1

VOD
Vojensk operace je sloit proces, v nm se vtzstv dosahuje nejen silou zbran, ale i umnm velet a dit, umnm inn a efektivn vyut sly a prostedky. Vojensk publikace Velen a zen v operacch si klade za cl zajistit jednotn pochopen a jednotn pstup k een otzek velen a zen v AR a tm pispt k zajitn interoperability vojsk AR s dalmi koalinmi silami v rmci spolenho vlit. Uplatuje ustanoven aliannch publikac ady AJP, jako i dalch publikac a aliannch standard uvedench v pehledu literatury, kter svm obsahem pat do publikace velen a zen. I kdy jsou tyto publikace, napklad AJP-01(C), AJP-3(A) a dal, primrn ureny pro sly NATO, jsou rovn vyuiteln v operacch vedench koalic sil pod vedenm NATO, partnerskch zem nebo stt, kter nejsou leny NATO, nebo v operacch vedench EU s pravami schvlenmi zastnnmi zemmi. Teoretick otzky velen a zen jsou v AR dlm zpsobem rozpracovny v cel ad doktrn, pedpis, publikac a pomcek. Dosud vak nebyla zpracovna a neexistuje samostatn publikace, kter ucelen e oblast velen a zen. Nov poadavky na prci velitel a tb, zejmna v souvislosti s pouvnm informanch technologi, pinesly adu zmn, kter urychluj a zefektivuj cel proces velen a zen a nov trendy obsahuje i tato vojensk publikace. Souasn uplatuje aliann standardy pro oblast velen vojskm AR a jejich zen v prbhu ppravy a provdn mnohonrodnch operac spojeneckch nebo koalinch sil ve spolenm operanm prostoru. Zavd a objasuje kolov zen jako spojeneckou koncepci velen a zen. Vzhledem k organizan struktue a sloen AR je v tto publikaci rozpracovna problematika velen a zen s drazem na pozemn a vzdun sly, sten se zabv i specilnmi slami, ale neobsahuje specifika nmonch sil. Vojensk publikace Velen a zen v operacch je prvnm zkladnm dokumentem pro poteby velitel a tb vech stup a vojenskho kolstv, kter poskytuje teoretick zklad k zajitn interoperability a dosaen operanch schopnost v oblasti velen a zen. Obsahuje soubor zsad, kter budou postupn rozpracovvny v samostatnch publikacch, je budou oblast velen a zen dle rozvjet a doplovat. K zajitn komplexnosti obsahu cel tto problematiky budou v dalm obdob postupn zpracovvny a vydvny dal nvazn dokumenty jako plohy k tto zkladn vojensk publikaci a budou zameny na hlavn pojmy a zkratky pouvan v procesu velen a zen, ope3

ran plnovn, rozhodovac proces velitele a prci tbu, standardn operan postupy, operan a bojov dokumenty, msta velen, komunikan a informan systmy a dal. Nkter teoretick pojmy uveden v publikaci mohou bt na zklad vyuit vdeckch metod poznn revidovny a v tchto plohch dle rozpracovny a objasnny. Hlavn pojmy v oblasti velen a zen budou zavedeny do praxe vojsk prostednictvm vojenskho vkladovm slovnku.

HLAVA 1 ZKLADN USTANOVEN

Zkladnm kolem velitele je velet vojenskm silm a dit je za pouit princip a zsad vojenskho umn a nejnovjch poznatk vojensk vdy. Naplovat odpovdnost za splnn operanho kolu, za ivoty a zdrav vojk a jejich vestrann zabezpeen umouje veliteli podpora velen. Ta mu souasn umouje ovlivovat innost podzench sil a prosazovat jeho vli porazit neptele. Velitel velenm a zenm ovlivuje innost vojsk ve vojenskch operacch a slauje innost vech prvk operan sestavy k dosaen poadovanch cl. Vzhledem k narstajcm nrokm na veden soudobch operac a zmn jejich charakteru, zvyujcmu se potu asymetrickch operac a plnn kol v nebojovch operacch bylo nutno peformulovat poadavky na ozbrojen sly. Mezi hlavn poadavky pat: schopnost prun reagovat na krizov situace vytvenm elovch uskupen vojsk a orgn velen k tmto uskupenm, co vyaduje mt k dispozici jednotky s krtkou dobou pohotovosti a vycvien k plnn irokho spektra bojovch i nebojovch kol; doshnout interoperability, kter je vyjdenm spolench zsad bojov a nebojov innosti, spolench rozhodovacch proces velitel a tb, monost velet vojskm, sdlen informanch zdroj prostednictvm kompatibilnch informanch systm a systm zsobovn vojsk materilem veho druhu a slubami; schopnost podlet se na informanch operacch, co je podmnno disponovnm modernmi przkumnmi, rucmi a spojovacmi prostedky, pipravenost zpravodajskch a dalch specilnch sil a slueb; vceelovost (univerzlnost) pouit vojsk a tb; schopnost vst asymetrickou bojovou innost, kter znamen zpsobilost bojovat s jakmkoliv nesoumitelnm neptelem, zvldat zsady partyznskho zpsobu boje, umt si poradit v boji s neptelem v urbanizovanm (zastavnm) prostoru, v lese, v horch, v noci apod.; schopnost psobit v aliannm integrovanm bojovm informanm prosted (NATO Network Enabled Capability NNEC), jeho zkladem je dosaen informan pevahy. 5

ST I CHARAKTERISTIKA VELEN A ZEN

1. VEOBECN USTANOVEN

Velen a zen je funkn proces clevdomho psoben orgn velen na podzen velitelsk stupn zamen na efektivn splnn stanovench kol. Funkce velen a zen spov v provdn opaten v oblastech personlu, vzbroje (vybaven, zazen), komunikanch prostedk a zazen, spojen, stynch innost a postup vyuvanch velitelem v plnovn, zen, koordinovn a kontrole sil ke splnn kol operace. Clem a hlavnm kritriem spnosti velen a zen je efektivn splnn operanho nebo bojovho kolu silami, kter jsou veliteli podzeny (dle budou pro poteby tto publikace pouvny pojmy operace, operan, protoe pojmy boj, bojov, kter jsou pouvny v AR jako jejich rovnocenn nhrada na taktickm stupni, maj stejn vznam). Efektivn velen a zen mus bt schopno zjistit zmny ve vvoji situace a adekvtn na n reagovat, zabezpeit plynul interaktivn proces vzjemnho ovlivovn mezi velitelem, tbem a podzenmi silami, zvldnout nepehlednou situaci a sniovat nepedvdatelnost. Ani velitel, kte uplatuj nejefektivnj zpsoby velen a zen, nemohou zcela vylouit neuritost nebo si vytvoit pesn, mechanick a pedvdateln sled udlost a innost. Objektem velen a zen jsou veliteli podzen sly, tj. bojov svazky, tvary a jednotky, tvary a jednotky bojov podpory a logistickho zabezpeen (dle bude pro poteby tto publikace pouvn obecn pojem jednotka, jednotky). Velitel uplatuje svou autoritu pi velen podzenm silm na zklad principu velitelsk pravomoci. Uruje a organizuje zdroje k zabezpeen velen a zen a tyto zdroje pouv pro plnovn a neustl hodnocen operac, na kter se podzen sly pipravuj a kter pot provdj. Poznmka: Dal podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 2.

2.

VZTAH MEZI VELENM A ZENM

Velen je proces, kterm velitel pen svoji vli a zmr na podzen a uplatuje vojenskou pravomoc a odpovdnost stanovovat koly a vydvat rozkazy podzenm. Spov vlun v rukou velitele a jeho soust je autorita, rozhodovn, veden a zen. zen je proces, kterm velitel za pomoci tbu organizuje, d a koordinuje innosti pidlench sil, je nedlnou soust velen. Zahrnuje vytven nepetritho pehledu, usmrovn a koordinaci innosti pidlench sil v souladu s plnem a zmrem velitele a umouje regulaci a kontrolu jejich innosti pro splnn operanho kolu. K dosaen tohoto cle vyuv velitel a tb standardizovan postupy. Velen a zen jsou tedy spolen procesy. Zahrnuj postupy, kter velitel, jeho tb a podzen pouvaj k rozhodovn, plnovn, usmrovn, koordinaci a zen operac. Poznmka: Dal podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 2, st I a II.

3.

POADAVKY NA VELEN A ZEN

Zkladn poadavky na velen a zen jsou: pevnost; nepetritost; prunost; interoperabilita; utajen. Pevnost spov v dslednm uskuteovn rozhodnut velitele. Dosahuje se j vasnm pijetm rozhodnut, pesnou formulac kol, vasnm doruenm kol vykonavatelm a dslednm vyadovnm jejich splnn. Nepetritost spov v neustlm zen vojsk, v udrovn nepetrit souinnosti a vzjemn informovanosti. Dosahuje se j vhodnm rozmsovnm mst velen i jejich zodolnnm, jejich vasnm pesunem do novch prostor nebo udrovnm funkn zlohy, udrovnm spolehlivho spojen, stanovenm opaten k ochran systmu velen a zen proti psoben neptele a jeho rychlou obnovou pi naruen. Prunost je nepetrit zskvn a zpracovvn informac, pedvdn vvoje situace a prun reagovn na jej zmny. Dosahuje se j vasnm rozhodovnm 7

a vydvnm kol podzenm a pedevm operativnm upesovnm kol na zklad analzy pravdpodobnho vvoje situace. Interoperabilita pedstavuje schopnost ozbrojench sil rznch stt spolen plnit koly v rmci Aliance nebo koalice. Poznmka: Dal podrobnosti jsou uvedeny v tto kapitole v sti III. Utajen spov v ochran vech opaten, souvisejcch s ppravou a zenm operace ped vyzrazenm. Toho se dosahuje zejmna omezenm okruhu osob, kter se seznamuj s plnem operace nebo rozhodnutm velitele, skrytm rozmsovnm a pemsovnm mst velen, dslednm dodrovnm zsad ochrany utajovanch skutenost, pouvnm prostedk ochrany informac pi jejich penosu, dodrovnm pravidel bezpenosti spojen, maskovnm, dezinformac a klamnm neptele.

4.

TYPY VELEN A ZEN

Podle rovn pravomoci rozeznvme v podmnkch spolench mnohonrodnch operac nsledujc typy velen a zen: pln velen; operan velen; taktick velen; operan zen; taktick zen; administrativn zen; logistick zen. Poznmka: Podrobn je rozebrno v kapitole 2, st IV.

5.

ROVN VELEN

Existuj ti zkladn rovn velen: strategick; operan; taktick. Poznmka: Podrobn je rozebrno v kapitole 2, st IV.

6.

UPLATOVN VELEN A ZEN

Velen a zen se uskuteuje dynamicky v procesu ppravy, veden a ukonen operace. Tyto innosti jsou cyklick, neustle spojen, nemus se ale uskuteovat nezbytn za sebou. Jak znzoruje obrzek 1.1, velitel je pi uplatovn velen a zen stedem kad z uvedench aktivit, kter se uskuteuj v ktermkoliv okamiku.
dnocovn vyho op n era b r ce P
Plnovn operace

Obrzek 1.1 Velitel v procesu velen a zen Plnovn operace, pprava vojsk a prostoru operace, veden operace a jej prbn vyhodnocovn se uskuteuj nepetrit. Velitel, tby a podzen jednotky provdj vechny tyi innosti souasn. Napklad v dob ppravy k veden jedn operace vdy zpracovvaj dl plny (dl een mon situace) nebo pln dalch innost (zaloench na monch vsledcch kad fze operace). Jednotky patc pod jedno velen se mohou v ktermkoliv danm ase nachzet v rozdlnch etapch procesu velen a zen. Poznmka: Dal podrobnosti jsou rozebrny v kapitole IV, st V. 9

a p Ppr ros ava tor v u o ojsk pe rac e

VELITEL
d Ve en op er ac e

ST II PROSTED VELEN A ZEN

7. FAKTORY PROSTED VELEN A ZEN

Vojensk operace jsou sloitm procesem, ve kterm na sebe navzjem psob vlastn a neptelsk systmy formou prudk protichdn innosti. Z toho dvodu m vojensk innost tendenci vymykat se systematickmu, innmu a pesnmu zen. Sloitost podstaty vojenskch operac napomhaj objasnit nsledujc faktory prosted velen a zen: lidsk faktor, nepedvdatelnost, as, zvltnosti operac jednotlivch sloek sil (pozemn, vzdun, nmon a speciln), logistika, charakter a vvoj zkladnch sloek prosted operac.

8.

LIDSK FAKTOR

Lidsk faktor je nejdleitjm faktorem prosted velen a zen. Lid jsou zkladn slokou vojenskch organizac a vojensk operace se uskuteuj jako vzjemn psoben lidskho faktoru. Lid jsou nedlnou st systmu velen a zen na vech rovnch jako velitel, jako personl zabezpeujc podporu velen, a jako sly, kter velitel d. Podpora velen umouje vojkm splnit stanoven koly efektivn, ale nevyluuje nebo nesniuje lohu lidskho faktoru. Dokonce i v mnohonrodnm prosted pot inn velen a zen s charakteristikami a hranic monost lidsk podstaty a vyuv a roziuje jedinen lidsk dovednosti. V prbhu operac dochz ke vzniku mnoha neoekvanch problm, kter zpsobuj zmatek, a operace tak mohou bt chaotick. Nejdleitjm faktorem pispvajcm k chaosu je neptel, kter se pokou splnit svj kol a aktivn porazit spojeneck nebo koalin sly. V krizovch operacch mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy (NA5CROs) me konstantn rove napt za as vystit v neoekvan problmy. Vznamnou roli hraje i stres, kter zasahuje vechny vojky vetn velitel. inn velen a zen je schopno rozpoznat pznaky stresu a vas se vypodat s jeho projevy u jednotlivc i celch jednotek. Pokud to neuin, stane se stres pinou lidskch chyb, zv rove neuritosti a bude tak pinou nrstu asu nutnho k proveden poadovan innosti.

10

9.

NEPEDVDATELNOST

Zsadnm problmem velen a zen je poteba vypodat se s nepedvdatelnost. V zsad sloit a interaktivn podstata vojenskch operac vytv nepedvdatelnost jako svj vedlej produkt. Dokonce i chovn vlastnch sil me bt z dvodu ink stresu na jednotlivce asto nepedvdateln, protoe se lid ve svch vzjemnch vztazch dopoutj chyb. Nepedvdatelnost vytv neptel, protoe psob bojovou innost proti spojeneckm nebo koalinm silm a pokou se jim znemonit shromdit dostatek informac nebo klamn informace. Velen a zen usiluje o snen nepedvdatelnosti na pijatelnou rove tm, e velitel a tby shromauj, vyuvaj a aktuln informace, ale pesto nejsou vojensk sly nikdy schopny nepedvdatelnost zcela potlait nebo vylouit. Velitel a jeho podpora velen mus jednat aktivn a efektivn i v prosted nepedvdatelnosti. Clem podpory velen je snen nepedvdatelnosti shromaovnm, zpracovnm a pedvnm vyuitelnch informac. Informace vak sniuj nepedvdatelnost pouze tehdy, jestlie pispvaj k doplnn znalost o situaci a jej pochopen. Nadbytek informac vede pouze k informanmu nasycen nebo peten, take bez ohledu na dleitost i pesnost nebude pichzejc informace pijata. Snen nepedvdatelnosti rovn zvis na vasnm zpracovn, sprvnm vkladu a vyuit informac a zabv se jm informan management.

10. AS
as je ve vztahu k plnn operanho kolu velmi dleit. Ve vojenskch operacch je prvoadm faktorem pi zvaovn rychlosti inn reakce neptele na innost vlastnch sil. V krizovch operacch je as navc ovlivovn dalmi faktory, zejmna pak ppadnmi inky zkladnch sloek prosted. Dleitost asu odhaluje dv vznamn skutenosti: vlastn sly mus bt schopny vst operaci rychleji ne neptel; hodnota informac o nepteli se sniuje s asem z dvodu neustlch zmn celkov situace (mnostv informac, kter mohou bt shromdny a zpracovny ped pijetm rozhodnut, omezuje rychl tempo operace a odkldn rozhodnut na pozdj dobu tak umouje nepteli zskat vhodu). Dve, ne velitel pijme a vyhls sv rozhodnut, mus si uvdomit, e vechny innosti spojen s tmto procesem vyaduj urit mnostv asu. Nkter koly vyaduj vt mnostv asu potebnho pro rozhodnut velitele a jeho nsled11

nou realizaci, asov nroky jinch kol se rzn podle situace, jejich sloitosti nebo pouitho plnovacho procesu. Sprvn kombinace tchto as m velk dopad na rozhodovac proces. as potebn k proveden operace me bt snen pouze na uritou hranici. Snahou mus bt, aby tato doba byla krat ne-li as, kter neptel potebuje k reagovn na situaci. Jestlie vak tato doba peshne as, kter neptel potebuje k reagovn na situaci, potom mus velitel hledat jin een (perozdlen zdroj, zmnu zmru nebo dokonce zmnu operanho kolu). inn podpora velen umouje veliteli a jemu podzenm silm vyut as efektivnji, ne-li je toho schopen neptel. Ten m stejn cl a el stejnm problmm. Proto je clem dosaen asov pevahy nad neptelem.

11. OPERACE POZEMNCH SIL

Pozemn operace charakterizuj nsledujc rysy: rmec; prbh; tern; hydrometeorologick podmnky; stlost. Rmec operace spov v tom, e v pozemnch operacch dochz ke vzjemnmu psoben vlastnch sil a sil neptele v mnohem vtm rozsahu na nich rovnch ne v operac jinch druh sil. Prbh operace pedstavuje skutenost, e pozemn sly zstvaj tm nepetrit v kontaktu se silami neptele. Tern podstatn ovlivuje pozemn operace, protoe probhaj uprosted sloit rznorodosti prodnch tvar a lovkem vytvoench ternnch prav a staveb, v nejhustm ze vech operanch prosted. Hydrometeorologick podmnky maj vliv na mobilitu, na monosti vtiny zbraovch systm a na zpsob veden rznch druh operac, proto mohou zsadn ovlivovat operan umn, taktiku, asov rozvren, prbh a zpsob veden operace. Stlost operace spov v tom, e inky operace zpsoben dosaenm konenho stavu jsou trval. Nejnim taktickm prvkem pozemnch sil pro proveden manvru nebo pesunu je jednotliv vojk. Pro velitele brigdy jsou to tisce a pro operanho veli12

tele desetitisce vojk. Operuj v rmci pesn stanovench omezen, uplatuj svou osobn iniciativu a pijmaj koly a rozkazy, kter k nim pichzej pes mnoho stup velen. Velitel, kterm jsou podzeni, maj ve srovnn s operanm velitelem dcm celou operaci mnohem mn zkuenost a znalost vojenskho umn. Spolen operan obraz situace je v pozemnch operacch zaloen na hlench o situaci pedvanch pes nkolik stup velen. Tato skutenost me vystit v nepesnosti pi jejich pijet a dalm pedvn. Spojen s podzenmi me bt obtn. Informace o podzench jednotkch se mohou stt nepesnmi i tm, e se neptel pokou zniit nebo omezit funknost spojovacch prostedk a tak tm, jak prodn vlivy ovlivuj jejich spolehlivost.

12. OPERACE VZDUNCH SIL

Operace vzdunch sil charakterizuj nsledujc rysy: vrazn 3D aspekt; velk prostorov rozsah; tempo; prunost; schopnost rychl odvety; schopnost pronikat do sestavy neptele; omezujc vliv fyziklnch parametr atmosfry. Schopnost reagovat na prioritn poadavky vas, efektivn a inn je u vzdunch sil zaloena na jednot velen a zen. Systm velen a zen poskytuje nezbytn informace o kad rovni velen, kter plnuje, organizuje a koordinuje i vyaduje vzdunou podporu. Vzdun podpora me bt vyadovna na velk vzdlenosti a jej vyuit vyaduje prun zen vzdunho prostoru a nezbytnou informan podporu.

13. OPERACE SPECILNCH SIL

Operace specilnch sil charakterizuj nsledujc rysy: prunost; vestrannost; vjimen schopnosti.

Speciln przkum me doplovat jin prvky przkumu, kter jsou omezeny poasm, ternem, meteorologickou situac a protiopatenmi neptele. Je vznamnm zdrojem informac. 13

14. LOGISTIKA
Rozdlen zdroj e logistika. Plnovn logistickho zabezpeen vyaduje vce asu v pedstihu. Jednotky mus mt logistick zabezpeen postaven na relnch plnech, kter pedvdaj ztrty a relnou materiln potebu. Velitel organizuje materiln zdroje pi pijmn organizanch rozhodnut. Uspodn zdroj zvis na pevn stanovench vztazch velen, bojov podpory a logistickho zabezpeen. Me se od nich pln nebo sten odliovat tak, jak jsou stanoveny rzn priority palby, innosti vojsk nebo zsobovn. Organizovn zdroj v dnm ppad nenaruuje jednotu velen a mus podporovat jednotu sil. Organizovn nebo rozdlen zdroj mus minimln omezovat zasazen sil proto, aby mly monost manvru nebo aby mohly bt pouity podle vvoje operan i taktick situace. Psobnost velitele spojeneckch nebo koalinch sil me obsahovat vt rozsah omezen rozdlovn zdroj, ne by tomu bylo v rmci nrodnch sil. V operaci mus mt velitel tento faktor vdy na pamti.

15. CHARAKTER A VVOJ SLOEK ZKLADNHO PROSTED OPERAC

Charakter ternu, stav a vvoj fyziklnch parametr atmosfry nad nm vetn pravidelnho stdn denn a ron doby vytv zkladn podmnky prosted pro veden vekerch operac. Geografick a hydrometeorologick podmnky prosted poskytuj monosti a zrove omezuj vlastn sly i sly neptele, proto tedy vznamn ovlivuj zpsob veden operac a splnn jejich cl. Velitel a tb mus pochopit a ve svm rozhodnutch brt ohledy na operan a taktick dsledky zkladnch podmnek prosted a jejich vliv na ivou slu, bojovou techniku a monosti jejich pouit. Podcenn tchto podmnek asto vede k nesplnn kol operace, zbytenmu vyerpvn sil a prostedk nebo i ke znanm ztrtm. K zabezpeen nezbytnch informac o charakteru a vvoji zkladnho prosted operace velitel organizuje geografickou a hydrometeorologickou podporu systmu velen a zen. Uspodn tto informan podpory mus bt zahrnuto v pevn stanovench vztazch velen a sloek geografick a hydrometeorologick podpory, jej plnovn vyaduje vce asu v pedstihu.

14

Spojeneck a koalin sly mus mt organizaci geografick a hydrometeorologick podpory postavenou na plnech, kter pedvdaj irokou kooperaci a interoperabilitu. Geografick a hydrometeorologick podpora nemn zsady velen, zajiuje vak velitelm zvenou informovanost o charakteru a parametrech zkladnho prosted a tm zvyuje efektivitu rozhodovacho procesu a zen a vytv velitelm zkladn podmnky pro veden operac. Hlavnm kolem geografick a hydrometeorologick podpory je vas pipravit podklady a komplexn vyhodnotit vliv ternu, meteorologickch a hydrologickch parametr zkladnho prosted na prbh operace, pesuny vojsk, tlesnou a duevn kondici vojsk a jejich logistick zabezpeen

15

ST III INTEROPERABILITA VELEN A ZEN

16. DEFINICE
Interoperabilita je schopnost aliannch sil nebo sil partnerskch a ostatnch stt v rmci koalice spolen se efektivn pipravovat, cviit a psobit pi plnn pidlench kol. Interoperabilita velen a zen je schopnost orgn velen spolen spolupracovat pi pprav a veden spolench mnohonrodnch operac v celm prbhu konfliktu. Je to schopnost systm velen a zen vyuvat nebo poskytovat sluby umoujc spolen psoben, schopnost komunikace a pedvn dat mezi organizanmi prvky. inn interoperabilita velen a zen na vech rovnch vyaduje spolenou nebo jednotn chpanou doktrnu velen a zen, jednotn postupy, kompatibilitu technickch prostedk pedevm komunikanch a informanch systm (KIS) a vasnou vmnu vech dleitch informac k zajitn jednoty sil v rmci filozofie decentralizovanho velen, pln integrace a koordinace aliannch nebo koalinch sil a zabezpeen spnho splnn operanch kol.

17. EL
Spolen mnohonrodn vojensk operace vyaduj, aby jednotky zastnnch stt psobily: jako integrovan sousti sil jinho sttu; v podzenosti sil jinho sttu; ve spoluprci se silami ostatnch stt. Souasn vyaduj od vech astnk spolen sdlen politickho a vojenskho rizika spojenho s kadm konfliktem. Interoperabilita velen a zen zvyuje efektivitu spolench mnohonrodnch operac tm, e podporuje: jednotu velen a jednotn chpan operanho kolu; nejvhodnj operan tempo a zven ochrany a odolnosti sil; soudrnost sil pomoc rychlho penosu dleitch informac ;

16

vhodn vytvoen a celistvost organizace mnohonrodnch sil za pomoci: - ujednocen doktrny, postup a vcviku vojsk, integrovanho systmu velen a zen vetn technickch prostedk, - organizace souinnosti logistickch innost a s tm spojenho logistickho zsobovn.

18. OPERAN PROSTED

Prbh souasnch operac vedench NATO, EU nebo pod mandtem OSN a nsledn rozvoj koncepc ukzal, e se jednotky AR a dalch stt, kter se pravideln zastuj tchto operac, pohybuj navzjem pes vlastn operan prostory nebo jsou zaleovny do mnohonrodnch uskupen. rove technologickho rozvoje v oblastech, kter ovlivuj systm velen a zen, vyaduje pro dosaen maximln efektivnosti jednotn chpn toho, jak tyto vvojov trendy vleovat do aliannch a koalinch sil a jejich operac. Operace provdn za tchto podmnek vyaduj vysok stupe interoperability. Dosud petrvvaj a jet njak as budou existovat velk rozdly v organizanch strukturch a vybaven sil. Dal rozdly jsou ve zpsobu a me vyuvn modernch informanch technologi. Ale je dleit, aby pro zajitn interoperability v rmci spolenho vlit aliann a koalin sly jednotnm zpsobem chpaly principy velen a zen v operacch. Spolen mnohonrodn operace vyaduj v kad fzi operace standardizovanou nebo obecn srozumitelnou doktrnu, postupy, metodiky a jazyk. Pesto, e operace NATO podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy stle zstvaj teoreticky nejkomplexnj variantou rozvinut aliannch sil, operan zkuenosti z nedvn doby naznauj, e NATO se stle vt pravdpodobnost povede krizov operace mimo lnek 5. Jednotky AR a rznch pispvajcch lenskch stt psob spolen nebo spolupsob se silami stt, kter nejsou leny Aliance, nevojenskmi agenturami, organizacemi a dalmi subjekty. Efektivn velen a zen bude klov pro kadou operaci. Vmna vasnch, pesnch a dleitch zprv a zpravodajskch informac je pro velen a zen ivotn dleit. Informan tok mezi vemi organizanmi prvky na bojiti nebo v operanm prosted (ve vertikln i horizontln rovin) zahrnuje krom vojenskch prvk, vldnch a nevldnch organizac i organizace hostitelskho sttu. Je dleit, aby vechny organizace pracovaly na zklad stejnch daj a mly spolen nzor na een situace v danm operanm prostoru. Jen 17

to zajist spolen postup a vyhnut se omylm, kter by mohly zvrtit spchy dosaen v rznch fzch operace. Interoperabilita velen a zen bude vyadovna jak v rmci, tak i mezi rznmi rovnmi velen (vertikln a horizontln). Dleit a vasn informace mus bt dostupn na vech stupnch velen v dostaten me podrobnosti. Vmna informac ve vertikln rovin bude podporovat velen a zen a urychlovat velitelsk cyklus rozhodnut innost. V horizontln rovin bude umoovat jednotnou znalost situace. Poadavkem je, aby informace ke vzjemn vmn v horizontln rovin mezi jednotkami rznch stt byly stejn podrobn, jako kdyby se tato vmna uskuteovala vhradn v rmci nrodnch sil. Pi vmn informac ve vertikln a horizontln rovin mezi vemi prvky operan sestavy na vech rovnch velen je nutn dodrovat sluebn postup. Dleit je to zejmna pi vmn informac s prvkem vzdunch sil na vech rovnch velen proto, aby byla zajitna sladn innost. Operace podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy Aliann sly jsou primrn organizovny, vybavovny a pipravovny pro operace podle lnku 5. Spolen mnohonrodn operace se mohou, v zvislosti na mezinrodnch smlouvch nebo koalinch ujednnch, uskutenit uvnit nebo mimo prostor odpovdnosti NATO a sly pro tyto operace mohou bt tvoeny z ozbrojench sil rznch stt. Budouc vlit vyaduje, aby sly byly co nejvc rozptleny. asto se bude jednat o pomrn vysok stupe rozvinut v pomrn rozshlm prostoru odpovdnosti, co klade vysok nroky na komunikan systmy. Velitel tak budou mt pomrn rozshl prostory zjmu a proto budou KIS pizpsobovny k tomu, aby byly schopny poskytovat informace vas, bezpen a v souladu s prioritami stanovenmi veliteli. Operace podle lnku 5 jsou z hlediska sloitosti situace a problm spojench s vmnou informac nejnronj operace, kter budou mnohonrodn sily provdt. Poteba doshnout a udret rychl operan tempo ve znan neptelskm prosted bude vyadovat vysok stupe automatizace vojenskho zpravodajstv, shromaovn, zpracovvn a en informac. To pedpokld pouit automatizovanch KIS, kter budou v budoucnu toto tempo zabezpeovat a psobit jako jaksi koeficient bojov sly. Vsledkem budou men, mnohem prunj a mobilnj msta velen s pslunou zlohou nhradn techniky a pipravenm tbem. Poadavek na vysokou mobilnost klade znanou zt na podporu velen zvlt v ppad, kdy je poadovno nepetrit sledovn situace a zen operace. Souasn s tm bude vyadovn vysok stu18

pe interoperability velen a zen, KIS sloucch k jeho podpoe a dostaten velk schopnost zabezpeit styn innosti. Krizov operace mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy Krizov operace mimo lnek 5 kladou na mnohonrodn sly stejn nroky jako veden vlky. Proto mohou bt aliann sly vybaven a pipravovan pro operace podle lnku 5 uzpsobeny i pro pouit v operacch krizovch. Rznorodost ppadnch operac nicmn vyaduje jin organizan struktury, metody, postupy a zvltn vybaven. Krizov operace mimo lnek 5 vyaduj, aby vojensk sly psobily v tsn souinnosti s vldnmi a nevldnmi organizacemi, agenturami i soukrommi dobrovolnmi organizacemi a jinmi subjekty, co vyaduje zven potu stynch tm u tch nejdleitjch agentur a organizac. Bhem psoben v tchto operacch budou aliann sly vystaveny vtmu omezen z hlediska prvnho, politickho i vojenskho ne bhem operac podle lnku 5. Tyto sly mus bt schopny pizpsobit se provdn irokho spektra vysoce intenzivnch, dlouho trvajcch operac a mus mt odpovdajc organizaci, poty a vybaven. Organizan struktura sil pro krizov operace mimo lnek 5 je sloitj ne pro operace podle tho lnku, proto budou sloitj i vztahy ve velen a zen. Budou vyadovat vy stupe interoperability, vetn interoperability se silami nelenskch stt NATO a nevojenskmi organizacemi. Sly zasazen do krizovch operac mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy jsou poetn men a maj ve srovnn s rozvinutou vlenou organizac rozdln schopnosti a kapacity. Operan prostory jsou rozshlej a jsou zabezpeovny i ze zkladen nachzejcch se zpravidla mimo tyto prostory. Komunikan spojnice k ostatnm orgnm velen mohou bt del a komplikovan. Rozhodnut mohou bt pijmna na ni rovni, ale mohou mt dopad jak na situaci, tak i na velen a zen na vych stupnch velen. Mstn a zprvu bezvznamn udlosti rychle nabvaj strategickho vznamu. Informace vyadovan v prbhu veden krizovch operac se li od informac poadovanch pro veden operac podle lnku 5. Nkter informace potebn dve jen na vych stupnch velen budou nyn vyadovny na nich stupnch velen, co povede ke zven mnostv informac, kter jim mus bt pedvny, dokonce i kdy budou sly v krizov operaci mn poetn.

19

19. VELEN A ZEN

Velitel na vech rovnch velen potebuj v operaci pijmat rozhodnut dostaten rychle a prun, tud mus bt pozornost zamena na interoperabilitu velen a zen. Velen a zen v mnohonrodnch operacch je sloitj ne v ryze nrodnch z dvodu pravdpodobn odlinosti prvk sil poskytovanch rznmi stty. Jednotu cle a velen u vech rozvinutch sil zajist inn velen a zen. Aby byla tato innost dosaena, mus bt podpora velen a zen pi veden operac v celm prbhu konfliktu dostaten prun. Jednotky v operanm prostoru mus aktivn provdt vmnu informac cestou nrodnch spojovacch prostedk a KIS, aby tm pisply k vytvoen efektivn a vkonn infrastruktury penosu informac. Vymovan informace mus bt dleit pro danou operaci a mus podporovat priority stanoven nadzenm velitelem. Bojit budoucnosti bude vyadovat, aby velitel a tby shromaovali a pedvali informace v souinnosti se vemi prvky jak v operanm prostoru, tak i mimo nj a z tohoto dvodu mus podpora velen a zen zabezpeovat tok informac ve vertikln i v horizontln rovin. Vzhledem k ve uvedenm skutenostem a dle popsanm omezenm nebude interoperabilita velen a zen nikdy absolutn.

20. ORGANIZAN MODELY PRO VKON VELEN A ZEN

V rmci NATO existuj ti zkladn modely struktury velitelstv a organizace sil, kter se li ve stupni mnohonrodnho zastoupen: pln integrovan (Fully Integrated); vedouc stt (Lead Nation); rmcov stt (Framework Nation). Pln integrovan sly. Pln integrovan sly jsou zaloeny na pomrnm podlu sloek sil a pln integrovanch velitelstv dvou nebo vce stt. Oficiln (sluebn) jazyk a procedury jsou odsouhlaseny pispvajcmi stty. Velitel takovch mnohonrodnch uskupen jsou obvykle do funkce ureni a stdaj se. Vedouc stt. Odpovdnost za plnovn a proveden operace pebr jeden stt. Velcho dstojnka, tb, strukturu velen a zen, doktrnu a logistickou koordinaci sil bude obvykle zajiovat jeden (vedouc) stt. Ostatn stty mohou tmto silm pispvat a obsazovat urit funkce ve tbu.

20

Rmcov stt. Vytvoen poadovan struktury velen a sil zajiuje jeden stt. Hlavn st tbu a podpory velitelstv bude pochzet z rmcovho sttu. Oficiln (sluebn) jazyk a procedury vak vychz z aliannch standard. Vechny ti modely jsou prun, pizpsobiv a mohou bt pouity pro rzn organizace velen. Jsou vhodn pro operace veden mezinrodnmi organizacemi. Vyaduj, aby velitelstvmi byly zabezpeeny spojovac prostedky smrem k ni rovni velen. V modelu vedoucho sttu me bt vyuvn nrodn automatizovan KIS tohoto sttu nebo me bt vytvoen a rozvinut vlastn. Automatizovan KIS ve skuten mnohonrodnm velitelstv me bt dodn vemi pispvajcmi stty nebo pouze nkterm z nich, ale mus bt interoperabiln s prostedky ostatnch zainteresovanch stran bez ohledu na to, kter stt tyto prostedky poskytl.

21. PEDPOKLADY PODZENOSTI

A u existuje mnohonrodn velitelstv na jakkoliv rovni, jedn se v podstat o operan velitelstv, protoe rove rozhodnut, kter toto velitelstv mus uinit, se mimo jin tk spojen, politickch aspekt, nrodnho a mnohonrodnho logistickho zabezpeen. Operace podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy Zven operan tempo a sloitost operac podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy zpravidla neumon pedvn jednotek do podzenosti na nich stupnch. Podzenost asto zstane omezena v rmci mnohonrodnch sil a bude se tkat nrodnch uskupen. Sly, kter se skldaj z vtho mnostv mench nrodnch kontingent, budou ztovat splnn poadavk kladench na interoperabilitu, co vak nevyluuje zalenn nkterch specilnch odbornost. Mezi nejsilnj omezen interoperability velen a zen v takovch ppadech pat nedostatek logistick interoperability a problmy pi manvrovn mench organizanch celk jednoho sttu pedanch do podzenosti a zalennch v rmci velitelsk struktury jinho sttu. V operacch vedench podle lnku 5 vak mohou bt jednotky jednoho sttu dny do podzenosti jinho sttu k plnn kol omezench v prostoru a ase, co pedpokld potebu vmny informac na jejich rovni. Rozdly v jazycch, doktrnch a kultue mohou na nich rovnch velen omezit interoperabilitu velen a zen, kter me bt pro rychle se vyvjejc operace klov. Uveden rozdly mohou v konenm dsledku zapinit zpomalen operanho tempa. Omezeny mohou bt pravdpodobn i monosti rozenho pouvn auto21

matizovanch KIS ve spolench mnohonrodnch operacch k zajitn poadovan rovn souinnosti na nich rovnch velen. Krizov operace mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy V rmci tchto operac mohou bt jednotky jednoho sttu zalenny do operan sestavy sil jinho sttu. K pedn jednotek do podzenosti velitele sil jinho sttu me dojt pouze tehdy, pokud je dostatek asu na ppravu vojsk k proveden operace a existuj zvltn politick zvazky pro toto pepodzen. Speciln odbornosti budou zpravidla integrovny na nich organizanch rovnch. Poadavky na interoperabilitu velen a zen budou v krizovch operacch (na rozdl od operac vedench podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy) naplovny spe podle konkrtn situace, podle kter pak budou elov vytveny organizan struktury.

22. OMEZEN INTEROPERABILITY VELEN A ZEN

I pes snahu o dosaen pln interoperability velen a zen stle existuje mnostv omezen, kter tomu brn. Tato omezen se li od operace k operaci a tak je na n teba i reagovat. Omezen interoperability velen a zen zpsobuj nsledujc faktory: jazykov pipravenost; doktrny, postupy a metodiky; omezovn nebo nepstupnost dat a informac; omezen kompatibilita nrodnch KIS; frekvenn rozsah vojenskch spojovacch prostedk; management kmitotovho spektra; kulturn rozdly; poadavky na bezpenost systm; sloitost a komplikovanost systmu spojen. Jazykov pipravenost je neustle petrvvajc problm. Pesto, e pouvn spolenho jazyka pomh k jednotnmu pochopen, stle existuj drobn jazykov rozdly dokonce i mezi pslunky stt, kter pouvaj stejn jazyk jako svoji matetinu. m je stupe velen ni, tm existuje men pravdpodobnost dostaten plynulosti v pouvn spolenho jazyka. Styn dstojnci na nich rovnch vybaven vlastnmi spojovacmi prostedky (ppadn dalmi KIS) a hovoc jazykem jednotky, ke kter jsou pidleni, zstvaj z krtkodobho a stedndobho hlediska jednm ze zkladnch prostedk dosahovn inn interoperability velen a zen Nebezpe neporozumn a patnho v22

kladu lze snit standardizac a formalizac ench a doruovanch informac, zprv a hlen. Doktrny, postupy a metodiky by mly bt jednotn. Vojensk operace v mnohonrodnm kontextu budou sprvn vedeny tehdy, kdy doktrny, postupy a metodiky budou spolen nebo budou pinejmenm spolen chpny. To vyaduje, aby se velitel a tby s tmito dokumenty seznmili pi pprav mnohonrodn operace a vytvoili a pijali spolen standardn operan postupy (SOP). Souasn je nutn vylouit nsledujc nedostatky: nedostatek interoperability u datovch systm a spojovacch prostedk; rozdly v terminologii a vojensk symbolice a zabezpeit jejich jednotn chpn; rozdly ve zpsobu nasazen nrodnch jednotek a zavedench postupech; pouvn rznch mapovch podklad ze stejnho prostoru innosti (viz STANAG 2205 Pouvn totonch map krom nmonch). Omezovn dat a informac znamen, e pslun daje jsou smovny pouze k tomu, aby byly vyuity k vmn konkrtnch fakt a pro pedvdateln obdob. Souasn budou mt omezenou vyuitelnost. Nepstupnost dat a informac znamen, e nkter potebn daje pro pedvdateln obdob, zpravidla z zem neptele, nebudou v nkterch fzch operac k dispozici. Omezen kompatibilita nrodnch KIS me negativn ovlivnit splnn cl operace. Jen mlo nrodnch prostedk je schopno vmny dat bez pouit njakho druhu pevdcho zazen. Nedostatek schopnosti penosu dat v relnm ase se me stt pekkou pro dosaen tempa v rychle se vyvjejcch operacch a me vytvet riziko, e data nebudou penena spn. asov plny, kter maj jednotliv stty zpracovny pro zaveden novho systmu velen a zen a vyazen zastaralho, nejsou vdy shodn. Vechny stty mohou sice pracovat na dosaen stejnho standardu v tto oblasti, ale souasn pouvan systmy nebudou bhem pechodnho obdob a do doby zaveden novch systm vzjemn kompatibiln. Frekvenn rozsah vojenskch spojovacch prostedk me bt problm, protoe nedostatek odpovdajc spojovac kapacity je hlavnm omezujcm fak23

torem pro penos informac v rmci podpory interoperability. Vlnov rozsah dostupn k zabezpeen provozu KIS v poli je tm vdy daleko men ne vlnov rozsah bn dostupn pro komern sfru. V souasn dob je poteba minimalizovat zdvojovn penosu vojenskch dat a pouvn volnho textu ve formtovanch zprvch, co vyaduje peliv vbr a pouvn pevn a dynamicky promnliv kontroly informan vmny. Management kmitotovho spektra je provdn v souladu se zmrem velitele a vyaduje praktick sladn a vylouen rozpor ve vyuvn elektromagnetickho spektra v operanm prostoru. Elektromagnetick vyzaovn nerespektuje nrodn hranice. Chyby pi vyuvn elektromagnetickho spektra v prostoru spolen operace mohou zpsobit ztrtu nebo znehodnocen systmu velen a zen, zbraovch systm a systm vojenskho zpravodajstv, przkumu, zjiovn a sledovn cl. Kulturn rozdly mohou ohrozit pochopen a shodu mezi silami rznch stt. Natst je jednota v rozhodujcch hodnotch v rmci lenskch stt NATO, EU a z vt sti i OSN jednou ze zkladnch a silnch strnek tchto organizac. innost stynch dstojnk zstv hlavnm prostedkem, pomoc kterho mohou bt tyto obte pekonny. Bezpenost a systmov poadavky vyaduj, aby nkter informace byly na zklad svho charakteru oznaeny danm stupnm utajen nebo oznaeny jako nrodn citliv a takov informace nesm bt pedvny vem jednotkm. Klovm poadavkem pro dosahovn interoperability je zachovn bezpenosti vech informac pedvanch mezi KIS na pslun rovni. Standardn ochrana od odeslatele k pjemci by mla bt a do rovn NATO TAJN. Pi plnovn operace je dleit pijmout takov opaten, aby vichni astnci mli pstup k informacm dleitm pro veden spolench mnohonrodnch operac. Mus bt tedy zaruena dostupnost informac a souasn jejich nedotknutelnost. Sloitost a komplikovanost systmu spojen. Jednoduchost je pnosem. Velk stres, nejistota a chaotick situace, kter jsou obecn spojovny s vysokm nasazenm a operanm prostedm, maj nedouc fyzick a psychick inky na vechny zastnn osoby. Z tohoto dvodu by mly bt KIS snadno obsluhovateln, jednoduch a pochopiteln, jak je to jen mon. Zkuenosti jednotlivch stt ukazuj, e jestlie systmy (zvlt softwarov) nejsou tmto zpsobem vytvoeny, lid je nebudou bhem vysokho zaten a asov nronch situac vyuvat. 24

ST IV SYSTM VELEN A ZEN

23. SYSTM VELEN A ZEN
Systm velen a zen je definovn jako vybaven, zazen, spojen a styn innosti, procedury a personl, kter velitel nezbytn potebuje pro plnovn, zen a kontrolu innost (operac) jemu pidlench sil na zklad stanovenho kolu. Systm velen a zen je ucelen systm sloen z vybaven, zazen KIS, doktrn, postup, dat a informac, organizanch struktur a ppadn i osob a jimi realizovanch proces a innost, kter zabezpeuje orgnm velen na vech rovnch vasn a dostaten informace a podklady pro vkon velen a zen. Neznamen to vhradn ppravu, uspodn a organizaci vybaven a zazen jako jsou KIS, ale tak organizovn zdroj vyuvanch velitelem k plnovn, zen, koordinaci a kontrole vojenskch innost pro zajitn spnho a efektivnho splnn tchto kol. Dky integraci, kterou modern systmy velen a zen nabzej, me velitel doshnout vt efektivnosti a innosti pi sbru, zpracovn, zobrazen, ukldn a en informac. Efektivn velen a zen je podmnno tm, e velitel m k dispozici data a dleit informace ve sprvn as. Systm velen a zen pispv k dosaen informan nadvldy tm, e vyuv informace za elem vasnho a pesnho rozhodovn a splnn plnovanch kol. Umouje veliteli sledovat a chpat, co se dje v jeho operanm prostoru, vyhlsit svj zmr a pedvat informace nadzenmu, podzenm, podporovanm, podporujcm a sousednm jednotkm. Umouje souasn zajistit podporu jak prv probhajcmu zasazovn sil, tak i een budoucch krizovch situac. Efektivn systm velen a zen sice pomh veliteli a tbu pi pijmn rozhodnut a pi jejich dal innosti, ale me se stt i slabinou v ppad, e se na nj velitel pli spolh. Pokud to neptel odhal, stv se tento systm vyhledvanm clem a neptel jej me napadat a niit. Vojensk i nevojensk systmy velen a zen se mohou sluovat k zajitn schopnosti velkho dosahu a pjmu informac z rznch zdroj. KIS poskytuj infrastrukturu, dky n jsou velitel schopni pijmout velk mnostv informac a bt ve styku s ostatnmi zdroji informac. Clem technologi vyuvanch v systmu velen a zen je zvit lidsk vkon, a tm snit celkov poet

25

osob ve tbech. Kad systm velen a zen vak mus za vech podmnek umoovat spolehliv velen vojskm. Systm velen a zen se skld z tchto st ve vzjemnm vztahu: organizace velen a zen (orgny velen, msta velen); procesy velen a zen; KIS a prostedky velen a zen. Systm velen a zen v AR Systm velen a zen v AR vychz z tchto pedpoklad: systm podporuje expedin charakter AR; jednotky AR se astn operac mimo zem R vdy jako soust koalinho uskupen; operace na teritoriu R jsou vedeny pod spojeneckm velenm, vjimen a v omezenm rozsahu tak pod nrodnm velenm; Spolen operan centrum MO (SOC MO) vel a d; Velitelstv spolench sil vyleuje podzen jednotky a pipravuje kolov uskupen; Velitelstv sil podpory a vcviku organizuje logistick zabezpeen. Systm velen a zen pro operace veden podle l. 5 Severoatlantick smlouvy Pi een krizovho stavu a pprav operace podle l. 5 Severoatlantick smlouvy se aktivuje stedn krizov tb (K) za zen Ministerstva obrany R (MO R) a krizov tb Ministerstva obrany (K MO). V systmu velen a zen se aktivuje Pracovit vldy a prezidenta R a Hlavn msto zen MO (viz obrzek 1.2). Zstupce nelnka Generlnho tbu AR editel SOC MO (dle jen SOC MO) prostednictvm rozvinutho SOC MO d ppravu kolovho uskupen na nrodn rovni a jeho pedn do podzenosti spojeneckho velitele. SOC MO souasn pln koly podpory K MO a je pipraveno zaujmout Hlavn msto velen AR, operan d vyleovan sly a prostedky AR .

