Professional Documents
Culture Documents
Dynamicke Namahanie Skrutky
Dynamicke Namahanie Skrutky
Květoslav Kaláb
Ostrava 2009
OBSAH
Zadání 3
1 Rozbor zatížení šroubů a výpočet provozní síly připadající na 4
jeden šroub
2 Návrh rozměrů šroubu 5
2.1 Určení velikosti závitu 6
2.2 Volba ostatních rozměrů šroubu 7
3 Stanovení tuhostí šroubu a přírub 8
3.1 Výpočet tuhosti v tahu šroubu 8
3.2 Výpočet tuhosti v tlaku přírub 9
4 Výpočet sil působících na šroub 10
4.1 Výpočet dynamické tahové síly působící v ose šroubu 10
4.2 Výpočet statické síly působící obvodově na závit šroubu 11
5 Výpočet kritického namáhání šroubu 12
5.1 Dynamické namáhání šroubu v tahu 12
5.2 Statické namáhání šroubu v krutu 15
6 Stanovení provozní bezpečnosti šroubu 16
6.1 Dynamická bezpečnost 16
6.1.1 Grafické řešení 16
6.1.2 Analytické řešení 20
6.2 Statická bezpečnost 20
6.3 Výsledná bezpečnost 21
6.3.1 Analytické řešení 21
6.3.2 Grafické řešení 21
7 Závěr 22
Literatura 23
2
Zadání
Navrhněte připojení víka akumulátoru vzduchu pomocí šroubů (obr. 1). Akumulátor je
připojen na kompresor s tlakem p [MPa] a technologické zařízení, které cyklicky tento tlak
odebírá až k nulové hodnotě. Tvar a rozměry šroubů volte z hlediska jejich funkce
a dynamického namáhání (tvarové pevnosti). Počet spojovacích šroubů volte podle vlastního
uvážení a podle velikosti tlakové nádoby. Uvažujte výrobu ocelových šroubů soustružením
a jejich materiál vhodně volte. Nádoba akumulátoru je z hliníkové slitiny. Vnitřní průměr
nádoby je D [mm]. Tloušťky přírub l1 a l1 [mm] volte v rozmezí 3 až 7 násobek tlošťky stěny
s [mm] nádoby.
Ve vhodném měřítku nakreslete zjednodušený Smithův diagram. Určete graficky
a početně dynamickou a výslednou bezpečnost šroubu. Dále nakreslete dílenský výkres
navrženého šroubu.
3
POSTUP NÁVRHU A VÝPOČTU DYNAMICKY
NAMÁHANÉHO ŠROUBU
Za provozu účinkem provozní síly působí v ose šroubu tahová dynamická síla FS(t)
a příruby jsou stačovány dynamickou silou FPŘ(t).
2
D
FP p S p [N] (1)
2
Za předpokladu rovnoměrného
rozložení šroubů po obvodě
přírub tlakové nádoby je
provozní síla na jeden šroub
rovna:
FP
FP1 1,2 [N] (2)
i
Vhodně volte počet šroubů i [-]. Je lepší volit více šroubů menších, než několik velkých
šroubů. V praxi je obvyklé volit počet šroubů jako násobek 4. Při volbě si rozmístění
zvolených šroubů nakreslete v měřítku (obr. 3). Rozteč šroubů musí umožnit utahování matic
otevřeným klíčem. Je však třeba počítat také s určitou rezervou pro případnou úpravu počtu
a velikosti šroubů během návrhu spoje.
4
Obr. 3 Volba počtu šroubů
5
K dosažení vyšší poddajnosti má spojovací šroub hladký dřík zúžen na průměr dS d.
Pod hlavou je šroub opatřen lícovaným osazením délky lH [mm], které slouží ke správnému
vedení šroubu v díře o průměru dD [mm]. Pod maticí jsou použity dvě podložky. Pružná
podložka ČSN 02 1740 slouží k eliminaci poklesu předpětí vlivem otlačení měkkých přírub
vyrobených ze slitiny hliníku. Druhá plochá kruhová podložka ČSN EN ISO 789 rozkládá tlak
pod maticí na větší plochu. Tlaková nádoba je těsněna pryžovým těsněním. Víko je středěno
vůči spodku nádoby osazením, které čelem stlačuje těsnění.
t Dt
FP1 Re
2
d3 kS
2
4 FP1 k S
d3 [mm] (3)
Re
kde zanedbaný, zatím neznámý krut, předpětí a přídavný ohyb respektujeme poněkud větší
velikostí statické bezpečnosti kS = (3 4) [-]. Mez kluzu Re určuje jakost oceli šroubu, kterou
volíme s ohledem na polotovar šroubu – válcovaná šestihranná tyč podle ČSN 42 5530-2 [8].
