DOKTRNA

ARMDY ESK REPUBLIKY

DOKTRNA ARMDY ESK REPUBLIKY

PRAHA 2004

DOKTRNA

ARMDY ESK REPUBLIKY

Doktrna Armdy esk republiky (AR) pedstavuje, v nvaznosti na novelizaci bezpenostnch a ostatnch dokument R, NATO a EU a probhajc reformu ozbrojench sil esk republiky, novou dimenzi v mylen a jednn vojenskch profesionl. Vychz z poznatk a zkuenost soudobho vojenstv. Je vyjdenm aktulnho zpsobu a pstupu R k naplnn zkladnho kolu AR obrany sttu, jeho svrchovanosti, zemn celistvosti a plnn spojeneckch zvazk R. spn splnn tohoto zkladnho kolu a dalch, s nm souvisejcch kol AR, zvis krom jinho na pochopen obecnch zkonitost soudobch bojovch a nebojovch operac velitelskm sborem AR a na jeho schopnosti je dovedn a tvoiv aplikovat ve velen a zen innosti vojsk. Clem Doktrny AR je vytvoit podmnky ke sjednocen chpn obecnch princip soudobho boje, pravdpodobnho charakteru monho operanho prosted a zpsob nasazen sil a prostedk AR v jeho podmnkch. Jejm elem je poskytnout vojenskm profesionlm i politickm pedstavitelm sttu R obecn rmec pro plnovn a ppravu sil AR k veden vojenskch operac v mru, v krizov situaci i za vlky. Je oficilnm vyjdenm vojenskho mylen R. Obsah Doktrny AR vychz z Bezpenostn strategie esk republiky jako zkladnho koncepnho dokumentu bezpenostn politiky sttu, z Vojensk strategie esk republiky a ze zkladnch politicko-vojenskch a operanch standard NATO, princip a zsad, souvisejcch s vojenskm zajiovnm bezpenosti sttu a Severoatlantick aliance. Zobecuje zkuenosti z bojovch a mrovch operac i spolench cvien, realizovanch v poslednch letech armdami stt NATO. Objasuje, v jakch podmnkch me AR pi naplovn svho posln psobit, a za jakch podmnek v nich me uspt. Vztahuje se k nasazen jejch sil a prostedk jak v bojovch, tak i v nebojovch operacch. Poskytuje zkladn teoretick vchodiska pro ppadnou praktickou aplikaci pouit AR v irokm spektru rznch ohroen bezpenosti R nebo lenskch stt NATO. Propojuje politicko-strategickou rove zen obrany sttu a velen a zen AR s operan rovn (realizac konkrtnch operac) a ovlivuje zsady pouit a innosti nasazench operanch uskupen. Pochopen a tvr aplikace obsahu Doktrny AR pedpokld odpovdajc znalost operanch standard NATO, zejmna spojeneck publikace Allied Joint Doctrine (Spojeneck doktrna spolench operac) AJP-01 (B), prosinec 2002, kterou doktrna konkretizuje na podmnky AR. 5

HLAVA 1 VODN USTANOVEN

VODN USTANOVEN
01. Doktrna AR pedstavuje souhrn zsad pro ppravu a veden operac, na kterch se me AR podlet v rmci mnohonrodnho uskupen nebo je me vst i samostatn. Je spolenou doktrnou vech soust AR. Pedstavuje rmec a vchodiska pro obsah nich dokument doktrinln soustavy AR. Doktrinln soustava AR 02. Doktrinln soustava AR je tvoena Doktrnou AR, doktrnami niho du a soustavou vojenskch pedpis, sluebnch pomcek a dalch dokument, urench pro vcvik, ppravu i ppadn nasazen jednotlivch sloek a soust AR nebo i AR jako celku. Dokumenty maj hierarchick uspodn a jsou vzjemn obsahov i formln sladny. Nedlnou soust jejich obsahu jsou i ustanoven doktrn a dalch standard NATO, ke kterm R pistoupila. 03. Obsah Doktrny AR i ostatnch dokument doktrinln soustavy AR je pro innost pslunk AR smrodatn, avak jejich aplikace v praxi vyaduje tvr uplatnn. Doktrna obecn pedstavuje souhrn vyhrannch nzor na urit problm. Ve vojenskm prosted pedstavuje vyjden soustavy zsad a princip, podle kterch se d innost ozbrojench sil pi plnn kol ve vojenskch operacch. Toto pojet vychz z definice Organizace Severoatlantick smlouvy (NATO) obsaen v dokumentu AAP-6 NATO Glossary of Terms and Definitions (Terminologick slovnk pojm a definic v NATO). 8

04. Clem doktrinln soustavy AR je doshnout jednotnho chpn zsad ppravy a veden operac, a tm pispvat k dosaen optimln rovn mylenkov a odborn pipravenosti pslunk velitelskho sboru AR pro spolen operace sloek a soust AR s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO. 05. Dokumenty doktrinln soustavy AR ve svm souhrnu vymezuj a objasuj zsady innosti soust a sloek AR pi jejich nasazen v operacch zench NATO, Evropskou uni nebo OSN. Analogicky vymezuj zsady samostatn innosti nasazench soust a sloek AR pi plnn asistennch kol v krizovch situacch nevojenskho charakteru na zem R.

06. Obsah dokument doktrinln soustavy AR respektuje reln operan schopnosti AR a zrove mus bt motivujc pro jejich dal rozvoj a pro zdokonalovn ppravy jejch pslunk, zejmna velitelskho sboru. Jejich obsah respektuje prvn d R a zvazky R vyplvajc z mezinrodnho prva. 9

07. Doktrna AR a doktrny niho du obsahuj citace ze spojeneckch doktrn jen v ppadech, je-li to nutn vzhledem k jejich zvanosti na zklad jejich pet pslunmi orgny sttu. Vkladov slovnk operanch pojm je zkladem pro terminologii vech dokument doktrinln soustavy. Doktrna AR svm obsahem umouje nezkrcen publikovn ve veejnch sdlovacch prostedcch. 08. Dokumenty doktrinln soustavy AR tvo jeden z prvk koncepn sloky vojenskho potencilu R (viz obr. 1). Jejich konkrtn obsah je ovlivnn adou faktor, nap. aktulnm stavem koncepce vstavby ozbrojench sil i dosaenou rovn jej realizace (zejmna z hlediska dosaitelnho materilnho vybaven ozbrojench sil sttu AR), technologickmi aspekty a charakterem monch vojenskch operac. Proto dokumenty doktrinln soustavy souasn formuluj i poadavky na rozvoj materilnho vybaven a bojovch schopnost ozbrojench sil R k zajitn naplnn zkladn lohy AR. Doktrny a ostatn dokumenty doktrinln soustavy AR odr aktuln rove nzor na zpsob innosti vojsk AR v operacch, zaloenou na poznn esk i zahranin vojensk vdy a teorie a zejmna na zkuenostech ze soudobch operac a cvien. Doktrny slou jako zklad ppravy a vzdlvn velitel a pslunk tb vech stup velen. Slou rovn i jako zdroj informac o zsadch operanho pouit vojsk AR nejen pro spojence a koalin partnery R, ale i pro irokou odbornou a laickou veejnost. Maj rovn deklarovat ppadnm protivnkm rove pipravenosti AR plnit jej obrannou funkci. Rozsah prezentace jednotlivch dokument na veejnosti je vak zvisl na jejich obsahu z hlediska zkona o ochran informac.

10

Koncepn sloka Zkladn zsady, doktrny, vojensk pedpisy, standardn operan postupy

Morln sloka Motivace, efektivn veden, kompetentn organizace a rozvoj

Fyzick sloka Bojov sla (osoby a materil), technologie

Obr. 1: Sloky vojenskho potencilu AR rovn zen operac 09. Podle rozsahu zapojen politickho, sprvnho a ekonomickho veden sttu, stup velen AR a NATO a rozsahu asti spojenc a koalinch partner na veden vojenskch operac je eln rozliovat nsledujc rovn zen operac: politicko-strategick, vojensko-strategick, operan a taktick rove.1 10. Politicko-strategick rove zen R je v psobnosti vldy R, Parlamentu R a prezidenta R. Politicko-strategick zen obrany R spov v pmn zsadnch rozhodnut vrcholnmi orgny sttu k pouit sttnch i nesttnch zdroj pro dosaen
1 Vojensk

operace se v tomto ppad nelen podle velikosti vojenskch uskupen, ale podle rovn velen a zen z hlediska hierarchickho uspodn a cl, kter maj bt dosaeny. rovn velen a zen lze klasifikovat podle rznch kritri v zvislosti na typu operace, rovni zainteresovn velitelsk struktury NATO (EU) a na zvolenm rozsahu krizovho zen R. Dleitm kritriem je hel pohledu zda se jedn o politick nebo vojensk aspekty zen operace. Z tohoto pohledu je lenn uveden v tomto dokumentu elovm zjednoduenm, kter slou pro rozpracovn dalch ustanoven Doktrny AR.

11

cl bezpenostn politiky R. Jejm hlavnm clem a kolem je zajistit sttn svrchovanost a teritoriln integritu zem a naplnit mezinrodn vojensko politick zvazky a ambice R, vyplvajc z lenstv v NATO, EU a v ostatnch mezinrodnch nebo mnohonrodnch bezpenostnch strukturch. Koordinaci praktickch opaten k naplnn vojensko-politickch zvazk a ambic v dcch a poradnch orgnech R a v mezinrodnch bezpenostnch strukturch zajiuje Ministerstvo zahraninch vc ve spoluprci s Ministerstvem obrany R.

11. Vojensko-strategick rove zen spov v pmn vojenskch opaten, umoujcch dosaen stanovench politicko-strategickch cl sttu. Na vojensko-strategick rovni mohou bt sly a prostedky AR pouity k prosazen nrodnch a spojeneckch zjm nebo zjm spoleenstv stt (OSN, NATO, EU, OBSE) pouze v souladu s rozhodnutmi a opatenmi patmi na politicko-strategick rovni zen sttu. Funkci vojensko-strategickho stupn zen pi realizaci patch vojenskch opaten pi naplovn bezpenostn politiky sttu pln Ministerstvo obrany R jako soust systmu vojensko-politickho zen R. Na rovni resortu obrany jsou navrhovna a po jejich schvlen nsledn i realizovna opaten k asti ozbrojench sil R (OS R) v mezinrodnch operacch v souladu s rozhodnutm orgn politicko-strategick rovn. AR je nstrojem vojensk sloky bezpenostn politiky R. 12

Pedstavitelem vojensko-strategick rovn zen R je nelnk Generlnho tbu AR (NG AR). Je proto odpovdn za vstavbu a vcvik sil AR a za dosaen operanch schopnost ozbrojench sil vymezench Vojenskou strategii R. Krom toho je NG AR odpovdn za operan plnovn a pouit sil AR v dob krize nebo za vlky. Pitom zajiuje spoluprci se spojeneckmi (mezinrodnmi) vojensko-strategickmi orgny. Pedstavitelem vojensko-strategickho zen na mezinrodn rovni NATO je vrchn velitel spojeneckch sil. Vojensko-strategick stupe zen NATO m zsadn vliv na operan pouit AR. Na jeho rozhodovn se podl zejmna sousti podzen NG AR. Vojensko-strategick orgn zen NATO je odpovdn: za stanoven vojensko-strategickch cl a identifikaci specifickch kol vojensk operace. Tyto specifick koly vojensk operace jsou odvozeny z pedpokldanho konenho stavu, jen m bt vsledkem operace na strategick rovni tak, aby bylo mono konflikt ukonit; za rozhodnut, jak vojensk operace mus bt provedeny, aby bylo mono doshnout vojensko-strategickch cl. Pitom se vychz ze stanovisek, poskytnutch nrodnmi vojensko-strategickmi orgny; za identifikaci politickch, finannch nebo prvnch pekek pro pouit vojenskch prostedk vetn prostedk aliannch nebo koalinch partner; za uren jednotek a dalch prostedk pro kadou vojenskou operaci. Vojensko-strategick orgny jmenuj velitele, kter odpovd za velen a zen operac v prostoru operace; za stanoven velitelskch a dcch struktur; za konzultovn operanch cl s operanmi veliteli a za jejich pizpsoben mnc se situaci; za formulovn ve uvedench informac do strategick smrnice pro velitele operace. Tato opaten jsou trvale konzultovna s nrodnmi orgny vojensko-strategick rovn zen.

13

12. Operan rove velen a zen spov v pmn rozhodnut a v realizaci opaten k pouit vojenskch prostedk pro dosaen strategickch cl. V praxi se uskuteuje stanovenm operanch cl a zenm operac. Na operan rovni mohou bt vylenn sly a prostedky AR pouity k uskutenn operac v danm prostoru odpovdnosti. Pitom nezle, o jak velkou jednotku, tvar, svazek nebo uskupen se jedn. Podstatn je kol nadzenho uskupen, jeho soust jsou (pro operaci) vylenn sly a prostedky AR. Tm vlun budou tyto sly a prostedky soust spolench mnohonrodnch uskupen za zen velitelstv sil NATO nebo velitelstv mnohonrodnch spolench kolovch uskupen (Combined Joint Task Forces CJTF). Operan rove zajiuje propojen mezi vojensko-strategickmi cli a psobenm jednotek na taktick rovni. 13. Taktick rove velen a zen je rove, na n jsou jednotky, tvary, svazky nebo taktick uskupen zasazovny do operace. Na taktick rovni vedou jednotky, tvary, svazky a nebo taktick uskupen bojovou, ppadn i nebojovou innost k dosaen taktickch, v nkterch ppadech operanch nebo i strategickch cl. Uren rovn zen vojensk operace asto nen jednoznan, zejmna u mnohonrodnch operac. v tomto ppad se budou prolnat rovn zen operac na nrodn a na spojeneck (koalin) rovni, ale i rzn rovn zen z hlediska vertikln hierarchie. Pitom nezle na rozsahu vylennch sil. Napklad vysln jednotky v sle roty AR do takov operace bude v dob plnovn a ppravy vyadovat ast vech stup velen a zen AR i orgn sttn sprvy R. Paraleln budou do plnovn a ppravy operace zapojeny i prvky politick a velitelsk struktury NATO (EU). v prbhu operace bude velitel roty pi plnn taktickch kol pedstavovat taktickou rove zen, ale innost tto jednotky me mt z hlediska R politicko-strategick vznam a bude proto zajiovna na vech vych rovnch zen.

14

14. irok spektrum monch operac, vetn jejich monho rozsahu, vede k tomu, e pestv existovat pesn vymezen hranice mezi cli a koly, kter zajiuj jednotliv rovn velen a zen, tzn., e napklad i nkter taktick innosti mohou zajiovat naplovn politicko-strategickch cl. Mon vztah mezi jednotlivmi rovnmi velen a zen z hlediska operanch kol a jejich variantnost jsou znzornny na obr 2.

Politicko-strategick zadn

Politicko-strategick zadn

Vojensko-strategick rove

Vojensko-strategick rove Operan rove Taktick rove

Operan rove

Taktick rove

Obr. 2: rovn velen a zen vojenskch operac

Prolnn rovn zen vojenskch operacch se vyvj s prbhem operace. asov rmec operace vtinou nelze pedvdat. Nkter operace mohou probhat po relativn krtkou dobu (pomoc pi ivelnch pohromch) nebo velmi dlouhou dobu (ast v operacch na podporu mru). Ukonen operace me vyplynout ze splnn operanho kolu nebo z politicko-strategickho rozhodnut (napklad AR byla z operace SFOR staena ped ukonenm plnn kolu mnohonrodnmi silami, ale po splnn politicko-strategickho cle R).

15

HLAVA 2 VOJENSK OPERACE

VOJENSK OPERACE
15. Vojensk operace pedstavuj zkladn zpsob koncentrovanho a koordinovanho pouit ozbrojench sil v danm prostoru a ase. AR se na jejich realizaci me podlet v rozsahu rozhodnut orgn politicko-strategick rovn zen. Vojensk operace se mohou uskuteovat v dob mru, krize nebo vlky a jejich charakter je ovlivovn zejmna bezpenostnm prostedm, ve kterm probhaj. 16. Bezpenostn prosted souasnosti se vyznauje nestabilitou, rozmanitost a nepedvdatelnost hrozeb a rizik. Bezpenostn hrozby ktermukoliv sttu NATO pitom pedstavuj nepm hrozby i pro R. Riziko rozshlho konvennho vojenskho toku na zem Evropy je v souasn dob vysoce nepravdpodobn a takovouto ppadnou hrozbu bude mon odhalit s pedstihem, umoujcm pmout odpovdajc opaten. V dlouhodob perspektiv vak tuto monost, vetn napaden s pouitm zbran hromadnho nien (ZHN), nelze vylouit. Vn bezpenostn hrozby v souasn dob pedstavuj zejmna stty, nevldn skupiny a organizace, kter potlauj lidsk prva a svobody a dopoutj se nsil i teroristickch tok. Zvyuje se aktulnost asymetrickch hrozeb, zvlt terorismu i hrozeb spojench s monm zneuitm nebezpench ltek a technologi, s prodnmi a prmyslovmi katastrofami, organizovanm zloinem, hromadnou a nelegln migrac osob, enm drog, nebezpench nakalivch nemoc, naruenm informanch a dcch systm i zvanm ohroenm veejnho podku a majetku oban. Petrvvaj a v mnoha ppadech se i zvyuj bezpenostn rizika, pramenc z nboenskch a etnickch konflikt nebo hospodskch a socilnch problm a nestability politickho du, kter mohou vystit v omezen ozbrojen konflikty, u nich hroz monost stupovn. 18

17. AR mus bt schopna plnit koly pi vylouen monch hrozeb a psobit v pedpokldanm operanm prosted. Tomu mus odpovdat jej operan schopnosti, vcvik a pprava, koncepce vyzbrojovn i organizan struktura AR. lenn vojenskch operac 18. Pro vojensk operace je typick pouit vojenskch sil, pestoe je mohou podporovat nebo se na nich podlet i dal sly a prostedky vldnch a nevldnch organizac. Vojensk operace mohou mt nrodn nebo mnohonrodn charakter a jsou zpravidla vedeny za asti vce druh sil jako spolen operace.

19. lenn vojenskch operac je vyvozovno z analzy a zobecnn zkuenost z poslednch ozbrojench konflikt (vlek) a pouit ozbrojench sil v nich. Vzhledem k rozvoji vojenstv, zmnm v bezpenostnm prosted i v charakteru ozbrojench konflikt je pedmtem permanentnho zkoumn. V souasn operan praxi se jednotliv druhy operac prolnaj, navazuj na sebe, nebo probhaj soubn v jednom prostoru i ase. Proto je kad takov lenn jen pomocnm nstrojem pochopen vzjemnch souvislost, princip a zkonitost a neme ovlivovat rozhodovn velitel pi veden operac. V souasn dob nejplnj lenn operac NATO je uvedeno ve smrnici NATO Bi-SC Directive 80-90.2 lenn vojenskch operac, na kterch je zaloena struktura tto doktrny, vyplv z lenn operac v NATO a je uvedeno na obr. 3.
2 NATO

Task List Pehled kol NATO

19

Mnohonrodn operace Mimo l. 5 WS (krizov, nevlen) Spolen obrana nzk intenzity S pouitm ZHN Asymetrick

Nrodn operace

Podle l. 5 WS (vlen)

Spolen obrana vysok intenzity

S pouitm konvennch zbran

Symetrick

OPERACE
SPECILN INFORMAN PSYCHOLOGICK

Obr. 3: lenn vojenskch operac

MIMO ZEM R

20
Nsledujc Mrov
- pedchzen konfliktm - vytven mru - udrovn mru - prosazen mru - budovn mru - humanitrn operace

BOJOV

NEBOJOV

ton

Obrann

NA ZEM R

Podprn
- ptrac a zchrann - evakuace nekombatant - odsunov operace - vojensk pomoc civilnm orgnm

- obrana vzdunho prostoru R - ochrana objekt dleitch pro obranu sttu - asistenn operace na podporu PR - operace v rmci IZS

Existuje ada dalch kritri pro lenn operac. Pkladem je lenn operac z politicko-prvnho hlediska, kter dl operace na vlen a nevlen. Vlen operace se vedou ve vlce. Nevlen operace mohou pedchzet vlce nebo bt vedeny po n. Tyto operace se mohou tak provdt souasn s vlenou operac, napklad na jinm mst vlit. Rozdl mezi tmito druhy operac zvis na politickm (nevojenskm) hodnocen konfliktu a jeho een. Pro vlen operace je vyadovna strategie vojenskho een a stav bv zpravidla dosaen ntlakem s pouitm bojov sly. K ukonen nevlench operac se obvykle vol nevojensk prostedky, zejmna diplomacie. Vojensk een konfliktu je pouze jednou (a nkdy dokonce jen druhoadou) ze soust krizovho zen. Charakteristika vojenskch operac 20. Nrodn operace jsou vojensk operace veden pouze jednm sttem3. V podmnkch R se bude jednat zpravidla o operace OS R v rmci opaten krizovho zen R s monou nvaznost na systm krizovho zen NATO nebo EU. 21. Mnohonrodn operace pedstavuj vojensk operace sil a prostedk vce stt. Zpravidla se takov operace vedou jako spolen, tzn. jako operace za asti vce komponent ozbrojench sil, a jsou obvykle vedeny v koalicch nebo spojeneckch uskupench. AR bude zpravidla psobit v rmci spolench mnohonrodnch operac. Vylenn sly a prostedky pozemnch a vzdunch sil AR budou v tchto operacch psobit zpravidla spolen. V ojedinlch ppadech mohou prostedky vzdunch sil AR psobit v rmci vzdunho komponentu velitele spolench sil (Joint Forces Commander JFC).

Pojem nrodn vyplv z anglickho Nation. Tento pojem v tomto smyslu odpovd pojmu stt.

21

Mnohonrodn operace jsou prostedkem k realizaci cl bezpenostn politiky lenskch zem NATO (EU) nebo vyplvaj z rezoluce Rady bezpenosti OSN. Pedstavuj tedy operace veden s pouitm spolen politick a vojensk sly podlejcch se stt. Zrove tyto operace umouj spolen sdlet politick rizika, nklady veho druhu, etit lidsk, finann i materiln zdroje jednotlivch zem a vytvet spolenou informan zkladnu. Tyto operace zvyuj innost diplomatickho a mezinrodnho ekonomickho psoben zastnnch zem. Veker innost AR v mru i za krizov situace mus smrovat ke schopnosti inn se podlet na pprav a veden mnohonrodnch operac. AR krom nrodnch operac na teritoriu R a zchrannch operac v rmci bilaterlnch dohod bude tm vhradn psobit v takovchto operacch. innost mnohonrodnch operac je (me bt) omezena faktory, jejich eliminace mus bt stedem pozornosti vech orgn velen AR v dob ppravy i veden operac a mezi n pat pedevm: nrodn odlinosti ve zpsobu velen vojskm a taktice; nzk znalost anglickho jazyka a odlinost nrodn interpretace spolen terminologie; odlinosti v zen zbraovch systm, psobcch spolen v rmci operanch a taktickch uskupen; nesluitelnost informanch systm, a to jak z technickho, tak i z procedurlnho a obsahovho hlediska; neschopnost vyuvn spolench mnohonrodnch logistickch kapacit; prvn omezen innosti nrodnch kontingent, vyplvajc z nrodnch zvltnost prvnch systm; kulturn rozdly, vychzejc z rozdlnch kulturnch tradic a nboenskch zvyklost, ovlivujcch chovn pslunk jednotlivch nrodnch kontingent. Podle AJP- 01 (B) l. 0216

22

22. Zkladem pro plnovn a veden mnohonrodnch operac je pro velitele a tby AR pedevm Spojeneck doktrna spolench operac NATO Allied Joint Doctrine (AJP-01/B/) a na ni nvazn publikace a dal standardizan dokumenty NATO, ke kterm R pistoupila (dle jen doktrny NATO). Doktrna AR obsahov vychz z AJP-01, ale tento spojeneck dokument nenahrazuje. Velitel vech stup a pslunci tb OS R, psobc v procesu plnovn a veden mnohonrodnch operac, jsou proto povinni i tyto spojeneck dokumenty znt a dit se jejich obsahem. Spojeneck dokumenty jsou zpravidla zkladem i pro operace EU a OSN, pokud to jejich charakter vslovn nevyaduje jinak. 23. Vojensk operace lze rozliovat mj. i podle toho, jak astnci ozbrojenho stetnut na sebe vzjemn psob, tzn. podle pouvanch prostedk nebo podle zpsobu pouit sly. Jestlie soupecmi stranami jsou proti sob soubn nebo postupn pouvny i vzjemn rozdln zpsoby vzjemnho psoben, pak jde zpravidla o tzv. asymetrick konflikt (operaci). 24. Charakteristiku vojenskch operac uruje mj. i skutenost, zda jsou vedeny s pouitm konvennch nebo nekonvennch zbran. Operace s pouitm ZHN jsou charakterizovny jako nekonvenn. Pouit neusmrcujcch (neletlnch) zbraovch systm v konvennm ozbrojenm konfliktu je dal monou formou psoben na protivnka nebo na obyvatelstvo. Specifickm prostedkem monho psoben na protivnka je i psoben na jeho informan a komunikan systmy. 25. Akce vlcch stran mohou bt mimo jin charakterizovny tak jako operace pravidelnch nebo nepravidelnch ozbrojench sil. Operace pravidelnch ozbrojench sil jsou charakterizovny nasazenm organizovanch jednotek ozbrojench sil vlcch stran operujcch zpsobem, kter je v souladu s mezinrodnm humanitrnm prvem. Operace pravidelnch jednotek jsou mimo jin charakterizovny standardizovanmi zpsoby velen a zen sil. Operace nepravidelnch ozbrojench sil jsou vedeny ozbrojenmi skupinami nebo i jednotlivci s rznou rovn organizace, 23

pouvajc metody a prostedky veden boje, kter jsou zpravidla v rozporu s obvyklmi zpsoby boje, mezinrodnm humanitrnm prvem i obecn uznvanmi etickmi a mravnmi zsadami. innost pravidelnch ozbrojench sil proti nepravidelnm ozbrojenm silm bude proto mt zpravidla charakter asymetrick operace. Vedle maximlnho vyuit efektu pekvapen jsou nepravideln sly zpravidla vysoce mobiln a schopn vst sv vojensk operace opakovan, v noci, v tkm ternu, ale i v mstech s velkou koncentrac vojenskch sil a civilnho obyvatelstva. Bhem operac nepravidelnch jednotek nen vdy jasn, kter strana je za agresi (jednotliv ozbrojen i teroristick akce) odpovdn. 26. AR bude psobit zejmna v operacch pod vedenm NATO a EU. Podle Strategick koncepce NATO mohou sly a prostedky lenskch zem NATO psobit v operacch kolektivn obrany podle l. 5 nebo v operacch mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy. Operace kolektivn obrany podle l. 5 Severoatlantick smlouvy jsou zpravidla spolen operace, veden v souladu s tmto lnkem na obranu spolenho prostoru4. Cle operac spolen obrany mohou bt dosaeny operacemi spolen obrany vysok nebo nzk intenzity. Operace kolektivn obrany vysok intenzity jsou vedeny s nasazenm vech sil a prostedk ozbrojench sil zastnnch zem v rmci spojeneck nebo koalin operace. Vedou se obvykle ve vlce, s vyuitm vech lidskch i vcnch zdroj, vetn zmobilizovanch. Jsou zpravidla spojeny s rozshlmi dopady na civiln obyvatelstvo jak na vliti, tak i v zastnnch zemch, jejich teritorium nen prostorem operace a mohou bt vedeny s pouitm nebo bez pouit nkterch druh zbran, zejmna zbran hromadnho nien. Operace kolektivn obrany nzk intenzity mohou bt vedeny s clem zniit nebo neutralizovat sly protivnka, kter
4

lnek 5 Severoatlantick smlouvy stanovuje, e ozbrojen tok proti ktermukoliv lenskmu sttu NATO je povaovn za ozbrojen tok proti vem lenskm sttm NATO.

