Prakticka Elektronika 2005-02

1
Praktick elektronika A Radio - 02/2005

RONK X/2005. SLO 2
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Jirkov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Pesn ped 5 lety jsme spolu
hovoili o tehdejch zmnch
na trhu soustek. Mete nm
tedy shrnout, jak vlastn vznikla
vae firma a co se za tch pt let
stalo?
Firma DOE spol. sr. o. vznikla vroce
1992 po dohod sdiviz polovodi firmy
Siemens jako jej distributor pro tehdej
eskoslovensko. Vzpt rozila svoji
spoluprci sfirmou Siemens i na distribuci
produkt jej divize Pasivn soustky a elek-
tronky. Vtinu pasivnch soustek tehdy
vyrbl v rmci tto divize spolen podnik
Siemens Matsushita Components, znm
t pod logem S+M. Pozdji se soustko-
v divize firmy Siemens osamostatnily a
zdivize polovodi vznikla firma Infineon
Technologies. Ta nyn vlastn firmu EUPEC,
kter byla pvodn zaloena jako spolen
podnik AEG a Siemens a vyrb vkonov
polovodie. Vkonov polovodie EUPEC
tak dodvme - jako jejich distributor (jed-
n se o diody, tranzistory, IGBT moduly, ty-
ristory atp. na proudy a do tisc ampr a
napt a do nkolika kV).
Z divize pasivnch soustek vznikla
firma EPCOS. Vsouasn dob tit na-
eho podnikn spov prv vdistribuci
pasivnch soustek EPCOS.
Pro prv EPCOS?
To vychz jednak zhistorickch dvo-
d, protoe jak ji bylo eeno vodem, od
potku na distributorsk innosti jsme
velmi zce spolupracovali se soustkov-
mi divizemi firmy Siemens a z jedn znich
vznikla prv firma EPCOS.
Navc je EPCOS voblasti pasivnch
elektronickch soustek velmi silnm
partnerem. Je to evropsk vrobce a doda-
vatel pasivnch soustek slo 1, v celo-
svtovm mtku pak zaujm druh ms-
to. Vprvn destce svtovch vrobc
pasivnch elektronickch soustek d-
nou jinou evropskou firmu nenajdete. Fir-
ma EPCOS m ve svm vrobnm pro-
gramu vce ne 40 tisc typ soustek,
vsortimentu najdete proto vdan oblasti
soustek skuten vpodstat vechno.
Jsou to kondenztory nejrznjch typ
- keramick, elektrolytick, tantalov, fliov,
vkonov i kompenzan a rovn ultra-
kondenztory, kterm je pedpovdna
velk budoucnost vautomobilovm pr-
myslu.
Dle bych zmnil soustky s povrcho-
vou vlnou, pedevm filtry a rezontory, a
to jak pro spotebn elektroniku, tak i pro
mobiln telefony a pro automobilov prmysl.
Podobn aplikace a oblasti pouit maj
i soustky zmikrovlnn keramiky. Dle
do sortimentu pat varistory, termistory
NTC i PTC, feritov jdra, tlumivky a cvky
rznch druh a pouit, odruovac sou-
stky a filtry a bleskojistky.
Zmnil jste se v vodu o ultra-
kondenztorech a automobilo-
vm prmyslu. Mete ktomu
ci nco vc?
Tyto kondenztory uvedla firma na trh
ped nkolika lety pod obchodn znakou
UltraCap
. Jsou zaloen na principu elek-

trochemick dvouvrstvy. Tato technologie
umouje doshnout maximln velikosti
plochy elektrod pi jejich minimln vzdle-
nosti, a tm kapacity a 5000 F na lnek
(pozn. redakce: to nen chyba tisku). Ty
lze pak dle paraleln a sriov adit do ba-
teri spoadovanou kapacitou a na napt
podle poteby aplikace. Zkladnm fyzikl-
nm principem je elektrostatick efekt, kter
je ist fyzikln a vysoce reversibiln. To
umouje doshnout podstatn vt aku-
mulace elektrick energie ne u hlinko-
vch elektrolytickch kondenztor a dodat
ji rychleji ne akumultory.
Svmi parametry tak kondenztory
UltraCap
zapluj mezeru mezi Al elektro-