26

VP

ministr obrany NGA NG AR

ZNG- SOC MO

K K MO

Pracovit vldy a prezidenta R Hlavn msto zen MO NATO

- NATO SITCEN - SD R - ICC - NMR SHAPE -NMR ACT (ACLANT)

HMV AR VeSpS OSt

- praporn - brigdn - divizn

VeSPoDv OSt

Rozvinut SOC MO DNGA MMV

- SITCEN MV - DS MZV - OSTATN S

MEZIRESORTN

kolov uskupen

- VZ - VP

MIMO AR

- SITCEN EU

EU

Vylenn sly a prostedky do HNS Vylenn sly a prostedky pro asistenn koly

- ANCC NATINADS - PPZ MO - POZOROVATEL

AR

Poznmka: SD stl delegace; DS diplomatick sbor MZV; PPZ MO pmo podzen tvary a zazen MO; VZ Vojensk zpravodajstv; VO Vojensk policie; S stedn sprvn ad (dl viz slovnk zkratek)

Obrzek 1.2 Systm velen a zen pro operace veden podle l. 5 Systm velen a zen pro mrov stav a krizov operace veden mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy V mrovm stavu se vel z mrovch posdek a mrovch pracovi. Jsou pln vyuvny funkce integrovanho systmu protivzdun obrany NATO (NATO Integrated Air Defence Systm NATINADS). Nrodn autoritou (National Government Authority NGA) s pravomoc povolit pouit zbran nasazench sil v rmci NATINADS nad zemm R je ministr obrany. Pi vysln vylennch sil a prostedk do mise mimo zem R provuje SOC MO prostednictvm SOC MO jejich ppravu, d jejich pesun a pedn do operanho zen (Operation Control OPCON), vjimen do operanho velen (OPCOM) spojeneckho velitele spolench sil (Joint Force Commander JFC). Pedn se uskuteuje formou delegovn (pedn) pravomoci (Transfer of Authority TOA). SOC MO navrhuje na zklad politickho mandtu pravidla nasazen jednotek (Rules of Engagement ROE). d misi z pozice nrodn autority. Na zklad politickch rozhodnut a na rozkaz NG AR d stahovn jednotek z mis (viz obrzek 1.3). 27

 SOC MO prostednictvm SOC MO operan d sly a prostedky AR vyleovan pro podporu hostitelskou zem (Host Nation Support HNS) a sly a prostedky vyleovan pro asistenn koly. Pro plnn kol m SOC MO k dispozici mobiln msto velen (MMV), kter je vytveno pedurenm spojovacm tvarem SpS.
VP ministr obrany NGA NG AR
SOC MO DNGA

- NATO SITCEN - SD R - ICC - NMR SHAPE -NMR ACT (ACLANT)

NATO

ZNG- SOC MO

MMV

- SITCEN MV - DS MZV - OSTATN S

MEZIRESORTN

VeSpS

VeSPoDv

Vylenn sly a prostedky do mise Vylenn sly a prostedky do HNS Vylenn sly a prostedky pro asistenn koly

- ANCC NATINADS - PPZ MO - POZOROVATEL

AR

- SITCEN EU

EU

- VZ - VP

MIMO AR

Pozn. HNS Host Nation Support podpora hostitelskou zem

Poznmka: SD stl delegace; DS diplomatick sbor MZV; PPZ MO pmo podzen tvary a zazen MO; VZ Vojensk zpravodajstv; VO Vojensk policie; S stedn sprvn ad (dl viz slovnk zkratek)

Obrzek 1.3 Systm velen a zen pro operace veden mimo l. 5 Systm velen a zen pro krizov stav nevojenskho charakteru na zem R Pro een krizov situace nevojenskho charakteru na zem R se aktivuje stedn krizov tb (K) za zen Ministerstva vnitra R (MV R) a krizov tb Ministerstva obrany (K MO). SOC MO prostednictvm SOC MO operan d peduren sly a prostedky v souladu s pedbnmi operanmi plny, kter jsou zpracovny na mon krizov situace. Souasn d i dal sly a prostedky AR, kter jsou vyleovny na zklad nazen NG AR. Souasn SOC MO pln koly podpory K MO (viz obrzek 1.4). 28

V ppad poteby se SOC MO rozvinuje. Pro zen operace vyuv SOC MO stl i mobiln msto velen (MMV). zen mis mimo zem R zstv beze zmn.
ministr obrany NGA NG AR
ZNG- SOC MO

K K MO

VP

SOC MO
Rozvinut SOC MO DNGA MMV

MEZIRESORTN
- SITCEN MV - DS MZV - OSTATN S

VeSpS OSt

VeSPoDv OSt

AR

Peduren sly a prostedky Vylenn sly a prostedky Vylenn sly a prostedky do HNS Vylenn sly a prostedky pro asistenn koly

- ANCC NATINADS - PPZ MO - MISE - POZOROVATEL

MIMO AR
- VZ - VP

Pozn. HNS Host Nation Support podpora hostitelskou zem

Poznmka: SD stl delegace; DS diplomatick sbor MZV; PPZ MO pmo podzen tvary a zazen MO; VZ Vojensk zpravodajstv; VO Vojensk policie; S stedn sprvn ad (dl viz slovnk zkratek)

Obrzek 1.4 Systm velen a zen pro krizi nevojenskho charakteru na zem R

24. ORGNY VELEN

Orgny velen jsou souhrnnm oznaenm velitelstv, tb, sekc, odbor, oddlen a jinch stlch i doasn vytvench orgn v systmu ozbrojench sil, kter jsou pedureny k vkonu funkc velen vojskm na rznch stupnch velen. K vkonu svch pravomoc maj pesn stanoven psobnosti, povinnosti a potebn zmocnn. Jejich znalosti, vdomosti, organizan struktura, pracovn postupy a technick vybaven mus odpovdat mstu a loze, kter jsou jim ureny v systmu velen, potebm konkrtnho druhu vojska nebo sluby a innosti, kterou vykonvaj.

29

Postaven velitele v systmu velen a zen je urujc a to vyaduje: znt zsady modernho boje a umt je vyuvat v praxi; znt kvality svch podzench a vytvet jim prostor pro uplatovn jejich aktivity a iniciativy; znt situaci, bojov monosti a pravdpodobn zmr neptele; znt charakter a oekvan vvoj zkladnch sloek prosted veden operace; vas se rozhodovat, vydvat koly podzenm a dsledn vyadovat jejich plnn; koordinovat innost podzench a vestrann je zabezpeovat; osobn dit podzen, podle situace upesovat sv rozhodnut; informovat nadzenho o svch zsadnch rozhodnutch, pedkldat mu poadavky na podporu a zabezpeen plnn vlastnho kolu; bt pro podzen pkladem. Aby mohl velitel splnit uveden poadavky, mus splovat krom odbornch pedpoklad tak potebn osobn vlastnosti. Mezi nejdleitj pat: rozhodnost mus mt odvahu, odhodln a vli prosazovat to, co je sprvn bez ohledu na mon odpor a mus bt schopen dlat i nesnadn rozhodnut; statenost mus mt schopnost a odvahu rozvn riskovat, to znamen rozhodovat tak tam, kde je vsledek nejist; pipravenost zvldat stres a nejistoty vlen operace i pod vlivem stresu mus vystupovat klidn a pesvdiv; schopnost udrovat perspektivu mus umt formulovat strunou a jasnou koncepci velen, udrovat si nadhled nad situac a bt si vdom problm, kter mus pekonat; prunost mus bt schopen urit vhodnou rovnovhu mezi svm odhodlnm dret se plnu a nutnost zmnit jej na zklad zmn ve vvoji situace; originalita a iniciativa to vyaduje vytven novch, neoekvanch a tvrch een pedvdnm monch akc neptele i vlastnch vojsk. tb je hlavnm pracovnm orgnem velitele k zen vojsk a mus: zabezpeit udrovn vojsk ve stanovench stupnch bojov pohotovosti; soustavn shromaovat a vyhodnocovat potebn informace; pipravovat reln podklady pro rozhodnut velitele; neustle vyhodnocovat a navrhovat veliteli monosti een situace; 30

plnovat ppravu pouit vojsk a zabezpeit pedn kol podzenm; plnovat ppravu vojsk a prostoru k nastvajc innosti; koordinovat innost podzench a spolupsobcch vojsk; organizovat ochranu utajovanch skutenost; plnovat a dit vestrannou ochranu a zabezpeen vojsk; zabezpeit a udrovat v nepetritm provozu systm velen a zen; informovat velitele, nadzenho, podzen a spolupsobc vojska o situaci; vst stanoven pehledy a vkazy; zpracovvat a pedkldat nadzenmu stanoven hlen.

Pedpokladem pro efektivn prci tbu je znalost a spolehliv zvldnut standardnch operanch postup a formalizovan dokumentace pro vechny rozhodujc innosti tbu.

25. MSTA VELEN

Msta velen jsou organizan, funkn a technicky uspodan a propojen pracovit velitele a tbu v danm prostoru operace k zabezpeen velen a zen podzenm silm a prostedkm. Jsou jednm z rozhodujcch prvk budovn soustavy velen a zen pslunho stupn velen. V zvislosti na situaci, rovni velen a poadavku na mobilnost mohou bt msta velen zizovna (budovna) jako stacionrn nebo mobiln. Pro zabezpeen velen a zen vojsk se v podmnkch AR mohou zizovat stl a doasn msta velen. Poznmka: Podrobnji je rozebrno v kapitole 3, st VII.

26. PROCESY VELEN A ZEN

Procesy velen a zen zahrnuj opaten a postupy pouvan pi plnovn, vydvn rozkaz, koordinaci a zen sil v operacch. Proces je tvoen posloupnost jednotlivch (dlch), vzjemn navazujcch a souvisejcch innost, uskuteovanch za elem dosaen uritho konkrtnho cle.

31

Typy proces obecn zvis na uren systmu a jeho clech nap. vcvikov, logistick proces apod. Z hlediska vyuit procedurln zen a jeho vlivu na innost ozbrojench sil, jejich soust a systm velen a zen lze rozliit: hlavn procesy, mezi n pat: - pprava ozbrojench sil v mru i v krizov situaci k nasazen do vojensk operace jakhokoliv charakteru; - innost ozbrojench sil (jejich soust a sloek) vylennch do vytvoenho operanho uskupen v prbhu plnn kol konkrtn vojensk operace k een krizov situace; dc procesy, mezi n pat: - informan procesy; - rozhodovac procesy; podprn procesy, mezi n pat pedevm: - personln zabezpeen innosti ozbrojench sil; - logistick zabezpeen ozbrojench sil atd. Kad proces nebo dl innost podlejc se na realizaci procesu jako celku mus mt svho nositele (instituci, st organizan struktury, fyzickou osobu nebo pracovn tm apod.), kter odpovd za naplnn jeho obsahu a za dosaen poadovan rovn vstupu, kter me bt nsledn vyuvn jako vstup pro nvazn proces (innost). Ke splnn uvedenho poadavku na zajitn poadovanho vstupu mus mt nositel kolu k dispozici nezbytn personln i materiln (technick) vybaven. Obsahem informanch proces probhajcch v systmu velen a zen ozbrojench sil jsou pedevm nsledujc dl innosti: formulace poadavk velitele na obsah a rozsah informac, kter je nutno zskat jako podklady pro een dan situace a pro pijet rozhodnut odpovdajcho vem podmnkm, okolnostem a vlivm dan situace i monostem vlastnch vojsk (vytvoenho operanho uskupen); zajitn zskn poadovanch informac s vyuitm vech dostupnch zdroj informac i technickch prostedk (przkumnch, zpravodajskch orgn); sbr zskanch informac a jejich penos vemi dostupnmi prostedky na msta velen uren k jejich dalmu vyuit; zpracovn informac, tzn. jejich tdn, analzu a syntzu s jinmi informacemi umoujcmi vyvodit odpovdajc (pravdpodobn) zvry o vvoji situace v dan oblasti zjmu; 32

distribuce zskanch a vyhodnocench informac uivatelm, pro jejich innost a psobnost jsou nezbytn nebo vyuiteln; ukldn zskanch a zpracovanch informac zpsobem zajiujcm jejich nsledn rychl vyhledn a vyuit v ppad poteby.

Obsahem rozhodovacch proces v prbhu ppravy operace je rozhodovac innost velitele a tbu v dob od zskn informace (kolu od nadzenho velitele) a po pijet rozhodnut. Poznmka: Podrobnji je rozhodovac proces rozebrn v kapitole 4, st III.

27. PROSTEDKY VELEN A ZEN

Prostedky velen a zen, jejich soust jsou KIS, jsou ureny pedevm k zajitn pronikn rozkaz, povel, nazen, signl, hlen a dalch dokument mezi jednotlivmi orgny a stupni velen a zen. Souasn slou k poskytovn nezbytn informan podpory orgnm velen pi sbru, shromaovn, zpracovn a vyhodnocovn vech dostupnch informac v prbhu ppravy a veden vojensk operace. Komunikan a informan systmy KIS jsou souborem zazen, metod a postup, ppadn i obsluhy organizovanm tak, aby plnil specifick funkce penosu a zpracovn informac. Zabezpeuj: rychl, spolehliv a v ppad poteby utajen informan toky, uspodan horizontln i vertikln v zvislosti na hierarchickm uspodn systmu velen a zen; clevdomou a systematickou informan innost a innosti souvisejc s penosem informac. KIS tvo: poln systmy zajiuj komunikan a informan podporu vojskm a slubm v prostorech mimo stl posdky, jsou vytveny pevn z mobilnch prostedk; stacionrn systmy zabezpeuj komunikan a informan podporu vojskm a slubm ve stlch posdkch, jsou umsovny ve vojenskch (ppadn pronajatch) budovch a objektech. Poznmka: Podrobnji je rozebrno v kapitole 2, st II a v kapitole 3, st II.

33

Komunikan systmy Komunikan systmy jsou souborem zazen, metod a postup, ppadn i obsluhy organizovanm tak, aby plnil poadavky srozumitelnho penosu informac mezi prvky informanho systmu a msty velen. Svmi penosovmi cestami a technologickmi prostedky slou k pedvn vasnch, plnch, nezmnnch a v ppad poteby utajench informac, zprv a dat ke sprvnm adrestm v libovolnm prostoru innosti a v nejsloitjch operacch. Komunikan systmy: poskytuj komunikan podporu uivatelm zahrnuj pamov nebo zpracovatelsk funkce pi zabezpeovn penosu informace a mohou zahrnovat uivatelsk systmy, penosov systmy a pepojovac (spojovac) systmy; pedvaj informace mezi informanmi zdroji a odpovdnmi vojenskmi orgny pro velen a zen. Zkladn uivatelsk sluby komunikanch systm jsou: hlasov sluby jsou realizovny penosem hlasu, hovoru; dokumentov sluby zajiuj penos obsahov ucelench dokument (zprv); sluby penosu dat zajiuj vmnu dat mezi terminly uivatel; obrazov sluby zabezpeuj penos statickch a dynamickch obraz; multimediln sluby zajiuj souasn penos informac v obrazov a zvukov form. Komunikan infrastruktura Je soust informanho prosted bojit, kter je sloeno ze stacionrnch a mobilnch prvk penosu informac (KIS). Komunikan prostedky Obecn jsou to nstroje pro penos (vysln a pjem) informac. Z technickho hlediska jsou pedstavovny zazenmi pro vstup, penos a doruen informace, kter jsou potebn pro uskutenn komunikace. Umouj zajistit bezprostedn komunikaci velitele (funkcion tbu) danho stupn velen s jeho podzenmi, nadzenm i vemi spolupsobcmi veliteli (nelnky, funkcioni tb). Komunikan prostedky jsou organizan zalenny v rmci spojovacho vojska. 34

Informan systmy Informan systmy jsou systmy, kter zabezpeuj za pomoci definovanch postup sbr, shromaovn, zpracovn, uchovn, sdlen a distribuci informac. Jsou dleitm prvkem v procesu velen a zen a poskytuj velitelm a tbm potebn vstupy pro rozhodovac proces. Clem vyuvn informanch systm je zabezpeen maximln interoperability informanch systm zajitnm bezproblmovho vyuvn informac mezi veliteli a tby na rznch stupnch velen i v ppad veden spolench operac. Zkladnmi principy poskytovn slueb informanmi systmy je jejich komplexnost a dostupnost. Mus vak bt zajitna pravideln aktualizace dat podle poadavk, a tm zabezpeena aktulnost pedkldanch informac. Zvlt v prbhu ppravy nebo veden operace je aktulnost dat relativnm pojmem a zvis na prbhu a dynamice operace. Vrohodnost zpracovvanch informac je zvisl na zpsobu a vrohodnosti vstup a dle mus bt zajitna v rmci informanch systm tak, aby nedochzelo k ovlivovn informac innost neptele vedenou proti informanm systmm. K tomu mus bt vytvoeno odpovdajc zabezpeen informanch systm a definovny principy oprvnnosti pstupu uivatel k dostupnm informacm. Spojen Spojen mus bt zabezpeeno podle pedem vytvoenho plnu mezi jednotlivmi stupni velen, msty velen i v jejich rmci. Spojen mus bt dostupn, stl, bezpen a odoln, s dostatenou kapacitou a schopn zmnou uspodn reagovat na vznikl zmny situace. Za organizaci spojen zodpovd pslun velitel a organizuje jej prostednictvm k tomu urench funkcion. Poznn bojit Poznn bojit je v podmnkch souasnch a budoucch operac stle vce zameno na sbr maximlnho mnostv dleitch informac o stavu a vvoji zkladnch sloek prosted, situaci a innosti neptele a mstn situaci (zstavba, obyvatelstvo, vodn toky atd.).

35

Tyto prvky spolu skldaj ucelen obraz a poskytuj veliteli a tbu dleit vstupy pro hodnocen situace, vbr varianty dalho postupu a ppravu operanho rozkazu. Proces velen a zen je zvisl na aktulnosti poznn bojit. Stupe poznn bojit zvis na rozsahu a kvalit provedenho przkumu, etnosti aktualizace zskvanch daj, schopnosti sprvnho vyhodnocen shromdnch dat a jeho porovnn s pedchozm vvojem, s m souvis poteba uchovvn zskanch informac pro jejich dal pouit.

36

HLAVA 2 VELEN
Velen je pravomoc pro vydvn nazen, koordinaci a zen vojenskch sil. Je to zkonn prvo velitele pi plnn vojenskch povinnost uplatovat tuto pravomoc vi podzenm s vyuitm funkce a hodnosti.

ST I UPLATOVN VELEN
Velen lze rovn chpat jako souhrn innost nutnch k zabezpeen splnn kol operace, jako tvr vyjden lidsk vle nezbytn pro splnn operanho kolu. Jde o lidskou innost, kter zvis vce na dynamice existujc mezi velitelem a jeho podzenmi ne na prost prvn pravomoci. Splnn kol a pe o podzen pat mezi dv nejvt odpovdnosti velitele pi uplatovn velen.

28. PRVKY VELEN

Zkladn prvky velen jsou pravomoc, rozhodovn, veden lid a zen. Z definice velen je zcela zejm, e nejdleitjm prvkem velen je pravomoc. Souasn z n ale vyplv zk vazba pravomoci (autority) k rozhodovn (splnn kolu) a veden lid (zdrav, morlka, kze a vestrann zabezpeen podzench), bez kter by nebyl naplnn cel proces velen. zen je soust velen. A) PRAVOMOC Pravomoc (autorita) je zmocnn k vydvn rozkaz, prosazen jejich splnn nebo k vynucen poslunosti. Pravomoc vyaduje od velitele, aby sm byl zodpovdn a ml smysl pro povinnost. Me bt v ppad poteby delegovna. Smysl pro povinnost zavazuje velitele k pijet rozhodnut a uskutenn innost, kter vedou k spchu nebo i k nespchu jednotky. V prvn ad je velitel povinen udlat ve pro splnn uloenho kolu, ale souasn s tm i pro zdrav, morlku a kze vojk a jejich zabezpeen. I kdy se v naprost vtin ppad tyto povinnosti nedostvaj do rozporu, me se 37

nkdy povinnost splnit kol dostat do konfliktu s povinnost vestrann peovat o vojky. Pi plnn povinnost smrem k vojkm bude velitel v aliannch nebo koalinch operacch zpravidla jednat cestou a ve spoluprci s nrodnmi veliteli. Splnn kolu m vak pednost ped vm ostatnm. Zodpovdnost je zvazek velitele splnit kol stanoven nadzenm, odpovdnost za ivoty vojk, pe o n a povinnost hospodrn a inn vyuvat pidlen zdroje. Zodpovdnost tak zahrnuje povinnost zodpovdat za dn uplatovn delegovan pravomoci podzenmi a naopak, podzen jsou zodpovdn za plnn svch povinnost v rmci tto pravomoci. Delegovn pravomoci je prvo velitele penst pravomoc (ale ne svou odpovdnost) na podzen. To umouje podzenm ve specifickch oblastech rozhodovat a jednat za velitele nebo jeho jmnem. Existuje nkolik zpsob delegovn pravomoci, nap. pravomoc pro danou oblast zjmu nebo technickou odbornost, zempisnou oblast nebo specifick druhy innosti. Z asovho hlediska me bt delegovn pravomoci omezeno jen na uritou dobu nebo neomezeno. Aliann definice uvd, e organizace nezdka zajist, aby velitelsk pravomoc byla obsaena v pslunch zkonnch ustanovench. Pravomoc, povinnosti a zodpovdnost velitele spojeneckch sil vymezuj ujednn a ustanoven NATO. rove pravomoci aliannho velitele nad pidlenmi silami zvis na rovni velen delegovanm jednotlivmi stty pro jejich sly a je zpravidla omezeno na operan otzky (viz kapitola 2, st IV). Prvn a kzeskou pravomoc v aliannch operacch si nad podzenmi vojky ponechvaj nrodn velitel. Velitel NATO maj dal zdroj pravomoci osobn autoritu. Osobn autorita je zcela odvozena od innosti a pkladu velitele. V mnohonrodnch operacch je osobn autorita asto silnj ne prvn autorita. B) ROZHODOVN Rozhodovn je vbr takov varianty innosti, kter je nejlep pro splnn kolu. Pedpokld schopnost velitele promnit svj zmr do podoby efektivnho proveden operace. Zodpovdnost velitele je pijmat zsadn rozhodnut za pomoci tbu s vyuitm jeho nvrh a doporuen. V pravomoci tb je pijmn dlch rozhodnut jmnem velitele, pokud jsou v souladu s jeho zmrem a plnem operace. 38

Mnoho hledisek vojenskch operac, nap. mnostv pesun, spoteba pohonnch hmot, innost zbraovch systm a dal, je mitelnch. Jin, nap. sloitost operac, jejich efektivn veden, nepedvdatelnost neptele, stav a vvoj zkladnch sloek prosted a dal, pat do oblasti vojenskho umn. A prv na ta rozhodnut, kter pat do oblasti vojenskho umn, sousteuje velitel svou pozornost. Existuj dva zkladn pstupy k pijmn rozhodnut: formln; rutinn (spontnn). Formln pstup m za cl vybrat z mnostv monch een danho problmu to nejlep. Klade draz na proces analytickho sudku zaloen na zkuenosti. Je vyuvn v ppad dostatku asu. Formln pstup je dobe vyuiteln pi rozhodovn ve sloitch nebo neznmch situacch. Je metodick a dovoluje rozebrat koly po stech. Dle tento pstup umouje veliteli zvaovat, analyzovat a vyhodnocovat vechny podstatn faktory ovlivujc operaci a pokud to pijet rozhodnut vyaduje, umouje ve velkm mtku vyut vpoetn techniku. Poskytuje monosti zven vech souvislost pi tvorb rozhodnut a pi jeho objasnn. Pomh rovn vyeit rozpory mezi variantami innosti. Formln pstup dv nezkuenmu tbu monosti vyut metodick postup a nahradit tm nedostatek jeho zkuenost. Poznmka: Formln pstup NATO je v podstat rozhodovac proces a proces operanho plnovn (viz kapitola 4). Rutinn (spontnn) pstup je odlin zpsob pijmn rozhodnut zaloen na znalostech, sudku, zkuenosti, vzdln, intelektu, smlosti, vnmn a osobnosti velitele. Opr se o schopnosti zkuenho velitele a dstojnk tbu pedvdat a rozeznat klov momenty a dsledky konkrtnho problmu nebo situace, odmtnout nereln een a vybrat odpovdajc variantu innosti pro vyeen problmu. Rutinn pstup nahrazuje metodickou analzu variant a jejich hodnocen, poskytuje spe postaujc ne optimln een a analzu vyuv k vylepen rozhodnut. Me vystit v rozhodnut, kter jsou stejn kvalitn a pitom pijat mnohem rychleji ne rozhodnut za pouit formlnho postupu. I formln pstup, pokud je uplatovan v asov omezenm prosted, se siln spolh na metodu rutinnho pstupu. Tento zpsob pijmn rozhodnut vak nen dostaten funkn ve sloit nebo neznm situaci a pokud jsou velitel nezkuen. Rovn jej nelze vyut pro porovnn variant innosti. 39

V praxi se tyto dva pstupy navzjem vyluuj jen vjimen. Vbr a zvaovn vhod a nevhod uvedench pstup a jejich vyuit zvis v prvn ad na tom, kolik asu a informac je k dispozici a na zkuenostech velitele a tbu. a) Pedstavivost Pedstavivost je mylenkov (duevn) innost, kter provz rozhodovn velitele bhem operace. Zahrnuje pochopen vztah mezi prostedky a cli, pedvdn vsledk a pochopen doprovodnch rizik. Pi hodnocen situace si velitel pedstavuje i nastvajc innosti a operace. Skld si obraz o situaci nejenom na zklad zjitnch fakt a z pozorovn jinch, ale tak na zklad analzy a vkladu tchto podklad a na zklad vlastnho pozorovn. Veobecn plat, e m vy stupe velen, tm vce je velitel zvisl na informacch od jinch a mn na svm vlastnm pozorovn. Ale i tak zstv vklad takovch informac jeho osobn zleitost. inn pedstavivost v prbhu vojensk operace zvis na pochopen lidskho faktoru a dynamiky operac samotnch. Velitel bere v vahu oba tyto faktory. vahy o lidskm faktoru spovaj v poznn kdy tlait vojky a na hranici jejich monost a kdy je nechat vydechnout, aby se pedelo zhroucen jednotlivc a rozpadu cel jednotky. vahy o dynamice operace spovaj v posouzen vztah mezi vlastnmi silami, silami neptele a prostedm, kter vytv sloitost operac: vlastn sly ne vdy dosahuj vkonu mrnho poadovanm schopnostem. Mohly bt prv pesunuty na vlit a nejsou jet aklimatizovny. Mohly bt doplnny zlohami nebo maj za sebou del obdob operace provdn pod tkm stresem. Mohly bt vystaveny inkm jadernch, biologickch a chemickch der neptele nebo mohly utrpt velk ztrty, kter ovlivuj jejich monosti; neptel me zmait pln operace, naruit sladnost innosti jednotek, zniit je a znemonit jejich innost. Me vyuvat zskan vhody k rozvjen spchu a k jejich pln porce; prosted nezvhoduje jednu stranu ped druhou, je neutrln. Me zabraovat obma stranm, aby psobily v souladu s jejich schopnostmi nebo me bt vyuito jako vhoda pro lpe vybaven a vycvien sly, kter jsou schopny pekonat jeho vlivy. Velitel mus tyto vlivy brt v vahu a potat s nimi. 40

Vlastn sly bojuj s neptelem o zskn pevahy jak ve fyzickm, tak v informanm prosted. Vhody ve fyzickm prosted umouj vlastnm silm splnit operan kol s minimlnmi ztrtami, vhody v informanm prosted dopluj a zvyuj vhody zskan ve fyzickm prosted. Ujasnn kolu Proces ujasovn kolu se uskuteuje bhem cel operace a do doby dosaen konenho stavu operace a je zamen na ti hlavn faktory: ujasnn stvajcho stavu vlastnch sil a neptele, co je vlastn znalost situace, kter zahrnuje skuten operan faktory (rozmstn sil), lidsk faktory (nava, morlka) a vztahy mezi vlastnmi silami a silami neptele a prostedm (dynamika operace), kter teoreticky pedstavuj vhody i nevhody pro vlastn sly; ujasnn kolu z hlediska dynamiky innosti vlastnch sil a neptele v postupnm sledu plnn kol, kter vedou od stvajc situace ke konenmu stavu, vyhodnocovn monch reakc neptele a vlastnch protiopaten; ujasnn zpsobu dosaen pijatelnho vsledku operace, kter zanechv sly pipraven pro dal innosti a operace (konen stav). Pi ujasnn kolu bere velitel v vahu vzjemn vazby mezi uvedenmi faktory a zpracovv takov varianty innosti, kter sniuj jejich negativn dopady na plnn operanho kolu. Bhem jednotlivch fz operace a po dosaen konenho stavu se tedy jedn o mylenkov procesy vnmn dynamickch vztah mezi vlastnmi silami, silami neptele a prostedm (viz obrzek 2.1).
Kde jsme te Jak se tam dostat Kde chceme bt

Znalost situace

Pokyny pro plnovn

Konen stav

Spolen operan obraz poadavky velitele na kritick informace propoty a kalkulace tbu zmr velitel

Obrzek 2.1 Ujasnn kolu 41

Ujasnn kolu velitelem je proces, jeho vsledkem by mlo bt: dosaen jasnho pochopen souasnho stavu sil ve vztahu k nepteli a prosted (znalost situace zaloen na spolenm operanm obraze situace); formulovn poadovanho konenho stavu, kter pedstavuje splnn operanho kolu (zmr operace, pokyny pro plnovn); stanoven posloupnosti innost, kter umon vlastnm silm spn doshnout konenho stavu (zmr velitele). Znalost situace Pedtm, ne je velitel schopen pedstavit si poadovan vsledek, mus dkladn znt situaci (s vyuitm znalosti operan situace, kter me poadovan vsledek ovlivnit). K takovmu situanmu rozboru nadchzejc operace dochz v prbhu analzy kolu a velitel dopluje sv znalosti celkov situace, situace neptele a podrobn znalosti vlastnch sil z pohledu celkovho vvoje operace. Zskn poznatk o situaci umouje informan podpora a neustle aktualizovan poadavky na kritick informace. Jestlie jsou informace o situaci, kter m velitel k dispozici, lep ne ty, kter m neptel, m velitel znanou, i kdy doasnou vhodu. Me tuto vhodu vyut, pokud jedn rychleji ne neptel. Cyklus pozorovat, orientovat se, rozhodnout a jednat (viz ploha 1) ukazuje jak tuto vhodu udret. as m vem astnkm v operanm prostoru stejn (vlastnm silm, nepteli i neutrlnm) a ti jej mohou bu vyut ve svj prospch, nebo ho promarnit. Velitel proto udruj iniciativu stanovenm asu a tempa jednotlivch innost. Operan tempo, to je mnostv innosti za urit as, pedpokld vhodn vyuit asu k udren iniciativy. Velitel si pro dosaen poadovanch ink proml na zklad znalosti situace takov uspodn innost, aby co nejefektivnji doshl konenho stavu. Nejefektivnj se jev soubn provdn innost v jednotlivch sledech. Soubn provdn innost v prostoru a ase zatuje neptelskho velitele irokm rozsahem poadavk na okamit rozhodnut a m zniujc nsledky pro sly neptele v cel hloubce operanho prostoru. Soubn provdn innost za jednotnm elem slauje jednotliv innosti v operaci a pomh zajiovat, e vlastn sly orientuj vechny tyto innosti smrem k poadovanmu konenmu stavu. 42

Velitel zan uvaovat o podob konenho stavu v dob, kdy obdr a analyzuje operan kol. Bhem tto analzy, kterou mu me zpracovat a dodat tb, zahajuje velitel mylenkov proces tvorby obrazu vlastnch sil ve vztahu k nepteli, prosted a monmu prbhu nastvajcch innost na konci operace pedstavujcch spch nebo konen stav. b) Odborn kvalifikovan sudek Velitel se pi svm rozhodovn opr o sudek podporovan zskanmi informacemi, zkuenostmi, ppravou, studiem, pedstavivost, tvrm a kritickm mylenm. Studium je zdrojem sudku. S jeho vyuitm me velitel zskat znalosti dleit pro chpn a rozhodovn v takovch situacch, kterm on a jeho sly el ve vlce. Zkuenost pispv k vytvoen sudku, protoe poskytuje praktick zklady k rychlmu zjitn relnch variant innosti a vylouen tch nerelnch. Pro stanoven asu, vbr rozhodujcho msta, stanoven kol a priorit, zvldnut rizik, pidlen zdroj a veden lid velitel vyuv svj sudek. Pouit sudku v kad z tchto oblast zvis na tom, jak velitel zaml splnit operan kol. Oblasti, ve kterch je sudek vyuvn, jsou: decentralizace; iniciativa podzench; riziko; odhodln; rozdlen zdroj; vyuit tbu. Decentralizace nemus bt uplatovna v kad situaci. Pestoe je decentralizovan proveden operac doktrinlnm eenm, pro nepedvdatelnost a vzrstajc tempo v operacch nen eenm jedinm. Centralizovan proveden operace je vhodn pro zen omezench zdroj, zvlt tch, kter mohou bt vyuity v celm operanm prostoru odpovdnho velitele, nebo v konkrtn situaci pro dosaen rozhodujcho hromadnho inku. Centralizovan proveden operace je tak vhodn pro specifick ppady vyadujc vt koordinaci, ne je obvykl, a to bu v rmci danho druhu sil, s jinmi druhy sil nebo s nrodnmi silami. Jestlie prvky operan sestavy spolu dosud neprovdly dostaten vcvik nebo je v nich zaazeno pli mnoho nov podzench organizanch celk, me velitel centralizovat proveden operace a do t doby, ne secvi a slad svoji organizan strukturu k decentralizovanjmu proveden operac. 43

Na stran podzench me mt centralizace za nsledek ztrtu celkovho pehledu o situaci a me v mnoha ppadech vystit ve ztrtu schopnosti projevit ukznnou iniciativu. Iniciativa podzench je pro spch operace velmi dleit. Ve vtin operac pnos projeven iniciativy zjevn pevauje nad plnnm kol v rmci koordinace, ale ne vdy bude pijateln. Velitel zvauje, kolik iniciativy ponech podzenm v rmci kolovho velen. kolov velen zavazuje podzenho velitele chopit se iniciativy vdy, jestlie se mu naskytne monost vyuit vhodn pleitosti k dosaen spchu nebo pokud je nucen reagovat na neoekvan ohroen splnn operanho kolu i vlastnch sil. Podzen se me odchlit od plnn obdrench rozkaz, pokud nebyl schopen kontaktovat svho velitele nebo kdy nem dostatek asu podat o povolen k vyuit nabzejc se vhodn pleitosti. Kdykoli je podzen na pochybch zda kontaktovat nadzenho velitele nebo jednat pmo, ml by jednat vdy v souladu se zmrem velitele. V tomto ppad podzen informuje svho nadzenho bezprostedn pot, co zahjil nebo ukonil danou innost. Oekv se od nj i nvrh lepho een v ppad, e to umouje napklad lep mstn znalost situace i nadstandardn pstup k informacm. Projev jeho individuln iniciativy mus bt ku prospchu operace. Mra tohoto prospchu mus pevit nad silm, kter budou muset na zklad tto nov iniciativy vynaloit ostatn prvky sestavy pi sladn innosti. Velitel projevuje iniciativu vyuitm vhodn pleitosti pro dosaen vtzstv jako protikladu k odvrcen porky na zklad snahy o vt znien neptele, rychl splnn stanovenho kolu nebo s clem etit vlastn sly. Riziko nen hazard. Velitel by se nemli vyhbat projevu iniciativy a mli by dokzat podstoupit vyven a zdvodnn riziko, pijmat i takov rozhodnut, u kterch je nejist vsledek a bt zameni vce na dosaen vtzstv ne na odvrcen porky. Ochota podstoupit urit riziko vyaduje pro snen jeho mry odborn sudek, pedvdn, dkladn plnovn a rozhodovn o tom, zda riziko spjat s vyuitm nabzejc se letm pleitosti nen pli vysok. Pi plnn kolu rozhodne jedin velitel o me rizika, kter je pro jeho sly pijateln a zda stoj za to pro dosaen pedpokldanho vtzstv nebo zskn vhody nad neptelem takov riziko podstoupit i nepodstoupit. Vyven a zmrn riziko nesm bt zamovno s hazardem. Zdvodnn riziko je pijateln, pokud je velitel schopen vyhodnotit vsledek jako odpovdajc cen, kterou budou muset jeho sly zaplatit. Hazard v rozhodovn, kter je zpravidla nepijateln, se objevuje v ppad, kdy velitel rozhodne o pouit 44

vlastnch sil pro splnn stanovenho kolu, ani m dostatek informac o situaci a monm vsledku. Jedinou omluvou pro jist hazard me bt situace, kdy porka nebo znien vlastnch sil je pouze otzkou asu a nen jin ance na splnn operanho kolu nebo zchranu sil. Odhodln spov v zamen na operan kol a pizpsoben metody, s jej pomoc jej velitel spln. Velitel prokazuje svoje odhodln sousteovnm pozornosti na stanoven kol a pizpsobovnm pouitch metod nebo rozdlenm zdroj urench k jeho splnn. Odhodln nen mono zamovat s tvrdohlavost, kter se vyznauje prosazovnm neefektivnch metod nebo vyleovnm zdroj na neefektivn variantu innosti, a proto nen dnm pokrokem smrem ke splnn stanovenho kolu. S pomoc odbornho sudku me velitel rozliovat mezi nezdary a obtemi, kter lze v operaci zpravidla oekvat, a vyhnout se tm, kter pedznamenvaj nespch. Rozdlen zdroj je velmi dleit oblast. Odborn kvalifikovan sudek se v tomto ppad neuplatuje pouze v oblasti logistiky, ale tak v oblastech bojovch zdroj, zdroj bojov podpory a informan podpory, kter je velmi dleit. Pi rozdlen zdroj je nutn zohlednit: posouzen vyvenosti mezi spnm splnnm kolu a efektivnm rozdlenm zdroj; uplatnn principu hospodrnosti sil; pedvdn vztahu krtkodobho prospchu vi dlouhodobmu. Na posuzovn vyvenosti mezi takovmi kritrii, jako je spch na jedn stran a efektivita na stran druh, existuj rozdln nzory. Plat zsada: nejdleitj je spn splnn kolu a teprve potom posouzen efektivity rozdlen zdroj. Pokud vak existuje vc rozdlnch monost a zpsob jak kol splnit, pak vystupuje loha efektivity do poped. A v rmci vah o efektivit je jasn stanoven poad ivoty vojk a potom ostatn zdroje. Pouze tehdy, jsou-li chrnny ivoty vojk, me bt dleit i eten nedostatench zdroj. To znamen, e je prvoadm kolem velitele etit ivoty vojk dokonce i v ppad, e jsou ostatn zdroje vyerpny. Proto je povinnost velitel jednat tak, aby pidlen zdroje vyuvali hospodrn, ale respektovali priority. Tmi je splnn stanovenho kolu a zachovn ivot vojk. Pi uplatovn principu hospodrnho vyuit sil upednostuje velitel rozhodujc operaci, kter povede ke splnn kolu. To ale vyaduje vylenn pouze minimln nezbytn bojov sly k veden ostatnch operac a innost. Pro p45

pravu podprn operace uren k zskn nebo udren iniciativy mus bt vdy vylenno nezbytn minimum sil (v zloze, ve druhm sledu) a vechna dostupn bojov sla mus bt vdy nasazena do rozhodujc operace. Pokud jsou podzen velitel pesvdeni, e neobdreli dostaten zdroje nebo e nejsou schopni zaruit hospodrn vyuit sil, informuj o tom svho velitele. Relativn dleitost krtkodobho prospchu vi dlouhodobmu posuzuje velitel pi ujasovn prbhu operace. Sna se dt do rovnovhy potebu zdroj pro okamit splnn operanho kolu s poadavky na veden nslednch operac. Vyuit tbu je vc velitele, kter se spolh na iniciativu pslunk tbu i podzench velitel, kterou od nich i oekv. Mnostv pravomoc, kter velitel deleguje na svj tb, a jeho osobn loha v innosti tbu zvis na jeho uven. Velitel mus posoudit, kdy bude v rmci velitelstv zasahovat a osobn se zastovat prce tbu, nebo kdy naopak nech tb pracovat samostatn. Pro velitele je zsadn rozhodnout se, na jakm mst a v kter oblasti me nejlpe vyut svj omezen as k dosaen nejvtho efektu, tj., na jakm mst a v kter oblasti bude jeho osobn ast nejlpe zroena. c) Popis a zakreslovn Velitel rozhoduje o tom, jak vst operace k dosaen konenho stavu. Popis a zakreslovn (dle jen popis) mu slou k tomu, aby mohl psemn a graficky vyjdit svj kol v jednotlivch operacch v souladu s potenm zmrem proveden cel operace (asov a prostorov). Pijet potenho zmru zpotku vychz vce ze zkuenost velitele ne ze znalosti situace. Pro jeho tvorbu a formulaci konenho stavu je potebn dostaten mnostv informac a ty zajiuj poadavky velitele na kritick informace, kter usmruj innost tbu pi shromaovn informac a rozdlovn zdroj k jejich sbru. Chrn velitele ped pjmnm nepodstatnch informac a omezuj podzen velitelstv v zasln pemry poadavk na informace. Poznmka: Dal podrobnost jsou uvedeny v kapitole 3, st II. Velitel seznm tb s potenm zmrem a vyd pokyny pro plnovn, kter mohou bt podle situace a okolnost (jako napklad as, kter je k dispozici, rove pipravenosti a sladnosti tbu nebo stupe volnosti poskytnut mu nadzenm velitelem) bu obecn nebo podrobnj. Clem pokyn pro plnovn je objasnit tbu, jakm zpsobem bude provedeno plnovn operace a upesnit kdy, kde a jak zaml velitel soustedit svou bojovou slu ke splnn 46

operanho kolu v souladu se zmrem nadzenho velitele. Pi jejich formulaci velmi peliv pouv pojmy a definice obsaen v terminologickch slovncch a aliannch publikacch. Psemn, grafick nebo stn sdlen, kter usmruj, d a koordinuj innost podzench sil, jsou rozhodnut velitele pedvan formou pln, rozkaz a nazen. V mnohonrodnch operacch vede zven sil, kter vnuje velitel srozumiteln psemn formulaci a pehlednmu grafickmu vyjden operanho kolu, ke sprvnmu pochopen jeho rozhodnut podzenmi, co jim pomh k pijet lepch rozhodnut a tm i k usmrnn innosti jednotek k efektivnjmu plnn stanovench kol. Organizan opaten jet vc usmruj innost jednotlivch prvk operan sestavy k dosaen konenho stavu. Velitel stanov pouze nezbytn organizan opaten pro usmrnn a sladn innosti mezi jednotkami. Tato opaten mohou bt mrnj (povolujc) nebo omezujc. Omezujc opaten ru ihned, jakmile je to mon. Poznmka: Problematiku popisu a zakreslovn e aliann publikace APP-6A o doktrinlnch organizanch opatench a pravidlech pro zakreslovn organizanch opaten na (olety) a do map. C) VEDEN LID Kad velitel vyuv veden lid jako soust velen dan bojov sle. Je to ovlivovn lid za elem splnn kolu. Veden lid tak zahrnuje slu vle. Po uveden vojsk do pohybu je to velitel, kdo pedstavuje slu a vli, kterou je teba nsledovat, je to on, kdo v, kdy je potebn nco zmnit a pijmat k tomu dal rozhodnut. Mt oficiln pravomoc velet a vydvat rozkazy nen pro veden lid v operaci pln postaujc. Aby tomu tak bylo, ml by velitel mt pro veden lid potebn pedpoklady (viz tabulka 2.2).

47

VELITEL charakterov vlastnosti hodnoty oddanost (vrnost) smysl pro povinnost respekt (cta) obtavost nezitnost est poctivost osobn odvaha vlastnosti duevn tlesn (fyzick) citov (emocionln) schopnosti jednn (innosti) schopnosti mezilidsk odborn teoretick technick taktick innosti ovlivujc dorozumvn rozhodovn motivace operan plnovn pprava proveden hodnocen zdokonalujc rozvoj budovn vzdlvn bt vdt, znt uskutenit

potebn k dosaen dokonalosti

Obrzek 2.2 Pedpoklady pro veden lid Velitel vedou sv podzen kombinac osobnho pkladu, pesvdovn a ntlaku. I kdy je veden lid jejich prvoadou povinnost, je tak povinnost kadho vojenskho nadzenho. D) ZEN zen je v obecn rovin chpno jako rozhodovn o zpsobu vyuit zdroj (lidskch, materilnch, finannch, informanch) v zjmu dosaen cle dan organizace. Obecn lze hovoit o tech skupinch definic zen (managementu): 1. skupina zdrazuje sloky tvoc npl dc (manaersk) prce: zen (management) je soubor nzor, zkuenost, doporuen, pstup a metod, kter vedouc pracovnci (manaei) vyuvaj ke zvldnut specifickch innost (manaerskch funkc), je jsou nezbytn k dosaen zmr.

48

2. skupina zdrazuje zen ( management) z hlediska dosaen vytyenho cle: zen (management) je innost mobilizujc lidsk i vcn initele k uskutenn urit akce i projektu pi respektovn prvnch norem, nklad, kvality a lht. zen (management) je umn doshnout toho, aby lid udlali to, co je teba. 3. skupina zdrazuje zen (management) z hlediska spojen dcch (manaerskch) innost s rizikem a smyslem realizovat zmny tak, aby bylo dosaeno doucch efekt (hodnot). zen (management) je mobilizace a aktivizace vech zdroj a podstupovn rizik s clem doshnout doucch pnos pro zenou instituci. V dc (manaersk) terminologii se meme setkat s pojmem zen control, kter je obvykle spojovn s bezprostednm prosazovnm a realizac stanovench kol. Pedstavuje obvykle ni stupe dc innosti ve smyslu zen dlch proces zejmna vrobnch a technologickch, asto se jm tak rozum zen proces v relnm ase. Manaersk funkce: Sv posln pln manaei (dc pracovnci a ve vojenskm prosted velitel) elnm a hospodrnm zvldnutm manaerskch funkc. Jsou to typick a zrove podstatn innosti, kter by ml vedouc pracovnk zvldnout ve sv oblasti psoben. V souasnosti se v odborn literatue uvdj jak rzn pojet obsahov npln manaerskch funkc, tak i jejich odlin lenn: a) opakujc se sekvenn dc ( manaersk) funkce jsou: plnovn (planning); organizovn (organizing); vbr a rozmstn spolupracovnk (personln zabezpeen), veden lid (leading); kontrola (controlling). b) prbn paraleln funkce jsou: analza; rozhodovn; implementace.

49

Uspodn a vzjemn vazby sekvennch (opakujcch se) a paralelnch (prbnch) manaerskch funkc lze nzorn uvst v tabulce: Jednotliv manaersk funkce Plnovn Organizovn Vbr a rozmstn lid Veden lid Kontrola Analza Rozhodovn Implementace

Toto zobrazen dv nejen pehled o systmovm celku, ale naznauje i nezbytnost stlho slaovn jednotlivch funkc, a to jak pro nvaznou obsahovou npl, tak pro nezbytnou pracovn nvaznost funkc paralelnch. Ve uveden teorie zen (managementu) plat v plnm rozsahu i pro zen (management) v rmci vojenskch organizac. Nsledujc obrzek 2.3 ukazuje tyi oblasti, v jejich rmci se uskuteuj dc (manaersk) innosti.
zptn vazba

Vytvoen organizace (kolovho uskupen)

Plnovn a zen

Rozhodovn

Analza plnn kolu (poppad proveden zmn)

Personln zabezpeen (hodnocen vbr, rozmstn)

zptn vazba

Obrzek 2.3 Uskuteovn dcch innost zen ve vojensk organizaci je pravomoc sven veliteli pro zen innost podzench nebo jinch soust, kter obvykle nespadaj pod jeho velen, ke splnn kol operace. Cel tato pravomoc nebo jej st me bt penesena nebo delegovna. 50

zen je nedlnou soust velen. Je to proces, jeho prostednictvm velitel s pomoc tbu organizuje, usmruje a slauje innosti pidlench sil ve vojensk operaci k zajitn spnho splnn kolu. Pedstavuje vyhlen zmru a rozhodnut velitelem, vydn pokyn tbu spolu s nslednou kontrolou a upesnnm dal innosti podzenm jednotkm tak, aby odpovdala jeho zmru. Uskuteuje se ped, v prbhu i po ukonen operace. Poznmka: Formy zen jsou podrobnji popsny v dal sti tto kapitoly. zen je zaloeno na informacch o operan situaci a kolu, nepteli, ternu, vlastnch jednotkch, ase (Mission, Enemy, Terrain, Troops and Time available METT-T) a dalch informacch od vech zdroj. Zahrnuje jejich sbr, zpracovvn, zobrazen, uchovvn a pedvn za elem vytvoen spolenho operanho obrazu situace a vyuvn tchto informac pedevm tbem v prbhu veden operac. Informace jsou tedy nejdleitj slokou zen. Pedstavuj vznam piazen datm. Obsahuj konkrtn formu popisu nebo shrnut skutenost z dat do poznatk, kter souvis s vojenskmi operacemi. Dvaj uspodn a tvar materilnmu svtu, a tm umouj velitelm a jejich tbm docenit vznam a pochopit udlosti a podmnky, v kterch pijmaj rozhodnut a d proveden operac. Data a informace ze vech stup velen a sdlen vemi uivateli vytvej spolen operan obraz situace. Velitel me posoudit informace zobrazen v rmci spolenho operanho obrazu situace a zskat takov znalosti o situaci, e bude schopen na jejich zklad zahjit rozhodovac proces. Velitel d uskuteovn svho rozhodnut vydvnm provdcch pokyn zpravidla ve form rozkaz a nazen. V prbhu tohoto procesu souasn pijm informace od podzench a podprnch sil (zptn vazba). Takov informan tok vytv prosted vzjemnho ovlivovn mezi velitelem a podzenmi silami. Jednou z nejdleitjch informac ve spolench mnohonrodnch operacch je pro velitele to, zda jeho podzen pochopili jeho zmr. Pokud si je velitel jist, e podzen jeho zmr pochopili, me od nich vyadovat mn podrobn hlen. Jestlie podzen jeho zmr nechpou, pak mus bt jeho poadavky na informace intenzivnj a velitel se vce podl na procesu velen a zen. Spojen zabezpeuje penos informac od jedn osoby ke druh a z jednoho msta na druh s drazem na zmr velitele. Dovoluje vojensk organizaci it a sdlet informace mezi jejmi stmi, osobami, prvky a msty a zabezpeuje sladn jejich innosti. Provazuje informace s rozhodnutm a rozhodnut s in51

nost. V operaci neme bt dn rozhodnut realizovno bez pln fungujcho spojen velitele s podzenmi. K vedoucmu postaven velitele pispv nebo z nho ubr zpsob, jakm vyuv spojen. Velitel dosahuje s vyuitm spojen okamitho osobnho a bezprostednho zen podzench sil. Organizan struktura pedstavuje jasn stanovenou hierarchii pesn vymezen vztahy mezi jejmi prvky nebo procesy a mezi vztahy a innostmi. Ve vojenskch vztazch existuj tyto vztahy mezi velitelem, jeho tbem a podzenmi silami. Organizan struktura tak stanov vzjemn psoben mezi prvky organizanho celku, a u jednotkami nebo jednotlivci, kter je jak vnitn (uvnit mst velen, jednotek apod.), tak vnj (mezi rovnmi velen). Vsledn efekty vzjemnho psoben ovlivuj shromaovn, zpracovvn a roziovn informac. Formy zen zen me bt realizovno dvma zkladnmi formami procedurln a pmou. Veden vojenskch operac pedpokld vyuit obou forem zen ke vzjemnmu vyven nedostatk, kter jsou vlastn kad z nich. Tyto formy mohou doplovat jedna druhou a zkvalitovat veden vojenskch operac. Velitel je ten, kdo zajiuje rovnovhu pro kadou situaci. Optimln metodou zen operac je kombinace pmho a procedurlnho zen. Procedurln zen je forma, kter k usmrovn innosti bojovch sil uplatuje kombinovan vyuvn operanho umn, taktiky, doktrn, pedpis, postup, metodik, pedem schvlench a vyhlench rozkaz a opaten. Operan umn, taktika, doktrny, metodiky a postupy umouj uskutenn procedurln formy zen. Uruj spe jak na to ne konen vsledek. Operan umn je soust vojenskho umn, kter se zabv teori a prax ppravy a veden mnohonrodnch, spolench i samostatnch operac operanch uskupen, innost operanch velitelskch stup, hodnocenm a vyuitm vech okolnost, kter maj vliv na ppravu a veden operac. Taktika je vda o rozmstn sil a prostedk a jejich schopnostech na bojiti. Zkoum objektivn zkonitosti boje a na tomto zklad vypracovv zsady jejho veden.