24

nejsou co do potu, vzbroje, vycvienosti nebo zpsobu veden bojov innosti srovnateln se spojeneckmi (koalinmi) silami. Operace mimo l. 5. Washingtonskm summitem NATO v roce 1999 byl v rmci Strategick koncepce NATO nov definovn pojem operace k een kriz mimo l. 5 (Non-Article 5 Crisis Response Operations CRO)5. Operace mimo l. 5 mohou v rmci krizovho zen (v etap prevence vzniku i v prbhu een samotn krize) pouvat irok spektrum prostedk politickch, civilnch i vojenskch. Operace mimo l. 5 se pouvaj k: zajitn svobody a bezpenosti lenskch stt NATO; prosazen zsad mezinrodnho prva, vetn jeho humanitrnch aspekt; asti na opatench k prevenci vzniku i een krizovch situac v duchu deklarovanch cl NATO. Pro ely tto doktrny je pro operace k een kriz mimo l. 5 dle pouvn pojem mrov operace. 27. Vojensk operace jako nstroj preventivn diplomacie zahrnuj opaten, pat a proveden na zklad vyhodnocen pznak potku hrozc krize s pedstihem, tzn. dve, ne oekvan krize skuten vypukne. Clem preventivn diplomacie je zabrnit vzplanut nsil nebo jeho dalmu roziovn a zejmna doshnout odstrann pin krize. Soust tchto opaten me bt i omezen pouit sly nebo demonstrace jejho pouit, kter mohou mt charakter vojensk operace. Pesto hlavnmi nstroji nastolen mru jsou prostedky diplomacie zprostedkovn, vyjednvn nebo jin formy mrovch konzultac. 28. AR mus bt pipravena k asti na veden operac v rmci mnohonrodnch spolench operac a bt schopna vst samostatn nrodn operace podle zsad popsanch v dalch stech tto doktrny.

Allied Joint Doctrine (Spojeneck doktrna spolench operac) AJP-01(B), prosinec 2002

25

Hlavn druhy vojenskch operac 29. Bojov operace jsou vojensk operace, ve kterch se proti sob stojc strany sna doshnout svch cl bojem za pouit zbran. Za bojov operace se povauj tak vojensk operace k odraen ozbrojenho toku, vedenho s clem naruit zemn celistvost, politickou nezvislost nebo bezpenost sttu, vetn operac k plnn spojeneckch zvazk na obranu spolenho prostoru. Bojov operace lze z hlediska jejich povahy dlit na ton a obrann, podle zpsobu organizace a veden boje protivnkem je lze tak rozliovat jako bojov operace veden proti pravidelnm nebo nepravidelnm silm protivnka. Bojov operace mohou probhat jak za vlky, tak v nkterch ppadech i v prbhu nevlench operac. 30. Nebojov operace jsou operace, ve kterch se sly a prostedky ozbrojench sil pouvaj bez pedem plnovanho pouit sly (zbran a munice). Za vjimen situace ale me bt i v jejich prbhu, zejmna pi sebeobran vojk, napadench pi plnn nebojovch kol, nebo pi obran civilnho obyvatelstva napadenho s pouitm zbran, pouita fyzick sla. Nebojov operace se dle dl na mrov a podprn operace, veden mimo zem R, a na operace ozbrojench sil R na zem R. U podprnch operac je vojensk strnka operace potlaena, svou povahou tm ztrcej charakter klasickch vojenskch operac, by v nich v uritm obdob mohou ozbrojen sly hrt rozhodujc roli. Podstatnou skutenost, kter zvrazuje ve uveden rozdl mezi bojovmi a nebojovmi operacemi, je fakt, e nebojov operace jsou vedeny se souhlasem legitimn vldy nebo se souhlasem pedstavitel znesvench stran na zem pslunho sttu, zasaenho kriz. Poteba tohoto souhlasu ovem neznamen, e velitel mrovch sil neme za pedem stanovench podmnek pout slu, tzn. organick zbran nasazench sil. 31. Speciln, informan a psychologick operace mohou bt vedeny v rmci bojovch i nebojovch operac.

26

Speciln operace jsou aktivity realizovan k tomuto elu speciln urenmi, vycvienmi a vybavenmi silami, kter zpravidla pouvaj specifick zpsoby innosti. Clem specilnch operac je doshnout, pp. pispt k dosaen strategickch nebo operanch cl vojensk operace prostednictvm innost taktickho charakteru. Mohou bt provdny v rmci vojenskch operac, uskuteovanch, na zklad vyhodnocen pznak a hrozeb, jet ped propuknutm vlastn krize, ale i v prbhu krize (vlky), samostatn nebo koordinovan s operacemi ostatnch sil k dosaen vojenskch, politickch, ekonomickch a psychologickch cl. Informan operace pedstavuj souhrn koordinovanch innost, smujcch k ovlivovn rozhodovn protivnka. Clem tchto operac je dosaen vojenskch a politickch cl psobenm na informace, informan procesy a systmy protivnka a jinch stran pi souasnm vyuvn a ochran vlastnch informac, informanch proces a systm. Psychologick operace jsou aktivity provdn v mru, bhem krize a za vlky. Jsou zameny na ozbrojen sly a obyvatelstvo protivnka a dalch zem s clem ovlivnit jejich postoje a chovn a doshnout tak politickch a vojenskch cl. Zahrnuj strategick, bojov a konsolidan psychologick aktivity. Psychologick operace jsou zpravidla soust informanch operac. 32. Operace ozbrojench sil R na zem R. V ppad operac zench vldou R mohou ozbrojen sly R plnit pedevm nsledujc koly: ochrana vzdunho prostoru R, zejmna v rmci systmu NATINEADS6; steen objekt dleitch pro obranu sttu; asistenn operace na podporu Policie R; operace v rmci integrovanho zchrannho systmu R.

NATO Integrated Extended Air Defence System. Tyto operace jsou zeny v prosted NATO na zklad mnohonrodnch dohod zastnnch zem.
6

27

V extrmn situaci mohou na zem R probhat vechny typy vojenskch operac. AR se na nich bude podlet zpravidla v rmci mnohonrodnho uskupen vedenho NATO, EU nebo OSN nebo i samostatn, za zen politicko-strategickch orgn zen sttu (R). Spolen operace 33. Souasn mnohonrodn operace, a to jak bojov, tak nebojov, jsou vedeny zpravidla ve spolenm operanm (strategickm) uskupen dvou a vce soust ozbrojench sil (pozemn sly, vzdun sly, nmonictvo, ppadn i speciln sly). Pro tento druh operac se pouv pojem spolen operace a zpravidla jsou vedeny za zen velitele spolench sil (Joint Force Commander), jen me mt ve sv podzenosti komponenty druh sil: pozemn komponent (Land Component), vzdun komponent (Air Component) a nmon komponent (Maritime Component).

34. AR se bude zpravidla zastovat spolench vojenskch operac v rmci pozemnho komponentu mnohonrodnch spolench sil. V prbhu veden takovch operac se tvary vzdunch sil R vylenn do spolen operace mohou stt soust tohoto komponentu. Souasn je mon, e sly a prostedky vzdunch sil AR mohou psobit i v rmci vzdunho komponentu spolen mnohonrodn operace. 28

Pouit pozemnch sil ve spolench operacch 35. Pozemn sly v mnohonrodnch spolench operacch hraj rozhodujc roli pi ovldnut teritoria a fyzick eliminaci protivnka. Jsou nejlpe uzpsobeny pro realizaci zvrench opaten ukonen operace a k pechodu k operacm na prosazen mru. Pestoe pozemn sly jsou schopny vst samostatn pozemn operace, charakter soudobho i budoucho operanho prosted vyaduje v nezbytn me zapojen i ostatnch druh sil (vzdunch, specilnch, ppadn i nmonictva) do tchto operac, zejmna na operanm stupni. 36. Je nezbytn, aby pozemn sly (vetn vojskovho letectva) ve sv struktue zahrnovaly jednotky a tvary, charakterizovan vysokou bojovou pipravenost a bojeschopnost, manvrovost a odolnost. Mus mt prunou strukturu systmu velen a zen, innou bojovou podporu a bojov zabezpeen a bt interoperabiln se silami spojenc. 37. Pozemn sly v operacch pln zpravidla nsledujc koly: psob v celm spektru vojenskch operac; podl se na veden vech druh ozbrojenho boje; vedou bojovou innost v zk souinnosti se vzdunmi silami a v mnohonrodnch operacch podle charakteru situace (operace) i se silami nmonictva, ppadn dalmi druhy sil; to na cle v cel hloubce operan sestavy protivnka spolu se vzdunmi, nmonmi a dalmi druhy sil; vedou bojovou innost ve dne i v noci, za vech klimatickch i ternnch podmnek; el silm protivnka, obzvlt obrnnm a nzkoletcm clm, ni nebo umluj neptelsk dlostelectvo a ostatn jeho palebn systmy a prostedky; podl se na veden informanch operac; provd podstatnou st obsahu mrovch operac.

29

Pouit vzdunch sil ve spolench operacch 38. Vzdun sly jsou jednm z vznamnch komponent, nezbytnch k dosaen celkovch cl mnohonrodnch spolench operac. Dosah jejich prostedk, rychlost, pizpsobivost zmnm situace a schopnost koncentrace sil umouj vzdunm silm ve spolench operacch s pozemnmi i ostatnmi druhy sil doshnout pekvapen, udrovat vysok tempo operace a vst operace na vce smrech. 39. Vzdun sly podporuj pozemn sly pi dosahovn cl operac prostednictvm: vybojovn a udren vzdun nadvldy; vzdun izolace prostoru veden bojov innosti pozemnch sil; veden pm vzdun podpory; veden vzdunho elektronickho boje; veden vzdunho przkumu a pozorovn; vzdun pepravy. 40. Vzdun operace pedstavuj pouit vzdunch sil k dosaen vojenskch cl. Mohou bt organizovny jako mnohonrodn, spolen nebo samostatn. Spolen vzdun operace plnuje velitel vzdun sloky a podporuj je velitel ostatnch soust. Lze je lenit do ty zkladnch kategori: protivzdun operace; strategick vzdun operace; vzdun operace proti povrchovm a hladinovm clm; podprn vzdun operace. 41. Protivzdun operace jsou aktivity veden s clem doshnout poadovanho stupn ovldnut vzdunho prostoru. Protivzdun operace se dl na ton a obrann. Specifickm druhem protivzdun operace je operace k umlen neptelsk protivzdun obrany. Vzdun sly AR budou zapojeny pedevm do obrannch protivzdunch operac a v omezen me do tonch protivzdunch operac. 42. Strategick vzdun operace jsou aktivity zamen k eliminaci vznamnch cl, mezi n pat centra politickho veden sttu, systmy velen a zen ozbrojench sil, energetick zdroje 30

a vrobn kapacity zbrojnho prmyslu a nejdleitj objekty vojensk a hospodsk infrastruktury. Obrann strategick vzdun operace jsou zameny na odraen agrese proti teritoriu NATO nebo prostoru rozmstn spojeneckch sil. Je mlo pravdpodobn, e vzdun sly AR budou zapojeny do tonch strategickch vzdunch operac, v omezen me mohou bt ppadn zapojeny do obrannch strategickch vzdunch operac. 43. Vzdun operace proti povrchovm clm jsou aktivity vzdunch sil s clem eliminovat protivnka, kter usiluje o obsazen uritho zem nebo nmonho prostoru. Vzdun sly AR budou (mohou bt) v tchto operacch zapojeny pedevm do vzdun izolace prostoru bojov innosti pozemnch sil a pm (blzk) vzdun podpory. ast na operacch proti nmonm clm je mlo pravdpodobn. 44. Podprn vzdun operace. Vzdun sly mohou bt pouity k podpoe a zabezpeen jednotlivch komponent operanho uskupen ve vech druzch operac a typech prosted. Mezi zkladn druhy podprnch vzdunch operac pat: vzdun przkum a pozorovn; vzdun peprava; doplovn paliva za letu; elektronick boj; velen a zen ze vzduchu; ptrn a zchrana (SAR Search and Rescue); ptrn a zchrana v boji (CSAR Combat Search and Rescue); speciln vzdun operace. 45. Sly a prostedky vzdunch sil mohou bt organizan zalenny ve struktue pozemnch sil nebo mohou plnit koly v jejich prospch. Ve spolench operacch se takto mohou podlet na realizaci zejmna aeromobilnch operac a operac spolench vzdunch dernch skupin.

31

Aeromobiln operace pozemnch sil, zahrnujc pepravu pozemnch sil vzduchem s vyuitm vrtulnk rznho uren, umouj urychlit provdn manvru a deru pozemnmi silami. Provd se formou vzdunho vsadku a palebn podpory, na kterch se mohou podlet i vrtulnkov jednotky AR. Operace spolench vzdunch dernch skupin (JAAT Joint Air Aack Teams) pedstavuje koordinovan der bojovch a podprnch prostedk vzdunch a pozemnch sil, zahrnujc vt poet zbraovch a podprnch systm, zejmna bojovch vrtulnk, letoun pm vzdun podpory a dlostelectva. Uveden dern prostedky by mly bt vdy podporovny a zabezpeovny innost prostedk elektronickho boje, protivzdun obrany a umlenm neptelsk protivzdun obrany. Operace JAAT jsou plnovny velitelem pozemnho komponentu spolench mnohonrodnch (koalinch) sil a podporovny velitelem vzdunho komponentu.

32

HLAVA 3 VCHODISKA PRO PPRAVU A VEDEN OPERAC

VCHODISKA PRO PPRAVU A VEDEN OPERAC

46. Pprava a veden vojenskch operac jsou zvisl na ad faktor a vchodisek, kter jsou pedmtem zkoumn vojensk teorie, slouc za zklad obsahu vojenskch doktrn. Kritriem pravdivosti vojensk teorie je operan praxe. Vojensk teorie aplikovan v praxi m ti rovn: vojenskou strategii, operan umn a taktiku.

34

Vojensk strategie 47. Vojensk strategie se zabv ppravou, pouitm a zabezpeenm ozbrojench sil a zem sttu i koalice stt k dosaen cl, stanovench orgny politicko-strategick a vojensko-strategick rovn zen sttu (koalice). Je soust nrodn (mezinrodn) bezpenostn strategie a pedstavuje nzory na pouit vojensk sly k dosaen cl sttu nebo skupiny stt pi zajiovn jeho (jejich) vnj bezpenosti. Politicko-vojensk rmec pro pouit ozbrojench sil R tvo dokument Vojensk strategie esk republiky. 48. Vojensk strategie esk republiky pedstavuje soubor zkladnch princip zajiovn obrany R a zsad vstavby a pouit ozbrojench sil R. Pat mezi zkladn bezpenostn dokumenty R, kter vytvej koncepn rmec pro ozbrojen sly k plnn vojenskch kol obrany zem, k realizaci zvazk kolektivn obrany zem NATO a k asti na aliannch a koalinch operacch. Je nedlnou soust vojensko-strategick rovn zen a m nrodn i mezinrodn dimenzi. Operan umn a taktika 49. Operan umn jako soust vojenskho umn se zabv: teori a prax ppravy a veden mnohonrodnch a nrodnch, spolench i samostatnch operac, vedench operanmi uskupenmi (svazky a svazy), ppadn druhy (komponenty) ozbrojench sil; innost operanch velitelskch stup; analzou, hodnocenm a silm o vyuit vech okolnost, kter maj vliv na ppravu, veden a zabezpeen operace k dosaen operanch cl. Operan umn vychz z poadavk vojensk strategie, zajiuje realizaci vojensko-strategickch cl a kol a uruje smry rozvoje taktiky, kter je pak zptn ovlivuje. Jeho lohou je mj. peveden strategickch cl do operanho plnu, kter e bojovou innost na taktick rovni tak, aby pispvala k dosaen cl vojensk operace. 35

zen operac na operan rovni je nejen vdou, ale tak umnm. Operan umn vyaduje mj. irok rozhled a schopnost pedvdat. Pslunci AR i mezinrodnch tb, zapojench do procesu operanho plnovn a zen operace, mus bt schopni pedvdat dsledky taktickch innost, kter provd nebo se na nich podl. Operan umn znamen vce ne jen pouit postup a zpsob, zaloench na znalosti doktrn, pedpis a manul. Operan umn uruje, kdy, kde a k jakmu elu mohou vst ozbrojen sly vojensk operace. Pedpokld dovedn a eln vyuit irokch a hlubokch znalost i pochopen vzjemnch vztah mezi faktory, je maj vliv na plnovn a proveden vojensk operace (pouiteln sly, prostor, as a informace). 50. Taktika jako nejstar soust vojenskho umn zahrnuje teorii a praxi ppravy a veden boje. Zkoum objektivn zkonitosti boje a na tomto zklad vypracovv zsady jeho ppravy, veden a ukonen bojov innosti. Zabv se teoretickmi i praktickmi poznatky o zkonitostech, obsahu, charakteru, zpsobech a formch ppravy a veden boje. Zabv se rovn prax veden boje a ostatnch taktickch innost jednotek, tvar a svazk, jejich zenm a vestrannm zabezpeenm a podporou. Taktika e zpsob dosaen operanch cl na taktick rovni velen a zen. Zkonitosti soudobch vojenskch operac 51. spch vojenskch operac je vsledkem kombinace sprvnho uplatnn obecnch a zvltnch princip ppravy a veden operac a respektovn jejich zkonitost. Zkonitosti ozbrojench konflikt a vlek se vtinou vyvjely nezvisle na politicch a velitelch a z tohoto hlediska maj objektivn charakter. Mezi zkonitosti charakterizujc soudob vojensk operace pat zejmna: mnohonrodn (koalin) charakter operac; nrst zapojen ozbrojench sil do nebojovch aktivit, kter v minulosti nepatily do obsahu innosti vojsk nebo patily mezi n jen okrajov; 36

 plnovn a veden boje a operace v cel hloubce vlit, ve vech jeho dimenzch a na vech stupnch velen a zen; rst vznamu jednotlivce a malch jednotek ve vztahu k vsledku boje a operace a relativn pokles vznamu velkch operanch uskupen; vysok mra (vznam) prunosti rozhodovn a modularity organizanch struktur, vyplvajc z nepedvdatelnosti budoucho operanho prosted; nrst vznamu vlivu veejnho mnn a sdlovacch prostedk po celou dobu ppravy a veden vojenskch operac; globalizace bezpenostnch rizik a hrozeb, roziovn asymetrickch hrozeb a rozsahu veden asymetrickch operac; pouvn novch technologi, elektronizace zbraovch systm, systm velen a zen a bojit jako takovho a dal. Poznn zkonitosti veden vojenskch operac je dleit zejmna v dob jejich ppravy. Vzbroj a vybaven vojsk, organizan struktury, vcvik vojsk, systmy velen a zen i obsah doktrn mus odpovdat charakteru operanho prosted budoucnosti. Historie vojenstv mnohokrt dokzala, e vtina armd se zpravidla pipravovala na minulou vlku a e spchu v novm ozbrojenm konfliktu doshl ten, kdo sprvn pochopil (vtinou netradin) vvoj nebo vznik novch zkonitost ozbrojenho zpasu. Platnost nkterch veobecn uznvanch zkonitost nen absolutn a vyvj se s asem. Nkter zkonitosti jsou spojeny se zavedenm novch technologi, kter nsledn v praxi mohou psobit jinak, ne se to oekvalo v dob jejich vvoje a zavdn do vojsk. sti zkonitost jsou spojeny s vvojem lidsk spolenosti a hodnotami zjmovch skupin lid.

37

Okolnosti ovlivujc ppravu a veden mnohonrodnch operac 52. Vojensk mnohonrodn operace jsou ovlivovny adou okolnost, kter mus bt vzaty v vahu ve vech etapch ppravy, veden a ukonen operac. 53. Orgny vojensko-strategick rovn zen OS R mus ve vech etapch ppravy a veden operace zkoumat vztah politickch a vojenskch cl operace a podlet se na jeho (jejich) formovn a kultivaci. Tyto orgny mus vdy poskytovat poadovan informace i odpovdajc zdvodnn nvrhy orgnm politicko-strategick rovn zen sttu i koalice (aliance). 54. Ve vech etapch ppravy a veden operac mus bt zejm jasn spojitost mezi operanmi a vojensko-strategickmi cli. Na druhou stranu je teba respektovat skutenost, e vojensko-strategick cle se mohou bhem operace mnit, a proto mus bt plnovac proces nepetrit. 55. Vztah mezi vojenskmi operacemi a vojensko-strategickmi cli me bt v praxi komplikovn skutenost, e budou vdy existovat cle, kterch chce koalice doshnout a kter jsou v jejm zjmu, ale e soubn mohou existovat i cle, kter budou v zjmu jen nkterch zem a nikoliv cel koalice. innost vojsk na taktick rovni se me vzdalovat od naplnn strategickch cl v dsledku nap. nejasn a neadekvtn vymezench pravidel pro nasazen a pouit sil, co me nsledn zpsobit zpomalen veden operace. 56. Operan rove velen a zen bude zpravila muset vdy respektovat charakter spolench operac i v ppad operac s vrazn pevaujcmi pozemnmi innostmi. V takovch ppadech se zpravidla budou vytvet kolov uskupen pozemnch sil s jinmi druhy sil. 57. Vylenn sly AR budou zpravidla psobit jako soust mnohonrodnch sil aliance nebo koalice. Dleitm poadavkem souasnosti i budoucnosti je proto sladn nrodnch zjm R se spojeneckmi (koalinmi) zjmy a dosaen odpovdajc 38

rovn standardizace doktrn, operanch postup a vzbroje AR s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO. 58. Sly, prostedky a dal zdroje (dle jen zdroje) mohou bt operanmu veliteli pidleny rznmi zpsoby. Nkter zdroje mu mohou bt pidleny bez omezen, jin mu budou dny k vyuit s omezenmi, ale vechny zdroje mus velitel vyut co nejefektivnji. Krom toho me mt monost vyuvat mstn zdroje a infrastrukturu poskytnutou hostitelskm sttem (nap. pstavy, letit, vcvikov prostory atd.). Pi operacch vedench podle l. 5 Severoatlantick smlouvy budou tyto zdroje obvykle pipraveny s pedstihem. Bhem koalinch operac, zejmna mrovch, mimo zem stt NATO, tomu tak asto nebude. 59. Ve vojenskch operacch mimodn roste vznam civilnho obyvatelstva. To plat zejmna v mrovch operacch, kde sprvn fungujc systm civiln-vojensk spoluprce (CIMIC Civil Military Cooperation) je jednm z dleitch nstroj k dosaen cl a spchu operace. Velitel operace bude muset napklad zvit monost pesunu uprchlk nebo omezit pokozovn civiln infrastruktury na nejni monou mru. V nkterch ppadech me bt vojensk sla jedinou strukturovanou a fungujc organizac v prostoru psoben. Mezi cle operace tak me patit i inn pomoc pi vytven struktury civilnch sprvnch orgn.

39

Faktory ovlivujc veden operac 60. Pohyblivost je schopnost vyut manvr k rozvinut vlastnch sil do vhodnch pozic, z nich mohou innji psobit na protivnka, nebo ve schopnosti pesunout se v poadovanch asovch lhtch z jednoho prostoru do jinho pi zachovn pipravenosti (schopnosti) plnit stanoven koly. Pohyblivost ovlivuje zejmna prunost mylen velitel a tb i systmu velen a zen, materiln zabezpeen ozbrojench sil, spolehliv a vkonn komunikan a informan systmy a dal vlivy. 61. Operan tempo je vyjdenm relativnho pomru aktivit vlastnch jednotek a jednotek protivnka. Vy tempo provdn innost vlastnmi vojsky vytv pedpoklady k dosaen iniciativy a pevahy nad protivnkem a k nrstu bojovho potencilu, ktermu protivnk nen schopen elit. Dsledkem je jeho opodn reakce na nesprvnm mst. 62. Pekvapen pedstavuje vznamnou sloku spchu. Je to innost, veden neoekvanmi zpsoby, v neoekvanm prostoru a ase, me mt pi dosahovn stanovench cl rozhodujc vliv i v podmnkch, kdy vlastn bojov sla je kvalitativn a kvantitativn na ni rovni. Pekvapen lze doshnout na zklad dostatench informac o protivnkovi, analzy slabch a silnch mst v jeho pedpokldanm zmru innosti, v monostech jeho sil a prostedk a systmu velen. Bez pekvapen je velmi obtn, ne-li nemon, doshnout pevahy v rozhodujcch okamicch a prostorech operace. i zdnliv mal (taktick) pekvapen me vst k zskn znanch operanch vhod. Proto je nutn, aby se velitel vech rovn pokoueli pekvapit protivnka, kdykoliv a kdekoliv je to provediteln. Souasn mus mt na pamti, e i protivnk se obdobn bude snait pekvapit je. Pekvapen samo o sob mnoho neznamen, pokud jm zskan efekt nen okamit vyuit a rozvinut.

