RADA EVROPSK UNIE

Brusel 12. z 2011 (OR. cs ) 12196/2/11 REV 2 (cs)

Interinstitucionln spis: 2011/0166 (NLE)

WTO 256 PI 82 UD 168 DROIPEN 76 JUSTCIV 189 COPEN 174 MI 344

PRVN PEDPISY A JIN AKTY Pedmt : Obchodn dohoda proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi

12196/11 REV 2 (cs) DG K

JC/pm

CS

Peklad

OBCHODN DOHODA PROTI PADLATELSTV MEZI EVROPSKOU UNI A JEJMI LENSKMI STTY, AUSTRLI, KANADOU, JAPONSKEM, KOREJSKOU REPUBLIKOU, SPOJENMI STTY MEXICKMI, MAROCKM KRLOVSTVM, NOVM ZLANDEM, SINGAPURSKOU REPUBLIKOU, VCARSKOU KONFEDERAC A SPOJENMI STTY AMERICKMI

ACTA/cs 1

SMLUVN STRANY TTO DOHODY, BEROUCE na vdom, e inn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv je klov pro udren hospodskho rstu ve vech odvtvch a celosvtov; VDOMY SI skutenosti, e roziovn padlk a zbo poruujcho autorsk prvo, jako i slueb, kter materil poruujc prvo, ohrouje zkonn obchod a udriteln rozvoj svtovho hospodstv, zpsobuje znan finann ztrty nositelm prv a zkonn jednajcm podnikm a v nkterch ppadech je zdrojem pjmu pro organizovan zloin a jinak pedstavuje rizika pro veejnost; PEJCE SI bojovat proti tomuto roziovn prostednictvm poslen mezinrodn spoluprce a innjho mezinrodnho prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; HODLAJCE poskytnout inn a vhodn prostedky doplujc dohodu TRIPS za elem prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, s pihldnutm k rozdlnosti jejich pslunch prvnch systm a praxe; PEJCE SI zajistit, aby se opaten a postupy k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv nestaly samy o sob pekkami zkonnho obchodu; PEJCE SI eit problm poruovn prv k duevnmu vlastnictv, vetn poruovn, k nmu dochz v digitlnm prosted, zejmna pokud jde o autorsk prva nebo prva s nimi souvisejc, zpsobem, kter vyvauje prva a zjmy pslunch nositel prv, poskytovatel slueb a uivatel;

ACTA/cs 2

PEJCE SI podporovat spoluprci mezi poskytovateli slueb a nositeli prv za elem een pedmtnch poruovn prv v digitlnm prosted; PEJCE SI, aby tato dohoda psobila ke vzjemn podpoe mezinrodnho sil a spoluprce v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv v rmci pslunch mezinrodnch organizac; UZNVAJCE zsady stanoven v prohlen z Doh o dohod TRIPS a veejnm zdrav pijatm dne 14. listopadu 2001 na tvrt ministersk konferenci WTO, SE DOHODLY TAKTO:

ACTA/cs 3

KAPITOLA I VCHOZ USTANOVEN A OBECN DEFINICE

ODDL 1 VCHOZ USTANOVEN

LNEK 1 Vztah k jinm dohodm Tato dohoda v dnm ppad neru zvazky jedn smluvn strany vi jakkoli jin smluvn stran podle stvajcch dohod vetn dohody TRIPS.

ACTA/cs 4

LNEK 2 Povaha a rozsah povinnost 1. Kad smluvn strana uvede v innost ustanoven tto dohody. Smluvn strany mohou ve

svm prvu zavst rozshlej prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, ne vyaduje tato dohoda, nen-li takov prosazovn v rozporu s ustanovenmi tto dohody. Kad smluvn strana me urit vhodn zpsob, jak provst ustanoven tto dohody v rmci svho prvnho systmu a praxe. 2. dn ustanoven tto dohody nezakld jakoukoliv povinnost vztahujc se k rozdlen

zdroj na prostedky pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a prostedky pro vymhn prvnch pedpis obecn. 3. Na tuto dohodu se obdobn uplatn cle a zsady stanoven v sti I dohody TRIPS, zejmna

v lncch 7 a 8.

LNEK 3 Vztah k normm tkajcm se dostupnosti a rozsahu prv k duevnmu vlastnictv 1. Touto dohodou nejsou doteny prvn pedpisy smluvnch stran upravujc dostupnost,

nabvn, rozsah a zachovn prv k duevnmu vlastnictv.

ACTA/cs 5

2.

Tato dohoda nezakld smluvnm stranm dnou povinnost uplatovat opaten, jestlie

prvo k duevnmu vlastnictv nen podle jejch prvnch pedpis chrnno.

LNEK 4 Ochrana soukrom a zpstupovn informac 1. a) dn ustanoven tto dohody nevyaduje, aby smluvn strana zpstupovala: informace, jejich zpstupnn by bylo v rozporu s jejmi prvnmi pedpisy, vetn zkon na ochranu prv na soukrom, nebo s mezinrodnmi dohodami, jejich je smluvn stranou; b) dvrn informace, jejich zpstupnn by brnilo prosazen prva nebo bylo jinak v rozporu s veejnm zjmem; nebo c) dvrn informace, jejich zpstupnn by pokodilo oprvnn podnikatelsk zjmy konkrtnch podnik, veejnch i soukromch. 2. Poskytuje-li smluvn strana psemn informace v souladu s ustanovenmi tto dohody,

smluvn strana pijmajc tyto informace se v souladu se svmi prvnmi pedpisy a postupy zdr zveejnn nebo pouit tchto informac pro jin el, ne pro kter j byly informace poskytnuty, bez pedchozho souhlasu smluvn strany poskytujc informace.

