeynesinstv.

Trn ekonomika
Jej podstata se vytv na konci 18. stol. dky Anglickm politickm ekonomm. Pesn odpovd na ti zkladn ekonomick otzky. 1) Co vyrbt? 2) Jak vyrbt? 3) Pro koho vyrbt?

Na vechny z nich v trn ekonomice odpovd charakter trhu. Chceme- li se astnit ekonomickho dn, je pro ns dleit vdt, jak budeme potebovat ekonomick vstupy a ekonomick vstupy. Ekonomick vstupy jsou veker ekonomick statky a sluby, kter jsou soust ekonomickho procesu a jsou vyuity za elem tvorby ekonomickch vstup.(To odpovd na otzku slo 2) Ekonomick vstupy jsou produkty, kter chceme vyrobit. (Odpov na otzku 1). Tak musme znt clovou skupinu spotebitel (Odpov na 3 otzku.)

Ekonomick vstupy
Jsou to tzv. vrobn faktory. Vrobnch faktor je nkolik druh. a) Prodn zdroje suroviny, prodn mdia, pda b) Prce tzn. innost potebn pro vrobu konkrtnho ekonomickho produktu. c) Kapitlov zdroje Veker ekonomick statky, kter jsou ureny k tomu, aby v procesu vroby vyrbly dal ekonomick statky.

Ekonomick vstupy
Jsou vsledkem procesu vroby a ekonomickch vztah. Jsou pmm dvodem k tvorb ekonomickch vztah. V trn ekonomice je cena ekonomickch vstup hlavnm signaliztorem (kvality) trhu a odrazem souasnch ekonomickch trnch vztah. Neexistuje lep a hodnotnj signaliztor trhu. Cenu uruje trh. Stt trh pouze reguluje. V ist podob je trn ekonomika bez jeho zsahu (nebo jen s neznatelnmi zsahy).Cena signalizuje vztah mezi poptvkou a nabdkou. Pokud jsou trn vztahy v disharmonii, me dojt k jejich destrukci. Poptvka Rrozhoduje o otzce slo 1. Konkurence Rozhoduje o otzce slo 2. Jej existence je podmnkou funknho ekonomickho trhu. Zajiuje harmonizaci vztahu nabdka x poptvka tm, e nut nabdku, aby byla pijateln pro poptvku. Nut tm tak poptvku k tomu, aby vyvolvala potebu nabdky. Vznik tehdy, jestlie na trhu psob alespo dva ekonomick subjekty ze stejnho odvtv vroby. Podle vztah mezi tmito subjekty a podle toho, jak ovlivuj trh, mluvme o dvou typech konkurence. a) Dokonal Nastv za pedpokladu, e ani jeden z ekonomickch subjekt nem na trhu takov postaven, aby mohl rozhodovat o cen zbo. b) Nedokonal Existuje subjekt, kter je schopen ovlivovat cenu zbo. Bu to dl zkonnm zpsobem, nebo nezkonn. Pi nezkonnm zpsobu pak mluvme o tzv. dumpingu, kter je trestn a je vyetovn Antimonopolnm adem. Je-li nedokonal konkurence dosaeno zkonnm zpsobem, trh nen stabiln a v konenm dsledku pak dochz k pokozen zkaznka. V obou ppadech vak dochz k tomu, e subjekt na trhu zskv tzv. monopoln postaven. Rozliujeme nkolik druh monopol podle toho, jakm zpsobem subjekt sv monopoln postaven zskal. 1) Legln (pirozen) monopol Subjekt ho zskv tak, e m monost zkonnm zpsobem ovlivovat cenu zbo. Vtinou je to dno tm, e je schopen legln vyrbt mnohem levnj i mnohem kvalitnj zbo, ne jeho konkurenti. V takovm ppad m pak konkurence bu mnohem men poet zkaznk, pln vymiz a nebo je nucena zlepit kvalitu zbo i snit jeho cenu. 2) Administrativn monopol - Vznikne na zklad legislativy. Je vsledkem sttnho zsahu. Subjekt se do tohoto typu monopolnho postaven dostv proto, aby nezneuil

monopoln postaven nap. v urit oblasti, kde neexistuje, nebo neme vzniknout konkurence. Na tento typ monopolu dohl sttn orgny. (Tmito subjekty jsou vtinou sttn i polosttn firmy.) Dve byl nap. administrativnm monopolem Telecom. 3) Tajn monopol Subjekt ho zskv na zklad tajn monopoln domluvy se svmi konkurenty v neprospch spotebitele. Je to samozejm nezkonn a vyetuje to Antimonopoln ad dve se jmenoval ad pro hospodskou sout - sdl na esk vedle budovy stavnho soudu. Dohl na to, aby nedochzelo k tajnm monopolnm dohodm. (Kauzy z posledn doby, kter se tkaly tajnch monopol, byly nap: Paegas+ Eurotel x Oscarovi; Banky, kter mly tm shodn poplatky za sv sluby; Stavebn spoitelny, kter uzavely kartelovou dohodu ohledn ceny a proviz za zzen tu a ceny za veden tu) Samostatn monopoln postaven na trhu je vjimkou. astj jsou tzv. Olygopoly tzn. skupina subjekt na trhu, kter m tzv. cenov vdcovstv.

Negativa trn ekonomiky

Trh nen schopen regulovat vechny ekonomick vztahy nap. se tko nastavuj trn-ekonomick vztahy v kultue, zdravotnictv, i kolstv. Trh me bt distributorem neho pro spolenost nedoucho. (Nap. cigarety, alkohol, ale i pebytek levnch aut i kva.) Vrobci mohou manipulovat s vl spotebitele a vytvoit tak umlou poptvku pomoc reklamy, propagace, marketingu, mdy

Centrln zen ekonomika

Vychz z ekonomick teorie Marxismu, tzn. jej koeny sahaj do 19. stol. Je vak doplnna o ekonomick principy vznikl v nov vytvoenm Sovtskm svazu. Proto samotn vznik centrln zen ekonomiky datujeme a do 30. let 20 stol. Teprve tehdy je toti aplikovna.Proto nen ani pmm dvodem jnov revoluce. Dokonale se rozvj a za vldy Stalina po II. Svtov vlce ( obdob tzv.studen vlky), protoe Sovtsk svaz zskal pod politick i ekonomick vliv polovinu evropskch stt. Existuj dva ekonomick modely (Zpad a Vchod). Centrln zen ekonomika je negac trn ekonomiky. Vrazn zasahuje do ekonomickch vztah, tzn. nen liberln. Tyto zsahy provd tzv. ekonomick centrum. Ekonomick centrum je pmo zodpovdn za rozhodovn o veker vrob a vekerm perozdlovn vrobk. Existuj dva typy Centrln zen ekonomiky: 1) 2) Dikttorsky zen centrln ekonomika O ekonomice sttu rozhoduje dikttor. Demokraticky zen centrln ekonomika Ekonomick ruku sttu m bt vsledkem demokratick spolenosti. Ekonomiku d ekonomick centrum pomoc nstroje ekonomickho plnu. Ekonomick pln byl centrem vytvoen a jeho plnn bylo vynucovno. Byl zvazn pro vechny ekonomick subjekty.Centrum tak rozhodovalo o cen zbo (slueb). Ta byla stanovena jednotn bez jakchkoliv odchylek. Vbec neodrela

podstatu vrobnho procesu. (Tzn. trn hodnotu zbo pop. slueb, kterm byla vymena.) Zkladnm znakem tohoto systmu bylo to, e neexistovala centrln konkurence. To mlo bt vyveno dokonalm plnovnm.

