EVROPSK UNIE

PETR FIALA, MARKTA PITROV

CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY
NRODN KNIHOVNA R Fiala. Peir Evropsk unie / Peir Fiala, Markla Pitrova". - 1. vyd. - Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. - 743 s. ISBN H0-7325-015-2 061.1EU ' 339.923 Evropsk spoleenstv Evropsk unie evropsk integrace monografie uebnice

KNIHOVNA UP Olomouc
ZnaCks:

x^

Kniha vychz s podporou Delegace Evropsk komise v esk republice Text nevyjaduje oficiln stanovisko Evropsk komise. Tato publikace byla vydna jako soust een projektu GAR (407/01/P114). Vychz s finann podporou Statutrnho msta Brna.

Petr Fiala, Markta Pitrov, 2003 CDK, 2003 ISBN 80-7325-015-2Pedmluva

PEDMLUVA
Evropsk unie je konkrtn politick tvar s rznmi strukturami, procesy, funkcemi a nejrozlinjmi aktry, kte maj mnohdy protikladn zjmy. Evropsk unie je politickou realitou, k

ni je mono se hlsit neboj naopak odmtat, ale jej existenci lze sotva pominout. Prohlubovn a roziovni integrace evropskho kontinentu, jejm vsledkem je Evropsk unie, vznamnm zpsobem promuje podobu souasn Evropy a m vliv i na ty zem, kter nejsou soust tohoto uskupen. V eskm prosted - ale nejen v nm -je vak pojem Evropsk unie asto chpn spe jako politick heslo, kter je mon pouvat jako argumentu pro rozlin politick rozhodnut i jako podpory libovolnho politickho nzoru. Pojem Evropsk unie tak m pro mnoho lid zetelnou symbolickou hodnotu, ale u mn jasn obsah. Bez ohledu na to, jak nzor na Evropskou unii mme. se snad meme shodnout na tom, e je potebn mt o ni dostatek podloench a srozumitelnch informac. Je dleit vdt, co je Evropsk unie ve skutenosti, jak a pro se vyvjely jej jednotliv instituce, v jakm rozsahu a za jakch podmnek realizuj svou innost ajak m jejich fungovn dopad na obyvatele jednotlivch lenskch zem. Bez tchto znalost zstvaj nzory na Evropskou unii, jej souasnou podobu a dal smovn, jen nepodloenmi dojmy. Ambic tto knihy je nabdnout popis a vklad Evropsk unie v takov form, je by odborn veejnosti i irmu okruhu ten umonila tomuto velmi komplikovanmu tvaru porozumt. Pedloen publikace je tedy pokusem o co nejkomplexnj politologick popis a analzu Evropsk unie. Je rozdlena do ti st: prvn z nich je vnovna vvoji evropsk integrace a evropskch integranch struktur, druh nabz pohled na jednotliv evropsk instituce a ve tet sti jsou pedstaveny oblasti, v nich Evropsk unie psob, tedy vznamn politiky (policies). Kniha je koncipovna tak, aby na jedn stran vytvela celek (kter tene podrobn seznm s djinami integrace, pope strukturu a funkce jednotlivch instituc a pedstav prostor, aktry a vsledky jednotlivch politik a nabdne tak celkov pohled na Evropskou unii) a na stran druh mohla bt pouvna encyklopedickm"' zpsobem k zskn informac o jednotlivch aspektech unie. Pestoe prce nem primrn podobu uebnice, bylo pi jej pprav zohlednno jej mon vyuit pi vysokokolsk vuce rznch aspekt evropsk integrace.Evropsk unie Kniha vznikala v letech 1999-2002; definitivn verze textu byla dokonena v prosinci 2002. Termn ukonen jsme stanovili na konec roku 2002 proto, abychom mohii zachytit podstatn zmny v Evropsk unii, a to jak z hlediska rozen, tak z hlediska zmn navrhovanch Smlouvou z Nice, vetn tch, k nim dolo v poslednch mscch. Uzaven rukopisu k uritmu datu nicmn znamenalo, e jsme museli rezignovat na dal vvoj Evropsk unie a pijmout fakt, e mnoho z nov diskutovanch otzek a rozpracovanch tmat zstv v knize pouze naznaeno. Akoliv oba autoi vnovali prci nad vslednou publikac podstatnou st sv pracovn kapacity, nemohla bt pipravena bez pomoci ady spolupracovnk. K jejmu vzniku nepmo pispli i studenti obor politologie a mezinrodnch vztah a evropskch studi na Fakult socilnch studi Masarykovy univerzity v Brn, kte se na pednkch a seminch kriticky vyrovnvali s mnohm z toho, co je zde napsno, a asto pomohli autorm nalzt zpsob, jak nkter komplikovan aspekty evropsk integrace co nejsrozumitelnji vyjdit. Publikace by jist nebyla vybavena takovm mnostvm

ilustrativnch tabulek a schmat, nebt pomoci mgr. Zdeka Sychry z Katedry mezinrodnch vztah a evropskch studi FSS MU, ktermu pat nae podkovn tak za vytvoen seznamu literatury, uitenho seznamu zkratek a za adu cennch pipomnek k samotnmu textu. Nelehk jazykov otzky s nmi eila dr. Hana Palov, j dkujeme za pelivou jazykovou korekturu publikace. Typografick podoba knihy a jej grafick een je vsledkem dkladn a kompetentn prce ing. Zdeka Granta ze Studia Arx, rukopis na jeho cest k vydn prove! v nakladatelstv Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) odpovdn redaktor mgr. Pavel Peja. V neposledn ad pat nae podkovn odbornm recenzentm pslunch st textu, ktermi byli doc. dr. Vladimr T, CSc, Jean Monnet Chair, vedouc Katedry mezinrodnho a evropskho prva Prvnick fakulty Masarykovy univerzity v Bm a prof. ing. Ludk Urban, CSc, Jean Monnet Chair, z Katedry evropsk ekonomick integrace a hospodsk politiky na Institutu ekonomickch studi Fakulty socilnch vd Univerzity Karlovy v Praze. Svmi cennmi radami, postehy a kritickmi pipomnkami nm pomohli vyeit adu terminologickch a vcnch otzek v prvnch resp. ekonomickch aspektech Evropsk unie. Samozejm plat, e vechny pipadne nepesnosti a omyly jsou vhradn na zleitost. Bmo, leden 2003 PETR FIALA, MARKTA PITROVStrun obsah

STRUN OBSAH
1. vod: Politologick vzkum Evropsk unie.......................................9 I. VVOJ EVROPSK INTEGRACE 2. Idea evropskho sjednoceni .............................................................31 3. Potky evropsk integrace..............................................................45 4. Evropsk spoleenstv.......................................................................63 5. Krize Spoleenstv a jej pekonni...................................................89 6. Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii...............................115 7. Rozvoj a rozen Evropsk unie...................................................143 II. INSTITUCE EVROPSK UNIE 8. Evropsk rada...................................................................................171 9. Rada Evropsk unie.........................................................................189 (10/ Komise..............................................................................................217 (11y Evropsk parlament.........................................................................265 12. Poradn orgny Evropsk unie........................................................319 13. etn dvr.......................................................................................329 14. Evropsk soudn dvr......................................................................3378
Evropsk unie III.

OBLASTI PSOBEN EVROPSK UNIE

15. Jednotn trh......................................................................................375 16. Hospodsk a mnov unie...........................................................495

17. Spolen zahranin a bezpenostn politika.................................537 18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie.................................593 19. Financovn politik a rozpoet........................................................645 20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie.......................................671 Prameny a literatura.........................................................................693 Seznam tabulek................................................................................708 Seznam graf....................................................................................710 Seznam schmat..............................................................................711 Seznam zkratek................................................................................712 Obsah................................................................................................7171.
vzkum Evropsk unie vod: Pomologick

1. VOD: POLITOLOGICKY VZKUM EVROPSK UNIE

1.1. VCHODISKA, MONOSTI A LIMITY ANALZY EVROPSK UNIE Podat komplexn popis a analzu Evropsk unie je z mnoha dvod velmi obtn kol. To se pln projev pi srovnni standardnch prac, kter se o celkov pohled na Evropskou unii pokouej. Pozorn ten zjist zhy, e se jejich autoi li nejen v zkladnm pojet, v metodch a teoretickch vchodiscch, ve vbru informac a jejich uspodn, v interpretaci struktur a proces Evropsk unie, ale tak v pohledu na to. co vechno" Evropsk unie vlastn je a co do jejho popisu vbec zahrnout. Pin tto situace je cel ada, ale vcelku je lze rozdlit do dvou zkladnch skupin: na piny vyplvajc z charakteru Evropsk unie a na piny (limity) dan kapacitou vdnch disciplin, je se o analzu EU pokousej). Evropsk unie bv asto v odborn literatue oznaovna jako specifick tvar, jako systm sui generis", co m vyjdit skutenost, e se nejedn ani o mezinrodni organizaci, ani o federativn i konfederativn sttn tvar, ale o zcela nov fenomn.' Tato entita, jej existence je vzna na rmec dan smluvnmi dokumenty, m ovem navc oteven a promnliv charakter. V historicky velmi krtkch asovch secch se dynamicky mn, a to jak z kvantitativnho, tak i kvalitativnho hlediska. A u chpeme Evropskou unii jako nco spolenho", co stoji nad lenskmi stty, kter ji tvo, nebo ji interpretujeme v irm smyslu jako soubor spolench a specifickch prvk vytvench jednotlivmi stty, musme konstatovat, e se opakovan promuje jej rozsah v horizontlnm (geograficky a pedevm obsahov, tedy roziovn Unie o dal zem a do dalch politickch sektor) i vertiklnm smru (kompetence, podoba jejch instituci a jejich vzjemnch interakci, vztahy mezi evropskmi orgny a lenskmi stty, resp. jejich institucemi). Situace je navc od roku 1993 ztena" obtn vyjditelnou vazbou mezi Evropskou uni a evropskmi spoleenstvmi, je je vsledkem historickho vvoje a sloit - mnoha rznmi politickmi vlivy ovlivnn - vstavby spolench evropskch orgn. Pipomeme jen rozdly mezi komunitmimi a unijnmi (nejen v

prvnm smyslu) prvky integrace, absenci prvn subjektivity na stran Unie, je je ovem vyvaovna jej politickou10
Evropsk unie

funkci apod. Vechny tyto ne 7cela lehce teoreticky vyjditeln skutenosti mji sv dalekoshl praktick dsledky. Xcn se tedy co divit, e tak komplikovan a dynamick fenomn, jako je Evropsk unie. je m navc politickou, sociln, ekonomickou, prvn i ideov-kultum dimenzi, nen jednoduch -a v plnosti ani mon univerzlnm zpsobem popsat a analyzovat. Druh soubor pin vyplv ze stavu a povahy vdnch discipln, kter se Evropskou um zabvaj. V poslednch dvou destkch let lze pozorovat pokus 0 vytvoen evropskch studi (evropskch integranch studi), je by pedstavovaly jakousi integrujc disciplnu zamenou na evropsk sjednocovni ve vech jeho dimenzch, Odhldneme-li ovem od skutenosti, >x tzv. evropsk studia jsou jejich protagonisty dosud nezdka spe ne jako vdni disciplna provozovna jako nekritick, normativn propagace evropskho sjednocen, zstvaj evropsk studia i tam, kde jsou zaloena na vdeckm pstupu, svm clm mnoho dlun. Pes zjevnou integrujc ambici jsou toti nejlep prce v jejich rmci stle vytveny na bzi jednotlivch vdnch discipln, ani by se opravdu dailo jejich pstupy propojit. Proto je mono konstatovat, e lze nalzt velmi kvalitn prce o Kvropsk unii vytven v rmci historick, ekonomick, prvn, pop. politick vdy. v nrjh jsou na zklade pslunch teoreticko--metodologiekch vchodisek zachyceny ty aspekty Unie, k jejich analze je ta kter vdn disciplna vybavena. Komplexnj pohled vak pi souasnm stavu poznn a s ohledem na charakter Evropsk unie nabdnout nelze. Je ovem otzka, zda bude alespo v budoucnosti nco takovho vbec mon a zda se skuten poda vytvoit evropsk studia v um smyslu, tedy jako disciplnu vnujc se pouze evropskmu integranmu procesu a Evropsk unii jako jejich vsledku Podvme-h se toti na zpsob, jakm jsou vdecky popisovny nap. stty, jejich struktury a runkce. zjistme, e ani v tomto ppad nedolo k njak hlub integraci prvnch, ekonomickch i politologickch pstupu a e kad z tchto disciplin si vm specifickch aspekt existence sttu, piem jen v lepm ppad vyuv poznatk pibuznch vdnch obor.; Rozdlnost perspektiv, v nich je na Evropskou unii pohleno, tedy nemus bt chpna jako nedostatek, ale jako stav, kter je neodstraniteJn aje do znan mry douc. Vzhledem k ve eenmu je zjevn, e kad pokus o zachyceni Evropsk unie je - a u to autor deklaruje nebo tak in spe nevdom -vdy volbou urit perspektivy (dan pslunou vdn disciplnou) a souasn 1 vbrem informac, je jsou pro dan hel pohledu relevantn. V tto knize je upednostovn politologick pohled na evropskou integraci a jej ambic je pedstavit vvoj, institucionln strukturu, klov aktry a politiky Evropsk unie. 1 Politologie je ovem sama do znan mry integrujc disciplnou, a proto politologick analza vdy mus pihlet k historickm, ekonomickm i prvnm aspektm zkoumanch jev, a tedy i k poznatkm pbuznch vdnch obor. Specifick na politologick perspektiv je pedevm to, ze sena1. vod: PolitOlogick vzkum Evropsk unie 11

rozdl od jinch discipln sousteuje na,,politick" ro/mr zkoumanch fenomn, kter analyzuje ve vech tech dimenzch politiky (polity, pohtics, policy). Pi pohtoogiekm zkoumni nejde tedy o formln popis struktur (instituc), norem a postup, ale tak a mon pedevm - o analzu relnch funkc a chovn politickch aktr (v nejirm smyslu) a vsledk, kterch je danmi strukturami na zklad realizovanch proces dosahovno. (Fiala, Schubcrt 2000)

Nelze zastrat, e politologick analza Evropsk unieje spojena s mnohmi problmy, kter zce souvisej s ve uvedenmi obecnmi komplikacemi vdeckho popisu tohoto politickho uskupen. Zkladn problm pedstavuje u skutenost, e politick vda rozvjela svj pojmov a teoretick apart na jedn stran pro analzu nrodnch stt a jejich dlch politickch rovin a na stran druh pro poteby analzy mezinrodnch vztah a mezinrodnch organizac. Toto vdeck instrumenti um je vak pro popis Evropsk unie vhodn jen sten, resp. je ne/bytn s nim nakldat velmi opatrn. Koncepce vytvoen v rmci mezinrodnch vztah ani eji zamen politologick koncepce pistupujc k Evropsk unii napr. jako k potencilnmu federativnimu sttu neposkytuji samy o sob vhodn analytick rmec. O nco vdecky nosnj, i kdy tak ne /cela uspokojiv, se jev monost kombinace tchto dvou pohtologickch pohled (z perspektivy mezinrodnch vztah a z perspektivy analzy politickho systmu v rovin nrodnho sttu), i kdy mra jejich monho propo]en zstv nejasn. Za urit vchodisko z tto situace lze povaovat pedevm pokusy pohlet na Evropskou unii jako na specifick politick systm, kter m relevantn atributy politickho systmu, ale nepedstavuje stt ani v jeho nejvolnj podob. V tomto pojet lze uplatnit pojmov, teoretick a metodologick apart rozvinut politickou vedou pro analzu politickch systm. Pestoe prce podobnho typu se objevuji teprve v posledn dob (nap. Hix 1999), ukazuje se, e tento pstup by skuten mohl pedstavovat vhodnou alternativu k dosud pevldajcmu zpsobu vkladu, kter bez dostaten tcorettcko-empirick opory - trp asto plinou deskriptivnost spojenou s a nevdecky normativnm pstupem. Proto se v tto prci pokoume pistupovat k Evropsk unii pedevm jako k politickmu systmu a z tohoto hlediska v souladu se zsadami empiricko--analytick politologie provdt nenormativn popis a analzu jejch struktur, proces a politik (policies). Ani pi tomto pstupu se vak nelze vyhnout pipomenut a zohlednn klovch teoretickch koncepc, tzv. integranch paradigmat (pevn normativnho charakteru), kter byla pro zachycen evropskho integranho procesu vytvoena, ajejich vzjemn konfrontace pedstavuje do znan mry teoretick zzemi evropskch studi a souasn i ideov (a v nkterch ppadech tak ideologick) vchodisko pro dal prbh sjednocovn.12
Evropsk unie

1.2. TEORIE A MODELY (PARADIGMATA) EVROPSKHO INTEGRANHO PROCESU kla pedstav o charakteru evropskho integranho procesu ajeho dalm vvoji, kter se po druh svtov vlce a u v politickch proklamacch i v teoretickch vahch socilnch vdc objevily, byla velmi irok a zahrnovala nejrznj postoje i jejich kombinace, jejich poet vzrstal s tm, jak se postupn nkter integran kroky zaaly skuten realizoval. Poteba klasifikovat zkladn alternativy integrace vedla k zformulovn tzv. integranch paradigmat, je maj pedstavovat koherentn pozice k zsadnm bodm integrace jak z hlediska metody a struktur, tak z hlediska cl sjednocen.

Pokus obshnout sjednocovac proces pomoc ady integranch paradigmat vak nen mon oznait jako zcela spn. Fvropsk integran proces zahrnuje celou adu specifik znemoujcch pln vyuit jednotlivch model. Pedevm samotn charakter evropskho integranho procesu a permanentn vvoj evropskch strukturjsou dvodem k prolnn jednotlivch paradigmat, piem v prbhu vvoje evropsk integrace meme pozorovat i stdn naprosto antagomstickch pozic. Omezen monosti praktickho uplatnn integranch paradigmat nicmn nijak nesniuj jejich vznam pro studium evropskho integranho procesu, Paradigmata sloui jako vodtka k porozumn jednotlivm vlivm psobcm na postupn sjednocovn Evropy a je mon je vyutjako pomcku pro klasifikaci jednotlivch integranch stadi a cl. Zkladnm vchodiskem pro lenn integranch paradigmat je zmna stvajcho charakteru nrodnch stt, respektive zachovn, nebo naopak pekroen jeho dimenze. irok spektrum postupn se vyvjejcch integranch pstup je klasifikovno na zklad zsahu do komplexn a nedliteln pojman suverenity nrodnho sttu. Podle tohoto zkladnho kritria jsou modely sjednocen rozdleny do dvou zkladnch skupin: na paradigma nadnrodn (supra-nacionln) a paradigma mezivldn (intergovemmentln).'1 Supranacionln paradigma pepokld posilovn nadnrodn kompetence spolench evropskch orgn na kor zastnnch lenskch zem. Proti nmu stojc paradigma intergovemmentalismu, kter naopak usiluje o zachovni stvajcch atribut suverenity spolupracujcch stt/ Vliv obou zmnnch nzorovch proud se v prbhu celho integranho procesu proln, piem uveden lenn na nadnrodn a mezivldn pstup nen mon povaovat za konen. Permanentn vvoj evropskch integranch struktur a jejich funkci neustle vytv dal integran modely, v nich jsou vchoz paradigmata formovna do novch variant. 1. vod: Politologick vzkum Evropsk
unie__________________ 13

1.2.1. Nadnrodn paradigma Supranacionalismus vychz z pedpokladu, e pouze nadnrodn autorita me splnit poadovan kol. tedy stabilizovat a usmrnit partikulrn zjmy suvernnch zem. Nadnrodn paradigma se proto odvjej od mylenky zaloeni politickho centra, v jeho prospch odevzdvaj vechny zastnn zem jistou st sv suverenity. Centrln nadnrodn orgny nsledn v rmci pesn vymezench oblast pijmaj rozhodnut zvazn pro integrovan subjekty. Nadnrodn pstup ke sjednocen se v prbhu evropskho integranho procesu vyskytoval v irok kle modifikac odliujcch se pedevm definovnm okruhu oblast delegovan suverenity, ale tak motivy vedoucmi k vybudovn integranho tvaru. Vechny nadnrodn modely se naopak v zsad shodovaly v definovanm cli, kterm je politick, i federln unie. Tento tvar - oznaovan tak jako evropsk federace - je nicmn nutn povaovat za pouhou terminologickou paralelu.fi Monost, jak lze pehledn vnitn lenil nadnrodn paradigma, je jeho rozdlen na zklad metod, kter maji vst k vytvoen ve zmnn evropsk politick ume. Zpsob vstavby a funkce sven orgnm evropsk unie" se v pedstavch formulovanch v rmci supranacionlnho pstupu

zeteln odliuj od koncepc federalismu a neofunkcionalismu. Nicmn ani toto schematick rozdlen nadnrodnho integranho pstupu nen mon chpat jako jednoznan, protoe integran proudy se i v rmci supranacionlnho paradigmatu vzjemn ms a pejmaj navzjem dl teze. V ppad evropskho integranho procesuje proto nezbytn do znan mry akceptovat ptomnost permanentnho prolnn jednotlivch koncepc. Pkladem takovho postoje je stanovisko Ole Waevera, jen povauje evropsk integran proces za sms neofunkcionalis-mu s pleitostnm federalismem". (Waever ] 995: 174) 1.2.1.1. Federalismus Federalismusje historicky nejstarm teoretickm uchopenm evropskho integranho procesu. Ji od svch potk byl postaven na pedpokladu naprost nevhodnosti koncepce nrodnch stt, je dajn nejsou schopeny nastolit a dlouhodobji udret mir v Evrop. Podle federalist nrodn stt, jakoto nositel suverenity a obhjce nrodnch zjm, svm jednnm automaticky vystupuje proti sousednim politickm jednotkm, a tak pedstavuje potenciln zdroj stet. Zkladem federalistickho pistupuje proto snaha o omezen tohoto nebezpe spojenho s negativnmi projevy nrodnho sttu a souvisejcho nacionalismu. Federalist upozoruj, e vznikl konflikty nejsou spory phraninch oblast", ale jsou stety politickch center. Prv etnost konflikt v historii evropskho kontinentu je pro n dkazem, e slouen suvernnch politickch jednotek pod nadnrodn politick centrum je zcela nezbytn.14
Evropsk unie

Pro koncepci federalismu je charakteristick draz na vstavbu formlnch politickch instituc, je jsou vrazem dohody mezi integrovanmi subjekty a nadnrodnm centrem. Pedmtem tto dohody je definovn oblast, v nich stty deleguji svou suverenitu na vy rove. Feiieralismus rovn pedpokld uzaven smlouvy mezi lidem a sttem" reprezentovanou shromdnm se silnmi pravomocemi". (O'Neill 1996: 24) Federalistick pojet evropskho integranho procesu zahrnuje irok spektrum dlch pstup. Rozdly mezi nimi je mon jednodue vymezit na zklad pslunosti jejich tvrc k realistick, nebo naopak idealistick koncepci mezinrodnch vztah. Pohled z hlediska teorie politickho realismu pedpokld, e motivem k zaloen federace na zem Evropyje vyrovnn pomru mezi vhodami a ztrtami zastnnch zem. Realistick pstup chpe vhody plynouc ze setrvn zem v nadnrodnm seskupen jako kompenzaci za ztrtu sttn suverenity. Sousti tto teorie je proto tak pedpoklad, e existuje njak vnj hrozba. Z tohoto hlediska lze pak hovoit o pm zvislosti mezi ohroenm sttu inebo skupiny stt) a jeho ast ve federaci.' Proti realistickmu pojet stoj idealistick pstup, jen nehled dvody ke sjednocen evropskch zem v oblasti bezpenostn-zahranin, ale hlavn pinu vid v sil o budovni vzjemnch vztah. Idealistick model prezentuje vytvoen evropsk federace jako pozitivn pnos ke spolen koexistenci a v tomto smyslu jako hodnotu samu o sob, nikoliv jako dsledek spolenho ohroen a momentln politick situace. Integranm motivem je v idealistickm pojet napklad sdleni stejnch hodnot, i pokus o kvalitativn vy rozvoj stvajcch schopnost a potencilu zastnnch zemi.'

Akoliv nen mon federalismus oznait za zcela koherentn teoretickou koncepci, je nutno pipomenout nepochybn ideov-politick vznam tohoto pstupu (modelu) pro evropsk integran proces. Jeho dleitost nespov pou/e v historickch koenech sahajcch a do estnctho stolet, ale pedevm v cyklickm udlen integranch impuls pi ekonomick a politick realizaci evropskho sjednocovacho procesu. Federalismus psobil na integran proces od jeho praktickho zahjen po skonen druh svtov vlky a do souasnosti prostednictvm cel ady subjekt, struktur a proces. K nejvznamnjm aktrm opakovan pedkldajcm federalistick model Evropy patily nkter politick strany, federalistick hnut a v neposledn ad tak evropsk technokratick elity."
1.2.1.2. Neofunkcionalismus

Neofunkcionalismus reprezentuje druh zkladn pstup spadajic pod nadnrodn paradigmata. Jeho zahrnut mezi koncepce supranacionalismu je dno pedevm jeho silm o politick sjednocen Evropy, ale nen zcela nesporn. Od federalismu se odliuje celou adou zsadnch rozdl, z nich nkter dokonce1 vod; Politologick vzkum Evropsk unie
15

vedou k chpn neofunkcionalismu jako pstupu stojcho mezi nadnrodnm a mezivldnm paradigmatem. Pkladem zeteln odlin pedstavy o integraci, ne s jakou se l/e setkat u federalistickch koncepc, je neounkcionalistick pohled na odevzdn sti sttn suverenity na spolenou evropskou rovinu. Podle neounkcionalist toti musi bt ztrta suverenity pro integrovan subjekty (v tomto ppad nrodn stty) zcela pijateln a pedevm mus bt funkn, tzn. e neme bt motivovna pouze ideovmi nroky nebo zjmy vyho celku. Nemus se tak - na rozdil od federalismu - tkat klovch sfr sttnho \livu, jako je napklad zahranin politika a obrana Rozdly mezi federalis-mem a neofunkcionalismem jsou patrn tak v otzce metod a v asovm harmonogramu sjednoceni. Neounkcionalismus vznikl jako snaha teoreticky zachytit principy ji realizovanho integranho procesu zahjenho na potku padestch let. Na rozdl od federalismu s jeho tradic sahajc dvno ped prvn praktick kroky usilujc o u politickou spoluprci evropskch zem se tedy jedn o pokus teoreticky \yjciit ji uskutenn aktivity pedstavitel povlen politick scny. Teorii neofunkcionalismu, formulovanou na potku edestch let, je tak mon interpretovat jako kritiku funkcionalistick teorie mezinrodn kooperace. Funkcionalistick leone vychzela z postultu efektivn spoluprce a politick koordinace mezi nrodnmi stty, kter byly v tomto pojet povaovny za subjekty neschopn zajistit sociln stabilitu, garantovat bezpenost, doshnout ekonomick prosperity a rozvoje vdy a techniky. 10 V zjmu funkcionalistickho pstupu bylo zabrnit vzniku konflikt a odstranil bariry v modernm svt. Teorie funkcionalismu byla postavena na pedpokladu flexibiln spoluprce a na principu maximln otevenosti vzhledem k novm potencilnch lenm. {Mi-trany 1996: 190) Hlavnm ro/dlem mezi funkcionalismem a pozdji aplikovanou neofunkcio-nalistickou teorii byl ovem jejich teritoriln rozmr. Funkcionalismus byl ovldn pedstavou een globlnch otzek prostednictvm mezinrodn vldy, je by spravovala svtov spoleenstv za pomoci administrativnho apartu a na zklad spolenho sprvnho prva. Teorie neounkcionalismu naopak kritizuje ve popsan technokratick eeni a odmit jeho globln rozmr jako zcela idealistick. Xcounkcionahst prosazuji regionln spoluprci, v jejm kontextu vnmaj pevn negativn fenomn nrodnho sttu. Neounkcionalismus povauje stty na jedn

stran za nebezpen faktor a nevhodn nstroj k eeni modernch problm, ale na stran druh tak jako pirozenou soust celho procesu sjednocovni. (0'Neill 1996: 37) Projevy stt jsou ncofunkeio-nalisty vnmny jako vsledek momentln situace v mezinrodnch vztazch a jako odraz psoben zjmovch skupin a ekonomickch seskupen. (George 1996: 36) Inicitorem vytveni novch politickch procesuje podle pedstavitel
______

neofunkcionalismu
Evropsk unie

nov

elita

pracujc

na

hranici

starho

rozmru

nrodnho 16

_____

sttu a nov dynamiky mezinrodnho svta. Je tvoena politiky a reprezentanty zjmovch skupin, kte spolu efektivn spolupsob na vytven tzv. st. (srov. Fiala, Schubert 2000: 86-97; 126-147) Neofunkcionalist tyto st pokldaj za zklad transnacionlnch vztah mezi zjmovmi skupinami a v ppad politik a byrokratickch apart je oznauji za vchoz bod transgovenimemlnch vazeb. (Oeorge 1996: 37) Na neofukcionalistick koncept sti" navazuje tzv. princip spillover" oznaovan jako,.efekt pelvn". Tento princip, kter bv dle lenn na funkn a politick spillover", m vyjadovat samovoln a plynul roziovn integrace. V ppad funknho spillover" se jedn o pedpoklad postupnho napojovn pirozen provzanch oblast integrace. Podle neofunkcionalist nejsou impulsem ke sjednocovn dalch sektor politick piky, ale pmo zjmov skupiny podlejc se na existenci transnacionlnch vazeb. Princip spillover" je zvlt patrn v ekonomick sfe, kter je neofunkcionalisty pedevm povaovna za zdroj pozitivn spoluprce. Efekt pelvn vak neofunkcionalismus identifikuje tak ve sfe politiky, kde jde o postupn pesun kompetenc a suverenity smrem od nrodnch reprezentac k nadnrodn centrln struktue. Nstrojem realizace politickho spillover" jsou transgovernmentln vztahy, je vyvolvaj tlak na prohlubovn a roziovn odpovdnosti nadnrodn politick elity. Koordintorem efektu pelvni je posledn zkladn stavebn prvek neo-funkcionalistick teorie, kterm je supranacionalita. Podle hlavnch pedstavitel neofunkcionahsmu (Ernst B. Haas a Leon Lindberg) pedstavuje nadnrodn princip jedinou monost jak splnit nroky kladen na modern Evropu utvenou aktivitou zjmovch skupin, byrokraci a volbou technokratickch een. (O'Neill 1996: 41) Supranacionalita je podle neofunkcionalismu neustle posilovna prv dky principu spillover". Evropsk mocensk centrum postupn zskv dostaten kompetentn postaveni, a tm je schopno nastolit mezi zastnnmi zemmi stabiln politick prosted a funkn ekonomick vazby. Neofunkcionalistick teorie se v prbhu integranho procesu pirozen vyvjela a reagovala na schopnost" lenskch zem vyut efekt spillover". Prv aplikace tohoto zkladnho bodu teorie neofunkcionalismu se spolen se zmnou postaven evropskch centrlnch orgn v prbhu vvoje staly motivem k pehodnocen celho integranho modelu. Neschopnost lenskch zem a orgn tehdejch ti spoleenstv doshnout dohody v prbhu prvn poloviny edestch let, kdy byl dal rozvoj Spoleenstv ochromen politickou kriz, mla vliv tak na tento teoretick proud. Vznikl rozpor mezi neofunkcionalistickou teori a integran realitou nakonec vystil k prohleni hlavnch teoretik o dlch mylnch pedpokladech tto koncepce. (George 1996: 35) Vznamn teoretik

integrace Andrew Moravcsik v tomto ohledu shrnuje hlavni dvody kritiky neofunkcionalismu: evropsk integrace nezaznamenala pedpokldanou rovno-1. vod: Pomologick vzkum Evropsk unie
17

mrnou expanzi, ale probhala formou opakujcch se zastaveni a start; nad evropskou politickou rovn petrvvaly jako dominantn nrodn problmy a konflikty; integrace pestoupila hranice sektorovch a intervenci podlhajcch oblasti a rozvjela se v rovin veobecn liberalizace trhu; nebyly vytvoeny siln centralizovan instituce, ale naopak hybridn institucionln struktura v mnoha ohledech zvisl na jednomysln dohod lenskch zem; vldy nepijaly preferenci principu regionln integrace ped spoluprac na globln rovni. (Moravcsik 1998: 14)
1.2.2. Mezivldn paradigma

Vchodiskem druhho souboru integranch koncepc oznaovanho jako mezivldn paradigma (intergovernmentalismus) je pedpoklad nedotknutelnosti suvernnho postaven nrodnch stt a jejich vld, jejich funkce nen na rozdl od nadnrodnho pstupu chpna jako zastaral a neadekvtn. Intergovernmentalismus pokld zahranin-politick vztahy jednotlivch zem a jejich bezpenostn zjmy za klov atributy. Zastnci mezivldnho paradigmatu pohlej v mezinrodnch souvislostech na stty pedevm z hlediska bezpenosti a nrodn vldy povauji za kompetentn aktry s nezpochybnitelnm vlivem. (Cram 1996: 48) Stt pro n zstv zkladnm faktorem mezinrodnch vztahu schopnm zajistit vlastni politick rozvoj a sociln-ekonomickou modernizaci. (O'Neill 1996: 60) Tato charakteristika naznauje blzkost mezivldnho paradigmatu k realistick kole mezinrodnch vztah." Intergovernmentalismus - oznaovan tak jako paradigma sttnho centralismu usiluje o minimln vnj zsahy do oblasti zahranin politiky a obrany, v nich stty na zklad odlinch vnitnch podmnek vychzej z rozdlnch poteb a zjm. Za pedpokladu, e stanovme dosaen politickjednotyjako integran cl, meme mezivldn paradigma oznait jako cestu k dosaen ni rovn sjednocen. Mezivldn paradigma toti pedpokld vytvoeni institucionahzovan spoluprce suvernnch subjekt postaven na kooperaci jednotlivch stt. Intergovemmentlni model je realizovn pomoci mezinrodni organizace a/nebo smlouvy. Pedstavy vyjden v tto koncepci byly do znan mry ztlesnny vvojem integranho procesu v edestch letech dvactho stolet, kdy inter-govemmentahsticky orientovan proud uvnit Spoleenstv usiloval o transformaci nadnrodnho seskupen do mezivldn platformy. Mezivldn integran paradigma nen v otzce limit suverenity sttu zcela kompaktn a zahrnuje rzn pozice. Rozlenit klu postoj spadajcch pod intergovernmentalistickou koncepci je mon stejnjako tomu bylo u vnitn diferenciace supranacionlniho paradigmatu - nap. na zklad teorii mezinrodnch vztah. Podl na integraci me pro zastnn subjekty pedstavovat hru s nulovm soutem,
Evropsk unie

kdy

zisk

jedn

strany

znamen

nezbytn

nevhodu

i18

ztrtu strany druh, nebo lze na dopad integrace pohlet jako na nenulov vsledek, a tud jako na zisk vhod pro vechny zastnn.:-

Intcrgovemmentalismus zahrnuje krom zkladn pedstavy sttnho centralismu (z hlediska externho psoben sttu) pedpokldajcho prv existenci hry s nulovm soutem tak celou adu konfederanch teori.1'Zkladnm znakem konfederanho mezivldnho proudu je poadavek smluvn pravy vztah me/i subjekty, jejich kontakt je realizovn standardnmi diplomatickmi nstroji. Pedpokladem konfederanch teori mezivldnho paradigmatu jsou vhody zskan ast na spoluprci. (Forsyth 1996: 225) 1.2.2.1. Teorie vzjemn zvislosti V prbhu sedmdestch let se v rmci mezivldnho integranho paradigmatu zformovala jedna z novjch teori, oznaovan jako teorie vzjemn zvislosti". Spolenm vchozm pedpokladem tohoto komplexnho pohledu na integran realitu je vzjemn zvislost nrodnch stt, kter akoliv zstvaj hlavnmi a dcmi jednotkami sjednocen, ocitaj se pod vlivem cel ady faktor. Teorie vzjemn zvislosti pedpokldaj existenci novch, zkch vazeb mezi zemmi, kter se vytvej jako dsledek byrokratick provzanosti vldnch administrativ, fragmentace klasickho pojet nrodn suverenity a konen tak rostoucho vznamu ekonomick spoluprce. Snahou koncepci vzjemn zvislosti nen pouze komplexn uchopen irokho spektra vliv psobcch na rozhodovn nrodnch stt, ale tak zohlednn rznch rovn jednni. V prvn ad se jedn o vztah mezi mezinrodn-poli-tickou rovinou a prostorem domc politiky. Teorie vzjemn zvislosti pedpokld, e nsledkem men tchto rovin a psobenm vzjemnch vliv dochz k permanentn mezisttn spoluprci odrejc paraleln vnitn udlosti (a naopak).14 1.2.2.2. Koncepce vcerovovho vldnuti(multilevelgovernance) Za dosavadn vyvrcholen vvoje mezivldn orientovanch paradigmat souhrnn nazvanch teoriemi vzjemn zvislosti bv povaovn pstup oznaovan jako ,.multilevel governance"." Koncepce multilevel governance", tedy tzv. vcerovovho vldnut, roziuje pedchoz princip vzjemn zvislosti o dimenzi permanentnho veden jednn na nkolika rovnch. Nrodn stl podle tto teorie zstv klovm faktorem dn, aleje entitou ovlivovanou dalmi rovinami negociace. V teorii multilevel governance" je stt odpovdn za dosaen svch cl, akoliv ji pln nekontroluje vechny sv vstupy K negociaci proto vyuv prostoru na vce rovnch, tedy v politick rovin lokln, regionln, nrodn, ale tak nadnrodn. Evropsk integran proces se v ppad vcerovovho reimu stv pouze jednou z relevantnch rovin jednn. (George 1996: 52) V pojet zastnc tohoto 1. vod: Politologick vzkum Evropsk
ume_________________________19

pstupu znamen integrace sttu a jeho pslunost k supranacionlnimu celku sice v principu omezen /psoben ovlivnnm sttn suverenity, ale souasn si uvdomuj pnos sjednocen spovajc v rozen negocianho prostoru pro jednotliv nrodn stty. Stty toti pi realizac zjm na nadnrodn rovni mohou evropsk instituce pojmat jako spojence nrodnch politickch reprezentac. Nadnrodn rove jim umouje realizovat obt/n cle a politickm stranm a zjmovm skupinm nabz nov nstroj ntlaku. V neposledn ad nadnrodn rove otevr z hlediska tto

koncepce monost delegovat provdn nepopulrnch opaten z nrodn rovn na vy stupe, a tm zskat vce prostoru na domc politick scn 1.2.3. Vznam a uplatnitelnost integranch paradigmat Pi popisu a aplikaci integranch paradigmat je nezbytn si uvdomit jejich nejednoznan charakter' paradigmata slou na jedn stran k teoretickmu uchopen ji existujcho stavu integrace a jsou pomocnm analytickm nstrojem, na stran druh jsou v mnoha ppadech normativn ideovpolitickou koncepc, kter vyjaduje politick nebo sociln-vdn pedstavy o tom, jakm smrem by se mlo dal sjednocovni ubrat. Tato promnliv role vdeckho a/nebo politickho nstroje a sms normativnch a empirickch vznam ponkud problematizuje analytick vznam integranch paradigmat. Souasn ale plat, e bez jejich uvn si lze popis jednotlivch postoj ke struktue, hloubce a dynamice integranch proces jen obtn pedstavit. Vzhledem ke svmu pevn empiricko-analytickmu charakteru nevychz tato prce ze dnho konkrtnho integranho paradigmatu a autoi se a priori nepiklnj k dn z tchto teoretickch koncepc. '* To vak v dnm ppad neznamen, e by s nimi nebylo v nsledujcm textu pracovno. Na pslunch mstech je ukzno, kdy se integran proces (nebo jeho dl aspekty) spe blil nadnrodnmu nebo naopak mezivldnmu modelu, pop. jak byly integran kroky stoupenci jednotlivch teoretickch koncepc interpretovny." 1.3. KONCEPCE, STRUKTURA A ZPSOB VKLADU Knhaje rozdlena do t st. Prvn z nich je vnovna vvoji evropsk integrace a evropskch integranch struktur, druh nabz pohled na jednotliv evropsk instituce a ve tet sti jsou pedstaveny vznamn politiky (ve smyslu policies) EU. Publikace je koncipovna tak, aby na jedn stran vytvela celek (kter1 tene podrobn seznm s djinami integrace, pope strukturu a funkce jednotlivch instituc a pedstav prostor, aktry a vsledky jednotlivch politik, a nabdne tak celkov pohled na Evropskou unii) a na stran druh aby mohla20
Evropsk unie

bt pouvna encyklopedickm"' zpsobem k ziskn informac o jednotlivch aspektech unie. Tomuto dvojmu cli je uzpsobena struktura prce, nap. podrobnm, nkohkarovnovm lennm do podkapitol umoujcm snadnj orientaci v rozshlm textu,ls a tak zpsobem vkladu. Zkladnm principem, na jeho zklad jsou jednotliv kapitoly vytveny, je historick pstup.1" Tm lze rozumt to, e vklad vdy vychz z chronologick posloupnosti pedstavovanch jev a pi jejich interpretaci nen rozhodujcm kriteriem souasn (aktuln) stav, aleje pedevm respektovn soudob historick kontext. Toto konstatovni neplat jen pro prvn st vnovanou vvoji evropsk integrace, ale podobn pstup je uplatovn i v dalch kapitolch prce. Tato volba neni vsledkem nhody, aleje nezbytn vzhledem k charakteru zkoumanho pedmtu. Institucionln, procesuln a obsahov (policy) skladba Evropsk unie toti nen produktem jednotn stavn definice (nebo stavnho vvoje omezenho" teritorilnmi, politicko-kulturnmi aj. aspekty), jak ji znme z roviny nrodnho sttu, aleje vsledkem postupnho vytven smluvnho rmce a jeho opakovanch revizi na

zklad dobov podmnnch stet a kompromisu klovch politickch aktr procesu integrace, ktermi jsou nrodni stty. Komplikovan, ojedinl (tedy nemajc srovnateln vzor) a mnohdy nepehledn podoba instituci a politik neni vysvtliteln a ani popsa-teln be/. zohlednn vech relevantnch historickch pin tohoto procesu a bez pedstaven jednotlivch krok, kter k souasn podob Evropsk unie vedly. Dsledn uplatovn historickho (vvojovho) pstupu k vkladu popisovanch instituc a politik m - spolu s ve uvedenou snahou o dosaen celkovho" a encyklopedickho" charakteru publikace - ten dsledek, e se nkter podstatn informace (pijeti smluv, zprvy, mezivldn konference, summity apod.) uveden pi vkladu vvoje evropskho integranho procesu v prvn sti opakuj- samozejm v jin podob a jinm kontextu-pi popisu jednotlivch instituc a politik. Jde o zmr a o nezbytn prvodn jev zvolen koncepce.2" Jeho vhodou je monost sledovat samostatn vvoj jednotlivch instituc a politik a pipomenout vechny politick souvislosti popisovanch jev. Dalm velmi podstatnm principem vkladu uplatovanm v tto prci, je respektovn smluvnho rmce integrace. Tm je nutno rozumt to, e popis a interpretace vvoje a souasn podoby Evropsk unie jsou openy o znn smluv. Pouze takov pstup je toti adekvtn povaze sledovanho pedmtu. Evropsk spoleenstv a pozdji Evropsk unie se od sttnho tvaru li mj. v lom, e jejich existence a vechny jej aspekty jsou dny pedevm smluvnm rmcem, kter tvo dohody uzaven lenskmi stty. Teprve na jejich zklad se sekundrn rozvjej dal aktivity, jimi se ES/EU projevuje. Je tak mono ci, e na rozdl od nrodnho sttu, kter je jakmsi komplexnm" politickm tvarem se zjevnm katalogem funkc, z nich nkter nemusej bt pedmtem1 vod: Pomologick vzkum
Evropsk unie 21

explicitnho stavnho vymezeni, jsou struktury a funkce Evropsk unie vdy zaloeny na smlouvch. V oblastech, kter smlouvami vymezeny nejsou, postrd Evropsk unie pirozenou legitimaci vlastni nrodnm sttm, neme v nich psobit a bez rozhodnut nrodnch stt je neme ani nov obsadit". Je tomu tak proto, e rozhodujc politickou rovinou a klovm aktrem zstv nrodn stt a vznamn, nebo dokonce urujc role evropsk politick roviny a evropskch instituc je pedstaviteln pouze tam, kde to relevantn akti na zklad pslunch smluv umon. Prce, kter pi vkladu Evropsk ume nerespektuj jako zkladn vchodisko smluvn rmec, pistupuji v dsledku toho k Evropsk unii jako k entit srovnateln se sttnm tvarem, m se u v samotnm potku dopoutj omylu, kter' m negativn dsledky pro dal analzu. Akceptace smluv jako zkladnho vchodiska ovem neznamen, e tato publikace zstv u formlnho nebo prvnho pojeti smluvnch dokument. Takov postup by byl v rozporu se zde uplatovanm politologickm pstupem k EU. Proto je zde zachyceno nejenom samotn znn smlouvy a jeho prvn konsek-vencc, ale i to, jakm zpsobem bylo takovho znn dosaeno, kte politit akti se na vsledn podob smluvnch dokument nejvce podleli, jak byla jejich motivace a zjmy a - v neposledn rad - jak bylo pozdji smluvn vymezen implementovno a evaluovno. 21 Pi citacch a odkazech na pslun smlouvy bv v literatue pouvn dvoj zpsob. Jednou z monost je pracovat se vdy aktulnm znaenm (tedy na zklad vsledk posledn smluvn revize). Druhou monosti je

potom odkazovat na jednotliv smluvn dokumenty podle toho, kterho historickho obdob se vklad tk, a hovoit tedy o pslunch lncch nap. Smlouvy o ESUO, EHS. JEA apod. Vzhledem k ve deklarovanmu historickmu pstupu a s ohledem na pehlednost textuje v tto prci samozejm zvolen tento druh zpsob a smlouvy jsou citovny vdy adekvtn k jejich historick platnosti ajejich dali revize jsou potom uvdny na pslunch mstech textu v souladu s chronologickou lini vkladu. Jednm z dalch dvod, pro byl upednostnn tento zpsob, je tak to. e v ppad aktulnho /.naeni by kad dali smluvn revize (ajejich periodicita se nyn zrychluje) uinila vtinu odkaz na smluvn prameny zastaralou a pro tene nepouitelnou. V souvislosti s prac se smluvnmi dokumenty je tak potebn zmnit nkter problmy pi zskvni a uvan relevantnch pramenu a literatury. Pokud to bylo mon, pouvme pi citaci smluvnch dokument ji existujc esk peklady (viz seznam literatury). Tyto sice nemaj z pochopitelnch dvod statut oficilnho znn, alejsou vyuvny sttnmi ady i pouvny v odborn literatue. Z tchto dvod s nimi pracujeme i v tto publikaci, i kdy peklad nkterch mst je nepesn a v ad ppad odporuje syntaktickm zsadm eskho jazyka. Tam, kde by na zklad nepesnosti v pekladu mohlo podle naeho nzoru dojt k nepochopen nebo nesprvn interpretaci smlouvy, uvdme22
Evropsk unie

v poznmkovm apartu sprvn znni podle anglickho nebo nmeckho originlu smlouvy ze zdroj uveejnnch Evropskou uni. Podobn jako je tomu v ppad smluvnch dokument, sname se i ve vech ostatnch ppadech stavt n vklad pedevm na pramenech (zprvy, stanoviska, dokumenty apod.). Tento pristupje bez vtich problm mono uplatovat u vkladu jev od osmdestch let do souasnosti, kdy jsou dostupn originln zdroje a kdy lze adu dokument nalzt v elektronick podob. Prameny pro star obdob (zhruba do roku 1985) jsou dostupn jen velmi obtn a asto jsme byli odkzni na sekundrn literaturu, v lepm ppad na vbrov tanky historickch dokument. Tento nedostatek jsme se snaili kompenzovat pelivm vbrem autor, z jejich prac citace historickch dokumentu vyuvme, a tak komparac uvdnch daj z vce zdroj. V ppad sekundrn literatury jsme upednostovali takov vdeck prce, je jsou v oblasti vzkumu evropsk integrace povaovny /a relevantn a jsou oveny vdeckou diskus- Hlavn linie politologick interpretace jednotlivch obdob, instituc, dokument nebo politik, kter nabzej jednotliv autoi, jsou potom pedstaveny na pslunch mstech textu. Je poteba tak zmnit skutenost, e v literatue zabvajc se evropskou integrac, lze nalzt nejen rozdln interpretace udlosti, ale tak celou radu odporujcch si faktickch daj (nzvy, data apod.). Rozhodnut ve prospch jednoho zdroje bylo /.pravidla mono na uinit na zklad konfrontace s prameny; tam kde byl pramen nedostupn, piklonili jsme se k vtinovmu nzoru, nebo uvdme alespo v poznmkovm apartu - oba (nebo vce) rozpornch daj. Obte s daty jsou nkdy zpsobeny tm, e v anglosask literatue je asto obvykl neuvdt pesn datum, ale pouze msic a rok (co nkdy vede nsledn k zmn dvou udlost odehrvajcch se ve stejnm msci apod.). V ppad rozporu v dataci jednotlivch udlosti jsme postupovali podle historickho pehledu uvdnho na webovch strnkch EU a podle publikace W. F. M. Vanthoora (1999).

Pokud jde o nzvy dokument, instituci, postup atd. je situace jet sloitj. Je nezbytn si uvdomit, e pro vtinu dokument a instituci (zde nemme na mysli hlavn evropsk instituce, ale spe rzn vbory, komise atd.) nejsou zpravidla pouvny jejich oficiln nzvy (toto konstatovn plat jak pro mdia, politiky i odbornou literaturu). Msto toho se vyuv rznch zkrcench forem, nzvu podle msta, podle vznamn osobnosti apod. asto je tomu tak, e pslun dokument nebo vbor nelze podle oficilnho nzvu vbec v Literatue nalzt, protoe je zcela pekryt zaitm oznaenm. Tuto skutenost jsme byli nuceni respektovat i v tto publikaci, a proto zde pouvme obvykle uvan nzvy s tm. e oficiln oznaen uvdme pi prvn zmnce v zvorce nebo v poznmkovm apartu. Tm se tak dotkme problmu specifickho jazyka (eurojazyka"). kter je v rmci evropskch instituc a pi popisu evropsk integrace asto uvn. Vy- 1 vod: Politologick vzkum Evropsk
unie______________________23

znaujc se mn obvyklmi slovy (napf. negociace, kabot. bl kniha, seskok padkem, komitologie), kter maj v bn ei bud"to jin vznam, nebojsou ve stnu obvyklejch synonym, ale je jsou v souvislosti s EU vyuvny jako specifick terminy. Tento .jazyk" je dsledkem mnohojazynho prosted evropskch instituci a m specifickou skupinu uivatel, kterou tvo administrativn a politick apart evropskch instituc, pedstavitel pohticko-administrativnho apartu nrodnch slt, kte pichzej do kontaktu s evropskmi institucemi, novini zabvajc se F.U a v neposledn ad tak vdci, kte analyzuj Evropskou unii. Nkter vrazy se potom dostvaj i do publicistiky a do veejnch sdlovacch prostedk a stvaj se ir veejnosti alespo sten srozumitelnmi, jin si ponechvaj svj exkluzivn statut a jsou srozumiteln pro ve uvedenou skupinu uivatel. Protoe tento ..eurojazyk" nepedstavuj dnou zvaznou normu, snaili jsme se jeho uvan vude tam, kde to bylo mon, vyhnout a pouvat sociln-vdni pojmov apart a slova srozumiteln v bn ei. Je vak nutno poznamenat, e v mnoha ppadech je u specifick evropsk" pojem natolik soust politickho a vdeckho diskursu, e ho nen mono inn nahradit. V tchto ppadech samozejm pojmy (ale i obraty) vyuvan v interpretaci evropsk problematiky respektujeme a vyuvme v tto publikaci, zpravidla s pslunm vysvtlenm tak, aby se stala srozumiteln i pro tene, kter' se v prosted uivatel eurojazyka" bn nepohybuje.-" Pokud jde o obsah jednotlivch st, je ne/byln upozornit na skutenost, e kad prce majc ambici komplexnji popsat Evropskou unii je - a u to jej autoi piznvaj nebo ne- vdy pouze uritm vbrem informaci a souasn i jistm zjednoduenm jednotlivch problm, je jsou do celkovho vkladu zaazeny. O to je dleitj, provdt tuto nezbytnou redukci vdom a na zklad dobe zvolench kriteri, kter vychzej z celkov koncepce. V prvn sti knihy, kter se zabv vvojem evropsk integrace, je proto cel vklad soustedn .,pouze" na evropskou rovinu. Je pitom zjevn, e pedevm pro porozumni potkm integranho procesu a jeho vvoje nejmn do zatku sedmdestch let je prv znalost politickch djin lenskch stt velmi dleit. Nicmn vzhledem k nezbytnosti urit tematick redukce nen vnitn vvoj jednotlivch lenskch zem

pedmtem naeho zkoumni a zohledujeme jej pouze nepmo na tch mstech, kde je bez tohoto pozad pochopen integranho vvoje nemon. Lze tedy konstatovat, e z perspektivy evropsk integrace je pro vklad jejho vvoje v tto publikaci relevantn pouze vsledek vnitrosttnch proces a jejich pm psoben na evropsk politick rovin; jejich prbh v jednotlivch zemch mus ten dohledat v pslun historick literatue. Z vvoje evropsk integrace vychz tak zvolen periodizace, jednotliv obdob jsou ohraniena vznamnmi udlostmi v procesu sjednocovni Evropy, kter pinesly kvalitativn a/nebo zetelnou kvantitativn zmnu, V tto souvislosti je nezbytn znovu zdraznit, e tato prce nechce a neme24
Evropsk unie

postihnout vechny prvn (nap. stle se vyvjejc soubor sekundrnho prva a jeho dsledky) a ekonomick aspekty pedstavovanch problm, ale e jsou /de uvedeny pouze ty. kter jsou relevantn pro politologick vklad. To se tk pedevm struktury a obsahu druh a teti sti knihy. Rozdlen instituc Evropsk unie je vcelku nesporn a odpovd obvyklmu pojet. Komplikovanj strukturln otzky (nap. nkolik podob Rady, rzn typy vbor a jejich odlin pslunost pod Komisi a/nebo Radu) jsou podrobn vysvtleny na pslunch mstech v rmci vkladu klovch instituc. Urit nejasnost by mohla vzniknout v ppad Evropsk stedn banky, kter bv v posledn dob ve sdlovacch prostedcch povaovna za jednu z hlavnch instituc EU, piem v tto publikaci ji ten v sti vnovan institucm nenalezne. Mezi instituce EU vak mohou bt azeny pouze ty, kter maj psobnost v cel EU a jejich kompetence nen omezena jen na jednu oblast i politiku, jako je tomu v ppad Evropsk centrln banky, informace o tto instituci lze proto nalzt v kapitole vnovan hospodsk a mnov unii; podobn jsou vechny dl orgny se sektorovou psobnost pedstaveny vdy pi vkladu pslunch politik. Zatmco vbr a azen instituc nebv zpravidla v odbornch publikacch problematick, je mnohem sloitj situace v oblasti strukturovn a typologi-/ace jednotlivch politik, a dokonce nepanuje shoda ani v tom, co lze za politiku realizovanou v rmci EU vbec povaovat; proto se tak katalog" politik v jednotlivch pracch velmi Ui. V tto knize jsou pedstaveny ty politiky, kter jsou nejvznamnj z hlediska politickho fungovn Spoleenstv a byly nebo jsou politicky relevantn, pop. pedstavovaly prostor stetu politickch koncepci a aktr. Podrobnji zde naopak nejsou pojednny politiky", kter jsou sice takto nazvny nebo maj dokonce njak formln vymezen, ale v praxi nejsou realizovny."' Nicmn i o nich lze nezbytn informace v textu (pop. v poznmkovm apartu) nalzt, by ne ve form samostatn sti kapitoly vnovan jednotnmu trhu. Zpsob lenn politik existuje cel ada a lze postupovat podle nejrznjch kritri, piem ovem v mnoha pracch nebvaj uita dn jednotn kriteria a politiky jsou azeny jen podle nzv. Tato situace ovem nen jen vsledkem nedslednosti autor zabvajcch se evropskou integrac, ale vyplv /. ve zmnn povahy evropskho integranho procesu a z charakteru Evropsk unie. V oblasti politik toti dochz k neustlmu vvoji, kter asto mn v/jemn pomr mezi nadnrodnmi a mezivldnmi prvky uvanmi vjednotlivch sektorech, co velmi ztujejakoukoliv kategorizaci

vystavnou na pevnch kriterich. U proto je velmi sloit rozdlit politiky nap. do dvou nejastji uvanch kategori, na .spolen (nadnrodn) a na koordinovan politiky. Jednoznanou kategorizaci nepouvaj ani evropsk orgny, dokonce ani Komise. Problm oznaovn a tdn se uke nap. tehdy, kdy jako jedno z klovch kritrii uijeme zpsob financovn pslunho sektoru. V tom p1 vod: Politologick vzkum Evropsk unie 25

pad by mlo platit, e spolen (nadnrodn) politiky budou financovan 7 evropskho rozpotu. To ovem neodpovd skutenosti, protoe nap. ..spolen" dopravn politika je financovna jak z evropskch, tak i z nrodnch zdroj. Ve starch pracch bylo asto uvno tdn podle oznaeni a jako spolen (nadnrodn) politiky byly ureny ty, kter byly jako spolen oznaeny v pslunch dokumentech. Soulad mezi oznaenm spolen nebo koordinovan politika a pevldajcmi mechanismy (mezivldnmi, nadnrodnmi) \ pslunm sektoru pestal ovem platit po pijet Smlouvy o EU. V tomto dokumentu nebyly toti dodreny dosud platn charakteristiky pro kategorie spolench a koordinovanch politik. Nap. Smlouvou o EU zaveden mnov politika sice vykazuje jednoznan znmky spolen nadnrodn politiky, ale jej pozice nen upravena v lnku 3 Smlouvy o F,S. Naproti tomu nov vytvoen spolen zahranin a bezpenostn politika, kter je pmo oznaena jako spolen", pat podle svho vymezeni a uvanch postup nepochybn ke koordinovanm mezivldnm aktivitm. Cel situace je jet zkomplikovna piiovm lennm agendy F.U, kter se zd bt do budoucnajedinm urujcm faktorem miry vlivu EU a lenskch stt. Je proto mon konstatovat, e po pijeti Smlouvy o F.U se vznam pojm spolen nebo koordinovan politika vrazn sn! a tato oznaen ji neposkytuj dn kl pro typologii evropskch politik. Proto tak meme v odborn literatue u autor, kte hledaj njak akceptovateln kriterium, nalzt celou adu rznch een.24 Zd se ovem, e rozhodujcm rozliujcm prvkem je posouzen mry vlivu nadnrodnch orgn v konkrtn oblasti. Z ve uvedench dvod jsme v tto knize pi strukturovn sti vnovan spolenm" a koordinovanm11 politikm nevyuili tradin pstupy k lenn sektor. Zpsob, kterjsme zvolili, odpovd logickm souvislostem a historickmu vvoji jednotlivch sektor a vychz ze zkladnho smluvnho rmce, kter definoval jako hlavn cl vybudovat spolen trh. A nsledn bylo na tento zkladn kol navzno rozvojem oblast, kter jsou s budovnm vnitnho trhu s volnm pohybem zbo, slueb, osob a kapitlu spojeny. Proto je zde vtina politik - bez ohledu na mru nadnrodnch nebo mezivldnch prvk -pojednna v rmci jednotnho trhu a zvlt jsou vylenny pouze hospodsk a mnov unie (jako dal stupe ekonomick integrace navazujc na vnitn trh), spolen zahranin a bezpenostn politika, otzky vnitra, justice a policie a principy financovn F.U. Toto pojet umouje i v tto sti respektovat zvolenou histoncko-politickou linii vkladu, a tm i zohlednit skutenost, e v dsledku dlouhodobho ochromeni projektu spolenho trhu dolo k modifikovanmu rozvoji nkterch politik a tak to, e ada politik vznikala prv v zvislosti na rozvoji spolenho trhu ajako vsledek jeho vstavby.2526

Evropsk unie

POZNMKY:
l.Za zajmav ie v tuto souvislosti mono povaoval pokusy o srovnm Evropsk unie s nktermi historickmi tvary, nap. unii americkch stlil na potku formovan USA. Pestoejsou tyto pokusy zdailej ne snahy o interpretaci LL' v ideln.typickch kategorich (federace, konfederace), jejich vkladov potencil je pesto velnu omezeny, a to pedevm vzhledem k promujcm se funkcm sttnch a nadsttnich tvar v rznch historickch obdobch 2. Lze si tedy spe pedstavit u kooperaci tchto disciplin v rmci spolench prac a projekt, jejich vsledkem mohou bt syntetizujc prci; o EU. 3. Souhrnnj prci tohoto typu dosud v eskm prosted v rmci politick vdy postrdme, i kdy komple\nj objasnn alespo dlich oblasti lze nalzt v nkterch pracch (nap. Prov [1999]: Fiala, Mare [20011; Kubt [2001]: Witzov [2000]; Fiala, Pitrov [2001]. Pitrov [2002a] apod | V pbuznch oborech lze nalzt adu prac pehledovho charakteru, a ji v prvn vd (nap T [2000a, 2000b], Tich aj. [1999]); v historii (Cionc [2000, 2001]) nebo v ekonomu (Jaks [1998]: Urban [2002]) 4. Ve naznaen vklad integranch paradigmat je pouze zkladni. Ble k tto problematice vetn alternativ klasifikace, vvoje a znak jednotlivch paradigmat a nsledn jejich dlch model nap. Chrysouchoou (2001). 0'Neill (1996), nebo Rosamond (2000). esky potom Csa (2002); Pitrov (2002b). 5. Nap. A. Moravcsik rozdluje leorie vyjednvni integranho procesu rovn na suprana-cionlni a intergovemmentlni. Zabv se pi tomto lenn nsledujcmi znaky mechanismem distribuce informaci, mechanismem negociace a efektivitou a distribuci vstup. (Moravcsik 1998:54-67} 6.Zkladni klasifikac evropsk politick unie se zabv napklad Murray Forsyth, podle nj m evropsk federace tendence ke sv pemn na unitrn stt. nebo naopak konfederaci Forsyth proto navrhli] e veker /minky o politick um i chp;itjako diskusi o konfedc-ranich modelech. (Burgess 1998: 13) Jin nzor m napklad Michael Biirgeispovaujici federace za opodstatnn a ivotaschopn seskupen. (Durgcss 1998: 16) 7. Pedstavitelem tohoto proudu je napklad Wilham Riker. 8. Pedstaviteli tohoto proudu jsou napklad Lord Lothian (Philip Kerr). H. K BrailsordaJ. B. Pnstley. 9.K teoretickm koncepcm federahsmu a jeho analze ve vztahu k EU srov. Fiesse. Wnght (2000). 10. Za hlavnho pedstavitele funkcionalismu je pokldn David Mitrany. 11. Jedn se o dleni sfr politiky na tzv. high a low. High (vysok sfry) reprezentuje nap. zahranin politick spoluprce a obrana, low (nzk sfry) nap. spoluprce v oblasti kultury1 a obchodu. (Pearson, Rochester 1988; Axford. Huggins 1999: 180181; Grccnvvood 1997: 13 -15; Moravcsik 1998:4) 12. Hra s nulovm soutem uplatovan v teorii mezinrodnch vztah k. e zisk na jedn stran je kompenzovn ztrtou protivnka. Naopak hra s nenulovm soutem znamen zisk. by i menho rozsahu, pro vechny zastnn. Blzek teorii her srov. Hollis, Smith(2000: 137 162). 13. V ppad evropskho integranho procesu dochz k nepesnostem v uvan termn federace, federln unie a konfederace. Monm eenm je lenn Murrayc Forsytha na intcr-sttn a mtrasttni vztahy V intrasttnch vztazch je mon dohlet na innost zastnnch subjekt a posuzovat jejich innost na zklad spolench pravidel. Zatmco v intrasttnich1. vod: Pomologick vzkum Evropsk unie______________^_____________ 27 vztazch tsou kompetence orgn integranho seskupen urovny smrem dovnit, ve vzta-zich mtcrsttnchjdeoopak. Jejich pedpokladem je tuli pouze omezen regulace jednn provdna na rovni mezinrodn agentury, v n subjekty komunikuj i bez omezeni .suverenity, tedy na mezisttn rovni. Podle tohoto vkladu se v ppad Spoleenstv jedn o rovinu intrasttnicb vztah. (Forsyth 1996. 227) 14 Teorii; vzjemn zvislosti zahrnuj pedevm liberln intergovcrnmcntalismus Andrwa Moravcsika (Moravcsik 1996: 297) a teorie regime" Robena Koehana a Josepha Nye (Keohane, Nye 19%. 99) 15 Nejvznamnjm pedstavitelem rnullilevcl govemance"je Robert D. Pulnam, kter rozvinul model tzv dvourovov hry (two level game). (Cram 1996: 52)

16. V tto souvislosti je poteba zdraznit, e rezignace na vyuit nkter z nabzejcch se teoretickch koncepc jako univerzlnho vkladovho schmatu m nkter z naeho hlediska douc praktick dsledky. Umouje toti zachovat analytick pohled na prbh evropsk integrace a jeji jednotliv aspekty. Naproti tomu uplatnn nkterho z paradigmat nebo nkter z teoretickch koncepc v pozici zkladnho analytickho rmce by vedlo nutn k tomu, e by byl proces integrace pomovn z ideln-typickou pedstavou o doucm" prbhu integrace a jejch vsledcch Takov postup ovsem nebyl pro autory akceptovateln, pedevm vzhledem k zamlenmu cli publikace a s ohledem na zvolen pistup, kterm vyellzi v. pokud mono dslednho uplatovn empincko-analytickch zsad vkladu 1 V. Pn popisu vvoje integranho procesu se ovem nelze vyhnout nkterm pojmm souvisejcmi s jednotlivmi paradigmaty i na tch mstech, kde se nejedn o aplikaci pslun teoretick koncepce. Pkladem me bt uvn pojmu supranacionalita, kter' |C a.sto uvn pro technick popis pesunu kompetenc smrem k nadnrodnmu centru Ii Pro snadnj orientaci v textu a tak proto, aby bylo mono snadno nalzt souvislosti vysvtlovanch fenomn, jsou v rmci poznmkovho apartu uvedeny odkazy na dal kapitoly (oddly) knihy, kter s vysvtlovanm mstem souvisej nebo ho dle rozvjej. 19. Nemyslme tm ovem dsledn vklad v intencch historick vdy, ale spise historick vvoj a jeho souvislosti respektuj c pohtolojiickou interpretaci. 20 Tyto informace nejsou .samozejm uvedeny ve stejn podob a odlin je tak podrobnost popisu a hloubka analzy, 21. To je tak dvod, pro sice na jednotlivch mstech knihy upozorujeme na zmny dan Smlouvou z Nice. ale pro celkov vklad tohoto smluvnho dokumentu zaazujeme a jako zvr cel prce. V souasn dob je toti znmo pouze znni tohoto dokumentu, jeho obtn ratifikace oddlila vstup smlouvy v platnost, ale nen mono analyzovat problmy a dsledky jeho implementace. 22. Nelze ovem zcela vylouit, e se to na vech mstech nepovedlo, a e se nm vdy nepodailo vystoupit" ze zmnnho evropskho diskursu. 23. V nkterch pracch bv nap. zmiovna samostatn prmyslov politika nebo politika ochrany spotebitele; tyto po li tiky jsou vak obsaeny" v rmci obchodn politiky. 24. Zajmavm zpsobem td politiky nap. Hix (1999; 21 1 -356), kter 1 je rozdluje na regulativn v rmci jednotnho trhu, redistnbutivri (nap. zemdlsk a regionln), hospodskou a mnovou unii, vnitn a bezpenostn politiku a globln politiky (nap. vnj ekonomick a politick vztahy). Za zeela odlin zpsob lenni politik je nutno povaoval rozdleni nejnovji uvan orgny Unie, kdyjsou politiky tdny podle dlby kompetenc v rmci politik mezi lensk stty a umjni orgny: (I.) na politiky, v nich maj evropsk orgny kompetence exkluzivn {nap. spolen obchodn politika vi tetm zemm, mno-28 Evropsk unie v politika v rmci eurozny atd.), (2.) sdlen (nap zcmdlstvi a rybolov, hospodsk sout, dan, ivotn prosted, ochrana spotebitele atd.), (i.) doplujici ( politika zamstnanosti, vzdlvn, vda a vzkum, hospodsk politika atd.) a (4.) na ty politiky, kde mji kompetence pouze lensk stty (nap. organizace ozbrojench sil, veejn sprva, justice atd.). V tomto pojet u tradin vrazy jako spolen" a koordinovan" nejsou vbec vyuvny. 25. Nicmn.s ohledem na pehledovou funkci publikace jsou v rmci kapitoly o jednotnm trhu jednotliv politiky (jako samostatn podkapitoly) pojednny tak, aby ten, kter by koncepci vvojov a obsahov souvislosti evropskch politik (policies)s jednotnm trhem nesdlel, zskal ucelen pehled o vvoji, problmech, aktrech a vstupech pslunch

politik.

I.
2.

VVOJ EVROPSK INTEGRACE

Idea evropskho sjednocen

31

2. IDEA EVROPSKHO SJEDNOCEN

2.1. PEDCHDCI A PRKOPNCI MYLENKY SJEDNOCEN EVROPY Mylenka sjednocen Evropy se v historii naeho kominentu opakovan objevovala v rozmanitch podobch. Jej potky bvaj mnohmi autory shledvny ji v mylenkovm svt antickho ecka, pcdobrazjejho politickho uskutenni lze pak vidt v sjednotitelskm sil msk e a pedevm v integranch tendencch stedovk svat e" zaloen na univerzalistickm idelu kesanstv. Mezi ideov zdroje souasn integrace pak samozejm pat teoretick koncepce rznch evropskch osobnost, je se soustedily na hledn vhodnho uspodni spolenosti. Jen u mla z nich vak meme nalzt nvrh konkrtnch model evropskho sjednoceni. Jednalo se spe o formulace viz vychzejcch z duchovn a kulturn blzkosti evropskch nrod, ani? by se jejich autoi pokoueli formulovat konkrtn politick a institucionln kroky ppadn integrace. Z pohledu politick vdy a ostatn i z hlediska potencionlnho vyuit v praktick politice jsou dleit pedevm ty koncepce, kter pokldaj institucio-nalizovanou spoluprci zajeden ze zkladnch pedpoklad evropsk integrace. Pokud stanovmejako kriterium pro zaazen mezi ideov pedchdce politickho sjednocen Evropy tak definovn spolench politickch orgn, vrazn se pvodn irok spektrum nejrznjch teoretickch model sjednoceni z. 2.1.1. Koncepce a modely evropskho sjednocen V takto vybranm okruhu model spolen Evropy"" je mon nalzt celou adu argument pro sjednocen zvislch na mncch se historickch a politickch okolnostech. Primrn vznam pro motivaci k rozvjeni koncepce evropsk integrace mlo zejm sociln postaven navrhovatel jednotlivch model, podle nj lze (rmcov a s monm pesahem) stanovit dv zkladn skupiny inicitor nejrznjich forem evropskho sjednocovni v institucionln rovin. V ppad autorstv panovnk a politickch vdc se nezdka hlavnm motivem jejich autorstv stala monost uplatnn moci, nadvldy nad rozshlou oblasti a kumulace vhod plynoucch z kontroly vtho teritoria. Sjednocen Evropy znamenalo pro politick pestavitele rovn monost zajistit efektivnj32
Evropsk unie

obranu zem a prostednictvm zk politick spoluprce doshnout minimalizace nebezpe vlench stet. sil o evropskou politickou jednotu je proto tak mon oznait za pokus o vytvoen ranho systmu mrovho een konfliktu a zrodek celoevropsk bezpenostn koncepce. Peklenut a odstrann politick rozttnosti a kulturn heterogenity v Evrop se stalo hlavnm motivem vytveni koncepc pro politick myslitele a filozofy. Model spolen Evropy" ml pomoci zasteit kulturn sociln rozdlnosti jednotlivch zemi. Snaha vybudovat evropskou nadnrodn strukturu rovn vychzela z sil prosadit a rozit kesansk idel jednoty sjeho universalistickou ambic, kter poslze osvcenstv a liberalismus nahradily idelem jednoty intelektuln. Pes ve provedenou redukci zvaovanch koncepc evropsk integrace, zstv jejich spektrum neobyejn irok. Nsledujc pehled jednotlivch integranch modeluje proto nutn chpat jako pouh vbr,

jen m na nejdleitjch pkladech pedstavit nkter klov koncepce evropsk integrace, kter pipravovaly ideov zzem pro modem realizaci tto mylenky ve druh polovin dvactho stolet. 2.1.2. Nvrhy na evropskou spoluprci ve stedovku Jednou z prvnch osobnost zabvajcch se monost institucionln spoluprce evropskch panovnk byl francouzsk prvnk a politick reformtor Pierre Dubois (Petrus de Bosco, 1250-1320). Jeho nvrh /. let 1306-1308 byl zaloen na mylence vzniku stlho shromdn lechtic, kter mlo spolen s konzultacemi panovnk zabrnit monm konfliktm. Bezprostednm motivem Pierra Duboise byl pokus o zajitni vt politick a hlavn vojensk homogenity Evropy ohroen stle astjmi arabskmi njezdy. Bezpenostn zruky byly rovn motivem pro eskho panovnka Jiho z Podbrad (1420-1471). Jeho zmr (piblin z roku 1462) byl postaven na vytvoeni Unie evropskch stt" se spolenm legislativnm orgnem a soudnm dvorem. Nevyhnutelnost vybudovat evropskou federaci dle pedpokldal v sedmnctm stolet Maximi-lien de Bthune, vvoda ze Sully (1560-1641), kter se jako diplomat podle! na mrovch jednnch v obdob ticetilet vlky. Jeho mode! pedstaven v rozmez let 1611-1638 vychzel z nutnosti garantovat celkovou bezpenost Evropy vytvoenm tyicetilenn rady zasteujc patnct evropskch kesanskch stt. (Adamov 1997: 67) Je zejm, e hlavnm motivem sjednoceni ve zmnnch nvrzch bylo pedevm zajitn efektivn obrany evropskch kesanskch zemi. Politick integrace byla spe jejm pedpokladem a vdomijej dleitosti nsledovalo a /.a primrn vojensko-strategickou potebou. Nvrhy prvnch integranch tvar na zem Evropy je proto mon charakterizovat tak jako zrodky mezinrodnch organizac se specilnmi cli.2. Idea evropskho sjednocen_____ 33
2.1.3. Novovk koncepce evropskho sjednocen

V sedmnctm stolet se vak mylenka integrace stala objektem zajmu nejen politickch pedstavitel, ale i filozof a nboenskch myslitel, co rozilo pvodn obrann dvody ke sjednocen. Koncepce integrace Evropy zaaly rovn odret potebu reprezentovat rozdln politick zjmy v nadnrodnm sliro-mdn. jeho zastupitelsk princip korespondoval s rozvjejc se ideou parla-mentarismu. Pkladem tohoto proudu integranch model me bt pedstavitel nboenskho hnut kvaker1, Anglian William Penn (1644-1718). Jeho nvrh z roku 1693 obsahuje pedstavu evropskho parlamentu, v nm by byl podl hlas jednotlivm zemm pidlovn na zklad jejich ekonomickho vkonu. Jako kvorum pro pijmn rozhodnut v takto vytvoenm nadnrodnm shromdni Wilham Penn stanovil 2/3 vtinu. (Saltnon a Nicoll 1997: 3) Podobn tak katolick myslitel a diplomat abb de Saint-Pierre (1658-1743) pedloil roku 1713 koncepci Konfederace evropskch panovnk" zaloenou na konfe-deranim principu. (Wilson, Dussen 1995: 43) Vchodiskem nvrhu bylo Saint-Pienovo pesvdeni o nedostatenm zajitn bezpenosti Evropy prostednictvm bilaterlnch smluv. Konfederace evropskch panovnk mla znamenat zvazek vnho spojenectv a slib eit nadle konflikty vhradn mrovou cestou. V centru pozornosti projektu abbho de Saint-Pierra byla

spolen obrana hrazen z finannch zdroj shromaovanch podle prosperity zastnnch zem. Abb de Saint-Pierre vloil zsadn pravomoci do rukou shromdn disponujcho monosti sankcionovat lena konfederace v ppad pestupku. Mylenkou evropsk federace se zabval tak nmeck filosof Imanuel Kant (1724-1804). Ve sv knize Idea vnho mru" z roku 1795 podmnil klidn ivot v Evrop zzenm federace. Pedpokladem pro tuto formu politickho uspodn se podle Kanta stalo pijet evropsk stavy a zajitn unifikovanho prvnho systmu. (Wilson, Dussen 1995: 76) Francouzsk utopista Claude Hcnri de Samt-Simon (1760-1825) nahradil koncepci shromdni dvoukomorovm parlamentem. Ve sv prci Organizace evropsk spolenosti", kterou publikoval se svm ptelem Augustinem Thier-nm v roce 1814, usiloval o zasteen Spojench stt evropskch"' dvoukomorovm parlamentem na stavovskm principu. Prvn komora by reprezentovala inteligenci a druh by byla sloena ze zaslouilch pedstavitel lechty. Samt--Simon
S

uvdomoval pednosti

parlamentnho uspodn a zrove si byl vdom nadasovosti svho nvrhu. Pipojil k nmu proto vzvu k realizaci Spojench stt evropskch" a pot, kdy budou vechny stty Evropy spravovny na zklad parlamentn demokracie.34
Evropsk unie

2.1.4. Integran sil v procesu industrializace Vvoj mylenky evropsk jednoty v devatenctm stolet vznamn ovlivnila prmyslov revoluce. Rychl rozvoj komunikanch prostedk spolen s nutnosti technick unifikace pinesly potebu mezinrodn spoluprce. Proces industrializace podntil vznik prvnch sektorov orientovanch mezinrodnch organizac modernho typu. iako byla napklad Potovn unie zaloen roku 1K74 a Telegrafn unie vznikl o rok pozdji. Mezinrodn spoluprce v nkterch odvtvch postupovala asto i proti partikulrnm zjmm nrodnch stt. Po prvn svtov vlce se zveni obchodn vmny, rozvoj obchodu a dal projevy mezinrodn hospodsk spoluprce jevily jako nstroj proti hospodsk krizi a hrozc vysok nezamstnanosti. Pnosy mezinrodn spoluprce byly nejdve patrn v hospodsk sfe, kde tak dolo k podpisu prvnch konkrtnch dohod. Tento integran proud pedstavuje napklad zaloen Mezinrodnho ocelskho kartelu v roce 1926 nebo podpis Dohody o zkazu zvyovn tarif bez pedchoz konzultace v roce 1930. Navzdory v zrstajc mu vznamu integranho sil v ekonomick oblasti, je vyuvalo argument vychzejcch pevn z nutnosti spolupracovat v technickch aspektech, vak nedolo k plnmu tlumu nzorovho proudu obhajujcho preferenci a ochranu nrodnch ekonomik. Nkter stty, jako byla teba Velk Britnie, trvaly na zachovn barir volnho obchodu, co dokld nap. opateni z roku 1931 zavdjc preferenn dovoz ze zemi Commonwcalthu. (Greenwood 1992: 5) 2.1.5. Panevropsk hnuti Jako nejvznamnj modern pedchdce souasnho integranho procesu se jev Panevropsk hnut. V ele tohoto pvodn mylenkovho proudu a pozdji i organizace usilujc o sjednocen Evropy a ustanoven Spojench stt evropskch" stl rakousk aristokrat, hrab Richard Coudenhove-Kalergi

(1894-1972), kter formuloval zsadn leze hnut v dle s nzvem Panevropa, je v knin podob vylo poprv v roce 1923. Autor v nm charakterizuje dvact stolet jako obdob federac a Evropu jako politicky rozttn teritorium na periferii a bez dostatku monost k nvratu do velmocenskho postaven. Coudenhove-Kalergi proto usiluje o formulaci a nsledn i zodpovzen klov evropsk otzky: Me si Evropa uhjit ve sv politick a hospodsk roztpenosti mr a samostatnost vi vzrstajcm mimoevpropskm mocnostem - i je teba, aby se na 7chranu sv existence organizovala ve spoleenstv stt?" (Coudenhove--Kalergi 1993: 12) Coudenhove-Kalergi klade evropskou otzku v situaci, kdy mal evropsk stty nemohou nalzt spolenou politickou vli ke zformovn evropsk federace" a souasn el rostouc expanzi Ruska. Impuls Panevropskho hnut ke2. Idea evropskho sjednoceni
J35 _

sjednocen Evropy je proto mon chpat tak jako reakci na ohroen z vchodu. Sousti deiailniho modelu pedloenho Panevropskm hnutm bylo tak eeni postaven Velk Britnie. Tuto zemi Coudenhove-Kalergi oznail jako subjekt s kolonilnmi zvazky, jeho podpora je podmnkou spchu evropsk integrace, ale kter sm nem dostatek politick vle ke sjednoceni. Coudenhove--Kalergi tak dochz k uritmu ohranien budouc Panevropy, je se mla stt rovnoprvnm partnerem USA, Ruska. Commonwealthu a iny. Zkladnm krokem k nvratu Evropy mezi mezinrodni mocnosti vak pro Coudenhove-Kalcrgiho byla jej vnitn organizace charakterizovan nsledovn: Stejn jako Anglie, Amerika a Rusko mus tak Evropa nalzt rovnovhu mezi svobodou a organizac. Toto vyrovnn pivod vnitn nejdalekoshlej autonomu - navenek nejdalekoshlej federaci. Evropa by mla vdt, e diferenciace bez integrace vede k zniku a e jej individuan politikuje nezbytn doplnit politikou integran." (Coudenhove-Kalergi 1993: 19) Vytvoen stabilnho evropskho prostoru Coudenhove-Kalergi poaduje tak z dvodu francouzsko -nmeck rivality, je je podle nj hlavnm historickm problmem Evropy. Nalhavost vyeeni tohoto dlouhodobho sporu je podle Kalergiho dna pedevm zmnou cl a potencilu ppadnch dalch vlek, v nich technologick posun mae rozdily mezi bojitm a zzemm. Coudenhove-Kalergi se krom negativnch aspekt techniky vyuvan ve vojenskch konfliktech obv tak ovmismu, komunismu, militarismu a vlivu prmyslovho komplexu. (Coudenhove-Kalergi 1993:93) Model Panevropsk unie pedstavoval prvn skuten politick projekt vstavby sjednocen Evropy. Na zklad lto koncepce byla vytvoena Panevropsk unie, politick hnuti, je mlo mj. koordinovat velk mnostv pro federlnch aktivit prostednictvm kontakt s vznamnmi politickmi pedstaviteli. U zhy po svm zaloen v roce 1923 zaujala Panevropsk unie v ele s hrabtem Cou-denhove-Kalergim celou adu pednch evropskch politik. Pkladem me bt francouzsk ministersk pedseda Edouard Herriot {1X72-195"), kter od roku 1924 opakovan podporoval mylenku Spojench stt evropskch" pedevm v souvislosti s reformou organizace Spojench nrod a budovnm evropsk bezpenosti. Do diskuse o evropskm sjednocen pispl i vznamn francouzsk politik, vcensobn ministersk pedseda Aristide Briand (1862--1932). Tento politik spolen s tehdejm nmeckm ministrem zahrani Gustavem Stresemannem (1878 1929) sdlel pedpoklad, e evropsk federace bude zrukou mrovho vvoje Evropy. Pokusem Coudenhove-Kalergiho o sjednocen politickho sil o vytvoen jednotn Evropy bylo pedloeni konkrtnho modelu federace (lo v podstat o nvrh evropsk stavy), Nvrhu Panevropskho paktu". Tento projekt z roku 1930 vak nezskal potebnou podporu evropskch politickch pedstavitel a jeho znik byl

urychlen
________

ekonomickmi
Evropsk unie

pozdji

politickmi

obtemi

hospo-36

dsk krize tictch let. (Posselt 1993: 113) Roku 1932 se Panevropsk unie v ele s Coudenhove-Kalcrgim na svm III. kongresu v Basileji snaila upozornit na rostouc nebezpe vyplvajc ze situace v Nmecku a zmn odehrvajcch se v Rusku po upevnni Stalinovy moci. Po vypuknut druh svtov vlky se organizace pesunula na francouzsk zem, zintenzvnila prci na udreni protihitlerovske koalice a pozdji se soustedila na podporu aktivit usilujcch o ukonen vlenho konfliktu. V prbhu vlky se Panevropsk unie rovn nepestvala vnovat pprav prvnho a ekonomickho uspodn povlen Evropy. Vypracovala pln pedpokldajc existenci ti mocenskch seskupeni: Panamerick federace, reformovanho Commonwealthu a Panevropy. Politicky rozttn evropsk zjmy chtla za-steSit vznikem Spojench stt evropskch" vytvench na spolkovm principu a cel nov svtov politick d potom obdobou Spolenosti nrod. kolem reformovan svtov organizace mlo bt sledovn nejenom politickch a ekonomickch otzek, ale tak sociln kulturnch aspekt. Vrcholnm obdobm s nejvtmi monostmi pro realizaci nadnrodn orientovanho projektu Panevropsk unie bylo ovem obdob mezi dvma svtovmi vlkami. Druh svtov vlka zapinila jist odklon od een evropsk otzky a mla za nsledek odmtnuti Panevropy jako utopickho modelu. Pijmout i dnes lakov hodnocen by vak bylo pli jednostrann, protoe panevropsk model zahrnoval mnoho realistickch posteh. Pkladem me bt ji zmnn analza postaven Velk Britnie a Ruska, nebo zdraznn specifik evropskho kontinentu ve srovnni s podmnkami v USA. Pistup Coudenhove-Kalergiho je rovn vznamn dky zdrazovn obanskho rozmru integrace. Vstavba Spojench stt evropskch" byla podle CoudenhoveKalergiho procesem vychzejcm z vle oban, a nikoliv z technokratickch postup. Vazbu mezi obany a Panevropou podmnil jej ideov tvrce nsledovn: Aby se objevila na politick map, mus Panevropa nejdve zapustit koeny v srdcich a hlavch Evropan. Je teba vystavt mosty dorozumn, zjmu a ptelstv od nroda knrodu, od tovrny k tovrn, od odbor k odborm, od literatury k literatue. Pocit panevropsk pospolitosti, evropsk patriotismus, mus korunovat a doplo-vatcitnrodn." (Coudenhove-Kalergi 1993: 95)

2.1.6. Evropsk mylenka v odbojovch hnutch

Zatek druh svtov vlky, neschopnost jednotlivch nrodnch stt elit nacistickmu nebezpe a postupn se vytvejc protihitlerovsk koalice mly za nsledek, e mylenka na sjednocen Evropy zaala bt pijmna celou adou cnjanizac. Vedle ji existujcch ve zmnnch federalistickch aktivit v ele ihnevropskou uni se idea vytvoit nadnrodn evropskou organizaci objevila takivrmci odbojovho hnut v rznch zemch. Aktivitm odbojovho hnut2. Idea evropskho sjednocen 37

dodval dynamiku a perspektivu pedevm spolen postup proti nacismu, toton bez ohledu na politick a teritoriln rozdly jednotlivch skupin. Nejznmjm krokem odbojovho hnut podporujici federalistick aktivity se stalo vydni tzv. Manifestu Ventotene v lt roku 1941 v Itlii. Dokument sepsan Altierem Spmeliim (1907-19X6), pozdji znmm evropskm federahstou, obsahoval vzvu k vybudovn povlen politick unie. kter se mla stt zrukou stability a ekonomick prosperity. (Salmon. Nicoll 1997: 18) innost irokho spektra odbojovch hnut postupn vystila v zaloeni organizac usilujcch o propagaci evropsk mylenky na zem ceiho kontinentu. Pkladem me bt britsk United Europe

Movement. francouzsk Nouvellcs quipes Intemationales, vcarsk Europa-Union, nizozemsk Europeesche Actie, nmeck Europa-Bund nebo belgick Union federalc. (Luk 1997: 116; Urwin 1991: 27) K postupn krystahzaci tchto nrodnch aktivit pisplo uspodn konference evropskch odbojovch organizac na pd neutrlnho vcarska v enev 21. kvtna 1944, kde se pedmtem jednn stala diskuse nad plnem Altiera Spinclhho a Ernesta Rossiho. Pokusu o zformulovn zsad vstavby politick unie na federalistickm zklad se zastnili reprezentanti Itlie, Dnska, Francie, Nizozemi, eskoslovenska, Jugoslvie, Norska a Nmecka. Jejich clem bylo vypracovn psan stavy, sestaveni vldy pmo odpovdn lidu Evropy" a zzen spolench ozbrojench sil, je by nahradily dosavadn nrodni armdy. Sousti projektu bylo rovn zaloen spolenho soudnho dvora, kter by ml pravomoc eit vzjemn spory a interpretovat stavu. (Salmon. Nicoll 1997:24)

2.2. SNAHY O SJEDNOCEN EVROPY PO II. SVTOV VLCE

Jakji bylo eeno, pedstavovala druh svtov vlka pro federln orientovan evropsk hnut vznamn impuls. Vlen konflikt znovu upozornil na potebu nalezeni mechanism, je by zmrnily rivalitu nrodnch stt, kter pro federahsty pedstavovaly potenciln zdroje agrese. (Burgess 1998: 28) Jednotliv federalistick iniciativy sdlely zkladn pedstavy o zajitn budoucho mrovho vvoje, ale jimi nabzen modely een evropsk situace se v mnohm liily. Vzhledem k tomu se podmnkou dalho spolenho postupu pi prosazovn mylenky evropsk federace stala koordinace vekerch proederl-nich hnut, pop. jejich zasteen pod spolenou organizaci. 2.2.1. Koordinace federalistickch aktivit Dl spch z tohoto hlediska znamenalo vytvoen Unie evropskch fedcralist v prosinci roku 1946, kter byla zaloenajako platforma sdruujc hnut z Belgie,38
Evropsk unie

Itlie, Velk Britnie, Francie. Lucemburska, vcarska a Nizozem. (Lintner, Mazey 1991: 3) Ustavenm tto organizace vak nedolo k nutn koordinaci spolench krok mezi nejvlivnjmi profederalistickmi organizacemi - Uni evropskch ederalist. Panevropskou uni a dalmi subjekty, jako byla napklad Evropsk parlamentn unie zaloen Coudenhove-Kalergim v roce 1947. (Posselt 1993: 123) Skuten slouen vtiny profederlnch evropskch aktivit pinesla a intenzivn spoluprce hrabte Coudenhove-Kalergiho. Winstona Churchilla, Duncana Sandyse (1908-1987) a dalch vznamnch politickch pedstavitel, jejich clem bylo dosaen souladu v innosti jednotlivch subjektu, vetn nav/ni konkrtn spoluprce. Protoe za podmnku k zahjen evropskho integranho procesu byla povaovna sumarizace vekerch pedstav o konstrukci evropsk federace, byl v prosinci roku 1947 ustaven mezinrodn ppravn vbor tzv. Hnut za spojenou Evropu v ele s Winstonem Chur-chillem jako estnm pedsedou.
2.2.1.1. Evropsk kongres v Haagu

Ppravn prce Hnut za spojenou Evropu vystily ve svolni konference, kter se uskutenila 7. kvtna 1948 v Haagu pod nzvem Evropsk kongres. Pes 700 delegt, mezi nimi byli Konrd Adenauer (1876-1967), Bertrand Russell (1872-1970), Robert Schuman (1886-1963), Denis de

Rougemont (1906-1985), Alcide de Gaspen (1881-1954), Leon Blum (1872-1950) nebo Paul-Henn Spaak (1899 1972), diskutovalo o pvodn federalistick pedstav sjednotit klov oblasti suverenity evropskch stt ve prospch federalistickho tvaru. (Urwin 1991: 30) Nejdleitjm vsledkem Evropskho kongresu bylo pijet vznamnch dokument (Politick prohlen. Ekonomick a sociln prohlen a Zprva Evropanm), kter pozdji slouily jako podklad pro zzen Rady Evropy a tak pro pijet jejho stednho dokumentu Charty lidskch prv a svobod. Soust Zprvy Evropanm byly nap. nsledujc pedstavy a zvazky: ...pejeme si sjednocenou Evropu, najejim zemi bude obnoven voln pohyb osob, mylenek a zbo: pejeme si Chartu lidskch prv garantujc svobodu mylen, shromaovn a vyjadovn, stejn tak jako prvo politick opozice; pejeme si Soudn dvr disponujc adekvtnmi sankcemi pro provdn tto Charty; pejeme si Evropsk shromdni, kde budou zastoupeny aktuln sly naich nrod; a navazujeme se v naem soukrom a i na veejnosti, v naem politickm a crkevnm ivot, v profesnch i odborovch kruzch vnovat plnou podporu vem osobm a vldm pracujcm pro tuto vzneenou vc, je skt posledn anci mru i jedin pislib skvl budoucnosti pro tuto generaci a ty, kdo pijdou po n..." (The Ilague 1948) Federalist povaovali Evropsk kongres za vchoz bod k zahjeni procesu evropskho sjednocen. Toto oekvn se vak ukzalo jako ne zcela realistick. V tomto obdob, kdy byly evropsk zem pli krtkou dobu po ukoneni
39

druh2.

idea

evropskho

sjednoceni______________^_____________________

svtov vlky dritelkami sv obnoven suverenity, nebylo odevzdni kompetenci nrodnch stt ve prospch nadnrodn spolench orgnu pijateln pro vechny zastn politick pedstavitele. Evropsk kongres pes pijeli spolench dokument pedevm potvrdil petrvvn rozdlnch pstup k integraci. astnci kongresu se rozdlili na zastnce mezivldn koncipovan spoluprce a na stoupence nadnrodnho modelu, co se odrazilo pedevm v nvrzch budouc institucionln struktury sjednocen Evropy. Skupina podporujc mezivldn rozmr sjednoceni usilovala o zzen rady ministr, je by garantovala suvernn postaven lenskch stt. Opozice propagujc vstavbu nadnrodn autority naopak pedpokldala, e vtinu pravomoci v novm uspodni zsk instituce evropskho shromdn vybavenho zsadnmi kompetencemi.
2.2.1.2. Zaloen Rady Evropy

Rozpor mezi mezivldnm a nadnrodnm kdlem zabrnil naplnn pvodnch federalistickch ambic a donutil astnky kongresu k hledn kompromisu, kter byl veden pedevm snahou o udren komunikace mezi vemi dlmi skupinami. Charakter zvren dohody finut za jednotnou Evropu /. Haagu byl tak ovlivnn nstupem komunismu ve stedn a vchodn Evrop v prbhu roku 1948. Obecn pesvden o poteb vstavby celoevropsk organizace nakonec vystilo ve vypracovn konsensulnho nvrhu, jen obsahoval jak model rady, tak i instituci shromdn. (Archer 1990: 43) Kompromis pedpokldal, e vliv shromdn sloenho ze zstupc vld bude omezen jeho konzultanm statusem a e rozhodujc vliv bude sven do rukou rady, ve kter budou zasedat ministi zahraninch vc lenskch stt budouc organizace.

Institucionln rmee budouc evropsk spoluprce vypracovan na Evropskm kongresu v Haagu znamenal zklamn pro radikln kdlo federalistickho proudu reprezentovanm Altierem Spinellnn. Kombinovan model toti nepodporoval nadnrodn rozmr sjednocen a ponechval rozhodovn na mezivldn koncipovan rad. Pes kritiku federalist je vak z hlediska vvoje mezinrodnch vztah nutn oznait dohodu vzniklou na pd Evropskho kongresu za rozhodn pnos pro politickou spoluprci zpadoevropskch zem. Pijet zvrench dokument se toti stalo bezprostednm impulsem pro vznik Rady Evropy, kter byla zaloena 5. kvtna 1949 v Londn pedevm z iniciativy francouzsk vldy, |e se mj. i tmto krokem pedevm snaila zapojit zpadn Nmecko do spolench zpadoevropskch struktur.2 Jistou vhodou Rady Evropy bylo, e pravomoci a mechanismy jednn nov organizace byly pijateln pro vt poet evropskch zem, bez ohledu na jejich
Evropsk unie

politick

ekonomick

specifika.40

2.2.2. Britsk postoj k evropskmu sjednocen V souvislosti se svolnm Evropskho kongresu v roce 1948 a s nsledujc diskus o institucionln podob evropskho integranho procesu je nezbytn vnovat pozornost tak svbytnmu postaven Velk Britnie a jeji pozici v integranch snahch. Britnie spolen se severskmi stty postupn vytvela skupinu zemi usilujc o mezivldn orientovanou spoluprci, m se stavla proti zmrm Francie a zem Beneluxu. Nelze vak zapomenout na skutenost, e Velk Britnie mla na zahjeni evropskho integranho procesu nezanedbateln vliv. Cel ada britskch filozof, akademik a ednk se ji ped druhou svtovou vlkou velice intenzvn zabvala mylenkou evropsk federace, kterou povaovala nejen za een celoevropskho, ale tak irskho problmu. Za jeden z konkrtnch vstup intenzivn britsk diskuse o integraci Evropy je mon povaovat projekt francouzsko-britskho spojenectv. Jednalo se o pln ekonomick, politick a vojensk spoluprce, jej nvrh pvodn vytvoen Jeanem Monnetem (1888-1979) (Dinan 1994: 14} pedloil Churchill francouzsk vld 16. ervna 1940. Model spolen unie pedpokldal vytvoen jednotnch orgn pro sfru obrany, co v prbhu vlky znamenalo zzeni jednotnho vlenho kabinetu. Pedstava rancouzsko-britsk unie dle obsahovala koncepci spolen sprvy zahranin politiky, financ a hospodstv. Soust projektu bylo rovn formln slouen parlament a zskni obanstv v obou zemch. (Salmon. Nicoll 1997: 17) Model francouzsko-britsk unie byl odmtnut francouzskou vldou po obsazen zem Nmeckem. Jeho existence vak vyvolala celou radu otzek, je se dotkaj pozdjho britskho postoje k evropsk integraci. Je zejm, e koncepce Francouzsko-britsk unie vyplvala ze specifick historick situace na potku druh svtov vlky, a bylo by ji proto nesprvn interpretovat jako vraz britskho prointegranho, nebo dokonce profederahstickho postoje. Proto lze souhlasit s mnoha autory, e tato unie nebyla vyjdenm britskho souhlasu k asti na evropsk integraci, ale pouhou" podporou Francie v boji proti nacismu. (Urwin 1991: 11; Dinan 1994: 14; Young 2000; 5)

Na britsk vhrady vi podlu na evropskm sjednoceni upozoruj rovn Trevor Salmon a William Nicoll. kte francouzsko-britskou unii povauj za imaginativn gesto-. (Salmon, Nicoll 1997: 16) Britsk postoj k evropskmu integranmu procesu byl spojen pedevm s osobnost Winstona Churchilla, kter svou vstcnost jednotn Evrop prezentoval v cel ad projev, rozhlasovch vystoupen a novinovch lnk u od roku 1938. Za vrchol podpory koncepce jednotn Evropy je povaovn Chur-chillv projev na univerzit v Curychu z 19. z 1946, kdy se vyslovil nsledovn: ,,...existuje opateni, kter by - kdyby bylo veobecn a spontnn pijato2. Idea evropskho
sjednocen_________________________________ 41

jako zzrakem pemnilo celou scnu a v nkolika letech by celou Evropu nebo jej vti st uinilo tak svobodnou a astnou, jako je dnen vcarsko. Co je timto dokonalm opatenm? Jejm znovuvytvoen evropsk rodiny v takov me. jak je to mon, a vybudovn institucionln struktury, kter j umon t v mru, bezpe a svobod. Musme vybudovat nco jako Spojen stty evropsk." (Salmon, Nicoll 1997: 26) Klovm bodem projevu Wmstona Churchiila bylo oznaen francouzsko-nmeckho spojenectv jako jdra budouc Evropy a tak zaazen Velk Britnie mezi podporovatele tohoto partnerstv. Britnie mla bt podle Churchiila spolu s USA, Commonwealthem a Ruskem sponzorem a ptelem Evropy". (Salmon, Nicoll 1997: 28) Winston Churchill ve svch vystoupench bezesporu demonstroval britskou podporu evropskmu sjednocovacmu procesu. Nevyjadoval se vak pmo k asti Velk Britnie, co vyplvalo ze specifik politiky Spojenho krlovstv, jeho prioritou byly vztahy ke Commonwealthu a USA. Ke zformovni britskho postoje k evropsk integraci dle pispl fakt, e Velk Britnie byla vtznou zem druh svtov vlky. Nutnost eit bezpenostn politick otzky tud pro ni nebyla na rozdl od kontinentu tak nalhav, resp. mohla k nim pistupovat jinm zpsobem ne zem kontinentln EvTopy. Velk Britnie mla tak silnou pozici v oblasti zahraninho obchodu, kter byla vce ne na vztazch s evropskmi stty zaloena na kontaktech se zmom. Pirozenou politickou a ekonomickou prioritou Velk Britnie proto byl rozvoj otevench obchodnch vztah, a nikoliv vytvoen silnho integranho seskupen.1 (Preston 1997: 26) 2.2.3. Ekonomick podnty integrace Aktivity smujc k zahjen procesu sjednocovn se po ukonen druh svtov vlky rozvjely tak pod vlivem vznamnch ekonomickch faktor. Rozhodujc vliv mla sloit povlen hospodsk situace Evropy, je byla postiena nejen ve sfe prmyslu, ale tak v oblasti zemdlstv a komunikac. Vlen devastace zmnnch sektor hospodstv nicmn nen povaovna zajedin zdroj ekonomick nestability. Nkte autoi pipomnaj tak finann rozmr hospodskho kolapsu, kter nastal v roce 1947. Nap. Luk upozoruje na to. e v tto dob mla velk vliv na hospodstv finann krize, resp. platebn neschopnost evropskch zem vznikl v dsledku rostoucho dovozu. (Luk 1997: 78) Vyerpn finannho potencilu evropskch zemi vetn

vtzn Velk Britnie mohlo bt uspokojiv eeno pouze masivnm plivem finann pomoci z vnjku Evropy.
2.2.3.1. Marshallvpln

Evropa tce postien vlenmi udlostmi potebovala nalhav vylepit svou hospodskou situaci. Program
Evropsk unie

organizovan

Hospodskou

komisi

pi42

OSN (UNRRA. United Nations Relif and Rehabilitation Administration) byl svm rozmrem nedostaujc. Vchozm bodem pro skutenou hospodskou obnovu Evropy se tak stalo a odsouhlasen tzv. Marshallovy pomoci (plnu), jej koncepce byla vsledkem sil administrativy americkho prezidenta Har-ryho S. Trumana (1884-1972). Jednalo se o projekt postaven na distribuci finann a materiln pomoci. Obsah Marshallovy pomoci byl poprv prezentovn prostednictvm americkho sttnho tajemnka generla George C. Mar-shalla (1880-1959) v rmci jeho vystoupen na Harvardsk univerzit 5. ervna 1947. Nutnost vypracovat pln hospodsk obnovy byla G. C. Marshallem popsna nsledovn: .,Je logick, e Spojen stty by mly udlat ve. co je v jejich silch, aby svtu napomohly v nvratu k normlnmu ekonomickmu prosted, bez kterho nen mon politick stabilita a zajitn mru. Nae politika nen namena proti dn zemi nebo doktrn, ale proti hladu, bd. zoufalstv a chaosu. Jejm elem by mla bt obnova fungujc ekonomiky ve svt, je umon vznik takovch politickch a socilnch podmnek, ve kterch mohou existovat svobodn instituce." (George C. Marshall) Americk pln obnovy Evropy spoval v poskytnut celkovho pspvku ve vi 12,5 mld. dolar v rozmez lei 1948-1952. Z toho nap. Velk Britnie zskala 6,9 mld., Francie 5.5 mld., Spolkov republika Nmecko 3.9 mld. a Itlie 2,9 mld. dolar. {Smith 1999: 242-243) Clem projektu bylo pomoci zahjeni procesu hospodsk obnovy Evropy vedouc nsledn k liberalizaci obchodu. Pln finann obnovy a investic pirozen nebyl ze strany USA pouze clenou pomoc Evrop, ale pedstavoval tak monost jak vybudovat na kontinentu nov obchodni vztahy a strategick vazby. Marshallv pln umooval americkm podnikm vstoupit na evropsk trh. zahjit dlouhodobou spoluprci a vytvoit podmnky pro rozvoj americkch investic. Soust sil USA o hospodskou obnovu evropskho kontinentu byla rovn snaha vytvoit pedpoklady pro spoluast evropskch zemi na udrovni svtov bezpenosti, na kter se mohla podlet pouze stabiln a ekonomicky siln Evropa. Marshallv pln proto pekraoval rozmr ekonomickho programu a svm politickm rozmrem se stal vznamnm momentem studen vlky. Marshallv pln ovem nebyl profilovn jako politick doktrna, ale jako oteven program. Na pask konferenci, konan 27. ervna-2. ervence 1947, kde byl Marshallv pln projednvn, vak SSSR odmtl svou ast na programu obnovy, v em ho nsledovaly stty spadajc ji do sfry sovtskho vlivu, vetn eskoslovenska a Polska. Marshallv pln se tak stal potvrzenm dlouhodobho rozdlen hranic vlivu a zmnil se v inn nstroj politiky zadrovn komunismu.

Zsadn vznam Marshailova plnu pro evropskou integraci nespoval pouze ve finann podpoe evropskho hospodstv. Dleitm faktorem americk pomoci bylo tak stanoven podmnek jej realizace. Amerian usilovali o do-2.
Idea evropskho sjednoceni_______^_______________________________43

sazen pokud mono trvalho inku, a americk nabdka pomoci byla proto prezentovna jako pomoc ke svpomoci". Marshallv pln vyadoval pesnou specifikaci evropskch poteb a vytvoeni distribun st ve form mezinrodni organizace, kter by pro USA znamenala dostatenou zruku vyuit finann i materiln pomoci. Tato nov institucionln platforma mla rovn pedstavovat zklad pro budouc obchodn vazby a mla vytvet pedpoklady pro postupn odstraovn ochranskch opaten mezi evropskmi zemmi.
2.2.3.2. Organizace pro evropskou hospodskou spoluprci

kolu distribuovat hospodskou pomoc a vyizovat s n souvisejici agendu ve prospch hospodskho rozvoje se ujala nov zaloen Organizace pro evropskou hospodskou spoluprci (OEEC, Organisalion for European Economic Cooperaiion)." Pedstavy evropskch zem o pravomocch a charakteru nov organizace se zsadn liily, a proto vznik organizan struktury OEEC pedchzela diskuse srovnateln se sporem probhajcm na Evropskm kongresu v Haagu. Rozdln postoje se pokoue sladit Vbor pro evropskou ekonomickou spoluprci, v nm se postupn vydlila francouzsk" a britsk" pedstava o struktue OEEC. Francie podporovan USA usilovala o vznik spe nadnrodn orientovan organizace. Proti tomu stla koncepce Velk Britnie, je naopak usilovala o vznik seskupen sdruujcho suvernn stty spolupracujc na bzi mezinrodn dohody. Vsledn podoba OEEC, kter byla zaloena 16. dubna 1948, pedstavovala kompromis a pinesla variantu pijatelnou pro vech 17 evropskch zemi. je sena prci OEEC od potku podlely. Organizace byla postavena na mezivldnm principu, piem se setkn konala na rovni stlch zstupc rozhodujcch o vtin otzek jednomyslnm hlasovnm. Zaloen OEEC peneslo odpovdnost za spch projektu obnovy pmo na Evropu. Nov organizace se krom agendy souvisejici s distribuc Marshallovy pomoci vnovala tak odstraovn kvt a tarif, pracovala na perspektiv zaveden platebnho mechanismu mezi lenskmi stty, do jej innosti patilo tak poradenstv a konzultace v oblasti mezinrodnho obchodu. Vznik OEEC nen mon povaoval pmo ?a zahjen evropskho integranho procesu, ale za vytvoen irokho diskusnho fra, kde bylo mon otzku sjednocen dle rozvjet. Platforma OEEC toti pispvala k postupnmu vyjasovn pozic a ukazovala stanoviska zem k otzkm, je se tkaly spoluprce a integrace v jednotlivch oblastech. OEEC se tak stala prostorem k deklaraci nadnrodnch, nebo naopak mezivldnch postoj k evropsk integraci.' Z hlediska USA se nicmn jednalo o zahjeni spoluprce, kter svou intenzitou neodpovdala americkm pedstavm o ekonomickm sjednocen celho evropskho kontinentu. (Dinan 19^4: 18)44
Evropsk unie

POZNMKY:

I.Kvakei jsou kesansk nboensk hnuti vznikl v Anglii roku 1652. pozdji inn pedevm v USA 2. Zakldajcmi zemmi nov celoevropsk organizace se staly Velk Britnie. Francie. Belgie. N7.07em, Lucembursko, Dnsko. Norsko, Irsko, Itlie a vdsko Rada Evropy usilovala o plnni kol v oblasti lidskch prv. ekonomick, kulturn spoluprce a podpory demokralckch hodnot. Jej i aktivita v oblasti lidskch prv byla pozdji vytsnna Helsinskm aktem z roku 1975, ekonomick rozmr rozvojem OECD v roce 1960 (viz pozn. ne). Ponaje rokem 1990 se Rada Evropy situovala do nov role asistenia" rozvoje demokracie v novch postkomunistickch sttech. 3. Pikladeni me bt Lord Acton, Lord Lothian (Philip Kerr). Lioncl Curtis. Amold Toyn-bee, Harold Laski, Wilham Bevendgc atd. (Pinder 1998b. 27^17) 4. Blie k britskmu postoji k mylence evropsk integrace ped jejm zahjenm v podob zaloen ESUO nap. Young (2000: 2-25). 5 Ble k Marshallovu plnu a jeho vlivu na integran proces nap Dinan(l94: 16-18). nebo Lundestad (199S). kter se zabv vvojem vztah mezi Spoleenstv a USA v letech 1945-1997. 6.Zakldajcmi stty OEEC bylo Rakousko, Belgie, Dnsko, Francie. ecko, Island, Irsko, Itlie, Lucembursko, Nizozem, Norsko, Portugalsko, vdsko, vcarsko, Turecko, Velk Britnie a Zpadn Nmecko (reprezentovan pvodn americkou a britskou okupan znou-Bizonie a francouzskou okupani znou). OEEC bylo 14 12. 1960 nahrazeno Organizaci pro evropskou hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD, Organisation for European Co-operation and Developmcnt) OECD pokraovala v roli OEEC po dokoneni kol spojench s Marshallovm plnem. 7. Paraleln s Marshallovm plnem a zaloenm OEEC probhala zsadn jednn pispvajc k liberalizaci obchodu a stabilizaci ekonomik na celosvtov rovni. Jednalo se pedevm o rozvoj soustavy instituc z Bretton Woods". Za zatek jejich innosti je mono pokldat 22. 7. 1944, kdy byl zaloen Mezinrodnho mnov fond (MMF. International Monetary Fund). Nsledujcm krokem ve prospch liberalizace obchodu bylo podepsn Veobecn dohody o clech a obchodu (GATT, General Agreement on Trade and TarifTs) 30 10. 1947 Soustavu tchto organizaci doplovala Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj (IBRD, International Bank for Reconstruction and Development), jejm zaloenm 27. 12. 1945 byl dokonen proces rozvoje zkladnho rmce ekonomickch organizac, jejich cileni bylo poslen a liberalizace svtovho obchodu.3. Potky evropsk integrace 45

3. POTKY EVROPSK INTEGRACE

Nepmm vsledkem psoben profederln orientovanch hnuti bylo v roce 1949 zaloen Rady Evropy. Vzhledem k mezivldnmu charakteru tto organizace se vak nedalo hovoit o tom, e by profederln sly doshly svch cl a byly s vsledkem spokojeny. Zastnci nadnrodn spoluprce proto i nadle na potku studen vlky upozorovali na potebu jednotnho postupu zpadoevropskch zem, mezi nimi petrvvala nedvra v politickch vztazch a protekcionistick zen ekonomik. (Tsoukalis 1997b: 10) Marshallv pln a nsledn vznik OEEC sice vznamnou mrou pisply k zahjen ekonomick obnovy Evropy, nicmn stle se nejednalo o u integran vazby, o kter usilovala pedevm Francie a zem Beneluxu. 3.1. POSTAVEN NMECKA A STRATEGIE ZADROVN KOMUNISMU 3.1.1. Bruselsk smlouva Koncepce zpadoevropsk integrace byla krom petrvvajcho sporu mezi mezivldn a nadnrodn pedstavou jednotlivch aktr ovlivnna tak politickm dnm roku 1948. norov udlosti v eskoslovensku, ervnov blokda Berlna a dal nsiln kroky Sovtskho svazu postupn stanovily nov bezpenostn priority Zpadn Evropy. Bruselsk smlouva, na jejm zklad byla vytvoena

Zpadn unie, podepsan 17. bezna 19481 jako obrann aliance proti ppadn dal nmeck agresi, se proto do budoucna jevila jako neinn. Hlavnm zpadoevropskm problmem nicmn stle zstvalo nedoeen postaven Nmecka, kter navzdory vlen devastaci a rozdlen na okupan zny zstvalo pro sv sousedy latentn hrozbou a nemohlo zatm bt uspokojiv zapojeno do vznikajc zpadn bezpenostn soustavy. Clem zpadoevropskch zem byla proto snaha o poslen atlantickch bezpenostnch vazeb a souasn stabilizace vztah na kontinentu. Obavy z rychlho ekonomickho vzestupu Nmecka a samozejm tak z jeho ppadnho vojenskho vyzbrojen pociovala v prvn rad Francie, pro ni byla rehabilitace a ppadn remilitarizace Nmecka vnm vnitropolitickm tmatem. Francouzskm clem byla proto preventivn kontrola nmeckho rozvoje,46
Evropsk unie

co bylo ostatn tak dvodem dlouhodobho setrvvni Francie na shodnm stanovisku se SSSR v otzce reparanch plateb. Hlavn pozornost Francie byla upena na ocelstv a na tbu uhl, co byly klov hospodsk sfry se strategickm vznamem pro vojensk prmysl. Zjem Francie o nmeck tk prmysl byl krom jeho vojenskho vznamu motivovn tak pmou zvislost francouzskch ocelskch spolenost na dovozu nmeckho uhl. (Plechanovov, Fidlcr 1997: 105) Snaha Francie o dosaen konkrtnich zruk a o zskn podpory spojenc pi een budoucnosti Nmecka mla tedy jak hospodsk, tak i bezpenostn piny. Prvnm pokusem o vyeen tto problematiky se stalo ustaveni mezinrodnho dohledu nad nmeckm tkm prmyslem, kter realizovaly USA, Velk Britnie, Francie, Belgie. Lucembursko a Nizozem. Dohoda o mezinrodn sprv Pori" byla podepsna 28. prosince 1948 a jejm pedmtem bylo zaloen Rrskho adu kontrolujcho nmeck vvoz a urujcho kvty doporuen spoteby uhli a oeeh uvnit zem. (Archer 1990: 49} Charakter Rrskho adu nicmn nebyl pro suvernn nmeck stt dlouhodob pijateln 2 a rovn pro Francii nepedstavoval potebn zruky. Dohoda o mezinrodn sprv Pori" tedy pln neuspokojovala ani jednu ze zastnnch stran. Navc jej realizace nepomhala tolik potebnmu rozvoji tby uhl a ocelskho prmyslu. (Urwin 1991:45) 3.1.2. Zaloen NATO Politick vvoj po roce 1948 ukazoval, e npadn Nmecko nen budoucm agresorem, nbr e je sousti Zpadn Evropy a pedstavuje dal dosud nevyuit potencil pro strategii zadrovn sovtskho vlivu. Zpadoevropskm zemm se mezitm podailo vybudovat zkladn bezpenostn vazby a vytvoit pedpoklad dalho bezpenho vvoje dky institucionalizaci evropsko-ame-rickho spojenectv v podob Severoatlantick smlouvy ze 4. dubna 1949. Zaloen Severoatlantick aliance (NATO, North Atlantic Treaty Organisation), jeho prvnimi leny se staly vedle USA a Kanady tak evropsk zem,1 vak samo o sob nemohlo dostaten vyeit problm stabilizace vnitnch bezpenostnch pomr v Evrop. Klem k vybudovn evropskch bezpenostnch struktur byla stejn jako v pipad hospodsk obnovy - prv otzka budoucnosti Nmecka.

Podmnkou spchu strategie zadrovn komunismu bylo vyuit vekerho potencilu, tedy vetn evropskch monosti. Francouzsk obavy ze znovuobnoven prmyslov a vojensk kapacity Nmecka spolu se spory o jeho status' vak komplikovaly veker dali postup. Neschopnost (nebo nemonost) nalzt eeni v rovin politick postupn penesla prohlrn vztahu Francie a Nmecka na rove ekonomickou.3. Potky evropsk integrace__________________________________47
3.2. SPOLEN TRH S UHLM A OCEL

Ekonomick spoluprce evropskch zem zahjen v rmci Marshallova plnu a dle pokraujc na platform OEEC ukazovala nejednotnost zastnnch stt v nhledu na dal zpsob ekonomick integrace. Navzdory rozlenn evropskch zem na zastnce nadnrodn integrace a mezivldnho partnerstv, vsak v Evrop petrvvala snaha o obnovu hospodstv a o vyuit vhod plynoucch z velkho trhu. Po/oniost pomal pedevm stle rostouc hospodsk sla USA. kter na svtovm trhu nahrazovala ztrty evropskch producent.'' Do centra pozornosti se postupn dostvala mylenka vytvoeni rozshlho evropskho trhu, jemu byla pisuzovna schopnost podporovat konkurenci, stlaovat ceny ;i stimulovat hledn novch zdroj a vrobnch postup. Evropa svzan doposud partikulrnmi zjmy i v ekonomick oblasti, byla souasn inspirovna vvojem Beneluxu, v jeho rmci vytvoily ji v roce 1948 Belgie, Nizozem a Lucembursko pln funkni celn unii. sil o zven vkonu nrodnch ekonomik pomoci rozvjen nov dimenze mezinrodni spoluprce bylo tmmo jm podpoeno tak pokusem fet rostouc sekundrn" problmy, jako napf. otzky pracovnho prva, socilnho pojitni, nezamstnanosti a dal aspekty spojen s odpovdnosti sttu za prosperitu a ekonomickou stabilitu.
3.2.1. Koncepce Jeana Monneta (Schumanuv pln)

Uveden skutenosti se staly podntem pro vypracovn tzv. Schumanova plnu, kter byl v roce 1950 pojmenovn po francouzskm ministru zahraninch vc Robertu Schumanovi. Jeho koncepce byla tak ovlivnna ekonomickmi teoriemi podporujcmi vytvoen spolenho trhu." Zkladnm vchodiskem (principem) projektu byla kombinace politick poteby zabrnit roziovn sovtskho vlivu s silm pomoci rozvoji hospodstv zastnnch zemi.h Skutenm autorem Schumanova plnu byl Jean Monnet, kter' stl ji od roku 1946 v ele francouzskho Vysokho plnovacho adu (Commissariat du Pian), co byla instituce zamen na podporu obnovy francouzskho hospodstv. (Dal-trop 1986: 8) Vysok plnovac ad sloen z pedstavitel vrobnch podnik, vldnch ednk a tak zstupc odbor dal Monnetovi dostatek prostoru a informac pro vytvoen vlastn pedstavy o een ekonomickch a politickch problm Evropy. Monnet ml ovem nejen praktickou zkuenost s obnovou povlenho hospodstv, ale ml tak kontakty a znalosti, kter zskal v pozici ekonomickho zmocnnce generla Charlese de Gaulla (18901970) v obdob druh svtov vlky. Stavebnm kamenem Schumanova plnu bylo vytvoen spolenho trhu pro uhl a ocel. V pozad tto koncepce byla ovem skutenost, e stejn jako fede-ralist, tak i Jean Monnet smoval k ekonomick a nsledn politick jednot.48__________________________________________Evropsk unie

Domnivalse, e:,,... kdyby byly stty znovu ustanoveny na bzi nrodni suverenity zahrnujc - k emu by dolo - politiku prestie a ekonomick ochrany...", mr bude peludem. Stty mus mt vti trhy.... jejich prosperita a nepostradateln sociln vvoj jsou nemon, dokud se stty Evropy nepetvo ve federaci nebo v jakousi .evropskou entitu', kter z nich uin spolenou ekonomickou jednotku..." (Daltrop 1986: 7) Od federalistickho hnut se Jean Monnet ovem odlioval politickm pragmatismem a schopnosti pochopit specifika povlen situace a rozdlen Evropy. Monnet se domnval, e vytvoit nadnrodn organizaci je mon pouze pomalm postupnm sluovnm hospodskm sektor. Neoddlitelnou soust jeho koncepce byla podmnka efektivity sjednocen, kter mla pinet motivaci zastnnch zem a posilovat jejich zjem podlet se na dal intenzivnj spoluprci. Jean Monnet vytvoil koncepci spolenho trhu na zklad pedpokladu, e uzaven nrodn trhy omezuj rozvoj a produkci v jednotlivch hospodskch odvtvch. Byl pesvden, e nadnrodn sprva klovch sektor nejen napomh k rozvoji pslunch odvtv, ale souasn v politick rovin pispv tak k normalizaci vzjemnch vztah mezi stty. Monnet povaoval projekt spolenho trhu za primrn politick nstroj, co vyjdil mj. takto: Pivykli jsme nzoru, e zsadn zmny v tradinch vztazch mezi zemmi se dj nsiln, skrze dobvn nebo revoluci. Tento nzor jsme si osvojili natolik, e je pro ns tk akceptovat ty zmny, k nim v Evrop zcela pokojn dochz, a to i pesto, e ji zaaly ovlivovat svt... ale pece, po vech tch zvratech, zem kontinentln Evropy, kter proti sob v minulosti tak asto bojovaly, a kter dokonce i v obdob mru organizovaly sv ekonomiky jako potencionln nstroje vlky, se nyn spojuj do spolenho trhu, kter klade zklady politick unie..."(O'Neill 1996: 168) Monnet usiloval o sprvu spolenho trhu s uhlm a ocel pomoci nadnrodn organizan struktury v ele s centrln Vysokm adem.9 Na zajitn nadnrodnho zeni tohoto odvtv musel bt Vysok ad vybaven vznamnmi pravomocemi, a byl proto koncipovn jako orgn nezvisl na nrodnch vldch. Vysok ad jako nejvy orgn nadnrodn struktury byl uren k pmmu zen toku investic, ke stanovovn kvantitativnch omezeni, k dozoru nad principy hospodsk soute a ke kontrole plnni stanovench zsad. Nejvy orgn spolenho trhu byl Monnetem vnmn jako poten krok k daleko vznamnjmu penosu pravomoci smrem k nadnrodnmu centru. Podmnkou dalho prohlubovn integrace byla funknost a spnost sprvy spolenho trhu uhl a oceli. Jean Monnet pedstavl svou koncepci sektorov integrace ministru zahraninch vc Francie Robertu Schumanovi1" a ministerskmu pedsedovi Georgesu Bidaultovi (1899-1982) v dubnu 1950. Spolen trh s uhlm a ocel prezentoval jako politick nstroj k een vztah Francie a Nmecka. Ministr zahramnich3. Potky evropsk integrace______________________________
49

vc Schuman tento mode! podpoil a prohlsil", e v ppad nedostaten podpory ze strany dalch evropskch zem vstoup Francie do projektu bilaterln s Nmeckem. Postoj Roberta Schumana k politickmu zmru projektu uhl a oceli vystihuje nsledujc vyjden:,....takto ustaven solidarita ve

vrob zeteln dokazuje, e jakkoliv vlka mezi Franci a Nmeckem se nestane pouze nemyslitelnou, ale materiln nemonou. Zzen tto impozantn vrobn jednotky oteven vem zemm, je budou chtt se na n podlel, a v konenm dsledku nutn vedouc k tomu, e vechny lensk zem budou disponovat zkladnmi faktory prmyslov vroby za stejnch podmnek, polo skuten zklad jejich ekonomickho sjednocen... spolupodlenm se na zkladn vrob a zaloenm novho Vysokho adu, jeho rozhodnuti budou zvazn pro Francii. Nmecko i ostatn zem. vyst tento nvrh v realizaci prvnch konkrtnch zklad Evropsk federace, je je nezbytn pro zachovn mru..." (Salmon, Nicoil 1997:44-45) Nvrh na vytvoen organizace se spolenm trhem s uhlm a ocel ml od samho potku podporu USA. Dvodem americkho zjmu o osud prvnho evropskho integranho seskupeni nebyla pouze snaha pispt k rozvoji vroby ve strategickch odvtvch. USA chtly tak doshnout zapojen Nmecka do evropskch struktur, protoe pouze tak mohl bt vyuit jeho prmyslov potencil ve prospch zem sdruench v NATO. (Fidler, Mare 1997: 72)
3.2.2. Pprava projektu spolenho trhu

Pln na slouen sprvy odvtv uhl a oceli ve spolenm trhu byl uveejnn na zasedni francouzskho kabinetu 9. kvtna 1950 a okamit se stal pedmtem jednn v dalch evropskch zemch. Prvn souhlasn vyjden pilo z Nmecka od kancle Konrda Adenauera. Pro jeho zemi projekt znamenal anci na zskn rovnoprvnho postaven v mezinrodnch vztazch. Nmecko oekvalo od zaloen spoleenstv - krom aktivn spoluasti na politick vstavb povlen zpadn Evropy - tak ekonomick vhody, je mohl pinst spolen trh.i: Stejn jako Francie doufalo i Nmecko v rychl rozvoj tchto hospodskch odvtv, kter mla klov vznam pro obnovu celho prmyslu. Vn zjem o lenstv v pipravovanm Evropskm spoleenstv uhl a oceli projevily vzpt tak Belgie, Lucembursko, Nizozem a Itlie. Tak tyto zem oekvaly od tohoto spolenho evropskho projektu vedle ji zmnnch ekonomickch vhod souasn stabilizaci svho politickho postaven v povlenm uspodn Evropy. (Urwin 1991: 48) Zporn postoj ke sv ast na projektu spolenho trhu s uhlim a ocel zaujala Velk Britnie, kter se rozhodla ped ro/vojem zkch evropskch vazeb upednostnit udrovn tsn spoluprce s USA. Stanovisko Velk Britnie je z sti mon vnmat jako dsledek britsko-americkho vlenho spojenectv50
Evropsk unie

a odlinch politickch a ekonomickch akcent, ne jak mly zem kontinentln Evropy. Vznamnou roli pro formulaci britskho postoje mly ovem i specifick a prioritn vztahy Velk Britnie ke Commonwealthu. kter pro ni byly zrukou dostatench surovinovch zdroj a tak rozshlho trhu. Rovn povlen pokles britskho tkho prmyslu se nedal srovnat s evropskmi kontinentlnmi ztrtami. Krom ve zmnnch faktor bylo britsk hledisko tak ovlivnno pesvdenm o nevhodnosti nadnrodnho sjednoceni. Clem Britnie bylo toti vybudovn organizace postaven na volnm obchodu a me-/i\ ladn koncipovanch vazbch.

Velk Britnie deklarovala neochotu podlet se na nadnrodnm integranm projektu v oblasti uhl a oceli prostednictvm labouristick vldy a svj postoj k nadnrodn integraci nezmnila ani po nstupu konzervativc do vldy po volbch do Doln snmovny, je se konaly 25 jna 1951. (Wilkes 1997: 8) Skutenost nicmn je. jak zdrazuje britsk politolog John W. Young. e Monnet britsk odmtav postoj pedvdal, a proto Britnii bezprostedn o tomto projektu neinformoval Velk Britnie se o projektu spolenho trhu dozvdla a pozdji, a dokonce to byla ona. kdo 25. kvtna 1950 navrhl, aby se stala sousti budouc organizace jako asociovan len. (Young 2000: 28-29) Negativn postoj k integraci odvtv uhl a oceli zastvaly tak seversk zem. Jejich nesouhlas vychzel z pesvden, e princip nadnrodnho zen je nesluiteln s jejich tradinm chpnm sttn suverenity, a mimo jin byl tak ovlivnn zkmi obchodnmi vazbami s Velkou Britnii. Skutenost, e se integranho projektu nechtlo astnit cel ..severn kdlo" zpadoevropskho prostoru, znamenala pro /em pipravujc zaloen spolenho trhu citelnou ztrtu. Omezen potu lenskch zem na pouhch est sniovalo politick vznam vznikajcho spoleenstv a nabzelo pou/e omezen monosti spolenho trhu, proto/e vn spoleenstv zstvala Velk Britnie jako jeden z nejvtch producent uhl a oceli v Evrop. 3.2.3. Zaloen ESUO
3.2.3.1. Podpis smlouvy o ESUO

Jednn o zaloen organizace spravujc spolen trh uhl a oceli postupovalo mezi Nmeckem, Francii. Lucemburskem, Belgi, Nizozemm a Itlii velmi rychle vped. Smlouva definujc vslednou podobu nov organizace byla podepsna v Pai 18. dubna roku 1951. Tato tzv. Pask smlouva, oficiln Smlouva o zzen Evropskho spoleenstv uhl a oceli (dle Smlouva o ESUO), byla uzavena na dobu padesti let, 13 m se liila od nsledujcch integranch kroku spoleenstv, kter ji nebyly asov omezen, (i. 97 Smlouvy o ESUO) Smlouva o ESUO zakldajc Evropsk spoleenstv uhli a oceli (ESUO, Euro-pean Coal and Steel Oommunity) vstoupila v platnost 27. ervence 1952 po3. Potky evropsk integrace
51

piblin rok trvajcm ratifikanm procesu probhajcm ve vech lenskch sttech vznikajici organizace. Instituce tohoto prvnho ze t budoucch evropskch spoleenstv zaaly pracovatjet tho roku. Samotn zaloen ESUO bylo pro zastnn zem konsensuln zleitost, ale institucionln aspekty tohoto kroku ji nebyly pedmtem veobecn shody. Diskuse o podob evropskch instituc, a ledy i o pesnm vymezen vlivu nadnrodnch orgn, byla zce spojena s ppadnm smovnm k politick unii, jej vytvoeni bylo v zjmu pro federlnch sil. Nejednotnost v otzce pravomoc centrlnho nadnrodnho orgnu byla dle komplikovna obavou malch zem (Belgie. Nizozem a Lucembursko), e jejich zjmy budou zastnny potebami velkch lenskch stt. Vsledkem tchto nzorovch diferenc bylo pijeti dohody, kter modifikovala pvodn pedstavu institucionln struktury navrenou Jeanem Monnetem. Vchozm bodem dohody bylo odevzdn suverenity v oblasti

uhl a oceli do rukou nadnrodnho orgnu s oznaenm Vysok ad. kter na zklad smlouvy a za asistence Poradnho vboru spravoval svenou oblast bey dalho vlivu lenskch stt. Kontrolu pomrn nezvisle chpanho nejvyho orgnu spoleenstv vykonvalo Shromdn, piem nad platnosti a adckvtnosti vech krok bdl nezvisl Soudn dvr. Zrukou poadovanho dostatenho zohlednn stanovisek lenskch stl se stala Rada, kter zskala rozhodovac pravomoc. 3.2.3.2. Institucionln struktura ESUO Institucionln podoba prvnho spoleenstv kombinovala oba vchoz integran principy (tento charakter si evropsk orgny zachovaly a do souasnosti): ESUO spojovalo nadnrodn integran pstup reprezentovan nezvislm postavenm Vysokho adu s mezivldnm paradigmatem ztlesnnm Radou. Cel institucionln struktura ESUO se odvjela od pravomoci Vysokho adu ajeho svrchovanosti v oblastech vyhrazench smlouvou. adu asistoval Poradn vbor, kterreprezentoval zjmy vrobc, zamstnavatel a konzument. leny Vysokho adu nominovaly zem sdruen v ESUO na dobu 6 let, ale po jejich zvoleni je ji nemohly oficiln ovlivovat. Vysok ad se skldal z 9 len, piem jedna zem mohla mt maximln dva zstupce. Prvnm pedsedou Vysokho adu se stal Jean Monnet, inicitor cel koncepce ESUO. Vysok ad jako nadnrodn sprvce spolenho trhu disponoval irokmi pravomocemi, z nich pravdpodobn nejvznamnj dopad mla monost regulovat ceny v ppad, e se v jim spravovanch odvtvch objevi zeteln obte nap. v podob snen poptvky. Na zklad lnku 58 Smlouvy o ESUO mohl toti Vysok ad vyhlsit tzv. stav zejm krize. V situaci, kdy se integrovan odvtv dostalo do nenosnch hospodskch pot, mohl nejvy orgn ESUO - ovem v souladu s nzorem Rady - zashnout a pomoc vrobnch ome/eni pro jednotliv podniky upravit obchodn vztahy.52
Evropsk unie

Rada ministr rozhodovala v mnoha ppadech vtinou, co pispvalo k rychlosti procesu rozhodovn, a tm i k rozvoji sektorov integrace.'4 Mezivldn Rada, kter byla do institucionln struktury ESUO zaazena proti pvodnm pedpokladm Jeana Monneta. se diky vysokmu podlu rozhodovn prostou vtinou nestala omezujcm prvkem Monnetem zamlen nadnrodn dimenze spoleenstv. Jej klov role ovem spovala v tom, e slouilajako platforma pro kompenzaci ekonomickch a geografickch rozdil mezi malmi a velkmi zemmi ESUO. Rovn princip reprezentace v Rad vyvaoval disproporce mezi jednotlivmi lenskmi zemmi a souasn dostaten garantovat zachovn jejich nrodnch zjm. Shromdni ESUO (pedchdce dnenho Evropskho parlamentu) se skldalo ze 78 zstupc nrodnch parlament.1' Jeho pravomoci vak nesplovaly poadavky kladen na legislativn orgn a omezovaly se jen na kontroln funkci uvedenou v lnku 24 Smlouvy o ESUO. Hlavnm kolem Shromdn -a jeho nejpodstatnj pravomoc - bylo sledovn innosti Vysokho adu, kter mohl bt Shromdnm odvoln jako celek. Konen poslednm lnkem institucionln struktury ESUO ovlivujc svou osnovou pozdj vstavbu orgn evropskch spoleenstv (a tm i souasnou podobu EU) byl Soudn dvr. Tento

orgn byl od potku konstruovn jako nezvisl na ostatnch institucch. kolem sedmi soudc volench na est let bylo sledovat dodrovn Smlouvy o ESUO, kontrolovat postupy Vysokho adu, lenskch zem v zleitostech uhl a oceli a tak innost podnik. Smlouva o ESUO rovn tento Soud urila jako posledn" instanci, proti jeji-mu rozhodnut nebylo odvoln.
3.2.3.3. Mechanismy jednn v ESUO

Sloueni nadnrodnho a mezivldnho integranho pstupu v jedn institucionln struktue s sebou pinelo pochopiteln problmy. Politika Vysokho adu se trvale stetvala s silm lenskch stt prosazovat sv nrodn zjmy v Rad. Vliv a vyjednvai schopnosti Vysokho adu byly krom smluvnch pravomoc ovem posleny tak finann nezvislost. Nadnrodn orgn disponoval tzv. vlastnmi pjmy vzniklmi z cel a dvek zskanch ve spolenm trhu, tedy na vnjch hranicch ESUO. Nejvy orgn ESUO spravujc rozpoet spoleenstv tm zskval vznamn vyjednvai monosti vi Rad a nebyl ovlivnn bezprostedn politickou vli lenskch stt. Vztah mezi nadnrodnm Vysokm adem a vldami vak nen z hlediska lenskch zem mon interpretovat jako zcela nevhodn. Dosaen dohody sice bylo nron, nicmn byio kompenzovno vhodami. Vmnou za sloit jednn reprezentac lenskch stt s nadnrodnm Vysokm adem zskvaly nrodn vidy monost penst provdn nepopulrnch opaten na nadnrodn rove, a tm v mnoha ppadech stabilizovat sv postaveni na domc politick scn.3. Potky evropsk integrace
___________________________ _________53

Klovm principem fungovn instituc ESUO byla politick dohoda. Hlednm kompromis umoujcch splnn cl stanovench ve Smlouv o ESUO byl poven Vysok ad. Jeho kolem byla sprva sektoru uhl a oceli, a proto ml tak zastvat iniciativn roh, je se projevovala pedkldnm nvrh na odpovdajc opaten, kter slouila k efektivn realizaci tohoto cle. Nronost vyjednvni mezi Vysokm adem a Radou dokld situace z roku 1959. kdy se uheln prmysl ocitl v krizi po rychlm vzestupu vyuvn ropy, kter v mnoha oblastech prmyslu a energetiky zaala uhl nahrazovat. Vysok ad chtl vyut sv pravomoci, vyhlsit stav zjevn krize" a nastolit zvltn reim v odvtvi, kter by umonil plon een obti a zahjen restrukturalizace spolenho uhelnho trhu. lensk stty jej vak nepodpoily a rozhodly se elit krizi nrodnmi subvencemi a izolovanou podporou podnik psobcch na trhu s uhlim. Zamtnut nvrhu Vysokho adu Radou zabrnilo vyut nkter nstroje uren smlouvou k een obt v odvtv. Tento moment, stejn jako obdobn situace, je se v roce 1980 16 odehrla v sektoru ocelstv, je proto nktermi autory, nap. Pinderem, povaovna za dkaz slabosti nadnrodnch instituc ESUO. (Pinder 1993: 103) Nadnrodn instituce tedy zstaly, jak ilustruj zminn pklady, v nkterch aspektech pod kontrolou lenskch stt. Proto ani v ppad ESUO, kter vykazuje ve srovnn s orgny pozdji vzniklch spoleenstv nejvt mru nadnrodnho principu, nen mon hovoit o realizaci skuten nadnrodn polnky v rmci Spoleenstv17, a pominout tak permanentn konfrontaci zjm lenskch stt s nadnrodnm celkem. Zem zasedajc v Rad upednostovaly z pochopitelnch dvod v praktick

politice nrodn zjmy ped zjmy Spoleenstv a tento fakt vznamn ovlivnil rychlost naplovn cl smluv. Navzdory smluvnmu rmci a formlnm dohodm se opakovan vyskytovaly situace, kdy se lensk stty pokouely prosazovat sv nrodn zjmy bez ohledu na zvazky v ESUO. Pkladem me bt jednni Francie, kter v rozporu s dohodami vytvela odlin podmnky pro sv vrobce a do roku 1961. Proti tomuto zpsobu ochrany vlastn ekonomiky ped dopadem spolenho trhu ze strany nrodnch stt nebyl nadnrodn orgn schopen nijak zakroit. (Urwin 1991: 53) Hledn konsensu mezi lenskmi zemmi a Vysokm adem znesnadovala tak permanentn rotace politickch reprezentac a tlaky zjmovch skupin z oblasti uhl a oceli. Komunikace uvnit ESUO byla dle poznamenna nutnost politicky kompenzovat vliv malch a velkch zemi, ale i takovmi otzkami, jako byl poet oficilnch jazyk a nejednotnost v nzoru na sdlo orgn nov organizace. Posledn dva zmnn problmy byly eeny zavedenm ty oficilnch jazyk ESUO a rozloenm sdel ESUO do nkolika mst. Soudn dvr spolu s Vysokm adem byly prozatmn"1* umstny do Lucemburku a oficilnm sdlem Shromdni ESUO se stal trasburk. Toto msto prosazovala pevn Francie, je upozorovala na vysok poet dulnch mandt, protoe54
Evropsk unie

ve Shromdn ESUO bylo mnoho zstupc jednotlivch zem, kte souasn reprezentovali sv stly v Rad Evropy jej sdlem byl prv trasburk. (Urwin 1991:52)
3.2.3.4. Dsledky vzniku ESUO

Na potku edestch let dolo k celkovmu ozdraveni evropsk ekonomiky (i mimo rmec ESUO). a proto nen posouzen vlivu tto organizace na hospodsk vvoj snadn. Zven vroby a veobecn zlepeni hospodskch ukazatel zaznamenaly toti jak lensk zem ESUO, tak i ty, kter se projektu neastnily. Zzen ESUO nicmn jeho lenskm zemm pineslo zven produkce uhli a oceli ve spolenm trhu a vznamn rozvoj jejich obchodu. 1'1 Zlepen ekonomickch ukazatel nsledn umonilo pravu pracovnch a socilnch podmnek pro zamstnance v tkm prmyslu. Zaloen prvnho spoleenstv mlo vznamn vliv na politickou situaci. Centrln organizace agendy uhl a oceli nutila ke spoluprci bval vlen protivnky a zsadn ovlivovala tak zem stojc mimo ESUO. Koncentrace kontakt v oblasti uhli a oceli v rukou Vysokho adu vyadovala po zemch stojcch vn spoleenstv, aby realizovaly sv obchodn vztahy prostednictvm jeho orgn a nerozvijelyje pmo s jednotlivmi lenskmi zem. V praxi tento model obchodnch vztah vedl k tomu. e nelensk zem ESUO zakldaly u Vysokho adu v Lucemburku stl mise. Zaloenm ESUO tak dolo nepmo k jist mie institucionalizace obchodu s uhlm a ocel tak u zem. pro n bylo lenstv ve spoleenstv nepijateln.-" Hodnotme-h vznam zaloeni ESUO pro dal vvoj evropskho integranho procesu, je nezbytn zminit se pedevm o vznamu Soudnho dvora. Akoliv se jednalo o instituci reprezentujc spoleenstv a obhajujc nadnrodn z-|my. byl Soudn dvr ]i od potku lenskmi stty akceptovn. Prv autorita a nezvislost Soudnho dvora v institucionlnm schmatu byla pozdji stavebnm kamenem pi vytven dalch dvou spoleenstv navazujcch na ESUO.

3.3. POLITICKO-BEZPENOSTN ASPEKTY INTEGRACE Zaloeni ESUO bezesporu vyeilo bezprostedn francouzsk obavy z mon budouc nmeck agrese a umonilo rozvoj tkho prmyslu, jen byl v tto dob povaovn za zklad pro hospodskou obnovu kontinentu. Otzkou zalenn Nmecka do evropskch politickch struktur se ovem sektorov nte-grani pstup zabval pouze sekundrn. Prvn evropsk integran seskupen mlo sice ekonomick i politick rozmr, ale netkalo se pmo otzek bezpenosti a neeilo monost ppadnho zapojen Nmecka do zapadni vojensk soustavy. Zpadn Evropa byla mezitm vystavena jistmu tlaku ze strany USA,3. Potky evropsk integrace_____________________ 55 jejich clem byla koncentrace vekerch dostupnch prostedk a tak dosaen vtho evropskho podlu na nkladech politiky zadrovni komunismu. Bezprostednm impulsem k een bezpenostn situace Evropy se stalo zahjeni vlky v Koreji 25. ervna 1950. Diskusi o evropsk bezpenosti inila aktulni tehdy rozen domnnka, e teritoriln izolovan konflikt v Koreji, kter znamenal definitivn vyosten pozic v rmci studen vlky, by mohl bt ve skutenosti pedobrazem ppadnho evropskho vvoje. (Luk 1997: i26) Snahu USA zapojit Nmecko do NATO proto podporovaly i ostatn lensk zem aliance, ovem s vjimkou Francie. (Fidler, Mare 1997: 73) Dvodem petrvvajcch francouzskch obav byl mezivldn rz NATO. kter nedisponovalo pimou kontrolou nad svmi leny, a v ppad Nmecka tud nemohlo garantovat dostaten opaten. Krom tohoto faktoru ovlivovalo francouzsk vahy o zalenni Nmecka do NATO tak to, e tato organizace byla v roce 1950 povaovna spe za seskupen s doasnm psobenm a nebyla chpna jako trval een evropskch bezpenostnch vazeb. Poslednm impulsem k intenzivnjmu hledn monosti zapojen Nmecka do irho obrannho systmu se stalo zven sil USA, kter se dokonce v prbhu z 1950 prostednictvm ministra zahrani D. G. Achecsona vyjdily, e pokud nebudou na kontinentu podniknuta dn opaten ve prospch vyuit nmeckho potencilu, zreviduji otzku pobytu americkch vojsk v Evrop. (Luk 1997: 127) 3.3.1. Evropsk obrann spoleenstv 3.3.1.1. Plevenvpln Francouzsk vlda se pokusila eit postaven Nmecka pedloenm vlastnho bezpenostnho modelu. Jeho jdrem bylo vytvoen evropsk organizace, je by umonila kontrolovan vyuit nmeckch jednotek. Projekt pojmenovan po tehdejm francouzskm ministerskm pedsedovi Ren Plevenovi (1901 1993) byl pedstaven na zasedn francouzskho kabinetu 24. jna 1950. Tzv. Plevenv pln spoval ve vytvoen evropsk armdy a sjednocen jejho velen dojednoho centra, pod jednotn evropsk ministerstvo obrany. Francouzsk bezpenostn model dle pedpokldal sprvu rezortu prostednictvm rady ministr zahraninch vc. Francie povaovala tzv. Plevenv pln za projekt ec evropsk bezpenostn poteby, a proto jej pozdji pouila jako koncept pro vypracovn nvrhu na zaloen Evropskho obrannho spoleenstv (EOS. European Defence Community), kter mlo sjednotit obrannou politiku zpadoevropskch zem.

3.3.1.2. Podpis Smlouvy o EOS

Smlouva o Evropskm obrannm spoleenstv (dle Smlouva o EOS) byla podepsna ministry zahraninch vc zem ESUO 27. kvtna ]952. Jej vodn lnek definoval nov vzniklou organizaci nsledovn: Vysok smluvn strany56
Evropsk unie

touto smlouvou zakldaj mezi sebou Evropsk obrann spoleenstv s nadnrodnm rysem, spolenmi institucemi, spolenmi ozbrojenmi silami2'1 a spolenm rozpotem." Hlavnm principem Smlouvy o EOS bylo ujitni, e vojensk tok veden proti lenskm sttm v Evrop, nebo proti evropskm obrannm silm bude vnmn jako tok proti vem lenskm sttm", (i. 2 Smlouvy o EOS: Salmon. Nicoll 1997: 52) Zaloeni evropskch obrannch sil neznemoovalo lenskm sttm udrovat na nrodn rovni sly uren k plnn kol mezinrodnch mis a operac na neevropskch zemich a disponovat odpovdajcm zzemm pro tyto jednotky. Velikost nrodnch jednotek nesmla doshnout hranice, kter by ohroovala podl jednotlivch lenskch stt v evropskch obrannch silch, (i. 10 Smlouvy o EOS; Salmon, Nicoll 1997: 52 -53) Nejvym orgnem EOS zakldajcm ,jednotnou politickou a vojenskou autoritu" byla po vzoru Plevenova plnu Rada ministr. Na rozdl od Ple-venova plnu vak Smlouva o EOS definovala jako dal klov orgn Komisi, a nikoliv evropsk ministerstvo obrany. Za psoben Komise byla odpovdn Rada. Shromdn a soud mly bt spolen s ji existujcm ESUO." (Vant-hoor 1999:9 10) Smlouva o EOS byla do jist mry poznamenna nejednoznanosti pojm a tm, e nebylo vyjasnno, jak m bt budoucnost celho projektu. Pedevm se jednalo o nejistotu v otzce, do jak mry je institucionln struktura EOS skuten spjata s ji> existujcm ESUO a jak jsou va/.by nov organizace na jin ji existujc evropsk instituce, napklad na Radu Evropy. Dokument o zaloen EOS je proto napf. Lukem oprvnn charakterizovn jako text. v nm byly sice pesn popsny vojensk aspekty organizace, ale je se pouze ve velmi obecn a nekonkrtn rovin dotkal politickch dsledk. (Luk 1997: 130) Bezpochyby vak podepsn Smlouvy o EOS znamenalo vznamn krok smrem k eeni internch evropskch bezpenostn vazeb. 3.3.1.3, Nvrh na vytvoen EPC Prodiskutovnm vzjemnch vazeb EOS a ESUO a zhodnocenm vlivu EOS na ppadnou politickou jednotu zastnnch zem bylo 10. z 1952 poveno Shromdn ESUO. Jednm z dvod takovho postupu byl obsah lnku 38 Smlouvy o HOS, kter' poadoval po Shromdn vysledovat a zajistit dal koordinaci rznch evropskch tles v rmci ppadn federln, i konfederln struktury, (i. 38 Smlouvy o EOS; Salmon, Nicoll 1997: 52) Shromdn, jeho pedsedou byl federalistick belgick poslanec Paul-Henry Spaak, se tak doasn transformovalo do podoby 78clennho stavnho vboru". Vsledkem rozhovor vedench nad Smlouvou o EOS, kterch se ve Shromdni astnily vechny zem ESUO (Velk Britnie se ve snaze pispt ke stabilizaci bezpenostn situace v Evrop podlela

na projektu EOS jako pidruen len), byl 10. bezna 1953 nvrh na vstavbu Evropskho politickho spo-3. Potky evropsk integrace_______________________________57 leenstv (FPC, European Political Community).27' V lnku 1 nvrhu Smlouvy o Evropskm politickm spoleenstv (dle Smlouva o EPC) se mj. uvdi: Tato smlouva zizuje Evropsk spoleenstv nadnrodn povahy. Spoleenstv je zaloeno na jednot nrod a stt, na respektu vi jejich jedinenosti a na rovnch prvech a povinnostech pro vechny. Toto Spoleenstv bude nerozpustiteln."' (Salmon, Nicoll 1997; 54) Smlouva jako sv hlavn cle definovala ochranu lidskch prv a zkladnch svobod, spoluprci se svobodnmi nrody k zajitn bezpenosti, koordinaci zahranin politiky lenskch stt, podporu ekonomickho rozvoje, zamstnanosti a pedpokldala budouc vytvoen spolenho trhu. Prv spolen trh byl tak zvl zmnn v lnku 82 Smlouvy o EPC jako spolen trh se zbom, kapitlem a osobami".-4 Zkladn institucionln struktura EPC mla bt tvoena dvoukomorovm parlamentem s pmo volenmi reprezentanty lidu Spoleenstv a sentory zastupujcmi jednotliv lensk stty. kolem parlamentu bylo schvalovat legislativu, rozpoet a udlet doporueni a nvrhy dalm orgnm, a to pedevm Rad nrodnch ministr sloen z reprezentant nrodnch stt. Institucionln struktura EPC dle pedpokldala zaloen Evropsk vkonn rady poven veobecnou sprvou"5 a psoben poradn Hospodsk a sociln rady. (Salmon, NicoSl 1997: 54-56)
3.3.1.4. Nespn ratifikace Smlouvy o EOS

Vytvoen politick unie podle nvrhu Shromdn ESUO bylo pmo svzno s vytvoenm EOS, jeho podmnkou byla ovem spn ratifikace ve vech lenskch zemch. Jej prbh byl negativn ovlivnn ji zmnnmi nejasnostmi kolem politickho rozmru EOS a dle nktermi mezinrodnmi udlostmi, jako byla napklad smrt J. V. Stalina (1879-1953) 5. bezna 1953 a ukonen Korejsk vlky, k nmu dolo 27. ervence 1953. V prbhu ratifkanho procesu pevldlo pesvden, e dochz k uvolnni napti v mezinrodnch vztazch, a e vstavba bezpenostn organizace tudi nen evropskou prioritou. Ve prospch dokonen ratifikanho zeni naopak hovoilo rozhodnuti Velk Britnie z dubna 1952 pihlsit se k projektu jako pidruen len. Na potku roku 1954 se ji podailo proces ratifikace spn realizovat ve vech lenskch zemch ESUO s vjimkou Francie. V tto zemi i nadle petrvvaly rozpaky nad monm snenm vlastnho vlivu v budouc celoevropsk armd a pi francouzskm rozhodovn o ppadn ratifikaci nepsobil ve prospch EOS ani rostouc ntlak SSSR na zruen bezpenostnch vazeb zapadni Evropy.;'J Poslednm pokusem o zvrceni negativnch nlad ve francouzskm Nrodnm shromdn bylo prohlen Velk Britnie z dubna 1954, v nm taio zem souhlasila se zalennm jedn divize britsk armdy do vojsk EOS. (Luk 1997; 132) Pes tyto snahy nakonec francouzsk parlament odmtl 30. srpna 1954 pistoupit k ratifikaci a zaadit Smlouvu o EOS do programu jednni.27 Projednvni58
Evropsk unie

cel problematiky evropsk bezpenostn organizace tim bylo uzaveno. Negativn postoj Francie byl paradoxnm pedlem v sil vybudovat EOS, protoe k zastaveni celho procesu dolo dky zemi, kter pvodn cel projekt pedloila. Pi hledn dvod nespnho dokonen ratifikace Smlouvy o EOS ve Francii upozoruj nkte autoi na vliv nkolika podstatnch faktor, k nim patila pedevm francouzsk porka ve vlce s Indonou a vnitn politick a hospodsk situace Francie v polovin padestch let. (Luk 1997: 134) Pro evropsk integran proces bylo francouzsk rozhodnut dleit v tom smyslu, e zastavenm projektu EOS dolo tak ke zmrazen jednni o EPC, co melo za nsledek dlouhodob tlum aktivit proederln orientovanch sil a vraznj prosazen mezivldnho pojet dal evropsk integrace.

3.3.2. Vznik Zpadoevropsk unie

Nespn proces ratifikace Smlouvy o EOS postavil ped evropsk zem optovn otzku, jak poskytnout dostaten bezpenostn garance Francii a souasn zalenit Nmecko do vojenskch struktur. Francie byla nadle tak paralyzovna" vlastnm vnitropolitickm nespchem pi ratifikaci Smlouvy o EOS, e nemohla iniciovat dal jednn o evropsk bezpenostn koncepci. Rozhodujc roh v tomto sil tak pirozen pevzala Velk Britnie. Tato zem sdlela americk pesvden o nezbytnosti vojenskho podilu Nmecka na bezpenosti Evropy, a pi hledni vhodnho een byla na rozdl od Francie skeptick ke zizovni nadnrodnho seskupen. Moment, kdy v roce 1954 dal iniciativu v jednn pevzala Velk Britnie, byl proto definitivnm potvrzenm mezivldnho charakteru budouc organizace. 3.3.2.1. Pask konference Velk Britnie navrhla vyut stvajcch evropskch bezpenostnch zvazku a eit aktuln bezpenostn poteby zpadn Evropy v rmci ji existujc struktury Zpadn unie, tedy na zklad Bruselsk smlouvy. Ke konsensu o podob nov evropsk bezpenostn organizace se dosplo na konferenci v Pai ji v prbhu z 1954, tedy necel msc po nespnm ukonen ratifikace EOS ve Francii. Jednn veden v souladu s britskou koncepc mezivldn spoluprce byla zrukou pijatelnosti vsledku pro vechny klov evropsk zem. Pask konference navrhla zaloen Zpadoevropsk unie (ZEU, Western European Union). Jednalo se o organizaci plynule navazujc na stvajc strukturu Zpadn unie vytvoen na zklad Bruselsk smlouvy z roku 1948. Britsk diplomacie respektovala v navrhovanm een omezen vyjednvai monosti po pdu projektu EOS, a soustedila se proto realisticky pouze na modifikaci textu Bruselsk smlouvy. Pkladem obezetnho britskho postupu me bt skutenost, e nap. text preambule Bruselsk smlouvy:.....v ppad nvratu agresivn poli-3. Potky evropsk integrace____________________________________
59

tiky Nmecka... podnikneme nezbytn kroky..." byl zmnn na pslib ...pod-poro vat jednotu a povzbuzoval postupnou integraci Evropy..." (Salmon, Nicoli 1997:33)
3.3.2.2. Smlouva o ZEU

Text modifikovan Bruselsk smlouvy byl pod oznaenm Smlouva o Zpadoevropsk unii podepsn 23. jna 1954.zs Perod pvodn Zpadn unie zaloen Bruselskou smlouvou v novou ZEU zahrnoval tak pijeti Spolkov republiky Nmecko a Itlie za dn leny nov organizace. Zmnou ve sloen byla souasn potvrzena trval zmna orientace tohoto bezpenostnho seskupeni, jeho neptelem ji nadle nebylo Nmecko, ale jeho hlavnm clem bylo elit rozpnavosti komunistickho impria. Smlouva zakldajc ZEU definitivn k 20. jnu 1955 ukonila okupan statut zpadnho Nmecka, uznala jeho suverenitu a otevela mu cestu k lenstv v NATO. Nmecko ovem nadle podlhalo

omezenm ve vyzbrojen chemickmi, jadernmi a bioiogickmi zbranmi a bylo nuceno akceptovat ptomnost spojeneckch vojsk na svm zem. Smlouva o ZEU poskytla Francii dostaten zruky proti nekontrolovanmu znovuvyzbrojen Nmecka a souasn vyeila petrvvajc problmy ve vztazch mezi obma zemmi, jako byl napklad statut Srska. Ukotven Nmecka v ZEU dle umonilo vyuit jeho potencilu v politice zadrovn komunismu.-'1 ZEU se vak poslze stala spe institucionlnm pokusem o uspodn povlench vztah, ne relnm bezpenostnm seskupenm. Zakldajc lensk zem ZEU byly souasn sdruen v NATO a rozhodly se upednostnit star a vti obrann pakt. Ani ZEU v souladu s prohlenm zem Zpadn unie z 20. prosince 1950 nerozvjela vojenskou st organizace a svj obrann potencil pevedla pod NATO. (Fidler, Mare 1997: 52) Vojensk vznam ZEU tm postupn klesal a roli rozhodujc obrann sily pevzala transatlantick bezpenost struktura. K jistmu posilovn vznamu ZEU dochzelo postupn a od konce osmdestch let na zklad koncepce posilovn evropskho pile NATO. POZNMKY:
1. Zakldajcmi stly Bruselsk smlouvy byla Francie. Velk Britnie. Belgie, Nizozem a Lucembursko. 2. Nmecko se plnoprvnm lenem Rurskho adu slalo a v listopadu 1949, kdy mu rovn byly zveny kvty pro prmyslovou produkci Blic k funknosti tto instituci: srov. napf. Pinan(1994: 20|. 3. Krom USA a Kanady byly zakldajcmi stty NATO Velk Britnie, Francie, Belgie, Nizozem, Lucembursko. Norsko, Dnsko. Portugalsko. Illie a Island60 Evropsk unie 4 Ble ke strategii zadrovni viz Gaddis (1972). Krom oteven podpory komunistick in ovlivnila udlosti hrozba sovtsk atomov zbran, jeji vlastnictv potvrdilo sovtsk ministerstvo zahraninch vci 6. 11. 1949, piem jadern pokusy se odehrly u v srpnu tho roku. 5 Z nmeckch okupanch zn vznikly dva samostatn stty: Nmeck demokratick republika 7. 10 1949aSpolkovrcpublikaNmecko-7.9. 1949. 6 V roce 1913 zaujmaly stty npadn Evropy tm polovinu objemu svtov prmyslov produkce, piem o 40 let pozdji to ji byla pouh tvrtina. Naproti tomu prmyslov vroba USA neustle rostla a pouze od roku 1900 do 1938 se zvila o 163 % (Daltrop 1986:7) 7. Jedn se pedevm o zstupec izv. klasick politick ekonomie (D Ricardo, J S. Mli, J. R. McCulloh atd.|, kte kritizovali uzavrn trh. patn vyuiti prce a vyuvan prodnch zdroj. Podporovali naopak ukoneni vldn regulace a stimulaci ekonomickho rstu a obchodn vmny. Ble srov. napf Miller (1995: 219-222). K. vysvtlen rozdlu mezi jednotlivmi stupni ekonomick integrace ponaje znou volnho obchodu a kone hospodskou a mnovou um viz kap 15 8 Podnty k zahjeni evropsk integrace vystihuje Moravcsikova vta: Povlen evropt vdci, ktei vystavli a poslze rozili ES. usilovali o svzn Nmecka, rovnovhu ve vztahu s Ruskem, vytvoen tet sly vi USA, pedejit vlivu pravicovch, levicovch a komunistickch extremist na domc scn, nebo potlait nacionalismus, aby vytvoili pozoruhodnou vizi evropskho federalismu." (Moravcsik 1998: 6) 9. Vysok ad je napklad v eskm pekladu Smlouvy o ESUO oznaovn jako Vysok komisarit. Oznaeni Vysok ad je vak bnj. 10. Dinan v tto souvislosti zdrazuje, .e Monnet zaslal nvrh spolenho trhu paraleln jak Schumanovi tak i Ren Plcvcnovi, kter vak na nj nereagoval. (Dinan 1994: 21) V tto dob byl vak ministerskm pedsedou ji zmnn Georges Bidault.

11 V dob veejn prezentace projektu ji bylo zejm, e pln m plnou podporu USA. Ble k postoji USA k Schumanovu plnu nap. Dinan (1994. 21-24) 12. V tto souvislosti Moravcsik zdirazuje postoj Svazu nmeckho prmyslu (Bundesver-band der deutschen Industrie! k integrani strategii. Prmyslov svaz pvodn podporoval mylenku irok zny volnho obchodu a nesouhlasil s Monnetovm sektorovm pstupem v podob ESUO a poslze ani EURATOM. (Moravcsik 1998: 87 -99) 13. Po ukoneni platnosti Smlouvy o ESUO v roce 2002 budou vechna aktiva a pasiva ESUO pevedena pod ES. 14. Ble k mechanismu rozhodovni vtinou viz kap. 9. 15 lnek 21 Smlouvy o ESUO stanovi, e 18 reprezentant m Nmecko, Francie, Itlie, 10 reprezentant Belgie a Nizozem a 4 Lucembursko. 16. Komise se tehdy snaila nespn v rmci restrukturalizace ocel st v i prosadit tzv Davig-nonv pln. (Harrop 1996: 88) 17. Spoleenstv" je v textu psno s velkm potenm psmenem, protoe pedstavuje souhrnn oznaeni pro vechny stty sdruen v ESUO a pozdji dalch dvou spoleenstvch a pozdji v EU 18. Tato dohoda zstala neporuena. Evropsk soudn dvr sdl v Lucemburku dodnes. 19. V roce 19fi2 doshl obchod objemu 93 mil. tun a i nadle se zvyoval. (Had 1997: 72) 20. Nap. s Velkou Britni podepsalo ESUO dohodu o spoluprci 21. 12. 1954.3. Potky evropsk integrace

61
2 1. Podle Fidlcra a Maree pln pedpokldal armdu o sile 100 000 mu vetn nmeckch jednotek maximln na rovni praporu s vlastni tbn strukturou a spolenm vclcnim ve spoluprci s NATO pouze v ppad vlky. Ble Fidlcr. Mare (1997: 74-76) 22. Ble k problematice F.OS zvlt s ohledem na britskou pozici srov. nap. Young (2000: 33 39). 23. Nap Peter van Ham zdrazuje, ze jednni o EPC, ktermu se tak kalo dc Gaspenho nvrh (Forster. Wallace 1997: 413). mela za cl doshnout lep kontroly nov vznikajcho vojenskho seskupeni F.OS. (Ham 1995: 30) 24. lnek 82 nvrhu Smlouvy o EPC je vnimn jako jeden z vznamnch signl dalho vvoje a jako faktick pedstupe spolenho trhu pozdji zakotvenho v textu Smlouvy o EHS z roku 1957. 25. Evropsk vkonn rada v EPC byla pedchdkyni pozdji vznikl Komise Tato paralelaje mon nejenom z dvodu svench pravomoc, ale tak vzhledem k principu reprezentace, kdy kad stt mohli zastupovat maximln dva zstupci. 26. SSSR zsadn nesouhlasilo se zaazenim Nmecka do EOS a prosazovalo jeho neutralizaci, sovtsk poadavky z ledna 1954 vak mly za cl celkov rozklad ji existujcho NATO. (Fidlcr, Mare 1997: 79) 27 Proti projednvn smlouvy bylo 319 hlas, pro pouze 264. (Vanthoor 19991 10) Rozhodnut neprojednvat smlouvu je nkdy myln interpretovno jako zamtnut Smlouvy o EOS. Napklad Mayne (1998: 68). 28. Zakldajcmi leny ZEU byla Velk Britnie, Francie, Belgie, Nizozem, Lucembursko, NSR a Itlie 29. Bezprostedn reakci sovtskho bloku na zaloeni ZEU byl vznik Varavsk smlouvy 14. 5. 19554 Evropsk spoleenstv

63

4. EVROPSK SPOLEENSTV
4.1. POKUSY O INTEGRACI DALCH SEKTOR Vznik ESUO pispl k urovnn povlench vztah mezi vtznmi a poraenmi stty a k navzn irokho politickho dialogu mezi zpadoevropskmi zemmi. Podpis Smlouvy o ESUO otevel Francii, Nmecku. Itlii. Belgii, Lucembursku a Nizozem cestu k intenzvni sektorov spoluprci a tm i ke komplexnmu rozvoji integrovanch odvtv. Zaloen prvn integran struktury dle podntilo vahy o uplatnn podobnho integranho pstupu tak v dalch odvtvch. Nadnrodn

sprva uhl a oceli toti nebyla zastnnmi aktry vnmna jako omezen konen krok. ale spe jako zatek monho politickho sjednocen. Po nespchu EOS a s nim spojenho projektu politick unie z roku 1954 bylo evidentn, e jedinou relnou monost jak postupovat v integraci zpadoevropskch zem, je pokraovat v nastoupen cest sektorovho sjednocovn. Neofunkcionalistick model navazujc" integrace se zdl bt v tto dobjedi-nou cestou jak doshnout u politick spoluprce, jej nezbytnost posilovalo zahjen a pokraovn studen vlky. zen sektor uhl a oceli prostednictvm nadnrodnho centra se u v prbhu padestch let ukazovalo jako spn. Hospodsk vznam uhl a oceli ovem zaal postupn klesat, a proto se podle Monneta nejvhodnj oblasti v souladu se sektorovou metodikou zdl bt rozvoj jadern energetiky. (Young 2000: 29) O rozen integrovanch oblast uvaovali tak pedni pedstavitel zem ESUO. Diskuse o dalm integranm postupu se nicmn - ve snaze o zajitn asti co nejvtho potu zem - penesla tak mimo rmec ESUO na dal spolen evropsk platformy, jakou byla napklad Rada Evropy. Pozornost zpadoevropskch zem se s ohledem na monou dal integraci soustedila na energetiku a dle na sektory dopravy a zemdlstv, co byly oblasti, kter mly mj. klov vznam pro rozvoj evropskho obchodu. Ve vech tech ppadech se vak zhy zaaly projevovat znan nzorov diference, je byly dny specifickmi zjmy jednotlivch evropskch zem. Vsledkem pedbnch jednn bylo zjitn, e pro rozvoj dal spoluprce jsou reln pouze dv alternativy. Prvn spovala v dslednm zachovn mezivldnho rozmru spoluprce a rezignaci na vytven nadnrodnch orgn64
Evropsk unie

pro dal hospodsk sektory. Tato varianta sice neznamenala dalekoshl rozvjen integrace, ale mla tu pednost, e by umonila zapojen vtho potu zem. Druh monost naopak spovala v zachovn nadnrodnho rysu sjednoceni i v pipad integrace dalch klovch oblast. Bylo ovem nutno potat se skutenost, e ochotu k tomuto kroku projev omezen poet stt, s nejvt pravdpodobnost pouze lensk zem ESUO. sil o u koordinaci pop. integraci vybranch klovch sektorovch politik pinelo rozporupln vsledky. Nap. v otzce dopravy se na pd Rady Evropy podailo pijmout iroce konsensuln strategii, kter vyvrcholila zzenm Konference ministr dopravy v roce 1953.' (Urwin 1991: 59) Vytvoen program pro koordinaci evropskch eleznic se vak pouze blil pvodnmu cli vybudovat evropsk dopravn st jako zklad pro intenzivnj obchodn vztahy. Uspokojiv een se nepodailo nalzt ani v zemdlsk oblasti. Rada Evropy toti sdruovala zem s odlinmi zemdlskmi politikami a s rozdlnmi tradicemi zemdlsk organizace a spolen poteba uspokojit potravinov poadavky obyvatelstva byla pouze omezenm pojtkem. V Rad Evropy vznikl proto v rozmez let 1950-1953 rozkol mezi zastnci spolenho trhu a pznivci nrodnch subvenc do zemdlstv. Diskuse nad problematikou zemdlstv se pvodn odvjela od tzv. Mansholtova plnu,

co byl projekt volnho trhu s agrrnmi produkty, kter byl a mnohem pozdji realizovn Sicco Mansholtem (1908-1995)3 v rmci budoucch evropskch integranch struktur. Dalm nespnm nvrhem byl model francouzskho ministra zemdlstv Pierra Pfimlina (1907-2000) znmjako tzv. druh Sehumanv pln v oblasti zemdlstv. Jednalo se o zizen volnho trhu se zemdlskmi produkty mezi evropskou estkou" (tvoenou zemmi ESUO) rozenou o Rakousko, vcarsko a Portugalsko. Podobn jako byla nespn snaha o integraci dopravy a zemdlstv, nedailo se institucionalizovat ani navrhovanou spoluprci ve sfe telekomunikac a ochrany zdrav. Vyjma len ESUO zstvaly evropsk stty pesvdeny o nutnosti intenzvn ochrany nrodnch trh a odmtaly snahy o navzni sektorov integrace podle neofunkcionalistickho modelu, jak lo navrhovaly nkter lensk stty ESUO. 4.2. MSK SMLOUVY 4.2.1. Ppravn jednn Pot, co se ukzalo, e integraci dalch hospodskch oblast nen mono realizovat za pomoci ji existujcch evropskch organizac, rozhodly se lensk zem sdruen ve spoleenstv penst jednn na pdu instituc ESUO. Do poped diskusi o prohlouben sektorov integrace se dostala - stejn jako pi4. Evropsk spoleenstv
65

jednni v rmci Rady Evropy - opt doprava, zemdlstv, ale novji tak vzkum a rozvoj jadern technologie. Prv nuklern technologie pitahovala nejvt pozornost. Necelch deset let po pouit atomov bomby Spojenmi stty proti Japonsku na konci druh svtov vlky byla jadern energie pojmna jednoznan pozitivn a byla povaovna za levn, efektivn a nevyerpateln energetick zdroj. Motivem k vypracovn nvrh na integraci sektoru atomov energetiky byla nejen poteba kontrolovat rozvoj tto oblasti, ale tak snaha podpoit vzkum, usmrovat investice a spolen stanovit a rozvjet bezpenostn zmky. Vbr oblast vhodnch pro integraci a rozhodnut, jakm zpsobem by mla bt provdna, se stal pedmtem jednn ministru zahraninch vc zem ESUO v Messin. kter se konalo ve dnech 1.-2. ervna 1955. Rozhovory se soustedily na dv zkladn koncepce. Prvn z nich usilovala o zachovn sektorovho pstupu. Zastnn zem by se podle tohoto nvrhu snaily o vytvoen nadnrodn organizace spravujc trh s jadernou energetikou a dopravou, co byly sfry blzk ji/ slouenm odvtvm v ESUO. Tyto sektorov integrace mly bt doplnny zzenm celn unie. Druh koncepce obhajovan Belgi, Lucemburskem, Nizozemm a Itli usilovala naopak o zzeni velkho integrovanho ekonomickho prostoru, kter by nebyl vzn sektorovm principem.' Tento nvrh ale z potku nezskal veobecnou podporu. Dvodem bylo pesvden, e omezen sektorov integrace, podporovan pedevm Francii a sten Nmeckem, je snadnji dosaiteln ne vstavba spolenho trhu. (Urwin 1991: 74) Pedstavitel lenskch stt ESUO povili 20. ervna 1955 dalm jednnm tzv. Spaakv vbor veden belgickm ministerskm pedsedou Paulem-Henri Spaakem. (Moravcsik 1998: 142-143) Po dlouhch jednnch bylo 15. nora 1956 na rovni ministr zahraninch vc potvrzeno paraleln budovni evropsk organizace pro podporu a kontrolu jadernho vzkumu a spolenho trhu/ Konsensus tedy zahrnoval jak sektorov pstup uplatnn v oblasti jadern energetiky, tak i mylenku komplexnho ekonomickho rozvoje. Dosaen kompromis byl konkretizovn ve Zprv Spaakova vboru pijat 29. kvtna 1956 na jednn Rady ministr v Bentkch.5

Spaakv ppravn vbor sdruujc zem ESUO a zstupce Velk Britnie" ml za kol zformulovat cle nov organizace. Podl Velk Britnie, jej lenstv \ novch evropskch strukturch podporovala pedevm Itlie, na spolenm projektu vak zstval nejasn. Velk Britnie nesdlela pesvden o vhodnosti nadnrodnho sjednocovn, a ast ve vboru proto pro ni byla spe jen formlnm diplomatickm aktem.

4.2.2. Podpis mskch smluv

Zprva Spaakova vboru, v n bylo navreno vytvoen spolenho trhu. byla schvlena Shromdnm ESUO 29. kvtna 1956. Stejnou podporu zskal nvrh66
Evropsk unie

tak ze strany ministr zahraninch vc, a proto se mohlo ji zatkem roku 1957 pistoupit k jednn o samotnm textu zakldajcch smluv. Jejich vypracovnm byl opt poven Spaakv vbor transformovan do podoby ppravn konference. (Maync 199S: 77) Vsledn dokumenty - Smlouva o zzen Evropskho hospodskho spoleenstv {dle Smlouva o EHS) a Smlouva o zzeni Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (dle Smlouva o EURATOM)7 -byly podepsny 27. bezna 1957 v m. Na zklad tchto text, znmch jako tzv. msk smlouvy," byly tedy zaloeny dal dv organizace, m oznaen evropsk spoleenstv" zahrnovalo ji tri samostatn subjekty. Smlouva o EHS obsahovala tak vzvu poloit zklady ke stle umu spojen mezi evropskmi nrody".1* (Preambule Smlouvy o EHS) Tento podnt k dalmu prohlouben integrace byl povaovn za spch neofunkcionalistick koncepce, je byla postavena na partikularizaci do t doby nedliteln sttn suverenity. Politick vznam tto skutenosti prohluboval tak fakt, e k podpisu Smlouvy o EHS dolo pouh tri roky po nespchu EOS a s tm spojenho projektu politick unie. 4.3. EURATOM 4.3.1. koly a cle EURATOM kolem Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (EURATOM) bylo vytvoit spolen trh s nuklernmi materily111 a podporovatjejich mrov vyuit. Smlouva definovala jeho hlavn opateni nsledovn: ...zsobovn rudami, surovinami a zvltnmi tpnmi materily se v souladu s ustanovenmi tto politiky zajiuje podle zsad rovnho pstupu ke zdrojm a spolen zsobovac politiky... je zakzna veker innost smujc k zajitn vsadnho postaven nkterm uivatelm... zizuje se Agentura, je m prvo opce na rudy, suroviny a zvltn tpn materily vyroben na zem lenskch stt... jako i vlun prvo uzavrat smlouvy o dodvce... pochzejc ze zem uvnit nebo mimo spoleenstv..."" (i. 52 Smlouvy o EURATOM) Smlouva stanovila spolenou strategii investic, rozvoj infrastruktury a vmnu technickch informac. EURATOM disponoval pravomocemi ke kontrole uit nakoupench tpnch materil a evidoval rovn jejich pohyb. Vytvoenm EURATOM dostaly evropsk zem usilujc o rozvoj jadernho programu monost vyvjet spolen technologie a budovat kompaktn jadern potencil. Soust koncepce EURATOM bylo tak vytvoen kontrolnch mechanism zamench na civiln vyuit jadern energie. EURATOM ml tedy za kol podporu rozvoje vzkumu, stanoven nstroj k dosaen lep

ochrany zdrav a jadern bezpenosti, dohled nad jejm dodrovn a konen spolen zen investic a nkupu materilu ve spolenm trhu se tpnmi materily.4 Evropsk spoleenstv Bezprostedn po zaloen EURATOM a EHS se veobecn pedpokldalo, e rozhodujcm prvkem pro dal vvoj evropsk integrace se stane prav EURATOM. EHS mlo pouze doplovat intenzivn sektorov postup v oblasti energetiky a tkho prmyslu. K tomuto oekvn vedlo pesvden, e jadern energetika je klem k dalmu hospodskmu rozvoji, a energetika je proto spolenm zjmem vech evropskch zem. Nap. Jean Monnet povaoval sfru psobeni EURATOM za oblast, v n existuje irok konsens, a proto pedpokldal, e jej integrace nebude negativn ovlivovna nadmrnm psobenm zjmovch skupin. Domnval se tak, e rozvoj atomov energetiky pomoc nadnrodn struktury zabrn Francii rozvjet koncepci vlastnch jadernch zbran, co ve svm dsledku podpo kompaktnost a stabilitu politiky jadernho zastraovn komunismu realizovanou USA." (Georgc 1996: 155)Monnetovo stanovisko bylo USA. kter usilovaly o expanzi sv technologie a tpnch materil, pirozen podporovno. Uvdomovaly si toti, e kontrola atomov energie nadnrodnmi orgny novho spoleenstv pispv k neeni jadernch zbran, co byl jejich prvoad zjem. 4.3.2. Limity vlivu EURATOM Oekvn spojen s EURATOM se vak v prbhu dalch let zmnila. Francie sice doshla v rmci spolen jadern politiky jistch vhod (jako bylo napklad spolen kryi nklad technologickho vvoje a pstup ke kvalitnm tpnm materilm), ale musela sdlet distribuci finann podpory z fond EURATOM jet s Nmeckem a Itli, kter rozvjely vlastn jadern programy na odlinm zklad. Po nstupu Etienna Hirsche do funkce pedsedy Komise EURATOM v roce 1959 se vztahy mezi nadnrodn autoritou a Franci piostily. Francie usilujc o nezvisl rozvoj vlastnho atomovho prmyslu vyuila formlnho oddleni vojensk a civiln jadern technologie k tomu, aby Komis zabrnila v inspekci jadernch zazen urench k vrob plutonia. Komise nesouhlasila s francouzskm argumentem, e tato zazeni maj pmou vazbu na vojensk prmysl a nespn podala v tto vci o podporu Radu. Dalm rozporem mezi Franci a Komis EURATOM bylo plnovan pesunut finannch prostedk EURATOM ve prospch rozvoje programu urenho na vvoj reaktor. V tomto ppad Francie nesouhlasila s uzavenm dohody s USA. protoe takov krok podle n znamenal import ciz technologie, je by pispval k prohlouben zvislosti evropskho jadernho prmyslu. Akoliv v tomto ppad zskala Komise podporu Rady, znamenalo to trval pokozen komunikace v rmci EURATOM. (Nugent 2001: 33-35) Francouzsk politick reprezentace nadle projevovala EURATOM pouze omezenou podporu, co spolu s dalmi udlostmi v polovin edestch let vedlo k postupnmu stupu tohoto spoleenstv do pozad.68
Evropsk unie

Pravomoci EURATOM proto nedoshly vlivu srovnatelnho s ESUO a ani v ppad spolenho trhu se nepodailo splnit pvodn pedstavy. tpn materily zstaly pod kontrolou lenskch stt a nadnrodn centrum se omezovalo na formln udleni souhlasu s nkupem. (George 1996: 157) Naopak vt vznam mlo

psoben FURATOM na poli bezpenosti prce a v souvisejc oblasti technickch norem chrncch lidsk zdrav, (i. 30-39 Smlouvy o EURATOM) EURATOM pijal tzv. minimln podmnky pro manipulaci s jadernm materilem a vznamn se lak podlel na vvoji bezpenostnch systm jadernch elektrren. (I. 77-85 Smlouvy o EURATOM) Britsk politolog Clive Archer za nejvznamnj pnos existence EURATOM povauje vznik mnoha vzkumnch center, vein zaloen projektu vzkumu nuklern fze (JET, Jomt European Torus) v Oxfordu. (Archer 1990: 115} Navzdory dlm spchm v tchto zleitostech ustupoval vak vliv EURATOM pozvolna do pozad a po slouen orgn t prozatm samostatnch evropskch spoleenstv v roce 1967 byl definitivn zastnn rozvojem spolenho trhu na zklad Smlouvv o EHS.

4.4. EVROPSK HOSPODSK SPOLEENSTV 4.4.1. koly a cle EHS

Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) I: bylo podle smluvnho vymezen postaveno na principu solidarity, soutivosti, protikartelovch krocch a na harmonizaci prva lenskch stt. Dleitou sousti dokumentu bylo tak zakotven kompatibility Smlouvy o EHS s jinmi mezisttnmi zvazky. Klauzule zaazen do textu smlouvy vzhledem k obavm Belgie, Lucemburska a Nizozem sdruench touto dobou v Benelux kala, e: ...ustaven tto smlouvy nebrni existenci a innosti dalich regionlnch unii mezi Belgii a Lucemburskem a mezi Belgi, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud cl tchto regionlnch uni nen dosahovno uplatovnm tto smlouvy..." a dle, e ...prva a zvazky vyplvajc z mluv uzavench ped vstoupenm tto smlouvy v platnost mezi jednm nebo nkolika lenskmi stty na jedn stran a jednm nebo nkolika tetmi zemmi na stran druh nejsou ustanovenmi tto smlouvy doteny..." (i. 233 a 234 Smlouvy o EHS) Smlouva zakldajc EHS byla dokumentem s asov neomezenou platnost, m se zvazek spojenectv zsadn liil od ji existujcho ESUO. (i. 240 Smlouvy o EHS) Clem EHS bylo ...postupnm sbliovnm hospodsk politiky lenskch stt podporovat v celm Spoleenstv harmonick rozvoj hospodsk innosti, nepetrit a vyrovnan rst, vt stabilitu, urychlen zvyovni ivotni rov-4. Evropsk spoleBnstv
__________________________?

n. jako i tsnj vztahy mezi stty, kter Spoleenstv tvo", (i. 2 Smlouvy o EHS) Klovm kolem bylo vybudovn spolenho trhu s volnm pohybem" tzv. ty svobod, tedy osob, slueb, zbo a kapitlu. Smlouva o EHS pedpokldala dosaen spolenho trhu nejrychleji do dvancti a nejpozdji do patncti let. (i. 8 Smlouvy o EHS) Toto obdob bylo ve smlouv rozdleno do t tyletch cykl. Pechod z jedn etapy do dal podlhal souhlasu Rady ministr. Protoe cel projekt pedpokldal opoutn ochranskch opaten v lenskch sttech, bylo nutno postupovat v jednotlivch krocch politicky velmi opatrn. Tato citliv otzka si vynutila jednomysln schvalovni vech rozhodnut v prvnch dvou etapch, piem ve tet etap budovn spolenho trhu. kter mla bt zahjena I. ledna 1966, se mlo ji rozhodovat vtinov. V ppad, e by se ekonomiky lenskch zem ocitly v obtch, mohly zem EHS za dodren procedurlnch podmnek zabrnit pechodu do dal fze a pozdret zahjen dal etapy o jeden rok. (i. 8 Smlouvy o EHS) Zkladnm kolem evropsk estky" se stalo vytvoen celn unie umoujc pohyb prmyslovho zboi. Text smlouvy byl v pasch soustednch na odstrann cel a kvantitativnch omezen koncipovn velice pesn a dky veobecn shod obsahoval tak asov harmonogram budovn celn unie. Vsledn dohoda o asovm plnu odstraovni cel byla nicmn pedmtem dlouhch jednn. Pevn Francie prosazovala del asovou variantu, protoe se obvala dopadu volnho pohybu prmyslovch vrobk na svj nekonkuren-ceschopn prmysl. Pro rychlej postup byly naproti tomu napklad Nmecko a Belgie, kter oekvaly po rychlm

odstrann omezen profit L okamitho vvozu. Kompromisn dohoda spovala v okamitm snen cel o 10% do jednoho roku od podpisu smlouvy s tm, e dali postup sniovn cel byl rozvren do piblin osmncti msnch cyklu. (i. 14 Smlouvy o EHS) Obdobn bylo regulovno zvyovn dovoznch kontingent v prvnm kroku o 20 % a dle postupn v etapch, (i- 33 Smlouvy o EHS) Smlouva o EHS tak obsahovala ustanoven umoujic Komisi udlit pechodn obdob pro zemi, je by se v prbhu harmonogramu ocitla pod silnm konkurennm tlakem a nsledn elila vnitropolitickm obtm.

4.4.2. Vznam EHS

Vsledn konstrukce EHS byla ve svm vsledku kompromisem, kter umonil pijet koncepce spolenho trhu vem lenskm zemm. Negativnm dsledkem konsensulnho charakteru dokumentu vak byla skutenost, e v mnoha oblastech smlouva sice oznaovala cle, aleji nespecifikovala samotn postup a harmonogram kjejich dosaen. Pkladem me bt spolen zemdlsk politika a doprava, o kterch se uvaovalo jako o soustech spolenho trhu, ale v jejich ppad nebyla v moment podpisu veobecn shoda. Dohoda o konkre-70
Evropsk unie

tizaci spolen zemdlsk politiky nebyla v roce 1957 mon pedevm pro zsadn spor mezi Franci a Nizozemm na stran jedn a ostatnmi spe prmyslovmi zemmi na stran druh. Zemdlsk stty usilovaly o zisk z vvozu zemdlskch produkt do sousednch prmyslovch zem sdruench v EHS, zatmco tyto zem se takovmu kroku vedoucmu ke zven cen potravin brnily, Do zakldajcch smluv se proto podailo zakotvit pouze zvazek vytvoit spolenou zemdlskou politiku do konce pechodnho obdob, tedy do 12 let. (i. 40 Smlouvy o F.HS) Podobn vvoj mlo i jednni o spolen dopravn politice, (i. 79 Smlouvy o EHS) Zmnka o spolen zemdlsk politice byla - navzdory ve zmnnmu omezen -velmi dleit. EHS sdruovalo zem spe agrrni i zem s vym podlem prmyslov vroby, stty s protekcionistickou tradic, a naopak stty s pomrn liberlnmi pstupy k obchodu. Smlouva o EHS tedy musela zohledovat zjmy vech stran, a proto se jejm zkladnm principem stala vmna jedn vhody za druhou. 1"' Pkladem fungovn tohoto modelu me bt kompenzace zisk a ztrt mez Franci a Nmeckem. V tto modelov pedstav Francie reprezentovala agrrn stt a byla zastncem ochranskch opateni. Proti tomu sousedn prmyslov Nmecko bylo naopak naklonno uvolovn obchodnch omezeni. Ve spolenm trhu musely ob zem zskat dostatek vhod proto, aby bylo pro n setrvni v EHS nejen politicky douc, ale tak ekonomicky pijateln. Pro Francii pedstavovala tuto vhodu agrrn politika, ze kter profitovala jako exportr potravin, a pro Nmecko to byl voln pohyb prmyslovch vrobk. Na druh stran konkurenn prosted spolenho trhu souasn do jist mry pokozovalo Francii, kter nemohla Nmekv prmyslov vrob konkurovat, piem Nmecko bylo naopak potravinov zvisl na agrmich sttech. Budovn tak ambiciznho cle, jakm byl spolen trh, si vydalo vytvoen a pouiti cel rady podprnch nstroj. Proto byla postupn zzena napklad Evropsk investin banka poskytujc vhodn pjky a Evropsk sociln fond jako zklad pro koordinaci sociln politiky lenskch zem. Prv sil EHS o dosaen hospodsk homogenity spolenho trhu deklarovan ji pi podpisu mskch smluv se stalo pedmtem sloitch jednn ji pi zaloen EHS a dle v prbhu pechodnho obdob budovni spolenho trhu. lensk stty usilovaly o maximln vyuit finannch prostedk urench k obnov mn vysplch oblast nejenom na svm zem, a proto se snaily o explicitn zahrnut nkterch pidruench zem a zmoskch region do oblasti psobeni smlouvy. (Hlava IV. Smlouvy o EHS) Pkladem me bt sil Francie poslit investin

politiku do francouzskch zmoskch zem tm, e budou pmo jmenovna ve Smlouv o EHS. 14 (Urwin 1991: 78)4. Evropsk spoleenstv 71

4.4.3. Institucionln struktura EHS Chod EHS zajiovala institucionln struktura zkonstruovan podle modelu ESUO.13 EHS zachovalo kombinaci nadnrodnch a mezivldnch zjmu, a proto v nm byla zzena takov struktura orgn, je zahrnovala oba tyto prvky: Komise, Rada. Shromdn, Soudn dvr a poradn Hospodsk a sociln vbor. V ele EHS stla Komise sloen z devti len. Komise byla dcm orgnem Spoleenstv a zastupovala EHS navenek v mezinrodnch jednnch. Komisai byli delegovni svmi vldami a odpovdali za svou innost Shromdn, kter se skldalo z 142 zstupc. Ve skutenosti se jednalo o Shromdni ESUO rozen na vt poet delegt a podobn se postupovalo tak v ppad ji existujcho Soudnho dvora, kter byl vyuit tak pro poteby EHS. Podle modelu uplatovanho v ESUO mohlo Shromdn klst otzky Komisi, diskutovat vron zprvu a odvolat Komisi jako celek. (i. 144 Smlouvy o EHS) Klov postaven v rozhodovacm procesu mla Rada ministr sdruujc vechny lensk zem. Vznam jednotlivch stt, jejich specifika a ekonomick vkon, byly zohlednny v procedue ven hlas, co hrlo svou roli v ppad hlasovn kvalifikovanou vtinou.10

4.5. DSLEDKY VZNIKU A PSOBENI ESUO, EHS A EURATOM

Ti evropsk spoleenstv v mnohm splnila oekvn, kter do nich zastnn stty vkldaly pi jejich zaloeni. Dokonce celn unie, je pedstavovala jeden ze zkladnch cl EHS, byla dokonena proti pvodnmu pedpokladu s pedstihem ji v roce ! 968. Souasn s tmto krokem byla harmonizovna cla navenek, co byl vodn krok k vytvoen spolen obchodn politiky se zemmi, kter nebyly leny Spoleenstv. Budovni spolenho trhu poskytovalo signatskm zemm monost uplatnit sv vrobky na zem nkolikansobn vt
Tabulka 1: Podl obchodu lenskch zem v rmci EHS ( %) 1958 Belgie/Lucembursko Francie SRN Itlie Nizozemsko
Zdroi. Luk l'J7 14272

1970 75,2 58,1 49,8 51,7 72,6

55,4 30,9 37,9 34,5 58,3

Evropsk unie

ro/lohy a vzjemn konkurenn tlaky vedly podle pevldajcch interpretac k hledn novch zdroj a technologi. Navzni intenzivn ekonomick spoluprce bylo provzeno zvenm obchodu mezi lenskmi zemmi a nrstem pozitivnch hospodskch ukazatel. Pi posuzovni spchu EHS v edestch letech vak mus bt zohlednny vechny souvislosti a tak faktory, je nesouvisely s vnitnm vvojem Spoleenstv; napklad Tsoukalis spojuje tuto pozitivn bilanci EHS s celkovm oivenm evropskch ekonomik. (Tsoukalis 1997b: 19)

Vvoj a spch projektu EHS byl peliv sledovn zemmi, je se v moment zahjen evropskho integranho procesu v roce 1950 - a tak pozdji pi mesainskch jednnch - nemohly nebo nechtly pipojit. V ele skupiny tchto zemi byla Velk Britnie. 4.5.1. Velk Britnie a prohlubovni evropskho integranho procesu Britnie opakovan deklarovala svj rezervovan postoj k nadnrodn integraci ji od konce tyictch a potku padestch let. nap. u v prbhu Evropskho kongresu v Haagu, na platform OEEC v letech 1948 -1949, v roce 1950 pi projednvn Schumanova plnu a konen tak v prbhu prce tzv. Spaakova vboru.r Ve druh polovin padestch let je mo.no pozorovat v britsk evropsk politice postupnou zmnu pozice. Profesor historie a ekonomie Richard Gnffiths rozeznv v tto souvislosti celkem tyi fze britskho postoje k evropskmu integranmu procesu. Prvn fz je podle nj ustoupen od monosti lenstv v EHS (kvten 1955 - leden 1956). druhou podpora projektu zny volnho obchodu (leden 1956 listopad 1958), tet fze je vymezena silm o vstavbu EFTA (prosinec 1958 jen 1959) a konen tvrt fze je definovna jako obdob, kdy Velk Britnie zaala usilovat o vstup do EHS (jen 1959 --kvten 1960). (Griffiths 1997: 35) Velk Britnie opirala svj rezervovan postoj k nadnrodn koncepci evropsk integraci o celou adu politickch a ekonomickch dvod. Jednim z hlavnch argument byla skutenost, e Britnie patila k pednm exportrm uhl a oceli. Jej politici dle upozorovali na rozvinut jadern program a vysokou rove britskho zemdlstv. Sektor zemdlstv, zahrnut do budoucho komplexnho spolenho trhu zem ESUO, byl toti v Britnii velice efektivn, co bylo mono doloit daji o potu osob zamstnanch v zemdlsk oblasti. V roce 1950 bylo v Britnii v zemdlstv zamstnno okolo 4 %, zatmco ve Francii to bylo tm 23 "'opracujcch. (Daltrop 1986: 21) Britsk zemdlstv rovn vykazovalo znan stupe mechanizace, vyznaovalo se modernmi zpsoby pstovn a pedevm bylo postaveno na odlinm systmu poskytovni podpor zemdlcm. Z hlediska oblasti uhli a oceli, oblasti jadern energetiky,1*A. Evropsk spoleenstv___________________________73 a dokonce ani v otzce zemdlstv tedy evropsk integrace nenabzela Velk Britnii tyt monosti co kontinentlnm zemm. Evropsk integran proces samozejm nepinel pouze rozvoj hospodskch vztah, ale jeho dleitou dimenz bylo tak znovuobnoven politickch vazeb mezi evropskmi zemmi. Nicmn ani tento rozmr integranch aktivit nebyl pro Velkou Britnii pitaliv. Jakjsme ji uvedli, Velk Britnie zaujmala v mezinrodnch vztazch nezvisl postaveni oprajc se o tradin ostrovn i/olaci a zk vazby s USA. Britnie tak asto poukazovala na petrvvajc specifika svho politickho systmu a zdrazovala svou nestandardn pozici v Evrop. Pi opakovanm odmtn evropsk nadnrodn integran koncepce se britsk politick reprezentace rovn odvolvala na nesluitelnost principu odevzdn suverenity nadnrodnm orgnm s britskmi tradicemi a nezvislost. Z hlediska geopolitickch zjm interpretuje postoj Velk Britnie k evropsk integraci Andrew Moravcsik, kter vyjmenovv celkem ti klov faktory ovlivujc stanovisko Britnie k formovn spolenho trhu, respektive celn unii. Podle Moravcsika se Britnie obvala, e by exkluzivn celni

unie mohla naruit zvazky zpadnch spojenc, a to pedevm v rmci lenstv v NATO a v rovin bezpenostnch vztah s USA. Dle se Britnie domnvala, e celn unie a s n souvisejc stimulace hospodskho rstu a obchodn vmny bude znamenat nekontrolovateln vzestup Nmecka a jeho postupnou dominanci v Evrop. Konen tetm nebezpem bylo podle Moravcsika oslaben vlivu Commonwealthu a britsko-americkch vztah z hlediska zahranin politickho, a to pmo mrn s rozvojem evropskho integranho procesu. (Moravcsik 1998: 123-124) 4.5.2. Britsk pokusy o vytvoen zny volnho obchodu Odlin stanovisko Velk Britnie k dalimu integranmu postupu se promtlo do nvrhu vytvoit znu volnho obchodu, kter mla umonit doshnout profitu z uvolnn obchodnch barir bez rizik spojench s nadnrodnm zenm hospodstv. Britsk koncepce zny volnho obchodu zahrnovala voln pohyb prmyslovch vrobk, ale netkala se zemdlstv. Cilem Britnie bylo doshnout zapojen co nejvtho potu zem, tedy i lenskch stt ESUO, do navrhovan zny. Projekt zny volnho obchodu ml bt proto budovn v rmci OEEC.1'1 (Young 2000: 46) Prmyslov orientovan stty jako napklad Nmecko, Lucembursko a Belgie britsk nvrh v zsad akceptovaly. Proti se vak rozhodn postavila na zemdlstv orientovan Francie, kter se obvala plin konkurence v oblasti prmyslu. Zatmco spolen trh umooval Francii kompenzovat nevhody v oblasti prmyslu ziskem v oblasti zemdlstv, zna volnho obchodu tato vyrovnn nepinela a Francie ji chpala spe jako hrozbu neregulovatelnho dovozu zahranin prmyslov produkce. (Griffiths 1997: 38)74
Evropsk unie

Tabulka 2: Skladba britskho exportu v letech 1955-80 (%)

Popis Strojrensk zazeni Stroje Silnin motorov vozidla Jin dopravn zazen Vdeck prostedky Materily Chemiklie Textiln zbo Kovy Jin materily a vrobky Ostatn produkty Potraviny, npoje, tabk Zkladn materily Paliva Jin Celkem
Zdroj Prcsl. foppotk I982' [41

1955 36,5 21,1 8,9 5,7 1,2 29,7 7,8 10,1 11,8 12,6 21,2 6,5 5,6 4,6 4,5 100,0

1965 43,5 26,5 11,6 3,3 2,1 26,8 9,2 5,8 11,8 13,2 16,4 6,6 4,0 2,7 3,0 100,0

1975 45,3 30,4 9,5 3,4 2,0 24,0 10,9 3,7 9,4 12,6 18,1 7,3 2,7 4,2 3,9 100,0

1980 37,5 25,3 6,7 3,5 2,0 22,7 11,2 2,9 8,6 13,4 26,4 6,9 3,1 13,6 2,8 100,0

Velk Britnie se pirozen snaila pesvdil vechny leny ESUO o vhodch zny volnho obchodu a vyuvala k tomu celou adu pleitosti, m se spor mezi koncepc celn unie (zahrnujc tak agrrn produkci) a ideou prmyslov zny volnho obchodu stal jednm ze standardnch bod spolench jednn. Pot, co bylo potvrzeno budovn celn unie mezi zemmi ESUO, proto Britnie

11. listopadu 1956 svou delegaci sthla ze Spaakova vboru a nsledn 7, nora 1957 prezentovala svj projekt zny volnho obchodu. (Vanthoor 1999: 14, 16) Rozhovory o zzen zny volnho obchodu se dle po ukoneni aktivn fze psoben Spaakova vboru pesunuly na pdu tzv. Maudhngova vboru pojmenovanm po lenovi britsk exekutivy Reginaldu Maudlingovi. Vbor zzen v rmci OEEC poprv zasedl 16.-17. jna 1957. Jednn mezi Velkou Britni a lenskmi zemmi ESUO, je byla vedena s clem vytvoit irokou znu volnho obchodu, do n by stty ESUO vstoupily jednotn, vak navzdory vekermu sil skonila nespchem.2" Podle britskho politologa J. W. Younga nespch jednn zpsobily pedevm nsledujc faktory: (1.) Existence EHS, po jeho ustaven byly nadje na vznik novho seskupen men, protoe se stty ESUO soustedily na plnni nov stanovench zvazk, (2.) odpor Velk Britnie4. Evropsk spoleenstv
75

k politick integraci v rmci supranacionln koncepce, (3.) pedpokldan pohyb prmyslovch vrobk, kter znamenal ohroen EHS a (4.) konen nesouhlas Velk Britnie se zahrnutm zemdlsk produkce do projektu. (Young 2000: 53-55) Na zasedn v Pai 14. listopadu 1958 Francie konstatovala, e za stvajcch podmnek je zzen evropsk zny volnho obchodu nemon. (Vanthoor 1999: 17) Spoleenstv tm definitivn potvrdilo, e propojen britsk vize zny volnho obchodu s integranm procesem zahjenm v ESUO je nepijateln. V roce 1959 se proto Britnie ocitla ped rozhodnutm, zda zrevidovat svj postoj k evropsk integraci, nebo se pokusit o vytvoen vlastnho ekonomickho seskupen.11

4.5.3. EFTA
4.5.3.1- Stockholmsk smlouva Vsledkem britskho sil o nalezen partner byla spoluprce Velk Britnie, Dnska, Norska, vdska, Rakouska, vcarska a Portugalska2' na vstavb zny volnho obchodu. Pro tuto velmi nehomogenn skupinu, v n byly sdrueny neutrln stty, zem NATO, stty zemdlsk i prmyslov, stty katolick i protestantsk, byla jedinou pijatelnou monost mezivldn spoluprce. Nov organizace vznikl na tomto principu dostala nzev Evropsk sdruen volnho obchodu (KFTA, European Free Trade Asocciation). Byla definovna tzv. Stockholmskou dohodou ze 4. ledna 1960, kter vstoupila v platnost 3. kvtna tho roku. 4.5.3.2- ile a institucionln struktura EFTA V preambuli Stockholmsk dohody byla zmiovna spoluprce s OHEC a tak s EHS. EFTA nezavdlo dn vnj spolen bariry a pln zachovvalo dosavadn hospodskou a exportn politiku jednotlivch lenskch zemi. Zaloen EFTA znamenalo vytvoen zny volnho obchodu s prmyslovmi vrobky. Harmonogram odbourvn dovoznich cel mezi lenskmi stty byl stanoven lnkem 3 Stockholmsk dohody a pedpokldal celkem osm krok v rozmez let 1960-1970. Zastnn stty deklarovaly tak jako jeden z cl udren pln zamstnanosti a stlho ekonomickho rstu. Jednm z dalch kol EFTA byla tak regionln podpora. 21 Obchod mezi leny EFTA se ovem rozvjel mn dynamicky ne mezi zemmi EHS. Proto byla 1. nora 1963 podepsna dohoda o vzjemn podpoe obchodu mezi lenskmi zemmi EFTA. Zem EFTA tmto aktem usilovaly o stvrzen vzjemn podpory pi rozvoji obchodu, m se snaily elit pokozen, je nkter z nich pociovaly pi svm exportu do zemi EHS. kter bylo nap. dsledkem zaveden spolen zemdlsk politiky.:J

EFTA motivovan rozvojem celni unie mezi zemmi EHS, dokonilo voin trh s prmyslovmi vrobky ji roku 1966. Odbourvn cel postupovalo velice76
Evropsk unie

rychle od okamitho 20 % sneni, pes 40 % odstrann cel do roku 1964, a k jejich plnmu zruen. Jakji bylo eeno, odstraovni celnch omezeni se tkalo vhradn prmyslovch vrobk, nikoliv zemdlstv a rybolovu, protoe tyto oblasti byly lenskmi zemmi EFTA povaovny za strategick
;f

Rybolov pedstavoval vznamnou st vvozu zastnnch stt a zemdlstv bylo v

mnoha lenskch zemch pedmtem zvltnch finannch dotac. Oba sektory proto byly v EFTA oeteny pouze bilaterlnmi smluvnmi zvazky, jejich clem bylo snen cel. Klovou roh pro pohyb vrok v EFTA hrl tzv. certifikt pvodu stanoven lnkem 4 Stockholmsk smlouvy, kter byl urujc pro stanovovn ve cla v ppad produkt vyrobench ve spoluprci vce zem.- 6 (Archer 1990" 123) Institucionlnmu rmci EFTA dominovala Rada zajiujc zkladn agendu a ji na rovni ministr, nebo velvyslanc. Hlavnm kolem Rady byla koordinace zny volnho obchodu a plnni kolu arbitra spor mezi lenskmi stty, pokud by - ve snaze chrnit sv trhy jednostrann pistupovaly k optovnmu zavdn cel a kvantitativnch omezen. Vznikajc spory, jim nedokzalo EFTA vzhledem ke svmu dsledn mezivldnmu charakteru zabrnit, mly za nsledek zaloeni Ekonomickho vboru. Tento orgn pomhal brnit potencilnmu ohroeni trh lenskch stt a prostednictvm konzultanch mechanism pedchzel monmu zablokovn cel organizace. Krom tchto dvou stednch orgn bylo sousti institucionln struktury Shromdn zstupc a pirozen tak administrativn Sekretarit.
4.5.3.3. Vvoj EFTA

EFTA nabzelo zastnnm zemm zahjeni ekonomick spoluprce bez souasnho poadavku akceptace pro n nepijatelnch zvazk, m se vznamn odliovalo od EHS. V tto souvislosti upozoruje napklad Urwin na dal dleit kol EFTA, kter tato organizace plnila pro sv lensk zem prv ve vztahu k EHS. Pekonvala toti rozttnost postoj zastnnch zem pi vyjednvni s EHS, a naopak vytvela spolen prostor pro dialog o ppadn spoluprci. (Urwin i991: 99) Z hlediska EHS vak monost uzaven smlouvy s EFTA nebyla po dlouhou dobu pijateln. sil zem EFTA o spoluprci s EHS se podailo zavril a? v devadestch letech, kdy byla uzavena smlouva o Evropskm hospodskm prostoru (EHP, European Economic Area) s plamosti od roku 1994.1? Zaloen EFTA v roce 1960 znamenalo pomysln rozdleni zapadni Evropy v ekonomick oblasti na dv sti, coje asto ilustrovno pouvnm nsledujcch oznaen v publicistice a asto i v odborn literatue: prvn geograficky homogenn st zpadoevropskho prostoru tvoily zem sdruen v EHS, kter byly oznaovny jako tzv. vnitn estka; zem vn Spoleenstv, je vytvely geografick prstenec okolo EHS, byly nazvny pojmem vnj sedmika".:s4. Evropsk spoleenstv
______ 77

4.6. POKUSY O TRANSFORMACI EVROPSKHO HOSPODSKHO SPOLEENSTV Potkem edestch let se lensk stty integrovan ve tech evropskch spoleenstvch snaily o naplnn cl stanovench v zakldajcch smlouvch. Vechna ti evropsk spoleenstv v tomto obdob usilovala o vybudovn spolenho trhu, co pedevm v ppad EHS znamenalo doeen cel ady otzek. Vznamnou vzvou byla ji zmnn spolen zemdlsk politika, jej vznik byl podmnn nejen formln -- tedy tm, e byl zmnn ve smlouv -, ale jej dleitost pro lensk stty vychzela tak z poteby zajistit potravinovou sobstanost zpadn Evropy. Motivem pro urychlen nalezeni konsensu v otzce spolen zemdlsk politiky byla tak cel ada socilnch faktor. EHS se snailo stabilizovat pjmy zemdlc a zabrnit jejich postupnmu pemsovn do mstskch aglomerac, kde dochzelo ke zvyovn nezamstnanosti. Formovn zsad zemdlsk politiky na nadnrodn rovni na sebe poutalo pozornost politickch pedstavitel jednotlivch lenskch stt, ale tak zjmovch skupm, jejich velik angaovanost v mnoha ohledech brzdila probhajc jednn. Postup konzultac byl rovn ztovn vzjemnm propojenm prmyslov a zemdlsk agendy ve spolenm trhu. Projednvni princip spolen zemdlsk politiky probhalo proto velmi dlouho a nsledn nalezeni konsensu, k nmu pece jen dolo v roce 1962, bylo ovlivnno celou adou dalch udlost. 4.6.1. Prvn Fouchetv pln V prbhu roku 1961 se hlavnm tmatem vnitnho vvoje evropskch spoleenstv stala mylenka na zaveden u politick spoluprce lenskch zem. Iniciativa vzela od francouzskho prezidenta de Gaulla, kter roku 1959 za podpory Nmecka a Itlie prosazoval astj setkvn ministr zahrani lenskch stt. Francouzsk prezident poprv navrhl zahjen mezivldn spoluprce ve snaze pispt k nezvislosti evropskch spoleenstv na NATO na tiskov konferenci 5. zi 1959, a tm uinil prvni krok v dlouhodobm sil o transformaci dosud zaloench evropskch spoleenstv. (Vanthoor 1999: 20) Po opakovanch pokusech zskat v bilaterlnch jednnch podporu Nmecka (McAl-lister 1997: 23) pedloil de Gaulle svj pln vnitn reformy evropskch spoleenstv na summitu pedstavitel lenskch zem 10. nora 1961. Ochotu zemi zabvat se otzkou spoluprce v oblasti zahranin politiky a dalmi souvisejcmi body budoucho smovn k politick unii" potvrdil rovn navazujc summit v Bonnu 18. ervence 1961. (Vanthoor 1999: 22) Vsledkem obou jednni bylo poven francouzskho velvyslance v Dnsku Christiana Foucheta vypracovnm zpsobu mon transformace mskch smluv.78
Evropsk ume

Tzv. Fouchetv pln - Nvrh smlouvy o Evropsk politick unii - byl pedstaven 29. listopadu 1961. Jeho podstatou byla konstrukce ,,unie stt'" pracujc na principu mezivldn konference, v n by se rozhodovalo jednomysln. Institucionln rmec reformovanho spoleenstv mla tvoit Rada stt sloen / ministr zahraninch vc, sekretarit se sdlem v Pai, mezivldn vbory a Shromdn delegt. Jednn unie mlo navazovat na aktivitu ji existujcch evropskch spoleenstv pedevm v oblastech zahranin polnky, obrany a kultury.

4.6.2. Druh Fouchetv pln Pijeti Fouchetova plnu bylo poznamenno obavami ostatnch zem z mon francouzsk dominance v evropskch spoleenstvch a z oslaben nadnrodnho principu zen.-' Po rozpait reakci zbvajcch lenskch stt byl Fouchetv pln modifikovn a do jeho ppravy zashl pmo francouzsk prezident de Gaulle. Cle nov navrhovan unie podle tzv. Druhho Fouchetova plnu mly bt pedevm nsledujc: ... pistoupit k pijet spolen zahranin politiky v oblastech spolenho zjmu lenskch stt; prostednictvm zk spoluprce lenskch stt ve vdeck a kulturn oblasti zajistit pokraovni rozvoje jejich spolenho ddictv a ochranu hodnot, na nich stoji jejich civilizace; ... pijetm spolen bezpenostn politiky ve spoluprc s ostatnmi svobodnmi nrody poslit bezpenost lenskch stt ped jakoukoli agresi." (Salmon. Nicoll 1997:81) Ani tento projekt vak nebyl pro dal lensk zem pijateln. Plnovan unie mla rozhodovat i o ekonomickch otzkch, co by znamenalo jej nadazenost stvajcm evropskm strukturm. Ostatn lensk stty se proto obvaly, e by Fouchetv pln mohl poslit postaveni Francie a vst ke snen monosti jej kontroly zbvajcmi leny, a to jak z hlediska ekonomickch vztahu, lak i v oblasti politick. Dvodem obav bylo rovn mon oslaben stvajcch vazeb uvnit NATO a v neposledn ad mon negativn vliv plin francouzsk dominance na setrvn americkch vojenskch sil v Evrop. Ve zmnn faktory odsunuly dal projednvn francouzskho modelu politick unie. Rozhovory o Druhm Fouchetov plnu byly perueny 17. dubna 1962 stim, e bude pokraovat snaha o nalezeni budouc mon transformace evropskch spoleenstv.10 Mezi lenskmi zemmi se vak v prbhu projednvn Fouchetovch pln projevily vznamn rozdly v nhledech na budouc vvoj Spoleenstv. Britsk politolog Richard McAllister tuto situaci interpretuje jako pedzvst budouc krize ve Spoleenstv v edestch letech a jako moment, v nm se postavila Francie proti ptce". (McAllister 1997: 23-24)4.
Evropsk spoleenstv________________________________________________79

4.6.3. Francouzsk postoj k evropsk integraci Potkem edestch let Francie postupn opoutla pvodn pedstavy zakladatel evropskho integranho procesu o pnosech nadnrodnho seskupen, pestoe j eho pvodn koncepce byla do znan mry vytvoena prv francouzskmi politiky. Mezinrodn politick ambice Francie vak byly nov formovny po zvolen Charlese de Gaulla do adu francouzskho prezidenta v prosinci 1958. sil prezidenta de Gaulla bylo zameno na zahjen emancipanho" procesu, kter by garantoval Francii postaven evropsk velmoci a dostatenou nezvislost v oblasti mezinrodnch vztah. K. spchu nov politiky de Gaulla mla tedy pispt nejen reforma politickho systmu (systm V. republiky), ale i nov definovan francouzsk zahranin politick zjmy a tak pekonn pro Francii nadle nepijatelnho nadnrodnho rozmru Spoleenstv. Na potku edestch let demonstrovala Francie zmnu svho politickho postoje nejenom v evropskch spoleenstvch, ale tak na pd NATO. Ji. v prbhu suezskho konfliktu v roce 1956" se ve Francii rozilo pesvden, e francouzsk vo)ensk sila mus existovat nezvisle na struktue

spojenc a musi bt tak schopna izolovanho nasazen. Francie proto v ervnu 1962 oznmila zmr dokonit budovn francouzskho jadernho potencilu a disponovat monost nasazen kompletn tzv. strategick tridy." Vstavba vlastni tzv. for-ce de frappe, tedy jadern dern sly (Luk 1997: 174), a pln soustedn na nezvislost vojenskho potencilu zem nakonec vystily v odchod Francie z vojenskch struktur NATO, kter byl oficiln oznmen 10. bezna 1966. Rozhodnut Francie opustit vojensk struktury NATO mlo za nsledek staeni spojeneckch vojsk zjejho zem a peneseni velcch struktur na zem Belgie. Tyto udlosti je v souvislosti s integranm procesem nezbytn zminit nejenom z dvodu jejich negativnho dopadu na vzjemn vztahy evropskch zemi, ale pedevm kvli zpsobu, jakm Francie realizovala sv rozhodnut. Francie sthla svou ast /. vojenskch struktur NATO bez dodren oznamovac lhty uveden v zakldajc smlouv-13 a obdobn zpsob een aplikovala pozdji tak na pd F.HS. Francie v tomto obdob smovala k tzv. Evrop stt, neboli Evrop vlast, 14 co byia koncepce pedstaven prezidentem de Gaullem, kter pedpokldala sdruen suvernnch zem spolupracujcch v konsensulnch oblastech na mezivldnm principu. (Wilson, Dussen 1995: 184) De Gaulle se domnval, e Spoleenstv by mlo mt pouze omezenou sfru psoben, kter by vak Francii umoovala profitovat z lenstv.J Souasn prezident zdrazoval nedotknutelnost a nedlitelnost suverenity zem. Jeho pohled na evropskou integraci do znan mry vystihuje jeho vyjden z roku 1962: ,,...neme existovat jin Evropa ne ,Evropa stt', samozejm mimo mt, fikci a alegorickch konstrukc." (Urwin 1991: 125)80
Evropsk unie ____________^_____

Ve zmnnm francouzskm prioritm do znan mry odpovdal obsah Fouchetova plnu, kter se vak Francii ani v jedn z podob nepodailo prosadit. Z hlediska Francie tak selhal posledn legitimn pokus o transformaci Spoleenstv. Potkem edestch let proto napt mezi nadnrodn strukturou a francouzskou politickou reprezentac pomalu slilo. Veobecn je francouzsk profilace v rmci Spoleenstv a jej postupn snaha o upevovn mezivldnho rmce integrace povaovna za dsledek zmnnch ideologickch, bezpenostnch a geopolitickch priorit Francie po nstupu prezidenta de Gaulla do adu. Napf. A. Moravcsik vak vystupuje prou tomuto zdvodnn a vysvtluje francouzskou strategii vi Spoleenstv zvltnm zjmem prezidenta de Gaulla o stabilizaci francouzskho zemdlskho sektoru. Podle Moravcsika bylo pro de Gaulla zsadnm tmatem zajitni obchodnch vhod pro francouzsk zemdlstv a prmysl". Po nespnch pokusech o reformu francouzskho 2emdlstv se de Gaulle rozhodl vyut evropsk integrace ke zven francouzskho zemdlskho exportu a jeho nvrhy, vetn alternativnho pohledu na Evropu, pozdjho opakovanho veta na vstup Velk Britnie a Fouchetova plnu byly pouze soust strategie. Clem de Gaulla na zatku edestch let bylo podle Moravcsika udret dojem, e je pozitivn proevropsky orientovn a hled alternativy dalho rozvoje, mezitm co Francie erpala vhody ze spolen zemdlsk politiky.3f> (Moravcsik 1998: 177-197)

4.7. POTEK KRIZE SPOLEENSTV Za obdob krize je ve Spoleenstv mon oznait lta od roku 1963 do roku 1969. Koeny dlouhotrvajcho nesouladu ve Spoleenstv byly spjaty ji s potkem edestch let, kdy Spoleenstv elilo poprv dostem o rozen. Dne 31. ervence 1961 podaly o zahjen rozhovor o pistoupen ti vznamn lenov EFTA: Irsko, Velk Britnie a Dnsko. Klovou zem v tto trojici adatel byla samozejm Velk Britnie, j se do tto doby nepodailo iniciovat navzn zkch vazeb mezi evropskmi spoleenstvimi a stty EFTA. Motivy Velk Britnie pro podni pihlky byly nejen ekonomick, ale pedevm politick. Hlavnim ekonomickm podntem byla bezesporu znan ztrta vlivu Commonwealthu v obdob celkov dekolonizace. Pvodn cle Velk Britnie vybudovat irokou znu volnho obchodu se nepodailo prosadit a postupem asu se stalo zejmm, e teritoriln a pedevm smluvn omezen EFTA neme nahradit ztrtu obchodnch vazeb ve vtm mtku.57 Zpsobem, jak nejlpe pedejit ekonomick izolaci, se zdla bt ast na spolenm trhu budovanm v zpadn Evrop. Politick hledisko britsk kandidatury na lenstv bylo ovlivnno blzkm vztahem Velk Britnie k USA, kter vyzvaly Britnii k navzn uch vazeb s evropskmi spoleenstvmi a pedevm s Franci.4.
Evropsk spoleenstv

Berlnsk krize v srpnu 1961 a Karibsk krize z jna 19621* byly pro USA dostatenm dokladem o vzrstajcm nebezpe sovtsk agrese, a proto mly zjem na udren a poslen kompaktnch a stabilnch evropskch bezpenostnch a politickch vazeb, 4.7.1. Jednn o prvnm rozen Jednn o rozen severnm1" smrem nebylo pro evropsk spoleenstv snadnou zleitost. Jednalo se o bezprecedentn krok, protoe v ppad Velk Britnie mla bt do evropskch spoleenstv vlenna zem se silnm prmyslem, efektivnm zemdlstvm a vysplm jadernm potencilem. Z hlediska mench lenskch stt Spoleenstv by toto prvn rozen na sever" znamenalo z politickho hlediska definitivn omezen francouzsk rozpnavosti a v ekonomickm smyslu pilenn dalho prostoru do spolenho trhu. Souasn s otzkou rozen bylo hlavnm kolem tohoto obdob een problematiky politick transformace navren Franci a budovni princip spolen zemdlsk politiky. {Young 2000: 72) Pi zahjeni rozhovor se Spoleenstvm 8. listopadu 1961 Britnie v tzv. bl knize definovala nkolik podmnek. Vlda Velk Britnie zmnila nutnost akceptovat preferenn vztahy s Commonwealthem,39 uznat zvazky ke sttm EFTA a konen zohlednit specifika britskho zemdlstv, co mlo bt zrukou, e Britnie nebude sousti spolen zemdlsk politiky, a nebude tud v dsledku nkupu potravin ve spolenm trhu pispvat do pokladny Spoleenstv nepimenou stku. Svm postojem Britnie pochopiteln usilovala o zis-kni maximlnch vhod ze lenstv, ale souasn se snaila o alespo sten pooteven dve evropskch spoleenstv pro sv partnery z EFTA. (Preston 1997: 28)

Navzdory intenzvnm jednnm Komise a opakovanm schzkch vrcholnch pedstavitel Francie a Velk Britnie se v prbhu let 1961 62 nepodailo vstupn rozhovory uspokojiv zavrit. Britsk premir Harold Macmillan (18941987) se v nkolika setknch snail pesvdit francouzskho prezidenta de Gaulla, aby podpoil lenstv Britnie ve Spoleenstv, ale doshl pouze ujitni, e vztahy mezi obma zemmi budou tak zk jak to bude mon". (Vasse 1997: 52) Macmilfan se dokonce pokusil zdraznit nalhavost rozhodnuti len Spoleenstv a argumentoval ppadnou ztrtou obchodnch vazeb Britnie na kontinentu, co by muselo bt kompenzovno jet silnj orientac na USA a Commonwealth. Britsk strana rovn zmiovala alternativu obchodn vlky a staen svch jednotek z nmeckho zem. (Vaisse 1997: 54) Rozhodnut o vstupu Velk Britnie bylo nutno rychle rozhodnout i vzhledem ke koncepci politick unie, o ni se napklad Belgie a Nizozem domnvaly, e by ji mla zahrnovat Britnii aspirujc na lenstv v EHS.82
Evropsk unie

4.7.2. Odmtnut rozen

Rozen Spoleenstv, kter se jet v roce 1962 zdlo mt veobecnou podporu, bylo zmraeno francouzskm vetem.J" Tento krok, oznmen prezidentem de Gaullem na tiskov konferenci Rady ministr 14. ledna 1963, znamenal pekvapen pro vechny aktry. Podle de Gaulla existoval zsadn nesoulad mezi cli Velk Britnie a cli Spoleenstv, piem svoje stanovisko zdvodnil mimo jin takto: ...Anglie je ve skutenosti ostrovn, nmon a je svm pennmi toky, trhem a obchodnmi trasami spojena s velmi rznorodmi a asto velmi vzdlenmi zemmi." Kdyby Anglie vstoupila do Spoleenstv, znamenalo by to ve skutenosti jeho promnu v kolosln atlantick spoleenstv pod americkou nadvldou a vedenm, kter by evropsk spoleenstv rychle pohltilo".''1 (Salmon, Nicoll 1997:88-89). Veto, kter Francie formln uplatnila na zasedn Rady ministr 15.-18. ledna, zeteln upozornilo na fakt, e rozeni evropskch spoleenstv nen pouhm ekonomicko-technckm aktem, ale pedevm politickm rozhodnutm.": Francie, je usilovala o dominanci v EHS, nemla zjem na tom, aby byl do Spoleenstv zalenn jej vznamn konkurent. Tento francouzsk postoj byl tak podporovn negativnm stanoviskem k britskm poadavkm a skuiecnos-t, e v dob. kdy Francie revidovala sv postoje k NATO, pijala Velk Britnie nabdku USA na rozmstn raket Polans." 4.8. SPOLEN AKTIVITY 4.8.1. Vnjf vztahy Veto namen proti britsk stran znamenalo na dlouho dobu konec vekerch diskus o rozeni.^ Odmtnut Velk Britnie nevedlo pouze k zastaven samotnho procesu rozen (k 29. lednu 1963), kter Komise pipravovala po dobu dvou let,- ale bylo tak vznamnm signlem rostouc krize ve Spoleenstv. Konflikt zpsoben francouzskm vetem vrazn zhoril vztahy uvnit Spoleenstv, a to pedevm z toho dvodu, e s francouzskou reakc nesouhlasila jak Komise vedouc rozhovory o pistoupeni, tak i ostatn lensk stry. Instituce vech t evropskch spoleenstv a tak reprezentanti lenskch zem byli de-motivovni zjitnm, e se po dlouhou dobu intenzvn zabvali aktivitou,

jej uskutenn bylo nereln. To pokodilo komunikan mechanismy a politick vztahy mezi lenskmi zemmi a do urit mry i presti evropskho integranho procesu v dalch zemch. Prolo bylo logick, e se po peruen jednn o vstupu Velk Britnie pozor-nosl evropskch spoleenstv bezprostedn obrtila na rozvoj vnjch vztah4.
Evropsk spoleenstv_____________________________________________83

Spoleenstv. Snaha maximln rozvinout spolenou obchodn politiku vystila 20. ervence 1963 v podpis tzv. Yaoundskch dohod. Evropsk spoleenstv tm uzavela asocian dohody obchodnho rzu se 17 zemmi Afriky a Madagaskarem. Pokraovnm tchto vazeb byly tzv. Lomsk dohody uzaven se zemmi Afriky. Karibiku a Pacifiku, je vstoupily v platnost v roce 1975.44.8.2. Sluovaci smlouva Vci, na n se pedstavitel lenskch zemi dokzali i v obdob krize" integranho procesu v polovin edestch let shodnout, byla nutnost zjednoduen a zpehlednn celho vnitrnho mechanismu komunikace ve Spoleenstv. Situace, kdy nejvy pedstavitel jednotlivch spoleenstv sloit koordinovali sv setkn s ciiem doshnout dostaten informovanosti a zabrnit pijmni navzjem protichdnch rozhodnut, se stvala nenosnou a vyadovala zsadn eeni. Tm se stala dohoda o sloueni orgn t spoleenstv pod jedno centrum. Do lto doby ti samostatn existujc spoleenstv (ESUO, EHS a EUR-ATOM) byla nadle oznaovna jako Evropsk spoleenstv (ES, European Commumties) a byla spravovna jednou Komis a jednou Radou. Tzv. Sluovaci smlouva (Merger Treaty) byla podepsna X. dubna 1965 v Bruselu s platnost od 1. ervence 1967. Pirozen, e Rada se i nadle setkvala v podobch odpovdajcch projednvanmu problmu. Slouenm orgn se vak podailo zaruit kontinuitu pijmanch rozhodnut, zpehlednit cel proces integrace a hlavn zefektivnit chod evropskch instituc.41 POZNMKY:
1 Urwin zmiuje jako pedchdce konference ministr dopravy tzv. Bonne fous v pln z roku 1950, pojmenovan podle Edwarda Bonnefouse. pedsedy adu pro dopravy v rmci Rady Evropy (Urwin 1991:58) 1. Sicco Mansholt byl pozdjm zakladatelem spolen zemdlsk politiky pozdji opakovan pekldal reformu evropskho zemdlstv. Blieviz 15.2.1 3.Monnct, kter odmtal lento iroce pojaly trh prv diky rezignaci na sektorovou metodiku, oznmil v listopadu 1954, e odstupuje 7 ela Vysokho adu. Obecn byl tento krok, kter lensk zem pekvapil, vysvtlovn uritou navou z prosazovni sektorov integrace, kterou se lensk zem rozhodly pekonat (Dman 1994: 29-30) 4. Sektorov pstup jako tzv. metodu spoleenstv prosazoval pedevm Jean Mon.net. Propagoval jej mimo jin vele Aknho vboru pro Spojen Stly evropsk, kter zaloil na podporu vstavby politickho sjednocen Evropy zen nadnrodnmi institucemi, kter se budou zabvat pedevm otzkami obchodu, energie a dopravy. (Archer 1990: 65) Tento vbor sluujc reprezentanty politickch stran, obchodnch organizac a svaz stt ESUO na svm zasedni 18. 1. 1956 odmtl paraleln budovn spolenho trhu a sektorovho pstupu. (Vanthoor 1999: 14)84 Evropsk unie 5. Jak upozoruje Dinan. Bentky byly fakticky prvn mezivldn konferenci v historii Spoleenstv (Dinan 1994: 30) Velice pehledn td a srovnv v oblastech prmyslu, zemdl-stv, dopravy, atomov energetiky a instituc postoje Nmecka, Francie, Velk Britnie a Mon-nctova Aknho vboru vetn srovnni s vsledkem Smlouvy o EHS nap. Moravcsik (1998:92-93).
v

EHS. Prosadil systm variabilnch pirek a

6. J. W. Young zdrazuje, e Britnie byla pizvna pedevm jako asociovan len ESUO alenZEU. Obecn se ale nepedpokldalo, e bude na iniciativu reagovat pozitivn, akoliv nebyla supranacionalita novho seskupen zvl zdrazovna. (Young 2000" 421 7 V nkterch dokumentech bv EURATOM oznaovn takjako Evropsk atomov spoleenstv EAS. K. V ppad, e se pouv msk smlouva v jednotnm sle, je tomu z toho dvodu, e jednoznanou dominantou pozdjho vvoje se stala Smlouva o EHS. Skutenosti nicmn odpovd uiti mnonho sla, ponvad v roce 1957 lo podpis dvou rovnocennch dokument. 9 V anglickm znni je ever closer union", co implikuje podobnost s pozdjm zaloeni Evropsk unie ve Smlouv o EU v roce 1992. 10. Nuklernm materilem - zvltnm tpnm materilem1" se ve smlouv rozum plutonium 239. uran 233. uran obohacen uranem 235 nebo 233 a dle dal produkt obsahujc ve uveden prvky, (i 197 Smlouvy o EURATOM) 11. J. Monnet a P H. Spaak iniciovali diskusi o integraci sektoru jadern energetiky bezprostedn po nespchu EOS ve Francii. (Moravcsik 1998: 139 141) Monnet se pvodn domnval, zeje mon prosadit komplexn integraci jadernho vzkumu, tedy i se zbrojnmi dsledky. Proto lze jeho sil o zaloen EURATOM interpretovat jako snahu o eeni bezpenostn situace v Evrop po nespchu federalistickho projektu evropsk armdy v EOS. 12. EHS bylo zaloen smlouvou o celkem 24H lncch, ve srovnni s tm EFTA vytvoen pozdji jako zna volnho obchodu z iniciativy Velk Britnie je postaveno na Stockholmsk smlouv o pouhch 44 lncch. 13. Evropsk integran proces je mon v rmci teorii mezinrodnch vztah pipodobnit k tzv. he s nenulovm soutem, kde vichni sten ztrcej a sten zskvaj. Ve Spoleenstv se tomuto procesu, jeho garantem byla Komise, fik tzv. balkov jednn. V praxi uplatnni tto zsady znamenalo, e vdy se projednvalo nkolik vc souasn, m mohly bt uspokojeny zjmy vech zemi. (Cini 1996: 30) 14. Pomoc a programy na podporu hospodsk stability lchto zem byly po podpisu Smlouvy EHS oeteny zaloenm Evropskho rozvojovho fondu (ERF, European Development Fund). Prostedky fondu poslze slouily tak ke sprv program vyplvajcch z dohod s tzv. zemmi AKP - Afriky, Karibiku a Pacifiku. 15. Monnet ji v.souvislosti s ESUO uvaoval o vytvoeni zvltnho distriktu- oblasti, kde by sdlily vhradn evropsk instituce. Pedpokldal, e by timto mstem mohlo bt Lucembursko. Tato zem. kde byl umstn Vysok ad, nicmn odmtla, a tak se sdlem instituc stal prozatmn Brusel. (Dinan 2000 32) 16. Ble k podrobnmu vvoji instituci vetn mechanismu veni hlas viz v kap. 8 14. 17. Rezervovan britsk postoj ke koncepci celn unie dokld rozhodnut nevyslat najednn Spaakova vboru delegta, ale pouhho zstupce bez pravomoc. Preston to oznauje za pokus vidt, ale nerozhodovat. (Preston 1997: 25) Archer dodv, e se jednalo o zstupce hospodsk komory, a nikoliv o ministra jako u zem ESUO. (Archer 1990: 67) Rezervovan postoj Britnie potvrdil tak sm premir Macmillan, kter nepijel ani na zvren zasedn. (Young 2000: 42)4. Evropsk

spoleenstv

_____________________________________85

18 J W. Young zdrazuje, e odpor Britnie k EUR ATOM byl meni, ne k EHS. Obavy nicmn petrvvaly dky zvislosti britskho jadernho vzkumu na USA. V roce 1960 USA opakovan upozorovaly Velkou Britnii, e by se se svou politikou mohla dostat do izolace. V reakci na tento krok Britnie zvaovala vstup do KUR ATOM. Zem EHS vak tento pistup odmtly. (Young 2000: 44, 66) 19 Obecn bylo proto na tento projekt nahleno jako na model, kter umoni udret EHS a OEEC v kompaktn form. Souasn byl vak britsk model chpn jako dsledek nepochopen" evropskho integranho procesu, a dokonce v mnoha ohledech jako sabot" Zdlo se bt toti zejm, e zem ESUO nedovol ohroen svho projektu. Stejn postoj mly ostatn tak USA. kter jednoznan podporovaly EHS proti zn volnho obchodu. (Young 2000' 44| 20. Koncepci, aby organizace vstoupila do organizace, oponoval pedevm W. Hallstem. kter tak ve vboru zasedal Zajmavost je, e v prbhu jednni vboru Francie v uritm momentu britsk projekt podpoila. Obvala se nicmn vstupu prmyslov produkce na svj Irh. V rmci vboru byla proto vytvoena zvltn subkomise, kter mla tento problm prozkoumala vyeit otzku pvodu jednotlivch vrobk, je by urovala vku cla. Francie ale nakonec pochopila vhody

EHS a britsk nvrh odmtla. Vzhledem k tomu, e se v Bentkch stry ESUO dohodly, e spoluprce s Britni podlh jednomyslnmu souhlasu, byl projekt zastaven, a to navzdory vyjden premira Macmillana o tom. e zvauje staen britskch jednotek z Evropy, Po Francii zaujalo odmtav stanovisko lak Nmecko, kter se obvalo, e by nesoulad ve vzjemnch postojch mohl negativn ovlivnit harmonogram odbourvan cel v EHS. (Young 2000; 57-61 i 21. asto se uvd domnnka, e Velk Britnie odmtnutm koncepce prohlouben ESUO rezignovala na pijet vedouc lohy v Evrop, a to s jistou dvkou arogance vi projektu estky. Nap. J. W. Young ale upozoruje, e pijet vedouci pozice bylo pmo spojeno s pijetm supranacionlniho konceptu. Jestlie jej Velk Britnie nechtla, nemla podle Younga dnou alternativu participace. Young naopak v tto souvislosti poukazuje na fakt, e britsk projekt paradoxn donutil zem ESUO k definovni vlastnch zjm. M na mysli pedevm tzv. Ockcrcntovu zprvu z jna 1959. (Young 2000: 47^19, 59) 22. J. W. Young uvd, e na zahjeni spoluprce nalhalo pedevm vdsko a Norsko, Poprv sezcmsetkalyji21.2. 1959 v Oslo. (Young 2000: 62) 23. Regionln politika EFTA byla postavena na rznch formch lev a poradenstv. Zsadn se tak liila od pozdji rozvinut regionln politiky EHS Spovajc v pmch podporch. 24. Spolen zemdlsk politika byla postavena na principu preference vrobk Spoleenstv. Dovoz do F.HS byl opaten clem, a cena importovanho vrobku se proto stala v EHS nekern ku rence schopnou. Pkladem pokozen zem EFTA bylanapiklad situace v Dnsku, jemu byly zaloenm zemdlsk politiky zsadn zmnny podmnky vvozu vepovho masa do Nmecka. Ble viz 15.2.1. 25 Nzory na zahrnut zemdlstv do spolenho projektu se rznily. Proti byla nap. Velk Britnie a pro naopak Dnsko. (Archer 1990: 1211 Proto, aby se Dnsko pipojilo k projektu, byl nakonec vyjednn urit stupek. Jednalo se o peazen slaniny, sru a dalch produkt do prmyslov kategorie lak, aby byl upraven jejich vvozn reim. (Young 2000: 62) 26. Pro pohyb zbo v EFTA a podzen se stanovenm celnm podmnkm bylo klov, zda se jedn o prmyslov, i zemdlsk zbo. V ppad poteby mohlo dojt tak k oznaen zemdlskho produktu za prmyslov', a tm bylo mono zmnit reim pohybu tohoto zbo. Pikladeni me bt prohlen norskho rybho fil za prmyslov produkt v roce 1968. (Archer 1990" 127)86 27. Ble ke vzjemnm vztahm ES a EFTA srov. 15.2.3. 28. Krom tohoto vitho oznaeni se hovo tak o zapomenut ptce" tvoen eckem. Islandem. Tureckem, panlskem a Irskem (Arclier 1990: 128) 29. McAllistcr upozoruje na rozpor v pvodnm zmru ze summitu v Bonnu vytvoit unii lidu a francouzskm nvrhem pedpokldajcm unii stt, eo ilustruje odlinou filozofii nadnrodniho a mezivldnho pstupu. (McAllistcr 1997: 24| 30. Vanthoor. ale tak McAllistcr, uvdj, e mal lensk stty (Belgie a Nizozemi) podmiovaly souhlas s Fouchctovm plnem potvrzenim vstupu Velk Britnie do EHS jako protivhou francouzskho vlivu. (Vanthoor 1999: 24; McAllister 1997: 25) 31. Krize vznikl znrodnnm Suezu Egyptem vyhlenm 26. 6. 1956 vystila v roztrku mezi Francii a Velkou Britni intervenujcch ve prospch navrcen Suezu pod mezinrodn sprvu a USA. kter odmtaly pouiti sly. Ble viz Fidler, Mare (1997. 88 95) 32. Prvn jadern pokus Francie byl proveden 13 2. 1960. Strategick trida byla termnem oznaujicim komplex strategickch zbrani1 strategick bombardovaci letectvo, mezikontinentln balistick zen stely a balistick zen stely odpalovan z ponorek. Ble viz (Fidler. Mare 1997: 110) 33 Oputni vojensk struktury KATO znamenalo tak poadavek na odchod spojeneckch jednotek z francouzskho zem do I 4. 1967. Francie v tomto ohledu nerespektovala Severoatlantickou (Washingtonskou) smlouvu, kter umouje vystoupit a po 20 letech trvni paktu a pedpokld dodreni oznamovac lhty jeden rok (i. 13 Severoatlantick smlouvy) 34. Charles dc Gaulle pedstavil svj projekt Evropy stt (1'Europe des Etats) pot, co opakovan (pedevm nor kvten 1962) obhajoval konederan uspodni s pracovnm oznaenm Dohoda evropskch stt (Concert of Europcan states) a odmtal dal intejjra-ni posun. (Nelsen. Stubb 1998- 27 -44) Evropsk unie

35 Politick plny prezidenta de Gaulla vychzely z ji zmnnch zsad realistick koly mezinrodnch vztah. Nadnrodn spoleenstv vak ve skutenosti ovlivovalo, nebo pinejmenm aspirovalo na sprvu oblasti spadajcch do vysok" politiky, co bylo pro Francii nepijateln. 36. Skutenost, e prioritou pro de Gaulla bylo francouzsk zemdlstv, dokld Moravcsik citaci z roku 1958, kdy byl rapidn nrst pebytk ve francouzskm zemdlstv. De Gaulle prohlsil, e pokud se nevye zemdlstv, budeme mt v nai vlastni zemi druh Alrsko" (Moravcsik 1998: 180) 37. Young upozoruje, e tento argument byl v roce 1961 minoritn. Obchodn vmna Britnie s C omni on weal triem byla v tto dob stle uspokojiv a vti ne se zemmi EHS. Jinak tomu ji bylo v roce 1967, kdy Britnie podala ilruhou dost. (Young 2000: 71) 38. Berlnsk krize se vyhrotila 12.-13. 8. 1961 stavbou tzv. berlnsk zdi oddlujc Zpadn Berln od Nmeck demokratick republiky. Karibsk krize se tkala pokusu SSSR o rozmstni jadernch raket na Kub. Blokda ostrova ze strany USA ponaje 27. 10. 1962 byla ukonena dohodou o staen sovtskch raket vmnou za demont raket NATO v Turecku. Ble viz Fidler. Mare (1997- 118-127). 39. Bhem rozhovor se skuten podailo dospt do situace, kdy Britnie doshla zvltnho reimu pro vybran dovozy z Commonwealthu. ale nedoshla u srovnatelnch vhod pro sv zemilce. Postoje Commonwealthu byly v tomto ohledu diskutovny na samostatn konferenci sdruench zemi 10.9. 1962. (Young 2000: 74-75) 40. Ve skutenosti je uiti vitho oznaen vet o'" nepesn. Britnie toti byla odmtnuta div, ne seji podailo podat oficiln dost o lenstv. Roku 1961 pouze poadovala zahjeni rozhovor s clem vstoupit: oficiln dost podala a 10. 5. 1967.4. Evropsk spoleenstv

87
41. Akoliv je tento proslov vnmn jako izv. prvn francouzsk veto, ve skutenosti jej tak vichni bezprostedn po skoneni projevu nepochopili a nkte vetn Britnie byli pouze zneklidnni. (Young 2000: 77) V souvislost s analzou francouzskho veta vi britskmu vstupu napklad Moravcsik upozoruje, e de Gaullc se v projevu nesoustedil na zdraznn geopolitickch, bezpenostnch a dalch rozdl ve strategii Francie a Britnie, aome7.il se na komern zjmy obou zemi. Podle Moravcsikajc mimo jin i tento projev dokladem skutenosti, e hlavnm dvodem veta vi Britnii byla snaha de Gaulla udret tehdej rmec spolen zemdlsk politiky. (Moravcsik 1998: 190) Vstup Britnie s odlinm systmem zemdlskch plateb a vkonnjm zemdlstvm by toti zvil tlak na reformu tohoto sektoru v EHS. Po uplatnn veta. kter tedy vyjadovalo francouzsk zjmy, se vak Francie dostala v EHS zsti do izolace. K jejmu ukonen pomohl podpis francouzsko--nmeck smlouvy o spoluprci v roce 1963. Ble k okolnostem prvnho veta viz Young (2000: 77-7SI 42. Podmnkou rozeni je souhlas vech lenskch stt, kter po ukonen rozhovoru mus potvrdit rozen Spoleenstv ratifikac dohody podle svch stavnch pravidel: tot plat i pro pistupujc zem. (srov. i. 237 Smlouvy o EHS} V tto souvislosti je nutn tak zmnit, e vstup do Spoleenstv znamen vstup do ESUO, EHS a EURATOM. 43. K. rozmstn raket urench k odpalovn z ponorek dolo na zklad tzv. Dohody z Nassau z 21. 12. 1962. Dohoda vychzela z koncepte, e hlavni strategick jadem sly NATO budou dle zajiovat USA a Velk Britnie. Francie tim byla odsunuta do pozice druh sly disponujc zvlt letectvem. Ble viz Fidler, Mare (1997: 132) Francie sice slejnou nabidku ohledn nosi Polaris dostala 9. I. 1963, ale odmtla j, a naopak zaujala stanovisko, e Velk Britnie je trojskm konm USA na kontinentu". (Younj; 2000: 77) 44. Spolu s tmito zemmi podalo v prbhu roku 1962 o zahjen rozhovor o lenstv panlsko (9. 2 ), Portugalsko (28. 5.) a Norsko ( 30.4.1. Ukonen jednn , Velkou Britni znamenalo i zastaveni tchto rozhovor. (Vanthoor 1999. 24 25) 45. Ble k dohodm z Lome a Yaound viz 15.2.3. 4fi.K dalm vhradn institucionlnm dsledkm podpisu Sluovac smlouvy viz kap. 105. Krize Spoleenstv a jej pekonn ______ _________ 89

5. KRIZE SPOLEENSTV A JEJ PEKONN

Na potku edestch let poznamenalo vvoj Spoleenstv napt v mezinrodni bezpenostn politice, je se nejdramatitji projevovalo ve vztazch mezi SSSR a USA.' Zmnu v bezpenosti klimatu poctila evropsk spoleenstv tak prostednictvm Francie, je usilovala o nezvisl dren jadernch zbran a snaila se realizovat vlastn bezpenostn koncepci, im byla rozvolnna jej vazba v rmci NATO. V souvislosti s tm se Francie rovn pokouela o rozrueni nadnrodnho rozmru Spoleenstv, a proto se soustedila na jeho postupnou transformaci do mezivldn podoby. Soust tto strategie bylo pedloeni Fou-chetova plnu, uzaveni Spoleenstv ped novmi leny a postupn zskvn spojenc v rmci bilaterlnch vztah.2 Napt mezi nadnrodnmi institucemi Spoleenstv a Franci postupn vzrstalo pedevm v otzce postaveni nadnrodn Komise. V letech 1957-1965 pedseda Komise Walter Hallstein opakovan oznaoval svj ad za motor cel integrace a za zrodek evropsk vldy". Svoji funkci potom pipodobni! roli evropskho ministerskho pedsedy". {Lintner, Mazey 1991: 19) Sebevdom vystupovn pedstavitel evropskch instituc pedstavovalo pro francouzskou stranu podnt k rozhodnmu vystoupen proti evropskm orgnm a mechanismm jednn ve Spoleenstv. Konflikt vznikl v roce 1965 poznamenal nejen institucionln rozmr Spoleenstv, ale tak postup dal integrace. 5.1. PROHLOUBEN KRIZE Politick krize Spoleenstvijebylavroce 1965 vyvolna francouzskou reprezentac, opt upozornila na zkladn konfliktn linii evropskho integranho procesu, kterou bylo od jeho potk napt mezi koncepcemi mezivldnho a nadnrodnho postupu. Francie prosazujc zbrzdn a rozvolnn nadnrodnho charakteru Spoleenstv se opakovan dostvala do stetu s silm Komise o poslen kompetenci a urychlenou realizaci spolenho trhu. Komise, je byla motivovna spchy celn unie, poadovala vt pravomoci, kter by j usnadnily realizaci program podporujcch spolen trh. Podmnkou k uskutenni jejich pln byl ale dostatek finannch prostedk, a pedevm jist mra nezvislosti pi zskvn financ a disponovn s nimi. Do roku 1969 ovem tvoily90___________________________________
Evropsk unie

jedin zdroj pjm EHS pspvky lenskch stt, co zpsobovalo faktickou pmou zvislost nadnrodn Komise na lenskch zemch. Klem k samostatnosti a nezvislosti nadnrodnch orgn, kter byly odpovdn za plnn smluv. na politick vli lenskch stt zasedajcch v Rad se proto stalo zajitn nezvislch pjm. 5.1.1. Balkov" jednn Komise usilujc v polovin edestch let o odstrann tohoto zpsobu financovn byla souasn nucena eit obtnou agendu spolen zemdlsk politiky, kter byla oblast vznamn zatujc rozpoet EHS. Prvn cenov hladiny zemdlskch vrobk byly stanovovny od ledna roku 1964 (s platnost od ervna roku 1967) a staly se pedmtem velkch spor. 1 K 1. ervenci 1965 mla vypret doasn dohoda o financovn zemdlsk politiky, a proto se Komise rozhodla prv v tto souvislosti pedloit koncepci vlastnch pjm. (Dinan 1994: 47) V situaci, kdy Spoleenstv elilo

nkolika problmm souasn a kdy se dn z poloek netila veobecn podpoe, se pedseda Komise Hall-stein rozhodl spojit projednvan otzky do tzv. balku". Jeho hlavnm principem bylo vyrovnn nevhod, kter z uritho spolenho postoje vznikaly pro jednotliv stty, vhodami, kter tyto zem zskaly v jin oblasti: v tomto konkrtnm ppad lo o zaveden vlastnich pjm Spoleenstv z ce! a dovoznch pirek vmnou za vysoce stanoven zemdlsk ceny. Komise tak v balku kompenzovala zavedeni nezvislho financovn aktivit spadajcch pod nadnrodn sprvu, s m nesouhlasila pedevm Francie, dostatenou vkou zemdlskch cen, kter j naopak slibovaly profit4 Tet doplujc polokou balku, je byla pidna pedevm na pn Nizozem, bylo zaveden prvnch pravomoc ve finann oblasti pro Evropsk parlament. (Pinder 1993: 21) Evropsk parlament stojc do tto doby na okraji institucionlnho schmatu by tmto nvrhem vznamn poslil svj vliv, protoe podl na rozpotov procedue mu otevral cestu ke kontrole hospodaeni Komise, a tm i k formovn politiky EHS. Pedseda Komise Hallstein pedpokldal, e Francie bude pedloen balk akceptovat.' Nezohledni! vak dostaten fakt, e svj nvrh pedkld ve chvli, kdy se blil termn odstrann doasnho ochrannho reimu s jednomyslnm hlasovnm v Rad ministr. Od 1. ledna 1966 mlo bt na zklad zakldajcch smluv zahjeno tet stdium" vytven spolenho trhu, kdy ji mla bt pouivna kvalifikovan vtina pi hlasovn ve vybranch oblastech spolen zemdlsk politiky, dopravy a obchodn politiky, co mlo vznarnn urychlit jeho dobudovn. Vldy lenskch zem si proto zanaly uvdomovat, e sv zvltn poteby a zjmy musej prosadit a realizovat do konce roku 1965, protoe po vstupu do tet fze by jim ji hrozilo nebezpe pehlasovn. 5. Krize Spoleenstv a
jej pekonni

5.1.2. Politika przdnch kesel" Byla to pedevm Francie, kter usilovala o zachovni jednomyslnho hlasovn, a tm potvrzovala svj zjem o transformaci EHS ve standardn mezinrodn organizaci. V tto atmosfe ztlesoval pro Francii Ilallsteinv balk nedouc posilcn nadnrodnho aspektu Spoleenstv. Francie sice chtla vhody nabzen v podob zemdlskch cen, ale nikoliv za cenu zven vlivu Komise a Evropskho parlamentu. Zjmem Francie nebylo upevnn, a!e naopak oslaben centrlnch orgn EHS, a proto se rozhodla Hallsteinovy nvrhy odmtnout. Bezprostedn po pedstaveni koncepce balku" navrhla Francie oddlen projednvanch poloek, co by j mohlo umonit doshnout vysokch cen, ani by musela souhlasit s ostatnmi stmi.* Ostatn lensk zem EHS na tuto dost nepistoupily. Francie odmtla 30. ervna 1965 dal projednvn zemdlsk otzky a I. ervence oficiln oznmila zatek krize ve Spoleenstv. (Vanthoor 1999: 31) Vyvrcholenm francouzsk reakce bylo staen ministra zahrani ze zasedni Rady ministr a odvoln francouzskch reprezentant z veden vech dleitch vbor od 6. ervence 1965.7 Postup Francie vstoupil do historie Spoleenstv jako zahjen tzv.,.politiky przdnch kesel". Francouzsk rezistence trvala celkem sedm msc. Bhem tto doby bylo Spoleenstv zablokovno, a nemlo monost projednvat nov tmata, protoe nekompletn Rada byla jako jedin odpovdn za

pijimn nov evropsk legislativy, co bez francouzsk asti nebylo mono init. Pokraovaly tedy pouze ji existujc programy, bez monosti doplnit jejich chod novmi rozhodnutmi. Motivy pro francouzsk stanovisko byly zsti vysvtleny na tiskov konferenci 9. z 1965, kdy prezident de Gaulle dal jasn najevo svj nesouhlas s nadnrodnm rozmrem Spoleenstv.* Francie zde tak stanovila podmnku, e nadle mus bt vechna pijman rozhodnut schvlena jednomysln. Tento poadavek, kter byl v rozporu s textem zakldajcch smluv, odmtla Komise v ele s Hallstemem, co pouze prohloubilo napt mezi pedsedou Komise a francouzskm prezidentem. 5.1.3. Lucembursk kompromis lensk stty vyzvaly Francii k nvratu do evropskch instituc pedevm po svm zasedn konanm 25.-26. jna, kdy ministi zbvajcch zem potvrdili, e trvaj na textu Smlouvy o EHS. (Dinan 1994: 48) Krize nicmn pokraovala a do zatku roku 1966. Kompromis se podailo nalzt na zasedni v Lucemburku ve dnech 28.-29. ledna 1966, kdy ostatn lensk stty Spoleenstv pijaly francouzskou podmnku tkajc se zmn pi hlasovn a rozhodly se tak projednvat financovn zemdistvi bez ohledu na otzku vlastnch pjm.92
Evropsk unie

(Dman 1994: 49) Francouzt zstupci se pot zaali znovu zastoval prce v evropskch institucch a situace se normalizovala.11 Jednn v Lucemburku bylo spn diky pijet tzv. Lucemburskho kompromisu, co je oznaeni pouvan pro politickou dohodu lenskch ern Spoleenstv. Jej podstatou bylo zachovn textu zakldajcch smluv, ale s monosti uplatnit pi hlasovnch v Rad faktick veto. Vznikla tm paradoxn situace spovajc v tom. e Spoleenstv sice vstupovalo do tet fze budovn spolenho trhu s principem vtinovho hlasovn, ale zrove otevelo monost, aby mohla kterkoliv zem hlasovni zablokovat, co de facto znamenalo oputni vtinovho principu a ponechn monosti postupovat pi hlasovnch jednomysln. Text politickho prohlen z Lucemburku ikal, e: ,jsou-li pi rozhodnutch, kter lze na nvrh Komise schvalovat vtinov, ve he velmi dleit zjmy jednoho anebo nkolika partner, budou se lenov Rady snait dospt v pimen lht k takovm eenm, kter mohou pi respektovn svch vzjemnch zjm a zjm Spoleenstv shodn pijmout vichni lenov Rady."' (Mal encyklopedie Evropsk unie 1997: 118-119) Text Lucemburskho kompromisu byl minn jako eeni konkrtnho sporu s Franci. Pro jeho osud proto byl rozhodujc vklad Francie pipojen v doprovodnm prohleni. Francie vysvtlovala prohleni jako monost uplatovat faktick veto. (Weidenfeld, Wessels 1997: 226) Nzory ostatnch zem byly v tto vci pirozen odlin. (Dinan 1994: 49) V Lucemburskm kompromisu navc chyblo definovn pojm nrodn zjem" a pimen doba", co vznamn zvtovalo manvrovac prostor stt. Pijetm Lucemburskho kompromisu skoilo tak obdob, v nm Komise ztlesovala evropskou vldu". Monost vetovat rozhodovac proces vznamn poslil vliv Rady ministr, a tm i mezivldnho prvku jednn. Na dohodu o Lucemburskm kompromisu navzalojete na lucembursk schzce vypracovn dokumentu s nzvem Prohlen o vztazch mezi Komis a Radou, kter Komisi

odebralo jej vedouci postaven. Akoliv pmo nenaruilo jej prvo legislativn iniciativy. Komise jej nemohla nadle reln uplatovat. Pi pedkldn nvrh musela vechny pedlohy konzultovat jet ped zasednm Rady ve vborech, piem byla souasn omezena tim. e mohla Rad pedloit k projednn pouze otzky, u nich, bylo pi jednn ve vborech dosaeno irokho konsensu. V praxi to znamenalo, e Komise konzultovala sv pedstavy sjednotlivmi lenskmi stty, aby tm zabrnila zablokovn hotovho nvrhu vetem. Rychlost integrace se tm vznamn zpomalila a pedmtem jednni se do budoucna staly jen veobecn pijateln zleitosti. (Cini 1996: 48) Pijet Lucemburskho kompromisu bylo vrazem stavn knze Spoleenstv a naruilo vztahy mezi lenskmi zemmi i mezi orgny EHS. Jeho uplatovn omezilo dal integraci a zpomalilo jej rychlost. Je pirozen, e se v tchto podmnkch Komisi nepodailo prosadit koncepci vlastnch pjm a e stejn5. Knze Spoleenstv a jej pekonni__________________________
93

nespn bylo tak poslen pravomoc Evropskho parlamentu. Udlosti z obdob 1965 1966 vedly naopak k astjmu uplatovni principu balkovho jednni a zvily podl koalinho vyjednvn zem v rmci Spoleenstv. 5.1.4. Dsledky krize Druhou polovinu edestch let, pesnji obdob mezi roky 1965-1969, je mon oznait za vyvrcholen krize Spoleenstv. Dvra a komunikace mezi lenskmi stty byla pokozena a byl oslaben vliv Komise, co mlo ve svch dsledcch negativn inky na plnn pvodn stanovench kol, napklad na dokonovni spolenho trhu. Pijetm Lucemburskho kompromisu byl rovn do jist mry zrelativizovn obsah smluv, kter nyn byly ve spornch bodech fakticky odsunuty do pozad. zkou kooperaci se nepodailo obnovit ani po ! I. kvtnu 1966, kdy bylo pece jen dosaeno dohody o spolen zemdlsk politice. Trvni vnitnch problm potvrdily udlosti spojen s opakovanm podnm dosti zem EFTA o vstup do ES. Velk Britnie, poslze Irsko, Dnsko a Norsko podaly svou dost o lenstv v evropskch spoleenstvch 10. kvtna 1967.'" Ji nsledujcho dne prezident de Gaulle opakoval svj odmtav postoj k rozeni. Tentokrt francouzsk ne" odvodnil ekonomickou nepipravenost Britnie. (McAllister 1997; 36) Francouzsk prezident konstatoval, e: ...z na strany neme bt a nikdy ani nebylo ei o uit veta. Otzka pouze zni, je-li nm jasn, zda je mon doshnout spchu za stvajc struktury a podmnek dnenho spolenho trhu, ani by ho postihly destrukn vkyvy, nebo - na stran druh -za jak alternativn struktury a podmnek by takovho spchu bylo mono doshnout ..." (Salmon, Nicoll 1997: 100) Vzhledem k tto argumentaci byl pozdji tento francouzsk postoj oznaovn jako tzv. sametov veto". (McAllister 1997: 36) Francouzsk odmtnut rozit Spoleenstv o Velkou Britnii, kter bylo formln potvrzeno opt a pozdji na zasedn Rady ministr, z pochopitelnch dvod negativn poznamenalo sil dalch adatel o lenstv. 5.2. OBNOVA INTEGRACE 5.2.1. Haagsk summit Pes vechny problmy, do nich se v edestch letech integran proces dostal, bylo na jejich konci mono konstatovat, e cle zakldajcch smluv jsou ji z velk sti v zkladn obrysech naplnny.