40

63. Kulminan bod pedstavuje bod zlomu, bod zvratu. Operace doshla svho kulminanho bodu, jestlie sil vojsk pokleslo pod rove zajiujc splnn kolu a neumoujc dosaen stanovenho cle. Pi ofenziv tonk dosahuje kulminanho bodu ve chvli, kdy ji nen schopen vst dal ofenzivu a mus pejt do obrany. Pi dosaen kulminanho bodu asto dochz k vynucen operan pestvce. Je proto dleit, aby velitel dokzal vas pedvdat, kdy bude dosaeno kulminanho bodu a v prbhu veden operace dokzal rozpoznat, kdy nastal. 64. Informan pevaha. Vyuvn modernch informanch a komunikanch technologi umouje velitelm v kvalitativn lepch podmnkch pipravovat, plnovat a dit pouit vlastnch vojsk. Souasn operace se vedou v jednotnm situanm digitalizovanm prosted a jsou uskuteovny s vyuitm informac, zskvanch a analyzovanch v ase blzkm asu relnmu. Informan a komunikan systmy umouj dosaen vysok innosti operac, ale jsou i velmi zraniteln. Je proto pravdpodobn, e budou pedmtem samostatnch informanch operac jak ze strany vlastnch sil, tak i ze strany protivnka. 65. Prostor a as maj ve vech druzch operac specifick vznam. Pojem prostoru v souasnm vojenstv mus bt v dsledku spolenho psoben vech druh sil chpn jako tdimenzionln. Tento prostor sah hluboko do tlu vlastnch vojsk i vojsk protivnka, piem operace mohou probhat ve vzduchu i v kosmickm prostoru souasn. Rozhodovac innost a fze psoben na protivnka se zkracuj a vtinou probhaj soubn, v relnm ase. 66. Vztah pozin a manvrov bojov innosti. Ve vztahu mezi ofenzivou a defenzivou m svj vznam vyerpn sil vojsk a manvr. Bhem statickho vyerpvajcho boje je protivnk eliminovn soustednm inkem palebn sly. Pi manvrovm boji je protivnk poraen naruenm jeho struktury na nejslabm mst dynamickou bojovou innost, co umouje rozhodnout konflikt relativn rychle bez pouit strategickch zdroj. Ve skutenosti ist pozin (statick) vyerpvajc nebo pouze manvrov bojov innost neexistuje. 41

Vchodiska pro velen a zen v operacch 67. Prun a odoln systm velen a zen je zsadn podmnkou pro dosaen spchu vojensk operace. Dosaen cl operace je zvisl zejmna na nasazen vhodnch jednotek na sprvnm mst a ve sprvn as. Hlava 4 tohoto dokumentu (doktrny) se zabv velenm a zenm podrobnji. Nsledujc vchodiska vytvej rmec pro volbu modelu velen a zen. 68. Jednota velen je zabezpeena tm, e vechny operace maj svho velitele, odpovdnho za jej ppravu a veden a za koordinaci pouit podprnch jednotek a zdroj. K tmto jednotkm a zdrojm m velitel vymezen konkrtn velitelsk vztah, definovan v dalch stech tto doktrny. Na operan rovni mohou bt stanovena omezen pro nasazen nrodnch kontingent a podprnch prostedk. Aby se pedelo nejasnostem pi pouit prostedk, je dleit, aby tb operanho velitele byl trvale v kontaktu s nrodnmi pedstaviteli (pokud mono v prostoru nasazen). V podmnkch nasazen sil a prostedk AR se toho zpravidla dosahuje tm, e velitel kontingentu AR je v trvalm kontaktu s editelem Spolenho operanho centra MO (SOC MO). 69. Velitelsk struktura. Existuje mnoho model velitelskch struktur, v praxi jsou ale nejpouvanj tyi, v jejich rmci mohou psobit i sly a prostedky AR: Model mnohonrodnho spolenho kolovho uskupen (Combined Joint Task Forces CJTF), kter je charakterizovn spolenm tbem s podzenmi soustmi. Tento model je zvlt vhodn pro zvldn kriz velkho rozsahu, bhem nich jednotliv sousti operuj spolen. Model s vraznou pevahou jednoho komponentu (sloky) je charakteristick existenc spolenho tbu, v nm jsou integrovny prvky velen a zen ostatnch komponentnch velitelstv. Tento model je zvlt vhodn pro zvldn kriz malho rozsahu, kde relativn mal poet sloek operuje spolen. Model s vedouc lohou jedn ze spojeneckch (koalinch) zem (Lead Nation) je zaloen na tom, e na zklad dohody 42

jedna zem ur velitele a vytvo podstatnou st mnohonrodnho operanho tbu velitelstv operace. Operace je pitom pod mandtem mezinrodn bezpenostn organizace (NATO, EU, OSN). V takovm ppad nrodn kontingenty psob pod velenm tohoto velitele a ve velen jsou zpravidla vyuvny standardizovan procedury NATO. Tento model se uruje zpravidla pi nedostatku asu na ppravu operace. Model operanho velen pi nrodnch operacch na teritoriu R. Jedn se o operace podle hlavy 7 tohoto dokumentu. Plnovn a zen operace probh podle zsad zkona . 240/2000 Sb., o krizovm zen. Koordinaci innosti vech resort a sloek integrovanho zchrannho systmu R (IZS) podle zkona . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu, zajiuje stedn krizov tb. Koordinaci opaten v rmci resortu obrany provd Krizov tb MO, jeho innost zajiuje SOC MO. 70. Velitelsk vztahy v mnohonrodnch operacch maj adu specifik v zvislosti na stupni velen, typu operace, mandtu velitele operace a dalch okolnostech. Jedn se o nsledujc typy vztah7: pln velen (Full Command, FULLCOM) pedstavuje vojenskou pravomoc a odpovdnost velitele vydvat rozkazy podzenm. Tk se vech aspekt vojenskch operac a administrativy a existuje pouze v rmci nrodnch ozbrojench sil (termn velen v mezinrodnm pojet obsahuje ni stupe pravomoci ne v pojet ist nrodnm). dn velitel NATO nebo koalin velitel nem monost plnho velen jednotkm jemu pidlenm, protoe pi vyleovn jednotek do NATO jednotliv zem pouze pedaj operan velen nebo operan zen. Operan velen (Operational Command, OPCOM) znamen, e veliteli operace je svena pln pravomoc vydvat koly podzenm velitelm, kter zahrnuj rozmstn jednotek, perozdlen sil a udren nebo pedn operanho nebo taktickho zen, pokud to velitel povauje za nutn. Nezahrnuje odpovdnost za administrativu.
7

AAP-6 Terminologick slovnk pojm a definic NATO.

43

 Operan zen (Operational Control, OPCON) znamen, e veliteli operace je svena pravomoc pro zen pidlench vojsk tak, aby mohl splnit specifick bojov koly nebo lohy, kter jsou obvykle omezeny funkc, asem nebo mstem. Tk se rozmsovn jednotek a udrovn nebo pedn taktickho velen tmto jednotkm. Nezahrnuje prvo pidlovat zvltn innost prvkm tchto jednotek, rovn ani administrativn i logistick zen. Taktick velen (Tactical Command, TACOM) pedstavuje plnou pravomoc svenou veliteli, kter ho opravuje vydvat koly vojskm pod jeho velenm s clem splnit bojov kol, stanoven nadzenm. Taktick zen (Tactical Control, TACON) pedstavuje podrobn a obvykle pm zen a kontrolu pesun nebo manvr, nezbytnch ke splnn nazench kol. Administrativn zen (Administrative Control, ADMINCON) pedstavuje uplatovn nadzenosti nebo zen podzench a jinch sloek v administrativnch zleitostech, jako je nap. personalistika, zsobovn, sluby apod., kter nejsou zahrnuty v operanch kolech podzench a jinch organizac. Vchodiska pro zabezpeen operac 71. Charakter a rozsah zabezpeen operac je zvisl na operanm kolu, zejmna na podmnkch zaujet operan sestavy. Zabezpeen operac pedstavuje hlavn logistika, doplovn osobami a zdravotnick zabezpeen. k zabezpeen operac plat v NATO na operan rovni nsledujc principy, kter jsou rozhodujc i pro zen sil AR v operacch: Pesuny nrodnch kontingent do prostoru operace a jejich rozvinut jsou do doby pevzet do podzenosti mezinrodnm velitelem v odpovdnosti vyslajcch zem, kter maj hlavn odpovdnost za zajitn strategickch pesun a peprav (NATO zabezpeuje vzjemnou koordinaci tchto pesun). Odpovdnost za zabezpeen. NATO a vyslajc zem maj spolenou odpovdnost za poskytovn zabezpeen mnohonrodnch sil. Kad jednotliv vyslajc zem je vak 44

s konenou platnost odpovdn za zabezpeen nrodnch sil, je byly pidleny k mnohonrodnm silm. Spoluprce zejmna v oblasti logistiky a zdravotnick sluby mezi stty je hlavnm pedpokladem efektivnho zabezpeen. Velen. Velitel nrodnho kontingentu mus mt odpovdajc pravomoc k velen logistickm a zdravotnickm prostedkm v prostoru operace. Dostatek prostedk. rove zsob a distribuce logistickch prostedk jednotek pidlench silm mus bt tak dostaten, aby zaruovala oekvanou rove pohotovosti, schopnosti a mobility a dlouhodobho psoben. Efektivnost. Logistick prostedky mus bt rozvinuty co nejefektivnji, protoe jich vtinou nikdy nebude dostatek. Flexibilita. Prostedky logistick podpory8 a zdravotnickho zabezpeen sil, jednotek a uskupen rznch stt mus bt dynamick, prun, mobiln a schopn reagovat jako jednotka, kter je zabezpeovna. Poskytovn informac. Vyslajc zem mus operanmu veliteli poskytovat potebn informace o logistickch prostedcch a personln informace tak, aby se zajistilo efektivn pouit vech sil. Manvr zsobami. Operan velitel m prvo podat v ppad kritick situace a v zjmu spchu operace o doasn perozdlen zsob materilu nebo logistickch slueb mezi uskupenmi operan sestavy, bez ohledu na jejich sttn pslunost.

Vcn charakter innosti logistiky odpovd obsahu termnu logistick zabezpeen. Z dvodu zachovn tradinho nzvoslov v AR bude v tomto dokumentu pouvn termn logistick podpora.

45

HLAVA 4 ZKLADY VOJENSKCH OPERAC

ZKLADY VOJENSKCH OPERAC

72. Principy vojenskch operac tvo zkladn pravidla pro pouit vojenskch prostedk na strategick, operan nebo taktick rovni. Vtinu princip lze aplikovat jak v bojovch, tak v nebojovch operacch. Principy jako zobecnn a prax vojsk oven zkuenosti tvo zklad vech innost ve vojenskch operacch, ale velitel je v operacch mus pouvat tvrm zpsobem. 73. Legalita vojenskch operac. Velitel ve vech druzch vojenskch operac mus ve svch rozhodnutch dbt pravidel nrodnho a mezinrodnho prva a zrove mus vychzet z Pravidel uit sly (Rules of Engagement/ROE) platnch pro vojenskou operaci. 74. Funkce vojenskch operac jsou kategorie (oblasti innosti), kter v ppad jejich spn realizace vytvej podmnky pro dosaen spchu v operaci. Pat mezi n zejmna velen a zen, vojensk zpravodajstv, palebn sla a manvr, ochrana vojsk a vestrann zabezpeen. Na strategick a operan rovni mezi dleit funkce vojenskch operac pat dle zen elektromagnetickho spektra a strategick pesuny. Tyto a dal funkce budou v tomto dokumentu postupn popsny v souvislostech danho druhu vojenskch operac. Ve vzjemnm propojen pak vechny funkce tvo jeden celek a pedstavuj operan schopnosti vojsk. Principy vojenskch operac 75. Iniciativa a rozhodnost. Kad velitel mus uinit maximum pro udren iniciativy, podstatnm zpsobem urujc povahu operac, boj a ostatnch vojenskch aktivit. Mus proto mt monost voln disponovat se zlohami, stanovit priority a pidlit koly 48

jednotkm bez ohledu na jejich nrodnost. Smyslem (podstatou a clem) jednn velitel mus bt schopnost i snaha reagovat v kad situaci jako prvn a vnutit svou vli protivnkovi nebo zastnnm stranm konfliktu. Pitom si mus bt ale vdomi toho, e v nkterch situacch (zejmna v mrovch operacch) je nezbytn naopak projevovat trplivost. 76. Soustedn hlavnho sil. Operan velitel mus efektivn vyuvat pidlen nebo vlastn prostedky s ohledem na bojov schopnosti podzench sil i protivnka. V kad fzi operace mus stanovit, kam zamit hlavn sil, a to z hlediska prostoru i asu. K tomu je nezbytn soustedit v urenm prostoru takov uskupen sil a prostedk, kter zabezpeuje dosaen cle. Monost a schopnost dosaen doucho rychlho soustedn sil zvis nejen na jejich pohyblivosti, ale mj. i na prunm a odolnm systmu velen, zabezpeujcm nepetritost jejich zen v prbhu operace. Realizace principu vyaduje vzjemn sladit faktory sly, asu a prostoru, protoe vztah mezi nimi se v prbhu operace v zvislosti na vvoji situace neustle mn. To vyaduje mj. mt schopnost vas rozpoznvat kvalitativn zmny situace, pmat pslun rozhodnut a clevdom je v prbhu operace prosazovat. 77. Hospodrnost vyuit sil zce souvis s principem soustedn hlavnho sil. K veden operac zpravidla nikdy nebude dostatek sil a prostedk. Velitel proto stanovuje, kdy, kde a jakm zpsobem bude koncentrovat sil vojsk k dosaen spchu a jak sly k tomu poue, co mu souasn umon po zven monch rizik vzt na vdom vlastn slab msta a na plnn vedlejch kol vylenit jen minimln potebnou slu. K hospodrnmu vyuit sil pispv i vzjemn koordinovan innost s ostatnmi druhy sil, ppadn i se spojenci a civilnmi organizacemi. 78. Volnost jednn je dna mj. kompetencemi, kter jsou veliteli operace sveny ve Strategick smrnici Vojenskho vboru NATO, ROE pi velen jednotlivm nrodnm kontingentm (volnost konat nezvisle v rmci stanovenho kolu), a monost realizovat svoji odpovdnost (je ovlivnna mnostvm 49

sil a prostedk, kter m k dispozici). Tento princip souasn pedstavuje poadavek uchovat si pi plnn kol schopnost pmat rozhodnut, nepetrit dit vojska, udrovat potebn mnostv volnch sil a monost s nimi svobodn disponovat. 79. Jednota sil je vsledkem realizace principu jednoty velen, vyadujcho koordinovat innost organickch a podprnch sil a prostedk, efektivn vyuvat jejich monosti, delegovat odpovdnost na ni stupn velen a sjednotit jejich intern procedury velen a zen k dosaen stanovench cl. Dleitm pedpokladem k zajitn jednoty sil v mnohonrodnch operacch je transparentnost nrodnch zjm a nrodnch kontingent. Proto mus velitel AR poskytovat nadzenmu veliteli vechny nezbytn informace a udrovat zkou souinnost s veliteli ostatnch nrodnch kontingent. 80. Clovost. Pouit vojensk sly v operacch mus smovat k dosaen relnho a co nejpesnji vymezenho cle. Na politicko-strategick rovni velen a zen je cl vyjden popisem clovho (poadovanho) stavu, kter m bt vsledkem vojensk operace, a zmrem, jak ho doshnout. Tento cl mus bt znm velitelm vech stup. Na taktickm stupni pak realizace tohoto principu pedpokld co nejpesnj pochopen zmru velitele nadzenho stupn.

50

81. Jednoduchost. Co nejjednodu, ale rychl a energick innost je nejjistj cestou k dosaen cle. Sloit plny a z nich vyplvajc sloit a na koordinaci nron innosti zvyuj pravdpodobnost nespchu. 82. Ochrana vojsk pedstavuje soubor opaten individulnho nebo kolektivnho charakteru, aktivnch nebo pasivnch, pedem plnovanch a realizovanch v prbhu cel operace k zachovn bojeschopnosti vlastnch vojsk. 83. Morln stav vojsk je stav pslunk jednotek (tvar, sloek ozbrojench sil), vyjadujc jejich mravn kvality, zejmna schopnost dit se obecn platnmi principy a normami jednn pi dosahovn cl operace. Motivace a odhodln pslunk ozbrojench sil jsou jednm ze zkladnch pedpoklad spchu v prbhu jejich nasazen. 84. Udritelnost pedstavuje schopnost vojsk zachovat si potebnou rove bojov sly po celou dobu nezbytnou ke splnn kolu. Souasn operace se asto vedou dlouhodob a ve velkch vzdlenostech od teritoria R. Pedstavuj mimodn nroky na logistickou podporu, doplovn osob a dal zabezpeen, vetn nutnosti stdn vojsk. spnost dosaen cle operace proto bude mj. zviset i na tom, zda si vyslan jednotky AR udr nezbytnou mru akceschopnosti (bojeschopnosti) po celou dobu plnn kol. Pouit vojensk sly 85. Vojensk operace se odliuj od politickho zpsobu een konfliktu pouitm sly nebo hrozbou jejho pouit. Prvnm zkladem pro veden vojenskch operac AR je prvn d R, zvazky R vyplvajc z mezinrodnho prva (ve vztahu k vojenskm operacm jde zejmna o zvazky vyplvajc z mezinrodnho humanitrnho prva), ROE a dle rozkazy, vojensk pedpisy a politicko-strategick pokyny.

51

86. Mezinrodn humanitrn prvo vymezuje zkladn principy veden boje nezbytnost, pimenost, lidskost, dovolenost a rozliovn. Nezbytnost znamen, e sly me bt pouito vhradn tehdy, je-li to nezbytn nutn k pemoen protivnka; Pimenost znamen, e sla a nien mus bt omezeny na absolutn minimum nutn k pemoen protivnka. Dsledkem je pln zamezen nebo omezen civilnch kod na nezbytn nutnou mru, kter nepevyuje zamlen vojensk vznam konkrtnho uit sly; Lidskost znamen, e nelze pouvat takov bojov prostedky i zpsoby veden boje, kter zpsobuj nadmrn zrann i zbyten trapy; Dovolenost znamen, e lze pouvat jen takov bojov prostedky, kter nejsou zakzny mezinrodnm prvem; Rozliovn znamen, e je teba za vech okolnost init rozdl mezi vojenskmi cli a civilnmi osobami a objekty. 87. ROE jsou pravidla, zpracovan v rmci operanho plnovn a schvalovan pslunm politickm (vojenskm) orgnem, vymezujc okolnosti a omezen, za nich budou do vojensk operace nasazen sly zahajovat bojovou akci anebo v n pokraovat. ROE poskytuj veliteli informaci o me jeho samostatnosti v rozhodovn o pouit sly pi plnn stanovench kol. Tvo zklad pro proveden vojensk operace a pouvaj se ve vech fzch vojenskch operac nebo ozbrojench konflikt, a to jak podle l. 5, tak mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy. ROE vymezuj pravidla, kter mus dodrovat kad pslunk ozbrojench sil ve vojensk operaci bez ohledu na jeho hodnost a funkci. 88. Sebeobrana. ROE neomezuj prvo velitele pout vech prostedk a pet pslunch opaten pro sebeobranu svch nebo ostatnch aliannch (koalinch) jednotek, pp. i bezprostedn ohroenho civilnho obyvatelstva. Pet opaten pro sebeobranu se vztahuje na neptelsk akt nebo bezprostedn neptelsk zmr. I v tchto ppadech je ale nutno respektovat principy mezinrodnho humanitrnho prva. 52

Neptelsk akt je tok nebo pouit sly cizmi jednotkami, ozbrojenmi skupinami a teroristickmi uskupenmi proti vlastnm nebo aliannm jednotkm, lenskm sttm NATO nebo proti zem pod jejich jurisdikc a za specifickch okolnost tak proti nelenskm sttm NATO. Za neptelsk akt se tak povauje pouit sly k omezen nebo blokovn rozvinut vlastnch nebo aliannch sil, ale rovn i brnn v evakuaci osob nebo ivotn dleitho majetku. Dojde-li k neptelskmu aktu, m kad pslunk ozbrojench sil prvo na pimen pouit sly k sebeobran vemi prostedky, povolenmi mezinrodnm humanitrnm prvem. Za neptelsk zmr se povauje hrozba silou cizmi vojsky, ozbrojenmi skupinami a teroristickmi skupinami proti vlastnm nebo aliannm jednotkm, lenskm sttm NATO nebo proti zem pod jejich jurisdikc a za specifickch okolnost tak proti nelenskm sttm NATO. Je-li neptelsk zmr odhalen, lze uplatnit prvo na sebeobranu. K umlen nebo odstraen protivnka mohou bt nasazeny mezinrodnm humanitrnm prvem povolen prostedky. Operan plnovn 89. Operan plnovn je proces, v jeho prbhu velitel (mnohonrodnho) operanho uskupen rozpracovv vojensko-strategick cle vojensk operace do komplexnho plnu jejho proveden, sladnho asov a prostorov. Operan plnovn je v souasnosti realizovno prostednictvm dvou samostatnch, ale vzjemn provzanch proces9: pedbnho plnovn (Advanced Planning) a plnovn k een krize (Crisis Response Planning). Operan plnovn je nepetrit proces, jen se provd po celou dobu ppravy a veden operace a do doby jejho ukonen.

Operan systm NATO je podrobn popsn v dokumentu Vojenskho vboru NATO MC133/3 Systm operanho plnovn NATO (Procedures for Approval and Promulgation of Major NATO Commanders and CUSRPGs Operational Planning Documents).
9

53

90. Orgny vojensko-strategick rovn zen R se zapojuj do procesu operanho plnovn pmo v mezinrodnch tbech nebo prostednictvm stynch orgn. Koordinaci plnovacch aktivit zabezpeuje SOC MO. Z tohoto hlediska m operan plnovn dv rovn: ast na formulovn strategickho cle operace spojeneckho (koalinho) uskupen, vyplvajc z pslunosti k Alianci (koalici); plnovn vylenn a asti sil a prostedk AR v operaci. 91. Velitel nrodnho kontingentu R v operaci se zastuje procesu operanho plnovn a zpracovv plny boje, podpory a zabezpeen. Velen a zen v operacch 92. Velen a zen je proces clevdomho psoben orgn velen (velitel, nelnk a tb) pi kolovn a usmrovn podzench velitel organickch a pidlench sil a prostedk k co nejefektivnjmu vyuit dostupnch zdroj v prbhu plnovn, organizovn, koordinace a vlastnho veden innosti v zjmu splnn stanovench cl ve stanovench lhtch s minimlnm vyptm sil a minimlnmi ztrtami. Velen a zen mus bt pevn, prun, nepetrit a utajen. Pevnost velen spov v dslednm uskuteovn promylenho a zdvodnnho rozhodnut. Dosahuje se j vasnm petm rozhodnut, pesnou formulac kol podzenm, vasnm doruenm kol vykonavatelm a dslednm vyadovnm jejich splnn. Prunost velen spov v nepetritm zskvn a zpracovvn informac, v pedvdn vvoje situace a v prunm reagovn na jej zmny. Dosahuje se j vasnm rozhodovnm a vydvnm kol podzenm a pedevm operativnm (prbnm) upesovnm kol na zklad analzy pravdpodobnho vvoje situace. Nepetritost velen spov v neustlm zen vojsk, v udrovn nepetrit souinnosti a vzjemn informovanosti. Dosahuje se j vhodnm rozmsovnm mst velen, jejich 54

vasnm pesunem do novch prostor, udrovnm spolehlivho spojen a stanovenm opaten k ochran systmu velen a spojen proti psoben protivnka, jako i rychlou obnovou pi jejich naruen. Utajen velen spov v utajen vech opaten, souvisejcch s ppravou a zenm operace. Toho se dosahuje zejmna omezenm okruhu osob, kter se seznamuj s plnem operace (boje) nebo rozhodnutm velitele, skrytm rozmsovnm a pemsovnm mst velen, dslednm dodrovnm zsad ochrany utajovanch skutenost, pouvnm prostedk ochrany informac pi jejich penosu, dodrovnm pravidel bezpenosti spojen, maskovnm, dezinformac a klamnm protivnka. 93. Velen pedstavuje proces, kterm velitel pm rozhodnut a pen svou vli na sv podzen. Velitel m pravomoc, odpovdnost a povinnost vyvjet innost nebo se svobodn rozhodnout tak neinit za elem dosaen cl stanovench nadzenm. Velen je souasn umnm, spovajcm mj. v dovednosti tvrm zpsobem zskvat a vyuvat dostupn informace a v neposledn ad i v dovednosti inn motivovat a efektivn dit podzen v zjmu splnn stanovench cl. 94. Velitel mus: znt morln a odborn kvality svch pmch podzench, osobn jim velet a vytvet jim prostor pro uplatovn jejich iniciativy a aktivity; znt situaci, bojov monosti svho svazku (tvaru, jednotky), pedpokldan monosti a pravdpodobn zmr protivnka; vas se rozhodovat a sv rozhodnut dsledn prosazovat, vydvat koly podzenm, koordinovat jejich innost a vestrann je zabezpeovat; osobn dit boj a podle vvoje situace upesovat sv rozhodnut; bt v rozhodujcch situacch na nejdleitjm smru (prostoru) a vas ovlivovat prbh boje silami a prostedky, kter m k dispozici; informovat nadzenho o situaci jemu podzench sil a prostedk, o svch zsadnch rozhodnutch a pedkldat mu poadavky na podporu a zabezpeen. Velitel mus znt normy mezinrodnho humanitrnho prva a umt je aplikovat v konkrtnch podmnkch innosti.