Systm ekonomickho plnovn:

RVHP
(rada vzjemn hospodsk pomoci) pidala se do systmu a pozdji

Centrum
PK
(stedn plnovac komise)

esk plnovac komise

Krajsk plnovac komise

Slovensk plnovac komise

Okresn plnovac komise

(Pedvaj pln do jednotlivch subjekt)

Ped kadm plnovacm obdobm se pavouk obrac. Dky tomu zskv RVHP a PK informace o tom, jak m vypadat pln pro jednotliv stty. Nejvtm problmem tohoto systmu byla ekonomick neprunost. (Ekonomick pomry se toti velmi rychle mn a to nen tento systm schopen sledovat a pizpsobovat se.)

Negativa Centrln zen ekonomiky:

Neprunost systmu Ekonomick pln neodrel stav trhu Neexistovala konkurence (bylo to umle vytvoen bezkonkurenn prosted). cta ke kvantit na kor kvality.

Demotivace pracovn sly, protoe systm centrln zen ekonomiky pokodil trh prce. Aby mohla CE existovat a mt podporu spolenosti, nesmla existovat nezamstnanost, co bylo i uzkonno. Proto byla a 1/3 pracovnch msta umle vytvoena, co znamenalo i ni prmrn vdlky. Centra mla patnou orientaci na trhu. Dky tomu dochzelo k nadbytku i nedostatku nkterho druhu zbo. To vedlo ke vzniku ed ekonomiky (ernho trhu) a tak k platkm a korupci. Stty to eily tak, e provdly mnov reformy. (Neexistoval zkon o bankovnm tajemstv, take lid nemohli nekale zskan penze jen tak uloit do banky.) Tento typ ekonomiky nebyl schopen konkurence vi zbytku svta. To se projevilo zejmna v cenov kampani. Ekonomick subjekty zmrn zkreslovaly informace pro tvorbu novho plnu. ( Nap. uvdly ni vrobn monosti zamstnanc, aby se v prci zamstnanci nemuseli tak honit.) Veker vrobn prostedky jsou majetkem sttu dky vyvlastnn a kolektivizaci majetku.

Pozitiva Centrln zen ekonomiky:

Nadstandardn sociln jistoty pro vechny.

Transformace esk ekonomiky po roce 1989

Proces, ve kterm musela bt Centrln ekonomika pedchzejcho obdob zmnna na funkn ekonomiku. Zan v roce 1991 a trv dodnes. (V roce 1991 vchz v platnost zkony, kter zaponaj transformaci.) Transformace esk ekonomiky m nkolik fz: 1) Liberalizace esk ekonomiky Tzn. uvolnn dikttu sttu nad ekonomickmi vztahy. Liberalizace zahraninho obchodu proces, bhem kterho bylo umonno, aby na zem R mohly zat psobit ekonomick subjekty ze zahrani. Bylo nutno udlat zkony pro to, aby nebyly zahranin subjekty znevhodnny vi eskm subjektm. Zpotku nesmly zahranin subjekty vlastnit vce ne 49% akci jednotlivch podnik. Liberalizace cen Oputn centrlnho plnu. Ceny maj bt voln tvoeny trhem. V nkterch oblastech byla ale zavedena tzv. doasn opaten (Stt mohl doasn regulovat ceny zbo i slueb v uritch ekonomickch oblastech a to proto, e zde nebyla vytvoena monost funknosti trhu (tzn. regulace cen). Regulace cen probhala dvma zpsoby.Rozdl je ve zpsobu,jakm jsou ceny diktovny. a) Vcn Byl stanoven procentuln cenov nrust a bylo pouze na rozhodnut subjektu, kdy a jak bude ceny zvyovat. b) asov Zpsob, pi kterm mohou bt ceny navyovny pouze postupn a to o pedem schvlen procentuln naven. Subjekt to me zmnit pouze po dohod s ady, kter uznaj jeho oprvnn dvody k tto zmn. Zmna vlastnick struktury M-li fungovat trn ekonomika, mus bt minimalizovno sttn vlastnictv a bt poskytnuto soukromm vlastnkm.To se provdlo dvma zpsoby

a) Privatizace Privatizace je pechod od sttnho majetku k majetku soukrommu a to prostednictvm prodeje jednotlivch ekonomickch subjekt i sttnho majetku. Probhala temi zpsoby: Mal privatizace Byla legislativn pipravena bhem roku 1990. jej platnost a prbh zan vak a v beznu 1991. V tto souvislosti byly prodvny mal ekonomick subjekty a drobn majetek sttu. Stt vylenil tento typ majetku a dobrovoln ho nabdl prostednictvm aukc k odprodeji soukromm vlastnkm.(Ten, kdo nabdl vy cenu, zskal sttn majetek.) Aukc se vak mohli astnit pouze oban R. Bhem prvnch aukc tak dochzelo a k nezkonnm machinacm. Velk privatizace Jednalo se o prodej velkch ekonomickch subjekt. Ty nebylo mon tak lehce rozprodat, protoe se jednalo o strategicky dleit ekonomick subjekty. Stt jej tedy nabdl k odprodeji, ale kad zjemce musel vytvoit a pedloit tzv. privatizan projekt, ve kterm byla cena jen jednm z kritri. Podle projektu (bylo v nm nap. jakm zpsobem chce majitel dit subjekt v budoucnu) se pak rozhodovalo o tom, komu bude subjekt odprodn. Aby mohl stt odsttnit tak velk ekonomick subjekty, musel je odtrhnout od sttnho rozpotu (pestat je financovat) a pevst je na akciov spolenosti. Akcie takto vytvoench akciovch spolenost pak nabzel k odprodeji. Ve velmi dleitch podnicch si z potku stt st akci ponechal a k odprodeji je nabdl a kdy se ukzalo, e majitel nap. sprvn pln pedloen projekt. Kupnov privatizace Aby nemli k pvodn sttnmu majetku pstup jen bohat lid, vznikla tak tzv. kupnov privatizace. Kad oban R star osmncti let si mohl od sttu koupit tzv. kupnovou knku s tisci body. Za kad bod v knce zaplatil sttu jednu korunu. Pot bylo vyhleno, kdy budou na burze ke koupi akcie pedem vybranch ekonomickch subjekt. Lid si akcie nakupovali za body na kupnovch knkch. Kupnov privatizace probhla celkem ve dvou vlnch. Ji po prvnm kole kupnov privatizace mohli lid zat s koupenmi akciemi obchodovat. Vznikaly pak spolenosti, kter akcie ve velkm odkupovaly (nap. Harvardsk fondy Viktora Koenho). Tyto spolenosti na odkoupen akci v konenm dsledku bohatly, protoe touto cestou zskvaly majoritn podly asto ve velmi lukrativnch podnicch.

b)