lytickmi kondenztory a bateriemi. Jednou
zuvaovanch a aktivn pipravovanch
aplikac kondenztor UltraCap
v automo-
bilovm prmyslu je integrovan alterntor/
/startr, znm t zliteratury pod zkratka-
mi ISAD nebo ISG. Vtto apl i kaci j e
energie zskan pi brzdn akumulovna
v kondenztoru UltraCap
(dve nebylo
kdispozici zazen, kter by svmi rozmry
pi poadovan kapacit umoovalo ums-
tn vosobnm automobilu) a poslze pi
optovnm rozjezdu uvolnna do startru,
kter rozt spalovac motor. Baterie je
jako zdroj energie nevhodn, nebo vzhle-
dem kelektrochemick pemn nedoke
dodat energii dostaten rychle a t poet
cykl by podstatn zkrtil jej ivotnost.
Pnosem je vznamn zmenen spoteby
a emis, zejmna vmstskm provozu, jak
to ukzaly testy autobusu vnmeckm No-
rimberku, pi kterch bylo dosaeno spory
pohonnch hmot a 25 %.
Jist je mnoho jinch zajma-
vch aplikac vautomobilovm
prmyslu. Jak jet dal nab-
z firma EPCOS?
Elektronika vautomobilovm prmyslu
prov obrovsk rozmach a postupn je
tm kad skulinka vautomobilu vypln-
na elektronikou. Doby, kdy napklad v mo-
torovm prostoru bylo spousta przdnho
msta, jsou dvno pry. Samozejm zde
ve velkm nachzej uplatnn teplotn idla
vyuvajc termistory NTC. Rozen je
tak aplikace filtr a rezontor SAW.
Jedn se o velmi sofistikovan a na vrobu
nron produkty vyuvajc principu povr-
chov akustick vlny (zkrcen z angliti-
ny SAW). Oba typy soustek SAW jsou
vyuvny napklad vsystmu dlkovho
ovldn centrlnho zamykn automobilu.
Pmo vkli i pvsku je vestavn vys-
la, jeho rezontor SAW vytv vysoko-
Soustky zmikrovlnn keramiky
Rozhovor sing. Rudolfem
Valoukem, obchodnm edi-
telem firmy DOE, o novinkch
v sortimentu EPCOS.
N rozhovor ............................................ 1
Nov knihy ............................................... 2
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ............................. 3
Jednoduch zapojen pro voln as........... 5
HLASA - hlasov ovlada ....................... 8
Fukomr ................................................. 11
3-miestny displej riaden IR DO .......... 13
TAKZVAN dlkov detektory kov .. 16
Digitln tlakov idlo MS5534 ............. 18
Jednoduch regultor motor
pro modely RC ...................................... 20
Mera krytlovch
rezontorov do 24 MHz ......................... 23
Inzerce....................................... I-XXIV, 48
Mal regulovateln zdroj
s proudovm omezenm ........................ 25
Minizosilova do auta aj PC ............... 28
Halogenkm odzvonilo ....................... 30
Od krystalky k audionu (dokonen) .... 31
PC hobby ................................................ 33
Rdio Historie ....................................... 42
Z radioamatrskho svta ....................... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Inter-
netu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, ani-
ma@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Krejik, A.: SMS - Steen a
ovldn objekt pomoc mobi-
lu a SMS. Vydalo nakladatelstv
BEN - technick literatura, 304
stran B5, obj. . 121124, 299 K.
Tato publikace popisuje zkladn zsady
ochrany objekt, steench pomoc mobil-
nho telefonu (mobilu) volnm a s pedv-
nm vstranch SMS zprv. Podrobn uvd
aplikace komunikanho procesoru GB050
firmy Level, vybavenho programem (firm-
ware GSM) ve spojen s klasickm mobilnm
telefonem, kdy pomoc SMS zprv lze v jed-
nom smru pedvat zprvy a v druhm p-
kazy. Stejn podrobn je rozebrno pouit
komunikanho procesoru PAG1 Tome
Flajzara spoplanm volnm a poslnm
SMS zprv v jednom smru. Nakonec je po-
psna jednoduch prava libovolnho mobi-
lu pro vyuit kpenosu varovnho voln.
V knize je tak obsaen pehled GSM
bran a pager, kter jsou (byly v dob sesta-
vovn publikace) na trhu k mn. Na tomto
mst je nejvt prostor vnovn pagerm
BraMo (jejich konstrukce je voln dostupn
na Internetu), vrobkm firmy LEVEL N-
chod aGSM zazenm ostravsk firmy VY-
SOCK.
Vzvy kapitol: 1. Princip a monosti zabez-
peen, 2. Penos informac mobilnm telefo-
nem, 3. Komunikan procesor firmy LEVEL,
4. Program pro naprogramovn GB050,
5. Ovldn GB050 pomoc SMS, 6. idla
a akn leny, 7. Pager s komunikanm pro-
cesorem PAG1, 8. Aplikace pageru s komu-
nikanm procesorem PAG1, 9. Pager Flajzar
s komunikanm procesorem GSMSMS3,
10. GSM pager Flajzar PAG3, 11. Pager
bez komunikanho procesoru.
frekvenn nosn signl, na kter je modu-
lovna penen informace. Je tedy vy-
tvoeno rdiov spojen skrtkou dobou
trvn, nzkm vkonem a na velmi malou
vzdlenost. Naproti tomu je vautomobilu
umstn pijma, jeho filtr SAW je nasta-
ven prv na klem vyslanou frekvenci a
umouje tak detekovat uitenou informa-
ci, ve sloitjch zapojench je tak pouit
vmstnm osciltoru. Firma EPCOS nabz
adu soustek SAW vrznch pouzdrech
pro tento systm vyuvajcch frekvenci
433,92 MHz.
Jsou zde vak i dal novinky. Jednm
pkladem aplikace modern soustkov
zkladny je vstikovac jednotka vznto-
vch motor vyuvajc inverznho piezo-
elektrickho jevu. Piezokeramick sloupce
dodv prv firma EPCOS. Princip spo-
v v piloen napt na vcevrstvou piezo-
keramiku, kter se mechanicky prodlou
vase desetiny milisekundy. Aby vak bylo
toto prodlouen prakticky vyuiteln, mus
bt piezokeramika vrstvena po stovkch
jednotlivch element. Prv rychlost tto
zmny umouje zvtit poet vstik opro-
ti klasickm ventilm, a tak me bt dv-
kovn smsi mnohem jemnj. Pozitivnm
vsledkem je snen emis a hluku pi sou-
asnm zven vkonu motoru.
Zoblasti piezokeramiky lze zmnit jet
jednu novinku. Vroce 2004 udlilo rakous-
k ministerstvo hospodstv sttn cenu
za inovaci firm EPCOS za vvoj piezo-
elektrickch transformtor. Tato nov
soustka pin technologicky novou
kvalitu s vysokm potencilem uplatnn
v prmyslu. Oproti klasickmu transfor-
mtoru smagnetickm obvodem vyuv
pi ezotransformtor ke zmn napt me-
chanickou energii, kde pevod je uren
vzdlenost elektrod. Napt lze zvyovat
i sniovat soustkou smnohem menmi
rozmry ne u klasickho transformtoru,
protoe jdro ani mdn vinut ji nen za-
poteb. Napklad transformtor pro zmnu
palubnho napt automobilu z12 V na
16 kV m rozmry 34 x 10 mm. Laboratorn
vzorky modulu pro mobiln telefon maj roz-
mry 1,2 x 1,2 mm. Tato pemna energie
t pozitivn ovlivuje elektromagnetick
ruen a odsouv do historie nutnost stnit
transformtor.
Jak je vidt, je firma EPCOS vel-
mi aktivn v oblasti automobilo-
vho prmyslu. A co ostatn ob-
lasti elektroniky?
Automobilov prmysl je skuten vel-
mi vznamnm odvtvm, avak zhlediska
obratu je pro firmu EPCOS na druhm ms-
t, nepatrn men neli oblast telekomuni-
kac, vetn mobilnch telefon. Vdnm
ppad vak ztoho nelze uinit zvr, e
ostatn obory by nebyly zajmav. Firma
EPCOS vzhledem ke zmnn i sorti-
mentu dodv svoje produkty do vech
dalch oblast, a u je to spotebn elektro-
nika, bl zbo, prmyslov elektronika
nebo elektrick trakce a energetika.
Chcete zmnit jet nco dal-
ho, co by mohlo bt zajmav
zmstnho hlediska?
Firma EPCOS m sv vrobn zvody
umstnny po celm svt. Vesk repub-
lice vumperku postavila ped piblin
pti lety nov vrobn zvod na vrobu feri-
tovch jader. Jedn se o nejmodernj z-
vod vEvrop. Do tohoto zvodu byla nejprve
pesunuta vroba zmnichovskho zvodu
a po ukonen pesunu vlednu roku 2002
zaalo pebrn vroby i zdruhho zvodu
vBordeaux ve Francii. Zvod je vybaven
nejmodernjmi technologiemi a zamst-
nv vce ne 700 lid. Objem vroby mno-
honsobn pekrauje hodnoty, kterch
dve dosahovala divize magneticky mk-
kch materil podniku Pramet.
Co firma DOE nabz svm z-
kaznkm? Me od vs zkaz-
nk oekvat i technickou pod-
poru pi vvoji novho zazen?
Ano, poskytujeme zkaznkm kon-
strukn katalogy a jsme schopni dodat
i vzorky soustek pro vvoj - bezplatn
pro zaveden zkaznky a placen vzorky
pro men nebo nov zkaznky. Zkazn-
km jsme schopni poskytnout i vvojovou
podporu.
Mte tak maloobchodn prodej?
Ne, maloobchodn prodej nemme, ale
napklad varistory mme skladem ve vel-
km sortimentu a jsme schopni vtinu ob-
vyklch typ dodat ihned i vmalm mno-
stv, to plat i o feritovch jdrech. Tak
plnujeme zzen internetovho obchodu,
kter spoj pednosti prodejny a velkho
sortimentu.
Kter soustky nejvce dod-
vte?
Nejvce prodvme ve zmnn ferity
a jejich psluenstv, protoe firma EPCOS
koupila ji zmnnou divizi magneticky
mkkch materil podniku Pramet um-
perk. My jsme odkoupili cel zbytek skladu
mkkch ferit Prametu, abychom mohli
uspokojit jejich bval zkaznky ze sta-
rch skladovch zsob, kter se vak ji
doprodvaj. Aktuln seznam skladu,
vetn konstruknho katalogu, si mo-
hou zjemci sthnout znaich strnek na
www.doe.cz, jsou na nich i odkazy na strnky
EPCOS, kde najdou nov konstrukn ka-
talogy. Nebo nabzme novj a kvalitnj
ekvivalenty feritovch jader EPCOS. Ty
maj navc bohat psluenstv - kostiky
a vyrbj se i zkvalitnjch hmot na vy
frekvence a ve velkm sortimentu tvar.
Jak jsou vae zmry do bu-
doucna?
Se znikem federace vroce 1993 a
vznikem celnch barir se nae pozice na
Slovensku ponkud oslabila, ale nyn po
vstupu do EU se ji sname obnovit. Ped
nedvnem jsme uzaveli dohodu sfirmou
EPCOS, e budeme pracovat jako distribu-
tor jejch produkt i na Slovensku. Chceme
zde co nejdve navzat kontakty se star-
mi i novmi zkaznky a poskytnout i jim co
nejlep servis. adu kontakt zde samo-
zejm mme, protoe do SR dodvme
i vkonov polovodiov soustky firmy
EUPEC.
Dkuji vm za rozhovor.
Miniaturn rezontory SAW
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Zesilovae
stranzistory
(Pokraovn)
Konkrtn zapojen nf zesilovae
sdiferennm stupnm je na obr. 49.
Kmitotov charakteristika zesilovae
pro nulov odpor zptnovazebnho
rezistoru Rb je na obr. 50. Jak je
zobrzku patrn, nen zeslen toho-
to zesilovae pli velk a je srovna-
teln se zeslenm dvoutranzistorov-
ho zesilovae z obr. 41 (PE 12/04)
nebo zesilovae s komplementrnmi
tranzistory z obr. 46 (PE 1/05).
Obr. 49. Konkrtn zapojen zesilova-
e s diferennm stupnm
Obr. 50. Kmitotov charakteristika
zesilovae z obr. 49
Mal zeslen celho zesilovae je
zpsobeno pedevm tm, e tranzis-
tory T1 a T3 pracuj do malho odpo-
ru pi malm kolektorovm proudu.
Zapojenm emitorovho sledovae za
tranzistor T3 a zavedenm zptn vaz-
by bootstrap (viz PE 8/04) meme
podstatn zvtit zeslen stupn s T3.
Obr. 51. Zesilovac stupe
s vazbou bootstrap
Jedno z monch zapojen zesilova-
cho stupn je na obr. 51, praktitj
je vak zapojen na obr. 52, ve kte-
rm je pouit tranzistor p-n-p. Uet-
me tak jeden rezistor a vazebn elekt-
rolytick kondenztor. Tranzistor T3
pracuje do zatovacho rezistoru R7,
na kterm je bytek napt asi 0,6 V.
Rezistorem protk proud asi 130 A,
a proud tekouc z bze T4 bude v du
jednotek mikroampr. Protoe T4 je
zapojen jako sledova, mn se na-
pt na obou koncch rezistoru R7 sou-
asn. Tranzistor T3 pak pracuje do
zdnlivho odporu, kter je piblin
tolikrt vt ne R7, kolik je pevr-
cen hodnota napovho zeslen T4.
Protoe napov zeslen emitorov-
ho sledovae je 0,97 a 0,99, je zdn-
liv zatovac odpor tranzistoru T3
30x a 100x vt. Ve stejnm pom-
ru se souasn zvt tak napov
zeslen dvojice T3, T4.
Zeslen zesilovae v zvislosti na
kmitotu a na stupni zptn vazby je
na obr. 53. V oblasti akustickch kmi-
tot je zeslen vce jak 10x vt ne
u zesilovae z obr. 49. Zesilova m
ji dostaten zeslen k tomu, aby
jeho vlastnosti byly ureny prakticky
jen zptnou vazbou. Bude mt velmi
mal zkreslen a plochou kmitotovou
charakteristiku.
Parazitn kapacity v obvodu zpso-
buj na vysokch kmitotech pokles
zeslen a posuv fze signlu. Je-li
zptnou vazbou nastaveno mal ze-
slen, me se zporn zptn vaz-
ba zeslabit nebo a zmnit v kladnou.
Na kmitotov charakteristice se po-
suv fze projevuje zdraznnm v ob-
Obr. 52.
Zesilova s diferennm
stupnm na vstupu a
zesilovacm stupnm
svazbou bootstrap
lasti vysokch kmitot, v krajnm p-
pad se zesilova me i rozkmitat.
Proto je nutn pi siln zporn zpt-
n vazb doplnit zapojen o kompen-
zan kondenztor C4.
Pi nvrhu zapojen byl odpor re-
zistoru Re (obr. 49), resp. R3 (obr. 52)
zvolen tak, aby obma tranzistory
vdiferennm stupni protkal pibli-
n shodn proud. To vak plat jen pro
urit napt na tomto rezistoru. Zm-
n-li se napjec napt nebo napt
bze T1 uren dliem na vstupu,
nebude pracovn bod nastaven opti-
mln, ppadn se zmn natolik, e
zesilova ji nebude schopen funkce.
Tomu lze zamezit nhradou rezistoru
zdrojem proudu. Upraven zapojen
sjednoduchm zdrojem proudu je na
obr. 54. Zesilova je pak schopen pra-
covat ve velkm rozsahu napjecch
napt, ani by bylo teba cokoli na-
stavovat. Vlastnosti zesilovae z obr.
54 jsou ji srovnateln s jednoduch-
mi operanmi zesilovai.
Obr. 53. Kmitotov charakteristika
zesilovae z obr. 52 a 54
VH
(Pokraovn pt)
Obr. 54.
Upraven zapojen
zesilovae z obr.
52, pracujc ve
velkm rozsahu
napjecch napt
4
Dynamick parametry
Pot, co jsme se seznmili se
statickmi parametry obvod TTL (pe-
vodn a vstupn charakteristikou v sle
11/2004, vstupnmi charakteristikami
vPE12/2004 a s logickm ziskem a od-
brem vminulm sle), se ble podv-
me na parametry dynamick. Bude ns
zajmat zejmna zpodn, se kterm re-
aguje vstup hradla na zmnu vstupnho
signlu, ale t asov parametry vstup-
nho signlu, napklad dlka nbn
azvrn hrany. Neli vak pikrome
kpopisu konkrtnch parametr obvod
TTL, bude vhodn si ci nco mlo
ovlastnostech impuls obecn.
Logick signly jsme si a doposud
zobrazovali vdy sidelnmi pravohl-
mi nbnmi a zvrnmi hranami, tak
jako na obr. 62a. Ve skutenosti je vak
jejich tvar ovlivnn mnoha faktory a
kidelnmu pravohlmu prbhu m
nezdka velmi daleko. Poadavek na sig-
nl s pravohlmi hranami je navc z fy-
ziklnho hlediska nesmysln, protoe ke
zmn napt, proudu nebo jakkoliv jin
fyzikln veliiny je vdy potebn njak
as. Sparametry idelnho impulsu
(obr. 62a) je to vcelku snadn jednodu-
e urme dlku impulsu jako dobu mezi
nbnou a spdovou hranou, mon ns
bude zajmat jet jeho amplituda U
M
,
kterou mme od zkladny impulsu, jak
je patrn zobrzku, a jsme hotovi. V re-
lnm ppad vak obvykle zvstupu lo-
gickho obvodu zskme impuls, kter se
svm prbhem bude podobat spe kiv-
ce na obr. 62b. Tento signl ji nem ide-
ln strm hrany a jejich dlku je teba
definovat. Dlka nbn hrany t
N
je vy-
mezena asem, kdy impuls doshne 10 %
a 90 % hodnoty U
M
. Zcela obdobn je
definovna idlka zvrn hrany t
D
, jak
je patrn zobr. 62.
Dleitm parametrem je dle dlka
impulsu t
i
, kter je definovna jako aso-
v sek mezi okamiky, kdy nbn a
spdov hrana impulsu doshnou pade-
sti procent amplitudy U
M
. Na konci n-
bn nebo spdov hrany se dle me
objevit pekmit, jeho velikost urujeme
vprocentech U
M
. Krom dlky nbn
a zvrn hrany se nkdy t udv doba
potenho zpodn t
p
, kter je defino-
vna jako as, za kter impuls doshne
10 % amplitudy U
M
(obvykle lze zane-
dbat).
Zdynamickch parametr logickch
obvod ns bude zajmat, jak jsme se ji
zmnili, krom strmosti hran jejich vstup-
nch signl zejmna jejich zpodn.
Jedn se o asovou prodlevu, se kterou
reaguje vstup obvodu na zmnu vstupn
logick rovn. Zpodn signlu pi pr-
chodu logickm obvodem je zpsobeno
zejmna pesycovnm tranzistor a ka-
pacitami pechod (vzpomete si na po-
pis rychlch obvod ECL, kter nepracuj
stranzistory vnasycenm stavu, a novj-
ch modifikac obvod TTL, u kterch
byly vhodnou vrobn technologi zmen-
eny parazitn kapacity pechod p-n).
Doba zpodn je velice dleit parame-
tr, kterm je urena rychlost hradla a tm
i jeho maximln pracovn kmitoet.
Parametry logickch obvod jsme si
vpedchozch dlech demonstrovali na
hradle NAND 7400 (standardn ada TTL).
Nejinak tomu bude i v tomto ppad. Uva-
ujeme-li hradlo zapojen jako invertor,
bude vstup obvodu reagovat na zmny
na vstupu pesn opan. Pi nbn
hran dojde ke zmn vstupn rovn
zH do L a naopak. Zpodn hradla se
uruje zpsobem, kter je naznaen na
obrzku 63. Podobn jako pi stanoven
dlky impulsu vychzme zasovch oka-
mik, kdy impuls doshne rovn 50 %
zjeho amplitudy U
M
. Doby zpodn
hradla pro zmnu vstupu zH L (t
pHL
)
a z L H (t
pLH
) jsou obecn rzn, pi-
em je obvykle t
pLH
> t
pHL
. To souvis
stm, e jsou vdob, kdy je na vstupu
logick rove L, saturovny ti tranzis-
tory a trv del dobu, ne se uzavou.
Maximln doby zpodn uvdn vrob-
cem pro standardn adu jsou: t
pHL
< 15 ns
a t
pLH
< 22 ns. Typick hodnoty jsou: t
pHL
= 7 ns a t
pLH
= 11 ns. Vkatalozch se as-
to uvd pouze jeden daj doba prcho-
du t
pd
, kter se zsk jako prmr z obou
hodnot. Doby zpodn urznch modi-
fikac bipolrnch obvod TTL najdete
vtabulce 35. Pro srovnn jsou vtabulce
36 uvedeny hodnoty zpodn nkterch
obvod vyrobench technologi CMOS
nebo BiCMOS.
Dlka nbn a spdov hrany v-
stupu zvis na kvalit vstupnho signlu
a li se u rznch modifikac nebo do-
konce u stejnch obvod od rznch v-
robc. Pi idelnm vstupnm prbhu by
mly bt krat ne 10 ns, typick hodno-
ta je kolem 5 ns.
Jak ji bylo zmnno, suvedenmi do-
bami zpodn zce souvis tak dal
dleit parametr, kterm je mezn pra-
covn kmitoet. U standardn ady bv
udvna hodnota 30 MHz, nicmn
uobvod vysplejch technologi bv
mezn kmitoet i desetinsobn vy.
Na obr. 64 je pro ilustraci vyobrazen
skuten prbh vstupnho impulsu
hradla 7400 pi relnch podmnkch.
Zgrafu si snadno zjistte vechny ve
uveden parametry. Vidte, e ani vstup-
n impuls nen ideln, jak je vrelnch
podmnkch obvykl, a e se zpodn
hradla vtomto konkrtnm ppad pohy-
buj na maximlnch hranicch udvanch
vrobcem.
Digitln technika
a logick obvody
Obr. 62. Parametry impuls a) ideln prbh, b) reln prbh
Obr. 63. Dynamick parametry
zpodn hradla
Tab. 36. Doby zpodn u vybranch hradel CMOS a BiCMOS
Typ 4000 HCT AC ACT ACTQ LVC ALVC AHC ABT ALB
t
pd
[ns] 25 8 5,5 8 8 3,3 2,2 3,5 3,6 2
Obr. 64. Prbh vstupnho signlu u hradla NAND 7400 (standardn ada)
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Tab. 35. Doby zpodn u bipolrnch hradel TTL rznch technologi
Typ 7400 LS S AS ALS F
t
pLH
[ns] 11 9 3 4,8 1,7 3,3
t
pHL
[ns] 7 10 3 3,2 1,7 2,8
t
pd
[ns] 9 9 3 4 1,7 3
5
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Obr. 5. slicov meri dky impulzu
Melodick zvonek
z melodickej oblky
V byte som potreboval al zvon-
ek v jeho zadnej asti. Najprv som
urobil zapojenie poda obr. 1a. Sl-
chadlo telefnne s jednm tranzisto-
rom kmit (obr. 1b). Rodina mi vytkla
prern zvuk.
Tak ma napadla melodick oblka.
Urobil som zapojenie poda obr. 2.
Lene ke napjacie naptie slablo,
predlovali sa tny a nedalo sa to po-
va. Pridal som asova 555
(CMOS). Zapojenie je na obr. 3. Ob-
vod je napjan z kondenztora C1
o kapacite 1500 F. tartuje sa nulo-
vm naptm cez rezistor R3. Aby na
vstupe 2 obvoda 555 nebolo zporne
naptie, je zapojen dida D2. Ob-
vod 555 asuje 3 sekundy a meldia
pekne hr. Potom vypne. Kremkov
didy D3 a D5 s zapojen v prie-
pustnom smere a stabilizuj vstup-
n naptie 1,6 V.
Dosku s plonmi spojmi som
kreslil rukou a zmyl po vyleptan, tak-
e ju neuvdzam.
Karol Klokner
Genertor impulzov
pre testovanie
modelrskych serv
Kto vlastn genertor impulzov
(1,5 0,5 ms), nemus zapna vysie-
la a me kontrolova servozosilo-
Obr. 1. a) Zvonek s kmitajcim
slchadlom, b) vntorn zapojenie
kmitajceho slchadla
a) b)
Obr. 2. Prv zapojenie zvoneka
z melodickej oblky
Obr. 3. Konen zapojenie melodickho zvoneka z melodickej oblky
Obr. 4. Genertor impulzov pre testovanie modelrskych serv
va. Na obr. 4 je zapojenie. Na vstu-
pe 3 IO1 je impulz s rovou L o dke
1,5 ms a rovou H o dke 18 ms.
Tranzistor T3 na emitorovom rezis-
tore dva kladn kanlov impulz
1,5 ms pre skanie servozosilova-
a. Z tranzistora T2 odoberme tie
kladn impulz, ale pre meranie dky
impulzu.
Kto chce, me skoni a gombk
potenciometra P1 si ociachuje poda
dky impulzu - taom alebo oscilo-
skopom.
Kto chce, me pokraova alej
a zobrazi si dku impulzu slicami.
Schma potrebnho meraa je na
6
Obr. 8.
Obrazec spoj
indiktoru
vf elektromagne-
tickho pole
(m.: 1 : 1)
Obr. 9.
Rozmstn
soustek
na desce indiktoru
vf elektromagne-
tickho pole
Obr. 7. Indiktor vf elektromagnetickho pole
Obr. 6. Indiktor
vf elektromagnetickho pole
obr. 5. Obvod 4553 je popsan v a-
sopise PE 3/2000 na s. 6 a AR 4/1995
na s. 14. V AR 4/1995 na s. 14 je po-
psan aj IO D347 a D147. slicovky
mu by typu HDSP5501. Na vstup
11 obvodu 4553 je treba privies sig-
nl z genertora o presnom kmitote
100 kHz. Vetky tranzistory s ben
kremkov s naznaenou vodivosou.
Karol Klokner
Indiktor
vysokofrekvennho
elektromagnetickho
pole
Popis funkce
Na obr. 7 je schma jednoduch-
ho indiktoru, kter umouje zjio-
vat ptomnost vf elektromagnetick-
ho pole v kmitotovm rozsahu od
jednotek do stovek MHz. Pstrojem
lze kontrolovat funkci vysln rz-
nch radiostanic (pro amatrsk KV
a VKV psma, CB, PMR), bezro-
vch a mobilnch telefon atd. a vy-
hledvat odposlouchvac mikrovys-
lae (tnice).
Vf signl je pijmn teleskopickou
antnou o maximln dlce asi 50 cm.
Vf napt z antny je usmrovno
diodou D1. Usmrnn napt je ze-
silovno operanm zesilovaem (OZ)
IO1B a indikovno rukovm mi-
dlem MI1.
Cvka L1 stejnosmrn uzavr
obvod usmrovac diody D1 a spolu
s kapacitou antny a parazitnmi ka-
pacitami spoj a soustek tvo pa-
raleln rezonann obvod naladn
na kmitoet okolo 53 MHz (jak bylo
zjitno menm na realizovanm
vzorku). Na tento kmitoet je vlast
naladn cel indiktor a m na nm
nejvt citlivost. Vzhledem k mal
jakosti rezonannho obvodu vak in-
diktor detekuje signly z celho iro-
kho spektra kmitot.
Vstup OZ IO1B je chrnn ped
nadmrnm naptm z usmrovae
dvma antiparaleln zapojenmi dio-
dami D2 a D3.
Zesilova s OZ IO1B m napov
zeslen nastaveno zptnovazebnm
rezistorem R1. Zeslen nen pesn
definovno, protoe zvis na pro-
mnnm vstupnm odporu neliner-
nho usmrovae. Integran kon-
denztor C3 vyhlazuje ss signl na
vstupu OZ.
Sla vf signlu z antny je indiko-
vna rukovm midlem MI1, kter je
pipojeno k vstupu OZ IO1B a pra-
cuje jako ss voltmetr. Aby ml volt-
metr malou vlastn spotebu a zby-
ten nezatoval napjec baterii
indiktoru, je vhodn pout mikroam-
prmetr s rozsahem 50 a 200 A.
Krom bnch midel DHR3, MP4
apod. jsou pouiteln i citliv midla
ze starch magnetofon, kter se
kdysi levn a hojn vyskytovala ve
vprodejch. Napov rozsah volt-
metru (asi 1 V na plnou vchylku) je
nastaven pedadnm rezistorem R2,
jeho odpor musme upravit podle
parametr pouitho midla. Zm-
nou odporu rezistoru R2 t meme
upravit citlivost indiktoru. Midlo je
ped petenm chrnno diodou D4.
Indiktor je napjen naptm 9 V
z destikov baterie B1. Napjec
proud je asi 1 mA. Aby mohl bt OZ
IO1B napjen symetricky, je opera-
nm zesilovaem IO1A vytvoen virtu-
ln sted napjen. K tomuto bodu
jsou pak vztaeny vstupy a vstup
OZ IO1B.
Konstrukce a oiven
Indiktor je zkonstruovn klasicky
s vvodovmi soustkami, kter jsou
umstny na mal destice s jedno-
strannmi plonmi spoji. Obrazec
spoj je na obr. 8, rozmstn sou-
stek na desce je na obr. 9. Pohled
na zapojenou desku je na obr. 6.
Pi zapojovn desky nesmme za-
pomenout na jednu drtovou propoj-
ku, kter le pod pouzdrem obvodu
IO1. IO1 je vloen v objmce, aby jej
bylo mon snadno vymovat.
Zapojenou desku oivme. K des-
ce pipojme antnu a rukov mi-
dlo a pivedeme na ni napjec nap-
t. Ovme napt mezi virtuln
zem a zpornm vvodem baterie
B1 (tj. napt lec na kondenzto-
rech C2 a C5), kter by mlo mt veli-
kost asi 4,5 V, tj. mlo by se rovnat
piblin polovin napjecho napt
9 V z baterie. Midlo me mt ma-
lou vchylku z nuly (nkolik procent
z pln vchylky), kter je zpsobena
vstupn napovou nesymetri OZ
IO1B. Pokud by poten vchylka
byla pli velk, vymnme IO1 za
lep kus. Pak k antn piblme n-
jak zapnut vysla (nap. CB nebo
PMR radiostanici) a ovme, e se
vychl ruka midla.
Desku indiktoru spolu s telesko-
pickou antnou, napjec bateri a
spnaem napjen S1 vestavme do
mal plastov skky.
Namen hodnoty
Aby byla prakticky ovena citli-
vost a kmitotov rozsah indiktoru,
byl indiktor realizovn. Pracoval bez
problm na prvn zapojen. Ve vzor-
ku bylo pouito midlo MP4 s rozsa-
hem 60 A.
K oven funkce byla pouita ra-
diostanice PMR. Kdy byla pepnuta
na vkon 50 mW, bylo jej vysln in-
7
Tmatem asopisu Konstrukn
elektronika A Radio 1/2005,
kter vychz souasn s tm-
to slem PE, jsou aktivn ana-
logov vhybky pro reproduk-
torov soustavy. Nejprve je do
znan hloubky probrna teo-
rie tchto vhybek, pak nsle-
duje jejich nvrh s operanmi
zesilovai.
! Upozorujeme !
dikovno dajem 20 A na midle
pi vzdlenosti antny radiostanice
od antny indiktoru asi 25 cm (ant-
ny byly umstny rovnobn vedle
sebe). Pi vkonu 500 mW bylo dosa-
eno daje 20 A pi vzdlenosti an-
tn asi 60 cm.
Dle byla pomoc vf genertoru
zjiovna zvislost citlivosti indik-
toru na kmitotu. Genertor byl na
antnu indiktoru navzn kapacit-
n (s vazebn kapacitou nkolika pF)
tak, e k ivmu plu vstupnho ko-
nektoru genertoru byl pipojen izolo-
van vodi o dlce asi 30 cm, kter
byl po cel dlce poloen tsn vedle
antny indiktoru (vodi i antna le-
ely na devn desce stolu). Bylo
zmeno, e indiktor m maximln
citlivost pi naladn genertoru na
kmitoet 53 MHz - pitom bylo daje
30 A na midle dosaeno pi na-
staven vstupn rovn genertoru
-12 dBm. Na nich a vych kmito-
tech je citlivost indiktoru men.
O 10 dB je citlivost men (tj. daje
30 A se doshne pi nastaven v-
stupn rovn genertoru -2 dBm) na
kmitotech 48 a 73 MHz, o 20 dB je
citlivost men na kmitotech 36 a
109 MHz. Kmitotov zvislost citli-
vosti indiktoru tedy odpovd rezo-
nann kivce nepli jakostnho
paralelnho rezonannho obvodu na-
ladnho na kmitoet 53 MHz.
Sprvnost men byla pro kontro-
lu ovena vpotem. Aby byl rezo-
nann obvod s induknost 1 H na-
ladn na kmitoet 53 MHz, mus bt
k tto induknosti pipojena paraleln
kapacita asi 9 pF. Zhruba takov ka-
pacita je k cvce L1 (o induknosti
1 H) skuten pipojena - antna
s vazebnm kondenztorem C1 m
kapacitu okolo 5 pF, vlastn kapacita
cvky L1 je asi 1 pF a kapacita diody
D1 spolu s montnmi kapacitami je
asi 3 pF. Vlastn kapacita cvky je vy-
potena z rezonannho kmitotu sa-
motn cvky, kter je v katalogu GM
Electronic pro pouit typ cvky o in-
duknosti 1 H udvn 205 MHz.
Nepli dobr vlastnosti indikto-
ru odpovdaj jednoduchosti jeho za-
pojen. Lze vak pedpokldat, e pi
testovn funkce rznch vysla
poskytne uiten sluby.
Seznam soustek
R1 1 M, miniaturn
R2 1 k, miniaturn
R3, R4 100 k, miniaturn
R5 100 , miniaturn
C1 10 pF, keramick
C2 100 nF, keramick
C3 100 pF, keramick
C4, C5 10 F/25 V, radiln,
miniaturn
C6 15 nF, keramick
L1 1 H, axiln tlumivka
o prmru 4 mm
D1 a D4 1N4148
IO1 TL272 (DIL 8)
precizn objmka DIL 8 pro IO1
MI1 rukov mikroampr-
metr 50 A (viz text)
S1 pkov spna,
jednoplov
B1 destikov baterie 9 V
ANTENA teleskopick antna
o celkov dlce 50 cm
deska s plonmi spoji . PE320
Elektronika Praktyczna 3/2002
Plvlnn elektrick
vrtn
Jsou-li domovn dvee nebo za-
hradn branka vce vzdleny od bytu,
pouv se pro jejich otevrn elek-
trick vrtn, jeho zjednoduen za-
pojen je na obr. 10.
U domovnch dve nebo zahradn
branky je zvonkov tlatko S1, po je-
ho stisknut zazvon v byt zvonek
ZV1. Pokud je nkdo doma, stiskne
Obr. 10. Pvodn zapojen zvonku a
elektrickho zmku
Obr. 11. Plvlnn elektrick vrtn
- upraven zapojen zvonku a
elektrickho zmku
tlatko S2 pro oteven elektrickho
zmku u dve nebo branky a akti-
vovanm elektromagnetem EZ1 se
zmek oteve. Nen-li nikdo doma,
meme zmek otevt klem, co
je vak nepohodln.
Nechceme-li po kapsch hledat
kle, meme upravit zapojen elek-
trickho vrtnho tak, aby bylo mo-
n otevt dvee nebo branku tajnm
tlatkem, kter je umstno v blz-
kosti dve nebo branky.
U domovnch dve meme tajn
tlatko umstit nap. ve schrnce na
dopisy tak, abychom je mohli stisk-
nout prstem prostrenm trbinou
pro vhazovn poty. U zahradn
branky meme tlatko umstit nap.
v neobvykl vce na zadn stranu
sloupku branky tak, abychom je moh-
li stisknout rukou prostrenou m
branky.
Aby nebylo nutn zavdt z bytu
k tajnmu tlatku dal veden, je
pvodn elektrick vrtn doplnn
obvodem, kter k penosu informace
z tajnho tlatka vyuv principu
plvlnnho usmrnn stdavho na-
pt ze zvonkovho transformtoru.
Upraven zapojen elektrickho
vrtnho je na obr. 11. U dve nebo
u branky je ke zvonkovmu tlatku
S1 pidna dioda D1 a je doplnno
dal diodou D2 a tajnm tlatkem
S3 pro otevrn elektrickho zmku.
V byt je zvonek ZV1 zapojen pes di-
odu D4 a je k nmu paraleln pipoje-
na cvka rel RE1 s diodou D3 a fil-
tranm kondenztorem C1. Spnac
kontakt rel je zapojen paraleln
k bytovmu tlatku S2 pro otevrn
elektrickho zmku.
Pi stisknut tlatka S1 prochz
pi zpornch plvlnch stdavho
sekundrnho napt zvonkovho
transformtoru proud diodami D1 a
D4 a zvonek zvon (protoe po plvln-
nm usmrnn je proud zvonkem
men, je nutn zvonek lpe sedit
nebo pout transformtor s vtm
sekundrnm naptm). Pi stisknut
tlatka S3 prochz pi kladnch pl-
vlnch stdavho napt proud dio-
dami D2 a D3, take sepne rel RE1
a oteve elektrick zmek (rel m
cvku pro 12 V).
ELO 5/1982
EZ1
EZ1
8
Technick daje
Napjec ss napt: 12 V.
Spoteba (max.): 100 mA
Max. spnac st napt: 250 V.
Max. spnac st proud: 8 A.
Jdrem celho zazen je hlasov
modul VOICE DIRECT od firmy
SENSORY INC. Ten me pracovat
ve dvou zkladnch reimech - a to
External Host Mode a Stand Alone
Mode. Li se vpotu rozpoznva-
nch slov. Prvn zmiovan md do-
ke zpracovat a 60 povel, avak
je pro jeho zen pes sriovou linku
poteba dic procesor.
dic procesor pi aktivaci modu-
lu vdruhm mdu nen poteba, ale
poet rozpoznvanch slov se zmen-
na 15 (dno potem vstupnch v-
vod, a navc jsou multiplexovny).
Vdalm popisu se budu vnovat
mdu Stand Alone Mode a cel
aplikace je na nm zaloena. Md se
vol nzkou rovn na vvodu JP3-13,
je proto zapojen na zem. Modul se
tedy ovld temi vstupy TRAIN,
RECOG a RESET. Aktivace funkce
RESET se uskuten uzemnnm v-
vodu RESET JP3-14. Uzemnnm
vstupu TRAIN JP2-11 se aktivuje
funkce uen, ozve se zreproduktoru
vzva na vyen prvnho pkazu
(maximln dlka je 3,2 s a nesm bt
mezi slovy - pokud pkaz obsahuje
vce slov - mezera del ne pl se-
kundy), pak nsleduje vzva pro zo-
pakovn tohoto pkazu, a pokud to
obvod vyhodnot jako dva stejn
vzorky, tak pejde kuen dalho p-
kazu, jinak sezopakuje krok uen.
To skon po aktivaci vstupu TRAIN
i RECOG. Pokud nen zaplnna pam
(nejsou zabrny vechny (15) pozi-
ce), lze pokraovat vbudoucnu v ue-
n stejnm postupem, vdy se nov
pkaz ulo za posledn uloen p-
kaz a do naplnn. Rozpoznvn se
aktivuje uzemnnm vstupu RECOG
JP2-10 (o tom bude pojednvat n-
sledujc odstavec), zreproduktoru se
ozve hlka o vysloven pkazu, a
pokud se vzorek een shoduje s n-