55

95. O svch rozhodnutch, vydanch rozkazech a nazench vdy informuje svho nelnka tbu. Pi velen je velitel podporovn svm tbem. 96. kolem tbu je pipravovat veliteli nvrhy, zajistit realizaci jeho rozhodnut a poskytovat podporu podzenm velitelm. tb sm o sob nem dnou pravomoc, odvozuje ji od velitele a vykonv ji jeho jmnem. 97. innost velitele se li podle stupn velen a jeho odpovdnosti. Velitel na vych stupnch vel prostednictvm podzench velitel, zpravidla nepmo (podle zsad OPCON). Jednotky jsou obecn zeny nepmo. Na taktick rovni d nejni velitel sv podzen pmo (podle zsad FULLCOM nebo TACOM). 98. Sdlovac prostedky. Sdlovac prostedky maj velk vliv na ppravu a veden vojenskch operac. Pslunci ozbrojench sil si mus bt pi styku se sdlovacmi prostedky vdomi, e: poskytovat informace o operaci m prvo jen velitel nebo jm poven osoba; se zetelem na operan bezpenost mohou vojci poskytovat pouze pesn vymezen, ale pravdiv informace; od reportr se oekv, e dodaj sv produkty vas, pokud neobdr informace, budou je vyhledvat, co zv nebezpenost jejich prce; bhem styku se sdlovacmi prostedky se vojci omezuj na svou oblast psobnosti. 99. Styl velen vyplv z konkrtn situace v prostoru operace (boje), kol, stupn velen i znalosti podzench. Velitel by mli uplatovat takov styl velen, kter podzen motivuje, umouje jim uplatnit pln rozsah jejich schopnost v rmci jejich pravomoci i odpovdnosti a zajistit potebnou prunost velen. Hlavn metodou, kter to umouje, je decentralizace a delegace pravomoc. Vychz ze zkuenosti, e v podmnkch chaosu a konfliktu maj bt rozhodnut pmna na tom stupni, jen koly pln a je pmo zapojen do bojov innosti. 56

Decentralizace (delegovn) pravomoci neme omezit nedlitelnost velitelsk pravomoci a odpovdnosti. Penesen odpovdnosti nezbavuje velitele odpovdnosti, jen i nadle zstv odpovdn za svou innost a za innost svch podzench. To znamen, e mus sledovat prbh plnn rozkaz (nazen, kol) a je-li teba, mus sm bezprostedn zashnout. V nkterch situacch je pouit tto metody nevhodn. Napklad, m-li innost podzench jednotek znan politick vznam, vy velitel me uplatnit direktivn metodu velen. Vychz se ze zsady, e nese-li velitel bezprostedn odpovdnost, m monost vybrat si metodu velen, kterou povauje za vhodnou. 100. Principy velen a zen. Pro ppravu a veden vojenskch operac plat nsledujc zsady: Princip nedliteln pravomoci velitele vyjaduje skutenost, e velitel je rozhodujc osobnost v procesu velen. Velitel na jednotlivch rovnch velen jsou vybaveni odpovdajcmi pravomocemi a nesou osobn odpovdnost za splnn stanovench kol a vlastnch rozhodnut. Podzen d v souladu se stanovenmi prvy a povinnostmi. Princip soustavnho zskvn a vyhodnocovn informac, potebnch pro rozhodovn velitel a zen podzench, vyplv z poteby racionlnho zvaovn a tdn velkho mnostv informac rzn kvality, kter je zatkem kadho rozhodovacho procesu, smujcho k pet jedn z monch variant een. Princip jednoty velen vyjaduje skutenost, e nezbytnou podmnkou dosaen spchu je jednota v mylen, v pstupech a v realizaci pln veliteli a tby na vech rovnch velen. Tto jednoty se dosahuje jasn stanovenmi cli a zmry operace, pesn vymezenmi vztahy a pravomocemi jednotlivch stup velen a osobn odpovdnost velitel za splnn reln stanovench kol. Podmnkou pro dosaen jednoty velen je i vzjemn propojitelnost informanch systm a spojovacch soustav. Zkladnm jednotcm prvkem v systmu velen a zen je velitel. 57

 Princip vzjemnho respektovn hraje dleitou lohu v mnohonrodnch operacch. Vyaduje zvldnut zkladnch jednotcch pravidel, postup a innost, vzjemnou informovanost, transparentnost v rozhodovn a innosti, znalost a respektovn monost jednotek spojenc a schopnost komunikace v anglickm jazyce. Princip dslednosti, rozhodnosti a vytrvalosti pi realizaci patch rozhodnut vyjaduje skutenost, e jakkoliv rozhodnut velitel mus bt v prbhu plnn kolu prosazovno dsledn a v plnm rozsahu, rzn a odhodlan, se snahou pekonat vechny tkosti a pote i neoekvan zmny situace, a v neposledn ad tak nenavn a houevnat, zejmna pi pekonvn odporu protivnka. Princip vysok organizovanosti, operativnosti a tvoivosti v prci velitel a tb respektuje sloitost soudobch operac a z n vyplvajc rostouc poadavky na prci velitel a zejmna jejich tb, piem podstatou vysok organizovanosti je pedevm schopnost odpovdajcm zpsobem reagovat i v podmnkch, kdy dojde k naruen struktury a innosti tbu. Operativnost pedstavuje pedevm schopnost reagovat na nhl zmny situace a nalzat jejich optimln een a tvoivost pak schopnost pmat neablonovit a nekonvenn een, umoujc reagovat i ve sloit situaci a inn ovlivovat vvoj situace ve vlastn prospch. Princip vbru rozhodnut z monch variant spov v nalezen a zformulovn monch variant plnn stanovenho kolu, v jejich posouzen podle jednoznanch a kvantifikovatelnch kritri a v nslednm rozhodnut o pet t varianty, kter se za danch okolnost jev jako optimln. Princip centralizace velen vyplv z existence svrchovan a odpovdn autority velitele, vybavenho pravomocemi nezbytnmi k plnovn a zen operace. Jeho aplikace umouje prosadit jednotu vle, jednotu innosti a rychlost jednn, zejmna za sloit situace, piem ale souasn umouje veliteli delegovat nezbytn pravomoci na sv podzen.

58

Tento princip se nkdy uvd jako princip centralizace velen a decentralizace vkonu. Vyplv z rozhodnut velitele delegovat nkter pravomoci, kter jsou v jeho psobnosti svm podzenm. Pedpokld ponechat volbu zpsobu plnn kolu na vkonnm prvku, tzn. na tom, kdo bude kol plnit. Velitel mus mt dostatek volnosti k vypracovn vlastnch pln ke splnn zmru nadzenho. To vyaduje prunost mylen, pevnost rozhodovn a dvru v podzen. Posunut rovn rozhodovn co nejne vytv vhodn podmnky k tomu, aby byla v podmnkch rychlch zmn, kter souasn operace pin, uinna rozhodnut odpovdajc okolnostem. Pitom velitel, jen tuto pravomoc svm podzenm delegoval, m i nadle ve vztahu ke svmu nadzenmu celkovou odpovdnost za splnn cl operace podle ve uvedenho principu centralizace velen. Rozsah delegovn pravomoc vdy zvis na rozhodnut tohoto velitele a vychz z konkrtnch okolnost a situace. 101. Veden lid (vdcovstv, umn vst, leadership) pedstavuje schopnost velitele motivovat, pesvdit a zskat lidi ve svm okol k co nejaktivnjmu angaovn se ve prospch splnn spolench, pedem stanovench nebo v blzk budoucnosti oekvanch kol. Umn vst je jednou z nejdleitjch kvalit kadho velitele, kter mus mt, m-li velet spn. Pro veden lid neexistuje jednoznan recept. Kad velitel bude k motivaci vojk vyuvat jin zpsob, respektujc jeho osobn schopnosti, charisma i konkrtn situaci. Volba metody velen klade poadavky na styl veden. Je ovlivnna ocennm rozhodovac lohy lovka na bojiti. Vojensk operace zvis na individulnch kvalitch vojk, jakmi je nap. vysok morlka, psychick pizpsobivost, iniciativa, sebedvra, tmov duch (kolektivismus) a v neposledn ad i fyzick a psychick odolnost.

59

102. Rozhodovac proces. as a informace jsou v procesu velen a zen nejdleitjmi faktory. M-li bt zskna nebo udrena iniciativa, je teba pedstihnout protivnka i v pet rozhodnut. Rozhodovacm procesem se rozum vbr optimlnho een z vce monch variant plnn kolu, kter jsou v dan situaci provediteln. Rozhodovac proces v prbhu ppravy a veden operace je ovlivovn zejmna dobou a informacemi, kter m velitel k dispozici nebo kter je nutno ppadn zskat, a kolem, kter je nutno splnit. Rozhodovac proces, probhajc v prbhu ppravy i veden operace, zahrnuje vekerou innost velitele a tbu v dob od zskn informace (kolu) od nadzenho velitele a po pet rozhodnut. Na vech rovnch velen m obdobn prbh a rysy, piem jeho konkrtn npl, rozsah a metoda jsou upravovny tak, aby odpovdaly monostem danho stupn velen, situaci, charakteru kolu a asu, kter bude k dispozici. 103. zen operace spov v elnm psoben velitele a tbu na zen vojska ke splnn cle operace a zahrnuje: shromaovn informac o situaci, jejich analzu a hodnocen situace; upesovn cl innosti a kol podzenm; organizovn a upesovn souinnosti mezi podzenmi; organizovn souinnosti s nevldnmi, vldnmi a mezinrodnmi organizacemi, prbn zabezpeovn innosti vojsk, informovn nadzenho, podzench, spolupsobcch vojsk a soused o situaci a o vydanch nazench velitele a v neposledn ad zahrnuje i kontrolu innosti podzench. Velitel a tb d innost podzench vojsk nepetrit. innost velitele a tbu pi zen vojsk v operaci spov pedevm v nepetritm porovnvn pedpokldanho vvoje operace s jeho skutenm prbhem a v usmrovn innosti vojsk v takovch situacch, v nich vvoj operace pestv odpovdat patmu plnu, ve vydvn rozkaz, povel, nazen a signl a ve stanovovn takovch opaten, jimi velitel reaguje na mnc se podmnky a vvoj operace a koordinuje innost podzench tak, aby se doshlo stanovenho cle operace.

60

104. V procesu velen a zen jsou iroce vyuvny komunikan a informan systmy (KIS). Jejich organizaci a provoz zabezpeuje spojovac vojsko. Vznam KIS v soudobm vojenstv nebvale narst a jejich rozvoj je rozhodujcm pedpokladem k dosaen informan nadvldy. Integrovan informan infrastruktura zaloen na KIS, jej soust jsou i veker senzorov systmy, operan-taktick systmy velen a zen a zbraov systmy, umouje dosaen informan nadvldy. Neomezen pstup k informacm, zprostedkovan znalost okamit situace a jednotn chpn zmru velitele umouj doshnout synergickho efektu v innosti vojsk a vrazn zvit operan efektivnosti. Principy tzv. Network Based Operation (operace zaloen na integrovanm informanm prosted) jsou rozhodujcmi pro rozvoj KIS v AR.

61

Manvr a palebn sla 105. spchu se ve vojensk operaci dosahuje vhodnou kombinac manvru a palebn sly. Akoli je v mrovch operacch loha pouit palebn sly ni, pipravenost k pouit sly (ppadn hrozba silou) vznamn pispv k efektivnmu vkonu mandtu mrovch sil. Manvr a palebn sla spolu zce souvis. Manvr se me vst i palbou, palebn sla umouje proveden manvru. 106. Manvr slou k rozvinut nebo pemstn vojsk (jednotek) na bojiti a zaujet takov operan (bojov) sestavy, kter umon vytvoit optimln podmnky pro zskn vhodnho postaven ke splnn kolu s vyuitm vech hydro a geopolitickch aspekt. V ppad mrovch operac se obvykle msto pojmu manvr pouv pojem pesun nebo pohyb. Manvr je nejdleitjm prostedkem realizace princip soustedn hlavnho sil a hospodrnosti pouit sil. V prbhu bojovch operac manvr umouje vyut (doshnout) dalho zkladnho principu pekvapen; bhem mrovch operac je prostedkem realizace principu svobody pohybu. Manvr vyaduje spolehliv informace a jeho spnost zvis mj. na sprvn identifikaci a respektovn vlivu jednotlivch faktor, mezi n pat pedevm povtrnostn podmnky, charakter ternu a komunikan st (cesty, mosty, prchodnost volnho ternu), existence nejrznjch pekek pohybu (nap. i proudy uprchlk nebo obyvatelstva) apod. Manvr je souasn vrazn ovlivnn pohyblivost vlastnch jednotek a prostedk, piem ale nen omezen jen na pozemn bojovou innost. Aeromobilita (pepravitelnost vzduchem) je dleitm pedpokladem pro spnost manvru v soudob operaci.

62

107. Palebn sla pedstavuje schopnost operanho uskupen vst organickmi i podprnmi palebnmi prostedky pmou i nepmou palbu na cle v operan (bojov) sestav protivnka a tm sniovat (neutralizovat) jeho bojov potencil. Zmrem pouit palebn sly v operacch nen systematicky niit protivnka vemi prostedky, ale zejmna naruit jeho morlku, soudrnost a schopnost klst odpor. 108. Pouit palebn sly mus bt koordinovno na vech stupnch velen. Potencilu palebn sly me bt nejlpe vyuito, je-li jej uit v operaci plnovno a zeno z jednoho msta a jej nsledn pouit provdno naopak decentralizovanm zpsobem. Ochrana vojsk 109. Ochrana vojsk je souhrn opaten k zachovn, poppad obnoven bojov sly vojsk tak, aby tato mohla bt pouita v rozhodujc dob a na rozhodujcm mst. Ochrann opaten je nutno provdt na vech stupnch velen prbn a soubn. Ochrann opaten se uskuteuj podle poteb konkrtn situace, monost a schopnost jednotek, svazk a soust operanho uskupen. 110. Veobecn opaten jsou zkladem ochrany vojsk a realizuj se trvale, za vech podmnek ppravy a veden operace (boje), piem jejich rozsah a kvalita uruj rove ochrany. Uskuteuj je vojska vlastnmi silami a prostedky. Zvltn opaten jsou specifick a realizuj se k ochran proti konkrtnm prostedkm napaden protivnka a zpravidla je realizuj speciln druhy vojsk a slueb. 111. Ochrana vojsk se realizuje adou veobecnch a zvltnch opaten jak aktivnch a pasivnch, tak varovnch. Mezi nejvznamnj pat: ochrana proti ZHN; klamn; operan bezpenost; pm zajitn; ochrana proti nedoucm inkm vlastnch zbran; ochrana komunikanch a informanch systm proti naruen; porn ochrana; ochrana zdrav; policejn ochrana. 112. Ochrana proti ZHN. Existence ZHN i jejich mon skryt roziovn pedstavuj hrozbu, e k dosaen zjmovch cl mohou 63

bt pouity jadern zbran nebo i jin zbran hromadnho nien. Vrazn vliv na veden operace me mt i nik prmyslovch kodlivch ltek, zpsoben bojovou innost nebo prmyslovou havri. Tyto hrozby vyaduj, aby vechny sousti OS R byly vybaveny prostedky ochrany a byly kdykoli schopny realizovat opaten ochrany proti ZHN. Zvltn draz je pitom stle vce kladen na dosaen sobstanosti nich stup velen a na standardizaci postup v ochran proti ZHN v rmci mnohonrodnch sil. 113. V ppadech a situacch, kdy hroz nebezpe pouit ZHN, mus velitel a tby pipravovat a vst operace takovm zpsobem, aby pechod na veden bojov innosti za pouit ZHN mohl bt uskutenn s minimln ztrtou bojeschopnosti a s minimlnmi zmnami pvodnch pln. 114. Klamn je clevdom innost vlastnch vojsk, zahrnujc adu opaten urench k oklamn protivnka manipulac, zkreslenm nebo falovnm skutenost. Clem klamn je vnutit protivnkovi mylnou pedstavu o situaci a innosti vlastnch vojsk a jejich objektech a pimt jej reagovat zpsobem, kter v konenm dsledku pokozuje jeho zjmy. Klamn me bt provdno na strategick, operan a taktick rovni. 115. Operan bezpenost spov v utajen vech innost spojench s ppravou operac. V podstat jde o proces, pedstavujc adu soubn realizovanch opaten s vyuitm pasivnch nebo aktivnch prostedk. V prbhu operace nelze utajit vechny innosti vojsk. Veker opaten inn k zajitn operan bezpenosti proto mus bt zamena na ty innosti, kter by mohly signalizovat pipravovanou operaci, odhalit jej detaily nebo vlastn zraniteln msta. 116. Pm zajitn pedstavuje souhrn opaten, jejich clem je zabrnit nenadlmu napaden vlastnch vojsk silami protivnka. Podle charakteru plnnch kol se vojska zajiuj za pochodu (pesunu) pochodovm zajitnm, v boji bojovm a pi rozmstn mimo boj strnm zajitnm. Krom toho velitel v kad situaci organizuj pm zajitn, tvoen pozorovateli, hldkami, stremi a hotovostnmi palebnmi prostedky. 64

117. Opaten ochrany vojsk proti nedoucm inkm vlastnch zbran zahrnuj: opaten proti nemyslnmu usmrcen nebo zrann osob palbou z vlastnch zbraovch systm; organizaci a zen palby; kontrolu nastaven parametr zbran a jin techniky a parametr zen palby; dodrovn tempa a smru pesun (manvr); stanoven bezpenostnch ar (prostor); zabezpeen elektromagnetick koexistence a opaten k udren kzn a organizovanosti. 118. Ochrana komunikanch a informanch systm proti naruen je organizovna v rmci pasivnch opaten elektronickho boje (EB) k zachovn innosti vlastnch systm velen a zen, przkumu a zbraovch systm. Realizace EB zahrnuje opaten pman k zabrnn vyuit elektromagnetickho spektra protivnkem a innosti k zabezpeen efektivnho vyuit elektromagnetickho spektra vlastnmi silami. EB je nedlnou soust vech operac. Zahrnuje ti sousti: elektronickou podporu, elektronick psoben a elektronickou ochranu. Pln tedy ti funkce podprnou, ofenzivn a defenzivn. 119. Porn ochrana zahrnuje: preventivn protiporn opaten; varovn vojsk ped pory a informovn o pouit zpalnch ltek; opaten k zajitn bezpenosti a ochrany vojsk v psmech rozshlch por a k vyveden vojsk z ohroench prostor; zjiovn nsledk pouit zpalnch ltek ze strany protivnka a haen por. 120. Ochrana zdrav pedstavuje souhrn opaten organizovanch veliteli vech stup k vytvoen optimlnch podmnek pro pi o zdrav vojk a poskytovn prvn pomoci. Velitel, zejmna na taktickch stupnch velen, si mus bt vdomi skutenosti, e zkladem ochrany je vycvienost jednotlivce a jednotky, umoujc uplatnit vechny dostupn prostedky, zpsoby a monosti ochrany a zdravotnick pomoci, ponaje svpomoc a vzjemnou pomoc na bojiti, pes dal pedlkaskou pomoc a prvn lkaskou pomoc a po specializovanou lkaskou pomoc. Dsledky nzk pipravenosti k vlastn ochran nelze vyvit dnmi opatenmi nadzenho. 65

121. Policejn ochrana zahrnuje podl Vojensk policie na zabezpeovn kzn a podku ve vojenskch objektech a v prostorech innosti vojsk; shromaovn a vyhodnocovn daj o bezpenostn situaci vojsk; opaten k pedchzen trestn innosti, odhalovn trestnch in a zajiovn jejich pachatel; ptrn po vojcch a vojenskm materilu. Dle zahrnuje ochranu mst velen, prostor a materilu zvltn dleitosti; podl na likvidaci diverznch, przkumnch a jinch skupin protivnka a na organizaci shromaovn a eskortovn vlench zajatc. 122. V nebojovch operacch se opaten k ochran vojsk organizuj podle konkrtn situace a v nkterch ppadech se mohou vztahovat i na civiln obyvatelstvo. Vojensk zpravodajstv 123. Velitel a jejich tby potebuj pro plnovn a veden operac co nejpesnji pochopit protivnka a co nejdokonaleji poznat prostor operace. Zpravodajsk tby a organizace se aktivn zapojuj do proces plnovn, veden i ukonen operac. Hlavnm kolem vojenskho zpravodajstv je podpora velitele v procesu hodnocen situace a jejho monho vvoje. Souasn e dal podprn lohy v pprav a ochran sil, v procesu urovn cl, v podpoe informanch, psychologickch a zvltnch operac a dalch kol danho velitelskho stupn. Jednotka psobc v mnohonrodn operaci me bt podporovna nrodnm vojenskm zpravodajstvm nebo podprnou vojenskou zpravodajskou slokou. koly, jejich mnostv a struktura se mohou mnit, avak rozsah plnn kol je limitovn schopnostmi a prostedky zpravodajstv. 124. Zpravodajsk tby a orgny vykonvaj funkce, kter jsou jim vlastn a jin st tbu je nevykonv. Jde zejmna o indikaci a varovn, zpravodajskou ppravu prostoru operace, zjitn sestavy protivnka, zpravodajsk odhad a popis cl vetn hodnocen ink nien. Zpravodajstv pln koly stanoven velitelem kombinovnm a zkvalitovnm tchto funkc. 125. Funkce zpravodajstv mohou bt vykonvny jen tehdy, je-li k dispozici dostatek informac, zskanch na zklad kolovn 66

zdroj a agentur velitelem. Tmito zdroji mohou bt nejen przkumn jednotky a jednotky EB a PS, ale obecn jakkoliv jednotky na bojiti. Zpravodajsk tb nepracuje jen s informacemi z vlastnch zdroj, ale v irok me vyuv informace zskan od nadzenho, spolupsobcch vojsk, soused a zpravodajskch slueb. Organizace zpravodajsk innosti mus zabezpeit maximln zpravodajskou podporu pi minimlnch poadavcch na vlastn infrastrukturu. 126. Penos informac a zpravodajskch informac mezi zdroji, zpravodajskm tbem a uivateli je zvisl na monostech spojovacch a informanch systm, na jejich schopnosti provzat innosti zpravodajstv, sledovn, popisu cl a przkumu. Zabezpeen operac 127. Zabezpeen innosti vojsk v operacch pedstavuje souhrn opaten, kter vytvej podmnky k spnmu splnn jejich kol. Tvo je opaten k zabezpeen osob, materilu a innosti orgn a mst velen. Tato opaten se organizuj a realizuj v rmci personlnho, zdravotnickho, logistickho, ennho, chemickho, policejnho, geografickho a hydrometeorologickho zabezpeen, a to bu organickmi silami a prostedky vojsk, nebo formou jejich podpory k tomu urenmi silami a prostedky. 128. Personln zabezpeen vojsk v operaci pedstavuje souhrn opaten, pmanch k zajitn nepetritho obsazen vech funknch mst v organizan struktue vojsk, nasazench v operaci, vojenskmi osobami s poadovanou rovn odborn, morln, fyzick a jin pipravenosti k plnn od nich poadovanch kol v operaci. Personln zabezpeen hraje vznamnou roli zejmna v ppad znanho rozsahu operace (z hlediska doby jejho trvn a rozsahu v n nasazench sil a prostedk) a z toho plynouc nutnosti zajitn prbn obmny (rotace) nasazench osob a prbnho doplovn (hrady) utrpnch nebo ppadnch ztrt. Realizace tohoto poadavku ovlivuje jak systm personln akvizice, tak systm ppravy a vcviku nov pmanch vojenskch profesionl, vzhledem k znan asov nronosti procesu jejich vbru, ppravy a vcviku. 67

129. Zdravotnick zabezpeen vojsk v operaci pedstavuje souhrn opaten, zabezpeujcch rozvinut systmu lebn-odsunovho a hygienicko-protiepidemickho zabezpeen a systmu ochrany ped bojovmi biologickmi prostedky vojsk v potebn dob, rozsahu a struktue. Rozhodujc zsadou pro systm zdravotnick podpory vojsk je piblit lkaskou pomoc co nejble operujcm jednotkm a zajistit poskytnut maximlnho rozsahu pomoci bez asovch prodlev. 130. Organizace zdravotnickho zabezpeen v operaci je zaloena na tyech etapch: Poln zdravotnick zazen prvn rovn Role (Level) 1 jsou organickou soust prapor (tvar) a jejich hlavnm kolem je odsunout rann z bojit na obvazit a pod vedenm lkae zajistit rannm okamit opaten na zchranu ivota a stabilizaci zkladnch ivotnch funkc tak, aby byli schopni dalho odsunu na vy etapu. Poln zdravotnick zazen druh rovn Role (Level) 2 jsou organickou soust mechanizovanch brigd (brigdnch uskupen) a jejich hlavnm kolem je odsunout rann ze zazen Role 1 na sebe. Provd se na nich chirurgick oeten porann a krtkodob doasn hospitalizace v trvn do dvou dn, po kter dochz k nvratu lenho k jednotce nebo k jeho odsunu na vy etapu. Zdravotn pe na rovni Role 2 me tak zahrnovat opaten preventivn medicny, psychiatrie nebo psychologie. Poln zdravotnick zazen tet rovn Role (Level) 3 poskytuj sekundrn pi v rozsahu danm operan-taktickou situac. Provd odsun zdravotnickch ztrt ze zazen Role 2 na sebe a podl se na odsunech do zazen Role 4. Zdravotn pe jimi poskytovan zahrnuje rzn klinick obory (podle charakteru vojensk operace) vetn primrn chirurgie (tzn. zejmna ivot a konetiny zachraujc chirurgie) a pslun diagnostick podpory. Prmrn doba doasn hospitalizace zpravidla in 7 dn. Po t dochz k nvratu k jednotce nebo odsunu do zazen Role 4, tzn. stacionrnch zdravotnickch zazen na zem sttu.

68

131. Logistick podpora spov v koordinovanm plnovn, zen a provdn vech innost a slueb, souvisejcch s: poizovnm, dodvkami a zsobovnm, drbou, vyproovnm, vytovnm, evakuac, opravami a kalibracemi vzbroje a materilu; pesuny a pepravou osob a vekerho vojenskho materilu; poskytovnm slueb logistiky v oblastech pe o vojka, porn ochrany i klidu bojit. Je zajiovna opatenmi a prostedky, urenmi k zabezpeen bojov innosti v prostoru operace a v mrovch posdkch, ke kterm je vytvena potebn logistick infrastruktura. 132. Zasazenm silm AR je v operaci poskytovna logistick podpora I. a II. rovn: Logistick podpora I. rovn je zajiovna organickmi jednotkami logistick podpory zasazench jednotek (tvar). Logistick podpora II. rovn je zajitna bu nrodnm podprnm prvkem (NSE National Support Element) nebo mnohonrodnmi integrovanmi logistickmi jednotkami. V ppad zasazen kontingentu o malm potu osob (do 120 osob) v mnohonrodn operaci je mono organizovat logistickou podporu I. a II. rovn pmo podprnm prvkem vytvoenm z prvk I. a II. rovn. 133. V rmci logistick podpory I. rovn se realizuje doprava a udrovn bojovch a ostatnch pedepsanch zsob, doplovn spotebovanho nebo hrada pokozenho vojenskho materilu a ostatnho majetku na zklad rozhodnut nadzenho velitelstv, provd se bn opravy vojenskho materilu a zajiuj se (poskytuj) sluby logistiky. 134. enn zabezpeen zahrnuje enn opaten k zabezpeen pohybu vlastnch vojsk; enn opaten k omezen innosti protivnka; enn opaten k uchovn bojeschopnosti vojsk a opaten veobecn enn podpory. enn podporou se rozum podl tvar a jednotek ennho vojska na plnn 69

bojovch kol a jako takov zahrnuje celou klu innost, od poskytovn ennch doporuen a po realizaci nejsloitjch ennch opaten ve prospch innosti vojsk. 135. Chemick zabezpeen tvo souhrn opaten, jejich clem je vytvoit svazkm, tvarm, jednotkm a zazenm potebn podmnky ke splnn jejich kol pi innosti v prostorech kontaminovanch radioaktivnmi a toxickmi ltkami a podlet se na jejich ochran. Zahrnuje monitorovn radian a chemick situace; ochranu osob a techniky svazk, tvar a jednotek (objekt) proti inkm radioaktivnch a toxickch ltek; dekontaminaci svazk, tvar a jednotek (zazen), ternu, cest a objekt a pouit dmu a zpalnch ltek. Opaten chemickho zabezpeen uskuteuj vlastnmi silami tvary a jednotky, pouze nejsloitj a specifick opaten, vyadujc zvltn ppravu osob a pouit speciln techniky, realizuj jednotky chemickho vojska. 136. Policejn zabezpeen. Vojensk policie pln pi zabezpeen operac (v rmci sestavy vojsk AR nebo samostatn) nsledujc funkce: vyetovn dopravnch nehod vojensk techniky; styk s orgny hostitelskho sttu; sbr zpravodajskch informac; przkum a dohled nad trasou pesun; zabezpeen pesun;

70

vyhledvn nezvstnch pslunk vlastnch sil; vyetovn trestnch in, spchanch pslunky ozbrojench sil nebo v jejich objektech a zazench; podkov sluba v prostorech operac; dopravn sluba; ochrana osob a materilu; specializovan operace Vojensk policie. 137. Geografick zabezpeen je tvoeno souhrnem opaten a innost, jejich clem je zabezpeit velitele, tby, svazky, tvary a jednotky geografickmi podklady a informacemi nezbytnmi pro jejich innost. Geografick zabezpeen zahrnuje geografickou ppravu teritoria, spovajc v trvalm sbru vojensko-geografickch podklad a informac z zem R a prostoru geografickho zjmu NATO, zsobovn geografickmi produkty a podklady, poskytovn aktulnch specilnch informac a podklad, vztahujcch se k nsledn pedpokldan bojov innosti vojsk, vojensko-geografickou ppravu velitel, tb a vojsk, poradenskou a expertn innost v oblasti vojensk geografie. 138. Hydrometeorologick zabezpeen tvo souhrn opaten, jejich clem je vas pipravit podklady a komplexn vyhodnotit vlivy meteorologickch a hydrologickch podmnek na bojovou innost, pesuny vojsk, tlesnou a duevn kondici vojsk a na jejich logistickou podporu. Civiln-vojensk spoluprce (CIMIC) v operacch 139. CIMIC spov v koordinovan innosti a spoluprci mezi velitelem operace a jemu podzenmi silami a civilnm prostedm, zahrnujcm mstn obyvatelstvo, pedstavitele mstn sprvy a samosprvy, jako i mezinrodn, nrodn a nevldn organizace a agentury10. Clem CIMIC je zabezpeit a udrovat vestrannou spoluprci civilnho obyvatelstva a instituc v operan oblasti velitele tak, aby se vytvoily civiln-vojensk podmnky, kter mu nabz nejvt mon mravn, materiln a taktick vhody pi naplovn (dosahovn) cle operace.