Restituce Tzn. navrcen majetku pvodnm vlastnkm, k emu musel bt vytvoen zkon o restitucch. Ten specifikoval, komu a od kter doby bude

majetek vrcen. V parlamentu se diskutovalo, od kter vlny zesttovn majetku m bt majetek vracen. Pedmtem diskuse byly roky 1945 (Beneovy dekrety znrodnn majetku v rukou Nmc a majetku kolaborant + strategicky dleit majetek tzn. nejvt podniky, u kterch se pedpokldalo, e musely kolaborovat s Nmci), 1948 (vlna znrodovn po pevzet moci komunistickou stranou) a 1968 ( Vlna zesttovn majetk emigrant, kte utekli ped nadvldou Sovtskho svazu.) Nakonec byl odhlasovn rok 1948 s tm, e majetek zabaven ped rokem 1948 me bt navrcen pouze tehdy, proke-li jeho pvodn majitel, e byl za II. Svtov vlky antifaistou. V souasn dob je ji proces restituc ukonen. Dky zmn vlastnick struktury se tedy vytv zcela nov vlastnick struktura, kter m nkolik druh. a) sttn je to forma vlastnictv, kter je zcela v rukou sttu, kter jej kontroluje a d. Tento majetek zstal v rukou sttu i po privatizaci a restituci. Ve vlastnictv si stt ponechal ekonomick subjekty, o n na trhu nebyl zjem, nebo ty, o n by sice zjem byl, ale bylo by riskantn pro stt, aby byly odprodny soukromm majitelm (stt je chtl regulovat). Jsou to nap. dopravn tepny, kolstv, zdravotnictv. Dodnes probh urit forma privatizace (nap. odsttnn Telecomu, energetickch spolenost jako JME apod.) b) drustevn Drustevn vlastnictv neme nabt jednotlivec. Je to pouze forma spoluvlastnictv, pi kterm jednotliv majitel vlastn pouze tzv. drustevn podl, m se zrove stvaj spoluvlastnky celho drustva. Tato forma vlastnictv byla a je pouvna zejmna v zemdlstv a tak v oblasti realit (byt obydlench njemnky). Drustva vznikala proto, e bylo pro stt vhodnj odprodvat majetek ve velkm celmu drustvu, ne jednotlivcm. Drustevnk se stv drustevnkem tm zpsobem, e zaplat drustvu poplatek v hodnot nemovitosti, kterou chce uvat. Drustevnk se tm vak nestv majitelem dan nemovitosti. Stane se pouze majitelem sti drustevnho majetku vymen hodnotou nemovitosti. (Krom drustev v oblasti byt a zemdlstv existuj i vrobn drustva.) c) Soukrom vlastnictv Vlastnictv, kter vyuvm k ekonomickm elm. Clem tohoto uvn je ekonomick prospch. Existuje mnoho druh soukromho vlastnictv. Zde jsou ty nejdleitj: Akciov spolenost Akciovou spolenost mohu zskat bu odkoupen,m akci spolenosti, i jejm zaloenm a nslednm odkoupenm jejch akci v uritm procentu.

Podle toho, kolik akci soukrom vlastnk vlastn, m monost rozhodovat o aktivitch spolenosti a tak m prvo na urit podl ze zisku akciov spolenosti vyplcen v podob dividend. Dividenda jsou hodnotov vymena podle velikosti zisku a rozpotna na poet akci jednotlivch akcion. st zisku, uren k vyplcen dividend x Poet akci spolenosti Poet akci soukromho = Zisk soukromho vlastnka vlastnka v podob dividend

Akcie se udvaj na burze, kde se s nimi naprosto trn obchoduje. Je to jedna z nejlukrativnjch ale zrove nejriskantnjch forem obchodu. Obchodn spolenost Forma soukromho vlastnictv, kdy zmnn ekonomick subjekt v sob obsahuje minimln dva podniky se stejnou produkc, kter jsou sdrueny v tto jedn spolenosti, ale jinak jsou samostatn. Spolenost s ruenm omezenm (s.r.o.) Typ soukromho vlastnictv, kter se pouv u mench ekonomickch subjekt a byl nejrozenj formou soukromho vlastnictv za prvn republiky i po zmn vlastnick struktury. Je to systm, kter naizuje vloit do dan spolenosti tzv. jistinu, a to v urit vi. (Momentln je sttem stanovena minimln ve jistiny na 200 tisc korun.m vy vak jistina je, tm bezpenji se mohou ctit vitel dan spolenosti, a proto je vysok jistina pro spolenost ekonomicky pnosn.) Ekonomick subjekt pak ru za sv aktivity pouze ve vi dan jistiny a kad z vitel me bt v ppad nutnosti odkodnn pouze do ve jistiny spolenosti. Je tak chrnn majetek spoluvlastnk spolenosti, kter jim nesm bt vzat na hradu pohledvek vitelm. d) Osobn vlastnictv Je jm vlastnictv kadho jednotlivce. e) Vlastnictv spoleenskch organizac Toto vlastnictv je v dren prvnickch osob, jejich clem nen ekonomick psoben. (nadace, sportovn oddly) Tato organizace jsou odkzny na dotace, dary, sponzory apod f) Vlastnictv zahraninch spolenost V na republice mohou vlastnit majetek jen ty zahranin spolenosti, kter u ns psob.(Tk se jich platba dan apod) g) Vlastnictv se zahranin ast Zahranin spolenost (investor) nevlastn cel vlastnictv je jen spoluvlastnkem.

Prvo
Prvo je souhrn vekerch kodifikovanch norem spolenosti. Kodifikovan normy jsou pouze ty normy, jejich dodrovn si spolenost vynucuje. Spolenost toti ct nutnost jejich vymahatelnosti. Existuj dva typy norem: Normy morln Vznikly jako prvn a v moment, kdy se spolenost ctila ohroena patnm vkladem morlnch norem, pily normy prvn. Prvn normy Je v nich popis toho, co je pro spolenost akceptovateln (legitimn) a co ne, dle popis vynutitelnosti (sankce tzn. v jakm rozsahu me bt uloen trest. Ne kad prvn norma vak mus sankci obsahovat nap. Obansk prvo spory mezi jednotlivci, kter mohou bt rozhodnuty rozdln podle toho, na stran je prvo.) Prvo se dl na: Objektivn prvo Je to souhrn vech platnch prvnch norem. Vechny spoleensk vztahy, kter jsou prvnmi normami upravovny, se nazvaj prvn vztahy. (Ostatn jsou vztahy spoleensk.) Prvnmi normami jsou: zkon, vyhlky, stava, vldn nazen Subjektivn prvo je to nrok (oprvnn) astnka prvnch vztah. Tk se jeho individulnch prv nap. Prvo volit.

Vvoj prva
Pedprvn obdob Prvo (kodifikovan normy) je pouvno od 2 tis. p. n. l. Pedtm existovalo tzv. pedprvn obdob, v nm byly spoleensk vztahy upravovny v podob tzv. zvykovch norem. Zvykov normy byly pedvny stn a vychzely z tradic komunity. Vznik kodifikovanch norem Pedpokldme, e ji ve 4 tis. p. n. l., kdy vznikaly prvn sttn tvary, ji mohly existovat kodifikovan normy. O tom vak nemme dkaz. Prvn dkaz o existenci

