1

Videotechnika a multimediln technika - MVDK
Akademick rok 2011 / 2012

Pednka slo 1
Zklady televizn
kolorimetrie

Martin Slanina
6. 2. 2012
Obsah pednky
MVDK pednka 1 Zklady TV kolorimetrie str. 2
1. Zklady televizn kolorimetrie

1.1 Lidsk zrak a vnmn svtla

1.2 Veliiny popisujc svtlo

1.3 Kolorimetrick vyrovnn, msen svtel

1.4 Kolorimetrick systmy RGB, XYZ

1.5 Msen barev a znzornn v systmu XYZ

1.6 Men barevnch souadnic
Obsah pednky






Viditeln svteln zen

elektromagnetick zen o vlnov dlce v rozmez asi (380 830) nm
odpovdajc kmotoet je asi (790 360) THz

barevn svtlo je charakterizuj ti parametry:

psychosenzorick fyzikln
barevn tn dominantn vlnov dlka [m]
barevn sytost sloen spektrlnch sloek [%]
jasnost jas [cd/m
2
]
Co je svtlo?
Lidsk oko a fotoapart
oka

fotografick
oka
duhovka

clona
cvnatka

ern komora
stnice

film
rohovka
sklivec
stedn jamka
optick nerv
uzvrka
Struktura stnice oka
gangliov
buka
bipolrn
buka
amakrinn
buka
horizontln
buka
tyinka
pek
svtlo
Tyinky (rods) zodpovdn
za skotopick (tyinkov) vidn
pi slabm osvtlen vjem
jasu nebo jasnosti v relativn
tmavch prostedch.

pky (cones) zodpovdn
za fotopick (pkov) vidn pi
silnm osvtlen vjem barvy v
relativn jasnch prostedch.
Pokud k vjemu pispvaj pky i
tyinky souasn, mluvme o
mezopickm vidn
pigmentov
vrstva
Existuj ti typy pk:
L-pky, M-pky, S-pky, citliv na dlouh
(long), stedn (medium) a krtk (short)
vlnov dlky. Tvo zklad barevnho vidn.
Vlnov dlka [nm]
C
i
t
l
i
v
o
s
t

S M L
Barevn vidn
Trichromatick teorie (Thomas Young 1802, Hermann von Helmholz 1894)
3 typy fotoreceptor (L-, M-, S-pky), vnmajc ervenou, zelenou a modrou sloku
svtla.
Vechny barvy jsou charakterizovny velikost odezvy tchto receptor.

Teorie oponentnho vnmn barev (Ewald Hering 1878)
3 typy fotoreceptor, vnmajc rozdly erven-zelen (R-G), lut-modr (Y-B) a
bl-ern (W-K).
Vechny barvy jsou charakterizovny velikost odezvy tchto receptor.
Vlnov dlka [nm]
400 500 600 700
R
e
l
a
t
i
v
n

s
p
e
k
t
r
l
n

c
i
t
l
i
v
o
s
t

1.0
0.5
0.0
-0.5
W-K
Y-B
R-G
Trichromatick odezva je charakteristick pro
pky. Signly generovan v pcch jsou
podrobeny zpracovn, kter se d teori
oponentnho vnmn barev (horizonln buky,
amakrinn buky, atd.).
Pomrn svteln innost
pro fotopick vidn V() a
pro skotopick vidn V()
pomr vyzenho vkonu svtla o
vlnov dlce
m
=555 nm a vy-
zenho vkonu svtla o vlnov
dlce tak, e ob svtla vyvolaj
stejn siln jasov vjem.
Spektrln citlivost lidskho oka
400 500 600 700 800
0
0.2
0.4
0.6
0.8
1
V() V()
[nm]
V

[
-
]

Spektrln citlivost je urena jasovm vjemem pi pozorovn svtel rznch
vlnovch dlek. Stejn mnostv svteln energie je mn viditeln, mnme-li
vlnovou dlku smrem nahoru nebo dol od maxima. Zen se stv pro lovka
neviditelnm mimo psmo viditelnho zen (asi 380 830 nm).
Zdroje barevnho svtla:
- primrn zie (samy z). Jsou charakterizovny tzv. chromatinost,
- sekundrn zie (pedmty osvtlen jinm primrnm ziem). Jsou
charakterizovny tzv. koloritou. Jejich barevn vjem je dn spektrlnm sloenm
primrnho zdroje a spektrln zvislost koeficientu odrazu.