jakm vzorkem vpamti, aktivuje se
pslun vstup (vstup 1 a 15 od-
povd pozici pkazu vpamti). V-
stupnch signl je 15, ale vstupnch
svorek jen 8. Na vstupu je to tedy
realizovno nsledovn: Signlu 1 a
7 je piazen jeden vstup, pi aktivaci
signl 8 a 15 je tak piazen v-
stup, ale zrove je aktivn i svorka 8.
HLASA
- hlasov ovlada
Ing. Martin Novotn
Zajist znte zvdeckofantastickch film situaci, kdy pijde
majitel bytu do mstnosti, ekne kouzeln slvko (= vyslov po-
vel) a hned se napklad rozsvt svtlo nebo zapne televize apod.
Vpodstat, kad lep mobiln telefon souasnosti umouje re-
agovat na hlasov povely vykonnm njak funkce i vytoenm
telefonnho sla. Pro by tedy podobn nemohly na n hlas rea-
govat rzn zazen, teba elektrick spotebie vdomcnosti.
Obr. 1.
Schma
zapojen
9
Doba trvn pslunho signlu na
vstupu je jedna sekunda (zpsoby
vyhodnocen vstupnch signl bu-
dou uvedeny vnsledujcm odstav-
ci). Pro uen i nsledn rozpoznv-
n lze zvolit citlivost pro jednotliv
kroky. A to pipojenm rezistor 47 k
na vstupy, tm doshneme maximl-
n citlivost. Pokud rezistory pipojeny
nejsou, maj kroky optimln citlivost.
Vpraxi to znamen, e pi nastaven
optimln citlivosti pi rozpoznvn,
bude modul reagovat na vtinu lid
(stejn povel sjinm hlasem). Oproti
tomu pi nastaven maximln citli-
vosti bude reagovat jen na jednu oso-
bu - tu, kter uila modul jednotlivm
povelm. Vechny nauen pkazy
lze vymazat aktivac obou signl
(RECOG i TRAIN).
Monosti aktivace funkce
rozpoznvn u modulu
Nsledujc dky budou pojedn-
vat a rozebrat monosti aktivace
funkce RECOG.
Modul je po pipojen napjecho
napt vklidu a spust proces rozpo-
znvn hlasu a potom ppadnho
zaktivovn vstupu a po podntu
(aktivace pslun svorky), stejn
tak, jak je tomu u mobilnch telefon.
Napadly m nsledujc monosti:
- PIR senzor;
- svteln zvora;
- opakovan spoutn (pomoc MKO);
- tlatko.
Realizace pln automatick funk-
ce (prvn ti) jsem zavrhl, protoe mi-
krofon by musel mt za sebou citliv
zesilova a obvody omezujc zkres-
len, aby bylo mon zadvat hlaso-
v povely kdekoliv vmstnosti. Proto
jsem zvolil posledn variantu, kde je
u tlatka zrove i mikrofon, a cel
konstrukce se tm zjednodu. Zle
na teni, jak varianta by mu vyho-
vovala, a podle toho si vymysl akti-
van blok spolu smikrofonnm blo-
kem.
Monosti zpracovn
vstupnch signl
Jak ji bylo popsno ve, vstupy
jsou aktivn pouze jednu sekundu a
navc jsou mutliplexovny, a proto
pravu signl ped dalm zpraco-
vnm rozeberu vmonch varian-
tch vnsledujcch dcch.
- Vkatalogovm listu tohoto modulu
je uveden dekodr slogickmi obvo-
dy. Vstupy m sice silov i s optic-
kou indikac, ale budou aktivn jenom
po dobu, kdy je aktivn signl na v-
stupu modulu, a tud pro ovldn
spotebi nepouiteln.
- Klopn obvod RS by si pamatoval
posledn stav, ale bez pouitho de-
kodru by ml pouze mlo vstup a
navc zmna funkce ovldn vstu-
p vbudoucnu je neprovediteln.
- Jistm, uivatelsky pjemnm ee-
nm, by bylo hradlov pole.
- Nejvhodnjm eenm se mi jev
pouit jednoipovho mikropotae,
zde bude zmna chovn zvisl na
zmn SW a zapojen vstup zst-
v nemnn. Vnsledujcm odstavci
rozepu pouitelnost a realizaci po-
moc jednotlivch procesor od firmy
ATMEL.
AT89C51 by dky svm vvodm
dokzala zahrnout vechny vstupy
zmodulu IO1 a mt vech 15 vstu-
p. Zbylmi vstupy by se eila p-
padn doplkov funkce apod. Variant
je mnoho, kad by si zajist vymys-
lel a zrealizoval tu svoji. Pro m se je-
vilo 15 vstup jako hodn, a proto
jsem pouil typ AT89C2051, kter
svmi 15 vstupn/vstupnmi vvody
vyhov vdomcm prosted naprosto
dostaten (beru-li vvahu ovldn
spotebi u m vpokoji - jako je r-
dio, svtlo, lampika). Sedm vvod
pouvm jako vstupy, dalch 7 jako
vstupy a jeden zbyl jako volbu typu
podprogramu.
Obr. 3.
Hlasov
modul
VOICE
DIRECT
od firmy
SENSORY
INC.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
10
Vlastn realizace
a mechanick mont
Byla navrena jednostrann deska
s plonmi spoji. Je poteba osadit
drtov propojky (viz osazovac v-
kres). Procesor IO1 je vobjmce pro
ppadnou zmnu programu. Diody
LED slou pro nastaven a testovn
provozu, nen je proto nutn vyvdt
ven. Jsou rozdleny na dva bloky.
Prvn jsou pipojeny na vstupu mo-
dulu IO2 a druh pro kontrolu vstup-
nch signl procesoru IO1. Tlatka
jsou tak na desce s plonmi spoji,
pedpokldm, e povely se nebudou
mnit kad den. Aktivan tlatko
RECOG i smikrofonem lze vyvst
ven ze skn a umstit podle vlastnch
poadavk. J jsem je nechal ve
skce do t doby, ne na n najdu
vhodn umstn.
Napjen je z dvodu jednodu-
chosti realizovno zexternho zdroje
ss napt 12 V. Vstupy jsou realizo-
vny tranzistory, na jejich kolektory
se pipoj rel umstn vzsuvce,
pes dva vodie. Je to zdvodu, e
ovldan spotebi nemus bt (mt
zsuvku) u skn pstroje. Na kolek-
tory tranzistor lze pipojit i jinou z-
t (do 100 mA pi 12 V), pop. rel a
pes n spnat obvody jin ne v tomto
een navrenm pro 230 V. Napje-
n pro rel je mon vypnat, a to za-
azenm vypnae mezi bod A a B
(viz schma).
Funkce
Modul VOICE DIRECT je pipojen
kjednoipovmu mikropotai AT-
MEL AT89C2051. Ten zajiuje zpra-
covn a pravu vstupnch signl
zmodulu. Byl navren program, kter
m dv varianty chovn (viz ve).
Aktivuje se jumperem na hebnku
MS. Ten pivede na vstup IO1 log. 0
a ten bude pracovat vreimu JEKJE.
Povelem se aktivuje vstup a zopa-
kovnm povelu se vypne vstup.
V praxi to me bt teba takto: povel
SVTLO rozsvt svtlo a dal povel
SVTLO jej zhasne.
Pokud jumper nen - reim PA-
MT, bude se zazen chovat tak, e
jeden vstup reaguje na dva povely,
znich prvn aktivuje vstup a druh
dezaktivuje. Vpraxi: povel SVTLO
rozsvt svtlo a povel TMA zhasne
svtla. Pepnan reim je nutn d-
lat pi vypnutm napjen.
Zvr
HLASA je zazen reagujc na
hlasov pkazy, po sprvnm vyhod-
nocen se aktivuje pslun silov
vstup.
Vtomto zapojen a programovm
vybaven um HLASA vreimu JEKJE
ovldat hlasovm povelem 7 spote-
bi. A pi reimu PAM spotebie
3 smonost vypnut vech spotebi-
hlasovm povelem uloenm na
pozici 7.
Pouit literatura
[1] www.sensoryinc.com
[2] www.atmel.com
Tab.1. Tabulka piazen vstupnch svorek hlasovm povelm:
Seznam pouitch soustek
R2 a R8 5,6 k
R10, R11 47 k
R12, R14 a R19 10 k
R13 8,2 k
R20 a R28 1,5 k
RN1 rezistorov hebnek 8x 4,7 k
C1 47 F/16 V
C2, C3 100 nF
C4, C5, C6 100 nF
C7, C8 33 pF
D1 a D14 zel. LED, 3 mm, 2 mA
D15 erv. LED, 3 mm, 2 mA
D16 lut LED, 3 mm, 2 mA
IO1 89C2051 s programem
IO2 VOICE DIRECT
U1 78L05
Q1 a Q7 BC548B
QU1 20 MHz
TL1 a TL3 P-B1720
Lmac lita:
4x 2PIN
2x 6PIN
1x 19PIN
Objmka DIL20
Reproduktor
Mikrofon
DIP pepna 2x
Tlatko
Pkov vypna
Univerzln pstrojov sknka SB-1
(STelco)
Na jeden vstupn silov blok:
zsuvka,
vidlice,
1 m ry CYSY 3 C x 1 (H05 VV-F),
rel JS 12-K
11
Popis zapojen
Jdrem zapojen na obr. 1 je t-
mstn dekadick ta 4553 uren
pro buzen displeje se spolenou
anodou vmultiplexnm reimu. Pe-
vod kdu BCD na sedmisegmentov
zajiuje dekodr D348D. Trimr P1
slou knastaven jasu displeje. Ms-
to dekodru D348D lze pout i typ
7446, ten vak neumouje nastave-
n jasu a trimr pak zstane neosazen.
Vstupy pro pepnn jednotlivch
displej jsou zesleny tranzistory T3
a T5. Optick zvora je pipojena t-
ilovm kablkem (pi vt vzdle-
nosti je vhodn pout stnn) a jej
signl je zeslen tranzistory T1 a T2.
D1 slou k omezen napt na vstupu
IC1 proppad, kdy je pro nulovn
pouit extern signl. Pokud bude po-
uito pouze tlatko, je mon D1 vy-
nechat a R12 nahradit propojkou.
Napjec napt je zskno z transfor-
mtoru TR1 a stabilizovno IC3.
Mechanick konstrukce
Zapojen je realizovno na dvou
jednostrannch deskch splonmi
spoji (obr. 2, 3). Na men znich jsou
umstny pouze displeje. Ob desky
jsou pak spojeny pomoc zahnut
jumperovac lity.
Pi osazovn je nutn nejprve
osadit propojky na desce sdispleji.
Jako posledn je vhodn osazovat
IC1 a IC2 a nakonec propojit ob
desky tak, aby tvoily prav hel.
Cel elektronika je vestavna do
plastov krabiky KP7. Ktto krabi-
ce je nutn jet dokoupit elo z or-
ganickho skla (erven nebo zele-
n). Oknko pro displej se vyrob tak,
e se na elo nalep obdlnk vhodn
velikosti a cel se pak nastk er-
nou barvou. Po sloupnut nlepky
vznikne prhled pro displej. Dle se
do pednho ela umst sov sp-
na a tlatko pro nulovn. Do zadn-
ho ela jsou pak vyvrtny otvory pro
zsuvku jack 3,5 a malou sovou z-
suvku. Deska splonmi spoji je ke
krabice pichycena 4 roubky M3 a
distannmi sloupky 5 mm.
Nejsloitj st konstrukce je
vroba samotnho snmae foukn.
Vrtulka je vyrobena ze tverce z ten-
kho plastu (nap. plastov podloka
na psan), kter je ostien do tvaru
- viz obr.5. Jako osa je pouita zvi-
tov ty M3. Po pehnut ty roh
vznikne vtrnk, kter se na osu pi-
chyt matikami. Nosnou st vrtulky
tvo hlinkov hranol 10 x 10 mm,
kterm prochz osa a na nm je
umstna i optick zvora. Osa je v hra-
nolu vymezena podlokami a matka-
mi M3 skontramatkami. Na konec
hdelky je jet pichycen mal hlin-
kov helnek, kter pi oten vr-
tulky peruuje paprsek optick zvory.
Pro uchycen hranolu jsou na obou
jeho koncch vhlopce vyvrtny
dv dry a vyezny zvity M3. Ve je
dobe patrn z obr. 6. Cel tento komplet
je pak vloen do novodurov trubky
o 100 mm a dlce asi 300 mm a pi-
chycen za konce hranolu roubky M3.
Do trubky jsou jet vyvrtny z boku
dry a celek je navleen na zvitovou
ty M6, kterou je pak ukotvena do
stojanu ze deva nebo devotsky.
Mezi bonice a trubku je vloeno gu-
mov tsnn, aby se zvtilo ten, a
trubka drela vdanm sklonu. Na-
konec je vhodn na pedn stranu
trubky nalepit gumu sprofilem U, aby
hrany nebyly ostr.
Zvr
Mechanick konstrukce je navre-
na tak, aby ji bylo mon zvldnout
sminimlnm vybavenm a je proto
vhodn i pro mn zrun amatry.
Msto popsan vrtulky je mon pou-
t i vtrek vhodnch rozmr.
Seznam pouitch soustek
R1, R4 a R8 47 k
R2, R9, R10 10 k
R3 330
Fukomr
Ing. Pavel Nmeek
Zazen umouje mit slu foukn a je ureno spe pro zbavn
ely. Menou veliinou je poet otek vrtulky umstn uvnit trubky.
Otky se snmaj optickou zvorou a hodnota je zobrazovna na t-
mstnm displeji LED. Ztoho vyplv, e je mena spe vdr, ne
maximln proud vzduchu. Je tak mon jednotliv vkony stat a tak
podat i soute drustev nebo mit vdr pi nkolika fouknutch za
sebou. Namen hodnota me bt kdykoli tlatkem vynulovna.
Obr. 5. Rozvinut tvar vrtulky
Obr. 6. Detail konstrukce vrtulky
Obr. 1.
Schma
zapojen
12
R11 220 k
P1 10 k, PT10V
C1 1 nF, keram.
C2, C3 100 nF, keram.
C5 100 F/16 V
C4 470 F/16 V
T1 a T5 BC557
IC1 4553
IC2 D348D (7446)
IC3 7805
IC4 CNY37
D1 BZX83V4,7
D2 B380C1500
DIS1 a DIS3 HD-AA16RD, 25 mm, GM
TR1 230 V/9 V, 1,9 VA
S1 tlatko do panelu (P-M312, GM)
F1 100 mA + poj. drk KS20-01
Pkov spna
Zsuvka jack 3,5 stereo do panelu
Sov minizsuvka LW-FS, GM
Sov ra s minikoncovkou
Zahnut konektorov kolky
Krabika KP7 + erven filtr pro KP7
Obr. 2.
Deska
s plonmi
spoji
Obr. 3.
Rozmstn
soustek
Obr. 4.
Fotografie
vnitku
pstroje
13
Napjanie: 14 a 25 V nestabil.
alebo 12 V stab.*.
Max. odber: 500 mA.
Viditenos: asi 50 m.
Dosah IR: asi 30 m.
Vka slic: 10 cm.
Popis zapojenia
Zapojenie je vemi jednoduch
anenron na kontrukciu. Zkladom
celho zariadenia je mikrokontrolr
PIC12C508 typu RISC (redukovan
intrukn sbor, ktor obsahuje 33
intrukcii). Mikrokontrolr, ktor je je-
den znajjednoduchch a najlacnej-
ch druhov, sa vyrba vpuzdre DIL 8
anapjanie je od 2,5 do 5,5 V. Jeho
vntorn zapojenie obsahuje 4 MHz
osciltor RC, Watchdog Timer (WDT),
es vstupno-vstupnch (I/O) portov,
programov eprom pam 512x 12 b,
pam RAM m vekos 25 B. Mikro-
kontrolr riadi posuvn registre 4094
poda prijmanho kdu zIR prijma-
a SFH5110-36 od firmy Infineon.
Tento IO obsahuje fotodidu, zosilo-
va s automaticky riadenm ziskom,
demodultor nosnej frekvencie (36 kHz).
Vstup je kompatibiln sCMOS a TTL
logikou. IO je uren pre spotrebn
elektroniku aje ahko dostupn. Je
napjan 5 V. Typick vzdialenos
dosahu IR ovldaa je 30 m.
Obvod 4094 je 8-stupov sriov
posuvn register so strobovanm
striedaom a trojstavovm vstupom.
Dta zo vstupu D s posvan v re-
gistri nbenou hranou hodn CP.
Zdvodu potreby vysokho jasu dis-
pleja ajednoduchosti programu je
pouit statick budenie. Podstatou
tohto budenia je to, e didy LED s
zopnut trvalo - displej neblik, oproti
multiplexnmu budeniu, kde znaky s
zobrazovan cyklicky.
Napjacie naptie zo sieovho
adaptra je stabilizovan na +12 V
ana +5 V. Na stabiliztor 7812 treba
pripevni mal chladi.
*Vprpade ak pouijeme stabilizo-
van napjac adaptr, meme sta-
biliztor 7812 vypusti anahradi ho
prepojkou.
3-miestny displej
riaden IR DO
Jn Trnik
Displej je pvodne uren do kostola na zobrazovanie sla
spievanej piesne, ale samozrejme mono ho poui aj na in e-
ly. Je ovldan kpenm IR diakovm ovldaom (DO).
Obr. 1.
Protokol RC5
Obr. 2.
Popis
ovldaa
Obr. 3. Displej
Obr. 4.
Riadenie
14
Naptie 12 V je pouit na nap-
janie LED a5 V napja logiku. Kee
IO 4094 s napjan 5 V a didyLED
s napjan naptm 12 V, neme
IO priamo budi LED, preto s na
spnanie pouit univerzlne tranzis-
tory KC237. Je mon poui ak-
kovek univerzlne npn tranzistory.
Kvli doske s plonmi spojmi je
vhodn poui tranzistory KC23x. Re-
zistory 3,3 k slia na obmedzenie
bzovho prdu tranzistoru. Rezistory
150 obmedzuj prd LED na asi
13 mA. Jeden segment displeja tvor
5 LED vsrii. Didy LED s obyajn
erven - 5 mm rozptylov.
Protokol RC5
Pouit protokol RC5 (obr. 1) je
pouvan v diakovch ovldaoch
spotrebnej elektroniky eurpskej pro-
dukcie. Je pouit bi-phase kdova-
nie smodulciou na nosn kmitoet
36 kHz. Prenos rmca zana dvoma
tart bitmi nasledovanm toggle bitom.
Toggle bit men svoju hodnotu s ka-
dm stlaenm tlaidla na ovldai.
Informan blok obsahuje 5 adreso-
vch bitov a6 dtovch bitov. Adresa
uruje adresu zariadenia adta pred-
stavuj samotn prkaz (tlaidlo na
ovldai). Cel rmec je vysielan dovte-
dy, km je stlaen tlaidlo na DO.
Popis programu PIC
Po zapnut displeja program vyp-
e na displej slo 888. Je to kvli
otestovaniu vetkch segmentov. Na
obr. 2 s oznaen apopsan pou-
it tlaidl na ovldai. Ostatn tla-
15
idla nie s vyuit. Program pracuje
v dvoch reimoch, ktor sa prepnaj
tlaidlom MODE. Po zapnut dis-
pleja je program vreime priameho
psania slic na displej. Vtomto rei-
me sa d tlaidlom PAMA uloi
zobrazovan slo do pamti pod
slicami 0 a 9, tzn. 10 pamovch
miest pre 3-cifern sla. Vdruhom
reime programu sa vypisuj uloen
sla na displej. Displej sa zha er-
venm tlaidlom.
Uloenie sla do pamti:
- V reime priameho psania slic na
displej napeme slo, ktor chceme
uloi. sla sa pri vypisovan pos-
vaj sprava doava.
- Stlame tlaidlo PAMA ana dis-
pleji sa zobraz -.
- Stlame tlaidlo 0 a 9, pod ktorm
sa ulo 3-cifern slo.
Vypsanie uloenho sla na displej:
- Tlaidlom MODE prepneme program
do reimu vypisovania siel z pamti
na displej.
- Tlaidlom 0 a 9 vypeme slo z pa-
mti na displej.
Popis kontrukcie
Cel kontrukcia je osaden na
doske s plonmi spojmi o rozme-
roch 22 x 15 cm (vonkaj rm DPS),
ktor s potrebn na pohodln osa-
denie do krabice, ktor bola pouit
zdrtovho rozhlasu. Pre univerzl-
nos m DPS 2 rmiky. Vonkaj je
uren pre krabicu z drtovho roz-
hlasu avntorn je vlastne miniml-
ny okraj DPS pre pouitie do inej kra-
bice. elo displeja je vhodn preloi
ervenm organickm sklom. Pribli-
n cena siastok bez krabice je asi
800 Sk.
Program mikrokontrolru je do-
stupn na adrese www.aradio.cz.
Na napjanie meme poui uni-
verzlny napjac adaptr s v-
stupnm prdom aspo 500 mA.
16
Bylo mi opravdu divn, pro se to-
lik firem pacht svvojem njakch
VLF, PI a zemnch radar. Pro tolik
lid ztrc as vternu zdlouhavm a
systematickm przkumem, kdy sta-
vzthnout ruku a podvat se, kam
m antna. Spostupem asu se ob-
jevily dal obmny tohoto principu.
Snkolika antnami, s komrkou, do
kter se umstil vzorek hledanho
kovu, jin budily proudov pole v zemi
a dohledvaly virgulemi napojenmi
na genertor.
Vechny tyto variace udvaj spo-
len princip - vybuzen molekulrn,
ppadn jadern rezonance, kter
zpsob vzjemn silov psoben
mezi genertorem a pedmtem, a
dky rezonanci psob selektivn.
Celkem rozumn psobila poznm-
ka, e hledan objekt mus leet
vzemi vce ne padest let, aby se
kolem pedmtu vytvoila iontov aura.
A pr nen teba principu rozumt,
sta vit.
Snail jsem se vniknout do fyzikl-
n podstaty vci, nechtlo se mi jen
vit, hlavn podvat se navnitn
uspodn a udlat si jasno. astn
majitel tchto pstroj pochopiteln
zaryt odmtali jakoukoli spoluprci,
nato prohldku pstroje a vbec se
jim nedivm. Zkladn cena tenkrt
byla tisc dolar. Spostupem asu
vak nkter pstroje pestaly jevit
znmky ivota a to byla moje chvle.
Sml jsem je otevt a podvat se jim
pmo do stev. dn mikrovlnn
genertory, ani super zesilovae.
Krabiky obsahovaly hrst bnch
soustek, co m kad radioamatr
v uplku, vnitn mechanick instala-
ce byla tak amatrsk, lepen tepel-
nou pistol. Poruchy byly stejn pros-
t, njak koroze, upadl drty, jen
jednou tik vyhoel vcel ploe,
asi narazil na njak velk poklad, a
na jedinm ptomnm vbovi se
dalo pest 555. Poznatky, d-li se
to tak vbec nazvat, byly rovny zkla-
mn, protoe podle toho si dlkov
detektor me vyrobit pln kad,
jen podle zdravho rozumu neme
nic detekovat.
Ve finle jsem problmu vnoval
nkolik nonch smn na Internetu a
spostupem asu jsem se probral
pes patentov pihlky a kcelkov
definici zkoumanho efektu - dielek-
trokinezie. Tak se jmenuje i pslun
vda o tom, e se vechno me na-
vzjem pitahovat, kdy se tomu tro-
chu pome, a neschov se ani chlap
za betonovou stnou, antna na nj
uke. Nejvtm spchem ptrn
bylo nkolik schmat, rozumnj p-
klady jsou uvedeny na obr. 1 bez bli-
specifikace.
Srdcem vtiny tchto pstroj je
stabiln genertor sinusovho sign-
lu, pracujc vnzkofrekvenn oblasti
spektra, vybran frekvence uruje
druh kovu, ke ktermu bude pitaho-
vna antna. Jeden zdostupnch
apart pracoval sobdlnkovm
signlem, ml dv antny a na jednu
byla podvna derivace tohoto sign-
lu, na druhou integrl. Ani pedvd-
n ternu nebylo vbec pesvdiv,
proto jsem si ekl, e by se to mlo
dokzat experimentem.
Navc na webovch strnkch
Geotech slibuje pan Carl Marthaus
10 000 dolar tomu, kdo proke
funknost tohoto systmu, a to stoj
za nmahu.
Zkusit pitalivost zlata by bylo
nejpesvdivj, ale dodnes dlum
manelce ti kousky, a proto jsem vy-
bral kpokusu stbro, pesnji pr
lic, kter njak sovtsk osvobodi-
tel zakopal vsumce na nboje a ji si
je nestail vyzvednout. Zmrem
bylo detekovat minimln zmnu hmot-
nosti vzorku vptomnosti antny vy-
slajc pslunou frekvenci, pro stbro
je to 15 kHz. Opravil jsem star elek-
tronkov sinusov genertor BM 365
a pmo zanody vyvedl mezivrcholo-
TAKZVAN
dlkov
detektory kov
Ing. Zdenk Jarchovsk
Reklamy na tento druh detektor se objevuj po svt ji vce
ne dvacet let, nkdy tak pod nzvem elektronick proutek nebo
elektroskop. Jen nathnout ruku stakovm pstrojem a antna
uke pm smr kpokladu, take sta jen dv men a do pr-
seku mete pijet sbagrem. Nejbjenj je na tom monost
pepnut, kterm se d nastavit zlato, stbro nebo dal kovy, pro-
st to, co vs prv zajm.
Obr. 1.
Pklady
schmat
genertor
17
v napt 100 V. Pomohla mi star
znmost skamardem, kter m na
pracoviti extrmn citlivou analytic-
kou vhu (firm nebudu dlat rekla-
mu), a zkusil, co to udl.
Vha mla omezen 200 g, to byly
ti lce, a rozlien desetinu miligramu.
Signl genertoru byl zaveden na izo-
lovanou plmetrovou prutovou ant-
nu a byla sledovna zmna hmotnos-
ti vzorku pi piblen antny shora
i zdola. Ovem bez spchu! Nsled-
n m napadlo, e vpoli se vysla
nechov jako potencilov plovouc
zdroj a je pes tlo opertora uzem-
nn, proto jsme zem genertoru spo-
jili suzemnnm vhy. Tm se ovem
vsledek nezmnil, displej si trval na
svch 190 gramech a zstal takov
i pi pelaovn frekvence.
Nechtlo se mi zavrhnout systm
dlkovch detektor jen kvli njak
elektronick vze, i kdy ven
znaky. Na pohyb jehlovho loiska
se zt sta gram a pkou jednoho
metru (tedy otiv moment) by mla
stait sla 3 N, pesnji, na vchylku
15 stup bhem jedn sekundy [1].
Bylo nutn dovst experiment za tuto
hranici.
Dal inspirac byly hodiny pend-
lovky, kde se nepatrnou silou rozhbe
tk kyvadlo. Dal jsem veker st-
bro do oblky a zkusil je rozkvat na
co nejdelm zvsu a po hodin
vznikla jednoduch mic aparatura.
Jej zjednoduen schma je na obr. 2.
Oblka se stbrem je zavena na
dvojitm zvsu, aby se vzorek ne-
otel. Budic prutov antny s dlkou
pl metru, kter indukuj pitalivou
slu, jsou po stranch, ve vzdlenosti
asi 10 cm od vzorku a napjen antn
je pepnno rel sasovou periodou
rovnou dob kyvu cel soustavy. Nej-
vt otravou bylo ovovn plat-
nosti vzorce pro periodu kyvadla a
naladn pepnac frekvence rel.
Z men tlumen vchylky kyvadla se
dala odvodit i hodnota Q tohoto re-
zonannho systmu - znan pesa-
hovala 100. Zkuste doshnout nco
takovho u obvodu LC.
Pedpokldan amplituda vchyl-
ky kyvadla byla men ne milimetr,
proto jsem na indikaci pohybu zvolil
odraz laserovho paprsku od nalepe-
nho zrctka, avak naskytla se jet
lep monost. Konvexn plocha jed-
n naletn lce bjen odrela a
rozptylovala paprsek na stnu pokoje
a koherentn svtlo na jemnch de-
fektech interferovalo. Tak vznikla jem-
n svteln struktura, tzv, speckol,
kter vznik interferenc koherentnho
svtla na mikrodefektech povrchu a
vodrazu extrmn zvyuje citlivost
odraenho paprsku. Dosaen rozli-
en zmny polohy kyvadla tak s pe-
hledem peshlo desetinu milimetru,
proto si troufm potat scitlivost
men odchylky jedn setiny milime-
tru.
Doplnn hmotnost kyvadla byla
0,75 kg a vsledn aparatura je blo-
kov zobrazena na obr. 2.
Men zaalo jeden klidn vedn
den a rel tie cvakalo, dioda LED
blikala, to aby bylo mon pozorovat
synchronizaci jejho svitu spohybem
laserovho odrazu na stn. I rodina
byla klidn, ale to se dalo ekat od
lid, co ij i sp mezi detektory kov,
dokonce i nad nimi. Citlivost systmu
se ukzala jako asn, vdl jsem
o nkladnch autech jet ped tm,
ne se ozvala pod okny, bylo to cha-
rakteristick tesen, takov zazen
bych mohl tak prohlsit za seismo-
graf. Pesunul jsem dobu men na
vkend a mezi tm trochu potal teo-
retickou dosaenou citlivost.
Jedn se vpodstat o fyzikln ky-
vadlo, kde je mon slu potebnou
kvychlen spotat pes naklonnou
rovinu nebo zmnu energie (obr. 3).
Kmmu velkmu podivu ob cesty
daly stejn vsledek. Protoe se jed-
n o velmi mal vchylky, je hlov
mra vradinech rovn sinusu hlu
vchylky kyvadla a kosinus velmi ma-
lho hlu je mon povaovat za rov-
n jedn, to velmi zjednoduuje vpo-
et.
E = s.F = m.g.h = m.g.s.tg
F = m.g.tg = m.g.(sin/cos) =
= m.g.(s/l) =
= 0,75.9,80665.(0,01/2850) =
= 0,0000238 N
Takov sla je tedy pi konstantnm
psoben schopna vyvolat vchylku
stbrnho zva o jednu setinu mili-
metru. Protoe sla psob modulovan
na kyvadlo, je mon dky rezonanci
a vysokmu Q tuto hodnotu jet dlit
dvma dy. Vsledn citlivost po-
psanho systmu by tedy mla bt
schopna zaznamenat silov psobe-
n tvrt N. Podle studie [1] na pe-
konn odporu loisek a k vychlen
prutov virgule, podobn tm po-
uvanm vdlkovch detektorech,
o patnct stup bhem jedn se-
kundy by mla stait sla 3,1 mN. Do-
saen citlivost je o ti dy lep, a
pesto se nepodailo stbrn kyvadlo
rozkvat, ppadn psobc sla na
vzdlenost deseti centimetr a pi
stdavm napt na antnch 80 V je
prokazateln men. Pokud njak
vbec vznik!
Dovolm si psen prohlsit, e
pstroje pracujc na tomto principu
jsou vternu nepouiteln, pokud se
nejedn o vyloen podvod!
Parazitn efekty lidskho faktoru,
dren elektronick virgule, ten, vtr
a podobn jsou mnohokrt silnj
ne ppadn sla vznikl jadernou re-
zonanc. Asi jsou na svt jedinci,
kte tyto pstroje spn pouvaj,
ale to je zejm daleko sloitj efekt
vznikl psobenm psychotronickch
a parapsychologickch faktor a v tom
ppad je jednodu si nkde uz-
nout erstv vrbov prut.
Urit jsem tmto zvrem natval
mnoho lid, uivatel elektronickch
virgul a tak jejich prodejce a vrob-
ce, ale je na kadm, aby si to sm
vyzkouel vpolnch podmnkch, p-
padn realizoval njak vlastn expe-
riment. Nepodailo se mi dokzat fy-
zikln existenci propagovanch sil a
to m dost ere, protoe Carl Mart-
haus zase uetil deset tisc dolar.
Literatura
[1] report Sandia Nat.Labs. Albuquerke.
[2] www.thunting.com/geotech/pages
[3] US pat. 6011476
[4] US pat. 5748088
Obr. 2.
Jednoduch
mic
aparatura
Obr. 3.
18
Hlavn vhoda tto soustky je,
e ji obsahuje analogov digitln
pevodnk a komunikuje tak sokolm
pes digitln sbrnici.
Soust idla je i velmi pesn
teplotn idlo, jeho daj se vyuv
pi vpotu teplotn kompenzovan
hodnoty tlaku. Vrobcem dodvan
kalibran konstanty pak umouj
rzn pesn vpoty teploty a tla-
ku. Samozejmost idla je mal
odbr proudu a reim automatick-
ho vypnut. S mikroprocesorem i-
dlo komunikuje po 3vodiov sbr-
nici.
Zkladn vhody idla
- 15 bit rozlien pevodnku.
- Napjen 2,2 a 3,6 V.
- Mal napjec proud (1 mA aktivn,
3,5 A standby stav).
- Teplotn rozsah -10 a +60 C.
- Mal rozmry.
- Nejsou poteba dal extern soustky.
Typick aplikace idla
- Mobiln vkomry a barometry.
- Meteostanice.
- Pijmae GPS.
Popis
Blokov schma idla je na obr. 1.
MS5534 se skld zpiezo-odporo-
vho idla a interfejsu. Jeho hlavn
funkc je pevdt nekompenzovan
analogov signl ze snmacho tlako-
vho idla na 16bitov digitln daj
(D1) a stejn tak 16bitovou digitln
hodnotu zteplotnho senzoru (D2).
Vstupn napt tlakovho senzoru je
siln zvisl na teplot a vrobnm
rozptylu, a proto je nutn tyto nepes-
nosti kompenzovat.
Kalibrace ve vrob
Kad modul je ve vrob kalibro-
vn ve dvou teplotch a na dvou
tlacch. Vsledkem je 6 koeficient
potebnch ke kompenzaci vliv
vroby a teploty a jsou uloeny
v64bitov pamti PROM kadho
modulu. Tchto 64 bit (rozdlench
do 4 slov po 16 bitech) mus bt vy-
teno dicm mikroprocesorem a po-
uito pi vpotu tlaku a teploty.
Men tlaku a teploty
Postup pi vpotu tlaku a teploty,
vetn softwarov kalibrace, je na
obr. 3 a 4.
Vprvnm kroku je z idla poteba
vyst slova WORD1 a WORD4
pes sriov interfejs. Tato operace
me bt uskutenna pouze jednou
po vynulovn mikroprocesoru obslu-
hujcho idlo. Vdalm kroku znich
software pomoc jednoduchch bito-
vch operac vypot koeficienty C1
a C6 (viz obr. 2).
Bhem vlastnho men mikro-
procesor pete zidla aktuln 16bi-
tov hodnoty tlaku D1 a teploty D2.
Pot vypot kalibrovan hodnoty za
pomoci koeficient C1 a C6 podle
obr. 3. Pro dosaen vet pesnosti
je nutn vyut kvadratick kompen-
zace teploty (viz obr. 4). Vechny
vpoty by mly bt provdny s 16bi-
tovmi promnnmi (vetn znamn-
ka int), vsledky nsoben pak mo-
hou bt dlky a 32 bit (long int).
Teplota D2 se nemus st stejn
asto jako tlak, avak men bude
mn stabiln.
Princip men
Pro men tlaku i teploty je pouit
stejn analogov digitln pevodnk
(sigma-delta typ). Bhem men je
senzor zapojen na vstup pevodnku
AD pouze na velmi krtkou dobu, co
redukuje proudovou spotebu celho
idla. Napjen senzorovho mstku
i referenn napt pevodnku jsou
odvozeny od stejnho napt (Vdd), a
proto je vstupn digitln hodnota
Obr. 1. Blokov zapojen idla MS5534
Tab. 1. Zapojen vvod
Tab. 2. Zkladn parametry idla Tab. 3. Parametry men tlaku
Tab. 4. Parametry men teploty
Obr. 2.
Pevod
kalibranch
dat na
kalibran
koeficienty
Digitln tlakov
idlo MS5534
Bhem mho vvoje rznch typ vkomr jsem navtvil
webov strnky ady vrobc tlakovch idel. Ve svch konstruk-
cch sice zstvm vrn idlm firmy Freescale, ale objevil jsem
jedno zajmav idlo, jeho popis pedkldm tenm. Jedn se
o digitln tlakov idlo firmy Intersema (vcarsko).
19
nezvisl na napjen. Pevodnk AD
byl optimalizovn pro prci vlinern
oblasti (hodnoty 5000 a 30 000).
Sriov interfejs
MS5534 komunikuje s mikropro-
cesorem a jinmi periferiemi pes
3vodiov synchronn interfejs (obr. 1).
Signl SCLK (sriov hodinov sig-
nl) spout komunikaci a synchro-
nizuje penos jednotlivch bit dat.
Kad pchoz bit je vMS5534 vzor-
kovn na nbn hran SCLK a
kad odchoz je posln na sestupn
hran SCLK. Signl SCLK mus bt
generovn mikroprocesorem. Data
poslan zMS5534 jsou bu data ka-
libran, nebo aktuln zmen hod-
noty. Navc me bt signl DOUT
(Data Out) pouit kindikaci stavu
pevodu AD. Typ vstupnch dat je
uren konkrtn instrukc zaslanou po
pinu DIN (Data In).
Seznam monch instrukc
- Zatek pevodu men tlaku a v-
stup digitln hodnoty D1.
- Zatek pevodu men teploty a
vstup digitln hodnoty D2.
- Vyten kalibranho slova WORD1.
- RESET sekvence.
Kad komunikace zan s da-
nou sekvenc na DIN, viz obr. 5. Ob-
vod nepotebuje signl Chip select.
Msto nj jsou pouita tzv. Start sek-
vence 3 bit vlog. 1 ped volbou in-
strukce a nsledn Stop sekvence
3 bit vlog. 0. Instrukce se skld ze
4 bit, kter uruj, zda se bude st
teplota, tlak i kalibran data. V ppad
volby men D1 nebo D2 potvrd
senzor zatek pevodu zmnou log. 0
na log. 1 bhem poslednho bitu stop
sekvence.
Pot mus mikroprocesor poslat
dal 2 SCLK cykly a pak me dret
signl SCLK vlog. 0 a do konce pe-
vodu indikovanho zmnou log. 1 na
log. 0 na DOUT. Tento signl me
bt pouit i pro vytvoen peruen
mikroprocesoru, kter mus vyst
16bitovou hodnotu pomoc 17 cykl
na SCLK. Je nutn vdy pest data
zposlednho pevodu ped zatkem
novho.
Obr. 3. Vvojov diagram pro
vpoet kalibrovan hodnoty tlaku
Obr. 4. Vvojov diagram pro vpoet
teploty svt pesnost
Obr. 5.
Obr. 6.
(Dokonen pt)
20
Regultor vznikl dalm vvojem ze
dvou analogovch typ regultor,
unich byl dic signl pro motor p-
mo generovn ze signlu vstupnho.
Nevhodou tchto regultor byla n-
chylnost na ruen kad porucha
pjmu se projevila zmnou otek
motoru a pi slabm signlu nebo pi
jeho ztrt se otky mnily nhodn
od nejmench po maximln. U obou-
smrnch regultor se navc prudce
mnil smr otek motoru. Model se
pak zaal nekontrolovan zmtat a v-
konov prvky, zvlt rel, motor a ba-
terie trply velkm proudovm zate-
nm. U popsanho regultoru lze na-
stavit jeho funkci v ppad ruen
nebo ztrty dicho signlu.
Princip innosti
Regultor se skld znkolika
funknch celk. Pro innost regul-
toru jsou nutn tyto sti vkonov
spnac obvod, napjec obvod a ob-
vod zpracovn signlu zpijmae.
Doplkov sti jsou rel pro pep-
nn smru a displej s tlatkem pro
nastaven parametr.
Zkladnm prvkem je mikrokontro-
lr PIC16F628, kter zpracovv
vstupn signl PWM (Pulse Width
Modulation) zpijmae a pevd in-
formaci ztohoto signlu na PWM -
dic signl motoru. Signl zpijmae
je kladn impuls opakujc se pibli-
n kadch 20 ms a mnc ku pi-
blin od 1 do 2 ms vzvislosti na
poloze dic pky (kniplu). Mikrokon-
trolr tento signl filtruje od poruch,
vppad vpadku dokonce nahrad
chybjc informace a generuje PWM
dic napt pro motor. Opakovac
kmitoet PWM je 3900 Hz a plnn je
od 0 do 100 %. Tento zpsob zen