ACTA/cs 6

ODDL 2 OBECN DEFINICE

LNEK 5 Obecn definice Nen-li stanoveno jinak, pro ely tto dohody: a) b) c) dohodou ACTA se rozum Obchodn dohoda proti padlatelstv; vborem se rozum vbor ACTA zzen podle kapitoly V (Institucionln opaten); pslunmi orgny se rozum pslun soudn a sprvn orgny nebo orgny pslun k prosazovn prva podle prva smluvn strany; d) zbom s padlanou ochrannou znmkou se rozum jakkoli zbo vetn obalu neoprvnn oznaen ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou platn zapsanou pro takov zbo nebo kter neme bt od tto ochrann znmky ve svch podstatnch znacch odliena, a tm poruuje prva majitele pedmtn ochrann znmky podle prvnch pedpis zem, v kter se uplatuj zen stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv);

ACTA/cs 7

e) f)

zem se rozum zem ve smyslu stanovenm ve vysvtlivkch k Dohod o WTO; reimem tranzitu se rozum celn reim, v kterm se zbo dopravuje pod celnm dohledem z jednoho celnho adu do jinho;

g) h)

dny se rozum kalendn dny; duevn vlastnictv se vztahuje na vechny kategorie duevnho vlastnictv, kter jsou pedmtem oddl 1 a 7 sti II dohody TRIPS;

i) j) k)

zbom v tranzitu se rozum zbo v reimu celnho tranzitu nebo pekldky; osobou se rozum fyzick nebo prvnick osoba; zbom poruujcm autorsk prva se rozum jakkoli zbo, kter je rozmnoeninou pozenou bez souhlasu nositele prv nebo osoby dn oprvnn nositelem prv v zemi vroby a je je pmo i nepmo pozena z pedmtu, u nho by zhotoven takov rozmnoeniny pedstavovalo poruen autorskho prva nebo prva s nm souvisejcho podle prvnch pedpis zem, v n se uplatuj zen stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv);

ACTA/cs 8

l)

vraz nositel prv zahrnuje federaci nebo asociaci, kter je oprvnna uplatovat prva k duevnmu vlastnictv;

m)

zemm se pro ely oddlu 3 (Opaten na hranicch) kapitoly II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv) rozum celn zem a vechna svobodn celn psma1 smluvn strany;

n)

pekldkou se rozum celn nakldn se zbom, pi kterm se zbo pemst pod celnm dohledem z dopravnho prostedku pouitho k dovozu na dopravn prostedek uren k vvozu, a to v prostoru jednoho celnho adu, kter je adem jak dovozu, tak vvozu;

o)

dohodou TRIPS se rozum Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv souvisejcch s obchodem obsaen v ploze 1C Dohody o WTO;

p) q)

WTO se rozum Svtov obchodn organizace; a Dohodou o WTO Dohoda o zzen Svtov obchodn organizace z Marrkee podepsan dne 15. dubna 1994.

Strany v zjmu vt jistoty uznvaj, e svobodnm celnm psmem se rozum st zem strany, kde se jakkoli zbo obecn povauje, pokud jde o dovozn cla a dan, za zbo mimo celn zem. ACTA/cs 9

KAPITOLA II PRVN RMEC PRO PROSAZOVN PRV K DUEVNMU VLASTNICTV

ODDL 1 OBECN POVINNOSTI

LNEK 6 Obecn povinnosti v souvislosti s prosazovnm prv 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv

umoujc inn kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv upravench touto dohodou, vetn urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten, kter maj odrazujc inek vi dalmu poruovn. Tyto postupy budou uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek leglnho obchodu a poskytne ochranu proti jejich zneuit.

ACTA/cs 10

2.

Postupy pijat, dodrovan nebo uplatovan k provdn ustanoven tto kapitoly mus bt

spravedliv a nestrann a prvm vech astnk, na n se tyto postupy vztahuj, mus poskytovat nleitou ochranu. Tyto postupy nesm bt zbyten sloit i nkladn a nesm bt spojeny s nepimenmi lhtami nebo k neodvodnnmi prtahy. 3. Pi provdn ustanoven tto kapitoly zohledn kad smluvn strana nutnost proporcionality

mezi zvanost poruen, zjmy tetch stran a pouitelnmi opatenmi, npravnmi opatenmi a sankcemi. 4. dn ustanoven tto kapitoly nelze vykldat tak, e od nkter ze smluvnch stran vyaduje,

aby jej ednci nesli odpovdnost za kony proveden pi vkonu svch ednch povinnost.

ODDL 2 OBANSKOPRVN PROSAZOVN1

LNEK 7 Dostupnost obanskoprvnch zen 1. Kad smluvn strana umon, aby nositel prv mohli vyut obanskoprvnho soudnho

zen tkajcho se prosazovn jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, jak je stanoveno v tomto oddle.

Strana me z oblasti psobnosti tohoto oddlu vylouit patenty a ochranu nezveejnnch informac. ACTA/cs 11

2.

V rozsahu, v jakm lze nadit jakkoli obanskoprvn npravn opaten jako vsledek

sprvnho zen ve vci, kad smluvn strana zajist, e tato zen budou odpovdat zsadm, je se ve sv podstat rovnaj zsadm uvedenm v tomto oddle.

LNEK 8 Soudn zkazy 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen

tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pravomoc nadit stran, aby upustila od poruovn, a mimo jin vydat pkaz tto stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv soudn pravomoc, s clem zabrnit proputn zbo, kterho se poruen prv k duevnmu vlastnictv tk, do obchodnch kanl. 2. Bez ohledu na ostatn ustanoven tohoto oddlu me smluvn strana omezit npravn opaten

proti uit prva vldami nebo tetmi stranami se souhlasem vldy, bez souhlasu nositele prva, na zaplacen nhrady za pedpokladu, e tato smluvn strana dodruje ustanoven sti II dohody TRIPS upravujc vslovn takov uit prva. V ostatnch ppadech budou pouita npravn opaten podle tohoto oddlu, nebo jsou-li tato opaten nesluiteln s prvem smluvn strany, bude mono vyut urovac rozsudek a pimenou nhradu.

ACTA/cs 12

LNEK 9 Nhrada kody 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm zen tkajcm se

prosazovn prv k duevnmu vlastnictv mly pravomoc nadit poruovateli, jen vdl, e se dopustil poruen, nebo se lze dvodn domnvat, e o tom vdt ml, aby nahradil nositeli prv kodu, kterou nositel prva utrpl v dsledku poruen prv. Pi urovn ve nhrady kody za poruen prv k duevnmu vlastnictv maj soudn orgny pravomoc uvit mimo jin rozumnou mru hodnoty, kterou navrhne nositel prv, je me zahrnovat ul zisk, hodnotu zbo nebo slueb, ktermi byla poruena prva, a to na zklad trn ceny nebo doporuen maloobchodn ceny. 2. Alespo v ppadech poruen autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a padln

ochrann znmky kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm soudnm zen mly pravomoc nadit poruovateli, aby uhradil nositeli prv zisk, kter protiprvnm jednnm zskal. Smluvn strana me pedpokldat, e tento zisk bude pedstavovat vi nhrady kody uvedenou v odstavci 1.

ACTA/cs 13

3.