Akoli stle petrvvaly bariry v oblasti volnho pohybu, byl zkladn cil, kterm bylo vytvoeni celni unie, realizovn. Spoleenstv proto usilovalo o stanoven novch priorit a pedevm o pehodnocen! a pedefinovn tch kol, kter dosud uskutenny nebyly.94
Evropsk unie

Jednm z pln, o nm se zaalo znovu diskutovat, bylo zaveden vlastnch pjm a poslen rozpotov pravomoci Evropskho parlamentu, co byly projekty, kter se v roce 1965 staly impulsy krize. Vechny tyto dvody vedly lensk stty ke svoln mezivldn konference, piem hlavnm motivem k jejmu uspodn byla snaha o odpoutn se od dlouhodob stagnace. Na zatku roku 1969 se navc francouzskm prezidentem stal Georges Pompidou (1911-1974), co posilovalo u mnohch politik pedpoklad, e by integran dynamika ES mohla bt opt obnovena." Summit se konal 1.-2. prosince 1969 v Haagu a vzhledem k ve zmnnm oekvnm a kolm byl charakterizovn pojmy dokonen, prohloubeni a rozen". (Westlake 1995; 19) Dokoneni" znamenalo v prvn ad vyeeni dosud nerealizovanch cl jak v oblasti politik, tak i v institucch, prohlouben" vyjadovalo snahu o zaveden novch aktivit Spoleenstv a konen pojmem rozen" bylo naznaeno odhodlni realizovat prvn vlnu roziovni ES opakovan odmtanou Franci. Stanoven haagskch priorit shrnutch do hesla dokonen, prohlouben a rozen" odpovdalo respektovn obecn zsady, podle n mlo bt pistupovno k roziovni ES pouze za pedpokladu, e pijet novch len negativn neovlivn dal rozvoj integrace. Komise proto sledovala strategii kompenzace ppadnho pijet dalch len novmi aktivitami, je by zabrnily monmu rozedn" dosaen rovn sjednocen. (Preston 1997) Pipravovan rozen ES o Velkou Britnii, Dnsko, Irsko a Norsko, jejich zjem o vstup vyjden v roce 1967 stle trval, bylo proto vyveno rozhodnutm realizovat program.. mnv_yjrie_a odhodlnm koordinovat postup lenskch zem v oblasti zahra-nin-politick spoluprce. spn vytvoen mnov unie a stejn tak splnn ambiciznho kolu ve sfe zahranin politiky vak bylo podmnno odpovdajcmi zmnami ve vnitnm chodu Spoleenstv, co bylo hlavni npln haag-sk poloky dokoneni"'. V prvn ad se jednalo o petrvvajc absenci vlastnch pjm Komise a rozpotovch pravomoc Evropskho parlamentu. Takto vzjemn propojen problmy a koly een v rmci Haagskho summitu potvrdily nronost negocianch metod v ES, kde se dominantnm prvkem stalo tzv. balkov jednn, a souasn upozornily na nezbytnost existence politickho konsensu. Pomoc pi hledn spolench postoj se mlo stt poslen role summitu a jeho institucionalizace. V obdobi krize edestch let toti prv setkvn f stt a vld potvrdilo, zeje dky svmu nejvymu politickmu mandtu schopno dospt jako jedin k dohod tam, kde spolen instituce Spoleenstv ji nemohly politick eeni nalzt.135. Krize Spoleenstv a jej pekonni____________________________________95 5.2.2. Nov iniciativy ve Spoleenstv

Vsledky summitu v Haagu znamenaly pro Spoleenstv pedevm to, e se znovu podailo stanovit cle a smr integrace. Jednm z klovch kol bylo zaveden vlastnch pjm spolench instituc, je by byly zskvny z cel placench pi dovozu do spolenho trhu na zklad vnjho obchodnho tarifu, ze zemdlskch dvek vzniklch pi dovozu na spolen trh a zjednoho procenta dan z pidan hodnoty (DPH) vybranho v lenskch sttech. Vzvou vyplvajc ze zaveden pjm nezvislch na lenskch sttech byla odpovdajc kontrola jejich erpn a zmny rozpotovch pravomoc. Cel problematika byla eena bhem nsledujcch pti let, kdy byly postupn pipraveny a pijaty dv rozpotov smlouvy. Rozhodnuti ES o vlastnch pjmech a zapojen Evropskho parlamentu do rozpotovho zeni bylo pijato v tzv. Lucembursk dohod z 22. dubna 1970. Na tento dokument navazovala 22. ervence 1975 tzv. Bruselsk smlouva, jejim obsahem bylo poslen finannho vlivu parlamentu a vytvoen etnho dvora ES, kter ml zajistit nezvislou kontrolu pjm a vdaj."
5.2.2.1. Wernervpln

Na setkn v Haagu z konce roku 1969 lo tedy pedevm o prohlouben integranch aktivit Spoleenstv. Hlavn zjem lenskch stt byl upen na mnovou integraci, je mla mimo jin pmou vazbu na spolenou zemdlskou politiku zenou prostednictvm centrlnch cen. Rada ministr na setkn 6. bezna 1970 v souladu se zvry summitu v Haagu rozhodla o nutnosti detailn prozkoumat dal monosti rozvoje integrace, a vyzvala proto k vypracovn dvou zprv. Prvn z nich byla zamena prv na otzky mnov spoluprce. Tato zprva, kter byla vypracovan lucemburskm ministrem financ Pierrem Wernerem, byla pedstavena 7. jna 1970 a pedpokldala vybudovn mnov unie lenskch zem ES v tstupovm stdiu. Wernerv pln mnov unie byl pedloen v situaci, kdy lensk zem nesdle-lyjednotnou koncepci ekonomickho sjednocen. Krom nedostaten podpory ze strany zem spoleenstv se dvodem pozdj modifikace a poslze zrueni celho projektu stala tak nestabilita smnnch kurs a ropn krize na potku sedmdestch let.14
5.2.2.2. Davignonova zprva a vznik Evropsk politick spoluprce

Problematika zahranin-politick spoluprce se stala nplni druh zprvy s oznaenm Lucembursk zprva, kter byla tak nazvan podle odpovdnho komisare Etienna Davignona (* 1932) Davignonova zprva. Byla zamena na prozkoumn monosti rozvjet vzjemn vztahy a poslit koordinaci zahraninch politik lenskch stt ES. Krom veobecnho sili o prohloubeni integranho96
Evropsk unie

rmce se konkrtn jednalo o pokus podpoit vliv zahraninho obchodu se tetmi zemmi. Obsahem tohoto dokumentu pijatho summitem 27. jna 1970 by] nvrh tzv. Evropsk politick spoluprce (EPS, European Political Co-operation). Hlavnm principem tohoto novho programu mla bt ast setkvn ministr zahranin: ,,a) ministi zahraninch vc se budou setkvat minimln jednou za est msc z iniciativy adujcho pedsedy; b) jestlie ministi zahraninch vc dospj k nzoru, e situace je vn, poppad otzky, je je teba prodiskutovat, jsou dostaten vznamn na to, aby

takov krok oprvnily, sejde se msto ministr zahraninch vc konference hlav stt a vld; c) v ppad vn krize i mimodn udlosti se vldy lenskch stt setkaj ke mimodn konzultaci. Zpsob, jakm bude konzultace uskutenna, ur adujc pedseda po jednn se svmi kolegy..." (Salmon, Nicoll 1997: 109) EPS vznikl po pijet Davignonovy zprvy, pinesla Spoleenstv systm pravidelnch mezivldnch konzultaci ministr zahraninch zem lenskch stt. Typickm znakem EPS se stala striktn izolace projednvanch otzek od agendy ES, a tedy absence uho propojen s dalmi orgny Spoleenstv. Dvodem byl dsledn mezivldn rozmr nov aktivity, kter pispvala ke koordinaci postoj lenskch zemi, ale z potku nesmla vzbudit dojem ztrty nezvislosti jejich zahranin-politickch postoj.15 5.3. SEVERN ROZEN (PRVNl) Tretim nejvraznjm vsledkem Haagskho summitu z prosince 1969 bylo dosaen konsensu ve vci rozien Spoleenstv o nov lensk stty."" Vchozm bodem ke znovuobnoven rozhovor s kandidtskmi zemmi, ktet byly zastaveny v roce 1967, byla zsadn zmna francouzskho postoje, protoe Francie nyn byla pipravena podporovat britsk lenstv. Nov pozice zastvan francouzskm prezidentem Pompidouem vychzela z pedstavy, v ni Velk Britnie mla po boku Francie pedstavovat nstroj kontroly Nmecka, je zahjilo novou politiku smrem na vchod. Po nstupu Willyho Brandta (1913--1992) do adu spolkovho kancle 21. jna 1969 byla toti nmeckou socil-n-liberln koalin vldou realizovna tzv. Ostpolitik, jejm clem bylo navzn vztah s vchodem, konkrtn Nmeckou demokratickou republikou a poslze i Polskem a SSSR-" (Preston 1997: 31) lenstv Velk Britnie se tedy po summitu v Haagu stalo zjmem vech stvajcch len ES. co vedlo k zahjen jednn o vstupu s Velkou Britnii, Irskem, Dnskem a Norskem
97 5.3.1. Velk Britnie Velk Britnie, kter byla vd zem mezi adateli o lenstv, zahjila bezprostedn po odblokovn otzky svho pijet na summitu v Haagu rozshlou vnitropolitickou kampa ve prospch lenstv v ES. Na potku sedmdestch let neznamenal pro Britnii vstup do ES pouhou alternativu, ale byl ekonomickou nutnost. Britsk konzervativn premir Edward Heath (*l9l6) ls proto ve snaze pesvdit britskou politickou scnu o vhodch lenstv inicioval vydni tzv. bl knihy. V n se mj. psalo, e pedpokldan ron pspvek Britnie do rozpotu Spoleenstv ve vi I mld. liber by ml bt kompenzovn vtmi monostmi pro britsk hospodstv plynouc z vhod spolenho trhu. (Preston 1997; 32) V tto souvislosti se vak v rmci britsk politick reprezentace i mezi britskou veejnost vedly diskuse o vi skutench nklad. Obavy vyvolvalo pedevm pijeti spolen zemdlsk politiky, protoe Britnie byla /oni dovejc potravinov produkty. Pravidla spolen zemdlsk politiky proto pro ni mla zsadn dopad. I Uavnim pedmtem ped\ stupnch vyjednvn se tedy stalo jak zmnn zemdlstv, tak vka britskho pspvku do rozpotu F.S. Britsk Doln snmovna nicmn poslze vstup do ES 13. ervence 1972 schvlila.lv 5.3.2. Irsko a Dnsko

30.

ervna

1970-5.

Krize

Spoleenstv

jej!

pekonni

V ppad Irska byl vstup do ES v podstat peduren britskm postupem. Irsko bylo pmo zvisl na obchodnch vztazch s Velkou Britnii; podobn na tom bylo tak Dnsko. U obou zemi se v ppad vah o vstupu do ES jednalo o racionln kalkulaci, v n se nakonec zachovn pouhho" lenstv v EKTA ukzalo ve srovnn s lenstvm v ES jako mn vhodn. Irsko podpoilo sv lenstv v ES referendem, v nm se 10. kvtna 1972 vyslovilo 83,1 % hlasujcch pro vstup do tto evropsk organizace. V Dnsku vstup do ES schvlil 8. z 1972 parlament a 2. jna se konalo referendum, kterho se astnilo 90 % voli, piem lenstv v ES podpoilo 63,5 % hlasujcch oban.:I> 5.3.3. Norsko lenstv v ES bylo pedmtem velkch boj pedevm v Norsku, ktermu se podailo v prbhu jednn doshnout cel ady vjimek a uznn mnoha specifik. Nicmn ani uspokojiv vsledky ppravnch jednn nevedly k vytvoen irho konsensu v norsk spolenosti. Vstup do ES byl zamtnut v referendu 26. z 1972 (s vsledkem 54 % hlas proti vstupu)-1, kde proti hlasovaly pedevm obyvatel severnch oblast Norska, ktei se obvali ohroen vlastnho rybskho a zemdlskho sektoru. Vztahy ES a Norska byly tedy pouze upraveny podpisem dohody o volnm obchodu 14. kvtna 1973.98
Evropsk unie

Proces prvnho toziovni ES, kter bv oznaovn jako tzv. severn rozeni, byl ukonen 22. ledna 1972 podpisem smluv splutnost od 1. ledna 1973." Pro ES znamenalo prvn ro/.eni zsadn pedl. Spoleenstv bylo poprv konfrontovno se skutenost, /e jeho velice specifick negocian mechanismy pijm tfet strana, je vstupovala do jednni bez zkuenost, ktermi v otzkch vnitnho vyjednvn disponovaly zakldajc zem. Oteven do t doby uzaven struktury mlo skuten za nsledek urit zmny v principech jednn a pineslo vti draz na koalin vyjednvni.-'
Tabulka 3: Prvn rozen ES
Stt Datum podn dosti 1. dost 2. dost Velk Britnie 31 7 1961 11 5. 1967 Irsko Dnsko Norsko 31 7. 1961 11. 5. 1967 31. 7. 1961 11. 5 1967 30.4. 1962 24. 7 1967
Zdroj The history o Lhc ruropean Union UK.I. < fcttp unige cli inf ~*; Sychra 2001 21 47 euiopa eu nl abciiistory'index cnhlm-' Ducct democrac; n Ihc worlti i,RL '-"hllp c2d

Zahjeni jednni o vstupu (negociace) 30. 6. 1970

Datum konni referenda

Vsledek referenda v% (pro ; proti)

Datum vstupu

5.6. 1975 (o seirvani v ES)

67,2 : 32.8

1.1. 1973

30. 6 1970 30.6. 1970 30.6. 1970

10 5 1972 2. 10 1972 25 9. 1972

S3.1

16,9

1.1 1973 1. 1. 1973

63,3 : 36,7 46,5 : 53.5

5.3.4. Potky britskho problmu" Problmy, ktei mohou v souvislosti s lenstvm novch zem nastal, poctila ES ji zhy po realizaci prvnho rozen. Velk Britnie podala toti dost o obnoven jednni o podmnkch vstupu do KS. Stalo se tak pot, co se v beznu 1974 stal novm ministerskm pedsedou Britnie iabourista Harold Wilson (*1916). Dvodem k pokusu o opakovan projednni podmnek vstupu byla pedevm vysok

stka, kterou musela Britnie pispvat do rozpotu Spoleenstv Ta sice aktuln inila 8,64 % z celkovho ro/potu Spoleenstv, ale po pti letech se mla zvit a na 18,92 %. Vysok podl Velk Britnie na rozpotu Spoleenstv byl uren v dob, kdy Britnie zaujmala tet nehori postaven mezi lenskmi stty z hlediska hrubho nrodnho produktu. Zaazeni 5. Krize Spoloenstvi a jej
pekonn 99

Britnie mezi nejvti ist pltce do rozpotu Spoleenstv tedy nekorespondovalo se skutenost, e v dob vstupu jej hospodsk ukazatele spe klesaly.-4 (Preston 1997: 37) Po ad jednn, pi nich sice byla konstatovna nevhodnost britskch zvazk" , aie nebyla pijata /mna rozpotovch pravidel, vyhlsil britsk ministersk pedseda referendum o setrvn ve Spoleenstvi. V nm Britov 5. ervna 1975 vyjdili vtinou 67,2 % hlas zjem na pokraovn lenstv sv zem v ES.2<> Ve pspvku Britnie nicmn nebyla uspokojiv doeena a tato otzka se znovu stala pedmtem sporu mezi ES a Velkou Britni po nstupu Margaret Thatcherov (* 1925) do funkce britsk ministersk pedsedkyn.
5.4. OBDOB REFOREM

Pirozenm nsledkem zmn realizovanch v duchu haagskho hesla dokoneni, prohloubeni, rozen" byl tlak na revizi institucionlnho struktury ES. Nov ambice Spoleenstv v oblasti dalch politik, ale tak skutenost, e ES nyn sestvala 7 vtho potu stt, upozorovaly stle intenzivnji na nedostatky a skal dosavadnch evropskch instituci. Pedmtem diskus byly pedevm dsledky pijeti Lucemburskho kompromisu, kter oslabil pvodn nadnrodn model reprezentovan Komis a do znan mry zbrzdil dve pedpokldanou dynamiku integrace. Stle astji se tak poukazovalo na neefektivitu evropskch orgn a nrst jejich byrokracie, co vedlo rovn ke ztrt itelnosti jejich postup a zpsob pijmn a provdni rozhodnut.
5.4.1. Vznik Evropsk rady

Kumulace reformnch nvrh v prbhu sedmdestch let si stle vce vyadovala vyuit potencilu nov objevenho setkvn na nejvy rovni, ledy schzek f stt a vld. Akoliv summit nebyl v tto dob oficiln soust evropsk institucionln struktury, zkuenosti sjeho zsahy do procesu jednn mezi lenskmi zemmi se v tto dob jevily vem zastnnm jako velmi pozitivn. Spoleenstv proto, ve snaze navzat na spn postup tto neoficiln instituce pi odblokovn politick krize v roce 1969, svolalo setkn hlav stt a vld opt na rok 1972 do Pae. Na prvn pask summit navzalo na stejnm mst dal setkn v roce 1974, jeho bezprostednm vsledkem byla in-stitucionahzace tto formy spoluprce. Oznaenm pro novou platformu se stal termn Evropsk rada.100 5,4.2. Tindemansova zprva ada reformnch nvrh ze sedmdestch let je reprezentovna tak tzv. Tinde-mansovou zprvou z 29. prosince 1975, kter byla vypracovna na dost druhho paskho summitu. Obsahem tohoto dokumentu, jen byl pojmenovn podle vedoucho pracovn skupiny, belgickho ministerskho pedsedy Leo Tin-demanse(* 1922), byl nvrh cel ady ptch reformnch krok. Krom nvrh na
______________________Evropsk unie

posleni postaven Evropskho parlamentu a pozice Komise, obsahovala Tindemansova zprva tak vzvu k vytvoen tzv. dvourychiostni Evropy. Leo Tindemans doporuil jako mon een dalho postupu integrace to, aby se lenov Spoleenstv rozdlili na ,.a) ty stty, kter jsou schopny postupovat vped, a jsou povinny tak uinit; b) stty, kter maj dvody zdret se dalho postupu,je? jsou na nvrh Komise uznny Radou jako akceptovateln", Ve /prv se dle uvd, e to neznamen Evropu a la carte: pokud jde o konen cil, jeho m bt spolen dosaeno, budou vechny zem vzny dohodou vech len, lii se jen asov rozvrh, kdy bude takovho spchu dosaeno...'" (Salmon.Nicoll 1997; 145) Tindemansova zprva se snaila reagovat na skutenost, e v dsledku rozeni ztratila KS svj homogenn" charakter dan zakldajc estic zemi. Pedseda pracovn skupiny Tindemans usiloval o nale/en een pro situaci, kdy Spoleenstv zahjilo celou adu novch integranch aktivit, ale nedisponovalo souasn veobecnm souhlasem k jejch provedeni. Pkladem me bt Wernerv pln tkajc se monosti zaveden mnov unie, nebo vytvoen mechanismu EPS. Vsledkem nejednotnosti bylo v ppad mnovho sjednocen zastaven sil o jeho zaveden a v ppad zahranin spoluprce odsunut tto aktivity mimo struktury ES. Pro Tindemansovu pracovn skupinu pedstavovalo vzvu tak pokraovni integrace smrem k politick unii, kler by navzala na spolen trh. Tindemansova zprva proto bv interpretovna jako hledn alternativy, kter by na jedn stran vytvoila podmnky pro podporu realizace spolench cl, ale souasn na stran druh ponechala jednotlivm zemm dostatek prostoru pro vlastn politiku uvnit ES. Pro vvoj ES ml - pinejmenm v symbolick rovin - velk vznam rok 1979, kdy se podailo uskutenil prvn pm volby do Evropskho parlamentu. Volby, k jejich uskutenn vyzvaly ji zakldajc smlouvy, se konaly 7. a 10. ervna 1979. V jejich dsledku dolo k nahrazen dosavadn evropskch zastupitel", ktermi bl delegti nrodnch parlament lenskch stt, poslanci, je byli pimo odpovdn evropskm volim. Tento krok poslil legitimitu Evropskho parlamentu a inicioval diskusi o dalm monm zveni parlamentnho vlivu tohoto orgnu v institucionlnm schmatu ES.5. Krize Spoleenstv a jeji pekonn____________________________________101 5.4.3. Zprva o evropskch institucch Zjem obrcen smrem k institucionln reform se v roce 1979 projevil tak pnietm dokumentu Zprva o evropskch institucch, je byl oznaovn jako tzv. Zprva t moudrch. Tak zde se - stejn jako v ppad Tindcmansovy zprvy -jednalo o pokus Evropsk rady upravit nevyhovujc situaci institucionln struktury pomoc reformnho nvrhu. Autoi dokumentu, ktermi byli bval nizozemsk ministersk pedseda Barcnd Biesheuvel, britsk ministr Edmund Dell a bval evropsk komisa Robert Marjolin, vyzvali na summitu v Dublinu 29. 30. listopadu 1979 k poslen nadnrodnho rozmru Spoleenstv lim, e by byl zven vliv pedsedy Komise ve vech ohledech", e by byio posleno postaven pedsedy ES atd. (Salmon, Nicoll 1997: 166) Clem reformy, kter nebyla stejnjako pedchzejc Tindemansova zprva realizovna, se stala vt operativnost instituc a dosaen vt homogenity lenskch stt. Zprva popisovala chovn len

ES k sob navzjem pomoc pojm aktivn" a ,,pasivn solidarita". Aktivn solidarita podle autor zprvy spovala v ochot lenskch zem zmrovat v/nikl oblize pomoc vzjemn podpory a nejrznjch program. Prostednictvm pojmu pasivn solidarita" zprva vyzvala k draznjmu zachovvn zsady nevmovn a k celkovmu zdreni se akci. kter by mohly prohloubit krizi v jednom z lenskch stt, nebo ve Spoleenstv jako celku. (Salmon. Nicoll 1997: 166) 5.4.4. Genscher-Colombv pln Na konci sedmdestch a potku osmdestch let se Spoleenstv tak snailo o upevovn vazeb se tetmi zemmi, tedy se stty, kter nebyly leny ES. Na podpis ji/ zmnnch Yaoundeskch dohod a dohod z Lome navzalo Spoleenstv upevnnm va/eb se Stedomom." Spoleensivi v souladu se zmnou klimatu mezi lenskmi zemmi rovn usilovalo o prohlubovn sjednocen, co se dailo zvlt v ppad rozvoje agendy EPS, pomoc ni se ES zaalo vyslovovat k mezinrodn politickm udlostem. Rozvoj mezinrodn-politic-kch aktivit ES zpsobil, e reformn nvrhy, kter navazovaly na Tindemanso-vu zprvu a Zprvu o evropskch institucch, se krom zdrazovni nutnosti zmn v institucionlnm modelu, soustedily tak na hledn politick identity ES. Jednm z nvrh zabvajcch se institucionln reformou, ale tak alternativou rozvoje EPS a monosti politickho sjednoceni spoleenstv, byl tzv. Genscher--Colombv pln, kter1 vypracovali ministi zahrani Itlie a Nmecka. Pln projednvan 6. a poslze 20. listopadu 1981 pinesl koncepci tzv. Evropskho aktu, v n byl navren rozvoj spolench politik a zaveden spolen bezpenostn a zahranin politiky, piem by lensk stry disponovaly vetem ve vyji-102
Evropsk unie

mench ppadech". Odpovdnost za innost EPS a za celkovou politickou jednotu spoleenstv mla mt Evropsk rada. (Salmon. Nicoll 1997: 170) 5.4.5. Spinelliho iniciativa Paraleln s tmto silm o reformu, kter bylo vedeno v rovin nejvych vldnch pedstavitel lenskch zemi, se vyvjela dali z reformnch iniciativ, kter \ zmkla tentokrt na pd Evropskho parlamentu, jen nyn, diky novmu zpsobu svho konstituovn, disponoval mnohem vraznj politickou legitimitou. Autorem ,,parlamentn" iniciativy byl profederln zamen evropsk poslanec Altiero Spinelh. Ve svch vystoupench Spinelli od roku 1981 opakovan kritizoval evropsk instituce a upozoroval na defenzivn postaven Komise. Podle Spinelliho by bylo eenm neuspokojiv situace vytvoen politick unie v ele s evropskou vldou, kterou mla ztlesovat Komise. Pedloen institucionln model se pokouel eit obtnou komunikaci mezi Komis a Radou ministr a jeho snahou bylo odstrann ji ve zmnnch nsledk politick krize ze edestch let. (Lintner, Mazey 1991; 22} 5.4.6. Slavnostn prohlen o EU Stupujc se tlak na revizi institucionln struktury ES byl doprovzen novmi ekonomickmi potebami, kter byly spojeny napklad se zvyujcm se potem dosti o asociaci, pop. i lenstv v ES, je pichzely pedevm od nkterch jihoevropskch ?em. Na tyto podnty musela ES reagovat

prostednictvm vrcholnho politickho orgnu, kterm v tto dob ji byla Evropsk rada. Mstem, kde probhly diskuse o vech zmnnch iniciativch, se stalo zasedn Evropsk rady ve Stuttgartu ve dnech 17. 19. ervna 1983. Akoliv zde byly teze Gcnscher - Colombova plnu zamtnuty a pochopiteln se nepodailo prosadit ani nvrhy obsaen ve Spinelliho iniciativ, pijal stuttgartsk summit zsadn dokument, jm bylo tzv. Slavnostn prohlen o Evropsk unii. Tento dokument symbolicky podpoil hledni bezpenostn, zahrantn-pohtick, kulturn, prvni a ekonomick jednoty Spoleenstv. Skutenost, e se sice jednalo o pouh politick prohlen, ale e ho presto bylo mono interpretovat jako vznamn meznk ve vvoji Spoleenstv, dokldaj slova nmeckho kancle Helmuta Kohla, kter dokument komentoval jako: ... prvn krok, kter' jist neuspokoj kadho, ale kter je krokem sprvnm smrem a ve sprvn dob..." (Vanthoor 1999: 105) Slavnostn prohleni o Evropsk unii bylo ve skutenosti uritou spolenou rekapitulac poteb ES odsouhlasen na nevy rovni, a proto se tak stalo vznamnm politickm pedstupnm Jednotnho evropskho aktu. prvn reformy zakldajcch smluv, kter byla pijata v roce 1985. 5. Krize Spoleenstv
a jej pekonan 103

Vet nvrh reforem z prvn poloviny osmdestch let je nezbytn zakonit zmnkou o Nvrhu smlouvy o Evropsk unii ze 14. nora 1984. Jednalo senov Spinelhho pokus, kter se snail /.intenzivnit prorefbrmn aktivity pomoc vlivu Evropskho parlamentu a jeho kontakt na nrodn parlamenty.:s Nvrh pedpokldal smovn k politick unii. kter by fungovala na zklad federalistickho modelu a byla by spravovna Komis a kontrolovna shromdnm. (Sa-mon, Nicoll 1997: 176)'^ Text se sice nestal pmm podntem pro aktivitu Fvropsk rady, ale jeho odsouhlasenm vtinou 237 hlas v Evropskm parlamentu se Spinellimu podailo vrtit znovu do centra pozornosti otzky, z sti ji uzaven Slavnostnm prohlenm o Kvropsk unii. 5.5. POTEK JINHO ROZEN (DRUH) Od chvle, kdy bylo uzaveno jednn o rozeni severnm smrem, bylo ES konfrontovno s tm, e tak dal zem maj zjem o lenstv. V tomto pipad se jednalo o eeko, Portugalsko a panlsko, tedy zem, kter se v rozmez let 1974 a 1975 /bav ily autoritativnch reim a vytvoily fungujc demokratick politick systmy.3" dosti tehto zem o lenstv pedstavovaly pro ES vzvu, jej splnn nejen nab/elo ro/.voj spolenho trhu, ale tak posleni stability ve stedomosk oblasti. 5.5.1. Nov podmnky vstupu Prv politick rozmr tzv. jinho ro/en si ovem vydal zakotven uritch vnitnch zmn v ES, je se tkaly podmnek jeho roziovni. Smlouvy do tto doby nijak nespecifikovaly poadavky na kandidty lenstv a pouze uvdly, e.....kad evropsk slt mue podat, aby byl pijat za lena Spoleenstv. dost pedlo Rad, kter si vyd vyjdeni Komise a rozhodne jednomyslnm usnesenm. Podmnky pijeli za lena a pizpsoben tto smlouvy, kter by bylo v lakovm ppad nutn, budou pedmtem dohody mezi lenskmi stty a sttem dajcm. Tato dohoda se pedkld k ratifikaci vem smluvnm sttm v souladu s jejich stavnmi pedpisy." (i. 237 Smlouvy o EHS)

Krom zmnnho teritorilnho omezen (evropsk stt") neexistovala formln dn podmnka, kter by brnila kandidatue libovoln zem. V souvislosti se zjmem stedomoskch zemi se vak tato skutenost zmnila. V rmci projevu ped Evropskm parlamentem prohlsil 15. listopadu 1978tehdei adujc pedseda ES Hans-Dietnch Genscher, e pijmn kandidujcich sttu do evropskch spoleenstv nen pouze zleitost ekonomickch ukazatel, ale naopak otzkou upevovn demokratickho prostoru zpadn Evropy. Tato Gen-scherova vzva, znm takjako tzv. deklarace demokracie", upela pozornost104
Evropsk unie _____

evropskch instituc \ lenskch stt na skutenost, zda kandidtsk zem skuten napluj zsady demokratickho politickho systmu a garantuj lidsk prva a svobody. (Daltrop 19H6: 153) Spoleenstv tmto krokem mimo jin nepmo potvrdilo. >.e se ve skutenosti ji nejeden o pouh ekonomick seskupeni, ale o celek, kter usiluje tak o politickou jednotu. Vlna rozen ES, oznaovan pozdji jako .jin", hla formln zahjena dost ecka v roce 1975 a dokonena byla spnm zavrenm jednn o vstupu se panlskem a Portugalskem v roce 1986. Pro Spoleenstv znamenalo zahjen rozen na jih zvan rozhodnut, protoe nov skupina adatel se objevila v dob, kdy Spoleenstv jet nebylo dostaten konzolidovno po pijet Velk Britnie, Dnska a Irska. Prvn zven potu len ES z esti na devt se sice celkov jevilo jako pozitivn zkuenost, ale souasn pineslo do ES celou adu problm a novch kol. Diskuse o pijet novch len proto zohledovala tyto skutenosti, a logicky se tedy tak dotkala otzek dalho vvoje KS. Spoleenstv si uvdomovalo, e pijet zemi se slabmi ekonomickmi ukazateli znovu zesl hospodskou heterogenitu Spoleenstv a nepovede k prohlouben integrace, kterou se podailo zahjit na potku sedmdestch let.'1 V neposledn ad znamenal tak vstup zemi s nimi hospodskmi vsledky pro Spoleenstv vznamnou finann zt.
5.5.2. ecko

Prvn ze zem jin vlny, je usilovaly o vstup do ES, bylo ecko. To mlo s ES asocian dohodujiodroku 1961, kterou vnmalo jako pedstupe svho budoucho plnho lenstv. Vojensk diktatura, kter byla v ecku nastolena v letech 1967 -1974, sice /.namenala doasn zmrazen asocian dohody na minimln obchodn vazby, ale po obnoven eck demokracie v roce 1974 byly vztahy s ES opt normalizovny. ecko podalo oficiln dost o vstup 12. ervna 1975. Rada bezprostedn pot vy/vala Komisi k vypracovn posudku, jeho vsledek vak nedoporuoval zahjen zen. Komise sv negativn stanovisko zdvodovala pedevm nedostatenou ekonomickou pipravenost zem, s m - navc s poukazem na ppadn zhoren ecko-tureckho konfliktu - souhlasily tak Velk Britnie a Nmecko. (Preston 1997: 50) Komise navrhovala eit eckou dost vytvoenm delho pedvstupnho obdob, v nm bude tto zemi vnovna pomoc rznch program zven pozornost a bude j poskytnuta tak finann pomoc. Nejednotnost me/.i nktermi lenskmi stty a Komisi v nzoru na zahjen, nebo naopak odmtnut rozhovor o vstupu ecka, byla ukonena na zasedn Rady 9. nora 1976. kdy bylo rozhodnuto o

zahjen vstupnch rozhovor v ervnu tho roku. Komise, akoliv sama navrhovala del pechodn obdob, byla poslze nucena akceptovat politick zjem Rady a pipravovan pechodn ob- 5. Krize
Spoleenstvi a jeji pekonn 105

dobi maximln zkrtit. V zvislosti na jednotlivch polokch tkajcch se pistoupen tak ecko zskalo pti a sedmilet pechodn obdob. Smlouva byla podepsna 25. kvtna 1979 v Athnch a ecko se stalo destm dnm lenem ES od 1. ledna 1981. Z pohledu Spoleenstv se jednalo o rozen, kter bylo motivovan snahou politicky podpoit mladou demokratickou zemi a zattit jej existenci v politicky nestabilnm prostoru zpadoevropskou strukturou. Ve srovnn s rozirenim ES o Velkou Britnii se jednalo o proces s velice rychlm prbhem. Dalm velmi podstatnm rozdlem byla skutenost, e zatmco v ppad prvnho rozen adatelsk zem usilovaly o del pechodn obdob, nyni se ecko snailo o opak. Snaha prodlouit dobu pro pizpsobeni se podmnkm v EHS, a pokusit se tak pedejt pozdjim hospodskm obtm, byla v ppad jinho rozeni naopak na stran ES, protoe to neslo hlavn nklady rozen. Za pipomenut stoj i skutenost, e ecku se jako jedin kandidtsk zemi v historii Spoleenstv podailo prosadit samostatn vstup do ES, a to i pesto, e jeho sil o vstup bylo soust probhajc vlny jinho roziovn.52 5.6. ROZIOVN A EEN BRITSKHO PROBLMU" V souladu s silim o prohlouben integrace se ES na pelomu sedmdestch a osmdestch let soustedilo na rozvjeni ji zmnnch obchodnch vazeb a na zavdn novch program uvnit Spoleenstvi. Jednou z. aktivit Spoleenstvi se stalo tak vytvoeni Evropskho mnovho systmu (EMS, European Mone-tary System), kter byl funkn od 13. bezna 1979. Spoleenstv chtlo jeho zavedenm dospt k vt mnov stabilit, a pedevm pimt lensk stty k vt odpovdnosti za vvoj jejich mnov politiky. Nejvtm problmem, a tedy i kolem, kter Spoleenstv eilo na potku osmdestch let, vak nebylo ko-optovn nov jin lensk zem, ale vyeen nkterch nsledk prvnho rozeni Spoleenstv o Velkou Britnii, Dnsko a Irsko. Homogenita Spoleenstv na rovni celn unie byla sice optovn obnovena ji k 1. ervenci 1977, ale pesto zstvala cel rada nedoeench poloek, z nich krom nezbytn reformy zemdlsk politiky zaujmal nejvznamnj msto tzv. britsk problm. 5.6.1. Podstata britskho problmu" To, co bv oznaovno, jako britsk problm", bylo ve skutenosti finannm dsledkem neadekvtnho systmu pspvk do spolen pokladny ES. Veik Britnie byla jako prmyslov zem po vstupu do ES v roce 1973 nucena pijmout zsady spolen zemdlsk politiky a v nsledujcch letech musela dovet potraviny z ES za vyi ceny, ne jak byla rove cen zemdlskch106
Evropsk unie

produkt na svtovch trzch. Jak ji bylo naznaeno \ souvislosti se vstupem Velk Britnie, byla v dsledku odlin definovanch mechanismu zemdlsk politiky stanovena pomrn vysok stka britskho pspvku do rozpotu, klc-ri neodpovdala skutenosti, e Velk Britnie vykazovala nii

rove HDP. ne byl prmr jejich partner v ES. Spoleenstv sice jednorzov kompenzovalo vzniklou disproporci mezi hospodskou situac Britnie a jejm podlem na rozpotu Spoleenstv prostednictvm Evropskho fondu pro regionln rozvoj (ERDF, European Regional Development Fund) a Evropskho socilnho fondu (ESF, European Socil Fund), co byly hlavni nstroje F.S na zmirovn hospodskch rozdl mezi lenskmi stty, ale toto een nebylo pro Britnii dostaten. Velk Britnie nesouhlasila s nekoncepn formou vyrovnni a usilovala o celkovou revi/i svho pspvkovho zaten. Be/koncepni a nedsledn een britskho problmu pomoc fond FS postupn prohlubovalo finann krizi a upozorovalo na nutnost upravit pravidla pro zskvn pjmov sti rozpotu. Okamit een britskho problmu poadovala po nstupu do funkce britsk ministersk pedsedkyn v roce 1979 Margaret Thatcherov. Jmnem Britnie definitivn odmtla dal oderpvn britskch financ a podporu novm integranm programum v FS podmnila pijetm novch pravidel. Svj nekompromisn postoj vyjdila napklad 18. jna 1980 na pednce v Lucemburku, kdy ekla: ..Jednu vc musm vyjdit naprosto jasn. Britnie neme pijmout souasn rozpotov stav. Je evidentn nespravedliv. Je politicky neospravedlniteln, nemohu bt pro Spoleenstv dobroinnou sestrou, zatmco se po mch volich chce, aby se vzdali zlepovn zdravotnictv, vzdln, sociln pe a dchod." (Thatcherov 1996: 61) Ji v prbhu roku 1980 premirka Thatcherov opakovan odmtla nvrhy sniu]ici britsk pspvek do rozpotu z pvodn 1 mld. liber na 650 mil., a na summitu v Lucemburku dokonce nepijala nvrh upravujc vku britskch plateb v prbhu dvou nsledujcch let. (Thalcherov 1996: 63) Dala tm najevo, e Britnie nesouhlas s dnm krtkodobm eenm britskho problmu, ale poaduje zmnu cel nevyhovujc koncepce.'1 Thatcherov opakovan zpochybovala sil ES o nalezen ..irok rovnovhy", co byl vraz uvan ve Spoleenstv pro dosavadn urovn ve pspvk jednotlivch zemi. Britsk premirka upozorovala na to, e vlastni pjmy Spoleenstv jsou ve skutenosti prostedky pochzejc z lenskch stt ES. Svj vliv na een britskho pspvku ml tak tlak. kter' Spoleenstv pociovalo vzhledem k dostem panlska a Portugalska o pijet do ES, jen byl vyjden francouzskm prezidentem Valry Giscardem Estaing (*1926) slovy: Je nezbytn, aby ped tm, ne bude Spoleenstv schopno druhho rozen, upednostnilo dokonen prvnho." (Urwin 1991: 209)5. Knze Spoleenstv a
jej pekonni 107

5.6.2. Dohoda z Fontainebleau Vsledkem dslednho postoje Margaret Thatcherov a dalch faktor'4 bylo zaazen projednvn rozpotovch pravidel mezi hlavn body programu na summitu ve Fontainebleau 25.-26. ervna 1984. Britsk premirka vyuila veobecn poteby zvit pjmy rozpotu Spoleenstv. V souvislosti s nvrhem, aby pjmy rozpotu netvoilo nadle mimo jinch zdroj pouze 1 % DPH. ale vy stka, pedloila svj poadavek uspokojivho eeni britskho problmu. Skutenost, e Britnie podmnila svj souhlas se zvenm pjmov sti rozpotu vyeenm britskho problmu a zvtzila, byla dna

pedevm francouzskou snahou o stabilizaci spolen zemdlsk politiky siln svzan s financovnm ES." Vsledkem summitu ve Fontainebleau byla dohoda, kter zajiovala nvrat 66 % britskho pspvku zpt do Britnie vmnou za podporu Margaret Thatcherov pi hlasovni o zveni pjmov sti rozpotu z i % na 1,4 % DPH vybranho v jednotlivch lenskch sttech. Summit se samo/ejm nezabval jen timlo dlouhodob hledanm kompromisem, ale byl tak mstem jednn o cel ad dalch otzek. Vznam tohoto setkn je proto srovnvn napklad se summitem v Haagu z prosince 1969. Dleitmi body jednni ve Fontainebleau byla nap. diskuse o koncepci politick unie, dalm rozen ES a jednn o potebnch reformch jednotlivch politik. Vsledky jednn napklad v oblasti zemdlsk politiky sice nezabrnily pozdjmu kolapsu a nslednmu hledni zsadn reformy zemdlstv ES, nicmn pisply k potebnmu omezovn rstu vdaj na zemdlstv.'13 5.6.2.1. Evropa oban (Adonninova zprva) Bezprostednm vsledkem summitu ve Fontainebleau byl tak vznik dvou vbor. Prvni z nich s oznaenm Evropa oban" byl zamen na zprhlednn komplikovanho procesu rozhodovn a institucionlnho schmatu ES. Po pedsedovi tohoto vboru byl pojmenovn jeho hlavn pracovn vstup, tzv. Adonninova zprva/1 Pedmtem zprvy byl pehled nmt, jak je mono eit nedostatek vazeb evropskch instituci na evropskou veejnost. Vbor v tto souvislosti navrhoval podni akc a program z oblasti sportu, pe o mide a kultury pod ztitou Evropskho parlamentu. Vbor rovn zdrazoval vznam pouvni symbolu charakterizujcch evropsk integran proces ve vztahu s veejnosti. 3!s (Edwards, Spence 1995: 18) 5.6.2.2. Doogev vbor Druh pracovn skupina zaloen na summitu ve Fontainebleau se zabvala institucionlnmi otzkami. Vce ne oficiln nzev Vbor pro institucionln otzky se vak pouvalo oznaeni Doogev vbor, protoe pedsedou tohoto108
Evropsk unie

vboru byl irsk sentor James Doogc. kolem vboru bylo reagovat na opakovan projednvan nvrhy na reformu instituc ES a vypracovat najejich zklad souhrnnj koncepci ppadnch reforem. Doogev vbor5" ve sv zvren zprv poukazoval na nutnost poslit vliv Evropskho parlamentu jeho zapojenm do procesu rozhodovn spolen s Radou ministr, doporuoval zaruit nezvislost Komise a stabilizovat Evropskou radu v roli koordintora celho institucionlnho schmatu. Zprva rovn navrhovala zaveden rozhodovni kvalifikovanou vtinou v Rad, piem jednomyslnost by byla zachovna pouze v ppad novch iniciativ a v otzce roziovn. Vbor upozornil na potebu rozvjet zahramn-politickou spoluprci lenskch zemi a vytvoit ,.skutenou politickou jednotu ES". (Lintner, Mazey 1991: 22) Oba vbory sestaven po summitu ve Fontainebleau reflektovaly potebu pistoupit k vnitn reform Spoleenstv. Konkrtn Doogev vbor 9. bezna 1985 navrhl uspodn mezivldn konference projednvajc vytvoen politick unie mezi lenskmi zemmi ES. {Vanthoor 1999: 108). Tento

nvrh, stejn jako dal reformn poloky, byl skuten o nkolik msc pozdji podntem ke svoln summitu ES. 5.7. DOKONENI JINHO ROZEN (TET) Rozen ES na jih znamenalo samozejm nejenom vstup ecka, spn realizovan v roce 1981, ale tak pijet panlska a Portugalska. Jak ji bylo uvedeno, ecko podalo o lenstv v roce 1975 ajet dve, ne s nm ES dokonilo rozhovory o pistoupen, pedloily svou dost v roce 1977 panlsko a Portugalsko. Akoliv byl vstup zem jin vlny vzjemn podmnn, byl nakonec realizovn oddlen a skonil ji zmnnm vstupem ecka v roce 1981 a lenstvm panlska a Portugalska v ES od zatku roku 1986. Vstup ecka proto bv nkdy oznaovn jako druh rozen" a pijet panlska a Portugalska jako teti rozen". Komplexn vak meme hovoit o tzv. druh nebo jin vln roziovni.
Tabulka 4: Druh a teti rozen ES
Stt ecko panlsko Portugalsko Datum podn dosti 12.6. 1975 28 7. 1977 28 3. 1978 Zahjeni 21. 7. 1976 5. 1. 1979 17. 10. 1978 jednn o Datum vstupu 1. 1. 1981 1. 1. 1986 1. 1. 1986 vstupu {negoclace)

Zdroj: The hislory of (lc F.uropcan Union URL' <hrtp7/europa eu.int/abcliistoryAndcx cn him>; Vanllioor 1999.5.

Krize Spoleenstv a jeji

pekonni______________________________ 109

dosti ecka a stejn lak i pozdj kandidatura panlska a Portugalska zastihly ES v obdob, kdy usilovalo o prohlouben integrace pedevm v otzkch mnov politiky. Zahjeni procesu roziovn na potku osmdestch let proto mohlo pro ES pinst nziko ekonomickho rozttn a celkovho zpomalen integran dynamiky. Obavy ve Spoleenstv ilustruje stanovisko Komise k pijet panlska, kter dala zruky poslen integranho procesu, a nikoliv jeho rozedn", kter by mohlo nastat v dsledku pijet novch a ekonomicky slabch len. (Preston 1997; 70) 5-7.1. pantsko panlsko vyvelo svou zemdlskou produkci pevn do Velk Britnie, a proto pokus Velk Britnie o vstup do ES ml v roce 1962 za nsledek podn prvn panlsk dosu o lenstv, kter vak v dsledku odmtnut Spoleenstv pi|moul nov leny nebyla v t dob spn. Po stabilizaci a pedevm demokratizaci politick situace ve panlsku a obnov monarchie nstupem Juana Carlose na trn v roce 1975, podalo panlsko znovu oficiln dost o vstup do ES 28. ervna 1977, nicmn ji od roku 1970 udrovalo s ES preferenn obchodn vztahy. V roce 1978 bylo vypracovno stanovisko Komise, po nm nsledovala diskuse v orgnech ES, a oficiln oteven rozhovor o pistoupeni bylo zahjeno v Bruselu 5. ledna 1979. Pro panlsko bylo lenstv ve Spoleenstv pedevm podntem k modernizaci a restrukturalizaci ekonomiky. Problematickm bodem vzjemnho vyjednvn se stal zemdlsk sektor. Zemdlsk potencil panlska ohrooval pedevm Francii a Itlii. lenstv panlska mlo navc zvtit objem zemdlsk pdy EHS o celkem 30 % a souasn zvit zamstnanost v zemdlskm sektoru a o 31 %. (Preston 1997: 70) Ve zmnn daje vyuila Komise k argumentaci, e rozen ES bude

mon pouze za pedpokladu kompletn restrukturalizace spolen zemdlsk politiky, vetn jejho zkladnho principu, kterm byla dotace prostednictvm garantovanch cen. Obdobnm problmem jako zemdlstv bylo rybstv, v nm se lensk zem ES ctily ohroeny velikost panlskho rybskho lostva. Komise konstatovala obte tak v prmyslovm sektoru, kde petrvvala sttn pomoc a mnostv omezujcch tarif. Vstup panlska byl dle vznamnm politickm faktorem v tom smyslu, e mnil vztahy ES se Stedomom.4" Pedvstupn rozhovory se panlskem byly ovlivnny ji zmnnm soubnm dokonovnm procesu rozeni o ecko, zahjenm cel ady novch aktivit ES a v neposledn ad kulminac ve popsanho britskho" problmu. Politick nestabilita panlska spolu s rozhodnutm Spoleenstv nepijmout nov leny a do vyeen internch problm znamenaly, e navzdory dlouhodobmu jednn
Evropsk unie

nebylo

stanoveno

datum

pistoupen.

panlskou

frustraci110

ukonil a summit ve Fomainebleau v roce 1984. kde se nakonec podailo dospt k dohod. Smlouva o pistoupeni panlska byia podepsna 12. ervna 1985 s platnosti od 1. ledna 1986. 5.7.2. Portugalsko Paraleln s roziovnm ES o panlsko probhala tak jednni o lenstv Portugalska. Obchodn vztahy Portugalska byly pevn navzny na Velkou Britanii, co vedlo k tomu, e Portugalsko bylo lenem EFTA ji od roku 1960. Pokus Britnie o vstup do Spoleenstv postavil tak Portugalsko ped nutnost podat roku 1962 o lenstv, kter vak bylo stejn nespn jako v ppad panlska. S platnosti od 1. ledna 1973 byly vztahy mezi Portugalskem a ES upraveny zvltn dohodou o spoluprci a volnm obchod. Po pdu autoritativnho reimu a pechodu k demokracii podalo Portugalsko o vstup do ES 28, bezna 1977, tedy o nkolik msc dve ne panlsko. Politick a ekonomick postoje Portugalska bylyji/od zaloen EFTA ovlivnny snahou o zachovni preferennch vztah s africkmi zemmi. Princip volnho obchodu v EFTA Portugalsku nabzel maximalizaci profitu ve vztazch s koloniemi a souasn mu umooval podlet se na evropsk ekonomick liberalizaci. Pro ES pedstavovala kandidatura Portugalska meni problm ne panlsk dost. Dvodem byl pedevm fakt. e Portugalsko nemlo zdaleka tolik stabilizovan hospodsk a administrativn postupy a instituce. Restrukturalizace portugalskho hospodstv byla proto jednodum krokem ne transformace etablovanch panlskch struktur. lenstv v ES pojmalo Portugalsko jako zpsob stimulace ekonomiky a cestu k poslen nov vytven demokracie. Komise ve sv zprv o dsledcch vstupu Portugalska upozornila na mon naruen hospodsk homogenity ES po vstupu lto zem, zdraznila 28 % zamstnanost v zemdlstv a zminila tak slab hospodsk ukazatele. Nap. FfNP na hlavu v Portugalsku dosahoval ve jedn tetiny prmru ve zemch EU. (Daltrop 1986: 154) Navzdor)' zmnnm problmm navrhla Komise rekonstrukn pln a svolila k zahjeni rozhovor. Jak ji bylo naznaeno, bylo v mnoha oblastech postaven Portugalska pi pedvstupnch jednnch ve srovnn se panlskem mnohem mn problematick. Portugalsku se proto tak podailo dve

doshnout dohody a uzavt jednn o pijet. Provzanost zem jini vlny nicmn znamenala, e Portugalsko muselo pokat na doeen panlsk dosti. Nezavinn zpodn portugalskho lenstv bylo podntem cel ady vzjemnch konflikt. Rivalita mezi Portugalskem a panlskem byla ukonena a v dubnu 1984 podpisem smlouvy o vzjemn podpoe v prbhu desetiletho pechodnho obdob. (Preston 1997: 83)JI Vstup panlska a Portugalska do ES v roce 1986 pinesl mimo jin nov finann zvazky Spoleenstv a vytvoil tak nov fenomn stedozemn koa-5. Krize Spoleenstv a jej pekonn
IZ

licc". kter se zaala formovat v prbhu projednvn bn agendy v ES. Rozen na jih ale neznamenalo pouze vt finann nroky na fondy ERDF a ESF uren ku zmrovn hospodskch rozdlu zem ES. Pijet novch lenskch zem pineslo na druh stran spoleenstv nove kontakty a prohlouben obchodnch vazeb se zemmi Afriky, Latinsk Ameriky a pisplo k vytvoeni rozshl st lodn dopravy. 43
POZNMKY: 1. Krom Berlnsk a Karibsk krize byly vztahy Vchodu a Zpadu poznamenny sestelenm americkho pionnho letadla U-2 nad ruskm zemm v 1.5. 1960. Vztahy rovn, ovlivnila spn zkouka mezikontinentln rakety 26 8. 1957. vyputn umli; druice Sputnik 4 10. 1957 a prvn let lovka do vesmru na stanici Vbstok 12.4 1961. co na Zpad vzbudilo obavy z raketov pevaliv SSSR. 2. Francie a Nmecko uzavely 22. 1. 1961 jako potvrzen zkch nadstandardnch vztah Francouzsko-nmeckou smlouvu o spojenectv a spoluprci 3. Spolen trh se zemdlskmi vrobky byl regulovn centrlnmi cenami. Agrrn stry usilovaly o vy ceny. kter jejich farmm zajiovaly dostaten pjmy. Prmyslov zem naopak o ni ceny. protoe je centrln stanoven ceny nutily kupovat produkci za \ yi ceny. ne byla jejich svtov rove. Ble k principm spolen zemdlsk politiky v? 15 2 I. 4. V tto souvislosti je nutn pipomenout, e spolen zemdlsk politika se v lto dob pouze vytvela a nejednalo se o zabhnut1 model. Prozatmn financovn vysoce stanovovanch zemdlskch cen pomoc pspvk lenskch stt zvyovalo vliv ministr v Rad na formovni princip zemdlsk politiky. Nezvisl financovni Komis by naopak upevnilo vliv Komise a znamenalo nebezpe, e nadnrodn orgn spravujc vlastn pjmy bude usilovat o regulaci a stlaovn cen 5 Moravcsik uvd, e Hallstem pipravil balk spolu 5 komisaem Mansholtem bez konzultace * ostatnmi leny Komise a rovn bez konzultace se stlmi reprezentacemi. (Moravcsik 199S1 2281 Dinan v tlo souvislosti upozoruje, e byl ostatnmi lenvKomtsc (pedevm R. Marjohnem) upozornn na riziko, e balk nebude schvlen. Hallstein ale se staenm balku nesouhlasil, a dokonce svou vizi oznmil v Evropskm parlamentu dve ne v Rad. (Dinan 1994:47) 6. Konkrtn chtla Francie projednvat financovni zemdlstv na odlinm principu, ale souasn tak, aby mohla zachovat vku cen. Ostatn stty ale nechtly problm financovn zemdlstv separovat. Francie pro svj ntlak na oddlen poloky vyuvala asovfaktor. Rozhodnut o financovn toti, muselo bt pijato do 30 6. Proto, kdy Francie 2S. 6. trvala na separtnm eeni financovan zemdlstv, atmosfra se zhorovala a bylo zejm, e vypukne krize. Nsledn 30. 6 v noci francouzsk ministr skuten opustil jednm. (Dinan 1994:47 481 7. Jednalo o vbory odpovdajc konkrtnmu projednvanmu problmu zasteen pod COKEPER Vbor stlch zstupc, kter psob jako pedstupe Rady ministru. Ble k soustav vbor viz kap. 9 a 10. V tto souvislosti Moravcsik upozoruje, e Francie ponechala na rovni stl reprezentace v Bruselu asistenta a zachovala reprezentaci \ e studijnch skupinch a dcch vborech. Dle zdrazuje, fc pohrky o monm vystoupeni112 Evropsk unie Francie z EHS pronesen v prbhu krize byly pouze formln. Dokladem je pro Moravcsi-ka ji zmnn zachovn reprezentace v rovni ji bcch aktivit EHS a konen tak fakt. e de Gaulle obhajoval strukturu EHS na domc politick scn. (Moravcsik 1998: 229)

8. Ble k vlivu prezidenta de Gaulla na politick vvoj Spoleenstv v prbhu jeho funknho obdobi nap. Dinan (1994 31551. 9. Francie se bezesporu obvala ztrty pudpory ostatnch zemi ES. kter 26. 10 1965 vydaly prohleni, e podaj Francii o rezignaci na lenstv v ES. (Vanthoor 1999: 32) Moravcsik uvd, e ve stejn dob deklarovala zbvajc ptka ochotu pijmout Britanii a pokraovat v integraci bez Francie. (Moravcsik 1998 229) Dalm impulsem ke zmn francouzskho postoje byly tak prezidentsk volby 5 12. i 965, kdy de Gaulle nezskal oekvanou nadpolovin vtinu. Tento vsledek by! pitn vzv FNSEA (Fedration Nationale des Syndicats Exploitants Agricoles sdruujc zemdlce), abyjejich 5 milion len nevolilo de Gaulla, kter svm chovnm v EHS a hrozbou vystoupeni ze Spoleenstv pokozuje jejich zemdlsk zjmy. Moravcsik v tlo souvislosti zdrazuje, e okamit po druhm kole vtznch prezidentskch voleb 19. 12. 1965 jmenoval De Gaulle ministra F.dgara Faurea, kter prosadil zven cen hovzho, mlka a dal vhody. Bezprostedn nuto se tak Francie vrtila k jednn v Rad. Moravcsik 199R: 180-181) 10. Britsk premir Wilson pi podni druh dosti pedpokldal, e zsk podporu Francie mimo jin i proto, e ml urit sympatie k Lucemburskmu kompromisu. Bruska strana se nicmn rozchzela ve strategii vi EHS. Premir spolhal na podporu francouzskho prezidenta, zatmco ministerstvo zahraninch vci propagovalo tlak na ostatn leny (tzv. vldnou ptku"), je ml sekundrn psobit na Francii. Komplikac se nicmn pozdji stalo britsk prohlen o zklamn z francouzsk reakce vi NATO. Plynule se tak uplatnila strategie psoben na ostatn lensk stty, kter ale nebyly schopn Francii ovlivnit. Ble k podni druh dosti srov. Young (2000: 82 95). 1 I.Dinan upozoruje, e Pompidou neml dky slab pozici franku v roce 1969 postaven v EHS, kter by bylo srovnateln s de Gaulletn. Ble k vlivu Georgese Pompidoua na politick vvoj Spoleenstv srov nap. Dinan (1994: 59-64). 12. Ble k podntm, okolnostem a vznamu zaloen Evropsk rady viz kap. 8. 13. Ble k rozpotovm otzkm viz kap. 19. 14 Ble k analze Wernerova pinu viz 16.1.6. 15. K izolaci agendy EPS a dalmu vvoji srov. kap. 17. 16. V tto souvislosti je nutn poznamenat, e struktura tri spoleenstv byla od svho potku postavena jako oteven. I. 237 Smlouvy o EHS pvodn pedpokldal pouze jedinou podmnku, a tou bylo, aby kandidtsk stt byl na zem Evropy. Tento lnek byl novelizovn a postupn a to prostednictvm JEA (zapojen Evropskho parlamentu), Smlouvy o EU a Amsterodamsk smlouvy (dodrovn zsad uvedench v I. 6 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou). Vsledkem dlch zsah do tohoto lnku je aktuln stav, kdy kandidtsk stt podv dost Rad, kter v otzce vstupu konzultuje Komisi. Rada o rozen rozhoduje jednomysln, po souhlasu Evropskho parlamentu, kter schvaluje vtinou vech poslanc Dohoda, kter upravuje podmnky pijeti podlh ratifikaci vemi lenskmi stty. V roce 1973 a pi rozeni v letech 1981 a 1986 tedy dohoda o pistoupen nepodlhala souhlasu Evropskho parlamentu. V ppad rozeni v roce 1995 ji ano. 2mnu v procesu pistupovni uinil tak podpis Smlouvy o EU. Kandidtsk stt se v tomto procesu z hlediska prvnho stv smluvn stranou Smlouvy o EU, ale nikoliv lenem EU. nebo EU nen mezinrodn organizac a nem prvn subjektivitu. Tento fakt je mimo jin5. Krize Spoleenstv a jej pekonn _________________________________113 tak doloen tm, e souhlas se vstupem neudluje EU. ale primrn lensk stty v Rad. (Tich aj. 1999. 53} V souvislosti s tmto vysvtlenm je rovn vznamn fakt, e ve smlouvch nen nijak oetena monost vystoupen ze Spoleenstv a e smlouvy (\ yjma ESL'O) jsou podepsny na dobu neuritou. Ble k prvnm aspektm vystoupeni z EU a k trvalmu charakteru lenstv srov. (Tich aj. 1999:63) 17 K intenzivnmu jednn mezi zpado-a vchodonmeckou vldou dolo v rozmez bezna a? kvtna 1970, vztahy s Polskem hly stabilizovna podpisem nmecko-polsk dohody 2. 12. 1970 a vztahy se SSSR podpisem smlouvy o zdren se nsil 12. 8. 1970. V souvislosti s tmito kroky hrozc alternativou pipadnho sjednocen Nmecka, se francouzsk prezident Pompidou rozhodl pro spojenectv" s Velkou Britnii, kter mla Francii pomoci Nmecko kontrolovat (Young 2000: 98; Urwin 1991: 138) lS.Grccnwood zdrazuje, e premir Heath mel ponkud vlanj vztahy k USA a jeho komunikace s Franci byla o to snadnj. (Greenwood 1992. 95- 100)

19. K prbhu procesu vstupu Velk Britnie, ale tak Dnska a Irska srov Sychra (2001) 20. Ble k pouvn nstroje referenda v Dnsku (v letech 1916 Gallagher( 1996) 21. K pouvn nstroje referenda v Norsku srov. nap. Wyllcr (1996). 22. Francie v souvislosti s dohodou o prvnm rozenm ES 16. 3. 1972 vyhlsila, e v tto vci uspod referendum. Vsledkem referenda konanho 23.4. 1972 bylo potvrzeni rozen vtinou 68 % voli. Toto referendum bylo historicky prvnm referendem v F.S konanm za elem potvrzen dohody uinn na mezivldn rovni. (Pinder 1998a: 55) 23. Pkladem odlin vyjednvai taktiky Velk Bnlnie a odmtnutm balkovho principu jednni byla reakce na projekt spolen mny kompenzovanho zaloenm regionln politiky bezprostedn po jejm vstupu. Ble viz 15.2.7. 24. Vce k tzv. britskmu problmu spojenho s rozpotem Spoleenstv viz 19.2.9., 19.2.10. a 19.2.7. Jeho konkrtn een na summitu ve Fontaincblcau viz 19.2.10. Problmem se mimo jin zabvaj nap. Lintner, Mazeyov(l991: 146-164). 25. Ble k vnitropolitick situaci ve Velk Britnii ped vypsnm referenda srov. nap. Pinder (1993: 57-59], nebo k britskmu vstupu Young|2000' 100 117). 26. H. Wilsonsvj zjem na renegociaci podmnek vstupu a monost referenda a vystoupen ze Spoleenstv prezentoval ji v letech 1970- 1971. Veejn mnn, kter bylo pvodn na jeho stran, se vak postupn od mylenky vystoupen odvrtilo. Dvodem bylo napklad zaloeni fondu F.RDF (ble viz 15.2.7.), dle zaloen Evropsk rady, publikace Tmde-mansovy zprvy, podpis Lomeskch dohod (oboj viz ne) a konen tak vydni zprvy Komise z 30. 1 1975 zabvajc se analzou koreknch mechanism financovn. Summit v Dublinu 10. 11.3. 1975 pot rozhodl o navrcen sli pspvku do Britnie prostednictvm fond. (Young 2000" 111) Ble ke strategii Wilsona pi pokusech o renegociaci srov. tak Orccnwood (1992 . 100-- 103). K aktuln diskusi o vhodch a nevhodch lenstv Velk Britnie v EU srov. Hmdley, Howe (2001). k pouvn nstroje referc-nda ve Velk Britnii srov. Balsom (1996). 27. Ble k vnjm vztahm Spoleenstv viz 15.2.3. 28. Projekt byi diskutovn ve vech nrodnch parlamentech, jejich podpora mla napomoci k realizaci unie. Ble k prbhu jednni a vsledkm srov. Corbett (2001 185 194). 29. Blzek analze celho projektu vizCorbett (2001: 161 172). 30. Dikttorsk reim A. O Salazara a M. J. Caetana v Portugalsku padl 25. 4. 1974, v ecku 25. 7. 1974 a ve panlsku byl ukonen nstupem krle Juana Carlose po smrti generla Franca30. 10. 1975.114 Evropsk unie
3 I V prbhu rozhovor o vstupu ecka se z sti tyto obavy uklidnily, protoe se podailo zahjit innost mnovho systmu a uskutenil prvn pm volby do Evropskho parlamentu Tyto poloky {ble viz kap. Ida II) byly povaovny za zruku zabrnn ro?edn integrace. Komise se pozdji domnvala, e vlna tzv jinho rozen by mohla psobil jako dostaten tlak na revizi instituci. (Dinan 1994: 84) K problematice vstupu ecka srov Svama(2001). i! D. Dinan \ tto souvislosti uvd, e kdyby ES dokzalo pedvdat dal udlost. pra\dpo-dobn by svj postoj k ecku zmnilo. ecko toti po svm vstupu zaalo pomrn razantn vyjednval o zpodn implementace vybran legislativy, o pjkch, a dokonce z/cn podprnho fondu (ble viz 1 5.2.7 |. lim podmnilo svj souhlas se vstupem panlska a Portugalska \ roce 19X6. (Dinan 1994: R3-S4) 33. Prozatmn dohoda byla poslze pijata na zasedn Rady ministr 30. 5. ]9i0 v podob Izv nazen /c 30. kvtna (30 May Mandte). Jejm zkladem byla dl kompenzace Britnii a pslib. >e po roce 19X2 dojde ke komplexn restrukturalizaci systmu pspvk a dle, e Komise bude studovat nove zpsoby een britskho pspvku. Dvoulet limit dohody byl svzn s oekvnm reformy spolen zemdlsk politiky (McA Mister 1997 140-15 I) 34 N"a zatku K0 let prudce narostly nklady rozpotu HS, a tm se zlepily ance Velk nriinie na prosazeni zmny rozpotovch pravidel. Rozpoet vzrostl pedevm kvli rostoucm garantovanm cenm ie spolen zemdlsk politice a kvli poklesu svtmch cen potravin, a tm i vtm nkladm ES na vyvoz pebytk. Bli/e srov 15.2.1 Britnie nkolikrt nespn oponovala zvyovn zemdlskch cen, a pokusila se dokonce uplatnil v tto souvislosti Lucembursky kompromis, pedevm na zasedni Rady ministr 10 I I. kvtna 1982, kde ; ovem nakonec bylo znemonnu uplatnit poadavek jednomyslnosti. (McAlhster 1997. 142) Ble k uplatnn Lucemburskho kompromisu viz kap. 9

1995) srov. nap. Svensson (1996], v pipad Irska

35 Moravcsik upozoruje na pvodn strategii francouzskho prezidenta Francoise Mitterranda (1916- 1996), kter nahradil V. Giscarda Eslaing 10. 5. 1981 Mitterrand chtl pvodn izolovat Britnii a v ppad, e neustoup ze .svch poadavk, vytvoit za podpory Kdhla paralelu dvoiirychlostni Evropy, v ni by byla Britnie ponechna vzadu za Francii a Nmeckem. (Muravesik 1998 351 352) 36. K financovni a reform vdaj viz kap 19. 37. Ble k problematice Evropy oban srov. nap. Pantelov (1999: 53-54). 3 8. Soust snahy evropskch orgnu o vt popularizaci evropskho integranho procesu byla napklad masivn prezentace vlajky KS, evropsk hymny, podm dne Evropy 9. 5. apod. 39. Vzhledem k tomu, e Doogcv vbor mil eit pipadnou revizi Smlouvy o EHS, byla tak [ako paralela i psobenm Spaakova vboru oznaovn jako izv. Spaakv vbor II (Dinan 1994 114) 40 Komplexnm dokumentem Komise posuzujcm dopad rozeni z roku 197"? byl tzv Fresco pper, neboli ,Vzva k rozen*', publikovan roku 1978. 41. fctlie k procesu transformace Portugalska, k procesu vyjednvn a k aplikaci strukturlnch fond v tto zemi ;itd. srov. nap. Vasconcelos, Seabra (20001 42 K problematice rozen ES o panlsko a Portugalsko \ etn jednn o vstupu srov Kru-tilek(2001) 43 Ble ke vztahm EU a pedevm Stedozem a Afriky viz l_isler(1997).6. Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii

115

6. OD EVROPSKHO SPOLEENSTV K EVROPSK UNII

6.1. SIL O PROHLOUBEN INTEGRACE
Za vyvrcholeni dlouhodobho sil o reformu ES je v jistm smyslu mono povaovat rok 1985. Dne 7. ledna 1985 se ujala funkce nov Komise veden Jacquesem Delorsem (*1925), jeho zsadni vliv na /.intenzvnn evropskho integranho procesuje srovnvn s vznamem prvnho pedsedy Komise Wal-tera Hallsteina. (Crai 1996: 47)

6.1.1. Ambice Delorsovy Komise

Delors byl pesvden o nutnosti poslit nadnrodn rozmr Spoleenstv, protoe podle jeho nzoru pouze supranacionalita byla zrukou spnho vytvoen politick unie. Delors si uvdomoval oslaben postaveni Komise po krizi v edestch letech, nutnost navzal novou formu spoluprce s Radou ministr a tak potebu ziskat podporu evropsk veejnosti. Ve sv nstupn ei ped F.vropskm parlamentem 14. ledna 1985 se Delors osobn distancoval od vlny veobecn skepse" oznaovan jako europesimismus" nebo tak eurosklcrza" (McAllister 1997:127) a vyzval k vti dve vi Komisi. Prosazoval rozeni integranch aktivit do novch oblasti (nap. do sociln sfry, jej unifikace by podle nj podpoila mobilitu pracovnch sil na jednotnm trhu) a rovn zdraznil zjem o dosaen dalho integranho stupn, kterm mla bt Hospodsk a mnov unie (HMU). (Grant 1994: 67) Dalm kolem, kter pro ES Delors pi svm nstupu do funkce stanovil, bylo finann ozdravn Spoleenstv. ES se v polovin osmdestch let potkalo mimo jin s rstem nklad na spolenou zemdlskou politiku. Podle Delorse bylo Spoleenstv schopno realizovat nov programy pouze po odpovdajc finann stabilizaci, a tud i reform vdaj urench na spolen politiky. Zkladn podmnkou dalho rozvoje integrace vak bylo dosaen nkterch cl, kter se dlouhodob 7 rznch dvod nedailo naplnit. Klovm kolem se z tohoto hlediska jevilo pedevm dokonen projektu tzv. volnho pohybu ty svobod, tedy zbo, osob, slueb a kapitlu.1116
Evropsk unie

Realizace zmnnch kol byla podmnna pravou institucionlnho schmatu Spoleenstv a podle Delorsova pesvdeni tak poslenm nadnrodnho vlivu evropskch instituc vi lenskm sttm

ve vybranch oblastech. De-lors v tomto ohledu prosazoval postupn, stabiln" a dajn tak pro lensk zem vhodn pesouvn kompetenc ve prospch nadnrodnho rozmru Spoleenstv. Podmnkou realizace dalch integranch krok byla pro J. Dclorse efektivn fungujc Komise. Po svm nstupu do adu pistoupil k jej reform, pokusil se o zefektivnn jejho vnitnho chodu a tak usiloval o obnoven jej pozice inicitora novch aktivit ve Spoleenstv.2 6.1.2. Bila kniha o vnitnm trhu Hlavnm clem ovem zstvalo vybudovan spolenho trhu, co byl kol, kter byl poprv zminn ji v zakldajcch smlouvch Spoleenstv. Vlivem zmny zahranin politiky Francie a jejch postoj v rmci ES, kter postupn vedly a k vyvrcholen vnitn krize Spoleenstv v roce 1965, vak dolo k perueni pvodn stanovenho harmonogramu vytven spolenho trhu. Lucembursk kompromis z roku 1966 toti zabrnil vyuit monosti uplatnit hlasovn kvalifikovanou vtinou ve tet fzi vstavby spolenho trhu (jak to pedpokldaly zakldajc smlouvy) a vedl k poklesu autority nadnrodnch orgn odpovdnch za jeho budovn. Od potku sedmdestch let bylo mono v rmci ES pozorovat sniujc se odpovdnost jednotlivch stt pi realizaci a dodrovn spolen stanovench cl a kol, co bylo mj. provzeno stle astjmi pokusy lenskch zem chrnit svoje nrodn ekonomiky pomoc tzv. netarifnch opaten. Jednalo se o postupy brnici voln souti a uskutenn volnho pohybu ty svobod, kter nebyly explicitn zmnny ve smlouvch. Jedinou barirou proti pouvn netarifnch omezen, a tm i postupnmu rozkladu spolenho trhu a stanoven integran rovn se stal Evropsk soudn dvr,' Delors si uvdomoval, e dokonen spolenho trhuje nezbytn pro jakkoliv integran posun, a proto se pro Komisi stalo splnn toholo kolu jednoznanou prioritou. Pod vedenm lorda Arthura Cockielda, britskho komisae pro obchod, vypracovala Komise dokument - blou knihu s nzvem Dokonen vnitnho trhu (dle jen Bl kniha o vnitnm trhu), znm takjako tzv. Cockfieldova bl kniha, (Vanthoor 1999: 111) Tento materil publikovan Komisi 14. ervna 1985 popisoval situaci ve Spoleenstv a ve form seznamu uvdl vechna petrvvajc omezen a pekky volnho pohybu ty svobod. Bl kniha o vnitnm trhu zachytila tm 300 poloek, kter rozdlila do t skupin na fyzick, daov a technick barir)', a stala se tak fakticky sumem existujcch ochrannch opaten, je byly vyuvny lenskmi stty ES. Soust Bl knihy o vnitnm trhu bylo tak stanoven termnu definitivnho dokonen spolenho trhu. Komise navrhovala, aby tzv. Fvropa bez hranic byla dokonena k 1. lednu 1993.6.
Od Evropskho spoleenstv K Evropsk unii_______________________117 6-1.3. Schengensk dohoda

Agenda Spoleenstv se v tto dob neomezovala pouze na dokonovn ji definovanch kol, ale Spoleenstv usilovalo i o prohlouben spoluprce v dalch oblastech navazujcch na spolen trh. Ve stejn den, kdy byla oficiln zveejnna Bl kniha o vnitnm trhu. tedy 14. ervna 1985, byla tak podepsna tzv. Schengensk dohoda pojmenovan podle msta svho podpisu, msta Schengenu v Lucembursku. Tato mezivldn dohoda Nmecka, Francie, Belgie, Lucemburska a Nizozem

zavazovala signatsk zem ke zjednoduen hraninch kontrol a plnovala jejich pln odstrann. Krom toho se v n ale signatsk zem zavazovaly i k vraznjmu zabezpeeni vnjch hranic ES: Pokud se tk pohybu osob. budou strany usilovat o zrueni kontrol na spolench hranicch ajejich pesunuti na vnj hranice. Za tm elem se tam, kde to bude nezbytn, vynasna s pedstihem sjednotit legislativu a administrativn pedpisy tkajici se /kaz a omezeni, na kterch se kontroly zakldaj, a pijmout doplujc opaten smujc k zachovn bezpenosti a k zamezeni nezkonn imigrace oban stt, kter nejsou leny Evropskch spoleenstv.'" (i. 17 Schengensk dohody) Schengensk dohoda zstala v roce 1985 omezena na vyjmenovanou skupinu stt a nebyla soust smluvnho rmce ES. Postupem asu se nicmn odstranni hraninch kontrol, a tm i zjednoduen dalch formalit nezbytnch I zajitn pohybu osob uvnit ES, stalo pedmtem zjmu dalch lenskch zem. Agenda tzv. Schengenu se poslze stala natolik konsensuln, e u na potku devadestch let tvoila jeden z pil dalho rozvoje Spoleenstv, a v prbhu dalho desetilet dokonce jeden z klovch bod nadnrodnch aktivit."1
6.2. JEDNOTN EVROPSK AKT

Bl kniha o vnitnm trhu z roku 1985 pomohla Spoleenstv pesnji definovat pekky a obte spojen s budovnm spolenho trhu. Krom identifikace a klasifikace petrvvajcch omezen spolenho trhu byly jako pvodci stagnace oznaeny institucionlnmi limity. Zdrazovna byla pedevm skutenost, e a do tto doby, tedy do poloviny osmdestch let, byla za proces rozhodovn o spolenm postupu v ES odpovdn vhradn Rada ministr. Jej integran psoben vak bylo limitovno snahou jednotlivch ministr o prosazovn krok zaruujcch ochranu nrodnch zjm. Rad, v ni bylo z tchto dvod pomrn asto uplatovno prvo veta. nemohla dn jin instituce - s vjimkou Evropsk rady. kter se ovem nezabvala bnou agendou - z hlediska faktickch pravomoc v rmci rozhodovacho procesu konkurovat, a tedy ani inn oponovat. Evropsk parlament stl v polovin osmdestch let zcela mimo118___________________________________________Evropsk_uni legislativn proces a Komise byla v tto dob ve svch pravomocch omezena v dsledku Lucemburskho kompromisu soustavou vbor a tak rostoucm vlivem Vboru stlch zstupc. Procedury definovan v zakldajcch smlouvch a jejich doplcch byly zdlouhav a nepehledn. Stle astji se hovoilo o netransparentnosti procesu rozhodovn a v souvislosti s jednotlivmi institucemi tak o tzv. deficitu demokracie v rmci ES. Otzka institucionln reformy Spoleenstv se proto stvala stle vce aktuln. lensk zem nebyly jednotn ve stanoven integranch priorit a neshodovaly se ani v pedstav dalho vvoje Spoleenstv v nvaznosti na spolen trh. lo pedevm o to, zda ro/vjet integraci smrem k mnov unii, a tak o otzku, zda a jak posilovat z,ahranin-politickou spoluprci lenskch zemi. Postupn se vak ukazovalo, e dohoda o tchto klovch bodech je zejm zkladn podmnkou pro dal rozvoj integrace, a dokonce i nezbytnm pedpokladem pro realizaci cl definovanch Blou knihou o vnitnm trhu.

6.2.1. Mezivldn konference v roce 1985 Vzrstajc poteba weit nesoulad mezi lenskmi stty ve vech tchto otzkch vedla k nvrhu svolat mezivldn konferenci, kter byla jedinou platformou, kde by bylo mono pijmout komplexn dohodu. Obecn rmec jednn lenskch stt a jeho komplexnost vhodn vystihl britsk politolog McAlhster, kdy soubor diskutovanch podnt oznail jako megabalk". (McAUister 1997: 183) Reforma instituc, zahranin-politick spoluprce a ji naznaen otzka dalho vvoje integrace v nvaznosti na dokonen spolenho trhu navc pedpokldaly zsahy do textu zakldajcch smluv, a proto byla mezivldn konference jedinou alternativou, kde mohl bt soubor uvedench otzek adekvtn politicky een. K zsahu do platnho prvnho rmce mli toti mandt vhradn pedstavitel lenskch stt ES. Zmna smluv podlhala rozhodovn len jako suvernnch aktr, a pedpokldala tud jednomyslnost. O nezbytnosti tak hlubokho zsahu do zakldajcch smluv vak nebyly pesvdeny vechny lensk stly. Vhrady proti svolni mezivldn konference mlo Dnsko, ecko a konen tak Velk Britnie, jej premirka Thatcherov charakterizovala mezivldn konferenci jako ztrtu asu". (Urwin 1991: 228) Nesouhlasn stanovisko tchto zem, jim dostaovala dosaen rove integrace a kter neusilovaly o rozvoj spolen mny ani zahranin-pohtick spoluprce, bylo nicmn na milnskm summitu 28.-29. ervna 1985 pehlasovno. O zahjeni mezivldn konference zde rozhodovaly lensk stty na zklad lnku 236 Smlouvy o EHS, kter1 kal, e:.....vlda kadho lenskho sttu a nebo Komise mohou pedkldat Rad nvrhy na zmnu tto smlouvy. Jestlie se Rada po vyslechnut nzoru Shromdn a podle poteby t Komise vyslov kladn o svoini konference pedstavitel vld lenskch stt, svol pedseda rady6.
Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii___________________________119

tuio konferenci, aby ve vzjemn dohod rozhodla o zmnch, je je v tto smlouv teba provst...". Vzhledem k tomu, e uspodn mezivldn konference podpoil Evropsk parlament a z pochopitelnch dvod tak Komise, rozhodly se lensk stty nevyhovt britsk dost o konsensulni hlasovn a na zklad vtinovho principu pijaly rozhodnuli svolat mezivldn konferenci na podzim roku 1985.(Grant 1994;72) Mezivldn konference na rovni ministru zahraninch vci byla zahjena v Lucemburku 9. z 19X5. Ppravn prce a diskuse probhaly ve d\ ou hlavnch pracovnch skupinch, piem okruhy problm, je v nich byly probrny, odpovdaly jednotlivm hlavm pozdji pijatho zvrenho dokumentu. Prvn odborn skupina, na/van Dondelingerova", byla zamena na problematiku revize smluv a druh tzv. skupina politickch editel byla vytvoena pro rozpracovn problematiky EPS. (McAlhster 1997: 177)

6.2.2. Pijeti Jednotnho evropskho aktu

Vsledkem mezivldn konference," kter byla ukonena na summitu v Bruselu 16.-17. prosince 1985. sestl dokument pojmenovan na nvrh pedsedy komise Jacquese Delorse Jednotn evropsk akt (JEA, Single F.uropean Act)," co melo vyjadovat homogenitu obou skupin otzek projednvanch na konferenci (Grant ! 994: 74)

K hlavnm vsledkm schvlenm v JEA patilo rozhodnut odstranit prvo veta pi hlasovn v Rad ve vybranch oblastech, co mlo pispt k rychlmu dobudovn spolenho trhu. dle rozhodnut o zapojen Evropskho parlamentu do legislativnho procesu a v neposledn ad tak stanoven novch spolench cl integranho procesu Spoleenstv mlo podle JF.A dle smovat k pijet spolen mny a k vytvoen podmnek pro u spoluprce v oblasti zahranin politiky Vznamn rozeni vlivu Spoleenstv do prozatm neintegrovanch oblast vak nebylo v souladu se zjmy vech lenskch stt. V zvru konference 7. nora 1986 deklarovaly svj odmtav postoj Dnsko, ecko a Itlie." Tyto zem se potom 17. nora 1986 odmtly pipojit ke slavnostnmu podpisu JEA v Lucemburku. Jejich postoj se zmnil po spnm referendu v Dnsku, je se konalo u 27. nora, kdy se 56 % Dn vyslovilo ve prospch JEA. O den pozdji Dnsko, ale i ecko a Itlie, podepsaly v Haagu text JEA. m byla zahjena ratifikace dokumentu ve vech dvancti lenskch sttech na zklad jejich vlastnch prvnch norem." (Corbett 2001: 248-250) 120
_________ ^_^_________Evropsk unie ____

6.2.3. Obsah Jednotnho evropskho aktu JEA se skldal celkem 7. 34 lnk pozmujcch texty Smluv o EHS. ESUO a EURATOM.'1 Prvn zmnou bylo ukotven instituce Evropsk rady do primrnho prva ES. (i. 2 JEA1 Pravideln se schzejc summit se do tto doby objevoval pouze v politickch prohlench, a akoliv ml na chod Spoleenstv nezpochybniteln vliv, nemla jeho existence dnou oporu v zakldajcch smlouvch. Dal vznamnou institucionln zmnou bylo poslen Evropskho parlamentu, kter ji nadle neml vystupovat pouze v roli poradnho orgnu, ale jako instituce spolupracujc na pijmni evropsk legislativy. JEA zavedl novou tzv. kooperan proceduru (procedura spoluprce), kter umoovala zaujmout parlamentu v legislativnm procesu v uritch situacch msto po boku Rady a pedkldat pozmujc nvrhy v rmci t/v. druhho ten. (i. 7 JEA) Tato /.mna v postaven Evropskho parlamentu se tkala pouze omezenho okruhu ot/ek, pedevm rozhodnut souvisejcch se spolenm trhem. Vznamn posun postaven parlamentu v rmci institucionln soustavy Spoleenstv pineslo tak rozen jeho pravomoc na proceduru schvalovn zvanch mezinrodnch zvazk vetn pijmn novch lenskch stt, kde byl napt souhlas Evropskho parlamentu pro pijet pslunch rozhodnut nezbytn. Platnost tchto akt byla podle JEA tedy podmnna nejenom souhlasem Rady. jako tomu bylo dosud, ale nov muselo bt tak dosaeno rozhodujc vtiny v Evropskm parlamentu, (i, 8 a 9 JEA) V JEA byl tak definovn vnitrn trh a stanoven harmonogram pro jeho dokonen, co v praxi znamenalo potvrzen obsahu ji dve odsouhlasen Bl knihy o vnitnm trhu. kterou vydala Komise v roce 1985. Vnitn trh byl definovn jako ,.oblast bez vnitnch hranic, v n je zajitn voln pohyb zbo, slueb, osob a kapitlu v souladu s ustanovenmi tto smlouvy", tedy poloek znmch tak jako tzv. tyi svobody, (i, 13 JEA) JEA dle zavazoval lensk stty k dobudovn spolenho, nebo tak tzv. vnitnho jednotnho trhu bhem obdob koncho 31. prosince 1992"'. (i. 13 JEA) Spolenho trhu se dotkal tak dal z reformnch krok, kter upravoval proceduru pijmni rozhodnut. Ve snaze zrychlit pijmn legislativy se lensk stty dohodly, e nadle budou v

otzkch t?v. volnho pohybu ty svobod rozhodovat v Rad vhradn kvalifikovanou vtinou, (i. 14-19 JEA) Zhodnoceni vznamu tto zmny je mon pouze v historickm kontextu a pi uvdomeni si souvislosti tohoto rozhodnut s vvojem Spoleenstv v letech 1965--1966. Hlasovn kvalifikovanou vtinou mlo bt podle pedchzejcch dohod zavedeno ji v polovin edestch let, ale dky politick krizi ukonen Lucemburskm kompromisem bylo nutno od splnn tohoto harmonogramu ustoupit. Vznam JEA je tedy mimo jin prv v odstranni nestandardnho 6. Od
Evropskho spoleenstv k Evropsk unii____________ 121

zsahu do mechanism rozhodovn a v obnoven pvodn zamlenho harmonogramu 1() Dal sti JEA byly zameny pedevm na stanoven dvou novch cl Spoleenstv. V lnku 20 se lensk stty pihlsily ke sbliovn hospodskch a mnovch politik". Zmr vybudovat HMU nebyl ovem ble specifikovn. Druhm clem stanovenm v JEA bylo propojen prozatm separovan agendy EPS s institucionln strukturou Spoleenstv. V JEA (Hlava III) byly definovny cle EPS a mechanismy jejho jednni vetn institucionlnch a technickch podmnek. Podle JEA jsou iensk stty v rmci EPS povinny: ,.a) ... vzjemn se informovat a radit o jakchkoliv zahra i n-politickch otzkch veobecnho zjmu tak, aby zajistily, e jejich skuten vliv je uplatovn co nejinnji koordinac, sbliovnm stanovisek a uskuteovnm spolench krok, b) konzultace jsou konny dve, ne vysok smluvn strany rozhodnou o svm stanovisku. ..." (i. 30 JEA) JEA obsahoval tak vzvu k navzn vt spoluprce lenskch zem v oblasti zahranin-politickch vztah, protoe v nm bylo uvedeno, e ... k zajitni rychlho zaujmn spolench postoj a uskutenn spolench krok se Vysok smluvn strany, jak jen to bude mon, zdr kladen pekek vytven konsensu a spolenm krokm, kter by z nj mohly plynout..." (i. 30 JEA) Akoliv nejvznamnjm pnosem JEA bylo odblokovn procesu integrace v oblasti vnitnho trhu nvratem k hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad. staly se soust zde zakotvench reforem tak zmny v sociln oblasti, v pi o ivotn prosted, ve vzkumu a v technologickm rozvoji. V JEA by!o tak zmnno sil o een otzek spojench s ekonomickou nehomogenitou ES, kdy se v lnku 23 JEA uvdlo, e: ,,.. .Spoleenstv se zamuje zvlt na zmenovni nerovnomrnosti mezi rznmi regiony a zaostalosti region, jim se dostv nejmen podpory."' 6.3. CESTA K EVROPSK UNII Jacques Delors po svm nstupu do ela Komise v roce 1985 si jako hlavni kol vytki realizaci dve stanovench a dosud nesplnnch cl, jakmi bylo napklad budovn spolenho trhu, nebo prava princip hospodaeni ES. Delors usiloval o rozvoj integrace smrem k politickmu sjednocen, a proto povaoval dokonen vnitnho trhu a zajitn finann stability Spoleenstv za zkladn podmnky dalho vvoje integrace.122 6.3.1. Reformn nvrhy Delorsovy Komise Po pijet reforem zakotvench v JEA. kter potvrdily odhodln lenskch zemi dokonit vytven vnitrnho trhu, se proto Komise soustedila na finann otzky. V centru jej pozornosti byla pedevm reforma rozpotovch pravidel a tak celkov reforma finann politiky Spoleenstv. V druh
Evropsk unie

polovin osmdestch let patila k aktulnm problmm eenm uvnit ES uv. politika kohe-ze, je byla zamena na /.mrovn hospodskch rozdl mezi lenskmi zemmi. Toto sil se ovem ve finann oblasti projevovalo poadavkem na zven stky uren pro strukturln fondy. 6.3.1.1. Delorsv balk I Snaha Dclorsem veden Komise o uskutenn finann reformy FS byla realizovna pomoci srie tzv. stabiliztor. Prvnm a nejznmjm byl tzv. Delorsv balk I, kter' byl schvlen na zasedni Evropsk rady v Bruselu konan ve dnech i I.-13. nora 1988. Tenio soubor opaten k een finannch otzek ml bt prostedkem k spnmu dosaen zmr definovanch v JEA a jeho clem bylo mimo jin snen nklad na spolenou zemdlskou politiku pedstavujc piblin 67 % vdajovch prostedk ES." 6.3.1.2. Cecchiniho zprva Dalm krokem Komise bylo vypracovn t?v. Cecchiniho zprvy, kter byla pedstavena v noru 1988. Obsahem tto studie, pipraven analytickou skupinou vedenou Paotem Cccchinim na dost Komise, byl pehled monch vhod, plynoucch z plnho dokonen jednotnho trhu, a naopak sumarizace nklad vznikajcch nsledkem rozttnosti trhu v ES. V tto souvislosti zprva hovoila o stce pohybujc se okolo 200 mld. ECU.n 6.3.1.3. Sociln charta Plny Komise smovaly k prohlouben integrace na zklad ekonomickch krok. Snaha urychlit dokoneni deklarovanch cl Spoleenstv prostednictvm Bl knihy o vnitnm trhu. JEA, Cecchiniho zprvy a finann reformy byla zavrena pedloenm nvrh, kter navazovaly na prozatm prvn oeten zkladni rmec spolenho trhu. Prvn z oblast souvisejcch se spolenm trhem byl sektor socilnch slueb a socilnho zabezpeen. Podle Delor.se bylo rozhodnut o postupnm sjednocovni sociln oblasti vyvolno potebou zajistit funkn pohyb pracovnch sil po evropskm trhu. Uili Komise se proto soustedilo na zahjen socilnho dialogu a poslze na vytvoen Charty zkladnch socilnch prv pracovnk, znm tak pod zkrcenm oznaenm Sociln charta.'' Dokument obsahoval zajitn prva na svobodn usazovn na zem KS. svobodnou volbu a vkon povoln za spravedlivou odmnu, nrok na so-6. Od Evropskho spoleenstv
k Evropsk unii______^____________ 123

cilni ochranu atd. Pijet \z\. Sociln charty se uskutenilo na rovni f sttu a vld 9. prosince 1989 na summitu ve trasburku, ovem bez souhlasu Velk Britnie. Skutenost, e se Veik Britnie k pijeti Sociln charty nepipojila, znamenala, e mezivldn rozmr dokumentu byl omezen, a e by bylo nutno pistoupit k prav hlasovacch mechanism v ppadech, kdy by byly pro rozvoj sociln dimenze spolenho trhu vyuvny orgny Spoleenstv.
6.3.1.4. Delorsova zprva

Po pijet Sociln charty pedloila Komise dali dokument, o jeho/ vypracovn byl tzv. Delorsv vbor podn ji na summitu Evropsk rady v Hannoveru 27. 28. ervna 1988. Skupina expert pod vedenm pedsedy Komise se mla pokusit o analzu a konkrtni plnovn krok umoujcch

zzen HMU, tedy o podrobnj zpracovn dalho z okruh, kter byly v obecn politick rovin schvleny v JEA. Vsledek innosti pracovn skupiny byl v podob tzv. Delorso-vy zprvy pedstaven 12. dubna 1989. Dokument pedpokldal zaveden spolen mny ve tech stdich. V prvnm obdobi by se ES zamilo na ekonomickou konvergenci ekonomik lenskch zem a na prohlouben spoluprce v oblasti mnov a hospodsk politiky. Ve druhm stdium Delorsova zprva plnovala legislativn zmny ve Smlouv o EHS, vetn pijet opateni umoujcch ustaveni Evropsk stedn banky. V poslednm stdiu budovn spolen mny mlo dojt k zafixovn smnnch kurs a zaveden jednotn mny. 6.3.2. Britsk vhrady k dal integraci Jacques Delors a jim veden Komise neusilovali pouze o realizaci dosud nesplnnch kol, ale pokusili se iniciovat tak dali integran postup v sociln a mnov oblasti. Poslen integrace a jej dal rozvoj, kter Delors povaoval za pedstupe politick unie. nicmn nebyl v souladu se zjmy vech ien-skch zem. Zejmna Velk Britnie podporovala pouze omezenou ekonomickou dimenzi jednotnho trhu, a nesouhlasila proto ani s podpisem tzv. Sociln charty z roku 1989. ani s koncepci HMU. K nesouladu mezi integranmi zmry pedsedy Komise Delorse a britskou premirkou Margaret Thatcherovou, kter podporovala limitovan mezivldn rozmr spoluprce, dolo tak v souvislosti s silm Komise o prosazen harmonizace dan z pidan hodnoty (DPH) v lenskch zem ES, tedy o odstranni jednoho z petrvvajcch omezeni spolenho trhu. je byly zmnny v Bl knize o vnitnm trhu. Snaha Komise o zeni kly DPH - kter byla velmi vysok nap. v Dnsku a minimln, nebo dokonce nulov prv ve Velk Britnii - byla zdvodovna snahou o odstrann daovch banr ve spolenm trhu. Zem s nzkou hladinou DPH se nicmn pokusu o harmonizaci dan brnily, protoe se obvaly vzestupu hladiny spotebitelskch cen. (Urwin 1991: 236)124____________________________________________
Evropsk unie

Obavy britsk ministersk pedsedkyn Margaret Thatcherov z dalch integranch aktivit Spoleenstv, a ji v socilni, mnov oblasti, nebo v otzce dal harmonizace dan, vychzely z pesvden, e stvajc rove integrace je dostaten a e posunem sjednocen do dalch oblasti je poruovna suverenita lenskch stt. Postoj Velk Britnie k integranm snahm jdoucm nad rmec zakldajcch smluv vyjaduje nap. projev M. Thatcherov na slavnostnm ceremonilu v Evropsk koleji v Bruggch v z 1988, kde mj. ekla: ... mm prvnm principem je toto: nejlepim zpsobem jak vybudovat spn Evropsk spoleenstv je dobrovoln a aktivn spoluprce mezi suvernnmi, nezvislmi stty. Snaha o potlaen vdomi nrodn pslunosti a koncentraci moci v centru evropskho konglomertu by byla vysoce kodliv a ohrozila by ile, kterch se sname doshnout... Evropa bude silnj prv proto, e Francie je Francie, panlsko je panlsko a Britnie je Britnie a e kad z tchto stt m vlastni obyeje, tradice a identitu. Bylo by blzniv pokouet seje natsnat do jaksi unifikovan evropsk identity ..." (Salmon, Nicoll 1997: 210) Margaret Thatcherov zdraznila absenci pravomoc Spoleenstv pro integraci v novch oblastech, kter nejsou smluvn oeteny. Odpor Velk Britnie k novmu rozmru integrace tak upozorni! na

problm definice integranho cle, kter, akoliv se o nm asto hovoilo, fakticky chybl. V osmdestch letech se proto s novou intenzitou zaalo diskutovat o smovn evropskho integranho procesu a o problematice limit dalho sjednocovn.14 6.3.3. Rok 1989 a nov vzvy pro ES Ambicizn pln na dokoneni spolenho trhu se u lenskch zem ES til veobecn podpoe. Podobnou konsensuln podporu vak u nemly nov vymezen projekty sociln Evropy, rozvoje prozatm mezivldn koncipovanho schengenskho systmu a konen ani HMU. Nejednotnost v otzce dalho smovni Spoleenstv se dle prohloubila udlostmi navazujcmi na rozpad bipolmiho svta symbolicky vyjden pdem Berlnsk zdi 9. listopadu 1989. Zmna politick situace v F.vrop po rozpadu komunistickho systmu15 vedia mj. k jednnm o sjednocen Nmecka, je vyvrcholily v kvtnu 1990 tzv. rozhovory 2+4 v Bonnu,1" Vzhledem ke skutenosti, e dal rozvoj integrace a u v ekonomickm, nebo v politickm rozmru pekraoval rmec zakldajcch smluv, bylo nezbytn pistoupit k jejich revizi. Nstrojem revize se mla i v tomto ppad stt mezivldn konference. Proti jejmu svolni se vak postavila Velk Britnie. Na summitu v Madridu konanm ve dnech 26.-27. ervna 1989 byla ovem Velk Britnie pehlasovna, a tm ztratila monost zabrnit svoln mezivldn konference (Greenwood 1992: 115), jejm hlavnm bodem se rozhodnutm Evropsk rady ve trasburku z 8. prosince 19S9 mla stt HMU.6. Od Evropskho spoleenstv k
Evropsk unii______125

Vzhledem ke zven mezinrodnho napt, k nmu dolo v souvislost s irckou okupac Kuvajtu -je vedla po nesplnni rezoluce OSN ze 16. ledna 1990 k zahjen vojensk operace Poutn boue -, a tak v dsledku propuknuti konfliktu v bval Jugoslvii, se priority jednn mezivldn konference zmnily. ES znovu stlo ped poadavkem zaujmout spolen zahranin-pohtick postoj a aplikovat jej tak v oblasti mezinrodnch vztah. Poteba politickho sjednoceni vychzejcho z zk zahranin-pohtick spoluprce se proto pro adu zem stala stejn dleitou, jako spolen evropsk mna. Reakc na tyto nov poadavky byl proto nvrh na svoln dvojit" 1 mezivldn konference, kter by se nezabvala jenom mnovou, ale souasn tak o politickou jednotou ES. Toto een potvrdila vzva prezidenta Francoise Mit-terranda a kancle Helmuta Kohla z 19. dubna i 99017 a dle usnesen mimodnho zasedn Evropsk rady v Dublinu pijat 28. dubna tho roku.IS Program mezivldn konference byl pot pipravovn 25.-26. ervna 1990 na dalim dnm summitu v Dublinu. Pprava na mezivldn konferenci, jej zahjen se pedpokldalo v prosinci 1990, byla sice dominantn, nicmn nikoliv jedinou aktivitou Spoleenstv. Mezi vznamn rozhodnut patilo tak zahjen formlnch rozhovor mez ES a zemmi EFTA o navzn ui spoluprce a poslze vytvoen Evropskho hospodskho prostoru (EHP) s platnost od 1. ledna 1994.19 6.4. SMLOUVA O EU (MAASTRICHTSK SMLOUVA) 6.4.1. Mezivldn konference v roce 1990

Mezivldn konference (resp. dv konference) o problmech mnov a politick unie 3t) byla zahjena na summitu v m 15. prosince 1990 s pedpokladem, e k uzaven obou paralelnch mezivldnich konferenc (z nichjedna se zabvala spolenou mnou a druh samostatn otzkami politick unie) dojde do konce roku 1992.
6.4.1.1. Roziovni a prohlubovn integrace

Mezivldn konference trvaly vce ne rok. Pedsedajc zem, kterou bylo nejprve Lucembursko a potom Nizozem, usilovaly o koordinaci pedstav jednotlivch lenskch stt o monosti vybudovat politickou unii. Zsadn otzkou mezivldn konference byl nicmn sm el prohlouben integrace. Proti monosti rozvjet integran aktivity stla alternativa setrval na stvajc integran rovni a pistoupit k zahjen procesu roziovni Spoleenstv, o jeho lenstv na konci osmdestch a na zatku devadestch let podalo Rakousko, Kypr, Mata, vdsko, Finsko, vcarsko a opt Norsko.126__________________ ______ ____
Evropsk unie

Pi zvaovn monost, zda zintenzvmt integraci, nebo naopak jej prohlubovn zbrzdil a soustedit se na roziovn Spoleenstv, sehrl vznamnou roli znovu Jacques Deiors, kter v tto dob vykonval sv druh funkn obdo-b v ele Komise. Deiors podporoval postup po ose" spolen trh, mnov unie a politick unie. Domnv! se, e rozen je mon, a dokonce nezbytn realizovat v souinnosti s procesem prohlubovni Spoleenstv, jeho podmnkou podle nj naopak byla vznamn supranacionahzace. Komise v ele s Delorsem vak tmto vyhrannm nadnrodn postojem vyvolala nesouhlas Velk Britnie reprezentovan Margaret Thatcherovou, jej odmtav postoj k posilovn supranacionlniho rozmru ES ilustruj nap. tato slova: Ano, Komise chce zveni svch pravomoc. Ano, je nevolenm orgnem a j nechci zven pravomoc Komise na kor parlamentu, a v tom se samozejm lime. Pedseda Komise pan Delors onehdy na tiskov konferenci ekl, e chce. aby Evropsk parlament byl demokratickm orgnem Spoleenstv, Komise aby byla vldou a Rada ministr Sentem. Ne. ne, ne ..." (Salmon, Nicoll 1997: 236)
6.4.1.2. Obsah pojmu Evropsk unie

Problmem, kter musela mezivldn konference pekonat, byla pirozen tak nejasnost obsahu navrhovanho terminu Evropsk unie". Absence integranho cle mla za nsledek nejednoznanost skuten povahy politick unie, kterou mlo toto oznaen vyjadovat. Dalmi politickmi otzkami, ktermi se musela konference zabvat (neboje alespo brt na vdom), byla obava zem ES z dalho vvoje v souvislosti s nsledky ppadn expanze sjednocenho Nmecka. Francie proto usilovala o prosazen federalistickho modelu, kter podle pedstav francouzskch pedstavitel nabzel kontrolu sjednocenho Nmecka jak v politick, lak i v ekonomick oblasti. Proti koncepci politick ume vystupovala Velk Britnie, kter se vak poslze aktivn zastnila jednn mezivldn konference, protoe byla ujitna, e se na projektu socilni Evropy ani na spolen mn nebude muset podlet. (Pinder 1993: 214)
6.4.1.3. Genscher-Dumasvpln

Na me/ivldn konferenci o mnov unii byl v rmci vodnch zasedn diskutovn britsk nvrh na zaveden spolen mny jako paraleln s nrodnmi mnami, co poslze za monou alternativu povaovaly tak Francie a panlsko. (Vanthoor 1999: 133) Jednni soubn mezivldn konference zamen na politickou unii dominoval tzv. GenscherDumasv pln, kter se tkal vymezeni oblast zahranin--politick spoluprce, je by mohly bt zahrnuty mezi spolen politiky. Soust projektu bylo tak upesnn role ZEU jako mostu" mezi NATO a ES. Na iniciativu Britnie a nmecko-francouzsk projekt zahranin-polick spoluprce.6.
O Evropskho spoleenstv k Evropsk unii_______ 127

7. nich ani jedno nebylo spn, navzalo jednn o tcrmini spolen mny, siatutu Evropsk stedn banky a v ppad politick unie jednni o oblastech, v nich bude mon pijmat zahraninpolitick rozhodnut kvalifikovanou vtinou ald. 6.4.1.4. Nvrh Smlouvy o Evropsk unii Pro prbh mezivldn konference ! 990 byla ovem pedevm dleit diskuse o rznch nvrzch na znn novelizac zakldajicich smluv. Pedsedajc Lucembursko pedloilo 20. ervna 1991 pedbn nvrh a poslze na summitu 28.-29. ervna konen tzv. Nvrh smlouvy o Evropsk unii. Ve snaze o maximln konscnsuln postoj prezentovalo Lucembursko ve svm nvrhu v souasnosti znm model tzv. chrmu, v nm byla soudn agenda, vnitropolitick otzky a zahranin-polmck spoluprce a obrana vylenny mimo rmec zakldajcch smluv do tzv. pil. Nizozem, kter pevzalo pedsednictv po Lucembursku, pedloilo 24. zi alternativn koncepci novelizace, v n pedpokldalo .jednotn zklad", v nm by byly aktivity Spoleenstv rozdleny do jednotlivch diviz, piem by byla poslena role Komise a Evropskho parlamentu. lensk stty se ovem rozchzely v nzoru, zda nizozemsk nvrh, znm takjako tzv. koncepce stromu, nepostupuje pli daleko (Velk Britnie), nebo /da nen jeho postup smrem k supranacionalit naopak nedostaten (Francie). Vzhledem ke skutenosti, e nizozemsk model stromu podporo\alo bez vhrad pouze Nmecko a panlsko (Vanthoor 1999: 140), neby! tento nvrh pijat jako podklad k zvrenmu jednn mezivldn konference v Maastnchtu a delegace se navrtily k lucembursk koncepci pilov oddlen agendy.
6.4.1.5. Delorsv balk II

V rmci devtho setkn mezivldn konference o mnov unii. kter se uskutenilo I I.-12. listopadu 1991, byl pedsedou Komise Delorsem pedstaven dal z finannch stabilizanch pln s nzvem Delorsv balk II. Jeho hlavnm clem byla dal podpora finann reformy ES vetn poslen strukturlnch fondu zajiujcch hospodskou kohez: ES a tlak na reformu spolen zemdlsk politiky. Mezivldn konference byla ukonena pijetm dokumentu s nzvem Smlouva o Evropsko unii (Smlouva o EU) na zasedn Evropsk rady v nizozemskm Maastnchtu, kter se konalo 9.-10. prosince 1991. Podle msta podpisu je tento dokument znm rovn jako tzv. Maastrichtsk smlouva. Text smlouvy byl oficiln podepsn ministry zahraninch vc lenskch stt Spoleenstv 7. nora

1992 na stejnm mst. U 7. dubna 1992 dokument podpoil tak Evropsk parlament, kde pro nj bylo zskno 226 hlas, zatmco proti hlasovalo 62 poslanc. (Vanthoor 1999: 145)128
Evropsk unie

6.4.2. Obsah Smlouvy o EU Smlouva o EU znamenala posun smrem k supranacionlnimu charakteru Spoleenstv, ale souasn separac nov agendy Spolen zahranin a bezpenostn politiky (SZBP) a Justice a vnitra (JaV), navazujc na pvodn rmec Schen-gensk dohody, zachovala v tchto oblastech mezivldn principy rozhodovn. Rozdlen agendy Spoleenstv na supranacionaln a mezivldn ilustruje pomysln konstrukce tzv. maastrichtskho chrmu znzornn ve schmatu . I.
Schma 1: Maastrichtsk chrm

EVROPSK
Zahranin

UNIE

ponuka Bozpeinoal

Zdroj: Mal encyklopedie livropsk ume 1997. 1216. Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii_____________

129

6.4.2.1. Koncepce tpili Ti pile maastrichtskho chrmu vyrstajc z text zakldajcch smluv znzoruj a nsledn td jednotliv oblasti politik Spoleenstv. Klem k definici pile je mra supranacionality, je se

projevuje pedevm mechanismem pijmn rozhodnut. V I. pilin byly pravomoci inicitora legislativy ponechny vhradn v rukou nadnrodn Komise a pro rozhodovn v Rad ministr je charakteristick pevn hlasovn kvalifikovanou vtinou. Tento pil tvo pvodn Smlouva o EHS pejmenovan Smlouvou o EU na Smlouvu o Evropskm spoleenstv (Smlouvu o ES). Prv na jejm zklad jsou provdny vechny spolen politiky a aktivity navazujc na agendu jednotnho trhu. Pat sem krom spolen obchodn, zemdlsk a dopravn politiky tak nov definovan spolen mna, nov ustaven obanstv Unie, princip subsidianty atd. Tzv. II. pil maastrichtskho chrmu zahrnoval nov definovanou agendu SZBP zamenou na realizaci politiky obrany, bezpenosti, lidskch prv a zahraninch vztah. Smlouva o EU vyadovala pi hlasovn o tchto zleitostech konsensus a inicitorem novch aktivit se vedle Komise staly tak lensk stty. Podobn tomu bylo u III. pile JaV, kde byl spolen postoj pijmn tak konsensuln a vznamn vliv zde mly lensk stty. 6.4.2.2. Vjimky (opt-outs) ze Smlouvy Smlouva o EU tedy zasteila" vechny ti pile" obdobn jako pedtm JEA revidoval veker zakldajc smluvn rmec, tedy Smlouvy o EHS, ESUO a EURATOM. Smlouva o EU byla sama o sob velice krtkm dokumentem. 21 Soust smluvnho komplexu byl ale obshl soubor pozmujcch ustanoven ke Smlouv o EHS a k dalm zakldajcm dokumentm. Soust Smlouvy o EU byla dle dohoda o sociln politice. 17 protokol a 33 deklaraci, kter nejen rozvdly dl problmy, jako byl napklad statut Evropsk stedn banky, ale zachycovaly tak vjimky ze smlouvy pro jednotliv lensk stty. Smluvn zakotveni specifik vybranch zem se stalo sousti protokol pedevm proto, aby byla zdraznna skutenost, e vjimky zakldajc deacto tzv. dvourychlostn Evropu jsou Uni vnmny jako doasn zleitost, a nikoliv jako standardn metoda eeni. (Mazzucelli 1997: 113) Vjimky, tzv. opt-outs ze zvazk Smlouvy o EU, se tkaly Velk Britnie, kter svj nesouhlas s novmi integranmi aktivitami deklarovala ji v moment zahjen a prbhu mezivldn konference, a poslze se vztahovaly tak na Dnsko. V ppad Dnska se jednalo o dodaten udlen opt-outs v reakci na nespn referendum. Trval vjimky ze smlouvy v britskm ppad pokrvaly agendu spolen mny, u Dnska byly zameny hlavn na spolenou mnu a prvo neastnit se projekt SZBP ve sfe obrann.-130
Evropsk unie

6.4.2.3. Transformace ES na EU

Smlouva o EU pozmimla zsadnm zpsobem cle a zvazky Spoleenstv. Akoliv se jednalo o zmny veobecnho charakteru, je jist pedevm nezbytn zdraznit transformaci ES na EU jako vraz nov identity Spoleenstv. Zasteen stvajcch smluv a t existujcch Spoleenstv novou Smlouvou o EU znamenalo z hlediska lenskch sttu pijet dal politick odpovdnosti v rmci dvou novch pil. Unie se tak oznaila za subjekt mezinrodnch vztah, kter m zjem o rozvjeni sv zahranin politick identity. Z tohoto hlediska je ovem zaiimav absence definice prvn subjektivity nov vzniklho seskupen.

6.4.2.4. Etapy mnov unie

Pi vtu dalch zmn ukotvench Smlouvou o FU je nutn pedevm zmnit agendu mnov unie. V jejm ppade dokument navzal na cl zmnn ji v JEA a rozpracovan v Delorsov zprv. Smlouva pejala model Delorsovy zprvy a obsahovala ustanoven navrhujc budovn mnov unie ve tech stdich, piem prvn ppravn obdob bylo zahjeno ji v roce 1990. Druh navazujc etapa byla charakterizovna jako obdob uren ke zzeni institucionln struktury nutn pro fungovni spolen mny. Nejdleitj byla tet etapa, v n mly bt neodvolateln stanoveny smnn kursy zemi zavdjcch spolenou mnu. Pechod z jedn etapy do druh byl podmnn souhlasem Rady, piem posledn etapa poadovala vyjden Komise ke stavu mn lenskch zem. Sousti koncepce mnov unie bylo zveejnn konvergennch kritri, kter musej zem dodrovat. V ppad, zeje budou konkrtn lensk stty naplo-\at, mohla je Komise nominovat do teti etapy. Smlouva o EU pedpokldala zahjeni tet etapy nejdve na potku roku 1997 a nejpozdji 1. ledna 1999. (Hlava VI Smlouvy o ES) Podmnkou ukonen poslednho stdia HMU bylo dle postupn nahrazeni nrodnch mn spolenou mnou v pevnm neodvolateln stanovenm kursu.

i
6.4.2.5. ObanstvEU

Do revidovan Smlouvy o EHS byl na zklad Smlouvy o EU nov ukotven pojem obanstv Unie, m se v tto oblasti Spoleenstv vydalo na cestu smrem k politickmu sjednocen a piblilo se federalistickmu konceptu. Kad osoba s obanstvm lenskho sttu EU se stala obanem Unie s jistmi prvy i povinnostmi. Oban EU obdreli bez ohledu na sttn pslunost a msto pobytu aktivn a pasivn volebn prvo v obecnch volbch a ve volbch do Evropskho parlamentu Pi pobytu ve tetch zemch, kde jejich stt nem konzulrn zastoupen, nabyli oban EU prva na ochranu orgny jinho lenskho stalu za rovnocennch podmnek. Soust koncepce obanstv bylo tak zskn petinho prva k Evropskmu parlamentu a monost zkoumni ppadu om- 6. Od Evropskho
spoleenstv k Evropsk unii

budsmanem. Takto definovan koncepce evropskho obanstv pirozen vzbudila rzn reakce vetn otzek, zda evropsk obanstv nenaruuje obanstv nrodnch stt. EU v tto souvislosti konstatovala, ?e obanstv EIJ sttn obanstv jednotlivch zem pouze dopluje a nen s nm v rozporu.-' 6.4.2.6. Institucionln reforma Smlouva o FU se v rmci I. pile zabvala krom dlcch reforem jednotlivch politik tak rozshlejmi zmnami institucionln struktury. Z hlediska evropskch orgn se velmi dleitm stalo pedevm pijet principu subsidianty, kter se ml stt zkladnm vchodiskem, podle nho

budou nadle eeny vztahy mezi bruselskm centrem, stty a cJalmi zemn-sprvnmi jednotkami. Smlouva o EU deklarovala, e: Spoleenstv jedn v mezch pravomoci svench mu touto smlouvou a cil v ni stanovench. V oblastech, kter nespadaj do jeho vlun psobnosti, vyvj Spoleenstv innost v souladu se nsadou subsidiarity jen tehdy a potud, pokud cle navrhovan innosti nemohou bt uspokojiv dosaeny lenskmi stty a mohou bt z dvod rozsahu i ink navrhovan innosti lpe dosaeny Spoleenstvm, innosti Spoleenstv nepekro rmec toho, co je nezbytn pro dosaeni cil tto smlouvy.'" (i. 3b Smlouvy o ES) Smlouva o EU tedy pijetm principu subsidiarity konstatovala, e nadle budou orgny EU zasahovat pouze v ppadech, kdy to bude nezbytn nutn. V situaci, kdy posta k dosaen vsledku pijet opaten na rovni lenskch zem, nebude se Komise angaovat. Krom vyhrazen kompetenc vyzvala Smlouva o EU tak ke sledovn toho. jak je princip subsidiarity realizovn uvnit Spoleenstv. Na zasedn Evropsk rady v Edinburghu ve dnech 11.-12 prosince 1992 byl text smlouvy vztahujc se k subsidiarit opaten provdcm komentem. Ve snaze podporovat nov definovan spolen cle a pitom souasn neomezovat lensk stty v jejich kompetencch, rozhodla EU upednostnit pouvn takovch legislativnch nstroj, kter nejvce odpovdaj dan situaci a jsou v souladu s principem subsidiarity.;4 Dle bylo pijato rozhodnuti, e garantem uplatovn zsady subsidiarity bude Komise, kter bude rovn odpovdn za zptn prozkoumn vech pijatch legislativnch akt. K vtu zsadnch institucionlnch zmn. kter pinesla Smlouva o EU. je nutn zaadit tak zavedeni nov procedury pijmni evropsk legislativy. Jedn se o tzv. postup spolurozhodovn (co-decision), zakotven v lnku 18% Smlouvy o ES. Evropsk parlament se na zklad tohoto lnku stal soust procesu pijmn legislativnch akt. a po tetm ten a dohodovacm zeni zskal dokonce prvo vela, K plnmu vtu institucionlnch zmn pinesench Maastrichtskou smlouvou pat tak zdraznni nutnosti pipravit jednotn evropsk volebn systm (i. 138 Smlouvy o ES) a poslit vliv politickch stran na evropsk rovni (i. 138a Smlouvy o ES) a cel ada dalch otzek.132
Evropsk unie 6.4.2.7. Nstroje II. a III. pile

Po pijet Smlouvy o EU byla pravdpodobn nejvt pozornost upena na agendu 11. a lil. pile, protoe v tchto oblastech byly definovny nov cle Spoleenstv, kter - akoliv zstaly omezeny mezivldnm rozmrem rozhodovn - znamenaly posun smrem k dalmu rozvoji integrace. Jako hlavn nstroje realizace politik v obou pilch byly stanoveny spolen akce a spolen postoje pijman ve vtin ppad jednomyslnm rozhodnutm lenskch stt ve spoluprci s Komis a Evropskm parlamentem, (i. J.2 a K.3 Smlouvy o EU) V ppad SZBP byla jako hlavni koordintor stanovena Evropsk rada. piem Rada ministr sejednomysln usnela na pijmni spolench stanovisek. Nvrhy v procesu pijmn rozhodnuti mohl podat kterkoliv stt a tak Komise, kter byla zapojena do prac v oblasti SZBP, nicmn nemla vhradn samostatn prvo iniciativy jako na pd jednotnho trhu v I. pili. Na procesu utven SZBP se podlel tak Evropsk parlament.

Povinnost pedsedajcho Rady bylo konzultovat hlavn aspekty a zkladn alternativy SZBP" s Evropskm parlamentem a souasn dostaten informovat Komisi, (i. J.7 Smlouvy oFU) SZBP definovanou ve Smlouv o EU je mono v zsad rozdlit na st /ahramn-politickou, kter navazuje na EPS, a na oblast obrany. Prv rozvoj sektoru obrany bylo mon v pili SZBP povaovat za nejvznamnj integran posun. Ve Smlouv o EU je vyjden zjem prohlubovat spoluprci se ZEU, ani by tm byly ohromeny vztahy lenskch zem k NATO. (i. J.4 Smlouvy o EU) Unie dle podala ZEU, kterou oznaila za nedlnou soust EU. aby vypracovvala a provdla rozhodnut a akce Unie majc dopad na obranu, (i. J.4 Smlouvy o EU) Tzv. III. pil Smlouvy o EU popisoval JaV jako sektor se spolenm zjmem lenskch zem v azylov politice, pnsthovaleck politice, boji proti organizovanmu zloinu, v oblasti soudn a celn spoluprce. EU se snaila o rozvoj III. pile v reakci na zven kriminality jako nsledku volnho pohybu osob. Hlavnm nstrojem JaV bylo zaloen spolenho policejnho adu Europol. (i. K.l Smlouvy o EU) 6.4.3. Proces ratifikace Smlouvy o EU Smlouva o EU pozmnila zkladn smluvn rmec Spoleenstv, a proto vyadovala schvleni vemi dvancti lenskmi zemmi. V zvislosti na jednotlivch stavnch systmech Smlouva o EU prochzela schvalovac procedurou buto v parlamentu, nebo byla pedmtem referenda. 6. Od
Evropskho spoleenstv k Evropsk unii

133
Tabulka 5: Ratifikace Smlouvy o EU
lensk stt Belgie Procedura parlamentn Datum schvleni Schvleno Snmovnou lidovch zstupc 17 ervence 1992 a Sentem 5. listopadu 1992. Dnsko parlamentn a dvoj referendum Francie parlamentn a referendum Odmtnuto prvnm referendem 2. ervna 1992 (50,7 %). Schvleno parlamentem 30. bezna 1993 Schvleno druhm referendem 18. kvtna 1993 (56,7 %). Schvleno Sentem 16. ervna 1992 a Nrodnm shromdnm 18. ervna 1992. Revize stavy 23. ervna 1992. Schvleno referendem 20. z 1992 (51 %) Potvrzeno stavn radou 23. z 1992. Irsko parlamentn a referendum parlamentn parlamentn parlamentn Schvleno referendem 18. ervna 1992 (68.7 %). Smlouva definitivn ratifikovna podpisem prezidenta 11. listopadu 1992. Itlie Lucembursko Nmecko Schvleno Sentem 17. z 1992 a Poslaneckou snmovnou 29. jna 1992 Schvleno parlamentem 2. ervence 1992. Schvleno Spolkovm snmem 2. prosince 1992 a Spolkovou radou 18. prosince 1992. Definitivn potvrzeno rozhodnutm Spolkovho stavnho soudu z 12. jna 1993. Nizozem Portugalsko parlamentn Druh komora schvlila smlouvu 12. listopadu 1992, Prvn komora 15. prosince 1992.

_________^__^ Schvleno parlamentem 10. prosince 1992.

ecko panlsko

__ parlamentn parlamentn parlamentn

Schvleno parlamentem 31. ervence 1992 Revize stavy 22. ervence 1992 (Poslaneck snmovna] a 30 ervence 1992 (Senf). Schvleno Poslaneckou snmovnou 29. jna 1992 a Sentem 25, listopadu 1992.

Velk Britnie

parlamentn

Schvleno Doln snmovnou 2. srpna 1992 a Snmovnou lord 20. ervence 1993.

Ratifikace Smlouvy o EU neprobhala - vzhledem k nov dimenzi politickho sjednocen a zavazujcmu rozhodnut v otzce mnov politiky - bez komplikac. Pedpokldan termn, kdy mla smlouva vstoupit v platnost, a kter byl stanoven na potek roku 1993, musel bt z dvod nespnch referend, stavnch zmn a dalch komplikac odsunut a na listopad tho roku, Z politickho hlediska je jako zvlt vznamn a komplikovan mono hodnotit procesy ratifikace v Dnsku, Francii, Nmecku a Velk Britni.2S134
Evropsk unie

6.4.3.1. Dnsk referenda Celkov byla Smlouva o EU ratifikovna tymi referendy, piem dv se odehrla v Dnsku. Dnsko bylo prvn zemi, kter se pokusila o schvalovac proceduru. Przkumy veejnho mnn v tto dob nehovoily ve prospch evropsk integrace. Pijeti smlouvy podporovalo pouze 36 % oban, avak 38 % bylo prou. V reakci na tylo vsledky przkum veejnho mnni se Spoleenstv obvalo, e negativn vsledek v jedn lensk zemi me zastavit vce ne deset let plnovan integran projekt. Nicmn vzhledem k tomu, e se Smlouvu o EU nepodailo schvlit v dnskm parlamentu (Folketingu), kde poet hlas nepeshl nezbytnch pt estin, musel bt podle dnsk stavy vsledek potvrzen referendem. V referendu, kter se konalo 2. ervna 1992, odevzdalo hlasy 83 % oprvnnch voli. Proti se vyslovilo 50.7 %, piem rozdl mezi odprci a zastnci smlouvy byl pouhch 46 000 osob. Analza odmtavho stanoviska Dn pinesla zjitni, e dnsk ne" nevychzelo z pesvden o konkrtn kodch i nevhodch pro jejich zemi v dsledku maastrichtsk smlouvy. Spe ne z obav z nov dimenze integrace v rmci EU. vyjadovali podle analz Dnov nesouhlas s evropskou byrokraci a plinm centralismem, kter neodpovdal tradici severskch zem. Dnov, kte hlasovali pro pijet Smlouvy o EU. naopak oekvali pnos ze strukturlnch fond a dal dotace v oblasti spolen zemdlsk politiky. Negativn vsledek dnskho referenda znejistil proces ratifikace ve vech lenskch zemch, a pedevm zpsobil politick problmy v samotnm Dnsku. Dnsk politick reprezentace byla dokonce konfrontovna s otzkou, zda zamtnut smlouvy neimplikuje souasn vystoupeni ze Spoleenstv. V reakci na dnsk referendum nap. Velk Britnie prohlsila, e nepistoupi k ratifikaci, dokud nebude problm se zpornm vsledkem vyeen. (McAUister 1997: 226} Francouzsk prezident Francois Mitterrand naopak 3. ervna 1992 vyhlsil, e ratifikace v jeho zemi probhne rovn referendem, akoliv to francouzsk stava nevyadovala. (Vanthoor 1999: 146)

Spoleenstv ve snaze vyeit situaci, na n nebyla evropsk legislativa pipravena a j se nezabvala - podobn jako se nezabvala alternativou ppadnho odstoupeni od zvazk plynoucch ze smluv svolalo na 4. ervna 1992 mimodn setkn ministr zahrani zem ES do Osla. (Mazzucelli 1997: 214) Vsledkem jednn bylo rozhodnuti pokraovat v procesu ratifikace beze zmn, s tm, e bude dostatek asu pro dnskou stranu, aby sv odmtnut zvila. K novmu opakovanmu pokusu o ratifikaci maastrichtsk smlouvy pistoupilo Dnsko 18. kvtna 1993. po nstupu novho ministerskho pedsedy Poula Nyrup Rasmussena do adu. Dnt volii nicmn nyn stli ped zcela jinou situac. Dnsk vlda mezitm v textu tzv. bl knihy, je byla publikovna 9. jna 1992, pedstavila svou novou pozici v rmci ES. kterou nsledn obhjila na summitu v Edinburghu ve dnech 11.-12. prosince 1992 z* Evropsk rada 6. Od Evropskho spoleenstv
k Evropsk unii______________________135

se v reakci na dnsk poadavky rozhodla pipojit k textu Smlouvy o EU dva doprovodn protokoly, v nich bylo specifikovno dnsk postaveni v EU. V prvnm protokolu v sti A bylo upesnno, e evropsk obanstv nenahrazuje obanslvi dnsk,-7 a v sti B. e Dnsko nemus vstoupit do tetho stadia HMU, a nen tud svzno souvisejcmi ustanovenimi. st C doprovodnho protokolu se zabvala SZBP a udlovala Dnsku vjimku ohledn pijmn rozhodnut a provdn opaten s obrannm rozmrem. Vjimky ze Smlouvy, je byly udleny Dnsku, tzv. opt-outs, byly dnskm obyvatelstvem pzniv pijaty. Pi opakovanm hlasovni o nov" Smlouv o EU souhlasilo s jejim pijetm 56,7 % a proti bylo 43,3 % dnskch voli, piem tentokrt se referenda zastnilo 85.5 % oprvnnch osob.

6.4.3-2. Referendum ve Franci

Dal zem, kter prbhem svho ratifikanho procesu vznamn ovlivnila vnitn stabilitu ve Spoleenstv, byla Francie. Pr/kumy veejnho mnni pl roku ped stanovenm datem referenda ukazovaly podporu dvou tetin Francouz pro pijet smlouvy. Referendum vyhlen prezidentem Mitterrandem proto nemlo pedstavovat ohroeni cel ratifikace, ale naopak demonstrovat vd postaveni Francie v integranm procesu a poslit po/ice socialistick strany. Hlasovn bylo stanoveno na 20. zi 1993, :s co ovem bylo nedlouho poi. co Evropskm mnovm systmem (EMS) otsla rozshl krize, a kdy muselo nkolik evropskch mn devalvovat a poslze opustit mnov ko ECU. To se projevilo na vsledku referenda stejn, jako obavy ze ztrty nrodn identity a suverenity a strach z nmeckho ekonomickho a zahra i n-politickho dikttu. Jako zvltn problm se tak ukzalo zaveden aktivnho a pasivniho volebnho prva v komunlnch a evropskch volbch pro cizince. Nekompatibilita francouzskho stavnho podku s novou Smlouvou o EU musela bt proto eena novelizaci stavy. (Mazzucelli 1997: 211) Ze vech tchto dvod byl proto vsledek francouzskho hlasovn proti pvodnmu oekvn velice tsn. Referenda se zastnilo 70 % oban, z toho se pro vyslovilo 51 % voli. Ze 49% nesouhlascch oban se 39% osob ztotonilo s vyjdenm, e hlasovaly zporn, aby vyidfily svj odpor k socialistickmu prezidentovi Mitterrandovi. 51 % souhlasilo s vyjdenm, >e se obvaly ztrty francouzsk suverenity v rmci F.U. a 55 % jako jeden z dvod svho negativnho postoje uvedlo strach z rozbujel bruselsk byrokracie.-" (Mazzu-celh 1997:221)

6.4.3.3. Rozhodnut nmeckho stavnho soudu

Jako do jist mry komplikovanou je tak mon hodnotit akceptaci Maastrichtsk smlouvy v Nmecku, kde oblize nespovaly v zskn potebn podpory v parlamentu, jako spe v zajitn souladu textu Smlouvy o HU s nmeckou136
Evropsk unie

stavou. Vnitronmeck diskuse se soustedila pedevm na otzku, zda pijman smlouva neznamen poruovn suverenity Nmecka. Tyto otzky proto eil nmeck stavn soud. V otzce nadazenosti Smlouvy o EU vi nmeckmu stavnmu zkonu stavn soud 12. jna 1993 konstatoval, e smlouva nezakld stt, ale pouze u spojen zemi na principu kooperace", kter bylo soudem oznaeno jako Slaatenverbund". Soud tak rozhodl, e Smlouva o EU nen v rozporu s nmeckou stavou, ale v ppad konfliktu mezi jednotlivmi prvnmi dy m Nmecko prvo na pezkoumni poadovanch zvazk. Tento vklad mj. znamenal, e Nmecko v ppad akceptace ppadnch dalch zvazk podmnilo jejich pijeti souhlasem obou komor parlamentu,1" co se tkalo nap. pechodu do teli fze HMU. Nmeck stavn soud svm tzv. maastrichtskm nlezem umonil pokraovn integrace, ale souasn zdraznil svrchovanost lenskch stt. (Mazzucelh 1997: 266-270) 6.4.3.4. Ratifikace ve Velk Britnii Zem, kter uzavrala cel ratifkan proces, byla Velk Britnie. Britsk vlda konni referenda o Smlouv o EU nkolikrt odmtla. Text smlouvy proto podlhal pouze schvleni obou komor parlamentu. Rozhodnut o pijet tohoto dokumentu zastihlo Britnii v obdob hospodsk recese, kdy poet nezamstnanch stoupl na 2,6 mil. osob a kdy bylo obtn udret dosavadn hodnotu libry na finannch trzch. Po pijet Smlouvy o EU se ml navc britsk pspvek do rozpotu Spoleenstv zvit o 2 mld. liber. Hlasovni o textu Smlouvy o EU v Doln snmovn byl proto premir John Major" 1 nucen pojmout jako otzku dvry. Na zasedn snmovny 2. srpna 1992 zdraznil stupky, kter se podailo Britnii prosadit, a u se jednalo o vjimky ze smlouvy udlenji/v prbhu jejho projednvn, nebo o odklon od koncepce ir evropsk bezpenosti anebo o vyputn termnu ,,evropsk federace" z textu smlouvy. (Pmder 1993: 225) Britsk vld se podailo rozhodujc hlasovn v Doln snmovn vyhrt, kdy se pro pijet Smlouvy vyslovilo 339 poslanc, zatmco proti hlasovalo pouze"" 299.: 6.5. VSTUP NOVCH STT (TVRT ROZEN) Brzy po spnm ukoneni ratifikace Smlouvy o EU bylo zahjeno schvalovni dosti o pistoupen Norska. vdska, Finska a Rakouska. Tyto zem musely akceptovat pmo Smlouvu o EU. kter pro n byla zkladnm primrn prvnm dokumentem Unie. Je zejm, e problematick prbh schvalovn Smlouvy o EU v nkterch lenskch sttech, pedevm prvn dnsk referendum, ml vrazn vliv tak na kandidtsk zem, zvlt na seversk stty, kter se v t dob pipravovaly na hlasovn o vstupu do EU.336. Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii
137 Tabulka 6: tvrt rozen ES/EU

Stt

Datum podn Zahjen dosti jednn vstupu {negoclace)

Datum

konni Vsledek (pro : proti)

Datum

o referenda

referenda v% vstupu

Rakousko Finsko vdsko Norsko

17.7. 1989 18. 3 1992 1.7. 1991 25 11. 1992

1.2. 1993 1.2. 1993 1. 2. 1993 5.4. 1993

12.6. 1994 16 10 1994 13. 11. 1994 28 11 1994

66,6 : 33,4 56,9:43,1 52,7 : 47,3 47,8 : 52,2

1.1. 1995 1. 1. 1995 1. 1. 1995 -----

Zdroj: The hislory of the Rurnpcan Union. URL'< htt Dircci demoeracy in Ihc world L"RL:< htlp /cd.umgc ch:]n[.'

6.5.1. Rakousko Prvn z kandidtskch zem, kter se podailo ratifikovat Smlouvu o EU, bylo Rakousko. Rakousko bylo zakldajcm lenem EFTA, patilo k signatm dohody o volnm obchodu s ES a a tm 2/3 celkovho objemu rakouskho obchodu tvoila obchodn vmna se Spoleenstvm. V prvn fzi vstoupilo Rakousko do EHP, avak prohlouben ekonomick spoluprce bylo pro tuto zemi pouze pedstupnm dosti o lenstv. Oficiln podalo Rakousko o lenstv v ES ji 17. ervence 1989, tedy jet ped zahjenm mezivldni konference o politick a mnov unii. Vstup do EU byl poslze spolenm rozhodnutm obou nejvtch rakouskch politickch stran SP a VP, kter v t dob tvoily velkou" koalici. Rakousko si bhem pedvstupnch jednni vyjednalo nkter vjimky v oblastech, kter byly z jeho hlediska problematick. Jednalo se pedevm o zachovn rakousk neutrality, jednoho z klovch konstitutivnch prvk rakousk II. republiky, a to i vzhledem k SZBP, dle o zvltn reim zemdlstv ve vybranch znch a nktcr vjimky v oblasti tranzitu dopravy a v politice ivotnho prosted. Ve vnitrorakouskch diskusch o vstupu hrl vznamnou roli poadavek Unie na znemonn anonymity pro driteie bankovnch kont, kter vychzel z platn evropsk legislativy, nicmn tato otzka se nakonec pro rozhodovni rakouskch voli nestala klovou. Rakousk referendum o vstupu do EU se konalo 12. ervna 1994 a pro vstup do EU se v nm vyslovilo 66.6 % oban, zatmco proti vstupu bylo 33,4 % zastnnch voli.34138
Evropsk unie

6.5.2. Finsko V ijnu 1994 podalo referendum o otzce vstupu do EU Finsko. V ppad Finska se pedmtem veejn debaty stala obava o rybsk prmysl a zemdlstv, kter v/hledem ke sv geografick poloze spadalo do zvltnho dotanho reimu Finsk vldy. Przkumy veejnho minn informovaly a o 46 % podpoe vstupu, kter se upevnila zvlt pot, kdy EU souhlasila s definovnm specifick arktick zny se samostatnm reimem zemdlskch dotaci. Referendum konan 16. jna 1994 potvrdilo pozitivn oekvn finskch proevrop-skch sii. kdy se pro vstup vyslovilo 56.9 % zastnnch voli.1" 6.5.3. vdsko V listopadu tho roku se konalo referendum ve vdsku. vdsk strameko--pohtick scna byla v otzce vstupu do EU rozdlena. Zatmco pro pipojen vdska k EU byli sociln demokrat, Strana

podnikatel a zstupci pravice, proti vstupu se postavila strana zelench a Levicov strana. Ve snaze o dostaten informovn veejnosti vedla vdsk vlda rozshlou kampa, v n se snaila vysvtlit zvazky Smlouvy o EU.16 Proti vstupu do EU hovoil ve vdskm ppad plnovan vysok pspvek tto zem do pokladny EU, kter ml doshnout 20 mld. vdskch korun ron. Dal obavy vzbudily u veejnosti oekvan zsahy do pravidel vyvn prodnch zdroj (tba kamene, deva) a tak mon ohroen neutrality zem pistoupenm k SZBP. Problm SZBP a s tm souvisejc sil vdska o zachovn silnho obrannho prmyslu a nezvislosti pi asti na ppadnch vojenskch aliancch, by! vyeen dky zdraznn mezivldnho charakteru SZBP a prohlen vdsk politick reprezentace o tom, e vdsk neutralita bude zachovna i v rmci SZBP. Bhem pedvstupn negociacc zskala vdsk reprezentace vjimky, kter vdsku umonily zachovn prodeje specifickho vkacho tabku,57 monopolu na prodej alkoholu, dotovn idce osdlench zemdlskch oblast a tak zachovn tzv. principu veejnosti (oftnthghet). co je prvo obanu nahldnout do edn dokumentace. Referendum konan 13. listopadu 1994 potvrdilo vstup vdska do EU, kdy se pro toto rozhodnut kladn vyslovilo 52.7 % oprvnnch voli.1"
6.5.4. Norsko

Jedin zem, kde byl v lto dob vsledek referenda o vstupu do EU negativn, bylo Norsko, kter sejako zakladatel EFTA, len NATO a pidruen len ZEU pokouelo v prvn polovin devadestch let o vstup do ES ji podruh. Norsko podalo novou pihlku ke lenstv 25. listopadu 1992 a ji 5. dubna 1993 zahjilo negocian proces ve snaze vstoupit do EU v roce 1995. Norsk obavy a poa-6.
Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii___________________________139

dvky se tkaly stejn jako u dalch severskch zem pedevm zemdlstv a rybstv. Pro Norsko byla nepijateln zmna systmu sociln ochrany, stejn jako ppadn spolurozhodovn o moskch zdrojch. V neposledn ad se vhrady Noru tkaly obav ze ztrty suverenity. Nort oban v referendu konanm 28. listopadu 1994 vtinou 52,2 % odmtli vstup do EU, a to presto, e se norsk vld v rmci vyjednvn podailo doshnout znanch spch. Pedevm Norsko prosadilo svj podl na severo-arktick agrrn zn, nachovn nezvisl energetick politiky a pro programy nekompatibiln s EU byla stanovena tylet pechodn lhta. Nezmnn zstal nicmn vysok pspvek Norska do pokladny EU v hodnot 1,2 mld. dolar ron. Norsko pitom pi erpn vech podprnch program mlo ponechat v EU 320 mil. dolar ron, co bylo nejvce ze vech lenskch zemi EU. EU se rozila o Rakousko. vdsko a Finsko k 1. lednu 1995.^ Dsledkem jejich vstupu bylo posleni pozornosti kladen na oblast pe o ivotn prosted, kde se vechny ti stty staly hlavnmi aktry novch aktivit. Vstup novch stt znamenal tak lenstv neutrlnch zem, co poslze ovlivnilo vvoj v oblasti II. pile pomyslnho maastrichtskho chrmu. POZNMKY:
1. Ble k problematice volnho pohybu viz kap. 15. 2.K osobnosti pedsedy Komise Jacquese Delorse. kjeho strategim uvnit Komise a k jeho spolupracovnkm srov. nap. Grant (1994) a Ross (1995).

3. Stty pouvaly vech monch opaten vyjma stanovovni cel a dvek V tomlo ohledu precedentem pro pokraovn koncepce spolenho trhu staly ppady jako nap. Cassis dc Dijon (120/78 Sb. SD). Dassonville (S/74 Sb. SD), Van GendandLoos (26'62 Sb. SD) atd. Ble srov. kap. 14. a 15.1.2.2. 4. Ble k vvoji a obsahu Schengcnsk dohody viz 18 2. 5. K prbhu mezivldn konference v roce 1985 sro v. nap. Dinan(l994: 116-120) a z hlediska podnt k reform instituci, nrodnch zjm lenskch zemi a rozsahu reformy obsaen v JEA srov. Moravcsik [1991). 6 V etin je tak asto uvno oznaen Akt o jednotn Evrop. 7. Urit vhrady mlo i Irsko, a to pfedevim kvli zalenni EPS do textu JEA (Gcorge 1996: 266) Ble k EPS viz 17.2. 8. V tto dob jet Evropsk parlament podle i. 236 Smlouvy o EHS stl mimo proces schvalovn revize smluv. Po roce 1990 zskal prvo hlasovat o dohodnutm novm znn, ae pouze neformln. Smlouva o EU v i. N zmiuje pouze konzultaci a nikoliv hlasovni. Ve skutenosti vak lensk stty postupuj v souladu se stanoviskem parlamentu. Amsterodamsk smlouva tento stav zachovala. 9. Dokument byl reviznm nstrojem mncm v technick rovin obsah stvajcch smluv, a prolo byl krtkm, nicmn pouze mlo pehlednm textem. Zsadn zmny ukotven v JEA jsou zde proto pro lep pehled zmnny v poad, v jakm jsou azeny v samotnm dokumentu.140 10. Blzek charakteru Lucemburskho kompromisu a k diskusi tkajc se jeho odstranni viz kap. 9 a 10. I I. K financovn a obsahu Deloriova balku 1 7 roku 19R a poslze i II z roku i 993 srov. 19.3. 12.ECU (European Currency Unit) je oznaen pro evropskou mnovou jednotku vzniklou k elu ztovni uvnit EU v roce 1981. Ble k problematice ECU srov. 16.2. KCecchiniho zprv viz 15.1.5.2. 13 Sociln charta ES nesm bt zamovna s Evropskou sociln chartou Rady Evropy podepsanou 18. 10. 1961. 14. Ble k postojm M. Thalcherov k ES. vetn vztahu k projektm J. Dclorsc srov. nap. Greenwood(l992: 108 Thatcherov(1996). 15. Formln dolo k ukonen studen vlky najednni Konference pro bezpenost a spoluprci v Evrop 19. 21.11. 1990, kde 34 evropskch stt podepsalo czv. Paskou chartu za novou Evropu, v n se zem Varavsk smlouvy a NATO dle nepovaovaly za neptelsk strany. 16. Smlouva o sjednocen Nmecka vstoupila v platnost 3 (1999). 1 ?. Ped tmto nvrhem pedloila podobnou vzvu Belgie ve svm beznovm memorandu o zahranin politice. Francie a Nmecko fakticky pouze reagovaly na belgickou vzvu. Ble viz 17.3.1. I i. Toto zasedn Evropsk rady rovn potvrdilo, e sjednocen Nmecka nebude ES povaovno za rozen s odpovdajcmi zmnami smluv. 19. Ble ke vztahm mezi ES a EFTA srov. nap. Wallaccov (1992), k vstavb EHP Dman (1994: 161 169). 20 K problematice mezivldn konference o politick unii pedevm z hlediska nrodnch pozic a postoj Komise a Evropskho parlamentu srov. nap. Laursen a Vanhoonackcrf 1992). 21. Smlouva O EU byla pvodn a do sv novelizace Amsterodamskou smlouvou slovan od A do S, co se odliovalo od ostatnch dokumentu primrnho prva. Novelizac bylo toto specifikum zrueno. Smlouva o EU souasn pi revizi pejmenovala Smlouvu o EHS, kterou revidovala, na Smlouvu o ES. 22. Trval vjimky ze smlouvy v britskm ppad pokrvaly agendu spolen mny, dle byla potvrzena neast v rmci tzv. socilnho protokolu, kter proto pokraoval pouze jako mezivldn aktivita lenskch stt, a schengenskho protokolu, kter zstal na mezivldn rovni. V dnskm ppad sejednalo o dodaten udlen opt-outs v reakci na nespn referendum. Dnsko zskalo vjimky ze spolen mny a prvo neastnit se projekt SZBP ve sfe obrann. Dnsko dostalo rovn trvalou vjimku ohledn omezen prva nabvn rekreanch objekt v Dnsku. Nkter vjimky v podob dlch stupk nicmn nebvaj vnmny jako typick opt-outs. protoe se zabvaj velice .specifickmi otzkami a neznamenaj vjimku z cel politiky Unie. Vjimky ze spolenho nadnrodnho zkladu, co je v ppad Smlouvy o EU pouze projekt spolen mny, jsou oznaovny za opt-outs, zatmco vjimky ze smlouvy ve II. a III. mezivldnm pili nikoliv. 10. 1990. Bliek vlivu tto udlosti na ES srov. nap. Anderson I [8)a Evropsk unie

23. Blzek problematice evropskho obanstv a jeho smluvnho ukotven srov. Shavv (2000), 7. hlediska stavnch princip v EU Lyons (2000) a z hlediska teoretickch aspekt Schmit-tcr(2000). 24. Toto rozhodnuti znamen, e v ppadech, kde to bude mon, nebude nadle pijmna centralizovan forma legislativy, ale akt umoujc zemm volbu nstroj. V praxi to znamen pednost smrnic zvaznch ve svch clech ped napklad nazenm zvaznm pro vechny v plnm rozsahu.6. Od Evropskho spoleenstv k Evropsk unii

141
25. Ble k prbhu ralifikanho procesu ve vech lenskch zemch ES srov. nap. Laursen a Vanhoonackerov(l994). 26. Dnsko doruilo 30. 10. lenskm zemm Spoleenstv dokument s nzvem Dnsko v Evrop. Jako hlavni okruhy svho zajmu tkajc se Smlouvy o EU vnm Dnsko specifikovalo: obrannou dimenzi ES. tet stadium UMU. obanstv EU. .spoluprci na polt lil. pile, nedostatenou otevenost rozhodovacho systmu EU. princip subsidiarity. spoluprci v oblasti nezamstnanosti (Denmark and the Treaty on huropean Union) 27. Dnsko v tomto ohledu jet pipojilo k ratiflkanimu aktu jednostrannou deklaraci, v ni se vyjadovalo k zvazkm vyplvajcm /evropskho obanstv (nap. e evropsko obanstv neopravuje nikoho k zisku obanstv dnskho). 28 Ve Francii pedchzela hlasovni rozshl procvropsk vldni kampa zahjen 7. 9. 1993 pod heslem Evropa dospla Dejme j k tomu vtinu hlas." v celkov; hodnot 25 mil. frank. Kampan se zastnilo 33 vznamnch evropskeh kulturnch osobnosti, jako nap. Placitlo Domingo, Umberto Eco a Elie Wicsel, kte se snaili zdraznit pedevm celoevropsk dopad vsledku francouzskho referenda. Ble k pouvn nstroje referenda ve Francii srov. More I (19961. 29 Smlouva o EU hla rovn zkoumna francouzskm stavn soudem, a to z toho dvodu, zda vyhovuje ustanovenm stavy ohledn voleb, zmnu stavy si vydalo nezvisl postaveni Evropsk centrln banky Ble Mazzucelliov(I9Q7. 208-216). 30. Resp. Spolkovho snmu i Spolkov rady. Podle nkterch interpretac je toti nmecky parlament pouze jednokomorov a Spolkov rada nen povaovan za horni (druhou) parlamentn komoru. 31. Akoliv John Major prosazoval ratifikaci Smlouvy o EU s vjimkami pro Britnii, byla konzervativn strana pomrn zsadn ovlivnna negativnm postojem bval ministersk pedsedkyn Thatchcrov, kter oznaila smlouvu jako krok proti mechanismm volnho trhu a podpoila stanovisko konzervativnho filozofa Rogcra Scrutona tvrdcho. e smlouvaje socialisticky nstroi k ovldn svobodnch nrod". 32. V souvislosti s ratifikaum procesem Smlouvy o EU se asto zmiuje situace ve vcarsku, kter se v referendu 6. 12. 1992 snailo o ratifikaci lenstv v EHP, nicmn vcart oban se vyslovili zporn, a tm rezignovali jak na lenstv v EHP, tak i na ppadn vstup do EU. 1'roli vstupu do EHP, tedy fzi" EFTA a ES v ekonomickm rozmru, se vyslovilo 50.3 % zastnnch voli. 33. T C. Salmon a W. Nicoll v tto souvislosti upozoruj, e severn vlna rozen se stala zdrojem konflikt uvnit EU, protoe panlsko vmnou za podpis dohod o vstupu poadovalo oteven rybskch vod Velk Brilmca Irska, kter mly bt pro tuto zemi jet po dobu 6 lei neppustn. (Salmon. Nicoll 2001 497) Ble ke vstupu severskch stt do EU a s ohledem na konan referenda srov. nap. Moses. Jenssen (1999). 34. K pouivni nstroje referenda v Rakousku srov Pclinka. Greiderer (1996). 35. K. pouvn nstroje referenda ve Finsku srov. Suksi (1996) 36. Specifikem vdsk kampan bylo zasln osobnho dopisu ministerskho pedsedy volim. 37. Jedn se o tzv. vlhk upact tabk (moist snuff tobacco), kte'je vak konzumovn orln, uloenm pod ret, ppadn pod jazyk. Finsko, kde ije pomrn vznamn vdsk menina, poslze o tuto vjimku nepodalo 38. K pouvni nstroje referenda ve vdsku srov. Ruin (1996) 39. K problematice vstupu Finska, Rakouska a vdska srov. Kaniok (2001).7. Rozvoj a rozeni Evropsk unie

143

7. ROZVOJ A ROZEN EVROPSK UNIE

7.1. SOUVISLOST MEZI PROHLUBOVNM INTEGRACE A ROZENM EU Na zatku devadestch let stly ped Spoleenstvm dv velk vzvy. Jednou ?. nich bylo rozen integrace do novch oblast a druhou pedstavoval kol nalzt vhodn /psob jak reagovat na dosti zemi stedn a vchodn Evropy (SVE) o podporu pi vytven demokratickch politickch systm a

fungujcho trnho hospodstv a nsledn i o lenstv v EU. Ve Spoleenstv pevldl nzor, e ]e poteba eit ob problematiky soubn a nedovolit, aby ppadn dal rozen naruilo integran dynamiku. Poadavek na prohlubovn integrace byl do znan miry vyeen pijetm Smlouvy o EU, kicr svou pilovou koncepc obohatila stvajc rmec sjednoceni o zcela nov oblasti. Akoliv se vtina novch aktivit - s vjimkou jednotn mny - rozvjela na zklad mezivldn spoluprce, jednalo se v ppad aplikace Smlouvy o EU o vznamn kvalitativn skok, kter- bylo nutn dle rozpracovat a tak podrobit revizi. Souasn se strategi prohlubovn integrace se Spoleenstv snailo postupn zintenzvmt vztahy s postkomunistickmi zemmi. Je nezbytn zohlednit souvislost obou zmnnch proces: aktivity, jako bylo navazovn spoluprce, ekonomick podpora zem SVE a nsledn uzavrn asocianch dohod a partnerstv jako pedstupn plnho lenstv, probhaly na pozad prohlubovn integranho procesu a vztahy se stty SVE v mnohm ovlivnily jeho prbh. Navzn zkch vztah s kandidtskmi zemmi, jejich poet se poslze ustlil na dvanct, vytvoilo nov tlak na vnitn chod Spoleenstv, a to jak z hlediska jeho financovn a princip spolench politik, taki z hlediska evropskch instituc ajejich struktury. Kvantitativn aspekt roziovn se stal uruji-cim faktorem transformace Spoleenstv po cel devadest lta. Proces roziovn Spoleenstv na vchod, jeho zahjeni je v irm smyslu mono datovat ji od roku 1989, je sice mon povaovat za dominantn, ale nikoliv za jedin zdroj reformnho sil. V oblasti zemdlsk politiky, hospodsk soudrnosti, rozpotovch pravidel, pi definovn princip jednotlivch politik a pirozen tak v institucionln rovin se v rozmez let 1975-1990 objevovala ada problm a reformnch aktivit, na kter Spoleenstv nebylo144____________________________________
Evropsk unie

schopno adekvtn reagovat. Oddalovalo se tm pijeti novho finannho vhledu Spoleenstv, uskutenn reformy nkladn zemdlsk politiky a tak nap. uspokojiv eeni nedostaten transparentnosti a efektivity evropskch instituci. V devadestch letech se tak Spoleenstv ocitlo nejen ped nutnost pipravit se na sv dosud nejvt rozen, ale stlo tak ped koly, jejich rmec vznamn pesahoval projekt budovn spolenho trhu a vechny prozatm uskutenn integran aktivity, a u lo o zaveden spolen mny, vytvoen prostoru bez vnitnch hranic, nebo o snahu vytvoit evropskou obrannou identitu. Pestoe se kvalitativn prohlubovni integrace a kvantitativn aspekt roziovn vzjemn ovlivuj, je zde vhodn udlosti devadestch let sledovat z hlediska obou tchto klovch proces do znan mry oddlen. Z hlediska stvajcho Spoleenstv se bezpochyby jako rozhodujc jevilo udreni a rozvjen integrace, protoe v rmci EU pevldlo pesvdeni, e pouze stabilita Spoleenstv v politickm i hospodskm smyslu je zrukou spnho pijet novch lenskch stt. Vvoj Spoleenstv byl proto v devadestch letech minulho stolet pedevm poznamenn snahou o

realizaci kol, kter vyplvaly ze Smlouvy o EU. a u sejednalo o ppravu spolen mny, nebo o postupnou komumtanzaci II. a III. pile. 7.2. REALIZACE SMLOUVY O EU A PPRAVA JEJ REVIZE Vvoj EU v devadestch letech byl pedevm poznamenn snahou o dosaen cl definovanch ve Smlouv o EU, kter vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. lo zvlt o rozvoj agendy dvou novch plm a o sil doshnout plnni konvergennch kritri jednotlivmi lenskmi stty. Krom toho se vak Spoleenstv pokusilo tak o postup v dalch oblastech. Nron ratifikan zen Smlouvy o EU upozornilo na zjem sti evropsk veejnosti o een otzek zamstnanosti a sociln stability, kter spolu s naplovnm principu obanstv Unie pedstavovaly poloky bezprostedn se tkajc oban EU. Proto Evropsk rada podala na summitu v Kodani, jen se konal 21.-22. ervna 1993, Komisi o vypracovn analzy a strategie dalho postupu v tchto otzkch, piem hlavn draz ml bt kladen na hospodsk rst a na politiku zamstnanosti. 7.2.1. Aktivity a nvrhy Komise Komise reagovala pedloenm dal bl knihy, tentokrt s nzvem Rst, konkurenceschopnost a zamstnanost: vzvy a cesty vped do 21. stolet. Zprva z 5. prosince 1993 obsahovala pedevm nvrhy pedpokldajc odstrann7. Rozvoj a rozeni Evropsk unie__________________________145 protekcionalismu a reformu veejnch vdaj. Jako reakci na zveejnni tto bl knihy rozhodla Evropsk rada na summitu v Bruselu ve dnech 10.- 11. prosince 1993 o vypracovn aknho plnu" na potrn nezamstnanosti, kter se i-tal pro unii dlouhodobou prioritou. (Vanthoor 1999: 154) Rozvoj dalch oblast integrace byl pmo zvisl na tom, k jakm vsledkm se dospje pi revizi Smlouvy o F.U. kter byla plnovna na rok 1996. Svoln mezivldn revizn" konference bylo dno ji samotnm textem Smlouvy o EU, kter kala, e: konference pedstavitel stt a vld bude svolna v roce 1996. aby prozkoumala ta ustanoven tto smlouvy, u nich se pedpokld jejich revize v souladu s cli..." (i. N. odstavec 3 Smlouvy o EU) Otevenou otzkou vak zstval pesn program mezivldn konference.1 Prvnm podntem pro jeho sestaven byla zprva Komise z 10. kvtna 1995 s nzvem Zprva o fungovn Smlouvy o EU. Komise se v n snaila za pomoci rozdlen problematiky podle tzv. vnitnho a mezinrodnho kontextu utdit vechny nezbytn reformn zsahy. Hlavn draz byl ve zprv kladen na rozvoj koncepce evropskho obanstv, na poslen demokratickch zsad rozhodovn, zjednoduen pravomocijednotiivch evropskch instituc a konen tak na zpehlednn celho souboru stavnho prva EU.
7.2.2. Reflexn skupina

Stanovenm pesnho programu konference byla povena tzv. reflexn skupina zaloen v Messin 2. ervna 1995, do jejho ela byl postaven tehdej panlsk ministr pro evropsk zleitosti Carlos Westendorp. Reflexn skupina sloen z pedstavitel lenskch stt, Evropskho parlamentu a Komise poslze pipravila materil, kter slouil jako podklad pro dal jednni. Jako hlavn koly mezivldn konference v nm bylo /mnno roziovn, pechod do tet fze HMU, novelizace vlastnch pjm Spoleenstv a finann perspektivy EU, zmny spojen s dopadem rozeni,

budoucnost ZEU v souvislosti s ukonenm jej existence v roce 1998 a ,,zjednoduen a vyjasnn innosti instituc". (Postupov zprva pedsedy reflexn skupiny pro mezivldn konferenci 1996) V nvaznosti na analzu reflexn skupiny, kter byla publikovna 5. prosince 1995. se napklad zem Beneluxu vyslovily pro kompenzaci ppadnho rozen EU o zem SVE innou strategi prohlubovni. (Vanthoor 1999: 166) Program mezivldn konference byl nakonec schvlen na summitu Evropsk rady v Madridu ve dnech 15.-16. prosince 1995, kde bylo rovn stanoveno datum jejho zahjen na 29. bezna 1996.146
Evropsk unie _ ___________________^_______

7.3. AMSTERODAMSK SMLOUVA 7.3.1. Mezivldn konference v roce 1996 Bhem pr\ nho zasedn mezivldn konference, je se konalo v Turn 29. bezna 1996. byly ureny hlavn body jednn a schvlen mechanismus setkvn. Prbh mezivldn konference byl nicmn navzdory ve popsan detailn pprav proti pvodnm plnm trochu zpodn. Na summitu v Dublinu uspodanm I3.-14 prosince 1996, kde se diskutovala prvn verze revidovanch smluv, se toii podailo dospt k dohod pouze u omezenho okruhu otzek. Pedstavitel lenskch sttu doli ke shod v ppad Paktu stability a rstu, jen byl zamen na sniovn deficitu veejnch financi ve prospch zavedeni HMU. Cel ada olzek vetn reformy instituc vak zstala nevyeena a do zvrenho summitu, kter se seel ve dnech 16-17. ervna 1997 v Amsterodamu. Oddalovni uzaveni poloek jednn mezivldn konference a celkov pomal posiup \ jejich projednvn byly pedevm dsledkem nejednotnosti lenskch stt v n/oru na institucionln reformu;' podl na tom ml nap. tak postoj Velk Britnie. V prbhu roku 1996 Velk Britnie opakovan blokovala jednn me/.i vldn konference, co byla jej reakce na postup Spoleenstv, kter s ohledem na nebezpe nkazy bovmn spongiformni enccfalopati (BSE) vy-skytujiti se na Britskch ostrovech, vydalo nazen brnc dovozu britskho ho\zho.1 Britnie mimo jin brzdila jednn o rybsk politice a oblast sociln politiky. (DuiTl998 41) V zvru mezivldn konference v Amsterodamu byla nakonec revize smluv-nch textu odsouhlasena na nejvy rovni s tm, e oficiln dolo k jejich podpisu ministry zahraninch vci 2. jna 1997. V prbhu nsledujcch msc probhalo ratifikan zen v jednotlivch zemch, pi nm nenastaly komplikace srovnateln s roky 1992 1993 po podpisu Smlouvy o EU. Nov tzv. Amsterodamsk smlouva tak vstoupila v platnost 1. kvtna 1999. Prbh ratifikace je znzornn v tabulce . 7. 7.3.2. Obsah Amsterodamsk smlouvy Amsterodamsk smlouva byla v prvn ad pokusem o zpehlednn celho smluvnho rmce, co se projevilo peslovnm Smlouvy o ES a pevedenm psmennho znaen Smlouvy o EU do seln podoby. Smlouva nicmn zachovala p\ odni charakter primrnho prva, kter jo tvoeno na principu smlouvy ve smlouv" Nicoll, Salmon 2001: 42), a pouze vypustila ji neplatn znn a utdila lnky vloen do smluv od roku 1957. V Amsterodamsk smlouv bylo rovn zachovno

pilov lenn agendy zaloen Smlouvou o EU. Vzhledem ke skutenosti, e se v rozmez let 19931997 zmnily postoje jednotlivch7. Rozvoj a rozeni Evropsk unie
147
Tabulka 7: Ratifikace Amsterodamsk smlouvy
lensk stt Belgie ------_ Procedura parlamentn Datum schvleni Schvleno Senlem 4 ervna 1998 a Snmovnou lidovch zstupc 17. ervna 1998. Schvleno parlamentem francouzskho spoleenstv 13. ervence 1998, valonskm regionlnm parlamentem 15. ervence 1998, radou nmecky mluvcho spoleenstv 30. listopadu 1998, vlmskm regionlnm parlamentem 15. prosince 1998 a radou regionu B ruse [-hlavni msto 5. nora 1999. Dnsko Finsko Francie parlamentn referendum parlamentn parlamentn a Schvleno parlamentem 7. kvtna 1998. Schvleno

referendem 28. kvtna 1998 (55,1^14.9 %]. Smlouva schvlena parlamentem 15. ervna 1998 Revize stavy 18. ledna 1999. Smlouva schvlena Nrodnm shromdnm 4. bezna 1999 a Sentem 16. bezna 1999

Irsko

parlamentn referendum

a Schvleno referendem 22 kvtna 1998 (61,27 %) Smlouva schvlena Sentem 18. ervna 1998, Snmovnou reprezentant 25 ervna 1998.

Itlie Lucembursko Nmecko Nizozem Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie

parlamentn parlamentn parlamentn

Schvleno Poslaneckou snmovnou 25. bezna a Senlem 3 ervna 1998. Schvleno parlamentem 9. ervence 1998 I Schvleno Spolkovm snmem 5. bezna 1998 ) a

Spolkovou radou 27 bezna 1998. parlamentn Druh komora schvlila smlouvu 5. listopadu 1998; Prvn parlamentn parlamentn parlamentn parlamentn parlamentn parlamentn komora 22 prosince 1998. Referendum zrueno. Schvleno parlamentem 6. ledna 1999. Speciln stavn zkon, pijat doplnk k stav a smlouva schvlena 9. ervence 1998. Schvleno parlamentem 17. nora 1999. Schvleno Poslaneckou snmovnou 8 rna 1998 a Sentem 24. listopadu 1998 Schvleno parlamentem 29. dubna 1998 Schvleno Doln snmovnou 19. ledna 1998 a Snmovnou lordu 11. ervna 1998.
er>.piif>148

Zdroj-

Radfication

of

thc

Trealy

Amsterdam.

UIL

<htlp.

.curopa.eu

intabe^obj

'amslTJlif

__^__^_^_________^_________

Evropsk unie

lenskch stt, jsou ovem v Amsterodamsk smlouv tyto pile zachyceny v pozmnn podob. 7.3.2.1. Komunitarizace sti III. pile Zkladn zmnou v Amsterodamsk smlouv byla komunitarizace otzek vzov, azylov a pisthovaleck politiky. Na zklad Amsterodamsk smlouvy byla tato agenda, kter podle Smlouvy o EU patila do III. mezivldnho pile, vlenna do I. pile jako soust acquis communautaire. piem bylo stanoveno ptilet pechodn obdob, bhem nho bude pouvno rozhodovn na zklad jednomyslnho hlasovn, (i. 61 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)

Obsahem III. pile Smlouvy o EU se po revizi v Amsterodamu staly otzky spoluprce policie a justice v trestnch zleitostech. Amsterodamsk smlouva dle do textu Smlouvy o ES zahrnula nov stanoven priority EU, jako byl napklad boj s nezamstnanosti na zklad koordinovan strategie zamstnanosti" (i. 125 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), nebo agenda Charty zkladnch socilnch prv pracovnk Spoleenstv, kter mohla bt vloena do smlouvy jako Hlava XI revidovan Smlouvy o ES vzhledem ke zmn dve negativnho postoje Velk Britnie. 7.3.2.2. Vcerychlostn model integrace (flexibiln integrace) Pi komplexnm pohledu na text Amsterodamsk smlouvy je patrn, e nejvznamnj zmnou byla legitimizace tzv. vcerychlostnho modelu integrace. Akoliv se poadavek na een skutenosti, e jednotliv zem mly rozdln pedstavy o postupu pi prohlubovn integrace, opakoval nkolikrt v prbhu historie Spoleenstv, nebyly jej lensk stty a do pijet Amsterodamsk smlouvy schopny eit. Monost volby rychlosti a rozsahu akceptace dalch integranch zvazk jednotlivmi lenskmi zemmi je spojena a s pijetm Amsterodamsk smlouvy.4 Zakotven diferencovan", zeslen" nebo tak flexibiln" integrace (cnhan-ced co-operation, Flexibilitt, coopration renforce) v lnku 11 Smlouvy o ES novelizovan Amsterodamskou smlouvou je mono interpretovat jako pnos pro zem usilujc o vt integran dynamiku. Stty, kterm nov integran aktivita naopak nevyhovuje, jsou souasn chrnny ped ppadnm pokozenm. Podle Amsterodamsk smlouvy disponuj dokonce monost zastavit postup rychlej skupiny stt z dleitch dvod nrodn politiky", (i. 11 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Tzv. u spoluprce" je limitovna tak dalmi podmnkami, kter zajiuj nedotknutelnost stvajcch spolench politik a princip EU.'7. Rozvoj a rozen Evropsk unie
149

7.3.2.3. Zkladn hodnoty Unie Dalm z novch obecnch princip ukotvench v textu Amsterodamsk smlouvy je definice a nsledn obrana zkladnch hodnot Unie." Amsterodamsk smlouva vyjmenovv v lnku 6 revidovan Smlouvy o EU zakldajc principy Unie, ktermi jsou zsady svobody, demokracie, prvnho sttu, lidsk prva a dal zsady spolen lenskm sttm". V nsledujcm lnku 7 revidovan Smlouvy o EU je dle definovn mechanismus jejich obrany. V ppad, e nkter lensk zem poru ve vyjmenovan principy, me Evropsk rada na zklad jednomysln shody a na nvrh jedn tetiny lenskch stt nebo Komise a po souhlasu dvou tetin poslanc Evropskho parlamentu, kter mus pedstavovat vtinu jeho len, pistoupit k jejmu postihu. Na rovni Rady je potom mono pijmout kvalifikovanou vtinou sankce, vetn pozastaveni hlasovacch prv v Rad. (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V ppad rozhodnut o sankcch dochz k pozastaven vykonvni prv dan zem rovn v rmci agendy spadajc pod Smlouvy o ES. (i. 309 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 7.3.2.4. Mechanismus konstruktivn abstence

K vznamn zmn dolo rovn v oblasti II. pile SZBP. V Amsterodamsk smlouv byl. ve snaze pispt k vt flexibilit pi rozhodovni o akcich Unie. zakotven nov zpsob hlasovni. Jedn se o mechanismus tzv. konstruktivn abstence, ktcrje zaloen na monosti nepodlet se na veden akce, ale souasn nezabrnit jejmu uskutenn, ani by pitom bylo znemonno pouit prva veta.' Pouit konstruktivn abstence v oblasti II. pile, jeho zkladnm rozhodovacm principem je jednomysln hlasovni, je omezeno maximln jednou tetinou hlas lenskch zem. Pekroen tto hladiny vench hlas v Radje podle smlouvy povaovno za signl o nedostaten vli pijmout spolenou strategii a projednvn rozhodnuti musi bt zastaveno." (i. 23 Smlouvy o FU revidovan Amsterodamskou smlouvou) K dalm zmnm v oblasti II. pile pati tak upesnn vazeb mezi EU a ZEU a zzen adu Vysokho zmocnnce pro SZBP, kter reprezentuje unii v otzkch zahranin politiky, (i. 1X Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)
7.3.2.5. Reforma evropskho obanstv

Mezivldn konference ukonen pijetm Amsterodamsk smlouvy nicmn mla jako jeden ze svch hlavnch clu stanoveno eit institucionln otzky, a to jak z hlediska poslen obanskho rozmru'" EU. tak z hlediska nadchzejcho procesu rozen na vchod. Proto bylo ve smlouv redefnovno evropsk obanstv ve smysiu dvjho prohleni Unie /e summitu v Edinburghu. kde bylo potvrzeno, e evropsk obanstv nenahrazuje obanstv v jednotlivch lenskch sttech, (i. 17 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvu)150
Evropsk unie

Dle smlouva potvrdila prvo oban EU komunikovat s evropskmi orgny v jedencti ednch jazycich Spoleenstv, (i. 21 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Otevenost celho institucionlnho systmu mla bt dle podpoena rozhodnutm o prav pstupu k dokumentm vech orgn EU, vetn Rady. (i. 255 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Posun smrem k obanskmu rozmru" Unie se projevil tak v zapojeni Evropskho parlamentu do rozhodovacch proces v oblastech ochrany zdrav, SpOtrcbitdc. v sociln sfe a v oblastech vzkumu, technologickho rozvoje a ivotnho prosted. (Hlava XT. XIV. XVIlIaXSX Stnouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
7.3.2.6. Minimln rozmr institucionln reformy

Institucionln zmny oekvan v souvislosti s rozenm EU na vchod, kdy by byl pravdpodobn pi vym potu lenskch stt chod orgn v jejich stvajc podob tm znemonn, byly omezeny na minimum. Dvodem neschopnosti lenskch zem pistoupit k hlub reform evropskch instituc byla pedevm nejednotnost v otzce integranho cle a obavy ze arty stvajc mry vlivu uvnit EU. V rmci institucionlnch zmn se tak podailo pouze pijmout rozhodnut o omezen potu len Evropskho parlamentu na maximln sedm set (I. 189 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), rozhodnuti o pmm schvlen pedsedy Komise Evropskm parlamentem (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), rozhodnuti o poslen mandtu pedsedy Komise (i. 219 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a

rozhodnut o zjednodueni a rozeni spolurozhodova-c procedury (i. 251 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou). Vechny dal body reformy, kter se mly tkat ppravy institucionln struktury Unie na pijeti novch len, nebyly v okamiku uzavrn mezivldn konference pedmtem veobecn shody, a pmto se pouze v nznacch staly obsahem pipojenho Protokolu o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie.
7.3.2.7. Protokol o orgnech s ohledem na rozeni EU

Text dokumentu na/vanho Protokol o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie rozpracovval dv monosti dalho vvoje procesu roziovn. Prvn / pedpokldanch alternativ vychzela z toho, e bude pijato maximln pt novch lenskch zem, jejich vstup se nsledn stane impulsem k dlm pravm institucionln struktury Rady a Komise. Druh alternativa vychzela z monho nrstu potu lenskch zemi EU nad dvacet, co by se stalo v ppad, e by bylo pijato vice ne pt zem. Protokol zmiuje pro takov ppad nutnost svolat zvltn mezivldn konferenci na tma institucionln reformy. Soust Protokolu byl rovn nvrh na nov zpsob hlasovn v Rad, kter by pomoc procentuln kvty umonil zohlednit nejen vliv slt jako celku, ale tak rozdly v potu jejich obyvatel.
7. Rozvoj a rozeni Evropsk unie______________________________ ___

7.4. PEDPOKLADY A PPRAVA VCHODNHO ROZEN (PT)

7.4.1. Vztahy Spoleenstv se zemmi SVE ped rokem 1989 Vztahy mezj ES a dnenmi kandidtskmi zemmi z prostoru stedn a vchodn Evropy se datuj od roku 1969, kdy se ES na zklad spolen obchodn politiky rozhodlo nabdnout tmto sitm podpis obchodnch dohod. K jejich podpisu vak navzdory intenzvnm jednnm v prbhu let 1974--1975 nedolo, protoe vedeni Rady vzjemn hospodsk pomoci (RVHP) odmtalo pistoupit na podmnku ES. e dohody budou uzaveny nikoliv s RVHP jako blokem, ale tak s jednotlivmi zemmi. (Ham 1995: f 27 130) A na vjimky" byla jedinou platformou vzjemnch kontakt mezi ES a zemmi SV v prbhu studen vlky dohoda GATT. Vztahy mezi FS a lenskmi stty RVHP se zin-ten/ivnily a po roce 1485 po nstupu reformnho kidla v ele s Miehailem Gorbaovem do veden sovtsk komunistick strany.'" Skutenm pelomem v rozvjeni vzjemnch kontakt byl ovem a konec studen vlky po pdu komunistickch reim, kdy bylo ES postaveno ped otzku, jak pistoupit k novm potebm demokratizujcch se zem SVE. V rmci Spoleenstv bylo mono identifikovat dv protichdn stanoviska, na jedn stran byl postoj Nmecka" a po jejich vstupu tak Rakouska a severskch stt, kter podporovaly dal roziovn Spoleenstv, na stran druh zdrazovaly pedevm jin zem nutnost soustedn pozornosti na otzky bezpenosti a koheze Spoleenstv. (Mayhew 1998: 12) 7.4.2. Spoluprce se zemmi stedn a vchodn Evropy na zatku 90. let 7.4.2.1. Zaloeni Evropsk banky pro obnovu a rozvoj a program PHARE

Prvn brmln kontakty mezi zemmi SVF a ES probhly v rmci mimodnho summitu Evropsk rady 9. listopadu 1989 v Pai a pot 8. prosince I ^89 ve trasburku, kde bylo rozhodnuto o zaloen Evropsk banky pro obnovu a rozvoj (EBRD, European Bank for Rcconstruction and Development), kter se mla stt hlavnm nstrojem pomoci zamen pedevm na financovn programu vzdln, vchovy a rozvoje technologi. Vzpt, 18. prosince 1989, bylo rozhodnuto o zzen finannho nstroje Pomoc pi hospodsk obnov Polska a Maarska (PHARE. Pologne - llongrie Assistcncc a la reconsmicuon des economies), do nj bylo bezprostedn vloeno .300 mil. ECU.': Bhem roku 1990 byl potom program PHARE ro/en tak na dal zem SVE, jejich pehled je uveden v tabulce . 8. 152
Evropsk unie

Tabulka 8: Financovn programu PHARE podle jednotlivch zem, 1990-2000 (mil. euro)
Partnersk zem Albnie Bosna a Hercegovina Bulharsko esko Estonsko Makedonie Maarsko Lotysko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko eskoslovensko NDR Jugoslvie zem Celkem Zvazky 621,35 289,19 1000,86 576,57 222,49 257,00 1075,23 282,72 420,65 2500,28 1439,50 433,45 224,75 230,49 34,49 43,68 Kontrakty 497,52 283,82 729,79 394,97 171,23 200,05 845,29 217,88 275,01 1739,94 916,85 251,98 144,03 231,82 28,86 43,68 1930,07 8902,80 Platby 409,37 241,49 603,14 355,23 152,71 156,94 730.95 179,09 227,57 1609.88 784,76 205,59 122,58 228,88 28,61 43,68 1566,78 7647,25

Programy zahrnujc vce 2228,00 11880,70

Zdroj: The Pharc Programmc. Annual Report 2000. URL:< hltp://curopa.cu.in(/comni/cnlargcmcnt/pas/pharc/pdf/pharc2000.pdf>

Klovou udlost potku devadestch let pedstavovalo v tomto ohledu sjednocen Nmecka, kter vyadovalo vznamn finann nklady.13 Otzky znovusjednocen Nmecka a zpsob nezbytn institucionalizace vztah se zemmi SVE byly eeny na mimodnm summitu v Dublinu 28. dubna 1990. Pot nsledoval v roce 1991 podpis prvnch asocianch dohod mezi ES a zemmi SVE (konkrtn s Polskem, Maarskem a eskoslovenskem). V prosinci tho roku byla platnost tzv. Evropskch dohod rozena na Rumunsko, Bulharsko a poslze i na dal zem. Prohlubovn vztah mezi ES a asociovanmi zemmi se stalo jednm z hlavnch kol Komise, kter na lisabonskm summitu Evropsk rady 26.-27. ervna 1992 prosazovala nutnost realizovat strategii

souasnho rozvjen proces roziovn a prohlubovn. Komise zdrazovala potebu akceptovn acquis communautaire na stran kandidtskch zem, nedotknutelnost princip spole7. Rozvoj a rozen Evropsk unie 153

nch politik vetn SZBP, zabvala se revizemi evropskch dohod a vyzvala Radu k vypracovn termine procesu pistupovn. K dalmu posunu v otzce roziovn se Komise snaila pispt vypracovnm zprvy s nzvem Smrem k nov asociaci se zemmi SVE, kterou prezentovala na summitu v Edinburghu 11.-12. prosince 1992. Bezprostednm vsledkem edinburskho summitu, jeho jednoznanou prioritou ovem zstvalo een ve popsan situace vznikl po nespn ratifikaci Smlouvy o EU v Dnsku, bylo zintenzvnn formlnch kontakt mezi zemmi SVE a ES. Na tomto summitu Komise rovn pedloila prvn nvrhy na zaveden tzv. strukturovanho dialogu, kter ml spovat v rozen zkladnch institucionlnch vztah vyplvajcch z Evropskch dohod a v zapojen kandidtskch zem do jednotlivch politik a program. 7.4.2.2. Kodask kritria Aktivity Komise v tto oblasti vyvrcholily ppravou materilu s nzvem Smrem k u spoluprci se zemmi SVE, kter byl pedloen na summitu Evropsk
Tabulka 9: Evropsk dohody
Zem Podpis dohody Bulharsko esko Estonsko Maarsko Lotysko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Turecko Malta Kypr bezen 1993 jen 1993" erven 1995 prosinec 1991 erven 1995 erven 1995 prosinec 1991 nor 1993 jen 1993* erven 1996 z 1963 prosinec 1970 prosinec 1972 Evropsk Vstup platnost nor 1995 nor 1995 nor 1998 nor 1994 nor 1998 nor 1998 nor 1994 nor 1995 nor 1995 nor 1999 prosinec 1964 duben 1971 erven 1973 dohody v Oficiln dost o lenstv v EU 14. 12. 1995 17. 1. 1996 24.11. 1995 31.3. 1994 13. 10. 1995 8. 12. 1995 5.4. 1994 22. 6. 1995 27. 6. 1995 10. 6. 1996 14. 4.1987 16. 7. 1990 3.7. 1990

* V prosinci 1991 byla podepsna Evropsk dohoda mezi ES a eskoslovenskem, kter vak vzhledem k blcmu se rozdleni SFR na dva nstupnick stty - eskou republiku a Slovenskou republiku nebyla ratifikovna a nikdy nevstoupila v platnost. Zdroj: Europcan Commission - Enlargcmcnt Dircctoratc General. URL: <http://curopa.cu.int/comm/cnlargcmcnt/pas/curopc_agr.htm>154

Evropsk unie

rady v Kodani konanm ve dnech 21.-22. ervna 1993. Hlavnm pnosem tohoto setkm z hlediska roziovn byla definice tzv. kodaskch kritri, jejich splnnm podmiovala EU vstup novch lenskch stt. Kodask kritria vyadovala, ...aby uchazesk zem doshla stability instituc zaruujcch demokracii, zkonnost, zajitn lidskch prv a respektovn a ochrany lidskch menin, mla fungujc trn hospodstv a byla schopna odolvat konkurennm tlakm a trnm silm v

rmci Unie, byla schopna pevzt zvazky vyplvajc z lenstv, vetn plnn cl politick, hospodsk a mnov unie". (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Kodani 1993) 7.4.2.3. Pijet zsad strukturovanho dialogu Dalm summitem Evropsk rady, jen byl zamen na otzky roziovn, bylo setkn hlav stt a vld na Korfu ve dnech 24.-25. ervna 1994. Komise zde byla oficiln podna o vypracovn strategie roziovn. K definovn a nsledn tak pijet tto strategie dolo na setkn v Essenu, kter se konalo 9.-10. prosince 1994. Vsledkem jednn bylo rozpracovn tzv. strukturovanch vztah (dialogu), rozhodnut o zahjen spoluprce na poli SZBP a prava mechanism programu PHARE. V prbhu essenskho zasedn se problmy vyplvajc z rozhodnut zintenzvnit vztahy se zemmi SVE projednvaly v rmci ty hlavnch okruh. Jednalo se o otzky jak rozvst a aplikovat strukturovan dialog, jak innji poslit hospodsk rozvoj v kandidtskch zemch, jak pomoci zemm SVE pijmout acquis communautaire a konen jak transformovat politiky EU pro poteby budoucho roziovn. (Mayhew 1998: 30) 7.4.2.4. Pijet tzv. bl knihy o zalenn do vnitnho trhu a madridsk summit V nvaznosti na pijet zsad strukturovanho dialogu byla na zasedn Evropsk rady v Cannes uskutennho ve dnech 26.-27. ervna 1995 pijata tzv. bl kniha pipraven Komis s nzvem Pprava zem stedn a vchodn Evropy na zalenn do vnitnho trhu Unie. Tento dokument, poprv Komis pedstaven 3. kvtna 1995, ml slouit kandidtskm zemm jako prvodce" v procesu pibliovn k EU. Na summitu v Madridu ve dnech 15.-16. prosince 1995 Evropsk rada oficiln podala Komisi o vypracovn stanoviska ke vstupu kandidtskch zem do EU, kter by tak obsahovalo analzu dopad rozen na spolen politiky a finann pln EU. 14 Podle profesora Evropsk koleje v Bruggch Alana Mayhewa spoval vznam summitu v Madridu tak ve skutenosti, e dal iniciativa se v otzce roziovn pesunula z Komise na stranu lenskch stt. (Mayhew 1998: 36) Na madridskm setkn Evropsk rady se rovn diskutovala strategie roziovn o zem SVE. Jednou z navrench variant bylo pijmn kandidtskch zem po vlnch, kter by byly ureny dlkou trvn jejich asocian smlouvy, jinou bylo postupovat na zklad schopnosti
7. Rozvoj a rozeni Evropsk unie

155 uchaze o lenstv vyhovt poadavkm a kritrim EU. Rozdlovn kandidt do skupin vak nebylo pro vechny lensk zem Spoleenstv pijateln. Postupn se tak vyvinula tzv. strategie regaty, kter pedpokldala volnou sout kandidt bez ohledu na dlku jejich asociace. (Grabbe, Hughes 1998: 56-58) 7.4.3. Zahjen rozhovor o vstupu do EU 7.4.3.1. Vznam Agendy 2000 Informace o stavu pipravenosti kandidtskch zem a souasn o dsledcch pistoupen novch lenskch stt k EU spolu s nvrhy monost dalho postupu publikovala Komise 16. ervence 1997 v souhrnnm materilu nazvanm Agenda 2000. Obsahem dokumentu byla pedevm stanoviska

(opinion nebo \ tak avis) k jednotlivm kandidtskm zemm.15 Na zklad posouzen stavu ve vech kandidtskch zemch Komise doporuila otevt rozhovory o vstupu s eskou republikou, Maarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem. Dle dokument obsahoval nvrh na reformu strukturlnch fond Unie, spolen zemdlsk politiky a koncepci finannho plnu do roku 2006. V Agend 2000 Komise rovn prosazovala modifikaci stvajcch metod komunikace mezi kandidtskmi zemmi a EU. 7.4.3.2. Lucembursk skupina Veker nvrhy soustedn v Agend 2000 se staly podkladem pro jednn Evropsk rady v Lucemburku realizovanho ve dnech 13.-14. prosince 1997. Na tomto zasedn se hlavy stt a vld rozhodly na zklad doporuen Komise otevt rozhovory s tzv. lucemburskou skupinou kandidt, do n byly zaazeny esk republika, Maarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr. Rozhovory s tmito zemmi, na n Komise pedloila pozitivn posudek ji v ervenci 1993, byly oficiln zahjeny 31. bezna 1998. Na summitu v Lucembursku byla rovn pijata rozhodnut vychzejc z doporuen Komise ohledn modifikace pedvstupn strategie a strukturovanho dialogu z Essenu. K nim patilo pedevm zaloen tzv. Partnerstv pro vstup (pstupov partnerstv), jeho clem bylo stanoven konkrtnch zsad, priorit a cl pro kadou kandidtskou zemi. Summit v Lucembursku dle pijal rozhodnut o zaloen tzv. Evropsk konference, kter byla tak navrhovna v textu Agendy 2000. Jednalo se o novou platformu pro setkvn lenskch stt EU se zemmi, kter se k n chtj pipojit a sdlej jej hodnoty a vnitn a vnj cle". (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Lucemburku 1997) Evropsk rada rozhodla, e Evropsk konferenci ...bude pedsedat zem, kter pedsed Rad Evropsk unie. Na pozvn pedsedajc zem se na konferenci budou jednou do roka schzet hlavy stt a vld, pedseda Komise a ministi zahraninch vc..." (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Lucemburku 1997) Evropsk rada v Lucembur-156
Evropsk unie

sku dle podpoila naven pedvstupn pomoci a pijala tzv. Evropskou strategii pro Turecko. 7.4.3.3. Helsinsk skupina Vyvrcholenm diskus nad stanovenm spolen strategie pijmn novch lenskch stt do EU byl summit Evropsk rady v Helsinkch, kter se seel 10.-11. prosince 1999. Na tomto setkn bylo potvrzeno, e EU na zklad doporuen Komise z 13. jna 1999 zahj jednm se vemi kandidtskmi zemmi. Prakticky to znamenalo, e lucembursk skupina kandidt byla doplnna o tzv. helsinskou skupinu zahrnujc Rumunsko, Slovensko, Litvu, Lotysko, Bulharsko a Maltu. Tmto rozhodnutm dolo k definitivnmu oputn diferenciovan strategie veden rozhovor. Ta byla nahrazena ji zmnnm jednotnm pstupem v podob strategie regaty", kter je zaloena na principu, e vechny kandidtsk zem stoj na stejn startovn linii". (Grabbe, Hughes 1998: 55-59) Srovnn vech kandidtskch zem podle makroekonomickch kritri je uvedeno v tabulce . 10.
Tabulka 10: Makroekonomick ukazatele kandidtskch zem

Zem

Poet mil.)

HDP (1999)

HDP (1999)

na

1 HDP na 1 1 Rst HDP Inflace jako v roce prmr 2000(%} % prmru 2000(%) EU (1999)

ron

obyvatel (v vmld.EUR

obyv. v EUR obyv.

Bulharsko esko Estonsko Maarsko Lotysko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Kypr Malta Turecko

8,3 10,3 1,4 10,1 2,4 3,7 38,7 22,5 5,4 2,0 0,7 0,4 64,3

40,6 127,5 11,1 107,7 14,2 22,8 317,6 127,4 55,4 29,7 11,5 4,3 392,9

5 000 12 400 7 700 10 700 5 800 6 200 8 200 5 700 10 300 14 900 17 300 11 100 6 100

23 59 36 51 28 29 39 27 48 71 82 52 29

5,4 3,1 6.6 5,3 5,7 2,9 4,2 1,6 2,2 4,5 4,8 4,1 5,8

10,1 3,9 4,1 9,8 2,6 1,0 10,1 49,0 12,0 8,9 4,3 2,6 54,9

Zdroj: Europcan Commission - Enlargcmcnt Dircctorate General. URL: <http://www.curopa.cu.int/ comm/enlargcmcnt>

7. Rozvoj a rozen Evropsk unie

157 7.4.4. Nstroje procesu roziovn Proces roziovn byl po roce 1995 realizovn za pomoci specifickch nstroj vytvoench EU pro zlepen politickch a ekonomickch podmnek zem SVE. Zkladn nstroje pedvstupn strategie EU lze rzn definovat v zvislosti na jejich asov psobnosti a efektivit. Napklad Heather Grabbeov a Kirsty Hughesov je len na nstroje platn v obdob ped pedloenm Agendy 2000 a po jejm pijet, kdy byla zavedena tzv. zeslen pedvstupn strategie. (Grabbe, Hughes 1998: 31-40) K hlavnm nstrojm vodnho obdob ad Evropsk dohody, blou knihu (Pprava zem stedn a vchodn Evropy na zalenn do vnitnho trhu Unie), program PHARE a tzv. strukturovan dialog. Toto rozdlen budeme respektovat v nsledujcm vkladu. 7.4.4.1. Evropsk dohody Evropsk dohody, kter byly uzavrny na zklad lnku 238 a 228 Smlouvy o ES, jsou prvnm instrumentem zakldajcm vztahy mezi EU a asociovanou zem a jsou podmnny souhlasem Evropsk rady, Evropskho parlamentu a podlhaj ratifikaci vemi lenskmi stty. Jejich obsahem je een politickch otzek, zabvaj se obchodnmi podmnkami a obsahuj tak institucionln ustanoven. Analytik bezpenostnch studi Peter Van Ham za hlavn cle Evropskch dohod, kter je mono interpretovat jako zvltn druh asocianch dohod, povauje; nastolen klimatu dvry a stability jak v politickm tak i ekonomickm smyslu, podporu investic, zlepen podmnek pro rozvoj managementu zabvajcho se pechodem od centrlnho plnovn k trn ekonomice, podporu transparentnosti a koherence ekonomik a psychologick dopad navzn styk se zemmi zpadn Evropy. (Ham 1995: 197) Evropsk dohody v obecn rovin obsahuj oddly uveden ve schmatu . 2.

Dle nsleduje dvanct nebo tinct doplk, kter se tkaj pedevm obchodnch kapitol a kter uvdj seznam jednotlivch produkt a celnch sazeb. Piloeny jsou dleit protokoly, kter jsou plnou soust dohod a kter pokrvaj specifick oblasti jako obchod s textilnmi produkty, produkty ESUO, zpracovan zemdlsk zbo, pravidla pvodu, specifick mezinrodn pravy se panlskem a Portugalskem, vzjemnou pomoc pi celnch zleitostech. Nakonec jsou soust dohod spolen deklarace, kter byly sjednny v prbhu vyjednvn a kter pomhaj interpretovat jednotliv lnky dohody. Evropsk dohody zakldaj v oddlu vnovanm institucionlnm ustanovenm ti hlavn orgny pidruen pro kadou asociovanou zemi: Radu pidruen, Vbor pro pidruen a Parlamentn vbor pro pidruen. kolem Rady pro pidruen, kter se skld ze len Evropsk rady, Komise a vldy dan zem, je dohled nad plnnm dohody na ministersk rovni, piem je stanovena mi-158
Evropsk unie

nimln frekvence setkvn jednou do roka. Vbor pro pidruen asistuje Rad a pracuje jako vbor s delegovanmi pravomocemi. Parlamentn vbor pro pidruen je sloen z len parlamentu asociovan zem a len Evropskho parlamentu. Jeho kolem je pispvat ke komunikaci obou stran a dvat Rad pro pidruen podnty k jednn.
Schma 2: Struktura Evropskch dohod Preambule Cle dohody st I: obecn principy dohody st II: politick dialog st III: voln pohyb zbo Kapitola 1: prmyslov vrobky Kapitola 2: zemdlstv Kapitola 3: rybolov Kapitola 4: obecn ustanoven (prostedky na ochranu obchodu) st IV: pohyb pracujcch, veden, nabdka slueb Kapitola 1: pohyb pracujcch Kapitola 2: veden Kapitola 3: nabdka slueb Kapitola 4: obecn ustanoven st V: platby, kapitl, sout a jin hospodsk opaten, aproximace prva Kapitola 1: souasn platby a pohyb kapitlu Kapitola 2: sout a jin hospodsk opaten Kapitola 3: aproximace prva st VI: hospodsk spoluprce st VII: spoluprce na prevenci ileglnch aktivi st Vlit: kulturn spoluprce st IX: finann spoluprce st X: institucionln, obecn a zvren ustanoven
* Nezahrnulo v dohodch ped rokem 1995 Zdroj: Mayhcw 1998: 45

7.4.4.2. Bl kniha o zalenn do vnitnho trhu Dalm ze zkladnch nstroj procesu roziovn EU o zem SVE byl text bl knihy s nzvem Pprava zem stedn a vchodn Evropy na zalenn do vnitnho trhu Unie. Jej pijet v roce 1995 znamenalo pokus o zpehlednn kol
7. Rozvoj a rozen Evropsk unie

159 spojench se vstupem kandidtskch zem do spolenho trhu. Bl kniha se len na dv sti, piem prvn st je pokusem analyzovat v politick rovin dvody vedouc k pijet dokumentu a st druh je potom zamena na podrobn vet legislativnch akt, kter se tkaj vnitnho trhu ES. Bl kniha je dokumentem obecnho, nezvaznho charakteru, kter m slouit jako vodtko k vypracovn konkrtnch harmonogram pibliovn pravidlm chodu vnitnho trhu EU v jednotlivch kandidtskch zemch.16
7,4.4.3. Program PHARE

Program PHARE, kter je oznaovn za tet st pedvstupn strategie, byl pvodn koncipovn jako pomoc Polsku a Maarsku. Poslze byl ovem transformovn jako zkladn finann nstroj pistupovn pro vechny asociovan zem.17
Graf 1: Vylenn prostedky Phare 1990-1999 (mil. euro)(1t

" Pharc - nrodn program pomoci zahrnuje peshranin spoluprci a programy Spoleenstv, ale ne

programy s ast vce zem. '-> Finann pomoc esk republice a Slovensku nezahrnuje finann pomoc eskoslovensku (zvazky: 232 mil. curo v dob 1990-1992) a zaala v roce 1993. (" Zahrnuje Albnii, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Zdroj: Europcan Commission - Enlargcmcnt Drcctoratc General. URL: <http://www.curopa.eu.int/comm/cnlargcmcnt>

Bhem svho vvoje prosel program PHARE celou adou zmn, kter se tkaly jak navyovn celkovch prostedk urench pro podporu transformace zem SVE, tak i peskupovn vnitnch limit pro jednotliv poloky programu. Pvodn bylo v roce 1993 nap. na obnovu hlavn infrastruktury vylenno z programu 15 % celkov finann stky, avak u v roce 1994 byl tento podil zven na 25 %, v roce 1995 na 40 % prostedk a konen v roce 1997 tvoily160
Evropsk unie

prostedky v tto poloce ji 70 % celkov stky. Zbytek byl vdy uren na vstavbu a podporu innosti instituc na rovni sttn i regionln a na vytven vekerch dalch instituc nezbytnch k spn aproximaci evropsk legislativy. (Mayhew 1998: 141-143) Rozloen prostedk PHARE pouitch v letech 1990-2000 je uvedeno v tabulce . 11.
Tabulka 11: Financovni programu PHARE podle jednotlivch odvtv, 1990-2000 (mil. euro) Odvtv Administrativa a veejn instituce Zvazky 1265,19 Kontrakty 759,48 Platby 547,00

Zemdlstv Aproximace prva Obansk spolenost a demokratizace Ochrana spotebitele Vzdln, kolen a vzkum ivotn prosted a jadern bezpenost Finann sektor Humanitrn, potravinov a nouzov pomoc Infrastruktura (energetika, doprava a

690,19 141,47 179,26 12,28 1262,45 1056,11 280,90 598,31 2855,44

547,58 111,49 120,20 12,28 1125,56 725,01 265,54 615,87 1995,27 289,03 1157,89 103,33 267,28 806,99 8902,80

488,28 92,35 86,70 11,25 1101,51 593,81 259,28 573,63 1664,44 193,05 994.21 98,72 249,52 693,51 7647,25

telekomunikace) Integrovan regionln opaten 343,60 Soukrom sektor, privatizace a restruktu- 1389,71 ralizace, mal a stedn podnikn Veejn zdravotnictv Sociln rozvoj a zamstnanost Ostatn (vceodvtvov ad.) Celkem 113,39 559,83 1132,57 11880,70

Zdroj: The Phare Programme. Annual Report 2000. URL:< http://curopa.cu.int/coinm/enLargcmciit/pas/ pharc/pdf/phare2000.pdf>

Realizace programu PHARE byla provzena celou adou problm, kter vyplvaly pedevm z nedostaten schopnosti nkterch pjemc pipravit vhodn podmnky pro projekty a ve svch potcch tak z nejednotnosti dontor v tom, k jakmu cli maj bt finann prostedky zvlt vyuity. 7.4.4.4. Strukturovan dialog Poslednm tzv. hlavnm nstrojem pistupovn z obdob ped pijetm Agendy 2000 byl tzv. strukturovan dialog, jeho zsady byly formulovny na zasedn Evropsk rady v Essenu v roce 1994. Strukturovan dialog pedpokldal prohlou7. Rozvoj a rozen Evropsk unie

161

ben vzjemnch kontakt nad rmec dan asocianmi smlouvami. Ve zprv Rady ministr byly stanoveny nsledujc frekvence setkvn: ... fov stt a vld: setkn jednou za rok v nvaznosti na nkter zasedn Evropsk rady; ministi zahraninch vc: pololetn setkn pro diskuse o cel sfe vztah s pidruenmi zemmi, zejmna o stavu a pokroku integranho procesu; ministi odpovdn za vvoj vnitnho trhu, zejmna ministi financ, hospodstv a zemdlstv: setkn jednou do roka; ministi dopravy, telekomunikac, vzkumu a ivotnho prostedn: setkn jednou do roka; spravedlnost a/nebo vnitro: pololetn setkn; kultura, kolstv: setkn jednou do roka..." (Zprva Rady ministr EU pro essensk zasedn Evropsk rady... 1995) 7.4.4.5. Zeslen pedvstupnstrategie Dokument Agenda 2000 znamenal ve vvoji pedvstupnch nstroj a vbec v cel strategii roziovn vznamn pelom. Po jeho pijet se zkladnm aspektem strategie roziovn z hlediska kandidtskch zem stalo pijet prv a povinnost vyplvajcch z aequis, ani by pistupujc stty mly monost dojednat trvalou neplatnost pravidel v uritch oblastech. Komise ve snaze odstranit problmy v komunikaci s kandidtskmi zemmi a celkov zefektivnit proces roziovn dle navrhla nov nstroje tzv. zeslen pedvstupn strategie. Jejich hlavnm

kolem je umonit kandidtskm zemm ast na programech Spoleenstv a poloit draz na harmonizaci legislativy. Klovm pojmem zeslen pedvstupn strategie je tzv. Partnerstv pro vstup, je je uzavrno separtn s kadou kandidtskou zem, avak pitom je projednvno a realizovno v multilaterlnm rmci. Clem pstupovho partnerstv" je zasteen vech nstroj do jednotnho programu s periodizac nslednch krok a souasn pprava kandidtskch zem na principy participace v programech Spoleenstv za pomoci vytvoen tzv. Nrodnho programu pro pevzet aequis (NPAAs, National Programmes for the Adoption of the Aequis). K pravdpodobn nejvznamnjm zmnm nicmn dolo v oblasti financovn pomoci kandidtskm zemm. Krom toho, e dolo k modifikaci ve vyuvn programu PHARE, kter se po Agend 2000 vce orientoval na vt projekty vyplvajc z poteb Partnerstv pro vstup, byly zaloeny dva nov speciln zamen finann nstroje. Jednalo se o Zvltn pedvstupn program pro rozvoj zemdlstv a venkova (SAPARD, Specil Accession Programme for Agriculture and Rural Development), kter byl uren k obnov venkova a financovn zemdlskch program v celkovm objemu piblin 520 mil. euro ron a o Pedvstupn nstroj strukturln politiky (ISPA, Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) zamen na investice do infrastruktury v celkovm ronm objemu 1040 mil. euro.16;
Evropsk unie

Graf 2: Pedvstupn pomoc, zvazky z roku 2000 (mil. euro) <1>

ESPhare(2)nispa Sapard

"> Tyto dotace byly dohodnuly na Berlnskm summitu v roce 1999 a budou kadoron regulovny v rmci rozpotovho plnu pro lta 20002006. (3> Phare - nrodn program pomoci zahrnuje peshranini spoluprci a programy Spoleenstv, ovem nikoli programy s ast vce zem.
()

Finann pomoc Ccskc republice a Slovensku nezahrnuje finann pomoc eskoslovensku (zvazky: 232 mil. curo v obdob 1990-1992).

Zaala v roce 1993.iM Zahrnuje programy s ast vce zem a technickou pomoc financovanou v rmci programu Pharc, Zdroj: Europcan Commission - Eniargcment Dircctoratc General. URL: <http://www.europa.cu.int/ com m/cn 1 argeme n t>

7.5. SMLOUVA Z NICE Amsterodamsk smlouva tedy zanechala vtinu problm tkajcch se institucionln reformy nevyeenu. Ratifikac Amsterodamsk smlouvy vstoupil v platnost pouze omezen okruh zmn, jejich vliv na kapacitu a efektivnost evropskch instituc byl velice mal. Zrychlen procesu

roziovn a zmna strategie pijmn novch len v prbhu ratifikace Amsterodamsk smlouvy vak znamenaly, e prvodn Protokol o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie se stal zhy neaktulnm. Slouen tzv. lucembursk a tzv. helsinsk vlny kandidtskch zem toti neodpovdalo pedpokladm Protokolu o tom, e sta realizovat pouze dl zmny a nsledn svolat mezivldn konferenci.
7. Rozvoj a rozen Evropsk unie 163 7.5.1. Pprava institucionln reformy

Proto se summit Evropsk rady v Koln nad Rnem ve dnech 3 .-A. ervna 1999 mimo jin zabval otzkou vzjemn podmnnosti procesu roziovn EU a jej institucionln reformy. Vsledkem jednn na nejvy rovni bylo konstatovn, zeje nutn svolat zvltn mezivldn konferenci, je bude zamena vhradn na institucionln otzky. O vypracovn analzy evropskch instituci podala Komise Richarda von Weizsackera, Davida Simona a Jeana-Luca Dehaena, kter se stal pedsedou tohoto tlennho vboru. Tato skupina pedloila Komisi 18. jna 1999 tzv. Zprvu vboru t moudrch s nzvem Institucionln dsledky rozen. Na tuto analzu reagovala Komise 10. listopadu 1999 vlastnm nvrhem programu mezivldn konference pod nzvem Pizpsoben instituc ve prospch spnho rozeni. 7.5.2. Mezivldn konference v roce 2000 Ke schvlen programu mezivldn konference, kter se mla konat v roce 2000, dolo na zasedn Evropsk rady v Helsinkch ve dnech 10.-11. prosince 1999. V centru pozornosti se ocitla otzka velikosti a sloen Komise, problm ven hlas v Rad, monost rozen hlasovn kvalifikovanou vtinou a pprava dalch opaten vyplvajcch z rozen. V prbhu cel mezivldn konference se dalm zdrojem podnt pro jednn stala tak stanoviska jednotlivch lenskch zem. Mezivldn konference byla zahjena 14. nora 2000 a uzavena byla na summitu v Nice 7.-11. prosince 2000.

7.5.3. Pijet Smlouvy z Nice

Vsledkem mezivldn konference 2000 byla tzv. Smlouva z Nice podepsan ministry zahraninch vc zem EU 26. nora 2001. Smlouva z Nice je prozatm poslednm dokumentem revidujcm primrn prvo Unie. Hlavnm obsahem smlouvy, kter zachovv lenn Amsterodamsk smlouvy vetn pipojench protokol, jsou ustanoven revidujc pravomoci a sloen evropskch orgn. 18 Smlouva z Nice sice ve svm textu a v pipojench protokolech a prohlench navrhla urit pravy ve sloen a v mechanismech fungovn evropskch orgn, a tm pipravila zkladn podmnky pro rozen EU, ale souasn ponechala adu otzek nezodpovzench. Ji v prbhu summitu v Nice se obecn diskutovala eventualita hlub a koncepn reformy nejenom evropskch instituc, ale tak zakldajcch smluv a zkladnch princip evropsk integrace. Vzhledem ke komplexnosti dan problematiky a pedevm z asovch dvod byly zleitosti spojen s definovnm obecn budouc strategie evropskho integranho procesu pesunuty na dal zasedn Evropsk rady. Jejich projednn byloEvropsk unie

nicmn nevyhnuteln, a to mimo jin i vzhledem k Prohlen o budoucnosti Unie, kter je plohou Smlouvy z Nice. V tomto dokumentu EU vyzvedla nutnost zahjen ir debaty o budoucnosti EU, a to nezvisle na zmnch provedench institucionln reformou z Nice. Rmcov zde byly navreny oblasti, kterch se m tato diskuse tkat. Jednalo se o vymezen pravomoci evropskch orgn vi lenskm sttm vetn zahrnut principu subsidiarity do tohoto problmu, postaven Charty zkladnch prv Evropsk unie, dle o zjednoduen smluv a eeni podlu nrodnch parlament v evropsk struktue. Krom tohoto rmcovho vymezen budoucch kol EU prohlen zdrazuje, e lensk stty se rozhodly na zvr tohoto ppravnho procesu svolat na rok 2004 mezivldn konferenci. (Prohlen o budoucnosti Unie v ploze Smlouvy z Nice) 7.6. DISKUSE O BUDOUCNOSTI EVROPY 7.6.1. Laekensk deklarace o budoucnosti EU Formulovnm strategie dalho vvoje a otzkou budoucnosti EU se zabval summit v Laekenu, kter se uskutenil 14.15. prosince 2001. Zmnn problematika byla dotena v zvrech pedsednictva, kde se hovo o vytvoen zvltnho tlesa povenho vedenm diskuse o budoucnosti EU, a dle v piloen deklaraci s nzvem Laekensk deklarace o budoucnosti Evropsk unie. V zvrech pedsednictva je tleso zamen na veden diskuse konkretizovno jako konvent zstupc, jemu bude pedsedat V. Giscard Estaing a jeho mstopedsedy budou G. Amato a J. L. Dehaene. lensk stty v zvrech z Laekenu rovn potvrdily, e astnky Konventu se stanou tak kandidtsk stty.

7.6.2. Konvent o budoucnosti Evropy

Laekensk deklarace o budoucnosti Evropsk unie rmcov rozhodnut summitu vce specifikovala a rozvedla pedevm s ohledem na koly Konventu a podmnky jeho prce. Deklarace byla rozdlena do t st. V prvn sti oznaen Evropa na kiovatce jsou zmiovny pedevm dvody, kter vedly k rozhodnut svolat Konvent a zabvat se komplexnji reformou EU, co byla pedevm poteba stability a akceschopnosti EU po rozen a dle nutnost eit problematiku demokratickho deficitu spojenou do jist mry s prudkm rozvojem spolench politik a dalch navazujcch koordinovanch oblast psoben EU. Reforma EU m podle tohoto dokumentu bt na stran jedn reakc na poteby evropskch oban a na stran druh uritou odpovd na nutnost zaujmout nov postaven v globalizovanm svte.
7. Rozvoj a rozen Evropsk unie

165 Druh st prohlen z Laekenu byla pojmenovna koly a reformy v nov Unii. Obecnmi podnty projednn Konventu bylo (1.) navzn vazeb mezi evropskmi obany a EU, potamo jejmi institucemi, (2.) jakm zpsobem zorganizovat evropsk politick prostor po rozen EU a (3.) jak doshnout toho, aby se EU stala stabilizanm faktorem a modelem v multipolrnm svt. Konkrtnmi otzkami adresovanmi Konventu se potom stalo nov (1.) rozdlen a definovn kompetenc v EU, a to pedevm s ohledem na nadnrodn rove a lensk stty, dle (2.)

zjednoduen nstroj uvanch EU, (3.) zajitn demokratick transparentnosti, efektivnosti instituc EU a (4.) projednn alternativy vytvoen evropsk stavy. Konen tet st prohlen z Laekenu s nzvem Svoln Konventu o budoucnosti Evropy byla zamena na technicko-organizan aspekty jeho psoben. Tato st prohlen potvrdila sloen pedsednictva19 a dle upesnila dal leny Konventu. Prohlen k, e Konvent se bude skldat z 15 reprezentant hlav stt a vld lenskch zem, 30 zstupc nrodnch parlament (vdy dva z jedn zem), 16 reprezentant Evropskho parlamentu a dvou zstupc Komise. V roli pozorovatele celho procesu jsou ti zstupci Hospodskho a socilnho vboru, Vboru region a dalch instituc. Kandidtsk zem budou zastoupeny na stejnm principu, tedy jednm zstupcem vldy a dvma parlamentnmi reprezentanty. Zzen byla tak statut nhradnka jednotlivch delegt. Podle prohlen se zstupci kandidtskch zem budou moci pln astnit jednn - ovem s tm, e nebudou moci zabrnit konsensu, kter me vzniknout mezi lenskmi stty. Prohlen dle uruje datum inauguranho setkn Konventu, kterm se stal I. bezen 2002, a k, e Konvent bude trvat piblin jeden rok. Specifikovna je rovn povinnost informovat o prbhu jednn Radu EU a Evropskou radu. Otevena zstala monost konzultac s Komis, vytven expertnch skupin i pozdji upesnn skutenosti, nap. e jednn se budou konat v Bruselu a probhat v jedencti ednch jazycch EU. Z hlediska veejnosti tato st prohlen zakotvila vznamn fakt tkajc se veejnho pstupu na zasedn a dle povinnost Konventu umsovat vechny oficiln dokumenty a zvry na webovou strnku. Byla rovn upesnna povaha zvrenho dokumentu: Konvent je povinen vypracovat dokument obsahujc rzn alternativy uspodan podle toho, jak podpoe zstupc se jednotliv nvrhy tily. Tyto zvry Konventu se potom stanou zkladnm vchodiskem diskuse v prbhu mezivldn konference plnovan na rok 2004. Konen posledn poznmkou prohlen je vzva k vytvoen irokho veejnosti urenho fra, jeho kolem je vst diskusi paraleln s jednnm Konventu. astnky tto oteven diskuse maj bt sociln partnei, reprezentanti obchodn subjekt, akademit funkcioni apod. Diskuse na tto rovni m slouit jako podnt k jednnm Konventu. Konvent zahjil sv psoben inauguranm setknm 28. nora 2002. Harmonogram Konventu byl stanoven tak, e v prmru dvakrt msn probhaj166
Evropsk unie

plenrn zasedn a tikrt msn schzky pedsednictva. Prbn se reprezentanti Konventu sdruuj v pracovnch skupinch, jejich vet je uveden ve schmatu . 3.
Schma 3: Pracovn skupiny Evropskho konventu*
Pracovn Pracovn Pracovn Pracovn skupin 1: Subsidiarita a skupin 2: Charta a skupin 3: Prvn subjektivita a skupin 4: Nrodn parlamenty

Pracovn

a skupin 5: Doplujc kompetence

a Pracovn skupina 6: zen ekonomiky Pracovn skupin 7: Zahranin politick innost Pracovn Pracovn a skupin 8: Obrana a skupin 9: Zjednoduovn 1 : Svoboda, bezpenost a prvo 0
Stavk 1. 10.2002 Zdroj: The Europcan Convcntion - Working Groups. URL: < http://curopcan-convcntion.cu.mt/ doc_wg.asp? lang=EN>

a Pracovn skupina

Plny tkajc se setkn na plenrn rovni pedpokldaj ukonen Konventu v ervnu 2003 tak, aby zskan zvry mohly bt nsledn diskutovny v rmci zasedn Evropsk rady v tme msci. 7.7. DOKONEN PPRAV VCHODNHO ROZEN Evropsk rada na svm zasedni v Goteborgu ve dnech 15.-16. ervna 2001 potvrdila, e rozen EU je nezvratiteln a e zjmem EU je dokonit proces roziovn tak, aby se nov lenov mohli astnit voleb do Evropskho parlamentu v roce 2004. Vznamnm meznkem bylo pro kandidtsk stty zasedn Evropsk rady v Laekenu konan 14.-15. prosince 2001. 7.7,1. Laekensk skupina lensk stty zde sice zopakovaly svj zmr rozit EU v dve stanovenm harmonogramu, ale souasn omezily skupinu kandidtskch stt. Vsledkem zasedn bylo ustanoven tzv. laekensk skupiny, kter zahrnuje eskou republiku, Slovensko, Maarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Litvu, Lotysko, Maltu a Kypr. lenem laekensk skupiny, o n se pedpokld, e bude schopna uza7. Rozvoj a rozen Evropsk unie

167

vt negociace do konce roku 2002, se naopak nestalo Bulharsko a Rumunsko, jejich pipravenost byla hodnocena jako nedostaten. Soust skupiny nebylo ani Turecko, kter 8. bezna 2001 uzavelo s EU zvltn formu pstupovho partnerstv. 7.7.2. Harmonogram vstupu do EU Rozhodnutm uzavt rozhovory o vstupu do EU se leny laekensk skupiny se de zabval 21.-22. ervna 2002 summit Evropsk rady v Seville. Na tomto zasedn Evropsk rada zdraznila, e nejpozdji v listopadu 2002 sdl kandidtm vechny podmnky lenstv vetn finannch otzek vstupu. Pipravenost kandidt byla nsledn ohodnocena v pravideln zprv Komise z 9. jna 2002, na kterou navzal summit v Bruselu ve dnech 24.-25. jna 2002. Pro kandidtsk zem bylo toto zasedn Evropsk rady vznamn nejenom potvrzenm jejich pozice, ale tak zveejnnm zmru EU definitivn uzavt jednn bhem plnovanho summitu v Kodani v prosinci 2002 a podepsat dohody o vstupu v prbhu dubna 2003. V tto souvislosti bylo dle specifikovno, e Bulharsko a Rumunsko by mohly uzavt sv rozhovory o pistoupeni v roce 2007. Bruselsk summit byl tak dleit pro

doeen finannch otzek spojench s rozenm. Byl zde pedloen nvrh EU, aby bylo vyplcen pmch dotac nov vstupujcm zemm ve spolen zemdlsk politice v rmci pechodnho obdob upraveno. Nvrh pedpokldal, e platby nebudou od potku novm lenm vyplceny v pln vi, ale e pm platby budou postupn procentuln navyovny a do roku 2013, kdy toto pechodn obdob skon a rove pmch plateb v novch lenskch zem se srovn s jejich vkou pro stvajc lensk stty EU. POZNMKY:
1. Tak jako se mezivldn konferenci pedchzejc podpisu Smlouvy o EU kalo Maast-richt", obdobn se i revizn mezivldn konferenci v roce 1996 vzhledem k hlavnmu tmatu Smlouvy o EU kalo Maastricht IT". 2. Ble k postojm jednotlivch delegaci v prbhu mezivldn konference 1996 viz Edwards, Pijpers(1997). 3. Ble ke kauze BSE srov. nap. Grant (1997: 13-18. 123-129). 4. Nkte autoi se domnvaj, e flexibilita existovala ji dve v podob i. 109k Smlouvy o ES, kter se zabv mnovou uni. (Lui 1998: 107) Podrobnji k vvoji principu flexibility v prbhu mezivldn konference viz Stubb (2000: 153-174). 5. Ble k analze principu flexibility viz Wessels (1998: 76-98); Wallaceov (2000); Leslie (2000); Brca, Scott (2000). 6. Problematika obrany zkladnch hodnot viz rovn 18.4.6. Na tomto mst je tak uvedena revize tchto lnk v souvislosti se Smlouvou z Nice.168 Evropsk unie 7. Tzv. konstruktivn abstcnci dokonce napklad Alexander Stubb klasifikuje jako jednu z forem aplikace principu flexibility (vedle veobecn flexibility a specilnch protokol sopt-outs) v Amsterodamsk smlouv. Ble viz Stubb (2000: 154 157). 8. Ble k principu konstruktivn abstence viz 17.5.1.2. 9. Vjimky mlo napklad Rumunsko, Jugoslvie a pozdji v rmci tzv. textiln dohody z roku 1978 tak Maarsko. (Mayhew 1998: 6-8) 10. Vztahy EU s Ruskem jsou rozvjeny separtn v rmci dialogu EU a Rusko a financovny jsou pomoc programu TAC1S, obdoby programu PHARE, Ble srov. 15.2.3. a Nicoll, Salmon (2001: 205 -206). 11. Ble k postojm Nmecka a Velk Britnie k rozen EU o zem SVE srov. Lippertov, Hughesovetal. (2001). 12. Finann pomoc zemm SVE byla v roce 1989 pedevm podporovna a komplexn zattna skupinou G24 (dnen lenov EU + USA, Kanada, Austrlie, Turecko, Nov Zland, vcarsko, Japonsko, Norsko a Island). Toto uskupeni vzniklo na vzvu skupiny G7 (Nmecko, Francie, Itlie, Veik Britnie. Japonsko, Kanada a USA ) v ervnu 1989 v Pai. Ble k rol G 24 v procesu konstituovni PHARE nap. srov. Nuttall (2000: 76-84); Smith (1999:66-82). 13. Ble ke sjednocen Nmecka a jeho vlivu na ES z hlediska politickho srov. nap. Nuttall (2000: 94-103). 14. Na zasedni Evropsk rady v Madridu bylo dodaten definovno tzv. madridsk kritrium, kter zahrnuje dostatenou kapacitu a pipravenost administrativnch struktur kandidtskch zem a pedpokld vytvoeni stabilnho ekonomickho a mnovho prosted. 15. Ble k metodice vytveni stanoviska Komise a zhodnocen postaven kandidtskch zem srov. nap. Avery, Cameron (2001: 34-92). K metodice roziovni EU o zem SVE srov. Pikryl (2001). 16. V souvislosti s touto blou knihou EU byla Komisi v roce 1999 zaloena Kancel pro technickou pomoc a vmnu (TAIEX, The Technical Assistance Exchangc Office). Clem kancele je udrovat kontakty s veejnou sprvou v kandidtskch zemch, organizovat projekty na podporu splnn poloek bl knihy, poskytovat know-how, podlet se na sledovn celho procesu atd. 17. Program PHARE je zamen na Estonsko, Litvu, Lotysko, Polsko, eskou republiku, Slovensko, Slovinsko, Maarsko, Rumunsko, Kypr, ale tak Albnii, Makedonii a Bosnu a Hercegovinu. 18. Detailn analza Smlouvy z Nice je obsahem kap. 20 a dle je vlenna do kapitol vnovanch institucm (8-14), odkazy na konkrtn problmy jsou zaazeny rovn do ostatnch kapitol.

19. Potvrzena nebyla pouze osoba pedsedy a mstopedsed, ale tak sloeni zbytku pedsednictva. Prohlen k, e pedsednictvo se krom pedsed a mstopedsed skld z devti osob. Jedn se o zstupce vld, kter budou pedsedat bhem Konventu, dvou zstupc nrodnch parlament, dvou reprezentant Evropskho parlamentu a dvou delegt Komise.

II. INSTITUCE
8. EVROPSK RADA
Vrcholnm orgnem institucionln struktury souasn EU je Evropsk rada, kter je vlastn setkvnm politickch pedstavitel lenskch zem na nejvy rovni. Zaloen Evropsk rady bylo dno potebou konzultovat zsadn otzky evropskho integranho procesu pmo vedoucmi pedstaviteli stt a vld. Tyto konzultace mly pvodn formu nepravidelnch setkn, kter se vsak v prbhu sedmdestch let petvoila v mechanismus mezivldn koncipovanch summit. Svolvn tchto jednn se a do roku 1986 odehrvalo na zklad politick dohody lenskch stt, protoe instituce Evropsk rady byla do primrnho prva EU ukotvena a po pijet JEA. Teprve JEA v lnku 2 stanovuje sloen Evropsk rady, frekvenci jejho setkvn a jej vliv na zahranin-poiitickou prezentaci Spoleenstv. koly Evropsk rady byly dle definovny lnkem D Smlouvy o EU. Evropsk rada je podle tohoto vymezen vrcholnm orgnem EU s kompetenc pro vechny ti pile. 8.1. VVOJ Zaloen instituce setkvn nejvych pedstavitel exekutivy lenskch zem Spoleenstv je spojeno se jmnem francouzskho prezidenta Charlese de Gaul-la, kter se v roce 1961 snail zskat podporu pro svou koncepci evropsk politick unie, znmou tak pod oznaenm Fouchetv pln. Vytvoen mechanismu setkvn nejvych pedstavitel lenskch zem Spoleenstv na mezivldnm principu toti odpovdalo pedstavm Francie, kter na potku edestch let usilovala o oslaben nadnrodnho charakteru Spoleenstv. Proto se francouzt pedstavitel snaili o prosazen mezivldnho principu jednn, kter by bylo vedeno mimo rmec Smlouvy o EHS. 8.1.1. Setkvn nejvych pedstavitel (summity)
8.1.1.1. Francouzsk iniciativy

EVROPSK

UNIE

8.

Evropsk

rada_________________________171

Prvn setkn nejvych pedstavitel lenskch zem Spoleenstv probhlo na zklade francouzskho podntu ve dnech 10.11. nora 1961 v Pai. Pedmtem tohoto jednn bylo zkoumn alternativ ppadn modifikace zakldajcch smluv na zklad Fouchetova plnu. O pl roku pozdji, na summitu v Bonnu172
Evropsk unie

18. ervence 1961, se pokraovalo v projednvn francouzskho nvrhu politick unie. Vsledkem summitu byla vzva k u spoluprci mezi ministry zahraninch vc a v kulturn oblasti. V prbhu roku 1962 bylo definitivn rozhodnuto o nepijet francouzsk verze Fouchetova plnu. Dvodem byly

obavy ostatnch lenskch zem, pedevm stt Beneluxu, z francouzsk dominance ve Spoleenstv. Mezivldn navren organizan struktura Fouchetova plnu s konsensulnm hlasovnm by toti z jejich hlediska nemohla v ppad poteby omezit Francii tak inn, jako nadnrodn instituce ji existujcch spoleenstv. Nespch Fouchetova plnu se poslze odrazil tak v reakcch zbvajcch pti stt na francouzsk nvrhy zahjit pravideln setkvn na nejvy rovni. lensk zem Spoleenstv se obvaly nekontrolovanho vzestupu politickho vlivu Francie a do jist mry i Nmecka. Jednm z dleitch argument proti summitm bylo tak tehdy pevldajc pesvden, e mezivldn jednn na nejvy rovni nemohou bt zdaleka tak efektivn jako rozhodovni v rmci stvajcch instituc Spoleenstv. (Westlake 1995:19) K pozastaven iniciativy usilujc o institucionalizaci summitu dolo krom toho i kvli politick krizi ve Spoleenstv, kter vyvrcholila Lucemburskm kompromisem v roce 1966. 8.1.1.2. Slavnostn ceremonil v m Setkvn na nejvy rovni bylo obnoveno a pi pleitosti oslav destho vro podpisu Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM, kter se konaly 29.-30. kvtna 1967 v m. Hlavn npln tohoto setkn ovem samozejm nebylo jednn o ppadn institucionalizaci summitu, ale lo spe o slavnostn ceremonil k vro podpisu zakldajcch dokument spoleenstv. Svj podl na pevn formlnm charakteru setkn mla tak doznvajc politick krize z roku 1965, nesoulad mez lenskmi stty ohledn rozen EHS o Velkou Britnii, Irsko, Dnsko a Norsko, a konen tak nejednotnost v otzkch dalho vvoje Spoleenstv. 8.1.1.3. Pokus o institucionalizaci po haagskm summitu Dal setkn vrcholnch pedstavitel Spoleenstv se uskutenilo v Haagu 1. a 2. prosince 1969, kde se ji podailo pekonat nsledky pedchzejc krize uvnit organizace. fov stt a vld zde pijali dohodu o vstupu novch len, rozhodnut o zaveden vlastnch pjm jako doeen petrvvajcch problm z poloviny edestch let a zabvali se tak hlednm monost dalho rozvoje Spoleenstv. Aktivn pstup politickch reprezentant lenskch zem pi jednn v Haagu vznamn pispl k vyeen klovch problm Spoleenstv a znamenal pozitivn zkuenost s jednnm na nejvy rovni. Nov francouzsk prezident Georges Pompidou v tto souvislosti upozornil na uspokojiv vsledky summitu a znovu navrhl jeho institucionalizaci. Francouzsk nvrh pirozen i nadle sledoval pedevm poslen tch struktur, v nich by rozhodovn
8. Evropsk rada

173 probhalo podle mezivldnho principu, m by nutn dolo k oslaben nadnrodnho rozmru Spoleenstv. Souasn vychzel z pozitivnch zkuenost z bilaterlnho jednn nejvych pedstavitel Francie a Nmecka.1 Francouzsk nvrh pedpokldal zaveden pravidelnch schzek pedstavitel vech lenskch zem Spoleenstv, m ml bt vytvoen prostor pro veden pravidelnch politickch konzultac.