motoru (spnn a rozpnn plnho
napt baterie) je zpsob snejvt
innost a v idelnm ppad nevzni-
k pi zen dn odpadn teplo. Tyto
vlastnosti idelnho spnae se mus
vpraxi nahradit relnm spnacm
vkonovm prvkem, tj. tranzistorem
MOSFET. Pro zachovn velk in-
nosti mus tranzistor splovat dva
zsadn parametry: mus mt mal od-
por vsepnutm stavu a velkou rych-
lost sepnut a rozepnut. Prvn vlast-
nost je dna vbrem vhodnho
tranzistoru a velikost napt U
GS
; toto
napt zpravidla nesm pekroit 15 V
a napt U
DS
bv kolem 30 V, take
pozor pi pouit regultoru napjen-
ho naptm vtm ne 12 V (nutno
upravit). Rychlost spnn je ste-
Jednoduch
regultor motor
pro modely RC
Ing. Roman Jelnek
Vmodelskm obchod si dnes mete vybrat zrznch typ
regultor stejnosmrnch motor pro pohon model, ale mo-
nost postavit si vlastn regultor m stle pro uritou skupinu mo-
del sv kouzlo. Dalm dvodem vzniku tto konstrukce je cena,
ta by nemla peshnout stku 400K. A posledn dvod je va-
riabilita: lze postavit lehk jednosmrn regultor pro letadlo
vproveden SMD nebo obousmrn vrobustnm proveden, nap.
pro lo.
Obr. 1. Schma zapojen regultoru
21
n urena parametry tranzistoru, ale
navc ji ovlivuje strmost hran na -
dic elektrod (gate). Tranzistory maj
zpravidla kapacitu C
GS
du jednotek
nF, a tak budic stupe mus dokzat
dostaten rychle tuto kapacitu nabt
a vybt.
Vpamti EEPROM (obsahuje ji
mikrokontrolr) jsou uloeny nastave-
n parametry. Po prvnm zapnut se
daje vpamti nastav na vchoz
hodnoty a ped pouitm vmodelu
sdanm vyslaem je nutno nastavit
daje provozn. U obousmrnho re-
gultoru je navc funkce zpodnho
pepnut rel. Pi prudk zmn sm-
ru jzdy by jinak prochzely kontakty
rel extrmn proudy, pi zpodn rel
pepn kontakty pi tm nulovch
proudech.
Dal funkc regultoru je napjen
pijmae a serv, to je zajitno auto-
maticky pipojenm pijmae tilo-
vm kablkem. Knapjen je pouit
stabiliztor 5 V s malm bytkem na-
pt. Pokud se napt baterie zmen
pod 5,5 V, mikrokontrolr automatic-
ky zmen vstupn proud do motoru
na polovinu. Takto je zarueno, e ob-
sluha modelu si tohoto poklesu vim-
ne a m zabezpeen dostatek ener-
gie pro nvrat modelu pi zachovn
funkce serv.
Popis zapojen
Schma zapojen regultoru je na
obr. 1. Tunou arou jsou oznaeny
spoje, ktermi prochz velk proud
(a 50 A podle modelu), a mus se
dimenzovat na pslun proud. Pro-
toe regultor je mono zkonstruovat
variabiln, je nutn vdt, jak proud
bude motor vmodelu odebrat. Pod-
le tohoto proudu se mus vybrat vhod-
n rel pro zmnu smru, a pokud je
teba, i spnac tranzistory Q4 a Q5.
Pi proudu menm ne 25 A sta
osadit pouze jeden tranzistor, ppad-
n zvolit jin typ nap. tranzistor
svtm odporem vsepnutm stavu
bt vrazn levnj a u modelu
sproudem motoru do 5 A bohat po-
sta. V neposledn ad je teba v-
novat pozornost konektorm pro pi-
pojen baterie, pp. motoru a prezu
pvodnch vodi.
Spnac tranzistory Q4 a Q5 je nut-
no co nejrychleji sepnout, rozepnout
a vsepnutm stavu zaruit co nejmen-
odpor. Proto jsou tranzistory buze-
ny znapt baterie a ne ze stabilizo-
vanho napt5 V a budic stupe je
tvoen dvojic tranzistor Q2 a Q3,
NPN a PNP, kter zaru co nejrych-
lej vybit a nabit vstupn kapacity
spnacch tranzistor Q4 a Q5. Dioda
D3 brn vzniku piek o velk ampli-
tud pi prci regultoru do indukn
zte motoru. Tranzistor Q7 pe-
vd signl zrovn 5 V (vstup mik-
rokontrolru) na napt baterie. Tento
pevodnk invertuje dic napt, ale
tato inverze je oetena programov.
Rezistor R20 slou ktomu, aby po
zapnut regultoru neprochzel do
motoru maximln proud po dobu asi
80 ms, tj. dokud se neukon reset
mikrokontrolru, a stejn tak pi po-
rue nebo vyjmut mikrokontrolru
zobjmky.
Obvod U1 je stabiliztor napt 5 V
smalm podlnm bytkem a slou
knapjen mikrokontrolru, displeje a
pipojench dl dlkovho ovldn
(pijmae, serv) z konektoru J4. Tlu-
mivka L1 zmenuje ruen pijmae
pronikajc po pvodu od regultoru.
Mikrokontrolr U2 vyuv vnitn os-
ciltor 4 MHz a et tak penze za
krystal. U miniaturizovanho regul-
toru lze pout mikrokontrolr v pouz-
de SMD a miniaturn programovac
displej, nebo vyvst signly na konek-
tor s 10 piny a displej i stlatkem
zapojit pouze pi zmn parametr.
Odpojiteln st je ve schmatu or-
movna silnou arou. Konektor J5
slou knaprogramovn firmware
vzapojen hod se zvlt pro pro-
veden SMD. Tranzistor Q1 ovld
spnn rel u obousmrnho regul-
toru. Tranzistor Q6 spolu sdiodou D2
hld napt baterie, prahov rove
je kolem 5,5 V. Pokud tuto funkci ne-
chceme vyut, je nutn vvod 10 mi-
krokontrolru pipojit na 0 V.
Proveden regultoru
Regultor byl realizovn na univer-
zln desce, viz fotografie na obr. 2,
protoe proveden regultoru se bude
liit podle toho, do jakho modelu
bude pouit. Pi realizaci regultoru
pro vt proudy je teba dt pozor na
vbr spnacch tranzistor a hlavn
na pouit rel. Regultor na obr. 2 je
uren pro lo, u n je trval proud do
motoru asi 20 A. Pouit rel pracuj
na hranici svch monost, pro vt
proudy lze pout auto rel (pou-
van vautomobilovm prmyslu),
kter maj kontakty pro proud a 50 A.
Pro proudy men ne 10 A lze pout
jedno rel se dvma pepnacmi kon-
takty. Zapojen regultoru je jednodu-
ch a pi peliv prci bude funkn
na prvn zapnut.
Popis nastaven parametr
Pi prvnm zapnut napjen se na
displeji rozblik H, co je pznak
nastaven zkladnch hodnot vpamti
EEPROM. Regultor je pednastaven,
ale pro vtinu vysla dlkovho
ovldn je poteba pro pln vyuit
rozsahu regultoru pesn nastavit
parametry regultoru. Pro nastaven
parametr je teba mt pipojen dis-
plej stlatkem. Na displeji se mohou
zobrazovat znaky podle obr. 3.
Do reimu nastaven parametr se
dostaneme tak, e stiskneme tlatko
a zapneme napjen (nezapomete
pipojit kregultoru pijma a zapnout
vysla). Na displeji se rozsvt M.
Pokud problikv J a -, tak na vstu-
pu regultoru nen vhodn signl.
Regultor je uren ke zpracovn klad-
nch impuls s dlkou 0,8 a 2,2 ms
a amplitudou min. 4 V. Je-li polarita
jin, lze to bez problmu oetit v pro-
gramu, amplitudu lze poslit tranzis-
torem PNP zapojenm jako emitoro-
v sledova signlu od pijmae na
vstupu regultoru.
Je-li ve v podku, svt na disple-
ji M, mme zapnut vysla a put-
n tlatko.
1. Nastaven maximlnch otek
M. Na vyslai zatlame knipl do Obr. 2. Proveden regultoru
22
polohy maximlnho plynu a stisk-
neme tlatko na regultoru. Pokud
zablik -, byl signl zaruen, a tak
tlatko stiskneme znovu kontroluje
se signl zpijmae a regultor mus
mt jistotu, e vchylka nastaven na
vyslai je skuten sprvn. Pokud
je ve vpodku, rozsvt se na dis-
pleji S.
2. Nastaven stedov polohy ot-
ek S. Tato vchylka kniplu nasta-
vuje nulov otky motoru. U obou-
smrnho regultoru je to vchylka
pobl stedu drhy ovldacho kni-
plu (v tto poloze pepn rel zm-
nu smru), u jednosmrnho regul-
toru to j e mi ni ml n vchyl ka.
Stiskneme tlatko na regultoru. Po-
kud zablik -, byl signl zaruen,
rozsvt-li se o, je hodnota stedov
polohy vt ne maximln vchylka
(nedvalo by smysl nutno nasta-
ven opakovat), tlatko stiskneme
znovu, pokud je ve vpodku, roz-
svt se na displeji F.
3. Nastaven polohy otek FailSa-
fe F. Toto jsou otky, do kterch
pechz regultor po nastaven dob
(viz dle) pi zaruen nebo ztrt sig-
nlu. Pi tomto nastaven pipojen
motor kregultoru simuluje reln
otky, aby bylo mon toto nastave-
n provst pesn. Stisknutm tlatka
hodnotu potvrdme. Pokud opt zabli-
k -, byl signl zaruen a tlatko
stiskneme znovu. Pokud je ve v po-
dku, rozsvt se na displeji P. Chce-
me-li nastavovn ukonit, sta vy-
pnout asi na 5 s napjen.
4. Nastaven asu pepnut rel P.
Zde je mono nastavit dobu zpodn
pepnut rel pro zmnu smru. Stisk-
neme tlatko a na displeji se objev
minul hodnota, pokud s tmto da-
jem souhlasme, sta pokat asi 6 s
a na displeji se objev dal parame-
trC. Pokud nyn stiskneme tlat-
ko, seln daj se zvtuje o jednu
a do hodnoty F a pak pokrauje
znovu od nul y, tj . stl e dokol a
0123456789AbcdEF. Pokud nm
nastaven daj na displeji vyhovuje,
tak pokme asi 6 s a na displeji se
objev dal parametrC. Vzorec pro
vpoet zpodn je nastaven s-
lo 0,15 s. Pokud chceme nastavo-
vn ukonit, sta vypnout asi na 5 s
napjen.
5. Nastaven citlivosti na zmny
C. Tento daj uruje, o kolik vzor-
k (s) se me maximln prodlou-
it nebo zkrtit pijman impuls
zpijmae. Je mon to vysvtlit tak,
e prudce zmnme polohu kniplu,
nebo se vyskytne porucha, otky
motoru se v tomto ppad nemn
prudce, ale pouze tak, aby vyhovly
nastaven citlivosti, tj. zvtuj se po-
zvolna, a to tak, e m vt hodnota
citlivosti, tm prud zmna otek (ak-
celerace). Vzorec pro vpoet citlivosti
je 3+(nastaven slo 4). Tento
daj je vmikrosekundch, tzn. e
vstupn signl je vzorkovn s pesnost
1 s. Pokud chceme nastavovn
ukonit, sta vypnout asi na 5 s na-
pjen.
6. Nastaven potu sprvnch H.
Tento daj m vznam pro uren,
zda je pijman signl vpodku. Po-
kud se signl zpijmae dostane
mimo meze 0,8a2,2 ms nebo d-
n impuls zpijmae nepijde do
200 ms, spust se ta asu pecho-
du do hodnoty FailSafe. tn je za-
staveno, nebo se regultor vrt z re-
imu FailSafe na zklad toho, e
impuls zpijmae bude tolikrt po
sob vtoleranci dan parametrem
C, kolik je dno slem nastavenm
vtomto parametru. Zjednoduen,
jestlie H = 5 a C = 8, tak pokud
se 5 po sob nsledujcch impuls
zpi j mae nachz vtol eranci
35 s (84+3), tak je splnna pod-
mnka sprvnho signlu. Pokud
chceme nastavovn ukonit, vypne-
me asi na 5 s napjen.
7. Nastaven asu pechodu na hod-
notu FailSafe t. dajtohoto para-
metru je vsekundch a udv, za jak
dlouho po ztrt signlu (v tto dob
regultor udruje posledn pijat
sprvn daj) pejde na pednastave-
nou hodnotu FailSafe. Po nastaven
tto hodnoty je regultor pipraven
kpouit.
Pouit regultoru
Pi provozu displej zobrazuje sta-
vy, kter mohou nastat. Je pravda,
e displej je umstn spolu s regul-
torem uvnit modelu, a tak nen vi-
dt, pokud vak nastanou problmy,
doke tato indikace rychle pomoci
pi jejich odstrann. V bnm pro-
vozu zobrazuje vodorovnmi seg-
menty smr jzdy (smysl oten),
horn segment je dopedu, prosted-
n je stedn poloha (zmna smru)
a spodn segment je zptn chod.
Pokud na displeji svt E, je dlka
impulsu zpijmae mimo rozsah
0,8a2,2 ms. Pokud se zobraz U,
nem regultor informace z vyslae
a je ve stavu FailSafe. Zobraz-li se
na displeji L, zmenilo se napt
baterie pod 5,5 V a regultor je ve
stavu eten bateri.
Pi provozu regultoru vznik rue-
n jednak spnnm velkch proud
vkonovm tranzistorem a jednak jis-
kenm na komuttoru motoru. Odru-
it je teba regultor individuln, je
vak nkolik osvdench zsad, kte-
r pomohou zvtit dosah modelu.
Regultor mus bt co nejble u mo-
toru, tj. pvody k motoru by mly bt
co nejkrat. Rovn pvody kbaterii
pouijeme tak co mon nejkrat.
Pi vtch proudech to m jet pz-
niv vliv i na zmenen bytku napt
na pvodech. Pijma je vhodn
umstit co mon nejdle od motoru
a regultoru, stejn tak antnu knim
nepibliovat. Na motoru vvody pe-
mostme kondenztorem asi 100 nF
a kad zvvod pipojme pes kon-
denztor asi 10 nF na pl motoru.
Pl motoru spojme se zpornm
plem napjen regultoru. Pokud to
hmotnost a prostor dovol, je vhodn
regultor umstit do kovov krabiky
z tenkho pocnovanho plechu, pp.
pvody ke spnai, nabjecmu konek-
toru a pijmai zhotovit specilnm
stnnm kabelem.
Dal informace nebo naprogramo-
van obvod PIC16F628A lze zskat
zaslnm e-mailu na romjel@volny.cz
a na internetovch strnkch autora
www.volny.cz/romjel.
Seznam soustek
(obousmrn verze vklasick monti
a proud motoru do max. 30 A)
R1, R2 10
R3, R4,
R7, R20 4,7 k
R5 680
R6, R9, R10,
R11, R19 10 k
R8 1 M
R12 a R18 820
C1, C2, C3 100 nF, keramick
C4 100 F/10 V
C5 470 F/16 V
DISP1 HD-A304, displej
D1 1N4007
D2 BZX83-5V6
D3 SB360
Q1, Q2,
Q6, Q7 BC547
Q3 BC857
Q4, Q5 IRL3803
U1 L4940-05
U2 PIC16F628A-I/P
naprogramovan
(+ objmka DIL18 pro
mikrokontrolr)
K1, K2 FINDER 40.61, rel
L1 10 H, tlumivka
S1 tlatko
J1 modelsk konektor
(pro motor)
J2 modelsk konektor
(pro baterii)
J3 miniaturn spna
J4 lmac lita 3 piny
J5 lmac lita 6 pin
Obr. 3 Zobrazovn znak na displeji
23
Technick daje
Napjacie naptie: 9 a 12 V.
Prdov spotreba: max. 150 mA.
Rozsah: 1 a 24 MHz.
Presnos: 120 Hz.
Pracovn teplota: 50 a +85 C.
Popis zapojenia
Schma zapojenia je na obr. 1.
Princp innosti je nasledovn: zapo-
jenie tvoria dva mikropotae
89C2051 od firmy Atmel. Po pripoje-
n zapojenia na napjacie naptie
sarozkmit krytl osaden v konek-
tore pre krytl. Prv mikropota
tvor vlastne deliku frekvencie. Pou-
ili sme netradine pre tento el mik-
ropota, pretoe sa nm to zdalo ako
najjednoduchie rieenie. Krytl
umon spustenie programu mikropo-
taa IO1, ktor tto frekvenciu vy-
del slom 12x 32 strojovch cyklov
a adresuje ju na vstupn port P3.0.
Druh mikropota IO2 tvor kogni-
tvnu zloku celho zapojenia. Na jeho
vstupn port P3.0 je priamo privede-
n frekvencia zprvho mikropota-
a. Na zklade tejto frekvencie vypo-
ta skuton frekvenciu krytlu.
Stlaenm tlaidla TL1 sa spust me-
ranie, ktor sa zana nbenou hra-
nou vstupnho signlu aukonen je
po dobe 3,5988 s. Vsledn prepo-
tan frekvenciu mikropota IO2 zob-
raz na displeji DISP1. Ovldanie dis-
pleja je realizovan v multiplexnom
reime. Portmi P3.2 a P3.5 cez tran-
zistory T1 a T4 ovlda mikropota
andy tohoto displeja LED a prostred-
nctvom portov P1.0 a P1.7 segmen-
ty aa g. Taktovaciu frekvenciu mik-
ropotaa IO2 uruje krytl Q1.
Reset mikropotaov po pripojen za-
pojenia na napjacie naptie zabez-
peuje kondenztor C9 arezistor R13.
Tester je napjan zjednho zdroja
naptia +9 a +12 V, ktor je pre mik-
ropotae stabilizovan na +5 V.
Ovldanie zapojenia
Po osaden krytlu do objmky
anslednm pripojenm zariadenia na
napjacie naptie sa na displeji zob-
raz znaka krytlu, tm je mikropo-
ta pripraven na meranie. Po za-
tlaen tlaidla TL1 sa v pravej asti
displeja objav kurzor. Blikajci kurzor
oznauje sprvnu funknos krytlu.
Poas tejto doby prebieha meranie
krytlu. Pokia by kurzor neblikal, zna-
men to, e krytl je bu nefunkn,
alebo zle osaden. Po dokonen
merania mus mikropota prepo-
ta nameran hodnotu. Dka prepo-
tavania zvis od rezonannej frek-
vencie krytlu anemala by prekroi
jeden apol minty. Krytl svyou
frekvenciou mikropota prepotava
dlhie, anaopak, krytly sniou re-
zonannou frekvenciou kratie. Napr-
klad prepotavanie krytlu 15,0 MHz
trvalo pribline 71 seknd. Kee je
to pomerne dlh doba, program na
displeji zjednoduene ukazuje zostup-
nm odratvanm od sla 9 zost-
vajci as do vpotu (pri krytloch
sfrekvenciou do 3,5 MHz je vpoet
tak rchly, e odpotavanie nemu-
ste ani zbada). Po vpote mikropo-
ta na displeji zobraz poet MHz (pri
krytle naprklad 14,136255 zobraz
najprv slo 14), potom po zatlaen
tlaidla TL1 poet kHz (136) a nako-
niec po optovnom zatlaen tlaidla
TL1 poet hertzov (255). Vzhadom na
presnos vpotu (120 Hz) musme
posledn trojslie bra s uritou re-
zervou. Niektor krytly s vyrba-
n spomerne vekou toleranciou aich
rezonann frekvencia sa so starnu-
tm me meni.
Mera
krytlovch rezontorov
do 24 MHz
Bc. Michal Danek, Vladimr Popelka
Urite sa Vm u prihodilo, e ste nali krytlov rezontor, na
ktorom nebola oznaen frekvencia, prpadne oznaenie bolo ne-
zrozumiten, apreto ste takto krytl ani nemohli vyui. Nasle-
dujci lnok popisuje nvod kzhotoveniu meraa, ktor umo-
uje otestova funknos krytlu azmera jeho skuton
rezonann frekvenciu.
Obr. 1. Schma zapojenia testera krytlov
24
Tab. 1. Hexadecimlny vpis programu pre IO1 (AT89C2051)
:100000007590FF75B0FF00000000000000000000C8
:100010000000000075900075B000000000000000B6
:0800200000000000000080D880
:00000001FF
Tab. 2. Hexadecimlny vpis programu pre IO2 (AT89C2051)
:0A0000007B0075900075B0008025AC
:10001B00758B6C758D7375A888DC06C28E7B017C25
:10002B00C8B2B532D2B1D2B0780079007A007CC8B0
:10003B005169758910758B6C758D7375A888D2B5E0
:10004B00D2B4D2B3D2B2759071C2B25176D2B230B1
:10005B00B118759000C2B35176D2B330B10C759014
:10006B001FC2B45176D2B420B1DC20B1FD78007937
:10007B00007A00C2B57590EF20B0FD30B0FDD28E86
:10008B00BB010201A320B0FDD808D906DA04C28E49
:10009B0001A230B0FD80E900C28EC2B4C2D6C374D7
:1000AB000098F8C2D6C3740099F9C2D6C374009AEB
:1000BB00FA090AD2D3D2D47F007E007D007C007B6C
:1000CB00007A0079007800C2D3C2D4D2B2D2B3D2B4
:1000DB00B4D2B575907F7B04BA02097B08C2B2EB30
:1000EB0031ECF5905128D8FCB9C806EB31ECF59002
:1000FB001BB99606EB31ECF5901BB96406EB31ECB2
:10010B00F5901BB93206EB31ECF5901BD9D6DAD44E
:10011B00D2B2D2B3D2B4D2B5D2D3D2D4EF31ECFF68
:10012B00EE31ECFEED31ECFDEC31ECFCEB31ECFBAC
:10013B00EA31ECFAE931ECF9E831ECF8316520B150
:10014B00FB517F318820B1FB517F74FF1470FD315F
:10015B00BA20B1FB517F517F0100D2D3D2D48F9003
:10016B00C2B474FF000000001470F9D2B48E90C2B8
:10017B00B574FF000000001470F9D2B522D2D3D2AF
:10018B00D48D90C2B374FF000000001470F9D2B389
:10019B008C90C2B474FF000000001470F9D2B48BC1
:1001AB0090C2B574FF000000001470F9D2B522D2D2
:1001BB00D3D2D48A90C2B374FF000000001470F93C
:1001CB00D2B38990C2B474FF000000001470F9D24E
:1001DB00B48890C2B574FF000000001470F9D2B55A
:1001EB0022B40003748022B4010374F122B402031D
:1001FB00744822B40303746022B40403743122B430
:10020B000503742422B40603740422B4070374F0A8
:10021B0022B40803740022B40902742022C2D3C290
:10022B00D47F78D2D3D2D408B80A2C780009B90A73
:10023B002679000ABA0A207A000BBB0A1A7B000C3B
:10024B00BC0A147C000DBD0A0E7D000EBE0A087E92
:10025B00000FBF0A027F00C2D3C2D4DFC6227F00C9
:10026B007E007D05DFFEDEFCDDFA227F007E23DFD4
:10027B00FEDEFC22C2D3C2D47F007E007D05DFFEF2
:09028B00DEE2DDE0D2D3D2D42280
:00000001FF
Kontrukcia a oivenie
Osate dosku s plonmi spojmi
vetkmi siastkami. Osate najprv
najniie siastky apokraujte
vsmere knajvym. Pouite len kva-
litn krytl sfrekvenciou 24 MHz, pre-
toe aj od neho zvis presnos me-
rania. Niekokokrt sa presvedte, i
sa na doske nevyskytuj iadne skra-
ty. Objmky obvodov IO1 aIO2 ne-
chajte von azapojenie pripojte na
naptie okolo +12 V. Napjacie nap-
tie nemus by stabilizovan. Voltme-
trom sa presvedte, i naptie za sta-
biliztorom IO3 nepresahuje +5 V. Ak
je napjanie zo stabiliztora v poriad-
ku, zasute do objmok naprogramo-
van mikropotae. Do konektora za-
sute krytl so znmou frekvenciou
azatlate tlaidlo TL1. Po vpote sa
presvedte, i sa vypotan hodnota
zhoduje sdajom ofrekvencii, ozna-
enej na puzdre siastky. Software
do mikropotaov si mete stiahnu
zo strnok Praktickej elektroniky,
alebo odpsa z hexadecimlneho v-
pisu programu pre AT89C2051. Od-
psan sbor potom pomenujte
sprponou hex.
Zoznam siastok
R1 a R4 1 k
R5 a R11 510
R12, R14 10 k
R13 8,2 k
C1 100 F/16 V
C2 100 nF
C3 47 F/10 V
C4 100 nF
C5 a C8 33 pF
C9 10 F/10 V
Q1 24 MHz
IO1, IO2 89C2051
IO3 78L05
TL1 TS250
T1 a T4 BC558
DISP1 ODG-404AD
objmka pod mikropota DIL20 2x
doska s plonmi spojmi
Obr. 2 a 3.
Doska s plonmi spojmi testera krytlov
a rozmiestnenie siastok na doske
25
Vzhledem ktomu, e jsem zaze-
n vbrem sovho transformtoru
uril pro proudy jen do 0,5 A (pro oi-
vovn jednoduchch obvod je to do-
staujc), podailo se mi udret mal
rozmry zdroje a nzk nklady na
konstrukci. Vlastnosti zdroje i komfort
obsluhy jsou vak pro amatrsk vy-
uit zcela dostaujc a zhlediska pi-
pojen zte je zdroj prakticky nezni-
iteln. Odolnost proti zkratu na
vstupnch svorkch jsem mil po
dobu 30 minut.
Cel zapojen jsem rozdlil do t
modul, kter jsou umstny uvnit
plastov krabiky KP4. Zhlediska vy-
uit prostoru to bylo nezbytn, a kro-
m toho zstv konstruktrovi mo-
nost jeden zmodul kdykoliv nahradit
modulem kvalitnjm.
Celkov schma zdroje je na obr.
1. Zkladem zapojen je modul A.
Na nm je umstn jednoduch nesta-
bilizovan zdroj svstupnm naptm
asi 22 Vnaprzdno. Zhlediska spo-
ry rozmr a montn jednoduchosti
jsem pouil transformtor do desky
splonmi spoji JBC E1620-2-018,
kter jsem zakoupil ve vprodeji. Des-
ka splonmi spoji je navrena tak,
aby ji bylo mono do jist mry pout
i pro transformtory sjinou rozte v-
vod. Sov napt pipojme pes
vypna umstn na pednm panelu
zdroje kvvodm PAD101 a PAD102,
kdalm vvodm pak pipojujeme
jednotliv moduly. Zapojen modulu
snad nevyaduje dal koment.
Stabilizace probh vmodulu C.
Vstupn napt je regulovno vko-
novm tranzistorem T304. Ten je
umstn pmo na desce splonmi
spoji a je opaten chladiem. Po pi-
pojen napjecho napt ke svorkm
PAD301 a PAD310 se proudem pro-
tkajcm rezistorem R301 oteve tran-
zistor T303, co m za nsledek ote-
ven tranzistoru T304. Prchod
proudu tranzistorem T304 vppad,
e ke zdroji nen pipojena dn z-
t, zajiuje rezistor R305. Kbodu
PAD303 je pipojen bec potencio-
metru ovldajcho velikost vstupn-
ho napt. Odporov drha tohoto po-
tenciometru je pipojena ke kladn
vstupn svorce a kbodu PAD304.
Potenciometr tak sleduje napt p-
mo na svorce vetn bytku na vodi-
i. Princip regulace napt spov
vtom, e se obvod sna udret na
bzi tranzistoru T301 prahov napt,
pi kterm se tranzistor otevr, tj. pi-
blin 0,7 V. Otevenm T301 se toti
zkratuje R301, m se uzavou tran-
zistory T303 a T304. Tm je dosae-
no uritho rovnovnho stavu,
piem vstupn napt je ureno d-
licm pomrem potenciometru. Pokud
je bec potenciometru vytoen sm-
rem ke svorce skladnm naptm,
ustl se vstupn napt na hodnot
piblin 0,7 V. Zvtenm dlicho
pomru se vstupn napt zvt.
Rezistor R310 upravuje prbh regu-
lace tak, aby se pi oten potencio-
metrem mnilo napt na vstupu v-
cemn rovnomrn. Rezistor R303
omezuje rozsah regulace do asi 15 a
16 V. To je dleit proto, aby na sta-
biliztoru byl urit bytek napt, a
to i vppad, e je zdroj zaten. Po-
kud je rozdl napt dostaten, dok-
e stabiliztor odfiltrovat i ppadn
zvlnn napt na vstupu usmro-
vae. Ke zlepen filtrace slou i kon-
denztor C301, se kterm se zapoje-
n chov sten jako nsobi
kapacity. Tranzistor T302 se otevr
dicm naptm pivedenm kbodu
PAD302. Ovldac napt pro tento
tranzistor je generovno obvodem
proudov ochrany. Otevenm tohoto
tranzistoru se opt uzavr tranzistor
T304. Velikost vstupnho proudu se
zjiuje zbytku napt na rezistoru
Mal regulovateln zdroj
sproudovm omezenm
Martin Pospilk
Snad kad radioamatr as od asu potebuje koiven svch
konstrukc napjec zdroj, kter by ml plynule regulovateln na-
pt na vstupu a byl vybaven nastavitelnm omezenm vstupn-
ho proudu. Takov zdroj jsem se pokusil realizovat nsledujc
konstrukc. Jedn se o pomrn jednoduch zapojen vyuvajc
zkladn sortiment bn dostupnch a levnch soustek.
Obr. 1.
Schma zapojen regulovatelnho zdroje
26
R304. Tento bytek je kdispozici
vbodech PAD308 a PAD309. Vbod
PAD306 je kdispozici proud pro m-
i vstupnho napt. daj na mii
se nastavuje rezistorem R311 tak, aby
odpovdal skutenosti.
Modul B je upevnn podl pedn
stny krabiky. Je na nm umstn
obvod proudov ochrany, indikan
diody a potenciometry. Jeliko jsem
vzapojen pouil rozdlov zesilova
osazen operanm zesilovaem, na-
razil jsem na problmy snapjenm.
Pi nesymetrickm napjen se mi pra-
covn bod OZ nepodailo nastavit tak,
aby ochrana pracovala vcelm roz-
sahu vstupnch napt spolehliv.
Jeliko je transformtor opaten jedi-
nm vinutm, musel bych pro zskn
zpornho napt pout jednocestn
usmrnn, piem vzporn plvl-
n by vinut transformtoru bylo t-
m nevyuito. Nakonec jsem tedy za-
pojen doplnil o jednoduch mni
napt sIO202. Ten pracuje jako asta-
biln multivibrtor (kmitoet je rezis-
tory R202, R203 a kondenztorem
C201 nastaven asi na 7 kHz), piem
pravohl vstupn signl je derivovn
kondenztorem C202. Zporn impul-
zy, kter se za tmto kondenztorem
objev, projdou zdvojovaem zporn-
ho napt, kter je sloen zdiod D204
a D205, a nabjej kondenztor C204.
Na nm je pak kdispozici zporn
napt o velikosti asi 6,5 V, kter
slou knapjen IO201. Jeliko ma-
ximln napjec napt IO202 je
18 Va odbr tohoto obvodu se vce-
mn nemn, vytvoil jsem potebn
bytek napt rezistorem R201. Na
odporu R201 a odbru proudu (podle
Obr. 2. Deska splonmi spoji modulu A Obr. 3. Rozmstn soustek na modulu A
Obr. 4. Deska splonmi spoji modulu B
Obr. 7. Rozmstn soustek na modulu C Obr. 6. Deska splonmi spoji modulu C
Obr. 5. Rozmstn soustek na desce modulu B
27
pouitho OZ) zvis velikost vstup-
nho napt mnie, kter by mlo bt
vrozmez 3 a 10 Vvi zemi.
Obvod IO201a pracuje jako rozd-
lov zesilova snmajc napt na re-
zistoru R304. To je pmo mrn v-
stupnmu proudu zdroje, take napt
na vstupu rozdlovho zesilovae
odpovd velikosti proudu odebran-
ho ze zdroje. Tento zpsob snmn
proudu m vhodu v tom, e rezistor
nen zaazen pmo v hlavn vtvi mezi
tranzistorem T304 a vstupem v bod
PAD307. Odpor hlavn vtve se tak
mn zvt a rovn ztrty vznikajc
na rezistoru jsou men. Odpor rezis-
toru navc meme volit tak, aby na-
pov bytek, kter na nm vznik,
byl dostaten velk. Zeslen rozd-
lovho zesilovae, kter je ureno re-
zistory R208, R306, R307 a R308, pak
me bt pomrn mal. Je nastave-
no tak, aby vstupn napt pi maxi-
mlnm vstupnm proudu leelo n-
kolik volt pod saturac OZ. Zde je
teba zmnit, e bytek napt na re-
zistoru R304 a tm pdem i velikost
napt na vstupu IO201a zvis na
proudovm zesilovacm initeli tran-
zistoru T304. Men odchylky lze ko-
rigovat nastavenm trimr R211 a
R205, pi vtch odchylkch bude te-
ba zmnit odpor rezistoru R304.
Vbod PAD206 je kdispozici vstup-
n napt pro mi proudu. Jeho veli-
kost se nastavuje trimrem R211.
IO201b pracuje jako kompartor.
Jestlie velikost napt na jeho inver-
tujcm vstupu pekro rove nasta-
venou potenciometrem, peklop se do
kladn saturace. Rozsvt se tak dio-
da D203 a na vstupu PAD205 bude
kladn saturan napt, kter oteve
tranzistor T302 na desce modulu C
a pive tranzistor T304. Vstupn
proud inapt se zmen a vytvo se
urit rovnovn stav, piem ten-
tokrt se zdroj bude chovat jako zdroj
proudu. Dioda D201 upravuje reakci
zapojen tak, aby kompartor co nej-
rychleji reagoval na zkrat na vstup-
nch svorkch. Pi zkratu toti pokles-
ne napt na vstupu usmrovae
natolik, e by obvod nemusel bt
schopen funkce. Proto je nutn, aby
se pi pekroen meznho vstupn-
ho proudu ochrana spolehliv aktivo-
vala. Jakmile je mezn vstupn proud
nastaven na pli velkou rove, ob-
vod nestihne zareagovat a proudov
ochrana se vyad zinnosti. Mezn
vstupn proud se nastavuje trimrem
R205. Uprototypu se mi podailo do-
shnout vstupnho proudu 0,5 A, pak
ji ochrana pi nhlm zkratu a vel-
km vstupnm napt nefungovala
spolehliv. Napt uvnit zdroje se pi-
tom zmenilo asi na 16,5 V. Rezisto-
ry R206 a R207 vymezuj rozsah re-
gulace vstupnho proudu.
Pi konstrukci zdroje doporuuji nej-
dve sestavit modul A, kter bude
dle slouit pro napjen ostatnch s-
t. Dle doporuuji pokraovat kon-
strukc modulu C, kter lze oivit ibez
modulu B, a modul B sestavit a
nakonec. Pi oivovn modul A
aC by nemlo dojt kdnm zlud-
nostem, obvody jsou jednoduch a ne-
obsahuj dn nastavovac prvky.
Mni zpornho napt kontrolu-
jeme zsadn soperanm zesilova-
em IO201 zapojenm do obvodu,
aby byl zajitn proudov odbr. Ji-
nak by nevnikl potebn bytek nap-
t na rezistoru R201 a IO202 by se
mohl pokodit peptm.
Ped nastavovnm proudov
ochrany pepneme mic pstroj na
men vstupnho napt a trimrem
R311 nastavme jeho daj podle volt-
metru pipojenho na vstupu. Jeliko
jsem pouil mic pstroj stdou
pesnosti 5 a jet jsem si knmu
sm kreslil stupnici, doporuuji z vlast-
n zkuenosti provst men ve tech
bodech (5, 10 a 15 V) a trimrem R311
nastavit kompromis.
Proudovou ochranu sedme tak,
e na vstupu zdroje nastavme ma-
ximln napt a maximln proud a
bcem trimru R205 otme smrem
k vvodu 1 (viz schma zapojen), a
se proudov ochrana aktivuje. Potom
bec ponkud vrtme, aby dioda
D203 zhasla, a vstup zdroje zkratu-
jeme amprmetrem. Proudov ochra-
na by se mla aktivovat. Pomalu ot-
me trimrem R205, a doshneme
proudu amprmetrem 0,5 A. Potom
amprmetr odpojme a rychle jej pi-
pojme zpt. Na takto vytvoen nh-
l zkrat mus proudov ochrana spo-
lehliv zareagovat. Pokud tomu tak
nen (pouit transformtor je mk,
napt ve zdroji poklesne natolik, e
ochrana nezareaguje a vstupn proud
poroste a na hranici monost zdro-
je), okamit zkrat odstranme, po-
otome trimrem R205 o nkolik stup-
zpt a znovu zkontrolujeme funkci
proudov ochrany. Dosaen vstup-
n proud bude zviset na pouitm
transformtoru. Se zapojenm lze do-
shnout i proud ponkud vtch, ne
je mch 0,5 A (s jinm transformto-
rem). Mi proudu nastavime trimrem
R211 ve tech bodech stupnice tak,
aby daj midla odpovdal daji na
pipojenm amprmetru. Rzn v-
stupn proudy pitom nastavujeme po-
tenciometrem R1. Rozsah regulace
proudu by ml bt zhruba od nkolika
mA do maximlnho nastavenho
proudu. Pokud tomu tak nen, uprav-
me ponkud velikost odporu R207 a
znovu nastavme proudovou ochranu
trimrem R205.
Rozmstn jednotlivch desek
splonmi spoji v krabici zdroje je
znzornno na obr. 9. Desky jsou na-
vreny na mru unifikovan krabice
KP4 a mly by se do n tsn vejt.
Kjejich upevnn lze pout vyznae-
nch otvor. Npisy na pednm pa-
nelu zdroje jsem vytiskl na papr, kte-
r jsem nsledn peloil pes pedn
stnu krabiky tak, aby po sloen kra-
biky byl zafixovn. Vzhled pednho
panelu je patrn zfotografie, nicm-
n jeho konkrtn podobu ponech-
vm na konstruktrovi. Rovn stup-
nici midla jsem vytiskl na papr
podle svch poteb. Pesnost stupni-
ce je pro orientan men dostauj-
c. Jako midlo lze pout jakkoliv
vhodn magnetoelektrick pstroj. Ve
zdroji jsem pouil voltmetr srozsahem
15 V, kter jsem ml kdispozici.
Pokud zdroj pracuje do zkratu, je
na tranzistoru T304 vkonov ztrta
asi 8 W. Vpraxi se tranzistor pli
zahval, proto jsem pasivn chlazen
doplnil ventiltorem M, kter jsem
umstil na zadn stnu krabiky. Pi
peht tranzistoru vzroste jeho ko-
lektorov proud, ani by se mnil
proud do bze. To m za nsledek rst
vstupnho proudu nad nastavenou
hodnotu. Vpraxi vzrostl zkratov
proud vase o 5 %. Ventiltor je na-
pjen pes rezistor R3. Odpor rezis-
toru zvis na pouitm ventiltoru.
Jeho odpor by ml bt tak velk, aby
se ventiltor spolehliv rozbhl. I mal
otky ventiltoru posta k dostate-
nmu chlazen tranzistoru a okol nen
tolik obtovno hlukem, kter venti-
ltor produkuje. Vprototypu jsem po-
uil rezistor s odporem 390 .
Zdroj, kter zde popisuji, slou
km spokojenosti ji dle ne rok.
Vm, e bude dobrm pomocnkem
pi oivovn jednoduchch obvod
vem, kte se rozhodnou pro jeho re-
alizaci.
Technick daje
(daje namen na prototypu pi
sovm napt 230 V)
Vstupn napt: 0,7 a 16,2 V.
Vstupn proud: 1 a 520 mA.
Zvlnn vstupnho napt
(meno osciloskopem):
0,05 % bez zte,
0,7 % pi 12 V, 500 mA,
3,5 % pi 15 V, 500 mA,
Zmna vstupnho napt
pi zmn zte:
0,2 % pi 12 Va 450 mA.
Obr. 9. Rozmstn desek splonmi
spoji v krabice zdroje