Obsah pednky






Fotometrick postupy se pouvaj pro men svtla vech vjem kter jsou vlastn
lidskmu systmu vidn a jsou ovlivnny innost lidskho vizulnho systmu. Fotometrick
veliiny proto mus uvaovat:
Fyzikln vlastnosti vyzaovanho vkonu, kterm je systm podrdn.
Spektrln citlivost systmu vidn.

Fyzikln (radiometrick) veliina:
ziv tok |
e
[W] vyzen energie za jednotku asu (vyzaovan vkon)

Spektrln citlivost je uvaovna definic svtelnho toku |
v
[lm - lumen] je odvozen ze
zivho toku s uvaovnm vjemu pro standardnho fotometrickho pozorovatele:

Jakmi veliinami lze popsat svtlo?
( ) ] , m W , W lm [lm; d
-1 -1
,
=
}
| |
V K
e m v

d
d
,
|
|
e
e
=
-1
W lm 3 68 =
m
K
( ) V
: spektrln koncentrace
zivho toku

: konstanta

: pomrn svteln innost
pro fotopick vidn
Zivost I
e
[W/sr] je vyjdena zivm tokem na jednotku prostorovho hlu.

Svtivost I
v
[lm/sr (cd)] je svteln tok na jednotku prostorovho hlu.

Kandela (cd) je svtvost zdroje, kter v danm smru vyzauje monochromatick
zen o frekvenci 540 x 10
12
Hz (odpovdajc vlnov dlka ve vzduchu je
555,016nm), a jeho zivost v tomto smru je 1/683 watt na jeden steradin.
Kandela je zkladn jednotkou SI.

Osvtlen E
v
[lm/m
2
(lx)] je vyjdeno svtelnm tokem dopadajcm na
jednotkovou plochu.

e
|
d
d
e
e
I =
element prostor. hlu de
e
|
d
d
v
V
I =
S
E
v
V
d
d|
=
plon element dS
e u
|
d cos d
d

=
S
L
v
V
Jas L
v
[cd/m
2
(nt)] (jasnost, luminance) je vyjdena svtivost (zivost)
zdroje na jednotkovou plochu. Je to vlastn svtivost (zivost)
plonho zdroje svtla. u je hel svran mezi smrem pozorovn a
normlou plochy plonho zdroje.

N
u
dS
Jakmi veliinami lze popsat svtlo?
Obsah pednky







subtraktivn - barevn svtlo se zsk z blho (nepestrho) svtla
odfiltrovnm nedoucch spektrlnch sloek (nap. v barevn
fotografii).
Pouv svtla C (cyan modro-zelen), M (magenta - fialov)
(soustava CMY). Pro pepoet soustav RGB a CMY plat
R = Y + M - C; G = Y + C - M; B = C + M - Y.
aditivn - barevn svtlo se zskv msenm rznho potu
slokovch svtel.
V televizn technice se pouvaj ti slokov svtla: erven R,
modr B a zelen G.
Msen lze (dky nedokonalosti lidskho zraku) uskutenit jako:
lokln: slokov svtla se ms na stejnm mst technicky
obtn realizovateln,
prostorov odlien: slokov svtla jsou promtna blzko
sebe - vyuv se konen rozliovac schopnosti
lidskho zraku,
postupn: slokov svtla jsou promtna na stejn msto
nebo blzko sebe v rychlm asovm sledu psob
setrvanost zrakovho vjemu,
binokulrn: na kad oko je promtno jin slokov svtlo.

