Obsah

Kapitola 1
O tom, fak Thomas Tracv k tvgrovi pisel
Kapitola 2
Thomas Tracv se chce stat ochutnavacem kavv Otto Sevfganga
Kapitola 3
O tom, fak se Thomas Tracv se:namil s Laurou Luthvovou
Kapitola 4
O navstv Thomase Tracvho v dom u Luthvovvch a fefich tragickvch nasledcich
Kapitola 5
Nimmova smrt
Kapitola 6
Thomas Tracv dava vvpov, tvgr se stane viditelnvm a policie po nm stili
Kapitola 7
Ro:hovor s doktorem Rudolfem Pingit:erem
Kapitola 8
Ro:hovor pokracufe
Kapitola 9
Thomas Tracv fe podroben psvchiatrickemu vvseteni v Bellevue
Kapitola 10
Neradostne shledani Thomase Tracvho a Laurv Luthvove
Kapitola 11
Hon na tvgra
Kapitola 12
Plan kapitana Hu:ingv fak chvtit tvgra
Kapitola 13
Lov na tvgra :acina
Kapitola 14
Thomas Tracv opt penasi okv kavv a obfevufe se tvgr
Kapitola 15
S"astnv konec
Kapitola 1
Thomas Tracy ml tygra.
Vlastn slo o cerneho pantera, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr.
Ml krasne bile zuby.
Takto Tracy sveho tygra ziskal:
Kdyz mu byly ti roky a vci kolem sebe poznaval podle zvuk$, tu kdosi ekl tygr! A" uz
tygr! bylo cokoli, Tracy to chtl.
Jednoho dne se Tracy s tatou prochazel po mst, kdyz uvidl cosi za vylohou rybarny.
"Kup mi toho tygra." ekl.
"To je rak." opravil ho tata.
"Tak to nechci." ekl Tracy.
O par let pozdji navstivil s mamou zoo a v kleci vidl skutecneho tygra. Vypadal jist
nejtygrovatji ze vsech tygr$, ale jeho tygr to nebyl.
V dalsich letech spatil Tracy mnoho obrazk$, slovnik$, encyklopedii a Iilm$ s tmi
nejroztodivnjsimi druhy zviat. Vykracovalo si tam mezi nimi i dost cernych panter$, ale
o zadnem z nich by Tracy nemohl ict, ze je to jeho tygr.
Az jednoho dne si zasel Tracy do zoo sam. Bylo mu tehdy asi patnact, pokuoval cigaretu a
koukal po holkach, kdyz tu najednou stanul konecn ped svym tygrem.
Byl to rozespaly cerny panter, ktery se prav probudil, zvedl hlavu, zpima se na Tracyho
zadival, stoupl si na vsechny ctyi a eci cernych panter$ pozdravil, coz znlo asi takto: Uajii,
pak poposel k mizim klece, na chvili se zastavil, s ocima stale upenyma na Tracyho, a zas se
lin vratil k mistu, kde az dosud spal. Tam sebou zuchnul a zahledl se kamsi do dalkyprostoru,
do dalky tolika mil a let, kolik mil a let prostor ma.
Te zas pro zmnu ziral Tracy na cerneho pantera. Ziral tak upen asi pt minut. Pak
odhodil cigaretu, odkaslal si, vyplivl slinu a vysel ze zoo.
"Tohle je m$j tygr." ekl si.
Nikdy se jiz do zoo nevratil, aby si tygra jest jednou prohledl. Nebylo to nutne. Ml ho.
Ml ho celeho a se vsim vsudy za tch pt minut, kdy ho vidl, jak odevzdan hledi
do nekonecneho prostoru s vyrazem te straslive tygi pychy.
Kapitola 2
Kdyz bylo Tracymu jedenadvacet, odjel i se svym tygrem do New Yorku a nastoupil praci u Otto
SeyIanga, dovozce kavy, ve Warrenov ulici v centru Washingtonova trzist. V okoli byly
hlavn obchody se zemdlskymi vyrobky, a tak krom kavy, kterou mohl Tracy zadarmo
popijet v oddleni ochutnavac$ u sve Iirmy, najedl se bezplatn i dosytosti cerstveho ovoce a
zeleniny.
Za nekvaliIikovanou praci dostaval Tracy velmi nizky plat, ale byla to prace dobra a
poctiva. Zpocatku nebylo nic lehkeho hodit si na zada padesatikilovy zok zrnkove kavy a ujit
s nim padesat metr$, ale za tyden to jiz byla pro Tracyho hracka, a dokonce i tygr musel ocenit,
jak snadno mu to jde.
Jednoho dne zasel Tracy za svym nadizenym, panem Valorou, aby s nim promluvil o sve
budoucnosti.
"Chci se stat ochutnavacem," ekl mu.
"Kdo t posila?" zeptal se Valora.
"Kam by m kdo posilal?" divil se Tracy.
"Kdo t posila za mnou, abych t udlal ochutnavacem?"
"Nikdo."
"Co vis o ochutnavani kavy?" ptal se Valora.
"Mam rad kavu," ekl Tracy.
"Co vis o ochutnavani kavy?" opakoval Valora svou otazku.
"Nco kavy jsem uz vypil v oddleni ochutnavac$."
"Vypil jsi jen tolik kavy a sndl tolik vdolk$, co dostavaji vsichni ostatni, ktei nejsou
proIesionalni ochutnavaci," ekl Valora.
"Kdyz byla kava dobra, poznal jsem to," ekl Tracy. "Kdyz byla spatna, poznal jsem to
taky."
"Jak jsi to poznal?"
"Podle chuti."
"Mame ti ochutnavace: Nimma, Peberdyho a Ringerta," ekl Valora. "Jsou uz u Iirmy
ptadvacet, ptaticet a jedenactyicet let. Jak dlouho pracujes ty u Otto SeyIanga?"
"Ctrnact dni."
"A chces se stat ochutnavacem?"
"Ano."
"Za ctrnact dni prace u Iirmy se chces dostat az na samy vrchol zebicku?"
"Ano."
"Nechce se ti cekat, az na tebe pijde ada?"
"Ne, pane. Nechce."
V tu chvili vesel do Valorovy kancelae sam Otto SeyIang. Valora vyskocil ze zidle, ale
Otto SeyIang, sedmdesatilety muz, ktery si na to nepotrpl - alespo ne na to vyskakovani -, ekl:
"Jen z$state sedt, Valora! A pokracujte!"
"Jakze, prosim?" ptal se Valora.
"Pokracujte, kde jsem vas perusil, a cite se, Valora!" nakazal mu Otto SeyIang.
"Tenhle novy clovk pisel zadat misto ochutnavace."
"Pokracujte!"
"Je u Iirmy ctrnact dni a chce se stat ochutnavacem."
"Pokracujte, kde jste pestali!"
"Ano, seIe," ekl Valora a obratil se k Tracymu.
"Za pouhych ctrnact dni chces dostat misto, na ktere museli Nimmo, Peberdy a Ringert
cekat dvacet, ptadvacet a ticet let? Je to tak?"
"Ano, pane."
"Jen tak si pijdes k Iirm a hned chces tu nejlepsi praci?"
"Ano."
"A o ochutnavani kavy vis taky vsecko, ze?"
"Ano."
"Jak tedy chutna dobra kava?"
"Jako kava."
"Jak chutna prvotidni kava?"
"Jako dobra kava."
"V cem je tedy rozdil mezi dobrou a prvotidni kavou?"
"V reklam," odpovdl Tracy.
Valora se obratil k Otto SeyIangovi, jako by chtl ict: Co mam s tim chytrolinem
pivandrovalym dlat? Ale Otto SeyIang ho nepovzbudil, jen cekal, co se bude dit dal.
"V oddleni ochutnavac$ neni volne misto," ekl Valora.
"Kdy tam bude volne misto?" zeptal se Tracy.
"Ne div, nez ume Nimmo," ekl Valora, "ale v podniku je dalsich devtaticet lidi, ktei
jsou ped tebou."
"Nimmo pece jest neume." ekl Tracy.
"eknu mu, aby si pospisil."
"Nechci, aby pospichal."
"Ale jeho misto chces!"
"Ne, pane," ekl Tracy. "Chci, aby v oddleni byli ctyi ochutnavaci."
"A ty chces byt tim ctvrtym?" zasnul Valora. "A ne Shively, ktery je te prvni v poadi?"
"V jakem poadi?"
"V poadi tch, ktei cekaji na misto ochutnavace," ekl Valora. "Chces pedbhnout
Shivelyho?"
"Nechci nikoho pedbhnout," ekl Tracy. "Chci byt mimo jakekoli poadi pijaty
do oddleni ochutnavac$, protoze umim ochutnavat kavu a poznam, kdy je dobra."
"Opravdu?"
"Ano."
"Odkud jsi?" zeptal se Valora.
"Ze San Erancisca," ekl Tracy.
"Proc se tam vlastn nevratis?"
Valora se obratil k Otto SeyIangovi.
"To by asi bylo nejlepsi, ze ano, pane seI."
Valora ani Otto SeyIang nevdli, ze za Tracyho mluvi tygr. Mysleli, ze to je Tracy sam.
Zpocatku Otto SeyIanga napadlo, ze by mohl udlat nco pekvapujiciho, tak jak to kdysi
vidl na divadle. Pekvapujiciho pro Valoru a snad i pro toho kluka. Jenze pak to zavrhl.
Uvdomil si, ze pece jen neni na divadle, ale ve svem podniku KAVA-IMPORT, a krom toho
neni umlec, ale obchodnik. Napadlo ho totiz, ze by snad mohl zamstnat ctvrteho ochutnavace,
tedy Tracyho, ktery ma tolik kuraze, aby pisel za Valorou, a ekl mu, nejspis po pravd, ze on,
Tracy, pozna dobrou kavu, kdyz ji ochutna, a jest ukaze, ze ma za usima. Jako teba s tou
reklamou. /Kdyz se to tak vezme, uvazoval v duchu Otto SeyIang, je to umni vlastn poadny
podIuk. Jen proto, ze kluk odnkud z KaliIornie dokaze pohotov odpovidat na imbecilni otazky,
byt to v njakem tom umleckem kuse, uz by mu clovk ml dat, o co si ekne, a nco z nj
udlat. Ale co je doopravdy zac? Je to kaIa? Zije kavou, dycha kavou? Kdepak. Eiskus je to, nic
vic./
Tak se nakonec Otto SeyIang rozhodl, ze nic pekvapujiciho neudla.
"Co mas za praci?" zeptal se Tracyho.
"Skladam pisnicky," ekl Tracy.
"Ale! Co mas za praci u Otto SeyIanga?" ptal se ten stary muz. "Vis, kdo ja jsem?"
"Ne, pane. Kdo jste?"
"Otto SeyIang."
"Vite, kdo jsem ja?"
"Kdo jsi?"
"Thomas Tracy."
/Mam tenhle podnik. Mam ho uz ctyicet pt let, ikal si v duchu Otto SeyIang. Co mas ty?/
- /Mam tygra, odpovidal v duchu Tracy./
Pokracovali v hovoru, ale ne div, nez mezi nimi proskocily tyhle myslenky.
"Co mas za praci u Otto SeyIanga?" ptal se ten stary muz.
"Penasim zoky s kavou," odpovdl Tracy.
"Chces si to misto udrzet?" zeptal se Otto SeyIang.
Tracy vdl, co tygr hodla ict, a nedockav cekal, az to ekne. Vtom vsak zjistil, ze tygr
z nudy usnul.
Za chvili slysel sam sebe, jak ika: "Ano, pane, chci si to misto udrzet."
"Tak se sakra vra" ke sve praci!" oboil se na nj Otto SeyIang. "A jestli zas nkdy pijdes
k Valorovi placat nesmysly a utracet tak zb$hdarma jeho cas, vyhodim t. Pan Valora vi sam
ze vseho nejlip, jak sv$j cas utracet, a nikdo mu s tim nemusi pomahat, nemam pravdu, Valora?"
"Zajiste, pane seI," ekl Valora.
Tracy se vratil ke sve praci a tygra nechal spat pod Valorovym stolem.
Kdyz se tygr probudil a pisel k Tracymu, nechtl s nim Tracy mluvit.
"Uajii," ekl tygr v nadji, ze prolomi to trapne ticho.
"V hajii," odsekl mu Tracy. "To jses kamarad, takhle m vypect. Cekal jsem, jak jim to ukazes,
ale ty zrovna musis usnout. Kdyz ikal: "Chces si to misto udrzet?', cekal jsem, ze mu odpovis
nco chytreho. To si ikas tygr?"
"Mruu," ekl tygr.
"Mruu," ekl Tracy. "Jdi mi z oci!"
Po zbytek dne penasel Tracy zoky s kavou mlcky a nasupen. Zlobil se na tygra, ktery projevil
sve spatne zp$soby a usnul zrovna v tu nejnevhodnjsi chvili. Stalo se mu to sice poprve, ale
Tracymu se to nelibilo. Trapilo ho, zda tygr netrpi njakym pochybnym rodovym sklonem.
Po praci doprovazel Tracy Nimma k podzemni draze. Nimmo byl celou cestu nervozni, protoze
cely den ochutnaval kavu. Byl tem tak stary jako sam Otto SeyIang a neml zadneho tygra:
vlastn ani nevdl, ze jsou tygi, ktere lze mit. Jedine, co dlal, bylo, ze stal v cest Shivelymu.
A Shively stal v cest ticeti osmi dalsim zamstnanc$m podniku Otto SeyIanga.
Takze se Tracy opt vratil ke sve praci, ale krom toho napsal i ti verse sve pisnicky. Z$stane
tedy jest a pocka, az se z toho tygr vykese. Ale nebude stat nikomu v cest, nebude nikomu
pekazet v poadi.
Kdyz Tracy vysel z podzemni drahy a kracel vzh$ru po Broadwayi, rozhodl se, ze si da salek
kavy - a tak si ho dal. Byl dobrym ochutnavacem, a vdl o tom. Nechtlo se mu ale cekat
njakych ticet pt let, aby to mohl dokazat. Vypil druhy salek a dal si teti, vychutnaval jej
zvolna a pecliv.