52

Doktrna vyjaduje zkladn principy innosti vojsk ve vech druzch operac, kterch se mohou zastnit nebo vst samostatn (podrobnji je rozebrno v kapitole 3, st IV). Metodiky jsou veobecn a podrobn nvody vyuit metod a zpsob pi plnn kol (nap. jak provdt bojov vcvik a ncvik v osdkch). Vojska a velitel vyuvaj znalosti tchto metodik ke splnn stanovench kol a dalch innost, zejmna metodiky pro pouit zazen, vzbroje, techniky a nasazen osob. Postupy jsou podrobn popisy standardnch innost, kter obsahuj nvod jak splnit pravideln se opakujc koly. Vyuvaj je velitel a tby pi plnovn a plnn operanch kol, pokud nen stanoveno jinak. dc pravidla a organizan opaten, kter omezuj plnovn a bn innosti, pijm velitel zpravidla pouze v nejnutnjch ppadech. Vdy je smuje tak, aby byla v souladu se zmrem nadzenho velitele jak splnit stanoven kol. Pokud velitel mus omezit volnost jednn podzench v uritch situacch, upesuje dc pravidla a organizan opaten graficky v operanch rozkazech. Takto vyjden opaten mu umouj procedurln dit. Pesto, e maj organizan opaten velmi pesn a trval vznam, jejich typ a rozsah zvis na konkrtn situaci. Velitel je upesuje s ohledem na tern, mnostv samostatnch akc a stupe volnosti, kter stanovil svm podzenm. Pro spn kolov velen by ml velitel omezit procedurln zen a pouvat pouze minimum nutnch dcch pravidel a opaten. Pm zen je forma zen, kter vyaduje od velitel aktivitu v hodnocen, rozhodovn a zen sil v operanm prostoru. Specifick metodiky pmho zen jsou plny, rozkazy, nazen, styn innost a tbn nvtvy. Velitel pouvaj tuto formu zen ke splnn vydanch kol nebo usmrovn innosti pi een sloitch nebo nejasnch kol. Pm zen vak me zpsobovat peten vedoucch pracovnk informacemi (nebo poadavky na informace), zvyovat jejich navu a me bt pinou toho, e podzen se spolhaj na velitele, aby on pijal vechna dleit rozhodnut. Pm zen je zaloeno na dajch v relnm ase (nebo ase blzkm relnmu), zskanch z idel a prvk przkumu, identifikanch zazen, datovch spoj a komunikanho vybaven. Pm zen je douc, avak nen vdy mon vzhledem k podmnkm na bojiti a zranitelnosti systmu.

53

Pm zen je nejefektivnj v dynamickch operacch a v nsledujcch situacch, kdy: vznik pedvdatelnch udlost vyaduje pijet rozhodnut k realizaci jednoho z nkolika monch een; plnn kol je sloit, uskuteovan innost je mnohostrann a existuje nkolik variant monho een, piem kad z nich je jednoznan charakterizovna a zahrnuje pouit etnch prostedk; se situace rychle vyvj a mn; nkte podzen obtn chpou obdren kol. Styn innost je pro pm zen dleit. Umouje pedvat informace od odeslajcho velitelstv k velitelstv, kter je pijm a naopak. Tm, e styn dstojnci a detaovan pracovit pedvaj informace, pomhaj veliteli pi pmm zen. Styn dstojnci mohou pi pedvn informac doplnit dal souvislosti a vznam informac jak pro velitelstv, kter je pijalo, tak i pro to, kter je odeslalo. Mohou tak urychlit prchod rozhodujcch a mimodnch informac. Poznmka: Podrobn je styn innost popsna v ploze 4. tbn nvtvy mohou poskytnout velitelstv, kter nvtvu vysl, cenn informace o plnn kol na navtvenm velitelstv. Mohou se (ale nemus) uskutenit na zklad pozvn z navtvenho velitelstv a mohou bt ohlen nebo neohlen. Nemly by naruovat innost na navtvenm velitelstv a v jejich rmci by nemly bt kladeny na vojky z navtvenho velitelstv speciln poadavky na ubytovn nebo zdroje.

29. PRINCIPY VELEN

Principy velen peduruj zpsob, kterm velitel budou plnit zkladn povinnosti velen, ktermi jsou plnn operanho kolu a pe o lidi. Obrzek 2.4 graficky znzoruje vztahy tchto dvou povinnosti k ne uvedenm principm velen, kter jsou: jednota sil; decentralizovan proveden; vasn a inn rozhodnut a innost; dvra; jednotn pochopen.

54

Dvra
Decentralizovan proveden

kol
as n roz a ho i dn nn ut

Lid
a ot dn Je il s

Jednotn pochopen
Obrzek 2.4 Vztahy ve velen Jednota sil Poadavek vech stup velen na jednotu sil s decentralizovanm provedenm operace uvd do souladu kolov velen. Decentralizace proveden je zajiovna vasnm a efektivnm rozhodovnm zaloenm na iniciativ podzench. kolov velen me fungovat pouze v prosted dvry a jednotnho pochopen. Aby mohlo bt kolov velen spn pouito bhem operace, mus velitel a tby na vech stupnch velen pochopit a zvldnout uplatnn princip velen ji v obdob jej ppravy. Jednota sil pedstavuje souinnost a spoluprci mezi vemi prvky operan sestavy smovanou ke stanovenmu cli. Zmr velitele tvo zklad pro samostatn, ale sladn sil podzench. Pochopen zmru velitele (a o dva organizan stupn ve) vede ke zven jednoty sil a poskytuje zklad pro decentralizovan rozhodovn a proveden operace ve stle se mnc situaci. Podzen, kte znaj zmr velitele, budou s daleko vt pravdpodobnost jednat v neoekvanch situacch iniciativn a clevdom.

55

Jednota velen, kterou uplatuj velitel v rmci mnohonrodnch sil, napomh k dosaen jednoty sil. Splnn stanovenho operanho kolu je v rmci jednoty velen v pravomoci a odpovdnosti jednoho velitele. Velitel pijm rozkazy pouze od jednoho nadzenho, ktermu je zodpovdn za splnn obdrenho kolu. Pokud nen jednota velen za jistch okolnost uskuteniteln (nap. v krizovch operacch), mus bt pijmna takov organizan opaten, aby se doshlo tto jednoty u vech zastnnch sil pomoc souinnosti a spoluprce, a to i v ppad, e tyto prvky nepat do stejn organizan struktury velen. Decentralizovan proveden Decentralizace proveden vyaduje od podzench a umouje jim uplatnit vlastn iniciativu a na zklad aktulnch informac pijmout rozhodnut k realizaci zmru nadzenho velitele. Umouje podzenm snit objem informac penench v obou smrech mezi podzenm a nadzenm v rmci sluebnho postupu. Veobecn plat, e m dynamitji se mn situace, tm astji se mus velitel na nich stupnch velen rozhodovat. Decentralizace proveden, kter je zkladem kolovho velen, vyaduje delegovn specifickch rozhodovacch pravomoc. Takov delegovn pravomoc me bt bu zeteln a jasn, jak je to formulovno v relnch kolech ve vydanch rozkazech, nebo me bt nepm a skryt, jako v pedpokldanch kolech nachzejcch se v pslunch rozkazech. Delegovn pravomoci tak sniuje mnostv rozhodnut, kter je nutno pijmout na vych stupnch velen. Pispv rovn ke zven prunosti na nich stupnch velen vzhledem k menmu asu pro reagovn na vydan rozkazy. Velitel nedeleguje pravomoci pouze na podzen velitele, ale me delegovat nkter sv pravomoci i na pslunky vlastnho tbu. V ppad, e velitel deleguje pravomoc na podzen, pidl jim dostaten zdroje ke splnn stanovenho kolu. Tyto zdroje mohou zahrnovat informace, sly, prostedky a as. Bez ohledu na delegovn pravomoci je to velitel, kdo vdy d souinnost akc svch podzench. Vasn a inn rozhodnut a innost Pokud velitel zvldne pijmout a vyhlsit (doruit) sv rozhodnut rychleji, ne je na tato rozhodnut neptel schopen inn reagovat, zskv monosti pro vytvoen takovho tempa operace, ktermu neptel nesta.

56

Vasn a inn rozhodnut zahrnuj: zjitn takovch informac, kter velitel potebuje; stanoven kol podzenm; stanoven priorit, organizaci sil a rozdlen zdroj; stanoven kritickch as a prostor pro proveden operace. Velitel mus pedvdat innosti, inky a dopady, kter zpsob pijetm svch rozhodnut, mus s nimi potat a bt schopen pehodnotit a upravit pedchoz rozhodnut. Navc mus potat i s inky zpsobenmi reakc neptele na innosti vlastnch sil a s dopady svch rozhodnut na nastvajc operace. Rozhodnut velitele je pi plnovn operace pijmno formou vbru z nkolika variant. Velitel aktualizuje a dopluje sv rozhodnut v prbhu ppravy nebo provdn operace tak, aby na zklad vyhodnocen vyuil novch vhodnch pleitost nebo vyeil zjitn problmy (viz kapitola 4). Vasn pijet rozhodnut a jeho realizace vytv pedpoklad pro zskn dalch vhod a jejich nslednho vyuit. Dvra Dvra se mus stejn jako respekt zskat a jej rove nen na vech stupnch velen stejn. Podzen, kte maj dvru v nadzenho, vyvjej daleko ochotnji vlastn iniciativu v souladu s poadavky kolovho velen. Souasn plat zsada, e velitel deleguj vce pravomoc tm podzenm, kterm dvuj, e budou jednat v souladu s jejich zmrem. Dvra je zaloen na kvalitch osobnosti vetn profesionln zpsobilosti, osobnho pkladu, poctivosti a estnosti. O dve plat, e se pomalu zskv, ale rychle se ztrc. Jednotn pochopen Velitel mohou napomoci jednotnmu pochopen zsadovm vystupovnm, kter posl chpn mluven zprvy nebo alespo s n nen v rozporu. Rozvj sv schopnosti neverbln komunikace znalostmi o sob, stejnou filozofi pro een kol a mnostvm nabytch zkuenost. K jednotnmu pochopen me vst odborn pprava, zamstnan v ternu a diskuse.

57

Nkter vahy na toto tma: Velitel pi pijmn rozhodnut berou v vahu mon varianty innosti neptele, jeho monosti, schopnosti a reakn as. Velitel, kte dok pijmout a uskutenit sv rozhodnut rychleji, dokonce i jen zsti, zskvaj vhodu, kter se me v prbhu asu stt dleitou. Z ve uvedenho plyne, e rychl pijman rozhodnut, dokonce i bez kompletnch informac, je velmi dleit. Velitel vyberou pijatelnou variantu innosti s pijatelnou mrou rizika rychleji ne neptel. Rozhodovac proces na nich rovnch velen je rychlej a pmoaej, protoe velitel maj snahu pout co nejjednodu metodu pro pijet rozhodnut v boji. Velitel mus upravovat sv rozhodnut na zklad poadavk, kter vznikaj v etapch plnovn, ppravy a proveden operace. Pitom kombinuj rutinn a formln pstup. Rutinn rozhodovn pomh velitelm a tbm zkrtit as mezi pijetm rozkaz od nadzench, zsknm znalost o situaci, pehodnocenm a upesnnm rozhodnut, pravou (zpracovnm novch) a vydnm rozkaz podzenm, a tm zvyovat tempo operace. Na zklad poznatk z veden soudobch operac se potvrzuje nzor, e neexistuje dokonal een problm na bojiti. Vude tam, kde as nen kritickm faktorem, by vak mli velitel vyut pi rutinnm rozhodovn metodu analzy. Dl rozkazy a pedbn nazen maj velmi dleitou lohu prv pi pijet vasnho rozhodnut a zahjen operace. Na jejich zklad zahajuj zkuen velitel plnovn operace. Vycvien tby pitom sice vyuvaj zpracovan metodiky a SOP, ale pro zkrcen as provdj tak urit innosti pouze mylenkov (ne na pape) nebo vyuvaj neverbln komunikaci.

58

ST II KONCEPCE VELEN
30. OKOLNOSTI OVLIVUJC KONCEPCI VELEN
Preferovan zpsob velen vojskm je kolov velen. dn velitel nespolh na postupy vhradn kolovho nebo vhradn podrobnho zpsobu velen. Pi kolovm velen dv podzenm velitelm jistou mru volnosti, pi uplatovn metody podrobnho velen e i ty nejmen podrobnosti sm. rove, k n velitel vztahuje konkrtn postupy velen, zvis na rznch okolnostech, jako jsou: charakter innosti nebo kolu; kvalita tbu a podzench velitel; sloen a schopnosti neptele; charakter a vvoj sloek zkladnho prosted operac.

31. KOLOV VELEN

kolov velen je takov, pi kterm je veden vojensk operace zaloeno na decentralizovanm proveden v souladu s vydanmi rozkazy. spn kolov velen vychz od podzench velitel vech stup, kte projevuj v rmci zmru nadzenho velitele ukznnou iniciativu zamenou na efektivn splnn stanovenho kolu. Vyaduje prosted dvry a vzjemnho pochopen a opr se o nsledujc tyi prvky: zmr velitele; bojov nazen; rozdlen zdroj; iniciativu podzench. Zmr velitele je jasn a strun vyjden toho, co mus bt dosaeno a podmnek, kter mus bt splnny vlastnmi silami k tomu, aby usply nad neptelem, a to ve s ohledem na tern a poadovan konen stav. Je zamen na podzen bojov sly jako celek. Zmr velitele slou jako vchoz podklad pro plnovn a ne jako jeho produkt. V prbhu operace pak zmr velitele sjednocuje sil a usmruje iniciativu podzench. Velitel si pipravuje zmr osobn a je-li to mon, zmr i osobn vyhlauje. Osobn vyhlaovn zmru podzenm zajiuje jednotn pochopen toho, eho chce velitel doshnout a umouje okamit objasnn 59

vech nesrozumitelnost. Vichni podzen velitel mus zmr nadzenho jasn pochopit a rozpracovat ve svch rozkazech. Zmr velitele, jeho pokyny pro plnovn a poadavky na kritick informace slou k usmrnn a soustedn podpory velen bhem rozhodovacho procesu a usmrnn innosti jednotek pi veden operace. Velitel usmruje innosti jednotek pi plnn kol v operaci k jejich spnmu splnn tm, e: vydv koly podzenm; stanovuje priority a rozdluje zdroje ke splnn kol; vyhodnocuje a bere na sebe pijateln rizika; zasazuje zlohy; sleduje, naslouch a chpe poteby podzench a nadzench; vede a motivuje sv podzen ke splnn operanho kolu. Velitel me pedpokldat, e bude mt na zatku plnovn nepln informace tkajc se uloenho kolu. Pesto vak mus bt schopen pijmout nkter poten rozhodnut a stanovit, jak informace potebuje doplnit. Do t doby, ne podpora velen uspokoj jeho poadavky na kritick informace a tyto informace mu poskytne, vyuv zvr z hodnocen situace k tomu, aby mohl pijmat dal rozhodnut. Bojov nazen jsou technickm nvodem pro splnn rozkaz, kter povoluj podzenm maximln volnost pi plnovn a veden innost za elem splnn operanho kol. Bojov nazen ponechvaj na podzench, jak bude splnn operan kol a stanov: kolovou organizan strukturu; zmr operace a zmr velitele (vetn stanoven vztah posilujc posilovan pro jednotliv fze operace); koly podzenm jednotkm; vylennou podporu podzenm; zkladn pokyny pro koordinaci; zpsob organizace informan podpory. koly stanoven podzenm mus obsahovat vechny bn prvky (kdo, co, kdy, kde a pro) s poloenm zvltnho drazu na cl (pro) za elem usmrnn jejich iniciativy v souladu se zmrem velitele. Sprvn formulovan kol se stv zejmna v kolovm velen dleitm. Velitel kontroluje innost svch podzench v operaci a zasahuje pouze tehdy, je-li ohroeno splnn jeho z-

60

mru a usmruje veden operace koordinovnm sil jednotlivch prvk operan sestavy k obnoven innosti nebo vyuit spchu k rozvjen tempa. Rozdlen zdroj d velitel. Zdroje pidluj podzenm pimen ke splnn jejich kol. Informace, kter sdlej velitel na vech stupnch velen, povauj v kolovm velen za zdroj srovnateln s tradinmi zdroji, jako jsou bojov sly a prostedky. Iniciativa podzench je pedpokladem zodpovdnho pijet vlastnch rozhodnut a zahjen samostatnch innost v rmci zmru velitele. Podzen rozhoduj o tom jak doshnout splnn uloench kol pouze v rmci delegovan volnosti jednn. Prokazuj iniciativu bhem plnn operanho kolu, pitom jsou stle odpovdni za splnn zmru nadzenho velitele. Iniciativu vak uplatuj i v takovch ppadech, kdy se neda spn realizovat zmr operace nebo rozkaz nadzenho velitele, nebo kdy se naopak objev neoekvan vhodn pleitost umoujc efektivnj splnn zmru velitele.

32. VZNAM PROSTED PRO KOLOV VELEN

spch kolovho velen je zvisl na prosted, kter umouje podzenm velitelm na vech rovnch nezvisl mylen a uplatnn vlastn iniciativy. Velitel pi vyhlaovn svho zmru podzenm podporuje vznam spolenho sdlen povinnost a zvazk objasnnm dvodu (pro), a tm vytv pozitivn prosted. K vytvoen pozitivnho prosted pomhaj nsledujc faktory: pijet rizika a chyb; podpora dvry a jednotnho pochopen; pouit efektivn komunikace; vytvoen tmov prce. Pijet rizika a chyb je dleitm faktorem, kter si velitel ukld do pamti dvma zpsoby. V prvnm zpsobu pijm velitel rozhodnut v prbhu ppravy a proveden operace pomoc een, kter v sob nesou prvky rizika. V tomto ppad informuje sv podzen o tom, jak rizika a pro pijal, a to bu pmo v dob, kdy se tak rozhodl (pokud to as umon), nebo nsledn bhem vyhodnocen dan innosti. Mus ale zabezpeit, aby se tento zpsob nestal dvodem odporu k podstoupen rizika, co plat zejmna pro taktick rizika. 61

Ve druhm zpsobu uznv velitel rizika, kter pijali podzen velitel ve svch rozhodnutch. Bhem vlen hry v etap ppravy operace me velitel schvlit podzenm pijmat a nst nsledky pli riskantnch taktickch rozhodnut a pi jejm vyhodnocen jim vysvtlit vhodnj zpsob een danho problmu za pouit menho taktickho rizika. Pijet rizika znamen tak schopnost uznn chyb. Velitel vede sv podzen k tomu, aby pi prosazovn vlastn iniciativy jednali v souladu s jeho zmrem, ale tak jim dv prostor k tomu, aby se uili na chybch, kter dlaj. Nepipust vak takov chyby, kter by vedly k ohroen ivot vojk. Existuj dva zkladn druhy chyb: chyby zpsoben pehnanou horlivost, kter se stvaj tehdy, pokud se nkter velitel sna usmrovat sv jednn k uritmu cli, jako je napklad splnn kolu; chyby plynouc z opomenut nebo z nedbalosti, kter se pihod vdy, kdy velitel nejednal tak, jak ml, asto proto, e nechtl pijmout riziko spojen s touto innost. Podzen ochotn riskovat chyby zpsoben pehnanou horlivost ukazuj svou iniciativu a maj tak velkou anci vyut vhodnou pleitost a dle ji rozvjet. Podzen, kte udlali chyby z opomenut, z nedbalosti i nejednali, jak mli, nejsou ani vhodn k pevzet samostatn iniciativy nebo vyuit pleitosti. Velitel pi uplatovn kolovho velen spe omluv chyby zpsoben pehnanou horlivost ne chyby z opomenut nebo z nedbalosti. Podpora dvry a jednotnho pochopen je nutn, protoe dvra a jednotn pochopen jsou kritickmi faktory pro tempo operac provdnch decentralizovanm zpsobem. Pispvaj k dobr spoluprci v rmci mnohonrodnch sil. Velitel se proto vzdlvaj, cvi a pipravuj sami sebe, sv tby a sv podzen na zklad spolench doktrn. Shodn pstup k problematice velen a zen zaloen na znalosti tchto doktrn vetn terminologie napomh jednotnmu pochopen a je zkladem kolovho velen. Velitel me na podporu vybudovn dvry a jednotnho pochopen vyut monosti a schopnosti soudobch systm velen a zen (viz kapitola 3), jako napklad zprostedkovn videokonference k vmn osobnch nzor na taktickou situaci a otzky spjat s vedenm lid. Systmy velen a zen umouj roziovat velk mnostv informac a pesn je zpracovvat, co umouje ve62

litelm sdlet informace, mt je zobrazeny a vyut je v prbhu rozhodovacho procesu i pi vydvn rozkaz. Pouit efektivn komunikace je cestou k jednotnmu pochopen kolu. Psan nazen (vetn tch penench elektronicky) hraj zejmna v mnohonrodnch operacch dleitou lohu pro uskuteovn velen a zen a zajitn jednotnho pstupu a pochopen vetn administrativy s tm spojen. V psemn komunikaci v tchto operacch by mlo bt brno v vahu, e dokumenty jsou vydvny bu v anglitin, nebo francouztin, co nemus bt matesk jazyk vech sil astncch se dan operace. Proto by mly bt tyto dokumenty a pokyny napsny v co nejjednodu podob. Velitel mus objasnit svj zmr podzenm, a je vydn psemnou nebo stn formou. Ve vlce pak nabv na vznamu stn komunikace nejenom z hlediska asu, ale tak z dvodu veden lid, protoe osobn komunikace je nejefektivnj. Velitel mus umonit, aby mohla probhat potebn komunikace mezi nimi, tby a jejich podzenmi. Sladnost a tmov prce velmi usnadn ppravu i proveden operace. Podmnky souasnch operac asto vyaduj, aby velitel doshl vybudovn tmovho ducha a soudrnosti u jednotek, kter nejsou soust stejn organizan struktury a kter byly elov sloueny do jednoho organizanho celku. Jednou z metod dosaen sladnosti a tmov prce je vyuit soudrnosti, kter je vdy ptomna zejmna na nich rovnch velen. Dal monost pro doclen kvalitn tmov prce pedstavuj ncviky. Velitel usiluj o sladnost a tmovou prci jak mezi dstojnky, tak mezi praporickm a rotmistrovskm sborem vetn hodnostn smench tm, zejmna ve tbech.

33. UPLATOVN KOLOVHO VELEN

kolov velen je mon pout ve vech druzch operac vetn operac k een kriz. Jeho podstatou je, e se sousteuje na cl operace. Toto pojet velen a zen zdrazuje asovou dimenzi rozhodovn, dleitost pochopen zmru nadzenho velitele a jasnou zodpovdnost podzench za splnn tohoto zmru. kolov velen se opr o decentralizovan proveden a iniciativu podzench. Primrnm zkladem kolovho velen je vytvoen dvry a vzjemnho pochopen mezi nadzenmi a podzenmi. Decentralizovnm rozhodovac pravomoci zvyuje kolov velen tempo operace a zlepuje schopnost vypodat se s promnlivou a chaotickou situac. Rozkazy a plny jsou pi uplatovn kolovho velen tak strun a jednoduch, jak je to jen mon. 63

kolov velen si uchovv pouitelnost i v prosted charakteristickm pro krizov operace. Dosahovn jednoty sil se stv sloitjm, ale stle doucm. Klovm se stv zmr velitele. Pomry ve vzdlench oblastech a rychle se vyhrocujc situace mohou velitele pinutit k decentralizovanmu proveden operace a podzen mus uplatnit svoji ukznnou iniciativu k een problm tak, jak vznikaj.

34. KOLOV VELEN A KOMUNIKAN A INFORMAN SYSTMY

KIS umouj velitelm a jejich tbm uskuteovat kolov velen. Zsady velen KIS nemn. Modern KIS podporuj kolov velen tm, e vytvej velitelm podmnky pro pedvn aktulnch informac podzenm ke zlepen jejich znalost o situaci a k usmrnn jejich iniciativy. Nadzen velitel me sledovat innost podzench. S vyuitm systmu velen a zen me spolu se svm tbem prun reagovat na situaci a sladit dal innost v operaci pot, co podzen velitel iniciativn splnil kol v souladu s jeho zmrem.

64

ST III LOHA VELITELE

Velitel je na vech stupnch velen klovou osobou v procesu velen a zen. V osob velitele se spojuje vojensk vda s vlenm umnm. K zskn a udrovn dvry a vzjemnho pochopen vytv velitel pozitivn velitelsk prosted, vede ppravu podzench v oblasti velen a zen a s vyuitm podpory velen d opaten k pprav a proveden operac. loha velitele je rozhodujc pro spn velen a zen. Velitel vytv a udruje pozitivn prosted pro velen pomoc akc zamench na veden lid. Aktivn veden lid je zaloeno na hodnotch, vlastnostech a dovednostech velitele. Soust prosted velen mus bt jeho styl a filozofie velen. Organizace, kter vel, se jeho stylu velen pizpsob. Velitel mus velet jemu pidlenm slm pi provdn operace i pot, co pijal rozhodnut. Je na takovm mst, odkud me velet a reagovat na zmny situace.

35. MSTO VELITELE

Zkladn faktory, kter ovlivuj vbr msta, kde se nachz velitel, a kter jsou spolen pro vechny rovn velen: poteba vidt a poznvat udlosti pmo, nezprostedkovan; poteba motivovat a vst; pstup k informacm pro pijet vasnch rozhodnut; schopnost velitele posoudit stav a morlku svch vojsk; komunikace s podzenmi, sousedy a nadzenm; schopnosti k proveden rozhodovacho procesu; bezpenost, vetn fyzick ochrany; as a msto kritickch udlost. stednm bodem pro informan tok a plnovn je zpravidla hlavn msto velen. Modern technologie umouj veliteli, aby ml z jakkoliv msta v prostoru operace pstup k informacm, na jejich podklad doke vyhodnotit prbh operace, stanovit rizika a pijmout zmny. KIS mu pomhaj velet z jinch mst velen (zlonho nebo doasnho), ne je hlavn msto velen, ani by se musel obvat ztrty spojen se svmi dalmi msty velen (nadzenho velitele, podzench a soused) nebo ztrty informac, analz a kalkulac pedvanch z tchto mst velen. Pi velen ze zlonho nebo doasnho msta velen zskv velitel bezprostedn znalosti o situaci, kter by tko zskal jinm 65

zpsobem. Stejn dleit je i fakt rychlho pstupu k informacm bez zpodn nebo zkreslen, co se stv v ppad, kdy informace putuje nahoru a dol sluebnm postupem. V neposledn ad velitel svou ptomnost pitahuj pozornost vech na kritick msta operace. Velitel me zajistit velen rznmi zpsoby, napklad rozkazy, nazenmi, osobn ptomnost apod. m vce je stup velen, tm vce velitel vel cestou svch podzench. Me pitom poadovat stl osobn kontakt, pijmat rozhodnut a zasahovat do velen na mst nebo u jednotky, kde probhaj rozhodujc operace. Pokud ztrat kontakt se situac, mus si vytvoit a ujasnit dal postup podle vvoje udlost. Velitel si ne vdy doke pedstavit bojit a dit a slaovat prbh innost svch jednotek s pomoc obrazovky potae na mst velen. Proto si obas vyhodnocuje situaci mimo sv msto velen a vyuv k tomu osobn setkn s podzenmi veliteli i vojky. Efektivn podpora velen umouje, aby se velitel nachzel tam, odkud me nejlpe velet a reagovat na pleitosti a mnc se okolnosti.

36. PPRAVA PODZENCH V OBLASTI VELEN A ZEN

Pprava podzench v oblasti velen a zen se tk innost, kter velitel procviuje s podzenmi do zahjen operace a kter vedou ke zlepen kvality velen v jejm prbhu. Pestoe je pprava podzench obvykle nrodn odpovdnost, je velitel povinen cviit a pipravovat podzen velitele a tby k zajitn toho, aby porozumli jeho zpsobu chpn a uplatnn doktrn. Pprava velitel a tb Ped zahjenm spolench mnohonrodnch operac velitel usmruje zpsob ppravy bojovch sil v rmci stupn velen, kter mu byl nad tmito silami pidlen. kolov velen vyaduje pochopen a znalost prbhu operac o dva stupn ve a tento poadavek se odr ve vcviku podzench. Aliann velitel koordinuje provdn ppravy s nrodnmi veliteli. Jednou z metod zskn zkuenost a profesionlnho rozvoje velitel je studium operac, bitev a boj spolu se studiem lidskho chovn.

66

Aktivity profesionlnho vvoje zahrnuj: studium a diskusi nad nevyeenmi problmy a souasnmi vojenskmi doktrnami; ast na VC; ast pi simulaci operanch a taktickch situac a problm; ast na taktickch cviench s jednotkami; rozvoj novch dovednost vetn experimentlnch cvien s jednotkami. Velitel a tby si vytvej vlastn metodiky prce a postupy pro ty oblasti, u nich doktrny neslou jako dostaten vodtko, nebo si je upravuj na specifick podmnky jejich velen. Tyto metodiky a procesy rozpracovan v SOP zahrnuj prvky kolovho velen. Velitel procviuj sv podzen v pouvn SOP pro een pedpokldanch innost. Pokud je pprava podzench zamena tmto smrem, vsledkem je velen, kde jednoduch zmr velitele vede k rychlm, koordinovanm a innm akcm. V podmnkch, kdy jsou na vech rovnch velen dostupn stejn informace a kdy se zvtuje rozptlen na bojiti, smuj velitel ppravu svch velitel a tb k innosti proti nenadlm akcm neptele a k vyuvn neekanch pleitost. Takov pprava je prostedkem k procviovn, rozvoji a oven praktickho vyuit spolench doktrn a pispv k dobrmu zvldnut princip velen v dan organizaci. Velitel mohou vyut poznatky a zkuenosti z procesu ppravy ke zven sladnosti tb, vytvoen a prohlouben dvry a zkvalitnn tmov prce. Hodnocen podzench Kad velitel zn sv podzen, pravideln je hodnot, a proto je schopen vybrat mezi podzenmi vhodn kandidty na sprvn msto a ve sprvn as. V rmci aliannch struktur vak maj velitel omezen monosti hodnotit podzen vc ne v nrodnm prosted. Zpracovan hodnocen jednotlivc velitel co nejinnji vyuv vi svmu tbu i podzenm velitelm. Dleit je v tomto ppad vyhodnotit siln a slab strnky podzench vetn jejich omezen.

67

ST IV REALIZACE VELEN V OPERACCH

37. TYPY A ROVN VELEN VE SPOLENCH MNOHONRODNCH OPERACCH
Velitel mus znt jednotliv typy velen a zen a vztahy, kter existuj mezi nm a jemu pidlenmi jednotkami pro plnn stanovenho kolu proto, aby mohl velen a zen inn uplatovat. Obecn pochopen typ velen a zen a rovn velitelsk pravomoci je pedpokladem efektivn spoluprce v rmci mnohonrodnch vojenskch velitelskch struktur. Zkladem pochopen jsou definice jednotlivch typ velen a zen podle rovn velen. Poznmka: Schematick znzornn pravomoci podle typ velen a zen pro oprvnn osoby nebo velitelstv je uvedeno v ploze 5). Typy velen pln velen (FULLCOM) FULLCOM je vojensk pravomoc a odpovdnost velitele vydvat rozkazy podzenm. Tk se vech aspekt vojenskch operac a administrativy. Tato pravomoc existuje pouze v rmci nrodnch ozbrojench sil a neme bt delegovna. Stty, kter sv sly vyleuj pro mnohonrodn aliann nebo koalin operaci, si vdy ponechvaj nad tmito silami pln velen. Operan velen (OPCOM) OPCOM je pravomoc sven veliteli stanovovat operan koly nebo koly podzenm velitelm, kter zahrnuj rozvinut jednotek, perozdlen sil a udren nebo pedn operanho nebo taktickho zen, pokud to velitel povauje za nutn. Nezahrnuje v sob odpovdnost za administrativu a logistiku. Taktick velen (TACOM) TACOM je pravomoc sven veliteli k vydvn kol silm, kter jsou pod jeho velenm, s clem splnit kol stanoven nadzenm. dn aliann nebo koalin velitel nem zpravidla monost plnho velen jednotkm jemu pidlenm, protoe pi vyleovn jednotek do mnohon68

rodnho kolovho uskupen je jednotliv zem pouze pedaj pod operan zen nebo taktick zen. Operan velen pedaj pouze v ppad, e velitel mnohonrodnch sil je ze stejn zem jako jemu pedvan sly. Typy zen Operan zen (OPCON) OPCON je pravomoc sven veliteli pro zen pidlench vojsk tak, aby mohl splnit specifick koly nebo lohy, kter jsou obvykle omezeny funkc, asem nebo mstem. Tk se rozvinovn jednotek a udrovn nebo pedn taktickho velen tmto jednotkm. Nezahrnuje prvo pidlovat zvltn innost prvkm tchto jednotek. Nezahrnuje samo o sob ani administrativn, ani logistick zen. Taktick zen (TACON) TACON je podrobn a obvykle pm zen a kontrola pesun nebo manvr nezbytnch ke splnn nazench kol. Administrativn zen (ADMINCON) ADMINCON je uplatovn nadzenosti nebo zen podzench a jinch sloek v administrativnch zleitostech, jako je nap. personalistika, zsobovn, sluby a dal zleitosti, kter nejsou zahrnuty v operanch kolech podzench a jinch organizac. Logistick zen (LOGCON) LOGCON je pravomoc, udlen aliannmu nebo koalinmu veliteli, slaovat, urovat priority a sjednocovat logistick koly a innosti logistickch jednotek a organizac v operanm prostoru ke splnn operanho kolu. Nezahrnuje pravomoc disponovat s nrodnmi zdroji udrovanmi u nrodnho prvku zabezpeen (National Support Element NSE), s vjimkou ppad, kdy to souhlas s delegovnm pravomoci nebo je to v souladu s pijatmi principy a procedurami. Koordinan pravomoc (DIRLAUTH) DIRLAUTH je pravomoc udlen veliteli nebo jednotlivci urenmu ke koordinovn specifickch kol a innost zahrnujc sly nebo velitelstv dvou a vce zem, dvou a vce druh vojsk nebo dvou a vce jednotek stejnho druhu vojska. M pravomoc poadovat konzultace mezi zainteresovanmi organizacemi nebo jejich zstupci, avak nem pravomoc k vynucovn dohod. V ppad, e se 69

zainteresovan strany neshodnou, mus se velitel pokusit o dosaen zkladn dohody cestou jednn. Pokud toho nen schopen, mus postoupit danou zleitost pslunmu orgnu. rovn velen a) rovn velen v NATO Strategick Strategick velitel jmenovan Vojenskm vborem NATO je odpovdn za vechny operan zleitosti, za koordinovn logistickho zabezpeen a informan podpory, za rotaci jednotek a pracovnch sil pro prodlouen nasazen a za zajiovn operanho rozhran na politick-vojensk rovni. Operan Na druh rovni velen jsou operan velitel odpovdni svmu strategickmu veliteli za vojenskou innost v rmci svch prostor spolench operac i mimo n. Velen a zen v aliannch vojenskch operacch se zamuje na operan stupe jako na klov lnek mezi velenm na strategickm stupni a na nich stupnch velen. Operan velitelstv maj pln integrovan spolen tby, podporujc vechny funkn oblasti souvisejc s provdnm celho rozsahu vojenskch operac. Taktick Na tet rovni velen jsou velitelstv pozemn, vzdun a nmon sloky sil (Land, Air and Maritime Component Commands LCC, ACC a MCC) pmo odpovdn za plnovn, koordinaci a veden pozemnch, vzdunch a nmonch operac na podporu cl vych stup velen. Novou aliann velitelskou strukturu tvo na jednotlivch rovnch velen nsledujc velitelstv: dv strategick velitelstv: - ACO (Allied Command Operations), jeho velitelem je SACEUR (Supreme Allied Commander in Europe) v Monsu, - ACT (Allied Command Transformation), jeho velitelem je SACT (Supreme Allied Commander Transformation) v Norfolku;

70

ti operan velitelstv tvoc druhou rove velitelsk struktury: - dv velitelstv spolench sil (JFC Headquarters Joint Force Command) v Brunsumu JFC HQ North a v Neapoli JFC HQ South, - spolen velitelstv (JHQ Joint Headquarters) v Lisabonu; est taktickch velitelstv sloek sil (CC Component Command), kter tvo tet rove velen a jsou dislokovna: - v Heidelbergu a Madridu CC-Land HQ , - v Ramsteinu a Izmiru CC-Air HQ , - v Northwoodu a Neapoli CC-Maritime HQ.

b) rovn velen a zen v AR Strategick rove je tvoena vrcholnmi orgny sttu (prezident, vlda a ministerstvo obrany R). Tyto orgny pijmaj politicko-vojensk rozhodnut o zpsobu zajiovn a zen obrany zem (teritoria) sttu, ppadn o rozsahu zapojen sttu do mnohonrodnch operac, probhajcch mimo jeho zem. Velen AR je tvoeno Generlnm tbem AR, kter je soust MO R. Generln tb AR zajiuje rozpracovn a prosazovn cl stanovench orgny sttu a zabezpeuje velen AR. V ele G AR je nelnk Generlnho tbu AR. Spolen operan centrum MO (SOC MO) pln lohu sekretaritu Krizovho tbu MO (K MO). Operan rove tvo SOC MO, v jeho ele stoj zstupce nelnka Generlnho tbu editel SOC MO (ZNG- SOC MO). V etap ppravy operace pat do tto rovn jednotliv operan-taktick velitelstv AR (Velitelstv spolench sil, Velitelstv sil podpory a vcviku). V jejich ele jsou velitel operan-taktickch velitelstv. Na tto rovni jsou pijmna rozhodnut o zpsobu vyuit operanch schopnost elov vytvoench operanch uskupen a o zpsobu plnn operanch kol, stanovench orgny strategick rovn. Souasn je organizovno a zajiovno vestrann zabezpeen (logistick, zdravotnick, personln, policejn apod.) sil a prostedk AR nasazench do operace. Taktick rove je tvoena orgny velen taktickch stup (svazk, tvar a zazen) v podzenosti orgn strategickho a operanho stupn velen. 71

V jejich ele jsou velitel (nelnci), kte pijmaj rozhodnut o zpsobu plnn bojovch kol, tvocch soust plnu operace a bezprostedn d bojovou, ppadn i nebojovou innost v zvislosti na posln, kolech a situaci danho taktickho celku (eta, rota, prapor, brigda, ppadn i divize).

38. VELEN V PRBHU OPERAC

Velen bhem operace se li od velen v ostatnch fz operace tm, e velitel mus stanovit kol s ohledem na neptele snacho se splnit svj kol (zatmco velitel usiluje o splnn toho svho). Snahou neptele je nepetrit naruovat operace vlastnch sil. Vsledek jednotlivch stet, boj a hlavnch operac zvis nejen na informacch, kter m nadzen k dispozici, ale tak na jeho rozhodovacm procesu uskutennm na jejich zklad. Velitel usmruje pozornost tbu a podzench na dleit informace. Z dvodu sloitosti operac mlokdy dojde k situaci, e nen nutn provst zmny a pravy v pipravenm plnu. Velen v prbhu operac vyaduje dobrou znalost a pochopen doktrn, schopnost operanho velitele rozpracovat zmr nadzenho do efektivn innosti na jeho rovni a odbornou znalost pi vyuvn doktrn v reln innosti. Velitel na taktick rovni uplatuj velen a zen rychle a pmo, protoe je mezi nimi a inkem jejich rozhodnut na prbh operace mlo stup velen. Velitel na taktickm stupni zamuje svoji pozornost vce na taktick spch v prv probhajcch operacch zatmco operan velitel na dlouhodob plnovn a uskutenn tchto pln. Zkladem pro spn proveden operace je jej pprava. Na zklad naplnn nebo nenaplnn vlastnch pedpoklad, podle zpravodajskch zprv o innosti neptele, podmnek pro vlastn innost a v dsledku zmn stavu vlastnch jednotek v prbhu ppravy operace vyhodnot velitel vliv novch informac na platnost a aktulnost plnu a zmny, kter je nutno zapracovat. m rychleji velitel rozhodne o nutnch zmnch, tm snze je me zapracovat do plnu. Jeho snahou je vyrovnat ztrtu synchronizace zpsobenou tmito zmnami a neuskuteovat pln, kter ji neodpovd reln situaci. Souasn vyhodnot vliv, kter maj proveden zmny na pln operace a d innost na jeho pepracovn. Proveden operace je velmi sloit kol pedevm pro velitele, kter v prbhu operace nepetrit analyzuje dostupn informace a sleduje jej postup. Velitel me dokonce upesovat nkter koly i v ppad, e operace probh pesn podle plnu, a tm zajiuje, e podzen jednotky spln koly v souladu s aktuln situac. Zde je dleit stanovit kritria pro potebu takovho upesnn 72

proto, aby jednotky doshly maximln efektivnost pi plnn kolu smujc k naplnn zmru nadzenho. Dleit pro dosaen maximln efektivnosti jsou dobe vycvien a pizpsobiv jednotky s dobrmi bojovmi zkuenostmi a nvyky, prun reagujcmi veliteli schopnmi pizpsobit se rychlm zmnm a tby, kter rozpoznaj dleit zmny, vas piprav dl rozkazy a slauj jejich uskutenn. Velitel bojuje s neptelem a ne s plnem. Proto v sob proveden operace zahrnuje nepetrit proces vyhodnocovn jejho relnho prbhu na zklad aktulnho spolenho operanho obrazu situace a provdn takovch zmn a upesnn plnu operace, kter umon jednotkm reagovat odpovdajcm zpsobem na innost neptele (vliv nepetritho vyhodnocovn prbhu operace na jej prbh znzoruje obr. 2.4). K nepetrit aktualizaci spolenho operanho obrazu situace a svch poadavk na kritick informace a k vytvoen relnch variant dal innosti vyuv velitel svoji podporu velen. Neml by nikdy vhat s vybrnm nejlep varianty a upesnnm plnu operace, pokud si mysl, e by tm uetil zdrav a ivoty vojk, splnil operan kol nebo doshl vtho spchu.

Umn spolen operan obraz situace

DP 6
Znalost situace

DP 4 DP 2 DP 1 DP 3 DP 5

pln sbru informac

Vda

Pijet kolu DP rozhodujc bod

as/rozhodovac proces

Splnn kolu

Obrzek 2.5 Vliv vyhodnocovn operace na jej prbh 73

Vyhodnocovn umouje vasn upesovn prbhu operace, kter lze provdt mnoha zpsoby a formami. Nejjednodu je pesunut sil a prostedk z jedn sti operace k poslen druh, jinou formou je zasazen erstvch sil k rozvjen tempa operace. Pi nenaplovn sil se velitel sna zabrnit posilovn, pokud si nen jist, e to povede k spchu anebo nem lep vyuit pro zasazen tchto sil. Velitel zasazuje sly k rozvinut spchu tehdy, kdy tm vytvo pedpoklady pro nsledn spchy. V zvislosti na mnostv asu nebo na sloitosti problmu me pi svm rozhodovn pout bu analytick, nebo intuitivn rozhodovac proces (vce viz kapitola 4). Zvltnosti velen v krizovch operacch mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy (non-Article 5 CROs NA5CROs) Pi uskuteovn velen v krizovch operacch mimo lnek 5 je rozlien mezi taktickmi a vymi stupni velen mn pesn a nejasn z hlediska podlu jejich rozhodnut a z nich vyplvajcch nsledk na ovlivnn operan situace (viz AJP-3.4 Non-Article 5 Crisis Response Operations). I pojem neptel me mt vce rozmr. Nemus se vdy jednat o fyzickho neptele, ale mohou to bt napklad prodn katastrofy nebo katastrofy zpsoben lidskou innost, a ne vdy mus psobit pmo proti konkrtnmu veliteli. Velitel na taktickch stupnch se mohou setkvat s tm, e budou muset uvaovat jako operan velitel. Pi uskuteovn velen mohou bt nuceni eit prvn, politick, sociln nebo mediln problmy, kter by za normlnch okolnost eili velitel na vych stupnch velen. Vojent velitel nebudou pravdpodobn jednat v rmci jednotnho systmu velen a ne vichni astnci tchto operac budou pod jednotnm velenm, a u vojenskm i jinm. Komunikace a innost stynch prvk nabv v krizovch operacch mimo lnek 5 na vznamu a je veliteli asto vyuvna k dosaen jednoty sil, dvry a vzjemnho pochopen vech organizac vetn tch, kter mu nejsou pmo podzeny. Komunikace a innost stynch prvk zajiuje spojen mezi jednotlivmi druhy sil a dalmi organizacemi, jako jsou nap. nevldn organizace. Mnoh z organizac, kter nejsou v podzenosti velitele, mohou ovlivnit prbh vojenskch operac. Maj vlastn cle a provd vlastn innosti, kter se vrazn li od cl a operac provdnch velitelem. Jejich komunikan systmy nemus bt sluiteln s vojenskmi.

74

Zvltnosti velen v mrovch, humanitrnch a zchrannch operacch V mrovch operacch pedvaj nrody operanmu veliteli sv jednotky zpravidla pod operan nebo taktick zen, v ojedinlch ppadech i pod taktick velen. Humanitrnch a zchrannch operac se me zastnit cel ada civilnch mezinrodnch, vldnch a nevldnch organizac, soukromch agentur a dobrovolnk. Protoe obecn odpovdnost za poskytovn humanitrn pomoci spov na tchto organizacch, velitel poskytujc vojenskou pomoc mus zajistit co neju souinnost s nimi. Pitom je nutn dbt na kredit a relnou innost tchto organizac (nkter se mohou zabvat i neleglnmi innostmi), aby nedolo k pokozen prvnho zkladu kontingentu. zk spoluprce s civilnmi orgny m rovn za cl zajistit, e vojensk pomoc bude poskytnuta jen na nezbytn nutnou dobu a na akutn kony. Sloen tbu se v mrovch, humanitrnch nebo zchrannch operacch elov mn. Jednotliv nrodn ozbrojen sly psobc v prostoru operace maj rznou rove schopnost, rzn zkuenosti, jin doktrny, SOP a me bt odlin i jazykov rove. Mohou existovat i kulturn a politick rozdly, co ale nen ppad Aliance. Kontinuita prce bv u mnohonrodnho tbu naruena fluktuac personlu (repatriace, rzn termny rotace).

75

HLAVA 3 PODPORA VELEN ST I VEOBECN USTANOVEN

Velitel nemohou uplatovat velen a zen sami s vjimkou velitel nejmench jednotek a nejjednoduch organizanch struktur. K efektivnmu velen a zen jim slou podpora velen. Podpora velen poskytuje ti zkladn funkce: vytv a udruje spolen operan obraz situace; podporuje rozhodovac proces tm, e ho urychluje a zpesuje; pipravuje a doruuje nazen. Podpora velen je tvoena jednotlivmi slokami (viz obrzek 3.1), kter jsou zalenny do jednoho integrovanho systmu na vech stupnch velen za elem managementu zdroj a zskvn informac, kter pomhaj zlepit znalost situace a jej pochopen veliteli a tby pi plnovn, pprav, veden a hodnocen operac.
Podpora velen

Personl (orgny velen)

Informan management

Precedury

Vybaven a zazen

Doktrna

Obrzek 3.1 Sloky systmu podpory velen Personl pedstavuje nejdleitj sloku. Podpora velen zan u lid. Velitel upednostuje zamen sil svho velen a zen na lidsk faktor ped materilnm vybavenm nebo postupy, protoe koly pln pedevm lid (viz orgny velen v kapitole 1, st V). Informan management (IM) je soubor popsanch zpsob zskvn informac a jejich vyuvn vetn databz dleitch informac a prosted tvoenho KIS. 76

Procedury jsou standardn a podrobn popisy postup vedoucch ke splnn kol. Procedury uruj provdn akc v rmci podpory velen ke zven efektivnosti a innosti velen a zen. Stanoven procedury minimalizuj vznik organizanch zmatk, nepochopen a nerozhodnost. Vybaven a zazen poskytuje ivotn a pracovn prosted pro ostatn prvky podpory velen. Doktrny tvo obsahov rmec pro soustavu nvaznch internch normativnch akt, publikac a pomcek urench pro ppravu a veden vojenskch operac. Obrzek 3.2 zobrazuje zpsob, jakm podpora velen (za pomoci systmu velen a zen) pln sv funkce a zajiuje veliteli zkou souinnost s jeho nadzenm, podzenmi a se sousedy. Ukazuje tak vzjemn vztahy mezi innostmi informanho managementu v rmci podpory velen sbrem, zpracovnm, zobrazenm, pedvnm a uloenm informac.
Nadzen velitelstv
S O O S

en

Sbr a en

V I
Velitel d

Zptn vazba
S O O S

V I
Sbr Sbr a en SOOS Sbr a en

S O O S

Sbr a en en ZPP

Prosted

Sousedn jednotky

Systm velen a zen

Zpracovv a skladuje Ochrana en Sbr a en
S O O S

ZPP

Neptel

V I
Sbr

Obrann informan operace

VI informace k proveden innosti SOOS spolen operan obraz situace ZPP zprav. innost, pozorovn a przkum

Sbr a en

(Podzen operan systmy)

Podzen sly

Obrzek 3.2 Informace a systm velen a zen 77

Podpora velen v sob nezahrnuje pouze vybaven, ale tak vechny pouit zdroje. Pi jejm organizovn mus bt zdroje pidleny v takovm mnostv, aby zrove zajistily sprvnou funkci dalch systm. Podpora velen nesm pro zajitn duplicity tmito zdroji pltvat, i kdy z hlediska odolnosti je urit mra duplicity nutn.