28
Seznam soustek
R1, R2 100 k, potenciometr
R201 330
R202 1 k
R203, R206,
R210, R301,
R306, R307 10 k
R204 1,5 k
R205 10 k, trimr
R207 39
R208 470 k
R209 47 k
R211 100 k, trimr
R212 1,8 k
R302 22 k
R303 47 k
R304 68
R305 470 /0,5 W
R308 390 k
R309 6,8 k
R310 3,9 k
R311 100 k, trimr
C101 a C104 47 nF
C105 1000 F/35 V
C201 10 nF
C202 100 nF
C203 10 F/16 V
C204 2,2 F/25 V
C301 220 F/16 V
D101 a D104 1N4004
D201, D204,
D205 1N4148
D202 LED, zelen
D203 LED, erven
T301, T302 BC238 (BC548B)
T303 BC238 (BC337)
T304 KU601 nebo jin
v pouzde TO3 (KD607)
IO201 LM1458N
IO202 NE555N
TR101 transformtor
230 V/15 V, 8 VA
F101 80 mA, pojistka T
krabika KP4, midlo 200 A, ...
alou vhodou obvodu je zaai-

tenos do 2 . Je obzvl vhodn pre
fanikov silnho zvuku, ke debn
nie je nikdy dos. Vekou vhodou ob-
vodu je mostkov zapojenie konco-
vch stupov. Tmto odpad potreba
pouvania pomocnch siastok na
zabezpeenie maximlneho vkonu.
Kontrukcia ostva jednoduch a v-
stupn vkon je maximlny aj pri ne-
symetrickom napjan a bez pouitia
vstupnch oddeovacch kondenz-
torov. Vhodou s tie nzke nklady
na zhotovenie.
Pri dodran niekokch detailov
obvod pracuje na prv zapojenie bez
problmov. Nefunknos zapojenia mi
spsobil len chbajci kondeztor C3
v napjan, ktor zaprinil oscilcie
obvodu a posun vstupnho jednos-
mernho naptia. Dleit je taktie
len R1, C5 na nastavenie reimu
play/mute/stand-by. Pouil som rezis-
tor sodporom 15 k a kondenztor
47 F. Oneskorenie pripojenia je asi
3
/
4
sekundy, o je celkom vyhovuj-
ce. Lpanie v reproduktoroch je od-
strnen aj pri opakujcom sa zap-
nan. Ak by ste sa rozhodli pre
napjanie plnm napjacm naptm,
je dobre pripoji paralelne ku konden-
ztoru C5 al rezistor s odporom
15 k. Predde sa tak napovmu
preaovaniu vstupu. Pri zapjan som
zistil na oboch vstupoch jednosmer-
n naptia 2,2 V. Preto som sa roz-
hodol vstupy priamo zaai ku kostre
rezistormi 15 k. Toto rieenie vak
zapriovalo vek posun vstupn-
ho naptia (dc offset). Zosilova bez
problmov pracuje s paralelnmi re-
zistormi alebo potenciometrom pred
oddeovacmi kondenztormi C1 a C2.
Spotreba obvodu naprzdno bez z-
a a budenia v reime play je
100 mA. Pri vybuden so zaou spo-
treba stpa poda reproduktormi odo-
beranho prdu. Problematikou mini-
mlnych potrieb na chladenie som sa
vemi nezaoberal. Obvod mm pripev-
nen na rebrovom chladii 88 x 25 mm,
s dkou 135 mm, ktor plne postau-
je v domcich podmienkach.
o sa tka vstupnho vkonu, me-
rania som robil pri nestabilizovanom
zdroji 15,5 V, ktorho naptie sa pri
plnom vybuden zmenilo na 12 V. V-
stupn naptie pri zai 4 dosaho-
valo 7,5 V, o je 14 W. Spsob mera-
nia bol nasledovn: Pri identickom
buden oboch kanlov, som na vstu-
pe jednho meral napov piky pri
tvorohmovom odpore a na druhom
kanli som mal pripojen tvorohmo-
v reproduktor na sluchov kontrolu
skreslenia. Prevdzku do zae 2
som meral len na jednom kanli.
Vtomto prpade bolo vstupn nap-
tie 7 V (25 W). Vkon je limitovan
maximlnou vekosou vstupnho
prdu IO na 3,5 A. Pri idelnom na-
pjan, pouil som stabilizovan na-
ptie 17,5 V, je mon dosiahnu v-
ie vkony. Vstup bol zaaen 2x
4 a vstupn naptie dosahovalo
12 V, o je 2x 36 W. Je mon dosia-
hnu i vie vkony, avak za cenu
skreslenia a nadmernho prehrieva-
nia.
Pre napjanie som pouil stabilizo-
van zdroj 17,5 V (obr. 2). Zosilova
pri tomto napjan dosahuje maximl-
ny vkon. Transformtor som pouil
230/24 V, 50 VA. Usmerova je s di-
dami 1N5408. alej nasleduje kon-
denztor 4700 F/50 V. Stabiliztor je
sLM317T, posilnen tranzistorom
BD712. Celkov rieenie zdroja je na
schme. Tranzistor i stabiliztor mu
by namontovan na jednom chladii
Minizosilova
do auta aj PC
Stano Levick
Tento lnok popisuje jednoduch zosilova sTDA8560Q. Kon-
trukcia sa vyznauje nzkymi nrokmi na napjacie naptie. Na-
pov pracovn rozsah obvodu je od 6 do 18 V, o umonuje po-
uitie v aute i v PC.
Obr. 1.
Schma
zosilovaa
Obr. 2.
Zapojenie
zdroja pre
zosilova
29
bez pouitia izolanch podloiek.