Civiln-vojensk spoluprce (NATO Military Policy on Civil-Military Co-operation (MC 411)), leden 2002
10

71

140. koly CIMIC jsou realizovny ve tech zkladnch funknch oblastech: spoluprce s civilnmi orgny a organizacemi, a to jak s mstn samosprvou, tak s mezinrodnmi i nrodnmi vldnmi a nevldnmi organizacemi; pomoc civilnmu obyvatelstvu, poskytovan v souladu s cli vojensk operace. Pomoc me zahrnovat vyuit vojenskch zdroj, informac, osob, materilu, vzbroje, spojovacho zazen, specialist, kolen osob apod.; zabezpeen poteb vlastnch sil. Z uvedenho hlediska jde pedevm o respektovn skutenosti, e vojensk sly mohou bt v prbhu operace do urit mry zvisl na civilnch zdrojch a na informacch z civilnho sektoru. 141. CIMIC je organizovna ve vech druzch operac, vetn bojovch. Pro praktick uplatovn civiln-vojenskch vztah je dleit vdy uplatovat zkladn humanitrn principy, na jejich zklad psob vtina civilnch humanitrnch organizac: lidskost, nestrannost a neutralita.

72

HLAVA 5 BOJOV OPERACE

BOJOV OPERACE
142. Podle zpsobu pouit sil se bojov operace len na ton a obrann. V rmci tchto operac mohou bt vedeny i speciln, informan a psychologick operace. 143. Operan systm pedstavuje souhrn sil, prostedk a jejich innost, slouench v celek a organizovanch k dosaen cl operace. Na operan i na taktick rovni se operace vedou za elem zjistit protivnka, poutat jeho sly s clem zbavit jej iniciativy, zmait jeho zmr a porazit jej. Operan systm mus zajiovat veden operace v dotyku s protivnkem, v hloubce sestavy protivnka, v tlu vlastnch vojsk i v systmu loklnch vzjemn nepropojench bojovch sestav. 144. Operace v dotyku s protivnkem. elem operac v dotyku je pedevm stet s protivnkem za pouit rznch prostedk s clem zniit jej nebo zajmout a tm eliminovat ivotn dleitou st jeho bojov sly. Operace v dotyku budou obvykle vedeny do mal hloubky a v relativn krtkm asovm rozpt. Jejich clem je vtzstv v bojch sil v pmm dotyku s protivnkem, kdy pm a spn akce proti bojov sle protivnka budou mt okamit a zejm efekt. 145. Operace v hloubce operan sestavy protivnka. elem operac v hloubce je zjitn a poutn protivnka, brnn mu v dosaen jeho cl a omezovn jeho volnosti jednn a tm vytven pznivch podmnek pro operace v dotyku. Obvykle jsou vedeny na velkou vzdlenost a ve vtm asovm seku. Operace v hloubce jsou v podstat ofenzivn povahy a samy o sob mohou vst k boji v dotyku. Jsou prostedkem pro omezen schopnosti protivnka manvrovat tm, e se sousted na jeho klov zraniteln msta, take ten nen nsledn (v dsledku toho) schopen efektivn ut svou bojovou slu. 74

146. Operace v tlu vlastnch vojsk. Clem operac v tlu je zajitn volnosti jednn vlastnch vojsk jejich ochranou, podporou bojovch operac a udrovnm volnosti manvru zloh a dalch jednotek, kter nejsou pmo zapojeny do boje. Operace v tlu maj mnohem ir rozsah ne logistick operace. Zahrnuj nsledujc druhy innost: soustedn, pesun a ochrana zloh nebo druhosledovch jednotek; optovn rozvinut sil mimo dotyk; podpora spojeneckch sil na zem hostitelskch stt; zzen a ochrana zkladen a prostoru rozmstn zazen logistiky; vybudovn a ochrana komunikanch a informanch systm; zabezpeen a ochrana civilnch osob a zazen; CIMIC vetn spoluprce s ady mstn samosprvy; psuny posil a vystdn vojsk, doplnn, obnova a regenerace sil.

75

Principy bojovch operac 147. Obecn principy vojenskch operac uveden v hlav 4 tto doktrny plat v plnm rozsahu i pro bojov operace, pro n jsou specifick zejmna nsledujc principy: Mobilita pedstavuje schopnost soust ozbrojench sil pesunout se v poadovanch asovch lhtch z jednoho prostoru do jinho pi zachovn pipravenosti (schopnosti) plnit stanoven bojov koly. Informan pevaha. spch v operaci (boji) bude zviset na mnostv informac a na jejich sprvnm vyuit ve sprvnm ase. Naplnn tohoto poadavku bude zviset na rovni komunikanch a informanch systm a na jejich propojen se zbraovmi systmy. Snahou velitel mus bt na zklad efektivnho vyuit informac pedstihnout protivnka v jeho zmrech a zrove eliminovat jeho pstup k informacm, kter potebuje pro sv rozhodnut. Ovldnut vzdunho prostoru je jednm z nejdleitjch kol vzdunch sil v prbhu veden spolench operac. Vytv podmnky, ve kterch mohou probhat operace na pevnin, ve vzduchu i na moi. Ofenzivnost. Ve vech bojovch operacch, dokonce i takovch, ve kterch m protivnk zpotku aktivitu a volnost jednn, mus velitel na vech rovnch vyuvat kad pleitosti k udren nebo zskn iniciativy a k proveden deru na protivnka. spch v operaci mj. pmo zvis na individulnm a kolektivnm odhodln vojsk srazit se s protivnkem a zlomit jeho vli bojovat. Udrovn bojeschopnosti vojsk pedstavuje poadavek vi velitelm, kte mus vyvinout veker sil k udren bojeschopnosti svch vojsk v prbhu plnn celho bojovho kolu a mus usilovat o to doshnout cle operace s minimem vlastnch ztrt. Kad pleitosti proto mus bt vyuito k odpoinku vojsk a k vestrannmu zabezpeen vojsk. Tak vystdn bojem vyerpanch jednotek a doplnn mustva a materilu je dleit pro obnovu bojeschopnosti jednotky.

76

Prunost pedstavuje poadavek vi velitelm, kte mus bt schopni v prbhu bojov operace vdy rychle a optimlnm zpsobem reagovat na vvoj konkrtn bojov situace s vdomm nutnosti spnho dosaen konenho cle operace. Vyazen protivnka. Cl operace me bt dosaen fyzickm vyazenm protivnka nebo zpsobenm ztrty jeho bojeschopnosti. Vznam fyzickho znien protivnka se v soudobch operacch (boji) postupn sniuje, v nkterch situacch proto bude snahou doshnout porky protivnka naruenm soudrnosti jeho innosti takovou kombinac manvru a palebn sly, e u nebude mt relnou monost nebo pozbude vli pokraovat ve veden bojov innosti. Zlomen vle k veden boje. Pouit klamnch opaten, psychologickho psoben, vlen lsti, vbrovho pouit sil a dosaen pekvapen podlamuje vli protivnka k veden bojov innosti. Velitel se me tmto zpsobem vyhnout rozshlmu fyzickmu nien neptelskch sil a me tak porazit i silnjho protivnka. Vbrov nien. Souasn bojov innost nen vedena pouze na pedn okraj, ale na celou hloubku bojov sestavy protivnka. Vbrov nien bojov sly protivnka je zaloeno na naruen soudrnosti prvk jeho operan nebo bojov sestavy (tzn. na naruen funknosti prvk zajiujcch jeho mobilitu, mst velen, logistickch systm, komunikanch a informanch systm apod.), a to jak v dotyku, tak v hloubce jeho operan (bojov) sestavy. ton operace 148. ton operace jsou rozhodujcmi bojovmi operacemi. Pedstavuj souhrn boj, der a manvr, sladnch co do cle, kol, msta a doby proveden podle jednotnho plnu a uskuteovanch s clem zskat a udret iniciativu, zlomit vli protivnka k odporu, ppadn ho zniit, ovldnout stanoven prostor a doshnout vtzstv. ton operace je charakterizovna rychlm a skrytm soustednm sil na rozhodujcm smru a jejich pekvapivm pouitm, zasazenm der na slab msta protivnka, udrovnm nepetritho tlaku na protivnka a prunou zmnou smru a sil toku. 77

149. Sly a prostedky AR mus bt schopny astnit se tonch operac a podlet se na jejich realizaci ve spolenm uskupen v souladu se zsadami veden spojeneckch spolench operac NATO. 150. Podle rozsahu pprav, kter toku pedchzej, a zpsobu jejich proveden se rozliuj tyto druhy toku: tok po zkrcen pprav nebo bez ppravy (z chodu), tok po pln pprav, tok po pesunu z hloubky, tok z pmho dotyku, stetn boj, tok v zastavnch prostorech. 151. tok po zkrcen pprav nebo bez ppravy (z chodu) je zahajovn a veden s clem zabrnit protivnkovi zorganizovat obranu, zpsobit mu rozhodujc ztrty, pedstihnout ho v ovldnut vhodnho prostoru a zskat jin vhody. Pekvapivost, rychlost a sla jeho proveden mohou nahradit nedostatek dkladn ppravy i jin rizika. Tento druh toku klade vysok nroky na iniciativn jednn a schopnosti velitel vech stup i jejich taktickch celk a na nepetritou souinnost mezi bojovmi silami a silami bojov podpory. 152. tok po pln pprav je charakterizovn dkladn plnovanm a sladnm pouitm vech tonch sil a prostedk. Draz je pi nm kladen na promylen soustedn a pouit bojov sly na kor asu, potebnho k organizaci boje. Tento druh toku se obvykle vyuv v situaci, kdy protivnk stail dobe pipravit svou obranu. 153. tok po pesunu z hloubky se zpravidla uskuteuje z vchozho nebo jinho prostoru, kter le mimo dostel vtiny hlavovho dlostelectva protivnka. Samotn ztei pedchz pesun tonho uskupen a jeho postupn rozvinovn do pedbojovch a bojovch sestav. 154. tok z pmho dotyku s protivnkem se obvykle uskuteuje po peskupen nebo po vystdn vojsk, kter jsou s protivnkem v dotyku. tok se vyznauje rychlm a skrytm soustednm sil na rozhodujcm smru a jejich pekvapivm pouitm, zasazenm der na slab msta protivnka, udrovnm nepetritho tlaku na protivnka a prunou zmnou smru a sil toku. 78

155. Stetn boj lze charakterizovat jako tok veden proti tocmu nebo vstcn postupujcmu protivnkovi, tzn. v situaci, kdy proti stojc uskupen protivnka stejn jako vlastn vojska usiluj splnit sv cle tonou innost. Stetn boj mohou vst svazky nebo rzn uskupen vojsk, ale v soudobch podmnkch lze pedpokldat, e ho povedou i tvary a jednotky. Clem stetnho boje je zpravidla rozdrcen tocho uskupen (sil) protivnka v krtkm ase, zskn nebo udren iniciativy a vytvoen vhodnch podmnek pro dal innost. 156. tok v zastavnch prostorech je fyzicky i psychicky vyerpvajc a vyaduje znan as na ppravu a uplatnn specilnch zpsob a technik boje. Velitel tocch vojsk si mus bt vdomi, e kad msto, osadu nebo bloky budov i tovrn objekty me protivnk v krtk dob upravit pro kruhovou obranu a klst v nich houevnat odpor. Zvtovn zastavnch prostor vznik jednak roziovnm tradinch lidskch osdlen mst a vesnic a dle shlukovnm tchto sdel, v nich jsou zpravidla koncentrovny i prmyslov objekty, do mstskch (sdelnch a zrove prmyslovch) aglomerac a region, rozkldajcch se na plochch stovek km2. Typick pro zastavn prostory je mj. i to, e jsou vzhledem k vysok koncentraci civilnho obyvatelstva vhodnm krytem pro nepravideln sly protivnka, kter jej me pouvat k maskovn vlastnch zmr, a tak me vyuvat zastavnho prostoru k uplatnn forem asymetrickho boje. Zastavn prostory proto velmi vznamnm zpsobem ovlivuj innost tocch vojsk. Tradin taktika, obchzet zastavn prostory (typick pro obdob klasickch vlek), dnes ji nevede k spchu. Naopak, cle operace lze doshnout jen v ppad, e toc vojska kontroluj innost v tchto prostorech.

79

Obrann operace 157. Obrann operace jsou operace veden s clem zastavit tok protivnka, vyerpat jeho ton monosti, udret ivotn dleit prostory a vytvoit podmnky k nsledn ton innosti (operaci) nebo ukonen konfliktu. 158. AR mus bt schopna vestrann zabezpeit a vst obrannou operaci v rmci spolenho mnohonrodnho uskupen, plnit koly k zajitn ochrany a obrany zem R a pesunu a pohybu spojeneckch vojsk na jejm teritoriu, celistvosti a svrchovanosti R. Obrannou operaci me AR vst samostatn nebo me bt soust spolen mnohonrodn operace.

159. Obrana je zkladnm, ale ne rozhodujcm druhem boje. Obranou lze zpsobit protivnkovi ztrty a zabrnit mu v dosaen spchu, udret prostor, zskat as a vytvoit podmnky k vlastn aktivn innosti, ale nelze pouze s jejm vyuitm zvtzit v boji a ve vlce. Proto obrann operace a obrann boj jsou povaovny za dleitou, ale ne rozhodujc formu veden ozbrojenho konfliktu. Vyaduj vytrval hledn pleitosti k pechodu do toku. 160. Obrann operace zahrnuj nejen obrann, ale i ton innosti, kter se vzjemn prolnaj a dopluj, a tak umouj uetit 80

sly a prostedky k veden aktivn innosti na jinch dleitch smrech nebo k pevzet iniciativy v prostoru, v nm jsou pro pevzet iniciativy vytvoeny podmnky. 161. Obecnm clem obrany je odrazit (zastavit) tok protivnka, kter je v pevaze, oslabit a vyerpat jeho sly, udret strategicky, operan nebo takticky dleit prostory a objekty, zskat as k psunu zloh nebo k proveden peskupen sil a prostedk a vytvoit podmnky k pechodu do toku. 162. Dalm clem obrany me bt spora sil a prostedk na uritm smru tak, aby na jinm mohlo bt dosaeno pevahy sil, zabezpeen bok uskupen vedoucho tok i ochrana zdroj, objekt nebo obyvatelstva apod. 163. Splnn poadavk na obranu a tm i spnosti obrany se dosahuje zejmna maximlnm vyuitm vhod obrany, dovednm skrytm a eliminac slabin obrany, naruenm ppravy protivnka k toku a snenm jeho dern sly, udrenm celistvosti obrany, klamnm protivnka. 164. V zvislosti na sle, sloen a zmrech protivnka, situaci, kolu a monostech vlastnch vojsk, charakteru ternu a clech obrann operace se mohou sly AR podlet na veden nebo samostatn vst obrannou operaci formou manvrov obrany, pozin obrany nebo boje na zdrenou. 165. Manvrov obrana spov v dovednm uspodn obrann sestavy a kombinace tonch a obrannch innost a boje na zdrenou. Pedpokld (pipout) dl ztrtu zem s clem kombinac tonch a obrannch innost zpsobit tonkovi co nejvt ztrty, vyerpat jej, vnutit mu svj zpsob innosti a uchovat si vlastn sly pro rozhodnou porku protivnka v hloubce vlastn sestavy (brnnho zem). 166. Pozin obrana je zamena na udren stanovenho prostoru pornou obrannou innost hlavnch sil brncch se vojsk v obrannch postavench a aktivn innost malch mobilnch zloh. V zvislosti na kolu, monostech vojsk a ternu je jej hlavn sil poloeno ble k pednmu okraji. Je zvisl na 81

vasnm zjitn hlavnho sil protivnka a rychlm a dovednm soustedn sil a prostedk v prostorech nejvhodnjch pro veden obrany. Oba druhy obrany je v zvislosti na situaci vhodn a mon kombinovat. V takovm ppad se statick prvky operan (bojov) sestavy vyuvaj k zadren, usmrnn, vyslen a zastaven protivnka a dynamick prvky k derm, manvru do boku a tlu protivnka a k jeho nien. Kombinace manvrov a pozin obrany vyaduje od velitel pizpsobit obranu dan situaci a monostem bojov sly bez strnulho lpn na jednotlivch druzch. 167. Boj na zdrenou je formou obrannho boje, ve kterm obrnce, kter je pod tlakem protivnka, zskv as za cenu ztrty prostoru. Clem je zdrovat (zpomalovat) a vyerpvat toc sly protivnka, zskvat as a pitom udret bojovou slu vlastnch vojsk na maximln rovni. Boj na zdrenou nepin rozhodnut na bojiti, pi zachovn prunosti a volnosti jednn velitel a za cenu vdom ztrty urit sti prostoru vak vytv podmnky k nsledn rozhodn innosti. Pechodov fze mezi jednotlivmi druhy bojov innosti 168. V souasn operan praxi lze pout adu kombinac aktivit, kter mohou vst k spchu operace. V souasnosti je typick, e v jednom prostoru operace pi plnn jednoho kolu budou jednotky plnit souasn bojov i nebojov koly a protivnk se me objevit v nepedvdatelnm okamiku nebo me zsadn zmnit sv chovn. To plat zejmna v asymetrickch operacch. Velitel bude asto postaven do situace, kdy bude muset rozhodnout o pechodu z toku do obrany nebo z obrany do protitoku, pokud to vyaduje i umouje situace na bojiti. V obou ppadech jeho rozhodnut mus bt pato v souladu se zmrem nadzenho. Ten mus bt o tto skutenosti co nejdve informovn.

82

169. Velitel si mus bt tchto skutenost pi plnovn operac vdom. Proto mus u pi plnovn operace zvaovat vechny varianty bojovch i nebojovch aktivit a umt organizovat pechod mezi nimi. V bojovch operacch lze vyspecifikovat nsledujc nejtypitj formy pechodovch fz mezi jednotlivmi druhy bojov innosti:11 pesun na ru dotyku; stetn boj; pronsledovn; operace k navzn kontaktu; stup; stupov boj; odpoutn se; peskupen sil v boji, ale i dal. Zvltnosti asymetrickch operac 170. Ozbrojen odpor polovojenskch skupin nebo ozbrojench civilist, psobcch proti pravidelnm ozbrojenm silm nebo proti civilnmu obyvatelstvu formou teroristickch akc, pedstavuje konflikt, jen je svm clem, obsahem i formou veden asymetrick. Odpor polovojenskch skupin me bt nedlnou soust a pokraovnm vnitrosttnho konfliktu, nap. obansk vlky.

171. Asymetrick operace znamenaj ozbrojen konflikt, pi kterm proti pravidelnm ozbrojenm silm psob protivnk, jen je nesrovnateln z hlediska cl, metod, prostedk veden boje a vzbroje. Asymetrinost se projevuje v tom, e pravideln ozbrojen sly vedou bojovou innost podle pravidel vyjdench doktrnami, kdeto protivnk pouv metody, kter jsou asto v rozporu s mezinrodnm humanitrnm prvem i s obecn uznvanmi etickmi a mravnmi zsadami. Proti takovmu protivnkovi se pouvaj metody boje, kter mus reagovat na zvltnosti jeho netradinho psoben.
11

Tyto aktivity mohou bt i dlmi, plnovanmi fzemi jedin operace.

83

Pojem asymetrick operace se zaal frekventovan povat zejmna po 11. z 2001 v souvislosti s nrstem organizovanho terorismu a operac na jeho potlaen. Asymetrie byla vdy soust vojenstv a v historii znme jen mlo pklad typicky symetrickch operac. Vtina vlek zanala bojem armd, kter byly v ad aspekt nesrovnateln. Boj organizovanho hnut odporu ve form partiznskho boje je typickm pkladem asymetrickch operac. V souasnosti, s rozvojem technologi, prohlubovnm civilizanch a kulturnch rozdl je asymetrinost daleko vraznj ne v minulosti. Modern armdy demokratickch zem jsou zpravidla vyzbrojeny a organizovny pro poraen protivnka, jen brn zem (prostor operace). Asymetrick protivnk m zpravidla jin cle a nepsob jen na pravideln ozbrojen sly, kter jsou s jeho bojovmi schopnostmi nesrovnateln. Asymetrick operace jsou charakterizovny zapojenm zejmna mench guerillovch jednotek, rebel a terorist, vyuvajcch momentu pekvapen. Typick pro tyto operace jsou skryt akce, zamen k vytven zmatku a chaosu, u terorist navc asto i ke zpsoben velkch ztrt civilnmu obyvatelstvu nebo psoben na mstech s vysokou spoleenskou nebo ekonomickou citlivost. 172. Veden asymetrickch operac proti asymetrickmu protivnkovi m adu specifickch rys, pi kterch se mus vzt v vahu zejmna nsledujc skutenosti: politick a vojensk een krize mus korespondovat s jasn vyjdenm konenm stavem operace; mus bt ujasnna a veobecn akceptovna legitimita operac; vojensk sla mus bt pouita pimen a selektivn; pi tchto operacch se zvyuje vznam politickho zen ozbrojench sil; civiln a vojensk zpravodajsk informace mus tvoit jednotn integrovan tok; je nutno brt zven ohled na zjmy a poteby civilnho obyvatelstva;

84

 spch operace je podmnn izolac sil ozbrojenho odporu (teroristickch skupin) od okol; soust operace je ochrana neutrln nebo se sttn sprvou sympatizujc populace, obrana vlastnch operanch zkladen; eliminace zpravodajsk st sil odporu (terorist) je jednou ze zkladnch podmnek spchu operace; podmnkou konenho een je pouze fyzick nebo politick eliminace ozbrojenho odporu. 173. Klovmi koly operac proti asymetrickmu protivnkovi jsou: lokalizace (nalezen) protivnka; poutn bojovnk odporu (terorist) a pm boj s nimi; sbr zpravodajskch informac; pozorovn, monitorovn a vyetovn; zprostedkovn; dozor; patrolovn; ochrana konvoj; vyhledvn; ochrann a obrann operace vlastnch vojsk i civilnho obyvatelstva; ofenzivn operace (razie). 174. AR se mus ve vzbroji, pi vypracovvn zsad veden bojov innosti a vcviku pipravovat na psoben v asymetrickch operacch. Od velitel a tb se oekv, e budou schopni reagovat na innost protivnka, jen je neiteln a nepedvdateln.

85

HLAVA 6 NEBOJOV OPERACE

NEBOJOV OPERACE
175. Nebojov operace jsou vojensk operace veden ozbrojenmi silami, kter ale plnovit nepouvaj k dosaen cl operace vojenskch prostedk, tzn. sly a zbran. Soust nebojovch operac jsou i operace NATO k een kriz (Non-Article 5 Crises Response Operation CRO) mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy. Zbran se mohou pout k sebeobran vojsk nebo v nkterch specifickch fzch operace jako krajnho prostedku. Nebojov operace se len na mrov operace12 a podprn operace. 176. Mrov operace jsou operace, pi nich jsou nestrann pouvny diplomatick, civiln a vojensk prostedky, zpravidla podle zsad a princip Charty OSN, za elem obnoven nebo udren mru v krizov oblasti. Mohou zahrnovat opaten k pedchzen konfliktm, vytven mru, prosazovn mru, udrovn mru, budovn mru a humanitrn operace. 177. Mrov operace se vedou zpravidla na zklad rozhodnut Rady bezpenosti (RB) OSN nebo na zklad mechanismu konzultac, dohodnutho mezi NATO a EU. Jsou vedeny se souhlasem stt, na jejich zem jsou provdny, na zklad rozhodnut RB OSN nebo jinch mezinrodnch orgn po uzaven mrov dohody mezi astnickmi stty v krizov situaci. Poslnm mrovch operac je vytvoit bezpen prosted, ve kterm civiln organizace budou moci obnovit infrastrukturu potebnou pro trval mr.