39. ROZMSTN SYSTMU PODPORY VELEN

Rozmstn podpory velen ur nsledujc parametry: spojen; bezpenost; utajen; dostupnost. Spojen je pro vkon velen a zen ivotn dleit. Systm podpory velen mus bt rozmstn tak, aby zajioval dobr spojen s dostatenou nebo pmo stanovenou poadovanou zlon kapacitou smrem k nadzenmu, podzenm, podporujcm, podporovanm a sousednm velitelstvm. Prostor rozmstn by ml bt chrnn ped toky zpsobenmi informanmi operacemi. Zejmna v krizovch operacch me bt dleitm faktorem vbru msta pstup k civilnm komunikanm a informanm systmm. Dalmi faktory, kter jsou brny v vahu zejmna na vych stupnch velen, jsou schopnosti umonit komunikaci s hostitelskou zem, mateskou zkladnou a dalmi druhy a prvky sil. Bezpenost se dosahuje ochranou informac, materilu, osob, innost a zazen ped pion, sabot, podvratnou innost a teroristickmi toky i proti ztrt nebo neautorizovanmu odhalen. K tomu jsou vyuvny prostedky elektronick a fyzick ochrany, utajen a organizovna ochrann opaten pro ppad pouit jadernch, chemickch nebo biologickch zbran neptelem. Pro zajitn nedotknutelnosti a dostupnosti informac mus bt nainstalovny dostaten ochrany. Pro zajitn bezpenosti mst velen se pouvaj peduren nebo vylenn sly. Poadavky na bezpenost mus bt dny do souladu s poadavky na spojen vetn bezpenostnch poadavk na pouit KIS. Utajen rozmstn prostedk podpory velen pispv ke zven jejich bezpenosti. Zalesnn nebo zastavn msta nabzej z hlediska utajen ty nejlep podmnky. Stodoly, hangry nebo tovrn komplexy pomhaj snit nebezpe zjitn prostedky infraervenho przkumu. Navc poskytuj zkladn ochranu proti ZHN. 78

Dostupnost systmu podpory velen vyaduje, aby msto jeho rozmstn bylo snadno pstupn. Ne vak pli, aby nedolo k jeho nhodnmu objeven neptelskmi prostedky pozemnho nebo vzdunho przkumu. Vy stupn velen mus zvit i pstup k pstavm nebo letitm.

40. FAKTORY OVLIVUJC ORGANIZACI SYSTMU VELEN A ZEN

Podpora velen a zen uskuteuje sv funkce za pomoci systmu velen a zen, kter je zvisl na stupni velen, jeho charakteru a pidlench kolech. Pi navrhovn struktury a zpsobu uspodn systmu velen a zen je nutno vzt v vahu poadavky na velen a zen (viz kapitola 1, st I) a nsledujc faktory: rozvinut; sjednocen sil velitele a tbu na splnn kolu; velikost; odolnost; modularita; kapacita; schopnost pet; dosah; mobilita; zen elektromagnetickho spektra. Rozvinut Schopnosti systmu velen a zen z hlediska jeho monost pemisovn a rozvinovn mus bt v souladu s koly dan jednotky a jejmi monostmi. Velikost a mobilita systmu velen a zen ovlivuje jeho schopnost pesunovat se a na novm mst se znovu rozvinout. Dalm faktorem ovlivujcm schopnost pesunovat se je poet dostupnch KIS a jejich energetick nroky. Sjednocen sil velitele a tbu na splnn kolu Podpora velen by mla sjednotit sil vynakldan velitelem a tbem na splnn kolu. Rozmstn pracovi a vyuit jejich vybaven by mlo ulehit pstup a integraci jednotlivch st tbu k sob navzjem a k veliteli.

79

Velikost Vt systm velen a zen me nabdnout vy monosti flexibility a schopnosti pet pomoc vtho zlohovn systm. Tyto vlastnosti jdou na kor snen bezpenosti, schopnost pesunovat se a rozvinovat. Je to velitel, kdo ur dleit a nezbytn sousti systmu velen a zen a vylou ty, kter nejsou nezbytn nutn. Odolnost Odolnost je stupe fyzick a elektronick ochrany poskytovan systmu, zejmna jeho prostedkm, zazenm a vybaven a tak s jejich pomoc. Odolnost zahrnuje kombinaci aktivnch a pasivnch opaten. Rozptlen systm na vt plochu pomh snit velikost elektromagnetickho vyzaovan dan jednotky. Modularita Modulrn struktura systmu velen a zen nabz flexibilitu pi rozvinut a zasazen systm. Modularita umouje rozvinut jednotlivch soust systmu v zvislosti na konkrtnm typu operace a situace. Pozdji lze postupnm pidvnm dalch modul systm rozit. Pomoc modernch komunikanch systm lze velitelstv lenit do vce integrovanch organizanch soust (center, stedisek, skupin atd.). Kapacita Systmy velen a zen vyaduj dostatenou kapacitu pi zpracovn mnostv informac nezbytnch pro efektivn innost sil a k zajitn jejich vasnho pedvn a prchodu. Schopnost pet Systmy velen a zen mus bt spolehliv, robustn, prun a nejmn tak odoln z hlediska peit jako jimi podporovan sly. Toho je dosahovno pomoc dlench systm a zlonch komunikanch prostedk. Je nutn zajistit, aby se jejich schopnosti pi innosti pod zt zmenovaly postupn a ne nhle a katastrofln. Systm velen a zen mus bt schopen se vypodat se ztrtou spojen nebo snenm komunikanch schopnost.

80

Dosah Systmy velen a zen potebuj mt dostaten dosah, aby spojily vechna velitelstv, kter spolu mus komunikovat, vetn tch, kter jsou mimo prostor operace, co me vyadovat pouit satelitnch komunikanch prostedk. Mobilita Systm velen a zen mus bt tak mobiln, jak mobiln jsou jm podporovan sly. Poadavek na mobilitu me bt u nkterch soust tohoto systmu dokonce vt, a to zejmna u tch, kter zajiuj spojen se zbytkem sil. zen elektromagnetickho spektra Efektivn vyuit dostupnho a vylennho spektra je kritick pro dosaen soudrnho komunikanho systmu ve spolench nebo mnohonrodnch operacch.

81

ST II INFORMAN MANAGEMENT
41. CHARAKTERISTIKA
IM je nepetrit poskytovn dleitch informac sprvn osob ve sprvn as a v pouiteln podob za elem zlepen znalosti situace a rozhodovacho procesu. IM se skld ze dvou st, z dleitch informac a systm velen a zen. Vyuv postupy a informan systmy pro sbr, zpracovn, uloen, zobrazen a en informac. IM zajiuje strukturu, pomoc kter se pedvaj a pemuj informace v prbhu rozhodovacho procesu a s jej pomoc se rozhodnut mn v innost. IM je nezbytn pro rozeznn kritickch a dleitch informac, jejich rychl a sprvn pesmrovn, pro vasnou pemnu informac a jejich en. Velitel a tby vyhodnocuj innost IM s ohledem na jeho pispvan ke zmenen nejistoty. inn a vkonn IM zajiuje rychl informan tok ve vech smrech. Zdokonalen technickch prostedk pro distribuci informac umon uivatelm identifikovat ty dleit v rmci velkho objemu informac, kter systmy velen a zen zpracovvaj. inn IM napomh pi komunikaci ve vertikln rovin (v rmci sluebnho postupu) i horizontln rovin (mezi podzenmi, sousednmi, podporujcmi a podporovanmi jednotkami). Zlohy komunikanch spojnic slou jako pojistka proti peruen spojen a ztrtm na bojiti. Dleitj ne technick zpsob penosu informace je to, aby byla informace ve sprvn as na sprvnm mst v pouitelnm formtu. Pokroky v oblasti informanch technologi si vynucuj zmny v IM. Prchodnost komunikanch systm umouje dve nemon en velkho objemu informac. Tento pokrok v sob zahrnuje pjem prvotnch dat z rznch senzor rznmi stupni velen souasn a vysln zpracovanch informac z prostoru bojit nebo od nrodnch agentur k zasazenm silm. Zasazen sly mohou pijmout informaci podle dcch princip pedvn nebo vyadovn. IM vyaduje sjednocen informac z rznch zdroj, co je jedna ze schopnost systm velen a zen. Pokrok v oblasti technologi senzor, procesor a komuniktor pispv ke zven monost vasnho a podrobnho przkumu a pozorovn nad jakmkoliv mstem na planet. Pro vytvoen dleit informace se pouvaj informace poskytnut vojenskmi i nevojenskmi zdroji. Zpravodajsk innost zaloen na otevench zdrojch nebo hlench dodv mnoho dat o bojov sestav, o charakteru a vvoji zkladnch sloek prosted a dal technick daje. 82

42. INFORMACE
Informace je teba chpat v tchto souvisejcch oblastech: hierarchie poznn informac a podpory rozhodovn; informace o faktorech operan situace; informan poadavky (poadavky velitele na kritick informace, prioritn zpravodajsk poadavky, poadavky na informace o vlastnch silch) a kritria jejich hodnocen; dleit informace; mimodn informace; dleit prvky informac o vlastnch silch. Hierarchie poznn Hierarchie poznn se skld ze ty informanch rovn. Hlavnm kolem IM je sbrat informace a pot je transformovat tak, e smrem od podzenho k nadzenmu zskvaj na vznamu podle informac dostupnch na danm stupni velen (viz obrzek 3.3).

Pochopen

sudek

Znalosti

Poznn

Informace

Zpracovn dat

Data

Obrzek 3.3 Hierarchie poznn 83

Data tvo nejni informan rove. Jedn se o prvotn daje, kter jet nebyly dnm zpsobem zpracovny. Data zahrnuj signly detekovan senzory a daje zskan vemi zpsoby (lidsk, mechanick nebo elektronick) nebo vymnn mezi jakmikoliv uzlovmi body njakho systmu. Data jsou zdkakdy vyuiteln, pokud nejsou zpracovna tak, aby dostala vznam. Vjimkou jsou bojov informace, kter jsou shromaovny od bojovch jednotek nebo pi vyhodnocovn situace, protoe se jedn o informace velmi rychle zastarvajc a ztrcejc svoji informan hodnotu. S bojovou informac se zachz jako s vjimenou informac. Sbr by se ml zamit pouze na ta data, kter jsou potebn k vytvoen spolenho operanho obrazu situace. Dal rovn v rmci hierarchie poznn jsou informace, co jsou zpracovan data, kter tm nabvaj irho vznamu. Pod pojmem zpracovn se rozum mimo jin procesy, jako je filtrovn, sjednocen, formtovn, porovnn, korelovn, plotovn, peklad, kategorizace, uspodn atd. Informace pro okamit pouit slou k varovn ped ohroenm, targetingem nebo pro innosti vyadujc okamitou reakci. Informace tvo zklad spolenho operanho obrazu situace. Tet rovn je znalost, co jsou informace analyzovan za elem poskytnut dalho vznamu a hodnoty nebo vyhodnocen z hlediska jejich vznamu pro operaci. Vsledkem procesu integrace a analzy mnoiny informac je vytvoen obrazu o situaci a podklad pro podporu rozhodovacho procesu. Velitel a tby tak zskvaj schopnost rozpoznat vzjemn vztahy mezi udlostmi v jejich zjmovm prostoru, pochopit zpsob uvaovn neptele a pedvdat jeho dal innost. Navc jsou velitel a tb schopni definovat neuritost, se kterou se mus vypodat. tvrtou rovn je pochopen, kterho doshneme tm, e aplikujeme svj sudek na ji dosaenou znalost s clem zskat podrobn vdomosti o vnitnch vztazch situace a jejich vznam pro budoucnost. sudek je vysloven lidsk dovednost, kter je zaloena na zkuenostech, znalostech a intuici. tb me velitele podporovat pi tom, aby pochopil situaci a byl schopen vidt souvislosti mezi udlostmi v jeho zjmovm prostoru a me pedvdat nsledky innosti svch sil i nsledky innosti neptele. Nepedvdatelnost a as jsou dva faktory zabraujc veliteli v monosti zskat pesn a pln znalosti o situaci pi rozhodovn a veden innosti. Pochopen je dle eno jako soust zmru velitele, instrukc nebo poadavk na kritick informace. Podpora velen transformuje informaci pi jejm postupu nahoru v rovnch hierarchie poznn. 84

Proces zpracovn dat je vlastn rutinn aplikace uritch postup a proto dok systmy velen a zen zpracovat data rychleji a innji ne lid. Analzy a hodnocen situace vychzej z pravidel logiky a dedukce, take specializovan systmy mohou inn pomhat pi integraci zpracovvanch dat. Velitel s vyuitm podpory velen k sob skld jednotliv kousky dat, aby vytvoily informaci. Potom k sob skld velk mnostv analyzovanch a vyhodnocench informac, aby zskal znalosti o situaci a nakonec jejich znalosti vyst za pomoci sudku do pochopen. Clem IM by nemlo bt pouze zpracovn velkho objemu dat, ale dosaen co nejrychlejho a nejvrnjho pochopen, jak je to jen za dan situace mon. Je to velitel, kdo si vytv konen sudek, ale podpora velen by mla bt schopna poskytnout mu snadno pizpsobitelnou informaci nebo znalost, kter je nejbli t konen. Faktory operan situace Operan situace je tvoena esti faktory, co jsou vlastn kategorie, do kterch jsou jednotliv informace zaazeny. Jsou to: kol; neptel; vlastn sly; zkladn sloky prosted; as; civiln vlivy.

Velitel a tb zvauj dleit informace v kad z tchto kategori ve vech druzch vojensk innosti. Jejich vliv se me liit v zvislosti na danm druhu operace, ale podpora velen mus vdy zvit a posoudit informace z kad z tchto kategori. kol. Prvnm faktorem je vdy stanoven operan kol. Sprvn pochopen kolu ur smr plnovan a rozhodovacho procesu bhem ppravy i v prbhu operace. Velitel analyzuje svj kol a pijm rozhodnut v souladu se zmrem nadzenho velitele, jm stanovenm kolem a svm potenm zmrem. Stanovuje koly a pidluje zdroje svm podzenm tak, aby zajistil splnn zmru nadzenho a svho rozhodnut. Velitel a tb neustle posuzuj vechny ostatn faktory z hlediska jejich vlivu na splnn operanho kolu. 85

Sly neptele. Druhm faktorem, kter je teba zvit, je neptel jeho sloen (vetn organizan struktury, sly, rozmstn a taktick mobility), monosti vzbroje, informace o velitelch, doktrna a mon varianta innosti nebo zmr, jeho siln a slab msta a dal. Jeden z nejdleitjch faktor, kter je souasn svou povahou nejobtnji odhaliteln, je zmr neptele. V rmci analz informac provdnch tbem jsou zskvny potebn daje o nepteli a z nich je pak mon vyhodnotit daje o jeho monm zmru vetn toho, jakm zpsobem by mohl vyut nae vlastn slab a zraniteln msta. Informace o nepteli jsou zskvny z mnoha zdroj, napklad ze zpravodajskch prostedk, prostedk przkumu, pozorovn a targetingu a bojovch informac. Ze vech dleitch informac jsou informace o nepteli ty s nejvtm obsahem neuritosti a za jejich sprvu odpovdaj zpravodajsk a przkumn orgny. Technologie mus zobrazovat daje o nepteli stejnm zpsobem, jakm jsou zobrazeny informace o vlastnch silch. Vlastn sly. Kad velitel zn poty, druhy, monosti a stav svch jednotek a zn tak jejich bojovou sestavu a situaci. Za normlnch okolnost pijm informace a hlen o vlastnch silch o dva stupn n. Jeho osobn nvtvy u jednotek pak slou k oven pravdivosti tchto hlen a umouj zachytit vci, kter nelze tmito hlenmi a daty postihnout. Na zklad vyhodnocen situace vlastnch sil velitel zvauje, zda m dostatek zdroj na splnn kolu, jak je rozdlit k plnn nastvajcch kol a jak opaten pijme pro jejich naven, pokud to je nutn. Zkladn sloky prosted. Tern a poas jsou pirozenmi podmnkami, kter je lovk schopen jen minimln ovlivnit. Jsou povaovny za neutrln, protoe nezvhoduj vlastn sly ani neptele, pokud nen jedna ze stran lpe pipravena nebo vycviena vst innost v danm prosted. Je teba vzt v vahu, e prava ternu lidmi me zmnit jeho tvar nebo mt vliv na jeho prchodnost a zsahem lovka se me zmnit lokln charakter poas zmnou mstnch meteorologickch jev nebo hydrologickch pomr. Informace o ternu nejsou jen data o jeho vlastnostech, lenitosti a pdnch pomrech, ale tak daje o vlivu tchto faktor na rychlost postupu vojk a techniky, drbu, tempo operace, prchodnost a schopnost manvru rznch druh sil. Pi veden bojov innosti mus bt informace o ternu pravideln aktualizovny. 86

Klimatick podmnky, stav a vvoj poas maj pm i nepm vliv na veden operace a velitel mus jejich vliv pedpokldat a vyhodnocovat. Z hlediska plnovn operace je poas brno jako krtkodob faktor. I kdy jsou vyuvny statisticky vyjden dlouhodob klimatick podmnky, je nejbli vhled asto h pedpovditeln. Pm inky poas maj bezprostedn vliv na prbh operace a lze je omezit vhodn a eln zamenou ppravou jednotek. Nepm inky klimatickch podmnek a poas psob na ostatn prvky prosted (tern, techniku, lovka vojka i nevojka) a bu pomhaj nebo ztuj provdn vojenskch operac jedn, ale zpravidla obma stranm konfliktu. Dva pklady z mnoha: tepl poas vytv dobr podmnky pro vojky i techniku, ale me ztovat jejich pohyb v rozmoklch i zaplavench secch ternu; mraziv poas zpomaluje postup vojk a techniky, ale zase zpsobuje zamrzn vody, a tm umouje prchod pes normln mokr prostory, kter by byly jinak prchodn s velkmi obtemi. as. Faktor asu je velmi dleit. Mnostv asu, kter bude mt velitel k dispozici, bude zviset na schopnostech vlastnch sil pipravit a provst operaci i na tom, jak rychle je neptel schopen reagovat na innost vlastnch sil. Vznamnmi prvky, kter umouj zkracovat as potebn zejmna pi plnovn a pprav operace, jsou modern KIS a operan-taktick systmy velen a zen. Civiln vlivy. Tento faktor pedstavuje zpsob, jakm ovlivn infrastruktura, civiln instituce, pstup a innost civilnch vedoucch pedstavitel obyvatelstva a organizac v prostoru operace proveden vojenskch operac. Nlada a innost civilnho obyvatelstva v operanm prostoru me vrazn ovlivnit vsledek vojensk operace. Civiln hlediska jsou nevyhnutelnou soust okolnho prosted ve vech druzch operac a mohou bu pomhat, nebo peket vlastnm silm i silm neptele. Zle na tom, kter strana vnovala vc asu zjitn daj o situaci a monho vlivu civilnho prosted na prbh operac. Nkter civiln hlediska mohou zcela zabrnit vlastnm silm i nepteli v innosti, zatmco jin je budou omezovat pouze sten. Tyto vlivy lze pln pekonat nebo je dokonce obrtit ve vlastn prospch pomoc promylenho jednn. Dsledn a vhodn zamen pprava operace me zpsobit posun ve zmn postoje obyvatelstva, a tm pinst vhodu vlastnm silm nad silami neptele. V prbhu operac mus vlastn sly asto slaovat svou innost s mezinrodnmi, nevldnmi a soukrommi dobrovolnickmi organizacemi. Velitel m asto prvn a morln odpovdnost za osoby uren k plnn nebojovch kol (napklad zdravotnick personl, vlen zpravodajov, vojent duchovn), 87

uprchlky a nebojujc civilisty vetn dt, kte jsou pod ochranou mezinrodnho humanitrnho prva v prostoru operace, co me zahrnovat i zajitn humanitrn pomoci pro tyto osoby. Velitelova znalost civiln infrastruktury, nap. umstn nebezpench provoz, vroby a sklad toxickch prmyslovch materil, me ovlivnit vbr varianty innosti a veden operac. Existence nezvislho tisku zajiuje, e spojeneck a koalin vojensk operace, kter nejsou provdny v souladu s platnmi standardy pro takov aktivity, budou oznmeny mezinrodn veejnosti, veejnosti hostitelsk zem v rmci t organizace, pod jej ztitou je operace vedena (OSN, NATO nebo EU). Proto mus velitel zvaovat dsledky svch rozhodnut a brt v vahu vliv nsledn innosti jim podzench jednotek na veejn mnn. Informan poadavky Informan poadavky jsou veker poadavky na takov informace, kter mus bt shromdny, aby uspokojily potebu velitele a tbu pi pprav operace a jejm spnm proveden. Proto mus bt zameny pouze na nejdleitj informace. Na zklad nepromylench a nekoncepnch poadavk me bt dodvno velk mnostv dat, ale jen velmi mlo z nich bude dleitch. tb mus zajistit, e z takto soustednch informac budou vybrny a vyuvny jenom ty dleit.
Poadavky Informace
Analzy Vytv koly pro przkum a pozorovn Spolen operan obraz Pochopen situace Upravuj informan poadavky

CCIR

PIR/FFIR

Informan poadavky

Rozhodnut

Analzy

Obrzek 3.4 Informan poadavky a poznn 88

Z obrzku 3.4 vyplvaj vztahy mezi hierarchi poznn, informanmi poadavky a poadavky velitele na kritick informace. Na zklad informanch poadavk a v souladu se SOP jsou tbem shromaovna data a informace za pouit rznch zdroj. Tyto informace slou k vytvoen spolenho operanho obrazu situace. Na zklad jeho posouzen zskv velitel potebn znalosti o situaci. Pokud spoj sv znalosti situace a pochopen kolu nadzenho velitele, je schopen se rozhodnout.

Faktory operan situace Informan poadavky Zpravodajsk poadavky Zprvy a hlen Bezpenost operace Hierarchie poznn Data

SOP

Informace

tb CCIR Velitel

Znalosti

Pochopen
FFIR poadavky na informace o vlastnch silch EEFI dleit prvky informac o vlastnch silch

CCIR poadavky velitele na kritick informace PIR prioritn zpravodajsk informace

Obrzek 3.5 Informan tok Obrzek 3.5 ukazuje tok informanch poadavk a dleitch informac. Proces zan otzkami velitele nebo tbu: Kter informace jsou nutn pro efektivn velen a zen operace? Tyto otzky se stvaj informanmi poadavky a nkter z nich navrhuje tb zaadit jako prioritn zpravodajsk poadavky nebo poadavky na informace o vlastnch silch. Na zklad tchto nvrh nebo na zklad vlastnch priorit velitel vymezuje sv poadavky na kritick informace, a tm ur jasn soubor priorit i pro pidlovn zdroj na uspokojen informanch poadavk (poad: poadavky na kritick informace, prioritn zpravodajsk poadavky, poadavky na informace o vlastnch silch, pak ty ostatn). Odpovdi na poadavky velitele na kritick informace budou podkladem pro pijet rozhodnut. Tato rozhodnut budou nsledn upravovat informan po89

adavky, co bude mt za nsledek zmny v kolech na sbr informac. Toto je dynamick proces, kter nepetrit vytv nov poadavky. Poadavky velitele na kritick informace Poadavky velitele na kritick informace (Commanders Critical Information Requirement CCIR) jsou prvky informac, kter jsou velitelem poadovny, pmo ovlivuj jeho rozhodovn a uruj smr pro spn proveden vojenskch operac. Tyto poadavky jsou poetn omezen a vyplynou z analzy informanch poadavk ve vztahu k kolu a zmru velitele. Proto mus bt odpov na n zaslna veliteli ihned pomoc jakhokoliv dostupnho komunikanho systmu. Poadavky velitele na kritick informace jsou soust operanho plnu a jsou obsaeny v operanm rozkaze. Velitel tak seznm tb a podzen velitele s tm, jak informace povauje za nezbytn pro sv rozhodnut a jak a kam zamit sil na jejich zskn. Velitel rozhodne, kter informace jsou kritick na zklad ujasnn kolu a svch schopnost, tb mu me na zklad analzy pipravovan operace tyto poadavky navrhnout. Proto se vztahuj k udlostem nebo innostem, kter jsou pedvdateln. m mn tchto poadavk velitel stanov, tm lpe me tb sousteovat sv sil a rozdlit omezen zdroje na jejich zskn. Velitel poadavky na kritick informace aktualizuje v prbhu operace tak, aby odrely jeho informan poteby pro rozhodovn. Poadavky velitele na kritick informace se skldaj z: prioritnch zpravodajskch poadavk; poadavk na informace o vlastnch silch. Prioritn zpravodajsk poadavky (Priority Intelligence Requirement PIR) jsou poadavky velitele na takov zpravodajsk informace, kter nezbytn potebuje proto, aby si pi svm rozhodovn odpovdl na otzku: Jak vidm neptele? Prioritn zpravodajsk informace se skldaj z tch nejdleitjch informac, kter o nepteli mus spolu se svm tbem znt: jak me bt zmr neptele nebo co mus bt vyhodnoceno z hlediska jeho operanch schopnost, asu, kter m k dispozici, zkladnch sloek prosted a civilnch aspekt. Poadavky na informace o vlastnch silch (Friendly Forces Information Requirement FFIR) jsou poadavky velitele na takov informace, kter potebuje znt o vlastnch silch zastujcch se operace, za jej proveden je

90

zodpovdn. Tyto informace se tkaj kolu, vylennch vlastnch sil a asu. Dvaj veliteli odpov na otzku: Jak vidm sebe? Kritria hodnocen informanch poadavk jsou vyuvna k pelivmu vyhodnocovn kvality informanch zdroj, kter nejsou vdy dokonal, co umouje zkreslovn informac. Informan management vyuv k vyhodnocen kvality informac nsledujc kritria seazen podle stupn dleitosti: pesnost informace pedv pravdiv daje o situaci; vasnost informace nen zastaral; pouitelnost informace, kter je v bnm, snadno pochopitelnm formtu a zobrazen; plnost informace obsahuje vechny nezbytn daje nutn pro rozhodovn; detailnost informace obsahuje poadovanou mru podrobnosti; spolehlivost informace, kter nen upraven, zkomolen a pochz od spolehlivho zdroje. Pokud nejsou splnna vechna ve uveden kritria, plat nsledujc pravidla: nepln nebo mlo podrobn informace je lep ne dn informace; informace, kter pijde pozd nebo je nepouiteln, je to sam, jako kdyby dn informace nepila; nedleit nebo nepesn informace je hor ne dn informace. Dleit informace Jsou to vechny informace, kter jsou pesn, vasn, pouiteln a kompletn, maj pro velitele a tby zsadn vznam a podporuj splnn kolu. Dvaj odpov na otzky, kter velitel a tb povauj za dleit pi uplatovn velen a zen. Klovou roli v nich hraj dleit prvky informac o vlastnch silch. Dleit informace tvo zklad pro tvorbu spolenho operanho obrazu situace a jsou podstatn pro zskn znalost o situaci. Znalosti o situaci vedou k pochopen operanho prosted v souvislosti s kolem velitele, podporuj jeho rozhodovac proces, protoe rozeznvaj vhodn pleitosti vlastnch sil pro splnn stanovenho kolu i jeho ohroen. Vyuvn svch znalost o situaci me velitel vyut proti nepteli, ale tak me ovlivnit mnn a innost dalch sloek zastujcch se operace (veejnch nebo soukromch organizac, kter maj vliv na spch jeho operace). 91

Dleit informace se vyuvaj pro tvorbu spolenho operanho obrazu situace a informac k proveden innosti. Spolen operan obraz situace (SOOS) obsahuje ty prvky informace o faktorech operan situace, kter velitel vyuv k zskn znalost o situaci jako podklad pro pijet rozhodnut. Souasn systmy velen a zen shromauj na vech rovnch velen dleit informace o aktuln situaci v tm relnm ase a skldaj je do SOOS. Velitel a tb si upravuj zobrazovan informace podle svho msta v organizan struktue a svho kolu. Za bnch okolnost je SOOS pedvn pomoc hlen, kter maj pedepsan formt a el a pomoc nich lze penet kritick, dleit nebo bn informace. Informace k proveden innosti jsou takov, kter d, podncuj nebo upravuj innost, proveden nebo postup. Obsahuj snadno pochopitelnou pedstavu o operaci a poadovan konen stav. Zdrojem tchto informac je rozhodnut velitele. Informace k proveden innosti mohou mt mnoho forem, napklad plny, rozkazy, nazen, smrnice, pokyny a dal. Zkladem pro penos informac k proveden jsou vak plny, rozkazy a nazen. Velk mnostv dleitch informac je v operacch shromaovno rutinn a jsou obsaeny ve standardnch hlench a innostech zamench na przkum, zpravodajskou innost, pozorovn a zjiovn cl. Tyto informace jsou klov pro ty innosti tbu, kter je nutno vykonat bez ohledu na typ kolu (nap. drba vozidel, personln prce, analzy apod.). Dal dleit informace se vztahuj ke konkrtnmu kolu a je nutn vydat zvltn kol prostedkm k jejich sbru. Proto velitel formuluje a vzn sv poadavky na kritick informace a tyto pak vyuv ke stanoven priorit pro prostedky sbru informac. Mimodn informace Mimodn informace vznikaj v dsledku neoekvanch mimodnch situac, udlost a okolnost. Jsou okamit hleny veliteli jakmkoliv dostupnm zpsobem. Pokud by s nimi bylo mon potat dopedu, patily by do poadavk velitele na kritick informace a bylo by s nimi tak i nakldno. Mimodn informace mohou vzniknout dsledkem takovch udlost, jako je nap. nepedvdan vhodn pleitost pro rozvinut spchu nebo vasn varovan ped vznikajcm ohroenm. Zjitn takovch informac je v podstat zvisl na iniciativ podzench velitel a tb. 92

Dleit prvky informac o vlastnch silch Dleit prvky informac o vlastnch silch (Essential Elements of Friendly Information EEFI) jsou takov informace, kter, pokud by je neptel znal, by nsledn vedly k porce nebo omezen spchu operace. Jsou tedy slabou strnkou vlastnch sil a mus bt tud ped neptelem chrnny (napklad: velitel me urit, e pokud neptel zjist pesun zloh, operace je ohroena a v takovm ppad se dislokace a pesun zloh stv EEFI). Akoliv EEFI nejsou soust poadavk velitele na kritick informace, stvaj se jeho prioritou tehdy, kdy je vyhls. Skrvaj v sob odpov na otzku: Co je teba chrnit ped neptelem? Velitel je stanovuje a pedv tbu a podzenm stejnm zpsobem, jako by se jednalo o jeho poadavky na kritick informace. EEFI jsou dleit pro informan operace, protoe jsou asto klovmi prvky pro plnovn klamnch operac a pro operan bezpenost. Shrnut. Veobecn plat, e pokud jsou veliteli dodvan informace pesn, vasn a pouiteln, velitel nepotebuje vyadovat dn mimodn informace k tomu, aby splnil svj kol. Pokud vak m k dispozici dal doplkov informace, je schopen doshnout splnn kolu mnohem spornji. Shromaovn dalch daj vak pin nepijateln riziko nrstu asu. Proto by se ml informan management zamit nejprve na poadavky velitele na kritick informace.

43. INFORMAN MANAGEMENT A KIS

Plnn zkladnch kol IM (sbr, zpracovn, uloen, zobrazen a en informac) je zce svzno s KIS. Modern KIS umouj dokonalej zpracovn dat a pidvaj tak tmto datm dal vznam pi vytven spolenho operanho obrazu situace. Umouj sdlen informac, co znanou mrou podporuje vzjemn pochopen situace a podporuje jednotu sil. Pokud se tyto systmy pouij pohotov, operativn a efektivn, mohou minimalizovat as a sil, kter mus velitel vynaloit na seznmen s informacemi a umon mu zskat pevahu nad neptelem tm, e zkrt as a zlep souinnost mezi druhy sil a bojovmi funkcemi. Integrace tchto KIS, horizontln i vertikln, usnaduje v mnohonrodnch operacch dosaen taktickho a operanho spchu. Jejich celoplon dosah je nezbytn k propojen strategickch, operanch a taktickch IM. Dstojnk tbu odpovdn za KIS zabezpeuje integraci nevojenskch systm a potaovch program, kter jsou vyuvny v danm operanm prostoru. 93

KIS tvo architekturu, kter: podporuje velitele a tb bhem rozhodovacho procesu; prostednictvm spolenho operanho obrazu situace umouje monitorovat aktuln situaci za elem provdn nutnch souinnostnch opaten; koordinuje spolenou podporu pro operace pozemnch sil; spojuje senzory s vkonnmi prvky a aktualizuje parametry cl pro zbraov systmy; d rozhodujc, podprn a udrovac operace jako jednu operaci; pomoc tonch a obrannch informanch operac formuje prostor zjmu. Jednotn architektura KIS zvyuje innost velen a zen ve vech druzch operac. Aliann nebo koalin sly budou pro dosaen interoperability velen a zen pouvat nrodn a rzn dal systmy velen a zen (viz ploha 2, kter podrobnji pojednv o doktrn NATO pro zajitn interoperability velen a zen). KIS jsou existenn spjaty s vpoetn technikou. Potae spravuj informace v rmci KIS, podporuj rozhodovac proces a pomhaj it informace k proveden innosti. S jejich pouvnm jsou spojena dv rizika. Jednm je plin dvra v technologii a druhm neschopnost plnho vyuit technologickch monost, kter potae nabzej. Proto je dleit propojen technologi s ostatnmi soustmi systm velen a zen. Modern potae nabzej nov monosti podpory rozhodovacho procesu. Rychleji a kvalitnji poskytuj velitelm data v horizontlnm i vertiklnm smru, ti teoreticky mohou pedpokldat zkvalitnn a zven potu monost volby dlch een a nslednch innost. Velitel a tby jsou schopni s pomoc pota, kter za n provdj mnoho standardnch a opakujcch se innost, vyut ueten as a energii a pejt z nenronch rozumovch innost na ty vy, kter jim pomohou pemnit informaci ve znalosti a pochopen situace. Pokud velitel a tby zcela jasn a pesn pochop souasnou situaci, jsou tak schopni pedpokldat jej vvoj a budouc situace a a nastanou, aktivn (ne pasivn a zptn) na n reagovat. Potae tak umouj silm zvit smrtc inky zbran na rozhodujcch mstech a v rozhodujcch asech, zvyovat tempo operace a sniovat nklady na vtzstv. Vzhledem k pokraujcmu technickmu rozvoji a vvoji novch technologi jsou dnes dostupn zazen schopna zobrazit prbh operace, co ale s sebou nese pokuen v podob snahy velitel dit jednotliv akce a innosti pmo, 94

tedy do vojka v to. Vybaven, kter usnaduje nebo podporuje pesn a konkrtn velen podzenm jednotkm, me bt na kodu a nkdy i znehodnotit vznam kolovho velen. Velitel, kte se zamuj na plin detaily, mohou ztratit celkov pehled o situaci. Vt a lep monosti, kter dnen technika nabz, souasn vyaduj od uivatel vt mru pochopen a kzn. Nadzen velitel mus zajistit, aby jim technologie pomhala naplovat poteby kolovho velen a ne naopak. Komunikace Komunikace je zkladn vzjemn psoben mezi veliteli a osobami, kter maj vliv na jejich rozhodovn nebo tato rozhodnut realizuj. Spojen, styk a dorozumvn v modernm systmu velen a zen lze pizpsobit poadavkm velitel. K zkladnm zpsobm komunikace pat: osobn kontakt, kter v sob zahrnuje hlasovou komunikaci (vetn telefon, pouit rdiov st a satelitnho spojen) a pouvn videokonferenc; styn innost (viz ploha 4); penos dokument; vmna dat. Komunikace hlasem a vmna dat jsou primrn prostedky vmny informac. Z operanho hlediska slou veliteli osobn kontakt nebo vmna stynch dstojnk k zajitn toho, aby jeho zmr a vyhodnocen situace byly sprvn pochopeny. Pevn stanoven formt zprv pomh strukturovat informaci u vech ty ve uvedench zpsob komunikace. Formtovan zprvy definuj jasn obsah, minimalizuj pouit volnho textu a systmy (jak odeslajc, tak pijmajc) mohou takovou informaci automaticky zpracovat. Poznmka: Uvedenou problematiku e aliann publikace AAP-9, kter obsahuje seznam standardnch formtovanch zprv.

44. INNOSTI INFORMANHO MANAGEMENTU

IM se skld z pti zdnliv samostatnch innost sbru, zpracovn, ukldn, zobrazovn a en informac. Ve skutenosti se vak tyto innosti pekrvaj a inn dopluj jedna druhou. Pro sprvn a inn fungovn jednotlivch innost IM jsou dleit KIS. 95

Sbr informac Sbr informac je nepetrit zskvn dleitch informac o faktorech operanho prosted pomoc jakchkoliv organickch nebo jinch oficilnch, neoficilnch nebo veejnch prostedk z informanho prosted. Velitel stanovuje priority pro sbr informac pomoc svch poadavk na kritick informace, kter nepetrit bhem operace vyhodnocuje a upesuje. Sbr informac m dv zkladn formy: sbr pravidelnch informac; sbr vydanch informac. Systm sbru pravidelnch informac V tomto systmu jsou informace shromaovny tak, e jsou pedvny od zdroje k uivateli bu na zklad pedem stanovenho plnu, nebo tehdy, kdy je tato informace dostupn. Systm je nejlep pro pijmn a pedvn bnch, zpravidla oekvanch a termnovanch hlen, kter neobsahuj asov kritick informace. Vhodn navren systm sbru pravidelnch informac odstrauje problmy spojen s odvdnm pozornosti podzench velitel a tb od veden jejich operac z dvodu nadmrnho potu poadavk na informace ze strany nadzenho. Tento systm vak nen vhodn pro uspokojen neplnovanch informanch poadavk, protoe snaha pedvdat takov poadavky a pro jistotu pedvat vechny dostupn informace me vst a k informanmu zahlcen celho systmu sbru informac. Systm sbru vydanch informac V tomto systmu uivatel vytv poadavky na informace a zdroj poskytne tyto informace jako odpov. Pro tento el jsou vhodn spolen databze, kter umon oprvnnm uivatelm hledat a pijmat informace v poadovanm formtu. Systm sbru vydanch informac pomh soustedit sil omezench informanch zdroj na dleit koly. Je schopen poskytnout informaci pizpsobenou informanm potebm velitele a poskytnout pouze takov informace, kter velitel poaduje. Poskytuje mimodn informace a velitel by jej mli vyuvat pouze ve vjimench ppadech, protoe pokud nen informace okamit dostupn, mimodn poadavek aktivuje tzv. poadavkovou kaskdu. To znamen, e tento poadavek postupuje sluebnm postupem tak dlouho, dokud nenaraz na vhodnou rove sbru dat, kter jej uspokoj. I pesto mus 96

mt velitel v rmci sv podpory velen tuto monost dostupnou. Aby se velitel vyhnuli takovto poadavkov kaskd, mli by si ponechat nkter zdroje sbru informac ve sv pm podzenosti. Podpora velen by mla kombinovat vhody obou systm. Mla by pedpokldat poteby velitele a smovat bn informace do mstn databze snadno dostupn veliteli a jeho tbu a veker opravdu dleit a asov kritick informace budou smrovny neprodlen k nim. Toto een zabrn informanmu zahlcen, kter je spojen se systmem sbru pravidelnch informac a navc vylou zpodn, kter je pro nj vtinou charakteristick. Primrnm prostedkem pro sbr informac jsou KIS. Modern KIS umouj pstup k informacm na internetu a k informacm od spolench a mnohonrodnch zdroj. Zvyuj kapacitu systmu monitorovnm vce zdroj, na vtm zem a po del dobu. Vylepen schopnosti zpracovn dat umouj u modernch KIS dosaen vt kapacity a rychlosti sbru informac pro zven pesnosti a zkrcen asu nutnho na tvorbu spolenho operanho obrazu situace. Zpracovn dat Zpracovn dat je proces, v jeho rmci jsou data zpracovvna a dostvaj smysl informac. Zvis pedevm na dobe pipravenm a flexibilnm analytikovi, kter veliteli umon pochopit podstatu informace. Zpracovn dat v sob zahrnuje jednoduch mechanick a automatick metody, jako je nap. tdn, prava, grafick vyjden (zkres) a dal. Bhem tohoto procesu se vak uplatuj i sloitj modern metody hierarchie poznn, napklad analza, vyhodnocen a poznn. S jejich pomoc je pikldn vznam dleitm informacm potebnm k vytvoen spolenho operanho obrazu situace. Tm se data a informace pemuj ve vdomosti, kter jsou podkladem k zskvn znalost o situaci. Velitel pak vyuv tyto znalosti k vyhodnocen situace a jejmu pochopen, co mu umouje pijmout rozhodnut i pi nedostatku plnch dat, formulovat svj zmr a rozkazy a pijmat rychl rozhodnut v dalm prbhu operace. tb mus za elem vytvoen spolenho operanho obrazu situace tdit a posuzovat hrub data a informace, aby identifikoval ty dleit zaloen na stanovench kritrich (vasn, pesn, pouiteln, pln a odpovdajc celkovm poadavkm na informace). To plat zejmna pro zvl mimodn informace. 97

KIS mohou automatizovat takov mechanick strnky a bn funkce zpracovn dat, kter um stroje provdt efektivnji ne lid. Zaveden automatizace znamen velk pokrok ve zpracovn informac, ale lid zstvaj tm nejefektivnjm nstrojem pro stanoven mry dleitosti a spojovn informac. Sdlen databze zabezpeuj elektronick pstup k dleitm informacm na vech velitelstvch. Automatizace KIS pi zpracovn dat urychl a zlep etnost a kvalitu kalkulac provdnch nepetrit tbem. KIS pedstavuj pomocn nstroj pi pijman rozhodnut, kter zpracovv data a informace pro zajitn vtch monost podpory operanho procesu. Dovoluj veliteli a tbu, aby bhem ppravy operace pezkoumvali a rychle upravovali pln operace. Umouj jim na zklad informac zskanch bhem vlen hry kvalitn provst ncviky innost v nadchzejc operaci. Poskytuj jim tak vasn informace o bojov sestav, pesunech, kontrolch a logistice. KIS dovoluj veliteli a tbu vyhodnotit rozdly mezi pedpokldanou (na zklad plnovn) a skutenou situac (zaloenou na informacch pijatch v relnm ase), vyhodnotit jejich dleitost a vznam, klady a zpory a zvit, jak opaten je teba pijmout a realizovat. Mohou podporovat pijmn novch rozhodnut a jejich upesovn, aby se bu operace vyvjela podle plnu nebo aby se vyuila neoekvan vhodn pleitost a rozvjel se spch operace. KIS rovn umouj provst upesujc organizaci souinnosti v souladu s novm rozhodnutm. Tato schopnost sniuje nevhodu zpsobenou zmnou varianty innosti a tm i riziko nespchu nebo porky z dvodu nedostaten koordinace. Ukldn dat Ukldn dat je proces uchovvn dleitch informac v rznch formch tak dlouho, ne bude tato informace potebn pro vkon velen a zen. Informace jsou ukldny i proto, e ne vechny informace, kter jsou shromdny nebo zpracovny, mohou bt zobrazeny ve stejnm ase a ne vechny jsou dleit. Ukldn dat pomoc informanch systm zahrnuje technick i programov vybaven nutn pro vloen dat do systmu a jejich optovn vyhledn v ppad poteby. Spolen databze pedstavuj inn nstroj a pomysln most, s jeho pomoc mohou rzn systmy navzjem spolupracovat. Pouit databz dovol opertorm a analytikm tdit, uloit a organizovat data. Tyto databze se ji nemus nachzet na jednom mst nebo v jednom potai. Modern programov vybaven KIS umouje pro vytvoen jedn spolen a sdlen databze 98

kombinovat data uloen na vce potach. Pro naplnn informanch poteb velitele i dan organizace umouje pouit uivatelskch profil a vyhledava nutnch pro vyhledvn informac obsaench v etnch databzch. Zobrazovn dat Zobrazovn dat je proces, kter pedstavuje dleitou informaci v pouiteln, snadno pochopiteln audio nebo video podob pizpsoben uivateli a kter zprostedkovv spolen operan obraz situace pro poteby rozhodovn a vkonu velen a zen. Zobrazovn by mlo bt ve form smysluplnch obraz a ne ve form spousty dat. Existuj ti zpsoby pedvn informace stn nebo psan forma hlen nebo grafick zobrazen. Standardn formty zaruuj, e je v nich obsaena cel dleit informace a souasn pomhaj uivateli najt tu potebnou. Zobrazovn nevyaduje dlouh nvody a pokyny, a tm se zkracuje nezbytn komunikace. Dobe zobrazen informace by mly veliteli umonit podvat se na cel prostor zjmu z hlediska asu i prostoru a rychle se zamit na rozhodujc body, rozeznat vhodn pleitosti, hrozby nebo nedostatek informac. Mly by tak umoovat veliteli vydvat nazen podzenm takovm zpsobem, aby pochopili poadovan konen stav. Grafick zobrazovn vizuln pedstavuje souasnou nebo budouc operan informaci. Velitel a tby graficky zobrazuj miteln informace automatizovanmi nebo manulnmi prostedky za pouit standardnch formt. Grafick informace by mla: zobrazovat symboly, grafick vyjden a terminologii (v souladu s publikac APP-6A); zobrazovat pouze dleitou informaci; zobrazovat informaci jasn a srozumiteln; zobrazovat informaci pesn, spolehliv a vas; mnit se rychle a snadno na zklad aktualizace; umoovat rychl doruen k nadzenmu, podzenm a sousednm jednotkm. Modern KIS v sob obsahuj nov techniky pro zobrazovn dat, kter zahrnuj tvorbu obrzk, videozznam, barevnou grafiku, digitln flie, mapov podklad a databzovou technologii. KIS umouj upravit zobrazen tak, aby odpovdalo poadavkm velitele a bylo v souladu s jeho mstem i v organizan struktue velen. Jsou schopny vyprodukovat takov zobrazen, kter se 99

automaticky a dynamicky aktualizuj, aby zdraznila rozdly mezi plnovanm a skutenm prbhem operace. Umouj veliteli, aby okamit zaregistroval klov okamiky (vhodn pleitosti, hrozby a nedostatek informac), vyhodnotil vztahy mezi nimi a jejich dsledky a pijal odpovdajc rozhodnut jako reakci na vzniklou situaci. en dat en informac je proces penen dleit informace od jedn osoby ke druh nebo z jednoho msta na druh v pouiteln podob za pouit jakchkoliv prostedk s clem zlepit pochopen situace a pro poteby zahjen nebo zen operanch a bojovch innost. en informac m dv zkladn formy: Plon en odeslatel me vyslat informace zrove k velkmu, poetn nespecifikovanmu mnostv pjemc, tj. ke kadmu, kdo m pstup k informan sti. Plon en zajist psun informac k velkmu potu pjemc v krtkm asovm seku, ale tyto informace nemohou pokrt konkrtn informan poteby kadho, kdo je schopen je pijmout v dan sti. Neukznn pouvn tto metody me brzy vst k informanmu zahlcen. Clen en ve form clenho en jsou informace pedvny od odesilatele ke konkrtnmu uivateli nebo skupin uivatel. Informace se pot postupn od jednoho uivatele ke druhmu. Systmy velen a zen mohou informace pizpsobit poadavkm danho pjemce. Clen en m v sob zabudovan kontroln mechanismy, kter u plonho en chyb. Informace se vak v porovnn s plonm enm pomaleji a monost jejich zkreslen roste s kadm prvkem (uivatelem), kterm projdou. Nejvhodnj zpsob en informac je kombinace obou tchto forem. KIS maj sv vlastn schopnosti en informac. Tato schopnost je v nich zakdovan tak hluboko, e je doslova soust technickho i programovho vybaven pota a projevuje se nejvce pi informan vmn mezi databzemi. Vmna mezi databzemi je flexibiln a poskytuje kapacitu pro sprvu velkho mnostv informac a jejich en v rmci prostoru operace.

100

KIS umouj en informac s vyuitm prostedk komunikace, kter: digitalizuj, komprimuj a vyslaj multimediln informace s vyuitm rozenho penosovho psma a vysoce innch penosovch systm; ifruj a zajiuj vcerovovou informan bezpenost; spravuj informan st za pomoci softwaru, kter na vydn dynamicky pidluje propustnou kapacitu a pot pesmrovv a informace. Vojensk sly mohou bt v prbhu operace zvisl na nkterch nevojenskch KIS, kter nejsou pod jejich kontrolou z hlediska en informac. Takovmi systmy mohou bt: st veejn sprvy hostitelskho sttu, potovn a telegrafick systmy; komern satelitn spojovac systmy; komern pijmae GPS; komern vyvinut softwarov aplikace; komern mezinrodn sdlovac prostedky; veejn pstupn databze a informan tabule. Nevojensk KIS nabzej monost vbru ve vztahu k vojenskm prostedkm po pelivm zven bezpenostnch rizik. Jejich vyuitm meme snit poet vojenskch KIS, kter je nutno rozvinout v prostoru operace a souasn doshnout splnn vysokch informanch poadavk bhem potench fz operace.

101

ST III PERSONL
Nejdleitjm prvkem podpory velen jsou lid lid, kte pomhaj veliteli realizovat proces velen a zen. Osoby uren pro prci se systmem velen a zen zahrnuj pslunky tbu a jejich innost d nelnk tbu.