Akoliv byl pedloen nvrh do jist mry logickm eenm umoujcm dosaen veobecn politick dohody v dleitch otzkch, nebyl podpoen ostatnmi lenskmi zemmi, kter se nadle obvaly plinho poslen francouzskho vlivu uvnit Spoleenstv. Postupn se navc v politick reprezentaci lenskch zem rozil spe skeptick pohled na monost realizace integranch kol, kter by byly na nejvy rovn stanoveny.2 Akoliv se tedy v Haagu prv dky setkn nejvych pedstavitel podailo pekonat dosavadn problematickou situaci ve Spoleenstv, nebyla dohoda o zaloen novho orgnu opt pijata. 8.1.2. Zaloen Evropsk rady 8.1.2.1. Kodask summit Francouzsk prezident Georges Pompidou ovsem svj nvrh na institucionalizaci summitu nkolikrt opakoval. Zaloen novho mezivldnho orgnu se mimo jin dotkl nap. v souvislosti s prosazovnm mylenky evropsk konfederace.3 (Vanthoor 1999: 42-46) Nvrh na konstituovn setkvn f stt a vld lenskch zem jako sousti institucionln struktury Spoleenstv pedloil Pompidou tak najednn nejvych pedstavitel Spoleenstv, kter se konalo 19.-20. jna 1972 v Pai, a znovu na summitu v Kodani ve dnech 14.-15. prosince 1973. Pestoe ani zde nebylo o zaloen novho orgnu rozhodnuto, odrazily se nvrhy francouzskho prezidenta v zvren deklaraci kodaskho summitu. V jejm textu byla zmnna vt ochota lenskch stt k u zahranin-politick spoluprci a o summitech bylo eeno, e ... se budou konat, kdykoliv to budou vyadovat okolnosti, a tehdy, kdy bude nezbytn dodat podnt budovn sjednocen Evropy nebo vytyit jeho dal principy..." (Westlake 1995: 20) Kodask summit je proto mon oznait za meznk diskuse o vzniku novho orgnu. Dvodem, pro se nesouhlas se zaloenm novho mezivldnho orgnu podailo pekonat prv na potku sedmdestch let, byla nalhav poteba konzultac mezi politickmi pedstaviteli evropskch stt. Zpadn Evropa tehdy elila nsledkm kolapsu brettonwoodskho mnovho systmu, 4 ropn krizi a hospodsk nestabilit. Jednou z dleitch podmnek pro pekonn tchto obt se zdly bt astj diskuse o aktulnch otzkch, pi nich by mohlo dojt k formulovn spolench postoj a k hledn monch een. (McCormickl996: 183)174
Evropsk unie 8.1.2.2. Pask deklarace

V roce 1974 vyuila Francie svho pedsednictv ve Spoleenstv a ve snaze urychlit jednn o nstitucionalizaci setkvn na nejvy rovni svolala na 14. z mimodn summit do Pae. Toto jednn, kter je znm pod nzvem picnic summit", mlo za kol pipravit program nsledujcho setkn hlav stt a vld, kter se konalo ve dnech 9.-10. prosince 1974 opt v Pai. (Westlake 1995: 21) Na tomto paskm summitu pistoupily lensk zem na nvrh stanovit mechanismus setkvn na nejvy rovni.5 Vsledkem dohody pedstavitel evropsk estky byla tzv. Pask deklarace, kter zavedla pravideln schzky tikrt do roka, z nich dv se mly konat v pedsedajc zemi Spoleenstv a jedna na spolen pd v Bruselu. (Lintner, Mazey 1991: 15) Jistm problmem se

ukzalo bt nalezen vhodnho oznaen novho orgnu. lensk stty nakonec pijaly dosud uvan termn Evropsk rada, kter navrhl a popularizoval tehdy erstv zvolen francouzsk prezident Giscard Estaing.6 (McCormick 1996: 184) nstitucionalizaci novho mezivldnho orgnu provzela diskuse o legitimit stvajcch orgn Spoleenstv7, z nich ani jeden nebyl pmo volen. Zaloen Evropsk rady bylo proto doprovzeno pijetm kompromisn dohody, kter pedpokldala, e vznik nov instituce bude kompenzovn zavedenm pmch voleb do Evropskho parlamentu v co nejkratm termnu. Tuto st Pask deklarace se podailo splnit roku 1979. 8.1.2.3. Londnsk deklarace Na pask summit, kter uril zkladn frekvenci setkvn Evropsk rady, navzalo vypracovn vnitnch pravidel pravidelnch konzultac. Podntem pro jejich vytvoen byl dopis francouzskho prezidenta Giscarda Estaing z 21. ledna 1977, v nm vyzval ostatn nejvy pedstavitele lenskch zem Spoleenstv ke zlepen stvajcch vnitnch mechanism jednn a ke stanoven zetelnjch pravidel komunikace. Vsledek diskus na toto tma byl potom formulovn v tzv. Londnsk deklaraci o Evropsk rad z 29.-30. ervna 1977. Jejm obsahem bylo shrnut podmnek spnho veden jednn na nejvy rovni. Byla zde tak stanovena zkladn zsada, e summity musej bt konny v takovm v pra-covnm prosted, kter zaruuje diskrtn podmnky pro veden konzultac. Agenda Evropsk rady byla v Londnsk deklaraci rozlenna do dvou hlavnch skupin a u kad z nich byly ureny zvltn zsady projednvn. Prvn skupinu tvo otzky, u nich jednotliv stty musej nejprve problmy prodiskutovat, ani by byly stanoveny konkrtn zvry jednn. Pro takov ppady proto Londnsk deklarace poaduje, aby byly zajitny maximln diskrtn podmnky jednn, kter podporuj oteven vyjadovn stanovisek. Pkladem konkrtnch opaten je absence hlasovho zznamu, piem psemn me bt
8. Evropsk rada

175 zachycen pouze vsledek zasedn, ale nikoliv jeho prbh. Druhou skupinu agendy pedstavuje ji vce formalizovan typ diskuse, kter je zamen na speciln otzky a podnty podstoupen Radou nebo jinmi, nimi orgny Spoleenstv. Samozejmost pi tomto typu jednn Evropsk rady, kter ji pedpokld prezentaci zvrench dokument, je minimum ptomnch ednk a precizn rove ppravy podklad, za kter odpovdaj ministi zahraninch vc. (Westlake 1995: 34) 8.1.2.4. Evropsk rada ve Slavnostnm prohlen o Evropsk unii Ve vvoji summitu smrem ke standardnmu orgnu Spoleenstv zaujalo vznamn msto tak Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu z roku 1983. Prohlen pedstavovalo ppravn krok pro zmny pozdji ukotven v JEA. Postaven Evropsk rady, tak jak bylo vymezeno na paskm summitu, specifikovalo stuttgartsk Slavnostn prohlen o Evropsk unii nsledovn: ... Evropsk rada skt obecn politick impuls pro budovn Evropy; definuje pstupy napomhajc dal vstavb Evropy a pedkld veobecn politick principy Evropskch spoleenstv a Evropsk

politick spoluprce; s patinm ohledem na jejich vzjemnou soudrnost rokuje o zleitostech spojench s rznmi aspekty Evropsk unie; iniciuje spoluprci v novch sfrch innosti; oficiln vyhlauje spolen postoj v otzkch vnjch vztah." (Westlake 1995:35) Ve Slavnostnm prohlen o Evropsk unii byla tak Evropsk rad uloena povinnost adresovat Evropskmu parlamentu zprvu o vsledcch svch jednn. Tmto rozhodnutm byly upevnny vazby Evropsk rady na ostatn orgny Spoleenstv a souasn tm bylo nepmo posleno postaven Evropskho parlamentu. Slavnostn prohlen o Evropsk unii tak pesnji specifikovalo charakter rozhodnut Evropsk rady a stanovilo jejich vliv na legislativu Unie. Pokud Evropsk rada jedn o otzkch, je spadaj do kompetence ES, stvaj se jej rozhodnut soust legislativy Spoleenstv. V takovch ppadech Evropsk rada fakticky zastupuje Radu ministr. Jinakje tomu tehdy, pokud jsou v Evropsk rad projednvny zleitosti nad rmec ES, jako jsou napklad dohody o dalch clech Spoleenstv apod. Pi tchto jednnch si Evropsk rada ponechv charakter mezivldnho fra. (Westlake 1995: 35) 8.1.3. Ukotven Evropsk rady v primrnm prvu 8.1.3.1. Evropsk rada v Jednotnm evropskm aktu Postaven Evropsk rady bylo v sedmdestch a v prvn polovin osmdestch let dno pouze Paskou deklarac a Slavnostnm prohlenm o Evropsk unii ze Stuttgartu, mechanismy summitu pak byly oeteny v Londnsk deklaraci.176
Evropsk unie

Po vc ne deseti letech psoben vak instituce summitu stle nebyla ukotvena v primrnm prvu ES. Pro dokonen skuten plnohodnotnho postaven Evropsk rady v rmci instituc ES bylo nutn zajistit definovn jejho postaven a pravomoci v zakldajcch smlouvch a nikoliv pouze v politickch prohlench. Vhodnou pleitost se stala prvn veobecn revize primrnho prva, kterou byl JEA z roku 1986. JEA v lnku 2 potvrdil veker dvj politick dohody tkajc se Evropsk rady, s jedinou zmnou, kterou bylo snen frekvence setkvn. V JEA se uvd, e: Evropsk rada se skld z hlav stt a vld lenskch stt a pedsedy Komise Evropskch spoleenstv. Jsou jim npomocni ministi zahraninch vc a len Komise. Evropsk rada se schz alespo dvakrt ron." (i. 2 JEA) 8.1.3.2. Definice Evropsk rady ve Smlouv o EU sil o postupn zpesovn definice Evropsk rady, o zeteln formulovn jejch pravomoc a jejho postaven v rmci Spoleenstv se odrazilo v pslunch pasch Smlouvy o EU z roku 1992. Evropsk rada je zmnna v lnku D, kde se o n k, e: ... poskytuje Unii nezbytn podnty pro jej rozvoj a vymezuje jej veobecn politick smry. Evropsk rada sdruuje hlavy stt a pedsedy vld lenskch stt, jakoto i pedsedu Komise. Jsou j npomocni ministi zahraninch vc lenskch stt a len Komise. Evropsk rada se schz alespo dvakrt ron, za pedsednictv hlavy sttu i vldy lenskho sttu, kter vykonv pedsednictv Rady. Evropsk rada pedkld

Evropskmu parlamentu zprvu po kadm svm zasedn a kadoron psemnou zprvu o pokroku dosaenm Uni." (i. D Smlouvy o EU) Evropsk rada je na zklad Smlouvy o EU orgnem EU zasteujcm vechny ti pile tzv. maastrichtskho chrmu, ale ani nadle nen oficiln instituc Spoleenstv". (Hayes-Renshaw, Wallacel997: 162)8 8.1.3.3. Jednac d Evropsk rady Frekvence zasedn Evropsk rady byla dle upravena novm jednacm dem Rady pijatm na jejm zasedn v Seville 21.-22. ervna 2002. Nov jednac d uvd, e Evropsk rada se schz minimln tyikrt ron (dvakrt za pedsednictv), a krom tto frekvence se me sejt tak v mimodnch ppadech. Program jednn pipraven Radou ministr mus tdit body jednn celkem do ty kategori: (1.) body, kter maj bt podpoeny bez diskuse, (2.) body k diskusi, jejm clem m bt stanoven obecnch politickch vodtek, (3.) body k diskusi, jejm vsledkem m bt pijet rozhodnut v souvislosti s vjimenmi ppady a roziovnm, a konen na (4.) body k diskusi, kter nem bt uzavena konkrtnmi zvry.
8. Evropsk rada 177

8.2. FUNKCE EVROPSK RADY 8.2.1. Artikulace nrodnch zjm a hledn spolenho stanoviska Evropsk rada je prostorem, kde jsou reprezentovny nrodn zjmy lenskch zem EU. Je postavena na mezivldnm principu, kter zaruuje rovnost a suverenitu vech jejch len. Hlavn funkc Evropsk rady nen pijmn rozhodnut - i kdy me vydvat obecn rozhodnut tkajc se Spoleenstv -, ale jej nejdleitj kol spov v artikulaci nrodnch zjm a v hledn spolenho stanoviska zastnnch zem. Evropsk rada je rozhodujc platformou pro dosaen politickho konsensu v rmci Spoleenstv a souasn uruje veobecnou linii integranho vvoje. Nalezen kompromisu - nejniho spolenho jmenovatele" - na pd Evropsk rady otevr prostor pro aktivitu dalch orgn. 8.2.2. Podpora fungovn instituc Spoleenstv Dosavadn psoben Evropsk rady ukazuje, e formulovn obecnch politickch monost a limit na nejvy rovni v mnoha ppadech brn zablokovn institucionln soustavy a pispv k efektivit jednn v rmci institucionlnho trojhelnku" EU, jen je tvoen Radou, Komis a Evropskm parlamentem.9 Hledn politick dohody na pd Evropsk rady z sti snm z Komise odpovdnost za stanovovn novch integranch cl a souasn ji neoslabuje v jej legislativn roli, i kdy pro jej iniciativn funkci vytv zkladn politick ohranien. 8.2.3. een politickch kriz Zaloen Evropsk rady jako orgnu s nejvym politickm mandtem v rmci institucionln struktury Spoleenstv pisplo v sedmdestch letech k een komplikovan situace, kdy ve Spoleenstv oslabenm kriz z roku 1965 neexistovala instituce, kter by byla dostaten politicky siln, aby mohla urit dal integran vvoj. Nadnrodn koncipovan Komise, je disponovala

dostatenm potencilem nutnm k definovn novch cl, byla ve sv iniciativn innosti omezena politickou vl lenskch zem, kter se vzjemn blokovaly pi hlasovn o jednotlivch otzkch v Rad ministr. Mezivldn Rada ministr tak nemohla pispvat k een komplexnch politickch otzek, protoe j v tom brnil jej rozttn sektorov charakter, kter prakticky vyluoval projednvn komplexn strategie. Zaloen Evropsk rady v tomto ohledu znamenalo nalezen uritho vchodiska pro fungovn institucionln struktury ES, protoe hledn obecn politick vle na nejvy rovni oslabovalo monost zablokovn178
Evropsk unie

rozhodovac procedury v ostatnch orgnech Spoleenstv a souasn jim ponechvalo dostatek prostoru pro technick dopracovn eenho problmu. 8.2.4. Role inicitora a vztah ke Komisi Definovn obecn linie integranho vvoje na rovni summitu, kter teprve pedstavuje zkladn politick vchodisko pro nslednou iniciativou Komise, nicmn opakovan vyvolvalo otzku, zda nen existenc Evropsk rady role Komise fakticky zdvojovna. Skutenost zstv, e inicitorm a hlavnm protagonistm konstituovn Evropsk rady - Giscardu Estaing a Helmutu Schmidtovi -jist omezen funkc nadnrodn Komise vyhovovalo, protoe jej zattn vym orgnem odpovdalo jejich pragmatickmu postoji k regulaci rychlosti evropsk integrace. (Urwin 1991: 173) Zdvojen role inicitora a poslze tak orgnu formulujcho a kontrolujcho plnn stanovench cl, je se vak li pevaujcm nadnrodnm nebo mezivldnm principem, vyaduje vysok stupe koordinace innost mezi Evropskou radou a Komis. Jednm ze zpsob jak udret vzjemnou informovanost mezi obma orgny se proto stala ptomnost pedsedy Komise na zasedn Evropsk rady. Od summitu v Dublinu uskutennm v roce 1975 se postupn vytvely fungujc komunikan kanly mezi obma klovmi institucemi a vsledkem tohoto procesu bylo ustlen postup vedoucch k pimen efektivnmu een agendy Spoleenstv.

8.3. EVROPSK RADA A PEDSEDNICTV EVROPSK UNIE

Vznam Evropsk rady pro reprezentaci zjm lenskch stt EU je dobe patrn pi pohledu na funkci institutu pedsednictv EU" a jeho vlivu na innost Evropsk rady. Instituce pedsednictv, kter se promt nejenom do chodu Evropsk rady, ale tak Rady EU a j podzench vboruje dky hierarchizaci orgn Spoleenstv a jejich mediln prezentaci nejvce patrn prv na rovni summitu. 8.3.1. Funkce pedsednictv Pedsednictv je nejinnjm nstrojem pro nrodn podmnn ovlivovn chodu celho Spoleenstv, protoe jednotlivm zemm umouje realizovat vlastni priority a ovlivovat program organizace.10 Na rovni Evropsk rady pedsedajc stt zpravidla nejen uruje msto zasedn," ale sestavuje tak priority programu a jeho reprezentanti moderuj projednvn jednotlivch bod. Zem v ele Spoleenstv nicmn neovlivuje pouze innost na nejvy rovni, tedy chod Evropsk rady, ale v danm plronm obdob ovld celou rozvt-

8. Evropsk rada

179 vnou strukturu Rady EU. Pedsedajc stt tak uruje a d agendu tohoto orgnu ve vech jejch formch a souasn pedsed podzenm vborm. Tm pedsedajc stt fakticky kontroluje proces schvalovn legislativy. Pedsedajc zem mimoto reprezentuje Spoleenstv navenek a zastupuje je tak v zahrani-n-poiitickch otzkch.
Schma 4: Srovnni priorit pedednickch stt (2001)
vdsko (leden - erven 2001) roziovn EU zamstnanost ochrana ivotnho prosted rovnoprvnost mu a en zdokonalen ochrany spotebitel spoluprce EU - Rusko Belgie (ervenec - prosinec 2001) zavdni evropsk mny modernizace systmu socilnho zabezpeen zlepen kvality prce, podpora rovnch pleitost a boj proti chudob pokraovn procesu roziovn prohlouben debaty o budoucnosti Evropy bezpenostn a obrann politika

8.3.2. Pedsednictv ve spoleenstvch Instituce pedsednictv byla zmnna ji v zakldajc Smlouv o ESUO, kde se v lnku 27 k, e: pedsednictv vykonvaj postupn vichni lenov Rady vdy po dobu t msc podle abecednho podku lenskch stt", tedy jejich nzv v jejich nrodnch jazycch, (i. 27 Smlouvy o ESUO) Toto pravidlo bylo zmnno podpisem Smlouvy o EHS, kter v lnku 146 prodlouila obdob trvn pedsednictv na 6 msc. Plron frekvence rotace pedsednictv byla potvrzena tak Sluovac smlouvou z roku 1965. K postupnmu poslen postaven pedsedajc zem nepmo pisply tak dokumenty, kter usilovaly o reformu instituc, jako nap. Tindemansova zprva z roku 1975, nebo tzv. Zprva t moudrch z roku 1979. Poslen postaven pedsedy v nich bylo opakovan zmiovno jako krok k vt efektivit jednn Evropsk rady a transparentnosti.8
Evropsk unie

.3.3. Instituce pedsednictv v Jednotnm evropskm aktu Instituce pedsednictv byla dle modifikovna pedevm v souvislosti s rozvojem EPS. sil zem Spoleenstv o jednotnj postup v oblasti zahraninpolitickch vztah vystilo v upesnn kol pedsedajcho sttu v textu JEA. lnek 30 JEA zamen na EPS k, e: pedsedajc zem a Komise maj zvltn odpovdnosti za zajitn" souladu v rmci EPS. A dle se v JEA uvd, e: pedsedajc zem odpovd za dvn podnt ke krokm, koordinaci a pedkldn stanovisek lenskch stt tkajcch se psoben Evropsk politick spoluprce. Je t odpovdna za zen politick spoluprce a zejmna za vypracovvn asovho rozvrhu zasedn a za svolvn a

organizaci zasedn." (i. 30 JEA) Soust JEA byla rovn prava vztah mezi bruselskm sekretaritem EPS a pedsedajc zem. 8.3.4. Smlouva o EU a systm trojky" Zvazky pedsedajcho EU ve sfe zahranin-politick spoluprce byly dle prohloubeny pijetm Smlouvy o EU, podle n se pedsedajc zem stala odpovdnou za provdn spolench akc" a za vyjadovn mezinrodn-politic-kch postoj Unie. (i. J.5. Smlouvy o EU) Specifickm pnosem Smlouvy o EU v otzce pedsednictv bylo dle potvrzen systmu tzv. trojky, kter byla zaloena Londnskou zprvou z 13. jna 1981. Trojka je tvoena minulou, souasnou a budouc pedsedajc zem Spoleenstv. Smyslem zzen tohoto institutu bylo minimalizovat vkyvy ve vnj reprezentaci EU, je vznikaly nap. stdnm zem s malm, nebo naopak s velkm zahranin-politickm vlivem. (Westlake 1995: 41) Sloen trojky dle upravila Amsterodamsk smlouva, kter v lnku 18 revidovan Smlouvy o EU zmenila trojku na dvojku, kdy po bok pedsedy reprezentujcho zjmy Unie postavila pouze pt pedsedajc stt. 8.3.5. Mechanismus rotace Vznamnm problmem spojenm s fungovn pedsednictvm v unii je stanovovn mechanismu jeho rotace. Zkladn podmnkou je zachovn rovnho pstupu k pedsednictv, bez ohledu na velikost nebo ekonomickou slu lenskch stt. 8.3.5.1. Abecedn princip Jak jsme ji uvedli, prvn, abecedn rotan princip stanovila ji Smlouva o ESUO. Po rozen Spoleenstv o Portugalsko a panlsko v roce 1986 byl tento systm zmnn zpsobem, kter lpe vyhovoval kolsn vkonu administrativy Spoleenstv v rmci letnho a zimnho pedsednictv. V letnm obdob, tedy
8. Evropsk rada

181 obdob dovolench a administrativnho klidu, je toti tradin monost pro vyjednvn a dosaen cl men. Systm abecedn rotace byl sice v nkterch rysech zachovn, ale zem byly rozloeny do dvou skupin, v nich se stty stdaly ve dvojicch: bhem prvnho estiletho cyklu: Belgie, Dnsko, Nmecko, ecko, panlsko, Francie, Irsko, Itlie, Lucembursko, Nizozem, Portugalsko, Spojen krlovstv, bhem nsledujcho estiletho cyklu: Dnsko, Belgie, ecko, Nmecko, Francie, panlsko, Itlie, Irsko, Nizozem, Lucembursko, Spojen krlovstv, Portugalsko." (i. 146 Smlouvy o ES) Tento zpsob rotace v praxi znamenal, e se stty stdaly rovnomrn v letnm a zimnm pedsednictv a v del asov ose tak pedsedaly Spoleenstv stejnou dobu v obdobch, kdy je ance na prosazen potebnch bod programu vy, nebo naopak vznamn ni. 8.3.5.2, Nov systm rotace Abecedn princip rotace byl definitivn zmnn v roce 1995 v souvislosti s pijetm Finska, vdska a Rakouska do EU. Zmna principu rotace byla motivovna rozvojem SZBP, kter s sebou pinesla potebu vytvoit stabiln vnj reprezentaci Spoleenstv. Clem novho systmu rotace, jen byl

pvodn vypracovn do roku 2003 a poslze a do roku 2006, bylo zajistit, aby v rmci trojice po sob jdoucch stt byla zastoupena vdy jedna velk zem a aby po sob nensledovaly neutrln stty ani nov lenov EU. Skutenost ovem je, e tento princip nezaruuje dvj vyvenost stdn pedsednictv.
Tabulka 12: Rotace pedsednictv EU (1995-2006) Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Prvn pololet Francie Itlie Nizozem Velk Britnie Nmecko Portugalsko vdsko panlsko ecko Irsko Lucembursko Rakousko Druh pololet panlsko Irsko Lucembursko Rakousko Finsko Francie Belgie Dnsko Itlie Dnsko Velk Britnie Finsko

182
Evropsk unie

8-3.6. Pedsednictv a Vysok zmocnnec pro SZBP

Instituce pedsednictv EU byla bhem svho vvoje pedmtem cel ady reformnch nvrh. Nejastji se tkaly prav ve zmnnho systmu rotace, ale objevovaly se i iniciativy doporuujc nahrazen samotnho principu pedsednictv. Jako mon alternativy byly zvaovny nvrhy na kolektivn tzv. tmov pedsednictv nkolika zem, nebo na volbu pedsedy Unie, kter by byla doprovzena prodlouenm obdob pedsednictv a na pt let. (Westlake 1995: 49) Akcelertorem diskuse o budoucnosti statutu a pravomocch pedsedy byl pedevm rychl rozvoj integrace v rmci II. pile. Vzhledem k tomu, e v tto oblasti ji dolo k uritm pravm, pestala bt reforma pedsednictv aktulnm tmatem. (Hayes-Renshaw, Wallace 1997: 157) Amsterodamsk smlouva toti zdila post Vysokho zmocnnce pro SZBP, kter je odpovdn pedsedajcmu sttu. Touto pravou bylo dosaeno nezbytn kontinuity reprezentace v oblasti SZBP, co byl jeden z hlavnch cl reformnch nvrh, a souasn byla zachovna vedouc pozice momentln pedsedajcho sttu.12 8.4. STRUKTURA A MECHANISMY JEDNN 8.4.1. Sloen Evropsk rady Evropsk rada je orgnem sloenm z nejvych pedstavitel zem Spoleenstv. Nejedn se ovem vlun o hlavy sttu, ale v podstat o faktick nejvy pedstavitele exekutivy, piem zastoupen v Evropsk rad zvis na politick praxi a dohod v jednotlivch zemch. Na potku institucionalizace Evropsk rady v roce 1974 zde svou zemi reprezentoval francouzsk prezident (po rozen v roce 1995 se jednn Evropsk rady astn jet prezident Finska),13 ostatn zem ministersk pedseda (resp. kancl). Rozdlnost politickch systm jednotlivch lenskch stt ovem vedla k tomu, e zde zastoupen nejvy pedstavitel mli odlin mandty a z toho vyplvaly jejich rozdln monosti pijmat politick zvazky. Tato situace sniovala nejen akceschopnost Evropsk rady, ale

oslabovala tak jej pozici politicky nejvznamnjho orgnu Spoleenstv. Mon problmy vznikajc z rozdl v relnch pravomocch reprezentant zem v Evropsk rad byla nakonec vyeena tm, e najednn summitu byli pizvni tak ministi zahraninch vc. Dvojice, vytvoen ministrem zahraninch vc jako lenem vldy a nejvym vkonnm reprezentantem sttu, ji zaruovala kompetentn mandt nejenom pro veden diskuse, ale hlavn pro pijmn zvazk pro jednotliv zem.14 Ministi zahraninch vc se souasn stali osobami odpovdnmi za veden rozhovor a za ppravu agendy vrcholnho zasedn.
8. Evropsk rada

183 8.4.2. Organizan zzem innost Evropsk rady si vydala vytvoen odpovdajcho organizanho zzem. Ve snaze prohloubit spoluprci mezi stvajcmi orgny Spoleenstv a zrove zabrnit rstu administrativnho apartu bylo rozhodnuto, e Evropsk rada bude sdlet sekretarit s Radou ministr. Tento krok byl vhodn hned v nkolika ohledech. Vyuvn ji existujcho sekretaritu Rady umonilo Evropsk rad doshnout snaz a rychlej komunikace s dalmi orgny Spoleenstv, brnilo dalmu rstu administrativy a penechvalo veden agendy v obdob mezi summity na pd centrlnho administrativnho servisu, kter disponoval dostaten informovanmi ednky a funknm technicko-organizanm zzemm, jeho innost nebyla zvisl na tom, kter zem aktuln Spoleenstv pedsed. 8.4.3. Zasedn Evropsk rady Zasedn Evropsk rady je zpravidla organizovno pmo pedsedajc zem a ve vtin ppad je plnovno na dva dny. Jeho program se skld z jednn nejvych pedstavitel a ministr zahraninch vc lenskch stt na plenrnch zasednch, ale tak v rmci mn formlnch rozhovor.l5 Pkladem neformlnho setkn, kter nicmn bv povaovno za velmi efektivn, je tzv. posezen u krbu.16 Na tomto typu jednn, ale tak na dalch jednnch pi zasedn Evropsk rady, je ptomen pouze nezbytn minimln poet osob. Ve vtin ppad je lensk stt zastoupen jen pedsedou vldy (nebo prezidentem) a ministrem zahrani s jednm poradcem. Na zasedn je dle ptomen pedseda Komise, jeden dal komisa s generlnm tajemnkem sekretaritu Komise a reprezentant sekretaritu Rady. (Nugent 2001: 150) Dal osoby z delegac jednotlivch zem obvykle nemaj na zasedn pstup.17 Jejich kontakt s nejvymi pedstaviteli a ministry je zprostedkovvn leny tzv. Anticiho skupiny.18 (Westlake 1995: 292-294) Jednn Evropsk rady d pedstavitel pedsedajc zem, kter obdobn jako na pd Rady EU vyuv celou klu formlnch a mn formlnch zpsob jednn.1" V zvru setkn je publikovna zvren zprva (presidency conclusion), kter je pijmna jednomysln. V ppad poteby je text zvrenho prohlen opaten dodatkovmi vhradami a doplky podle poadavk jednotlivch zem.

Vzhledem k rotaci pedsednictv je pozorovateln pirozen snaha o zhodnocen prce pedsednickho sttu ze strany veejnosti, mdi, ale tak ostatnch lenskch stt a Komise. Pi sledovn vsledk z hlediska politick vdy je ovem nutn vzt v vahu vechny okolnosti danho obdob vetn internch i externch podmnek. Schopnost lenskho sttu prosadit sv plny nebo napklad184
Evropsk unie

zajistit splnn cl mezivldn konference, je ovlivnno celou adou faktor. Krom diplomatickho potencilu lensk zem jsou rozhodujc zahranin--politick okolnosti, stav uvnit EU a rovn vnitropolitick situace v lenskch sttech. 8,5. SPECIFICK KOLY EVROPSK RADY 8.5.1. Evropsk rada ve funkci Rady EU Obvyklou pracovn npln Evropsk rady je hledat spolen postoje lenskch zem a formulovat strategie dalho vvoje EU v rmci dnch, pop. mimodnch summit. Ve Smlouvch jsou vak definovny zvltn ppady, kdy se Evropsk rada vnuje nestandardn kolm a pebr koly Rady EU. Pklady takovho postupu jsou uvedeny v nkterch lncch Amsterodamsk smlouvy. Rada EU je v nich nap. v lncch vnovanch problematice HMU popsna jako orgn zasedajc ve sloen hlav stt i f vld", (i. 121 a 122 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podobn se Evropsk rada transformuje do rozhodovacho orgnu v ppad hlasovn o poruen zkladnch hodnot a zsad EU podle lnku 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou, kdy me Rada sloen z hlav stt a f vld jednomysln rozhodnout" o poruen prv a nsledn i o sankcch. (Nicoll, Salmon 2001: 126) 8.5.2. Rozhodovn Evropsk rady v zvislosti na Rad EU Navzdory skutenosti, e Evropsk rada je orgnem formln nadazenm sektorov Rad ministr, vyskytuj se ve smlouvch ppady, kdy je role obou tchto instituc vcemn opan. Pkladem situace, kdy je Evropsk rada pi svm postupu ovlivnna rozhodnutm Rady ministr, bylo personln obsazen funkce prezidenta Evropskho mnovho institutu. V tomto ppad Evropsk rada rozhoduje po konzultaci s Radou ministr a jedn na jej doporuen, (i. 117 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Za nestandardn situaci je rovn mon oznait jednn o spolench strategich v SZBP probhajc podle lnku 13 revidovan Smlouvy o EU. V tomto ppad Evropsk rada jedn sice autonomn, ale souasn m postupovat podle doporuen Rady EU. (Nicoll, Salmon 2001: 127)
8. Evropsk rada

185 8.5.3. Evropsk rada a mezivldn konference Zvltn kategori jednni, kter bv spojovna s existenc Evropsk rady, jsou ppady, kdy je nezbytn vyjdit spolenou vli vld lenskch stt. Pkladem tto zvltn formy zasedn je schvlen vbru pedsedy Komise (I. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou). lensk stty dle mohou kdykoliv svolat tzv. konferenci. Nejznmj podobou konference ped-

stavitel vld lenskch stt" je tzv. mezivldn konference, (i. 48 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V tomto ppad, stejn jako u volby pedsedy Komise, nen ve smlouvch specifikovn poadavek, aby konference zasedala na nejvy rovni, nebo na rovni ministr lenskch stt. Smlouvy pouze upesuj, e k dohod dochz mezi vldami lenskch stt. Mezivldn konference je s Evropskou radou spojovna dky jej mediln prezentaci pedsednickm sttem a skutenosti, e v praxi o jejm zahjen a prbhu rozhoduje summit. Program mezivldn konference je vak pipravovn zvltnmi vbory, resp. pracovnmi skupinami.20 Jednn se odehrv na nkolika paralelnch rovnch za asti delegt a/nebo ministr. Summit, tedy zasedn Evropsk rady, je tedy v tomto ppad pouze jednou z rovin jednn mezivldn konference, kter je vyhrazena projednvn vznamnch bod. (Nicoll, Salmon 2001: 162) POZNMKY:
1. Francie a Nmecko rozvjely ji od podpisu zakldajcch smluv intenzvn vztahy. Pkladem vsledk zkch vazeb francouzsko-nmeckho tandemu" je podpis francouzsko--nmeck smlouvy 23. 1. 1963. 2. Na summitu v Haagu byly v rmci tzv. prohlouben stanoveny dv hlavni priority. Prvn byla spolen mna (Wernerv pln) a druhou zahrnin-poltick spoluprce (Davignonova zprva). Oba projekty iniciovan v Haagu vak nebyly pli spn. 3. K francouzskm nvrhm srov. v poznmkch kap. 5 v souvislosti s postavenm Francie v EHS v 60. letech. 4. Tzv. systm z Bretton Woods byl postaven na fixnch, ale upravtelnch kursech. Mny byly navzny na dolar, kter byl kryt zlatem a pedstavoval rezervn mnu. Tento systm se rozpadl v roce 1971a Spoleenstv na tento krok reagovalo projektem Evropskho mnovho systmu. 5.K institucionalizaci setkvn na nejvy rovni pisply mimo jin zkuenost Helmuta Schmidta a Giscarda Estaing z prbhu 70. let, kdy se astnili ekonomickch konzultac v knihovn Blho domu. Setkn znm tak jako Library club" byla diskrtn povahy, co poslze vznamn ovlivnilo charakter rozhovor na pd Evropsk rady. (Westlake 1995: 21) Svou roli sehrlo tak rozhodnut o zzen fondu pro regionln politiku. Ble viz 15.2.7. 6. Ble k vlivu spoluprce francouzskho prezidenta a nmeckho kancle na institucionalizaci summitu srov. nap. Dinan (1994: 74-78).Evropsk unie 7. Analze problematiky legitimity se tento text nevnuje. Je vak nezbytn poukzat na skutenost, e literatura zabvajici se touto problematikou rozliuje legitimitu formln a legitimitu sociln. Nap. J. H. H Weiler zdrazuje, e EU netrp absenc legitimity formln, protoe cel integran proces podlh kontrole ze strany nrodnch parlament a rovn ze strany instituc EU, ale vyrovnv se naopak s nedostatkem sociln legitimity. Tento problm spov ve faktu, e neexistuje dostatek ztotonn se se skutenost, e k rozhodovn dochz na zklad vtinovho principu, kter ve svm dsledku znamen, e zjmy urit zem, resp. jejch oban nemus bt respektovny. (Weiler 1999: 77-86) Dle srov. nap. Banchoff, Smith (1999). Zminn principy kontroly EU pmo souvis s otzkou demokratickho deficitu, kter rovn vzhledem k zvanosti a rozsahu nen bezprostedn pedmtem tohoto textu. V tto souvislosti je nicmn vhodn upozornit na rozpor zaznamenan J. H. H. Weilerem, kter zdrazuje, e vtina literatury zabvajc se problmem demokratickho deficitu v EU sleduje evropsk integran proces pomoc nstroj a terminologie uvan pro analzu sttu. EU nicmn standardnm politickm systmem nen. (Weiler 1999: 268-269) K diskutovanm alternativm jak zmrnit demokratick deficit (nap. formou euroreferenda, i prostednictvm pm volby pedsedy Komise) srov. Hix (1999: 184-187); srov. Weale, Nentwich (1998). 8. Evropsk rada m zcela nestandardn postaven, a proto je uvedena v oddle Smlouvy o EU a nikoliv v rmci ustanoven Smlouvy o ES, kde jsou vechny instituce Spoleenstv. Toto specifikum ji vyleuje z roviny ostatnch instituc. Evropsk rada je zasteujcm orgnem EU, kter nem prvn subjektivitu a nen zmnn mezi orgny s prvem pedkldat alobu kESD.

9. D. Dinan uvd, e na zatku 70. let, tedy ped zaloenm summitu, bylo kvli poadavku lenskch stt o jednomyslnm hlasovn zamtnuto a 1000 nvrh Komise. (Dinan 1994: 77) Skutenost, e se nvrhy zamtaly a na rovni Rady, znamenala velik asov zdren. 10. Vykonvn pedsednictv je pirovnvno k plnn kol obchodnho manaera. (Hayes--Renshaw, Wallace 1997: 140) innost manaera je nicmn pro lensk stt velice nron, a to i po finann strnce. Nepmou odmnou za pedsednickou funkci je vznamn prezentace zem v mdi vetn odpovdajcch ekonomickch zisk plynoucch z podn summitu a souvisejcho zviditelnn. Ble k rotaci pedsednictv a roli pedsedajcho srov. tak nap. R Sherringtonov (2000: 41-45). 11. Smlouva z Nice (v doprovodnm Prohlen o mst zasedn Evropsk rady) v tomto ohledu uvd, e od roku 2002 se vdy jedno zasedn Evropsk rady bhem pedsednictv bude konat v Bruselu a pot, co poet lenskch zem EU doshne 18, budou do Bruselu pevedena vechna zasedn Evropsk rady. Toto rozhodnut je bezesporu reakc na vzrstajc nklady nezbytn pro zabezpeen jednotlivch zasedn summitu z technickch a bezpenostnch aspekt. Je vak nutn konstatovat, e zem v tto souvislosti pijdou o vznamnou monost jak mediln prezentovat svou zemi. 12. Aktuln nicmn zstv otzka rotace. Zasedn Evropsk rady v Bruselu ve dnech 24.-25. 10. 2002 v tomto ohledu potvrdilo, e plnovan pehodnocen systmu rotace po rozeni o zem SVE nastane nejpozdji do jednoho roku po vstupu prvnho novho lenskho sttu. 13. Finsk vlda ped kadm konnm summitu ur osoby, kter budou reprezentovat republiku na zasedn Evropsk rady. V ppad dnch plronch summit se vdy astn prezident, ministersk pedseda a ministr zahrani, v ppad mimodnch summit a specilnch zasedn Evropsk rady me bt lenem delegace jak prezident tak i ministersk pedseda v zvislosti na rozhodnut vldy. 8. Evropsk rada

187
14. Navc v ppad koalinch vld zpravidla plat, e zatmco silnj strana zskv post ministerskho pedsedy, stv se reprezentant druh koalin strany prv ministrem zahraninch vc (to se stalo tradic v poslednch desetiletch nap. v Nmecku nebo do roku 2000 v Rakousku). Zastoupen tto dvojice v Evropsk rad tedy zaruuje i dosaen vtho vnitropolitickho konsensu v otzce reprezentace zem v EU. 15. Mechanismy jednn Evropsk rady kopruj mechanismy Rady EU. S vjimkou pedsednictv, kter je nejvce patrn prv na rovni Evropsk rady, jsou proto uvedeny v kap. 9. 16. Na spchu zasedn m vliv tak personln faktor. Nejvznamnji se projevuje na spoluprci pedsedy Komise a nejvyho pedstavitele pedsedajcho sttu, ppadn dalch zem. Tradin je jako pklad komplikovanho vztahu blokujcho efektivitu jednn uvdna dvojice de Gaulle - Hallstein. nebo Thatcherov - Delors. Ble viz Hayes-Renshawov, Wallaceov(l997:178). 17. Jednac d Evropsk rady v ploze zvr ze zasedn Evropsk rady v Seville 21.-22. 6. 2002 upesuje, e Evropsk rada jedn cel jeden den s tm, e pedchoz den se kon zasedn vyhrazen pouze nejvym pedstavitelm za asti pedsedy Komise. Pedchoz den se rovn kon oddlen zasedn ministr zahraninch vc, kte specifikuj definitivn program. V prbhu zasedn Evropsk rady jsou jedn zemi vyhrazena dv kesla a velikost delegace je limitovna potem 20 osob, s vjimkou technickho personlu. 18. Anticiho skupina byla zaloena v roce 1975 a pojmenovna podle bvalho fa italsk stl reprezentace Paola Anticiho. Je sloena z pedstavitel jednotlivch zem. Nem formln status, ale pomrn dleitou lohu zvlt pro efektivn vykonvn kol pedsednictv Spoleenstv. Zajiuje kontakt mezi reprezentanty a jejich poradci v ppad omezenho zasedn, ale tak nap. informuje neformln pedsedu o stanoviscch jednotlivch zem. 19. Vznamn vliv na prbhu jednn m tak personln obsazen nejvych post vetn politick pslunosti len Evropsk rady. Ble srov. McCormck(1996: 188-189). 20. V souvislosti s HMU Dyson a Featherstone vyjmenovvaj mon strategie stt v prbhu mezivldn konference. Zmiuj nap. taktiku pm hrozby vetem; vytven stlho nepmho tlaku; dle tzv. pltkovn salmu spovajc v postupnm

kladen poadavk; zastvn opozinho stanoviska; tzv. estn jednn atd. (Dyson, Feathetherstone 1999: 40-47).9. Rada Evropsk unie_________________________________189

9. RADA EVROPSK UNIE

Rada Evropsk unie1 (Rada EU nebo zkrcen Rada), nebo tak Rada ministr, je spolu s Komis a Evropskm parlamentem soust zkladnho institucionlnho trojhelnku Spoleenstv. Jejm kolem, podobn jako je tomu v ppad Evropsk rady, je umonit lenskm sttm reprezentaci nrodnch zjm. Rada je jednou z nejstarch soust institucionln struktury Spoleenstv. Ji ve Smlouv o ESUO byla koncipovna jako protivha nadnrodnmu Vysokmu adu a pozdji Komisi. Prostor projednn Rady ministruje utven Evropskou radou, kter je vrcholnm orgnem institucionln struktury EU a mj. uruje obecn cle dalho vvoje Spoleenstv. Hlavnm kolem Rady je pijmn legislativnch nvrh pedkldanch Komis a dle rozhodovn o dalch klovch otzkch vetn pijmn novch len a rozpotu. Rada ve svch rozhodnutch postupuje bu samostatn, nebo ve spoluprci s Evropskm parlamentem. Proto bv z hlediska svch funkc v rmci instituc Spoleenstv pirovnvna k parlamentn komoe zastupujc zjmy zem.2
9.1. VVOJ 9.1.1. Vchoz principy

Rada ministr je vystavna na tech zkladnch principech. Vchozm principem je nrodn" hledisko, kter zaruuje rovn zastoupen vech lenskch stt bez ohledu na jejich velikost, ekonomickou slu nebo dlku lenstv. Sloen Rady na nrodnm principu, jen spov v tom, zeje zde kad stt zastoupen jednm ministrem, m zabraovat hegemonii vtch zem. Souasn vak tento princip zvyuje nroky na hledn spolenho stanoviska. Druhm zkladnm stavebnm principem Rady je princip odbornosti, resp. resortn pslunosti. Rada byla vytvoena jako struktura s definovanmi pravomocemi, kter je naplovna promnlivmi reprezentacemi lenskch stt, jejich sloen je zvisl na projednvanm tmatu. Nejedn se tedy o formln statick orgn, ale spe o platformu vytvenou na zklad principu odbornosti, kter m zaruovat, e projednvan otzka bude rozhodovna pokud mono na rovni zstupc pslunch ministerstev z lenskch stt. Uplatnn principu odbornosti mlo pozdji za nsledek vznik nkolika resortnch Rad ministr,190
Evropsk unie

kter se setkvaj podle poteby vyplvajc z nalhavosti projednvanch otzek. Tetm zkladnm parametrem Rady je jej politick mandt. Vzhledem k tomu, e hlavnm kolem Rady je pijmat rozhodnut, mla by bt schopna rozhodovat bez ohledu na sv aktuln sloen. Zstupci lenskch stt v Rad musej mt proto pravomoc pijmat jmnem svch vld zvazky. Na rozdl od zakldajcch smluv bylo proto do textu Smlouvy o EU zakotveno pravidlo, v nm se vyaduje ministersk zmocnn reprezentant jednotlivch zem v Rad. Smlouva o EU v odpovdajcm oddle Smlouvy o ES k, e: Rada se skld z jednoho zstupce lenskho sttu na ministersk rovni zmocnnho zavazovat vldu tohoto lenskho sttu", (i. 146 Smlouvy o ES) Toto

usnesen vychzelo z dvjch zkuenost s prac Rady, kdy mli zstupci lenskch stt pouze omezen mandt, kter brnil rychlmu projednvn legislativnch otzek. 9.1.2. Zaloen Rady
9.1.2.1. Rada ESUO

Instituce Rady psobila ji v rmci ESUO, akoliv Monnetem pvodn navrhovan institucionln model Radu ministr nezahrnoval. Nadnrodn subjekt ml bt kontrolovn pmo Evropskm shromdnm. Pro mal lensk stty vak byla pln absence mezivldn platformy garantujc prezentaci a obhajobu nrodnch stanovisek nepijateln, protoe se obvaly hegemonie velkch len. Jean Monnet byl proto nucen rozit pvodn institucionln nvrh o Radu ministr. Rada ESUO pijmala rozhodnut zpravidla vtinou, nebo kvalifikovanou vtinou. V mnoha ppadech byl v rmci mechanismu hlasovn v Rad ESUO zohledovn tak faktor podlu jednotlivch zem na celkov produkci uh a oceli ve Spoleenstv. Zpsob rozhodovn Rady vysvtluje lnek 28 Smlouvy o ESUO, podle nj hlasovn pedpokldalo souhlas prost vtiny pedstavitel lenskch stt, taje v to hlas pedstavitele jednoho ze stt, kter zajiuj alespo 20 % celkov hodnoty vroby uhl a oceli ve Spoleenstv". Vysok podl vtinovho hlasovn nenaruoval supranacionln charakter Spoleenstv, na rozdl od nutnosti doshnout jednomyslnho rozhodnut, kter smlouva vyadovala pouze pro omezen vet poloek. Rada tak byla ve struktue ESUO pouze pojistkou pro ppady, kdy by nadnrodn strategie zsadn pokozovala zjmy vtiny lenskch zem. Rozhodujc pravomoci a funkce si podrel Vysok ad kontrolovan Shromdnm.
9. Rada Evropsk unie

191
9.1.2.2. Rady EHS a EURATOM

Pi vytven institucionln struktury EHS a EURATOMu byl model Rady jako garanta nrodnch zjm malch lenskch stt automaticky pejat. Na rozdl od ESUO vak byla v obou novch spoleenstvch pozice Rady poslena na kor supranacionlniho centra. Jednm z dvod, pro byl vliv Rady EHS vt ne v ppad ESUO, byla mimo jin tak skutenost, e nov integran projekt nebyl zeteln sektorov ohranien. Krom toho byl cl vybudovat spolen trh se spolenou zemdlskou politikou stanoven pouze rmcov a pedpokldalo se jeho dal rozpracovn na zklad stanovisek lenskch stt. 9.1.2.3. Jednotn Rada Od roku 1958 vedle sebe v rmci jednotlivch spoleenstv pracovaly ti struktury Rady: Rada ESUO (i. 26 Smlouvy o ESUO), Rada EURATOM (i. 115 Smlouvy o EURATOM) a Rada EHS (i. 145 Smlouvy o EHS). Dominantnm orgnem se stala Rada EHS, kter byla ve svch potcch sloena vhradn z ministr zahraninch vc. Pro poteby tto Rady se rovn vyvinulo odpovdajc zzem, kter tvoil sekretarit a soustava pomocnch vbor. Vechna ti spoleenstv se vak svou agendou prolnala, co zvyovalo nroky na koordinaci prbhu i programu zasedn vech t rad ministr. V

roce 1965 proto dolo ke slouen institucionln struktury t existujcch spoleenstv. Jednotn Rada a jednotn Komise byly zaloeny tzv. Sluovac smlouvou ze 4. dubna 1965. 9.1.3. Rada po Lucemburskm kompromisu Snaha o vyvenost nrodnch a nadnrodn zjm, kter byla dan pvodn neofunkcionalistickou koncepc evropskch instituc, byla do znan mry naruena politickou kriz v edestch letech. Nesouhlas Francie s vytvoenm tzv. vlastnch pjm nadnrodnho centra, a pedevm s pechodem k hlasovn kvalifikovanou vtinou v zleitostech spolenho trhu, vedl k zablokovn vtiny aktivit Spoleenstv a po pijet Lucemburskho kompromisu tak k dlouhodob zmn dosud vytvench rozhodovacch pravidel.3 Po roce 1966 se proto prv mezivldn koncipovan Rada stala rozhodujcm orgnem Spoleenstv. Monost vetovat jakkoliv pedmt jednn v rmci Rady poznamenala celou institucionln strukturu, kterou pochopiteln vychlila smrem k pevaze mezivldnch postup. Proto bylo tak nezbytn nov definovat vztahy mezi Radou ministr a Komis, kter byly v roce 1966 upraveny Prohlenm o vztazch mezi Radou a Komis.4 een politick krize pomoc politickch prohlen nestavnho charakteru" sice pisplo k odblokovn patov situace ve Spoleenstv, ale souasn dlouhodob ovlivnilo proces rozhodovn. Komise byla ve sv inician roli omezena na tmata, kter byla pedjednna v soustav vbor v ele s Vborem192
Evropsk unie

stlch zstupc. Od roku 1966 se dal rozvoj integrace stal zvislm na politick vli lenskch stt v Rad a veker kontroverzn poloky byly zjednn eliminovny. Lze ci, e pijetm Lucemburskho kompromisu byla vytvoena nov dimenze vztah mezi Radou a Komis, kter byly nyn mnohem vce zaloeny na stetu nadnrodn integran koncepce s silm lenskch zem chrnit pomoc veta sv nrodn zjmy. Dsledky Lucemburskho kompromisu se nicmn podailo odstranit ve sfe financovn u po summitu v Haagu, kdy byly v roce 1970 a 1975 podepsny rozpotov smlouvy a vytvoeny tzv. vlastn pjmy. V oblasti legislativn dolo ke snen etnosti pouvn veta a k navzn partnerstv mezi Radou a Komis a v prbhu osmdestch let. 9.1.4. Postaven Rady po pijet Jednotnho evropskho aktu Podle JEA z roku 1986 byla v legislativnm procesu zavedena tzv. procedura spoluprce. Rada tmto ustanovenm zskala v rozhodovacm procesu partnera, kterm se stal Evropsk parlament. Soust JEA bylo rovn rozhodnut o odstrann pouvn veta - zavedenho na zklad Lucemburskho kompromisu - z tch poloek, o kterch mla Rada podle zakldacch smluv rozhodovat kvalifikovanou vtinou. V JEA dolo tak k prav jednoho ze zpsob, jakm Rada kontrolovala nadnrodn orgny. Ve snaze zabrnit rstu vlivu Komise vytvoila toti Rada v prbhu sedmdestch a na zatku osmdestch let systm rznch vbor znmch jako tzv. komitologie. Na zklad lnku 10 JEA dolo k reorganizaci a zpehlednn tohoto systmu, 5 co ve svm dsledku vedlo ke zlepen vztah mezi Komis a Radou a ke zrychlen legislativnho procesu.

9.1.5. Rada Evropsk unie Dal ze smluvnch novelizac, kterou pedstavovala Smlouva o EU, ovlivnila Radu ministr pedevm dsledky pilovho lenn agendy v rmci pomyslnho maastrichtskho chrmu. Rada EU se stala odpovdnou za vechny ti pile, na rozdl od dalch orgn, jejich podl na rozhodovn a iniciativ v rmci mezivldnho pile SZBP a JaV byl omezen. Postaven Rady bylo dle zmnno sekundrn, kdy smlouva znovu zvila pravomoci Evropskho parlamentu. Zaveden tzv. procedury spolurozhodovn, v n se veto parlamentu stalo nadazenm rozhodnut Rady, znamenalo pro Radu omezen jejho vlivu v I. pili.
9. Rada Evropsk unie

193

9.1.6. Rada po amsterodamsk revizi Nsledn Amsterodamsk smlouva ovlivnila Radu pouze z hlediska reprezentace zahraninch a bezpenostnch postoj EU. Postaven Rady ve sfe SZBP Amsterodamsk smlouva pozmnila zzenm postu Vysokho zmocnnce pro SZBP (i. 207 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), m zskala Rada spolu s Evropskou radou ve II. pili partnera, kter byl poven reprezentac zahranin a bezpenostn politiky Unie v zahrani. 9.2. STRUKTURA A FUNKCE Akoliv je Rada EU primrn definovna jako rozhodovac orgn, m rovn sekundrn schopnost plnit i iniciativn funkce. K navren legislativnch opaten sice nem pm pravomoci, protoe stejn jako dal orgny mus o vypracovn konkrtnho aktu podat Komisi, ale Rada me za uritch okolnost vystupovat tak jako mezivldn frum lenskch zem. Na zklad tohoto titulu pak disponuje politickm mandtem, kter j umouje rozhodovat o dalm integranm posunu Spoleenstv a novch mezinrodnch zvazcch. 9.2.1. Ti funkcionln roviny" Rady Narstn mnostv rznch otzek eench Radou a jejich komplexnost, se postupn odrazily ve struktue tohoto orgnu. Podle nkterch nzor lze krom skutenosti, e se v prbhu vvoje oddlily jednotliv sektorov podoby Rady, hovoit tak o tom, e se postupn vytvoily ti rovn tto instituce, kter jsou dnes formln oddleny, ale funkcionln zstvaj navzjem propojeny. Za nejvy rove je mon z tohoto pohledu povaovat Evropskou radu, kter se d vlastnmi pravidly a je v rmci EU samostatnm orgnem, ale jej bn chod pobh na zklad jednacho du Rady. Druhou zkladn rovn je Rada ministr ve vech svch odbornch (resortnch) formch. Tet, podzenou rove tvo Vbor stlch zstupc a souvisejc odborn vbory. Vechny zmnn roviny" Rady se ovem navzjem prolnaj ve tech bodech. Sdlej systm pedsednictv EU, vyuvaj stejn soustavy odbornch vbor a maj spolen sekretarit. Kompetence jednotlivch rovn se vak li. V podstat za neomezen meme oznait postaven Evropsk rady, kter se me libovolnm zpsobem zabvat jakmkoliv tmatem tkajcm se EU. Rada ministruje limitovna svou povinnost pijmat legislativu Unie, ale nad tento zkladn objem sv

innosti me tak diskutovat dal otzky spadajc do jej kompetence podle jednotlivch sektor. Tet nejni rove tvoen vbory pracuje souasn pro poteby zasedn Evropsk rady i Rady ministr, take194
Evropsk unie

se zabv prakticky vemi otzkami, aleje v podzenm postaven bez rozhodovacch a iniciativnch funkc. Na tomto mst je ovem nezbytn zdraznit, e zahrnut Evropsk rady, Rady a Vboru stlch zstupc pod jednu obecnou strukturu Rady je mon pouze z funkcionlnho hlediska, pokud pi vkladu budeme preferovat praktick psoben vech t takto definovanch rovin a funkce, kter v rmci institucionln struktury pln. Z formlnho pohledu, z hlediska smluvnch ustanoven, nen lenn Rady na vyjmenovan rovn provediteln. Mra formlnho propojen zmnnch rovn a ppadn hierarchizace jsou proto spornou otzkou. (Hayes-Renshaw, Wallace 1997: 159-163) Evropsk rada pedstavuje orgn EU, kdeto Rada a Vbor stlch zstupc vznikly jako orgny poleenstv EHS (tedy v souasnost I. pile). Pro Evropskou radu proto neplat dn omezen a pravidla, a dokonce je i nezvisl na ESD. Rada ministr se naopak v zvislosti na projednvan agend pohybuje v prostoru ohranienm na stran jedn komunitami podobou orgnu a na stran druh strukturou mezivldnho ministerskho fra. Jako komunitami orgn Rada projednv pedlohy pipravovan Komis a rozhoduje asto kvalifikovanou vtinou. V ppad mezivldnho fra pracuje nezvisle a sna se doshnout konsensu. 9.2.2. Formt Rady ministr S vjimkou sektorov orientovanch Rad ESUO a EURATOM byly po vzniku t spoleenstv vechny koly zajiovny Radou ministr sloenou z ministr zahraninch vc. Ministi zahrani nebo ppadn jejich zstupci, mli zmocnn eit jakkoliv otzky projednvan v rmci Spoleenstv. Postupn nrst agendy EHS si vak poslze vynutil vznik samostatnch odbornch zasedn Rady, je jsou zamena na vybran konkrtn otzky. Tzv. Veobecn rada sloen z ministr zahrani byla proto doplnna tzv. technickmi, nebo tak sektorovmi radami. Celkem bylo mon rozliit a 22 podob Rady ministr, piem tento poet se pochopiteln vyvjel postupn v zvislosti na rozvoji jednotlivch politik.6 K nejstarm formm pat ji zmnn Rada ministr zahraninch vc a Rada ministr zemdlstv, naproti tomu za nejnovj lze oznait nap. Radu ministr zasteujc justici a vnitn zleitosti, kter vznikla a v souvislosti s rozvojem III. pile. V rmci vech forem zasedn Rady ministr se postupn vylenily tzv. velk Rady, kter maj pro chod Spoleenstv zsadn vznam. Pat sem Rady ministr zemdlstv, dle tzv. ECOFIN, co je Rada ministr hospodstv a financ,7 a pirozen tak Rada ministr zahraninch vc. Frekvence zasedn jednotlivch podob Rady odpovd vvoji pslunch sektor, co je mono sledovat nap. v tabulce . 13 shrnujc frekvenci zasedn.
9. Rada Evropsk unie

195

Tabulka 13: Sloen podle sektor a frekvence zasedn Rady EL

1975 Veobecn rada Zemdlstv Kultura Rozvojov politika Hospodstv a finance (ECOFIN) Vzdln/mlde Prmysl/energetika Justice a vnitro Jednotn trh/ochrana spotebitele Rybolov Vzkum Zdravotnictv Telekomunikace Doprava ivotn prosted Zamstnanost) sociln politika Rozpoet Jin CELKEM 16 15 3 8 1 -12 2 2 2 2 2 2 57 1980 13 14 1 9 1 -2 1 _ 7 2 2 2 3 3 60 1990 13 16 2 4 10 2 4/3 1 10 3 2 2 2 4 5 3 2 2 90 2000 14 10 3 2 12 2 3 5 5 3 2 2 3 5 5 6 2 2 86

L
Zdroj: Hayes-Rcnshaw, Wallacc i 997: 30; Intern statisticko materily Tiskov sluby Rady Evropsk unie.

9.2.3. Sektorov lenn (resortn rady) Prv frekvence setkvn me tak pedstavovat kritrium, na jeho zklad lze nap. podle F. Hayes-Renshawov a H. Wallaceov roztdit jednotliv resortn rady do t zkladnch skupin: na rady s intenzvn, opakovanou nebo pleitostnou frekvenc zasedn. Prvn typ pedstavuje tzv. intenzvn skupina. ast frekvence jejch jednn je dna buto supranacionlnm vlivem Spoleenstv v oblast dan politiky, nebo nutnost astch vzjemnch setkn pslunch resortnch pedstavitel lenskch zem. Prvn intenzvn" skupinu pedstavuj nap. Rada ministr zemdlstv a Veobecn rada. Do druh skupiny jsou azeny rady s tzv. opakovanou frekvenc zasedn. Trvale sem spadaj rady s kompetenc pro oblasti, u nich je pravidelnost setkvn formln stanovena, nebo doasn rady tvoen ministry v tch sektorovchEvropsk unie politikch, v nich probh nebo se pipravuje integran reforma. Pkladem me bt cel ada sektorovch rad psobcch v agend spolenho trhu. Posledn skupinu tvo takov zasedm Rady, kter jsou zamena na een vedlejch nebo mn rozvinutch st agendy Spoleenstv. Jedn se o tzv. pleitostn rady, kter vyvjej sporadickou

aktivitu. Pkladem me bt rada tvoen ministry kultury, rada zabvajc se ochranou spotebitele apod. (Hayes--Renshaw, Wallace 1997: 35-36) Koncepce sektorovho lenn rad ministr vdy vyadovala vysokou koordinaci pi projednvn jednotlivch problm, protoe pslun agenda asto pekraovala rmec jednoho sektoru, a tedy i kompetenci konkrtnch ministr. Resortn rady ministr tak asto zasedaly v rznch asovch obdobch, take pijman rozhodnut na sebe nenavazovala nebo neodpovdala celkov strategii, kter byla pro pslun politiky vytyena. Pkladem asovho a vcnho nesouladu mohou bt jednn Rady ECOFIN a Rady pro zemdlstv, z nich prvn v prbhu sedmdestch let sniovala vdaje plynouc do zemdlstv a druh naopak zvyovala spolen garantovan ceny. Jako jedna z monost jak pedchzet pijmn vzjemn protichdnch rozhodnut se ukzalo bt svolvni vceresortnho zasedn Rady ministr. Spolen koordinovan zasedn nkolika odbornch ministr, kter se asto vyuvalo v prbhu sedmdestch let v souvislosti s eenm zemdlsk agendy nebo na konci osmdestch a potku devadestch let v souvislosti s koncepc HMU, bv oznaovno jako tzv. Jumbo Rada. Vzhledem k tomu, e organizace takovho jednn kladla na vechny zainteresovan struktury vetn sekretaritu Rady vysok nroky, soustedilo se pozdji Spoleenstv vce na dosaen lep koordinace v rmci tradinch sektorovch jednn. (Westlake 1995: 117) Zpsobem, jak toho doshnout, je pedevm koordinace jednotlivch rad prostednictvm vbor, vetn stlch zastoupen lenskch stt. Dalm z nstroj je tzv. balkov princip jednn, piem prbh zasedn, v nm jsou soubn projednvny rzn problmy, garantuje Veobecn rada. Na tuto podobu Rady je v souvislosti s eenm obecnch problm kladen nejvt draz. Ostatn podoby Rady jsou naopak pedmtem rznch reformnch zsah.8 9.2.4. Vztah Rady a Komise Dleitou soust jednn Rady je tak asistence Komise. Ptomnost zstupc Komise na zasednch Rady je povaovna za nezbytnou z nkolika dvod. Pedevm je to ji zmnn nutnost harmonizace programu a asov posloupnosti zasedn Rady, k n me Komise pispt vzhledem ke sv roli inicitora evropsk legislativy. Funkce koordintora agendy mezi jednotlivmi integranmi sektory je doplnna rol Komise jako manaera" legislativnho procesu. Po
9. Rada Evropsk unie

197 pedloen nvrhu Rad a podzenm vborm me toti Komise svj nvrh v ppad poteby sthnout a modifikovat. Tato monost spolu s jejm monopolem na legislativn iniciativu v rmci I. pile umouje Komisi brnit vzniku situac, kter vedou k zablokovn rozhodovacch proces. V ppad, e takov situace p jednn Rady hroz, Komise svj nvrh sthne a zabrn ppadnmu pouit veta nebo (po JEA) pinejmenm vzniku politickho napt. Jednn je potom obnoveno nad novm aktulnm znnm pedlohy. Podmnkou innho vyuvn tohoto nstroje je, aby Komise mla detailn znalost o situaci v Rad a spolupracovala s pedsedajc zem.9

Hayes-Renshawov s Wallaceovou rozliuj (na zklad studie D. Rometsche a W. Wesselse) celkem tyi mon varianty vztah mezi Radou a Komis. Prvn z nich, v n Komise pedstavuje mozkov trust", kter je dky svmu potencilu fakticky nadazen mezivldn Rad ministr, oznauj jako tzv. technokratick model. Druhou alternativou je federln exekutivn model, v nm Komise pedstavuje vldu a Rada funguje jako druh parlamentn komora reprezentujc zjmy zemnch jednotek: Tet varianta oznaen jako model sekretaritu" pedpokld, e Komise poskytuje Rad experty a Rada na zklad jejich informac autonomn rozhoduje. Konen v poslednm tvrtm modeluje postaven Komise vi Rad charakterizovno jako role podzenho inicitora". Komise v tto variant vyvj a formuluje integran aktivity, nicmn ve svm konn je stle nucena pesvdovat Radu o pozitivnch pnosech svch nvrh. (Hayes--Renshaw, Wallace 1997: 178-179) V prbhu historie Spoleenstv je skuten mon pozorovat zmnu v intenzit a kvalit kontakt mezi Komis a Radou. Skutenost, zda Komise vystupovala a byla vnmna spe jako administrativn servis blc se ve zmnnmu modelu sekretaritu, nebo se pohybovala v rovin tzv. technokratickho veden, se vdy vznamn projevila na dynamice integranho procesu. Pedpokld se toti, e spoluprce mezi Komis a Radou byla a i nadle zstv dleitou podmnkou efektivnho plnn vytench cl Spoleenstv. Ppadn nesoulad ve spoluprci obou orgn v nkterch otzkch se proto zpravidla projevil stagnac integranho rozvoje. Za pklad takovho nesouladu bv povaovna otzka budovn spolenho trhu, kter zstval pedmtem integranho sil po adu desetilet. Navzdory zmnnmu vznamu, kter je zk spoluprci mezi Komis a Radou obecn pikldn, m Rada monost ve zvltnch situacch Komisi (respektive jejho pedsedu) vylouit ze svho zasedn. Tato alternativa je nicmn vyuvna jen vjimen a jej astj aplikace byla spojena pedevm s atmosfrou politick krize uvnit Spoleenstv v edestch letech.198
Evropsk unie

9.3. ZPSOBY A MECHANISMY JEDNN 9.3.1. Zasedn Rady Zasedn Rady se standardn astn ministi lenskch stt s doprovodem, pedseda Komise a jej generln sekret.10 Sloen a velikost delegac jednotlivch stt nen nijak omezovna, s vjimkou situace, kdy je vyhleno tzv. omezen zasedn. V takovm ppad m pedseda Rady monost omezit poet astnk zasedn z jednotlivch zem a projednn zvol jeden z limitovanch model, co je zpravidla ministr +1, ministr +2, nebo lze pop. svolat pouze ministry. Vyuvn modelu omezenho zasedn nicmn tak pat spe k mlo astm formm jednn. (Westlake 1995: 58) Poet zasedn Rady ministr ve vech jejch podobch roste mrn s postupnm pesouvnm agendy Spoleenstv na supranacionln rove.11 Zasedn Rady EU nejastji svolv adujc pedsednick stt, ale podnt k jejmu setkn me podat kterkoliv lensk zem nebo tak pedseda Komise. Bnm mstem setkn, kter je vdy plnovno vzhledem k asovmu vyten ministr lenskch zem minimln 7 msc dopedu, bv Brusel nebo Lucemburk, jednn mohou tak probhat v pedsednick zemi. Mimodn zasedn Rady vak nemaj dn omezeni, ani pokud jde o

volbu msta. Rada ministr me v ppad poteby tak pizpsobit msto svho setkn zasedn jin mezinrodn organizace, jako je nap. ZEU, NATO nebo GATT. (Westlake 1995: 11)
9.3.1.1. Neveejn jednn

Jednn Rady ministr jsou v rmci stanovench pravidel neveejn, ale tuto skutenost me Rada zmnit na zklad jednomyslnho hlasovn. Stejn tak i zznamy prbhu jednn maj dvrn charakter, a proto je pesn vymezen okruh osob a instituc, kter k nim maj pstup. Tato skutenost byla po dlouhou dobu povaovna za velk problm vnitn komunikace ve Spoleenstv, a to pedevm z toho dvodu, e omezen informace o jednn Rady zskvala nejen veejnost v lenskch zemch, ale tak Evropsk parlament. Po pijet JEA a poslze po ratifikaci Smlouvy o EU byla takov situace ji neudriteln. Podle novch smluvnch ustanoven toti Evropsk parlament spolupracoval na pijmn evropsk legislativy, ale pitom neml k dispozici dn informace o dvodech, kter vedly k zamtnut pedlohy v Rad.12 Uzavenost jednn Rady byla navc jednm z dvod kritiky evropskch instituci, kter jsou povaovny velkou st evropsk veejnosti za neprhledn. Rada ministr se pokusila eit tento nedostatek na summitu v Edinburghu v prosinci 1992, kde rozhodla o zveejovn zznam hlasovn a tak o vysln prbhu vybranch zasedn formou uzavenho televiznho penosu v budov Rady. (Hayes-Renshaw, Wallace 1997: 67)
9. Rada Evropsk unie

199 Zsadn zmnu v principech komunikace Rady s dalmi orgny a tak s evropskou veejnost pineslo vak a pijet Amsterodamsk smlouvy. Tato smluvn revize zadala Rad kol, aby ve svm jednacm du rozpracovala podmnky, za nich budou zveejovny zpisy ze zasedn. V revidovan Smlouv o ES byla Rad stanovena povinnost urit ppady, kdy rozhoduje jako zkonodrce"..., a v tchto ppadech se zveejn vsledky hlasovn a odvodnn hlasovn, stejn jako zaprotokolovan prohlen", (i. 207 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
9.3.1.2. Veejn zasedn

Rozhodnut o zpstupnn zasedn Rady veejnosti v ppadech, kdy Rada jedn podle procedury spolurozhodovn, bylo pijato na zasedn Evropsk rady v Seville 21.-22. ervna 2002. lensk stty rozhodly, e Rada v tchto ppadech zased veejn. Veejn pstupn je proto nejenom fze pedkldn legislativnch nvrh Komis, ale tak diskuse, hlasovn a pedevm zdvodnn podvan k jednotlivm hlasovnm. Hlavnm zpsobem veejn prezentace zasedn Rady je iv penos zjednn a dle uveejnn vsledk hlasovn, nap. prostednictvm Internetu. 9.3.2. Pprava jednn Agenda Rady ministruje pipravovna ve velikm pedstihu. Jednac d Rady vyaduje zasln programu jednn zastnnm stranm 14 dn ped zasednm, akoliv vbory i sekretarit se zpravidla sna, aby byl k dispozici ji 16 dn ped zahjenm jednn. (Hayes-Renshaw, Wallace 1997: 40)

9.3.2.1. Generln sekretarit Rady EU

Odpovdnost za splnn tohoto kolu nese sekretarit veden generlnm tajemnkem'3 a Vbor stlch zstupc. Sekretarit byl zaloen Smlouvou o EHS a dnes je tvoen piblin 2000 zamstnanci, jejich profesn struktura je znzornna v tabulce . 14.14 Sekretarit je obdobn jako Komise rozlenn na generln editelstv oznaovan v tomto ppad psmeny A a G, je jsou rozdlena podle oblast, v nich asistuj Rad. Zkladnm kolem sekretaritu je organizace a kontrola ppravy potebnch materil po technick a jazykov strnce a na zklad poskytnutch zznam poizovn zpis z jednn Rady. Dleitm kolem sekretaritu je tak spolupsobit po boku Komise tak, aby byla innost tchto evropskch orgn kontinuitn a koordinovan. Spolen se sekretaritem se na pprav agendy a jednn podlej jednotliv vbory v ele s Vborem stlch zstupc.200
Evropsk unie

9.3.2.2. Vbor stlch zstupc (COREPER)

Oznaen COREPER je akronymem z francouzskho nzvu Vboru stlch zstupc (Comit des Reprsentants Permanents). Hlavnm kolem vboru, kter existoval ji v rmci EHS, 15 je poskytovn asistence lenskm sttm pi pprav evropsk legislativy v rmci jednn Rady a pi udrovn kontakt s ostatnmi orgny Spoleenstv.
9.3.2.2.1. Soustava vbor

COREPER je vak pouze zasteujc a nejvce patrnou instituc v cel soustav vbor, kter se vyvjely postupn v zvislosti na agend projednvan v Rad. K tto soustav vbor pat dle nap. Zvltn vbor pro zemdlstv, Politick vbor pro SZBP, Vbor pro justici a vnitn zleitosti oznaovan jako tzv. K4,!6 Vbor pro zamstnanost, Vbor pro energetiku, Mnov vbor, tzv. Vbor lnku 11317 atd. Krom zkladn struktury vbor m k efektivnmu jednni Rady pispvat rovn cel ada pracovnch skupin rozdlench podle odbornch otzek, jimi se zabvaj.
9.3.2.2.2. Sloen a funkce COREPER

Udrovn stlch zastoupen na rovni COREPER a ostatnch vbor je pro lensk stty dleit a jeho vznam bv srovnvn se zastoupenm u mezinrodnch organizac. lenov vbor jsou toti reprezentanty zjm lenskch zem a hj zde nrodn stanoviska. lenov COREPER a ostatnch vbor Rady se svm mandtem zsadn li od ostatnch ednk Unie, protoe jejich clem nen podpora komunitmch zjm, ale obhajoba stanovisek lenskch zem. Vbory se setkvaji zpravidla jednou tdn. Ve vtin ppad jsou nplni zasedn konkrtn legislativn pedlohy, u nich se zajiuje soulad navrhovanho technickho een s pozicemi jednotlivch nrodnch stt. Pravideln
Tabulka 14: Sloen Generlnho sekretaritu Rady EU podle kategori* Kategorie zamstnanc Kategorie A (administrativa) Kategorie L/A (pekladatel) Kategorie B (vedouc pracovnci) Kategorie C (ednci) Kategorie D (podprn personl) Poet osob 302 629 206 1 238 125

Celkem
Stavk 1. 11.2001 Zdroj: Interview se zamstnancem Generlnho sekretaritu Rady Evropsk unie.

2 500

9. Rada Evropsk unie

201

setkvn na rovni vbor poskytuj lenskm sttm monost neustle zeteln vyjadovat sv zjmy a zapracovat sv stanoviska do dokument ji v poten fz legislativnho procesu. Vzhledem k tomu, e je COREPER ve zmnnm zpsobem vlenn do procesu pijmn legislativy, je mono jej klasifikovat v rmci legislativnho procesu jako pedstupe Rady. Jeho zkladnm kolem je pprava zasedn Rady (ve vech jejch podobch). Spolu s generlnm sekretaritem se COREPER podl na permanentnm hledn konsensu mezi astnickmi zemmi navzjem a mezi nimi a evropskmi institucemi (pedevm Komis) a samozejm tak na organizaci konzultac s nrodnmi vldami. Stanoviska lenskch stt ovem nejsou pedstavovna jen zstupci ve vborech, ale tuto funkci pln jet tzv. stl reprezentace lenskch stt. Jejich sloen a velikost se li v zvislosti na strategii jednotlivch zem a mimo jin tak na geografick vzdlenosti lenskch stt od Bruselu.
9.3.2.2.3. Projednvn legislativn pedlohy

Vbory a odborn pracovn skupiny jsou s pedlohou pipravenou Komis konfrontovny postupn podle politick a odborn kompetence. Na cest legislativn pedlohy od Komise k Rad je nvrh nejprve posuzovn jednotlivmi pracovnmi skupinami, kter do nvrhu zaleuj technick pipomnky a otzky podle poadavk lenskch stt. Po zapracovn zmn, je jsou vynuceny nap. rozdlnmi podmnkami v 15 zemch Spoleenstv, postupuje nvrh do struktury vbor. V tto fzi je pedloha podle svho obsahu zkoumna nap. Vborem pro zemdlstv, Vborem K4 atd. Poslednm tetm stadiem na cest legislativnho nvrhu do Rady je projednn v zasteujcm Vboru stlch zstupc, kter usiluje o sladn odlinch stanovisek jet dve, ne dojde k jednn na hlavnm zasedn Rady ministr. Na pd COREPER jsou tmto zpsobem provovny vechny nvrhy pedkldan Rad.
9.3.2.2.4. COREPER II

Vbor stlch zstupc existuje ve skutenosti ve dvou podobch. Tzv. COREPER II je sloen z velvyslanc stlch mis a vnuje se pedevm politicky a ekonomicky dleitm polokm agendy, jako jsou nap. zahranin vztahy, institucionln otzky, problmy rozvoje, rozpotu a Rady ECOFIN. Ve spoluprci se sekretaritem Rady pipravuje COREPER II tak materily pro zasedn Evropsk rady. Souasn existuje struktura oznaovan neoficiln jako COREPER I, kter je sloen z nich diplomatickch ednk, tedy ze zstupc len COREPER II, a jeho kolem je analyzovat zbvajc mn dleit" body jednn. (Hayes-Renshaw, Wallace 1997: 80) Ob podoby Vboru stlch zstupc maj jet k dispozici zvltn servisn" vbory s komunikan organizanmi koly. Pro vznamnj COREPER lije to tzv. Anticiho skupina, kterse tak podl na pprav zasedn Evropsk rady, a pro poteby COREPER I pracuje tzv. Mertensova skupina. (Westlake 1995: 292-294)

9.3.2.2.5. Metodika prce Zkladn metodikou prce Vboru stlch zstupc (v obou jeho podobch a bez ohledu na projednvanou otzku) je tzv. A-bodov postup. Zkladnm clem innosti COREPER je doshnout konsensu v co nejvtm potu bod projednvan legislativn pedlohy jet ped jednnm na ministersk rovni. Politick reprezentace lenskch stt zde usiluj o vytvoen seznamu u dohodnutch otzek, kter nsledn ozna symbolem A (points agres). Body, u nich je kompromis na rovni stlch zstupc nedosaiteln, a/nebo kter jsou pli komplikovan, nesou potom oznaen B. Hlavnm kolem Vboru stlch zstupc je tedy maximalizovat poet A poloek a zjednoduit tm nsledn jednn Rady ministr. Na samotnm zasedn Rady EU je pak seznam tzv. A bod vtinou schvalovn pouze formln. Pedseda jej pete a pmo bez hlasovn prohls A body za schvlen. Rada ministr tmto zpsobem pijm a 90 % legislativnch akt. (Edwards 1996: 135) Dky tzv. metodice A bod se mohou ministi astnc se jednn Rady soustedit pouze na tzv. B poloky, kter tvo hlavn npl jejho zasedn. Ve vtin ppad tyto otzky nebylo mon spn pedjednat na rovni stlch zstupc a k vyeeni sporu je nutn vyut vy politick (ministersk) roviny, mnohdy je nezbytn projednn Radou ministr zahraninch vc. Existuj vak tak tzv. zdnliv B poloky, kter by byly v zsad eiteln na rovni COREPER, ale je maj takov politick vznam, zeje nezbytn dohodnout jejich definitivn een a na rovni ministr. (Westlake 1995: 114)18 9,3.3. Vnitn jednac mechanismy Rady Hlavnm kolem Rady je pijmn legislativnch rozhodnut. Zasedn Rady ministr je vyvrcholenm dlouhodobho procesu pprav na rovni vbor a pracovnch skupin Rady a Komise. Vzhledem k asov nron pprav pedlohy vede jakkoliv zablokovn jednn Rady ve finln fzi k dlouhodobmu odsunut projednvan otzky. Navc je v ppad legislativnch otzek i pi pijmn zahranin-politickch stanovisek zpravidla teba doshnout spolenho vsledku ve velice krtkm ase. Rozhodovn Rady, je zpravidla bv vystavena znanmu asovmu tlaku, je vak samozejm omezeno skutenost, e zastoupen ministi reprezentuj odlin politick systmy a v mnoha ppadech zastupuj tak koalin vldy, co m jist vliv na podobu jejich politickho mandtu. Jejich momentln rozhodovac potencil me bt proto limitovn, a dal jednn Rady je pak podmnno konzultac projednvanch otzek s vldami konkrtnch lenskch zem.
9. Rada Evropsk unie

203

Ve snaze pedchzet tmto situacm, a naopak pispvat k co nejsnaz komunikaci mezi ministry a mezi Radou a stlmi reprezentacemi, se postupn v rmci Rady vytvoily vlastn specifick jednac mechanismy formlnho i neformlnho typu. kla vyjednvach nastrojuje tak na jedn stran ohraniena monostmi danmi jednacm dem a na stran druh neformlnmi postupy, kter mohou vst k obnoven zablokovanho jednn. (Westlake 1995: 114-122)

Za vyuit vech nstroj odpovd ministr pedsedajc zem, kter spolupracuje s pedsedou Komise a generlnm tajemnkem. Hlavnm kolem pedsedy je dit jednn, a tedy i sledovat rozloen sil a utven koalic mezi lenskmi zemmi. Zahjenm reformy vnitnch mechanism Rady po zasedn Evropsk rady v Seville ve dnech 21.-22. ervna 2002 bylo vyuit celho spektra jednacch nstroj do jist mry omezeno. Pkladem je omezen enick lhty, pesn uren poad enk, psemn pedkldn pozmujcch nvrh, nebo vzva k pedjednn stanovisek v rmci nrodnch delegac jet ped tm, ne budou prezentovna v plnu Rady. 9.3.3.1. Kulat stl Pedseda Rady by mel mt informace o mnc se podpoe lenskch stt pro pijet jednotlivch legislativnch pedloh, protoe pouze pehled o stanoviscch zastnnch ministr mu umouje efektivn dit zasedn a smovat jej k zvrenmu hlasovn. Pevld nzor, e nejjednodu zpsob, jak zskat informace o nzorech ptomnch zem, je uspodn tzv. kulatho stolu. Tento diplomatick nstroj spov v postupnm zveejnn stanovisek vech zastnnch pedstavitel. Vyuvn tohoto nstroje je vak stle obtnj a nkdy i z hlediska sil o dosaen spolenho stanoviska nevhodn. Postupn prezentace postoj k projednvan otzce je toti v 15lennm Spoleenstv z asovch dvod velmi obtn, a navc zveejovn stanovisek jet ped zahjenm vyjednvn do znan mry omezuje jednac prostor lenskch stt. 9.3.3.2. Indikan hlasovn Dal monost pedsedy, jak me zjistit nzory jednotlivch lenskch stt, je vyhlen tzv. indikanho hlasovn. Indikan hlasovn nen pro lensk stty zvazn a jednotliv zem mohou pod vlivem novch okolnost nsledn zmnit svj postoj vyjden v rmci indikanho hlasovn. lensk stty zde tedy demonstruj sv stanovisko vi legislativnmu nvrhu, ale indikan hlasovn neposkytuje informaci o tom, jak je postoj konkrtnch zem v projednvan otzce flexibiln.204
Evropsk unie

9.3.3.3. Peruen jednn Dalm nstrojem, kter bv pedsedou Rady vyuvn, je peruen zasedn. Rada ministr peruuje, ppadn odrouje sv zasedn pomrn asto. Dvody pro peruen jednn mohou bt nejrznj; pat k nim nap. poadavky na konzultace s nrodnmi centry, poteba prozkoumat legislativn nvrh parlamentem lensk zem, nebo nutnost porady vybranch ministr za elem vytvoen koalice. Krom bnch dvod se mohou objevovat tak protestn procedurln dosti o peruen ze strany lenskch zem, kter signalizuj pedsedovi Rady zsadn nesouhlas a nutnost pezkoumat principy pedkldanho bodu jednn. 9.3.3.4. Individuln konzultace (tzv. zpov) Pedseda Rady se zpravidla sna zabrnit zablokovn zasedn a doshnout pijet pedloenho nvrhu. Ve snaze zmnit negativn stanovisko jedn, i vce zem se pedseda, ppadn spolu s pedsedou Komise, schz s ministry k soukromm konzultacm. Neformln setkn pedsedy Rady a

jednoho z ministr je oznaovno jako tzv. zpov. Clem takovho setkn je dospt za pomoci Komise k takov modifikaci pedlohy, kter bude pro dan stt pijateln a povede ke staen protestu a k obnov jednn. 9.3.3.5. Prodlouen zasedn Jednm z nejvznamnjch faktor ovlivujcch jednn ministr v Rad je dlka zasedn. V prbhu sedmdestch let byl tento nstroj" vyuvn napklad k een obt vzniklch na zasedn Rady pro zemdlstv. Prodlouen zasedn je jednm z neefektivnjch, ale tak nejmn oblbench zpsob pispvajcch k odstrann rozdlnch stanovisek lenskch zem. Ministi trv na zasednch Rady vznamnou st svho asu. Prodlouen zasedn nejen stupuje napt a navu, ale souasn zvyuje tlak na nvrat ministr zpt do jejich adu v lenskch zemch. V prbhu vvoje dolo k profilaci dvou hlavnch verz asovho ntlaku. Prvn z nich je tzv. maratn, kdy je zasedn prodloueno na dobu del ne jsou dva dny, kter jsou povaovny za horn obecn pijatelnou hranici. Druhou verz je tzv. zastaven hodin, kdy je o plnoci ped datem, kdy by nastalo tzv. legislativn vakuum, vyhleno proklamativn zastaven asu. Rada je potom nucena jednat a do doby, ne je dosaeno shody. Tento krajn psychologick zpsob ntlaku je vyuvn pedsednictvem v situacch, kdy dospje k zvru, e by nenalezen spolenho een mohlo Spoleenstv pokodit. Sekundrn mohou ob varianty asovho ntlaku slouit ke zdraznn zjmu pedsedajc zem na vyeen dan otzky. (Westlake 1995: 116)
9. Rada Evropsk unie

205

9.3.3.6. Balkov princip" jednn Vraznm rysem prce Rady ministr je tzv. balkov princip jednn, kter umouje, aby byly do jednoho komplexu hlasovn spojeny rzn poloky. Podstatou balkovho principu jednn je kompenzace ztrt a vhod, kter pro astnky vyplvaj z jednotlivch projednvanch bod tak, aby byly nakonec v celku uspokojeny zjmy velk vtiny lenskch zem. Balkov jednn je zpsobem, jak Spoleenstv e ty poloky schvalovan agendy, jejich oddlen projednvn by bylo nespn. 9.3.3.7. Neformln nvrhy (papers a noh-papers) Ani balkov princip vak sm o sob nevyluuje ppadn zablokovn Rady ministr. Pro odblokovn jednn proto pedseda me pedloit lenskm sttm neformln nvrhy do diskuse, je bvaj oznaovny jako tzv. papers. Zvltnm druhem tto kategorie dokument jsou tzv. nonpapers, v nich je navreno neformln vchodisko, kter je nezvisl na prvnch procedurch a jednacm du. Non-papers" jsou asto uvny v situacch, kdy nen mon een navrhnout prostednictvm Komise, i delegac. 9.3.3.8. Doprovodn text Navzdory irok kle zmnnch prostedk pro vyjednvn i pro uplatovn uritch forem ntlaku, se pi souasnm potu lenskch stt Unie samozejm opakovan objevuj otzky, v

jejich ppad nen mono zskat souhlas vech len Rady. een dan otzky nicmn me bt povaovno za natolik nalhav, e se lensk stty rozhodnou k pijet legislativnho nvrhu s tm, e zem zastvajc odlin nzor pipoj k danmu bodu jednn dodatek. Takov krok je vyjdenm skutenosti, e dan hlasovn m pro konkrtn stty tak zsadn vznam, e je nutn vysvtlit podmnky, za jakch probhalo. Texty, doprovzejc pijatou legislativu a ji ve form pslibu, tvrzen, nebo vysvtlen stanoviska lenskch zem, se ve vtin ppad nepublikuj a maj dvrn charakter. Prvodn texty navc nemn obsah odhlasovanho aktu ani neovlivuj jeho vklad. Poteba lenskch zem doplnit odhlasovanou legislativu napklad z vnitropolitickch dvod komentem, je nap. M. Westlakem ozna-ovnajako vysloven dlho nesouhlasu". (Westlake 1995: 121) 9.3.3.9. Neformln zasedn Rady Zasedn Rady se ve vtin ppad odehrvaj v rovin formlnch kontakt podle pedem stanovench pravidel. Jakji bylo uvedeno v souvislosti sjednnm Evropsk rady, maj i v ppad Rady EU svj vznam pi hledn kompromisu a pijatelnch een tak neformln schzky, kter umouj reprezentantm zem otevenj komunikaci. Neformln zasedn Rady probhaj napklad formou pracovnho obda nebo veee. V takovm ppad bv zvykem, e206
Evropsk unie

jsou ptomni ministi, komisa a generln tajemnk. Nepsanm pravidlem neformlnch zasedn Rady je omezen jednacch jazyk, a tm i nutnho pekladatelskho servisu na francouztinu, anglitinu a jazyk pedsedajcho sttu.19 Specifickou formou neformlnho zasedn Rady je pouit tzv. procedury Gymnich. Jedn se o typ neformlnho zasedn Rady pojmenovan podle schzky ministr zahraninch vc, kter se konala 20.-21. dubna 1974 na zmku Gymnich pobl Bonnu, jeho clem bylo rozvinut mechanism rychl komunikace v rmci EPS. Hlavnm rysem schzek svolanch podle procedury Gymnich" je soukrom povaha jednn a absence vekerch oficilnch zvr.20 (Westlake 1995: 116) 9.4. ROZHODOVAC PROCEDURY Za zkladn podmnku spnho zavren legislativnho procesu a pijet rozhodnut v Rad je povaovna komunikace mezi vemi orgny, je se podlej na agend Unie. Klov je pedevm komunikace v trojhelnku Rada, Komise a Evropsk parlament. Zkladnm komunikanm prostedkem jsou psemn informan kanly, kter se vak postupn s nrstem agendy staly nedostatenmi. Po JEA byl proto pro zlepen komunikace v zkladnm trojhelnku zaloen nov tvar, tzv. trialog. Jedn se o pravideln setkvn pedsedy Rady, Komise a Evropskho parlamentu. Hlavnm clem trialogu, jemu asistuje tzv. Neunreitherova skupina, je harmonizace postupu vech t orgn.21 (Hayes--Renshaw, Wallace 1997: 207) 9.4.1. Zpsoby pijmn legislativy Proces pijmn rozhodnut v EU je oznaovn jako velice nepehledn, a to vzhledem k tomu, jak je rozhodovac proces definovn ve smlouvch. Smlouvy specifikuj celou adu procedur a pesn uruj

postupy a povinnosti Rady vetn nezbytnch kvor a asovch limit, ale tak mru zainteresovanosti poradnch orgn, Evropskho parlamentu a Komise. V prbhu vvoje Spoleenstv se vyvinuly celkem ti zkladn zpsoby pijmn legislativy: konzultan procedura, procedura spoluprce (kooperan) a procedura spolurozhodujc (co-decision). Zkladnm rozdlem mezi tmito temi zpsoby pijmn legislativnch akt je mra zapojen Evropskho parlamentu a poradnch orgn. Dle smlouvy vymezuj schvalovac nebo tak tzv. souhlasn zen, rozpotov zen a dal speciln postupy v rmci procedurlnch jednn, ppadn i postupy pouvan jen ve vybranch sektorech.
9. Rada Evropsk unie

207

9.4.1.1. Konzultan procedura Historicky nejstar a nejjednodu je konzultan procedura zaloen Smlouvou o EHS. Podle konzultanho postupu Rada ministr rozhoduje nezvisle, po konzultac s Evropskm parlamentem. Stanovisko Evropskho parlamentu vak nen pro Radu ministr nijak zvazn.22 9.4.1.2. Procedura spoluprce Dal procedurou je tzv. spoluprce, co je postup zaloen lnkem 7 JEA. Rada ministr v tomto ppad ji nerozhoduje zcela nezvisle na Evropskm parlamentu. Ppadn nesoulad mezi Radou a Evropskm parlamentem je een tzv. spolenm postojem. Rada nicmn me v tto procedue obhjit sv stanovisko vi Evropskmu parlamentu na zklad jednomyslnho hlasovn.23 (i. 7 JEA) 9.4.1.3. Procedura spolurozhodovn Tet, nejastji pouvanou procedurou, je tzv. spolurozhodovn, kter bylo zavedeno Smlouvou o EU. Procedura spolurozhodovn pedpokld sladn stanovisek Rady a Evropskho parlamentu v dohodovacm zen. Tento postup ml pvodn tri ten, ale po Amsterodamsk smlouv je procedura spolurozhodovn postavena u jen na dvou tench. Snen potu ten nejen e zrychlilo prbh procedury, ale hlavn umonilo Evropskmu parlamentu rychle reagovat v ppad nesouhlasu. Procedura spolurozhodovn tak me v relativn krtkm ase vst k vetu Evropskho parlamentu, a tm k ukonen celho procesu, pokud v nm byla od potku jasn nesluitelnost stanovisek obou orgn.24 (i. 251 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 9.4.1.4. Souhlasn zen Krom zmnnch t legislativnch procedur definuj smlouvy tzv. souhlasn zen, kter bv oznaovno tak jako tzv. schvalovac postup, v nm Rada ministr rozhoduje sice oddlen, ale paraleln s Evropskm parlamentem. Nesouhlas jedn z komor", kter asto jednaj bez pipomnkovho zen, znamen neplatnost danho aktu.25 Variantou je rovn tzv. zjednoduen zen, kdy Rada rozhoduje bez Evropskho parlamentu, kter je pouze informovn o vsledku.26 Samostatn postup je rovn pouvn napklad pro rozpotov zen (i. 272 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou). 9.4.2. Hlasovn v Rad

Rada ministr nerozhoduje v rmci danch postup jednotnm zpsobem, ale v zvislost na konkrtn procedue bu vtinou, kvalifikovanou vtinou nebo jednomysln. V obvyklch ppadech me Rada k hlasovn pistoupit pi208
Evropsk unie

nadpolovinm potu svch len. Ministi se rovn mohou nechat pi hlasovni zastoupit a to vedoucm stl mise, nebo dokonce i ministrem jinho sttu. V ppad nalhavch udlost, kdy je stanovisko Unie nepostradateln a Rada momentln nezased, me bt uito tzv. psan procedury. V tomto ppad se prostednkem k zskn stanovisek lenskch stt stv COREPER. Psan procedura probhajc vtinou v prbhu dvou dn a uv se rovn v podob tzv. tich procedury pi hlasovn ohledn SZBP. V takovm ppad je po uplynut urit stanoven doby rozhodnut povaovno za platn, pokud se konkrtn stt nepostav proti. (Westlake 1995: 85) Rada ministr m ve smlouvch dan pesn pravidla, podle kterch rozhoduje. Smlouvy definuj pouit hlasovn vtinou, kvalifikovanou vtinou, jednomyslnost a konen tak hlasovn podle zvltnch model.27 Od zaloen Spoleenstv je patrn postupn nrst poloek s rozhodovnm kvalifikovanou vtinou na kor jednomyslnosti. Jednomyslnost zstv vyhrazena pouze dleitm otzkm ovlivujcm nrodn zjmy lenskch stt a rozhodnuti ve smyslu stavnch zmn". Kvalifikovan vtina, je byla pvodn stanovena ve Smlouv o EHS jako hlasovac mechanismus platn pro agendu spolenho trhu po roce 1966, se v souasnosti stv standardnim rozhodovacm mechanismem tak v dalch oblastech aktivit Unie. Prbh jednn Rady, a pedevm ve popsan systematick prce vbor, kter pipravuj podklady na zasedn, maj za nsledek to, e asto ani nedojde k formlnmu hlasovn. V mnoha ppadech toti lensk stty rezignuj na hlasovn pro zskn pedepsan kvalifikovan vtiny, protoe se sna doshnout konsensu. 9.4.2.1. Jednomysln hlasovn Jednomyslnost je stle dleitm zpsobem hlasovn Rady. Hlasovn o otzkch vyadujcch konsensus na sebe sousteuje maximln pozornost, u jen proto, zeje vyhrazeno pro rozhodovn v politicky citlivch oblastech. Pi tomto druhu hlasovn disponuje kad zem jednm hlasem a me kdykoliv pedloen nvrh vetovat. Jednomysln rozhodovac postup v Rad ovem tak umouje zdret se hlasovn. Akt pijat na zklad jednomyslnosti me proto znamenat patnct souhlasnch hlas nebo to, e nvrh pln podpoilo pouze trnct zem a reprezentant jednoho lenskho sttu se zdrel hlasovn. Jednomysln hlasovn se vyskytovalo ji v textu Smlouvy o EHS. Tato forma hlasovn byla dleitou soust strategie vytven spolenho trhu. Smlouvy pedpokldaly, e tento typ hlasovn bude soust prvn a druh etapy budovn spolenho trhu, a e s pechodem do tet fze bude nahrazeno hlasovnm kvalifikovanou vtinou. Doasn platnost jednomyslnho hlasovn vychzela z domnnky, e ve tet fzi budovn spolenho trhu, tedy ponaje rokem 1966, ji nebude ochrana

nrodnch zjm nezbytn. K plnovanmu odstrann jednomyslnho hlasovn vak vzhledem k politick krizi, kterou
9. Rada Evropsk unie

209 prochzelo Spoleenstv pedevm v roce 1965, nedolo. V nsledujcm roce byl naopak pijat text Lucemburskho kompromisu, jeho nsledn vklad ze strany Francie vnes! do rozhodovacch mechanism Spoleenstv monost, aby lensk zem uplatnila prvo veta v oblastech, v nich jsou podle jejho nzoru ohroeny dleit nrodn zjmy.28 Akoliv byl Lucembursk kompromis pouhou politickou dohodou bez prvn zvaznosti, ovlivoval chod Spoleenstv tm dvacet let. K hlasovn kvalifikovanou vtinou se lensk stty zaaly znovu vracet a v osmdestch letech a pouze velmi opatrn. Dvodem, pro se zem vzdaly neomezenho uit prva veta, byl pedevm pomal postup pi vytven vnitnho trhu.29 Poadavek na jednomysln hlasovn, vznen jednotlivmi zemmi s odkazem na Lucembursk kompromis, byl v souvislosti s silm o dokonen spolenho trhu stle mn ostatnmi stty akceptovn. Pkladem me bt jednn Rady probhajc 10.11. kvtna 1982, na nm Velk Britnie podmnila svou podporu navrhovan vce zemdlskch cen navrcenm sti britskho pspvku do spolenho rozpotu. Britnie tak spojila dv nezvisl poloky jednn, ale pedevm fakticky poadovala uplatnn jednomysln procedury pi odsouhlasen ve zemdlskch cen s poukazem na mon pokozen nrodnch zjm. (Westlake 1995: 107) Postoj Velk Britnie vyvolal diskusi, zda stanoven toho, co je a co ji nen pokozenm nrodnho zjmu sttu, je skuten v kompetenci jednotlivch zem. Pojet, e nrodn zjem a jeho mon pokozen v rmci jednn Rady je vhradn vnitnm rozhodnut konkrtnho sttu, zastvaly spolu s Velkou Britni jet Dnsko a ecko. Ostatn zem naopak trvaly na objektivnm" uznn pokozen nrodnch zjm, tzn. na tom, e takov situace mus bt uznna ostatnmi zemmi. Diskuse se tak tkala toho, zda me dojt k sekundrnmu pokozen nrodnch zjm. Vtina lenskch zem zastvala stanovisko, e k akceptovatelnmu pokozen nrodnho zjmu mus dojt pmo v dsledku projednvan otzky. V ppad Britnie vak podle nich tato podmnka splnna nebyla. Britnie by musela bt zjevn pokozena pmo v zemdlskch cen, a nikoliv sekundrn dopadem tohoto faktoru na pspvek do rozpotu Spoleenstv. Rada ministr proto nerespektovala britsk poadavek jednomyslnho hlasovn a rozhodla kvalifikovanou vtinou.30 Odmtnut britskho veta ostatnmi lenskmi stty ES bylo signlem blcho se rozhodnut, e kvalifikovan vtina se stane pirozenou soust rozhodovn o agend spolenho trhu tak, jak to pedpokldala Smlouva o EHS. Zetelnm vyjdenm zmny postoje lenskch zem ve vci jednomyslnho hlasovn bylo Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu z roku 1983. V rovin primrnho prva byl zvazek rozhodovat kvalifikovanou vtinou potvrzen JEA v roce 1986. V souvislosti se zruenm" Lucemburskho kompromisu textem JEA se rozpoutala diskuse nad skutenost, e Lucembursk kom-210

Evropsk unie

promis byl politickou dohodou a nikoliv prvnm aktem, a proto tak neme bt prvnm aktem zruen. Nzory ve prospch zachovn politickho vznamu Lucemburskho kompromisu reprezentovala napklad britsk premirka Margaret Thatcherov. (Westlake 1995: 109) Ostatn stty se spe piklnly k pesvden, e Lucembursk kompromis se podailo pekonat podpisem JEA a e pouvn kvalifikovan vtiny je nezbytn pro udreni dynamiky integranho procesu. Tento vklad JEA se ovem svm postojem v roce 1988 snaila zmnit eck delegace, opt v souvislosti s jednnm o zemdlskch cench. Zbvajc lensk stty nicmn odmtly akceptovat ohroen eckch nrodnch zjm v souvislosti s vkou garantovanch cen v zemdlstv a ve svm postoji poslze izolovan ecko hrozbu veta sthlo.31 (Westlake 1995: 109) Po pijeti Smlouvy o EU se pouit Lucemburskho kompromisu stalo z praktickho hlediska v podstat zbytenm, protoe smlouva podle principu subsi-diarity zaruuje nezasahovn do vnitnch otzek lenskch stt a sporn oblasti, v nich hroz poruen nrodnch zjm, zaadila do II. a III. pile tzv. maastrichtskho chrmu, kde je pouvno jednomysln hlasovn.32 9.4.2.2. Vtinov hlasovn Jak jsme ji uvedli, sna se lensk stty i v tch otzkch, kde to nen vyadovno, asto o dosaen konsensu, aby tak mohly prezentovat spolen stanovisko. Pokud nen konsensus mon, pistupuje se k hlasovn zpsobem, jak jej pro konkrtn zleitost vyaduj smlouvy. V lnku 205 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou je uvedeno, e nestanov-H tato smlouva jinak, usn se Rada vtinou hlas svch len". Rozhodovn prostou vtinou tedy Rada vyuv v situacch, kde nen explicitn stanoveno dosaen kvalifikovan vtiny, nebo kde nen zapoteb konsensu. V praxi je vtinov hlasovn pouvno u procedurlnch otzek. Tento model, kdy kad stt disponuje jednm hlasem, pedstavuje ale pro lensk zem riziko, e budou snadno pehlasovny.33 9.4.2.3. Hlasovn kvalifikovanou vtinou Hlasovn kvalifikovanou vtinou pat v souasnosti k nejastji vyuvanm modelm. Pro tento zpsob hlasovn jsou hlasy lenskch zem veny". Poet hlas pidlen jednotlivm zemm se upravuje vdy v souvislosti s rozenm Spoleenstv. Proces ven hlas, a tedy i urovn vlivu dan lensk zem pi hlasovn kvalifikovanou vtinou je vznamnou politickou otzkou, protoe mimo jin ovlivuje schopnost lenskch zem utvet mezi sebou koalice. Flasy jsou lenskm zemm pidlovny na zklad mnoha faktor, v prvn ad v zvislosti na potu obyvatel. Optovn rozdlovn hlas po kadm rozeni mlo za nsledek nrst celkovho soutu hlas, ale asto tak, jak dokld tabulka . 15, zven potu kategori pidlench hlas.
9. Rada Evropsk unie Tabulka 15: Historie ven hlas v Rad EU 211

Kategorie potu hlas lenskch zem

Podmnky vtinou

pro

schvlen

aktu

kvalifikovanou

Poet

10

Celkov

Minimln

KV

KV

RM

BM

stt

poet hlas poet stt hlasujcch pro

v%

v%

D F I

B N

17 DK IRF 58 L

12

70.5

35,2

D F 1 UK

B NL

41

70.5

18

31

10

D F 1 UK

B GR NL

DK IRE

63

45

71,5

19

30

12

D F I UK

SF

Q GR NI, P

DK IRE

1.

76

54

71

23

30

15

D F I UK

SP

B GR NL P

A SW

DK IRE FI

87

62

71

26

30

Legenda: A = Rakousko, B = Belgie, D = Nmccko, DK = Dnsko, F = Francie, FI = Finsko, GR = ecko, IRE - Irsko, I = Itlie, L = Lucembursko, NL = Nizozem, P = Portugalsko, SP = panlsko, SW = vdsko, UK = Velk Britnie, KV = kvalifikovan vtSina, BM = blokan menina Zdroj: Westlake 1995:96.

Podl kladnch hlas, kter jsou nutn pro schvlen danho aktu kvalifikovanou vtinou, se tradin pohybuje okolo 70 % z celkovho objemu hlas. Stanoven pesnho potu hlas nutnch pro schvlen legislativy bylo vdy velmi komplikovanou otzkou. V estilennm Spoleenstv byl proces ven hlas a s tm souvisejc stanoven prahu kvalifikovan vtiny povaovn za vznamn nstroj k udren vnitn stability Spoleenstv. Prh kvalifikovan vtiny byl uren tak, aby nebylo snadn izolovat velk stt, a naopak, aby ti mal zem nemohly zablokovat velk stty. (Westlake 1995: 91) Podobn pi rozen Spoleenstv na devt, deset, dvanct a patnct len byla hranice nezbytn pro pijet legislativy stanovena s ohledem na vytven potencilnch vnitnch koalic. Schvalovn legislativy na nvrh Komise, u nj je nezbytn hlasovn Rady kvalifikovanou vtinou, vyaduje tedy dosaen piblin 70 % kladnch hlas s tm, e hlasovn je platn za asti vtiny lenskch stt. V ppad patnctiEvropsk unie lenskch zem tento model v souasnosti pedpokld zskn 62 kladnch hlas a nejmn 8 hlasujcch zem.
9.4.2.3.1. Blokan menina

Vznamnou polokou, kter vyplv z rozhodovn na zklad kvalifikovan vtiny, je stanoven blokan meniny. Jde o hodnotu hlas tch stt, kter nesouhlas s projednvanm nvrhem. Nejvt vznam mla blokan menina v dob vzniku Spoleenstv, kdy ES tvoily ti velk stty,

dva mal stty a Lucembursko. Vznam blokan meniny, kter byla vdy tvoena piblin 30 % hlas, ale kles s rostoucm potem lenskch stt. V patnctilennm Spoleenstv me bt blokan menina vytvoena nejrznjm mnostvm koalic vytvoench z rznch skupin zemi, kter bvaj lenny na tzv. velk zem (Nmecko, Francie, Itlie a Velk Britnie), stedn velk zem (panlsko), men velk zem (Belgie, ecko, Nizozem, Portugalsko), vt mal zem (Rakousko, vdsko), stedn mal zem (Dnsko, Irsko, Finsko) a Lucembursko. Poet koalic a schopnost zem je vytvet je ve srovnm s obdobm po zaloen Spoleenstv nesrovnateln.
9.4.2.3.2. loanninsk kompromis

Vy poet lenskch stt ovem vyvolal kolem hrance blokan meniny nov politick otzky. Dokladem tto skutenosti byl nvrh Velk Britnie, panlska a Itlie pedloen na neformlnm zasedn ministr zahraninch vc 29. bezna 1994 v eck loannin. Nvrh usiloval o snen hodnoty blokan meniny pot, co se potkem roku 1995 roz EU o Finsko, vdsko a Rakousko. (Hix 1999: 69) Velk Britnie zdvodovala tento nvrh tm, e pi tak vysokm potu stt ji nen mon povaovat blokan meninu za pouh technick tvar, ale naopak, zeje nutn vnmat jej zformovn jako signl o nepijatelnosti projednvanho kroku.34 Britnie spolu se panlskem a Itli proto navrhovala snit hladinu blokan meniny z 30 % na 25 %. Takov krok ml usnadnit vytven opozin koalice, a tm i snit riziko pehlasovn pro jednotliv lensk zem. Rada ministr se otzkou blokan meniny zabvala v loannin velice detailn. Dvodem byl jednak neustl nrst poloek vyadujcch hlasovn kvalifikovanou vtinou, ale tak pipravovan proces roziovn Spoleenstv. Vsledkem jednn bylo to, e Rada sice odmtla zmnit podmnky blokan meniny, ale souasn pijala opaten ve prospch britskho stanoviska. Ostatn lensk zem uznaly argumenty zdrazujc signalizan" funkci blokan meniny. Rada proto v tzv. Ioanninskm kompromisu, jeho oznaen signalizuje podobnost een s nestandardnm zpsobem pekonn krize v roce 1966, pijala opaten posilujc ji zmnnou signalizan roli blokan meniny a v politick rovin souhlasila se snenm blokan meniny, jej pvodn prh ovem zstal formln zachovn.
9. Rada Evropsk unie

213

Tzv. loanninsk kompromis je tedy politickou dohodou ec spom ppady, kdy pi hlasovn v Rad doshne poet nesouhlascch stt rozmez 25-30 % hlas. V takovch situacch jedn Spoleenstv a do rozloen" blokan meniny na hodnotu pod 25 %, nebo a do schvlen aktu 75 % hlas vech len Rady. Kompromis tedy e situace, kdy nesouhlasc menina nedosahuje formln hodnoty pro zablokovn jednn, ale souasn signalizuje nedostatek konsensu. Stty tvoc blokan meninu v rozmez 25-30 % vech hlas, musej tedy bt podle Ioanninskho kompromisu pehlasovny zeslenou kvalifikovanou vtinou. Zven kvalifikovan vtiny na 75 % je podle Ioanninskho kompromisu dokladem souladu lenskch stt a garanc, e zem zastvajc meninov nzor nebudou ohroeny. Kompromis dle uvd, e v ppad, e se nepoda blokan meninu rozloit a zvit tm poet souhlasnch hlas, nen akt pijat.

9.4.2.3.3. loanninall

V beznu 1994, kdy byl Toanninsk kompromis pijat, se veobecn pepokldalo, e se Norsko stane estnctou lenskou zemi Spoleenstv. Po negativnm vsledku norskho referenda 28. listopadu 1994 musel bt loanninsk kompromis upraven jako tzv. loannina II. Pevodem procentulnch prah na hlasy patncti lenskch zem byla sporn blokan menina stanovena na rozmez 23 a 25 hlas. Zven kvalifikovan vtina byla tedy podle loannina II" 65 hlas, akoliv by za standardn situace podle smluv stailo ke schvlen pouze 62 hlas.
9.4.2.3.4. Superkvalifikovan vtina

Jak zde ji bylo zdraznno, rozhoduje ve vtin ppad Rada o nvrzch Komise, k emu se tak vztahuj ve uveden pravidla hlasovn kvalifikovanou vtinou. V ostatnch ppadech, tedy pokud Rada rozhoduje o otzkch, kter nevychzej z nvrh pedloench Komis, nejsou bn pravidla pro hlasovn kvalifikovanou vtinou pro pijet rozhodnut dostaten a Rada je nucena hlasovat pod zeslenou podmnkou, oznaovanou jako tzv. superkvalifikovan vtina.35 Podmnkou schvlen aktu v Rad je v tomto ppad dosaen stanovenho potu hlas a zrove zskn podpory od uritho potu zem. V souasn dob pi potu patncti lenskch stt odpovd superkvalifikovan vtina 62 hlasm pochzejcm minimln z 10 stt. Zaveden zpsobu hlasovn prostednictvm superkvalifikovan vtiny je vsledkem snahy lenskch zem o dosaen maximlnho konsensu.Evropsk unie POZNMKY:
l.Rada ministr pijala 8, II. 1994, po podpisu Smlouvy o EU, oznaen Rada Evropsk unie, m chtla zdraznit svou kompetenci ve vech tech pilch Unie. 2. Pipodobnni instituc EU k zkladnmu schmatu moci zkonodrn, vkonn a soudnije pouze ilustrativn, protoe orgny s vjimkou Soudnho dvora nespluj poadavky pro dlen moci a vykazuj dal specifika ve srovnn s institucemi nrodnho sttu. 3. Pro komplexn analzu Lucemburskho kompromisu je nutn si uvdomit, e k deformaci rozhodovacch pravidel dolo pouze ve vybranch stech problematiky spolench politik, tedy zemdlstv, dopravy a obchodn politiky. Jednalo se nicmn o ji ustlen a bc aktivity, kter byly schvalovny jednomysln. Paradoxn tak dolo k pijet klovch rozhodnut pro budovn spolenho trhu ped Lucemburskm kompromisem a jednomysln. (Moravcsik 1998: 230) 4. K obsahu a vznamu Prohleni ble viz 10.1.4.1.2. 5. Blzek pojmu komtologie srov. 10.4.5.2.1. 6. Aktuln existuje celkem 16 podob Rady ministr. William Nicoll a Trevor Salmon v tto souvislosti poukazuj na zajmavost, e nikdy nebyla ustavena Rada pro obchod, akoliv vnj obchodn vztahy pedstavuji jednu z vznamnch priorit Spoleenstv. Otzky obchodu byly eeny pizvnm ministr obchodu na zasedn Veobecn rady, co ostatn odpovd zahranin politickmu dopadu vnjch obchodnch vztah. (Nicoll, Salmon
2001: 111)

7. Ble k loze a sloen ECOFIN srov. nap. P. Sherringtonov (2000: 97-112). 8. Zasedn Evropsk rady v Seville ve dnech 21 .-22.6. 2002 rozhodlo, e poet Rad ministr bude vznamn reformovn. Do budoucna m psobit pouze 9 formac Rady (Rada pro veobecn zleitosti a vnj vztahy; Rada pro hospodsk a finann zleitosti; Rada pro spravedlnost a vnitro; Rada pro zamstnanost, sociln politiku, zdravotnictv a spotebitelsk zleitosti; Rada pro konkurenceschopnost [vnitn trh, prmysl a vzkum]; Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku; Rada pro

zemdlstv a rybolov; Rada pro ivotn prosted; Rada pro kolstv, mlde a kulturu). Ble k analze prce Rady ministr ivotnho prosted a Rady pro sociln zleitosti srov. nap. P. Sherringtonov (2000: 113-144). 9. Ble k instituci pedsednictv viz 8.3. 10. Pomrn bn je zasedn Rady zahrnujc 120-130 osob, v ppad Veobecn rady 250-300 osob. (McCormick 1996: 138) 11. Nap. v roce 1975 se Rada sela 57krt, ale v roce 1994 to ji bylo 92krt. (Hayes-Renshaw, Wallacel997:30) 12. Rada me bt od roku 1973 tzna Evropskm parlamentem v rmci interpelac (question time). Na otzky Parlamentu odpovd pedseda Rady. O roku 1993 bylo trvn interpelac, kter se konaj v jednom dni plenrnho zasedn, omezeno na 60 minut. Ble k tomuto nstroji kontroly nad Radou srov. P. Sherringtonov (2000: 20-23). 13. Generln tajemnk Rady m k dispozici obdobn jako komisai tzv. kabinet, kter pracuje nezvisle na sekretaritu a pipravuje jeho osobn agendu. Zvltn koly m kabinet v obdob, kdy se pipravuje zasedn Evropsk rady. (HayesRenshaw, Wallace 1997: 105-109) 14. Ble k loze sekretaritu Rady srov. nap. P. Sherringtonov (2000:49-53). 15. COREPER nen zmnn ve Smlouv o EHS, akoliv psobil od vzniku tohoto Spoleenstv. Formalizovn by! a i. 4 Sluovac smlouvy. (Archer 1990: 85) V rmci Smlouvy o ESUO vznikla v roce 1953 paralela s pozdj existenci COREPER s oznaenm Koordinan vbor (Comit de Co-ordination - COCOR). (Westlake 1995: 285) 9. Rada Evropsk unie

215
16. K4 je pojmenovn podle lnku Smlouvy o EU, kter se zabv justic a vnitnmi zleitostmi Unie. 17. Vbor lnku 113 m za kol udrovat vztahy a vypracovvat smluvn zvazky s tetmi zemmi podle lnku 113 Smlouvy o EHS. Ble viz Hayes-Renshawov, Wallaccov (1997: 105-109). 18. Souvislosti procesu pedkldni nvrh a analzu aktr tohoto procesu analyzuje nap. P. Sherringtonov (2000: 88-96). 19. Bhem finskho pedsednictv v druh polovin roku 1999 se Nmecko proti tomuto nepsanmu pravidlu vzepelo a krom francouztiny, anglitiny a fintiny poadovalo pouit nminy. 20. Britsk politoloka P Sherringtonov zdrazuje, e nrst neformlnch zasedn Rady byl spojen pedevm s obdobm po pijet JEA a nejastji se tkal Rady ministr zahraninch vc, Rady ministr zemdlstv a zasedn ministr prce a socilnch vc. (Sherring-ton 2000: 55-60) 21. kolem Neunreitherovy skupiny oznaovan oficiln jako Interinstitucionln koordinan skupina je celkov koordinace kontakt a agendy mezi temi sekretarity (Rady, Komise a Evropskho parlamentu) a poradnmi orgny. (Nugent 2001: 151) 22. Podle tto procedury se napklad rozhodovalo o principech spolen zemdlsk politiky (i. 43 Smlouvy o EHS) nebo daov harmonizaci (. 99 Smlouvy o ES) atd. Ble o konzultan procedue viz 11.3.4. 23. Procedura spoluprce se tkala napklad rozhodovn o diskriminaci na zklad sttn pslunosti (i. 7 Smlouvy o EHS), v otzce volnho pohybu pracovnch sil (i. 49 Smlouvy o EHS), odstraovn omezen svobody usazovn (i. 54 Smlouvy o EHS) atd. Ble o procedue spoluprce srov. 11.3.4. 24. K prbhu a vznamu jednotlivch procedur legislativnho procesu viz 11.3.4. 25. Souhlasn zen se tk napklad pijmn novch len (i. Smlouvy o EU) nebo asocianch dohod podle lnku 238 a 228 Smlouvy o ES. 26. Zjednoduen zen se tk napklad rozhodnut o finann pomoci ve vjimen situacch (i. 103a Smlouvy o ES) nebo pi pijmn spolench akc a postoj v rmci SZBP (i. 228a Smlouvy o ES). 27. Pkladem zvltnch model me bt i. 104c Smlouvy o ES, v nm Rada rozhoduje dvoutetinovou vtinou s uplatnnm vench hlas. Po vstupu Smlouvy z Nice v platnost bude do tto kategorie patit tak i. 7 Smlouvy o EU. v nm Rada rozhoduje ty-ptinovou vtinou, pipadne hlasovn tzv. dvoj vtinou, o kter je samostatn pojednno v oddle 20.5.2. 28. Ble k okolnostem Lucemburskho kompromisu a souvisejcch aspekt srov. 5.1. a 10.1.

29. Jednomysln hlasovn ochraujc zjmy jednoho sttu proti zjmm celho Spoleenstv brnilo rozvoji spolenho trhu a oblasti zemdlstv (veto se pouvalo v souvislosti se stanovovnm spolench garantovanch cen) a tm vystilo ve finann bankrot Spoleenstv. 30. Velk Britnie pedloila hrozbu vetem v obdob nejrznjch poadavk na transformaci institucionlnho uspodn ES. Spoleenstv elilo nutnosti zefektivnit projednvn v Rad a britsk poadavek naruoval ochotu k rychlejmu integranmu postupu. Zamtnuti britskho veta bylo dle ovlivnno skutenosti, e stty ES podpoily Britnii v komplikovan zahraninpolitick situaci bhem vlky o Falklandy, a opakovanmi poadavky Velk Britnie na nvrat finannch prostedk vydanch v rmci spolen zemdlsk politiky. (McAllister 1997: 148-149)Evropsk unie 31.K omezeni pouiti Lucemburskho kompromisu pisplo tak rozhodnuli Rady z 18. 5. 1992, e dohodu nelze aplikovat na rozhodnut o jakkoliv otzce bez vtho vznamu. (Tich aj. 1999:105) K politickmu vznamu Lucemburskho kompromisu a ke skutenosti, e tento princip je stle iv" srov. nap. P. Sherringtonov (2000: 6466). 32. V I. pili zstala jednomyslnost zachovna v nkolika vybranch oblastech, jako je nap. prvo volnho pohybu osob (i. 18 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), obanstv Unie (i. 22 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), harmonizace dan (i. 93 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a v dalch otzkch tkajcch se nap. spolen mny nebo volby elnch pedstavitel EU. Ve II. pili se rovn vyskytuje zvltn forma hlasovn, tzv. konstruktivn abstence, kdy se hlasuje jednomysln a zdret se hlasovn me maximln jedna tetina vench hlas. (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Blie k vznamu tohoto hlasovn v kapitole vnovan SZBP. 33. Pkladem situaci, u nich se pouilo hlasovn prostou vtinou, bylo svoln mezivldn konference podle lnku 236 Smlouvy o EHS nebo lnku N Smlouvy o EU. 34. Pi vym potu lenskch stt se nsob vliv malch zem, jejich hlasy v Rad jsou tradin nadhodnoceny vi velkm partnerm. astj je dle psoben dlouhodobjch koalic (nap. francouzsko-nmeck koalice, tzv. kohezni koalice stt vyuvajcch podporu EU, seversk blok atd.). (Hix 1999: 71) 35. Superkvalifikovan vtina je zvltn formou kvalifikovan vtiny, a proto nen v nkterch ppadech uvdna jako samostatn modalita hlasovn. 10. Komise

217

10. KOMISE
Komise' je v institucionln struktue vrazem nadnrodnho integranho paradigmatu, kter usiluje o u sjednocen a politickou jednotu. Tento opatrovnk zjm Spoleenstv" (Nicoll, Salmon 2001: 129) je jeho reprezentantem v oblasti mezinrodnch vztah. 2 Oznaen Komise je bn uvno celkem ve tech vznamech. (1.) V prvnm, nejum vznamu Komise pedstavuje kolegium komisa. Termn Komise se ale (2.) asto uv tak k zachycen technicko--profesnho potencilu celho adu. Postojem Komise se v tomto smyslu mn stanovisko urit jednotky ze struktury podzench a odborn lennch generlnch editelstv. (3.) Konen ve tetm, nejirm smyslu je pod oznaenm Komise rozumna cel administrativn soustava tohoto orgnu, vetn prvnho servisu, tlumonk apod. (Nugent 2000: 1) Ke stabilit Komise v rmci institucionlnch vztah ve Spoleenstv a k jej schopnosti prosadit vlastn koncepci een problmu pispvaj ti zkladn rysy tohoto orgnu. (1.) Postaven Komise v institucionln struktue Spoleenstv je v prvn ad ovlivnno skutenost, zeje vhradn dritelkou legislativn iniciativy v I. pili. (2.) Vznam Komise je dle dn jejm odbornm potencilem. Pouze

Komise je vzhledem ke svmu systmu podzench a odborn strukturovanch generlnch editelstv schopna postihnout een problm v cel jeho i. (3.) Konen jako posledn rys tohoto orgnu bv zdrazovna jeho ne-strannost. Akoliv jsou komisai delegovni jednotlivmi lenskmi stty, je mon vsledn produkt" vzel zjednn Komise charakterizovat jako nadnrodn. V kolegiu komisa toti zpravidla dochz k rozmlovn nrodnch stanovisek a vsledkem jej prce jsou legislativn pedlohy, kter maj vst k rozvoji danho sektoru z perspektivy Spoleenstv. koly Komise, jej funkce bvaj asto pipodobovny k exekutivnmu orgnu, jsou stanoveny v primrnm prvu. Postaven Komise je ovsem promnliv a m vymezeny nejrznj koly, co vedlo nap. N. Nugenta k oznaen Komise jako politickho a administrativnho hybridu". (Nugent 2001: 3) Skutenost je, e zvltn postaven Komise je ve smlouvch definovno pomrn voln. Bhem sv existence proto Komise plnila roli politickho a odbornho veden Spoleenstv s vt i men spnost, v zvislosti na momentln politick situaci a postojch lenskch zem. Komise tedy v prbhu vvoje evropskho integranho procesu oscilovala mezi lohou evropsk vldy", a naopak omezenou
Evropsk unie 10-1- VVOJ 10.1.1. Vchoz principy

funkc

administrativnho

servisu

lenskch

stt.2i8

Struktura souasn Komise je ovlivnna ji vstavbou institucionln struktury ESUO. Jej koncepce vychzela z pedstavy tvrc Spoleenstv, zeje nezbytn vytvoit nezvisl nadnrodn orgn, kter bude obhajovat zjem ESUO bez ohledu na partikulrn poteby jednotlivch zem. V ppad ESUO, ale i u dalch spoleenstv, se jednalo pedevm o koncepci spolenho trhu, kter mla nadnrodn autorita brnit proti tendencm lenskch stt prosazovat ochransk opaten. Jeden z hlavnch autor koncepce evropskch instituc Jean Monnet proto nadnrodn orgn koncipoval jako nezvisl a tak neodvolateln lenskmi stty. Vysok ad byl odvolateln pouze nadnrodnm Shromdnm, a to vhradn ve spojitosti se schvalovnm vron zprvy o hospodaen ESUO. V tto souvislosti upozoruje nap. M. Westlake na paralelu mezi vztahem Vysokho adu a Shromdn a modelem akciov spolenosti zen pedstavenstvem. (Westlake 1995: 8) Podmnkou spchu tto institucionln koncepce, je byla postavena na akceschopnosti a samostatnosti nadnrodnho orgnu, byla jeho relativn nezvislost na lenskch sttech. Tento pedpoklad, kter ostatn jako podmnku pro spnou realizaci kol definovanch ve smlouvch zmiovali ji neofunkcionalis-t, byl splnn v ppad Vysokho adu. U pozdji zzen Komise EHS a Komise EURATOM bylo vsak ji mono sledovat jistou zvislost nadnrodnho adu na Rad ministr. Nap. Komise EHS od svho zaloen nedisponovala vlastnmi pjmy, co negativn ovlivovalo jej schopnost realizovat rzn programy. Druhm vznamnm rozdlem mezi Vysokm adem ESUO a Komis EHS byl fakt, e vtina klovch nvrh v EHS podlhala a do roku 1966 v Rad jednomyslnmu hlasovn. K dalmu omezen nadnrodnho adu EHS dolo mimo rmec smluv po politick krizi roku 1965, je byla zavrena Lucemburskm kompromisem. Faktick

omezen iniciativn pravomoci Komise a ada opaten chrncch nrodn zjmy lenskch zem, byla odstranna a v polovin osmdestch let, kdy se Komise veden J. Delorsem stala opt hlavnm inicitorem integrace.
10.1.2. Vysok ad ESUO

Vysok ad3 nebo tak Vysok komisarit se sdlem v Lucembursku byl Smlouvou o ESUO z roku 1951 ustanoven nejvym orgnem tohoto spoleenstv. Autor nvrhu institucionlnho schmatu ESUO a prvn pedseda Vysokho adu Jean Monnet usiloval o vybudovn kompaktnho a akceschopnho orgnu s minimlnm administrativnm zzemm. (Nugent 2001: 22) Smlouva o ESUO
10. Komise

219 stanovila sloen Vysokho adu takto: Vysok komisarit je sloen z devti len jmenovanch na est let a vybranch na zklad jejich veobecn zpsobilosti." (i. 9 Smlouvy o ESUO) Jmenovn len bylo ureno tak, e vldy lenskch stt jmenuj osm len vzjemnou dohodou. Tito lenov jmenuj devtho lena, kter je zvolen, zisk-l alespo pt hlas." (i. 10 Smlouvy o ESUO) V zjmu zachovn kontinuity byli lenov Vysokho adu obmovni ve dvouletch cyklech. Zajmavost procedury nominace a stdn komisa byla monost lenskho sttu uplatnit veto vi jednotlivm kandidtm, ale pouze v omezen me: .. .jestlie nkter vlda pouila svho prva veta vi dvma osobm pi vystdn jednotlivho lena ... me kad jin vlda kad dal pouit tohoto prva u pleitosti tho stdn len vznst na Soud. Soud me prohlsit veto od potku za neplatn, jestlie je povauje za zneuit prva." (i. 10 Smlouvy o ESUO) Ve uveden postup nominace vetn omezen prva lenskch stt na trval zablokovn volby komisae byl ovem platn vhradn pro ESUO.
Tabulka 16: Pedsedov Vysokho adu Evropskho spoleenstv uhl a oceli
srpen 1952 - erven 1955 erven 1955 - leden 1958 leden 1958-z 1959 z 1959-jen 1963 erven 1963 - ervenec 1963 jen 1963 - ervenec 1967 bezen 1967 - erven 1967 Zdroj: Edwards, Spcncc 1995: 29. Jean Monnet (Francie) Ren Mayer (Francie) Paul Finet (Francie) Piero Malvestiti (Itlie), odstoupil v kvtnu 1963 Albert Coppe (Belgie) Rinaido Del Bo (Itlie), odstoupil v beznu 1967 Albert Coppe (Belgie)

Nezvislost Vysokho adu byla poslena existenc tzv. vlastnch pjm, kter byly zskvny z cel a dvek spolenho trhu, a byla tak dna jeho pravomoc zavst v obdob zejm krize" za souhlasu vtiny len Rady regulaci vrobnho tempa v podnicch a/nebo naopak piznat finann podporu uritm podnikm za elem udren zamstnanosti, (i. 58 Smlouvy o ESUO) Postaven Vysokho adu v oblasti sprvy uhl a oceli nicmn nebylo neomezen, akoliv bylo pomrn nezvisl. Jean Monnet pi koncipovn institucionln struktury pedpokldal postupn sjednocen partikulrnch nrodnch zjm v integrovanch sektorech v jeden nadnrodn zjem, jeho prosazen bude zajiovat prv Vysok ad. Tento klov moment neofunkcionalistick

institucionln koncepce se vak nepotvrdil. Naopak se ukzalo nap. pi vyhlen zejm krize v roce 1959, kdy Rada neodhlasovala rozhodnut Vysokho220
Evropsk unie

adu smujc k prav tebnch kapacit uhl, a rovn v roce 1980, kdy se obdobn situace odehrla v ocelskm prmyslu, e v ppad obt upednostuj lensk stty nrodn zjmy ped koncepc spolenho trhu. (Pinder 1993: 102) 10.1.3. Komise EUR ATOM Komise pro EURATOM4 vznikla roku 1958 jako nadnrodn instituce spoleenstv pro atomovou energetiku. Skldala se z pti len rzn sttn pslunosti, kte se vybraj na zklad sv veobecn zpsobilosti s ohledem na zvltn zamen tto smlouvy a u kterch je pln zaruena nestrannost". (i. 126 Smlouvy o EURATOM) Komise pro EURATOM dle koprovala paraleln strukturu EHS vetn vnitnho lenn Komise, zpsobu jej volby, tyletho funknho obdob a dalch poloek, jak o nich bude e v souvislosti s pedstavenm Komise EHS. Vzhledem k postupnmu stupu vznamu spoleenstv EURATOM, se ostatn zhy veker pozornost soustedila na Komisi EHS.5
Tabulka 17: Pedsedov Komise EURATOM
leden 1958-leden 1959 nor 1959-leden 1962 leden 1962 - ervenec 1967 Zdroj: Edwards, Spcncc 1995: 29. Louis Armand (Francie) Enrico Mdi (Itlie), adujc pedseda od z 1958 Etenne Hirsch (Francie) Pierre Chatenet (Francie)

10.1.4. Komise EHS Smlouva o EHS definovala Komisi jako orgn sloen z devti len, kte se vybraj na zklad sv celkov schopnosti a na jejich nezvislost se lze pln spolehnout", (i. 157 Smlouvy o EHS) Komise EHS byla jmenovna dohodou mezi vldami lenskch stt" (i. 158 Smlouvy o EHS) na tyi roky s monost opakovan volby.6 Dlka funknho obdob, akoliv byla krat ne v ppad Vysokho adu, psobila v institucionln struktue EHS jako vznamn stabilizan faktor. Sloen Rady ministr se toti permanentn promovalo v zvislosti na volebnch vsledcch v jednotlivch zemch a Evropsk parlament oznaovan ve Smlouv o EHS jet jako Shromdn ml v potcch fungovn EHS pouze minimln vliv na tvorbu legislativy. Zrukou nvaznosti stanovovanch cl a hlavn garantem efektivn kontroly jejich plnn byla proto pouze Komise se svm relativn dlouhm mandtem.
10. Komise

221

Komisi dil a navenek zastupoval pedseda se dvma mstopedsedy. Funkn obdob pedsednictva bylo stanoveno na 2 roky s monost optovn volby. V praxi tento bezpenostn mechanismus nicmn nebyl vyuvn a pedsedov byli pouze formln znovu potvrzovni na svch postech. Pedseda byl jmenovn dohodou vld lenskch stt. Nominace a volba pedsedy znamenala vzhledem k vznamu tto funkce dleit politick rozhodnut. Pedseda toti dil Komisi, stanovoval jej

koly, a moderoval tm nepmo rychlost integranho postupu. Obsazen tohoto postu proto vznamn ovlivovalo cel Spoleenstv.
Tabulka 18: Pedsedov Komise EHS/ES
31. ledna 1958 - 30. ervna 1967 1. ervence 1967- 1. ervence 1970 2. ervence 1970 - 22. bezna 1972 22. bezna 1972 - 5. ledna 1973 9. ledna 1973 - 5. fedna 1977 11. ledna 1977-5. ledna 1981 12. ledna 1981 -5. ledna 1985 15. ledna 1985 - 5. ledna 1995 24. ledna 1995 - 14. ervence 1999 14. ervence 1999- 15. z 1999 15. z 1999-dosud Walter Hallstein (Nmecko) Jean Rey (Belgie) Franco Maria Malfatti (Itlie) Sicco Mansholt (Nizozemsko) Francois-Xavier Ortoli (Francie) Roy Jenkins (Velk Britnie) Gaston Thom (Lucembursko) Jacques Delors (Francie) Jacques Santer (Lucembursko), rezignoval Manuel Marn Gonzles (panlsko), adujc Romano Prodi (Itlie)

Zdroj: Zdroj: Edwards, Spcncc 1995: 30; Lcadcrs of (hc Iiuropcan Union. URL: <hltp.//www.tcrra.es/pcrsonal2/monolilh/cu.hlm>

10.1.4.1. Hallsteinova Komise Prvnm pedsedou Komise EHS se stal Walter Hallstein, nmeck univerzitn profesor a bval sttn tajemnk ministerstva zahraninch vc, kter tuto funkci zastval celkem 8 let. Hallsteinovo pedsednictv bv spolu s pozdjm psobenm J. Delorse (a podle Dinana jet R. Jenkinse [Dinan 1994: 207]) povaovno za nejvlivnj a je uvdno jako pklad tzv. silnho pedsednictv Komise. (Cini 1996: 18; Nugent 2001: 61) Hlavnm kolem Hallsteinovy Komise byla vstavba odpovdajcho administrativnho apartu. Hallstein vychzel pi formovn personln strategie z pesvden, e Komise se neme chovat vi lenskm sttm jako ciz", a proto ednky a odborn potencil svho evropskho tmu" rekrutoval z politicko-administrativnho apartu lenskch zem. (Cini 1996: 40) Komise EHS zaala pracovat v lednu roku 1958 a roku 1963 psobilo v jejch orgnech ji pes 2000 osob.7 (Nugent 2001: 29)Wr
999

Evropsk unie

10.1.4.1.1. Aktivity Komise veden Hallsteinem

Komise se po vybudovn sv zkladn struktury soustedila na koly spojen s vytvenm spolenho trhu, tedy na provdn opateni spojench se sniovnm tarifu a kvt. Od roku 1960 se tak intenzvn vnovala spolen zemdlsk politice, kter byia v zakldajcch smlouvch nastnna pouze v hrubch obrysech. Hallsteinova Komise se ve sv innosti soustedila tak najednn se stty EFTA,8 se ktermi byly v prbhu let 1961-1963 vedeny rozhovory s perspektivou pistoupen. Komise se zde sice oprala o svou pravomoc zastupovat Spoleenstv v mezinrodnch vztazch, ale prv tato jej aktivita se stala v roce 1963 potkem pozdj vn politick krize. Rozhovory Komise s kandidtskmi stty a ppravy na prvn rozen Spoleenstv tehdy narazily na negativn postoj Francie, kter rozen nepodporovala. Francie se proto rozhodla vstup Velk Britnie, a tm i dalch zem do EHS vetovat, ani by svj negativn postoj konzultovala s pedsedou Komise

Hallsteinem. Stalo se tak navzdory skutenosti, e prv Komise vedla rozhovory s kandidtskmi stty a celkov koordinovala pipravovan proces roziovn. Veto oznmen francouzskm prezidentem de Gaulem proto innost i postaven Komise vznamn poznamenalo. Jednak se ukzalo, e se Komise nkolik let intenzvn vnovala splnn nerealizovatelnho kolu, ale pedevm byl fakticky snen jej politick vznam a jej vnj presti. Neekan zastaven rozhovor signalizovalo patnou komunikaci mezi lenskmi stty a Komis. Rozpor mezi Komis dlouhodob prezentovanm stanoviskem jmnem Spoleenstv a politickou realitou, znamenal ve svch dsledcch pro Komisi ztrtu autority v mezinrodnm mtku.
10.1.4.1.2. Defenzivn postaven Komise

Udlosti spojen s francouzskm vetem v roce 1963 byly pouhm vodem ke sloitmu procesu modifikace interinstitucionlnch vztah ve Spoleenstv. Pro Komisi mly nejvt vznam prbh a nsledky politick krize z let 1965--1967. Komise se jako supranacionln orgn toti stala centrlnim aktrem udlost, kter byly ukoneny Lucemburskm kompromisem. Neochota Francie pistoupit na adu Hallsteinovch nvrh byla motivovna snahou zabrnit jakmukoliv poslen supranacionlnch orgn. Francie krom toho usilovala o zastaven procesu pechodu Spoleenstv k hlasovn kvalifikovanou vtinou, jeho zaveden smlouvy pedpokldaly u od roku 1966. Podle M. Ciniov vychzel francouzsk prezident z pedsvden, e zakladatel integranho procesu vyuili slabin tvrt francouzsk republiky a vytvoili technokratick tvar, kter omezuje francouzsk politick ambice a zjmy. (Cini 1996: 48) De Gaulle proto povaoval silnou nadnrodn Komisi i hrozc mechanismus hlasovn kvalifikovanou vtinou za zddn zvazek.
10. Komise 223

Sekundrnm zdrojem krize byl osobn antagonismus mezi prezidentem de Gaullem a pedsedou Komise Hallsteinem, kter svj ad pipodoboval k roli evropskho ministerskho pedsedy, co bylo pro Francii nepijateln. (Urwin 1991: 103) Nvrh pedsedy Komise, e francouzsk souhlas se zavedenm vlastnch pjm EHS9 a rozpotovch pravomoc parlamentu bude Francii kompenzovn vy hladinou cen v rmci spolen zemdlsk politiky, proto nemohl bt spn. Francie sice usilovala o zisky v oblasti zemdlstv, ale v dan politick situaci ji dn z pedloench nabdek nemohla dostaten uspokojit. Pistoupila proto k zablokovn Rady s clem upevnit mezivldn rozmr Spoleenstv, a tm i oslabit vliv Komise. Pijet Lucemburskho kompromisu neznamenalo pouze faktick nvrat k pouvn jednomyslnho hlasovn v bodech, kde smlouvy pvodn pedpokldaly pouit flexibilnj kvalifikovan vtiny. Pro Komisi krize pinesla odloen vyeen otzky vlastnch pjm a samozejm tak dlouhodob oslaben jejho vlivu. K omezen vznamu supranacionlnho orgnu a k poslen mezivldnch postup uvnit Spoleenstv dolo v dsledku politickho prohlen s nzvem Prohlen o vztazch mezi Radou a Komis pijatho rovn na lucembursk schzce nejvych pedstavitel 28.-29. ledna 1966, kter bv asto oznaovno jako tzv. dekalog. Obsahem politickho prohlen lenskch zem

byly zsady dal komunikace a spoluprce mezi Komis a Radou, kter Komisi fakticky odsunuly do pozad a kontrolu nad legislativnm procesem soustedily do rukou Rady ministr. Prohlen napklad uvdlo: ... 1) Je douc, aby Komise ped schvlenm nvrhu zvltnho vznamu nleit kontaktovala vldy lenskch stt prostednictvm Vboru stlch zstupc, ani by tm pokodila prvo zkonodrn iniciativy sven Komisi na zklad Smlouvy. 2) Nvrhy a vechny jin oficiln akty, kter Komise adresuje Rad a lenskm sttm, mohou bt uveejnny teprve pot, kdy ji byly lensk stty o nich informovny a zskaly jejich text..." (Salmon, Nicoll 1997: 94)10 Na zklad tto politick dohody mohla Komise nadle pedkldat legislativn nvrhy Rad pouze pes COREPER, kter je filtroval". Pedmtem politickho jednn v Rad byly potom vhradn ji pozmnn pedlohy. Tento mechanismus vyluoval jednn o kontroverznch otzkch a integran proces se omezil jen na alternativy, v nich bylo pedbn dosaeno konsensu. Nrodn zjmy, kter byly oteven uplatovan v Rad a na pd vbor, tak zskaly v konfrontaci s dlouhodobmi a stedndobmi cli Spoleenstv vhodnj pozici. Prohlen o vztazch mezi Radou a Komis obsahovalo tak dal ustanoven, jako byly napklad zkaz zveejovn iniciativ Komise ped jejich schvlenm Radou, finann omezen a tak ztrtu nezvislosti Komise pi reprezentac Spoleenstv na mezinrodnm poli. Tato nov dimenze komunikace mezi Radou a Komis mla mimo jin podle Urwina vliv na poslen tzv. balkovho principu jednn. (Urwin 1991: 136)224_____________________________________Evropsk unie 10.1.5. Slouen Komise V obdob institucionln krize se podailo dospt ke konsensu pouze v omezenm okruhu otzek. Jednou z nich bylo slouen institucionln struktury t existujcch spoleenstv. Fze orgn byla pedmtem diskuse ji od podpisu Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM a oekvalo se od n odstrann zdvojovn agendy t spoleenstv, a tm i zruen pedtm nezbytnch pravidelnch schzek t pedsed (Vysokho adu a dvou Komis). Slouen institucionln struktury pedpokldalo sjednocen celkem t Rad ministr a t komis", Shromdn a Soudn dvr byly od potku spolen. Rada podepsala tzv. Sluovac smlouvu 8. dubna 1965 s tm, e jedinm spornm bodem byl poet komisa sjednocen Komise a jej sdlo. Kompromisnm eenm, kter vstoupilo v platnost od roku 1970, se nakonec stal poet 9 komisa a sdlo adu v Bruselu. Rozhodnut o slouen orgnu provzela francouzsko-nmeck dohoda, kter omezila setrvn Waltera Hallsteina v adu pedsedy Komise. Po slouen orgn sml stvajc pedseda zstat v adu pouze 6 msc. Podle Ciniov byla hlavnm dvodem tto podmnky obava francouzskho prezidenta, e Hall-stein pli ovlivn charakter nov vznikl Komice, a proto bylo jeho psoben v nov struktue omezeno. (Cini 1996: 50) Hallstein ve snaze pedejt naplnn tohoto politickho zmru odstoupil z funkce pedsedy Komise ji v polovin roku 1967. Jeho odchodem po tm 9 letech psoben, uzavela Komise vodn etapu sv existence. 10.1.5.1. Reyova Komise

V roce 1967 se rozhodovalo nejen o Hallsteinov nstupci ve funkci pedsedy Komise, ale tak o jejm dalm vvoji po pestl politick krizi. Konsensul-nm kandidtem vech lenskch zem se stal belgick prvnk, bval ministr a komisa pro vnj vztahy Jean-Jacques Rey, kter ml Komisi vst v pechodnm obdob do roku 1970. Reyova Komise mla za kol stabilizovat Spoleenstv po krizi a konzolidovat institucionln soustavu bezprostedn po slouen vech t struktur. Slouen v prvn ad znamenalo, e Komise zvolen roku 1967 byla kvantitativn daleko vtm orgnem, ne jej pedchdkyn. Tato skutenost spolu s institucionlnmi nsledky krize kladla na funkci pedsedy i na jej ostatn leny vysok organizan nroky. K jejich zvldnut pispl fakt, e nov ustaven Komise se skldala z dlouhodob psobcch komisa s dostatkem zkuenost. (MacMullen 2000: 39) K hlavnm oblastem psoben Komise zvolen v roce 1967 patilo rozvjen vnjch vztah. Komise usilovala o reprezentaci zjm Spoleenstv najednn GATT a zahjila rovn spoluprci s africkmi zemmi." Vraznou aktivitou Reyovy administrativy byly pokusy reformovat spolenou zemdlskou politiku,
i*

10. Komise

225

co se projevilo pedevm pedloenm tzv. Mansholtova plnu v roce 1968, kter se ale Komisi nepodailo prosadit vi Rad ministr. 10.1.5.2. Maifattiho Komise Komise sestaven roku 1970, kter nahradila doasnou Komisi vedenou J. Reyem, ji odpovdala zsadm Sluovac smlouvy. K nejvznamnjm zmnm patilo zaveden nrodnho principu nominace a omezen velikosti Komise. prava potu komisa mla zajistit rovnomrn rozloen post mezi lenskmi stty a regulovat nemrn zvtovn Komise, k jakmu dolo prv za psoben Jeana Reye. Reyova Komise mla celkem 14 len, z eho byli 3 Francouzi, 3 Nmci, 3 Italov, 2 Belgian, 2 Nizozemci a 1 Lucemburan. Podle Sluovac smlouvy mlo bt zastoupen jednotlivch zem nadle omezeno tak, aby velk stty (Nmecko, France a Itlie) mly dva posty a zbvajc mal zem jeden. Celkov poet komisa byl pro estilenn Spoleenstv omezen na 9 len. V roce 1970 byl do ela reformovan Komise zvolen italsk kesansko--demokratick politik, bval ministr prmyslu Franco Maria Malfatti, kter do adu komisa povolal mnoh vznamn osobnosti vetn nap. Ralfa Dahren-dorfa. Komise se ve sv innosti sousteovala pedevm na proces pipravovanho pistoupen Velk Britnie, Dnska, Irska a Norska. Vzhledem k plnovanmu rozen pipravila Komise - s vjimkou mnov oblasti -jen minimum novch aktivit v oblasti spolench politik. (Cini 1996: 54) Vznamnou zmnou, kter se odehrla za pedsednictv Maifattiho, bylo zaveden vlastnch pjm. Specifikem tto Komise byl v historii ojedinl brzk odchod jejho pedsedy z funkce. Po 15 mscch opustil pedseda Komise Franco Maria Mafatti svj ad s myslem vrtit se na italskou politickou scnu.12

Po odchodu Maifattiho pevzal ad pedsedy do konce funknho obdob Sicco Mansholt, kter psobil v Komisi od jejho potku v roce 1958. Bvalmu nizozemskmu komisai pro zemdlstv se za 9 msc podailo Komisi stabilizovat a iniciovat nov programy nap. v oblasti ochrany ivotnho prosted. Nronm kolem Mansholtovy Komise byl rovn nvrh pravy hlasovacch modalit v Rad a pprava na peskupen administrativy po pijet novch lenskch zem, co nakonec znamenalo i proveden zptnch" prav pot, co probhlo v Norsku referendum o pistoupen s negativnm vsledkem.13 10.1.5.3. Ortoliho Komise V roce 1973 se pedsedou Komise stal francouzsk kandidt Xavier Ortoli, bval komisa a ministr financ. Hlavnm kolem Ortoliho Komise byla prava vnitn struktury adu, kde bylo nutno nov zdit posty komisa pro Velkou Britnii, Dnsko a Irsko. Nrst potu komisa vyzdvihl tak problm vzrstajc diferenciace vznamu jednotlivch funkc, co ztilo rozdlovn re-zort" spadajcch pod pslun komisae mezi lenskmi stty. Prvn rozenEvropsk unie Spoleenstv vedlo tak ke zven potu asistujcch vbor a pineslo i dal zmny v institucionln struktue, vetn nov vzniklch jazykovch barir. Navzdory Ortoliho sil o vybudovn funknho administrativnho apartu, se nepodailo zabrnit optovn klesajcmu vznamu Komise a k pesunu iniciativy na pdu v tomto obdob vznikajc Evropsk rady.
10.1.5.4. Jenkinsova Komise

Zatkem roku 1976 byl pedsedou Komise jmenovn Roy Jenkins, bval ministr financ Velk Britnie. Jenkins usiloval o vytvoen silnho a akceschopnho evropskho tmu'4, a proto se rozhodl pmo podlet na jeho sestavovn. Bhem procesu nominace kontaktoval nrodn reprezentace a snail se ovlivnit vbr kandidt tak, aby snil vzjemn antagonismy, kter mezi nimi existovaly. Podle M. Ciniov byla Jenkinsova aktivita v prbhu vyjednvn o obsazen post komisa jednm z dvod, pro v jm veden Komisi vznikl u kruh" vlivnch komisa, kter fungoval pomrn autonomn, podobn jako kabinet v rmci britsk vldy. (Cini 1996: 61) Krom existence uho veden Komise byl charakteristickm rysem Jenkinsova kolegia vysok podi komisa, kte ve svch postech psobili nkolik funknch obdob. Pkladem me bt dlouhodob psoben komisa Claudea Cheyssona (1973-1989), Finna Gundelacha (1973-1981) atd. Urwin tento jev, kdy se zaaly tm automaticky opakovat nominace nkterch len, hodnot pozitivn. Schopnost Komise navzat dky personln kontinuit na innost sv pedchdkyn, a tm kompenzovat sloit politick postaven supranacionlnho adu po krizi v edestch letech, oznauje jako udrovn kolektivn pamti". (Urwin 1991: 165) Hlavnmi body programu, kter ml R. Jenkins v adu pedsedy realizovat, bylo znovuobnoven mandtu Komise pi reprezentaci Spoleenstv v zahrani a dle een otzek spojench s vytvoenm Evropskho mnovho systmu. V ppad snahy o zmnu systmu vnj reprezentace v zahrani, kde bylo Spoleenstv po krizi v edestch letech pedevm zastupovno Evropskou radou v ele s pedsednickm sttem, vak Komise nezskala podporu vech lenskch zem. 14 Pedseda

Jenkins se dle snail o zven efektivity prce svho adu. Pro zjitn nedostatk a rezerv Komise zdil tzv. Spierenburgv vbor veden bvalm lenem Vysokho adu Dirkem Spierenburgem. Zprva vboru publikovan 24. zi 1979 navrhovala nap. snen potu komisa, a tm i redukci rezort, omezen struktury generlnch editelstv apod. Zprva obsahovala tak vzvy k faktickmu zmenen vlivu lenskch stt, a i proto nebyla jej doporuen vesms realizovna.15 (Nugent 2001: 39-40) Akoliv Jenkinsem veden Komise pispla k een mnovch otzek, pokusila se o vnitn reformu a vedla komplikovan rozhovory o vstupu ecka, je zaazen Jenkinse mezi siln" pedsedy diskutabiln (Nugent 2001: 61) a innost tto Komise bv posuzovna jako velice rozporupln. Ciniov ovem v tto
10. Komise

227

souvislosti upozoruje na mimodn nron podmnky, ve kterch Jenkinsova Komise psobila. (Cini 1996: 63) Komise pracovala v prosted omezenm Lucemburskm kompromisem a v prbhu celho obdob Jenkins podlhal kritice ze strany francouzskho prezidenta a nmeckho kancle. Navc Komise elila zejm oprvnnm obvinnm ze patnho nakldn s finannmi prostedky, jak to bylo publikovno i v revizn zprv etnho dvora z roku 1978.
10.1.5.5. Thomova Komise

V roce 1981, po ukonen mandtu Jenkinsovy Komise, se stal konsensulnm kandidtem na pedsedu Komise bval lucembursk ministersk pedseda Gast-on Thorn. Thorn v ele adu spn zavril proces roziovn o jin zem, vnoval se problematice institucionln reformy, spolen politice v problematick oblasti rybolovu a pispl k rozvoji peshranin spoluprce v oblasti prmyslu. Pesto je jeho pedsednictv hodnoceno jako slab. (McCormick 1996: 112) Thornovu Komisi nicmn nen mon objektivn hodnotit bez zmnky o astch zmnch na postech komisa v prbhu jejho funknho obdob.16 Tato skutenost ve spojenm se slabm vedenm Komise pispla sice k upevnn kolektivnho charakteru adu, ale souasn vedla k tomu, e skuten veden se koncentrovalo do rukou u skupiny komisa. (McAllister 1997: 161)
10.1.5.6. DelorsovaKomise

Vzhledem ke skutenosti, e od psoben W. Hallsteina nebyl dn z pedsed nmeckho pvodu, pedpokldalo se podle nepsanho pravidla rotace tohoto postu mezi pedstaviteli zakldajcch zem zvolen nmeckho kandidta. Nmecko vak v roce 1985 nebylo schopn delegovat vhodnho kandidta, a proto se nakonec nominace pedsedy stala otzkou vech lenskch stt. Belgie navrhovala zvolit pedsedou Komise mstopedsedu Thomovy Komise a dlouholetho komisae Etienne Davignona. Jako pijatelnj se vak zdl bt kandidt z velkho lenskho sttu, a proto byl belgick komisa Davignon odmtnut. Patov situace vyuil prezident Mitterrand, kter navzdory skutenosti, e francouzsk zstupce byl pedsedou Komise v letech 1973-1976, navrhnul, aby se do ela tto instituce postavil bval francouzsk ministr financ Jacques Delors.

10.1.5.6.1. Dokonovn spolenho trhu

Zhy po svm zvolen usiloval Delors o postupn dokonovn ji odsouhlasench, nicmn dosud nerealizovanch pln. Nov pedseda Komise podporoval koncepci supranacionln politick unie, ale souasn si uvdomoval, e k politick unii je nutn postupovat ve fzch. Jacques Delors se proto v souladu s neofunkcionalstickmi vchodisky sv evropsk politiky soustedil na dokonen spolenho trhu a vytvoen hospodsk a mnov unie jako pedstupn unie politick. Hlavn clem, kter nov pedseda Komise zdraznil ve svmEvropsk unie projevu ped Evropskm parlamentem 14. ledna 1985, se v souladu s touto strategi stalo dokonen spolenho trhu. Snaha o dobudovni spolenho trhu byla nejvraznj aktivitou Delorsovy Komise v letech 19851989. Zhruba po pl roce od zahjen svho mandtu Komise pedloila blou knihu s nzvem Dokonen vnitnho trhu, tedy tzv. Blou knihu o vnitnm trhu vypracovanou britskm komisaem lordem Cock-fieldem, v n byla formulovna zkladn koncepce programu dokonovn spolenho trhu. Komise se tak zabvala agendou mezivldn konference, je vedla k pijet JEA. K dalm vznamnm otzkm eenm Komis za Delorsova pedsednictv patil pedevm problm financovn Spoleenstv. V tto aktivit se odrelo Delorsovo pesvden, e rozpotov stabilita a dkladn revize pjm a vdaj jsou podmnkou dal integrace. V roce 1988 Komise pedloila tzv. Delorsuv balk, kter ml reformovat stvajc pravidla financovn a souasn zvit tzv. vlastn pjmy. Tm mla bt poslena nezvislost Komise a sekundrn i nadnrodn charakter Spoleenstv. (Pinder 1993: 159) Prosazen revize rozpotov politiky Spoleenstv povaoval Delors za klov, a proto tto otzce vnoval znan sil. Poslze se mu podailo pesvdit Evropskou radu o vhodch novho systmu financovn, kter se po sv implementaci stal zkladem dal spoluprce mezi Komis a lenskmi stty.
10.1.5.6.2. Posilovni pozice Komise

Jacques Delors chpal Komisi ji od potku svho pedsednictv jako skutenou exekutivu" a demokratickou instituci budouc federace1'. (Urwin 1991: 244) Pouze siln a stabiln Komise kooperujc s lenskmi stty byla podle nj schopn realizovat vznamn integran posun smrem od spolenho trhu k politick unii. Ve snaze pispt k lepmu fungovn svho adu Delors zdil mnoho neformlnch pracovnch skupin a pokouel se neefektivn administrativn strukturu nahradit novmi informanmi kanly. (Cini 1996: 188) Po pijet JEA zaala Komise mnohem vce ne dosud spolupracovat s nevldnmi organizacemi a zjmovmi skupinami. Kontakty s celoevropskmi nevldnmi subjekty mly umonit lep informovanost komisa a jejich administrativy a pomoci jim v pprav legislativy. Vedlejm efektem tohoto sil bylo tak upevnn postaven Komise mezi dalmi institucemi Spoleenstv. Pedseda Komise Delors prosadil novou roli adu tak ve vztazch s lenskmi stty, pro n se Komise stala komunikanm prostednkem a meditorem spor. Delors usiloval o maximln vyuit nstroj pedsednictva, co ovem pedevm ve druh polovin jeho desetiletho psoben v ele

Komise vyvolvalo obavy z plinho centralismu na evropsk politick rovin. (Edwards, Spence 1995: 14)
10. Komise 229

10.1.5.6.3. Druh a tet Deorsova Komise

Delors byl krom W. Hallsteina jedinm pedsedou Komise, ktermu se podailo vst Komisi ve vce funknch obdobch. V letech 1989-1993 psobil v ele Komise ve svm druhm dnm funknm obdob, na kter navzal jet doasn omezen mandt. Tet Delorsova Komise psobila vzhledem k ratifikaci Smlouvy o EU pouze do roku 1995. Druh Delorsova Komise psobila v pelomovm obdob roku 1989. kdy bylo Spoleenstv nuceno rozhodnout bhem krtk doby nkolik zsadnch otzek. Aktulnmi udlostmi se stalo nap. sjednocen Nmecka a navzni kontakt se zemmi SVE. Prv v tomto bod sehrl Delors vznamnou roh. Domnval se toti, e rozen Spoleenstv nemus bt pekkou jeho prohlouben. Podporoval proto budovn zkch vztah s co nejir skupinou zem SVE a prosazoval tak koncepci intenzvni materiln pomoci postkomunistickm sttm. Vzhledem k tmto udlostem se dostala ponkud do pozad institucionln reforma. V prbhu druhho funknho obdob pokraovala Komise v programu dokonovn spolenho trhu a v reform rozpotu a vnovala se tak problematice volnho pohybu pracovnch sil a souvisejcm socilnm otzkm. Vyvrcholenm sil Komise v tto oblasti byl podpis Charty zkladnch socilnch prv Spoleenstv v lednu 1989. Po jejm pijet se Delors soustedil na een mnov problematiky a v dubnu 1989 pedstavil svj pln mnov unie, tzv. Delorsovu zprvu. Hlavn aktivitou druh Delorsovy Komise vak bylo pedevm svoln mezivldnch konferenc o mnov a politick unii, na jejich prbhu se Komise aktivn podlela. Vsledkem konference byl v roce 1992 podpis Smlouvy o EU. Provedenm komplexn revize primrnho prva potvrdilo Spoleenstv smovn k hospodsk a mnov unii a zaloenm II. a III. pile byl naznaen vvoj smrem k unii politick. Smlouvu o EU vak nen mon oznait za vsledek, kter by odpovdal Delorsovu sil zaloenm na pedstav federlnho modelu. Pedseda Komise se neztotooval pedevm s rozlennm agendy na mezivldn a nadnrodn, mj. i proto, e z toho vyplvalo omezen Komise v oblasti SZBP a JaV. Delors asto prohlaoval, e povauje vztah mezi evropskmi obany a institucemi EU za stavebn kmen sv federln vize politick unie. Proto usiloval 0 zpehlednn evropskch instituc: Jestlie nvrhy projednvan Spoleenstvm a jm pijman rozhodnut nebudou nedlnou soust veejnho ivota a nrodn parlamenty nebudou zajmat tak, jak by mly, nutn nesplnme oekvn. Prv v tom spov prvn demokratick deficit... odhaduji, e ne vce ne 1 % Evropan v, o em dnes ve Spoleenstv hovome. Zvry jsou zejm. Musme vyburcovat veejn zjem tm, e budeme oteven a e lidi pimjeme hovoit o evropskch problmech. To je

jet dleitj, ne vytvoit novou smlouvu, kter d Evropskmu parlamentu nov pravomoci."

(Mazzucelli 1997: 55) V souladu s tmto postojem Delorsova Komise stle astji studovala

230
Evropsk unie

veejn mnn, a to nejenom v souvislosti s podpisem Smlouvy o EU, ale v rmci celkov reflexe integranho procesu. V zvru svho funknho obdob se druh Delorsova Komise soustedila na ppravy vstupu Finska, vdska a Rakouska a plnn kol stanovench Smlouvou o EU, jako byla napklad pprava spolen mny, rozvoj II. a III. pile. 10.1.6. Komise po zaloen EU Hledn nsledovnka Jacquese Delorse bylo podobn komplikovan jako vbr pedsedy Komise, kter ml v roce 1967 nahradit Waltera Hallstema; jen s tm rozdlem, e v edestch letech mly lensk stty vt zjem na bezprostedn kontrole innosti Komise. V roce 1995, tedy rok ped plnovanou revizn mezivldn konferenc, komplikovala vbr kandidta obava pedevm intenzivnch zastnc projektu HMU z toho, aby se nov Komise nevrtila do defenzivnho postaven, v jakm byla ped Delorsovm pedsednictvm. Volbu Delorsova n-stupnka do jist mry ztovala i skutenost, e podle oekvn ml bt tentokrt nov pedseda nominovn nkterou z malch lenskch zem. Na zklad tchto kritri byl jako prvn navren na post pedsedy belgick ministersk pedseda Jean-Luc Dehaene. Jeho volbu nejprve podporovala Francie spolu s Nmeckem a poslze se pidaly tak dal zem. Proti jeho osob vak zsadn vystupovala Velk Britnie, kter jednn o jeho nominaci poslze zablokovala. (Cini 1996: 204) Druhm, tentokrt ji ze strany lenskch stt veobecn akceptovanm kandidtem na funkci pedsedy Komise, se stal lucembursk premir Jacques Santer. 10.1.6.1. Santerova Komise Volb Santera vak tm zabrnil Evropsk parlament. Po vstupu Smlouvy o EU v platnost byla toti volba pedsedy Komise podmnna konzultac s Evropskm parlamentem. Podpora Jacquese Santera v Evropskm parlamentu vak byla oproti oekvn slab. Pro jeho zvolen se vyslovilo pouze 260 poslanc, zatmco zpornch hlas bylo 238 a 23 poslanc se zdrelo hlasovn. Stanovisko Evropskho parlamentu se postupn mnilo a bhem diskus s navrhovanmi leny Komise ve vborech, kde ml parlament pouze dl vhrady, a souhlasil proto s nominac Komise jako celku. Zvren hlasovn o sloen cel Komise potom upravilo vztahy mezi Santerem a Evropskm

parlamentem. Santerova Komise byla 18. ledna 1995 podpoena 417 hlasy, 104 hlas bylo proti a 59 poslanc se zdrelo.
10.1.6.1.1. Aktivity Komise veden Santerem

Po nstupu do adu musel nov pedseda Komise pedevm vyeit otzky souvisejc se zvten potu komisa po vstupu Finska, vdska a Rakouska
10. Komise

231

do EU, z eho vyplvala nap. nutnost perozdlen resort a kompetenci. Santer k tomu pistoupil velmi pragmaticky a pi rozleovni agendy jednotlivm komisam postupoval bez ohledu na nrodnost a dobu strvenou v adu. (Cini 1996:205-207) V nvaznosti na to zdil Santer uvnit Komise tmatick skupiny, kter mly zajiovat koordinaci pbuznch tmat mezi jednotlivmi komisai. Jednalo se o pracovn seskupen pro vnj vztahy, transevropsk st, kohezi, pro rst, konkurenceschopnost, volnou sout a zamstnanost a posledn dv skupiny byly zzeny pro informan spolenost a rovnost pleitost.17 Komise Jacquese Santera pokraovala v realizaci ji dve zapoatch program, pedevm v reform zemdlsk politiky a v uskuteovn HMU. S tm souvisel kol vypracovat programy umoujc snadn pechod na spolenou mnu, a ji v soukrom sfe, nebo v oblasti malch a stednch podnik. Na zatku svho funknho obdob se Santerova Komise zamila tak na otzky zamstnanosti, obnovy hospodskho rstu a hlavn na ppravu revizn mezivldn konference v roce 1996. K dleitm bodm Santerova pedsednictv dle patilo zahjen programu decentralizace, racionalizace a celkovho zjednoduen vnitnch postup Komise.1" Ve snaze piblit instituce EU evropsk veejnosti zahjil Santer kampan Na prvnm mst je oban" a Spolen budujeme Evropu". Jednm z nejdleitjch dokument pedstavench Santerovou Komis bylo pedloen souhrnnho materilu s nzvem Agenda 2000. Komise v nm na vzvu Evropsk rady podrobn prozkoumala postaven jednotlivch kandidtskch zem a pipravila nvrh na zmny v oblasti spolench politik a pravy pi utven novch rozpotovch pravidel v rozmez let 2000-2006.
10.1.6.1.2. Finann skandl a odstoupen Komise

Komise Jacquese Santera byla ve srovnn s Delorsovou rou mn ambiciznm, nicmn vcelku efektivnm adem.19 Navzdory ve zmnnm innostem je ovem tato Komise spojovna pedevm s finannm skandlem z roku 1999, kter poslze vedl k jejmu odstoupen. Santerova Komise se tak stala prvn Komis, kter byla nucena pedasn ukonit svj mandt. Finann skandl vypukl na zklad zprvy etnho dvora, kter konstatovala opakovan nik finannch prostedk a patn hospodaen Komise.20 Evropsk parlament, v nm se znovu obnovila pvodn opozice vi Santerov Komisi, se v reakci na vtky etnho dvora a tak svho Vboru pro rozpotov otzky, zaal zabvat monost odvoln Komise.21

Santer se pokusil reagovat na situaci tm, e podal 12. ledna 1999 Evropsk parlament o dvru a vyslovil souhlas s vytvoenm zvltn nezvisl komise expert, kter by mohla vce objasnit zjitn nedostatky. kolem expertn komise bylo vyvrtit, nebo ppadn potvrdit naen z korupce, podvod a finann zpronevry. Zprva komise nezvislch expert zveejnn 15. bezna 1999232
Evropsk unie

potvrdila nedostatky zjitn etnm dvorem. Vhrady se tkaly pedevm zen a pravomoc vnitn ochranky Komise, dle nedostaten odpovdnosti komisa za realizovan programy, a v ppad nkterch komisa zprva dokonce hovoila o zneuit finannch prostedk, o korupci a podvodech. Komise se sela ve stejn den, kdy byla zprva publikovna, a ve snaze pedejit svmu odvolm podali jej lenov 16. bezna 1999 kolektivn demisi.22
10.1.6.2. Prodiho Komise 10.1.6.2.1. Dka mandtu a ustaven Komise

Po odstoupen Komise a jejho pedsedy Jacquese Santera23 bylo na zvltnm summitu Evropsk rady v Berln 24. bezna 1999 rozhodnuto, e Evropsk rada pod o pijet kandidatury na pedsedu Komise Romana Prodiho, bvalho italskho premira. Neobvykl situace, kdy Santerova Komise podala demisi ped ukonenm svho mandtu, vyvolala diskusi, zda bude nov Komise nominovna pouze do konce funknho obdob pedchzejc Komise nebo na dalch pt let. Poadavek na doasn mandt, po jeho skonen by nsledovalo nov schvalovn na dn funkn obdob, vznel pedevm Evropsk parlament, ktermu by to pineslo monost v krtk dob dvakrt hlasovat o dve Komisi.24 Romano Prodi vak tento postup odmtl, a naopak podpoil variantu umoujc zskat del asov prostor na vytvoen silnho tmu komisa. (Lodge 2001: 288) Prodlouen mandt adu bez prozatmn Komise podporovala rovn Evropsk rada. V Evropskm parlamentu se nakonec o novm pedsedovi Komise hlasovalo 5. kvtna 1999. V tto dob ji bylo hlasovn o novm pedsedovi nutnost a nikoliv pouze politickou konzultac. Ponaje 1. kvtnem 1999 vstoupila toti v platnost Amsterodamsk smlouva, podle n byla volba pedsedy Komise podmnna souhlasem Evropskho parlamentu. Ten schvlil Romana Prodiho vtinou 392 hlas, kdy pouze 72 poslanc bylo proti a 41 se zdrelo hlasovn. (Nugent 2001: 67) Komise Romana Prodiho byla Evropskm parlamentem potvrzena 15. z 1999 414 hlasy, proti bylo 142 poslanc a 35 se zdrelo.25 Po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost byl Romano Prodi pi sestavovn Komise v ponkud odlin situaci ne jeho pedchdce. Amsterodamsk smlouva, kter obsahuje silnj potvrzen pravomoc pedsedy Komise, dovolila Prodimu pistoupit k veden adu na zklad vlastnch pedstav. Bezprostedn po svm zvolen byl ovem Prodi nucen reagovat na korupn afru svho pedchdce a pokusit se pekonat jej nsledky, mezi n patila pokozen povst Komise a ztrta jej dvryhodnosti. Prodi proto zavedl tzv. gentlemanskou dohodu", kter mla zaruit odstoupen konkrtnho lena Komise v ppad poteby. Pedseda Prodi zskal dky politick dohod s leny Komise navc monost ovlivovat jej sloen tak v prbhu funknho obdob, a tm ped-

10. Komise

233

chzet ztrt dvry vi celmu adu. Pi jednn o lenech svho tmu byl Prodi velmi aktivn a osobn vyjednval s nrodnmi reprezentacemi. Na druh stran pi rozdlovn mandt zachoval vechny tradin pstupy a zvyklosti, ktermi se distribuce vlivu a moci uvnit Komise dosud dila. Prodi rozdloval kompetence lenm Komise s ohledem na jejich zkuenost, mandt lensk zem a dal kritria. Sprva dleitch editelstv byla svena sluebn stram, zkuenjm a v ppad velkch zem, je jsou v Komisi zastoupeny dvma komisai, tak politicky vznamnjm kandidtm. (Nugent 2001: 109) V Prodiho Komisi byly potvrzeny a/nebo nov zzeny stl pracovn skupiny pro otzky rstu, konkurenceschopnosti a zamstnanosti, rovnost pleitost, reformu Komise, meziinstitucionln vztahy a vnj vztahy.
10.1.6.2.2. Reforma struktury Komise

Romano Prodi se pedevm zabval vnitn reformou adu, protoe tento kol peruen korupnm skandlem povaoval za prioritn. Akoliv jeho pln reformy nezskal podporu cel administrativy. Prodi postupoval v reorganizaci adu velice rychle. Nejprve pistoupil k reorganizaci generlnch editelstv, kter byla a do zatku Prodiho pedsednictv oznaovna mskmi psmeny a s ohledem na teritoriln zbr jednotlivch st agendy. Rozdl mezi dvjm uspodnm, kter nerespektovalo propojen jednotlivch problm, a naopak nelogicky sluovalo teritoriln vzdlen oblasti, a Prodiho reorganizac, je patrn ze schmat . 5 a . 6. Dalm bodem Prodiho reformy bylo vytvoen vnitnho jednacho du Komise a vypracovni pedpisu pro chovn komisa, kter ml regulovat jejich vzjemn vztahy a kontakty s administrativou. V souvislosti s silm uskutenit hlub reformu Komise podal Prodi komisae Neila Kinnocka, aby vypracoval komplexn analzu. Kinnock zprvu pednesl 18. ledna 2000 ke konzultaci v kolegiu komisa, kte ji 1. bezna tho roku schvlili. Tzv. Bl kniha o reform Komise rozlenila reformn program celkem do pti skupin. Prvn oddl se zabval principy chovn a etikou vystupovn. Dal oblast se tkala stanovovn priorit, rozloen a efektivity vyuvn zdroj Komise, a tedy i lepho plnovn a vytven integranch strategi. Jin skupina nvrh byla zamena na management lidskch zdroj", a to jak u stlch kari-rnch zamstnanc Komise, tak i u zvl uzavranch kontrakt. Bl kniha o reform Komise se samozejm dotkala tak otzek hospodaen a kontroly vynakldanch prostedk. Konen posledn skupina kol definovanch blou knihou souvisela s implementac navrhovanch zmn. Pkladem Prodiho pedstav o reform Komise bylo nap. jeho doporuen, aby komisai sdlili v blzkosti svch generlnch editelstev a nikoliv, jak tomu bylo dosud zvykem, ve spolenm sdle komisa. Prodi dle prosazoval reorganizaci osobnho servisu v kabinetech, kter podle pedsedy Komise nejsou234
Evropsk unie

dostaten multinacionln, a zpehlednn personln politiky Komise vetn podpory vt vnitn mobility jejich zamstnanc.
10.1.6.2.3. Komise a vchodn rozen EU

Pirozen, e hlavn innost Prodiho Komise pedstavovalo een otzek souvisejcch s rozenm EU o zem stedn a vchodn Evropy. Tento kol pedpokldal sil Komise nejen pi vyhotovovn pravidelnch hodnotcch zprv, ale tak pi pprav mezivldn konference 2000, jejm clem mla bt reorganizace institucionln struktury Unie smrem k jej vt kapacit a flexibilit. V prbhu mezivldn konference, jejm bezprostednm vsledkem byl nvrh Smlouvy z Nice, Komise vystupovala velmi aktivn a ji v vodu jednn podala o vypracovn detailn analzy institucionlnch problm tzv. skupinu t
Schma 5: Struktura Evropsk komise pod vedenm Jacquese Santera
10. Komise

235
DG I Zlandem DG IA DG IB DG II DG Prmysl DG IV DG V DG VI DG VII DG Vlil DG IX DG X DG XI DG XII DG XIII DG XIV DG XV DG XVI Voln sout Zamstnanost, prmysl a sociln politika Zemdlstv, veterinrn a fytosanitrn ad Doprava Vnj vztahy: spoluprce s Afrikou, karibskou a pacifickou oblast, dohody z Lome Zamstnanci a administrativa Audiovizuln mdia, informace, komunikace a kultura ivotn prosted, jadern bezpenost a civiln ochrana Vda a vzkum Telekomunikace, informan trh a vyuit vzkumu Rybolov Vnitn trh a finann sluby Regionln politika a koheze Vnj vztahy: Evropa a nov nezvisl stty, SZBP a zahranin delegace________________^^ Vnj vztahy: jin Stedomo, Stedn a Blzk vchod, Latinsk Amerika, jin a jihovchodn Asie Hospodstv a finance Vnj vztahy: obchodn politika a vztahy se Severn Amerikou, Dlnm Vchodem, Austrli a Novm

DG XVII Energetika
Zdroj: Edwards, Spencc 1995: 115.

moudrch (Richard von Weizscker, David Simon a Jean-Luc Dehaene). Na tzv. Zprvu vboru t moudrch, nazvanou Institucionln dsledky rozen, z 18. jna 1999 Komise navzala 10. listopadu 1999 pedloenm vlastn analzy institucionlnch kol s nzvem Pizpsoben instituc ve prospch spnho rozen. Komise v n prosazovala pedevm zpehlednn rozhodovacho procesu, rozen hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad, vt zapojen Evropskho parlamentu pomoc spolurozhodujc procedury a dal zmny.26
Schma 6: Struktura Evropsk komise pod vedenm Romana Prodiho*
VEOBECN SLUBY Eurostat Evropsk ad pro boj s podvody Generln sekretarit POLITIKY Dan a celn unie Hospodsk a finann otzky Energetika a doprava Informan spolenost Justice a vnitro Podnikn Regionln politika Rybolov Sout VNJ VZTAHY Europe Aid - ad pro spoluprci Obchod Rozen VNITN SLUBY Finann kontrola Prvn sluba Pekladov sluba Rozpoet *Stavk 1. 12.2001 Zdroj: Europcan Commission. URL: < http://www.curopa.cu.inl/comm/dgs cn.htm>236 Skupina politickch poradc Sluba vnitnho auditu Spolen tlumonick a konferenn sluba Zamstnanci a administrativa Rozvoj ad pro humanitrn pomoc - ECHO Vnj vztahy Spolen centrum vzkumu Vnitn trh Vzkum Vzdln a kultura Zamstnanost a sociln otzky Zdrav a ochrana spotebitele Zemdlstv ivotn prosted Publikan ad Tisk a informace

Evropsk unie

10.2. STRUKTURA Zakldajc smlouvy i jejich revize definuji pravomoci a sloen Komise pouze v zkladnch obrysech. Bhem historickho vvoje Spoleenstv se proto promovalo nejenom postaven Komise, ale tak jej vnitn struktura. Vchoz bod pro analzu struktury a postaven Komise proto pedstavuje u Vysok ad v ESUO. 10.2.1. Vvoj struktury nadnrodnho orgnu Vysok ad, kter je pedchdcem dnen Komise, je mon oznait za prototyp institucionlnho modelu, kter konstruoval Jean Monnet. Byl to pomrn mal, kompaktn orgn, jen byl na lenskch sttech nezvisl jak z hlediska financ, tak i ve vtin svch pravomoc. Jeho jedinm omezenm bylo to, e mel pesn vymezen oblasti psoben. Komise EHS, kter navzala na Vysok ad, u ovem rovnocenn postaven nezskala. Vysvtlen pro omezen vlivu tohoto nadnrodnho orgnu v evropsk institucionln struktue je nutno zejm hledat v neohranienosti agendy EHS. Vysok ad byl uren vhradn ke sprv oblasti uhl a oceli, zatmco Komise EHS vznikl v roce 1958 se naopak stala sprvcem spolenho trhu jako celku (tedy nejenom celn unie s prmyslovmi a pozdji zemdlskmi vrobky). Spolen trh tak pedstavoval irok integrovan ekonomick prostor s celou adou navazujcch aktivit. Podstatn v tto souvislosti je, e v otzce hloubky integrace pi vytven spolenho trhu nepanovala v moment podpisu Smlouvy o EHS pln shoda. Proto nebylo ani mon pesnji urit, jak rozshl by nakonec pravomoci nadnrodnho adu pi prohlubovn integrace mohly bt. Neohranienost integranho projektu byla proto alespo z sti kompenzovna omezenm vlivem Komise EHS. 10.2.2. Zklady administrativn struktury Komise EHS se od Vysokho adu odliovala tak z hlediska vnitn struktury. Komise postupn pestala odpovdat pvodnmu Monnetovu modelu kompaktnho adu a zaala vytvet rozvtvenou administrativn strukturu. V prbhu dalho vvoje se v rmci Komise vytvoila komplikovan administrativn stavba, kterou si meme v jistm zjednoduen pedstavit jako nkolik zkladnch vzjemn propojench okruh. Nejum okruhem je kolegium komisa, z nich kad disponuje osobnm administrativnm servisem, tzv. kabinetem. Skupinu kabinet, kter tvo dal okruh, je mon povaovat za jistou paralelu prce COREPER ve vztahu k Rad ministr. V hierarchick struktue nim podzenm okruhem je soustava generlnch editelstv a nsledn editelstv, sekc a jednotek. rove kolegia, kabinet i generlnch editelstv prostupuj tzv.
10. Komise

237

horizontln sluby, jako je nap. prvn servis, nebo tlumonick a pekladatelsk sluby. 10.2.3. Sloen Komise 10.2.3.1. Pedseda Komise

Prvnm krokem pi sestavovn Komise je vdy volba jejho pedsedy. V tto funkci se na zklad politick dohody stdaj (rotuj) reprezentanti malch a velkch lenskch stt. Ve smlouvch nen o podmnkch nominace kandidt z jednotlivch zem dn zmnka. Plat ovem, e kandidt na pedsedu Komise mus bt pedevm osobnost, je je schopna zskat veobecnou podporu. Toto hledisko je tak podstatn, e mnohdy pev nad nepsanm principem rotace. Pedseda Komise je volen spolenou dohodou lenskch stt, tedy s monost veta ze strany kterkoliv lensk zem.27 Vbr kandidta, ke ktermu tmto volebnm mechanismem lensk stty dospj, mus bt od Amsterodamsk smlouvy nsledn schvlen Evropskm parlamentem, (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Potvrzen pedsedy Komise Evropskm parlamentem m vylouit monost, e bude nominovna Komise, kterou poslze Evropsk parlament nebude ochoten schvlit. Volba pedsedy Komise je klov pro pozdj politick vliv Komise a s nm souvisejc schopnost ovlivovat integran proces. V procesu nominace me hrt uritou roli tak odstupujc pedseda, kter, zvlt v ppad, e se jedn o osobnost s velkm politickm vlivem, me lenskm sttm navrhnout vhodnho nstupce. Vliv pedsedy vyplv sice pedevm z jeho osobn autority, nicmn po pijet Amsterodamsk smlouvy je jeho postaven upevnno dky ustanoven, e: Komise pln sv posln za politickho veden svho pedsedy." (i- 219 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pedseda Komise je v souasnosti volen na ptilet funkn obdob a nen ve sv funkci v polovin funknho obdob optovn potvrzovn, jak tomu bylo ve Smlouv o EHS.28 Komise m tak mstopedsedy, kte jsou voleni uvnit Komise z jejch len a od Smlouvy o EU jsou maximln dva. 10.2.3.2. lenov Komise (komisai) Druhm krokem pi sestavovn nov Komise je vbr komisa. Pvodn ad hoc vytven poet komisa byl upraven Sluovac smlouvou z roku 1965, kter pidlila velkm lenskm sttm (do tto kategorie patily pvodn Francie, Nmecko, Itlie, po dalch rozench Velk Britnie a panlsko) dva posty a ostatnm zemm zaruila jednoho komisae. Zmna potu komisaruje mon pouze pot, co by byl takov nvrh jednomysln schvlen Radou EU. Pvodn tylet mandt komisa byl na zklad Smlouvy o EU prodlouen na 5 let.Evropsk unie V procesu nominace len Komise maj vznamn postaven politick reprezentace jednotlivch lenskch zem, kter formln navrhuj kandidty. Podstatnm kritriem je samozejm politick pslunost komisae, nebo jeho podpora od relevantnch politickch stran. V ppad velkch zem bv asto jeden kandidt navren z ad vldnouc strany a druh zase nominovn opozici. Vliv na sloen budouc Komise maj obas i stvajc komisai, kte mohou neformln doporuit vhodnho nstupce na svj post. Koordinan a dc funkci v procesu nominace m pedseda Komise, protoe Amsterodamsk smlouva mu dv pravomoc bt nejen informovn o nominovanch komisach, ale tak urovat sloen Komise spolenou dohodou s lenskmi stty", (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Prvn zakotven pravomoci pedsedy podlet se na

sestavovn tmu bude mt pravdpodobn za nsledek poslen role pedsed Komise pi nominacch jednotlivch len Komise.
10.2.3.2.1. Volba Komise

Pot, co je dosaeno shody ve sloen Komise, se proces volby pesouv na pdu Evropskho parlamentu, kter hlasuje o jejm sloen podle aktulnho znn lnku 214 Smlouvy o ES. Touto procedurou, je byla zvazn stanovena a ve Smlouv o EU, ovem ji prola Komise veden Jacquesem Delorsem, kter vdy ped zahjenm funknho obdob podal Evropsk parlament o dvru. (Nugent 2001: 84) Evropsk parlament se sna o maximln vyuit svho prva potvrdit, nebo ppadn zamitnout sloen Komise jako celku. V ppad hlasovn o Komisi Jacquese Santera proto napklad uspodal ped volbou veejn slyen. U Prodiho Komise ji nsledovala kombinace veejnho slyen a rozshlho dotaznku pro kadho kandidta na komisae. Povinnost komisa podrobit se zkoumn Evropskm parlamentem nen nicmn nikde stanovena a vyplv pouze z pravomoci Evropskho parlamentu blokovat volbu Komise a do t doby, ne budou splnny jeho poadavky. Komise je v Evropskm parlamentu volena vtinou, po rozprav v plnu a vdy pouze jako celek. Evropsk parlament tedy nem monost odmtnout jednotliv leny Komise.
10.2.3.2.2. Vztah komisae a lensk zem

lenov Komise z formlnho hlediska nereprezentuj sv zem, ale hji zjmy Spoleenstv. Nezvislost komisa na lenskch sttech je dna smlouvou, kter k, e: lenov Komise vykonvaj sv funkce zcela nezvisle. Pi plnn svch povinnost nesm poadovat ani pijmat pokyny od dn vldy ani jinho orgnu. Zdr se jakhokoli jednn nesluitelnho s jejich funkci. Kad lensk stt se zavazuje respektovat tuto zsadu a neusilovat o ovlivovn len Komise pi plnn jejich kol... " lenov Komise nemohou po dobu vkonu sv funkce vykonvat dn jin placen i neplacen povoln a ...zavazuj se respektovat povinnost estnosti a uvlivosti, pokud jde o pijmn uritch
10. Komise

239 funkci nebo vhod po skonen funknho obdob..." (i. 213 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V ppad poruen zvazku nezvislosti mohou bt komisai odvolni Evropskm soudnm dvorem s monost odejmut odpovdajcch nhrad.29 Komisai tedy maj zastvat svj ad vhradn v zjmu Spoleenstv a pedstavovat kolegium, jeho lenov jsou schopni zohlednit rozdln monosti een konkrtnho problmu. Navzdory poadavkm smluv jsou ovem vazby mezi komisai a nrodnmi administrativami velice zk. Nejintenzvnj jsou zpravidla bhem nominace. Komisa mus bt podporovn jak nrodn politickou administrativou, tak i hlavnmi politickmi subjekty v zemi. Po zvolen Komise ji vlda lenskho sttu nem pravomoc komisae odvolat. Jedinm eenm situace, kdy m lensk stt proti svmu" komisai vhrady, je tedy zmna komisae pro dal funkn obdob.1"

Vazby mezi komisai a vldami, kter existuj navzdory formlnm omezenm, oznauj Martin Donnelly a Ella Ritchieov jako tzv. recipron informan kanl". (Donnelly, Ritchie 1995: 35) Tento termn se pokou vyjdit situaci, kdy stt pomoc kontakt s komisaem zskv jinak st dosaiteln informace o dn v Komisi a disponuje znalostmi o bezprostednm vvoji v evropskch zleitostech. Komisam naopak udrovn vazeb s vldami pin informace o podmnkch a okolnostech een projednvanho problmu v dan zemi. Udrovn dobrch vztah s lenskm sttem je pro komisae vhodn, protoe jeho hlavnm kolem je prezentovat v plnu Komise a poslze v Rad pedevm takov nvrhy een, kter jsou obecn pijateln. Dobr informovanost je v tomto ppad zrukou, e komisa poven vypracovnm legislativy nebude zaskoen odmtavm stanoviskem sv vlastn zem. (Donnelly, Ritchie 1995: 34) Vazba mezi komisaem a lenskou zem m pirozen mnoho stup intenzity a nemus se tak vyskytovat vbec. Neil Nugent rozeznv nsledujc dvody, pro se me komisa rozhodnout rozvolnit vazby s lenskm sttem, ze kterho pochz. Jako prvn z dvod uvd nezjem komisae o opakovanou nominaci. Dal eventualitou je situace, kdy komisa neusiluje o nvrat na nrodn politickou scnu, a me si proto dovolit ztrtu podpory jejch elnch pedstavitel. Posledn skupinou komisa, jejich jednn nen v souladu se zjmy vlastnch zem, jsou komisai nominovan opozic, tedy zpravidla druz" komisai velkch lenskch zem. (Nugent 2001: 116)
10.2.3.2.3. Profil komisa

Komisai mohou bt opakovan voleni a opakovan mandt je skuten typickou soust jejich profilu. MacMullen uvd, e v rozmez let 1952-1995 zvlt Nmecko, Belgie, Nizozem, Dnsko (a vzhledem ke kratmu lenstv ji mn prokazateln Portugalsko a panlsko) podporovaly opakovan nominace svch komisa. Pkladem zem, pro n je naopak typick ast obmna jimi nomi-240
Evropsk unie

novanch len v Komisi, je Irsko a Lucembursko. MacMullen dle dokld, e v prbhu jm sledovanho asovho seku byly tm ti tvrtiny Komisa ve funkci nejmn dv volebn obdob: 27 % komisa bylo zvoleno najedno volebn obdob, 37 % komisa slouilo dv obdob, 25 % ti, 8 % dokonce tyi a jet 3 % komisa setrvala ve funkci pt volebnch obdob. (MacMullen 2000: 37) Nejdle v Komisi psobili nap. Nmec Wilhelm Haferkamp (1967-1984) a Belgian Albert Copp (1952-1972), k dle sloucm komisam patili Francouzi Jacques Delors (pedseda Komise 19851995), Sicco Mansholt (1958-1973), Claude Cheysson (1973-1989), Belgian Etienne Davignon (1977-1985) nebo z Dnska pochzejc Finn Olav Gundelach (1973-1981). Zajmavm hlediskem pi zkouman profilu len Komise je jejich profesn pvod. Komisai jsou asto bvalmi diplomaty a ministry nrodnch vld. Pkladem me bt Delorsova Komise z roku 1993, kdy ze 17 len bylo 13 (tedy 76 %) bvalch ministr. (Donnelly, Ritchie 1995: 33) Pedchzejc zkuenosti komisa z diplomatickho psoben, nebo z funkc ministr jsou sice velice ast, nicmn vysok poet bvalch diplomat a ministr v kolegiu komisa nen dnm

pravidlem a jejich podl kols. Dokld to sloen Komise Jac-quese Santera, v n naopak pouze 7 (tedy 35 %) z celkovho potu 20 komisa zastvalo v minulosti ministerskou funkci. (Cini 1996: 207) Profil evropskho komisae je mon sledovat tak z jinch hledisek, ne je poet jejich funknch obdob nebo jejich pedchzejc karira. Celou adu dalch kritri vyuil pi svm ji zmiovanm kvantitativnm vzkumu MacMullen, kter poslze na zklad jejich kombinace vytvoil nsledujc profil typickho" komisae. Je to ve vtin ppad mu31 v rozmez 50-60 let vku, s univerzitnm vzdlnm ekonomickho, nebo prvnho typu. Zpravidla m politick zkuenosti z nrodnch parlament, ppadn i z vldy i diplomacie. Z hlediska politick orientace nle politickmu stedu a dobe ovld metodiku vyjednvn s nejrznjmi typy zjmovch skupin vetn odbor. (MacMullen 2000: 49)
10.2.3.3. ady komisa 10.2.3.3.1. Rozdlen kompetenc

Pojmenovn Komise jej pedseda rozdluje jednotlivm lenm pslun resorty a kompetence. Pedseda zpravidla k tomu pistupuje s jistm ohledem na pn a poteby lenskch stt. V chovn pedsed Komise pi pidlovn okruh psobnosti - srovnme-li nap. situaci po roce 1995 s postupy uplatovanmi v sedmdestch letech, kdy pedseda neml tak velik prostor pro sledovn vlastn strategie - lze sledovat jist posun smrem k vt autonomii pedsedy Komise. Pirozenm zjmem zem je zskat pro sv kandidty resorty se zsadnm vznamem, jako nap. zahranin, rozpoet, zemdlstv, vnitn trh, rozen, vnj vztahy apod. lensk stty se rovn prostednictvm komisa sna
10. Komise

241

ovlivovat sektory, kter se vce dotkaj jejich nrodnch zjm. Pkladem me bt rybstv, zemdlstv, jadern energetika apod. V ppad, e lensk zem disponuje dvma komisai, je obvykl, e dleitj post je vyhrazen kandidtovi vldnouc strany. Do nstupu Romana Prodiho bylo zvykem, e pidlen kompetence se ji v prbhu funknho obdob nemnily. Pedseda Prodi si nicmn vyhradil prvo peskupovat sprvu jednotlivch sektor tak v prbhu volebnho obdob Komise, i kdy tto monosti v praxi dosud nevyuil.
10.2.3.3.2, Kabinety

Na kolegium komisa navazuje okruh tzv. kabinet. Struktura kabinet vznikla ji ve Vysokm adu. Zatmco generln editelstv, tvoc tet okruh Komise, se zabvaj technicko-administrativn rovinou projednvanho problmu, kabinety e jeho politickou strnku. Kabinety jsou vlastn politickm a poradnm servisem sestavenm pro poteby komisae podle zvyklost jeho zem. Sloen kabinetu je zcela v rukou komisae, a tedy zem, z n pochz, a proto se jejich podoba velmi li. lenem kabinetu se mohou stt osoby vybran pmo komisaem, ale tak pidlenci ministerstev apod.

Tvrci institucionlnho modelu ESUO pedpokldali, e kabinety budou co nejmen. Pvodn proto Komise hradila nklady na 2 leny kabinetu pro komisae a 4 leny pro pedsedu Komise. (Nugent 2001: 27) Dnes je ze zdroj Spoleenstv financovno 6 osob. Nklady na dal leny kabinetu hrad pmo nrodn administrativy. Ped nstupem Prodiho Komise mly kabinety v prmru 7 osob, v ppad pedsedy a dvojnsobek. Jednm z cl Prodiho reformy je zmenen kabinetu pedsedy na 9 len a v ppad adovch komisa na ji zmnnch 6. V souvislosti s financovnm kabinet byla stanovena podmnka, e minimln jeden len kabinetu mus bt odlin nrodnosti ne komisa. Prodi dokonce v rmci reformy Komise prosazuje v kabinetech ir mnohonrodnostn zastoupen. (Nugent 2001: 119-120) Martin Donnelly a Ella Ritchieov rozeznvaj celkem tyi zkladn koly kabinetu: (1.) asistovat komisai v oblasti, za kterou je odpovdn, (2.) pispvat k realizaci jeho politick strategie vetn vytven a prezentace jeho politick image, (3.) zajiovat administrativu a (4.) udrovat kontakty s lenskmi stty. (Donnelly, Ritchie 1995: 43^8) Vt draz na nkter z ve zmnnch kol kabinetu zvis na konkrtnch komisach a jejich prioritch. Nejastjm kolem kabinetu je asistence pi v een agendy resortu spadajcho do komisaovy kompetence. Kabinety organizuj kontakty s odbornou rovn generlnch editelstv a ped hlasovnm o nvrhu na pd Komise jej projednvaj navzjem mezi sebou. Za tmto elem se lenov kabinetu schzej na samostatnch poradch. Zvltn vznam maj lenov kabinetu poven specilnmi koly (specil chefs). (Nicoll, Salmon 2001: 138) V ele kadho kabinetu stoj vedouc (chefs de cabinets), kte se samostatn schzej za pedsednictv generlnho242
Evropsk unie

tajemnka sekretaritu Komise. kolem f kabinet je pedjednat ve dvoudennm pedstihu agendu kolegia Komise. (Nugent 2001: 96) Pi projednvn nvrh postupuj lenov kabinetu na svch setknch obdobn jako COREPER, tedy tzv. A - bodovm postupem. Kabinet pedstavuje - jak ji bylo ve eeno - rovn osobn politick servis, kter komisai pomh zajiovat efektivn prezentaci jeho politick strategie vetn budovn jeho image. Kabinety asistuj komisai pi psan projev, pln koly sekretaritu a udruj kontakty s nrodn administrativou. Prv otzku kontakt povauj Donnelly s Ritchieovou za nejvce deliktn a kontroverzn" funkci. (Donnelly, Ritchie 1995: 45) Dvodem je podle nich skutenost, e pi kontaktech s nrodnmi vldami a stlmi reprezentacemi v Bruselu me dojt k uvolovn informac o projednvanch problmech dve, ne jsou schvleny Komis. Kabinety se rovn zabvaj koordinac administrativy na rovni generlnch editelstv a dalch pslunch sloek Komise. Vliv kabinetu je tak rozhodujc pi kontaktu se zjmovmi skupinami, kter usiluj o ovlivnn komisajet ped tm, neje o nvrhu legislativy hlasovno kolegiem komisa. Kabinety je v tomto ohledu mon interpretovat jako filtry" poadavk ntlakovch skupin.
10.2.3.4. Administrativn apart Komise 10.2.3.4.1. Generln editelstv

Komisai jsou poveni zenm resort, jejich problematika je na administrativn a technick rovni oetena v tzv. generlnch editelstvch (Directorate General - DG). Struktura DG pedstavuje pomrn rozshlou st evropsk administrativy a m i nadle tendenci se zvtovat. Jako dvod bv uvdn rostouc poet integrovanch sektor, kter vyadujc poslen odbornho potencilu Komise.32 lenn generlnch editelstv na jednotliv oblasti pipomn vldn ady. DG se vnitn dle leni na ti a tyi editelstv a ty nsledn na divize. Uspodn jednotlivch editelstv zle na konkrtnm sektoru, a proto se znan li jak z hlediska vnitn organizace tak i velikosti. Z hlediska personlnho sloen se velikost DG prmrn pohybuje okolo 400 osob, ale samozejm s mnoha odchylkami. K nejvtm generlnm editelstvm pat personln a administrativn (bval DG X) a pro oblast vzkumu (bval DGXII).(Cinil996: 105)
10.2.3.4.2. Horizontln psobc ady

Soust lenn Komise ovem nen pouze administrativn-technick struktura tvoen generlnmi editelstvmi. K administrativ Komise pati tak cel ada horizontln psobcch ad, tedy tch, kter prostupuj jednotlivmi generlnmi editelstvmi. Jde nap. o prvn slubu zajiujc, aby byly vechny doku10. Komise

243

menty a legislativn pedlohy Komise v souladu se smlouvami a ji pijatou sekundrn legislativou. V ppad prvnho sporu je tento ad tak pipraven hjit stanovisko Komise ped Evropskm soudnm dvorem. K horizontlnm orgnm Komise pat rovn ad mluvho, statistick ad a generln sekretarit Komise.
10.2.3.4.3. Generln sekretarit Komise

Generln sekretarit slou jednak pro poteby kolegia komisa, ale tak ke koordinaci kontakt s dalmi institucemi EU. Sekretarit m za kol zajiovat schzky komisa, kabinet a editel a udrovat nezbytnou rove informovanosti vech pslunch orgn uvnit Komise. Jednm z dleitch kol generlnho sekretaritu Komise je tak sledovat, zda jsou dodreny vechny procedurln postupy a zda byly provedeny vechny nezbytn konzultace. Struktura generlnho sekretaritu je obdobn jako vnitn lenni DG. Jednotliv editelstv sekretaritu jsou lenna podle kontakt, kter udruj s dalmi institucemi a podle jinch souvisejcch kol. Zsadn vznam generlnho sekretaritu, ale tak adu tiskovho mluvho a prvn sluby, vedl k pm podzenosti tchto slueb pedsedovi Komise.33 Aktuln struktura generlnho sekretaritu Komise je uvedena ve schmatu . 7.
Schma 7: Struktura generlnho sekretaritu Komise*
Generln sekret Bezprostedn podzeni generlnmu sekreti: > Hlavni poradce > Poradce pro otzky audit

Nmstek generlnho sekrete (se speciln odpovdnost za editelstv C, D, B a F) Nmstek generlnho sekrete (se speciln odpovdnost za editelstv A, B a G) Asistenti generlnho sekrete editelstv A matrin ad ediielstvi B - zjednoduovn procedur a pracovnch metod, otevenost editelstv C - programovn a koordinace politik editelstvi D - vztahy s Radou editelstv E vztahy s Evropskm parlamentem, Evropskm ombudsmanem, Hospodskm a socilnm vborem a Vborem region editelstv F - institucionln otzky a zen editelstv G zdroje a veobecn zleitosti
"Stav k 1. li. 2001 Zdroj: Generln sekretarit Rady EU. URL: <http://www.curopa.cu. int/comm/dgs/sccrctariat_gcncral/ orgasgcn.pd>244

Evropsk unie

10.2.3.4.4. Tlumonick a pekladatelsk servis

Posledn z vznamnjch horizontln psobcch slueb uvnit Komise je tlumonick a pekladatelsk servis. Tato st administrativnho apartu pat k nejvtm, a to z toho dvodu, e ve Spoleenstv je v souasnosti 11 oficilnch jazyk. Spoleenstv v tchto jazycch ve finlnch fzch projednv a poslze publikuje veker prvn akty a podle smluv m tak povinnost zajistit v tchto jazycch komunikaci s evropskou veejnost, (i. 21 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Jazykov nronost veker komunikace v samotn Komisi je dna tak mnohonrodnostnm rozmrem adu. Ciniov uvd, e a ve 44 % ppadech ednci pracuj v jinm jazyce ne rodnm. (Cini 1996: 129) Jak uvd Page lenov administrativy Komise v prmru hovo temi cizmi jazyky. (Page 1997: 66) Mnohonrodnostn charakter Spoleenstv dokresluje tabulka . 19, kter sleduje lingvistick nroky ednk Komise v nejvy kategorii na potku devadestch let.
Tabulka 19: Jazyky ovldan ednky EU Jazyk Poet ednk % % ednk, pro kter nen rodnm jazykem 98,3 97,3 59,8 51,7 48,7 28,1 18,8 9,3 6,2 2,6 1,7 97,8 96,4 53,6 44,7 43,9 17,4 14,1 4,9 1,3 0,0 0,0 ovldajcch jazyk Anglitina Francouztina Nmina Italtina panltina Holandtina Portugaltina Dntina etina Regionln jazyky Gaeltina
Zdroj: Page 1997: 67.

845 837 514 445 419 242 162 80 53 22 15

Multilingvistick prosted Komise se vymyk standardm mezinrodnch organizac, a pin s sebou komplikace v komunikaci a asov prodlevy pi pijmn rozhodnut. Jazykov otzka ovlivuje tak personln sloen administrativy, protoe nadzen vetn komisa preferuj

komunikaci v uritch jazycch. Volba jazyka m proto vliv napklad na jmenovn editel DG. Bezpochyby asov i finann nejnronjm dsledkem multilingvistickho prosted Komise je ji zmnn vyhotovovn peklad pracovnch verz legislativnch text
10. Komise

245

a poslze oficilnch dokument Spoleenstv ve vech oficilnch jazycch. Problm pedstavuje pedevm hledn odpovdajcch jazykovch ekvivalent pro klov termny.
10.2.3.4.5. Koordinace mezi slokami administrativy

Zvldnut rozshl agendy Komise je nron z hlediska koordinace vztah mezi jednotlivmi slokami administrativy.34 Navzdory rozlinm mechanismm koordinace, kter spovaj v rzn frekvenci schzek a jsou zeny generlnm sekretaritem, me v oblasti konkrtnch politik dochzet mezi jednotlivmi stmi struktury Komise ke konfliktm. Neill Nugent rozdluje mon konflikty mezi generlnmi editelstvmi navzjem a mezi nimi a horizontlnmi slubami do t zkladnch skupin. Jako prvn zmiuje tzv. teritoriln konflikty, v nich se projevuje snaha jednotlivch diviz o maximln kontrolu eenho problmu. Tento druh spor vznik u otzek, kter tmaticky pestupuj hranice jednotlivch DG. Druhm typem konflikt jsou ideologicky motivovan neshody vyvrajc z paraleln existence nkolika pstup a model zen evropsk administrativy. Konen posledn kategori jsou konflikty vznikl kvli personlnm a/nebo finannm zdrojm. V tomto ppad je jist mra flexibility, a to pevn lidskch zdroj nezbytn. V zvislosti na konkrtnch eench problmech me bt nutn pesun personlu v rmci jednotlivch generlnch editelstv, co pirozen nar na jejich odpor. (Nugent 2001: 159)
10.2.3.4.6. Kategorie zamstnanc

Zamstnanci administrativnho apartu Komise jsou zaazeni do skupin (zamstnaneckch kategori) oznaovanch psmeny A, B, C, D, a LA. Prvn kategorie se dle seln rozdluje na AI - A8. Toto rozmez je ureno pro nejkvalifikovanj a sluebn nejstar pslunky administrativy, kte tvo piblin 34 % zamstnanc Komise. Napklad editel generlnch editelstv jsou zaazeni v kategorii AI, sluebn star ednci, ppadn fov jednotek DG tvo kategorii A4. Druh skupina B se rozdluje na B3 - B5 a pat do n dc administrativa sekretarit a archivnch jednotek; celkem v Komisi tvo zamstnanci kategorie B piblin 22 % vech pracovnk. Kategorie C zahrnuje ednick personl a sekretky, piem podl skupin Cl - C5 tvo piblin 35 % celkovho potu zamstnanc Komise. Pomocn personl technickho charakteru vetn slueb, je pat do kategorie D, zaujm zhruba 4 %. Samostatnou kategorii s oznaenm LA jsou tlumonci

a pekladatel (skupiny LA3 - LA8), je se na celkovm poctu administrativnho apartu podlej

piblin 9 %. (Nugent 2001: 169)

246
Evropsk unie

10.2.3.4.7. Vbr administrativnho personlu

Administrativn personl je vybrn na zklad konkursu, jeho soust je jak stn pohovor, tak i psemn testy. Pestoe je tato metoda pjmn zamstnanc pro cel administrativn apart Spoleenstv nejobvyklej, meme se pedevm na pd Komise setkat i s rznmi specifickmi zpsoby vytven pracovnch vztah. K neformlnm postupm obsazovn zvlt nkterch vych post s politickm vznamem pat napklad tzv. shozen padkem (para-chutage). Jedn se o dosazen konkrtnch osob do funkc vych ednk a na pozice v jednotlivch kabinetech. Edward Page rozeznv celkem t zkladn dvody pro tento nestandardn zpsob, jm je obchzeno standardn konkursn zeni. (1.) Prvnm z nich je udrovn rovnovhy zastoupen jednotlivch nrod, kterje v zjmu lenskch zem a jejich komisa, ale tak odpovd supra-nacionlnmu charakteru adu. (2.) Druhm dvodem mohou bt schopnosti dosazovan osoby a (3.) konen tetm dvodem je podle Pageho politick blzkost osoby s leny adu, tedy pmo s komisaem nebo dalmi vysokmi ednky. (Page 1997: 50) Fenomn parachutage" je astj v lenskch sttech, kter vstoupily do Spoleenstv pozdji. Tyto zem, jako nap. panlsko, Portugalsko, Irsko, toti nemly dostatek prostoru pro to, aby jejich zstupci v byrokracii Spoleenstv mohli dodret klasick karirn postup pi zskvn vych pozic v administrativn hierarchii. Jinm specifickm zpsobem navazovn pracovnch vztah s administrativou Komise je tzv. efekt ponorky (sousmarine). Principem postupu oznaovanho jako tzv. ponorkaje navzn smluvnho pracovnho kontraktu s osobami vn apartu Komise, kter nevyhovuj podmnkm a nrokm na ednky administrativy, nap. z dvodu vku. V tchto ppadech, kdy osoby formou smlouvy obejdou konkurenn prosted a nron poadavky konkursu a karirnho postupu v Komisi, me po uplynut kontraktu nsledovat upevnn pracovnch vztah.35
10.2.3.4.8. Velikost evropsk administrativy

Ve popsan administrativn struktura Komise zahrnuje piblin 16 000--21 000 osob. Rozmez, kter je u tohoto potu uvdno, je dno tm, zda jsou nebo nejsou do nj zahrnuti tak spolupracovnci a konzultanti Komise, kte nejsou v pmm pracovnm pomru. Velikost evropsk administrativy, kter z velk vtiny spad prv pod Komisi, je velice asto kritizovna pro svj byrokratick rz a pedevm velikost. V tto souvislosti se nkte autoi

pokouej jej velikost obhjit srovnnm s administrativnm apartem jinch politickch celk. Napklad McCormick srovnv bruselsk byrokratick apart s americkou administrativou a svj argument, e obviovn z pebujelosti administrativy je nefr", dokld daji z roku 1993, kdy v EU jeden ednk pipadal na zhruba 21 000 obyvatel, zatmco
10. Komise

247

v USA to bylo pouhch 90 oban. (McCormick 1996: 104) Jin autoi poukazuj na to, e poet bruselskch ednk se rovn velikosti technicko-administrativnho apartu velkch evropskch mst. Takov srovnn ovem nezohlednuji zcela odlin funkce, kter pln evropsk administrativn apart a nap. administrativa regionlnch politickch jednotek nebo nrodnch stt, stejn jako nezkoumaj rozdly ve sloen a efektivit politickch administrativ, a proto je jejich vpovdn hodnota prakticky nulov. Krom velikosti svho apartu ovem bv Komise tak asto kritizovna pro pli byrokratick modely jednn. Postupn nrst administrativnho apartu Spoleenstv, kter je soustedn z valn vtiny prv na pd Komise, bv vysvtlovn psobenm nkolika faktor. Hlavnm dvodem, kter vede k rostouc velikosti apartu Komise, je opakovan roziovn Spoleenstv. Nrst ednk Komise je do znan mry dsledkem zven potu lenskch stt. Kad z nich pitom vyaduje dostaten zohlednn svho lenstv na pd supranacionlnho adu, tedy na rovni kabinet, generlnch editelstv a v dalch strukturch. Druhm dvodem rstu byrokratickho apartu Komise je zvten pracovn npln a objemu povinnost Komise, kter koordinuje chod celho Spoleenstv. Poet spolench politik, koordinovanch aktivit a program, je v souasnosti probhaj, je nesrovnateln s rozsahem agendy, kterou eila Komise EHS v padestch a edestch letech. Komise dnes spravuje daleko vt poet sektor, v nich je dosaeno hlub integrace, co si vydalo zvten administrativy a modifikaci jej vnitn struktury. Po pijet Smlouvy o EU, kter vymezila supranacionln sprvu vhradn pro oblasti spadajc do I. pile, by se dalo pedpokldat zmrnn nrstu odpovdnosti Komise. Ve skutenosti tomu tak nen, protoe Komise je do aktivit II. a III. pile pln zapojena" (i. 18 a 36 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou), a pedstavuje proto koordintora veker agendy EU. Amsterodamsk smlouva mimo to postoupila v komunitarizaci agendy, kdy pod sprvu supranacionlnho adu pevedla tak problematiku vnitra. Konen poslednm vznamnm faktorem ovlivujcm velikost evropsk administrativy je nrst potu oficilnch jazyk, kter vyplv z ji zmnnho procesu roziovn.
10.2.3.5. Kontrola a odvoln Komise

V institucionln struktue Unie je Komise kontrolovna Evropskm parlamentem, kter me Komisi odvolat jako celek. Tato pravomoc sice existuje ji od podpisu zakldajcch smluv, ale nebyla nikdy podntem k odvoln Komise. Evropsk parlament me vyslovit nedvru Komisi na zklad lnku 201 revidovan Smlouvy o ES. V ppad podn navrhuje parlament povinen hlasovat a po uplynut

tri dn a to veejn. K odvoln Komise jsou nutn 2/3 odevzdanch hlas a souasn vtina vech poslanc Evropskho parlamentu. Komise250
Evropsk unie

10.4. KOLY A PRAVOMOCI KOMISE 10.4.1- Legislativn iniciativa Hlavn nplni prce Komise je pprava legislativnch nvrh, kter jsou poslze pijmny v Rad a v Evropskm parlamentu. Veker agenda Spoleenstv je rozdlena do resort komisa, kte jsou ve svm okruhu psobnosti odpovdni za ppravu legislativy.
10.4.1.1. Pprava nvrhu

Prvn nvrh pedlohy je vypracovn zpravodaji (rapporteur) v pslunm DG. Funkce referent je povaovna za dleitou i z toho dvodu, e pedstavuj prvn nraznkov psmo" v kontaktu Komise se zjmovmi skupinami. Proto je obvykl, e funkci referent pln souasn dva ednci, z nich sluebn star odpovd za politick aspekty a druh za technickou strnku nvrhu. Referenti tak vypracuj spis (dossier), v nm jsou specifikovny kompetenn a procedurln nleitosti nvrhu. V ppad, e se problm dotk vce DG, je ustanoven koordintor (chef de fil) odpovdajc za jejich spoluprci. (Nugent 2001: 242) Koordinace mezi jednotlivmi DG bv povaovna za nejnronj fzi pprav legislativn pedlohy. Nvrh potvrzen odpovdnm DG je potom pedn do kabinet, kter pedjednaj nvrh ped jeho projednnm v kolegiu komisa. Na rovni kabinet se k dosavadnm, spise technickm zmnm pidvaj tak zmny politickho charakteru, ktermi je nvrh asto opakovan modifikovn a do schvlen pedlohy Radou a Evropskm parlamentem. fov kabinet projednvaj texty na pravidelnch schzkch, kde se sna zohlednit nejen stanovisko svho komisae, ale souasn i zjmy nrodnch vld, s nimi jsou ve spojen. Konsolidovan text, kter jet projde definitivn jazykovou a prvn pravou, potom postupuje do posledn fze, v n je schvlen kolegiem komisa.
10.4.1.2. Hlasovn komisa

Komise je kolektivnm orgnem a na tomto principu tak rozhoduje. Kad Komisa disponuje bez ohledu na charakter svenho resortu jednm hlasem. To plat i pro pedsedu Komise, kter m pi rozhodovn stejn postaven jako kterkoliv jin len a jeho ppadn politick vliv je zvisl vhradn na jeho postaven a osobn autorit. Po schvleni pedlohy vtinou komisa, je jej znn obhajovno celou Komisi bez ohledu na postoje komisa pi hlasovn, co znamen, e za rozhodnut je odpovdn Komise jako celek, a nikoliv jen nkte jej lenov. Komise se proto asto sna o dosaen pokud mono kon-sensulnho postoje ke kadmu legislativnmu nvrhu.
10. Komise

251
10.4.1.3. Procedury schvalovn

Procedura schvalovn navren legislativy je zdlouhavou zleitost, kter me nkterch ppadech komisae zamstnat i na nkolik msc. Kolegium komisa proto, ve snaze zabrnit hromadn agendy na dnm tdennm zasedn, vyvinulo rzn vnitn mechanismy rozhodovn vyuvan v

zvislosti na zvanosti projednvanho nvrhu. V ppad, e se jedn o zleitost s velkm politickm vznamem, je nvrh projednvn na plnu.
10.4.1.3.1. Psan procedura

Pro administrativn otzky, nebo ppady nevyadujc diskusi v plnu vyuv Komise tzv. psanou proceduru. Pouit tto formy hlasovn sniuje mnostv rutinn agendy komisa, protoe je organizovno povencem generlnho sekretaritu {greffe) s vyuitm kapacit kabinet. (Spence 1995b: 109) Generln sekretarit v tchto ppadech aplikuje obdobn princip rozhodovn, jako je Abodov postup v COREPER. Plnu Komise jsou pot pedloeny ji fakticky odsouhlasen nvrhy. m se jednn vrazn urychl. Zvlt nalhav ppady nebo mimodn situace si mohou vydat pouit tzv. zrychlen psan procedury, kde lze k rozhodnuti dospt ji do 48 hodin. Pkladem pouit tto formy jednn Komise je podpora spolenho postoje Rady v oblasti SZBP.
10.4.1.3.2. Zplnomocnn komisae

Specifickm mechanismem rozhodovni Komise je tzv. zplnomocnn (habili-tation) vybranho komisae v pesn definovan oblasti. (Nugent 2001: 251) Povenm komisae se asto e technick a administrativn otzky bez vtho politickho vznamu. Zmocnn komisa podepisuje rozhodnut jmnem celho orgnu a umouje Komisi soustedit se na vznamnj body jednn.
10.4.1.3.3. Zeni" Komise

Jinou vyuvanou monost Komise jak zvldnout vti mnostv agendy je vytvoit u podobu Komise, opt na zklad pesn definovanho mandtu. V takovm ppad Komise zplnomocn nkolik komisa k jednn ve vybran oblasti a vytvo uvnit orgnu ohranienou podskupinu. David Spence jako protiklad takto pesn omezenho pracovnho seskupen zmiuje i psoben tzv. oteven skupiny. V takovm ppad se jednn zastn ti komisai, kte to povauj za vhodn. (Spence 1995b: 108) Bez ohledu na pouitou vnitn proceduru a poet komisa, kte se zastn

rozhodovn, je vak za vsledn rozhodnut vdy odpovdn cel Komise.

252
Evropsk unie

10.4.2. Komise a vliv zjmovch skupin Pro pedkldn legislativnch nvrh a k zajiovn chodu mnoha program potebuje mt Komise k dispozici dostatek informac. Ve snaze pedchzet vzniku informan izolace (a u v oblasti technick analzy, nebo v dsledku neznalosti teritorilnch pstup een problmu) si Komise a jednotliv sloky jej administrativn struktury vytvoily systm poradnch orgn. Krom toho pedevm

Hospodsk a sociln vbor a Vbor region3'1 poskytuj Komisi urit informan zzem a souasn pln funkci formlnch komunikanch a zprostedkujcch kanl pro psoben zjmovch skupin. Podle smluv vstupuje Komise do kontaktu s poradnmi orgny zpravidla a ve chvli, kdy je konkrtn legislativn nvrh fakticky hotov. Komise m sice prvo kontaktovat poradn orgny, kdykoliv to povauje za nutn, a tedy nikoliv pouze na zklad povinnosti dan ve smlouvch, ale tyto kontakty se vyznauj jistou mrou neprunosti. 10.4.2.1. Moblizan strategie Komise se proto sama sna o aktivn pstup k vyhledvn informac mimo formln struktury, k emu vyvinula tzv. mobilizan strategii. (Mazey, Richard-son 1996: 204) Ta spov v tom, e Komise zvlt od druh poloviny osmdestch let sama navazuje pm kontakty se zjmovmi skupinami, co j m zajistit potebn mnostv informac. K vmn stanovisek mezi administrativou a reprezentanty zjmovch skupin dochz bu na rovni poradnch a expertnch vbor Komise (Nugent 2001: 245) anebo v rmci tzv. kulatch stol.37 Komise tedy nen jen pasivn vyhledvna zjmovmi skupinami, ale sama s nimi navazuje kontakt. Dvodem, pro Komise aplikuje ve vztahu k zjmovm skupinm tzv. politiku otevench dve (Daltrop 1986: 185) a pro pojm vztah nadnrodnho adu a organizovanch zjm jako recipron, ovem nen pouze snaha o odstrann informan izolace. Dalm a z hlediska Komise stejn vznamnm dvodem je jej sil o zjitn podpory pro vlastn nvrhy. Organizovan zjmy jsou toti Komisi chpny jako subjekty, kter na jedn stran mohou signalizovat, kde jsou potenciln ohniska konfliktu, a na stran druh mohou pedstavovat zkladn oprn body pro nslednou implementaci legislativy. Ji pi pprav legislativnho nvrhu m tak Komise monost vytvoit si na zklad informac od zjmovch skupin z jednotlivch zemch a jejich nadnrodnch centrl pedstavu o podpoe jednotlivch verz een. 10.4.2.2. Struktura psoben evropskch zjmovch skupin (eurolobby) Na nadnrodn rovni se sna o prosazen svch zjm cel ada zjmovch skupin a agentur zabvajcch se profesionlnm lobbyingem. V seznamech
10. Komise

253

Komise je registrovno zhruba 3000 organizac. Organizace zastupujc rzn zjmy ideovpolitickho nebo socilnho charakteru usiluj o zskn informac o finann podpoe, veejnch zakzkch a soutch. Skupiny prosazujc profesn nebo obchodn zjmy se naopak sna o zskn informac o stavu pijman legislativy a dalch vhledech rozvoje v jimi sledovan oblasti. Souasn v ad ppad tak usiluj o ovlivnn pijmn nebo prosazovn konkrtnho legislativnho opaten, kter nen v souladu s jejich zjmy. Jednm z charakteristickch rys organizovanch zjm na evropsk politick rovin (asto oznaovanch jako eurolobby) je jejich multidimenzionalita. Zjmov skupiny v zvislosti na aktulnm prbhu rozhodovacho procesu a dalch faktorech mn (retargeting) clov instituce

svho psoben. (Mazey, Richardson 1996: 200) Podle povahy konkrtnho problmu tak psob na Komisi, Evropsk parlament, Radu, poradn orgny a mnohdy na vce instituc souasn. Multidimenzionalita eurolobby je dsledkem prolnn nadnrodn sprvy jednotlivch sektor s mezivldn koncipovanm rozhodovacm procesem. Podmnkou spchu multidimenzionln strategie, v n se proln psoben organizovanch zjm na evropsk a nrodn rovni, je detailn znalost jednotlivch fz rozhodovacho procesu ze strany zjmovch skupin. 10.4.2.3. Strategie eurolobby Evropsk zjmov skupiny peliv vol strategii svho psoben v jednotlivch politickch a administrativnch rovinch. Volbu strategie organizovanch zjm je mon do znan mry interpretovat jako indiktor pesunu relnch pravomoc v rmci celho institucionlnho systmu. Do pijet JEA byl napklad zjem eurolobby o ovlivovan Evropskho parlamentu zcela minimln, protoe tento orgn fakticky nezasahoval do legislativnho procesu.5* Jako vhodnj se do poloviny osmdestch let jevilo ovlivovn Rady a Komise. Naopak v pozdjm obdob je zase mono pozorovat sten odklon zjmovch subjekt od psoben na Radu ministr. Psoben zjmovch skupin na Radu toti vdy probhalo a dosud probh pedevm na nrodn rovni, kdy se lobbyist sna o prosazen svch zjm v apartu jednotlivch ministerstev. Clem zjmovch skupin v tomto ppad pedevm bylo, aby ministi pi hlasovn o konkrtn otzce v Rad pokud mono uplatnili prvo veta. V souvislosti s stupem od jednomyslnho hlasovn a rozenm mechanismu hlasovn kvalifikovanou vtinou po pijet JEA vak tato strategie ztratila na innosti, protoe konkrtn stt me bt snadno pehlasovn. Hlavnm clem zjmovch skupin se proto postupn stala Komise, kter vytv legislativn pedlohu a m tak monost ji bezprostedn modifikovat. Psoben zjmovch skupin na Komisi neznamen, e se tyto subjekty sna ovlivnit jen komisae a jejich kabinety, ale tak, a to pevn, psob na strukturu DG, editelstv a sekc s referenty.254
Evropsk unie

Pedpokladem spchu zjmovch skupin u evropskch instituc je nejenom sprvn volba postupu vedoucho k dosaen cle, ale tak zajitn dostatenho mnostv informac ajejich penosu. Informace jsou peneny prostednictvm st, jejich mechanismus bv nktermi autory oznaovn jako princip vasnho varovn". (Cini 1996: 148) Jeho clem je zajistit, aby pjemci informac mli dostaten vas povdom o jejich pchodu a mli prostor pipravit se na jejich zpracovn. stednm bodem mechanismu vasnho varovn je navzn a udren intenzivnch kontakt s clovmi" institucemi. Za tmto elem vytvej zjmov skupiny v Bruselu nebo ppadn trasburku informan kancele. Jejich vybudovn a udrovn je sice finann velice nkladn, ale souasn je pro organizovan zjmy zrukou pesnosti informac, rychlosti jejich penosu, a zvyuje se tak pravdpodobnost efektivnho zpracovn zjitnch daj. Udrovn stlch reprezentac spolu s vytvenm mechanismu vasnho varovn probh nkolika zpsoby, z nich nkter umouj rozloen finannch nklad na vce subjekt. Volba mezi izolac tzv. veejnch zjm (ideov-

politickch a socilnch) od obchodn sfry, nebo naopak rozhodnut pro propojen tchto dvou oblast, je dleit pedevm pro subjekty prosazujc veejn zjmy. Prv tmto skupinm toti sdlen informanch struktur umouje snen nklad na udrovn informanch kancel a st zajiujcch penos zprv. 10.4.2.4. Modely komunikace a strategie O tdn strategi komunikace mezi informanmi kancelemi a pjemci informac do ty zkladnch model se pokusili Kurt Klausen a Michael Goldsmith. 1. Centralizovan model (top-down model) pedpokld, e komunikan mechanismy, administrativa i strategie jsou v rukou jednoho centra a ne postaven subjekty jsou pln zvisl na schopnosti centra prosazovat zvolenou strategii. Jako pklad centralizovanho modelu autoi uvdj Irsko, kter pi zskvn informac ve prospch vyuvn strukturlnch fond vychzelo vhradn z innosti Nrodnho rozvojovho plnu vypracovanho vldou. 2. Naproti tomu v decentralizovanm modelu (bottom up) hraje vznamnou roli horizontln psobc s subjekt, je jsou napojeny na soukrom sektor. Pkladem tohoto modelu, v nm dominuj vazby veejnch a obchodnch zjm propojench na horizontln rovni, je Velk Britnie. 3. Byrokratick model je podle Klausena a Goldsmitha charakteristick veobecn nzkm povdomm o fungovn evropskch institucch a jejich procesech. Tento model typick pro seversk zem, Nmecko a Nizozem se vyznauje mj. pmou zvislost spn realizace zjm na zskvn informac, je je zaloeno na personlnch kontaktech. 4. Posledn variantou je tzv. jihoevropsk pstup (v orig. Southern European, akoliv autoi do tto kategorie ad tak Belgii a Francii). K jeho zkladn znakm pat nejednotnost pstupu centrlnch a podzench orgn, ppadn rozpory mezi administrativou a politickm vedenm. Absence dohody mezi ve10. Komise

255

dnm a administrativnmi slokami m podle Klausena a Goldsmitha za nsledek vpadky v realizovanch programech a problm s jejich vyhodnocovnm. (Klausen. Goldsmith 1997: 244-246) 10.4.2.5. Pravidla spnho prosazovn zjmu Bez ohledu na charakter prosazovanch zjm a zvolenou strategii penosu informac je mon se pokusit shrnout obecn pravidla realizace ntlaku a prosazovn zjm. K nejdleitjm pravidlm eurolobby pat vasn intervence. Sonia Mazeyov a Jeremy Richardson uvdj, e a 80 % pokus o ovlivnn podoby chystan legislativn pedlohy je zahjeno pozd. (Mazey, Richardson 1996: 208) Jako efektivn je naopak povaovno psoben na zpravodaje, a to ji v moment zahjen celho procesu formulovn legislativnho nvrhu, nebo dokonce tsn ped nm. Druhm nepsanm pravidlem pro spn psoben evropskch zjmovch skupin je udrovn dobrch vztah s orgny EU. Podmnkou pro to je pirozen detailn znalost procesu pijmn legislativy, vetn pehledu o postojch jednotlivch nrodnch reprezentac. K principm spnho prosazovn zjm pat tak pedkldn racionlnch a technickch argument se znalosti strategie, kterou pevn v konkrtnch otzkch uplatuj rozhodujc orgny EU. Zvit nadji na spn prosazen vlastnch zjm me

rovn pedstaven takov stanoviska, kter vyjaduje postoj vce subjekt a nen nrodnostn podmnno.39 Tato pravidla" platn pro zjmov skupiny, pokud chtj bt ve svm sil spn, jsou na stran Komise doplnna zsadami jednn Komise s veejnosti a mezi generlnmi editelstvmi navzjem.40 10.4.3. Komise a dal orgny Spoleenstv v legislativnm procesu Po schvlen legislativn pedlohy v Komisi pokrauje legislativn proces dal -zpravidla asov velmi nronou - fz, kter je zavrena hlasovnm v Rad a v Evropskm parlamentu. Akoliv Komise ji v tomto ppade splnila svoji hlavn funkci inicitora legislativy, pedloen nvrh ani nadle neopout", ale provz ho a do zvrenho hlasovn, a vnuje se mu dokonce i pot, co je schvlen, protoe sleduje tak proces implementace legislativnho opaten.41 Komise v tto fzi legislativnho procesu pejm roli vyjednvae mezi orgny Spoleenstv, kter se podlej na procesu schvalovn legislativy, tedy mezi Radou, Evropskm parlamentem, Hospodskm a socilnm vborem a Vborem region. Pi realizaci tto vyjednvai funkce se Komise asto ocit v opozici k Rad, vjimen i vi Evropskmu parlamentu, protoe je nucena prosazovat zjmy Spoleenstv proti zjmm lenskch zem. Tento stet zjm je ovem asto korigovn spolenm zjmem pijmout dostaten rychle evropskou legislativu.256
Evropsk unie 10.4.3.1. Komise a COREPER

loha Komise pi schvalovn legislativn pedlohy se mn v zvislosti na tom, ve kterm orgnu a jakm zpsobem je nvrh projednvn. Po schvlen pedlohy Komis postupuje legislativn nvrh nejprve do pedsl" Rady ministr, do COREPER. Jednn v COREPER je dleit pedevm z toho hlediska, e zde dochz k zohledovn nrodnch zjm. V tto fzi je tedy kolem Komise sledovat stanoviska jednotlivch stlch reprezentac a pedvdat mon modifikace znn. Pedloha legislativy se toti me ji na rovni COREPER ukzat z hlediska nrodnch stt natolik nepijateln, e by jej projednvn v Rad ztrcelo vznam. Pomrn astou variantou je proto tak navrcen pedlohy Komisi jet ped hlasovnm v Rad. 10.4.3.2. Komise a Rada Velmi dleit pro dal proces schvalovn pedlohy je sledovn postoj jednotlivch zem ze strany Komise ped samotnm hlasovnm v Rad. Komise toti me ve snaze doshnout pijet svch nvrh spojit rzn body jednn v tzv. balk. Podmnkou vytvoen z hlediska Komise spnho, a tedy i pijatelnho balku" navrhuje detailn znalost stanovisek jednotlivch zem, a tedy i schopnost sprvn odhadnout rozloen hlas pi nadchzejcm hlasovn. Komise, kter je na zasedn Rady zastoupena, se proto sna zce spolupracovat s pedsedajc zem, protoe pouze tak me zskat pehled o utven koalic a o ppadn se formujc blokan menin. Snahou Komise nen jen prosazen konkrtnho nvrhu, ale pedevm zachovn funknosti Rady. Proto se Komise zpravidla vyhb takovmu postupu, kdy by mohlo nad textem konkrtn pedlohy dojt k zablokovn Rady. V ppadech, kdy je pedloha politicky nepijateln a nen ji mon prosadit ani jako soust balku, je

pro Komisi vhodnj pedlohu zjednn sthnout. Tak se Komisi asto poda zabrnit vzniku krizov situace a vyhrocen politickch stanovisek, co by mohlo ohrozit projednvn dalch legislativnch nvrh. Konflikt mezi Radou a Komis, ke ktermu me dojit v prbhu procesu pijmn rozhodnut, ale nemus nutn skonit jen staenm nvrhu. Pijet legislativy me bt z hlediska Komise natolik nalhav, e akoliv jej znn neodpovd zcela pedstavm Komise, nen z Rady staeno. 10.4.3.3. Komise, Rada a Evropsk parlament Stanovisko Komise je rovn dleit pi procedurch, kdy Rada jedn a spolurozhoduje o pedloze v souinnosti s Evropskm parlamentem. V takovm ppad, kdy Rada jedn o zmnch navrench Evropskm parlamentem (napklad v rmci spolurozhodujc procedury), kter ale nejsou souasn podpoeny Komis, schvaluje Rada pedlohu jednomysln a nikoliv pouze kvalifikovanou vtinou. Komise m i v tomto ppad monost sthnout projednvanou ped10. Komise

257

lohu zjednn. Mus proto vvoj legislativnho procesu peliv sledovat. Alternativa staen toti me bt v jejm zjmu, ale tak v zjmu Evropskho parlamentu nebo Rady. Komise reaguje na schvalovac proces vdy v zvislosti na konkrtn projednvan otzce a tak s ohledem na asov harmonogram. Podobn jako se odvjej vztahy mezi Komis a Radou, tak probh i intenzvn komunikace mezi Komis a Evropskm parlamentem. O een konkrtnch situac a o zvolench postupech rozhoduj procedury dan smlouvami.42 10.4.4. Komise jako strkyn" evropskho prva 10.4.4.1. Poruen primrnho a sekundrnho prva Komise pln tak lohu advokta nadnrodn legislativy a v ppad poruen primrnho, ale i sekundrnho prva EU, me alovat lensk stt a ve vybranch oblastech i dal subjekty. Tuto funkci, dky n je Komise asto oznaovna za hldacho psa" (Cini 1996: 26; Nugent 2001: 280), smlouvy specifikuj nsledovn: M-Ii Komise za to, e lensk stt nesplnil povinnost, kter pro nj vyplv z tto smlouvy, vyd o tom odvodnn stanovisko, pot, co umon tomuto lenskmu sttu podat pipomnky. Nevyhov-li tento stt stanovisku ve lht stanoven Komis, me Komise pedloit vc Soudnmu dvoru." (i. 226 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Vzhledem k tomu, e Komise zabezpeuje provdn" smluv, je mono realizaci takovho kroku povaovat za jej faktickou povinnost. 10.4.4.2. Nstroje Komise pro zjednn npravy Komise nicmn nepistupuje k podn aloby asto, protoe veden sporu u Evropskho soudnho dvora pokozuje v konenm dsledku cel Spoleenstv. Soudn spor na evropsk rovni vdy vyvolv negativn publicitu, co zpravidla nen ani v zjmu alovanho subjektu, ani Komise. Ve vtin ppad meme proto pozorovat snahu eit spory mezi lenskm sttem a Komis dohodou a interpretovat je jako nedopaten, kter vzniklo napklad chybnm jazykovm vkladem, nebo

nhodnm opomenutm. Mohou se ovem vyskytnou i situace, kdy je jednn lenskho sttu skuten motivovno napklad snahou zskat asov odklad pi zavdn odsouhlasench opaten. K problmm nej-astji dochz v oblasti ivotnho prosted, pi uplatovn principu voln soute a dle pi dodrovn zsad Jednotnho trhu. Nap. roce 2000 se Komise zabvala celkem 1225 stnostmi na nedodrovn smluv, z toho 313 ppad vyetovala. V situaci, kdy je zjitn nesoulad mezi evropskm prvem a jeho realizac, 43 je pslun subjekt upozornn na opomenut smluv formlnm dopisem Komise. Pokud stt nereaguje z hlediska Komise dostatenou npravou, obdr ve258
Evropsk unie

druhm kole odvodnn stanovisko Komise. V tto fzi vtina spor kon. (Spence 1995b: 110) V ppad, e situace nen vyeena, me sama Komise urit vku penle, jeho placen ovem mus potvrdit Evropsk soudn dvr. (i. 228 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) A posledn monost je zahjen soudnho sporu. Z piblin 80 % takovch spor pedloench Komis kESD je jejich vtzem sama Komise, v 10 % uspje jen zsti a v 10 % ppad je v alob nespn.44 10.4.5. Vkonn pravomoci Komise Komise je asto interpretovna jako exekutivn orgn Spoleenstv, nicmn jej skuten vkonn pravomoci jsou pouze omezen. Na zklad smluv je Komise zmocnna provdt politiku voln soute, spravovat oblast technologi a m kompetence v otzkch kartelovch dohod vetn kontroly a realizace ppadnch sankc. 10.4.5.1. Vymezen exekutivnch pravomoc Pravdpodobn nejvznamnji se exekutivn pravomoci Komise projevuj v oblasti voln soute. Pi provdn politiky voln soute, jej ohranien je dno lnky 81 a 82 revidovan Smlouvy o ES, m Komise pravomoc zajistit provdn vytench zsad" a vyetovat ppady jejich domnlho pouit", (i. 85 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podobn je Komise zmocnna v pilehl oblasti sttnch podpor (i. 88 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a v zleitostech tkajcch se diskriminace pi doprav.45 (i. 75 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V souvislosti se sledovnm stl konvergence ekonomick vkonnosti lenskch stt je Komise povena provdnm pravidelnch hodnocen, (i. 99 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Mimo tento vet me bt Komise tak zmocnna k realizaci exekutivnch opaten Radou ministr, jako napklad u technickch otzek spolen zemdlsk politiky a dlch bod aplikace koncepce spolenho trhu. K vykonvn delegovanch exekutivnch pravomoc byl ve Spoleenstv vytvoen sloit systm vbor, jeho struktura a funkce v souinnosti s Komis jsou oznaovny jako komitologie (z francouzskho comit). 10.4.5.2. Komitologie
10.4.5.2.1. Vznik sousta vy vbor

Vznik komitologie je spojen s obdobm edestch let, kdy zaala Rada ministru vyuvat monosti delegovat Komisi rzn vkonn pravomoci. Souasn vsak Rada nechtla ztratit kontrolu nad vybranmi oblastmi, a proto jednn Komise
10. Komise

259

omezila prostednictvm soustavy vbor.4(l Komise ji dve kooptovala do ad svch spolupracovnk poradce, vdce a dal kvalifikovan osoby z rznch lenskch stt, kte se prostednictvm vbor v rzn me podleli na procesu rozhodovni. Po boku Komise zaaly ovsem pracovat nejen vbory s poradn funkc, ale tak jednotky s pravomoci zmnit rozhodnut Komise. Poet tchto asto ad hoc zzench vbor postupn nemrn narstal, a se princip komitologie stal pro Spoleenstv nenosnou zt. Pro srovnn uveme, e zatmco v roce 1986 bylo spolupsobcch vbor 310, o ti roky pozdji ji jejich poet vzrostl na 1000. (Docksey, Williams 1995: 122) Kvantitativn rst soustavy vbor ml za nsledek procedurln nepehlednost, a navc stle vzrstaly finann nklady, je byly potebn k udren systmu komitologie v chodu.
10.4.5.2.2. Ukotven komitologie do primrnho prva

Problm komitologie se Spoleenstv pokusilo eit v textu JEA, kter ukotvil komitologii do primrnho prva. Rada se v nm rozhodla: ...Komisi svit v aktech, kter pijm Rada, pravomoci k provdn pravidel Radou stanovench. Rada me vkon tchto pravomoc uritm zpsobem vymezit. Rada si tak me ve specifickch ppadech vyhradit vkon pmo uplatnitelnch pravomoc pro sebe..." (i. 10 JEA) V JEA si Rada vyhradila prvo jednostrann urit charakter zakldanch vbor. Tento krok vyvolal nesouhlas Evropskho parlamentu, kter vhradn kompetenci Rady v otzce vbor asistujcch Komisi pi vkonu svench pravomoc chpal jako nemrn poslen pravomoc Rady,47 je mohla pi vkonu uritch rozhodnut postupovat zcela proti Komisi. (Docksey, Williams 1995: 125) Pokus Evropskho parlamentu o anulovn rozhodnut Rady nicmn nebyl podpoen Evropskm soudnm dvorem a prvo Rady na organizaci prce vbor zstalo v platnosti. (Cini 1996: 162)
10.4.5.2.3. Reformy struktury vbor

Na zklad JEA byla situace v oblasti komitologie dkladnji eena 18. ervence 1987, kdy Rada pijala rozhodnut o celkovm zjednoduen systmu vbor. (Rozhodnut Rady 87/373) Rada sv rozhodnut o komitologii dle novelizovala 28. ervna 1999. V platnosti zstalo lenn vbor do t zkladnch skupin, kter byly rozdleny podle pravomoc vi Komisi: (1.) Prvn skupinu tvo vbory poradn, kter nemohou Komisi v pijet jejho rozhodnut nijak zabrnit. (2.) Druhou skupinu pedstavuj vbory sprvn,48 kter maj mandt k asovmu pozdren platnosti rozhodnut Komise tm, e do een otzky znovu zapoj Radu. V ppadech, kdy Rada nerozhodne, ovem automaticky plat pvodn provdc opaten Komise. (3.) Konen tet skupinou jsou vbory dc (ges-n), kter dovoluj Komisi realizovat opaten bu bez stanoviska vboru, s jeho souhlasem a v ppad

jeho odmtavho postoje pouze s doasnou platnost.49 Nesouhlas tohoto typu vboru vede k tomu, e do rozhodovn je zapojena260
Evropsk unie

Rada, kter me rozhodnut Komise zmnit. Z tto tet skupiny se vyleuj situace, kdy jsou pijmna zvltn tzv. ochrann opaten. Jedn se o koly, k jejich proveden me bt Komise zmocnna za elem ochrany zjm Spoleenstv, nebo jeho len. Postup Komise podle modelu tzv. ochrannch opaten m nkolik variant, ponaje potvrzenm, ale tak popenm pvodnho zmocnn Komise v ppadech, kdy se Rada tak rozhodne.50 (Docksey, Williams 1995: 129) Postupnmi provdcmi opatenmi a dodrovnm zsad spoluprce Komise a Rady ministr se podailo poet vbor pracujcch v systmu komitologie snit a jejich innost postupn vce zpehlednit. V roce 1994 se ji poet vbor znovu pohyboval kolem 360, m se ho podailo snit zhruba na rove z poloviny osmdestch let. (Docksey, Williams 1995; 123) Systm komitologie je vak i nadle podrobovn kritice, a to nejen kvli neomezenmu rozhodovn Rady v nkterch oblastech, ale tak kvli prtahm vedoucm asto k tomu, e nen pijato vbec dn rozhodnut. (Docksey, Wiiliams 1995: 133) Podle Neila Nugenta je nicmn systm komitologie pro Komisi tak uiten". (Nugent 2001: 271) Za pnos pro Komisi meme podle Nugenta povaovat rozen kontakt Komise s dalmi subjekty, lep reflexi nadchzejcho procesu implementace a konen tak zven pipravenosti Komise a jej schopnosti obhajoby danch opaten. 10.4.5.3. Hospodaen s rozpotovmi prostedky K vtu specifickch kol Komise je nutn pro plnost zaadit jej odpovdnost za nvrh rozpotu cel Unie a poslze za hospodaen s rozpotovmi prostedky. Komise je dky svmu vlivu na rozpoet schopna prostednictvm svch finannch nvrh ovlivovat chod Spoleenstv a ve vybranch oblastech, jako jsou napklad strukturln fondy, tak provdt konkrtn politiku. V souvislosti se sprvou rozpotu m Komise povinnost pedkldat vron zprvu Evropskmu parlamentu. POZNMKY:
1. Po pejmenovn Rady na Radu EU v roce 1993, m mla bt vyjdena jej kompetence ve vech tech pilch, se postupn pro Komisi ES ustlilo oznaen Evropsk komise. 2. Jak bude patrn z dalho textu, byla otzka reprezentace nap. na pd mezinrodnch organizac vdy nejednoznan. V prbhu vvoje Spoleenstv se toto poven Komise stalo pedmtem cel ady spor, jej ich vsledkem je spolen reprezentace EU prostednictvm Komise, pedsedajcho sttu a na poli SZBP tak vysokho zmocnnce. Komise nicmn jako paralelu diplomatickch zastoupen" udruje ve svt s 20 regionlnch kancel a 105 delegac. 3. Vysokmu adu asistoval tzv. Poradn vbor sloen z 30-51 len. (i. 18 Smlouvy o ESUO) 10. Komise

261
4. Pi Komisi pro EURATOM byl zzen zvltni 20lenn poradn tzv. Vdeckotechnick vbor. (i. 134 Smlouvy o EURATOM)

5. Ble k okolnostem vedoucm k stupu EURATOM do pozad viz 4.3. 6. Poprv navrhovala spolurozhodovn Rady a Evropskho parlamentu o sloen Komise tzv. Vedelova zprva publikovan roku 1972. Nebyla vak realizovna, stejn jako dal reformn nvrhy. Ke zmn dolo a pijetm Smlouvy o EU. 7. V roce 1962 Komise pijala prvn vnitn personln pedpisy (stafF regulations), kter v zsad navazovaly na koncepci ESUO. V nich byly stanoveny principy pijmn do adu, klasifikace pozic a zsada multinacionlnosti. 8. EFTA Evropsk spoleenstv volnho obchodu. Jednalo se o zem, kter nemly v roce 1958 zjem ast ve spolenm trhu a zamily se na ni stupe integrace, kterm byla zna volnho obchodu. O vstup do ES v roce 1961 usilovala Velk Britnie, Irsko, Norsko a Dnsko. 9. Komisi EHS na rozdl od ESUO chybly vlastn pjmy. EHS tak nedisponovalo podobnm oprvnnm jako Vysok ad, kter mohl eit tzv. zejm krize odvtvi. Spolu s pechodnm obdobm na uplatnn jednomyslnho hlasovn v Rad to znamenalo, e EHS bylo ve sv supranacionalit vznamn oslabeno. Zaveden vlastnch pjm mlo nejenom zajistit financovn zemdlsk politiky, ale tak poslit supranacionalitu, a tud i akn rmec Komise. K vlastnm pjmm srov. kap. 19. lO.Moravcsik uvd, e de Gaulle pvodn poadoval daleko vce omezen tkajcch se innosti Komise; mezi jeho poadavky patila nap. zmna oznaen Komise, peruen akreditovanch diplomatickch mis, zastaven vyslni reprezentant do mezinrodnch organizac, zastaven koment zabvajcch se chovnm jednotlivch lenskch zem atd. (Moravcsik 5 998: 228-229) 11. Komise reprezentovala ES najednn Kennedyho kola GATT v ervnu 1967. V rmci spoluprce s africkmi zemmi podepsala v ervenci roku 1963 prvn a nsledn v ervenci roku 1969 druhou tzv. Yaoundskou dohodu. Tyto smluvn vztahy s bvalmi koloniemi lenskch zem ES pozdji nahradila soustava tzv. smluv z Lome. 12. Odchod pedsedy Komise ped skonenm jeho dvouletho mandtu podle Ncila Nugenta dokld zmr Malfattiho vyut Komise pouze jako prostoru pro zviditelnn, a tm i ke splnn domcch politickch ambic. (Nugent 2001: 38) 13. Norsko bylo pijato do ES na zklad smlouvy z ledna 1972, referendum se v Norsku konalo v zi 1972. Po jeho negativnm vsledku Norsko v jnu svou dost o vstup sthlo. 14. Jenkinsovo sil o vnj reprezentaci Spoleenstv vyvrcholilo konfrontac s Valry Gs-cardem cTEstaing. (Donat 1987: 36) 15. Spierenburgova zprva se zabvala tak HMU. Zprva pedpokldala zaveden spolen mny, a to podle ckonomistick teorie. (Vanthoor 1999: 95) 16. S podobn astmi rezignacemi komisa se musela vyrovnat tak Komise Xavicra Ortoliho. 17. V dob Santerova pedsednictv vznikla rovn skupina s nzvem RELEX, kter sdruovala vechny komisae zabvajc se vnjmi vztahy. (Nugent 2001: 301) 18. V prbhu Santerova pedsednictv byly pijaty ti stejn dokumenty tkajc se vnitnho managementu Komise, jejho financovni a personln politiky s oznaenm SEM 2000 (finann management), MAP 2000 (management a administrativa) a DECODE (statut). Ble viz Stevens, Stevens (2001: 187-194). 19. Nzory na Santerovo pedsednictv se rzn. Nkte je hodnot jako relativn spn hlavn kvli vnitn reform Komise,

ale souasn bv vzhledem k podlu na dalch aktivitch

262

Evropsk unie oznaovno jako slab. Ble viz Nicoll, Salmon (2001: 132); Ciniov (19%: 212) nebo Nugcnt (2001: 49-53). 20. Obvinn se tkalo nsledujcch komisa: Bonina, Cressonov, Gradina, Liikancna, Marina, Merta, Papoutsise, Van den Broeka, Wulfov-Mathicsov a Santera. (Nicoll, Salmon 2001: 130) 21. Jednm z finlnch podnt k zahjeni diskuse o odvoln Komise byly informace Paula van Buitenena z prosince 1998, kter upozornil na nekompetentnost a neochotu Komise eit zjitn nedostatky. (Nicoll, Salmon 2001: 89) V souvislosti s vhradami k rozpotu se vak parlament rozhodl k odvoln nepistoupit. K hlasovn o odvoln poslze dolo na zklad vzvy frakce Zdnch a socialist v lednu 1999. (Nugcnt 2001: 54) Nebylo vak dosaeno dvou tetin ptomnch a vtiny vech poslanc, a proto bylo neinn. Pro hlasovalo pouze 232 a proti 293 poslanc, 27 poslanc se zdrelo. 22. Podle Nugenta nebyla demise Komise nutn v ppad, e by E. Cressonov a J. Santcr odstoupili, ale oni toto een nemnili akceptovat. Ble Nugent (2001: 55) Podobn i Nicoll a Salmon uvd, e odstoupen Komise bylo vsledkem neochoty komisa pijmout individuln odpovdnost. (Nicoll, Salmon 2001: 90) 23. Jako reakce na korupn afru byl 18.6. 1999 zaloen ad pro boj proti podvodm Antifraude). 24. Poadavek na hlasovn o tymsnm mandtu a poslze ptiletm obdob poadovala pedevm frakce Evropsk lidov strany a Evropt demokrat. (Nugcnt 2001: 67) Ble k variantm een tto situace srov. Lodgeov (2001: 308). 25. Skutenost, e Santcrova Komise vykonvala ad po svm odvoln jet pomrn dlouhou dobu, byla mimo jin zpsobena faktem, e odstoupila v beznu 1999 a v nadchzejcm ervnu se mly konat volby do Evropskho parlamentu. Pro v t dob adujc parlament bylo nepijateln, aby schvlil Komisi a v zpt byt nahrazen. Proto parlament schvlil pouze pedsedu Komise a o nov Komisi hlasoval a nov parlament vzel z voleb v ervnu 1999. (Nicoll, Salmon 2001: 90) Prodiho Komise byla schvlena po detailn srii slyen u Evropskho parlamentu probhajc od 30. 8. do 7. 9. 1999. 26. K analze mezivldn konference a obsahu Smlouvy z Nice viz kap. 20. 27. Smlouva z Nice navrhuje, aby volba pedsedy Komise, podobn jako mnoh dal rozhodnut s personlnm dopadem, probhala nikoliv jednomysln, ale kvalifikovanou vtinou. Ble srov. 20.5.2. 28. Srov. s mechanismem volby Komise EHS. V zsad se postupuje opan. V EHS byla jmenovna Komise a z jejho stedu volen pedseda, dnes je zvolen pedseda a kolem nj je utvena Komise. 29. Komisa me bt tak odvoln podle lnku 216 aktulnho znn Smlouvy o ES z dvodu celkov nezpsobilosti. Prozatm se tak stalo pouze jednou v ppad komisae Borschettea, kter byl v roce penzionovn ESD ze zdravotnch dvod. (MacMullan 2000: 35) 30. Nejznmjm pkladem takov situace je pozice lorda Cockficlda, kterho Margaret Tha-tcherov odmtla opakovan nominovat kvli jeho razantnmu postoji pi prosazovn plnn tzv. Bl knihy o vnitnm trhu z roku 1985. (McCormick 1996: 107; McAllister 1997:203; Dinan 1994: 110) Podobn nebyla opakovna kandidatura Sicco Mansholta, kter obhajoval reformu spolen zemdlsk politiky. 31. Dnen tvrtinov podl en v Prodiho Komisi nen obvykl. Z prozatm (1957-2001)115 komisa bylo pouze 10 en. Prvn politicky nastoupily do druh Komise Jacquese Delorse. Od t doby podl en v Komisi roste. Pedseda Prodi napklad apeloval na nkter lensk stty, aby do adu nominovaly eny. 10. Komise OLAF (Office de la Lutte Antifraude). Dolo tm k nahrazen stvajc jednotky pro boj proti podvodm z roku 1988 -UCLAF (Unit de Coordination de la Luttc

263
32. Navzdory sil omezovat rst administrativy je poet generlnch editelstv v souasnosti vt ne poet komisa, a proto nkterm komisam podlh vce resort. V souasnosti bylo oputno slovn DG mskmi sly a pistoupilo se k transparentnjmu oznaen jmnem. 33. Krom slueb popsanch v textu jsou Komisi podzeny tak tzv. zvltn sluby. Pkladem je ECHO - humanitrn pomoc, OLAF ~ korupce, Eurostat - statistika dat a dal.