V souasn dob se pro tento typ operac postupn zavd pojem stabilizan operace. Z hlediska obsahu obou pojm se jedn o synonyma.
12

88

Mrov operace neznamenaj tot co nevlen operace, tvo jenom jejich st. Existuje nkolik kategori nevlench operac: vojensk pomoc v ppad pohromy, podpora (asistence) policii pi protidrogov nebo protiteroristick kampani, vojensk poradenstv nebo podpora sptelench vld. K nasazen ozbrojench sil obvykle dochz i v dobch mru, piem se nemus jednat o operaci na podporu mru, ale o mstn konflikty nebo i o konflikty vnitrosttn, mezisttn nebo vcenrodn, k nim dolo bez formlnho vyhlen vlky. 178. Podprn operace jsou operace, v jejich rmci je poskytovna pomoc (zpravidla humanitrn) obyvatelstvu a civilnm orgnm a organizacm jako reakce na rozshl nevojensk ohroen civilnho obyvatelstva, pp. i ivotnho prosted. Jsou reakc na situace vyvolan katastrofami, ppadn jinmi pinami, kdy jsou ohroeny lidsk ivoty, majetkov a kulturn hodnoty a kdy sly a prostedky odpovdnch orgn na jejich een nesta. V tto souvislosti jde tak o ptrac a zchrann operace. 179. AR se me podlet na nebojovch operacch v rmci mnohonrodnho uskupen v zahrani nebo me bt pouita pro operace zen vldou R na teritoriu R. Jedn se vtinou o asistenn operace na podporu Policie R nebo o operace v rmci innosti integrovanho zchrannho systmu R. V ojedinlch ppadech se me jednat o operace R v zahrani, zen vldou R. Principy tchto operaci jsou samostatn popsny v hlav 7 doktrny. 180. Ve vech druzch nebojovch operac je teba mt na pamti jejich humanitrn charakter. Jejich spolenm a souasn prvoadm clem je pedevm vytvoit podmnky pro ukonen napt a normalizaci ivota obyvatel v konfliktem nebo iveln pohromou ohroenm prostoru a pomoci jim. Pokud by operace mly bt spojeny s omezenm pouitm sly, nemly by ohroovat ivoty obyvatelstva. Dosaen stanovench cl dlouhodobm pouitm sly nemus bt nejlepm a pro budoucnost nejjistjm eenm.

89

Principy nebojovch operac 181. V Hlav 4 je uveden seznam princip, kter se tkaj vech vojenskch operac. AJP-01 (B) uvd v lnku 2207 specifick principy pro CRO, z nich jsou pro podmnky AR dleit zejmna nsledujc: Vytrvalost. Dosaen cle operace zle zejmna na vojensk sloce operace a vyaduje asto dlouh a trpliv pesvdovn. Vdy je nutn mt na pamti konen cl a dlouhodob sociln, ekonomick a politick souvislosti. Jednota sil. V prbhu operac je nutn usilovat o jednotu psoben vech vojenskch i civilnch sloek. Velitel vech stup si mus bt vdomi, e vojensk jednotky jsou nejorganizovanj slokou operace, a proto mus podnikat konkrtn kroky ke koordinaci innosti s velkm potem mezinrodnch a nevldnch organizac, psobcch v prostoru operac. Dvryhodnost. Pslunci AR mus bt spolehliv a budit dvru nejen v rmci mnohonrodnho uskupen a vi jeho pedstavitelm, ale zejmna vi civilnmu obyvatelstvu a mezinrodnm a nevldnm organizacm. To vyaduje vysokou profesionalitu, organizovanost a pesnost pi plnn kol. Transparentnost. Cle operace a zpsoby jejich dosaen mus bt s vyuitm vech prostedk neustle veejn deklarovny. Trval informovanost civiln veejnosti, stran konfliktu, pedstavitel mstn samosprvy, mezinrodnch a nevldnch organizac je podmnkou k zajitn dvryhodnosti i dosaen samotnho cle operace. Bezpenost a ochrana. Poadavek na ochranu vojsk a civilnho obyvatelstva m v nebojovch operacch mimodn vznam. Dosahuje se psnm dodrovnm obecnch zsad ochrany vojsk kadm pslunkem AR, dodrovnm ROE i schopnost prun reagovat na vzniklou situaci. Prunost. Velitel vech stup mus bt schopni prun se rozhodovat podle vvoje operanho prosted tak, aby bylo zajitno splnn konenho cle operace. To se zajiuje nejen monostmi komunikanho a informanho systmu, ale i sprvnou delegac pravomoc, bojovmi schopnostmi jednotky a relativn logistickou nezvislost. 90

 Nestrannost. Pslunci AR, astnc se nebojov operace, zejmna mrov operace, mus trvale deklarovat svou neutralitu a nestrannost ke vem zastnnm stranm konfliktu. Dosahuje se to transparentnost a dvryhodnost svho chovn. Vyaduje to vysokou rove profesionality a vysokou morln i psychickou odolnost. Bez nestrannosti nejsou vyhldky na uchovn dvry a spoluprce bojujcch stran. Pro mrov sly nesta pouze jednat nestrann, mus bt za nestrann pokldny stranami zapojenmi do konfliktu. V prbhu vtiny mrovch operac bude neustle tato nestrannost zpochybovna a ohroovna. m sloitj bude situace, tm sloitj bude pro mrov sly si uchovat nestrannost a dvru vech stran. Nznak ztrty nebo skuten ztrta nestrannosti me mt vn nsledky. V nejlepm ppad me zpsobit snen dvry, v nejhorm ppad me vst k eskalaci a perst v operaci k prosazovn mru. To me vst k veobecnmu a neomezenmu pouit sil a tkm civilnm a vojenskm ztrtm nebo ke ztroskotn mise. V prbhu operace k prosazovn mru nen vdy mon si uchovat nestrannost; nestrannost obdobn jako shoda stran vak nen stedn princip, kter by vedl k spchu. Nicmn pechod do mrovho stavu bude snadnji dosaiteln, kdy mrov sly vytvo pedpoklady pro nestrann zpsob veden operace a opaten k dosaen shody stran zapojench do konfliktu. Pouit sly. Potencil vojsk k pouit sly je jednm z rozhodujcch aspekt k dosaen cle operace. Pslunci AR se mus projevovat rozhodn a deklarovat sv odhodln prosadit plnn svch kol za vech okolnost, kad ppadn pouit sly vak mus bt v souladu s ROE. Vzjemn respekt. Vojska psobc v prostoru operace se mus chovat v souladu s mezinrodnm prvem a ROE a zrove respektovat mstn kulturn, nboensk a etnick zvltnosti, pravidla a zkony hostitelsk zem. Pslunci AR pitom mus projevovat vysokou disciplinovanost a chovat se tak, aby si zskali respekt u stran ozbrojenho konfliktu, mstnho obyvatelstva a samosprvy. 91

 Souhlas. spch mrovch operac zvis na souhlasu zainteresovanch stran. To neplat v ppad operac na prosazovn mru. Proto rozdl mezi operacemi na udrovn mru a operacemi na prosazovn mru nen v rovni sly, ale v existenci jist rovn souhlasu znesvench stran s provedenm mrovho kolu. Volnost pohybu. Dostaten mra volnosti pohybu je zejmna pro mrov operace nezbytn. Ozbrojen sly, kter se nemohou pohybovat v mst operac, nejsou schopny spn plnit sv koly. Prvo na svobodn pohyb mus bt chrnno a v nezbytnm ppad vynuceno. Minimum sil. spch mrov operace zvis na shod zainteresovanch stran. K uchovn tto shody je nutno pouvat sly jen v nejmen nezbytn me. Tento poadavek omezuje msto, as a velikost nasazench mrovch sil. Dl taktick spch by mohl v konenm dsledku vst k nezdaru operace. Princip minima nezbytn sly neme bt vykldn jako nepouit sly. Vyaduje-li to situace, velitel mus pmout rozhodnut o pouit sly. Mrov operace 182. Pro politick een cle v mrovch operacch jsou urujc diplomatick opaten, kter zpravidla pedchz vojenskm operacm. Diplomatick proces je rozdlen na preventivn diplomacii (v dob, kdy konflikt jet nevypukl) a na proces tvorby mru (v dob, kdy konflikt u propukl a probh). Tento proces me bt podpoen nsledujcmi vojenskmi operacemi. 183. Operace k pedchzen konfliktm jsou operace, vyuvajc vzjemn se doplujcch diplomatickch, civilnch a v ppad nutnosti tak vojenskch prostedk pro sledovn a odhalovn pin konfliktu a pro pet vasnch opaten k pedejit vzniku, stupovn nebo obnoven neptelstv. Clem vojensk operace je pispt k politickmu urovnn sporu a zabrnit tak vzniku ozbrojenho konfliktu. Vojensk aktivity mohou mt rzn zamen v souladu s politickmi poadavky:

92

 varovn zainteresovanch stran potencionlnho konfliktu; pozorovn vvoje bezpenostn situace; zajitn vcviku a reformy bezpenostnho systmu zem potencionlnho konfliktu; preventivn rozvinut sil v prostoru potencionlnho konfliktu. 184. Operace na vytven mru (peace-making) jsou operace, veden po vzniku konfliktu s clem doshnout pm nebo mrovho urovnn, k emu je vyuvno pedevm diplomatickch aktivit, kter mohou bt v ppad nutnosti podpoeny pmm nebo nepmm pouitm vojenskch prostedk. Mohou obsahovat poskytnut uznvanch organizac, zprostedkovn usmiovn, diplomatick ntlak, izolace, sankce, embargo nebo jin innosti, schvlen dcmi mezinrodnmi politickmi organizacemi. Vytven mru se uskuteuje pedevm diplomatickmi prostedky. Ovem vojensk pomoc v rmci vytven mru je rovn mon, a to bu nepmo (tbn podpora nebo plnovn) nebo ve form pmho nasazen vojenskch prostedk. Sankce a embargo vyhlen Radou bezpenost OSN mohou napomoci k prevenci konfliktu, ale mohou bt pouity i v jeho dalch fzch v ppad, e se vzniku konfliktu nepoda zabrnit. Vojensk sly vzhledem ke sv organizovanosti i bojovmu potencilu mohou prosadit a dohlet na dodrovn sankc a embarga. Dosahuje se toho pozorovnm a hldkovnm vemi prostedky jak ze zem a vzduchu, tak s vyuitm nmonch a nch prostedk. 185. Operace na udrovn mru (peace-keeping) jsou operace, kter nsleduj po uzaven dohody nebo po zastaven palby, m bylo vytvoeno pzniv prosted s vysokou mrou shody a porozumn a s nzkou mrou hrozby naruen tohoto stavu. Pouit sly pslunky mrovch jednotek se zpravidla omezuje na vlastn obranu.

93

Operace na udrovn mru jsou veobecn provdny v souladu s principy VI. kapitoly Charty OSN pro sledovn a usnadnn uskutenn mrovch dohod. Ztrta souhlasu a neplnn zvazk nkterou stranou mohou omezit volnost jednn mrovch sil a dokonce ohrozit pokraovn mise. Poadavek na zachovn nestrannosti omezuje pouit sly pslunky mrovch jednotek. Udrovn a prosazovn souhlasu je hlavnm smyslem udren mru. 186. Operace na prosazovn mru (peace-enforcement) jsou operace, veden s clem doshnout zastaven palby nebo dodrovn mrov dohody v ppadech, kdy mra souladu a porozumn zastnnch stran je nejist a hrozba nedodren je znan. Pslunci mrovch sil mus bt schopni pout pimen donucovac sly a prostedky a mus nestrann prosazovat zastaven palby nebo ustanoven mrov dohody. Operace na prosazovn mru jsou obvykle provdny v souladu s principy VII. kapitoly Charty OSN. Maj donucovac charakter s clem zajistit dodrovn mrovch dohod a jsou provdny, pokud nedolo k souhlasu vech stran zastnnch v konfliktu nebo v ppadech, kdy by souhlas mohl bt nejist. Jsou ureny k udren nebo znovunastolen mru, ppadn k prosazen podmnek stanovench v mandtu. Pi provdn tchto operac mus existovat velmi zk spojen mezi vojenskmi a politickmi cli. Je velice dleit si uvdomit, e clem prosazovn mru nen porazit nebo zniit protivnka, ale spe pimt, donutit a pesvdit strany, aby se pizpsobily prbhu jednotlivch aktivit. Sestaven vojenskch sil s adekvtnmi donucovacmi bojovmi monostmi je dleit pro kad rozhodnut k rozvinut sil Aliance v mrov operaci. 187. Operace na budovn mru (post conflict peace-building) jsou mrov operace, nsledujc po vyeen zkladnch pin konfliktu pro dlouhodob zabezpeen poteb obyvatelstva a pro vytvoen mrovho prosted ve spolenosti. Operace vyuv vzjemn se doplujc diplomatick, civiln a v ppad nutnosti vojensk

94

prostedky. Tato mrov operace vyaduje nron a dlouhodob sil a me probhat soubn s jinmi typy mrovch operac. Budovn mru obsahuje innosti ve prospch politickch, ekonomickch, socilnch a vojenskch opaten s clem prosadit politick urovnn konfliktu. Jde o mechanismy pro rozpoznn a podporu struktur, kter smuj k upevnn mru, poslen dvryhodnosti, blahobytu a ekonomick obnovy. asto se stv, e jakmile je konflikt ukonen, pozornost mezinrodnho spoleenstv se pesouv jinam, potom fze operace budovn mru nem dostatek zdroj a operace je ve slep ulice. Budovn mru proto vyaduje zvazek humanitrnch a tvrch zdroj k dlouhodobmu politickmu procesu. 188. Humanitrn operace jsou mrov operace, speciln zamen na zmrnn lidskho utrpen tam, kde mstn odpovdn civiln pedstavitel nejsou schopni nebo nechtj odpovdajcm zpsobem zabezpeit obyvatelstvo. Mohou pedchzet, probhat souasn nebo doplovat innost specializovanch civilnch humanitrnch organizac.

Humanitrn operace mohou bt organizovny za asti vojenskch sil samostatn nebo v rmci mrovch operac. Zpravidla budou organizovny v rmci OSN nebo v systmu krizovho zen NATO. V nkterch ppadech se vojensk pomoc silami AR me do ohroen oblasti poskytnout na zklad bilaterln dohody mezi vldou R a vldou zem vyadujc pomoc. 95

189. Udren souhlasu. Vojent pedstavitel mrovch sil mus zabezpeit u vech stup velen vzjemnou informovanost o vvoji dosaenho souhlasu mezi zneptelenmi stranami nebo mezi stranami konfliktu a mrovmi silami. Napklad, jestlie uzavel velitel operan rovn dohodu s vdcem strany o konkrtnm prbhu akce, pak by ml udlat vechno co je v jeho silch pro to, aby zajistil, e dohoda je rozena tm lenm strany, kte jsou pedstaveni jeho taktickm velitelm v prostoru. Podobn, jednm z nejuitenjch produkt udrovn mru, kter me taktick velitel pedat svm nadzenm, jsou dohody uzaven s mstnmi vdci stran. Existuj rozmanit zpsoby, jakmi me dojt ke ztrt souhlasu. Pat sem nadrovn, pouit nadmrn sly, pouit neleglnch metod nebo innost mimo vymezen mandt, nepesvdiv akce, nedostaten respekt k mstnm stranm a nedostatek vzjemnho porozumn. 190. Pouit sly. Nevhodn pouit sly v mrov operaci obn riziko naruen rovnovhy operace na udrovn mru. Vsledkem me bt nekontrolovan a nsiln pechod do operace na prosazovn mru. Rozhodnut o pouit sly bude nejobtnjm rozhodnutm velitele. Je mnoho alternativ pouit vojensk sly: odstraovn, hrozby, vyjednvn a zprostedkovn, kontroln opaten, odmny a tresty, ochrana, varovn a pouit sly polici. Posledn monost je staen vojsk. Operace CIMIC na podporu pestavby mohou bt pouity k odmn zainteresovanch stran. Alternativou jsou rovn psychologick operace a hrozba publicity. 191. Monitorovn (pozorovn). Pozorovatel sehrvaj dleitou roli ve stabilizaci bojit a v ustavovn opaten k budovn dvry. Vojci a civilist, kte jsou vyslni do prostoru jako pslunci pozorovatelskch a monitorovacch mis, budou neozbrojeni a pro vlastn ochranu se budou ve velk me spolhat na svj status nestrannosti. Vojci mohou bt nasazeni jednotliv nebo v malch mnohonrodnch skupinch k monitorovn (pozorovn), kontrole a pedvn hlen. Clem tchto opaten je zskat vasn a pesn informace. Specifick koly 96

mohou zahrnovat vasnou vstrahu k prevenci vzniku konfliktu nebo jeho eskalace a pozorovn stahovn vojsk z urit oblasti. Pozorovatel by nemli bt nasazovni k innostem, kter by mohly poruovat dohody nebo mezinrodn prvo. To by mohlo ohrozit jejich status. 192. Zprostedkovn spov v umstn mrovch sil mezi dv strany po ukonen konfliktu. Clem zprostedkovn je doshnout stabiln situaci ve snaze vytvoit podmnky pro trval mr. Sly nasazen mezi strany konfliktu mus mt schopnost odrazovat od pouit sly a povzbuzovat k rozhovorm. Vojska mus bt vyzbrojena pro koly, kter pedpokldaj monost pouit bojov sly. Mrov sly v tto situaci mohou bt podporovny zlohami vyzbrojenmi tkou technikou, nepmou palbou a leteckou podporou. 193. Stabilizan opaten pispvaj ke snen napt v prostoru. Existuj rzn formy stabilizanch opaten: budovn komunikanch mechanism mezi vemi stranami; zizovn demilitarizovanch nraznkovch zn; znov omezen rozmstn zbran a iv sly; vzjemn a vyven snen vojenskho personlu a vzbroje; pedbn hlen vojenskch aktivit a cvien; spolen inspekce spornch zem a zazen; vmna stynch tm. 194. Demobilizace zahrnuje innosti mrovch sil k obnov a udren pimenho mru a bezpenosti v prostoru operac. Demobilizace zahrnuje pt stadi: vyjednn a podepsn phodn mrov dohody; ustaven a zen pm; staen a shromdn bojovnk; odzbrojen bojovnk; rozputn ozbrojench jednotek a pokud je to mon, repatriace pslunk vlcch stran (zajatc). 97

195. Vojenskou pomoc se nazvaj vechny formy pomoci mrovmi silami civilnmu nebo vojenskmu orgnu sttn sprvy nebo mstn samosprvy na zklad mandtu. V ppad, e v prostoru operace se nenachz dn civiln orgn, vojensk pomoc me obsahovat i pmou pomoc civilnm obcm. Pokrv irokou paletu monch kol a me perst nebo nsledovat po spn demobilizan operaci. V poskytovn vojensk pomoci mrov sly podporuj vldu ve shod s podmnkami mrov dohody nebo mandtu. Podprn operace 196. Podprn operace jsou nebojov operace, v jejich rmci bude poskytovna humanitrn pomoc civilnm orgnm, organizacm a obyvatelstvu v reakci na rozshl nevojensk ohroen v ppadech, kdy sly a prostedky odpovdnch orgn na jejich een nesta. 197. Podprn operace se organizuj obdobn jako humanitrn operace, a to za asti vojenskch sil samostatn nebo v rmci mrovch operac. Zpravidla budou organizovny v rmci OSN nebo v systmu krizovho zen NATO i EU. V nkterch ppadech se vojensk pomoc silami AR me do ohroen oblasti poskytnout na zklad bilaterln dohody mezi vldou R a vldou zem vyadujc pomoc. Ve vtin situac, pi kterch je poskytovna humanitrn pomoc, je pravdpodobn, e do n bude zainteresovno irok spektrum civilnch mezinrodnch organizac a dalch vldnch, nevldnch organizac, soukromch agentur a dobrovolnk. Protoe obecn odpovdnost za poskytovn humanitrn pomoci spov na tchto organizacch, mus s nimi velitel vojsk poskytujcch vojenskou pomoc udrovat co neju souinnost. Pitom je nutn dbt na kredit a reln innosti tchto organizac (nkter se mohou zabvat i neleglnmi innostmi), aby nedolo k pokozen prvnho zkladu kontingentu.

98

198. Vojensk pomoc se pi podprnch a zchrannch operacch zpravidla poskytuje v nsledujcch kategorich: ochrana zdrav a zchrana ivot skupin civilnho obyvatelstva nebo jedinc (pi ivelnch katastrofch nebo ekologickch havrich); ochrana dodvek zbo a humanitrnch pracovnk (proti vlcm stranm a zloineckm ivlm); administrativn koly vetn koordinace humanitrnch organizac a distribuce dodvek; podpora civilnch humanitrnch organizac (transport, distribuce potravin a vody, zdravotnick pomoc, enn podpora pi budovn a drb komunikac, most a dal infrastruktury). 199. zk spoluprce s civilnmi orgny m rovn za cl zajistit, e vojensk pomoc bude poskytnuta jen na nezbytn nutnou dobu na nejakutnj kony. Tm bude zabezpeeno, e nedojde k vytvoen zvislosti mstnho obyvatelstva na tto pomoci a k nemrnmu prodluovn operace. 200. Ptrac a zchrann operace se organizuj s vyuitm sil a prostedk letectva, pozemnch sil, nmonictva, specializovanch zchrannch tm a pslunch prostedk. V dob mru pedstavuje ptrn a zchrana postupy, opaten a prostedky, kter zstvaj v nrodn odpovdnosti. V dob konfliktu nebo pro specifick operace mohou bt vyuvny existujc ptrac a zchrann organizace. 201. Evakuace civilnch osob (nekombatant) (Non-Combatant Evacuation Operation NEO) jsou operace provdn v dob ozbrojenho konfliktu za elem pemstn nekombatant (civilnho obyvatelstva tzn. osob, kter se nezapojuj do bojov innosti) ohroench v prostoru bojov innosti na bezpen msto. Nekombatantem se zde rozum civiln personl ozbrojench sil, kter ve smyslu mezinrodnho humanitrnho prva nem status kombatanta (bojovnka, pslunka organizovanch a oznaench ozbrojench sil), a nebojujc civiln osoba, kter spluje podmnky mezinrodnho humanitrnho prva pro ochranu civilnch osob za vlky. 99

NEO je diplomatick iniciativa s ast vojenskch sil v podprn roli. Jednotka uren pro NEO by mla mt schopnost zajistit bezpenost, pjem a kontrolu, pesun a nezbytnou zdravotn pomoc civilnmu obyvatelstvu a neozbrojenmu vojenskmu personlu, kter se m evakuovat. 202. Odsunov operace jsou operace, zpravidla veden pod ztitou OSN, pi kterch vojensk sly kryj nebo pomhaj pi odsunu ohroenho civilnho obyvatelstva z krizov oblasti. Sly uren pro odsunovou operaci by mly mt schopnosti podobn tm, kter se vyaduj na silch podporujcch operace NEO. Odsunov operace se me provdt v nestabilnm nebo neptelskm prosted. 203. Vojensk pomoc civilnm orgnm je operace, kter zahrnuje takov vojensk aktivity, kter jsou obvykle poskytovny civilnmi organizacemi, ale nouzov situace to neumouje. Forma i rozsah mohou bt podobn jako v ppad mrovch operac.

100

HLAVA 7 OPERACE NA ZEM R

OPERACE NA ZEM R
Obrana vzdunho prostoru R 204. Obrana vzdunho prostoru R v dob mru, za krize a za vlky je jednm z dleitch kol vzdunch sil AR. Od roku 1999 je tento kol plnn v rmci integrovanho rozenho systmu protivzdun obrany NATO (NATINEADS). 205. Obrana vzdunho prostoru R je aplikac protivzdunch obrannch operac NATO v podmnkch R a AR a d se proto stejnmi principy. M vlun obrann charakter a smuje k odraen napaden teritoria R vzdunmi prostedky protivnka. Tento kol m i preventivn funkci, nebo demonstruje odhodln AR nekompromisn psobit proti vzniku a ppadn eskalaci ozbrojenho konfliktu. 206. Sly a prostedky vzdunch sil AR, vylenn do systmu NATINEADS, pln koly primrn nad zemm R, piem na zklad Smrnice vojenskho vboru NATO MC 54/1 mohou plnit koly v rmci operanho dosahu i nad zemm sousednch stt. 207. Vzdun sly pi obran vzdunho prostoru R: v dob mru pln koly ozbrojenho dozoru nad zemm R (Air Policing), poskytuj navigan pomoc a pomoc pi pistn letadlm v nouzi a t zajiuj obranu ped nevojenskm vzdunm ohroenm (tzv. koncept RENEGADE)13; v dob krize a za vlky brn vzdun prostor R s clem odNevojensk vzdun ohroen pedstavuj civiln letadla zneuit jako nstroj teroristickho toku.
13

102

ret dery vzdunho protivnka na brnn objekty, objekty dleit pro obranu sttu a vlastn nebo spojeneck vojska, vst vzdun przkum, omezit prlet neptelskch vzdunch prostedk pes zem R na zem spojeneckch stt a vst boj s przkumnmi prostedky protivnka ve vzduchu. 208. K poslen sytmu NATINEADS se v ppad poteby zizuje nrodn posilov systm protivzdun obrany. Ten je v podzenosti SOC MO. Jeho pouit je vak zeno prostednictvm orgn NATO14, aby nedochzelo ke konfliktm s rozkazem velitele vzdunch sil NATO pro zen innost ve vzdunm prostoru a k ohroen vlastnch nebo spojeneckch vzdunch prostedk. Nrodn orgny takt zajiuj doplovn ztrt a vestrann zabezpeen vzdunch sil vylennch pro NATO. Steen objekt dleitch pro obranu sttu 209. Objekty dleit pro obranu sttu (dle jen ODOS) jsou objekty, jejich znienm nebo pokozenm, ohroenm osob v nich psobcch nebo zcizenm, pokozenm i znienm movitho majetku, kter je v nich doasn nebo trvale uloen, by vraznm zpsobem mohla bt ohroena bezpenost R nebo akceschopnost jejch ozbrojench sil. ODOS jsou z hlediska zabezpeen jejich steen soustmi OS R rozdleny do dvou zkladnch skupin. prvn skupinu ODOS tvo pozemky a stavby umstn ve vojenskch jezdech a jejich psluenstv, kter maj z politickho, vojenskho nebo hospodskho hlediska vznam pro zajiovn obrany sttu, a dle stavby a pozemky, k nim vkon vlastnickho prva nebo jinch majetkovch prv vykonv Ministerstvo obrany nebo prvnick osoba jm zzen i zaloen (dle jen vojensk objekty). druhou skupinu ODOS tvo vldou uren pozemky, stavby a dal objekty, kter maj za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu mohou mt strategick vznam, vetn stanovench sek sttnch hranic, a dle stavby a pozemky uren k ochran obyvatel (dle jen nevojensk objekty).
Tmito orgny zen a koordinace pouit vzdunch sil jsou Spolen operan stedisko vzdunch sil (CAOC Combined Air Operations Centre) a Stedisko zen a hlen (CRC Control and Reporting Centre).
14

103

210. Steen vojenskch objekt bude v rmci vojenskch operac na zem R provdno formou steen tchto objekt pslunky OS R. Draz je nutno poloit na vojensk objekty, v nich jsou uloeny zbran, munice, jejich zneuiteln komponenty a pedmty pedstavujc utajovan skutenosti. Steen tchto vojenskch objekt je zabezpeovno v rmci standardn pe vojenskch tvar a zazen, kter je spravuj nebo vyuvaj. 211. Pi hrozb vzniku nebo po vzniku krizov situace, spojen s ohroenm vnj nebo vnitn bezpenosti R, se intenzita standardn zabezpeovanho steen bude zvyovat a mnostv steench vojenskch objekt roziovat. Steen takovho rozsahu bude pekraovat monosti pslunch vojenskch tvar a zazen a bude zabezpeovno Vojenskou polici a dalmi vylennmi nebo vytvoenmi vojenskmi jednotkami. 212. Nevojensk objekty budou zabezpeovny a steeny OS R pouze na zklad rozhodnut vldy a zpravidla pi hrozb vzniku nebo po vzniku krizov situace, spojen s ohroenm vnj nebo vnitn bezpenosti R. Draz bude kladen na steen objekt, ve kterch je akumulovn niiv potencil v takovm mnostv, e jeho ppadn uvolnn ohroz ivoty a zdrav velkho mnostv obyvatelstva (jadern elektrrny, pehrady, chemick provozy apod.). 213. Steen nevojenskch objekt bude zabezpeovno elov vytvenmi uskupenmi OS R. Pi vyhlen nouzovho stavu budou ke steen pouity i aktivn zlohy AR. Po vyhlen stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu budou ke steen vyuity pedevm jednotky mobilizan vytven u krajskch vojenskch velitelstv (KVV). Asistenn operace na podporu Policie R 214. Asistenn operace na podporu Policie R (PR) jsou vedeny pi zajiovn ochrany sttnch hranic nebo pi plnn kol sluby podkov policie nebo ochrann sluby pi nedostatku sil a prostedk PR. Pouit ozbrojench sil R pi tchto typech asistennch operac vychz z poadavk odpovdnch stednch a zemnch orgn krizovho zen. Ke splnn tchto poadavk vytv OS R elov kolov uskupen. 104

215. Sloen, velikost a vybaven elovch kolovch uskupen budou vdy pizpsobeny charakteru, rozsahu a dob plnn kol. elov kolov uskupen je pidleno podle princip OPCON operanm velitelem AR na zklad poadavku Ministerstva vnitra R (MV R) k plnn kol v jednotlivch krajch. Po dobu plnn kol na zem kraje elov kolov uskupen podlh veliteli elovho kolovho uskupen nebo veliteli vylennch sil a prostedk a je nasazovno podle poadavk krajskho editele PR. 216. Sly a prostedky ostatnch soust OS R na teritoriu mohou bt k plnn kol Policie R vyuity, pokud nebudou vzny ppravou k plnn nebo plnnm svch hlavnch kol. Pouit tchto sil a prostedk bude vdy krtkodob.