Kostra tranzistora je kolektor a pri sta-
biliztore je to druh vvod, o v oboch
prpadoch s vstupy. Pred pouitm
zdroja je potrebn nastavi vstupn
naptie na 17,5 V trimrom 5 k. Tri-
mer je dobr nahradi rezistorom
prslunej hodnoty, alebo ho zakva-
pn farbou proti zmene naptia. Di-
dy D5 a D6 plnia ochrann funkciu
stabiliztora. Chladenie je zabezpee-
n chladiom z hlinkoveho profilu U
60 x 30 mm, dky 100 mm a hrbky
3 mm. Samozrejme, poui sa d ak-
kovek in profil, o uplk d. Pri in-
talcii do PC sa d vyui napjac
kbel pre HDD, ktor je mono kpi
vpotaovch obchodoch. Avak tre-
ba tu pamta na spotrebu zosilova-
a. T zvis od vstupnho vkonu a
v pikch dosahuje 7 A, pri 12 V to
rje 84 W. Aj ke napjac kondenz-
tor pohlt prdov piky, o iastone
zmen nroky na prdov vkonnos
zdroja, 100 W vkonu zdroja navrch
od spotreby potaa nie je na kodu.
Pri pouit v aute nie je vemi o
riei. Kondenztor vylep vlastnosti
batrie. Naptie je v potrebnom roz-
sahu. Ak by ste sa rozhodli pre nap-
janie z inch akumultorov, miniml-
ne napjacie naptie obvodu je 6 V,
ale 8 a 9 Vnie je na kodu. Obvod
pracuje spolahlivejie, nevynechva.
Pri rieen mechanickej kontruk-
cie som taktie siahol po materily zo
zsob, ktor sa njdu v zsuvkch
viny domcich kontruktrov. Nie
je to iadny dizajnov zzrak, ale sl-
i dobre ad sa pomerne ahko
archlo urobi. Pouil som rebrova-
n hlinkov chladi, na ktor je pri-
pevnen integrovan obvod s doskou
spojov. Lepiu mechanick odolnos
zabezpeuje plechov prchytka tva-
ru L, vi nkres. Spodn as zaria-
denia tvor 5 mm plata z umelej hmo-
ty. Na tejto s namontovan ostatn
sasti zosilovaa. Chladi je pripev-
nen tyrmi skrutkami M3 s pouitm
ditannch stpikov. Zdvih je potreb-
n kvli doske a zdrojovmu konden-
ztoru. Ten je prispjkovan na psi-
ku kuprextitu, upevnenho medzi dve
skrutky driace chladi v strede di-
tanneho stpiku. Z estetickch dvo-
dov som stredn as chladia pre-
kryl psom hlinkovho plechu. Odvod
tepla sa nezhoril a skrutky, driace
obvod a prchytku dosky, dojem ne-
zhoruj. Pri pripevovn dosky spo-
jov je dobr poui viac podloiek, aby
sa zvil odstup dosky od prchytky
kvly skratom. Prpadne medzi ne vlo-
i ksok plastu.
V prednej asti zosilovaa je na-
montovan doska z hnedho kuprexti-
tu s dvojitm vypnaom a regulto-
rom hlasitosti. Doska je taktie na
dlhch skrutkch M3 a ditannch
stpikoch. Tu s na plechovom hel-
nku vo tvare L na elnej strane na-
montovan vstupn konektory Cinch.
Vstupn konektory s taktie na ple-
chovej prchytke na zadnej strane.
Pod kblovou prchytkou s prvodn
vodie s bannikmi. Mono mte otz-
ku, kde som dal opisovan stabiliz-
tor. Ten skonil namontovan v labo-
ratrnom zdroji, nakoko si na mojom
stole vyslil stle miesto. Takto
modul zosilovaa je pouiten
ivaute a tam by stabiliztor prek-
al. Iba by zhoroval kvalitu napja-
nia. Takto upraven zosilova sa d
ahko prena, nem vek hmotnos
a vkonovo postauje. Zvyknem si ho
bra na chatu, kde mm dve starie
debny, ete z vroby Tesla a autoba-
triu. Ak by ste sa rozhodli takto blok
zabudova do PC, kontrukciu mus-
te prispsobi na rozmery 5,25 slotu.
Pri osaden do PC treba pamta
okrem spotreby zosilovaa aj na chla-
denie. Nakoko tu bude chladi vo vo-
dorovnej polohe, v nzkom priestore
a zhorench teplotnch podmienkach
je potrebn pomc nejakm ventil-
torom. Prpadne poui rozmernej
chladi. Kontrukcia do PC sa d a-
hko zhotovi podobnm spsobom,
ako stoln verzia. Poda rozmerov slo-
tu sta na skrutky za pomoci ditan-
nch stpikov umiestni nad seba dve
dosky z plastu. Do takto pripraven-
ho priestoru mme ahko namonto-
va chladi s ventiltorom. Pretoe
vntorn priestor je nzky, je nutn po-
ui chladi, umonujci mont do-
sky do vodorovnej polohy. Ako pred-
n as by som z estetickch dvo-
dov ponechal aj naalej zslepku slo-
tu. Budenie je potrebn stiahnu
kblom sp dovntra z vstupnho
konektoru zvukovej karty. Vstupn
konektory sa daj na zadnej asti
umiestni skoro kdekovek. Naprklad
niekde v blzkosti nejakho ventilto-
ra. Tak prjemn povanie a trpezli-
vch susedov.
Zoznam siastok
zosilova
R1 15 k
P1 10 k/G, dvojit
C1, C2 470 nF/25 V
C3 120 nF/25 V
C4 3 300 F/25 V
C5 47 F/25 V
IO TDA8560Q
zdroj
R1, R2 4,7 /5 W
R3 220
P1 5 k
C1 4700 F/50 V
C2 22 F/50 V
D1 a D4 1N5408
D5, D6 1N4007
IO1 LM317T
T1 BD712
Tr1 transformtor
230 V/24 V/50 VA
Obr. 3 a 4. Doska s plonmi spojmi a osadenie dosky siastkami. Konden-
ztor C4 a potenciometer regultora hlasitosti s umiesten mimo dosku
Obr. 5 a 6. Prchytka a mont zosilovaa na doske
30
Jako optimln een se nabz po-
ut jako chladi samotnou svtilnu. To
umouj nkter vlcov svtilny vy-
roben z hlinku po vzoru svtilen Mag-
Lite. Mete pout jakoukoli svtilnu
obdobnho typu s monost zaosto-
vn, jedinou podmnkou je, aby kon-
strukce drku rovky umoovala
dobr odvod tepla na tleso svtilny.
Takovou svtilnou je napklad krypto-
nov svtilna ESP prodvan pibli-
n za 450,- K. U svtilny na ti lnky
velikosti D nemuste pro twattov
ip, kter jako novinku prodvaj v GM
electronic, pout pedadnou elektro-
niku ani rezistor. Parametry ipu jsou
podle daj prodejce: 3 a 4,5 V,
700 mA. irok vyzaovac hel opti-
ky ipu se ukzal jako vhodn pro
pouit ve spojen s parabolou svtil-
ny.
Drk ipu vyrobte z patice od p-
vodn rovky. Nejprve si zhotovte po-
tebn dly. Z rovky odstrante ba-
ku a zbytky tmelu. Z hlinkov kulatiny
vytote (ve vrtace) vlcovou vloku
o tvaru amrdy. Spodn st o dlce
asi 7 mm m prmr potebn k ts-
nmu nasunut do patice. Nsleduje
lmec o tlouce asi 2 mm a oprmru
vtm, ne je prmr lmce patice -
rovky, takov, aby vloka tsn dose-
dala do kovovho drku rovky a
zajiovala dobr penos tepla. Horn
st vlce nahrazujc baku rovky
m prmr ipu a takovou dlku, aby
sted vky oky ipu se nachzel v
pozici, ve kter se dve nachzelo
vlkno rovky. Plochu pro ip pes-
n zabrouste. Pro kladn vodi vlo-
ku od spodnho konce a do poloviny
vynvajc sti opatete souosm
otvorem o prmru asi 2 mm, spoje-
nm s pnm otvorem stejnho pr-
mru v polovin vynvajc sti.
Ploku pro pipjen zpornho plu
ipu na stran protilehl pnmu
otvoru pedem dobe pocnujte pomo-
c pjec kapaliny na hlink. Vlokou
prothnte dostaten dlouh vodi
opaten tepeln odolnou, nejlpe si-
likonovou izolac, kter pi pjen ne-
mkne a nezkracuje se. Otestujte po-
laritu ipu a zporn pl ohnte a
pipjejte na vloku. Pilepte ip vtei-
novm lepidlem nebo epoxidovou
pryskyic. Domnvm se, e pro nat-
melen ipu je lep epoxydov prys-
kyice nebo unilex, plnn hlinkovm
bronzem. Pipjejte kladn vodi, pro-
thnte epikou patice, vloku na-
sate do patice, zapjejte a instalujte
do svtilny. Adaptr je naten teplo-
vodivou pastou na chladie.
Upozornn pro mont: je teba
mt zkuenost s pjenm na hlink a
spjenm tepeln citlivch soustek.
Zporn vvod ipu pjejte krtce a
na pedem pocnovanou plochu. Ten-
k vrstva lepidla, dobr kvalita spoje
Halogenkm
odzvonilo
Kamil vec
Pokud chcete pout vkonovou LED Luxeon ve svtiln nams-
to pvodn rovky, nevyhnete se een obtnho problmu, kte-
rm je dostaten chlazen ipu LED.
a kontakt lmce vloky s drkem -
rovky jsou nutn pro dobr penos tep-
la na tlo svtilny. Mte-li potebn
vybaven, mete drk ipu vytoit
vpotebnm rozmru vcelku bez po-
uit patice rovky.
Poten odbr pi erstvch al-
kalickch lncch je asi 0,9 a 1 A,
teplota vloky (meno tsn pod i-
pem) nepeshne 80 C a s poklesem
napt pi dletrvajc zti lnk se
sn pod 70 C. Svtilna vydv ost-
r bl svtlo, kter lze zaostit srov-
nateln s pvodn rovkou. Odbr pi
poklesu napt na 1 V na lnek je asi
150 mA a svtilna jet dostaten sv-
t. S vhodou mete pout NiCd
nebo NiMH akumultory. Odbr bude
o nco men, ale intenzita svtla bude
stl a pesto intenzivnj ve srov-
nn s pvodn rovkou.
Domnvm se, e jednodu, ele-
gantnj a elnj een snad ne-
lze vymyslet. Originl svtilna MagLi-
te je pohlednj a mon, e m
hlub, lpe een reflektor, ale pod-
le obrzk konverze na Luxeon, kter
jsem nael na Internetu, osazen -
rovky bohuel neumouje odvod tep-
la na tlo a autor vyeil chlazen dras-
tickou pravou paraboly a rozmrnm
vnitnm chladiem.
Fotografie adaptru pro vkonovou LED ve svtiln ESP
31
Nechci uvdt pesn rozbory funkce
vech zapojen - zabralo by to tak jedno
slo PE AR - ale nvody jsou ureny
tm, kte funkci soustek u znaj
(ostatn u se tum i na ZD ve fyzice).
Sp mi lo o popis z eho a jak dnes a
o to, aby si sta radioamati pi stavb
neho pro dti povzpomnali, jak za-
nali, nebo o to, aby tyhle zklady byly vyu-
iteln v njakm radiokrouku apod.
Vzhledem k tomu, e nen nutno (vcem-
n) pjet spoje a ve jsem skldal lepe-
nm, myslm (kdy si tak vzpomenu na
sebe ped ticeti lety), e je to cel (s po-
radou rodie radioamatra) konstruovatel-
n i pro dti asi od 10 let. Navc: je i m
pokraovat. Redakce PE AR pipravuje
postupn dal moje nvody - nap. zku-
ebn desku s A244D nebo jsou k dispo-
zici dve vyl schmata jednoduchch
pijma pro AM, FM a dokonce i pro AM
leteck psmo. A kdo projde tato jedno-
duch zapojen v tomto lnku a nau se
Od krystalky k audionu
a mon i dl
(Dokonen)
Obr. 11. Krystalka se zesilovaem s obvodem TL431. Zapojen
ovem funguje a asi od 4 V ve a podle napjecho napt
potebuje zmny odporu v katod TL431 i odpor ve vstupu.
Nevhodou je velk odbr proudu - kolem 100 mA (a ty se ne-
maj pekroit), vhodou pak to, e zeslenm nahrad asi dvou-
stupov zesilova s tranzistory
Obr. 12. Audion se zptnou vazbou. Tranzistor pracuje souas-
n jako detektor i vf zesilova - odtud kladn zptn vyzba ze-
n kondenztorem o kapacit100 a 200 pF. Pokud vazba ne-
nasazuje, zkuste prohodit vvody cvky pro zptnou vazbu
pjet, neml by mt problm ani s nimi.
Ostatn tohle asi umon stavt i oscil-
tory, genertory a adu dalch jednodu-
chch pstroj, pokud nepjde o vysok
frekvence, kde by vadily dlky pvod a
podobn vci.
K poslednmu zapojen s BF245 (obr.
13): ml by zde bt pouit diferenciln
kondenztor, nebo s nm pracuje zptn
vazba lpe. Ten ovem nen k dispozici, a
to je dvod k pouit kapacity 440 pF proti
zemi - a hodnota prost takov byla. Vy
ale pouijete spe 390 a 470 pF. Vzhle-
dem k velkmu vstupnmu odporu nen
poteba vazebn vinut na vstup tranzisto-
ru.
A zvrem: lze pout msto sluchtek
i reproduktorek s vstupnm transform-
torem - nap. z pijmae Dolly nebo i jin-
ho. Jestlie nemte jin sluchtka ne
4 k, zapojte k nim paraleln rezistor asi
1,5 k.
A co pijma um: Pes den s ant-
nou asi 15 m dlky uslyte nkolik stanic
na SV i na DV, v noci spousty stanic a ve
dne tak nejmn jednu na SV i na DV
pouze na feritku.
A zvrem nco k antn a uzemnn:
antna je teba alespo 10 m dlouh (pro
zapojen, jako je audion apod.) i 15 a
30 m pro krystalku - dle metody m jste
dl od vyslae a m m men vkon,
tm del. Jakm drtem, to je vcelku
jedno, povede-li antna pokud mono vo-
dorovn - sta nap. drt 0,75 mm.
Ped boukou je nutn antnu vypojit a
nesahat pak na bannek od n! Indukova-
n napt jsou a stovky volt - o ppad-
nm blesku nemluv... a ta indukovan
napt tam mohou bt, i je-li antna na
pd!!! Doporuuji oknem prothnout
antnn fous, ale za okno dt spojku
nap. pro bannky, a ped boukou a kdy
nejste doma vyhodit drt ven, aby p-
padn blesk i indukovan napt radji
zstaly za oknem.
Pokud jde o uzemnn, tak hromo-
svod, kter vede kolem okna, nedoporu-
uji... ono je klidn mon, e nkdo dole
ukradl kus zemnicho lana i se zemnic
tykou a blesk by skonil u vs doma. Po-
kud tedy nemete doma udlat klasick
uzemnn, jak se pat, zemnte krystalky
na vodovod, ovem jen tehdy, kdy vte,
e m kovov trubky a ne plastov, co
se dnes bn dl. Jinak je mono zku-
sit pipojit se na topen, tedy raditory,
pochopiteln po odkrbn barvy z trub-
ky. Dokonce se na to dlaj svorky na
pizemnn i pospojovn, co jsou
asi tak ty nzvy, pod ktermi je seenete
v prodejn elektro - m myslm elektro a
ne obchodky, kde jsou porady mizer-
n a znalosti prodava pern, ne-li
ivotu nebezpen! Hlavn proboha ne-
zkouejte najt zemnic kolk i nulk
v zsuvce!!! To je u tm pokus o se-
bevradu - ono je sice pravda, e kolk je
zemnn nebo zanulovn - tedy sp ml
by bt, ale zsuvky, kter maj fzi vpra-
vo msto vlevo, kolk nikde, ba i nkdy na
fzi, a na nulku i kolku 100 V proti
zemi (nap. proti topen i zbradl na
balkn) rozhodn nejsou vjimkou!!!
Obdobn to plat o zdrojch: tady je
tak mal odbr, e nejbezpenj jsou
baterky, take neriskujte se zdroji
z asijskch burz apod.
Obr. 10. Jednoduch krystalka se zdvojovaem napt a zesilovaem s tranzistorem.
Zesilova je napjen z baterie - trimrem se nastav nezkreslen pjem otenm od
zemnho konce. Sluchtka s men impedanc lze obyejn pout hlavn v mst sil-
njho vyslae. Pokud najdete krystalov sluchtko, nezapomete, e nen vodiv,
a tak mus mt paraleln odpor: u krystalky asi 82 k a v kolektoru tohoto zapojen asi
2,2 a 10 k. Na druh stran, pokud bydlte vedle vyslae, mon vm bude stait
na poslech i nf vstupn transformtor v kolektoru (uzmut nap. ze starho tranzisto-
rovho pijmae) a reproduktor s velkou innost, ili velk, nap. od drku, ale
bez toho transformtoru do drku - ten se do tohoto zapojen nehod
repro
1M
6 V
vypna
(ale ne asi pod 150 )
cvka
dle psma
sluchtka 4 k,
pop. i mn
ladic
cvka
dle psma
sluchtka
500 a 4 k
32
Obr. 13. Pijma s vf zesilovaem a zptnou vazbou. (U nkterch proveden tranzis-
tor ady GC a u kemkovch tranzistor KC a KF se vstupkem zna emitor)
Jak vinout cvky
l Mete-li mit cvky:
- Pro SV rozsah potebujete cvku asi
200 H pro ladic kondenztor 500 pF a
asi 130 H pro asi 750 pF. Nelze msto
cvek pout prodvan tlumivky, by by
i induknost odpovdaly!
- Pro DV rozsah je to 2,2 a 1,5 mH pro
shodn kondenztory.
l Pokud budete vinout ladic cvky na
novodurovou trubku drtem o asi 0,25
i 0,3 mm:
- Pro SV potebujete asi 70 a 85 z-
vit na dlku vinut asi 40 mm pro ve
uveden kondenztory 750 a 500 pF.
- Pro DV je to pak 335 zvit na dlku
10 cm, i 485 zvit na dlku 14 cm, p-
padn 230 a 320 zvit na trubce prm-
ru 60 mm pi shodnch dlkch a ve
uvedench kapacitch kondenztor 750
a 500 pF. A kdy u to budete vinout,
udlejte si adu odboek, mohou se hodit.
Ale vechny tyto hodnoty byly zskny
vpotem - mohou se liit od reality podle
drtu, mezer mezi zvity i odchylky
v prmru trubky nebo dlky vinut.
Pokud najdete cvkovou soupravu ze
starho elektronkovho rdia, lze ji pout
taky.
Pehled stanic
DV: 270 kHz: Topoln - tento vysla
je slyet prakticky po cel Morav.
NDB majky v DV psmu: v Brn na
frekvencch 368 kHz a 429 kHz uslyte
ppat leteck navigan majky BNO a B.
Jinde mon i jin, zle na mst a sle
vyslae, kter bv spe mal.
SV:
l 639 kHz: Ostrava, Praha;
l 954 kHz: esk Budjovice, K. Vary,
Dobrochov;
l 981 kHz: Jihlava;
l 1062 kHz: Praha;
l 1071 kHz: Hradec Krlov, M. Budjo-
vice - Domamil;
l 1233 kHz: Jihlava, Mlnk, Praha, Os-
trava, Dobrochov;
l 1287 kHz: esk Budjovice, K. Vary,
Liberec, Litomyl, Plze, Strakonice;
l 1332 kHz: Moravsk Budjovice - Do-
mamil.
Seznam stanic je z roku 2003, take
si radji ovte na jinm pijmai, e
v dob vaich zkouek opravdu mstn
vysla vysl - dnes asto nevte dne,
ani hodiny...
Samozejm v pohrani mete sly-
et i zahranin vyslae, zvlt pak na
audion i zapojen s vf zesilovaem apod.
Tot pochopiteln plat v noci.
Asi si kte, kde je Brno, kdy je au-
tor z Brna? No... kdybych napsal, kde
jsme s vyslnm v Brn, tak by mi to asi
v PE AR neotiskli z dvod neslunch
vraz. Oni nm toti zruili vechny vy-
slae, co v Brn-Komrov byly - a to
prosm sotva pt let po tom, co se kvli
nim stavl nov stor... Take asi bude-
me jedin krajsk msto, kde chytte sp
rmu, jak mstn SV stanici. V Brn vm
tak zbv na krystalku Topoln a na sloi-
tj pijmae i dlouh antny Dobro-
chov - ne nkdo zru i to...
A zvrem jedna zsadn poznmka:
mon se nkomu zd staromdnm za-
nat krystalkou msto rovnou digistupnic
a pijmaem se vbem. J si to ale ne-
myslm. Pokud by se nael vrobce jed-
noduch stavebnice i podobnho zku-
ebnho zapojen v rmci radiotechniky,
rd bych s nm spolupracoval.
Kontakty na autora:
www.krysatec-labs.crypt.sk
E- mail: krysatec@post.cz
ICQ: 207186455
Pokud nemete pout tyto kontakty,
pod vm bli informaci redakce PE AR.
cvky na ferit. tyce
Obr. 14 a 15. Pohled na sestaven pijma podle schmatu na obr. 13
-jse-
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
ZKUSTE SI FIREFOX
Ptte se pro mte zkouet njak jin internetov prohle, kdy u mte ve Windows pomrn
vyhovujc Internet Explorer a nic vs nestl? Zkladn odpovd je bezpenost. Pes vechny zplaty,
ktermi Microsoft svj prohle neustle vylepuje, tok na jeho slab msta neubv. Je to logick,
vyplat se je vymlet, protoe tento prohle pouv vtina uivatel Internetu. Z tohoto pohledu
je vhodn mt meninov prohle, protoe se zatm nikomu nevyplat se jm zabvat. A naopak,
protoe Firefox je vyvjen celosvtovou komunitou v rmci OpenSource, je neustle, prbn a trans-
parentn zdokonalovn a roziovn o dal voliteln funkce.
vahu o bezpenosti nedvno potvr-
dil originlnm ale pesvdivm zpso-
bem jeden z astnk diskuznho fra
jednoho eskho serveru ve vniv
diskuzi kter prohle je lep. Uvedl,
e na ist nov instalaci Windows
s prohleem Internet Explorer po pi-
pojen k Internetu peel na server Alta-
vista (vyhledva tzv. crack, znm
snahou pi t pleitosti vniknout do
vaeho potae) a asi 15 minut tam
nco vyhledval. Pot se odpojil od
Internetu a spustil program Ad-Aware
na vyhledvn nejrznjch nedou-
cch progrmk a soubor (tzv. spy-
ware ap.) na svm potai. Vsledkem
bylo tm 100 (!) nedoucch soubo-
r. Pot zopakoval cel postup (samo-
zejm opt na nov instalaci Windows)
s prohleem Mozilla Firefox po jeho
ukonen ml na potai pouze jeden
jedin nedouc soubor.
Internetov prohle Firefox um sa-
mozejm vechny zkladn vci, kter
se od internetovho prohlee oek-
vaj. Jeho bn funkce, shodn s ostat-
nmi pouvanmi prohlei, nebude-
me tedy znovu popisovat a rozebrat.
Zkusme se bez nroku na plnost v-
novat nkterm jeho vlastnostem, kter
ho podle naeho nzoru pozitivn
od ostatnch prohle odliuj.
Pokud jde o instalaci, lze si Firefox
sthnout ve dvou variantch bu s in-
staltorem jako spustiteln soubor
(Firefox Setup 1.0.exe, 4,8 MB) nebo
v komprimovanm archvu ZIP (Fire-
fox 1.0.zip, 6,4 MB). Adrese a soubo-
ry z archvu ZIP lze pak rozbalit pmo
na zvolen msto na pevnm disku,
sama instalace tedy nezasahuje nikam
jinam ne do zvolenho msta. Pi vlast-
n prci si Firefox vytvo adresovou
strukturu v zkladn instalaci Windows
(C:\WINDOWS\Application Data\Mozilla\),
34
kam umisuje vechna operativn data
a cache. Do Firefoxu lze ji pi instalaci
importovat zloky (Oblben Favou-
rits) a dal osobn nastaven z prohle-
e Internet Explorer.
Mezi pnosn nestandardn vlast-
nosti Firefoxu pat zejmna prohlen
v panelech, ovldn tzv. vyskakovacch
oken, postrann lita, sprva soubor
cookies, sprvce stahovn, informace
o prohlench webovch strnkch
a hlavn pak monost instalace pdav-
nch funkc prostednictvm tzv. roz-
en (extensions).
Prohlen strnek v panelech
Prohlen v panelech, dky ktermu
si ji dve hlavn zskal oblibu prohle
Opera, je opravdu velice pohodln,
a kdo si na n jednou zvykne, u se ni-
kdy nechce vrtit k v tomto smru ne-
pehlednmu Internet Exploreru. Pro-
hlen v panelech umouje otevt li-
bovoln poet panel (kad zobrazuje
jednu webovou strnku) v rmci jedno-
ho okna prohlee. Kad panel m
svoji viditelnou zloku s nzvem, take
mezi nimi lze snadno a rychle pech-
zet. Protoe nov strnky z odkaz tch
stvajcch lze otevrat v novch pane-
lech na pozad, mete si z prohlen
strnky snadno naklikat dal odkazy,
kter budete chtt vidt, a zatmco si
klidn protte strnku, ty ostatn se
vm mezitm vechny natou a pejdete
si na n bez ekn. Jako domovskou
strnku si mete nastavit i vce str-
nek, kter se vm pak vechny automa-
ticky natou do samostatnch panel
po sputn prohlee.
Postrann lita
Na lev stran prohlee je mon
otevt tzv. postrann litu. V zkladn
instalaci to me bt bu historie (tzn.
chronologick seznam dve navtve-
nch strnek), nebo zloky (roztdn
odkazy na oblben strnky). Instalac
pdavnch rozen tam pak mete
mt i sprvce stahovn soubor, po-
znmky, ap. Pomoc jednoduchho roz-
en lze nastavit, aby se postrann lita
zobrazila pouze pi dojet kurzoru na
lev okraj (a zstala po dobu setrvn
kurzoru v jejm prostoru) jinak auto-
maticky zmiz a uvoln cel prostor pro
zobrazenou webovou strnku (je to v-
hodn zejmna na mench monito-
rech).
Takhle vypad prohlen strnek v panelech - nahoe pod nstro-
jovm pruhem je pruh se zlokami jednotlivch otevench panel
Vlevo od zobrazen webov strnky je v prohlei Firefox vidt
tzv. postrann lita, v tomto ppad s odkazy na oblben strnky
Blokovn vyskakovacch oken
Tzv. vyskakovac okna jsou nov
oteven okna webovch strnek, kter
se otevou bez pokynu uivatele. Dost
asto se stv, e se otevou pes celou
obrazovku monitoru nad vemi okny
prohlee. Firefox umouje tato okna
blokovat. Potebn volby jsou v nabdce
Nstroje/Monosti (viz obr.). Pi zablo-
kovn vyskakovacho okna Firefox zo-
braz informan litu a ve stavov lit
ikonku. Kdy na ni klepnete, zobraz se
nabdka s monostmi Povolit vyskako-
Nastaven blokovn vyskakovacch oken
Sprvce cookies prohlee Firefox
vac okna, Upravit monosti blokovn,
Nezobrazovat ji tuto zprvu, Zobrazit
vyskakovac okna. Nkter webov
strnky, napklad strnky bank, vak
pouvaj vyskakovac okna k informo-
vn o dleitch vcech. Proto mete
urit webov strnky, na kter se bloko-
vn vyskakovacch oken bude i nebu-
de vztahovat.
Sprva cookies
Cookie je soubor vytvoen webo-
vou strnkou a uloen ve vaem po-
tai; obsahuje nap. informace o vaich
nastavench pi nvtv tto webov
strnky. Pi nvtv webov strnky
pouvajc cookies se tato strnka
me dotzat, zda prohle povol ulo-
it jednu nebo vce cookies na pevn
disk potae. Kdy se pozdji na tuto
webovou strnku vrtte, prohle j
odele cookies, kter s touto strnkou
souvisej. To nap. umon pizpsoben
strnky vaim preferencm.
Cookies mohou tak obsahovat
informace, kter lze pout k va identi-
fikaci nebo ke kontaktovn; napklad
jmno, e-mailovou adresu, adresu sou-
kromou i pracovn nebo telefonn slo.
Nicmn webov strnka m pstup
pouze k tm informacm, kter sami po-
skytnete. Napklad neme zjistit vai
e-mailovou adresu, dokud ji sami neza-
dte. Stejn tak neme zskat pstup
k dnm jinm informacm na vaem
potai.
Pouvte-li vchoz nastaven pro
cookies, jsou vechny tyto innosti pro
vs neviditeln; nevte, e strnka na-
stavuje cookie nebo e Firefox odesl
webov strnce jej cookie. Lze vak
nastavit prohle tak, abyste byli upo-
zornni ped jejich uloenm.
Pro zobrazovn, odebrn a sprvu
cookies pro jednotliv servery je ve
Firefoxu Sprvce cookies, pstupn
v nabdce Nstroje/Monosti na panelu
Soukrom v poloce Soubory cookie.
Jsou v nm zobrazeny vechny cook-
ies, kter jsou prv uloeny ve vaem
potai, jejich pvod a podrobn vlast-
nosti. Mete vytvoit seznam server,
kterm povolte nebo zakete ukldn
soubor cookie na v pota.
35
Pln lokalizovanm rozenm Firefoxu je Kalend Velice pkn rozen je fireFTP pro pipojen k FTP serverm
Informace o strnce
Zkladn funkc Firefoxu jsou i boha-
t informace o prv prohlen strnce
(Nstroje/Informace o strnce). V pti
zlokch jsou informace obecn, se-
znam formul a jejich pol, seznam
vech odkaz na strnce, seznam m-
di (obrzky, videa ap.) s podrobnmi
V informacch o strnce najdete i podrobn
daje o obrzcch vetn nhledu
Pracovn okno funkce DOM Inspektor
Vpis vech odkaz v Informacch o strnce
informacemi vetn nhled a mo-
nost uloen, a informace o zabezpee-
n strnky.
Samostatnou funkc je i DOM Ins-
pektor (Nstroje/DOM Inspektor), kter
zobraz celou strukturu webov strnky
a pro ppad prav v rmci vlastnho
potae do n umouje i zasahovat.
Je to funkce urena u spe pro nvr-
he a vvoje webovch strnek.
Rozen
Mozilla Firefox je multifunkn apli-
kace a proto umouje nainstalovat nej-
rznj rozen (Extensions), pid-
vajc do aplikace nov funkce. Zpsob
jejich tvoen je veejn znm a je po-
mrn snadn, take me takov roz-
en navrhovat kdokoliv a ji v souas-
n dob je jich k dispozici pes stovku.
Jsou pehledn publikovna na serveru
Firefoxu (www.firefox.com) se strunm
popisem a hodnocenm.
Mezi nejpopulrnj rozen pat
nap. prava pro ovldn prohlee
pomoc pohyb myi (tzv. mouse ges-
tures, znm dve z Opery), kalend-
ov di, odfiltrovn inzert ze str-
nek, mi rychlosti pipojen, zdokona-
len stahovn vce soubor z dan
strnky souasn pomoc filtr (nap.
vechny obrzky JPG ap.), mal z-
pisnek v postrann lit, ukldn URL
s oznaenm textem do zpisnku,
stahovn celch webovch strnek
(vetn obrzk) do jedinho kompri-
movanho souboru, kter lze pak offline
v prohlei otevt. Mnoho jinch roz-
en se objev jenom jako dal po-
loka v hlavn nebo kontextov nabdce
(pravm tlatkem myi).
Lecos vm eknou obrzky a nejvce
pak vlastn zkuenost - nic nestoj ...
Rozen QuickNote je zpisnek, bu
v postrann lit nebo v plovoucm okn
Sprvce rozen
Toto rozen umouje ovldat Firefox
pohyby my (tzv. mouse gestures)
Dal rozen se objev jako nov poloka
v hlavnch nebo kontextovch menu
36
VELK DISPLEJ Z LED
I kdy se dnes daj u koupit pomrn velk sli-
covky LED za pijatelnou cenu, mete nkdy pote-
bovat jet vt, nebo hez pop. jinak barevnou...
Podle tohoto nmtu si mete cel displej udlat
sami v libovoln velikosti a tvaru, s jakmkoliv
potem slic. Jeho hlavn vhodou je, e je buzen
sriov a mete ho tak k jakmukoliv mikroproce-
soru pipojit pouze temi drty.
Zapojen pouv integrovan obvody 74HC595, co je
posuvn registr, pevdjc sriov signl na paraleln
(obvod U5 ve schmatu). Data se pivdj do vstupu SER,
SRCLK je asovn posunu a RCLK je vzorkovn pamti
(asovac signly dodv ovldac mikroprocesor). Kad
pchoz bit je posouvn do registru vzestupnou hranou
SRCLK. Kdy je osmibitov registr naplnn, potom vzestup-
n hrana RCLK pepe data do vstup QA a QH.
Displej je sestaven z levnch LED. V popisovanm zapo-
jen je pro kad segment pouito 5 LED v srii s omezo-
vacm rezistorem, napjench z +12 V. Log. 1 na vstupu
budie U3 (ULN2003) uvede odpovdajc vstup na log. 0
a rozsvt tak pslun segment. Budi m 7 bit pro 7
segment, ppadn desetinn teka je spnna a napjena
pes tranzistor Q1 (BC107). Dal slice se snadno pipoj
pouhm propojenm vstupu QH (U5) na sriov vstup po-
suvnho registru dal slice. Oba asovac signly z mikro-
procesoru (SRCLK a RCLK) se mus pivst ke kad slici.
Obrzky ukazuj mon proveden displeje - desky s plo-
nmi spoji jsou pomrn velik a snadno je tedy navrh-
nete a vytvote nkterou z klasickch metod (nap. kreslen
fixem). Jedno z monch konstruknch proveden displeje
Schma zapojen jedn slice velkho sriovho displeje s LED
37
ZAJMAV WEBY
I
2
C PES PARALELN PORT
Jako nmt bez podrobnjho
popisu pinme toto zapojen
pro komunikaci potae PC pes
sriovou sbrnici I2C prosted-
nictvm standardnho paralelnho
portu potae.
Ke komunikaci s I
2
C jsou vyuvny
vvody PE (SDA_IN), INIT (SCL_OUT)
STROBE (SDA_OUT) a BUSY (SCL_IN)
paralelnho portu. Pota je od sbr-
nice I
2
C galvanicky oddlen optoleny,
rovn signl jsou upraveny polem
zenmi tranzistory (FET) BS170.
Komunikace mus bt softwarov
zena z potae .
Napjen pro popisovan obvod
Obvod pro komunikaci potae se sriovou
sbrnic I
2
C pes paraleln port
Projekt Rodov osada na www.ekozahrady.com je na-
bdkou loklnho een alarmujc globln situace. Vychz
z uvdomlosti a zvazku k udritelnmu zpsobu ivota
a navrhuje komplexn een vzjemn propojench ekologic-
kch, ekonomickch, politickch, socilnch a duchovnch
vzev dnen doby. Je zapoteb, aby se postupn zmnily
nae hodnoty, nae instituce a n zpsob ivota.
Projekt Rodov osady je uzpsoben dnen situaci, bere
v potaz modern styl ivota a souasn trendy etrn k pro-
d a zdrav lovka. Jednotliv projekty Rodovch osad,
kter budou vzan na konkrtn msta, budou pizpsobo-
vny specifickm podmnkm region.
Na webu Ekozahrady najdete mnoho dalch zajmavch
lnk, vah, informac a mylenek - nakonec jednu z nich:
Stejn jako neviditeln magnetick a gravitan pole, ne-
viditeln elektina, neviditeln signl do rdia nebo mobilu
a mnoho jinch neviditelnch vc, kter povaujeme za sa-
mozejmost, i mylenky jsou energie, kter tvo n svt.
Kdyby okamit kad lovk nahradil sv negativn mylen-
ky, jako je chamtivost, zloba, nesnenlivost ap. mylenkami
na krsu, harmonii, pohodu a lsku, cel svt by se mohl
zmnit doslova pes noc.
38
MOZEK.CZ
Mozek je loit znalost. Me do nj zapisovat
kdokoliv, nen poteba dn registrace. Tma nen
dan, zle na astncch. Mozek je prostor, tech-
nologie, monost - jak ji vyuijete je na vs. Je to
oteven server, kam me kad svobodn pisp-
vat - princip je znm pod pojmem WiKi, podle zn-
m encyklopedie Wikipedia. Zkladn struktura
webu je sice dan odkazy z hlavn strany, ale tm
se nemuste ctit omezeni.
Vyzkouejte si to pmo na tzv. Ps-
koviti - zkuebn strnce, kam mete
cokoliv napsat a hned po odklepnut se
to objev na webu. Jinak sta jen klik-
nout na odkaz Editovat, kter je na
spodku vtiny strnek.
Zapisovn je rychl a jednoduch
- me to tedy bt i ideln nstroj pro
spravovn si vlastnch poznmek (do
koly, pro ptele i pro sebe). Text lze
jednodue formtovat a lze vkldat i ob-
rzky. Zmny jsou ihned vidt na inter-
netu, kde strnky mohou st a rozio-
vat o dal informace i ostatn. Vc moz-
k vc v ...
Mon si te pomyslte, e kdy sem
me zapisovat kdokoliv, tak vznikne
naprost anarchie a chaos. Kupodivu
ne. Tento systm (tzv. Wiki) se pouv
na vce webech po celm svt a fungu-
je dobe - obsah strnek se rychle rozi-
uje, vznikaj komunity ptel, kte se
na vvoji podlej, a vsledek je uiten
pro mnoho ten.
Pesto je zapoteb se pi psan p-
spvk dret uritch pravidel: psp-
vek nesm bt v rozporu s prvnmi
pedpisy, neml by obsahovat vulgrn
vrazy, neml by bt urliv a neml
by podvat nepravdiv informace.Pi
jejich nedodren me bt pslun
strnka smazna nebo uzamena.
Ukzky nejrznjch
informac,
kter mete na
webu mozek.cz
najt a podlet se
na jejich dalm
roziovn
39
WWW.MUTOPIAPROJECT.ORG
Vtejte v projektu Mutopia na mst, kde je hudba k dispozici voln pro kadho. Sthnte si ji,
vytisknte a sdlejte s ostatnmi. Mutopia je projekt podobn projektu Gutenberg (dv voln k dispozici
literrn dla s uvolnnmi autorskmi prvy), ale dv k dispozici notov zznamy hudby.
Podstatou projektu Mutopia je, e
ada dobrovolnk pepisuje notov z-
znamy skladeb skladatel, jejich autor-
sk prva ji vyprela, do potae,
a zveejuje je na webovch strnkch.
Je to z podstaty tedy pevn klasic-
k hudba (autorsk prva zanikaj ve
svt obvykle 70 let po smrti autora,
svoje lhty maj ale i rzn adaptace
a proveden jeho dl).
Notov zznamy se pepisuj zp-
sobem pouitelnm pro dal zpracov-
n, standardn ve voln enm celo-
svtov pouvanm softwaru LilyPond
(www.lilypond.org). Kadou zveejn-
nou skladbu si lze tedy sthnout jednak
v tomto formtu (LilyPond), dle pak
jako vytitn notov zznam v soubo-
rech PDF a PS (postscript) ve formtu
A4 nebo Letter, a nakonec i ve (pota-
em generovanm) formtu MIDI (ze
zznamu LilyPond), tj. skladbu si lze
i akusticky pehrt (je to takov audio-
preview).
Na webu Mutopia je v souasn do-
b tm 500 pevn klasickch hu-
debnch skladeb od vce ne stovky
skladatel (samozejm vetn Mo-
zarta, Bacha, Beethovena ad.). Lze
v nich vyhledvat podle skladatele, n-
ru a hlavnho hudebnho nstroje. N-
kter skladby jsou seskupeny do kolek-
c a tak zde najdete nap.:
J. S. Bach: Inventions and Sinfonias
J. S. Bach: English Suites
J. S. Bach: French Suites
J. S. Bach: Lute Suite (BWV 997)
J. S. Bach: Wohltemperierte Clavier
J. S. Bach: Solo Cello Suites
L. Beethoven: Piano Sonatas
Clementis: Six Sonatinas for Piano
The Gimo Music Collection
Haydn: String Quartets
Scott Joplin: Piano Rags
Mozart: Twelve Duets for Horn
Mendelssohn: Songs Without Words
Mozart: String Quartets
Mozart: The Magic Flute
Sor: Divertissements pour la guitare
Kopie celho webu projektu Muto-
pia najdete krom kanadskho (hlav-
nho) www.MutopiaProject.org i na
dalch serverech:
http://ibiblio.org/mutopia/
http://mutopia.planetmirror.com/
http://gd.tuwien.ac.at/art/Mutopia/
http://eremita.di.uminho.pt/mutopia/
Prolistovat si mete i bez vyhledvn cel seznam vech
na webu voln dostupnch notovch zznam
Webov strnky projektu Mutopia poskytuj notov zznamy tm
500 klasickch hudebnch skladeb renomovanch skladatel
Takto se zobraz
informace o kad
poloce v databzi -
s grafickou ukzkou
notovho zznamu,
daji o skladb
a odkazy na staen
pslunch soubor
Pokud si sthnete
poadovan
notov zznam
ve formtu PDF,
vypad asi takto
(vpravo)
40
Pracovn okno 3D animanho programu DAZ Studio
3D PROGRAM A PKN OBRZKY
z
d
a
r
m
a
Na Internetu se obas naraz na dobrodince, kte poskytnout velice cenn software a dal materil
k osobnmu vyuvn zdarma. Na webu www.freetubes.com dv voln k dispozici stovky svch velice
pknch obrzk Diana Todd - a navc doporuuje 3D software DAZ studio, kter rovn pouv ke
sv prci, a ten lze zskat ze strnek www.daz3d.com rovn zdarma.
Pro vnujeme takovou pozornost
obrzkm? Jsou opravdu svm zp-
sobem mimodn. Pevn jsou toti
uloen ve formtu PNG, co je komp-
rimovan bezeztrtov 24 bitov for-
mt, umoujc transparentn pozad
- a to je prv u vtiny publikovanch
obrzk vyuvno. V programech,
kter umouj s transparentnmi vrst-
vami pracovat (nap. Paint Shop Pro
nebo klasick Adobe Photoshop) je
potom mete velice snadno a rychle
pouvat do nejrznjch sestav a kol-
. Jsou to vechno obrzky kreslen,
vyuvajc modernch softwarovch
animanch technik, take jak sami
vidte na nsledujc strnce pln
pklad, jsou velice realistick.
Jejich autorka (kter se zejm kre-
slenm iv, ale dn podrobnj infor-
mace o sob na webu neuvd) jich d-
v k dispozici ohromujc mnostv -
nesmj bt ale vyuity k dnm ko-
mernm elm. Jako povolen vyuit
uvd osobn webov strnky, rzn
pozvnky, oznmen, soukrom grafic-
k tiskoviny ap.
Na svm webu uvd, e utratila
tisce dolar za profesionln software,
dky ktermu me dlat svoje obrz-
ky pro komern i soukrom ely rych-
le a snadno, pesto ale pouv i soft-
ware DAZ Studio v jeho voln en
verzi, protoe i kdy je jet v beta verzi,
dobe vyhovuje pro jej prci.
DAZ Studio je aplikace, umoujc
snadno tvoit velmi realistick (a foto-
grafick) obrzky - slogan prav, e
mete sv 3D sny promnit v realitu.
Do programu mete nahrt rzn ob-
jekty - postavy, budovy, zvata, doprav-
n prostedky ap. - a tvoit s nimi scny.
Postavy lze rzn oblkat, dvat jim
doplky, lze tvoit i prodn scny.
Vvoj softwaru je financovn z pro-
deje jehodigitlnho obsahu. Jako jin
3D modelovac i renderovac progra-
my vyaduje ke svmu pouvn do-
statek cviku a pedstavivosti, nenaute
se s nm pracovat za odpoledne, ale
je to kouzeln nstroj pro ty, kte maj
umleck nadn a bav je dlatreali-
stick i fantastick obrzky, scny po-
taovch her ap.
Na svch webovch strnkch www.freetubes.com poskytuje
k volnmu osobnmu vyuit sv obrzky Diana Todd
Pracovn okno voln enho animanho 3D programu DAZ Studio
Ke vem obrzkm jsou k dispozici pehledn mal nhledy,
roztdn do nkolika destek kategori (zde to jsou novinky)
41
Z webu www.freetubes.com si mete sthnout destky motl
vech monch druh v rznch velikostech ...
... vykrvac masky (z obrzku je pak vidt jen to uprosted) ...
... destky pvabnch mimozeman ...
... mnostv hezky stylizovanch strom ...
... ale i rzn lebky a kostry a nespoet dalch kvalitnch obrzk.
42
Pretoe som Terazky uite, vegetil
som si na przdninch, ni mi nebrnilo
zaa bastli. Vzniklo zapojenie, kde som
dvojnsobok potrebnho kmitotu, teda
840 kHz x 2 = 1680 kHz zskal z progra-
movatenho genertoru EPSON, delil
som ho dvomi, polovicou MH7474. Zapo-
jenie s vstupnm signlom TTL vyhovo-
valo na prjem, len pre automatiku pre na-
ladenie vysielaa to bolo evidentne mlo.
Take som siahol do jednej z mnohch
zsuviek pre hrnekov jadro a potvrdzu-
jem citt jednho z autorov prspevku AR
o nechuti amatrov vin cievky, naiel
som voao, o malo dve vinutia s rzny-
mi odpormi vinut. Vinutie s menm od-
porom som dal na vstup MH7474 az vi-
nutia s vm odporom som odoberal
signl pre zmieava. S poteenm som
pozorovanm na osciloskope zistil, e sig-
nl strca stroh tvary TTL na nieo ne-
definovan. Uvedomenie si tohoto zname-
nal o krtke bl i knuti e v hl ave a do
zapojenia putovali sriov kondenztory,
ktorch hodnota bola uren metdou
AVES pri repektovan kritria bei Lei-
pzig, priom dosiahnut tvar signlu u
pripomnal (i ke len vzdialene) snusov
priebeh, ale mal amplitdu 15 V pika -
- pika, a to u bolo automatike ladenia
TX dos a lape ako brs. Dosiahnut
priebeh signlu je nafoten z obrazovky
osciloskopu (obr. 6).
A o viac, dosiahol som zmenu postu-
ltu OK1DMQ na: dve pzdra DIL14, jed-
no mal hrnekov jadro a tri kondenz-
tory na dotike s 2,5 mm rastrom dier sa
vjdu vzadu medzi konektory, ato v po-
hode, a MA7805 na jeden vklenok na
pravej hrane prstroja, teda plne vet-
ko je to vo vntri prstroja, priom +26 V
sa privdza na MA7805 z vypnaa na
prednom paneli. Nemm odpor voi plo-
nm spojom, ale zsoby chloridu elezit-
ho som u minul a as tlail.
Mm zsadu inkurantu mechanicky
neubliova, take zbytok realizcie je
poda OK1DMQ, a to njs na konektore
signl 760 kHz poda dokumentcie. Ja si
dovolm doda, e je to tenk koaxilny
kbel, ktor m prslune tenk jadro a
penov dielektrikum, take pokia pou-
vate pitoov spjkovaku, najprv si tre-
ba njs, kde m tto brzdu... a opatrne
RDIO HISTORIE
(Dokonenie)
P
r
o
g
r
a
m
o
v
a
t
e