Msen barev
Kolorimetrick vyrovnn
Zaloeno na aditivnm msen barev
Barevn svtlo oznaeno hranatmi zvorkami [ ]:
svtlo [F
1
] odpovd [F
2
], [F
3
] odpovd [F
4
]:
[F
1
] = [F
2
]; [F
3
] = [F
4
]
Grassmannovy zkony:
1. mrnost o[F
1
] = o[F
2
]; o[F
3
] = o[F
4
]
2. aditivita [F
1
] + [F
3
] = [F
2
] + [F
4
];
[F
1
] + [F
4
] = [F
2
] + [F
3
]

Vyrovnn svtla [F
] s vyuitm svtel [R], [G], [B] :

: trichromatick souinitele
jednotky slokovch svtel [R], [G], [B]

Ve uveden plat pro monochromatick svtla!
] B [ ] G [ ] R [ ] F [

b g r + + =

b g r , ,
barevn metamerie: kad barevn
svtlo lze reprodukovat s vyuitm
rznch barevnch svtel rznho, ale
pesn urenho jasu metamern
svtla vyvolvaj stejn vjem barvy, ale
maj jin spektrln sloen
Vlnov dlka [nm]
400 500 600 700
S
p
e
k
t
r
l
n

t
r
i
c
h
r
o
m
a
t
i
c
k
l
e
n
i
t
e
l
e

0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
( ) b
( ) g
( ) r
Barevn svtlo [F] zskan msenm stejnho mnostv
monochromatickch svtel [F
1
], [F
2
]

= = =
= = =
n
i
i i
n
i
i i
n
i
i i
b f B g f G r f R
1 1 1
, ,

R, G, B : trichromatick souinitele
vslednho barevnho svtla
f
i
: vyzaovan vkony
monochromatickch svtel
Graf: Prbh trichromatickch souinitel pro
vyrovnn vech istch spektrlnch barev se
stejnm svtelnm vkonem: spektrln
trichromatick lenitele

b g r , ,
kolik jednotlivch slokovch svtel je poteba k
vyrovnn monochromatickho svtla dan vlnov dlky

b g r , ,
] B [ ] G [ [R]
] B )[ ( ] G )[ ( ] R )[ (
] [F ] [F [F]

] B [ ] G [ ] R [ ] [F
] B [ ] G [ ] R [ ] [F
2 1 2 1 2 1
2 1
2 2 2 2
1 1 1 1
B G R
b b g g r r
b g r
b g r
+ + =
= + + + + + =
= + =
+
+ + =
+ + =

Stanoven velikosti slokovho svtla R
M
pro vyrovnn svtla [M] se znmou spektrln
zivost S
M
}
}
}
=
=
=
0
M
0
M
0
M
d ) ( ) (
d ) ( ) (
d ) ( ) (
b S B
g S G
r S R
M
M
M
Obsah pednky






CIE 1931 RGB specifikan systm
Prbhy spektrlnch trichromatickch lenitel byly definovny CIE (Commission
Internationale de lEclairage / MKO Mezinrodn komise pro osvtlovn) v r. 1931 na
zklad nsledujcch princip:

Vlnov dlky: Referenn svtla [R], [G], [B] jsou monochromatick svtla o vlnovch
dlkch
R
=700.0 nm,
G
=546.1 nm and
B
=435.8 nm.