105

Operace v rmci integrovanho zchrannho systmu R 217. Integrovan zchrann systm R (IZS) je tvoen zkladnmi a ostatnmi slokami. Zkladnmi slokami IZS jsou Hasisk zchrann sbor R (dle jen HZS R), jednotky porn ochrany, zaazen do plonho pokryt kraje jednotkami porn ochrany, zdravotnick zchrann sluba a PR. Ostatnmi slokami IZS jsou mj. tak vylenn sly a prostedky OS R, zejmna sly a prostedky vojenskch zchrannch tvar. 218. Asistenn operace na podporu IZS jsou OS R vedeny15: k zchrannm pracm pi pohromch nebo pi jinch zvanch situacch, ohroujcch ivoty, zdrav, znan majetkov hodnoty nebo ivotn prosted, pokud sprvn ady, orgny zemn samosprvy a zkladn sloky IZS nemohou zajistit zchrann prce vlastnmi silami; k odstrann jinho hrozcho nebezpe za pouit vojensk techniky, pokud sprvn ady, orgny zemn samosprvy, prvnick osoby a sloky IZS nedisponuj potebnou technikou; k leteckmu monitorovn pohromy nebo radian a chemick situace na urenm zem; k zabezpeen pepravy humanitrn a zdravotnick pomoci; k zabezpeen leteckho zdravotnickho odsunu, pokud hroz nebezpe z prodlen a nesta sly a prostedky leteck zchrann sluby; k zabezpeen leteck sluby ptrn a zchrany. 219. Pouit OS R pi tchto operacch vychz z jejich msta a uren v rmci poplachovch pln IZS nebo poadavk odpovdnch stednch a zemnch orgn krizovho zen. Ke splnn tchto poadavk vytv OS R elov kolov uskupen.

15

Zkon . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu

106

220. Jdro tchto elovch kolovch uskupen tvo pslunci a technika zchrannch, ennch, protichemickch, vrtulnkovch, logistickch a zdravotnickch tvar a zazen. K naven pot pi operacch v mru me dojt na zklad rozhodnut vldy zaazenm osob a vyuiteln speciln techniky s obsluhou od mechanizovanch, dlosteleckch, protiletadlovch, przkumnch apod. bojovch tvar nebo od vojenskch zazen a kol. 221. elov kolov uskupen je pidleno podle princip operanho zen (OPCON) ZNGOV editelem SOC MO na zklad poadavku MV k plnn kol v jednotlivch krajch. Po dobu plnn kol na zem kraje podlh kolov uskupen veliteli zemn pslunho KVV. 222. Pi vyhlen nouzovho stavu mohou bt k plnn kol ve prospch IZS pouity aktivn zlohy, zejmna v zchrannch a ennch tvarech, pop. pch rotch KVV. 223. Po vyhlen stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu mohou bt k plnn kol ve prospch IZS pouity vhradn zchrann tvary R. 224. Sly a prostedky ostatnch soust OS R na teritoriu budou pouity v obdobnm rozsahu a zpsobem jako u asistennch operac k plnn kol Policie R.

107

HLAVA 8 NRODN KOLY AR PI PPRAV A VEDEN OPERAC

NRODN KOLY AR PI PPRAV A VEDEN OPERAC

Pprava ozbrojench sil 225. Pprava ozbrojench sil je tvoena komplexem opaten, jejich clem je dosaen poadovanch schopnost ozbrojench sil. M ti zkladn, zpravidla neoddliteln sloky: vcvik, vzdlvn a vchovu. 226. Schopnosti OS R vyjaduj jejich kvalitu a operan pouitelnost. Vstavba a pprava OS R je systmov usmrovna k dosaen politicko-vojenskch ambic R a je zena tak, aby zabezpeovala plnovit a postupn dosaen poadovan rovn operanch schopnost OS R. 227. Operan schopnosti pedstavuj to, co jednotliv sloky OS R i ozbrojen sly jako celek maj umt, znt a bt schopny realizovat v pprav k nasazen a v rmci reln uskuteovan operace. Jednotliv operan schopnosti se navzjem dopluj, jsou propojeny a na sob zvisl. Nezbytn operan schopnosti pro splnn posln a kol silami NATO vyjaduj klov operan schopnosti, mezi n pat: vasn dostupnost sil; efektivn zpravodajsk innost; rozmstitelnost a mobilita; inn nasazen; efektivn systm velen, zen a spojen (C3); logistick udritelnost; odolnost a ochrana sil. 228. Sly AR mus bt vyzbrojeny, vybaveny, vycvieny a zabezpeovny tak, aby dosahovaly poadovan operan schopnosti. Dosahuje se toho zejmna: realizac poadavk Ministersk smrnice NATO (Ministerial Guidance) a Cl vstavby sil (Force Goals) pi vstavb AR; 110

 zavdnm patch standardizanch dohod NATO v technologick oblasti rozvoje AR i v oblasti operan standardizace AR; rozpracovnm doktrn a dalch operanch standard NATO do doktrinln soustavy AR a jejich osvojenm veliteli a pslunky tb vech rovn velen a zen AR; dosaenm co nejvy rovn vycvienosti vech pslunk a sladnm innosti vech organickch celk (sloek) AR v podmnkch blzkch podmnkm skuten vojensk operace. 229. Pprava velitel, tb a vojsk je nepetritm procesem uchovvn a zdokonalovn schopnost a dovednost vojk, tb a sil, kter vede ke zdokonalovn schopnost zapojit se do ppravy a proveden vojenskch operac. Soust tto ppravy jsou rzn formy vzdlvn (jako roziovn vdomost formlnm a neformlnm studiem), vcvik jednotlivce, vcvik jednotky a tak rzn formy cvien organickch celk vech rovn velen a zen AR. Mrov pprava velitel a tb mus zajistit zvldnut obecnch zsad veden bojovch a nebojovch innost vetn jejich zabezpeen a osvojen si standardnch i nestandardnch postup pi een rznorodch situac v prbhu ppravy a veden vech druh monch operac AR. Vchovn aspekt tohoto procesu spov v utven doucch povahovch vlastnost pslunk AR, jako je houevnatost, estnost, pesnost, sla vle, odvaha, sebekze, aktivita a dal. 230. Vcvik jednotlivce je zkladn formou dosaen poadovanch bojovch schopnost vojk, jednotek a dalch organizanch celk AR. Jeho obsah mus respektovat zsady a poadavky doktrn a pedpis doktrinln soustavy AR, kter vymezuj zkladn zpsoby plnn kol slokami AR v ppad jejich nasazen ve vojenskch operacch. 231. Individuln pprava je forma vzdlvn a ppravy jednotlivce s clem zskat vdomosti a dovednosti, potebn pro plnn kol ve vojenskch operacch. U velitel a instruktor se jedn navc i o potebu zskat vdomosti a dovednosti nezbytn k plnn jejich vedoucch funkc 111

v procesu vcviku podzench. Individuln vcvik (pprava) je organizovn: v prbhu zkladnho, odbornho a specilnho vcviku; na Univerzit obrany a ve Vojensk akademii (resortn kole MO); v prbhu vcviku u tvar formou zdokonalovacho vcviku nebo metodou samostatnho studia (osobn ppravy); v zahraninch vojenskch kolch a kurzech. 232. Spolen pprava pedstavuje sladn a zdokonalen znalost a dovednost jednotlivc, zskanch individulnm vcvikem, nslednmi spolen provdnmi innostmi v organickch celcch vech typ a na vech organizanch rovnch sloek OS R. Vyvrcholenm kolektivnho vcviku je cvien, jeho clem je maximln piblit vcvik (innost vojsk) mon operan praxi a doshnout maximln mon rovn bojovch schopnost jednotlivch organickch celk (sil a prostedk) AR pi dan rovni vzbroje a dalho vybaven a zabezpeen. Mezi zkladn druhy cvien pat: poln cvien s vojsky; velitelsko-tbn cvien; cvien na simultorech. Zrove je mon a eln je vzjemn kombinovat. Cvien mohou bt provdna na mapch, v ternu nebo s vyuitm vpoetn techniky a informanch technologi. 233. Cvien lze lenit podle rznch kritri, napklad: podle druh sil a vojsk (cvien pozemnch sil, cvien vzdunch sil, cvien specilnch sil, odborn-taktick cvien, spolen cvien vce druh sil); podle sttn pslunosti astnk (nrodn cvien AR, mnohonrodn mezinrodn cvien, mezinrodn cvien na bilaterln rovni);

112

 podle stupn velen (taktick cvien, operan cvien a strategick cvien, na nich se e koly k zajitn bezpenosti, sttn suverenity a zemn celistvosti R nebo zem NATO). 234. Obsahem cvien je zpravidla procviovn a provovn pipravenosti velitel a sladn tb s drazem na zvldnut procesu plnovn a zen innosti podzench v prbhu operac. Obsahem hlavn sti cvien je plnn kol veden boje a zen operac v situacch a podmnkch maximln blzkch podmnkm boje. 235. Poadavky a cle vcviku: vcvik je nutno povaovat za jeden ze zkladnch prostedk k dosaen poadovan rovn operanch schopnost sil a vojsk; vcvik mus smrovat k pprav na veden boje a operac; vcvik mus zahrnovat i ostatn prvky, podlejc se na systmu bezpenosti R; vcvik mus bt zamen na plnn nejsloitjch kol v nejsloitjch podmnkch s clem pipravit jednotlivce i jednotky na plnn jednoduch, by specifickch kol; vcvik krom vcvikov sloky mus zahrnovat i sloku testovn, analz a zeveobecovn; v prbhu vcviku, zejmna cvien, se mus veejn demonstrovat rove operanch schopnost sil a prostedk AR; vcvik mus bt soustavn, postupovat od jednoduho ke sloitjmu, od obecnho ke konkrtnmu a vdy mus bt maximln komplexn a odehrvat se v prosted, kter co nejvc pibliuje relnou situaci; vcvik zpravidla d velitel nebo funkcion, jen bude i ve skutenosti dit boj (operaci); vcvik ve vech formch a etapch mus vychovvat k vlastenectv, ct k hodnotm demokracie a humanity a k vzjemnmu bojovmu ptelstv.

113

236. Vcvik ped nasazenm v operaci se organizuje s ohledem na mon koly pedpokldanho nasazen s vyuitm poznatk, zskanch z vyhodnocen pedchozch mis. 237. Vcvik v dob nasazen (operace) se uskuteuje s clem pizpsobit se konkrtnm podmnkm operace, zvldnout nov zpsoby innosti, doshnout sladn osob, kter pily jako doplky, stdn nebo vmna, a pizpsobit je dan vzbroji a technice. Ve spolench mnohonrodnch operacch se vcvik uskuteuje podle pokyn velitele mnohonrodnch sil. 238. Soust vcviku pslunk AR je i vcvik aktivnch zloh. Pi nasazen sil AR po mobilizanm doplnn se plnuje a provd zdokonalovac vcvik mobilizovanch osob s clem obnovy jejich pouitelnosti.

114

Vstavba vlench ozbrojench sil R a jejich mobilizace 239. V procesu vstavby vlench OS R a jejich mobilizace budou v jednotlivch stavech v rmci systmu mobilizanch pprav plnny vzjemn navazujc innosti, kter budou reagovat na rozsah a aktulnost ohroen R. Jejich obsah a forma jsou zvisl na tom, zda se jedn o mrov stav, stav napt, stav ohroen sttu, vlen stav, nebo nvrat do mrovho stavu (demobilizace). Zkladn podmnkou pro realizaci pechodu OS R z mrov na vlenou strukturu je vasn indikace vzniku konfliktu. 240. V mrovm stavu je zabezpeen operac organizovno standardnmi postupy. Mobilizan ppravy se sousted zejmna na zpracovn mobilizanch projekt, kter budou zkladn podkladovou dokumentac pro vstavbu vlench OS R. K tomu budou prbn provdny bilance poteby a zdroj sttu v oblasti doplovn osobami a materilem. Revize mobilizanch projekt bude probhat v souladu s mncmi se potebami AR a vvojem mezinrodn politicko-vojensk situace. 241. Po identifikaci hrozby ohroen bezpenosti R se mobilizan projekty rozpracovvaj do pln vstavby profesionlnch tvar nebo do mobilizanch pln a pmaj se opaten k pprav jejich realizace. Urychlen se dokonuj modernizan programy a zahajuj nov, zejmna na pozen chybjc vzbroje a bojov a speciln techniky. Bude zahjeno vytven potebnch zsob. Ke splnn tchto opaten bude provedeno upesnn Stedndobho plnu innosti a rozvoje resortu MO a prava rozpotu v resortu MO. 242. Po vyhlen stavu napt16 budou v resortu MO plnny koly pedbnch opaten. V jejich rmci bude zahjena realizace pln vstavby tvar podle vlen organizan struktury a jejich bojov a odborn stmelen. K tomu bude ppadn naven rozpoet resortu MO. Doplnn osobami bude realizovno rekrutac a petm aktivnch zloh do inn sluby. Bude zahjena realizaPojem stav napt pevzat z nov pipravovan, doposud neschvlen zkonn pravy. M sv funkn opodstatnn a z hlediska systmu byl zaazen do tto doktrny.
16

115

ce hospodskch opaten pro krizov stavy. Osoby podlhajc brann povinnosti se podrob odvodnmu zen. Pro zajiovn obrany sttu budou zavedeny potebn evidence. Podle poteby budou dodvny vcn prostedky. 243. Po vyhlen stavu ohroen sttu budou vojci v inn slub pevedeni do mimodn sluby. Bude zahjena realizace pln mobilizan vstavby tvaru povolnm vojk v zloze do mimodn sluby a provedeno bojov (odborn) stmelen tvar. Bude pokraovat realizace hospodskch opaten pro krizov stavy, vdej majetku z elovch zsob a doplovn vcnmi prostedky. Podle poteb OS R bude pokraovat odvodn zen. 244. Po vyhlen vlenho stavu bude provedena sten nebo veobecn mobilizace. Bude pokraovat odvodn zen a pprava zloh, povolan zlohy budou ureny k hrad ztrt nasazench tvar a k vytven tvar novch. Realizace hospodskch opaten pro krizov stavy, vdej majetku z elovch zsob a doplovn vcnmi prostedky bude pokraovat. 245. Demobilizace bude nazena prezidentem R po ukonen konfliktu. Bude zahjen proces ruen tvar vlen organizan struktury OS R a vojci v mimodn slub budou pevedeni do vojensk inn sluby a do aktivn nebo povinn zlohy. Budou vrceny vcn prostedky vlastnkm, bude ukonena realizace hospodskch opaten pro krizov stavy a vdej majetku z elovch zsob.

116

Strategick pesuny 246. V dsledku rozen kol plnnch ozbrojenmi silami, kter vyplvaj z lenstv R v NATO, vyvstala poteba eit problematiku pesun a peprav vojsk pro cel spektrum monch operac NATO jak podle lnku 5 Severoatlantick smlouvy, tak i mimo nj17. Obecn principy operac a jejich podpory v operacch NATO lze transformovat do oblasti strategickch pesun ve vech typech operac. Krom obecn platnch v tto oblasti plat zejmna tyto principy: Princip kolektivn odpovdnosti orgny NATO a jednotliv zem maj kolektivn odpovdnost za zabezpeen pesun a peprav pi spolench operacch. Kolektivn odpovdnost je rozdlena na: a) Odpovdnost NATO, kdy pslun operan velitel NATO odpovdaj za stanoven priorit, zahjen, koordinaci a zen rozmsovn, dopravu pro doplovn zsob a za pemsovn sil ve spoluprci s jednotlivmi zemmi. b) Odpovdnost jednotlivch zem, kdy kad vyslajc stt odpovd za zskn dopravnch prostedk pro rozmstn, udren a pemsovn svch sil. Stty maj dle odpovdnost za plnovn a zen pesun svch sil, a to i v ppad, kdy jsou soust mnohonrodnho uskupen. V ppad, e nkter zem pevzala lohu vedouc zem, odpovd dle za pesuny mnohonrodnch velitelstv nebo mnohonrodnch jednotek. K naplnn tohoto principu je nutn vzjemn spoluprce jednotlivch zem a koordinace innosti s clem dosaen co nejvy efektivnosti. K tomu se vyuv dvoustrannch nebo vcestrannch dohod uzavench mezi zastnnmi zemmi. Princip spoluprce nezbytn je spoluprce mezi veliteli a orgny NATO a nrodnmi orgny zem, a to jak vojenskmi, tak civilnmi. Tato spoluprce me bt jak dvoustrann, tak vcestrann.
Podstatou je, aby existovala monost rozmstit jednotky pomoc mnohonrodn spoluprce natolik vas, aby mohly pln realizovat svoji funkci a plnit stanoven koly. K tomu je nezbytn zavst a respektovat dle principy a zsady, kter vychzej ze Spolen spojeneck publikace NATO pro pesuny a pepravu AJP-4.4.
17

117

 Princip koordinace ve uveden spoluprce mezi veliteli a orgny NATO a nrodnmi orgny zem mus bt koordinovna na odpovdajc rovni. Princip efektivnosti nezbytn je optimalizace vyuit vojenskch a civilnch dopravnch prostedk pi maximlnm vyuit monost a vhod jednotlivch druh dopravy. Princip prunosti systm vojensk dopravy mus bt schopen reagovat na zmny operan situace a mnc se poadavky na zabezpeen pesun a peprav. Princip standardizace podstatou je standardizovat pouvan systmy, formty dat, hardware, soware, zazen a postupy k zabezpeen jejich vzjemn sluitelnosti, zamnitelnosti nebo shodnosti s clem maximln usnadnit dopravn proces. Princip sluitelnosti zce souvis s principem standardizace, jeho podstatou je takov vybaven jednotek, aby mohly mezi sebou komunikovat a na poadovan rovni spolupracovat. Princip transparentnosti nezbytn je vzjemn vmna informac a daj mezi veliteli NATO a vojenskmi i civilnmi orgny zem s clem dosaen efektivnho plnovn a splnn dopravnch kol. 247. Za ppravu a zpracovn smrnic, postup a za organizaci pesun a pepravy sil NATO odpovdaj pslun orgny NATO a nrodn vojensk i civiln orgny zem. Jednotliv zem odpovdaj za zabezpeen dostatench prostedk pro rozmstn, pepravu pro doplovn zsob a pemisovn vlastnch sil. Zem vak mohou vytvoit prostedky dostupn pro sdlen nebo kooperativn pouit v ppad, e vlastn nadbytenou pepravn kapacitu. R v ppad poteby na vydn pslunho velitele NATO umon zpstupnn tch vojenskch dopravnch prostedk, kter nejsou ureny pro jej nrodn potebu a v dan okamik jsou nadbyten. 248. Zabezpeen vojsk civilnmi prostedky je jednm ze zkladnch zpsob dosahovn poadovan prunosti pi plnn operanch poadavk AR. K tomu je nezbytn zk spoluprce orgn vojensk dopravy s pslunmi orgny sttn sprvy. Na rovni NATO je tato innost realizovna cestou spojeneckch civilnch 118

dopravnch rad a vbor civilnho nouzovho plnovn (Civil Emergency Planning - CEP) v otzkch hodnocen a definovn schopnost, dostupnosti a uskutenitelnosti operanch cl pomoc civilnch prostedk. Dopravn prostedky je mon zskat bu ze zdroj v R nebo v zahrani. 249. R jako vyslajc zem odpovd za zskvn dopravnch prostedk, plnovn a zen pesun a pepravy nrodnch sil a nrodnch sloek mnohonrodnch sil z domovsk zkladny do msta konenho uren. Schvalovn, koordinaci a zen vzdunch, nmonch a vnitrozemskch pozemnch pesun a peprav v rmci teritoria hostitelsk zem k zabezpeen operac NATO, pesun a peprav v souladu s poadavky vyslajcch zem a operanmi poadavky velitel NATO zabezpeuje v R Nrodn koordinan stedisko pro pesuny (National Movement Coordination Centre NMCC). Logistick podpora operac 250. Logistick podpora sil AR v zahrani je zajiovna ze zdroj R do prostoru odpovdnosti nasazench sil AR. Akoli vyuit mnohonrodn logistiky me mt znan pednosti a vst k finannm a materilnm sporm, me AR upednostnit variantu nrodn logistick podpory. V tomto ppad spov konen odpovdnost za poskytovn logistick podpory, dopravu zsob a zabezpeen slueb na vlastnch jednotkch AR. 251. Charakter kol plnnch logistikou se mn podle rovn veden bojov innosti, fze, druhu a intenzity boje nebo operace. Ve fzi ppravy sil a prostedk v R se pln tyto hlavn koly: zen ppravy; doplnn a kontrola vojenskho materilu; doplnn zsob; pprava logistickch systm (vetn vytvoen NSE); rekognoskace a zajitn pepravnch os; zpracovn plnu pesun a peprav; aktivace zdroj v R; uzavrn smluv k podpoe sil v zahrani. Ve fzi zasazen sil a prostedk se pln tyto hlavn koly: logistick podpora pesunu do mst nasazen; doprava potebnho materilu a zazen; zabezpeen ubytovn a stravovn; rozvinut systmu zsobovn a slueb AR vetn 119

teritorilnch prvk, s vyuitm monost civilnho sektoru; aktivace polnch logistickch informanch systm; navzn souinnosti v mst nasazen. V prbhu operace pln logistika tyto hlavn koly: udren efektivnosti systmu zsobovn, slueb a opravsk innosti AR; udrovn zsob na pedepsan rovni; drba a opravy vojenskho materilu; doplovn za pokozenou vzbroj a techniku; logistick podpora rotace personlu; logistick podpora odpoinku a volnho asu vojka; podl na humanitrn pomoci. Po ukonen bojov innosti nastv fze staen sil a prostedk, ve kter sehrv logistika prioritn roli pi plnn tchto hlavnch kol: zpracovn pln pesun do stlch posdek; zabezpeen pesun; deaktivace polnch logistickch systm; staen logistickch sil a prostedk po ukonen innosti. Obnova bojeschopnosti je zvrenou fz logistick podpory jednotek po nvratu do R. v tto fzi budou jednotky napojeny na mrov logistick systmy. Pouit materil a technika mus bt oeteny, opraveny, doplnny a pipraveny k plnn dalch kol.

120

252. Zsoby v prostoru operace se udruj u jednotek ve vi 5 standardnch dennch objem spoteby (SDOS) a u NSE ve vi 25 SDOS. NSE je klovm vkonnm prvkem logistick podpory. Jeho poslnm je zajistit vlastn sily a podlet se na spolenm zabezpeen. Psob jako jeden celek, ppadn v zvislosti na rozsahu operace me bt rozdleno na pedsunut odad s v zsob do 5 SDOS a hlavn sly s v zsob do 20 SDOS, piem hlavn sly NSE pln zsobovac funkci pro pedsunut odad. NSE zpravidla tvo kontraktan a podprn jednotky. rove jejich pouit zvis na velikosti nrodnho pspvku do mnohonrodnch sil. NSE vystupuje v nrodnm zjmu vi nrodnm prvkm ostatnch armd a vi mstnm sprvnm orgnm i dodavatelskm subjektm. NSE podlh nrodn struktue velen a je odbornm orgnem velitele kontingentu. 253. Logistick podpora z zem R je realizovna prostednictvm Distribunho centra psunem ze zdroj AR, nkupem materilu a slueb z civilnho sektoru a ze zsob Sprvy sttnch hmotnch rezerv (SSHR). Struktura velen a zen logistiky v prostoru operace bude zviset na rozsahu a charakteru operace, charakteru prostoru operace, na tom, zda esk kontingent bude operovat nezvisle nebo v mnohonrodnm rmci a na mnostv dalch faktor. Monou variantu znzoruje obr. 4.