34. Ble k analze postoj zamstnanc Komise a k raznm otzkm jej vnitn organizace srov nap. studii zaloenou na dotaznkovm eten Liesbet Hoogheov (2001), ke struktue administrativy Komise srov. nap. Stevens, Stevensov(2001). 35. V souvislosti s personalistikou bv v euroargonu" rovn asto pouvn fr. termn piston" popisujc protovn nkterch osob. (Spence 1995a: 74) Jist pokrok ve zmenen tohoto fenomnu znamenala reforma Komise zahjen Santerem, jej dokonen povauje za dleit tak Romano Prodi. 36.0 tchto institucch je pojednno v kap. 12. 37. K zaloen tradice kulatch stol Komise dolo v roce 1982, kdy Komise organizovala diskusi se zstupci firmy VOLVO. (Mazey, Richardson 1996: 204) 38. Parlament byl do legislativnho procesu zapojen pomoc tzv. konzultace, kter mu umoovala doshnout pouze asovho odkladu, a to vhradn a po roce 1979. Ble viz kap. 11. 39. Komise preferuje kontakty se zasteujcmi reprezentacemi v podob evropskch svaz a konfederaci. Pkladem me bt COPA (Vbor sdruujc zjmy zemdlc), UNICE (Svaz zamstnanc a prmyslu), ETUC (Evropsk odborov organizace), BEUC (Evropsk organizace spotebitel) apod. V tto kategorii tzv. eurogroups" jsou z 50 % zastoupeny industriln a komern zjmy, z 25 % zemdlsk zjmy, z 20 % sluby vetn prvnch a bankovnch a ve zbvajcch 5 % odbory, spotebitel a enviromentln zjmy. (Mazey, Richardson 1997: 7) Ble k analze vzniku a psoben obchodnch zjm nap. Green-wood(1997: 101- 132). 40. Urenm zsad eurolobby se zabvala cel ada dokument a zprva Komise i Evropskho parlamentu. Jejich analzu nabz nap. Greenwood (1997: 80-100). 41. Komise mimo jin tradin sestavuje tabulky nejrychlejch zem (leaders), a naopak tch, kte implementaci legislativy zdruj (laggers). Zvlt ast bylo zveejovn tchto daj v souvislosti s silm o dokonen Jednotnho trhu. Ble viz Sbragiaov (1997: 236-239). 42. Ble viz 11.3. 43. Mnohdy je Komise upozornna na pestupky lenskch stt jinmi zemmi, nebo ve specifickch oblastech dalmi subjekty, nap. nevldnmi organizacemi (tzv. fenomn whistle-blowing). (McCormick 1996: 118) Srov. tak kap. 14. 44. Dan pomr uvd Tiskov a informan oddlen ESD (16. 1. 2002). 45. Politika voln soute vetn odpovdajcch postup Komise viz 15.2.2. 46. Soustava vbor v EU je velice nepehledn. Pomineme-li vbory v Evropskm parlamentu a Vbor region, nalezneme v EU vbory ve struktue Komise, ale tak Rady. Tyto vbory meme pro lep orientaci rozdlit do celkem t skupin na (I.) expertn a poradn vbory Komise, (2.) na vbory Rady, kter psob v ppravn fzi legislativnho procesu (nap. COREPER, Politick vbor atd.) a (3.) vbory spadajc do ve zmnn kategorie komito-logie. Tyto vbory se nachzej na pomez mezi Radou a Komis. Ble srov. Stevens, Stevens (2001: 227-228). 47. Nesouhlas Evropskho parlamentu byl spojen tak s vjimenou procedurou, kterou me Rada v zsad kdykoliv ut v ppad citlivch nebo nebezpench otzek. Pi vyhlen264 Evropsk unie takov situace ignoruje fakticky Komisi, a tm i Evropsk parlament, kter na Komisi dohl. Ble viz Docksey, Williams (1995: 128) a ppad Parlament versus Komise (302/87 Sb. SD. 48. Nkdy mohou bt oznaovny tak jako legislativn. Je to z toho dvodu, e navracej jednn ke schvlen Rad. 49. Tento typ vbor byl uplatovn pedevm v souvislosti s urovnm zemdlskch cen a sprvou spolenho trhu. Pednosti tohoto typu vboru byla rychlost jednni Komise, jej kroky, ale mohly bt v ppade sporu mezi Komis a vborem anulovny Radou. (Tich aj. 1999: 112) Ble ke komitologii v rmci zemdlsk politiky srov. nap. Grant (1997: 177-179). 50. V dsledku delegace pravomoci na Komisi ve snaze zrychlit proces rozhodovn ve vybranch oblastech me bt de facto obejitm povinn konzultace Evropskho parlamentu". O delegaci pravomoc mus bt vak rozhodnuto pvodnm postupem. (T, Jlek 1993: 85) 11. Evropsk parlament

265

11. EVROPSKY PARLAMENT

Zmny postaven Evropskho parlamentu v institucionln struktue EU odrej jednu z jejch podstatnch charakteristik, kterou je neustl promnlivost cel soustavy v zvislosti na rozhodnut lenskch zem. V prbhu svho vvoje, kter zapoal v roce 1952, se evropsk parlamentn orgn sestaven pvodn z delegt parlament lenskch zem - stal pmo volenou instituc a postupn zskal tak monost spolurozhodovat po boku Rady ministr. Zmna postaven Parlamentu v legislativn oblasti, kde zpotku psobil pouze jako konzultativn orgn, se odehrvala postupn a nemla jednoduch prbh. To plat tak o posilovn parlamentnch pravomoc pi schvalovn rozpotu EU a pi procesu pijmn novch lenskch stt. V diskusch o zmnch pravomoc parlamentnho shromdn Spoleenstv je mono v historick perspektive vymezit dv koncepce, kter se liily v odpovdi na otzku, zda jsou klem k poslen pravomoc Parlamentu pm volby, nebo zda je naopak odpovdnost vyplvajc z novch kol dvodem k poslen legitimity tohoto orgnu pmmi volbami. Vvoj postaven Evropskho parlamentu v institucionlnm schmatu Spoleenstv byl vsledkem prolnn obou koncepc. Na potku sedmdestch let zskal Parlament rozpotov pravomoci, v roce 1979 byl pro vbr poslanc poprv pouit mechanismus pm volby a tento proces byl (prozatmn) zavren pidlenm dalch legislativnch pravomoc v osmdestch a nsledn devadestch letech. 11-1. VVOJ 11.1.1. Vchoz principy V institucionln struktue Spoleenstv m Evropsk parlament spolu s Komis pedstavovat instituci, kter reprezentuje nadnrodn zjmy. Clem Evropskho parlamentuje vystupovat jako nadnrodn orgn, jen bude plnit roli, kterou by bylo mono pipodobnit k prvnm (dolnm) komorm parlament nrodnch stt. Je ovem nutno pipomenout, e tato pedstava o funkci Evropskho parlamentu, kter je nktermi jeho pedstaviteli opakovan zdrazovna, je zaloena na federalistick koncepci Spoleenstv, je nen v rmci EU veobecn akceptovna. Pirovnn Evropskho parlamentu k nrodnm parlamentm zstv266
Evropsk unie

tedy pouze clovou pedstavou sti evropskch politik a teoretik integrace, protoe v realit se Evropsk parlament ve svch pravomocch od tradinho parlamentnho tlesa v mnohm odliuje. V ppad Evropskho parlamentu je - mon vce ne u jinch st evropsk institucionln soustavy - nutn zdraznit, e jeho vvoj nen ukonen. Prozatm nevraznj posun v kompetencch Evropskho parlamentu, ke ktermu dolo na zklad Smlouvy o EU a je byl dle prohlouben Amsterodamskou smlouvou, nen zejm posledn vznamnj zmnou. Ve stedndob perspektiv je mon oekvat (na zklad probhajcch diskus) dal prohlouben parlamentnho vlivu na proces pijmn evropsk legislativy pop. i s monost, e by byl Evropsk parlament opaten prvem legislativn iniciativy, kterm doposud disponuje vhradn Komise.
11.1.2. Shromdn Evropskho sdruen uhl a oceli

11.1.2.1. Zaloen Shromdn

Bezprostednm pedchdcem dnenho Evropskho parlamentu bylo Shromdn zaloen Smlouvou o ESUO z roku 1952. Pvodn pedstava autora institucionln struktury prvnho integranho seskupen Jeana Monneta, obsahovala pouze dva orgny: Vysok ad (na nj navazuje dnen Komise) a Shromdn. Hlavnm kolem Shromdn mla bt kontrola innosti Vysokho adu prostednictvm hodnocen jeho vron zprvy. Odmtnut vron zprvy by pedstavovalo pro Shromdn impuls k odvoln Vysokho adu jako celku. Tato institucionln koncepce navren Monnetem v prbhu prvnch diskus o podob evropskch instituc byla vytvena podle vzoru ekonomickch struktur. V tto souvislosti napklad Westlake pipodobuje navren vztah mezi Vysokm adem a Shromdnm k modelu akciov spolenosti zen pedstavenstvem, kter je odpovdn valn hromad akcion, j kadoron skld ty. (Westlake 1994: 8) Pi vstavb instituc prvnho spoleenstv vak koncepce Jeana Monneta nebyla zcela uplatnna, protoe struktura sloen z Vysokho adu a Shromdn byla doplnna Radou ministr. Podmnka, aby se soust institucionln struktury stal orgn reprezentujc stanoviska lenskch stt, vyplynula pedevm z poteb malch zem, kter se obvaly ztrty monosti prosazovat sv zjmy. Vazba nadnrodn autority na Shromdn nicmn zstala zachovna. Shromdn ESUO bylo poveno kontroln funkc vi Vysokmu adu. Ten byl odvolateln pouze Shromdnm a v souladu s Monnetovm nvrhem vhradn v zvislosti na projednvn vron zprvy o hospodaen. Mechanismus hlasovn o nedve, kter zstal v platnosti a do souasnosti, byl postaven velmi psn. Projednvn nvrhu na odvoln Vysokho adu mohlo nsledovat minimln za ti dny od jeho podn, piem Vysok ad mohl bt odvoln
11, Evropsk parlament

267

pouze jako celek. Pro nedvru se musely vyslovit nejmn 2/3 odevzdanch hlas, kter souasn pedstavovaly vtinu len Shromdn, (i. 24 Smlouvy o ESUO) Tato zsadn pravomoc Shromdn ESUO byla doplnna o monost klst Vysokmu adu otzky. Zvazkem uloenm Vysokmu adu bylo naopak tyto dotazy zodpovdat, (i. 23 Smlouvy o ESUO)
11.1.2.2. Sloen

Praktick kroky vedouc k zaloen Spolenho shromdn ESUO (dle jen Shromdn) na zklad i. 20-25 Smlouvy o ESUO provzela irok diskuse o velikosti orgnu, pomru reprezentant jednotlivch zem a tak o vnitnm uspodn. Velmi dleitm bylo pedevm rozhodnut o potu kesel pro jednotliv lensk stty. Vchozm poadavkem bylo, aby stanoven mandty zohledovaly poet obyvatel, ale souasn zajiovaly reprezentaci malch lenskch zem. Mechanismus pidlovn kesel se toti musel vypodat s rozdly v potu obyvatelstva mezi velkmi zemmi, stednmi zemmi a malm Lucemburskem. Zvolen mechanismus byl dle ovlivnn monostmi sestavovn koalic pi hlasovnch.

Uspokojivou reprezentaci zakldajcch stt, je se vyznaovaly vznamnmi rozdly jak v rozloze tak i v potu obyvatel, bylo mon zajistit pouze nadhodnocenm malch a podhodnocenm nrok velkch zem. Poet nmeckch zstupc, ale stejn tak i dalch velkch zem, byl proto vzhledem ke skutenmu (matematickmu) nroku na poet kesel upraven. Poet mandt pro Lucembursko byl naopak vrazn nadproporn naven. Otzka pidlen post ve Shromdn ESUO, jeho se v roce 1952 ujal Jean Monnet, pedstavovala proto politicky velice citlivou zleitost. V prbhu historie vznam pidlovn mandt nepoklesl, a naopak byl akcentovn v souvislosti s kadm novm rozenm.
Tabulka 20: Poty mandt pro jednotliv stty ve Shromdn ESUO
Nmecko Francie Itlie Nizozemsko Belgie Lucembursko Celkem Zdroj: i. 21 Smlouvy o ESUO.268 18 18 18 10 10 4 78

Evropsk unie

Stanoven potu reprezentant pro jednotliv zem ve Shromdn ESUO doprovzela tak diskuse o pmch volbch. Postoje lenskch stt v tto otzce vak nebyly v roce 1952 jednotn, a proto bylo do textu zakldajc smlouvy pouze vlenno ustanoven, je zmiovalo monost pmch voleb reprezentant zem ve veobecnm pmm hlasovn postupem stanovenm lenskm sttem", (i. 21 Smlouvy o ESUO) Prozatm byl pvod reprezentant jednotlivch stt ve Shromdn ESUO oeten tak, e delegti byli ureni z ad poslanc nrodnch parlament. Prvn zasedn Shromdn ESUO se uskutenilo 10. z 1952 ve trasburku. Zde byl sestaven zvltn vbor, jeho kolem byla pprava jednacho du a institucionalizace kontakt s Radou ministr a Vysokm adem. Na druhm zasedn 10. ledna 1953 ji Shromdn urilo specializovan vbory zamen na sledovn oblast, kter byly spravovny Vysokm adem na zklad Smlouvy o ESUO. V prbhu prvnch dvou zasedn se lenov Shromdn rovn dohodli na principech vnitnho lenn, vetn zasedacho podku. Akoliv pvodn pedstava lenskch zem pedpokldala vytvoen zasedacho podku reprezentant podle abecedy (obdobn jako u Rady Evropy), lenov Shromdn upednostnili politick lenn. Nov zasedac podek Shromdn ESUO tak nepmo poslil budouc vliv politickch frakc v tomto parlamentnm orgnu. (Nicoll, Salmon 2001: 87) 11.1.2.3. Aktivity Shromdn Shromdn ESUO bylo tm bezprostedn po svm zaloen nuceno rozhodovat o profederln projektu politick unie. Tato skutenost do jist mry pedznamenala pozdj opakovan sil o revitalizaci projektu evropskho politickho spoleenstv" ze strany Shromdni. Signatsk zem tzv. Plevenova plnu, kter byl vypracovn do podoby Evropskho obrannho spoleenstv (EOS), se

toti rozhodly tento projekt projednat 10. bezna 1953 tak na pd Shromdn ESUO. Vsledkem jednn byl 117 lnkov Nvrh Smlouvy o Evropskm politickm spoleenstv", kter mlo bt vytvoeno na zklad i. 38 Nvrhu Smlouvy o EOS. (McAllister 1997: 14) Projekt tzv. Plevenova plnu vak nebyl poslze lenskmi zemmi ratifikovn, a proto stejn nespn skonil i navazujc projekt politickho sjednocen. Shromdn ESUO nicmn zstalo ovlivnno udlostmi z roku 1953 a v prbhu dalch let se vtina jeho len opakovan snaila o upevnn nadnrodn orientace Spoleenstv. 11.1.3. Evropsk parlamentn shromdn Uzaven Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM v roce 1957 bylo mj. zaloeno na pedpokladu, e Shromdn a Soudn dvr psobc v rmci ESUO budou plnit sv funkce tak pro ob nov zaloen spoleenstv.1 Shromdn se
11. Evropsk parlament

269 tedy stalo orgnem kompetentnm jak pro ESUO, tak i pro EHS a EURATOM, a vzhledem k tomuto rozen psobnosti byl naven poet jeho reprezentant ze 78 na 142. 11.1.3.1. Nov kompetence Spolenm kolem Shromdn, kter byl stanoven ve vech tech smlouvch, byl vkon kontroln funkce vi nadnrodn autorit. Jinak se vak pravomoci Shromdn v rmci jednotlivch smluv vznamn liily. Na rozdl od Shromdn ESUO, kter mohlo odvolat Vysok ad vhradn v reakci na vron zprvu, nov smluvn dokumenty pedpokldaly naopak asovou i tmatickou nezvislost takovho kroku. Komise EHS a EURATOM byla odvolateln bez ohledu na zprvu o stavu hospodaen a jednn o jejich odvoln mohlo bt zahjeno kdykoliv bhem funknho obdob. Dalm rozdlem mezi Smlouvou o ESUO, Smlouvou o EHS a Smlouvou o EURATOM byla mra podlu Shromdn na legislativnm procesu. Shromdn zasedajc v souladu se Smlouvami o EHS a EURATOM mlo navc nkter konzultativn funkce. Na zklad lnku 137 Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM zskalo Shromdn prvo bt konzultovno ve vybranch bodech smlouvy. Povinnost Rady konzultovat urit otzky se Shromdnm vak prozatm nijak neovlivovala vsledn rozhodnut Rady, a proto byl vliv Shromdn na rozhodovac proces pouze nepm. Shromdn bylo dle na zklad lnku 203 Smlouvy o EHS oprvnno navrhovat Rad rozpotov zmny. Faktick vliv Shromdn na rozpoet, kter by se realizoval prostednictvm pozdren jeho pijet nebo ppadn i jeho odmtnutm, vak v tto dob neexistoval. Rozen kompetenc Shromdn tak pro oblasti vymezen dalmi dvma smluvnmi dokumenty nijak nepoznamenalo dosud platn princip zastoupen, kter byl i nadle zaloen na tom, e poslance Shromdn tvoili delegti vyslan parlamenty lenskch zem. Tak po podpisu novch smluv zstala tedy otevena otzka pmch voleb a vhodnho volebnho systmu. V lnku 139 Smlouvy o EHS byl pouze zmnn kol vypracovat nvrh na uskutenn pmch voleb. 11.1.3.2. Nzev Evropsk parlament"

Na zatku edestch let byla innost Shromdn vznamn ovlivnna silm o zmnu jeho nzvu, kter by podle nzoru nkterch jeho len vhodnji odrel jeho postaven v rmci evropskch instituc. Akoliv smlouvy oficiln hovoily o Evropskm parlamentnm shromdn", zstupci Nmecka a Nizozem navrhovali zmnu na Evropsk parlament". Snaha o pejmenovn byla na jedn stran vrazem ve naznaenho pedpokladu, kter sdleli mnoz poslanci, e toti

charakteristika instituce a jej nsledn pravomoci jsou vzjemn propojeny.

270
Evropsk unie

Na stran druh vychzelo toto sil ze snahy odliit nzev tohoto orgnu od Shromdn Rady Evropy. Hlasovn, k nmu dolo 30. bezna 1962, odsouhlasilo zmnu nzvu, kter nicmn platila pouze v rovin politick dohody. (Nicoll, Salmon 2001: 86) K oficilnmu pejmenovn orgnu v primrnm prvu dolo a v JEA, v nm se ji hovo o Evropskm parlamentu". 11.1.4. Evropsk parlament po Sluovac smlouv Podobn jako dal orgny spoleenstv bylo tak Shromdn poznamenno v polovin edestch let institucionln krizi. Shromdn (resp. Evropsk parlament) pedstavovalo orgn hjc nadnrodn zjmy, a proto se pirozen stalo pedmtem kritiky zastnc mezivldn koncepce rozvoje Spoleenstv. Jejich postoj k Evropskmu parlamentu ilustruje vyjden francouzskho prezidenta Charlese de Gaulla, kter ho oznail za shromdni cizinc". (Westlake 1994: 21) Pirozenm dsledkem krize, je vyvrcholila Lucemburskm kompromisem, bylo pozastaven diskuse o pm volb reprezentant lenskch stt a tak stup od dalch krok vedoucch k poslen vlivu Shromdn. Podstatnou vjimkou v rmci tohoto vvoje pedstavovala skutenost, e se v prbhu edestch let podailo pijmout Sluovac smlouvu, jej obsah znamenal faktick rozen pravomoci Parlamentu. Sjednocenm prozatm oddlen institucionln struktury t spoleenstv toti zskal Evropsk parlament prvo aplikovat pravomoc asov a tmaticky neomezenho odvoln Komise v rmci vech t smluv. 11.1.4.1. Prvn rozpotov pravomoci Summit v Haagu v roce 1969 umonil znovu otevt nejen dlouhodob oddalovanou otzku rozen Spoleenstv, ale vytvoil tak prostor pro rozvoj konkrtnch program a pro een institucionlnch zmn. Vzhledem k rozhodnut lenskch stt vymezit tzv. vlastn pjmy EHS se objevila poteba celkov revize rozpotovho zen a tak vytvoen nezvisl kontroly rozpotu, kter byla

realizovna nov zaloenm etnm dvorem. Vlastn pjmy byly zaloeny v tzv. Lucembursk dohod z 22. dubna 1970, jej soust bylo tak vybaven Evropskho parlamentu uritmi, by minimlnmi rozpotovmi pravomocemi. Parlament sice ani nadle neml monost rozpoet odmtnout nebo vrtit k pepracovn, ale mohl alespo navrhovat zmny v tzv. nezvaznch vdajch.2 (McAlhster 1997: 76) Rozpotov pravomoci Evropskho parlamentu rozvinula dle tzv. Bruselsk (nebo druh rozpotov) smlouva z 10. ervence 1975. Parlament tmto dokumentem zskal cel soubor novch pravomoc v rozpotov oblasti, vetn monosti vrtit rozpoet jako celek, co mu umoovalo vyvjet zavedenm rozpotovho provizoria tlak na Radu a Komisi.
11. Evropsk parlament

271 11.1.4.2. Cesta k pmm volbm Konstruktivn atmosfra na summitu v Haagu rovn umonila obnovit diskusi o pmch volbch do Evropskho parlamentu. Jednn o tto otzce byla sice zahjena, ale zhy se zastavila, protoe pracovn vbor sloen ze zstupc Rady a Evropskho parlamentu poukzal na nevhodnost ppadnch prav ped pipravovanm rozenm ES o Velkou Britnii, Dnsko a Irsko. Dalm a mon podstatnjm dvodem bylo ovsem pesvden, e uspodn pmch voleb do Evropskho parlamentu bude zkonit znamenat tak dal rst jeho pravomoc, piem o tom, zda je takov vvoj vhodn, u mezi zastnnmi stranami nepanovala obecn shoda. Tento spor byl z sti vyeen v zvru summitu v Pa, jen se uskutenil 9.-10. prosince 1974. Evropsk rada na nm konstatovala, e konn pmch voleb do Evropskho parlamentu nem s rstem pravomoc tohoto orgnu dnou bezprostedn souvislost. (Daltrop 1986: 71) Hlavn pekkou pro uspodn pmch voleb do Evropskho parlamentu nicmn nadle zstvala neschopnost vypracovat jednotn volebn mechanismus. Na tuto skutenost reagoval Evropsk parlament vydnm tzv. Patijnovy zprvy ze 14. ledna 1975, v n byla otzka pmch voleb oddlena od vytvoen jednotnho volebnho systmu.3 Na tento krok reagovala Evropsk rada na svm zasedn 12.-13. ervna 1976, kde pislbila uspodat prvn pm volby do Evropskho parlamentu v roce 1978, nebo co nejdve po tomto datu. Pm volby se toti ji v tto dob - na rozdl od konkrtn podoby evropskho volebnho systmu -tily v rmci Spoleenstv veobecnmu souhlasu. (Westlake 1994: 77) Tento vvoj byl formln zavren pijetm Aktu o volb len Evropskho parlamentu, kter byl schvlen 20. z 1976 a v platnost vstoupil 1. ervence 1978. Akoliv Evropsk rada pvodn pedpokldala uspodn voleb v kvtnu, ppadn ervnu 1978, musel bt termn o jeden rok posunut, protoe ve Velk Britnii se akt o pmch volbch nepodailo vas ratifikovat. Prvn pm volby do Evropsk parlamentu se nakonec konaly 7. a 10. ervna 1979. Otzka jednotnho volebnho systmu vak zstala nadle nevyeena. 11.1.5. Evropsk parlament volen v pmch volbch

11.1.5.1. Vznam voleb v roce 1979 Prvn pm volby pinesly Evropskmu parlamentu nezvislost na nrodnch parlamentech, pisply k vytvoen pm vazby na obany Spoleenstv a v neposledn ad tak znamenaly zmnu strategie politickch stran pi nominovn evropskch reprezentant.4 V rmci Spoleenstv poslily pm volby legitimitu Evropskho parlamentu, co mohlo nsledn implikovat poslen jeho postaven v institucionln struktue ES. Evropsk parlament se proto bezprostedn po pmch volbch pokusil o maximln vyuvn svch stvajcch pravomoc, co se projevilo pedevmT pi schvalovn rozpotu. Pi pijmn rozpotu v roce 1980 Parlament nkolikrt zen peruil a rozpoet vrtil k pepracovn, co se opakovalo i v nsledujcch letech. Nov, razantn pstup Parlamentu k vyuivn monosti vracet rozpoet jako celek sice kladl vysok nroky na koordinaci prce Komise, Rady a Parlamentu, ale souasn psobil ve prospch vt rozpotov stability Spoleenstv. Odhodln nove zvolenho Parlamentu bezezbytku vyuvat svch pravomoc se projevilo tak v rmci aplikace tzv. konzultan procedury, kter Parlamentu zajiovala nepm vliv na legislativn proces. Evropsk parlament zaal v maximln mon me vyuvat skutenosti, e Rada byla povinna konzultovat s Evropskm parlamentem konkrtn body smluv. Akoliv tato monost nenabzela Parlamentu pm podl na legislativnm procesu, stala se poslze vznamnm ntlakovm prostedkem ve vzjemnch vztazch Rady a Parlamentu.5
11.1.5.2. Evropsk parlament a Slavnostn prohlen o EU

Osmdest lta znamenala pro Evropsk parlament obdob nejvtch zmn. Bylo to tak obdob aktivn asti Parlamentu na procesu revize cel institucionln soustavy, vetn krok, kter vedly k poslen jeho postaven pedevm v legislativn oblasti. Zahjenm dlouhho procesu, jeho vyvrcholenm byla prvn veobecn revize primrnho prva uskutenn v JEA, bylo pijet politickho prohlen s oznaenm Slavnostn prohleni o Evropsk unii, kter bylo ve dnech 17.-19. ervna 1983 schvleno na summitu Evropsk rady ve Stuttgartu.
11.1.5.2.1. prava vztahu k Rad

Z hlediska Evropskho parlamentu byla hlavnm pnosem tohoto dokumentu prava vztah v trojhelnku Rada, Komise a Parlament. Dosud toti byly zpsoby komunikace a stanoven odpovdnost ve vzjemnch vztazch v rmci tohoto trojhelnku ve vrazn nerovnovze. Pedevm vztah Rady a Evropskho parlamentu byl poznamenn faktem, e lnek 140 Smlouvy o EHS dval Parlamentu prvo vznet dotazy pouze vi Komisi, ale nikoliv ji smrem k Rad. Vzhledem k Rad neml Parlament naprosto dn pravomoci, ale naopak ji byl povinen vyslechnout, poskytnout j vyjden a akceptovat jej ptomnost na zasednch. Tato situace, kdy byla Rada uzavenm orgnem bez povinnosti reagovat na poadavky dalch subjekt institucionln soustavy Spoleenstv, nebyla pro Evropsk parlament pijateln. V praxi vedla absence stanovench pravidel komunikace mezi obma orgny k slab kooperaci, co se

opakovan projevilo napklad pi pprav rozhodnut o pmch volbch. Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu tento nesoulad zmrnilo. Obsahovalo toti zvazek Rady odpovdat na dotazy kladen Evropskm parlamentem, co melo vst ke sbliovn stanovisek obou orgn. Soust stuttgartsk deklarace byl tak pokus o eliminaci nsledk mncho se pedsednictv v Rad, kde se stdaly stty
11. Evropsk parlament

273

s odlinmi prioritami, vyjednvacmi monosti a strategiemi. Tento problm dokument eil ustanovenm, e Rada ministr bude informovat Parlament o svch clech a harmonogramu sv innosti vdy po kadm summitu Evropsk rady.
11.1.5.2.2. Zmny postaven vi Komisi

Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu pineslo pro Evropsk parlament zmnu tak v jeho vztahu ke Komisi. pravy se soustedily pedevm na nesoulad v odpovdnosti Evropskho parlamentu za psoben Komise. Parlament do t doby sice mohl na zklad smluv jako jedin orgn Spoleenstv Komisi odvolat, ale neml dn vliv na jej zvolen. Volba Komise byla dosud vhradn v kompetenci Rady. Teoreticky proto mohlo dojt k situaci, kdy by byla Parlamentem odvolan Komise lenskmi stty znovu uvedena do adu. Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu proto v otzce nominace pedsedy Komise zavedlo povinnou konzultaci Rady s Evropskm parlamentem. Jednalo se sice jen o dl zmnu, ale ta znamenala potek pozdjho penesen kompletn odpovdnosti za sloen a psoben Komise na Evropsk parlament. Soust prohlen bylo tak vytvoen podmnek pro zapojen Evropskho parlamentu do bod projednvanch v rmci EPS, o nich ml bt Parlament nadle informovn. Pijet Slavnostnho prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu znamenalo pro celou institucionln soustavu zsadn zmny. Tyto zmny se vak odehrly pouze v rovin politick dohody a nikoliv v primrnm prvu. Evropsk parlament zstval i nadle pouze kontrolnm orgnem s konzultativn funkc, co neodpovdalo ambicm mnoha jeho len podporovat vvoj Spoleenstv smrem k supranacionlnmu modelu.
11.1.5.3. Reformn nvrhy

Tento pro Evropsk parlament neuspokojiv stav vyvolval celou adu prore-formnch aktivit. Pravdpodobn nejznmj nvrhy jsou spojeny s psobenm tzv. Krokodlho klubu" vedenho od roku 1980 profederln orientovanm lenem Evropskho parlamentu a bvalm lenem Komise Altierem Spinellim. Vchodiskem reformnch snah Krokodlho klubu byl Spinelliho kritick postoj k evropskm institucm, kter vyjdil mj. takto: ... mme Komisi, kter slibuje vznamn programy, ale pak se ani neodv je vypracovat, protoe se boj, e by nebyly pijaty. Mme Evropskou radu, kter vytyuje skvl cle a pak umouje Rad ministr, tm vzm desti odlinch nrodnch zpsob uvaovn, tyto cle zatemnit a nechat je se rozplynout. Mme Parlament slavnostn pijmajc velkolep rezoluce o hladu, o vlastnch zdrojch, o lepm fungovn stvajcch instituc

atd., kter se pak ale mus smit s tm, e jeho rezoluce jsou ignorovny a nikdy nevejdou v platnost. To jsou pesn ty dvody,274
Evropsk unie

kter nutn vyaduj reformu Spoleenstv a k nmu jistm zpsobem afiliova-nch instituc politick spoluprce a EMS." (Salmon, Nicoll 1997: 175) Spinelliho skupina usilovala o vypracovn reformy smluv, kter by umonila prosadit s podporou delegt Evropskho parlamentu a nsledn nrodnch parlament koncepci nadnrodn politick unie. (Corbett 2001: 145) V rmci Vboru pro institucionln otzky Evropskho parlamentu byl vypracovn tzv. Nvrh smlouvy o Evropsk unii, kter pedstavoval kompletn projekt politick unie. K hlasovn v Evropskm parlamentu byl tento nvrh pedloen 14. nora 1984. Z hlediska Parlamentu byla pravdpodobn nejvznamnj pedpokldanou zmnou modifikace legislativnho procesu. Komise by i nadle zstvala inicitorem legislativy, ale sv legislativn nvrhy, kter mly bt sjednoceny do modelu smrnice", mla pedvat pmo Evropskmu parlamentu. Ten by pot sdlel v rmci pesn danch a asov limitovanch krok rozhodovac pravomoc s Radou. Principem dalch fz navrhovanho legislativnho procesu byl pedpoklad, e Evropsk parlament bude schopen v dalch navazujcch kolech jednn prosadit rozhodnut, kter budou v souladu s nzorem Komise, ale pitom bude dostaovat, bude-li s nimi souhlasit vtina lenskch zem. (Corbett 2001: 165) Projekt poadoval tak adekvtn poslen pravomoc Komise a realizaci dalch krok, je by umonily vt vymahatelnost evropskho prva. Soust pedpokldanho modelu byl rovn rozvoj agendy zahranin politiky a bezpenosti, z n byl v rmci Spoleenstv prozatm Evropsk parlament vylouen. Specifikem Nvrhu smlouvy o Evropsk unii byl lnek 82, kter obsahoval ustanoven umoujc pijmout revizi smluv jinm zpsobem, ne jak to vyadoval v tto dob platn lnek 236 Smlouvy o EHS. Clem Vboru pro institucionln otzky, a pedevm samotnho Spinelliho, bylo toti zabrnit zablokovn reformnho procesu podle zmiovanho lnku 236, kter vyadoval schvlen revize smluv vemi lenskmi stty. Nvrh smlouvy o Evropsk unii proto navrhoval schvlen textu pouhou" vtinou lenskch stt, piem tato vtina by musela souasn reprezentovat dv tetiny populace Spoleenstv. Projekt iniciovan Spinellim zskal znanou podporu ze strany zjmovch skupin a byl dky volbm do Evropskho parlamentu v roce 1984 iroce popularizovn tak na rovni nrodnch parlament a u veejnosti.7 Pesto se nakonec nepodailo jeho prosazen. Tento ambicizn federln orientovan projekt se stal pouze jednm z nejvznamnjch podnt pro ppravu institucionlnch zmn, kter se poslze uskutenily pijetm JEA. 11.1.6. Evropsk parlament po pijet Jednotnho evropskho aktu Nvrh smlouvy o Evropsk unii z roku 1984 naznail pedstavy velk sti pro-federln orientovanch poslanc Evropskho parlamentu o reform evropskch instituc. Dalekoshl ambice federalist nebyly mezivldn konferenc

11. Evropsk parlament

275

z roku 1985 a nslednm pijetm JEA z 28. nora 1986 zcela naplnny, i kdy JEA bezesporu znamenal jeden z vznamnch posun v pravomocch Evropskho parlamentu. Toto konstatovni plat jak pro samotn legislativn proces, tak i pro proceduru pijmni novch lenskch stt. Tak na prvn pohled s innost Evropskho parlamentu nesouvisejc nvrat k hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad ministr, kter je povaovn za pravdpodobn nejvznamnj zmnu zakotvenou v JEA, ml pro Parlament rovn dalekoshl dsledky. ir uplatnn kvalifikovan vtiny v Rad toti znamenalo zveni monosti pehlasovn nkterch lenskch stt. V JEA bylo proto v rmci komplexnho een souasn ustaveno poslen Evropskho parlamentu v legislativn oblasti. lenskm zemm tm mlo bt nabdnuto dal kolo" rozhodovacho procesu, kter melo umonit ochranu meninovch nzor na pd Evropskho parlamentu. 11.1.6.1. Zaveden procedury spoluprce Nov legislativn procedura zaveden JEA byla oznaena jako tzv. procedura spoluprce (kooperan procedura), (i. 7 JEA) Z hlediska Evropskho parlamentu ovsem v praxi nedolo ke splnn pvodnch pedstav o monosti zablokovn legislativnho znni, nebo ppadn o prosazen parlamentnho stanoviska vi Rad. Pesto, ve srovnn s konzultan pozic, znamenala tato legislativn procedura vznamn posun. Nov kooperan procedura obohatila pvodn pravomoc oddlit pijet rozhodnut o monost pmho pedkldn pozmujcch nvrh Rad. Tato zmna proto ovlivnila nejen vztahy mezi Radou a Evropskm parlamentem, ale tak kontakty Parlamentu a Komise, protoe taje meditorem celho legislativnho procesu. 11.1.6.2. Poslen kompetenc Vznam JEA pro Evropsk parlament vak zdaleka nekonil u zaveden nov kooperan procedury. Postaven Parlamentu bylo upevnno rovn v otzce pijmn novch len a v rozhodovn o mezinrodnch zvazcch Spoleenstv. Tyto oblasti, v nich do pijet JEA stail jednomysln souhlas Rady, byly upraveny smrem k rovnocennmu postaven Evropskho parlamentu a Rady. (i. 8 JEA) 11.1.7. Evropsk parlament ve Smlouv o EU Smlouva o EU, kter byla vypracovna v prbhu mezivldn konference zahjen v roce 1990, obsahovala pedpoklad, e rozen aktivit Unie do dvou novch pil pomyslnho maastrichtskho chrmu umouje prohloubit postaven Evropskho parlamentu v rmci I. pile, kterm se stala Smlouva o ES.8 V oblasti II. a III. pile nezskal Evropsk parlament dn vznamn prvo-276
Evropsk unie

moci. Rada se ve Smlouv pouze zavzala brt jeho postoje nleit do vahy". 11.1.7.1. Zavedeni procedury spolurozhodovn Podpis Smlouvy o EU byl proto pro Evropsk parlament, kter se v prbhu mezivldn konference stal vznamnm oponentem pilov koncepce smlouvy, opt uritm zklamnm. Pokud vak pijat zmny nebudeme srovnvat s ambiciznm federalistickm projektem z roku 1984, pak musme

objektivn konstatovat, e tato reforma primrnho prva pinesla z hlediska kompetenc pro Parlament vznamn zisky. lensk stty se rozhodly zvit vliv Evropskho parlamentu v procesu pijmn rozhodnut zavedenm novho postupu, tzv. procedury spolurozhodovni, kter bv nkdy oznaovna jako tzv. parlamentn veto. (i. 189b Smlouvy o ES) Podstatou tohoto postupu, na rozdl od ji tehdy fungujc procedury spoluprce, bylo to, e Parlament mohl ve vybranch polokch nejenom sbliovat sv stanoviska s Radou, ale dokonce v ppad nesluitelnch postoj zabrnit schvlen aktu. Vsledkem rozhodovacho procesu, pi nm dojde k uplatnn procedury spolurozhodovn, proto mohou bt pouze takov akty, u nich je shodn stanovisko Rady a Evropskho parlamentu. 11.1.7.2. Dal poslen postaven Parlamentu Smlouva o EU dle rozila oblasti, v nich je mono pouit proceduru spoluprce, co ve spojen s tzv. parlamentnm vetem uinilo z Parlamentu vznamnho aktra procesu pijmn legislativy v I. pili. Smlouva o EU rovn Evropskmu parlamentu umonila vytvet vyetovac vbory a zkoumat realizaci prva v EU, Zsadn zmnou proti Smlouv o EHS - i s ohledem na politick zvazek Slavnostn deklarace o Evropsk unii ze Stuttgartu - bylo zakotven prva Evropskho parlamentu bt konzultovn pi nominaci pedsedy Komise, a pedevm prvo hlasovat o konenm personlnm sloen tohoto orgnu, (i. 158 Smlouvy o ES) Toto ustanoven bylo dalm vznamnm posunem na cest k pevzet pln politick odpovdnosti Evropskho parlamentu za jmenovn Komise a za jej psoben ve funkci, Smlouva o EU bv interpretovna tak jako krok smujc k poslen vazeb mezi evropskmi institucemi a obany. Dvody pro toto tvrzen bvaj spatovny nejenom v nov ustavenm obanstv Unie, ale tak v zakotven petinho prva vi Evropskmu parlamentu a v zaloen instituce ombudsmana, kter je volen Parlamentem."
11. Evropsk parlament

277

11.1.8. Evropsk parlament po pijet Amsterodamsk smlouvy 11.1.8.1. Rozen a zjednoduen procedury spolurozhodovn Vyvrcholen tendence k posilovn Evropskho parlamentu v rmci legislativnho trojhelnku Komise, Rady a Parlamentu, pedstavuje Amsterodamsk smlouva, kter vstoupila v platnost I. kvtna 1999. V rmci Amsterodamsk smlouvy sice nebyla stanovena dn nov procedura, ale ji existujc mechanismus spolurozhodovn byl aplikovn na ir okruh otzek a vznamn zjednoduen. Spolurozhodovn bylo uplatnno ve sfrch podlhajcch dve procedue spoluprce, kterou v kvantitativnm smyslu tm nahradilo (toto konstatovn plat nap. pro politiku v oblasti zamstnanosti, ivotnho prosted nebo ochran spotebitele). Ke zjednoduen dolo proto, e bylo uputno od tetho ten, m se zrychlilo projednvn v ppadech, kdy Parlament zaujm k pedloze odmtav stanovisko, (i. 251 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 11.1.8.2. Zmny ve vztahu ke Komisi

Postaven Evropskho parlamentu po pijet Amsterodamsk smlouvy je zajmav tak z toho hlediska, e byla vyeena otzka nesouladu mezi odpovdnost a pravomocemi Parlamentu ve vztahu ke Komisi. Amsterodamsk smlouva nahradila dosud platnou konzultaci Evropskho parlamentu p nominaci pedsedy Komise procesem pmho schvalovn, (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pozornost na Evropsk parlament je po Amsterodamsk smlouv upena tak vzhledem k nov zaveden monosti sankcionovat lensk zem pi neplnn zkladnch pravidel a hodnot EU. (i. 6 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V postupu proti lenskmu sttu poruujcmu pravidla toti pln Evropsk parlament lohu pojistky", a to dky vysokmu limitu pi hlasovn (toton s limitem pro odvoln Komise), kter je nutn pro pijet sankc, (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 11.1.8.3. Omezen potu poslanc V prbhu mezivld konference, kter byla ukonena Amsterodamskou smlouvou, se tak jako aktuln otzka ukzalo nalezen een kapacitnch otzek Evropskho parlamentu. Proto se na nvrh parlamentu vloilo do smluv omezen rstu jeho len na maximln hranici 700 poslanc. Toto rozhodnut vak poslze - vzhledem k plnovanmu rozen - ztratilo na aktulnosti, (i. 189 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pehled rozdlen kesel do Evropskho

parlamentu v prbhu jeho historickho vvoje ukazuje tabulka . 21.

278 Evropsk unie Tabulka 21: Rozdlen kesel v Evropskm parlamentu 1952-1999 lensk stt Spolen ESUO Pask smlouva 1952 Nmecko Francie Itlie Nizozemsko Belgie Lucembursko Velk Britnie Dnsko Irsko ecko 18 18 18 10 10 4 Evropsk Evropsk parlament mdn msk Prvn smlouvy 1957 36 36 36 14 14 6 shromdn shroDruh Tet tvrt

rozen rozen rozen rozen 1973 1981 1986 1995 36 36 36 14 14 6 36 10 10 81 81 81 25 24 6 81 16 15 24 81 81 81 25 24 6 81 16 15 24 99 87 87 31 25 6 87 16 15 25

panlsko Portugalsko vdsko Rakousko Finsko Celkem 78 142 198 434

60 24

64 25 22 21 16

518

626

Zdroj: Wcstlakc 1994: 260; I. 190 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.

11.2. STRUKTURA 11.2.1. Volby do Evropskho parlamentu 11.2.1.1. sil o vytvoen jednotnho volebnho systmu

Otzku jednotnho volebnho systmu do evropskho parlamentnho orgnu diskutuj lensk stty Spoleenstv ji prakticky od zaloen prvnho spoleenstv ESUO, kdy byla tato alternativa poprv zmnna.10 V navazujc Smlouv o EHS bylo Shromdn poveno vypracovnm nvrhu, kter by umonil volby s veobecnm hlasovnm podle jednotnho du ve vech lenskch sttech", (i. 138 Smlouvy o EHS)
11. Evropsk parlament

279
11.2.1.1.1. Dehousseova zprva

Shromdn, kter usilovalo o prosazen nejenom pmch, ale tak jednotnch voleb, se snailo reagovat na tuto vzvu tm okamit. U 17. kvtna 1960 byla pedloena tzv. Dehousseova zprva, kter navrhovala variantu s pmou volbou 2/3 poslanc, piem zbyl 1/3 len Shromdn mla bt i nadle nominovna nrodnmi parlamenty, co by zaruovalo trvalou podporu ze strany nrodnch parlamentnch orgn. V pedloze z roku 1960 bylo prosazovno schvlen jednotnho volebnho systmu ve spolenm vboru Rady a Shromdn. Tm se nvrh liil od lnku 138 Smlouvy o EHS, kter pedpokldal jednomysln souhlas Rady a nsledn pijet pedlohy v souladu s stavnmi pedpisy jednotlivch lenskch stt. V Rad se vak nvrh nepodailo schvlit, a to pedevm vzhledem k souasnm nvrhm na transformaci ES, kter byly poslze v roce 1962 pedstaveny v podob tzv. Fouchetovch pln. Potebnho jednomyslnho souhlasu v Rad nemohlo bt dosaeno pro odpor Francie, kter pm volby chpala jako poslen nadnrodnho smovn Spoleenstv. Evropsk parlament se pozdji pokusil zabrnit stlmu odsunovn otzky pmch voleb. Proto upozornil v beznu 1969 Radu na monost podn aloby proti Rad za neinnost podle lnku 175 Smlouvy o EHS. Rada na to reagovala tm, e okamit povila analzou spolenho volebnho systmu COREPER. (Westlake 1994: 76-77)
11.2.1.1.2. Patijnova zprva

Nsledujcm pokusem Evropskho parlamentu dostt zvazku prosadit jednotn volebn systm bylo rozhodnuti z roku 1973 o vypracovn dal analzy. Jejm vsledkem byla tzv. Patijnova zprva, kter byla publikovna 14. ledna 1975. Tento dokument oddlil otzku pmch voleb od jednotnho volebnho systmu a souasn obsahoval nvrh konkrtnho data pmch voleb (prvn sobotu v

kvtnu 1978). Evropsk rada reagovala na tento poadavek Evropskho parlamentu na svm zasedn 12.-13. ervna 1976 prohlenm, e podpo pm volby v nejblim monm termnu.
11.2.1.1.3. Seitlingerova zprva

Prvn pm volby do Evropskho parlamentu se konaly 7. a 10. ervna 1979 podle volebnch systm, kter si autonomn zvolily jednotliv lensk stty. Uskutenn pmch voleb ovem nijak neoslabilo sil Evropskho parlamentu prosadit jednotn volebn model. Proto ti roky po prvnch pmch volbch pedloil Evropsk parlament 10. bezna 1982 nov nvrh, tzv. Seitlingerovu zprvu. Tento projekt pedpokldal uskutenn voleb do Evropskho parlamentu na zklad propornho volebnho systmu s uitm Hondtovy formule" pi rozdlovn mandt. Nvrh Evropskho parlamentu souasn potal s monost stanoven 3-5 % vstupn hranice pro zisk parlamentnch mandt.12 V ppad280
Evropsk unie

Seitlingerovy zprvy a ani pi projednvn jej novely z roku 1984 (s nzvem Bockletova zprva) vak nebylo v Rad ministr dosaeno potebnho jednomyslnho souhlasu. (Westlake 1994: 81)
11.2.1.1.4. De Guchtova zprva

Rozhodnut o vypracovn dalho nvrhu jednotnho volebnho systmu bylo v Evropskm parlamentu pijato bezprostedn po evropskch volbch v roce 1989. Vsledkem tohoto sil bylo pijet tzv. de Guchtovy zprvy z 10. jna 1991. Tento nvrh se od pedchzejcch liil tm, e se snail zohlednit princip subsidiarity,13 na nj byl v t dob optovn kladen draz, co se projevilo i v prbhu mezivldn konference ukonen pijetm Smlouvy o EU. Jednotn volebn systm se z hlediska subsidiarity jevil jako zsah do vnitnch zleitost zem, dokonce mohl bt interpretovn jako krok zbyten zasahujc do tradic a podoby politickch systm lenskch stt. De Guchtova zprva proto navrhovala kompromis, kter by byl v souladu jak s kolem pijet jednotnho volebnho systmu, tak souasn i s principem subsidiarity. Podstatou nvrhu byla proto teze, e budou vypracovna spolen pravidla pouze ve vybranch aspektech voleb. (Westlake 1994: 81)
11.2.1.1.5. Druh a tet de Guchtova zprva

De Guchtova zprva byla nsledn pijata jet ve dvou modifikacch. Prvn z nich z 10. ervna 1992 se zabvala principem pidlovn kesel jednotlivm zemm.14 Dve ne byla publikovna tet verze de Guchtova nvrhu, se vak problematika jednotnho volebnho systmu opt stala pedmtem zkoumn ESD. Liberln demokratick strana Velk Britnie se 14. nora 1992 pokusila alovat Evropsk parlament za neplnn smluv podle lnku 175 Smlouvy o ES. Akoli Evropsk soudn dvr nrok liberl na oteven soudnho sporu proti Evropskmu parlamentu ve svm rozhodnut z 10. ervna 1993 neuznal, stala se tato kauza dalm impulsem k jednn o jednotnm volebnm systmu. V bezprostedn reakci na pokus o oteven soudnho sporu pijal toti Evropsk parlament za podpory vtiny politickch frakc dne 10. bezna 1993 tzv. tet de Guchtovu zprvu. (Nicoll, Salmon 2001: 91) Jejm specifikem byla snaha o zohlednn skutenosti, e jednotn volebn systm je v nkterch svch aspektech pedevm nepijateln pro Velkou Britnii, kter jako jedin na rozdl od ostatnch

lenskch stt Spoleenstv pouvala vtinov volebn systm s jednomandtovmi okrsky. Nov nvrh Evropskho parlamentu sice optovn akcentoval proporn systm, ale umooval Velk Britnii organizovat volby 2/3 poslanc na zklad vtinovho systmu v jednomandtovch obvodech. Tet de Guchtv nvrh souasn znovu pedpokldal irok spektrum monost v otzce procentulnch barir pro vstup do Parlamentu, v otzce preferennch hlas a ponechval oteven prostor pro adu dalch regionlnch prav.15
11, Evropsk parlament

281 Evropsk parlament pedloil tento nvrh Rad v prvn polovin roku 1993, kdy ve Spoleenstv probhala ratifikace Smlouvy o EU. Komplikace v ratifikanm zen o Smlouv o EU pozdrely tak hlasovn o de Guchtov nvrhu, kter u proto z asovch dvod nebylo mono aplikovat na volby konan v ervnu 1994. (Westlake 1994: 82) Smlouva o EU do znan mry diskusi o jednotnm volebnm systmu zmnila, resp. ji posunula do jin roviny. Na jedn stran byl ve smlouvch zdraznn princip subsidiarity, kter z sti zpochybuje nutnost zaveden jednotn procedury, a pi jeho dsledn aplikaci na tuto otzku by mlo smysl usilovat pouze o dostatenou koordinaci voleb. Na stran druh Smlouva o EU revidovala pvodn lnek 138 Smlouvy o EHS, kter vyzval k pijet jednotnho volebnho systmu. Podle novho znn bylo nyn pijet volebnho systmu krom jednomyslnho souhlasu Rady podmnno tak schvlenm Evropskho parlamentu. Evropsk parlament se tm pesunul z pozice navrhovatele do pozice orgnu, kter spolurozhoduje o modelu volebnho systmu, co znamenalo poslen jeho odpovdnosti za een tto otzky.
11.2.1.1.6. Nmeck nvrh z roku 1996

Navzdory principu subsidiarity byla otzka jednotnho volebnho systmu aktuln tak v prbhu mezivldn konference zahjen v roce 1996. V tto dob oivila nvrh volebnho systmu nmeck reprezentace, kter z 22. jna 1996 pedloila nvrh vychzejc z tet verze de Guchtovy zprvy z roku 1993. Rada se nicmn na nvrhu neusnesla a rozhodla se pouze modifikovat odpovdajc lnky smlouvy. V Amsterodamsk smlouv byla vzva k vypracovn jednotnho volebnho systmu modifikovna nsledujcm zpsobem: Evropsk parlament vypracuje nvrh na volby se veobecnm pmm hlasovnm konan ve vech lenskch sttech jednotn, nebo podle zsad spolench vem lenskm sttm." (i. 190 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
11.2.1.1.7. Nvrh Evropskho parlamentu z roku 1998

Smlouva tedy modifikovala nroky kladen na jednotn volebn systm a v podstat otevela cestu takovm eenm, kter se podobaly tetmu de Guchtovu nvrhu. V reakci na pijet Amsterodamsk smlouvy a pedevm pot, co dolo ke zmrnn negativnho stanoviska Velk Britnie k pomrnmu systmu po nstupu labourist do vldy v roce 1997, byla v Evropskm parlamentu zahjena dal z diskus o principech jednotnch voleb. (Nicoll, Salmon 2001: 91) V rmci tchto jednn byla

pozornost upena na variantu plonho pouit pomrnho volebnho systmu s volitelnou procentuln klauzul brnc vstupu mench subjekt do Parlamentu.16 Konkrtn koncepci vypracoval Evropsk parlament 15. ervence 1998. Parlament v n navrhl, aby

byly evropsk volby ve vech zemch konny na zklad

282
Evropsk unie

propornho volebnho systmu, s volebnmi obvody, kter nebudou ohroovat sm princip pomrnho zastoupen a vazbu poslanc na volie, ale kter budou souasn ureny s ohledem na specifika jednotlivch zem. Draz byl kladen na zachovn evropskho principu reprezentace, co znamen, e v ppad vytvoen vce volebnch obvod na zem sttu poslanci budou nadle zastupovat obany EU a nikoliv dan obvody. Zvaovalo se rovn, e urit procento poslanc bude voleno ve volebnm obvodu tvoenm zemm cel EU. Model pedpokldal maximln 5 % klauzuli pro vstup do Parlamentu, monost preferennch hlas a ppadn i stanoven stropu na volebn vdaje, ve v zvislosti na rozhodnut jednotlivch zem. Soust nvrhu byla tak nekompatibilita mandt zskanch v nrodnch volbch a v evropskch volbch.
11.2.1.2. Pekky pro zaveden jednotnch voleb 11.2.1.2.1. Britsk vhrady

Neschopnost lenskch stt doshnout v otzce jednotnho volebnho systmu shody, m sv piny pedevm v odlinch volebnch systmech uvanch tradin ve Velk Britnii a v Irsku a v dlouholetm pesvden britskch politik, e by jejich volebn mechanismus nemel bt vraznji modifikovn ani pro volby do Evropskho parlamentu. Velk Britnie pouvajc na nrodn rovin jednoduch vtinov systm byla po dlouhou dobu nejsilnjm odprcem vech navrhovanch variant propornho systmu. Proporn systm s vce mandtovmi obvody povaovala za model, kter umouje pouze nedostaten kontakt s volii. Hlavn proud polemiky s tmto zkladnmu britskm argumentem se sousteoval na specifika voleb do Evropskho parlamentu. Bylo poukazovno na to, e evropsk volby jsou zaloeny na pesn stanovenm potu kesel, a tm i limitovanm poctu obvod, jejich velikost pi jakmkoliv rozloen zdaleka pesahuje mtka bnch volebnch obvod v lenskch sttech. Proti britskmu stanovisku byl proto pouvn argument, e zachovn pm vazby mezi voliem a poslancem nen schopen pi volbch do Evropskho parlamentu zachovat dn z volebnch systm. Stejn tak bvalo poukazovno na to, e nejastj vhrada vznen vi pomrnmu systmu, toti e zpsobuje

rozttnost politickho spektra, nem vzhledem ke specifickmu postaven Parlamentu v evropskm institucionlnm schmatu sv opodstatnn.17 Po nstupu labouristick vldy ve Velk Britnii v roce 1997 ovem byla tato hlavn pekka unifikace volebnch princip v zsad odstranna. Velk Britnie toti po dlouhch diskusch pijala volebn zkon o volbch do Evropskho parlamentu, kter je zaloen na pomrnm principu hlasovn. Zkon, akoliv byl pvodn nkolikrt odmtnut Horn snmovnou a nikdy nedoshl irho souhlasu nap politickm spektrem, byl v Doln snmovn odhlasovn v 14. ledna
11. Evropsk parlament 283

1999 a jet tho roku byl aplikovn pi volbch do Evropskho parlamentu. (Mather 2001: 215) 11.2.1.2.2. Jednotn volebn systm a princip subsidiarity Za velmi zvanou vhradu vi zaveden jednotnho volebnho systmu do Evropskho parlamentu je nutno povaovat ji zmnnou otzku subsidiarity. Jak jsme ji uvedli, me bt toti poadavek jednotnch evropskch voleb chpn s ohledem na princip subsidiarity jako ovlivovn vnitnch zleitost zem. V tto souvislosti byla za vznamn faktor, kter rovn ovlivnil diskusi o jednoznanch vhodch jednotnho volebnho systmu pro evropsk volby, povaovna zmna volebnho systmu v Itlii v roce 1994. Nahrazen klasickho propornho zastoupen vtinovm systmem v lensk zemi EU se toti stalo jednm z argument odprc jednotnho propornho systmu. A konen zeteln vliv na oslaben sil o zaveden jednotnho volebnho systmu mlo a m plnovan rozen EU. Podobn jako byly odsouvny ped rokem 1995 institucionln zmny v souvislosti s pipravovanm severnm" rozenm, stala se i pprava na vstup kandidtskch zem SVE podntem k odloen unifikace volebnho systmu.
11.2.1.3. Volebn systm (systmy)

V dlouholetm sil o zaveden jednotnho volebnho systmu se podailo dospt do situace, kdy jsou evropsk volby v lenskch sttech EU organizovny na zklad pomrnho mechanismu,IM ppadn podle principu jednojmennho penosnho hlasovn.l4
11.2.1.3.1. Rozdly v jednotlivch lenskch zemch

Volebn systmy se nicmn li ve zpsobu perozdlovn mandt ve druhm skrutiniu, kde vtina zem pouv Hondtovu formuli jistm zpsobem upednostujc vt politick subjekty. Jak je patrn z tabulky . 22, lensk stty vykazuj rozdly tak z hlediska procentulnho prahu pro vstup do Evropskho parlamentu; v nkterch zemch se uzavrac klauzule nevyskytuje vbec, v jinch dosahuje 5 %. V rmci Unie se tak meme setkat s celm spektrem kandidtnch listin od psn vzanch, pes monost preferennch hlas, a k pm volb kandidta v ppad irskho penosnho hlasovn. Odlin podmnky maj v jednotlivch lenskch zemch nezvisl kandidti, pro n jsou stanoveny rozdln velik kauce a definovn rzn poet nutnch podpis pro pijet kandidatury. Naopak shodn je ve vech zemch stanovena vkov hranice aktivnho volebnho prva: astnit se voleb mohou oban star 18 let. (Westlake 1994: 84-86)

Jist obte pi komparaci vsledk voleb do Evropskho parlamentu jsou spojeny s odlinm ustanovenm volebnho prva v jednotlivch lenskch284
Evropsk unie

sttech. V tomto ohledu vybouj pedevm ecko, Belgie, Lucembursko a Itlie, 20 kde je ast na volbch zkonem stanovena jako povinn.
Tabulka 22: Volebn prvo a volebn systmy do Evropskho parlamentu v zemch EU
Stt Poe Vk mst prva aktivn/ Belgie Dnsko Finsko Francie Irsko Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie 25 pasivn 18/21 18/18 18/18 18/23 18/21 18/25 18/21 18/18 18/18 18/18 18/19 18/21 18/18 18/18 18/21 pomrn pomrn pomrn pomrn penosn 87 6 99 31 25 21 25 64 22 87 pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn pomrn Sev. oteven oteven oteven psn vzan kandidtnch listin oteven voln psn vzan oteven psn vzan oteven psn vzan psn vzan voln 5 1 1 1 1 1 1 1 1 ne ne 5 % celosttn ne ne 4 % celosttn ne ne 4 % celosttn ne 3 1 4 1 bez 4 ne ne ne 5 % celosttn ne Volebn Forma Volebn Volebn volebnho systm kandidtnch listin obvody klauzule

16
16 87 15

jednojmenn hlasovn

psn vzan Sev. 12

Irsko: Irsko: bez kandid.

jednojmenn listin penosn hlasovn Zdroj: Europawahlrcchl. URL: <http://www.wahlrccht.de/ausland/curopa.htm>

11.2.1.3.2. Termny voleb

lensk stty vykazuj tak vznamn rozdly v termnu voleb. Na zklad svch zvyklost preferuj rzn volebn dny, konkrtn tvrtek a nedli.21 Evropsk volby jsou proto organizovny vdy v rozmez 4 dn ve druhm tdnu v ervnu. Centrln ji nen koordinovno asov omezen pstupu do volebnch mstnost, zsady pro organizaci volebn kampan a ani podmnky zveejovn volebnch przkum.

r
11. Evropsk parlament

285

11.2.1.4. Vznam voleb

11.2.1.4.1. Motivace voli

Volby do Evropskho parlamentu zstvaj z hlediska pozornosti mdi, politickch subjekt a hlavn voli ve stnu nrodnch parlamentnch voleb. (Franklin 1996; 190) Reif a Schmidt proto volby do Evropskho parlamentu oznauj za druhoad nrodn volby". (Franklin 1996: 189) Volby do Evropskho parlamentu navc vykazuj mnoh interference s nrodnmi volbami, a u to jsou volebn vsledky, ast voli a akcentovan tmata, kter se ve vtin ppad tkaj nrodnch a nikoliv evropskch otzek. Jednm z dkaz vazeb mezi nrodnmi a evropskmi volbami je tak fakt, e volby do Evropskho parlamentu jsou velkou st voli chpny jako monost, jak signalizovat nespokojenost se stvajc nrodn politickou reprezentac.22 Tento trend nepmo dokazuj daje v tabulce . 23 zachycujc celkov rostouc poet voli, kte se rozhoduj odlin v nrodnch a evropskch volbch.
Tabulka 23: Procento voli, kte volili odlin v nrodnch a evropskch volbch (1989, 1994) Zem Belgie Dnsko Francie Nmecko Britnie ecko Irsko Itlie Lucembursko Severn Irsko Nizozem Portugalsko panlsko
Zdroj: Franklin 1996: 194.

1989 12,6 35,4 27,2 11,8 13,0 8,1 28,7 19,7 15,0 13,7 12,4 9,7 22,2

1994 18,5 42,9 40,8 14,2 16,0 12,4 23,8 20,7 14,3 19,4 19,6 12,7 12,5

11.2.1.4.2. Volebn ast

V souvislosti s volbami do Evropskho parlamentu se pravdpodobn nejvce diskutovanou otzkou stala neustle klesajc ast voli. V prvnch pmch volbch v roce 1979 mlo tehdejch devt lenskch zem vcelku 68 % volebn\
286
Evropsk unie

ast, v roce 1984 to bylo 61 % a v roce 1999 dosahovala prmrn ast v patncti lenskch zemch u pouze 48 % oprvnnch voli. Volebn ast pi volbch do Evropskho parlamentu se pirozen li v jednotlivch lenskch sttech EU. Mezi rozhodujc faktory pat nejenom ve zmnn zkonn prava volebn povinnosti, ale tak dlka lenstv jednotlivch zem, vrazn proevropsk nebo ppadn zdrenliv postoj vld k dalmu vvoji evropsk integrace a v neposledn ad tak zkuenosti zem s lenstvm ve Spoleenstv.23 Z tohoto hlediska nepekvapuje, e k zemm s tradin nejni volebn ast pat Velk Britnie, piem nejmenmu zjmu britskch oban se tily posledn volby v roce 1999, kterch se

zastnily jen 23 % oprvnnch voli. Naopak k zemm s vysokou volebn ast, kter souasn nespadaj do kategorie stt s povinnost volit, nle nap. panlsko, kde byla pi evropskch volbch v roce 1999 dosaena volebn ast 64,3 %.
Tabulka 24: Volebn ast ve volbch do Evropskho parlamentu v letech 1979-1999 {%)* lensk zem 1979 1984 1989 1994 1999 Zmna 1979-1999 Belgie3 Lucembursko3 Itlie ecko3 panlsko Irsko Dnsko Rakousko Francie Nmecko Portugalsko vdsko Finsko Nizozemsko Velk Britnie Prmr EU 91,4 88,9 85,5 78,6 92,2 87,0 89,9 77,2 68,9' 47,6 52,3 _ 56,7 56,8 72,2C 50,5 32,6 64,8 90,7 87,8 81,5 79,8d 54,8 68,3d 46,1 _ 48,7 62,4 51,3 47,2 36,2 62,9 90,7 90,0 74,8 79,9 59,6 37,0 52.5 68,0B 53,5 58,0 35,7 41,6B 58,0e 35,6 36,4 58,1 90,5 90,0 70,6 70,1 64,3 50,8 49,9 49,0 47,0 45,2 40,4 38,3 30,1 29,9 23,0 52,6 -0,9 +1,1 -14,9 -8,5 -4,6 -14,8 +2,1 -19,0 -13,7 -20,5 -31,8 -3,3 -27,9 -28,2 -9,6 -14,7

63,6 47,8 60,7 65,7 _ 58,1 32,6 67,3

azeno podle vsledk v roce 1999 * volby povinn,b volby se uskutenily v roce 1981,' volby se uskutenily v roce 1987,d veobecn volby se uskuteniiy icnt den,c volby se uskutenily v roce 1996 Zdroj: McCormick 1996: 151; Nicoll, Salmon 2001: 94.

11. Evropsk parlament

287

11.2.2. Poslanci Evropskho parlamentu 11.2.2.1. Poslaneck mandt 11.2.2.1.1. Dualita evropskho a nrodnho mandtu Specifick okruh problm pedstavuje v souvislosti s evropskmi volbami charakter mandtu poslance Evropskho parlamentu, kter je z politickho hlediska povaovn za voln a nekumulativn s funkcemi v rmci Spoleenstv. Nesluitelnost evropskho mandtu vak ji nen stanovena smrem k nrodnm parlamentnm tlesm a zastupitelskm sborm v nich politickch rovinch. Dualitu mandtu poslance Evropskho parlamentu s mandtem v nrodnm parlamentu formln odmt pouze Belgie, ecko a panlsko. (Westlake 1994: 80) Skutenost, zeje ve vtin zem tato alternativa zachovna, je nutno chpat jako pozstatek pvodnch vztah mezi nrodnmi parlamenty v lenskch zemch a Shromdnm ESUO. kter bylo tvoeno prv poslanci vyslanmi ze zastupitelskch sbor na rovni jednotlivch stt. Pestoe se tedy monost duality evropskho a nrodnho poslaneckho mandtu stle ve vtin zem zachovna, m jej vyuvn vzhledem k souasnm asovm nrokm na vkon poslaneck funkce v Evropskm parlamentu spe klesajc tendenci. Pro srovnn uveme, e v roce 1990 zastvalo dvoj mandt 6,5 % poslanc Evropskho parlamentu (Heidinger et al. 1994:

33), zatmco v roce 1994 to ji byla pouh 2 % zastupitel 24 (Corbett 2001: 78) a v listopadu 2002 disponovalo dvojm mandtem pouhch 16 poslanc (12 Ital a 4 z Velk Britnie).
11.2.2.1.2. Opakovan zskvn mandtu

Mnohem astjm jevem je naopak opakovan zskn mandtu v Evropskm parlamentu. Napklad 40 % britskch poslanc (z celkovho potu 81) zvolench v roce 1979 zastvalo svj ad jet v roce 1993. S podobnou situac se meme setkat tak u nmeckch zstupc: v roce 1993 zastvalo svj ad jet 26 poslanc zvolench v prvnch pmch volbch. Odlin situace je naopak u italsk poslaneck reprezentace, kde poslaneck mandt do Evropskho parlamentu opakovan zskalo pouze 7,5 % poslanc. (Westlake 1994: 105) Pokud se podvme na ppady opakovanho zskvn mandtu celkov, musme vak i zde konstatovat klesajc tendenci. daje naopak zeteln dokldaj nrst nov zvolench poslanc Evropskho parlamentu: v roce 1989 zskalo svj mandt poprv 40 % a v roce 1994 ji 57 % poslanc Evropskho parlamentu. (Corbett 2001: 68)
11.2.2.2. Profil evropskho poslance

Vzhledem k tomu, e pvodn sloen Evropskho parlamentu (shromdn) bylo zaloeno na principu delegace poslanc nrodnmi parlamenty, bylo mo-288
Evropsk unie

no v potku nalzt v jeho adch vysok podl len se zkuenostmi z vldnch, stranickch a/nebo poslaneckch funkc. Po zaveden pmch voleb do Evropskho parlamentu v roce 1979 ovem jejich poet kles. V roce 1979 mlo a 17 % poslanc zkuenosti z vldnch struktur, zatmco v roce 1994 to bylo ji jen 11 %. Podobn v roce 1979 mlo 45 % len Evropskho parlamentu za sebou vkon mandtu v nrodnch parlamentech, v roce 1994 ji podl poslanc s touto zkuenost klesl na 30 %.25 (Corbett 2001: 67)
11.2.2.2.1. Vztah k vlastn stran

Nicmn navzdory postupnmu rozvolovn vazeb poslanc Evropskho parlamentu na nrodn parlamenty v lenskch zemch, udruj ob skupiny zastupitel kontakty na rznch rovnch. Vazby mezi Evropskm parlamentem a parlamenty v jednotlivch sttech jsou posilovny prostednictvm kontakt specializovanch vbor Evropskho parlamentu s nrodnmi parlamentnmi vbory a dle dky permanentnmu spojen jednotlivch nrodnch" st politickch frakc s nrodnmi centrlami politickch stran. Intenzita vazeb poslanc Evropskho parlamentu na veden vlastni politick strany je ovem rzn a zvis na charakteru pslunho politickho subjektu. Vliv evropskch poslanc na domc politickou scnu proto me mt podobu pouze formlnho vystoupen na celosttnch konferencch, v jinch mn astch - ppadech je obvykl volba len Evropskho parlamentu do vkonnch orgn mateskch stran.
11.2.2.2.2. Vazby k nrodnm parlamentm (COSAC)

Vztahy mezi nrodnmi parlamenty a Evropskm parlamentem maj ovem tak vce i mn institucionalizovanou podobu. Pravdpodobn nejstar formou takto formalizo vnch kontaktuje tzv. Konference pedsedy Evropskho parlamentu a pedsed nrodnch parlament, jej prvn zasedn bylo svolno ji roku 1963. Na zklad iniciativy tohoto tlesa a ady dalch podnt byla 17. listopadu 1989 ustavena tzv. Konference vbor pro evropsk zleitosti (CEAC, Conference of European Affairs Committees, astji se pouv franc. zkratka COSAC, Conference des organes spcialiss dans les affaires communautaires). 26 Toto seskupen je sloeno ze zstupc Evropskho parlamentu a delegt jednotlivch nrodnch parlament, kte jsou asto z vbor zamench na evropskou integraci. Konference se setkv dvakrt ron v zemi, je prv pedsed EU, a jejm clem zpravidla bv diskuse nad zvry zasedn Evropsk rady, pop. i nad novmi nvrhy Komise; proto jsou na n ptomni tak adujc pedsedov Rady a Komise. (Corbett 2001: 78) Zaloen COSAC poslilo vazby mezi nrodnmi a evropskmi poslanci. Spoleenstv potvrdilo svj zjem na udrovn tto formy poslaneck spoluprce pijetm deklarace o u kooperaci nrodnch parlament a Evropskho
11. Evropsk parlament

289 parlamentu a nsledn pipojenm protokolu k Amsterodamsk smlouv. Protokol stanovuje monost, aby COSAC adresoval Komisi, Evropskmu parlamentu i Rad podnty k legislativn innosti a zkoumal projednvan legislativn nvrhy. Komise se ve stejnm protokolu zavzala poskytovat nrodnm parlamentm legislativn nvrhy k diskusi 6 tdn ped jejich pedloenm Evropskmu parlamentu nebo Rad.27 (Protokol o loze nrodnch parlament v Evropsk unii, v ploze Amsterodamsk smlouvy)
11.2.2.2.3. Poslanci a zjmov skupiny

V prbhu vkonu svho mandtu je kad poslanec Evropskho parlamentu soust rozshl st informac a kontakt. Poslanci udruj intenzvn vazby se leny Komise, s jejm administrativnm apartem a experty, dle se stlm zastoupenm svho lenskho sttu, s ostatnmi leny Parlamentu a konen tak s reprezentanty poradnch orgn EU. K obvykl innosti len Evropskho parlamentu pat tak styky se zjmovmi skupinami.28 Poslanci se tak neformln sdruuj na zklad svch zjm nap politickm spektrem a bez ohledu na nrodnost. Intenzitu tchto vztah ilustruje daj uvdjc, e poslanec individuln realizuje v prmru 109 kontakt se zjmovmi skupinami za rok. Konkrtn mnostv kontakt u jednotlivch poslanc samozejm ovlivuje jejich ast v pslunm vboru a tak nrodnost. (Wes-selsl999: 109-110)
11.2.2.2.4. asov nronost poslaneck prce

Navzdory obecn panujcmu pesvden jsou v prbhu svho volebnho obdob evropt poslanci pomrn vyteni.29 asov nronost jejich mandtu je ovem v mnohm ovlivnna nestandardnmi podmnkami prce Evropskho parlamentu, kter sdl ve tech rznch mstech: Bruselu, trasburku

a Lucemburku. Evropsk parlament vyuv v prbhu pracovnho msce vech svch t sdel, a proto musej poslanci vnovat uritou st svho asu pesunm. Prvn a druh pracovn tden Evropskho parlamentu v kadm pracovnm msci (vyjma srpna) je bn rezervovn pro prci vbor. Vbory spolupracuj nad znnm legislativy s Radou, Komis, poradnmi orgny a podlhaj intervenci rznch zjmovch skupin. Vechny tyto subjekty sdl v Bruselu, kam se proto v tto dob pesouv" tak Evropsk parlament. V prbhu prvnch trncti dn tedy jeho lenov sdl v Bruselu, kde maj bezprostedn vazby na ostatn instituce. Tet tden je vyhrazen prci politickch frakc a pprav plenrnho zasedn, kter se kon ve vtin ppad na konci msce v sdle Evropskho parlamentu ve trasburku, kde bylo ostatn tak pvodn sdlo Shromdn. Vzhledem k tomu, e Sekretarit Evropskho parlamentu je po celou dobu umstn ^Lucembursku, je pracovn

msc krom cestovn poslanc poznamenn tak pemsovnm potebnch dokument.30

290
Evropsk unie

11.2.3. Politick frakce (kluby) Evropsk parlament je vnitn lenn do vbor a je zen pedsednictvem. Krom odbornch vbor psob v Evropskm parlamentu ji od zaloen ESUO politick (stranick) frakce, jejich vznam je pro rozhodovn v Parlamentu klov. 11.2.3.1. Principy utven frakc Politick frakce v Evropskm parlamentu vznikaj nap jednotlivmi nrodnmi reprezentacemi, co je navc podporovno uritmi formlnmi opatenmi, kter maj podpoit charakter Evropskho parlamentu jako supranacionlnho orgnu. Zsady pro utven frakc jsou proto konstruovny proti tendenci vytvet frakce sloen z poslanc jedn nebo dvou zem a souasn tak, aby podporovaly vznik seskupen s mnohonrodnostnm sloenm. Od zatku volebnho obdob 1999-2004 bylo proto zakzno vytvet takov frakce, kter by tvoili poslanci jen jedn nrodnosti. (Raunio 2001: 234) V ppad, e jsou v politick skupin zastoupeny pouze dv nrodnosti, byl minimln poet poslanc potebnch pro ustaven frakce stanoven na 23. Frakce sloen ze zstupc t nrodnost mus dosahovat minimlnho poctu u jen 18 len a k zaloen frakce z vce jak ty nrodnost sta pouhch 14 poslanc. 11.2.3.2. Vznam politickch frakc

Politick skupiny v Evropskm parlamentu se obecn vyznauj vysokou mrou vnitn spoluprce a vzjemn komunikace. Jejich vnitn organizace a hierarchie v rmci Evropskho parlamentu se ovem vrazn li. Vznam tchto politickch struktur neustle roste a jejich vliv se projevuje pedevm v legislativnm procesu. Politick frakce mohou tak podvat stn interpelace na Radu a Komisi a navrhovat aktivity v oblasti II. a III. pile EU. Zakldn politickch frakc m pro skupiny poslanc v Evropskm parlamentu vznam nejen z hlediska pravomoc a politick prosaditelnosti vlastnch pedstav, ale tak z finannch dvod. Politick frakce zskvaj zvltn nroky na kancele, servis a disponuj vlastnmi rozpoty. Celkov je mezi politick frakce rozdlovna cel jedna estina finannch prostedk Evropskho parlamentu. 11.2.3.3. Vvoj poslaneckch klub v Evropskm parlamentu Politick frakce (poslaneck kluby) vznikaly ji ve Shromdn ESUO. Na konci padestch let se vak na evropsk politick rovin objevovaly pouze ti politick skupiny: socialist (sociln demokrat), kesant demokrat a liber-lov. Evropsk politick spektrum se zaalo vce lenit a v polovin edestch let, kdy se v roce 1965 vytvoila gaullistick frakce, kter na sebe pozdji navzala dal konzervativn orientovan strany. Poet frakc dle rozilo zaloen
11, Evropsk parlament

291

skupiny komunist a levicovch stran v roce 1975 a pozdji politickho uskupen, kter od roku 1984 pod mncmi se nzvy zasteuje rozmanit strany pravicovho zamen. Dalm rozenm evropskho politickho spektra bylo v roce 1988 zaloen frakce Zelench. Tento schematick a ve velmi hrubch rysech proveden vet nezahrnuje adu dlch zmn, k nim pirozen dochzelo v podob nejrznjch peskupovn, promnlivho stranicko-politickho sloen jednotlivch frakc a samozejm i v dsledku modifikac nzv jednotlivch skupin, (srov. Fiala, Mare 2001) Pro vechny evropsk politick subjekty znamenalo zsadn pelom rozhodnut uspodat pm volby do Evropskho parlamentu. Zjmy politickch stran na evropsk politick rovin zstvaly do tto doby rozttny a o kooperaci na nadnrodn rovni bylo mon hovoit pouze u nkterch skupin. Zhruba od roku 1976 vak zaaly politick strany v jednotlivch lenskch sttech svou innost koordinovat a zakldat nadnrodn centrly.31 Jejich spolenm clem bylo doshnout co nejlepch vsledk v rmci prvnch voleb do Evropskho parlamentu v roce 1979. Pkladem me bt aktivita kongresu Evropsk liberln a demokratick strany (dve Federace demokratickch, reformnch a liberlnch stran ES), kter v roce 1977 na zklad tzv. Programu pro Evropu pijal spolenou strategii pedpokldajc posilovn nadnrodn organizace. Podobn postupovala tak Evropsk socialistick strana (dve Konfederace socialistickch stran) a skupina kesanskch demokratickch stran, kter v roce 1976 zaloila zasteujc Evropskou lidovou stranu.32 (Fiala, Mare 2001) A do roku 1999 zasedali v Evropskm parlamentu reprezentanti celkem 99 politickch stran a tak nkolik nezvislch poslanc. (Nicoll, Salmon 2001: 95) Nejvt podl mly tradin strany sdruen

pod frakci Evropsk lidov strany a Evropsk socialistick strany. Podl jednotlivch frakc na potu kesel ve Evropskm parlamentu po volbch 1999 je uveden ve schmatu . 8.
Schma 8: Sloen poslaneckch frakc a podl jejich nrodnch subjekt na potu mandt v Evropskm parlamentu, vetn vsledk voleb z roku 1999* Strana evropskch socialist (Party of European Socialists - PES) Belgie: Sozialistische Partij (SP) 9,0 % (2) Parti Socialiste (PS) 9,7 % (3) Nmecko: Sozialdemokratische Partei Deutschlands (SPD) 30,9 % (33) Dnsko: Socialdemokratiet i Danmark (S) 16,5 % (3) Finsko: Suomen Sosialdemokraatinen Puolue (SDP) 17,8 % (3) Francie: Parti Socialiste (PS) 22,0 % (22) Velk Britnie: Labour Party (Lab) 28,0 % (29) Socil Democratic and Labour Party (SDLP) 28,1 % (1) (Northern Ireland) ecko: Panellinio Sosialistiko Kinima (PASOK) 32,9 % (9) Irsko:

Labour Party (LP) 8,7 % (1)

292
Evropsk unie Itlie: Democratici della Sinistra (DS) 17,5 % (15) Socialisti Democratici Italiani (SDI)2,1 %(2) Lucembursko: Letzebuergesch Sozialistesch Arbechterpartei (LSAP) 23,2 % (2) Nizozem: Partij van de Arbeid (PvdA) 20,1 % (6) Rakousko: Sozialdemokratische Partei sterrechs (SP) 31,7 % (7) Portugalsko: Partido Socialista (PS) 43,1 % (12) vdsko: Sverige Socialdemokratiska Arbetarpartiet (SAP) 26,1 % (6) panlsko: Partido Socialista Obero Espariol (PSOE) 35,3 % (24) Evropsk lidov strana (European People's Party ( European Democrats - EPP) Belgie: Christeljke Volkspartij (CVP) 13,9% (3) Parti Socil Chretien (PSC) 5,1 % (1) Christlich Soziale Partei (CSP) 0,2 % (1) Mouvement des Citoyens pour le Changement (MCC) (1) Dnsko: Det Konservative Folkeparti (KF) 8,6% (1) Centrum-Demokraterne (CD) 3,5 % (0) Nmecko: Christlich Demokratische Union (CDU) 39,3 % (43) Christlich Soziale Union (CSU) 9,4 % (10) Finsko: Kansallinen Kokoomus (KOK) 25,3 % (4) Suomen Kristillinen Liitto (SKL)2,4%(1) Francie: Union pour la Democratie Francaise (UDF) 9,3 % (9) Rassemblement pour la Republique (RPR) ( Democratie Liberale (DL) 12,7 % (12) ecko: Nea Demokratia (ND) 36,0 % (9) Velk Britnie: Conservative Party (Cons) 35,8 % (36) Ulster Unionist Party (UUP) 17,6 % (1) (Northern Ireland) Irsko: Fine Gael (FG) 24,6 % (4) Independent 3,7 % (1) Itlie: Forza Italia (Fl) 25,2 % (22) Partito Popolare Italiano (PPI) 4,3 % (4) Cen-tro Cristiano Democratico (CCD) 2,6 % (2) Cristiani Democratici Uniti (CDU) 2,1 % (2) Rinnovamento Italiano (Rl) 1,1 % (1) Unione Democratica per 1'Europa (UDEUR) 1,6 % (1) Partito Pensionati 0,7 % (1) Democratici (D) (1)

Lucembursko: Chreschtlich Sozial Vollekspartei (CSV) 31,9 % (2) Nizozem: Christen Demokratisch Appel (CDA) 26,9 % (9) Rakousko: Osterreichische Volkspartei (OVP) 30,6 % (7) Portugalsko: Partido Socil Democrata (PSD) 31,1 % (9) vdsko: Moderata Samlingspartiet (M) 20,6 % (5) Kristdemokraterna (KDS) 7,7 % (2) panlsko: Partido Popular (PP) 39,7 % (27) Convergencia i Unio: Unio Democratico de Cataluna (UDC) 4,5 % (1) Evropsk liberln, demokratick a reformn strana (European Liberal, Democratie and Reform Party ELDR) Belgie: Vlaamse Liberalen en Democraten (VLD) 13,5 % (3) Parti Reformateur Liberal (PRL) ( Front Democratique Francophone (FDF) 9,9 % (2) 11. Evropsk parlament

293
Dnsko: Venstre-Danmarks Liberale Parti (DLP) 23,3 % (5) Radikle Venstre (RV)9,1 %(1) Nmecko: Freie Demokratische Partei (FDP) 3,0 % (0) Finsko: Suomen Keskusta (KESK) 21,3% (4) Sverige Folkepartiet i Finland (SFP)6,8%(1) Velk Britnie: Liberal Democrats (LD) 12,7 % (10) irsko: Independent (Ind) 4,6 % (1) Itlie: Democratici (D) 7,7 % (6) Partito Repubblicano Italiano (PRI) 0,5% (1) Lucembursko: Demokratesch Partei (DP) 20,8 % (1) Nizozem: Volkspartij voor Vrijheid en Demokratie(WD) 19,7 % (6) Democraten 66 (D66) 5,8 % (2) Rakousko: Liberales Forum (LIF) 2,6 % (0) vdsko: Folkepartiet (FP) 13,8 % (3) Centerpartiet (C) 6,0 % (1) panlsko: Convergencia i Unio: Convergencia Democratico (CD) 4,5 % (2) Coalition Europea: Coalition Canaria (CC) 3,2 % (1) Evropsk federace stran zelench (European Federation of Green Parties ( European Free Alliance - GR/EFA) Belgie: Anders Gaan Leven (AGALEV) 7,4 % (2) Ecologistes Confederes (ECOLO) 8,2 % (3) Volksunie (VU) 7,2 % (2) Nmecko: Bundnis 90/Die Grnen (GRNE) 6.4 % (7) Finsko: Vihret (VIHR) 13,4 % (2) Francie: Les Verts 9,7 % (9) Velk Britnie: Green Party (GP) 6,2 % (2) Scottish National Party (SNP) 2,7 % (2) Plaid Cymru (PC) 1,8 % (2 ) Irsko: Green Party (GP) 6,7 % (2) Itlie: Federazione dei Verdi (VERDI) 1,8 % (2) Lucembursko: Dei Greng (GRENG) 10,7 % (1) Nizozem: Groen Links (GL) 11,7 % (4) Rakousko: Die Grnen (GA) 9,2 % (2) Portugalsko: Coligacao Democratica Unitaria: Os Verdes 10,3 % (0) vdsko: Miljopartiet de Grna (MPG) 9,4 % (2) panlsko: Coalition Nacionalista: Eusko Alkartasuna (EA) 2,9 % (1) Coalition Nacionalista: Partido Nacionalista Vasco (PNV) 2,9 % (1) Bloque Nacionalista Galego (BNG) 1,5% (1) Coalition Europea: Partido Andalucista (PA) 3,2 %(1) Evropsk sjednocen levice ( Nordick zelen levice (European United Left ( Nordic Green Left - EUL) Dnsko: Socialistisk Folkeparti (SFP) 7,1 % (1)

Nmecko: Partei des Demokratischen Sozialismus (PDS) 5,8 % (6)

Finsko: Vasrmmistoliito (VAS) 9,1 % (1)

294
Evropsk unie Francie: Parti Communiste Francais (PCF) 6,8 % (6) Lutte Ouvriere et Ligue Communiste Revolutionnaire (LO-LCR) 5,2 % (5) ecko: Kommounistiko Komma Elladas (KKE) 8,7 % (3) Synaspismos (SAP) 5,2 % (2) Dimokratiki Kinoniku Kinima (DIKKI) 6,8 % (2) Itlie: Rifondazione Comunista (RC) 4,3 % (4) Partito dei Comunisti Italiani (PdCl) 2,0 % (2) Nizozem: Socialistische Partij (SP) 5,0 % (1) Portugalsko: Coligacao Democratica Unitaria: Partido Communista Portugues (PCP)10,3%(2) vdsko: Vnsterpartiet (V) 15,8 % (3) panlsko: Izquierda Unida (IU) 5,8 % (4) Unie pro Evropu nrod (Union for a Europe of Nations - UEN) Dnsko: Dansk Folkeparti (DF) 5,8 % (1) Francie: Rassemblement pour la France (RPF) 13,1 % (12) ecko: Politiki Anixi (PA) 2,3 % (0) Irsko: Fianna Fail (FF) 38,6 % (6) Itlie: Alleanza Nazionale (AN) 10,3 % (9) Portugalsko: Partido Popular (PP) 8,2 % (2) Evropa demokraci a rznost (Europe of Democracies and Diversities - EDD) Dnsko: Junibevgelsen (J) 16,1 % (3) Folkebevgelsen mod EF (F) 7,3 % (1) Francie: Chasse, Peche, Nature, Traditions (CPNT) 6,8 % (6) Velk Britnie: UK Independence Party (UKI) 7,0 % (1) Nizozem: SGP - RPF - GPV 8,7 % (3) Nezaazen (Non affiliated) Belgie: Vlaams Blok (VB) 9,2 % (2) Francie: Front National (FN) 5,7 % (5) RPF (1) Velk Britnie: Democratic Unionist Party (DUP) 28,4 % (1) (Northern Ireland) Itlie: Lista Bonnino 8,5 % (7) Lega Nord (LN) 4,5 % (4) Movimento Socile ltaliano(MSI)1,6%(1) panlsko: Euskal Herritarrok (EH) 1,5 % (1) Rakousko: Freiheitliche Partei sterreichs (FP) 22,5 % (5)
Procenta uveden za jednotlivmi stranami ukazuj vsledek dosaen v evropskch volbch v dotynm stt, sla v zvorkch zskan poet mandt v Evropskm parlamentu pro dan subjekt. Zdroj: European Parliamcnt, URL:< http://www.curoparl.cu.inf>

11, Evropsk parlament

295 11.2.3.4. Vnitn struktura frakc

Politick frakce v Evropskm parlamentu, jejich souasn rozloen je uvedeno v grafu . 3, maj obvyklou strukturu parlamentnch klub, tzn. e poslanci ze svho stedu vol veden frakce sloen zpravidla z pedsedy, mstopedsedy, pokladnka a ppadn dalch len. Hlavnm kolem pedsednictva frakce je zastupovat politickou skupinu navenek, reprezentovat ji na Konferenci pedsed a konen tak dit jej vnitn chod. Uvnit skupin mohou bt dle tvoeny tmatick pracovn skupiny, jejich lenov zajiuj kontakt s vbory Evropskho parlamentu pedevm v prbhu legislativnho procesu.33
Graf 3: Rozdlen kesel v Evropskm parlamentu podle frakc po volbch 1999 UEN EUL 42 GR/EFA 31 Nezaazen EDD \16 25
"sicT

A
~~ U

48
ELDo 51

., --

>;riT.''U:jf{i!ijii!; "L ':'\\i ..ii|vV!j

PES 180
F.PP

11.2.4. Pedsednictvo Parlamentu Bn chod Evropskho parlamentu je z organizanho hlediska zajiovn podobn jako v jinch parlamentnch tlesech v souladu s ustanovenmi jednacho du vbory a pedsednictvem. Pedsedaje volen poslanci na dobu dvou a pl roku, tedy na polovinu volebnho obdob Parlamentu. Pedseda formln reprezentuje snmovnu a jmnem Parlamentu podepisuje schvlen rozpoet a odsouhlasen legislativn akty. Po boku pedsedy psob 14 mstopedsed (kte dohromady tvo pedsednictvo) a tzv. kvestoi, kte nemaj hlasovac prvo, ale jen poradn hlas. Pedsednictvo spolu s kolegiem kvestor se oznauje jako ad (bureau). kolem pedsednictva spolu s kolegiem kvestor bylo do roku 1993 plnn organizanch, finannch, administrativnch kol. Po pijet Smlouvy o EU dolo k vnitn reorganizaci Parlamentu a bylo pijato rozhodnut o doplnn tohoto rozenho pedsednictva tzv. konferenc pedsed, resp. rozenm adem Parlamentu. Tato struktura se skld z pedsedy adu Evropskho parlamentu a dle pedsed politickch frakc.34 Tato reorganizace296
Evropsk unie

by mla pinst silnj mandt k een dalch politickch otzek, kter souvisej s organizanmi koly, jako je nap. sestavovn agendy Parlamentu a dohlen na prci vbor. (Corbett 2001: 354)
Tabulka 25: Pedsedov Evropskho parlamentu Zatek funknho
obdob 9/1952 5/1954 11/1954 Paul Henri Spaak Alcide de Gasperi* Guiseppe Pella Belgie Itlie Itlie socialista kesansk demokrat kesansk demokrat Jmno lensk stt Stranick pslunost

11/1956 3/1958 3/1960 3/1962 3/1964 9/1965 3/1966 3/1969 3/1971 3/1973 3/1975 3/1977 7/1979 1/1982 7/1984 1/1987 7/1989 1/1992 7/1994 1/1997 7/1999 1/2002

Hans Furler Robert Schuman Hans Furler Gaetano Martino Jean-Pierre Duvieusart Victor Leemans Alain Poher Mario Scelba Walter Behrendt Cornelis Berkhouwer Georges Spnale Emilo Colombo Simon Veilov Piet Dankert Pierre Pflimlin Sir Henry Plumb Enrique Baron Crespo Egon Klepsch Klaus Hnsch Jos Maria Gil-Robles Nicole Fontaineov Pat Cox

Nmecko Francie Nmecko Itlie Belgie Belgie Francie Itliev Nmecko Nizozem Francie Itlie Francie Nizozem Francie Britnie panlsko Nmecko Nmecko panlsko Francie Irsko

kesansk demokrat kesansk demokrat kesansk demokrat liberln demokrat kesansk demokrat kesansk demokrat kesansk demokrat kesansk demokrat socialista liberln demokrat socialista kesansk demokrat liberln demokrat socialista konzervativec konzervativec socialista kesansk demokrat socialista konzervativec liberln demokrat liberln demokrat

* Zemel v adu v srpnu I954 Zdroj: McCormick 1996: 146; Europcan Parliament. URL: <http://www.curoparl.cu.int/>

11. Evropsk parlament

297 11.2.5. Vbory 11.2.5.1. Sloen vbor innost Evropskho parlamentu je organizovna v rmci vbor. Vbory se opakovan konstituuj vdy v prbhu prvnho zasedn nov zvolen snmovny. lenstv ve vborech je podobn jako pedsednick funkce vdy stanoveno na dva a pl roku. Sloeni vbor je zprostedkovno politickmi frakcemi a mlo by alespo rmcov odret pomr politickch sil v Parlamentu. Aktuln stav struktury vbor, jak se v Evropskm parlamentu konstituovaly po volbch v roce 1999, ukazuje tabulka schma . 9.
Schma 9: Vbory Evropskho parlamentu 1999-2004 IV. V. VI. VII. Vlil. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV.

XVI. XVII. Zahranin vci, lidsk prva, spolen bezpenostn a obrann politika Rozpoty Rozpotov kontrola Obansk svobody a prva, justice a vnitro Ekonomick a mnov zleitosti Prvn zleitosti a vnitn trh Prmysl, vnj obchod, vzkum a energetika Zamstnanost a sociln zleitosti ivotn prosted, veejn zdrav a politika na ochranu spotebitele Zemdlstv a rozvoj venkova Rybolov Regionln politika, doprava a cestovn ruch Kultura, mlde, vzdln a mdia Rozvoj a spoluprce stavn zleitosti* Prva en a rovn zachzen Petice
* Pvodn Vbor pro institucionln otzky Zdroj: Ncotl, Salmon200l: 98.

11.2.5.2, Funkce vbor Podobn jako v jinch parlamentech jsou legislativn nvrhy nejprve projednvny v pslunch vborech. Funkce specializovanch vbor pi pijmn legislativy je u nkterch z nich rozena o plnn zvltnch horizontlnch" kol. Nkter vbory Evropskho parlamentu tak zskvaj velmi vznamn postaven. Pkladem me bt Vbor pro prvn zleitosti, kter je odpovdn298
Evropsk unie

za soudn spory veden Evropskm parlamentem. Stejn dleit postaven m Vbor pro stavn zleitosti, kter Westlake oznauje za strategick velc centrum" Parlamentu. (Westlake 1994: 193) Jeho hlavnm kolem je organizovat vnitn lenni Parlamentu, vypracovvat strategii vztah Parlamentu s Radou a Komis a v neposledn ad pipravovat stanovisko Evropskho parlamentu k zleitostem projednvanm na mezivldnch konferencch. Podle oekvn je tak velmi dleit Rozpotov vbor, kter je krom obvyklch rozpotovch kol zapojen tak do konzultac s kandidty na funkce auditor v etnm dvoe. Na zklad Smlouvy o EU m Parlament tak prvo vytvet vyetovac vbory, (i. 193 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V ppad poteby, vtinou v rmci rozvoje vnjch vztah, je struktura vbor doplovna st tzv. meziparl amen tni ch delegac.
11.2.5.3. Vztah vbor a politickch frakc

Parlamentn vbory a politick frakce musej samozejm pracovat ve vzjemn souinnosti. Kooperace mezi politickou a odbornou slokou je v Evropskm parlamentu - podobn jako v jinch zastupitelskch tlesech na rovni nrodnch stt - zvlt dleit v prbhu legislativnho procesu. Pot, co Komise doru znn legislativn pedlohy do Evropskho parlamentu, projednv se nvrh v

pslunm specializovanm vboru, ppadn v nkolika vborech souasn. Tak v Evropskm parlamentu bv sledovnm legislativy poven zpravodaj (rapporteur). Jeho kolem je mj. zjistit stanoviska jednotlivch politickch skupin, protoe politick podpora klovch frakc je nezbytnou podmnkou pro spn hlasovn v plnu. Politick frakce mohou ovem tak diskutovat pedlohu samostatn z vlastn iniciativy bez nvaznosti na stav projednvn ve vborech. V zvru tto fze legislativnho procesu, pokud je pedloha ve vboru schvlena vtinou, prezentuj pedseda odpovdnho vboru a pslun zpravodaj legislativn nvrh na plenrnm zasedn Evropskho parlamentu.

11.3. PRAVOMOCI A FUNKCE EVROPSKHO PARLAMENTU

Funkce Evropskho parlamentu jsou velice komplexn. Evropsk parlament m za kol provdt kontrolu, astnit se legislativnho procesu, podlet se na rozpotovm zen, pijmat mezinrodn zvazky Spoleenstv, sledovat poruovn zkladnch hodnot a volit eln pedstavitele EU. Komplexn psoben Evropskho parlamentu znemouje pesnou klasifikaci jeho procedur a postup.35 Nsledujc text proto vychz z postupnho vkladu nejfrekventovanjch procedur a postup uvanch Evropskm parlamentem.
11. Evropsk parlament

299
11.3.1. Funkce Evropskho parlamentu

Obecn je nicmn mon funkce Evropskho parlamentu rozdlit do nkolika zkladnch skupin. 1. Prvn tvo kontroln funkce, je vykonvalo u Shromdn ESUO. Evropsk parlament tak ji od svho zaloen disponuje kontroln pravomoc vi Komisi, kter me vyslovit nedvru. Do tto kategorie je tak mon adit projednvn ronch zprv a program nejrznjch orgn. 2. Evropsk parlament se vznamn podl na rozpotovm zen. V rozpotov oblasti m Evropsk parlament nejen prvo navrhovat zmny, ale tak odmtnout rozpoet jako celek. 3. asto v posledn dob diskutovan zvyovn pravomoc Evropskho parlamentu se ponejvce tk asti tto instituce v legislativnm procesu. O zskn vznamnjho podlu v legislativnm procesu usiluje Evropsk parlament ji od svho vzniku. V padestch letech mlo Shromdn EHS pouze kon-zultativn postaven, kter mu umoovalo vyslovit stanovisko k projednvanm nvrhm, ovsem bez monosti ovlivnit stanovisko Rady. Westlake proto oznauje tuto fzi za kvazilegislativn podl" a za dmyslnou odpov na nedostatek legislativn pravomoci", tedy reakci Rady na poadavky Parlamentu na vt participaci. (Westlake 1994: 135) V prbhu osmdestch a devadestch let se postupn skuten podl Evropskho parlamentu na legislativnm procesu zvyoval. Po pijet JEA to bylo dky zaveden tzv. spolupracujc (kooperan) procedury a ve Smlouv o EU byla ustavena tzv. spolurozhodujc procedura, kter ji obsahovala monost parlamentnho veta. 4. Krom tchto zkladnch kategori pouv Evropsk parlament celou adu postup, jimi pln sv dal koly. K nejvznamnjm pat tzv. souhlasn postup, kter je uplatovn pi schvalovn zsadnch dokument Spoleenstv v oblasti vnjch vztah.16 Dalm pkladem je hlasovn podle

lnku 7 revidovanho textu Smlouvy o EU, kde Evropsk parlament po boku Rady hlasuje o poruen zkladnch hodnot EU, kter me vystit a v pijet sankc.37 Podobn jsou jen st zaaditeln procedury volby elnch pedstavitel EU, ombudsmana nebo len etnho dvora. 11.3.2. Kontroln pravomoci
11.3.2.1. Kontrola Komise

Kontrola Komise (resp. Vysokho adu) pat k zkladnm kolm Evropskho parlamentu (Shromdn) ji od vzniku prvnho spoleenstv v roce 1952. Touto pravomoc bylo tedy vybaveno ji Shromdn ESUO, jeho kontrola Vysokho adu probhala ovem vhradn v zvislosti na projednvn a schvalovn Vron zprvy, a tkala se tedy pevn hospodaen s pidlenmi finannmi300
Evropsk unie

prostedky. Podpis Sluovac smlouvy v roce 1965 tuto situaci zmnil. Slouenm instituc dolo k tomu, e neomezen kontroln pravomoc Parlamentu ustaven Smlouvami o EHS a EURATOM byla nadle uplatovna vi jednotn Komisi. Sluovac smlouva tedy rozila asov a tematicky nezvisl hlasovn o nedve tak na agendu ESUO. (Westlake 1994: 20)
11.3.2.1.1. Vysloven nedvry Komisi

Procedura vysloven nedvry Komisi, kter by mla vst k jejmu odstoupen, zstala od potk nezmnna. K podn dosti na vysloven nedvry je nezbytn minimln jedna desetina ze zvolench poslanc. Rozprava o vysloven nedvry me bt zahjena nejdve 24 hodin po podn dosti a samotn hlasovn me probhnout a za dalch 48 hodin, tedy ti dny po vznesen nvrhu na odvoln. Komise je odvolna v ppad, zeje nvrh pijat 2/3 odevzdanch hlas a vtinou poslanc Evropskho parlamentu.38 (i. 201 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Poadavek, aby Evropsk parlament doshl souhlasu nadpolovin vtiny vech poslanc a souasn 2/3 odevzdanch hlas, pedstavuje nejvy limit, jak se ve smlouvch vyskytuje. V dsledku toho bylo sice v minulosti sedmkrt odvoln Komise iniciovno, ale nikdy nebylo uskutenno. Dokonce ani v ppad krize kolem zneuvn postaven leny Santerovy Komise, kter naplno propukla v roce 1999, nedolo nakonec k jejmu odvoln na zklad hlasovn Evropskho parlamentu. V obavch, e skuten bude dosaeno potebnho potu hlas, lenov Komise sami podali hromadnou demisi a odstoupili. Nicmn navzdory skutenosti, e splnn poadavku dvoj vtiny pro odvoln Komise je velmi obtn, je tato hrozba" - zvlt po roce 1999 - povaovna za velice vznamnou. Reln alternativa vyuit tohoto kontrolnho nstroje ze strany Parlamentu vede k pelivmu formulovn pracovnho programu Komise a ve svm dsledku tak k vt spoluprci mezi Komis a Evropskm parlamentem. (Lord 2001: 180) Evropsk parlament ve snaze doclit co nejirho uplatnn svch kontrolnch pravomoc, a tedy i poslen sv odpovdnosti za prci Komise, pistoupil k vnitn redefinici prva na vysloven nedvry. Na zklad internho rozhodnut z 19. nora 1997 Parlament pijal monost zahjit

hlasovn o vysloven nedvry tak v ppad, e Komise nebude uspokojiv reagovat na poteby vyetovacch vbor Evropskho parlamentu. (Lord 2001: 180)
11.3.2.1.2. Schvalovn Komise

Pravomoc Evropskho parlamentu vyslovit Komisi nedvru a odvolat ji z adu jako celek byla dlouhou dobu komplikovna tm, e Parlament nemohl pln kontrolovat proces nominace len Komise. Jak jsme ji uvedli byl a do pijet Amsterodamsk smlouvy Evropsk parlament omezen v monostech podlet se
11. Evropsk parlament

301

na procesu schvalovn Komise a tak pi vbru jejho pedsedy. Slabost parlamentnch pravomoc ve vztahu ke Komisi dokld nap. skutenost, e Parlamentem odvolan Komise mohla bt teoreticky znovu dosazena do adu jednomyslnm rozhodnutm Rady. Ppadn se mohla vyskytnout situace, e by pedseda Komise nominovan Radou a podlejc se na sestavovn kolegia komisa, neml podporu Parlamentu. Pijetm Amsterodamsk smlouvy zskal Evropsk parlament prvo schvalovat kandidta na pedsedu Komise a nsledn odsouhlasit Komisi jako celek.39 (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Po pijet Amsterodamsk smlouvy je mon povaovat Evropsk parlament za orgn, kter je pln odpovdn za psoben Komise. Za jedin nedostatek kontrolnch pravomoc Parlamentu me bt povaovn fakt, e Komise mus bt z hlediska Parlamentu pojmna jako celek a Evropsk parlament neme pi volb a ani odvoln hlasovat o jednotlivch komisach. Kolektivn pstup ke Komisi obchz" poslanci Evropskho parlamentu pedkldnm dotaznk a detailnm vedenm rozhovor s nominovanmi kandidty na komisae. Jet ped schvalovnm Komise jako celku tak poslanci zskvaj monost alespo naznait nepijatelnost jednotlivch navrhovanch osob.4"
11.3.2.1.3. Interpelace a psemn dotazy

Zkladn kontroln pravomoc spovajc v monosti vyslovit Komisi nedvru je doplnna pravomoc Evropskho parlamentu vyuvat interpelac a psemnch dotaz, (i. 197 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Uplatovni tohoto kontrolnho nstroje probh pevn psemnou formou. Vzhledem k tomu, e poet dotaz neustle narstal (nap. roku 1993 jich bylo 4111, z toho 90% na Komisi), byl Evropsk parlament donucen pistoupit k omezen skupin oprvnnch pedkladatel. Vnitnm rozhodnutm Parlamentu bylo prvo vznst oficiln dotaz zeno na vbory, politick frakce a skupiny poslanc s minimlnm potem 23 osob. (Westlake 1994: 174) Urovnm posloupnosti a relevance dotaz byla povena Konference pedsed. stn interpelace, tzv. as otzek zaveden v reakci na vstup Velk Britnie do ES, se vtinou organizuj pouze v rmci specializovanch parlamentnch vbor. (Nicoll, Salmon2001 : 100)
11.3.2.2. Kontrola Rady

Evropsk parlament tedy nyn disponuje pomrn irokm spektrem kontrolnch nstroj vi Komisi, ale m jen velmi mal kontroln nstroje uplatniteln vi Rad. Veker ochota Rady

zodpovdat otzky Evropskho parlamentu vychz jen z politickho zvazku uvedenho ve Slavnostnm prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu z roku 1983. Jedinou monost Evropskho parlamentu jak reagovat na chovn Rady je alovat Radu za neinnost u ESD podle aktulnho302
Evropsk unie

lnku 232 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Tuto monost ovem maj tak dal orgny Spoleenstv. 11.3.2.3. Schvalovn programovch dokument a vronch zprv K realizaci kontroln pravomoci by pro plnost bylo mon zaadit tak projednvn a schvalovn rozlinch programovch dokument a vronch zprv. Pkladem me bt zprva etnho dvora (i. 248 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), souhrnn zprva o innosti Spoleenstv pedkldan Komis (i. 212 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a zprva Evropsk rady pedkldan po kadm zasedn tohoto orgnu (i. 4 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) atd. 11.3.3. Rozpotov pravomoci Evropsk parlament se stal aktivnm aktrem procedury schvalovn rozpotu v sedmdestch letech, kdy byly pijaty dv tzv. rozpotov smlouvy. Do tto doby mlo Shromdn na zklad i. 203 Smlouvy o EHS monost navrhovat zmny rozpotu, ale u nemohlo dnm zpsobem ovlivovat jejich pijet. Rozpoet schvalovala Rada, a to kvalifikovanou vtinou. 11.3.3.1. Povinn a nepovinn vdaje Situace se zmnila pijetm zmnnch rozpotovch smluv41 v letech 1970 a 1975, v jejich dsledku bylo postaven Evropskho parlamentu v rozpotovm zen vznamn posleno. Souasn vak byla rozdlena struktura rozpotu tak, aby pravomoci Parlamentu nemohly vznamnji ovlivnit nejpodstatnj rozpotov kapitoly. Rozpoet byl toti rozdlen na povinn (zvazn neboli obligatorn) a nepovinn (nezvazn neboli fakultativn) vdaje. V ppad povinnch vdaj, kter pedstavovaly stku urenou k financovn zvazk pmo vyplvajcch ze smluv, ml Parlament pouze prvo navrhovat zmny. O obligatornch vdajch - vyhrazench pedevm k financovn spolen zemdlsk politiky - tak rozhodovala vhradn Rada, m mlo bt dosaeno jejich ochrany proti ppadnm restriktivnm opatenm ze strany Parlamentu. (Westlake 1994: 123) Naopak v nepovinnch vdajch mohl Parlament zmny pmo uskuteovat. Rozdlen rozpotu na povinn a nepovinn vdaje bylo pirozen ze strany poslanc Evropskho parlamentu siln kritizovno, mimo jin i proto, e obligatorn vdaje pedstavovaly vtinu rozpotu ES. Parlament ml proto monost ovlivnit jen velmi malou st rozpotu a nemohl pomoc rozpotovch nstroj vraznji zasahovat do fungovn Spoleenstv. Postupn ovem dochzelo zvlt v souvislosti s silm o dosaeni hospodsk koheze - ke zmn pomru mezi povinnmi a nepovinnmi vdaji. K tomuto vvoji dolo
11. Evropsk parlament

303

pedevm dky rstu podlu nepovinnch vdaj v dsledku posilovn prostedk urench na regionln politiku a v souvislosti s reformou spolen zemdlsk politiky. Rst podlu nepovinnch vdaj znamenal poslen vlivu Evropskho parlamentu na finann otzky Spoleenstv.42 11.3.3.2. Proces pijmn rozpotu Prbh procedury pjmn rozpotu je v souasn dob stanoven ve lnku 272 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. V prvn fzi pedlo Komise nvrh rozpotu Rad EU, kter jej po odhlasovn kvalifikovanou vtinou postoup Evropskmu parlamentu, kde je nejprve projednvn v rozpotovm vboru. Parlament m na projednn 45 dn. V tto fzi rozpotovho zen me rozpoet pijmout bez jakchkoliv zmn, i nvrh a cel procedura tm kon. Ve vtin ppad se ale Parlament bhem tohoto obdob sna navrhnout zmny v povinn sti a opatit pedlohu doplky v nepovinn sti. Rada tyto zmny posoud a o jejich zamtnuti, nebo pijet rozhodne kvalifikovanou vtinou. V dal fzi nsleduje sbliovn vzjemnch stanovisek Rady a Parlamentu v tch bodech, kde nejsou v souladu. Pirozen, e Rada me tak se zmnami souhlasit a na nvrhy Evropskho parlamentu vbec nereagovat. V takovm ppad je nvrh pijat se zmnami Evropskho parlamentu. Dalm krokem je potom nvrat pedlohy zpt do Parlamentu. Evropsk parlament me do 15 dn doplnit, nebo zamtnout zmny svch doplk, kter uinila Rada, a to vtinou hlas svch poslanc a souasn 3/5 vtinou odevzdanch hlas. Uplatn tm svoji pravomoc prosazovat zmny v nezvazn sti rozpotu proti vli Rady.43 11.3.3.3. Odmtnut nvrhu rozpotu Druhou, ne tak asto realizovanou alternativou, kter je vyuvna ve snaze zmnit vi a strukturu zvaznch vdaj, je odmtnut rozpotu jako celku. Parlament me rozpoet odmtnout vtinou hlas svch len a souasn 2/3 odevzdanch hlas. Komise mus pot vypracovat nov nvrh. Odmtnut rozpotu znamen zaveden rozpotovho provizoria. Komise je v takovm ppad nucena pouvat pouze jednu dvanctinu finann stky uren na minul rok, co me negativn omezit tak zdroje samotnho Parlamentu. Evropsk parlament pesto v prbhu historie nkolikrt pouil sv prvo odmtnout rozpoet jako celek. K tomu vak nikdy nedolo v dob, kdy byl sloen z delegovanch zstupc, akoliv nap. v roce 1978 usiloval o naven prostedk do regionlnho fondu. (Corbett 2001: 97) Odmtnut evropskho rozpotu Parlamentem se objevuje a pot, co zaal bt tento orgn volen pmou volbou. Od roku 1979, kdy Parlament odmtl rozpoet 288 hlasy ku 64, zaal Parlament vyuvat svho prva vrtit rozpoet velice dsledn. Opakovan vhrady poslanc k rozpotu se projevovaly pedevm v pokusech o snen304
Evropsk unie

vdaj na zemdlskou politiku a ve vytvoen dostatenho tlaku ve prospch celkovho zven vlastnch pjm. (Westlake 1994: 125) Rozhodovn Evropskho parlamentu o rozpotu se ve svch dsledcch dotk jak Rady spoluod-povdn za pijet rozpotu, tak i Komise, kter s nm hospoda. 11.3.3.4. Meziinstitucionln dohody

Ve snaze zabrnit opakovanm neshodm o struktue rozpotu mezi Parlamentem a Radou44 a nepokozovat nepijetm rozpotu fungovn celho Spoleenstv byly mezi Radou a Parlamentem uzaveny tzv. meziinstitucionln dohody. Prvn z tchto dohod IIA (Inter Institutional Agreement) byla odsouhlasena v roce 1988 jako soust tzv. Delorsova balku. Obsahem IIA byla nejenom dohoda o vzjemnch konzultacch mezi Radou a Parlamentem, ale tak zde byly zohlednny mnoh z dvjch poadavk Parlamentu. Proto byla navena st vdaj uren strukturlnm fondm, a naopak byly limitovny vdaje na spolenou zemdlskou politiku a bylo povoleno naven financ na nov vznikajc aktivity Spoleenstv. prava rozpotovch vztah byla v IIA vyeena do roku 1992. IIA byla 29. jna 1993 rozena o srii dalch meziinstitucionl-nch dohod, kter byly krom otzek rozpotu zameny tak na uplatovn subsidiarity a na dal problmy. Corbett popisuje situaci po pijet IIA jako obdob rozpotovho mru".45 (Corbett 2001: 105) 11.3.4. Pravomoci v legislativnm procesu 11.3.4.1. Konzultan procedura Shromdn EHS pevzalo od Shromdn ESUO kontroln pravomoc vi Komisi, a navc bylo vybaveno tzv. konzultan funkc, kterou je mon charakterizovat jako pasivn legislativn ast". Smlouva o EHS toti uloila Rad povinnost ve vybranch otzkch konzultovat Evropsk parlament. Procedura konzultace vak nebyla detailn vymezena, a proto tak neobsahovala dn asov lhty, v nich mla bt konzultace realizovna. Rada ovem pijala v prbhu let 1960-1968 nkolik ustanoven, ve kterch povinnou konzultaci na zklad smluv rozila tak na dal okruh otzek, a dokonce i na nkter zleitosti, kter nemly legislativn charakter. Sv rozhodnut udrovat s Parlamentem - ale tak Komis - co neju kontakty a zachovat vysokou rove vzjemn informovanosti, potvrdila Rada ministr rovn po paskm summitu 19.-20. jna 1972. (Corbett 2001: 113-114)
11.3.4.1.1. Problmy s dodrovnm konzultac

Navzdory tomuto proklamativnmu sil dochzelo v praxi k opakovanmu opomjen konzultanho potencilu Evropskho parlamentu. Vzhledem k tomu, e Parlament ve skutenosti neml dn monosti jak jednn Rady svm stano11- Evropsk parlament

305

viskem ovlivnit, Rada mnohdy na postoj Parlamentu neekala a rozhodla dve, ne obdrela oficiln vyjden. V tomto obdob se proto jedinou monost Parlamentujak sv nzory uplatnit stalo jejich prosazovn skrze Komisi, kter mohla zohlednit stanovisko Parlamentu ji v legislativnch nvrzch.
11.3.4.1.2. Soudn rozhodnut (tzv. ppad izoglukza)

Po roce 1979 se mandt Evropskho parlamentu v dsledku pmch voleb zsadn zmnil a tento fakt ovlivnil tak jeho postoj k vyuvn pravomoc. Obdobn jako v rozpotovch otzkch zaal Parlament, kter byl nyn poslen novou legitimitou, dsledn sledovat dodrovn svch pravomoc tak v oblasti legislativy. Soustavn nedodrovn formlnho prbhu konzultanho zen ze strany Rady v tzv. zvaznch konzultacch stanovench smlouvou, se proto stalo pro Evropsk parlament

podntem k podn aloby u ESD. Ppad projednvan u ESD s oznaenm Roquete Frres (138, 139/79 Sb, SD) je nicmn znmj spe jako tzv. ppad izoglukza. 46 Bezprostednm vsledkem procesu v kauze izoglukza bylo uznn neplatnosti legislativy pijat bez konzultace s Parlamentem. ESD konstatoval, e ast Evropskho parlamentu na rozhodovacm procesu je zkladnm prvem lidu Spoleenstv" a neme bt obejita ani z asovch dvod. Argumentem na stran Parlamentu byl pedevm fakt, e Rada nevyerpala vechny monosti jak zskat stanovisko Evropskho parlamentu vetn svoln jeho mimodnho zasedn. (Corbett 2001: 119) 11.3.4.1.3. Taktika Parlamentu pi aplikaci konzultan procedury Vsledky soudnho rozhodnut v tzv. ppadu izoglukza zcela zmnily vznam konzultan procedury a poslily pozici Evropskho parlamentu. Potvrzen prva Parlamentu na vydn stanoviska se stalo vznamnm vyjednvacm nstrojem, protoe stanovisko Evropskho parlamentu bylo pro Radu podmnkou pro hlasovn. Evropsk parlament tto nov skutenosti zaal vyuvat ve svj prospch. V ppad, e nvrh neodpovdal postojm vtiny poslanc, byly do konzultanho zen zapojeny tak vbory a cel proces se prodlouil. Pirozen, e uit asov formy ntlaku nemlo odpovdajc vyjednvai slu v ppad, e v Rad byl v dan otzce jednoznan konsensus. Pravdpodobnost, e Rada zmn ji dosaenou dohodu, byla v takovch ppadech minimln. Tato zdrovac" forma vyjednvn mezi Parlamentem a Radou byla ovem stejn tak nespn pi projednvn nvrh, u nich Rada rozhodovala bez asovho omezen a zdren ze strany Parlamentu ji nemohlo ovlivnit. Podobn jako v ppad legislativnch akt me Evropsk parlament -1 kdy s men innost vyut svho konzultanho statusu tak pi volb elnch pedstavitel EU, napklad len etnho

dvora. (i. 247 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)

306
Evropsk unie

11.3.4.2. Procedura spoluprce

Skuten podl Evropskho parlamentu na legislativnm procesuje datovn od pijeti JEA, kterm byla v roce 1986 zavedena procedura spoluprce (kooperan procedura).47 (i. 7 JEA) Vznik nov procedury spoluprce je mon oznait jako krok smujc k vti legitimit pijmanch rozhodnut pot, co byla po zaveden pmch voleb v roce 1979 petrena vazba rozhodovacho procesu na nrodn parlamenty. Jak ji vak bylo zmnno, tato forma zapojen Evropskho parlamentu do legislativnho procesu vychzela z komplexn revize rozhodovacho mechanismu ve Spoleenstv a pmo souvisela s obnovenm pouvn rozhodovn kvalifikovanou vtinou v Rad. Procedura spoluprce znamenala vytvoen dvoufzovho rozhodovacho procesu. Stty, kter byly pehlasovny

v Rad, mly prostednictvm svch reprezentant v Evropskm parlamentu monost vznst do prbhu jednn nov podnty.
11.3.4.2.1. Zkladn principy

Evropsk parlament zskal procedurou spoluprce (postavenou na tzv. dvojm ten) poprv skuten podl na rozhodovacm procesu. Na rozdl od konzultace zaloen Smlouvou o EHS, se v ppad kooperanho postupu Parlament v rmci druhho ten dostv do pmho kontaktu s Radou. Rada je pot nucena zabvat se stanoviskem Parlamentu v pesn stanovench asovch termnech. Prbh spolupracujc procedury je z hlediska asovch limit oeten velice detailn, a znemouje tak zdrovac taktiku Evropskho parlamentu, kter je znm z konzultanho mechanismu. Zkladn principy procedury spoluprce zily do znan mry monosti jejho pouit. Procedura spoluprce umonila Parlamentu aktivn se podlet na projednvanm problmu, ale souasn zabrnila tomu, aby pouil vi Rad asov ntlak. Prosazen stanoviska Rady je v tomto ppad opateno pojistkou. V ppad, zeje nzor Rady v rozporu s postojem Parlamentu a Komise,je jeho hlasovac limit zven. Smlouvy proto vlenily kooperan proceduru do oblast, v nich chtla Rada zjistit stanovisko Evropskho parlamentu, ale souasn nechtla dovolit prosazen jeho postoje. Procedura spoluprce je proto jakmsi mezistupnm na cest od pln absence rozhodovacch pravomoc Evropskho parlamentu k jeho skutenmu zapojen do procesu rozhodovni. Monost prosadit svj vlastn nzor, a tud i vetovat legislativn nvrhy zskal Parlament a v roce 1993 v rmci tzv. spolurozhodujc procedury zaveden Smlouvou o EU. Tato nov forma spoluasti Parlamentu na legislativnm procesu zstala v platnosti i po pijet Amsterodamsk smlouvy a do jist mry vytsnila pvodn proceduru spoluprce. Ta je i nadle platnou soust smluv, i kdy je po roce 1999 fakticky nevyuita, vyjma vybranch ustanoven v oblasti mnov spoluprce,
11. Evropsk parlament

307 11.3.4.2.2. Prvn ten

Prbh kooperan procedury je stanoven ve lnku 252 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Procedura probh ve dvou tench, z nich prvn pipomn proceduru konzultace. Po uzaven prvnho ten jsou stanoviska Evropskho parlamentu doruena do Rady, kter nsledn hlasuje kvalifikovanou vtinou o pijet spolenho postoje. Tato vodn fze je ukonena vmnou nzor mezi Radou, Komis a Evropskm parlamentem na pijman legislativn nvrh. Ji v prbhu tto fze se me Parlament uchlit ke zvltn taktice. Jej podstatou je signalizace zmru odmtnout legislativu pomoc neformlnch kanl a prbhu hlasovni v prvnm ten, co me donutit Komisi, aby text pedlohy sthla a modifikovala ji pro Parlament pijatelnm zpsobem. (Corbett 2001:264)
11.3.4.2.3. Druh ten

V dal fzi me Parlament postupovat nkolika rznmi zpsoby. Volba mezi nimi probh v zvislosti na tom, jak je projednvan problm a jak jsou stanoviska jednotlivch lenskch stt.

Prvn a nejjednodu alternativa nastv tehdy, pokud Parlament s nvrhem souhlas. Potom plat spolen postoj vydan Radou. Za schvlen se povauje tak mlen" Parlamentu v obdob t msc po doruen spolenho postoje. Striktn asov limit, kter me bt po dohod obou stran prodlouen o jeden msc, znemouje, aby Parlament vyuil situace, oddlil hlasovn a tak psobil na Radu. Dosavadn zkuenost ukazuje, e Parlament pmo schvl spolen postoj zhruba v polovin vech ppad. (Corbett 2001: 265) Druhou tak pomrn jednoduchou alternativou je, e Evropsk parlament se rozhodne spolen postoj odmtnout vtinou hlas vech poslanc. Rada pot schvaluje svj spolen postoj, piem mus pro jeho pijet doshnout jednomyslnosti. Tm pekon odmtnut Evropskho parlamentu a pedloha vstupuje v platnost. Pokud jednomyslnosti nedoshne, projednvn kon. V obdob po JEA se Evropsk parlament k monosti odmtnout spolen postoj uchyloval pouze zdka. (Westlake 1994: 139) Tato varianta je toti pro Evropsk parlament nevhodn, podobn jako je tomu v ppad nesouhlasu s rozpotem. Parlament, kter nem prvo legislativn iniciativy, ztrc odmtnutm pedlohy veker monosti ovlivnit jej znn. Volba Parlamentu mezi odmtnutm a projednvnm nvrhu ve druhm ten za elem zmn, je tak v mnohm zvisl na prbhu hlasovn v vodn fzi. Jestlie toti Rada schvlila spolen postoj ve snaze demonstrovat svou politickou jednotu jednomysln, a nikoliv pouhou kvalifikovanou vtinou, bude pro ni opakovan dosaen jednomyslnosti pouze formalitou. Pro Parlament je v takovm ppad zcela zbyten spolen postoj odmtnout. Naopak, jako vhodnj varianta se jev tlak na Komisi, kter me Evropsk parlament podpoit a v ppad nutnosti legislativn nvrh jako celek308
Evropsk unie

sthnout zjednn. Pro rozhodovn Parlamentu je proto dleit znt stanoviska lenskch zem, postoj pedsednick zem a konen tak nalhavost projednvan otzky. Zjem Spoleenstv toti me spovat tak v urychlenm pijet pedlohy a pedejit situaci, kdy by nastalo prvn vakuum. V takovm ppad jsou ance na staen pedlohy minimln. Vysok nroky spolupracujc procedury kladen na Evropsk parlament vyplvaj v neposledn ad tak z nutnosti doshnout pro pijet pedlohy souhlasu vtiny ze vech poslanc. Nejkomplikovanj, nicmn asto pouvanou alternativou, je pedkldn pozmujcch nvrh Evropskho parlamentu. Tento krok je podmnn schvlenm absolutn vtinou poslanc. Tato fze, kter je vrcholem tzv. druhho ten, je ukonena pesunem pedlohy opaten parlamentnmi zmnami do Komise, kter pot do jednoho msce pezkoum pvodn spolen postoj a souasn i pozmujc nvrhy Parlamentu. Stanovisko Komise je rozhodujc pro dal vvoj situace, protoe Komise dohl nad aktulnm znnm pedlohy a jejm kolem je udret legislativn nvrh v souladu s celkovou koncepc een problmu. Jestlie Komise pijme nvrhy Parlamentu a zapracuje je, protoe je pesvdena o jejich souladu s celkovou koncepc legislativy, rozhoduje Rada 0 pedloenm aktu kvalifikovanou vtinou. Proti postoji Komise, tedy v situacch, kdy se legislativn nvrh odchyluje od pvodnch zmr Komise, mus Rada pro prosazen svho stanoviska hlasovat

jednomysln. Stejn tak je jednomyslnost v Rad vyadovna v ppad, e Rada nesouhlas jak s Komis, tak 1 s Parlamentem. Vznamnm faktorem je zde asov limit usnen Rady, kter mus zaujmout stanovisko do ti msc. V ppad, e nen zcela jednotn ve svm nzoru na text pedlohy, a nen tedy schopna pijmout sama nezvisl znn, me pro ni asov faktor znamenat vznamn obte. Pekroen lhty znamen odmtnut nvrhu. Prbh druhho teni pedpokld zkou spoluprci mezi Radou, Komis a Parlamentem. V prbhu kooperan procedury se ovem asto spojenectv" mezi jednotlivmi orgny mn. Evropsk parlament me bt ve svm postoji podpoen Komis, ale tak me vzniknout spojenectv mezi Radou a Parlamentem. Odlin zjmy Rady a Evropskho parlamentu spolu se skutenost, e Rada me pedstavy Parlamentu zohlednit ji pi vytven spolenho postoje v prvnm ten, vak in toto spojenectv mn obvyklm. Vsledkem spojenectv Komise a Parlamentu u spolupracujc procedury me bt tak pijet legislativy v Rad v takovm znn, kter Rada ani pvodn nepepokldala. K tto situaci me dojt v ppad, e Rada nen schopn pijmout znn jednomysln, a tud neme pehlasovat nvrhy Parlamentu a Komise. Souasn me bt pod asovm tlakem, kter j nut pijmout urit, by ne zcela ideln legislativn een. Rada proto vyuije sv schopnosti zformovat kvalifikovanou vtinu, pijme pedlohu, a tm zabrn nsledkm prvnho vakua. (Corbett 2001:264)

r
11. Evropsk parlament

309 Ve popsan komplikovan prbh druhho ten zvyuje vznam zahajovacch fz spolupracujc procedury. Parlament se sna o prosazen maximlnho potu zmn ji v prbhu prvnho ten. Je to pedevm z toho dvodu, e si je vdom sil Rady dosahovat v maximlnm mnostv ppadu konsensu jako vrazu politick jednoty, a jt tak nad rmec podmnek ve smlouv. V prmru se Parlamentu poda doshnout a 43 % navrhovanch zmn se souhlasem Rady ji v prvnm ten. V prbhu druhho ten je to ji jen 23 %. (Westlake 1994: 265)
11.3.4.3. Procedura spolurozhodovni

11.3.4.3.1. Rozdly mezi procedurou spoluprce a spolurozhodovn Nejkomplikovanj, ale souasn nejvznamnj a nejfrekventovanj procedurou je tzv. spolurozhodovn (co - decision) zaloen Smlouvou o EU.4M (i. 189b Smlouvy o ES) Tato procedura pvodn zahrnovala ti ten. Po revizi Amsterodamskou smlouvou4y jsou to pouze dv ten, u kterch plat obdobn zsady jako u kooperanho postupu vetn drazu na prvn fzi legislativnho procesu a asov omezen jednotlivch krok. Zsadnm rozdlem mezi spolupracujcm a spolu-rozhodovacm postupem je monost svolat dohodovac zen a v ppad, e ani pot nedojde ke shod, je Parlament schopen zcela zablokovat pijet legislativy. Takov krok Evropskho parlamentu se oznauje jako tzv. parlamentn veto. Souasn podoba spolurozhodovac procedury je dna lnkem 251 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Vznam Parlamentu v prbhu tto procedury je zde zdraznn, co se projevuje ji v samotnm potku prvnho ten, protoe Komise poskytuje nvrh paraleln Parlamentu i Rad.
11.3.4.3.2. Prvn ten

Pot, co je stanovisko Parlamentu dorueno do Rady, m Rada nkolik monost jak reagovat. Nejjednodu variantou je schvlen parlamentnch zmn kvalifikovanou vtinou, kter souasn znamen schvlen cel pedlohy a ukoneni legislativnho postupu. Procedura je takto uzavena hlasovnm Rady tak v ppad, e by se Parlament vbec nevyslovil a dn zmny nenavrhl. Ve vtin ppad vak Parlament pedlo sv nvrhy a Rada na n reaguje pijetm spolenho postoje. O spolenm postoji musi bt nsledn informovna jak Komise tak i Parlament. Po zveejnn spolenho postoje je na Evropskm parlamentu, jakou strategii zvol. V zsad je mono rozliit ti varianty. (I.) Parlament me spolen postoj schvlit, nebo se ve lht t msc vbec nevyjdit. Mlen" Parlamentu m stejn vznam jako souhlasn hlasovn. Legislativn postup kon v takovm ppad pijetm legislativy ve znn nvrhu Rady. (2.) Parlament me ale tak absolutn vtinou hlas svch poslanc spolen postoj odmtnout. V ppad
310 Evropsk unie

pouit parlamentnho veta procedura kon neschvlenm pedlohy.50 Komise je pot nucena vypracovat a pedloit nov znn legislativnho nvrhu. (3.) Ve vtin ppad je vak uplatnna ze strany Evropskho parlamentu tet varianta spovajc v pijet pozmujcch nvrh.
11.3.4.3.3. Druh ten

Parlament pijm zmny v pedloze absolutn vtinou hlas vech poslanc. Po pijet pozmovacch nvrh jsou ve druhm ten Komise a Rada seznmeny se zmnami. Zmny spolenho postoje se dle pesouvaj do Rady. Rada me do t msc kvalifikovanou vtinou vechny zmny pijmout a akt je v tto podob pijat. Jestlie chce pijmout i zmny, k nim se Komise vyslovila odmtav, mus je schvlit jednomysln. Pro Raduje v tomto momentu rozhodujc, zda chce schvlit vechny zmny navrhovan Parlamentem, nebo zda je chce odmtnout. V ppad, e

Rada nen pipravena schvlit vechny pozmujc zsahy Parlamentu, je nutn svolat do esti tdn dohodovac zen.
11.3.4.3.4. Dohodovac vbor

Dohodovac vbor51 se skld ze stejnho potu zstupc Rady a Evropskho parlamentu. Svoln Dohodovacho vboru otevr obma stranm bhem estitdennho zasedn celou adu monost vetn nalezen novho een, pokud jej ovem ob strany dostaten podpo. Program a postup jednn je nicmn uren zmnami navrenmi Evropskm parlamentem. Ve vtin ppad se dohodovacmu vboru poda dospt k pro ob strany akceptovatelnmu znn legislativy. Dleitm prostednkem je i v tomto ppad Komise, kter se jednn tak astn. Pokud se vboru nepoda dospt k dohod, pak zmny nejsou pijaty a cel procedura kon. Nvrh schvlen v dohodovacm vboru dle postupuje do obou instituci, kter mus potvrdit modifikovanou pedlohu do esti tdn. Rada hlasuje kvalifikovanou vtinou a Evropsk parlament vyslovuje souhlas vtinou odevzdanch hlas. Pokud se jednomu z orgn nepoda vstup Dohodovacho vboru odhlasovat, procedura je bez vsledku ukonena. Spolurozhodovac procedura je pro vechny ti instituce pomrn nron, protoe vyaduje znanou ppravu a vzhledem ke stanovenm lhtm vytv asov tlak na realizaci jednotlivch krok. Pestoe je mon po souhlasu obou stran asov limity prodlouit, pedstavuj stanoven lhty uritou formu ntlaku pedevm na Radu. Pro spolurozhodujc proceduru je dleit informovanost mezi zastnnmi orgny a nsledn koordinace jejich postoj. Stejn jako u procedury spoluprce je i zde kladen draz na prbh prvnho ten a na postoj Komise, kter me pispt ke schvlen pedlohy, ale souasn m monost v situaci, kter nevede k jejmu pijet Radou i Parlamentem, legislativn nvrh sthnout.
11. Evropsk parlament

311

11.3.5. Dal pravomoci a koly Evropskho parlamentu 11.3.5.1. Souhlasn zen Zvltn formou podlu Evropskho parlamentu na rozhodovacm procesu je tzv. souhlasn zen zaloen v JEA. (i. 8 a 9 JEA) Principem souhlasnho zen jsou oddlen hlasovn Rady a Parlamentu, je se konaj bez monosti pipojit k pedloze vyjden a doplky. Jedinm monm zvrem je schvlen nebo odmtnut pedkldanho textu. V JEA bylo souhlasn zen zavedeno pro rozhodovn o novch zahrnin-politickch zvazcch Spoleenstv a je ho nutno uplatnit i pi schvalovn vstupu novch len. Souhlas Evropskho parlamentu byl podle JEA nutn nejenom u zcela novch zvazk, ale tak pro pijet dlch (nap. finann-technickch) zmn u ji existujcch asocianch dohod a mezinrodnch smluv. Parlament proto mohl nstroje souhlasnho zeni, pop. nesouhlasu se zmnou ustanoven, nepmo vyut k vyjden svch zahranin-politickch postoj. (Corbett 2001: 262)

Amsterodamsk smlouva vyaduje souhlasn zen v nsledujcch oblastech: pro vstup novch lenskch stt (i. 49 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou), pi podpisu mezinrodnch dohod (i. 300 a 310 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), v ppad zmny statutu Evropsk centrln banky a stanoven jejch novch kol (i. 105 a 107 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a u schvalovn zmn v clech a organizaci strukturlnch fond. (i. 161 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Krom tchto taxativn vymezench oblast je souhlas Evropskho parlamentu poadovn v prbhu zen o poruen zkladnch princip EU podle lnku 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou.52
11.3.5.2. Volba ombudsmana

Evropsk parlament m dleitou funkci pi volb nkterch pedstavitel orgn EU. Krom volby pedsedy Komise a Komise jako celku je Evropsk parlament konzultovn pi volb len etnho dvora (i. 247 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) a pi volb pedsednictva Evropsk centrln banky, (i. 11 Protokolu o statutu ECB, v ploze Smlouvy o EU) Pijetm Smlouvy o EU vzrostl vznam Evropskho parlamentu tak dky tomu, e do kompetence tto instituce pat i volba ombudsmana, (i. 138e Smlouvy o ES) Evropsk parlament vol ombudsmana vdy na zatku kadho funknho obdob snmovny. Ombudsman mus splovat nroky na nezvislost a me bt odvoln pouze na dost Evropskho parlamentu, a to ESD. (i. 195 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Bhem funkce nesm vykonvat dn jin placen i neplacen povoln. Jeho kolem je pijmat stnosti fyzickch a prvnickch osob ijcch

na zem EU, kter se tkaj

312
Evropsk unie

pochyben a nepravost zpsobench orgny Spoleenstv. Stnosti nelze vznet pouze proti postupm provdnm pi soudn innosti ESD a Soudu prvn instance a zkouman fakta nesm bt pedmtem soudnho zen, (i. 195 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Stnosti pedkldan ped ombudsmana se nesmj tkat zleitost starch dvou let. (Corbett 2001: 345)
Tabulka 26: Poet ppad, kter e ad Evropskho ombudsmana (1996-2000) Rok Celkov ppad 1996 1997 1998 1041 1412 1617 842 1181 1372 poet Z toho novch Z pedchozho Vlastn podnty roku 196 227 244 3 4 1

1999 2000
Zdroj:

1860 2017
Vron zprvy

1577 1732
Evropskho ombudsmana

278 284
19%, 1997,

5 1
1998, 1999, 2000. URL: <http://www.curo-

ombiidsman.cii.int/rcport/cn/dcfault.htm>

Ombudsman jedn na zklad stnosti oban i instituc, podntu poslanc Evropskho parlamentu nebo ze sv vlastn iniciativy. Po proeten stnosti podv zprvu Evropskmu parlamentu a kontaktuje doten orgn, kter m lhtu t msc na proveden npravy. V prbhu eten m ombudsman pstup ke vem dokumentm EU vyjma dokument, kter byly klasifikovny Radou jako tajn. Rada nicmn me na dost ombudsmana rozhodnout o jejch zpstupnn.
11.3.5.3. Principy petinho prva

Petin prvo, kter bylo prakticky uplatovno od vzniku Shromdn a akcentovno po pmch volbch, se stalo dleitou soust prosazen koncepce evropskho obanstv ve Smlouv o EU. (i. 138d Smlouvy o ES) Souasn lnek 194 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou k, e: ...kad fyzick i prvnick osoba s bydlitm nebo registrovanm sdlem v lenskm sttu m prvo pedloit individuln i spolen s dalmi obany nebo osobami podn Evropskmu parlamentu v zleitosti, kter pat do psobnosti Spoleenstv..." Rozvren petic v prbhu poslednho obdob ilustruje tabulka \ 26.
11. Evropsk parlament

313
Tabulka 27: Poet petic k Evropskmu parlamentu Parlamentn rok* 1985-1986 1986-1987 1987-1988 1988-1989 1989-1990 1990-1991 1991-1992 1992-1993 1993-1994 1994-1995 1995-1996 1996-1997 1997-1998 1998-1999
* Zatek vdy v beznu Zdroj: Europcan Parliamcnt. URL: <htlp://www.curoparl.cu.int/fac(shccts/2 5 0_cn.htm>

Poet 234 279 484 692 774 785 694 900 1 083 1 352 1 169 1 107 1 311 1 005

Prstek/bytek pedchozmu roku + 38 + 19 + 73 + 43 + 12 +1 -12 + 30 + 20 + 25 -14 -5 + 18

oproti

-24

V roce 1987 Evropsk parlament zaloil zvltn petin vbor. V praxi spolupracuje Parlament pi vyizovn petic velice zce s Komis. Ve vtin ppad toti potebuje jej stanovisko, aby se mohl sm kvalifikovan vyjdit. Dvodem zkch vazeb Komise a Parlamentu pi een podnt a stnost je obsahov zamen petic, kter se mnohdy tkaj implementace konkrtn legislativy, a tm sekundrn pomhaj Komisi plnit roli tzv. strce smluv. (Westlake 1994: 180)

POZNMKY:
1. Formln bylo Smlouvou o ESUO, Smlouvou o EHS a EURATOM zaloeno celkem dvanct orgn. Soubn s podpisem zakldajcch smluv dvou novch spoleenstv vak byla podepsna Dohoda o spolench orgnech, kter ve stejn den, 25. 3. 1957, sjednotila Shromdn ESUO, EHS a EURATOM do jednoho Shromdn. 2. Tzv. nezvazn vdaje tvoily jen velmi malou st rozpotu. Mlo tm bt mj. dosaeno ochrany proti nepimenmu vlivu Evropskho parlamentu na rozpoet. Ble k problematice rozpotu viz kap. 19. 3. Jednotliv problematick body zaveden jednotn volebn procedury do Evropskho parlamentu vetn obsahu dlch pokus o zaveden spolenho volebnho mechanismu viz 11.2.1.

4,K hypotzm o vlivu prvnch pmch voleb do Evropskho parlamentu srov. Corbett (2001:58-60). 5. Prbh a pedevm vznam konzultan procedury pro Evropsk parlament je detailn popsn v oddle 11.3.4.1. 6. Oznaen tto skupiny vychzelo z obvyklho msta jejho setkvn v restaurantu Krokodl ve trasburku, kde se jej lenov seli poprv 9. 7. 1980. Pvodn devtilenn skupina zskala bhem plronho psoben podporu vce ne 80 poslanc a poslze mla vznamn vliv a pedstavovala zklad Vboru pro institucionln otzky v Evropskm parlamentu, kter se stal hybnou silou reformnch iniciativ. Viz Corbett (2001: 144-146). 7. K detailn analze strategie prosazovn Nvrhu smlouvy o Evropsk unii, vetn podpory jednotlivmi politickmi skupinami a lenskmi stty viz Corbett (2001: 142-218). 8. Prvn pil pomyslnho maastrichtskho chrmu pedstavuje Smlouva o ES (pejmenovan Smlouva o EHS), druh pil Spolen zahranin a bezpenostn politika (SZBP) a tet pil oblast Justice a vnitra (JaV). 9. V reakci na Smlouvu o EU byly uinny tak mnoh vnitn reformy Parlamentu z hlediska jednaciho du a ve vztazch mezi Evropskm parlamentem a dalmi institucemi. K jejich analze srov. Corbett (2001: 350 354). lO.Nsledujc nvrhy jednotn volebn procedury jsou pouze vtem nejvznamnjch model. Zprv zabvajcch se tmto problmem byla cel ada. Inicitorem nebyl vdy Evropsk parlament, ale tak lensk stty a ppadn i expertn skupiny, jako nap. Vedelo-va skupina z 2. 7. 1971. 11. D'Hondtova formule je metodou na rozdlovn hlas, kter pedpokld pidlovn mandt podle mnostv zskanch hlas. Po prvnm rozdlen mandt podle potu hlas jsou zbvajc hlasy stran dleny dvma, temi atd., a do doby pidlen vech mandt. Tato metoda zvhoduje spe velk strany. 12. Procentuln omezen mohou bt pouvna jako bariry proti stranm s nepatrnmi volebnmi zisky, kter nsledn rozdrobuje stranicko-politick spektrum. 13. Subsidiarita pedpokld iniciativu Spoleenstv pouze v oblastech, v nich ni jednotky, tedy lensk stty, nejsou schopny eit problmy dostaten uspokojiv. Principem je penen rozhodnut na nejni monou rove, kde lze problmy efektivn eit. 14.Westlake princip druh de Guchtovy zprvy popisuje jako regresivn proporn metodu zaloenou na velikosti populace". (Wcstlake 1994: 88) 15. Napklad Westlake upozoruje na fakt, e takto rozvolnn pravidlaji v zsad nespluj pvodn nroky na jednotn volebn systm. (Westlake 1994: 82) 16. Stle astji se tak diskutuje o elektronick form organizace voleb do Evropskho parlamentu, kter by dajn pinesla vt flexibilitu celho systmu. Viz Lodgeov (2001: 276-277). 17.K dalm argumentm pro zaveden jednotnho volebnho mechanismus na propornm zklad Westlake ad tak skutenost, e zavedeni jednotnho volebnho systmu je ukotveno ve smlouvch a Velk Britnie je signatem tchto smluv. (Wcstlake 1994: 83)

18. Volebn systmy pouvan ve volbch do Evropskho parlamentu zcela nekopruj systmy aplikovan pro nrodn parlamenty, naopak se - s vjimkou Nizozem - li. 19. Jednojmenn penosn hlasovn pedpokld postupn vbr individulnch kandidt, z nich vtz ten, kdo m v soutu nejvce preferennch hlas. Voli tedy ad kandidty za sebe, a tm postupn pen" svj hlas. 20. Baimbridge a Darcy ad Itlii mezi stty z povinnm hlasovnm, akoliv byla tato povinnost ve volebnm zkon v roce 1993 zruena. Dvodem pro toto zaazen je podle nich petrvvajc povinnost volit zakotven v stav a konen tak neznalost legislativn zm11. Evropsk parlament

315
ny mezi italskou veejnosti, kter nadle volby vnmjako povinnost. (Baimbridge, Darcy 2001:261) 21. Lodgeov v tto souvislosti zmiuje jedno z asto diskutovanch een: aby by! stanoven jednotn volebn den, kter nen tradinm volebnm dnem v dn lensk zemi. (Lodgc 2001:275) 22. K analze postoj evropskch voli v nrodnch a naopak v evropskch volbch srov. Franklin(l996: 191-193). 23. Ble k analze prbh evropskch voleb v jednotlivch zemch EU viz Lodgeov (2001: 33-213). 24. Nap. francouzt gaulliste v ppad, e se jim v nrodnch volbch poda zskat mandt, rezignuj na sv keslo v Evropskm parlamentu. Najejich msta potom nastupuj nhradnci. 25. K profilu poslanc Evropskho parlamentu pat tak nsledujc daje: vtinou jde o prvnky, urnalisty nebo pedagogy. Ti tvrtiny z nich maj univerzitn vzdln, jednu tvrtinu souasnch poslanc tvo eny. Ble k analze profilu len Evropskho parlamentu srov. Norris(1999: 86-102). 26.COSACzskai sv formln oznaen a roku 1991. K dalm podntm jeho vzniku patilo vystoupen prezidenta Mitterranda, kter vyzval 25. 10. 1989 k vytvoen spolen platformy evropskch parlament, a dle iniciativy samotnho Parlamentu z roku 1988, kter vyzvaly k pijet zvr mezivldn konference prostednictvm konference parlament. Ble k vvoji podnt a vzniku COSAC srov. Westlake (1994: 53-63). 27. Krom COSAC se na udrovni kontakt mezi parlamenty podl Konference parlament, kter je podle nvrhu prezidenta Mitterranda (viz poznmka ve) znm tak pod neformlnm nzvem assise" (z fran. zasedn). Toto tleso vzniklo na zklad mnoha podnt, nicmn formln se opr o Deklaraci . 14 pipojenou ke Smlouv o EU, kter vyzv k vytvoeni Konference parlament. Konference parlament se nicmn nestala formlnm tlesem EU, jak to pedpokldal Mitterrand a iniciativy Evropskho parlamentu. (Neun-reither2000: 142) 28. Ble k platformm, v nich je realizovn kontakt mezi leny Evropskho parlamentu a zjmovmi skupinami srov. nap. Katz, Wessels (1999). Ke vztahu poslanc Evropskho parlamentu a politickch stran na nrodn rovni a k dalm institucm srov. nap. Raunio (2002:87-108). 29. Sledovnm kontakt nizozemskho poslance Evropskho parlamentu v roce 1981 byly zjitny nsledujc daje: 8 % asu vnuje tdn kontaktm s nizozemskm ministrem v Rad, 12 % se stlm zstupcem v COREPER, 20 % asu se leny Komise, 28 % kontakty s vysoce postavenmi ednky Komise a konen 20 % asu tdn vnuje udrovni vztah s nrodnmi poslanci. (Corbett 2001: 86) 30. Summit Evropsk rady v roce 1992 rozhodl, e Parlament bude i nadle sdlit ve trasburku. V tto dob (1991) se vak ji v Bruselu dokonoval komplex budov pro Evropsk parlament s minimlnm uvnm na 20 let. Nsledn byla podepsna dohoda se trasburkem, kde byl pro Parlament vystavn palc nahrazujc dosavadn zasedn Parlamentu v budov Rady Evropy. Hlavnm motivem vstavby novch budov byla nejenom reprezentace Evropskho parlamentu, ale tak kapacitn limity dosavadnch prostor. 31.K postojm jednotlivch nrodnch politickch stran k pmm volbm a nutn zmn strategie viz. Corbett (2001: 54-60). K postojm nrodnch politickch stran k evropsk integraci viz Marks, Willson (1999: 113-133). 32. Kompaktn postoje socialist a kesanskch demokrat nap. pi volb Komise maj za nsledek oznaovn tchto dvou frakc jako tzv. velkou koalici. (Wessels, Diedrichs 1999:145)316 Evropsk unie

33. K psoben politickch stran na evropsk rovni viz Johanson, Zervakis (2002) a dle nap. Thomassen (2002: 15-33); vetn analzy rozloen kesel pro jednotliv frakce v letech 1979-1999 Bardi (2002: 63 81). 34. Krom tchto dicch struktur psob v Evropskm parlamentu tak Konference pedsed vbor a Konference pedsed delegac. 35. V literatue tkajc se Evropskho parlamentu jsou asto zamovny termny postup, procedura a funkce. Mimo jin tak z toho dvodu, e ne vechny metodiky jsou specifikovny ve smlouvch, kter mimoto ani jednotliv procesy samy nijak netd. Vdy pouze konkretizuj pmou akci Evropskho parlamentu v dan situaci. Je proto vce zpsob, jak se s touto nejasnost vypodat. Nap. Tich aj. vymezuj pravomoci kontroln, legislativn (v n vyleuj jednotliv postupy) a pravomoc ve vnjch vztazch. Souasn ale podl Evropskho parlamentu na pijmni rozpotu ad pod kategorii legislativnch pravomoc, akoliv ji samu oznauj tak jako rozpotovou pravomoc. (Tich aj. 1999: 98-101) 36. Pi uzavrn dohod s tetmi zemmi podle lnku 133 aktuln Smlouvy o ES nem Parlament prvo na zahjen souhlasn procedury. Na zklad dohody mezi Parlamentem a Radou je vsak o tchto zvazcch informovn ped jejich uzavenm v rmci tzv. Luns-Westerterpovy procedury. (Nicoll, Salmon2001: 195) 37.Ble viz 7.3.2.3. a 20.1.1. 38. Tento limit nelze vykldat tak, e se jedn o 2/3 vtiny odevzdanch hlas pi ptomnosti prost vtiny poslanc" (jak uvd nap. Tich aj. [1999: 99]). Ve skutenosti jsou pro schvleni nezbytn 2/3 odevzdanch hlas ptomnch poslanc, ale tyto 2/3 musej bt vtinou z celkovho potu poslanc. V praxi souasnho Parlamentu sloenho z 626 poslanc to znamen, e pro nvrh mus bt minimln 313 poslanc, piem mus hlasovat alespo 474 poslanc z celkovch 626. 39. lnek 214 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvu pedpokld schvlen nominovanho pedsedy Evropskm parlamentem, a nikoliv tedy pouhou konzultaci, jak nap. uvd Tich aj. (1999: 99). 40. Problm kolektivnho odvolvn Komise z funkce e ustanoven Smlouvy z Nice, kter pedpokld prvo pedsedy Komise podat individuln komisae o rezignaci. Ble viz kap. 20. 41. Zaveden vlastnch pjm byio vznamnou soust sporu o supranacionalizaci Spoleenstv. Ble srov. 5.1. a 19.2.3. 42. K postupnmu pesouvn jednotlivch poloek rozpotu a k rozpotovmu zen srov. kap. 19. 43. Vklad takto stanovenho hlasovn je asto pedmtem nejasnost. Stejn jako v ppad odvoln Komise se jedn o pomrn vysok limit, kter pedpokld, e pro schvlen jsou nezbytn 3/5 odevzdanch hlas ptomnch poslanc, ale tyto 3/5 musej tvoit vtinu z celkovho potu poslanc. Nikoliv jak uvd nap. Tich aj., e zmny jsou pijmny vtinou 4/5 hlas za ptomnosti absolutn vtiny poslanc. (Tich aj. 1999: 101) Stejn nesprvn je interpretovno hlasovn pi odmtnut rozpotu. 44. Parlament opakovan zvyoval nezvazn vdaje rozpotu rychleji, ne to povoloval tzv. maximln pomr zvyovn vdaj, kter uruje Komise na zklad aktulnch ekonomickch ukazatel. Pot, co Evropsk parlament v roce 1985 jednostrann zvil vdaje o 600 mil. ECU, zaalovala jej Rada u ESD. Soud potvrdil, e takov krok mus pijmout souasn obe tlesa podlejc se na rozpotovm zen. (Westlake 1994: 125) Tato krize bezpochyby otevela prostor k podpisu meziinstitucionlnch dohod. 45. Od vstupu revidovan IIA v platnost Evropsk parlament svho prva vrtit rozpoet jako celek ji nevyuil. 11. Evropsk parlament 317 46. Ppad byl pojmenovn podle pedmtu jednni. Rada obela Parlament pi projednvn otzky souvisejc s izoglukzou. Podobn vznamnm byl v tomto ohledu tak ppad Evropsk parlament versus Rada (ernobyl) (C-70/88). 47. K rozhodnut a prbhu jednni o zavedeni spolupracujc procedury na mezivldn konference 1985 viz Corbett (2001: 241-246). 48. K prbhu jednn o zaveden spolurozhodujc procedury na mezivldn konferenci 1990 viz Corbett (2001: 3 19 322). 49. Ble k analze reformy spolurozhodujc procedury srov. nap. Steunenberg (2002).

50. Prv v tto fzi dolo k hlavni zmn proti pvodnmu znn procedury ve Smlouv o EU. Parlament byl dve nucen nejprve signalizovat svj zmr odmtnout pedlohu, navazovalo dohodovac zen a a negativn stanovisko Parlamentu znamenalo ukonen procedury. (i. 189b Smlouvy o ES) 51. Smlouvy uvdj nzev Dohodovac vbor. Stejn vbor me bt peloen jako smr nebo zprostedkovac. 52. K analze tohoto lnku po revizi Smlouvou z Nice srov. 20.1.1.12. Poradn orgny Evropsk unie ___________ 319

12. PORADN ORGNY EVROPSK UNIE

Vedle instituc tvocch zkladn institucionln rmec EU (jako je Komise, Rada EU, Evropsk parlament) existuj ve Spoleenstv dal orgny, jejich kolem je poskytovat strukturm zapojenm v legislativnm procesu dostatek informac a zajistit reprezentaci veejnch, profesnch a obchodnch zjm oban a organizac na zem spolenho trhu. K tmto poradnm orgnm EU pat Hospodsk a sociln vbor (ECOSOC, Economic and Socil Commi-tee), 1 kter byl zaloen ji Smlouvou o EHS, a Vbor region, jeho vznik je spojen s pijetm Smlouvy o EU v roce 1992. 2 Oba poradn orgny nemaj pm vliv na rozhodovac proces, ale jsou konzultovny ve stle se roziujcm okruhu otzek. Rostouc poet konzultac - spolu s jejich pravomoc vyslovit se samostatn kjakmukoliv problmu - postupn zvyuje jejich vznam. 12.1. HOSPODSK A SOCILN VBOR 12.1.1. Vvoj 12.1.1.1. Poradn vbor Evropskho sdrueni uhl a oceli Poradn orgny byly od samho potku soust institucionln struktury Spoleenstv. V ppad ESUO to byl tzv. Poradn vbor, jeho kolem bylo poskytovat odborn informan zzem v integrovanch oblastech uhl a oceli". Poradn vbor byl sloen z 30-51 len, kte reprezentovali zamstnance, vrobce, uivatele a obchodnky psobc v rmci spolenho trhu. Poradn vbor, jen podlhal Vysokmu adu ESUO, byl volen Radou na zklad seznamu vypracovanho organizacemi aktivn psobcmi v sektoru uhl a oceli. lenov Poradnho vboru zastvali ad dva roky. V prbhu tohoto obdob nepodlhali pokynm vyslajcch organizac a vykonvali svou innost nezvisle, (i. 18 Smlouvy o ESUO)
12.1.1.2. Vdecko-technick vbor v EURATOM

Po vzoru ESUO byly obdobn poradn orgny zaloeny Smlouvou o EURATOM a EHS. Rozhodnut vybavit vechna ti spoleenstv poradnmi orgny sdruujcmi reprezentanty zjmovch skupin a organizac vychzelo z korpora-tivistick tradice vtiny lenskch stt.3 (Tsoukalis 1997b: 129)320
Evropsk unie

Ve Smlouv o EURATOM byl vytvoen tzv. Vdecko-technick vbor sloen z 20 len, kte byli voleni na dobu pti let. (i. 134 Smlouvy o EURATOM) Konzultace s poradnm vborem byly obligatorn v uritch bodech smlouvy, ale krom toho mohla Komise klst vboru otzky, kdykoliv to povaovala za vhodn. 12.1.1.3. Hospodsk a sociln vbor podle Smlouvy o EHS Na zklad Smlouvy o EHS byl zaloen Hospodsk a sociln vbor sloen z pedstavitel rznch kategori hospodskho a socilnho ivota, zejmna pedstavitel vrobc, zemdlc,

dopravc, dlnk, obchodnk, emeslnk, pslunk svobodnch povoln a pedstavitel veejnch zjm".4 (i. 193 Smlouvy o EHS) e reprezentace v Hospodskm a socilnm vboru byla dsledkem koncepce spolenho trhu EHS pedstavujcho nikoliv sektorov ohranienou aktivitu, ale irok integrovan ekonomick prostor. ECOSOC byl vnitn lenn do specializovanch odbor a dle do podvbor. Ve Smlouv o EHS byl zvltn draz kladen na dopravn a zemdlsk odbor, co odpovdalo vznamu tchto sektor mezi spolenmi politikami v dob podpisu smluv. lenov Hospodskho a socilnho vboru EHS byli voleni Radou na dobu ty let, piem pro zvolen bylo nutno doshnout jednomyslnosti pi hlasovn. Rada pi vbru len vboru rozhodovala na zklad nomnanch listin lenskch stt, kter obsahovaly dvojnsobn poet kandidt, ne byl pidlen poet kesel. Rozdlen mandt jednotlivm zem bylo stanoveno ve lnku 194 Smlouvy o EHS (viz tabulka . 28).
Tabulka 28: Poet len Hospodskho a socilnho vboru (1957)
Belgie Francie Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Celkem
Zdroj: i. 194 Smlouvy o EHS.

12 24 24 5 24

12
101

Jak naznauje rozdlen potu kesel podle nacionlnho principu, byl ECOSOC - na rozdl od Poradnho vboru ESUO - definovn Smlouvou o EHS jako poradn orgn celho Spoleenstv, a nikoliv jako instituce podlhajc vhradn nadnrodn autorit. Kontakty Rady a Komise s ECOSOC byly rozdleny na obligatorn (povinn stanoven smlouvou) a na konzultace v ppad po12. Poradn orgny Evropsk unie

321 teby. Snaha o urychlen legislativnho procesu mla za nsledek, e bylo do Smlouvy o EHS zalenno ustanoven, podle nj mohla bt vboru stanovena asov lhta k vypracovn posudku. Po uplynut tto lhty, kter nesmla bt krat ne deset dn, mohla Rada i Komise jednat bez stanoviska vboru. (i. 198 Smlouvy o EHS) 12.1.2. Sloen a vnitn struktura Souasn sloen a pravomoci ECOSOC jsou dny lnky 257-262 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Rada vol 222 reprezentant a jejich nhradnky jednomysln na tyi roky na zklade nominanich listin lenskch stt.5
Tabulka 29: Poet len Hospodskho a socilnho vboru (2002) Belgie Dnsko Finsko Francie Irsko Itlie 12 9 9 24 9 24

Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie Celkem
Zdroj: i. 258 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.

5 24 12 12 12 12 21 12 24 222

Ji od pijet Smlouvy o EU provd Rada vbr kandidt ve spoluprci s Komis a v ppad poteby tak po porad s evropskmi zjmovmi organizacemi. Zvolen reprezentanti maj pimen zastupovat vechny oblasti hospodskho a socilnho ivota EU. Pomr mezi zastoupenmi zjmy mus bt dodren tak pi vnitn organizaci tohoto orgnu v odbornch sekcch (vborech) a podvborech, jejich struktura se od zaloen ECOSOC zmnila. Pvodn akcent na odbor zemdlstv

a dopravy byl ze smluv odstrann, a v roce 1974

322
Evropsk unie

byl naopak zaloen Stl vbor pro zamstnanost. Tento vbor pod minimln jednou do roka diskuse s pslunmi resortnmi ministry a podl se na pprav neformlnch setkn pispvajcch k analze ekonomickch problm. (Lintner, Mazey 1991: 119) Pehled vech v souasnosti psobcch odbor je uveden ve schmatu . 10. Schma 10: Odborn sekce Hospodskho a socilnho vboru*
Zemdlstv, rozvoj venkova a ivotn prosted Hospodsk a mnov unie a hospodsk a sociln koheze Zamstnanost, sociln zleitosti a obanstv Vnj vztahy Jednotn trh, vroba a spoteba Doprava, energetika, infrastruktura a informan spolenost 12. Poradn orgny Evropsk unie

323
Stavk 1.4.2002 Zdroj: European Economic and Socil Committcc. URL: <http://www.csc.cu.int/pagcs/cn/otg/'6_scctions.htm>

ECOSOC je zen 30lennm pedsednictvem volenm na dva roky. Hlavnm kolem pedsedy je svolat piblin desetkrt do roka plnum vboru, kter se schz na dost Rady, pedsedy Komise, nebo z vlastnho podntu. 12.1.3. Pravomoci a koly Hospodskho a socilnho vboru 12.1.3.1. Zkladn koly Hlavn kol ECOSOC zstal od roku 1957 nezmnn. Spoiv v poskytovn odbornch stanovisek, je jsou nezbytn pro rozhodovn Rady a pro vypracovvn legislativnch nvrh v Komisi.

Schopnost poradnho vboru zaujmout kvalifikovan postoj v rznch oblastech v psobnosti smlouvy, vychz pedevm z e spektra zastoupench zjm. Dalm kolem tohoto poradnho vboruje plnn funkce formlnho kanlu", tedy prostoru pro prezentaci zjmovch skupin pohybujicch se v prostoru spolenho trhu. Realizace tto lohy byla vak vdy limitovna skutenost, e ECOSOC fakticky nevstupuje do pm interakce s Radou a Evropskm parlamentem. Jeho konzultani potencil je navc omezen tm, e jm pedkldan stanovisko je pro dal orgny nezvazn, a konen tak tm, e pro prosazen svch postoj neme vyvinout dnou formu ntlaku, ani asovou. ECOSOC je proto spe ne reprezentantem zjmovch skupin pouze jednm z vedlejch prostor aktivit eurolobby, kter se pedevm sna o kontakt s Komis a s jejm rozshlm systmem vbor, pop.- v zvislosti na konkrtn procedue - tak o ovlivnn poslanc Evropskho parlamentu a ministr nrodnch vld. 12.1.3.2. Pijmn stanovisek Pedmtem zasedn ECOSOC je pijmn stanovisek, k jejich pijet je poteba vtina hlas ptomnch len. Po pijet definitivnho znn, kter je v mnoha ppadech schvleno vym limitem, ne vyaduj smlouvy, je stanovisko uveejnno v ednm listu ES b a samozejm pedloeno Rad a Komisi. ECOSOC poskytuje obligatom konzultace v oblastech jako nap. jednotn trh, otzka pohybu pracovnch sil, sociln otzky, ochrana spotebitele a lidskho zdrav, regionln rozvoj, vzdln, ivotn prosted a problematika harmonizace dan. Rada, Komise a po pijet Amsterodamsk smlouvy tak Evropsk parlament mohou konzultovat vbor tak nad rmec smluv. (i. 262 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Po podpisu Smlouvy o EU byl tento mechanismus konzultac rozen o monost vboru vydat stanovisko z vlastni iniciativy.7 ECOSOC se tak me vyslovit v zsad k jakkoliv otzce. Posledn, spe technickou zmnou v mechanismu konzultac, zatm pinesla Smlouva o EU, kde bylo stanoveno prodlouen minimlnho limitu pro vyjden vboru z deseti dn na jeden msc. (i. 198 Smlouvy o ES) 12.2. VBOR REGION Smlouva o EU podepsan roku 1992 obsahovala zvazek Spoleenstv jednat v souladu se s principem subsidiarity.* Vznam subsidiarity zdrazovalo v prbhu mezivldn konference 1990 pedevm tzv. Shromdn region Evropy, kter se ovem ji od svho zaloen k tomuto principu hlsilo. 12,2.1. Vvoj 12.2.1.1. Shromdn region Evropy Shromdn region bylo zaloeno roku 1985 a svm vznikem navazovalo na sil o decentralizaci a na pslun reformy posilujc regionln prvky, kter byly realizovny v nkterch lenskch zemch ES.9 Clem tohoto seskupen bylo doshnout vt reprezentace region pmo na pd evropskch organizaci, a to nikoliv pouze prostednictvm neformlnch informanch kancel. Ve snaze prosadit ast region na rozhodovacch procesech v EU se Shromdn region zapojilo do pprav

mezivldn konference v roce 1990 a zaujalo v jejm prbhu pomrn koherentn postoj s jasn definovanmi poadavky.10 ^ Vchozm poadavkem Shromdn region formulovanm v prbhu mezivldn konference byla institucionalizace ji zmnnho principu subsidiarity, jenz ml odstranit nemrn zasahovn nadnrodnch orgn do zleitost ni-lch sprvnch jednotek. Shromdn region poadovalo zakotven definice subsidiarity do primrnho prva Spoleenstv a dle vytvoen odpovdajcho324
Evropsk unie

kontrolnho mechanismu, jen by chrnil dodrovn tohoto principu. Dalm poadavkem Shromdn region bylo konstituovni institucionalizovan platformy, kter by vytvoila reprezentantm loklnch a regionlnch zjm podmnky pro prosazovn svch stanovisek v politick i hospodsk oblasti a umonila jim podlet se na rozhodovacm procesu po boku Rady ministr. (Engel 1997: 95) Shromdn rovn usilovalo o to, aby prv tento nov orgn zskal kontroln pravomoci v otzce subsidiarity, jej poruen mlo podle nvrhu Shromdn region podlhat alob u ESD. 12.2.1.2. Vbor region ve Smlouv o EU Ukonen mezivldn konference podpisem Smlouvy o EU pineslo pro Shromdn region z hlediska ve zmnnch poadavk pouze sten spch. V lnku 3b Smlouvy o ES byla do primrnho prva vlenna definice subsidiarity a ve smlouv byl tak definovn Vbor region jako nov orgn, kter reprezentuje regionln a lokln zjmy. Shromdn region se vak ji nepodailo prosadit poadavek, aby Vbor region sledoval dodrovn principu subsidiarity, a potvrzeno nebylo ani prvo na podn zvltn aloby k ESD ve vci jejho poruen. lensk stty se naopak rozhodly povit kontrolou principu subsidiarity Komisi, kter dostala za kol nejen sledovat budouc dodrovn tto zsady, ale mla tak pezkoumat soulad dosud pijatch rozhodnut s principem subsidiarity. 12.2.2. Sloen a vnitn struktura Zaloenm Vboru region byl vytvoen prozatm nejnovj orgn v rmci zkladnho institucionlnho schmatu Spoleenstv. Smlouva definuje Vbor region po vzoru ECOSOC jako poradn orgn reprezentujc regionln a mstn autority v lenskch zemch. Volba a sloen vboru se v souasnosti d lnkem 263 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Rada vol 222 reprezentant a stejn poet jejich zstupc na nvrh lenskch stt, piem pro zvolen len je nutno pi hlasovn doshnout jednomyslnosti." Mandt len vboruje tylet, obnoviteln a nen sluiteln s funkc poslance Evropskho parlamentu. Nominace kandidt do vboruje textem smluv omezena na zstupce regionlnch a mstnch sprv" (i. 263 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), ale zvolen lenov jsou pi vkonu sv funkce nezvisl. Vzhledem k rozdlnm systmm sprvy a samosprvy v lenskch zemch EU (jejich strukturu ilustruje tabulka . 30) se zastoupen jednotlivch stt vznamn li co do velikosti i charakteru reprezentovanch zjm.

12. Poradn orgny Evropsk unie 325 Tabulka 30: Regionln struktura lenskch stt EU

lensk stt Belgie Dnsko3' Nmecko Finsko Franciebl Velk Britnie0

Regiony 3 sdruen, 3 regiony (Communauts a Rgions resp.

Gemeenschapen a Gewesten) 14 okresnch sdruen (Amdskommuner) a Region hlavnho msta Kodan 16 spolkovch zemi 12 provinci (Larnit) 26 region (Rgions) 78 zemnch sdruen (9 Regional Counties ve Skotsku; 47 Shire Counties a 6 Metropolitan Counties v Anglii Walesu; 26 County Dstricts v Severnm Irsku) 13 region 31 hrabstv (27 Counties) a 4 County Boroughs 20 region (Regioni) 3 distrikty 12 provinci 5 regionlnch koordinanch vbor, 2 autonomn regiony Azory a Madeira 9 spolkovch zem 17 autonomnch sdruen (Comunidades Autnomas) 25 provinci (Landschaper)

ecko Irsko Itlie Lucembursko Nizozemsko Portugalsko Rakousko panlsko vdsko

b| u

*' Bez Facrskch ostrov a Grnska Vctn zmoskch region Bez zem Velkho Londna, Kanrskch ostrov a zmoskch zem

Zdroj: Engcl 1997: 94.

Vbor region je piblin z jedn poloviny obsazen zstupci komunln politick roviny a z druh reprezentanty region. Pirozenm dsledkem politick aktivity reprezentant nich politickch celk12 byl proces formovn politickch skupin uvnit Vboru region. Psoben tchto politickch skupin je obdobou prce politickch frakc v Evropskm parlamentu, i kdy zdaleka nedosahuje jejich stupn integrace a vznamu. Vbor region je zen pedsednictvem volenm na dva roky. Vbor je uvnit podobn jako ECOSOC organizovn do odbornch komis, akoli toto rozlenn nen poadovno ve smlouv. Pehled aktuln psobcch komis je uveden ve schmatu . 11.326
Evropsk unie

Schma 11: Odborn komise Vboru region

COTER ECOS DEVE EDUC CONST RELEX Komise pro kohezn politiku Komise pro hospodskou a sociln politiku Komise pro trvale udriteln rozvoj Komise pro kulturu a vzdln Komise pro stavn otzky a evropsk vldnut Komise pro vnj vztahy

Zdroj: Commitlcc of thc Rcgions; URL: <htlp://www.cor.cu.int/corzl05.htm>

A do pijet Amsterodamsk smlouvy sdlel Vbor region administrativn zzem s Hospodskm a socilnm vborem, ale od vstupu smlouvy v platnost disponuje vlastnm sekretaritem. (Nicoll, Salmon 2001: 161) 12.2.3. Pravomoci a koly Vboru region lensk stty se ve smlouvch zavazuj k obligatornm konzultacm s Vborem region, kter se tkaj takovch otzek, jako jsou napklad koordinace vzdlvn mldee, kulturn aspekty Spoleenstv, zdravotnictv, oblast transevrop-skch st a problematika sociln a hospodsk soudrnosti (politika koheze). V Amsterodamsk smlouv jsou zvlt zdraznny konzultace v ppadech dotkajcch se problematiky peshranin spoluprce. V situacch, v nich smlouvy vyaduj stanovisko ECOSOC, je Vbor region o takov dosti informovn a me se k ppadu tak vyjdit. Rada, Komise a Evropsk parlament mohou podat Vbor region o konzultaci tak mimo taxativn vymezen oblasti. Stejn jako partnersk ECOSOC je i Vbor region vybaven pravomoc vyslovit se k jakkoliv otzce, (i. 256 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Stejn jako u ECOSOC nejsou stanoviska vydvan Vborem region zvazn a jejich pijet je opateno asovm limitem, kter nesm bt krat ne jeden msc. (i. 265 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)

r
12. Poradn orgny Evropsk unie

327
4. ECOSOC mel podle lnk 165-170 Smlouvy o EURATOM kompetence jak v rmci EHS, tak i EURATOM. 5. Smlouva z Nice ohraniila budouc nrst potu len ECOSOC na 350. Ke stvajcm skupinm reprezentovanch zjm pibyli spotebitel. Pozmnn byl rovn mechanismus volby. lenov vboru maj bt nadle voleni kvalifikovanou vtinou. Srov. 20.2.2. 6. Smlouva z Nice pedpokld pejmenovni ednho listu ES na edn list EU. 7. Prvo samostatn iniciativy ECOSOC existuje na zklad politick dohody ji od roku 1972. 8. Princip subsidiarity znamen rozhodovn na co nejni mon rovni a Spoleenstv zajiuje nadnrodn een problematiky pouze v ppad, e uspokojivch vsledk neme bt dosaeno na rovni lenskch zemi. respektive jejich zemnch st. K subsidiarit srov. v odpovdajc st historickho vkladu. 9. Jednalo se o Belgii, Francii a panlsko. 10. K dalm subjektm obhajujcm zjmy region patila KLonzultaivni rada mstnch a regionlnch vld zaloen Komis v roce 1988. (McCormick 1996: 192) 11. Rozloeni je stejn jako v ppad ECOSOC. Smlouva z Nice navrhuje omezit celkov poet len Vboru region po rozen na 350. Reprezentanti maj bt voleni kvalifikovanou vtinou a v ppad, e jim skon mandt na lokln nebo regionln rovni, maj bt nahrazeni tak ve Vboru region.

12. Revize Smlouvy z Nice zavedla podmnku, e len Vboru region mus bt dritelem politickho mandtu na nkter z loklnch rovn. Srov. 20.2.2.

POZNMKY:
1. Nkdy se uv tak oznaen Ekonomick a sociln vbor. 2. V irm pojet je mon do kategorie poradnch orgn piadit tak nap. Politick vbor podle i. J.8 Smlouvy o EU pro monitorovn sektoru SZBP zzen sekundrn Radou. Podobn by v rmci irho chpn poradnch orgn mohl bt mezi n zahrnut tak Vbor pro zamstnanost zaloen i. 130 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. 3. Podobn poradn vbory existovaly s vjimkou Nmecka ve vech zakldajcch sttech EHS. (McCormick 1996: 190)13. etn dvr

329

13. ETN DVR

etn dvr m za kol provdt audit pjm a vdaj Spoleenstv. Postaven etnho dvora v rmci institucionlnho schmatu je nezvisl na dalch orgnech a tak na aktulnm rozloen politickch sil v EU. 13.1- VVOJ 13.1.1. Zaloen etnho dvora Pvodn nemly spolen evropsk instituce dn speciln orgn poven kontrolou hospodaen Spoleenstv. Pjmy Spoleenstv byly tehdy tvoeny jen pspvky lenskch stt a kontrolu jejich erpni zajiovala Rada. Zaloen etnho dvora bylo spojeno a s vytvoenm tzv. vlastnch pjm do rozpotu Spoleenstv, kter byly stanoveny v tzv. Lucembursk dohod z 22. dubna 1970. Soust komplexnho een finannch otzek Spoleenstv by!o krom pidlen rozpotovch pravomoc Evropskmu parlamentnmu shromdn tak nahrazen pvodnho systmu kontroly nezvislm auditem. Pro jeho realizaci byl tzv. Bruselskou smlouvou z 10. ervence I975 zaloen etn dvr.' Vznik novho orgnu uplatujcho sv pravomoci bez ohledu na zjmy lenskch stt, a posilujcho tud nadnrodn rozmr Spoleenstv, interpretuje nap. britsk politolog J. Pinder jako krok Spoleenstv smrem k federaci. (Pinder 1993:23) 13.1.2. etn dvr mezi hlavnmi orgny Spoleenstv Revize primrnho prva ve Smlouv o EU z roku 1992 piadila etn dvr do kapitoly hlavnch orgn Spoleenstv a dle zdraznila jeho koly nezvislho auditora, (i. 4 Smlouvy o ES) Ve Smlouv o EU je stanoveno, e etn dvr pedkld prohlen o vrohodnosti t a prvnosti a regulrnosti pslunch operac Evropskmu parlamentu a Rad. (i. 188c Smlouvy o ES) Zjem lenskch zem na posilovn tohoto kontrolnho tlesa byl patrn z pijet Deklarace o postaven etnho dvora, kter byla pipojena ke Smlouv o EU, v jejm textu bylo zdraznno sil o dal prohlubovn finann kontroly ve Spoleenstv.330
Evropsk unie

13.1.3. Posilovn pravomoc etnho dvora Tendence k posilovn vlivu etnho dvora se projevila tak v Amsterodamsk smlouv, na jejm zklad zskal tento kontroln orgn novou monost vyetovat etn podklady u pjemc finannch

prostedk Spoleenstv. Pkladem dalch zmn zakotvench v Amsterodamsk smlouv je zven draz na zveejovn zjitnch fakt a to, e etn dvr me podvat aloby u ESD po boku dalch hlavnch orgn Spoleenstv, (i. 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Ve popsan tendence posilovat pravomoci etnho dvora souvis jednak s opakovanmi zjitnmi o finannch nicch ve Spoleenstv, ale tak s roziovnm skupiny zem, kter spadajc mezi tzv. ist pltce do rozpotu.2 Zjmem tchto zem je prhledn veden transakc a efektivn vynakldn finannch prostedk, a proto kladou draz tak na vznamnj postaven kontrolnch orgn. (Laffan 2001: 208) Navzdory postupnmu posilovn etnho dvora je vak vliv tohoto orgnu na integran proces pouze omezen. etn dvr provd audit a souvisejc analzu vynakldn finannch prostedk v rmci konkrtnch projekt a politik. M tedy monost hodnotit jakkoliv finann krok Spoleenstv, co je samozejm vce ne jen bn kontrola t. Pedkldnm vlastnch hodnocen vyvolv diskuse o volb dalch nstroj, nabz monost zvit elnost a pimenost jednotlivch investic, a tm nepmo ovlivuje innost Spoleenstv.3 Podle Richardsona in prezentace hodnocen, kter vychzej z jeho kontrolnch aktivit, z etnho dvora sekundrnho astnka" probhajcho politickho procesu v EU. (Richardson 1996a: 282) 13.2. SLOEN A VNITN STRUKTURA V Amsterodamsk smlouv jsou kompetence a sloen etnho dvora zmnny ve lncch 246-248 revidovan Smlouvy o ES. etn dvr je sloen z 15 len, kte jsou voleni na est let s monost opakovan volby. Kandidti na leny etnho dvora mus splovat veker zruky sv nezvislosti" a bt kvalifikovni pro prci v auditorskch orgnech, (i. 246 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Volba len etnho dvora je podmnna jednomyslnm souhlasem Rady a konzultac s Evropskm parlamentem. 4 Stanovisko Evropskho parlamentu nen sice pro Radu zvazn, ale Rada se sna - v ppad, e se Parlament k nominaci len vyslov negativn - vyhovt vmnou spornch kandidt. (Nicoll, Salmon2001: 157) lenov etnho dvora nesmj po dobu vkonu sv funkce vykonvat jin placen, nebo neplacen povoln. Pi nstupu do funkce se slavnostn zavazuj
13. etn dvr

331 respektovat po dobu trvn sv funkce i po jejm skonen povinnosti z n vyplvajc, zejmna pak povinnost estnosti a uvlivosti. pokud jde o pijmn uritch funkc nebo vhod po skoen funknho obdob." (i. 247 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Po svm zvolen do funkce nesm bt lenov etnho dvora nijak ovlivovni. V ppad, e len etnho dvora ji nadle nevyhovuje stanovenm podmnkm, me bt z funkce odvoln rozhodnutm ESD. Prce etnho dvora je zena pedsedou, kterho si na ti roky ze svho stedu vol lenov adu. Chod etnho dvora zajiuje administrativa, kterou tvo zhruba 500 zamstnanc a dalch piblin 100 osob na zklad doasnch externch kontrakt. Sdlem etnho dvora je Lucemburk.

13.3. PRAVOMOCI A KOLY 13.3.1. Funkce etnho dvora kolem etnho dvora je sledovn vech pjm a vdaj Spoleenstv. Kontrola se uskuteuje provovnm etnch doklad, a to jak v institucch Spoleenstv, tak i v lenskch sttech a u pjemc finannch prostedk EU. Amsterodamsk smlouva zvlt akcentuje prvo kontrolovat ty u vnjch pjemc plateb z rozpotu Spoleenstv. Dle je v n zdraznna nutnost spoluprce mezi etnm dvorem a nrodnmi auditorskmi orgny a oeten pstup etnho dvora k podkladm Evropsk investin banky. (i. 248 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 13.3.2. Vstupy etnho dvora etn dvr sleduje prvnost a dnost pjm a vdaj a vrohodnost platebnch operac. Hlavnm dokumentem, kter etn dvr pravideln publikuje, je vron zprva, v n jsou uvedeny vsledky sledovn hospodaen Spoleenstv za uplynul obdob. Vron zprva etnho dvora je - pokud je jej vyznn pozitivn - potvrzenm sprvnho erpn dohodnutch finannch prostedk.
13.3.2.1. Vron zprva

Pedpokladem pro vypracovn vron zprvy je kontrola vech pjm (cel, dvek, procent z HNP a DPH atd.) a vdaj Spoleenstv. K vdajm pat castky uren k zajitn spolench politik, komunitrnch program a projekt, tedy pedevm prostedky vyhrazen na spolenou zemdlskou politiku, strukturln fondy, poloky vzkumu a konen tak stky uren k zajitn bnho chodu instituc EU. Komise jako sprvce rozpotu pedkld etnmu dvoru kompletn ty Spoleenstv

vdy do ervna, etn dvr odevzd

332
Evropsk unie

zpracovanou vron zprvu Evropskmu parlamentu a Rad v prbhu listopadu pslunho roku. Vron zprva mus bt projednna Evropskm parlamentem nejpozdji do kvtna nsledujcho roku. Vypracovn vron zprvy etnm dvorem a jej pedloen Evropskmu parlamentu ke schvlen je povinnost danou lnkem 276 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Stanovisko etnho dvora obsaen ve vron zprv je vchozm podkladem pro ppadn postih orgnu odpovdnho za hospodaen Spoleenstv. Proto je pozitivn vron zprva etnho dvora podmnkou k udlen absolutoria Komisi a v minulosti byla tak kritika ve zprv etnho dvora jedinm podntem k diskusi o jejm odvoln. Absolutorium Komisi za jej innost udluje Rada a

Evropsk parlament. Ve smlouvch nen podrobn eena situace, kdy by Parlament odmtl udlit Komisi absolutorium z dvod vhrad k pedloen vron zprv a Komise by nereagovala uinnm vech elnch opaten" k nprav, (i. 276 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Evropsk parlament proto vyeil tento potenciln sporn moment pijetm internho usnesen ze z 1993, podle nj je takov situace podntem k podni aloby na Komisi za neinnost podle lnku 232 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. (Westlake 1994: 134) Schma 12: Zvltn zprvy Evropskho etnho dvora - vybran pklady
Zvltn zprva . 2/2001 o zen okamit humanitrn pomoci pro obti kosovsk krize (ECHO) Zvltn zprva . 3/2001 o spravovn mezinrodnch rybolovnch dohod prostednictvm Komise Zvltn zprva . 6/2001 o mlnch kvtch Zvltn zprva . 7/2001 o vvoznch refundacch - zemi pvodu a uveden na trh Zvltn zprva . 9/2001 o programu vzdlvn a mobility vdc Zvltn zprva . 11/2001 o programu TACIS o peshranin spoluprci Zvltn zprva . 12/2001 o jednotnch strukturln-politickch opatench v oblasti zamstnanosti Zvltn zprva . 13/2001 o sprv Spolen zahranin a bezpenostn politiky Zvltn zprva . 14/2001 - nvaznost na zvltn zprvu . 19/98 etnho dvora o BSE Zvltn zprva . 1/2002 o finann pomoci tetm zemm a schopnosti strukturlnho pizpsoben zem Stedomo 13. etn dvr

333
Zdroj: Europcan Court of Auditors. URL: <http://www.cca.cu.int/EN/reports_opnons.htm>

13.3.2.2. Zjitn a posudky Krom vron zprvy zveejuje etn dvr tzv. zjitn a posudky. Vechny vstupy etnho dvora jsou publikovny v ednm listu ES. etn dvr si me zvolit pedmt sv finann revize zcela nezvisle, ale me bt tak o stanovisko podn ktermkoliv orgnem Spoleenstv. Zkoumni etnho dvora se me tkat financovn konkrtnch opaten v oblasti jednotlivch politik, vyuvni prostedk evropskch program, strukturlnch fond apod. Nezvislou volbu pedmt auditu ilustruje vet vybranch ppad ve schmatu . 12. 13.3.3. Vliv etnho dvora na realizaci politik 13.3.3.1. etn dvr a zemdlsk politika Dky irok kle monch vstup nen kontroln loha etnho dvora omezena pouze na uritou fzi etnho roku. Zjitn etnho dvora se velice asto dotkaj spolen zemdlsk politiky, kter stle jet spotebovv tm polovinu rozpotu Spoleenstv, a je tedy nejdra, a tud i nesledovanj aktivitou EU. Zjitn etnho dvora se v tto oblasti neomezuj na konstatovn finannch nesrovnalost, a tm i na mon zmrnn finannch nik, ale pispvaj k realizaci konkrtnch reformnch krok. Pkladem me bt hodnocen stavu financ v zemdlsk politice ve zprv etnho dvora z roku 1994, kter odhalila nesoulad ve vyplcen zemdlskch dotac pro drobn producenty mlka v Irsku. Toto zjitn vedlo nsledn k revizi mechanism vyplcen dotac urench k regulaci produkce mlka pomoc kvt. (Richardson 1996a: 282)

13.3.3.2. etn dvr a strukturln fondy Z hlediska objemu vdaj jsou v centru pozornosti etnho dvora tak finann prostedky, kter spadaj pod strukturln fondy. Jen v roce 1999 etn dvr upozornil na patn zaclen platby v celkovm objemu 10 %. Pkladem, kdy mlo hodnocen etnho dvora vznamn dopad na dal formovn priorit program rozvoje, bylo eten z roku 1992. V rmci rozvoje eckho pstavnho msta Solu byla ze zdroj Spoleenstv financovna rekonstrukce pstavnch dok. Projekt prohlouben dok, a tm i zven pstavnch kapacit nicmn pokodil faunu a flru v zlivu, co si nsledn vydalo intervenci fond zamench na ivotn prosted. (Richardson 1996a: 283) Kontroln pravomoci etnho dvora v tomto ppad vystily a v upozornn na kontraproduktivn jednn Spoleenstv. 13.3.3.3. etn dvr a agenda spolenho trhu Velmi dleitou skupinou zjitn emho dvora jsou ppady tkajc se agendy spolenho trhu. etn dvr je schopen sledovat finann dsledky zdrovac taktiky nkterch lenskch stt, kter bv uplatovna v ppad implemen-334
Evropsk unie

tce nkterch smrnic. Tm etn dvr nepmo psob na tyto stty a pispv k vasnmu pejmn evropsk legislativy do prvnch d jednotlivch zem. 13.3.4. Kontrola Komise etn dvr je ovem navzdory svmu aktivnmu psoben v oblasti konkrtnch politik nejvce spojovn s kontrolou hospodaen Komise, a tm i s realizac opaten boje proti neefektivit financovn, korupci a podvodm. etn dvr pracuje na kontrole Komise v souinnosti s Evropskm parlamentem a jeho vborem pro rozpoet. Jak ji bylo eeno, dvr poskytuje analzu finannho hospodaen, kter je podkladem pro udlen absolutoria a nsledn pro ppadn odvoln Komise. 13.3.4.1. Kontrola hospodaen Komise v jednotlivch politikch Vztah Komise a etnho dvora vak pesto nelze oznait za jednoznan konkurenn. Komise vyvj sama celou adu aktivit s clem zajistit sprvn erpn finannch prostedk. Tento vvoj lze sledovat od druh poloviny osmdestch let, kdy byla za Delorsova pedsednictv Komise drazn upozornna na vysok podl chybnch plateb. Vedle kontroln funkce komisae pro rozpoet, kter zajiuje vnitn audit Komise, byla v reakci na zprvy etnho dvora z let 1984-1989 v roce 1988 zaloena Koordinan jednotka pro boj proti podvodm (UCLAF - Unit de Coordination de la Lutte Antifraude), je je vedena pmo pedsedou Komise. Napklad v roce 1996 tato jednotka zjistila, e podvody vi rozpotu EU dosahuj 1,3 mld. ECU. (Tich aj. 1999: 149) Na stran pjm se podvody tkaly pedevm ztrt na clech pi dajnch tranzitech zbo spotebnho a zemdlskho charakteru pes zem EU, piem peven zbo zde ve skutenosti zstvalo.5 Z hlediska vdaj byly zjitny vznamn nesrovnalosti v ji zmnnm oddle zemdlsk politiky a strukturlnch fond. 13.3.4.2. Kontrola finannch prostedk urench na innost Komise

V centru pozornosti etnho dvora nen pouze hospodaen Komise v jednotlivch politikch, ale tak sledovni erpn prostedk urench na innost adu. V roce 1990 zjistil etn dvr (a v roce 1992 doel k obdobnmu zjitn tak Vbor pro rozpotov otzky Evropskho parlamentu) nesrovnalosti v provdn personln politiky Komise. Kritika se soustedila na vytven zvltnho vnitnho rozpotu Komise (minibudget), jeho elem byla kumulace prostedk na uzavrn vnjch pracovnch kontrakt, co umoovalo pekraovat vnitn personln limity. Hlavnm efektem tto nelegln personln strategie bylo evidovn nkterch zamstnaneckch pomr Komise v sti rozpotu urenm na provdn jednotlivch politik, a nikoliv v limitovan sti vyhrazen na personln nklady. (Stevens, Stevens 2001: 22)
13. etn dvr

335

Opaten proti podvodm pijat na pd Komise nebyla dlouho dostaten efektivn, a proto - na zklad zjitn o hospodaen v roce 1993 - podal etn dvr Komisi o kompletn revizi finann politiky. Na tuto vzvu zareagoval pedseda Komise Jacques Santer zahjenm rozshl kampan proti podvodm". (Pracovn program Evropsk komise pro rok 1995) Pi kontrole hospodaen na potku roku 1999 vak byl etn dvr nucen konstatoval dal nik finannch prostedk, patn hospodaen Komise v oblasti vnitnch slueb a protovn osob pomoc externch kontrakt. Evropsk parlament se po zveejnn tchto vsledk jednoznan postavil na stranu etnho dvora a na potku ledna 1999 opakovan deklaroval svj mysl odvolat Komisi. Pedseda Komise Santer proto 12. ledna 1999 podal Evropsk parlament o dvru a souhlasil s vytvoenm zvltn nezvisl komise finannch expert. Zprva komise nezvislch expert byla zveejnn 15. bezna 1999. Jej vhrady potvrdily vtky etnho dvora pedevm ve zpsobu zen adu, ve financovn vnitn ochrann sluby Komise, v nedostaten odpovdnosti komisa za realizovan programy, a v ppad nkterch komisa dokonce zprva upozorovala na zneuit finannch prostedk, korupci a clen podvody. Komise reagovala na zveejnn zprvy kolektivnm podnm demise 16. bezna 1999. Paradoxn tak Komise Jacquese Santera, pro ni byl boj s podvody a korupci jednou z priorit, odstoupila pro svou neschopnost zabrnit rstu tchto negativnch jev ve svm vlastnm hospodaen.'1 Odstoupen Santerovy Komise bylo jednm z podnt k zintenzivnn boje s podvody a korupci. S tmto clem byl 18. ervna 1999 UCLAF nahrazen Evropskm adem pro boj proti podvodm (OLAF - Office Europen de Lutte Antifraude), kter byla vybavena vznamnjmi pravomocemi. Ke zmnm dolo tak uvnit Komise, kde byly revidovny zkladn kodexy jednn komisar a managementu. Tento vvoj uvnit Komise lze interpretovat jako dsledek psoben etnho dvora a jeho vlivu na hospodaen Spoleenstv. POZNMKY:
1. etn dvr nebyl na rozdl od Evropskho parlamentu v provdn kontroly omezen rozdlenm rozpotu na povinn a nepovinn vdaje. Souasn vak etn dvr nemel dnou monost jak vymhat zmnu hospodaeni jednotlivch orgn nebo zemi.

2.K istm pltcm do rozpotu Spoleenstv pat nap. Nmecko, vdsko, Rakousko aNizozem. Srov. 19.4.2. 3. Smlouva z Nice otevr etnmu dvoru monost doplnit etn prohlen zvltnmi hodnocenmi", m se vliv tohoto orgnu na realizaci politik vznamn zvyuje. Ble vz 20.2.2. 4. Smlouva z Nice navrhuje volbu len etnho dvora kvalifikovanou vtinou v Rad. Ve stejnm dokumentuje nvrh, aby

se poet auditor rovnal v budoucnu potu lenskch stt.

336
Evropsk unie 5. Ble ke zproneve finannch prostedk v rmci zemdlstv formou neoprvnnch dotac, vvozu, nebo nahodnoceni kvality srov. nap. Grant (1997: 98-101). 6. Blzek odvoln Santerovy Komise viz 10.1.6.1. 14. Evropsk soudn dvr

337

14. EVROPSK SOUDN DVR

Dodrovni evropskho prvaje zajiovno pomoc cel soustavy soud. Soudn dvr a asistujc Soud prvn instance jsou vrcholem tto soustavy, v n ovem pi relnm prosazovn princip evropskho prva maj sv msto tak soudy v lenskch zemch Spoleenstv. Funknost tohoto komplikovanho systmu, kter je v souasnosti sloen ze Soudnho dvora. Soudu prvn instance a patncti nrodnch soudnch soustav, je zajitna jednak dle zmnnmi principy nadazenosti" a pmho inku evropskho prva", ale tak dlbou soudnch ppad. Veker spory, je se dotkaj evropskho prva, jsou rozdlovny v rmci tto soustavy podle charakteru projednvanho ppadu a pedkladatele aloby. Spory fyzickch a prvnickch osob mezi sebou, tedy v rmci tzv. horizontln rovn, a spory tchto subjekt s lenskmi stty na vertikln rovni jsou ponechny k rozhodovn soudm na rovni lenskch stt. Soudn dvr poskytuje v tto kategorii spor nrodnm soudm na jejich dost pouze vklad v tch bodech, kter se tkaj evropskho prva, aby tm zajistil jednotn vklad a zejmna jednotnou aplikaci evropskho prvnho du. Veden soudnch spor, jejich prbh, dlka a nsledn pijet a vykonn rozsudku je vhradn v rukou soud na rovni nrodnch stt. McCormick proto z hlediska ESD hovo o absenci pm moci prosadit sv rozsudky", a zdrazuje naopak funkci pouhho dohledu, kterou ESD vykonv. (McCormick 1996: 176) Z agendy ESD se dle vyleuj spory tkajc se pracovnho prva, politiky hospodsk (voln) soute, poadavky o nhradu kody apod., kter spadaj jako mn vznamn otzky" pod rozhodovn Soudu prvn instance. Zbvajc ppady jsou pmo eeny Soudnm dvorem, kter je

tak soudem apelanm ve vztahu k Soudu prvn instance. Jedn se pedevm o spory mezi ES (Komis) a lenskmi stty vyplvajc z nerespektovn komunitmho prva a o spory o neplatnost akt sekundrnho prva ES. (T 2001: 103-130) 14.1. VVOJ 14.1.1. Vchoz principy Evropsk soudn dvr' {ESD)2 pat k zakldajcm institucm Spoleenstv. Schumanova deklarace, kter iniciovala zaloen ESUO, nicmn nepedpokl-'r
338
Evropsk unie

dala, e soust nadnrodn struktury bude pmo soud. Zmiovala se pouze o vytvoen dostaten innho mechanismu arbitre, kter by zajistil een spor mezi lenskmi stty tak, aby neohroovaly spolen definovan cle. Navzdory pvodnmu pedpokladu se vak soudn dvr stal hned v roce 1952 soust institucionln struktury prvnho evropskho spoleenstv. Podle J. V. Louise je mon uvst ti dvody, kter vedly k tomu, e byl soud zalenn ji do institucionln soustavy ESUO. (1.) Jako prvn z nich uvd potebu strukturln konvergence", kterou prosazovalo pedevm Nmecko. (Louis 1998: 100) Jednalo se o snahu vylenit kad z jednotlivch rovn, tedy nadnrodnmu arbitru a soudnm soustavm jednotlivch zem, jejich pesn kompetence. (2.) Druhm podntem byl sm princip integranho procesu, kter byl zaloen na pesunu uritch kompetenc z roviny lenskch stt na nadnrodn rove. Proto bylo poteba zajistit ochranu dohodnutch princip a jejich jednotn vklad bez ohledu na postaven, velikost a zjmy jednotlivch lenskch zem v konkrtnch ppadech. (3.) Konen tetm dvodem k zaloen Soudu ESUO byla podle Louise nezbytnost ochrnit adresty rozhodnut pijmanch Vysokm adem ESUO. Jednalo se o uheln a ocelsk spolenosti a jin prvnick, ppadn i fyzick osoby, je psobily ve spolenm trhu. (Louis 1998: 100) Tak pi pprav Smlouvy o EHS a nsledn i Smlouvy o EURATOM sdleli jejich signati ve zmnn podnty vedouc ke vzniku soudu. Pi zaloen dvou novch spoleenstv se proto potalo s vyuitm Soudu ESUO, nicmn s rozenmi kompetencemi v rmci novch smluv.3 kolem Soudnho dvora, kter ml nyn pravomoc v rmci vech t spoleenstv, byla v obecn rovin kontrola nadnrodn Komise, sledovn pravomoc dalch orgn ES, obrana zem Spoleenstv proti pekroen pravomoc danch smlouvami, a naopak kontrola dodrovn zvazk ze strany lenskch zem. Soudn dvr ml ale tak zajiovat jednotn vklad evropskho prva ve vech lenskch zemch, a tm poskytovat ochranu subjekt ve Spoleenstv, je by mohly bt pokozeny odlinm vkladem nebo pozdn implementac pijat evropsk legislativy. iroce definovan vymezen innosti znamenalo, e Soudn dvr vytvoen v roce 1952, byl koncipovn jako soud s kumulovanmi funkcemi. Jeho kolem bylo eit spory stavnho, sprvnho a civilnho charakteru, vystupovat jako rozhod instance a jako odvolac soud.4 A. Vrn a M. Dauses povauj za funkce soudu kontroln

innost, poskytovn individuln ochrany a zajitn jednoty komunitrnho prva. (Vrn, Dauses 1998: 51) ESD pat k tm institucm, kter od svho zaloen proly pouze omezenm potem zmn. Upravovn byl jen poet soudc, kter byl zvyovn po kadm rozen Spoleenstv, a jedinou vraznj zmnou bylo doplnn soudu pomocnm Soudem prvn instance, k emu dolo po podpisu JEA. Krom tchto zmn zstaly pravomoci a principy prce Soudnho dvora v zsad nezmnny. Ve srovnn s ostatnmi orgny se tedy vvoj integranho procesu vraznji
14. Evropsk soudn dvr

339 neprojevil v transformaci struktury ESD. Dynamika integranho procesu vak pomrn zsadn ovlivnila komplex evropskho prva, kter je prosazovno prv ESD. 14.1.2. Zaloen Soudnho dvora v ESUO Soudn dvr vznikl ji na zklad Smlouvy o ESUO v roce 1952. 5 Podle Te a Jlka znamenalo zaloen Soudnho dvora v ESUO eln spojen italskho, francouzskho a nmeckho modelu, kter nevytvoilo disfunkn kompromis, ale naopak vysoce stabilizujc prvek institucionlnho schmatu Spoleenstv. (T, Jlek 1993: 62) Podle Smlouvy o ESUO byl Soudn dvr zaloen jako kolegium sedmi soudc, kte byli voleni spolenou dohodou lenskch stt na est let, s prbnou obmnou kad ti roky a s monost opakovan volby, (i. 32 Smlouvy o ESUO) Ve snaze zajistit reprezentaci vech soudnch systm ve Spoleenstv byl Soudn dvr sloen vdy z jednoho soudce za kadou zemi, akoliv tento princip nebyl soust smluv, ale pouze nepsanm pravidlem. Sud poet zem, kter melo Spoleenstv od svho zaloen a do roku 1973, byl een tak, e sedm lich soudce byl podle principu rotace vybrn vdy z velkch zem Spoleenstv."1 Protokol o statutu Soudnho dvora, jen byl pipojen ke Smlouv o ESUO, ukldal soudcm celou adu povinnost a omezen. Soudci nesmli vykonvat dn sprvn a politick funkce, ped vstupem do adu skldali slib nestran-nosti a svdomitosti a v prbhu funknho obdob a dal ti roky po jeho ukonen nesmli mt dnou ast v podnicch psobcch na trhu s uhlm a ocel. Vjimky pro vykonvni jinch paralelnch funkc spolu s mandtem soudce schvalovala Rada. Soudci disponovali jurisdikn imunitou, kter mohla bt zruena pouze plnem soudu. Ke zbaven funkce soudce mohlo dojt pouze za souhlasu vech zbvajcch len Soudnho dvora. kolem Soudnho dvora v ESUO bylo rozhodovat o zruovacch alobch pro nedostatek pravomoc, porueni podstatnch pravidel zen, poruen Smlouvy nebo kterhokoliv jinho prvnho pravidla, kter se tk jejho provdn, nebo pro zneuit moci, podanch proti rozhodnutm a doporuenm Vysokho komisaritu nkterm lenskm sttem nebo Radou..." (i. 33 Smlouvy o ESUO) V ppad zruen prvnho aktu Soudnm dvorem byl Vysok ad povinen zajistit realizaci rozhodnut a nsledn npravu kody konkrtnmu podniku.

V opanm ppad mohla nsledovat aloba o odkodnn, (i. 34 Smlouvy o ESUO) Za zneuit moci byla v ESUO povaovna neschopnost Vysokho adu pijmout rozhodnut, nebo doporuen, (i. 35 Smlouvy o ESUO) Soud dle mohl na dost lenskho sttu nebo Vysokho adu zruit usnesen Rady nebo Shromdn, byl oprvnn piznat penit nhrady pokozen stran, piznat

nhradu zamstnancm orgn a instituc Spoleenstv a rozhodnout - v ppad

340 Evropsk unie

podn aloby - o sankcch a pokutch, je byly udleny Vysokm adem, (i. 36 a 40 Smlouvy o ESUO) Soudn dvr ESUO zasedal v plnu, vdy s lichm potem soudc. V ppad poteby mohl vytvet dva tlenn senty. Soudu pedsedal jeden ze soudc, kter byl do tto funkce zvolen vdy na ti roky. Prce soudu byla dle organizovna za pomoci tajemnka a dvou veejnch zstupc. Protokol pipojen ke Smlouv o ESUO uvd, e podmnkou soudnho zen byla reprezentace stran advokty, nebo zmocnnmi zstupci. zen se rozdlovalo na st psemnou a stn, zahrnovalo ppadn vyetovn a standardn bylo ukoneno veejnm lenm. 14.1.3. Soudn dvr podle Smlouvy o EHS a EURATOM Ve Smlouv o EHS a EURATOM z roku 1957 byla zachovna vtina zsad, na nich byl postaven Soudn dvr v ESUO. Soudn dvr byl opt definovn jako sedmilenn a byl zachovn princip .jeden stt -jeden soudce", s stenou obmnou sboru po tech letech a s doplovnm lichho soudce ze zstupc velkch zem. Ve srovnn se soudem v ESUO se vak zmnila kategorizace alob. V rmci Smlouvy o EHS byly definovny nsledujc mon typy alob, kter jsou dodnes platn. Jedn se (I.) o poruen povinnost lenskch stt pedkldan Komis, nebo jinm lenskm sttem (I. 169 a 170 Smlouvy o EHS), (2.) o dohled nad zkonnost sekundrnch legislativnch akt vydvanch Radou a Komis (i. 173 Smlouvy o EHS) a (3.) tak o podn aloby za neinnost na Radu a Komisi, (i. 175 Smlouvy o EHS) Soudn dvr dle rozhodoval spory tkajc se nhrady kod a spory mezi zamstnanci, podobn jako tomu bylo u soudu ESUO. Na zklad lnku 177 Smlouvy o EHS zskal Soudn dvr pravomoc rozhodovat: ,,a)... o vkladu tto smlouvy; b) o platnosti a vkladu akt instituc Spoleenstv; c) o vkladu statut tles zzench aktem Rady, jestlie to tyto statuty stanov." (i. 177 Smlouvy o EHS) Smlouva o EURATOM sdlela tento vet alob podvanch k Soudnmu dvoru a jeho kol, a navc ho doplovala o monost podat alobu ve vci stanovovn podmnek pro udlovn licenc (i. 144

Smlouvy o EURATOM) a dle o proceduru, kter by konstatovala poruen Smlouvy o EURATOM osobou nebo podnikem. Takov zen je mon zahjit v ppadech, kdy lensk stt pes vzvy Komise neuplatn sankce proti poruiteli smlouvy, (i. 145 Smlouvy o EURATOM) 14.1.4. Zmny podle Jednotnho evropskho aktu a Smlouvy o EU Akoli je pijet JEA a poslze Smlouvy o EU mono v rmci cel institucionln soustavy Spoleenstv oznait za vznamn meznky, pinesly oba dokumenty Soudnmu dvoru jen velmi omezen poet zmn, i kdy se v nkterch ppa14. Evropsk soudn dvr

341

dech jednalo o zmny pomrn vznamn. To plat i pro jedin dsledek ratifikace JEA, kterm bylo potvrzen o budoucm zaloen Soudu prvn instance. Tento dlouho oekvan krok umonil Soudnmu dvoru penst vybran skupiny ppad na ni pomocn soud, rozdlit tak svoji agendu a eit tak svou petenost. Smlouva o EU z roku 1992 se dotkla komplexu ESD spe sekundrn. Smlouva neovlivnila strukturu a ji existujc pravomoci ESD, ale svmi separtn vymezenmi pili tzv. maastrichtskho chrmu redefnovala psoben ESD v EU. Smlouva o EU vyhradila kompetence ESD do I. pile, kde je potvrdila v pln i, a otevela monost pro budouc psoben ESD ve III. pili. lnek L Smlouvy o EU potvrdil, e pravomoci ESD se vztahuj pouze na: ,,a) ustanoven pozmujc Smlouvu o zaloen Evropskho hospodskho spoleenstv s clem zaloit evropsk spoleenstv. Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv uhl a oceli a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii; b) lnek K.3 odst. 2, psm. C; c) lnky L a S." (i. L Smlouvy o EU) Toto ustanoven vyluuje psoben ESD v oblasti SZBP a a na vjimky tak v zleitostech spadajcch pod agendu JaV. lnek K.3 Smlouvy o EU sice otevral monost zapojen ESD do kontroly a arbitre, ale tato aktivita byla podmnna souhlasem vech smluvnch stran a zakotvenm role soudu pmo do jednotlivch mluv podepsanch lenskmi stty v rmci aktivit III. pile. Absence pln kontroly ESD ve III. pili byla veobecn kritizovna. Jak upozoruje napklad Monar, v tto oblasti je nebezpe naruen osobnch prv a svobod zvl vysok, protoe v agend vnitra dochz k manipulaci s osobnmi daty a evidenc oban. (Monar 1997a: 334) 14.1.5. Evropsk soudn dvr v Amsterodamsk smlouv Amsterodamsk smlouva7 stabilizovala postaven ESD v rmci II. a III. pile. V dsledku pesunu problematiky Schengensk dohody o volnm pohybu osob do I. pile, a tedy i vzhledem k supranacionalizaci agendy vnitra", dolo tak ve III. pili k zapojen ESD do vkladu odpovdajcch ustanoven a soud zskal tak pravomoc pi dohledu nad jejich dodrovnm. Roli ESD v rmci III. pile, v nm po pijet Amsterodamsk smlouvy zstaly otzky policie a justice, specifikovala modifikace lnku L Smlouvy o EU. V hlav VI. Smlouvy o EU, kde jsou eeny otzky spoluprce justinch a policejnch orgn lenskch zem EU, byla loha ESD konkretizovna nsledovn: ESD nem pravomoc ...pezkoumvat platnost nebo pimenost opaten policie, nebo jinch represivnch

orgn lenskho sttu, nebo vkon odpovdnosti lenskch stt za udrovn prva a podku a zajiovn vnitn bezpenosti". Naproti tomu vak ESD m .-.pravomoc pezkoumvat prvnost rmcovch rozhodnut a rozhodnut na342
Evropsk unie

zklad alob podanch lenskch sttem nebo Komis pro nepslunost, poruen podstatnch procesnch nleitost, poruen tto smlouvy nebo prvn normy vydan k jejmu proveden, anebo pro zneuit pravomoci", (i. 35 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V Amsterodamsk smlouv bylo rovn zakotveno prvo soud v lenskch zemch dat ESD o rozhodnut v pedbnch otzkch, je se dotkaj oblasti justice a policie. Souasn zskal ESD pravomoc rozhodovat o vkladu nebo aplikaci vybranch prvnch akt, kter byly uzaveny podle hlavy VI Smlouvy o EU, v ppad, e Rada nen schopna eit spory mezi lenskmi stty. (i. 35 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Smlouva dle udlila soudu prvo zabvat se ustanovenmi o tzv. u spoluprci, lnkem 6, v nm jsou definovny zkladn hodnoty EU ve vztahu k jednn orgn Spoleenstv" a lnky 46 a 53 revidovan Smlouvy o EU, co jsou obecn a zkladn smluvn ustanoven.N (i. 46 Smlouvy EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 14.2. STRUKTURA EVROPSKHO SOUDNHO DVORA 14.2.1. Soudn dvr 14.2.1.1. Sloen Soudnho dvora Souasn sloen Soudnho dvora je vymezeno lnky 221-224 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Soud je sloen z 15 soudc, kte jsou voleni na 6 let s monost optovn volby.9 Soudci se sten obmuj po tech letech, kdy je nov jmenovna skupina osmi resp. sedmi soudc. Soudci jsou schvalovni Radou a pro jejich zvolen je nutno doshnout jednomyslnho souhlasu. Smlouvy uvdj, e soudci jsou vybrni z osob sktajcch zruku naprost nezvislosti, kter bu spluj vechny poadavky, kladen v jejich zemch na vkon nejvych soudnch funkc, nebojsou uznvanmi znalci prva...", (i. 223 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Z textu smlouvy tedy vyplv, e soudcem me bt i prvnk zabvajc se pedevm teori. Podl tchto neaktivnch soudc" ve sboru Soudnho dvora je napklad podle George dvodem urit radiklnosti Soudnho dvora pi vkladu evropskho prva. (George 1996: 32) 14.2.1.2. Pedseda soudu Soud je zen pedsedou, kter je volen okruhem soudc na 3 roky. Soudci jsou odvolateln v prbhu svho funknho obdob pouze za pedpokladu, e nadle nespluj pedpoklady pro svou nezvislost, kter je koncipovna obdobn, jako tomu bylo u soudc v ESUO. Odvolni mohou bt pouze za souhlasu ostatnch soudc, nikoliv tedy orgny Spoleenstv nebo lenskmi stty.
14. Evropsk soudn dvr 343

14.2.1.3. Generln advokti Soudn dvr tvo krom soudc tak 8 tzv. generlnch advokt, kte jsou jmenovni podobnm zpsobem jako soudci. Jejich dleitm kolem je analza celho zen a poskytovn nestrannho a

vechny prvn aspekty zohledujcho odvodnn k jednotlivm ppadm. Konkrtn ppady rozdluje mezi generln advokty jejich pedseda, kterho si vol kad rok. Podl generlnch advokt na een ppadu kon nvrhem nezvaznho zvru. Na samotnm rozhodovn soudu se generln advokti ji nijak nepodlej.10 Psoben generlnch advokt zjednoduuje cel zen, zvyuje kapacity soudu a podle Wincotta dokonce dovoluje, aby byla navrena nov een a zpsoby uchopen problmu, ani by tm utrplo dobr jmno soudu". (Wincott 1996: 182) Jejich vznam je rovn v tom, e kad vc je v jednoinstannm zen ped Soudnm dvorem vlastn posouzena dvakrt. 14.2.1.4. Kabinety soudc Nezbytnou soust struktury Soudnho dvorajsou kabinety jednotlivch soudc (kad soudce i generln advokt m k dispozici ti referende ze sv zem), kter jim pomhaj s vedenm agendy, ppadnm vyetovnm a vypracovnm zznam. K zzem Soudnho dvora pat tak dokumentan stedisko, knihovna, tlumonick sekce a sekretarit v ele s kanclem, kter zodpovd za stav psemnost a sprvu rejstku ppad."
14.2.1.5. Senty

Soudn dvr ve vtin ppad nerozhoduje v plnu, ale v sentech. Vbr a velikost sentu, stejn jako to, kdo mu bude pedsedat, je vhradn v kompetenci pedsedy soudu. Soudn dvr rozhoduje v sentech asto z toho dvodu, e se u od svho zaloen potk s nedostatkem kapacit. Rozhodovn v sentech vytv monost, jak zvldnout velik objem ppad, a umouje soustedit pozornost plna na mimodn zvan kauzy, jako jsou napklad spory tkajc se instituc ES, nebo alob lenskch stt. Zaten Soudnho dvora v roce 2000 ukazuje tabulka . 31.
Tabulka 31: Objem innosti Evropskho soudnho dvora (za rok 2000)
Uzaven ppady Nov ppady Nevyeen ppady 526 503 873

Zdroj: Statsticai informalon of thc Court of Juslicc. URL: <http://curia.eu.int/cu/stat/indcx.httn>344

Evropsk unie

14.2.2. Soud prvn instance 14.2.2.1. Vznik Soudu prvn instance Rychl rozvoj spolenho trhu a konen tak proces postupnho roziovn Spoleenstv 12 mly za nsledek znan nrst agendy Soudnho dvora, a to pedevm v oblasti pedbnch zen. Soudn dvr proto ji od sedmdestch let opakovan dal o vytvoen pomocnho Soudu prvn instance. Pro Radu vak vytvoeni pomocnho soudu nebylo a do roku 1985 pijateln. Z hlediska Soudnho dvora nenosn situace byla eena a v prbhu mezivldn konference zamen na institucionln otzky. Soudn dvr pedloil argumenty ve prospch zzen pomocnho soudu, kter lensk stty akceptovaly v lncch 4, 11 a 26 JEA. Soud prvn instance byl pot zaloen rozhodnutm Rady z 24. jna 1988, kdy Rada konstatovala nezastupitelnost Soudnho dvora pedevm v otzkch vkladu evropskho prva a potvrdila, e tato jeho funkce je nezastupiteln, a vyaduje tedy dostatek kapacity,

je byla dosud neadekvtn zaplovna prv dky absenci pomocnho soudu. Jednac d Soudu prvn instance byl pijat 2. kvtna 1991. 14.2.2.2. Sloen Soudu prvn instance Sloen Soudu prvn instance je stanoveno v lnku 225 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Na rozdl od Soudnho dvora smlouva nestanovuje pesn poet soudc, ale pouze uvd, e sloen soudu podlh hlasovn Rady. V souasnosti se Soud prvn mstance skld z 15 soudc volench na 6 let se stejnm zpsobem obmny (po 3 letech) jako v ppad Soudnho dvora. 13 Podobn jako u Soudnho dvora jsou lenov Soudu prvn instance vybrni z osob sktajcch zruku naprost nezvislosti a zpsobilch pro vkon soudcovsk innosti", (i. 225 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 14.2.2.3. Pedseda a senty Soud prvn instance se odliuje od Soudnho dvora tm, e nedisponuje samostatnmi generlnmi advokty. U jednotlivch ppad se role generlnho advokta (rozpracovn ppadu a navren monch zpsob een) me ujmout ad hoc jeden ze len soudu.'4 Rozdlovn ppad mezi soudce je opt v kompetenci pedsedy Soudu prvn instance, kter je volen na ti roky. Kad ze soudc Soudu prvn instance m k dispozici prvnho referenta. Soud prvn instance tm vdy zased v sentech sloench ze 3 nebo 5 soudc. Tento zpsob rozhodovn odpovd snaze o maximln zefektivnn prce tohoto orgnu. Soud prvn instance m vlastnho kancle, jinak sdl zzem se Soudnm dvorem.

14. Evropsk soudn dvr

345 14.3. EVROPSK SOUDN DVR A EVROPSK PRVO

14.3.1. Fenomn evropskho prva (komunitami a unijn prvo) Supranacionln charakter EU zpsobuje, e prvn d Spoleenstv m celou adu specifik. Evropsk prvo15 se vymyk ustlenmu chpn prvnch soubor a nepat jako celek ani do prva mezinrodnho ani do vnitrosttnho prva". (T, Jlek 1993: 68) Evropsk prvo pedstavuje komplex prvnch norem, kter oetuj institucionln soustavu Spoleenstv, a dle ustanoven, je zajiuj fungovn spolenho trhu. Do podpisu Smlouvy o EU ml termn evropsk prvo" pomrn jednoznan obsah. Po podpisu Smlouvy o EU -je zasteila" ti stvajc spoleenstv politickou

nstavbou EU a vylenila aktivity, kter nepodlhaj orgnm Spoleenstv, ale mezivldn dohod lenskch stt - se evropsk prvo zaalo rozdlovat na prvo komunitami a prvo unijn. Pod komunitami prvo spadaj otzky Smlouvy o ESUO, Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM, tedy prvn normy zakldajc instituce vech t spoleenstv a zajiujc fungovn spolenho trhu. Naopak termn unijn prvo se sna postihnout integran vvoj, kter nsledoval po vytvoen pomyslnho maastrichtskho chrmu. Unijnm prvem se rozum prvo II. a III. pile, kter byly konstituovny jako mezivldn aktivity lenskch stt, a konen tak spolen a zvren ustanoven Hlavy I a VII Smlouvy o EU. Postupn supra-nacionalizace dvou mezivldnch pil EU a oekvan vhledy dalho integranho vvoje nicmn postupn vedou k prolnn uvedench pojm a k stle astjmu uvn komplexnho termnu evropsk prvo pro cel soubor akt EU.16 14.3.2. Komunitami prvo 14.3.2.1. Formln a materiln evropsk prvo Komunitami prvo pedstavuje velice irok a lenit prvn systm postaven na principu delegovan suverenity lenskch zem. Komunitami prvo vytven v prbhu celho integranho vvoje je mono rozdlit do nkolika st. Z hlediska obsahovho lze rozliovat nap. mezi formlnm" a materilnm" prvem. Tzv. formln prvo, kter je oznaovno tak jako stavn nebo institucionln prvo, je souborem akt, je upravuj organizan strukturu Spoleenstv, pravomoci orgn a vztahy mezi nimi a lenskmi stty. Na tento soubor navazuje komplex prvnch akt, kter oetuji cle Spoleenstv z hlediska spolenho trhu a spolench politik. Tento soubor je oznaovn jako tzv. materiln prvo. Komunitami prvo je mon lenit tak z hlediska zpsobu jeho vzniku. T a Jlek rozdluj evropsk prvo na normy vytven lenskmi346
Evropsk unie

stty, normy vytven orgny Spoleenstv, normy smen povahy a obecn zsady. (T, Jlek 1993: 69)
14.3.2.2. Primrn a sekundrn prvo

Pravdpodobn nejrozenj lenn evropskho prva pracuje s termny primrn" a sekundrn prvo".17 Toto lenn je opt zaloeno na pvodu jednotlivch prvnch norem. Prvn skupinu tvo v tomto dlen tzv. primrn prvo, je je chpno jako stavn prvo Spoleenstv. Jedn se o zakldajc smlouvy a dal navazujc zsadn zmny prvnho rmce. Na prvo primrn navazuje prvo sekundrn, kter je tvoeno prvnmi akty pijatmi orgny Spoleenstv k zajitn cl definovanch primrnm prvem; jde tedy o legislativu vytvenou v hranicch a na zklade pravomoc danch primrnm prvem. Pokud bychom chtli pistoupit k podrobnj klasifikaci, pak by bylo mono v rmci evropskho prva rozliovat mezi (1.) primrnm prvem (smlouvy a jejich modifikace), (2.) sekundrnm prvem urenm k plnn kol spolenho trhu, (3.) rozhodnutmi Soudnho dvora, (4.) rozhodnutmi Evropsk rady, (5.) smlouvami mezi EU a tetmi subjekty (stty a mezinrodn organizace), (6.) obecnmi prvnmi zsadami, je jsou spolen vem lenskm sttm, a (7.) prvnmi obyeji.18

14.3.2.3. Zdroje primrnho prva

Primrn prvo vymezuje kompetence nadnrodnch orgn a zmocuje je k jejich innosti. asto je proto vzhledem ke sv nadazenosti vi sekundrnmu prvu oznaovno jako stava Spoleenstv".19 Za zdroje primrnho prva Spoleenstv jsou povaovny pedevm zakldajc smlouvy, co je Smlouva o ESUO, Smlouva o EURATOM, Smlouva o EHS a dle jejich zmny a doplky, tedy v prvn ad Sluovac smlouva z roku 1965, Prvn a Druh rozpotov smlouva z let 1970 a 1975 a rozhodnuti o pmch volbch do Evropskho parlamentu z roku 1976. Do primrnho prva tak pat veobecn revize zakldajcch smluv: JEA z roku 1986, Smlouva o EU z roku 1992, Amsterodamsk smlouva z roku 1997, Smlouva z Nice z roku 2001 a plohy a protokoly tchto smluv.20 Nedlnou soust primrnho prva jsou tak smlouvy o pistoupen novch lenskch stt, kter mimo jin upravuj pomry hlas v Rad, poet poslanc v Evropskm parlamentu, zven potu komisa a obsahuj tak dl zvazky a okolnosti rozen.
14.3.2.4. Tvorba sekundrnho prva

Druhou st komunitrnho prvnho duje prvo sekundrn, ili odvozen. Tvorba sekundrnho prvaje omezena na prostor" vytvoen primrnm prvem. Orgny Spoleenstv tedy mohou pijmat sekundrn legislativu jen v tch oblastech, v nich jsou k tomu zmocnny smlouvami. Formy sekundrnch
14. Evropsk soudn dvr

347

prvnch akt byly vymezeny ji Smlouvou o EHS a dnes jsou definovny v lnku 249 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou: Ke splnn svch kol a za podmnek stanovench v tto smlouv Evropsk parlament spolen s Radou, Rada a Komise vydvaj nazen, smrnice a rozhodnut a podvaj doporuen nebo zaujmaj stanoviska. Nazen m obecnou zvaznost. Je zvazn ve vech svch stech a bezprostedn pouiteln v kadm lenskm stt. Smrnice je zvazn pro kad stt, ktermu je urena, pokud jde o vsledek, kterho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se ponechv vnitrosttnm orgnm. Rozhodnut je zvazn ve vech svch stech pro toho, komu je ureno. Doporuen a stanoviska nejsou zvazn." (i. 249 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Orgny ES mohou volit celkem z pti rznch forem legislativnch akt, piem v nkterch oblastech smlouvy ukldaj orgnm innm v rozhodovacm procesu povinnost pout konkrtn formu sekundrnho aktu. Jde (1.) o nazen, (2.) smrnice, (3.) rozhodnut, (4.) doporuen a (5.) stanoviska. Nazen a smrnice uren vem lenskm sttm mus bt publikovny v ednm listu ES. 21 Uveejnn je podmnkou pro platnost a innost prvnho aktu. Pokud nen v legislativ uvedeno j inak, nabvaj akty innosti po 20 dnech od svho zveejnn. Ostatn typy akt sekundrnho prva se oznamuj tm, kterm jsou ureny, a nabvaj innosti po doruen adrestm.
14.3.2.4.1. Nazeni

Prvn z ve vymezench forem sekundrnho prvaje nazen, kter je nejsilnjm ze kly prvnch akt vydvanch orgny Spoleenstv. Nazen je akt s tzv. pmm inkem, co znamen, e plat, ani by muselo bt speciln transformovno do vnitrosttnho prva lenskch stt. Nazen je pmo pouiteln a po svm pijet se stv soust prva lenskch stt EU. V ppad, e vnitrosttn prvo nen v souladu s nazenm, je nrodn legislativa vytlaena" tmto sekundrnm aktem. (Tich aj. 1999: 161)
14.3.2.4.2. Smrnice

Druhou formou legislativnho aktu je smrnice, je je adresovan vhradn lenskm sttm. Na rozdl od nazen mus bt smrnice nsledn implementovna do prvnch systm jednotlivch stt. Vydvn smrnic je tedy zaloeno na dvoustupovm principu. Orgny Spoleenstv pouze stanov zvazn cl, ale samotn zpsob realizace penechaj lenskm zemm. Pro lensk stt tedy nen smrnice zvazn bezprostedn, ale pouze svm clem. lensk stt zpravidla smrnici v originln podob vbec nezahrnuje do svho prvnho du, ale pouze vydv vnitrosttn prvn akty s totonm clem, jak m smrnice Spoleenstv. Rychl implementace tto kategorie sekundrnho prva je bt podpoena uvedenm asovch lht k dosaen definovanch kol. Vzhledem348
Evropsk unie

k tomu, e smrnice umouje Spoleenstv doshnout potebnch cl bez souasnho pmho zsahu do prvnch d jednotlivch zem - tedy s respektem ke kulturnm, politickm, prvnm a dalm specifikm lenskch zem EU -je smrnice typickm nstrojem pro sbliovn prvnch pedpis lenskch stt.
14.3.2.4.3. Rozhodnut

Samostatnou skupinu sekundrnho prva tvo rozhodnut. Tento akt je opt zaloen na principu pm zvaznosti, jako tomu bylo u nazen, ale ta plat pouze pro stanovenho adresta. Rozhodnut me bt ureno konkrtnm lenskm sttm, ale tak dalm subjektm psobcm ve spolenm trhu (nap. orgnm Spoleenstv). Dsledkem pijet rozhodnut je okamit platnost prvnho aktu v celm jeho obsahu bez nutnosti pijmat provdc vnitrosttn akty.
14.3.2.4.4. Doporuen a stanoviska

Poslednmi monostmi Spoleenstv, jak lze deklarovat sv poteby a vyjdit se k aktuln situaci, jsou doporuen a stanoviska. Spoleenstv pomoc doporuen a stanovisek poskytuje jeho adrestm urit nvod k jednn, ppadn navrhuje postoj k urit situaci. Tyto formy prvnch akt jsou prvn nezvazn a pedstavuj pouze projevy vle instituc Spoleenstv.22 V doporuen jsou navreny urit zpsoby chovn a stanovisko osvtluje postoj orgnu Spoleenstv v konkrtnm ppad. 14.3.3. Principy evropskho prva Dleitou soust psoben ESD je poskytovn jednotnho vkladu evropskho prva v rmci celho Spoleenstv. Pi plnn tohoto kolu postupuje ESD extenzvn a upednostuje vklad respektujc dynamick vvoj komunitraho prva ped historickm retrospektivnm vkladem. (Vrn, Dauses

1998: 73) Dleitou soust evropskho prva jsou proto judikty ESD, kter ze soudu in faktickho spolutvrce prvnho du Spoleenstv. V prbhu vvoje integranho procesu judikatura ESD stanovila nkolik zkladnch princip, kter -akoliv mnohdy nejsou pmo zmnny v textu zakldajcch smluv -jsou nedlnou soust aplikace evropskho prva. K zkladnm principm aplikace evropskho prva v lenskch sttech pat princip nadazenosti" a princip pmho inku". Oba principy jsou na sob do znan mry zvisl, a proto se tak vyvjely v bezprostedn nvaznosti. Pm inek konkrtnho aktu vyaduje toti tak zruku nadazenosti evropskho prva v ppadech, kdy dojde k nesouladu mezi evropskou pravou a nrodnm prvnm dem.

14. Evropsk soudn dvr

349
14.3.3.1. Princip pmho inku

Princip pmho inku vak nebyl soust Smlouvy o EHS. Text smlouvy v lnku 249 pouze uvdl, e nazen je bezprostedn pouiteln" ve vech lenskch sttech. Aplikace pmho inku vybranch prvnch akt je a vsledkem vkladu ESD, kter z nazen vytvoil nstroj Spoleenstv, je je nezvisl na dal implementaci. (Wincott 1996: 171-173) Pmm inkem se rozum bezprostedn zvaznost pedpisu ve vztahu k jednotlivcm (fyzickm a prvnickm osobm). Precedentnim rozhodnutm pro vklad tzv. pmho inku byl judikt ESD v ppadu Van Gend en Loos z roku 1963. Jednalo se o spor, k nmu se ESD vyjdil formou pedbnho zen (rozhodnuti v zen o pedbn otzce).23 Spor Van Gend en Loos (26/62 Sb. SD) spoval v alob speditrsk firmy Van Gend en Loos proti finannmu adu, respektive nizozemsk vld, kvli vi dovoznho cla na formaldehyd. V roce 1960 bylo nizozemskou vldou stanoveno clo ve vi 8 %, akoliv po podpisu Smlouvy o EHS spadal tento druh zbo do kategorie s pouze 3 % clem. alujc firma poukazovala na rozpor mezi zavedenm vych celnch omezen a lnkem 12 Smlouvy o EHS, kter zakazuje zvyovn stvajcch cel a zavdn jinch opaten omezujcch obchod ve Spoleenstv. Nizozemsk soud proto podal ESD o vklad lnku 12, a to pedevm s ohledem na jeho bezprostedn inek v Nizozem. ESD potvrdil relevanci lnku 12 Smlouvy o EHS a nsledn se tak vyslovil k problematice nadazenosti evropskho prva. V rozsudku ppadu Van Gend en Loos uvedl, e: Spoleenstv vytv nov prvn d mezinrodnho prva, v jeho prospch lensk stty omezily, by jen ve vymezench oblastech, sv suvernn prva, a jejich subjektem nejsou lensk stty, ale rovn i jejich pslunci. Tak jako prvo ES ukld osobm povinnosti nezvisle na zkonodrstv lenskch stt, tak i dv vznikat prvm, kter vstupuj do jejich prvn sfry. Tato prva vznikaj nejenom tehdy, kdy tak Smlouva vslovn stanov, ale i z dvodu zvazk, kter

Smlouva ukld ve vymezen oblasti jak osobm, tak lenskm sttm a orgnm Spoleenstv. 1' (Tich aj. 1997: 232) 14.3.3.2. Princip nadazenosti Brzy po podn vkladu pimho inku v ppadu Van Gend en Loos eil ESD tak otzku nadazenosti evropskho prva (tedy pednosti prva ES ped vnitrosttnm prvem).24 V roce 1964 byl ESD opt formou pedbnho zen podn o stanovisko ve sporu Costa versus ENEL (6/64 Sb. SD). Jednalo o alobu pana Flaminia Costy na italskou vldu kvli poruen lnk 37, 53, 93 a 102 Smlouvy o EHS. F. Costa byl akcionem a souasn klientem firmy Edisonvolta zabvajc se distribuc elektiny. Zkonem Italsk republiky ze dne 6. prosince 1962 byla tato spolenost znrodnna a jej prostedky byly pevedeny na firmu ENEL. Pan Costa povaoval znrodnn za nestavn a odmtl zaplatit pohle-350
Evropsk unie

dvky nstupnick firm.2 ESD se k vci vyslovil formou pedbnho zen. Nejprve odmtl italskou nmitku absolutn neppustnosti" aplikace pedbnho zen v tomto ppad. (Tich aj. 1997: 228) Dle ESD potvrdil, e: na rozdl od bnch mezinrodnch smluv vytvoila Smlouva o EHS vlastn prvn d, integrovan od nabyt innosti Smlouvy do prvnch systm lenskch stt, jen je pro jejich soudy zvazn. Zaloenm Spoleenstv na dobu neomezenou, vybavenho vlastnmi orgny, zpsobilost k prvm a k prvnm konm, zpsobilost k mezinrodnprvnm jednnm a zejmna skutenmi a svrchovanmi pravomocemi... tyto stty omezily, by jen ve vymezen oblasti, sv suvernn prva, a vytvoily tak prvn celek aplikovateln na jejich pslunky a na n samotn..."'. (Vrn, Dauses 1998: 74) V rozhodnut ESD se tak prav, e: prvu vytvoenmu Smlouvou, a tm plynoucmu z autonomnho prvnho pramene, nemohou vzhledem k tto jeho zvltnosti pedchzet dn vnitrosttn prvn pedpisy jakhokoliv druhu, nem-li mu bt odat charakter prva Spoleenstv a nem-li bt zpochybnn vlastn prvn zklad Spoleenstv". (Vrn, Dauses 1998: 91) Judikt sporu Costa versus ENEL tedy optovn potvrdil nadazenost evropskho prva. V tomto konkrtnm ppadu zdraznil ESD povinnost lensk zem konzultovat s nadnrodnmi orgny vechny kroky, kter by mohly vst k deformaci voln soute; tedy i znrodnn energetickch podnik v Itlii, kter mlo za nsledek omezen soute mezi stvajcmi subjekty. 14.3.3.3. Odpovdnost lenskch stt za implementaci evropskho prva Principy pmho inku a nadazenosti, je byly prezentovny v judiktech Van Gend en Loos a Costa versus ENEL, byly dle rozvjeny v rozhodnutch ESD u cel ady dalch spor. 26 Pro aplikaci obou zkladnch princip evropskho prva mly zvltn vznam ppady, pi nich byla zdraznna odpovdnost lenskch zem za implementaci smrnic a odpovdnost nrodnch soud za prosazovn evropskho prva na vnitrosttn rovni. Za konkrtn pklad odpovdnosti lenskch stt za nesprvn nebo zpodn implementovn prvnch akt Spoleenstv, kter me poslze vst k pokozen fyzickch, ale i prvnickch osob

psobcch ve spolenm trhuje povaovn ppad Andrea Francovich versus Itlie (6/90 Sb. SD) a Danila Bonifci versus Itlie (9/90 Sb. SD). Podstatou obou spor bylo opomenut italskho sttu vydat provdc pedpisy ke smrnici Spoleenstv,27 kter zaruovala v ppad urit platebn neschopnosti zamstnavatele nhradu ul mzdy zamstnancm podniku. Akoliv se podle smrnice Spoleenstv jednalo o nrok na nhradu mzdy, nebyla jim tato nhrada vyplacena s odkazem na absenci provdcch pedpis a nedostatenou specifikaci smrnice. ESD se ke sporu Francovich a Bonifci versus Itlie vyslovil v pedbnm zen, v nm byl tzn na prvo osob odvolvat se na bezprostedn inek smrnice a dle na odpo14. Evropsk soudn dvr

351 vdnost sttu za nesplnn povinnost danch komunitrnm prvem. ESD konstatoval, e: pln psobnost ustanoven prva Spoleenstv by byla negativn ovlivnna a ochrana jimi zaloench prv by byla zmenena, kdyby jednotlivci nemli monost doshnout odkodnn v ppad, e jejich prva byla poruenm prva Spoleenstv, kter je mono pist lenskmu sttu, pokozena. Monost odkodnn lenskm sttem je nevyhnuteln pedevm tehdy, jestlie pln psobnost ustanoven prv Spoleenstv je jako v pedloenm ppad zvisl na tom, zeje stt inn, a jednotlivci nemohou proto v ppad neinnosti sttu uplatnit ped nrodnmi soudy prva, kter jim byla piznna prvem Spoleenstv. Zsada ruen sttu za kody, kter jednotlivcm vzniknou poruenm prva Spoleenstv, kter je mono pist sttu, nle tak neoddliteln k prvnmu du vytvoenmu Smlouvou EHS." (Vrn, Dauses 1998: 90) Spor tedy upozornil na odpovdnost lenskho sttu za zpodnou implementaci smrnice, a tud i za veker zpsoben kody vi jednotlivci. Vklad odpovdnosti lenskch stt za dodrovn evropsk legislativy je podle Wincotta dsledkem irok interpretace lnku 5 Smlouvy o EHS, k n dolo zvlt v prbhu osmdestch let. Toto ustanoven smlouvy, je je oznaovno tak jako zvazek loajality", upravuje vztahy mezi lenskmi stty a mezi zemmi a orgny Spoleenstv. Aktuln znn tohoto lnku platn po Amsterodamsk smlouv k, e: lensk stty uin veker vhodn obecn i zvltn opaten k plnn zvazk, kter vyplvaj z tto smlouvy nebojsou dsledkem innosti orgn Spoleenstv. Usnaduj mu plnn jeho kol. Zdr se jakchkoli opaten, je by mohla ohrozit uskutenn cl tto smlouvy/'2tf (i. 10 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 14.3.3.4. Odpovdnost nrodnch soud za prosazovn evropskho prva Za dleit krok smrem k lepmu prosazovn evropskho prva soud jednotlivch zem, a tm i za krok usnadujc implementaci smrnic na rovni lenskch stt a pispvajc k ochran subjekt psobcch na zem tchto stt -je povaovno rozhodnut v ppadu Simmenthal II (106/77 Sb. SD) Jednalo se o spor spolenosti Simmenthal ohledn dan za sanitrn kontrolu, je byla udlena tto firm italskmi orgny pi pevozu hovzho z Francie do Itlie. Italsk soud se na prvo vybrat poplatek uvnit Spoleenstv dotzal ESD, kter v rmci pedbnho zen ve sporu Simmenthal I (1871/76 Sb. SD) toto prvo popel, co vedlo k pkazu refundace dan. Italsk sttn finann sprva

se vak odvolala a argumentovala znnm italsk legislativy a faktem, e v kompetenci italskho soudu nen eeni sluitelnosti legislativy s evropskm prvem; tuto pravomoc m dajn pouze stavn soud. Italsk soud vznesl tedy v ppadu Simmenthal II dal otzky v pedbnm zen u ESD, kter se tkaly bezprostednho inku evropsk legislativy, a pedevm lohy nrodnch soud pi jejm prosazovn. (Tich aj. 1997: 229)352
Evropsk unie

ESD svm rozhodnutm v ppadu Simmenthal II vytvoil precedent v odpovdnosti nrodnch soud za zajiovn ink evropskho prva. Judikt konstatoval, e: Kad nrodn soudce, ec spor v mezch svch pravomoc, je povinen pln aplikovat komunitami prvo a chrnit prva, kter Spoleenstv udl jednotlivcm, piem ponechv neaplikovno jakkoliv ppadn odporujc ustanoven nrodnho prva." (Tich aj. 1999: 211) ESD tedy potvrdil kompetence nrodnch soud rozhodnout o nepouit neodpovdajc, by pozdji pijat legislativy lenskch zemi, kter je v rozporu s prvem Spoleenstv. 14.4. ZEN PED EVROPSKM SOUDNM DVOREM kolem ESD, tedy Soudnho dvora a tak Soudu prvn instance, je -jak u bylo eeno - zajiovat vklad a aplikaci smluv a sledovat dodrovn prva ze strany instituc, lenskch stt a dalch subjekt Spoleenstv. Krom tchto zkladnch kol e ESD tak spory zvltnho charakteru, jako jsou nap. aloby zamstnanc Spoleenstv, spory o nhradu kody, zleitosti souvisejc s agendou ESUO, spory tkajc se voln soute apod.