Kad smluvn strana tak, alespo pokud jde o poruen autorskch prv nebo prv s nimi

souvisejcch na ochranu dl, zvukovch zznam a vkon vkonnch umlc, a v ppadech padln ochrann znmky, zd nebo zachov systm, kter stanov jednu nebo vce z tchto monost: a) b) pedem stanoven nhrady kod; nebo pedpoklady1 pro stanoven ve nhrady kody dostaten pro odkodnn nositele prv za jmu vzniklou poruenm prv; nebo c) 4. alespo pokud jde o autorsk prvo, dodatenou nhradu kody. Pokud smluvn strana stanov nhradu uvedenou v odst. 3 psm. a) nebo pedpoklady uveden

v odst. 3 psm. b), zajist, aby bu jej soudn orgny nebo nositel prv mli prvo zvolit takovto npravn opaten nebo tyto pedpoklady jako alternativu k npravnm opatenm uvedenm v odstavcch 1 a 2. 5. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v ppad poteby pravomoc nadit

na konci obanskoprvnho soudnho zen tkajcho se poruen pinejmenm autorskho prva i prv s nm souvisejcch nebo ochrannch znmek, aby nespn strana uhradila vtzn stran nklady soudnch vloh nebo poplatk a pslun nklady prvnho zastoupen i jin vdaje na zklad prvnch pedpis tto smluvn strany.

Pedpoklady uveden v odst. 3 psm. b) mohou zahrnovat pedpoklad, e nhrada kody pedstavuje: i) mnostv zbo poruujcho dotyn prvo k duevnmu vlastnictv nositele tohoto prva a skuten peveden na tet osoby, vynsoben v zisku na jednotku zbo, kter by bylo prodno nositelem prva, pokud by nedolo k protiprvnmu jednn; nebo ii) pimenou autorskou odmnu; nebo iii) pauln stku na zklad prvk, jako jsou alespo autorsk odmny nebo poplatky, kter by byly vymahateln, kdyby poruovatel podal o svolen k uit pedmtnho prva k duevnmu vlastnictv. ACTA/cs 14

LNEK 10 Jin npravn opaten 1. Alespo pokud jde o zbo poruujc autorsk prva a zbo s padlanou ochrannou

znmkou, zajist kad smluvn strana na dost nositele prv, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen pravomoc nadit, aby zbo, kterm jsou poruovna prva, bylo s vjimkou mimodnch okolnost znieno bez jakkoli nhrady. 2. Kad smluvn strana dle zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit, aby

materily a nstroje vyuvan pevn pi vrob nebo zhotovovn poruujcho zbo byly bez zbytenho prodlen a bez jakkoli nhrady znieny nebo odstranny z obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se na nejmen mru omezilo riziko dalho poruovn. 3. Smluvn strana me stanovit, aby npravn opaten popsan v tomto lnku byla provedena

na nklady poruovatele.

ACTA/cs 15

LNEK 11 Informace souvisejc s poruovnm Ani jsou doteny prvn pedpisy upravujc vsady, ochranu dvrnosti informanch zdroj nebo zpracovvn osobnch daj, kad smluvn strana zajist, aby v obanskoprvnm soudnm zen tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv mly jej soudn orgny pravomoc nadit poruovateli nebo ppadn dajnmu poruovateli, na odvodnnou dost nositele prv, aby poskytl nositeli prv nebo soudnm orgnm, alespo pro ely shromaovn dkaz, relevantn informace podle platnch prvnch pedpis a nazen, kter m poruovatel nebo dajn poruovatel k dispozici nebo pod svou kontrolou. K tmto informacm mohou patit informace tkajc se osoby zastnn na jakmkoli prvku protiprvnho jednn nebo dajnho protiprvnho jednn a tkajc se vrobnch prostedk nebo distribunch kanl zbo nebo slueb poruujcch nebo dajn poruujcch prvo, vetn identifikace tetch osob dajn spojench s vrobou a distribuc tohoto zbo nebo tchto slueb a jejich distribunch kanl.

ACTA/cs 16

LNEK 12 Pedbn opaten 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit rychl a inn

pedbn opaten: a) vi stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv soudn pravomoc, s clem zabrnit poruen jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, a zejmna zabrnit proputn zbo, kterho se tk poruen prv k duevnmu vlastnictv, do obchodnch kanl; b) 2. s clem zajistit pslun dkaz o dajnm poruen. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc pijmout, bude-li to na

mst, pedbn opaten bez slyen druh strany, zvlt pokud by jakkoli odklad pravdpodobn zpsobil nenapravitelnou kodu nositeli prva, nebo pokud hroz prokazateln nebezpe, e dkaz bude znien. V zench bez slyen druh strany udl kad smluvn strana svm soudnm orgnm pravomoc neprodlen pijmout na dost pedbn opaten a rozhodnout bez zbytenho prodlen.

ACTA/cs 17

3.

Alespo v ppadech poruen autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a padln

ochrann znmky kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen pravomoc nadit zabaven nebo jin zajitn podezelho zbo, materil a nstroj, kter se vztahuj k poruen prv, a alespo v ppadech padln ochrann znmky, listinnch dkaz, bu originl nebo jejich kopi, kter se vztahuj k poruen prv. 4. Kad smluvn strana zajist, aby jej orgny mly pravomoc vyzvat adatele, pokud jde o

pedbn opaten, aby pedloil jakkoli pimen dostupn dkazy, kter by mohly poskytnout dostatenou mru jistoty, e adatelovo prvo je poruovno nebo e takov poruen bezprostedn hroz, a nadit adateli, aby poskytl zruku nebo odpovdajc jistotu, je by postaila na ochranu odprce a zabrnila zneuit. Tato zruka nebo odpovdajc jistota nesm nepimen brnit vyuit zen o tchto pedbnch opatench. 5. V ppadech, kdy jsou pedbn opaten zruena nebo pozbyla platnosti vzhledem k jednn

nebo opomenut ze strany adatele, nebo kdy se nsledn zjist, e k poruen prva k duevnmu vlastnictv nedolo, maj soudn orgny pravomoc nadit adateli na dost odprce, aby odprci poskytl pimenou nhradu za jakoukoli kodu zpsobenou tmito opatenmi.

ACTA/cs 18

ODDL 3 OPATEN NA HRANICCH1, 2

LNEK 13 Rozsah opaten na hranicch3 Pi nleitm stanovovn innho prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch by smluvn strana mla postupovat v souladu se svm vnitrosttnm systmem ochrany prv k duevnmu vlastnictv a ani by byly doteny poadavky dohody TRIPS, a to zpsobem, kter nebude neodvodnn rozliovat mezi prvy k duevnmu vlastnictv a zabrn vytven pekek zkonnmu obchodu.