Kapitola 3
Cas o casu zabloudily oci Tracyho tygra po okoli v nadji, ze zahlednou mladou tygici, jejiz
chovani a zp$soby by byly vhodne pro cokoli, co by z jejich setkani mohlo vzejit. Ale a" se dival
jak se dival, vtsinou zadnou nespatil. Vtsinou vidl jen same poulicni kocky. Pi tch nkolika
vzacnych pilezitostech, kdy mu do oka padla pece jen opravdicka tygice, ml tygr prav kamsi
velice naspch a casu mu zbyvalo jenom tolik, aby se stacil jest v bhu ohlednout a podivat se
za ni. Bylo to smutne a nikam to nevedlo a tygr o tom musel zacit.
"Uaach," ekl.
"Co ikas?" zeptal se Tracy.
"Uachm."
"Nerozumim ti."
"Suamach."
"Co je to?"
"Samacham."
"Znamena to nco?"
"Achsamacham," ikal trpliv tygr.
"Mluv poadn, kdyz chces nco ict," zlobil se Tracy.
"La," ekl tygr.
"To je skoro Irancouzsky," ekl Tracy. "Mluv normaln. Vis, ze Irancouzsky neumim."
"Lasal."
"Laso?"
"Sa," ekl tygr.
"Nezkracuj slova, spis je prodluzuj, a" ti m$zu rozumt," poprosil ho Tracy.
"S," ekl tygr.
"Umis mluvit lip," ekl Tracy. "Buto mluv, nebo bu zticha."
Tygr z$stal zticha.
Tracy pemyslel, co chtl tygr ict, a najednou na to pisel.
Stalo se to v dob poledni pestavky. Tracy stal na schodisti ped vchodem podniku Otto
SeyIanga, vyhival se na slunci a poslouchal Nimma, Peberdyho a Ringerta, jak si povidaji
o vhlase, ktereho se jim ve svt kavy za ta leta vrneho ochutnavani dostalo. Tu a tam se i
Tracy snazil vpadnout do hovoru zminkou o pisnicce, kterou prav pise, ale nikdy se mu to
docela nepodailo.
Snazil se pijit na to, co tygr ikal, kdyz tu najednou vidi, jak po Warrenov ulici kraci divka
v zlutych pilehavych pletenych satech. Jak hiva bohate cerne vlasy ji voln splyvaly
k ramen$m. Vyzaoval z nich zivot a praskala v nich elektina. Svaly Tracyho tygra se napruzily,
jeho stihla hlava se vytahla smrem k divce, jeho ohon se napimil, ztuhnul a jen nepatrn se
zachvival, a odkudsi z hloubi tygra se vydralo divoke Uajii.
Ochutnavaci kavy, ktei zaslechli to zarzani, se s udivem obratili k Tracymu, protoze jest
nikdy v zivot podobny zvuk neslyseli.
"Aha," ekl Tracy tygrovi, "uz to mam."
"Uajii," opakoval tygr jakoby v bolesti a hlava se mu vytahla jest dal. Tracyho oci se
ponoily do oci te divky. Oboji, ten vykik i to ponoeni, probhlo soucasn. Divka slysela ten
vykik a pijala Tracyho oci, tem se zastavila, tem se usmala, nalehla tsnji na sve zlute
pletene saty a odtancila dale po Warrenov ulici, jen tygr teskn kucel.
"Tak tohle dlaji v KaliIornii?" zasnul Nimmo.
"Uajii," ekl Tracy.
"Udlej to jest jednou," pozadal ho Peberdy.
Tracy, ktery se dival za odchazejici divkou a sledoval tygra, jak za ni uhani, to udlal jest
jednou.
"Slysel jste to, Ringerte?" ekl Peberdy. "Tohle dlaji v KaliIornii, kdyz vidi krasavici."
"Zadne strachy," ekl Ringert, "slysel jsem to."
"Slysel jsi to," ekl Nimmo, "ale dokazes to udlat?"
"To vit, ze nedokazu," piznal Ringert. "Ani jeden z nas starych ochutnavac$ to nedokaze."
A stai ochutnavaci museli s litosti piznat, ze to nedokazou. Pak se vsichni vratili ke sve
praci. Tygr se pihnal zpatky za Tracym k navrsene hromad zok$ v zadni casti skladist, odkud
byl oknem vyhled na dvorek. Toho odpoledne si Tracy pohazoval zoky, jako by to byly pytliky
Iazoli.
"A" je to kdokoli," ekl tygrovi, "pracuje nkde pobliz. Zitra ji zase ovpoledni pestavce
uvidim a poziti taky. Dalsi den ji pozvu na obd."
Cele odpoledne se Tracy snazil poadn si o tom s tygrem popovidat, ale tygr vzdycky misto
odpovdi pouze hlasit zarzal. Kazdou chvili zaslechli ostatni nosici zok$ to zarzani. Byli to
vsichni mladi muzi a radi by ten zvuk napodobili, ale nedokazali to. Jak by mohli, kdyz nemli
tygra. Jen jednomu z nich, chlapci,ktery se jmenoval Kalany, se to tem podailo a pysn tvrdil
Tracymu, ze a" si kdokoli z KaliIornie udla cokoli, on, ktery je z Texasu, to dokaze taky.
"Zitra, poziti a popoziti," pipominal Tracy tygrovi, "pak ji pozvu na obd."
A to se vi, stalo se, jak ekl.
Sedla u stolu naproti Tracymu v kavarn "Oukej". Oba jedli a tygr zatim obchazel kolem,
snazil se potlacit zarzani a nevypadat tak hltav.
"Jmenuju se Tom Tracy," ekl Tracy.
"Ja vim, uz jste to ikal," odpovdla ta divka.
"Zapomnl jsem."
"Ja vim, uz jste mi to ekl tikrat. Ale chtl jste ict Thomas, ne Tom, ze ano?"
"Ano," pikvl Tracy. "Thomas Tracy. Tak se jmenuju. Nic jineho to neznamena. Tedy chci ict,
nic jineho nez jmeno. Muz nema jenom to jmeno."
"Mate i jmeno po otci?" zeptala se divka.
"Ne," ekl Tracy. "Jenom Thomas Tracy. Nebo jen Tom, kdybyste to chtla zkracovat."
"Nechci to zkracovat," ekla divka.
"Opravdu ne?" rozzail se Tracy, protoze to pro nj mnoho znamenalo. Pedstava, co
vsechno to pro nj m$ze znamenat, ho velice rozrusila. A tak byl rozrusen, ze si ani nevsiml, jak
tygr kamsi upen zira a taky se cely tese vzrusenim. Pak se pece jen podival a vidl, ze tygr
hledi na mladou tygici.
"Opravdu ne?" opakoval Tracy.
"Ano," ekla divka. "Libi se mi jmeno Thomas Tracy, tak jak je. Nechcete se zeptat, jak se
jmenuju ja?"
"Jak se jmenujete?" zeptal se Tracy pidusenym hlasem.
"Laura Luthyova," odpovdla divka.
"O," zastenal Tracy. "O, Laura Luthyova."
"Libi se vam?" zeptala se Laura Luthyova.
"Jestli se mi libi?" zvolal Tracy. "O, Laura, Laura Luthyova."
Zatimco Thomas Tracy a Laura Luthyova dojidali obd, prohanli se tygr s tygici kolem nich, a
nepestali s tim, ani kdyz Tracy a Laura vstali od stolu a dosli k pokladn, kde Tracy zaplatil 85
cent$ za oba obdy.
Co mu te zalezelo na penzich?
Na ulici vzal Tracy Lauru za ruku a tak pesli kolem podniku Otto SeyIanga, kolem Nimma,
Peberdyho a Ringerta, ktei stali ped vchodem. Tygr s tygici kraceli zp$sobn za nimi. Tracy
doprovodil Lauru az k jeji kancelai, vzdalene asi dva bloky od podniku Otto SeyIanga, smrem
k dok$m na konci Warrenovy ulice, kde Laura pracovala jako pisaka.
"Zitra?" zeptal se Tracy, aniz poadn vdl, na co se pta. DouIal vsak, ze ona vi.
"Ano," odpovdla Laura.
Tracyho tygr zarzal. Lauina tygice se pousmala, svsila hlavu a odbhla.
Tracy se vratil k podniku Otto SeyIanga, k ochutnavac$m kavy, ktei postavali ped vchodem.
"Tracy," pistoupil k nmu Nimmo, "douIam, ze budu zit aspo tak dlouho, abych vidl, jak to
dopadne."
"Budete," ujistil ho rozhodn a upimn Tracy. "Budete, protoze musite zit."
Tygr stal uprosted chodniku, zahledn do nekonecneho prostoru.
Kdyz se Tracy toho dne vracel dom$, nalezl tygra, jak tam uprosted chodniku stale jest stoji, a
stoupl si vedle nj.
Lide, valici se z prace, do nho vrazeli. Stali tak oba dlouho, pak se Tracy pohnul a vydal se
smrem k podzemni draze. Tygr se neochotn plouzil za nim.
Kapitola 4
Laura Luthyova zila ve ctvrti Ear Rockaway. Soboty a nedle travila doma s matkou.
Jeji matka byla, da-li se tak ict, jest krasnjsi nez Laura sama, a vcna, i kdyz nenapadna
evnivost mezi nimi se odrazela nejen v zrcadlech po celem dom, ale i v poznamkach, jez ob
zeny pronasely na adresu Iilmovych ci divadelnich herc$, na adresu muz$ ze sousedstvi nebo
muzskych navstvnik$ kostela. /Kostel byl naproti pes ulici, takze mohly vidt, jaci muzi jej
navstvuji. O sobotach a nedlich vyhlizely spolecn, jine dny chodila k oknu pouze Lauina
matka, vtsinou vsak taky ne, nebo" s cim vtsim klidem mohla svou zalibu provozovat, tim
mensi k ni mla chu". Nicmen stalo se obcas, ze ji do oka padl njaky ten urostly muz,
pichazejici si do kostela pro pozehnani ci pro nevyplaceny ucet/.
evnivost mezi matkou a dcerou vzkvetala a rostla, vzdor tomu, ze pan Oliver Luthy,
Lauin otec, pichazel kazdy vecer po praci dom$ a jiz po ctyiadvacaty rok ulehal do postele
vedle sve pani, jejiz kestni jmeno znlo Viola.
Pan Luthy pracoval na Manhattanu a byl ve Iinancni administrativ. Byl tam jiz tak dlouho,
jak dlouho byl, lze-li to tak ict, ve spolecnem lozi se svou zenou. Dostala ho tam ona. Zdalo se ji
totiz lepsi, aby byl jeji muz v ncem, jako je Iinancni administrativa, nez aby byl v ncem, jako
je lodni doprava, coz bylo pesn to, v cem byl, kdyz se brali.
Pracoval tehdy sice jako loasky uednik, ale Viola o nm radsi prohlasovala, ze je v lodni
doprav, protoze takhle si mohla alespo pedstavovat, ze lomi nco dopravuje, dobytek,
traktory ci snad lod. A kolikrat douIala, jestli teba i ti ostatni si to tak nebudou chvili
pedstavovat, a nijak nespchala jim tu pedstavu vyvracet. Ta pedstava se jaksi brzy vyvratila
sama, ale vzdycky tu zbyla alespo chvilka hrde, by" pochybne pychy.
Dost casto k Luthyovym pichazely navstvy, pijemni lide z r$znych mist. Bylo vsak
na nich cosi pozoruhodneho. Na rozdil od vsech tch, o nichz se clovk docita ve spolecenskych
rubrikach casopis$, vypadali totiz upln obycejn. Ale kdyz je Viola zahrnula bezpoctem otazek
a oni museli odpovidat a pozvolna tak odkryvali sve nitro, zdali se byt obycejni cim dal tim mi
a cim dal vic vypadali jako ti, ktei mit jen trosku vic ststi museli se dostat nejmi k divadlu.
Navstvy byvaly obvykle vzdy pedem pecliv ohlasene a obvykle pichazely v sobotu
odpoledne. Jednou - krom Violy o te pihod nikdo nevdl - vysel z koupelny muz jmenem
Glear a srazil se s Violou v pedsini. Vracela se prav z loznice do pokoje s casopisem,
ve kterem mu chtla ukazat clanek o problemech dopravy. Kvapn ji objal a do obliceje ji vtiskl
cosi, co snad byl polibek. Zavanula z nj v$n kolinske, to si pamatovala, a kdyby se byl dostal
k Iilmu, jist by dlal njakeho uednika, totiz uednika pimo v njakem Iilmu. Protoze Viola
vdla sve, vdla, jak dokaze zap$sobit na vybusneho muze,ktery klidn mohl byt i Iilmovym
hercem, ml to s ni pan Luthy dva roky dost tzke. Pak se ji vsak asi podoba pana Gleara
vykouila z pamti a b$hsuproc myslela te na nj ne jako na pana Gleara, ale jako na pana
Shermana.
"Copak asi dla ten zajimavy pan Sherman?" vzpomnla si jednou ped manzelem. Manzel
odpovdl, ze pan Sherman ma te sochu a stoji v mstskem parku v Savannah.
Thomas Tracy navstivil Luthyovy jednoho nedlniho odpoledne.
Celou cestu do Ear Rockaway byl tygr velice rozruseny a netrplivy, ze se zas setka
s Lauinou tygici, a jakmile Tracy a tygr vstoupili do domu, zacaly se dit vskutku podivne vci.
Tracy pohledl na Violu, Lauinu matku, a Viola pohledla na Tracyho. Ale ten pohled nebyl
nijak letmy. Snad se dalo pedpokladat, ze Tracy na Violu bude hledt, protoze toho na ni bylo
dost, co se pehlednout prost nedalo. Byla cela Laura, vk ji nepidal na vaze, ale byla
protelejsi z te unavne role vcne nevinnosti.
Laura zahledla ty pohledy, zatimco otec vyhlizel z okna. Shledal, ze se cosi dje naproti
u kostela. Viola ho poslala pro zmrzlinu a on sel rad, protoze kostel byl na cest k obchodu, a tak
se tam aspo zastavi a zjisti, o co jde. Jakmile odesel, pinesla Viola krabici bonbon$ a nabidla je
Tracymu se znacn vymluvnou pobidkou. Laura, ktera vypadala, ze ji vzajemna naklonnost
Tracyho a matky velice tsi, se na chvili omluvila a odesla kamsi hledat vysvdceni z krasopisu,
na kterem bylo jeji jmeno chybn napsano jako Lutyova misto Luthyova.
