Oxidan slo prvku v jakmkoliv chemickm stavu je elektrick nboj, kter je ptomen na atomu prvku, kdybychom elektrony v kad

vazb vychzejc z tohoto atomu pidlili elektronegativnjmu atomu. Vodk je podle konvence povaovn ve spojen s nekovy za elektropozitivn sloku. Atom v zkladnm stavu m oxidan slo 0 a vazba mezi atomy tho druhu nepispv k oxidanmu slu. STOCKOVO OXIDAN SLO mskmi slicemi umstnmi v kulatch zvorkch bezprostedn nsledujcimi nzev Znamnko plus pro oznaen kladnho oxidanho sla se neuvd. Pro vyznaen nulovho oxidanho sla se pouv nuly. Na2[Fe(CO)4] tetrakarbonylferrid (-II) disodn K4[Ni(CN)4] tetrakyanonikl(0)tetradraseln Pb2IIPbIVO4 oxid olovnato-oloviit EWENSOVO-BASSETTOVO SLO vyznaen nboje sloitjho iontu UO2SO4 sran uranylu (2+) (UO2)2SO4 sran uranylu (1+) IZOTOPY Pojmenovn izotopu se utvo z nzvu odpovdajcho prvku a hmotnostnho sla. 18 Kyslk-18, O 32 Sra-32, S Vzorce: Stechiometrick vzorec (sumrn vzorec) Molekulov - vyjaduje nejen stechiometrick sloen ltky, ale i jej relativn molekulovou hmotu. Stechiometrick: {AsS} x molekulov: As4S4. Molekulovm vzorcem je mono charakterizovat polymern formu ltky. Funkn - tm, e se li od stechiometrickho vyjaduje i charakteristick atomov seskupen, tj. tzv. funkn skupiny, jako jsou sloen ionty, atomov skupiny. Funkn vzorec se nkdy nazv RACIONLN VZOREC je zjednoduen strukturn vzorec. Stechiomertick: {H4N2O3} x Funkcni: NH4NO3. Tekou na spodn lince se oddluj i vzorce slouenin, od nich je odvozen celkov vzorec podvojn sloueniny, napr. (NH4)2SO4.FeSO4.6 H2O. Strukturn (elektronov) - udv poad navzjem slouench atom, zpravidla vak nezobrazuje jejich prostorov uspodn. Elektronov vzorec i voln elektrony/pry v molekule i jejch uspodn kolem atomu. Geometrick - znzoruje skuten geometrick uspodn atom iont nebo molekul. Krystalochemick - vyjaduje koordinan sla, tj. poet atom, iont nebo molekul, kter bezprostedn obklopuj urit atom. Je to stechiometrick 1

vzorec, ke ktermu pidvme ve tvaru zlomku koordinan sla. slo ve jmenovateli se vztahuje k centrlnmu atomu (molekule, iontu), jeho symbol je na prvnm mst ve vzorci. Pr. {SiO 4/6} = 4 O obklopuj Si a 2 Si obklopuj O; {TiO 6/3 } = 6 O obklopuje Ti a 3 Ti obklopuj O EMPIRICK VZOREC Jestlie byl odvozen experimentln (analyticky) z procentulnho sloen sloueniny. Chceme-li zvl zdraznit, e jde o stechiometrick vzorec ltky, uvdme ho ve sloench zvorkch. {NH2} Nzvy nasycench vodkatch slouenin prvk III., IV., V. a VI. Podskupiny periodickho systmu se tvo pouitm zakonen an. Vjimku tvo: NH3 amoniak N2H4 hydrazin H2O voda Pklady: AlH3 alan BH3 boran B2H6 diboran SiH4 silan Si2H6 disilan PH3 fosfan P2H4 difosfan AsH3 arsan As2H4 diarsan SbH3 stiban BiH3 bismutan GeH4 german Ge2H6 digerman SnH4 stannan Sn2H6 distannan H2S sulfan H2S2 disulfan H2Se selan H2Se2 diselan H2Te tellan H2Te2 ditellan H2Sn polysulfan Viceatomov ionty odvozen z jednoatomovch aniont adic protonu a jejich derivty maj zakonen onium. Stejn se tvo nzvy kationt vytvoench pipojenm protonu k molekule sloueniny nemajc charakter kyseliny. Pipoj-li se proton k molekule kyseliny s viceatomovm aniontem, pouv se koncovky acidium. Na+ kation sodn 4+ Ce kation ceriit XH4+ (X=P,As,Sb) fosfonium, arsonium, stibonium XH3+(X=O,S,Se,Te) oxonium, sulfonium, selenonium, telluronium XH2+(X=F,I) fluoronium, jodonium Sb(CH3)4+ tetramethylstibonium + Cl2F dichlorfluoronium + H2NO3 nitratacidium CH3COOH2+ acetatacidium