Podle vypočítané hodnoty d3 zvolte nejblíže vyšší normalizovanou hodnotu metrického závitu
ČSN 01 4013 [6]. Volte závit s jemnou roztečí P. Závit s jemnou roztečí má větší
samosvornost, než závit s hrubou roztečí. Pro poloměr zaoblení dna závitu platí vztah
Rz = 0,144337561 · P [mm]. Profil metrického závitu šroubu zakreslete a okótujte (obr. 5).
Pro výšku základního trojúhelníku ISO68 profilu platí vztah H = 0,866025404 · P [mm].
Parametry závitu zapište do tab. 1.
6
Tab. 1 Parametry metrického závitu šroubu
Význam Označení Velikost Rozměr
Velký průměr závitu – jmenovitá velikost d [mm]
Střední průměr závitu d2 [mm]
Malý průměr závitu d3 [mm]
Rozteč P [mm]
Stoupání Ph [mm]
Úhel profilu [0]
Výška základního trojúhelníku ISO profilu závitu H [mm]
Výška závitu h3 [mm]
Zaoblení dna závitu RZ [mm]
Ostatní rozměry šroubu podle obr. 4 volte. Velikost hlavy šroubu – výšku k [mm]
a velikost šestihranu (utahovacího klíče) sK [mm] - volte stejné velikosti jako u standardního
šroubu velikosti Md. Také matici a její výšku h [mm] volte nejprve standardní. Průměr
zúženého hladkého dříku volte dS d3. Zbytková délka závitu nad maticí a pod podložkami
lZB [mm] má odpovídat 3 až 5 závitům. Velikost zaoblení pod hlavou volte s ohledem na
sražení hrany díry pro šroub a R1 (obr.6). Velikost zaoblení přechodu zúženého hladkého
dříku do vodicího osazení šroubu volte R2 (dD - dS) / 2. Velikost zaoblení výběhu závitu R3
volte několika násobně větší než R1,2. Jmenovitou velikost průměru díry dD a tím take
průměru vodícího osazení šroubu volte podle ČSN EN 20273 [6]. Tloušťky podložek volíme
podle ČSN 02 1740 a ČSN EN ISO 7089 [6]. Rozměry šroubu a jejich zvolené velikosti
zapište to tab. 2.
7
3 Stanovení tuhostí šroubu a přírub
Tuhost je obecně odpor namáhané součásti proti deformaci. Nejlépe ji určujeme
experimentálně, zejména je-li součást tvarově složitá a složitě namáhána. U jednoduchých
přírub a šroubu můžeme tuhost stanovit výpočtem [1].
Pro výpočet tuhosti cS [N·mm-1] deformovanou část šroubu lS DEF rozdělte na několik částí
stejného průřezu SSi [mm2] a určité délky lSi [mm]. Zaoblení se zanedbává (obr. 7).
1 1 lSi
cS ES i SSi
1 2
h lPŘ lZB lH lH k
1 2 lP2 lP1 lZB 3
2 2 2 2
[mm · N-1] (4)
ES d2 d3 dS dD
2 2 2 2
kde ES [MPa] je modul pružnosti v tahu materiálu šroubu a ostatní veličiny jsou podle tab. 1
a tab. 2.
8
3.2 Výpočet tuhosti v tlaku přírub
Při výpočtu tuhosti přírub se neuvažují podložky. Deformovaná část přírub je ve tvaru
komolého dvojkužele (obr. 8), který je nevhodný pro výpočet tuhosti přírub cPŘ [N·mm-1]
podle vztahu [1]:
EPŘ SPŘ
c PŘ (5)
lPŘ
2 2
SPŘ (dRED dD ) (6)
4
lPŘ
dRED sK tg (7)
2
Z hlediska dynamického namáhání šroubu je třeba, aby cPŘ cS. Čím větší bude
poměr cPŘ / cS, tím menší bude amplituda dynamického namáhání šroubu. V našem
případě úkolem návrhu šroubového spoje je splnit podmínku
c PŘ
9 [-] (8)
cS
Neplatí-li podmínka (8), je třeba zvětšit tuhost přírub cPŘ zvětšením l1,2, zmenšit tuhost
šroubu cS jeho prodloužením, osovým odvrtáním podle [1] nebo volbou většího počtu
menších šroubů.
9
4 Výpočet sil působících na šroub
4.1 Výpočet dynamické tahové síly působící v ose šroubu
Provozní síla FP1 působí ve směru osy šroubu. Zmenšuje tak stlačení přírub a zvětšuje
tah ve šroubu dosažené utažením matice při montáži. Silové poměry za provozu ve spoji
znázorněte pomocí diagramu předepjatého spoje (obr. 9). Zároveň zakreslete časové
průběhy působících cyklických sil (obr. 10).