2 3

V ppadech, kdy strana v podstat zruila vekerou kontrolu pohybu zbo pes sv hranice s jinou stranou, s n tvo st celn unie, nebude povinna uplatovat na hranici ustanoven tohoto oddlu. Rozum se, e nen povinnost pout postupy stanoven v tomto oddle u zbo uvdnho na trh v jin zemi nositelem prva nebo s jeho souhlasem. Strany se shoduj na tom, e patenty a ochrana nezveejnnch informac nespadaj do rozsahu tohoto oddlu. ACTA/cs 19

LNEK 14 Mal zsilky a osobn zavazadla 1. Kad smluvn strana mus uplatovat tento oddl u zbo obchodn povahy zaslanho

v malch zsilkch. 2. Smluvn strana me upustit od uplatnn tohoto oddlu u malho mnostv zbo neobchodn

povahy nachzejcho se v osobnm zavazadle cestujcho.

LNEK 15 Poskytovn informac zskanch od nositele prv Kad smluvn strana umon svm pslunm orgnm podat nositele prv o poskytnut relevantnch informac s clem pomoci pslunm orgnm pi pijmn opaten na hranicch uvedench v tomto oddle. Smluvn strana me rovn povolit nositeli prv, aby jejm pslunm orgnm poskytl relevantn informace.

ACTA/cs 20

LNEK 16 Opaten na hranicch 1. Kad smluvn strana pijme nebo zachov postupy, pokud jde o dovozn a vvozn dodvky,

podle nich: a) jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy, aby pozastavily proputn podezelho zbo; a b) nositel prv me v ppad poteby podat sv pslun orgny, aby pozastavily proputn podezelho zbo. 2. Smluvn strana me pijmout nebo zachovat postupy, pokud jde o podezel zbo v tranzitu

nebo v jinch situacch, kdy je zbo pod celnm dohledem, podle nich: a) jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy a pozastavit proputn podezelho zbo nebo ho zadret; a b) v ppad poteby me nositel prv podat pslun orgny, aby pozastavily proputn podezelho zbo nebo ho zadrely.

ACTA/cs 21

LNEK 17 dost nositele prv 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny vyzvaly nositele prv, kter d

uplatnn postup popsanch v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), aby pslunm orgnm pedloil dostaten dkazy, e podle prva strany zajiujc tyto postupy dolo patrn k poruen jeho prv k duevnmu vlastnictv, a aby poskytl dostaten informace, u nich se d dvodn pedpokldat, e je nositel prv zn, a to tak, aby pslun orgny mohly podezel zbo nleit rozpoznat. Poadavek na poskytnut dostatench informac nesm nepimen brnit vyuit postup popsanch v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch). 2. Kad smluvn strana umon podvat dosti o pozastaven proputn nebo o zadren

podezelho zbo1 pod celnm dohledem na svm zem. Smluvn strana me stanovit, e se tyto dosti budou vztahovat na opakovan dodvky. Smluvn strana me na dost nositele prv stanovit, e se dost o pozastaven proputn nebo zadren podezelho zbo me vztahovat na vybran msta vstupu a vstupu pod celnm dohledem. 3. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny informovaly adatele v pimen

lht, zda jeho dost pijaly. Pokud jej pslun orgny dost pijaly, informuj adatele tak o lht platnosti dosti.

Poadavek na umonn podvn takovch dost podlh povinnosti zajistit postupy uveden v l. 16 odst. 1 psm. b) ) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch). ACTA/cs 22

4.

Smluvn strana me stanovit, e jej pslun orgny maj pravomoc zamtnout, pozastavit

nebo zruit dost v ppad, e adatel zneuil postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), nebo pokud k tomu existuje jin dn dvod.

LNEK 18 Zruka nebo odpovdajc jistota Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc vyzvat nositele prv, kter d o postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), k poskytnut pimen zruky nebo odpovdajc jistoty, je by postaila na ochranu odprce a pslunch orgn a zabrnila zneuit. Kad smluvn strana zajist, aby takov zruka nebo odpovdajc jistota nepimen nebrnila vyuit tchto zen. Smluvn strana me stanovit, e takov zruka me bt ve form kauce uren ke kryt proti ztrt nebo kod odprce zpsoben neproputnm nebo zadrenm zbo v ppad, e pslun orgny rozhodnou, e zbo neporuuje prvo. Smluvn strana me, pouze za vjimench okolnost nebo na zklad soudnho pkazu, povolit odprci zskat vlastnictv podezelho zbo sloenm zruky nebo jin jistoty.

ACTA/cs 23

LNEK 19 Rozhodnut o poruen prv Kad smluvn strana pijme nebo zachov postupy, podle nich mohou pslun orgny v pimen lht po zahjen postup popsanch v lnku 16 (Opaten na hranicch) rozhodnout, zda podezel zbo poruuje prvo k duevnmu vlastnictv.

LNEK 20 Npravn opaten 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit znien zbo na

zklad rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo. V ppadech, kdy takov zbo znieno nen, zajist kad smluvn strana, aby bylo s vjimkou mimodnch okolnost odstranno z obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen nositele prv. 2. Pokud se tk zbo s padlanou ochrannou znmkou, neposta, a na vjimen ppady,

pouh odstrann neoprvnn umstn ochrann znmky k tomu, aby zbo mohlo bt uvolnno do obchodnch kanl. 3. Smluvn strana me zajistit, aby jej pslun orgny mly pravomoc uloit sprvn sankce

na zklad rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo.

ACTA/cs 24

LNEK 21 Poplatky Kad smluvn strana zajist, aby poplatky za podn dosti, poplatky za skladovn nebo poplatky za znien, kter mus posoudit jej pslun orgny v souvislosti s postupy popsanmi v tomto oddle, neslouily k tomu, aby nepimen brnily vyuit tchto zen.

LNEK 22 Zpstupovn informac Ani jsou doteny prvn pedpisy smluvn strany, kter se vztahuj na soukrom nebo dvrnost informac: a) smluvn strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly nositeli prv informace o konkrtnch dodvkch zbo, vetn popisu a mnostv zbo, s clem napomoci k odhalen zbo poruujcho prva;

ACTA/cs 25

b)

smluvn strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly nositeli prv informace o zbo zahrnujc krom jinho popis a mnostv zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo pjemce, a jsou-li znmy, zemi pvodu zbo a jmno a adresu vrobce zbo, s clem pispt k rozhodnut podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv);

c)

jestlie nkter smluvn strana neudlila svm pslunm orgnm pravomoc popsanou v psmeni b), alespo v ppadech dovenho zbo, jestlie jej pslun orgny zabavily podezel zbo, nebo ppadn uinily rozhodnut podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo, pov tato smluvn strana sv pslun orgny, aby do ticeti dn1 od zabaven nebo rozhodnut o poruen poskytly nositeli prv informace o takovm zbo zahrnujc krom jinho popis a mnostv zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo pjemce, a pokud jsou znmy, zemi pvodu zbo a jmno a adresu vrobce zbo.