kodifikovanch norem pochz a z 18. st. p. n. l. a je jm Chamurappiho zkonk, kter byl nalezen v Babyln. Byl to tzv. barbarsk zkonk, protoe tresty nebyly vymeny stejn pro pslunky vech spoleenskch vrstev a tak byly velmi krut. Obdob Antiky V tomto obdob se vzorem stv msk prvo, kter je dodnes soust naeho prva. Z tohoto obdob pochz dokumenty (zkonky): zkony 12 desek, Kodex Yuris civilis (kodex prva obanskho) - je zde popsna drba neboli dnen vlastnictv. Stedovk Barbarsk kmeny, kter dobyly m, pevzaly Antickou kulturu, kter se rozvjela v m. Vznikaj tak ti pile kultury a vzdlanosti eck vzdlanost, msk prvo a Kesansk etika. Tyto pile se dky barbarskm kmenm po Evrop. Pozdji vak Evropa zapomnla na eckou vzdlanost, protoe se nesluovala s kesanstvm, take petrvalo jen msk prvo a Kesansk etika.Tak Barbarsk kmeny udrely kontinuitu mskho prva pro Evropu. Ve Stedovku se k mskmu prvu jet pidvaj dal nepsan prvn normy. Stedovk se tak opt vrac ke zvykovm )nepsanm) normm, kter se pedvaj stn. Normy jsou velmi nchyln ke zmnm. Je to tzv. sekularizovan prvo tzn. prvn systm, kter je platn jen na malm zem a odlin tud od prvnch systm okolnch zem. Tvrci a tak vykonavateli prvnch norem jsou v tomto obdob asto lechtici (vlastnci pdy). I v rmci tchto stedovkch vak platily prvn normy jednotn ve vech zemch (nap. vbr dan). Rozdly v zkonech vak brzdily ekonomiku, protoe vude byly jin mry. Toto prvo bylo odrazem ekonomickch vztah, kter vyjadovaly podstatu feudlnho du. V pozdjch obdobch ( od 13. stol.) je prvo doplnno jet novmi prvnmi odvtvmi dky urbanizaci nap. vznikaj mstsk prva, vznik tak prvo dln, prvo crkevn atd Pod jsou vak prvn normy znan odlin. Clem jednotlivch stt tedy zan bt vytvoen unifikovanho (jednotnho) prvnho systmu pro vechny oblasti sttu. To velo do historie pod pojmem Zemsk prvo. Tak byly sepsny zkony platn pro cel stt. Vvoj v eskch zemch aneb od Vladislavskho zzen zemskho po dnen stavu 1500 Vladislavsk zzen zemsk prvn sepsan prvo v eskch zemch z obdob Stedovku - platilo a do Stavovskho povstn 1620 bitva na Bl hoe Habsburkov mn Vladislavsk zzen zemsk na tzv. Obnoven zzen zemsk, kter plat za vldy Habsburk v Habsbursk i a do roku 1848. Duben 1848 vydna tzv. Stadinov stava (byla to uhersk stava) mn se tak Obnoven zzen zemsk. Je to vlastn pijet Uhersk stavy v uhersk sti Habsbursk monarchie. Vem habsburskm zemm pak tak byla vnucena tzv. Oktrojovan stava. Dky jejich nevoli a ntlaku vak byla zruena. Oktrojovanou stavu nahradily tzv.Silvestrovsk patenty nor 1861 - Silvestrovsk patenty nahrazeny tzv. norovou stavou. Prosinec 1867 norovou stavu vystdala nov Prosincov stava. Ta rozdlovala a pejmenovvala Rakousk csastv na csastv Rakousko Uhersk. (to se stalo kvli bitv u Sadov u Hradce Krlov kde bojovalo Rakousko Uhersko proti Prusm o to, kdo sjednot Rakousk zem. Rakousko Uhersko tuto vlku prohrlo. Pot zaali chtt ei tak autonomii.) 1907 bylo uzkonno veobecn volebn prvo pro mue z celho Rakousko-Uherskho csastv. 28. jna 1918 Ji je po prvn svtov vlce a tak vznik I. Republika. Je vydn tzv. Prvn prvn akt. Je to prvn norma, kter nahrazuje stavu a uzkouje samostatnost eskoslovenska.

Listopad 1918 Je vydna prozatmn stava, kterou pijal prozatmn parlament. 1919 Volby do parlamentu, kter se hned pout do prce na nov stav. 1920 vydna stava eskoslovensk republiky. (Bylo to stava demokratick.) Ta je pak rzn doplovna (nen vak mnna). Jednm z vznamnch doplovacch zkon je Zmocovac zkon z roku 1933. ten umooval zsahy , kter nepovoloval zkon, ale byly ve prospch sttu. Tyto zsahy se asto tkaly sudetskch Nmc, co se stalo zminkou pro Hitlerovu kampa za utlaovn Nmc v eskoslovensku. 1938 Mnichovsk Konference - Hitler zskal souhlas tehdejch evropskch velmoc (Anglie, Francie a Itlie) k obsazen a pipojen eskoslovenska. Nadchz obdob tzv. II republiky , kter pin dal zmny v stav. eskoslovensko se pak bez boje vzdv Hitlerovi. 15. 3. 1939 vznik protektort ech a Moravy. Je ukonena platnost vekerch prvnch norem a jsou pijaty prvn normy Nmeck e. Na zem protektortu tak zan platit sk prvo upraven pro poteby protektortu. 1945 pichz konec II svtov vlky a osvobozen eskoslovenska. Jsou zrueny prvn normy platn za protektortu. Do vzniku nov stavy pak nahrazuje stavu (tedy se stv legislativnm nstrojem) prezident republiky. Ten vydv tzv. Beneovy dekrety. 1946 probhly volby a nov parlament vydv novou eskoslovenskou stavu. Kvten 1948 Ti msce po komunistickm pui je pijata tzv. Kvtnov stava, kterou vydv komunistick vlda. Ta z rznmi obmnami platila a do roku 1990. 1990 Po sametov revoluci vydna prozatmn stava, kter vynechvala komunistick zsady. Platila do roku 1992. 16. Prosince 1992 Vznik esk Republika a je schvlena stava esk Republiky a to eskou nrodn radou, co byla esk st tehdejho parlamentu. 1. 1. 1993 stava esk Republiky nabv platnosti. Je platn dodnes.

Prvn normy
Je to souhrn pravidel chovn a jednn , kter jsou ustanovena sttnmi orgny, a to v psemn form pedepsanch zpsobem, dky emu jsou sttnmi orgny vynutiteln. Proces tvorby prvnch norem se nazv legislativa. Postihem sttnch orgn za nedodren obsahu prvnch norem jsou sankce, kter jsou pedem stanoveny v rmci obsahu poruovanch prvnch norem. O konkrtn podob a form sankce vak rozhoduje pouze soud. Ji-li vytvoen urit souhrn prvnch norem, kme mu prvn pedpis (nap. vyhlka, zkon). Vechny vztahy, kter jsou omezovny a upravovny prvnmi pedpisy a normami, se nazvaj prvn vztahy. Clem existence prvnch norem je ochrana spolenosti i jednotlivch jedinc. Nen tedy clem omezit jednn jedince, ale pouze zamezit tomu, aby se jedinec choval tak, e omezuje jinho (jin) jedince. Stt je jedinou instituc, kter m pravomoc vynucovat. Ne vechny normy vak mus bt jednoznan vynutiteln (nap. dluh ze soukrom szky).

Druhy prvnch norem

Podle zpsobu vymezen chovn a) Zavazujc - Nut ns k aktivnmu projevu chovn a jednn tm, e bu njak innosti pikazuje nebo zakazuje - Pikazujc

Zakazujc

b) Opravujc Opravuje ns k volb njakho zpsobu prvnho jednn i chovn. Podle zvaznosti a) Donucujc (kogentn) Jsou to normy bezvhradn zvazn. Nepipoutj dnou odchylku od vkladu toho, jak jednat. Jsou platn pro vechny bez rozdlu. (Napklad, je to povinnost o prokolen v prci.) b) Podprn (dispozitivn) jsou relativn nezvazn. Pouvaj se v ppad, e si astnci prvnch vztah nevyberou (neuprav) legitimn chovn jinak. Tento typ normy tedy pouze doporuuje urit zpsob jednn a chovn. Uplatuje se nap. v obanskm prvu. Podle obsahu dl se na tzv. prvn odvtv (nap. stavn prvo, rodinn prvo, obchodn prvo apod).

Funkce prva
Existuj dv zkladn funkce, kter prvo v obecn rovni pln. Je prostedkem donucen zajiuje spravedlnost uvnit spolenosti ochranu jednotlivc i spolenosti. Funkce, dky kter prvo omezuje tak sebe samo ve vynutitelnosti. (nap. tresty mladistvm a nezletilm ni nebo dn trest).

Prvn d
Souhrn vekerch prvnch norem platnch na zem konkrtnho sttu. Spluje tyto znaky: Je hierarchicky (stupovit) sestaven z prvnch norem a to podle prvn sly jednotlivch pedpis. Jednotliv prvn pedpisy z jednotlivch stup nesm bt vzjemn v rozporu a to ve smru od nejnich k nejvym. Pi rozporu prvnch norem, kter nen vyeen, je mono obrtit se s eenm tohoto problmu na stavn soud.