Při návrhu šroubového spoje se vychází z potřebné velikosti minimální síly v přírubě
FPŘ MIN, která musí zajistit správnou funkci spoje. Není-li zadána, volí se pomocí vztahu:
kde je součinitel těsnosti spoje, který volíme = (0,3 1,3) [-]. U spojů tlakových nádob se
doporučuje 1. Složky dynamické tahové síly FS(t) ve šroubu – amplitudu FSa, dolní FSn,
střední FSm a horní velikost FSh vypočtěte z následujících vztahů:
c PŘ
FSn F0 FPŘ MIN FPŘ FPŘ MIN FP1 (10)
c PŘ cS
cS
FP1 (11)
FS c S c PŘ
FSa
2 2
10
4.2 Výpočet statické síly působící obvodově na závit šroubu
Síla vzniká při utažení matice při montáži spoje a je konstantní. Předpokládáme, že
působí na obvodu středního průměru d2 závitu a vypočtěte ji ze vztahu:
FZ F0 tg( ) (14)
Ph
arctg (15)
d2
fZ
arctg (16)
cos
2
11
5 Výpočet kritického namáhání šroubu
Šroub je současně namáhán od tlaku v nádobě dynamickým tahem a od utažení matice
konstantním krutem.
Pro výpočet součinitele vrubu σ [-] použijte Neuberou metodu pomocí fiktivního poloměru
vrubu:
R1
1 1
R1F (17)
Součinitel koncentrace napětí 1 určete podle grafu na obr. 12 pro r = R1, D = sK a d = dD.
R1F je fiktivní poloměr vrubu, pro který platí vztah:
R1F R1 sx x (18)
kde sX [-] je součinitel pevnostní hypotézy, který podle Guesta vypočítáte pomocí Poissonovy
konstanty pro ocel v pružném stavu = 0,3 [-] podle vztahu:
2
sx (19)
1
a x [mm] je materiálová konstanta, vyjadřující velikost zrna, závislá na mezi kluzu podle
grafu na obr. 13
12
Obr. 12 Graf součinitele koncentrace napětí pro osazení a tahové namáhání
x
Obr. 13 Graf závislosti - Re
R2
2 2
R 2F (20)
Součinitel koncentrace napětí 2 určete podle grafu na obr. 12, pro r = R2, D = dD a d = dS.
Pro fiktivní poloměr vrubu platí vztah:
R2F R2 sx x (21)
13
Průřez 3 – 3 „zaoblené dno zatíženého závitu Md šroubu mimo matici“
RZ
3 3
R ZF (22)
Součinitel koncentrace napětí 3 žlábku metrického závitu určete podle grafu na obr. 14.
Pro fiktivní poloměr vrubu platí vztah:
R ZF R Z sx x (23)
RZ
4 4
R ZF (24)
14
V kritickém místě šroubu s největší velikostí součinitele vrubu MAX vypočítejte složky napětí
dynamického tahu - horní napětí tSh, střední napětí tSm, dolní napětí tSn a
napěťovou amplitudu tSa, např. pro průřez 4 – 4 podle vztahů:
FSh
tSh 2
[MPa] (25)
d3
2
FSm
tSm 2
[MPa] (26)
d3
2
FSd
tSn 2
[MPa] (27)
d3
2
FSa
tSa 2
[MPa] (28)
d3
2
Šroub je namáhán staticky silou FZ působící obvodově na závit při utahování matice
během montáže spoje. Konstantní smykové napětí namáhání v krutu se počítá ve stejném
místě jako tahové napětí, tedy v kritickém průřezu, např. v předpokládaném průřezu 4 – 4
podle vztahu:
d2
FZ
MK 2 [MPa] (29)
WK d33
16
15
6 Stanovení provozní bezpečnosti šroubu
6.1 Dynamická bezpečnost
16
Nejprve sestrojte zjednodušený Smithův diagram materiálu šroubu (hladké součásti bez
vrubu). K tomu musíte znát mez únavy materiálu šroubu pro dva v praxi nejdůležitější typy
cyklů - souměrně střídavý a míjivý cyklus. Jejich hodnoty C [MPa] a hC [MPa] se určují
standardními únavovými zkouškami, jejichž výsledek vyjadřujeme Wöhlerovými křivkami
(obr. 18). Velikost C se může najít v materiálovém listě (normě) zvolené jakosti materiálu
šroubu nebo zjednodušeně určit z korelace s mezí statické pevnosti C 0,35 Rm (pro
zušlechtěné oceli s mezí pevnosti Rm = (500 1500) [MPa]).