Pro ely tohoto lnku se dny rozum pracovn dny. ACTA/cs 26

ODDL 4 TRESTNPRVN PROSAZOVN

LNEK 23 Trestn iny 1. Kad smluvn strana zajist, aby pinejmenm v ppadech myslnho padln ochrann

znmky nebo poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch v komernm mtku bylo zavedeno trestn zen a tresty.1 Pro ely tohoto oddlu pat k inm uskuteovanm v komernm mtku alespo ty, kter byly uskutenny jako obchodn innosti za elem zskn pm nebo nepm hospodsk nebo obchodn vhody. 2. Kad smluvn strana zajist, aby bylo zavedeno trestn zen a tresty v ppadech myslnho

dovozu2 a vnitrosttnho pouvn etiket nebo obal pi obchodn innosti a v komernm mtku3: a) neoprvnn oznaench ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou zapsanou na jejm zem nebo kter neme bt od tto ochrann znmky odliena; a

2 3

Kad strana povauje mysln dovoz nebo vvoz zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva v komernm mtku za protiprvn innosti, za n jsou ukldny tresty podle tohoto lnku. Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu a vvozu zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva tm, e distribuci takovho zbo, jeho prodej nebo nabzen k prodeji v komernm mtku stanov za protiprvn innosti, za n jsou ukldny tresty. Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu etiket nebo obal prostednictvm opaten v oblasti distribuce. Strana me splnit sv povinnosti podle tohoto odstavce tm, e stanov, aby se na pokusy o poruovn ochrannch znmek vztahovala trestn zen a tresty. ACTA/cs 27

b)

urench k uvn pi obchodu se zbom nebo pro sluby, kter jsou toton se zbom nebo slubami, pro n je tato ochrann znmka zapsna.

3.

Smluvn strana me ve vhodnch ppadech stanovit trestn zen a tresty za neoprvnn

zhotovovn rozmnoenin kinematografickch dl pedvdnch v zazen uzpsobenm k projekci film, je je obecn pstupn veejnosti. 4. Pokud jde o trestn iny uveden v tomto lnku, za n smluvn strana stanov trestn zen

a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej prvn d zahrnoval trestn odpovdnost za pomoc a astenstv pi spchn trestnho inu. 5. Kad smluvn strana pijme v souladu se svmi prvnmi zsadami ppadn opaten

nezbytn pro uren odpovdnosti, kter me bt trestn, prvnickch osob za trestn iny uveden v tomto lnku, za n smluvn strana stanov trestn zen a tresty. Touto odpovdnost nen dotena trestn odpovdnost fyzickch osob, kter spchaly trestn iny.

ACTA/cs 28

LNEK 24 Tresty Za trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2 a 4 (Trestn iny) stanov kad smluvn strana tresty, kter budou zahrnovat odnt svobody a tak penn tresty1 dostaten vysok, aby psobily jako odrazujc prostedek proti budoucmu poruovn, a kter budou odpovdat vi trest za trestn iny odpovdajc zvanosti.

LNEK 25 Zabaven, konfiskace a znien 1. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za kter smluvn

strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc vydat pkaz k zabaven podezelho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva, jakchkoli souvisejcch materil a nstroj pouitch pi spchn dajnho trestnho inu, listinnch dkaz tkajcch se dajnho trestnho inu a majetku pochzejcho nebo zskanho pmo nebo nepmo z dajn innosti poruujc prvo. 2. Pokud smluvn strana vyaduje identifikaci poloek podlhajcch zabaven jako podmnku

pro vydn pkazu uvedenho v odstavci 1, nebude tato smluvn strana vyadovat, aby poloky byly popsny podrobnji, ne je nezbytn k jejich identifikaci pro el zabaven.

Rozum se, e strana nem povinnost umonit soubn uloen odnt svobody a pennch trest. ACTA/cs 29

3.

Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn

strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit konfiskaci nebo znien vekerho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva. V ppadech, kdy zbo s padlanou ochrannou znmkou a zbo poruujc autorsk prva nen znieno, pslun orgny zajist, aby toto zbo bylo s vjimkou mimodnch okolnost odstranno z obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen nositele prva. Kad smluvn strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovho zbo uskutenila bez jakkoli nhrady poruovateli. 4. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn

strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit konfiskaci nebo znien materil a nstroj vyuvanch pevn pi zhotovovn zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva a, alespo v ppad zvanch trestnch in, konfiskaci nebo znien majetku pochzejcho nebo zskanho pmo nebo nepmo z innosti poruujc prvo. Kad smluvn strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovch materil, nstroj i majetku uskutenila bez jakkoli nhrady poruovateli. 5. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn

strana stanov trestn zen a tresty, me tato smluvn strana zajistit, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit: a) zabaven majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho nebo pmo nebo nepmo zskanho z dajn innosti poruujc prvo; a

ACTA/cs 30

b)

konfiskaci majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho i pmo nebo nepmo zskanho z innosti poruujc prvo.

LNEK 26 Trestnprvn prosazovn z moci edn Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mohly ve vhodnch ppadech jednat z vlastn iniciativy a zahjit vyetovn nebo soudn zen ohledn trestnch in uvedench v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n tato smluvn strana stanov trestn zen a tresty.

ACTA/cs 31

ODDL 5 PROSAZOVN PRV K DUEVNMU VLASTNICTV V DIGITLNM PROSTED

LNEK 27 Prosazovn v digitlnm prosted 1. Kad smluvn strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv,

v rozsahu stanovenm v oddlech 2 (Obanskoprvn prosazovn) a 4 (Trestnprvn prosazovn), zpsobem umoujcm inn kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv, k nmu dojde v digitlnm prosted, vetn urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten, kter maj odrazujc inek vi dalmu poruovn. 2. V souladu s odstavcem 1 se postupy prosazovn prv kad smluvn strany vztahuj na

poruovn autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch prostednictvm digitlnch st, co me zahrnovat protiprvn vyuvn prostedk pro roziovn v irokm mtku pro neoprvnn ely. Tyto postupy mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek zkonn innosti, vetn elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto smluvn strany zachov zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom.1

Napklad pijet nebo zachovn reimu stanovcho omezen odpovdnosti poskytovatel internetovch slueb nebo omezen dostupnch npravnch opaten proti nim, ani jsou doteny prvn pedpisy strany, pi souasnm zachovn oprvnnch zjm nositele prv. ACTA/cs 32

3.