Mnostv: Zkladnm svtlem je svtlo bl barvy. Mnostv referennch svtel [R],
[G], [B] potebnch k vyrovnn zkladnho svtla je v pomru:
1.00 : 4.59 : 0.06 ve fotometrickch jednotkch,
72.09 : 1.38 : 1.00 v radiometrickch jednotkch.
. 1
,
) (
,
) (
,
) (
= + +
+ +
=
+ +
=
+ +
=
b g r
B G R
B
b
B G R
G
g
B G R
R
r
trichromatick souadnice r, g, b:
[B]
(0, 0, 1)
[F]
(R, G, B)
[G]
(0, 1, 0)
[R]
(1, 0, 0)
r
g
g
r
1.0
1.0
r + g = 1.0
g
r
[F]
diagram barev:
vechny skuten barvy (tj. takov
kter mohou reln existovat) se
nalzaj uvnit oblasti ohranien
kivkou. Barvy mimo tuto oblast jsou
tzv. imaginrn barvy.
CIE 1931 RGB specifikan systm
CIE 1931 RGB: Shrnut
Zaloen na relnch barvch
Vyrovnn barev je realizovno msenm zkladnch barevnch svtel [R][G][B]

Nevhody
Trichromatick lenitele dosahuj negativnch hodnot =>
negativn hodnoty trichromatickch souadnic
Jas vsledn barvy je obtn spotat.
Je obtn znzornit proces msen v barevnm prostoru.

Msto systmu RGB je nejastji pouvn systm XYZ.
Podmnky:

1. Zkladnm svtlem je bl svtlo s konstantn energi v celm spektru.

2. Svteln jednotky svtel [X] a [Z] jsou nulov (nez), svtla [Y] je 1.

3. Pm ra spojujc [X] a [Y] se dotk spektrln kivky na stran dlouhch
vlnovch dlek..

4. Pm ra spojujc [Y] a [Z] se piblin dotk spektrln kivky v bod
= 504 nm, kde je jej zakiven minimln.

) V( ) ( = y
0 ) ( = z
nm 650 pro >
Vlnov dlka [nm]
T
r
i
c
h
r
o
m
a
t
i
c
k
l
e
n
i
t
e
l
e

( ) z
( ) y
( ) x
Volba referennch svtel [X] [Y] [Z]
Barevn specifikan systm XYZ
6022 . 1 1409 . 0 7431 . 0 ] Z [
0279 . 0 7671 . 2 7392 . 1 ] Y [
0028 . 0 2778 . 0 2750 . 1 [X]
= = =
= = =
= = =
Z Z Z
Y Y Y
X X X
b g r
b g r
b g r
Barevn souadnice referennch svtel [X][Y][Z]
B . G . R . Z
B . G . R . Y
B . G . R . X
594 5 057 0 000 0
060 0 591 4 000 1
130 1 752 1 770 2
+ + =
+ + =
+ + =
Z . Y . X . B
Z . Y . X ) . ( G
Z . Y . X . R
179 0 003 0 001 0
016 0 252 0 091 0
083 0 159 0 419 0
+ + =
+ + =
=
Transformace z RGB do XYZ
Transformace z XYZ do RGB
Barevn souadnice
1 = + +
+ +
=
+ +
=
+ +
=
z y x
Z Y X
Z
z
Z Y X
Y
y
Z Y X
X
x
Y reprezentuje
fotometrickou veliinu
(jas)
Pozn.: transforman koeficienty lze
odvodit z barevnch souadnic svtel
[X], [Y], [Z].
3 veliiny jsou nutn pro popsn barvy:

nejastji barevn souadnice x, y +
fotometrick veliina Y

(Y,x,y)
xy diagram barev
Obsah pednky






Msen barev
Msen dvou barevnch svtel, [M1] (X
M1
, Y
M1
, Z
M1
) (x
M1
, y
M1
) a [M2] (X
M2
, Y
M2
, Z
M2
) (x
M2
, y
M2
).