Odesla zvesela a nechala tam Tracyho a jeho tygra samotne s pani Luthyovou a s tmi
bonbony.
Tracy pijal kazdy bonbon, ktery mu nabidla, a kdyz uz jich sndl sest, aniz si to dovedl
vysvtlit, nahle vstal a pijal vse.
Cekal, ze ji to pekvapi, ale pekvapilo ho, ze to cekala. Stejn jako kdysi Glear chopil se i
on te nevinne zeny a do obliceje ji vtiskl cosi, co snad ml byt polibek. I z jeho ust zavanulo,
uvdomila si hned pani Luthyova. Stacil jest vcas poodstoupit a nechal tygra probhnout
mezi nimi, pak musel poodstoupit jest jednou, to kdyz se rozbsnny tygr pihnal zase zpatky.
Nato se Tracy pokusil naplnit svou pedstavu o polibku podruhe.
A byl prav uprosted tohoto druheho pokusu, kdyz se do mistnosti vratila Laura.
Tracy se snazil dlat, jako ze vlastn nedlal to, co bylo zjevn vidt, ze dlal, pestoze a" dlal
co dlal, nedokazal si pedstavit nic jineho, co by ml dlat, jako ze dlal.
Vidl Lauinu tygici. Stala vedle Laury a v ocich mla uzas a vztek. Pak se porozhledl po svem
tygrovi, ale ten uz byl pryc.
Vzal klobouk a vysel z domu.
Zahledl pana Luthyho, jak pichazi od kostela a v ruce nese zmrzlinu, ale otocil se a pospichal
opacnym smrem.
Az na Broadwayi podailo se tygrovi prodrat zastupem nedlnich chodc$ a pipojit se
k Tracymu.
"Tohle mi uz nedlej," ekl mu Tracy.
Druhy den o poledni pestavce stal Tracy ped podnikem OttoSeyIanga a douIal, ze Laura
Luthyova pijde. Nepisla.
Nepisla ani zadny dalsi den v tom tydnu.
Kapitola 5
"Tak jak se to vyviji?" zeptal se Tracyho Nimmo v patek vpoledne.
"Pisnicka?" ptal se Tracy.
"K certu s pisnickou. Jak se to vyviji s tebou a tou pknou cernovlaskou v zlutych satech?"
"Uajii," povzdychl si smutn Tracy.
"Co tim myslis?" ptal se Nimmo.
"V nedli jsem byl u nich ve Ear Rockaway a potkal tam jeji matku," vysvtloval Tracy.
"Pinesla bonbonieru a ja sndl sest bonbon$. Nesnasim bonbony, ale ona mi je pistrkovala az
k nosu a ja si musel poad brat a jist. Bojim se, ze se to nevyviji moc dobe."
"Procpak?" zeptal se Nimmo.
"Protoze kdyz jsem sndl vsechny ty bonbony, odesel otec pro zmrzlinu, dcera odesla
pro vysvdceni z krasopisu a ja objal matku a polibil ji."
"Ne!" ekl Nimmo.
"Ano," ekl Tracy.
Ochutnavac kavy zacal nahle siln skytat.
"Co je vam?" ptal se Tracy.
"Nevim," ekl Nimmo.
"Snad abyste sel dom$ a lehl si," radil mu Tracy.
"Ne, jsem v poadku," ekl Nimmo. "Jenom mi povz, jak to pesn vsechno bylo. Musim to
vdt."
"Bylo to, jak jsem ikal," ekl Tracy. "Myslim, ze za to m$zou ty bonbony."
"Co te chces dlat?" zeptal se Nimmo.
"Nco, aby to zas bylo dobre," ekl Tracy.
"Co?"
"Postavim se zas nkdy o poledni pestavce ped podnik Otto SeyIanga," vysvtloval Tracy,
"njaka divka jako Laura Luthyova zas pejde kolem po Warrenov ulici, ale az k nim tentokrat
pijdu dom$ a potkam jeji matku, nebudu prost jist zadne bonbony, a bude to."
"Zadna jina divka jako Laura Luthyova pece neni," povzdychl si Nimmo. "P$jdu radsi
ochutnavat kavu."
"Mate jest dvacet minut do konce pestavky," upozornil ho Tracy.
"Nevadi, p$jdu uz te," ekl Nimmo. "K cemu tady stat? Na co jest cekat?"
Vchazel dovnit, kdyz zaslechl, jak Tracy zastenal. Otocil se a spatil tu krasnou cernovlasku.
Pechazela kolem a vedle ni kracel jakysi mladik - zarucen ne z KaliIornie a podle vzhledu
knihovnik.
Nimmo se znechucen odvratil, zatimco Tracy z$stal jen zirat, jako by nevil vlastnim ocim.
Pokusil se o usmv, ale marn.
Laura Luthyova pesla, aniz se na nj podivala.
Nimmo nepestaval skytat a dostal na odpoledne volno. Druheho dne do prace nepisel. A
konecn v pondli rano nastoupil v oddleni ochutnavac$ Shively - pisel ve svem modrem
serzovem nedlnim obleku - protoze Nimmo zemel.
Podle nkterych zp$sobila smrt ta skytavka, ale taci dokazou teba i tvrdit, ze Kleopatra zemela
na stevni katar.
Kapitola 6
Kolik jen srdci puklo v letech minulych, kolik jich puka v dobach dnesnich a kolik srdci ma jest
puknout v case nadchazejicim? Nimmo je mrtev, Laura Luthyova ztracena, Shively je konecn
v oddleni ochutnavac$, Peberdy a Ringert jsou na nj jak na psa, a kdyz se ho ptaji, co te kav
ika, vyznamn na sebe mrkaji.
Cas prokazal, ze prvni ti verse Tracyho pisnicky nejsou nic vyjimecneho, tak jako i jine
vci zprvu jedinecne se casem projevi jako pouze vsedni. Pise se vytratila, i ten kus papiru,
na ktery Tracy tak pecliv napsal slova, se ztratil, melodie se vykouila z hlavy.
Jedne nedle kraceli Tracy a tygr po Pate avenue ke kostelu sv. Patricka, hoeli posvatnym
nadsenim jakehosi starodavneho a pitom tak cerstveho vyznani, ponoeni v osamni lidske i
zvieci.
Vstoupili dovnit a vsechno si prohledli.
Pisti sobotu dal Tracy u Iirmy Otto SeyIanga vypov a vratil se do San Eranciska.
Uplynulo nkolik let.
A pak jednoho dne bylo Tracymu sedmadvacet, byl opt v New Yorku a prochazel se
po mst jako ped sesti lety.
Odbocil z Broadwaye na Warrenovu ulici a kracel k podniku Otto SeyIanga. Na dom visela
Iirma "Keeneyovy sklady."
Znamena to snad, ze ani kava neuspla? Ze Nimmo, Peberdy, Ringert, Shively, SeyIang, ze
ani oni neuspli?
Kdyz tygr zahledl vchod do domu, cely se napruzil, protoze prav tam to bylo, kde kdysi
odpoledne z$stal zarazen zirat za odchazejici Laurou Luthyovou.
Tracy pospichal pryc od Keeneyovych sklad$, zastavil taxi a vystoupil u Veejne knihovny.
Vydali se zas po Pate avenue. Na ulici byly zastupy nedlnich chodc$, muzi, zeny, jejich
dti.
Tracy jest nenasel tu, ktera by mla nahradit Lauru Luthyovou. Nimmo pedpovdl, ze ji
nenajde nikdy. A mozna ml koneckonc$ pravdu.
Tracy se postavil na rohu, jeden blok od kostela sv. Patricka, a pozoroval maleho chlapecka
a jeho sestru, jak pechazeji pes ulici. Tygr si stoupl vedle nho. Tracy polozil ruku na tygrovu
hlavu.
"Takove jsem uz mohl mit," ekl.
"Uajii," ekl tygr.
Sel dal a tygr mu kracel po boku. Tracy s uzasem sledoval, ze lide na jeho stran ulice
pebihaji kvapn na druhou stranu. Podival se tim smrem a vidl zastupy lidi a vsichni se divali
na nj, nktei dokonce pes hledacky Iotoaparat$.
Ve vsi nevinnosti rozhodl se Tracy, ze pejde pes ulici a zjisti, co se to vlastn dje, ale
jakmile sestoupil z chodniku, lide na protjsi stran zacali zbsile prchat vsemi smry, mnozi
s kikem, nktere zeny s jekotem.
Tracy se otocil a pohledl na tygra.
Tem cely zivot ml tygra vedle sebe, ale jest nikdy pedtim se nic podobneho nestalo.
Jest nikdy pedtim nikdo jeho tygra nevidl.
Cozpak se mohlo stat, aby zcistajasna vidli jeho tygra i jini lide a v$bec vsichni?
Psi kolem zacali cloumat voditky a stkali a raIali a vyvadli jako zbsili. Uprosted Pate
avenue se Tracy zastavil a pockal, az pejede autobus, a znovu musel uzasnout, kdyz spatil
vyraz ve tvai idice a obliceje cestujicich.
"Co tomu ikas?" obratil se Tracy na tygra. "Myslim, ze t vidi. Vypada to, ze t
doopravdicky vidi, jako t vidim ja uz skoro cely sv$j zivot. Ale podivej se na n, oni se t boji,
jsou k smrti vyplaseni. Propanajana, vzdy" by pece mli vdt, ze neni ceho se bat."
"Uajii," ekl tygr.
"Ano," ekl Tracy. "Mimochodem tak dobe jsi nemluvil od te doby, co Laura Luthyova
petancila po Warrenov ulici kolem podniku Otto SeyIanga."
Sli dal po Pate avenue, az se ocitli naproti kostelu sv. Patricka. Tracy, ktery se chystal tak
jako ped sesti lety kostel navstivit, si to namiil ped ulici. Hloucek lidi ped vchodem se razem
rozprchl. V tu chvili zacali z kostela vychazet dalsi lide. Bohosluzby uz skoncily, ale i tak chtl
Tracy zajit dovnit, projit hlavni lodi az k oltai a prohlednout si tam vsechny ty nadherne vci,
tu zazracnou vysku a carovne pitmi, malovana okna, sloupy, hoici svice.
Ti, ktei vysli z kostela, vypadali pokojn, ale v mziku i oni se zmnili, rozbhli se nalevo
napravo po ulici, nktei se bzeli ukryt zpatky do kostela.
"Moc m to mrzi," posteskl si Tracy. "To se pece jest nikdy nestalo."
"Uajii," ekl tygr.
"A stejn tam p$jdeme," rozhodl Tracy.
Nechal ruku polozenou na tygrov hlav a spolecn vystoupali vzh$ru po schodisti, az
konecn vesli do toho vzneseneho prostranstvi.
Prostranstvi bylo vznesene, ale ne ti, ktei tu dosud prodlevali, ba ani ti panove v dlouhych
izach - jejich uprk byl zbsily a nespoadany.
Tracy a tygr kraceli zvolna hlavni lodi k oltai. Tracy si vsiml, jak se tu a tam pootevela
postranni dvika, ze strbiny vykouklo vyplasene oko, pak se zas dvee zavely a bylo slyset
zaklapnuti zavory ci zarachoceni klice v zamku.
"Moc pkne je to tady," pochvaloval si Tracy, "ale vzpominas, jak to tu vypadalo ped sesti
lety? Jaka tu byla spousta lidi, muzi, zeny i dti, a vsichni mli z nceho radost - ne jako dneska,
kdyz jsou k smrti vyplaseni a vsichni se rozutekli nebo se schovavaji venku za dvemi. Ceho se
boji? Co se jim stalo?"
"Uajii," ekl tygr.
Postrannimi dvemi, ktere vedly na Padesatou ulici, vysli Tracy a tygr z kostela. Kdyz byli
venku, spatil Tracy na ulici obrnny v$z, hlavn vsech zbrani miily na n. Tracy se rozhledl a o
kus dal po leve stran, nedaleko Madisonovy avenue, stal dalsi obrnny v$z. Tracy se podival
napravo k Pate avenue, a tam na rohu byly dalsi dva. Za obrnnymi vozy se tisnily zastupy
poplasenych lidi a vyckavaly, az se zacne stilet a co se bude dit.
Muz, ktery sedl za volantem nejblizsiho vozu, rychle vyroloval okenko, aby byl lepe
chrann ped tygrem.
"Co se dje?" zeptal se ho Tracy.
"Proboha, clovce, copak nevidis to zvie vedle sebe?" zavolal na nj idic.
"Ovsem ze vidim," odpovdl Tracy.
"Je to panter. Utekl z cirkusu," ekl mu idic.
"Nesmysl," ekl Tracy. "S cirkusem nema nic spolecneho. A neni to panter, ale tygr."
"Jdi od nho, a" ho m$zeme zastelit," zavolal na Tracyho idic.
"Zastelit?" zdsil se Tracy. "Zblaznili jste se?"
Namiil si to po Padesate ulici smrem k Madisonov avenue. idic obrnneho vozu
nastartoval a jel pomalu za nim. Snazil se ho odehnat od tygra.
"Jdi od nho, clovce!" kicel na Tracyho.
"Odjete s tim," ekl mu Tracy. "Odjete si s tim vozem nkam do banky nebo do garaze
nebo kam to pati."
"Jestli od nho neuhnes, budeme stejn stilet," vyhrozoval idic.
"To byste si netrouIli," ekl Tracy.
"Oukej, kamarade. ikal sis o to."
Tracy zaslechl vystel. Podival se po tygrovi, jestli ho to netreIilo. NetreIilo - ale uz byl
tentam a padil smrem k Madisonov avenue.
Padil velice rychle. Tracy by nikdy necekal, ze tygr dokaze byt tak rychly. A byl uz
u druheho obrnneho vozu, kdyz Tracy zaslechl dalsi vystel. Tygr se vzepjal do vysky, svalil se
na zem, a kdyz zas vyrazil kupedu, vsiml si Tracy, ze tygr nechava pravou pedni tlapu pi bhu
zvednutou. Na Madisonov avenue si to tygr namiil smrem do centra a zmizel z dohledu.