Kad smluvn strana se sna podpoit sil zamen na spoluprci v podnikatelskch

kruzch v zjmu innho een poruovn prv k ochrann znmce a autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a zrove zachovat legitimn konkurenci a v souladu se svmi prvnmi pedpisy zachovat zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom. 4. Smluvn strana me v souladu se svmi prvnmi pedpisy a nazenmi zajistit, aby jej

pslun orgny mly pravomoc nadit poskytovateli internetovch slueb, aby nositeli prv neprodlen poskytl informace umoujc identifikaci astnka, jeho et byl dajn vyuit v rmci innost poruujcch prvo, pokud tento nositel prv uplatnil prvn dostaujc alobu na poruen prva k ochrann znmce nebo autorskho prva i prv s nm souvisejcch a pokud jsou takov informace dny pro ely ochrany nebo prosazovn tchto prv. Tyto postupy mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek zkonn innosti vetn elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto smluvn strany zachov zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom. 5. Kad smluvn strana stanov odpovdajc prvn ochranu a inn prvn opaten proti

obchzen innch technologickch prostedk1, kter uvaj autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch zznam v souvislosti s vkonem svch prv a kter omezuj nakldn s jejich dly, vkony nebo zvukovmi zznamy, k nim pslun autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch zznam nedali svolen nebo kter nejsou dovolena zkonem.

Pro ely tohoto lnku se technologickmi prostedky rozum jakkoli technologie, zazen nebo soustka, kter jsou pi sv obvykl funkci ureny k tomu, aby zabraovaly konm nebo omezovaly kony ve vztahu k dlm, vkonm nebo zvukovm zznamm, ke kterm nebylo udleno svolen autor, vkonnch umlc nebo vrobc zvukovch zznam, jak stanov prvn pedpisy strany. Ani je doten rozsah autorskch nebo souvisejcch prv obsaench v prvnch pedpisech strany, povauj se technologick prostedky za inn, pokud je pouit chrnnch dl, vkon nebo zvukovch zznam kontrolovno autory, vkonnmi umlci nebo vrobci zvukovch zznam uplatnnm nleit kontroly pstupu nebo ochrannho procesu, jako je ifrovn nebo kdovn nebo mechanismus kontroly rozmnoovn, kter dosahuje cle ochrany. ACTA/cs 33

6.

Pro stanoven odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch opaten uvedench

v odstavci 5 stanov kad smluvn strana ochranu alespo proti: a) v me stanoven jejmi prvnmi pedpisy: i) neoprvnnmu obchzen innho technologickho prostedku, pokud poruovatel o povaze svho jednn vdl nebo se lze dvodn domnvat, e o n vdt ml; a ii) nabzen prodejem veejnosti zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo sluby jako zpsobu obchzen innho technologickho prostedku; a b) vrob, dovozu nebo distribuci zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo poskytovn sluby, kter: i) jsou primrn ureny nebo vyrobeny za elem obchzen innho technologickho prostedku; nebo ii) maj pouze omezen jin komern vznamn el ne je obchzen innho technologickho prostedku.1

Pi provdn odstavc 5 a 6 nen dn strana povinna poadovat, aby konstrukce nebo technick een a vbr st a soustek pro spotebn elektroniku, telekomunikace nebo potaov produkt umoovaly reakci na konkrtn technologick prostedek, pokud produkt jinak neporuuje opaten k provdn tchto odstavc. ACTA/cs 34

7.

Za elem ochrany elektronickch informac tkajcch se sprvy prv1 kad smluvn strana

stanov odpovdajc prvn ochranu a inn prvn opaten proti kad osob, kter vdom uin nkter z nsledujcch jednn, akoliv v, nebo pokud se lze s ohledem na obanskoprvn npravn opaten dvodn domnvat, e vdt m, e zpsob, umon, usnadn nebo zataj poruen nkterho autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch: a) neoprvnn odstran nebo pozmn jakoukoli elektronickou informaci tkajc se sprvy prv; b) roziuje, dov za elem roziovn, vysl, sdluje nebo zpstupuje veejnosti rozmnoeniny dl, vkony vkonnch umlc nebo zvukov zznamy, a vdla, e elektronick informace o identifikaci prv byla bez povolen odstranna nebo pozmnna. 8. Pi poskytovn odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch prostedk podle ustanoven

odstavc 5 a 7 me smluvn strana pijmout nebo zachovat pimen omezen nebo vjimky z opaten k provdn ustanoven odstavc 5, 6 a 7. Povinnosti stanoven v odstavcch 5, 6 a 7 se nijak nedotkaj prv, omezen, vjimek nebo obhajoby poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch podle prvnch pedpis smluvn strany.

Pro ely tohoto lnku se informac tkajc se sprvy prv rozum: a) informace, kter identifikuje dlo, vkon vkonnho umlce nebo zvukov zznam; autora dla, vkonnho umlce nebo vrobce zvukovho zznamu; nebo nositele jakhokoli prva k dlu, vkonu vkonnho umlce nebo zvukovmu zznamu; b) informace o dajch a podmnkch o uit dla, vkonu vkonnho umlce nebo zvukovho zznamu; nebo c) jakkoli sla nebo kdy, kter pedstavuj takovou informaci popsanou v bodech a) a b) ve; je-li jakkoli z tchto informanch prvk pipojen k rozmnoenin dla, vkonu nebo zvukovmu zznamu nebo se objevuje ve spojen se sdlovnm nebo zpstupovnm dla, vkonu nebo zvukovho zznamu veejnosti. ACTA/cs 35

KAPITOLA III POSTUPY PROSAZOVN

LNEK 28 Odborn znalosti v oblasti prosazovn, informace a vnitrosttn koordinace 1. Kad smluvn strana podporuje rozvjen specializovanch odbornch znalost svch

pslunch orgn odpovdnch za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. 2. Kad smluvn strana podporuje shromaovn a analzu statistickch daj a dalch

dleitch informac tkajcch se poruovn prv k duevnmu vlastnictv a tak shromaovn informac o osvdench postupech pro pedchzen poruovn prv a boj proti nmu. 3. Kad smluvn strana podporuje ve vhodn me intern koordinaci mezi svmi pslunmi

orgny odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a usnaduje jejich spolen kroky. 4. Kad smluvn strana se v ppad poteby sna podpoit vytvoen a zachovn formlnch

nebo neformlnch mechanism, jako jsou poradn skupiny, jejich prostednictvm mohou jej pslun orgny zskvat nzory nositel prv a jinch vznamnch zastnnch stran.