hC
C 2
tg 2 C hC
hC hC
2
2 C
hC [MPa] (30)
1
17
Součinitel sbíhavosti [-] vyjadřuje vliv středního napětí na mez únavy a u hladké součásti
(bez vrubu) závisí na mezi pevnosti Rm podle tab. 6. nebo empirického vztahu:
4
0,02 2 R m 10 (31)
P
C C [MPa] (32)
MAX
kde P [-] je součinitel vyjadřující vliv jakosti a stavu povrchu součásti na skutečnou mez
únavy, protože únavové lomy jsou obvykle iniciovány v povrchové vrstvě. Uplatňují se zde
tvar a povaha mikronerovností, koroze, trhlinky, vrypy aj. Největší vliv má mechanické
obrábění a broušení, protože vedou k největšímu narušení povrchové vrstvy. Velikost P
podle technologie výroby určete pomocí grafu na obr. 19.
Další součinitel [-] vyjadřuje vliv velikosti součásti na únavovou pevnost. Respektuje fakt,
že zvětšováním součásti z téhož materiálu při stejném namáhání se mez únavy snižuje. Ve
větším objemu je vyšší pravděpodobnost výskytu poruch struktury. Velikost určete opět
pomocí grafu na obr. 20.
18
Obr. 20 Graf součinitele velikosti
Úhly , vypočítáte ze vztahů:
tg 1 (33)
tg 1 (34)
P [-] (35)
MAX
19
Obr. 21 Grafické řešení dynamické bezpečnosti šroubu
X
H
k h [-] (41)
tSh
X
A
k a [-] (42)
tSa
20
6.1.2 Analytické řešení
Dynamické bezpečnosti vůči mezní amplitudě σA a meznímu hornímu napětí σH určete
také analyticky. Jejich hodnoty vypočítejte ze vztahů odvozených z geometrických poměrů
v Haighově diagramu:
C tSh
k a [-] (43)
(1 ) tSa
2 C (1 ) tSn
k h [-] (44)
(1 ) tSh
1
Re (45)
k Kt 2 [-]
1
Při statickém namáhání a běžných provozních teplotách houževnatého šroubu vliv vrubu
(koncentraci napětí) neuvažujeme. Dochází totiž k vyrovnání lokální špičky napětí v kořeni
vrubu místní plastickou deformací, tedy = 1. Ve srovnání s dynamickou bezpečností pro
statickou bezpečnost obvykle požadujeme menší hodnotu. Statický výpočet je přesnější
a statický lom není tak náhlý jako únavový lom.
2
red
2
t 4 2 (46)
S využitím známých dílčích bezpečností k a k úpravou rovnice (38) dostaneme vztah pro
výslednou bezpečnost kV [-] navrženého šroubu:
2 2 2 1
red t 4 /
R2e
21
2 2 2
red t
4
Re Re 2 Kt
2 2 2
1 1 1
(47)
kV k k
k k
kV (48)
k2 k2
Grafické určení výsledné bezpečnosti šroubu vychází z rovnice (39), která z hlediska
analytické geometrie představuje rovnici kružnice s poloměrem rovným převrácené hodnotě
výsledné bezpečnosti kV (obr.22). Jednotková kružnice zakreslená taktéž v obr. 22 pak
representuje mezní namáhání šroubu. Výslednou bezpečnost šroubu kV můžeme určit jako
poměr dvou úseček:
0M
kV [-] (49)
0P
22
7 Závěr
V závěru výpočtové zprávy uveďte, jaké problémy jste při vypracování programu museli
řešit, které změny či úpravy šroubu, popř. matice, jste museli provést, aby jste dosáhli
správného návrhu šroubového spoje.
Literatura:
[1] Kaláb K.: Části a mechanismy strojů pro bakaláře. Části spojovací. Skripta VŠB-TU
Ostrava, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 2007, ISBN 978-80-248-1290-8.
[2] Kaláb K.: Části a mechanismy strojů pro bakaláře. Části pohonů strojů. Skripta VŠB-TU
Ostrava, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 2008, ISBN 978-80-248-1860-3.
[3] Němček M.: Řešené příklady z částí a mechanismů strojů. Spoje. Skriptum VŠB-TU
Ostrava, druhé vydání, 2008, ISBN 978-80-248-1782-8.
[4] Bolek A., Kochman J. a kol.: Části strojů. Technický průvodce 1. svazek a 2. svazek.
SNTL, Praha 1990.
[5] Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky. Albra, Úvaly, 2006, ISBN 80-7361-033-7.
[6] ČSN EN 20273 – Díry pro šrouby. ČNI, Praha, 1996.
[7] ČSN 42 5530-2 Tyče šestihranné válcované za tepla vysoké a zvlášť vysoké přesnosti.
Rozměry. Praha,1987.
23