Zkony: Prvn normy s vy prvn silou. Pijm a vydv je parlament.

stava a stavn zkony: Maj nejvy prvn slu a pijm je parlament. Pijm je vak jinm zpsobem, ne normy ni sly. (U ns 3/5 vtinou

Vyhlky Krajskch zastupitelstev Sm se tkat jen uritch oblast Vyhlky Obecnch zastupitelstev

Vyhlky ministerstev a vldn nazen: Normy s ni prvn silou

Prvn d je uzaven mylenkov celek odlin od prvnch d jinch stt. (Tzn. m pouze sttn psobnost.) Jedn se o logick celek, jeho sousti tvo organick vztah. (Tzn. Jednotliv normy se navzjem podporuj a nejsou a ani nesm bt ve vzjemnm rozporu.) Prvn d se neustle vyvj a mn. Nefunkn i zastaral prvn normy jsou vypoutny, jsou pijmny nov normy a nebo jsou novelizovny normy stvajc. Logickou jednotu prvnho du zachovvme tm, e jej sm pijmat pouze zodpovdn sttn orgny. Tyto orgny zodpovdaj za to, e jednotliv normy nebudou v rozporu.

Vda, kter se zabv prvnmi normami a jejich vkladem a tvorbou se nazv Prvn dogmatika.

Prvn vztahy
st spoleenskch vztah, kter je upravovna prvnmi normami. (Jakkoliv vztah, kter je podstatou prvnch norem, se nazv prvn vztah.) Uvnit prvnch vztah rozliujeme tzv. objekty prvnch vztah a subjekty prvnch vztah. Subjekty prvnch vztah To jsou astnci prvnch vztah a) Fyzick osoba Je j jednotlivec tzn. kad osoba (i dt). b) Prvnick osoba Kolektivn astnk prvnch vztah (nap. firma.) Mus mt prvn subjektivitu. Pak m prvo astnit se prvnch vztah, ale tak povinnosti z toho vyplvajc. c) Stt a samosprvn celky Atypick forma prvnick osoby. (Pozn: ivnostnk je vlastn fyzick osoba s prvy prvnick osoby.) Objekty prvnch vztah Tzn. vechno to, co je prvnmi vztahy upravovno. Obsahuj v sob prva a povinnosti subjekt prvnch vztah. V konenm dsledku rozliujeme pt zkladnch skupin objekt prvnch vztah. a) Hmotn vci movit (pohybovateln) a nemovit (nepohybovateln).

b) Vsledky tvr duevn innosti lovka (Nap. autorsk prva apod. OSA = Ochrann sdruen autorskch prv.) c) Chovn a jeho vsledky. d) Hodnoty lidsk osobnosti Tzn. uraen apod. lidsk osobnosti (nap. pomluva). e) Hmotn objekty, kter jsou ivmi tknmi Tzn. orgny (transplantty).

stavn prvo
Je to veejnoprvn odvtv (tzn. m veobecnou platnost), jeho obsahem jsou ti vztahy: a) Uspodn sttu b) Rozdlen a vkon sttn moci c) Zkladn prva a svobody astnk prvnch vztah Zkladnm pramenem stavnho prva je stava a vechny stavn zkony, kter ji dopluj nebo upravuj (pat sem i Listina zkladnch lidskch prv a svobod). Vechny tyto normy tvo tzv. stavn podek. 16. 12. 1992 byl pijata stava R s platnost od 1. 1. 1993. pijala ji esk nrodn rada, kter mla pro pijet mandt. K novm volbm dolo a roku 1994. Do t doby ve funkci zstvali stra poslanci. Jakkoliv zmny v stav R se dj pouze pomoc stavnch zkon. stavn prvo vznik z vle parlamentu. Na jeho schvlen je zapoteb 3/5 vtina. Listina zkladnch lidskch prv a svobod je jednm z stavnch zkon. Je to dokument, kter byl ratifikovn jako mezinrodn (nejsme tedy jeho tvrci). Vychz z deklarace Zkladnch lidskch prv, kter byla pijata v San Franciscu. Obsahuje v sob pirozen lidsk prva.

Obansk prvo
Veejnoprvn odvtv, kter upravuje majetkov vztahy fyzickch i prvnickch osob i majetkov vztahy mezi nimi a sttem. Jeho stejn soust je tzv. Vlastnick prvo. Zkladnm pramenem je Obansk zkonk, kter rozdluje obanskoprvn vztahy do dvou odvtv: a) Prva vcn Zajiuj podstatu vlastnictv. b) Prva zvazkov Jsou v nich zformulovny zvazkov vztahy mezi astnky prvnch vztah. Zvazkov vztah je vztah, bhem kterho urit osoba (vitel) m oprvnn (pohledvku) dat splnn njak povinnosti (dluhu) od jin osoby (dlunka). Pedmtem Obanskho prva jsou tud vci, prva a jin majetkov hodnoty. Obanskm prvem jsou chrnny: a) Vci hmotn Movit Nemovit Spotebiteln Opotebiteln Dliteln Nedliteln Vci hlavn i jejich sousti a psluenstv

b) Vci nehmotn (duchovn) Jsou jimi produkty lidskho mylen. Obansk prvo tak zajiuje ochranu osobnosti.

Vlastnick prvo
Definuje, kdo je vlastnkem Ten, kter m plnou moc nad vc a je oprvnn pedmtem svho vlastnictv disponovat. Vlastnictv lze nabt pouze nkolika zpsoby: a) Smluvn b) Rozhodnutm sttnho orgnu c) Jinou zkonem stanovenou skutenost (nap. ddictv, restituce) Jinou formou nelze legln nabt dnho vlastnictv! (Ani formou nlezu!) Stt m prvo zkonnm zpsobem omezit vlastnick prva, ale sm tak uinit pouze ve veejnm zjmu (k veejnmu prospchu). M tedy prvo vyvlastnit majetek ve veejn prospch (jsou na to pesn dan pravidla) za odpovdajc nhradu.

Spoluvlastnictv Je to forma kolektivnho vlastnictv, pi kter je pedmt vlastnictv dren minimln dvma vlastnky. Tato forma vlastnictv m zvltn zpsob prvn ochrany. Podle prva jsou si vichni spoluvlastnci prvn rovnocenn tzn. 2/3 vlastnk nesm omezovat vlastnka meninovho nen-li jinak stanoveno ve smlouv. Spoluvlastnictv se dl na: a) Podlov Pi vzniku spoluvlastnictv je pesn vymen podl vech spoluvlastnk. b) Bezpodlov Je mon pouze mezi maneli. Vznik pouze v dob uzavenho a legitimnho manelstv. Oba dva manel se stvaj rovnoprvnmi vlastnky toho, co bylo nabyto po uzaven manelstv jako spoluvlastnictv. (Bezpodlovho spoluvlastnictv tedy nelze nabt ani ped uzavenm ani po rozveden manelskho svazku.) Pod tento typ spoluvlastnictv tedy nespad vlastnictv jednoho jedince z pru, je nabyl ped uzavenm manelstv i po jeho rozveden. Dle sem nespad vlastnictv nabyt jednm z manel ve form daru i ddictv, nespadaj sem vci osobn poteby a vci prokazateln potebn k vkonu povoln jednoho z manel. Pedmanelsk smlouva: Jedin monost, jak si meme uetit rozvodov starosti ohledn majetku. V tto smlouv je pesn sepsno co kdo z pru nabyl ped uzavenm manelstv tzn. co si z nj v ppad rozvodu tak sm bez jakchkoliv nmitek odnst. Ddictv Je to speciln forma nabyt vlastnictv. Vlastnictv lze takto nabt pouze smrt zstavitele nebo prohlenm zstavitele za mrtvho. (Za pedpokladu, e se nenalezne tlo poheovanho, se me druh varianta prothnout a na nkolik let.) Posledn vle (zv) zstavitele mus bt napsna a podepsna jeho rukou a to nejlpe ped svdky i notem. Existuj ti druhy ddictv:

1) Ddictv ze zkona Je pouito za pedpokladu, e existuj tzv. neopomenuteln ddicov (tzn. pm potomek, manel/manelka zstavitele, partner i partnerka prokazateln ijc se zstavitelem ve spolen domcnosti po uritou dobu, registrovan partner.) Je-li naivu alespo jeden neopomenuteln ddic, nesm bt vylouen z ddictv a nle mu veker majetek zstavitele. Je-li neopomenutelnch ddic vce,majetek se mezi n rozdl rovnomrnm dlem. Prvo ddit m i nenarozen neopomenuteln ddic, pokud se narod 2) Ddictv ze zvti ze zvti lze ddit pouze neexistuj.li dn neopomenuteln ddicov. V takovm ppad se dd pouze podle posledn vle zstavitela. 3) Oba dva pedchoz zpsoby v kombinaci Tzn. e nejsou opomenuti neopomenuteln ddicov. Zvt pouze upravuje rozdlen majetku mezi nimi.

Rodinn prvo:
Jeho pramenem je zkon o rodin. Je to prvn odvtv, kter obsahuje prvn normy upravujc manelstv, vztahy mezi rodii a potomky, vztahy s dalmi pmmi pbuznmi a tak upravuj vztahy pi pi a nhradn pi o dt.

Manelstv:
Prvn vztah, kter vznik uzavenm manelstv a zanik rozvodem nebo s mrt jednoho z manel nebo prohlenm jednoho z manel za mrtvho. automaticky tak zanik v ppad, e jsou znmy skutenosti o jeho neleglnm vzniku. (Zamlovat skutenosti v souvislosti s uzavenm manelstv je trestn, protoe to me pivodit mnoho jinch prvnch problm.) Manelstv vznik prvnk konem, kter je vykonn ped sttnmi orgny nebo ped sttem registrovanou crkv (V praxi tzn. veker obecn ady a veker sttem registrovan crkve.) Manelstv sm uzavt pouze osoba pln prvn zpsobil, doposud nesezdan, pln duevn zpsobil a to pouze s osobou odlinho pohlav (je to nco jinho ne registrovan partnerstv) se kterou nen v pmm pbuzenskm vztahu. Rozvod je uml forma ukonen manelstv a mus probhnout u pslunho soudu, kter rozhoduje o majetkovm vyrovnn manel, o pi o nezletil potomky a o nslednm rozveden satku.

Pe o dt:
Rodiovstv je prvn vztah otce i matky dtte k dtti. Matkou je vdy automaticky oznaena ena, kter dt porodila. Za otce dtte je automaticky povaovn stvajc manel eny, neur-li matka dtte jinak. Jestli-e manel i mu je je oznaen jako otec dtte nesouhlas s otcovstvm, m prvo toto soudn napadnout a podat o proveden testu otcovstv. Na jeho zklad je pak mon podat o zbaven otcovstv a vmaz z rodnho listu dtte. Narod-li se dt provdan en a to do 300 dn po uzaven satku, je i pesto automaticky povaovno za potomka stvajcho manela, neur-li matka jinak. Narod-li se rozveden en dt do 300 dn po rozveden satku, je za otce dtte povaovn bval manel, neur-li ena jinak.

ek-li ena dt s bvalm manelem a chce, aby za otce dtte byl povaovn stvajc partner, kter s tm mus ovem souhlasit, je mono se domluvit s bvalm manelem o tom, e se vzdv otcovstv k tomuto dtti a matka pak za otce dtte ur stvajcho partnera. Ur-li ena vce potencionlnch otc dtte, rozhoduje o otcovstv soud.

Nhradn pe o dt:
Rozhodnut o nhradn pi o nezletil dt je vdy pln v kompetenci soudu. Ten o n rozhodne bu v rmci rozvodovho rozsudku i na popud dalch sttnch orgn sloucch k ochran dtte. Existuje nkolik druh nhradn pe o dt: a) stavn pe - Tento druh nhradn pe pln hrad, organizuje a vykonv stt a to v stavech pro pln nezaopaten dti. Stt pebr a vykonv veker rodiovsk povinnosti. (To vak neznamen, e pvodn rodie jsou zbaveni rodiovstv. Jejich rodiovsk prva a povinnosti mohou bt pouze omezena a to rozhodnutm soudu.) tyto stavy podlhaj Ministerstvu sociln pe. Tento typ nhradn pe se pouv hlavn za pedpokladu, nen-li mono zvolit jinou variantu nhradn pe. Dti vak mohou bt v stavn pi pouze do dosaen dosplosti. b) Privtn ,,stavn" pe - Tzn. napklad S. O. S. vesniky i soukrom pstounsk rodiny s vce dtmi. V takovmto ppad nhradn pe pedv stt nadacm i pstounm, kte pi vykonvaj, finance, kter by sm investoval do vchovy dtte v ppad stavn pe. V tomto typu nhradn pe me dt opt setrvat pouze do dosaen dosplosti. c) Osvojen (adopce) - Opt o n rozhoduje soud. Je to sytm, bhem kterho zanikaj rodiovsk prva a povinnosti pvodnch (pvodnho) rodi (rodie) dtte a veker rodiovsk prva a povinnosti pechzej na nov (novho) rodie. Dochz pi tom i ke zmn registrace a pjmen dtte. Existuj dva typy adopce: 1) Zruiteln - Pouze do jednoho roku po osvojen . Pot automaticky pechz na druh typ adopce (tzv. adopce nezruiteln). 2) Nezruiteln - Nhradn rodie ji maj veker rodiovsk prva a povinnosti a dt jim neme bt vzato a nemohou jej ani vrtit do pe sttu, pokud ovem nebudou zanedbvat sv rodiovsk povinnosti, kdy by jim pak dt mohlo bt odebrno a to pouze na zklad rozhodnut soudu. d) Pstounsk pe - Je to obdoba osvojen, kter opt vznik na zklad rozhodnut soudu. Ten sv dt do opatrovn pstounovi i pstounsk rodin. Pi tom se vak na rozdl od adopce nemn vztahy mezi pvodnmi rodii a dttem v pstounsk pi. (Nemn se tedy ani pjmen a registrace dtte.) Pstounsk pe automaticky zanik dosaenm dosplosti dtte, kter bylo sveno do tohoto typu pe nebo tak rozhodnutm soudu. Pstounsk pe je sttem honorovan. Pstoun i pstounsk rodina m tedy prvo na pstounsk pspvky na dt, kter jim bylo sveno do pe. d) Kolizn opatrovnictv - Jedn se o krtkodobou nhradn pi. Opt o n rozhoduje soud. Toto opaten m vtinou za kol peklenout obdob v pi o dt dokud nebude soudn rozhodnuto o konenm een pe o dt. O to, aby bylo dt sveno do koliznho opatrovnictv, mus bt podno.

Pracovn prvo

Veejnoprvn odvtv, kter se zabv vzjemnmi prvy a povinnostmi mezi zamstnanci a zamstnavateli. Jeho hlavnm pramenem je Zkonk prce. Zamstnancem je kad fyzick osoba pracujc za mzdu na zklad pedem sjednan pracovn smlouvy. Jestlie dolo k oboustrannmu (ze strany zamstnavatele i zamstnance) podpisu tto smlouvy, vznik zamstnanci tzv. pracovn pomr. Nen mon, aby pracovn pomr vznikl jinm zpsobem!