Nejblizsi obrnny v$z se rozeval na plny plyn a tzkopadn se rozjel za nim.
Tracy se dal do klusu a nasledoval je.
Na rohu ho zastavili ti policiste. Nastrkali ho do jednoho z obrnnych voz$ a v$z se dal
do pohybu.
"Proc chcete zabit meho tygra?" zeptal se Tracy idice.
"Ta bestie utekla vcera z cirkusu a stacila jest poadn poraIat osetovatele," ekl idic.
"O cem to mluvite?" zasnul Tracy.
"Slysel jsi," ekl ten muz.
"Toho tygra jsem ml skoro cely zivot," ekl Tracy.
"Certa staryho jsi ml, a ne tygra," ekl idic, "ale nco asi mas, a my brzy zjistime, co to je."
Kapitola 7
Tracy sedl v majestatni zidli s vysokymi opradly uprosted obrovske mistnosti plne novina$,
IotograI$, policist$, krotitel$ zve a mnoha dalsich lidi.
Bylo-li mozne, ze ten tygr, jak vsichni tvrdili, nebyl jeho tygr, pak bylo jiste, ze jeho tygr tu
te s nim nebyl.
Tracy tu sedl sam.
Tygr mu nesedl u nohou.
Tracy stravil v te zidli jiz vice nez hodinu.
Nahle kdosi vesel do mistnosti.
"Doktor Pingitzer," zaslechl Tracy, jak nkdo ika.
Byl to maly, usmvavy, asi sedmdesatilety pan.
"Aha," obratil se hned k pitomnym. "Copak to je?"
Zatahli doktora stranou, obstoupila jej skupina expert$ a ti mu vysvtlili, co to je.
"Ja, aha," zaslechl Tracy doktora.
Pak si to doktor namiil rovnou k nmu. "Chlapce," ekl. "Ja jsem RudolI Pingitzer."
Tracy vstal a podal mu ruku.
"Thomas Tracy," ekl.
"Aha, Thomas Tracy." Dr. Pingitzer se otocil k ostatnim: "M$zu taky takovou zidli dostat?"
Rychle pinesli doktorovi podobn majestatni zidli. Usedl na ni a ekl s ulevou: "Sedmdesat
dva roky mam."
"Mn je dvacet sedm," ekl Tracy.
Dr. Pingitzer si nacpal dymku, rozsypal pitom po satech spoustu tabaku, ale ani ho
nenapadlo si to otepat, pouzil sest zapalek, nez se mu podailo rozdymat ohe, aspo dvacetkrat
zabaIal a pak ekl s dymkou v ustech: "Zenu ja mam, sedesat devt let je stara, kluk ma ctyicet
pt, je psychiatr, dalsi kluk, ctyicet dva, je taky psychiatr, jest dalsi kluk, ticet devt, psychiatr,
dcerka, ticet sest, ale ika ze ticet jeden, taky psychiatr, dalsi dcerka, ticet jeden, ale ika ze
dvacet sest, psychiatr, zaizeny kvartyr mam, IonograI, klavir, televizor, stroj na psani, ale ten je
rozbity."
"Proc si ho nedate opravit?" zeptal se Tracy.
"Aha, opravit," ekl dr. Pingitzer. "Stroj na psani neni na moje psani. Je pro vnoucata.
Haraburdi. Moc, moc vci mam, a vsecko psychiatrie."
"Mate penize?" zeptal se Tracy.
"Ne," ekl dr. Pingitzer. "Moc psychiatr$, moc penz. Knizky ja mam. A taky, ehm, aha,
postel. K spani. V noci. Lezim. Spim. To je zmna."
"Mate njake patele?" zeptal se Tracy.
"Moc patel$, moc," ekl doktor. "Teda kdyz ikam patele -" zamaval prudce rukama a cosi
podivn zadrmolil - "vite, myslim - "opt zadrmolil - "samozejm. Kdo vi?"
"Chodite do kostela?" zeptal se Tracy.
"Ach, ja," ekl dr. Pingitzer. "Ano. Sentiment. Moc se mi libi. Pkne."
Pistoupil k nim jakysi novina. "A co kdybyste zas pro zmnu kladl otazky vy, pane
doktore?" ekl.
"Aha?" doktor k nmu vzhledl a pak se podival kolem. "Jestli doktor Pingitzer otazky klade,
mistnost musela byt prazdna."
Policista ve sluzb, kapitan Huzinga, pohotov zakrocil. "Oukej, slyseli jste," ekl. "Vsichni
ven."
Novinai se pokusili protestovat, ale Huzinga a jeho muzi brzy vsechny zahnali do chodby.
Kdyz byla mistnost prazdna, doktor se usmal na Tracyho, nkolikrat jest rozvazn zabaIal
z dymky a zacal podimovat. I na Tracyho, ktery byl jiz ze vseho velmi unaven, pislo spani.
Stary pan pochrupoval, Tracy oddychoval tise.
Po chvili se otevely dvee a jeden IotograI stacil jest udlat obrazek dvou muz$ spicich
v majestatnich zidlich s vysokymi opradly.
Do mistnosti vesel Huzinga a vzbudil doktora.
"Ja, aha," ekl doktor.
Huzinga chtl vzbudit i Tracyho, ale doktor zavrtl hlavou. "Nebudit! D$lezite!"
"Ovsem, pane doktore," ekl Huzinga a po spickach vysel z mistnosti.
Maly pan sedl a pozoroval Tracyho tva. Za chvilku otevel Tracy oci.
"Ja ml sen, ze jsem ve Vidni," ekl doktor.
"Jak dlouho uz jste tam nebyl?" zeptal se Tracy.
"Dvacet rok$. Moc, moc dlouho. Ja moc rad zmrzlinu. Vanilkovou zmrzlinu."
"Mate rad kavu?" zeptal se Tracy.
"Kavu," vykikl doktor. "Ja jsem z Vidn. Ziju z kavy. Ano. "Hlasit pak zavolal, aby ho
bylo slyset az za dvemi. "Kavu, prosim!"
Venku Huzinga poslal jednoho policistu pro konvici kavy a dva salky.
"Vsak on vi," ikal, "ten moc dobe vi, co dla."
"Budeme mit kavu," radoval se ten maly pan. "Nco se stalo, ja nevdl?"
"Postelili mi tygra," ekl Tracy.
"To mn je lito," ekl dr. Pingitzer.
"Zasli jsme k Patrickovi jako ped sesti lety," vysvtloval Tracy, "ale kdyz jsme vysli ven,
cekali tam v obrnnem aut a dalsi auto bylo o kus dal na Padesate ulici. Poprve se netreIili, ale
tygr se vyplasil a zacal utikat. A kdyz dobhl k druhemu autu, stelili ho do nohy."
"Ten tygr, to je vas tygr?"
"Ano."
"Proc?"
"Ml jsem ho skoro cely zivot."
"Aha," ekl maly pan. "Je to tygr, jako pes je pes?"
"Myslite," ptal se Tracy, "jestli je to opravdicky tygr, jako tygr z dzungle nebo z cirkusu?"
"Pesn tak," pikyvl dr. Pingitzer.
"Ne, to neni," ekl Tracy. "Aspo az do dneska nebyl, ale dneska byl opravdicky. A stejn to
byl m$j tygr."
"A proc oni ikaji, ze ten tygr z cirkusu utekl?"
"Nevim."
"Je to mozne?"
"Proc by ne? Kazde zvie, ktere drzi v kleci, utece, kdyz m$ze."
"A vy od nho nemate strach, od toho tygra?" zeptal se dr. Pingitzer. "Tady nkde Iota
od IotograI$ pro noviny. Moje dcerka taky Iota dlala. Eota a Iota - a na vsech tata. Ja!" Otocil se
ke dveim a zavolal: "Eota, prosim!"
Vstoupil Huzinga, z desky stolu vzal hromadku IotograIii a podal je doktorovi. Doktor
obracel rychle jednu po druhe, aniz si je poadn prohlizel. Ruce a oci se mu jen mihaly.
"Vy strach nemate, strach od toho zviete," ekl, "od toho tygra. To je cerny panter."
"Ja vim," ekl Tracy, "ale stejn je to m$j tygr."
"To vy jen tak ikate tygr o tomhle zvieti, ze?"
"Ano. Vim, ze to je cerny panter," ekl Tracy, "ale pro m to byl vzdycky tygr."
"Vas tygr?"
"Ano."
"Od tygra vy strach nemate?"
"Ne."
"Vsichni lidi maji strach od tygra."
"Lidi maji strach ze spousty vci," ekl Tracy.
"Ja mam strach z noci," ekl dr. Pingitzer. "Kdyz ve Vidni byla noc a ja byl mlad, ja chodil, kde
bylo svtlo, moc svtlo, jasno. Takhle ja uz pak neml od noci strach."
Kavu pinesl a nalil sam Huzinga, jenz z jakehosi d$vodu choval, jak se zdalo, k dr. Pingitzerovi
zboznou uctu.
"A te kavu ochutname," ekl dr. Pingitzer.
"Kdysi jsem chtl byt ochutnavacem kavy," vzpomnl si Tracy.
"Ja, aha?" ekl doktor. "Te budem pit kavu, chutnat kavu. Zivot je moc kratky." Zamaval rukou
ke dveim. "Moc - moc - moc-" zkrabatil oblicej a nedokazal jiz dokoncit svou myslenku.
"Ano," ekl Tracy.
Popijeli kavu mlcky, Tracy pecliv vychutnaval, tak jak ped sesti lety u Otto SeyIanga,
kdyz jest sedaval ve spolecnosti Nimma, Peberdyho a Ringerta.
Kapitola 8
Mli za sebou jiz teti salek, kdyz dr. Pingitzer opt promluvil. "Aha," ekl. "Prace. Praci ja
nerad. Psychiatrii ja nerad. Ja vzdycky nerad praci. Ja rad zabavu, hru, Iantazii, kouzla a
carymary."
"Proc tedy pracujete?" zeptal se Tracy.
"Proc?" ekl doktor, "procpak." Na chvili se zamyslel. "Ve Vidni ja tu holku potkal. Elsa.
Elsa Varshock. Aha? Elsa moje zena, pak matka, pak ika: 'Kde mas penize pro jidlo?' Takze
pracuju."
"Rozumite psychiatrii?" zeptal se Tracy.
"Psychiatrii ne," ekl dr. Pingitzer. "Lidem - malicko, malilicko. Kazdy den, kazdy rok vic a
vic malilicko. Proc? Lidijsou tzky. Lidi jsou lidi. Lidi jsou zabava, hra, Iantazie, kouzla a
carymary. Aha! Lidi jsou bolest a nemoc, silenstvi a ublizeni, lidi zraujou lidi, zabijeji lidi,
zabijeji sebe. Kde je zabavy, kde hra, kde Iantazie a carymary? Psychiatrii ja nenavidim. Lidi
miluju. Blaznive lidi, krasne lidi, zklamane lidi, nemocne lidi, zlomene lidi, znicene lidi. Takove
lidi miluju. Proc? Proc pro lidi ztratilavv se zabava, proc hra, Iantazie, kouzla a carymary? Proc?
Aha? Penize?" Usmal se. "Ja myslim. Ano. Penize. Je laska ty penize? Je krasa ty penize? Je
zabava ty penize? Kde jsou penize? Nevim. Te zadna zabava. Te prace. Prace. Tygr. Tygr."
"Znate tu basnicku?" zeptal se Tracy.
"Ona je basnicka?" ekl dr. Pingitzer.
"Ovsem."
"Jaka basnicka?"
Tracy ekl:
"Tyge, tyge planouci,"
"lesem cernym za noci,
ci ruka nesmrtelna stvoila krasu
tak dsivou?"
"Aha. Je to dal?" zeptal se dr. Pingitzer.
"Ano. Pokracuje to," ekl Tracy, "jen jestli si vzpomenu."
"Prosim," ekl dr. Pingitzer.
Tracy recitoval:
"Kde ohe tvych oci plal?"
"U nebe ci v jicnu skal?
Kdo na kidlech dal se v let
a trouI si pro nj dolett?"
"Ho, ho," zvolal dr. Pingitzer. "Takova basnicka a ja ho sedmdesat dva roky neznal! Kdo to
dlal?"
"William Blake," ekl Tracy.
"Bravo, William Blake!" ekl dr. Pingitzer. "Jest dal?"
"Ano," pikyvl Tracy. "Jak jen to bylo? Uz vim."
Cipak um a ci sila
srdce tve ozivila?
A kdyz to srdce zaclo bit,
kdo nebal se je uchopit?"
"Jest dal?" zeptal se doktor.
"Te uz to mam, myslim, cele," ekl Tracy.
"Kdo do pece tv$j mozek dal?
A kladivem t vykoval?
Na kovadlinu kdyz t nes,
kdo nepocitil hr$zny ds?
Kdyz hvzdy seslaly houI stel,
plac vesmir pozastel,
zda usmal se nad dilem svym?
Beranka tv$rce - byl tv$rcem tvym?
Tyge, tyge planouci,
lesem cernym za noci,
ci ruka nesmrtelna
tvou hr$znou krasu stvoila?
Tracy dorecitoval.
"To byla cela basnicka," ekl.
"Aha," ekl dr. Pingitzer. "Dkuju pkn. Tu basnicku uz od chlapectvi vy znate, ano?"
"Ano," pikyvl Tracy. "Umim ji uz od ti let."
"A rozumite ji?" zeptal se dr. Pingitzer.
"Nicemu nerozumim," ekl Tracy. "Ale ta basnicka se mi libi."
"Ja, aha. Pravda."
Stary pan se otocil ke dveim.
"Moc - moc - moc -" ekl. "Te dv otazky. Jedna. Vas tygr je co?"
"M$j tygr," odpovdl Tracy.
"Dva," ekl dr. Pingitzer. "Tygr na ulici je co?"
"Myslim," ekl Tracy, "ze vcera vecer v cirkuse napadl ten cerny panter osetovatele,
pokousal ho a utekl. To se stava. Te je zranny a pobiha po New Yorku. Mozna ze ve strachu
nkoho zabije, jestli bude muset. Ale i ten cerny panter, co pobiha voln po mst, je m$j tygr."
"Tak?"
"Ano."
"Proc?" zeptal se doktor.