45. TB
tb je uren k podpoe velitele pi pijmn a realizaci rozhodnut a na splnn tohoto cle mus soustedit veker sv sil. Je podzen nelnkovi tbu (N). tb podporuje velitele tm, e mu poskytuje dleit informace, provd kalkulace a doporuen, zpracovv plny, rozkazy a nazen a sleduje jejich provdn. Pedstavuje nejdleitj prvek vekerho personlu urenho pro prci v systmu velen a zen. Velitel zajiuje svmu tbu vedouc postaven, prostednictvm N ho d a vydv mu pokyny. tb nem sm o sob dnou pravomoc, svoji pravomoc zskv od velitele a prosazuje ji jeho jmnem. Velitel vyuv tb pro uplatovn vkonu velen a zen v ppad, e tuto innost neme vykonvat sm. m vt je tb, tm dle mu trv vkon jeho funkc. Vt tb tak potebuje vt prostor, rozshl vybaven, produkuje vce elektromagnetickho zen a je mn mobiln ne mal tb, m je vce zraniteln z hlediska jeho zjitn a toku. Velk tb s mnostvm specialist je schopen provst podrobn analzy, kalkulace a rozbory, ale kolov velen upednostuje rychlost a svinost nad dkladnost a jistotou. Velitel by mli omezit velikost tbu na minimum, aby zajistili vysok operan tempo a minimalizovali nroky na prostor a vybaven, kter tb vyaduje. Organizace tbu a jeho pracovn postupy jsou navreny tak, aby naplnily ti dleit funkce: podporu velitele; pomoc podzenm; zajitn aktuln informovanosti nadzenho, sousednch, podporovanch a podporujcch velitelstv. Podpora velitele Nejdleitjm kolem tbu je pedkldat nvrhy a doporuen veliteli bhem operanho procesu. Tento kol pln pomoc IM a zenm svch vlastn oblast psobnosti. 102

Zkladnm produktem tbu jsou informace, kter slou veliteli k zskn znalost o situaci. tb shromauje data, zpracovv je do pouiteln informace ve form spolenho operanho obrazu situace, provd kalkulace a pedkld nvrhy na zklad jejich odbornosti v dan funkn oblasti, m umon veliteli formulovat poadavky na kritick informace a zskat pesn pehled o situaci rychleji ne neptel. Vsledkem je spolen operan obraz situace, kter velitel studuje a posuzuje a zvyuje si vdomosti nezbytn pro rozhodovn. tb tak informace k proveden innosti. Velitel sice vyhlauje nkter informace osobn (nap. svj zmr nebo rozhodnut), ale ve vtin ppad spolh na svj tb, kter tyto informace vydv ve form pln, rozkaz nebo rznch nazen. tb mus doruit tyto informace velitele rychle a efektivn vem lnkm organizan struktury a umonit tak podzenm velitelm a tbm jejich rozhodovac proces. tb realizuje zen v souladu se svou psobnost. Dobe vycvien a spolehliv tb, ktermu velitel delegoval dostaten pravomoci pro pijmn rozhodnut a jejich realizaci, je schopen pijmat dl rozhodnut a eit bn problmy. Tm vytv podmnky pro to, aby se velitel soustedil na klov koly a operace. Pomoc podzenm Pomoc podzenm je druhm hlavnm kolem tbu. Dokonal tbn prce je zvisl na inn a efektivn spoluprci mezi podzenm a nadzenm velitelstvm. tb pomh podzenm tm, e jim objasuje rozkazy a nazen a pedv rychle vechny dleit informace, v souladu se zmrem velitele jim pidluje zdroje, pedv jejich dosti k een veliteli na sv rovni velen a e celou adu dalch otzek a problm. Zajitn informovanosti dalch velitelstv tb mus vytvoit a udrovat vysok stupe souinnosti a spoluprce s nadzenm, podzenmi, podporujcmi, podporovanmi nebo sousednmi jednotkami a pedvat jim dleit informace tak rychle, jak je to jen mon pot, co stanov, kter informace m vznam pro danho pjemce. Dleit informace jsou klem k spchu, a proto by ml tb pedvat pouze a prv takov a ne mnostv tch bezvznamnch. Bude tedy asto nezbytn pedvat informace rznm pjemcm vbrovm zpsobem na zklad jejich poteby. Plat ale pravidlo, e je vdy lep zaslat dleit informace vas i nepln, ne je zaslat pln, ale pli pozd nebo je nezaslat vbec. Proto by ml tb vdy zdraznit, 103

kter zprva je pro pjemce dleit. Souasn by se ml tb vyvarovat toho, aby pemrou nepouitelnch informac zahltil ostatn velitelstv. Zajitn informovanosti dalch velitelstv lze urychlit pouitm spolench databz, ale tyto databze nemohou nahradit osobn kontakt, pomoc nho se pidvaj dal souvislosti k informacm. Dobr osobn vztahy mezi pslunky uvnit vlastnho tbu i se tby na dalch velitelstvch napomhaj k vytvoen poadovanch vztah. Tyto vztahy mus bt zaloeny na vzjemnm respektu, kterho se doshne svdomitm a odhodlanm pstupem a vzjemnou pomoc pi een problm.

46. VZTAHY VE TBU

Efektivita a innost tbu jsou sten zvisl i na dobrch vztazch velitele a tbu a na sladn tbu a tmov prci. Velitel Velitel je rozhodujc osobou v celm systm velen a zen. Osobn odpovd za pipravenost a vycvienost podzench sil a za jejich sprvn pouvn ke splnn stanovench kol. K tomu je vybaven pesn definovanou pravomoc. Velitel mus vdy jednat rozhodn, prun a iniciativn a bt vzorem pro sv podzen. Za vech okolnost je povinen udlat ve pro splnn kolu, rozhodovat se a velet podzenm. O svch rozhodnutch a vydanch rozkazech a nazench vdy informuje N. Velitel a tb Pokud velitel vyd pslunku tbu njak kol, deleguje na nj zrove pravomoc nezbytnou k jeho splnn. Velitel vydv pokyny, pidluje zdroje a zajiuje podporu podzenm. Souasn mus vytvet a udrovat prosted vzjemn dvry, spoluprce a tmov prce. Velitel a tb se zamuj na pochopen a pedvdn innost na bojiti, aby byli schopni jednat a rozhodnout se rychleji ne neptel. Vztah mezi velitelem a tbem mus bt zaloen na loajalit, respektu a iniciativ. tb poskytuje veliteli ped pijetm jeho rozhodnut nezvisl rozvahy, vahy a nvrhy a ty mus bt bez ohledu na loajalitu a respekt vdy objektivn a reln. Po zahjen operace zajiuje tb veliteli pesn spolen operan obraz situace, i kdy ten me bt v rozporu s jeho rozhodnutm. 104

Velitel cvi a pipravuje svj tb. Me pedat odpovdnost za provdn bn ppravy N, ale je to velitel, kdo mus sladit a sjednotit tb do jednoho celku schopnho chpat, co velitel povauje za dleit. tb mus znt jeho styl dc prce, pochopit jeho zmr a pedvdat vsledek prv probhajc operace a innost a na tomto zklad bt schopn pipravit koncepci boje pro nslednou operaci. Sladn tbu a tmov prce Pi plnn kol mus vechny sousti tbu (sekce, odbory, oddlen nebo skupiny) dokonale spolupracovat. Velitel a N maj v tto oblasti nezastupitelnou roli. Pokud tb asto necvi, pslunci tbu mohou ztrcet potebn nvyky a pi jejich zptnm zskn me pomoci velitel a zkuen pslunci tbu. Vechny samostatn sousti velitelstv a tbu maj stanovenou psobnost a bez zk souinnosti jedn s druhou nejsou schopn efektivn pracovat. Proto je jejich vzjemn spoluprce dleit. Velitel upesuje vzjemnou souinnost mezi jednotlivmi soustmi pi zahjen procesu tvorby organizan struktury velitelstv a tbu pro nadchzejc operaci. Organizan (personln i logisticky) si utv tb tak, aby byl schopen nejenom spolupracovat s ostatnmi soustmi velitelstv, ale i se tby na jinch velitelstvch. Velk mnostv provedench operac bylo charakterizovno jednoelovm vytvenm velitelstv, organizac a jednotek a zapojenm personlu od koalinch partner do tchto struktur. Z tohoto pohledu je dleit vytven dobe sladnch tb, kter poskytnou zkladn strukturu pro snadn zaleovn doplovanm personlem a k n budou elov pidvny dal organizan prvky. Zstupce velitele Zstupce velitele (ZV) je na vech rovnch nejdleitjm pomocnkem velitele. Vztah mezi ZV a tbem je jedinen. Pslunci tbu nepracuj pro ZV, pokud tak velitel nenad. Kad velitel stanov psobnost svmu zstupci, jeho povinnosti, vztah s N, tbem a veliteli podzench jednotek. Stanov mu zpravidla specifick oblasti zjmu a povinnosti proto, aby decentralizoval rozhodovn. Pitom si ale ponech celkov velen. ZV nem obvykle k dispozici koordinan ani jin prvky, a proto me cestou velitele kdykoliv vyadovat poskytnut pomoci od tbu. ZV potom koluje N (nebo tb) v souladu s omezenmi upesnnmi velitelem. Pslunci tbu mu pak pomhaj pi plnn jeho povinnost. 105

loha zstupce velitele vystupuje do poped za uritch okolnost, napklad: doasn neptomnost velitele; poad v hierarchii velen; delegovn pravomoci. Nelnk tbu N je hlavnm organiztorem a koordintorem prce jednotlivch prvk tbu. Udruje nepetrit velen, organizuje ppravu tbu a jednotek zabezpeujcch velen, d oblast przkumu a elektronickho boje, bezpenosti informac a zabezpeen innosti vojsk. d ppravu podklad, doporuen a nvrh pro velitele a ppravu a doruen nazen podzenm velitelm. N vydv koly na zklad pokyn velitele.

106

ST IV DOKTRNY A POSTUPY
Doktrna je dokument, kter obecn pedstavuje souhrn vyhrannch nzor na urit problm. Vojensk doktrny vyjaduj soustavu zsad a zkladnch princip, podle kterch se d innost ozbrojench sil ve vojenskch operacch. Jsou zvazn, nemohou bt vyuvny dogmaticky. V praxi vyaduj uvliv pstup a vdy je teba vzt v vahu i zvltnosti konkrtn situace. Doktrny popisuj zpsob pouit sil v irokm spektru spojeneckch operac nebo operac vedench koalic sil pod vedenm NATO, Evropsk unie ppadn operac provdnch pod mandtem OSN. Doktrny mohou bt psny direktivn formou. Pojednvaj o zkladnch principech veden soudobch operac, kterch se mohou vojska zastnit nebo je vst samostatn, a souasn zobecuj poznatky a zkuenosti zskvan z ji provedench operac. Obsahuj spolen jazyk pro vyuit ve vech ostatn metodch procedurln a pm formy zen. Poskytuj nvody a podklady pro tvorbu postup pi een konkrtnch ohroen.

47. POSTUPY
Postupy jsou standardn a podrobn kroky, kter popisuj jak splnit kol. Postup zan njakou innost a jeho konen vsledek me bt potkem postupu dalho. Postupy mohou bt zdrojem ke zven efektivity dan organizace, mohou bt prostedkem pro zlepen sladnosti mezi pracovnky i soustmi tb bhem opakujcch se innost. Zlepuj vkon a kvalitu plnn kol veliteli a tby a tm zvyuj i operan tempo. Pokud jsou ale postupy vyuvny bez rozmyslu v jakkoliv situaci nebo kolu, mohou vst k neefektivnm nebo dokonce opanm vsledkm. Velitel a tby by mli vyuvat postupy ke zjednoduen a zrychlen innost. I postupy by mly bt natolik jednoduch, aby se daly rychle a snadno vyuvat rovn v podmnkch velkho zaten a stresu. Mly by bt variabiln a schopn zkrcen pro ppad nedostatku asu, co bv v operacch ast ppad, a pro usnadnn zalenn novho personlu do tb a jednotek. Postupy popisuj bn innosti a tm zabrauj stle se opakujcm rozhodnutm, napklad o tom, kam umstit personl na operanm stedisku, jak toto stedisko vybudovat, sloen pochodovch proud apod. 107

Postupy jsou platn zejmna tehdy, kdy urit organizan celek ztrc schopnost plnit sv povinnosti. Podzen pak mohou ve shod a za pomoci zaitch postup pokraovat v jeho innosti. Zpracovan postupy nepostihuj vechny situace, kter mohou nastat. Me dojt k takov situaci, jej vyeen bude vyadovat specifick postup. Pokud je velitel schopen relativn snadno penst tuto situaci na zpracovan postupy, uin tak. Je na jeho zven, aby stanovil, jestli zalen zpracovan postupy do standardnch operanch postup nebo doktrn.

48. STANDARDN OPERAN POSTUPY

Standardn operan postupy (SOP) jsou soubory instrukc a postup vedoucch k pesnmu a standardizovanmu postupu pi een situace a ke zven rovn vzjemnch vztah v rmci organizanch struktur danho velitelstv i jemu podzench sil bez ztrty efektivnosti. Maj za kol zjednoduit a urychlit proces plnovn i jeho proveden, etit as a vylouit chyby. Sniuj poet kon a innost, kterm se mus velitel a tb vnovat bhem operace. SOP maj nezastupitelnou lohu pro zajitn efektivnho systmu velen a zen. Standardizuj metody, zpsoby, postupy a bn nebo opakujc se innosti ke zven innosti prce velitel a tb pi pprav a veden operace. Tvo pro tb a podzen velitele spolenou zkladnu, take kad v, jakm zpsobem vykonvat bn innosti. Mohou tak bt nvodem jak postupovat pi een mlo etnch nebo neobvyklch udlost, kter mohou zpsobit nespch. tb zpracovv sv SOP na zklad doktrinlnch zdroj, SOP nadzenho velitelstv, pokyn velitele, zpsob, metod a postup, kter si vytvoil na zklad zkuenost a s vyuitm novch poznatk je neustle zdokonaluje. U SOP pro mnohonrodn operaci provdnou silami NATO, EU nebo OSN me bt vyadovno jejich schvlen jednotlivmi zastnnmi stty. Takov SOP by mly bt napsny (v anglitin a francouztin) tak, aby je snadno pochopil i nerodil mluv. SOP se v prbhu ppravy a veden operace nemn, pokud nedojde k tak vraznm zmnm situace a podmnek, kter to vyaduj. Poznmka: SOP se v rmci NATO zabv STANAG 2467 Spolen tmata pro tvorbu stlch operanch postup.

108

ST V VYBAVEN A ZAZEN
Vybavenm a zazenm se rozum veker prostedky, kter nejsou soust systm velen a zen. Mus splovat adu poadavk na zabezpeen kvalitnho pracovnho prosted a uspokojen fyziologickch poteb personlu ukryt, hygienu, odpoinek a stravovn. Navc mus zajiovat vnitn komunikaci, svtlo, zdroje energie a obecn mus bt vysoce mobiln.

49. VYBAVEN
Podpora velen vyaduje zajitn udritelnosti, pe o osoby a drby vybaven. Vybaven, kter me slouit k dosaen tto udritelnosti, zahrnuje dopravu, prostedky na drbu, kryty, zdravotnick zabezpeen a zsoby pro osoby i pro samotn vybaven. Na operanch a vych taktickch stupnch je vybaven, kter slou pro zajitn udritelnosti podpory velen, obvykle soust velitelstv a tbu nebo jednotky zabezpeujc toto velitelstv.

50. ZAZEN
Zazen jsou stavby nebo prostedky, kter zajiuj pracovn prosted a jsou obvykle urovny tabulkami pot. V prbhu operace vak mohou bt vyuvna i jin zazen, napklad civiln stavby nebo spolen zkladny, kter nemus bt umstny pouze v pevnch stacionrnch stavbch (letadlo nebo lo). Zazen pro velen a zen ve spolen operaci se mohou u jednotlivch sloek sil liit napklad zodolnn podzemn komplexy (bunkry), stany, obrnn vozidla, taktick vozidla, speciln automobily nebo jejich kombinace. Zazen zajiuj mnostv funkc: ochranu poskytuj veliteli a tbu ochrann pracovn prosted (kryty, zazen OPZHN), chrn pstroje velen a zen ped inky prosted; informan stedisko (databanku) slou jako centrln bod nebo msto, kde velitel a tb mohou zskat veker informace, kter potebuj pro vkon velen a zen a odkud mohou informace zskat podzen velitel;

109

osobn setkn poskytuj prostor pro osobn setkn, kter jsou dleit zejmna pro tiskov konference v krizovch operacch (videokonference mohou sten nahradit nkter z tchto setkn, ale pro velitele je dleit, aby se obas seel osobn se svmi podzenmi a vnmal i jejich e tla, co nen u digitln komunikace mon); zobrazen informac zobrazuj informace pro velitele a jeho tb (primrn el) a prostednictvm tisku se tak dostvaj na veejnost.

110

ST VI ORGANIZACE VELEN A ZEN

Vhodn uspodan organizan struktura je dleitm nstrojem pro podporu velen. Velitel uplatuje pro efektivn uspodn dan organizace platn principy a zsady organizace velen a zen, pijm opaten k nepetritmu velen a zen a d tb pi jejich realizaci. Zkladnm prvkem pro velen a zen jsou msta velen.

51. ZKLADN USTANOVEN

Informan tok Pomoc organizanch rozhodnut se vytvo takov organizace velen, rovn pravomoci a kolov organizace, kter m vliv na velen a zen. Organizan rozhodnut maj vliv na strukturu informac poskytovanch veliteli pro pijet jeho rozhodnut. Organizace si vytvo formln komunikan kanly a stanov zpsob pedvn a en informac. Informace se pedvaj krom oficilnch kanl tak neoficilnmi a neformlnmi kanly mezi jednotlivci na zklad jejich osobnch vztah. Tyto kanly poskytuj dleitou zlohu informac a maj velk vznam zejmna pi stmelovn kolektivu. Organizace velen Pokud spojeneck nebo koalin sly operuj v rmci mnohonrodnho prosted, nemus bt organizace velen zcela pesn definovny a je mon nejednotn vklad. V tomto ppad se me velitel obrtit na svho nadzenho se dost o objasnn nebo hledat odpov na sv otzky v psemnch normativnch dokumentech pojednvajcch o typech velen, rovnch pravomoc a z toho plynoucch omezen. Poznmka: Velitel mus znt schvlenou organizaci velen a z n vyplvajc rove pravomoci stejnm zpsobem, jakm by jednal ve svm nrodnm prosted. Aliann pojet rovn pravomoc je uvedeno v ploze 5. Zzen pehledn organizace velen je zkladn vc, kterou je teba vyeit pi organizovn jakkoliv operace. Jasn velitelsk vztahy zajiuj stanoven odpovdnost a pravomoc mezi podzenmi a podporujcmi jednotkami. Pi 111

organizovn mnohonrodnch sil me bt v nkterch ppadech vytvoena takov organizace velen, kter omezuje pravomoc velitele stanovit dal vztahy. Pokud vak zn velitel pravomoci a odpovdnosti zalenn v jednotlivch typech velen, je schopen stanovit jasn povinnosti i pi organizovn struktury svch sil (viz kapitola 2, st III). Pokud si velitel odpov na nsledujc otzky, ml by bt schopen rozhodnout, jak a jestli vbec me zasadit podzen jednotky: me velitel zasadit jednotky (me jim stanovit kol) v jakkoliv situaci a z jakhokoliv dvodu? pokud je stanoven kol mimo jeho pravomoc (el jejich zasazen), me jim stanovit kol v rmci jemu vymezenho kolu? me rozdlit jednotky do mench celk nebo mus zachovat jejich celistvost? existuj njak nrodn omezen na pouit jednotek (nap. jen pro vlen akce nebo pro pesn stanoven msto a as)? Velitel organizuj velen v rmci sv pravomoci tak, aby zajistili proveden rozhodujc operace. kolov organizace pomh podzenm a podporujcm velitelm pochopit jejich msto v operaci a pispv k naplnn zmru velitele. Pi vytven takov organizace velen by mli velitel brt v vahu povinnosti obsaen v koncepci kolovho velen (viz kapitola 2, st II).

52. PRINCIPY
Organizace velen a zen zan u sluebnho postupu. Jejm clem by mlo bt vytvoit jednotu, celistvost, racionln rozsah zen a efektivn delegovn rozhodovacch pravomoc. Sluebn postup Sluebn postup stanov pravomoci a povinnosti v posloupnosti od jednoho velitele ke druhmu. Kad velitel m v dan oblasti stanoveny pravomoci a povinnosti. Organizace velen specifikuje typ a stupe pravomoci, kter m jeden velitel nad druhm, a druh a stupe podpory, kter jeden velitel poskytuje druhmu. Velitel spojeneckch sil umouje nrodnm velitelm a orgnm, aby komunikovali s nrodnmi silami pod jeho velenm. Rovn buduje a udruje souinnostn vztahy se silami, kter zstaly pod nrodnm velenm, psob v jeho operanm prostoru a mohou ovlivnit jeho operace. 112

Rozsah zen Organizace by mla mt racionln rozsah zen, kter je zvisl na rozsahu innost nebo potu podzench jednoho velitele. Velitel spojeneckch nebo koalinch sil m obvykle omezenj rozsah zen ne nrodn velitel na podobn rovni velen. m rychleji se situace mn a je promnlivj, tm mn podzench prvk me velitel peliv dit a kontrolovat. V takovch situacch bu bude mt mn podzench, nebo bude vyuvat principy kolovho velen. Velitel zizuje kolovou organizaci, kter umon jemu a jeho podzenm velitelm dit bez informanho pehlcen. Celistvost jednotek Pokud je kolov organizace lenna do kolovch, na sob nezvislch uskupen, ml by velitel organizovat kolov velen, zen a lenn sil v zvislosti na konkrtn situaci. Souasn by ml zajistit jej absolutn pochopen a budovat vzjemnou dvru, kter je prostedkem stabilizace pracovn vztah. Nejvhodnj zpsob jak naplnit tyto poadavky, je zachovat celistvost nrodnch jednotek. V ppad, e nrodn celistvost nen mon zachovat, mus velitel vylenit dostaten as na ppravu velitel a tb, vytvoen a sladn pracovnch postup a stabilizovn vztah. Jakmile jednou velitel vytvo a zasad kolov uskupen, neml by v prbhu operace mnit jeho organizan strukturu, pokud to zcela jasn nevyaduje konkrtn situace. Delegovn rozhodovac pravomoci Velitel by ml dit sv podzen velitele a nechat je, aby si oni sami zase dili sv podzen. Me souhlasit s ne zrovna idelnm eenm situace svmi podzenmi, pokud je provedeno rychle, rozhodn, v rmci jeho zmru a pokud jej jeho podzen vas informuj o rozhodnutch. Organizovn a uplatovn kolovho velen a zen roziuje u kadho velitele prostor pro volnost jednn. Aby se udrelo vysok tempo operace a zachovala iniciativa, je nutno pijmout mnoho rozhodnut na rznch rovnch velen souasn. Tyto okolnosti vrazn upednostuj promylen delegovn rozhodovacch a vkonnch pravomoc ped jejich centralizac.

113

ST VII MSTA VELEN

53. EL A FUNKCE MST VELEN
Msto velen (MV) je zkladnm prvkem velitelstv svazku, tvaru a jednotky pro vkon velen bojovm silm a jejich zen v operacch. Je to msto, kde pracuje velitel, jeho tb a kde tvary a jednotky zabezpeujc velen a zen zajiuj podporu velen. V boji se MV svazku, tvaru a jednotky nebo MV jejich sousti asto dle len. Msto, na kterm m velitel stl pracovit, se nazv hlavn msto velen (HMV). Kad velitel vel svm silm, d a kontroluje je prostednictvm HMV bez ohledu na to, kde se zrovna nachz. MV poskytuje prostedky pro vkon velen a zen. Zpracovv a informace a rozkazy, pomh udrovat efektivn prbh operace prostednictvm plnovn, sladn a kontinuity bojovch innost. Poskytuje oba typy informac spolen operan obraz situace a informace k proveden innosti. Je organizovno prunm (modulrnm) zpsobem, aby se mohlo pizpsobit zmnn situaci a poadavkm vyplvajcm z konkrtn operace nebo kolu. Clem je umonit veliteli pijmat rozhodnut a realizovat je rychleji, ne je toho schopen neptel (doshnout vyho operanho tempa ne neptel). Vtina funkc zajiovanch MV je pmo spjata s vyhodnocovnm a zenm innost v prv probhajc operaci, plnovnm nastvajcch innost nebo operac a poskytovnm podpory velen. Funkce, ktermi MV pmo pispv ke splnn tchto kol, jsou: tvorba a distribuce rozkaz; IM; pedkldn nvrh tbem pro pijet rozhodnut; zen operac: - zen a upesnn innost, - zajiovn dleitch funkc spjatch s provdnm operace; vyhodnocovn operac; administrativn zen MV; pemsovn MV; zajiovn bezpenosti MV; vytven taktickho operanho centra pro operace; udrovn kontinuity (nepetritosti) operac.

114

54. DLEN MST VELEN

V zvislosti na situaci, rovni velen a poadavku na mobilnost mohou bt msta velen zizovna (budovna) jako stacionrn nebo mobiln. Stacionrn msta velen Jsou budovna zpravidla pro strategickou a podle situace i pro operan rove velen. Pedstavuj utajovan a zpravidla pedem v mru vybudovan objekty, odoln derm vysoce pesnch (i jadernch) zbran a umoujc i dlouhodob pobyt nezbytnmu potu osob. Jako stacionrn msta velen mohou bt vyuita: pedem pipraven chrnn pracovit s vybudovanou komunikan a informan infrastrukturou; stacionrn vojensk objekty s pedem vybudovanou komunikan a informan infrastrukturou; stacionrn civiln objekty s sten vybudovanou komunikan infrastrukturou. Pro zabezpeen plnohodnotnho velen a zen se v rmci stacionrnch mst velen vyuvaj mobiln komunikan a informan systmy. Mobiln msta velen Jsou vytvena zpravidla pro operan, ale zejmna pro taktickou rove velen. Jejich zkladem jsou mobiln velitelsko-tbn pracovit a mobiln provozovny KIS. Pro zabezpeen velen a zen vojsk se v podmnkch AR mohou zizovat stl a doasn msta velen. Stl msta velen Jsou zizovna pro prci velitele a tbu pi plnovn operace a zabezpeen velen vojskm pi pprav, proveden a ukonen operace. Stl msta velen tvo: hlavn msto velen; zlon msto velen. Hlavn msto velen je zizovno na strategickm, operan-taktickm i taktickm stupni velen a do stupn prapor. Je to msto, na kterm pracuje velitel s vtinou svch hlavnch funkcion a vt st tbu. V jeho prostoru se 115

rovn rozmsuj styn skupiny (dstojnci) od nadzenho, podzench, soused a spolupsobcch vojsk. innost na nm d nelnk tbu. Uskuteuje se z nj velen podzenm vojskm a zen jejich ppravy, proveden a ukonen operace. Z hlavnho msta velen mus bt zabezpeeno spolehliv spojen k nadzenmu, podzenm, spolupsobcm vojskm a sousedm i k ostatnm mstm velen vlastnho stupn. Rozmsuje se zpravidla za bojovou sestavou sil prvnho sledu v takov vzdlenosti, aby bylo zabezpeeno spolehliv velen a zen vojsk. Zlon msto velen je zizovno na strategickm, operan-taktickm i taktickm stupni velen a do stupn brigda.Vytv se ke zven odolnosti systmu velen a zen. Pracuje na nm vylenn st tbu a je pedureno pro pevzet velen v ppad vyazen nebo pemsovn hlavnho msta velen. Proto je zpravidla po technick strnce vybudovno ve stejnm rozsahu. V nkterch ppadech me plnit i funkci msta velen v hloubce (zadn msto velen). Doasn msta velen Jsou zpravidla budovna pouze na omezenou dobu pro zabezpeen velen a zen vojsk pi plnn specifickch kol, kdy je to podle rozhodnut velitele nutn. Zpravidla na nich d innost vojsk velitel osobn. Technick prostedky pro doasn msta velen jsou vyleovny z hlavnho msta velen. Doasn msta velen (jako doasn prvky velen a zen vojsk) mohou bt dle zizovna: taktick msto velen na stupni tvar (praporn U), svazek (brigdn U) a vym; vzdun msto velen. lenn mst velen Pi zaujmn mst velen je vdy nutn zabezpeit jejich organizan lenn tak, aby zklad msta velen tvoila pouze nezbytn pracovit velitele a sti tbu (funkcion pro smnn provoz urench). Proto je potebn pi rekognoskaci v prostoru rozvinut msta velen vylenit prostory pro: pracovit velitele; stanovit prostedk komunikanch a informanch systm; zabezpeen msta velen (zajitn odpoinku, stravovn, hygieny a uspokojen osobnch poteb); pistvac plochy pro vrtulnky; 116

stanici polnho potovnho spojen zpravidla pobl pjezdov komunikace; sly a prostedky informan podpory.

Vzdlenosti jednotlivch prvk operan sestavy od vlastnho msta velen jsou rozdln na jednotlivch stupnch velen a jsou obvykle urovny technickmi monostmi organickch spojovacch prostedk.

55. ZKLADN POADAVKY NA MSTA VELEN A HLAVN SMRY JEJICH ROZVOJE

Zkladn poadavky na msta velen jsou: zabezpeit a podporovat efektivn velen a zen vojsk pi een bojovch i nebojovch (krizovch) situac; zabezpeit rychl dosaen pohotovosti k plnn kol; modulrn, flexibiln strukturou vytvoit podmnky k plnovn a zen kolovch uskupen, vetn jejich podpory a zabezpeen; zabezpeit interoperabilitu proces velen a zen v rmci mnohonrodnch uskupen; zabezpeit informan nadvldu a plnit poadavky na utajen a bezpenost informac; realizovat opaten ochrany a obrany mst velen; u mobilnch mst velen provdt rychl, skryt a organizovan manvr v rznm prosted, ternu a hydrometeorologickch podmnkch; zabezpeit podmnky pro spnou innost jednotek i ve sloitch podmnkch; vytvoit podmnky pro regeneraci sil, hygienu, stravovn a zdravotnick zabezpeen. Z poadavk na souasn a budouc msta velen vyplvaj i hlavn smry rozvoje mst velen: integrace systm velen a zen (OTS V); ochrana, obrana, utajen; efektivnost proces velen a zen (standardizace); vojensko-odborn pprava velitel a tbu; vda a vzkum; zahjen a postupn realizace projekt pro dosaen schopnost NNEC; interoperabilita velen a zen; 117

interoperabilita informan podpory.

Ve uvedenm poadavkm na msta velen mus odpovdat i jejich zabezpeen silami a prostedky velen a zen.

56. ORGANIZACE MST VELEN

Krom plnovn a een organizanch zleitost, kter je teba vzt v vahu, existuj nkter dal hlediska, kter ovlivuj zpsob, jakm si svazek, tvar nebo jednotka organizuje sv msto velen: koly a zdroje velitel pijme sv rozhodnut a na jeho zklad organizuje a pidluje kadmu prvku dostaten zdroje; dleitmi kritrii jsou innost a efektivita; funkn povinnosti a pravomoci seskupovn tbu nebo jeho prvk do funknch celk zvyuje innost a koordinaci; pokud je MV dle lenno, mus velitel stanovit povinnosti jeho jednotlivch prvk, co je obvykle upesnno v SOP; rozlenn MV do vce ne jednoho prvku velen a zen, aby mohl velitel innji a efektivnji velet, mohl se voln pohybovat a zrove udrovat nepetrit velen a zen; lenn MV zvis na dobrm a nepetritm spojen; udrovn spojen se vemi prvky sestavy za pesunu; organizace, pprava a procviovn poadovanch innost MV velitelem ji v mru.

118

ST VIII NEPETRITOST VELEN A ZEN

57. POADAVKY
Organizace velen a zen, kterou velitel vytvo pro konkrtn operaci, by mla zajistit jeho nepetritost. Nepetrit velen a zen zajist kontinuitu pi vkonu funkc, plnn kol nebo povinnost. To v sob zahrnuje i dc funkce a povinnosti velitele spolu s podprnmi funkcemi a povinnostmi tbu. Nepetritost je mnna nepetritost v ase a prostoru (v rmci celho operanho prostoru). Na nepetritost jsou kladeny dva poadavky. Prvnm poadavkem je mt dn ustanovenho velitele vhodnho pro vkon pravomoc spjatch s velenm. Druhm poadavkem je zorganizovat podporu velen tak, aby velitel mohl vykonvat tyto pravomoci nepetrit. Nepetritosti velen a zen se dosahuje tm, e velitel pipravuje a procviuje celou svou organizan strukturu velen a zen vetn delegovn pravomoci a pedvn zen mezi msty velen. Tm doshne zabezpeen nepetritho veden operac nebo jejich pechodnch fz v rychle se mnc situaci.

58. ROZMSTN PRVK VELEN

Msta velen mohou udret nepetrit velen a zen prostednictvm spolu souvisejcch faktor lenn a rozmstn prvk velen a zen. lenn prvk velen a zen vyaduje minimum zdroj na zajitn pedsunutch mst velen a souasn udruje komplexnj zazen dle od przkumnch a tonch prostedk neptele. lenn zajiuje zrove i zlohovn komunikanch prostedk v rmci vlastnch sil. Rozmstn prvk velen pmo souvis s prostorem pro rozvinut MV. Dobe zvolen prostor zvyuje ance na peit, protoe je MV he zjistiteln a tm i napadnuteln.

59. ROZDLEN ASU

Rozdlen asu (Time Management) hraje pro zajitn nepetritho velen a zen obzvl dleitou roli, protoe umouje pedevm zachovn plynulosti operanho tempa. Reln rozdlen asu zahrnuje pedvdn reaknch 119

as vlastnch sil i neptele, tj. asu na pijmn rozhodnut a vasn doruen rozkaz podzenm jednotkm, aby mohly bhem operace zskat a udrovat iniciativu a udret nebo zvit operan tempo. Rozdlen asu vyaduje plnovn a organizovn prce tbu z hlediska monost jeho pracovnk, komunikanch prostedk, vybaven a zazen tak, aby byly vechny nezbytn prvky schopny poskytnout nepetritou podporu velen po dlouhou dobu trvn operace. Poadavek nepetritosti zajist sprvn asov organizace prce personlu zajitnm smnnosti, kter umon sniovat inky nedostatku spnku. Personln obsazen kad smny na MV mus poskytnout dodatenou kapacitu pro een nhle vzniklho mimodnho poadavku.

120

HLAVA 4 UPLATOVN VELEN A ZEN ST I VEOBECN USTANOVEN

Uplatovn velen a zen je dynamick proces, kter se uskuteuje v prbhu vech etap operanho procesu plnovn, ppravy, proveden a vyhodnocovn operace. Obrzek 4.1 ukazuje operan innosti v jednotlivch etapch operanho procesu v jejich vzjemnm vztahu na pkladu hypotetick operace.

Obrzek 4.1 Etapy operanho procesu I kdy jsou innosti v rmci ve uvedench etap operanho procesu trval a cyklicky se opakuj, nemus navazovat jedna na druhou. Jejich prbh d velitel. Plnovn operace, jej pprava a proveden nemus mt pesn moment 121

zahjen a ukonen. Plnovn je nepetrit proces. tb bhem ppravy nebo v etap proveden jedn operace me zpracovvat (nebo upesovat) plny pro prv probhajc nebo nastvajc operaci a souasn eit adu dlch situac a dalch innost. Nepetrit pprava na konkrtn operaci zan pijetm rozkazu pro tuto operaci. Provd ji vechny prvky operan sestavy bez ohledu na jejich kol v tto operaci. Proto tak zpravidla budou rzn prvky operan sestavy v rmci stejn organizan struktury a ve stejn podzenosti ve stejnm ase v rznch etapch operanho procesu. Etapa vyhodnocovn je rovn nepetrit proces a m vliv na ostatn ti etapy operanho procesu. V tabulce 4.2 jsou pehledn zobrazeny innosti, ze kterch se jednotliv etapy operanho procesu skldaj.
Plnovn Rozhodovac proces Rozkazy a plny Pprava Przkumn operace Bezpenostn operace Ochrana sil Kontrola a dopracovn plnu Navzn styku a souinnosti Ncviky kolov organizace Vcvik Pesuny jednotek Kontrola ped zahjenm operace Logistick ppravy Organizace geografick a hydrometeorologick podpory Zalenn novch vojk a jednotek Vyhodnocovn bhem ppravy operac Sledovn pprav Hodnocen pprav Proveden Rozhodnut - k proveden innosti - k proveden zmny innosti zen pouit bojov sly, sladn operac, udrovn kontinuity

Vyhodnocovn bhem plnovn operac Sledovn situace Sledovn kritri spchu Hodnocen variant innosti

Vyhodnocovn bhem proveden operac Sledovn operac Hodnocen vvoje

Nepetrit vyhodnocovn Pochopen situace zdroje, een Sledovn vvoj operace, kritria spchu, rozdly Hodnocen a pedvdn zskn, udren a rozvjen iniciativy

Tabulka 4.2 Uplatovn velen a zen 122

Pro efektivn uplatovn velen a zen a spn splnn innost ve vech etapch operanho procesu je nepostradateln provdn zpravodajsk innosti a informanch operac.

60. ZPRAVODAJSK INNOST

Zpravodajsk innost je pro inn velen a zen bhem celho operanho procesu velmi dleit, nebo poskytuje informace o nepteli a jeho variantch innosti, o zkladnch slokch operanho prosted a o clech vysokho vznamu pro kadou variantu innosti vlastnch sil. Zpravodajsk innost, pozorovn, zjiovn cl a przkum (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance ISTAR) je ucelen koncept, jen pispv do procesu vyhodnocovn. tb slauje a dopluje ISTAR operace tak, aby poskytl veliteli dleit informace o nepteli a prosted. Dleit informace zskan na zklad ISTAR operac jsou asto ve form zpravodajskho analytickho produktu, kter je v hierarchii poznn na rovni znalosti (viz kapitola 3, st II). Zalenn ISTAR operac do operanho procesu zan v etap plnovn a pokrauje v etapch ppravy a proveden operace.

61. INFORMAN OPERACE

Informan operace je plnovan, clevdom a koordinovan innost provdn na podporu politickch a vojenskch cl operace, k ovlivnn rozhodovacho procesu monho protivnka a jeho spojenc psobenm na jeho informace, informan procesy a komunikan infrastrukturu pi souasnm vyuvn a ochran vlastnch informac a komunikan infrastruktury. V zvislosti na provdnch innostech rozdlujeme informan operce na ton a obrann. ton informan operace se provdj smrem na informace a komunikan infrastrukturu neptele a jeho spojenc a mohou bt oteven nebo skryt. Obrann informan operace jsou provdny uvnit vlastn mnohonrodn komunikan infrastruktury a svou povahou jsou diskrtn. Dosaen informan pevahy bude pedstavovat vznamnou sloku podpory vojenskch operac a v operanm prostoru vytv podmnky k plnmu vyuvn mnohonrodn komunikan infrastruktury. Usnaduje zskvn a vyuvn takovch informac, kter umouj velitelm a dcm orgnm 123

pijmat sprvn rozhodnut k nadchzejc innosti. Souasn je nepteli a jeho spojencm znesnadovno a znemonno vyuvn jak jeho, tak i vlastn mnohonrodn komunikan infrastruktury, a tm omezovno zskvn a vyuvn informac pro jeho poteby. Dosaen informan pevahy nad neptelem vyaduje soustedn a koordinovan sil vech vhodnch sil a prostedk, to znamen vst informan operace. Modern veden vlky je zvisl vc ne kdy jindy na schopnosti shromaovat, zpracovvat, zobrazovat, ukldat a it informace a vydvat rozkazy rychleji a lpe, ne to doke neptel. To vyaduje, aby byly v systmech velen a zen vyuity sloit technologie a spolehliv a dobe pipraven struktura velen a zen. Tato schopnost souasn pedstavuje jedno ze slabch mst, kter me bt neptelem napadeno, protoe jedna ze stran konfliktu se sna snit schopnost t druh pijmat sprvn rozhodnut a doruovat je formou rozkaz i nazen. To je tak dvod, pro je jednm z dleitch kol chrnit vlastn systm velen a zen a pouit KIS ped toky neptele, pro informan operace a jejich loha v ochran vlastnho systmu velen a zen a naruovn bojovho velen neptele zskvaj pi veden soudobch operac na vznamu.

124

ST II VYHODNOCOVN V OPERACI
Vyhodnocovn je nepetrit sledovn souasn situace, ppravy a vvoje operace a porovnvn takto zskanch daj se stanovenmi kritrii spchu. Clem je umonit pijmn rozhodnut a provdn zmn v plnech jak v etap plnovn, tak i v etapch ppravy a proveden operace. Sv hodnocen zakld velitel a jeho tb na znalosti situace. Ta mu umon zhodnotit vvoj operace, pedvdat vhodn pleitosti nebo ohroen, rozeznat rozdly mezi plnem a skutenost a sv ance na pevzet, udren nebo vyuit iniciativy. Spolen tyto koly umouj zptnou vazbu nezbytnou pro zen v rmci celho operanho procesu.

62. PROVDN VYHODNOCOVN V OPERACI

Vyhodnocovn se skld ze dvou rozdlnch kol, kter maj bhem plnovn, ppravy a proveden operace rznou podobu a spolen umouj veliteli vyhodnotit situaci z hlediska jeho pedpoklad a relnho vvoje operace: sledovn souasn situace a vvoje operace; porovnn vsledk vyhodnocen operace se stanovenmi kritrii spchu. Sledovn situace Sledovn situace je nepetrit vnmn spolenho operanho obrazu situace pro rozeznn pznak vzniku vhodn pleitosti, zjitn monch hrozeb a nedostatk informac. Velitel a tb sleduj aktuln situaci v prv probhajc operaci a porovnvaj skutenost s pedpoklady, aby zajistili jejich relnost a sna se najt nov skutenosti a pedpoklady, kter ovlivn plnovn a prv probhajc nebo budouc innosti. Soust toho je tak vyhledvn informac o tom, zda: by mohl bt kol splnn efektivnji a innji (vhodn pleitost); mohou nkter innosti zapinit nespch (ohroen splnn kolu nebo vlastnch sil); chyb dleit informace (informan mezery). Ve vtin ppad jsou zprvy a hlen dostatenm zdrojem informac pro monitorovn situace. Modern systmy velen a zen umouj podrobnj sledovn situace i na vych stupnch velen, ne tomu bylo dve. Vdy je teba

125

mt na pamti, e nejlep sledovn situace je takov, kter nepsob ruiv na danou jednotku nebo udlost. Porovnn vsledk vyhodnocen operace Porovnn vsledk vyhodnocen operace je proces, bhem kterho se srovnvaj dleit informace o situaci nebo operaci se stanovenmi kritrii spchu operace nebo vvoje situace. Pro pedvdn smr vvoje, stanoven nutnosti a rozsahu proveden zmn v zmrech a plnech vyuv velitel a tb dleit informace a zvry z vyhodnocen k tomu, aby zanalyzovali daje, porovnali je s kritrii spchu a informovali nadzenho. Jednotliv sloky tbu se z hlediska sv psobnosti zapojuj do zpracovn hodnocen rznch faktor, nap. stanoven asy a jejich dodrovn, vzdlenosti, ztrty, spoteba, innost jednotek, innost neptele, pedpoklady a skutenost, vliv zkladnch sloek prosted a tato hodnocen jsou pot zahrnuta do kalkulac a propot, na jejich zklad jsou veliteli pedkldny nvrhy a doporuen. Velitel a tb nepetrit vyhodnocuj plnovanou a skutenou situaci, aby stanovili nutnost zmn k lepmu splnn kol operace. Pi tomto hodnocen me bt pomocnkem nsledujc seznam otzek: mohou sly splnit zmr velitele? kde je neptel, co dl a jak to dl? kde jsou spojeneck sly, co dlaj a jak to dlaj? jak je stav sil neptele a jak bude v budoucnu? kde budou spojeneck sly v budoucnu? jak jsou problmy neptele a jak je meme vyut? jak jsou nae problmy a jak je meme eliminovat? jak m neptel pleitosti a jak jim meme zabrnit? jak se nm nabzej pleitosti a jak je meme vyut? je nutn provst njak zmny v naem zmru, na organizan struktue nebo kolu? jak je a bude vliv zkladnch sloek prosted? Kritria spchu Kritria spchu jsou poadavky vydefinovan bhem operanho procesu, kter slou k porovnvn reln situace a stavu s plnovanm a vyjaduj tak mru spnosti plnn kolu. Tato kritria jsou obvykle vyjdena bu jako jednoznan vyhodnocen souasn situace, nebo jako pedpoklad rovn splnn stanovenho kolu. 126

tb tato kritria stanovuje pi plnovn hlavn pro vlenou hru, aby bylo mono vyhodnotit varianty innosti a zjistit tu nejlep. Jakmile velitel vybere a schvl variantu innosti, slou tato kritria k hodnocen vvoje operace vzhledem k plnu. Kritria spchu se mohou (a mla by se) mnit v prbhu veden operace. Modern systmy velen a zen mohou podporovat proces vyhodnocovn pomoc automatickho sledovn dleitch ukazatel spchu zjitnm odchylek od oekvanho prbhu, pedpovdnm rozsahu nutnch zmn a porovnvnm skutenho vkonu oproti tomu oekvanmu. Tyto systmy umouj veliteli a tbu rychl a pesn soustedn pozornosti na vznamn zmny a jejich vliv na dosaen spchu. Souasn technologie by mla: pomhat veliteli v zskvn znalost o situaci rychleji, ne tomu bylo v minulosti; umoovat astou aktualizaci spolenho operanho obrazu situace; pomhat veliteli v trval znalosti situace. Rozpoznvn zmn Zmny jsou rozdly mezi aktuln situac dan operace a stavem, kter byl pro tento asov sek pepokldn plnem. Systmy velen a zen zobrazuj dleit informace ve spolenm operanm obraze situace, kter zdrazuje ptomnost zmn. tb pouije pro vyhodnocen spolenho operanho obrazu situace objektivn a subjektivn kritria tak, aby zjistil existenci zmn a jejich rozsah, jestli jsou dleit a kterou st plnu by mohly ovlivnit. V ppad nutnosti provede tb zmny v hodnocench situace, kalkulacch a propotech a navrhne veliteli monou variantu innosti, kter pijme rozhodnut o jej realizaci. V ppad, e pi vyhodnocen neobjev dn dleit nebo neoekvan zmny, me velitel vyut platn rozkazy a nazen a operace bude pokraovat v souladu s plnem. Nsledujc obrzek 4.3 graficky a pehledn zobrazuje vznam rozpoznvn zmn proti plnu.

127

Vyhodnocovn Plnovn a pprava Proveden

Planovac rozhodnut pln proces zmr velitele zmr operace (rozhodujc a podprn operace) schma manvru/pln palebnho nien pln sbru informac

it e l

os

ti
Rozhodnut k proveden zmny innosti

Pln
Pouit bojov sly je v prbhu plnovacho procesu ujednoceno a sladno. Odlinosti a zmny v etap proveden ale tento pln naruuj.

Rozhodnut k proveden innosti

Oh ro

e n

Rozhodnut k proveden zmny innosti

Obrzek 4.3 Rozpoznn zmn Formy zmn Existuj dv formy zmn. Prvn pedstavuje neekan ohroen jak pro splnn kolu, tak pro vlastn sly. Pokud je ohroen konkrtn ureno, mus velitel upravit pln tak, aby vylouil vhodu neptele a obnovil iniciativu vlastnch sil. Druhou je vyuit vhodn pleitosti k efektivnjmu splnn kolu, kter se vyskytne v dsledku neoekvanho spchu vlastnch sil a jejich pevahy nad neptelem. V ppad proveden tto zmny by ml velitel upesnit pln (i kdy koncepce operace me zstat stejn a zmr obvykle stejn zstane), pokud tm ovem neohroz a ani nevystav nepijatelnmu riziku sebe a sv sly. Pi provdn zmn mus bt pro zajitn efektivn reakce na vzniklou situaci rychle a vas vyhodnoceny vechny vhodn pleitosti a vechna ohroen.

128

63. PEVZET, UDREN A VYUIT INICIATIVY

Prbn hodnocen by mlo pomoci veliteli a tbu zjiovat, rozeznvat a oekvat vhodn pleitosti pro uchopen, udren a vyuit iniciativy: pevzet iniciativy je stanoven a diktovn podmnek pro veden operace; udren iniciativy znamen dostat neptele pod tlak pomoc sladn a trval zmny kombinace innost provdnch takovm tempem, ktermu nebude schopen efektivn vzdorovat; vyuit iniciativy pedstavuje rozvjen dlch krtkodobch spch k dosaen dlouhodobch rozhodujcch spch. Pevzet iniciativy Bhem tonch operac maj vlastn sly asto iniciativu. Protoe se o pevzet iniciativy sna i neptel, mus si vlastn sly clen stanovit a diktovat podmnky, za kterch bude operace vedena. V obran dochz k pevzet iniciativy obvykle a po jejm zskn od neptele po vyerpn jeho sil. Pokud brnc se sly ztrc iniciativu, mohou stanovit a diktovat podmnky veden rozhodujc operace s pomoc podprnch operac, kter umon vasn pevzet iniciativy a mon i nvrat k situaci pedchzejc jej ztrt. Pevzet iniciativy v krizovch operacch je velmi obtn, protoe neptel nen tak konkrtn jako v ppad veden tonch nebo obrannch operac. V tchto operacch se dosahuje pevzet iniciativy pomoc plnovn a zasazen dostatench zdroj ke kontrole situace. O pevzet iniciativy lze hovoit v ppad, e: vlastn sly ji nejsou vzny nebo ohroeny rozhodujcm bojem; vlastn sly jsou schopny zasadit der v ase a mst podle sv volby; neptel ji nen schopen klst efektivn odpor nebo nen schopen tento odpor obnovit; neptel klade neoekvan slab odpor nebo m velk ztrty; rychle narst tempo toku vlastnch sil, kter nemaj velk ztrty. Udren iniciativy Udren iniciativy vyaduje pro vyvjen tlaku na neptele peliv plnovn prv probhajcch operac a pedpokldn klovch udlost hodiny a dny ped jejich zahjenm. Tento tlak vznik prostednictvm spn se rozvjejcch pl129

novanch variant een dlch a nslednch innost v kad fzi operace nebo provdnm zmn v plnu operace za elem vytvoen sladnho a souvislho sledu innost, kter budou vyadovat okamitou reakci neptele a neumon mu sladit a obnovit jeho innost. Bojov podpora operace mus udrovat souinnost na poadovanm operanm tempu. Vyuit iniciativy Jakmile vlastn sly pevzaly iniciativu, okamit plnuj jej vyuit provdnm nepetritch operac zamench na celkovou porku neptele. Podpora velen soubn zjiuje stav a situaci vlastnch sil, d ppadn opaten k obnoven bojeschopnosti a zpracovv varianty vyuit iniciativy.