14.4.1. Kategorie spor

Spory projednvan u ESD je mon tdit na zklad nkolika kritri. Pkladem je lenn na tzv. pm a nepm aloby (T 2001: 115), kde jsou obsahem pmch alob spory pmo pednesen ped ESD, zatmco nepm aloby bvaj podvny na rovni soud lenskch stt a ESD se jich astn pouze prostednictvm posudku". Naproti tomu Tich aj. upednostuj detailnj lenn, v nm na zklad psobnosti aloby a zahjen rozeznvaj celkem 14 zkladnch typ zen. zen rozdluj na zen o poruen smlouvy, zen o alob na neplatnost, zen o alob na neinnost, zen o nhradu kody, zen o pracovn-prvnch a obdobnch nrocch, zen o pedbn otzce, zen incidenn, rozhod zen, mezinrodn arbitr, zen o posudku a jinch dokumentech, aloby z bankovnho sektoru, zen o pedbn otzce a posudku ve vcech vzov, azylov, pisthovaleck ajinch politik a konen tak zen podle hlavy VI Smlouvy o EU. (Tich aj. 1999: 257) V tabulce . 32 je uvedeno detailn tdn ppad podle pedmtu sporu, kter je dalm ze zpsob lenn spor eench ESD. Do uvedench pot jsou zahrnuty ppady vyeen v roce 2000 a zabvajc se alobami vychzejcmi ze Smlouvy o ES, kter tvo rozhodnou vtinu vech spor eench ESD.

14. Evropsk soudn dvr

353
Tabulka 32: Pedmt alob u Evropskho soudnho dvora (uzaven ppady za rok 2000)

Pedmt aloby Aproximace prva Bruselsk konvence* Celn unie Doprava Ekonomick a sociln soudrnost Energetika Evropsk sociln fond Finann opaten Institucionln opaten Obchodn politika Politika v oblasti rybolovu Principy prva Spoleenstvi Sociln opaten Sociln zabezpeen pro migrujc pracovnky Sout Spolen celn sazebnk Spolen zahranin a bezpenostn politika Sttn pomoc Vnj vztahy Voln pohyb kapitlu Voln pohyb pracovnch sil Voln pohyb slueb Voln pohyb zbo Zamstnaneck nazen Zdaovn Zemdlstv ivotn prosted Celkem
veech obanskch :i obchodnch.

Rozs ud ky/posu d ky 29 5 7 6 1 2 1

0
3 4 1 0 27 14 31 1 0 9 3

3
11 24 15 10 67 39 17 330

Bruselsk konvence byla podepsna 27. z 1968 a stanov mezinrodn pravomoc nrodnch soud a uznn a vkon jejich rozsudk ve Zdroj: Statistical information of tlic Court of Justice. URL: < http://curia.cu.int/cu/stat/inticx.htm>

Pomrn obvykl a asto uvan je lenn na ti hlavn kategorie: (1.) sporn zen (2.) posudky a (3.) tzv. pedbn zen, respektive zen o pedbnch otzkch. Krom tchto t zkladnch skupin je mono jet hovoit o zvltnch postupech uvanch na zklad konkrtnch lnk smluv, jako je nap.354
Evropsk unie

odvoln komisae, kter nadle nevyhovuje podmnkm adu atd. V tzv. spornch zench proti sob stoj orgny Spoleenstv a lensk stty. Tato kategorie, kterou je mon v rmci EU

interpretovat jako een stavnch otzek Spoleenstv, je vzhledem ke svmu vznamu eena vhradn Soudnm dvorem. Posudky jsou vypracovvny na zklad lnku 300 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Ve vtin ppad se jedn o pezkoumn smluv, je jsou uzavrny jmnem Spoleenstv. Skupinu tzv. pedbnch zen tvo spory een na rovni nrodnch soud. ESD k tmto sporm pouze na zklad i. 234 revidovan Smlouvy o ES poskytuje pedevm zvazn vklad evropskho prva. Prvn dost o zodpovzen otzky v pedbnm zen byla podna roku 1961, tehdy jet na zklad lnku 177 Smlouvy o EHS. Od t doby poet tchto zen stle roste, nap. v roce 2000 bylo z celkovho potu 526 vyzench ppad u ESD 268 pedbnch zen. (Statistical Information of the Court of Justice) Z toho je vidt, e v rmci tchto t hlavnch skupin ppad pedstavuje zen o pedbn otzce pro ESD nejvt zt.29 Rozloen ppad podle jednotlivch kategori v roce 2000 ukazuje tabulka . 33.
Tabulka 33: innost ESD podle charakteru soudnch zen (uzaven ppady v roce 2000)
Pedbn zen Sporn ppady Odvoln Posudky Celkem 268 180 78 0 526

Zdroj: Stalislicat nformation of thc Court of Justice. URL: < http://curia.cu.int/eu/stal/indcx.htm>

14.4.2. Prbh zen Ve standardnch ppadech zan zen ped ESD podnm aloby a jejm zveejnnm v ednm listu ES. Pesn prbh zen vetn rozdlen na psemnou a stn st je zvisl na konkrtn kategorii sporu. Obvykle o zveejnn bod aloby a okolnost sporu, o pslunosti ppadu k uritmu sentu, nebo o ppadnm projednvn v plnu rozhoduje pedseda soudu. Pot je ustanoven soudcezpravodaj, kter se stane prvodcem celho zen. Rovn je ustanoven generln advokt. Veker spory projednvan ESD jsou vedeny prvnmi zstupci, s vjimkou alob orgn Spoleenstv, kter mohou bt zastupovny zmocnnci bez titulu advokta.30 Po ukonen slyen se soudci odeberou do poradn mstnosti, aby dospli k zvru a odhlasovali rozsudek. Vechny tyto
14. Evropsk soudn dvr

355

pracovn fze soudnho zen jsou tradin vedeny ve francouztin, kter je vnitnm pracovnm jazykem soudu. V ppad kadho sporu se vak souasn uruje tzv. jazyk zen, v nm jsou vedeny veker dokumenty.3' Principy jednn Soudnho dvora jsou dny Statutem soudnho dvora, kter je uveden v protokolu zakldajcch smluv. Protokol o statutu Soudnho dvora byl naposledy novelizovn Amsterodamskou smlouvou.32 Nsledujc vklad se sna reflektovat takov zpsob lenn, kter odpovd vznamu ESD v institucionln struktue EU. V tomto ohleduje nejpehlednj lenn na sporn ppady, pedbn otzky a posudky. Samostatn jsou rovn vylenny ppady, kter e Soud prvn instance. 33 Rozdlen spor mezi Soudn dvr a Soud prvn instance je negativn vymezeno. To znamen, e jsou

pesn vylenny otzky spadajc do kompetence Soudu prvn instance a zbytek je een pmo Soudnm dvorem. 14.4.3. Typy zen u Soudnho dvora
14.4.3.1. Sporn zen

Do skupiny spornch zen meme zaadit veker spory mezi orgny Spoleenstv, nebo spory ve vztazch mezi Spoleenstvm a lenskmi stty. aloby vychzej z uplatnn nrok, kter vyplvaj z prva Spoleenstv vi alovanmu, kter toto prvo popr. Lze rozliit ti zkladn typy alob v rmci spornho zen: (L) tzv. alobu na nesplnn smluvnch povinnost, (2.) tzv. alobu na neplatnost a (3.) tzv. alobu na neinnost. Dle je jet mono hovoit o alob na nhradu kody, o alobch zabvajcch se osobnmi spory a o zen s neomezenou pravomoc tkajc se sankc jako o zvltnch kategorich. Tyto spory se ale e na rovni Soudu prvn instance.
14.4.3.1.1. aloba na nesplnn povinnost

Prvnm druhem aloby spadajc do kategorie spornch zen je aloba na poruen povinnost uloench komunitrnm prvem, oznaovan jako tzv. aloba na nesplnn povinnost lenskm sttem podle lnku 226 a 227 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.34 Tento typ zen probh na podnt Komise, nebo lenskho sttu a je veden proti lensk zem, ppadn nkolika zemm. Smyslem instituce aloby na neplnn povinnost je doshnout dodrovn povinnost lenskmi stty a nastolen stavu, kdy je chovn len pln v souladu s texty primrnho prva. aloba umouje sthat poruovn smluv jak ze strany zkonodrnch, exekutivnch, tak i soudnch orgn jednotlivch lenskch zem. Pi podvn a posuzovn aloby na neplnn povinnost je tedy odpovdnost sttu za implementaci evropsk legislativy chpna velice iroce. Stt je odpovdn za vechny sv orgny a struktury vetn sttn sprvy a samosprvy356
Evropsk unie

a nese za jejich neplnn nsledky bez ohledu na vnitn uspodn zem. Nejastjm ppadem nesplnn povinnost je prv neimplementace smrnice do vnitrosttnho prva lenskho sttu. V ppad aloby na neplnn povinnost nen rozsudek Soudnho dvora pmo vykonateln a a do roku 1993 bylo vznamnou slabinou tohoto zen to, e neexistovaly dn donucovac nstroje k jeho respektovn. Soudn dvr neml a do pijet Smlouvy o EU vi lenskm zemm monost prosazovat zvry soudnho jednn a nprava situace byla vhradn zleitost respektu lenskch zem vi rozhodnut Soudnho dvora. V ppad, e stt nejevil ochotu podrobit se rozsudku, mohl bt pouze opakovan alovn za neplnn povinnost. V tto souvislosti nap. Heidinger uvd, e akoliv Spoleenstv vnovalo zvrm Soudnho dvora velkou pozornost, zstvalo a 5 % tohoto typu alob bez odpovdajc reakce ze strany lenskch stt. (Heidinger 1994: 53) Od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Smlouva o EU, m Soudn dvr monost udlit sttu pauln pokutu nebo penle ve vi, jej zaplacen dotynm lenskm sttem povauje za pimen okolnostem", (i.

171 Smlouvy o ES) Finann sankci udluje Soudn dvr na nvrh Komise, kter proto jednn obalovan strany v prbhu sporu a po vyhlen rozsudku peliv sleduje.35 zen pro nesplnn Smlouvy je povaovno -jako ostatn i dal spory mezi subjekty Spoleenstv za diplomaticky a v neposledn ad tak finann nron. Ve vtin ppad je proto tento typ aloby podvn Komis, a nikoliv samotnmi lenskmi stty, kter preferuj neformln zpsoby een spor ped podnm aloby. V zjmu jednotlivch stt, ale vzhledem k ve uvedenm dvodm i v zjmu Komise, je dospt k vyeen sporu bez zsahu soudu. (Heidinger 1994: 52) Velk draz je proto kladen na administrativn zen. Zahjen tzv. smrho zen je stanoveno lnkem 226 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Tento lnek vychz z pedpokladu, e k poruen smluv dochz nemysln, tedy napklad jen v dsledku opomenut implementovat evropskou legislativu. Doten lensk stt je proto nejdve Komis neformln upozornn na zjitn nedostatky, a v ppad, e nen ochoten zajistit npravu, je mu doruena psemn upomnka. Vyvrcholenm formln sti smrho zen je doruen odvodnnho stanoviska Komise, v nm je ji uvedena lhta nezbytn k nprav situace. Teprve pokud dn z tchto krok v rmci administrativnho zen nevede k nprav, pistupuje Komise k podn aloby, kter je a posledn monost k vyeen zjitnch nedostatk.36 Z ve uvedenho drazu na neformln urovnn zjitnch nedostatk vyplv, e prbh zen je asov nron a nezdka dosahuje dlky jednoho roku. Pesto je vznam smrho zen nezanedbateln, protoe se dky nmu vye bez zsahu soudu naprost vtina ppad poruen smluv.
14. Evropsk soudn dvr

357 14.4.3.1.2. aloba na neplatnost

Dal typem spornho zen je aloba usilujc o zruen platnch prvnch akt Spoleenstv na zklad lnku 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.17 Jedn o tzv. alobu na neplatnost, kter me mt za nsledek anulovn prvnch akt Spoleenstv. Soudn dvr v tomto ppad pezkoumv legislativn akty orgn Spoleenstv a posuzuje je z pozice stavnho soudu". (T 2001: 111) Clem tto aloby je chrnit adresty evropsk legislativy ped ppadnm nesouladem v jednni orgn Spoleenstv v rmci sekundrnho a primrnho prva, resp. zajiovat, aby sekundrn prvo bylo v souladu se zakldajcmi smlouvami a se vemi prameny primrnho prva. Tich aj. oznauj alobu na neplatnost za nstroj prvn ochrany a jistou protivhu aloby z poruen smlouvy". (Tich aj. 1999: 265) Dvodem k podn aloby na neplatnost me bt nedostatek pravomoci orgnu k vydn aktu, poruen poadovanch procedur, zneuit pravomoc nebo poruen pravidel tkajcch se provdn prvnho aktu. (i. 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pvodn byly k podn aloby oprvnny pouze lensk stty. Komise a Rada. Smlouva o EU doplnila tuto skupinu o Evropsk parlament a Evropskou stedn banku, kter mohou nyn podvat aloby k ochran svch

prv. Amsterodamsk smlouva mezi mon alobce ad tak etn dvr. aloby fyzickch a prvnickch osob ve Spoleenstv e Soud prvn instance.3S Podn aloby na neplatnost je asov omezeno. aloby mus bt podny do dvou msc od publikace dotenho prvnho aktu, ppadn do dvou msc pot, co je skutenost oznmena alobci. Pedmtem aloby jsou zvazn prvn akty Spoleenstv, tedy nazen, smrnice a rozhodnut. Stejn tak se pedmtem aloby na neplatnost mohou stt mezinrodn zvazky Spoleenstv. Roz-hodne-li Soudn dvr ve prospch alobce, je doten prvn akt neplatn, ve zvltnch ppadech me soud rozhodnout o doasn platnosti. (Vrn, Dausesl998: 149)
14.4.3.1.3. aloba na neinnost

Poslednm dleitm typem spornho zen je aloba podle lnku 232 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou,39 kter bv oznaovna jako tzv. aloba na neinnost. lnek 232 se vztahuje pedevm na centrln orgny Spoleenstv, tedy Komisi, Radu a Evropsk parlament, piem z hlediska lnku jsou odpovdn i v ppad, kdy sv pravomoci delegovaly. aloba je zamena na nevydn legislativy, tedy je zamena proti neinnosti, kter me pokodit cel Spoleenstv. Pasivitou nemus bt pokozeny pouze instituce Spoleenstv, ale tak fyzick a prvnick osoby, kter tak mohou podle lnku 232 podat v tto zleitosti stnost u Soudu prvn instance.358
Evropsk unie

aloba na neinnost dopluje zkladn ochranu smluv tm, e za protiprvn jednn oznauje samu neinnost, respektive tu situaci, kdy instituce Spoleenstv opomenou jednat. Fakticky je aloba na neinnost propojena s alobou na neplatnost. aloba na neinnost se vztahuje na situace, kdy prvn akty chyb, a aloba na neplatnost e ppady, kdy jsou prvn akty neadekvtn. V jistm smyslu lze alobu na neinnost chpat tak jako ochranu proti deklaraci nerelnch cl orgny Spoleenstv. Je mono ji tak interpretovat jako pojistku proti situacm, kdy by byly ji definovan cle z dvod neinnosti odpovdnch instituc zablokovny, a jejich een tak oddleno. Privilegovanm alobcem mohou bt podle lnku 232 revidovan Smlouvy o ES hlavn orgny Spoleenstv40 a lensk stty.41 Podn aloby na neinnost je ppustn pouze v ppad, e mu pedchz vzva kjednn umoujc npravu. Obalovan orgn je v rmci administrativnho zen upozornn na konkrtn nedostatky a je mu dna dvoumsn lhta k nprav. Formln podn aloby na neinnost nsleduje pouze v ppad, e se dotyn orgn k takov vzve nevyjd. Nsleduje obdob dalch dvou msc, v nich me bt podna aloba. (Tich aj. 1999: 277)
14.4.3.1.4. Dal typy spornch zen

Krom ve uvedenho vtu typ alob je Soudn dvr podle lnku 229 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou oprvnn rozhodovat o sankcch uvalench Radou nebo Radou ve spoluprci s Evropskm parlamentem. Dle psob Soudn dvr jako odvolac instance v cel ad dalch spor vedench na rovni Soudu prvn instance.
14.4.3.2. zen o pedbn otzce

Mechanismus pedbnho (prejudicilnho) zen, kter nap. Shapirov oznauje jako interpretaci prva" (Shapiro 1992: 126), vychz z principu nadazenosti evropskho prva a z nsledn povinnosti vnitrosttnch soud prosazovat toto prvo v ppad, e se jej spory dotkaj. Pedbn zen spov v poskytovn stanovisek Soudnho dvora k dotenm sporm na nrodn rovni a jeho clem je zajitn jednotnho vkladu evropskho prva na zem celho Spoleenstv a zabrnn vytven nezvislho pojet jednotlivch ustanoven evropskho prva v dsledku odlin metodiky a rznch prvnch koncepc v jednotlivch lenskch zemch. Tich aj. upozoruj na vznamn kol ESD pi pedbnm zen, kterm je poskytovn vkladu, aplikace a celkov integrace evropskho prva, dle rozvjen evropskho prvnho du a konen tak prvn ochrana jednotlivce. (Tich aj. 1999: 287) Soudn dvr poskytuje v rmci pedbnho zen konkrtn stanovisko, ale do prbhu soudnho sporu a ani do samotnho vynesen rozsudku ji nezasahuje. Ppad je zahjen na rovni vnitrosttnho soudu, v ppad poteby nsleduje vy14. Evropsk soudn dvr 359

dn stanoviska Soudnho dvora ohledn vkladu i platnosti konkrtnho ustanoven a pot se spor opt vrac na rove nrodnho soudu, kde je uzaven.42 Soudn dvr vydv stanoviska k ustanovenm primrnho i sekundrnho prva, zabv se vkladem statut orgn, mezinrodn-prvnmi zvazky Spoleenstv a tak dalmi soustmi evropskho prvnho du. Podmnkou k zahjen zen o pedbn otzce podle lnku 234 revidovan Smlouvy o ES4 je dost podan soudem lenskho sttu.44 Vnitrosttn soud je povinen pedat vc v rmci pedbnho zen k vyjden Soudnmu dvoru v ppade, e ped vnitrosttnm soudem vyvstane otzka, jeho ...rozhodnut nelze napadnout opravnmi prostedky podle vnitrosttnho prva" (i. 234 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou), jde-li o zen ped Soudem posledn instance, jinak jde o prvo (nikoliv povinnost) vnitrosttnho soudu,. Pedbn zen nemus bt uskutenno v ppadech, kdy je uplatnn evropskho prva zcela zejm, nebo kdy naopak nem pm dopad na projednvan spor a nebo v ppadech, kdy se ESD ji k podobn zleitosti vyjdil. (Vrn, Dauses 1998: 167) Opomenut konzultovat ppad s ESD me bt klasifikovn jako poruen smluv a me vyvolat odpovdajc alobu podle lnk 227 a 228 revidovan Smlouvy o ES. aloba na poruen Smlouvy pedstavuje ovem krajn een, kter me mit negativn dopad na celou soudn soustavu, a proto nen tento prostedek v praxi pouvn. Zjmem Spoleenstv je naopak udrovat spoluprci mezi vnitrosttnmi soudy a ESD, protoe pouze tak me bt dosaeno adekvtn prvn ochrany jak pro obany, tak pro fyzick a prvnick osoby. Jak je ve uvedeno, pedstavuj pedbn zen pro soudn dvr znanou zt. Podle rozenho nzoru to vak byl prv institut pedbnho zen, kter umonil Spoleenstv udret kompaktnost evropskho prvnho du, zachovat tempo integranho procesu pedevm v oblasti spolenho trhu

a jen pispl k postupnmu sniovn neochoty lenskch zem implementovat a nsledn dodrovat prvn akty Spoleenstv. 14.4.3.3. Posudky kolem Soudnho dvora je nejenom dohled nad plnnm ji pijatch usnesen, ale tak vykonvn poradn innosti. Na zklad lnku 300 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou 45 me Soudn dvr vydvat posudky o sluitelnosti novch mezinrodn-prvnch zvazk s ji existujcm prvem Spoleenstv. dost o posudek pedkldaj lensk stty, Rada nebo Komise.46 Clem posudku je prevence", tedy zjitn o ppadnm nesouladu jet ped podpisem dokumentu. Negativn posudek ESD znamen neschvlen dokumentu nebo zaveden zvltnho schvalovacho zen v rmci mezivldn konference (podle lnku 48 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou), kter me jako jedin vst ke zmn platnch smluv.360
Evropsk unie

14.4.4. Typy zen u Soudu prvn instance Oblasti vyhrazen rozhodovn Soudu prvn instance dnes pekrauji pvodn pedpokldanou rovinu sprvnch spor. lnek 11 JEA uvd, e Soud prvn instance je oprvnn pijmat rozhodnut ve vcech p a alob uplatnnch fyzickmi, nebo prvnickmi osobami", a souasn k, e nebude pslun pro pijmn a rozhodovn alob vznesench lenskmi stty nebo institucemi Spoleenstv i pro otzky postoupen k pedbnmu zen'", (i. 11 JEA) Ve Smlouv o EU bylo toto pvodn vymezen Soudu prvn instance zmnno. V i. 168 Smlouvy o ES se k, e rozsah alob pslucch Soudu prvn instance je mon taxativn rozit na dost Soudnho dvora, po konzultaci s Evropskm parlamentem a Komis, jednomyslnm rozhodnutm Rady. (i. 168a Smlouvy o ES) Dosavadn vymezeni oblast psobeni Soudu prvn instance proto ani dnes nememe povaovat za konen. Pomrn irokou oblast psoben Soudu prvn instance je mon rozdlit do nkolika zkladnch skupin, piem principy spor a mechanismy jejich veden jsou toton se zsadami Soudnho dvora.
14.4.4.1. Spory mezi zamstnanci a orgny ES

Prvn skupina ppad vyhrazench Soudu prvn instance je tvoena osobnmi spory mezi zamstnanci a orgny Spoleenstv podle lnku 236 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.47 Vylenn tto kategorie spor pro Soud prvn instance a rozhodnut, e Soudn dvr zde bude psobit pouze jako odvolac soud, bylo pijato v dsledku vysokho potu tohoto typu alob. Jedn se pedevm o ppady osob, je jsou ve sluebnm, ppadn pracovnm vztahu k orgnm Spoleenstv, kter maj proto v souladu se Sluebnm a Pracovnm dem kompetence k jejich urovnn. Zpravidla jsou pedmtem aloby opaten ve smyslu majetkovm, disciplinrnm apod., kter pokodila alobce, a kter se nepodailo ukonit smrem. Nen vak vyloueno, aby se alobcem v tto kategorii sporu stalo samo Spoleenstv. Vznamnou st tohoto typu zen je administrativn fze, jejm clem je pedejt podn formln aloby. Na psemnou stnost je vyhrazena lhta 3 msc od chvle,

kdy dolo k dajnmu pokozen. Pokud se zleitost do tto doby neurovn a/nebo alovan strana se do esti msc nevyjd, postupuje se vc soudu.
14.4.4.2. aloby prvnickch a fyzickch osob na neplatnost

Druhou oblast spor spadajcch pod Soud prvn instance jsou aloby prvnickch a fyzickch osob na neplatnost podle lnku 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. alobci mohou bt v tomto ppad osoby, podniky, odbory obce, zemn celky atd. (Tich aj. 1999: 266) U tchto tzv. neprivilegovanch alobc je pedmt aloby na neplatnost omezen na akt rozhodnut, pro14. Evropsk soudn dvr

361 toe smrnice a nazen nejsou tmto subjektm urena. Podn aloby podle lnku 230 revidovan Smlouvy o ES fyzickmi a prvnickmi osobami je omezeno na ppady, kter se podavatele aloby bezprostedn a osobn dotkaj". (Heidinger et al. 1994: 54). Nejastj jsou aloby podnik smujc proti pokut, kter jim byla uloena Komis za poruen soutnch pravidel. Soud prvn instance asto pokutu uloenou Komis sn. Rozhodnutm Rady ze 7. bezna 1994 byl Soud prvn instance poven tak eenm alob podanch fyzickmi a prvnickmi osobami proti antidumpingo-vm a antisubvennim opatenm podle lnku 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. (Tich aj. 1999: 265)
14.4.4.3. aloby prvnickch a fyzickch osob na neinnost

Tet skupinou spor eench na rovni Soudu prvn instance jsou aloby fyzickch a prvnickch osob, kter se tkaj neinnosti podle lnku 232 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Na rozdl od privilegovanch alobc, tedy lenskch stt a orgn Spoleenstv, mohou fyzick a prvnick osoby alovat orgny Spoleenstv pouze v souvislosti s rozhodnutmi a nezvaznmi doporuenmi a stanovisky. Fyzick a prvnick osoby toti nejsou adresty nazen a smrnic, a proto proti nim nemohou vznet nmitky.48
14.4.4.4. aloba na nhradu kody

Jako zvltn kategorii eenou na rovni soudu prvn instance pati tak aloba na nhradu kody podle lnku 235 a 288 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.49 V tomto lnku je definovn zvazek, e v ppad mi-mosmluvn odpovdnosti nahrad Spoleenstv v souladu s obecnmi zsadami spolenmi prvnm dm lenskch stt kody zpsoben jeho orgny nebo jeho zamstnanci pi vkonu jejich funkc." (i. 288 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podn takov aloby proti orgn Spoleenstv podlh promlec lht pti let.
14.4.4.5. Dal koly soudu prvn instance

Soud prvn instance je dle uren pro eeni vech spor v kompetenci Smlouvy o ESUO. Dal skupina spor, je jsou eeny na rovni Soudu prvn instance, je dna pravomoc soudu rozhodovat o vi sankc podle lnku 229 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Sankce vyplvajc z nazen Rady a Evropskho parlamentu me Soud prvn instance udlovat, kontrolovat a me tak mnit jejich vi. Konen poslednm kolem Soudu prvn instance je rozhodovat spory

na zklad rozhod doloky obsaen ve veejnoprvn, nebo v soukromoprvn smlouv uzaven Spoleenstvm, nebo jeho jmnem", (i. 238 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)362
Evropsk unie

Proti vem rozhodnutm Soudu prvn instance s vjimkou stanoven nklad na zen, se lze do dvou msc odvolat k Soudnmu dvoru. Opravn zen na rovni Soudnho dvora me vst k peeten ppadu, ale tak me znamenat vrcen k novmu projednn u Soudu prvn instance. 50 (Vrn, Dauses 1998: 53-54) 14.5. VLIV EVROPSKHO SOUDNHO DVORA 14.5.1. Funkce Evropskho soudnho dvora Vznam ESD v institucionln struktue Spoleenstv je dn skutenost, e se jedn o nezvislou instituci, kter byla v prbhu integranho procesu schopna plnit sv koly bez ohledu na aktuln politick vvoj ve Spoleenstv. ESD nebyl na rozdl od ostatnch orgn poznamenn politickou kriz v edestch letech, a mohl proto dslednm vkladem evropskho prva psobit ve prospch deklarovanch cl a brnit zpochybnn akt Spoleenstv.51 Za velmi dleitou je z hlediska udren homogenity celho Spoleenstv pedevm povaovna schopnost ESD uplatovat doktrnu nadazenosti evropskho prva a zajiovat dodrovn zsad primrnho a poslze i sekundrnho prva. Napklad McAllister se domnv, e k vraznjmu poklesu autority Spoleenstv po Lucemburskm kompromisu a krizi v edestch letech nedolo prv dky psoben nezvislho Soudnho dvora, jeho funkci pipodobuje k cementu".52 (McAllister 1997: 100) Navzdory vznamu ESD a nepopiratelnmu podlu tto instituce na udren integran dynamiky Spoleenstv je vak nutn pohlet na ESD slovy Wincotta jako na Jednoho z mnoha aktr evropskho politickho procesu" a nikoliv jako na strjce" evropskho integrace. (Wincott 1996: 170) Psoben ESD, a jakkoliv vznamn, bylo toti vdy ohranieno zakldajcmi smlouvami. Rovn dal navazujc sekundrn legislativa byla vytvena na zklad politick dohody lenskch zem bez vlivu ESD, kter nemohl vznamnji zashnout do politick diskuse lenskch stt v Rad, ale ani do vztah Komise a Evropskho parlamentu. ESD psobil ve prospch udren ji stanovenho rmce dohody, ale nemohl pispvat k jejmu vytven. Prv z ve popsanho napt" mezi klovou funkc pi realizaci a limity pi iniciaci evropskho integranho procesu vychz jist nejednotnost v ocenn vznamu ESD, na kterou upozoruje nap. Wincott. Ten rozliuje dv protilehl koncepce vnmn ESD v rmci Spoleenstv. Prvn z nich pedpokld, e ESD, jen m pravomoc interpretovat prvo Spoleenstv a permanentn se podlet na jeho tvorb prostednictvm judikt, je autonomnm subjektem, kter svmi vstupy zavazuje vechny aktry integranho procesu. Druh model vychz
363

naproti tomu ze skutenosti, e evropsk integran proces je pod permanentn kontrolou lenskch zem a e ESD je pouze prvnm nstrojem, kter slou k udren princip dosaench na mezivldn rovn. (Wincott 2001: 90-91) 14.5.2. Vznam Evropskho soudnho dvora pro spolen politiky Bez ohledu na ve zmnn rozpory v hodnocen ESD je nutn pipustit, e rozhodnut ESD maj nezpochybniteln vznam pro vvoj v oblasti spolench politik. Dsledn uplatovn doktrny evropskho prva a extenzvn vklad uritch prvnch aspekt pisply k rychlosti realizace spolenho trhu. Zvry ESD podle pevldajcho mnn ovlivnily pedevm dodrovn volnho pohybu tzv. ty svobod, tedy zbo, slueb, osob a kapitlu, rozily prva spotebitele, pisply k dodrovn rovnosti pohlav a nediskriminace, zsad hospodsk soute atd. Klov dopad na budovn spolenho trhu a na dodrovn k nmu pilehlch princip, dokld cel ada ppad, kter jsou povaovny za precedentn. 14.5.2.1. Evropsk soudn dvr a voln pohyb zbo V rmci budovn spolenho trhu resp. volnho pohybu zbo, ml velk vznam veobecn nepli znm ppad s nzvem Dassonville (8/74 Sb, SD) z roku 1974. Pedmtem sporu, kter spoval v neoprvnnm brnn pohybu zbo, bylo podn aloby belgickm sttnm zstupcem na firmu Gustave a Benoit Dassonville, je se zabvala dovozem alkoholu. Doten firma nebyla schopna pedloit belgick vld v souladu s belgickmi nrodnmi pedpisy doklady o pvodu skotsk whisky, kterou reimportovala (dovezla z jin lensk zem, ne je zem pvodu) z Francie do Belgie. Dovozn firma se proti podn aloby brnila poukazem na nesluitelnost vnitrosttnch rozhodnut o prokazovn pvodu zbo se zsadami spolenho trhu, konkrtn s lnkem 30 Smlouvy o EHS. Firma oznaila poadavek na definovn obsahu etiket za bariru znesnadujc vstup zahranin konkurence na belgick trh, a tm i za omezen, kter m rovnocenn inek jako cla a kvantitativn omezen zakzan Smlouvou o EHS. ESD se ke sporu vyslovil v pedbnm zen, kdy zkoumal, zda stanoveni obsahu etiket vrobk je skuten krokem s rovnocennm inkem jako cla a kvantitativn omezen, respektive zda dochz ke konkrtnmu doten lnk 30-33, 36 a 85 Smlouvy o EHS. V tomto ohledu soud potvrdil, e takovmto omezenm je kad obchodn pravidlo lenskch stt, zpsobil bezprostedn nebo nepmo, skuten nebo potencionln brnit obchodu uvnit Spoleenstv". (Tich aj. 1997: 291) Souasn ESD piznal lenskch sttm prvo upravit podmnky pro dokldn pravosti pvodu zbo, ale pouze v ppad, e chyb364
Evropsk unie

prava Spoleenstv a nedojde tm k omezen obchodu." Zkaz regulace obchodu pomoc opaten s rovnocennm inkem" vstoupil ve znmost jako tzv. formule (pravidlo) Dassonville. (Vrn, Dauses 1998: 102) Pravdpodobn daleko znmj, akoliv svm zvrem navazujcm na judi-kt Dassonville, bylo pedbn zen ve vci Cassis de Dijon (120/78 Sb. SD) z roku 1978. Jednalo o spor mezi nmeckou

firmou Rewe Zentral AG usilujc o dovoz francouzskho likru Cassis de Dijon z Francie do Nmecka a nmeckmi ady, kter omezily pstup na trh zavedenm zvltnch norem kvality. Akoliv byl likr s obsahem alkoholu 15-20 % bn prodvn na francouzskm trhu, nebyl vputn na nmeck trh, protoe nesploval podmnku minimlnho 25 % obsahu alkoholu. Zmrem takto stanovenho opaten nmeckch ad bylo znemonit dovoz zbo francouzsk konkurence pod zminkou ochrany zdrav konzument a spotebitel podle lnku 36 Smlouvy o EHS. Dovozce likru proti tomuto druhu netarifnho omezen podal alobu a nmeck soud vznesl k ESD v rmci pedbnho zen dotaz, zda je jednn Nmecka, kter mlo za dsledek vylouen zbo z trhu, v souladu s lnkem 30 Smlouvy o EHS. ESD v judiktu ve vci Cassis de Dijon jednoznan odmtl nmeck argument o ochran zdrav spotebitel a zdraznil, e na trhuje cel ada likr, je by mohly, tak jak argumentovala nmeck strana, vyvolat u spotebitele nvyk. ESD ve svm rozkladu dle uvedl, e stanoven minimlnho mnostv alkoholu nen pijateln ani z dvod daovch, protoe v tomto ohledu se lensk stty li a zsah do tchto kategori by mohl znamenat jejich zruen. Na stran druh soud potvrdil, e uvdn obsahu alkoholu me slouit k lep informovanosti spotebitele a standardizaci kvality npoj. Tyto dvody vak podle ESD neopravuj nmeckou stranu k prav podmnek o obsahu alkoholu a nemohou bt nadazeny principu volnho pohybu zbo. Rozsudek konstatoval, e ... opaten s inkem rovnocennm kvantitativnm omezenm podle lnku 30 zahrnuje i stanoven min. obsahu alkoholu v likrech prvem lenskch stt a spad pod zkaz, obsaen v tomto ustanoven, jedn-li se o dovoz alkoholickch npoj dn vyrobench a uvedench na trh v jinm lenskm stt...". (Tich aj. 1997: 294) Rozsudek ve vci Cassis de Dijon se tak souasn vyslovil k monosti stanovit konkrtn nalhav poadavky" obecnho zjmu, kter by fakticky omezily ji dve vynesen rozsudek ve vci Dassonville. Rozsudek popel monost jejich stanoven v situaci, kdy Spoleenstv vydalo v danm ppad smrnici zajiujc pln sladn dan oblasti. (Vrn, Dauses 1998: 137) Rozhodnut ESD v ppadu Cassis de Dijon vak obecn neznemouje ve vybranch ppadech uplatnit nalhav poadavky", a tm je za uritch podmnek mon omezit voln pohyb zbo. Tmto rozhodnutm, jak zdrazuje Wincott, Cassis de Dijon zuuje pvodn zbr judiktu Dassonville.54 (Wincott 1996: 176)
14. Evropsk soudn dvr

365

Bezprostedn reakc na vrok ESD ve vci Cassis de Dijon ve spolenm trhu bylo stanoven zsady vzjemnho uznvn standard a rozvoj harmonizace evropsk legislativy, kter se tkala vrobnch norem. V dsledku rozhodnut ve sporu Cassis de Dijon byla formulovna zsada, e zbo vyroben v souladu s normami lenskho statuje voln obchodovateln na zem celho Spoleenstv; tento princip se nkdy oznauje jako tzv. pravidlo rozumu. (Tich aj. 1999: 338) Prv toto pravidlo je obecn povaovno za nejvtho akcelertora budovn spolenho trhu, konkrtn sehrlo klovou roli v procesu standardizace vrobk.

Na zklad rozsudku Cassis de Dijon se ale tak stala obecnm zjmem lenskch stt podpora pijmn minimlnch spolench pravidel a norem. Situace, kdy neexistuj spolen normy a souasn plat pravidlo rozumu, kter umouje obh zbo akceptovanho v jednom stt, byla toti pro lensk zem nadle nevhodn. Ve svm dsledku by koexistence tchto dvou faktor mohla znamenat, e by bylo na trhu zbo, kter by svmi parametry bylo zcela v rozporu se zjmy lensk zem. (Shapiro 1992: 131-133) 14.5.2.2. Evropsk soudn dvr a voln pohyb osob Podobn jako precedenty v oblasti volnho pohybu zbo psobily judikty ESD tak v dalch oblastech. V prbhu sedmdestch let byla aktuln otzka volnho pohybu osob, dodrovn rovnosti odmovn mu s en a diskriminace z dvod pohlav a nrodnosti. Pkladem sporu, kter vznamn ovlivnil voln pohyb osob, respektive diskriminaci osob z dvodu sttn pslunosti, zakzanou lnkem 7 Smlouvy o EHS, byl ppad Van Duyn (41/74 Sb. SD). Tento spor spoval v alob nizozemsk sttn pslunice proti rozhodnut britskho ministerstva vnitra, kter se rozhodlo ji nevpustit do Velk Britnie z dvodu ochrany veejnho podku. Britsk postoj vychzel z pesvden o kodlivosti a nebezpenosti scientologick crkve, u n mla bt pan Van Duyn zamstnna. aloba proti Britnii se oprala o lnek 48 Smlouvy o EHS a o odpovdajc smrnici 64/221, kter zaruovaly voln pohyb osob a uvdly vjimky z dvodu ochrany veejnho podku. ESD v rmci pedbnho zen sledoval otzku, zda m lnek 48 Smlouvy o EHS bezprostedn inek a zda je mon omezit volbu zamstnn v ppad cizho sttnho pslunka z dvodu ochrany veejnho podku, akoliv podobn omezen neplat pro pslunky dotenho sttu. ESD ve svm judiktu potvrdil pm inek lnku 48 Smlouvy o EHS a potvrdil osobn spjatost konkrtn osoby s danou organizac, a tedy i podl takov osoby na psoben organizace. Souasn ESD konstatoval, e lensk stt je pi vytven omezen, je jsou odvodnny ochranou veejnho podku, oprvnn vzt do vahy skutenost, e Jednotlivec je spjat s uritm orgnem i organizaci, jejich innosti povauje lensk stt na svm zem za spoleensky366
Evropsk unie

kodliv, nikoliv vak nezkonn, a to pes skutenost, e lensk stt neomezuje sv sttn pslunky...". (Tich aj. 1997: 311) V tomto zen bylo tedy zachovno prvo lenskch stt pijmat vjimky z principu volnho pohybu osob z dvodu ochrany veejnho podku, ale souasn bylo konstatovno, e takov kroky mus podlhat kontrole ze strany Spoleenstv. (Rudden, Phelan 1997: 187) 14.5.2.3. Evropsk soudn dvr a otzky diskriminace a rovnosti Za podobn klov spor, kter napomohl k prosazen prva osob na nediskrimi-naci z dvodu sttn pslunosti, povauje nap. McCormick pedbn zeni ve vci I. W. Cowan versus Tresor Public (186/87 Sb. SD). (McCormick 1996: 176) Jednalo se o alobu britskho turisty pana I. W. Cowana, kter byl napaden v paskm metru, a jemu bylo nsledn francouzskmi ady odato prvo na

odkodnn z dvodu ciz sttn pslunosti. Francouzsk soud v tto vci podal o stanovisko ESD v pedbnm zen. V tomto ppad nelo o provovn toho, zda dolo k diskriminaci z dvodu sttn pslunosti, ale spe o vyjasnn nejasnosti v otzce nroku na odkodnn za situace, kdy pan Cowan nebyl ve Francii v pracovnm nebo jinm pomru. Monost vzthnout evropskou legislativu na ppad pana Cowana byla sporn vzhledem k tomu, e v zemi pobval nikoliv jako ekonomicky inn subjekt, ale jako turista. Stanovisko ESD potvrdilo, e akoliv byl pan Cowan v zem jako soukrom osoba, poval pi cest metrem slueb, a tm se stal subjektem evropskho prvnho du, a je tud oprvnn zskat odkodnn. (Rudden, Phelan 1997: 141-145) Jednm z nejznmjch ppad, je vznamn ovlivnily otzku rovnosti odmovn mu a en za stejnou prci zmnnou v lnku 119 Smlouvy o EHS, byl spor s oznaenm Defrenne. Wincott postoj ESD k tto kause, kter probhala ve skutenosti v podob dvou navazujcch soudnch spor Defrenne (80/70 Sb. SD)zroku 1971 a Defrenne II (43/75 Sb. SD)zroku 1976, popisuje jako expanzivn. Dvodem je skutenost, ESD potvrdil pm inek lnku 119 Smlouvy o EHS a ve druhm sporu, a nikoliv ji v prvnm, jak navrhoval generln advokt. (Wincott 1996: 178) Vchozm bodem aloby Gabrielly Defrenneov proti chovn belgick leteck spolenosti Sabena bylo poruen lnku 119 Smlouvy o EHS, kter poaduje, aby stty v prvn etap budovn spolenho trhu stanovily zsady stejn odmny mu a en za stejnou prci", (i. 119 Smlouvy o EHS) aloba upozorovala na poruen tohoto lnku ze strany belgick leteck spolenosti, kter v pracovnm zaazen leteckch steward uplatovala jin zamstnaneck podmnky pro mue a eny. Spor komplikovala skutenost, e po ukonen prvn etapy budovn spolenho trhu nebyla na rovni Spoleenstv potvrzena pm innost lnku 119, a tato oblast tak fakticky zstala prvn neoetena. {Rudden, Phelan 1997:189)
14. Evropsk soudn dvr

367

ESD tuto kauzu eil v rmci pedbnho zen, v nm ve sporu Defrenne II potvrdil diskriminujc chovn podniku Sabena a konstatoval pm inek lnku 119 Smlouvy o EHS.

14.5.2.4. Evropsk soudn dvr a ochrana hospodsk soute

Dalm pkladem oblasti, kde ESD vznamn ovlivnil politiku Spoleenstv,je voln sout, kter je spravovna pmo Komis na zklad lnku 85-89 Smlouvy o EHS (dnes hlava VI Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou). Konkrtn lo nap. o spor Woodpulp (spojen ppady 89,104, 1114,116, 117, 125-129/85 Sb. SD), kter je dokladem zeni o neplatnosti podle dnenho lnku 230 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou, v nm ESD teritoriln vymezil aplikaci soutnho prva a potvrdil lohu Komise pi jeho prosazovn. alobu na neplatnost podala skupina producent devn buniiny, kter mela vce jak 60 % podl na trhu Spoleenstv. Tto skupin byla Komis roku 1984 vymezena pokuta kvli cenov koordinaci ve spolenm trhu. aloba na neplatnost rozhodnuti Komise vychzela ze skutenosti, e podniky nemly sdlo na zem Spoleenstv, a dle z argumentu, e takovto krok je nesluiteln s mezinrodnm

prvem veejnm. ESD v rmci tohoto pedbnho zen uvedl, e pro rozhodovn Komise je klov msto jednn subjekt, kterm je spolen evropsk trh. ESD dle potvrdil, e aplikac soutnch pravidel na podniky majc sdlo mimo Spoleenstv se Komise nedopustila nesprvnho vymezen teritorilnho dosahu i. 85 Smlouvy o EHS". (Tich aj. 1999: 392) Kompetence Komise byly v rmci tohoto zen proti devozpracujcm podnikm posleny a do budoucna bylo tak potvrzeno, zeje lhostejn, zda jsou kontakty s odbrateli navazovny prostednictvm dceinch spolenost, obchodnch zstupc nebo poboek uvnit Spoleenstv". (Tich aj. 1999: 392) Naopak sporem, v nm dolo k ohranien kompetenc Komise, resp. k potvrzen, e je nutno komplexnji hodnotit situaci a zskat zsadn dkazy ped vyhlenm postihu vi konkrtnmu subjektu, byl ppad Continental Can (6/72 Sb. SD) z roku 1972. Komise se v rmci sledovn toho, jak se utvej dominantn pozice ve spolenm trhu, rozhodla poprv uplatnit lnek 86 Smlouvy o EHS a vyvolala proti americk firm Continental Can, je se zabvala vrobou plechovek na maso a ryby, zen z dvodu poruen voln soute. ESD v procesu zrevidoval rozhodnut Komise o udlen sankc a tento postoj odvodnil nutnost rozdlit problematiku na dv samostatn poloky. Soud odliil otzku dopravn strategie firem od samotnho poruovn voln soute, kter spov v brnn pohybu vrobk. V rmci tohoto zen byl mimo jin zpesnn klov pojem kartelovho prva, kterm je podnik v dominantnm postaven". (Tich aj. 1999: 426^28)368
Evropsk unie

POZNMKY:
1. Hlavnm clem tto kapitoly je institucionln charakteristika ESD a vznam jeho psobeni v oblasti vkladu a ochrany evropskho prva z hlediska politologick analzy a vzhledem k vznamu ESD pro integran vvoj Spoleenstv. Kapitolu tud nen mon vnmat jako odborn vklad problematiky evropskho prva. 2. Soudn dvr byl ped zaloenm Soudu prvn instance oznaovn jako Soudn dvr ES. Dochz proto k zamovn nzv tohoto vyho soudu. Obecn, a proto i v tto kapitole, je oznaen ESD uvno ve smyslu Soudnho dvora (podle smluv) i pozdji zaloenho Soudu prvn instance. Zasteuje zde tedy oba dva soudy. Toto spojen oznaen vychz z toho, e oba soudy hj stejn principy a stejn ustanoven smluv. Oznaen ESD se asto chybn zamuje s dalmi separovanmi soudy. ESD je zamovn se Soudem pro lidsk prva ve trasburku, kter psob pi Rad Evropy, a s Mezinrodnm soudnm dvorem v Haagu, kter je zzen OSN k urovnvn spor mezi stty. 3. Eormln bylo Smlouvou o ESUO, Smlouvou o EHS a EURATOM zaloeno celkem dvanct orgn, Soubn s podpisem zakldajcch smluv pro dv nov spoleenstv vak byla podepsna Dohoda o spolench orgnech, kter ve stejn den (25. 3. 1957) sjednotila Soudn dvr ESUO, EHS a EURATOM pod jeden Soudn dvr ES. 4. Postupnm dotvenm komplexu evropskho prva se oblasti psoben ESD roziovaly. Navzdory rozsahu aequis communautaire vak je i dnes vliv ESD v nkterch oblastech minimln nebo dn. Pkladem me bt rodinn prvo nebo soubor trestnho prva v jednotlivch zemch EU. 5. Sdlem soudu se stal Lucemburk. ESD zde sdl dodnes. 6. Do roku 1973 rotovalo lich sedm msto mezi Nmeckem, Franci a Itli. 7. V prbhu mezivldn konference, kter pedchzela Amsterodamsk smlouv, byla navrena cel ada zmn, jako nap. nezvisl pijmn statutu soudu pmo Soudnm dvorem, prodlouen mandtu na 10-12 let se souasnm zruenm prbn obmny soudc nebo zsadn rozen pravomoc ESD ve II. a TI I. pili. Zmny popsan v textu jsou pouze malou st tchto nvrh, kter se podailo prosadit. Ble k nvrhm na reformu Soudnho dvora v prbhu TGC II srov. Louis (1998: 103-107).

8. Smlouva z Nice obsahuje nvrh, aby se Soudnho dvora tkala ryze procedurln pravidla" obsaen v lnku 7 revidovan Smlouvy o EU, tedy procedurln pravidla mechanismu obrany zkladnch hodnot EU. (I. 46 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Do Smlouvy z Nice byl vloen rovn lnek umoujc Rad po jednomyslnm hlasovni povit Soudn dvr pravomoc rozhodovat spory tkajc se prv k prmyslovmu vlastnictv na rovni Spoleenstv. (I. 229a Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 9. Ke srovnn monosti opakovan volby soudc ESD se situac u Nejvyho soudu USA, kde je mandt soudce doivotn, ble McCormick (1996: 167-168). 10. V rozmez let 1995-2000 byl doasn jmenovn devt advokt. Podle Heidingera je post generlnho advokta vhodnou pleitost, jak zskat znalosti o ESD a stt se adeptem na soudcovsk keslo. (Heidingcr et al. 1994: 48) 11. Smlouva z Nice navrhuje zzen tzv. soudnch sbor urench k een nkterch vci ve zvltnch oblastech". (I. 225 a Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 12. Jak ji bylo uvedeno, pi kadm rozen Spoleenstv byl poet soudc naven. Z hlediska jeho kapacity se jednalo ovem o zcela nedostaten een. 13. Zajmavost je, e text usnesen Rady z 24. 10. 1988 a tak JEA nepoadovaly, aby byl Soud prvn instance sloen ze soudc, ale zmiuje pouze leny soudu. (i. 11 JEA) V odpovda14. Evropsk soudn dvr

369
jcm ustanoveni po pijet dal revize primrnho prva se ji hovo o soudcch, (l. 168a Smlouvy o ES) 14. Smlouva z Nice oetuje lnky tkajc se postaven Soudu prvn instance, vetn vzvy k novmu statutu a monosti zdit u tohoto soudu generln advokty, (i. 224 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Ble viz 20.2.2. 15. Evropsk prvoje zde vnmno v um smyslu. Jehodefinicije vak mon pojmout tak sieji. K irmu chpan by patila nap. interpretace evropskho prva jako prva evropskch mezinrodnch organizac, souboru evropskch prvnch d apod. Ble Tich aj. (1999: 18-20). 16. K jednotlivm definicm a pstupm ke lenn komunitm i ho, evropskho a unijnho prvable Tich aj. (1999: 18 22). 17. Dohody a mluvy uzavran mezi lenskmi stty k uskuteovn cl zakldajcch smluv mohou bt vnmny jako tzv. terciln prvo. Pkladem je Schengcnsk protokol. (Tich aj. 1999:169) 18. Toto lenn lze pro vt pesnost rozdlit jet v kategorich komunitami a unijni prvo. Pod primrn unijn prvo by potom spadala vybran ustanoven Smlouvy o EU a jej odpovdajc novelizace, k sekundrnm unijnm prvnm aktm nap. zvry ze zasedn Evropsk rady a Rady, jako napklad spolen akce, postoje a strategie na poli SZBPapod. Ble Tich aj. (1999: 152 173). 19. O postupn konstitucionalizaci" tzv. mskch smluv prostednictvm vkladov funkce ESD hovo nap. Wineott (Wincott 1996: 171). 20. Smlouvy mohou bt provzeny plohami, protokoly, ale tak i prohlenmi (deklaracemi). T a Jlek upozoruj, e platnost deklarac je sporn, nebo zvlt ty jednostrann nepedstavuj shodn projev vle smluvnch stran". (T, Jlek 1993: 80) 21. edn list ES je vydvn adem pro oficiln publikace ES v Lucemburku. Rozdluje se na dv sti. st L (legislatio) a st C (eommunicatio). Smlouva z Nice pedpokld pejmenovn ednho listu ES na edn list EU. 22. Krom prvnch akt zmnnch v aktulnm lnku 249 Smlouvy o ES mohou orgny Spoleenstv vydvat tak atypick prvn akty, kter slou zpravidla k osloven instituc Spoleenstv a tetch stran. (Tich aj. 1999: 165) 23. Pedbn zeni znamen zapojen ESD do sporu pouze formou posudku o relevanci lnk evropskho prva. ESD poskytuje pouze vklad konkrtnch lnk a spor zstv een na nrodn rovni. Ble v nsledujcm textu. 24. Ji pi projednvni sporu Van Gcnd en Loos prvn servis Komise, nkter lensk stty a generln advokti soudu upozorovali na skutenost, e pm inek a nadazenost evropskho prvajsou navzjem propojeny. Navzdory tmto doporuenm se ESD rozhodl vyslovit v roce 1993 stanovisko pouze k pmmu inku. (Wincott 2001: 86) 25. Spor byl een milnskm smrm soudem, protoe se jednalo o nepatrnou dlunou stku (1925 lir). (Tich aj. 1997:227)

26. V tto souvislosti je nezbytn zdraznit, e nap. podle Wincottaje otzka nadazenosti evropskho prva doposud nezodpovzena. Upozoruje pedevm na zvry zkoumn Smlouvy o EU nmeckm stavnm soudem v roce 1992, kter odmtl veobecnou nadazenost prva Spoleenstv nad nmeckou stavou (Zkladnm zkonem). (Wincott 2001: 88-89) 27. Jednalo se o smrnici Rady . 80/987 o sbliovn prvnch d lenskch stt pi zajitn minimln ochrany pracovnk v ppad nesolventnosti jejich zamstnavatele z 20. 10. 1980. Za nedodren lhty pi implementaci smrnice byla Itlie odsouzena u ESD za neinnost (22/87 Sb. ESD). K zaplacen dlunch stek nedolo z dvodu padku obou370 Evropsk unie firem. Navrhovatelky se obrtily na italsk stt a pslun soud vznesl k ESD otzky v rmci pedbnho zen. Ble Tich aj. (1997: 232-235). 28.Wincott zdrazuje, e prv irok interpretace lnku 10 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou zmruje nesoulad mezi vertiklnm pmm inkem smrnic (tedy vztahu lensk stt versus orgny Spoleenstv) a jejich inkem horizontlnm (na rovni subjekt spolenho trhu). {Wincott 1996: 175) Zdraznn odpovdnosti lenskch stt v lnku 10 Smlouvy o ES a nsledn monost Spoleenstv udlit lenskmu sttu sankce jsou zpsobem, jak pinutit lensk zem ke vasnmu a dslednmu implementovn smrnic. Tm je do znan mry kompenzovna neschopnost subjekt trhu dovolat se v rmci spolenho trhu prv plynoucch z legislativy ES ve vzjemnch sporech. Ohledn horizontlnho psoben evropsk legislativy jsou nicmn vedeny spory. U primrnho prva, jako nap. u diskriminace z dvodu pohlav nebo sttn pslunosti, bylo horizontln psoben uznno; u sekundrnho prvaje vnmno odlin, nap. z hlediska innosti nazen a smrnic. K diskusi o tto problematice nap Tich aj. (1999: 210 212). 29. Rozloen ppad ilustruje nsledujc statistika z let 1952 -1989, kdy z celkovho potu vce ne 6 600 ppad pipadlo piblin 55 % na spory tkajc se Smlouvy o EHS, 8 % Smlouvy o ESUO, 0,2 % Smlouvy o EURATOM. Zbylch asi 36 % byly spory tkajc se zamstnanc ES. (McCormick 1996: 179) 30. Smlouva z Nice uvd, e zmocnnci bez titulu advokta mohou bt zastupovni tak lenov EHP a dohlec orgn ESVO. (i. 19 Protokolu o statutu Soudnho dvora piloen k textu Smlouvy z Nice) 31. Ble k pravidlm vbru jazyka zen viz Tich aj. (1999: 246-247). 32. Smlouva z Nice zsadnm zpsobem pozmnila statut ESD. Protokol o statutu soudnho dvora byl piloen k textu smlouvy. Podrobnosti prbhu zen, termny a dal formln nleitosti jednotlivch ppad jsou dny Jednacm dem, kter byl naposledy novelizovn 5. 12.2000. 33. Toto lenn se sousteuje na nejdleitj kategorie. Tento pstup umouje vti pehled, zdrazuje stavn" roli ESD. Mimoto je bn uvn v politologick literatue zabvajc se EU. lenni v prvn literatue jako nap. u Tich aj. (1999); Dausses, Vrn (1998) nebo T, Jlek (1993) se ale tak neshoduje. Dvodem je fakt, e smlouvy zmiuj pouze konkrtn typy alob, ale nijak je nekategorizuj. 34. Tato forma aloby je platn pro EHS a EURATOM (i. 142 Smlouvy o EURATOM). K precedentnm sporm o neplnn povinnost pat nap. Komise versus Itlie (8/70 Sb. SD). Komise versus Belgie (77/69 Sb. SD), Komise versus SRN (C-58/89 Sb. SD.) ad. V ESUO (i. 88 Smlouvy o ESUO) se tato forma aloby vyskytuje tak, ale vykazuje urit odlinosti, nap. jin postaven Komise v celm zen a monost uvalit na lensk stt sankce. Ble Tich aj. (1999: 258). 35. Pkladem finann sankce s vysokou stkou byl spor Komise versus Nmecko (C-i 22/97), kdy byla SRN udlena pokuta ve vi 158 400 ECU denn za nedodrovn rozsudku tkajcho se ekologickch zvazk. Ble Tich aj. (1999: 229). 36. Obdobn by se postupovalo v ppadech, kdy by alobu podal lensk stt proti jin lensk zemi podle lnku 227 revidovan Smlouvy o ES. Vzhledem k politickmu rozmru takovho podni aloby je vak tato alternativa mlo pravdpodobn. lensk stty dvaj pednost neformlnmu upozornn Komise, kter poslze postupuje podle lnku 226 aktulnho znn Smlouvy o ES. Komise vyuv rovn stnost fyzickch a prvnickch osob tzv. whistle-blowing. Ble viz 10.4.4. 37. Tato forma aloby je platn pro EHS a EURATOM (i. 146 Smlouvy o EURATOM). 14. Evropsk soudn dvr

371

K precedentnm sporm o neplnni povinnost a jejich nleitost v rmci jednotlivch kategori nap. Vrn, Dauscs (1998: 145-148). V ESUO (!. 33 Smlouvy o ESUO) je omezena na pezkoumvni rozhodnut a doporuen, omezena je rovn kategorie alobc. Ble Tich aj. (1999: 265) 38. alobci se rozliuj na tzv. privilegovan alobce, kte jsou automaticky legitimovni k podn aloby, nemus dokazovat nutnost prvni ochrany, a tzv. neprivilegovan. Ke kategorii neprivilegovanch alobc ble Tich aj. (1999: 169 270). Nejednotnosti ohledn zaazeni Evropskho parlamentu mezi privilegovan alobce se dotkal spor Evropsk parlament versus Rada Komitologie" (302/87 Sb. SD). Ble k okolnostem sporu Vrn, Dauses 1998: 146). V roce 1990vak Soudn dvr svoje stanovisko zrevidoval. Ble Tich aj. (1999: 266). 39. Podobn tak i. 148 Smlouvy o EURATOM a i. 35 Smlouvy o ESUO. Ve Smlouv o ESUO jsou aktivnmi alobci pouze Rada, stty a podniky. Dle se tento druh aloby v ESUO li pedmtem aloby a asovm omezenm. Ble Tich aj. (1999: 273-274). 40. K vznamnm sporm mezi orgny Spoleenstv patila aloba Evropsk parlament versus Rada (13/83 Sb. SD), jejm podntem se stala neinnost Rady v oblasti spolen dopravn politiky, kter byla clem zakotvenm ji ve Smlouv o EHS. aloba smovala proti Rad, protoe Evropsk parlament v tto dob disponoval pouze konzultan pravomoc. 41. Ble k rozlien privilegovanch a neprivilegovanch alobc a k postaveni poradnch orgn Tich aj. (1999: 275). 42. Nap. T zdrazuje, e se nejedn o dvojinstann rozhodovni. Uvd nsledujc dvody. V prvn ad odlinost pedmtu zen na rovni Soudnho dvora a vnitrosttnho soudu. Vnitrosttn soud rozhoduje pmo konkrtn ppad, kdeto Soudn dvr posuzuje pouze relevanci a vklad dotench lnk, a to izolovan od projednvanho sporu. Druhm rozdlem mezi pedbnm zenm a dvojinstannm rozhodovnm je realizace zen v konkrtn omezen situaci, a nikoliv plon realizace pedbnho zen. Rozhodnuti o podn otzky v rmci pedbnho zen je v kompetenci vnitrosttnho soudu, kter zvauje podn dotazu k ESD, nen tud automatickm poadavkem. Konen poslednm rozdlem je skutenost, e Soudn dvr sice ve vnitrosttn soud pedloenm nlezem, ale na vlastn rozhodnuti vnitrosttnho soudu nem ji vliv. (T 2001: 121) 43. Tak podle i. 150 Smlouvy o EURATOM a i. 41 Smlouvy o ESUO. Ble k rozdlm vedeni pedbnho zen v rmci EHS, EURATOM a ESUO viz Vrn, Dauses (1998: 155- 156) a Tich aj. (1999: 286). 44. Soudem se rozum instance rozhodujc podle prva, nikoliv smr nebo sprvn instituce. Srov. Tich aj. (1999: 288-289). 45. Podobn srov. i. 18 EURATOM a i. 95 Smlouvy o ESUO. 46. Smlouva z Nice pedpokld, e navrhovatelem posudku bude tak Evropsk parlament. 47. Podobn tak podle i. 152 Smlouvy o EURATOM. 48. Fyzick a prvnick osoby tak vznej alobu proti skutenosti, e nebylo vydno rozhodnut, jeho nejsou adresty. K rozporuplnosti tto skutenosti srov. T, Jlek. (1993: 114). 49. Podobn tak i. 245 Smlouvy o EURATOM a i. 34 a 40 Smlouvy o ESUO. Opt se li aloba na rovni ESUO, kter je zamena pouze na nhradu kody zpsobenou Vysokm adem. Srov. Tich aj. (1999: 278). 50. Jednac d Soudu prvn instance byl pijat 2. 5. 1991. Na zklad soudn reformy z Nice se loha soudu prvn instance vrazn zvi, viz 20.2.2. 51. Na stran druh nap. J. H. H. Weiler upozoruje na provzanost dslednho uplatovni doktrny nadazenosti a pmho inku v ppadech Van Gend an Loos a Costa versus372 Evropsk unie ENEL a reakc lenskch zem na ztrtu kontroly. Zdrazuje, e proces konstitucionaliza-ce primrnho prva pispl k vytvoen situace, v n byl francouzsk postoj v prbhu krize zavren Lucemburskm kompromisem zcela pochopiteln. C vlivu konstitucionali-zace evropskho prva srov. J. H. H. Weiler (1999: 35). 52. Nkte autoi, jako nap. Shapirov, se zabvaj kolsnm vlivu ESD v prbhu integranho procesu v tom smyslu, e ho bu ped sebou tlail", nebo naopak pouze udroval dosaen stav integrace. innost soudu mla podle Shapirov rovn vliv na prbh volby len ESD. m byl soud aktivnj, tm bylo jeho sloen strategitj a pro lensk stty byla volba jeho len obtnj. (Shapiro 1992: 154-156, 141)

53. Rozsudkem Dassonville byl podpoen text smrnice Rady 70/50 EHS o zruen opaten s rovnocennm inkem. Tich aj. zdrazuj, e rozsudkem ve sporu Dassonville byla podpoena aktivita Komise, kter usilovala v letech 1964-69 o zpesnn pojmu rovnocenn inek. (Tich aj. 1997: 288-192) 54. V trendu omezovn irokho vkladujudiktu Dassonville pokraoval ESD nap. v ppadu Keck a Mithouard (C-267 a 268/91 Sb. SD), v nm byla stanovena pravidla pro mon omezen prodeje na zem lenskch stt, paklie toto omezen praktikuj vechny subjekty v zemi stejnm zpsobem. Podrobnji viz Tich aj. (1999: 331).

III. OBLASTI PSOBEN EVROPSK UNIE

Jednotn trh 15.

375

15. JEDNOTN TRH

Spolen trh, pozdji asto oznaovan jako jednotn trh,' je vlastn vnitnm trhem Spoleenstv, a tedy prostorem s volnm pohybem zbo, slueb, osob a kapitlu - tzv. ty svobod. Jednotn trh pedstavuje v rmci evropskho integranho procesu komplexn cl, jeho soust jsou jak spolen politiky, tak i navazujc aktivity v podob nap. regionln politiky a sociln koheze.2 U spolen trh budovan v rmci EHS znamenal z hlediska obecnch kategori ekonomick integrace (kter pro pehled uvdme ve schmatu . 13) smovni k vysokmu stupni hospodskho sjednocen. Toto stdium svmi charakteristikami daleko pesahovalo pouhou" znu volnho obchodu i celn unii.3 Zavrenm procesu ekonomickho sjednocen, kter je zkladn lini evropskho integranho procesu, je hospodsk unie a mnov unie. K tomuto vymu stupni integrace vak mohlo Spoleenstv pistoupit a v moment, kdy vytvoilo ni rove, kterou byl spolen trh. V obdob od roku 1957 a do roku 1993 se proto Spoleenstv soustedilo tm vhradn na vybudovn jednotnho trhu.
Schma 13: Stupn ekonomick integrace
zna volnho obchodu zruen vech tarifnch i kvantitativnch obchodnch omezen mezi dvma a vce stty, piem si kad stt zachovv vlastn celn pedpisy a kvty ve vztahu k celn unie spolen trh jinm zemm rozen zny volnho obchodu o spolen celn sazebnk vi tetm zemm rozen volnho pohybu zbo o voln pohyb dalch hospodskch faktor - osob, slueb a kapitlu, jen je zpravidla chrnn spolenmi pravidly hospodsk mnov unie hospodsk unie soute spolen trh doplnn o spolenou mnu, zahrnujc jednotn mnov systm a centrln banku pln integrace lenskch stt v nadnrodnch orgnech odpovdnch za vytven spolen hospodsk politiky vetn existence jednotnho daovho systmu
Zdroj; Tich aj. 1999: 307-308376

Evropsk unie

15.1. VYTVEN JEDNOTNHO TRHU NA ZKLAD SPOLEN OBCHODN POLITIKY

15.1.1. Potky spolenho trhu V prbhu Messinskch jednn v roce 1955, kter vedla k podpisu Smlouvy o EHS, se potvrdilo, e lensk zem ESUO smuj ke spolenmu trhu, a proto za vchoz stupe ekonomick integrace povauj celn unii a nikoliv ji znu volnho obchodu.4 Impulsem k vytvoen spolenho trhu bylo pedpokldan zven produkce, produktivity prce, snen cen a dal vhody plynouc z odstrann vekerch omezen v rmci irokho obchodnho prostoru. V tto souvislosti mla jist vznam tak skutenost, e Spoleenstv bylo nuceno skloubit zjmy prmyslovch a agrrnch stt. Prv komplexn projekt spolenho trhu umooval, aby byla ekonomick integrace vhodn jak pro producenty potravin, tak i pro vrobce prmyslovho zbo. Velmi dleitou soust spolenho trhu proto byla tak zemdlsk politika, akoliv jej vymezen v textu Smlouvy o EHS bylo pouze rmcov.5 15.1.1.1. Celn unie Zkladnm krokem k vybudovn spolenho trhu bylo vytvoen celn unie podle lnku 9 Smlouvy o EHS.6 Detailn harmonogram jejho budovn vetn programu procentulnho sniovn cel a jednotlivch celnch sazebnk A - E, je byly ureny pro konkrtn vrobky, byl stanoven v lnku 14 Smlouvy o EHS. Harmonogram pedpokldal prvn snen bhem jednoho roku od vstupu smlouvy v platnost, druh v prbhu dalch osmncti msc a tet na konci tvrtho roku. Smlouva dle uvdla, e celn unie bude dobudovna nejpozdji do 31. prosince 1969. 7 (i. 14 Smlouvy o EHS) Smlouva zmiovala tak monost, e stty mohou za asistence Komise, pokud jim to jejich hospodsk situace dovol, postupovat v odbourvn cel rychleji, bez ohledu na dan harmonogram, (i. 15 Smlouvy o EHS) vodn fzi postupnho vytven spolenho trhu, kter spovala ve vytvoen celn unie, se proto podailo dokonit s pedstihem ji k 1. ervenci 1968.* 15.1.1.2. Koncepce spolenho trhu Cl vytvoit spolen trh je ve Smlouv o EHS uveden v lnku 2. Zkladnm nstrojem koncepce spolenho trhu byla spolen obchodn politika. Opaten vedouc k vytvoen spolenho trhu shrnuje lnek 3, kter pedpokld: ,,a) odstrann celnch poplatk a kvantitativnch omezen pi dovozu a vvozu zbo mezi lenskmi stty, jako i vech ostatnch opaten s rovnocennm inkem; b) zaveden spolenho celnho sazebnku a spolen obchodn politiky vi tetm sttm; c) zruen pekek volnho pohybu osob, slueb a kapitlu mezi
15. Jednotn trh

377

lenskmi stty...; f) zaveden systmu zajiujcho, e sout na spolenm trhu nebude naruovna...; h) sbliovn vnitrosttnch prvnch d v rozsahu potebnm pro fungovn spolenho trhu..." (i. 3 Smlouvy o EHS)

Harmonogram vytven spolenho trhu byl dn lnkem 8 Smlouvy o EHS, kter stanovil pechodn obdob 12 a 15 let. Zkladem tohoto obdob budovni spolenho trhu mly bt ti na sebe navazujc etapy, z nich kad mla trvat tyi roky. Pechod do jednotlivch etap byl podmnn splnnm urench zvazk a musel bt potvrzen jednomyslnm souhlasem Rady na zklad zprvy Komise. Prvn etapu bylo mon prodlouit maximln o dva roky. Nejdle po esti letech ml bt ppadn spor o tom, zda vstoupit do dal etapy budovn spolenho trhu, pedn rozhodmu orgnu. Tento arbitr ml bt tvoen temi leny jmenovanmi jednomyslnm usnesenm Rady na nvrh Komise, (i. 8 Smlouvy o EHS) V ppad pechodu do druh a tet etapy, byla zmna harmonogramu - tedy pijet rozhodnut o odloeni pechodu do dal fze - provediteln pouze s jednomyslnm souhlasem Rady na nvrh Komise. Rozhodnut o zahjen dal etapy bylo velmi dleit, a to nejenom kvli dodren harmonogramu spolenho trhu, ale nap. v ppad pechodu do tet etapy tak z dvod mncho se mechanismu hlasovn. Ukonen druh etapy a zahjen teti etapy mlo ve vybranch ustanovench znamenat, e nadle bude pi hlasovnch v Rad dostaten kvalifikovan vtina namsto nutnosti doshnout jednomyslnho souhlasu, co byla podmnka pijet nvrh v prvnch dvou etapch vytven spolenho trhu.y Smlouva detailn stanovovala harmonogram zavdn kvantitativnch restrikc a cel, tedy viditelnch tzv. tarifnch omezen, zakazovala pouit opaten s rovnocennm inkem", jak maj cla a kvantitativn omezen (i. 30 Smlouvy o EHS), a souasn nedovolovala zavdn novch opaten se stejnm inkem, (i. 31 Smlouvy o EHS) Koncepce spolenho trhu pedpokldala, e stty z vnch dvod mohou doasn, ppadn i trvale, usilovat o zabrnn volnho pohybu nkter z konkrtnch poloek ty svobod. Proto byly ve smlouv dvody, kter mohou k takovmu omezen vst, konkretizovny. Omezen dovozu, vvozu nebo tranzitu bylo mon pouze z dvodu veejn mravnosti, veejnho podku, veejn bezpenosti, zachovn zdrav a ivota lid, ochrany rostlin, ochrany nrodnch kulturnch statk, je maj umleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany prmyslovho a obchodnho vlastnictv", (i. 36 Smlouvy o EHS) Tato omezen vak nesmla slouit k diskriminaci, nebo skrytmu omezovn obchodu mezi lenskmi stty", (i. 36 Smlouvy o EHS) Smlouva souasn pedpokldala zahjen procesu harmonizace legislativy v lenskch zemch EHS a pijmn dalch opateni nezbytnch k umonn volnho pohybu zbo, osob, slueb a kapitlu. Tento proces, kter pedevm378
Evropsk unie

spoval v podob pijmn smrnic a dalch legislativnch akt, byl podmnn dosaenm konsensu v Rad podle lnku 100 Smlouvy o EHS. 15.1.2. Pekky spolenho trhu
15.1.2.1. Ochransk tendence

Smlouva o EHS pepokldala, e budovn spolenho trhu postavenho na volnm pohybu ty svobod, bude znamenat pro lensk zem vznamnou zt. Vytven spolenho trhu bylo proto koncipovno jako postupn proces, jeho pokraovn v mnoha bodech podlhalo dosaen jednomyslnho souhlasu v Rad. Navzdory tmto opatenm byl program spolenho trhu vystaven silnmu tlaku zjmovch skupin a asto tak samotnch stt, je usilovaly o zachovn dosavadnho protekcionismu. Vhodnm nstrojem pro prosazen tchto ochranskch zjm se stala prv netarifn opaten. Jak ji bylo ukzno, Smlouva o EHS je sice v i. 30 zakazovala, ale souasn vytvela v lnku 36 monost pro jejich pouit za uritch okolnost. Hlavn pekkou pro splnn programu vytven spolenho trhu se proto poslze nestala pouze tce dosaiteln jednomyslnost v Rad, ale prv nrst netarifnch omezen. lensk stty se k nim uchlily jako ke zpsobu, jak chrnit nrodn trhy ped vstupem zahranin produkce.
15.1.2.2. Netarifn omezen

Britsk ekonom Valeno Lintner a britsk politoloka Sonia Mazeyov rozeznvaj celkem deset druh netarifnch omezen, kter stty uvaly jako ochranu ped konkurenc zpsobenou volnm pohybem vrobk. 1. Jako prvn uvdj omezen vznikl za elem ochrany veejnho zjmu. Jedn se o ppady, kdy stt u velkch sttnch zakzek upednostuje domcho vrobce ve snaze zajistit vldnmi zakzkami stabilitu vybranho odvtv. Vhodnm argumentem pro pijet rozhodnut o ochran veejnho zjmu" me bt snaha o udren zamstnanosti v uritm odvtv, nebo regionu. Pkladem odvtv, v nich je uplatovn netarifnho omezen motivovanho ochranou veejnho zjmu zvlt patrn, jsou telekomunikace, energetika a doprava. 2. Dal z monost jak stimulovat spotebu domc produkce, a tm znevhodovat importovan zbo, je ovlivovn soukromch nkup formou rznch informanch kampan. Pkladem tohoto typu netarifrich omezen me bt vldn kampa BB (Buy British) ve Velk Britnii v prbhu edestch a sedmdestch let. 3. Tet kategori netarifnch omezen podle rozdlen Lintnera a Mazeyov je ochrana domc produkce prostednictvm daovho zvhodnn. Pkladem me bt situace, kdy je pomoc uren sazby spotebn dan regulovna
15. Jednotn trh

379

spoteba alkoholu, resp. ve spoteby uritch druh alkoholickch npoj. Vhodnou volbou vky dan me stt doshnout toho, zeje ve spoteb preferovn nrodn produkt (nap. whisky nebo pivo) ped dovozem zahranin produkce (napklad vna). Stejn monosti nabz tak pouit rznch sazeb dan z pidan hodnoty.

4. tvrtou kategori netarifn ochrany trhu je sluovn subjekt psobcch v rmci danho odvtv. Pi takovm postupu, typickm pro automobilov a leteck prmysl, dochz k odstrann konkurence, rozdlen trhu a nsledn k prav ceny. 5. Jako dal formu netarifnho omezen uvdj autoi clenou sttn dotaci, jej udlen je navc obecn povaovno Smlouvou o EHS za povolenou formu podpory, kter je v kompetenci lenskch zem."1 6. estm pkladem netarimho omezen je zaveden administrativnch opaten pi dovozu, kter sice pechodu zbo pes hranice nebrn, ale njakm zpsobem ho znesnaduj. Tento krok sttnch orgn me bt provzen tak povinnost sloit za doven zbo kauci, co menm obchodnm subjektm z finannch dvod prakticky znemouje realizovat dovoz do zem. 7. K plnmu vtu netarifnch omezen by dle patilo tak stanoven nrodnch kvt na produkci. 8. Jinm ppadem omezen je realizace diferencovan politiky pomoci tetm zemm, pi n je formou dohody svzna spoteba poskytnut pomoci i vru v zemi, kter pomoc poskytla. 9. A do zaveden spolen mny euro spadala mezi netarifn omezen tak odlin mnov politika lenskch zem Spoleenstv. 10. Destm a nejbnjm netarifnm omezenm, kter je vyuvno pedevm u prmyslovho zbo, je vytven rznch technickch norem a standard. Stanoven specilnch hygienickch, technickch a zdravotnch norem a u z dvodu ochrany zdrav spotebitele, bezpenosti prce, nebo jinho motivu stanovenho na zklad i. 36 Smlouvy o EHS, se stalo pro lensk zem vhodnou zminkou jak zabrnit dovozu konkurennch produkt a vyhradit vybran sektor trhu pouze tuzemskch vrobcm.11 (Lintner, Mazey 1991:43-^7) 15.1.3. Stagnace budovn spolenho trhu Smlouva o EHS pedpokldala, e pechodn obdob pro budovn spolenho trhu skoni k I. lednu 1970.'2 Poten vvoj skuten odpovdal tomuto plnu. Pro jeho realizaci hovoilo i to, e Rada na nvrh Komise odsouhlasila 12. kvtna 1960 zrychlen procesu odbourvn vnitnch omezen a pravu vnjch dovoznch tarif.13 (George 1996: 196)380
Evropsk unie

15.1.3.1. Dsledky politick krize Spoleenstv Situace se vak zsadn zmnila pot, co se Spoleenstv dostalo v roce 1965 do politick krize. Politika przdnch kesel" s nslednm pijetm Lucemburskho kompromisu v roce 1966 zsadn ovlivnily monost doshnout pvodnch cl ve stanovenm harmonogramu. Poadavek na zachovn jednomyslnho schvalovn nvrh v Rad sice pmo zashl pouze dl oblasti rozhodovn a nedotkl se samotnho procesu harmonizace, kde byla nutnost doshnout jednomyslnosti ukotvena ji podpisem Smlouvy o EHS, ale pesto zpsobil stagnaci celho projektu. Rozhodovn v Rad nemohlo bt ve tet fzi vytven spolenho trhu urychleno tm, e by pro akceptaci legislativnch nvrh dostaovala kvalifikovan vtina, a tento fakt, kter se citeln dotkl pedevm spolen

zemdlsk politiky, nakonec zashl cel komplexn rmec spolenho trhu vetn dalch navazujcch politik. Neschopnost dospt k dohod o spolench cench zemdlsk produkce negativn ovlivnila tak jednn o odstrann omezen u prmyslovho zbo; navc nebylo mono uvaovat o zrychlen procesu harmonizace pedpis nutnch pro voln pohyb vrobk a nsledn osob, slueb a kapitlu. Ke zpomalen v budovn spolenho trhu pisplo rovn defenzivn postaven Komise, jej funkce instituce, kter me na zklad svho nezvislho postaven zprostedkovat dohodu mezi lenskmi stty, byla po kriz v roce 1965 znan oslabena. Zhoren komunikace mezi Radou a Komis a tak mezi lenskmi stty a celkov atmosfra ve Spoleenstv ve druh polovin edestch a na zatku sedmdestch let vedly ke stagnaci, i dokonce rozvolnn dosavadn rovn spoluprce, a naopak pispvaly k posilovn zjmu lenskch zem o ochranu nrodnch trh pomoc netarifnch omezen. 15.1.3.2. Psoben Evropskho soudnho dvora ve prospch spolenho trhu V obdob, kdy jednotliv zem EHS vyuvaly v maximln me celho spektra netarifnch omezeni k ochran svch trh, se pochopiteln tak ztrcelo pesvden o nutnosti dalho rozvjeni projektu spolenho trhu. V souvislosti s tmto vvojem vzrstal vznam evropskho prva a jeho ochrany ESD, kter ve svch nlezech psobil dsledn ve prospch princip spolenho trhu. Jednalo se pedevm o prosazovn zkazu opaten se stejnm inkem, jako maj cla a mnostevn omezen. Uplatovnm lnku 30 Smlouvy o EHS, kter znemooval pouit omezen s rovnocennm inkem", se stal ESD zvlt v sedmdestch letech vznamnm aktrem procesu dokonen spolenho trhu. Spory jako nap. Dassonville (8/74 Sb. SD) a Cassis de Dijon (120/78 Sb. SD) a dal precedenn judikty, na nich se ESD podlel formou posudk v rmci pedbnho zen, se staly klovmi nstroji v postupu proti netarifhm omezenm a zkladem pro realizaci volnho pohybu ty svobod.14 Poet ppad
15. Jednotn trh

381

eench u ESD, kter se zabvaly otzkami spolenho trhuje v rmci jednotlivch obdob jeho budovn znzornn v grafu . 4.
Graf 4: aloby ped Evropskm soudnm dvorem tkajc se spolenho trhu

7 77 78 79 89 90 91 92 93 94

Wallacc, Young 1997: 133.

15.1.3.3. Ekonomick problmy Spoleenstv Na potku sedmdestch let bylo Spoleenstv konfrontovno s ekonomickmi problmy v podob mnov nestability, ropnch kriz (1973 a 1979) a s postupnm nrstem nezamstnanosti.15 Z hlediska ekonomickch stup integrace se Spoleenstv nachzelo nad rovn celn unie, ale dky cel ad omezen ze strany lenskch stt nebylo stle schopn doshnout vytvoen spolenho trhu, a to ani adu let po datu jeho pvodn plnovanho dokonen (1970). Tato celkov stagnace EHS se projevovala postupnm poklesem ekonomickch ukazatel vetn objemu zahraninch investic, rostouc konkurenc v rmci svtovho obchodu, ktermu dominoval vrazn nrst japonskho a americkho ekonomickho potencilu, a hlubokm propadem v obchodn bilanci. Pokles obchodn vmny, znzornn v grafu . 5, vedl mj. k tomu, e obdob 1973-1984 je oznaovno jako tzv. eurosklerza. (Swann 1996: 38) Pro obdob eurosklerzy" byl charakteristick nejenom pokles ve uvedench ekonomickch ukazatel, kter signalizovaly ztrtu konkurenceschopnost Spoleenstv v rmci svtovho obchodu, ale tak mnoh vnitn spory, j e se tkaly princip financovn. Dvodem k rozporm mezi lenskmi stty byly pedevm zvyujc se finann nroky spolen zemdlsk politiky a nklady na stabilizaci Spoleenstv po rozen o Velkou Britnii, Irsko a Dnsko, vetn znmho tzv. britskho problmu.16 (McAllister 1997: 127-161; Swann 1996: 38-46)382
Evropsk unie

Pedmtem mnoha aktivit a analz, je byly produkovny evropskmi institucemi a rznmi iniciativami na potku osmdestch let, se proto stalo hledn monosti, jak lze navit pjmov sti rozpotu a doshnout tak finann stabilizace Spoleenstv. Souasn se tyto aktivity soustedily na otzky odpovdajcch institucionlnch zmn Spoleenstv. 15.1.4. sil o revitalizaci projektu
15.1.4.1. Reformn iniciativy 15.1.4.1.1. Parlamentn aktivity (Ferrantiho iniciativa)

Reformn atmosfra osmdestch let se v oblasti spolenho trhu projevila pedloenm nkolika nvrh na revitalizaci tohoto projektu. K prvnm patila aktivita vznikl na pd Evropskho parlamentu v prbhu roku 1980. Jejm inicitorem byl britsk poslanec Evropskho parlamentu Basil de Ferranti, kter na zklad vlastn zkuenosti s existenc netarifnch omezen pi podnikn ve Francii, zaloil platformu prosazujc odstrann zbvajcch obchodnch omezen, brncch rozvoji spolenho trhu. Na zklad Ferrantiho iniciativy se zformovala tzv. Klokan skupina,17 je byla tvoena poslanci Evropskho parlamentu bez ohledu na nrodnost a stranickou pslunost a z reprezentant prmyslovch kruh, pedevm britskch a nizozemskch. (Nicoll, Salmon 2001: 227)
15.1.4.1.2. Narjesuv pln

Za stejnm elem, tedy pro odstranni petrvvajcch omezen ve spolenm trhu, byl vypracovn pln Karla Heinze Narjese, nmeckho komisae pro prmysl. V tomto ppad se jednalo o projekt, je ml vst k eliminaci petrvvaj-

Graf 5: Obchodn bilance ES/EU se zbytkem svta 1977-1993

Zdroj: Wallacc, Young 1997: 131.

15. Jednotn trh

383

cch netarifnch omezen pomoc novho pstupu" k harmonizaci standard na zklad zsady vzjemnho uznvn. (Wallace, Young 1997: 134-135) Narjesuv pln sice neml bezprostedn inek nap. v podob aknho plnu Komise i revize hlasovacch pravidel v Rad, ale na jeho zklad pistoupila Evropsk rada na summitu v Kodani 3.-4. prosince 1982 k poven Rady ministr, aby byla na jej pd Narjesem navrhovan opaten projednna do konce bezna 1983. (Vanthoor 1999: 103) Vznam Narjesova plnu tedy spoval v iniciaci pprav na odstraovn netarifnch omezen. V tto souvislosti je Narjesuv pln povaovn za potek vzrstajcho iniciativnho sil Komise, kter se pln projevilo o ti roky pozdji pi publikaci bl knihy" o dokonen spolenho trhu.
15.1.4.1.3. Albert-Ballova zprva

K vznamnjm reakcm na potebu eit otzku dokonen spolenho trhu patila tak tzv. AbertBallova zprva, kter vznikla na dost Evropskho parlamentu v prosinci 1982. Francouzsk ekonom Michel Albert a britsk profesor ekonomie James Bal v analze problematiky ekonomick revitalizace Spoleenstv s nzvem Smrem k hospodsk obnov Evropy" konstatovali, e Evropa potebuje vnitn trh, kde bude voln obh zbo a slueb". (Nicoll, Salmon 2001: 227)
15.1.4 1.4. Pln Evropa 1990"

Dal z aktivit, kter podporovala znovuoiven programu spolenho trhu, vznikla ve spoluprci Komise a tzv. kulatho stolu evropskch prmyslnk, kter byl zaloen v roce 1983 z podntu Pehra Gyllenhammera, vkonnho editele firmy Volvo, a Wisse Dekkera, lena managementu spolenosti Philips.IS (Swann 1996: 45) Tato iniciativa veden Dekkerem upozorovala na existenci zbytench formalit pi pechodu zbo pes hranice, na nepijateln mechanismus rozdlovn veejnch zakzek a na rozdly v daovch koncepcch jednotlivch zem. V plnu s nzvem Evropa 1990", jen byl pedstaven 13. listopadu 1984, byly zdraznny pedevm tyi hlavn problmy: zjednoduen administrativnch pekek na hranicch, dosaen harmonizace nepmch dan, standardizace technickch norem a liberalizace veejnch zakzek.''* (Moravcsik 1998:356)
15.1.4.2. Aktivity Komise ve prospch spolenho trhu

V prvn polovin osmdestch let byla publikovna tak cel ada iniciativ,20 kter byly zameny nejenom na optovn dosaen konkurenceschopnho postaven ES v mezinrodnm obchod, ale tak na komplexn rozvoj Evropskch spoleenstv z hlediska politickho a institucionlnho. Vznik tchto iniciativ spolen s postojem Komise, Evropskho parlamentu a konen tak ESD21 potvrzoval, e

hlavnm kolem Evropskch spoleenstv se v tto dob znovu

384
Evropsk unie

stv dokoneni spolenho trhu. Tohoto cle bylo ale mono doshnout jen za pedpokladu, e soubn bude provdna institucionln reforma a celkov revize struktury i funkc Spoleenstv.
15.1.4.2.1. Bl kniha o vnitnm trhu

Vznamnou roli tehdy sehrla nove konstituovan Komise pod vedenm Jac-quese Delorse, kter bezprostedn po svm nstupu do adu pedstavil na pd Evropskho parlamentu 12. bezna 1985 projekt kompletn konsolidace Spoleenstv. Delors toti povaoval dokonen spolenho trhu za podmnku pro dal integran vvoj a souasn v nm vidl jedinou monou reakci na spchy americk a japonsk ekonomick konkurence. Evropsk rada akceptovala priority nov Komise na svm zasedn 29.-30. bezna 1985, a proto mohl bt prvn konkrtn projekt tkajc se spolenho trhu prezentovn ji 14. ervna 1985, tedy pl roku po nstupu Delorsovy Komise do adu. Jednalo se o blou knihu s nzvem Dokonen vnitnho trhu" (dle jen Bl kniha o vnitnm trhu), jejm hlavnm autorem byl lord Arthur Cockfield, britsk komisa pro obchod.22 Bl kniha o vnitnm trhu obsahovala pedevm shrnut dosavadnch nedostatk v oblasti vzjemnho obchodu. Bylo v n vyjmenovno celkem 279 petrvvajcch pekek, kter byly roztdny do skupin (1.) fyzickch, (2.) technickch omezen a (3.) daovch. Za fyzick pekky byly v ble knize oznaeny vechny bariry, kter existovaly pi pechodu zbo pes hranice uvnit ES. Jednalo se tedy o veker administrativn opateni, celn prohldky a poplatky. Bl kniha navrhovala odstranit fyzick bariry zruenm vnitnch hranic, a tm i celnch formalit. Tento krok ml usnadnit pohyb zbo a uetit nklady spojen s celnm odbavovnm jak na stran sttu, tak u vvozc a dovozc uvnit ES. Druhou skupinou pekek uvedench v bl knize byla daov omezen. Negativn vliv rznch daovch pedpis na voln pohyb zbo navrhovala Komise eit postupnou harmonizac spotebn dan a hodnoty DPH. Skutenost, e dan jsou vznamnou st pjm rozpotu lenskch zem, vedl Komisi nvrhu, aby byla stanovena pouze minimln hodnota DPH ve vi 15 % a aby dolo k jejmu zruen pi vvozu. Posledn skupinou charakterizovanou v bl knize byly technick pekky a normy, mezi ne Komise zahrnula tak subvence, sttn podpory a pidlovn veejnch zakzek.23

V Bl knize o vnitnm trhu se Komise pokusila pehledn popsat situaci v ES s ohledem na faktory, kter brn dokonen spolenho trhu. Bl kniha vak tak obsahovala - pedevm v oblasti technickch pekek - nvrh opaten na odstrann rozdlnch pedpis a norem na zem Spoleenstv. Z pozice koordintora projektu spolenho trhu navrhla Komise celkem ti hlavn nstroje k pekonn petrvvajcch omezen.
15. Jednotn trh

385

1. Jednalo se pedevm o harmonizaci pedpis, kter mla vst k zaveden minimlnch standard na zem Spoleenstv. Odpovdnmi institucemi pro procesy harmonizace mly bt Evropsk vbor pro normalizaci [mechanickch vrobk] (CEN, Comit Europen de Normalisation), Evropsk vbor pro elektrotechnickou normalizaci (CENELEC, Comit Europen per la Normalisation lectrotechnique) a Evropsk institut pro telekomunikan normy (ETSI, European Telecommunications Standards Institute) zamen na harmonizaci telekomunikanch zazen.24 2. Dalm nstrojem pro dokonen spolenho trhu se ml podle Komise stt princip vzjemnho uznvn vrobk na zem Spoleenstv, tedy jejich voln pohyb po spolenm trhu v ppad, e spluj podmnky v jednom lenskm stt. 3. Tet nstroj, explicitn uveden v bl knize, byl nejobecnj a mla jm bt stl vmna informac mezi lenskmi stty za spoluprce Komise.25 (Cof-fey 1995:55) Britsk politolog Richard McAUister v tto souvislosti upozoruje, e problematickm bodem bl knihy nebylo ani poven ji existujcho CEN a vytvoen novch dalch instituc pro harmonizaci, jako spe vymezen konkrtnch oblast, v nich se mus pistoupit k pijet standard. 26 (McAUister 1997: 189) Bl kniha se proto z hlediska kompetenc odvolv na lnek 155 Smlouvy o EHS, kter umouje, aby byla Komise Radou povena dalmi koly pi vytven spolenho trhu. Druhou, nemn vznamnou st Bl knihy o dokonen vnitnho trhu, bylo stanoven data, k nmu ml bt projekt spolenho trhu definitivn zavren. V bl knize Komise navrhovala, aby k pln realizaci volnho pohybu ty svobod dolo do konce roku 1992 (Program 1992).27
15.1.4.2.2. Dal dokumenty Komise

Celkovou reformu Spoleenstv, tedy nejenom otzku dokonen spolenho trhu, 2* projednval summit Evropsk rady, kter se seel v Miln 28.-29. ervna 1985. Na tomto zasedn Evropsk rady bylo rozhodnuto o svoln mezivldn konference, kter byla poslze ukonena prvn veobecnou reviz primrnho prva, tedy pijetm JEA, jeho klovou st bylo prv obnoven dynamiky projektu spolenho trhu.29 Jet ped vstupem revize smlouvy v platnost publikovala Komise 15. nora 1987 akn program s nzvem Jednotn akt: nov meta pro Evropu" (Single Act: New Frontier for Europe), v nm byly stanoveny podmnky pro spn splnn cl JEA, zmnny zsady reformy spolen zemdlsk politiky a zsady financovn. Dal zprva Komise o implementaci zsad bl knihy byla pedloena

evropsk veejnosti 11. kvtna 1987. Komise v n vyjdila zklamn nad dosavadnm tempem odbourvn omezen pro dokonen spolenho trhu.386
Evropsk unie

Bruselsk zasedn Evropsk rady konan ve dnech 19.-20. ervna 1987 pot znovu podpoilo harmonogram Komise, kter se tkal dokonen spolenho trhu. Evropsk rada vyzvala ke splnn dalho kroku, kterm byla doposud neeen liberalizace pohybu kapitlu. (Vanthoor 1999: i 17-118) 15.1.5. Dokonovn spolenho trhu 15.1.5.1. Vznam Jednotnho evropskho aktu pro projekt spolenho trhu Pro projekt spolenho trhu ml JEA, kter vstoupil v platnost I. ervence 1987, vznam pedevm ze dvou dvod. Prvnm byla skutenost, e datum uveden v bl knize, tedy 31. prosinec 1992, bylo nyn potvrzeno v primrnm prvu jako datum dokonen spolenho trhu. Draz na rychl dokonen spolenho trhu byl zvraznn tm, e v JEA byla stanovena povinnost Komise monitorovat stav v oblasti spolenho trhu a situaci vyhodnocovat, a to konkrtn v podob zprv, kter budou pedloeny Rad k 31. prosinci 1988 a k 31. prosinci 1990. (i. 14 JEA) Souasn se stanovenm data dokonen spolenho trhu, obsahoval JEA tak vzvu Komisi, aby vzala v vahu rozshlost sil, kter urit ekonomiky, u nich se projevuj rozdly ve stupni vvoje, budou muset bhem obdob vytvoen vnitnho trhu vynaloit..." (i. 15 JEA) Celkov byl vak harmonogram vytven spolenho trhu chrnn poznmkou ve stejnm lnku JEA, kde se k, e nabudou-li opaten pijat ve prospch uritch zem formy vjimek, mus mt povahu doasnou a na fungovn spolenho trhu mus psobit co nejmn ruiv", (i. 15 JEA) V souvislosti se stanovenm harmonogramu byl spolen trh optovn definovn lnkem 13 JEA jako oblast bez vnitnch hranic, v n je zajitn voln pohyb zbo, osob, slueb a kapitlu". Pro Spoleenstv to znamenalo, e pro vytvoen spolenho trhu je nezbytn soustedit pozornost nejen na pekky zabraujc volnmu pohybu zbo, ale tak na odstraovn hraninch formalit, je brn volnmu pohybu osob a slueb. Dalm dvodem, pro mlo pijet JEA pro projekt spolenho trhu zsadn vznam, byla schvlen zmna mechanismu hlasovni. V JEA byla toti potvrzena skutenost pedpokldan pro plnovan dokonovn spolenho trhu na konci edestch let, e se v Rad bude v otzkch vnitnho trhu hlasovat kvalifikovanou vtinou.3" K obnov hlasovn kvalifikovanou vtinou dolo tedy v oblastech, kde se tato forma hlasovn pepokldala ji pi pechodu do tetho stdia budovn spolenho trhu (nap. i. 28, 59, 70, 84 Smlouvy o EHS). Krom toho byl v JEA revidovn lnek 100 Smlouvy o EHS vloenm novch lnk 100a a 100b, co byla ustanoven pro pijmn opaten ve prospch sbliovn pedpis ve spolenm trhu. lnek 100a zavedl hlasovn kvalifikovanou vtinou za uritch podmnek, konkrtn pot, co Rada vyslechne nzor Hospodskho a socilnho v15. Jednotn trh

387

boru, a za souasnho vyuit kooperan procedury, kter zapojuje Evropsk parlament do procesu rozhodovn, (i. 18 JEA) Tento nov reim hlasovn se na dost Britnie netkal hraninch kontrol osob, prv a zjm osob v zamstnaneckm pomru a fiskln politiky, kde i nadle platila pro pijet nvrh nutnost doshnout jednomyslnosti. (George 1996: 199) Dle bylo soust lnku 100a ujitn, e v nvrzch tkajcch se zdrav, bezpenosti, ochrany ivotnho prosted a spotebitele bude obecn Komise brt za zklad vysokou rove ochrany", (i. 18 JEA) Tent lnek obsahoval tak bezpenostn" klauzuli, kter umoovala jednotlivm zemm pistoupit k doasnmu vnitrosttnmu omezen, a to i v tch oblastech, kde ji byla pijata Radou opaten ve prospch spolenho trhu. Dvodem pro zaveden omezen mohly bt poteby vyjmenovan v lnku 36 Smlouvy o EHS jako nap. ochrana zdrav, veejnho podku, nebo ochrana ivotnho i pracovnho prosted apod. Vyuit tto vjimky vak z dvod ppadnho zneuit podlhalo zkoumn Komise a bylo alovateln uESD.31 (i. 18 JEA) Navazujc nov lnek 100b Smlouvy o EHS povil Komisi, aby bhem roku 1992 ve spoluprci s lenskmi stty podila soupis vnitrosttnch zkon, nazen a sprvnch pepis, kter spadaj pod lnek 100a, a kter nebyly sladny podle tohoto lnku". Tent lnek obsahoval tak nvrhy, aby Rada pi rozhodovn o jednotlivch ustanovench aplikovala princip vzjemnho uznvn". Vloen lnku 100b bylo pro Komisi vznamn tak z toho dvodu, e v nm byla potvrzena jej funkce koordintora spolenho trhu a poslena jej pozice z hlediska pstupu k informacm, prva na jejich analzu a uveejovn. (I. 19 JEA) Helen Wallaceov a Alasdair R. Young zdrazuj, e pro pochopen koncepce JEA je nezbytn zdraznit pedevm ti skutenosti. 1. Prvn je podle nich fakt, e JEA potvrdil vazbu mezi institucionln reformou a integranm posunem v oblasti jednotlivch politik. 2. Vznamn je podle obou autor tak skutenost, e dohoda o zrychlen budovn spolenho trhu byla zasazena do irho kontextu; pedevm byla eena v souvislosti s procesem roziovni a s rozpotovmi nroky Spoleenstv. 3. Jako tet dleitou skutenost zdrazuj Wallaceov s Youngem to, e proces ratifikace JEA nenarazil na vznamn obte, samozejm vyjma schvalovn v Irsku a Dnsku. (Wallace, Young 1997: 136) Prv tento fakt podle nich potvrzuje, e ve vci dokonen spolenho trhu, a tm i v otzce urychlen ekonomick integrace ES, panovala mezi lenskmi zemmi shoda. 15.1.5.2. Cecchiniho zprva JEA byl bezesporu pro obnoven dynamiky spolenho trhu klovm dokumentem. Svj vznam vak sehrly tak dal podnty, z nich nejvznamnjm byla tzv. Cecchiniho zprva s neformlnm oznaenm Nklady ne-Evropy"388
Evropsk unie

(The Cost of Non-Europe). Jednalo se o studii Komise, kter byla publikovna 29. bezna 1988 pod oficilnm nzvem Evropa 1992 - komplexn vzva". Dokument vypracovan skupinou pod vedenm Paola Cecchiniho prozkoumal celkem 11 tisc omezen v celkem 13 hospodskch odvtvch a pokusil se o vyslen nklad rozttn spolenho trhu v ES. Akoliv by] tento pokus vzhledem k

rznm empirickm metodm uvanm v lenskch sttech pomrn obtn, odhadla Cecchiniho zprva celkov objem monch uetench nklad na 174-258 mld. ECU. V celku pedpokldala dosaen stedn hodnoty 200 mld. ECU (Cecchini 1988: 16). Zprva mimo jin konstatovala, e: dsledky neexistence hospodsk soute uvnit Spoleenstv jsou stle zetelnj: veejn sektor si opatuje zbo a sluby za pemrtn ceny, a tm podporuje nehospodrn veden podnik. V energetice, elezninm prmyslu, nkterch vysoce technologizovanch telekomunikanch sektorech a oblasti obrany dominuj veejn zadavatel zakzek, mal nabdka, peshranini obchod je bezvznamn. Rozttn trhu kod konkurenceschopnosti podnik na svtovm trhu. Tm nen vyuit cenn potencil, kter nabude v konkurennm boji s Japonskem a USA v devadestch letech rozhodujcho vznamu. Podle przkumu by mohl veejn sektor v Belgii, Nmecku, Francii, Itlii a Velk Britnii uetit po odstrann tchto nedostatk 8-19 mld. ECU." (Cecchini 1988: 37-38) 15.1.5.3. Pozitivn projevy spolenho trhu Realizace spolenho trhu pedstavovala pro Spoleenstv zahjen nov etapy integrace. Dokonovn jednotnho vnitnho trhu pineslo voln pohyb zbo a zruen celnch a hraninch formalit pi pohybu mezi lenskmi stty, kter vznamn pisplo ke zrychlen dodvek zbo. Z hlediska jednotlivch odvtv byl dopad Programu 1992 pozitivn hodnocen pedevm v oblasti telekomunikac, doprav a pi poskytovn finannch slueb, kde se snenm cen nejvraznji projevil dopad voln soute.32 Program dokonen spolenho trhu k I. lednu 1993 neml vak jen ekonomick rozmr, ale pmo zasahoval tak do ivota oban, kterm poskytoval monost neomezenho pohybu, svobodu usdlovn a pomoc rozshlho uznvn kvalifikac tak nov pracovn pleitosti v rmci celho Spoleenstv.51 Celkov se projekt dokonovni jednotnho trhu projevil rstem produktivity prce, vym podlem investic, mrnm nrstem HDP a snenm cen, kter je spolu s hospodskm rstem znzornno v grafu . 6.34 Podle obecn pevldajcho mnn tak dokonovnm jednotnho trhu skonilo obdob eurosklerzy, a naopak se zaalo hovoit o vln uritho eurooptimismu".35
15. Jednotn trh

389 Graf 6: Vvoj nezamstnanosti, cen a ekonomick rst 12 zem ES/EU vletech 1960-1995

-*--Ceny 1174-9 Roky 1980-5

Zdroj: Tsoukalis 1997b: 16 18.

15.1.5.4. Oddlen dokonen spolenho trhu

Na zklad JEA byla kontrolou plnn kol vymezench v Bl knize o vnitnm trhu - a tedy i kontrolou zvazk stanovench v JEA - povena Komise. Jej prbn analzy situace postupn ukazovaly, e pedpokldan datum dokonen spolenho trhu k 31. prosinci I992 nebude mon dodret. Zprva Komise z 18. prosince 1991 konstatovala, e bylo splnno pouze 60 % poloek Bl knihy o vnitnm trhu. (Vanthoor 1999: 144) Pro potebu detailnho zmapovn situace v lenskch sttech a souasn s ohledem na nutnost splnit poven Rady, aby Komise v roce 1992 vypracovala seznam petrvvajcch omezen spolenho trhu, sestavila Komise v beznu 1992 pracovn skupinu pod vedenm bvalho irskho komisae Petra Sutherlanda. Jejm kolem bylo zjistit situaci v oblasti volnho pohybu zbo a slueb a analyzovat monosti pedpokldanho dokonen spolenho trhu. Sutherlandova zprva potvrdila existenci petrvvajcch omezen, ale tak zdraznila rezervy v implementaci potebnch smrnic, co byla zleitost spadajc do kompetence lenskch stt a nikoliv Komise. V tto dob se pozornost soustedila na otzky pmo souvisejc s problematikou volnho pohybu osob, tedy s otzkami zamstnanosti a dalmi polokami sociln agendy. (Wallace, Young 1997: 144) Ve snaze pispt ke splnni zvazk z Bl knihy o vnitnm trhu a eit v souvislosti s dokonovnm spolenho trhu i dal otzky souvisejc s hospodskou stabilitou a rstem pedloila Komise na zklad dosti Evropsk rady formulovan na zasedn v Kodani 21.-22. ervna 1993 dal blou knihu. Dokument s nzvem Rst, konkurenceschopnost a zamstnanost: vzvy a cesty390
Evropsk unie

vped do 21. stolet" byl publikovn 5. prosince 1993. Tato bl kniha navazuje na zklady dokonovn spolenho trhu z roku 1985 a navrhuje opaten, je mla za cl rozvinout dal navazujc cle, pedevm sociln politiku EU, a to z hlediska stabilizace nezamstnanosti a poslen principu solidarity" ve Spoleenstv. Ekonom L. Tsoukalis vydni tohoto dokument interpretuje jako reakci na rostouc nezamstnanost a souasn jako pokus elit nadchzejc druh vln" euroskepticismu, kter byla vyvolna obtemi ratifkaniho procesu Smlouvy o EU. (Tsoukalis 1997b: 130) Tsoukalis identifikuje zvislost podpory integranmu procesu ve veejnm mnn na ekonomickch ukazatelch, co dokld graf . 7.
Graf 7: Ekonomick rst a veejn podpora evropsk integraci, 1982-1994
rst HDP (roni procentuln zmna)
1332 1983 T9B4 1985 1988 1987 1968 1969 1990 1991 1992 1993 1994*

pro-integran ( %) u Zdroj: Tsoukalis 1997b: 57

15.1.5.5. Souasn stav jednotnho trhu Vzhledem k tomu, e jednotn trh nen dosud pln dokonen a ani dnes nejsou splnny vechny cle stanoven v rmci tohoto projektuje Komis stle sledovno a vyhodnocovno plnn kol formulovanch v polovin osmdestch let. V centru pozornosti Komise je ovem nejen celkov stav naplovn ustanoven bl knihy z roku 1985, ale tak postoje jednotlivch stt k implementaci potebn legislativy. Aktuln stav plnn zsad Bl knihy o dokonen vnitnho trhu v jednotlivch zemch36 je uveden v tabulce . 34. Ve svch studich posuzuje Komise jednotliv zem oddlen, a to jak z hlediska celkov situace, tak z hlediska stavu v konkrtnch odvtvch, a dokonce i porovnv dlku soudnch spor vedench v oblasti volnho pohybu ty svobod na rovni nrodnch soud. Na zklad zjitnch fakt je podle zvr Komise mon vylenit z hlediska vytven jednotnho trhu odpovdn" stty a naopak zem, jejich postoj k implementaci smrnic spolenho trhu je spe laxn. Pkladem zem, kter vykazuj nejvt rychlost v implementaci
15. Jednotn trh

_____________^ legislativy spolenho trhu pat Finsko, Dnsko a vdsko. Naopak ke sttm, jejich postup v odstraovn petrvvajcch ochranskch opaten nen pli rychl, dlouhodob pati ecko, Francie a Irsko. 15.2. POLITIKY V RMCI JEDNOTNHO TRHU 15.2.1. Spolen zemdlsk politika 15.2.1.1. Charakteristika Vytvoeni spolen zemdlsk politiky (SZP) jako sousti spolenho trhu pat k nejkontroverznjm krokm Spoleenstv. Na jedn stran se dky realizaci SZP podailo doshnout zven objemu produkce potravin a Spoleenstv se pesunulo ze skupiny dovozc potravin mezi pedn svtov exportry. Souasn SZP pispla k rozvoji zemdlskho sektoru a dokzala stabilizovat ekonomickou situaci venkova v lenskch zemch, a tak zajistit ivotn rove nemal slupiny obyvatelstva zamstnanho v zemdlstv. Na stran druh vak SZP zatovala v prbhu vvoje rozpoet Spoleenstv mnohem vce ne vechny ostatn aktivity, a proto ji napklad francouzsk autor Fabrice Fries oznauje za ob svch vlastnch spch". (Fries 1998: 196). Akoliv se stky uren na financovn zemdlstv v poslednch letech neustle sniuj, jedn se dodnes o velmi vznamnou poloku rozpotu." K negativnm dsledkm koncepce SZP patil krom finannho zaten tak rozvoj pstitelskch a chovatelskch postup, kter nerespektuj modern nroky na produkci potravin, jako jsou nap. vysok standardy kvality a zdravotn nezvadnosti. SZP tak negativn ovlivovala vvoj v oblasti vnjch vztah
Tabulka 34: Realizace smrnic spolenho trhu v lenskch sttech v %
Francie ecko 96,9 97,3 Belgie panlsko 98,5 98,5

Nmecko Irsko Lucembursko Rakousko Portugalsko Itlie

*Stavk 15. 4. 2002.

97,6 97,6 97,7 97,9 97,9 98,3

Velk Britnie Nizozemsko Finsko Dnsko vdsko Prmr EU

98,5 98,7 99,1 99,3 99,3 98,2

Zdroj: The Europcan Commission. Intcrnal Markct Scorcboard. URL; <http://www.curopa.cu.int/comm/intcrnal markct/cn/updatc/scorc/indcx.hlm:392

Evropsk unie

Spoleenstv. Skutenost, e Spoleenstv dky principm SZP produkovalo potraviny s vysokmi nklady a bylo nuceno je v ppad vvozu na svtov trhy dotovat, zpsobilo celou adu mezinrodnch spor. Jednm ze zvanch dsledk SZP je proto mimo jin srie neshod mezi Spoleenstvm a GATT a tak konflikty s pednmi exportry potravin, jako jsou USA, Argentina, Kanada, Austrlie apod., kte obviuj Spoleenstv z uplatovn dumpingov politiky pi vvozu a z deformace cen na svtovch potravinovch trzch. Zvaovn pozitivnch a negativnch vsledk SZP nen mon provdt izolovan bez ohledu na skutenost, e SZP byla soust spolenho trhu, a tud i komplexnho prosted vytvoenho Smlouvou o EHS. Dohoda zakldajcch zem EHS z roku 1957 byla mon pouze dky pslibu, e bude zaveden systm zemdlskch podpor a stanoven mechanismus zajiujc preferenn spotebu vrobk pochzejcch z zem spolenho trhu, m byl ji rmcov dn budouc charakter SZP. Dalm vznamnm faktorem, kter by ml bt pi hodnocen SZP zohlednn, je strategick vznam produkce potravin. Jejich vroba patila v povlen Evrop vdy k oblastem s vznamnou podporou sttu, kter se projevovala buto prostednictvm garantovanch cen, pmch plateb, nebo vyrovnvacch finannch plateb v ppad poklesu trn ceny. Skutenost, e Spoleenstv potebovalo v padestch letech zajistit svou potravinovou sobstanost a souasn zvldnout ppadn socilnmi dsledky pohybu pracovnch sil psobcch na venkov, se odrazila na vytven SZP a projevila se mj. vy mrou asistence ze strany centrlnch orgn Spoleenstv. SZP rovn nen mon interpretovat bez zohlednn skutenosti, e tento sektor zhy zskal mimodn politick vznam. Dvodem byly vysok finann nklady, kter postupn spotebovvaly vtinu prostedk vloench do Spoleenstv lenskmi zemmi. Rada ministr zemdlstv tak pedstavovala frum, kde se rozhodovalo z hlediska Spoleenstv o zdaleka nejvtch finannch stkch. Konflikty mezi lenskmi stty a mezi stty a Komis byly vsledkem sil zem zskat co nejvt podl z vylennho objemu financ, ale byly tak dny sociln politickm rozmrem tohoto sektoru. Zemdlsk komunita patila ji v prbhu edestch a sedmdestch let k nejvznamnjm zjmovm skupinm vbec. Ministi zasedajc v Rad byli pod silnm tlakem tchto skupin, kter byly motivovny udrenm svch zisk a v jejich zjmu bylo udren vysokch cen a plateb na SZP.31i V prbhu vvoje SZP Komise opakovan usilovala o reformu tohoto sektoru. Zsadn zmny se j vak nepodailo prosadit a do potku devadestch let. SZP byla reformovna a v dsledku

rozpotov nestability Spoleenstv a po tlaku svtovch exportr potravin v rmci Uruguayskho kola GATT. V souvislosti s tmito zmnami byly tak redefmovny zkladn cle SZP. Do budoucna ji nen hlavnm kolem SZP vhradn podpora vroby potravin, jako tomu
15. Jednotn trh

393

bylo v povlench desetiletch, ale spe dosaen efektivity potravinsk produkce. Novm clem SZP je nyn produkce vysoce kvalitnch potravin, a to za podmnek, kter nebudou devastovat zemdlskou pdu a budou pispvat k rozvoji venkova.
15.2.1.2. Vchodiska a koncepce spolen zemdlsk politiky 15.2.1.2.1. Potky SZPve Smlouv o EHS

Potky SZP jsou spojeny s podpisem Smlouvy o EHS, v n byla zmnna v lnku 3 zemdlsk politika jako soust spolenho trhu. Ve Smlouv o EHS (v Hlav II) jsou vak uvedeny jen hlavn zsady a nikoliv pesn kroky, kter by mly vst k vytvoen SZP. Smlouva obsahuje pouze definici zemdlskch vrobk, kter jsou oznaeny jako produkty rostlinn vroby, chovu zvectva a rybolovu, jako i vrobky po prvotnm zpracovn, kter maj s tmito produkty pmou souvislost", (i. 38 Smlouvy o EHS) V lnku 39 Smlouvy o EHS jsou dle konkrtn vyjmenovny cle SZP: ,,a) zvit produkci zemdlsk vroby podporou technickho pokroku a ... optimlnho vyuit vrobnch initel, zejmna pracovnch sil; b) zajistit tak slunou ivotn rove venkovskho obyvatelstva, zejmna zvit individuln pjmy osob pracujcch v zemdlstv; c) stabilizovat trhy; d) zaruit spolehlivost dodvek; e) zajistit pimen ceny zbo dodvanho spotebitelm." Ve stejnm lnkuje rovn uvedeno, e se bude pihlet ke zvltn povaze zemdlsk innosti vyplvajc ze sociln struktury v zemdlstv a ze strukturlnch a prodnch rozdl mezi rznmi zemdlskmi oblastmi" a k faktu, e je zemdlstv odvtvm zce spjatm s hospodstvm jako celkem". (i. 39 Smlouvy o EHS) Krom tchto ustanoven Smlouva o EHS pouze konstatovala, e zemdlsk politika m bt zavedena do konce pechodnho obdob budovn spolenho trhu3'', a e k dosaen ve uvedench cl m bt vyuito spolen organizace zemdlskch trh. (i. 40 Smlouvy o EHS) Dal vvoj SZP ml bt urovn rozhodnutm Rady, kter bude jednat na nvrh Komise a po vyslechnut nzoru Shromdn. V prvnch dvou etapch pechodnho obdob spolenho trhu mla i v zemdlsk politice Rada rozhodovat jednomysln, ve tet etap mlo bt zavedeno hlasovn kvalifikovanou vtinou, (i. 43 Smlouvy o EHS) Smlouva definovala SZP jen v hrubch obrysech. Potvrdila tm vak pevldajc pesvden lenskch zem, e zemdlskou vrobu nen mon ponechat volnmu trhu, respektive de facto souti zem v udlovni sttnch podpor do zemdlstv. Vznam lnk vnovanch SZP ve Smlouv o EHS byl dn tak tm, e zde byly vytvoeny podmnky pro partnerstv agrrn a prmyslov orientovanch zem. Zahrnut spolen zemdlsk politiky do programu spolenho trhu

vytvelo zkladn rmec pro kompenzaci volnho pohybu prmyslovch vrobk prostednictvm garance a stability zemdlskho sektoru.40394
Evropsk unie

15.2.1.2.2. Konference ve Strese

Do Smlouvy o EHS byl vloen tak pedpoklad, e dal otzky budou dopracovny na samostatn konferenci vnovan vhradn problematice zemdlstv, (i. 43 Smlouvy o EHS) Po vstupu smlouvy v platnost byla konference svolna od 3. do 11. ervence 1958 do italskho msta Stresa. lensk stty na n byly zastoupeny ministry zahraninch vc a Komise pedsedou Hallsteinem a dalmi tymi komisai, vetn mstopedsedy Komise a bvalho nizozemskho ministra pro zemdlstv Sicco Manshota. Zjmov skupiny mly statut pozorovatele. Hlavnm obsahem konference bylo vypracovn pesnch zsad a mechanism SZP na zklad rmce danho Smlouvou o EHS, vetn komplexn analzy poteb evropskho zemdlstv. lensk zem Spoleenstv, v nich dosud existovaly odlin systmy udlovn zemdlskch podpor, zde rozhodly o stanoven hlavnho regulanho nstroje spolenho trhu, kterm se staly ceny. Ve Strese bylo dohodnuto, e ceny zemdlskch produkt budou centrln navrhovny Komis a ve form smrnice budou podlhat schvlen Radou ministr. 41 Krom dohody o cench byly na konferenci ve Strese stanoveny ti zkladn principy SZP. Prvnm z nich byla jednota trhu, respektive nleitost SZP ke spolenmu trhu postavenm na volnm pohybu ty svobod. Druhm principem byla tzv. preference Spoleenstv, kter pedpokld pednostn spotebu vrobk v rmci spolenho trhu ped dovenmi produkty. Tetm principem bylo uren zsad finann solidarity, co znamenalo rozloen nklad na SZP mezi vechny lensk zem EHS. (Butler 1993: 113) 15.2.1.2.3. Vytvoen Evropskho zemdlskho orientanho a zrunho fondu K faktickmu zaloen SZP dolo 14. ledna 1962, kdy byl vytvoen hlavn finann nstroj zemdlsk politiky, kterm se stal Evropsk zemdlsk orientan a zrun fond (EAGGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund).42 Bhem let 1962-1963 byly potom zavedeny prvn regulan systmy jednotlivch skupin vrobk; nejprve lo o zkladn zemdlsk produkty, jako jsou obiloviny, maso apod., a v pozdjch letech tak o dal typy vrobk, jako je bavlna a zvltn druhy ovoce a zeleniny.
15.2.1.2.4. Motivy a cle aktr SZP

Dleitm motivem k zalenn SZP do koncepce spolenho trhu byla ji zmnn snaha zvit vrobu potravin. Fungujc trh s potravinami byl toti chpn jako jedna ze zkladnch podmnek pro realizaci spolenho trhu jako celku, a to pedevm dky jeho vlivu na ivotn nklady, a tedy i na monost volnho pohybu pracovnch sil. Vrazn vy cenov hladina potravin v nkterch lenskch zemch by psobila jako pekka v pohybu osob, a naruovala by tak celkovou koncepci spolenho trhu. (McCormick 1996: 242)
15. Jednotn trh

395

Spoleenstv usilovalo zzenm SZP rovn o zajitn potravinov sobstanosti, protoe lensk zem nebyly v tomto obdob schopn vyprodukovat dostaten mnostv potravin pro svou potebu. Zvislost na dovozu mla v padestch a edestch letech tak vznamn strategicko-politick rozmr. Spoleenstv proto stlo ped kolem doshnout zven zemdlsk vrobu, a tm zajistit svou nezvislost na dovozu. Postupn rst potravinov sobstanosti Spoleenstv znzoruj daje v tabulce . 35.
Tabulka 35: Potravinov sobstanost ES v letech 1958-1973 (hlavn produkty v %) Vrobek Penice Hrub zrno Cukr Mslo Sr Hovz, telec maso Vepov maso Drbe maso Vejce erstv ovoce Vno
Zdroj: Fcnncl 1997: 81 82.

ES-6 1958/59 92 75 108 101 100 92 101 97 90 100 92

ES-9 1972/73 97 107 92 106 102 84 100 102 99 76 89

Nemn vznamnm dvodem pro vytvoen SZP byla snaha zajistit pro zemdlce odpovdajc pjmy" a stabiln ivotn rove. Pedevm politick strany, pro n zemdlci pedstavovali v tto dob nezanedbatelnou voliskou skupinu, usilovaly o ochranu tto sociln kategorie a podporovaly een zemdlsk otzky na rovni Spoleenstv. Pedstavy politickch subjekt o konkrtnm modelu spolen zemdlsk politiky se vak ji liily, a to nap. v zvislosti na pedstavch o rychlosti sniovn vysokho podlu zamstnanosti v zemdlstv a pesunu pracovn sly do mstskch aglomerac. V jistm zjednoduen lze ci, e konzervativn a liberln zamen strany pedpokldaly urit pesun pracovnk ze zemdlstv do prmyslovch sektor za souasnho udren zemdlsk produkce pomoc technick modernizace a vt produktivity prce. Levicov strany naopak spe usilovaly o ekonomickou stabilizaci venkova a pesunu pracovnch sil vce brnily. Bez ohledu na programov vymezen jednotlivch politickch stran - a tedy na to, zda podporovaly vce migraci zemdlc, nebo naopak jejich stabilizaci -396
Evropsk unie

byli zemdlci pravicovmi i levicovmi politickmi subjekty chpni jako vznamn volisk skupina. Proto politick reprezentace lenskch zem postupovaly vdy s maximlnm monm ohledem na zemdlsk sektor, a to pedevm v ppadech, kdy byly navrhovanmi opatenmi pmo doteny pjmy farm. (George 1996: 174) Vvoj zamstnanosti v zemdlstv v zemch s nejvy pslunost k zemdlskmu sektoru je uveden v tabulce . 36.
Tabulka 36: Podl zamstnanch v zemdlskm sektoru ( %) 1959 1992

Nmecko Francie Itlie Nizozemsko

Zdroj: Ricgcr 1997: 112.

17,9 26,6 39,8 12,4

3,3 5,8 8,5 4,5

15.2.1.2.5. Kompenzan princip

Podstatou dohody o SZP tedy byla jak snaha stimulovat odvtv k vt produkci, tak i snaha o zven ivotnho standardu obyvatelstva ijcho na venkov. Regulace spolenho trhu prostednictvm ceny byla z tohoto hlediska povaovna za ideln prostedek, protoe hladina garantovanch cen zajiovala odpovdajc pjmy, a tm tak pmo psobila na zven vroby. Krom toho SZP umoovala zemm s vysokou zamstnanost v zemdlstv sdlet nklady finann nronch opaten s ostatnmi lenskmi stty. Pro uzaven dohody o konkrtnch mechanismech SZP ml pravdpodobn nejvt vznam ji zmnn princip kompenzace, jen byl obsaen v samotn Smlouv o EHS, kterou podepsaly jak agrrn orientovan stty jako nap. Francie a Nizozem, tak i prmyslov zem jako nap. Nmecko a Belgie.43 Principy SZP stanoven na konferenci ve Strese byly pslibem, e mohou bt uspokojiv splnny zjmy obou skupin zemi. Spolen trh, na nm byla postavena zsada preference produkce z prostoru Spoleenstv, toti pedpokldal, e zdrojem zemdlskch produkt jsou vhradn lensk stty. Pro agrrn zem (jakou byla nap. Francie) zajiovala Smlouva o EHS odbyt zemdlsk produkce, kter by byla dky vysokm cenm nekonkurenceschopn na svtovch trzch. Pro prmyslov orientovan zem (jako bylo nap. Nmecko) to naopak znamenalo, e dovoz potravin za levn svtov ceny musel bt zastaven. 44 Zkaz dovet levnj potraviny za svtov ceny byl pro prmyslov zem citelnou finann ztrtou, ale tato nevhoda mla bt v rmci spolenho trhu kompenzovna jejich vvozem prmyslov produkce.45 Stty pokozen nucenou spote15. Jednotn trh 397

bou drahch potravin vyprodukovanch ve Spoleenstv, byly tedy odkodnny" volnm pohybem zbo. Postupn se vak tato zkladn kompenzan" dohoda mezi prmyslovmi a zemdlskmi zemmi stala zdrojem konflikt. Ceny ve Spoleenstv toti rostly a vzdalovaly se rovni svtovch cen. Pro prmyslov zem tento trend znamenal, e dochzelo ke stlmu faktickmu sniovn nabzen kompenzace, a e se dostvaly do stle nevhodnjho postaven v rmci spolenho trhu ve srovnn s agrrn orientovanmi stty. Rozdl mezi cenovou hladinou zemdlsk produkce ve Spoleenstv a na svtovch trzch na konci edestch let je uveden v tabulce . 37.
Tabulka 37: Srovnn cenov hladiny vybranch produkt ve svt a v EHS v letech 1967-1968 (v etn jednotce) Vrobek (1) Spolen cena (2) v EHS na 100 kg 100 kg Ceny na (1)jako procento z svtovm trhu na (2)

Jemn penice Tvrd penice Re Jemen Kukuice Bl cukr Hovz maso Vepov maso Drbe maso Vejce Mslo Olivov olej Olejov semena
Zdroj: cnncl 1997: 31.

10,7 16,1 18,0 9,1 9,0 22,3 68,0 56,7 72,3 51,1 187,4 115,6 20,2

5,8 8,1 15,3 5,7 5,6 5,1 38,8 38,6 55,0 38,7 47,2 69,8 10,1

185 200 117 160 160 438 175 147 131 132 397 166 200

15.2.1.2.6. Dsledky zaveden SZP

een zemdlsk otzky mlo ovem znan dopad na vechny zem ve Spoleenstv, bez ohledu na to, zda mly spe prmyslov nebo agrrn charakter. SZP se toti pmo dotkala oblasti sttnch dotac, regulace zamstnanosti a vrazn se v n projevovalo ji zmnn psoben silnch zjmovch skupin. Vliv zemdlskch zjmovch skupin ve spolenm trhu, kter vzhledem k rostoucm398
Evropsk unie

zemdlskm pjmm oznauje nap. nmeck ekonom E. Rieger za stt blahobytu pro farme", se dokonce poslze stal hlavnm dvodem pozdj finann nestability Spoleenstv. (Rieger 1997: 104) Rada ministr nedokzala zabrnit rostoucm poadavkm zemdlsk komunity a Komise nebyla schopn bez pln podpory Rady prosadit nvrhy na restrukturalizaci zemdlstv.46 Spoleenstv tak nedokzalo elit nemrnmu finannmu zaten a postupn u nemohlo krt rostouc finann nroky tto oblasti. Realizace SZP se tak stala jednm z nejdrach kompromis Spoleenstv". Odpov na otzku, pro dolo k tomuto vvoji a pro i pes rostouc nklady byly zkladn principy zemdlsk politiky tak dlouho zachovvny, je poteba hledat pedevm ve vhodch, kter SZP nabzela mnoha lenskm sttm Spoleenstv. Zvlt agrrnm sttm umoovala rozloen a faktick snen vlastnch nklad na zemdlstv. Vem zemm potom pinela innou stimulaci rozvoje tohoto sektoru, a navc monost penesen odpovdnosti za negociace v oblasti zemdlstv na instituce Spoleenstv. Nadnrodn zen SZP poskytovalo lenskm sttm monost zbavit se nevdn role vyjednavae mezi zjmy zemdlsk komunity a zjmy veejnosti. Vldy v jednotlivch zemch, kter se ocitaly v seven mezi zjmy zemdlc usilujcch o vysoce stanoven ceny a zjmy veejnosti, pro ni byly zemdlsk ceny pmm dvodem rostoucch ivotnch nklad, pesunuly een tohoto dilematu na nadnrodn rove.47 (Rieger 1997: 100) 15.2.1.3. Principy a nstroje SZP Spolen zemdlsk politika pedstavuje komplex vzjemn propojench princip, kter dohromady vytvej systm umoujc Spoleenstv dit zemdlsk sektor na zem celho spolenho trhu. Principy SZP, kter byly definovny na konferenci ve Strese, vychzely z aktuln poteby lenskch stt zajistit vy produkci a stabilizovat zemdlsk sektor. Krokem, kter musel logicky navzat na

tyto zkladnch principy, bylo uzaven vnjch hranic Spoleenstv. Pouze neprostupnost hranic mohla garantovat preferenn spotebu produkt Spoleenstv, kter byly dra ne produkce vn EHS.
15.2.1.3.1. Variabiln pirky

Zkladn otzka neprostupnosti hranic byla eena roku 1961, kdy Sicco Mans-holt pedloil nvrh systmu tzv. variabilnch pirek. Variabiln pirky zajiovaly ochranu vnjch hranic Spoleenstv ped levnm dovozem a zrove vytvely mechanismus pro ppadn vvoz nadprodukce Spoleenstv na svtov trh. Vvoz byl nicmn pi zakldn SZP pouze okrajovou monost. Jak ji bylo eeno, nedosahovala v edestch letech zemdlsk produkce Spoleenstv potebn ve, a proto nebyl nutn jej vvoz. Variabiln pirky mly na potku SZP ve vtin ppad podobu cel resp. dovoznch pirek, kter
15. Jednotn trh

399

byly udlovny zahraninm produktm pi vstupu na trh EHS. Udlenm dovoznch pirek se srovnala nzk cena na svtovm trhu s vysokou cenovou hladinou uvnit Spoleenstv, a zabrnilo se tak konkurenci ze strany zahraninho dovozu. Pozdji, v situaci, kdy se Spoleenstv naopak potebovalo zbavit nadprodukce, jej cena byla vy, a tud nekonkurenceschopn, zskvala variabiln pirka podobu dotace. Exportr ze Spoleenstv zskal pi pechodu hranice dotaci v podob vvozn nhrady (refundace), jej ve mu zaruovala srovnn cenovch rozdl, a tud konkurenceschopn postaven na svtovm trhu. Princip preference Spoleenstv, uzaven vnjch hranic, a tud ani Mans-holtv systm variabilnch pirek, nebyly akceptovny lenskmi zemmi zcela bez vhrad. Pedevm prmyslov orientovan zem se snaily o oddlen zaveden tohoto systmu a o jeho modifikaci. Nmecko v souvislosti s pechodem do druh etapy pechodnho obdob vytven spolenho trhu vyjdilo nesouhlas se systmem variabilnch pirek. Proti nmu se postavila Francie, kter podmnila pechod do druh etapy budovn spolenho trhu realizac SZP. Francii podpoilo Nizozem, jeho reprezentace prohlsila, e pistoup na rychlej odbourvn omezen v prmyslu pouze vmnou za rychlej postup v oblasti SZP. (Vanthoor 1999: 22) K dohod obou stran se podailo dospt 1. ledna 1962. Pesun do dal etapy budovn spolenho trhu s dal 10% redukc celnch tarif na prmyslov vrobky byl nakonec kompenzovn zavedenm Mansholtova systmu variabilnch pirek. V otzce dovoznch pirek a vvoznch refundac byl tedy v roce 1962 dosaen kompromis pouze dky propojen vytven spolen zemdlsk politiky s harmonogramem spolenho trhu. Zaveden variabilnch pirek mlo vznamn dopad tak na subjekty stojc vn Spoleenstv. Prv tlak USA byl zdrojem pozdjch spor mezi Spoleenstvm a svtovmi exportry potravin, kterm pirky brnily ve vstupu na evropsk trh, a naopak evropsk zemdlsk subvence deformovaly ceny na svtovch trzch. Udlovn refundac pi vvozu bylo svtovmi vrobci a pedevm USA oznaeno za dumping a poruovn voln soute.

Krom inn ochrany hranic pomoc systmu variabilnch pirek byly v rmci SZP udlovny tak tzv. zvltn refundace a nepm dotace. Zkladem udlovn tchto finannch dvek byla nutnost kompenzovat odbratelm ve spolenm trhu skutenost, e musej zpracovvat drahou produkci SZP. Jedn se tedy o zvltn finann nhrady uren odbratelm jako odkodnn za to, e maj v dsledku zemdlsk politiky vy nklady pi nkupu surovin. Bez tchto zvltnch kompenzac by toti cena konenho vrobku, jeho zdrojem byla zemdlsk produkce, mohla bt tak vysok, e by

by na svtovch trzch neprodejn.

400
Evropsk unie

15.2.1.3.2. Typologie cen a jejich utven

Dalm stupnm vytven SZP byla dohoda o cench. Jak ji bylo uvedeno, jednm z hlavnch kol cen bylo dostaten stimulovat zemdlce k vt vrob. Konkrtn ve cen toti pmo ovlivovala zemdlsk pjmy, a tm i ivotn rove farm. Souasn vak ve vkupn ceny pmo ovlivovala ceny potravin, a tm tak postoje veejnosti, kter v roli spotebitele nesla nklady vysoce stanovench cen zemdlskch produkt. I z toho dvodu byla regulace zemdlskho trhu prostednictvm ceny sice obecn schvalovanm eenm, ale tento souhlas se tkal pouze samotnho principu resp. metody. Pesn ureni cenovch hladin u bylo velmi obtn. Smlouva o EHS pedpokldala, e konkrtn hodnotu cen bude navrhovat Komise a pijmat Rada, piem mechanismus hlasovn zvisel na pravidlech urench pro jednotliv etapy budovn spolenho trhu. V dob zaloen EHS proto platilo, e ceny musely bt odhlasovny jednomysln vemi lenskmi stty. Tato podmnka spolu se vemi ve uvedenmi vlivy uinila z rozhodovn o cench vn problm. Toto komplikovan rozhodovn o konkrtnch stkch dle ztovala snaha politickch pedstavitel zasedajcch v Rad udret si politickou podporu zemdlsk komunity. Prvn signly o obtnosti jednn o cenovch hladinch klovch surovin (jako byla napklad penice, nebo pozdji mlko) pinesl rok 1964, kdy se Nmecko postavilo do opozice vi Francii, Nizozem a Komisi. Nmecko, kter mlo malou a neefektivn farmskou komunitu, usilovalo paradoxn o vysoce stanoven ceny, protoe jejich nzk rove ohroovala zjmy jeho producent. Spoleenstv, kter bylo pipraveno vyeit tento nesoulad pouitm ji klasickho balkovho principu jednn, bylo poslze zablokovno" francouzskm postojem. Prezident de Gaulle prohlsil, e trv na pijet jeho zem prosazovanho cenovho modelu, a pohrozil, e v opanm ppad vystoup Francie z EHS.48 Nmecko, pro n byla existence EHS bez Francie naprosto nepijateln, nakonec od svho

poadavku ustoupilo. Pestoe se jednalo jen o jedno z vodnch jednn o zemdlskch cench, jeho prbh vznamn ovlivnil dal zasedn Rady pro zemdlstv, kter zskala v rmci jinch podob Rady ministr natrvalo zvltn postaven, pro n bylo mj. typick vyuvn vech dostupnch nstroj vyjednvn,49 Trn dy Jednotliv cenov hladiny pro zemdlsk vrobky jsou spolu s dalmi podmnkami pro jejich pohyb urovny v rmci regulanch systm, kter bvaj nkdy tak oznaovny jako tr dy". Regulan systmy maj rznou podobu a intenzitu, kter zvis na konkrtnm zemdlskm produktu. Strategick produkty" jako je obil, mlko, cukr a hovz maso spadaj do kategorie nejsilnji regulovanch vrobk, a naopak ovoce a zelenina do nejmn regulovanch. V dob zaloen SZP bylo hlavnm clem jednotlivch trnch d nabdnout
15. Jednotn trh

401

zemdlcm takov podmnky vroby, kter by je stimulovaly k produkci daleko silnji, ne by to inil pouh" tlak poptvky. (Lintner, Mazey 1991: 94) Clov cena Ceny v SZP jsou stanovovny v nkolika odlinch verzch, kter maj rzn ely pouit. Nejobecnj zkladn cenou je tzv. clov cena, kterou Rada ministr schvaluje pro poteby orientace zemdlc a veejnosti. elem clov ceny je informovat o stanoven hodnot zbo ve Spoleenstv. Jedn se tedy o cenu, kter uruje hodnotu produkce na trhu a ovlivuje cenu zaplacenou spotebitelem. Prahov cena Pod touto cenou je stanovena tzv. cena prahov, kter se pouv pi dovozu zemdlsk produkce ze zahrani. Vka prahov ceny je ve skutenosti nejni monou hodnotou, za jakou lze dovzt konkurenn vrobek ze zahrani. Prahov cena slou ke srovnn rozdlu mezi hodnotou produktu vyrobenho ve Spoleenstv a dovezenm vrobkem a vyuv se tak k vpotu dvek na zklad variabilnch pirek, tedy k vi udlenho dovoznho cla. Minimln cena Z hlediska zsad spolen zemdlsk politiky m nejvt vznam tet nejni hodnota ceny, kter se oznauje jako tzv. minimln cena, ppadn cena inter-venn. Tato cena stanovuje minimln hodnotu, za kterou je Spoleenstv ochotno odkoupit produkci od zemdlc v ppad poklesu trn ceny v dsledku nzk poptvky. Minimln cena poskytuje zemdlcm informaci o tom, za jakou hodnotu Spoleenstv jejich nadprodukci vykoup, a umouje jim tm lep ppravu produkn strategie.50 Orgny Spoleenstv, resp. zemdlsk agentury v jednotlivch sttech, tmto vkupem v podstat intervenuj ve prospch stabilizace trhu. Vka intervenn ceny a konkrtn postup agentur je zvisl na druhu zbo, a proto m u jednotlivch vrobk zcela odlin charakter. Urovn cen

Zemdlsk ceny se tradin v jednotlivch kategorich stanovuj v prbhu dubna a kvtna. Urovn cen a dalch opaten v rmci jednotlivch regulanch systm je provzeno pijmnm cel ady legislativnch akt. Tich aj. uvdj celkem tyi kategorie prvnch akt v oblasti spolen zemdlsk politiky. (1.) Do prvn kategorie pat nazen Rady pijman na nvrh Komise po konzultaci s Evropskm parlamentem, (2.) do druh kategorie opaten technickho charakteru, kter Rada pijm na nvrh Komise ji bez Parlamentu. (3.) Dalm typem jsou nazen, kter Komise pijm za asistence vbor spadajcch do soustavy komitologie.51 (4.) Posledn tvrtou kategorii tvo prvn

akty, kter Komise pijm z dvodu nebezpe z prodlen bez asti vbor. (Tich aj.

402
Evropsk unie

1999: 603-604) Pvodn byla urovna cena u naprost vtiny zemdlskch produkt. V souasnosti kles v dsledku reformy SZP poet kategori, u nich jsou sjednvny regulan systmy.
15.2.1.3.3. Problmy garantovanch cen

Ceny pedstavuj nejdleitj prvek SZP a to nejen dky politickmu vznamu a asov nronosti jednn vedoucch k jejich stanoven, ale pedevm z hlediska finannho. Jak ji bylo naznaeno, rozhodnut dit spolen trh prostednictvm ceny se ji od potku stalo pedmtem politickch diskus, i kdy v zsad s tmto postupem alespo v potcch vyslovily souhlas vechny lensk zem. Obecn jsou dnes ceny zemdlskch vrobk povaovny za hlavn dvod, pro SZP pivedla Spoleenstv v osmdestch letech tm k bankrotu. Navzdory veobecn kritice se ale nkte autoi pokouej metodu stanovovn a garantovn cen hjit. Nap. sheffieldsk politolog Stephen George nepovauje regulaci trhu pomoc cen za nevhodn zvolen nstroj. Dvodem, pro bylo Spoleenstv ohroeno garantovanmi cenami resp. jejich rstem, je podle George skutenost, e mezi vrobci v lenskch sttech Spoleenstv byly znan rozdly. Spoleenstv bylo nuceno eit poteby zemdlskch sektor jednotlivch zem, kter se zsadn liily nap. z hlediska velikosti. Pkladem je omezen rozsah nmeckho zemdlstv, a naopak velk zemdlsk sektor ve Francii, kter je sloen ve srovnn s Nmeckem z vtch a efektivnjch farem. Podle George muselo pouit nstroje plon cenov regulace v ppad Spoleenstv zkonit vst ke vzniku situace, kdy jsou protovni velc vrobci, a naopak znevhodnn men producenti, kte vyrbj s vtmi nklady. (George 1996: 176) Sama tato obhajoba" je vak jen dalm dkazem toho, e vzhledem ke stavu zemdlskho sektoru v zemch Spoleenstv, nebylo mono prostednictvm cenov politiky doshnout dlouhodobho rozvoje ivotaschopnho a efektivnho zemdlstv, a politickmi nstroji tak pispt k stabilizaci venkovskch oblast.

Hlavnm problmem regulace spolenho trhu prostednictvm garantovanch cen se nakonec stalo jejich trval navyovn. V edestch letech - akoliv u zde dolo podle Komise ke stanoven zbyten vysok poten hodnoty - byly uren ceny jet v souladu s rozpotovmi monostmi Spoleenstv. Problmem se ceny staly v okamiku, kdy pi jejich stanovovn zcela pestala bt respektovna situace na trhu, na nm postupn vznikala trval nadprodukce. Hlavn odpovdnost za deformaci cen (smrem nahoru) je pipisovna agrrn orientovan Francii. Francouzsk podl na vysokch cench lze ale datovat a do zatku sedmdestch let, kdy dolo k celkov krizi v prmyslu a zvyovala se nezamstnanost. V zjmu zem s vysokou zamstnanost v zemdlstv, a tedy i Francie, bylo v tto dob udret zemdlce na venkov a zabrnit jejich pesunu z venkova do mst. Jak ji ale bylo uvedeno, poten rst cen byl spe zpsoben poadavky Nmecka, kter opakovan argumentovalo vysokmi n15. Jednotn trh

403

klady na vrobu a pomoci vysoce stanovench cen se snailo zajistit ivotn standard pro svou farmskou komunitu. (George 1996: 177)
15.2.1.3.4. Dal regulan mechanismy

V koncepci SZP byly zavedeny tak dal regulan mechanismy, kter mohla Komise vyuvat k nouzov intervenci v ppad dl nadprodukce. Jednalo se o nkupy trvanlivch potravin do sklad, o mraen, monost konzervace apod. Nemrn vysok garantovan ceny, kter nerespektovaly pomr nabdky a poptvky, ale brzy zpsobily takovou celkovou nadprodukci, e dolo i k naplnn rezervnch skladovacch kapacit. Od zatku osmdestch let, kdy se stala nadprodukce trvalm jevem, bylo proto teba hledat dal monosti. Jednou z nich byl napklad vvoz potravin jako pomoc rozvojovm zemm nebo darovn vybran produkce konkrtnm zjemcm. (Lintner, Mazey 1991: 94-95) Tyto zpsoby nakldn s nadprodukci vak nabzely vdy pouze jednorzov een. Dlouhodobjm vchodiskem byl jedin export. Vysok ceny, kter vedly ke zvyovn nklad na vrobu, vak souasn znamenaly tak vysok nklady na vvoz. Pokus prosadit evropskou zemdlskou produkci na svtovch trzch proto pedpokldal vylenn velkho objemu financ na vvozn refundace, kter by vyrovnaly rozdly cenovch hladin. U vybranch typ vrobk (pedevm s omezenou monost skladovn) bylo proto pro Spoleenstv jednodu potraviny zniit, protoe tento krok pedstavoval ve srovnn s vvozem pouze minimln nklady. Postupn nrst nadprodukce, a tud i tlaku na een ppad nadvroby, je uveden v tabulce . 38.
Tabulka 38: Potravinov sobstanost ES v letech 1981-1993 (hlavn produkty v %) Vrobek Penice Hrub zrno Cukr Mslo Sr Hovz, telec maso ES-10 1981/82 127 116 141 122 107 103 ES-12 1985/86 124 119 123 nen dostupn nen dostupn 107 ES-12 1992/93 133 123 128 121 107 108

Vepov maso Drbe maso Vejce erstv ovoce Vno

101 110 102 85 102

102 105 nen dostupn 87 104

104 105 101 85 115

Zdroj: Fcnncl 1997: 83.

404
Evropsk unie

Zvyovn cen mlo ale pedevm dopad na spotebitele, protoe -jak ji bylo zmnno - v konenm dsledku se plon dotace do zemdlstv prostednictvm garantovanch cen promtly do spotebitelskch cen. Vka cen postupn rostla, a napklad roku 1984 rozdl garantovan ceny v ES a ve svt doshl 50 % naven ceny u msla a 33 % u penice. (Daltrop 1986: 176)
15.2.1.4. Zmny ve spolen zemdlsk politice a sil o reformu 15.2.1.4.1. Psoben zjmovch skupin

Vvoj SZP byl poznamenn v prvn ad skutenost, e zemdlstv bylo a do znan mry dosud je strategickm sektorem. Stty maj odpovdnosti za zajitni potravinov sobstanosti, a proto se tak sna uplatovat v oblasti zemdlstv ve vt i men me ochranskou politiku, co se samozejm odrazilo tak ve formovn a rozvjen SZP. Protekcionsk tendence v zemdlsk politice Spoleenstv dle upevnila politick krize v edestch letech, kter znemonila, aby se SZP vyvjela v zvislosti na stavu produkce a zamstnanosti v zemdlstv. Nastolen nestandardnch jednacch mechanism po Lucemburskm kompromisu, kter umonily ministrm lenskch zem vyuvat v Rad veto, mlo tak zsadn vznam pro aktivizaci zemdlskch zjmovch skupin, a tm i pro vytvoen postup, kter velmi inn psobily proti zahjen reformy SZP. Zemdlsk zjmy jsou na nadnrodn rovni zastupovny od roku 1958 stechovou organizac, kterou pedstavuje evropsk zjmov svaz COPA (Co-mit des Organisations Professionelles Agricoles). Tato zasteujc zjmov organizace zaloen 6. z 1958 disponuje spolu s dalmi menmi skupinami52 ve Spoleenstv celou adou formlnch, ale i mn formlnch kanl, ktermi se sna ovlivnit rozhodovn jednotlivch lenskch stt v orgnech ES, a tm psobit i na formovn strategie SZP. Prvoadm zjmem COPA je ovlivnn vky garantovanch cen, kter vytvej zemdlsk pjmy. Jejm clem, stejn jako dalch, nap. nrodnch zemdlskch skupin, je proto pedevm ovlivnn postoj politickch reprezentant v Rad ministr. Zde jsou toti nejen pijmny konkrtn cenov stropy, ale tak obhajovny pozice jednotlivch lenskch zem napklad v otzce kvt.

Akoliv je veobecn vina za negativn dopady SZP a za finann obte Spoleenstv vznikl ztrtou kontroly nad zemdlskmi vdaji pisuzovna Komisi, le odpovdnost za tento stav vraznou mrou prv na Rad ministr. Tento orgn nebyl schopen vyrovnat se s tlakem zemdlskch skupin a upednostoval dl nrodn a resortn zjmy ped monostmi Spoleenstv. Ministi zasedajc v Rad se snaili vyhovt nrokm zemdlsk komunity, kter opakovan vytvela tlak na Radu jak v prbhu zasedn v Bruselu, tak i pomoc ntlakovch akc vedench na zem lenskch stt. Ustupovn poadavkm zemdlskch zjmovch skupin a vzrstajc finann prostedky poskytovanna
15. Jednotn trh

405

neudritelnou podobu spolen zemdlsk politiky vedly k situaci, kterou nap. J. Pinder oznauje jako ohroen rovnovhy celho Spoleenstv". (Pinder 1993: 83) Komise sice upozorovala na nenosnost finannch nrok a pedkldala nvrhy model s nimi cenovmi hladinami, ale tyto nvrhy nebyly nikdy schvleny Radou. (Rieger 1997: 107)
15.2.1.4.2. Mansholtv pln

Zsady SZP a na n navazujc opaten vznikl v edestch letech, byly tehdej Komis navreny pouze jako vchoz body a nikoliv jako konen model evropskho zemdlstv. Komise naopak pedpokldala, e po vodnch letech, kdy bude dostaten zajitna produkce a dojde ke stabilizaci venkova, projde SZP kompletn restrukturalizac. Obecn se pedpokldalo, e nadnrodn orgny Spoleenstv jsou vhodn k realizaci zemdlsk reformy, protoe jsou tlakem zemdlsk komunity ovlivnny mn ne vldy lenskch stt. Instituce EHS si rovn mohly dovolit sledovat restrukturalizaci jako dlouhodob cl a realizovat nepopulrn opaten, kter by v lenskch sttech byla jinak neprchodn. V souladu s touto pvodn pedstavou povila Rada v roce 1967 Komisi vypracovnm analytickho materilu o evropskm zemdlstv, kter by mimo jin zahrnul tak een dlouhodob nadprodukce mlka, cukru a penice a oekvanou nadprodukci zeleniny a ovoce. (Grant 1997: 70) Komise pedloila prvn nvrhy na modifikaci SZP 19. prosince 1968. Vsledkem prce Komise, resp. jejho komisae pro zemdlstv Sicco Mansholta, byl dokument sloen ze esti samostatnch st se souhrnnm nzvem Zemdlstv 1980. Reformn program, kter byl obecn oznaovn jako tzv. Mansholtv pln, pedpokldal zastaveni rstu spolench cen a jejich sten nahrazen" pmmi dotacemi. Souasn mly bt zavedeny rozshl programy asistence, upraveny podmnky pro odchod zemdlc do dchodu a vyuity dal clen nstroje zamen spe na individuln podporu zemdlc.
15.2.1.4.3. Odpor proti Mansholtovu plnu

Komise vypracovala Mansholtv plnu s clem vyvolat ir diskusi o budoucnosti evropskho zemdlstv, kter by se astnily jak Rada a Evropsk parlament, tak i psluen zjmov skupiny. Britsk ekonomka Rosemary Fennelov udv, e Komise chtla pedloenm Mansholtova plnu

pedevm zskat podporu Rady pro reformu jet ped tm, ne dojde k pln konkretizaci reformnch opaten. V tomto ohledu vak Komise neuspla.53 (Fennel 1997: 207-220) Na pedloen Mansholtova plnu okamit negativn reagovaly zjmov skupiny, kter usilovaly o faktick zachovni stvajc rovn zemdlskch pjm a nebyly ochotn pistoupit kjejich budoucmu snen. Proti Mansholtovu plnu se vedly rozshl kampan, jejich heslem se stala zchrana rodinnch farem".54 Akoliv byl Mansholtv pln namen prv na podporu malch406
Evropsk unie

zemdlskch komunit a pomoc diferenciace podpor se snail o zven jejich pjm ve srovnn s velkmi dodavateli, nepodailo se odpor zemdlskch skupin pekonat. (George 1996: 174) Komise zstala ve svm sil o prosazen reformy zcela osamocena, a nezskala ani podporu Rady, kter byla svzna psobenm zjmovch svaz. Stty v obav ped tlakem zjmovch svaz podporovaly udren tehdejho stavu a preferovaly krtkodob zisk a stabilitu v zemdlskm sektoru ped hlub dlouhodobou strukturln zmnou. Mezi odprce Mansholtova plnu patily nejen tradin agrrn stty, ale tak Nmecko, kter se vedle ztrty politick podpory zemdlc obvalo tak nklad spojench s reformou SZP. Jednm z podstatnch dvod negativnho postoje lenskch stt byl tak dlouhodob vhled zemdlsk reformy, jen politickm reprezentacm nenabzel - pi nutnosti prosazovat nepopulrn opaten - dostaten prostor pro brzkou prezentaci vsledk, kter by jim pomohly reformn kroky politicky obhjit. Diskuse o reform SZP a neschopnost Spoleenstv pistoupit k jej realizaci, zskala novou dimenzi v souvislosti s prvnm rozenm, kdy do Spoleenstv vstoupila Velk Britnie, Irsko a Dnsko.55 Akoliv mlo Spoleenstv po summitu v Haagu v roce 1969 stanoveny jin programov priority,56 stala se reforma SZP opt velmi diskutovanm tmatem. Dvodem byl fakt, e Velk Britnie, kter byla vd zem prvnho rozen, uplatovala naprosto odlin zpsob podpory zemdlstv. Britsk model zemdlsk politiky se vyznaoval nzkm podlem zamstnanosti v zemdlskm sektoru, uplatovnm pmch dotac, individulnm tlakem na efektivitu vroby a poskytovnm dotac a v ppad poklesu ceny pod nosnou mez. lenstv ve Spoleenstv vak pro Velkou Britnii SZP pineslo hrozbu, e bude muset pispvat vysokmi podly do rozpotu a souasn, e vrazn vzrostou doposud nzk ceny potravin na britskm trhu. Proto se Velk Britnie pidala na stranu odprc SZP, kam vedle Komise patily tak vldy stt pispvajcch do rozpotu ES nejvznamnj mrou, a kter souasn nemohly odpovdajcm zpsobem prosazovat reformu kvli psoben zjmovch skupin. Vznam jednn o zemdlsk kapitole pro Velkou Britnii57 si uvdomil mimo jin tak komisa pro zemdlstv Mansholt, kter chtl vyut tto situace ve prospch zemdlsk reformy. (McCormick 1996: 247) Mansholt proto v roce 1969 navtvil Velkou Britnii a bhem svho pobytu se snail zdraznit finann konsekvence evropskho zemdlskho systmu. Domnval se, e by Britnie mohla podmnit svj vstup uskutennm konkrtnch reformnch opaten v rmci SZP. (George 1996: 181) Mansholtova aktivita vak v Britnii vyvolala pouze veejnou diskusi o pedpokldanm

naven cen potravin. Britnie, zejm i vzhledem k tomu, e jej vstup do ES byl ji dvakrt vetovn, nevyuila v prbhu vyjednvn reformy SZP a pouze poadovala dl kompenzace v podob rozloen svho pspvku do rozpotu Spoleenstv.58
15. Jednotn trh

407 15.2.1.4.4. Pijet miniplnu"

Aktivita komisae Mansholta ve Velk Britnii se tak nestala pmm podntem k zahjen reformy. Rada se nicmn rozhodla pistoupit k projednn zemdlskch otzekjet ped rokem 1973, tedy tsn ped realizac prvnho rozen. Rada v obav ped monmi britskmi nroky a obstrukcemi zaala projednvat novou verzi Mansholtova plnu v podob tzv. miniplnu", a to pesto, e elila velikmu tlaku provzenmu tak demonstracemi farmskch zjmovch skupin. Vsledkem jednn Rady bylo v roce 1972 pijet t zkladnch smrnic, kter se tkaly modernizace, odchodu do dchodu a poradenstv. (Fennel 1997: 220-229) Pestoe pijat opaten nedosahovala pvodnho rozmru Mansholtova plnu, znamenalo rozhodnut Rady urit posun. Pijet tzv. miniplnu poslilo vdaje na pm podpory a restrukturalizaci, nicmn se ji nepodailo zastavit dal zvyovn finannch prostedk plynoucch do zemdlstv. Skutenost, e bylo pouito k restrukturalizace zemdlstv prv smrnic, hodnot J. Pinder jako signl slab ochoty lenskch zem k provdn reformy. Smrnice toti umoovaly lenskm sttm provdt jednotliv kroky na zklad vlastnch metod, co obecn prodluovalo jejich skutenou realizaci. (Pinder 1993: 89)
15.2.1.4.5. Zaveden zelench mn

V prbhu sedmdestch let bylo pokraovn v reformch SZP doasn oddleno vzhledem k objevujcm se ekonomickm obtm provzenm rstem nezamstnanosti, kter si vynutila poslen opaten na udren pracovn sly tak v zemdlskm sektoru. V tomto obdob se vrazn projevila provzanost zemdlsk politiky s dalmi integranmi aktivitami. SZP byla vznamn ovlivnna mnovou nestabilitou a poslze kolapsem systmu fixace evropskch mn na americk dolar v roce 1971,59 protoe nov rozdln pomry evropskch mn se promtaly do kalkulace spolench cen zemdlsk produkce. Spoleenstv se tuto situaci pokusilo eit zavedenm tzv. zelench mn a pozdji tzv. mnovch kompenzanch dvek. Vznik prvn tzv. zelen mny je svzn s rokem 1969, kdy 8. srpna devalvovala hodnota franku o 11 % vi dolaru. Francie nsledn poadovala po Rad ministr adekvtn naven hodnoty zemdlskch cen a Rada na tuto dost reagovala rozhodnutm povaovat frank v oblasti zemdlskch cen doasn jako nedevalvovan. Tm vznikl tzv. zelen frank, prvn z pozdj srie tzv. zelench mn. Zelen mny mly psobit doasn, pouze do optovn mnov stabilizace. Skuten hodnota produkce v devalvovan mn se Uila od hodnoty stanoven Radou ministr v zelench mnch, a tento rozdl postupem asu otevel prostor pro spekulace. Principem tchto spekulac bylo vyuit rozdlu mezi nominln a relnou hodnotou mny. Nap. po zaveden zelenho franku pinel408

Evropsk unie

pesun francouzsk produkce do jin lensk zem vy zisk ne prodej v tuzemsku. Cena za vvoz byla toti stanovena pepotem na EUA,60 kter byla nsledn pevedena napklad na nmeck marky. Zptn pevod EUA na franky pedstavoval potom vy stku, ne jak by byla zskna pmm prodejem produkce ve Francii za skutenou hodnotu devalvovanho franku. Nominln cena zemdlsk produkce vyhlen v Rad ministr se tedy neliila, ale devalvace mn spolu s pevodem pes EUA umoovala ve skutenosti vy zisk z prodeje v jin lensk zemi Spoleenstv, ne v zemi pvodu. (George 1996: 185) Hlavnm zjmem zemdlc, jejich zem byly doteny devalvac, se proto stala realizace tchto pesun, kter ml negativn dopad na spolen trh. Orgny Spoleenstv proto jako obranu proti spekulacm se zelenmi mnami zavedly 12. kvtna 1971 tzv. mnov kompenzan dvky (MCA, Monetary Compensatory Amount). 61 (Vanthoor 1999: 49) Charakter MCA byl dn konkrtn transakc a ml podobu cla nebo dvky placen na hranicch. Jeho hodnota se rovnala rozdlu mezi zelenou mnou a skutenou hodnotou mny v zemi producenta. Zelen mny, tedy mny na uren spolench zemdlskch cen, se ovem poslze nevztahovaly pouze na situace, kdy mna nkterho z lenskch stt devalvovala, ale tak na vyrovnvn jej revalvace. Zelen mny a MCA, kter byly pvodn povaovan za doasn jev, se proto poslze staly nedlnou soust SZP. V ppad centrlnho schvalovn cen zemdlskch plodin pedstavovaly toti zelen mny jedinou monost jak pokraovat v zapoatm systmu SZP bez paralelnho proveden mnov integrace. Po jejm zahjen se nutnost kompenzace rozdl evropskch mn pirozen odstranila.62
15.2.1.4.6. Dohoda z Fontainebleau

Zatkem osmdestch let opt vzrostla poteba zashnout do chodu SZP, a to pedevm vzhledem k plnovanmu Jinmu" rozen Spoleenstv. Skutenost, e se novmi leny Spoleenstv mly stt zem s vznamnm zemdlskm sektorem, zvila tlak na doeen ji existujcho tzv. britskho problmu. Spoleenstv bylo nuceno eit poadavky Britnie a souasn zajistit rozpotovou stabilitu, bez n nebylo schopn zrealizovat rozen na jih". Vzhledem k psoben vech tchto faktor bylo na summitu ve Fontainebleau konanm 25.-26. ervna 1984 pijato urit een. Konen dohoda z Fontainebleau vloila zmnn aspekty do balku" a na jedn stran pedpokldala zven vlastnch pjm ES a redukci vdaj na SZP a souasn na stran druh uspokojovala poadavek Velk Britnie na nvrat uritho podlu finannch pspvk. Souasn s tmto zsadnm krokem pijala Rada ministr zemdlstv ni garantovan ceny a stanovila prvn pravidla pro spoluodpovdnost za nadprodukci. (Butler 1993: 115) Jednalo se hlavn o kvty na mlko, kter zaaly bt uplatovny ji od nsledujcho roku. Zavedenm kvt se sice podailo


15. Jednotn trh

409

stabilizovat vrobu mlka, ale hlavni problm se objevil na trhu s obilninami. Svtov ceny zaaly prudce klesat, a Spoleenstv proto muselo adekvtn navit prostedky uren k vvozu nadprodukce.
15.2.1.4.7. Zelen kniha z roku 1985

Komise se pokusila navzat na dohodu z Fontainebleau vypracovnm zelen knihy s nzvem Budoucnost zemdlstv ve Spoleenstv. V dokumentu publikovanm 18. prosince 1985 se Komise snaila prohloubit rovnovhu mezi vdaji a pjmy evropskho rozpotu pomoc nvrhu omezen produkce vybranch zemdlskch poloek. Nvrhy Komise se vak nepodailo realizovat a nklady SZP se v prbhu let 1985-1987 zaaly opt zvyovat, a to rychlost a 18 % za rok. (George 1996: 187) Pedpoklad, e nov naven pjmy rozpotu budou stait na financovn SZP, selhal a nsledn prudk pokles svtovch cen penice zpsobil krizov stav evropskho zemdlstv. Spoleenstv se proto snailo v nsledujcch letech o aplikaci restriktivn cenov politiky, kter ovem sama o sob nemohla zastavit rst produkce.
15.2.1.4.8. Delorsv balk

V roce 1988 Spoleenstv doshlo dky vysokm zklad na zemdlstv maximln rozpotov zte a dostalo se na hranici finannho kolapsu. Jedinou monost jak tuto situaci eit bylo dal omezovn nklad na zemdlstv a souasn zvyovn pjmov sti rozpotu." Evropsk rada proto na mimodnm summitu v Bruselu ve dnech 11.-13. nora 1988 pijala pln komplexn revize financovn, kter byl oznaovn jako Delorsv balk I. Z hlediska zemdlstv se jednalo o dohodu o dalm sniovn garantovanch cen u jednotlivch vrobk a souasn o pijet kvt, kter mly elit dal nadprodukci. Soust balku bylo omezen rstu vdaj na zemdlstv, kter do budoucna nemly pekroit hranici 74 % z hodnoty mezironho nrstu HNP Spoleenstv. Dalmi prvodnmi opatenmi bylo pedloen prvnch nvrh na zven efektivity a kvality vroby, kter zstvala do tto doby - pokud jde o pozornost ze strany Spoleenstv - pozadu za kvantitativnmi aspekty zemdlsk produkce. V nvaznosti na Delorsv balk I byly tak uinny kroky smujc proti roziovn vroby, jako bylo napklad nevyuvn urit pdy pro zemdlskou produkci vmnou za finann kompenzace nebo schvlen socilnch program (nap. sniovn hranice pro odchod do dchodu).

Delorsv balk64 a navazujc opaten pomohly v letech 1988-1989 snit nklady na SZP o 5 %. Tento pozitivn vvoj byl ale pouze doasn, protoe ceny zemdlskch plodin na svtovch trzch opt klesly, a Spoleenstv bylo znovu nuceno pistoupit k vym dotacm vvozu. Akti SZP ji nebyli schopni adekvtn reagovat a Spoleenstv se opt dostalo do finannch obt. Elmar Rieger prv tento faktor, tedy neschopnost rychle zabrnit rstu nklad SZP,410
Evropsk unie

povauje zajederz hlavnch podnt pro zahjen komplexn reformy v roce 1992. (Rieger 1997: 115)
15.2.1.5. Reforma z roku 1992 15.2.1.5.1. Vnj a vnitrn piny reformy

SZP byla nedlnou soust koncepce spolenho trhu, jeho funknost byla podmnna nejenom mobilitou pracovn sly,65 ale tak stle diskutovanou finann stabilitou Spoleenstv. Program 1992 a nsledn i zmna integranho procesu na potku devadestch let se proto zsadn projevily tak na koncepci SZP. V tto souvislosti je mon identifikovat nkolik podnt, je vedly k postupnmu vytvoen podmnek pro realizaci komplexn zemdlsk reformy. Stephen George tyto impulsy psobc na Spoleenstv rozdluje na vnitn a vnj. K vnitnm faktorm ad pedevm rostouc finann poadavky SZP a potebu dokonit k 1. lednu 1993 spolen trh. K vnjm faktorm ad George jednn veden mezi ES, USA a GATT, v jejich rmci se opakovan projednvaly rozdly cenovch hladin mezi ES a svtovmi potravinovmi trhy ve snaze odstranit existujc formy podpor v ES. Jako dal z vnjch faktor George uvd sjednocen Nmecka, na kter navzaly bli kontakty se zemmi SVE po roce 1990. (George 1996: 187) Doplujcm faktorem, kter je mon piadit spe k vnitnm tlakm na reformu SZP, byl tak zven zjem veejnosti o podmnky produkce potravin ve Spoleenstv. Evropsk veejnost se zaala kriticky zabvat informacemi o intenzvnm hospodaen s pouvnm velikho mnostv hnojiv a hormonlnch prostedk, co byl pm dsledek plonch podpor. Zprvy o pdnch erozch a havrich zpsobench prnikem kodlivch biologickch ltek do pdy, vrazn pisply ke vzniku vlny zemdlskho enviromentalismu". Jeho dsledkem byl potom dal tlak na zvyovn kvality produkce potravin a rozvoj venkova bez zmnnch negativnch faktor/'6 Konen poslednm reformnm impulsem byla skutenost, e SZP pestala plnit sv pvodn posln. Byla zaloena jako program sociln stability zemdlsk komunity, a pitom nejvt objem prostedk v rmci SZP nebyl vynakldn pmo pro poteby zemdlc, ale byl vylenn na vvozn dotace.67 (Rieger 1997: 112) Ze vech ve zmnnch podnt k reform SZP lze vyzdvihnout pedevim eskalaci sporu Spoleenstv s pednmi svtovmi exportry potravin v rmci GATT.5i Akoliv byl tlak na een zemdlskch otzek ji soust programu Kennedyho (1964-1967) a nsledn tak Tokijskho kola GATT (1973-1979), k zsadnmu rozporu mezi leny GATT a pedevm USA a Spoleenstvm dolo a v rmci Uruguayskho kola zahjenho v roce 1986. Podle Riegera se vak Spoleenstv poadavky USA a dalch svtovch potravinovch exportr na

15. Jednotn trh

411

odstrann veker finann podpory vvozu do 10 let pvodn pli nezneklid-ovalo, protoe je povaovalo za naprosto nerealistick. (Rieger 1997: 115). Paradoxn se vak vzhledem k ve zmnnm vlivm prv Uruguaysk kolo GATT stalo hlavnm faktorem, kter donutil lensk stty k zahjen reformy SZP.
15.2.1.5.2. Nvrh McSharryho reformy

Ukonen Uruguayskho kola GATT69 bylo plnovno na rok 1990. V tto dob bylo Spoleenstv jet pesvdeno, e vdaje SZP doke kontrolovat. Na zatku devadestch let se vsak zmnily pedpoklady o finannch nrocch a SZP se optovn stala problmem Spoleenstv. Navc se zaal stupoval spor mezi Spoleenstvm, GATT a USA, kter byly podporovny skupinou Caims.70 Svtov exporti poadovali po Spoleenstv snen vvoznch subvenc a ukonen dumpingu na svtovch trzch. Obchodn konflikty sice vytvely na Spoleenstv urit tlak, ale samy o sob se nestaly impulsem k pijet konenho zvazku. Tm byl nekompromisn postoj USA, kter se ctily pokozen gradac napt na svtovch trzch a byly odhodlny doshnout dohody se Spoleenstvm. Vzhledem k tomu, e se nepodailo Uruguaysk kolo uzavt v plnovanm termnu (tedy v roce 1990), jednn se pesunulo do bilaterln roviny mezi Spoleenstvm a USA. Zjmy Spoleenstv zastupovala Komise, kter se snaila snit napt v obchodnch vztazch a souasn prosadit reformu SZP. Komise vyuila jednn s USA k vypracovn dvou materil podporujcch potebu zemdlsk reformy. Oba dokumenty, tedy analzu s nzvem Rozvoj a budoucnost SZP z 1. nora 1991 a jej pokraovn z 22. ervna 1991, projednvala Rada 21. kvtna 1992.71 V pozdjch diskusch se pro tyto dokumenty ustlilo oznaen tzv. McSharryho reforma, podle irskho komisae pro zemdlstv Raye McSharryho. Vchozm bodem McSharryho reformy byla revize cl SZP a proven, zda jsou finann prostedky uren na zemdlstv vynakldny efektivn. Zprva v prvn ad konstatovala, e pvodn cl stimulovat zemdlskou produkci byl ji jednoznan splnn, a e nyn je naopak teba pistoupit ke zvyovn jej kvality. Pokud ale jde o kol stabilizovat pjmy zemdlsk komunity a zlepit podmnky ivota na venkov, nedalo se podle Komise hovoit o spchu. Mac-Sharryho zprva v tto souvislosti zdraznila, e finann prostedky SZP jsou vydvny neadekvtn, protoe a 80 % tchto prostedk plyne do rukou 20 % zemdlc, tedy k velkm producentm. Jako zcela nedostaten bylo hodnoceno tak psoben SZP na ivotn prosted a stabilitu krajiny. Komplexn tedy bylo dosavadn vynakldn finannch prostedk hodnoceno jako neefektivn.
15.2.1.5.3. McSharryho reforma II

McSharryho zprva, kter byla po pijet Radou v prbhu kvtna 1992 modifikovna a pejmenovna

na McSharryho reformu II, navrhovala ti zkladn

412
Evropsk unie

obecn principy een. (1.) Jako prvn princip zde byla zdraznna nutnost komplexnho postupu, kter znamenal, e finann podpora SZP do budoucna nebude pidlovna izolovan, ale vhradn s ohledem na fungovn dalch politik Spoleenstv. (2.) Druh princip navren McSharrym reagoval na faktickou potravinovou sobstanost Spoleenstv v produkci zkladnch potravin. Podle tohoto principu mlo Spoleenstv zvyovat produkci pouze v ppad, e se poda zvit odbyt. Takov vvoj nicmn nebyl pravdpodobn. (3.) Konen tetm obecnm principem mlo bt vyjden ochoty Spoleenstv respektovat zsady volnho obchodu, ale za souasnho zachovn zkladnch princip SZP.7: (Nicoll, Salmon2001: 184)
15.2.1.5.4. Spor Delorse a McSharryho

Komise pedpokldala, e ochota lenskch zem Spoleenstv pijmout reformu nebude vysok,73 a proto naasovala prezentaci svho nvrhu soubn sjednnm v rmci GATT,74 m podle Riegra zajistila peit" tto reformy. (Rieger 1997: 118) Komisa pro zemdlstv McSharry ve snaze stabilizovat vztahy mezi ES a USA a pirozen tak s myslem pispt k prosazen svho reformnho projektu, navtvil USA, kter na sebe pevzaly hlavn dl odpovdnosti za dosaen dohody se Spoleenstvm. Mise komisae McSharryho z listopadu 1992 nicmn nezskala dostatenou podporu pedsedy Komise Delorse. Pedseda Komise se obval nepijatelnosti americkch podmnek pro lensk stty Spoleenstv, a proto odvolal komisae McSharryho z probhajcch jednn zpt do Bruselu. (Grant 1997: 152) Vtina len Komise vak sdlela McSharryho pesvden o nutnosti skloubit vnj a vnitn tlaky na reformu, a proto Komise jako celek proti Delorsov vli misi komisae pro zemdlstv podpoila. (George 1996: 190-191) Jednn mezi USA a ES proto pokraovala a jejich vsledkem se 22. listopadu 1992 stal podpis dohody znm jako tzv. Dohoda z Blair House (BHA, Blair House Agreement).
15.2.1.5.5. Dohoda z Blair House

Podpisem dohody BHA spory o SZP neskonily, ponvad dohodnut zvazky musely bt pijaty jak ostatnmi lenskmi zemmi GATT, tak i lenskmi zemmi Spoleenstv. V souladu se znnm

lnku 113 Smlouvy o ES byla toti Komise zmocnna pouze k jednn. Pro zvren jednn mezi lenskmi zemmi byla proto dohoda do urit mry modifikovna. Jako tzv. Dohoda z Blair House II byla Radou jednomysln schvlena 15. prosince 1993. 75 (Fennell 1997:391) Dohoda BHA znamenala faktick odblokovala patov situace v jednn Uru-guayskho kola GATT, k jeho definitivnmu uzaven tak mohlo dojt se tyletm zpodnm 15. dubna 1994 v Maraki. Uzaven Uruguayskho kola pineslo zahjen liberalizace zemdlskho obchodu mezi ES a ostatnm sv15. Jednotn trh

413

tem. Dohoda v rmci GATT navazujc na BHA pedpokldala souhlas EU se vstupem zahranin produkce na evropsk trh se snenmi cly v objemu minimln 3 % a po roce 1999 dokonce 5 % z celkov spoteby Spoleenstv, m byly USA a jejich partnerm umonny vy dovozy do EU. Dle dohoda GATT podpoila takov pm dotace a kompenzace, kter budou soust program na snen vroby. Celkov byla dohoda v rmci GATT zamena na omezovn petrvvajcch plonch podpor v zemdlstv. Otzka spornch dotovanch export z EU byla eena redukci povolenho objemu podporovanho vvozu o 24 % a zvazkem snen podpory tchto vvoz o 36 % do roku 2000. Souasn dohoda usilovala o pemnu variabilnch dovoznch pirek na pevn celn poplatky, m Spoleenstv ztratilo monost rychl reakce v ppadech, kdy chtlo zavst ochranu svho trhu na vnjch hranicch. Dleitou soust zvazku byla tak tzv. mrov dohoda, kter Spoleenstv zaruila akceptovn jeho vnitnch mechanism druhou stranou minimln do roku 2004. (Fries 1998: 205) Z hlediska Spoleenstv bylo nicmn nejvznamnj, e BHA a nsledn dohoda s GATT, odpovdala clm McSharryho reformy z roku 1992.
15.2.1.5.6. Principy reformy

McSharryho reforma SZP je podle Williama Nicolla a Trevora C. Salmona postavena na tech konkrtnch opatench. (1.) Prvnm z nich je plon redukce garantovanch cen, kter m zajistit vti konkurenceschopnost evropskch zemdlskch produkt. (2.) Dalm prvkem je podle obou autor kompenzace tto redukce pomoc pmch plateb farmm a (3.) tet podstatnou soust reformy je zaveden doprovodnch opaten vedoucch k extenzifikaci. (Nicoll, Salmon 2001: 182) Tyto ti zkladn prvky lze nalzt nejenom v reform z roku 1992, ale tak ji v Mansholtov plnu z roku 1968. Reforma z roku 1992 pedpokldala okamit snen garantovanch cen nkterch produkt, nap. obilovin o 3 5 %, mlka o 10 %,76 hovzho masa o 15 % atd. U dalch vybranch produkt byla redukce zvisl na dalch krocch. Celkov se vak zsahy tkaly asi t tvrtin vekerch zemdlskch vrobk. (Butler 1993: 118) Hlavnm clem reformy bylo odstranit doposud pevldaj c zpsob stimulace farm prostednictvm cen, co vedlo k nadvrob, a souasn podpoit formou dotac extenzifikaci zemdlsk vroby a jej vt etrnost vi ivotnmu prosted. Soust

koncepce McSharryho reformy byla proto ada enviromentlnch aknch program, kter funguj v souinnosti s politikou ivotnho prosted. (Butler 1993: 118) Spoleenstv se v reform soustedilo na odklonni od systmu plon podpory prostednictvm garantovanch cen a na upednostnn pmch podpor. Clem tohoto kroku bylo vytvoen takov formy finann dotace, kter zajist potebn ivotn standard zemdlsk komunit bez pm

zvislosti na objemu

414
Evropsk unie

produkce. Princip pmch dotac tedy nem psobit jako stimul vroby. Pkladem pmch dotac je podpora udlovan v zvislosti na ponechvn pdy ladem, nebo za men pouvn hnojiv a za rozvoj etrnjch zpsob pstovn plodin. Podobn je podporovno tak vyjmn zemdlsk pdy za elem zalesnni; v tomto ppade byla dokonce stanovena pro urit skupiny producent povinnost vyjmout 15 % orn pdy z obdlvn.77 Konen posledn soust McSharryho reformy byl jej sociln rmec. Reforma se snaila reflektovat skutenost, e vysok poet evropskch farm byl v dchodovm vku. 7 Soust reformy byl proto program penzionovn zemdlc a rozvoj program a nstroj, kter podporuj snen zamstnanosti v zemdlstv a pesun zemdlc napklad do sektoru slueb. Reforma z roku 1992 dle pedpokldala technicko-organizan zsahy do SZP, zaveden program s vraznjm podlem lenskch zemi a v neposledn ad zven objemu prostedk distribuovanch prostednictvm lenskch stt a nikoliv centrln organizovanch plateb. Dsledkem reformy mj. bylo, e se zvily poadavky na administrativu SZP. Hlavnm pedpokladem fungovn reformovanho systmu je toti udrovn individulnch kontakt se zemdlskou komunitou a pirozen tak nutnost zajistit kontrolu sprvnosti finannch plateb. Podmnkou spchu jsou proto zk vazby mezi Komis, zemdlskmi agenturami a pslunmi ministerstvy v lenskch zemch. Pouze spoluprce mezi nadnrodn autoritou a lenskmi stty me zajistit dsledn provdn program, doprovodnch opaten a efektivn clen plateb, jejich provdn a kontrola je dky samotnmu principu distribuce financ v rukou lenskch stt a nikoliv Komise. (Butler 1993: 119)
15.2.1.6. Financovn 15.2.1.6.1. Vchoz principy financovn

Rozhodujc dohoda tkajc se zpsobu financovn SZP byla uinn ji na konferenci ve Strese. Jednalo se o rozhodnut, e na nkladech SZP se budou podlet vechny zem EHS a nikoliv pouze agrrn orientovan stty. Tento princip rozkldn nklad na evropsk zemdlstv prosazovala pedevm Francie, kter by byla v ppade pijet odlinho mechanismu nucena velmi vrazn na

SZP pispvat. Pro financovn SZP bylo dle dleit rozhodnut o vytvoen dostaten velik a souasn stabiln rozpotov kapitoly, kter by umonila krt nklady garantovanch cen. Komise proto prosazovala zaveden tzv. vlastnch pjm, ale tato otzka byla v dob vytven SZP zablokovna politickou kriz Spoleenstv a poslze pijetm Lucemburskho kompromisu.
15. Jednotn trh

415 15.2.1.6.2. loha EAGGF

K dalmu een otzky financovn dolo a v roce 1970. 79 Do tto doby disponovalo Spoleenstv pouze pspvky jednotlivch zem, a proto bylo provdn vekerch aktivit Spoleenstv zvisl na jejich platebn odpovdnosti. Zaveden vlastnch pjm rozpotovmi smlouvami z let 1970 a 1975 nejen posilovalo nezvislost Komise, ale psobilo pzniv na rozvoj SZP, jej vdaje byly nadle dostaten kryty bez ohledu na situaci lenskch stt. Hlavnm organiztorem zemdlskch plateb tvoench garantovanmi cenami, vvoznmi refundacemi, nepmmi podporami a pozdji po reform tak pmmi podporami urenmi k restrukturalizaci, byl zemdlsk fond EAGGF. EAGGF je zkladnm strukturlnm fondem, kter je mono teoreticky rozdlit na dv sti. Prvn st EAGGF je sektor zruk (neboli garann, v souasnosti a 92 % prostedk EAGGF) obsahujc finance uren na vyplcen garantovanch cen, variabilnch pirek atd. Druhou st fondu EAGGF tvo sekce rozvojov (neboli orientan, v souasnosti 8 %)8<), kter financuje restrukturalizaci zemdlstv a podporu novch trend. Rozdlen fondu na tyto dv skupiny nepmo odr jeden ze zkladnch problm SZP, kterm je pomr mezi poskytovnm zruk v podob garantovanch cen a financovnm rozvoje. A do reformy realizovan v devadestch letech byla SZP postavena tm vhradn na poskytovni zruk ve form vysokch cen a restrukturalizaci zemdlskho sektoru byla vnovna pouze omezen pozornost. V praxi to znamenalo, e tm vechny prostedky byly vynakldny na udren garantovanch cen, na zajitn odkup nadprodukce, na poskytovn vvoznch dvek a na celou adu plonch dotac. Postupn vak byla stle vt pozornost vnovna tak posilovn rozvojov oblasti s clem stimulovat zemdlce ke snen extenzvn vroby, k produkci vce kvalitnch potravin a k udrovn kvalitnho pdnho fondu. Tato tendence sice znamenala postupn navyovn prostedk EAGGF v rozvojov sti, ale jak je ukzno v tabulce . 39, jedn se stle o pomrn mal posun.
15.2.1.7. Souasn podoba spolen zemdlsk politiky

Vvoj SZP v druh polovin devadestch let byl poznamenn temi udlostmi, z nich dn nen svm dosahem srovnateln s dsledky reformy z roku 1992. Do jistm mry byla SZP ovlivnna severnm" rozenm EU. Vstup Rakouska, vdska a Finska k 1. lednu 1995 ml vzhledem ke geografick poloze dvou skandinvskch zem za nsledek definovn podmnek tzv. arktickho zemdlstv. Tento zsah do SZP mlo ale vt dopad na regionln politiku, protoe se v nm jednalo o dodaten uren cle pro distribuci prostedk strukturlnch fond.

Druhou vznamnou udlost pro Spoleenstv, jej vliv na SZP byl ovem minimln, bylo pijet Amsterodamsk smlouvy. Tento dokument toti ponechal416
Evropsk unie

v platnosti vechna ustanoveni tkajc se zemdlsk politiky, kter byla dan Smlouvou o EHS, a pouze vypustil lnky tkajc se pechodnch obdob vytven SZP, tedy lnky 44, 45 a 47 Smlouvy o EHS. Tet udlost tkajc se zemdlsk politiky bylo pijet v poad ji tetho finannho vhledu Spoleenstv v rmci dokumentu Agenda 2000, kter byl navren Komis 15. ervence 1997. Soust tohoto finannho vhledu na roky 2000-2006 toti nebylo pouze plnovan rozvren finannch prostedk, ale tak konkretizace dalch reformnch bod v oblasti SZP. V Agend 2000 bylo upesnno, e dalm clem evropskho zemdlstv ji nen pouze podpora zajitn odpovdajc ivotn rovn osob ijcch na venkov s akcentem na zlepen nabdky alternativnch zamstnaneckch pleitost, ale hlavn plnn kol pi kultivaci a rozvoji venkova a tak psobeni v rmci pe o ivotn prosted. Agenda 2000 upozornila na nutnost zvit konkurenceschopnost produkt SZP na domcm, ale tak svtovm trhu, zlepit kvalitu potravin a jejich zdravotn nezvadnost. Komise v tomto dokumentu vyzvala ke zjednoduen zemdlsk legislativy, kter by uinila cel sektor transparentnjm a zlepila orientaci zemdlc v tto problematice. V dokuTabulka 39: Vvoj nklad na SZP v letech 1982-1995 (v mil. ECU)
Rok Celkov ES rozpoet EAGGF celkem EAGGF procento rozpotu ES 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 20 705,8 24 807,6 27 208,8 28 085,1 35 174,1 35 469,2 41 120,9 40 917,8 44 378,9 53 823,1 58 857,0 65 268,5 68 354,6 76 526,1 13 055,6 16 539.6 19 022,7 20 463,8 22 910.9 23 875,1 28 829,8 27 225,2 28 402,1 34 541,7 35 185,4 38 337,8 37 532,4 39 946,9 63 67 70 73 65 67 70 66 64 64 60 59 55 52 12 405,2 15811.6 18 346,5 19 744,2 22 137,4 22 967,7 27 687,3 25 872,9 26 453,5 32 385,9 32 107,5 34 748,1 34 786,9 36 972,5 95 95 96 96 97 96 96 95 93 94 91 91 93 92 jako Celkov z zruka Zruka jako procento z EAGGF

Zdroj: Fcnncl 1997: 78.

15. Jednotn trh

417 mentu byl potvrzen mysl lenskch stt nepijmat rozhodnut tkajc se SZP bez ohledu na dal souvisejc faktory, ale naopak vytvet stle pevnj propojen mezi jednotlivmi politikami. Nmtem pro dal rozvoj SZP byl nvrh na vytvoen pomyslnho samostatnho pile" v rmci tto

spolen politiky, kterm by ml bt prv rozvoj venkova podporovan v rmci regionln politiky. Agenda 2000 mimo jin tak stanovila nov finann limity pro SZP a pokusila se o zhodnocen monch dsledk rozen EU o zem SVE.81
15.2.1.8. Spolen rybolovn politika 15.2.1.8.1. Charakteristika

Spolen rybolovn politika spadajc pod komplex SZP je zmnna v lnku 38 Smlouvy o EHS. Navzdory faktu, zeje uvedena ve smlouvch, neprobhalo jej vytvoen a nsledn pravy paraleln se SZP, ale a v osmdestch letech. Dvodem, pro otzky rybolovu nebyly od potku soust vvoje SZP, jsou pedevm ponkud odlin cle, kter tato specifick politika sledovala. Navc problmy rybolovn politiky Spoleenstv nedosahovaly rozmr SZP, a to ani z hlediska produkce ani v otzkch zamstnanosti a ve vi finannch dotac. Oblast rybstv byla proto oetena pouze vytvoenm vnjho obchodnho tarifu bez dalch prvodnch opaten. Vcelku lze identifikovat dva hlavn podnty, kter vedly k pozdjmu vytvoen spolen rybolovn politiky, samozejm krom dlouhodobho tlaku ryb82 na zlepen svch pjm. Prvnm z nich bylo een vleklch spor mezi lenskmi zemmi, kter vyplvaly z jejich snahy zajistit si prvo na stanoven vhradnho nrodnho rybolovnho teritoria. Druhm podntem byla snaha o vytvoen takovch podmnek rybolovu, kter by dokzaly stabilizovat tbu ryb a brnily peloven uritch druh, a tm i destrukci moskho ekosystmu. Urit tlak na vytvoen spolen rybolovn politiky existoval ji v vodnm obdob existence SZP. Vyvjeli ho pedevm francouzt rybi, kte elili levnjmu importu ryb ze sousednch zem. Francouzsk vlda nicmn tento poadavek ve Spoleenstv neprosazovala a o uren podmnek rybolovn politiky zaala usilovat a v souvislosti se vstupem Velk Britnie a dalch zem, kter vechny patily k vznamnm exportrm ryb. (Harrop 1996: 103)
15.2.1.8.2. Vznik spolen rybolovn politiky

Spolen rybolovn politika, jej principy byly proto schvleny a v ervnu 1970, byla vystavna na tyech podmnkch. 1. Bylo stanoveno jednotn a rovn prvo vech lod na vstup do teritorilnch vod vech lenskch stt s vjimkou tmlov oblasti okolo pobe. 2. Komise se zavzala k pidlovn strukturln pomoci rybskmu prmyslu. 3. Pro sprvu trhu s rybmi produkty byla vytvoena organizace vrobc, kter podobn jako agentury v SZP pomhala udr-418
Evropsk unie

ovat fungovn trhu. 4. Poslednm principem bylo stanoven tzv. referenn ceny pro dovoz vtiny rybch produkt, a to tak, aby tato cena neznemoovala konkurenceschopnost intern produkce Spoleenstv. (Harrop 1996: 103) V souvislosti se vstupem Velk Britnie do EHS bylo ve zvltnch oblastech, za n bylo povaovno nap. Grnsko,83 st Dnska, st pobe Velk Britnie a Irska, stanoveno vhradn prvo mstnch ryb na lov ryb v estim-lov zn od pobe. S platnost od 1. ledna 1977 bylo toto

rozhodnut zrueno a rybsk zny v Severnm moi a Atlantiku byly rozeny na 200 nmonch mil, v nich mly prvo lovit vechny lod Spoleenstv. 15.2.1.8.3. Principy a nstroje spolen rybofovn politiky Ke stabilnjmu vymezen spolen rybolovn politiky dolo a v souvislosti s lenstvm jinch stt. Se vstupem panlska a Portugalska do EHS bylo nezbytn stanovit zsady spolen rybolovn politiky s dlouhodobjm vhledem. Krom dlch konflikt, jako byly opakovan rybolovn akce panlskch lod ve francouzskch vodch*4 (Dinan 1994: 107; McCormick 1996: 248), byla dvodem pro hledn stabilnjho een rybolovn problematiky pedevm velikost flotily jinch stt. Po vstupu tchto zem do EHS se toti rybolovn kapacita Spoleenstv zvila o 75 % a velikost flotily o 65 %. (Nicoll, Salmon 2001: 190) Dohoda lenskch stt o spolen rybolovn politice ze 14. prosince 1983 stanovila, e minimln do roku 2003 bude rybolovn zna v rozsahu 200 mil od pobe otevena vem lodm, piem jednotliv zem budou mt monost omezit partnerm vstup do dvanctimlovho pobenho psma. Dal zsadou byl princip stanovovn celkovho povolenho objemu vlovu pro jednotliv druhy ryb. Tyto limity jsou pijmny Radou a rozdlovny mezi zemmi v zvislosti na vznamu, kter m rybstv pro jejich hospodstv. V souvislosti se stanovovnm limit odchyt byly ureny tak mechanismy tkajc se lovu ohroench druh, ppadn jejich ochrany. Soust dohody byly rovn zsady aplikace dohodnutch prvodnch opaten, jako bylo napklad stanoven povolench zpsob lovu a podmnek pro rybsk vybaven. (Harrop 1996: 104) V nvaznosti na stanoven prvnch stabilnjch princip spolen rybolovn politiky byl celkov reorganizovn trh s rybami. V tomto ppad lo pedevm o definovn podmnek pro prodej ryb v urit kvalit, nezvadnm balen apod. Od roku 1983 mus rybsk lod rovn zskat nezbytnou licenci k lovu. Jejich pohyb je monitorovn prostednictvm satelitu, a to pedevm z dvodu ochrany vybranch druh a zkazu pouit uritch rybskch technik na konkrtnm zem. (Nicoll, Salmon 2001: 191)
15. Jednotn trh

419 15.2.1.8.4. Financovn a kontrola

Trh s rybami je organizovn obdobn jako trh s dalmi zemdlskmi produkty. Za sledovni stavu v jednotlivch zemch je odpovdn Komise, kter tak navrhuje vi celkovho povolenho mnostv urenho k odchytu. in tak v souladu s mezinrodnmi organizacemi a se zemmi sousedcmi s prostorem spolenho trhu. Stanoven povolench norem vychz jednak z poteb lenskch zem Spoleenstv, ale tak z expertnch studi zamench na stav jednotlivch druh ryb. Kvty v rmci povolenho odchytu jsou rozdlovny zemm podle jejich poadavk zpravidla v prbhu prosince. Plnn tchto kvt a dalch podmnek sleduje rybolovn inspekce, sloen jak z inspektor Spoleenstv tak i z pracovnk nrodnch inspekc.*5 Cel mechanismus spolen rybolovn politiky je od

roku 1993 financovn pomoci Finannho nstroje pro zen rybolovu (FIFG, Financial instrument for Fisheries Guidance), kter je soust strukturlnch fond. 15.2.2. Politika voln (hospodsk) soute
15.2.2.1. Charakteristika

Voln sout je v rmci ekonomie obecn povaovna za inn zpsob, jak lze doclit zven efektivity, redukce vrobnch nklad, zlepen kvality vroby atd. Z tchto dvod je voln sout tak nezbytnou sousti spolenho trhu, v nm jsou zakzna opaten deformujc obchod a kde se samozejm pedpokld existence voln soute mezi subjekty, kter se v prostoru spolenho trhu pohybuj/'1 Politika voln soute, tedy sil o vytvoen podmnek pro volnou sout ve Spoleenstv, je zamena na odstraovn vech pekek, kter negativn ovlivuj obchodn vztahy ve spolenm trhu.*7 Mezi tyto negativn faktory pat kartelov dohody, zneuit dominantnho postaven a podnikov fze s negativnm dopadem pro trh, problematika udlovn sttnch subvenc, dumpingu apod. Smlouva o EHS pedpokldala, e prbh soute mus bt sledovn a jej principy chrnny, protoe prostednictvm cel ady zsah jak ze strany lenskch zem, tak i jednotlivch podnik, me dochzet k jejmu omezovn.
15.2.2.2. Vchodiska a koncepce politiky voln soute

15.2.2.2.1. Voln sout v rmci Evropskho sdruen uhl a oceli Voln sout byla soust koncepce spolenho trhu ji v rmci ESUO. lnky 65 a 67 Smlouvy o ESUO zakazovaly veker dohody a rozhodnut, kter pmo, nebo nepmo smovaly k vylouen, omezen nebo zkreslen normlnho psoben voln soute na spolenm trhu", (i. 65 Smlouvy o ESUO) Vechny takov dohody byly ve smlouv prohleny za od potku neplatn. Smlouva420
Evropsk unie

dle pedpokldala, e lensk stty budou kroky tkajc se sluovn podnik konzultovat s Vysokm adem, kter mohl v oblasti voln soute ukldat pokuty a podkov tresty.8*
15.2.2.2.2. Voln sout v rmci EHS

Ve Smlouv o EHS byla voln sout zmnna v lnku 3 jako jeden z cl Spoleenstv. lensk stty se zavzaly, e v souladu s harmonogramem spolenho trhu dojde k zaveden systmu zajiujcho, e sout na spolenm trhu nebude naruovna", (i. 3 Smlouvy o EHS) Problematika voln soute byla oetena lnky 85 a 90 Smlouvy o EHS. Podobn jako v ESUO bylo v EHS zakzno urovn cen ze strany podnik, kontrola vroby, odbytu, rozvoje a investic, rozdlovn trhu a uplatovn nerovnch podmnek vi obchodnm partnerm vetn podmiovn uzaven smluv pijetm dalch dodvek, (i. 85 a 86 Smlouvy o EHS) K zaveden zsad voln soute ve spolen trhu EHS bylo nutn pijet pedpis a smrnic na zklad jednomyslnho souhlasu Rady, kter rozhodovala po vyslechnuti nzoru Shromdni. Smlouva pedpokldala, e k pijet potebnch pedpis dojde do ti let pot, co vstoup Smlouva o EHS v

platnost, a e po tto dob bude postaovat k pijet dalch ppadnch prav kvalifikovan vtina v Rad. (i. 87 Smlouvy o EHS)
15.2.2.2.3. loha Komise a dalch orgn

Nejvznamnj vliv na politiku voln soute m - podle vymezen Smlouvy o EHS i podle nsledn praxe - Komise, kter je kontrolovna ESD. Komise byla v rmci politiky voln soute nejprve povena monitoringem a po pijet dalch provdcch pedpis Radou ministr tak vedenm konkrtnho vyetovn ppad poruen pravidel voln soute, implementaci pijatch akt a udlovnm sankc, (i. 89 Smlouvy o EHS) V ppad, e by Komise sv povinnosti neplnila, mohla by bt souzena na zklad aloby na neinnost u ESD. Evropsk parlament nezskal v rmci politiky voln soute vznamnj pravomoci a je v souvislosti s povenm Komise pouze konzultovn, (i. 87 Smlouvy o EHS) Ustanoven tkajc se voln soute v primrnm prvu byla v prbhu integranho vvoje jen nepatrn zmnna. Smlouva o EU napklad obohatila vet sttnch podpor sluitelnch s koncepc spolenho trhu o podpory napo-mhajc rozvoji kultury a kulturnho ddictv, (i. 92 Smlouvy o ES) Dal dl zmnou bylo zapojen Evropskho parlamentu prostednictvm konzultace do procesu pijmn opaten tkajcch se poskytovn sttnch podpor (i. 94 Smlouvy o ES), akoliv na zklad Smlouvy o EHS plnil Parlament konzultan funkci jen v zleitostech kartelovch dohod a zneuit dominantnho postaven na trhu. Amsterodamsk smlouva ve uveden zmny potvrdila.89
15. Jednotn trh

421 15.2.2.2.4. Vliv nrodnch stt

Akoliv lensk stty ztratily monost ovlivovat politiku voln soute a pin delegovaly tuto pravomoc Komisi, nen mon ci, e nemaj na politiku soute dn vliv. Monost psobit na rozhodovn o konkrtnch situacch si zachovvaj dky samotnmu principu sloen Komise, kter o klovch krocch zen na ochranu voln soute rozhoduje vdy v kolegiu. Prv vyuit nrodnho principu reprezentace komisa, kter neodpovd teoretick koncepci nezvislosti tohoto aduje nap. podle Davida Allena dvodem, pro je politika voln soute pes svj vhradn supranacionln charakter pomrn vznamn ovlivovna politickmi zjmy jednotlivch zem. (Allen 1997: 163) Zatmco realizace politiky voln soute je pln v rukou Komise, odehrval se veker vvoj v rmci tto politiky na zklad rozhodnut Rady. Krom konkrtnch prav podmnek pro stanovovn pravidel poruovn voln soute90 pat k vznamnm charakteristikm vvoje tto politiky diskuse o vytvoen nezvisl instituce, kter by oslabila koncentraci pravomoc v rukou Komise. Nvrhy na podzen sti pravomoc, je dnes vykonv Komise, nezvisl autorit se objevovaly ji od zaloen politiky voln soute ve Smlouv o EHS a jet se zintenzvnily po slouen t nadnrodnch ad pod jednu Komisi v roce 1965. Inicitorem nvrh bylo pedevm Nmecko, kter vychzelo ze zkuenost s fungovnm vlastnho Federlnho kartelovho adu.

Prozatm nejintenzivnji se o zaloen Evropskho kartelovho adu (ECO, European Cartel Office) diskutovalo v souvislosti s mezivldn konferenc v roce 1996. ECO ml bt koncipovn jako poradn orgn Komise s clem otevt veejnou debatu o jednotlivch opatench, a doshnout tak zmrnn politickch tlak, kterm je v tto zleitosti Komise vystavena. Podobn zmr sleduje dosud tak nerealizovan nvrh na poslen pravomoc komisae pro volnou sout. Silnj pozice komisae by eliminovala ast hlasovn v Komisi, a tm by se omezily monosti lenskch zem ovlivovat rozhodovn o porueni princip voln soute ve spolenm trhu. (Allen 1997: 181)
15.2.2.3. Formy poruovn voln soute a nstroje jej ochrany 15.2.2.3.1. Kartelov dohody

Ve lncch smluv, kter jsou zameny na problematiku voln soute, je jako prvn zmnn problm vytven dohod mezi podniky, sdruovn podnik a jejich ppadn jednn ve vzjemn shod, kter by mohlo mt za cl vylouen, omezen, nebo naruen soute", (i. 81 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Konkrtnmi formami poruen voln soute, kter jsou vsledkem tohoto souboru kartelovch praktik,91 me bt stanoven ceny, dohoda o kvtch, rozdlen trh a zdroj, a dokonce i diskriminace obchodnch partner.92422
Evropsk unie

15.2.2.3.2. Zneuit dominantnho postaveni na trhu

Dle je ve smlouv zmnno zneuit dominantnho postaven, (. 82 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Komise je povinna chrnit trh ped situacemi, kdy jeden nebo ppadn i dva podniky zskaj dominantn pozici na trhu, zneuij svho dominantnho postaven''3 a rezignuj na sout, je vede ke zlepen produkce. Za zneuit dominantnho postaveni smlouvy povauj vnucovn nkupnch a prodejnch cen, omezovn vroby, odbytu a technickho rozvoje ke kod spotebitele, uplatovn nerovnch podmnek vi obchodnm partnerm a vzn smluv na splnn podmnek, kter s pedmtem smlouvy nesouvis, (i. 82 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V ppad zneuit dominantnho postaveni, stejn jako u kartelovch dohod, jsou postieny nejen dal subjekty trhu, ale tak spotebitel. Komise proto na zklad lnk 81 a 82 aktulnho znn Smlouvy o ES provd takov kroky, kter maj zabrnit deformaci soute ve spolenm trhu. Podnt k eten, zda dochz k poruovn pravidel voln soute, me dt bu doten firma, me jt o vlastni iniciativu Komise, nebo me Komise zahjit jednn na zklad stnosti tet strany. Vyetovn o porueni lnk 81 a 82 Smlouvy o ES lze rozdlit do pti stup. V prvn, vlastn pedbn fzi eten, se Komise sna o vyjasnn zkladnch skutenosti. Velice asto v rmci tchto vodnch krok Komise vydv tzv. uklidujc dopisy (comfort letters) nebo varovn dopisy (discomfort letters). (Martin 2001: 129) Jejich clem je informovat subjekt o skutenosti, e se na nj lnky 81 a 82 Smlouvy o ES nevztahuj, nebo naopak pimt firmu k een dve, ne bude formln vydno stanovisko o poruovn pravidel. Ve druh a tet fzi dochz k formlnmu oteven zen a nsledn je ze strany Komise vedeno vyetovni, v jeho prbhu je s dotynou firmou udrovn

intenzvn kontakt. Komise m pitom prvo na informace, vysvtlen, a dokonce me provdt vyetovn pmo v sdle podniku. Ve tvrt fzi formlnho zen vstupuje do jednn Poradn vbor ve vcech kartel a monopol, v nm m kad lensk stt jednoho zstupce. Konzultace s vborem je v ppad vstupu do zvren fze ze strany Komise povinn. V zvren pt fzi me Komise uzavt cel proces v zsad temi rznmi zpsoby resp. temi typy prohlen. 1. Me vydat negativn osvden dokazujc, e se lnky 81 a 82 Smlouvy o ES na podnik nevztahuj. 2. Me vak tak dojt ke zjitn, e dolo k poruen tchto lnk, a udlit pokutu. 3. Posledn monost je vydn rozhodnut o vjimce, kter me bt individuln nebo skupinov. V zjmu zrychlen celho procesu je bnj udlovn skupinov vjimky, kter je vak vzna na konkrtn asov obdob a dal podmnky v danm odvtv.94 (Allen 1997: 165) Jednou z nejvce kritizovanch zleitost v souvislosti s kartelovm zenm a zneuitm dominantnho postaven je dlka vyetovn Komise.95 Vzhledem
15. Jednotn trh

423

k tomu, e dost o vjimku je nezdka vyzena a po tech letech (Tich aj. 1999: 420) a vbec vechny fze vyetovn jsou asov nron, vyuv Komise asto neformlnch nstroj komunikace a sna se jimi pedejt rozbhnut celho vyetovacho procesu. Komise tedy preferuje pomrn mlo transparentn rozhodovn formou comfort a discomfort letters, kter jsou ze strany Komise asto vyuvny jako konen een. Dvodem snahy pedejt vyetovn je nronost celho formlnho procesu. Komise me zahjit vyetovn pouze na zklad nvrhu komisae pro volnou sout, v dalch fzch mus konzultovat poradn vbor a o zvrenm rozhodnut mus hlasovat jako celek. Vechny tyto formln kroky nejen prodluuj vyeen ppadu, ale tak zvyuj monost a innost politickch tlak vyvjench ze strany lenskch stt.
15.2.2.3.3. Sluovn podnik

Na ustanoven o kartelech a dominantnm postaven navazuje problematika sluovn podnik, kterje detailn oetena sekundrnm prvem pijatm Radou v nvaznosti na proti kart lovy lnek zakldajc Smlouvy o EHS.1"' V ppad fz podnik Komise sleduje, zda nedochz k pokozen soute ve spolenm trhu, respektive zda fze nevede k vzniku dominantnho postaven. V tomto ppad se tedy z hlediska Komise jedn o preventivn zsah. Pi kontrole fz je sledovno nejenom samotn slouen podnik, ale tak to, kdo fakticky zsk kontrolu nsledkem majetkovch pevod. Fze, kter souasn vedou k pekroen uritho objemu obratu ve svtovm mtku, k pekroen limitu ko-munitrnho obratu a spluj tzv. dl test postaven na sledovn obratu v lenskch zemch, podlhaj schvalovacmu procesu.97 (Tich aj. 1999: 447449) Oznmen o slouen by mlo bt Komisi dorueno ped fz, ppadn do 3 tdn od podpisu dohody o slouen s tm, e do rozhodnut Komise nen slouen povaovno za dokonen proces. Pot nsleduje obdob jednoho msce, v nm Komise rozhodne o tom, zda zahj eten.

Komise me konstatovat, e na konkrtn fzi se nevztahuj nazen o sluovn podnik. Me vak tak rozhodnout, e fze spad svm charakterem do kompetence Komise, ale neznamen ohroen pro spolen trh. Konen jako tet monost me Komise rozhodnout o tom, e bude pokraovat v dalm eten. V takovm ppad je zahjeno skuten vyetovn a slouen je dle podrobn sledovno a jeho prbh je konzultovn s vborem sloenm ze zstupc lenskch stt. Zvren rozhodnut, kter mus bt vydno do ty msc, bu (1.) slouen podnik schvl jako kompatibiln se zsadami spolenho trhu, (2.) zamtne ho, anebo stanov pesn podmnky, za nich me bt fze realizovna. Podniky se dle mohou v tto vci odvolat k Soudu prvn instance. (Allen 1997: 173)424
Evropsk unie

15.2.2.3.4. Postaven veejnch podnik

Podle Smlouvy o ES spad do problematiky voln soute tak postaven veejnch podnik, tedy firem, jim ,je sveno poskytovn slueb obecnho hospodskho zjmu, nebo kter maj povahu fisklnho monopolu", (i. 86 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V tomto ppad Komise sleduje, zda postaven veejnch podnik nen v rozporu se zsadami voln soute, a vydv pslun smrnice a rozhodnut. Smlouva oetuje tak sttn obchodn monopoly, tedy pm podl sttu na provozovn vlun obchodn innosti. Tomuto problmu se vak Komise vnuje ji na zklad lnku 37 Smlouvy o EHS, kter ukld zemm povinnost uzpsobit sttn obchodn monopoly tak, aby se zajistilo, e po uplynuti pechodnho obdob bude vylouena jakkoliv diskriminace mezi pslunky lenskch stt, pokud jde o podmnky dodvek nebo odbytu1', (i. 37 Smlouvy o EHS)
15.2.2.3.5. Sttn podpory

Posledn kategori, kter me podle smluv znamenat nebezpe deformace voln soute, je sttn pomoc. lnek 87 aktulnho znn Smlouvy o ES rozdluje sttn podpory (1.) na sluiteln se spolenm trhem a (2.) na ty, kter mohou bt povaovny za sluiteln", (i. 87 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) K sluitelnm podporm pat nap. podpory sociln povahy nebo pomoc uren k nhrad kod zpsobench prodnmi katastrofami apod. Jako alternativn sluiteln" jsou klasifikovny podpory udlovan oblastem s nzkou ivotn rovn nebo vysokou nezamstnanost, podpory uren k realizaci vznamnho projektu spolenho zjmu, podpory usnadujc rozvoj uritch oblast nebo hospodskch aktivit, podpory k ochran kulturnho ddictv a rozvoji kultury a dal podpory uznan Radou. (i. 87 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Tento vet naznauje, e akoliv jsou sttn subvence ve smlouvch obecn povaovny za kodliv, pipout se souasn, e v uritch ppadech mohou bt jedinou monost, jak lze doclit hospodskho rstu a stability. V ppad podpor se nicmn nemus jednat pouze o finann podporu, ale tak o daov vhody, pjky a sttn zruky, kter bvaj udlovny pmo podnikm, ale tak regionm a loklnm autoritm.

Komise je povinna sledovat veker udlovn sttnch subvenc a lensk stty musej tyto sv aktivity Komisi oznmit. Stejn jako v jinch ppadech tkajcch se voln soute se i zde Komise sna pedevm o neformln zpsob een problmu. Jestlie se rozhodne otevt formln zen, provd nejdle po dobu dvou msc vyetovn a nejpozdji do esti msc vyd sv konen stanovisko. Komise me vyslovit nzor, e je podpora sluiteln s principy voln soute a projektem spolenho trhu. Rozhodnut Komise ale me bt
15. Jednotn trh

425

tak negativn a v takovm ppad mus stt zruit poskytovanou subvenci, nebo ji uvst v soulad s analzou Komise. (Allen 1997: 176) Stt vak me tak zvit podn ppadu k ESD. Ustanoven o rozhodovn ve vci sluitelnosti podpory s pravidly spolenho trhu vak nabz narozdl od dalch model jednn v rmci politiky voln soute - zvltn monost intervence ze strany Rady. Na dost lenskho sttu me bt v Rad hlasovno o udlen vjimky ohledn sttn podpory. V takovm ppad je a do rozhodnut Rady, kter mus bt pijato do t msc, zastaveno projednvn ppadu v Komisi.1'8 (i. 88 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 15.2.3. Politika vnjch obchodnch vztah 15.2.3.1. Charakteristika Soust koncepce spolenho trhu, jeho hlavnm stavebnm kamenem je spolen obchodn politika, je i tzv. vnj obchodn politika. Jejm obsahem je stanovovni a prava omezen dovozu do spolenho trhu a jeho ochrana, dle liberalizace obchodnch vztah se tetmi zemmi, uzavrn smluv o hospodsk spoluprci se stty i organizacemi a konen tak udrovn preferennch obchodnch vazeb. Takto koncipovan vnj obchodn vztahy, kter byly ji soust ESUO, byly pomrn vznamnou soust rozvoje Spoleenstv, protoe a do zaloen EPS v roce 1970 pedstavovaly jedin zpsob, jak Spoleenstv vyjadovalo sv zahranin-politick zjmy. 15.2.3.2. Vchodiska a koncepce vnj obchodn politiky
15.2.3.2.1. loha evropskch instituc

Vnj obchodn politika Spoleenstv je zmnna v lnku 110 Smlouvy o EHS. V navazujcm lnku 111 je uveden postup, kterm m bt bhem pechodnho obdob budovn spolenho trhu vytvoena spolen politika v oblasti zahraninho obchodu", (i. 111 Smlouvy o EHS) Pedpokldalo se, e nvrhy vedouc k vytvoen vnj obchodn politiky bude pedkldat Komise a e Rada bude Komisi zptn zmocovat k jejmu provdn. Rozhodnut Rady ve vci vnj obchodn politiky mla bt v prvnch dvou fzch budovn spolenho trhu pijmna jednomysln a poslze ve tet fzi - stejn jako v jinch oblastech spolenho trhu - kvalifikovanou vtinou, (i. 111 Smlouvy o EHS) Po uplynut pechodnho obdob smlouvy svily odpovdnost za spolenou obchodn politiku Komisi. Pouze v ppad uzavrn dohod s tetmi stty ml asistovat Komisi Zvltn vbor sloen z

reprezentant lenskch stt, tzv. vbor 113, kter byl pojmenovn podle zizovacho lnku ve smlouvch, (. 113 Smlouvy o EHS) Komise v tomto ppad pipravovala znn dohod426
Evropsk unie

s tet stranou, ale pijet zvazk muselo bt potvrzeno hlasovnm v Rad. Pro toto hlasovn platila stejn pravidla jako u jinch rozhodnut: v prvnch dvou fzch bylo k pijeti dohody nutno doshnout jednomyslnho souhlasu, poslze staila kvalifikovan vtina, (i. 1U
15.2.3.2.2. Ochrann opateni

nlouvy o EHS)

Koncepce spolen vnj obchodn politiky zahrnovala tak zpsob een situac, kdy se lensk stty dostaly do hospodskch obt, kter mly s udrovnm spolen obchodn politiky pmou souvislost. V tchto ppadech mly stty monost zavst po konzultaci s Komis ochrann opaten. V prbhu pechodnho obdob bylo mon k takovmu kroku v odvodnnch ppadech dokonce pistoupit okamit a bez konzultac. Zaveden ochrannch opaten vak mlo v takovm ppad jen doasnou platnost, (i. 1)5 Smlouvy o EHS) Po ukonen pechodnho obdob a vytvoen spolenho trhu byla jednostrann ochrana lenskch zem mon pouze na zklad nvrhu Komise a po rozhodnut Rady kvalifikovanou vtinou, (i. 116 Smlouvy o EHS)
15.2.3.3. pravy a zkladn nstroje

lnky Smlouvy o EHS, kter urovaly mechanismy vnjch obchodnch vztah, zstaly reviz Smlouvy o EU v zsad nezmnny, pouze byly vyputny nadle irelevantn lnky tkajc se pechodnch obdob. Po pijet Amsterodamsk smlouvy se spolen obchodn politiky tkaj lnky 131 a 134 Smlouvy o ES. Krom formlnch prav byl v Amsterodamsk smlouv vloen do lnku 133 Smlouvy o ES oddl tkajc se pijmn mezinrodnch zvazk v oblasti dohod o slubch a prvech duevnho vlastnictv. Tato smluvn revize tak poprv formln zapojila do vnj obchodn politiky Evropsk parlament, a to formou konzultace, (i. 133 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Do pijet Amsterodamsk smlouvy byl Evropsk parlament soust vytven novch zvazk Spoleenstv v oblasti zahraninho obchodu pouze na zklad politick dohody." (Nicoll, Salmon 2001: 195) V prbhu vvoje obchodn politiky sledovalo Spoleenstv dva zkladn cle. Na stran jedn to byl rozvoj a prosazen vlastnch obchodnch zjm vi tetm subjektm a na stran druh ochrana ji realizovanch krok. Tich aj. proto rozdluj vnj spolenou obchodn politiku na spolenou obchodn politiku a na spolenou obchodn ochrannou politiku. (Tich aj. 1999: 723) Ob asti vnj obchodn politiky nicmn uvaj stejnch nstroj, ktermi jsou pedevm cla a kvantitativn opaten. Tyto zkladn nstroje odpovdaj skutenosti, e spolen trh byl postaven na celn unii, a tud i spolenm celnm sazebnku. Doplujcmi opatenmi, kter pijm Rada na nvrh Komise, jsou antidumpingov a antisubvenn opaten, ppadn dal kroky proti nedovolenm obchodnm praktikm.100
15. Jednotn trh

427

15.2.3.4. Kategorie obchodnch vztah

EU je obchodn velmoc jak z hlediska dovozu a vvozu zbo, tak i z hlediska investic. Jak naznauje pehled uveden ve schmatu . 14, m EU v souasnosti vytvoenou intenzvn s ekonomickch vztah.
Schma 14: S mezinrodnch dohod EU Dohody o celn unii s Tureckem, Maltou a Kyprem Dohody o volnm obchodu s jednotlivmi leny EFTA Evropsk dohody se zemmi stedn a vchodn Evropy Smlouvy z Lome a preferenn dohody se zemmi Stedozem ada nepreferennch obchodnch a ekonomickch dohod o spoluprci, nap. se zemmi Latinsk Ameriky a Asie Speciln sektorov dohody, napklad s vvozci odv a textilu ze zem tetho svta pro zajitni jejich pstupu na trh Spoleenstv
Zdroj: Nicoll, Salmon 2001: 202.

15.2.3.4.1. Vztahy se zemmi SVE, USA a dalmi

Kategorizaci obchodnch dohod provedenou Nicollem a Salmonem by vak bylo mono doplnit tak o vztahy se zemmi SVE a nstupnickmi stty SSSRtOi a dalmi zemmi, a to pedevm na zklad zvr jednn konference OSN UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development ) z roku 1971, kde Spoleenstv pijalo systm veobecnch preferenc ve vztahu k rozvojovm zemm.1"2 Do rmce obchodnch dohod spad tak mezinrodn obchod podle reimu, jak je uplatovn u doloky nejvych vhod ve vztahu k USA, Japonsku, Kanad, Novmu Zlandu a Austrlii. Prv obchodn vztahy s USA"13 je mon povaovat za spe nadstandardn, nicmn souasn opakovan kontroverzn. Dvodem jsou pedevm spory v rmci GATT,1"4 kter se netkaj jen nejastji zmiovanch zemdlskch produkt.
15.2.3.4.2. Bilaterln dohody

K. pkladm standardn institucionalizace vnj obchodn politiky Spoleenstv pat bilaterln dohody, kter jsou uzavran podle lnku 113 Smlouvy o EHS (jde nap. o smlouvy s Argentinou z roku 1971 a s Uruguaj z roku 1972). Srie tchto dohod, kter vyvrcholily v roce 1978 podpisem bilaterln dohody ES s nou, nicmn byla postupn nahrazena uzavenm novch dohod o spoluprci, kter byly doplnny seznamem konkrtnch obchodnch opaten na obou stranch. Nov uzaven dohody tm pekroily pvodn vhradn obchodn charakter, a jsou proto oznaovny jako

dohody se smenm charakterem". (Nicoll, Salmon 2001: 196)

428
Evropsk unie

15.2.3.4.3. Privilegovan obchodn vztahy

V rmci vnjch obchodnch vztahuje vak nejvt pozornost upena na tzv. privilegovan obchodn vztahy, kter jsou vrazem zahranin-politickch preferenc Spoleenstv. Do tto kategorie

obchodnch vztah pat tzv. dohody z Yaound uzaven v roce 1963 mezi ES a 18 pedevm africkmi stty.105 Privilegovan obchodn vazby s tmito zemmi byly dle rozvjeny v podob souboru dohod Yaound II z roku 1969. V chronologickm podku na ne navazovala tzv. dohoda z Arushy uzaven v roce 1971 s Keou, Tanzani a Ugandou. Po pistoupen Velk Britnie do ES v roce 1973 dolo k posleni bvalch kolonilnch vazeb, a proto byl v roce 1975 stvajc reim dohod pehodnocen a transformovn do srie tzv. dohod z Lome. Dohody z Lom, kter pokraovaly v srii Lome II (1979), Lome III (1984), Lome IV (1989)"1", jsou obecn charakterizovny jako pomoc zemm AKP", tedy Afriky, Karibiku a Pacifiku.107 Dohody z Lome vytvej preferenn reim v konkrtnch skupinch vrobk, kterm je umouje vstup na trh Spoleenstv bez cla, ale souasn tak reguluj pmou finann pomoc tmto zemm,108 kter je organizovan prostednictvm Evropskho rozvojovho fondu (ERF)loy a projekt Evropsk investin banky (E1B). (Lster 1997: 108-169) Vznamnou soust tchto pvodn pouze ekonomickch vazeb je v souasnosti tak draz Spoleenstv na dodrovn lidskch prv a demokratickch princip na stran pjemc rozvojov pomoci. Druhou vznamnou skupinou zem, s n Spoleenstv udruje intenzvn ekonomick vazby postaven na privilegovanm pstupu, jsou stedozemn stty. Vazby Spoleenstv na tento region jsou od sedmdestch let podloeny dohodou se zemmi tzv. skupiny Maghreb (Malta, Alrsko, Maroko a Tunisko) z roku 1976 a dohodou se stty tzv. skupiny Maschrik (Egypt, Jordnsko, Srie a poslze Libanon) z roku 1977. (Lister 1997; 70-107) V ppad Kypru (1972), Malty (1970) a Turecka (1963) byly dokonce uzaveny dohody o pidruen podle lnku 228 Smlouvy o EHS. Od roku 1994 je zkladnm nstrojem podpory tto oblasti program pro pomoc Stedozem MDA, kter je konstruovan obdobn jako program PHARE. sil o liberalizaci obchoduje patrn tak ve vztazch Spoleenstv se zemmi Blzkho vchodu.110
15.2.3.4.4. Vztahy se zemmi Evropskho sdruen volnho obchodu

Jako zcela samostatnou kategorii v rmci vnjch obchodnch vztahuje mon vylenit vazby mezi EHS a EFTA, kter postupn vystily v podpis dohody o EHP. Vztahy mezi Spoleenstvm a organizac EFTA jsou zcela zsadn ovlivnny skutenost, e velk st pvodnch len EFTA se stala postupn leny EHS. Proto byly ji v dsledku vstupu Velk Britnie do Spoleenstv vztahy mezi obma subjekty (resp. mezi ES a leny EFTA, kte nevstoupily do ES) upraveny mluvou o vzjemnch obchodnch vztazch, kter byla podepsna 22. ervence 1972. V prbhu osmdestch let se vak krom tto formy spolu15. Jednotn trh

429

prce zintenzvnia formln rovina kontakt mezi obma organizacemi zahjenm tzv. lucemburskho procesu, kter je pojmenovn po Lucembursk deklaraci stt EHS a EFTA z 9. dubna 1984. K dalmu zinlenzivovn obchodnch vztah mezi obma subjekty dolo v podob vytvoen spolenho celnho systmu, kter funguje od roku 1988. V tomto smyslu nejvznamnjm krokem v

rozvoji vzjemnch vztah byl podpis dohody o vytvoen EHP 2. kvtna 1992 v Portu. Pro leny EFTA, ktermi jsou po vstupu ostatnch zem do ES/EU v souasnosti Island, Lichtentejnsko, Norsko a vcarsko,111 vytvoen spolen zny volnho obchodu vedle ady vhod mj. znamen, e jsou povinni dodrovat vybran ustanoveni Smlouvy o ES, pedevm zsady nediskriminace, soute a volnho pohybu ty svobod", a e se tak zavzali harmonizovat st sv legislativy s legislativou Spoleenstv. (Tich aj. 1999: 744-746) 15.2.4. Spolen dopravn politika 15.2.4.1. Charakteristika Dopravn politika byla vdy chpna jako nedln soust projektu spolenho trhu,"2 a proto ji ve Smlouv o EHS byly zmnny jej cle a zkladn nstroje. Pestoe spolen doprava pat k nejstarm aktivitm Spoleenstv vbec a spoluprce v tto oblasti probhala ji ped zaloenm ESUO na pd Rady Evropy, zstala tato spolen politika a do osmdestch let tm nerealizovna. 15.2.4.2. Vchodiska a koncepce spolen dopravn politiky
15.2.4.2.1. Vznik spolen dopravn politiky

Jak ji bylo eeno, cl vytvoit spolenou dopravn politiku, je definovn ji ve Smlouv o EHS, konkrtn v jejm lnku 3a, principy a nstroje dopravn politiky jsou oeteny v Hlav IV. Vzhledem k tomu, e je ve smlouv spolen dopravn politika pojmna jako soust spolenho trhu, pedpokldalo se, e bude vytvena ve stejnch etapch jako spolen trh. Znamenalo to tak, e pro prvn dv etapy vytven dopravn politiky bylo pedepsno pro pijmn rozhodnut v Rad jednomysln hlasovn, (i. 75 Smlouvy o EHS) Na konci druh etapy budovn spolenho trhu mla bt zruena veker diskriminace pi doprav na zklad skutenosti, e jej provozovatel mli pvod v odlin zemi. (i. 79 Smlouvy o EHS) Smlouva rovn pedpokldala, e vechna ustanoven dopravn politiky se budou vztahovat pouze na silnin, eleznin a n dopravu a e ppadn rozen jejich platnosti na nmon a leteckou dopravu mus bt potvrzeno jednomyslnm rozhodnutm Rady. (i. 84 Smlouvy o EHS) Inicitorem opaten v oblast dopravn430
Evropsk unie

politiky mla bt Komise, kter ml asistovat poradn vbor sloen z odbornk, je byli jmenovni lenskmi stty. (i. 83 Smlouvy o EHS)
15.2.4.2.2. Stagnace spolen dopravn politiky

Komise pedloila prvn nvrhy na standardizaci kamionov dopravy, regulaci sttnch podpor v tomto sektoru, jeho zdann apod. ji v roce 1962. Rada vak tento dopravn program Komise nepodpoila. Projednvn otzek spolen dopravn politiky bylo nsledn zastaveno po politick krizi Spoleenstv v roce 1965. Cle stanoven ve Smlouv o EHS tak zstaly nejen nesplnny, ale dokonce vtina poloek dopravn agendy nebyla vbec projednvna. Stagnace rozvoje spolen dopravn politiky byla od jist mry zpsobena nutnost doshnout jednomyslnho souhlasu s nvrhy v Rad, ale tak uritmi rozpory v ustanovench Hlavy IV

Smlouvy o EHS. Nicoll se Salmonem v tto souvislosti upozoruj pedevm na fakt, e smlouva sice zakazovala vydvni nrodnch pedpis, kter by znevhodovaly dopravce z jinch lenskch stt, ale souasn tento zkaz podmnila pijetm spolench ustanoven v Rad. Podobn byla ve smlouv deklarovna snaha vytvoit voln trh v oblasti dopravnch slueb a souasn v kontrastu s tmto rozhodnutm v n bylo povoleno poskytovn sttn pomoci ze strany vld lenskch zem s tm, e zde byl zdraznn nutn ohled na zamstnanost a mon dopad liberalizace dopravnho trhu na ivotn rove osob pracujcch v sektoru dopravy. Oba autoi proto dospli k pesvden, e Smlouva o EHS je ve skutenosti dokladem toho, e stty Spoleenstv nemly ambici vytvoit spolenou dopravn politiku. (Nicoll, Salmon2001: 215)
15.2.4.3. Principy a nstroje spolen dopravn politiky 15.2.4.3.1. Rozen zkladnch princip

Vechny tyto skutenosti vedly k tomu, e se v oblasti dopravn politiky od jejho zaloen ve Smlouv o EHS neodehrl a do osmdestch let prakticky dn posun. Tento fakt vedl Evropsk parlament 15. z 1982 k rozhodnut, e pod na Radu alobu k ESD z dvodu neinnosti. aloba Evropskho parlamentu, kter byla skuten k ESD podna 24. ledna 1983, se oprala o zvazek vytvoit spolenou dopravn politiku ve Smlouv o EHS. Spor Evropsk parlament versus Rada (13/83 Sb. SD) nakonec vvoj v oblasti dopravn politiky odblokoval. Podl na rozvoji dopravn politiky mlo tak pijet JEA, kterm bylo zavedeno v Rad rozhodovn kvalifikovanou vtinu. Z hlediska dopravn politiky se pijet JEA pmo dotklo lnku 84 Smlouvy o EHS, je se tkal aplikace pravidel spolen politiky v oblasti dopravy tak na leteckou a nmon dopravu."3 (I. 16 JEA)
15. Jednotn trh

431 15.2.4.3.2. Problematika kabote"

Pozornost vnovan dopravn politice po pijet JEA, kter jet vraznji propojil agendu dopravn politiky s otzkou volnho pohybu zbo, slueb, osob a kapitlu, pomohla vyeit nejvznamnj problm tto oblasti, kterm bylo omezen dopravnch slueb na vnitrosttn dopravce, tzv. kabot. V tto otzce lo pedevm o stanoven podmnek, za nich by byly do sektoru dopravnch slueb piputni dopravci sdlc mimo zem konkrtn lensk zem. Rada nebyla schopn v tto zleitosti dospt k dohod, co mlo za nsledek, e tato politicky citliv oblast byla oetena pouze bilaterlnmi dohodami a kvtami. Zleitost kabote byla vyeena a v roce 1992, kdy byl tento bilaterln" systm zruen a Rada pijala nazen, e pepravci se sdlem v lensk zemi Spoleenstv a s odpovdajc licenc mohou poskytovat sv sluby bez omezen v rmci celho spolenho trhu. (Tich aj. 1999: 606) Rozhodnut se ovsem vztahovalo jen na nkladn dopravu, kabot tkajc se pepravy osob byla eena a roku 1997."4 (Nicoll, Salmon 2001: 217)
15.2.4.3.3. Projekt transevropskch st

V souasnosti je spolen dopravn politika znm pedevm dky projektu transevropskch st (TENs, Trans-European Networks),"5 kter byl vytvoen na zasedni Evropsk rady ve trasburku konanm 8.-9. prosince 1989. V primrnm prvu byl projekt TENs oeten v Hlav XII Smlouvy o EU116 a poslze byl na zasedn Evropsk rady v Kodani, kter se konalo ve dnech 10.-11. prosince 1993, oznaen za prioritu Spoleenstv. TENs v sob zahrnuje celou adu aktivit a konkrtnch stavebnch projekt (i projektu ukazuje vet konkrtnch pklad ve schmatu . 15).
15.2.4.3.4. prava pravidel financovn

Amsterodamsk smlouva tuto koncepci dopravn politiky v zsad potvrdila. Vznam smluvn revize pro oblast dopravy spoval proto pedevm v upesnn zsad financovn, kter bylo do tto doby postaveno na spoluprci lenskch zem a EU. V Amsterodamsk smlouv bylo vslovn uvedeno, jakmi zpsoby se EU se me podlet na projektech lenskch stt. Pokud sejedn o projekty, kter odpovdaj hlavnm clm spolen dopravn politiky, me na nich EU participovat formou studi o jejich proveditelnosti, ruenm za pjky a pspvky ke snen rok. (i. 155 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
15.2.4.3.5. Bl kniha o evropsk dopravn politice

Skutenost, e Spoleenstv m v souasnosti zjem na rozvoji spolen dopravn politiky, dokld vypracovn bl knihy Komise s nzvem Evropsk dopravn politika pro rok 2010: as rozhodovni. Obsahem tohoto dokumentu z 32. z 2001 je vce ne 60 nvrh rznch opaten, pedevm z oblasti432
Evropsk unie Schma 15: Transevropsk dopravn projekty - pklady

Vysokorychlostn vlakov spojeni PBKAL zahrnuje Pa-Brusel-Ko-ln-Amsterdam-Londn.

Pedpokld se, e do roku 2010 bude na trasch spojujcch Brusel s Pa a Londnem masivn koncentrace cestujcch, z kterch velk st bude zanat, resp. konit svoji cestu v Nmecku nebo Nizozem. Hlavnm efektem tohoto projektu je zvit rychlost spojen. Vchodn vysokorychlostn vlakov spojen bude spojovat Pa s Nmeckem pes Mety a trasburk s pokraovnm do Karlsruhe. Dojde ke zrychlen dopravy mezi Francii, jinm Nmeckem a zemmi stedn a vchodn Evropy. Vysokorychlostn vlakov/kombinovan dopravn spojen Berlin-Verona je dleit pro obchod mezi severskmi zemmi, zemmi Beneluxu, Nmeckem, Itli, zvlt kdy polovina nmeckho exportu po eleznici smuje do Itlie. Tento projekt bude mt pozitivn vliv na pepravu v Evrop, i mimo trasy Nmecko-Itlie, a pispje k zven konkurenceschopnosti evropskho prmyslu jako celku. BETUWE je kombinovan dopravn/konvenn eleznin spojen pro dopravu zbo, kter bude spojovat pstav v Rotterdamu s prmyslovm regionem Porn/Por. Zkladnu pro dopravu budou tvoit nejen zem, kterch se to pmo dotk (Nmecko a Nizozem), ale i Rakousko a Itlie, kter maj rovn zjem na spojen s nejvtm evropskm pstavem. eck dlnin projekt se tk rozshl sti zem od pstav v Stedozemnm moi a po hranici s Bulharskem a Tureckem, zjednodu spojen lodn i silnin dopravy se zemmi jihovchodn Evropy.

 Letitn projekt Malpensa bude mt pozitivn dopad nejen pro severn Itlii, ale i pro pohyb zbo a osob obecn mezi Spoleenstvm a svtem. Projekt Oresund spov v silninm a elezninm spojen Dnska a vdska, kter odstran potebu pro trajektovou pepravu a zrychl pepravu. Projekt Severskho trojhelnku se skld ze silninch a elezninch spojen mezi temi severskmi hlavnmi msty a vybudovn pstavn a letitn infrastruktury. Spojen budou souviset s projektem Oresund. Projekt se tk nejen t severskch stt a Dnska, ale je dleit i pro vztahy s Pobaltm a Ruskem.
Zdroj: The Financing of Trans-Huropcan Transport Networks 1997. URL: <http://www.curoparl.cu.im/workingpapcrs/tran/c4/fulltcxtcr.htm>

15. Jednotn trh

433

bezpenosti dopravy, prv cestujcch za nhradu kody, zvyovn kvality dopravnch slueb atd. 15.2.5. Politika ivotnho prosted 15.2.5.1. Charakteristika Politika ivotnho prosted"7 pat z formlnho hlediska k nejmladm aktivitm Spoleenstv, protoe poprv byla v primrnm prvu zmnna a v JEA. Spoleenstv se nicmn problematikou ivotnho prosted zaalo zabvat jet ped pijetm tto veobecn revize smluv.118 Podle britskho ekonoma Dennise Swanna jsou dva hlavn dvody, pro" Komise sledovala problematiku ivotnho prosted, akoliv tato oblast nebyla pmo zmnna v zakldajcch smlouvch. Prvnm byla skutenost, e problematika kvality ivotnho prosted je soust komplexnj otzky ivotn rovn oban, kterou se Spoleenstv zavzalo zvyovat v lncch 2 a 3 Smlouvy o EHS. Druhm dvodem byl komplexn charakter spolenho trhu. Otzky ivotnho prosted toti byly asto pmo svzny s eenm agendy volnho pohybu zbo a slueb. Jako pklad Swann uvd situaci z oblasti automobilovho prmyslu, kde s volnm pohybem automobil, ve smyslu jejich prodeje na spolenm trhu, mus bt eena tak otzka jejich emis. Odlin parametry emis jednotlivch vrobc by toti mohly psobit jako pekka zamlenmu volnmu pohybu, protoe by narely na podmnky stanoven v jednotlivch zemch.119 (Swann 1996: 53-54) Dalm akcelertorem potk politiky ivotnho prosted v rmci Spoleenstv se stala tak celosvtov diskuse o tto problematice, je vyvrcholila 5.-16. ervna 1972 konferenc OSN ve Stockholmu. V nvaznosti na tuto udlost Evropsk rada na summitu v Pai, kter se konal 19.-20. jna 1972, deklarovala svj zjem na een ochrany ivotniho prosted a vyzvala Komisi k pprav konkrtnch opaten.120 Podle americkho politologa Johna McCormicka lze veker faktory, kter vedly k rozvoji politiky pe o ivotn prosted, utdit do ty skupin. (1.) Jednoznanm impulsem byl vvoj spolen zemdlsk politiky, kter byla zamena na intenzvn vrobu a nerespektovala dostaten poadavky na kvalitu potravin a stejn tak ani poadavky na ekologick vyuvn prodn zdroj. (2.) Dalm z impuls k rozvoji pe o ivotn prosted v rmci Spoleenstv bylo podle McCormicka postupn odstrann vnitnch hranic mezi lenskmi stty, kter s sebou pineslo vt objem dopravy a

turistickho ruchu. Pirozenm dsledkem oteven hranic proto bylo tak zahjen diskuse o ochran prodnch zdroj a kulturnho ddictv v jednotlivch zemch. (3.) Svj podl sehrl tak postupn nrst stedn sociln tdy, co znamenalo vt konzum spotebnho zbo a energie, vt produkci odpadu, vy objem automobilov434
Evropsk unie

dopravy, a tm i zven tlaku na een souvisejcch otzek. (4.) Konen poslednm obecnm faktorem byl aspekt regionln spoluprce, kter umonil, aby se eenm otzek ivotnho prostedn zabvalo vce aktr souasn, a tm se eliminoval ppadn odpor jednotlivch zem. Regionln spoluprce, kter znamenala navzn transnacionlnch vztah mezi zemmi, omezila vznik situac, kdy een ekologickch otzek zstv limitovno vl jednotlivch politickch reprezentac. (McCormick 2001: 3-4)
15.2.5.2. Vchodiska, principy a nstroje politiky ivotnho prosted 15.2.5.2.1. Evropsk akn program

Spoleenstv zahjilo svou faktickou aktivitu v tto oblasti formou clench aknch program, kter byly koordinovny Komis.121 Prvn z nich, tzv. Evropsk akn program, byl rozloen na roky 19731976 a jeho clem bylo snit emise vozidel, zmrnit agrrn a prmyslov zneitn takovmi opatenmi, jako je nap. kontrola kvality nch vod, spoteby energie, sledovn rovn hluku, kontaminace atd. Ji v prbhu tto poten fze byly Komis stanoveny t zkladn principy v pci o ivotni prostedn v rmci ES. Jednalo se o (1.) princip prevence, (2.) o princip npravy kody pmo u zdroje a (3.) o princip zaveden poplatk za neplnn ekologickch parametr nebo pmo za zneitn.
15.2.5.2.2. Druh a tet akn program Komise

Komise pokraovala ve svch aktivitch v oblasti politiky ivotnho prosted formou pedkldn aknch program tak v nsledujcch letech. V rozmez let 1977-1981 probhal akn program zamen na kvalitu vody a vzduchu s doprovodnm programem na ochranu ptactva a pravidla manipulace s chemickm odpadem.122 Hlavnm clem dalho programu, kter byl realizovn v letech 1982-1987, bylo zalenn politiky ivotnho prosted do procesu pijmn sekundrn legislativy, co ve svm dsledku pedznamenalo ukotven tto oblasti tak do pipravovan revize smluv v podob JEA. V JEA byla problematika ivotnho prosted zmnna v samostatnm pod-oddle VI tak, e text JEA vloil do Smlouvy o EHS samostatnou Hlavu VII zamenou pmo na ivotn prosted. Akoliv je vlenn samostatnho oddlu do smlouvy pomrn vznamnm zsahem, nebyla pe o ivotn prosted ve smlouv kategorizovna jako samostatn politika, ale pouze jako innost. Jako zkladn cle tto innosti" bylo stanoveno udrovat, ochraovat a zdokonalovat kvalitu ivotnho prosted; pispvat k ochran lidskho zdrav; zajiovat uvliv a racionln vyuvn prodnch zdroj". (I. 25 JEA)
15. Jednotn trh

435 15.2.5.2.3. innost Spoleenstv podle Jednotnho evropskho aktu

V JEA Spoleenstv potvrdilo ti zkladn principy politiky ivotnho prosted formulovan na potku sedmdestch let v podob prevence, npravy u zdroje a zpoplatnn poruen zsad pe o ivotn prosted.123 Dle JEA obsahoval ustanoven, v nm se kompetence - a tm i odpovdnost za pci o ivotn prosted - dl mezi lensk stty a Spoleenstv, piem nadnrodn struktury jsou odpovdny pouze za dosaen takovch cl, kterch ...me bt dosaeno lpe na rovni Spoleenstv ne na rovni jednotlivch lenskch stt", (i. 25 JEA) Krom skutenosti, e dleitost problematiky ivotnho prosted byla v JEA oslabena jejm zaazenm mezi innosti" a nikoliv mezi politiky", bylo plnni politickch cl v lto oblasti komplikovno tak stanovenm mechanismem hlasovn. Pro schvlen nvrh, kter se tkaly pe o ivotn prosted, bylo zapoteb doshnout v Rad jednomyslnho souhlasu. Evropskmu parlamentu byla v tchto zleitostech svena pouze konzultan funkce (stejn lak byl konzultovn Hospodsk a sociln vbor), a tud zde nebyla aplikovna nov zaveden spolupracujc procedura. JEA vak souasn umooval lenskm sttm zavst psnj ochrann opaten za pedpokladu, e by byla sluiteln s textem smlouvy. (i. 25 JEA) Toto ustanoven do znan mry zmrovalo dsledky problematickho nastaven problematiky ivotnho prosted v JEA, protoe stty nebyly omezovny v pi o ivotn prosted nutnosti doshnout na rovni Spoleenstv plnho konsensu.
15.2.5.2.4. tvrt akn program a ustaven politiky ivotnho prosted" ve Smlouv o EU

V nvaznosti na pijeti JEA byl v letech 1987-1992 zahjen dal ptilet akn program, kter byl tentokrt zamen na sledovn souladu technologi a vrobnch postup s poadavky na pi o ivotn prosted. sil o sladn poadavk na rozvoj prmyslov vroby s p o ivotn prosted se poslze promtlo tak do textu Smlouvy o EU. Tato prava primrnho prva redefinovala koly Spoleenstv v oblasti ivotn prosted novou formulac, e Spoleenstv m za kol ... podporovat harmonick a vyven rozvoj hospodskch innosti ve Spoleenstv, trval a neinflan hospodsk rst respektujc ivotn prosted..." (i. 2 Smlouvy o ES) Pedevm vak Smlouva o EU odstranila druhoad zaazen problematiky ivotnho prosted, protoe v lnku 130 Smlouvy o EHS nahradila vraz innost" Spoleenstv oznaenm politika ivotnho prosted. V textu Smlouvy o EU se lensk stty tak pihlsily k podpoe opaten na mezinrodn rovni, elcch regionlnmu a celosvtovmu problmu ivotnho prosted", (i. 130r Smlouvy o ES) Vznamn bylo rovn ustanoven, kter poadovalo, aby se politika ivotnho

prosted stala soust uskuteovn jinch politik Spoleenstv.124 (i. 130r Smlouvy o ES)

436
Evropsk unie

Pravdpodobn nejvt vznam pro rozvoj politiky ivotnho prosted ovem mly zmny v rozhodovacm procesu. Dosavadn zapojen Evropskho parlamentu v rmci konzultanho postupu bylo nahrazeno zavedenm procedury spoluprce. Souasn bylo ve Smlouv o EU stanoveno, e k pijet legislativnch nvrh v Rad bude nadle dostaovat kvalifikovan vtina. 12' Poadavek na dosaen jednomyslnosti pi hlasovn v Rad zstal zachovn pouze v otzkch pepis fiskln povahy, u rozhodnut tkajcch se zemnho plnovn, u rozhodnut o vyuvn pdy a v zleitostech ovlivujcch charakter energetickch zdroj jednotlivch lenskch zem.126 (i. 130s Smlouvy o ES)
15.2.5.2.5. Pt akn program a pravy politiky

Na pijet Smlouvy o EU navzal prozatm posledn realizovan akn program Komise z let 19932000, jeho hlavn npln bylo stanoven koncepce udritelnho rozvoje". Tento pt akn program pedpokldal aplikaci horizontlnho pstupu na een problematiky pe o ivotn prosted, kter spoval v zamen na zdroje zneitn nap spektrem vech realizovanch politik. Tento pstup vychzejc z premisy, e se aplikace zsad politiky ivotnho prosted nebude omezovat na hranice dan jednotlivmi sektory, byl potvrzen tak Evropskou radou na jejm summitu ve Vdni 11 .-12. prosince 1998. Zkladn horizontln princip ptho aknho programu Komise se odrazil v revizi primrnho prva proveden v Amsterodamsk smlouv. V lnku 6 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou se proto k, e poadavky na ochranu ivotnho prosted mus bt zapracovny do zsad a provdn politik Spoleenstv s ohledem na podporu trvale udritelnho rozvoje". K nejvznamnjm reformnm krokm tto smluvn revize patila optovn prava rozhodovacho mechanismu. Legislativa z oblasti ivotnho prosted byla piazena pod spolurozhodovac proceduru podle lnku 251 revidovan Smlouvy o ES. To znamen, e Evropsk parlament me ty legislativn nvrhy v oblasti ivotnho prosted, s nimi vtina poslanc nesouhlas, vetovat. Do rozhodovacho procesu byl rovn formou pedkldn stanovisek a konzultac zapojen Vbor region, (i. 175 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V Amsterodamsk smlouv bylo dle posleno prvo lenskch zem ponechat si ze zvanch dvod vlastn vnitrosttn pedpisy k ochran ivotnho prosted oprajc se o nov vdeck poznatky", (i. 95 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V takovm ppad vak lensk stty maj povinnost informovat o nich Komisi.
15.2.5.2.6. est akn program

V roce 2001 byl zahjen v poad est akn program s nzvem ivotn prosted 2010: nae budoucnost, nae volba". Jeho hlavnm tmatem je reakce na klimatick zmny, pe o produ, biodiverzitu, pe o zdrav, prodn zdroje
15. Jednotn trh

437

a tak nakldn s odpady. Novinkou mezi ji ustlenmi nstroji tto politiky m bt vraznj spoluprce a komunikace s reprezentanty obchodnch zjm" a spotebiteli, kterm m bt rovn zpstupnno vt mnostv informac.
15.2.5.2.7. Bl kniha o odpovdnosti k ivotnmu prosted

Za dal posun v spolen politice ivotnho prosted je povaovno pijet bl knihy Komise s nzvem Bl kniha o odpovdnosti k ivotnmu prosted z 9. nora 2000. Tento dokument je zamen pedevm na rozvoj jednoho z princip politiky ivotnho prosted, kterm je platba tax za zneisovn ivotnho prosted.127
15.2.5.2.8. Evropsk agentura pro ivotn prosted

Do politiky ivotnho prosted je na evropsk politick rovin zapojena cel ada instituc. Krom klovch orgn EU je to pedevm Evropsk agentura pro ivotn prosted, kter byla zzena nazenm Rady ministr ze 7. kvtna 1990. Tato instituce, je byla na zklad dohody Evropsk rady z 29. jna 1993 umstna do Kodan, m za kol psobit jako informan databanka a spolupracovat s rznmi mezinrodnmi organizacemi. Evropsk agentura pro ivotn prosted podv informace lenskm sttm a tetm zemm, poskytuje technickou, ekonomickou a vdeckou podporu, sleduje pijmanou legislativu a podporuje vzkum.128
15.2.5.2.9. Program LIFE

K nejvznamnjm programm v rmci politiky ivotnho prosted pati program Komise s nzvem LIFE zaloen roku 1991. Zabv se pedevm inspekc zpsob ochrany ivotnho prosted v lenskch sttech a systmem udlovn symbol ekologicky etrnch vrobk, kter maj slouit ke stimulaci jejich spoteby.129
15.2.5.2.10. Vztah nrodnch stt k politice ivotnho prosted

Politika ivotnho prosted je povaovna za jednu z oblast, v nich se pomrn vznamn projevuj odlin postoje lenskch stt. Americk politoloka Alberta Sbragiaov, proto rozdluje lensk zem na vd, tzv. zelen zem -tahouny" (leaders)1 pi pijmn novch standard a zptenick stty - loudaly" (laggards). Typickm rysem politiky ivotnho prosted je proto podle n dynamika tlaku a tahu" (push and pull) obou skupin. (Sbragia 1997: 249) Zelen" stty tla" agendu vped, smrem k pijmn novch opaten ve prospch pe o ivotn prosted. Tmto chovnm thnou" zem, je se vyznauj spe opatrnost pi een tchto otzek a nejsou pipraveny bezprostedn plnit pijman legislativn akty.131 Politika ivotnho prosted je rovn interpretovna jako sektor, kde se vznamn projevuj prvky multidimenzionality rozhodovacho procesu. Ta mj. umouje, aby lensk zem vyuily nadnrodn struktury k realizaci cl, s nimi se438
Evropsk unie

principieln ztotouj.1-12 Souasn evropsk dimenze problmu dovoluje ministrm nrodnch vld pijmout v Rad rozhodnut, kter by mnohdy bylo na nrodn rovni nepijateln, nap. proto, e na rozhodovac proces maj vliv vybran zjmov skupiny. (Sbragia 1997: 247)

15.2.6. Energetick politika 15.2.6.1. Charakteristika S spolenou politikou ivotnho prosted v ad ohled souvis energetick politika, kter zahrnuje opaten a plny k zen energetick produkce, zsobovn energi a k regulaci spoteby energie. Energetick politika m v rmci jinch spolench politik z historickho hlediska specifick postaven, protoe byla klovou oblast, kolem n se zaala vytvet evropsk spoleenstv. Vdy oblast energetiky byla spravovna dvma samostatnmi spoleenstvmi -ESUO(odroku 1951) aEURATOM (od roku 1957), kter byla zzena k supra-nacionlni sprv tehdy nejdleitjho energetickho zdroje (uhl) a k rozvoji z tehdejho hlediska nejperspektivnj jadern energie. Nap. podle nmeckho politologa E. Hckela bylo pinejmenm z institucionlnho hlediska Spoleenstv ve svch potcch spoleenstvm energetiky" (Energiegemeinschaft). (Hckel 1996:44) 15.2.6.2. Vchodiska a principy energetick politiky Energetick politika mla pvodn dva zkladn cle: integran-politick a hos-podsko-energetick, piem v potcch dominoval prvn z nich a hospodsk aspekty cel zleitosti nebyly pi vytven prvnch energetickch" spoleenstv rozhodujc (Hckel 1996: 45^6).
Tabulka 40: Vroba a spoteba energie v ES 1960-1990
Energetick bilance* 1960 (ES-6) Vroba Spot. 1970 (ES-9) Vroba Spot. 1980 (ES-12) Vroba Spot. 1990 (ES-12) Vroba Spot.