"Nevim," ekl Tracy, "ale sel se mnou po Pate avenue, zasel se mnou k Patrickovi, a
nenapadl nikoho. Poad byl vedle m. Zacal utikat, az kdyz po nm vystelili. Vy byste neutikal,
kdyby po vas zacali stilet?"
"Moc rychle," ekl dr. Pingitzer. "Sedmdesat dva roky mam, ale moc, moc rychle."
Odmlcel se a pedstavoval si, jak ve svych dvaasedmdesati letech rychle utika.
"Policie, oni ho budou zastelit," ekl po chvili.
"Pokusi se," ekl Tracy.
"Budou ho zastelit."
"Pokusi se o to," ekl Tracy, "ale nezasteli ho, protoze to nedokazou."
"Proc? Proc nedokazou?" zeptal se dr. Pingitzer.
"Toho tygra nedokaze nikdo zastelit."
"Jeden tygr a nikdo nedokaze zastelit? Jak to?"
"Prost nedokaze," ekl Tracy.
"Ale tygr zabijet bude?" zeptal se doktor.
"Jestli bude muset," ekl Tracy.
"To je spravne?"
"Ja nevim. Je?"
"Ja nevim taky," ekl doktor. "Ja moc malicko vim. Moc, moc malilicko. Aha! Otazka
od psychiatrie. Vy jste zblaznny?"
"Samozejm," ekl Tracy.
Stary pan se podival ke dveim. Dal si prst ped usta a zaseptal: "Tise."
"Jsem zblaznny z toho, ze mi zranili tygra," ekl Tracy. "Z toho, ze ho v$bec kdy zavirali
do klece. Ze ho dali do cirkusu. A jsem blazen prost jen tak od narozeni."
"Ja taky, ale to je inIormace na neikani." Doktor znovu pohledl ke dveim. A nahle vstal
ze zidle.
"Ja budu mluvit tak," ekl. "Ten clovk je zdrav. To oni rozumji. Aha! Prace je konec."
Hlasit zavolal: "Oukej, prosim."
Jako prvni vesel do mistnosti Huzinga, ale brzy se za nim nahrnuli i vsichni ostatni.
Dr. Pingitzer obhlidnul vsechny pitomne, pockal si, az bude uplne ticho, a pak ekl: "Ja,
aha. Ten clovk je zdrav."
Jakysi muz ve vsem vsudy nepodobny dr. Pingitzerovi, vystoupil do popedi a pravil: "Jsem
doktor Scatter z manhattanskeho obvodu, neurolog. Mohu se vas, pane kolego, zeptat, jaky
postup vyseteni jste zvolil, abyste dospl k tomuto zavru?"
"Ne," ekl dr. Pingitzer. Obratil se k Tracymu. "Sbohem,chlapce," ekl.
"Na shledanou."
Dr. Pingitzer se rozhledl po vsech v mistnosti a vykrocil ke dveim.
Pi jeho odchodu IotograIove cvakali spoustmi svych aparat$ a jeden z nich se zeptal: "A
co ten cerny panter, doktore? Je jeho, jak tvrdi?"
"Ja jeho vysetoval, ne pantera," odpovdl doktor.
Pak k nmu pistoupil jakysi reporter.
"Jak je mozne, ze mu ten panter neublizil, doktore?" zeptal se.
"Nevim," ekl dr. Pingitzer.
"A zjistil jste nco, kdyz jste s nim o tom mluvil?" ptal se reporter.
"Ne."
"A co ten panter, ktery te voln pobiha po mst?"
"To neni problem od psychiatrie," ekl doktor.
"A ci je to tedy problem?" ptal se reporter.
"Odkud je ten panter?"
"Z cirkusu."
"Problem od cirkusu, je to," ekl dr. Pingitzer a vysel z mistnosti.
Vsichni se shromazdili kolem dr. Scattera, jenz zjevn nebyl spokojen ani se zavrem, ani
s vystupovanim dr. Pingitzera.
Kapitola 9
Tim, ze se Tracy prochazel s tygrem, neporusil zadny zakon.
A pece to, co udlal, se vsem zdalo byt tak neobvykle a neuvitelne, ze jim to jako
protizakonne alespo pipadalo. V kazdem pipad to bylo neslychane, neomalene a hrube.
Pi nejlepsim povazovali lide Tracyho za blazna. Clovk si pece jen tak nechodi
na prochazku s cernym panterem, ktery utekl z cirkusu, jako by on a to zvie byli nejlepsi
kamaradi.
Takze kdyz dr. Pingitzer odesel, vysetil Tracyho jest dr. Scatter, jenz pak nemohl jinak
nez interpretovat Tracyho odpovdi zcela v souladu se svym vzdlanim a svymi pedsudky.
Nebylo pro nj zadnym problemem postupn, krok za krokem dokazat, ze je Tracy dusevn
chory. Jde to velmi snadno. A lze to dokazat u kohokoli.
"Navic pak," pokracoval dr. Scatter ve svem proslovu k pitomnym, tedy i k policejnimu
kapitanovi Earlu Huzingovi, ktery jediny z$staval hluchy v$ci jeho argument$m a nadale vil
dr. Pingitzerovi, "kdyz byl dotycny dotazan, co by ekl moznosti pobyt si blize nespeciIikovanou
dobu v lecebnem ustavu v Bellevuea a podrobit se delsimu d$kladnemu psychiatrickemu
vyseteni, pravil tento, ze by sice radsi dom$, ale kdyz uz bude muset, klidn do Bellevue p$jde
a vynasnazi se, aby se tam citil jako doma, ne-li jest lip. Takovato reakce nam, prosim, svdci
o tom, ze dotycny trpi, krom vsech symptom$ jiz prokazanych, tez komplexem mucednickym.
A dale pak vypovida o evidentni psychoticke aroganci dotycneho a jeho asocialni averzi v$ci
obecnemu minni. Dotycny je zjevn nenormalni, domniva-li se, ze se vymyka zakon$m, jez
vedou a idi lidskou spolecnost. Toto pesvdceni je u nj vzbuzovano a neustale posilovano
podivnym spolcenim s jakousi imaginarni postavou tygra, jenz je, jak on sam ika, jeho a pouze
jeho, a o nmz tvrdi, ze je schopen eci. Tudiz mame tu pipad verbalni komunikace se sebou
samym. Jsem pesvdcen, ze jiz nikdo mezi vami nema pochyb o tom, ze tento clovk pati
do Bellevue, kde jedin ho bude mozno podrobit paticnemu vyseteni a lecb."
A tak se toho krasneho nedlniho ijnoveho odpoledne dostal Thomas Tracy do ustavu
Bellevue.
Ti, ktere tu potkal, byli vtsinou opravdu blazni. Tracy vidl, ze kazdy z nich ma sveho
tygra - utrapeneho, vztekleho, bolestn ranneho, tygra zbaveneho lasky, svobody, humoru, tygra
zbaveneho Iantazie a viry.
Nasel tu Nimmova syna se sklicenym a umirajicim tygrem. Nasel tu Peberdyho dceru
s ustrasenou tygici neustale peslapujici sem a tam.
Nasel tu i Ringerta, jehoz tygr pipominal stareho vypelichaneho psa.
A byla tu take Laura Luthyova. Jeji kdysi tak penadherna tygice vypadala te vyzabla,
vyhladovla a smutna...
Jediny, kdo neml tygra, byl Tracy.
Jeho tygr se schovaval kdesi pod budovou Iirmy Roush, Rubeling a Ryan na Madisonov avenue
mezi Padesatou patou a Padesatou sestou ulici.
Bylo to temne, tajemne, mrtvolne misto. Tygr se schovaval pod mistnosti, ve ktere Roush,
Rubeling a Ryan zkraslovali pudrem, r$zi a usmvy tvae neboztik$.
Zde lezel tygr v uzkosti a samot, zouIaly a nes"astny, s jedinou touhou sam zemit.
Kapitola 10
Ma v$bec smysl popisovat reakci obyvatel New Yorku na pibh Tracyho a tygra? Pibh
rozmaznuty po pednich strankach vsech list$, omilany v rozhlase a televizi slavnymi i
neznamymi reportery, a nakonec zpesteny autentickymi zabry ve Iilmovych zurnalech, kde
bylo mozno na vlastni oci vidt, jak Tracy a tygr bok po boku kraceji po Pate avenue, vchazeji
ke sv. Patrickovi a zas vychazeji ven. Pibh brzy obohatily i nove IotograIie s Tracym a
dr. Pingitzerem, popijejicimi v popedi kavu, zatimco v pozadi pihlizeji policiste, novinai,
psychiati a mnozi jini.
Reakce byla zcela neobvykla.
Nejeden muz zemel leknutim, kdyz na nj nahodou z pitmi vybaIl nevinny pejsek,
smujici ke svemu sloupku, zeny hr$zou jecely, zahledli-li podezely stin, a nabancily dtem,
ktere si chtly jit hrat ven na ulici.
V nedli z$stali vsichni doma, ba mnozi neodesli ani v pondli rano, protoze tygr byl stale
jest na svobod. A Tracy byl v Bellevue.
Vysetovani se protahovalo.
Tracymu ti panove pipadali obcas docela zajimavi.
Ve volne chvilce navstivil Tracy Lauru Luthyovou, ale ona ho nepoznala. Promluvil i o sve
nedlni navstv ve Ear Rockaway, ale Laura, nyni bleda a tem pr$svitna, si nevzpomnla.
"Sndl jsem sest bonbon$," ekl Tracy.
"Ml jste si jich snist sedm," ekla Laura.
"Proc?"
"Pak byste ml jeden extra," vysvtlovala Laura, "mit jeden extra je vzdycky pkne. To uz
davno vim. Jeden extra pro kazdeho."
"Bonbon?" podivil se Tracy.
"Cokoli," ekla Laura. "Mamu, tatu, zivot, ststi. Sest neni spatne, ale mit k tomu jeden extra
je mnohem lepsi. Jest jeden, jest jeden extra, jest jeden jste ml mit."
"Copak si nevzpominate?" ptal se Tracy. "Vas otec odesel koupit zmrzlinu."
"Zmrzlina se rozpousti," ekla Laura. "To je tajemstvi zmrzliny. Rozpousti se."
"Lauro," ekl Tracy. "Podivejte se na m. Poslouchejte m, Lauro!"
"Neni nic smutnjsiho, nez kdyz se zmrzlina rozpousti, "povzdychla si Laura.
"Na tom neni nic smutneho," ekl Tracy. "Zmrzlina se prost musi rozpoustt."
"Opravdu?"
"Opravdu."
"To jsem nevdla," ekla Laura. "Vzdycky jsem moc plakala, kdyz jsem vidla, jak se
zmrzlina rozpousti."
"Jaka zmrzlina, Lauro?"
"Zmrzlinka a zmrzlinacek," ekla Laura. "To jsem nevdla. A vsechny ty slzy pro nic
za nic. Plakala jsem, az jsem se taky rozpustila. A vite to urcit?"
"Ne," ekl Tracy. "Nevim to urcit. Nevim, co se stalo, ale a" uz to bylo cokoli. Lauro,
poslouchejte m. Ped sesti lety jsem stal ped podnikem Otto SeyIanga."
"Proc jste tam stal?" zeptala se Laura.
"Protoze jsem tam pracoval," ekl Tracy. "Stal jsem a povidal si s ochutnavaci kavy,
Nimmem, Peberdym a Ringertem."
"Kde jsou?" zeptala se Laura.
"Nimmo zemel," ekl Tracy, "Ringert je tady, a kde je Peberdy, nevim. Stal jsem tam a
najednou pesla kolem po Warrenov ulici pekrasna divka."
"Byla krasna?" zeptala se Laura.
"Byla to nejkrasnjsi divka na svt."
"Kdo to byl?"
"Vy, Lauro," ekl Tracy.
"Ja?" podivila se Laura. "Nejkrasnjsi divka na svt? To jste se musel splest."
"Ne, opravdu jste to byla vy, Lauro."
"Ale jestli jsem nkdy byla nejkrasnjsi divka na svt, tak te uz urcit nejsem," ekla
Laura.
"O tom jsem chtl s vami mluvit," ekl Tracy.
"Dobe tedy," ekla Laura. "Mluvte o tom."
"Chci, abyste zas pesla po Warrenov ulici."
"To ze chcete?"
"Ano."
"Proc?"
"Nevim, jak jinak to vyjadit," ekl Tracy. "Protoze vas miluju."
"Co tim chcete ict?"
"Nevim," ekl Tracy. "Myslim, ze chci ict - ze jste poad ta nejkrasnjsi divka na svt."
"To nejsem," ekla Laura.
"Ale ano, jste," ekl Tracy. "Pro m jste."
"Ne," zavrtla hlavou Laura. "Neni to pkne byt krasna. A nehodi se to. A pak, je to hrozn
smutne. Mnohem smutnjsi, nez jen v klidu lezet a vdt, ze jsem mrtva."
"Nejste mrtva, Lauro."
"Ale ano, jsem."
"Lauro," ekl Tracy. "Proboha ziveho, Lauro. Miluju vas."
"Mrzi m to," ekla Laura. "Opravdu m to moc mrzi, ale myslim, ze budu radsi mrtva."
Tracymu to neslo do hlavy. Byla skutecn silena?
Stejn jako dr. Pingitzer ani on nevdl.
Tak ci onak byla v Bellevue.
Uz nkolik msic$ mla vysokou horecku. Doktoi se shodovali v nazoru, ze brzy zeme.
Vdli, ze div nebo pozdji zemou taky, ale nijak je to netrapilo, nebo" vili, ze zemou
alespo dusevn zdravi.
Kapitola 11
Uplynul jiz cely tyden, kdy New York nevychazel ze vzruseni.
Tygr byl stale jest na svobod. Lepe eceno umiral hlady a uzkosti pod balzamovnou Iirmy
Roush, Rubeling a Ryan.
Nicmen podle novinovych zprav byl jiz v pondli rano spaten na tech r$znych mistech
v Harlemu, na dvou mistech v Greenwich Village, na sesti v Brooklynu, a jeden chlapec
z Eresnave stat KaliIornie zabil svou puskou raze 0,22 obrovskeho cerneho kocoura, ktery se
tak podobal Tracyho tygru, ze to za tu pilezitost stalo. EotograIie chlapce hrd timajiciho
kocoura za ocas se objevila v novinach po cele zemi.