Ion NH4+ se nazv ion amonn. Zakonenm amonn se tvo nzvy vech kationt odvozench substituc od amoniaku nebo jinch zsad, jejich pojmenovn kon na amin. [(CH3)3NH]+ kation trimethylamonn [N(CH3)4]+ kation tetramethylamonn + HONH3 kation hydroxylamonn Nzvy kationt odvozench adic protonu na jin duskat zsady se tvo pouitm koncovky ium. Lze-li od duskat zsady vytvoit vce ne jeden kation, je eln v nzvu vyznait jeho nboj. C6H5NH3+ anilinium C5H5NH+ pyridinium + N2H5 hydrazinium(1+) 2+ N2H6 hydrazinium(2+) Je-li kation zakonen na acidium nebo ium, je v nzvu sol uvdn ve 2. pdu. (H3SO4)ClO4 chloristan sulfatacidia N2H5Cl chlorid hydrazinia Jednoatomov a nkter vceatomov anionty maj zakonen id. Jednoatomov anionty Hion hydridov O2ion oxidov D ion deuteridov S2- ion sulfidov Fion fluoridov Se2- ion selenidov B3ion boridov C4ion karbidov 3P ion fosfidov N3ion nitridov 33Sb ion antimonidov Sb ion antimonidov Vceatomov anionty OH- ion hydroxidov O22- ion peroxidov S22- ion disulfidov N3- ion azidov NH2- ion amidov NH2- ion imidov 2C2 ion acetylidov O3- ion ozonidov O2- ion hyperoxidov I3ion trijodidov CN ion kyanidov N2H3- ion hydrazidov Nzvy aniont odvozench od kyslkatch kyselin maj zakonen podle oxidanho sla centrlnho atomu. ClO- anion chlornanov NO2- anion dusitanov BrO4- anion bromistanov XeO64- anion xenonielanov Nkter neutrln a elektropozitivn atomov skupiny obsahujc kyslk i jin chalkogeny maj nezvisle na svm nboji nzvy se zakonenm yl. OH hydroxyl SeO seleninyl CO karbonyl SeO2 selenonyl NO nitrosyl CrO2 chromyl NO2 nitryl UO2 uranyl PO fosforyl ClO chlorosyl VO vanadyl ClO2 chloryl SO thionyl ClO3 perchloryl 3

SO2 sulfuryl S2O5 disulfuryl Takov nzvy atomovch skupin lze pouvat pouze pro sloueniny, v nich jsou tyto skupiny skuten ptomny jako diskrtn jednotky. Je-li v atomov skupin kyslk nahrazen srou nebo jinm chalkogenem, tvo se jejich nzev pidnm pedpon thio-, seleno- apod. CS thiokarbonyl PSe selenofosforyl Maj-li atomov skupiny stejnho sloen rzn nboj, lze pi jejich specifikaci pout sla Ewens-Bassettova nebo Stockova UO2+ uranyl(1+) nebo uranyl (V) UO22+ uranyl(2+) nebo uranyl (VI) Je-li atomov skupina pozitivn soust sloueniny, uvd se jej nzev ve druhm pdu. COCl2 chlorid karbonylu PSF3 trifluorid thiofosforylu S2O5ClF chlorid-fluorid disulfurylu IO2F fluorid jodylu K pojmenovn nkterch kyslkatch kyselin obsahujcch N a S se dosud pouvaj triviln nzvy: HOCN kyselina kyanat HNCO kyselina isokyanat HONC kyselina fulminov H2SO2 kyselina sulfoxylov H2S2O4 kyselina dithioniit H2S2O6 kyselina dithionov H2SnO6 kyseliny polythionov H2NO2 kyselina nitroxylov Pedponou peroxo- ped nzvem kyseliny vyznaujeme zmnu atomu kyslku za skupinu O2. Poet peroxoskupin v molekule se vyznauje slovkovou pedponou. HNO4 kyselina peroxodusin H2S2O8 kyselina peroxodisrov H2SO6 kyselina diperoxosrov Nzvem thiokyseliny oznaujeme takov kyseliny, v nich je jeden nebo vce kyslkovch atom nahrazeno atomy sry. Vce ne jeden takov atom sry v molekule se vyzna slovkovou pedponou: Atom sry vzan ve skupin SH lze pedponou thiol- odliit od terminln vzanho atomu =S, jeho ptomnost se vyzna pedponou thionCO(OH)(SH) kyselina thioluhliit CS(OH)2 kyselina thionuhliit Podobn jako pedpony thio- lze v analogickch ppadech pouvat pedpony seleno- a telluro-