130

ST III PLNOVN OPERACE

64. CHARAKTERISTIKA PROCESU PLNOVN OPERACE
Plnovn operace je proces, s jeho pomoc velitel a tb pemuj svoji pedstavu do konkrtn varianty innosti pro nsledn vyuit v procesu ppravy a proveden operace. Vyhodnocovn se bhem procesu plnovn zamuje na monitorovn souasn situace, stanoven kritri spchu a vyhodnocen variant innosti. V kolovm velen nen pln dogma, kter se mus nsledovat do poslednho detailu, ale kad pln je rmec, kter se upravuje podle vvoje situace. Mtkem spnosti plnu nen to, jestli je operace vedena pesn podle nj, ale jeho pomoc pi veden a udren efektivn innosti navzdory neoekvanm udlostem. Plnovn me bt podrobn nebo zkrcen. Podrobn plnovn je systematick analza a hodnocen vech faktor, kter se vztahuj k dan operaci a umouj pochopen mon pt udlosti za elem vytvoen optimln varianty innosti ke splnn kolu operace. Tento druh plnovn pedpokld budouc podmnky a oekv mon proveden innosti ve vzdlenjm asovm horizontu. Zkrcen plnovn zvauje pouze dleit hlediska nutn pro rychl vytvoen pijateln varianty innosti tv v tv innosti neptele. tb v tomto ppad obvykle reaguje na reln podmnky a rychle vypracovv potebn pln pro okamitou nebo stedndobou realizaci. Plnovn je spe dynamick proces vzjemn propojench aktivit ne jednotliv proces. Vsledkem plnovn je rozhodnut velitele o tom, jak bude operace provedena. Po pijet tohoto rozhodnut pokrauje plnovn dl a je vypracovn pln operace nebo rozkaz. Rozkaz me bt zpracovn bu formou plnho operanho rozkazu nebo me mt formu dlho rozkazu. Plnovan pedpokld pochopen perspektivy vvoje operace. Pln by neml pesn specifikovat budouc innost, protoe budoucnost je vdy nejist. Ml by zstat prun, schopn pizpsobit se a umonit rzn varianty innosti. Tm, e pln nesvazuje iniciativu podzench, vytv podmnky pro vysok tempo operace, kter pi jejm provdn umon i uritou prunost. Klem k tto schopnosti je stanoven budoucch innost neptele. Pokud nen mon pedpovdt innost neptele s pijatelnou jistotou, mus bt v plnu ponechny varianty innosti vojsk oteven a do t doby, ne budou s vyuitm zpravodajskch aktivit zskny pesnj informace. 131

Efektivn plnovn vyaduje citliv pstup a rozumn vyuit asu. Plny by mly bt vdy hotov co nejdve, aby bylo podzenm poskytnuto maximum asu pro jejich plnovac proces. tb by ml vas vydat pedbn nazen a v rmci pomoci podzenm s nimi pi soubnm plnovn rozumn spolupracovat.

65. OPERAN PLNOVAC PROCES

K pprav a veden vojenskch operac je nezbytn zpracovat operan plny, kter e vechny pedmtn faktory jejich efektivnho a spnho veden. rove velen, na kter jsou plny pro uritou operaci zpracovvny, zvis na konkrtnm operanm kolu. Systm operanho plnovn poskytuje zkladn struktury nezbytn k usnadnn vasnho, efektivnho, standardizovanho a promylenho zpracovn operanch pln. Poznmka: OPP je doktrinln schvlen plnovac proces v NATO. Operan plnovn spojeneckch spolench operac e aliann publikace AJP-5, kter pedstavuje rmcovou soustavu princip a proces plnovn. Operan plnovac proces (operational planning process OPP) se skld z pti etap zahjen, orientace, tvorba zmru operace, tvorba plnu a kontrola plnu. Od OPP je odvozen rozhodovac proces.

66. ROZHODOVAC PROCES

Rozhodovac proces podporuje OPP a odpovd jeho pti etapm: zahjen rozhodovacho procesu je, stejn jako u etapy zahjen OPP, provedeno po pijet jakkoliv formy nazen obsahujc mon kol nebo poppad jeho zmnu; analza kolu a vydn potenho zmru odpovd etap orientace; hodnocen faktor a tvorba variant piblin odpovd etap tvorby zmru operace; rozhodnut velitele vede u rozhodovacho procesu k vytvoen plnu, co je tm shodn s etapou tvorby plnu; v prbhu rozhodovacho procesu me velitel jet jednou pezkoumat ji hotov pln nebo mu ho zkontroluje nadzen a to odpovd etap kontroly plnu. Velitel je odpovdn za splnn stanovenho kolu a k tomu vytv zmr operace. Velitel zpravidla mysl o dv rovn v a jednu n, ne je jeho ro132

ve velen. Akoli me st rozhodovacch pravomoc pi uplatovn velen delegovat, velitel zstv odpovdn za rozhodnut o tom, jakm zpsobem provede jeho jednotka operaci. Pstup k rozhodovacm procesm me bt podle stupn vlivu velitele proveden mnoha zpsoby. Prvnm extrmem je pstup, ve kterm absolvuje cel rozhodovac proces pouze velitel a v druhm extrmu je to pouze tb, kdo se zastn rozhodovacho procesu. V praxi se uplatuje pstup mezi tmito dvma extrmy. V modelu rozhodovacho procesu vyloen taenho velitelem se rozhoduje velitel a jeho rozhodnut je dle podrobn rozpracovvno tbem. V modelu rozhodovn pod tlakem tbu je to tb, kdo uskuteuje podrobn a analytick rozhodovac proces. tb v tomto ppad porovnv vechny hlavn varianty a pot pedkld jm upednostovanou variantu veliteli, kter nsledn pijme rozhodnut. Veobecn plat, e m vy je rove operace, tm je vznam a loha tbu dleitj. Nejdleitjm faktorem, ktermu bude velitel se svm tbem elit, bude pravdpodobn as. as je rozhodujc pro dosaen spchu a zvis na tech dleitch okolnostech: srozumitelnosti potenho zmru; spnm sladn souasn probhajcch tbnch innost nelnkem tbu nebo jm urenm pslunkem tbu; plnm pochopen rozhodovacho procesu tbem. Rozhodovac proces zan pijetm kolu. Z nho se velitel dozv, kam nadzen velitel soustedil hlavn sil a jak mu stanovil cl, kter m v operaci doshnout. Z dvodu zkrcen asu nutnho na proveden rozhodovacho procesu bude pedtm vtinou vydno pedbn nazen. Hodnocen situace Hodnocen situace je tbn metoda podporujc velitele pi ujasnn prbhu operace a rozhodovn. Je stednm bodem rozhodovacho procesu, pi nm se hodnot kol, faktory, kter mohou ovlivnit operaci a dal dleit informace. Hodnocen situace je logick posloupnost vah vedoucch k nejlepmu een danho problmu ve vymezenm ase. Na zklad novch informac o vvoji operace a vlivu novch skutenost tb aktualizuje sv zvry v nepetrit probhajcch hodnocench situace a na jejich zklad pipravuje sv nvrhy. 133

Jednotliv sousti tbu je pak pedkldaj veliteli bu na zklad jeho vydn, nebo podle vvoje situace. elem hodnocen situace je vytvoit zklad obrazu operace pimen k rovni velen, kter je informace urena a kter pijm rozhodnut. Spolu se zmnou situace jsou v logickm sledu pezkoumvny dleit faktory za elem zhodnocen aktulnch rozhodnut nebo rozkaz a v ppad poteby k vydn novch rozkaz.
Vstup
PBN nadzenho

Hodnocen situace
Pijet kolu nebo zmna situace

ZPB
Hodnocen prostoru bojit

Rozkazy nadzenho Analza kolu Poten zmr Hodnocen faktor Neptel Prosted tern poas obyvatelstvo kultura nboenstv Vlastn sly Sjednocen ohroen asy poad sly nadzenho/zdroje nmon vzdun boky a kdla tl hloubka der oleta (souasn situace) oleta udlost Vyhodnocen ohroen

Dal dleit okolnosti Tvorba, analza, vl. hra, porovnn variant innosti Rozhodnut velitele Zmr operace PN Prce tbu

Pomocn doklady k pijet rozhodnut

Dal odhady a ZPB jsou rozpracovny na zklad vvoje operace

Obrzek 4.4 Rozhodovac proces Zkladn kroky procesu hodnocen situace jsou schematicky zobrazeny na obrzku 4.4.

134

Tvo je:

analza kolu; poten zmr; hodnocen faktor; tvorba, analza a porovnn variant innosti; pijet rozhodnut velitelem (zmr operace).

Analza kolu kol je klovm prvkem kadho rozkazu. Je definovn jako jasn a strun vyjden toho, co mus dan rove velen a j podzen jednotky splnit k dosaen konenho stavu. Podzen velitel se me odchlit od stanovenho kolu pouze vjimen, ale i tak by ml za vech okolnost jednat v souladu se zmrem nadzenho. kol je ihned po jeho obdren podzenm velitelem analyzovn k zskn odpovd na nsledujc tyi otzky: jak je zmr nadzenho velitele a jak je moje loha v celkovm plnu? co je poadovno, abych udlal nebo jak dleit koly musm dokonit, abych splnil stanoven kol? (tato otzka povede ke stanoven potebnch dleitch innost nutnch pro splnn kolu a zahrnuje jak uren, tak i nevyjden koly) existuj njak omezen? zmnila se njak zsadn situace a stanovil by nadzen tento kol, kdyby o zmn vdl? Analza kolu mus veliteli umonit zamit se nejprve na ti operan principy a plnovac nstroje: konen stav, tit a rozhodujc body. S podkladovmi informacemi me bt velitel v tto etap schopen pedvdat pravdpodobn tit neptele a vlastnch sil a zahjit proces urovn svch rozhodujcch bod, kter ho naopak povedou k titi neptele, a souasn bude moci urit slab msta, kter budou vyadovat ochranu. Snaha naplnit jednotliv body uveden v obrzku 4.4 a uinit dleit zvry me mt za nsledek vznik poadavk nebo otzek na nadzenho velitele a stejn tak me veliteli pomoci pi tvorb jeho poadavk na zpravodajsk informace a stanoven logistickch priorit. Proces analzy kolu je ukonen rozhodnutm o tom, kam a na co soustedit hlavn sil, kter je definovno jako koncentrace sil a prostedk v urit ob135

lasti, kde chce velitel doshnout rozhodnut a innost, kterou povauje v danm ase za rozhodujc pro splnn kolu. Vymezen hlavnho sil nadzenho umon podzenmu veliteli zamit svoji innost na cl, kterho m doshnout a dv mu monost zvolit zpsob jak to splnit. Hlavn sil bude zmnno pouze tehdy, pokud to bude vyadovat splnn kolu. Me se liit v jednotlivch etapch operace. Zpotku me bt hlavn sil poloeno na sly poutajc neptele v hloubce a pot se me penst na toc hlavn sly vzan bojem v dotyku s neptelem. Akoliv hlavn sil prvk bojov podpory a prvk logistickho zabezpeen mus vdy podporovat hlavn sil podporovan jednotky nebo uskupen, nemus bt s tmto silm zcela shodn (pklad: hlavnm silm prvk logistickho zabezpeen me bt obnova bojeschopnosti dal brigdy, kter je momentln mimo dotyk, ale jej nsledn kol se vztahuje k operaci). Velitel m k dispozici mnoho zpsob k vyjden podstaty hlavnho sil: zen hranic mezi jednotkami vyuit sil na jinm mst; peskupen dodaten bojov sla na hlavn sil; stanoven priorit pro prvky bojov podpory vetn dlostelectva, elektronickho boje a dalch; stanoven priorit pro prvky logistickho zabezpeen v boji; plnovn monost pouit zloh. Rozhodnut o tom, jak a kam soustedit hlavn sil bude zviset na stanovenm kolu, ponechan volnosti jednn veliteli, dostupnch informacch a relativn sle neptele. Snahou bude vdy smovat hlavn sil na jeho slab msto. Poten zmr Velitel vyhlauje poten zmr osobn a stanovuje v nm poten rozdlen asu a koly pro zahjen przkumu, odesln stynch dstojnk, proveden pesun a jin nestandardn koly, kter bude tb plnit. Mimo jin v nm upesn, jakm zpsobem bude pokraovat proces hodnocen situace a sestav seznam otzek, na n bude muset tb odpovdt, aby zamil jeho pozornost na hlediska, kter jsou pi provdn tohoto procesu dleit. Velitel, astji vak N, zakon vydn potenho zmru vyhlenm plnu prce tbu vetn asovho rozpotu, kter mus bt zpracovn tak, aby ml velitel vytvoeny dostaten podmnky pro pijet rozhodnut. V tto etap by mly bt vyloueny vechny nedleit a neuskuteniteln koly. Zvltn ome-

136

zen, kter je nutno brt v vahu, jsou pravidla pouit sil (Rules of Engagement ROE) specifikovan pro konkrtn operaci nadzenm velitelstvm. Hodnocen faktor Po ukonen analzy kolu a v souladu s potenm zmrem jsou zvaovny rzn faktory pro vymezen kol a jejich nslednou pravu. Ne uveden seznam faktor je teba brt do vahy jako celek, i kdy kol a situace me vyadovat hodnocen pouze nkterch z nich a nkter zase mohou bt posuzovny soubn. Napklad zpravodajsk a przkumn orgny hodnot neptele, pslunci soust operan a bojov ppravy a logistiky hodnot vlastn sly. Faktory, kter jsou brny v vahu a z nich vyplynou koly, je neptel a prosted (zejmna tern), vlastn sly a bezpenost. Omezen vtinou vyplvaj z nrok na bezpenost a as, kter je k dispozici. Vyhodnocen faktor by mlo zahrnovat: kol; neptele hodnocen je obvykle zaloeno na posouzen situace neptele vetn jeho schopnost a zranitelnch mst zpravodajskmi a przkumnmi orgny; vlastn sly stav a schopnosti jednotek (bojovch, bojov podpory a logistickho zabezpeen), kter jsou k dispozici; bezpenost (poadavky na sloky prosted (tern a hydrometeorologick situace); as vyhodnocen asu a jeho vlivu na efektivn plnovn, ppravu a proveden operace je nezbytn; jin faktory vet uvedench faktor nen vyerpvajc, v zvislosti na okolnostech a charakteru probhajc operace mohou mt vliv na jej spch dal faktory. Zhodnocenm faktor, kter bylo nutn vzt v vahu, je dokoneno vyhodnocen bojov sly potebn ke splnn dleitch kol. koly jsou hodnoceny o dv rovn ne, ne je vlastn rove velen. Bojov sla potebn k plnn kadho z kol me peshnout monosti vylennch jednotek. To povede k zvru plnit tyto koly postupn, i kdy vahy bhem tvorby variant innosti mohou odhalit potebu ujmout se nkterch kol hned nebo na jejich plnn pidlit dleit prvek z vlastn operan sestavy. Tento krok stanov pehled monch jednotek urench k plnn konkrtnho kolu. V prbhu tvorby variant innosti se me ukzat nutnost zmnit pvodn rozdlen sil z dvodu zajitn jejich hospodrnho pouit na jednu fzi operace a zachovn 137

monosti jejich soustedn na splnn dalho kolu. koly mohou bt dny do vzjemnho vztahu pouze u dokonen varianty innosti, proto mus bt podrobn pidlen sil a prostedk provedeno a po rozhodnut velitele a ne mu pedchzet. Tvorba, analza a porovnn variant innosti Vsledkem procesu hodnocen situace je tvorba vce monch variant innosti a nsledn porovnn jejich vzjemnch odlinost a bojov sly potebn k proveden kad z nich. Kad varianta innosti by mla bt spolehliv a splniteln. Mla by sladit poet potebnch jednotek s potem dostupnch a mla by v sob zahrnovat nvrh zmru operace s jasnm stanovenm soustedn hlavnho sil. Vhody a nevhody kad varianty jsou zvaovny a porovnvny ve vztahu ke stanovenmu kolu a pravdpodobn variant innosti neptele. Varianta innosti me bt analyzovan tymi zpsoby: mylenkov provede ji osobn velitel nebo nkter z dstojnk tbu; pomoc hlasitho mylen, spolu s ostatnmi se me zastnit i velitel; pomoc formlnch postup, jako je vlen hra; pomoc potaov simulace. Kad z uvedench zpsob m sv vhody i nevhody a je mon je upravovat a kombinovat. Nejlepch vsledk pi analyzovn varianty innosti je mon doshnout maximlnm zapojenm tbu. Zpsob proveden analzy stanov velitel ve svm potenm zmru. Varianta innosti, kter nenapluje zmr nadzenho, by mla bt vyazena, nebo je-li to mon, mohou bt urit prvky rznch variant innosti sloueny tak, aby vytvoily jednu variantu innosti. Pokud to as umon, me bt uiten stanovit pro kadou variantu pravdpodobn akce a reakce vlastnch sil a neptele provedenm vlen hry. S vyuitm zvr zskvanch v prbhu vlen hry se zpracovv synchronizan tabulka, kter je zkladem pro koordinaci sil a prostedk pi veden operace. Poznmka: Podrobn je popsna metoda vlen hry v ploze 3.

138

Pijet rozhodnut velitelem Cel proces hodnocen situace dv veliteli monost provit vechny dleit faktory, analyzovat varianty innosti a vybrat tu, podle kter tb vypracuje pln operace. Aby mohl velitel pijmout rozhodnut, je nezbytn vybrat a doporuit mu z pohledu tbu tu nejlep variantu innosti. Zbyl varianty innosti slou jako zklad pro plnovn dalch een pi zmn situace nebo pro proveden klamnch operac. Zpravodajsk pprava bojit Odhalovnm hrozeb neptele pomh zpravodajstv veliteli najt monosti jak jim elit. Rovn mu pomh definovat poadovan konen stav operace a stanovit dobu jeho dosaen. K tomu, aby mohl velitel stanovit reln cle a koly operace, mu zpravodajstv poskytuje vyhodnocen monost neptele, jeho zmr a vyuitelnch slabch mst. Zkladem tohoto vyhodnocen je innost nazvan zpravodajsk pprava bojit (ZPB). Zpravodajsk pprava bojit je systematick a nepetrit proces analyzovn prosted a monch ohroen ve specifick geografick oblasti. Dopluje proces operanho plnovn a je urena k podpoe tbu pi hodnocen situace. Jejm vstupem je grafick vyjden schopnost, rozmstn, zmr a pravdpodobn innosti neptele spolu se znzornnm zkladnch sloek prosted, demografickch a kulturnch podmnek v prostoru operace. Vtina zpravodajskch poadavk je tvoena jako vsledek procesu zpravodajsk ppravy bojit a jeho provznm s rozhodovacm procesem (viz obrzek 4.4). Jejich zodpovzen je pro podporu rozhodovacho procesu zsadn. Zpravodajsk pprava bojit zan v prbhu provdn analzy kolu a pokrauje bhem celho operanho procesu (viz AJP-2.1 Intelligence Procedures). Zpravodajsk a przkumn orgny sbraj a zpracovvaj dleit informace pro objasnn zpsobu naplnn monch variant innosti neptele. Tto innosti se zastuj i ostatn sousti tbu, aby potvrdily proveditelnost navrench variant innosti neptele nebo aby poskytly dal doplkov daje. Tyto varianty innosti jsou modelovny jako doktrinln produkty, kter mohou bt vyuity plnovacmi tmy pro rozeznn monch ohroen splnn operanho kolu a nslednch poadavk na sbr informac.

139

Pln operace Jakmile velitel vyhls rozhodnut, tb vypracuje konenou verzi plnu operace do vech podrobnost. Zpracovn plnu operace pedstavuje nsledujc innosti: rozen zamlen koncepce operace velitele, co bude zahrnovat jeho zmr a schma manvru potebnho ke splnn kolu (schma operac v hloubce, v dotyku a v tlu vlastnch vojsk se stanovenm hlavnho sil pro kadou z nich); tvorbu a formulaci operanho kolu pro podzen velitele (tento krok je obvykle provdn nebo alespo kontrolovn pmo velitelem); proveden vech nezbytnch kontrol tbem vetn potvrzen, e koly jsou sprvn a podzen obdreli dostaten zdroje pro splnn jim stanovenho kolu; stanoven typ zen, velen a pravomoc nutnch pro proveden operace; sladn vstup a dodn pspvk jednotlivmi slokami tbu; zpracovn plnu bojov podpory a logistickho zabezpeen, geografick a hydrometeorologick podpory.

Pln by ml bt npadit a jednodue provediteln. Flexibiln pln umon veliteli vyut vhodn pleitosti, kter se vyskytnou v prbhu operace, a umon mu reagovat na neoekvan situace a okolnosti. Pln operace bude obvykle obsahovat: zabezpeen pozemnho, vzdunho (i nmonho) spojen v prostoru operace i mimo nj; zskn a udrovn poadovan rovn vzdun nadvldy a nmon pevahy v prostoru operace; rozmstn sil v prostoru operace; pidlen sil a prostedk velitelm sloek sil k dosaen strategickho a operanho konenho stavu; vyuit informanch operac; zahjen pozemnch, vzdunch a nmonch operac v zvislosti na dosaench vojenskch schopnostech pidlench sil; udritelnost sil, vetn bojov podpory, logistickho a zdravotnickho zabezpeen a podpory hostitelskou zem (zabezpeen hostitelskm sttem); 140

obnoven zsob; pesuny (peskupen, pemstn).

Ped tm, ne velitel vyd pln operace a podrobn operan rozkaz, provede s podzenmi veliteli jeho objasnn. Operan rozkaz Na zklad plnu operace je u pozemnch sil vytvoen operan rozkaz (Operation Order OPORD), na jeho zklad zpracovv velitel na taktickm stupni bojov rozkaz. Poznmka: Podrobn e uvedenou problematika STANAG 2014 Struktura rozkaz, uvdn asovch daj, nzv mst a rozhran. U vzdunch sil souasn s plnovnm na rovni sloky probhaj procesy rozdlen sil a kol mezi operan podzen operan stediska (Combined Air Operations Centre CAOC) a proces koordinace innost ve vzdunm prostoru. Jejich vstupem je operan smrnice vzdunch sil (Air Operations Directive AOD) a rozkaz pro zen vzdunho prostoru (Air Control Order ACO). V dob, kdy je u pozemnch sil zpracovvn OPORD, na ekvivalentn rovni CAOC je vydvn rozkaz k kolm vzdunch sil (Air Tasking Order ATO) a zpesovno vyuit vzdunho prostoru v ACO. Tyto procedury funguj v mru, v krizch i za vlky a je douc, aby je umly pi plnovn vcviku vyuvat i nrodn sly. Rozkazy a nazen Rozkazy a nazen jsou psan dokumenty nebo stn nazen, kter vydv velitel podzenm velitelm s clem pedat jim koly, instrukce a informace k proveden innosti. Zdrojem pro jakkoliv rozkaz a nazen je rozhodnut velitele. Rozkazy a nazen by mly bt vydvny vas, mly by bt maximlnm zpsobem jasn, jednoduch, strun a mly by penet pouze minimln mnostv informac potebnch k proveden operace. Jsou zkladnm prostedkem k pedvn zmru velitele jeho podzenm a souasn druhem rozhodujcho spojen s nimi v rmci velitelsk podzenosti. Jejich vyhlaovn na mst velen umouje odpovdt na ppadn dotazy a umouje veliteli provst jejich upesnn a celkovou organizaci souinnosti.

141

ST IV PPRAVA K OPERACI
67. PPRAVA K PROVEDEN OPERACE
Pprava velitel, tb a jim podzench sil k proveden operace zahrnuje vechny koly a innosti, kter mus splnit ped zahjenm etapy proveden operace ke zven svch schopnost tuto operaci provst. Pprava se provd vdy, i kdy se nkter jednotka nezastn operace. Pprava vylennch sil k nasazen v operaci pedstavuje plnn takovch kol, jako je napklad pprava tb formou tbnch cvien a ncvik, vcvik jednotek, kontrola a drba techniky a materilu. Pprava k proveden urit operace zan pijetm pedbnho nazen a kon zahjenm etapy proveden.

68. INNOSTI V ETAP PPRAVY OPERACE

Pprava se skld z cel ady kol a innost a vechny v sob zahrnuj prci na tech rovnch tb, jednotka a jednotlivec. Spolen innosti bhem procesu ppravy operace jsou: przkum; bezpenost; ochrana sil; pezkoumn a upesnn plnu; sladn a styn innost; ncviky; pprava kolovch uskupen; vcvik; pesuny; kontroly ped zahjenm operace; logistick ppravy; zalenn novch vojk a jednotek. Przkum Przkum je v prbhu etapy ppravy operace jej nejdleitj st a je zamen na uspokojen poadavk velitele na kritick informace. Velitel zpravidla upesuje koly k proveden przkumu jet ped dokonenm plnu operace, protoe bude mnohdy potebovat dleit informace k jeho dokonen nebo upesnn. Ml by pro zskn zpravodajskch informac zvit i vyuit pr142

zkumnch prostedk mimo jeho dc pravomoc, vetn skupin hloubkovho przkumu, spolench a strategickch prostedk. Velitel slauje proveden przkumu prostednictvm plohy pslun k operanmu rozkazu. tb by ml na zklad vsledk przkumu upravit pln sbru informac. Souasn by ml penst sil na sbr dalch informac (nap. o charakteru a vvoji zkladnch sloek prosted). Velitel mus spolu se svm tbem nepetrit hodnotit vsledky zpravodajsk ppravy bojit a pomoc stanovench nebo upravench poadavk velitele na kritick informace zamit sil przkumu na dleit oblasti, o nich m mlo informac. Bezpenost Bezpenostn operace v prbhu etapy ppravy zabrauj pekvapen a sniuj nejistotu prostednictvm zajitn mstn bezpenosti, utajen operace, opaten proti zpravodajsk innosti neptele a zajitn ochrany sil. Vechny tyto aktivity jsou zameny proti nepteli s clem zabrnit mu v odhalen plnu proveden operace a zajistit ochranu vlastnch sil ped jeho neoekvanou innost. Hlavn sil bezpenostnch prvk je tedy zameno na to, aby nepteli zabrnily v zskn EEFI. Zajitn bezpenosti je, stejn jako v ppad przkumu, dynamick sil, kter pedpokld a ma sil neptele pi jeho sbru zpravodajskch informac. Pokud jsou bezpenostn operace spn, poskytuj hlavnm silm dostatek asu a prostoru pro manvr v reakci na iniciativu neptele. Pro splnn tohoto poadavku mus tb slaovat bezpenostn operace mezi jednotkami, kter je provd, souasn s mstn bezpenost hlavnch sil. Ochrana sil Ochrana sil zahrnuje kombinaci aktivnch a pasivnch opaten s clem odradit, zabrnit nebo zmrnit inek aktivit neptele proti vlastnm silm, ppadn zabrnit nebo zmrnit dopady nepznivch a nebezpench projev poas. Ochrana sil nen samostatn kol pidlen jedn jednotce, ale nepetrit proces provdn vemi veliteli bez ohledu na jejich kol, polohu nebo ohroen, ktermu el. Dobe organizovan ochrana sil umouje zabezpeit nedotknutelnost vlastnch sil, zachovat jejich bojov potencil pi zasazen a udret si schopnosti elit rozshlm ohroenm vech prvk sestavy neptele, prodnm a ekologickm rizikm, ale i nedoucmu vzjemnmu stetu. Ochrana sil se skld ze irokho souboru sladnch innost, kter se li od jednotky k jednotce a jsou provdn za elem ochrany vech sil v rmci irokho spektra

143

vojenskch operac. Velitel a tby pipravuj a organizuj innosti k ochran sil pi plnovn, ale realizuj je zejmna v etapch ppravy a proveden operace. Pezkoumn a upesnn plnu Neptel vyvj innost proti vlastnm silm ji v etap ppravy operace. Velitel si ovuje sprvnost i nesprvnost svch pedpoklad a hodnot vsledky przkumn innosti, kter potvrd nebo zamtnou pedpokldanou innost a rozmstn neptele. Na zklad zmny stavu a situace vlastnch sil rozhodne, jak nov informace ovlivn platnost plnu operace a bu zru jeho platnost, provede v nm potebn zmny, nebo jej potvrd v pvodnm znn. Pitom velice peliv zvauje a porovnv ztrtu koordinace innost zpsobenou zmnou plnu s tm, jak problmy by se vyskytly v ppad, e bude trvat na proveden plnu, kter ji neodpovd skutenosti. Sladn a styn innost Sladn innosti je u tb a jednotek provdno k udren tsnho a sladnho plnn kol a zabrnn vzniku zmatku a nslednch problm. Slauj vechny innosti uvnit organizan struktury, s nadzenm, podzenmi, sousednmi, podporujcmi a podporovanmi jednotkami. Soust sladn innosti je vybudovn vekerho potebnho spojen pro zajitn nepetritho kontaktu v etap proveden operace. To zahrnuje i vysln a pjem stynch tm. V ppad nutnosti by si jednotky mly vymnit standardn operan postupy, sladit bezpenostn plny a plny przkumu. Sladn innosti zan v procesu plnovn operace a m tyi cle: zaruit dokonal pochopen zmru velitele a lohy podzench a podporujcch sil; zaruit, e s vekerm nezbytnm personlem byl v rmci asu, kter byl dispozici, projednn jejich nzor a nvrhy a byl informovn, take by vichni mli reagovat poadovanm zpsobem nebo svou innost patin upravit; zabrnit rozporm a zdvojovn sil, omezit monost nedoucho vzjemnho stetu vlastnch jednotek a snit nklady a poet nutnch zdroj na proveden innosti; zajistit, e velitel a tb zv veker dleit okolnosti a skutenosti nebo alespo ty, kter jim umon as a efektivn a inn zasad veker dostupn prostedky.

144

Vnitn sladn innosti se odehrv v rmci dan organizan struktury (tbu, sekce, odboru, oddlen i skupin). Tk se innost poadovanch pro spn plnn plnu jak v rmci jednotlivch soust tbu, tak i mezi nimi. Vnitn sladn innosti zajiuje plnou informovanost tbnch dstojnk o dleitch informacch v jejich oblastech psobnosti. Vnj sladn innosti zahrnuje organizovn souinnosti s nadzenm velitelstvm, podzenmi, podporujcmi a podporovanmi jednotkami pro vyuvn zdroj sil, kter nemusely bt v dob plnovn v podzenosti dan jednotky. Sladn innosti mezi sousedy nebo mezi silami v rmci nesouvislho prostoru operace vyaduje zvltn sil. Jakkoliv innost vyadujc bu vzjemn sladn innosti dvou velitelstv, nebo na kterou bude pidleno pli mlo nebo zbyten mnoho zdroj, je pravdpodobnm slabm mstem a me bt vyuito neptelem. Vnj sladn innosti zahrnuje organizovn souinnosti na hranicch operanho prostoru mezi velkmi jednotkami nebo nrodnmi silami, kde nesladn innost jednotek me zpsobit zpodn pi provdn operace. Navzan a udrovn styku je jednm z nejdleitjch prostedk vnj komunikace. Styn innost me bt zahjena spolu se zahjenm plnovn, pokraovat v etap ppravy a proveden operace nebo me v zvislosti na zdrojch a nutnosti pmho styku mezi poslajcm a pijmajcm velitelstvm zat a v etap proveden operace. m dve me bt styn innost navzna, tm je sladn innosti efektivnj. Poznmka: Podrobn je styn innost popsna v ploze 4. Ncviky Ncviky jsou praktickm procviovnm innost zamenm na zlepen pipravenosti sil k proveden operace. Vechny ncviky na konkrtn operaci se provdj v etap jej ppravy. Jejich rozsah zvis na mnostv asu, kter je k dispozici. Ncviky umouj astnkm operace seznmit se s plnem operace, orientovat se v prosted a poznat dal prvky operan sestavy jet ped etapou proveden. Ncviky tak pomhaj pochopit sled klovch innost v operaci a umouj sladn tchto innost s veliteli podzench a podporujcch jednotek. Ncviky mohou pomhat k odhalen dosud neznmch problm, kter se objev na zklad provedenho vnjho sladn innosti, ale nemus bt vyeen pmo v rmci tohoto ncviku. Pro dosaen vzjemnho sladn innosti v kl145

ovch bodech operace je mon v rmci ncvik zdraznit as, prostory a zpsoby een situac. Vsledkem ncvik jsou aktualizovan postupy a metodiky. Pprava kolovch uskupen kolov uskupen je elov vytvoen organizace pro konkrtn operaci. Jej vytvoen pedstavuje organizovn dostupnch zdroj, vytvoen struktury a systmu velen a zen a jeho podpory. Soust (rove velen), kter organizuje vytvoen kolovho uskupen, odpovd v drtiv vtin ppad i za poskytnut poadovan logistick podpory. innosti, kter je nutno vykonat, zahrnuj vmnu SOP, vytvoen spojen a proveden briefing a ncvik pro zalenn jednotek, kter jsou pidlen nebo doasn pilenn, dny pod operan zen nebo vylenn pro pmou podporu. Vcvik Vcvik pipravuje jednotky a jednotlivce na proveden innost v souladu s doktrnou, taktikou, metodami a postupy. Vcvik me pipravit sly pro plnn zvltnho kolu, bt zamen na zskn veobecnch dovednost nebo procviovn taktiky, metod a postup, o kterch si velitel mysl, e by je jemu podzen sly mohly potebovat pi plnn pedpokldanch kol. V mnohonrodnch operacch vedench Alianc nebo vytvoenou koalic sil je proveden vcviku v odpovdnosti nrodnch velitel, ale spojeneck i koalin velitel jim me vydat smrnici se stanovenm tmat spolenho vcviku mnohonrodnch sil pipravujcch se na plnn stejnho kolu. Velitel me tak provst vcvik sil jako celku zamen na jejich sladn pi plnn kol vyplvajcch z konkrtnho kolu nebo operace. Pesuny Vechny schvlen nebo potebn pesuny jednotek k rozmstn prvk operan sestavy nebo zmnm v jejich rozmstn za elem proveden nastvajc operace jsou uskuteovny ji v etap jej ppravy. Velitel mus pi pesunech zajistit splnn opaten bezpenosti operace tak, aby se nepteli nepodailo z nich zjistit jeho zmr. Pesuny zahrnuj i przkum prostor soustedn a os pesunu provdn vylennmi silami. Kontroly ped zahjenm operace Pprava jednotek v sob zahrnuje i proveden kontrol ped zahjenm operace. Jejich clem je zajistit, e systmy, orgny, jednotky i jednotlivci budou boje146

schopn a pipraven k proveden operace v rmci omezen stanovench asem, kter byl k dispozici, a vylennmi zdroji. Logistick ppravy innosti spojen se zsobovnm, drbou a vdejem specilnch zsob nebo prvk vbavy vetn pesun vech dleitch logistickch prvk probhaj v etap ppravy operace. Tyto ppravy by mly bt provdny pln v souladu s opatenmi k utajen operace, aby bylo znemonno prozrazen zmru vlastnch sil nepteli. Zalenn novch vojk a jednotek Zalenn novch vojk a jednotek je velmi dleit innost v mnohonrodnch operacch. Velitel a tb mus zajistit, e budou nov vojci zalenni ve svch jednotkch a nov jednotky v pslunch organizanch strukturch pro nadchzejc operaci takovm zpsobem, kter jim umon efektivn a inn pispt k spnmu splnn cl operace. Na spn splnn kolu v pipravovan operaci mus velitel a tb nov vojky a jednotky pipravit. Zalenn novch vojk a jednotek zahrnuje: jejich pjem a seznmen s dalmi jednotkami v rmci jejich organizanho celku a s prostedm operace; orientaci na jejich msto v sestav a koly v operaci; vytvoen pedpoklad pro fungovn systmu velen a zen vetn plnovn spojen (s nimi a s ostatnmi jednotkami) a zajitn jejich udritelnosti; jejich vcvik podle SOP. Aliann nebo koalin velitel mus pi zalenn novch sil od nrodnho velitele nebo jinho mnohonrodnho velen zjistit, kdy a kde bude provedeno pedn do jejich podzenosti. Spolu s nov podzenmi veliteli ovuj a objasuj strukturu velen a el a vznam jednotlivch rovn velen uskupen, do kterho jsou tyto sly pidleny. Pokud jsou nov pchoz sly ist nrodn, ovuje si velitel jejich nrodn omezen ve vztahu k formlnm rovnm svho velen. Souasn si u nov pidlench velitel ujasuje, jak pochopili vznam a dsledky ROE. Nov velitel bu sami vye vechny rozdly a nesrovnalosti mezi stanovenmi a jejich nrodnmi ROE a nebo nechaj een nesrovnalosti na nadzenm. Tento postup pedpokld i pochopen jakhokoliv nrodnho pravidla zasazen sil nebo nrodnho prva, kter mohou nov pidlen sly mt. 147

ST V PROVEDEN OPERACE
69. CHARAKTERISTIKA ETAPY PROVEDEN OPERACE
Proveden operace je skuten innost bojovch sil ke splnn stanovenho kolu v souladu s plnem operace. Nedlnou soust etapy proveden operace je rozhodovn o proveden pedem plnovanch innost, jako je obdob operace, dl een a dal innosti, a stejn tak rozhodovn o proveden zmny v plnu operace na zklad vvoje situace (rozhodnut k proveden innosti nebo rozhodnut k proveden zmny innosti). V prbhu etapy proveden operace d pouit vlastnch bojovch sil velitel a tm ru za dostaten, ale ne pli pehnan sladn jejich innosti. Velitel mus zajistit souvisl a nepetrit plnn kol a tm zabrnit nepteli v optovnm zskn rovnovhy. Protoe dochz k rychlm zmnm situace, je prbn hodnocen v etap proveden operace obzvl dleit. Proveden operace vyaduje mnohem vce ne jen pemnu plnu v innost. Je to nepetrit proces t innost: vyhodnocovn souasnho stavu a pedpoklad vvoje operace; pijmn rozhodnut k proveden operace nebo k proveden zmny innosti v reakci na vyuit vhodn pleitosti nebo na ohroen vlastn innosti neptelem; zen pouit vlastnch sil pro splnn operanho kolu. Bhem proveden operace dochz ke zmnm. Nkter z nich nastanou jako vsledek efektivn nebo naopak neefektivn innosti vlastnch sil nebo sil neptele a nkter vyplynou ze zmn zkladnch sloek prosted. spn proveden operace zvis na rozeznn a pizpsoben se jedn zmn nebo skupin zmn. Existuj dv metody na pizpsoben se zmnm pedvdn a improvizace. Prvn metoda je soust plnovn. Spov v pedvdn zmn rozvjejcch se monost dlch een a nslednch innost oproti plnu podle monho vvoje situace, v reagovn na n a ve vypodn se s nimi. Pedvdn vzniku zmn nekon s ukonenm plnovn, ale pokrauje dl v etap proveden operace. Studium, profesionln rst a osobnostn rozvoj pomhaj veliteli vyuvat analzu a hodnocen situace k tomu, aby porovnal vvoj operace se stanovenmi kritrii spchu a pijal odpovdajc rozhodnut.

148

Druh metoda spov v improvizaci nebo pizpsoben een neoekvanm zmnm v prbhu operace. I kdy metoda improvizace nen upednostovan, situace a okolnosti asto vyaduj jej pouit. Dleitm rozdlem mezi tmito dvma metodami je as. Metodu pedpokladu je mon vyut tehdy, kdy lze innost neptele pedvdat s dostatenm asovm pedstihem a tm je umonno vytvoit analytickou odpov na tuto innost. K vyuit metody improvizace dochz tehdy, kdy je innost neptele neoekvan a as neumouje provst formln zplnovn reakce na ni. Podpora velen mus bhem etapy proveden operace nepetrit shromaovat, vyhodnocovat, zpracovvat, zobrazovat a pedvat dleit informace. Mus porovnvat spolen operan obraz situace se zmrem velitele, rozeznat rozdly proti plnu a pedkldat veliteli nvrhy na pijet rozhodnut, na usmrnn tchto zmn nebo na jejich vyuit. Mus dit innosti k pijet takovho rozhodnut, kter nepteli zabrn v provdn neoekvanch innost nebo veliteli umon vyuit vhodn pleitosti.

70. VYHODNOCOVN PRBHU OPERACE

Vyhodnocovn prbhu operace spov v zmrnm porovnvn pedpokldanch a dosahovanch vsledk s platnmi kritrii spchu a ve stanoven spnosti plnn stanovench kol v ktermkoliv asovm okamiku operace. Tento proces zjiuje rozsah a dleitost odchylek v plnn rozhodujcch ukazatel operace oproti oekvn a stanov potebn opaten pro jejich npravu. Velitel se svm tbem vyhodnocuje mon vsledek prv probhajc operace, aby rozhodl o tom, zda vbec nebo jak nezbytn zmny provst pro splnn kolu v prv probhajc operaci a jak mohou mt ppadn zmny dopady na nsledn innosti i na koncepci budoucch operac (viz obrzek 4.5).

149

Vyhodnotit
monitorovn hodnocen

Rozhodnout

dit

Proveden
Kriteria spchu
aktualizuje koly pro przkum a pozorovn

ANO

CCIR

Pochopen situace
upravuje informan poadavky
zm ny

Postup

Pouit vojensk sly

NE

zmny

prava

vytv novou skutenost zahajuje znovu proces

CCIR poadavky velitele na kritick informace

Obrzek 4.5 Rozhodovn v etap proveden operace Monitorovn je innost tbu, pi kter shromauje a analyzuje dleit informace a vyuv je k zskn pehledu o aktuln situaci probhajc operace, tj. pehled o tom, jak si vedou vlastn sly v operaci ve vztahu k nepteli a k zkladnm slokm prosted. tb tyto informace dl zpracovv a pedkld veliteli ve form jasnho obrazu souasn operan situace. Pitom si vichni pslunci tbu mus bt vdomi toho, jak situace by mohla znamenat krizi a jak zmny ve schopnostech, monostech nebo zdrojch mus okamit hlsit veliteli nebo urenm soustem tbu, kter maj danou oblast ve sv psobnosti. Pi hodnocen situace vyuv velitel a jeho tb znalosti o situaci prv probhajc operace, kritria spchu stanoven pro tuto operaci a pedpoklad dal innosti vlastnch sil a vzjemnm porovnvnm tchto ukazatel zjiuje stav plnn plnu operace. V rmci tohoto procesu si velitel se svm tbem zmrn a nepetrit klade nsledujc otzky a hodnot odpovdi na n: psob neptel tak, jak se oekvalo a pokud ne, zpsobila tato innost neptele, e pln operace nen reln? pln vlastn sly kol efektivn a pokud ne, jak zmny je nutno provst, aby se innost ztotonila s innost pedpokldanou plnem operace? 150

vede vvoj operace k takovmu rozloen sil, s nm bude mon efektivn plnit budouc operace? dolo k takov zmn situace, e mohou vlastn sly vyut neoekvanch vhodnch pleitost k dosaen konenho stavu efektivnji, ne jak to bylo plnovno? ovlivn stvajc nebo pedpokldan zmny zkladnch sloek prosted vvoj operace?

Odpovdi na uveden otzky ukazuj na aktuln platnost plnu operace a pomhaj veliteli pi rozhodovn o tom, jakou variantu dal innosti zvolit. Hodnocen se bhem jednotlivch fz v prbhu operace zamuje na to, zda je vvoj individulnch innost v prostoru operace i vvoj operace jako celku v souladu s kritrii spchu a me skonit dvma zvry. Ten prvn je, e pprava operace nebo jej prbh pokrauje uspokojujcm zpsobem a e zjitn rozdly mezi oekvanm a skutenm (nebo pedpokldanm) plnnm rozhodujcch ukazatel jsou zanedbateln a pli se neli od plnovanch. Vvoj operace je v souladu se zmrem velitele a pln operace je stle aktuln. Prvn zvr z vyhodnocen potvrzuje pokraovn operace v souladu s plnem. Vede velitele k pijet rozhodnut a uskutenn tch innost, kter byly plnem pedvdan. Druh zvr je, e se operace jako celek nebo jedna z jejch hlavnch innost nevyvj v souladu s oekvnm, a to bu lpe, nebo he, ne se pedpokldalo. Vsledkem vyhodnocen mohou bt nsledujc skutenosti: pro operaci stanoven rozhodujc ukazatele jsou plnny lpe, ne se oekvalo, a to pedstavuje vznik vznamn pleitosti k rozvjen spchu; zjitn rozdly, kter vznikly na zklad spn (i mn spn) innosti neptele, jsou v porovnn s kritrii spchu dostaten k ohroen spn innosti vlastnch sil. V tomto ppad mus velitel upesnit pln operace, kter potom tb uprav a souasn upesnn kritria spchu. Vyhodnocovn by mlo umonit veliteli porovnn pedpokldanho prbhu budoucch innost a operac s prv probhajc operac. Z porovnn vyplynou zvry, kter prov pedpoklady, hodnocen situace a okolnosti plnovn vyuit v prbhu vlen hry a odpov na otzku, zda jsou plny provediteln nebo je nutn proveden zmn. Pedpokldan prbh budoucch operac lze 151

ovlivnit vypracovnm zmr innosti pro pedpokldan situace, zvenm schopnosti vlastnch sil oproti tm, kter byly brny v vahu bhem vlen hry a vasnm vydnm zmru pro soubn plnovn.

71. TYPY ROZHODNUT

Jakmile se velitel seznm se zvry vyplvajcmi z vyhodnocovn situace, neml by v zjmu splnn kolu, spory sil nebo pro dosaen vtho spchu vhat zmnit, nebo pokud je to nezbytn, zcela zruit svj pln operace. Mus ale zvit, zda vhody, kter vyplynou z prav plnu budou vt ne negativn dopady na innost vojsk z nich vyplvajc, zejmna v oblasti koordinace. Velitel pijm v souladu se zvry z vyhodnocovn situace v etap proveden operace dva typy rozhodnut: rozhodnut k proveden innosti jakou dal innost je nutn provst podle plnu, jestlie se vvoj operace shoduje s pedpokldanm prbhem; rozhodnut k proveden zmny innosti co je nutn udlat pro vyuit vhodn pleitosti nebo zmnit k odvrcen neptelskho ohroen a obnoven innost, kter povedou ke splnn kolu. V ppad rozhodnut k proveden innosti jsou rozdly v plnn operanho kolu v porovnn se stanovenmi kritrii spchu v pijatelnch mezch plnovanch innost, monch dlch een a dalch innost (zaloench na monch vsledcch kad fze operace). Naopak, v ppad rozhodnut k proveden zmny innosti jsou tyto rozdly vt, ne jsou ty pedpokldan podle stanovench kritri spchu.