209,9 z toho v % Uhl Ropa Zemni plyn Jadern energie 86 5 4 0

310,8 57 37 3 0 3

323,5 70 4 18 4 4

816,3 30 61 7 1 1

478.7 41 19 27 9 4

1032,9 23 55 17 4 1

571,2 27 20 23 27 3

1104,6 21 45 19 14 1

Vodn energie ad. 5

* v milionech tun ropnch jednotek Zdroj: Hckel 1996:46.

15. Jednotn trh

439 15.2.6.2.1. Smluvn vymezen

Z ve zmnnch dvod ve Smlouv o EHS samostatn pas o energetick politice chyb. K zalenni energetick politiky do textu Smlouvy o EHS nedolo a do pijet Smlouvy o EU navzdory zajitn, e energetick sobstanost Spoleenstv je klov pro rozvoj spolenho trhu.133 Podobn byla situace v produkci a dovozu ropy, kter jako dleit energetick zbo zstala pod kontrolou lenskch zemi.134 Smlouvou o EU se energetika stala pouze sousti lnku 130s Smlouvy o ES, 135 akoliv Komise usilovala pmo o zalenn lnk, kter by eily stabilitu trhu s energi, kontinuitu dodvek a definovni opaten v ppad krize energetickch odvtv. (Nicoll, Salmon 2001: 307) Po novelizaci Smlouvy o EHS Smlouvou o EU mohla Rada -- na zklade hlasovn, pi nm bylo nutno doshnout jednomyslnosti, a po konzultaci s Evropskm parlamentem a Hospodskm a

socilnm vborem - pijmat ...opaten vznamn ovlivujc volbu lenskho sttu mezi rznmi energetickmi zdroji a zkladn skladbu jeho zsobovn energi", (i. 130s Smlouvy o ES) Toto ustanoven zstalo zachovno tak v textu Amsterodamsk smlouvy.I3>
15.2.6.2.2. Piny slab koordinace energetick politiky

Pi posuzovn energetick politiky EU a zvaovn toho, pro se tato v potcch dominantn integran oblast nestala pozdji vznamnj soust supra-nacionlnho projektuje nutno si uvdomit zvlt dv skutenosti. Pedevm je to vznamn promna struktury vyuvn energetickch zdroj (jak ukazuje tabulka . 40), kter dramaticky zmnila vznam uhl jako tradinho energetickho zdroje, kter ml v zatcch evropsk integrace rozhodujc postaveni. Druhm, souvisejcm a zejm jet vznamnjm faktorem je struktura aktr, kte se v rmci energetick politiky pohybuj. Jde pedevm o producenty energie, obchodnky s energi a velkospotebitele energie (ocelsk, metalurgick a chemick prmysl, podnikatel v oblasti dopravy apod.), stle vraznj roli hraj tak skupiny zabvajc se ochranou ivotnho prosted. Jak upozoruje E. Hckef, mnoho z tchto aktr m transnacionlni charakter a rozhodovac procesy v rmci energetick politiky sahaj od lokln a po celosvtovou politickou rovinu. Proto ...evropsk energetick politika zahrnuje jen jednu st tto oblasti rozhodovn a ES/EU je jen jednm aktrem vedle mnoha jinch". (Hckel 1996: 44) Energetick politika tedy, akoliv bylo jej eeni jednm z prvoadch kol lenskch stt na zatku padestch let, zstala v rmci EHS pouze v rovin

spoluprce.

440
Evropsk unie

15.2.7. Regionln politika a strukturln fondy 15.2.7.1. Charakteristika Pro lensk zem je ji od zaloen prvnho spoleenstv charakteristick ekonomick heterogenita, kter se projevuje nejenom pi srovnn nrodnch stt, ale tak pi komparaci jejich vnitnch jednotek, tedy na rovni jednotlivch zemnch celk a st.'" K vytvoeni spolen regionln politiky (politiky koheze nebo politiky soudrnosti) jako nstroje na zmrnn tchto nerovnost prostednictvm finann pomoci nicmn dochzelo postupn, v zvislosti na jednotlivch stdich budovn spolenho trhu. Za obdob vzniku regionln politiky jsou povaovna sedmdest lta, pro n bylo z hlediska Spoleenstv charakteristick odblokovn politick krize, a tedy i stanoven novch integranch priorit, nap. v podob plnu hospodsk a mnov unie. V tomto obdob byl tak ze strany Komise proveden zkladn monitoring poteb

evropskch region, byly stanoveny vchoz cle regionln politiky a byl zaloen nejdleitj nstroj spolen regionln politiky Evropsk fond pro regionln rozvoj (ERDF, European Regional and Development Fund).l}i< 15.2.7.1.1. Vliv spolenho trhu naformulovn regionln politiky Je do znan mry sporn, zda rozhodujcm impulsem k ustaven spolen regionln politiky byl sm projekt spolenho trhu, nebo zda byla hlavnm podntem a snaha o zmrnn hospodskch rozdl mezi lenskmi zemmi ped zahjenm projektu spolen mny. (George 1996: 229) Z chronologickho hlediska je vytvoen evropsk regionln politiky spojeno s clem vybudovat spolen trh. Provzanost problematiky hospodsk koheze a spolenho trhuje toti dna ji samotnm principem volnho pohybu ty svobod". Voln pohyb kapitlu umouje pesun investic, a tm i firem z oblast s vysokmi nklady na pracovn slu do oblast s nimi nklady. Voln pohyb pracovnch sil pedpokld pohyb zamstnanc do oblast s dostatenou nabdkou pracovnch pleitost a/nebo s lepm ohodnocenm. Proti tomuto teoretickmu pedpokladu o volnm pohybu kapitlu a pracovn sly vak v realit psob cel ada faktor. Pat sem napklad nzk mobilita pracovn sly v rmci spolenho trhu, kter je dsledkem jazykovch a kulturnch odlinost lenskch zem, a nap. tak ni rove vzdln prv v mn rozvinutch oblastech. (Marks 1992; 195) Proti plynulmu pesunu kapitlu do oblast s nimi nklady na pracovn slu naopak psob fakt, e firmy vol radji oblasti s nezbytnou infrastrukturou a nikoliv zaostal regiony. V ppad skutenho zjmu o rapidn snen nklad na pracovn slu, je bude souasn znamenat hor infrastrukturu, a tm i omezen monost flexibiln reagovat v rmci obchodnch vztah a omezen pstup k dopravnm stm, firmy asto
15. Jednotn trh

441

upednostuj monost exportu svch vrobnch kapacit mimo hranice spolenho trhu. (George 1996: 232) Tyto skutenosti spolen s nktermi demografickmi faktory, nap. se socilnmi a politickmi nsledky vylidnn", nebo naopak peplnn" uritch region (Marks 1992: 195), jsou dvodem, pro psoben spolenho trhu nen samo o sob schopno zajistit vyrovnan hospodsk rst na celm zem spolenho trhu vetn nap. geograficky specifickch oblast. Zmrovn hospodskch a socilnch rozdlnost je tak podle mnohch politik nutn realizovat pomoc dalch aktivit, kter jsou uskuteovny v rmci tzv. regionln politiky. Paradoxn, jak upozoruje David Allen, tm dochz k zavdn opaten psobcch proti principm voln soute. (Allen 1997: 211)
15.2.7.1.2. Vliv vytvoen hospodsk a mnov unie

Podntem k rozvoji spolen regionln politiky nicmn nebylo pouze samotn vytven spolenho trhu, ale pedevm jeho nstavba, kterou se stal projekt spolen mny. Akoliv se HMU realizovala a v devadestch letech, psobil faktor pipravovan mnov integrace jako vznamn akcelertor a impuls rozvoje regionln politiky. Prvn projekt spolen mny byl ve Spoleenstv schvlen ji v roce 1970, prv v obdob zrodu regionln politiky. Vazba mezi regionln politikou a vytvoenm

HMU je dna pedpokldanm omezenm monost lenskch stt vyuvat celou klu makroekonomickch nstroj k regulaci hospodskho rstu. Stty toti po zaveden spolen mny nemohou nezvisle rozhodovat o inflaci, sttnm zadluen a dalch polokch, co tak znamen snen jejich monosti intervenovat ve prospch zaostalch region, ppadn celkovho hospodskho ozdravn. Regionln politika v tomto ppad nahrazuje sttn intervenci a regulaci pmou asistenc a pomoc ze strany Spoleenstv.
15.2.7.1.3. Diskuse o forced spillover"

Vzjemn propojen mezi projektem spolenho trhu a regionln politikou, ppadn mezi zavedenm spolen mny a poslenm nstroj koheze, je dvodem, pro bv regionln politika povaovna za ukzkov pklad uplatnn neofunkcionalistick metody spillover. Napklad podle britskho politologa S. Georgea je regionln politika typickm pkladem efektu pelvn", kdy k dokonen a nsledn prohlouben projektu spolenho trhuje nezbytn pesunout pozornost na dal aktivity - mezi ne pat prv regionln politika. Vytvoenm novch nstroj redistribuce v rmci regionln politiky je potom dajn stimulovn ekonomick rst, stabilizovn spolen trh, a tm i uvolnn potencil k dal integraci. (George 1996: 241-242) V kontrastu s tmto Georgeovm pedpokladem vak zavd americk politolog Gary Marks termn

vynucen pelvn" (forced spillover). Marks tm

442
Evropsk unie

upozoruje na fakt, e regionln politika se vyvjela pod znanm politickm tlakem a po celou dobu nevykazovala znmky samovolnho pelvn" integranch oblast. (Marks 1992: 198-199) Hlavn meznky regionln politiky, jako napklad naven finannch prostedk urench ke zmrnn hospodskch rozdl, nebo uren priorit a princip jejich rozdlovn, byly toti formulovny na zklad pesn stanovench poadavk lenskch stt. V mnoha ppadech dokonce byly poadavky nkterch zem podmnkou jejich souhlasu s konkrtnmi rozhodnutmi ve Spoleenstv. 139 Tuto situaci lze nicmn interpretovat i tm zpsobem, e akoli pi pijmn rozhodnut ohledn regionln politiky stty jednaj v rmci konkrtn strategie, znamen konen prosazen jejich poadavku akceleraci vvoje celho spolenho trhu. Podmnka konkrtn zem vedouc ke stabilizaci dan oblasti pispv k rozvoji spolenho trhu, a tm snad pedstavuje pnos pro vechny aktry integranho procesu. Spor o nhradu principu spillover termnem vynucen pelvn" nemn nic na skutenosti, e regionln politika vykazuje nkter znmky neofunkcionalis-tick teorie. Jedn se pedevm o udrovn a podporovn st, kter se vytvej skrze stty, nap regionlnmi a loklnmi rovnmi.140 (Marks 1992: 222)

15.2.7.1.4. Regionln politika jako realizace kompenzanch plateb" Dleitou soust interpretace pin a vsledk vzniku regionln politiky a pedevm jejho rozvoje v osmdestch a devadestch letech, kdy dolo k vznamnmu naven finannch prostedk urench na dosaen hospodsk soudrnosti, je faktor kompenzace. Vznik, ale i vvoj regionln politiky, je vnmn jako kompenzace nsledk, respektive konkrtnch dopad spolenho trhu na ekonomicky slab regiony a zem. Kohezni programy jsou faktickou vmnou za souhlas uritch zem s dalm integranm postupem, a tud i s pedpokldanmi, by doasnmi ekonomickmi dopady. Obecn se toti vychz z pedpokladu, e ekonomick liberalizace ve spolenm trhu m vt dopad na ekonomicky slab stty a regiony, kter nemaj dostatek vlastnch prostedk na zmrnn negativnch dsledk vt konkurence pro obany a firmy. Kompenzan platby" jsou proto hrazeny bohatmi partnery ve spolenm trhu, kte profituj z prohlouben ekonomick integrace spolenho trhu, je je dajn vrazn rizikovj pro chud partnery.141 Uzaven dohody mezi lenskmi stty o poskytnut kompenzanch plateb vmnou za souhlas s dalm prohloubenm integrace je sice mimodn nron, ale ve svm dsledku posiluje podle nkterch autor cel integran postup, protoe se jedn o krok, kter m plnou podporu vech zastnnch subjekt.142 (Marks 1992: 197-198) Pojet regionln politiky jako faktickch kompenzanch plateb" vak nen nap. podle Markse jednoznan. Marks upozoruje pedevm na skutenost, e hospodsk ukazatele nepotvrzuj pepokldan prohlubovn rozdl mezi
15. Jednotn trh

443

chudmi a bohatmi astnky spolenho trhu, ale spe dokldaj jejich zmrovn. Upozoruje nap., e se HDP na hlavu v chudch zem ES v prbhu osmdestch let - tedy v dob, kdy dochzelo k rozvoji regionln politiky -zvyoval rychleji ne HDP jejich bohatch partner. Podobn tomu bylo v ppad zamstnanosti, akoliv prv v tchto zemch rostl poet obyvatel rychleji. (Marks 1992: 194-200) Nejednoznanost a nepesvdivost argumentace o zvanjch dopadech programu spolenho trhu na chud lensk zem pivedla nkter autory k politickmu zdvodnn kompenzanch plateb. Nap. Marks ve sv interpretaci politiky koheze vychz z pedpokladu vt zranitelnosti chudch zem z hlediska doasnch negativnch projev spolenho trhu. Upozoruje, e chud zem nemaj dostaten rezervy ani vyvinut sociln st, kter by jim umonily peklenout obdob doasn hospodsk recese a npor konkurence. Oekvn veejnosti v tchto zemch pitom rostou velice rychle, mimo jin i v dsledku srovnn s partnerskmi zemmi v ES. Velk tlak veejnosti na vldy tchto zem pedstavuje pro zachovn spolenho trhu vt riziko, ne je tomu v hospodsky vysplejch lenskch zemch. Dvodem je skutenost, e politick nsledky hospodsk recese jsou v chudch evropskch zemch dov vt, a jsou navc propojeny s politickou stabilitou, protoe v ppad ES vtina pjemc regionln pomoci pat mezi nov vznikl demokracie. Podle Markse je proto hlavnm dvodem, pro jsou bohat lenov ochotni distribuovat st svho zisku svm

chudm partnerm ve Spoleenstv, pedevm vysok riziko destabilizace celho spolenho trhu a ne primrn pesvden o ekonomick vhodnosti takov politiky.143 (Marks 1992: 2001-204)
15.2.7.2. Vchodiska a koncepce regionln politiky

Vchodiskem regionln politiky je stanoven kategori, v nich se mohou projevovat problmy zpsoben hospodskmi rozdly. V ppad regionln politiky se do znan mry proln politickogeografick kategorie lenskch zem a kategorie regionu, protoe st financ je distribuovna pmo lenskm zemm. stednm pojmem politiky soudrnosti nicmn zstv region a jeho problmy.
15.2.7.2.1. Typologie region

Pkladem typologie region me bt pstup Jeffreyho Harropa, kter identifikuje tyi hlavn kategorie region v zemch Spoleenstv. 1. Jako prvn zmiuje nevyvinut perifern regiony, pro n je charakteristick postaven na okraji ES. K pkladm tohoto typu regionu, jeho handicapem" jsou bu vnj uzaven hranice ES, i ppadn jin geografick izolace v rmci spolenho trhu, pat cel teritorium ecka, Irska, panlska a Portugalska. Geografick izolace m v tchto oblastech za nsledek slabji444
Evropsk unie

vyvinutou dopravn infrastrukturu, asto petrvvajc tradin vrobu neschopnou konkurence, technologickou a telekomunikan izolaci, a proto jsou tak jen mlo pitaliv pro zahranin investory. 2. Druhm typem jsou podle Harropa regiony poznamenan prmyslovm padkem. Pkladem tohoto typu regionu je nmeck Porn i Sasko, sti Britnie a Belgie. Vzhledem k tomu, e se asto jedn o padek tebnho prmyslu, ocelstv, ppadn textilnch odvtv, je typickm projevem problm v tchto oblastech strukturln nezamstnanost. 3. Tet typ regionu pedstavuje tzv. centrln region, je se nachz uvnit vtch celk. Tyto regiony zahrnuj asto velk mstsk aglomerace, pro n je typick kumulace kapitlu, vyvinut infrastruktura, vzdlan pracovn sla a rozvinut sektor slueb. V mnoha ppadech jsou tyto oblasti zvhodnny skutenost, e pedstavuj sdla mnoha klovch organizac a vldnch instituc. K hlavnm obtm tchto region, za jejich typickho reprezentanta bv povaovna nap. Pa, pat een socilnch dsledk plivu pracovnch sil a koliz vzniklch vysokm objemem dopravy. 4. Konen poslednm typem regionu jsou podle Harropa tzv. technopolis. Jedn se o sdla situovan v oblasti centrlnch region, ppadn profitujc z existence vzkumnch center, univerzit a vdeckch park, kter se zabvaj nejnovjmi telekomunikanmi a prmyslovmi technologiemi. Tyto regiony, jejich reprezentantem je nap. oblast kolem francouzskho Grenoble nebo jih Velk Britnie, se vyznauj skvlou infrastrukturou a pmm napojenm na lokln prmyslov potencil. (Harrop 1996:
15.2.7.2.2. Klasifikace region podle Komise

Pokud chceme identifikovat oblasti vyadujc nejnalhavj asistence a finann podporuje mon nap. vyut klasifikace Komise. V rmci spolen regionln politiky Komise postupn vylenila nsledujc typy problematickch region: 1. zaostal regiony - vyznaujc se nedostatkem infrastruktury, malmi pjmy, asto tradin zemdlskou vrobou a mlo kvalifikovanou pracovn silou; 2. regiony poznamenan prmyslovm padkem resp. ovlivnn aktuln reces konkrtnch odvtv; 3. perifern regiony, kter trp geografickou izolac, a tud i patnm pstupem na trhy; 4. pohranin regiony nachzejc se na vnjch hranicch Spoleenstv, ale dve i oblasti na hranicch spolenho trhu, kde byl pohyb zbo poznamenn hraninmi kontrolami a omezenmi; 5. regiony poznamenan urbanistickmi problmy, tedy oblasti vyznaujc se obtemi s negativnmi socilnmi dopady velkch aglomerac (nap. kriminalita) vetn vliv na ivotn prosted; 6. venkovsk regiony, tj.geografick celky, v nich je zemdlsk produkce zvisl na klimatickch podmnkch. (Armstrong 1993: 133-134)
15. Jednotn trh

445 15.2.7.2.3. Metodika srovnvn region

Pro realizaci spolen regionln politiky je nejdleitj stanovit pesnou metodiku, na zklad kter budou sledovny regionln nerovnosti ve Spoleenstv a ureni konkrtn pjemci finann pomoci. Obecn existuj pedevm dv mon kriteria pro srovnn situace v konkrtnch oblastech: porovnn vkonu podle rstu HDP na hlavu a/nebo sledovn rovn nezamstnanosti. Kritrium nezamstnanosti nicmn nen pro ely regionln politiky povaovno za pli vhodn, a to pedevm z dvodu vskytu specifick strukturln nezamstnanosti.144 (Armstrong 1993: 133) Ve Spoleenstv jsou proto rozdly mezi jednotlivmi zemmi a regiony sledovny na zklad rstu HDP na hlavu. Aktuln rozdly z hlediska HDP na rovni lenskch stt jsou ukzny v tabulce . 41.
Tabulka 41: Hrub domc produkt na 1 obyvatele (podle parity kupn sly v USD, 2000)
Belgie Dnsko Finsko Francie* Irsko Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie EU
"Vetn zmoskch departement Zdroj: OFXD. URL; <http://www.occd.org>

26 190 29 061 25 175 24 152 29 174 25 161 47 053 25 885 27 836 18 021 27 001 16 817 20 124 24 843 24 398 24 377

Regionln politika nen nicmn zamena na psoben na rovni lenskch stt, aleje soustedna na regiony. Za podmnku spnho zaclen hlavnch nstroj regionln politiky, tzv. strukturlnch fond, je povaovna pesn lokalizace region. lensk stty ale vykazuj ve velikosti zemn sprvnch celk zsadn odlinosti. Spoleenstv proto v roce 1988 pistoupilo k vytvoen specilnch

statistickch teritorilnch jednotek NUTS (Nomenclature des units

446
Evropsk unie

territoriales pour les statistiques). Pomoci NUTS jsou zjiovny rozdly v hospodskch ukazatelch a tak rozdlovny finann prostedky.145 Zkladn jednotku pro distribuci regionln pomoci v EU tvo rove NUTS 2. Je zvolena tak, aby mohla bt zaclena na kompaktn zemn st, kde je mon pomoc dostaten efektivn zpracovat. Srovnn rozdl v regionech tto kategorie je ilustrovno na pkladech v tabulce . 42.
Tabulka 42: Nejbohat a nejchud regiony EU podle HDP na 1 obyvatele {1999) Nejbohat regiony Vnitn Londn (UK) Brusel-hl. m. (B) Lucembursko (L) Hamburk (D) le de France (F)
- 100 %). Zdroj: Eurostat. URL: <http://curopa.cu.int/comm/curostat/>

HDP/obyv.(%) 242 217 186 183 154

Belgie, 1.

Nejchud regiony Runion (F) Ipeiros (EL) Francouzsk Guyana (F) Extremadura (E) Azorsk ostrovy (P)

HDP/obyv. %) 51 51 51 52 53
ecko, E - panlsko, P - Portugalsko. (KU 15

Legenda: UK - Velk Britnie, B

Lucembursko, D - Nmecko, ' - Francie, EL

15.2.7.2.4. Potky regionln politiky ve Smlouvch o ESUO a EHS Urit nznaky potenciln regionln politiky je mon nalzt jak ve Smlouv o ESUO146, tak i ve Smlouv o EHS. Jedn se nicmn pouze o okrajov zmnky, kter pouze dokldaj souvislost mezi tehdejmi aktivitami Spoleenstv a budoucm rozvojem regionln politiky. Pkladem je lnek 2 Smlouvy o EHS, kde je zmnno sil lenskch zem o dosaen harmonickho rozvoje... vt stability, zvyovn ivotn rovn..." (i. 2 Smlouvy o EHS) Dalm propojenm mezi problematikou spolenho trhu a regionln politikou je ustanoven tkajcch se podpor udlovanch lenskmi stty. V lnku 92 Smlouvy o EHS jsou povoleny takov formy podpory, kter usnaduj hospodsk vvoj oblast, v nich je ivotn rove nenormln nzk, nebo v nich se vyskytuje nezamstnanost". Dal ustanoven o regionln politice se ve Smlouv o EHS nevyskytuj.147

Na zklad tto smlouvy byly nicmn zaloeny fondy, kter se pozdji staly zkladnmi nstroji regionln politiky. Jedn se o Evropsk sociln fond (ESF) definovan lnkem 123 Smlouvy o EHS, z sti Evropsk zemdlsk orientan a zrun fond (EAGGF, European Guarantee and Guidance Fund) zaloen na zklad lnku 40 Smlouvy o EHS a tak o Evropskou investin banku (EIB)I4\ jej prvn zklad je obsaen v lncch 129 a 130 Smlouvy o EHS. Ve Smlouv o EHS bylo explicitn een otzek hospodsk koheze pominuto
15. Jednotn trh

447

z nkolika dvod. Prvnm z nich bylo veobecn pesvden, e smlouva pokld zklady liberalizace obchodu mezi lenskmi zemmi, a e tato liberalizace bude sama o sob dostatenm stimultorem pro rozvoj chudch region. Dalm dvodem byl fakt, e prokazatelnou pomoc a asistenci poteboval v dob zaloeni EHS pouze jeden z italskch region, a to konkrtn italsk oblast Mezzogiorno. Zdlo se, e tento dl ppad me bt vyeen jednak ji zmnnmi fondy zaloenmi na zklad ustanoven Smlouvy o EHS a tak ad hoc clenou pomoc. (Marks 1992: 193194) Konen poslednm dvodem, pro Smlouva o EHS nee problematiku koheze, je fakt, e v tto dob fungovaly ji tak nrodn rozvojov projekty a programy, jejich prostednictvm byla fakticky realizovna regionln politika na nrodn rovni.
15.2.7.2.5. Thomsonova zprva

Komise se zaala problematice hospodsk a sociln soudrnosti vnovat v prbhu edestch let, tedy bezprostedn po realizaci zkladnch smluvnch aktivit, jako bylo dokoneni celn unie a zaloen CAP. Na memorandum Komise o regionln politice z roku 1969 navzala v roce 1971 rezoluce o poskytovn pomoci potebnm oblastem, kter mela prostednictvm konkrtnch podmnek zajistit, aby lensk stty podporovaly pouze oblasti, kter takovou asistenci skuten potebuj. (Harrop 1996: 89) Skuten potek spolen regionln politiky je vsak mon pozorovat a na zatku sedmdestch let, pot, kdy Spoleenstv na summitu v Haagu v roce 1969 stanovilo jako novou prioritu HMU14'' a souasn se rozhodlo rozit o Velkou Britnii, Irsko a Dnsko. Tyto zem pedstavovaly po boku Itlie hlavn zastnce politiky koheze financovan z prostedk Spoleenstv a za jeho asistence. (George 1996: 232) Konkrtnm podntem k vytvoen regionln politiky byla tzv. Thomsonova zprva vypracovan z iniciativy Komise a publikovan 4. kvtna 1973. Thomsonova zprva, pojmenovan po britskm komisai Georgeovi Thomsonovi, v prvn ad upozornila na zvazky Spoleenstv dan lnkem 2 Smlouvy o EHS. Ve zprv bylo zdraznno, e regionln nerovnosti ohrouj dokonen spolenho trhu. Autoi konstatovali, e nkter regiony jsou slab ne jin, a e to znamen snen odbytu vrobk produkovanch v silnjch regionech, co omezuje rozvoj spolenho trhu jako celku. Thomsonova zprva, je byla projednvan Radou ministr na jejm zasedn 14.-15. kvtna 1973, je povaovna za vznamnou pedevm dky zdraznn souvislosti regionlnch rozdl a spn realizace projektu spolen mny. Zprva upozorovala na skutenost, e po zahjen projektu

spolen mny budou lensk zem omezeny v monostech intervenovat ve prospch zaostalch region, a proto v tto oblasti vzroste poteba asistence ze strany Spoleenstv. Zprva proto navrhla koordinaci regionlnch politik jednotlivch lenskch zem a hlavn podpoila vytvoen spolenho regionlnho fondu.448
Evropsk unie

Vytvoen regionlnho fondu urenho ke zmrovn rozdl ve Spoleenstv bylo sice diskutovno ji ped prezentac Thomsonovy zprvy, ale uskutenn takovho kroku mlo pouze malou podporu ze strany lenskch stt. Ve skutenosti regionln fond jednoznan podporovala pouze Itlie, kter vykazovala nejvt regionln hospodsk rozdly, a tud pedpokldala erpn nejvtch prostedk. Proti zzen fondu stla Francie, je by byla jeho istm pispvatelem, a Nmecko, kter bylo zneklidnno ji stvajc v nklad na spolenou zemdlskou politiku a usilovalo o snen plateb do spolenho rozpotu. (George 1996: 231) Situace se nicmn zmnila s pipravovanm vstupem Velk Britnie, Irska a Dnska, protoe tyto zem se pidaly na stranu Itlie a staly se sousti tzv. kohezn koalice. Velk Britnie mla v tomto ohledu jet snahu vyut regionlnho fondu k nvratu sti plnovanch vysokch pspvk Britnie do pokladny ES. 15.2.7.2.6. Vytvoen Evropskho fondu pro regionln rozvoj Koalin tlak na vytvoen regionlnho fondu vyvrcholil na summitu Evropsk rady ve dnech 19.-20. jna 1972, kterho se ji zastnily nov vstupujc zem. Vsledkem summitu bylo zaloen regionlnho fondu ERDF. Nevyeenm problmem vak jet dlouhou dobu zstala otzka, jak velkm objemem financ bude fond disponovat.15" Skutenost, e se nepodailo v tomto konkrtnm bod dospt k dohod, byla dsledkem rozpadu kohezn koalice. V roce 1974 Velk Britnie usilovala o renegociaci zvazk vyplvajcch z lenstv a zvaovala vystoupen z ES. O zprovoznn regionlnho fondu proto ztratila zjem a kohezn" koalici opustila. Francie s Nmeckem se nadle obvaly rstu nklad na rozpoet ES, a proto jedinmi obrnci ERDF zstalo Irsko a Itlie. Tyto zem trvaly na zprovoznn ERDF a v ppad, e nebude dosaeno dohody, hrozily blokovnm jednn na nejvy rovni. Francie, kter v t dob usilovala o institucionalizaci summitu, se proto poslze pidala na jejich stranu. 151 (George 1996:234) Dohoda o financovn ERDF byla uzavena na summitu Evropsk rady v Pai ve dnech 9.-10. prosince 1974 a fond zahjil svou innost ji 1. ledna 1975. Pvodn pedpoklad, e fond bude disponovat 3 mld. EUA152 ale nebyl dodren. lensk stty se toti rozhodly v tletm finannm vhledu do ERDF" vloit pouze 1,3 mld. EUA. Prostedky uren pro regionln politiku nedosahovaly pvodn pedpokldan ve, a proto byl vznam zaloen ERDF hodnocen jako velice omezen. (Allen 1997: 213) Ji v tto dob vak byly stanoveny zkladn principy erpn prostedk ERDF, jejich clem bylo zajistit, aby finance pedstavovaly dodaten zdroje a nenahrazovaly pomoc udlovanou lenskmi stty. erpn prostedk lenskmi stty na konkrtn projekty bylo omezeno kvtami, kter zaruovaly rovnomrn a pedem dohodnut pomr pomoci jednotlivm zemm.

15. Jednotn trh

449

15.2.7.2.7. Prvn reformy Evropskho fondu pro regionln rozvoj ERDF prodlal celou adu reforem, z nich prvn byla provedena v roce 1979. V jejm rmci byl naven objem finannch prostedk urench na distribuci v rmci regionln politiky153, ale pedevm byla vytvoena zvltn st rozpotu fondu ve vi 5 %, kter byla pod kontrolou Komise. Do t doby byly na zklad dohodnutho kle finance rozdlovny lenskm sttm na konkrtn pedloen projekty. Vzhledem k vylenn zvltnho oddlu rozpotu, kter nepodlhal kvtm urenm pro lensk zem, mohla nadle Komise realizovat sv vlastn vcelet programy. Jednalo se napklad o ocelstv, vstavbu lod, podporu oblast s textiln vrobou a podporu hraninm regionm. (Armstrong 1992:137) Roku 1984 proel ERDF dal reformou, kterou nicmn David Allen oznauje-stejn jako reformu z roku 1979-zajen malou a okrajovou. (Allen 1997: 213) Reforma z roku 1984 byla zamena na pravu kvt pro jednotliv lensk zem a na naven prostedk stojcch mimo tyto kvty. Na zklad tto reformy bylo pod sprvu Komise pevedeno celkem 12 % prostedk ERDF, co Komisi umonilo zahjit nkter vt programy. Jednm z nich byly napklad Integrovan programy pro Stedomo, kter byly zapoaty hned v roce 1984 s objemem 6,6 mld. ECU. Zahjen tchto program bylo reakc na eckou dost o poslen regionln politiky ped pipravovanm pijetm panlska a Portugalska do ES. Tyto programy, kter byly zeny pmo Komis, se dotkaly celho zem ecka, sti Itlie a Francie. Krom toho Komise pipravila tak programy, je byly provdny na nrodn rovni a kter byly v souladu s cli regionln politiky definovanmi Spoleenstvm, a tzv. integrovan rozvojov operan programy. Komise pochopiteln poadovala, aby bylo pod jej pmou sprvu vylenno vt mnostv prostedk. Akoliv jej pokus prosadit a 20 % prostedk ERDF na vcelet programy nebyl spn, podailo sej alespo zmnit dosavadn rigidn systm kvt pro jednotliv zem smrem k jejich flexibilnmu rozloen. (Harrop 1996: 96-97) Kvty schvalovan Radou nebyly nadle pevn dny, ale pohybovaly se v rmci uritho rozmez, kdy byla stanovena jen minimln a maximln hranice. Nap. kvta Velk Britnie v roce 1984 mla minimln hranici zanajc na 14,5 % a maximln erpn bylo omezeno 19,3 %. Jinm pkladem me bt panlsko, kter jako kohezn" zem mlo kvtu vt: minimum bylo 24 % a maximum 29 %. (McCormick 1996: 255) Naplnn tohoto rozpt ze strany lenskch stt bylo dno jejich schopnost dostt zvazkm finann pdatnosti.154 Vedle pdatnosti1" patily v tto dob k zkladnm principm erpn prostedk ze strukturlnch fond principy koncentrace, partnerstv a programovn, kter jsou

vysvtleny ne.

450
Evropsk unie

15.2.7.3- Reformy cl a nstroj regionln politiky 15.2.7.3.1. Pijet JEA a smluvn ukotven strukturlnch fond

Pijet JEA bylo pro rozvoj spolen regionln politiky povaovno za pomrn vznamn meznk. Regionln politika se toti poprv objevila v zakldajcch smlouvch v podob samostatnho oddlu, je byl vnovn vhradn ekonomick a sociln soudrnosti. V JEA byl tak kodifikovn pslib, e Spoleenstv se zamuje na zmenovn nerovnomrnost mezi rznmi regiony a zaostalosti region, jim se dostv nejmen podpory", (i. 23 JEA) Poprv jsou ve smlouvch zmnny tzv. strukturln fondy, kam spadaj ji dve zaloen EAGGF, ESF, ERDF.156 Komise byla smlouvou tak povena vypracovnm analzy, kter by vedla ke zven efektivity psoben strukturlnch fond. (i. 23 JEA)
15.2.7.3.2. Reforma z roku 1989

Pot, co vstoupil JEA v platnost (1987), a pedevm jako reakce na rozen ES o Portugalsko a panlsko, byla v roce 1989 zahjena dal reforma regionln politiky. Uskutenn tohoto kroku pedchzelo pijet tzv. prvnho Delorsova balku z roku 1988, kter se soustedil na reformu celkovho finannho rmce Spoleenstv pro roky 1988-1993. Pln mimo jin navrhoval snen prostedk plynoucch do zemdlstv vmnou za naven strukturlnch fond tak, aby v roce 1993 tvoily 25 % rozpotu.157 Tyto zsahy do regionln politiky byly pro Spoleenstv zcela zsadn. Sniovn vdaj na EAGGF v druh polovin osmdestch let nejen e znamenalo pm naven objemu uetench" financ do regionln politiky, ale pedevm posilovalo postaven nadnrodnch orgn, kter zskaly pomoc vtho mnostv financ vce prostoru pro realizaci strukturlnch cl. Komisi a Evropskmu parlamentu pineslo zven finannch prostedk pro strukturln fondy vce prostoru pro vlastn iniciativy, protoe adekvtn s nrstem objemu strukturlnch fond se zvtovaly finann prostedky mimo kvty uren pro lensk stty. Nejvraznji se naven strukturlnch fond projevilo prv na pozici Evropskho parlamentu, kter v rmci rozpotovho zen mohl ovlivovat vt st rozpotu. Zmnami v regionln politice se tak uritm zpsobem oslabil dosavadn princip lenn rozpotu na povinn a nepovinn vdaje.158 Reforma regionln politiky z roku 1989lsg se ale netkala pouze finannch otzek. Jejm clem bylo zajitn spolenho psoben vech strukturlnch fond. Komise proto stanovila konkrtn cle regionln politiky a navrhla rovn rozloen finannch prostedk v rmci tchto cl. Napklad ERDF nadle vyhradil na cl slo 1 a 80 % vech svch prostedk. Tato zmna znamenala, e v rmci jednotlivch cl (jejich seznam je uveden v tabulce . 43), z nich m bezprostedn regionln dopad pouze cl 1, 2 a 5b, psobily vechny strukturln fondy souasn a disponovaly prostedky v celkovm objemu 63 miliard ECU.
15. Jednotn trh

451

Evropsk rada schvlila cle navren Komis na summitu v Bruselu 11 .-13. nora 1988 a dodaten v reakci na negociace pi vstupu severskch zem doplnila dosavadnch pt cl o cl slo 6.
Tabulka 43: Cle regionln politiky ES/EU 1988-1999
Cl Zamen Fondy peerpn finannch prostedk 1 2 3 4 5a 5b 6 Podpora hospodsky zaostalch region (HDP na ESF, ERDF, EAGGF obyvatele nepesahuje 75 % prmru Spoleenstv) Peorientovn region siln postiench padkem ESF, ERDF prmyslu na nov druhy hospodsk innosti Boj proti dlouhodob nezamstnanosti ESF (nezamstnan dle ne 1 rok, star 25 let) Zapojen mladch lid do pracovnho procesu ESF

(nezamstnan mlad 25 let) Modernizace a diverzifikace zemdlsk vroby EAGGF, FIFG* Podpora program na vytven novch pracovnch ESF, ERDF, EAGGF mst v zemdlskm sektoru Udren osdlen arktickch region (hustota osdlen ESF, ERDF, EAGGF 8 obyvatel/km2 a mn)'*

"FIFG vznikl v roce 1993. ** Cl vznikl v souvislosti se tvrtm rozenm v roce 1995. Zdroj: Devon Corporatc Information Services. Structural funds. URL: <http://www.cicvon.gov.uk/dns/cxtfund/strucfnd.htm]>

Na stanoven konkrtnch cl navzalo ureni priorit Komise v rmci jejho vlastnho oddlu finannch prostedk v ERDF, tedy kategorii financ stojcch mimo kvty. Komise Unito krokem podpoila programov plnovn erpn financ a tak souasn signalizovala lenskm sttm jejich monosti, jak zskat dal penze mimo stanoven kvty. (Armstrong 1992: 143) Soubn s navenm prostedk na strukturln fondy byly tak upraveny podmnky jejich erpn. lfil1 Koordintorem regionln politiky se od roku 1989 stalo nov generln editelstv Komise - DG XXI.
15.2.7.3.3. Zaloen iniciativ Spoleenstv

Dleitm vsledkem reformy z roku 1989 bylo zaloen zvltn formy program Komise, tzv. iniciativ. Jednalo se o programy zamen na een zvanch problm spolenho trhu resp. obt region, o nich se pedpokldalo, e452
Evropsk unie

vznikly vlivem spolench politik. Zaloen iniciativ" znamenalo, e Komise nemusela pi realizaci konkrtnch krok sledovat nrodn rozvojov plny a zjmy lenskch zem a mohla pln sledovat vlastni dlouhodob priority. Vet iniciativ zaloench po roce 1989 a po jejich reform v roce 1994 je uveden v tabulce . 44.
Tabulka 44: Iniciativy Spoleenstv 1994-1999 .--------------------- Charakteristika
Nzev INTERREG LEADER pomoc nkterm phraninm oblastem ve Spoleenstv podpora venkovskho rozvoje; oblasti, kter maj status cle 5b

REGIS

pomoc pi rozvjen hlub integrace vzdlench region do Spoleenstv (nap. francouzsk zmosk departmenty, Madeira, Azory a Kanrsk ostrovy) pomoc oblastem postiench uzavrnm uhelnch pnv pomoc oblastem vn postiench tlumem zbrojnho prmyslu pomoc oblastem postiench uzavrnm podnik v ocelskm prmyslu

PECHAR KONVER RESIDER

RETEX URBAN SME EMPLOYMENT ADAPT PESCA PEACE

podpora diverzifikace ekonomickch aktivit v oblastech zvislch na textilnm prmyslu pomoc pi een vnch sociln-ekonomickch problm v mstskch oblastech pomoc malm a stednm podnikm pi pizpsobovn se jednotnmu evropskmu trhu a souti na mezinrodnch trzch podpora rovnosti pleitost a pomoc pi integraci tch, kte stoj na okraji trhu prce (nap. postien osoby a etnick minority) pomoc pi vcviku a vytven pracovnch mst v oblastech zasaench prmyslovmi a technologickmi zmnami pomoc oblastem zvislm na rybskm prmyslu ekonomick a sociln opaten na podporu mrovho procesu a usmen v Severnm Irsku a pohraninch oblastech Irsk republiky

Zdroj:

The

Rcform

of

the

Europcan

Structural

Funds

and

the

Cohcsion

Fund

1998:

12

13.

URL:

<h(lp://www.parliamcnt.uk/commons/lib/rcscarch/rp98/rp98-092.p(if>

15.2.7.3.4. Smlouva o EU a zaloen Fondu solidarity

Ve Smlouv o EU, ale ji tak v JEA, byl zmnn nov hlavn cl Spoleenstv, kterm byla HMU. Stanoven tto priority znamenalo zvlt pro chud lensk zem vznamnou zt, protoe vyadovalo plnn ppravnch konvergennch
15. Jednotn trh

453

kritri.161 Tzv. kohezn zem, tedy ecko, Portugalsko, panlsko a Irsko zdrazovaly, e jsou pi plnn tchto kritri omezeny v monostech intervenovat ve prospch zaostalch region. Poadovaly proto v souvislosti s ppravou HMU dal poslen regionln politiky. Nezbytnost tohoto kroku byla ostatn zmnna tak v Delorsov zprv o HMU z roku 1989. 162 Krom poadavku na vytvoen zvltnho fondu zamenho na srovnn regionlnch rozdl ped zavedenm spolen mny poadovaly kohezn zem dal naven financ urench na hospodskou a sociln soudrnost. Smlouva o EU reflektovala poteby kohezn skupiny zem modifikac lnku 3 Smlouvy o ES, v nm byla nov zdraznna nutnost posilovn hospodsk a sociln soudrnosti'1, (i. 3 Smlouvy o ES) Dle byly upraveny lnky zamen na regionln politiku a byl podepsn prvodn Protokol o ekonomick a sociln soudrnosti. V lnku 130d Smlouvy o ES bya zakotvena vzva k novmu definovn kol, cl a organizanch princip strukturlnch fond, vetn poslen jejich efektivity a spoluprce. Nov pravidla mla bt pijmna na nvrh Komise jednomyslnm hlasovn v Rad, kter probhne po souhlasu Evropskho parlamentu a po konzultaci s Hospodskm a socilnm

vborem a snov zaloenm Vborem region. 163 Ve stejnm lnku bylo uvedeno, e do 31. prosince 1993 bude zaloen Fond solidarity (astji tak tzv. Kohezn fond, ppadn Fond soudrnosti), kter bude poskytovat pspvky na projekty ivotnho prosted a transevropskch st.164 (i. 3 3Od Smlouvy o ES) Psoben novho fondu upesnil tak prvodn protokol o soudrnosti, kter specifikoval, e prostedky fondu jsou ureny zemm s nim HDP na hlavu, ne je 90 % prmru EU, a souasn tm, kdo sleduj cle lnku 104c Smlouvy o ES. l? Prv v tomto lnku byla specifikovna tzv. konvergenn kritria, m bylo fakticky potvrzeno propojen mezi ppravou HMU a transferem prostedk ve prospch chudch zem. Zalenn zvazku vytvoen Fondu solidarity do textu Smlouvy o ES a rovn do obsahu doprovodnho protokoluje nutn chpat jako klov bod mezivldn konference, protoe skupina koheznch zem si jeho zzen stanovila jako podmnku svho souhlasu s harmonogramem HMU. Se zzenm tohoto fondu ale nesouhlasily vechny stty, a proto bylo zzen fondu opateno podmnkou, e erpn z jeho zdroj bude podmnno dodrovnm konvergennch kritri. Podpora z Fondu solidarity tedy nebyla automatick. Druhou pojistkou ze strany nesouhlascch zem byl doasn charakter fondu. Vzhledem k tomu, e platby z Fondu solidarity byly faktickou kompenzac za souhlas s HMU, pedpokldalo se zruen fondu v moment splnn konvergennch kritri a zahjen tetho stdia HMU, kdy ji mla bt konvergence ekonomik dostaten vysok.166 (Fries 1998:217) Zzen fondu provzela vzva k administrativn reform strukturlnch fond, kterou chtli pedevm ist pltci do rozpotu zajistit vt efektivnost454
Evropsk unie

vynaloench finannch prostedk. Pro rozhodovn o iniciativch Komise byla oslabena povinnost finann pdatnosti a byl vytvoen zvltn dic vbor. lensk stty tak zskaly monost urovat konkrtn priority v rmci cle 2 a 5b, co znamenalo poslen vlivu lenskch stt na regionin politiku Spoleenstv. (George 1996: 240) Na reformu fond a princip regionln politiky navzalo naven finannch prostedk, kter bylo ostatn plnovni ji v rmci druhho finannho vhledu v tzv. Delorsov balku II, kter byl pedloen 11.-12. listopadu 1991 v prbhu mezivldn konference.
15.2.7.3.5. Redukce cl a iniciativ v Agend 2000

K pomrn vznamnm zmnm princip regionln politiky dolo v rmci dokumentu Agenda 2000, kter byl navren Komis 15. ervence 1997. Obsahem tohoto dokumentu byl nvrh novho finannho rmce Spoleenstv pro lta 2000-2006, a pedevm cel ada konkrtnch reformnch krok. V prvn ad to byla redukce potu cl regionln politiky. Pvodnch pt a poslze est cl bylo v Agend 2000l7 omezeno na ti zkladn cle. Popis cl s pslunm fondem, kter je uren k jeho naplnn, je uveden tabulce . 45.
Tabulka 45: Cle regionln politiky EU od roku 2000 Cl Zamen
Fondy pro erpn finannch prostedk

Podpora hospodsky zaostalch region na rovni ESF, ERDF, EAGGF, NUTS 2 (HDP na obyvatele nepesahuje 75 % prmru FIFG Spoleenstv) Podpora region na rovni NUTS 3, kter prochzej ESF, ERDF hospodskou a sociln restrukturalizac nezvisle na tom, zda se jedn o prmyslov, zemdlsk, venkovsk, mstsk nebo rybsk oblasti Rozvoj lidskch zdroj prostednictvm podpory zamst- ESF nanosti a modernizace vzdlvacch systm v rmci cel EU s vjimkou region definovanch clem 1

Zdroj: F.uropc's Agenda 2000 1999.

Druhou zmnou souvisejc s pijetm Agendy 2000 bylo zven podlu Komise na volnch finannch prostedcch. Tento krok, kter Komisi umonil realizovat samostatn programy a iniciativy, ovsem doprovzelo rozhodnut summitu Evropsk rady v Berln, je se konal 24.-25. bezna 1999, zsadn snit poet iniciativ vedench Komis, a tm zvit jejich koncentraci na potebn tmata.168 Pvodn poet 13 iniciativ Evropsk rada na nvrh Komise
15. Jednotn trh

455

omezila na ti zkladn, k nim poslze pibyla jet iniciativa zabvajc se urbanistickm rozvojem krizovch oblast. Pehled iniciativ opt s pslunm fondem na erpn prostedk je uveden v tabulce . 46.
Tabulka 46: Iniciativy Spoleenstv po roce 1999 Nzev INTERREG LEADER Charakteristika podporuje podporuje preshranin, nadnrodn aktry Fondy pro erpn finannch prost. a ERDF na EAGGF

regionln spoluprci sociln-ekonomick venkov s clem najt novou strategii pro dal EQUAL URBAN rozvoj oblasti podporuje rozvoj novch metod k odstrann ESF pin nerovnost a diskriminace na trhu prce podporuje msta a mstsk aglomerace, kter ERDF se nachzej v krizi
Zdroj: SCADPlus. URL; <http://curopa-Cu.int/scadplus/lcg/cn/lvb/1600l4.htm>

15.2.7.3.6. Piny reformy strukturlnch fond

Reformu strukturlnch fond je mon hodnotit z cel ady aspekt a stejn tak je i mon uvst adu dvod pro jej realizaci. William Nicoll a Trevor C. Salmon identifikovali celkem ti zkladn impulsy. (1.) Za nejvznamnj povauj otzku funknosti celho systmu regionln politiky. Pvodn zsady sice psobily pozitivn na bilanci HDP, ale nebyly zcela funkn z hlediska zvyovn zamstnanosti a skutenho odstrann regionlnch nerovnost. (2.) Druhm dvodem k reform byl podle Nicolla a Salmona spor, zda nemohou bt jednotliv programy realizovny bez intervence Spoleenstv. Prostedky Spoleenstv by toti mly bt vnovny pouze na projekty a programy, kter nemohou bt uspokojiv realizovny vhradn lenskmi zemmi, a kde je tedy asistence

Komise nezbytn. Regionln politika by nemla nahrazovat stejnou aktivitu na nrodn rovni, ale naopak vytvet ir rmec na odstraovn regionlnch rozdlnost. (3.) Konen jako posledn podnt k reform strukturlnch fond zmiuj Nicoll a Salmon dal rozen EU, kter bude znamenat vstup mn hospodsky vysplch partner, a tud optovn zv nroky na rozpoet strukturlnch fond. (Nicoll, Salmon 2001: 280) Zjem o rozvoj regionln politiky je krom t zmnnch dvod bezesporu motivovn tak budovnm prostoru bez vnitnch hranic. Regionln nerovnosti a jejich nsledky a ji v sociln, nebo hospodsk oblasti toti odstrannm 456
Evropsk unie

vnitnch hranic ztrcej nrodn rozmr a stvaj se otzkou celho Spoleenstv. (Armstrong 1992: 135) Amsterodamsk smlouva v ustanovench o regionln politice pouze zeslila draz, kter je na tuto oblast ve Spoleenstv kladen. Do lnku 158 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou byl vloen text, kter k, e: Spoleenstv usiluje zejmna o sniovn rozdl mezi rovn rozvoje rznch region a zaostalosti nejvce znevhodnnch region nebo ostrov, vetn venkovskch oblast."m Souasn procentuln rozloen celkovho objemu finannch prostedk na zklad cl regionln politiky v roce 2000 ilustruje graf . 8.
Graf 8: Strukturln operace, strukturln a kohezn vdaje, finann mechanismy, jin zemdlsk a regionln operace, doprava a rybolov (rozpoet 2000)
15. Jednotn trh

457

Iniciativy Spoleenstv 5 % Ostatn 1 % Kohezn fond 8 % Jin strukturln projekty 0,4 % Zdroj: The Community budget: The facts in figures 2000: 86. URL: <http://curopa.cu.int/comm/budgct/pdf/infos/vadcmccum2000/cn.pdf>

15.2.7.4. Principy regionlnpolitiky

15.2.7.4.1. Princip koncentrace

Regionln politika je postavena na tyech hlavnch principech, kter Komise definovala ve snaze doshnout elnho a efektivnho vyuvn finannch

prostedk. Prvn zsadou je princip koncentrace, kter znamen, e prostedky vech strukturlnch fond jsou zameny na zkiadn cle (v souasnm finannm obdob 2000-2006 na ve zmnn ti) 170 a doplkov tak na programy tkajc se rybstv.
15.2.7.4.2. Princip programovho plnovn

Druhm principem regionln politiky je programov plnovn. Prosazen tto zsady od roku 1989 je vsledkem dlouhodobho sil Komise zajistit kontinuitu krok ve prospch hospodsk koheze. Snahu o aplikaci principu programovho plnovn lze nalzt ji v opakovanch pokusech Komise doshnout zven objemu prostedk stojcch mimo kvty lenskch zem. Tato postupn rostouc st ERDF umoovala Komisi vnovat pozornost vceletm aktivitm s uritou nvaznost a koncepc, a nikoliv pouze jednorzovm projektm lenskch stt, kter nemohla ovlivovat. Komise prosazovala princip vceletho plnovn mimo jin jako obranu proti situacm, kdy byly z prostedk ERDF hrazeny projekty (infrastruktura, vstavba budov a leteckch terminl), kter by musely bt vldami jednotlivch zem realizovny bez ohledu na program spolenho trhu a principy regionln asistence. Nahrazen jednoletch projekt vceletmi programy Komisi umonilo sledovat cle v dlouhodobjm horizontu, v rozsahu celho spolenho trhu a v irm kontextu. Pkladem me bt koncepn podpora loklnho prmyslu, konzultan sluby, vzkum a vvoj, vzdlvn apod. Marks mimo jin pesun od projekt k programm hodnot jako monost uplatnit strukturln fondy nikoliv pouze jako finann distributory, ale jako faktick politick nstroje. (Marks 1992: 209) Navzdory psoben principu koncentrace a programovho plnovni, kter zvyuj vliv nadnrodnch orgn v regionln politice, nen mon tento sektor oznait za nadnrodn, respektive v pravm slova smyslu za spolenou politiku. Regionln politika je navzdory tmto dosud uvedenm principm pod kontrolou lenskch stt, kter svm jednnm uruj rozloen finannch prostedk ve strukturlnch fondech a pedkldaj konkrtn projekty, rozhoduj i o zamen tchto prostedk. Postaven Komise v podzen pozici vi lenskm sttm (Allen 1997: 209) nen nicmn vemi lenskmi zemmi povaovno za optimln. Penesen pln odpovdnosti za politiku koheze na Komisi je pedevm v zjmu zemi, kter erpaj vtinu prostedk. Proti jsou naopak stty pedstavujc ist pltce do rozpotu Spoleenstv, pro kter by supranacionalizace regionln politiky znamenala ztrtu kontroly nad vydvanmi finannmi prostedky. (George 1996: 239) Nkte autoi pedpokldaj, e pesun regionln politiky mezi nadnrodn politiky spravovan vhradn Komis by pinesl poslen principu koncentrace, protoe pomoc postienm regionm by mohla bt provdna bez ohledu na nrodn zjmy a vhradn s ohledem na spolen trh. Podle britskho ekonoma Harveye Armstronga by k vhodm supranacionalizace patila tak lep koordinace a distribuce pomoci, kterou nyn nen mon doclit dky odlinm mechanismm sttn sprvy a finann politiky jednotlivch zem. (Armstrong 1992: 135-136)458
Evropsk unie

15.2.7.4.3. Princip partnerstv

Tetm zkladnm principem psoben strukturlnch fond v rmci regionln politiky je princip partnerstv. Zmrem Komise je, aby se na formulovn cl a nsledn na procesu implementace jednotlivch program podlel spolu s Komis nejenom lensk stt, ale tak odpovdajc regionln autority. Zsada partnerstv zaveden po roce 1989 byla nsledn upevnna Smlouvou o EU, resp. kodifikac principu subsidiarity -- (aktivita vy autority se pedpokld pouze v ppad, e nen mon een doshnout na ni rovni) a zaloenm Vboru region. Tento poradn orgn byl vytvoen prv z dvod reprezentace nich zemn-sprvnch celk v institucionln soustav EU. Jeho kolem je podlet se na formulovn kol regionln politiky, ovlivovn alokace jejich prostedk a v neposledn ad tak vytvet vazby mezi jednotlivmi regiony, kter spolu mohou poslze pedkldat jednotliv projekty.171 Reln fungovn principu partnerstv v regionln politice je nicmn velmi tk posoudit. Dvodem je fakt, e zemn-sprvn uspodn jednotlivch lenskch zem je velmi rozdln, a z tohoto dvodu se tak li monosti loklnch a regionlnch autorit vstupovat do partnerskch svazk s Komis a vldou. Odlin je situace na jedn stran nap. v Nmecku a Belgii, kde je nsledkem federlnho uspodn pozice region velice siln, a na druh stran v Irsku a ppadn ecku, kde jsou regiony v rmci unitrn struktury ve sv monosti participace vznamn omezeny. Komise nicmn vdy v zvislosti na konkrtnm projektu i programu usiluje o vytvoen vazeb s jednotlivmi rovnmi, tedy nrodn, regionln a lokln. Mnohdy je vak, jak upozoruje Allen, jej sil o mobilizaci vech potenciln zainteresovanch sloek dvodem vzniku urit rivality a soupeen vech zastnnch subjekt.172 (Allen 1997: 230)
15.2.7.4.4. Princip pdatnosi

tvrtm principem regionln politiky je ji zmnn zsada prdatnosti. V zjmu Komise nen vytlaen regionln politiky, kter je realizovna na rovni lenskch stt, ale jej doplnn. Pedpokld se proto, e projekty jsou spolufinancovny lenskmi stty. Proto byly pevn stanoveny horn hranice pro financovn projekt v rmci jednotlivch cl. V souasnosti plat, e v ppad projekt spadajcch pod cl slo I mohou bt ze strukturlnch fond uhrazeny prostedky v maximln vi 75 % celkovch nklad, ve zvltnch ppadech ve vi 85 %. Projekty spadajc pod cl slo 2 a 3, a podobn zvltn projekty tkajc se rybolovu, mohou bt spolufinancovny Spoleenstvm do ve 50 % vech finannch prostedk. Mimo tyto hlavn zsady bylyjet stanoveny zvltn limity pro partikulrn kategorie projekt.
15. Jednotn trh 459

15.2.7.5. Kategorie financovanch program a mechanismus jejich schvalovn 15.2.7.5.1. Nrodn rozvojov plny

Vcelku je mon lenit programy financovan za pomoc strukturlnch fond do dvou zkladnch kategori. Prvn tvo regionln rozvojov projekty, kter jsou pedkldny Komisi lenskmi stty na zklad vlastnch rozvojovch pln. Ppravn fze pedloen projektu v rmci tto kategorie, kter pokrv a 90% vech aktivit financovanch strukturlnmi fondy (Allen 1997: 223), spov ve vytvoen nrodnho rozvojovho plnu lensk zem. Tento krok mohou odpovdajc ministerstva uinit samostatn, nebo ve spoluprci s regionlnmi autoritami; zpsob ppravy zvis na charakteru konkrtnho politickho systmu. Komise se sna o co nejir reflexi poteb region, a proto -jako ji bylo naznaeno - podporuje podl regionlnch a ppadn i loklnch autorit na formulovn rozvojovch priorit jednotlivch zem. Nrodn rozvojov plny obsahuji sociln a ekonomick kontext eenho problmu a souasn navrhnou konkrtn tzv. operan programy, kter jsou v souladu s cli stanovenmi Komis. Tento dokument je podstoupen Komisi, kter na nj do pti msc reaguje vydnm tzv. rmce podpory Spoleenstv. Jeho obsahem je stanovisko Komise k tomu, jakm zpsobem a jakmi fondy bude v konkrtnm ppad nejvhodnj splnit dan cle regionlnho rozvoje. asov a administrativn nronost provzejc pedkldn rozvojovho plnu a nslednou reakci Komise, vedly v roce 1993 k pijet tzv. reformnho postupu. Stt me zaslat Komisi tzv. jednotn programov dokument a v nm vymezit nejen obecn priority, ale tak konkrtn programov cle. Komise v takovm ppad projednv tento dokument komplexn a tak jej odpov obsahuje jak schvlen plnu, tak i konkrtn detaily. Pedkldn dokument ve form regionlnch rozvojovch projekt ve dvou krocch je nutn pouze v ppad, e stt usiluje o podporu v rmci cle slo 1 a v rozsahu pekraujcm 1 miliardu Euro. (Harrop 1996: 111-113) Na vodn a schvalovac fzi pedkldn projekt navazuje pmo implementace programu lenskm sttem. V tto fzi jsou rovn vytveny monitorovac vbory na rzn rovni, tedy lokln nrodn a nadnrodn. V zvru tto projekn linie stoj evaluace celho prbhu a formulace novch priorit lensk zem tak, aby jej projekty mohly bt soust finann podpory EU pro dal rok.
15.2.7.5.2. Programy v rmci iniciativ Spoleenstv

Druhou obecnou kategori dost o podporu ze strukturlnch fond jsou programy pedkldan v rmci iniciativ Spoleenstv. V takovm ppad zem navrhuje programy do esti msc od publikovn tmatickch okruh iniciativ. Komise reaguje na konkrtn nvrhy lenskch stt nejpozdji do pti msc.T
460
Evropsk unie

Fze schvalovn jsou obdobn jako u rozvojovch program. Krom program a iniciativ se jako poloka strukturlnch fond mohou vyskytnout zvltn specifick opaten Komise, kter nespadaj pod dn z obvyklch program. (Marks 1992:209) 15.2.8. Sociln politika 15.2.8.1. Charakteristika Rozvoj agendy sociln politiky je dsledkem sil o zlepen kvality ivota oban EU a bezesporu pat k nejsledovanjm projevm evropskho integranho procesu ze strany veejnosti v lenskch sttech. Souasn je vak sociln politika jednou z nejkontroverznjch innost Spoleenstv a podle britsk politoloky Laury Cramov je dokonce oblast, kde se nejmarkantnji projevuje rozpor mezi zvry Evropsk rady a nslednou ochotou lenskch stt odsouhlasit pvodn deklarovan cle ve form konkrtnch smrnic. (Craml999:29)
15.2.8.1.1. Dva pstupy k evropsk sociln politice

Obte vznikl pi vytveni spolen sociln politiky jsou dny zkladnm rozporem v pstupu k socilnm otzkm. lensk zem Spoleenstv se prakticky od potk spoluprce v sociln oblasti nemohou shodnou na strategii vytven socilnch opateni a na me intervence. Vcelku je mon identifikovat dva zkladn pstupy k evropsk sociln politice zastvan jednotlivmi stty. 173 Na stran jedn je to maximalistick koncepce reprezentovan nap. Nmeckem nebo Franci a pozdji tak Komis vedenou Jacquesem Delorsem. Tento pstup k socilnm otzkm pedpokld co mon neju sladn parametr socilnho zabezpeen na evropsk politick rovin, a to vetn uren pesnch podmnek veden socilnho dialogu mezi zamstnavateli a zamstnanci. Na stran druh stoj koncepce podporovan prozatm nejvraznji Velkou Britni.174 Podle tohoto modelu m bt lenskm sttm ponechn dostatek prostoru pro autonomn jednn a sladny maj bt pouze nezbytn bezpenostn opaten, hygienick pravidla a kvalifikan pedpoklady. Dal otzky a podmnky psoben pracovnch sil, a tud i odpovdajc nklady maj bt vhradn v kompetenci lenskch zem.175
15.2.8.1.2. Spoleenstv a nrodn stty v oblasti sociln politiky

Utven a podoba sociln politiky ve Spoleenstv zstaly poznamenny rznost koncepc socilnho rozvoje. Jak upozoruj napklad Stephan Leibfried a Paul Pierson nen sociln politika ve Spoleenstv federalizovna, ale naopak vykazuje urit minimalistick tendence. (Leibfried, Pierson 1997: 186) K projevm tohoto minimalismu" pat podle tchto autor zachovn odpovdnosti
15. Jednotn trh

461

lenskch stt za implementaci ustanoven harmonizujcch sociln politiku. Nadnrodn centrum Spoleenstv nem kompetence zasahovat do problematiky sociln politiky v lenskch sttech a nedisponuje ani potebnm apartem k administrac jednotlivch socilnch systm v lenskch zemch. Nebyly tak vytvoeny dn formy pmch plateb oban vi nadnrodnmu centru. Spoleenstv se na financovn harmonizace sociln politiky podl pouze prostednictvm vybranch program ESF. Na druh stran vak Leibfried s Piersonem upozoruj na naruen autonomie rozhodovn lenskch zem, kter sice zstvaj nadle hlavnmi aktry sociln politiky, ale jsou souasn omezeny zvazky danmi samotnou povahou politickho jednn v mnoha rovnch, tedy v rovin regionln, nrodn a nadnrodn. lensk zem jsou tedy v situaci, kdy jsou na jedn stran odpovdn za sociln politiku v jednotlivch zemch, ale souasn jsou v dsledku spolenho postoje pijatho na nadnrodn rovni omezeny ve volb nstroj. lensk zem Spoleenstv jsou tedy v sociln agend postupn stle vce omezovny ze strany orgn Spoleenstv. Dvodem, pro stty akceptuj tento trend, je fakt, e sociln problematika m zkou vazbu na koncepci spolenho trhu. Sociln politika je pmo svzna s volnm pohybem pracovnch sil. Realizace tto sti spolenho trhu pedpokld vytvoen podmnek pro mobilitu pracovn sly a hlavn garanci zkladnch pravidel jejich psoben nap. z hlediska bezpenosti prce. Souasn je prostednictvm sociln politiky nezbytn reagovat na strategii obchodnch subjekt, kter vzhledem k monosti volnho pohybu kapitlu a investic rozhoduj v rmci sv podnikatelsk rozvahy tak o mst svho psoben. Jednm z faktor ovlivujcch jejich volbu je i kvalita pracovn sly a nklady na pracovn slu. Nap. garance velkch socilnch jistot, kter by znamenaly odliv kapitlu, a tm i zamstnaneckch pleitost, mohou zptn naruit rovnovhu spolenho trhu.l7fl 15.2.8.2. Vchodiska a principy socilnpoiitiky 15.2.8.2.1. Potky sociln politiky ve Smlouv o ESUO Sociln problematika byla zmnna ji ve Smlouv o ESUO. Vysok ad byl v tomto spoleenstv vybaven pravomoc pijmat v socilnch otzkch po konzultaci s Radou doporuen vi lenskm sttm. Clem Vysokho adu pi realizaci tohoto ustanoven bylo pijet opaten ke zven plat zamstnanc v uhelnm a ocelskm prmyslu v zjmu ochrany ivotn rovn dlnictva". Vysok ad tm ml ale hlavn brnit vzniku situac, kdy by nzce stanoven platy zsadn ovlivovaly vku konench cen, a tm pokozovaly konkurenci. V takovm ppad byl Vysok ad vybaven monost sankcionovat lensk stt, kter neuposlechl doporuen, a to ve form pokuty do ve dvojnsobku spor na vdajch na pracovn slu, jich protiprvn doshly", (i. 6 Smlouvy o ESUO)462
Evropsk unie

Smlouva o ESUO souasn otevrala monost poskytnut podpory pracovnkm ve spolenm trhu s uhlm a ocel v obdob nezamstnanosti a stejn tak umoovala udlovn dotac na pekolovn

zamstnanc. Podpora ze strany Spoleenstv byla ale podmnna spoluasti lenskho sttu ve stejn vi. (i. 56 Smlouvy o ESUO)
15.2.8.2.2. Zklady sociln politiky ve Smlouv o EHS

Navzdory vybranm ustanovenm Smlouvy o ESUO jsou skuten potky evropsk sociln politiky svzny a s rozvojem programu spolenho trhu v rmci EHS. Zkladnm clem Smlouvy o EHS v sociln oblasti byla podpora ivotnch a pracovnch podmnek a zamstnanosti"', (i. 117 Smlouvy o EHS) Komise byla povena posilovnm zk spoluprce mezi lenskmi stty" a pedkldnm studi, a to pedevm v otzkch zamstnanosti, pracovnho prva a pracovnch podmnek, zskvn a zvyovn odborn kvalifikace, socilnho zabezpeen, ochrany proti pracovnm razm a nemocm z povoln, hygieny prce, prva odborovho sdruovn a sjednvn kolektivnch smluv mezi zamstnavateli a pracujcmi".177 (i. 118 Smlouvy o EHS) Smlouva o EHS rovn obsahovala zvazek, aby lensk stty zajistily uplatnn zsady stejn odmny mu a en za stejnou prci", (i. 119 Smlouvy o EHS) K zkladnm socilnm ustanovenm patila Hlava III sti druh Smlouvy o EHS, kde byly vyjmenovny podmnky volnho pohybu osob, slueb a kapitlu. Ve Smlouv byl uveden pedpoklad, e do konce pechodnho obdob budovn spolenho trhu bude vytvoen prostor s volnm pohybem pracovnch sil bez diskriminace zaloen na sttn pslunosti, a dle v n byla obsaena garance volnho pohybu a pobytu osob na zem lenskch stt i po ukonen jejich zamstnaneckho pomru, (i. 48, 52-58 Smlouvy o EHS) Hlavnm nstrojem sociln politiky mly bt smrnice zajiujc spoluprci mezi pracovnmi ady v jednotlivch zemch. Tato spoluprce mla pispt k odstrann praktik s negativnm dopadem na voln pohyb pracovnch sil, k ruen omezen svobodn volby zamstnni, a naopak mla vst k pijet opaten propojujcch nabdku a poptvku pracovnch sil na zem celho Spoleenstv, (i. 49 Smlouvy o EHS) Smlouva dle upravovala podmnky pro sladn socilnho zabezpeen, (i. 51 Smlouvy o EHS) 15.2.8.2.3. Vytvoen Evropskho socilnho fondu a loha Komise Velice vznamn bylo zzen ESF, o nm zde bylo pojednno ji v souvislosti s regionln politikou, kter ml podporovat a spolufinancovat programy odbornho pekolovn a pesdlovn nezamstnanch pracovnk, (i. 125 Smlouvy o EHS) Sprvcem fondu byla Komise a soust jeho poradnho vboru byli pedstavitel vld, odborovch organizac a zamstnavatel.
15. Jednotn trh

463

Komise pedloila prvn nvrhy na harmonizaci sociln legislativy ji v roce 1963 pot, co se pokusila v rmci rznch konferenc zahjit diskusi o sladn socilnch systm zem EHS. (Cram 1999: 32-33) Komise nicmn nebyla ve svm sil spn,171* a proto se v druh polovin edestch let omezila na opakovan konstatovn nutnosti udret vazbu mezi hospodskm pokrokem a sociln dimenz spolenho trhu. (George 1996: 244) Podle Laury Cramov Komise tmto svm defenzivnm postojem zohlednila stav, kdy nvrhy na een socilnch otzek byly po Lucemburskm kompromisu zcela nespn, a v mnoha ppadech vedly dokonce k dalm konfliktm mezi lenskmi stty. Komise proto radji volila takovou strategii, e sociln otzky navrhovala vhradn v psn nvaznosti na konkrtn poloky spolenho trhu. (Cram 1999: 33-35) Rozvoj sociln politiky (stejn jako ady dalch oblast) byl pozitivn poznamenn vsledky summitu v Haagu (1 .-2. prosince 1969), kde nap. nmeck kancl Willy Brandt podpoil nvrhy Komise na zintenzvnn rozvoje sociln agendy.179 Sociln otzky se proto nsledn staly soust jednn summitu Evropsk rady v Pai ve dnech 19.-20. jna 1972, kde byla Komise povena vypracovnm konkrtnch nvrh. Komise reagovala na vzvu Evropsk rady pedloenm Socilnho aknho programu pro roky 1974-1976, kter Rada schvlila 21. ledna 1974. (Lintner, Mazey 1991:115)
15.2.8.2.4. Sociln akn program

Sociln akn program Komise byl zamen na ti hlavn cle: (1.) zven zamstnanosti, (2.) zlepen ivotnch a pracovnch podmnek zamstnanc a (3.) na vytvoen mechanismu zajiujcho dostaten informovn zamstnanc a umoujcho jejich participaci na zen podniku. Pro splnn prvnho cle bylo klov vyuit ESF. Tento fond proel v roce 1972 reformou, kter mla zajistit soustedn prostedk na zmrovni vkyv v zamstnanosti a na redukci strukturln nezamstnanosti ve vybranch regionech. Navzdory iniciativ Komise se vak nepodailo nezamstnanost zsadn snit a rovn v otzkch harmonizace pracovnho trhu dolo pouze k velmi malmu posunu. Akn program Komise byl proto v tomto ohledu hodnocen spe jako nespn. Pi jeho posuzovn je ale tak nezbytn vzt do vahy probhajc hospodskou recesi, ropn krize a nestabilitu smnnch kurs v sedmdestch letech. Jako nespn byla rovn hodnocena snaha Komise prosadit vt participaci zamstnanc na chodu podnik. Komise se snaila, aby v podnicch se sdlem v nkolika lenskch sttech platila stejn pravidla a principy podlu zamstnanc na zen podniku. Komisi se ale nepodailo navrhnout

pijateln smrnice zamen na zintenzvnn informanch tok mezi zamstnanci a zamstnavateli a een tto otzky bylo nakonec odsunuto a do devadestch let.180 (Lintner, Mazey 1991: 120)464
Evropsk unie

15.2.8.2.5. Otzky bezpenosti prce a zdrav zamstnanc

V prbhu sedmdestch let dolo v oblasti sociln politiky k pijet nkterch pomrn vznamnch opaten ve prospch zven bezpenosti prce a zajitni pe o zdrav zamstnanc. 181 Komise se v tto dob tak soustedila na rozvoj podprnch program, o em svd nap. vyhlen aknho programu Komise ve prospch migrujcch pracujcch sil a jejich rodin z roku 1976 a zaloen Evropskho stediska pro podporu profesnho vzdlvn (CEDEFOP, Centre Europen pour le Dveloppement de Ia Formation Professionnelle) v roce 1975 se sdlem v Berln. Mezi tehdej aktivity Komise patilo tak v roce 1976 zaloen Evropsk nadace pro zlepovn ivotnch a pracovnch podmnek se sdlem v Dublinu (Moxon-Browne 1993: 154) a vytvoen Evropskho informanho systmu nabdky a poptvky na pracovnm trhu (SEDOC, Systme Europen de Diffusion des Ofres et Demandes Emploi en Compensations) ji v roce 1972. Za spch je rovn povaovno pijet legislativy v oblasti rovnosti pohlav v zamstnn, v otzkch zdrav a bezpenosti prce a zaveden opaten ve prospch ochrany zamstnanc pi platebn neschopnosti zamstnavatele.182 (Lintner, Mazey 1991: 120-121)
15.2.8.2.6. Problm nezamstnanosti

Na konci sedmdestch let se postupn do poped zjmu Spoleenstv dostala otzka zamstnanosti. Zamen ES na otzky zamstnanosti poprv konstatovala Evropsk rada na zasedn v Kodani ve dnech 7.-8. dubna 1978. Evropsk rada propojila otzku nezamstnanosti s nutnost udren trvalho hospodskho rstu a v rmci stanoven konkrtnch cl zdraznila potebu zmrnit nezamstnanost mladch lid. Orientace na problm zamstnanosti jako na jeden z trvalch cl byla potvrzena tak na summitu Evropsk rady v Lucemburku, kter se
Graf 9: Nezamstnanost a inflace v EU 1977-1992

77 78 79 80 8) 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

Zdroj: Wallacc,Young 1997: 132.

15. Jednotn trh

465 konal ve dnech 29.-30. ervna 1981. (Vanthoor 1999: 87, 100)'" Zamstnanost jako trval cl ES byla opakovan potvrzovna v prbhu celch osmdestch let. Tato tendence je vysvtliteln pedevm

nrstem nezamstnanosti, jak je to znzornno v grafu . 8. Zamen sociln politiky na tento problm se v konkrtn rovin projevilo dal reformou ESF z roku 1984. Fond se nadle sousteoval pedevm na dva cle: na sociln problematiku lid mladch 25 let, na n bylo nadle ESF vydvno a 75 % jeho prostedk,'84 a dle na podporu region s vysokou nezamstnanost.
15.2.8.3. Reformy sociln politiky 15.2.8.3.1. Sociln otzky v Jednotnm evropskm aktu

Jak ji bylo eeno, byla sociln agenda zce provzna s projektem spolenho trhu. Obnoven dynamiky spolenho trhu vyhlenm Programu 1992 se proto odrazilo tak na rozvoji sociln politiky. Svj podl na zrychlen vvoje v oblasti sociln politiky v polovin osmdestch let ml tak nstup Komise pod pedsednictvm Jacquese Delorse, kter tyto otzky intenzvn prosazovala. Pokus o zsadn posun rovn sociln politiky ve Spoleenstv nicmn znovu otevel spor mezi minimalistickou a maximalistickou koncepci sociln politiky. JEA pijat v roce 1986 proto v preambuli uvdl pouze obecnou vzvu k een socilnch nerovnost a ke zlepen sociln situace ve Spoleenstv, ani by obsahoval pesnj koncepci sociln politiky. Konkrtn zmnou, kterou pineslo schvlen JEA, byl text lnku 118a novelizovan Smlouvy o EHS, v nm se stty rozhodly vnovat zvltn pozornost oblasti pracovnho prosted, zdrav a bezpenosti pracujcch". JEA dle potvrdil rozhodnut Rady pijmat smrnice urujc minimln standardy v sociln oblasti kvalifikovanou vtinou po porad s Hospodskm a socilnm vborem a ve spoluprci s Evropskm parlamentem. Ve stejnm lnku byla ale sttm ponechna monost zachovat si psnj opaten na ochranu pracovnch podmnek, ne byl dohodnut standard, (i. 21 JEA) Z hlediska dalho vvoje bylo dleit zakotven ustanoven o rozvjen socilnho dialogu mezi managementem a pracujcmi, kter by mohl, pokud to ob strany povauji za douc, vst ke vztahm zaloenm na dohod", (i. 22 JEA) V JEA byl rovn zdraznn vznam hospodsk a sociln soudrnosti, co poslze vedlo k reform strukturlnch fond a k zahjen cel ady podprnch program, vetn tetho aknho programu Komise z roku 1987, jen byl zamen na zlepen podmnek na pracovitch, (i. 23 JEA)
15.2.8.3.2. Proces z Val Duchesse a rozvoj socilnho dialogu

V polovin osmdestch let byl rozvoj sociln politiky spojen nejenom s Programem 1992, ale tak se samostatnou aktivitou Komise znmou pod oznaenm466
Evropsk unie

proces z Val Duchesse". Jednalo se srii jednn mezi centrlou evropskch odborovch svaz ETUC (European Trade Union Confederation) a Evropskm sdruenm prmyslovch a zamstnavatelskch svaz (UNICE, Union of Indus-trial and Employer's Confederations of Europe), 185 kter byly zahjeny 31. ledna 1985 na podnt pedsedy Komise Jacquese Delorse. Komise v rmci koncepce vytvoen jednotnho socilnho prostoru prosazovala navzn socilnho dialogu mezi zamstnanci a zamstnavateli, a proto zprostedkovala jednn obou stran na zmeku Val Duchesse u Bruselu. (Cram 1999: 39)

V prbhu rozhovor moderovanch Komis byly vytvoeny dv pracovn skupiny. Prvn byla zamena na vyuit novch technologi a druh na otzky zamstnanosti. Bhem jednn ve Val Duchesse se postupn potvrdil pirozen antagonismus obou aktr socilnho dialogu. ETUC usilovala o pijet maximlnch monch opaten ve prospch zamstnanc a UNICE naopak o minimalizaci odsouhlasench standard. Podmnkou UNICE bylo, aby zvren vstup ml pouze konzultativn rozmr, ale ETUC naopak poadovalo vypracovn konkrtnch nvrh evropsk sociln legislativy. Rozpory mezi obma stranami tkajc se zvaznosti zvrench dokument se nepodailo vyeit a vsledkem opakovanch zasedn obou partner socilnho dialogu byla pouze zkladn spolen stanoviska, jejich vet je uveden ve schmatu . 16.
Schma 16: Sociln dialog - spolen stanoviska
Prvni: zkladn principy spolen strategie pro zven zamstnanosti Druh: kolen, motivace, informovn a konzultace zamstnanc Tet: zkladn principy spolen strategie pro zven zamstnanosti tvrt: vytvoen Evropskho prostoru pracovn a zemn mobility" Pt: veobecn vzdln, prvotn vzdln a odborn vzdlvn dosplch est: pechod ze koly do dosplho a profesnho ivota Sedm: nov technologie, organizace prce a pizpsobivost trhu prce Osm: vchodiska k poskytnut co mon nejrozshlejho pstupu ke vzdln Devt: transparentnost a pevoditelnost profesnch kvalifikac a diplom v rmci Evropy Dest: nov spolen strategie pro zven zamstnanosti Jedenct: rovn pstup mu a en ke vzdln a dalmu odbornmu vzdlvn Dvanct: zkladn rysy hospodsk politiky Tinct: budouc role a kroky Spoleenstv v oblasti veobecnho a odbornho vzdlvn trnct: smrnice pro pemnu konjunkturlnho hospodskho rstu v trval, zamstnanost podporujc proces Patnct: podpora odbornho vzdlvn v rmci boje s nezamstnanost
Zdroj: SCADPlus. URL: <http://curopa.cu.int/scadplus/1cg/cn/s02211.htm>

15. Jednotn trh

467

Zvren dokumenty z Val Duchesse mly tedy nezvazn charakter, a nap. Laura Cramov je proto oznauje jako vgn a cel proces za zklamn. (Cram 1999: 39) Podle jinho nzoru vakmla srie tchto jednn nezpochybniteln vznam a rozhovory z Val Duchesse mly smysl pedevm kvli navzn komunikace mezi aktry socilnho dialogu. Komise poslze rozhovory z Val Duchesse vyuila pro dal pravideln schzky mezi ETUC, UNICE a Komis, jejich obsahem byla srie opaten k pipravovan sociln chart z roku 1989. Salmon a Nicoll v souvislosti s hodnocenm zahjen socilnho dialogu na evropsk rovni zdrazuj, e jeho vznam spoval tak v obrcen pozornosti evropskch instituc na otzky zamstnanosti. (Nicoll, Salmon 2001: 271) Jednn mezi ETUC a UNICE za asistence Komise pokraovalo v nkolika dalch kolech. Druh ada zasedn byla zahjena 12. ledna 1989, teli srie 3. ervna 1992 a tvrt 28. z 1993. li(l Trvalm vsledkem procesu z Val Duchesse bylo v roce 1993 vytvoen Vboru pro sociln dialog, kter se stal partnerem Komise pi ppravch sociln agendy. Navzdory procesu v. Val Duchesse a pes

extenzvn pojmn Programu 1992, co byl pokus o pm svzn navrhovanch socilnch opaten s polokami bl knihy z roku 1985, vak vvoj sociln politiky neodpovdal oekvnm Komise. (George 1996: 247-249) Sociln politika byla v lto dob a na vjimky pod kontrolou lenskch stt, kter disponovaly ve vtin oblast prvem veta.
15.2.8.4. Sociln charta a dvojkolejnost evropsk sociln politiky 15.2.8.4.1. Dokument Sociln dimenze vnitnho trhu

Zasedn Evropsk rady v Hannoveru ve dnech 27.-28. ervna 1988 opt zdraznilo vznam propojen sociln agendy s ekonomickm rozvojem Spoleenstv. V nvaznosti na zvry Evropsk rady z Hannoveru pedloil panlsk komisa pro sociln otzky Manuel Marin 7. z 1988 materil s nzvem Sociln dimenze vnitnho trhu. Jednalo se o studii, kter rozvjela strategii postupnho propojovn socilnch opaten pmo s programem dokonovn spolenho trhu. Dokument byl rozlenn do pti hlavnch kapitol, kter obsahovaly (1.) nvrhy na zlepen volnho pohybu pracovnch sil (uznvn kvalifikac, odstrann diskriminace, zamstnanost ve veejnm sektoru atd.), (2.) opaten ke zlepen sociln a hospodsk koheze (reforma strukturlnch fond, zahjenm aknho programu Komise ve prospch handicapovanch osob, program proti chudob), (3.) opaten na podporu zamstnanosti a vzdlvn (programy clen na skupiny nezamstnanch, sladn podmnek rodiovskch a mateskch dovolench, evropsk vzdlvac programy),187 (4.) nvrhy na zlepen ivotnch a pracovnch podmnek zamstnanc (bezpenost prce a pracovn podmnky, oeten krtkodobch pracovnch vazk, standardizace podmnek pracovnch smluv), (5.) nvrhy na

podporu veden socilnho dialogu (vytvoen

468
Evropsk unie

socilnho dialogu na nadnrodn evropsk rovni, statut evropsk spolenosti, vypracovn charty garantujc zkladn sociln prva).m (Lintner, Mazey 1991: 123-124) K programu komisae Marina a k souvisejc vzve Komise k vypracovn sociln charty zaujaly pozitivn postoj pedevm Nmecko a Francie. Oba stty mly zaveden pomrn vysok stupe sociln ochrany, a proto byl rozvoj sociln agendy v celm Spoleenstv v jejich zjmu. Zven socilnch standard v ostatnch lenskch sttech by jim toti pineslo obnoven konkurenceschopnosti jejich pracovnch sil. Proti posilovn sociln dimenze spolenho trhu nad rmec nutn pro technick zajitn pohybu pracovnch sil se naopak stavla Velk Britnie. Negativn stanovisko Velk Britnie k zintenzvnen sociln agendy se ovem projevilo ji pi nstupu Delorse do funkce

pedsedy Komise, a nikoliv a v souvislosti s Marinovm plnem. Delorsovy pedstavy neodpovdaly britskm zjmm formulovanm ministerskou pedsedkyn Tha-tcherovou, kter prohlubovn sociln dimenze na rovni Spoleenstv pipodobovala k vln eurosocialismu". (George 1996: 245) Nesouhlas se sociln programem Komise vetn projektu sociln charty oprala Velk Britnie pedevm o argument, e aktivita Komise v tto oblasti nen soust spolenho trhu, a nen tud v kompetenci Spoleenstv. Britnie chpala sociln chartu jako akt, jeho dsledkem bude pijet centralizovanho socilnho systmu, kter ohroz suverenitu lenskch stt. (Lintner, Mazey 1991: 125) Velk Britnie zsadn odmtala zaveden kvalifikovan vtiny v tto oblasti pi hlasovn v Rad a zdrazovala nutnost nezvazn dobrovoln participace lenskch stt na ppadnch spolench zsadch. Nutno vak poznamenat, e postoj Britnie k sociln agend nebyl ve druh polovin osmdestch Iet1!i9 vhradn negativn. Britnie podporovala ustanoven tkajc se nap. zdrav a bezpenosti prce, kde akceptovala hlasovn kvalifikovanou vtinou v nvaznosti na agendu spolenho trhu. (George 1996: 247) Komise se v dialogu s Velkou Britni oprala o argument propojen socilnch otzek s projektem spolenho trhu.190 Zdrazovala, e reln pohyb pracovnch sil je znemonn celou adou omezen, je pedstavuj nap. jazykov, sociln, kulturn a ekonomick bariry. Komise prezentovala sil o odstrann tchto omezen, a tm i dosaen skutenho pohybu pracovn sly, jako hlavn kol nadnrodn integrace. Dalm argumentem byly pro Komisi externality spolenho trhu. Komise zdrazovala, e voln pohyb ty svobod sm o sob nee regionln a strukturln nezamstnanost vzniklou v dsledku odlivu kapitlu a nezmruje ani nsledky odlin konkurenceschopnosti region z dvod strukturlnch, i geografickch. S tmto bodem argumentace souvisela rovn otzka socilnho dumpingu, tedy zvhodnn tch lenskch zem ES, kde jsou ni nklady na pracovn slu. Konen poslednm argumentem prezentovanm Komis ve prospch pijet sociln charty, ale i dalch krok
15. Jednotn trh

469

v oblasti sociln harmonizace, byl poukaz na nezbytn zven kvalifikace pracovn sly. Prv tento faktor povaovala Komise za urujc v konkurennm vztahu ES vi USA a Japonsku. (Lintner, Mazey 1991: 125-126)
15.2.8.4.2. Pijet Sociln charty

Iniciativa Komise v podob Marinova socilnho plnu byla 22. nora 1988 podpoena Hospodskm a socilnm vborem, a to vetn podntu k vypracovn sociln charty zkladnch prv Spoleenstv. K rozvoji sociln dimenze spolenho trhu se 15. bezna 1989 souhlasn vyjdil tak Evropsk parlament. Na zasedn Evropsk rady v Madridu ve dnech 26.-27. ervna 1989 vak Velk Britnie navrhovan principy charty odmtla, a proto muselo dojt ke jejmu zsadnmu pepracovn. (George 1996: 245) Konen nvrh upravenho textu sociln charty Komise pedloila 2. jna 1989.

V prbhu nsledujcch dvou msc byly opakovan konzultovny ob strany socilnho dialogu, poradn orgny, Evropsk parlament a k nvrhu se vyjadovala tak Rada. Text charty s nzvem Evropsk charta zkladnch socilnch prv zamstnanc (dle jen Sociln charta) byl potvrzen na summitu Evropsk rady ve trasburku 9. prosince 1989 ve form deklarace. Velk Britnie, kter s pijetm sociln charty od potku nesouhlasila, zachovala svj odmtav postoj i vi modifikovanmu textu charty a deklaraci nepodepsala. Podpisem sociln charty, jej principy jsou uvedeny ve schmatu . 17, byla tedy vytvoena zvltn platforma jedencti spolupracujcch zem.
Schma 17: Sociln charta - zkladn principy
Prvo pracovat v zemi ES podle vlastnho vbru Prvo na spravedlivou mzdu Prvo na lep ivotn a pracovn podmnky Prvo na sociln ochranu v rmci existujcch nrodnch systm Prvo na svobodu shromaovn a kolektivn vyjednvan Prvo na zamstnaneck kolen Prvo mu i en na rovn zachzen Prvo pracovnk na informace, konzultace a spoluast Prvo na ochranu zdrav a bezpenost pi prci Ochrana dt a adolescent Zruka minimlnch ivotnch standard pro star obany Lep sociln a profesn integrace invalid

Zdroj: Nicoll, SaLmon 2001: 271.

470
Evropsk unie

15.2.8.4.3. Protokol o sociln politice plohou Smlouvy o EU

Podpisem Sociln charty ovem diskuse o socilnch otzkch v rmci Spoleenstv neskonily, naopak se sociln prva stala vznamnou polokou jednn mezivldn konference v roce 1990. Signati Sociln charty toti navrhovali, aby se nov zvazky staly soust smluv, m by se odstranilo formln oddlen Sociln charty od ostatnch zvazk Spoleenstv. Zvlt Francie povaovala zakomponovn Sociln charty do smluv za naprosto nezbytn a jej reprezentace prohlsila, e v ppad, e se tento krok nepoda realizovat, nebude souhlasit se znnm pipravovan Smlouvy o EU. Vzhledem k tomu, e v prbhu let 1990 a 1991 Velk Britnie i nadle odmtala pijmout zvazky Sociln charty, a tm i jej zalenn do primrnho prva, bylo nakonec navreno kompromisn een. Pedseda Komise Delors spolu se zstupci Nizozem a Nmecka prosadili, aby byla Sociln charta piloena k textu Smlouvy o EU v podob prvn zvaznho protokolu, jeho signatem nebude Velk Britnie. (Lcob-fried, Pierson 1997: 191-192)

Ke Smlouv o EU tak byl pipojen Protokol o sociln politice'' a k nmu byla pipojena Dohoda o sociln politice uzaven mezi lenskmi stty Evropskho spoleenstv s vjimkou Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severniho Irska". Tzv. sociln protokol zmocnil jedenct lenskch zem k vyuvn orgn, postup a mechanism" zakldajcch smluv a souasn potvrdil, e opaten pijat na zklad dohody o sociln politice se netkaj Velk Britnie a Severnho Irska. Text protokolu upravil mechanismus hlasovn, kterho se v Rad v ppad pslunch socilnch opaten neastnila Velk Britnie. Podle socilnho protokolu byla nadle kvalifikovan vtina pi hlasovni o socilnch otzkch pro jedenct signatskch zem stanovena na 44 hlas se zachovnm vench hlas jednotlivch zem.
15.2.8.4.4. Dohoda o sociln politice

Dohoda o sociln politice mla celkem 7 lnk, v nich jsou cle Spoleenstv specifikovny jako podpora zamstnanosti, zlepen ivotnch a pracovnch podmnek, pimen sociln ochrana, sociln dialog, rozvjen potencilu pracovnch sil za elem trval vysok zamstnanosti a boj proti vylouen z trhu prce", (i. 1 Dohody o sociln politice uzaven mezi lenskmi stty Evropskho Spoleenstv s vjimkou Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska v ploze Smlouvy o EU) Zvltn pozornost byla v lnku 6 vnovna tak zsad rovnosti odmovn mu a en. Dohoda o sociln politice pedpokldala, e bude vyuito nstroje smrnic, kter budou pijmny Radou ve spoluprci s Evropskm parlamentem a.po konzultaci s Hospodskm a socilnm vborem. Poadavek jednomyslnho souhlasu pro pijet legislativnho nvrhu byl podle tto dohody vyhrazen nsledujcm oblastem: sociln zabezpeen a sociln
15. Jednotn trh

471

ochrana pracujcch; ochrana pracujcch pi ukonen pracovn smlouvy; zastupovn a kolektivn obrana zjm pracujcch a zamstnavatel; pracovn podmnky pro sttn pslunky tetch zem a finann pspvky na podporu zamstnanosti, (i. 2 Dohody o sociln politice uzaven mezi lenskmi stty Evropskho Spoleenstv s vjimkou Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska v ploze Smlouvy o EU) Pravdpodobn nejvznamnj st dohody je i. 3 a 4, kter se zabv socilnm dialogem, jeho vedenm byla povena Komise. Dohoda tak zdraznila, e monm vystnm socilnho dialogu me bt uzaven smluvnch vztah mezi zamstnavateli a zamstnanci na rovni Spoleenstv, kter se mohou v ppad zjmu obou stran a za asistence Komise stt legislativnmi pedlohami. een pijat na mezivldn konferenci vedouc k pijet Smlouvy o EU umoovalo, aby jedenct signat sociln charty za pomoci kvalifikovan vtiny vznamn prohloubilo spoluprci v tto oblasti. Tato alternativa souasn garantovala nezvaznost pijatch rozhodnut pro Velkou Britnii a jej dsledky pro ni znamenaly akceptovateln riziko.191 Pijet socilnho protokolu naopak pineslo

odblokovn vvoje sociln politiky pro ostatn leny Spoleenstv, protoe jim umonilo pln vyuvat k plnn socilnch cl spolench instituc. Skutenost, e Britnie nebyla soust Rady pro sociln zleitosti, kter zasedala na zklad tzv. socilnho protokolu, vak ve svch dsledcch pomrn vznamn ovlivnila dal lensk zem, pedevm panlsko, ecko, Irsko a Portugalsko. Tyto stty, pro kter znamenaly vy sociln standardy men konkurenceschopnost pracovn sly192 Ji nadle nemohly vyuvat spojenectv s Velkou Britni, kterm se doposud pokouely znemonit pijet novch opaten. (George 1996: 246) Hlasovn kvalifikovanou vtinou znamenalo, e tyto stty byly dalmi zemmi pehlasovny. Zaveden vych socilnch standard, kter bylo v zjmu vysplejch zem s vymi nklady na pracovn slu, postupn odstranilo zvhodnn stt s ni rovn socilnho zabezpeen. Leibied a Pierson tento stav, kdy nkter stty byly navzdory dlm vhradm vzny pijetm legislativy a jejm dodrovnm, povauj za typick uplatnn principu institucionlnho ukotven" (institutional ratchet effect).193 (Leibfried, Pierson 1997: 204)
15.2.8.4.5. Sociln politika ve Smlouv o EU

Smlouva o EU mla pro sociln politiku vznam pedevm vzhledem k pipojenmu socilnmu protokolu, kter pinesl jistou diferenciaci mezi zvazky jednotlivch lenskch stt. Ke zmnm socilnch ustanoven, i kdy ve srovnn s obsahem socilnho protokolu spe mn vznamnm, dolo vak tak pmo v textu Smlouvy o EU. V preambuli Smlouvy o ES byl pipomenut zmr zlepovat ivotn a pracovn podmnky oban EU a mysl doshnout zajitn472
Evropsk unie

vysok rovn zamstnanosti, sociln ochrany, ivotn rovn a kvality ivota byl zmnn tak v lnku 2 Smlouvy o ES. Zkladn principy sociln politiky se vak ve srovnn s JEA pli nezmnily. Smlouva o ES byla doplnna pouze o ta ustanoven, kter byla natolik kon-sensuln, e nemusela bt soust separtnho socilnho protokolu. Patil k nim nap. lnek 118a tkajc se pijmn smrnic o podmnkch pracovnho prosted. Minimln standardy v tto oblasti mly bt pijmny Radou ve spoluprci s Evropskm parlamentem a po konzultaci s Hospodskm a socilnm vborem. Smlouva nicmn nevyluovala, aby si stty zachovaly psnj opaten na ochranu pracovnch podmnek, (i. 118a Smlouvy o ES) Soust smlouvy se stala rovn zmnka o sil Komise rozvjet sociln dialog, i kdy bez jakkoliv zvaznosti pro jeho astnky, (i. 118b Smlouvy o ES) Smlouva o EU dle vloila do primrnho prva lnky zamen na odborn vzdlvn mldee (i. 126 a 127 Smlouvy o ES), na kulturu (i. 128 Smlouvy o ES) a na problematiku zdravotnictv (i. 129 Smlouvy o ES). Ve vech tchto ppadech smlouva nepekroila rmec podpory spoluprce a rozvoje" a v ppad rozvoje kultury a zdravotnictv se omezila na pslib pijmn podprnch opaten". Pot, co Smlouva o EU vstoupila v platnost, byl rozvoj sociln agendy poznamenn uritou dvojkolejnost. Na jedn stran se vvoj odehrval v rmci ustanoven vloench do Smlouvy o ES. V lakovm ppad se jednalo o zleitosti sociln politiky, kter pmo navazovaly na agendu

spolenho trhu. Na stran druh, vtinou v ppadech nepijatelnch pro Velkou Britnii, byl aplikovn rozhodovac mechanismus podle socilnho protokolu.194 15.2.8.4.6. Aktivity Komise po pijet socilnho protokolu Na summitu v Kodani, kter se konal 21 .22. ervna 1993, EU znovu potvrdila, e jej trvalou prioritou v oblasti sociln politiky je boj s nezamstnanost. Komise byla proto povena vypracovnm komplexn strategie, kterou v podob bl knihy pedloila 5. prosince 1993 pod nzvem Rst, konkurenceschopnost a zamstnanosti: vzvy a cesty vped do 21. stolet. Komise v tomto analytickm dokumentu konstatovala pokles investic a konkurenceschopnosti, nzk hospodsk rst a v ppad nezamstnanosti navrhla soustedn finannch prostedk na vzdlvn a profesn ppravu mladch lid. Komise se v dokumentu dotkla tak vzjemn zvislosti rostouc ochrany pracovn sly, kter m za nsledek vy nklady, a poklesu konkurenceschopnosti EU. (Geyer, Springer 1998: 209) Evropsk rada projednvala materil Komise publikovan 5. prosince na svm bruselskm zasedn 10. prosince 1993 a v souladu s nm rozhodla o zahjen program proti dlouhodob nezamstnanosti. (Vanthoor 1999: 154) Po vydn tohoto dokumentu nsledovala rozshl diskuse o konkrtnch otzkch sociln politiky, kter vystila v publikaci dal z blch knih" Komise,
15. Jednotn trh

473

tentokrt s nzvem Evropsk sociln politika - Cesta vped pro unii. Komise se v tto bl knize z 27. ervence 1994 soustedila na problematiku pracovnch mst, rozloen prostedk ESF, hodnotila vznam dalch iniciativ Spoleenstv195, podpoila vysok pracovnprvn standardy a snaila se pispt k rozvoji evropskho trhu prce pomoc rozvoje Evropsk sluby zamstnanosti EURES (European Employment Service). Otzky organizace trhu prce a pipravovan rozvoj program proti nezamstnanosti, je byly zdraznny v bl knize, byly potvrzeny summitem Evropsk rady, kter se konal 9.-10. prosince 1994 v Essenu.
15.2.8.4.7. sil o vytvoen statutu evropsk spolenosti

Za nejvt pelom vvoje sociln politiky v obdob po pijet Smlouvy o EU je obecn povaovno jednn o statutu evropsk spolenosti (societas europea), kter mla umonit prosazen dostaten informovanosti zamstnanc o chodu podniku v podob evropskch rad pracujcch". Toto tma navazovalo na sil Komise ze sedmdestch let. l% Komise chtla vytvoit statut evropsk spolenosti ve snaze umonit sluovn podnik, a tm zvit jejich konkurenceschopnost vi zahraninm subjektm (mimo prostor ES). V tto otzce se ve Spoleenstv vyskytovaly obecn ti hlavn modely een tohoto problmu. Nejvy mru participace pracujcch na chodu podniku prosazovalo Nmecko s tradin vysokou ast zamstnanc v dcch a kontrolnch orgnech. Umrnnj postoj zastvala Francie a Belgie, kter preferovaly model vbor pracujcch s omezenou schopnost ovlivovat veden podniku. Odlin postoj byl reprezentovn Velkou Britni, kter een tto otzky chtla zcela ponechat na rovni firem. (Lintner, Mazey 1991: 124)

Zastncem nadnrodnho een tto otzky tedy bylo hlavn Nmecko a ETUC, proti naopak bylo UNICE a Velk Britnie. Pro Nmecko bylo vytvoen statutu evropsk spolenosti nepijateln, pokud nebudou souasn schvleny dostaten garance podlu zamstnanc na chodu podniku. Ob tyto poloky byly naopak neprchodn pro Velkou Britnii. V zjmu pedkladatel nvrh statutu evropsk spolenosti ale bylo, aby byla budouc smrnice aplikovateln ve vech lenskch sttech. Proto se tato otzka neprojednvala v rmci socilnho dialogu, ale v Rad pro spolen trh. V roce 1996 vak jednn Rady pro nesmiiteln rozdly skonilo bez vsledku. (Geyer, Springer 1998: 214215)
15.2.8.4.8. Evropsk rady pracujcch

Vytvoen evropskch rad pracujcch" v souvislosti se zvyovnm socilnch standard bylo mon pouze za pedpokladu, e bude vyuito socilnho protokolu, a e se pijat een nebude dotkat Velk Britnie. Takov model ostatn Velk Britnie od potku podporovala.197 Evropsk rady pracujcch byly navreny v podob smrnice irskm komisaem pro sociln zleitosti Padraigem474
Evropsk unie

Flynnem v lednu 1994. Tento nvrh byl poslze nkolikrt modifikovn, a to jak na dost ETUC, tak i nkterch lenskch stt. V pravch lo ve vtin ppad o opakovan zmrovn podmnek pro zamstnavatele, jako bylo napklad respektovn prva na ochranu ivotn dleitch informac, prodlouen doby pro implementaci smrnice apod. Konsensu mezi vemi signatskmi zemmi socilnho protokolu, ETUC a UNICE se Komisi podailo doshnout a po pedloen smrnice z 23. ervna 1994.m Po souhlasu Evropskho parlamentu schvlila Rada tuto smrnici 22. z 1994. V platnost tak vstoupilo ustanoven, e ve firmch nad 1000 zamstnanc s minimln 150 zamstnanci v jinm lenskm stt, mus bt garantovno informovn zamstnanc o ekonomick situaci firmy, o investicch, struktue a strategii a dle mus bt oetena procedura pro konzultace zamstnanc s vedenm podniku. Zpsob, jakm budou konzultace vedeny, m bt vyhovujc v konkrtn situaci a m odpovdat charakteru podniku. (Geyer, Springer 1998: 216)
15.2.8.5. Aktuln situace sociln politiky 15.2.8.5.1. Dublinsk deklarace o zamstnanosti

V obdob ped svolnm mezivldn konference se lensk stty v letech 1995--1996 soustedily v oblasti sociln politiky na pijmn opaten ve prospch vy zamstnanosti ve Spoleenstv. Santerova Komise proto ve spoluprci se stranami socilnho dialogu pedloila pln s nzvem Akce tkajc se zamstnanosti v Evrop: pakt dvry. Tento dokument byl na rovni Komise schvlen 5. ervna 1996 a Evropskou radou potom na summitu v Dublinu ve dnech 13. a 14. prosince 1996. Vsledkem tohoto summitu bylo pijet tzv. Dublinsk deklarace o zamstnanosti, v n se mj. hovoilo o nutnosti pokraovat v souladu s dohodnutmi smrnicemi pro hospodskou politiku v makroekonomick strategii zamen na hospodsk rst a zamstnanost a zvit sil o modernizaci trh zbo a slueb a o lep vyuvn novch zdroj zamstnanosti. Dublinsk deklarace dle zdrazovala kol zamit se na innost trhu prce a na investice do lidskch zdroj, rozvjet

systmy zdaovn a sociln ochrany napomhajc zvyovn zamstnanosti a nezbytnost posilovat souhru makroekonomickch a strukturlnch politik ve vceletch programech zamstnanosti realizovanmi jednotlivmi lenskmi stty. 15.2.8.5.2. Odstrann britskho opt-out v otzce socilnho protokolu Otzka zamstnanosti se nsledn stala jednm z bod programu mezivldn konference, a to jednak v podob diskuse o rozdlen odpovdnosti za provdn politiky zamstnanosti mezi lensk zem a orgny EU a tak v rozhodnut pihlsit se k pln a nikoliv pouze vysok zamstnanosti. Krom tchto konkrtnch tmat, byla na mezivldn konferenci diskutovna tak monost peveden
15. Jednotn trh

475

sociln agendy z protokolu pmo do textu smluv. Ve prospch zalenn socilnho protokolu do smluv se vyslovila cel ada zem. Rozhodujc bylo nicmn stanovisko Velk Britnie. Za pelom mezivldn konference je proto z tohoto hlediska povaovno zasedn Evropsk rady v Amsterodamu z 13.14. ervna 1997, kde vlda Velk Britnie deklarovala ochotu pijmout sociln protokol a z nj vyplvajc zvazky.19'* 15.2.8.5.3. Sociln politika v Amsterodamsk smlouv Vznam poslze pijat Amsterodamsk smlouvy pro sociln politiku spov v prvn ad v odstrann opt-out Velk Britnie v otzce socilnho protokolu, kter nejenom nevyhovoval ostatnm lenskm zemm, ale tak v samotn Britnii se nad jeho vznamem vedly dlouh diskuse. (Geyer, Springer 1998: 219-221) Inkorporace socilnho protokolu do smlouvy byla provedena lnkem 136 revidovan Smlouvy o ES, kde se lensk zem hls k zvazkm sociln charty z roku 1989. V nsledujcm lnku 137 Smlouvy o ES je pro schvalovn legislativnch nvrh sloucch k dosaen cl sociln charty stanoveno hlasovn kvalifikovanou vtinou ve spolurozhodovac procedue s Evropskm parlamentem a po konzultaci s Hospodskm a socilnm vborem a Vborem region. Souasn je vak v lnku 137 zachycen vet poloek, o nich se i nadle, tedy stejn jako podle zsad socilnho protokolu, rozhoduje v Rad na zklad jednomyslnho hlasovn. Jedn se o otzky socilnho zabezpeen a sociln ochrany 200 pracujcch, o ochranu pracujcch pi ukonen pracovn smlouvy, o problematiku zastupovn a kolektivn ochranu zjm pracujcch a zamstnavatel, o pracovn podmnky pro sttn pslunky tetch zem a finann pspvky na podporu zamstnanosti, (i. 137 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)201 Do revidovan Hlavy XI zamen na sociln politiku byla rovn zalenna ustanoven o socilnm dialogu a vloen mechanismus monitoringu zamstnanosti, kter spov v kadoronm pedkldn zprv Komise o vvoji v oblasti sociln politiky, (i. 143 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Do Amsterodamsk smlouvy byla dle nov vloena Hlava VIII s nzvem Zamstnanost. V souvislosti s jejm vytvoenm byly modifikovny lnky 2 Smlouvy o ES a Smlouvy o EU obsahujc cle a koly Spoleenstv. kolem Spoleenstv se nadle stala vysok rove zamstnanosti", (i. 2 Smlouvy o ES a Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Hlava smlouvy vnovan

zamstnanosti m bt nstrojem k dosaen flexibility pracovnch trh a jejich pizpsobivosti poadavkm hospodsk zmny".202 (i. 125 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Na zklad Amsterodamsk smlouvy tedy nedolo k vytvoen spolen politiky zamstnanosti s odpovdnost na stran centrlnch orgn EU, ale pouze k zaloen koordinovan strategie zamstnanosti". (I. 125 Smlouvy o ES476
Evropsk unie

revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podle Hlavy VIII stty provdj sv politiky zamstnanosti v souladu s hlavnmi smry hospodsk politiky Spoleenstv, piem pihl ke zvyklostem v komunikaci se socilnmi partnery na svm zem. Spoleenstv je v tomto sil pouze podporuje a ppadn dopluje. Na zklad zvr Evropsk rady, kter zkoum kadm rokem situaci v oblasti zamstnanosti, jsou potom v Rad, na nvrh Komise a po konzultaci s Evropskm parlamentem, Hospodskm a socilnm vborem, Vborem region a Vborem pro zamstnanost205, schvalovny kvalifikovanou vtinou tzv. orientan smry. lensk stty maj povinnost brt v vahu tyto orientan smry pi provdn sv politiky zamstnanosti a informovat o tom Komisi. V ppad poteby me Rada kvalifikovanou vtinou formulovat doporuen lenskm sttm v otzkch politiky zamstnanosti. Rada a Komise tak maj povinnost o stavu zamstnanosti kadoron informovat Evropskou radu. Ve prospch dohodnut strategie me tak Rada spolen s Evropskm parlamentem a po konzultaci s poradnmi orgny pijmout rozhodnut o tzv. iniciativch, jejich kolem je stimulovat konkrtn opaten ve prospch zamstnanosti, (i. 129 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V nvaznosti na pijet Amsterodamsk smlouvy bylo na 5. listopadu 1997 svolno neformln zasedn Rady ministr, kter mla zvit stanoven clovch hodnot pro snen nezamstnanosti v EU. (Vanthoor 1999: 194) Rozhodnut Rady ministr nsledn potvrdilo zasedn Evropsk rady konan ve dnech 20.-21. listopadu 1997 v Lucemburku, kter bylo mimodn vnovan pouze problematice zamstnanosti. V prbhu jednn bylo rozhodnuto o vypracovn individulnch pln v boji proti nezamstnanosti na rovni jednotlivch lenskch zem.204 Zasedn rovn zmnilo rozloen prostedk v EIB a dal opaten ve prospch malch a stednch podnik. Ob jednn mla pispt k vytvoen podmnek pro koordinaci politiky zamstnanosti, kter mla bt zahjena bezprostedn pot, co lnek 128 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou vstoup v platnost.
15.2.8.5.4. Koordinace sociln politiky

Otzka zamstnanosti zstala jednm z pednch tmat EU tak pot, co 1. kvtna 1999 vstoupila Amsterodamsk smlouva v platnost. Zeteln to potvrdilo pedevm obdob vdskho pedsednictv, kdy vdsk politick reprezentace tomuto problmu vnovala velikou st sv aktivity v prbhu prvn poloviny roku 2001. Evropsk rada se v tto souvislosti na summitu ve Stockholmu ve dnech 23.-24. bezna 2001 rozhoda formulovat prbn cle, kterch by v otzce zamstnanosti rda

doshla do konce roku 2005. Stav nezamstnanosti v lenskch sttech po zasedn Evropsk rady ve Stockholmu je uveden v tabulce . 47.
15. Jednotn trh Tabulka 47: Mra nezamstnanosti v lenskch sttech EU *

477

Zem Belgie Dnsko Finsko Francie Irsko Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie EU
* daje z jna 2001, ppad ecka z ledna 2001.

%
6,7 4,2 9,2 8,7 3,9 9,3 2,5 8,0 2,4 4,2 3,7 11,6 12,8 5,2 5,0 7,6

Zdroj: OECD. URL: <http://www.occd.org>; International Monctary l-und. URL: <http://www.imf.org/ ex(crnal/about.h(in>

Dosavadn vvoj v oblasti sociln politiky a pilehlch agend205 nezmnil nic na skutenosti, e se z hlediska Spoleenstv nevytvoila nadnrodn spravovan spolen politika, ale e bylo dosaeno ,jen" koordinace politik provdnch na rovni lenskch stt. Jak zdrazuj Salmon a Nicoll jedn se sice o zleitosti spolenho zjmu lenskch stt, ale nikoliv o zjem Spoleenstv. Pokus o sklouben mry ochrany zamstnanc s dynamikou trn ekonomiky proto tyto autory vede k oznaen koncepce sociln politiky Spoleenstv za tet cestu. (Salmon a Nicoll 2001: 277) POZNMKY:
I. V souvislosti s evropskm integranm procesem bvaj pouvny termny spolen trh, vnitn trh a jednotn trh. V zsad jsou tyto termny vnmny jako zstupn, pouze dochz kjejich nekoncepnmu uvn. Ble k upesnn termn spolen, vnitn ajednotn trh z hlediska ESD a usneseni Rady viz Tich aj. (1999: 311). O pesnj specifikaci termn se sna nkte dal autoi. Napklad Heffeman rozliuje termn jednotn trh478 Evropsk unie (single markct) a spolen trh (common market). Uvd, e jednotn trh je celn uni s absenc nctarifhch opateni a dalch neviditelnch omezen pohybu zbo. Spolen trh je podle nj prostorem s volnm pohybem vech ty svobod. (Heffernan 2001: 28) Podobn nap. Wallacc s Youngcm diferencuj vnitn trh, v nmjc realizovna celn unie s volnm pohybem zbo, tedy s dnmi viditelnmi barirami trhu, a spolen trh, kter obohacuje tento stupe o voln pohyb slueb, kapitlu a prce. (Wallace, Young 1997: 128) Dokumenty EU nicmn asto hovo o jednotnm (single) trhu s volnm pohybem ty svobod. 2. Souhrnn pojednn komplexn problematiky jednotnho trhu v irm smyslu, tedy ne pouze jako aplikaci volnho pohybu zbo (prmyslov i zemdlsk produkce), slueb, osob a kapitlu, je vzhledem k rozsahu a provzanosti problematiky prakticky nemon. asto proto bv vykl ad jednotnho trhu rozlenn do dlch oblast jako nap. zemdlsk politika, dopravn politika atd. Toto lenn nicmn nezohleduje provzanost jednotlivch oblasti a mnohdy je nepesn z hlediska kompetenc a z hlediska chronologie. Tato kapitola se proto sna o uchopen jednotnho trhu jako celku. Takov pistup

teoreticky umouje, aby sousti vkladu jednotnho trhu byla i spolen mna. Tato otzka byla nicmn z kapitoly o jednotnm trhu vyata. Dvodem by! rozsah problmu, do jist mry i jeho autonomn vvoj a pedevm fakt, e UMU pedstavuje z hlediska ekonomickch integranch stup samostatn navazujc stdium. 3. Pkladem celn unie me bt Benelux a pkladem zny volnho obchodu EFTA. K jednotlivm kategorim (preferenn obchodn vztahy, zna volnho obchodu a celn unie) vetn vpot a grafickho znzornn rozdl v obchodn vmn a potencilu srov. nap. Moorc (2001b: 52-77). 4. lensk stty vychzely z pozitivnch zkuenost se spolenm trhem ESUO, a proto trvaly na tto intenzivn form spoluprce navzdory britskm nvrhm na vytvoen celoevropsk zny volnho obchodu. 5. Kompenzaci zemdlskch a prmyslovch vhod v EHS nap. Gcorgc chpe jako zpsob jak se vyrovnat se skutenost, e EHS nesplovalo pedpoklady ncofunkcionalistick metody sektorov integrace, a mlo tud meni ance na stabiln rozvoj. Gcorge nicmn nevyluuje, e pozdji je mon v rmci EHS nalzt projevy ncofunkcionalistick metodiky. Pkladem me bt rozhodnut Rady z 12. 5. 1960, v nm se lensk stty rozhodly urychlit vstavbu vnitnho trhu odstraovnm vnitnch omezeni. (Gcorge 1996 : 194-195) 6. Zaloen celn unie mezi zemmi ESUO muselo vyeit kompatibilitu novch smluv s dohodou GATT, kter nepedpokldala vznik novch vnjch omezen. Nesoulad EHS s GATT byl poslze vyeen konstatovnm, e nov stanoven cla EHS jsou prmrnmi hodnotami dvjch tarif lenskch stt. (Swann 1996: 22) 7. George upozoruje na fakt, e pi diskusi o harmonogramu spolenho trhu se prmyslov zjmov skupiny snaily o prodloueni pechodnho obdob. Jejich postoj se ale zsadn zmnil v moment, kdy byla smlouva podepsna a bylo jasn, e dojde k dodreni stanovenho harmonogramu. V ppad, e by na svm odmtavm stanovisku dle trvaly, pipravily by se toti o vhody volnho obchodu. Tato reakce zjmovch skupin byla viditeln nap. v Nmecku a do jist mry tak ve Francii. (George 1996: 195-196) 8. Ble k teorii celn unie a spolenho trhu v Evrop viz nap. Lintner, Mazeyov (1991: 30-^1). 9. Je nutn pipomenout, e ve skutenosti k vytvoen spolenho trhu podle pvodnho pedpokladu nedolo, akoliv pechodn obdob uplynulo. V prbhu tetho stdia toti nebylo pouito hlasovn kvalifikovanou vtinou a jednomysln dohoda nebyla mon. 15. Jednotn trh

479
Spolen trh tak zsta! fakticky nedokonen a do roku 1993 a i v tto dob petrvvala urit omezen. 10. Ble k problematice sluovn, sttnch subvenci a jejch podmnkch viz 15.2.2. 11. K nejznmjm pkladm tto formy netarimch omezen pat tzv. zkon istoty" omezujc dovoz zahraninho piva do Nmecka z dvodu nevyhovujcch hygienickch norem, nebo norma na sloen okoldy ve Velk Britnii. Dle viz spory uveden v kap. 14. 12. K pechodu do tetho stdia dolo po souhlasu Francie 6. 6. 1961 vmnou za upednost-nen een princip spolen zemdlsk politiky. (Vanthoor 1999: 22) i 3. Komise se pokusila zrychlit dokonovn celn unie pedloenm tzv. Iniciativy 1964 z 1. 10. 1964. Obsahovala harmonogram a dle jeden z prvnch nvrh na smovn k politick unii. (Vanthoor 1999:28) 14. Ble k projednvanm ppadm a principu vzjemnho uznvn a rovnocennho inku viz kap. 14. 15. Do jist mry v neprospch dokonen spolenho trhu psobilo tak opakovan roziovni Spoleenstv. Po rozen ES o Velkou Britnii, Dnsko a Irsko se podailo obnovit vchoz bod-celn unii a roku 1977 a po pijet ecka, panlska a Portugalska a v roce 1992. 16. Bliek britskmu problmu" viz 5.3.1., 5.6. a 19.2.10. 17. Oznaen Klokan skupina (Kangaroo group) vzniklo jako zdraznn zmru tto skupiny skkat pes pekky" spolenho trhu. 18. K psoben Evropskho kulatho stolu prmyslu viz nap. Ficlder (2000: 87-92); Moravcsik (1998: 355-358) a Nollert (2000: 188-209). K vznamnmu vsledku spoluprce mez prmyslovmi zjmovmi skupinami a Komisi patilo nap.

zaloen programu ESPRIT (European Strategie Programme for Research and Development in Information Technology) z roku 1982 zamenho na rozvoj vzkumu infonnanch technologi; v rmci rozvoje vdy a vzkumu byl zaloen tak projekt RACE (Research in Advanced Communications Technologies in Europe) z roku 1986 zamen na dlkov komunikan techniky, BRITE (Basic Research in ndustrial Technologies in Europe) z roku 1985 podporujc rozvoj technologi v prmyslu a EUREKA (European Research Coordinating Agency) z roku 1985 zamen na koordinaci vzkumu. Ble k programm rozvoje a vzkumu, kter v mnoha ppadech spadaj do aktivit Komise v rmci regionln politiky, viz nap. Nicoll, Salmon (2001: 286-290), nebo v kapitole vnovan pmo rozvoji vdy a vzkumu od ekonoma Petra Stubbse (2001: 143 175). 19. dnou z popisovanch iniciativ nememe pojmat izolovan, protoe se jednalo o vzjemn propojen aktivity. Nap. Dekkerova iniciativa udrovala vztahy s ve popsanou Klokan skupinou, jej vstupy byly podntem k vypracovn AlbcrtBallovy zprvy. K nepmm, nicmn vznamnm impulsm vedoucm k akceleraci budovn spolenho trhu, je tak azena iniciativa francouzskho prezidenta Mitterranda, kter po pevzet pedsednictv ES Franci v roce 1984 prezentoval dokument Nov krok k Evrop: spolen prostor prmyslu a vzkumu". (Nicoll, Salmon 2001: 228) 20. Pi analze dokument a aktivit usilujcch o zrychlen dokonovn spolenho trhuje nutn vzt tak v vahu, e vvoj Spoleenstv byl v tto dob mimodn komplexn. Veker kroky zmnn v souvislosti se spolenm trhem se odehrvaly na pozad zprv a aktivit zamench na reformu instituc (nap. Nvrh Smlouvy o EU, Doogeova zprva, Genscher-Colombova iniciativa atd.). Ble srov. kap. 5. 21. Judikty ESD tkajc se volnho pohybu ty svobod mly pro akceleraci budovn spolenho trhu velik vznam zvlt po ukotven zsady vzjemnho uznvn. Pro lensk480 [Evropsk unie stty toti tento princip znamenal, e bez ohledu na oeten danho problmu je vstup cizch vrobk na jejich trh principieln mon. Bylo proto pro n vhodnj dospt ke shod ohledn podmnek a certifikace vrobk, ne nechat jejich voln pohyb zcela bez oeten. Ble k principu vzjemnho uznvan srov. 14.5.2.1. 22. Pomrn vit je proto tak oznaen Cockfieldova bl kniha. 23. Moravcsik uvd, e pi publikaci bl knihy v roce 1985 byla a jedna tetina vyjmenovanch poloek ji sten rozpracovna a to vzhledem k Narjesovu plnu z roku 1982. (Moravcsik 1998:359) 24. Soust procesu harmonizace legislativy v oblasti spolenho trhu se stala ada reakci evropsk veejnosti a mdii v podob diskus o tzv. europrcch, euroautobusech atd., kter by znemonily zachovni specifik jednotlivch lenskch zem. Komise nicmn prezentuje sil o pozitivn unifikaci tak, e jde pouze o splnn minimlnch nap. hygienickch, bezpenostnch zdravotnch norem. Souasn je podle Komise podporovno zachovn regionlnch specifik, co dajn dokld monost lokln produkce a distribuce vybranch specifickch vrobk, ovem bez monosti prodeje v rmci spolenho trhu. 25. Jednm z novch pstup, kter pisply ke snaz unifikaci norem, byla snaha preferovat smrnice ped jinm legislativnm nstrojem - nazenm. Smrnice umoovala penst vypracovn konkrtn legislativy na lensk stt, kter jej mohl eit s maximlnm ohledem na sv poteby. 26. CEN byl zaloen v roce 1961, CENELEC v roce 1973 a ETS1 v roce 1988. 27. Datum 1992 bylo tak dvodem, pro bv cel aktivita Komise oznaovna jako Program 1992", Projekt 1992". iniciativa 1992", ppadn jako tzv. lucembursk balk. Srov. nap. Wallaceov, Young (1997); George (1996), Smith, Ray (1993); Ziltencr (2000b: 38). 28. Akcelerace projektu spolenho trhu se odehrvala na pozad jednn v rmci tzv. lucemburskho procesu sbliovn zem ES a EFTA, kter vystil v zaloen EHP. Proces harmonizace a normovn proto poslze vznamn ovlivnil i nelensk zem ES podlejc se na hospodskm prostoru. Ke vzniku EHP viz 4.5.3.3. a 6.3.3. 29. Postoje Francie, Nmecka, Britnie a Komise k vnitnmu trhu, zemdlstv, prmyslov politice, mnov politice apod. ve srovnn s finlnm vsledkem mezivldn konference pehledn tfd nap. Moravcsik (1998: 320-321, 324-341). 30. V souvislosti s hodnocenm rozhodnut pistoupit k irmu uplatnn kvalifikovan vtiny je nezbytn si uvdomit, e ES v prbhu mezivldn konference 1985-1986 elilo nsledkm rychlho rozen a v moment rozhodnut se skldalo ji z 12 stt. Pravideln dosahovn jednomyslnosti bylo v tto podob tm neuskuteniteln.

31. Moravcsik popisuje obsah lnku 100a Smlouvy o ES jako odstrann kvantitativnho veta a ponechni slabho veta". Souasn je rozhodnut o tom, co je a co nen v souladu s poruenm dohody, v rukou Komise a ESD. Nerozhoduj o tom tedy lensk stty, kter v obdob po Lucemburskm kompromisu autonomn vybraly pedmt veta. (Moravcsik" 1998:366) 32. Jinak se jev Program 1992 z hlediska tetch stt, pro nje spolen trh omezen, ppadn uzaven, jak z hlediska pohybu zbo, tak z hlediska pracovn sly. V souvislosti s projektem spolenho trhu se proto objevuji vrazy jako pevnost Evropa (znemonn vstupu zahranin produkce) a panevropsk rasismus (znemonn vstupu zahranin pracovn sly). {Lintner, Mazey 1991: 51) 33. Coffey zdrazuje, e a na Itlii a Irsko se ES nevyznaovalo vysokou migrac pracovn sly, a proto dlouhou dobu chybl skuten tlak na zahjen procesu vzjemnho uznvn kvalifikac, kter jsou relnou podmnkou pohybu pracovn sly. (Coffey 1995: 56) 15. Jednotn trh

481
34. V tabulce . 47 je rovn znzornn nrst nezamstnanosti. Tento faktor je samostatn analyzovnv 15.2.8. 35. Postoje oban (podle vzkum Eurobarometer) sleduj nap. Dalton, Eichenberg (1993: 73-91). 36. Pi sledovn tchto ukazatel je patrn, e stty, kter vstoupily do EU pozdji, jako nap. Finsko a vdsko, postupuji rychleji, ne zakldajc lenov. 37. Vvoj nklad na SZP viz tak kap. 19. 38. Pi podpisu Smlouvy o EHS byla zamstnanost v zemdlstv ve Francii 23 %, v Itlii 35 % a v Nizozem 10 %. Pitom nejvy podl zemdlsk produkce na HDP zem bylo dosaeno v Itlii, kde to bylo 14,6 % HDP. (Butler 1993: 112-113) 39. Skutenost, e SZP byla obecn vnmna jako pln soust spolenho trhu, dokld nejenom jej harmonogram, ale tak aplikace zsad voln soute s ji uvedenou vjimkou udlovni podpor podle i. 42 Smlouvy o EHS. 40. Zahrnut zemdlstv do EHS bylo jednoznan (kvli Francii). Toto rozhodnut poslze zsadn poznamenalo pozdj zakladatele EFTA, kte se mimo jin z dvod nezjmu o integraci zemdlskho sektoru sthli z rozhovor v Messin. EFTA (zaloen v roce 1960) zemdlskou politiku, povaovanou Velkou Britnii a severskmi stty za strategickou, z tohoto dvodu nezahrnovala. 41. Rozhodnuti regulovat zemdlskou politiku prostednictvm cen chpe George jako nejjednodu mon een, protoe umouje plonou a pehlednou kontrolu trhu a obchz nronou unifikaci vztah mezi administrativou a drobnmi farmi. (George 1996: 176) Ble k prbhu konference ve Strese viz nap. R. Fennelov (1997: 17-22). 42. Nkdy je uvno tak nzvu Evropsk vyrovnvac a garann fond a francouzskho oznaen FEOGA (Fonds europcn orientation et de garante agricole). 43. Po prvnm rozen se na stranu vznamnch prmyslovch stt pidala Velk Britnie a zemdlsky orientovan zem poslilo pedevm Dnsko a Irsko. 44. Pozdji tento problm vznamn postihl tak Velkou Britnii, kter v dob zakldn SZP nebyla lenkou Spoleenstv. Finann nronost nucenho dovozu drah produkce pro Britnii poslze vystila v tzv. britsk problm, kter znamenal nutnost eit vysok pspvky tto zem do rozpotu ES. Ble k tzv. britskmu problmu srov. 5.3.1., 5.6. a 19.2.10. 45. Specifickm ppadem vmny prmyslovch a zemdlskch vhod spolenho trhu byly situace, kdy byl dovoz potravin ze tetch zem do lensk zem EHS pmo navzn na vvoz prmyslovch vrobku. Tato forma obchodu byla dle pro Spoleenstv nepijateln, co vedo k postupnmu naruen tchto obchodnch vazeb a jejich nahrazen dohodami mezi tetmi zemmi a EHS. 46. Neschopnost dodret pvodn plnovan mechanismy SZP pineslo tak poruen pvodn pedpokldanch pravidel neofunkcionalismu. Politick zablokovn chodu EHS znamenalo, e v ppad SZP nedolo k uplatnn efektu spillover. Rada ministr nebyla schopna pistoupit k restrukturalizaci, a proto zstalo zemdlstv, akoliv je od potku centrln spolenou politiku, institucionln izolovanm sektorem. (Ricgcr 1997: 100) SZP proto sice byla nadnrodn politikou EU, ale rozhodovn o n dlouho zstvalo na mezivldn bzi.

47. Dleitou skutenosti byl Lucembursk kompromis, kter umonil tm trval uplatnn veta, a tm i zvtil ance zjmovch skupin na vznen poadavk na ministry v Rad. Koncepce SZP a cel institucionln schma pirozen tuto deformaci hlasovn nepedpokldaly, a SZP proto nedisponovala mechanismy k jej regulaci. 48. J. Pinder nestandardn jednn Francie oznauje jako uplatnn nsilnickch metod".482 Evropsk unie (Pindcr 1993: 85) Rozhodne je vak jednn o cench nezbytn interpretovat v kontextu celkovho sili de Gaulla o transformaci EHS a tak ve svtle jeho veta britskho vstupu. kter signalizovalo jeho nasazen pi obran francouzskch zemdlskch zjm. (Pinder 1993: 85) Ble k tomuto problmu srov. v kap. 5, kde je rovn zmnn vliv zemdlskch organizovanch zjm na rozhodovn jednotlivch politickch reprezentac. 49. Ke zvltnm zpsobm jednni typickm pro Radu ministr zemdlstv, jako je nap. zastaven hodin, viz 9.3.3. 50. Nicoll a Salmon krom toho uvdji tzv. cenov stavidlo (sluice gate price), kter je cenou nejefektivnjch vnjch vrobc a slou k dodatenmu vpotu cia. Zmiuj rovn tzv. referenn cenu, kter je neformlnm oznaenm pro minimln cenu pro dovoz ovoce a zeleniny (Nicoll, Salmon 2001: 180) a obilovin (Colman 2001: 99). 51. Komitologie zahrnuje soustavu vbor urench ke kontrole svench exekutivnch pravomoc vykonvanch Komis. Ble ke kategorim komitologic viz 10.4.5.2. 52. K psoben zjmovch zemdlskch skupin jednotlivch zemch srov. nap. Grant (1997: 165-169). 53. Stty naopak deklarovaly, e se pokus o vlastni transformaci. Pkladem je postoj francouzsk vldy, kter se snaila nespn o reformu pomoc tzv. Vedctova plnu z roku 1968. K obsahu Mansholtova plnu srov. Fcnnelov (1997: 207-239). 54. McCormick uvd, e v roce 1971 zahrnovala vlna protest mj. pochod 80 000 farm na Brusel. Akce, na n bylo povolno 3 000 policist, skonila 140 zrannmi a jednm mrtvm. (McCormick 1996: 241) 55. Dnsko a Irsko nemly stejn dvody k reform jako Velk Britnie, protoe na rozdl od ni spe ze SZP profitovaly. 56. Jednalo se pedevm o projekt spolen mny a zahranin politick-spoluprcc. 57. Velk Britnie byla prmyslovou zem stejn jako Nmecko, Pesto byly postoje obou zem odlin. Britnie byla dovozcem potravin, a proto dodvala Spoleenstv vznamn finann stky. Zemdlci v Nmecku vyrbli s vysokmi nklady, neefektivn a jejich produkce byla nekonkurenceschopn. ast v SZP byla proto pro n zajitnm dobrch existennch podmnek, za n bylo Nmecko ochotn nst vysok nklady. Naproti tomu pro Britnii, kter mla spe mal a efektivn sektor vyrbjc za pijateln ceny, SZP neznamenalo vhody, ale spe zt. 58. Velk Britnie zskala sedmilet pechodn obdob vmnou za pslib postupn reformy SZP. Srov. 5.3.4., 5.6. a 19.2.7. Nvtva Mansholta vyvolala nelibost francouzsk reprezentace, protoe fakticky byla reforma SZP proti francouzskm zjmm. V nsledujcm funknm obdob (od roku 1973) ji Mansholt nebyl nominovn. 59. Ble k mnovmu vvoji viz v kap. 16. 60. Jedn se o evropskou ztovac jednotku. Viz 16.1.8. 61. Po zaveden EMS byly MCA 5.-6. 3. 1979 modifikovny, jejich princip vak zstal stejn. 62. Zelen mny byly zrueny Radou v roce 1997 v souvislosti na pokraovnm projektu HMU. K dalm otzkm tzv. zelench mn a zelen ECU vetn modelovch pklad a vztahu tohoto problmu k HMU srov. nap. Grant (1997: 83-98). 63. K okolnostem vypracovn a pijet Delorsova balku I. srov. Ziltener (2000a: 137-151) 64. K dalmu obsahu Delorsovch balk srov. 19.3. 65. Przkumy Komise uvdj, e v roce 1992 se vdaje rodin na potraviny zsadn liily. V ecku a Portugalsku dosahovaly 33 % vekerch rodinnch vdaj, zatmco v Nmecku, Velk Britnii a Nizozem pouhch 13-15 %. Pirozen, e tyto rozdly ovlivovaly migraci pracovn sly ve spolenm trhu. (Butler 1993: 124-125) 15. Jednotn trh

483
66. Ble k vln enviromentalismu v rmci SZP srov. nap. Grant (1997: 200-213).

67. Ve zmnn podnty k reform je mon shrnout, podobn jak to uinil britsk ekonom David Colman, ktci zdrazuje faktor rozpotov nronosti, cenovho rstu pro spotebitele, vnj tlak v podob jednn s GATT a konen enviromentln tlaky. (Colman 2001: 101-108) 6S. GATT (Veobecn dohoda o clech a obchodu) zaloen roku 1947 je pedchdkyn Svtov obchodn organizace (WTO, World Tradc Organisation) a m za kol liberalizovat svtov obchod. V rmci GATT probhlo osm kol jednni, z nich za nejvznamnj jsou povaovny Kcnncdyho (1964-1967), Tokijsk (1973-1979) a Uruguaysk kolo (1968 1990). 69. Ble k prbhu Uruguayskho kola GATT viz Fennel (1997: 375 -385). 70. Cairns je skupina svtovch exportr obilovin zaloen ve mst Cairns (Austrlie) v roce 1986. V souasnosti m 18 len. V ele tohoto seskupen je Kanada, Austrlie a Argentina, kter usiluj o produkci s minimlnmi dotacemi. 71. Reformou SZP se zabval tak ECOSOC a Evropsk parlament. ECOSOC ml vhrady vi reform, a to pedevm kvli tomu, e reforma dostaten nee problm rozdl mezi farmami a ani odlin podmnky pro zemdlstv (nap. klimatick). Evropsk parlament naopak k obavm z rozdl velikost mezi zemdlskmi farmami pidal upozornn na byrokratizaci celho reformnho programu. Parlament krom toho poadoval, aby paraleln s reformou dolo k prohlouben regionln politiky, kter mla pinst znevhodnnm rcgionin dostatek prostedk k jej realizaci. (Butler 1993: 119-120) 72. V tomto vyjden je patrn urit paradox. Voln obchod nen mon udret se souasnm akceptovnm zsady finann solidarity a uzavenosti hranic. Pijetm zsad volnho obchodu by se SZP rozloila. 73. Reforma SZP byla ovlivnna protilehlmi zjmy lenskch zemi, kter jsou dny pedevm velikost farem. Obecn jsou rozlohy farem rzn, nicmn Grant uvd, e nejvt podl farem s vt rozlohou je ve Velk Britnii (81 % m vce ne 5 ha), zatmco nejmen farmy jsou ponejvce v ecku, Itlii a Portugalsku. (Grant 1997: 13) Obecn je mon podobn jako W. Grant rozdlit lensk zem podle struktury a objemu zemdlsk produkce do nkolika skupin. V prvn ad jsou to zem s vysokou produkc, orientovan na vvoz (Dnsko, Irsko a Nizozem), dle stty, kde zemdlstv nen prioritou (Velk Britnie, Belgie, Finsko, Lucembursko a vdsko). Dai skupinou jsou velk stry, kde je zemdlstv vznamnm strategickm sektorem (Francie a panlsko), dle stedozemn zem se specifickou produkc (panlsko, ecko a Itlie) a konen stty, v nich zemdlstv nem velk rozsah, aleje povaovno za vznamn (Rakousko a Nmecko). (Grant 1997: 32-62) Ze specifik zem vyplvaj nsledujc pozice k reform. Francie zastv reformn nebo protireformn postoje v zvislosti na aktuln situaci, protoe m jak vti hospodsk podniky produkujc obiloviny, tak i men farmy soustedn na vrobu masa. Dal agrrn zem - Nizozem a Dnsko reformu z roku 1992 pln podporuj. Proreformni je tak Irsko, kter pat k vznamnm producentm mlka a hovzho masa. Odlin situace je v ecku, Portugalsku, panlsku a Itlii, kter pat k zemdlskm zemm, ale orientuj se na produkty, je nejsou zsadn postieny nadprodukc a cenovou deformac, jako je olivov olej, vno a zelenina a ovoce. Jejich postoj k SZP je proto dn oekvnmi spojenmi s regionln politikou. Reforma SZP me toti uvolnit potencil pro strukturln fondy Proti agrrn orientovanm zemm stoj pedevm Nmecko, kter disponuje malou, ale vysoce chrnnou komunitou farm, kter je dvodem, pro bylo Nmecko dlouhou dobu ochotn sdlet vysok nklady SZP. V souasnosti vak vzhledem k ji nadle nenosn finann zti Nmecko reformu podporuje. K pednm

zastncm

484
Evropsk unie reformy pat tak Velk Britnie, kter vyrb potraviny pomrn efektivn a pedstavuje zemi s tradinm silm o udrovn levn cenov hladiny potravin. Rakousko a Finsko se vyznauj vym stupnm ochrany ne EU, a proto nen mon tyto zem povaovat za zsadn podporovatele reformy. Naopak je tomu u vdska, kter se vak svm podlem zemdlskho hospodaen v arktickm psmu vyznauje uritmi specifiky.

74. Postoj GATT byl v prosince 1991 prezentovn v rmci tzv. Dunkclova textu {generln editel GATT). (Rieger 1997: 123) Ble k iniciativ Dunkcla a k jednnm GATT a ES srov. nap. Fennelov (1997: 381-385). 75. Francie v ppad hlasovn o BHA uvaovala o pouit veta na zklad Lucemburskho kompromisu, ale nepodailo sej ohroen nrodnch zjm prosadit. Krom toho dohody na zklad lnku 113 Smlouvy o ES podlhaly hlasovn kvalifikovanou vtinou. Proto se spe ne o skutenou monost jednalo o francouzskou snahu demonstrovat svj postoj k pvodn pro ni nepijatelnmu rmci BHA. Ble Fennelov (1997: 389-390). 76. Svj vznam pi urovni ve redukce sehrl tak fakt, e pi nadprodukci obilovin bylo obil vyuvno ke zlomovn, co zvyovalo nklady na chov dobytka. Podobn bylo zjitno, e polovinu veker produkce mlka v rmci SZP, dodvalo jen 15 % farem, co znamenalo rozdlen poloviny dotac mezi pouze zhruba sedminu producent. (Butler 1993: 122, 118) Ble ke principm regulace trhu s mlkem, obilovinami, masem apod. srov. Grant (2000). 77. Redukce 15 % orn pdy se tkala producent nad 92 tun obil za rok. Uvn tohoto nstroje tedy bylo odstupovno. {Butler 1993: 122) Napklad farmy do rozlohy 20 ha jsou ped tmto opatenm uchrnny. (Tich aj. 1999: 597) 78. Zprva Komise z roku 1991 uvd, e a 4 mil. zemdlc jsou ve vku vym ne 65 let. (Butler 1993: 119) 79. Blzek vytvoeni vlastnch pjm viz 19.2.; projevm krize viz kap. 5 a 10. 80. V roce 1972 sousteovala sekce orientace 5 % prostedk, v roce 1995 jen 7 % celho fondu EAGGF. (Grant 1997: 71) 81. K rozvren prostedk v Agend 2000 viz 19.3.3. 82. Clem rybsk komunity bylo pirozen uzaven teritorilnch vod konkurennm rybm tak, aby se zvily ance na spn rybolov. Takov poadavek vak nebyl v souladu s principem spolenho trhu. 83. V souvislosti se zsknm autonomie Grnska byla v roce 1985 rybolovn politika oetena tak, e evropsk lod smi bezplatn lovit v grnskch vodch a vmnou za to Grnsko bezceln vyv sv produkty do Spoleenstv a dostv ron platbu okolo 30 mil. euro. (Nicoll, Salmon 2001: 190) Podobn bilaterln dohody jsou uzaveny nap. s Marokem, Argentinou a zemmi Stedomo. 84. panlsk rybsk lod s vlenmi stmi opakovan naruovaly francouzsk rybolovn vody, a 7. 3. 1984 francouzsk hldky na soustavn poruovn hranice odpovdly stelbou. Na protest proti tomuto zsahu panlt idii zablokovali svmi kamiony panlsk hranice. Cel spor trval vce ne rok, piem podobn problmy se panlskmi lodmi se objevovaly tak na irskm pobe. (Dinan 994: 107) 85. lensk stty nejsou ochotny vpoutt na sv zem inspekci Spoleenstv, a proto sleduj plnni dohodnutch parametr vlastnmi silami. Spolen rybolovn politika je podle W. Nicolla a T. Salmona obecn poznamenna silnou nedvrou, a to prv dky neschopnosti dostaten efektivn kontroly. Oba autoi pirovnvaj spolenou rybolovnou politiku k dilematu vzn, tedy teorii mezinrodnch vztah, kdy jedna strana nem dostaten vdomi o innosti a projevech druh strany, a sna se tedy maximalizovat svj zisk kombinaci rznch faktor. Ve spolen rybolovn politice to znamen, e stty jsou ochotny 15. Jednotn trh

485
dodrovat stanoven kvty a parametry lovu pouze v ppad, e tak uin i ostatn. Povdom, zda tak in vechny stty, je vak obecn nedostupn. (Nicoll, Salmon 2001: 189) Ble k teorii vzn srov. nap. Hollis, Smith(2000: 143-146). 86. Nicoll a Salmon v tto souvislosti upozoruj na ti paradoxy, kter jsou podle nich spojeny s politikou voln soute. Prvn z nich se tk skutenosti, e ekonomick teorie na stranjedn pedpokldaj volnou sout a na stran druh tak sledovn regulrnosti tto soute, co je jej faktick regulace. Druhm paradoxem je samotn kontraproduktivn princip soute. Teoreticky me bt vsledkem soute vtzstv jednoho podniku, kter ovldne trh. Pro ostatn subjekty trhu jsou vstupn nklady pli drah, aby mu konkurovaly, a proto k dal souti nedojde a do njakho zsadnho, napklad technologickho zlomu. Konen tetm paradoxem je vnitn a vnj rozmr soute ve spolenm trhu. Spoleenstv uvnit sout podporuje, ale jako subjekt mezinrodnho obchoduji poruuje. (Ncol, Salmon 2001: 235) Z hlediska ES je tak nutn poznamenat, e politika voln soute je v konfliktu s nktermi dalmi politikami, pedevm se spolenou zemdlskou politikou, a v konkrtnch bodech dochz k rozporm mezi komisai pro volnou sout, pro spolen trh a pro vnj vztahy.

87. V nkterch zemch je poruovn voln soute oeteno jet na rovni nrodn legislativy, nen proto vyloueno, e jeden subjekt me bt souzen dvakrt za stejn pein. (Allen 1997: 167) 88. Ble k soutnmu prvu v ESUO a EURATOM viz Tich aj. (1999: 399^102). 89. Amsterodamsk smlouva neprovedla dn faktick zmny. Dolo jen k peslovn smluv a vyputn lnku 91 Smlouvy o ES, kter se tkal pechodnho obdob, a byl tud nadle irelevantn. Voln soute se nadle tkaj lnky 81 -89 Smlouvy o ES. 90. Ble ke konkrtnm rozhodnutm Rady ve vech oblastech voln soute a k dalm podrobnostem z hlediska prva srov. Tich aj. (1999: 385-525). 91. Komise pedpokld, e kartelov dohoda me ovlivnit trh v ppad, e pekro urit procentuln objem trhu a ron obrat o urit vi. (Tich aj. 1999: 414) 92. Stephen Martin analyzuje aplikaci lnku 81 ve dvou rovinch. Rozliuje tzv. horizontln spoluprci firem (psob na stejn rovni, tedy nap. mezi vrobci, mezi prodejci apod.) a vertikln spoluprci (psob na rznch rovnch vrobnho etzce, tedy nap. vrobce s prodejcem apod.). Srov. Martin (2001: 126-132). 93. Nen mon obecn stanovit hranici, kdy pesn dochz k dominantnmu postaven. Procentuln vyjdeni zle na charakteru produkce, potu subjekt atd. Nemus tedy vdy bt nad hranic 50 % podlu na trhu. Jednm z prccedentnch spor ohledn voln soute byl spor Continental Can (6/72 Sb. SD). Ble viz 14.5.2.4. 94. Ble ke skupinovm vjimkm nap. Tich aj. (1999: 418^20). 95. V tto souvislosti je zajmav srovnn D. Allena, kter upozoruje na fakt, e dlka zeni ve Spoleenstv je krat ne v USA. (Allen 1997: 166) 96. Ble k aktulnmu nazen Rady o kontrole fz Tich aj. (1999: 443^446). 97. Stanoveni podmnek, kdy je fze povaovna za potenciln nebezpenou, je dleit pedevm pro zem s vlastn legislativou proti sluovn podnik. Napklad Nmecko vyaduje, aby fuze pod tuto hranici byly vyetovny nrodnmi orgny, a naopak Nizozem poaduje, aby je eila Komise. (Allen 1997: 171). 98. K jednotlivm pkladm podpor, fz pod. ajejich nsledk na formovn voln soute viz Fries (1998: 134-157). 99. Odlin je tomu v ppad uzavrn dohod podle i. 238 Smlouvy o EHS, kter od sv novelizace Smlouvou o EU poaduje souhlas Evropskho parlamentu.486 Evropsk unie 100. Ble k dalmu lenn a obsahu konkrtnch nstroj srov. nap. Tich aj. (1999: 737-738). Ke konkrtnm prvnm pravm vzjemnch obchodnch vztah viz tamt (1999:73 8-756). 101. Vztahy k Rusku a nstupnickm zemm SSSR (Armnie, zerbajdn, Blorusko, Gruzie, Kazachstn, Kyrgyzstn, Moldvie, Mongolsko, Tdikistn, Turkmenistn, Ukrajina a Uzbekistn) se rozvjej pedevm na zklad programu pomoci transformaci TACIS (Technical Assistancc to Commonwealth of Independent States), kter b od roku 1991 -Kontakty se zemmi SVE maj jakoto vztahy s kandidtskmi stty zvltn rozmr. Srov. 7.4. 102. Veobecn systm preferenc umooval rozvojovm zemm dovet do ES bezceln urit kategorie zbo, a to a do ve stanoven kvtou. Tyto kvty byly kadoron upravovny. V roce 1999 EU pistoupila k reform tohoto systmu as celkem 146 zemmi uzavela nov revidovan obchodn preferenn vztahy, kde byl reim pro jednotliv kategorie vrobk upraven v zvislosti na jejich citlivosti11. (Moore2001a: 284-285) 103. Vzjemn vztahy vychzej pedevm z transatlantick tzv. Bakerovy deklarace z roku 1990. Na ni navzalo pijet Aknho plnu EU/US v roce 1995. K poslednm pokusm o dal zintenzvnn obchodu pat iniciativa Komise z roku 1998 usilujc o zruen celn dovoz prmyslovch vrobk do roku 2010. Prozatm jsou vztahy udrovny na zklad tzv. transatlantickho ekonomickho partnerstv. (Nicoll. Salmon2001: 212) 104. GATTbylak t. 1. 1995 transformovna do podoby Svtov obchodn organizace (WTO, World Trade Organisation). K zemdlskch sporm mezi USA, EU a GATTviz 15.2.1. 105. Tato skupina zem byla oznaovna zkratkou EAMA (Etats Afncains et Malgachc associs). 106. Na dohody z Lome navzala 24. 6. 2000 dohoda podepsan v Cotonou v Bcnninu. Srov. Nixson (2001: 399-400).

107. V souasnosti pat do zem skupiny AKP (africk, karibsk a tichomosk oblasti - Africa, Carribcan, Pacific) tyto stty: Angola. Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Bcnin, Botswana, Burkina Faso. Burundi, Kamerun, Kapverdy , Stedoafrick republika, ad, Komory, Kongo, Demokratick republika Kongo, Cookovy ostrovy, Pobe slonoviny, Kuba, Dibuti, Dominika, Dominiknsk republika, Rovnkov Guinea, Eritrea, Etiopie, Fidi, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Jamajka, Kea, Kiribati, Lesotho, Librie, Madagaskar, Malawi, Mali, Marshallovy ostrovy, Mauri-tnie, Mauricius, Mikronsie, Mosambik, Namibie, Nauru, Niger, Nigrie, Niue, Palau, Papua-Nov Guinea, Rwanda, Samoa, Svat Krytofa Nevis, Svat Lucie, Svat Vincenc a Grenadiny, Svat Tom a Princv ostrov, Senegal, Seychcly, Sierra Leon, alamouno-vy ostrovy, Somlsko, Jihoafrick republika, Sdn, Surinam, Svazijsko, Tanzanie, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Uganda, Vanuatu, Zambie, Zimbabwe. K problematice tchto dohod srov. nap. Hewitt (1993: 300-311). 108. Dleitou sousti dohod z Lome jsou programy STABEX (System of Stabilisation of Export Earnings) a SYSMIN (System for Safeguarding and Developing Minerl Producti-on) uren ke stabilizaci pjm z vvozu zemdlsk produkce a hornictv. Ble k historii vztah mezi Spoleenstvm a zemmi skupiny AKP srov. nap. Nixson (2001: 395-401). 109. Evropsk rozvojov fond slou od roku 1959 k financovni rozvoje zmoskch teritori. (Laffan2001: 197) 110. K obchodn politice EU vi tetm zemm srov. Moore (2001a: 271-289). 111. Oban vcarska se ovem v referendu, je se konalo 6. 12. 1992, vyslovili proti ratifikaci dohody o vytvoen EHP, a vcarsko se tedy do EHP nemohlo zapojit. 112. Koncepce spolen dopravn politiky pesn odpovdala neofunkcionalistickmu projektu sektorov integrace a byla povaovna za pmo pilehlou oblast k ji existujc integraci 15. Jednotn trh

487
v rmci ESUO. Doprava proto byla soust Messinsk rezoluce a Spaakovy zprvy pedchzejc zaloen EHS. 113. Nicoll a Saimon zdrazuj, e pro zakldajc leny EHS s celkovm 15 % objemem svtov obchodn tone bylo nemysliteln, aby byia nmon doprava pedmtem nadnrodn sprvy. (Nicoll, Saimon 2001: 215) 114. Otzky kamionov dopravy byly rozhodnuty nazenm Rady slo 881 z roku 1992. Osobni dopravy se tkalo nazeni Rady z 11. 12. 1987. 115. Projekt transevropskch st se netk vlun otzek dopravy, ale tak telekomunikac a energetickch struktur. Pkladem projektu mimo sfru dopravy je napklad rozvoj digitln komunikan st EURO-ISDN, kter m za kol podpoit voln pohyb informac. 116. Start projektu TENS byl podmnn finannm partnerstvm veejnch a soukromch struktur. V roce 1993 Komise uvedla, e se jedn o vhodn sek pro soukrom investice. Bhem let 1994-2000 bylo nicmn z rozpotu Spoleenstv na TEN pidleno 250 mld. ECU. (Nicoll, Saimon 2001: 219) 117. V EU se ron vyprodukuje 2 mld. tun odpadu. Tento daj ron roste o 10 % stejn jako emise CO,. Ble ke strategim nakldn s odpadem, chemikliemi, k otzkm istoty vzduchu a vody, ochran prody, emism CO., a dalm konkrtnm problmm a zpsobm een srov. McCormick (2001: 155-290). 118. Stejn jako v jinch ppadech to umooval lnek 235 Smlouvy o EHS, podle nj mohly bt jakkoliv nov aktivity nad rmec smluv zahjeny na zklad jednomyslnho souhlasu Rady ministr po vyslechnut nzoru Shromdni, (i. 235 Smlouvy o EHS) 119. ivotn prosted v rmci jednotnho trhu je proto mon povaovat za typick pklad postupnho pelvn integrace v rmci sektor podle neofuncionalistickho modelu. 120. Rozhodnut Evropsk rady pistoupit k een otzek ivotnho prostedn se projevilo tak v institucionln rovin. Pi editelstv Komise odpovdnm za prmysl byla proto zzena organizan struktura zamen na ochranu spotebitele a ivotn prosted a Stl vbor pro ivotn prosted byl zzen tak v Evropskm parlamentu. Samostatn generln editelstv bylo pro tyto otzky zzeno a po reorganizaci adu Komise v souvislosti se vstupem ecka. (McCormick 1998: 192-193) 121. K aknm programm v oblasti pe o ivotn prosted srov. (Pearce200l: 215)

122. ES se v tto dob stalo signatem nejrznjch mezinrodnch konvenc o ochran ivotnho prosted. Pkladem je Pask mluva o prevenci zneitn moe z pozemnch zdroj z roku 1975. Barcelonsk mluva o ochran Stedozemnho moe proti zneitn z roku 1977 atd. 123. Dleitou sousti prevence je posuzovni vlivu konkrtn akce na ivotn prosted (EIA, Enviromental Impact Assessment). (Nicoll, Saimon 2001: 302 303) 124. Nicoll a Saimon uvdj, e toto ustanoven pedznamenalo ji zasedn Evropsk rady v Hannoveru z 27. -28. ervna 1988, kde summit konstatoval nutnost integrace politiky ivotn prostedn do ekonomickho rozhodovn. (Nicoll, Saimon 2001: 302) Zmiovan podmnka byla nsledn zruena reviz dotynho lnku v Amsterodamsk smlouv, (i. 174 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 125. V ppad politiky ivotnho prosted je sporn jej financovn. Jestlie je zavedeno hlasovn kvalifikovanou vtinou, bylo by odpovdajc, kdyby byly nov pijat standardy financovny Spoleenstvm. Tento argument vzneslo nap. panlsko, kter argumentovalo nedostatkem finannch prostedk. Spoleenstv do jist mry reagovalo zaloenm Fondu solidarity. (Sbragia 1997: 250) K jeho psoben srov. 15.2.7 a kap. 16.488 Evropsk unie 126. Rada mohla podle stejnho lnku stanovit vj imky, o nich se bude rozhodovat kvalifikovanou vtinou, ale neudlala to. (I. 130s Smlouvy o ES) Sbragiaov se proto domnv, e agenda ivotnho prostedi je oblast, kde se rozloen konkrtnch bod hlasovn mezi poadavek doshnout kvalifikovan vtiny a jednomyslnosti projevilo nejvraznji ze vech politik. (Sbragia 1993: 103) 127. John McCormick vvoj politiky ivotnho prosted len do ty zkladnch etap. (1.) Fzi, kdy se Spoleenstv zamilo na budovni spolenho trhu (1957 -1972), (2.) fzi cnviro-mentlni revoluce (1973- 1986), (3.) obdob vytven prvnch nstroj ve Spoleenstv (1987-1992) a konen (4.) fzi konzolidan (od 1993). (McCormick 2001: 42-68) 128. Vzniku agentury pedchzel mezivldn program CORINE (Coordination of Information on the Environment) z roku 1985. Nicoll a Salmon upozoruj na nejednotnost v nzorech na tuto agenturu. Zdrazuj, e stejn koly mohla plnit Komise, ale nkter stty tuto variantu nepodpoily, protoe Komise pro n byla pli svzan s fungovnm aknch program. Zmiuj rovn zklamn Evropskho parlamentu, kter pedpokldal silnj postaven agentury napklad v oblasti inspekce. (Nicoll, Salmon 2001; 303) 129. Vznamnou soust provdn politiky ivotnho prosted na rovn lenskch statuje prvo na informace oeten smrnici Rady 90/303, kter zavd voln pstup k informacm, umouje jejich voln en a ukld lenskm zemm povinnost poskytovat pravideln informace. (Tich aj. 1999: 615) 130. K tahounm" se obecn ad Nmecko, Nizozem, Rakousko a pirozen seversk stty, k loudalm" spe jin stty, Irsko a Belgie. K reprezentantm stedn skupiny se ad nap. Francie a Velk Britnie. (Sbragia 1997: 238) McCormick v tto souvislosti hovo o Eco-Schcngenu" tvoenho Rakouskem, vdskem, Finskem, Dnskem, Nmeckem a Nizozemm. (McCormick 1998: 202) 131. McCormick uvd zajmav kvantitativn pehled evropsk legislativy v letech 1958- 1999 zamen na ivotn prosted. Vyplv znj, e objem legislativy nov pijat nebo novelizovan v roce 1999 je sedminsobkem objemu projednvan legislativy v rozmez let 1958-1972. (McCormick 2001: 64) 132. Organizovan zjmy v oblasti pe o ivotni prosted byly roku 1974 za asistence Komise sdrueny pod Evropskou kancel pe o ivotni prosted. (McCormick 1996: 266) Ble k zjmm prosazujcm pi o ivotn prostedi na nadnrodn rovni srov. nap. Green-wood(1997: 180-192). 133. George uvd, e sektor energetiky je povaovn za pklad selhn sektorov integran metodiky, akoliv se teoreticky jedn o jednu z nejvhodnjch oblast. (George 1996: 152) 134. Hlavn evropsk spolenosti zabvajc se dovozem a zpracovnm ropy udrovaly kontakty pedevm se Stednm vchodem. Poteba ropy postupn rostla, protoe klesala jej cena a politick nestabilita Stednho vchodu prozatm negativn neovlivnila dodvky surovin. Po zaloen OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) v roce 1960 se situace zmnila a cena ropy vzrostla. lensk zem se vak navzdory nvrhm Komise, nebyly schopny domluvit na spolenm

postupu, a proto je ropn krize v roce 1973 (ropa pedstavovala v tto dob 2/3 energetick spoteby ES, z nich 80 % dovela) zashla v plnm rozmru. (Nicoll, Salmon 2001: 306) Ropn krize vypukla po tzv. jnov nebo jomkipurov vlce v Izraeli 6. 10. 1973. Nsledovalo masivn zveni cen ropy v rmci OPEC. Summit Evropsk rady v Kodani konan ve dnech 14.-15. 12. 1973 byl poznamenn nesouladem nad zpsobem zaj itn dodvek ropy. Situace se dle eila na konferenci o energetice v noru 1974 ve Washingtonu, kde iniciativu pevzaly USA. Bhem konference se vyhrotilo stanovisko Francie, kter odmtla podpoit spolen komunik a podlet 15. Jednotn trh

489
se na vytvoen Mezinrodn energetick agentury (IEA, International Energy Agency). Nsledn v roce 1975 blokovala jednn o energetice Velk Britnie, kter poadovala monost reprezentovat sv zjmy samostatn, pedevm v rmci konference OECD v roce 1975. Matlaryov jako dvod k separtnmu jednn Velk Britnie uvd privatizaci energetiky v tto zemi. (Matlary 1997: 258) sten odblokovn situace v Rad nsledovalo a po druhm ropnm oku v roce 1979, kdy Evropsk rada na zasedn v Dublinu ve dnech 29.-30. 11. 1979 konstatovala nutnost vytvoit efektivnj energetickou politiku. Navzdory tomuto rozhodnut nen v JEA o energetick politice zmnka. Komise proto veker podnty v oblasti energetiky svazovala s pijmnm ustanoven o vnitnm trhu a s volnou sout, kde byla pi hlasovn v Rad aplikovna kvalifikovan vtina. Ble k vvoji energetiky v ES srov. nap. George (1996: 152-171). K nespnm nvrhm vytvoit spolen trh s energi viz nap. Matlaryov (1997; 263- 271). K prozatm existujcm smrnicm v oblasti energetiky viz Tich aj. (1999: 609612). 135. V oblasti energetiky nicmn psobila tak cel ada program jako nap. SYNERGY (1998) zabvajc se mezinrodn spoluprac, SAV (1991) zamen na efektivitu spoteby energie, ALTENER (1993) pro obnoviteln zdroje, vzkumn program THERMIE (1990) a CARNOT (1998) sledujc technologie vyuvn pevnch paliv pzniv pro ivotn prosted. 136. Posun v komunikaci ohledn energetiky podpoil tak podpis Evropsk energetick charty 17. 11. 1994 v Lisabonu, kter vznikla mimo rmec ES, a podepsaly ji tedy i nelensk zem ES. Jedn se o zvazn nstroj regulace vztah v oblasti energetiky mezi zemmi OECD a bvalmi postkomunistickmi zemmi SVE. (Hckel 1996: 50) 137. Uvd se, e v 60. letech byl pomr HDP na hlavu mezi nejbohatmi a nejchudmi 4:1, na zatku 70. let 3:1, po prvnm rozen o Irsko, Velkou Britnii a Dnsko opt 4:1 a po pijet ecka v roce 1981 dokonce 5:1. (George 1996:229-230) 138. Nkdy bv oznaovn tak jako Evropsk regionln a rozvojov fond. 139. Konkrtnm pkladem vynucenho spilloveru je zaloen ERDF a poslze Integrovanch program pro Stedomo, kter jsou zmnny dle v textu. 140. Marks rovn uvd, e na regionln politiku nen mon nahlet pomoc schmatu supra-nacionalismus ver. intergovernmcntalismus. Na tomto sektoru se toti vce ne kde jinde podle nj odr rozdly v stavnch systmech jednotlivch zem. (Marks 1992: 222 -223) 141. Marks simuluje situaci na pkladu Nmecka a Portugalska. Nmecko je ve stavu X as dokonenm spolenho trhu, a tm i s otevenm vech monosti pro expanzi nmeck ekonomiky, se oekv pnos 10 jednotek. Naproti tomu Portugalsko je ve stavu Y a pedpokld se, e voln pohyb tzv. ty svobod bude mt negativn dopad charakterizovan jako Y-2 jednotky. Po kompenzanch platbch, nap. v podob 4 jednotek, bude situace Nmecka X+10-4=X+6 a pro Portugalsko bude Y-2+4= Y+2. Pro Nmecko je kompenzace stle progresivn a pijateln. Pro Portugalsko je rovn vhodn, a dokonce vhodnj, ne zablokovn integranho posunu pomoc veta, kdy by situace zstala ve stavu X a Y. (Marks 1992: 194-195) 142. Je nutn zdraznit, e stty s potebou kompenzace pat spe k novjm lenm Spoleenstv, a maj tud do jist mry i ni vyjednvai monosti ne zakldajc lenov. Mohly by sice integran postup vetovat, ale takov krok nejen e by jim nepinesl kompenzaci, ale znamenal by zhoreni jejich postaven ve Spoleenstv. 143. Vsledky regionln politiky maj velk vliv na veejn mnn. Viditeln spchy regionln politiky zsadn ovlivuj postoj veejnosti k integraci jako celku. Zvl aktuln je proto tato otzka ve vztahu ke kandidtskm zemm SVE.490 Evropsk unie 15. Jednotn trh

491
144. K problematice nezamstnanosti srov. 15.2.8. 145. Evropsk statistick ad Eurostat vytvoil celkem pt rovn NUTS. EU je rozdlena na 78 jednotek NUTS 1 (v prmru 4, 238 mil. obyvatel a rozloha 68,1 tis. km-), 210 jednotek NUTS 2 (1,83 mil. obyvatel a rozloha 23 tis. km2), 1093 jednotek NUTS 3 (0.41 mil. obyvatel a 5,4 tis. km2) atd. Spoleenstv nejvt objem pomoci cl na rove NUTS 2. 146. Vzhledem k tomu, e se jednalo pedevm o otzky zamstnanosti a rekvalifikac, detaily viz agenda sociln politiky 15.2.8. 147. Smlouva neobsahovala ustanoven k realizaci regionln politiky; ta byla podobn jako v jinch ppadech eena lnkem 235 Smlouvy o EHS, kter umooval vytven novch nstroj a opaten po jednomyslnm souhlasu Rady a konzultaci Evropskho parlamentu. 148. Ble k ESF 15.2.8. V ppad EAGGFje mnna pouze meninov sekce orientace" a nikoliv zrun sekce" uren k hrazen garantovanch cen zemdlsk produkce. K obsahu, lenn a vznamu fondu srov. 15.2.1.6.2. EIB je doplkovm nstrojem regionln politiky. Jedn se o stabiln (rating AAA), nezvislou a nevdlenou instituci, kter poskytuje vry v dlouhodobjm horizontu (na prmyslov projekty 8--12 tet, na infrastrukturu 10-20 let) za nzk rok. V prmru poskytuje okolo 30 % investic, ncjastji na projekty spadajcch pod cle 1, 2 a dve tak 5b. Ble viz Harrop (1996: 89-94). 149. Ble k aktivitm v oblasti mnov integrace srov. kap. 16. 150. Proti finannm zvazkm fondu bylo pedevm Nmecko, kter prosazovalo mnov sjednocen a po ropn krizi dalo Britnii o pstup k ropnm zdrojm v Severnm moi. Britnie to vak odmtla a v ppad mnov integrace poadovala prostedky na zmirovn obt bez souasnho podlu na mnov unii. Nmecko proto blokovalo uren finannho objemu fondu a do roku 1974, kdy se stal projekt mnov unie neaktulnm. 151. George zdrazuje, e Francie vyvinula tlak na Nmecko, kter mohlo souhlasit mimo jin proto, e tmto krokem nevychzelo vstc Velk Britnii. Ta toti v tto dob naopak potebovala dkazy o nevhodnosti lenstv. (George 1996; 234235) 152. Evropsk etn jednotka EUA (European Account Unit) byla vytvoena 1.1.1978 jako nhrada dosavadn rozpotov jednotky, kter byla definovna vi dolaru. EUA platn od 1. 1. 1981 byla ji podobn jako pozdji ECU (European Currency Unit) tvoena koem mn lenskch zem Spoleenstv. 153. Naven prostedk podporoval Evropsk parlament. Tento krok byl tak poadovn Irskem a Itli jako nhrada za podl na EMS. Vzhledem k nesouhlasu Velk Britnie se vstupem do EMS vak naven nebylo tak zsadn. Srov. George (1996: 235-237). 154. V anglitin se uv oznaen financial additionality". 155. V tto souvislosti Marks upozoruje na skutenost, e stty jsou limitovny povinnost pdatnosti, a proto z dvodu nedostatku finannch prostedk asto zstvaj na spodn hranici flexibilnch limit. Tato skutenost zvyuje nsledn prostor pro aktivity Komise. (Marks 1992: 211) 156. V souvislosti s ppravou na rozen byla vytvoena zrcadla" tchto fond, kter psob v kandidtskch zemch. Viz kap. 7. 157. Nap. Fries v souvislosti s JEA hovo o tzv. Delorsov triptychu: voln pohyb 4 svobod, solidarita v podob regionln politiky a spoluprce v oblasti socilnch zleitosti, ivotnho prosted a vzkumu. (Fries 1998:216) 158. Ke koncepci povinnch a nepovinnch vdaj srov. 19.4.1. 159. V souvislosti se sjednocenm Nmecka byly do rozpotu strukturlnch fond dodaten dodny 3 mld. ECU. (Allen 1997: 216)

160. Krom specifikace administrativnch postup, kter jsou popsny ne, se Komise soustedila na preference investic do lidskch zdroj a nikoliv do materilnch projekt. (Marks 1992:212) 161. K obsahu a hodnocen konvergennich kritri vz 16.3.2.3.3. 162. K obsahu Delorsovy zprvy o mnov unii viz 16.3.1.2. 163. O pravomocch a vznamu tohoto poradnho orgnu je pojednno samostatn v kap. 12 a 13. 164. Nicoll, Salmon upozoruj na vjimenost tto situace, protoe a doposud (a na vjimky pedstavovan komplexnmi programy, bylo financovn ivotnho prosted vc lenskch stt a zneiovatel. (Nicoll, Salmon 2001: 282) 165. Fond solidarity je tedy uren sttm a nikoliv pmo regionm. Financuji se z nj proto vhradn projekty zem (panlsko, Portugalsko, ecko a Irsko) a nikoliv programy Komise. Dky zvltnmu charakteru fondu je zde tak ve srovnn s ERDF oslaben princip pdatnosti finannch prostedk. 166. Pot, co tzv. kohezn zem pijaly spolenou mnu euro, bylo na summitu Evropsk rady v Koln nad Rnem v roce 1999 rozhodnuto o prodloueni doby psoben Kohcznho fondu (s objemem asi 18 mld. eur) do konce roku 2006 pi zachovn stejnch cl a podmnek psoben. V roce 2003 m Komise zjistit, zda je dal poskytovn asistence tto skupin zemi skuten nadle nezbytn. 167. Plnn konvergennich kritri bylo v Agend 2000 nahrazeno poadavky Paktu stability arstu. Viz 16.4.1.3. 168. Lep zameni iniciativ bylo mimo jin tak pedmtem zelen knihy Komise z roku 1993, kdy Komise navrhla koncentraci iniciativ na celkem 5 cl: peshranin a regionln spoluprci, rozvoj venkova, zamstnanost a lidsk zdroje, management prmyslovch zmn a podpora vzdlench region. (Harrop 1996: 118) 169. Smlouva z Nice navrhuje, aby bylo pi rozhodovni o fondech nadle uvno spolurozho-dovacho postupu. (I. 159 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice.) Srov. kap. 20. 170. V ppad cle slo 1 se fakticky jedn o koncentraci na skupinu tzv. koheznich zem (Portugalsko, panlsko, ecko a Irsko). Analzou pomoci poskytovan tmto zemm se zabv nap. Tondl (2001: 192-196). 171. Allen spojuje vytvoen Vboru region s vtm rozvojem iniciativ Komise a hovo o urit kontrolni funkci" vboru ve vztahu ke Komisi. (Allen 1997: 226-227) 172. Ble ke konfrontaci stt a nadnrodn autority v ppad regionln politiky viz nap. Marks (1992: 212-221). 173. Tento rozpor odpovd dvma odlinm ekonomickm pstupm. Na stran jedn stoj neoliberalismus prosazujc minimalizaci socilnch nklad, kter podle jeho zastnc umon lep flexibilitu firem a povede k maximalizaci zisku. Proti nim stoji zstupci propagujc model welfare stat pedpokldajc, e sociln vdobytkyjsou zkladem stability ekonomiky. Stejn kola tak prosazuje sjednocen socilnho modelu, protoe pouze tento vvoj podle n me zabrnit migraci kapitlu a firem za lepmi, pro n vhodnjmi podmnkami, a tud i ppadn nezamstnanosti v zemch s vym socilnm zajitnm. (Nicoll, Salmon 2001: 268) Ke kategorizac welfare reim srov. nap. Purdy (2001: 248-253). 174. Pro ilustraci britskho postoje k socilnm otzkm a odborm v tto dob srov. nap. Thatcherov (1996: 74-90). 175. Podobn napklad Fries vydluje tzv. bismarckovsk model a baveridgsk model. (Fries 1998: 240) Naopak George hovo o tzv. rnskm modelu se silnmi vazbami zamstnanc a zamstnavatel a vysokmi socilnmi jistotami a tzv. anglosaskm modelu, kde jeT

492
Evropsk unie

vliv sttu ve vzjemnch vztazch zamstnanc a zamstnavatel redukovn vmnou za vt flexibilitu obou stran, a tm i konkurenceschopnost. (George 1996: 276) 176. Konkrtnm pkladem je penesen vroby vysava HoovcrzDijonuvc Francii doCam-buslang ve Skotsku, kde jsou nklady na pracovn slu dky odlin britsk strategii sociln politiky vznamn ni. Francouzsk ministr R. Dumas oznail tento krok, kter znamenal ztrtu 700 pracovnch mst. za sociln dumping. (George 1996: 246) Ble k analze dopadu sociln harmonizace na chod firem a jejich konkurenceschopnost srov. nap. Lange (1992: 236-238). 177. Podobn byly otzky ochrany zdrav a bezpenosti oeteny i. 30-39 Smlouvy o EUR-ATOM. I78.L.Cramovuvd,ebhem let 1964 1966 se dokonce Rada v tto zleitosti ani jednou nesela. (Cram 1999:33) 179. Skutenost, e se inicitorem sociln politiky po boku Komise stalo prv Nmecko, odpovd vysok rovni sociln ochrany v tto zemi. Pro Nmecko, kter m na rozdl od sousednch zem vysok nklady na pracovn slu, to znamenalo riziko, e dojde k odlivu kapitlu a zveni nezamstnanosti. 180. Komise pedloila tuto otzku roku 1972 jako nvrh tzv. pt smrnice. Podl zamstnanc na kontrole podniku se ml pvodn tkat spolenost nad 500 zamstnanc. Stejn otzka byla diskutovna tak na zklad tzv. Vredelingovy smrnice z 24. 10. i 980, kter byla pojmenovna podle nizozemskho komisae pro prci a sociln otzky Henka Vredelinga. Aktivitu Komise v tomto bode podporovalo Nmecko, Nizozem a Dnsko, v opozici byla Velk Britnie, Belgie a Irsko. Komise v nvrhu nkolikrt modifikovala poet zamstnanc klov pro uren velikosti relevantnch podnik (1000 zamstnanc s minimln 100, pot 150 zamstnanci v jinm lenskm stt), pedlohu se nepodailo prosadit pedevm dky odporu Velk Britnie. Ble k poten nvrhm viz George (1996: 256-257). 181. Pkladem me bt tzv. smrnice SEVESO z roku 1979, kter mla minimalizovat dopady chemickch katastrof v prmyslu. (George 1996: 247) Jednalo se o reakci na chemickou havrii, kter se stala 10. 6. 1976 v obci Sevcso u Milna, kde z chemick tovrny unikly do ovzdu dioxiny. 182. Vznam tto problematiky dokladuji ppady ESD. 183. Ble k problematice nezamstnanosti v lenskch sttech ES srov. nap. Harrop (1996: 19-40). 184. V roce 1986 dosahovala nezamstnanost mladch lid 40 % celkov nezamstnanosti v ES. (Lintner, Mazey 1991: 115) K psoben ESF viz Harrop (1996: 121-145). 185. ETUC m podporu v Komisi, Hospodskm a socilnm vboru a u dvou hlavnch frakc EP - socialist a Evropsk lidov strany. UNICE naopak v Rad, kter si uvdomuje, e zvyovnm socilnch standard roste nekonkurenceschopnost firem. (Geyer, Springer 1998: 208) Tetm subjektem socilnho dialogu se poslze stalo Evropsk stedisko pro veejn podniky CEEP (Centre Europen des Entreprises a Participation Publique et des Entreprises lntr^t Economique Gnral). 186. Tak, jako bylo prvn zasedn socilnho dialogu znm pod oznaenm Val Duchesse, je druh zasedn znmjako Egmont II, tet jako Egmont III a tvrtjako Egmont IV podle msta zasedni v bruselskm palci. (Socil dialogue) 187. Pkladem me bt program COMETT (Communty Programme in Education and Trai-ning for technology) zamen na spoluprci akademick obce a obchodn sfry (1986), akn program Spoleenstv ve prospch handicapovanch osob (19881990), program Lingua (1990) na vuku jazyk, ERASMUS (European action schemc for the mobility of 15. Jednotn trh

493
University students) zamen na mobilitu student (1987), Program Jean Monnct zamen na rozvoj vzkumu a vuky evropsk integrace (1990), program Sokrates pro rozvoj mobility student (1995) atd. K programu Lingua srov. nap. Shcrringtonbv (2000: 148-153). 188. Sociln chartou se v celm textu mn dokument vznikl na pd ES a nikoliv podpis Evropsk sociln charty Rady Evropy z 18. 10. 1961. 189. Pkladem krok vychzejcch z Marinova socilnho programu, s nimi Velk Britnie nesouhlasila, bylo zaveden programu Lingua do kol, uvdn varovn o pokozovn zdrav na cigaretch, vytvoen karty senior opravujc k vyuit bezplatn veejn dopravy, sjednocen rodiovsk dovolen. K postoji Velk Britnie srov. Lintner, Mazeyov (1991: 124 126) a George (1996: 247 249).

190. Jednm z argument proti takovmu postoji Velk Britnie bylo upozornn, e Britnie podepsala Slavnost deklaraci o Evropsk unii ze Stuttgartu z roku 1983, kde byl akcentovn rozvoji socilnho sektoru. Tento dokument vak nebyl prvn zvazn. 191. Pirozen, e britsk firmy psobc tak mimo zem Velk Britnie se musely v signatsk zemi protokolu pizpsobit platnm podmnkm. Tento faktor mohl zpsobovat konflikty uvnit jednotlivch firem, a proto ml za nsledek stenou aplikaci socilnho protokolu tak ve firemnm prosted na zem Velk Britnie. (Leibfried, Pierson 1997: 192) 192. Pokud nebyla ptomna Velk Britnie a existovala kvalifikovan vtina, bylo pijeti dohody velice pravdpodobn. Vytvoen blokan koalice bylo obtn, protoe na reprezentace blokujcch stt bylo nazrno jako na vldy brnc zven kvality ivota svch zamstnanc, co mohlo mt negativn dopad na volie. 193. Podle Georgeaje sociln politika ve Spoleenstv tak typickm pkladem aplikace funknho a politickho spillovcru z neofunkcionalistick teorie. Pro zjmov svazy bylo jednodu doshnout svch poteb na nadnrodn rovni ne ve lenskch sttech. Pro stty s vysokou sociln ochranou bylo jedinou monosti ochrany jejch zjm donuceni" okolnch stni k pijet stejnch standard. (George 1996: 251) Naproti tomu Lange varuje ped oekvnm, e v oblasti evropsk sociln politiky dojde k utvoen nadnrodnch zjmovch koalic. Dvodem je podle nj skutenost, e v tto oblasti se zjmy zamstnanc a zamstnavatel zsadn 1, a to nejenom principieln, ale tak v zvislosti na jednotlivch odvtvch prmyslu a tradinch zpsobech vyjednvn v jednotlivch zemch. (Lange 1992: 236) 194. Akoliv Britnie zastvala nzor, e v ppad nesouhlasu s konkrtnm ustanovenm m bt aplikovn sociln protokol, usilovala Komise i lensk stty o maximalizaci poloek pijatch na zklad lnk Smlouvy o ES. Toto ponn, kter vytvelo mnoh konflikty mezi Velkou Britnii, Komis a partnerskmi zemmi (Nicoll, Salmon 2001: 273), mlo za cl pipoutat Britnii co nejvce k sociln politice ES. Opt-outs Velk Britnie byl toti pro dal zem nevhodn, protoe Britnii umooval ni nklady na pracovn slu, a tud zvyoval konkurenci v oblasti pracovnch sil. 195. Jednalo se pedevm o projekt Employment (1995) zamen na znevhodnn skupiny osob a iniciativu ADAPT (1995) sledujc strukturln nezamstnanost ve vrob. 196. S politickm vznamem dohody o informovanosti zamstnanc pro vvoj sociln politiky je tak srovnvna dohoda o harmonizaci ustanoveni o matesk dovolen a rodiovskch dovolench. (Geyer, Springer 1998: 211) 197. Ble k postojm Velk Britnie a k jej vnitropolitick diskusi po pijet smrnice o evropskch radch pracuj cch srov. nap. Lange ( 1992: 217-219). 198. Tzv. smrnice o evropskch radch pracujcch byla pijata 10 hlasy, piem Portugalsko se zdrelo a Velk Britnie na zklad socilnho protokolu v Rad nezasedala. (Geyer, Springer 1998:216)494 Evropsk unie 199. Zmnu britskho postoje v prbhu mezivldn konference zpsobily volby, kter 1.5. 1997 vyhrla labouristick strana. Zatkem ervna 1997 pevzali tak francouzskou vldu socialist. Tyto zmny vznamn urychlily een evropskch socilnch otzek. 200. Ustanoveni Amsterodamsk smlouvy byla Smlouvou z Nice peformulovna a v ppad problematiky sociln ochrany byl zaloen zvltn Vbor pro sociln ochranu. Viz 20.2.1. 201. Amsterodamsk smlouva se stejn jako sociln protokol nevztahuje na odmnu za prci, prvo sdruovn, prvo na stvku a prvo vluky, (i. 137 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 202. V tto souvislosti Nicoll upozoruj na nespn sil Velk Britnie prosadit formulaci flexibilnho pracovnho trhu". (Nicoll, Salmon 2001: 276) 203. Vbor pro zamstnanost byl zaloen Amsterodamskou smlouvou poile i. 130 revidovan Smlouvy o ES. Skld se z reprezentant lenskch stt a Komise. Jeho kolem je sledovat situaci v oblasti zamstnanosti a udrovat kontakt se stranami socilnho dialogu. 204. Akn plny pedloily vechny lensk zem. Komise nicmn konstatovala, e jsou mezi nimi zsadn rozdly. Najednn 13. 5. 1998 kritizovala plny ecka, Itlie a Portugalska, v nich je podle n minimum konkrtnch opaten, a dle nap. komentovala nvrh Itlie a Francie zdit 38hodinov pracovn tden. (Vanthoor 1999: 209)

205. K sociln agend pilhaj otzky vzdln, vzkumu a rozvoje kultury a pod., kter vak nepekrauj rmec koordinace a podprnch program. Vzkum a rozvoj by! zahjen na zklad impulsu v podob JEA, programy vzdln a kultura formln Smlouvou o EU. Ble viz nap. Nicoll, Salmon (2001: 287-296). K problematice vzdlvni srov. nap. Sprokkereef (1993: 341 347). 16. Hospodsk a mnov unie

495

16. HOSPODSK A MENOVA UNIE

Vytven Hospodsk a mnov unie (HMU), kter je nkdy pipodobovna k samostatnmu IV. pili pomyslnho maastrichtskho chrmu (Nicoll, Salmon 2001: 85), je jednm z nejspornjch projekt Spoleenstv. Kritick a odmtav postoje vi zaveden spolen mny na zem lenskch stt Spoleenstv jsou zaloeny pedevm na teorich tzv. optimlnho mnovho zem (OCA, Optimum Currency Area).1 Je toti sporn, zda oblast spolen mny dosahuje takov rovn integrace, aby mobilita kapitlu a pracovn sly dokzala nahradit fakt, e subjekty danho zem ztrcej nstroje mnov politiky. (Tsoukalis 1997b: 180-181) Prv Spoleenstv je povaovno za ekonomicky velice nehomogenn prostor s nzkou mobilitou pracovn sly a kapitlu, akoliv dosaen vysokho stupn mobility tchto poloek bylo soust programu spolenho trhu. Za dvod, pro nebylo vyho stupn integrace dosaeno, jsou povaovny odlin historick, politick, kulturn a jazykov rozdly, kter vyaduj rzn pstupy na stran vld lenskch zem. (Tsoukalis 1997a: 290) Krom koncepc optimlnho mnovho zem, kter zpochybuj spn zaveden spolen mny na tak heterogennm prostoru, jak pedstavuj lensk zem Spoleenstv, je hodnocen a kritika HMU ovlivnna tak diskusemi o nvaznosti naplnn obou stup ekonomick integrace, tedy hospodsk a mnov unie.2 Otzkou je v tomto ppad pedevm nezbytn posloupnost integranch krok a tak jejich vzjemn vyrovnanost. Na rozpor v koncepci HMU prv v tto oblasti poukazuje nap. britsk politolog Stephen George, kter u kadho z ekonomickch integranch stup sledoval naplnn jeho minimln a maximln formy. V ppad mnov unie povauje George za minimln formu udrovn stlho mnovho systmu, piem jednotnou mnu, tedy nahrazen nrodnch mn spolenou mnou, chpe jako jej maximln podobu. V ppad hospodsk unie pedstavuje minimln rove koordinovan postup v makroekonomickch otzkch a maximln forma znamen plnou ztrtu nezvisl hospodsk politiky ve prospch nadnrodnch orgn. Podle George, ale tak nap. podle ekonoma Dennise Swanna, pedpokld projekt HMU maximln rozmr mnov unie a

pouze minimln formu hospodsk unie a tento nesoulad je dvodem vysokch rizik, kter koncepce HMU pin.1 (George 1996: 205, Swann 1996: 120) Proti tmto vhradm vak existuje cel ada argument pinench stoupenci hospodsk a mnov integrace, kter podporuj koncepci HMU a jej496
Evropsk unie

rozvoj. V prvn ad je upozorovno na fakt, e HMU je stupnm ekonomick integrace, kter plynule navazuje na vstavbu spolenho trhu, a je tedy vystnm integranho procesu a souasn krokem, jen pedchz vytvoen politick unie. Koncepce spolen mnov politiky a doprovodn hospodsk integrace lenskch zem je v tomto pojet povaovna za pm pokraovn realizace spolench politik. (Jedn se o spolenou obchodn politiku a pedevm spolenou zemdlskou politiku, kde se kolsn evropskch smnnch kurz projevilo zavedenm sloitho mechanismu tzv. zelench mn a mnovch kompenzanch dvek.4) Skutenost, e mnov integrace navzala na pvodn integran rmec, je proto povaovna za typick pklad aplikace neofunkcionalis-tick teorie, resp. tzv. funknho spilloveru.5 (George 1996: 205) Na HMU je v argumentaci jejch stoupenc nahleno pedevm jako na projekt, kter pro EU znamen konkrtn pnosy. Pkladem me bt ueten nklad (piblin 0,4 % komunitrnho HDP ron), kter vznikaly v dsledku pohybu nkolika mn na zem spolenho trhu. Pedevm se jednalo o nklady transakc, mnov konverze a nklady na veden etnictv pi realizaci obchodu v nkolika mnch a tak o nklady vyplvajc z povinnosti udrovat zsobu mn pro banky a podniky. Pedpokldalo se tak vznamn ueten finannch prostedk, kter byly doposud vyuvny na kryt rizik vyvolanch kolsnm mnovch kurz. Od HMU oekvali jej stoupenci tak celkov usnadnn pohybu kapitlu a investic a samozejm snen ohroen mny spekulativnmi toky. Z hlediska mezinrodnch obchodnch vztahuje potom zaveden spolen mny povaovno za krok smrem k vt ekonomick stabilit, protoe se oekv, e euro se stane rezervn a transakn mnou svtovho formtu. (Apel 1998: 97-100) 16.1. POTKY HOSPODSK A MNOV SPOLUPRCE 16.1.1. Koordinace hospodsk a mnov politiky ve Smlouv o EHS Prvn zmnky o koordinaci hospodsk a navazujc mnov politiky lenskch stt jsou ji ve Smlouv o EHS. (i. 103-109 Smlouvy o EHS) V lnku 104. Smlouvy o EHS jsou definovny koly hospodskho rozvoje, ke kterm pat udrovn vyrovnan platebn bilance, zachovm dvry ve vlastn mnu, zajitn vysokho stupn zamstnanosti a cenov stability. Tyto poloky byly pozdji oznaovny jako vrcholy tzv. magickho tyhelnku. Tento termn naznauje, zeje fakticky nemon pozitivn stimulovat vechny tyi cle najednou. (Tich aj. 1999: 636) Hospodsk konjunktura je ve Smlouv o EHS prohlena vc spolenho zjmu", nicmn jej dosaen je i nadle ponechno na lenskch
16. Hospodsk a mnov unie

497

sttech, (i. 103 Smlouvy o EHS) Jedinm nstrojem een monch obt je vzjemn konzultace lenskch stt. Pijmn opaten s hospodskm dopadem je potom podmnno jednomyslnm souhlasem vech len EHS. (i. 103 Smlouvy o EHS) Potky mnov integrace na zklad Smlouvy o EHS se opraly o konstatovn, e politika smnnch kurzje vc spolenho zjmu", (i. 107 Smlouvy o EHS) Institucionln byla tato oblast oetena psobenm Mnovho vboru sloenho z len Komise, pedstavitel centrlnch bank a ministr financ vech lenskch zemi. kolem tohoto vboru bylo sledovat mnovou a finann situaci lenskch zem a informovat o stavu Komisi, (i. 105 Smlouvy o EHS) V ppad vnch obt mohla Komise ve spoluprci s Mnovm vborem doporuit ostatnm zemm pijet konkrtnch opaten, (i. 107 a 108 Smlouvy o EHS) Smlouva o EHS nicmn ani v tto oblasti nepekrauje rmec spoluprce. Jednm z dvod byl i fakt, e v roce 1957 byly mnov otzky dostaten oeteny v rmci tzv. systmu z Bretton-Woods.6 16.1.2. Marjolinv akn pln V prbhu edestch let se objevila cel ada impuz ve prospch vytvoen mnov politiky Spoleenstv; za nejdleitj je mono povaovat nap. nespokojenost s funkc systmu z BrettonWoods a snahu o zajitn stability v rmci spolen zemdlsk politiky. dn z tchto podnt se vak nepodailo zpracovat a koncepce mnov integrace zstaly pouze na rovni diskus a vedly k vytven nkterch koordinanch instituc bez vznamnjch pravomoc. (Dyson, Featherstone 1999: 100-101) V roce 1960 byl zzen Vbor pro krtkodobou hospodskou politiku, kter se skldal z reprezentant lenskch zem a Komise.7 (George 1996: 206) K dal iniciativ dolo v roce 1962, kdy komisa pro hospodstv a finann otzky Robert Marjolin pedloil tzv. Marjolinv akn pln, kter pedpokldal vytvoen rezervnho fondu, centrln banky a spolen mny. (Dyson, Featherstone 1999: 101) Institucionln zmnou bylo tak vytvoen Vboru guvernr centrlnch bank 13. dubna 1964, Vboru pro stedndobou hospodskou politiku 14. dubna a poslze 8. kvtna Vboru pro rozpotovou politiku.8 (Vanthoor 1999: 28) V druh polovin edestch let, kdy ve Spoleenstv probhala politick krize, vvoj v oblasti mnov integrace zcela ustal, protoe nvrhy Komise byly Radou opakovan odmtny. Obrat v ochot lenskch stt diskutovat otzky mnov a hospodsk integrace nastal a v souvislosti se summitem v Haagu, kter se konal 1.-2. prosince 1969. Ekonom Loukas Tsoukalis hodnot tuto zmnu postoj jako vsledek psoben dvou hlavnch faktor. Prvnm nich byly postupn rostouc signly ze strany USA o jejich neochot garantovat nadle stabilitu mnovho systmu,498
Evropsk unie

jejm nsledkem byla vt zranitelnost" USA. Druhm podntem bylo dokonen zsad spolen zemdlsk politiky, kter byla postavena na pedpokladu mnov stability.9 (Tsoukalis 1997b: 139) 16.1.3. Barreho zprva Na zasedn v Haagu vychzela Evropsk rada ze dvou klovch materil analyzujcch problematiku HMU. Jednm z nich byl ji zmnn Marjolinv akn pln z roku 1962 a druhm tzv.

Barreho memorandum z 12. nora 1969. V tomto ppad se jednalo o zprvu francouzskho komisae pro hospodsk a finann otzky Raymonda Barreho s oficilnm nzvem Memorandum Rad 0 koordinaci hospodsk politiky a mnov spoluprci ve Spoleenstv. Barreho memorandum upozorovalo na pmou provzanost stvajcch spolench politik s koncepc HMU a pedevm s ji zmnnou zemdlskou politikou.10 Barreho zprva o HMU mimo jin tak propojila otzku dal integrace s plnovanm rozenm Spoleenstv na sever. Vyzvala tm nepmo k uplatnn doktrny prohlubovn aktivit Spoleenstv jako inn obrany proti rozedn" integrace v souvislosti s plnovanm rozenm. 16.1.4. Schillerv pln Po ukonen summitu v Haagu byl 12. nora 1970 nmeckm ministrem financ Karlem Schillerem navren dal alternativn projekt HMU. Tzv. Schillerv pln se pedevm zabval zvrenou fz nahrazen nrodnch mn spolenou mnou vetn podlu kontroly Evropskho parlamentu na celm procesu mnov integrace. Tm se zsadn liil od Barreho plnu, kter se omezoval spe na poten fzi mnovho sjednocen; podmnkm konvergence a zvrenho stdia, a tud i pechodu na spolenou mnu se vnoval pouze okrajov. (Vant-hoor 1999: 43^4) 16.1.5. Vchoz koncepce vstavby Hospodsk a mnov unie Obecn je mon identifikovat dva hlavn proudy (koncepce, strategie) vstavby HMU, z nich jedna bv oznaovna jako monetaristick" a druh jako ekonomistick". Jejich stet byl patrn nejenom v prbhu sedmdestch let pi konfrontaci Barreho a Schillerova plnu, ale do jist mry se projevovaly 1 pozdji pi vytven HMU ve Smlouv o EU. Ob koncepce se liily pedevm ve zpsobu zaveden spolen mny a v posloupnosti jednotlivch krok. Stoupenci monetaristick koncepce usilovali o rychlou instalaci spolen mny, kter mla mt pozitivn vliv na konvergenci ekonomik zastnnch zem. Naproti tomu pedstavitel ekonomistick koncepce se domnvali, e zkladem
16. Hospodsk a mnov unie

499 spnho projektu HMU je zsadn hospodsk sblen participujcch zem a instalace spolen mny je mon a v samotnm zvru tohoto procesu. 16.1.5.1. Monetarstick pstup Monetaristickou strategii, je se projevila v rmci tzv. Barreho plnu, zastvala Francie, Belgie, Lucembursko, Velk Britnie (do roku 1980), Itlie (po roce 1970) a Komise. (Moravcsik 1998: 241) Monetarist vychzeli z pedpokladu, e pouze vasn zafixovn smnnch kurz evropskch zem, kontrola pohybu kapitlu a omezen vliv nadnrodnch orgn bude zrukou stabiln spolen mny. (Coffey 1995: 53) Pevn stanoven smnnch kurz a zvazn harmonogram mnov unie mly zpsobit ok", a zajistit tm dostaten tlak na nrodn vldy, kter budou nsledn usilovat o stimulaci hospodskho vkonu. (Lint-ner, Mazey 1991: 61) Hlavnm nstrojem monetarist, jejich

teorie bv nkdy oznaovna tak jako institucionln", nebo tak jako teorie lokomotivy", byla stabilita smnnch kurz i za cenu doasn vy inflace. (Tsoukalis 1997b: 140) 16.1.5.2. Ekonomistick pstup Proti teorii monetarismu stla skupina ekonomist, kte byli naopak pesvdeni o plin rozdlnosti evropskch ekonomik, a tedy o primrn nezbytnosti jejich harmonizace. Sblen makroekonomickch ukazatel lenskch zem se pro ekonomisty stalo jednoznanou prioritou a v jejich pojet pedchzelo stanoven harmonogramu HMU. Ekonomist podporovali voln pohyb kapitlu, zajitn rovnomrnho hospodskho rozvoje a siln vliv nadnrodn autority. (Coffey 1995: 53) Ekonomistick pstup proto bv oznaovn tak jako vrcholov teorie", ppadn jako teorie korunovan". Spolen mna toti podle tto koncepce pichz a v zvru celho procesu jako potvrzen dostaten hospodsk konvergence. Ke stoupencm ekonomistickho pstupu, jeho prvky byly patrn v Schillerov plnu, patilo Nmecko a Nizozem a do roku 1970 i Itlie (Moravcsik 1998: 241). Pro tyto zem bylo zvyovn inflace na kor spolen mny naprosto nepijateln. Jejich zmrem naopak bylo, aby se ostatn lensk stty postupn piblily k jejich ekonomickm kritrim." Skutenost, e pro skupinu monetarist bylo stanoven fixnch kurz motivem k u konvergenci ekonomik, a pro ekonomisty naopak a dsledkem ekonomick rovnovhy a splnn spolench hospodskch kritri, vedla k tomu, e dal rozvoj koncepce HMU musel mt vrazn kompromisn charakter. Projekt HMU musel splovat ob podmnky, tedy hospodskou konvergenci a souasn neodvolatelnost smnnch kurz a dohodnutho harmonogramu.500
Evropsk unie

16.1.6. Wernerv pln Na zklad dosti Evropsk rady ze zasedn v Haagu byla sestavena expertn skupina pod vedenm lucemburskho ministerskho pedsedy Pierra Wernera. Expertiza s nzvem Hospodsk a mnov unie, ve Spoleenstv znm spe jako tzv. Wernerv pln, byla pedstavena 7. jna 1970. Wernerv pln obsahoval koncepci HMU vytvenou ve tech stdich, kter budou ukonena instalac spolen mny v roce 1980. Prce Wernerovy skupiny ji byla nucena akceptovat existenci dvou ve zmnnch nzorovch skupin, co vznamn ovlivnilo jeho obsah. George v tto souvislosti upozoruje, e Wernerv pln pedpokldal paraleln navzn evropskch mn na sebe v podob tzv. mnovho hada a souasn zahrnoval poadavek na konvergenci ekonomik, piem obsahoval pli mlo nstroj pro ppady krize. (George 1996: 209) Podobn Tsoukalis hodnot Wernerv pln jako kehk kompromis". (Tsoukalis 1997b: 139-141) Jdrem Wernerova projektu HMU, je zde byla pojmna jako pedstupe politick unie, byl nvrh na vytvoen systmu vzjemnho navzn evropskch kurz s clem zajistit jejich vt stabilitu pomoc vazby na americk dolar. Tento systm, kdy byly evropsk mny navzny na sebe a smly fluktuovat v rmci povolenho rozpt vi dolaru, je oznaovn jako tzv. had v tunelu. Evropsk mny navzan na sebe pedstavovaly hada a dolarov rozmez jejich tunel. Wernerv pln pedpokldal, e had" bude spravovn systmem centrlnch

bank a souasn nezvislm rozhodovacm centrem, kter bude schopn prosadit odpovdajc opaten a bude mt monost ovlivovat rozpotovou politiku lenskch stt, a to pedevm z hlediska rozpotovho deficitu. (Vanthoor 1999: 4344) Soust projektu HMU mlo bt tak vytvoen evropskho rezervnho fondu, jen ml slouit k vasnm a innm intervencm ve prospch stability smnnch kurz. Stanoviska lenskch zem k Wernerovu plnu byla rozporupln. Proto byl tak opakovan dlm zpsobem modifikovn; bhem tohoto procesu byl ovem podrobovn siln kritice, a to pedevm ze strany Nmecka. Nakonec vak bylo na zasedn Rady 8.-9. nora 1971 pijato rozhodnut o dlce jednotlivch t fz zavdn HMU navrhovan Wernerovm plnem. Rada urila, e prvn fze HMU bude trvat ti roky s monost prodlouen na maximln pt let. Nsledn byla 22. bezna 1971 Radou pijata rezoluce o vytvoen HMU ve tech stupnch. Jako zatek prvn fze bylo stanoveno datum 1. ledna 1971. kolem vodnho stupn HMU bylo zahjen konvergennho programu s clem sblit hospodsk ukazatele jednotlivch zem a poslze vytvoit hada v tunelu".12
16. Hospodsk a mnov unie

501 16.1.7. Rozpad systmu z Bretton-Woods a reakce Spoleenstv Bezprostedn po zahjen prvn etapy Wernerova plnu oznmil americk prezident Richard Nixon 15. srpna 1971 zruen konvertibility dolaru, piem ve dnech 17.-23. srpna nsledovalo uzaven devizovch trh. Pro Spoleenstv znamenal rozpad systmu z Bretton-Woods a celosvtov nvrat k plovoucm kurzm nutnost urychlen eit otzku evropsk mnov stability. Na svtov rovni byla 18. prosince 1971 podepsna tzv. Washingtonsk dohoda,13 kter zajistila pravu vech, tedy nikoliv pouze evropskch smnnch kurz.
16.1.7.1. Basilejsk dohoda

lensk zem EHS na tuto dohodu navzaly 10. dubna 1972 podpisem tzv. Basilejsk dohody, kter rozvjela mylenku hada z Wernerova plnu a zakldala systm pevnch, ale pizpsobitelnch kurz. Mny zpadoevropskch zem byly ponaje 18. dubnem 1972 svzny k sob s pevn danm fluktuanm rozmezm a pohybovaly se v rozenm dolarovm tunelu.14 Vvoj mnovch otzek zsadn urychlilo zasedn Evropsk rady v Pai konan ve dnech 19.-20. jna 1972. Evropsk rada zde potvrdila paraleln sil o vybudovn jak mnov, tak i hospodsk unie, zdraznila nutnost pechodu do druh fze s ohledem na termin navren pracovn skupinou Pierra Wernera, tedy dokonen HMU do konce roku 1980, a vyslovila rovn pesvden o brzk transformaci EHS do podoby evropsk unie. (Nicoll, Salmon 2001: 247) V souvislosti s ppravou na druhou fzi HMU byl 3. dubna 1973 vytvoen Evropsk fond pro mnovou spoluprci (ECMF, European Cooperation Mone-tary Fund) jako pedstupe evropskho systmu centrlnch bank. (Vanthoor 1999: 56-57)
16.1.7.2. Snahy o dosaen mnov stability

Pokus o zahjen druh fze programu HMU pokraoval navzdory vln spekulativnch tok, kter donutila libru,'5 liru a nsledn i francouzsk frank k vystoupen z mechanismu hada. (George 1996: 206) Sloitou situaci na potku sedmdestch let jet komplikovala nastupujc devalvace dolaru. Nsledkem mezinrodn nestability se proto zem sdruen v hadu rozhodly vazbu na klesajc dolar zruit a 19. bezna 1973 oznmily tzv. oputn tunelu. Nadle vak zstaly svzny v rmci hada ve fluktuanm rozpt evropskch mn. Ppravy na pechod do druhho stdia HMU podle Wernerovy zprvy pokraovaly pedloenm analytickho materilu Komise ze dne 30. dubna 1973.16 Komise navrhla trvn druh etapy v rozmez od 1. ledna 1974 a do 31. prosince 1976 a zeslen koordinace rozpotov politiky s drazem na podporu zamstnanosti a hospodskho rstu. Dal vvoj pprav negativn ovlivnila celkov nestabilita smnnch kurz zpsoben ropnou kriz v roce 1973.17 Nsledn502
Evropsk unie

byla pipravena srie expertnch studii a vydna ada prohlen Evropsk rady, kter potvrzovaly sil Spoleenstv pokraovat v koncepci HMU a vytvoit znu mnov stability. Pkladem materilu z tohoto obdob me bt zprva Komise publikovan 16. listopadu 1973, kter propojovala budouc HMU s vvojem ostatnch politik ve Spoleenstv a navrhovala vytvoen spolen etn jednotky. Jinm pkladem tchto aktivit me bt summit Evropsk rady v Kodani ze 14.-15. prosince 1973, kde pedstavitel Spoleenstv rozhodli o zven prostedk urench k mnov intervenci a o vytvoen zny mnov stability". (Vanthoor 1999: 67-68) 16.1.8. Fourcadeho pln Jednm z podnt, jak eit mnovou nestabilitu a piblit Spoleenstv projektu HMU, bylo pedloen tzv. Fourcadeho plnu. Jednalo se o komplex nvrh francouzskho ministra financ J. P. Fourcadeho, kter byl 16. z 1974 pedloen na zasedn Rady ministr v Bruselu. Pln byl v prvn ad reakc na obte Spoleenstv pi snahch realizovat Wernerv pln, respektive na nespnost pokus udret evropsk mny v pvodn stanovenm rmci mnovho hada. Dokument pedpokldal rozvinut krtkch a stedndobch finannch inter-vennch nstroj ve prospch stabilizace hada", vt vyuvn intramar-ginlnch intervenc,18 vytvoen spolen politiky vi dolaru a vytvoen Evropsk ztovac jednotky (EUA, European Unit of Account).19 Rada ministr nicmn Fourcadeho pln odmtla a stejn tak nepijala ani jeho pozdj modifikaci.20 (Dyson, Featherstone 1999: 112-114) 16.1.9. Marjolinova zprva V polovin sedmdestch let byl projekt HMU rovn zkoumn zvltn tzv. studijn skupinou o hospodsk a mnov unii. Skupina expert a ekonom veden francouzskm komisaem Robertem Marjolinem zahjila prci z poven Komise 18. dubna 1974. Zvry v podob tzv. Marjolinovy zprvy byly prezentovny 8. bezna 1975. Studijn skupina konstatovala, e Evropa nen ble HMU, ne byla v roce 1969", a uvedla, e nebylo dosaeno dnho vznamnho vsledku. Jako hlavn dvod byly ve zprv identifikovny podmnky dan mezinrodnm prostedm v prbhu

sedmdestch let, absence politick vle evropskch vld, jejich tendence volit individuln een a konen tak jejich nedostaten ztotonn se s projektem HMU. (Vanthoor 1999: 72-73) V tomto obdob evropsk mny stdav vstupovaly a vystupovaly z hada", kter se nakonec v roce 1977 ustlil jako seskupen Nmecka, zem Beneluxu, Dnska a dvou zem vn ES - Norska a vdska.21 (George 1996: 207) V obdob
16. Hospodsk a mnov unie 503

mezi lety 1972 a 1979 se opakovan vyskytovaly rzn obte na poli smnnch kurz. Vet vychlen v rmci mnovho hdaje uveden ve schmatu . 18.
Schma 18: Historie mnovho hada
1972 24. duben 1. kvten 23. kvten 23. erven 27. erven 10. fjen 1973 13. nor 19. bezen 19. bezen 3.duben 29. erven 16. listopad 1974 19. leden 1975 10. ervenec 1976 15. bezen 17. jen 1977 Vystoupen Francie. Dohoda o regulaci smnnho kurzu: dnsk koruna devalvuje o 6 %, nizozemsk gulden a belgick frank o 2 %, norsk a vdsk koruna o 3 %. Nvrat Francie. Vystoupen Francie. Vystoupen Itlie. Pechod k plovoucmu kurzu: intervence spojen s fixac na americk dolar jsou perueny. Nmeck marka revalvuje o 3 %. Zzen Evropskho fondu pro mnovou spoluprci. Nmeck marka revalvuje o 5 %. Norsk koruna revalvuje o 5 %. Basilejsk mluva vstupuje v platnost. astnci: Belgie, Francie, SRN, Itlie, Lucembursko, Nizozemsko. Pipojen Velk Britnie a Dnska. Pistoupen Norska. Vystoupen Velk Britnie. Vystoupen Dnska. Nvrat Dnska.

1.duben 28. srpen 1978 13. nor 17. jen 12. prosinec 1979 13. bezen

vdsk koruna devalvuje o 6 %, dnsk a norsk koruna o 3 %. Vystoupen vdska; dnsk a norsk koruna devalvuji o 5 %. Norsk koruna devalvuje o 8 %. Nmeck marka revalvuje o 4 %, nizozemsk gulden a belgick frank o 2 %. Norsko oznamuje vystoupen ze systmu. Zan fungovat Evropsk mnov systm.

Zdroj: Collignon e! al. 1994: 14.504

Evropsk unie

16.2. EVROPSK MNOV SYSTM

16.2.1. Pprava projektu Na konci sedmdestch let mlo Spoleenstv stle ped sebou kol stabilizovat evropsk mnov kurzy, a podpoit tm vytven spolenho trhu, kter byl jdrem integranho sil. Vytvoen novho smnnho systmu mezi zemmi Spoleenstv mlo proto vznamnou politickou podporu, akoliv ekonomick veejnost k nmu byla skeptick. (Tsoukalis 1997a: 282-283) Iniciativu ve vci vytvoen mnovho systmu, kter by nahradil doposud nepli spnho hada", pevzala v roce 1977 nov Komise veden pedsedou Royem Jenkin-sem.22 Pedseda Komise Jenkins v rmci svho projevu v Evropskm institutu ve Florencii 27. jna 1977 pedstavil projekt EMS (Evropsk mnov systm).23 Jenkinsem navren projekt byl nsledn dopracovn v tsn souinnosti Komise s nmeckm kanclem Helmutem Schmidtem, francouzskm prezidentem Giscardem Estaing a pirozen s ji existujcm Mnovm vborem.24 Finln koncepce EMS byla projednvna na zasedn Evropsk rady v Brmch ve dnech 6.-7. ervence 1978. Oznaen EMS bylo schvleno na zasedn Rady ministr 24. ervence 1978 a nsledn 18. z tho roku Rada potvrdila pijet ECU jako stavebnho kamene novho systmu, v nm budou evropsk mny tvoit spolen mnov ko. V tchto intencch vypracovala Komise 27. jna 1978 konkrtn model sloen mnov jednotky a zsady psoben mnovho fondu. Rada ministr schvlila technick detaily 20. listopadu s tm, e k definitivnmu potvrzen pijet projektu EMS dolo na zasedn Evropsk rady v Bruselu, kter se konalo 4.-5. prosince 1978.25 Pvodn se pedpokldalo, e EMS vstoup v platnost 1. ledna 1979. K zafixovn hodnoty ECU (European Currency Unit) a startu celho systmu vak dolo a 13. bezna 1979. (Vanthoor 1999: 88-90, 92) 16.2.2. Nstroje Evropskho mnovho systmu EMS znamenal v een mnovch otzek Spoleenstv velik pelom, protoe nad rmec dosavadnch pravidel v rmci mnovho hada zavdl povinnost intervenovat na podporu stability evropskch mn. Udrovn evropskch mn ve stanovenm rozpt umooval vrov mechanismus, kter sttm poskytoval finann prostedky na intervenci ve prospch vychlen mny. EMS, kter Geor-ge popisuje jako flexibilnj variantu hada" (George 1996: 207), byl postaven na dvou oprnch bodech. Jednalo se o ECU a Evropsk smnn mechanismus (ERM, Exchange Rate Mechanism).
16. Hospodsk a mnov unie

505

16.2.2.1. ECU

ECU pedstavovala ko vech zastnnch mn a mla pevnou hodnotu sloenou z uritch podl soustednch mn. Podl nrodnch mn v ECU odpovdal ekonomick sle jednotlivch stt a mnil se kadch pt let. Hlavnm kolem ECU bylo pedstavovat rezervn mnu, nstroj transakc uvnit celho EMS a slouit k vpotu interval mnov parity a jako zklad pro vpoet divergence v rmci ERM.26 Krom tzv. oficiln ECU pouvan v EMS vznikla tak tzv. zelen ECU slouc pro stanoven hodnoty spolench zemdlskch cen a tzv. soukrom ECU, kter umoovala realizovat finann operace soukromm osobm. Z hlediska soukromch a obchodnm subjekt byla ECU vyuvna ve snaze vyhnout se kolsn smnnch kurz a zajistit nap. stabilitu obligac.27 (Apel 1998: 157) ECU se ale pedevm pouvala pro vnitn operace uvnit Spoleenstv, tedy nap. k sestavovn rozpotu a pevodu finannch prostedk ze strukturlnch fond.
Tabulka 48: Sloeni ECU v dob vzniku *
Mna Nmeck marka Francouzsk frank Nizozemsk gulden Belgick a lucembursk frank Italsk lira Dnsk koruna Irsk libra Britsk libra Poet 0,828 1,15 0.286 3,80 109,0 0,217 0,00759 0,0885 jednotek nrodn Podl nrodn mny v 1 ECU v % 33,0 19,8 10,5 9,5 9,5 3,0 1,1 13.6 mny v 1 ECU

V dob vzniku - 13.3. 1979. Zdroj: Tsoukalis 1997b; 144.

16.2.2.2. Evropsk smnn mechanismus Druhm oprnm bodem celho systmu byl ERM postaven na pevn stanovench, ale pizpsobitelnch smnnch kurzech.28 ERM byl sloen z tzv. paritn mky mn a jeho soust byl tak tzv. indiktor divergence.
16.2.2.2.1. Paritn mka mn

Mny zastnnch zem byly vzjemn svzny ve dvojicch v mnov mce, v n bylo povolen fluktuan rozpt +/-2,25 %. Jestlie byla v dvojici tato hodnota pekroena, byly ob centrln banky povinny intervenovat a kurz opt506
Evropsk unie

stabilizovat; v ppad vzestupu kurzu mny jejm prodejem a v ppad poklesu jejm nkupem. Zem mla rovn monost zvolit si ir fluktuan psmo v rozpt +1-6 %.2" Takto stanoven povinnost intervenovat ve prospch mny vzbuzovala obavy u ekonomicky slabch zem, protoe zvyovala nroky na jejich devizov rezervy. Doprovodnm nstrojem byly proto vry, kter se dlily na velmi krtkodob (45 dn), krtkodob (3 msce) a stedndob (2-5 let). Do zkladnho rmce EMS byl rovn zapojen ji existujc fond ECMF, kter ml za povinnost udrovat dolarov a zlat zsoby zastnnch zem ke kryt ECU.
16.2.2.2.2. Indiktor divergence

Vedle paritn mky mn byl druhm prvkem ERM indiktor divergence, kter psobil jako regultor na ni rovni a umooval odpovdn stanoven povinnosti intervenovat v rmci ERM. (Tsoukalis 1997a: 283) Pokud bylo pi jeho vpotu potvrzeno vychlen mny o vce ne 75 % v rmci povolenho kurzo-vho rozpt, poadovalo se jednn centrln banky spravujc dotenou mnu ve prospch optovn stabilizace.30 Pomoc indiktoru divergence se tak mlo pedchzet situacm, kdy by mna nebyla schopna po dosaen krajnho inter-vennho bodu v mnov mce ji stabilizovat svou hodnotu. Indiktor tedy ji v pedstihu poadoval urit een. Nklady za intervenci nesla v tomto ppad pedevm mn odpovdn banka", m byly chrnny zjmy protilehl mny svzan v mce, protoe druh centrln banka mla povinnost intervenovat a po dosaen psma za kritriem divergence, tedy sekundrn.31 V ERM se pedpokldalo, e mna pohybujc se v jeho rmci, bude na zklad danch ukazatel psobit ve prospch sv stabilizace v urench psmech a v ppad obt vyuije pslun centrln banka vrovch monost k financovn potebnch opaten. Navzdory provzanosti celho mechanismu vak mohlo dojt k situaci, kdy centrln banka uritho sttu nebyla schopn udret svou mnu v rmci povolenho rozpt. V takovm ppad mla centrln banka doten mny ti monosti. V prvn ad mohla devalvovat a po dohod s ostatnmi upravit sv postaven v rmci mky. Druhou monost bylo vyuit irho fluktuanho psma v rmci mnovho hada, tedy rozit povolen rozpt +/-2,25 na druhou alternativu +1-6 %. Konen tet monost bylo vystoupen z ERM, by doasn.32 16.2.3. Basilejsko-nyborgsk dohoda Principy EMS zstaly v platnosti a do roku 1987, kdy byl systm EMS revidovn tzv. Basilejskonyborgskou dohodou, kter byla pojmenovan podle msta jednn v dnskm Nyborgu a v nvaznosti na zakldajc dohodu z Basileje. Basilejsko-nyborgsk dohoda z 12. z 1987 vznikla na zklad doporuen Vboru guvernr centrlnch bank. Soustedila se na pravu intervennho
16. Hospodsk a mnov unie

507

mechanismu, a to tak, e stvrdila podminky pro nutnou podporu mn a poslila tzv. intramarginln intervence. Dohoda rovn prodlouila splatnost velmi krtkodobch vr na 75 dn (Collignon et al. 1994: 23) a poslila postaven Vboru guvernr centrlnch bank. V tto podob EMS psobil a do svho faktickho nahrazen koncepc HMU, kter byla navrena v roce 1989 a do primrnho prva zalenna Smlouvou o EU.33 16.2.4. Vznam a vsledky Evropskho mnovho systmu Vchozm bodem hodnocen EMS jako pedstupn spolen evropsk mny by mlo bt zohlednn skutenosti, e se od samho potku jednalo o kompromisn projekt. Nap. Tsoukalis upozoruje, e v rmci EMS dolo ke sklouben postoje Nmecka, je se obvalo mnov nestability, a Francie a Itlie, kter chpaly EMS jako soust sv protiinflan politiky. (Tsoukalis 1997b: 143) 16.2.4.1. Politick a ekonomick vznam Evropskho mnovho systmu

Pes tento kompromisn charakter je zaveden EMS hodnoceno jako obdob postupn stabilizace evropskch smnnch kurz, jejich vkyvy se v rozmez let 1979-1985 ve srovnn s obdobm ped zaloenm EMS zmenily o polovinu a v obdob 1986-1989 jet o dal polovinu. (Pinder 1993: 131) V souvislosti s hodnocenm EMS je rovn zdrazovn vznam vytven zny ekonomick stability" v podob stabilizace mnovho prosted, dle pozitivn dopad EMS na investice a obchodn vmnu. (Coffey 1995: 49) EMS byl rovn sledovn z hlediska politickch aspekt. Nktermi autory je z tto perspektivy hodnocen jako krok smrem k politick stabilizaci Spoleenstv a nap. podle britskho ekonoma Petera Coffeyho se jednalo tak o nstroj, kter rozvjel princip vnitn solidarity, a to pedevm dky povinnmu intervennmu mechanismu. Na politick vznam EMS upozoruje tak Tsoukalis. Podle nj nap. Giscard Estaing a Helmut Schmidt povaovali EMS nejenom za mechanismus k dosaen stabilizace smnnch kurz, ale pedevm za prostedek k celkovmu poslen politick konstrukce Spoleenstv skrze pmou vazbu evropskch mn na ECU. (Tsoukalis 1997a: 283) 16.2.4.2. Krize Evropskho mnovho systmu Psoben EMS do znan mry stabilizovalo pohyb evropskch mn, ale celkov mu zcela nezabrnilo. Existenci EMS provzela ada devalvanch, nebo naopak revalvanch vln, kter stily do opakovanch vstup a novch vystoupen nkterch mn ze systmu. Z tohoto hlediska bylo nejobtnj obdob 1992-1993, kdy nhle dolo k srii spekulativnch tok a nsledn devalvaci nkolika evropskch mn. Mnov krize vyvrcholila roku 1992, kdy byly v tzv. ernou stedu 16. z donuceny k oputn ERM libra a lira a dal mny byly508
Evropsk unie

nuceny devalvovat. Nestabilita mnovch kurz na podzim roku 1992 vystila nsledujcho roku do druh vlny spekulativnch tok, v n bylo k devalvaci sv mny donuceno panlsko, Portugalsko a Irsko. Krize EMS vyvrcholila 2. srpna 1993, kdy bylo rozhodnuto o pijet novch pravidel ohledn fluktuanho psma mnovho hada. Povolen hranice +12,25 % byla rozena na +/-15 %,34 co znamenalo pechod ze systmu fixnch, ale pizpsobitelnch kurz, na strategii doasn plovoucch kurz. Rozen fluktuanho psma mlo zajistit dostaten prostor pro pijet rozhodnut, zda je vhodn ve prospch nestabilnch mn masivn intervenovat, nebo zda je vhodnj pistoupit k prav parit smnnch kurz.35 Detaily kurzovch zmn v letech 1992-1993 jsou uvedeny ve schmatu . 19.
Schma 19: Krize Evropskho mnovho systmu v 90. letech 20. stolet
5. jen 1990 6. duben 1992 13. z 1992 16. z 1992 17. z 1992 22. listopad 1992 1. nor 1993 Vstup Velk Britnie se psma +/~6 % pro britskou libru. Vstup Portugalska se psma +/-6 % pro portugalsk es-cudo. Italsk lira devalvuje o 7 %, Itlie vystupuje ze systmu. Velk Britnie vystupuje ze systmu. panlsk peseta devalvuje o 5 %. panlsk peseta a portugalsk escudo devalvuj o 6 %. Irsk libra devalvuje o 10 %.

13. kvten 1993 2. srpen 1993

panlsk peseta devalvuje o 8 %, portugalsk escudo devalvuje o 6,5 %. Rozen psma pro vechny mny mechanismu smnnch kurz na +/-15 % (vjimkou jsou mny Nmecka a Nizozemska, kter fluktuuj stle v psmu +/-2,5 %).

Zdroj: Coffey 1995: 52.

Nkolikansobn rozen fluktuanho psma evropskch mn spolu s dalmi dsledky krize otevelo diskusi o skuten funknosti EMS, kter nebyl schopen vznikl situaci zabrnit. Pozornost se upela pedevm na asymetrii uvnit EMS zpsobenou vysokm podlem nmeck marky v koi ECU. EMS se postupn stal znou, jej stabilita byla svzna s postavenm nmeck marky, co mnoh evropsk zem (jako nap. Nizozem) chpaly jako anci na udren protiinflan politiky.36 Pelom devadestch let a pedevm dsledky sjednocen Nmecka, proces ratifikace Smlouvy o EU a v neposledn ad zven tlak na liberalizaci pohybu kapitlu,37 ale znamenaly pro takto postaven EMS zsadn zmnu. Vyjmenovan faktory otevely monosti pro zahjen spekulativnch tok na slab mny.38
16. Hospodsk a mnov unie

509
16.2.4.3. Rozporn vsledky Evropskho mnovho systmu

EMS fungoval v letech 1979 a 1999. Obdob jeho existence je zptn rozdlovno do rznch etap, piem v odborn literatue nepanuje shoda o jejich potu ani periodizaci. Jako pklad vhodn zvolen periodizace me slouit Tsouka-lisovo pojet, kter rozdluje obdob EMS do celkem ty fz. Prvn zan zaloenm EMS a je ohraniena rokem 1983. Tsoukalis ji interpretuje jako fzi vytven zny mnov stability, kdy ECU udrovalo svou hodnotu uvnit systmu, ale kolsalo na mezinrodnch finannch trzch. Druhou etapu trvajc do roku 1987 oznauje jako obdob celkov konzolidace, na ni navzala tet etapa vyznaujc se vysokou stabilitou smnnch kurz. V tto tet etap, kter byla ukonena udlostmi na potku devadestch let, se rovn rozil poet participujcch lenskch zem.39 Tento krok Tsoukalis jednoznan povauje za signl spnosti projektu regionln mnov stabilizace. tvrtou fzi, vymezenou dokonenm procesu sjednocovn Nmecka a podpisem Smlouvy o EU na stran jedn a zahjenm tetho stdia projektu HMU v roce 1999 na stran druh, Tsoukalis popisuje jako vlnu novho euroskepticismu a krize.40 (Tsoukalis 1997b: 150) Celkov je nicmn psoben EMS hodnoceno pevn pozitivn, a to pedevm dky zajitn alespo sten mnov stability a faktu, e EMS pipravil lensk zem na pijet projektu HMU. EMS je vak souasn povaovn za een, kter Spoleenstv neumonilo pijmou strategii vzhledem ke tetm mnm (nap. k dolaru) a zpsobilo ztrtu ekonomick suverenity evropskch zem, kter se staly jet vce svzan s nmeckou markou tvoc jdro ECU. Na EMS je nahleno tak jako na mechanismus, kter nepispl dostatenm zpsobem k vasnmu rozvolnn pohybu kapitlu na zem spolenho trhu, a neznamenal tedy zsadn posun z hlediska monetrnho rozvoje

Spoleenstv. Tyto funkce EMS nemohl splnit pedevm kvli omezen ochot lenskch zem vyuvat nstroj vasn mnov intervence. (Lintner, Mazey 1991: 67)41 16.3. KONCEPCE A PPRAVA HOSPODSK A MNOV UNIE EMS, kter navzal na nespn projekt mnov unie formulovan ve Wernerov zprv z roku 1970, neznamenal odklon od koncepce spolen mny, ale pouze pijet alternativnho een. Diskuse o mnov budoucnosti Spoleenstv probhala paraleln s existenc EMS, a to zvlt v souvislosti s revitalizac projektu spolenho trhu. Mylenka HMU byla jako nov cl integranho procesu prezentovna po nstupu J. Delorse do ela Komise v roce 1985, a to ji 14. ledna, kdy nov pedseda pednesl svj vodn projev v Evropskm parlamentu. Delors v ele Komise oznail spolenou menu za nepostradateln" krok, kter je svzn nejenom s ekonomickou integrac, ale i vstavbou politick unie.42 (George 1996: 222)510
Evropsk unie

16.3.1. Prosazovn mylenky Hospodsk a mnov unie Na potku funknho obdob Delorsovy Komise byla HMU zmnna jako priorita Spoleenstv v textu JEA. Tato smluvn revize vloila do Hlavy II Smlouvy o EHS lnek 102a vnovan vhradn spoluprci v hospodsk a mnov politice.43 JEA se v tomto lnku odvolv na ... zkuenosti, zskan spoluprac v rmci EMS". Uvedenm mnov spoluprce v textu primrnho prva byl vytvoen pedpoklad pro rozvoj tto aktivity, co se nsledn potvrdilo na zasednch Evropsk rady na konci osmdestch let. Skutenost, e mnov spoluprce se po JEA stala jednou z priorit dalho vvoje, ale nevyhovovala vem lenskch sttm Spoleenstv. Hlavnm oponentem projektu HMU se stala Velk Britnie, jej premirka Margaret Thatcherov byla v opozici tak vi dalm projektm Delorsovy Komise.44 16.3.1.1. Analza skupiny T. Padoa-Schioppiho Rozvoj mnov integrace ml bt zahjen v dob, kdy nebyl dokonen spolen trh a kdy se nepodailo jet zajistit voln pohyb kapitlu. Tento vchoz stav vzbuzoval mnoh obavy, a proto Komise podala o vypracovn nezvisl expertzy. Jejm vsledkem byla zprva s nzvem Vkonnost, stabilita a spravedlnost, kterou vypracovala expertn skupina pod vedenm italskho finannika Tommase Padoa-Schioppiho.4S Zprva publikovan 23. dubna 1987 potvrdila potebu ubrat se smrem k poslen mechanism EMS46 a zdraznila nutnost volnho pohybu kapitlu. Zprva nenavrhovala pmo vytvoen HMU, ale naopak upozorovala na nekonzistentn trojhelnk" dan volnm pohybem kapitlu, stabilnmi smnnmi kurzy a autonomn mnovou politikou lenskch stt. (Dyson, Featherstone 1999: 710-711) 16.3.1.2. Delorsova zprva Analza T. Padoa-Schioppiho byla ovem velmi brzy zastnna dalm dokumentem, o jeho vypracovn podala Evropsk rada na svm zasedn v Hannoveru 27.-28. ervna I988.47 Evropsk rada podala o navren konkrtnho modelu HMU zvltn expertn vbor, je byl pojmenovn podle pedsedy Komise a tohoto vboru J. Delorse. (Vanthoor 1999: 122) Clem Evropsk rady bylo zskat

od Komise konkrtn nvrh projektu HMU, nad kterm by mohla bt vedena dal diskuse. V tto dob se toti lensk stty stle rozchzely v otzce, zda skuten pistoupit k maximln form mnov integrace, tedy k nahrazen nrodnch mn spolenou evropskou mnou. lensk stty nebyly jednotn ani v nzoru na dal konkrtn kroky jako nap. zda pikroit k vytvoen centrln banky navrhovan Nmeckem. Velk Britnie nap. proti vytvoen centrln banky argumentovala tak, e tento krok stejn jako spolen mna nejsou pro een mnovch obt Evropy nezbytn.
16. Hospodsk a mnov unie

511 Delorsv vbor pedloil 12. dubna 1989 tzv. Delorsovu zprvu, 48 kter obsahovala tstupov pln vytvoen HMU. Delorsova zprva kladla draz na koordinaci mnov politiky stt a na dosaen vt hospodsk konvergence. Delorsova zprva byla zaloena na vyuit EMS. Proto tak zprva pedpokldala, e zem, kter se prozatm nepodlely na EMS, vstoup do tohoto systmu v rmci ppravnch opaten na zahjen projektu HMU.49 Na vodn fzi budovn HMU mla navzat snaha o koordinaci ekonomickch faktor lenskch zem a nezbytn institucionln pprava instalace spolen mny. Soust druhho stdia mlo bt rovn zen fluktuanho psma evropskch mn. V posledn tet fzi, kdy se pedpokldala ji dostaten ekonomick konvergence, mlo dojt k zafixovn pomr zastnnch mn a nahrazen nrodnch mn spolenou evropskou mnou. 16.3.1.3. Program zahjen prvn etapy Hospodsk a mnov unie Evropsk rada projednala Delorsv pln na svm zasedn v Madridu 26.-27. ervna 1989. Na stejnm zasedn se Evropsk rada rozhodla pistoupit k prvn etap HMU od 1. ervence 1990. Prezentace Delorsovy zprvy a rozhodnut Evropsk rady zahjit prvn etapu pirozen aktivizovala zastnce odlinho stanoviska. V prvn ad odprc tto podoby HMU stla Velk Britnie, kter v reakci na vyhlen prvn etapy HMU specifikovala sv podmnky spoluasti: jednalo se o klesajc inflaci, postupujc dokonen jednotnho trhu a odstrann petrvvajcch omezen volnho pohybu kapitlu. (Nicoll, Salmon 2001: 250) V reakci na Delorsovu zprvu tak Velk Britnie pedstavila vlastn variantu mnov integrace. V prbhu z 1989 opakovan navrhovala,50 aby se pistoupilo k zaveden tzv. tvrd ECU, kter by slouila pedevm jako rezervn mna a mna uren k veden platebnch operac. (Grahl 1997: 123124; Levitt, Lord 2000: 51-52) K nahrazen nrodnch mn spolenou evropskou mnou mlo podle Velk Britnie dojt a na zklad pmch podnt finannch a devizovch trh.51 (George 1999: 221) 16.3.1.4. Nvrh K. O. Pohla Jako alternativn pln a do jist mry jako podnt v dal diskusi psobil tak nvrh editele nmeck Spolkov banky K. O. Pohla, kter byl pedloen 11. ervna 1990. Pohl navrhoval striktn dodren podmnek konvergence. Uplatnn tohoto principu vak znamenalo, e HMU by byla budovna na principu dvourychlostn Evropy. Tuto podmnku toti v roce 1990 splovalo pouze Nmecko, Francie a zem Beneluxu. (Vanthoor 1999: 129)

16.3.1.5. Diskuse o zahjen druh etapy Hospodsk a mnov unie V rmci probhajcch diskus Komise 21. srpna 1990 navrhla, aby k zahjen navazujcho druhho stdia HMU, tak jak to pedpokldala Delorsova zprva,512
Evropsk unie

dolo k 1. lednu 1993. panlsko vak na tuto vzvu reagovalo u 8. z poadavkem, aby bylo zahjen dal etapy o jeden rok odloeno. Mimodn zasedn Evropsk rady v Bruselu, kter se selo ve dnech 27.-28. jna, nakonec asov posun skuten podpoilo a zahjen druhho stdia HMU posunulo na 1. leden 1994. Na projednvn harmonogramu HMU reagovalo 19. z Nmecko, kter prostednictvm editele nmeck Spolkov banky K. O. Pohla pedloilo sv konkrtn poadavky. Nmecko trvalo na udren antiinflan politiky ve zastnnch zemch, na poskytnut zruk jejich rozpotov disciplny, na zachovn dostaten dlouhho obdob pro sladn ekonomickch ukazatel a na poskytnut garance nezvislosti budouc evropsk centrln banky. Chtlo tak, aby bylo mon sankcionovat stty, kter dohodnut podmnky nedodr. Poadavky na respektovn tchto parametr, kter Nmecko pedloilo ve snaze zajistit dostatenou ekonomickou konvergenci lenskch zem HMU, byly poslze opakovan pedkldny tak v prbhu mezivldn konference zahjen v roce 1990.52 (Vanthoor 1999: 131, 136) 16.3.2. Zsady Hospodsk a mnov unie a Smlouva o EU Mezivldn konference o HMU byla svolna na zklad rozhodnut summitu Evropsk rady ve trasburku z 8. prosince 1989. Konference byla zahjena 5. prosince 1990 paraleln s mezivldn konferenc o politick unii. Projekt HMU podporovaly lensk stty s rznou intenzitou, a proto se v prbhu jednn mezivldn konference, a pedevm v jejm zvru na zasedn Evropsk rady 9.-10. prosince 1991 v Maastrichtu potvrdilo, e jedinou konsensuln polokou je neodvolatelnost programu HMU. Ostatn pouze v tomto ppad bylo mon zskat dvru finannch a prmyslovch kruh, obchodnch subjekt i veejnosti a vyut celho projektu jako stimulu ke konvergenci evropskch ekonomik. (Mazzucelli 1997: 177) 16.3.2.1. Spory o konkrtn podobu Hospodsk a mnov unie Sporn body, jich byla cel ada, odpovdaly dvma ji zmnnm alternativnm koncepcm, tedy monetaristickmu a ekonomistickmu pstupu k realizaci HMU. Obecn lze ci, e na stran zastnc projektu HMU, kter velice intenzivn prosazovala Komise, byla Francie, Belgie, panlsko a Itlie. Jednoznan proti byla Velk Britnie. Rezervovan postoj mlo Nizozem a vhrady mlo do jist mry i Nmecko, ktermu vyhovovalo dosavadn postaven v rmci EMS. Projekt HMU pro Nmecko spe ne een mnovch otzek znamenal zpsob jak stabilizovat sv postaven ve Spoleenstv po svm sjednocen. (Tsoukalis 1997a: 292-293) Zstupci lenskch stt byli na mezivldn konferenci nuceni v prvn ad eit otzku konkrtnho data sputn tet fze HMU. Nmecko navrhovalo,
16. Hospodsk a mnov unie

513

aby bylo datum ureno a v zvislosti na stavu konvergence lenskch zem. V ppad, e by byla pipravena vtina zem EU, mla bt tet fze zahjena bhem let 1996-1997. V ppad, e by poadavky ekonomick konvergence splovala pouze menina zem, mla se posledn fze HMU zahjit v roce 1998. V diskusch o datu zahjen tet fze sehrl svou roli tak dvourychlostn model navrhovan pvodn Franci a poslze do jist mry tak Nmeckem. Francie reprezentovan prezidentem Mitterrandem vak v prbhu mezivldn konference tento nvrh sthla s odvodnnm, e absence nkterch zem by popela projekt HMU ji v samotnm principu. Mitterrand naopak navrhl, aby byla omezena vjimka Velk Britnii, kter od potku deklarovala svou neochotu podlet se na vytvoen spolen mny. Omezen britskho opt-out ve vci HMU, na kter by ostatn Velk Britnie nepistoupila, se vak pozdji nerealizovalo. (Mazzucelli 1997: 177) Velk Britnie naopak svj opt-out pro tet stdium projektu HMU potvrdila.53 Posledn zsadn spornou otzkou eenou v prbhu mezivldn konference bylo postaven budouc spolen centrln banky. Koncepce HMU poadovala jej nezvislost jako garanci stability a neinflanho charakteru evropsk mny. Problm toho, zda bude centrln banka nezvisl na lenskch sttech a orgnech EU, byl vak propojen s budovnm hospodsk unie. V mnoha lenskch sttech byla toti centrln banka nstrojem hospodsk politiky vldy. Na mezivldn konferenci se proto proti sob postavil poadavek nezvislosti centrln banky zastvan v prvn ad Nmeckem a Nizozemm a poadavek Francie, kter chtla absenci svho vlivu na hospodskou politiku kompenzovat vytvoenm hospodskho veden EU. (Fries 1998: 260) Kompromisem mezi nmeckm a francouzskm postojem nakonec bylo pijet nezvislho statutu centrln, nebo-H stedn banky a souasn poslen kompetenci Rady ministr financ ECOFIN. Rada byla do budoucna z sti schopna ovlivovat vvoj hospodskch oblast bezprostedn pilehlch k mnov politice, a snaila se brnit vzniku nadmrnho deficitu.34 16.3.2.2. Kompromisn charakter Hospodsk a mnov unie Vsledkem mezivldn konference ukonen zasednm v Maastrichtu 10. prosince 199155 se stala chrmov struktura Smlouvy o EU, v n byla HMU zaazena do I. pile. Pijat koncepce HMU byla postavena na Delorsov zprv a sluovala oba hlavn pstupy k projektu HMU. Kompromisn charakter HMU je patrn pedevm na tom, e HMU obsahuje pesn asov harmonogram a souasn poadavek na dodren konvergennch kritri zajiujcch dostatenou ekonomickou harmonizaci zem usilujcch o spolenou mnu. HMU zakotven do novelizovan Smlouvy o ES tedy vyhovovala jak poadavkm Francie na zvazn a rychl termin pijet eura, tak souasn i podmnkm Nmecka, kter trvalo na splnn konvergennch kritri.514
Evropsk unie

Slouen obou hlavnch pstup k mnov problematice je patrn tak ve schvlenm procesu pijmn rozhodnut o pesunu do tet fze UMU. Pro rozhodnut o zahjen finlnho stdia HMU je ve Smlouv o EU stanoveno hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad, ale souasn je zde tak

definovna podmnka, e konvergentnm kritrim mus pi pechodu do posledn fze HMU vyhovovat vtina stt. Toto zmrnn hlasovac modality v Rad v podob hlasovn kvalifikovanou vtinou bylo dle opateno pojistkou automatickho sputn" HMU. Smlouva obsahuje ustanoven, e jestlie nebude rozhodnut o zahjen tet etapy pijato do konce roku 1997, zane tet fze automaticky 1. ledna 1999, a to i v ppad omezenho potu zastnnch zem.
16.3.2.3. Projekt Hospodsk a mnov unie

Ve Smlouv o EU je HMU definovna v Hlav VI Smlouvy o ES a v piloench protokolech, kter se zabvaj Evropskm systmem stednch bank (ESB) a Evropskou stedn bankou (EB), uruj statut Evropskho mnovho institutu (EMI), sleduj postupy pi nadmrnm finannm schodku, specifikuj konvergenn kritria zmnn v lnku 109j Smlouvy o ES a dal opaten nutn pi pechodu do tetho stdia HMU. Cl vybudovat HMU je obecn zmnn tak v lnku 2 Smlouvy o ES, m je nahrazena dosavadn vazba mezi Spoleenstvm a mnovou integrac, kter byla zaloena pouze na zmnce o EMS v textu JE A.
16.3.2.3.1. Hospodsk integrace

Agendu HMU je mon rozdlit na st hospodskou a st mnovou. Oblast hospodsk politiky je rozpracovna v lnku 103 Smlouvy o ES, kde je popsn mechanismus hospodsk spoluprce postaven na pijmn hlavnch smr hospodskch politik lenskch stt a Spoleenstv". Hlavnm aktrem tohoto procesuje Rada, kter spolupracuje s Komis a pedkld zvry Evropsk rad. Na zklad postoje Evropsk rady jsou poslze pijmny v Rad kvalifikovanou vtinou doporuen, o kterch je informovn Evropsk parlament. Makroekonomick ukazatele lenskch zem EU jsou v zjmu tto koordinace sledovny a pravideln je provdno jejich hodnocen ze strany Komise. Clem tohoto postupuje, aby nedolo k ohroen HMU neodpovdnm chovnm nkterho z lenskch stt. V takovm ppad by Komise adresovala lenskmu sttu doporuen, kter mohou bt po odhlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad dokonce zveejnna, (i. 103 Smlouvy o ES) Smlouva se (krom rznch konzultanch mechanism) zabv tak monost nalhav intervence ve prospch lenskch stt v ppad hospodskch obt, a to jak v podob finann pomoci, tak i ve form zvltnho hospodskho reimu, (i. 103a Smlouvy o ES) V centru pozornosti evropskch orgn v rmci realizace hospodsk unie jsou v prvn ad nadmrn schodky veejnch financ. Komise m prvo situaci
16. Hospodsk a mnov unie

515 lenskch stt v tomto ohledu sledovat, a to jak z hlediska pomru schodku veejnch financ k HDP, tak i z hlediska dodrovn jeho doporuench maximlnch hodnot.56 V ppad, e stt doporuenou hodnotu pekro, me mu Rada na podnt Komise na zklad kladnho hlasovn kvalifikovanou vtinou adresovat doporuen, kter mohou bt opt zveejnna. V ppad, e stt nereaguje pijetm vhodnch opaten k nprav deficitn situace, Rada sleduje jeho postupy a opakovan mu adresuje vzvy k nprav. Jestlie stt nereaguje, me Rada pehodnotit poskytovan vrov monosti v

rmci EIB a udlit lensk zemi pokutu nap. v podob depozitnho vkladu u Spoleenstv. Pi rozhodovn o tchto zvanch opatench a stejn tak pi zveejovn hospodskch daj, rozhoduje Rada na zklad dvoutetinov vtiny s pouitm vench hlas a pirozen s vylouenm hlas zstupce dotenho sttu.57 (i. 104c Smlouvy o ES)
16.3.2.3.2. Mnov integrace

V ppad mnov integrace byl ve Smlouv o EU potvrzen pechod do druhho stdia HMU od 1. ledna 1994 s maximlnm prodlouenm do 1. ledna 1999, kdy mla bt nejpozdji zahjena tet etapa, a to bez ohledu na poet zem splujcch konvergenn podmnky, (i. 109e, 109j Smlouvy o ES) Splnn podmnek pro pechod do dalho stdia posuzovala Rada kvalifikovanou vtinou, piem se pi rozhodovn skldala z hlav stt a vld. Stejnm zpsobem bylo na doporuen Komise rozhodovno o tom, zda konkrtn zem spluj podmnky asti na tet etap HMU. Smlouva udvala, e zem vstupujc do tet etapy mus bt potvrzeny nejpozdji ped 1. ervencem 1998. Evropsk parlament byl v celm procesu konzultovn, (i. 109j Smlouvy o ES) Ped zahjenm tet etapy, kdy dolo k nahrazen nrodnch mn evropskou mnou, musely bt rovn potvrzeny neodvolateln smnn kurzy a dokoneny veker institucionln zleitosti HMU. (i. 1091 Smlouvy o ES)
16.3.2.3.3. Konvergenn kritria

Pravdpodobn nejvznamnjm kolem v celm termini HMU bylo splnn poadavk na hospodskou konvergenci stt usilujcch o pijet spolen mny. Sbliovn ekonomickch ukazatel lenskch zem zajiovalo sledovn tzv. konvergennch kritri. Jejich clem bylo oeten hospodskch ukazatel ve tyech hlavnch oblastech, ktermi byly cenov stabilita, stav veejnch financ, vvoj rokov mry a stabilita prokazateln ast mny v EMS po dobu minimln dvou let. Soust podmnek pro pijet spolen mny bylo tak vytvoen prvnho rmce pro fungovn instituc HMU. Detailn podmnky hodnot uveden ve schmatu . 20 byly rozpracovny v doprovodnm protokolu Smlouvy o EU.516
Evropsk unie

Schma 20: Konvergenn kritria 1. Mra inflace lenskho sttu - meno podle spotebitelskch cen - nesm peshnout bhem jednoho
roku ped rozhodnutm o jeho vstupu do HMU 1,5 procentnho bodu* prmrn inflace t zem s nejni inflac. 2. Rozpotov deficit veejnho sektoru nesm dlouhodob pekroit 3 % hrubho domcho produktu. Kritrium se nepovauje za poruen, pokud je povolen hranice vjimen a pechodn pekroena, nebo kdy se rozpotov schodek neustle a vrazn sniuje a pibliuje se stanoven hodnot 3 %. 3. Celkov dluh veejnho sektoru nesm dlouhodob pekroit 60 % hrubho domcho produktu. Kritrium se nepovauje za poruen, pokud se veejn dluh dostaten rychle pibliuje zpt ke stanoven hranici. 4. Mna mus bt udrovna v povolenm fluktuanm psmu mechanismu smnnch kurz Evropskho mnovho systmu bez devalvace vi jinm mnm po dobu dvou let ped rozhodnutm o vstupu. 5. rove dlouhodobch rokovch sazeb nesm pekroit bhem jednoho roku ped rozhodnutm o vstupu o vce ne 2 procentn body* prmr ve tech cenov nejstabilnjch lenskch zemch.
* Jedn se o procentn bod, nikoliv procenta, jak je chybn uvedeno v pouitm eskm pekladu smluv. Zdroj: Protokol o kritrich konvergence v lnku lO9j Smlouvy o ES v ploze Smlouvy o HU.