Nzvy halogeno-substituovanch derivt kyselin vzniklch nhradou sti skupin OH halogenem se tvo podle zsad platnch pro nzvoslov koordinanch slouenin HSClO3 kyselina chlorosrov (trioxochlorosrov) HPF2O2 kyselina difluorofosforen

Substituovan kyseliny, kter v molekule obsahuj skupiny NH2, =NH, N, -NH.NH2 nebo NH2O se pojmenovvaj pomoc pedpon amido-, imido-, nitrido-, hydrazido-, a hydroxylamido-. NH2.SO3H kyselina amidosrov NH(SO3H)2 kyselina imido-bis(srov) N(SO3H)3 kyselina nitrido-tris(srov) NH(OH)(SO3H) kyselina hydroxylamido-N-srov NH2OSO3H kyselina hydroxylamido-O-srov NH2NH.SO3H kyselina hydrazidosrov Pedponou hydrido- lze vytvoit nzvy kyselin, kter obsahuj vodk vzan pmo na centrln atom H[PH2O2] kyselina dihydridodioxofosforen (triviln kyselina fosforn) H2[PHO3] kyselina hydridotrioxofosforen (kyselina fosforit) Estery anorganickch kyselin se pojmenovvaj podle vzor: (CH3O) SO3H methylester kyseliny srov (C2H5O)2SO2 diethylester kyseliny srov B(OCH3)3 trimethylester kyseliny borit SOLI Jednoduch soli pat do slouenin a jejich nzvy se tvo z nzvu iont, z nich se skldaj. Ba(SCN)2 thiokyanatan barnat Ca(ClO)2 chlornan vpenat Atomy vodku, kter lze nahradit kationty kov, se oznauj jako kysel vodky. Soli, kter je obsahuj, je mono oznait skupinovm nzvem kysel soli. Ptomnost kyselch vodk se v nzvu soli vyjd pedponou hydrogen, v ppad poteby spojenou s slovkovou pedponou. NaHCO3 hydrogenuhliitan sodn KH2PO4 dihydrogenfosforenan draseln CS2H4TeO6 tetrahydrogentelluran cesn Ve vzorcch podvojnch a smench sol se jednotliv kationty uvdj v poad rostoucch oxidanch sel kationt, pi stejnm oxidanm sle v abecednm poad symbol prvk. Vceatomov kationty se uvdj jako posledn ve skupin kationt tho nboje, atom vodku jako posledn ped aniontem. Anionty se uvdj v abecednm poad symbol prvk nebo centrlnch atom. Nzvy jednotlivch 5