72. ROZHODNUT K PROVEDEN INNOSTI

Rozhodnut k proveden innosti ukld podzenm povinnost pokraovat plnovan v plnn operanho kolu vyplvajcho z vydanho operanho rozkazu. Vyuvaj pidlen zdroje a provdj innosti v souladu s plnem operace nebo s minimlnmi odchylkami od nj. Usiluj o to, aby plnn rozhodujcch kol (uvedench ne) a uskutenn dlch een a dalch innost v prbhu etapy proveden operace pomohlo k uskutenn plnovanch innost. Dl een a dal innosti Hledn dlch een (variant)) a plnovn dalch innost (zaloench na monch vsledcch kad fze operace) jsou plnovan innosti. Kritria sp152

chu vyuit k hodnocen vvoje operace pomhaj k rozeznn okolnost, za kterch je mon zahjit nebo uskutenit jejich proveden. Dl een (Branches) jsou varianty innost vyplvajcch z nepedvdanch situac v urit fzi operace, kter jsou provdny jako reakce na oekvan vhodn pleitosti nebo zvraty (nespchy). Jsou uskuteovny za elem zajitn prunho rozhodovn k udren iniciativy a tak dosaen pvodn stanovench cl pro tuto fzi. Dal innosti (Sequels) jsou varianty proveden nslednch innost v rmci operace nebo varianty innost pi een nsledujc fze (fz) operace. Jsou plnovny na zklad pravdpodobnho vsledku souasn operace nebo jej aktuln fze za elem zajitn prunho rozhodovn k udren iniciativy nebo zven operanho tempa a dosaen stanovench cl operace. Jednou z dalch innost souasn fze me bt dal pedem plnovan fze. Mlo by vak bt naplnovno nkolik dlch een nebo dalch innost, aby bylo mono zajistit, e fzovan a asov sladn operace bude moci pokraovat jak v ppad neoekvan vhodn pleitosti (napklad rozvrat neptele na taktickm stupni), tak i v ppad pekek i nespchu (viz obrzek 4.6).
Dal innosti v prv probhajc fzi operace

Plnovan prbh operace

Dal mon fze operace

Dl een

Pedem plnovan fze operace

Jin budouc monost podle vvoje operace

Obrzek 4.6 Dl een a dal innosti v prbhu operace

153

Rozhodujc koly Jednotka mus bhem etapy proveden operace splnit rozhodujc koly dokonce i tehdy, kdy je pln plnn dostaujcm zpsobem. Podcenn tchto kol me bt pinou nehospodrnho vyuit cennch zdroj, promarnn vhodn pleitosti nebo dokonce nespchu. Uveden rozhodujc koly plnn v prbhu operace pomhaj zabrnit tomu, aby i mal zmny ohroovaly splnn kolu. Plnit rozhodujc koly znamen: soustedit prostedky k proveden rozhodujc operace; provdt nepetrit pozorovn, pidlovn cl, przkum a innosti a opaten proti zpravodajstv neptele; pokraovat v utajen operac; upesnit poadavky velitele na kritick informace podle situace; sledovat prbh operace; vyut prostedky zen vzdunho prostoru; pokraovat ve sladn a styn innosti; organizovat targeting; dit pesun a rozmstn jednotek bojov podpory a logistickho zabezpeen; dit vyuit ternu (perform terrain management). Soustedn vech prostedk k proveden rozhodujc operace V kad etap operace mus vechny prvky sil pispvat k proveden rozhodujc operace. Zmny situace mohou bhem etapy proveden zpsobit, e podprn operace ztrat na vznamu a prostedky na n tak budou vynaloeny nesprvn. Velitel se svm tbem mus nepetrit posuzovat vyuit vech prostedk a zajistit jejich sprvn vynaloen pedn na podporu rozhodujcho sil nebo jejich pesmrovn tam, kde tuto podporu mohou poskytnout. Provdn nepetritho pozorovn, pidlovn cl, przkum a innosti a opaten proti zpravodajstv neptele Przkum je nepetrit innost a velitel by nikdy neml dret prostedky k jeho provdn v zloze. Przkumn prostedky by mly vyhledvat slab msta v sestav neptele, monitorovat zmny zkladnch sloek prosted a v dob, kdy je hlavn st vlastnch sil zasazena v operaci, by mly operovat na bocch sestavy i mimo oblast dotyku a vyhledvat veliteli pleitosti k dosaen spchu. Ve154

litel plnuje innost svch przkumnch prostedk tak, aby je ml v ppad poteby k dispozici. Pokraovn v provdn bezpenostnch operac Bezpenostn sly maj v mnoha operacch speciln koly. Velitel by vak ml vidt nad rmec specilnch bezpenostnch kol a sm nepetrit hodnotit bezpenostn situaci jednotky. V ppad, e nem na bocch a zdi sv sestavy dal vlastn jednotky, nebo kdy dojde k vytvoen mezery mezi dvma sousednmi jednotkami, mus tato zraniteln msta njakm zpsobem zabezpeit. Me to bt provedeno formou steen, zajitn nebo rozmstn krycch sil. Souasn me bt pouit przkumn nebo pozorovac systm pro zjiovn ptomnosti neptele a pro zajitn varovn pi jeho postupu. Upesnn poadavk velitele na kritick informace Bhem etapy proveden operace velitel a jeho tb nepetrit posuzuje poadavky velitele na kritick informace. Spolen provdj analzu dleitch informac a jej porovnn s obdrenm kolem a aktualizovanm zmrem velitele za elem zjitn okolnost, kter mohou mt pm vliv na rozhodovac proces. Velitel pot stanovuje sv nov poadavky na kritick informace bu po zmn situace, nebo kdy byly ty pvodn uspokojeny. tb pidluje prostedky na sbr informac na zklad novch poadavk velitele na kritick informace. Sledovn prbhu operace Sledovn prbhu operace je formou kontroly prvk spolenho operanho obrazu situace, kter souvis s kritrii spchu. To vyaduje mimodnou pozornost sti pslunk tbu. Operan dstojnk nepetrit sleduje vvoj pozemnch a vzdunch innost, pesun a peprav a v ppad poteby okamit navrhuje zmny. Vyuit prostedk zen vzdunho prostoru Opaten k zen vzdunho prostoru zce souvis se sledovnm prbhu operace. zen vzdunho prostoru je spolen odpovdnost uloen orgnu pro zen vzdunho prostoru. Vichni velitel a pslunci tb mus bt uvdomni o aktulnch opatench k zen vzdunho prostoru, zalenn tchto opaten do pozemnch operac a vlivu na n a naopak o vlivu pozemnch operac na opaten k zen vzdunho prostoru a provdn jejich zmn na zklad zmny situace. 155

Pokraovn ve sladn a styn innosti Vnitn sladn innosti je provdno neustle. Znalost situace zahrnuje znalost rozmstn sousednch, nadzench, podzench, podporujcch a podporovanch jednotek a jejich innost, znalost zdroj zpravodajskch informac a toho, jakm zpsobem budou zabezpeeny a sledovny mezery mezi jednotkami. Velitel uplatuj pm velen a zen pi zajitn funknho styku a spojen mezi vemi jednotkami. Hls kadou ztrtu spojen svmu nadzenmu a vyaduj jeho optovn navzn. Doktrinln postupy sice stanovuj odpovdnost za navzn styku (zleva doprava, od nadzenho k podzenmu, zezadu dopedu a od podporovanho k podporujcmu), ale v ppad vpadku se mus vechny jednotky pokusit o jeho obnoven. Targeting Targeting je proces vbru, stanoven priority cl a poadovanho inku dosaenho po psoben na n i se zahrnutm vlivu operanho prosted a vlastnch schopnost. Clem (pro poteby targetingu) je prostor, celek nebo postaven, sla, vybaven, schopnost, el nebo chovn identifikovan ve vztahu k mon innosti vlastnch sil podporujc dosaen cl a zmyslu velitele. Targeting zahrnuje koordinaci innost spojench se zjitnm, sledovnm a volbou cle (zpravodajsk innost), analzou vlastnch schopnost, uren sil k psoben na cl (zpravidla prostedky palebn podpory), psoben na cl a vyhodnocen psoben na cl. Je nstrojem pro inn a hospodrn vyuit vlastnch zdroj v zvislosti na operanm prosted vyadujc neustlou koordinaci innost vech soust podlejcch se na operaci. Principy targetingu jsou uplatovny jak v bojovch, tak nebojovch operacch, zpravidla od stupn brigda a v. Aby byl targeting efektivn, vyaduje as, tbn sil a zajitn pstupu ke vem zdrojm. Z tohoto dvodu je snze pouiteln na rovni divize a v. Targeting nen samostatn proces, ale je nedlnou soust plnovacho procesu a vyaduje sladnou souinnost nkolika soust tbu v rmci velitelstv. K zajitn tohoto sladn mus bt zzen sjednocujc prvek, co me bt skupina targetingu. Tato skupina nemus bt obsazena trvale, ale me se schzet tak asto, jak to budou okolnosti vyadovat. Proces targetingu je zapoat ihned po obdren kolu od nadzenho stupn a je realizovn ve vech fzch operace v zk vazb na ostatn plnovac procesy.

156

zen pesun a rozmstn jednotek bojov podpory a logistickho zabezpeen V operacch se sousteuje sil na hromadn ink bojov sly na rozhodujc bod rozhodujc operace. Tento poadavek vyaduje proveden manvru nejenom bojovmi silami, ale rovn jednotkami bojov podpory i logistickho zabezpeen. Velitel a jeho tb stanov msto, kde se budou hromadit inky a pro splnn tohoto kolu d s dostatenm asovm pedstihem pesuny a rozmstn vech tchto jednotek. Bhem etapy provdn operace je snadn promekat vhodn as k proveden zmn rozmstn sil a prostedk. Pesuny jednotek podpory a zabezpeen pi navzn dotyku, pi rozvjen spchu a pi pronsledovn jsou zvlt dleit. tb zaleuje tyto prvky do pochodovch proud a sleduje jejich polohu. Jednotliv sousti tbu jsou podle sv psobnosti a odborn nadzenosti povinny sledovat as nezbytn na pesuny a vas vydvat pokyny k jejich zahjen tak, aby prvky byly na sprvnm mst ve sprvn as. zen vyuit ternu Velitelstv odpovdn za urit operan prostor odpovd i za sladn a bezproblmov pouvn pozemnch prostor. Proto peliv sleduje polohu vech jednotek a vyuvn pozemnch prostor ve svm operanm prostoru. Dle mus zajistit, aby byl ve sprvn as voln dostaten velk prostor v rmci jeho operanho prostoru, vetn pouvn cest k proveden podpory dleitch innost a hlavn rozhodujcch operac. tb na zklad vyhodnocovn plnu, prbnch kalkulac a propot vede pehled o tom, jak jednotky potebuj kter prostor v jakm ase a udl prioritu tm jednotkm, kter provdj nebo podporuj provdn rozhodujcch operac. Souasn mus zajistit, aby jednotky mly voln prostor pro svou innost v dob, kdy to tyto jednotky potebuj.

73. ROZHODNUT K PROVEDEN ZMNY INNOSTI

Rozhodnut k proveden zmny innosti mn pln jako reakci na neekan ohroen nebo pleitosti. Pokud velitel pijme takov rozhodnut, obvykle to bude tak vyadovat optovn sladn innost v operaci. tb mus zvit dopad rozhodnut velitele na oblasti sv psobnosti. Velitel vnuje pozornost zejmna pidlen cl a vydv pokyny k provdn procesu targetingu. Zmna innosti me mt podobu jedn z nsledujcch t forem: perozdlen zdroj; zmna koncepce; zmna kolu. 157

Perozdlen zdroj Nejjednodu zmnou je perozdlen zdroj, co na jedn stran obvykle poskytne dal prostedky pro rozhodujc operaci, ale na stran druh to me vyadovat nutnost poslen podprn operace. Velitel neprovdj poslen selhvajcho sil bez jasn znmky toho, e pouit dodatench zdroj povede k spchu. spch rozvj tehdy, pokud se tmto otevou nov pleitosti k dalm spnm innostem. Zmna koncepce Zmna koncepce upravuje zpsob, jakm bojov sly vedou operaci, ani by dolo ke zmn operanho kolu. Spov nejastji v penesen sil na jin smr nebo do jinho prostoru a tuto innost nebo operaci povauje velitel za rozhodujc. V ppad, e je rozhodujc operace nespn (nebo mn spn ne plnoval), me povaovat za rozhodujc i spnj podprnou operaci, kter me doshnout mnohem vraznjho spchu ne se pvodn plnovalo. Pokud se velitel rozhodne pro zmnu rozhodujc operace, mus tak pesunout priority bojov podpory a logistickho zabezpeen na novou rozhodujc operaci. Takovouto zmnu provd pouze tehdy, pokud tm spln stanoven kol lpe, ne kdyby se drel pvodnho plnu, nebo pokud by mohla neoekvan innost neptele pedstavovat ohroen spnosti operace. Zmna kolu Velitel bude muset zmnit kol v ppad, e perozdlen zdroj nebo zmna koncepce nee problmy ohroujc splnn kolu. Tato forma rozhodnut k proveden zmny innosti pedstavuje tu nesloitj ze vech uvedench forem z hlediska nutnosti sladn innosti vech sil, kterm se zmnil kol, se vemi ostatnmi silami, na n m tato zmna vliv. Velitel mn kol a jako posledn monost a s clem, e nov kol mus splnit zmr nadzenho. Metody Metody pro pijmn rozhodnut k proveden zmny innosti jsou sdrueny kolem modelu zobrazenho na obrzku 4.7.

158

Plnovac proces

Poznn

vce mn mn vce vce

as Zkuenosti velitele Zapojen velitele Vcvik a zkuenosti tbu Zapojen tbu

mn vce vce mn mn

Obrzek 4.7 Prvky ovlivujc metody rozhodnut pro upesnn innosti Klovm prvkem, kter velitel zvauje pi vbru metody rozhodovn, je as vylenn na pijet rozhodnut a zahjen innosti. Obrzek 4.7 ukazuje i dal dleit prvky. Jak tyto prvky posunuj metodu pro pijmn rozhodnut k proveden zmny innosti stle vc na stranu poznn, pestvaj v uritm bod platit metodiky procesu operanho plnovn. Rozhodnut k proveden zmny innosti v novch nebo sloitch situacch by mlo bt maximln analytick, co zvis na vylennm ase. Podle toho, kolik asu je k dispozici a jak je konkrtn situace, pak postupuje velitel v souladu s procesem operanho plnovn a vyuv dv metody. Metoda zamen na prci s variantami innosti hodn zvis na tom, jak m velitel znalosti o situaci. Zan tm, e proml jednotliv varianty innosti a v duchu je porovnv formou vlen hry, dokud se nerozhodne pro tu sprvnou variantu, kter by mohla eit problm. tb pot provede jej analzu a pevede ji do podoby rozkazu. Velitel e nesrovnalosti zjiovan v prbhu tto analzy spe pravou varianty innosti ne tvorbou nov. Metodu poznn vyuv velitel pi rozhodovn na zklad svch znalost a bu nevyuv analzu vbec a nebo jen velmi omezen. Tato metoda je nejpouvanj v prbhu operac vysok intenzity, kdy je velitel nucen pijmout pod tlakem asu destky rozhodnut a vtina z nich jsou pijat metodou poznn. 159

74. ZEN INNOST

Uskutenn rozhodnut pijmanch v etap proveden operace zahrnuje jejich doruen podzenm a zen innosti jednotek pi jeho realizaci. V kolovm velen se toto dje vtinou formou rozkazu. Podzen mus na jeho zklad provst vlastn rozhodovac proces a dit innosti ve sv odpovdnosti. K efektivnmu proveden operace nebo upesnn svho rozhodnut mus velitel dit innosti, pi kterch pouv bojovou slu. Modern systmy velen a zen umouj automatizovanou tvorbou rozkaz a s tm spojench grafickch dokument, jejich rychlej doruen podzenm a zejmna pijet a uskutenn rozhodnut. Pi pouit bojov sly mohou podzen rovn uplatnit iniciativu, pokud je tato iniciativa v souladu se zmrem nadzenho velitele, ani by ekali na jeho rozkazy. tb by ml jejich innost pi uplatovn jejich iniciativy slaovat. Pot, co velitel pijme rozhodnut k proveden innosti nebo k proveden zmny innosti, mus tb sladit operaci z hlediska pouit bojov sly tak, aby se doshlo maximlnho inku na neptele. To vyaduje sladn innosti z hlediska zmru, asu a prostoru s clem zskat, udret nebo vyut iniciativu. Organizace souinnosti by mla bt provdna rychle a do takov rovn podrobnosti, kter zaru spch a nebude mt negativn vliv na rychl a flexibiln plnn kol. Jej rychlej proveden bude vytvet podmnky pro plynul pokraovn operace a zachovn jej nepetritosti. Pi zen innosti v etap proveden operace zvauje velitel nebo jeho tb dva zpsoby udrovn plynulosti a nepetritosti. Prvn spov v proveden pouze takovch zmn, kter jsou nezbytn pro vyeen konkrtnho problmu. To zajist, e maximum pvodnho plnu zstane zachovno a e podzen se mus vyrovnat pouze s minimlnm potem zmn. Druh zpsob, proveden rozshlejch zmn, poskytuje zruku, e tyto zmny nevylou monosti provdt dal innosti nebo budouc operace. Plnovn budoucch operac bude zviset na monostech vytvoench ji dve v rmci plnovacho procesu, nebo vzhledem ke konkrtn situaci, vytvoench na posledn chvli, dle na potvrzen dvjch pedpoklad, aktualizaci plnovacch faktor, hodnocen situace a tbnch kalkulac a propot. Ke koncepci budoucch operac me bt provedena vlen hra.

160

Tabulka 4.8 strun vyjaduje rozsah monch innost s ohledem na rozhodnut pijat bhem etapy proveden operace.
Typ rozhodnut k proveden innosti Situace Drobn odchylky od plnu Situace se vyvj v souladu s plnem. Odchylky v kritrich spchu jsou v rmci pijateln tolerance Pedpokldan situace Odchylky jsou v rmci tolerance nepesnost pro plny dal innosti innost Provdt plnovanou innost Velitel nebo uren osoba rozhodne, kter ze zplnovanch innost nejlpe odpovd dan situaci a d jej proveden. tb na zklad tto innosti dokon nsledn innosti. Rozhodnut mohou bt pijmna liberln. Dl rozkaz (FRAGO) nen obvykle vydvn Provdt innost na zklad plnu pro dal innost Velitel nebo tb provedou kontrolu plnu pro dal innost, pokud je tento k dispozici. Velitel obdr od tbu vyhodnocen a nvrhy na zmnu plnu a pijme rozhodnut pro dal innost. ast velitele a rove rozpracovanosti plnu zvis na mnostv asu, kter je k dispozici. tb dokon dal innosti. FRAGO je vydn v ppad, e zmny jsou vzhledem k plnu komplexnjho charakteru Provdt innost na zklad rozhodnut velitele Velitel rozpozn vhodnou pleitost nebo ohroen, stanov as na rozhodovac proces a vybere metodu jeho proveden. V ppad nedostatku asu pro proveden procesu operanho plnovn stanov jednu variantu innosti pro jej nsledn dopracovn tbem nebo d innost podzench pro vyuit vhodn pleitosti nebo odvrcen hrozby a vyvj iniciativu v souladu se zmrem nadzenho velitele. Za normlnch okolnost se nebude pokouet dit innost podle plnu. Podzenm velitelm je stn vyhleno pedbn nazen nebo FRAGO. tb provd opaten k obnoven souinnosti, upravuje kritria spchu a zan vyhodnocovat operace probhajc na zklad novch rozhodnut

k proveden innosti

k proveden zmny innosti

Neoekvan situace spch vlastnch sil Vznamn neoekvan pozitivn zmny pedstavuj pro vlastn sly vhodu smujc ke splnn kolu. nebo Neoekvan situace ohroen protivnkem Vznamn neoekvan negativn zmny pedstavuj pro vlastn sly nevhodu pro splnn kolu

Tabulka 4.8 Mon innosti 161

Ploha 1

CYKLUS POZOROVN, ORIENTACE, ROZHODNUT A JEDNN

Cyklus pozorovn orientace rozhodnut jednn vyjaduje zkratka OODA (Observe, Orient, Decide, Act). Popisuje zkladn po sob jdouc innosti provdn velitelem v prbhu operace (viz obrzek 1). Tato koncepce se do znan mry opr o rozshl vzkum v cyklech sledovn rozhodnut zasazen do boje ve vzdunch silch. Urit zvry z cyklu OODA jsou platn pro jakkoli dvoustrann konflikt, a u to je boj mue proti mui i stetnut velkch vojenskch uskupen. Souasn zvrazuj lohu velitele jako rozhodujcho prvku velen a zen a jedin osoby oprvnn rozhodovat.

Pozorovn

Jednn

Orientace

Rozhodnut

Obrzek 1 Cyklus pozorovn orientace rozhodnut jednn (OODA) Pozorovn V prbhu operace velitel nejprve pozoruje prosted operace a shromaduje informace. Pomoc prostedk zpravodajsk innosti, pozorovn, zjiovn cl a przkumu, informanch systm a hlen od ostatnch tb zjiuje situaci a stav vlastnch sil, operanho prosted a sil neptele. Nkdy aktivn 162

vyhledv a vyaduje informace, jindy jsou mu dorueny systmem velen a zen. Orientace Po pozorovn se velitel v situaci orientuje a zskv znalosti na zklad spolenho operanho obrazu situace. V tto fzi vyuv informace k tomu, aby si ujasnil proveden operace. Orientace vychz z momentlnho pedpokladu reln situace v oblasti zjmu, kter si velitel vytvoil na zklad pmho pozorovn, informac zskanch cestou KIS a hlen od ostatnch velitel a tb. Tyto zdroje informac vak zpravidla bvaj nepln a rovn mohou bt zkreslovny (ovlivovny klamnm) neptelem. Proto tak bv vnmn reality velitelem odlin od absolutn skutenosti. Jeho sil bude zameno na nepetritou aktualizaci spolenho operanho obrazu situace a ovovn sprvnosti svch pedpoklad. Pitom pipout vlastn nejistotu tchto pedpoklad, avak s vyuitm ofenzivnch a defenzivnch informanch operac me zvyovat i rove nejistoty neptele. Vsledkem orientace mus bt skutenost, e velitel m co nejerstvj informace a tm i nejpesnj znalosti o situaci. Rozhodnut Na zklad proveden orientace se velitel rozhoduje a plnuje, co a jakm zpsobem bude provedeno silami, kter m pidleny a je jsou momentln dostupn. Rozhodnut me mt podobu bezprostedn reakce nebo clevdomho plnu. Jednn Sv rozhodnut realizuje vydnm informac k proveden operace (pln, rozkaz, nazen), kontrolou innosti k zajitn sprvnosti jejho proveden a vyhodnocenm dosaench vsledk zptnou vazbou ve form spolenho operanho obrazu situace. Tmto se vrac k fzi pozorovn, tj. po splnn kolu nebo po zskn vhody, na kterou je neptel nucen reagovat, pozoruje jeho innost i innost vlastnch sil a opt zan cyklus pozorovn orientace rozhodnut jednn. Nepetritost Cyklus pozorovn orientace rozhodnut jednn m spe nepetrit ne pravideln se opakujc charakter a vechny jeho sti probhaj soubn. Velitel informace shromauje, vyhodnocuje a pijm rozhodnut a podzen velitel 163

zrove pln sv koly. Bhem operace jsou do cyklu vtaeny proti sob stojc strany vetn sousednch velitelstv a tb a jejich podzench sil. Nepetrit provdnmi innostmi v rmci tohoto cyklu se spolen na vech stranch a na vech rovnch nepetrit ovlivuje relnost operac. Cyklus pozorovn orientace rozhodnut jednn ukazuje velen a zen jako nepetrit proces. Nzorn dokazuje, e strana, kter je schopna dsledn a efektivn prochzet cyklem rychleji (tj. udrovat vy tempo operace), kadm dalm cyklem zskv vt vhodu. Pomalej neptel se s kadm cyklem stle vce zpouje a je m dl mn schopen elit zhorujc se situaci. Jeho innost je pomalej a mn odpovd reln situaci, jeho velen a zen se zhoruje, protoe jeho rozhodnut m dl tm mn odpovdaj skutenosti jak co do pravdivosti, tak co do vasnosti. Dleitm pouenm plynoucm z cyklu pozorovn orientace rozhodnut jednn je vytven tempa, tj. zkracovn doby plnovn, ppravy a provdn operace. Nen dleit absolutn rychlost, nbr rychlost v porovnn s neptelem. Je dleit bt rychlej ne neptel, tj. naruovat jeho systm velen a zen a zefektivovat vlastn, ale vhoda rychlosti nemus bt nezbytn velk. I mal, opakovan vyuvan vhoda me vst rychle k rozhodujcm vsledkm. Schopnost a vle k vytven vyho tempa nepotlauje snahu o ekn na vhodnou pleitost v ppad, e situace vyaduje trplivost. Rozhodnut k proveden innosti m vznam jen tehdy, kdy tato bude mt podstatn vliv na neptele. Cl je zejm nejen rychlost, ale i spn innost, protoe rychlou, ale nespnou innost se nieho nedoshne. Shrnut Proti vyuit cyklu pozorovn orientace rozhodnut jednn v pozemnch silch hovo jist opatrnost. Touto smykou se pvodn vysvtloval boj stiha s pesilou letoun neptele, nikoli pozemn operace. Existuj pochybnosti o tom, zda tato koncepce zaveden do pozemnch sil skuten odr cyklus rozhodnut jednn ve vzdunm boji. Kdy se pilot vlastnho letounu rozhodl zahjit bojovou akci, provedl manvr se svm letounem pmo na neptelsk letoun. Velitel pozemnch sil vak nezahajuje bojovou innost pmo, ale pouze vydv rozkazy podzenm silm. Tm spust innosti cyklu pozorovn orientace rozhodnut jednn, kter mus pozemn sly splnit ped provedenm operace. Nepetrit uskuteovn tohoto cyklu pi rozhodovn a proveden operace je odvodnn a nutn proto, aby neptel nebyl schopen efektivn reagovat na bojov akce vlastnch sil. 164

Ploha 2

INTEROPERABILITA A VMNA INFORMAC V MNOHONRODNM SPOLENM PROSTED

Zajitn efektivnho systmu velen a zen vyaduje vysok stupe vmny operanch informac mezi mnostvm rznch soust a prvk. Pro velitele jsou rozhodujc ty informace, kter povauje pro sebe za zsadn a chce, aby se na n jeho tb zamil. K tomu velitel formuluje a dv tbu poadavky na kritick informace. Je potebn, aby tok informac probhal jak ve vertikln, tak i v horizontln rovin: ve vertikln rovin k vkonu velen (zahrnuje znalost situace) a v horizontln rovin k zajitn sladn innost mezi sousednmi jednotkami a s dalmi slokami spolench sil. V souvislosti s mnohonrodnmi operacemi je vak nutn doshnout poadovan stupe interoperability pro zabezpeen vmny takovho minima informac, kter je nezbytn k spnmu velen. Podle operanch poadavk bude ureno, kter z informac budou peneny vertikln a kter pedvny horizontln. Informan vmna mezi rovnmi velen Velitelstv, tby a operan stediska budou shromaovat, zpracovvat a vyuvat vybran informace tkajc se vlastnch sil poty osob a rozhodujc vzbroje a vstroje, jejich rozmstn a stav, celkov logistick daje (pohonn hmoty, munice, potraviny, voda), dle o kolech a stavu jejich plnn, probhajc innosti v operacch spolench i mnohonrodnch sil bez ohledu na nrodnost jednotek. Tyto informace se budou tkat: vlastnch sil o dva stupn podzenosti n; vysoce prioritnch nebo specilnch prvk sil, jako jsou prostedky pozorovn i manvru a dal prvky vlastnch sil, kter nejsou veliteli podzeny, ale jsou rozmstny ve spolenm operanm prostoru; nadzenho tbu, podzench tb a jednotek o dva stupn n, aby bylo mon: - pevzt velen stdajcm velitelem v mst nadzenho tbu, - poskytnout nebo zabezpeit podporu jinmi prvky uskupen na stejn rovni, - zskvat informace od sousednch tb stejn rovn a o stupe n i v tom ppad, e pat jednotky soused k jinmu uskupen, 165

zskat informace z bojit vztahujc se ke tbm o dva stupn ve vetn kolu a nejdleitjch opaten zen (nap. hranice psem a sek, osy a cle innost) tak, aby byla umonna podpora zmru nadzenho velitele.

V rmci jednotlivch velitelstv je nezbytn, aby vichni pracovali se stejnmi daji a aby existoval spolen pohled platn pro dan velitelstv. Jednotliv sousti v rmci jednoho tbu budou mt odlin poadavky na informace o vlastnch silch a s vvojem operace se budou jejich poadavky mnit. Z toho dvodu mus bt v rmci tbu pedvny takov informace o vlastnch silch, aby je bylo mon snadno uspodat a bhem operace jejich uspodn pizpsobit. Informan vmna s jinmi slokami sil Spolen mnohonrodn operace budou vdy vyadovat sdlen informac mezi jednotlivmi slokami sil (pozemn, nmon, vzdunou a speciln). Nemus tomu tak bt na kadm stupni velen a ani mra podrobnosti nemus bt u jednotlivch sloek sil shodn. Avak pro spnou koordinaci operace bude takovto informan vmna rozhodujc. Proto je nutn neustle aktualizovat spolen operan obraz situace, aby ostatn sloky sil dobe znaly situaci a podprn sloky sil na ni mohly reagovat ve prospch podporovanch sloek sil. Druhy (kategorie) vymovanch informac Pestoe informace a poadavky na jejich vmnu budou v kad operaci jin, je ada rznch informac, kter je nutno vymovat horizontln i vertikln v kad operaci. Tyto informace lze rozdlit do nsledujcch kategori: operan plny, smrnice, rozkazy a nazen (vetn grafickho vyjden); informace o situaci vech stran astncch se operace [neptel, vlastn sly a neutrln (civiln) sloky], o operanm prosted vetn geografickch a hydrometeorologickch informac; zvltn informace o situaci, jako je vyhodnocen vzdun situace (Recognized Air Picture RAP); informace o dcch opatench vetn rozkaz operanch stedisek, jako jsou rozkazy pro palebn nien nebo pro zen vzdunho prostoru (Airspace Control Orders ACO) a tak informac o vsledcch tchto opaten; 166

informace o bojov podpoe a logistickm zabezpeen boje; hlen; informace specialist o prvcch bojov podpory, jako je dlostelectvo, enijn jednotky, letectvo a dal.

Poznmka: Informan toky se d podle STANAG 5048 Minimln rozsah prchodnosti spojovacch a informanch systm pro pozemn sly NATO. Vmna informac ke zkvalitnn interoperability systm velen a zen Informan technologie budou mt velk dopad na to, jakm zpsobem bude provdno velen a zen a jeho podpora. I kdy prioritou bude informan zabezpeen poadavk velitele na kritick informace, mus bt v rmci spolench mnohonrodnch sil zpotku zabezpeena alespo minimln vmna informac pro dosaen interoperability systmu velen a zen. Sloitost spolench mnohonrodnch operac bude zvyovat potebu rozmstn stynch dstojnk do vce mst, ne je tomu u operac provdnch nrodnmi silami, aby mli velitel zajitn zk osobn styk a aby byl zmr velitele pln a dsledn pochopen. spn provdn vojenskch operac bude vyadovat zrychlen cyklu pozorovn orientace rozhodnut jednn, dosaen vyho operanho tempa a schopnost vst operace v rmci spolench mnohonrodnch sil souasn. Splnn poadavku na dosaen tohoto zrychlen me zajistit interoperabilita systmu velen a zen a jejm dleitm pomocnkem je schopnost vmny digitalizovanch informac. Datov sluba je velmi dleit. Me umoovat eln sluovn daj z przkumu, pozorovn, zjiovn cl a zpravodajsk innosti a zabezpeovat prun a efektivn penos informac do vech lnk velen a zen. Kad metoda pouit ve prospch interoperability velen a zen mus: podporovat jednotu velen a delegovn velitelsk pravomoci zabezpeenm informanho toku smrem dol a na pslunou rove; je vak nezbytn, aby vechny prostedky pro penos informac pouvaly spolen normy (vetn norem pro data) na vech rovnch velen; bt dostaten prun, aby vyhovovala poadavkm vech pedpokldanch operanch kol; bt schopn sdlet informace nejen mezi velitelstvmi ale i uvnit nich; 167

disponovat nhradnmi reimy a systmy zlohovn, kter vylou mon zhroucen systmu (to znamen, e havrie nebo porucha v jednom systmu nsledkem innosti neptele nebo selhn techniky nesm zpsobit peruen funkce celho systmu velen a zen; schopnost rychl obnovy mus mt i jednotliv systmy); bt interoperabiln se systmy velen a zen ostatnch rozvinutch sloek sil a nevojenskch organizac tak, aby byla zabezpeena reln integrovan spolen mnohonrodn koncepce operac.

Shrnut innost spolench mnohonrodnch sil v dob mru, krize nebo vlky zvis na jejich schopnosti vst operace spolen. Klovou soust pro dosaen tto innosti je interoperabilita systmu velen a zen. V dsledku zmn v mezinrodnm politickm prosted je stle vc pravdpodobn, e operace na podporu mezinrodnho podku a humanitrnch princip v krizovch operacch budou provdny silami NATO, EU nebo pod hlavikou OSN. To vyaduje, aby koalin sly operovaly ve strukturch spolench mnohonrodnch sil a aby spolupsobily i na nich rovnch velen, s m se nikdy pedtm nesetkvaly. Toto nov operan prosted vyaduje jednoznan formulovat: pro a na jakm stupni je nyn poadovan interoperabilita systmu velen a zen; jak druhy informac a jak metody penosu informac se pedpokldaj pro rzn operace, kterch se mohou spolen mnohonrodn sly zastnit. I pes znan sil vnovan dosaen pln interoperability systmu velen a zen stle existuj etn omezen, kter tomu brn. Tato omezen budou v kad operaci jin a budou vyadovat een ppad od ppadu vetn bezpenostnch poadavk na KIS a jejich propojovn. Efektivn velen a zen bude klst vysok poadavky na penos informac. V rmci tohoto procesu budou prioritn ty informace, kter velitel povauje za rozhodujc pro spn veden operace. To se bude liit u kad operace a metody a zpsoby penosu informac v rmci uskupen (vertikln i horizontln) mus zajistit, aby vechny jednotky v rmci organizace mly k dispozici stejn informace (spolen operan obraz situace). Kad metoda pouit pro penos

168

informac mus bt schopna vyhovt operanm poadavkm velitele, tj. mt dostatenou kapacitu, bt interoperabiln, prun a odoln. Zvr Zabezpeen pln interoperability se vemi spojenci a koalinmi partnery nen reln technicky, organizan ani ekonomicky. Proto je teba zvolit nutn minimln rozsah informac, kter mus bt k dispozici vem a pi budovn vy kvality a dosaen vy rovn interoperability se zamit na vybran spojence, se ktermi je pravdpodobn nebo plnovan spolen psoben.

169

Ploha 3 VLEN HRA

Vlen hra je ukznn proces, kter m sv pravidla a kroky, pomoc nich se astnci pokouej pedstavit si vvoj operace. Proces, kter posoud sly a prostedky neptele a pravdpodobn varianty jeho innosti, operan lenn vlastnch sil, jejich siln a slab msta a charakteristiku operanho prostoru. Proces, kter je zaloen na doktrnch, operanm a taktick sudku, schopnostech a zkuenostech velitel a tb. V logick posloupnosti zamuje pozornost tbu na jednotliv fze operace. Je to opakovan proces akce, reakce a protireakce. Vlen hra je velmi innou metodou pro analyzovn a porovnvn variant innosti a mlo by na ni bt vyhrazeno vce asu ne na jin opaten. S jej pomoc se zjiuje, kter z variant innosti bude nejlep pro splnn kolu souasn (viz obr. 1). Tento proces me bt zkracovn s nstupem novch technologi umoujcch vyuit informac z rozshlch databank a programovho vybaven pouitelnho pi rozboru variant innosti (nap. pomr sil a dal informace). O tom, kolik asu se na vlenou hru vylen, rozhoduje velitel nebo N.
Vstup
Hodnocen situace Zpravodajsk pprava bojit (varianty innosti neptele) Varianty innosti (vyjden+schma) Varianty innosti tbu

Proces
Zajitn podklad a pomcek Pehled o vlastnch silch Seznam pedpoklad Seznam znmch kritickch udlost a rozhodujcch mst Stanoven kritri hodnocen Volba metody pro vlenou hru Volba metody pro zznam a zobrazen vsledk Proveden vlen hry a vyhodnocen vsledk

Vstup
Vsledky vlen hry Upesnn vyjden variant a nrt innosti

Obrzek 1 Vlen hra 170

Vlen hra pomh veliteli a tbu pi: rozhodovn jak maximalizovat bojovou slu proti nepteli pi souasnm chrnn vlastnch sil a minimalizovn vedlejch ztrt; dosaen co mon nejpesnj pedstavy o veden boje; pedvdn udlost na bojiti; stanoven podmnek a zdroj potebnch pro spch operace; uren kdy a kde zasadit sly a bojov prostedky; usmrnn zpravodajsk ppravy bojit na siln a slab msta neptele a jeho tit, poadovan konen stav a rozhodujc body; zjitn poadavk na souinnost; vbru nejlep varianty innosti. Vlenou hrou tb testuje zvolenou variantu innosti. Pitom zjiuje siln a slab msta dan varianty. Na zklad vsledk me velitel a tb (i podzenmi veliteli a tby, pokud je vlen hra provdna spolen) vylepit i zmnit ji existujc variantu innosti nebo vytvoit novou pot, co zjistil neekan okolnosti, koly, poadavky nebo problmy. Veobecn pravidla vlen hry astnci vlen hry: mus zstat objektivn, nepipustit slu osobnosti i bt ovlivnni snahou vytuit, co chce velitel; mus se vyvarovat obhajovn njak varianty jen proto, e ji osobn vytvoili; mus pesn zaznamenat vhody a nevhody kad varianty innosti tak, jak se objevuj; nepetrit hodnot proveditelnost, pijatelnost a vhodnost dan varianty; mus variantu innosti odmtnout, pokud neprojde ktermkoli z tchto test bhem vlen hry; vyhbaj se pedasnm zvrm a hromadn dkaz na jejich podporu;, bhem vlen hry se vyhbaj porovnvn jedn varianty innosti s jinou, s tm mus pokat a do fze porovnvn.

171

Odpovdnost za vlenou hru Velitel je pro spnou vlenou hru nejdleitj. Vtinou se nezastuje pmo, protoe jeho ptomnost by mohla neppustn ovlivnit tb ve prospch nzoru, kter je spe jeho pnm ne objektivn analzou a vytvoenm zvrem. Me se vak zastnit i velitel, zejmna kdy je kritick nedostatek asu. V rmci pokyn pro plnovn rozhodne, kter varianty innosti vlastnch sil nebo sil neptele chce ve vlen he analyzovat. Na briefingu uvede zpsob, jakm eit problmy vznikl v prbhu vlen hry, rozhodujc body a nepedvdan udlosti, s nimi je nutno v plnu potat. Pitom zrove kontroluje svj zmr a zskv pehled o operaci. N je odpovdn za koordinaci innost tbu bhem vlen hry. Pedstavuje nezaujatho pozorovatele procesu hry, ujiuje se, e tb dodruje asovou osu a pln cle vlen hry. V prosted asov tsn se ujist, e vlenou hrou je eena rozhodujc operace. Zpravodajsk dstojnk hraje roli neptelskho velitele. Analyzuje varianty innosti, vetn monch ztrt osob a uruje zpsob, jakm varianta innosti pot s personln podporou bhem operac, vytv kritick msta v jeho rozhodnut proti variantm innosti vlastnch sil, projektuje reakce neptele na jejich innost a plnuje jeho ztrty. Krom tto role ur dalho pslunka, aby vykonval lohu zpravodajskho dstojnka vlastnch sil, pokud to poty dovol. Ujiuje se, e tb se v plnm rozsahu zhostil reakce na kadou variantu innosti neptele. Pokud jde o vlastn sly, zpravodajsk dstojnk: zjiuje poadavky na informace a upesuje modely udlost vetn stanovench prostor zjmu, kter zabezpeuj rozhodujc body, upesuje synchronizan tabulku udlost ve vztahu k rozhodujcm bodm, clovm prostorm zjmu a prioritnm clm; upesuje modelov situace; zastuje se schzek pro zjiovn a pidlovn cl a na zklad zpravodajsk ppravy bojit uruje prioritn cle. Opertoi mus zajistit, e vlen hry jednotlivch variant innosti pokryj celou hloubku bojovho kolu, zaznamenvaj siln a slab strnky kad udlosti a opatuj je vysvtlivkami. Logistika analyzuje kadou variantu innosti z hlediska potvrzen proveditelnosti. Po proveden rozboru kad varianty stanov kritick poadavky pro kadou schvlenou lohu s clem rozeznat mon problmy a nedostatky. Krom 172

toho se pesvd, e jsou stanoveny asy pro pesuny vetn prostedk na zabezpeovn dan varianty innosti. Dstojnk tbu pro vojensko-civiln spoluprci analyzuje kadou variantu innosti z hlediska posouzen civilnch faktor, kter mohou vyplynout z plnovan operan situace. Zamuje pozornost na podporu civilnch organizac a pi o odsunut civiln osoby. Svoj analzou kad varianty posuzuje dopad operac na bezpenost a veejn podek a ppadn poadavky na pomoc v ppad jejich ohroen nebo naruen, na odsunov operace nebojujcho obyvatelstva a ochranu kulturn vznamnch hodnot. Pokud nem jednotka stanovenou tuto funkci, tyto povinnosti mus bt uloeny nktermu pslunku tbu. Dstojnci tbu specilnch odbornost a druh vojsk pomhaj koordinanmu tbu analzou variant innosti podle svch oblast odbornosti. Kroky vlen hry tb provd v prbhu vlen hry osm krok: zabezpe pomcky; sestav pehled vlastnch sil; sestav seznam pedpoklad; sestav seznam znmch kritickch udlost a rozhodujcch bod; stanov kritria hodnocen; zvol metodu proveden vlen hry; zvol zpsob zznamu a zobrazen vsledk; provede vlenou hru a vyhodnot vsledky. Krok 1: Zajitn podklad a pomcek. Poadovan podklady a pomcky zahrnuj (nejsou vak omezeny jenom na): 1. prbn hodnocen situace koordinanho tbu; 2. model udlost; 3. zpsob zznamu; 4. ukonen varianty innosti vetn grafickho vyjden manvru, przkumu a pozorovn vetn bezpenosti; 5. vytyovac pomcky pro znaen jednotek neptele a vlastnch sil; 6. mapu operanho prostoru (v paprovm nebo digitlnm proveden); 7. aktualizovan hodnocen situace a spolen operan obraz situace. Krok 2: Pehled vlastnch sil. Velitel a tb bere v vahu vechny jednotky, kter mohou bt v operaci zasazeny, se zvltnm zetelem na vztahy podpory a na 173

omezen. Pehled vlastnch sil zstv nezmnn pro vechny varianty innosti, kter tb analyzuje. Krok 3: Seznam pedpoklad. Velitel a tb posoud, zda jsou platn vechny vodn pedpoklady nebo jestli je potebn je pehodnotit. Krok 4: Seznam znmch kritickch udlost a rozhodujcch bod. Za kritick udlosti se povauj ty, kter pmo ovlivuj plnn kolu. Seznam obsahuje hlavn udlosti od aktuln situace a do splnn kolu. Poznmka: Rozhodujc body pedstavuj udlosti nebo msta na bojiti, v nich je nutn provst taktick rozhodnut bhem provdn bojovho kolu. Rozhodujc body nepeduruj, jak m bt rozhodnut a kdy a kde m bt provedeno tak, aby mlo maximln dopad na varianty innosti vlastnch vojsk nebo neptele. V ppad nedostatku asu mus tb zmenit seznam pouze na nejdleitj kritick udlosti a rozhodujc body. Krok 5: Stanoven kritri hodnocen. Kritria hodnocen jsou faktory, kter tb pouv na pomovn relativn efektivity a innosti jedn varianty innosti s jinou variantou po vlen he. Kritria hodnocen se budou mnit od kolu k kolu. V souladu s poadavkem velitele mohou kritria hodnocen zahrnovat cokoli. Poznmka: Kritria by mla zkoumat nejen to, co pinese spch, ale i to, co zpsob nespch. U zvolen varianty innosti mohou bt tato kritria hodnocen vyuita ke stanoven kritria spchu pro hodnocen vvoje operace. S postupnm vvojem operace budou tato kritria aktualizovna. Krok 6: Vbr metody proveden vlen hry. Volby metody proveden vlen hry budou zvisl na ad ukazatel, z nich hlavn je situace neptele, pravdpodobn bojov innost vlastnch sil a tern v prostoru operace. V souladu s tm lze vyut ti zkladn metody: psov; smrov; blokov. Psov metoda pedpokld rozdlen operanho prostoru na psy po cel ce operanho prostoru (ps 1, ps 2 viz obrzek 2) a tb postupuje od jednoho psu ke druhmu. Tvar ps vychz z analzy faktor operan situace. Tato metoda je nejefektivnj, jestlie je tern rozdlen do dobe ohraniench pn orientovanch sek odpovdajcch jednotlivm fzm operace (jako je pekroen vodnho toku, leteck der nebo vzdun vsadkov operace) nebo kdy je neptel rozvinut do jasn ohraniench psem nebo sled. 174

PS 2
LOA(PL TIGER)

PS 1
LD(PL PUMA) OBJ SWORD AXSZNC ASLT1 1 1 F B S TF2 TF1 TF3

1 3 P B 1 2

S AXI

N GO AR

OBJ BLUE TF3

TF2 ME OBJ CLUB

TF1 OBJ KNIFE PL LION PL JAGUAR PL LYNX

Obrzek 2 Psov metoda Smrov metoda se zamuje vdy na jeden smr ponaje rozhodujc operac (viz obrzek 3). Je vhodn pro ton varianty bojov innosti nebo pro obranu, jestlie smrov ohranien tern neumouje vzjemnou souinnost a poskytovn bojov podpory (tzv. kanalizujc tern).
LOA(PL TIGER) OBJ SWORD 1 3 P B 1 2
AXI SA ON RG

LD(PL PUMA) AXSZNC ASLT1 1 1 F B S TF2 TF1 TF3

OBJ BLUE TF3

TF2 ME OBJ CLUB

TF1 OBJ KNIFE PL LION PL JAGUAR PL LYNX

Obrzek 3 Smrov metoda 175

Blokov metoda je vlastn podrobnm rozborem rozhodujcho prostoru, jako je prostor stetu s neptelem (blok 1), msto pekroen vodn pekky nebo prostor pistn vsadku (blok 2 viz obrzek 4). Tato metoda bude nejastji pouvna v podmnkch asovho omezen jako v ppad toku z chodu, nebo pi bojov innosti veden mimo operan prostor. Pi pouit tto metody tb vybere konkrtn prostor a zam se na kritick msta v nm.
BLOK 2
LOA(PL TIGER) OBJ SWORD 1 3 P B 1 2
AXI SA ON RG

BLOK 1
LD(PL PUMA) AXSZNC ASLT1 1 1 F B S TF2 TF1 TF3

OBJ BLUE TF3

TF2 ME OBJ CLUB

TF1 OBJ KNIFE PL LION PL JAGUAR PL LYNX

Obrzek 4 Blokov metoda Krok 7: Volba zpsobu zpisu a zobrazen vsledk. K popisu innosti slou dv metody synchronizan tabulka (viz obrzek 5) a poznmky k situaci na map (viz obrzek 6). U obou pslunci tbu zapisuj vechny daje tkajc se silnch a slabch mst, kter zjistili. Mnostv podrobnost zvis na ase, kter maj k dispozici. Podrobnosti o proveden zznamu a zobrazen vsledk vlench her jsou nejlpe vysvtleny ve zpracovanch standardnch operanch postupech. Synchronizan tabulka umouje tbu slaovat variantu innosti v ase i prostoru ve vztahu k variant innosti neptele.

176

as/udlost H8 hodina H innost neptele Rozhodujc msta 1. mb 2. mb 3. mb Letectvo Przkum PVO Palebn podpora Informan operace enijn jednotky Sluby bojov podpory Velen a zen Poznmka: Prvn sloupec je jen vzorov a lze jej upravit podle poteby. Jednotky provdjc manvr

H+8

Obrzek 5 Vzor synchronizan tabulky Poznmky k situaci na map jsou krtk postehy tkajc se rozhodujcch mst, kol nebo zmr. Tyto poznmky se vztahuj ke konkrtnm mstm na map nebo postihuj veobecn vahy pokrvajc rozshl oblasti. Piazuj udlosti slo a nzev. V kolonkch pracovn tabulky se uvdj v posloupnosti: 1. koly a prostedky (pidlen sly); 2. pedpokldan reakce neptele; 3. protiakce vlastnch sil a prostedk; 4. celkov poet prostedk potebnch pro dan kol; 5. pedpokldan doba na splnn kolu; 6. kritick msta, kde velitel mus rozhodnout o proveden kolu; 7. poadavky velitele na kritick informace; 8. kontroln opaten.