16.3.2.4. Instituce Hospodsk a mnov unie

Projekt HMU pedpokldal vytvoen odpovdajcho institucionlnho zzem, kterm se mnily pedevm EB a ESB. Harmonogram HMU uvdl, e k zahjen innosti EB m dojt na potku tet etapy.
16.3.2.4.1. Evropsk mnov institut

Do tto doby byl hlavnm orgnem HMU Evropsk mnov institut, kter byl zzen v vodu druh etapy. kolem EMI bylo sledovn EMS, koordinace mnovch politik lenskch zem, podpora spoluprce nrodnch centrlnch bank, podpora a asistence pi irm vyuvn ECU vetn technick ppravy emise budoucch bankovek a postupn pebrn kol ECMF do jeho nahrazen EB. K kolm EMI patilo tak monitorovn celho procesu piprav lenskch zem na vstup do tet fze. EMI za tmto elem pedkldal Rad kadoron hodnotc zprvy, (i. 109f Smlouvy o ES, Protokol o statutu EMI v ploze Smlouvy o EU) Podle Smlouvy o EU byl EMI zen radou sloenou z guvernr nrodnch bank, m dolo k faktickmu nahrazen Vboru guvernr stednch bank, kter zasedal v prbhu prvn fze HMU. V ele rady EMI byl prezident jmenovan spolenou dohodou vld lenskch stt zasedajc na nejvy rovni po
16. Hospodsk a mnov unie

517 obdren nvrhu Vboru guvernr a po konzultaci s Evropskm parlamentem a Radou EU. Pedpokladem pro vykonvn tlet funkce prezidenta EMI byla podle smlouvy sttn pslunost lensk zem EU a uznvan postaveni a zkuenosti v bankovnch a mnovch zleitostech.58 Krom prezidenta EMI byl z ad guvernr volen viceprezident, jeho funkn obdob bylo rovn tlet. Vichni lenov EMI museli bt nezvisl a lensk vldy byly povinny tento fakt respektovat a neusilovat o jejich ovlivovn. Pedseda byl v ppad poruen poadovanch podmnek odvolateln ESD. (i. 8, 9 Protokolu o statutu EMI v ploze Smlouvy o EU) Rada EMI rozhodovala vtinou, o vznamnch zleitostech tak dvoutetinovou vtinou, v nkterch ppadech i jednomysln. Hlavnmi nstroji rady EMI byla doporuen a stanoviska vydvan vi Rad a lenskm stt (i. 109f Smlouvy o ES) a tak urovn smr a rozhodnut tkajc se nrodnch stednch bank. (i. 15 Protokolu o statutu EMI v ploze Smlouvy o EU) Zveejnn stanovisek a doporuen EM bylo podmnno spnm jednomyslnm hlasovnm.
16.3.2.4.2. Evropsk systm stednch bank

V vodu tet etapy byl EMI trvale nahrazen ESB, kter je sloen z EB a stednch bank lenskch stt.5y Hlavnmi cli psoben ESB je udrovn cenov stability, podpora hospodsk politiky a podpora inn alokace zdroj ve prospch cl a politik Spoleenstv.6" (i. 2 Protokolu o statutu ESB a EB v ploze Smlouvy o EU) ESB m za koly definovat a provdt mnovou politiku Spoleenstv, provdt jeho devizov operace, spravovat devizov rezervy a podporovat plynul fungovn platebnch systm. Mimoto m za kol psobit jako poradn instituce ve vcech

mnov politiky, shromaovat statistick informace a podporovat mnovou spoluprci v mezinrodnm prosted. O tto innosti ESB podv EB tvrtletn zprvy, (i. 3-6, 15 Protokolu o statutu ESB a EB v ploze Smlouvy o EU)
16.3.2.4.3. Evropsk stedn banka

EB je jako jedin oprvnna povolovat vydvn bankovek ve Spoleenstv. Pro plnn tchto koluje EB nezvisl, a to jak z hlediska orgn EU, tak ze strany lenskch stt. Nejvym orgnem EB je Rada EB sloen z guvernr nrodnch stednch bank a Vboru editel, jeho lenov jsou voleni obdobn, jako tomu bylo v ppad prezidenta EMI, ale na osmilet obdob a bez monosti opakovan volby. Vbor editel je sloen z prezidenta, viceprezidenta a ty dalch len. Rada EB m za kol urovat hlavn smry vvoje, formulovat rozhodnut ohledn mnovch cl, rokovch mr a mnovch rezerv. kolem Vboru editel je dohlet na bn fungovni EB a vykonvat rozhodnut518
Evropsk unie

Rady EB. (i. 12 Protokolu o statutu ESB a EB v ploze Smlouvy o EU) K vrcholnm orgnm EB pat tak Generln rada EB sloen z prezidenta, viceprezidenta a guvernr nrodnch stednch bank. kolem Generln rady je podvn zprv a statistickch informac, sledovn dritel vjimky, tedy stt stojcch vn HMU, poskytovn konzultac atd. (i. 47 Protokolu o statutu ESB a EB v ploze Smlouvy o EU) Hlavnmi nstroji EB jsou nazen s obecnou zvaznost, rozhodnut, doporuen a stanoviska. Rada EB o nich rozhoduje prostou vtinou. Ve zvltnch ppadech, jako jsou nap. otzky kapitlu, mnovch rezerv, rozdlovn zisk a ztrt apod., se rozhoduje dvoutetinovou vtinou a pouze v rmci skupiny guvernr centrlnch bank. Hlasy guvernr jsou pro takovou situaci veny a odpovdaj vi jednotlivch podl nrodnch stednch bank na upsanm kapitlu EB.61 (i. 10 Protokolu o statutu ESB a EB v ploze Smlouvy o EU) 16.4. REALIZACE HOSPODSK A MNOV UNIE 16.4.1. Prvn a druh etapa Hospodsk a mnov unie Projekt HMU probhal ve tech zkladnch etapch. Podpis Smlouvy o EU a nsledn obdob ratifikace spadaly do prvn etapy HMU. Na potku roku 1994 byla zahjena druh etapa. Pro lensk stty vstup do druh etapy znamenal soustedit se na splnn nezbytnch podmnek pro pijet spolen mny pod dohledem a za asistence EMI. Pedevm se jednalo o splnn konvergencnch kritri, kter EMI hodnotil v ronch zprvch. V prvn zprv publikovan 7. bezna 1995 EMI konstatoval, e lensk stty realizuj kritria inflace a rokov mry, ale spnost HMU je ohroena rstem rozpotovho deficitu. Ke stejnm zvrm dospla v prbhu tohoto obdob tak Rada EU, kter rovn konstatovala, e uspokojiv hodnoty z hlediska konvergencnch kritri vykazuje pouze Lucembursko a Irsko. (Vanthoor 1999: 158) V souvislosti s neuspokojivm plnnm konvergencnch kritri se nezdlo pravdpodobn, e stty budou schopny doshnout dostaten ekonomick konvergence a zahjit tet etapu HMU ji v roce

1997. Dominantnm tmatem tohoto obdob proto byla schopnost lenskch stt dodret harmonogram HMU, resp. diskuse o nutnosti prodlouit jednotliv etapy. Na zasedn ve Versailles 9. dubna 1995 byla v Rad EU diskutovna alternativa prodlouen druh etapy. Na tomto jednn byl tak projednvn nzev budouc mny, kter se prozatm oznaovala jako ECU. Dle se zde Rada zabvala technickmi otzkami poslednho stdia HMU. (Vanthoor 1999: 159) V souvislosti s pedpokldanm prodlouenm druh etapy HMU Komise poa16. Hospodsk a mnov unie

519

dovla, aby se vytvoil detailn scn klov tet etapy jet ped tm, ne bude zejm konen poet podlejcch se lenskch zem. 16.4.1.1. Zelen kniha o vytvoen Hospodsk a mnov unie Komise proto ve snaze vyeit technick aspekty pechodu na novou mnu a jako reakci na diskusi ve Versailles publikovala 31. kvtna 1995 dokument s nzvem Zelen kniha o praktickch opatench pi zavdn jednotn mny. Komise navrhovala, aby konen zaveden spolen mny bylo postupn,"2 a tm aby bylo dosaeno minimalizace nklad, a naopak maximalizace podpory ze strany bank, obchodnch subjekt a veejnosti. Komise pedpokldala, e nov mna se nejdve stane transakn mnou centrlnch bank, pot bude postupn uvolovna pro bezhotovostn operace a a nsledn bude uvedena fyzicky do obhu. V prvn ad tedy mly bt uinny veker technick ppravy na rovni EU vetn nvrh minc a bankovek a nsledn mlo dojit ke stanoven pepotacch kurz a zaveden nov mny v bankovnm bezhotovostnm styku. K rychlmu zaveden nov evropsk mny do obhu, tedy k nahrazen dosavadnch evropskch mn spolenou mnou EU, mlo dojt a v samotnm zvru scne tet etapy HMU. Zelen kniha Komise, jej hlavn body jsou ve strunosti uvedeny v tabulce . 49, byla projednvna na zasedn Rady EU 19. ervna 1995 a najednni Evropsk rady v Cannes ve dnech 26.-21. ervna, kde bylo tak rozhodnuto o vypracovn definitivnho scne tet etapy HMU do konce roku 1995. Na tomto zasedn bylo tak potvrzeno, e tet etapa HMU bude zahjena a v roce 1999. (Vanthoor 1999: 161) 16.4.1.2. Oddlen tet etapy Rozhodnut oddlit tet etapu a - msto pvodnho zmru zahjit ji v roce 1997 - vyut automatickho sputn" v roce 1999 vychzelo z neschopnosti lenskch stt splnit konvergenn kritria, a to pedevm v poloce rozpotovho deficitu. lensk zem se proto rozchzely v nzoru, zda m bt na konvergenn kritria nahleno jako na pevn neoddiskutovateln bod, nebo pouze jako na naznaen smr dalho vvoje. Nmecko ve snaze zajistit stabilitu nov spolen mny trvalo na dodren kritri a jet navrhovalo jejich zpsnn. Komise naopak deklarovala nutnost pohlet na kritria mn striktn. Na neformlnm zasedn Evropsk rady konanm 22.-23. z 1995 na Mallorce, kter bylo v prvn ade vnovno problmm nadchzejc mezivldn konference 1996, se proto opt projednvala alternativa oddlen tet etapy do doby, kdy bude pipravena vtina zem.

Zasedn Rady ministr ve Valencii 29.-30. z 1995 ale potvrdilo zvry Evropsk rady z Cannes a stanovilo 1. leden 1999 datem zahjen tet etapy. Souasn byla potvrzena tak platnost vech konvergencnch kritri.520
Evropsk unie

Blc se tet etapa HMU vyadovala pijet pesnho termine a doeen spornch aspekt konvergennch kritri. Nevyeen otzky zsti zodpovdl summit v Madridu 15.-16. prosince 1995, kde byl na nejvy rovni pijat scn tet etapy a tak oznaen nov evropsk mny. Spolen mna euro mla podle termine Evropsk rady nahradit nrodn mny lenskch stt nejpozdji k 1. lednu 2002. Soust zvr zasedn Evropsk rady v Madridu bylo tak stanoven data, k nmu budou hodnocena konvergenn kritria. Evropsk rada nicmn tento bod nevyeila a pouze rozhodla, e k hodnocen
Tabulka 49: Fze zavdn jednotn mny 16, Hospodsk a mnov unie

521
FZE A 1998 V prbhu fze Rozhodnut o zastnnch zemch HMU Zzen ESCB a ECB Zajitn kompatibility nrodnch legislativ Produkce bankovek a minc Pln pro pizpsoben bankovnho a finannho sektoru FAZEB 2001 1999- 1. eden 1999 Pevn fixace smnnch kurz zastnnch mn vi euru Zaveden bezhotovostnho obhu eura Odpovdnost za mnovou politiku pechz na ESCB Mezibankovn, mnov, kapitlov a burzovn trhy obchoduj v euru Velkoobchodn platebn systmy funguj v euru V prbhu fze Bankovn a finann instituce pokrauj v pizpsobovn se jednotn mn Pechod na euro FAZEC 2002 1. leden 2002 1.1.2002-30. 6. V prbhu fze podle vle, ochoty a pipravenosti jednotlivch ekonomickch subjekt Zaveden bankovek a minc eura Dokonen pemny bankovnho sektoru na jednotnou mnu Peveden vech finannch operac na euro Staen bankovek a denomnova-nch v nrodnch minc mnch

Dokonen pemny veejnho a soukromho sektoru na jednotnou mnu

Zdroj: Grecn Paper on thepractical arrangements forthe introductionof Ihc single curreney (31. May 1995). URL: <http://curopa.cu.int/cn/agcnda/cmu/lvcn31 .doc>

lenskch zem dojde v prbhu roku 1998. Potvrdila tak, e zem, kter se nestanou soust vbru v roce 1998, pistoup k HMU bezprostedn po splnn konvergennch kritri. (Vanthoor 1999: 166167) 16.4.1.3. Pakt stability a rstu Na potku roku 1996 byla EU po formln strnce tm kompletn pipravena na zahjen tet etapy HMU. Oteven zstal pouze pvodn nmeck poadavek na poslen hodnocen konvergennch kritri. Tento problm lensk stty postupn vyeily pijetm dlouhodob strategie hospodsk stability v podob vypracovn tzv. Paktu stability a rstu. Tento soubor opaten ml zajistit dodrovn rozpotov disciplny mezi zemmi budouc HMU, a to jak ve smyslu poslen konvergence ped zavedenm spolen mny, tak i ve smyslu udren danch parametr po 1. lednu 1999. Prce nad obsahem Paktu stability a rstu probhala v prbhu celho roku 1996. Na zasedn Rady ministr ve Veron 13.-14. dubna byla diskutovna alternativa zaveden sanknch opaten vi zemm, kter budou pekraovat povolen parametry rozpotovho deficitu. Jednn o Paktu stability a rstu dle pokraovala na zasedn Rady ministr v Dublinu 20.-21. z 1996, kde se dohodlo, e kurzy evropskch mn budou zafixovny tsn ped sputnm tet etapy HMU, tedy 31. prosince 1998. Sttm tak byl dn maximln prostor pro dosaen konvergence a nsledn i vytvoen pozice v budoucm mnovm koi eura. Strategi Paktu stability a rstu se zabval tak dal summit v Dublinu ve dnech 13.-14. prosince 1996," kter potvrdil vypracovn sanknho mechanismu. Prce nad zvrenou podobou Paktu stability a rstu pokraovaly tak v prbhu roku 1997. Navzdory potvrzenmu harmonogramu HMU se v tto dob opt objevovaly nvrhy na pozdreni tet etapy a do doby, ne budou veejn finance lenskch zem pin pod kontrolou. Finln verze Paktu stability a rstu byla pijata formou rezoluce na summitu Evropsk rady v Amsterodamu 16.-17. ervna 1997. Zvren komplex se skldal ze dvou st: ze samotnho paktu a ze dvou provdcch nazen,64 kter obsahovala jak preventivn mechanismy v oblasti veejnch financ, tak i sankn nstroje. Pro HMU mly nejvt vznam ty sti, kter se zabvaly otzkami mnov a finann stability, zvlt rozpotov kzn. Stty se toti v Paktu stability a rstu zavzaly, e vyrovnaj sv nadmrn schodky veejnch financ a uin veker kroky ke snen sttnho dluhu. V ppad poruen tohoto zvazku byla Rada oprvnna udlovat sankce vetn pokuty.65 Pijet Paktu stability a rstu proto vrazn zmrnilo obavy lenskch stt z toho, e nestabilita hospodskch ukazatel pokod stabilitu eura.522

Evropsk unie 16. Hospodsk a mnov unie

523

16.4.1.4. Vytvoen Euro X Rady V prbhu roku 1997 byla projednvna otzka, zda by hospodsk konvergence nemla bt dostaten institucionln podchycena. Pedevm Francie zdrazovala, e nezvislost EB vi vldm znemouje innou kontrolu hospodsk politiky a navrhovala proto, aby byla vytvoena hospodsk vlda EU" v podob zvltn Rady ministr. (Nicoll, Salmon 2001: 254-255) Francouzsk model pedloen 30. ledna 1997 pedpokldal, e leny nov vznikl podoby Rady budou vhradn zem participujc na tetm stdiu HMU. Tato podmnka ale nebyla na potku pijateln pro vechny lensk zem. Bhem bezna 1997 se ovem podailo dospt ke klov shod mezi Francii a Nmeckem, k emu se poslze pidaly tak dal zem. Vsledkem bylo vytvoen tzv. Euro X Rady, tedy platformy seskupujc prozatm neurit poet budoucch len tetho stdia HMU.'16 Snahou bylo vytvoit platformu umoujc u komunikaci zem zapojench do tet etapy HMU, ale souasn nenaruit postaven Rady ECOFIN. Proto mla mt nov Euro X Rada pouze neformln statut. Vytvoen Euro X Rady bylo definitivn potvrzeno na zasedni Evropsk rady v Lucemburku konanm 13,-14. prosince 1997. V zvrech pedsednictva bylo uvedeno, e ... Rada ECOFIN je centrem koordinace hospodskch politik lenskch stt a je zmocnna v pslunch oblastech jednat..." a souasn, ze ... ministi stt podlejcch se na oblasti eura se mohou neformln schzet a projednvat otzky souvisejc s jejich konkrtn spolenou odpovdnost za jednotnou mnu..." (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Lucemburku) Po tomto zasedn byla tedy Euro X Rada ustanovena jako konzultativn orgn, kter me diskutovat vechny konsekvence zavdn eura vetn rozpotov stability a hospodsk politiky. Euro X Rada, kter se poprv sela 4. ervna 1998, mla za kol pracovat v zk souinnosti s Radou ECOFIN a Komis. Ve smyslu vmny informac spolupracovala Euro X Rada tak s EB, kter zahjila formln innost 1. ervence 1998.67 16.4.2. Tet etapa Hospodsk a mnov unie 16.4.2.1. Stanoven astnk tet etapy Podmnkou vyhlen tet etapy HMU bylo nutn splnn konvergennch kritri. Na zklad spnho dodren tchto kritri mly bt ureny zem, kter pijmou spolenou mnu. Toto rozhodnut mla uinit Rada na nvrh Komise a na zklad hodnotc zprvy EMI z 25. bezna 1998. V prvn fzi se sela 1. kvtna 1998 Rada ECOFIN a nsledn o astncch tet etapy HMU 2. kvtna 1998 rozhodla Rada EU ve sloen hlav stt a vld. Ke vstupu do tet etapy bylo na zklad tzv. konvergenn zprvy61* doporueno jedenct lenskch zem EU.
Tabulka 50: Stav konvergennch kritri lenskch zem EU

Rozp. deficit (pebytek) rozpotu Stav Kritrium HDP{%) 1997 -3,0

Celkov veejn dluh k HDP (%) 1997 60,0 k

Ron

mra Dlouhodob Stabilita kurzu rokov sazba(%)

inflace {%)

leden 1998 2,7

leden 1998 7,8

bezen 1998 ast v EMS za posledn dva roky ano ano od 10/96 ano ano od 11/96 ano ano ano ano ano od 3/98 ano ne ne -

Belgie Dnsko Finsko Francie Irsko Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko V. Britnie Prmr EU

-2,1 0,7 -0,9 -3,0 0,9 -2,7 1.7 -2,7 -1,4 -2,5 -2,5 -4,0 -2,6 -0,8 -1,9 -2,4

122,2 65,1 55,8 58,0 66,3 121,6 6,7 61,3 72,1 62,0 66,1 108,7 68,8 76,6 53,4 72,1

1,4 1,9 1,3 1,2 1.2 1,8 1.4 1.4 1,8 1,8 1,1 5,2 1,8 1,9 1.8 1,6

5,7 6,2 5,9 5,5 6,2 6,7 5,6 5,6 5,5 6,2 5,6 9,8 6,3 6,5 7,0 6,1

* Referenn rok 1997. Zdroj: BMI Annual Report 1997 (May 1998). URL: <htlp://www.ccb.mt/cmi/pub/pcl(7ar97/en_ar97.pd>

16.4.2.2. Zem vn tet etapy Od I. ledna 1999 vstoupilo do tet etapy HMU jedenct zem a tyi lensk zem zstaly vn novho systmu. Situace jednotlivch zem stojcch mimo tet etapu HMU (v pozici, kter bv oznaovna jako pre-ins") byla ovem v mnohm odlin. Specifick postaven mla Velk Britnie, kter si vymohla opt-out ji v prbhu mezivldn konference o mnov unii a toto sv rozhodnut potvrdila v textu doprovodnho protokolu ke Smlouv o EU.6y Podobn byla situace Dnska, kter zskalo opt-out v souvislosti s nespnou ratifikac Smlouvy o EU a obdobnjako Velk Britnie jej stvrdilo ve form piloenho protokolu ke Smlouv o EU.524
Evropsk unie

Zcela jin byl ppad vdska, kter vstoupilo do EU k 1. lednu 1995 po spn ratifikaci Smlouvy o EU. Ji 18. z 1995 ale vdsko vyhlsilo, e tet stdium HMU bude v jeho ppad podmnno souhlasem parlamentu. Odmtav postoj k HMU vdsko potvrdilo prohlenm vldy z 3. ervna 1997. (Vanthoor 1999: 163, 184) Pozice vdska v kategorii pre-ins" se nsledn potvrdila pi

hodnocen konvergennch kritri. vdsko sice dosahovalo hospodsk konvergence, ale nesplnilo podmnku setrvn v EMS a nepizpsobilo svou legislativu nezvislmu statutu EB. Tud konvergenn kritria jako celek nesplnilo. Posledn zem, kter v roce 1999 nevstoupila od tet etapy HMU a nepijala euro, bylo ecko. Situace tohoto lensk sttu byla zcela odlin od ostatnch pre-ins", protoe ecko jako jedin nesplnilo ukazatele hospodsk konvergence.71 Pozice ecka se nicmn poslze zmnila v prbhu roku 2000. Na zasedn Evropsk rady v Santa Maria de Feira ve dnech 19.-20. ervna 2000 bylo rozhodnuto, e ecko ji konvergenn kritria spluje a je schopno od 1. ledna 2001 pijmout euro.72
Tabulka 51: Stav konvergennch kritri ecka ped vstupem do HMU 16. Hospodsk a mnov unie

525
Deficit rozpotu k HDP (%) Stav 1999 Celkov k HDP {%) 1999 Ron mra Dlouhodob rokov sazba (%) bezen 2000 bezen 2000 erven 2000 ast v EMS za Kritrium Vsledek -3.0 -1,6 60,0 104,4 2,4 2,0 7.2 6.4 posl. dva roky ano Stabilita kurzu veejn dluh inflace (%)

Zdroj: Convcrgcncc Report 2000. URL: <h!lp://www.ccb.inL'pub/pdf/cr2000cn.pdf>

Vechny zem, kter se nezastnily tet etapy HMU, spadaj pod kategorii vjimky podle lnku 109k Smlouvy o ES. Tyto stty jsou kad dva roky sledovny, zda splnily konvergenn kritria, a toto hodnocen me bt provedeno kdykoliv i na jejich dost. Pro zem, kter maj statut vjimky to znamen, e se na n nevztahuj urit opaten a povinnosti. Ve vtin ppad se jedn o akty souvisejc s ESB, jako nap. povinnost podlet se na mnov politice Spoleenstv, udrovat devizov rezervy, ale netk se jich nap. tak pravomoc Rady zakroit v ppad nadmrnho schodku veejnch financ tchto zem. Skutenost, e tyto zem fakticky zstvaj na rovni druh etapy HMU, se odpovdajcm zpsobem odr tak na mechanismu hlasovn Rady ECOFIN.

(i. 109k Smlouvy o ES) 16.4.2.3. Euro a technick aspekty jeho zaveden Zaveden eura bylo mezi astnky tet etapy podmnno fixac mnovch kurz evropskch zem. Rada ECOFIN k tomuto kroku pistoupila 31. prosince 1998. Nov stanoven neodvolatelnho sloen

mnovho koe ECU, jeho skladbaje uvedena ne, bylo nsledn k 1. lednu 1999 nahrazeno eurem v pomru 1:1.
Tabulka 52: Pepotac koeficienty mezi mnami zem HMU a eurem
Zem Irsko Nmecko Nizozemsko Finsko Francie Rakousko Belgie/Lucembursko panlsko Portugalsko ecko Itlie Mna IEP DEM NLG FIM FRF ATS BEF/LU F ESP PTE GRD ITL Koeficient 0,787564 1,95583 2,20371 5,94573 6,55957 13,7603 40,3399 166,386 200,482 340,750 1936,27

Zdroj: Europcan Central Bank. URL: <http://www.ccb.inl>

Pechod z nrodn mny na euro musel bt realizovn na zem jedencti zem v rozmez esti msc. Pro vechny lensk zem a Komisi, kter cel proces koordinovala, znamenalo proto dokonen tet etapy HMU s finlnm pechodem na euro velikou zt. Nahrazen nkolika nrodnch mn spolenou mnou euro bylo z hlediska organizanho a technickho pomrn nron krok. Komise proto analyzovala cel proces jednak samostatn, ale tak ve spoluprci s experty v rmci tzv. kulatch stol. Prvn z nich uspodan 21.-22. ledna 1996 stanovil elementrn zsady strategie pechodu na novou mnu. S ohledem na princip subsidiarity bylo pijato rozhodnut, e programy pro veejnost a firemn asistence nebudou realizovny vhradn Komis, ale naopak, e budou intenzvn zapojeny lensk stty a jejich regionln celky. Konkrtn rozhodnut, kter pozdji ovlivnila strategii tet fze HMU, a pedevm obdob samotnho nahrazen nrodnch mn eurem v rozmez 1. ledna 2002 a 1. ervence 2002, vypracoval kulat stl" z 15. kvtna 1997. Komise vechny zskan podnty shrnula 22. nora 1998 v komunik o konkrtnch aspektech zavdn eura.526
Evropsk unie

Strategie Komise pedpokldala, e zt bude v jednotlivch fzch transformanho procesu odstupovna. Euro73 se stalo nejdve platidlem v bezhotovostnm styku a a poslze standardnm platidlem. Pechod od bezhotovostnho uit eura k fyzickmu nahrazen nrodnch mn v zemch eurozny byl realizovn postupn bhem esti msc. Ve snaze doshnout bezproblmovho nahrazen nrodnch mn eurem vypracovala Komise odlinou metodiku transformace pro velk podniky, stedn a mal podniky a veejnost. Kad z tchto skupin byla vybavena odpovdajcmi nvody spnho pechodu na euro a byly j tak uzpsobeny asistenn programy Komise. Vcelku mly obchodn subjekty ti monosti pechodu na euro. Volba mezi tmito alternativami byla pln v rukou obchodnho managementu.74 1. Prvn alternativa pedpokldala okamitou orientaci na euro ponaje 1. lednem 1999. Tato varianta vyadovala, aby k etnmu pechodu na euro dolo pouze v bezhotovostnm styku a finln vstupn pm platby byly realizovny prostednictvm

nrodnch mn. 2. Druhou monost bylo provdn vybranch aktivit za pouit eura a ponechn vnitnho etnho chodu firem v nrodn mn. 3. Posledn monost bylo ponechn transformace a na zvren obdob, kdy bude proveden kompletn pechod jak v rmci bezhotovostnch transakc a etnictv, tak v rmci hotovostnch plateb. Komise vnovala znanou pozornost velkm podnikm, kter byly svmi kontakty s dodavateli a odbrateli schopn ovlivnit velkou st trhu. Komise pedpokldala, e tyto velk obchodn subjekty budou zdrojem informac pro sv obchodn partnery. Zaujala proto vi nim zvltn pstup. Vybavila je instruktnmi materily a podporovala u nich pilotn projekty zavdn eura. Zvltn strategii pijala Komise tak ve vztahu k veejnosti. Vychzela pitom ze skutenosti, e kad sociln skupina bude na zavdni eura reagovat odlin. Krom tohoto faktu se Komise snaila tak zohlednit fakt, e pro obany z rznch zem bude transforman proces znamenat jin obte v zvislosti na charakteru a nominln hodnot jejich pvodnch nrodnch bankovek.75 Ve snaze eliminovat negativn dopady transformace Komise proto zaloila s lokln pozorovatel pechodu z nrodnch mn na euro. Jednalo se o mstn agentury sdruujc profesionly z rznch oblast asto ve spojen nap. se svazy spotebitel a hospodskmi komorami. Jejich kolem bylo podvn informac o euru, een ppadnch spor na mstn rovni atd. Soubn s vytvoenm tto zkladn st byl v rmci aktivit DG pro ochranu spotebitele a ochranu zdrav zahjen projekt ve prospch zjednoduen pijet eura". Jeho soust bylo odstrann nedoucch efekt pechodu na novou mnu a poskytovn asistence zvltnm skupinm obyvatel, jako nap. handicapovanm, seniorm apod. Standardnmi nstroji se stalo dvoj oceovn vrobk a zaveden evropsk nlepky garantujc sprvn uit nov mny vetn monosti zskat odpovdajc informace.
16. Hospodsk a mnov unie 527

Vytvoen eurozny, kter v souasnosti zahrnuje euro nejenom jako platidlo v bezhotovostnm styku, ale tak jako bnou transakn hotovostn mnu, dolo podle stanovenho harmonogramu od 1. ledna 2002. Ve snaze dostt zmru postupnho pechodu na novou mnu jednotliv lensk stty zvolily rzn strategie vmny starch bankovek. Termine jednotlivch zem znzoruje tabulka . 53.
Tabulka 53: Datum ukonen platnosti nrodnho obiva v zemch eurozny Zem Nmecko Nizozemsko Irsko Francie Belgie Finsko Itlie Lucembursko Portugalsko Rakousko ecko panlsko Oficiln ukonen platnosti nrodnho obiva 31.12.2001 28. 1.2002 9. 2. 2002 17.2.2002 28. 2. 2002 28. 2, 2002 28. 2. 2002 28. 2. 2002 28. 2. 2002 28. 2. 2002 28. 2. 2002 28. 2. 2002

Zdroj: Kuropnu Central Bank. URL: <http://www.ccb.itit>

Tabulka 54: Termin vmny neplanch nrodnch bankovek a minc v zemch eurozny Nrodn banka - stt Nmecko Nizozemsko Irsko Francie Belgie Finsko Itlie Lucembursko Portugalsko Rakousko ecko panlsko Evropsk unie centrln Vmna nrodn mny mince bankovky neomezen do 1. ledna 2032 neomezen do 17. nora 2012 neomezen do 29. nora 2012 do 29. nora 2012 neomezen do 28. nora 2022 neomezen do 1. bezna 2012 neomezen neomezen do 1. ledna 2007 neomezen do 17. nora 2005 do 31. prosince 2004 do 29. nora 2012 do 29. nora 2012 do 31. prosince 2004 do 31. prosince 2002 neomezen do 1. bezna 2004 neomezen

Zdroj: Europcan Central Bank. UR-L: <http://www.ccb.int>528

Podobn se zem liily tak v pstupu k harmonogramu vmny starch ji neplatnch nrodnch bankovek a minc za euro. Vsledkem byl termin uveden v tabulce . 54. Zjem mdi se v prbhu pechodu z nrodnch mn na spolenou mnu soustedil pedevm na obany, pro n byl pechod na hotovostn platbu eurem z potku uritou zt. Cel proces zavdn eura trvajc pl roku byl nicmn hodnocen kladn a nevyskytly se v jeho prbhu vznamnj technick obte, pomineme-li ovem skutenost, e v mnoha zemch dolo v dsledku uritch chyb pi zavdn eura k uritmu zven cen pi jejich pepotu z nrodnch mn. POZNMKY:
1. Ble ke koncepci OCA a komparaci tto teorie se situaci v EU srov. nap. Lcvitt, Lord (2000: 20-24); Grahl (1997: 109-11 ); Apel (1998: 94-97) a Kenen (1995: 81-90). 2. HMU je interpretovna jako pedstupe politick unie. Je vak sporn, zdaje HMU nstrojem k dalmu politickmu sjednocen, tedy jeho akcelertorem, nebo zda by mla bt a nsledkem intenzivnho sjednocen. Tento spor (politick versus ekonomick sjednocen) se ve Spoleenstv odrazil pedevm pi vypracovni harmonogramu HMU, kter m proto kompromisn charakter. Spory jsou vedeny tak o zvanosti nevyrovnanosti obou jeho sloek, tedy integrace hospodsk a mnov politiky. 3. Vytvoen HMU je tak spojovno s pokusy zem o dostaten ospravedlnni svch hospodskch ukazatel. ast v projektu HMU, kter sniuje schopnost lenskch zem intervenovat ve prospch svch hospodskch ukazatel, je potom pitalivj tm vce, m hor jsou zkladn ukazatele, jako je inflace a veejn dluh. (Moses, Jenssen 1999: 2! 6) 4. Systm zelench mn aMCAsviz 15.2.1.4.5. 5. George v souvislosti s neofunkcionalistickou teorii upozoruje na fakt, e HMU umouje vldm lenskch stt, aby se zbavily odpovdnosti een nepopulrnch otzek. Veker ekonomick a mnov kroky jsou toti v rmci HMU oznaeny jako zsahy nadnrodn autority ve prospch vti konkurenceschopnosti celku. (George 1996: 222) K analze HMU z hlediska teori integranho procesu srov. nap. Levitt, Lord (2000: 140- 148). 6. Systm z Bretton-Woods byl asymetrick systm fixnch, ale pizpsobitelnch kurz. Mny byly navzny na dolar ve fluktuanm psmu +/-1 % kolem centrln parity, pozdji se evropsk mny rozhodly pro +/- 0,75 %. Dolar byl kryt zlatem a pedstavov! rezervn mnu. Ble srov. nap. Collignonet al. (1994: 9 10); Grahl (1997: 41-47).

7. Dne 12. 3. 1961 byla podepsna tzv. basilejsk dohoda mezi guvernry centrlnch bank o stabilit smnnch kurz a spoluprci proti spekulacm na zahraninch trzch. (Vanthoor 1999: 22) Za klovou tzv. Basilejskou dohodu je ale spe povaovna dohoda z roku 1972. Viz dle v textu. 8. V roce 1977 byl vytvoen jet Bankovn poradn vbor, kter m vliv na ir jednni ohledn finannch tok, slueb, a tm se nepmo podl na mnovch otzkch. (Wooley 1992:190) 9. V neposledn ad k oiven mylenky HMU pispl i fakt, e se francouzskm prezidentem v roce 1969 stal Georges Pompidou a ministrem financi GiscardEstaing, kter prosazo16. Hospodsk a mnov unie

529
val mnovou integraci ji na zatku edestch let. (Dyson, Featherstone 1999: 103) Urit vliv mla rovn srie mnovch kriz v roce 1968. (Vanthoor 1999: 34-37) 10. George upozoruje, e Barreho zprva byla poslednm dokumentem, kter zdrazuje pmou zvislost jednotlivch oblasti integrace. Do budoucna se toti koncepce HMU oprala pedevm o zahranin-ekonomick a politick impulsy. (George 1996: 208) Uritou vjimkou je Jenkinsovo propojen HMU a regionln politiky, kter vak nesleduje podnty, ale dsledky HMU. Viz dle. 11. Ble k preferencm Nmecka, Francie, Velk Britnie a Komise vz nap. Moravcsik (1998:242-243). 12. Pln pedpokldal zaveden fluktuace evropskch mn 1,2 % v dolarovm tunelu o i 1,5 %, tedy s velmi malm prostorem pro mnov pohyb. (Coffey 1995: 44) 13. astji je oznaovna jako tzv. Smithsonian agreement. George uvd, e Nmecko bylo touto dohodou fakticky ohroeno, nebo v zvru mohlo dojt k situaci, kdy se DM odliovala vi ostatnm mnm a o 9 %, a to by mohlo zpsobit, e produkce USA byla v ES konkurenceschopnj ne vrobky Nmecka. Nmecko se proto snailo o zmnu tto dohody. (George 1996: 209) 14. Spoleenstv prakticky pevzalo zvry Washingtonsk dohody z roku 1971 a rozhodlo se, e v rmci dolarovho tunelu 4,5 % se had evropskch mn me pohybovat v rozpt +/-2,25 %, co umonilo celkovou maximln fluktuaci mn navzjem v rozpt 9 %. (Coffey 1995: 44) K 21. 8. 1972 zem Beneluxu vytvoily v tunelu erva", a to fluktuac svch mn pouze v rozmez 1,5 %. erv" byl zruen 15. 3. 1976. (Vanthoor 1999: 56, 79) 15. Vzhledem k pipravovanmu rozen ES pistoupila Velk Britnie, Irsko a Dnsko k hadu" k 1. 5. 1972 aNorsko k 22. 5. 1972. (Vanthoor 1999: 54-55) 16. George v tto souvislosti uvd, e tento den Rada souhlasila s pechodem do druh fze". (George 1996: 210) Rada to ale neuinila, pouze diskutovala nvrh Komise. Ble k neschopnosti pejt do dal fze viz v nsledujcch poznmkch. 17. K vvoji ropnch trh viz 15.2.6. 18. Intramarginln intervence j sou intervence (nkupy a prodej mn) ve prospch stabilizace mny jet ped tm, ne jej hodnoty doshnou povolenho krajnho rozpt. Marginln intervence jsou intervence po dosaen tohoto rozpt. (Apel 1998: 61-64; Collignon et al. 1994:xviii) 19. Navrhovan EUA byla nakonec vytvoena z pmho podntu podpisu Lomskch dohod (viz 4.8.1., 5.4.4. a 15.2.3.) a plateb v rmci Evropskho rozvojovho fondu dne 18.3. 1975 jako ko sloen z devti mn zem ES. EUA se vak pozdji stala aktivn i vjinch stech finannch operac Spoleenstv. Ped EUA psobila ve Spoleenstv EMUA (European Monetary Unit of Account), kter byla pepotem na 0,88 gramu zlata, a UA (Unit of Account), kter se rovnala 1 USD. Ble k rozdlm a uit tchto evropskch ztovacch jednotek srov. Apel (1998: 48). 20. Vanthoor uvd, e Rada 17. 12. 1973 pijala rozhodnuti o pechodu do druh fze 1' s plnem doshnout zsadnho posunu v zleitosti HMU. Tato fze mla bt ukonena 31. 12. 1976. Nejednalo se vak o vyhlen druhho stdia Wernerova plnu. Rada naopak 18. 2. 1974 prohlsila, e neme rozhodnout o pechodu do druhho stdia HMU. (Vanthoor 1999: 68, 69) Bezprostedn reakc na neschopnost postoupit do dal fze bylo svoln analytick skupiny komisae Roberta Marjolina.

21. V souvislosti s opakovanm vystupovnm a naopak vstupovnm do evropskho hada Tsoukalis upozoruje na skutenost, e paradoxn v rmci hada" setrvaly zem zastvajc spe ekonom istickou strategii, a v mnovm hadu se naopak neudrely monetaristick530 Evropsk unie zem. (Tsoukalis 1997b: 142) George v tto souvislosti zdrazuje, e vkyvy EMS byly dny odlinmi zjmy evropskch zem. Nmecko chtlo kontrolovat inflaci, a Francie naopak stimulovat rst. Nmecko proto nereagovalo na oekvn ostatnch zemi, kter pedpokldaly, e bude aktivnji intervenovat ve prospch stability jejich mn. (George 1996:211) 22.Nicoll a Salmon uvdj, e Jenkinsova Komise byla podrobena kritice kvli neinnosti (pedevm v The Economist) a e tento fakt sehrl vznamnou roli v aktivizaci Komise v otzkch mnov integrace. (Nicol, Salmon 2001: 249) 23. Jenkins zce propojil otzku mnovho systmu s regionln politikou. Pedpokldal, e nutnost vet ekonomick konvergence stty doasn oslabi, a proto bude nutn tento krok dostaten kompenzovat prostednictvm finannch prostedk v rmci regionln politiky. George upozoruje, e prv tento bod je nejvtm rozdlem mezi Jenkinsovm nvrhem a finlnm projektem EMS, protoe pi jeho pijet ji akcent na regionln politiku chybl. (George 1996: 216) 24.Nicoll a Salmon upozoruj na rozdln motivy a oekvn evropskch zem vzhledem k HMU. V ppad Nmecka zdrazuj protiinflan snahy Nmecka a pokusy piblit ostatn mny DM, a tud i dolaru. V ppad Francie hovo Nicol! a Salmon o snaze francouzskho prezidenta revalvovat frank. (Nicol, Salmon 2001: 249) Nicmn francouzsk vt ochota eit mnov otzky byla zpsobena tak zjmem o ochranu zemdlstv. Velk Britnie se v souvislosti s vytvoenm EMS obvala zven nezamstnanosti (Nicol, Salmon 2001: 249), a proto podporovala voln plovouc kurz k dolaru. George dle upozoruje na nmecko-americk vztahy, kdy USA pedpokldaly, e Nmecko bude ekonomickou lokomotivou Evropy". Nmecko vak zcela nesdlelo teorii rstu, a naopak podporovalo stabilitu a kontrolu inflace a mlo zjem na zavedeni takovho systmu, kter by znamenal vt odpovdnost vld vi intervenci v ppad vychlen z povolenho rozpt. (George 1996: 211-213) Obecn souet tchto faktor zpsobil, e udreni systmu hada bylo pro evropsk zem obtn - zvlt po ropnch krizch, kdy se aktivizovalo psoben zjmovch skupin, kter usilovaly o udreni maximln zamstnanosti - protoe to znamenalo blzkost nmeck marce, a tud aplikaci protiinflanch krok. Pro nkter zem (pedevm Francii) proto projekt EMS znamenal vnj tlaky na aplikaci protiinflanch opaten. (George 1996:213-215,297) 25. V prbhu jednn podporovaly EMS Nmecko, Francie, Dnsko a zem Beneluxu, do posledn chvle byly proti Irsko a Itlie. (George 1996: 208) 26. K fungovni EMS prv s ohledem na ECU srov. nap. Apel (1997: 58-77). 27. Uznn tzv. soukrom ECU podlhalo legislativ jednotlivch zem, a proto tak byla pouitelnost ECU pro soukrom ely rzn. ECU mohla bt oficiln uznna jako ciz mna, mohla bt akceptovna de facto a tak mohla bt pouze akceptovna jako ztovac jednotka. K rozdlm v jednotlivch sttech srov. Apel (1998: 159-174). 28. Obecn jsou EMS a ERM zamovny. Tento postup je ale nevhodn, a to pedevm proto, e zem mohou bt signatem EMS, ale nemus participovat na ERM. ERM se neastnila nap. Velk Britnie, kter do ERM vstoupila a 8. 10. 1990, a pozdji ani vdsko. 29. ir fluktuan psmo mla Itlie, panlsko a pozdji i Velk Britnie a Portugalsko. 30. Ble k vpotu indiktoru divergence srov. nap. Nicol, Salmon (2001: 250). 31. K diskusi mezi stty ohledn povinnosti intervenovat a oprvnnosti tto intervence viz nap. George (1996: 215), k vpotu potebnho prahu divergence srov. nap. Apel (1998: 68). 32. Vechny tyto monost byly pomrn aktuln. Dolo nkolikrt k devalvaci mn (alternativou byla rovn revalvace), nkolik mn si vyjednalo ir psma (panlsko, Itlie, Velk 16. Hospodsk a mnov unie

531
Britnie, Finsko a nsledn v roce 1993 rozvolnily psmo vechny stty) a mny rovn opakovan vystupovaly a vstupovaly do ERM (nap. Velk Britnie a Itlie). 33. Ble k Basilcjsko-nyborgsk dohod srov. nap. Dyson, Featherstone (1999: 162-163).

34. Vjimku z rozen fluktuanho psma tvoilo Nmecko a Nizozem, kter i nadle zstaly svzny vi sob v rozmez +/-2,25 %. 35. Krize v roce 1992 se stala dvodem vt pozornosti vnovan hospodsk politice v evropskch zemch, zvlt problematice inflace. V tto souvislosti George upozoruje, e v zatcch EMS byla ast v ERM pro zem Spoleenstv jednodu, protoe postaven nmeck marky bylo pomrn slab. S jej stabilizac se ale nroky na leny ERM zvyovaly, stejn jako nroky na kontrolu inflace. (George 1996:217) Nap. Fries nachz celkem tyi dvody krize z roku 1992. Podle nj je to pesvden o umle vysok parit mn v EMS, sjednocen Nmecka s nslednm zvenm rokov mry v nkterch zemch, pecenn hodnoty evropskch mn vzhledem k dolaru a konen ji zmnn politick nejistota spojen s ratifikac Smlouvy o EU. (Frics 1998: 262) 36. Nap. Paulette Kurzerov upozoruje na faktickou zvislost vech zem ERM na Nmecku. dn zem, akoliv mla formln tuto monost, nemohla ve skutenosti bez souhlasu Nmecka devalvovat. Vsledek mnov politiky byl tak podle Kurzerov pedem determinovn". (Kurzcr 1993: 128) 37. K prosazeni volnho pohybu kapitlu dolo a 1. 1. 1993. 38-Ble k prbhu krize v letech 1992-1993 srov. nap. Apel (1998: 106 114), z hlediska dvod viz Grahl (1997: 78-107) a z hlediska navazujcch opaten potom srov. Kenen (1995: 124-176). 39. Do EMS pistoupily v devadestch letech panlsko, Velk Britnie a Portugalsko. 40. astnky EMS rozdluje nap. Tsoukalis na ti skupiny. Prvn z nich tvo zakldajc lenov EMS s vysokm stupnm konvergence: Dnsko. Irsko, Francie, Belgie, Nizozem, Nmecko a Lucembursko. Druhou skupinu pedstavuj stty vyuvajc irho fluktuanho rozpt a vykazujc vy inflan ukazatele: Portugalsko. Itlie. panlsko a Velk Britnie. Za samostatnou kategorii Tsoukalis povauje ecko, kter vzhledem ke svm makroekonomickm kritrim nen setrvn v EMS schopn. (Tsoukalis 1997b: 150) Oddlen se rovn pohybuje Rakousko, kter do EMS vstoupilo v lednu roku 1995 a Finsko astnic se od jna 1996. 41. K otzce politick kredibility EMS viz nap. Wooley (1992: 165-168). 42. Napklad Dinan zdrazuje, e v Delorsov Komisi byli dal ti komisai bvalmi ministry financ. Proto tak Delors zskal pomrn snadnou podporu HMU u cel Komise. (Dinan 1994: 109) Ble k prioritm a strategii Dclorsovy Komise viz 6.1.1. a 10.!.5.6. 43. Skutenost, e EMS potamo HMU je zmnna v textu JEA bez bli specifikace a pouze v rovin spoluprce, byla vnmna jako velice dleit. Jednm z dvod byl fakt, e 28. 10. 1985 se Rada ministr rozhodla povolit uit ECU v kontaktu se tetmi stranami. Proto bylo zahrnut EMS do smluv prezentovno Komis jako nezbytn. (Vanthoor 1999: 112 113) 44. Jednalo se nap. o sociln politiku. K prioritm Komise viz 6.1.1. a 10.1.5.6., k rozporm mezi Velkou Britni a Komis viz 6.3. 45. Tommaso Padoa-Schoppa se ve prospch EMU poprv vyslov! ji v roce 1985 ve sv publikaci s nzvem Penze, hospodsk politika a Evropa. 46. Jednalo se pedevm o Basilejsko-nyborgskou dohodu popsanou ve v oddle EMS, nvrhy Komise na integrovan mechanismus fnanni podpory lenskm sttm z 20. 5. 1988 a celkov posun v otzce volnho pohybu kapitlu. 47. Uritou akcelerac jednn na rovni Evropsk rady bylo tak pedloen tzv. Baliadurova memoranda z 8. 1. 1988. Francouzsk premir Edouard Balladur navrhoval ucelenou politiku532 Evropsk unie vi tfetim mnm, voln pohyb kapitlu, zapojen maximlnho potu zem a konen jednotnou mnu ve smyslu nahrazen nrodnch mn spolenou mnou. Srov. Dyson, Featherstone(1999: 164-165). 48. Tsoukalis v tto souvislosti upozoruje na strategi J. Dclorsc, kter ji do expertnho vboru zahrnul banke centrlnch bank, m si zskal jejich podporu. Dle upozoruje na jeho snahu zskat podporu obchodnch subjekt, kter poslze skuten sehrly vznamnou roli pi prosazovn cura. (Tsoukalis 1997a: 293) Ble k loze Delorse v prbhu zasedn vboru, k

bodm a atmosfe jednn srov. nap. Dyson, Featherstone (1999: 713 720), k analze Delorsovy zprvy srov. nap. Kenen (1995: 11-18). 49. Jednalo se pedevm o Velkou Britnii, ecko, Portugalsko a panlsko. 50. Britsk ekonom John Grahl upozoruje, e ve skutenosti Velk Britnie ped projektem tzv. tvrd ECU, kter je uvedena v textu, prezentovala jet jednu alternativu mnov integrace. Jednalo o model tzv. souten evropskch mn, kdy by bylo mon k transakci zvolit libovolnou mnu lenskch zem Spoleenstv. Tm by dochzelo k pirozen souti evropskch mn a postupn selekci. Grahl upozoruje, e tento projekt by byl ji v prbhu procesu selekce velice nestabiln a vedl by k pirozen dominanci zem, jej mna by byla nejvce uvna. (Grahl 1997: 122-123) Model mnov soute byl nicmn britskou vldou pomrn rychle nahrazen projektem tzv. tvrd ECU, a proto ve vtin ppad bv zmiovn pouze tento druh projekt. 51. George uvd, e v tto dob projevovaly silnou podporu HMU britsk finann a prmyslov kruhy. Mezi touto st veejnosti slila obava, e Spoleenstv vstoup do projektu HMU samo, a tm se Britnie izoluje. Na faktick vznik dvourychlostn Evropy upozoroval tak Francois Mitterrand, kter ml zjem na britsk participaci na projektu. (George 1996: 222) 52. George v tto souvislosti podotk, e akcelertorem hledni een ohledn HMU byl tak tlak zem SVE na podporu ze strany Spoleenstv. (George 1996: 224) 53. George uvd, e Britnie poadovala obecn zakotven vjimky. Tento krok ale nebyl uinn v obav, aby se vjimky nedomhaly tak dal parlamenty. Postoj Britnie, kterou na mezivldn konferenci ji zastupoval John Major a nikoliv Margaret Thatcherov, George nicmn hodnot jako vysoce kooperativn. (George 1996: 225) Ke vzniku vjimek a postojm dalch zemi srov. 6.4.2. a 6.4.3. 54. Spor mezi rznmi koncepcemi v prbhu mezivldn konference lze charakterizovat nsledovn. Francie a Itlie podporovaly Delorsv pln, kter pedpokldal vasn vytvoeni EUB,atoji na zatku 2. etapy HMU. Proti ale bylo Nmecko podporovan Nizozemm, kter v obav z nedostaten konvergence chtlo posunout vznik EB a do 3. etapy. Pmo navazujc otzkou byl zatek jednotlivch etap. Nsledn proto byla pedloena iniciativa Nizozem a nvrh Francie, kter se netkaly pouze nezvislosti EB, ale tak data sputni posledn etapy, tedy sporu, zda m dojit k uren data, nebo dojde k automatickmu sputn 3. etapy. Jak plyne z nsledujcho textu, lensk stty pijaly kompromisn stanovisko v obou polokch. Na konci 2. etapy byl vytvoen EMI, kter byl a nsledn nahrazen EUB a souasn byla pijata konvergenni opaten, jejich veobecn neplnn nicmn nemohlo zabrnit sputn projektu k 1.1. 1999.(Kenen 1995:24-28) 55. K prbhu jednn mezivldn konference a problematice HMU srov. nap. Moravcsik (1998: 391^130) a tak Dyson, Featherstone (1999: 306-746), kte analyzuj jednotliv zem. 56. Konkrtn hodnoty jsou rozpracovny v doprovodnho protokolu ke Smlouv o EU. Jedn se o 3 % pro pomr schodku veejnch financ k HDP a 60 % pro pomr vldnho dluhu k HDP. 57. V tomto lnku smlouvy je pesn uvedeno, e dodrovn schodku veejnch financ neme bt pedmtem aloby za neinnost a neplnn povinnost u ESD. Paraleln s tmto 16. Hospodsk a mnov unie

533

intervennim mechanismem je ve smlouv ukotvena asistence ve prospch stt s kritickou situaci v platebn bilanci. V ppad, e asistence nen poskytnuta, m stt prvo na uinn nezbytnch ochrannch opaten, (i. 109h-i Smlouvy o ES)

58. Prezidentem EMI, jeho sdlem se stal Frankfurt nad Mohanem, byl 29. 10. 1993 jmenovn Belgian Alexandre Lamfalussy. 59. Sousti pedpokladu pro pechod zem do tet etapy proto mimo jin bylo i uzpsoben prvnch podmnek pro existenci ESUB, a to nejen z hlediska jeho nezvislosti, ale tak nap. funknho obdob, kter mus bt minimln pt let apod. Ble k postaven nrodnch centrlnch bank v lenskch sttech EU vetn nezbytnch prav s ohledem na HMU srov. nap. Apel (1998: 120 123). 60-PodleNicollaa Salmona jsou cle EB rozporupln. Banka neme souasn podporovat cenovou stabilitu, hospodskou politiku, a plnit tm dal cle Spoleenstv, mimo jin tak nap. intenzivn boj s nezamstnanost. (Nicoll, Salmon 2001: 254) 61. Ble k charakteru EB. mechanismu jejho rozhodovn a jej nezvislosti srov. nap. Lewitt, Lord (2000: 185 202). 62. Ve Versaillcs se hovoilo o tzv. inku velkho tesku - big bang" a monosti zpozdit tento tesk - dclaycd big bang". Nvrh Komise se klonil k odloenmu nstupu spolen mny. 63. Summit v Dublinu byl vznamn tak dky potvrzen nominace nizozemskho guvernra nrodn banky Wima Duisenberga z 15. kvtna 1996, kdy byla jeho kandidatura na post prezidenta EMI schvlena radou EMI. Duisenberg se stal prezidentem EMI od 1. ledna 1 997 a do doby, kdy byla tato instituce nahrazena EB, tedy v roce i 998. 64. Jedn se o nazen 1466/97 o poslen dohledu nad rozpoty a koordinac ekonomik lenskch zem a 1467/97 o implementaci procedury pi nadmrnm deficitu. Ob nazen jsou z 7. 7. 1997. Za hospodskou recesi je povaovna situace, kdy reln HDP poklesne minimln o 0,75 % ron. Za nadmrn schodek je povaovn schodek nad doporuenou hodnotu 3 % HDP. Ble k Paktu stability a mstu srov. Apel (1998: 134-138) a Lcvitt, Lord (2000: 148 160). 65. Pvodn se jedn o bezron depozitum u Spoleenstv. Pot, co stav bez npravy trv vce ne dva roky, se sankce mn v pokutu. Kdy deficit peshne 3 % pokuta pedstavuje 0,2 % HDP + jednu desetinu procentn sazby z pekroenho deficitu (max. 0,5 % HDP za rok). 66. Proti vytvoen tto zvltn formy Rady bylo pedevm Dnsko, ecko a vdsko, kter pedpokldaly, e nebudou leny tetho stdia HMU, a proto je me jejich absence pokodit. (Vanthoor 1999: 196) Velk Britnie, vdsko a Dnsko poadovaly poslze sv zapojen do Euro X Rady, ale nebylo jim vyhovno. (Nicoll, Salmon 2001: 255) 67. V druh polovin roku 1997 pravdpodobn nejvt pozornost upoutaly spory ohledn volby prezidenta EB, kter mla zat pracovat v polovin roku 1998, aby mohla k 1. 1. 1999 dit tet etapu HMU. Kandidtem byl tehdej prezident EMI Wim Duisenberg. V prbhu zi se ale zaaly objevovat pochyby, zda jej podpo vechny lensk zem. Proti byla pedevm Francie, pozdji tak Itlie. Podpoilo jej naopak Nizozem a pozdji Velk Britnie. Dalmi kandidty byli: L. Rojo (panlsko), P. Meystadt (Belgie), H. Tietmeyer (Nmecko), J. P. Trichet (Francie). V listopadu 1997 se spor ohledn nominace Duisenberga mezi zemmi vyhrotil. Komisa pro HMU Y-T, De Silguy 8.1.1988 navrhl, aby se Duisenberg ujal prezidentsk funkce na prvn tyi roky a nsledn jej stdal Trichet. Dohoda byla uzavena 21. 1. s tm, e formln byl nominovn Duisenberg, kter na zklad gentlemansk dohody odstoup ped vypFenm mandtu. Tmto nvrhem vsak vznikl spor, e Trichet m nrok na cel osmilet obdob, co by zvilo francouzsk vliv. Dlen mandtu souasn534 Evropsk unie principieln poruuje nezvislost EB a tak text Smlouvy o EU. Spor ohledn prezidenta EB byl nakonec vyeen na summitu Evropsk rady v Bruselu 2. 5. 1998, kde byl Duisen-berg na plnch osm let skuten nominovn, ale s poznmkou, e opust ad zcela dobrovoln ped ukonenm mandtu z dvodu vysokho vku. Formln byl Duisenberg uveden do adu po hlasovn na rovni hlav stt a vld 26. 5. 1998. Spekulace ohledn dlky jeho mandtu zstaly nevyeeny ajsou terem veobecn kritiky. (Vanthoor 1999: 196, 199.201, 208) Ble k volb elnch pedstavitel EB srov. nap. Lcvitt, Lord (2000: 203-207). 68.Tzv. konvergenn zprva mla fakticky dv sti. Jednu vypracoval EMI a jednu Komise. Na zklad tchto dvou zprv Komise doporuila rad ECOFIN vstup konkrtnch zem do 3. stdia. Vzhledem k tomu, e v zjmu EU byla instalace eura v co nejvtm potu zemi, nebyla nakonec konvergenn kritria povaovna za striktn meznk, ale lo spe o to, aby se stty soustavn pibliovalyjejich hodnot. K analze konvergennch kritri srov. Wat-son(1997), k metodice jejich posuzovn nap. Levitt, Lord (2000: 101 109).

69. Britsk rezervovan postoj k euru se nezmnil ani pot, co nastoupila labouristick vlda. Britnie opakovan specifikovala sv poadavky na participaci, mezi n patila nap.: synchronizace hospodskho vvoje mezi zemmi eurolandu" a Britni, pozitivn efekt eura na investice a finann sluby, pozitivn efekt na zamstnanost atd. Britnie mimo jin nesouhlasila s podmnkou spnho setrvn v ERM po dobu dvou let. (Nicoll, Salmon 2001: 259) Britsk premir Blair nicmn 27. 10. 1997 zdraznil, e v ppad, e o vstupu rozhodne nov vlda, bude v tto vci konno referendum. (Vanthoor 1999: 193) V prvn polovin roku 1998, kdy Britnie pedsedala EU, se k projektu HMU stavla velice konstruktivn a snaila se bt meditorem spor, vetn kauzy Duisenberg. 70. V Dnsku se konalo referendum o pijet eura 28. 9. 2000, vtina 53,1 % HMU odmtla. 71. Specifick situace byla v ppad Nmecka, kde tzv. Maastrichtsk nlez (ble viz 6.4.3.3.) podmnil vstup do tet etapy hlasovnm parlamentu. Hlasovn probhlo 23. 4. 1998. Situace v Nmecku byla dle komplikovna pedloenm dokumentu ty nmeckch ekonom s nzvem Bitva za euro k nmeckmu stavnmu soudu 12.1.1998. Nmeck stavn soudvKarlsruhe vsak tento protest oznail 3. 4. 1998 jako neopodstatnn s argumentem, e parlament v obou komorch HMU schvlil jako soust Smlouvy o EU v roce 1992. (Vanthoor 1999: 198,205) 72. Diferenciace lenskch stt ve vztahu k HMU vyadovala modifikaci dosavadnho fungovn EMS, protoe bylo nezbytn eit mnovou stabilitu zem v kategorii pre-ins". EMS, respektive pravidla ERM, byla proto na zklad rezoluce Evropsk rady ze zasedn v Amsterdamu 16.-17. ervna 1997 modifikovna. Stty EU, kter nejsou soust eurolandu", maj monost bt v rmci tzv. ERM 2 svzni s eurem ve fluktuanm psmu +/-15 %. U psmo je rovn dovoleno. ast v ERM 2, kter zaal pracovat k 1. lednu 1999, je pro zem EU dobrovoln. O sttech v kategorii pre-ins" se nicmn pedpokld, e ERM 2 podpo jejich hospodskou konvergenci s ohledem na ppadn budouc vstup do tetho stdia HMU. K zavdn ERM 2 srov. nap. Apel (1998: 144-146), Gibson, Tsakalotos (2001). 73. Bankovky eura v hodnot 5,10,20,50,100,200 a 500 eur byly vsledkem soute vyhlen EMI v noru 1996. Vtzem se stal Robert Kalina z rakousk centrln banky. Evropsk rada to potvrdila v Dublinu 13.-14. 12.1996. Tmatem bankovekjsou mosty z rznch historickch epoch jako symbol spojenectv a okna jako symbol otevenosti integranho procesu. Mince v hodnot 1,2 eura a 10,20,50, 5,2,1 cent jsou unifikovny z jedn strany, a to podle nvrhu Belgiana Luca Luycxe. Design minci byl potvrzen Evropskou radou na zasedn v Amsterdamu 16.-17. 6. 1997. Druh strana minc je urovna lenskmi stty eurozny. 16. Hospodsk a mnov unie

535
74. Otzkou volby rovn bylo vyuiti eura v obchodnm styku s partnery. Komise prosadila principy dn zkaz" a dn ntlak". Tyto principy zaruovaly, e volba je ist zleitost obchodnch partner a vychz ze skutenosti, zdaje rozvjen ji existujc kontrakt, i nov aktivita. Ke konkrtnm aspektm pechodu na euro nap. v bankovnm sektoru srov. Levitt, Lord (2000: 113-118). 75. Nap. v Belgi bylo pouze pt druh minci, zatmco ve Francii devt. Rozdly byly tak mezi objemem obiva na veejnosti a jejich hodnotou. Tyto faktory mohly zpsobit obavy z pouit velkch bankovek (snen ochoty nakupovat), nebo naopak. Otzkou je tak kupn sila, kter me pispt k dojmu sneni ceny. Nezanedbatelnm faktorem je otzka psychologick kalkulace cen tsn pod hranic vy hodnoty, kter se v nov mn kompletn zmnila. Jednm z dleitch kol proto bylo zajistit, aby dochzelo k pesnmu pevodu na euro a transformace se nestala monost ke zdraen zbo, co se vak nepodailo.17. Spolen zahranin a bezpenostn politika _______ 537

17. SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKA

Integrace zahranin a bezpenostn politiky lenskch stt Spoleenstv byla vdy pedmtem spor a byla vystavena znan kritice. Sjednocovn tto oblasti je toti vznamn ovlivovno propojenm nrodnch (nezdka i regionlnch) a mezinrodnch politickch rovin, odlinm potencilem a strategickmi koncepcemi nejrznjch sttnch a nesttnch aktr a v neposledn ad i rznmi

modely utven zahranin politiky v jednotlivch lenskch zemch v zvislosti na struktue a funkcch konkrtnch politickch systm.' Od potk evropskho integran procesu se proto evropsk zem potkaly s odpovd na otzku, zda je vbec mon pesunout een zahraninpolitickch a bezpenostnch otzek na nadnrodn rove. lensk stty Spoleenstv, kter rozvjely integraci v rovin ekonomick, postupn zaaly pociovat potebu hjit sv spolen ekonomick a souvisejc politick zjmy i v oblasti mezinrodnch vztah.2 Bezprostednm dsledkem slcho postaven Spoleenstv na svtovch trzch tedy byla tak rostouc poteba koordinace zahranin-politickch vztah lenskch zem. V rmci Spoleenstv postupn narstal pocit, e dosavadn monosti Spoleenstv dan nstroji vnj obchodn politiky nedok dostaten substituovat potebu politick jednoty a konzistentnch politickch postoj vi vznamnm mezinrodnm udlostem. Spoleenstv proto v roce 1970 pistoupilo ke zvltn form koordinace zahranin-politickch aktivit s nzvem Evropsk politick spoluprce (EPS). V nvaznosti na tuto formu spoluprce, kter nicmn nedosahovala integranch parametr dalch aktivit Spoleenstv, vznikla o vce ne dvacet let pozdji na zklad Smlouvy o EU spolen zahranin a bezpenostn politika (SZBP). Nove konstituovan aktivita byla vloena do II. pile tzv. maastrichtskho chrmu a byla vytvoena na principu koordinace a mezivldnho rozhodovn. Postoj lenskch stt k SZBP se podstatn zmnil v dsledku zapojen Spoleenstv do een konflikt v Perskm zlivu a v Jugoslvii. V letech 1993-1996 zaaly jednotliv zem i orgny Spoleenstv konzultovat konkrtn reformn kroky, kter se poslze staly obsahem Amsterodamsk smlouvy. SZBP byla v tto smluvn revizi upravena zpsobem, kter umouje flexibilnj rozhodovn o konkrtnch reakcch Spoleenstv na mezinrodn-politick udlosti, aktivn podl EU na humanitrnch operac a akcch ve prospch udren mru. Pot, co Amsterodamsk smlouva vstoupila v platnost, byla dle prohloubena538
Evropsk unie

spoluprce mezi lenskmi stty v oblasti vytven spolench vojenskch kapacit ve form sil rychlho nasazeni, jejich aktivn nasazen je ovem dosud otzkou budoucnosti a souvis s vvojem cel ady mezinrodn-politickch a bezpenostnch faktor. 17.1. POTKY ZAHRANINPOLITICK SPOLUPRCE ZEM SPOLEENSTV 17.1.1. Mylenka integrace zahranin-politick agendy Potky integrace zahranin-politick a bezpenostn politiky lenskch stt Spoleenstv byly poznamenny nkolika vchozmi determinantami. Evropsk integran proces byl zahjen v roce 1952, tedy v dob, kdy zakldajc lenov ESUO u byli - s vjimkou Nmecka - signati Bruselsk dohody, a tud leny tzv. Zpadn unie a souasn leny NATO. Zkladn bezpenostn a obrann poteby tchto zem tedy byly na zatku padestch let zajitny lenstvm v obou organizacch. (Z bezpenostnho hlediska tak zstvala otevena jen otzka Nmecka, kterou se podailo vyeit pouze v ekonomicko-strategickm rozmru vytvoenm ESUO.) Integrace zahrnin-politickch vztah a vytven spolenho obrannho potencilu lenskch zem ESUO tedy nebyly v dnm ppad

nezbytn. Pesto se tento cl stal zvlt v prvn polovin padestch let jednm z impuls evropskho integranho procesu, o jeho realizaci usilovali pedevm stoupenci federalismu. Mylenka integrace zahranin-politick agendy a vytvoen spolen obrany esti zakldajcch len se vak ukzala jako politicky neprchodn. Projevilo se to poprv v roce 1954 pi zastaven projekt EOS a EPC, kter navazovaly na profederln koncipovan Plevenv pln. 3 Zaloen ZEU v roce 1955 dle pouze potvrdilo, e evropsk zem nepovauj za nutn pistoupit k supranacionalizaci tto oblasti. Dal integrace se tak soustedila vhradn na ekonomick aspekty sjednocen v souladu s neofunkcionalistickou metodikou.4 17.1.2. Nespch Fouchetovch pln a nvrh G. Pompidoua Z ve uvedench dvod se smlouvy o EHS a EURATOM nezabvaly zahra-nin-politickmi vztahy a ani bezpenostnmi otzkami. Spoleenstv zstalo vymezeno zkladnm ekonomickm integranm rmcem. Jedinou monost jak projevit zahranin-politick priority pedstavovaly pro Spoleenstv vnj obchodnmi vztahy, kter byly pmm dsledkem spolen obchodn politiky.5 V letech 1961-1962 se zahrnin-politick spoluprce stala jednm z cl Fouchetovch pln, tyto francouzsk nvrhy byly ovem nespn. V polovin
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

539

edestch let se Spoleenstv dostalo do politick krize, a zahranin-politick otzky tak zstaly beze zmn a do sedmdestch let,6 problematika bezpenosti dokonce a do konce devadestch let. Tento stav byl mimo jin tak dsledkem studen vlky. Stty zpadn Evropy uplatujc po boku USA politiku zadrovn sovtskho vlivu zstvaly proto slovy M. Smithe obdobn zadrovny" v ji danch politickch a obrannch strukturch a organizacch, a nerozvjely dal samostatn aktivity. (Smith 2001: 261) Vzva k een integranho deficitu" v oblasti zahranin-politickch vztah se stala soust zvrenho komunik ze summitu v Haagu konanho 1 .-2. prosince 1969. Nvrh na vytvoen mechanismu zahranin-politick spoluprce lenskch zem, kter pedloil francouzsk prezident G. Pompidou, vak zprvu nebyl zcela pijateln pro vechny lensk stty. Podle britskho politologa S. George k tomu vedly pedevm dva dvody. Prvnm byla obecn skepse k integraci zahranin politiky poslen navc skutenost, e francouzsk nvrh byl pedloen pouze sedm let po nespnch Fouchetovch plnech. lensk stty si v tto dob stle nebyly jist, zda Francie neusiluje o dosaen hegemonie ve Spoleenstv, a zda nov aktivita nepodpo toto jej sil. Druhm dvodem bylo podle George pesvden, e takov krok je zbyten, protoe pekrauje monosti lenskch zem. V tto dob se po nkolika nespnch pokusech zdlo, e integrace tto oblasti, kter by znamenala zsah do sttn suverenity, je dky strategickmu a symbolickmu vznamu zahranin politiky pro jednotliv lensk stty v praxi neuskuteniteln. (George 1996: 261) 17.2. EVROPSK POLITICK SPOLUPRCE 17.2.1. Davignonova zprva a zaloen Evropsk politick spoluprce

Haagsk summit se soustedil na otzky mnov integrace. V zvru komunik nicmn hlavy stt a vld vyzvaly ministry zahraninch vc, aby prostudovali otzky monho politickho sjednocen. V nvaznosti na summit tedy Rada ministr 6. bezna 1970 zaloila pracovn skupinu pod vedenm Belgiana Etiena Davignona.7 Jejm kolem bylo prozkoumat monosti politick spoluprce lenskch zemch Spoleenstv a nejpozdji do ervence 1970 o tom pedloit zprvu. (Vanthoor 1999: 40) Davignonova skupina publikovala vstup sv prce 20. ervence 1970. Obsahem tohoto dokumentu byl nvrh na zahjen politick spoluprce, odvodnn tohoto kroku a tak koncepce konkrtnch mechanism komunikace mezi lenskmi stty vetn jejich pnos. Tento dokument znm jako tzv. Davignonova540
Evropsk unie

zprva* byl projednvn na zasedni Rady ministr zahrani a pozdji 27. jna 1970 v Lucemburku tak na rovni hlav stt a vld. Pijetm Davignonovy zprvy 9 dolo k zahjen zahrni n-po litick spoluprce lenskch stt s oznaenm Evropsk politick spoluprce (EPS). Davignonova zprva vychzela ze skutenosti, e s integrac zahranin--politickch vztah nesouhlas vechny lensk zem. EPS mla proto bt budovna vlun v mezivldnm rozmru a souasn z n mly bt vyloueny vechny kontroverzn otzky tkajc se bezpenosti a obrany. Pro dodren tchto dvou podmnek byl v Davignonov zprv vytvoen mechanismus pravidelnch konzultac ministr zahraninch vc lenskch zem ES.1" V dokumentu byla navrena setkvn: ,,a) ...jednou za est msc z iniciativy adujcho pedsedy, b) jestlie ministi zahraninch vc dospj k nzoru, e situace je vn, poppad otzky, je je teba prodiskutovat, jsou dostaten vznamn na to, aby takov krok oprvnily, sejde se msto ministr zahraninch vc konference hlav stt a vld, c) v ppad vn krize i mimodn udlosti se vldy lenskch stt setkaj k mimodn konzultaci...'1 (Salmon, Nicoll 1997: 109). Na schzkch EPS" mohly bt diskutovny v zsad vechny otzky zahranin politiky. Zprva navrhovala, aby se setkn konala vdy v pedsedajc zem, kter mla t poskytnout odpovdajc zzem. Ve snaze odliit zasedn EPS od jednn Rady ministr zahraninch vc bylo pro tento typ schzek pijato oznaen konference. 17.2.2. Koncepce a struktura Evropsk politick spoluprce V dob svho zaloen nedisponovala EPS dnm zzemm. Nemla vlastn sekretarit, ani vyhrazen rozpoet. Tento fakt odpovdal snaze o dslednou izolaci EPS, tedy sil, aby jednn EPS nebylo propojeno s komunitrnmi aktivitami. Obava z komunitarizace" (Bonvicini 1998: 64) byla tak dvodem, pro stty oddlily zasedn v rmci EPS od bnch jednn Rady ministr. 12 Kontakt mezi jednotlivmi lenskmi zemmi Spoleenstv a ppravu zasedn v rmci EPS zajioval Politick vbor13 sloen z vych ednk (editel) vyslanch ministerstvy jednotlivch zem. Politick vbor se ml schzet minimln tyikrt ron. Pod jeho vedenm se mohly utvet pracovn skupiny zamen na konkrtn otzky. Mezivldnmu rozmru EPS odpovdal tak mechanismus hlasovn. V ppadech, kdy ministi zasedali v rmci EPS a pijmali zvry v podob smrnic,14 bylo pro schvlen postoje v rmci EPS

nezbytn zskat souhlas vech lenskch stt. Tuto podmnku napklad Fabrice Fries vid jako hlavn pinu skutenosti, e EPS psobila dojmem shody", akoliv se v dsledku nezbytnho jednomyslnho hlasovn vyjadovala spe k obecnm a nekonfliktnm bodm. (Fries 1998:68)
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

541

Davignonova zprva nepedpokldala tak striktn izolaci agendy EPS od ostatnch aktivit Spoleenstv. Naopak obsahovala vzvu, aby byly do aktivit EPS odpovdajcm zpsobem zapojeny Komise a Evropsk parlament. Komise mla bt pidruena k aktivitm v rmci EPS v ppad, e se dotkaly ES. Evropsk parlament ml bt zapojen formou diskus s ministry zahraninch vc. Diskuse mly bt podny vdy jednou za pl roku v politickm vboru Evropskho parlamentu. (Salmon, Nicoll 1997: 108-110) Zaloen EPS, jej prvn zasedn na rovni ministr zahraninch vc se konalo 19. listopadu 1970 v Mnichov, bylo vnmno jako pijet efektivnho a pragmatickho een". (Bonvicini 1998: 63; Fries 1998: 66) Mezivldn rozmr EPS byl toti pomrn flexibiln a umonil pekonat rozpory mezi lenskmi stty ohledn institucionalizace zahranin-politick spoluprce. Podle italskho analytika mezinrodnch vztah Gianniho Bonvicinho mk verze" spoluprce v podob mezivldnho modelu umonila poslit roli ES ve svt a doplnit ekonomickou integraci politickou spoluprac lenskch zem, ani by tm Spoleenstv riskovalo traumatick roztrky" podobn krizi v roce 1965. (Bonvicini 1998:63) 17.2.3. Druh Davignonova zprva a zmny v Evropsk politick spoluprci K zsahu do systmu EPS dolo a na zklad zprvy ze summitu v Pai, kter se konal ve dnech 19.-20. jna 1972. Evropsk rada ve svm komunik uvedla, e ministi zahrani se budou nadle v rmci EPS setkvat minimln tyikrt ron, a e bude tak zintenzvnna konzultace na vech dalch rovnch. Evropsk rada rovn potvrdila nutnost udrovat vazby EPS na orgny Spoleenstv v ppad, e jsou doteny zjmy ES. Pomrn dleitm vstupem Evropsk rady v Pai bylo tak rozhodnut, e ministi zahraninch vc maj nejpozdji do 30. ervna 1973 pedloit zprvu, kter bude zhodnocenm dosud realizovanch opaten navrhovanch v Davignonove zprv z roku 1970. (Salmon, Nicoll 1997: 125) Tzv. druh Davignonova zprva byla projednvna se zpodnm a na zasedn Rady ministr v Kodani ve dnech lO.-ll. z 1973!5 a byla nsledn potvrzena na zasedn Evropsk rady v Kodani (14.-15. prosince 1973). Summit ve svm komunik navc rozvedl otzku evropsk identity", kterou zprva zmiovala zvlt ve vztahu Spoleenstv ke tetm zemm a pedevm k USA. Ve svm zvrenm dokumentu Evropsk rada zdraznila vznam obou Davigno-novch zprv a akceptovala adu navrhovanch zmn. (Salmon, Nicoll 1997: 126-127) Druh Davignonova zprva se krom ji zmnn evropsk identity" soustedila na revizi frekvence setkvn ministr zahraninch vc. Potvrdila542
Evropsk unie

sprvnost rozhodnut z paskho summitu, e by se dosavadn poet schzek ml zvit na dvojnsobek, tedy na tyi setkn za rok. Upraveny byly tak mechanismy kontakt mezi zemmi. Minimln komunikaci mezi ministerstvy zahraninch vc lenskch stt mla nadle zajiovat tzv. Evropsk skupina dopisovatel (Group of European Correspondents),"1 jej lenov sdlili v lenskch zemch a byli mezi sebou propojeni nov zzenm intern teletexovm spojenm (bylo oznaeno jako COREU, Correspondant Europen). 17 Soust dokumentu byla tak vzva, aby v ppad, e se problematika dotk ES, byla Komise podna o stanovisko. (Vanthoor 1999; 65) 17.2.4. Pibliovn Evropsk politick spoluprce k ES Akoliv byla v tto dob EPS nadle mezivldn aktivitou, zaala se jej povaha pomalu mnit. lensk stty se pestaly obvat supranacionalizace EPS a Komise naopak monho ohroen svho vsostnho postaven v oblasti vnjch obchodnch vztah. (Bonvicini 1998: 64) K tomuto pelomu, o kterm hovome jako o ukonen obdob striktn izolace EPS, vedlo nkolik podnt. V prvn ad to byla gentlemansk dohoda" mezi lenskmi stty a Komis, kter umoovala ptomnost zstupc Komise na zasednch ministr v rmci EPS. Stty v EPS toti pvodn pouze informovaly Komis v ppad, e se nkter body jednn dotkly problematiky ES. Skutenost, e lensk zem dovolily neformln zahrnut tohoto orgnu do chodu EPS, bv pipisovna pozitivn zkuenosti s analytickm potencilem Komise. Ta potvrdila uitenost sv asti najednnch EPS pedevm v letech 1973-1975, kdy se stala platnm astnkem nejprve evropsko-arabsk ho dialogu18 a poslze i pprav na reprezentaci lenskch zem na zasedn vodn konference helsinskho procesu. Komise pispla k sladn agendy EPS s ostatnmi integrovanmi oblastmi, a tm i k tomu, aby nebyla v rmci EPS pijmna opaten, je by byla v rozporu s rozhodnutmi lenskch stt v rmci Spoleenstv. Druhm podntem, kter podstatnm zpsobem pispl k piblen EPS k ES, bylo zaloen Evropsk rady v roce 1974.l9 Evropsk rada jako orgn sloen z vysokch smluvnch stran zasteovala EPS a spojovala ji, by na mezivldn rovni, s agendou Spoleenstv. Propojen mezi postoji Evropsk rady a stanovisky Rady ministr zasedajcmi v rmci EPS bylo zajitno rozhodnutm Evropsk rady ze zasedn v Pai konanm 9.-10. prosince 1974.20 Evropsk rada zde rozhodla, e bude zasedat spolen s ministry zahraninch vc v zleitostech EPS tikrt ron, nebo ppadn i astji. (Vanthoor 1999:72)
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

543

17.2.5. Londnsk zprva Pomrn vznamn zsahy do institucionlnho rmce EPS pinesl rok 1981,21 piem zejm nejdleitjm z nich bylo pijet tzv. Londnsk zprvy. Tento dokument byl pipraven ji v pedchzejcm roce a pvodn ho 13. jna 1980 projednvala Rada ministr a poslze ve dnech 26.27. ledna 1981 Evropsk rada na svm zasedn v Londn. Britt analytici Anthony Forster a William Wallace v souvislosti s Londnskou zprvou zdrazuj, e se jednalo o reformn krok, kter

sumarizoval podnty tkajc se zahranin-politick a obrann spoluprce lenskch zem Spoleenstv, je se objevily v uplynulch pti letech. (Forster, Wallace 1997: 415) Londnsk zprva tedy kodifikovala mnoh v praxi ji realizovan skutenosti. Pkladem me bt zdraznn zvazku vzjemn informovanosti lenskch stt jet ped tm, ne zaujmou sv zahranin-politick postoje. Londnsk zprva se ale tak snaila odpovdajcm zpsobem reagovat na pm volby do Evropskho parlamentu, kter byly poprv uspodny v roce 1979. Stty se v n zavzaly informovat Parlament o dosaench vsledcch a novch strategich zahranin politiky minimln jednou za est msc. Ministi zahraninch vc v tto souvislosti potvrdili svj ji dve pronesen zvazek astnit se slyen ped parlamentnm Vborem pro politick zleitosti. (Bonvicini 1998: 68) K nejvznamnjm pnosm Londnsk zprvy patilo zaveden mechanismu rychl reakce v ppad krize, co umonilo svolat zasedn EPS na ministersk rovni nebo na rovni Politickho vboru do 48 hodin. Souasn byla Londnskou zprvou zmnna monost pekroen principu vzjemnch konzultac smrem k pijet spolen akce. Tato monost zce souvisela s vzvou pistoupit k een bezpenostnch otzek, kter byly do tto doby z jednn v rmci EPS vyloueny. Plnovan rozen innosti EPS a jej intenzifikace byly do znan mry podmnny rozvojem institucionlnho zzem EPS. V Londnsk zprv bylo proto navreno, aby do budoucna pedsednickmu sttu asistovaly dal dv zem v rmci tzv. trojky (minul, aktuln a budouc pedsedajc stt) a aby bylo vytvoeno i urit (by stle velmi mal) zzem pro projednvn otzek EPS. Na zklad tohoto nvrhu bylo zzeno technicko-administrativni pracovit, kter bylo pedchdcem pozdjho sekretaritu EPS. V souvislosti s institucionlnmi zmnami byla tak do innosti EPS intenzivnji zapojena Komise.22 Systm EPS toti nebyl schopen zajistit dostatenou kontinuitu pijmanch opaten. Pedsednictv Spoleenstv rotovalo, sloen Rady ministr se prbn mnilo a sekretarit EPS neexistoval. Jedinm subjektem, kter byl schopen sledovat koncepnost pijmanch rozhodnut, a pedevm dohlet na soulad EPS s aktivitami Spoleenstv provdnmi podle Smlouvy o EHS, ESUO a EURATOM, byla tedy Komise.544
Evropsk unie

Zmny zakotven v Londnsk zprv byly z hlediska EPS pomrn vznamn, a navc byly v prbhu prvn poloviny osmdestch let pijaty dal reformn nvrhy posilujc jej politick vznam." Pesto zstvala a do druh poloviny osmdestch let, nap. podle italskho analytika mezinrodnch vztah Gianniho Bonviciniho EPS, na pechodu od deklaratorn do akn fze. (Bonvicini 1998:65) 17.2.6. Evropsk politick spoluprce a Jednotn evropsk akt JEA pijat 28. nora 1986 je povaovn za pelom ve vvoji EPS. Ve skutenosti vak ve vci EPS pinel jen mal mnostv zmn. Dvodem, pro m JEA pro EPS takov vznam, je to, e do jeho pijet bylo propojen mezi ES a EPS pouze neformln. Teprve v JEA v Hlav III, kter obsahuje jedin {nicmn rozshl) lnek 30, byly poprv propojeny aktivity lenskch stt provdn pod

hlavikou EPS s agendou Spoleenstv.24 Ve zmnnm lnku bylo konstatovno, e lensk stty ES usiluj o formulovn a provdn evropsk zahranin politiky", (i. 30 JEA) Obsahoval tak vzvu lenskm sttm, aby se vyvarovaly Jakhokoliv kroku nebo postoje, kter sniuje innost jejich soudrnosti...", a aby se zdrely kladen pekek vytven konsensu a spolenm krokm, kter by z nj mohly vyplynout", (i. 30 JEA) Ve zmnn snahy o zaujmn spolench evropskch postoj" byly ovem formulovny pouze v rovin politickho zvazku a nikoliv jako povinnost. V JEA se k, e spolen stanoviska jsou vodtkem pro politiku jednotlivch Vysokch smluvnch stran", (i. 30 JEA) Po pijet JEA zstvala EPS i nadle aktivitou s mezivldnmi mechanismy, ale nebyla ji striktn separovna od ES. Politick zleitosti EPS toti mohly bt projednvny tak v rmci politick spoluprce na zasednch Rady ES" (i. 30 JEA) V textu JEA byly tak potvrzeny ji fungujc mechanismy a dokument se odvolval na ji existujc rozhodnut a zprvy ke spolen zahranin politice, (i. I JEA) Bylo zde mj. zpesnno postaven Komise v rmci EPS a Komise oznaena jako orgn, kter se na zahranin-politickch otzkch pln podl", (i. 30 JEA) JEA podpoil pasivn, nicmn zk zapojen" Evropskho parlamentu,25 jeho nzory mly bt nleit brny v vahu", (i. 30 JEA) Pravdpodobn nejvt vznam mly zmny tkajc se zzem EPS. Na zklad JEA byl zzen sekretarit26 EPS se sdlem v Bruselu.27 Stvajc struktura EPS sloen z Evropsk rady, Rady ministr zahraninch vc, Politickho vboru, pracovnch vbor a tzv. Evropsk skupiny dopisovatel byla v JEA formalizovna. Psoben skupiny dopisovatel bylo formln podzeno Politickmu vboru a jejm kolem bylo nadle sledovn problm Evropsk politick spoluprce" a studium veobecnch organizanch problm", (i. 30 JEA)
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

545

Evropsk skupina dopisovatel se tedy do budoucna mla zabvat procedurlnmi otzkami a zajiovat kontakty mezi strukturami EPS a Komis, kter nicmn mla na zasedn Politickho vboru svho reprezentanta v osob zstupce generlnho tajemnka sekretaritu, jen se astnil tak jednn COREPER. Pi sledovn zmn EPS zakotvench v JEA je nutn zmnit tak problematiku bezpenosti a obrany, kter do tto doby nebyla soust dnho z prohlen. V JEA se Spoleenstv tomuto tmatu zcela nevyhnulo, nicmn v textu dokumentu byla zmnna pouze koordinace politickch a ekonomickch aspekt bezpenosti", (i. 30 JEA) JEA dle obsahoval konstatovn, e lensk zem mohou svou spoluprci prohloubit v rmci ZEU a NATO. 17.2.7. Problmy Evropsk politick spoluprce Pi hodnocen EPS je nutn vychzet z faktu, e EPS nevykazovala formln znaky politiky Spoleenstv. Britsk politolog Stephen George dokonce zdrazuje, e EPS byla pouhou nhrakou" politiky Spoleenstv. (George 1996: 264) Fakt, e EPS nepatila ke standardnm aktivitm

Spoleenstv, se projevil v ade specifik a rznch obt pi jejm zajiovn a fungovn. K nejzvanjm patil tzv. problm konzistence28 a sloit byla tak otzka financovn EPS. 17.2.7.1, Problm konzistence Tzv. problm konzistence, kter je spojovn a s pijetm JEA, byl ovem v EPS ptomen od jejho zaloen (Nuttall 2000: 26) ajeho pinou je skutenost, e EPS se vyvjela paraleln s vnjmi obchodnmi vztahy ES. Vnj aktivity Spoleenstv stly, jak zdrazuje G. Bonvicini, na dvou nohch", tedy mly svj rozmr ekonomick a politick. (Bonvicini 1998: 64) Podle svho ekonomickho, i politickho pvodu podlhaly akty vnjch vztah bu reimu EPS, nebo spadaly do vnj obchodn politiky. Institucionln se tato skutenost projevovala tak, e do aktivit v oblasti EPS byli zapojeni ministi zahraninch vc lenskch stt za asistence Politickho vboru, zatmco vnj ekonomick vztahy byly jako soust spolen obchodn politiky v kompetenci Komise, a tud i COREPER. Fakt, e EPS byla aktivitou mezivldn a vnj obchodn vztahy mly charakter spolen politiky, byl patrn tak na rozdlnch mechanismech hlasovn. Pro pijet rozhodnut o vnjch obchodnch zvazcch bylo pi hlasovni v Rad zpravidla nutn doshnout kvalifikovan vtiny, zatmco schvlen spolench stanovisek v rmci EPS vyadovalo jednomysln souhlas vech lenskch zem. Vzhledem k tmto skutenostem bylo nutn zajistit dostaten propojen a sladn aktivit ES a EPS. Clem bylo zabrnit rozvoji schizofrennho systmu", kter spoval v tom,.e Rada ministr zahraninch vc zasedajc v rmci EPS vydala rozhodnut, kter bylo nsledn zastaveno nap. Radou ministr546
Evropsk unie

financ. (Fries 1998: 70) Pro dosaen konzistence byla proto postupn pijata cel ada opaten. Do schvlen JEA spovala koordinan funkce pedevm na Komisi. Jak ji bylo ve uvedeno, institut pedsednictv, kter byl formln odpovdn za EPS, nebyl schopen tento kol dky principu rotace plnit, akoliv byl postupn vybaven rznmi podprnmi mechanismy umoujcmi vt kontinuitu jednn, jako byla nap. trojka. Komise za tto situace realizovala svou neformln lohu tak, e zstupce generlnho tajemnka sekretaritu Komise se astnil zasedn Politickho vboru a v ppadn nutnosti Komise kontaktovala COREPER. Tm se odpovdajc informace pesunula do institucionln soustavy ES, jej jednotliv instituce (vetn Komise) potom mohly adekvtn reagovat. Podpora stanoviska EPS ze strany Spoleenstv mohla mt napklad podobu ekonomickch sankc, nebo jinch rozhodnut zaloench na nstrojch vnj obchodn politiky.29 Mechanismus, kdy Komise plnila lohu mostu" mezi ES a EPS, vak postupn kapacitn nedostaoval. (Nuttall 2000: 24) Navc, jak zdrazuje odbornk v otzkch evropsk administrativy Simon Nuttall, jeho efektivita byla zvisl na personlnm obsazen postu generlnho tajemnka Komise a pedevm jeho zstupce. Tento mechanismus zajiujc vmnu informac mezi agendou ES (COREPER a Komise) a EPS (Politick vbor a Komise) byl proto nahrazen vytvoenm skupiny zvltnch korespondent.

Odpovdnost za dostatenou informovanost Komise, kter rovn ve snaze pispt k vt flexibilit kontakt zmnila lenn svho sekretaritu, byla tedy penesena na tzv. korespondenty. Tyto zmny, vetn vytvoen novho sekretaritu, pisply podle S. Nuttalla k vt formalizaci EPS a souasn k vt stabilit celho systmu, kter byl poslze schopen eit i t koordinan koly. Reorganizace a nutnost u kooperace s orgny Spoleenstv tak znamenala penesen tit EPS do Bruselu, co sice oslabilo monosti pedsednickho sttu, ale zvilo celkov potencil EPS. (Nuttall 2000: 23) V JEA nebyl problm konzistence een pouze formou tchto konkrtnch institucionlnch zmn, ale byl zde zmnn tak v obecnm rozmru. V textu JEA bylo zdraznno, e: zahranin politika Evropskch spoleenstv a politika dohodnut v rmci evropsk politick spoluprce mus bt v souladu" a e odpovdnost za zajitn toho, e takovto soulad je vyhledvn a udrovn" m pedsedajc zem a Komise, (i. 30 JEA) Z uvedenho lnku ovem tak vyplv, e dokument sice vznamn piblil EPS k ES", ale souasn -jak pipomnaj nap. William Nicoll a Trevor Salmon pznaky oddlen obou aktivit zcela neodstranil. Autoi v tto souvislosti upozoruj zvlt na lnky 1 a 3 JEA, kde jsou uvedena odlin pravidla a zvazky pro akty vznikl v rmci ES nebo pod hlavikou EPS. (Nicoll, Salmon 2001: 5) Souasn je vak nutn upozornit, e, jak zdrazuje Simon Nuttall, hlavnm clem JEA nebylo een problm EPS, ale doeen otzky spolenho trhu. 30 (Nuttall 2000: 17)
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

547

17.2.7.2. Problm financovn S otzkou konzistence byla pmo spojena problematika financovn EPS, protoe jakkoliv finann podl Spoleenstv na EPS by znamenal faktick propojen EPS a ES. Komunitarizace agendy EPS vak nebyla v dob zaloen EPS povaovna vtinou lenskch zem za douc." Financovn aktivit EPS ze zdroj Spoleenstv by navc znamenalo zapojen Evropskho parlamentu, etnho dvora a tak ESD. Dalm dvodem, pro se een otzky financovn EPS oddlilo, byla nejednotnost lenskch stt v tom, jak zvolit kl pro urovn ve pspvk pro jednotliv zem. Pi zaloen EPS byl proto zvolen zvltn smen mechanismus financovn. Vechny nklady vznikl pod hlavikou EPS platily pmo lensk stty. Chod COREU financovaly lensk stty a Komise. Schzky na ministersk rovni, na rovni summitu a vechny dal nklady spojen s ppravou tchto jednn, platila vdy pedsedajc zem. Financovn sekretaritu, kter byl zaloen na zklad JEA, bylo vyeeno takovm zpsobem, e lensk zem pisply jednorzov k jeho vytvoen stkou stanovenou podle ve HDP. Nsledn byly jeho administrativn nklady hrazeny z prostedk Spoleenstv, piem pedsedajc zem platila Spoleenstv symbolick jedno ECU na jeho provoz. Platy diplomat byly hrazeny z prostedk lenskch zem. (Nuttall 2000: 22-23) Tento mechanismus financovn, kdy EPS nedisponovala dnmi vlastnmi finannmi prostedky, by mohl spn fungovat pouze za pedpokladu, e EPS nebude vyadovat dn zvltn investice. Jedinmi nklady byly prostedky uren k organizaci diplomatickch setkn, pro innost pracovn

skupiny a dal vdaje administrativnho charakteru. Brzy se vak zaalo ukazovat, e pokud m Spoleenstv rozit innost EPS a bt akceschopnjm aktrem v oblasti zahraninch vztah, mus odstranit tuto pmou finann zvislost EPS na lenskch sttech. Komise proto v tto souvislosti navrhovala, aby byla velk st nklad pesunuta pod rozpoet Spoleenstv. Hlavnm argumentem bylo, e finann nezvislost EPS zv akceschopnost celho systmu. Financovni nicmn zstalo nezmnno a do pijet Smlouvy o EU. 17.2.8. Vsledky Evropsk politick spoluprce EPS je pes ve zmnn problmy hodnocena v odborn literatue spe pozitivn. Pzniv pohled na EPS je zejm dn jejm pragmatickm rozmrem", protoe z agendy EPS byly ji pedem vyloueny kontroverzn otzky, jako by byla nap. diskuse o obrannch aspektech a vojenskch akcch. V tto souvislosti je mnoha autory poukazovno na uvn termnu bezpenost" a naopak absenci slova obrana" v dokumentech tkajcch se EPS, co se projevilo pedevm v textu JEA. (Fries 1998: 86; Smith 2001: 263)548
Evropsk unie

Dvodem relativn nekontroverznho charakteru EPS byl tak fakt, e systm pracoval na principu konsensu, ale bez povinnosti jej doshnout". (Nicol, Salmon 2001: 350) Tento princip znamenal, e stty v ppad, e se nepodailo dospt ke spolenmu stanovisku, jednaly na zklad vlastnch strategi. Salmon a Nicoll nicmn zdrazuj, e akoliv povinnost jednat v souladu se spolenm stanoviskem nebyla nijak prvn oetena, stty jednaly jako relativn koherentn faktor v mezinrodnch vztazch". (Nicoll, Salmon 2001: 350) Jednm z dvod, pro se EPS podailo dospt v cel ad ppad ke konkrtnm zvrm, byl tak fakt, e se jednalo o takov typ spoluprce, kter podlhal minimu formlnch procedur a umooval tm snaz nalezen spolenho stanoviska. Zajeden z nejvtch spch EPS se zpravidla povauje realizace tzv. ev-ropsko-arabskho dialogu v sedmdestch letech, kter vyvrcholil na summitu v Bentkch ve dnech 12.-13. ervna 1980 pijetm tzv. Bentsk deklarace, je zmiovala prvo Palestinc na domovinu. Stephen George tuto aktivitu EPS povauje za jednoznan dkaz vysok koordinace zahraninch politik lenskch stt a tvrd, e text zvren deklarace potvrdil vysokou konzistenci postoj zastnnch zem.32 (George 1996: 265) Dal udlost, kter bv oznaovna za vznamn spch EPS, je Helsinsk proces. A ji na jednn v Blehrad (1977) nebo v Madridu (1982-1983) vykazovaly stty ES vysok stupe vzjemn koordinace a Spoleenstv dokzalo prosadit sv stanoviska. Konen za tet zeteln spch EPS bv povaovno udrovn kompaktn pozice evropskch zem sdruench ve Spoleenstv v rmci OSN. Salmon a Nicoll potom upozoruj na konzistentn postoj ES v prbhu vlky o Falklandy v roce 1982. Spoleenstv v tomto ppad bezprostedn po argentinsk invazi na ostrovy pijalo deklaraci vyzvajc Argentinu k oputn ostrova a rozhodlo se tak pistoupit k zaveden sankc. (Nicoll, Salmon 2001: 350) Soetendorp dle povauje za spch uplatnn EPS ve vztahu k zemm na vchod od Spoleenstv", vetn postoj ke sttm RVHP. (Soetendorp 1999:

114-127) K nespchm EPS bv naopak azena neschopnost lenskch zem zaujmout odpovdajc postoj v ppad sovtsk invaze do Afghnistnu v prosinci 1979 a podobn tak nepipravenost stt ES reagovat na situaci v Jin Africe v roce 1977.3 V souvislosti s hodnocenm EPS se samozejm nabz otzka, pro EPS doshla zetelnch spch pi formulovn a prosazovn spolenho postoje, i kdy zstala mezivldn aktivitou. Postup v rmci EPS byl v literatue srovnvn napklad s oblast energetiky nebo spolen dopravn politiky, v nich, akoliv zcela odpovdaj neofunkcionalistick metodice sektorov integrace, nebylo dosaeno v rmci EHS spch srovnatelnch s EPS. Britsk politolog Stephen George nachz celkem ti hlavn dvody. (1.) Pedevm je to ji zmnn apriorn vylouen konfliktnch faktor. Tmatick selekce EPS je patrn
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

549 ve vech otzkch tkajcch se obrannch a vojenskch aspekt, ale projevuje se i v ppad konkrtnch konflikt. (2.) Dle je to skutenost, e se jednalo o finann efektivn aktivitu. EPS mla pomrn mal finann nklady, ale jej vsledky byly pitom bezprostedn patrn na zven vlivu ES ve svt. (3.) Poslednm dvodem jsou podle George vnitn institucionln aspekty. George zdrazuje, e ministi zahraninch vc podporovali EPS, a tm se zvyovaly monosti jejho rozvoje. EPS jim toti umoovala poslit Radu ve sloen ministr zahraninch vc na kor dalch sektorovch rad. To, e ministi zahrani se nad rmec povinnost Spoleenstv zabvali jet agendou EPS, fakticky odstranilo konkurenci mezi jednotlivmi podobami Rady. Vliv ministr zahrani se zvil a vliv tzv. veobecn Rady se upevnil. (George 1996:264) Navzdory vlivu EPS na Spoleenstv ajejich postupn provzanosti je vak nutn zdraznit, e EPS nebyla zahranin politikou Spoleenstv ve smyslu sttu. Spe se, jak zdrazuje britsk profesor evropskch studi Michael Smith, jednalo o diplomatickou koordinaci" zaloenou na sdlench nrodnch zjmech, a nikoliv na definici spolenho evropskho zjmu". (Smith 2001: 264) EPS byla v letech 1970-1990 funknm systmem, kter byl schopen plnit cle, pro n byl vytvoen. EPS byla nicmn funkn pouze za pedpokladu, e obrana zastnnch zem byla zajitna jinmi prostedky. Podmnkou spchu EPS byla rovn existence bipolrnho prosted, kter pedem ovlivnilo rmec ppadnch konflikt. Po ukonen studen vlky se situace v Evrop pochopiteln zcela zmnila.34 Po pdu komunismu v roce 1989 bylo Spoleenstv konfrontovno se skutenost, e jeho dosud pouvan nstroje zahranin politiky neodpovdaj nov vzniklm vzvm a rizikm. V souvislosti se zahjenm transformanch proces ve stedn a vchodn Evrop bylo Spoleenstv nuceno elit nestabilit, etnickm konfliktm a cel ad nevojenskch rizik. ES tak na zatku devadestch let v prbhu mezivldn konference o politick unii zvaovalo vyuit potencilu ZEU, 35 a tm i pevzet sti zvazk za bezpenost evropskho kontinentu.36

Tyto skutenosti nakonec vedly k rozhodnut provst zsadn reformu EPS a pizpsobit ji novm podmnkm. K pehodnocen EPS a k odhodln dopracovat jej obrannou st vedly podle francouzskho analytika a blzkho Delor-sova spolupracovnka F. Friese celkem ti podnty: 1. ji zmnn zmna charakteru konflikt po rozpadu bipolrnho rozdlen svta; 2. staen velk sti americkch vojenskch jednotek z Evropy37 a souasn veobecn snen vdaj na zbrojen; 3. poteba poslit politickou identitu EU. (Fries 1998: 83-84)550
Evropsk unie

17.3. ZALOEN SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKY 17.3.1. sil o transformaci Evropsk politick spoluprce Projednvn reformy EPS v prbhu mezivldn konference bylo ovlivnno celou adou podnt. 38 Prvnm konkrtnm podntem tkajcm se EPS bylo belgick memorandum z 20. bezna 1990, kter upozorovalo na nutnost reakce Spoleenstv na zmny politick situace v Evrop. Belgie navrhovala zlepit zpsob vypracovvn strategi Spoleenstv, vybudovn jeho diplomatickch a expertnch kapacit vetn analytickho potencilu, zahrnut bezpenostnch otzek do EPS a konen tak pesnj definovn postaven a kol Komise v oblasti zahraninch vztah. (Nuttall 2000: 107-108) Dalm vznamnm podntem byla spolen iniciativa francouzskho prezidenta F. Mitterranda a nmeckho kancle H. Kohla z 19. dubna 1990. Prohlen se zabvalo vytvoenm spolen zahranin a bezpenostn politiky, kter by byla soust budouc evropsk politick unie. Na zasedn Evropsk rady v Dublinu ve dnech 25.-26. ervna 1990 na zklad tto vzvy lensk stty rozhodly, e EPS bude jako soust budouc politick unie projednvna na samostatn mezivldn konferenci. (Vanthoor 1999: 129) Konen poslednm vznamnm nvrhem na reformu EPS, kter se objevil jet ped svolnm mezivldn konference, byl francouzsko-nmeck projekt spolen zahranin a bezpenostn politiky z 6. prosince 1990. Iniciativa byla zamena na vytvoen pm vazby mezi ZEU a Spoleenstvm, a nvrh pedpokldal dokonce i monou fzi obou organizac, co by nsledn znamenalo navzn spojen mezi NATO a ES.39 Na mezivldn konferenci, kter byla zahjena 15. prosince 1990, byl 4. nora 1991 projednvn Genscher-Dumasv pln. Nvrh propojit ZEU a Spoleenstv byl ovem nepijateln pro nelensk zem ZEU (Dnsko, ecko a Irsko) a tak pro Velkou Britnii a Nizozem, a byl proto odmtnut. (Vanthoor 1999: 133-134).40 V prbhu ervna 1991, kdy konilo pedsednictv Lucemburska, se vyhrotil spor o postaven nov aktivity v rmci Spoleenstv. Jeho pedmtem bylo, zda zalenit zahranin-politickou spoluprci do ES, nebo zda zachovat jej dosavadn oddlen.41 Pedsedajc Lucembursko se pokouelo eit situaci pedloenm nvrhu smlouvy o evropsk unii, jejm jdrem bylo vypracovn separovanch pil, z nich jeden ml bt tvoen reformovanou EPS. Nizozem, kter pedsednictv pevzalo, se naopak snailo prosadit unitrn strukturu vekerch aktivit Spoleenstv. V prbhu z se vak rozpory mezi lenskmi stty v otzce komunitarizace jet prohloubily, co uinilo nizozemsk nvrh nerealistic-

km. Jedinm eenm vznikl situace byl nvrat k pvodnmu lucemburskmu nvrhu. (Forster, Wallace 1997: 424)
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

551 Mezivldn konference byla poznamenna rznmi postoji lenskch stt k otzce zalenn zahranin politiky a bezpenosti do smluv, neshodami ohledn novch model hlasovn, 42 systmu financovn a nedailo se dokonce dospt ani k dohod o propojen ZEU a EU. 43 V prbhu mezivldn konference se vylenila skupina tzv. minimalist usilujcch o zachovn suverenity v oblasti zahraninch vztah a obrany (nap. Velk Britnie a sten Francie) a maxi-malist 44, kte se naopak snaili o prosazeni zsadn zmny v podob supra-nacionalizace zahranicn-politick agendy (nap. Nmecko). (Ginsberg 1997: 12) Vchodiskem z tto situace se nakonec ukzalo bt pijet pilov koncepce chrmu, co byla alternativa pijateln pro vechny lensk zem. Byl tak zvolen model, v jeho rmci byla reformovan EPS obohacena navc o bezpenostn rozmr, oddlena od aktivit Spoleenstv zahrnutch do I. pile. Smlouva o EU pijat v zvru mezivldn konference na zasedn Evropsk rady v Maastrichtu (9.-10. nora 1992) tak zaloila novou mezivldn spolenou zahranin a bezpenostn politiku (SZBP).45 17.3.2. Spolen zahranin a bezpenostn politika ve Smlouv o EU SZBP je ve Smlouv o EU zmnna v preambuli, v nkolika lncch, samostatn v Hlav V a tak v prvodnch deklaracch.46 V preambuli Smlouvy o EU je uvedeno rozhodnut zem uskuteovat spolenou zahranin a bezpenostn politiku vetn eventuln tvorby spolen obrann politiky, kter by mohla vst ke spolen obran, a posilovat tak evropskou identitu a nezvislost, a to v zjmu podpory mru, bezpenosti a pokroku v Evrop a ve svt". Zvazky uveden v preambuli se dle objevuj v podob konkrtnch cl v lnku 3 Smlouvy o EU. 17.3.2.1. Cle SZBP Provdcm ustanovenm o SZBP se smlouva vnuje v Hlav V, kde jsou ble rozpracovny cle SZBP a tak nstroje k jejich dosaen. Jako hlavni cle SZBP je ve smlouv uvedeno zabezpeen spolench hodnot, zkladnch zjm a nezvislosti EU, posilovni bezpenosti EU i jejch lenskch stt ve vech ohledech, posilovn mru a mezinrodn bezpenosti v souladu se zsadami OSN a Helsinskho procesu, podpora mezinrodn spoluprce a konen tak upevovn demokracie, prvnho sttu a respektovn lidskch prv a zkladnch svobod, (i. J.l Smlouvy o EU) 17.3.2.2. Nstroje SZBP Pro realizaci SZBP bylo vymezeno pomrn irok spektrum nstroj. Zkladnm zpsobem prce v rmci SZBP je veden konzultac, vzjemn informovanost lenskch zem a spoluprce diplomatickch a konzulrnch zastoupen552
Evropsk unie

vetn mis u mezinrodnch organizac a zastoupen Komise, (i. J.6 Smlouvy o EU) Mimo tyto prostedky systematick spoluprce" (i. J.l Smlouvy o EU) jsou ve smlouv definovny dva konkrtn nstroje SZBP: tzv. spolen postoj a spolen akce.
17.3.2.2.1. Spolen postoje

Koncepce tzv. spolenho postoje v SZBP navazuje na metodiku pijmni spolenho stanoviska v EPS. Tento nstroj nen ve smlouv nijak konkrtnji vymezen, pouze je zde uvedeno, e Rada pijm postoj, kdykoliv to povauje za nezbytn, a e lensk zem zajist soulad sv politiky s tmito postoji. (I. 1.2 Smlouvy o EU) Pokud jde o tzv. spolen akce, smlouva uvd, e akce jsou pijmny na rovni Rady ministr na zklad obecnch doporuen Evropsk rady. V ppad rozhodnut o zahjen spolen akce mus bt pesn stanoveny jej cle, prostedky, doba trvn a dal konkrtn podmnky. Smlouva nijak nespecifikuje obsah spolench akc, pouze je v n uvedeno, e jsou provdny v oblastech dleitch spolench zjm", (i. J.l Smlouvy o EU).
17.3.2.2.2. Spolen akce

Spolen akce, stejn jako spolen postoje, zavazuj lensk stty pi provdn jejich vlastn zahranin politiky. V ppad, e spolen akce vyaduje, aby stty provedly opaten na nrodn rovni, mus bt tato opaten v dostatenm pedstihu projednna v Rad. Smlouva ale souasn uvd, e nalhav zmna mezinrodn situace opravuje stty k uskutenn nezbytnch nalhavch opaten", kter vak mus bt provdna se zetelem na spolenou akci a bt oznmena Rad. Podobn nezvisle na spolen akci mohou stty jednat tak v ppad, e pi provdn akce vzniknou vt pote".47 (i. J.3 Smlouvy o EU) Stty jsou v tto souvislosti rovn vyzvny, aby se zdrely jednn, kter je v rozporu se zjmy EU, a naopak jednaly v duchu loajality a vzjemn solidarity, (i. J. 1 Smlouvy o EU)
17.3.2.3. SZBP a vztah EU a Zpadoevropsk unie

SZBP je v textu smlouvy definovna vetn otzek, kter se tkaj bezpenosti EU" a ppadnho vymezen obrann politiky, (i. J.4 Smlouvy o EU) V tomto ohleduje zde konstatovno, e ZEU je nedlnou soust EU" a EU ji d" o vypracovn a provdn rozhodnut a akc EU s dopadem na obranu, (i. J.4 Smlouvy o EU) Smlouva zohleduje specifick zvazky lenskch stt a k, e se netk zvltnho charakteru a bezpenostn a obrann politiky nkterch lenskch stt" a e SZBP nebrn rozvoji u spoluprce mezi dvma nebo vce lenskmi stty" v ppad, e je tato spoluprce v souladu s jejmi cli. (i. J.4 Smlouvy o EU) Dal detailnj vymezen vzjemnho vztahu ZEU a EU bylo pedmtem deklarace pipojen ke Smlouv o EU. V tomto dokumentu s nzvem Deklarace
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika 553

o ZEU4K je v prvnm lnku potvrzen souhlas ZEU spolupracovat s EU na vytvoen skuten evropsk bezpenostn a obrann identity". Stty v deklaraci souhlas s posilovnm evropskho pile NATO a s vytvoenm spolen obrann politiky kompatibiln s NATO. Obsahem deklarace je dle

vymezen mechanismu synchronizace schzek a pracovnch metod ZEU49 a EU, vyjden poteby zk spoluprce mezi generlnm sekretaritem ZEU a generlnm sekretaritem Rady EU, harmonizace pedsednictv obou organizac, zaveden u spoluprce mezi Parlamentnm shromdnm ZEU a Evropskm parlamentem a odpovdajc opaten ve prospch dostaten informovanosti Komise o innosti obou organizac.
17.3.2.4. Institucionln zabezpeen SZBP

Ve Smlouv o EU byly zmnny tak nkter institucionln aspekty pvodn EPS. Za koordintora SZBP byla urena Evropsk rada, kter pijm zsady a obecn smry" (i. J.8 Smlouvy o EU) spolu s pedsednickm sttem. Pedsedajc zastupuje EU, odpovd za veden spolench akc a reprezentaci spolench postoj na mezinrodnch frech.5" Smlouva uvd, e pedsednick stt vykonv sv koly za asistence dalch len trojky a Komise, kter je do SZBP pln zapojena", (i. J.5 Smlouvy o EU) Komise je tak v rmci svch kol oprvnna adresovat Rad ministr otzky, doporuen a dvat podnt ke svoln mimodnho zasedn Rady do 48 hodin. Podnt ke svoln zasedn mohou dt tak lensk stty a pedsedajc zem EU. Hlavnm aktrem je v rmci SZBP Rada. Ministi zahraninch vc maj za kol pijmat nezbytn rozhodnut, provdt politiku SZBP a zajiovat jej , jednotu, soudrnost a innost postup", (i. J.8 Smlouvy o EU) Rada EU je tak orgnem, v nm jsou pijmny spolen postoje a akce, pro jejich schvlen je nutno doshnout jednomyslnost. Vjimkou mohou bt pouze procedurln otzky a ppady, kdy se Rada rozhodne pouit kvalifikovanou vtinu pi hlasovn o jednotlivch konkrtnch polokch spolen akce, kter ji byla schvlena jednomyslnm hlasovnm Rady.51 V takovm ppad jsou hlasy lenskch stt veny obvyklm zpsobem a prh nutn pro pijet rozhodnut je stanoven na 54 hlas odevzdanch nejmn osmi lenskmi stty. 52 (i. J.3 a J.8 Smlouvy o EU) Asistentem Rady je Politick vbor, jeho dal psobeni mus bt v souladu s rol COREPER." (J.8 Smlouvy o EU) Ve Smlouv o EU je v otzkch SZBP konkrtn vymezeno tak postaven Evropskho parlamentu. Jeho nzory maj bt nleit brny do vahy", pedsedajc stt s nm m konzultovat hlavn aspekty a zkladn alternativy" SZBP a Parlament m bt rovn pravideln informovn Komis a Radou. Evropsk parlament m krom toho prvo Radu interpelovat a dvat j doporuen. Jeho povinnost je uspodat kadoron diskusi o dosaench vsledcch SZBP. (J.7 Smlouvy o EU)554
Evropsk unie

17.3.2.5. Financovn

Smlouva o EU se dotkla tak pomrn komplikovanch otzek financovn. V lnku J. 11 smlouva udv, e vdaje vznikl v souvislosti s realizac innost stanovench v rmci Hlavy V, budou rozdleny na administrativn a operativn. Toto rozdlen ovem nen ve smlouv ble specifikovno. Pouze je zde uvedeno, e administrativn vdaje budou hrazeny z rozpotu Spoleenstv. Smlouva dle zmiuje monost, aby byly na vrub rozpotu pevedeny tak konkrtn operativn vdaje, piem v takovm ppad se uplatn rozpotov procedura", (i. J.ll Smlouvy o EU) Takov postup je

nicmn podmnn jednomyslnm souhlasem Rady. Smlouva ovem zmiuje tak opanou alternativu, kdy Rada me stejnm zpsobem rozhodnout, e nklady operativnch akc ponesou lensk stty; nicmn podle jakho kle budou tyto nklady mezi jednotliv zem rozdleny, nen ve smlouv pmo uvedeno.54
17.3.2.6. Kompromisn charakter SZBP

Ustanoven o SZBP, kter se nakonec jako kompromisn een objevila ve Smlouv o EU, byla v odborn literatue hodnocena jako rozporupln a spe problematick. Vsledn podoba SZBP byla oznaovna jako propast mezi oekvnm a vsledky" a jako rozpor mezi spolenmi cli a schopnostmi orgn realizovat je". (Ginzberg 1997: 13) O II. pili se hovoilo jako o neuspokojivm kompromisu" (Holland 1997a: 1), nebo jako o dokumentu, kter vytvoil tolik otzek, kolik jich zodpovdl" (Smith 2001: 267), a to jak z hlediska finannho, institucionlnho, tak i z hlediska vazeb mezi jednotlivmi organizacemi, tedy pedevm mezi ZEU, NATO a EU. Podle Williama Nicolla a Trevora Salmona se maastrichtsk kompromis" zeteln projevuje ve tech zkladnch rysech SZBP fl.) Prvnm je samotn pilov konstrukce tzv. maastrichtskho chrmu, kterm bylo potvrzeno oddlen tch vnjch vztah, kter jsou dsledkem spolen obchodn politiky a SZBP, a to navzdory opakovanm vzvm k udren maximln konzistence obou aktivit. (2.) Druhm pznakem je pouze veobecn stanoven cl SZBP Gako nap. poslen demokracie, ochrana hodnot apod.) bez bli specifikace, jak maj bt provdna konkrtnch opaten a jakm zpsobem. (3.) Tetm rysem kompromisnho charakteru SZBP je podle obou autor fakt, e smlouva nabz pli mnoho prostoru pro stty, kter se nechtj podlet na akcch a postojch SZBP, m je oslabena akceschopnost celho systmu. (Nicoll, Salmon 2001:353) Skutenost je, e po vstupu Smlouvy o EU v platnost, nebyla SZBP vzhledem k monosti uit rznch schvalovacch a provdcch mechanism a tak dky principm financovn ist mezivldn aktivitou, ale souasn nebyla ani politikou spadajc vhradn pod EU. SZBP nepekryla (nezruila) zahranin politiky lenskch stt, co by bylo typick pro spolenou politiku", ale snaila
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

555

se pouze o jejich koordinaci.55 Souasn vak - nap. s ohledem na mechanismus financovn peshla rmec vhradn mezivldn aktivity. Smen charakter SZBP nap. A. Forster a W. Wallace vysvtluj jako dsledek absence konkrtn a reln hrozby, kter by zajistila podporu parlament a veejnosti a umonila vraznj kompetence II. pile. (Forster, Wallace 1997: 433) Ve Smlouv o EU tedy vlastn dolo ustavenm SZBP pouze k reform EPS", kter byla sice pipoutna ble k EU, ale souasn zstaly ponechny nkter jej rysy. Smlouva o EU zachovala tak veden dvoj diplomacie". (Fries 1998: 78) Komunitami politika ekonomickch vnjch vztah a mezivldn SZBP sice psobily paraleln, ale souasn se zsadnmi rozdly, jak to znzoruje schma . 21.
Schma 21: Rozhodovac systm SZBP

Rozhodovac Kdo rozhoduje

systm Rozhodovac systm vnjch rada)

SZBP obchodnch vztah Evropsk rada Rada EU Rada EU (veobecn (veobecn rada) Evropsk komise Pedsednictv Jednomysln

Evropsk

Jak se rozhoduje

parlament hlasovn Hlasovn kvalifikovanou vtinou (jednomysln hlasovn)

(kvalifikovan vtina)
Zdroj: Soctcndorp 1999: 69.

Podle americkho analytika strategickch studi a mezinrodnch vztah R. H. Ginsberga konstrukce maastrichtskho chrmu do jist mry tak odrela obavy integracionist", e by mohlo ppadnm postupnm propojovnm pil dojt k nvratu jednomyslnho hlasovn typickho pro mezivldn pile do rozhodovn v rmci politik, kter nyn spadaly do I. pile. (Ginsberg 1997: 25) Rozhodnut oddlit politiku vnjch obchodnch vztah a SZBP do separtnch pil56 ale souasn prohloubilo nebezpe nekonzistence. Smluvn strany se nicmn nekonzistenci snaily elit rznmi prostedky. Patilo k nim zapojen COREPER do agendy II. pile, kde ji tradin psobil Politick vbor, a dalm opatenm byla reforma pracovnch skupin.

556
Evropsk unie

17.4. REALIZACE A FUNGOVN SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKY 17.4.1. Institucionln aspekty 17.4.1.1. Vztah COREPER a Politickho vboru Rozdlen agendy SZBP mezi ji existujc Politick vbor a COREPER vyvolvalo obavy, zda nedojde k oslaben vlivu Politickho vboru. Tento problm nebyl een na mezivldn konferenci, ale a na zasedn Evropsk rady v Bruselu konanm 29. jna 1993. Vsledn rozdlen kompetenc obou vbor vychzelo z rozdlnho charakteru jejich prce. COREPER se d jednacim dem Rady a zajiuje technick, procedurln a finann aspekty zasedn Rady EU. Naproti tomu Politick vbor nen pi vypracovvni nvrh a politickch analz povinen sledovat do takov mry formln aspekty pipravovan aktivity a jedn pomrn autonomn. COREPER tedy ve srovnn s Politickm vborem dosahuje men flexibility. Evropsk rada proto rozhodla, e COREPER, kter asistuje u veker agendy Rady, bude sledovat tak nvrhy Politickho vboru, ale nebude je pitom kontrolovat. 57 een pijat Evropskou radou se tedy snailo doshnout vyho stupn koordinace a informovanosti, ani by byl touto formou spoluprce omezen i zasaen nezvisl analytick potencil

a pragmatick charakter jednn Politickho vboru. Podle M. Westlakea a R. H. Ginsberga neme bt samotn zapojen COREPER v tto form interpretovno jako jednn nadzenho orgnu vi Politickmu vboru, nebo jako oslaben jeho pozice. (Westlake 1995: 220-221; Ginsberg 1997: 25)
17.4.1.2. Reforma pracovnch skupin

K reform pracovnch skupin pistoupila Rada 26. ervence I994. 5s Pi tto pleitosti byla nov zaloena skupina poradc ministr zahraninch vc.59 Vznik tto platformy vcelku vznamn ovlivnil vztah mezi Politickm vborem a COREPER. Nov skupina byla tvoena poradci, jejich kolem bylo navtvovat zasedn COREPER i Politickho vboru a setkvat se v obdob mezi zasednmi k projednn aktulnch problm. Dky tomuto mechanismu byly nap. spolen akce na rovni stlch reprezentac diskutovny jet ped tm, ne se staly soust komplexnho jednn na rovni Rady.60 (Westlake 1995: 221) Skupina poradc mla tedy za kol plnit funkci mostu" a psobit jako prvek konzistence mezi obma pili. Zzen tohoto poradnho seskupen mlo v praxi za nsledek zven vlivu stlch reprezentac, a nakonec i ztrtu exkluzivity" Politickho vboru v oblasti SZBP, akoliv formln nebyly vztahy mezi Politickm vborem a COREPER nijak doteny. (Nuttall 2000: 248) Dalm pokusem o dosaen vy konzistence mezi vnjmi aktivitami rea17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

557

lizovanmi v obou pilch bylo rozen pvodnho sekretaritu, resp. spojen bvalho sekretaritu EPS s generlnm sekretaritem Rady.6' 17.4.1.3. Zapojen Komise do SZBP Ke zmnm provedenm ve prospch vt koherence I. a II. pile pat tak vznamnj zapojen Komise. Tento orgn zskal Smlouvou o EU spolu s lenskmi stty prvo iniciativy vi Rad. V lnku C Smlouvy o EU byla tak Komise spolu s Radou povena odpovdnost za spojitost mezi vnjmi ekonomickmi vztahy a jednnm v oblasti zahranin a bezpenostn politiky. Toto ustanoven, kter bezesporu posiluje postaven Komise ve II. pili, je nicmn, jak upozoruje Nuttall, v rozporu s lnky J.5 a J.8 Hlavy V Smlouvy o EU. Zde jsou toti jako garanti provdn SZBP ureni pedsedajc stt a Evropsk rada a Komise je pouze pln zapojena". Z (Nuttall 2000: 182) Komise tak odpovd za vsledky procesu, kter neovld, ale jeho je pouze soust. Bez ohledu na celkovou odpovdnost Komise za chod SZBP znamenalo vytvoen II. pile pro Komisi zven nrok na jej analytick kapacity. Tehdej pedseda Delors proto v prosinci 1992 pistoupil k reorganizaci resort Komise. Jeho zmrem bylo zaloit DG pro vnj vztahy, je by bylo srovnateln s typickm adem ministerstva zahraninch vc nrodnch stt. Pro Komisi jako celek vak byl tento nvrh nepijateln. Vzniklo by toti velmi siln zasteujc" editelstv, co by mohlo negativn ovlivnit jak proces rozdlovn resort jednotlivm komisam, tak i vzjemnou spoluprci DG. sek vnjch vztah byl proto v lednu 1993 rozlenn na DG 1 (Vnj ekonomick vztahy) a DG 1A (Vnj politick vztahy a SZBP).63

Komise se sice tmto krokem snaila aktuln reagovat na zmnu svho postaven v rrnci SZBP, ale tato reforma vnitnho uspodn se neosvdila. Jak se ukzalo, nov organizan struktura orgn Komise dobe nefungovala ani z hlediska spoluprce pslunch komisa, nebyla dobe pijata lenskmi zemmi a v praxi psobila proti celkov snaze o konzistenci obou pil. (Forster, Wallace 1997: 431) Koordinace zainteresovanch DG na rovni spolenho vboru byla pli nron a nedostaten efektivn. Pi nstupu J. Santera do funkce pedsedy Komise v roce 1995 proto dolo k dal reorganizaci, kter se ji snaila vce zohlednit geografick rozdlen vnj agendy a podle tohoto kle rozlenila jednotliv posty.64 17.4.2. Specifikace nstroj Spolen zahranin a bezpenostn politiky Po vstupu Smlouvy o EU v platnost byla nejvt pozornost upena na spektrum novch nstroj SZBP. Nstroje bylo mon z hlediska ink obecn rozdlit na systematickou spoluprci (sem patil pedevm spolen postoj) a nstroje558
Evropsk unie

vedouc k provdn SZBP (spolen akce). 65 (Nuttall 2000: 184) V ppad obou skupin nstroj se vak zanedlouho projevil stejn problm. Ten vyplval z nedostaten definice nstroj a ze patnho vymezeni a ohranien pouit spolen akce a spolenho postoje. 17.4.2.1. Rozlien mezi spolenou akc a spolenm postojem V souvislosti se stanovovnm obsahu spolen akce se proto (navzdory ve uvedenm pokusm o upesnn pinejmenm teritorilnho nasazen tohoto nstroje) objevila cel ada nepesnost/'6 Navc se ukzalo, e nen vdy jednoduch oba nstroje rozliit. Proto nap. Nicoll a Salmon upozoruj, e vyjden rozdlu mezi spolenou akc a spolenm postojem by bylo velmi komplikovan, a hovo dokonce o podobnosti" obou nstroj. (Nicoll, Salmon 2001: 358) Obecn pesvden, e spolen akce jsou pijmny na zklad spolench postoj, toti nebylo vdy dodreno.67 (Nicoll, Salmon 2001: 354-357) Jako pklad nestandardni spolen akce bv nejastji uvdno uspodn konference, jejm vsledkem bylo pijet Paktu stability.68
17.4.2.2. Vymezen obsahu spolen akce

Po dlouhou dobu byl jedinm pokusem o vymezen obsahu spolen akce tzv. seznam z Asolo, kter byl vypracovn jet ped zahjenm mezivldn konference na neformlnm zasedn Rady EU 6. jna 1990 pobl Bentek. V tomto dokumentu se reprezentanti lenskch zem snaili pedloit vet zjm Spoleenstv v zahranine-politick oblasti a nsledn tak uvst seznam rznch alternativ vhodnch reakc, jako byly nap. akce na podporu voleb a/nebo ppravu voleb v tetch zemch, humanitrn operace'19 atd. (Mazzucelli 1997: 72, Nuttali 2000: 123) K dal specifikaci spolench akc Spoleenstv dolo na nvrh H. Kohla a F. Mitterranda 28. jna 1991 najednn Evropsk rady v m v souvislosti s ppravou na osm zasedn mezivldn konference o politick unii. Nvrh, kter tentokrt vychzel z teritorilnho vymezen oblasti zjm, pedpokldal soustedn spolench akc v rmci SZBP do nsledujcch oblast: na vztahy se SSSR, vztahy se zemmi SVE, vztahy k USA a

Kanad, na oblast Stedozem a Stednho vchodu a dle na akce v souladu se zvry OBSE, OSN a dalch mezinrodnch organizac. (Nuttal 2000: 186) Tento pomrn irok seznam priorit SZBP byl ponkud zen na zasedn Evropsk rady v Lisabonu 26.-27. ervna 1992. Evropsk rada specifikovala, e podmnkou veden akce je existence spolenho zjmu EU. Spolen zjem Evropsk rada stanov pomoc zhodnocen t faktor. Pat sem geografick blzkost regionu, i zem, faktor vznamu danho ohroen pro hospodskou, i politickou stabilitu oblasti, v n m EU sv zjmy, a konen faktor ohroen bezpenostnch zjm EU. Konen posledn specifikac bylo pijet vtu priorit spolench akc na zasedn Evropsk rady v Bruselu, kter se konalo
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

559

29. jna 1993. V seznamu bylo jako klov uvedeno dosaen stability a mru v Evrop, soustedn pozornosti na stedn vchod, jin Afriku, oblast bval Jugoslvie a Rusko. (Nuttall 2000: 186) 17.4.2.3. Efektivita spolench akc innost spolench akc byla oslabena pomrn velikm prostorem, kter byl ponechn pro autonomn jednn lenskch stt, a souasn malou schopnost Spoleenstv zajistit dodren spolench akc a postoj. Fabrice Fries v tto souvislosti upozoruje na celkem ti momenty, kter podle nj byly do smlouvy vloeny pro dosaen vt efektivity spolench akc. Autor zdrazuje (I.) fakt, e spolen akce me Rada revidovat, (2.) skutenost, e kdy Rada nejedn, mohou stty nouzov a s ohledem na spolen postoj realizovat vlastn akci, a (3.) konen tak to, e stty mohou z vnch dvod od spolen akce odstoupit.71 (Fries 1998: 72) Tato argumentace ve prospch efektivity nicmn pedpokld apriorn ochotu lenskch stt participovat na spolen akci a schopnost velmi rychlho rozhodovn. V praxi se vak tyto pedpoklady asto nepotvrdily. Proto mohou bt uveden aspekty vnmny spe jako zpsob vytvoen vtho prostoru pro samostatn jednn lenskch stt, jen ve svm dsledku naopak znamen zmenen anc na prosazen spolen akce. Akceschopnost SZBP byla ovem pravdpodobn nejvce ovlivnna hlasovacmi modalitami. Po vstupu Smlouvy o EU v platnost byl zkladnm modelem pro pijet rozhodnut o SZBP princip jednomyslnosti. Rozhodovn kvalifikovanou vtinou bylo vyhrazeno pouze otzkm, kter byly ji ped hlasovnm pedmtem veobecnho souhlasu. Tato situace, kterou S. George povauje za doklad vtzstv zastnc minimalistick pozice" v prbhu mezivldn konference, vznamn ovlivnila akceschopnost SZBP.72 (George 1996: 272) Stty byly schopn dospt dohod pouze v omezenm potu ppad, a to po pomrn dlouh dob.73 Vzhledem k faktu, e lensk zem asto nebyly s to spolenou akci jednomysln odsouhlasit, a pro pslunou oblast tedy dn spolen akce nebyla vyhlena, zstval prostor pro individuln jednn stt pomrn velk. Navc i v tom v ppad, kdy bylo dosaeno dohody, mly jednotliv stty dodatenou monost odstoupit z vnch dvod" od

spolen akce. V tomto kontextu lze skuten toto ustanoven interpretovat - spe ne jako prvek k poslen efektivity, jak to zdrazuje Fries -jako krok zpt na zatek jednn.
17.4.3. Problm financovn

Pi koncipovn SZBP se pedpokldalo, e intenzita setkvn se bude zvyovat a e budou vytvoeny nov pracovn skupiny. Proto tak akti SZBP oekvali, e narostou nklady na administrativn a analytick zzem a e bude nutn pipravit EU na financovn spolench akc. Vzhledem k tomuto oekvn560
Evropsk unie

vech zastnnch stran se een finannch zleitosti II. pile stalo velmi komplikovanm. Navc proto, e pedchzejc EPS nevykazovala fakticky dn vznamn finann nklady, nemlo Spoleenstv s financovnm takto koncipovan innosti prakticky dnou zkuenost a nebylo na een tto otzky pipraveno. Stty si byly vdomy nutnosti dospt k njakmu modelu financovn, ale souasn se obvaly plin komunitarizace SZBP. Vsledn ustanoven ve smlouv, kter rozdluje vdaje SZBP na administrativn a operativn, je proto pomrn voln interpretevateln, a jak zdrazuje J. Monar, nejednoznan. (Monar 1997b: 36) 17.4.3.1. Zpsob hrazen administrativnch a operativnch nklad Administrativn nklady jsou nklady vznikl z ustanoven tkajcch se oblast uvedench" v Hlav V a operativn nklady jsou takov, kter vznikaj provdnm tchto ustanoveni". Vzhledem k tto charakteristice a pedevm s ohledem na skutenost, e SZBP realizuje Rada, a e urit administrativn vdaje mohou bt a dsledkem proveden spolen akce, je ale mon administrativn vdaje pojmat velice iroce. Tato tendence ostatn odpovd obecnmu zjmu lenskch stt financovat provdn SZBP nikoliv z vlastnch sttnch rozpot, ale z penz EU. (Monar 1997b: 36) Bez ohledu na mnohoznanost definice administrativnch vdaj smlouva stanov, e za uritch podmnek mohou bt Spoleenstvm hrazeny nejenom administrativn vdaje, ale tak vdaje operativn, pokud o tom jednomysln rozhodne Rada. V takovm ppad jsou schvlen operativn vdaje hrazeny z rozpotu Spoleenstv a podlhaj standardnm rozpotovm mechanismm. V tom se ovem li od standardnch administrativnch vdaj, u nich toto upesnn chyb; v jejich ppad smlouva pouze uvd, Zejdou k ti rozpotu Evropskch spoleenstv", (i. J. 11 Smlouvy o EU) Analytik z Leicestersk univerzity J. Monar upozoruje na vznam tohoto zdraznn rozpotov procedury. Jestlie toti dan finann prostedky jsou soust kategorie administrativnch vdaj, pak budou hrazeny z penz urench na administrativn vdaje Rady, a proto nebude Evropsk parlament pozmovat jejich vi, stejn jako Rada nezasahuje do vdaj na chod Parlamentu. Dsledkem tto politick dohody Parlamentu a Rady z obdob ped zaloenm SZBP tedyje, e prakticky veker nklady sekretaritu SZBP, kter byl slouen se sekretaritem Rady, jsou tud garantovny a nejsou pedmtem spor. (Monar 1997b: 38) Jestlie se ale stty rozhodou pevst pod rozpoet Spoleenstv vdaje operan, gentlemansk dohoda mezi Radou a Parlamentem ji neplat. Vdaje jsou zaazeny do kategorie nepovinnch vdaj

pod sprvou Komise a jsou pedmtem standardnho pipomnkovho zen. Vznik tto situace, kdy Evropsk parlament me v rmci rozpotovho zen ovlivovat vku financ urench pro SZBP, je samozejm podmnn konsensem vech lenskch stt. Pokud
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

561 ovem k tto situaci dojde, hroz riziko vzjemnho propojen I. a II. pile. Akoliv jsou toti pile vzjemn separovan, me, jak zdrazuje J. Monar, komunitami hrazen operativnch nklad SZBP znamenat, e z penz Spoleenstv budou financovny cle, kter nejsou zmnny v lncch 2. a 3. Smlouvy o ES. (Monar 1997b: 36) Krom zmnnho rozporu spovajcho v tom, e supranacionlnm postupem je financovn chod mezivldn aktivity, je takov zpsob hrazen nklad SZBP komplikovn tak v otzce kontroly. Ve II. pili toti nepsob etn dvr a kontroln pravomoc zde nedisponuje ani Evropsk parlament. Do fungovn II. pile dokonce nezasahuje ani ESD.74 V ppad, e by byla st operativnch nklad SZBP hrazena z evropskho rozpotu, byly by tyto orgny zapojeny do tto oblasti v rmci kontroly rozpotu, a tm by dolo ke ztrt exkluzivity II. pile. Vyuvn prostedk Spoleenstv v SZBP, kter nen jeho soust, ale pouze st zasteujc struktury Unie, je velice sporn. (Ginsberg 1997: 24) Tato alternativa navc nen pijateln pro vechny lensk zem, stejn jako ovem na druh stran nen pro vechny akceptovateln vhradn financovn akc SZBP ze sttnch rozpot lenskch zem. Tato patov situace je dsledkem nkolika faktor: vechny lensk zem nepodporuj bezvhradn vechny akce SZBP, jednotliv zem vynakldaj ve svch rozpotech na bezpenostn otzky rzn finann stky, nen stanoven kl pro urovn ve pspvk a platby v rmci II. pile nejsou vymahateln. Pi sestavovn rozpotu se nicmn pedpokldalo, e tyto zleitosti budou pedmtem dal dohody, a proto byla v rozpotu vytvoena odpovdajc rezerva pro akce SZBP. Otzka financovn, respektive rozpotu SZBP, byla pitom postupn stle vznamnj, protoe Spoleenstv se rozhodlo zahjit spolen akce a bylo limitovno omezenmi finannmi rozpoty Sekretaritu Rady. 17.4.3.2. Pokusy o zpehlednn financovn SZBP Pokusem o zpehlednn financovn spolench akc" bylo rozhodnut Rady uinn najednn ve dnech 13. -14. ervna 1994. Rada kategorizovala tyi mon typy vdaj v oblasti SZBP: 1. vdaje administrativn - hrazeny sekretaritem Rady, 2. operan - hrazeny z rozpotu ES z oddlu Komise, 3. operan - hrazeny z rozpotu ES z oddlu Rady a 4. operan - hrazeny z pspvk lenskch stt. (Nuttall 2000: 266) Vznamnou roli pi pokusech o zpehlednn financovn sehrl tak Evropsk parlament, kter obecn podporoval financovn akc SZBP z rozpotu ES. Motivem pro tuto pozici Parlamentu nebylo pouze sil o zskn vznamnjho vlivu na posuzovn prostedk v kategorii nepovinnch vdaj v rmci rozpotovho zen, ale tak snaha o zajitn vt akceschopnosti SZBP.76

Evropsk parlament proto vydal 25. jna 1995 zprvu, v n navrhl pravidla, kter byla potom uplatnna pi sestavovn rozpotu na dal rok. Mnoh z pra-562
Evropsk unie

videi uvedench v tto tzv. Willockxov zprv, byla ji nicmn v praxi pouvna.77 Pravidel stanovench Parlamentem lze rozliit celkem est. (1.) Pokud administrativn vdaje vzniknou ped tm, ne Rada rozhodne o konkrtn akci, budou hrazeny z prostedk sekretaritu Rady. (2.) Pokud vzniknou pot, co Rada pijme konkrtn rozhodnut o akci, budou hrazeny z rozpotu ES z oddlu Komise. (3.) Operan vdaje budou hrazeny z rozpotu ES z oddlu Komise. (4.) Kad rozpoet ES bude mt v oddle Komise vyhrazenu rezervu pro akce SZBP. (5.) Plnovan spolen akce nebo akce SZBP nezbytn vzhledem k mezinrodn situaci budou hrazeny z rozpotu ES. (6.) Pokud dojde k vyerpn rezerv ES, bude mechanismus financovn eit trialog. (Monar 1997b: 45^16) Navzdory vem tmto opatenm vak poteba reformovat finann strnku SZBP petrvvala. Podle Monara bylo mon nalzt celkem ti konkrtn dvody pro reformu. Tmito podnty byl (1.) pm dopad finannch ustanoven na efektivitu akc SZBP, (2.) nutnost vyeen napt mezi II. a I. pilem, a tud i mezi metodou mezivldn spoluprce a aplikac metod typickch naopak pro komunitami aktivity a konen (3.) otzka demokratick kontroly. (Monar 1997b: 35) 17.4.4. Otzka kontroly provdn Spolen zahranin a bezpenostn politiky V souvislosti se vstupem Smlouvy o EU v platnost, byla diskutovna tak problematika demokratick kontroly SZBP. Smlouva tento problm sten eila zapojenm Evropskho parlamentu do kontrolnho procesu. Kontrola SZBP bya ve Smlouv o EU postavena na povinnosti adujcho pedsedy EU konzultovat s Evropskm parlamentem utven hlavnch aspekt SZBP. Parlament ml bt rovn pravideln informovn o vsledcch dosaench v oblasti SZBP a jeho stanoviska mla bt nleit brna do vahy. Parlament mohl Rad dvat doporuen, mohl Radu interpelovat a vsledkem tchto krok mela bt kadoron diskuse o pokroku v provdn SZBP. (i. J.7 Smlouvy o EU) Otzkou ovem bylo, zda lze existujc mechanismy povaovat za dostaten, zvlt proto, e II. pil nepodlhal kontrole ESD. Jednm z dvod, pro se opakovan vracela otzka adekvtnosti ve vyjmenovanch zpsob kontroly provdn SZBP, bylo nejednoznan stanoveni povinnosti konzultovat s Parlamentem hlavn aspekty SZBP. Povinnost konzultovat si toti mnoh zem vyloily pouze jako povinnost informovat Evropsk parlament, ovem bez odpovdajc zptn vazby. (Lodge 1993a: 246) Vyuit tohoto hlavnho nstroje kontroly, ale stejn tak i dalch forem dohledu Evropskho parlamentu nad SZBP, tak bylo zvisl na konkrtn pedsednick zemi. K tomuto problmu probhla ada politickch i odbornch diskus, v nich byla mj. zmnna i monost zapojen ESD. Navzdory tomu se vak nkte autoi
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

563

piklnj k nzoru, e v ppad SZBP nelze hovoit o demokratickm deficitu na evropsk politick rovin. Nap. S. Stavridis z univerzity v Readingu se domnv, e v ppad SZBP nedochz ke vzniku novho evropskho" demokratickho deficitu, ale pouze k prohlouben toho, kter ji existuje na nrodn rovni lenskch stt. (Stavridis 1997: 137) K tomuto nzoru se ostatn pikln tak specialistka na otzky evropsk integrace Juliet Lodgeov, podle n dokonce Evropsk parlament disponuje vtmi kontrolnmi pravomocemi v oblasti zahranin politiky, ne nkter parlamenty lenskch zem. (Lodge 1993a: 246) 17.5. REFORMA SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKY Z ve uvedenho tedy vyplv, e Smlouva o EU otevela celou adu otzek. Spor o to, zda je SZBP koncipovna dostaten efektivn, byl vyvoln pedevm zpsobem, jakm byly schvalovny a realizovny spolen akce. EU se pi jejich provdn potkala se sloitmi a dlouhodobmi mechanismy jednn a narela nsledn i na nedostatek skutench operanch a analytickch kapacit.79 V prvnm obdob existence SZBP, v rozmez let 1993-1996, se vak jet objevila cel ada dalch problm, kter ukzaly, e bude nezbytn zpesnit cle SZBP, zlepit komunikaci s tetmi subjekty, eit kompatibilitu lenstv v EU, NATO a ZEUR0 a doshnout jasnj reprezentace EU, co je mon charakterizovat jako problm personifikace SZBP.KI Na mezivldn konferenci, kter byla zahjena v Turne 29. bezna 1996, musela bt proto diskutovna cel ada konkrtnch nvrh.82 17.5.1. Zmny Spolen zahranin a bezpenostn politiky v Amsterodamsk smlouv Vsledkem reflexe dosavadnch deficit SZBP byla jej reforma proveden v Amsterodamsk smlouv. Amsterodamsk smlouva ponechala v platnosti pilovou koncepci Smlouvy o EU, provedla uritou restrukturalizaci ustanoven o SZBP, kter zstala soustedna v Hlav V a v pipojench deklaracch. Obecn vymezen cl SZBP zstalo zachovno, navc bylo zdraznno zabezpeen integrity" EU. (i. 11 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V tomto smru byl tak pozmnn lnek tkajc se loajality lenskch stt. Do smlouvy byla nov vloena vta, e stty spolupracuj na roziovn a posilovn sv vzjemn politick solidarity", (i. 11 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)564
Evropsk unie

17.5.1.1. Spolen strategie lensk stty se dle pokusily zpesnit nstroje SZBP. Ji existujc spolen postoj byl definovn jako pstup Unie ke konkrtn zleitosti geografick nebo tmatick povahy." (i. 15 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Spolen akce smlouva popsala jako postupy, kter slou k een specifickch situac, pi nich se operan akce ze strany Unie povauj za douc. Spolen akce stanov sv cle, rozsah, prostedky, kter Unie dostane k dispozici, a je-li to nezbytn, dobu trvn a podmnky svho provdn." (i. 14 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) U obou nstroj byla ve smlouv zdraznna nutnost shody nrodnch politik se SZBP. V ppad spolenho postoje maj bt nrodn politiky s nimi v souladu a v ppad spolen akce smlouva

uvd, e akce zavazuj lensk stty pi zaujmn postoj a pi provdn jejich innosti", (i. 14 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V Amsterodamsk smlouv byl formulovn nov nstroj SZBP, kter byl oznaen jako spolen strategie. Smlouvaj definuje jako innost Unie ve sfrch, v nich maj lensk stty dleit spolen zjmy", a uvd, e strategie vymezuj sv cle, dobu trvn a prostedky, kter Unie a lensk stty daj k dispozici", (i. 13 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Spolen strategie jsou pijmny Evropskou radou na zklad doporuen Rady EU. Taje potom nsledn provd prostednictvm spolench akc a postoj. 17.5.1.2. Konstruktivnabstence Mechanismus pijmn rozhodnut ve II. pili byl Amsterodamskou smlouvou reformovn nejenom ustanovenm spolench strategi, ale tak zavedenm nov monosti hlasovn s oznaenm tzv. konstruktivn abstence. Pijetm modelu hlasovn zpsobem tzv. konstruktivn abstence dostaly stty monost vyslovit nesouhlas s konkrtn aktivitou v oblasti SZBP a souasn nezablokovat tuto aktivitu na rovni EU vetem. Smlouva stanov, e len Rady se me zdret hlasovn s odkazem na lnek 23 revidovan Smlouvy o EU (tj. ten, kter popisuje mechanismus konstruktivn abstence). Uin-li tento krok, pak pslun stt nehlasuje, ale v ppad, e je rozhodnut pijato, akceptuje fakt, e rozhodnut zavazuje EU jako celek. Stt, kter uinil formln prohlen podle lnku 23, m povinnost zdret se Jakkoliv akce, kter by se mohla dostat do rozporu s akc Unie..." (. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pouit modelu konstruktivn abstence je podmnno splnnm podmnky, e lnek 23 vyuije pouze omezen skupina stt. Smlouva uvd, e zdret se hlasovn me skupina stt, kter v soutu svch vench hlas tvo maximln jednu tetinu celkovch hlas v Rad. Pokud se k vyuit konstruktivn abstence uchl vce zem a bude pekroen uveden limit, rozhodnut nen pijato.
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

565

Tak v Amsterodamsk revizi byl pro rozhodovn v zleitostech SZBP uvedench v Hlav V zachovn princip jednomyslnho hlasovn. V lnku 23 je ale uvedeno, e je mon pout rozhodovn kvalifikovanou vtinou v ppad, e Rada pijm spolen akce, zaujm spolen postoje nebo pijm jin rozhodnut na zklad spolen strategie", (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V takovm ppad je k pijet rozhodnut zapoteb minimln 62 kladnch hlas odevzdanch nemn deseti zemmi. Uit kvalifikovan vtiny ale nen automatick, a navc je v Hlav V definovna funkn pojistka, kter aplikaci pijet rozhodnut kvalifikovanou vtinou me zabrnit. Ve smlouv se k, e prohls-li len Rady, e z dleitch dvod nrodnch zjm zaml bt proti pijet rozhodnut kvalifikovanou vtinou, hlasovn se nekon. Rada me kvalifikovanou vtinou podat, aby zleitost byla postoupena Evropsk rad k jednomyslnmu rozhodnut", (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 17.5.1.3. Vysok zmocnnec pro SZBP

K vznamnm institucionlnm zmnm zavedenm Amsterodamskou smlouvou patilo tak vytvoen nov funkce Vysokho zmocnnce pro SZBP." Vysok zmocnnec je spolupracovnkem pedsedy Unie, pispv k formulovn, pprav a provdn rozhodnut" a po zmocnnm pedsednickm sttem vede dialog se tetmi stranami. (i. 26 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Na zklad Amsterodamsk smlouvy byla vytvoena funkce Vysokho zmocnnce tak, e byla slouena s ji existujc funkc generlnho tajemnka Rady. Z institucionlnho hlediska je za SZBP odpovdn Evropsk rada. Za Jednotu, soudrnost a innost postupu Unie" nicmn odpovd Rada EU. (i. 13 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Tzv. trojka, kter se na vnj reprezentaci podl, byla zredukovna a nahrazena seskupenm sloenm ze stvajcho a budoucho pedsedy, (i. 18 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Dvojice pedsed" je pi sv innosti doplnna Komis, kter pedsedajcmu sttu pomh v realizaci SZBP, a samozejm tak ji zmnnm Vysokm zmocnncem. Vnj reprezentace me bt dle doplnna o zvltn zmocnnce, kter pro konkrtn operace nebo problmy jmenuje Rada. (i. 18 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 17.5.1.4. Reforma financovn Vznamnou zmnou v oblasti SZBP zakotvenou v Amsterodamsk smlouv byla reforma princip financovn spolench akc. Amsterodamsk smlouva stanov, e z rozpotu ES nebudou hrazeny pouze administrativn vdaje, ale tak vechny operativn vdaje s vjimkou vdaj na vojensk a obrann operace. V ppad, e nklady akc hrad Spoleenstv, je standardn pouita rozpotov566
Evropsk unie

procedura Spoleenstv. Rada ovem me na zklad jednomyslnho hlasovn rozhodnout, e nkter konkrtn aktivity v rmci SZBP nebudou hrazeny ze spolenho rozpotu i v ppad, e se nejedn o vojensk a obrann akce. Pokud jde o vdaje na vojensk a obrann operace, smlouva uvd, e nklady ponesou lensk stty podle kle danho v hrubho nrodnho produktu. Tak v tomto ppad je opt mon, aby stty na zklad jednomyslnho hlasovn v Rad rozhodly jinak. Pokud nkter stt vyuil ustanoven zakotven v lnku 23, nemus se na financovn dotyn aktivity podlet, (i. 28 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)
17.5.1.5. Obrann aspekty SZBP

V amsterodamsk smluvn revizi byly tak rozvinuty obrann aspekty SZBP, kter byly ve Smlouv o EU zmnny pouze jako budouc alternativa. Posun smrem k een obrannch otzek je naznaen ji v preambuli a dle pedevm v lnku 2 Smlouvy o EU, kde byla dosavadn formulace, pedpokldajc dlouhodob vymezovn spolen obrann politiky", nahrazena postupnm" budovnm obrann politiky, (i. 2 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V Amsterodamsk smlouv se tedy Unie hls k postupnmu vymezovn rmce spolen obrann politiky,84 ... kter by mohlo vst ke spolen obran", (i. 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)
17.5.1.5.1. Vztah k Zpadoevropsk unii

V textu smlouvy se dle uvd, e pstup k operanm prostedkm" v oblasti humanitrnch zchrannch mis, mis k udren mru a mis bojovch jednotek k een krize vetn nastolovn mru" poskytuje Evropsk unii ZEU.S K asti na tchto misch jsou oprvnny vechny lensk stty. ZEU je proto v tto souvislosti povena vypracovnm praktickch opaten, kter by vem zemm umonila se pln a rovnocenn podlet na plnovn a rozhodovn ZEU". (i. 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pokud jde o vztah k ZEU bylo ve smlouv uvedeno, e EU napomh k um institucionlnm vztahm se ZEU se zetelem na monost zalenn ZEU do Unie", (i. 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Takov krok byl podmnn rozhodnutm Evropsk rady a nsledn tak ratifi-kanm procesem ve vech lenskch sttech. O vech otzkch, kter maj vojensk nebo obrann dsledky podle lnku 17, se hlasuje na zklad principu jednomyslnosti, (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V souvislosti s vojenskmi otzkami se smlouva dotkla tak monosti spoluprce lenskch zem v oblasti vyzbroj o vn.86 (i. 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) ZEU se tkaly tak nkter protokoly a deklarace pipojen k Amsterodamsk smlouv.87 Protokol k lnku 17 Smlouvy o Evropsk unii byl pijat v nvaznos17, Spolen zahranin a bezpenostn politika

567

ti na vyuit ZEU pro akce s humanitrnm poslnm a k provdn" a k udren mru". Protokol k, e kroky EU v oblasti obrany se nedotkaj zvltnho charakteru bezpenostn a obrann politiky lenskch zem a ani jejich zvazk v NATO. Vysok smluvn strany se dle v protokolu dohodly, e do jednoho roku od vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost vypracuj zsady u spoluprce mezi ZEU a EU. (Protokol k lnku 17 Smlouvy o Evropsk unii v ploze Amsterodamsk smlouvy) 17.5.1.5.2. Zaloen Jednotky pro politick plnovn a vasn varovn V Deklaraci tkajc se ZEU 88 je draz kladen na zintenzivnn konzultac a poslen dal koordinace mezi obma organizacemi. Konkrtn jde o ustaven spolench setkvn reprezentant ZEU a EU, harmonizaci pedsednictv, koordinaci prce generlnch sekretarit a pstup relevantnch orgn EU - pedevm nov zaloen Jednotky pro politick plnovn a vasn varovn (PPEWU, Policy Planning and Early Warning Unit) - k operanm a analytickm kapacitm ZEU (Plnovac buce, Situanmu centru, Satelitnmu centru). PPEWU jako tleso propojujc SZBP se ZEU po technick a odborn linii se stala soust generlnho sekretaritu SZBP s odpovdnost vi Vysokmu zmocnnci pro SZBP. PPEWU byla zzena samostatnou deklarac,89 v n bylo stanoveno, e PPEWU bude sloena ze zstupc generlnho sekretaritu, lenskch stt, Komise a ZEU. Tato nov instituce jedn bu na vlastn podnt, nebo na dost Rady i pedsedajcho sttu. kolem PPEWU je monitorovat aktuln zahranin-politick udlosti, oblasti ppadnch kriz a slouit jako jednotka vasnho varovn v ppad potencilnch kriz. Dle je soust jej pracovn npln sledovn oblast zjm EU a odhad novch zjmovch oblast a konen tak podl na formulaci stanovisek a analz v oblasti SZBP.

17.5.2. Problmy amsterodamsk reformy Spolen zahranin a bezpenostn politiky Pi pprav Amsterodamsk smlouvy se Unie pokouela o realizaci pomrn zsadn reformy SZBP. V prbhu mezivldn konference se vak ukzalo, e nebylo mon doshnout kompromisu mezi lenskmi stty v cel ad otzek. Vznam zmn, kter nakonec byly zakotveny v Amsterodamsk smlouv, je proto spe sporn. Rozpait i spe kritick vnmn reformy SZBP charakterizuje nap. vrok Nuttalla, kter ji pirovnv ke stavb domu, kter skonila na pli cesty". (Nuttall 2000: 275) O srovnn pvodnch podnt a ambic reformy s jejm vsledkem v Amsterodamsk smlouv se pokou tak nap. Michael Smith, kter Amsterodamskou revizi SZBP popisuje jako pokraovn nestabilnho kompromisu". (Smith 2001: 267)568
Evropsk unie

17.5.2.1. Otzka konzistence mezil, a II. pilem Zkladnm problmem amsterodamsk reformy SZBP je pedevm fakt, e zde nebyla vyeena otzka konzistence mezi I. a II. pilem. Ve prospch jejho dosaen sice byly provedeny nkter kroky, ale ty nemly ve svm dsledku zetelnj inek. Jak upozoruj W. Nicoll a T. Salmon, je sice ve smlouv koherence SZBP s ostatnmi pili naznaena, ale pro jej realizaci zde chyb dostaten nstroje. (Nicoll, Salmon 2001: 369) Pkladem tto situace me bt vymezen vlivu Komise v oblasti SZBP. Komise je v lnku 25 revidovan Smlouvy o EU zmnna spolu s pedsedajcm EU jako orgn odpovdn ve sfe SZBP a konkrtn tak jako orgn, kter spolu s Radou odpovd za spojitost aktivit EU ve vech tech pilch. V tomto duchu je tak Komise povena spoluprac s Radou. (i. 3 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Ovem prv skutenost, e Komisi byla v Amsterodamsk smlouv pouze pidlena odpovdnost za dal oblast, ani by bylo posleno jej postaven, znamen jen rozvjen stavu z obdob po vstupu Smlouvy o EU v platnost.90 17.5.2.2. Postaven Vysokho zmocnnce pro SZBP Pokusem o dosaen konzistence SZBP s ostatnmi politikami EU byly tak zmny organizanho charakteru na pd Rady. V prvn ad se jednalo o personln slouen funkce generlnho tajemnka Rady s novm postem Vysokho zmocnnce. Administrativa SZBP vetn jej vkonn sloky reprezentovan zmocnncem byla Amsterodamskou smlouvou soustedna do jedinho zzem, kter je pslun k Rad, tedy k orgnu podlejcm se na agend I. pile. Vznam osoby generlnho tajemnka Rady, kter je souasn vysokm zmocnncem pro SZBP, tm pochopiteln vzrostl. Podobn se ovem stalo dleitm i personln obsazen funkce jeho zstupce, kter vzhledem k aktivit svho nadzenho v oblasti SZBP prakticky pevzal zen celho sekretaritu.'" Ovem nap. britt analytici W. Nicoll a T. Salmon post Vysokho zmocnnce nepovauj za jednoznan krok smrem k vt koherenci. Dvodem je pedevm fakt, e koly Vysokho zmocnnce nebyly ve smlouv dostaten pesn specifikovny. (Nicoll, Salmon 2001: 369, 377) Postaven vysokho zmocnnce mez institucemi, kter se podlej na SZBP, je tedy mono povaovat za kompromisn. Sluuje toti mylenku vytvoen samostatn odpovdn funkce se snahou vyut

potencilu generlnho sekretaritu Rady. Amsterodamsk een sice do urit mry pispv k vt koordinaci aktivit Rady EU a Evropsk rady v rmci maastrichtskho chrmu, ale pesto zstv, jak upozoruje G. Bonvicini, telefonnm slem bez moci", tedy telefonnm spojenm, s jeho pomoc nelze dan problm uspokojiv vyeit. (Bonvicini 1998: 73) Tento fakt se smlouva snaila kompenzovat zenm tzv. trojky na dvojku a nsledn jejm ji zmnnm rozenm o dal aktry. Po reform toto seskupen v podob tyky" pokrv vechny instituce, kter maj pstup
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika 569

k relevantnm analytickm kapacitm EU. Velikost tto reprezentace sice sniuje jej akceschopnost, ale souasn vede ke koncentraci kapacit a aktivit vech odpovdnch sloek. Skutenost, e funkce Vysokho zmocnnce nebyla dostaten definovna, vedla k diskusi o tom, zda je vytvoen tohoto postu skutenm pnosem pro SZBP. V tto souvislosti se nelze vyhnout srovnn funkce Vysokho zmocnnce a komisae pro vnj vztahy (tedy lena Komise), kter mohl teoreticky plnit koly vysokho zmocnnce. Diskuse veden nad vznamem funkce Vysokho zmocnnce se nesoustedila ovem pouze na jeho pravomoci a konkrtn koly, ale tak na otzku demokratickho deficitu. Nen toti bez zajmavosti, e na volbu Vysokho zmocnnce nem - na rozdl od volby Komise - Evropsk parlament dn vliv, a e vbr pslun osoby podlh pouze jednomyslnmu schvleni Rady. Podobn rozdly lze nalzt i pi srovnn mechanism a monost kontroly innosti obou orgn. Komise je orgnem odpovdnm Evropskmu parlamentu a je jm i odvolateln, zatmco Vysok zmocnnec je odpovdn pouze pedsedajc zemi a mechanismus jeho odvoln bhem jeho funknho obdob nen znm. V souvislosti s otzkou demokratick kontroly je nutn tak pipomenout, e jednm z negativn hodnocench vsledk amsterodamsk revize byl i fakt, e postaven Evropskho parlamentu ani ESD se v zleitostech spadajcch do II. pile nezmnilo. 17.5.2.3. Problematika hlasovacch mechanism Pi hodnocen Amsterodamsk smlouvy byla pozornost rovn upena na problematiku hlasovacch mechanism. V tomto ohleduje pravdpodobn nejvznamnj zmnou zaveden monosti konstruktivn abstence.^ Tento mechanismus byl v odborn literatue hodnocen rozporupln. Na stran jedn nap. ji zmnn autoi Nicoll a Salmon upozoruj, e se sice jedn o krok smrem od mezivldnho mechanismu rozhodovn, ale souasn je konstruktivn abstence rozvinutm ji existujcho principu neasti. Oba autoi tm poukazuj na standardn monost stt rozhodnout se pro abstenci, ani by toto jejich rozhodnut naruilo pijat konsensus.93 (Nicoll, Salmon 2001: 373) Z tto perspektivy nen konstruktivn abstence dnou zsadn zmnou, ale pouze rozvinutm ji existujcho principu neasti. Vznam konstruktivn abstence bv na druh stran spatovn v monosti vyhrazen prva neasti v souvislosti s financovnm spolench akc.94 Pokud se stt rozhodn pro konstruktivn abstenci, nen povinen nst nklady dan akce a ani se jinak na n podlet. Konstruktivn abstenci je tak mon interpretovat jako krok, kter posiluje legitimitu pijmanho rozhodnut. Tento mechanismus toti

stanov podmnku pijatelnosti" pro schvlen akce. Pokud je vhajc koalice" - tedy skupina zem, kter se rozhodly zdret se hlasovn v rmci mechanismu konstruktivn abstence - vt ne tetina vench hlas, je cel570
Evropsk unie

akce povaovna za nepijatelnou. Do zaveden principu konstruktivn abstence tato podmnka kvalifikovanho konsensu" neexistovala. Pokud pomineme podmnku schopnosti usnen v Rad, zjistme, e dn podobn omezen neexistuje. Pijat konsensus v Rad EU tedy mohl teoreticky znamenat jet men souhlas lenskch stt, ne v ppad uit konstruktivn abstence.95 Pi sledovn mechanism hlasovn ve II. pilii stoj tak za pozornost obecn oteven monosti pout kvalifikovanou vtinu. Na zklad Amsterodamsk smlouvy bylo umonno, aby se o provdn spolench akc a pijmn spolench postoj v Rad EU rozhodovalo kvalifikovanou vtinou. Tento nadnrodn" posun je vak opt vybaven pojistkami. Prvn z nich je podmnka, aby ped tm bylo dosaeno konsensu na rovni Evropsk rady. Spolen akce a postoje jsou toti realizacemi spolench strategi,96 kter musej bt pijaty konsensem. Druhou pojistkou je monost podat o zruen hlasovn kvalifikovanou vtinu z dleitch dvod nrodnho zjmu", (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou). Existenci tchto dvou pojistek Nicoll a Salmon popisuj jako vsledek napt" mezi silm o zrychlen rozhodovni v oblasti SZBP a snahou o zachovn monosti obstrukce ze strany lenskch stt. (Nicoll, Salmon 2001: 373) 17.6. ROZVOJ A POSILOVN SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKY 17.6.1. Zmna postoje lenskch stt ke Spolen zahranin a bezpenostn politice V prbhu ratifikanho procesu Amsterodamsk smlouvy, kter vstoupila / platnost I. kvtna 1999, dolo v oblasti zahranine-politickch vztah k vznamnmu vvoji, jen M. Smith interpretuje jako posun od minimalistickch endenc v SZBP smrem k jejmu prohlouben. (Smith 2001: 268) Podle Smi-he existovaly dva zsadn dvody pro oputn minimalistick koncepce SZBP i pro rozvoj jej obrann sloky, kter zstala v Amsterodamsk smlouv pouze laznaena. Prvnm, externm podntem byla zkuenost EU s jugoslvskou kriz f Kosovu.97 EU zde poznala, e jej diplomatick aktivita nemla dn praktic-: dopad, protoe nedisponovala dnmi nstroji, je by umonily prosazovat ej vsledky. EU tak v kosovskm konfliktu zstala zvisl na aktivn asti lalsch organizac a subjekt, pedevm NATO a OSN, piem i v tomto vnitro-rvropskm konfliktu nakonec rozhodujc lohu musely sehrt USA. Jako od-rozen" podnt pro een obrannch otzek SZBP je v ppad kosovsk krize lutn zaadit tak veejn mnn v lenskch zemch, kter negativn reagova-o na zjevnou neschopnost Evropy prosadit sv stanoviska; tato zmna nlady
11. Spolen zahranin a bezpenostn politika 571

pomohla otevt monost pro rozvoj obrannch sloek EU. Druhm, tentokrt internm podntem ke zmn postoj vi SZBP, byl podle Smithe vznamn obrat ve stanoviscch Francie a Velk Britnie,

kter do tto doby zastvaly k rozvoji evropsk obrann politiky smen, i dokonce (v ppad Britnie) rezervovan postoje. (Smith 2001: 279) Nicoll a Salmon rozvjej tyto dva Smithem vymezen dvody a domnvaj se, e zmnu postoj lenskch stt EU k SZBP v prbhu let 1998-1999 zpsobilo vce faktor souasn. Oba autoi identifikovali pt zsadnch impuls, kter podle nich vedly k rozvoji obrannch aspekt SZBP. (1.) V prvn ad to byl obrat v postoji americk administrativy. Od roku 1993, tedy od nstupu prezidenta Clintona do adu, byla podle Nicolla a Salmona patrn rostouc vstcnost Spojench stt k rozvoji evropsk bezpenosti. S tmto posunem zce souvisel i postupn souhlas s pstupem ZEU k operanm kapacitm NATO. (2.) Dalm podntem byla zmna vldy ve Velk Britnii. Labouristick vlda T. Blaira se postupn stavla stle otevenji k rozvoji integranho procesu, co poslze vystilo tak v obrat v postoj k bezpenostnm otzkm. (3.) Tetim podntem ke zmn chpn role SZBP byla podle Nicolla a Salmona zkuenost Francie z vlky v Perskm zlivu a poslze v Jugoslvii, kdy se potvrdilo, e Evropa prozatm nen schopn nezvislho postupu na NATO a pedevm na USA. (4.) Dalm dvodem byla podle obou autor smsice ekonomickch a prmyslovch tlak, kter vedla v evropskch zemch ke sniovn objemu rozpotovch kapitol urench na obranu. Devadest lta byla obecn poznamenna postupnm sniovnm vdaj na obranu a existujc prostedky zpravidla nebyly vyuvny k nkupu novch vojenskch prostedk. (5.) Konen poslednm dvodem byl prbh kosovsk krize. Bezprostednm podntem, v nm se Nicoll a Salmon shoduj se stanoviskem Smithe, bylo zjitn, e diplomatick nstroje Spoleenstv bez odpovdajc sly nemaj dn inek a nemohou vst k uspokojivmu vyeen konfliktu. (Nicoll, Salmon 2001: 383-384) 17.6.2. Vytvoen sil rychl reakce 17.6.2.1. Deklarace ze Saint-Malo Postupn zmna postoj k SZBP, jej piny zde byly ukzny, se poprv projevila na neformlnm zasedn Evropsk rady v Prtschachu konanm ve dnech 24.-25. jna 1998, kde britsk premir T. Blair vyzval k zahjen u spoluprce v oblasti obrany. Nsledn se 3.-4. listopadu 1998 setkali ministi obrany na neformlnm zasedn ve Vdni. Vyvrcholenm tchto aktivit bylo dvoustrann jednn francouzskho prezidenta J. Chiraca s britskm premirem T. Blairem, k nmu dolo 3.-4. prosince 1998 v Saint-Malo. Vsledkem rozhovor byla tzv. deklarace ze Saint-Malo, kter obsahovala vzvu k vytvoen spolen evropsk obrany vetn odpovdajcho operanho a vojensk zzem. Clem mlo572
Evropsk unie

bt shromdn dostatench kapacit k veden operac na tch mstech a v tch ppadech, kdy se NATO z njakho dvodu neme se konfliktu zastnit. Britsko-francouzsk deklarace ze Saint-Malo byla nsledn potvrzena 11 .-12. prosince 1998 ostatnmi lenskmi stty na summitu Evropsk rady ve Vdni. Evropsk rada ve svm komunik potvrdila zmr opatit SZBP vrohodnmi operanmi kapacitami.98 Na summitu Evropsk rady v Koln nad

Rnem ve dnech 3 .-4. ervna 1999 byla - v nvaznosti na vstup Amsterodamsk smlouvy v platnost k 1. kvtnu 1999 - rozpracovna agenda tkajc se rozvoje spolen obrany. 17.6.2.2. Evropsk bezpenostn a obrann politika V Koln nad Rnem byla jako ploha pijata Zprva pedsednictva o poslen spolen evropsk bezpenostn a obrann politiky. V tomto dokumentu, v nm byl mimo jin pouit v rmci SZBP nov termn Evropsk bezpenostn a obrann politika (EBOP), byly stanoveny mechanismy koordinovanho postupu v ppad krize a ustanoven tkajc se vytvoen evropskch vojenskch kapacit. Titm dokumentu byla prava stvajcch komunikanch model a vytvoen novch instituc. Ve zprv bylo navreno, aby bylo pravideln setkvn ministr zahraninch vc v ppad poteby doplnno o ministry obrany, dle vytvoen Politickho a bezpenostnho vboru jako stlho tlesa se sdlem v Bruselu, vytvoen Vojenskho vboru sloenho z vojenskch zstupc, kter bude pedkldat nvrhy Politickmu a bezpenostnmu vboru, a konen tak vznik Situanho centra a dalch platforem. Krom tohoto zkladnho institucionlnho rmce bylo v deklaraci z Kolna nad Rnem navreno vybudovn soustavy vojenskch sil a stanovi vyznaujcch se vysokou mobilitou, flexibilitou, spoluprac, rozmstitelnost a udritelnost". (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Koln nad Rnem 1999) Soust textu bylo rozlenn alternativ monch operac na (a.) operace veden se souhlasem a podporou NATO a (b.) operace bez NATO, kde budou pouity mnohonrodnostn sly a prostedky poskytnut lenskmi stty EU." V tto souvislosti dokument zdraznil, e stty si ve vech ppadech ponechvaj prvo rozhodnout, zda sv vojensk sly poskytnou. Dokument dle uvd, zeje nezbytn zajistit, aby se mohly na spolench operacch pln a rovnoprvn podlet vechny lensk zem EU, bez ohledu na pslunost k NATO i ZEU. Podobn dokument vyzv k dohod s tmi stty NATO, kter nejsou leny EU. Summit v Koln nad Rnem byl pro SZBP mimo jin vznamn tm, e zde byl jmenovn prvn Vysok zmocnnce pro SZBP. Stal se jm Javier Solana, kter do adu nastoupil 18. jna 1999 na ptilet funkn obdob. 10 Na summitu v Koln nad Rnem byl tak poprv pouit nstroj spolen strategie, kter byl zamen na vztahy k Rusku. Pehled doposud pijatch strategi v oblasti SZBP a pklady spolench akc jsou uvedeny ve schmatech . 22 a . 23.
17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

573 Schma 22: Spolen strategie Evropsk unie

Strategie Msto a datum Cl pijet Spolen strategie EU pro Rusko Brusel 1999 12. 5. Upevnn demokracie, prvnho sttu a poslen sttnch instituc v Rusku; zalenn Ruska do spolenho evropskho hospodskho a socilnho prostoru; spoluprce k poslen stability a bezpenosti v Evrop.

Spolen

strategie Helsinky 11. 12. 1999

Podpora demokratickho a hospodskho reformnho procesu; zajitn stability a bezpenosti; podpora budovn spoluprce mezi

EU pro Ukrajinu

Spolen

EU a Ukrajinou v kontextu roziovn EU. strategie Santa Maria de Dosaen spolenho prostoru mru a stability Feira 2000 19. 6. prostednictvm politickho a bezpenost-npolitickho partnerstv; dosaen prostoru spolen prosperity prostednictvm hospodskho a finannho partnerstv; rozvoj partnerstv v sociln a kulturn oblasti; podpora stedomoskch partner pi zavdn volnho obchodu; podpora pro dosaen podmnek, kter jednotlivm stranm umon realizaci vzjemn uzavench dohod; vytvoen zklad pro dobr sousedsk vztahy a navzn regionln spoluprce; pispvat k upevovn mru v regionu, vetn hospodsk integrace a porozumn mezi civilizacemi.

EU pro Stedomo

Zdroj: The Couricil of Europcan Union - Common Stratcgics of the Europcan Union. URL: <hltp://uc.cu.int/pcsc/strategics/cn.htm>

17.6.2.3. Evropsk zkladn cl Rozvoj EBOP byl mimo jin tak pedmtem jednn na summitu"" Evropsk rady v Helsinkch, kde se fov stt a vld seli ve dnech 10.-H. prosince 1999. Na tomto zasedn byly poprv konkretizovny vojensk kapacity EU. Evropsk vojensk jednotky byly definovny ve form tzv. Evropskho zkladnho cle. Jeho obsahem byl zvazek lenskch zem EU vytvoit do roku 2003 sly rychl reakce v celkovm potu 50-60 tisc osob (15 brigd), kter budou schopn realizovat v souladu s lnkem 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou574
Evropsk unie

smlouvou humanitrn zchrann mise, mise k udren mru a mise bojovch jednotek k een krize vetn nastolovn mru. Tyto sly by mly bt sobstan z hlediska velen, operanch kapacit, logistiky a odpovdajc nmon a leteck podpory. Koncepce Evropskho zkladnho cle vychz z pedpokladu, e tyto sly budou schopn nasazen do 60 dn a budou moci zajistit prbh operace minimln po dobu jednoho roku. Krom definice Evropskho zkladnho cle se summit v Helsinkch zabval rozvojem nevojenskch operanch prostedk, mezi n pat nap. rzn formy veden politickho dialogu, podpora policejnmi slokami, humanitrn pomoc, krizov prevence apod.
17.6.2.4. Vztahy k NATO

Na vypracovn Evropskho zkladnho cle navzala Evropsk rada na svm zasedn v portugalsk Santa Maria de Feira ve dnech 19.-20. ervna 2000. Na tomto zasedn se lensk stty soustedily na problematiku vztah s NATO. K tomuto elu byly zaloeny celkem tyi pracovn skupiny: 1. skupina zamen na vmnu utajovanch skutenost a dal bezpenostn otzky, 2. skupina sledujc

pstup EU k operanm kapacitm a prostedkm NATO podle mechanismu vytvoenho v roku 1996 a modifikovanho v roce 1999,3. skupina zabSchma 23: Spolen akce EU -vybran pklady
Datum pijet

12. 7. 2002 12. 5. 2002 21.5.2002 11.3.2002 10. 12. 2001 20. 7. 2001 13.4.2000
Cl akce Spolen akce tkajc se pspvku EU k potrn destabilizacn-ho hromadn a en pchotnch stelnch a lehkch zbran. Spolen akce tkajc se finann podpory vyjednvacm procesm zaloenm na mezinrodnm kodexu boje proti en balistickch raket. Spolen akce tkajc se pspvku EU k poslen akceschopnosti gruznskch ad, kter chrn a podporuj pozorovatelsk mise OBSE na hranici Gruzie s ruskmi republikami Inguskem a eenskem. Spolen akce k policejnm mism EU. Spolen akce tkajc se jmenovni zvltnho povence pro Afghnistn. Spolen akce tkajc se zzen satelitnho centra EU. Spolen akce k programu EU na podporu ad palestinsk autonomie pi jejich snahch potrat teroristick aktivity, kter vychzej z zem pod jejich kontrolou.
Zdroj: EUR-Lcx: Comraon, Forcign and Sccurity Policy. URL: <http://curopa.cu.int/cur-lcx/cn/lif/rcg/cnrcgistcrI8.html>

17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

575

vajc se vytvoenm mechanism plnovn a jejich vlivu na sly rychl reakce, 4. skupina zabvajc se dal institucionalizac vztah mezi NATO a EU. Evropsk rada se ve Feie tak znovu zabvala rozvojem nevojenskch bezpenostnch prostedk, pedevm policie, civiln ochrany a sprvy a instrument k poslen ochrany prvnho sttu.102 lensk stty se ve Feie zavzaly vytvoit do roku 2003 formaci a 5000 policist, kter bude mono nasadit na plnn humanitrnch a zchrannch mis, ppadn mis pro udren a nastolen mru. st z tohoto kontingentu (asi 1000 mu) by mla bt schopn rychlho nasazen, m se rozum nasazen do 30 dn.
17.6.2.5. Vojensk kapacity EU

Budovn evropskch sil rychl reakce bylo dle podpoeno svolnm Konference o vyleovn sil pro projekt EBOP. Konference, kter se konala 20. listopadu 2000 v Bruselu, mla za kol zjistit, jak kapacity jsou jednotliv lensk stty schopn vylenit pro evropsk sly rychl reakce, a pipravit se tak na vytvoen tzv. katalogu sil. Splnn zvazk EU vyplvajcch z lnku 17 revidovan Smlouvy

o EU je toti mon pouze za pedpokladu, e lensk stty poskytnou dostatek vojenskch kapacit. Zvrem konference bylo zjitn, e lensk stty maj k dispozici pro spolen evropsk akce vojensk sly v rozsahu 100 000 mu, 400 bojovch letadel a 100 plavidel. Zstupci lenskch zem proto konstatovali, e EU m dostatek kapacit ke splnn Evropskho hlavnho cle do roku 2003. Pokud jde o jednotliv strategick kapacity, byl jako uspokojiv hodnocen rozsah vylennch velitelskch uskupen. Podstatn rezervy byly ale naopak shledny v oblasti zpravodajsk, komunikan a v sektoru leteck a nmon strategick pepravy.103 Druhm bodem konference bylo rozpracovn tzv. mechanismu vyhodnocovn a realizace zvazk zkladnho cle". 17.6.2.6. Koncepce stlch politickch a vojenskch struktur K rozpracovn zsad stanovench na zasedn Evropsk rady ve Feie dolo na zasedn Evropsk rady v Nice ve dnech 7.-9. prosince 2000. Vsledkem tohoto summitu bylo dopracovn koncepce stlch politickch a vojenskch struktur. V zvrenm dokumentu bylo podrobn definovno sloen a psoben stlho Politickho a bezpenostnho vboru, Vojenskho vboru EU a Vojenskho tbu EU,"14 kter do tto doby fungovaly pouze v prozatmn podob. Bylo rozhodnuto o prohlouben spoluprce s NATO a dokonen zaleovn kapacit ZEU 105 do EU, vetn vytvoen novch instituc, jako nap. Druicovho centra na produkci a vyhodnocovn druicovch a leteckch obraz a stavu pro bezpenostn studia. Z prohlen ze summitu v Nice vyplv snaha o navzn spoluprce s dalmi nelenskmi zemmi vetn nap. Ruska, Ukrajiny nebo Kanady. Evropsk rada dle povila budouc pedsednictv kolem vybudovat operan kapacity EU. Ve snaze rozvjet komunikaci s neleny EU, leny NATO a s kandidty576
Evropsk unie

na vstup do EU, byly stanoveny mechanismy vzjemnch konzultac. Aktuln pehled lenstv evropskch zem v organizacch, kter jsou schopny podlet se na plnn kol Amsterodamsk smlouvy, je naznaeno v tabulce . 55.
Tabulka 55: lenstv stt EU a kandidtskch zem v nkterch mezinrodnch organizacch* Stt
Belgie Dnsko Finsko Francie Irsko Itlie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko panlsko vdsko Velk Britnie Maarsko EU ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne NATO ano ano ne ano ne ano ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ZEU ano ne ne ano ne ano ano ano ano ano ne ano ano ne ano ne OBSE ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Polsko esko Slovensko Slovinsko Rumunsko Bulharsko Estonsko Lotysko Litva Malta Kypr Turecko
* Stavk I. 9. 2002 Zdroj: Evropsk unie. URL:

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
NATO. URL:

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
<http://www.nato.int>, Zpadoevropsk unie. URL:

<http://www.curopa.cu.int>,

<http://www.wcu.int>, Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop. URL: <http://www.oscc. org>

17. Spolen zahranin a bezpenostn politika 577

Schma 24: Pehled instituc a aktr zapojench v SZBP po summitu v Nice

Pedsednictv EU - reprezentuje EU v otzkch SZBP, je odpovdn za veden politickho dialogu a provdn rozhodnut SZBP, informuje Evropsk parlament. Evropsk rada - uruje zkladn principy, priority a smry, jednomysln pijm spolen strategie. Tzv. trojka ~ v reformovan podob asistuje pedsedajcmu sttu. Vysok zmocnnec pro SZBP - asistuje pedsedajcmu sttu a Rad pi formulovn, vytven a implementaci politickch rozhodnut, v ppad dosti pedsedajc zem vede politick dialog se tetmi stranami. Jednotka politickho plnovn a vasnho varovn - podlh Vysokmu zmocnnci pro SZBP, sleduje zjmy EU, provd monitoring potencilnch kriz, formuluje stanoviska. Zvltn vyslanci - vyslni Radou s mandtem ke konkrtnm politickm otzkm. Jsou pmo odpovdni Vysokmu zmocnnci. Rada EU- pijm rozhodnut o spolench akcch a postojch. Odpovd za konzistenci a efektivitu akc. COREPER - pipravuje podklady pra zasedn Rady EU. Politick vbor- monitoruje mezinrodn situaci, adresuje stanoviska Rad, pispv k formulacm stanovisek. Evropt korespondenti - asistuj Politickmu vboru a pipravuj jeho zasedn, koordinuj aktivity SZBP. Pracovn skupiny SZBP - pipravuj stanoviska a podklady pro prci Politickho vboru. Politick a bezpenostn vbor- hraje klovou roli v ppad krize, je odpovdn za politickou kontrolu, strategick veden vojenskch operac. Vojensk vbor-\e odpovdn za vojensk aspekty akc. Vojensk tb EU - asistuje Vysokmu zmocnnci pro SZBP, zabv se strategickm plnovnm, managementem operac, provd rozhodnut Vojenskho vboru. Komise - asistuje pedsedajcmu sttu a je odpovdn za konzistenci SZBP s aktivitami ES, informuje Evropsk parlament, dv podnty Rad, me dat o svoln mimodnho zasedn Rady, dv podnty Jednotce pro plnovn a vasn varovn. Provd financovn akci SZBP hrazench z rozpotu ES. lensk stty - pedkldaj nvrhy Rad, jsou schopn podat o svoln jejho mimodnho zasedn, podporuj SZBP v duchu loajality a solidarity, uvdj sv nrodn politiky v soulad, obhajuj stanoviska EU na mezinrodnch frech, jejich diplomatick zastoupen spolupracuj ve prospch spolench postoj a spolench akc. Skupina poradc SZBP -sleduj prvn, institucionln a finann aspekty na rovni zastoupen lenskch zem. Evropsk parlament - diskutuje kadoron rozvoj SZBP, dodv pedsedajcmu sttu sv postoje, dv doporuen Rad, me ji interpelovat.578

Evropsk unie

17.6.3. Dal rozvoj bezpenostn a obrann spoluprce Na summitu v Nice bylo tak rozhodnuto o pravideln realizaci schzek pod vedenm Politickho a bezpenostnho vboru.106 Soust dohody z Nice bylo tak pijet opaten v krizovch situacch, vetn specifikace pedoperan a samotn operan fze. zenm operace byl poven tzv. vbor pispvatel, v nm mohou bt leny vechny lensk zem EU, ale kde maj pm podl na zen operace pouze ty stty, kter na tuto akci svmi prostedky pispvaj. Vbor me mt v zvislosti na charakteru akce podobu Politickho a bezpenostnho vboru nebo Vojenskho vboru. Souasn stav institucionln struktury EU1"7 zabvajc se problematikou II. pile je uveden ve schmatu . 24. Na zklad poven ze summitu v Nice se problmem SZBP zabvala tak Evropsk rada na zasedn v Goteborgu ve dnech 15.-16. ervna, a pedevm 14.-15. prosince tho roku na nsledujcm summitu v Laekenu, kde bylo k zvrm pedsednictva pipojeno prohlen o pipravenosti nasazen kapacit EU v rmci EBOP. lensk stty konstatovaly, e dky kontinulnmu rozvoji SZBP a vytvoen odpovdajcch struktur je EU nyn schopn vst urit operace v kritickch situacch. Komplexn spektrum nstroj SZBP je uvedeno v schmatu . 25.
Schma 25: Nstroje SZBP
definice princip a spolen smr systematick spoluprce spolen strategie spolen postoje spolen akce rozhodnuti Rady mezinrodn dohody deklarace veden politickho dialogu se tetmi zemmi

Vsledky summit a pedevm etnost, s n byly zahranin-politick a bezpenostn otzky do jejich program pravideln zaazovny, dokldaj, e od vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost se situace v oblasti SZBP vznamnm zpsobem zmnila.
1 7. Spolen zahranin a bezpenostn politika

579

POZNMKY:
1. Soetendorp rozliuje celkem tyi zkladn typy utveni zahranin politiky, piem kad z nich m vlastn typick zpsoby penosu podnt a rozhodnut z nrodn rovn na rove EU: 1. centralizovan model pevn (Francie a Velk Britnie), 2. centralizovan model voln (Itlie a Irsko), 3. decentralizovan model pevn (Nmecko) a 4. decentralizovan model voln (Belgie). (Soetendorp 1999: 50-67) Ble k potencilu jednotlivch zemch srov. Soetendorp (1999: 15-49). 2. Nevyrovnanost ekonomickho, politickho a bezpenostnho vlivu Spoleenstv, kter petrvv a do dnench dn, bv asto ilustrovna vrokem belgickho ministra zahrani Marka Eyskcnscna, kter v roce 1991 ekl, e ES je ekonomick gigant, politick trpaslk a vojensk erv". (McConnick 1997b: 278)

3. Forster a Waltace pi posuzovn schopnost a monost evropskch zem vytvoit SZBP povauji za velice vznamn fakt, e vechny aktivity v prbhu 50. let (zal. NATO, EOS i ZEU) se odehrvaly pod vedenm USA. (Forster, Wallace 1997: 412) Ble k uvedenm udlostem viz kap. 3. 4. K limitm neofunkcionalistick metodiky a k neschopnosti rozit spillover tak do oblasti zahranin politiky a obrany (sfra high politics) se vyjaduje nap. S. Hoffmann (1996:214) 5. Vnj obchodn politika psobila v tto dob jako jedin projev zahranin-politickch zjm Spoleenstv. Bv proto nkdy oznaovna jako tzv. spolen zahranin ekonomick politika, nebo tzv. mkk zahranin politika. Srov. nap. Ginsberg (1997: 16). 6. V souvislosti s politickou kriz nebyl postup v rmci Spoleenstv v tto oblasti mon. Belgie proto 3. 10. 1968 navrhla, aby se poslila zahranin-politick spoluprce v rmci ZEU. Francie to odmtla. Francouzsk negativn postoj je nutn posuzovat v souvislosti se staenm tto zem z vojenskch struktur NATO a nsledn i v kontextu oslaben ZEU v roce 1966. (Vanthoor 1999: 34) Srov. kap. 5. 7. E. Davignon se pozdji stal lenem Komise, funkci komisae vykonval v letech 1977 1981. V letech 1981-1985 zastval funkci mstopedsedy Komise. 8. Podle msta projednvn se tato zprva oznauje tak jako lucembursk. 9. W. Wallace a A. Forster zdrazuj, e EPS byla po Haagu soust velikho balku". Francie jej prosadila-navzdory skeptick pozici ostatnch len-spolu s koncepc HMU a stabilizac rozpotu ve prospch SZP, vmnou za souhlas se vstupem Velk Britnie. (Forster, Wallace 1997:414) 10. Podle svho zakladatele se tomuto mechanismu setkvn zaalo kat tak setkvn podle Davignona", Davignonv protokol, i Davignonova mainrie. 11. Nmstci ministr zahraninch vc se v praxi setkvali mnohem astji, tm jednou za msc, a nikoliv jednou za 3 msce, jak to pedpokldala Davignonova zprva. (George 1996:262) 12. Vrcholem snahy o oddlen zasedn EPS a Rady ministr ve vci ES, akoliv osoby byly velmi asto toton, bylo jednn 23. 7. 1973. Tento den jednali ministi zahraninch vc dopoledne v Kodani jako EPS a odpoledne peletli do Bruselu najednn Rady ministr ES. (George 1996: 262; Nicoll, Salmon 2001: 348) 13. Velmi vit je oznaen tohoto vboru jako PoCo (Political Commitee). 14. Jedn se pouze o stejn oznaen. Smrnice pijat v rmci EPS nijak neodpovdaj stejnojmenn kategorii sekundrnho prva. (Bonvicini 1998: 62) 15. Podle msta svho projednvn bv tak oznaovna jako tzv. Kodask zprva o EPS.580 Evropsk unie 16. Skupina evropskch korespondent bv nkdy pipodobovna ke COREPER. Zsadnm rozdlem mezi obma orgny je ale striktn oddlen korespondent od aktivit ES a tak sdlo tto skupiny. Korespondenti sdlili v hlavnch mstech a dky tomuto rozmstni nemohli konkurovat COREPER. Zzenm evropskch dopisovatel, jak zdrazuje Forster s Wallacem, vznamn ovlivnilo struktury ministerstev zahraninch vc v jednotlivch zemch. (Forster, Wallace 1997:416) Pro evropsk zleitosti musel bt zvl dle vylenn nmstek jako politick editel v Politickm vboru, v hlavnm mst evropsk korespondent odpovdn za vmnu informac, sledovn pracovnch skupin a stanovisek zemi. Pozdji se do tto innosti vznamn zalenil tak stl zstupec v COREPER a svj podl na procesu pijmn rozhodnuti po rozvoji SZBP mly v devadestch letech tak osoby ve stlch zastoupench zem. V nkterch sttech byl nad rmec tto struktury vylenn tak ministr pro evropsk zleitosti. 17. Jednalo se o intern dlnopis pozdji vyuvan tak pro hlasovn v ppad asov tsn. COREU bylo spravovno nizozemskm ministerstvem zahraninch vc. Systm pvodn pojal okolo 2000 telegram ron, v roce 1989 to bylo ji 9000. Paraleln s nrstem potu telegram dolo k rozeni st o nov lensk zem ES - ecko, panlsko a Portugalsko. (Forster, Wallace 1997: 416-417) Na COREU navzal v roce 1994 systm CORTESY, kter spojuje ministerstva zahrani lenskch stt, stl zastoupen lenskch zem, Komisi a generln sekretarit Rady.

18. George uvd, e se pvodn nepedpokldalo zapojen Komise do evropsko-arabskho dialogu, ale arabsk strana na nm trvala, protoe si chtla zajistit vzjemn provzn politickch a ekonomickch zvazk vzniklch ze vzjemnch rozhovor. (George 1996: 263) 19. Na prvnm formlnm zasedn Evropsk rady 9.-10. 12. 1974 bylo podno o vypracovn Tindemansovy zprvy. Tento dokument z roku 1975 se dotkl EPS v j naznaen otzce separace tto agendy od ES. Tindemansova zprva navrhla slouen EPS a ES a poslen prvnch zvazk EPS. Zprva vak zstala nerealizovna. Ble k Tindemanso-v zprv viz Salmon, Nicoll (1997: 144); Nicoll, Salmon (2001: 348-349). 20. V roce 1974 byla poslena komunikace ES s USA. ES se rozhodla po ukonen kadho pedsednictv adresovat americk administrativ zprvu o dalch prioritch EPS. Do jist mry to byla reakce na tlak USA, zvlt tehdejho sttnho tajemnka H. Kissingera, kter usiloval o poslen vzjemnch vazeb a poukazoval na neschopnost udreni konzistentn pozice Evropy vzhledem k rotaci pedsednictv. (Forster, Wallace 1997: 414) 21. Vznamnm, a nerealizovanm nvrhem, byl tak tzv. Genscher-Colombv pln z 7. 11. 1981. Tato iniciativa hovoila o ochran vitlnch zjm ES" pomoc spolenho evropskho postoje" (Salmon, Nicoll 1997: 168-172) a navrhovala vypracovni Evropskho aktu, jeho obsahem mela bt institucionln revize EPS. Genscher-Colombv pln, kter se stal stavebnm kamenem Slavnostn deklarace ze Stuttgartu z roku 1983, navrhoval pouvat rozhodovn kvalifikovanou vtinou a veto vyhradit pouze vjimenm situacm, pi nich dochz k ohroen nrodnch zjm lenskch zem. Pozornost byla ve zprv vnovna rovn analytickm a asistennm kapacitm EPS, pedevm vstavb sekretaritu. 22. Forster a Wallace zdrazuj, e na post ministra zahraninch vc Francie nastoupil Claude Cheysson, bval komisa. Tento aspekt obecn pispl k oslaben francouzskho rezervovanho postoje ke Komisi a zvlt v EPS. (Forster, Wallace 1997: 417) Ble k vlivu Londnsk zprvy na Komisi srov. nap. Nuttall (1995: 291-292). 23. Pkladem je ji zmnn Slavnostn deklarace o EU ze Stuttgartu z 17.-19. 6. 1983, kter obsahovala zvazek lenskch zem zapojit do EPS Evropsk parlament, a to prostednic17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

581
tvm pravidelnch zprv. Deklarace dle vyzvala ke koherenci EPS a ES. Podobn se EPS dotkla tak tzv. Doogeova zprva pedloen 9. 3. 1985, kter zdraznila nutnost vytvoit v EPS evropsk jednotky. (Vanthoor 1999: 109) 24. Zpsob zalenn EPS do smluv byl v prbhu mezivldn konference vznamnm problmem. Nizozem navrhovalo pipojit separtn protokol, Velk Britnie navrhovala podpis samostatn dohody a Francie s Nmeckem nkolik dn ped summitem v Miln pedloily vlastn nvrh smlouvy. K prbhu diskus na mezivldn konference v roce 1985 srov. nap. Nuttall (2000: 18-20). 25. Pearson zdrazuje, e Evropsk parlament po celou dobu EPS vznamn podporoval. Jako pklad uvd tzv. Druhou Klcpschovu zprvu vydanou Politickm vborem Evropskho parlamentu v dubnu 1984. (Pearson 1993: 185) 26. Hovo se o tzv. light verzi sekretaritu. Jednalo se o 5 diplomat, kte asistovali trojici pedsed. Sloen koprovalo strukturu trojky, protoe lo o diplomaty trojky, a vdy jet jednoho zstupce zem pedchzejc a nsledujc ve vkonu pedsednictv aktuln sloeni trojky. (Nuttall 2000: 251) Akoliv se jednalo pouze o velmi malou strukturu, kde pozdji psobilo pouze 7 osob, byl tento krok povaovn za vznamn pokrok z hlediska pozdji dlouhodob deklarovan poteby personifikace EPS. (Bonvicini 1998: 67) 27. Skutenost, e ml sekretarit sdlit v Bruselu, nebyla zanedbateln. Dve toti asistovala trojici pedsed pouze mal skupina diplomat, kter se permanentn pesouvala do jednotlivch pedsedajcch zem. Zakotven sekretaritu v Bruselu pomohlo navzat u vztahy s Radou a dalmi institucemi Spoleenstv. Do bruselskho sekretaritu byly po vstupu JEA v platnost pevedeny tak pracovn skupiny, kter do tto doby psobily v zemi pedsedajcho sttu. Vkon pracovnch skupin se tmto krokem zvil a zlepilo se tak propojen mezi pracovnmi skupinami a ostatn slokami podlejcmi se na EPS. 28. K vvoji problmu konzistence a k analze tohoto terminu srov. Nuttall (2000: 14 31). 29. Ble k mechanismu sankc viz nap. Tich aj. (1999: 766-767)

30. Navzdory sekundrnmu vznamu problematiky EPS v JEA Nuttall zdrazuje, e stty vnovaly v prbhu mezivldn konference velkou pozornost tomu, aby EPS nezskalo dnou faktickou moc. (Nuttall 2000: 23) Dvodem byl principieln nesouhlas nkterch zem s EPS (nap. Irska, Dnska a ecka), kter si neply u propojen mezi ES a EPS. (Forster, Wallace 1997: 415; George 1996:266) 31. Propojen s ES a finann autonomii EPS prosazovala Belgie, Nizozem. Proti komunita-rizac byla naopak Velk Britnie, v zsad i Francie, kter byly podporovny Dnskem a Portugalskem. (Forster, Wallace 1997: 421; Nuttall 2000: 22) 32. K politice Spoleenstv vi Stednmu vchodu a k pijet Bentsk deklarace srov. nap. Soetendorp(1999:93 113). 33. Ke vztahu EPS k problmm v Jin Africe v letech 1977-1993 srov. nap. Holland (1997b: 175-182). 34. Ble k vlivu politiky Michaila Gorbaova a ke vztahu mezi ES a RVHP z hlediska zahraninch vztah srov. nap. Nuttall (2000: 32-75). 35. K oiveni" ZEU dolo na zasedn Rady ZEU v m ve dnech 26.-27. 10. 1984. V tzv. msk deklaraci bylo potvrzeno sil poslit evropskou bezpenost, harmonizovat obrann politiky lenskch stt a ZEU vyut jako zpsobu poslen NATO v Evrop. Dalm meznkem bylo pijet tzv. Haagsk platformy s oficilnm nzvem Platforma o evropskch bezpenostnch zjmech. Tento dokument z 27. 10. 1987 vyjdil pn vybudovat evropskou unii, jej soust bude i bezpenost a obrana. Vztah NATO a ZEU specifikovala Haagsk platforma jako posilovn evropskho pile Aliance. V nvaznosti na toto582 Evropsk unie setkni pistoupilo do ZEU 27. 3. 1990 panlsko a Portugalsko a pn pistoupit vyjdilo ecko a Turecko. (ecko podmnilo ratifikaci Smlouvy o EU vstupem do ZEU, co vyvolalo tlak na pijet Turecka a nsledn i dalch lenskch zem NATO jako pidruenho lena ZEU. [Forster, Wallace 1997: 428]) Prvn akc ZEU bylo odminovni vod v prbhu irnskoirck vlky (operace Cleansweep) v letech 1987-1988. Nsledn se podlela na odminovni vod Perskho zlivu a na humanitrn akci na pomoc kurdskm uprchlkm v severnm Irku. Od roku 1992 se poet akc ZEU zvyoval. ZEU realizovala nap. dohled nad embargem vi Jugoslvii v roce 1993 (operace Sharp Guard), spolen s Maarskem, Bulharskem a Rumunskem se v roce 1993 podlela na kontrole sankc na Dunaji (operace Danube), v roce 1994 vyslala policejn kontingent do Mostaru. V rmci operac krizovho managementu se ZEU podlela na restrukturalizaci policie v Albnii v roce 1997. Tato akce byla nsledn prodlouena na zklad dosti EU a financovna Spoleenstvm (po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost - viz dle). Na dost Spoleenstv byla rovn uskutenna akce odminovni Chorvatska v roce 1999 a Satelitn centrum ZEU sledovalo na dost EU kosovsk region (zskan snmky byly pouity pro jednotky KFOR, programy odminovni a dal operace). Ke komplexnmu zhodnoceni zmn ZEU po jeho oiven" viz nap. Coffey (1998: 113 122). 36. Zajeden z dvod, pro Evropa iniciovala een svch bezpenostnch otzek, byly povaovny vztahy mezi USA a Evropu v prbhu 80. let. Michael Smith se dokonce domnv, e vztahy mezi USA a Evropou byly v tto dob hor, ne vztahy mezi ES a SSSR. (Smith 2001: 261) Ke stabilizaci vztah dolo v roce 1990, kdy byla 22. 11. podepsna tzv. Transatlantick deklarace jako zruka americk politick podpory Evrop. Jednalo se o reakci na vzvu americkho ministra zahrani J. Bakera k vytvoen nezvislho evropskho bezpenostnho pile. Pozdji byly vztahy mezi EU a USA negativn ovlivnny prbhem uruguayskcho kola GATT. Viz 15.2.1.5. Rozvoj evropskho bezpenostnho pile byl pirozen ovlivnn tak teritorilnm vymezenm NATO na zklad i. 5 Severoatlantick smlouvy, kter by se mohl stt dvodem nepouitelnosti NATO v evropskch konfliktech. ZEU teritoriln omezen nem, a proto byl jeho rozvoj pro een loklnch konflikt povaovn evropskmi zemmi za vhodnj. 37. Z celkovho potu 350 000 mu v roce 1989, dolo ke sneni na 100 000 mu do roku 1994. (Forster, Waltacc 1997: 423) 38. Krom dle vyjmenovanch to byla tak tzv. Marinova zprva z Evropskho parlamentu z 14. 3. 1990, kter obsahovala vzvu k racionalizaci provdn vnjch vztah Spoleenstv. (Nuttall 2000: 104) 39. Na zasedn v m ve dnech 7.-8. II. 199! byla pijata nov strategick koncepce NATO, kter po skonen studen vlky potvrdila obrann rozmr Aliance a schvlila vybudovn evropskch mnohonrodnostnch sil. Ble viz Fidler, Mare (1997:212-214, 217-218). V roce 1992 zahjilo innost nov aliann velitelstv v Evrop a zaala vstavba evropskch

aliannch sbor, kter ale mly bt v ppad poteby pedny k dispozici ZEU, OSN a KBSE. Jednalo se o tzv. Evropsk sbory (jednotky Eurocorps), viz dle. 40. V prbhu dubna byly dle projednvny jet dv zprvy tkajc se zahranin politiky, a to dokument Nizozem a Komise. K ppravm a prbhu mezivldn konference 1990 srov. nap. Nuttall (2000: 104-175). Dleitm momentem byla skutenost, e mezivldn konference probhala v obdob vlky v Perskm zlivu a vlky v Jugoslvii. Podle McCor-micka vlka v Perskm zlivu upoutala pozornost lenskch zem na schopnosti EPS. McCormick se domnv, e vodn fze evropsk reakce byla odpovdajc, rozpor nastal a v okamiku rozhodovn o vojenskm toku. Jako prvn podpoila vojensk nasazen 17. Spolen zahranin a bezpenostn politika 583 Velk Britnie, pozdji s vhradami Francie, Nmecko akci financovalo a vyslalo do oblasti hledae min. Z ostatnch zemi se s omezenou vojenskou nmon ast a bombardry pidala Itlie, Belgie a dal zem spolen vyslaly do oblasti nmon plavidla. (McCormick 1996: 277-278) George v tto souvislosti upozoruje na rozdlnou interpretaci dsledk vlky v Perskm zlivu pro EPS. Pro Komisi, resp. Delorse, to byl doklad nutnosti zsadn reformovat EPS, zatmco pro velkou Britnii naopak dkaz naprost nepipravenosti a skutenosti, e poslen EPS je pedasn. (George 1996: 271) George nicmn hodnot reakce Spoleenstv vcelku pozitivn. Upozoruje na dohodu o vzjemn pomoci ambasd lenskch zem na vlenm zem. Tento krok toti fakticky pedznamenal ustanoven pozdji ukotven ve Smlouv o EU, kter zajiuje obanm EU asistenci ze strany zastupitelstevjinch lenskch zem. Srov. i. 8c Smlouvy o ES. Ble k evropskm postojm k Perskmu zlivu viz nap. George (1996: 267-269). V ppad konfliktu v Jugoslvii se nap. Smith domnv, e nespch byl zpsoben faktem, e EPS nemlo dn vojensk kapacity, neexistoval konsens o jejich rozvjeni a stty se rozchzely v nzorech na konflikt samotn. (Smith 2001: 277) George v souvislosti s Jugoslvi zdrazuje, e ES v prvnm okamiku na vznik konfliktu reagovalo uspokojiv. Do oblasti odletli zvltn zmocnnci a monitorujc oddl. (George 1996: 269) Nsledoval vak nesoulad ohledn diplomatickho uznn Slovinska a Chorvatska, kter jako prvn provedlo Nmecko. Tento krok zastavil vojenskou akci pipravovanou Franci a Velkou Britni. Nsledn postup zkomplikovalo uznn Makedonie, kter ecko odmtalo akceptovat. K postoj i ES k vlce v Jugoslvii srov. nap. George (1996: 269-270); Kintis (1997: 148-168); Smith (2001: 276-279); Soetendorp (1999: 128-146); Dinan (1994: 518-522). K vlivu jugoslvskho konfliktu na ratifikan proces Smlouvy o EU srov. nap. Nuttall (2000: 195-224), k samotn ratifikaci s ohledem na SZBP Nuttall (2000: 224-235). Faktem je nicmn skutenost, e v tomto obdob se jednalo o obou konfliktech soubn, tedy jak na rovni EU (oba konflikty ovlivnily diskuse v prbhu mezivldn konference), tak i v ZEU a NATO. K vlivu jugoslvskho konfliktu na ratifikan proces Smlouvy o EU srov. nap. Nuttalt (2000: 195-224), k samotn ratifikaci s ohledem na SZBP Nuttall (2000: 224-235). 41. Pro zalenn do smluv bylo pedevm Nizozem, Belgie, Itlie, ecko, panlsko, Nmecko, Irsko a Komise. O zachovn separace usilovala Velk Britnie, Portugalsko, Dnsko. Srov. Forster, Walace (1997: 424). 42. Kvalifikovanou vtinu podporovala pedevm Komise v ele s J. Delorsem a Nmecko. V opozici proti pijmn rozhodnut kvalifikovanou vtinou byla napklad Velk Britnie. 43. Stty byly v tto otzce rozdleny na zastnce atlantickch vazeb (nap. Velk Britnie, Nizozem a Portugalsko) a na tzv. europeisty (nap. Francie a sten Nmecko). Specifick byly potom zjmy bvalch velkch kolonilnch mocnost (Velk Britnie a Francie). Po roce 1995 se tato situace dle zkomplikovala vstupem neutrlnch stt do EU (Finsko, vdsko a Irsko). Zvltn diskuse se rozvinula o otzce postaven ZEU. Vylenila se skupina, kter chpala ZEU jako most" mezi NATO a EU, tedy spe jako diskusn platformu s respektovnm prioritn pozice NATO (Velk Britnie, Nizozem). Proti nim stla skupina povaujc ZEU za trajekt", kter pome pesunout obrann sloky v ppad poteby z NATO do EU (Francie, Belgie, Itlie, panlsko). Skupina zastvajc model trajektu" vychzela z vhod nabzench lnkem 5 modifikovan Bruselsk smlouvy. (Forster, Wallace 1997: 425; McCormick 1996: 278) 44. Jak upozoruje nap. F. Friese, je mon nalzt mezi lenskmi stty vce dlicch lini. Jsou to jednak (1.) mal a velk stty, dle (2.) atlantist a europeist, (3.) neutrlov a ostatn a konen dlen na (4.) leny Rady bezpenosti OSN a zbytek. (Fries 1998:74-75)584

Evropsk unie Forster a Wallace nabzej jet lenn podle vojenskch kapacit, kde na stran jedn jako pklad ern s odpovdajcmi vojenskmi prostedky, a dokonce i podporou veejnho mnn stoj Francie a Velk Britnie, a na stran druh Nmecko. (Forster, Wallace 1997: 421) 45.Nap. Soetendorp upozoruje na paradoxn ochotu lenskch zem odevzdat ve stejn dob suverenitu v mnovch otzkch, v kontrastu s jejich silm o striktn separaci reformovan EPS do II. pile. (Soetendorp 1999: 3) Bonvicini v tto souvislosti poukazuje na fakt, e tento nesoulad mezi reimem HMU a SZBP jet naroste po vstupu spolen mny v platnost, protoe tm se zv poteba evropskch ?xm vystupovat kompaktn v oblasti mezinrodnch vztah. (Bonvicini 1998: 73-74) K tomuto vvoji vak zatm nedolo. 46. Deklarace nebyly oficiln slovny, pro vt pehled je vak obecn uvno slovn, kter odpovd jejich azen za textem Smlouvy o EU. 47. Obecn lze tyto vroky povaovat za pedzvst" pozdjho mechanismu hlasovn znmho jako konstruktivn abstence. Viz dle v analze Amsterodamsk smlouvy. 48. Jedn se tzv. deklaraci slo 31. Ve skutenosti je tato deklarace rozdlena na dv dal, na Deklaraci Belgie, Nmecka, panlska, Francie, Itlie, Lucemburska, Nizozem, Portugalska a Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska, kter jsou leny Zpadoevropsk unie a tak leny Evropsk unie, o loze Zpadoevropsk unie a jejich vztazch s Evropskou unii a s Atlantickou alianci provzejc pijeti Smlouvy o EU, a na druhou Deklaraci Belgie, Nmecka, panlska, Francie, Itlie, Lucemburska, Nizozem, Portugalska a Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska, kter jsou leny Zpadoevropsk unie. 49. V deklaraci 31 jsou rovn uvedeny zmny na stran ZEU. Nov m bt vytvoena plnovac buka, maj bt zavedena setkvn ministr obrany lenskch zemi, vytvoeny mechanismy spoluprce v otzkch logistiky, dopravy apod. a eeny otzky vojenskch jednotek odpovdnch ZEU. Do budoucna stanovila deklarace jako cl een otzek zbrojen, transformaci Institutu ZEU na Evropskou bezpenostn a obrannou akademii, a v neposledn ad pesun sdla ZEU z Londna do Bruselu. V druh sti deklarace (viz ve) lensk stty ZEU vyzvaj lensk stty EU, aby vstoupily do ZEU, nebo se staly pozorovateli. Podobn stty NATO jsou vyzvny k pijet pidruenho lenstv v ZEU, aby se mohly pln podlet na jeho aktivitch. 50. Soust i. J.5 Smlouvy o EUje vzva, aby stty, kter jsou leny Rady bezpenosti OSN, hjily pi provdn sv funkce postoje EU. 51. Stty nechtly dospt k plnmu zablokovn II. pile, ale souasn dky zsadnmu odporu Velk Britnie nemohly zakotvit kvalifikovanou vtinu do textu smlouvy. Proto se soust prvodn deklarace . 28 s nzvem Deklarace o hlasovn v oblasti spolen zahranin a bezpenostn politiky stalo vyjden, e stty nebudou trvat na jednomyslnosti v ppad, e se uke, e pro pijet pslunho rozhodnut by bylo dosaeno kvalifikovan vtiny. Tento bod nicmn proto, zeje uveden ,jen" v deklaraci, a nikoliv ve smlouv, postrd prvn zvaznost. 52. Ve skutenosti se tedy nejedn o kvalifikovanou vtinu, ale dokonce tzv. superkvalifiko-vanou vtinu. Viz 9.4. 53. K tomuto bodu byla opt vydna oddlen deklarace . 29 s nzvem Deklarace o praktickch ujednnch v oblasti spolen zahranin a bezpenostn politiky. V tto deklaraci bylo stanoveno, e rozdlen prce mezi Politickm vborem a COREPER bude uinno pozdji, stejn jako pozdji budou stanoveny detaily slouen generlnho sekretaritu Rady a pvodnho sekretaritu EPS. 17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

585
54. V tto souvislosti bylo lenn vdaj zmnno tak v i. 199 Smlouvy o ES. Jedn se nicmn pouze o zmny v intencch i. J.l 1 Smlouvy o EU. 55. Je nutn poznamenat, e SZBP je spolenou politikou pouze podle nzvu, ale ji nikoliv podle obsahu. Nkte autoi v tto souvislosti rozliuj spolenou (common) a jednotnou (single) politiku, nap. Nutall (2000: 188). Podobn tak Lodgeov (1993a: 231) upozoruje na rozdln obsah souslov spolen zahranin politika (common foreign policy) a jednotn

zahranin politika (single foreign policy) u J. Delorse. Podobn tak Salmon poukazuje na rozdl, kter mlo pro Delorse souslov spolen obrana {common defence) a spolen obrann politika (common defence policy), piem zde je spolen obrana nadazenm a vce integrovanm celkem ne spolen obrann politika. Salmon (1993: 265) 56. To je dvod, pro Gnsberg povauje SZPB za setrvn na mst", i dokonce za krok zpt" z dvodu nedostatenho potencilu spolench akci. Jedinm dvodem, pro Ginsberg pipout, e SZBP byla tak krokem vped", je odstranni tabu v oblasti spolen obrany. (Ginsberg 1997: 31) 57. Nuttall upozoruje na existenci politick dohody mezi COREPER a Politickm vborem o tom, e COREPER nebude provdt dn zmny v nvrzch Politickho vboru, kter smuj do Rady. (Nuttall 2000: 246) 58. Pvodn existovaly jak pracovn skupiny (ednci ministerstev zahraninch vc - psob mimo Brusel, v hlavnch mstech), tak i tzv. pracovn strany (osoby ze stlch reprezentac - psob v Bruselu). Po pijet Smlouvy o EU byly ob kategorie sloueny a pracovn skupiny byly nadle tvoeny ad hoc, s tm, e nkdy jim pedsedaly osoby ze stlch zastoupen a nkdy z ministerstev. Dle se jim neformln k pracovn skupiny. (Nuttall 2000: 250) 59. Podnt ke zzen tto skupiny (Groupe de Conseillers) dalo Nmecko. Nuttall uvd, e precedentem byla obdobn skupina, kter penela informace smrem od lenskch stt ke Komisi v ppad provdn programu PHARE. (Nuttall 2000: 247) Tmto krokem nedolo pouze k oslaben vlivu Politickho vboru, jak je uvedeno v textu, ale od jist mry tak Skupiny dopisovatel a Komise. 60. Westlake zdrazuje, e jistou paralelou s pracovn skupinou poradc je skupina korespondent, kter je vak sloena z diplomat ministerstev lenskch zem. Ve srovnn s korespondenty je vhodou skupiny poradc fakt, zeji tvo lenov stlch zastoupen. Tyto osoby jsou potom zvlt pesn obeznmeny s aktulnm stavem jednn a hlavn s procedurlnmi zleitostmi. (Westlake 1995: 221) 61. Hovo se o tzv. heavy sekretaritu. Byl sloen zhruba z 50 osob, z nich polovina pochzela ze stlch reprezentac lenskch stt a druh polovina z ministerstev. Sekretarit byl rozdlen do ty editelstv. Zaal pracovat v roce 1994. Zaazen SZBP pod Sekretarit Rady mlo za nsledek vt formalizaci krok, vetn drazu na podn formlnho podntu. Prv tento moment je povaovn za komplikaci, protoe SZBP je pedevm pod vlivem pedsedajc zem, kter pracuje asto mimo formln procedury. Ble viz Nuttall (2000: 252-253). 62. Jedinm nabzejcm se vysvtlenm tohoto rozporu se zd bt kombinace nsledujcch faktor: nestandardn postaven Evropsk rady mezi orgny Spoleenstv, snaha oslabit roli Komise v. pili a pokus o zdraznn jejho kolu mostu". 63. lenn obou resort bylo dno ekonomickou a politickou lini vztah. DG 1 (Vnj ekonomick vztahy) bylo rozdleno nap. na oddlen zabvajc se vztahy k zemm Severn Ameriky, k Austrlii, Novmu Zlandu, ke sttm na Blzkm vchod, Stednm vchod, v Latinsk Americe, Asii, Stedomo atd. a DG 1A (Vnj politick vztahy a SZBP)586 Evropsk unie bylo soustedno hlavn na bezpenost, vztahy se zemmi SVE s ohledem na rozen, s OSN, Radou Evropy a s dalmi zemmi po politick, nikoliv ekonomick linii. 64. Pedseda Santer vymezil funkci komisae pro Severn Ameriku, Austrlii, Nov Zland, Dln vchod a vztahy s WTO, komisae pro rozvojovou pomoc a vztahy se Stedomom. Stednm vchodem a Latinskou Amerikou a komisae pro zem SVE, SZBP a vnj mise. Samostatn byly spravovny zem AKP, Jin Afrika a rozvojov pomoc. R. Prodi toto jet ne pli zeteln lenn znovu pozmnil a pokusil se prv s ohledem na vt kohezi innost kumulovat vechny vnj vztahy. Vet editelstv viz 10.1.6.2. 65. Ke kvantitativnm vtu spolench akci a postoj v letech 993 akcm ve Stedozem nap. Barb, Izquierdo (!997: 120-135). 66. Nuttall upozoruje na rozpory vznikl peklady smlouvy do rznch jazyk. V anglitin je v lnku J.5 uvedena odpovdnost Evropsk rady za provdn spolench opaten (common measures). Tato opaten" vak nejsou nikde definovna a je mon ije vykldat jako akce i postoje, tedy oba hlavn nstroje. Ve francouztin tento spor neexistuje, nebo 1998, tedy po vstupu Smlouvy o EU v platnost, srov. nap. Nicoll, Salmon (2001: 358). K prvnm spolenm akcm v rozmez let 1993- 1995 viz nap. Ginsberg(1997: 18 22), k

smlouva nerozliuje spolen akce a opaten (oboj action communes). (Nuttall 2000: 191) V eskm pekladu je pevzata francouzsk verze jednotnho termnu spolen akce". (Srov. i. J.5 Smlouvy o EU) 67. Jako konkrtn pklad uvd podobnost spolen akce z 8. 6. 1998 (tkajc se nominace zvltnho vyslance pro bvalou Jugoslvii - F. Gonzlese) a spolenho postoje z tho dne (tkajcho se zkazu investic v Srbsku). Srov. Nicoll, Salmon (2001: 355-357). 68. Pakt stability (neztotoovat s Paktem stability a rstu v rmci HMU) vznikl jako iniciativa francouzskho ministerskho pedsedy douarda Balladura, kter 8.4. 1993 v Nrodnm shromdn vyzval ke svoln konference o stabilit zem SVE a Ruska, Bloruska, Ukrajiny, Moldavsk a pobaltskch zem. Clem mlo bt dosaeni konsolidace hranic, een otzky nrodnostnch menin a dal otzky. Francouzsk vlda zaslala na summit Evropsk rady v Kodani 21 .-22. 6. 1993 memorandum s tmto nvrhem. Zde byla zaloena pracovn skupina, kter navrhla mechanismus ppravn konference, diplomatickch jednn a zvren konference. Konference byla zahjena 26.-27. 5. 1994 v Pai za asti 39 zem. Spolen akce Rady byla vyhlena 14. 6. 1994. Konference byla ukonena 20.-21.3.1995 pijetm zvren deklarace Paktu stability. Ble k Paktu stability a kjeho vlivu na SZBP srov. nap. Ueta (1997: 92-102). 69. EU realizuje humanitami operace za pomoc sv organizace ECHO (European Commission Host Organisation) zaloen v roce 1980. 70. Mezi tm, 19.6.1992, zasedla v nmeckm Petersbergu Rada ZEU, kter odsouhlasila celou adu zmn vetn pprav na pesun centrly ZEU do Bruselu, reforem sv institucionln soustavy, forem lenstv, ale pedevm se vyslovila ke svm budoucm kolm ve form humanitrnch a zchrannch operac a akc peacekeeping". Obecn tm ZEU deklarovala ochotu podpoit akce Rady bezpenosti OSN a OBSE. Soust deklarace byla rovn vzva lenskm sttm, aby pipravily pro tyto ely jednotky (z celho spektra konvennch ozbrojench sil). Tyto tzv. petersbersk koly (toton s popisem mis v i. 17 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) pozdji sehrly dleitou roli pi rozhodovn o dalm vymezen spolench akc EU. V souvislosti s rozhodnutm vytvoit operan kapacity byla tak provedena cel ada institucionlnch zmn jako nap. vytvoen satelitnho analytickho centra v Torrejnu (panlsko), plnovac buky atd. Ble k poslen operanch kapacit ZEU po definovn tzv. petersberskch kol srov. nap. Ham (1997:310-417). 17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

587
71. Tento zvr vyplv z interpretace lnku J.3 Smlouvy o EU. 72. Vbr hlasovac modality v oblasti SZBP komplikuje spor mezi malmi a velkmi stty. Investory" akc SZBP jsou velk lensk zem a nikoliv mal stty, kter asto ani nedisponuj potebnmi kapacitami. Velk stty se proto obvaj vytvoen ad hoc koalic a pirozen svho pehlasovn. 73. V tto souvislosti je asto parafrzovn vrok pedsedy Komise J. Delorse, kter ilustroval mechanismy hlasovn v oblasti SZBP na pkladu rozhodnut o zasedn Rady. Delors ekl, e za prv se jednomysln rozhodne, kde zasedn probhne, za druh zda astnci polet letadlem, za tet se bude jednat o obd a teprve za tvrt se v ppad hlasovn o kuckch a nekuckch znch me rozhodovat na zklad kvalifikovan vtiny. (Nuttall 2000: 187) 74. Kontrolu II. pile pomoci ESD poadovalo pedevm Nizozem. V lnku L Smlouvy o EU nicmn II. pil nakonec zmnn nebyl. (Nuttall 2000: 183) 75. asto uvanm pkladem ilustrujcm sloitost postupu je nkolikastupov projednvn vysln humanitrn pomoci Bosn a Hercegovin, o nm se rozhodovalo v listopadu a prosinci 1993. Konsensuln rozhodnut vyslat pomoc bylo komplikovno obtnost dospt k dohod o principu financovn. Ne vechny zem byly pesvdeny, e pomoc m bt vyslna EU, a nikoliv individuln jednotlivmi stty. V tto dob byl nicmn v rozpotu ji vyhrazen odpovdajc objem financ na SZBP. Pedpokldalo se toti, e Smlouva o EU vstoup v platnost dve a nikoliv a v listopadu 1993. Problm tedy nespoval v nedostatku" financ, ale ve sporu, zda je pout. Po nkolikamsnm jednn byl nakonec pijat kl sdlen nklad (podle HDP) a z poloviny byly nklady financovny z rozpotu EU. Pot se vak ukzalo, e lensk zem nejsou ochotny splnit sv finann zvazky, do jna 1994 tak uinilo pouze Dnsko, ecko a Irsko, co vznamn ztilo innost spolen akce. Srov. Monar (1997b: 38-40).