g
e
n
e
r
t
o
r

E
P
S
O
N
S
G
8
0
0
2
D
B
P
T
B

1
,
6
8
0

M
H
z
M
H
7
4
7
4
MA7805 +26 V
840 kHz
M15
M15
prava sovietskej
rdiostanice R130
Ing. Jaroslav Samek, OM6SK
Obr. 3. Schma
zapojenia osciltora
Obr. 4. Osaden doska pri pohade
z obidvoch strn (vpravo, zven)
odspjkova koaxilny kblik, zaizolova
ho a nahradi signlom 840 kHz. Ten tie
privedieme koaxilnym kblikom, zska-
nm z kblovej formy starho TVP zo
spoja TUNER OMF. A ak po ns dosta-
ne do rk rdiostanicu zberate, nebude si
o ns myslie ni zl, n zsah je vratn.
Intuitvne som nebol spokojn so zdro-
jovou, rozmery a zbyton premeny na-
povch hladn. Mj odhad potvrdilo al-
ie surfovanie na Internete, konkrtne
krasnodarsk server dal ftp adresu, odki-
a sa dali stiahnu KV urnly, z nich ro-
nk 1998 obsahoval 8 strn na tmu, ako
opravi, resp. upravi stanicu R130. Zdroj
uveden v tomto prameni som jemne
upravil na nau siastkov zkladu,
priom pre oporn naptia som pouil IO
MA7824 a MA7915 podloen pr di-
dami, aby som dostal vstupn naptia
27 a -20 V. Vznikol zdroj, ktor nahradzu-
je vonkaj meni, priom pouvam dva
transformtory: jeden pre RX, ten je pri-
pojen trvalo a z neho sa tvor samostat-
ne 27 V/1 A na eravenie a 27 V/5 A na
vntorn meni a zskanie naptia -20 V,
a druh sa pomocou rel pripja len v re-
43
O
b
r
.

5
.

F
u
n
k

s
c
h
m
a
r
d
i
o
s
t
a
n
i
c
e

R
1
3
0
ime TX a poskytuje naptia pre druh

mrieku a andu PA.
Pripomienky na prtomnos nosnej
v mojom signle na psme ma printili
podrobnejie tudova dokumentciu.
Tam som sa dozvedel, e v tomto zaria-
den sa balancovanm nastavuje rove
nosnej na 3 % a 20 % rovne vstupn-
ho signlu. Pomocou R26 sa d vybalan-
cova elegantne na odstup -40 dB. V spo-
mnanom KV urnl i je publ i kovan
zapojenie, kde sa prerba kompletne
FOS pomocou EMF 500 kHz a ete al-
ie drobnosti majstrov.
Tma, ktor ma ete okrem inch iritu-
je, je FET plus bipolrny tranzistor ako
nhrada pentdy a tridy; tam sksim ko-
pa, i sa nepodar nieo vykopa...
44
Nejde to smazat, cel ivot se se
mnou thne radioamatrsk nitka. Prv
dnes se mi njak vc vybavuj antny. Za-
tkem 30. let, kdy jsme skamardy sta-
vli prvn krystalky, jsme byli pesvde-
ni, e dobr antna je jen dlouh antna.
Potom jsem se ale seznmil sPavlem
Homolou, OK1RO, u kterho jsem poznal
amatrsk vysln vpraxi, a byl jsem la-
pen. Jednou dlal Pavel spojen sAfrikou
na 40 m psmu, ale slyeli ho tam njak
slab. Vyslal na kli AS 5 min. a po-
dal mne, abych kadou dal minutu vyu-
kal AS 4 min. atd. Pak odbhl pes dvr
na zahradu a vythl pes kladku svou an-
tnu o hodn v. Byla zaven na deh-
tovanm provazu a vt dob byla dost
povolen pro mstn spojen. Vrtil se
vas, doladil koncov obvod a slyitelnost
jeho signl stoupla o 2 S. Umnil jsem si,
e budu jednou sv vyslac antny tak
zavovat na dehtovan provaz.
O tyi roky pozdji u byla vlka,
Nmci Pavla zatkli (jako rukojmho, byl
vlastenec a tak brousil pro amatry krys-
taly). Na pochodu smrti pak vNmecku
zahynul. To u se ale jeho odchovanci
amati mnoili, jeho ddictv ilo a trv
dosud i vtch, kdo u ho osobn nepo-
znali. Pedevm ns vechny nesmlou-
vav uil vyslat morseovku pesnm ryt-
mem. kval, e kdy vae znaky znj
jako lbezn hudba, pak se protistanici
zd, e vae tempo je mnohem pomalej-
, ne opravdu je. Zkuste si to, tm si po-
tvrdte sv kvalitn vysln. Vichni jsme
si to vtpili, ten odkaz trv dosud.
Byla vlka, ale nae partika, poblz-
nn kouzlem krtkch vln a morseovky,
to jaksi nebrala vn. Stavli jsme jed-
nolampovky, dvoulampovky, osciltorky a
krtkmi smluvenmi signly jsme si zji-
ovali, e nm to funguje. Strn andl-
kov mli jist plnou pohotovost, protoe
my mlad jsme vlku ve zdrav peili (bo-
huel ze star generace naich vzor jich
ada vlku nepeila).
Vrevoluci na konci vlky jsme pom-
hali starm turnovskm amatrm insta-
lovat na radnici vyslac stanici, kter
mla bt pipraven pro spojen s party-
zny. Svelkm elnem jsme mezi radnic
a v spoitelny nathli 40 m windomku,
zkuen kolegov pod vedenm pedsedy
odboky Bohuslava Finkeho, OK1FK, in-
stalovali krystalem zen vysla a pij-
ma Pento SW3AC. Stanice byla v provo-
zu vrekordnm ase, zbalknu radnice
znly reproduktory, kter podvaly obyva-
telstvu nejnovj zprvy. Mezi hlenmi
se postupn pehrvaly 3 gramofonov
desky sKmochovmi sokolskmi pocho-
dy. Dokonce se nm podailo na Pento
zachytit e Jana Masaryka a pes zesilo-
va ji reprodukovat shromdnm oba-
nm. Byly to jedinen zitky vnaem
mld.
Pak piletlo nmeck przkumn le-
tadlo, kter zaalo stlet zkulometu. Bl-
ila se i jednotka nmeckch vojk, byly
odpleny i pancov psti. My jsme ut-
kali zradnice dom, kolem nm pleskaly
kulky zkulometu, ve Struhch hoela dv
staven. Rno byl klid, li jsme opatrn
obhldnout nae vyslac stanovit. Win-
domka byla stren, zazen na radnici
rozmlcen. Ale vlka u konila, byl as
oplakat mrtv a znovu vykroit.
Hned vprvnch dnech mru jsme stej-
nou windomku nathli zve chlapeck
koly, svod jsme zavedli do mstnosti
v suternu, kterou nm kola zapjila
jako amatrskou klubovnu. Antna chodi-
la vborn. Jak se postupn otevrala
psma, otevral se nm i cel svt, vzc-
n spojen se mnoila. Zase jsme pijmali
na Pento a vyslali na dvoustupov TX,
zen krystalem od Pavla Homoly.
Oblbili jsme si pokusy santnami.
OK1RO, OK1FK, OK1ZV i dal nm u
dve zdrazovali, e nejlep je jedno-
duch typ antny, ale sprvn umstn a
co nejlpe sezen a pizpsoben. Asi
to plat stle. (Musm zde dodat, e ada
naich amatr mla velmi nevhodn
QTH, pzemn byt, antnu teba jen na
dvorku. A pesto se svm zazenm dlali
prav divy. Nkdy nemli ani Pento, pe-
vldal dvouelektronkov Schnell!)
Tenkrt se bydlit amatra poznva-
lo obyejn podle zeppelinky nebo podle
windomky. Fuchska u byla mn npad-
n. Ale kdy jsme nkde vjinm mst i
vesnici amatra podle antny odhadli a
navtvili ho, byla ztoho hned druba
spohotnm. Byli jsme vichni jedna ro-
dina.
(Pokraovn)
Tenhle obrzek z asopisu Krtk vlny
(1936) ml OK1RO obzvl rd a dval
jej pro vstrahu tm, kdo mli patn
rytmus morseovky
Obr. 7. R130 plus moja home made sieov zdrojova (vpravo)
Obr. 6. Priebeh signlu na osciloskope
Dovolil som si uveden napsa preto,