Podle Grassmannovch zkon:

2 1
2 1
2 1
M M M
M M M
M M M
Z B Z A Z
Y B Y A Y
X B X A X
+ =
+ =
+ =
A, B mnostv
msench svtel
Pklad
Msen [M1]: X
M1
= 20, Y
M1
= 10, Z
M1
= 3
[M2]: X
M2
= 2, Y
M2
= 10, Z
M2
= 3
A = B = 0.5
6667 . 0
1333 . 0
3030 . 0
3 10 20
10
6061 . 0
3 10 20
20
2
2
1 1 1
1
1
1 1 1
1
1
=
=
=
+ +
=
+ +
=
=
+ +
=
+ +
=
M
M
M M M
M
M
M M M
M
M
y
x
Z Y X
Y
y
Z Y X
X
x
Msen barev
3 3 5 . 0 3 5 . 0
10 10 5 . 0 10 5 . 0
11 2 5 . 0 20 5 . 0
2 1
2 1
2 1
= + = + =
= + = + =
= + = + =
M M M
M M M
M M M
Z B Z A Z
Y B Y A Y
X B X A X
4167 . 0
3 10 11
10
4583 . 0
3 10 11
11
=
+ +
=
+ +
=
=
+ +
=
+ +
=
M M M
M
M
M M M
M
M
Z Y X
Y
y
Z Y X
X
x
[M2]
[M1]
[M]
! Pestoe jsou msena stejn mnostv svtel
[M1] a [M2], vsledek nen uprosted spojnice
v diagramu barev !
Msen barev
1613 . 0
73 20 31
20
2500 . 0
73 20 31
31
=
+ +
=
=
+ +
=
'
'
M
M
y
x
Pi pouit t svtel [M1], [M2], [M3], se
vechna dosaiteln barevn svtla nachzej
uvnit trojhelnku, jeho vrcholy odpovdaj
souadnicm zkladnch svtel.
Pidn 1[M3]: X
M3
= 20, Y
M3
= 10, Z
M3
= 70
=> x
M3
= 0.2000, y
M3
=0.1000

73 70 3 1 1
20 10 10 1 1
31 20 11 1 1
3 1
3
3
= + = + =
= + = + =
= + = + =
'
'
'
M M M
M M M
M M M
Z Z Z
Y Y Y
X X X
[M2]
[M1]
[M]
[M3]
[M]
Barevn svtla pouvan v TV technice
PAL, SECAM, 576i, 576p:

[R] x
r
= 0.64 y
r
= 0.33

[G] x
g
= 0.29 y
g
= 0.60

[B] x
b
= 0.15 y
b
= 0.06

Pro jin TV systmy (NTSC, sRGB, HDTV, ...) jsou
rozdly vech hodnot v rozmez
(0.00 0.01)

[G]
[R]
[B]
Referenn bl svtlo D
65
:

Denn svtlo.
T
c
= 6504 K,
x
D65
= 0.3127, y
D65
= 0.3290
[D
65
]
Dominantn vlnov dlka a istota barev
Svtlo [F]:

1. Nalezen prseku D spektrln kivky a
pm ry smujc z W skrz F
(F lze doshnout msenm D a W)
2. Pomr vzdlenost WF/WD se nazv
istota barvy p
e
:

3. Vlnov dlka monochromatickho svtla na
prseku D se nazv dominantn vlnov
dlka svtla F, oznaovn jako
d.

w d
w f
w d
w f
e
y y
y y
x x
x x
p
= =
WD
WF
Svtlo [F
2
] v oblasti fialovch svtel (rkovan
trojhelnk):

Vlnov dlka monochromatickho svtla na
prseku P se nazv komplementrn
vlnov dlka, oznaovan jako
c
.

w p
w f
w p
w f
e
y y
y y
x x
x x
p
= =
2 2
2
WP
WF
W(x
w
,y
w
)
D(x
d
,y
d
)
F(x
f
,y
f
)
F
2
(x
f2
,y
f2
)
P(x
p
,y
p
)
P(x
p
,y
p
)
Teplota barvy
Barevn teplota T
c
vyjaduje chromatinost danho zen pomoc teploty ernho tlesa, pi
kter m ern tleso stejnou chromatinost jako uvaovan zen.