ACTA/cs 36

LNEK 29 zen rizik na hranicch 1. Pro zlepen innosti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch mohou pslun

orgny smluvn strany: a) vst konzultace s vznamnmi zastnnmi stranami a pslunmi orgny dalch smluvnch stran odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv s clem identifikovat a eit zvan rizika a prosazovat opaten ke zmrnn tchto rizik; a b) sdlet s pslunmi orgny dalch smluvnch stran informace o prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch vetn relevantnch informac s clem lpe identifikovat dodvky, u nich je podezen, e obsahuj zbo poruujc prva, a zamit se na jejich kontrolu. 2. Pokud smluvn strana zabav doven zbo poruujc prvo k duevnmu vlastnictv,

mohou jej pslun orgny poskytnout smluvn stran vvozu informace nezbytn pro identifikaci stran a zbo spojench s vvozem zabavenho zbo. Pslun orgny smluvn strany vvozu mohou pijmout opaten proti tmto stranm a budoucm dodvkm v souladu s prvnmi pedpisy tto smluvn strany.

ACTA/cs 37

LNEK 30 Transparentnost Na podporu transparentnosti sprvy systmu prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pijme kad smluvn strana v souladu se svmi prvnmi pedpisy a politikami pslun opaten k tomu, aby uveejovala nebo jinak zpstupovala veejnosti informace: a) o postupech pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv stanovench prvnmi pedpisy, o pslunch orgnech odpovdnch za toto prosazovn a o kontaktnch mstech urench k poskytovn pomoci; b) o pslunch prvnch pedpisech, nazench, pravomocnch soudnch a veobecn pouitelnch sprvnch rozhodnutch vztahujcch se k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a c) o svm sil zajistit inn systm prosazovn a ochrany prv k duevnmu vlastnictv.

LNEK 31 Informovanost veejnosti Kad smluvn strana pimen podporuje pijet opaten pro zlepen informovanosti veejnosti o vznamu prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a o nepznivm dopadu poruovn prv k duevnmu vlastnictv.

ACTA/cs 38

LNEK 32 Environmentln hlediska pi nien poruujcho zbo Nien zbo poruujcho prva k duevnmu vlastnictv se uskuteuje v souladu se zkony a prvnmi pedpisy o otzkch ivotnho prosted t smluvn strany, kde znien probh.

KAPITOLA IV MEZINRODN SPOLUPRCE

LNEK 33 Mezinrodn spoluprce 1. Kad smluvn strana uznv, e mezinrodn spoluprce je velmi dleit pro uskuteovn

inn ochrany prv k duevnmu vlastnictv a e by mla bt podporovna bez ohledu na pvod zbo poruujcho prva k duevnmu vlastnictv nebo sdlo i sttn pslunost nositele prv.

ACTA/cs 39

2.

Za elem boje proti poruovn prv k duevnmu vlastnictv, zejmna padln ochrann

znmky a poruovn autorskch nebo souvisejcch prv, smluvn strany v ppad poteby podporuj spoluprci mezi jejich pslunmi orgny odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. Takov spoluprce me zahrnovat spoluprci v oblasti prosazovn prva, pokud jde o trestnprvn prosazovn a opaten na hranicch, na n se vztahuje tato dohoda. 3. Spoluprce podle tto kapitoly se uskuteuje v souladu s pslunmi mezinrodnmi

dohodami a podlh prvnm pedpism, politikm, pidlovn zdroj a prioritm kad smluvn strany v oblasti prosazovn prva.

LNEK 34 Sdlen informac Ani jsou dotena ustanoven lnku 29 (zen rizik na hranicch), sna se kad smluvn strana vymovat si s dalmi smluvnmi stranami: a) informace, kter smluvn strana shromauje podle ustanoven kapitoly III (Postupy prosazovn), vetn statistickch daj a informac o osvdench postupech; b) informace o svch opatench prvn a sprvn povahy souvisejcch s ochranou a prosazovnm prv k duevnmu vlastnictv; a c) dal pimen a vzjemn dohodnut informace.

ACTA/cs 40

LNEK 35 Budovn kapacit a technick pomoc 1. Kad smluvn strana se sna poskytovat na dost a na zklad vzjemn dohodnutch

podmnek pomoc pi budovn kapacit a technickou pomoc pi zlepovn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv ostatnm smluvnm stranm tto dohody a v ppad poteby budoucm stranm. Budovn kapacit a technick pomoc se mohou vztahovat na takov oblasti jako: a) b) zvyovn povdom veejnosti o prvech k duevnmu vlastnictv; rozvoj a provdn vnitrosttnch prvnch pedpis tkajcch se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; c) d) 2. kolen ednk v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a koordinovan opaten na regionln a vcestrann rovni. Kad smluvn strana usiluje o tsnou spoluprci s ostatnmi smluvnmi stranami a ppadn

s nesmluvnmi stranami tto dohody za elem provdn ustanoven odstavce 1.

ACTA/cs 41

3.

Smluvn strana me vykonvat innosti popsan v tomto lnku spolen s pslunm

soukromm sektorem nebo mezinrodnmi organizacemi. Kad smluvn strana se sna zabrnit zbytenmu zdvojovn innost popsanch v tomto lnku a dalch innost mezinrodn spoluprce.

KAPITOLA V INSTITUCIONLN OPATEN

LNEK 36 Vbor ACTA 1. Smluvn strany tmto zizuj vbor ACTA. Ve vboru jsou zastoupeny vechny smluvn

strany. 2. a) b) c) Vbor: pezkoumv provdn a psoben tto dohody; posuzuje vci tkajc se rozvjen tto dohody; posuzuje kadou navrenou zmnu tto dohody v souladu s lnkem 42 (Zmny);

ACTA/cs 42

d)

rozhoduje podle l. 43 odst. 2 (Pistoupen) o podmnkch pistoupen kadho lena WTO k tto dohod; a

e) 3. a)

posuzuje jakkoli jin zleitosti, kter mohou ovlivnit provdn a psoben tto dohody. Vbor me rozhodnout: o zzen vbor ad hoc nebo pracovnch skupin, kter by byly vboru npomocny pi vykonvn jeho povinnost podle odstavce 2 nebo by budouc stran na jej dost pomhaly pi pistupovn k tto dohod v souladu s lnkem 43 (Pistoupen);

b) c)

o tom, e si vyd stanovisko nevldnch osob nebo skupin; o vydn doporuen, kter se tkaj provdn a psoben tto dohody, krom jinho na zklad schvlen souvisejcch obecnch zsad osvdench postup;

d)

o sdlen informac a osvdench postup s tetmi stranami tkajcch se sniovn vskytu poruovn prv k duevnmu vlastnictv vetn postup identifikace a sledovn pirtstv a padln; a

e)

o pijet dalch opaten pi vkonu svch funkc.

ACTA/cs 43

4.