Jmenoval se Benintendi, kestnim jmenem Salvatore.
Do uterniho vecera byl Tracyho tygr - jak se mu te zacalo ikat - spaten na nejr$znjsich
mistech po celem svt.
Jakysi Anglican zahledl tygra v londynskem Soho a v dopise do Times$ vysvtlil, jak se tam
ta nma tva - pouzival tohoto vyrazu - dostala. Jeho vysvtleni bylo dosti pozoruhodne a jeho
sympatie byly zcela na stran te nme tvae, jak uz to nkdy u Anglican$, zvlast jsou-li mirn
vystedni, byva.
Sazka ze Seattlu, ktereho ztloukli hosi od konkurencni bandy, inIormoval policii, ze byl
napaden Tracyho tygrem.
Majitel vycepu z Chicaga inzeroval novy napoj, nazvany "Tracyho tygr", sklenka za 25
cent$.
Vyrobce dtskych hracek z Toleda si povolal navrhae a piruci a do soboty do rana ml jiz
sametoveho cerneho Tracyho tygra pro dti do postylek, dale svetik s obrazkem zviete a jeho
jmenem obtisknutym na hrudi, naIukovaci Tracyho tygry vsech moznych velikosti a "tygika
v krabicce", z niz Tracyho tygr vyskakoval a dsil maminky i tatinky.
Zvie samo zatim prodlavalo nachlazeni, ktere rychle per$stalo v zant pohrudnice. Oci mu
pohasly. Zacal mu z nich vytekat zluty hnis. Nos ml ucpany. Dive blostne zuby se potahly
ncim, co mlo neklamnou pichu" naprosteho konce.
Vysetovani Tracyho pokracovalo a zpravy o nm se poctiv pedkladaly narodu i celemu
svtu dennodenn, spolu s dalsim zpravodajstvim o udalostech nemen palcivych.
Pocet verzi pipadu Tracyho a tygra, jak jej podavali novinai a psychiati, pekrocil jiz
druhou desitku.
Jeden zvlas" zuivy reporter vyslidil, jake povahy je vztah Tracyho k Laue, a pinesl tak
svtu solokapra v podob historky, ktere dal titulek:
TRACY MILUJE LAURU - CHLAPEC S TYGREM NA NAMLUVACH U SILENE
KRASKY
Nakonec se listu The Mirror, ktery az doposud neml ani s historkami, ani s IotograIiemi
tykajicimi se pipadu Tracy a tygr valneho ststi, podailo dohnat naskok ostatnich novin, kdyz
jako prvni vystoupil s pozadavkem pesetit postupy mstske policie a v pipad nutnosti
vyzadovat odstoupeni policejniho nacelnika Augusta Blya, protoze nebyl-li tento muz az
do tohoto momentu schopen zaidit, aby byl zastelen nebo chycen ranny tygr, jak m$ze
zodpovidat za bezpecnost obyvatel New Yorku ve chvili, kdy na msto dopadne bomba?
A tu mnozi lide, nachylni brat podobna temata za sva, vzali za sve i toto tema.
Nacelnik Bly byl listem The Mirror vyslovn vyzvan, aby odpovdl na tuto otazku: "Kdy
m$zete ujistit obyvatele nejvtsiho msta na svt, ze Tracyho tygr bude chycen ci zabit, aby zas
mohli spat v klidu a pokoji?"
Otazka byla zaslana telegramem.
Nacelnik Bly sezval sve nejbystejsi muze a pozadal je, aby na telegram odpovdli.
Vyskytlo se mnoho moznych odpovdi, ale zadna z nich nebyla uspokojiva, protoze ani jeden
z muz$ nevdl, kdy bude tygr chycen ci zastelen.
"Nevim," byla odpov, kterou chtl nacelnik poslat, ale netrouIl si.
Misto toho bylo sepsano na dv stranky r$znych argument$ a telegraIicky zaslano
do Mirroru. Odpov byla otistna na prvni strance listu pod titulkem Hanba newyorske policii.
Mirror vyzadoval rezignaci nacelnika Blya. Vypsal tez odmnu 5000 dolar$, ktera mla byt
vyplacena jakemukoli muzi, zen ci ditti bez ohledu na rasu, barvu pleti, nabozenske ci
politicke vyznani a pesvdceni, ktery dopravi Tracyho tygra - ziveho ci mrtveho - do redakce
listu The Mirror.
Pistiho dne pisel do redakce Mirroru muz, pes rameno nesl cerneho pantera s prostelenou
hlavou a Mirror ml konecn to, po cem tak prahnul, sv$j trhak.
Podrobnosti a IotograIie ze zabijeni Tracyho tygra byly rozeslany po cele zemi a do vsech
kout$ svta.
Jiz bhem prvnich par hodin po teto udalosti shanly se teleIonicky v redakci Mirroru
po onom muzi, Artu Plileyovi, stovky lidi, vtsinou zen, z nichz nkolik mu rovnou nabizelo
manzelstvi. Jednani, ktera Art Pliley absolvoval, vypadala slibn, takze si dokonce koupil i cisty
oblek, aby se mohl objevit v rubrice "Vyznacne osoby dneska", kdyz tu do redakce Mirroru
pivedli policiste Tracyho. Ml si prohlednout tygra.
EotograIove a reportei ostatnich list$ byli rovnz pobliz. Co kdyby nco! Pitomnost
policejniho nacelnika vypadala mozna jako az pilis trouIaly a zouIaly risk, ale koneckonc$
vysetit se to muselo.
Nakonec vsak Mirror odmitl povolit, aby si Tracy tygra prohledl.
Art Pliley byl pozadan, zda by si ped IotograIem nepotasl s Tracym rukou. Uz ale vdl,
jak na to. "Nem$zu to udlat za mi nez za pt," ekl.
"Za jakych pt?" ptali se.
"Za pt stovek," ekl Art Pliley. "Z Mirroru m m$zou vyblejsknout gratis. To mam
ve smlouv. Ale jiny noviny za pt, za pt stovek."
"Ale my jsme studentske noviny," ekl IotograI a myslel to jako zert, a Art Pliley, ktery
nikdy do skoly moc nechodil, to vzal jako svou povinnost a potasl si s Tracym rukou zadarmo.
Vsak to pak taky od seIredaktora Mirroru poadn schytal.
Zato Tracy, ten si potasal rukou se vsemi. Vil v jejich upimnost. Anebo tusil jejich
bezmocnost.
List The News obvinil Mirror z podvodu a klamani obyvatelstva New Yorku. Prohlasil, ze
ten mirrorsky mrtvy tygr v$bec neni Tracyho tygr.
Dva dny trvajici spor plny evnivosti a vzajemneho osocovani vedl nakonec k Iormalni
konIrontaci Tracyho s mirrorskym tygrem za pitomnosti krotitele z cirkusu a nkolika dalsich
lidi, pro nz to cele vsak byla pouze vitana pilezitost, jak se dostat na vysluni veejne
pozornosti.
Obad probhl velmi rychle. Tracy se podival na neboheho cerneho pantera, polozeneho
vedle specialn zhotovene rakve, v niz ho chtli mirrosti pohbit. Stacil mu pouze jediny pohled
az z druheho konce mistnosti. Promluvil, aniz ho kdokoli vyzval, a bylo po obadu.
"To neni m$j tygr," ekl. "Ani to neni cerny panter. Je to puma se srsti nabarvenou
na cerno."
Dalsi udalosti nasledovaly vzapti: Art Pliley byl zatcen a vsazen do vzeni, jeho bankovni
konto zabavil Mirror. Na navstvu do vzeni za nim pisel seIredaktor listu The News, a byla
sepsana nova smlouva. Pokud Pliley poskytne sve doznani vyhradn listu The News, obrdrzi
od nich sest tisic dolar$. Cele ti dny se Pliley zpovidal, az nakonec musel do kaznice. Zpovidal
se totiz tak d$kladn, ze se vynoily i dalsi povedene vci, jez ml na svdomi. Prohlasil, ze
vzdycky touzil stat se slavnym, a protoze slavnym konecn je, nehodla z$stat nkde na p$l cesty.
Rozepisovat se o jeho doznani by bylo unavne. Prost se chtl proslavit, nic vic.
Devateho dne, co se Tracyho tygr ukryval pod balzamovnou Iirmy Roush, Rubeling a Ryan, se
mu udlalo velice spatn. Tu noc se zouIaly a rozteseny vyplazil ze sve skryse a nedaleko
objevil otevenou popelnici plnou odezk$ z masa a kosti a spinavych salatovych list$. Kus
po kuse zacal penaset odpadky do sveho doupte.
Byly dv hodiny po p$lnoci, kdyz se maly chlapec probudil. Kaslal a cekal, az mu maminka
poda lek. Pinesla mu jej a on ukazal prstem z okna. "Mami, vidis tu velikanskou kocku, tam
u popelnice?"
Vidla ji a vzbudila otce. Otec neml pusku, ale protoze ze zaliby IotograIoval, ml
Iotoaparat i s bleskem.
Ti minuty cekal s aparatem u okna, nez se tygr vrati k popelnici. Kdyz se tak stalo, pocitil vsak
nco jako loveckou tremu a zjistil, ze nedokaze zmacknout spous".
Matka mu rozzloben vytrhla aparat z ruky a podala jej chlapci, ne starsimu nez osm let. Chlapec
zaostil, jak nejlepe uml, tygr zahledl zablesk, vyskocil a zmizel v ukrytu.
Pak se muz oblekl a vyvolal obrazek v temne komoe. Byla na nm zadni cast tygra.
S vyIotograIovanou zadni casti tygra vydal se pak ten muz na policejni komisastvi. Stravil
hodinu u vyslechu a ve ctyi rano zaslechl nemocny tygr opodal hlasy a zahledl jakasi svtla.
Hledl a poslouchal dosti dlouho.
Kdyz byl zas kolem klid, vylezl tygr ven a namiil si to dal do stedu msta.
Zpravu o teto udalosti i s IotograIii otiskly hbit vsechny noviny a ve vsech se objevil i obrazek
toho stonaveho chlapce, jemuz se zahy velmi pitizilo.
KartograIove se ihned pustili do malovani podrobnych plank$ okoli chlapcova bydlist a zacalo
se hloubat nad tim, kde by se tak tygr mohl nyni skryvat.
Kapitola 12
Po mnoha d$vrnych pohovorech s Tracym v ustavu Bellevue rozhodl se konecn policejni
kapitan Earl Huzinga jit pimo za nacelnikem Blyem a sdlit mu sv$j plan, i kdyby ho to mlo
stat misto.
"Toho tygra nam najde," ekl kapitan Huzinga.
"Jak?" zeptal se nacelnik.
"Zni to mozna dost slozit," zacal Huzinga, "ale mockrat jsem uz s nim o tom mluvil, a nic
sloziteho to neni. Vim, ze to dokaze."
"Jak?" zeptal se nacelnik.
"Tak za prve," ekl Huzinga, "chce, aby to probhlo v klidu a tichosti. S vyloucenim
veejnosti."
"To se da zaidit," ekl nacelnik. Cela ta zalezitost ho uz unavovala a lezla mu na nervy.
Zacinal se citit starsi, nez ve svych sestasedesati letech skutecn byl.
"Ve Warrenov ulici je jedno misto, kde kdysi byval podnik njakeho Otto SeyIanga,
dovozce kavy," vysvtloval Huzinga. "Eirma uz neexistuje, ale ten d$m je tam poad. Te jsou
z toho sklady. Tracy chce, abychom nechali udlat tu starou Iiremni tabuli Otto SeyIanga a dali ji
na vchod, kde byvala. Pak chce nechat obnovit oddleni ochutnavac$ a sehnat njakeho
Peberdyho, Ringerta a Shivelyho, ktei by si tam sedli a ochutnavali kavu. Peberdy bydli
v jednom penzionu, Ringert je v Bellevue a Shively zije se svou dcerou v Bronxu."
"A k cemu ma byt cely tenhle nesmysl?" zeptal se Bly.
"Vim, ze to zni dost divn," ekl Huzinga. "Ale taky vim, ze nam pak najde tygra. Staci mu
jen jeden den. Musi to byt v nedli, a to se nam docela hodi, protoze v nedli v poledne nebude
na Warrenov ulici krom jednoho nebo dvou opilc$ v$bec nikdo."
"Uz jste byl v Bellevue dost dlouho, abyste se z toho docista zcvoknul, ale dobra,
pokracujte," ekl nacelnik Bly.
"Chce, aby ve skladu bylo aspo sto zok$ kavy."
"K cemu, prosim vas?"
"Kdysi tam pracoval," vysvtloval Huzinga. "Tuhle nedli tam chce pijit v osm hodin. Chce
zvedat a penaset zoky. Peberdy, Ringert a Shively budou ve svem oddleni ochutnavat kavu.
Cas od casu Tracy pestane nosit zoky a zajde k nim do oddleni a bude ochutnavat s nimi.
V poledne pestane pracovat, vyjde ven a postavi se na slunci. V p$l jedne divka, ktera se
jmenuje Laura Luthyova, pijde po Warrrenov ulici a zastavi se ped podnikem Otto SeyIanga."
"Opravdu?" ekl Bly.
"Ano," ekl Huzinga.
"A co dal?" zeptal se Bly.
"Pak se objevi Tracyho tygr," ekl kapitan Huzinga. "Tracy vezme divku za ruku a spolecn
se vydaji po Warrenov ulici. Ti domy za podnikem Otto SeyIanga je prazdny kramek. Kdysi se
tam prodavala zelenina a ovoce. Tracy s divkou a tygrem zajdou dovnit. Tam bude klec. Tygr
vleze do klece. Tracy ji zamkne. Pak vyjde s divkou z kramu."
"Skutecn?"
"Ano."
"Pokracujte," vyzval ho nacelnik. "eknte mi vsechno."
"Dv vci jsem mu musel slibit," ekl Huzinga. "Za prve: naprostou diskretnost. Zadne
IotograIovani, ani kdyby to mlo byt jenom pro archiv policie. Vy a ja se m$zeme divat
z budovy odnaproti. Za druhe: pom$ze nam dostat do klece, budiz, ale musime mu slibit, ze az se
to stane, budeme o tom mlcet. A kdyby byl tygr nemocny, musime mu sehnat lekaskou pomoc,
hlavn na tu rannou nohu. Ma to byt prava pedni."