e dfam, e mantinely rdioamatrstva
s aspo tak irok, ako von preklad
HAM SPIRIT na unkov lieh, a to nm
kadmu jednmu dovouje sa vyblzni
pralivm spsobom za predpokladu
slunosti, ateda dfam, e aj tento pr-
spevok bude pre niektorch hamov zauj-
mav.
Bejvvalo...
(Pr radioamatrskch vzpomnek,
ili Kdy to svt, tak to vysl)
Ivan olc, OK1JSI
45
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Znm severokali-
fornsk radioamatr-
sk nadace NCDXF
se rozhodla podpoit
ji druhou velkou
expedici smujc do
antarktick oblasti
(prvou byla lednov
expedice na Ostrov Petra I.), na fran-
couzsk Kergueleny. Na tuto expedici
se pipravuje 12lenn mezinrodn tm
prvotdnch opertor, ve kterm mimo
jihoamerickho budou zastoupeni p-
slunci vech kontinent, za veden
9Y1YC. K peprav si vybrali lo, jej
posdka m zkuenosti s plavbou v po-
lrnch oblastech - v roce 2002 jejich lo
Breveheart vezla astnky expedice na
Jin Georgii a Jin Sandwich.
Kergueleny zahrnuj skupinu mnoha
(asi 300) ostrvk seskupench kolem
hlavnho ostrova Kerguelen, kter je
znm tak pod nzvem Desolation Is-
land. Francouzsk krl Ludvk XV. po-
vil moeplavce, jeho jmno bylo Yves
Joseph de Kerguelen-Tremarec, aby
prozkoumal, zda na jin polokouli ne-
jsou oblasti, vhodn ke kolonizaci ze
strany Francie. Ten se dopravil na Mau-
ritius, odkud vyplul 16. 1. 1772 se dv-
ma lodmi jinm smrem. 12. 2. uvidli
prv mal ostrov, kter pojmenovali po
jedn z lod, se kterou pluli, Fortune
(tstna). Kerguelen byl pesvden,
e na jihu mus bt njak pevnina. A
skuten, druh den uvidli vt pevni-
nu a druh lo - Gros Ventra pistla
v zlivu na jihozpadn stran ostrova a
pevninu prohlsila za vlastnictv Francie.
Mli ovem znan problmy - v nepz-
nivm poas byla jejich lo pokozena
a nakonec se vrtili do Francie, ani by
se vylodili. Krl, naden jejich sp-
chem, Kerguelenovi povolil dal cestu
na Jin kontinent a ten tam vyrazil 16.
3. 1773. Skuten k ostrovu dopluli, ten-
tokrte k jeho severnmu cpu, ovem
bhem cesty dochzelo ke sporm
mezi velitelem a dstojnky, take Ker-
guelen (ktermu se ani tentokrt nepo-
dailo na ostrov stanout - na pevninu
vystoupilo jen nkolik nmonk z dru-
h lodi) byl po nvratu obalovn -
mimo jin tak z tajnho peven
estnctilet dvky na sv lodi - a nako-
nec odsouzen na est let do vzen a ke
ztrt hodnosti kapitna a krlova d-
stojnka. Z vzen se dostal dky revolu-
ci a zemel 13. 3. 1797 jako rehabilito-
van kontraadmirl.
Kergueleny pozdji navtvovaly i
dal expedice, vznamn byla nvtva
kapitna Jamese Cooka v prosinci 1776
pi jeho tet plavb kolem svta. Byl to
on, kdo nael stopy po Kerguelenov
druh vprav a ostrov pojmenoval po
nm. Na pelomu 18. a 19. stolet bylo
lenit pobe ostrova dokonale zma-
povno kapitnem Robertem Rhodo-
sem a cel 19. a v zatku 20. stolet
ostrov slouil jako velrybsk zklad-
na. Anglian zkoueli ostrov osdlit za
elem tby uhl, ale to se ukzalo
jako nekvalitn. V letech 1908-1929 tam
byla vybudovna stl velrybsk z-
kladna. Slodmi se na ostrov dostaly
krysy, kter tm zcela vyhubily pvod-
n kolonie moskch ptk ijcch na
ostrov a hnzdcch na zemi. O ostrov
pak mli velk zjem Nmci a skuten
jej vyuvali za 2. svtov vlky jako z-
Expedice Kergueleny - bezen 2005
Francouzsk potovn znmka vydan
pi pleitosti uveden do provozu sle-
dovacho a dicho stediska pro sateli-
ty na Kerguelench
Star QSL lstek
z Kerguelen
(vpravo)
Admirl Kerguelen
kladnu pro sv ponorkov njezdy v ji-
nm Pacifiku. O jejich innosti tam panu-
je dodnes mnoho nejasnost. V roce
1949 na ostrov Francouzi zdili vojen-
skou posdku, od roku 1951 tam pracu-
je meteorologick stanice a v souasn
dob ostrov slou k vzkumm tto ob-
lasti a dlouhodob tam ije vce jak 50
vdeckch pracovnk.
Plocha ostrov je asi 7200 km
2
, ost-
rovy le piblin na 49
0
j. . a 70
0
v. d., nejvym bodem ostrova je
Mt Ross s vkou 1850 m na jihu ostro-
va. Klima je nepzniv, ast siln vtry
dosahujc rychlosti a 150 km/h (pi n-
razech jet o 50 km/s vce) s detm a
snhem suuj ostrov prakticky po cel
rok. Vlny na moi pitom dosahuj ve
12 a 15 m. Ocen vak kolem ostrova
nezamrz ani v zim.
Prvn radioamatrsk signly se
z Kerguelen (kter jsou v seznamu zem
DXCC ji od listopadu 1945) ozvaly
v lednu 1950 - FB8XX a do roku 1972
pod touto znakou pracovalo nkolik
opertor. Pak byly vydvny znaky
FB8XA, XB atd. a od 80. let jsou vyd-
vny pro tuto oblast volac znaky FT#Xx,
posledn doloen prce byla v roce
1998. Vtinou se jednalo jen o krtko-
dob nvtvy radioamatr, kte po-
bvali na ostrov pi vmn posdek
vdeckch stanic a bhem doplovn
zsob. Nynj pipravovan expedice
je vlastn prvou, kter ostrov navtv
s clem aktivace ostrova po del dobu
(15. 3. a 2. 4. 2005) a s vce stanicemi.
Omlouvm se tenm - a redakce se
pipojuje - za zmnu dvou ostrov stejnho
jmna - Vnonho ostrova z oblasti republi-
ky Kiribati a jinho Vnonho ostrova, le-
cho jin od zp. cpu Jvy (v PE 11/04, s.
47). Ponvad jsem si ped asem podil
z nejrznjch pramen atlas zajmavch
DXCC lokalit s jejich popisem vetin do
potae, zamnil jsem tyto dv lokality (sta-
Shnm dva nebo i tyi kusy FET 3SK22 (GR).
Dle manul a schma transceiveru SOKA 747.
Milo Bregin, OK2BJR, 783 46 Tetice 73.
Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
ilo kliknout na Christmas msto Vanocni).
Vechny uvdn daje vetn mapky se t-
kaly Vnonho ostrova, jeho radioamatr-
sk prefix je T32, jen posledn odstavec se
tk ostrova, jeho nvtvu avizoval W0YG
(snad tato chyba alespo pomohla tenm
uvdomit si existenci dvou ostrov stejnho
jmna v Ocenii) a pi nejbli pleitosti
(expedice na VK9X bvaj ast) uvedu
sprvn popis.
QX, PFM
Omluva a oprava
QX, JS
46
Dal skupinou radioamatrskch pro-
gram jsou tzv. Morse trenary, slouc
kncviku a zdokonalovn Morse. Pevn
vtina znich je urena kncviku pjmu,
jen velmi mlo znich je ureno i kncviku
vysln.
Pro se uit Morse? Jist se shodneme
na tom, e pomal, tkopdn opertor ni-
kdy neme bt dobr a v praktickm provo-
zu na psmech je hotovou pohromou. Dob-
r opertor by ml mt rychl reakce a dobr
posteh, ml by se umt pesn a strun
vyjadovat, ml by mt schopnost abstrakce
a jistm zpsobem i empatie vctit se do
ke protistanice a pizpsobit svj styl pro-
vozu okolnostem. Samozejmost je nejen
znalost jazyka (aspo anglitiny), ale i vytr-
valost a schopnost pekonvat pekky.
Se znalost Morse zskvte jet nco
navc, oiv se urit schopnosti mozku, kte-
r mme sice vichni, ale kter se u nkte-
rch jedinc nerozvinuly. Nejde jen o rych-
lost, pesnost vyjadovn a posteh, ale
pedevm o soubor schopnost zvltnm
zpsobem ovldat ten nejdokonalej DSP
procesor, jak existuje vlastn mozek [5].
Je to znan podobn nap. perifernmu vi-
dn, kter se u idie-profesionla rozvine
lpe, ne u svtenho jezdce s kloboukem
na hlav. Aktivn muzikant bude mt lep
sluch, ne ten, kdo hudbu sly jen v televizi.
Podobn bude mt socha lep smysl pro
proporce, kucha lep chu a programtor
lep schopnost logickho uvaovn. Nem
smysl zde vypotvat, co m telegrafista
navc oproti netelegrafistovi - jednak bych
stejn nebyl naprosto pesn, ale pedevm
bych musel napsat nco, co by si nepochyb-
n nkdo ve zlm pekroutil tak, jako bych tu
chtl hlsat jakousi (a tm genetickou)
nadazenost telegrafist nad ostatnmi, eli-
tstv nebo cokoli podobnho, a tm bych
telegrafii nikterak neprospl. Je vak lety
provenou zkuenost, e opertor, kter
se Morse nikdy nenauil nebo se ho nauil
pouze ke zkouce a rychle kl opustil, mv
tento soubor vlastnost a schopnost mno-
hem mn astji, ne dobr a aktivn tele-
grafista. I proto se ada radioamatr roz-
hodne nauit se Morse, teba i ve vym
vku.
Ncvik Morse je pomrn sloit disci-
plna, vyadujc systematick pstup, trpli-
vost, chu do prce a odhodln pekonvat
pekky. Snad prv proto se dnes mnoha
radioamatrm do toho nechce, i kdy jsou
kdispozici pomcky, o kterch se mnoha
starm radioamatrm vdob jejich zat-
k ani nesnilo. A tmi pomckami jsou Mor-
se trenary.
Ty lze rozdlit do t kategori:
l Programy pro zanajc, jejich smys-
lem je nauit Morse zjemce, kter nem
dn zklady. Vtina Morse program n-
le prv do tto kategorie. Dleit je me-
toda, na kter je program zaloen. Jednou
znejlepch je Kochova metoda [2], na kter
je zaloen nap. program Mill od W4FOK
(pro DOS) anebo mnohem dokonal ej
Koch method CW trainer od G4FON [7].
l Programy pro pokroil, kter jsou
vhodn kncviku vych rychlost nebo
k osven dlouho nepouvanch znalost.
l Trenary pro zvody, vhodn k trnin-
ku zvodnho provozu. Pouvaj se rovn
ksoutm, tzv. pile-up contestu, co je si-
mulovan zvod vtrvn zpravidla 5 a
10 minut. Mvaj asto stejn ovldn jako
nkter znejpouvanjch program
pro zvody. Knejznmjm pat PED
(JE3MAS), RUFZ (DL4MM) a nejnovji
i Morse Runner (VE3NEA).
Knejlepm programm pro zanajc
pat ji zmnn KOCH (Koch method CW
trainer) od Raye Goffa, G4FON [7]. Je ur-
en pro prosted 32bitovch Windows
(Windows 2000, XP, NT, pp. ME, 98 i 95)
a kjeho provozu je nutn zvukov karta. Vy-
chz zKochovy metody vimplementaci
Dave Finleye, N1IRZ [3], [4]. Metoda je vak
znma od roku 1931 a vkombinaci s Farn-
sworthovou metodou, spovajc ve zna-
cch, vyslanch vy rychlost sdelmi
mezerami, pedstavuje zatm nejefektivnj
zpsob vuky Morse. Podvejme se proto na
nj ble (obr. 1). Nejdleitjm ovldacm
prvkem je vedle tlatek Start, Stop a Fi-
nish (ukonen programu) vdoln sti ob-
razovky nastavovac pole Characters (na-
hoe uprosted), kterm vlastn volme lek-
ce. Najdeme v nm slice od 2 do 40,
oznaujc poet procviovanch znak.
Prvn lekce tedy obsahuje 2 procviovan
znaky, ve standardnm reimu jsou to ps-
mena Ka M. Program vak umouje prci
ve dvou reimech, jejich pepnn se dje
vnabdce Setup kliknutm na tlatko
vdoln sti obrazovky.
Druhm reimem (obr. 2) je emulace
Morse trenaru MFJ-418 a lze do nj pejt
zakrtnutm polka Use MFJ 418 Learning
Order. Lze st ci, kter reim je vhodnj-
, zkuenosti mm pouze se standardnm
reimem KOCH (tab. 1 - v ptm sle).
Vzhledem ktomu, e tento standardn reim
zavd dve vuku slic i interpunknch
znamnek, oekval bych lep vsledky a
rychlej vuku sp vtomto reimu.
Literatura
[1] Pierpont, William, G.: The Art and Skill of
Radio Telegraphy. http://www.qsl.net/n9bor
[2] Koch, Ludwig: Arbeitspsychologische
Untersuchung der Ttigkeit bei der Aufnah-
me von Morsezeichen, zugleich ein neues
Anlernverfahren fr Funker. Zeitschrift fr
angewandte Psychologie und Charakter-
kunde. Feb. 1936, s. 1-70.
[3] Finley, D., G.: Morse Code: Breaking the
Barrier. MFJ Enterprises Inc., 2002.
[4] Finley, D., G.: Reducing the Barrier: Effe-
ctive Morse code training. Radio Fun. May
1995, s. 14-15.
[5] Koukolk, Frantiek: O vztahu mozku a
pamti. Oddlen patologie Thomayerovy
nemocnice v Praze-Kri. http://www.tigis.cz/
PSYCHIAT/PSYCH100/05kouk.htm
[6] OK1RR: Jak se (ne)nauit Morse (st 1
a 2). http://www.c-a-v.com
[7] Goff, R., G4FON: Koch method CW trai-
ner, http://www.qsl.net/g4fon/, zrcadlo http://
www.c-a-v.com
Pota v ham-shacku XVIII
(Pokraovn)
Obr. 1. Pracovn obrazovka programu KOCH G4FON
Obr. 2. Konfiguran nabdka programu KOCH G4FON
(vpravo)
Morse trenary
(Pokraovn) RR
47
1.3. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
5.-6.3. I. subreg.
1
) 144 MHz-76 GHz 14.00-14.00
12.-13.3. ATV Contest
2
) 432 MHz a ve 18.00-12.00
12.3. FM Contest
3
) 144 a 432 MHz 09.00-11.00
19.3. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00
19.3. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00
20.3. Provozn aktiv
4
) 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.3. Mistr. R dt
5
) 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.3. AGGH Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.3. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
16.2. AGCW Semiautom. CW 19.00-20.30
19.-20.2. ARRL DX Contest CW 00.00-24.00
19.-21.2. YL-OM Contest SSB 14.00-02.00
25.2. Kuwait National CW+SSB 00.00-24.00
26.-27.2. CQ WW 160 m DX SSB 00.00-24.00
26.-27.2. French DX (REF) SSB 06.00-18.00
26.-27.2. Europ. Community (UBA) CW 13.00-13.00
26.-27.2. GACW Key Day CW 18.00-06.00
26.-27.2. Russian WW PSK PSK31 21.00-21.00
27.2. OK-QRP Contest CW 06.00-07.30
27.2. HSC CW CW viz podm.
5.-6.3. ARRL DX Contest SSB 00.00-24.00
5.3. SSB liga SSB 05.00-07.00
6.3. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
6.3. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
7.3 Aktivita 160 SSB 20.30-21.30
12.3. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
12.-13.3. DIG QSO Party SSB viz podm.
13.3. UBA 80 m Spring SSB 07.00-11.00
14.3. Aktivita 160 CW 20.30-21.30
19.-20.3. Russian DX Contest MIX 12.00-12.00
19.-20.3. Internat. SSTV DARC SSTV 12.00-12.00
26.-27.3. CQ WW WPX Contest SSB 00.00-24.00
Termny i podmnky jsou zpracovv-
ny na zklad dlouholetho sledovn,
podle originl podmnek od poadatel a
pehledu od SM3CER. Pesto obas do-
chz ke zmnm, kter najdete nejlpe
tden a 14 dn ped termnem kadho
zvodu na internetovch strnkch poa-
datele. GACW Key Day nen zvod, ale
na uvedenou dobu je vyhlena aktivita
vech milovnk CW provozu (vetn
WARC psem), elektronick kle a po-
taov provoz nen ppustn.
Podmnky jednotlivch zvod uvede-
nch v kalendi naleznete souhrnn na
internetovch strnkch www.aradio.cz.
Zmna na letn as
Pozor, bhem WPX contestu (27. 3.
od 02.00) zan platit letn as -
v 02.00 se u hodin zench rdiem objev
daj 03.00 a tak v potaovm proste-
d Windows se daj pestavuje automa-
ticky; nezapomete proto zmnit korekci
na as UTC na -2 hodiny, ev. opravit da-
je v denku!
Adresy k odesln denk pes Internet
Aktivita 160: a160m@crk.cz
ARRL: dxcw@arrl.org
CQ 160 m SSB: 160ssb@kkn.net
CQ WPX: n8bjq@erinet.com
DARC 10 m: 10m-contest@darc.de
DARC SSTV: df5bx@darc.de
HSC: hsc-contest@dl3bzz.de
OK QRP: karel.line@seznam.cz
REF (SSB): cdfssb@refunion.org
RSGB 160 m: 1st160.logs@rsgbhfcc.org
Russian: rusdxc@contesting.com
UBA Spring: ON6KL@QSL.NET
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
YL-OM: wx4mm@tm-moore.com
QX
1
) Podmnky viz asopis RADIOAMATR
. 6/2004 (zelen vloka), denky na
OK1AGE:
Stanislav Hladk, Masarykova 881,
252 63 Roztoky u Prahy,
E-mail: ok1age@pemac.net
Paket rdio: OK1XHI @ OK0PCC
2
) Podmnky ATV Contestu viz PE AR 5/
/2000. Denky na adresu OK1MO:
Ji Vorel, P. O. Box 32, 350 99 Cheb 2.
3
) Hlen na OK1OAB.
4
) Hlen na OK1MNI:
Miroslav Nechvle, U kasren 339,
533 03 Daice v echch,
E-mail: ok1kpa@volny.cz
Paket rdio: OK1KPA @ OK0PHL
5
) Hlen na OK1OHK.
Kalend zvod
na nor a bezen (UTC)
Kalend zvod
na bezen (UTC)
Tabulka zvod na VKV v roce 2005
Zvody podan eskm radioklubem:
Nzev zvodu Datum UTC od-do Psma Denk na:
I. subregionln zvod 5. a 6. bezna 14.00-14.00 144 a 432 MHz OK1AGE
1,3 a 76 GHz RK OK1KHI
II. subregionln zvod 7. a 8. kvtna 14.00-14.00 144 a 432 MHz OK1CDJ
1,3 a 76 GHz RK OK1KCI
Zvod mldee 4. ervna 14.00-17.00 144 MHz OK1MG
Mikrovlnn zvod 4. a 5. ervna 14.00-14.00 1,3 a 76 GHz OK1IA, OK1KHK
Poln den mldee 2. ervence 10.00-13.00 144 a 432 MHz OK1MG
Poln den na VKV 2. a 3. 14.00-14.00 144 a 432 MHz OK2ZI
III. subregionln zvod ervence 1,3 a 76 GHz RK OK1OFL
QRP zvod 7. srpna 07.00-13.00 144 MHz OK1MG
IARU Region I. 3. a 4. z 14.00-14.00 144 MHz OK1MG
VHF Contest RK OK1KKD
IARU Region I. 1. a 2. jna 14.00-14.00 432 MHz, OK1GK
UHF/Microwave Contest 1,3 a 76 GHz OK1KIR
A1 Contest - Marconi 5. a 6. 14.00-14.00 144 MHz OK1DOZ
Memorial Contest listopadu OK1KPA
Podle Veobecnch podmnek platnch od 1. 1. 2004 se poslaj zsadn elektro-
nick denky ve formtu EDI. Ve vjimench ppadech se run psan denky ze
zvod zaslaj do 10 dn po zvod na tyto potovn adresy vyhodnocovatel:
OK1AGE: Stanislav Hladk, Masarykova 881, 252 63 ROZTOKY,
E-mail: ok1age@pemac.net Paket rdio: OK1XHI @ OK0PCC
OK1CDJ: Ondej Kolonin, Sezemick 1293, 530 03 PARDUBICE,
E-mail: ok1cdj@moravany.com Paket rdio: OK1CDJ @ OK0NAG
OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 KLADNO 2, E-mail: ok1mg@volny.cz
Paket rdio: OK1MG @ OK0PPR
OK1IA: Jan Moskovsk, ajkovskho 923, 500 09 HRADEC KRLOV,
E-mail: ok1ia@hk.rozhlas.cz Paket rdio: OK1IA @ OK0PPL
OK2ZI: Karel Odehnal, Gen. Svobody 623/21, 674 01 TEB,
E-mail: ok2zi@atlas.cz Paket rdio: OK2ZI @ OK0PBX
OK1GK: Pavel Novk, Na Farkn III/281, 150 00 Praha 5
E-mail: ok1kir@seznam.cz Paket rdio: OK1KIR @ OK0PCC
OK1DOZ: Bedich Jnsk, Druby 337, 530 09 PARDUBICE,
E-mail: ok1kpa@volny.cz Paket rdio: OK1KPA @ OK0PHL
Ostatn zvody:
Velikonon zvod 27. bezna 07.00-13.00 144 MHz a ve RK OK1KKT
Velikonon zvod dt 27. bezna 13.00-14.00 144 MHz a ve RK OK1KKT
Vnon zvod 26. prosince 07.00-11.00 144 MHz OK1WB
12.00-16.00
OK1KKT: RK Tanvald, pot. schr. 30, 468 61 DESN v Jizerskch horch
OK1WB: Ji Sklen, Na Drahch 190, 500 09 HRADEC KRLOV
E-mail: ok1vfa@volny.cz
Dlouhodob sout, podan eskm radioklubem:
Provozn VKV aktiv kadou tet 08.00-11.00 144 a 432 MHz OK1MNI
nedli v msci 1,3 a 10 GHz RK OK1KPA
OK1MNI: Miroslav Nechvle, U Kasren 339, 533 03 DAICE v echch,
E-mail: ok1kpa@volny.cz Paket rdio: OK1KPA @ OK0PHL
OK1MG
HAM a CB setkn Kladno
se kon kadou tet sobotu v msci od
17 h. v Kladn v restauraci U Dvok, ul. C.
Boudy . 1647. Info: ok1dub@volny.cz, PR:
OK1DUB @ OK0PPL, tlf. 602 380 503.
48
A+A - plastov krabiky aj. ........................................ XVIII
AEPS - napjec moduly .............................................. XV
AGB - elektronick soustky .................................... XXII
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ....................... XV
AMPER 2005 - pozvnka na vstavu ........................... XX
ASIX - vvojov prostedky a programovn ............. XVII
AV-ELMAK - elektronick pstroje ............................... XV
AXL - zabezpeovac systmy aj. .................................. X
A.W.V. - zdroje .............................................................. VI
BEL - super svtiv LED diody .................................... XIX
BOHEMIA HOUSE - elektronick pstroje ................ XVII
BUEK - elektronick soustky ........................... VII,XVI
CODEP - vroba el. zazen ....................................... XXI
COMPO - elektronick dly .......................................... XXI
CONTI elektro - reklamn efektov osvtlen ............. XVII
DEXON - reproduktory ................................................. XX
DIAMETRAL - zdroje a pjeky ..................................... III
ECOM - elektronick soustky aj. ............................... IX
ECOMAL - elektronick soustky ................................. X
ELETECH - internetov obchod ................................. XVII
ELEX - elektronick soustky aj. ............................. XVIII
ELFA - optoelektronick idla...................................... XXI
ELCHEMCO - chemie pro elektroniku........................ XVII
ELIX - radiostanice ......................................................... V
ELNEC - programtory aj. ........................................... XIX
ELPRO - spjkovacia a osadzovacia technika .......... XVII
ELTIP - elektrosoustky............................................. XXI
EMPOS - mic technika .............................................. XI
EP components - elektronick soustky ................... XXI
ERA components - elektronick soustky ................. XVI
FISCHER - elektronick soustky ................................ X
Flajzar - stavebnice a kamery ..................................... VIII
FULGUR - baterie, akumultory, nabjeky apod. ........ IX
GES - elektronick soustky ........................................ II
GM electronic - mic pstroje ..................................... IV
HP prmyslov elektronika - vroba mech. prvk ...... XIV
INTEC 2005 - pozvnka na vstavu ............................. XX
JABLOTRON - zabezpeovac a dic technika ............. I
KONEKTORY BRNO - konektory ............................... XVII
KONEL - konektory ...................................................... XIV
KOTLIN - indukn snmae ........................................ XIX
L&I - elektronick soustky........................................ XIX
MEDER - rel .................................................................. X
MICRONIX - mic pstroje ...................................... XXII
MICROPEL - prog. log. automaty ............................... XIV
NEDIS - elektronick prvky......................................... XVII
Objednvky na pedplatn.............................. XXIII, XXIV
P & V - vinut dly ........................................................ XVI
PaPouch - mic a komunikan technika................ XVIII
PH servis - opravy a prodej PHILIPS ........................ XVIII
T.E.I. - Formica............................................................ XIX
TECHNIK PARTNER - konstr. soustky ................... XIV
TIPA - elektronick soustky ........................ XII,XIII,XIX
VADAS - el. soustky - zsilkov sluba................. XVIII
Seznam inzerent v PE 02/2005

Prakticka Elektronika 2005-02

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2005-02

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 02/2005

. Jsou zaloen na principu elek-

zapluj mezeru mezi Al elektro-

Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

Praktick elektronika A Radio - 02/2005

alou vhodou obvodu je zaai-

bez pouitia izolanch podloiek.

ime TX a poskytuje naptia pre druh

Dovolil som si uveden napsa preto,

You might also like