Pracovn pomr
Vznik podpisem pracovn smlouvy. Jeho potek se odvj od data, kter je uvedeno v pracovn smlouv jako datum potku pracovnho pomru. Za potek pracovnho pomru je zrove povaovn den, kter je dnem nstupu zamstnance do zamstnn. Jestli-e se zamstnanec k tomuto datu do prce nedostav a nedostav se ani do konce kalendnho tdne, pracovn smlouva a tedy i pracovn pomr automaticky zanik.Zamstnavatel m pot prvo na nhradu kody, kter mu vznikla tm, e zamstnanec do prce nenastoupil.

Pracovn smlouva
Mus obsahovat: Den nstupu zamstnance do prce. Msto vkonu prce. Popis pracovn innosti (pracovn zaazen), kterou bude zamstnanec vykonvat. Zmnku o dob jej platnosti tzn. na jakou dobu je uzavena. Typy doby platnosti pracovn smlouvy jsou dva: a) Smlouva na dobu uritou Obsahuje pesn vymezen jej platnosti. (Bu pesn datum, i pesn asov uren nap. 1 rok, kter se pot odpot od data, ke ktermu vznikl pracovn pomr.) Momentln je zkonem znemonno podepisovat smlouvu na dobu neuritou s absolventy, lidmi se zmnnou pracovnch schopnost a s mladistvmi. Zkonem je tak dno, e tato smlouva mus bt alespo jednou stranou vypovzena i pesto, e je jej platnost asov omezena. Pokud smlouva nen zamstnavatelem ani zamstnancem vypovzena, automaticky pechz ve smlouvu na dobu uritou. b) Smlouva na dobu neuritou Tato smlouva neobsahuje dn asov omezen. Pi tto form smlouvy zkonk prce pln chrn zamstnance,ale i zamstnavatele. V praxi to znamen, e pracovn pomr sm bt ukonen jen za uritch pedpoklad a vztahuje se na nj: 1) Zkonn vpovdn lhta Minimln ve je dva msce, pokud je zamstnanec proputn z dvodu nadbytenosti, jsou to ti msce. Tato lhta me bt upravovna dky psoben odborovch organizac. Nesm vak bt snena, tzn. lze ji jen zvyovat. (kad zamstnavatel m ze zkona povinnost umonit vznik a psoben takovchto organizac.) Znamen to, e i po podn vpovdi pracovn smlouvy jednou z obou stran mus zamstnanec jet nejmn dva msce setrvat v pracovnm pomru. 2) Zkuebn lhta- Kad zamstnavatel m ze zkona prvo vydat si tzv. zkuebn lhtu, na kterou je zamstnanec pijat do pracovnho pomru. V dob

jejho trvn sm bt ukonen pracovn pomr kteroukoliv ze zastnnch stran a to bez udn dvod. Zkuebn lhta tedy poskytuje vhody jak zamstnavateli, tak zamstnanci. Zkuebn lhta vak me bt poadovna maximln do ve t msc.

Ukonen pracovnho pomru

Nastv v ppad: Vypren sjednan lhty pracovnho pomru. Okamitho zruen pracovn smlouvy a to bu ve zkuebn lht, nebo ze zkonem stanovench dvod (nap. trestn in zamstnance). Vpovdi pracovn smlouvy Mus bt pedloena vpov pracovn smlouvy jednou ze zastnnch stran. Tato vpov mus bt prokazateln psemn, prokazateln doruen (bu jako doporuen zsilka, i osobn s podepsnm dokumentu o doruen a pevzet vpovdi druhou stranou) a vlastnorun podepsan. Dohody Pi oboustrann dohod mezi zamstnancem a zamstnavatelem. Mus bt opt psemn, prokazateln doruen a podepsan obma zastnnmi stranami. Jej obsah sm bt jakkoliv, pokud nen v rozporu se zkonem. Pracovn pomr nelze ukonit v dob pracovn neschopnosti zamstnance.

Sprvn prvo
Je to souhrn prvnch norem, kter upravuj vkon sttn sprvy a mstn samosprvy. Tzn. je to prvn odvtv, kter konkretizuje vkon sttn moci. Co se te orgn sttn sprvy, maj celorepublikovou psobnost a po jejich nedvn zmn ji existuj pouze stedn orgny sttn sprvy (tzn. vlda R jednotliv ministerstva). Ty maj prvo a kol vykonvat sttn moc, kterou distribuuj jinm orgnm, kter jsou jim podzeny. Vldou jsou pmo zeny tyto orgny: ad prce (zen Ministerstvem prce a socilnch vc) Finann ad ( zen Ministerstvem financ) Statistick ad Katastrln ad (zen Ministerstvem pro mstn rozvoj) Okresn archiv Policie R (zeny Ministerstvem vnitra) Sprva socilnho zajitn

Samosprvn orgny: Jsou dvoj rovn a pravomoci maj podle toho, kdo je zizuje. Samosprvn orgny vych zemnch celk tzn. kraje Samosprvn orgny nich zemnch celk tzn. obce

Monost vytvet krajsk a obecn samosprvy vychz z stavy R (konkrtn hlava 7). stava umouje lenn R na kraje a obce. Jejich innost je omezena na zem kraje i obce. V kad obci tedy mohou psobit urit orgny:

Zastupitelstvo Je zkladnm orgnem kraje i obce a je tak jedinm volenm samosprvnm orgnem. Prvo volit zastupitelstvo obce (kraje) m oban star 18 let, kter je obanem konkrtn obce (kraje) tzn. m v obci (kraji) sv trval bydlit. Pi volen zastupitelstev se vyuv pomrn volebn systm (tzn.- lid vol jednotliv politick strany a tys e potom dle potu hlas vyberou ze svch ad urit poet zastupitel). Za zastupitele sm bt zvolen pouze lovk star 21 let. Poet zastupitel je rzn dle velikosti kraje(obce) a potu obyvatel. Zastupitelstvo vol radu obce(kraje). Rada obce (kraje) Skld se pouze ze zvolench zastupitel. Poet len rady je opt rzn. Starosta Je hlavnm pedstavitelem obce Primtor starosta v hlavn mst Praha a ve statutrnch mstech Hejtman Hlavn pedstavitel kraje. Vichni ti mus bt opt leny zastupitelstev a jsou voleni zastupiteli. Mstsk sti Statutrn msta jsou rozdlena na tzv. mstsk sti. Kad mstsk st m stejn pravomoci a povinnosti jako msta. Obvody Na obvody se len hlavn msto Praha. Kad prask obvod je na stejn rovni jako statutrn msto.

Druhy obc: Obec je prvnick osoba s prvem vstupovat do prvnch vztah (tzn. m prvn subjektivitu). Obce se dl zejmna podle potu obyvatel, ale tak podle jinch kritri (nap. poet pracovnch mst v obci) a to na: Obec druh tdy M nejni rove. (Je to obec o max. asi 100 obyvatelch.) Obec prvn tdy Msto (Na stejn rovni jako msto je i mstsk st statutrnho msta.) Statutrn msto (Na stejn rovni jeho statutrn msta jsou i jednotliv obvody hlavnho msta Prahy.) Hlavn msto Praha

Trestn prvo
Je to souhrn prvnch norem, kter upravuj podstatu provinn proti nejdleitjm chrnnm spoleenskm a individulnm normm.trestn prvo se dl na 1) hmotn 2) procesn Zkladnmi prameny trestnho prva jsou: 1) Trestn zkonk Zabv se prvem procesnm. Obsahuje v sob souhrn vekerch skutkovch podstat trestnch in a sankc za jejich naplnn. 2) Trestn d Zabv se prvem hmotnm. Je zde pouze popsn proces trestnho zen. Jsou zde vymezeny pravomoci orgn innch v trestnm zen. Orgny inn v trestnm zen: Policie R ad vyetovn (kriminalist) Sttn zastupitelstv Sttn zstupci(jinde pop. dve tak alobci i prokurtoi) jsou zamstnanci sttu. Jejich kolem je shromaovat a vyhodnocovat zskan dkazy a na zklad tchto dkaz pot pop. podat podnt k trestnmu zen

Soudy Jsou sttnmi orgny. Typy soud: Okresn soud Krajsk soud Vrchn soud ( Jeden pro Moravu a Slezsko a druh pro echy.) Nejvy soud Nejvy sprvn soud stavn soud

zen.