177

Kritick udlost: Poadavky velitele na ..kritick informace Kontroln opaten

Poteba sil a prostedk

Rozhodujc bod

Poadov slo

Obrzek 6 Pracovn formul pro vlenou hru Krok 8: Proveden vlen hry a vyhodnocen vsledk. Bhem vlen hry se velitel a tb sna pedvdat dynamiku innost, reakc a protireakc v prbhu operace. innostmi se rozum udlosti zapoat stranou, kter pevzala iniciativu (vtinou sly na stran tocho). Reakcemi jsou akce druh strany jako odezvy na zapoat innosti. Protireakcemi jsou odezvy prvn strany na reakce druh strany konfliktu. Vlen hra by mla veliteli a tbu umonit: 1. upesnn nebo pizpsoben varianty innosti vetn uren monch dlch a nslednch innost, kter se stanou plnovanmi koly na rozkaz nebo pipravenmi zlonmi koly; 2. upesnn a asov sladn rozhodujcch bod; 3. uren rozhodujcho prostoru v ternu a zpsob jeho vyuit; 4. upesnn posloupnosti innost neptele; 5. upesnn organizace kolu vetn sil ponechanch na veobecnou podporu velitelstv; 6. uren zpsobu plnn kol (jak koly kter jednotka bude plnit); 7. pidlen zdroj podzenm velitelm ke splnn jejich kol; 8. pipraven rozhodujcch bod; 9. pipraven synchronizan tabulky; 10. pprava cl a kol pro informan operace (ofenzivn a defenzivn); 11. odhad doby trvn kad kritick udlosti a doby trvn cel operace; 12. odhad ztrt neptele v jednotlivch kritickch udlostech a jeho celkovch ztrt; 178

Poznmky

Protiakce

innost

Reakce

as

13. uren pravdpodobn doby a oblast pouit ZHN neptelem a poadavky na ochranu proti nim; 14. uren rozmstn a zasazen zloh; 15. uren nejnebezpenj varianty innosti neptele; 16. uren rozmstn hlavnho msta velen, mst velen jednotek a spojovacch uzl systmu velen a zen; 17. zjitn dodatench kritickch udlosti; 18. zjitn dodatench poadavk na podporu boje; 19. uren poadavk na klamn a pekvapen neptele; 20. upesnn poadavk na velen a zen vetn kontrolnch opaten a aktualizovn operanho zkresu; 21. upesnn poadavk velitele na kritick informace a zpravodajskch poadavk (vetn poslednch hodnotnch informac) a jejich zaazen do plnu przkumu a pozorovn; 22. pprava plnu sbru a doruovn zpravodajskch informac a nslednho plnu przkumu, pozorovn a zkresu; 23. pprava cl a kol pro informan operace; 24. pprava pln a schmatu palebn podpory, enijn a protivzdun obrany, informan operace a logistickho zabezpeen boje; 25. rozpoznn nebo potvrzen rozhodujcch bod, stanovench prostor zjmu, clovch zjmovch prostor a poadavk na informace potebnch k zabezpeen bod rozhodnut; 26. uren asu soustedn sil a zahjen toku nebo protitoku; 27. uren doby pesun a ppravy tabulek rozhodujcch prvk, vetn uzl komunikanch systm velen a zen; 28. zjitn, analyzovn a vyhodnocen silnch a slabch mst varianty innosti; 29. ujednocen procesu zjiovn a volby cl, vetn rozeznn nebo potvrzovn prioritnch cl a stanoven pokyn k proveden deru proti nim; 30. rozlien jinch nebezpe, hodnocen rizik, zpracovn opaten na jejich snen a uren ostatnch nebezpe. Briefing k vlen he. Pokud to as dovol, je organizovn briefing k oven, zda tb pln pochopil vsledky vlen hry. Nen to briefing organizovan pro velitele, nbr prostedek tbu na posouzen vlen hry a k zskn jistoty, e briefing organizovan k pijet rozhodnut velitele pokryje vechny zvan body. Vtinou bude organizovn pro nelnka tbu nebo jeho zstupce nebo zstupce velitele a mohou se ho zastnit i vybran pslunci tbu. 179

Ploha 4 STYN INNOST

Styn innost je nepetrit neformln proces, jeho prvoadm clem je zlepit komunikaci. Pedstavuje kontakt nebo styk udrovan mezi prvky vojenskch sil (a podle poteby i styk s nevojenskmi institucemi), kter zajiuje vzjemn pochopen a jednotnost cl a innost. Operan sestavu ve spolen mnohonrodn operaci tvo mnoho prvk z rznch stt, a proto je nutn, aby byla styn innost standardizovna. Postupy jsou obsahem STANAG 2101, kter se zamuje hlavn na pozemn sly, bere vak v vahu specifick poteby spolench mnohonrodnch operac. Stynou innost je zabezpeovna vmna informac na horizontln rovni. Styn innost me bt provdna jednm z nsledujcch zpsob nebo jejich kombinac: osobnm stykem mezi veliteli; tbnmi nvtvami a osobnm stykem mezi dstojnky tbu; vmnou stynch dstojnk, stynch skupin nebo stynch tm; zzenm a udrovnm odpovdajcch KIS vetn kurr. Styn innost pedstavuje trval poadavek, zejmna pi mnohonrodnch operacch v dob mru, v prbhu konfliktu a operac k een kriz mimo lnek 5. Nesm se stt dodatenm npadem a pi nasazen. Styn innost je vyuvna ve vech fzch operace i bhem bnch innost mezi jednotkami, usnaduje zachovn volnosti jednn a udren prunosti. Pomoc pmho spojen me zredukovat napt interoperability a pispt k jednotnmu sil, celistvosti sil a vzjemn podpoe mezi rznmi slokami. Je nejbnji vyuvanm postupem navzn a udrovn pm, nepetrit komunikace mezi velitelstvmi. Styn innost je zabezpeovna s clem zlepit: souinnost a pochopen mezi veliteli a tby spolupsobcch sil; souinnost v taktickch otzkch s clem doshnout jednotn sil ke splnn spolenho cle; pesn a zevrubn chpn pedpokldanch nebo vyvozovanch souinnostnch opaten nutnch k dosaen asov sladnch vsledk; souinnost mezi vojenskmi silami a nevojenskmi organizacemi, nap. civilnmi agenturami nebo dvjmi vlcmi frakcemi. 180

Mohou nastat ppady, kdy vmna stynch dstojnk nesta na zabezpeen jednotnho chpn kol a souinnosti mezi nkolika prvky operan sestavy, zejmna ve spolench mnohonrodnch operacch. Velitel se proto me rozhodnout, zda pouije osobn styn dstojnky na zskn nezvislch a pesnch zdroj informac. Principy styn innosti Principy styn innosti posiluj zsady komunikace a plat pro vechny operace v mru i ve vlce. Mnohonrodn operace Klem k spn styn innosti v mnohonrodnch operacch je vzjemn dvra. Styn innost vyaduje jednoznanou koordinaci doktrn a postup, trplivost a takt bhem osobn souinnosti a dn porozumn strategickm, operanm a taktickm clm podporujcm kad mnohonrodn vojensk sil. Rozdly v kulturch mohou vyadovat zvltn a citliv pstup ke komunikaci a styn innosti k zajitn jejich jednoznanho pochopen. To plat i v ppad existence rozdl v technologich vzhledem k odlinmu stupni rozvoje sil kad zem. Spolen operace Povaha spolench operac je sama o sob velmi sloit a komplikovan. Bylo vynaloeno veker sil, aby velitel spolench sil mohl tyto sly stmelit a nastolit vysok stupe dvry mezi jednotlivmi slokami sil. Kad sloka sil, a ji jde o vzdun, nmon nebo pozemn sly, m odlin postupy, doktrny i souvisejc kulturu pstupu. Zajitn styku je velmi dleitou soust ve zvyovn operan schopnosti spolench sil a tvo zklad dosaen kvalitnch vsledk pi ncvicch, instruktch a vcviku, kter ovlivuj rozvjen spolench doktrn a postup. Krizov operace V krizovch operacch existuj specifick faktory, kter je nutno brt v vahu. Zkuenosti ukazuj, e jsou v tchto operacch kladeny zvltn poadavky na stynou innost z dvodu zvenho mnohonrodnho zastoupen i na nich stupnch velen s potenciln monost malch individulnch akc, kter nkdy mohou nabt i politickho vznamu. Oboustrann vmna informac m proto rozhodujc vznam.

181

Pro zamezen nejistoty a podporovn stability v rmci spolenho operanho prostoru je ivotn dleit vasn prchod pesnch informac, zaloen na vztazch dvry. Opomenutm zorganizovn styn innosti se riskuje nedorozumn, neshoda, nesouhlas a mon i stupovn konfliktu. Styn innost mus spojit operujc sly s jinmi vojenskmi silami, nevojenskmi organizacemi, komunitami, civilnmi orgny (pokud existuj) a stranami danho konfliktu, organizacemi humanitrn pomoci a s mdii, mus vytvoit ptelsk pracovn vztahy a napomhat rozvoji atmosfry dvry. Nejdleitj pro spch je nepetritost styn innosti. Pokud je styn innost z jakhokoli dvodu peruena, velitel se mus co nejdve postarat o jej obnovu. K tomu by ml slouit formln pln stdn. Speciln odbornost a zskan zkuenosti stynch dstojnk by mly podle monost odpovdat t organizaci, do kter jsou zalenni (nasazeni). Recipron styn innost Styn innost mus bt vzjemn (oboustrann), kdy: jsou sly pidleny pod operan velen nebo pod operan zen velitelstv jin nrodnosti; spolu soused prostedky velikosti brigdy nebo podobn a vy organizan celky rznch nrodnost; je k velitelstv nrodnch nebo spolench mnohonrodnch sil pilenn prvek jakkoli nevojensk instituce; je styn innost nad rmec rozhran mezi velitelstvm spojeneckch sil a informanm systmem velen a zen (podrobnosti ke zpsobu vytvoen rozhran s informanm systmem velen a zen jsou popsny v nsledujcch odstavcch). Jednostrann styn innost Tam, kde to situace nebo nedostatek zdroj neumouje, vmna skupin stynch dstojnk a odpovdnost za navzn spojen se d nsledujcmi faktory: od vyho prvku sil k nimu; zleva do doprava; od tlu k elnm jednotkm; podporujc sly navazuj spojen se silami, kter podporuj; pi vystdn bojovch jednotek pichzejc sly navazuj spojen se silami odchzejcmi; vojensk prvky navazuj styk s nevojenskmi organizacemi. 182

Mezi slokami pozemnch a vzdunch sil Souinnostn spojen mezi pozemnmi a vzdunmi slokami sil je provdno hlavn prostednictvm vmny skupin dstojnk specialist, jako je souinnostn stedisko vzdunch operac na operanm velitelstv a jednotka pro koordinaci podpory pozemnch vojsk na bojiti pi vzdunm operanm stedisku. Na nich rovnch jsou styn dstojnci pozemch sil psobc u leteckch kdel a letek a letet styn dstojnci na velitelstvch divize a brigdy. Navc jsou vybran pslunci pozemnch a vzdunch sil cvieni jako specialist pro stynou innost. Mezi slokami pozemnch a nmonch sil Podpora pozemnch operac nmonmi silami se obvykle omezuje na poben operace, jako jsou vyloovac operace, informan vlka, zpravodajsk innost, pozorovn, zjiovn cl a przkum a zeslen inku palebn sly palbou lodnch dl. Podobn jako je tomu mezi pozemnmi a vzdunmi slokami sil urujc pro odpovdnost za stynou innost budou vztahy mezi velitelstvmi. Nap. peveden pravomoc pi vyloovac operaci z nmonho velitele na pozemnho je sloit zleitost a mus bt dohodnuta mezi obma veliteli a sprvn pochopena jejich tby a skupinami stynch dstojnk. Tuto innost d operan velitel a specifikuje ve svm rozkaze, kdo a kdy je v dan fzi operace podporovan a kdo podporujc. Vytven a obsazen koordinanch mst Koordinan msta jsou vytvena k zajitn taktick souinnosti a vzjemn podpory mezi jednotkami. Obnoven styn innosti V ppad peruen styn innosti mus vechny astnick strany usilovat o jej obnovu, nicmn hlavn odpovdnost le na velitelstv nebo silch, kter byly pvodn odpovdn za navzn styku. Dstojnk styn skupiny Styn dstojnk je vymovn mezi dvma a vce ozbrojenmi silami a je oprvnn reprezentovat a pedkldat pslun nvrhy jmnem svho velitele. Podle poteby mus bt pipraven rozvst zmr svho velitele a jeho jednotlivch bod. Mimo to mus svmu veliteli zajistit vasnou vmnu informac. Kdy se uvauje o pouit dstojnk pro stynou innost, je nutn posuzovat jejich vhodnost, tj. jejich pnos, motivaci, dostaten zkuenosti, odpovdajc 183

hodnost a vzjemn pochopen pro spoluprci mezi velitelstvmi. Krom toho je nutno zvit reprezentaci u pslunch nevojenskch organizac v rmci skupin stynch dstojnk. Vojensk styn tby se dl na nsledujc kategorie: Styn dstojnk/tm reprezentuje velitele nebo speciln odbornou oblast. Vybran jednotlivci mus velitele znt, rozumt jeho plnm a na zklad tchto znalost bt schopni vyjdit nzor a zmr svho velitele tomu veliteli a tbu, ke ktermu jsou pidleni. Styn dstojnci mohou mt pi rozvinut mal podprn tb, napklad stynho poddstojnka, administrativn personl, specialisty, idie, tlumonky a spojovac personl s patinm vybavenm. Skupina stynch dstojnk se skld z jednotlivc nebo tm s pslunou zkuenost, jako je zkuenost z pozemnch, nmonch a vzdunch operac, zpravodajsk innosti, palebn podpory, velen a zen ve vzdunm prostoru, enijn sluby, sluby bojov podpory atd., a podle toho se podl na styn innosti. Kuri/spojky odpovdaj za bezpen fyzick pevzet a doruen dokument a materil. Kvalifikace stynho dstojnka Vbr a odpovdnost stynch dstojnk charakterizuj nsledujc kritria (poadavky na kvalifikaci stynho dstojnka uvd STANAG 2101), kter se nevztahuj pouze na dstojnky. Protoe styn dstojnk reprezentuje svho velitele, mus: bt dobe seznmen se zmrem velitele a s platnmi ROE; jednoznan penst a objasnit nvrhy a doporuen, kter pedkld jmnem svho velitele; znt doktrny, dohody, plny rozkazy a cle tkajc se probhajcch operac; bt dobe informovn o operacch svho velen nebo jednotky; znt organizan strukturu, systm velen a zen a tbn postupy velitelstv a tbu nebo jednotky, ke kter m bt pidlen; mt ve vtin zleitost umonn pstup k veliteli na pijmacm velitelstv nebo tbu; splovat minimln poadavek na znalost jazyka NATO v souladu se STANAG 6001 (anglitina nebo francouztina v zvislosti na pijmajcm velitelstv); bt proven na stupe utajen NATO SECRET (veker styn 184

personl) s pstupem ke spojovacm prostedkm a k materilm pslunho utajen odpovdajc jejich povinnostem. Poty, sloen a hodnosti stynch dstojnk se budou liit podle kolu a nen eln je normalizovat. Nejdleitj otzkou je dodren kritri vbru. V tabulce jsou pehledn uvedeny hodnosti a hodnostn tdy tak, jak je e STANAG 2116.
Stupe velen sbor divize brigda prapor Hodnostn tda NATO OF-5 / OF-4 OF-3 OF-2 OF-1 Hodnost plukovnk podplukovnk major kapitn poruk

Povinnosti stynho dstojnka Styn dstojnci maj stanoven povinnosti a odpovdnost ped, bhem a po ukonen styn innosti. Poskytuj silm pijmajcho velitelstv nebo tbu nepetrit aktualizovan informace o potebch, poadavcch svho velitele, jeho zmry a plny a naopak. Odpovdnost odeslajcch a pijmajcch jednotek Odeslajc jednotka/uskupen Krom vbru vhodnho personlu pro plnn stynch povinnost je odeslajc jednotka/uskupen odpovdn za: ppravu stynho dstojnka;, pouen stynho dstojnka o aktuln operan situaci ped jeho odeslnm (po tomto pouen mus jednoznan pochopit, jak informace m pedat pijmajcmu velitelstv nebo tbu a jak informace m zskat a sdlit odeslajcmu velitelstv nebo tbu); objasnn koncepce operace a zmru svho velitele; vybaven stynho dstojnka komunikanmi a informanmi prostedky vetn ifrovacch zazen, pomckami, postupy a metodikami a vekerm potebnm materilem. 185

Pijmajc jednotka/uskupen Pijmajc jednotka/uskupen je odpovdn za: zajitn pstupu stynho dstojnka k veliteli a pslunm dstojnkm, kterm m pedat informace tkajc se jeho vlastnch sil; poskytnut vstupnho briefingu stynmu dstojnkovi a monost jeho neustlho pstupu ke zdrojm informac; upesnn znaen a kdovn map a vech daj a informac, kter mohou bt dleit pro jeho kol; poskytnut prostoru stynmu dstojnkovi pro pedvn hlen odeslajcmu velitelstv nebo tbu; poskytnut administrativn podpory (pi krizovch operacch podle dohody s nevojenskou instituc); poskytnut ochrany stynmu dstojnkovi po dobu jeho pobytu u pijmajcho velitelstv/uskupen. Komunikan a informan systmy Styn dstojnci si obvykle zabezpeuj vlastn KIS od vyslajcch velitelstv nebo tb. Pijmajc sly mus poskytnout poadovan zazen v ppadech, kdy m styn dstojnk komunikovat v jejich spojovac sti. Postup pi spojen pouvan stynmi dstojnky bude v souladu s pslunmi platnmi normami, standardy a se SOP pijmajcho velitelstv nebo tbu, zejmna pokud jde o volbu msta a bezpenostn poadavky a pedpisy. Poznmka: Uvedenou problematiku e STANAG 5048 Minimln rozsah prchodnosti spojovacch a informanch systm pro pozemn sly NATO. Pouvn KIS stynmi dstojnky vyaduje dodrovn bezpenostnch opaten (utajen operace, ochrana informac). Je pravdpodobn, e budou pouvat prostedky KIS, kter jsou ureny (certifikovny) pro zpracovvn utajovanch informac, a tud jako jejich uivatel mus splovat podmnky bezpenosti tchto systm. Administrativn a logistick zabezpeen Pijmajc velitelstv obvykle vytvej podmnky pro prci stynch dstojnk nebo stynch skupin zabezpeenm: ubytovn, stravovn a vdeje nleitost; drby tam, kde jsou typy zazen kompatibiln; 186

bn poteby jako PHM, soupravy materilu, mapy, kancelsk poteby atd.; lkask pe; dopravy.

Styn dstojnci operujc u nevojenskch instituc by mli bt vestrann zabezpeeni vm potebnm pro ivot a pro boj, protoe je mlo pravdpodobn, e nevojensk instituce jim budou schopny poskytovat odpovdajc administrativn a logistick zabezpeen.

187

Ploha 5 ROVN PRAVOMOCI

Pravomoc Nejvt poteba zen PLN OPCOM OPCON VELEN Pravomoc pmo jednat se zstupci zem, diplomatickmi misemi, agenturami Udlena velitelstv Delegovna na velitelstv Stanovena silm sluebnm postupem Pidlovn bojovch kol/ urovn cl operace Pidlovn kol zen/pouit sil Stanoven opaten k zen manvru Nov rozdlen sil Ponechn si operanho velen (OPCOM) Delegovn operanho zen (OPCON) Pidlen taktickho velen (TACOM) Delegovn taktickho velen (TACOM) Podren si taktickho velen (TACOM) Rozvinut sil (informace/v rmci bojit) Mstn zen/kontrola urench sil Pidlen samostatnho pouit st jednotky Pravomoc zen logistiky zen spolenho cvien X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X (se schvlenm) X X X X X X X X X X X X X Nejmen poteba zen TACOM TACON

188

Pidlovat/nov pidlovat X podzen velitele/dstojnky Vst k vnitn kzni/vst X vcvik Velitel s nrodn velitelskou pravomoc si vdy ponechv jednotn velen v souladu se spojeneckou doktrnou. - m tuto pravomoc - zamtnut nebo vysloven neudlen pravomoc

LEGENDA OPCOM operan velen OPCON operan zen TACOM taktick velen TACON taktick zen

189

Ploha 6 SLOVNK DEFINIC A

administrativn zen (administrative control) zen nebo uplatovn pravomoci nad podzenmi nebo jinmi organizacemi ve vztahu k administrativnm zleitostem, jako je zen personlnch vztah, zsobovn, sluby a jin otzky nezahrnut do operanch kol podzench nebo jinch organizac. (AAP-6)

B
bojov nazen (mission order) Je metodikou pro splnn bojovch rozkaz, kter povoluj podzenm maximln volnost pi plnovn a veden innosti za elem splnn bojovho kolu, ponechvaj na podzench, jak bude splnn bojov kol. bojov informace (combat information) astokrt rychle zastarvajc daje zskvan bhem bojov innosti jednotkami nebo pmo hlen jednotkm, kter mohou bt okamit vyuity v boji nebo pi hodnocen situace. Dleit daje budou souasn zadvny do zpravodajskch kanl. (AAP-6)

D
data, daje (data) Data jsou nejnim stupnm informace jedn se o prvotn daje, kter jet nebyly dnm zpsobem zpracovny. Data zahrnuj signly zjiovan senzory a sbrai informac veho druhu (lidsk, mechanick nebo elektronick) nebo vymnn mezi jakmikoliv uzlovmi body njakho systmu. dl rozkaz (fragmentary order) Zkrcen forma operanho rozkazu vydvan podle poteby, kter eliminuje nutnost opakovn informac uvedench v zkladnm operanm rozkaze. Dl rozkaz me bt vydvn i po stech. (AAP-6) dleit informace (relevant information) Jsou to vechny informace, kter jsou dleit pro velitele a tby pi uplatovn velen a zen. 190

dleit prvky informac o vlastnch silch (essential elements of friendly information) Jsou to kritick strnky operace spojeneckch sil, kter by, pokud by je neptel znal, nsledn vedly k porce nebo omezen spchu operace, a mus bt proto chrnny ped neptelem (jak mohu nepteli zabrnit, aby m vidl).

F
faktory operan situace (factors of the operational situation) Jsou to hlavn pedmtov kategorie, do nich jsou zaazeny dleit informace pro vojensk operace: bojov kol, sly neptele, faktory zkladnch sloek prosted (tern a poas), spojeneck sly (jednotky a podpora k dispozici), as k dispozici a civiln aspekty (vetn lovkem zpsobench dopad na prodn prosted). informace (information) Nezpracovan daje jakhokoli druhu, kter mohou bt vyuity pi vytven zpravodajskch informac. V hierarchii poznn se informace skld z daj zpracovn, kterm se pi dal transformaci pidv dal vznam. innosti zpracovn zahrnuj mimo jin procesy jako je filtrovn, formtovn, uspodn, porovnn, korelovn, rozlenn, vynen, peklad, kategorizace a uspodn. informace k proveden innosti (execution information) Je to informace, kter sdluje rozhodnut a d, inicializuje nebo upravuje innost, proveden nebo postup. informan management (information management) Je to nepetrit poskytovn dleitch informac sprvn osob ve sprvn as v pouiteln podob za elem zlepen znalosti situace a rozhodovacho procesu. iniciativa podzench (subordinates initiative) Je pedpokladem zodpovdnho pijet vlastnch rozhodnut a zahjen samostatnch innost v rmci zmru velitele, kdy zmr operace velitele nebo rozkaz ji nelze plnit nebo kdy vznikla neoekvan vhodn pleitost umoujc efektivnj splnn zmru velitele. Tato iniciativa je v kontrastu s taktickou iniciativou, kter znamen uchopen a diktovn podmnek innosti po celou dobu veden boje nebo operace.

191

jednota sil (unity of effort) Koordinace a spoluprce mezi vemi silami smovan k obecn uznvanmu cli, a to i v ppad, e tyto sly nejsou sti stejn velitelsk organizan struktury. jednotka Pro el tto publikace je to obecn pojem ve smyslu svazek, tvar, zazen a jednotka pouvan v AR.

K
koordinace (coordination) Je innost provdn za elem udren souinnosti a zabrnn vzniku zmatku a problm. kritria spchu (criteria of success) Ukazatele vytvoen bhem operanho procesu, podle kterch se hodnot stupe spnosti pi plnn bojovho kolu jednotky. Obvykle jsou vyjdeny bu jako explicitn hodnocen stvajc situace, nebo jako prognza mry splnn kolu.

M
msto velen (command post) Je velitelstvm jednotky, kde velitel a jeho tb vykonvaj svou innost. V boji se MV jednotky nebo MV jejich sousti asto dle len a msto, na kterm je ptomen velitel, se nazv msto velen (AAP-6). monitorovn (monitor) innost odposlechu, provdn dozoru a zaznamenvn vysln vlastnch sil za elem psnho dodrovn a soustavnho zdokonalovn norem provozu a bezpenosti nebo odkaz dle poteby. innost vlastnho odposlechu, przkumu a sledovn a zaznamenvn kol neptele pro zpravodajsk ely. Nepetrit pozorovn spolenho operanho obrazu situace pro identifikaci indiktor vzniku pleitosti k spchu, zjitn monch hrozeb a mezer v informacch.

192

N
ncvik (rehearsal) Je to praktick procviovn innost zamen na zlepen vkonu pi fzi proveden. napt (friction) Nahromadn ink mn zvanch pot, jejich kombinace sniuje veobecnou rove vkonnosti, kter proto stle nedosahuje idelnho oekvanho cle.

O
oblasti boje (combat functions) Jsou to kategorie souvisejcch fyzickch innost, kter integruj a uplatuj taktit velitel jako drtivou bojovou slu s clem poutat neptele a zasazovat mu dery, provdt operace a plnit bojov koly stanoven nadzenmi taktickmi a operanmi stupni velen. Ble je vymezeno sedm oblast boje: manvr, palebn podpora, zpravodajsk innost, ochrana sil (pohyb vlastnch sil, brnn v pohybu nepteli a schopnost peit), protivzdun obrana, logistick zabezpeen boje a velen a zen. operace, operan Tyto pojmy maj v publikaci stejn vznam jako v AR pouvan vrazy boj, bojov na taktickm stupni(rozkaz, kol, innost, prostor apod.) operan pln (operation plan) Pln jedn nebo ady souvisejcch operac provdnch souasn nebo posloupn. Pln obvykle vychz ze stanovench pedpoklad a m formu nazen vydanho nadzenm velitelstvm s clem umonit podzenm velitelm vypracovat podprn plny a rozkazy. Oznaen pln je pouito msto rozkaz pro ppravu operace s pedstihem a me bt realizovn v uritou dobu nebo na signl a pak se stv operanm rozkazem. operan prostor (area of operations) Ta st vlenho zem, kter je nutn pro vojensk operace a pro administrativn zen takovchto operac. (AAP-6) operan rozkaz (operations order) Nazen, obvykle formln, vydan podzenm velitelm za elem koordinovanho proveden njak operace. (AAP-6)

193

operan zen (operational control) Pravomoc delegovan na velitele dit pidlen sly tak, aby mohl plnit specifick bojov koly nebo jin koly, kter jsou vtinou omezeny oblast, asem nebo mstem; rozvinovat pslun jednotky do bojov sestavy a ponechat si nebo pidlit taktick zen tchto jednotek. Nezahrnuje pravomoc ukldat samostatn pouit st pslunch jednotek. Rovn v sob nezahrnuje administrativn nebo logistick zen (AAP-6). operan velen (operational command) Pravomoc udlen veliteli ukldat koly nebo bojov koly podzenm velitelm, rozvinovat jednotky do bojov sestavy, perozdlovat sly a ponechat si nebo delegovat operan nebo taktick zen podle toho, jak to povauje za nutn. Neobsahuje v sob odpovdnost za administrativu nebo logistiku. Termn me bt tak pouit k oznaen sil pidlench veliteli. (AAP-6)

P
plnovn (plan) Proces, pomoc nho velitel se svm tbem pemuje zmr velitele do konkrtn varianty innosti pro nsledn vyuit v procesu ppravy a proveden operace. pln velen (full command) Je to vojensk pravomoc a odpovdnost nadzenho dstojnka vydvat rozkazy podzenm. Zahrnuje v sob vechny aspekty vojenskch operac a administrativy a existuje jen v rmci nrodnch druh ozbrojench sil. (AAP-6) poten zmr velitele (commanders initial guidance) Stanovuje poten rozdlen asu, koly k odesln stynch dstojnk, zahjen przkumu, proveden nezbytnch pesun a ostatn poten (nestandardn) koly, kter maj bt provdny tbem. podpora velen (command support) Skld se z atribut jako personl, veden, organizan struktura, vybaven a sloky vojensk vdy propojen do jednoho systmu na vech stupnch velen za elem managementu zdroj a poskytovn informac k zskn znalost o situaci, kter velitel a tby potebuj k pprav a veden operac. popis a zakreslovn (describing) Popis a zakreslovn je psemn a grafick vyjden bojovho kolu v jednotlivch operacch v souladu se zmrem cel operace (asov a prostorov). Pro formulaci se pouvaj pojmy a symboly obsaen v aliannch standardech, publikacch a terminologickch slovncch. 194

poadavek na informace (information requirement) Ty sti informace tkajc se neptele a jeho prosted, kter je teba shromaovat a zpracovvat s clem uspokojit zpravodajsk poadavky velitele. (AAP-6) Veker informace o faktorech operan situace, kter poaduje velitel a jeho tb pro spn proveden operace. Proto mus bt zameny pouze na nejdleitj informace. poadavek na informace o vlastnch silch (friendly forces information requirement) Informace, kter velitel potebuje znt o vlastnch silch, kter m k dispozici pro operaci a kter pmo ovlivuj jeho rozhodnut. Tyto informace se tkaj kolu, vylennch vlastnch sil a asu. poadavky velitele na kritick informace (commanders critical information requirement) Jsou to poetn omezen prvky informac, kter jsou velitelem poadovny, pmo ovlivuj jeho rozhodovn a uruj smr pro spn proveden vojenskch operac. Jsou soust operanho plnu a jsou obsaeny v operanm rozkaze. Poadavky velitele na kritick informace vyplvaj z analzy poadavk na informace ve vztahu k bojovmu kolu a zmru velitele a z dvodu porozumn jsou poetn omezeny. pravidla pouit sil (rules of engagement) Smrnice vydan pslunm vojenskm orgnem, v nich se specifikuj okolnosti a omezen, za kterch ozbrojen sly zahj nebo budou pokraovat v bojovm nasazen proti jinm ozbrojenm silm, s nimi se utkaj (AAP-6). prioritn zpravodajsk poadavek (priority intelligence requirement) Zpravodajsk poadavky, kter potebuje velitel pednostn pro plnovn a rozhodovn. (AAP-6) procedurln zen (procedural control) Metodika usmrovn innosti sil, v n se uplatuje kombinace taktiky, doktrny, rozkaz, pedpis, postup, metodik a opaten. Metodika kontroly a zen vzdunho prostoru, v n se uplatuje kombinace pedem odsouhlasench a vyhlench rozkaz a postup (AAP-6). proveden (execute) Pemna plnu na relnou innost pomoc pouit bojov sly za elem splnn bojovho kolu, vyuit znalosti situace na vyhodnocen vvoje operace a vykonn rozhodnut na proveden nebo zmnu innosti. 195

prbn hodnocen situace (running estimate) Je to nepetrit aktualizovan hodnocen situace provdn tbem na zklad novch informac z vvoje operace. pedstavivost velitele (commanders visualization) Mylenkov proces utven jasnho pochopen souasnho stavu sil ve vztahu k nepteli a prosted, pedjmn doucho konenho stavu, kter pedstavuje splnn bojovho kolu; nsledn pak stanoven posloupnosti innost, kter pevedou sly ze souasnho stavu do konenho stavu. pidlen cl (targeting) Je to proces vbru cl a nalezen vhodnho prostedku pro psoben na tyto cle v rmci operanch monost a schopnost (AAP-6). pm podpora (direct support) Podpora poskytovan jednotkou, kter nen ani pidlena ani pod velenm podporovan jednotky, m vak povinnost dt pednost podpoe poadovan danou jednotkou (AAP-6). pm zen (positive control) Pi velen a zen jsou to specifick metodiky zen sil zahrnujc velitele a odborn nelnky, kte je pouvaj pro bezprostedn hodnocen, rozhodovn a zen. Pi zen leteckho provozu v rmci NATO je to zpsob zen vekerho leteckho provozu ve stanovenm vzdunm prostoru vedenho pomoc elektronickch prostedk agenturou pro zen leteckho provozu, kter m pslun oprvnn a odpovdnost (AAP-6). pprava (prepare) innosti jednotky ped provedenm operace provdn za elem zven schopnosti uskutenit operaci, co zahrnuje, ale nen omezeno pouze na: sladn plnu, ncviky, przkum, sladn, kontroly a pesuny.

R
rozhodnut k proveden innosti (execution decisions) Pokud se vvoj operace shoduje s pedpokldanm vvojem, co je podle plnu nutn provst jako dal innost. rozhodnut k proveden zmny innosti (adjustment decisions) Rozhodnut o tom, co je nutno udlat pro vyuit pleitosti nebo pro obnoven innost vedoucch ke splnn bojovho kolu. 196

rozhodovn (decisionmaking) Je vbr varianty innosti, kter je nejpznivj pro splnn bojovho kolu. zen (control) Je to pravomoc uplatovan velitelem nad st innosti podzench organizanch jednotek nebo jinch organizanch celk, kter nejsou zpravidla pod jeho velenm a kter zahrnuje odpovdnost za proveden rozkaz a smrnic. Cel tato pravomoc nebo jej st me bt penesena nebo delegovna. (AAP-6)

S
sbr, shromaovn (collect) Exploatace zdroj agenturami pro shromaovn dat a pedvn zskanch informac pslun jednotce na zpracovn a vyuit pi vytven zpravodajskch pehled (AAP-6). innost informanho managementu: nepetrit zskvn poadovanch informac vemi prostedky, vetn pmho pozorovn, dalch organickch zdroj i oficilnch, neoficilnch nebo veejnch zdroj. spolen operan obraz situace (common operational picture) Operan obraz uzpsoben podle poadavk uivatele, vychzejc ze spolench daj a informac sdlench vce ne jednm velitelstvm. Spolen operan obraz situace umouje spolen plnovn a pomh vem stupm velen v dosahovn znalosti situace. standardn operan postupy (standing operating procedures) Soubor pokyn pokrvajc ty operan funkce, na kter se hod definitivn nebo standardizovan postup, ani by dolo ke ztrt jejich innosti. Postup je pouiteln, pokud nen nazeno jinak. (AAP-6) styn innost (liaison) Kontakt nebo styk udrovan mezi prvky vojenskch sil, kter zajiuje vzjemn pochopen a jednotnost cl a innosti. (AAP-6) systm velen a zen (command and control system) Je to souhrn vybaven, zazen, metod a postup, a je-li to nezbytn, i osob, kter umouj velitelm a jejich tbm uskuteovat velen a zen. Systm velen a zen zahrnuje komunikan a informan systmy, kter penej informace mezi vojenskmi orgny za elem vkonu velen a zen. (AAP-6)

197

systm velen, zen a spojen (command, control and communications system) Je ucelen systm sloen z doktrn, postup, organizanch struktur, osob, vybaven, zazen a spojen, kter zabezpeuje orgnm na vech stupnch velen vasn a dostaten daje pro plnovn, zen a kontrolu jejich innosti.

T
taktick zen (tactical control) Je to detailn, vtinou lokln zen pesunu nebo manvru nutnho ke splnn bojovho kolu nebo jinho svenho kolu. (AAP-6) taktick velen (tactical command) Pravomoc delegovan na velitele ukldat koly jednotkm pod jeho velenm ke splnn bojovho kolu pidlenho nadzenm velitelstvm. (AAP-6)

U
ukldn (store) Je to informan innost: uchovn dleit informace v jakkoli form, obvykle v poad pro optn a vasn vyhledn a dokumentovn, dokud nen dan informace nutn pro vkon velen a zen. utajen operace (operations security) Je to proces, kter poskytuje vojensk operaci nebo cvien nleitou bezpenost prostednictvm pasivnch nebo aktivnch prostedk, s clem zabrnit nepteli zjistit operan ulenn, bojov monosti a zmr vlastnch sil. (AAP-6)

V
veden (leadership) Ovlivovn lid za elem splnn bojovho kolu. velen (command) Pravomoc sven jednotlivci pro ely velen, koordinovn a zen ozbrojench sil. (AAP-6) veobecn podpora (general support) Je to podpora, kter je poskytovan podporovanm silm jako celku, a nikoli jen nkter z jejich st. (AAP-6)

198

vyhodnocen (evaluate) Ve zpravodajskm vyuit je to krok, fze zpracovn ve zpravodajskm cyklu, kter tvo vyhodnocen informace z hlediska spolehlivosti zdroje a dvryhodnosti dan informace. Porovnn poadovan informace o situaci nebo operaci s kritrii na posouzen spchu nebo vvoje situace. vyhodnocovn (assess) Je to nepetrit monitorovn souasn situace, vvoje operace a jejho hodnocen vi stanovenm kritrim spchu, kter je provdn za elem pijmn rozhodnut a proveden zmn v plnech jak ve fzi plnovn, tak i ve fzch ppravy a proveden operace.

Z
zmr velitele (commanders intent) Jasn a strun vyjden toho, co mus bt silami dosaeno, a podmnek, kter mus bt silami splnny, aby tyto usply nad neptelem, to ve vzhledem k ternu a poadovanmu konenmu stavu. zmny (variances) Jsou to rozdly mezi aktuln situac dan operace a stavem, kter byl pro tento asov sek pepokldan v plnu. znalost situace (situational awareness) Pochopen danho operanho prosted v kontextu bojovho kolu velitele. Toto pochopen roziuje velitelovo rozhodovn tm, e identifikuje vhodn pleitosti pro splnn kolu, ohroen sil a mezery v informacch. znalosti (knowledge) Informace analyzovan za elem poskytnut dalho vznamu a hodnoty nebo vyhodnocen z hlediska jejich vznamu pro operaci. zobrazovn (display) innosti informanho managementu: zobrazovn relevantnch informac ve snadno srozumiteln form pizpsoben poteb uivatele, kterm se sdluje spolen operan obraz situace pro ely rozhodovn a uplatovn funkc velen a zen. zodpovdnost (accountability) Je to poadavek na velitele smrem k nadzenm zodpovdat se za splnn bojovho kolu, ivoty vojk a pi o n a efektivn a inn vyuvn zdroj.

199

zpravodajsk pprava bojit (intelligence preparation of the battlespace) Je to systematick a nepetrit proces analyzovn hrozeb a prosted ve specifickch geografickch oblastech. Zpravodajsk pprava bojit je urena na podporu hodnocen situace a vojenskho rozhodovacho procesu. Vtina zpravodajskch poadavk je generovna jako vsledek procesu zpravodajsk ppravy bojit a jeho provznm s rozhodovacm procesem.

200

Ploha 7
AAR ACLANT ACO ACO ADMINCON ACT AJP ANCC AOAD AOO AOR AP BSM C2 C2IS C2W CCIR C2S after-action review vyhodnocen innosti (rozbor) Allied Command, Atlantic Velitelstv spojeneckch sil, Atlantik Allied Command Operations Aliann operan velitelstv airspace control orders rozkaz pro zen vzdunho prostoru administrative control administrativn zen Allied Command Transformation Aliann transforman velitelstv allied joint publication spojeneck publikace pro spolenou innost air national control centre nrodn vzdun koordinan stedisko army organic air defence organick protivzdun obrana (PVO) pozemnho vojska area of operations operan prostor (prostor operace) area of responsibility prostor odpovdnosti allied publication spojeneck publikace battle spectrum management management kmitotovho spektra command and control velen a zen command and control information system systm velen, zen a informac command and control warfare informan vlka commanders critical information requirement poadavky velitele na kritick informace command and control system systm velen a zen 201

SLOVNK ZKRATEK

CIMIC CIS COA COP COS CRO CS CSS DIRLAUTH DP DNGA EEFI EI EMS EW FFIR FRAGO FULLCOM GO

civil-military co-operation vojensko-civiln spoluprce communication and information system komunikan a informan systm (KIS) course of action varianta innosti common operational picture spolen operan obraz situace (SOOS) chief of staff nelnk tbu crisis response operation krizov operace combat support bojov podpora combat service support logistick zabezpeen boje direct liaison authorized koordinan pravomoc decision point rozhodujc bod deputy national government authority zstupce nrodn autority essential elements of friendly information dleit prvky informac o vlastnch silch execution information informace k proveden innosti electromagnetic spectrum elektromagnetick spektrum electronic warfare elektronick boj (EB) friendly forces information requirement poadavek na informace o vlastnch silch fragmentary order dl rozkaz full command pln velen government organization vldn organizace 202

HN HNS ICC IM INFO OPS IO IPB IR ISR ISTAR

JFC LD LO LOA LOGCON METT-T NA5CRO NAI

host nation hostitelsk stt (zem) host nation support podpora hostitelskou zem integrated command and control integrovan velen a zen information management informan management information operations informan operace international organization mezinrodn organizace intelligence preparation of the battlespace zpravodajsk pprava bojit information requirement poadavek na informace intelligence, surveillance, reconnaissance zpravodajsk innost, pozorovn, przkum intelligence, surveillance, target acquisition, and reconnaissance zpravodajsk innost, pozorovn, zjiovn cl a przkum joint force commander velitel spolench sil line of departure vchoz ra, ra zasazen liaison officer styn dstojnk limit of advance hranice toku logistic control logistick zen mission, enemy, terrain, troops, and time available informace o kolu, nepteli, ternu, vlastnch jednotkch a ase non-Article 5 crisis response operation krizov operace mimo lnek 5 named area of interest uren prostor zjmu 203

NATINADS NATO NATO SITCEN NBC NGA NGO NMR NSA NSE OBJ OF OODA OPCOM OPCON OPLAN OPORD OPP OPSEC PIR

NATO integrated air defence system integrovan systm PVO NATO North Atlantic Treaty Organization Organizace severoatlantick smlouvy NATO situation centre stedisko pro sledovn (hodnocen) situace nuclear, biological, and chemical jadern, biologick, chemick (ZHN) national government authority nrodn autorita non-government organization nevldn organizace NATO Military Requirement (SHAPE, ACT) vojensk poadavky (SHAPE, ACT) NATO NATO Standardization Agency standardizan agentura NATO national support element nrodn prvek zabezpeen objective cl (bojov innosti) officer dstojnk observe, orient, decide, act pozorovn, orientace, rozhodnut a jednn operational command operan velen operational control operan zen operation plan operan pln operations order operan rozkaz operational-planning process operan plnovac proces operations security utajen operace priority intelligence requirement prioritn zpravodajsk poadavek 204

PL PVO RI ROE SA SHAPE SOP STANAG TACOM TACON TAI TF TOA TTP VTC XO

phase line mezilehl ra, postupn ra private volunteer organization soukrom dobrovolnick organizace relevant information dleit informace rules of engagement pravidla pouit sil situational awareness znalost situace Supreme Headquarters Allied Powers Europe Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Evrop standing operating procedures standardn operan postupy Standardization Agreement standardizan dohoda tactical command taktick velen tactical control taktick zen target area of interest clov zjmov prostor task force kolov uskupen transfer of authority delegovn (pedn) pravomoci tactic, technique, and procedure taktika, metodika a postup video teleconferencing videokonference executive officer vkonn dstojnk

205

SEZNAM POUIT LITERATURY

Zkon . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu a o zmn nkterch zkon. Praha: Parlament R, 2000. Zkon . 239/2000 Sb., o krizovm zen a o zmn nkterch zkon (krizov zkon). Praha: Parlament R, 2000. RMO z 2. 3. 2006 Zzen Krizovho tbu Ministerstva obrany. Praha: MO, 2006. Vojensk strategie esk republiky. Praha: MO, 2002 (nvrh 2004). Koncepce vstavby AR. A report. Praha: AVIS, 2003. Doktrna Armdy esk republiky. Vykov: Sprva doktrn, 2004. Veob-P-6 Pprava a veden obrann operace, Praha: MO, 1996. . j. 80210/5/2002-1618 Poln d pozemnch sil AR (nvrh). Praha: G AR, 2002. Vojensk vkladov slovnk vybranch operanch pojm. Vykov: Sprva doktrn, 2005. Slovnk cizch slov. Praha: Encyklopedick dm, s. r. o., 1993. Vodek, L.Vodkov, O., Management. Teorie a praxe v informan spolenosti. 4. rozen vydn. Praha: Management press, 2001.

Spojeneck publikace a standardy:

AAP-4 NATO Standardization Agreements and Allied Publications. nor 2004. Standardizan dohody a spojeneck publikace NATO. AAP-6 NATO Glossary of terms and definitions (English and French) Terminologick slovnk pojm a definic NATO. Praha: OOS/ OSK SOJ, 2005. AAP-15 Glossary of Abbreviations used in NATO Documents. Leden 2006. Slovnk zkratek pouvanch v dokumentech NATO. AAP-11 NATO Message Catalogue (NMC). Prosinec 2001. Katalog hlen pouvanch v rmci NATO (STANAG 7149). AJP-01(C) Allied Joint Doctrine. 2nd Study Draft 2006. Spolen spojeneck doktrna (STANAG 2437).

206

AJP-3(A)

Allied Doctrine for Joint Operations. 2nd Study Draft 2006. Spolen spojeneck operace (STANAG 2490). AJP-3.2 Allied Land Operations. Draft MC LSB 2006. Spojeneck pozemn operace. ATP-3.2 Land Operations. erven 2003. Pozemn operace. AJP 3.2.2 Command and Control of Allied Land Forces. Ratofication Draft 2005. Velen a zen v pozemnch silch (STANAG 2199). AJP-3.4 Non-Article 5 Crisis Response Operations. Bezen 2005. Operace k een kriz mimo lnek 5 (STANAG 2180). AJP-3.4.1 Peace Support Operations. ervenec 2001. Operace na podporu mru (STANAG 2181). APP-6 Military symbols for land based systems. Prosinec 1999. Vojensk znaky pro pozemn systmy (STANAG 2019). ADatP-3 NATO Message Text Formatting System /FORMETS/. Kvten 1994. Systm formalizovanch zprv NATO /FORMETS/ (STANAG 5500). FM 22-100 The US Army Leadership Field Manual. Mc Graw-Hill, 2004. FM 6-0 Mission Command: Command and control of Army Forces, HGD of the Army, Washington DC, 2003. STANAG 2014 Formats for Orders and Designation of Timings, Location, and Boundaries. Struktura rozkaz, uvdn asovch daj, nzv mst a rozhran. STANAG 2020 Operational Situation Reports. Operan hlen. STANAG 2035 Signing of Headquarters and Instalations. Oznaovn velitelskch stanovi. STANAG 2129 Identification of Land Forces on the Battlefield and in an Area of Operation. Rozpoznvn pozemnch sil v rmci bojit a v operanm prostoru. STANAG 2149 Intelligence Request. Zpravodajsk poadavky.

207

Common Subjects for Formation Standing Operating. Procedures Spolen tmata pro tvorbu stlch operanch postup. STANAG 3805 Doctrine for Joint Airspace Control. Zsady pro zen vzdunho prostoru v dob krize a za vlky. STANAG 3993 Air Control Terms and Definitions. Pojmy a definice z oblasti zen vzdunho prostoru. STANAG 4406 Military Message Handling system. Systm pro zpracovn vojenskch zprv na taktickm stupni, een protokolu a ablony. RMO . 56/1993 ve znn RMO . 11/1997 (1. zmna), RMO . 4/2002 (2. zmna), RMO . 4/2004 (3. zmna) Zzen Vstnku Ministerstva obrany a vydvn internch normativnch akt v psobnosti Ministerstva obrany. Praha: MO. Vevojsk-15-1 Vydvn internch normativnch akt a sluebnch pomcek v psobnosti Ministerstva obrany. Praha: MO, 1994. Vydvn vojenskch publikac v psobnosti Armdy esk republiky. Vykov: Sprva doktrn, 2006.

STANAG 2467

208

Obsah
VOD HLAVA 1 ZKLADN USTANOVEN ST I CHARAKTERISTIKA VELEN A ZEN 1. 2. 3. 4. 5. 6. Veobecn ustanoven Vztah mezi velenm a zenm Poadavky na velen a zen Typy velen a zen rovn velen Uplatovn velen a zen 3 5 6 6 7 7 8 8 9 10 10 10 11 11 12 13 13 14 14 16 16 16 17 19 20 21 22

ST II PROSTED VELEN A ZEN 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. Faktory prosted velen a zen Lidsk faktor Nepedvdatelnost as Operace pozemnch sil Operace vzdunch sil Operace specilnch sil Logistika Charakter a vvoj sloek zkladnho prosted operac

ST III INTEROPERABILITA VELEN A ZEN 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. Definice el Operan prosted Velen a zen Organizan modely pro vkon velena zen Pedpoklady podzenosti Omezen interoperability velen a zen

209

ST IV SYSTM VELEN A ZEN 23. 24. 25. 26. 27. Systm velen a zen Orgny velen Msta velen Procesy velen a zen Prostedky velen a zen

25 25 29 31 31 33 37 37 37 54 59 59 59 61 63 64 65 65 66 68 68 72 76 76 78 79

HLAVA 2 VELEN ST I UPLATOVN VELEN 28. 29. Prvky velen Principy velen

ST II KONCEPCE VELEN 30. 31. 32. 33. 34. Okolnosti ovlivujc koncepci velen kolov velen Vznam prosted pro kolov velen Uplatovn kolovho velen kolov velen a komunikan a informan systmy

ST III LOHA VELITELE 35. 36. Msto velitele Pprava podzench v oblasti velen a zen

ST IV REALIZACE VELEN V OPERACCH 37. 38. Typy a rovn velen ve spolench mnohonrodnch operacch Velen v prbhu operac

HLAVA 3 PODPORA VELEN ST I VEOBECN USTANOVEN 39. 40. Rozmstn systmu podpory velen Faktory ovlivujc organizaci systmu velen a zen

210

ST II INFORMAN MANAGEMENT 41. 42. 43. 44. Charakteristika Informace informan management a KIS innosti informanho managementu

82 82 83 93 95 102 102 104 107 107 108 109 109 109 111 111 112 114 114 115 117 118 119 119 119 119

ST III PERSONL 45. 46. tb Vztahy ve tbu

ST IV DOKTRNY A POSTUPY 47. 48. Postupy Standardn operan postupy

ST V VYBAVEN A ZAZEN 49. 50. Vybaven Zazen

ST VI ORGANIZACE VELEN A ZEN 51. 52. Zkladn ustanoven Principy

ST VII MSTA VELEN 53. 54. 55. 56. el a funkce mst velen Dlen mst velen Zkladn poadavky na msta velen a hlavn smry jejich rozvoje Organizace mst velen

ST VIII NEPETRITOST VELEN A ZEN 57. 58. 59. Poadavky Rozmstn prvk velen Rozdlen asu

211

HLAVA 4 UPLATOVN VELEN A ZEN ST I VEOBECN USTANOVEN 60. 61. Zpravodajsk innost Informan operace

121 121 123 123 125 125 129 131 131 132 132 142 142 142 148 148 149 152 152 157 160 162 165 170 180 188 190 201

ST II VYHODNOCOVN V OPERACI 62. 63. Provdn vyhodnocovn v operaci Pevzet, udren a vyuit iniciativy

ST III PLNOVN OPERACE 64. 65. 66. Charakteristika procesu plnovn operace Operan plnovac proces Rozhodovac proces

ST IV PPRAVA K OPERACI 67. 68. Pprava k proveden operace innosti v etap ppravy operace

ST V PROVEDEN OPERACE 69. 70. 71. 72. 73. 74. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Charakteristika etapy proveden operace Vyhodnocovn prbhu operace Typy rozhodnut Rozhodnut k proveden innosti Rozhodnut k proveden zmny innosti zen innost Cyklus pozorovn, orientace,rozhodnut a jednn Interoperabilita a vmna informac v mnohonrodnm spolenm prosted Vlen hra Styn innost rovn pravomoci Slovnk definic Slovnk zkratek 212

PLOHY

213

VELEN A ZEN V OPERACCH

Zpracovala zpracovatelsk skupina ve sloen: Vedouc skupiny a redaktor publikace: Ing. Oto VEJMELKA lenov: plk. Ing. Vladislav MRZEK, CSc., pplk. Ing. Petr KOZIEL, mjr. Ing. Miroslav HODA, Doc. Ing. Ludk HODBO, CSc., plk. Ing. Martin BEKA, pplk. Ing. Libor GRMELA, doc. Ing. Karel URBNEK, CSc., pplk. Ing. Ladislav HAMAN, Dr. Drahomr HAUSNER Redakn sestavili: Ing. Oto VEJMELKA, Mgr. Helena NMCOV, Michal MAREK Vydala: Sprva doktrn editelstv vcviku a doktrn, Vykov 2006 www.revd-army.cz Grafick prava a sazba: Michal MAREK Do tisku schvlil: plk. gt. Ing. Vladimr KARAFFA, CSc. Tiskne: AVIS Praha, Rooseveltova 23, Praha 6-Dejvice Nklad: 1500 vtisk Vojensk publikace