Korelovan barevn teplota T
cp
(pro zen jeho chromatinost nen pesn shodn s
chromatinost ernho tlesa) je teplota ernho tlesa, jeho chromatinost je nejble
chromatinosti uvaovanho zen.

Tyto teploty se uvauj v jednotkch absolutn teploty (v Kelvinech - K)

! Tc a Tcp neznamenaj e svteln zdroj mus mt
nutn tuto teplotu !
Planckova kivka (teplota barvy) s kivkami
konstantn barevn teploty (korelovan
barevn teplota)

(Planckova kivka a kivky konstantn barevn
teploty jsou vzjemn kolm v uv diagramu)
Obsah pednky






Men barev
Mic metody pro barevn svtla
Pm men
trichromatickch hodnot
Spektrln kolorimetrie
ten kolorimetrickch hodnot
(trichromatick hodnoty, barevn
souadnice, atd.) pmo z vstupu
fotoelektrickch receptor.

Lutherova podmnka:
Souin spektrln citlivosti fotoreceptoru
a spektrln propustnosti koreknho
filtru mus bt mrn nkter z CIE
funkc spektrlnch trichromatickch
lenitel (nebo jejich linern
kombinaci).
Kolorimetrick hodnoty jsou vypoteny
ze spektrln distribuce svtelnho
zdroje nebo spektrln odrazivosti
objektu

zdroje => spektroradiometr
objekty => spektrofotometr

Monochromtor rozptyluje
polychromatick zen na
monochromatick sloky a fotoreceptor
m velikost zen na kad vlnov
dlce.
Pm men
Metoda vzoru (template)

Pouit vzor (ablona) ve spektru.
Nen pli rozeno. Teoreticky
jednoduch, ale nron a drah na
realizaci.

Zdroj
svtla
Men
objekt
oka
oka
oka
trbina
hranol
spektrum
oka fotoreceptor
vzor X vzor Y vzor Z
Pm men
Metoda optickho filtru

Optick filtry jsou pouity msto
hranolu a ablon.
Jednoduch struktura, levn.

Zdroj
svtla
Men
objekt
fotoreceptor
f
i
l
t
r

X

f
i
l
t
r

Z

f
i
l
t
r

Y

Spektrln kolorimetrie
Kolorimetrick hodnoty jsou vypoteny ze
spektrln distribuce svtelnho zdroje nebo
spektrln odrazivosti objektu

Monochromtor rozptyluje polychromatick
zen na monochromatick sloky a
fotoreceptor m velikost zen na kad
vlnov dlce.
vstupn
trbina
oka
oka
Hranol
= monochromtor
apertura
vstupn
trbina
f
o
t
o
r
e
c
e
p
t
o
r

Literatura
[1] VT, V. Televizn technika: penosov barevn soustavy. Praha: BEN, 1997.

[2] N, V. Videotechnika. Skriptum FEKT VUT v Brn. Brno: FEKT VUT, 2003.

[3] OHTA, N.; ROBERTSON, A. R.; Colorimetry: Fundamentals and Applications.
Chichester: Wiley, 2005.

[4] Bureau International des Poids et Mesures; The International System of Units (SI).
8th Ed. [online] Paris: Stedi Media, 2006. [cit. 25.11.2008] Dostupn z WWW:
http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8_en.pdf

[5] Bureau International des Poids et Mesures; Principles Governing Photometry. [online]
Luisant: Imprimerie Durand, 1983. [cit. 26.11.2008] Dostupn z WWW:
www.bipm.org/utils/en/pdf/Monographie1983-1.pdf

[6] WINKLER, S. Digital Video Quality: Vision Models and Metrics. Chichester: Wiley,
2005.

1

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

1

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

1

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Videotechnika a multimediln technika - MVDK

Akademick rok 2011 / 2012

] s vyuitm svtel [R], [G], [B] :

You might also like