"Vy tomu cvokovi vite, ze jo?"
"Vim."
"A proc?"
"Nasadil jste m na ten pipad ped deseti dny, seIe," ekl Huzinga. "Celou tu dobu jsem
stravil s nim. To, jak psali o Laue Luthyove, to nebyl zadny vymysl. Doktoi ji uz odepsali,
umirala, a stacilo se na ni podivat a poznal jste to taky. Tak te uz neumira. Pingitzer je tam
u nich kazdy den a snazi se zjistit, co v tom je. ika, ze vlastn vsichni, co jsou v Bellevue,
ztratili nkde bhem zivota lasku. Pro n je laska nco sakramentsky blizkeho nemoci. Spousta
jich taky proto umira. A nemusi to trvat nijak moc dlouho. Tracy v$bec neni blazen."
"No a co doktor Scatter a vsichni ti ostatni, ktei tvrdi, ze je blazen?"
"Ja nevim," pokrcil rameny Huzinga. "Ty jejich expertizy jedna jako druha se zdaji byt
v naprostem poadku. Ono je ale mozne divat se asi na tyhle vci z nkolika stran. A Pingitzer se
na to zkousi divat ze strany Tracyho. ika, ze je to zp$sob, o kterem si vzdycky myslel, ze m$ze
pomoct, zvlas" kdyz se s tim zacne brzo. Ale ze by mohl pomoct i u tak pokrocileho pipadu,
jako je Laura Luthyova, to by pry nikdy necekal. Kdyz je v sazce lidska bytost, povidal, pak
clovk musi byt trplivy a ochotny se jest ucit, protoze stat se m$ze cokoli, navic kdyz je ve he
jest laska. To byste si nemyslel, ze v Bellevue uslysite smich, ze ne?"
"No to ne, tedy apo ne normalni smich," ekl Bly.
"Tak ten smich, co ja slysel, byl zatracen normalni," ekl Huzinga. "Scatter a ti ostatni jsou
z toho celi pryc. Pokouseji se to zarazit. Kazdy den pijdou s novym naizenim, ale zastavit to
nedokazou. Stve je, ze se pacienti nechovaji, jak by mli. Vstavaji z postele, navstvuji jeden
druheho, pomahaji si, vypravji si vtipy, tancuji, zpivaji - a pitom v tom neni nic sileneho. Je to
upln pirozene, normalni a neskodne. Vtsina jich je sice smutna, samozejm, ale nejsou o nic
men smutni nez lidi kdekoli jinde." Huzinga se na chvili odmlcel. "On nam toho tygra najde. Az
se to stane, budeme vdt, ze jsme vyhrali, i kdyz o tom nebudeme smt nikomu ict. Stejn se
pak na celou tu vc za par tydn$ zapomene. Co vy na to?"
"Ne," ekl nacelnik. "Je to pitomost. Rozneslo by se to, a ja bych byl pro legraci celemu New
Yorku."
"Dneska je steda," ekl Huzinga. "Za ctyi dny bychom to mohli mit z krku. Dovolite mi, abych
to udlal sam? Kdyz to krachne, beru to na sebe. eknu, ze to byl m$j napad a jen moje prace.
Pingitzer je taky pro. Rad by to vidl."
Nacelnik se na dlouhou dobu zamyslel.
"Dobra," ekl nakonec. "Dobra, budu tam taky."
"Ale musime dodrzet slib," ekl Huzinga.
"Dobra," odpovdl nacelnik. "M$zete jit."
A kapitan, s"astny a spokojeny, ale obavami i vsecek rozteseny, odesel.
Kapitola 13
Jednoho zaijoveho nedlniho rana se Tracy vynoil z podzemi a vybhl po schodech od stanice
podzemni drahy.
Zastavil se v tom jasu a rozhlizel se kolem sebe jako ped sesti lety. Dohromady se nic
nezmnilo.
Pes Bowling Green Park dosel do Warrenovy ulice, mrknul na hodinky a stejn jako kdysi
pidal do kroku, protoze bylo uz za pt minut osm.
Warrenova ulice byla liduprazdna. A jako jine nedlni ulice pipominala ulici ze sna.
Na dom uvidl opt Iiremni tabuli Otto SeyIanga. Zamiil ke vchodu a zmizel ve dveich.
Z budovy na protjsi stran ulice vse sledovali kapitan Huzinga a nacelnik Bly.
Vidli uz pedtim, jak do domu vesli Peberdy, Ringert a Shively.
"Myslete si, co chcete," ekl nacelnik, "ale podle m je ten Tracy vtsi blazen, nez si kdokoli
dokazal nebo dokaze pomyslet. Co vy na to?"
"Jest je dost brzy," ekl Huzinga. "Vim jen, ze v p$l jedne stejn jako ped sesti lety pijde
po Warrenov ulici Laura Luthyova."
"Bravo," ekl nacelnik. "A ta prace, co tam bude dlat, ma jako pitahnout tygra z mista, kde
se prav schovava, k Otto SeyIangovi, ano?"
"Ano."
Perusil je signal vysilacky. Podle hlaseni byl vsude klid.
"Pojme si to jest jednou vsechno projit," navrhl nacelnik Bly. "Bude mit na sob zlute
pletene saty, spravn?"
"Ano," potvrdil Huzinga.
"Pijde asi v p$l jedne, je to tak?"
"Ano."
"Tracy bude stat ped vchodem na schodisti?"
"Ano."
"Jakmile divka uvidi Tracyho, zastavi se?"
"Ano."
"Tracy vezme divku za ruku a vydaji se po Warrenov ulici,tygr za nimi, ano?"
"Ano."
"O ti domy dal v prazdnem kram, kde jsou te po stnach rozvseny obrazky r$znych
zviat, bude klec, spravn?"
"Ano."
"Kde jste sehnal ty obrazky?" zeptal se Bly.
"Od spolecnosti Raymond a Raymond," odpovdl Huzinga. "Jsou to reprodukce
nejslavnjsich obraz$ zviat na svt."
"Tygr vleze do klece a Tracy ji zave, je to tak?"
"Ano."
"V poschodi nad obchodem budou schovani nasi dva mladsi policisti Splicer a Slewe a ti
nam pak podaji zpravu o tom, co vidli, ano?"
"Ano. Uz tam jsou."
"Spojte se s nimi."
Huzinga jim zavolal. Zvedl to Slew. Chvili spolu mluvili.
"Jsou pipraveni," ekl Huzinga.
"Co jste mu ikal, aby nedlal?" zeptal se nacelnik.
"Ptal se, jestli m$ze udlat njake Iotky," odpovdl Huzinga. "Nevi sice, co bude
pozorovat, ale Iotoaparat si vzal s sebou."
"Nemyslite, ze by bylo docela dobre, kdybychom mli njake ty obrazky?" zeptal se
nacelnik.
"Slibili jsme, ze nebudeme IotograIovat," ekl Huzinga.
"My jsme policie," ekl nacelnik, "co nam je do toho, co jsme slibili?"
"Stejn si myslim, ze by neml IotograIovat."
"Dobra," ekl nacelnik. "Jestli se div vsichni nezblaznime a jemu se podai dostat toho
tygra do klece, pak vyjde z kramu a p$jdou s tou holkou nkam po Warrenov ulici, je to tak?"
"Ano."
"Kam p$jdou?" zeptal se Bly.
"To uz neni nase starost," odpovdl Huzinga. "Asi na prochazku."
"Jakmile tedy z kramu vyjdou, p$jdeme tam my a poslechneme si Splicera a Slewa,
spravn?"
"Ano."
"Vzadu za kramem stoji dodavka," ekl nacelnik. "Do te se pak tygr v kleci nalozi a co
nejrychleji se odveze na vyseteni. Tam mu poskytnou veskerou pomoc, jakou bude potebovat,
a pak ho pustime na svobodu. Na mist, kde nem$ze nikomu ublizit, je to tak?"
"Ano."
"Kde to ma byt?" zeptal se Bly.
"Krotitel z cirkusu ikal, ze se tygr narodil uz v zajeti," vysvtloval Huzinga. "Pimo
na stadionu Madison Square Garden. Tracy chce, abychom pustili tygra v nejblizsich horach
za New Yorkem."
"A to ma byt bezpecne?"
"V nejblizsich divokych horach," ekl Huzinga. "Kde nezijou lidi."
"Nemluvim o lidech, ale o tygrovi," ekl Bly. "Jak tam ma zit? Prvni lovec, na ktereho
narazi, ho zasteli."
"Aspo to bude poctiva hra," ekl Huzinga.
"Dobra. Takhle to snad probhne, jestli bude vsechno klapat podle vaseho a Tracyho pani,"
ekl nacelnik.
"Co kdyz se ale tygr v$bec neobjevi?"
Mladsi muz pohledl na starsiho.
"Budete m muset propustit," ekl Huzinga, "jinak dam vypov sam."
"Nikdo jiny o tom nevi, ano?" zeptal se Bly.
"Jen vy a ja," odpovdl Huzinga, "ale jestli to krachne, davam vypov."
"A co Tracy a ta divka - jestli to krachne?"
"Slibil jsem doktoru Scatterovi, ze si je bude moci vzit zpatky do Bellevue," ekl Huzinga.
"Doktor Scatter o tom vi?"
"Ne, namluvil jsem mu nco jineho," ekl Huzinga. "Ale Pingitzer o tom vi. Teda jen to, ze se
dnes v p$l jedne maji ped podnikem Otto SeyIanga setkat Laura Luthyova a Tracy, nic vic."
"Kde je?"
"Tracy ho poprosil, aby byl taky v oddleni ochutnavac$,"ekl Huzinga. "Vidl jsem ho, jak
vesel dovnit par minut ped tim nez jste pisel."
"Co ten tam dla?" podivil se Bly.
"Tracy chtl, aby tam byl."
"Vi Tracy, ze kdyz cela ta vc krachne, ze se budou oba muset vratit do Bellevue?"
"Ne," ekl Huzinga. "To mi dla nejvtsi starost. Neekl jsem mu to. Myslel jsem, ze to tak bude
lepsi, ale stejn m to mrzi."
V p$l devate se znovu ozvala vysilacka. A opt byl vsude klid. Nacelnik zavolal svemu
tajemnikovi.
"Dvakrat mi uz hlasili, ze se nikde nic nedje," ekl."Ovte to a hlaste mi vsechno, co se stalo,
a" je cokoli. Volejte hned zpatky."
Tajemnik zavolal. "Ze vsech revir$ hlasi naprosty klid,"ekl.
"Opravdu?"
"Ano, seIe."
"Stalo se tohle uz nkdy?" zasnul nacelnik, "aby se v celem New Yorku za celou hodinu nic
neudalo?"
"Pokud vim, tak ne, seIe," ekl tajemnik.
"Huzinga," obratil se Bly ke svemu podizenemu, "nco se dje. Za celou hodinu se v celem
New Yorku nic nestalo, zadne vytrznosti, zadni opilci se neporvali, zadne rodinne rozbroje,
dokonce ani jedina mizerna kradez, prost nic."
Kapitola 14
Tracy byl zas u sve stare prace. Zvedl zok s kavou, hodil si ho na zada, usel s nim padesat metr$
a spustil ho na zem. Nebylo to lehke.
Vzal dalsi zok a opt ho penesl od zadniho konce skladist ke stn pobliz vchodu
do oddleni ochutnavac$, pak zase dalsi. Pokazde kdyz pokladal zok, zachtlo se mu zajit
dovnit a popit trochu kavy s Peberdym, Ringertem, Shivelym a Pingitzerem, protoze je slysel,
jak si povidaji, i kdyz nerozuml, o cem. Ale vdl, ze by nemlo smysl tam chodit, dokud zas
nebude dlat svou praci s lehkosti a dokud ho nezacne bavit.
Po kazde cest poci"oval velkou unavu. Zoky byly neuviteln tzke. Nkolikrat se mu uz
tem podlomily kolena. Nerozuml tomu. Ped pouhymi sesti lety dlal tutez praci tak lehce.
Spatn se mu dychalo, a vzdycky kdyz si nalozil zok a kracel s nim, citil, jak mu busi srdce.
Nakonec si stoupl k zadnimu oknu, aby si odpocinul, promyslel to a aby se porozhledl
po dvorku.
Nic se tam nezmnilo: asIalt, stare cihly a kameni, kusy zcernaleho deva, popelnice, r$zne
harampadi a smeti, houzevnaty stary strom, spinava trava, nizky zchatraly cihlovy pr$jezd
v dom naproti, dv vypadle cihly lezely opodal.
Musel dlouho odpocivat a dlouho se dival na ten zalostny obrazek. Kdysi to byvalo vsechno
nove, nadjne, zaive a ciste, ale te uz jenom smutne.
A pesto pi dalsi cest zatouzil Tracy podivat se tam jest jednou, jako kdyz churavy
milenec upoutany na l$zko zatouzi spatit svou milou.
Kdyz po pate cest vyhledl z okna, zacinal v tom pohledu vidt jistou krasu a tehdy taky
poprve zvedl zok s kavou bez heknuti.
Slo mu to lip, a jak pokladal zok na zem, zaslechl, jak se Pingitzer a ostatni smjou.
Pi dalsim pohledu z okna vidl Tracy, ze ten strom je krasny. Usmal se a myslel na ta leta,
ktera tu strom stoji. Jist jich bylo vic nez sest, protoze tehdy uz tu stal taky. Listy nebyly zelene,
ale to jen proto, ze je misto pokrylo svym prachem. Nebyl vysoky, protoze v tsnem dvorku se
nemly koeny ani vtve kam rozr$st. Ale vse, co ke stromu pati, zde bylo a byl strom. Urcit
ho za jeho trplivost odmni cas od casu njaky ten ptak, ktery pileti, pozdravi a zas leti dal,
anebo i z$stane a vystavisi hnizdo v jeho vtvich. Strom tu prost byl, o tom se nedalo
pochybovat. Byval tu uz kdysi a byl tu stale. Ml tvrdy a drsny kmen, misty pohmozdny, a snad
proto a o to vice silny.