kationt a aniont se oddluj pomlkou. Poad v nzvu je ureno poadm ve vzorci. KMgBr3 bromid draselno-hoenat NH4MgPO4.6H2O hexahydrt fosforenanu amonno-hoenatho NaNH4HPO4 hydrogenfosforenan sodno-amonn Ca5F(PO4)3 fluorid-tris(fosforenan) pentavpenat Cu3(CO3)2F2 bis(uhliitan)-difluorid trimnat Na6ClF(SO4)2 chlorid-fluorid-bis(sran) hexasodn Soli obsahujc vedle jinch aniont tak anionty hydroxidov nebo oxidov se mohou oznaovat skupinovm nzvem zsadit soli. Jejich vzorce a nzvy se tvo v souhlase s pravidly pro podvojn a smen soli. MgCl(OH) chlorid-hydroxid hoenat BiCl(O) chlorid-oxid bismutit ZrCl2O.6H2O hexahydrt dichlorid-oxid zirkoniitho AlO(OH) oxid-hydroxid hlinit KOORDINAN SLOUENINY (KOMPLEX) Molekula nebo ion, v nm jsou k atomu i iontu (M) vzny dal atomy nebo atomov skupiny (L) tak, e jejich poet pevyuje oxidan slo atomu M. Vypust-li se z tto definice omezen dan oxidanm slem atomu nebo iontu, pak je mon podle pravidel pro koordinan sloueniny pojmenovat kadou sloueninu vytvoenou pipojenm jednoho nebo nkolika iont nebo molekul k jednomu nebo vce iontm nebo molekulm, tedy i mnoh znm anorganick sloueniny. Tm se zamez rozmanitostem v nzvech i zbytenm nzvoslovnm sporm. Nen vak eln je pouvat v ppad kdy pln posta jednodu racionln nzvy. CENTRLN ATOM i IONT (M) - stedov (jadern) na nm jsou vzan DONOROV ATOMY nebo skupiny nazvan LIGAND. CENTRLN ATOM (M) je charakterizovn koordinanm slem tj. poet donorovch atom-ligand vzanch k M. stice s jednm donorovm atomem se nazv jednovazn monodonorov ligand. Obsahuje-li ligand vce donorovch atom, pak se oznauje vcevazebn, polydonorov. Cheltov ligand je ligand vzan k jednomu centrlnmu atomu (M) i iontu dvma i vce donorovmi atomy. Koordinan slouenina obsahujc cheltov ligand se nazv chelt. MSTKOV LIGAND se ve k vce ne jednomu centrlnmu atomu i iontu. Koordinan sloueniny s vtm potem centrlnch atom i iont (spojen mstkovmi ligandy) se nazvaj VCEJADERN = polycentrick, polynuklern komplex. Poet centrlnch atom se oznauje pojmem dvoujadern, bicentrick, binuklern, trojjadern, tricentrick, trinuklern. Celek tvoen jednm nebo nkolika centrlnmi atomy (ionty) spolu s ligandy se nazv KOORDINAN STICE, podle celkovho vslednho nboje to me bt kationt (komplexn kationt), aniont (komplexn aniont) nebo neutrln (nenabit) molekula (komplexn molekula) .

OBECN PRAVIDLA PRO TVOEN VZORC A NZV KOORDINANCH SLOUENIN: V sumrnm a funknm vzorci koordinan sloueniny se na prvnm mst uvd symbol centrlnho atomu a za nm vzorce ligand v abecednm poad podle potench psmen jejich psanch nzv. Cel vzorec koordinan stice se uzavr do hranatch zvorek. V nzvu, kter se stejn jako v nzvoslov jednoduchch slouenin, skld z podstatnho jmna a pdavnho jmna, se uvd centrln atom a po nzvech ligand. Kladn oxidan stupe centrlnho atomu se v nzvu vyzna pslunm zakonenm. Nulov oxidan stupe nem dn zakonen a nzev centrlnho atomu se uvd v 1. nebo 2. pdu. Pi zpornm oxidanm stupni centrlnho atomu se pouije koncovky id a Ewens-Bassettova sla. Za nzvem koordinan stice bez nboje (komplexn molekula) se uvd slovo komplex. Doplujc informace o struktue koordinan stice se uvdj v jejm vzorci a nzvu pomoc strukturnch pedpon, cis-, trans- apod. Strukturn pedpony se oddluj od vzorce nebo nzvu pomlkou, p se malmi psmeny a k jejich textu se pouv kursiva.

NZVY NKTERCH LIGAND Vzorec ion ligand SO4sran sulfato S2O32thiosran thiosulfato 3PO4 fosforenan fosfatoH2PO4dihydrogenfosforenan dihydrogenfosfatoCH3COO octan acetato(CH3)2N dimethylamid dimethylamidoFfluorid fluoroO2oxid oxoOH hydroxid hydroxoO22peroxid peroxoHO2 hydrogenperoxid hydrogenperoxoH hydrid hydridoS2sulfid thio2S2 disulfid disulfidoHS hydrogensulfid merkaptoSCN thiokyanatan thiokyanato Pro pojmenovn aniontovch ligand se pouv nzvu aniono, tj. maj zakonen o. ada aniontovch ligand m nzvy vytvoeny ze zkrcenho

zkladu pojmenovn aniontu (fluorid fluoro), v nkolika ppadech se pojmenovn ligandu tvo nepravideln (sulfid thio). Vystupuje-li jako aniontov ligand uhlovodkov skupina, pouije se jej nzev bez koncovky o (fenyl, cyklopentadienyl apod.). Nzvy ligand odvozench od organick sloueniny odtpenm protonu maj zakonen ato a uvdj se v zvorkch, nap. (benzoato), (pchlorfenolato) apod. ELEKTRONEUTRLN LIGANDY: H2O aqua NO - nitrosyl NH3 - ammin CO - karbonyl Nzvy ostatnch neutrlnch a kationtovch ligand se pouvaj beze zmny.