Advokacie (obhjci) jedin soukrom orgn, kter se astn trestnho Npravn vchovn zazen

Pachatel trestnho inu: Pachatelem trestnho inu me bt fyzick nebo prvnick osoba, kter naln skutkovou podstatu trestnho inu. Spolupachatel trestnho inu: Spolupachatelem trestnho inu je: - Nvodce k trestn innosti - Organiztor trestn innosti - Kad, kdo napomh uskutenn trestn innosti

Vina: Aby mohl bt nkdo obvinn z trestnho inu, mus mu bt prokzna tzv. vina. Vina je psychick vztah ke skutenostem naplujcm skutkovou podstatu trestnho inu. Zkladnmi formami viny jsou: - mysl - Nedbalost Okolnosti vyluujc trestnost pachatele: Existuj okolnosti, za kterch nelze trestat pachatele trestnho inu, i kdy dojde k naplnn skutkov podstaty trestnho inu. Jsou jimi: - Jednn v nutn obran - Jednn v krajn nouzi - Nepetnost - Oprvnn pouit zbran (zjm.u policie, vojska,aj) - Trestn nezpsobilost dky vku Trestn odpovdnost Pachatel, je nen dky okolnostem vyluujcm trestnost, zbaven odpovdnosti za trestn iny, jich se dopustil, m tzv. trestn odpovdnost. Existuj dva typy trestn odpovdnosti: - Snen trestn odpovdnost (od 15 do 18 let, pachatelm se snenou trestn odpovdnost jsou udlovny ni tresty, je zohleduj jejich nzk vk) - Pln trestn odpovdnost (od 18 let ve)

Ochrann opaten Soud m prvo rozhodnout o vyuit tzv. ochrannch opaten, kter budou vyuita ji v prbhu trestnho zen. Tchto opaten je nkolik druh. - Ochrann lba Je povinn dky nazen soudu - Ochrann vchova Je vykonvna na zklad rozhodnut soudu nemohou-li nebo nechtj-li zkonn zstupci dtte vykonvat povinnou pi o dt. - Odebrn vci Druhy trestnch in: Existuje asi 200 druh trestnch in. Ty jsou rozdleny do 12 hlav. 1 hlava: Trestn iny proti republice - nap. velezrada (tzn. jednn proti republice teba pion), hanoben hlavy sttu, hanoben Republiky a jejch pedstavitel,ohroen sttnho tajemstv aj 2 hlava: Hospodsk trestn iny - neoprvnn podnikn, padln pion, krcenm dan aj penz, prmyslov

3 hlava: Trestn iny proti podku a vcem veejnm - zneuit pravomoci veejnho initele, korupce, kiv obvinn, kiv svdectv aj 4 hlava: Trestn iny obecn nebezpen (Obecn ohroen) - zmrn vyvoln paniky (en poplan zprvy), nedovolen ozbrojovn, ohroen ivotnho prosted, en toxikomanie aj 5 hlava: Trestn iny hrub naruujc obansk souit - vtrnictv, opilstv, neposkytnut prvn pomoci, trn zvat, pomluva aj 6 hlava: Trestn iny proti rodin a mldei - zanedbn povinn vivy, oputn dtte, podvn alkoholu i nvykovch ltek dtem a mladistvm aj 7 hlava: Trestn iny proti ivotu a zdrav - napaden, vrada, zabit, nedovolen peruen thotenstv aj 8 hlava: Trestn iny proti svobod a lidsk dstojnosti - omezovn osobn svobody, vydrn, psychick ikana, znsilnn, diskriminace podle rasy i pohlav aj 9 hlava: Trestn iny proti majetku - zpronevra, krde, podvod, pokozen ciz vci aj 10 hlava: Trestn iny proti lidskosti - pokozovn prv skupiny obyvatel (hromadn zneuvn a pokozovn lidskch prv), genocida, propagace hnut pokozujcho lidsk prva (nap. nacistickho hnut) aj

11 hlava: Vojensk trestn iny (tkaj se pouze profesionlnch len armdy a policie R) - dezerce, neuposlechnut rozkazu aj - Vojk i policista, je spch dky rozkazu svho velitele jakkoliv trestn in, nenese za tento in odpovdnost. Odpovdnost za tento in m jeho nadzen, kter mu tento rozkaz udlil. 12 hlava: Trestn iny proti brann a civiln slub (Tato hlava byla nedvno po zaveden profesionln armdy R zruena.) Druhy trest: 1) odnt svobody Tohoto typu trestu lze vyut pouze v jednn trestnm (tzn. nelze ho vyut nap. k potrestn vink pi deliktu, spadajcm pod obchodn aj. prvo). Sazby pi pln trestn odpovdnosti Bn trest - maximln sazba 15 let odnt svobody Vjimen trest (vjimen trest se udluju osobm velmi nebezpenm pro spolenost) sazba se pohybuje mezi 15 25 lety odnt svobody Nejvy trest (je udlovn pouze vysoce nebezpenm zloincm) doivotn odnt svobody (tzn, dnmu zloinci nesm bt udlen trest ni ne doivotn a vy ne 25 let odnt svobody) Sazby pi snen trestn odpovdnosti - U mladistvch je maximln sazba odnt svobody 5 let- Pi recidiv i extrmn zvanm trestnm inu me bt trest naven o 1/3 (tzn. o 1,5 roku), tedy celkov na max. 6,5 roku odnt svobody. - Je-li pln trestn odpovdn pachatel souzen za trestn in spchan v dob jeho snen trestn odpovdnosti, mus bt posuzovn jako pachatel se snenou trestn odpovdnost. (K vkonu trestu vak pak nastupuje do Npravn vchovnho zazen pro dospl). Vkon trestu Mladistv mladistv vykonvaj uloen trest v tzv. Diagnostickm stavu (tzv. pask).Pokud je sazba tak vysok, e trest vykonvaj jet po dovren18 let, jsou z Diagnostickho stavu pevezeni do Npravn vchovnho zazen pro dospl, kde vykonaj zbytek trestu. Pachatel star 18 let Pachatel, star 18let, vykonv uloen trest v Npravnvchovnm zazen pro dospl(tzn.ve vzen). Podmnn vkon trestu Pachatel, kter je odsouzen nap. na 1,5 roku odnt svobody s podmnkou, nen nucen nastoupit k vkonu trestu. Nespch-li v obdob jednoho roku dn dal trestn in, je mu vkon trestu prominut. Vykon-li vak v podmnce dal trestn in, sazby obou trestnch in (pvodnho i novho) se setou. 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) Obecn prospn prce vymuj se ve vi min.50 a max 400 hod. prce. Ztrta estnch titul a vyznamenn Zkaz innosti Propadnut majetku Penit trest Sm bt vymen max. do ve 5 milion korun. Propadnut vci Vyhotn Zkaz pobytu