Kazdy dalsi zok, ktery Tracy zvedl a penesl ke stn oddleni ochutnavac$, byl lehci a
lehci. Zvednuti a peneseni devateho zoku uz byla uplna hracka.
Blizila se devata hodina - do dvanacti zbyvala jest spousta prace - ale Tracy zasel
do oddleni ochutnavac$.
Muzi sedli okolo kulateho stolu, kazdy z nich ml ped sebou stibrnou konvici, Pingitzer
ml konvici s pekapavacem.
"Aha," ekl. "Zrovna vcas. Tady je kava. Moje napad. Videska kava. Uz davno, davno."
Nalil Tracymu salek a podal mu ho. Tracy vzal salek a ochutnal. Vychutnaval zvolna a pecliv,
pak ochutnal jest jednou.
"Je dobra," ekl konecn.
"Moje napad," ekl Pingitzer. "Videska kava."
Tracy pechazel po mistnosti a jako ped sesti lety poslouchal ostatni, jak si povidaji. Kdyz
dopil, podal salek Shivelymu a ten ho naplnil zas ze sve konvice. I Shivelyho kava byla dobra.
"Musim uz jit," ekl Tracy. "Mam jest spoustu prace."
"Ja, aha," ekl Pingitzer. "Elan mladosti. Iluze mladosti. Davno ve Vidni ml stejny elan,
stejny iluze. Prima doba, prima elan, prima iluze. Aha. Te Pingitzer sedmdesat dva roky a nema
zadnou radost od prace, zadny prima iluze."
"Za chvili se vratim," rozloucil se Tracy.
Sel rovnou k oknu, aby se jest jednou podival na dvorek. Bylo toho moc, co musel
pochopit, a tebaze chtl, aby mu to dochazelo co nejpomaleji, zarove tomu touzil pijit
na kloub, nejpozdji do hodiny ci do dvou. Cas ho vzdycky Iascinoval. Nerozuml tomu, a pece
vdl, ze vsechno, na cem opravdu zalezi, a" je to myslenka nebo pravda, pijde na clovka
naraz. Chce-li, m$ze teba na vky cekat a z$stat jen pi tom, ale taky se m$ze zacit pohybovat -
v case a s casem - m$ze pomoct te myslence na svt, a pak, nahle, protoze pomahal zrodu te
myslenky, ono to pijde, pijde to cele, pijde to ciste a pijde to naraz.
Avsak kdesi unvit musi to clovkem prochazet velmi pomalu, aby to v nm mohlo z$stat.
Vcn v pohybu a zarove tem bez hnuti musi byt.
Moc toho musel Tracy pochopit a hodn udlat. Ale aby v$bec nkdy mohl udlat, co je
teba, musel zacit u sve prace. Aby kdy mohl udlat vsechno, co udlat ma, a neni toho malo,
musel Tracy zacit s jednoduchou praci, se zvedanim a penasenim zok$ s kavou.
Chvili stal a usmival se nad tim zalostnym obrazkem, ktery byl zarove i krasny, nad tou
spoustou prace, kterou ma jest vykonat, zabihal do vsech podrobnosti a zarove se je snazil
neuspchat. Oci mu bloudily pes dvorek k nizkemu pr$jezdu v protjsim dom.
Penesl dalsich par zok$, nez opt vyhledl ven, ale tentokrat jen letmo, protoze prace ho uz
tsila a sla mu od ruky. Avsak i pi tom letmem pohledu mu pipadlo, ze nco spatil. Nesl dalsi
zok a pemyslel, co to bylo, a jestli to opravdu vidl nebo se mu to jen zdalo, nebo" ta chvile
nabizela spoustu moznosti.
Rozhodl se, ze penese alespo dalsich sest zok$, nez se zas na chvili zastavi. Pak p$jde
k zadnim dvikam, oteve je, vyjde na schody a podiva se kolem.
Kdyz stal na schodech a rozhlizel se, ml najednou dojem, ze to opt zahledl, a pocitil
obrovskou radost. A" uz to bylo cokoli. Nkde to tu bylo. O tom neni pochyb.
Vratil se ke sve praci. Penesl dalsi ti zoky a zasel do oddleni ochutnavac$, protoze si
chtl popovidat.
"Jak to jde po tch sesti letech?" zeptal se ho Ringert.
"Zacina to jit moc dobe," ekl Tracy. "A jak vy, pane Ringerte?"
"Ale ujde to, chlapce," ekl Ringert.
"Aha," zvolal Pingitzer. "To 'ujde to', ono znamenalo dv vci, spravn? Jedna: nohama
chodit. Dva: ze si nic nestzovat. Ano? Co vy myslite?"
"Nevim," ekl Ringert. "Coz o to, nohy mi poad jest chodi, ale uz to neni co div. A
stzovat si taky umim, i kdyz ne tak jako kdysi. To jsem si dokazal stzovat na vsecko mozne, a
byla to kolikrat zabava. Te si m$zu stzovat jen na to jedno, a vlastn se mi ani nechce."
"Co je to jedno?" zeptal se Pingitzer.
"Ringert$v konec."
"Aha. Jak kava od pana Ringerta chutna?"
"Dobra je," ekl Tracy.
"Prosim," obratil se Pingitzer na Ringerta a podaval mu pes st$l prazdny salek. Ringert naplnil
salek po okraj. Dr. Pingitzer se napil a ekl: "Moc, moc dobra."
Tracy penesl dalsi ti zoky, pak se postavil zady k oknu a poslouchal. Stal tak dlouho, snad ti
minuty. Na dvorku bylo ticho. Kdyz uz si nebyl jist, zda nco neslysel, rozhodl se, ze si neni jist,
a vratil se k praci. Pokazde nez zvedl dalsi zok, zastavil se a chvili napinal usi.
Kdyz penesl jest sest zok$ a jest sestkrat napjal usi, posadil se na jeden zok. Ne vsak aby si
odpocinul, ale z vdcnosti, ze je pobliz vci, ze je pobliz vnitku vci, ze se m$ze usmat na to, co
je snad uz tak blizko.
A kdyz uz si byl konecn jist, ze zaslechl to slovo, nijak ho to nepekvapilo. Nevyskocil.
Neotocil se. Jen tise optoval to slovo. A za chvili je uslysel jest jednou. Tentokrat se zvolna
zvedl, hodil si zok na zada a vykrocil.
Kdyz shodil zok na zem, otocil se a uvidl tygra.
I na tu dalku vypadal zalostn a zubozen. Byl vyhladovly, nemocny, zeslably a poranny.
Tracy se vratil k hromad, a aniz se na tygra poadn podival, zvedl dalsi zok a vydal se s nim na
obvyklou pou". Pi teti cest vylezl si tygr nahoru na hromadu zok$, rozplacl se tam, odpocival
a dival se.
Povidali si spolu, a pestoze te nepouzivali ani slov, ani zvuk$, rozumli si.
Myslenka hbita jak blesk pisla z$stat.
Bylo ctvrt na jednu, kdyz Tracy penesl posledni zok. Ochutnavaci kavy uz odesli na obd. Tygr
pistoupil k Tracymu a oba pak sesli po schodech k vychodu z budovy. U venkovnich dvei se
ale tygr ulekl a couvnul zpatky. Tracy chvili mlcky postal a nakonec vysel ven sam, postavil se
na schodisti, dvee za nim se zavely.
Kapitola 15
Z mistnosti v prvnim pate protjsi budovy vyhlizeli kapitan Huzinga a nacelnik Bly. Vsechno
slo podle planu. Vidli Tracyho, jak stoji ped vchodem podniku Otto SeyIanga.
"Kolik je hodin?" zeptal se nacelnik Bly.
"P$l jedne," odpovdl Huzinga. "Myslite, ze se to stane?"
"Nco se uz ksakru stalo," ekl nacelnik. "Vzdy" jste slysel kazdou p$lhodinu hlaseni."
"Ano."
"Uz ctyi hodiny je vsude klid."
"Ano. Myslite, ze se to stane?"
"To je mi upln jedno," ekl nacelnik. "Ale podivejte se na nj. Ten clovk neni blazen."
"Je blazen, cvok je to," ekl nahle Huzinga. "Cela tahleta vc je blaznovstvi. Nedoslo mi to.
Nepochopil jsem to. Vidite tamhletu tabuli? Otto SeyIang. Otto SeyIang je uz ti roky mrtvy. Ten
d$m, to jsou sklady. Zadny KAVA-IMPORT. Te je te. Tch sest let je pryc. Je blazen, jak se
pati, ale ne takovy jako ja. Ja cvok uvil, ze kdokoli z nas by dokazal udlat nco s vci, ktera
uz odnepamti lame lidem srdce. S tim se neda dlat nic. Naprosto nic. Je mi ho lito. Je blazen.
Nevi o tom, ale bude se muset vratit do Bellevue, a ta holka s nim. Nic se nestane, seIe. Mrzi m
to. Dam vypov. Z celeho srdce jsem vil, ze to dokaze. A bylo to silenstvi, vit prav tomu.
Nic se nestane.
"A co to vsechno, co se uz stalo?" zeptal se nacelnik Bly.
"Nahoda," ekl Huzinga. "A krom toho, stalo se to i div. Shodou okolnosti jsem se onehdy
dival do starych vykaz$. V prosinci 1882 nebyl za celych sedm hodin ohlasen jediny pipad.
V beznu 1896 to bylo jedenact hodin, v cervenci 1901 pt a v srpnu 1908 devt. Takze nic
noveho pod sluncem."
"Budiz," ekl nacelnik. "Ale jak vite, ze se v te dob pece jen nco nestalo? Nco, co
z$stalo utajene a nepislo se na to?"
"Vy myslite, ze se pece jen m$ze nco stat?" zeptal se Huzinga.
"ikam, ze nco se uz stalo," ekl Bly. "A ikam vam, neposilejte je zpatky do Bellevue."
"Slibil jsem to doktoru Scatterovi," ekl Huzinga. "Za par minut je tam oba poslu a davam
vypov."
"Nemusite davat vypov," ekl Bly. "Njak se z toho pece vykroutime, ne? Nebude to
poprve, ani naposled. Nepisel jste o misto. Zadne nasledky to pro vas mit nebude. Tak to
krachne. Co je komu po tom?"
"Mn je po tom," ekl Huzinga.
Nahle spatili, jak Laura Luthyova pichazi po Warrenov ulici. Vidli, jak se Laura a Tracy
pozdravili. Vidli, jak se usmali. Vidli, jak se jejich rty pi eci pohybuji. Vidli, jak Laura vysla
po tech schodech vzh$ru k Tracymu. Vidli, jak ji obma rukama objal. Vidli, jak se k nmu
pitiskla. Vidli Peberdyho, Ringerta, Shivelyho a Pingitzera, jak se take divaji. Vidli, jak Tracy
vzal Lauru za ruku, ale div nez vysli, obratil se Tracy ke dveim a otevel je.
Stacilo je jen zlehka pootevit.
Vidli, jak ze dvei vysel Tracyho tygr a postavil se k noham Laue Luthyove.
Byl to cerny panter s porannou pravou pedni tlapou. Az na tu porannou tlapu to byl
nejkrasnjsi cerny panter, jakeho kdo kdy spatil.
Vidli, jak Tracy, Laura Luthyova a Tracyho tygr odchazeji spolecn po Warrenov ulici.
Vidli je, jak vchazeji do kramku, ve kterem byly po stnach rozvseny obrazy zviat.
Za chvili spatili, jak Tracy a Laura zas vysli z kramku a odchazeji kamsi smrem k dok$m
na konci Warrenovy ulice.
A vidli, ze tygr uz s nimi neni.
Bly a Huzinga sebhli dol$, vybhli z domu na ulici, pebhli ulici a vbhli do kramu.
Splicer a Slew uz tam stali a cekali na n.
"Ktery z vas je Slew?" zeptal se Bly.
"To jsem ja, pane," odpovdl jeden z muz$.
"V poadku," ekl Bly. "Te mi pesn vylicte, co jste vidl."
"Vidl jsem mladeho muze a mladou zenu, ktei sem pisli, prohledli si vsechny obrazy, co
visi po stnach, a zase odesli," ekl Slew.
"Nic jineho?" zeptal se Bly.
"Ne."
"Vy jste Splicer?" obratil se Bly na druheho muze. "eknte mi pesn, co jste vidl vy."
"To same, pane."
"Nic jineho?"
"Ne."
"Vra"te se na stanici, prosim," nakazal jim Bly.
Oba policiste vysli z kramu.
"Tak co?" podival se Bly na Huzingu. "Co vy na to?"
"Nevim," odpovdl Huzinga. "Vy jste pece toho tygra vidl, nebo ne?"
"Vidl jsem ho," ekl Bly.
"Neikate to jen tak, ze ne?" ptal se Huzinga. "Vidl jste, jak otevel dvee, vidl jste, jak
vysel tygr a postavil se vedle ni, vidl jste to pece?"
"Ano, vidl jsem to vsecko."
"Splicer a Slew tygra nevidli," ekl Huzinga.
"Ne, nevidli," ekl Bly.
"A tygr zmizel."
"Ano, zmizel."
"Co se s nim mohlo stat?" ptal se Huzinga.
"Nevim," ekl nacelnik.
"Jestli proti tomu nic nemate, seIe," ekl Huzinga, "vzal bych si na zbytek dne volno."
"Vase prace je skoncena, " ekl nacelnik Bly. "Kam chcete jit? Na Iotbal?"
"Ne," ekl Huzinga. "Uz bych chtl byt doma. Nem$zu se dockat, az zase uvidim zenu a dti."
"Dobra," ekl nacelnik. "Tak uz jdte."
Huzinga si jest prohledl vsechny obrazy v mistnosti, pak vysel z kramu a zamiil k domovu.
Potom si prohledl vsechny obrazy i Bly. Musel se jest vratit a naposled se podivat na reprodukci
ukazujici spiciho Araba na pousti, nad nimz d$stojn bdi mohutny lev.
Pak take opustil kramek a namiil si to dom$.
A tak se konci pibh o Thomasu Tracym, Laue Luthyove a tygrovi, jenz je laska.
Info o pvodnm textu:
Tato verze textu pochazi od : Shaman.