121

KONCEPCE VELEN A ZEN A ODPOVDNOSTI PI ZABEZPEEN OPERACE

VELITEL OPERACE

INFORMACE
Distribun centrum

MATERIL

Obr. 4: Velen a zen logistiky

122

SOC

eLogZdrP

NSE

LOG

Jednotky

Zdroje v R

Zdroje mimo R

SPOLEN SLY
Pozemn sly

UDROVN JEDNOTEK V OPERACI DOPLOVN ROTACE

ROZKAZY

Vzdun sly

254. Zdroje logistick podpory. Pro logistickou podporu ve vech fzch operace jsou na nrodn nklady poizovny a udrovny nrodn logistick zdroje podle nsledujcch zsad: Logistick podpora OS R se realizuje z vcnch zdroj AR, nkupem materilu, slueb a krytm platovch, mzdovch a osobnch vdaj, spojench s nasazenm kontingentu, na zklad podrobn specifikace vdaj. Civiln zdroje mohou doplnit vojensk. Civiln vybaven, zbo a sluby mohou bt vyuity k poskytnut vasn a inn logistick podpory pro jakoukoli operaci NATO nebo operaci vedenou NATO. Podpora zaloen na civilnch zdrojch vak me bt pouita pouze v ppad, e spluje operan poadavky vylennch sil. Orgny logistiky AR mus pistupovat k een kol logistick podpory prun, hledat nov, netradin een pmo v mst nasazen s ohledem na vzniklou situaci a uloen kol. Zabezpeen hostitelskm sttem 255. Zabezpeen hostitelskm sttem (Host Nation Support HNS) tvo souhrn opaten, jejich clem je civiln a vojensk pomoc, poskytovan pi pprav a veden operac podle l. 5 a mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy spojeneckm ozbrojenm silm a organizacm NATO, kter jsou rozmstny na zem esk republiky (jako hostitelskho sttu), operuj zde nebo zemm R projdj18. Jedn se o nsledujc oblasti: vyuit civiln i vojensk infrastruktury, umoujc pet, soustedn, dal pohyb a integraci tchto sil do sestavy;
Pi poskytovn hostitelskho zabezpeen ve prospch spojeneckch ozbrojench sil lze ukldat fyzickm a prvnickm osobm povinnosti uveden v zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky. Pro pobyt pslunk ozbrojench sil jinch stt na zem R pi pprav a veden operac jak podle l. 5, tak mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy se uplatn ustanoven zkona . 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky.
18

123

 zabezpeen potebn komunikan a informan podpory; uskladnn materilu, vetn munice (doasn skladit, depozita apod.); vyuit vojenskch vcvikovch prostor (ncvik manvru, stelnice pro pmou i nepmou stelbu, souinnostn cviit); zabezpeen pohonnmi hmotami a mazivy (PHM); zdravotnick zabezpeen; zabezpeen potravinami, ppadn hotovou stravou; dodvky ennho a stavebnho materilu; zabezpeen pitnou a uitkovou vodou; zabezpeen elektrickou energi; ochrana aliannch sil v prostorech soustedn a pi pesunu; zen pesun a dopravy; asistence Vojensk policie i Policie R; ubytovac a stavebn zabezpeen; oprava pokozench zazen (komunikace, letit, eleznin vykldac stanice apod.) vyuvanch spojeneckmi vojsky; izolace zadrench osob a zajatc, jejich zabezpeen; klid bojit; odminovn, EOD; ustanoven stynch prvk vech organizac podlejcch se na HNS (vetn civilnch); pekladatelsk a tlumonick innost; kulturn zabezpeen vojsk spojeneckch sil; zabezpeen evakuovanch osob a uprchlk.

Allied Joint Host Nation Support Doctrine and Procedure (MC 334/1, AJP-4.5 (A)), jen 2002
19

124

256. Podmnky HNS pro vojensk operace podle l. 5 i mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy jsou stanoveny v mezinrodnch smlouvch, dalch bilaterlnch nebo multilaterlnch normativnch dokumentech a standardizanch dohodch (STANAG). Pro prvotn plnovn je zpracovn Katalog HNS esk republiky. Postupy NATO v oblasti poskytovn HNS upravuje dokument vojenskho vboru NATO MC 334/1 a dle spojeneck publikace AJP-4.5. Tyto zsady vyaduji ppadn vypracovn dalch smluv a dokument, jako je napklad Memorandum o porozumn (MOU Memorandum of Understanding), Stanoven poadavk (SOR Statement of Requirements), Technick opaten (TA Technical Arrangement) a Spolen provdc opaten (JIA Joint Implementation Arrangement).

125

257. Pro HNS je vyuvna ada slueb a organizac z civilnho sektoru. Zabezpeen kol HNS na zem R je ze strany spojeneckho velitele koordinovno Nrodnm koordinanm centrem pro HNS (Host Nation Support Coordination Centre HNSCC), kter by mlo psobit v blzkosti mnohonrodnho spolenho stediska logisticky (Multinational Joint Logistic Centre MJLC) s monost spojen na vojensk a civiln orgny (doprava, policie apod.), vetn spojen na komern organizace podlejc se na plnn kol HNS. V souladu s patmi zsadami HNS19 esk republika stanov tzv. jedin styn orgn (Single Point of Contact SPOC) sekce podpory MO. 258. HNS m i druh aspekt vyuvn HNS silami AR psobcmi na teritoriu jinch hostitelskch stt. Orgny vojensko-strategickho stupn velen jsou povinny vytvoit vechny legislativn i organizan pedpoklady k tomu, aby systm HNS byl vyuit co nejefektivnji. 259. Plnovn HNS. Proces plnovn a realizace HNS zahrnuje ti fze: Prvn fze. Stt (stty), kter bude vyadovat HNS, stanovuje na zklad analzy kolu poadavek na HNS. Druh fze. Clem je vypracovn nvrhu rmcovho normativnho dokumentu (zpravidla nazvanho Memorandum o porozumn) o podmnkch HNS mezi hostitelskm sttem a sttem (stty), kter pm HNS. Tet fze. Clem je zpracovn provdcch normativnch dokument (zpravidla nazvanch technick ujednn), kter navazuj na rmcov normativn dokument o HNS a dle jej rozvjej. Provdc normativn dokumenty o HNS obsahuj podrobnosti o pozemnm, vzdunm, bezpenostnm, dopravnm, spojovacm zabezpeen apod.

126

Je-li proces plnovn a realizace HNS organizovn pod velenm strategickho velitelstv NATO, zahrnuje pt fz: Prvn fze. Strategick velitelstv NATO stanovuje na zklad analzy kolu poadavek na HNS. Druh fze. Clem je vypracovn nvrhu rmcovho normativnho dokumentu (zpravidla nazvanho Memorandum o porozumn) o podmnkch HNS mezi vyslajcm sttem, kter bude pmat HNS, a strategickm velitelstvm NATO. Uren velitel NATO souasn stanov koncepci zabezpeen HNS (Concept of Requirements COR). Tet fze. Clem je zpracovn provdcch normativnch dokument (zpravidla nazvanch technick ujednn), kter navazuj na rmcov normativn dokument o HNS, a rozvjej jej. Provdc normativn dokumenty o HNS obsahuj podrobnosti o pozemnm, vzdunm, bezpenostnm, dopravnm, spojovacm zabezpeen apod. tvrt fze. Clem je vypracovn nvrhu spolenho plnu hostitelskho sttu a strategickho velitelstv NATO, kter bude obsahovat zpsob plnn poadavk vyslajcch stt a formu hrady za HNS. Pt fze. Clem je zdokonalen operanch pln. 260. V rmci plnovn a ppravy opaten HNS se pln zejmna tyto koly: pravideln konzultace a revidovn pln NATO na vojenskou pomoc spojeneckch sil s nutnost psobit na zem R; vyleovn sti infrastruktury pro zabezpeen pet sil, jejich rozmstn, soustedn, dal pohyb a integraci do sestavy; vytven prvnho rmce pro operace spojeneckch jednotek na vlastnm zem; budovn a drba infrastruktury, kter je financovna v rmci programu bezpenostnch investic NATO (NATO Security Investment Programme NSIP); vyleovn sti zdravotnick kapacity na podporu posil. 127

ZVR
Doktrna AR dv nvod, jak efektivn pouvat sly a prostedky AR pi spolen innosti v soudobch operacch a pi zajiovn nrodnch kol obrany a bezpenosti sttu. Jej uit m cyklick prbh. Poznatky z bojovch nasazen a cvien, rozvoj vojenskho mylen, nov technologie a mnc se politick prosted vyaduj jej prbnou aktualizaci a pi rozshlejch kvalitativnch zmnch i pepracovn.

128

129

PEHLED KLOVCH POJM

Aliance Spojenectv na zklad uzaven oficilnch smluv mezi dvma nebo vce stty k dosaen spolench dlouhodobch cl. Je sdruenm suvernnch stt na zklad patho mezinrodnho smluvnho aktu k naplnn politickch, ekonomickch nebo obrannch cl. Vyznauje se pednm sti suverenity do rukou spolench orgn aliance a koordinac sil v urit oblasti (vojensk nebo jin). astnick stty mohou sv zvazky v ppad ohroen svch zjm zruit. Bojov operace Bojov operace jsou vojensk operace, ve kterch alespo jedna z vlcch stran nesouhlasila s aktivitami druh strany nebo aktivitami spojeneckch (koalinch) vojsk a kter v principu dosahuj svch cl pomoc boje. Doktrna Doktrna obecn pedstavuje souhrn vyhrannch nzor na urit problm. Ve vojenskm prosted pedstavuje vyjden soustavy zsad a princip, podle kterch se d innost ozbrojench sil pi plnn kol ve vojenskch operacch. Doktrna AR Pedstavuje souhrn zsad pro ppravu a veden operac, na kterch se me AR podlet v rmci mnohonrodnho uskupen nebo je vst samostatn. Je spolenou doktrnou vech sil AR. Vytv rmec a vchodiska pro obsah dokument doktrinln soustavy AR. Koalice elov dohoda dvou nebo vce stt o spolenm postupu pi een mezinrodnch politickch, ekonomickch, vojenskch a jinch problm. Kombatant Pslunk organizovanch ozbrojench sil, skupin nebo jednotek jedn ze stran konfliktu, kter m prvo se pmo astnit neptelskch akc. 130

Pslunk ozbrojench sil se odliuje noenm uniformy nebo pipevnnm rozeznvacm oznaenm a veejnm noenm zbran. Jestlie nen vzhledem k povaze neptelskch akc mon odliit kombatanta, je za kombatanta povaovn kad, kdo nos veejn zbra bhem vojenskho stetnut nebo jestlie je viditeln protivnkem pi pohybu k mstu, ze kterho zan bojov akce. Status kombatanta maj i obyvatel neokupovanch zem, kte se pi piblen protivnka spontnn a masov chpou zbran, kte nos veejn zbra a dodruj zsady mezinrodnho humanitrnho prva. Na kombatanta se pln vztahuj ustanoven mezinrodnho humanitrnho prva, v ppad jeho zajet plat pro nj status vlenho zajatce. Za kombatanty nejsou povaovny osoby uren k plnn nebojovch kol (napklad zdravotnick personl, vlen zpravodajov, vojent duchovn) a nebojujc civiln osoby a dti pod ochranou mezinrodnho humanitrnho prva. Krizov operace Vcefunkn vojensk operace mimo lnek 5 Severoatlantick smlouvy, zahrnujc takov politick, vojensk a civiln innosti, kter jsou zahjeny a provdny v souladu s mezinrodnm prvem (vetn mezinrodnho humanitrnho prva) a kter pispvaj k pedchzen konflikt a k een kriz. Mrov operace Mrov operace jsou operace, pi kterch jsou nestrann pouvny diplomatick, civiln a vojensk prostedky, zpravidla podle zsad a princip Charty OSN, k obnoven nebo udren mru. Tyto operace mohou zahrnovat pedchzen konfliktm, vytven mru, prosazovn mru, udrovn mru, budovn mru a humanitrn operace. Mnohonrodn operace Mnohonrodn operace pedstavuj vojensk operace sil a prostedk dvou a vce stt, kter spolupracuj pi plnn kolu. Nrodn Pro poteby doktrny je tento pojem pouvn pro popis innost, operac a organizac, kter provd a zabezpeuje dan (lensk) stt samostatn bez pomoci spojenc nebo bez spoluprce s nimi. 131

Nrodn infrastruktura Infrastruktura, kter je zzena a financovna lenskm sttem NATO na vlastnm zem pouze pro vlastn ozbrojen sly (zahrnuje sly, kter jsou pidleny nebo pedureny pro NATO). Nrodn operace Nrodn operace jsou vojensk operace veden na nrodn rovni pouze jednm sttem. Nrodn sloka Jakkoli nrodn ozbrojen sly sloen z jednoho nebo vce druh vojsk pod velenm jednoho nrodnho velitele, pidlen nktermu veliteli NATO. Nrodn velen Velen, kter je vytvoeno a pracuje v pravomoci danho sttu. Me a nemus bt podzeno veliteli NATO. Nrodn velitel Velitel ozbrojench sil danho sttu, kter zpravidla nen zaazen v systmu velen NATO. Nebojov operace Nebojov operace jsou operace, ve kterch se sly a prostedky ozbrojench sil pouvaj bez pedem plnovanho pouit sly (zbran a munice). Za vjimen situace ale mohou bt zbran pouity i v jejich prbhu, zejmna pi sebeobran vojk, napadench pi plnn nebojovch kol, nebo pi obran civilnho obyvatelstva, napadenho s pouitm zbran. Obrann operace Obrann operace jsou operace veden s clem zastavit tok protivnka, vyerpat jeho ton monosti, udret ivotn dleit prostory a vytvoit podmnky k nsledn ton innosti (operaci) nebo ukonen konfliktu. AR mus bt schopna vestrann zabezpeit a vst obrannou innost v rmci spolenho mnohonrodnho uskupen, plnit koly k zajitn ochrany zem R a pesunu a pohybu spojeneckch vojsk na jejm teritoriu, celistvosti a svrchovanosti R, kterou me uskutenit samostatn nebo kter me bt soust spolen mnohonrodn operace. 132

Operace kolektivn obrany Operace veden v souladu s lnkem 5 Severoatlantick smlouvy na obranu spolenho prostoru. Operan plnovn Operan plnovn je proces, kter umouje operanmu veliteli rozpracovat vojensko-strategick cle do komplexnch pln vojenskch operac sladnch asov a prostorov. Operan schopnosti Schopnosti, kter vyjaduj to, co jednotky maj umt, znt a bt schopny realizovat v pprav k nasazen a v rmci operace a boje. Pravidla pouit sil (ROE Rules of Engagement) ROE definuj jednotn pravidla a zpsob pouit vojenskch sil pi operaci. Spolen operace Spolen operace jsou operace veden spolenm silm dvou a vce druh sil (pozemnch, vzdunch, specilnch, nmonch) pod jednotnm velenm. ton operace ton operace pedstavuj souhrn boj, der a manvr, sjednocench co do cle, kol, msta a doby proveden podle jednotnho plnu a uskuteovanch s clem zskat a udret iniciativu, zlomit vli protivnka k odporu, ppadn ho zniit, ovldnout stanoven prostor a doshnout vtzstv. Sly a prostedky AR mus bt schopny astnit se tonch operac (podlet se na jejich realizaci) ve spolenm aliannm uskupen v souladu se zsadami veden spojeneckch spolench operac. Vlit Geograficky vymezen oblast nebo zem se vzdunm prostorem, kde se ozbrojen sly vlcch stran pipravuj, sousteuj, rozvinuj a vedou innost k dosaen vojensko-politickch a strategickch kol (cl).

133

Vojensk operace Vojensk operace pedstavuj zkladn zpsob koncentrovanho a koordinovanho pouit ozbrojench sil v bojovch nebo nebojovch operacch v danm prostoru a ase. Vojensk strategie R Vojensk strategie R je dokumentem, obsahujcm soubor zkladnch princip zajiovn obrany R a zsad vstavby a pouit ozbrojench sil R (dle ozbrojen sly).

134

SEZNAM POUITCH ZKRATEK

ACC Air Component Commander Velitel vzdun sloky ozbrojench sil (vzdunch sil) AR Armda esk republiky ADL Allied Disposition List Pehled vylennch sil (seznam) ADMINCON Administrative Control Administrativn zen AI Air Interdiction Vzdun izolace prostoru bojov innosti AJP Allied Joint Publication Spolen spojeneck publikace AMCC Allied Movement Coordination Centre Spojeneck stedisko pro koordinaci pesun (pepravy) BRS Bezpenostn rada sttu C3 Command, Control, and Communications Velen zen a spojen CAOC Combined Air Operations Centre Spolen operan stedisko letectva 135

CEP Civil Emergency Planning Civiln nouzov plnovn CIMIC Civil-Military Cooperation Vojensko-civiln spoluprce (civiln-vojensk) CJTF Combined Joint Task Forces Spolen smen kolov uskupen (mezinrodn) COG Centre of Gravity Tit CRC Control and Reporting Centre Stedisko zen a uvdomovn CRO Crisis Response Operations Operace k een kriz CSAR Combat Search and Rescue Ptrn a zchrana v boji R esk republika EB (EW) Electronic Warfare Elektronick boj EOD Explosive Ordnance Disposal Pyrotechnick sluba likvidace vbunho materilu (neutralizace munice a vbunin) 136

EU European Union Evropsk unie FG Forces Goals Cle vstavby ozbrojench sil FSA Forward Support Area Pedsunut prostor zabezpeen FULLCOM Full Command pln velen HNS Host Nation Support Zabezpeen (podpora) poskytovan hostitelskou zem (sttem) HNS CC Host Nation Support Coordination Centre Koordinan stedisko pro HNS HZS Hasisk zchrann sbor ISTAR Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance Zpravodajstv, sledovn, zjiovn cl a przkum IZS Integrovan zchrann systm JAAT Joint Air Aack Team Spolen leteck dern skupina JFC Joint Forces Command (er) Velitelstv (velitel) spolench (vevojskovch) sil 137

JIA Joint Implementation Arrangement Spolen provdc opaten JOA Joint Operations Area Spolen operan prostor (prostor spolen innosti) KIP Komunikan a informan podpora KIS Komunikan a informan systmy CIS Communications and Information Systems Komunikan (spojovac) a informan systmy KVV Krajsk vojensk velitelstv LCC Land Component Command(er) Velitelstv (velitel) pozemn sloky LN Lead Nation Vedouc zem (stt) LOC Lines of Communications Spojovac trasy, komunikace (pro pesuny) MC Military Commiee Vojensk vbor MJLC Multinational Joint Logistic Centre Mnohonrodn spolen stedisko logistiky (velitelstv) 138

MOU Memorandum of Understanding Memorandum o porozumn (vzjemn dohoda) MV Ministerstvo vnitra MO Ministerstvo obrany NA5CRO Non-Article 5 Crisis Response Operation Operace k een kriz mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy NATINEADS NATO Integrated Extended Air Defence System Integrovan rozen systm PVO NATO NATO North Atlantic Treaty Organization Organizace Severoatlantick smlouvy NEO Non-Combatant Evacuation Operation Evakuace civilnch osob (nekombatant) NGO Non-Governmental Organization Nevldn organizace NG AR Nelnk Generlnho tbu AR NMCC National Movement Coordination Centre Koordinan stedisko sttu pro pesuny (nrodn) NSE National Support Element Nrodn prvek pro zabezpeen (sttu) 139

NSIP NATO Security Investment Programme Investin program NATO pro zajitn bezpenosti OBSE Organizace k bezpenosti a spoluprci v Evrop ODOS Objekty dleit pro obranu sttu OOTW Operations Other Than War Operace jin ne vlka OPCOM Operational Command Operan velen OPCON Operational Control Operan zen OPP Operational Planning Process Proces operanho plnovn OPS Operan pprava sttnho zem OS Ozbrojen sly OS R Ozbrojen sly esk republiky OSN Organizace spojench nrod OTS V Operan-taktick systm velen a zen 140

PR Policie esk republiky PfP Partnership for Peace Partnerstv pro mr PHM Pohonn hmoty a maziva PS Pasivn systm(y) PSS Pasivn sledovac systm(y) PSYOp(s) Psychological Operation(s) Psychologick operace (innost) PVO Protivzdun obrana RB OSN Rada bezpenosti OSN ROE Rules of Engagement Pravidla (zsady) pro uit sly RSA Rear Support Area Tlov zabezpeovac prostor SACEUR Supreme Allied Commander, Europe Vrchn velitel spojeneckch sil v Evrop

141

SAR Search and Rescue Ptrn a zchrana SDOS Standardn denn objem spoteby SFOR Stabilization Force Stabilizan sly SOC MO Spolen operan centrum ministerstva obrany SOFA Status of Forces Agreement Dohoda o statutu ozbrojench sil SOR Statement of Requirements Stanoven poadavk SPOC Single Point of Contact Jedin styn orgn sekce podpory MO SSHR Sprva sttnch hmotnch rezerv STANAG Standard NATO Agreement Smlouva o standardu NATO TA Technical Arrangement Technick prava TACOM Tactical Command Taktick velen (velen na taktickm stupni) 142

TACON Tactical Control Taktick zen (zen na taktickm stupni) TOA Transfer of Authority Pedn odpovdnosti (pravomoci) VP Vojensk policie VPP Vnitrosttn povrchov peprava WS Washingtonsk smlouva neoficiln oznaen Severoatlantick smlouvy ZHN Zbran hromadnho nien ZNG-OV Zstupce nelnka Generlnho tbu operan velitel

143

POUIT LITERATURA
Zkon . 2/1969 Sb., zkon esk nrodn rady ze dne 8. ledna 1969, o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn zmn a doplnn. stavn zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky ze dne 16. prosince 1992, v platnm znn. stavn zkon . 110/1998 Sb., o bezpenosti esk republiky ze dne 22. dubna 1998, ve znn stavnho zkona . 300/2000 Sb. Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky ze dne 14. z 1999, ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky ze dne 14. z 1999, ve znn zkona . 320/2002 Sb. Zkon . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu a o zmn nkterch zkon ze dne 28. ervna 2000. Zkon . 240/2000 Sb., o krizovm zen a o zmn nkterch zkon (krizov zkon) ze dne 28. ervna 2000. Bezpenostn strategie esk republiky, schvlen vldou dne 10. prosince 2003. Vojensk strategie esk republiky, schvlen vldou v ervnu 2004. Koncepce vstavby profesionln Armdy esk republiky a mobilizace ozbrojench sil esk republiky, pepracovan na zmnn zdrojov rmec, schvlen usnesenm vldy . 1154 ze dne 12. listopadu 2003. Strategick koncepce NATO, schvlen nejvymi pedstaviteli stt a vld astncch se jednn Severoatlantick rady ve Washingtonu D.C. ve dnech 23. a 24. dubna 1999. Raek, A. Balabn, M. a kol.: Ustaven komplexnho systmu zen bezpenosti esk republiky. Vojensk rozhledy 4/2002. Nov bezpenostn prosted po 11. z a Evropsk unie; Dopad na eskou republiku. Praha, stav mezinrodnch vztah 2002. esk bezpenostn terminologie; vklad zkladnch pojm. Brno, Masarykova univerzita v Brn, stav strategickch studi 2002. 144

Doktrna Armdy esk republiky. MO R erven 2001. Severoatlantick smlouva (oznaovan tak jako Washingtonsk smlouva ze dne 4. dubna 1949). Charta Organizace spojench nrod. Allied Joint Doctrine (Spojeneck doktrna spolench operac) AJP-01 (B), prosinec 2002. Politika NATO v informanch operacch MC 422. Military Doctrine of the Royal Netherlands Army. Royal Netherlands Army, 1996. Spojeneck publikace a doktrny AR (AJP-3, AJP-3.1, AJP-3.2, AJP-3.4, AJP-3.4.1, AJP-4.5). AAP-4 NATO Standardization Agreements and Allied Publications, 1997. AAP-6 NATO Glossary of Terms and Definitions, 2003. AAP-15 NATO Glossary of Abbreviations used in NATO, 2004. MC 133/3 Procedures for Approval and Promulgation of Major NATO Commanders and CUSRPGs Operational Planning Documents. MC 334/1 NATO Principles and Policies for Host Nation Support (HNS) Planning. MC 411/1 NATO Military Policy on Civil-Military Cooperation (CIMIC).

145

OBSAH
HLAVA 1 VODN USTANOVEN Doktrinln soustava AR rovn zen operac HLAVA 2 VOJENSK OPERACE lenn vojenskch operac Charakteristika vojenskch operac Hlavn druhy vojenskch operac Spolen operace HLAVA 3 VCHODISKA PRO PPRAVU A VEDEN OPERAC Vojensk strategie Operan umn a taktika Zkonitosti soudobch vojenskch operac Okolnosti ovlivujc ppravu a veden mnohonrodnch operac Faktory ovlivujc veden operac Vchodiska pro velen a zen v operacch Vchodiska pro zabezpeen operac HLAVA 4 ZKLADY VOJENSKCH OPERAC Principy vojenskch operac Pouit vojensk sly Operan plnovn Velen a zen v operacch Manvr a palebn sla Ochrana vojsk Vojensk zpravodajstv Zabezpeen operac Civiln-vojensk spoluprce (CIMIC) v operacch 146 8 8 11 18 19 21 26 29 34 35 35 36 38 40 42 44 48 48 51 53 54 62 63 66 67 71

HLAVA 5 BOJOV OPERACE Principy bojovch operac ton operace Obrann operace Pechodov fze mezi jednotlivmi druhy bojov innosti Zvltnosti asymetrickch operac HLAVA 6 NEBOJOV OPERACE Principy nebojovch operac Mrov operace Podprn operace HLAVA 7 OPERACE NA ZEM R Obrana vzdunho prostoru R Steen objekt dleitch pro obranu sttu Asistenn operace na podporu Policie R Operace v rmci integrovanho zchrannho systmu R HLAVA 8 NRODN KOLY AR PI PPRAV A VEDEN OPERAC Pprava ozbrojench sil Vstavba vlench ozbrojench sil R a jejich mobilizace Strategick pesuny Logistick podpora operac Zabezpeen hostitelskm sttem ZVR PEHLED KLOVCH POJM SEZNAM POUITCH ZKRATEK POUIT LITERATURA

74 76 77 80 82 83 88 90 92 98 102 102 103 104 106

110 110 115 117 119 123 128 130 135 144

147

Doktrna Armdy esk republiky Odpovdn funkcion: generlmajor Ing. Rostislav MAZUREK Redaktor: plk. gt. Ing. Vladimr KARAFFA, CSc. Na zpracovn se podlely sekce a samostatn odbory ministerstva obrany, Velitelstv spolench sil AR, Univerzita obrany a editelstv vcviku a doktrn. Ilustran foto: AVIS MO a eVD Redakn a jazykov prava: Ing. Petr JELNEK, Mgr. Helena NMCOV Grafick prava a sazba: Michal MAREK Vydavatel: Sprva doktrn eVD, Vykov 2004, www.revd-army.cz Tisk: AVIS Praha Nklad: 500 vtisk 148