ISO- A HETEROPOLYANIONTY
Isoployanionty - Jsou anionty, kter obsahuj vc jak jeden centrln atom tho prvku a odvozen na zklad kondenzace monomernch jednotek, je mono pojmenovat stechiometrickm nzvem bez ohledu na strukturu. Maj-li vechny centrln atomy stejn oxidan slo, nen nutno uvdt poet kyslkovch atom, uvede-li se nboj aniontu nebo poet kationt. Jsou-li v isopolyaniontu ptomny centrln atomy s rznmi oxidanmi sly, je nutno v nzvu vyznait patinmi koncovkami. Cyklick a etzovit struktury je mono odliit pedponami cyklo- a katena-. Nzvy sol a volnch kyselin se tvo analogicky. Pklady:Si2O76- anion dikemiitanov (6-) (Mo2VMo4VIO18)2anion dimolybdeninano-tetramolybdenanov(2-) K5P3O10 trifosforenan pentadraseln (draseln) 5(P3O10) anion katena-trifosforenanov(5-) Na2Mo6O19 19-oxohexamolybdenan disodn Heteropolyanionty - Anionty obsahujc nejmn dva rzn druhy centrlnch atom, se tvo tak, e se nzvy sloek oddlen pomlkou uvdj v abecednm poad. Je-li znma struktura, uvdj se aniontov sloky v poad, v nm jsou vzny. Zan se nzvem t krajn sloky, jej symbol centrlnho iontu je v abecednm poad dve. Stejn se tvo i nzvy cyklickch heteropolyaniont. Vchoz bod v cyklu i smr, kterm pojmenovn postupuje, je dn abecednm poad symbol centrlnch atom. PKLADY: (O3CrOSO3)2anion chromano-sranov(2-) 4(O3CrOAsO2OPO3) anion chromano-arzeninano-fosforenanov(4-) 5(O3AsOPO2OAsO3) anion bis(arsenato)-dioxofosfo-renanov(5-) [P(W3O10)4 ]3anion tetrakis(triwolframto)-fosforenanov(3-) 2(OAsO2OCrO2OSO2OPO2) anion cyklo-arseninano-chromano-sranofosforenanov(2-) (NH4)6(TeMo6O24).7H2O heptahydrt hexamolybdenano-telluranu hexaamonnho H4(SiW12O40) kyselina tetrahydrogenkemiitano-dodekawolframov
zdroj:upol.cz

Triviln nzvy, skupina aromt Triviln Systematick Nzev nzev

Struktura

acetofenon

fenylethan-1-on

adenin

6-aminopurin

anilin

benzenamin

anisol

methylfenylether

antracen

antracen

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

benzen

benzen

benzofenon difenylmethanon

benzoov kyselina

benzenkarboxylov kyselina

chinolin

chinolin

cytosin

4-aminopyrimidin-2-ol

fenantren

fenantren

10

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

fenol

benzeno-1-ol

fenylalanin

2-amino-3-fenylpropanov kyselina

ftalov kyselina

benzen-1,2-dikarboxylov kyselina

furan

oxol

guanin

2-aminopurin-6-ol

11

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

hydrochinon benzen-1,4-diol

indol

benzo[b]pyrrol

isochinolin

benzo[c]pyridin

isoftalov kyselina

benzen-1,3-dikarboxylov kyselina

naftalen

naftalen

12

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

pikrov kyselina

2,4,6-trinitrofenol

purin

purin

pyridin

azin

pyrimidin

1,3-diazin

pyrokatechol benzen-1,2-diol

13

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

pyrrol

azol

resorcinol

benzen-1,3-diol

salicylov kyselina

2hydroxybenzenkarboxylov kyselina

skoicov kyselina

(E)-3-fenylpropenov kyselina

tereftalov kyselina

benzen-1,4-dikarboxylov kyselina

14

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

thiazol

1,3-thiazol

thiofen

thiol

thymin

5-methylpyrimidin-2,4-diol

toluen

methylbenzen

tryptofan

2-Amino-3-(1H-indol-3-yl)propanov kyselina

tyrosin

2-amino-3-(4-hydroxyfenyl)-propanov kyselina

15

Triviln nzev

Systematick Nzev

Struktura

uracil

pyrimidin-2,4-dion

16

17

18

19

20

21