Vbor pijm vechna rozhodnut na zklad konsensu krom ppad, kdy na zklad

konsensu me rozhodnout o jinm zpsobu rozhodovn. M se za to, e vbor ve vci pedloen k jeho posouzen jednal na zklad konsensu, nevznese-li dn smluvn strana ptomn na schzi v okamiku pijet tohoto rozhodnut formln nmitku. Pracovnm jazykem vboru je anglitina a dokumenty dokldajc jeho prci se poizuj v anglickm jazyce. 5. Vbor pijme sv pravidla a postupy v pimen lht po vstupu tto dohody v platnost

a vyzve signatsk zem, kter nejsou smluvnmi stranami tto dohody, k asti na jednnch o tchto pravidlech a postupech. Pravidla a postupy: a) se zam na zleitosti, jako je pedsednictv, podn schz a vykonvn organizanch povinnost souvisejcch s touto dohodou a jej psobnost; a b) mohou se zamit tak na zleitosti, jako je udlen statusu pozorovatele, a jakoukoli jinou zleitost, o n vbor usoud, e je nutn pro jeho dnou innost. 6. 7. Vbor me mnit pravidla a postupy. Bez ohledu na ustanoven odstavce 4 se bhem prvnch pti let po vstupu tto dohody

v platnost pijmaj rozhodnut vboru o pijet nebo zmn pravidel a postup na zklad konsensu smluvnch stran a tch signatskch zem, kter nejsou smluvnmi stranami tto dohody.

ACTA/cs 44

8.

Po obdob uvedenm v odstavci 7 me vbor pijmout nebo zmnit pravidla a postupy na

zklad konsensu smluvnch stran tto dohody. 9. Bez ohledu na ustanoven odstavce 8 me vbor rozhodnout, e pijet nebo zmna

konkrtnho pravidla nebo postupu vyaduje konsensus smluvnch stran a tch signatskch zem, kter nejsou smluvnmi stranami tto dohody. 10. Nerozhodne-li vbor jinak, schz se alespo jednou za rok. Prvn schze vboru se uskuten

v pimen lht po vstupu tto dohody v platnost. 11. V zjmu vt jistoty vbor nekontroluje ani nedohl na vnitrosttn nebo mezinrodn

prosazovn nebo trestn vyetovn konkrtnch ppad tkajcch se duevnho vlastnictv. 12. Vbor se sna zabrnit zbytenmu zdvojovn svch innost a dalch mezinrodnch snah

v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv.

ACTA/cs 45

LNEK 37 Kontaktn msta 1. Kad smluvn strana ur kontaktn msto, aby usnadnila komunikaci mezi smluvnmi

stranami o jakkoli otzce upraven touto dohodou. 2. Kontaktn msto smluvn strany ur na dost jin smluvn strany pslun ad nebo

pslunho ednka, jemu lze adresovat dotaz dajc smluvn strany, a v ppad poteby pomh pi usnadovn komunikace mezi dotynm adem nebo ednkem a dajc smluvn stranou.

LNEK 38 Konzultace 1. Jedna smluvn strana me psemn podat druhou smluvn stranu o konzultace ohledn

jakkoli otzky ovlivujc provdn tto dohody. Podan smluvn strana s porozumnm dost posoud, odpov na ni a nabdne vhodnou pleitost ke konzultacm.

ACTA/cs 46

2.

Konzultace, vetn jednotlivch stanovisek stran konzultace, jsou dvrn a nejsou jimi

dotena prva ani stanoviska dn ze stran v jakmkoli jinm jednn vetn jednn v rmci Ujednn o pravidlech a zen pi een spor obsaenho v ploze 2 Dohody o WTO. 3. Strany konzultace mohou po vzjemn dohod uvdomit vbor o vsledku svch konzultac

podle tohoto lnku.

ACTA/cs 47

KAPITOLA VI ZVREN USTANOVEN

LNEK 39 Podpis Tato dohoda zstane otevena k podpisu astnkm jejho projednvn1 a jinm lenm WTO, kter mohou astnci schvlit na zklad konsensu, od 1. kvtna 2011 do 1. kvtna 2013.

Austrlie, Rakousk republika, Belgick krlovstv, Bulharsk republika, Kanada, Kypersk republika, esk republika, Dnsk krlovstv, Estonsk republika, Evropsk unie, Finsk republika, Francouzsk republika, Spolkov republika Nmecko, eck republika, Maarsk republika, Irsko, Italsk republika, Japonsko, Korejsk republika, Lotysk republika, Litevsk republika, Lucembursk velkovvodstv, Republika Malta, Spojen stty mexick, Marock krlovstv, Nizozemsk krlovstv, Nov Zland, Polsk republika, Portugalsk republika, Rumunsko, Singapursk republika, Slovensk republika, Republika Slovinsko, panlsk krlovstv, vdsk krlovstv, vcarsk konfederace, Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska a Spojen stty americk. ACTA/cs 48

LNEK 40 Vstup v platnost 1. Tato dohoda vstupuje v platnost ticet dn od data uloen est listiny o ratifikaci, pijet

nebo schvlen mezi podepsanmi smluvnmi stranami, kter uloily pslun listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen. 2. Tato dohoda vstupuje v platnost pro kadou podepsanou smluvn stranu, kter ulo svou

listinu o ratifikaci, pijet nebo schvlen, po uloen est listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen uplynutm ticeti dn od uloen listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen touto podepsanou smluvn stranou.

LNEK 41 Odstoupen Kad smluvn strana me odstoupit od tto dohody psemnm oznmenm depoziti. Odstoupen nabv inku 180 dn pot, co depozit obdr oznmen.

ACTA/cs 49

LNEK 42 Zmny 1. Kad smluvn strana me vboru navrhnout zmnu tto dohody. Vbor rozhodne, zda

pedlo zmnu smluvnm stranm k ratifikaci, pijet nebo schvlen. 2. Zmny vstupuj v platnost uplynutm devadesti dn po dni, kdy vechny smluvn strany

uloily sv listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen u depozite.

LNEK 43 Pistoupen 1. Po uplynut lhty stanoven v lnku 39 (Podpis) me jakkoli len WTO podat

o pistoupen k tto dohod. 2. 3. Vbor rozhodne u kadho adatele o podmnkch pistoupen. Tato dohoda vstupuje v platnost pro adatele uplynutm ticeti dn od uloen jeho listiny

o pistoupen podle podmnek pistoupen, na kter odkazuje odstavec 2.

ACTA/cs 50

LNEK 44 Znn dohody Tato dohoda je podepsna v jedinm vyhotoven v jazyce anglickm, francouzskm a panlskm, piem vechna znn maj stejnou platnost.

LNEK 45 Depozit Depozitem tto dohody je vlda Japonska.

ACTA/cs 51