76. Monar pipomn, e v roce 1994 dokonce ncnavrhla zvltn rezervy v SZBP Komise, ale pmo Parlament v rmci rozpotovho zen. Rada tuto zmnu v nepovinnch vdajch akceptovala z obavy, aby nebyl vysln negativn signl". (Monar 1997b: 40) K postoji Parlamentu k financovn SZBP srov. nap. Monar (1997b: 39-42). 77. Parlamentu se navrhovanmi opatenmi podailo zajistit vliv na rozhodovn o financovni, napklad na rozhodnut o uvolnn rezerv z rozpotu. Willockxova zprva ale vyvolala spor mezi Vborem pro rozpoet a Vborem pro zahranin zleitosti, kter se domnval, e pravidla nejsou dost flexibiln, a e prvoad je domluva s Radou. Parlament nicmn nakonec zprvu pijal a zaal ji uplatovat v rozpotovm zen. Rada zprvu kritizovala, a zprva je proto povaovna zajeden z dleitch impuls k reform financovn bhem mezivldn konference 1996. (Monar 1997b: 46^8) 78. Seskupen pedsedy Rady, Komise a Evropskho parlamentu. Ble k tomuto seskupen viz 9.4. 79. V letech 1993-1996 se situace kolem operanch a analytickch kapacit zmnila. Nmecko a Francie 22. 5. 1992 zaloily tzv. Evropsk sbory. K tmto sborm, kter byly akceschopn od roku 1995, se pozdji pidaly Belgie, panlsko a Lucembursko. Rozhodnuti vybudovat operan kapacity se dle projevilo vytvoenm mezinrodn divize Sted, obojiveln jednotky, jednotek rychlho nasazen Eurofor, nmoni jednotky Euromarfor atd. Tyto sly jsou oznaovny jako sly odpovdn ZEU (FAWEU - Forces Answerable to WEU). Na summitu NATO v Bruselu ve dnech 10.-11. 1. 1994 byla vyjdena podpora budovn Evropsk bezpenostn a obrann identity (EBOI). Rada NATO 3. 6. 1996 v Berlin dle vyhlsila koncept Mezinrodnch kolovch seskupen (C JTF, Common Joint Task Forces),588 Evropsk unie kter zajiuj mechanismy pouiti vojenskch kapacit NATO pro ZEU, Jedn se o koncept oddlitelnch, ale nikoliv oddlench sil. Tento kompromis zajiuje splnn zjm USA, kter maj obavu z veden autonomnch akc ZEU, a souasn odpovd snaze nkterch zem vytvoit samostatn evropsk vojensk potencil. Podle zvr Rady NATO z Berlna se NATO rozhodlo, e d sv kapacity k dispozici ZEU a e budou vytvoeny konzultan mechanismy a u vazby mezi obma organizacemi. V tto souvislosti se hovo o tzv. berlnskm mechanismu. Mechanismus umoujc pstup ZEU k potencilu NATO byl dle rozpracovn na zasedn NATO ve Washingtonu ve dnech 23.-24. 4. 1999. V tto dob ji Francie opustila svou pvodn koncepci vybudovat autonomn EBOI a akceptovala propojen" jednotek s NATO, protoe u mla za sebou zkuenost s neschopnost EU ve vlce v Jugoslvii a v Perskm zlivu. (Nicoll, Saimon 2001: 365) 80. EU d o provdni kol ZEU, kter vyuv prostedk NATO. lenstv ve vech tech organizacch ale nen kompatibiln. Situaci se snaila upravit ji deklarace pipojen ke Smlouv o EU, ale definitivn ji vyeila a tzv. Kirchenbersk deklarace ZEU pijat 9. 5. 1994. Od tto doby v rmci ZEU existovaly celkem 4 kategorie lenstv: i. lenov ZEU -jsou leny NATO a EU (Francie, Nmecko, Belgie, Nizozem, Lucembursko. Velk Britnie, Itlie, Portugalsko, panlsko, ecko), 2. pidrueni lenov - lenov NATO a nelenov EU (Norsko, Island, Turecko), 3. pozorovatel lenov NATO nebo EU (Rakousko, Dnsko, Finsko, vdsko a Irsko), 4. pidruen partnei (R, Maarsko, Polsko Litva, Lotysko, Estonsko, Bulharsko. Rumunsko a Slovensko). Rada ZEU zasedala ve sloen stlch len a pidruench len a pozorovatel. Pidrueni lenov se mohou podlet na veden operac a maj monost na tyto operace finann pispvat. Pidruen partnei maj prvo se vyjadovat, podl se na pracovnch skupinch, ale nemohou hlasovat. Otzka lenstv v ZEU komplikovala pijet tzv. berlnskho mechanismu. Turecko toti disponuje vetem v NATO. Nechce se proto vzdt monosti vetoval uit sil NATO pro ZEU a vyuv tohoto tlaku ve prospch svho lenstv v EU. Bezpenostn otzky jsou dle komplikovny vztahy ecka a Turecka, piem ecko je len EU a od roku 1995 i ZEU a Turecko je lenem NATO. 81. Problm neitelnosti krok EU ve vztahu k vnjm subjektm byl zpsoben faktem, e EU v oblasti SZBP zastupuje pedseda, trojka, Komise a vyjaduje se k n i Evropsk parlament. Rozloen reprezentace na nkolik subjekt, by pod koordinac pedsedy, klade na instituce EU vysok nroky. Bez ohledu na chovn vech aktr zvis kvalita vnj reprezentace pedevm na pedsedajc zem. Kolsn vkonu v oblasti SZBP bylo sten kompenzovno rol sekretaritu a tak asistenc vtch zem. Jednotliv ministerstva zahrani zce spolupracuj, a straj tak z sti omezen diplomatick monosti mench lenskch stt. Pkladem me bt asistence poskytovan malm lenskm zemm ze strany ministerstva zahraninch vci Velk Britnie. (George 1997: 106)

82. Konkrtn nvrhy vychzely ze zprvy publikovan 10.5. 1995 s nzvem Zprva Evropsk komisi o fungovni Smlouvy o EU a nsledn z Postupov zprvy pedsedy reflexn skupiny pro mezivldn konferenci 1996. Zprvy konstatovaly veobecn zklamn" a potebu vybavit EU vrohodnmi institucemi". (Zprva Evropsk komisi o fungovni Smlouvy o EU) Hovoily o nutnosti irho pouit hlasovn kvalifikovanou vtinou, vytvoen funkce zmocnnce pro SZBP jako kontaktn platformy pro aktivity Komise a Rady, vyzvaly k vytvoen analytickho, prognostickho, plnovacho a navrhovacho tvaru". (Postupov zprva pedsedy reflexn skupiny pro mezivldn konferenci 1996) Komise v rmci pprav na mezivldn konferenci konstatovala, e vliv SZBP neodpovd hospodsk sle Unie, a vyzvala proto k rozshlm reformm, pedevm k umonn 17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

589
irho pouit hlasovn kvalifikovanou vtinou. Dotkla se tak problmu konzistence SZBP s dalmi pili, upozornila na absenci analytickho a plnovacho centra SZBP a tak navrhla vytvoen funkce Vysokho zmocnnce jako kontaktn platformy. K postoji zem v prbhu mezivldn konference 1996 srov. Edwards, Pijpers (1997); k pozici jednotlivch zem v konkrtnch otzkch, jako je nap. vysok zmocnnec, kvalifikovan vtina, zahrnut otzek obrany atd. srov. nap. Nicoll, Salmon (2001: 365), k problematice lenn agendy EU do pil a k vvoji zahranin politiky v rmci tchto pil srov. Wmn, Lord (2001: 1-72). 83. Funkce bv tak nkdy oznaovna jako Monsieur PESC (z franc. Politique Etrangere et dc Scurit Commune). 84. V tto souvislosti upozoruj Nicoll a Salmon na spor ohledn termn politika spolen obrany (policy of common defence) a spolen obrann politika (common policy of defen-ce) a zdrazuj, e volba mezi tmito termny byla dna mimo jin sporem, kter termn pedstavuje spolen velen. Britov, kte byli proti uiti druhho terminu, jen podle nich znamenal jednotn velen, nakonec termn dovolili pout, ale s britskm vkladem. (Nicoll, Salmon 200!: 367) 85. Nicoll a Salmon uvdj, e zakotven tohoto lnku bylo pomrn problematick, protoe vechny zem neinterpretuj vznam pojmu peacekeeping stejn. V tto souvislosti se rozliuje minimln peacekeeping (udreni mru) a peace enforcement (prosazeni mru), kdy se pedpokld aktivn jednn jednotek a odpovdajc vyzbrojen. (Nicoli, Salmon 2001:367) 86. Otzka vyzbrojovn je tak soust Deklarace tkajc se ZEU (. 3). Spoluprce m bt vedena v rmci Zpadoevropsk zbrojn skupiny (WEAG, Western European Armaments Group). Tato struktura vznikla transformaci z Nezvisl evropsk programov skupiny zaloen v roce 1976 ministry obrany evropskch zemi NATO (krom Islandu). V roce 1992 byly koly programov skupiny peneseny na ZEU, kde byla na zklad rozhodnut Rady ZEU z roku 1993 vytvoena WEAG. Tato skupina m za cl harmonizaci zdroj a poadavk v oblasti zbrojen, oteven trh s produkty zbrojnho prmyslu, podporu vzkumu a rozvoje a poslen technologickho a prmyslovho potencilu evropskho obranho prmyslu. Nyn m WEAG 19 len (esk republika, Belgie, Dnsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Maarsko, Nmecko, Nizozem, Norsko, Itlie, Polsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, panlsko, vdsko, Turecko a Velk Britnie) a 5 pidruench partner (Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotysko a Rumunsko). K problematice vvozu zbran a spolen akci EU srov. nap. Cornish (1997: 73-91). 87. Pro plnostje nutn pipomenout, e Amsterodamsk smlouvaje rovn opatena Protokolem o postaven Dnska, v nm tato zem deklarovala neast na rozhodnutch a akcch Unie, kter maj dopad na obranu. Dnsko tak nen povinno podlet se na financovn tchto opaten. 88. Deklarace opt nebyly formln slovny. Jedn se o tzv. deklaraci slo 3, kter odkazuje na deklaraci ZEU z 22. 7. 1997. Ve skutenosti je tato deklarace rozdlena na dv dal, na Deklaraci vztah ZEU k EU doprovzejc implementaci Amsterodamsk smlouvy (A.) a na Vztahy mezi ZEU a NATO v rmci rozvoje EBOI uvnit Atlantick aliance (B.). 89. Jedn se o deklaraci islo 6. Deklarace o zzen PPEWU uvd, e stty maj povinnost poskytovat analytick jednotce relevantn a dvrn informace. 90. Za prvek psobc ve prospch vt konzistence je naopak v souvislosti s Komis mon povaovat ji zmnnou reformu DG po nstupu R. Prodiho do ela Komise. Pvodn Santerovo rozdlen DG bylo zrueno a zahranin-politick otzky se staly soust DG90 Evropsk unie

pro vnj vztahy. Koordinace mezi sektorem zahranin politiky a dalmi oblastmi bylo dosaeno prostednictvm Sluby pro vnj vztahy. V rmci DG pro vnj vztahy byl vytvoen Odbor pro zvldn kriz. Reorganizace Komise nicmn nezabrnila monmu zdvojovn kol Vysokho zmocnnce a komisae odpovdnho za vnj vztahy. Vykonavatel obou funkc vak pracuj v zk souinnosti a v rmci mandtu vymezenho pedsednictvem. Komise je vybavena administrativnm apartem a Vysok zmocnnec je vybaven PEWU. 91. V tto souvislosti je zajmav poznmka Nicolla a Samona, kte upozoruj, e generln tajemnk Rady ve skutenosti nem ve smlouv dn konkrtn koly. Provd tedy to, co chce Rada. Autoi si kladou otzku, zda v ppad slouen funkce generlnho tajemnka Rady a Vysokho zmocnnce bude voln mandt typick tak pro Vysokho zmocnnce. (Nicoll, Salmon 2001: 377) Srov. i. 26 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou. 92. Je nutn poznamenat, e Amsterodamsk smlouva zavd novou monost tzv. flexibility neboli zeslen spoluprce. Ve Smlouv o EU je ustanoveni o flexibilit uvedeno v Hlav VII, tedy s obecnou monost vyuiti pro veker aktivity Smlouvy o EU, tedy i SZBP. (Ble k podmnkm flexibility viz 7.3.2.2.) Hodnocen zaveden flexibility je velmi rozporupln. Nap. Nicoll a Salmon se domnvaj, e flexibilita nepispje k artikulaci zjm Spoleenstv a postav ze mezi ES, EU, lensk stty a nkter lensk stty...". (Nicoll, Salmon 2001:376) Uplatnn flexibility ve II. pili pli neodpovd snahm o konzistenci a sil o dosaen co nejirho konsensu v oblasti spolench postoj a akc. Jako paralela s principem flexibility bv proto uvdna konstruktivn abstence, kter zajiuje vytvoen ir platformy. (Wessels 1998: 79) Flexibilita je nicmn dle rozpracovna v nvrhu Smlouvy z Nice. Tato revize vkld do Smlouvy o EU i. 27a -27e, kde je uvedeno, e jejm clem je chrnit hodnoty Unie" a potvrzen Jej identity jako soudrn sly v mezinrodnch vztazch", (i. 27a Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Ve stejnm lnkuje zdraznna spojitost mezi politikami EU a jejmi vnjmi aktivitami. Flexibilita se tk provdn spolench akc a pijmn spolench postoj, ale neme se tkat otzek souvisejc s vojenstvm a obranou, (i. 27b Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) dost o zahjen flexibility je podvna k Rad, ke Komisi, kter sleduje aktivitu z hlediska koherence, a pro informaci tak Evropskmu parlamentu, (i. 27c Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) K zeslen spoluprci je mon pistoupit dodaten na zklad schvlen Rady kvalifikovanou vtinou, (i. 27e Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) 93. Teoretickyjemon, e konsensusje pijat nap. za situace, kdy se 10 stt zdr hlasovn a pouze 5 vyd souhlasn vyjden. 94. Pokud stt hlasuje nap. o spolen akci, je velmi nepravdpodobn, e k n m indiferentn postoj. Zvlt na pd SZBP lze naopak oekvat, e zem podporuj spolenou akci, nebojsou v situaci, kdy akce pokozuje jejich zjmy. Vyuit klasick neasti je nepravdpodobn, protoe jim nepin dn konkrtn vhody. Pslun zem se toti podl na financovn a dalch nkladech, a z hlediska mezinrodnho spoleenstv je na ni nahleno jako na astnka, i kdy jde o subjekt, kter nehlasoval. U konstruktivn abstence je tomu jinak, protoe stt zde nenese nklady a vydv formln prohleni, take je jeho odmtav i zdrenliv postoj itelnj. 95. V ppad konstruktivn abstence se me nepodlet pouze jedna tetina vench hlas, co znamen, e piblin dv tetiny Spoleenstv mus akci podpoit. Fakt, e podmnka je formulovna v podob hlas a nikoliv stt, je pomrn vznamn. Tato volba souvis 17. Spolen zahranin a bezpenostn politika

591
s nrstem potu malch lenskch stt, kter by mly monost blokovn, ale souasn by EU nepinesly dn operan kapacity. Lze to interpretovat tak jako potvrzen skutenosti, e EUjedn v zjmu oban (hlasy v Rad jsou ovlivnny potem obyvatel zem), a tak jako vyjden toho, e akce me bt vedena pouze za pedpokladu minimlnho souhlasu dvou tetin potencilu" EU (jak ve finannm, tak i ve vojenskm smyslu). 96. V souvislosti se spolenmi strategiemi poukazuj Nicoll se Salmonem na zajmav rozpor v textu smluv. V lnku 13 revidovan Smlouvy o EU je uvedeno, e Evropsk rada rozhoduje o spolench strategich, kter Unie uskuteuje v oblastech, kde maj lensk stty spolen zjmy. Prostednictvm spolen strategie jsou tedy provdny zjmy lenskch stt a nikoliv EU. (Nicoll, Salmon 2001: 370)

97. K vlivu kosovskho konfliktu na SZBP a k postojm EU srov. nap. Smith (2001: 279-281). 98. Zasedn NATO ve Washingtonu 23.-24. 4. 1999 potvrdilo rozvoj EBOl v rmci nov strategick koncepce NATO. NATO se zavzalo zajistit pstup EU k plnovacm kapacitm aliance (rozvoj tzv. berlnskho mechanismu) a pizpsobit velen a dostupnost jednotek NATO pro EU. 99. Podmnkou spnho provdni akc uskutennch ve spoluprci s NATO je implementace tzv. berlnskho mechanismu z roku 1996 (viz ve) a jeho dodatku z Washingtonu z roku 1999, pstup k operanm kapacitm atd. Viz (Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Koln nad Rnem 1999). 100. ZEU pijala 19.6. 1999 deklaraci o vztahu ZEU a EU, kde stanovila konkrtn zsady vzjemnch vztah jako nap. koordinace pedsednictv, prce sekretarit atd. Nsledn byl 23. 11. 1999 Javier Solana jmenovn Radou ZEU generlnm tajemnkem ZEU, m dolo k propojen ZEU a EU tak v personlnm smyslu. 101. Za urit posun je povaovn tak summit Evropsk rady konan ve dnech 15.-16. 10. 1999 v Tampere. Zde se projednvaly pedevm otzky justice a vnitra. Nap. Smith to vak povauje za dkaz obrcen pozornosti na bezpenost v societlnm smyslu". (Smith 2001:257) 102. V tto souvislosti byl u Rady EU zzen Vbor pro civiln aspekty krizovho managementu. 103. Z hlediska tchto rezcrvje nutn konstatovat, e prv v tchto dvou oblastech le hlavn riziko spchu akc bez zapojen NATO. EU toti nem samostatn snmkovaci satelit (vyuv satelitu NATO, nebo ppadn komern zdroj) a disponuje pouze vyhodnocovacm satelitnm centrem. Dokoneni samostatnho evropskho satelitnho projektu Helos je zvisl na dostatku finannch prostedk. Podobn se vyskytuj obte se strategickou pepravou, kter m bt vyeena projektem evropskho velkokapacitnho letadla Airbus (A400M). 104. V rozhodnut Rady ozzeni Vojenskho tbu EU z 22. 1.2001 se uvd, e Vojensk tb je soust generlnho sekretaritu. Poskytuje expertizy, zajiuje spojen mezi vojenskmi silami a vedenm EU, disponuje prostedky vasnho varovn atd. Jeho lenov mus bt pslunky lenskch zem EU. Rozhodnuti z tho dne o zzen Vojenskho vboru EU uvd, zeje sloen z ministr obrany lenskch zem EU pod vedenm pedsedy volenho na 3 roky Radou. M poradn funkci. Pedstavuje frum pro konzultace konan na zklad vstup Situanho centra. V ppad krize vyhodnocuje nvrhy vypracovan Vojenskm tbem a pedkldaje Politickmu a bezpenostnmu vboru. Bhem operace vyhodnocuje vstupy. Politick a bezpenostn vbor na zklad rozhodnut Rady z tho dne asistuje Rad pi pprav stanovisek, vede vbory a pracovn skupiny psobc v oblasti SZBP, udruje kontakt s Vysokm zmocnncem a se zvltnmi vyslanci, koordinuje innost Vojenskho vboru a tbu a pedstavuje platformu pro kontakt v rmci592 Evropsk unie mechanismu EU + 15 a EU + 6. Je povaovn za svornk" SZBP a EBOP. Smlouva z Nice navrhuje slouen Politickho vboru a Politickho a bezpenostnho vboru. Srov. i. 25 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice. 105. Ministi ZEU se 13. 11. 2000 setkali v Marseille. V tzv. Marseillesk deklaraci bylo rozhodnuto o utlumen aktivn innosti ZEU a peveden jejch instituc a kol (pedevm tzv. petersberskch kol) na EU. Z hlediska prvnho nicmn ZEU nezanikla a existuje nadle na zklad modifikovan Bruselsk smlouvy soubn s EU. Slouen obou organizac nebylo pijateln pedevm pro neutrln stty EU. V rmci ZEU nadle psob parlamentn frum a WEAG. 106. Hovo se o tzv. formtu EU + 15 (lenov NATO, kte nejsou v EU a kandidti na lenstv v EU). EU + 15 se m schzet minimln dvakrt bhem obdob jednoho pedsednictv. Druhm formtem je EU + 6 (setkn s evropskmi leny NATO, kte nejsou v EU). EU + 6 se m setkvat tak minimln dvakrt zajedno pedsednictv. Zem obou skupiny mohou dle jmenovat stynho dstojnka u Vojenskho tbu EU. 107. Stav v listopadu 2002. 18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie 593

18. SPOLUPRCE V OBLASTI VNITRA, JUSTICE A POLICIE

Otzky vnitnch vc, spoluprce justice a policie pat k novjm aktivitm Spoleenstv. Hlavn rozvoj tto oblasti nastal v souvislosti s dokonovnm spolenho trhu a s podpisem Smlouvy o EU. Vytvoen prostoru s volnm pohybem zbo, slueb, osob a kapitlu ve svm dsledku toti znamenalo nejenom umonn pohybu osob jako pracovn sly, ale tak vytvoen podmnek pro jejich pohyb a pobyt bez ohledu na pracovn aktivity. Tato skutenost pinesla zven tlaku na zjednoduen a poslze pln zruen hraninch formalit na pechodech mezi lenskmi stty, tedy v rmci tzv. vnitnch hranic Spoleenstv. Budovn prostoru bez vnitnch hranic vak souasn znamenalo tak zven rznch rizik. Odstrann hranic mezi lenskmi stty zvyovalo riziko nekontrolovanho pohybu drog, zbran, neleglnch imigrant, a vytvelo tak podmnky pro en organizovanho zloinu. Vytvoen prostoru bez vnitnch hranc ovem nebylo komplikovno pouze tmito riziky, ale tak faktem, e realizace tohoto kroku se dotkala oblast pmo souvisejcch se suverenitou nrodnch stt. Stty jsou toti povinny chrnit podle svm poteb a monost vnj hranice a za tmto clem uvat tak svch represivnch sloek.1 Konflikt mezi koncepc prostoru bez vnitnch hranic a odpovdnost sttu za zajitn jeho vnitn bezpenosti se tak projevoval jako spor mezi nadnrodn a nrodn autoritou. Dsledkem tohoto napt byla skutenost, e tento politicky citliv sektor se vyvjel jet pomaleji a obtnji ne nap. zahranin-politick spoluprce Spoleenstv. (Monar 1997a: 326) Konen poslednm aspektem, kter komplikoval oteven vnitnch hranic mezi lenskmi zemmi Spoleenstv, byly nzory evropsk veejnosti, jej podstatn st projevovala z rznch dvod obavy, e takov krok zv pliv cizinc ze tetch zem. Je tedy mon konstatovat, e jakkoliv bylo uvolnn pohybu zbo a slueb tm konsensuln akceptovno, v ppad pokus o uvolnn pohybu osob ji lensk stty narely na mnoh konkrtn omezen. (Nicoll, Salmon 2001: 385-386) Oblast justice a vnitra se tedy z ve uvedench dvod rozvjela jen velice obtn a nestejnomrn. V tomto vvoji je vak mon identifikovat dv zkladn linie.2 Prvn z nich byla mezivldn spoluprce ministr vnitra a spravedlnosti zem Spoleenstv a jejich zmocnnc v rmci rzn zamench pracovnch skupin pod soubornm oznaenm TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence internatio-nale). Druhou linii pedstavovala aktivita pvodn zk skupiny zem, kter se594
Evropsk unie

rozhodly pokroit v oblasti volnho pohybu ke konkrtnm opatenm a podepsaly v tomto smru srii dohod stojcch mimo rmec ES. Jednalo se o tzv. Schengenskou dohodu z roku 1985 o vytven prostoru bez vnitnch hranic podepsanou Nmeckem, Franci, Belgi, Nizozemm a Lucemburskem, kter se postupn rozvjela jak z hlediska intenzity spoluprce, tak tak co do potu signatskch zem. Rozvoj obou ve vymezench lini probhal soubn. V ppad TREVI, ale tak v ppad Schengenskch dohod, se jednalo vhradn o mezivldn aktivitu zastnnch zem. Institucionalizovan spoluprce v rmci Spoleenstv v oblasti justice s vnitra, kter fakticky nahradila

pvodn TREVI, byla zahjena a na zklad podpisu Smlouvy o EU. Jej pilov koncepce zasteila pvodn spoluprci pod tzv. III. pil maastrichtskho chrmu. Stle se vak nejednalo o prsek mezivldn spoluprce v oblasti justice a vnitra s aktivitami vybran skupiny zem v rmci Schengenskch dohod. Ke zmn v tomto ohledu dolo a v Amsterodamsk smlouv, kde byly ob linie propojeny a problematika Schengenskch dohod se stala soust Smlouvy o ES a tak Smlouvy o EU. V tto dob se ji na rozvoji III. pile a tak Schengenskch dohod podlely vechny lensk zem krom tch, kter si v rmci podpisu Smlouvy o EU vyjednaly vjimku. 18.1. POTKY SPOLUPRCE V OBLASTI VNITNCH VC, JUSTICE A POLICIE 18.1.1. Zklady institucionalizace Zakldajc smlouvy se oblasti vnitnch vc, justice a policie pmo nedotkaj. Penesen je tato problematika oetena prostednictvm ustanoven zabvajcch se volnm pohybem osob, zbo, slueb a kapitlu. Spolen trh nicmn dovoloval lenskm zemm zachovat si omezen, je by brnilo dovozu, vvozu, nebo tranzitu takovho zbo, kter by ohroovalo zemi z hlediska veejn mravnosti, veejnho podku, veejn bezpenosti", (i. 36 Smlouvy o EHS) Podobn omezen bylo platn tak pro vstup a tranzit osob. (i. 48 Smlouvy o EHS) S ohledem na dal spoluprci byla ve Smlouv o EHS zmnna monost zahjen jednn mezi lenskmi stty ve vci ochrany osob a jejich prv a dle jednn ve prospch zjednodueni formalit pi vkonu soudnch rozhodnuti a rozhodch vrok, (i. 220 Smlouvy o EHS) Spoluprce v oblasti vnitnch vc, justice a policie byla zahjena v sedmdestch letech jako reakce na vlnu teroristickch tok v Evrop.3 Na zasedn Evropsk rady v Pai ve dnech 9.-10. prosince 1974 byla v rmci konceptu politick unie diskutovna tak otzka vt spoluprce mezi lenskmi stty
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

595 v oblasti vnitra a rovn otzka poslen prv oban Spoleenstv. O rok pozdji lensk stty pistoupily k projednn ady konkrtnch nvrh mluv, kter vedly k zintenzvnn spoluprce v tto oblasti, ale pouze" v rovin mezinrodnho prva veejnho. Spoluprce v sektoru justice a vnitra byla institucionalizovan na britsk podnt na summitu Evropsk rady, kter se konal 1.2. prosince 1975 v m, kde bylo rozhodnuto o vytvoen mezivldnho fra sloenho z ministr vnitra a spravedlnosti lenskch zemi ES. (Nicoll, Salmon 2001: 386) Hlavnm clem tohoto fra ml bt boj s terorismem prostednictvm koordinace innosti policie a dalch sttnch sloek zabvajcch se vnitn bezpenost.4 18.1.2. Platforma TREVI Mezivldn aktivita Spoleenstv5 nazvan TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence internationale) byla zahjena v roce 1976. Cle TREVI, ktermi bylo poslen komunikace mez jednotlivmi policejnmi a vyetujcmi slokami v lenskch zemch ve prospch spolen strategie boje proti terorismu, zajitn vmny odbornk, vytvoen podmnek pro spolen vcvik a spolu-

prce nad vzbroj a technologiemi nutnmi v boji proti terorismu, byly definovny 29. ervna 1976.6 Splnn tchto cl bylo zajiovno nkolika postupn vznikajcmi pracovnmi skupinami. 18.1.2.1. Pracovn skupiny Jako prvn byla vytvoena pracovn skupina TREVI I. se zamenm na dosaen vt informovanosti, zajitn bezpenosti a boj s terorismem. Jej psoben spovalo ve vmn informac o plnech a strategi jednotlivch teroristickch skupin a vyvjen vlastnch strategi pro bezpenost transport osob a dodvek materilu. Tzv. pracovn skupina TREVI II. se zabvala organizac prce policie, jej taktikou a vbavou. Pro innost tto skupiny byla typick pedevm vmna informac, technologi a taktiky pi een problm veejnho podku, jako jsou nap. organizovan vtrnosti pi velkch shromdnch a sportovnch akcch. Pracovn skupina TREVI III. byla zamena na boj s mezinrodnm organizovanm zloinem, tedy na problematiku paovn zbran, drog, ochranu bankovnch dom apod. V roce 1988 prolo TREVI zsadn zmnou z hlediska sv vnitn struktury. Na zasedn Evropsk rady na Rhodu konanm 2.-3. prosince 1988 byla vnovna pozornost dokonovn spolenho trhu a v tto souvislosti tak agend vnitnch vc, co vyplvalo ze situace po vstupu JEA v platnost (1987). Proto bylo v roce 1988 dosavadn lenn tto aktivity rozeno a ke skupinm TREVI I. - III. pibyla jet skupina s nzvem TREVI 92.7 Zabvala se volnm pohybem osob jako sousti spolenho trhu z bezpenostnho hlediska, tedy pedevm technickmi podmnkami vmny informac o pohybu osob a pedmt. (Boer 1997:596
Evropsk unie

394_395; Nicoll, Salmon 2001: 318) Tato zkladn struktura TREVI se postupn dle rozvjela. Vznikala cel ada ad hoc pracovnch skupin, jako napklad pracovn skupina pro imigraci (1986), kter koordinovala azylovou a uprchlickou politiku mezi jednotlivmi lenskmi zemmi, nebo skupina zabvajc se organizovanm zloinem (1992). 18.1.2.2. Dokument z Palmy Na zasedn Evropsk rady na Rhodu v roce 1988 bylo dle rozhodnuto o zaloen tzv. skupiny koordintor, v n byl vdy jeden zstupce z kad lensk zem. Jejm kolem bylo vypracovat soubor opaten v oblasti vnitra a soudn spoluprce, kter byla povaovna za kompenzaci" zvench rizik po uvolnn vnitnch hranic ve Spoleenstv. Skupina koordintor pod vedenm ministr vnitra byla povena vytvoenm prvodce nutnch kompenzanch opaten" na vnitnch hranicch. Tento seznam s nzvem Pracovn program akc na dokonen vnitnho trhu, kter je ale astji znm pod svm neformlnm nzvem Dokument z Palmy, projednvala Evropsk rada na svm zasedn v Madridu ve dnech 26.-27. ervna 1989. Akoliv byl Dokument z Palmy v osmdestch letech povaovn v politickch kruzch za klov, hodnot jej nap. W. Nicoll a T. Salmon jako dokument zabvajc se spe trivilnmi vcmi. Podle obou analytik toti Dokument z Palmy zcela obchz takov podstatn zleitosti jako nap. problm ileglnch pisthovalc, strategii

pravy letitn terminl, kter budou nuceny odliit osoby vyuvajc letit EU pouze k tranzitu, nebo problm spolen identifikace oban v rmci EU. (Nicoll, Salmon 2001: 386) 18.1.2.3. Politicko-administrativnroviny TREVI Summit v Madridu konan 26.-27. ervna 1989 povil provdnm kompenzanch opaten pt skupin pod vedenm skupiny koordintorm, kte vdy jednou za rok podvali zprvu Evropsk rad.* Jednalo se o (1.) ad hoc skupinu pro imigrac, (2.) skupinu TREVI zamenou pmo na otzky organizovanho zloinu, terorismu a drog, (3.) skupinu pro soudn spoluprci, (4.) skupinu pro vzjemnou asistenci celnch sprv (5.) a skupinu zenou Evropskou komis. (Boer 1997: 392) V tomto obdob byl chod cel platformy TREVI zajiovn pomoc t politicko-adminstrativnch rovn. Nejvy rovinu tvoila setkn ministr9 jednou za pl roku, dle to byla setkn odpovdnch ednk pipravujcch ministersk setkn a konen zasedn rznch pracovnch skupin. Pracovn skupiny se setkvaly 2-4krt za rok a pracovaly na zklad pokyn vy rovn. Prce na rovni ednk a pracovnch skupin byla spolen koordinovna pomoc pedsednick trojky.10 TREVI se rozvjelo do cel ady oblast. Pkladem me bt vytvoen ad hoc pracovn skupiny pro vznik evropsk policejn centrly a pracovn skupiny pro organizovan zloin, nebo aktivity souvisejc s pisthovalectvm. Vyvrcholenm
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

597 een problematiky pisthovalectv bylo vypracovn tzv. Dublinsk konvence (mluvy) v roce 1990 a po zasedn Evropsk rady v m (14.-15. prosince 1990) tak dal projednvn tto problematiky v rmci mezivldn konference o politick unii. Platforma TREVI se postupn stala vznamnm prostorem lenskch stt pro navrhovn a pijmn mluv." 18.1.2.4. Kritika innosti a vsledk platformy TREVI Hodnocen innosti a vsledk platformy TREVI je rozporupln. Jednm z dvod je fakt, e prce TREVI pedpokldala provdn specilnch kol, kter svou povahou asto podlhaly uritmu stupni utajen. Proto pat psoben TREVI k oblastem, kde nen k dispozici dostatek veejn pstupnch materil, co pochopiteln vede k tomu, e je spe mlo analyzovan. Faktor utajen a uzaven charakter jednn, kdy k rozhodovn a tak implementaci konkrtnch opaten dochzelo vhradn v rmci bezpenostnch sloek, byl tak dvodem absence efektivn kontroly, na kterou upozoruje nap. Monika den Boerov z Evropskho institutu sttn sprvy v Maastrichtu. Podobn o nedostatku koordinace a transparentnosti" hovo ve sv studii leicestersk politolog J. Monar (Monar 1997b: 327) a tak francouzsk analytik F. Fries. Oba zdrazuj nepesvdiv vsledky psoben TREVI, kter jsou podle nich zpsobeny nejenom ji zmnnou neprhlednost cel aktivity, ale pedevm ztrtou jasnch priorit TREVI a nslednm zdvojovnm akc v rmci rznch pracovnch skupin. (Fries 1998: 278) Tyto dvody, kter se objevuj v odborn literatue, byly ovem tak podntem politick kritiky TREVI ze strany Evropskho parlamentu a zjmovch skupin angaujcch se v oblasti lidskch prv. (Boer 1997: 396)

18.1.3. Dublinsk konvence Dublinsk konvence12, kter pat k nejvznamnjm vsledkm psoben TREVI, byla podepsan 15. ervna 3 990, ale v platnost vstoupila a 1. z 1997. Tato mluva mla za kol vyeit nejasnou a mnohdy velmi komplikovanou otzku postupu pi dostech o azyl. lo pedevm o odstrann dosavadn praxe, kdy si lensk zem adatele o azyl pedvaly a ponechvaly jej po dlouhou dobu v nejistot ohledn vsledku jeho dosti. Dublinsk konvence proto v prvn ad definovala pojmy cizinec (osoba mimo lensk stty ES), dost o azyl, adatel o azyl, posouzen dosti, povolen k pobytu, vstupn vzum a tranzitn vzum. (i. 1 Dublinsk konvence) Dublinskou konvenc bylo dle ureno pravidlo, e dost o azyl v kterkoliv lensk zemi ES bude posuzovna pouze jednm sttem, kter bude uren podle pedem stanovench kritri. mluva nicmn neodebrala jednotlivm sttm prvo posoudit - za souhlasu adatele -pedkldanou dost o azyl tak v ppad, e podle stanovench kritri dost psluela jinmu sttu. (I. 3 Dublinsk konvence) Podobn sttm umoovala598
Evropsk unie

pevzt posuzovn dosti z humanitrnch dvod, pirozen za pedpokladu, e o to adatel pod, (i. 9 Dublinsk konvence) Text mluvy tak zaruil jednotlivm zemm prvo odeslat adatele o azyl do tet zem. Pro uplatnn prva pevodu adatele mezi stty, kter je mon vyut maximln do 6 msc od podn dosti o azyl (i. 11 Dublinsk konvence), konvence definovala konkrtn modelov situace: (1.) Jako prvn je k projednvn dosti urena zem, v n m adatel lena sv rodiny s postavenm uprchlka.1' (2.) Druhou zsadou je uren odpovdnho sttu podle ppadnho povolen pobytu, kdy je za odpovdn povaovn ten stt, kter povolen vydal. Stejn situace je v ppad udlen vza, s vjimkou ppad, kdy bylo vzum vydno a) na zklad povolen jinho sttu (pak je odpovdn tento stt), b) jestlie dritel tranzitnho vza pod o azyl v jinm stt, nebo v zemi bez vzov povinnosti (tento posledn stt je potom oprvnn k projednvn dosti), c) jestlie stt, kter vydal tranzitn vzum, m potvrzen od clovho sttu, e cizinec spluje podmnky vstupu (pak pebr dost clov stt). (3.) Dal zsada Dublinsk konvence se uplatuje v ppad, e je adatel dritelem nkolika platnch vz nebo povolen k pobytu. Tk se tedy principu stanoven pednosti jednotlivch zem. Jako prvn je potom oprvnn vyizovat azyl stt, jeho povolen k pobytu nebo ppadn vizum stanovuje v hrnu nejdel dobu pobytu, nebo nejdel pouitelnost, (i. 5 Dublinsk konvence) (4.) Jestlie adatel pekroil hranice ilegln, je potom za jeho dost odpovdn ten lensk stt, u nj je prokzno, e byl pouit pro vstup adatele na zem ES.14 (5.) Dalm stanovenm pravidlem byla obecn odpovdnost toho sttu, kter kontroloval vstup cizince na zem ES.15 (6.) V ppad, e dojde k podn dosti bhem tranzitnho letu, je odpovdn stt, v nm byla dost podna, (i. 7 Dublinsk konvence) (7.) Pokud nen mon uplatnit dnou z ve definovanch kategori, je odpovdn prvn lensk stt, v nm je dost podna, (i. 8 Dublinsk konvence)

Dublinsk konvence mla rozlennm ukazatel, podle nich je uren stt odpovdn za projednvn azylu, zabrnit vzniku situace, kdy se adatel o azyl stal uprchlkem na orbitu". (Lodge 1993b: 329) Zakotven principu odpovdnosti konkrtnho sttu ovem nezabrnilo existenci tzv. doloek, z nich doloka svrchovanosti umouje lenskm zemm kdykoliv dost odmtnout, zatmco tzv. humanitrn doloka naopak umouje pevzet dosti azylanta z dvod rodinnch, kulturnch apod. Konvence dle upravila podmnky pijet adatele o azyl a jeho pevzet zpt v ppad pevod mezi stty (i. 10 Dublinsk konvence) a zajistila vmnu informac a statistickch daj nutnch pro een konkrtnch otzek.i5 (i. 14 a 15 Dublinsk konvence) Za aplikaci a interpretaci konvence byla odpovdnost svena zvltnmu vboru sloenmu z pedstavitel vech stt ES,17 v nm se a na vjimky
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

599 hlasovalo jednomysln pod vedenm sttu, kter pedsed Spoleenstv. Komise byla oprvnna astnit se innosti vboru a tak sledovat psoben pracovnch skupin zzench Dublinskou konvenc. Fungovn tohoto systmu bylo zabezpeovno Generlnm sekretaritem Rady, tedy strukturou Spoleenstv. (i. 18 Dublinsk konvence) 18.2. SCHENGENSK SYSTM Druhm zkladnm smrem, kterm byla postupn prohlubovna spoluprce uritch lenskch zem v oblasti vnitra, soudnch zleitost a policie, bylo vytvoen tzv. schengenskho systmu. Tmto termnem bv oznaovn soubor mezivldnch dohod a aktivit, kter vytvej mezi lenskmi stty prostor bez vnitnch hranic. Odstrann vnitnch hranic mezi tmito stty si vydalo adekvtn poslen hranic vnjch, kter se tud staly nraznkovm psmem vi migranm vlnm, kriminalit a zloinu. Stty, kter se rozhodly k takovmuto kroku, se staly fakticky zvislmi na ochran hranic provdn sousedn zemi. Naopak zem, kter udrovaly vnj hranice, nesly odpovdnost nejenom za svou vlastn ochranu, ale za ochranu celho prostoru. Schengensk systm je proto povaovn za vznamn prvek vzjemn solidarity mezi lenskmi zemmi. Schengensk systm se - jak ji bylo uvedeno - vyvjel postupn, a to jak z hlediska technickch aspekt, tak i z hlediska potu participujcch zem. Zakldajc mezivldn dohoda uzaven mezi pti lenskmi stty (Nmeckem, Franci, Belgi, Nizozemm a Lucemburskem) byla postupn opatena dodatky a jej zvazky byly tak pijaty dalmi lenskmi zemmi Spoleenstv. Schengensk systm se z hlediska prbhu evropsk integrace vyznaoval jistmi specifiky.18 Byl prvnm projektem v historii Spoleenstv, do nj nebyly zapojeny vechny lensk zem a na nm se nepodlela Komise.19 (Nicoll, Sal-mon 2001: 387) Specifika souboru schengenskch dohod vak byla postupn tm odstranna. Bhem devadestch let narostl poet signatskch zem a problematika hraninch kontrol se zaala eit soubn se zleitostmi spolenho trhu. Smlouva o EU zavedla institucionalizovanou spoluprci v oblasti justice a vnitra, v n potvrdila vjimku z asti pro Velkou Britnii a Irsko, kter jako jedin z lenskch stt nepodepsaly ani soubor Schengenskch dohod.

Charakter specifick formy mezivldn spoluprce se v ppade Schengenskch dohod zcela ztratil podpisem Amsterodamsk smlouvy, kter zasteila schengensk systm do smluvnho rmce EU. Budovn schengenskho prostoru se tak stalo soust agendy EU.600
Evropsk unie

18.2.1. Schengensk dohoda 18.2.1.1. Pijet Schengensk dohody a jej signati Potky schengenskho systmu jsou spojeny s podpisem tzv. Schengensk dohody20 z 14. ervna 1985, kterou mezi sebou uzavely Francie, Nmecko, Belgie, Nizozem a Lucembursko. Tyto zem, kter ji mly urit zkuenosti se vzjemnou spoluprac v oblasti hraninch kontrol, 21 se rozhodly postoupit v budovn spolenho trhu plnm otevenm svch hranic. Tento krok, kdy se signati 22 zavzali postupn odstranit hranice mezi sebou, a pispt tak k volnmu pohybu zbo a osob, zcela pirozen vytvoil tlak na poslen vnjch hranic tto skupiny zem. Otzky vnitn a vnj bezpenosti se toti zruenm hraninch barir propojily. Rozhodnut ptice lenskch zem Spoleenstv odstranit vnitn hranice proto s sebou pineslo celou adu novch otzek, jejich een muselo bt nejprve pedmtem diskuse. 2 tohoto dvodu se vytvoen schengenskho prostoru povaovalo za testovac laborato" spoluprce v jinak velice citlivch oblastech vnitra, justice a policejn innosti. (Boer 1997: 390) Dvodem, pro se na Schengensk dohod podlely pouze vyjmenovan zem a ne vechny lensk stty Spoleenstv, byla nejednotnost v jejich postojch k problematice volnho pohybu osob. Ji v prbhu osmdestch let toti probhal spor, zda m bt prvo volnho pohybu osob piznno jen obanm lenskch zem Spoleenstv nebo vem osobm pohybujcm se ve spolenm trhu. V ppad, e by bylo prvo volnho pohybu piznno vem osobm ve spolenm trhu, bylo by mon odstranit hranice pln. V ppad, e toto prvo mlo psluet pouze obanm lenskch stt Spoleenstv, zstvala poteba monitorovat pohyb cizinc. Vstup cizince do prostoru spolenho trhu v jednom lenskm stt toti nemnil nic na prvu ostatnch stt kontrolovat cizincv pohyb, a tud za tmto elem zachovat sv hranice. V ppad pijet tto varianty by se tak zruen" hraninch kontrol fakticky stalo pouhm zmrnnm". (Fries 1998: 283) Rozhodovn mezi obma variantami bylo dle komplikovno pravdpodobnm vznikem vtch bezpenostnch rizik, kter by se objevila v ppad pesunu kontrolnho reimu z nkolika vnitnch hranicch na hranice vnj. Posun kontroly na vnj hranice signatskch zem byl proto doplnn o kompenzan mechanismy", kter mly zajistit nejenom odpovdajc ostrahu vnjch hranic zastnnch stt, ale tak dostatenou spoluprci represivnch sloek v rmci nov vymezenho teritoria. K tmto opatenm patilo nap. zaveden pravidel vstupu do spolenho prostoru, pijet administrativnch pedpoklad k tomuto kroku a zajitn odpovdajcho technickho vybaven, a to jak u silninch pechod, tak u leteckch terminl, kter mohou bt lidmi vyuvny k tranzitu, a nikoliv k samotnmu vstupu na pslun zem.
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

601 18.2.1.2. Krtkodob opaten Schengensk dohoda, kter znamenala pijet liberlnj varianty, a ve svm dsledku tedy i odstrann vnitnch hranic, definovala k zajitn volnho pohybu mezi signatskmi stty adu opaten, kter byla rozdlena na dv kategorie: na krtkodob a dlouhodob. Mezi krtkodob opaten patilo v prvn ad zaveden zrakov identifikace identity vozidel" pi pechodu pes hranice. Pslunkm lenskch stt ES v ppad pekraovn hranic signatskch zem stailo pouze doloit splnn hraninch devizovch a celnch pedpis pomoc oznaen v podob zelenho kotoue umstnho na elnm skle vozidla. V takovm ppad nebylo vozidlo pohybujc se snenou rychlost pes hranici zastaveno, pirozen s vjimkou namtkovch kontrol, (i. 2 a 3 Schengensk dohody) Zrakov kontrola byla rovn navrena pro pepravu zbo a pro zvltn reimy silnin pepravy, (i. 12 a 13 Schengensk dohody) U silnin pepravy bylo tak na spolench hranicch uputno od kontrol hmotnosti, doby zen a doby odpoinku a kontroly technickho stavu vozidel. (I. 11 Schengensk dohody) Dalm konkrtnm krtkodobm opatenm bylo slouen protilehlch hraninch stanovi signatskch zem k 1. lednu 1986 a uvolnn pechodu pro osoby bydlc v pohraninm psmu. (i. 5 a 6 Schengensk dohody) Dohoda rovn pedpokldala, e bude usnadnna profesionln osobn doprava, a to postupnm odstrannm pepravnch povolen a cestovnch pkaz. (I. 4 Schengensk dohody) Ve prospch snen ekac doby na hranicch mely bt tak harmonizovny pepravn reimy elezninch spolenost a v souvislosti s tmito kroky i provozn doby na celnicch pro lodn dopravu, (i. 15 a 16 Schengensk dohody) Ke krtkodobm opatenm byly azeny tak postupy v boji proti nedovolenmu obchodu s omamnmi ltkami, se zbranmi, proti paovn atd. V tchto oblastech nebyla na rozdl od ve vyjmenovanch krtkodobch opaten, kde se byl jako asov hranice uvdn rok 1986, stanovena dn konkrtn data. ( i. 30 Schengensk dohody) 18.2.1.3. Dlouhodob opaten Do kategorie dlouhodobch opaten byla v Schengensk dohod zaazena pedevm nutn harmonizace vzov politiky, pedpis pro vstup pslunk ze tetch zem a reimu jejich pihlaovn v hotelch, (i. 20, 17 a 18 Schengensk dohody) Jako dlouhodob cl byla uvedena harmonizace policejn spoluprce, prvnch a sprvnch pedpis v oblasti omamnch ltek, vbunin, zbran a boji proti trestn innost (i. 18 a 19 Schengensk dohody) a tak zahjen jednn za elem harmonizace vybrn DPH za turistick dopravn sluby, osvobozen od cla pro cestujc, od cla na pohonn hmoty a jednn o snen zdann naftovch pohonnch hmot. (i. 21, 22 Schengensk dohody) Jednm z dlouhodobch cl bylo tak rozvjen spoluprce signatskch zem s clem602
Evropsk unie

usnadnit celn odbaven zbo pomoc automatick vmny daj. (i. 25 Schengensk dohody) V ppad dlouhodobch opaten navrhovanch dohodou melo ve vtin ppad dojt k jejich uplatnn od 1. ledna 1990. (i. 30 Schengensk dohody)

18.2.1.4. Schengensk dohoda a Jednotn evropsk akt Brzy po podpisu Schengensk dohody probhala mezivldn konference a byla uskutenna revize zakldajcch smluv Spoleenstv v podob pijet JEA. Hlavnm clem JEA bylo dokonen spolenho trhu (k 31. prosinci 1992), piem definice spolenho trhu se pmo dotkala tak pohybu osob, co bylo eeno zvlt v lncch 13-19 JEA. V dob podpisu JEA vak nebyly vechny lensk zem Spoleenstv signati Schengensk dohody a nkter, jako nap. Velk Britnie, dokonce zaujmaly k dohod pomrn negativn postoj. Velk Britnie sice podporovala koncepci spolenho trhu, ale obvala se, e by jeho principy mohly ovlivnit voln pohyb osob takovm zpsobem, e by nebyla mon jejich kontrola. Britnie toti nesouhlasila s vkladem, e pi vytvoen spolenho trhu dojde souasn k plnmu odstrann hraninch kontrol, co umon i voln pohyb cizinc. Britt zstupci proto poadovali, aby se soust JEA stala zvltn deklarace, kter by ujasnila prvo na hranin kontroly, ale souasn by nenaruila koncepci JEA. Tento poadavek byl realizovn pijetm Veobecn deklarace o lncch 13 a 19 Aktu o jednotn Evrop. Jejm obsahem je ujitn, e nic v tchto ustanovench nen na jmu lenskch stt init takov opaten, jak povauj za nezbytn za elem kontroly pisthovalectv ze tetch zem a boje s terorismem, zloinnost, obchodem s drogami a s nezkonnm obchodem s umleckmi dly a staroitnostmi". (Veobecn deklarace o lncch 13 a 19 Aktu o jednotn Evrop v ploze JEA) Touto deklarac tak byla garantovna prva lenskch zem Spoleenstv (tedy pedevm tch, kter nebyly signati Schengensk dohody) zachovat svj systm hraninch kontrol. 18.2.2. Schengensk provdc mluva 18.2.2.1. Ustanoven mluvy Na Schengenskou dohodu, kter nepodlhala ratifikaci a vstoupila v platnost tm bezprostedn po svm podpisu, navzala v roce tzv. Schengensk provdc mluva23 z 19. ervna 1990. Tato mluva podepsan signatskmi zemmi Schengensk dohody ji byla dokumentem s adou pesnch definic a konkrtnch opaten. mluva v prvn ad definovala pojmy jako nap. vnitn a vnj hranice, cizinec, tet strana ve smyslu nesignatsk zem mluvy, povolen pobytu, dost o azyl a pod. (Hlava I Schengensk provdc mluvy) V Hlav II zde byly stanoveny podmnky pro zruen kontrol na vnitnch hranicch mezi
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

603 signatskmi stty tak, e tyto hranice bylo nadle mon pekraovat kdykoliv a kdekoliv bez kontrol. Sttm vak bylo ponechno prvo zavst kontroly v ppad, e to vyadovala mimodn bezpenostn situace, (i. 2 Schengensk provdc mluvy) Pokud jde o vnj hranice schengenskho prostoru, pekraovn hranic bylo mon pouze na stanovench pechodech, s vjimkou situac se zvltnm reimem, jako je nap. mal pohranin styk i poben rybolov, (i. 3 Schengensk provdc mluvy) mluva dle zavedla - od roku 1993 - povinnost kontroly pasar

pestupujcch z tetch stt na lety v rmci schengenskho prostoru a naopak, (i. 4 Schengensk provdc mluvy) Reim vnjch hranic se dotkl tak cizinc, tedy osob z nelenskch stt ES. mluva poadovala pro povolen vstupu na dobu krat ne 3 msce splnn uritch podmnek (doklady, dostatek prostedk, i schopnost si je opatit, ppadn vzum, el cesty apod.). Souasn vak zachovala pro signatsk zem monost odmtnout povolit vstup v ppad nebezpe pro veejn podek, bezpenost sttu nebo mezinrodnch vztahy nkter ze smluvnch stran", (i. 5 Schengensk provdc mluvy) Jestlie se nkter stt naopak rozhodl umonit vstup i v ppad poruen nkter z tchto podmnek, byl pobyt cizince omezen na dan stt. mluva tak nov zavedla jednotn vzum, jeho platnost byla stanovena v souhrnu na maximln 3 msce pobytu, (i. 9-16 Schengensk provdc mluvy) V ppad, zeje cizinec dritelem tohoto jednotnho vza, me se po dobu jeho platnosti pohybovat po celm zem schengenskho prostoru. Plat pro nj, stejn jako pro cizince bez vza, pouze ohlaovac povinnost. (I. 19-22 Schengensk provdc mluvy) V ppad nesplnn tchto podmnek me bt cizinec vyhotn, (i. 23 Schengensk provdc mluvy) mluva tak oetuje situaci, kdy o vstup d cizinec, kter je zmnn v seznamu osob se zakzanm vstupem. V takovch ppadech strana, kter situaci e, konzultuje zznam o takov osob s jeho poizovatelem, tedy partnerskm sttem schengenskho systmu. U osoby, kter nespluje podmnky vstupu, nese nklady na jej navrcen do tet zem dopravce, (i. 25 a 26 Schengensk provdc mluvy) mluva pedpokld postih dopravc pepravujcch osoby bez doklad a oprvnn, ale tak osob, kter se vnuj ileglnmu pevadstv. st Schengensk provdc mluvy se dotkla tak azylovch otzek, kter byly pozdji eeny v Dublinsk mluv.24 (i. 30-38 Schengensk provdc mluvy) Pomrn podrobn zde byla tak rozpracovna ustanoven tkajc se policejn spoluprce, trestnch zleitost a bezpenosti. Smluvn strany se zavzaly k zahjen pm spoluprce mezi policejnmi slokami vetn technickch aspekt vzjemnch kontakt (i. 44 Schengensk provdc mluvy) a vmn stynch dstojnk (i. 47 Schengensk provdc mluvy). mluva otevela monost pm dosti o vzjemnou pomoc pi pedchzen a vyetovn trestnch in (i. 39 Schengensk provdc mluvy), vytvoila604
Evropsk unie

podmnky pro peshranin sledovn osob podezelch z velmi vnch trestnch in pi splnn uritch podmnek, a v nalhavch ppadech umonila dokonce sledovn na zem jinho sttu a do zkazu pobytu i udlen povolen, nebo uplynut asovho limitu 5 hodin. V takovch ppadech ovem mus sthajc policist dodrovat podmnky platn v dan zemi a nejsou oprvnni sledovanou osobu zajistit ani zatknout, (i. 40 Schengensk provdc mluvy) V ppad, e jsou pronsledovan pistieni u nkterho ze zvanch trestnch in nebo se jedn o osoby uprchl z vazby, bylo v rmci mluvy pronsledovn na zem vedlejho sttu vznamn zjednodueno, protoe viditeln

oznaen" policejn sloky zskaly prvo osobu zajistit a do pjezdu mstnch orgn.-5 (i. 41 Schengensk provdc mluvy) Schengensk provdc mluva se dotkla tak spoluprce v trestnch vcech a zabvala se problematikou dosti o prvn pomoc v cel ad zen, vetn poruovn pedpis tkajcch se spotebnch dan. (i. 49 a 50 Schengensk provdc mluvy) V mluv byl stanoven zkaz dvojho trestu u jednotlivch smluvnch stran, nicmn byly ponechny v platnosti vjimky, a to nap. v ppad, e byl in spchn na zem jin zem, ne kter vydv rozsudek, nebo pokud se jednalo o spchn in proti bezpenosti sttu. (I. 55 Schengensk provdc mluvy) Soust mluvy byl tak zvazek smluvnch stran o extradici (vzjemnm vydvn osob) mezi signatskmi zemmi.26 Text mluvy uvd, e jednou z forem podn dosti o vydn me bt tak elektronick registrace hledan 3soby. (i. 64 Schengensk provdc mluvy) Schengensk mluva rovn imonila, aby byly mezi signatskmi zemmi pedvny informace a pravo-noci k realizaci vkonu trestu.27 Pokud tedy osoba odsouzen k trestu odnt ivobody uprchl do jin zem schengenskho prostoru, mohla bt tato zem >odna o to, aby zajistila vykonn trestu na svm zem. (i. 68 Schengensk >rovdc mluvy) V Schengensk provdc mluv tak signatsk stty navrhly konkrtn ipaten pro boj proti distribuci omamnch a psychotropnch ltek. Pro tento el mla bt zzena stl pracovn skupina, kter se mla zabvat praktickmi . technickmi hledisky spoluprce v tto oblasti. Signatsk zem tak potvrdily, e budou brnit dren tchto ltek (vetn konop) za elem prodeje nebo vvo-u. V tomto ohledu mluva vyzvala k poslen vnj hranin kontroly a pijet akovch pedpis, kter dovol konfiskaci vnos z tohoto nedovolenho ob-hodu a sledovn jeho dodvek, (i. 70-73 Schengensk provdc mluvy) mluva se tkala i problematiky zbran a steliva. Stty se v n zavzaly, e aj do souladu sv vnitrosttn pedpisy ohledn nabvn, dren, obchodov- a pedvn stelnch zbran a steliva fyzickm a prvnickm osobm s roz-odnutmi uvedenmi v mluv. Pedevm se jedn o kategorizaci zbran pod-:hajcch zbrojnmu povolen. mluva rovn urila podmnky nutn k zskn
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie 605

povolen pro dren steln zbran, kter se tkaly vku, duevn a fyzick zpsobilosti, trestnch zznam a dvod, (i. 77-83 Schengensk provdc mluvy) V dokumentu byla zmnna i oznamovac povinnost a komentovn zpsob oznaovn stelnch zbran a podmnek jejich konfiskace, (i. 85-88 Schengensk provdc mluvy) Smluvn strany se i zde zavzaly k vmn informac v tto oblasti.28 (i. 91 Schengensk provdc mluvy) 18.2.2.2. Vytvoen Schengenskho informanho systmu (SIS) Podstatn st mluvy byla vnovna vytvoen informanho a evidennho systmu, kter m za kol chrnit bezpenost a veejn podek v schengen-skm prostoru a pispt k plynul prci v oblasti udlovn vz, povolen k pobytu a policejn spoluprce. Na zklad mluvy byl proto zaloen

tzv. Schengensk informan systm (SIS) skldajc se z st vytvench kadou ze smluvnch stran a z technick podprn jednotky se sdlem ve trasburku, za kterou je odpovdn Francie. V mluv je stanoveno, e kad ze smluvnch stran na svj et a ve sv odpovdnosti udruje soubor sv vnitrosttn sousti SIS, co in podle pedem danch zsad a pokyn poskytovanch technickou podprnou jednotkou. Dohromady je tak vytvoen soubor dat, kter slou k rychlmu automatickmu vyhledvn daj o osobch a pedmtech, (i. 92 Schengensk provdc mluvy) V SIS jsou schraovny tak daje o pedmtech, kter jsou hledan za elem zabaven nebo pro zajitn dkaz v trestnm zen, jako jsou poheovan vozidla, pvsy a obytn pvsy, steln zbran, poheovan, nevyplnn doklady nebo evidovan bankovky, (i. 100 Schengensk provdc mluvy) Evidence osob je zamena na jedince, kte spchali, nebo plnuj spchat vn trestn ny, nebo osoby, u nich lze pedpokldat, e se jich v budoucnu dopust; v takovm ppad jsou daje v SIS ureny k tajnmu sledovn. (i. 99 Schengensk provdc mluvy) SIS vak obsahuje tak databzi osob, o jejich zaten se d (I. 95 Schengensk provdc mluvy), daje o cizincch, jim je odepen vstup z dvodu bezpenosti (i. 96 Schengensk provdc mluvy), daje o poheovanch osobch, osobch, kter jsou na vlastn dost na bezpenm mst (i. 97 Schengensk provdc mluvy), daje o svdcch a osobch pedvolanch k trestnmu zen, ppadn o tch, kterm je nutno doruit rozsudky a obslky (i. 98 Schengensk provdc mluvy). V ppad osob jsou uvdny zkladn identifikan daje, dle daje o tom, zdajsou osoby ozbrojeny a chovaj se nsiln a konen tak dvody veden zznamu a nvrhy opaten, (i. 94 Schengensk provdc mluvy) Pstup k dajm shromdnm v SIS maj vhradn orgny disponujc prvem k provdn kontrol na hranicch, orgny kompetentn k uskuteovn dalch policejnch a celnch kontrol ve vnitrozem a orgny vydvajc vza a povolen k pobytu, (i. 101 Schengensk provdc mluvy) Vechny oprvnn306
Evropsk unie

orgny mohou do SIS nahlet vhradn v souvislosti s plnnm danho kolu. Data nesm bt koprovna a mus bt penena pouze se zrukou ochrany osobnch daj. (i. 117 Schengensk provdc mluvy) Stty se zavazuj tyto daje chrnit, brnit jejich neoprvnnmu pouit, jejich pepisovn a en, i to jak technickmi zpsoby ochrany, tak i definovnm oprvnnho okruhu jsob s povolenm pstupem.29 (i. 118 Schengensk provdc mluvy) Zznamy mus bt vyuvny vhradn pro sv pvodn ely a nikoliv nap. k administrativnm konm. Veden zznam a jejich poizovn mus bt kontrolovno. Za sprvnost daj odpovd strana, je je poizuje, kter rovn provd pravy, a to i v ppad, kdy druh strana zjist nesprvnost daje. (. 102-106 Schengensk provdc mluvy) Zznamy jsou revidovny po tech letech, v ppad utajenho sledovn ji po jednom roce.311 Prodlouen zznamu, nebo jeho ppadn vymazn, probh v souinnosti s technickou podprnou jednotkou, (i. 112 Schengensk provdc mluvy)

V mluv je ovem vymezena i urit ochrana pro evidovan osoby. Kad m prvo na opravu chybnch daj, kter se ho tkaj, a m prvo podat v tto vci alobu u vnitrosttnho soudu. Souasn mu vak me bt prvo na sdlen obsahu zznamu odepeno, a to v ppad, e by toto sdlen ohrozilo plnovan kol (jako je nap. sledovn) nebo ohrozilo bezpenost jinch osob. (i. 109-111 Schengensk provdc mluvy) Kad strana je povinna urit orgn odpovdn za dodrovn prv dotench osob a tato instituce me bt tak podna o pezkoumn zpsobu pouvn daj. (i. 114 Schengensk provdc mluvy) Schengensk provdc mluva navazuje na Schengenskou dohodu tak rozpracovnm podmnek pro voln pohyb zbo. mluva podporuje provdn celnho odbaven ve vnitrozem a povoluje zruen rostlinolkaskch osvden s tm, e v ppad vzniku nkazy je mon kontroly zptn zavst. 31 (i. 121 Schengensk provdc mluvy) Stty podle n rovn harmonizovaly zsady pro pepravu nebezpenho zbo, poadavky na odbornou zpsobilost idi a zavzaly se postupn odstranit licence pro vvoz strategickch prmyslovch vrobk a technologi, (i. 122 a 123 Schengensk provdc mluvy) 18.2.2.3. Kontrola a financovn Pro uplatovn cel Schengensk provdc mluvy byl zzen Vkonn vbor sloen ze zstupc smluvnch stran na rovni ministr. Vbor se usn jednomysln a zased stdav v jednotlivch signatskch zemch mluvy. K vykonvn sv innosti me zizovat pracovn skupiny, (i. 131133 Schengensk provdc mluvy) Spolen technick podprn jednotka SIS je kontrolovna kontrolnm orgnem sloenm vdy ze dvou zstupc kadho vnitrosttnho kontrolnho orgnu.32 (i. 115 Schengensk provdc mluvy) Vznik SIS byl financovn spolen lenskmi zemmi. Vytvoen jednotlivch jednotek, kabelovho spo18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie 607

jen, technick podprn jednotky apod. bylo hrazeno z prostedk vytvoench na zklad pspvk do spolenho rozpotu podle hospodskho vkonu jednotlivch zem. Provoz vnitrosttnch jednotek je nadle financovn jednotlivmi lenskmi zemmi, (i. 119 Schengensk provdc mluvy) V zvrench ustanovench Schengensk provdc mluvy byl zdraznn nutn soulad textu mluvy s prvem Spoleenstv, (i. 134 Schengensk provdc mluvy) Stty se zavzaly vzjemn se informovat o myslu uzavt dvou a vcestrann dohody s vjimkou dohod o malm pohraninm styku. (i. 136 Schengensk provdc mluvy) Smluvn strany rovn potvrdily, e mluva je otevena kterkoliv lensk zemi ES a e jej text me bt po dohod zmnn. (I. 140-141 Schengensk provdc mluvy)
18.2.2.4. Ratifikace a implementace

Ratifikace a nsledn implementace Schengensk provdc mluvy byla pomrn komplikovan. mluva byla podepsna v obdob ped mezivldn konferenc v roce 1990, v dob, kdy probhal proces sjednocen Nmecka apod. Negativn se projevovaly tak vysok finann nroky na realizace spojen s pravou leteckch terminl nebo nrst pot dost o azyl." (Boer 1997: 399) Ratifikaci se vak podailo dokonit (mluva vstoupila v platnost 26. bezna 1995), a dokonce se poslze rozil okruh signatskch zem. Postupn k Schengensk dohod a provdc mluv pistoupila 27. listopadu 1990 Itlie, 25. ervna 1991 panlsko a Portugalsko, 6. listopadu 1992 ecko, 24. dubna 1995 Rakousko a konen 19. prosince 1996 Dnsko, vdsko a Finsko. 34 Jedinmi lenskmi zemmi EU, kter zstaly nadle mimo schengensk systm, byla Velk Britnie a Irsko propojen navzjem pasovou uni. Proces roziovn len schengensk skupiny byl poznamenn celou adou komplikac. Skutenost, e schengensk agenda byl pmo svzna s otzkami vnitn bezpenosti jednotlivch zem zpsobila, e signatsk zem zkostliv sledovaly chovn ostatnch zastnnch stran35 a mezi signati dlouhou dobu petrvvaly pochyby ohledn splnn vech pedepsanch pravidel.36

18.3. PROBLEMATIKA JUSTICE A VNITRA VE STRUKTUE EVROPSK UNIE

Vzjemnou vazbu mezi vytvoenm spolenho trhu a volnm pohybem pes hranice v rmci Spoleenstv si uvdomovaly jak lensk stty, tak i Komise. Veobecn se ostatn pedpokldalo, e dosaen zsadnho pokroku v tto oblasti vyaduje dohodu vech lenskch zem a alespo stenou participaci nadnrodnch orgn, kter by zajistily soulad procesu odbourvn hraninch kontrol s programem spolenho trhu.608
Evropsk unie

Jak ji bylo ovem uvedeno, mezi lenskmi stty panovaly zsadn nzorov rozdly, a to nejenom ve vkladu toho, co znamen koncepce volnho pohybu osob. Podle britsk politoloky a odbornice na problematiku justice a vnitra Juliet Lodgeov patila k dvodm, pro se dlouho nepodailo tuto oblast zahrnout do agendy Spoleenstv, pedevm obava z rozdl mezi schengenskmi zvazky a evropskm prvnm dem, zkuenost s nedostatenou koordinac mezi rznmi pracovnmi skupinami v rmci stt a na platform TREVI a v neposledn ad obava z nedostatenho souladu harmonogramu obou aktivit, tedy dokonen spolenho trhu pedpokldajcho voln pohyb a schengenskho systmu. Zatmco jednotn trh ml bt definitivn vytvoen k 1. lednu 1993, 37 odstrann vnitnch hranic v rmci schengenskho prostoru bylo mon a po podpisu provdc mluvy a jej ratifikaci. (Lodge 1993b: 315) Nejvznamnjm impulsem pro prohlouben aktivity v rmci platformy TREVI - a tak schengensk agendy, kter prozatm stle pedstavovala do znan mry izolovanou mezivldn aktivitu vybranch lenskch zem - byly zmny souvisejc s rokem 1989 a s ukonenm bipolmho rozdleni svta. V dsledku tchto zmn elilo Spoleenstv vti regionln nestabilit, ekonomickm tlakm a pedevm imigranm vlnm. Evropsk rada proto na svm zasedn 8.-9. prosince 1989 ve

trasburku vyzvala k harmonizaci azylovch politik jednotlivch zem a k utven strategie Spoleenstv v tto oblasti. Spoleenstv se snailo eit problm pisthovalectv komplexn, piem soust tohoto pstupu bylo tak poslen spoluprce se zemmi, z nich pichzely nejsilnj imigran vlny smujc do ES, a poskytnut asistence zemm SVE a bvalho SSSR. Komise v tto souvislosti usilovala o zajitn souladu mezi vnj politikou Spoleenstv a migranmi tlaky na vnjch hranicch. (Lodge 1993b: 331) Nalezenm konkrtnho een byla proto povena ad hoc pracovn skupina pro imigraci psobc v rmci TREVI. Vsledkem jeji prce na vytvoen konkrtnch model vvoje azylov politiky byl nvrh textu tzv. Dublinsk konvence. Tento dokument se sice v uritch bodech obsahov pekrval s imigranmi ustanovenmi schengenskch dohod, ale liil se od nich svm dopadem, protoe platil ve vech lenskch sttech Spoleenstv. een problematiky pisthovalectv bylo ale tak spojeno s ppravou vy flexibility pracovnho trhu, co vyadovalo ze strany Spoleenstv podporu migrace pracovnch sil a celkov pedpokldalo zajitn souladu politiky v oblasti pisthovalectv s dalmi aktivitami spolenho trhu. Na zatku devadestch let bylo tak zejm, e pisthovalectv je pouze jednou st z komplexn problematiky justice a vnitra. een tohoto komplexu problm proto nezstalo pouze na platform TREVI, ale bylo rozhodnuto, e krom rozvoje tto platformy dojde k projednn irokho kruhu souvisejcch otzek na mezivldn konferenci 1990.
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

609

18.3.1. Justice a vnitro ve Smlouv o EU 18.3.1.1. Rozdln koncepce a III. pil Spoleenstv mlo bhem roku 1990 monost vyut procesu celkov transformace a pokusit se eit otzky justice a vnitra v rmci mezivldn konference o politick unii spolen s dalmi oblastmi, jako byly vnj vztahy, HMU atd. Nmecko,58 Belgie a Nizozem prosazovaly okamit rozvjen ji sten spolen oetench otzek (zvi. azylov problematika), jin zem, jako nap. Dnsko a Velk Britnie, se naopak domnvaly, e by tyto zleitosti mly zstat v kompetenci jednotlivch lenskch stt a e Spoleenstv by se pi jejich koordinaci mlo omezit jen na nezbytn nutn aspekty. (Fries 1998: 278) Zsadn spor mezi zemmi se nicmn netkal pouze otzky azylu, ale tak cel ady dalch tmat. Lze to dobe doloit na osudu nvrhu na vytvoen stednho evropskho adu pro kriminln policii, kter pedloil nmeck kancl H. Kohl.39 dn z lenskch zem tento nvrh neodmtla, ale stty se nebyly schopny shodnout na zpsobu kontroly tohoto tlesa. Nmecko a Nizozem poadovaly vznik stedn centrly se silnmi pravomocemi a prvem vst nezvisl vyetovn, kter by byla kontrolovna Evropskm parlamentem. Proti tomu se postavily pedevm Francie a Velk Britnie, kter se domnvaly, e nov ad by ml pedstavovat pouze platformu pro vmnu stynch ednk a neml by podlhat vlivu orgn ES. (Fries 1998: 286) Vytvoeni Evropsk policejn centrly

-Europol se proto sice stalo pedmtem Smlouvy o EU, ale bez bli specifikace, kter byla potom provedena v podob samostatn konvence.40 Spoleenstv se podailo vyut monosti komplexnho een otzek justice a vnitra pouze sten. Na jedn stran byla agenda justice a vnitra vlenna do III. pile maastrichtskho chrmu, a tud i pod strukturu EU,41 ale na stran druh se nepodailo pekonat rozpory mezi koncepcemi jednotlivch stt. (Fries 1998: 279) V rmci tzv. III. pile tak byla ustavena pouze monost veden dialogu, vzjemn asistence a spoluprce v oblastech policejnch struktur, celn sprvy, imigranch sloek, soud a zvltnch slueb. 18.3.1.2. Oblasti spolenho zjmu" Zjem rozvjet zkou spoluprci v oblasti justice a vnitra" byl ve Smlouv o EU zmnn ji v lnku B. (i. B Smlouvy o EU) Samostatn byla agenda justice a vnitra definovna v rmci lnk K. 1 K..9 v Hlav VI s nzvem Ustanoven o spoluprci v oblastech justice a vnitnch vc. V Hlav VI Smlouvy o EU byly v prvn ad definovny oblasti spolenho zjmu", ktermi se rozum azylov politika, pravidla pekraovn vnjch hranic a provdn kontrol na nich, pisthovaleck politika, boj proti drogov zvislosti, boj proti podvodm v mezinrodnm mtku, spoluprce soud v obanskoprvnch a trestnprvnch vcech,42 celn spoluprce a konen tak policejn spoluprce za elem pre-610
Evropsk unie

vnce a boje proti terorismu, obchodu s drogami a mezinrodnmu zloinu, (i. K.l Smlouvy o EU) Ve vyjmenovanch oblastech se tak otevela monost vzjemn konzultace, vmny informac a spoluprce pslunch tvar.
18.3.1.3. Instituce a nstroje III. pile

Rozvoj agendy justice a vnitra probh po pijet Smlouvy o EU podle nsledujcho modelu: Prvo pedloit iniciativu Rad maj lensk stty a Komise, s vjimkou oblasti spoluprce soud, celn spoluprce a policejn spoluprce, kde jsou k pedloen iniciativy oprvnny pouze lensk stty. (i. K.3 Smlouvy o EU) Rada byla vybavena monost pijmat spolen postoj, spolen postup a navrhovat znn mluv. Spolen postoj byl prvnm z nstroj vytvoench pro podporu spoluprce vedouc k uskuteovn cl EU. Spolen postoj ml bt obhajovn lenskmi stty v rmci mezinrodnch organizac a konferenc a byl pijmn v Rad po jednomyslnm souhlasu vech jejch len. (i. K.5 Smlouvy o EU) Spolen postup, kter nebyl ve smlouv ble definovn, 43 byl opt pijmn jednomysln, ale Rada mohla rozhodnout, aby opaten k uskutenn spolenho postupu byla pijata kvalifikovanou vtinou".44 (i. K.3 Smlouvy o EU) mluvy vypracovan Radou podlhaj pijet jednotlivch zem v souladu s stavnmi pedpisy. Pokud nen v mluv stanoveno jinak, opaten k proveden mluv jsou v Rad pijmna 2/3 vtinou. Soust mluv me bt tak ustanoven, e o sporech ohledn jejich aplikace a vkladu rozhoduje ESD. (I. K.3 Smlouvy o EU)

Smlouva o EU ustavila tzv. Koordinan vbor sloen z vysokch ednk,45 jeho kolem je podvat stanoviska Rad, a to jak na podn, tak z vlastn iniciativy. (I. K.4 Smlouvy o EU) Do innost spadajcch pod Hlavu VI je podle lnku K.4 pln zapojena" Komise, kter m spolen s pedsedou Rady povinnost pravideln informovat Evropsk parlament, (i. K.6 Smlouvy o EU) Pedseda Rady m rovn povinnost konzultovat s Evropskm parlamentem hlavn aspekty realizovanch innost a zajistit, aby byly nzory Parlamentu nleit brny v vahu", (i. K.6 Smlouvy o EU) Evropsk parlament me Radu nterpelovat, dvat j doporuen a m povinnost kadoron konat rozpravu o pokroku dosaenm v Hlav VI Smlouvy o EU. (i. K.6 Smlouvy o EU)
18.3.1.4. Financovn

Vdaje vznikl eenm problematiky spadajc do oblast uvedench v Hlav VI jsou lenny na operativn a administrativn. Administrativn vdaje jsou automaticky hrazeny z rozpotu ES. V ppad operativnch vdaj me Rada jednomysln rozhodnut, e budou tak hrazeny z prostedk Spoleenstv (v tomto ppad bude uplatnna u tchto vdaj standardn rozpotov procedura), nebo me - opt na zklad jednomyslnho rozhodnut - urit, e tyto vdaje ponesou lensk stty. (i. K.8 Smlouvy o EU)
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

611
18.3.1.5. Monost pesunu do I. pile

Vzhledem k mezivldnmu rozmru III. pile obsahuje Smlouva o EU vznamn ustanoven, kter zaruuje prvo na vkon odpovdnosti lenskch stt za dodrovn zkona, podku a zajiovn vnitn bezpenosti". (i. K.2 Smlouvy o EU) Smlouva rovn potvrzuje, e ustanoven tkajc se justice a vnitra nebrn navazovn nebo rozvoji u spoluprce mezi dvma nebo vce lenskmi stty, pokud takovto spoluprce nen v rozporu nebo nebrn spoluprci upraven v tto hlav", (i. K.7 Smlouvy o EU) Hlavu VI uzavr lnek K.9, kde je uvedeno, e se Rada me z iniciativy Komise nebo lenskho sttu jednomysln rozhodnout, e se nkter z oblast uvedench na prvnch esti mstech v lnku K.l bude dle eit za aplikace lnku 100c Smlouvy o ES -co prakticky znamen podle postup uplatovanch v I. pili. Pesun pslun problematiky z III. pile do I. pile, resp. uplatnn metody typick pro prvn pil, ale podlh ratifikanmu procesu ve vech lenskch zemch.46 18.3.2. Problmy vymezen justice a vnitra ve Smlouv o EU
18.3.2.1. Zdvojovn agendy

Pi hodnocen vznamu zalenn spoluprce v oblasti justice a vnitra do textu Smlouvy o EU, se vtin autor jako nejvznamnj jev heterogennost a kompromisn charakter" Hlavy VI Smlouvy o EU. (Boer 1997: 401) Nicmn jako problematick se jev u samotn vztah mezi III. pilem a ustanovenmi revidovan Smlouvy o ES. Jak zdrazuje J. Monar, vznamn je pedevm to, e ve Smlouv o EU dochz v tto oblasti k faktickmu zdvojovn. Mnoho z cl zmnnch v rmci III. pile by toti teoreticky mohlo bt stejn dobe realizovno v I. pili, a m dokonce v rmci Smlouvy

o ES sv oprn body. Pkladem me bt spoluprce v otzkch hranin kontroly a reimu pekraovn vnjch hranic lenskch stt (i. K.l Smlouvy o EU) a rozhodnut urit seznam zem vyadujcch vzovou povinnost v rmci Smlouvy o ES. (i. 100c Smlouvy o ES) Podobn je jako jeden z cl Hlavy VI Smlouvy o EU zmnn boj proti drogov zvislosti (i. K.l Smlouvy o EU), kter je ji fakticky oeten Hlavou X Smlouvy o ES vnovan zdravotnictv (i. 129 Smlouvy o ES). Konen poslednm pkladem zdvojovn je boj proti podvodm ve III. pili (i. K.l Smlouvy o EU), kter je ji fakticky vyeen lnkem zabvajcm se ochranou finannch zjm Spoleenstv ve Smlouv o ES.47 (i. 209a Smlouvy o ES) Zdvojen tchto cl, kter jsou jednou uvedeny ve Smlouv o EU ajed-nou v textu Smlouvy o ES, je podle J. Monara dokladem toho, e nejde ani tak o stanoven a realizaci tchto cl, jako spe o vyjden poteby pout nstroje odlin od komunitami metody typick pro I. pil. (Monar 1997a: 331)612
Evropsk unie

18.3.2.2. Institut pemostn" Dalm ukazatelem heterogenity III. pile je monost pesunu sti agendy z III. pile pod I. pil. Zvltnosti monho pesunu celkem esti oblast z lnku K.l na zklad metodiky lnku K.9, kter byl obecn oznaen jako pemostn", si vm nejenom Boerov (Boer 1997: 402), ale tak F. Fries. Podle nj je monost uplatnit po pesunu v uritch oblastech justice a vnitra postup podle lnku 300c Smlouvy o ES na jedn stran spojnic" mezi obma pili, ale souasn trhlinou v mezivldn logice" III. pile. (Fries 1998: 280) Skutenost, e pemostn" bylo bezpochyby nestandardnm fenomnem potvrzuje tak fakt, e nebylo po vstupu Smlouvy o EU v platnost vbec vyuito. Zpotku jej toti nepodporovaly ani lensk stty, ani Komise. Zastncem institutu pemostn" byl pouze Evropsk parlament, kter ale na rozdl od lenskch stt a Komise nebyl podle smluv oprvnn jej navrhnout. 48 Komise v roce 1993 sice reagovala na vzvy Parlamentu k vyuit alternativy pemostn", ale vyslovila se pomrn rezervovan, a to navzdory svmu dve viditelnmu sil o zskn vtho vlivu v obou mezivldnch pilch. Komise svj zdrenliv postoj vysvtlovala tm, e potebuje zskat vt a dlouhodobj zkuenosti s fungovnm III. pile. V roce 1995 vak ji Komise svj postoj zmnila a podpoila pesun vech uvedench oblast, krom spoluprce policie a justice v trestnch vcech. Dvody, pro Komise pvodn pemostn" nepodporovala, je pravdpodobn nutno hledat ve vzjemn provzanost vech ustanoven Hlavy VI, dle ve zpodn ratifikace Smlouvy o EU, a tedy v nedostatku asu na praktick posouzen vech monost vyplvajcch z Hlavy VI, a v neposledn ad, jak zdrazuje J. Monar, tak v celkov strategii Komise, kter nechtla vyvolat spory mezi lenskmi stty. (Monar 1997a: 331) Monost pesunu" se proto dky svmu oddlen stala jednm z hlavnch bod revizn konference v roce 1996.49(Nicoll, Salmon2001: 390) 18.3.2.3. Komplikovan institucionln propojen Boerov upozoruje tak na skutenost, e v ppade Hlavy VI chyb dostaten institucionln propojen s ostatnmi stmi a aktivitami EU. (Boer 1997: 390) Podle tto autorky je institucionln

struktura III. pile ve srovnn s TREVI vce centralizovan, ale souasn i tkopdnj. Proto se po vstupu smlouvy v platnost stalo daleko tm dostat podnt z ni politicko-administrativn rovn na rovinu, kde mohou bt pijata zvazn rozhodnut. (Boer 1997: 403) Vysvtlen tvrzen, e institucionln struktura zajiujc Hlavu Vije sloitj a tkopdnj, akoliv je ve smlouv pmo zmnn pouze tzv. Koordinan vbor, spov v relnm uspodn III. pile. Pi pechodu z pvodnho pomrn rozvinutho mezivldnho systmu bylo toti zapoteb zajistit absorpci vech zkladnch struktur TREVI a jet k nim v roli pozorovatel" pipojit
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

613

orgny Spoleenstv. Zatmco v ppad agendy Spoleenstv tkajc se otzek justice a vnitra existovaly v podstat ti institucionln rovn, po vstupu Smlouvy o EU v platnost zde psobilo, jak upozoruje J. Monar, fakticky pt rznch rovin: (1.) pracovn vbory, (2.) dc skupiny, (3.) Koordinan vbor, (4.) COREPER a (5.) Rada ministr. (Monar 1997a: 329) Pesun pracovnch skupin psobcch v rmci TREVI pod Smlouvu o EU si vydal jejich reorganizaci. Vsledkem tto reformy bylo vytvoen celkem t zasteujcch dcch skupin: skupiny azylov a migran politiky, skupiny pro policii a celnky 5'1 a skupiny pro spoluprci soud.51 Ke kad z tchto dcch pracovnch skupin psluely ti a tyi vbory, jejich lenov se setkvali jednou za msc. (Nicoll, Salmon 2001: 394) kolem nov ustavenho Koordinanho vboru bylo zen tchto t hlavnch skupin. Koordinan vbor pebral jejich analzy a podnty a penel je smrem k Rad. V prbhu tohoto procesu vstupoval do kontaktu s COREPER, kter zodpovdal za ppravu podklad pro Radu. Vztah mezi Koordinanm vborem a COREPER ale nebyl ve Smlouv o EU ble upesnn. Po vstupu smlouvy v platnost proto bylo nutn vyjasnit vzjemn pozice a rozlenit kompetence mezi obma vbory.52 stenm eenm vzjemn poteby rychl vmny informac bylo poslze tak zzen samostatnho generlnho editelstv s oznaenim H v rmci Generlnho sekretaritu Rady a zapojen Komise jako pozorovatele do jednn jak v Koordinanm vboru, tak i v COREPER. (Monar 1997a: 328) Postaven Komise vymezen v Hlav Vije obecn povaovno za vcelku adekvtn, a to pedevm dky jejmu prvu legislativn iniciativy po boku lenskch stt. Na praktick psoben Komise v rmci III. pile mly vak pedevm vliv strategick schopnosti" Komise. (Monar 1997a: 329) Prv na tchto schopnostech toti zleela skuten zpsobilost Komise proniknout do dn v rmci III. pile, a zvlt potom do oblast, kde byla Komise z prva legislativn iniciativy vylouena. (Srov. i. K.3 Smlouvy o EU) Komise tak byla do jist mry pedurena k plnn role prostednka mezi lenskmi stty, a nemohla plnit obvyklou roli motoru Spoleenstv", kter pedkld legislativn iniciativu. Vsledkem tto situace byl fakt, e tato inician funkce zstala ve III. pili neobsazena. Jedinmi dalmi aktry, kte by ji mohli plnit zstupn za Komisi, byly toti lensk stty a Rada. lensk stty mly ale pli rozdln zjmy a akceschopnost Rady byla poznamenna nejen rznmi pozicemi jejch len, ale tak rotac pedsednictv. (Monar 1997a: 330)

18.3.2.4. Problm nstroj a jejch pijmn

Od nejednoznanho rozdlen kompetenc v rmci institucionln struktury se odvjela tak nevhodn volba nstroj III. pile. Smlouva o EU sice rozila standardn monost uzavrat mluvy typick pro platformu TREVI, ale spektrum nstroj obohatila neadekvtnm zpsobem. Nov nstroje v podob spolenho614
Evropsk unie

postoje a spolenho postupu skrvaly toti mnoh skal. Ji zmnn britsk politolog J. Monar srovnv jejich uplatnn v oblasti justice a vnitra se sfrou SZBP, kde v te dob vznikly stejn nstroje. Podle Monara je oblast justice a vnitra k vyuit tchto forem vnj koordinace na rozdl od SZBP principieln nevhodn, protoe vyaduje jednoznan zsahy legislativn povahy. Tento fakt je podle nj dvodem, pro nebyly oba nstroje po vstupu Smlouvy o EU v platnost vyuvny. (Monar 1997a: 330) W. Nicoll a T. Salmon v souvislosti s nstroji spolenho postoje a postupu upozoruj, e dalm dvodem, pro se oba nstroje staly mlo frekventovanmi, byl nedostatek shody ohledn jejich obsahu. (Nicoll, Salmon 2001: 390) Svj vznam sehrl tak fakt, e oba nstroje byly zvazn pouze v politick, a nikoliv legislativn rovin, (srov. Tich aj. 1999:291) Dal z obt, kter provzely aplikaci obou nstroj agendy justice a vnitra, byly zpsobeny stanovenmi mechanismy jejich pijmn, kter jsou obecn povaovny za dvod kompromisnho charakteru" Hlavy VI (Boer 1997: 403) Mezivldn mechanismus jednomyslnho hlasovn v Rad si pochopiteln vynucoval uplatovn principu nejniho spolenho jmenovatele" a asto zpsoboval ztrtu podstaty vci" v pijmanch aktech. (Monar 1997a: 329) Mechanismus pijmn rozhodnut sice teoreticky nebyl vhradn mezivldn, ale fakticky se tak v mezivldn chpan problematice projevoval. Alternativu, kdy mohlo bt opaten k realizaci spolenho postupu pijmno kvalifikovanou vtinou, toti Rada pro nedostatek politick podpory nevyuvala. 18.3.2.5. Problm demokratick konttoly a politick odpovdnosti Hodnocen kvality institucionlnho rozmru III. pile je pmo spojeno tak s problmem demokratick kontroly. Podle J. Monara je tato otzka v ppad III. pile daleko vznamnj, ne v ppad pil I. a II., a to pedevm vzhledem k manipulaci s osobnmi daty oban. Smlouva se pokusila problm demokratick kontroly sice vyeit, ale toto een je vtinou povaovno za nedostaten. Za vhodn zpsob, jak lze doshnout dostaten kontroly aktivit v rmci III. pile, bylo povaovno zapojen Evropskho parlamentu. Pedsedajc Rady a Komise mli za kol Parlament informovat. Tato povinnost se ale v praxi asto mnila v opodn podvn zprv s omezenm rozsahem. Monar navc zdrazuje, e absence kontroly ze strany Evropskho parlamentu nebyla nijak pmo kompenzovna vlivem nrodnch parlament.53 (Monar 1997a: 334) Druhm zvolenm zpsobem een nedostatku kontroly ve Smlouv o EU byl pokus o zapojen ESD do chodu III. pile. Po sporu o to, zda by ml bt ESD kompetentn k vkladu mluv a een spor,54 byl nakonec ESD oprvnn jednat pouze v ppad konkrtnch mluv, a to s poznmkou, e tak me init pouze tehdy,

kdy to je vslovn zakotveno v jejich textu. (Srov. i. K.3 Smlouvy o EU) Zajitn jednotnho vkladu bylo pitom v ppad uit nstroje mluvy prav18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

615

dpodobn potebnj, ne v ppad konkrtn legislativy, u n se pedpokld vt specifikace. Na absenci demokratick kontroly, na kterou je upozorovno pedevm v souvislosti s konkrtnmi pklady zneuit osobnch dat, navazuje dle problm politick odpovdnosti. Ve smlouv toti nen eeno, kter instituce je nositelem odpovdnosti za III. pil. Pro obana to znamen, e v ppad poruen svch prv nem v rmci EU konkrtn monost podn podntu k eten a k vyeen situace ve svj prospch. Vznam tohoto problmu je mimo jin zvyovn tak skutenost, e ve sfe justice a vnitra, a zvlt pak v oblasti boje s organizovanm zloinem a narkoterorismem, jsou mnohdy standardn metody neinn, a je nutn pout ne vdy legitimn metody". (Boer 1997: 406) 18.3.2.6. Vztah Smlouvy o EU a Schengenskch dohod Vznamnou otzkou, sledovanou po vstupu Smlouvy o EU v platnost, byl vztah mezi schengenskmi dohodami a Hlavou VI, protoe vztah obou systm" je vzhledem k obdobn problematice asto nejasn. Schengensk dohody samozejm nebyly v roce 1993 formln soust Smlouvy o EU. Krom tohoto zsadnho oddlen je mezi obma systmy nkolik dalch rozdl. Tm na prvn pohled nejviditelnjm je poet astnk. Hlava VI byla jako soust Smlouvy o EU podepsna vemi tehdejmi lenskmi zemmi, zatmco schengensk dohody pouze skupinou stt. (Boer 1997: 400401) Dalm rozdlem je praktick" rozmr schengenskho systmu a teoretickoinstitucionln" rmec Hlavy VI. Podle Boerov se schengensk systmu zsadn lis od systmu danho Hlavou VI tak tm, e schengensk systm se koncentruje na rozvoj horizontlnch kontakt mezi jednotlivmi autoritami urenmi k prosazen legislativy, zatmco Hlava VI sleduje vce vstavbu vertiklnch struktur, jako je nap. Europol. Navzdory tmto rozdlm a formln nezvislosti obou dokument se ale Schengensk dohody a Hlava VI vyvjely do znan mry paraleln. Vcelku se pedpokldalo, e se signati Schengensk dohody postupn stanou vechny lensk zem Spoleenstv. Stty, kter se na schengenskm systmu nepodlely, s nm toti byly fakticky ji pedem spojeny, a to vzhledem k podpisu Dublinsk mluvy z roku 1990. Taje toti zvazn pro vechny leny ES a jej obsah je ve strunj podob vtsnn do ustanoven Schengensk provdc mluvy. (Srov. i. 28-38 Schengensk provdc mluvy) Oblast azylu, tedy obsahov stejn problm, je tak prvnm z cl vyjmenovanch v Hlav VI. (Srov. i. K. 1 Smlouvy o EU) Schengensk systm a Hlava VI jsou tak propojeny skrze spolenou mluvu zvaznou pro vechny lensk zem. Druhm dleitm propojenm obou aktivit je podle Boerov ujitn, e ustanoven schengenskch dohod jsou platn pouze za pedpokladu, e jsou v souladu s prvem ES. (Boer 1997: 400) V ppad, e lensk stty ES mezi sebou uzavou mluvy s clem vytvoit616
Evropsk unie

prostor bez vnitnch hranic, mus bt znn schengenskch dohod upraveno tak, aby byly v souladu s tmito mluvami.55 (srov. i. 134 a 142 Schengensk provdc mluvy) Vznik Hlavy VI ve Smlouv o EU nebyl ovem navzdory soubnmu vvoji na schengenskch dohodch zvisl. Dokladem toho je podle Den Boerov existence cel ady mluv v ele prv s Dublinskou konvenc. Podntem pro institucionalizaci spoluprce v rmci III. pile byly toti prv tyto mluvy a nikoliv samotn schengensk systm. (Boer 1997: 390) Hlava VI byla na zklad tohoto vkladu pouze zpsobem, jak dospt ke zrychlen prce a k racionalizaci jednotlivch opaten, kter by jinak byla realizovna na zklad jednotlivch mluv a platformy TREVI. 18.4. REVIZE PRVN PRAVY SPOLUPRCE V OBLASTI JUSTICE A VNITRA V AMSTERODAMSK SMLOUV Z pedchzejcho hodnocen agendy justice a vnitra ve Smlouv o EU vyplv, e revizn mezivldn konference v roce 1996 byla nucena eit celou adu konkrtnch problm v tto oblasti, a u se jednalo o tolik diskutovan pesunut vybranch oblast III. pile do pile I., zjednoduen institucionln struktury zainteresovan na een problm justice a vnitra, reformu procesu pijmn rozhodnut v cel Hlav VI, vznamnj zapojen Evropskho parlamentu na procesu pijmn rozhodnut nebo o poslen vlivu ESD. Jednm z aktulnch, ale velmi spornch bod, bylo propojen prozatm paraleln existujcho systmu schengenskch dohod s agendou justice a vnitra. (Monar 1997a: 335-337) Mezivldn konference ukonen Amsterodamskou smlouvou (pijata 2. jna 1997) se dotkla prakticky vech tchto otzek. Mnostv zmn, ale pedevm jejich kvalitativn vznam, uinily z justice a vnitra nejvznamnj reformn oblast Amsterodamsk smlouvy. 18.4.1. Amsterodamsk reforma maastrichtskho chrmu Amsterodamsk smlouvaje povaovna za velice vznamnou reformu agendy justice a vnitra pedevm z toho dvodu, e pistoupila k pesnj kategorizaci jednotlivch problm, z nich st komunitarizovala pesunem pod pil ES. Po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost je tak problematika justice a vnitra oetena nejenom reformovanou Hlavou VI Smlouvy o EU, ale tak nov vloenou Hlavou IV Smlouvy o ES a Hlavou X Smlouvy o ES, kter se zabv otzkami celn spoluprce a pipojenmi protokoly.56 Obecn je mon tuto zmnu charakterizovat jako vyjmut otzek vzov, azylov a pisthovaleck politiky z pvodn Hlavy VI Smlouvy o EU a jejich pesunut do I. pile. Pro tento pesun bylo
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

617 nicmn stanoveno pechodn obdob pti let. Otzky spoluprce justice a policie spadaj ovem i nadle pod Hlavu VI Smlouvy o EU a po Amsterodamsk smlouv tedy pedstavuj jedin obsah III. pile. Vjimkou je v tomto ohledu pouze spoluprce soud v civilnch vcech, kter byla rovn pesunuta pod Smlouvu o ES. Stejn vznamnou zmnou, jako byl pesun v rmci pil pomyslnho maastrichtskho chrmu, bylo zalenn schengensk agendy do rmce EU pomoc zvltnho protokolu. Od vstupu Amsterodamsk

smlouvy v platnost, tedy od 1. kvtna 1999, ji nen budovn schengenskho prostoru aktivitou lenskch stt probhajc soubn s vvojem EU, ale stalo se pmo jej soust. Vjimky Velk Britnie a Irska byly v tomto ohledu zachovny. Koncepce reformy agendy justice a vnitra je v Amsterodamsk smlouv postavena tak, aby slouila definovanmu cli, jm je vytvoit prostor svobody, bezpenosti a prva, ve kterm se zaruuje voln pohyb osob ve spojitosti s vhodnmi opatenmi, tkajcmi se kontroly na vnjch hranicch, pisthovalectv, prva azylu a pedchzen a potrn zloinnosti", (i. 2 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Rozdlen pvodnho III. pile znamen, e budovn tohoto prostoru je realizovno jak pomoc Smlouvy o ES, tak pomoc Smlouvy o EU, pirozen s ohledem na pipojen Protokol o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie. 18.4.2. Hlava IV Smlouvy o ES
18,4,2.1. Ptilet pechodn obdob

Obsah Hlavy IV Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou tvo nov vloen ustanoven (lnky 61-69) tkajc se vzov, azylov a pisthovaleck politiky. Budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva" je zde oeteno pomoc opaten, kter se tkaj hraninch kontrol na vnitnch a na vnjch hranicch vetn opaten vzov, azylov a pisthovaleck politiky a justin spoluprce v civilnch zleitostech. Ve vech tchto oblastech m Rada za kol pijmat potebn akty tak, aby po uplynut pti let od vstupu smlouvy v platnost byla zajitna funknost prostoru svobody, bezpenosti a prva". V pechodnm obdob pti let se Rada na svch rozhodnutch v tto oblasti mus usnst jednomysln, piem tak in na nvrh Komise, nebo z iniciativy lenskho sttu, a po konzultaci s Evropskm parlamentem, (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Po uplynut tto doby Rada po konzultaci s Evropskm parlamentem me jednomysln pijmout rozhodnut o uplatnn rozhodovac procedury podle lnku 251 revidovan Smlouvy o ES, Rozhodovat se pi tomto hlasovn nemus plon o vech ustanovench Hlavy IV, ale me bt pijato rozhodnut, kter zajist aplikaci postupu podle lnku 251 pouze ve vyhrazen skupin problm. 57 (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)618
Evropsk unie

Vjimkou z reimu pechodnho obdob je pijmn rozhodnut o postupech a pedpokladech pro udlen vz lenskmi zemmi a o pravidlech pro jednotn vzum. V tchto oblastech byl postup podle lnku 251 Smlouvy o ES aplikovn bezprostedn po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost, tedy bez ohledu na budouc rozhodnut Rady. Z reimu pechodnho obdob se vyleuje tak hlasovn o seznamu zem s vzovou povinnost a o jednotn form vza. Tyto oblasti toti byly doteny ji Smlouvou o EU, a proto se po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost pedpokldala pm aplikace mechanismu hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad a zapojen Evropskho parlamentu ve form konzultace.5 (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Oblasti, v nich mus Rada pijmout opaten do ukonen pechodnho obdob, jsou vyjmenovny v lncch 62, 63, 65 a 66 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou. Jedn se o (1.)

opaten ve prospch odstrann kontrol oban EU na vnitnch hranicch, (2.) pijet standard a postup pi pekraovn vnjch hranic, (3.) rozhodnut o vzovch pedpisech pro pobyty, jejich dlka nepesahuje 3 msce, (4.) o stanoven podmnek pro svobodu cestovn pslunk tetch zem v maximln dlce trvn 3 msce, (5.) o opaten pro posuzovn dost o azyl, (6.) o standardy pro pijmn uchaze o azyl, (7.) standardy pro piznn a odebrn statutu uprchlka, (8.) standardy pro pechodnou ochranu uprchlk, (9.) o opaten ohledn neleglnho pisthovalectv a stanoven princip nvratu tchto osob, (10.) o opaten ke zlepen a zjednoduen systmu mezinrodnho doruovn soudnch a mimosoudnch rozhodnut, spoluprce pi opatovn dkaz, uznn a vkonu soudnch a mimosoudnch rozhodnut v civilnch a obchodnch vcech, (11.) o opaten ve prospch podpory sluitelnosti koliznch norem platnch v lenskch sttech a pepis k een jurisdiknch konflikt,-(12.) o opaten ve prospch odstrann pekek pro hladk prbh civiln prvnho zen a (13.) o opaten k zajitn administrativn spoluprce mezi pslunmi ady sttn sprvy lenskch stt a mezi tmito sprvami a Komis.59 (i. 62-63, 65-66 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Ptilet lhta neplat pro pijet opaten tkajcch se podpory vyvenho rozloen zte spojen s pijmnm uprchlk, pro stanoven podmnek vstupu a udlen dlouhodobho vza a povolen k pobytu a pro stanoven podmnek, za nich mohou cizinci legln pobvajc v jednom lenskm stt, pobvat v jinm lenskm stt. (i. 63 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
18.4.2.2. Zapojen orgn Spoleenstv

Tm, e byla problematika vzov, azylov a pisthovaleck politiky spolu s otzkou spoluprce soud v civilnch zleitostech vlenna pod Hlavu IV Smlouvy o ES, byly do tto agendy zapojeny orgny Spoleenstv. Komise po skonen pechodnho obdob - a bez ohledu na uplatnn kvalifikovan vtiny
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

619 a konzultace Parlamentu nebo pmo lnku 251 Smlouvy o ES - automaticky roz svj monopol" na legislativn iniciativu i do tto oblasti, (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pokud jde o Evropsk parlament, uruje oblasti, ve kterch je po ukonen pechodnho obdob bu konzultovn, nebo se nachz ve spolurozhodovac pozici, Rada. (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) ESD je do Hlavy IV zapojen prostednictvm lnku 68, kter k, e soud nem pravomoc rozhodovat o opatench a rozhodnutch podle lnku 62 odstavec 1, kter se tkaj udren prva a podku a zajitn vnitn bezpenosti". (i. 68 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) ESD je tedy vyjmut z rozhodovn o opatench tkajcch se volnho pohybu pes vnitn hranice EU. ESD je nicmn oprvnn k vkladu Hlavy IV a tak k vkladu prvnch akt, kter z n vychzej. Podmnkou je, aby byl ESD o rozhodnut podn v souvislosti se zahjenm zenm u soudu lenskho sttu, jeho rozhodnut ji neme bt napadeno opravnmi

prostedky podle vnitrosttnho prva. O vklad Hlavy IV a z n vyplvajcch prvnch akt me ESD podat Rada, Komise a lensk stt. Rozhodnut soudu se potom nevztahuje na ji pravomocn rozsudky soud lenskch stt. (i. 68 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
18.4.2.3. Zvltn postaven Velk Britnie, Irska a Dnska

Amsterodamsk smlouva dle v lnku 64 Smlouvy o ES potvrzuje prvo lenskch stt vykonvat svou odpovdnost za udrovn prva a podku a zajiovn vnitn bezpenosti, (i. 65 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Smlouva se rovn dotk zvltnho postaven Velk Britnie, Irska a Dnska. V lnku 69 smlouva zdrazuje, e pi pouvn Hlavy IV Smlouvy o ES plat Protokol o postaven Spojenho krlovstv a Irska v ploze Amsterodamsk smlouvy.60 Tento protokol uvd, e ob zem se nepodlej na pijmn opaten navrhovanch podle Hlavy IV.6' Tato opaten a rozhodnut vydan na zklad Hlavy IV se nedotkaj pravomoc, prv a povinnost tchto stt; takovto ustanoven, opaten nebo rozhodnut se nedotkaj acquis communau-taire, ani nejsou soust prva Spoleenstv aplikovatelnho vi Spojenmu krlovstv a Irsku", (i. 2 Protokolu o postaven Spojenho krlovstv a Irska v ploze Amsterodamsk smlouvy) Ob zem vak mohou pedsedajcmu Rady do 3 msc od podni konkrtn iniciativy sdlit, e se chtj na danm opaten podlet (i. 2 Protokolu o postaven Spojenho krlovstv a Irska v ploze Amsterodamsk smlouvy), a mohou tak k cel Hlav IV pistoupit pozdji. V dob, kdy se tyto stty na aktivitch vymezench Hlavou IV nepodlej, nenesou finann nklady spolench opaten, (i. 2 Protokolu o postaven Spojenho krlovstv a Irska v ploze Amsterodamsk smlouvy) Pozice Dnska je podobnm zpsobem upravena Protokolem620
Evropsk unie

o postaven Dnska, kter vymezuje obdobn podmnky, jak plat pro Spojen krlovstv a Irsko. 18.4.3. Hlava VI Smlouvy o EU 18.4.3.1. Spoluprce policie a justice v trestnch vcech Pevedenm sti pvodnho III. pile pod Smlouvu o ES dolo k zsadnm zmnm ve zbylch ustanovenm Hlavy VI Smlouvy o EU. Po Amsterodamsk smlouv se, jak ji bylo uvedeno, soust III. pile v lncch 29-42 Smlouvy o EU staly vhradn zleitosti spoluprce policie a spoluprce soud v trestn vcech. Koncepce Hlavy VI navazuje na koncepci vstavby prostoru svobody, bezpenosti a prva" a mji podporovat odpovdajcmi spolenmi postupy policie a soud. Hlava VI v souvislosti s vytvenm tohoto prostoru zmiuje pedevm pedchzen a potrn organizovan i neorganizovan kriminality, zejmna terorismu, obchodu s lidmi, trestnch in proti dtem, 62 obchodu s drogami, obchodu se zbranmi, korupce a podvodu", dle pak u spoluprci policejnch, celnch a jinch pslunch orgn v lenskch sttech jak pmo, tak prostednictvm Europolu...", a u spoluprci justinch a jinch pslunch orgn lenskch stt...", kter maj bt doprovzeny harmonizac pedpis trestnho prva v lenskch sttech"."3 (i. 29 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)

Smlouva specifikuje, e spolen postupy v policejn spoluprci zahrnuj: 1. operativn spoluprci pslunch orgn pi vyetovn a odhalovn, 2. opatovn, zpracovvn a vmnu informac, 3. spoluprci a spolen iniciativy v oblasti vzdlvn a vmny stynch dstojnk, 4. spolen vyhodnocovn jednotlivch vyetovacch technik pi odhalovn zvanch forem kriminality. Rada m tuto spoluprci podporovat rznmi formami posilovn vlivu Europolu a zvazkem vytvoen statistickch a dokumentanch st. Spolen postup justice v trestn vcech podle smlouvy zahrnuje (1.) usnadovn a zrychlovn spoluprce soud, ministerstev a dalch odpovdnch orgn, (2.) ulehovn extradice mezi lenskmi stty, (3.) podporu spoluprce pomoc zajitn sluitelnosti pedpis, (4.) pedchzen jurisdiknm konfliktm a (5.) postupn pijmn opaten k zaveden minimlnch norem o skutkovch podstatch trestnch in a v trestech z oblasti organizovan kriminality, terorismu a obchodu s drogami, (i. 31 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Deklarovan policejn, ale i zde zmnn justin spoluprce, pedpokld psoben odpovdnch orgn na zem jinch lenskch stt. lnek 32 Hlavy VI proto obsahuje zvazek upravit v budoucnu tuto situaci a pijmout zsady vzjemnho psoben a pobytu dotynch sloek ve spojen a po dohod s orgny sousednho sttu. Pirozen, e tato spoluprce se opt nedotk prva stt na provdn innost vyplvajcch z vlastn odpovdnosti za udrovn
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

621 prva, podku a zajiovn vnitn bezpenosti, (i. 33 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)
18.4.3.2. Revize nstroj

Amsterodamsk smlouva vznamnm zpsobem revidovala nstroje pouvan v Hlav VI Smlouvy o EU. Rada nyn me zaujmat spolen postoje, rmcov rozhodnut, rozhodnut a vypracovvat mluvy. Nov tedy byly zavedeny kategorie rmcov rozhodnut" a rozhodnut".
18.4.3.2.1. Rmcov rozhodnut

Rmcov rozhodnut jsou ve smlouv specifikovna jako akty pijman za elem sbliovn zkon a jinch pedpis lenskch stt". Podle smlouvy nemaj bezprostedn inek a jsou zvazn co do vsledku, kterho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se ponechv vnitrosttnm orgnm", (i. 34 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou)
18.4.3.2.2. Rozhodnut

Rozhodnut jsou naproti tomu pijmna s jakmkoliv jinm elem, kter je v souladu s cli tto hlavy, s vjimkou sbliovn zkon a jinch pedpis lenskch stt". Rozhodnut jsou zvazn a nemaj bezprostedn inek", (i. 34 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Rmcov rozhodnut a rozhodnut mus bt v Rad pijata jednomysln z iniciativy Komise, nebo lenskho sttu. Opaten nutn k proveden rozhodnuti na rovni Unie potom jsou pijimna kvalifikovanou vtinou.64 (i. 34 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pokud jde o

mluvy, Amsterodamsk smlouva stanov, e stty jsou povinny zahjit jejich ratifikan zen do uritho stanovenho data. mluvy potom v bnm ppad vstupuj v platnost pot, co je pijala alespo polovina lenskch stt, piem plat vhradn v tchto sttech. Stejn jako v ppad Smlouvy o EU, jsou opaten k proveden mluv pijmna 2/3 vtinou hlas vech smluvnch stran. (i. 34 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Vechny postoje pijat podle Hlavy VI Smlouvy o EU maj lensk stty obhajovat na mezinrodnch frech a konferencch, kterch se astn. Obhajoby a veden dialogu" se tetmi stranami se me zhostit tak pedsedajc stt. (i. 37 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 18.4.3.3. Zmny v institucionlnm schmatu Amsterodamsk smlouva uinila tak urit zmny v institucionlnm schmatu Hlavy VI. Zachovala Koordinan vbor (i. 36 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) a dosavadn vliv Komise, ale na rozdl od Smlouvy o EU vce zapojila Evropsk parlament do procesu pijmn rmcovch622
Evrop-'unie

Rada je rozhodnut, rozhodnuti a mluv prostednictvm procedury konzultace.

R

pi pijmn tchto akt sice povinna Parlament konzultovat, ale m^ 39 Smlouvy o EU rt' n Amsterodamskou smlouvou) Pomrn zsadnm zpsobem bylo ve smlouv zmnno postave'1

vci urit asov limit. V , ggj^

platnosti zstv prvo Parlamentu interpelov^1 . dvat j doporuen a vst pravideln rozpravu, (i. . uiaw a vkladu rmcovch

ESD zskal prvo rozhodovat o pedbnch otzkch tkajcch se rozhodnut a rozhodnut, vkladu mluv podle t1' proveden", (i. 35 Smlouvy o EU podlh" '

. , a platnosti a vkladu opaten k jejich

, ., vn Amsterodamskou smlouvou) Uplatnn tto zsady vak . _ sledn instance nebo jakmkoliv

,. en lenskch stt, e pravomoc ESD uznvaj. Stty pitom mohe 1 ^ variantu, kdy
65

souhlas s podnm pedbn otzky vnitrosttnm sou^1. soudem na vnitrosttn rovni. .. , .

(i. 35 ' vy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) , , ,,

V platnosti zstv omezen prva ESD pezkoumvat akty policie ! ,

j -J 5 :4tovani

, .

.--,-,

represivnch organu a posuzovat opateni k vkonu odpovdnosti za zaj' bezpenosti a prva. Naopak m nov ESD pravomoc pezkoumvat p rmcovch rozhodnuti a rozhodnut na zklad alob podanch lensl
i rr ~,v .
t

,. -

./neuiti

tem nebo Komisi pro nepslunost, porueni podstaty dem, anebo pro '
1 jlJ ma
1

pravomoci", (i. 35 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou sn' Tyto aloby se podvaj do dvou msc od uveejnn dotenho aktu. J ,,. , rovn pravomoc rozhodovat o sporech mezi lenskmi

stty ve vci v'^ nebo aplikace prvnch akt podle Hlavy VI, pokud je nevye Rada. ''
1

. ,-jiuje

tak vklad mluv v ppad sporu mez lenskmi stty a Komis Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 18.4.3.4. Financovn hrazen operativnch vdaj, kter jsou nyn W^ Vjimkou je situace, kdy Rad1'' rozdleni ll . , , maticky hrazeny z rozpotu Spoleenstv. ' kdy jdou Pokud jde o financovn, smlouva opt rozdluje prostedky na admim* , a operativn. Zmnou je , mysln rozhodne jinak. V takovm ppad se aplikuje pro * poctov zen, (i. 41 Smlouvy

, kl zaloen na hospodskm vkonu lenskch stt. Ve vech pfi 1 , ^'

nklady podle Hlavy VI k ti Spoleenstv, se uplatn standa1 o EU revidovan Amsterodamskou

1

18.4.3.5. U spoluprce V Amsterodamsk smlouv je stejn jako v ppad Smlouvy o EU v ] I''1,

VI

runena definovna monost peveden agendy pod I. pil ES. Tato monost je K peveden pod I. pil me dojt z it
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie
1|l/

. v lnku 42 Smlouvy o EU.

, Komise nebo lenskho sttu a po konzultaci s

Evropskm parlament^ lasti nejsou nijak specifikovny, a postup pesunu" lze tedy uplatnit na vfl
623

problmov okruhy vyjmenovan v lnku 29 Smlouvy o EU. (i. 42 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Zvltnost Amsterodamsk smlouvy je bezesporu monost u spoluprce, co znamen, e se skupina lenskch stt rozhodne za uritch podmnek postupovat pi realizaci agendy vymezen v Hlav VI rychleji ne celek. Zaveden u spoluprce je podle lnku 40 revidovan Smlouvy o EU mon, jestlie ,,a) respektuje pravomoci Evropskho spoleenstv a cle stanoven v tto hlav; b) je orientovna na to, aby se Unie rychleji rozvjela v prostor svobody, bezpenosti a prva", (i. 40 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Zmocnn skupiny stt se provd v Rad kvalifikovanou vtinou66 pot, co pslun stty podaly o stanovisko Komisi a dost doruily tak do Evropskho parlamentu. len Rady se vak me z dleitch dvod nrodnho zjmu" vyslovit proti hlasovn kvalifikovanou vtinou a hlasovn se potom nekon, (i. 40 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Rada me tak kvalifikovanou vtinou podat, aby byla vc pevedena na rove Evropsk rady k jednomyslnmu rozhodnut. K zeslen spoluprci se dal stty mohou pipojit tak pozdji. Svj zjem o pipojen sdl pslun stt/stty Rad a Komisi, s tm, e Komise pedlo Rad do t msc sv stanovisko. Stanovisko me obsahovat tak konkrtn doporuen na uskutenn prav vhodnch v souvislosti s pipojenm se k ji bc aktivit. Rada do ty msc po obdren dosti rozhodne o pipojen sttu a tak o

konkrtnch pravch. Souhlasnmu rozhodnut Rady me zabrnit pouze rozhodnut kvalifikovanou vtinou o odloen a pezkoumn cel vci. (i. 40 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) O vstupu novho lenskho sttu k ji existujc zeslen spoluprci rozhoduje Rada sloen pro toto hlasovn pouze ze zem, kter jsou leny dan aktivity, (i. 44 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 18.4.4. Protokol o zalenn schengenskho systmu do rmce EU 18.4.4.1. Schengensk systm v rmci EU Tet obecn kategorie zmn danch Amsterodamskou smlouvou vyplv z pijet Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie. Protokol v ploze Amsterodamsk smlouvy konstatuje, e Schengensk dohody jsou soust sil o budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva. Z lnku I vyplv, e signati dohod chpou jejich obsah jako innost, kterje vhodnou pro realizaci v reimu zeslen spoluprce, (i. 1 Protokolu o zalenn Schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Jak vyplv z preambule protokolu a nsledn z prvnho lnku schengensk systm se bezprostedn vztahuje na vechny lensk zem vyjma Velk Britnie624
Evropsk unie

a Irska. Od vstupu protokolu v platnost proto Rada nahrazuje dc Vkonn vbor. (i. 2 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Rada je proto tak povinna pijmout rozhodnut, kter uruj prvn zklad vech ustanoven, piem pro pijet rozhodnut je nezbytn doshnout jednomyslnosti. Rada se v ppad tohoto hlasovn skld pouze ze signatskch zem Schengenskch dohod. 18.4.4.2. Pozice Dnska, Velk Britnie, Irska a pidruench zem Rozlenn problematiky justice a vnitra na ustanoven s prvnm zkladem v Hlav IV.67 Smlouvy o ES a v Hlav VI Smlouvy o EU m krom institucionlnch dsledk vznam pedevm pro Dnsko, (i. 2 Protokolu o zalenn Schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Dnsko si v ppad akt, jejich prvnm zkladem je Hlava IV Smlouvy o ES, zachovv vi ostatnm smluvnm stranm Schengensk mluvy stejn prva a povinnosti, jako ped tmto urenm", (i. 3 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Pokud ustanoven vychzej z Hlavy VI Smlouvy o EU m Dnsko stejn prva a povinnosti jako Ostatn smluvn strany Schengensk dohody, (i. 3 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Velk Britnie a Irsko, kter Schengensk dohody nepodepsaly, mohou o pipojen k schengenskmu systmu kdykoliv podat. Rada o jejich pistoupen rozhoduje hlasovnm, pi nm je nutno doshnout jednomyslnosti, (i. 4 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Soust protokoluje tak rozhodnut, e se pidruenmi stty pi realizaci schengenskho systmu stvaj Island a Norsko. K doeen finannch otzek vyplvajcch z pidruen obou zem pijme

Rada na zklad jednomyslnho rozhodnut zvltn mluvu. Zvltn mluvou mus bt tak upraveny vztahy mezi tmito zemmi a Irskem a Velkou Britni, (i. 6 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) Zvl oeteny mus bt tak podmnky zalenn schengenskho sekretaritu do generlnho sekretaritu Rady. (i. 7 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) V zvru protokolu je poznmka, e schengensk systm je pi jednn s kandidtskmi zemmi povaovn za soust acquis, a proto je jeho dodren vyadovno v celm rozsahu, (i. 8 Protokolu o zalenn schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy) S ohledem na kandidtsk stty, ale nejenom z tohoto dvodu, je vznamn specifikace obsahu tzv. schengenskho systmu v ploze protokolu. Podle tohoto vymezen je soust schengenskho systmu Schengensk dohoda, Schengensk provdc
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

625

mluva, protokoly a mluvy o pistoupen k dohod a provdc mluv s pslunmi akty a prohlenmi a rozhodnutmi, a prohlen Vkonnho vboru vetn usnesen pijatch na zklad jeho poven. 18.4.5. Vsledky amsterodamsk revize Zmny realizovan na zklad Amsterodamsk smlouvy je zatm pomrn obtn hodnotit, protoe smlouva ve skutenosti pojmenovala pouze cl vytvoen prostoru svobody, bezpenosti a prva" a budouc opaten nastnila jen rmcov s tm, e jejich povaha bude ovlivnna rozhodnutmi pijatmi po ukonen plnovanho pechodnho obdob. Dalm dvodem, pro je hodnocen zmn v oblasti justice a vnitra prozatm tm nemon, je skutenost, e Smlouva vstoupila v platnost I. kvtna 1999, a doba pro pozorovn jejho inku je tedy pli krtk. Navc je po celou dobu dosavadn platnosti stle funkn pechodn obdob, a nelze tedy empiricky posuzovat zamlen clov stav, kterm je a budouc standardn reim. Bez ohledu na tyto faktory jsou nicmn ji v textu Amsterodamsk smlouvy patrn urit podstatn momenty, jejich hodnocen lze alespo pedbn provst. 18.4.5.1.1nkorporace schengenskho systmu a dvourychlostn Evropa" Pro amsterodamskou reformu je charakteristick rozdlen pvodn oblasti justice a vnitra na oblast volnho pohybu osob na stran jedn a na oblast budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva" na stran druh - a to ve za souasnho zalenn schengenskho systmu do rmce EU. Integrace schengenskho systmu do EU je prvnm podstatnm pznakem, kter nap. britt analytici T. C. Salmon a W. Nicoll pipodobuj k vystaven przdnho eku". (Nicoll, Salmon 2001: 392) Amsterodamsk smlouva toti rozhodla o zalenn tohoto systmu do EU, ale souasn nevyeila otzky konkrtn pslunosti jednotlivch opaten ke Smlouv o ES a ke Smlouv o EU. K piazen tchto poloek pod Hlavu IV Smlouvy o ES a pod Hlavu VI Smlouvy o EU m dojt a dodaten.

Tento krok, kdy dochz k vytvoen schengenskho acquis", se odehrv paraleln s faktickou realizac modelu dvourychlostn Evropy". Schengensk acquis je toti platn pro vechny lensk zem s vjimkou Velk Britnie a Irska, kter se nestaly signati dohod, akoliv spolupracuj se signatskmi stty v konkrtnch bodech. Velk Britnie m svj statut potvrzen nejenom v piloench protokolech, ale tak pmo v lnku 69 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou.68 Smlouvy uznvaj tuto vjimku a dle respektuj tak nestandardn pozici Dnska, kter je sice signatem Schengenskch dohod, ale vyhradilo si prvo svobodn rozhodovat o zalenn jejich konkrtnch st pod I. pil.626
Evropsk unie

Bez ohledu na nsledn piazen schengenskch ustanoven pod jednotliv hlavy smluv je mon obecn konstatovat, e otzka volnho pohybu osob je soust I. pile, zatmco budovn bezpenho prostoru spad pod III. pil. Rozlenn agendy do dvou hlav a do dvou smluvnch dokument, kter je v jistm napt s deklarovanou snahou o integraci agendy justice a vnitra do EU -je se projevuje nap. inkorporac schengenskho systmu -je dvodem, pro nap. W. Nicoll a T. Salmon povauj Amsterodamskou smlouvu za drastickou reformu" justice a vnitra. (Nicoll, Salmon 2001: 392). Podstatou tto reformy je pedevm odlien pouvanch nstroj a metod, jej realizace je vak komplikovna ustavenm pechodnho obdob pro oblasti vyjmenovan v Hlav IV. Nicoll a Salmon v tto souvislosti hovo nejenom o historicky prvnm pesunu mezi pili, ale tak o bezpodmnenm pechodnm obdob".69 (Nicoll, Salmon 2001: 392)
18.4.5.2. Komunitarizace Hlavy IVa pechodn obdob

souvislosti s pechodnm obdobm je vak tak nutn podotknout, e tolik zdrazovan

komunitarizace Hlavy IV po uplynut pti let bude pomrn komplikovanm aktem, a e jej vsledn podoba nen dosud zejm. O komunita-rizaci se obecn hovo v souvislosti se temi skutenostmi: (I.) zapojenm Evropskho parlamentu ve form spolurozhodovn, (2.) aplikac kvalifikovan vtiny a (3.) postavenm Komise jako vhradnho legislativnho inicitora. V Hiav IV jsou ovem podmnky pro realizaci tchto t komunitrnch fenomn po uplynut pechodnho obdob stanoveny rozdln. Komunitarizace Hlavy IV je celkov podmnna jednomyslnm souhlasem lenskch stt, kter maj na zklad hlasovn specifikovat oblasti, kde bude aplikovn lnek 25 Smlouvy o ES. Proto je mon ci, e toto ustanoven neznamen automatick zapojen Evropskho parlamentu, ale e se spe jedn o vytvoen prostoru pro zven vlivu Evropskho parlamentu". Spolurozhodo-vac pozice Evropskho parlamentu je ve smlouv jednoznan definovna pouze v ppade postup a urovn pedpoklad pro udlen vz a pravidel pro jednotn vzum. (srov. i. 67 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) V dalch oblastech vak me bt Parlament jednomyslnm rozhodnutm Rady omezen" a jeho pravomoc nemus v ppad nesouladu mezi lenskmi stty pekroit rovinu konzultace. Pro situaci

po skonen pechodnho obdob si lze tedy pedstavit dv krajn varianty, z nich jedna by znamenala co nejir uplatnn lnku 251 a druh by zachovala ast Parlamentu jen ve form konzultace. V souvislosti s Evropskm parlamentem a jeho vlivem po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost je nezbytn zmnit tak posun jeho pravomoc ve III. pili. Parlament obdrel nad rmec pvodnho prva zskvat informace prvo konzultace. Tato skutenost sice nesouvis s otzkou komunitarizace Hlavy VI, aleje dleit pro komplexn posouzen vlivu Evropskho parlamentu
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie 627

v oblasti justice a vnitra. Rada je nyn povinna konzultovat Evropsk parlament kdykoliv, kdy pijm rmcov rozhodnut, rozhodnut, nebo mluvu, tedy tak mimo oblast I. pile. Rada me z dvodu ppadn asov tsn omezit lhtu, ve kter se Parlament me vyslovit. Nicmn doba 3 msc pati ke standardnm lhtm a nelze ji chpat jako omezen pro vkon tohoto prva Parlamentu, (srov. i. 39 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Pokud jde o pedpokldanou aplikaci rozhodovn kvalifikovanou vtinou v Rad po uplynut pechodnho obdob je nutno pipomenout, e jej uplatnni je jednoznan pouze v nkolika bodech, zatmco jej uplatnn v ostatnch otzkch vyaduje nejprve jednomysln rozhodnut Rady. Automaticky bude rozhodovn kvalifikovanou vtinou pouito v zleitostech, kter budou projednvny na zklad lnku 251 a dle v oblastech, kde stty u nyn bez ohledu na budouc klov hlasovn v Rad pedpokldaj jej uplatnn, tedy pi pijmn pravidel pro jednotn vzum, pi schvalovn postup a pedpoklad pro jeho udlen, pi uren seznamu tetch stt s vzovou povinnost pro pobyty do dlky 3 msc a pi pijmn pedpis pro jednotnou formu vza. Nejzetelnji se budouc komunitarizace tto oblasti projevuje v postaveni Komise, i kdy dosah tohoto komunitarizanho kroku je omezen. Postaven Komise je jedinm bodem, kter bez vhrad spluje prvky bezpodmnenho pechodnho obdob" zmiovanho W. Nicollem a T. Salmonem. (Nicoll, Salmon 2001: 392) Komise se toti pro uplynut pechodnho obdob - bez ohledu na dal vvoj a bez jakhokoliv dalho hlasovn Rady v tto otzce - automaticky stane jedinm nositelem legislativn iniciativy. Skutenost, e prvo iniciativy do konce pechodnho obdob sdl s lenskmi stty, je odvodnitel-n tm, e problmm pi vytvoen prostoru svobody, bezpenosti a prva" budou elit prv jednotliv zem. Prvo iniciativy sdlen s Komis jim proto me v prbhu pechodnho obdob pomoci pi een konkrtnch problm vznikajcch pi aplikaci smluvnch ustanoven. Z dosavadnho vkladu vyplv, e k jednoznan komunitarizaci v celm rozsahu - tedy jak ve smyslu iniciativy Komise, tak ve smyslu aplikace kvalifikovan vtiny a plnho zapojen Evropskho parlamentu do procesu pijmn rozhodnut - dojde po uplynut pti let pouze u oblast tkajcch se bezprostedn azylov politiky. U ostatnch problmovch okruh je to, zda tu budou uplatnny dva nebo vechny ti prvky komunitarizace, zvisl na budoucm rozhodnut Rady. Ke komunitarizaci tchto oblast nemus dojt, jestlie stty nedospj k jednomyslnmu stanovisku.Vcelku se ovem

pedpokld, e po pti letech realizace intenzivnch opaten ve prospch harmonizace bude nakonec pro lensk stty vhodn dospt k dohod. Na druh stran je ale cel Hlava IV Smlouvy o ES vznamn ovlivovna nrodnmi zjmy a respektovnm prva jednotlivch zem pijmat a udrovat opaten ve prospch sv bezpenosti. Prv tento faktor me zamlenou628
Evropsk unie

komunitarizaci komplikovat. Zkuenost s tm, jakje nron doshnout konsensu v oblastech justice a vnitra, se ostatn nepromt pouze do procesu plnovan komunitarizace, ale tak do vyuit petrvvajcho institutu pemostni". Ten se ve Smlouv o EU nadle vyskytuje, ale vzhledem k plnovanmu a vysoce nronmu procesu prav rozhodovacch pravidel v I. pili se jeho pouit nezd bt prav-dpodobn. (Srov. i. 42 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) V souvislosti s amsterodamskou reformou bylo pomrn vznamn diskutovno prohlouben spoluprce mezi Komis, COREPER a Koordinanm vborem. Komise se pitom podl na zasedn vech tchto tles, a to jak v I. pili, tak tak nov ve III. pili, m by mla zaruovat kontinuitu v budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva". Pravdpodobn nejvt pozornost byla v souvislosti s institucionln reformou justice a vnitra v Amsterodamsk smlouv upena na ESD. Dokonce je do jist mry amsterodamskou institucionln reformu mono interpretovat jako reakci na absenci vlivu ESD, kter byla patrn v ustanovench o problematice justice a vnitra ve Smlouv o EU. Vliv ESD byl v textu Amsterodamsk smlouvy zsadn poslen, i kdy ESD samozejm nedoshl svho postaven v I. pili. Nov definovan postaven ESD ve III. pili je zaloeno na veobecnm zvazku dovolit ESD rozhodovat o pedbnch otzkch tkajcch se platnosti a vkladu rmcovch rozhodnut, rozhodnut a mluv, ale tak na vytvoen monosti volby pro kad z lenskch stt ve vci osloven ESD. V tomto ppad se tedy opustilo obvykl een na rovni nejniho spolenho jmenovatele a byla pijata metoda odstupovanho vlivu ESD. Zem si mohou vybrat, zda pipust vznen pedbn otzky na vech soudnch rovnch nebo jen na nejvy soudn rovni. Krom toho me ESD eit spory mezi stty, kter se tkaj vkladu akt v Hlav VI, pokud sele een na politick rovni Rady. 18.4.5.3. Flexibilnj pouvn nstroj V souvislosti s institucionlnmi zmnami byly posuzovny tak reformovan nstroje. Plnovan proces komunitarizace sti agendy uveden v Hlav IV Smlouvy o ES pedpokld, e bnm legislativnm aktem tto hlavy se stanou obsahov zvazn opaten a rozhodnut. 71 Tato skutenost je obecn chpna jako oteven vtho prostoru k prosazen zsad azylov politiky a pisthovalectv na mezinrodnm scn. Daleko vt pozornost ne tmto opatenm, kter se svmi inky budou podobat standardnm legislativnm aktm Spoleenstv, je ovem v diskusch o Amsterodamsk smlouv vnovna revizi nstroj v Hlav VI Smlouvy o EU. Oceovn je pedevm fakt, e namsto prvn nezvaznch

nstroj byly definovny takov formy rozhodnut, kter sice nemaj pm inek, ale jsou svm obsahem prvn zvazn.
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

629

Rmcov rozhodnut je pipodobovno ke smrnici a rozhodnut zase k nazen, jak je znme z I. pile. Pedevm rmcov rozhodnuti, kter je klovm nstrojem pro sbliovn legislativy lenskch stt, dv jednotlivm zemm dostatek prostoru pro implementaci. Volba tohoto modelu pln odpovd faktu, e problmy tkajc se oblasti justice a vnitra je nutn eit v rmci jednotlivch politickch a sprvnch systm a s ohledem na bezpenostn podmnky lenskch stt. Nicmn skutenost, e v amsterodamsk reform dolo k nahrazen pvodnch nezvaznch forem prvnch akt jejich zvaznmi formami, zpsobila tak uritou ztrtu dosavadn flexibility jednn. Pijet rmcovch rozhodnut a rozhodnut vyaduje toti konsensus lenskch zem, jeho dosaen bude v ppad hlasovn o prvn zvaznch opatench a zvazcch s velkou pravdpodobnost obtnj. V kontextu reformy nstroj III. pile je rovn vcelku pozitivn hodnocena zmna, kter se tk procesu pijmni mluv. Dosud toti byla lhta pro vstup mezinrodnch mluv v platnost neomezen dlouh a zvisela na dlce procesu ratifikace podle stavnch pravidel lenskch stt. Reforma nstroje mluvy v Amsterodamsk smlouv vak umouje, aby Rada stanovila harmonogram ratifikace. Pokud uren data vstupu v platnost v mluv chyb, vstupuj mluvy v platnost automaticky, kdy je pijme polovina lenskch zem. Tento posun umon rychlej realizaci zamlench krok, a to i v ppad, kdy mluvy vstupuj v platnost pouze v zemch, v nich byly ratifikovny. Za tmto rozhodnutm se skrv pedpoklad, e aplikace mluvy v uritch zemch vytvej v ppad budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva" tlak na pijet mluvy tak v dalch sttech. V souvislosti s reformou nastrojuje rovn jako pnosn oceovn fakt, e Amsterodamsk smlouva umonila pout v oblasti obhajoby spolench postoj na mezinrodnch frech postup podle lnku 18 a 19 revidovan Smlouvy o EU. Znamen to, e pedsedajc stt me vst dialog se tetmi zemmi a podobn jako v ppad SZBP reprezentovat EU na mezinrodnch frech. 72 (Srov. i. 18 a 19 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 18.4.5.4. Zjednoduen mechanismu plateb Z hlediska praktickho fungovn agendy justice a vnitra po revizi Amsterodamskou smlouvou je tak dleit zmna pravidel financovn, jeho reforma umonila zsadn zjednoduen mechanismu plateb. Od vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost je fakticky ve financovno Spoleenstvm, a to s plonm uplatnnm rozpotov procedury, kter dovoluje zapojen Evropskho parlamentu v rmci rozloen nezvaznch vdaj. Ppady, kdy je Parlament z rozhodovn vylouen, jsou vjimen a jsou podmnny jednomyslnm souhlasem Rady, kter vylen operativn nklady financovan lenskmi stty na zklad jejich hospodskho vkonu. Prv stanoven pravidla jednomyslnho630
Evropsk unie

rozhodnut in monost financovn ze zdroj stojcch mimo Spoleenstv spe vjimenou. (Srov. i. 41 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) 18.4.6. Obrana zkladnch hodnot EU V souvislosti s Amsterodamskou smlouvou a jej reformou oblasti justice a vnitra je nezbytn zmnit tak nov ustavenou monost obrany zkladnch hodnot EU". Tento problm, akoliv nespad pmo pod ustanoven tkajc se justice a vnitra (a proto tak nebyl zmnn v souvislosti s vtem reformnch zmn), m s touto agendou pmou souvislost. Obrana hodnot,73 kter byla amsterodamskou reviz vloena pmo do Smlouvy o EU, je historicky prvn monost, aby instituce EU, resp. jej lensk stty, zakroily proti konkrtnmu vinku" z vlastnch ad. Vchodiskem celho mechanismu je definovn zkladnch hodnot EU, mezi nimi jsou zmnny zsady svobody, demokracie, prvnho sttu, lidsk prva a dal spolen zsady. Pro pijet opaten proti jednomu ze lenskch stt je poteba doshnout pi hlasovn jednomysln shody len Evropsk rady, pirozen s vjimkou dotenho sttu, kter dajn poruil zkladn hodnoty, a dle souhlas dvou tetin poslanc Evropskho parlamentu, kter musej pedstavovat vtinu jeho len. Tento dvoj mechanismus hlasovn by ml poskytnout dostatenou zruku proti zneuit, (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Dvodem, pro je nezbytn, aby byl poet hlas pro odsouzen sttu pomrn vysok, je pedevm fakt, e zkladn hodnoty jsou definovny pomrn obecn.74 Proto se v textu Amsterodamsk smlouvy vyskytuje dal pojistka" proti ppadnmu zneuit lnku o obran zkladnch hodnot, kter navc obchz vliv ESD a je vhradn politickm eenm vzniklch obt. Touto pojistkou je poadavek, aby dolo k zvanmu a petrvvajcmu poruen" vyjmenovanch hodnot pot, co byla vlda tohoto lenskho sttu vyzvna, aby se k tto vci vyjdila", (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podnt k hlasovn o poruen hodnot tedy neme bt podn v ppad, e se jednalo o jednorzovou zleitost a takov hlasovn je nepravdpodobn v ppad, e se doten stt pokus situaci vysvtlit.75 18.4.7. Implementace zmn Amsterodamsk smlouvy v oblasti vnitra a justice Amsterodamsk smlouva vstoupila v platnost I. kvtna 1999 a od tohoto data tak mlo pejt do rmce EU tzv. schengenskho acquis. Komise, ale i lensk stty usilovaly o to, aby k vytvoen prostoru s volnm pohybem osob dolo s minimlnmi obtemi. Ji na zasedn Evropsk rady v Cardiffu ve dnech 15.-16. ervna
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

631 1998 proto lensk stty vyzvaly Komisi k vypracovn aknho plnu, kter Rada projednala 3. prosince 1998 a pot pedala ke schvlen Evropsk rad v Vdni na jejm summitu konanm 11.-12. prosince 1998. 18.4.7.1. Akn pln Komise a dal opaten

Akn pln obsahoval soubor opaten, kter mla bt pijata bezprostedn po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost. Tento dokument obsahoval konkrtn opaten, ale tak vysvtlil termny prostor svobody, bezpenosti a prva". Prostorem svobody je v aknm plnu myleno nejenom zajitn volnho pohybu osob, ale tak ochrana jejich zkladnch prv vetn ochrany osobnch dat a boj proti vem formm diskriminace.76 K obsahu pojmu bezpenost pat pedevm boj s kriminalitou, terorismem, obchodem s drogami atd.77 Prostor prva byl v dokumentu vyloen jako snaha EU zabezpeit pomoc spoluprce mezi soudnmi institucemi rovn pstup k prvu pro vechny obany EU. Bezprostedn po vstupu smlouvy v platnost byla pijata srie opaten, kter vyadovala samotn Amsterodamsk smlouva. Ji 7. kvtna bylo pijato rozhodnut o peveden schengenskho sekretaritu do sekretaritu Rady. Dle bylo rozhodnuto o rozlenn oblast na tzv. prav acquis a zbytek", kter nadle podlhal Smlouv o EU. Seznam poloek spadajcch pod Smlouvu o ES byl pijat Radou na jejm zasedn 20. kvtna 1999. Tmto rozhodnutm se pro tinct lenskch zemi stala tato nov ustanoven Smlouvy o ES zvaznmi. Nezbytnou zmnou bylo tak rozen asocianho vztahu s Norskem a Islandem, k nmu dolo podpisem nov dohody 18. kvtna 1999. Na zklad tto dohody se tyto dv zem podlej na vytvoen nov legislativy tzv. schengenskho acquis, kter jsou tak povinny pijmout. V tto dob tak podala o spoluprci v konkrtnch oblastech schengensk agendy (policejn a prvn spoluprce v kriminlnch zleitostech, boj proti drogm a SIS) Velk Britnie. Rada tento jej poadavek schvlila 29. kvtna 2000. Nutnou srii smluv upravujcch vztahy mezi jednotlivmi zemmi, kter nejsou signati dohod, zavrilo 28. ervna 1999 podepsn dohody mezi Islandem a Norskem na stran jedn a mezi Velkou Britni a Irskem na stran druh. Dnsko, Finsko, vdsko, Island a Norsko potvrdily, e jsou schopny uplatnit odpovdajc schengensk opaten od 25. bezna 2001.
18.4.7.2. Pprava projektu SIS II

Pomrn vznamnou udlost, k n dolo v souvislosti s oblast justice a vnitra po vstupu Amstrodamsk smlouvy v platnost, bylo tak rozhodnut pebudovat SIS. Dvod k tomuto kroku bylo nkolik. V prvn ad se Amsterodamskou smlouvou zmnil prvn rmec pro aktivity v sektorech justice a vnitra (napr. pro uvn osobnch dat). SIS navc nebyl kapacitn konstruovn pro vy poet lenskch stt, co se zaalo projevovat u po zsadnm rozen potu632
Evropsk unie

signatskch zem schengenskch dohod, ale co bylo pedevm nutno nalhav eit v souvislosti s plnovanm rozenm EU o zem SVE. Dalm dvodem byly technick parametry, kter neodpovdaly plnovanmu naven zte SIS78 o daje nezbytn k realizaci policejn a soudn spoluprce v kriminlnch vcech. Ve snaze splnit cle nov stanoven Amsterodamskou smlouvou, pro n byl SIS nepostradatelnm prvkem, rozhodly lensk zem 29. kvtna 2001 o vybudovn SIS druh generace do roku 2006. Ji 6. prosince 2001 byla pijata opaten ve prospch rozvoje SIS II. Garantem projektu vytven SIS II je Komise, kter bhem pprav mus eit pedevm otzku

zabezpeen dat, technologie, definovn kontroln autority v rmci SIS II, okruhu subjekt oprvnnch k pstupu a pod. 18.5. CHARTA ZKLADNCH PRV EVROPSK UNIE 18.5.1. Pprava dokumentu S oblast justice a vnitra bezesporu tak souvis rozhodnut EU vypracovat znn charty prv oban EU. O vytvoen katalogu zkladnch prv oban EU se pomrn dlouho diskutovalo, a to pedevm v souvislosti s padestm vrom Veobecn deklarace o lidskch prvech OSN (1948). Evropsk rada v tto souvislosti vyjdila 10. prosince 1998 svj zjem na poslen ochrany lidskch prv v EU, ale neuinila dn konkrtn podnt. Nicmn na nsledujcm zasedn Evropsk rady ve Vdni konanm 11.-12. prosince 1998 byla lidsk prva projednvna v kontextu rozhodnut o boji proti rasismu, xenofobii a antisemitismu. Ke konkrtnmu rozhodnut pistoupila Evropsk rada a na svm zasedn v Koln nad Rnem, kter probhlo 3.-4. ervna 1999. Evropsk rada zde vyjdila zjem na tom, aby byla prva oban EU vyjdena ve zvltnm dokumentu. Clem takovho dokumentu bylo podle Evropsk rady pedevm obeznmeni oban s jejich prvy, kter vyplvaj ze zakldajcch smluv Spoleenstv, z mezinrodnch mluv, je lensk stty EU podepsaly, a pirozen tak z stavnch systm lenskch zem. Dosud byla klovm dokumentem pouze Evropsk mluva o lidskch prvech Rady Evropy.79 Dalm z podnt byla pro Evropskou radu tak snaha uvst do praxe opaten Amsterodamsk smlouvy, resp. podpoit vstavbu prostoru svobody, bezpenosti a prva" odpovdajc garanc lidskch prv. Evropsk rada byla ovem pesvdena pouze o nutnosti vypracovat dokument garantujc prva oban EU a zveejnit jej. Otzka zvaznosti takov charty a jej ppadn zapracovn do textu smluv nebyla v tto dob vbec eena.
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

633

18.5.2. Konvent k pprav charty Vypracovn charty, kter mla bt pedloena v prosinci 2000, bylo pomrn nronm kolem, a proto bylo tmto krokem poveno zvltn tleso - tzv. Konvent. 80 Konvent k pprav charty o lidskch prvech se skldal z 62 len, jimi byli zstupci hlav stt a f vld, pedsedy Komise, estncti len Evropskho parlamentu81 a vdy dva reprezentanti nrodnch parlament. V roli pozorovatele se prce Konventu astnili dva lenov ESD, dva zstupci Rady Evropy, z toho jeden z Evropskho soudu pro lidsk prva. Prostednictvm stanovisek se na pprav charty podlel Hospodsk a sociln vbor, Vbor region, ombudsman a reprezentanti zjmovch skupin. Mechanismy prce tzv. Konventu byly pijaty na zasedn Evropsk rady v Tampere ve dnech 15.-16. jna 1999. Zzem Konventu, kter zaal pracovat 17. prosince 1999, bylo poskytovno generlnm sekretaritem Rady. Zasedn byla veejn a pstup dalch subjekt zainteresovanch na prci Konventu probhal pomoc veejnch slyen. Nap. slyen konanho 27. dubna 2000 se astnilo piblin 70 asociac zastupujcch rozlin zjmy. Konvent dokonil prci nad nvrhem textu charty 2. jna 2000.

Vsledkem tm ron prce Konventu bylo vypracovn textu Charty zkladnch prv Evropsk unie,82 kterou pijala Evropsk rada na summitu v Nice 7. prosince 2000. Evropsk rada na stejnm zasedn rozhodla, e charta mus bt co nejintenzivnji prezentovna na veejnosti. Nebylo nicmn rozhodnuto o zvaznosti obsahu charty a ani o jejm napojen na texty smluv. Toto rozhodnut bylo pijato navzdory poadavku Evropskho parlamentu, aby se odkaz na text charty stal soust aktulnho lnku 6 Smlouvy o EU, v nm jsou vyjmenovny hodnoty EU.83 18.5.3. Obsah Charty zkladnch prv Evropsk unie Charta je sloena z celkem padesti lnk a je rozdlena do sedmi kapitol. V vodn preambuli jsou specifikovny pedevm dvody vzniku dokumentu, k nim pat ji zmnn budovn prostoru svobody, bezpenosti a prva, ale tak snaha o rozvjen hodnot EU za souasnho respektovn kulturnch, historickch a socilnch odlinost sjednocench zem. V vodu prvn kapitoly je jako vchoz prvek zmnna lidsk dstojnost, kterje nedotknuteln a mus bt nejenom respektovna, ale i chrnna, (i. I Charty zkladnch prv Evropsk unie) Na definovn vznamu lidsk dstojnosti navazuje prvo na ivot, v nm je zdraznno, e nikdo nesm bt odsouzen k trestu smrti, nebo popraven, (i. 2 Charty zkladnch prv Evropsk unie) Charta dle garantuje prvo na osobn integritu, zakazuje eugenick84 praktiky a v lkastv a biologii pedpokld respekt ke svobodnmu a kvalifikovanmu souhlasu dotench osob. Zakazuje634
Evropsk unie

reprodukn klonovn lid a vyuvn lidskho tla a jeho st k zisku. (. 3 Charty zkladnch prv Evropsk unie) Pipojuje se k zkazu muen, poniujcho zachzen a trestu (i. 4 Charty zkladnch prv Evropsk unie), zakazuje otroctv, nucen prce a obchod s lidmi. (i. 5 Charty zkladnch prv Evropsk unie) V kapitole II s nzvem Svobody je v chart garantovno prvo na svobodu a bezpenost, respektovn soukromho a rodinnho ivota, ochranu osobnch daj, prvo na uzaven manelstv a zaloeni rodiny, svobodu mylen, svdom a nboenskho vyznn, kam spad tak prvo odmtnout vojenskou slubu z dvod svdom, svobodu projevu a informovn vetn svobody a plurality medi, svobodu shromaovn a sdruovn, svobodu umn a vd vetn akademick svobody, prvo na vzdln vetn respektovn nboenskho a filozofickho pesvden a pedagogickch nzor rodi. Dle tato kapitola zahrnuje svobodu zvolit si povoln a prvo na prci v podob prva na hledn zamstnn, svobodu podnikn, prvo na majetek, jeho me bt jedinec zbaven za odpovdajc kompenzaci pouze ve vjimench situacch veejnho zjmu, prvo na azyl, ochranu pi odsunu, kter je hromadn zakzn, ochranu proti vyhotn i vydn v ppad, e dotyn osob hroz trest smrti, nebo nelidsk zachzen, (kap. II Charty zkladnch prv Evropsk unie) V kapitole III s nzvem Rovnost je zmnna nejenom rovnost ped zkonem, ale tak zkaz diskriminace za jakhokoliv dvodu, rovnost mezi mui a enami, 85 prva dtte ve smyslu ochrany, pe, styk s rodii a ohled na jeho zjmy pi jednn orgn veejn moci a soukromch instituc, prva senior, postiench osob na pijet opaten k zajitn jejich nezvislosti a spoleensk s

profesn integrace a prvo na kulturn, nboenskou a jazykovou rozmanitost, (kap. III Charty zkladnch prv Evropsk unie) V kapitole IV nazvan Solidarita je ukotveno prvo pracovnk na informace a konzultace v podniku na zklad prva Spoleenstv,1*6 prvo na kolektivn vyjednvn a vystupovn v souladu s legislativou v jednotlivch zem, a to jak formou kolektivnch smluv, tak i stvky. Dle je zde uvedeno prvo na zprostedkovn prce, ochranu pi neoprvnnm propoutn, prvo na slun i spravedliv pracovn podmnky, je zde formulovn zkaz dtsk prce, uvede-10 prvo na ochranu mladistvch pi prci, prvo na rodinn a osobn ivot, iociln zabezpeen a sociln vpomoc, prvo na ochranu zdrav, pstup ke ilubm v obecnm hospodskm zjmu. Do tto kapitoly byla tak zaazena >chrana ivotnho prosted a ochrana spotebitele, (kap. IV Charty zkladnch )rv Evropsk unie) Kapitola V s nzvem Prva oban se zabv prvem volit a kandidovat do Evropskho parlamentu a v komunlnch volbch, petinm prvem, prvem bracet se na ombudsmana, prvem na diplomatickou a konzulrn ochranu, lle prvem na pstup k dokumentm, garanc prva svobody pohybu a pobytu
18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie 635

a tak prvem na dobrou sprvu, kter pedpokld garanci slyen, pstupu k dokumentm, nhrady kod a komunikaci oban EU s institucemi a orgny EU ve zvolenm ednm jazyce EU. (kap. V Charty zkladnch prv Evropsk unie) V kapitole VI s nzvem Spravedlnost je zmnno pedevm prvo na innou prvn ochranu a na spravedliv proces, zakotven presumpce neviny a prva na obhajobu. Dle je zde uvedena zsada zkonnosti a zsada pimenosti trest a prvo nebt dvakrt trestn sthn nebo trestn za trestn in. (kap. V Charty zkladnch prv Evropsk unie) Ve veobecnch ustanovench kapitoly Vlije specifikovna psobnost charty. Podle lnku 51 je charta urena institucm a orgnm Unie, jako i lenskm sttm, pokud aplikuj prvo Unie. Je zde rovn zdraznno, e charta nezakld dnou novou pravomoc nebo povinnost Spoleenstv nebo Unie, ani nemn pravomoci a povinnosti stanoven smlouvami", (i. 51 Charty zkladnch prv Evropsk unie) V dalch lncch tto kapitoly je upraven rozsah zaruench prv, rozsah ochrany a zkaz zneuit prv zmnnch v chart, (i. 52-54 Charty zkladnch prv Evropsk unie) 18.5.4. Vznam pijet dokumentu Charta zkladnch prv Evropsk unie nepedpokld dn pesun suverenity a svm obsahem nezakld lenskm sttm nov povinnosti, a proto ani obanm neposkytuje nov prva. Vechny otzky, vetn bioetickch a problematiky ochrany osobnch dat, jsou toti ji oeteny samostatnmi mluvami a dalmi zvazky lenskch zem, pop. jako u prva na dobrou sprvu, jsou oeteny judikty ESD. Vznam charty proto le spe ve zviditelnn tchto prv, co je pedpokladem pro

snaz vyuit ochrannch nstroj samotnmi obany. Dalm specifikem charty je pokus o kumulaci obanskch prv, prv politickch, ekonomickch, socilnch a tzv. societlnch. POZNMKY:
l.Nap. J. Lodgeovupozoruje na fakt, e policejn autority oteveni vnitnch hranic nepodporovaly. Nejvraznji se jejich protest projevil v roce 1988. (Lodge 1993b: 319) 2. Za mn vznamnou tet" linii je mono povaovat sled dokument navrhujcch upevnn obanskho rozmru Spoleenstv, jejich dsledky se dotkaj oblasti vnitnch vci a justice. Tato linie zahrnuje nap. pijet statutu evropskho obanstv, prva na pobyt pro osoby nevdlen inn apod. 3. K nejvznamnjm pkladm patil tok arabsk teroristick skupiny ern z na ubytovnu izraelskch sportovc v olympijsk vesnice bhem her 5.9. 1972 a tok teroristick skupiny Baader-Meinhofov na vlak v Nizozem 2. 12. 1975.636 Evropsk unie 4. Stty Spoleenstv se formou dohod podlely na spoluprci v rmci OSN, i Interpolu, kter se ale jet v tto dob jak zdrazuje Monika den Boerov - terorismem nezabval, akoliv jeho hrozba rostla. (Boer 1997: 394) Interpol (International Criminal Police Orga-nisation) byl zaloen v roce 1956 jako nstupce Mezinrodn kriminln komise z roku 1923. Zabv se sthnm mezinrodn trestn innosti, sdl v Saint-Cloud u Pae. 5. V tto souvislosti Fries uvd, e Komise jako reprezentant Spoleenstv zskala postaven pozorovatele" v rmci TREVI a v roce 1991. (Fries 1998: 278) Mimo jin i z tohoto dvodu neme bt mezivldn rozmr TREVI srovnvn s EPS, kter byla ve srovnn s TREVI spe nadnrodn". 6. V tto dobji fungovala skupina pro vzjemnou pomoc v boji proti zneuvn a nezkonnmu obchodu s drogami, tzv. Pompidouova skupina, kter vznikla na zklad iniciativy francouzskho prezidenta ze 6.8. 1971. Poprv se sela v Pai 4. II. 1971. Skupina byla 27. 3. 1980 vlenna pod Radu Evropy. Dnes (2002) m 34 len, piem jednm z len je tak Evropsk komise. Francie byla v tto oblasti velmi aktivn. Jej prezident Giscard Estaing propagoval koncept Evropskho prvnho prostoru" a prezident F. Mittcrrand navrhl v roce 1989 vytvoen st CELAD (Comit Europen Luttc Anti - Drogues) zamen na potrn vroby narkotik a pran pinavch penz, kter dnes psob v rmci Rady Evropy. (Nicoll, Salmon 2001: 387) 7. K datu plnovanho dokonen spolenho trhu (1.1. 1993) byla skupina TREVI 92 rozputna, protoe v principu splnila svj el. Zbyl koly byly pevedeny na pracovn skupinu III. (Boer 1997:395) 8. Skupina koordintor slouila jako zkladn propojen mezi skupinami a lenskmi stty a jako nhraka za neexistujc sekretarit. Jeho zzen mimo jin nespn navrhovalo panlsko v roce 1989. (Lodge 1993:319) 9. Jednalo se o ministry vnitra a spravedlnosti. Na zasedni pijdli ti, kte mli pslunou problematiku v kompetenci v rmci danch stavnch pravidel. asto se zasedn astnili oba ministi. 10.K tto form koordinace dolo poprv v roce 1986, po roce 1989 byla trojka nahrazena ptkou, tedy rozena obma smry". (Boer 1997: 395) 11. K obsahu tchto mluv srov. nap. Tich aj. (1999: 682-683). 12. Pesn nzev zn Dublinsk konvence tkajc se uren sttu odpovdnho za posouzen dosti o azyl podan v jednom z lenskch zem Evropskch spoleenstv. Konvence se odvolv na tzv. enevskou mluvu OSN o statutu uprchlka z 28. 7. 1951 doplnnou tzv. Newyorskm protokolem z 31. 1. 1967. 13. Takovm lenem rodiny me bt manel, manelka, jejich svobodn nezletil dt mlad 18 let. V ppad, zeje adatel nezletil, pak to me bt jeho otec i matka. (i. 4 Dublinsk konvence) 14. Vjimkou je situace, kdy adatel ilegln vstoupil zemm jednoho sttu, pokraoval do sttu, v nm podal dost o azyl, a v tomto stru pobval minimln 6 msc. Potom je odpovdn nikoliv stt, kterm dotyn adatel vstoupil, ale stt, v nm nelegln pobval, (l. 6 Dublinsk konvence) Vtinou je ale zptn vysledovn cesty adatele velice komplikovan. 15. Vjimkou je situace, kdy se adatel po leglnm vstupu pesune do lensk zem bez vzov povinnosti a pod o azyl tam. Pak je odpovdn tento stt. (i. 7 Dublinsk konvence)

16. Technicky byly tyto poadavky eeny zaloenm stediska vzkumu a vvoje azylov problematiky CIREA (Centre information, de rflection et change en made asile) v roce 1992 a dle tak zzenm Centra pro informace, vzkum a vzjemnou vmnu tkajc 18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

637
se pechodu hranic a imigrace CIREF (Center for information research and exchanges re-garding the crossing of borders and immigration). V roce 2000 Rada pro efektivn aplikaci Dublinsk konvence zaloila systm ke snmn otisk prst adatel o azyl EURODAC". 17. Vbor nap. e tak situaci, kdy by lnek 8a (dokonen spolenho trhu) vloen do EHS reviz JEA vyadoval, aby se pedmtem Spoleenstv stalo jednn o spolen vzov a azylov politice. V takovm ppad pedsedajc Spoleenstv svol schzku vboru. (I. 16 Dublinsk konvence) 18. Schengcnsk systm se od potku netkal vech lenskch zemi Spoleenstv, ale pouze zk skupiny. Tento fakt byl dvodem, pro bylo jeho vytven povaovno za dobr pklad uplatnni metodiky dvourychlostn Evropy", v n skupina lenskch stt pokrauje v integraci rychleji ne ostatn lenov Spoleenstv. Schengensk systm se ovem jevil jako dvourychlostn Evropa pouze de facto, protoe smlouvy jeho existenci dlouho nereflektovaly, a tud dvourychlostn model ani neuznvaly. Zmnou byla v tomto ohledu a Amsterodamsk smlouva, o n je pojednno ne. 19. Schengensk dohoda byla podepsna v roce 1985, tedy ped podpisem JEA. Dvodem, pro se tato aktivita ani v nznacch nestala soust JEA, byl jednak nesoulad lenskch zem a jednak fakt, e kdyby se Schengensk dohoda zalenila do JEA, podlhala by vlivu ESD. (Boer 1997: 400) 20. Oficiln se tento dokument jmenuje Dohoda mezi vldami stt hospodsk unie Beneluxu, Spolkov republiky Nmecko a Francouzsk republiky o postupnm odstraovn kontrol na spolench hranicch. Sv neformln, nicmn zait odznaen zskala podle msta svho podpisu, hraninho msta Schengen. 21. Touto spoluprac je mnna pedevm Saarbruckensk mluva o policejn spoluprci na spolench hranicch mezi Franci a Nmeckem z 30. 7. 1984, kter byla reakc na protesty dopravc proti zdlouhavm hraninm kontrolm a zabvala se jejich postupnm ruenm. Dle sem patila Smlouva o extradici a vzjemn spoluprci v kriminlnch zleitostech z 27. 6. 1962 podepsan mezi Belgi, Nizozemm a Lucemburskem. 22. V souvislosti s teritorilnm vymezenm signatskch statuje nezbytn pipomenout, e Schengensk dohoda v lnku 29 uvd, e principy dohody se vztahuj tak na Berlin. 23. Oficiln nzvem, kter nicmn nen pli asto uvn, je mluva podepsan dne 19. ervna 1990 v Schengenu mezi Belgickm krlovstvm, Spolkovou republikou Nmecko, Francouzskou republikou, Lucemburskm velkovvodstvm a Nizozemskm krlovstvm k proveden dohody podepsan dne 14. ervna 1985 o postupnm odstraovn kontrol na spolench hranicch. K mluv je pipojen Zvren akt s prohlenmi k jednotlivm lnkm. Tato prohleni podvaj vklad nkterch lnk, ppadn se vyslovuj k upesnn zmnnch dat. V nvaznosti na Zvren akt byla k mluv piloena jet prohlen lenskch zem. Pkladem je prohlen o zemn psobnosti mluvy tak pro nov nmeck spolkov zem po sjednocen Nmecka. V den podpisu mluvy se dle ministi signatskch zem dohodli na prohlen, e budou v zapoat aktivit pokraovat a rozvjet v prax vybran oblasti schengensk agendy. 24. Schengensk provdc mluva potvrzuje, e v bnch ppadech bude dost o azyl projednvat pouze jedna strana. Stt, kter bude dost projednvat, se uruje podle nkolika kritrii. Jedn se nap. o zemi, kter vydala vzum, povolen k pobytu. Pokud m cizinec povolen z vce stran, je to ta zem, kde m povolen nejdel platnost. V ppade, e se adatele netk vzov povinnost, je k projednvn dosti oprvnn stt vstupu". V ppad opakovan dosti vyizuje azyl znovu pvodn uren stt. (i. 30 Schengensk provdc mluvy) Na dost azylanta je mon z dvod kulturnch i humanitrnch pevzt638 Evropsk unie zen na sousedn stt, pokud tento stt souhlas, (i. 36 Schengensk provdc mluvy) Odpovdn strany jsou povinny se adatele ujmout, ppadn zajistit jeho vyhotn. dosti o azyl maj bt projednny co mon nejrychleji, ale podle

vnitrosttnch pravidel signatskch zem. (i. 31 a 32 Schengensk provdc mluvy) K dosaen flexibility celho systmu provdc mluva zavd systm konzultaci a vmny uritch informac o jednotlivch ppadech, (i. 37 a 38 Schengensk provdc mluvy) 25. Za elem vslechu me bt zadrena tak osoba s jinou sttn pslunost, ne maj policejn sloky dan zem. V takovm ppad me bt zadrena pouze na 6 hodin, a na vjimky se nepot doba mezi 24.00-9.00 hod. (i. 41 Schengensk provdc mluvy) 26. lnky se odvolvaj na ji existujc Evropskou mluvu o vydvn osob Rady Evropy z 13. 9. 1957 a ji zmnnou dohodu zem Beneluxu z roku 1962. V ppad, e nkter strana nen signatem Evropsk mluvy, budou jej ustanoven pouita s ohledem na vhrady pi ratifikac tto mluvy nebo pmo Schengensk provdc mluvy. (I. 60 Schengensk provdc mluvy) 27. lnky se odvolvaj na mluvu Rady Evropy o pedvn odsouzench osob z 21.3. 1983. 28. lnky se odvolvaj na Evropskou mluvu o kontrole nabvn a dren stelnch zbrani jednotlivci Rady Evropy z 28. 6. 1978. 29. Ochrany automatickho pedvn dat se tkaj tak lnky 126-130 Schengensk provdc mluvy, 30. daje o dokladech a bankovkch se uchovvaj po dobu 5 let, daje o motorovch vozidlech a pvsech po dobu 3 let, ostatn maximln 10 let. Po rozhodnuti o smazn jsou jet rok evidovny u technick podprn jednotky a a pot smazny, (i. 113 Schengensk provdc mluvy) 31. Tohoto ustanoven se tk tzv. Spolen prohleni k lnku 121, kde je uveden seznam rostlin, kvtin, ovoce atd., kterch se odstrann kontrol tk. 32. lnek se odvolv na mluvu Rady Evropy o ochran osob s ohledem na automatizovan zpracovn osobnch daj z 28.1. 1981, doporuen Vboru ministr Rady Evropy z 17.9. 1987 o pouvn osobnch daj v policejn oblasti a na vnitrosttn prvn pedpisy Francouzsk republiky, kter je odpovdn za technickou podprnou jednotku. 33.Schengensk provdc mluva byla nap. zkoumna francouzskm stavnm soudem z dvod naruen suverenity zem (25. 6. 199! bylo konstatovno, zeje s n v souladu), Nizozem naopak sledovalo, zda nedojde k faktickmu zhoren podmnek pro azyianty ve srovnn s pvodn platnou enevskou konvenc o uprchlcch OSN, obte byly shledvny v nedostaten kontrole dat apod. Provdc mluva byla dle podrobena kritice Evropskho parlamentu, prvnk a zjmovch skupin sledujcch lidsk prva. Boreov dokonce zdrazuje, e ne vechny smluvn strany dokzaly dohodu do roku i 995 implementovat. Nkte signati, jak uvd Boreov, si ponechali nap. kontroly na letitch. (Boer i 997: 397, 399^00) 34. Dnsko pistoupilo k dohod a v roce 1996 z toho dvodu, e tvo s ostatnmi severskmi zemmi pasovou unii (Seversk unie). Z tohoto dvodu tak dv nelensk zem - Norsko a Island uzavely 19. 12. 1996 dohodu o pidruen k Schengenu. Pidruen stty nemohou hlasovat ve Vkonnm vboru, ale mohou k nmu vznet podnty a pedkldat stanoviska. 35. Zvlt nkter zem svmi specifiky podporovaly pesvden, e svm zvazkm ne-dostoj. Pkladem je liberln postoj Nizozem k drogov problematice, volnj pstup Itlie k ochran hranic, ppadn obecn pomal implementace pravidel v ecku. (Fries 1998:281) 36. Jednni nad implementac dohody byla vedena ve tyech skupinch: pro policii a bezpe18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

639
nost, pro pohyb osob, ve skupin pro dopravu a skupin pro pohyb zbo. Zcela samostatn skupina byla vytvoena pro realizaci SIS. (Boer 1997: 397) 37. Boerov zdrazuje, e dosaen volnho pohybu osob k 1.1. 1993 bylo pomrn nerealistick. Podle tto autorky mly v tomto ohledu vt ance ty zem, kter ji spolupracovaly v rmci schengenskho systmu. (Boer 1997: 396) 38. Nmecko mlo na rozvoji agendy justice a vnitra velik zjem, protoe na zatku 90. let bylo vystaveno nkolika imigranm vlnm. 39. Jednm z podnt k jednn o zaloeni kriminln centrly na evropsk rovni by! nvrh J. Delorse z 3. 10. 1989, aby bylo vytvoeno Evropsk drogov monitorovac centrum. (Lodge 1993:317)

40. Clem Europoluje prosazovn zkon a zpracovvn informac o kriminln problematice. O zaloen Europolu bylo rozhodnuto ve Smlouv o EU, konkrtn na zasedn Evropsk rady v prbhu mezivldn konference v Lucemburku 28. 29. 6. 1991. mluva o jeho zaloen byla podepsna a 27. 6. 1995 (vstup v platnost 1.10. 1998, pln funknost od 1.7. 1999). V prbhu ratifikace mluvy pracovala od 3. 1. 1994 prozatmn Protidrogov jednotka Europolu (EDU, Europol Drugs Unit) s hlavnm clem brnit paovn drog a pran pinavch penz. EDU byla ve spojeni s nrodnmi protidrogovmi centrlami. Po nkolika pravch npln innosti Europoluje tato policejn centrla nyn zamena na drogy, paovn, terorismus, ilegln obchod s lidmi a dtskou pornografii, falovni penz, obchod s radioaktivnm materilem, pran pinavch penz, ekologickou kriminalitu, pirtstv v oblasti vrobk a ilegln obchod a kulturnm majetkem. Europol poskytuje operativn analzy, vypracovv strategick pravy, poskytuje odbornou a technickou pomoc a usnaduje vmnu informac mezi stty. Stty maj povinnost budovat nrodn jednotky Europolu a vyslat do centrly v Haagu sv styn dstojnky. Europol disponuje potaovm systmem (TECS, The Europol Computer System) pro vmnu dat a analzu informac. Zkladn verze TECS byla sputna 1.1. 2002. Europol je financovn lenskmi stty na zklad kle HDP. editelstv Europolu jmenuje Rada EU. Po teroristickch tocch 11.9. 2001 na USA bylo Radou pijato rozhodnuti vytvoit v Europolu zvltn protiteroristickou jednotku. Jednotka je inn od 15. 11. 2001. Europol nelze zamovat s Interpolem. 41. J. Monar v tto souvislosti zdrazuje, e zalenn justice a vnitra do Smlouvy o EU navzdory pomrn zsadnm koncepnm rozdlm mezi jednotlivmi zemmi, bylo mon pouze dky faktu, e Smlouva o EU nebyla prvnm krokem, ale ten byl uinn ji vytvoenm platformy TREVI. (Monar 1997a: 327) 42. Pkladem spoluprce v obansko-sprvnch vcech je nap. vzjemn uznvni rozsudk, rozvodovch otzek, ppad pe o dti, bankrot apod., kdy jsou zastnn strany ze dvou a vce lenskch stt. Nejvznamnjm pkladem spoluprce v trestnch vcech je poskytovn spolen prvn pomoci a otzky extradice. 43. Spolen postup se nepmo odvolv na princip subsidiarity. Uvd se, e spolen postup je pijmn tehdy, jestlie je prostednictvm nj mon doshnout cl EU lpe, ne postupem jednotlivch lenskch stt. (srov. t. K.3 Smlouvy o EU) 44. V takovm ppad bylo zapoteb (ve dvanctilennm Spoleenstv) celkem 54 hlas pochzejcch z minimln 8 stt. Tento prh odpovd tzv. superkvalifikovan vtin. Ble k tto form hlasovn viz 9.4.2.3.4. 45. Tento vbor v praxi psobil ji dve, od zasedn Evropsk rady na Rhodu konanm 2.-3. prosince 1988. 46. lnek 100c Smlouvy o ES k, e Rada jednomysln na nvrh Komise pijme seznam zem vyadujcch vzum. V ppad krizovho stavu me bt na nvrh Komise kvalifko-640 Evropsk unie vanou vtinou v Rad zavedena na 6 msc vzov povinnost. Od 1. 1. 1996 byl seznam tchto zem pijmn vhradn kvalifikovanou vtinou. mluvy upravujc tento problm maj zstat v platnosti, dokud nebudou nahrazeny odpovdajcmi smrnicemi a dalmi opatenmi podle Smlouvy o ES. Principieln je tady vzov politika od Smlouvy o EU komunitami agendou. 47. Boerov v tomto ppad jet upozoruje na spoluprci celnch ad v rmci oblasti justice a vnitra, kter je vlastn prostoupena tm vemi klovmi ustanovenmi Smlouvy o ES. (Boer 1997: 402) 48. J. Monar zdrazuje, e oblasti, jakoje azyl, vzov politika, bezpenost apod., pat mimo jin k zsadnm tmatm volebnch kampan. (Monar 1997a: 327) 49. W. Nicoll a T. Salmon uvdj i. K.8, kter se zabv financovnm. Jedn se ale pouze o zmnu, v komenti je jednoznan, e jde o K.9. (Nicoll, Salmon 2001: 390) 50. Pkladem konkrtn spoluprce policie a celn sprvy je program FALCONE z roku 1998. Tento program vychz z faktu, e nelze separovat psoben policie, celn sprvy, soud a dalch sloek. Program se proto sna o jejich vzjemnou spoluprci tak, aby byly co nejinnj v boji proti organizovanmu zloinu. Zahrnuje semine, konference a spolen projekty. 51. Pkladem konkrtn spoluprce je program GROTIUS realizovan v letech 1996-2000. GROTIUS (verze soudn spoluprce v obanskch vcech a verze spoluprce v trestnch vcech) ml za cl pomhat odpovdnm slokm ve lenskch sttech poznvat jednotliv prvn systmy pomoc trninkovch program, databz a vzkumu.

52. V tomto ppad se jedn o paralelu obt projevujcch se ve vztahu Politickho vboru a COREPER. Situace v oblasti III. pile byla vak v mnohm jet komplikovanj, protoe vvoj tto oblasti byl vce konfrontovn s nrodnmi zjmy ne II. pil. Ble ke vztahu COREPER a Politickho vboru viz 17.4.1.1. 53. Pmo nrodn parlamenty jist nepsob, ale mezivldn agenda jim umouje ovlivnit stanovisko svho ministra, a tm zabrnit pijet mluvy nebo spolenho postupu. Nen zleitosti EU, e parlamenty toho postupu s vjimkou tzv. dnskho modelu" nevyuvaj, akoliv by mohly bt v oblastech, kde je standardn vyuvno rozhodovn na zklad jednomyslnho rozhodnuti, spn. 54. Tento rozpor se projevil ji v ppad pprav mluvy o vytvoen Europolu. To, e by ESD ml monost dlat arbitra zastnnch stran, zsadn odmtala Velk Britnie. Domnvala se toti, e by ppadn spory mla eit Rada, tedy, e by mly bt eeny politickou cestou. (Boer 1997:403) 55. Nap. Tich aj. upozoruj na monost konfliktu mezi ji existujcmi mluvami (Schen-gensk dohody a nap. Dublinsk konvence) a mluvami uzavenmi podle i. K.3 Hlavy VI Smlouvy o EU. Konflikt je nicmn pouze teoretick. Obecn jsou toti cle ji existujcch mluv a Hlavy VI toton, uzaven je tak okruh ppadnch signat. Ppadn konflikt by tak v ppad Schengensk dohody mohl bt een ji zmnnou explicitn pednost prva ES ped touto mluvou. (Tich aj. 1999: 678) 56. Krom ne zmnnch protokol se problematiky justice a vnitra dotk tak Protokol o poskytovn azylu sttnm pslunkm lenskch stt EU a Protokol o vnjch vztazch lenskch stt, pokud jde o pekraovn vnjch hranic, kter jsou uveden v ploze Amsterodamsk smlouvy. 57. Smlouva z Nice aplikaci procedury podle lnku 25 laktulnho znn Smlouvy o ES roziuje, a to ji bhem pechodnho obdob. Ble viz 20.2.1. 58. Rozdl mezi obma zmnnmi modely hlasovn (kvalifikovanou vtinou a konzultac Parlamentu na stran jedn a hlasovnm podle lnku 251 na stran druh) je v tom, e lnek 18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

641
251 stav Evropsk parlament do spolurozhodovac pozice. Fakticky si tedy lensk zem ve vci jednotn formy viza a seznamu tetch zem uchovvaj vce vlivu, ne pi pijmn postup a pedpoklad pro jejich udlen. K procedurm rozhodovn srov. 11.3.4. 59. Smlouva z Nice mn mechanismus rozhodovn v tto vci a zavd od 1.5. 2004 hlasovni kvalifikovanou vtinou v Rad na nvrh Komise a po konzultaci Evropskho parlamentu. Srov. 20.2.1. 60. Krom tohoto protokolu byl k Amsterodamsk smlouv pipojen tak Protokol o pouit uritch aspekt lnku 14 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv ve vztahu ke Spojenmu krlovstv a Irsku. Protokol uvd, e Spojen krlovstv si me bez ohledu na spolen trh, ustanoven Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a jakkoliv mezinrodni dohody uzaven Spoleenstvm atd. provdt na svch hranicch sjinmi lenskmi stty kontroly osob za elem oven prva na vstup, ppadn k rozhodnuti o tto otzce. Irsko je k tomuto prvu pipojeno na zklad existence spolenho cestovnho - pasovho prostoru mezi obma zemmi. 61. Na tomto mst se v pouvanm eskm pekladu Amsterodamsk smlouvy vyskytuje chyba. V l. 1 a 2 je Hlava IV Smlouvy o ES zamnna za Hlavu V a v i. 3 dokonce za Hlavu VI Smlouvy o ES. Podle eskho pekladu by se tak vjimka Velk Britnie vztahovala na dopravu a na pravidla soute. Srov. i. 24 Protokolu o postaven Velk Britnie a Irska v ploze Amsterodamsk smlouvy v originlnm znn. 62. V oblasti zneuvn dt je vznamn nap. program STOP (Sexual Treatment of Pcrsons) z roku 1996. 63. V textu Smlouvy z Nice je jako nov nstroj k dosaen tohoto cle uvedena Evropsk soudn jednotka pro spoluprci Eurojust. Viz 20.1.3. 64. V ppad uplatnn rozhodovn kvalifikovanou vtinou jsou hlasy stt veny obvyklm zpsobem a pro pijeti je nezbytn souhlas minimln 10 stt. To znamen, e se jedn o tzv. superkvalifikovanou vtinu. (Srov. i. 34 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou) Ble k superkvalifikovan vtin viz 9.4.2.3.4.

65. Variantu umoujc podat ESD o rozhodnuti v pedbn otzce ktermkoliv soudem danho sttu (i. 35 [3b]) zvolila Belgie, Nmecko, ecko, Itlie, Lucembursko, Nizozem, Rakousko, Portugalsko, Finsko, vdsko a pozdji tak Francie. Druhou varinatu, tedy e o rozhodnut v pedbn otzce me podat pouze soud, jeho rozhodnut nelze napadnout opravnmi prostedky (i. 35 [3a]), zvolilo panlsko, 66. Opt se v tomto ppad jedn pi hlasovn v Rad o tzv. superkvalifkovanou vtinu. 67. V lncch 2 a 3 Protokolu o zalenn Schengenskho systmu do rmce Evropsk unie v ploze Amsterodamsk smlouvy v pouvanm eskm pekladu opt dochz k zmn Hlavy IV s Hlavou V Smlouvy o ES a Hlavy VI a Hlavou VII Smlouvy o EU. Pirozen, e se jedn o Hlavu IV Smlouvy o ES a Hlavu VI Smlouvy o EU. 68. Pokud srovnme zalenn schengenskho aequis" do rmce EU napklad s pijetm spolen mny, zjistme, e Amsterodamsk smlouva poprv model dvourychlostn Evropy formln akceptovala. Srovnme-li situaci ve sfe Hlavy IV se zavdnm spolen mny, kde v praxi stty disponuji stejn vjimenm postavenm, vidme, e ve Smlouv o EU jejich zvltn pozice nebyla zmnna, ale stala se pouze soust pipojench protokol. To znamen, e dvourychlostn Evropa tud akceptovna nebyla. Naproti tomu vj imka Velk Britnii v oblasti schengenskho aequis je pmo ve Smlouv o ES. 69. W. Nicoll a T. Salmon v tto souvislosti uvdj, e pechodn obdob bylo vloeno pedevm na pni Nmecka, kter poadovalo as k nadechnut", tedy k odpovdajcm ppravm na rovni spolkovch zem, kter se i v mnoha ohledech samy e urit body agendy justice a vnitra. (Nicoll, Salmon 2001: 392)642 Evropsk unie 70. Po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost byl Koordinan vbor oznaovn nikoliv j i jako K4, ale jako Vbor lnku 36, opt podle odpovdajcho lnku smlouvy. 71. K prvnm aspektm opaten pijmanch v rmci Smlouvy o ES a Smlouvy o EU v oblasti reformovan justice a vnitra srov. nap. Tich aj. (1999: 686) Opaten se toti jev jako atypick prvn akt, kter je podobn smrnici. 72. M. Had a B. Pikna uvdj, e Rada me jednomysln zmocnit pedsedu k jednn: o konkrtnch mluvch. Z ustanoven Hlavy VI Smlouvy o EU toto ale nen zcela patrn. Smlouva pouze odkazuje na pimen pouit" i. 18a 19 Smlouvy o EU, kter mechanismus vnj reprezentace oetuje pro SZBP. (Had, Pikna 2001: 75) 73. K ochran hodnot srov. tak 7.3.2.3. 74. Dkaz pro to, jak by bylo v budoucnu tento mechanismus - pokud by jeho aplikace nebyla dostaten chrnna - mon zneut, poskytuje ppad postupu stt EU proti Rakousku v souvislosti s ast FPO v rakousk vld v roce 2000. Krtkodob uplatnn nesystematicky a zcela neadekvtn aplikovanch sankc proti demokratickmu rozhodnut rakouskch oban sice nebylo realizovno na zklad popisovanho mechanismu obrany zkladnch hodnot" EU, ale toto rozhodnut jasn ukzalo nebezpe, kter se v uvedenm lnku skrv. 75. Smlouva z Nice toto ustanoven reviduje zsadnm zpsobem. Smlouva pedpokld, e ped samotnm hlasovnm me Rada na odvodnn" nvrh podan tetinou lenskch stt, Evropskm parlamentem, nebo Komis tymi ptinami hlas lenskch zem za souhlasu Evropskho parlamentu rozhodnout, e existuje zejm nebezpe, e nkter stt zvan poru zsady", (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Ped hlasovnm je doten stt vyslechnut. Stejnm postupem me potom Rada rozhodnout o poven osobnost - zvltnch vyslanc, kte monitoruj stav v zemi. Hlasovn a navazujc pojistky zstvaj v platnosti. Akcentovno je pouze prozkoumn vlivu ppadnho pozastaven prv danho sttu na fyzick a prvnick osoby v zemi. Na rozdl od pvodnho znn me Rada tak kvalifikovanou vtinou pehodnotit pijat sankce. Srov. 20.1.1. 76. Pro plnost je nutn dodat, e draz na boj s diskriminac veho druhu byl zvlt poslen reviz lnku 13 Smlouvy o ES v Amsterodamsk smlouv. Pokud jde o diskriminaci z dvodu nrodn pslunosti, pak byla dokonce Rada oprvnna pij mat opaten ve spoluprci s Evropskm parlamentem podle lnku 251. (i. 12 a 13 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) 77. V tomto ohledu byly pijaty samostatn akn plny v oblasti kriminality (1997) a drog (2000). 78. SIS je sloen z nrodnch st (N-S1S) a centrlnho systmu (C-SIS) a doplnn datovou transportn st SIRENE (Supplementary Information Request at the National Entry). Ji v roce 1999 se lensk stty rozhodly neprodluovat existenci

SIRENE, kter mla ukonit sv psoben v roce 2001 (stalo se tak 23. 8. 2001). SIRENE nahradil systm SISNET (Schengen Information System Network), kter nad rmec SIRENE obsahuje data o pisthovalectv. V souvislosti s plnovanou vmnou datov st byla provedena tak studie rozvoje SIS. 79. Doasn se tak zvaovalo, zda by nebylo vhodn, aby se signatem tto mluvy z 4. 11. 1950 stala tak EU, a nikoliv pouze jej lenov, mimo jin i proto, eESD se pi svch judik-tech o tuto mluvu opr. ESD ale ve svm rozsudku z 28. 3. 1996 tuto variantu odmtl. 80. Jedn se pouze o obecn oznaen a nikoliv o shodu nzvu s konventem projednvajcm budoucnost Evropy, kter zased v letech 2002-2003. Tento konvent je popsn samostatn, viz 7.6.2. 18. Spoluprce v oblasti vnitra, justice a policie

643
81. Evropsk parlament podporoval vypracovn charty ji od roku 1989. Pijal napklad Deklaraci proti rasismu, xcnofobii (1990) a podporoval vloen lnk do Smlouvy o EHS o povinnosti stt pijmout opaten k odvrcen a zkazu vech forem diskriminace. K aktivit Evropskho parlamentu v souvislosti s problematikou ochrany obanskch prv v EU viz Lodgeov (Lodge 1993b: 334) 82. V eskm prosted se pouv tak oznaen Listina zkladnch prv Evropsk unie. 83. Smlouva z Nice skuten dan nvrh nezohledujc. lnek 6 i po revizi odkazuje vhradn na Evropskou mluvu o ochran lidskch prv z roku 1950. 84. Eugenika je metoda usilujc o vyuit genetickch vlastnost a informac ke zlepovn genetickho profilu lovka. Sna se o redukci negativnch dispozic, a naopak rozvoj progresivnch vloh pomoci vbru pi rozmnoovn. Byla zneuita pedevm v rmci rasistickch teori. 85. Charta vslovn zmiuje, e zsada rovnosti nebrn tomu, aby byla zachovna nebo pijata opaten, kter stanov zvltn vhody pro nedostaten zastoupen pohlav, (i. 23 Charty zkladnch prv Evropsk unie) 86. 645 K tto problematice viz 15.2.8.4.8.19. Financovn politik a rozpoet

19. FINANCOVNI POLITIK A ROZPOET

19.1. SPECIFIKA A POLITICK VZNAM EVROPSKHO ROZPOTU Rozpoet EU1 vykazuje urit specifika, kter jej vyleuj nejenom z kategorie rozpot mezinrodnch organizac, ale tak z kategorie sttnch rozpot. Rozpoty standardnch mezinrodnch organizac se odliuj od evropskho modelu pedevm tm, e zajiuj - a na vjimky - financovn administrativnch funkc a jejich sprvci nevyvjej sil o zskn tzv. vlastnch pjm, tedy stek nezvislch na pspvcch len organizace. Rozpoet EU je vak rozhodujcm zpsobem vytven prv z vlastnch pjm. Od sttnch rozpot, kter pln pedevm funkci alokace zdroj, redistri-bun a stabilizan funkce a pedstavuj hlavn nstroj makroekonomickho zen sttu, se evropsk rozpoet tak vznamn odliuje. Rozdl je patrn u pi pouhm srovnvn formlnch aspekt, protoe rozpoet EU neobsahuje vechny typick rozpotov kategorie. Na rovni EU se vbec nevyskytuj (ppadn pouze sekundrn a v omezen me formou podprnch program) vdajov kategorie jako nap. zdravotnictv, kolstv, sociln zleitosti a navzdory dynamickmu vvoji II. a III. pile nepat mezi rozpotov kapitoly ani otzky vnitn bezpenosti a obrany. Naopak je patrn zeteln koncentrace vdaj do dvou hlavnch kategori, ktermi jsou spolen zemdlsk politika a strukturln fondy. Dal rozdl mezi rozpotem EU a nrodnmi rozpoty lenskch zem je dn pravidly pro jeho

utven. Evropsk rozpoet na rozdl od nrodnch rozpot mus bt vyrovnan, co znemouje, aby slouil jako nstroj hospodsk regulace. K dalm rozdlm mezi sttnmi rozpoty a evropskm rozpotem pat tak fakt, e evropsk rozpoet tvo relativn mal objem vi celkov vi HNP vyprodukovanho EU, a neme proto psobit jako dostaten inn ekonomick stabiliztor.2 Rozpoet EU nen srovnateln se sttnmi rozpoty tak z toho dvodu, zeje pouze doplkovm zdrojem a funguje soubn s nrodnmi rozpoty lenskch zem. Spe ne o dc funkci evropskho rozpotu se proto hovo o jeho regulan funkci. (Laffan 2001: 192) Principm financovn EU bv vnovna velk pozornost jak ze strany spolench evropskch orgn, jednotlivch lenskch zem, tak i ze strany evropsk veejnosti.646
Evropsk unie

Zjem vnovan evropskmu rozpotuje upen nejenom na sledovn jeho velikosti, pjmov a vdajov sloky, ale opakovan diskuse se tkaj tak procesu jeho utven. Britsk politolog J. Pinder uvd dv vysvtlen, pro je na rozpoet EU soustedna ze strany vech pmch i nepmch aktr takov pozornost a pro je povaovn za vysoce konfliktn poloku vyjednvn. Podle Pindera je rozpotov zen, resp. rozhodnut o rozloen vdaj, hlavn fz boje lenskch stt o rozdlen vekerch integranch zisk. Urovni vdaj evropskho rozpotu pedstavuje pro lensk zem monost zaclit finann prostedky do oblast, kter povauj za prioritn, a tm doshnout splnn svch zjm. Konkrtnm pkladem, jen ilustruje vznam vdajov skladby rozpotuje francouzsk zjem na udren ve plateb do agrrnho sektoru. (Pinder 1993: 143) Druhm dvodem, pro je utven rozpotu vysoce sledovanou, a asto dokonce i konfliktn udlost, je fakt, e proces jeho pijmn znamen pirozenou eskalaci napt mezi orgny podlejcmi se na rozpotovm zen. Pro Komisi, Radu a Evropsk parlament toti - stejn jako pro lensk stty -rozpoet pedstavuje hlavn zpsob jak zajistit skutenou realizaci svch cl a program. V rozpotovm zen tak ve skutenosti dochz k men sil" nejen mezi stty navzjem a stty a evropskmi orgny, ale tak v rmci institucionlnho trojhelnku tvoenho klovmi orgny Spoleenstv. (Pinder 1993: 143; Laffan, Shackleton 1997: 72) Evropsk rozpoet je ale sledovn nejenom evropskmi orgny a lenskmi stty, ale tak veejnost. Zvlt v tch zemch, kter v pozici tzv. istch pltc do evropskho rozpotu nezskvaj vloen prostedky zpt, a naopak fakticky financuj chod Spoleenstv. Skutenost, zda se konkrtn zem dostala do pozice istho pltce do rozpotu Spoleenstv, a ppadn, zda se j vmnou za tento fakt podailo prosadit njak konkrtn opaten, je z hlediska veejnosti asto impulsem ke zmn postoj vi evropsk integraci jako celku. (Laffan, Shackleton 1997: 72) Proto jsou reprezentanti istch pltc, jako je nap. Nmecko, Francie, Velk Britnie, Rakousko, vdsko, ale i Nizozem a Itlie, velice pozorn pi jednnch, kde se zvauje jakkoliv zvyovn pjm EU. Vzhledem k celkov pozornosti, je je principm financovn v EU vnovna, bv evropsk rozpoet nkdy pirovnvn k barometru". Pirovnn rozpotu EU k barometru" je ovem mon provdt nejenom z hlediska veejnho mnn, ale - jak upozoruj britt analytici M. Lintner a S. Mazeyov -

tak z hlediska charakteru integranho procesu. Oba autoi se nap. domnvaj, e vvoj rozpotu signalizuje posun integranho procesu smrem k supranaciona-lit. (Lintner, Mazey 1991: 73) Tato teze je platn pi pohledu na rozpotov zen, v nm v prbhu vvoje dolo k nahrazen nezvislho rozhodovn v Rad, procesem spolurozhodovn Rady a Evropskho parlamentu, a tm i k poslen supranacionlnho vlivu. Rozpoet vak ji neme bt chpn jako potvrzen o supranacionalizaci v oblasti jednotlivch politik. Nejpozdji od po19. Financovn politik a rozpoet

647

loviny osmdestch let, kdy zaalo dochzet k vznamnm zmnm v rozloen vdaj, nen mon tvrdit, e oblasti s velikm objemem vdaj pat vhradn k nadnrodn agend. Vyvrac to pedevm druh nejvt poloka rozpotu, kterou jsou (po rozpotov nejvznamnj zemdlsk politice) strukturln fondy. Opanm pkladem hovocm proti chpn rozpotu jako dkazu supranacionalistick tendence evropsk integrace je spolen dopravn politika, na kterou je naopak vnovn minimln objem financ. Pm zvislost mezi objemem vdaj a zaazenm konkrtn oblasti mezi spolen nebo koordinovan politiky nen tedy prkazn. Rozloen finannch prostedk v rmci rozpotuje ovem skuten mon chpat jako signalizaci preferenc lenskch stt EU. Oblasti, v nich jsou posilovny vdaje EU, je proto mono oznait za spolen priority. Struktura evropskho rozpotu pirozen pmo ovlivuje jednotliv oblasti psoben EU. Soulad lenskch stt zastoupench v Rad a zstupc v Evropskm parlamentu v rmci rozpotovho zen je toti podmnkou pro rozvoj konkrtnch aktivit.5

19.2. VVOJ EVROPSKHO ROZPOTU

Vvoj rozpotovho zen a tak jeho vnitnho sloen je mon rozdlit do ty a pti fz, akoliv v otzce jejich vnitn periodizace nepanuje v odborn literatue pln shoda. Prvn obdob utven rozpotu bv zpravidla ohranieno lety 1952-1969, kdy bylo rozhodnuto o vytvoen vlastnch pjm a zruen pspvkovho systmu. (Laffan 2001: 195) Pro nkter autory vak prvn fze utven rozpotu kon nikoliv samotnou dohodou o vytvoen vlastnch pjm, ale a jejich primrn prvnm oeten v podob rozpotovch smluv. V tomto pojet bylo prvn obdob ukoneno a v roce 1975, kdy byly podepsny rozpotov dohody. (Tich aj. 1999: I4l) Za druhou fzi je povaovno obdob rozpotov krize, kter bylo zahjeno podpisem prvn (1970) ppadn v jinm pojet a druh rozpotov smlouvy (1975) - a ukoneno eenm rozpotovch obt v polovin osmdestch let. Jednotliv autoi se i v tomto ppad li v nzoru, zda lze za pelom v pstupu k finannm obtm Spoleenstv povaovat podpis JEA, kter obsahoval nov priority, a tud i podnty k een (nap. Laffan 2001: 195), nebo zda za konec druh fze vvoje rozpotu povaovat a pijet konkrtnho finannho vhledu pro lta 1989-1992. (nap. Tich aj. 1999: I4l) Po obdob krize vstupuje rozpoet Spoleenstv do fze konzolidan, oznaovan nkdy tak jako reformn fze, je probhala v letech 1987-1999. Pokud bychom chtli toto tet stdium rozlenit

podrobnji, je mon vylenit fzi konkrtnch reforem v letech 1987-1992 a nsledn za samostatnou, tedy tvrtou fzi, povaovat obdob konzolidace. V tto tvrt fzi, kter spad do let648
Evropsk unie

1993-1999, byly realizovny dohodnut reformn postupy. (Tich aj. 1999: 141) Na toto t, ppadn tyfzov lenn je mon navzat vylennm prozatm poslednho, dosud probhajcho obdob, kter zan v roce 2000 a je je vznamn ovlivnno dsledky rozhodnut rozit EU o zem SVE. Prv rozen EU o vt poet kandidtskch zem toti vyvolv zsadn tlak na reformu financovn. 19.2.1. Rozpoet Evropskho spoleenstv uhl a oceli Vklad problmu evropskho rozpotu a jeho vvoje nen mon zahjit bez zmnky o rozpotu prvnho spoleenstv, tedy ESUO. V tomto spoleenstv byly toti ji od jeho zaloen na zklad lnku 49 Smlouvy o ESUO zavedeny tzv. vlastn pjmy, kter vznikly z dvek z vroby uhl a oceli. Dvky byly vymovny ron pro jednotliv vrobky podle jejich prmrn hodnoty a jejich sazby nesmly pevyovat I % z hodnoty produkce. Pokud mly dvky peshnout zmnn I %, musela toto naven schvlit Rada dvoutetinovou vtinou, (i. 50 Smlouvy o ESUO) Rozpoet ESUO4 byl schvalovn komis sloenou z pedsed Vysokho komisaritu, Shromdn, Rady a pedsedy Soudnho dvora. (i. 78 Smlouvy o ESUO) Nad sprvnost hospodaen ESUO dbalo Shromdn, ktermu pedkldal kadoron sprvu o sprvnosti veden t etn komisa volen Radou vdy na ti roky. (i. 78 Smlouvy o ESUO) 19.2.2. Rozpoet Evropskho hospodskho spoleenstv a EURATOM Pi zaloen EHS a EURATOM5 byl vak aplikovn zcela odlin model. Ob nov vznikl spoleenstv mla bt prozatmn financovna z pspvk lenskch stt, kter vyplvaly ze speciln stupnice vytvoen pedevm na zklad vyprodukovanho HNP v jednotlivch zemch Spoleenstv. Zvltn kl byl potom v ppad EHS aplikovn na financovn ESF, kter byl spolen EIB jedinm nstrojem regionln politiky existujcm v dob zaloen Spoleenstv. Zmny obou stupnic, tedy jak stupnice uren k financovn rozpotu, tak i stupnice pro financovn ESF, musely bt schvalovny jednomyslnm rozhodnutm Rady. (i. 200 Smlouvy o EHS) Pspvky lenskch zem ve stanoven vi odpovdajc obma stupnicm pak byly schvalovny na rovni jednotlivch zem jejich nrodnmi parlamenty. (Nicoll, Salmon 2001; 310) Tento model financovn, kter se v ppad EHS stal zdrojem mnoha konflikt, byl nicmn prozatmn. V lnku 201 Smlouvy o EHS bylo uvedeno, e Komise bude zkoumat, za jakch podmnek by finann pspvky lenskch stt... mohly bt nahrazeny vlastnmi pjmy Spoleen19. Financovn politik a rozpoet

649 stv, zejmna pjmy vyplvajcmi ze spolenho celnho sazebnku...". Schvlen budoucch tzv. vlastnch pjm EHS bylo mon jen za jednomyslnho souhlasu Rady.

Rozpotov zen v EHS spovalo v povinnosti Komise sestavit pedbn rozpoet, kter byl poslze projednvn v Rad a po jeho schvlen kvalifikovanou vtinou pedn Shromdn. V tto dob ale Shromdn nemlo monost rozpoet odmtnout a bylo pouze oprvnno navrhnout zmny. Pro Radu vak pi rozhodovn o nvrzch Parlamentu nebyla stanovena dn zten hlasovac vtina. Rozpoet byl v Rad definitivn schvalovn opt kvalifikovanou vtinou.6 V ppad, e nebyl rozpoet pijat, vstoupilo v platnost rozpotov provizorium, kter znamenalo, e orgny mohly disponovat jednou dvanctinou rozpotu minulho roku. (i. 204 Smlouvy o EHS) Pro nakldn s rozpotem EHS bylo vznamn ustanoven lnku 205 Smlouvy o EHS, kter kalo, e Komise provd rozpoet v souladu s pravidly, ale na vlastn odpovdnost. Nezvislost Komise pi provdn rozpotu kontrolovala zvltn kontroln komise. Tento orgn byl sloen z osob, je byly voleny na pt let na zklad jednomyslnho hlasovn v Rad. ty skldala kadoron Komise jak Rad (resp. jej kontroln komisi), tak i Shromdn, s tm, e z finannho hlediska udlovala Komisi absolutorium Rada. (i. 206 Smlouvy o EHS) Jakkoliv zmny finannch ustanoven, a u by se tkaly samotnho rozpotovho zen nebo nap. zpsobu kontroly, musely bt jednomysln odhlasovny Radou. (i. 209 Smlouvy o EHS) 19.2.3. Pokus o reformu rozpotu Spoleenstv a otzka vlastnch pjm Neuspokojivou koncepci financovn, kterou britsk politolog Pinder konkrtn v ppad financovn EHS oznail za vbunou sms federalismu a mezivldn prvk" (Pinder 1993: 145), se Komise poprv pokusila eit nvrhem na vytvoen vlastnch pjm v roce 1965. Komise zamlela zskat vlastn pjmy, aby mohla uspokojiv financovat garantovan ceny v zemdlsk politice. 7 Zmrem Komise bylo rovn doeen otzek spojench s financovnm Spoleenstv tak, aby problematika financovn byla eena souasn s dokonenm celn unie. Komise navrhla, aby byly tzv. vlastn pjmy tvoeny po vzoru ESUO z cel na prmyslovou produkci a dle z dvek ze zemdlskch dovoz. Tento nvrh pijaly lensk zem bez vtch nmitek. Spornou se ale ji stala otzka kontroly novch nezvislch pjm. Komise, kterou v tomto postoji podporovalo Nizozem, se domnvala, e pokud se nejedn pmo o prostedky lenskch stt v podob pspvk, mus tyto prostedky a hospodaen s nimi podlhat kontrole Evropskho parlamentu. (Pinder 1993: 146) Dalm z uvdnch dvod, pro zapojit do kontroly hospodaen EHS650
Evropsk unie

Parlament, byla skutenost, e vytvoenm vlastnch pjm by se financovn Spoleenstv stalo nezvislm na nrodnch parlamentech, kter a doposud kadoron schvalovaly pspvky jednotlivch zem. Tato nezvislost na nrodnch parlamentech mla bt nahrazena vazbou na Evropsk parlament. Proti tomuto navrenmu systmu kontroly se vak postavily nkter stty, pedevm Francie, Vzhledem k tto situaci se Komise rozhodla postupovat pi prosazovn reformy financovn balkovou metodou. Balk peloen Komis, kter obsahoval koncepci vlastnch pjm,8 nvrh

rozpotovch pravomoc Parlamentu a jako kompenzaci za tento stupek tak vysoko stanoven zemdlsk ceny, nicmn nebyl pro Francii pijateln. V roce 1965 dolo navc k zablokovn Spoleenstv a zahjen politiky przdnch kesel.9 Politick krize Spoleenstv ukonen pijetm Lucemburskho kompromisu znamenala odsunut koncepce vlastnch pjm a do obdob, kdy mohla bt zskna nejenom veobecn politick podpora pro tento krok, ale kdy tak bylo dosaeno konsensu ohledn dalho vvoje Spoleenstv. Postoj lenskch stt k vlastnm pjmm se zmnil na summitu v Haagu, cter se konal ve dnech 1 -2. prosince 1969, kdy dolo k uzaven dohody o doeen tto otzky. V nsledujcm roce se vak ekonomick situace a hlavn vvoj / oblasti spolen zemdlsk politiky natolik zmnily, e pvodn plnovan ijmy z cel a dvek ji nebyly dostaujc a musely bt doplnny dalm tetm jjmovm zdrojem. Tmto zdrojem se podle nvrhu Komise stalo 1 % ze zkladu ^bran DPH uren v jednotlivch zemch k vpotu lenskho pspvku.1" 5rotoe rozhodnut o vlastnch pjmech znamenalo zmnu smluv, podlhalo eho schvlen ratifikaci nrodnmi parlamenty. Soust dohody se proto nakonec italo tak pidlen rozpotovch pravomoc Evropskmu parlamentu. Nizoze-n toti tento bod, kter ostatn prosazovalo ji v roce 1965, stanovilo jako >odmnku spn ratifikace. 19.2.4. Prvn rozpotov smlouva (lucembursk) >rvn rozpotov smlouva, tzv. Lucembursk dohoda z 22. dubna 1970," pedpokldala, e Spoleenstv bude od 1. ledna 1971 disponovat vlastnmi pjmy, :ter vzniknou z cel a dvek uplatovanch ve spolenm trhu a dle z 1 % )PH lenskch zem. Rozpoet podle tto smlouvy definitivn pijmala Rada, to po rozpotovm zen ve spoluprci s Evropskm parlamentem. Parlament aohl navrhovat zmny za pedpokladu, e tm nedolo k naven vdaj roz-otu. Rada o parlamentnch nvrzch jednala a k jejich odmtnut potebovala valifikovanou vtinu. Toto ustanoven znamenalo, e za pedpokladu, e do-lo k vytvoen koalice mezi Parlamentem a meninou lenskch stt, mohly t parlamentn nvrhy prosazeny. (Nicoll, Salmon 2001: 342)
19. Financovni politik a rozpoet

651 Skutenost, e Evropsk parlament byl konzultovn v otzce celkov podoby rozpotu a mohl navrhovat jeho zmny, sice znamenala vznamn posun ve prospch parlamentnch pravomoc, ale souasn podmnila vznik vznamnho omezen. Vmnou za francouzsk souhlas s parlamentn kontrolou rozpotu byly toti lensk zem nuceny akceptovat zvltn rozlenn vdaj na tzv. povinn a nepovinn vdaje.12 Evropsk parlament se ovem mohl vyjadovat pouze k nepovinnm vdajm, kter v tto dob tvoily mn ne 10 % celho rozpotu. Povinnmi vdaji byly ty, kter pmo vyplvaly z kol stanovench ve smlouvch; pedevm se tedy jednalo o zemdlskou politiku. Francie tmto rozlennm sledovala zajitn kontinuity a dostaten vky finannch prostedk smovanch do zemdlstv, jeho udren a rozvoj byl jejm strategickm zjmem.

19.2.5. Vede I o va zprva

Komise, kter zkoumala situaci vlastnch pjm a jejich dsledky pro integran proces, rozhodla 22. ervence 1971 o sestaven expertn skupiny pod vedenm profesora ekonomie a prv Georgese Vedela. Jejm kolem bylo sledovat alternativy poslen postaven Evropskho parlamentu a mimo jin i analyzovat stavn odpady stvajcho prbhu rozpotovho zen. Tzv. Vedelova zprva, kter vznikala v prbhu jedencti zasedn mezi jnem 1971 a beznem 1972, konstatovala, e nadle by ml bt rozpoet pijmn Radou spolu s Evropskm parlamentem. (Pinder 1993: 148) Pro Komisi se zvr tto zprvy stal podntem k pedloen nvrh na zmnu rozpotovch smluv, kter byly nsledn novelizovny v roce 1975. 19.2.6. Druh rozpotov smlouva (bruselsk) Druh rozpotov tzv. Bruselsk smlouva z 22. ervence 1975 dle posilovala postaven Evropskho parlamentu v rozpotovm zen a zizovala nezvislou kontrolu rozpotu prostednictvm etnho dvora ES, kter jednou ron provdl audit pjm a vdaj. Rozpoet podle novelizace lnku 203 Smlouvy o EHS prohlaoval za pijat pedseda Evropskho parlamentu, a nikoliv ji Rada. (Nicoll, Salmon 2001: 311) Parlament mohl odmtnout rozpoet jako celek, a stal se tak vedle Rady jednou z rozpotovch autorit. Zmny dan druhou rozpotovou smlouvou hodnot britsk politolog J. Pinder jako vloen prvk federlnch vztah" mezi Radu a Parlament.13 (Pinder 1993: 149)652
Evropsk unie

19.2.7. Potky britskho problmu" V prbhu sedmdestch let se obte spojen se sestavovnm rozpotu prohloubily, a to pedevm vzhledem k nrstu vdaj, ke zmn jejich struktury v souvislosti s ppravou na projekt HMU a v neposledn ad tak dky prvnmu rozen Spoleenstv. Skutenost, e Spoleenstv mlo od 1. ledna 1973 celkem dvanct len, logicky znamenala, e vyjednvn o rozpotu bylo mnohem komplikovanj a jeho podoba se stala astm pedmtem spor mezi Sienskmi stty. Vstup Velk Britnie jako prmyslov zem, je byla podle princip spolenho trhu nucena nyn dovet velk mnostv potravin ze Spoleenstv a nikoliv ze svtovch trh, pinesl ji od potku zsadn problm z hlediska finannch pspvk. V dsledku dovozu potravin a svho obchodnho potencilu se Velk Britnie italajednm z nejvtch pispvatel do rozpotu, akoliv sama z hlediska ukaza-;el HNP pedstavovala spe chud lenskou zemi. Ji pi podpisu smluv o vstupu proto Velk Britnie trvala na pechodnm obdob na navyovn pspvk.14 5oslze si tak vydobyla zvltn zpsob kompenzace plateb prostednictvm ibndu ERDF, kter byl zaloen na zasedn Evropsk rady v Pai 9.-10. pro-iince 1974. Obecnm pedpokladem v tto dob bylo, e bhem uvedenho )echodnho obdob se poda snit finann nroky spolen zemdlsk politiky, a tm e dojde k faktickmu vyeen problmu kompenzac Velk Britnii. 19.2.8. MacDougallova zprva I roce 1974 byla pod vedenm britskho ekonoma Donalda MacDougalla vy-voena analytick skupina, kter mla za kol zkoumat, zda stvajc struktura ozpotu me skuten pispvat k plnn

kol Spoleenstv. Skupina se tak naila nalzt een finannch obt souvisejcch se vstupem Velk Britnie o Spoleenstv. Analytici proto konkrtn zkoumali, zda je Spoleenstv chopn pi uplatnn souasnch fisklnch nstroj dostt zvazkm integra-e, a to zvlt pot, co bylo nezbytn po srii hospodskch kriz ustoupit od rojektu HMU. Pozornost skupiny se proto soustedila na komplexn posouzen Dle evropskho rozpotu v rmci procesu integrace. MacDougallova skupina ledovala jednotliv rovn sttn moci v ES, zkoumala externality v jednotlich rovinch a monosti jejich een. Zabvala se tak nejenom problmem ompetenc, a tud i subsidiarity, ale z hlediska finannho tak analzou nkla- nutnch na efektivn zmrnn vzniklch externalit. Vsledkem prce skupiny byla tzv. MacDougallova zprva z dubna 1977, im hlavnm zvrem bylo zjitn, e mnostv nstroj a objem finannch rostedk evropskho rozpotuje nedostaten, a ten proto neme dostaten (nit funkci nstroje sloucho k plnn ve uvedench loh. (Pinder 1993: 151)
19. Financovni politik a rozpoet 653

Bylo konstatovno, e rozpoet ES je pli mal, aby mohl psobit ve prospch zmrovn regionlnch rozdl v souvislosti s ji zmnnou snahou posunout integraci do stdia HMU.15 MacDougallova zprva se v rmci pokus o een finannch otzek Spoleenstv zabvala tak analzou funkc a objemu rozpot v rmci federlnch tvar. Analytick skupina ve zprv rozliila ti typy federlnho" rozpotu. Prvn kategorii tvoil rozpoet vyvinutho federlnho sttu" typu USA, kde se spolen rozpoet pohybuje okolo 20-25 % HNP. Jako dal kategorii vylenila skupina MacDougalla rozpoet tzv. mal federace, kter se nachz ve fzi hospodsk a mnov unie a smuje k vytvoen spolen obrany. V tomto ppad povaovala expertn skupina za adekvtn, aby bylo ve spolenm rozpotu soustedno 5-7 % HNP. Posledn kategorii tvoil tzv. pedfederln rozpoet", kter maj (mohou mt) seskupen, je se nachzej na rovni spolenho trhu a smuj k HMU. Pro tuto rove bylo ve zprv povaovno za dostaujc, kdy bude spolen rozpoet disponovat piblin 2-2,5 % celkovho HNP. MacDougallova zprva obsahovala doporuen, aby byl pro ES zvolen model pedfederlnho rozpotu". Poadovan ve 2-2,5 % celkovho HNP lenskch zem vak v tto dob rozpoet Spoleenstv zdaleka nedosahoval. Proto se pozornost analytik soustedila na oblast pjm evropskho rozpotu. MacDougallova zprva navrhla jejich nrst, a to pedevm zzenm novho zdroje zaloenho na DPH. (Lintner, Mazey 1991: 87) Z hlediska vdaj skupina navrhla, aby se rozpoet zamil vce na sociln oblast a na sektor vnjch vztah. Nvrh na naven prostedk urench na pomoc tetm zem byl v souladu s rozvojem agendy vnjch vztah v souvislosti s podpisem dohod z Lome v prbhu sedmdestch let. vahy o roli evropskch veejnch financ uveden v MacDougallov zprv se opraj o teorie fisklnho federali srnu.Tento pstup, je je patrn ji v pvodn koncepci Jeana Monneta,

pedpokld, e kad z rovin sttn moci (komunln, regionln, sttn, nadnrodn) disponuje vlastnmi zdroji pjm, kter j postauj ke kryt zvazk pslun rovn sprvy. Kdy byl tento obecn vzorec aplikovn na ES, tak se ukzalo, e evropsk rozpoet trpl vznamnm deficitem pjm vzhledem k kolm, kter byly Spoleenstv sveny. Pokud by tedy Spoleenstv chtlo dostt svm zvazkm, muselo by nejenom vznamn navit pjmovou st rozpotu na doporuenou pedfederln rove", ale tak reorganizovat sv vdaje. 19.2.9. Problmy rozpotov politiky Spoleenstv Skutenost, e evropsk rozpoet neodpovd funkcm Spoleenstv z hlediska svho objemu, ale pedevm, e jeho vnitn struktura nereflektuje skuten poteby vech lenskch zem, se pravdpodobn nejvznamnji projevil vyhrocenm654
Evropsk unie

ji zmnnho britskho problmu. Margaret Thatcherov, kter se astnila zasedn Evropsk rady poprv v Dublinu ve dnech 29.-30. listopadu 1979, upozornila ostatn lensk stty na faktick nedodren dohody o kompenzacch pro Velkou Britnii. V tomto obdob toti mly bt podle pvodnho pedpokladu platby na spolenou zemdlskou politiku ji natolik sneny, e by nebylo nutn poskytovat Velk Britnii kompenzace. Tato situace vak nenastala. Ptilet pechodn obdob v tto dob konilo, ale platby na spolenou zemdlskou politiku pitom neustle rostly. V roce 1980 proto Velk Britnie zahjila rozshlou kampa (pedevm ve vech strukturch Rady) s clem vyeit neuspokojivou situaci ohledn rozpotu ES a doshnout spravedlivjho podlu Velk Britnie na financovn. Evropsk rada reagovala na britsk poadavky tm, e povila Komisi, aby prostudovala zleitost ve britskho pspvku a navrhla een. Vsledkem analzy Komise byla potom prozatmn dohoda uzaven na zasedn Rady ministr 30. kvtna 1980. Jejm zkladem bylo stanoven dalch dlch kompenzac Britnii a souasn dohoda obsahovala zvazek Spoleenstv, e dojde k (1.) reform spolen zemdlsk politiky, (2.) k naven strukturlnch fond a (3.) ke zven rozpotov disciplny.16 (McAllister 1997: 140-151; Laffan, Shackleton 1997: 77) Spoleenstv nebylo na potku osmdestch let schopn reformovat zemdlskou politiku a poteba zvyovn objemu finannch prostedk urench na jej financovn neustle rostla. 17 Vzhledem k tto situaci se zaaly mnoit spory mezi Radou a Evropskm parlamentem, jeho poslanci byli po prvnch pmch volbch v roce 1979 odhodlni maximln vyut vech svch pravomoc, vetn rozpotovch. Evropsk parlament proto od roku 1980 opakovan zdrazoval lutnost kompletn reformy financovn a odmtal pistoupit na nvrhy rozpotu. Nkolikrt proto muselo bt pijato rozpotov provizorium, rozpotov zen }ylo zkoumno ESD a jednou byl rozpoet oznaen za neplatn. (Fries 1998: 183)18 V tto obtn situaci proto Rada a Evropsk parlament pistoupily k doas-mu een, kter spovalo v uzaven rmcov politick dohody o struktue /daj. Dohoda o vnitn struktue rozpotu a rozloen poloek do kategori lovinnch a nepovinnch vdaj byla za asistence Komise pijata 30.

ervna 1982. Touto politickou deklarac se doasn podailo napt v rozpotovch nleitostech zmrnit. (Laffan, Shackleton 1997: 79) 19.2.10. Dohoda z Fontainebleau 4a zatku osmdestch let bylo zejm, e dosavadn pjmy Spoleenstv jsou laprosto nedostaten. Ke zmn pjm bylo nicmn nezbytn doshnout ouhlasu vech lenskch zem. Velk Britnie, jej problm nebyl uspokojiv
19. Financovn politik a rozpoet

655

een, se rozhodla vyut svho prva veta a svj souhlas s navenm pjmov sti rozpotu podmnila konenm a trvalm eenm britskho problmu. Nvrh, aby byl pjem plynouc z 1 % DPH naven na 1,4 % DPH, byla Velk Britnie ochotna podpoit pouze za podmnky realizace rozpotov reformy a pslibu uspokojiv kompenzace sti britskho pspvku. K dohod mezi Velkou Britni a dalmi lenskmi zemmi Spoleenstv dolo na summitu ve Fontainebleau ve dnech 25.-26. ervna 1984. Velk Britnie, je byla do t doby rozhodnuta blokovat jakkoliv zven pjm Spoleenstv, kter nebude provzeno dostatenou reformou, souhlasila se zven pjmov sti rozpotu z 1 % na 1,4 % DPH vmnou za nvrat 66 % istho britskho pspvku. 19 Znamenalo to, e od britskho pspvku do poklady ES byly odeteny 2/3, kter byly navrceny zpt do Britnie prostednictvm strukturlnch fond.2" Rozhodnut o naven vlastnch pjm Spoleenstv ve Fontainebleau nicmn nedokzalo zabrnit srii neshod mezi Evropskm parlamentem a Radou v rmci rozpotovho zen. V prvn polovin osmdestch let toti opakovan napt vyvolvaly jen obtn sluiteln poadavky na rozpoet. Proti sobe stl na jedn stran poadavek na zajitn zemdlskch pjm a na stran druh nroky na poslen sociln a hospodsk soudrnosti, kter byly ostatn akcentovny tak v rmci JEA. 19.3. REFORMA FINANCOVN SPOLEENSTV Nedostatek financ a z toho vychzejc neschopnost Spoleenstv dostt zvazkm uvedenm v JEA (pedevm doshnout hospodsk a sociln koheze v souvislosti s pistoupenm jinch stt) bylo mon eit vhradn pomoc komplexn reformy financovn. Spoleenstv muselo reagovat na situaci, kdy pjmy rozpotu z cel a dvek klesaly v dsledku postupn liberalizace obchodu, a nroky na vdaje se naopak neustle zvyovaly. Rostla rovn nespokojenost nkterch zem s tm, e Spoleenstv nen schopno zajistit dostatek financ na program hospodsk soudrnosti, a pipravit tm Spoleenstv na pechod k HMU. Komise ve snaze eit tyto komplexn problmy pedloila 18. nora 1987 dokument se souhrnnm oznaenm Delorsv balk I.2' 19.3.1. Delorsv balk I Projekt Komise na revizi rozpotovch zsad byl projednvn na zasedn Evropsk rady v Kodani ve dnech 4.-5. prosince 1987 s tm, e tto problematice bude vnovno samostatn zasedn Evropsk rady v prbhu nora nsledujcho roku. Delorsv balk, kter nap. Brigid Laffanov z univerzity v Dublinu povauje za nejvznamnj rozpotovou dohodu v historii EU vyjma rozpotovch656

Evropsk unie

smluv", byl nsledn pijat na mimodnm summitu Evropsk rady, kter se konal ve dnech 11.-13. nora 1988 v Bruselu.22 (Laffan 2001: 200)
Tabulka 56: Finann perspektiva 1988-1992 (v mil. eur)
Prostedky EAGGF (zruky) Strukturln opaten Politiky Administrativa Rezervy Celkem 1988 27 500 7 990 3 313 5 700 1 000 45 303 1989 28 613 9 522 4 176 5 153 1 000 48 464 1990 30 700 11 555 5 300 4 930 1 000 53 485 1991 33 000 14 804 8 114 4 559 1 000 61 477 1992 35 039 18 109 8 841 3 893 1 000 66 882

Zdroj: The Community budget: The facls in figures 2000: 54. URL: <htlp://curopa.cu.int/comm/budgct/pdf/infos/vadcmccum2000/cn.pdfV

Koncepce Delorsova balku, jeho rozloen je patrn z tabulky . 56, byla postavena na stedndobm finannm vhledu pro roky 1988-1992 a navrhovan een obsahovalo pt nsledujcch bod. (1.) Delorsv balk poadoval celkov omezen rstu objemu rozpotu, a to prostednictvm procentulnho podlu z HNP celho Spoleenstv. Nvrh pedpokldal, e rozpoet bude nadle limitovn stropem 1,2% celkovho HNP.23 (2.) Dalm bodem Delorsova balku bylo naven pjm Spoleenstv o tvrt zdroj, kter bude vytven na zklad podlu HNP24 jednotlivch zem. Toto een bylo reakc na neustl pokles dosavadnch pjm Spoleenstv a mlo zajistit dostatek zdroj na financovn politiky soudrnosti, a tm i na ppravu HMU. (3.) Tetm bodem Delorsova balku bylo omezen vdaj na zemdlskou politiku, kter do budoucna nesmly vykazovat vt rst ne 74 % rstu HNP celho Spoleenstv. (4.) Soust balku byl tak pslib zven finannch prostedk do strukturlnch fond. (5.) Posledn st dohody o reform financ bylo udren kompenzac Velk Britnii. Prv posledn dva body sehrly velmi dleitou roli pi schvalovn finann reformy. Jin stty odmtaly Delorsv balk bez dostatenho naven strukturlnch fond a naopak Britnie svj souhlas podmiovala dodrenm svch kompenzanch plateb. (Pinder 1993: 157) Stanoven hornch limit bylo oznaovno obecn jako zaveden finannch stabiliztor. Konkrtn byly omezeny horn hranice nkterch z hlavnch rozpotovch kapitol a zavedeny byly tak zvltn cenov stabiliztory pro spolenou zemdlskou politiku, kter mohla Komise pout v ppad, e se garantovan ceny ocitly nad prahovou rovn.25 Komise dle mohla dat Radu o zpsnn stabiliztor a v ppad, e lensk stty nebyly v nzoru na schvlen takovho opaten jednotn, bylo svolno spolen zasedn Rady pro zemdlstv
19. Financovn politik a rozpoet 657

a finance. Komise mohla dokonce instalovat omezen nouzov mechanismy sama. (Pinder 1993: 161) Rozpotov pravidla obsaen v Delorsov balku byla prosazena pedevm dky tomu, e byla zahrnuta do komplexnho balku" nvrh, kter vyvaoval rozdln poadavky jednotlivch aktr. Zavedenm stabiliztor byly splnny podmnky dan istmi pltci do rozpotu, kte ji nadle nechtli financovat vvoz produkt zemdlsk politiky. Hospodsky slab zem byly naopak

uspokojeny podporou kohezn politiky a pijetm dohody o postupnm zaten chudch stt, tedy o rozvren plateb lenskch zem v rmci tvrtho zdroje pjm Spoleenstv zaloenm na HNP.
19.3.2. Meziinstitucionln dohoda

Dleitou pro funknost systmu vytvoenho na zklad Delorsova balku byla institucionln dohoda mezi Radou, Evropskm parlamentem a Komis, kter zaruovala, e sjednan zsady budou skuten pi pprav a schvalovn rozpotu dodrovny. Kdyby nap. toti Parlament vyuval svho prva peskupovat nezvazn vdaje, a zashl tm vrazn do obsahu rozpotov dohody dan Delorsovm balkem, znamenalo by to vychlen celho systmu kompenzac. Podmnkou proto bylo zaruen rozpotovho smru a faktick nedotknutelnosti jednotlivch kategori. Rada a Evropsk parlament za asistence Komise proto I. ervence 1988 uzavely vzjemnou dohodu (HA, Interinstitutional Agree-ment), kter mla zajistit klidn prbh rozpotovho zen. Dohoda zaruovala, e Parlament nebude zvyovat objem strukturlnch fond a souasn, e Rada nebude navyovat prostedky uren na zemdlskou politiku; to ve v rmci dohodnutho finannho rmce do roku 1992.2<! Lintner a Mazeyov v souvislosti s podpisem IIA upozoruj na to, e Parlament zskal jistotu, e budou dodrovny zsady, kter poslanci prosazovali. Jednalo se pedevm o zven pjm rozpotu, dle o redukci nklad na spolenou zemdlskou politiku a konen o - pro Parlament klov - zveni prostedk do strukturlnch fond. (Lintner, Mazey 1991: 92) Na stran druh ovem prv v tomto bod psobilo proti snaze Parlamentu rozhodnut Evropsk rady z 11.-12. nora 1988 v Bruselu, kterm byly nezvazn vdaje -je ml Parlament do tto doby prvo peskupovat rozdleny na tzv. privilegovan a neprivilegovan. Za privilegovan vdaje Rada oznaila prv strukturln fondy vetn Integrovanch program pro Stedomo a prostedk na vzkum. V rmci neprivilegovanch vdaj, do nich byly zaazeny nap. oblasti jako doprava, ivotn prosted a energetika, mohl Parlament v dohodnut finann perspektiv zvyovat prostedky vhradn v rmci maximln mry rstu vdaj". Dsledkem tto sti dohody pro Parlament bylo znan omezen jeho monosti mnit strukturu vjednotlivch oddlech rozpotu. Pro Radu658
Evropsk unie

vak tento zsah znamenal pojitn stability dohody II A. (Lintner, Mazey 1991:92) 19.3.3. Delorsv balk II Stejn jako bylo nezbytn reformovat finann vhled Spoleenstv v souvislosti s podpisem JEA, bylo nutn uinit takov krok v souvislosti s pipravovanm pijetm Smlouvy o EU. Komise proto ji na devtm zasedn mezivldn konference o mnov unii ve dnech 11 .-12. listopadu 199 pedloila tzv. Delorsv balk II,27 kter obsahoval nvrh finann perspektivy na lta 1993-1999. Delorsv balk II byl projednvn ve velice komplikovan situaci, kdy se Spoleenstv vyrovnvalo s prbhem ratifikanho procesu Smlouvy o EU, elilo turbulencm EMS a souasn se pipravovalo na pijet zem EFTA, kter podaly o lenstv v EU. Jednn o jeho obsahu bylo nicmn nakonec spn uzaveno na summitu Evropsk rady, kter se konal 11.-12. prosince 1992 v Edinburghu.2*

Graf 10: Finann perspektiva 1993-1999

(EUR milion 120 000 r'

EU-12

1993 i

1991 2 SU fi- Re

19 ykl

85 lnf ndy

1996 3 7. Vnrtnl politiky Kompenzace 4

1998 Vnjsi vitahy

1999

Spolen Tidlsk
a

zei politika 5 Administrativ

ur o zer i v\

Zdroj: The Community budget: The facts in figurcs 2000: 69. URL: <http://curopa.cu.int/comm/budgct/pdf (infos/vadcmccum2000/cn.pdf>

Komise se ve druhm Delorsov balku, jeho struktura je ve uvedena v grafu . 10, snaila o to, aby pjmy Spoleenstv doshly ve plnovanch vdaj, a proto navrhovala zven pjmov poloky na 1,27 % FNP v roce 1999. Souasn byly limitovny jednotliv kategorie vdaj.29 Akoliv Komise pvodn poadovala, aby byla z HNP zskna vy stka, v roce 1992 se na19. Financovn politik a rozpoet

659 konec zdlo navrhovan budouc naven dostaujc. (Laffan, Shackleton 1997: 83) V rmci balku bylo opt podpoeno zaveden systmu pspvk v souladu s monostmi lenskch zem. Tato tendence, kdy byly zem ve svch zvazcch v platbch tetho (DPH) a tvrtho (HNP) pjmovho zdroje spolenho rozpotu odstupovny, potvrzovala draz Spoleenstv kladen na otzku koheze. Spoleenstv se tmto krokem snailo akceptovat odlin schopnosti zem dostt svm platbm vzhledem k regionlnm rozdlm. Pokus o spravedlivj" financovn se dle odrazil v poslen tvrtho zdroje z HNP a naopak ve snen podlu z DPH. Dvodem pro tento nvrh bylo zjitn, e platby z podlu DPH vce zatuj zem s vy spotebou, a nsledn tedy chud zem. (Fries 1998: 185) Delorsv balk II proto navrhl snit pvodn naven zdroj z DPH z 1,4% zpt na 1 %.30 Z hlediska vdaj pedpokldala Komise v Delorsov balku II zven prostedk pro strukturln fondy, k nim pibyl nov tzv. Fond solidarity. Zmny v rozloen vdaj byly patrn tak v oblasti

vnjch vztah. Jednalo se pedevm o pomoc kandidtskm zemm SVE, nstupnickm sttm SSSR a tak o prostedky na podporu rozvojovch zem. Ve Smlouv o EU bylo rozpotov zen novelizovno. V lnku 203 Smlouvy o ES se k, e nvrh rozpotu mus Komise pedloit Rad vdy do 1. z s tm, e do Evropskho parlamentu je pedn nejpozdji do 5. jna. (i. 203 Smlouvy o ES) Nicoll a Salmon proto hovo o vytvoen pragmatickho kalende", kter dv Rad a Evropskmu parlamentu vce prostoru k dohod. (Nicoll, Salmon 2001: 313) V reakci na pijet druhho finannho vhledu a z dvod pravy rozpotovch lnk Smlouvou o EU byla 29. jna 1993 novelizovna tak dohoda IIA.3! Zmna se tkala pedevm asovho plnu, kter byl dn do souladu se Smlouvou o EU. IIA nadle pedpokldala veden dialogu mezi pedsedou Evropskho parlamentu (v praxi jde ovem spe o pedsedu rozpotovho vboru), Komis (pedseda DG pro rozpoet) a Radou ji v prbhu jara a nsledn znovu v ervnu ped pedloenm nvrhu rozpotu. (Nicoll, Salmon 2001: 314) Amsterodamsk smlouva zachovala znn rozpotovch pravidel ve Smlouv o ES. Nov bylo pouze upraveno ustanoven tkajc se hospodaen a kontroly. (i. 276 a 280 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Prozatm posledn finann vhled Spoleenstv byl pijat jako soust dokumentu nazvanho Agenda 2000. Finann perspektiva na lta 2000-2006 byla projednvna na summitu Evropsk rady v Berln ve dnech 24.-25. bezna 1999.n Nov finann pln pedpokld zachovn hornho limitu 1,27 % HNP cel EU, dal redukce pjm pochzejcch z DPH a zachovn zstal tak princip diferenciace plateb jednotlivch lenskch zem. Finann pln opt pot s kompenzacemi Velk Britnii.660
Evropsk unie

Graf 11: Finann perspektiva 2000-2006

Zemdlsivi 5 Administrativ

i Strukturln fondy S Rezervy 3 Vnitn politiky

7

Predvstjpni po

Zdroj: The Community budget: The facts in fgures 2000: 106 . URL: <http://curopa.cu.int/comm/budgcl/pdf/infos/vadcmccum2000/cn.pdf>

19.4. STRUKTURA ROZPOTU 19.4.1. Podmnky a principy sestavovn rozpotu Evropsk rozpoet je pipravovn Komis, respektive jejm generlnm editelstvm pro rozpoet, piem jsou dodrovny ji zmnn pravidla konzultace s Radou a Evropskm parlamentem. Rozpoet je vdy vzhledem ke sv zvanosti soust celho komplexu dohod, kter musej bt potvrzeny nejenom na rovni Rady ECOFIN, ale tak Radou ministr zahraninch vc. Rad v tomto procesu asistuj stl reprezentace lenskch zem a rozpotov vbor, kter je sloen ze zstupc jednotlivch stt. Jednn o rozpotuje velice nron jak z hlediska asovho (pedpokld se cel rok pprav), tak i z hlediska obsahovho (rozpotov nvrh obsahuje tm 1000 poloek). Hlavn pozornost je vnovna nejenom dohod o pjmech, ale pedevm rozvren vdaj na povinn a nepovinn. Rozpoet EU je na zklad smluv a dalch dohod omezen nkolika zkladnmi podmnkami a principy. (1.) Vchozm principem je to, e rozpoet je na zklad lnku 272 revidovan Smlouvy o ES pipravovn najeden rok, a plat vdy od 1. ledna do 31. prosince. Komise nicmn me sestavovat vcelet vhledy, o nich zde ji bylo pojednno. (2.) Druhou zsadou ovlivujc sestavovn rozpotuje princip vyrovnanosti, kter stanovuje povinnost vyven pjm a vdaj. (I. 268 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou)
19. Financovn politik a rozpoet

661 Pokud skon hospodaen EU s pebytkem, co je bn situace, pevd se zbyl rozpotov prostedky do dalho roku. V ppad, e vznikne rozpotov deficit, co je velice vjimen, mus bt tento deficit uhrazen z rozpotu nsledujcho roku. (3.) Tetm principem je jednotnost rozpotu, kter mus zahrnovat veker pjmy i vechny vdaje Spoleenstv. (4.) Za tvrtou zsadu vytven evropskho rozpotuje povaovna univerzalita rozpotu. To znamen, e poloky rozpotu nesm bt mezi sebou navzjem nijak kompenzovny, pjmy nesm bt vyhrazeny uritm vdajm a ve finannm plnu se nesm vyskytovat dn skryt fondy." (5.) Jako pt pravidlo je uvdn princip

specifikace, kter pedpokld, e kad poloka m svj pesn el a zaazen. Vdaje mus bt jednoznan identifikovateln, lenn do sekc, hlav, lnk a poloek tak, aby mohlo bt ve snadno evidovno, (i. 271 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Podle lnku 269 aktualizovan Smlouvy o ES mus bt rozpoet financovn vhradn z pjm Spoleenstv. V tomto ohleduje nutn zdraznit, e Spoleenstv na rozdl od jinch mezinrodnch organizac nebo stt nem monost vypjit si prostedky na svou innost. 19.4.2. Pjmy Vlastn pjmy Spoleenstv se tvoily postupn od roku 1970. Zmna pjm podlh rozhodnut Rady, pedevm Rady ECOFIN. Dohoda dosaen mezi lenskmi stty na rovni Rady je postoupena ke konzultaci Evropskmu parlamentu a poslze podlh ratifikaci ve vech lenskch sttech, (i. 269 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou) Vznik tak situace, kdy Evropsk parlament, kter je aktivnm aktrem rozpotov procedury, a m tedy pm vliv na rozvren velk sti rozpotovch vdaj a disponuje i prvem odmtnout rozpoet, nem vliv na pjmovou st rozpotu. V tto otzce je pouze konzultovn. Pjmy Spoleenstv reguluj vhradn lensk stty, jejich role je nicmn do jist mry tak omezen. Dvodem je fakt, e lensk stty a ani Komise nejsou schopny pedvdat hospodsk vvoj, a tud ani vku skuten zskanch pjm. 19.4.2.1. Cla a zemdlsk dvky V souasnosti lze pjmy Spoleenstv rozlenit na tyi hlavn skupiny. Jak ji bylo eeno, byl podle pvodnch nvrh rozpoet sloen pouze z cel a dvek vyprodukovanch v rmci spolen trhu. Tuto pjmovou kategorii je mon podrobnji rozlenit na cla pochzejc z prmyslovho zbo, zemdlsk dvky a prostedky zskan ze skladovn, vroby a dopravy cukru a izoglukzy distribuovan ve spolenm trhu.34 Tyto zdroje vak v dsledku postupujc liberalizace svtovho obchodu neustle klesaj. Cla jako prvn zdroj, ale stejn tak i zemdlsk dvky jako druh zdroj, maj tedy stle ni hodnotu, co je dvod,662
Evropsk unie

pro stoup vznam dal zdroj. V zsad je mon konstatovat, e pouze tyto tradin" zdroje jsou skuten v um smyslu vlastnmi pjmy Spoleenstv. V ppad nsledujcch dvou zdroj se ji jedn o pspvky zem kalkulovan na zklad uritch konkrtnch kl jako je DPH i HNP.
19.4.2.2. Dvky z dan z pidan hodnoty

Tetm zdrojem rozpotu jsou dvky z DPH, kter byly zaloeny v roce 1988, pvodn v hodnot I %. stka se vypotvala ze zkladu, jeho vytvoen bylo vzhledem k absenci harmonizace DPH pomrn komplikovan. Tento zdroj pjmu oznaovan jako neprav da Spoleenstv" je velice asto kritizovn. Dvodem je nejenom neprhlednost vpotu jednotlivch lenskch pspvk, ale tak fakt, e zaten touto platbou nepostihuje lensk zem rovnomrn. Vce jsou poplatkem z DPH zateny zem s vy spotebou a malmi sporami. (Fries 1998: 179) Jak ji bylo zmnno v rmci jednotlivch finannch vhled, vpoet pspvku bv diferenciovn podle jednotlivch zem a

souasn je omezen hornm limitem pro jeho vmr. V letech 1988-1994 mohla zkladna pro vpoet pspvku tvoit maximln 55 % HNP v lenskch zemch s HNP na hlavu menm ne 90 % prmru HNP ve Spoleenstv. Kohezni zem tedy byly v platbch tohoto pjmovho zdroje zvhodnny. Tento limit byl od roku 1995 postupn sniovn a na 50 % v roce 1999 (tento princip byl pozdji uplatovn tak pro dal lensk zem). Pjem z DPH byl pvodn stanoven na 1 % z vybranho zkladu, poslze v roce 1985 zven na 1,4 % a v letech 1995-1999 byl opt snen na 1 % z dvodu ji zmnn snahy o dosaen rovnosti pspvk. Finann vhled v letech 2000-2006 pedpokld jet dal snen. V roce 2004 m pspvek z DPH pedstavovat pouze 0,5 % ze zkladu tto dan. Z tohoto vyplv, e se tak v tomto ppad jedn o neustle klesajc zdroj pjm.
19.4.2.3. Dodatkov zdroj pjm

tvrt zdroj tvoen na zklad HNP, je povaovn za dodatkov, a to z toho ivodu, e rozhodnut o jeho zzen v roce 1988 bylo vchodiskem z nouzov ;ituace. Skutenost, e se nejedn o automatick, ale dodatkov zdroj pjm mmen, e je nezbytn o pslun prostedky lensk zem dat. lenov Spoleenstv je dvaj k dispozici se souhlasem svch vld a parlament. Tento :droj pjm opt podlh limitm, kter jsou ureny pro cel objem vlastnch rfjm. Pvodn to v roce 1988 bylo 1,14 % HNP vyprodukovanho ve Spole-enstv, po roce 1999 je to 1,27 % celho HNP. K dalm vedlejm dodatenm zdrojm pat napklad zdann zamst-anc Spoleenstv a podobn minoritn pjmy. Rozloen pjm Spoleenstv ' letech 1971-2001 dokld nejenom celkov vrazn zvtovn objemu celho ozpotu, ale tak kolsn jednotlivch pjmovch kategori, (graf . 12)
19. Financovn politik a rozpoet

663 Graf 12: Pjmy Spoleenstv v letech 1971-2001

Zemdlsk dvky Cla a DPH tvrt idroj Rtan

Zdroj: The Community budget: The facts in figures 2000: 44. URL: <http://curopa.cu.int/comm/budgct/pdf/infos/vadcmccum2000/cu.pdf>

Aktuln stav pjmov sti rozpotu vyjden v procentech je uveden v grafu . 13.
Graf 13: Pjmy rozpotu v roce 2002

Pebytek z pedchozho roku 1,2% Clateemdlsk dvky 15,9%

Zdroj: Bundcsfinanzmiiiistcrum. URL: <h((p://www.bundcsfinanzminis(cri um.dc/Europa-und--intcniationalc-Bczichungcn/EU-Haushalt-undmittclfrisligc-Finanzplanung-dt;r-EU-.557.htm>

19.4.3. Vdaje Na stran vdaj ji od potk financovn Spoleenstv jednoznan dominuj prostedky uren na spolenou zemdlskou politiku. Do jist mry je mon svzat rst vdaj na ostatn aktivity prv se schopnost lenskch stt limitovat prostedky uren na zemdlstv, konkrtn ty, kter jsou vynakldny na664
Evropsk unie

sekci zruk fondu EAGGF. Jedn se tedy o finann prostedky uren na garantovan ceny a dotaci vvozu evropsk zemdlsk produkce. Vka prostedk vylennch na zemdlskou politiku je nicmn pmo svzna s celkovm vvojem zemdlsk politiky, zvis na kooperaci s pednmi svtovmi vvozci potravin v oblasti vnjch vztah a neposledn ad na schopnosti Spoleenstv vyrovnat se s tlakem zjmovch skupin psobcch v zemdlstv.3? Spoleenstv tedy vydv velikou vtinu svch prostedk na udren jedn spolen politiky. Tato skutenost m nejenom dopad na strukturu rozpotu, ale m pedevm politick rozmr. Soustedn vdajovch prostedk do zemdlsk sfry se tak vznamn dotklo Evropskho parlamentu, resp. jeho monosti reln uplatnit sv rozpotov prva. Zemdlsk vdaje, kter tradin tvoily vtinu rozpotu, spadaly do kategorie zvaznch vdaj, a proto je Evropsk parlament lemohl ovlivovat. Pokles podlu prostedk vynakldanch na zemdlskou politiku tak pro Parlament pin faktick rozen monosti podlet se na konci-Dovn rozpotov strategie a de facto posiluje jeho rozpotov pravomoci. Druhou nejvznamnj vdajovou polokou, kter se vyvjela v zvislosti ia poklesech vdaj urench na zemdlskou politiku, jsou strukturln fondy, fedn se o prostedky uren na ERDF, ESF, st EAGGF a Fond solidarity, je jy\ zaloen Smlouvou o EU. Zvyovn prostedk urench pro poteby struk-:urlnch fond bylo vznamnm politickm rozhodnutm. K prvnmu pesunu
3raf 14: Vdaje Spoleenstv v letech 1958-2001 (v tehdejch cench a celch v roce 2000)
)0 000

wooo to ooo
'0 000 0 0O0 I0 000 0 000 0 000 0 000 0 000 ESCS. EDFarzn Vzkum VnjSf innost Ad ministrana Strukturln fondy EAGGF oblast garance Celkem (cany vr 2000)

droj: The Communty budget; The facts in figures 2000: 32. RL: <http://curopa.eu.int/comm/budget/pdf/infos/vadcmccum2000/cn.pdf>

19. Financovn politik a rozpoet

665

struktury vdaj ve prospch strukturlnch fond dolo brzy po rozen Spoleenstv o Velkou Britnii a k dalmu naven tto poloky potom Spoleenstv pistoupilo v reakci na sv rozen jinm smrem. K novmu zven finannch prostedk v rmci tto kategorie vdaj dolo v souvislosti se zahjenm projektu HMU, kdy se finance strukturlnch fond staly nstrojem k dosaen koheze, kter byla nezbytnm pedpokladem pro realizaci projektu spolen mny. Vvoj hlavnch kategori vdaj v prbhu vvoje Spoleenstv a pedevm postupn posilovn vdaj urench k realizaci politiky hospodsk soudrnosti je uveden v grafu . 14. Ostatn vdajov poloky evropskho rozpotu se tkaj pedevm podpory dalch politik, vzkumu a vvoje a vnjch vztah. Na administrativn vdaje, jejich ve je pomrn asto diskutovna, je vylenno piblin 5 % rozpotu. Detailn vet aktulnch vdajovch poloek v roce 2002 je uveden v grafu . 15.
Graf 15: Vdaje rozpotu v roce 2002
Administrativn vdaje Vnj vztahy 5,4%
Rezervy

Predvstupn pomoc

Strukturln politika 33,6%

Zdroj: Bundcsfinanzminislcrium. URL: <http:/.'bu]idcsf]ianzministcrium.dc/An]agcll03l/BU-Haushalt-2002-Ausgabcn.jpg>

19.5. KONTROLA ROZPOTU A JEHO DAL VVOJ Jak ji bylo eeno, vnuj lensk stty struktue rozpotu velkou pozornost. Dvodem nen pouze snaha doshnout takov distribuce finann prostedk, je by byla v souladu s prioritami jednotlivch zem, ale tak sil politickch reprezentac o to, aby Spoleenstv vykazovalo eln a transparentn

vdaje. Znan sil, a to zvlt od poloviny osmdestch let, je proto vnovno boji proti podvodm a zneuvn finannch prostedk. Sledovn vynakldanch prostedk EU je realizovno pedevm prostednictvm zvltnch orgn Komise UCLAF a poslze OLAF a nsledn nezvislou kontrolou pjm a vdaj666
Evropsk unie

etnm dvorem.36 Sprvcem rozpotu je samozejm Komise, a tud jsou zpronevra a patn clen platby povaovny za dsledek jejho chybnho hospodaen. Je vak nutn si uvdomit, e a 80 % vech finannch prostedk EU je distribuovno v lenskch sttech. Jednotliv zem, v nich je realizovn konkrtn program i podpora financovan z evropskch prostedk, se ovem velmi lis v pedpisech pro veden etnictv a v principech nakldni se svenmi finannmi prostedky. (Laffan, Shackleton 1997: 89) Skutenost, e pedpokladem pro spn boj proti podvodm, je v prvn ad zintenzvnn kontroly v lenskch sttech, dokld tak rozloen patn clench plateb v rmci jednotlivch sektorovch politik. K vtin podvod toti dochz v rmci spolen zemdlsk politiky, kde je soustedn nejvt objem evropskch financ. V tomto ppad jde pedevm o pokusy o neoprvnn zskn komunitrnch subvenc a o podvody celnho rzu. Provdn tchto transakc realizovanch na vnjch hranicch EU a v rmci komunikace se zemdlskmi agenturami, je vak v kompetenci lenskch zem a nikoliv ji pmo Komise. Stejn tak i druh oblast, kde dochz k nejvznamnjm nikm, je pln v odpovdnosti lenskch zem. Jedn se o financovn projekt v rmci strukturlnch fond. Nkter subjekty, kter pedkldaj dosti, spekuluj v rmci jednotlivch finannch kapitol a elov usiluj o jejich nadhodnocen. Kontrola realizace projekt a hospodaen provdn na zem lenskch stt a ve spoluprci se sttnmi ppadn loklnmi autoritami dan zem nen potom asto schopna tyto podvody odhalit. Snaha o efektivnj boj proti podvodm vystila v pijet konkrtnch opaten na een situace. Mezi n pat jednak reforma pravomoc kontroln jednotky OLAF, ale pedevm kroky, kter vedou k zintenzvnn spoluprce mezi Komis a lenskmi stty. Byly pijaty nvrhy na harmonizaci a byla vytvoena informan s, kter m zachytit ppady podvod a tak byly zzeny tzv. dvrn bezplatn telefonn linky, na n lze oznmit podezen, e dolo k podvodm pi nakldn s prostedky EU. Jednm z een se rovn zd bt tak zpsnn pravidel pro udlovn pokut za nesprvn hospodaen s prostedky EU a jejich celkov zven. Za hlavn dvody souasnch obt pi kontrole vdaj je mono vcelku oznait nedostatek sanknch mechanism, nepehlednost sekundrn legislativy, je vytv prostor pro spekulace, a konen mal zjem lenskch zem o een tto otzky na svm zem. (Tich aj. 1999: 149-150) Budoucnost evropskho rozpotu bude ovlivnna skutenosti, e stvajc systm vlastnch pjm nen v zsad dostaujc. EU je fakticky financovna pomoc dodatkovho tvrtho zdroje, co neodpovd poteb finann stability EU. Komise proto opakovan deklarovala nutnost zjednoduit systm vlastnch Djm, a to pedevm v ppad pjmu pochzejcho z podlu na DPH. Jinou

nonou alternativou je rovn zaveden dalho pjmovho zdroje na principu ,evropsk dan".37 Otzka budoucch pjm je vak spojena tak se stle men
19. Financovn politik a rozpoet

667

ochotou tzv. istch pltc zvyovat nadle sv finann zaten, pokud budou souasn zachovny kompenzan mechanismy a levy pro chud lensk zem EU. Je proto otzkou, do jak mry je mon souasn pltce do rozpotu uinit finannmi" garanty plnovanho rozen EU, a souasn z jejich pspvk vyplcet zem skupiny AKP. Zvlt Nmecko, kter je dlouhodob hlavnm pltcem do evropskho rozpotu, opakovan deklarovalo dosaen horn hranice svch plateb do Spoleenstv. Analytici B. Laffanov a M. Shackleton v tto souvislosti dokonce hovo o monm druhm britskm problmu s Nmeckem". (Laffan, Shackleton 1997: 86) Souasn rozpotov zaten lenskch zem EU je znzornno v grafu . 16.
Graf 16: Finann podl lenskch stt na rozpotu EU (2002)
vdsko Velk Britnie 14,3%

Lucembursko 0,2%

Zdroj: Bundcsfnanzministcrium. URL: <http://bundcsfinanzminislci-iiim.de/AiilagcllO32/FinanzicrungsnatciJc.jpg:

Budouc evropsk rozpoty se vak nebudou potkat jen s ji ve zmnnmi problmy - s podvody a s nedostatkem prostedk na financovn stanovench kol.3S Budoucnost evropskho rozpotu bude podle Nicolla a Salmona ovlivnna jet dalm institucionlnm faktorem. Je to nejistota ohledn budoucnosti dohody IIA, a s tm souvisejcm rozdlenm vdaj na povinn a nepovinn. (Nicoll, Salmon 2001: 321) Evropsk parlament, kter usiluje o roziovn svch pravomoc, pirozen podmiuje dal spoluprci s Radou v otzkch stability rozpotovho zen zmrnnm dsledk takovho dlen vdaj. Akoliv vdaje na zemdlskou politiku stle klesaj, rozdlen vdaj na povinn a nepovinn znamen stle omezen rozpotov pravomoci Parlamentu, kter fakticky me rozhodovat pouze o polovin celkovho objemu finannch prostedk EU.668
Evropsk unie

POZNMKY:
1. Oznaen rozpoet EU je ovem nepesn. Vzhledem k absenci prvn subjektivity EU ve skutenosti neexistuje rozpoet EU, ale pouze spolen rozpoet Spoleenstv. Ble Tich aj. (1999: 141-142). 2. Navzdory tto skutenosti pedstavuji rozpotov vdaje vznamnou st investic v chudch zemch EU. V ecku je to 11 %, v Portugalsku 8 % a nap. v Irsku 7 % celkovch investic v tchto zemch. (Laffan, Shackleton 1997: 74}

3. Pkladem me bt komplexn revize rozpotov politiky z druh poloviny osmdestch let, kter byla pedloena Komis v souladu s pedstavami Evropskho parlamentu a podpoen lenskmi stty. Reforma rozpotov politiky se odrazila v revizi spolen zemdlsk politiky a mla za nsledek vylenn podstatn sti evropskho rozpotu na programy hospodsk kohezc, co znamenalo zrychlen dokonovn spolenho trhu a pechod do fze IMU. 4. Tich a kol. upozoruj, e ve skutenosti byl rozpoet ESUO lenn na administrativn a operan. Viz Tich aj. (1999: 141 142). 5. Principy financovn EURATOM v zsad koprovaly principy EHS, jednalo se tedy o financovn z pspvk lenskch zem. Tich aj. opt upozoruj, e v ppad EURATOM dochz k rozdleni rozpotu na dva: na funkn a na rozpoet vzkumu a investic. (Tich aj. 1999 : 141) Zvl bylo vedeno financovn Agentury s prvem na opce rudy a tpn materily, kter podlhala dozoru Komise. Principy sprvy a schvalovn rozpotu byly ale v mnohm podobn jako v ppad EHS. Srov. l. 171-183 Smlouvy o EURATOM. Vzhledem k dominanci EHS se vklad ji dalmi specifiky EURATOM nezabv a sleduje linii EHS. 6. Pro hlasovni o rozpou byly sttm pidleny jin pomry hlas ne pi hlasovn o legislativnch nvrzch. Lucembursko mlo 1 hlas, Nizozem 7, Belgie 8, Itlie 20 a Nmecko a Francie 32 has. (i. 203 Smlouvy o EHS) Pro schvlen rozpotu bylo nezbytn zskat 67 hlas. Pi srovnn tohoto modelu ven hlas se standardnm rozvrenm vlivu v legislativnm procesu zjistme, e je zde vznamn oslaben princip nadhodnocen malch a podhodnoceni velkch lenskch zem. 7. Podle Pindera byla dvodem naasovn een rozpotovch otzek tak obava Komise, e Francie postupn zsk maximln vhody v oblasti spolen zemdlsk politiky, a proto poslze nepodpo dn nvrh, kter bude posilovat supranacionalizaci a nezvislost EHS. Proto se Komise soustedila na een vlastnch pjm jet ped plnm dokonenm vvoje zemdlskch cen. (Pindcr 1993: 146) 8. Vlastn pjmy jsou ve svm jdru tvoeny cly a dvkami vybranmi na vnjch hranicch Spoleenstv. Jsou to prostedky, kter by jinak v zvislosti na dovozu patily lenskm zemm. Oznaeni vlastn pjmy v tto dob, ale i v nsledujcch obdobch, kdy byly doplnny o dal zdroje, bylo povaovno za kontroverzn. (Dinan 2000: 47) Hlavnm argumentem je, e to nejsou pjmy Spoleenstv, ale pjmy lenskch zemi, kter se jich ve prospch Spoleenstv vzdvaj. Spor o termn vlastn pjmy byl aktuln pedevm v obdob tzv. britskho problmu, kdy premirka Thatchcrov poadovala spravedlivj rozvren finann zte (viz ne). Prv Britnie se toti dky svmu obchodnmu potencilu v rmci Commonwealthu vzdvala ve prospch Spoleenstv pomrn vysokch stek. 9. K jistmu vyjasnn rozpotovch otzek dolo v tto dob dky podpisu Sluovac smlouvy z roku 1965, kter slouila ti spoleenstv a vytvoila jeden spolen rozpoet ES. Od roku 1967, kdy vstoupila smlouva v platnost, tedy existovaly pouze dva rozpotov nstroje: obecn rozpoet Spoleenstv a operan rozpoet ESUO. 19. Financovn politik a rozpoet

669
10. Vzhledem k tomu, e v jednotlivch lenskch zemch jsou rzn reimy zdann a e se jedn o zdann vce ne 1000 obecnch poloek, byl, ale i nadle zstv, vpoet tto dvky pomrn komplikovanou zleitost. Bylo tak stanoveno, e tento zdroj bude pobrn a od roku 1978. (Pinder 1993: 147) 11. Podpisu dohody pedchzelo rozhodnut Rady z 21.4. 1970; toto rozhodnut bylo novelizovno vdy v souvislosti se zmnou struktury vlastnch pjm, tedy v roce 1988, 1994 a 2000. 12. K tomuto problmu viz 11.3.3.1. 13. V druh rozpotov smlouv bylo rovn piznno prvo udlovat absolutorium Komisi pmo Evropskmu parlamentu a nikoliv Rad, jak to stanovoval i. 206 Smlouvy o EHS. 14. V roce 1973 byla ve britskho pspvku 60 mil. liber a v roce 1979 to ji bylo 947 mil. liber. Pechodn obdob a jeho dodren hrlo pozdji v rmci tzv. britskho problmu velkou roli, protoe kdy ptilet obdob vyprelo, zaujala Britnie razantnj postoj: poadovala nikoliv jednorzov een, ale trval eeni rozpotovch otzek. (Dinan 2000: 89-91) !5. Pinder uvd, e v tto dob mohlo 0,7 % HNP v ES za rok zmrnit regionln rozdly v ES o 10%. (Pinder 1993: 151-152) 16. Ble k britskmu problmu a jeho finannmu rozvren viz 5.3.1. a 5.6.

17. Poteba zvit objem finannch prostedk urench na spolenou zemdlskou politiku souvisela pedevm s rostouc nadprodukc, potebou vvozu a nsledn nutnost vych vvoznch subvenc vzhledem k poklesu svtovch cen. Ble viz 15.2.1.4. 18.Srov. 11.1.5.a 11.3.3. 19. D. Dinan zdrazuje, e Britnie a jej premirka Thatchcrov byla v letech L983 1984 v siin pozici, coj zsadn zjednoduilo dosaen dohody ve Fontainebleau. Britnie byla vtzem vlky o Falklandy, mla na sv stran veejn mnn a v neposledn ad se zmnila situace v oblasti zemdlstv. EHS elilo razantnmu poklesu svtovch cen a tento npor na rozpoet (prostedky nutn k vvozu nadprodukce) ji nemohlo zvldnout bez toho, ani by pistoupilo k reform. (Dinan 2000: 91) 20. Rozhodnut o naven bylo potvrzeno Radou ministr 7. 5. 1985. Pinder v tto souvislosti upozoruje, e pi britsk kompenzaci fakticky nedolo k vznamnmu naveni pjm. Po odeten kompenzace dolo k naven pouze na hodnotu 1,25 %, msto 1,4 %. Toto naveni se nicmn tkalo a roku 1987, kdyji bylo kpokryti vdaj poteba 1,7 %DPH.(Pinder 1993: 155, 158) K britskmu problmu srov. tak nap. Lintner, Mazeyov (1991: 82-85). 21. Delorsv balk se ve skutenosti skld ze dvou samostatnch zprv. Prvn s nzvem Making a Success of the Single Act a druh Financing of the Community Budget. Obsahem prvn bylo stanoven priorit v naplovn JEA a druh obsahovala konkrtn rozpotov vhled. 22. Jednn o Delorsov balku bylo mimodn nron. Francie chtla udret dosavadn platby do zemdlstv, jin stty chtly navit strukturln fondy, Nmecko jako hlavn pltce do rozpotu ji odmtalo zvyovat svj pspvek. Velk Britnie svj souhlas podmnila dodrenm svch kompenzanch plateb. (Pinder 1993: 157) V prbhu jednn ped bruselskm summitem proto probhala intenzivn diskuse mezi Radou ministr financi - ECOFIN a Radou pro zemdlstv. Komise nakonec po bruselskm summitu prohlsila, e doshla naplnn svch pedstav z devadesti procent. (Laffan, Shackleton 1997: 80-81) 23. Tento limit byl schvlen rozhodnutm Rady z 24. 6. 1988 pro rok 1992, v roce 1988 to bylo 1,14 %. V roce 1999 naopak zase stoupl na 1,27 % HNP Spoleenstv. 24. V tto souvislosti je nutn zdraznit, e se jedn o hrub nrodn (HNP) a nikoliv hrub domc produkt (HDP) jak je velice asto myln uvdno v esk, ale i zahranin literatue. V ppad HNP se jedn o statky produkovan vrobnmi faktory, kter jsou ve vlastnictv oban s nrodnost dan zem. V ppade HDP se jedn o statky vyroben na zem sttu.670 Evropsk unie Zmna obou poloek me znamenat pomrn znan finann rozdl, hlavn v ppad, kdy dochz k velkmu vvozu kapitlu a naopak. Ble k rozdlu obou veliin nap. Holman (2001:422^25,442 443). 25. K systmu cen v zcmdlsk politice viz 15.2.1.3.2. 26. Do dohodnutho finannho rmce bylo zasahovno pouze v nezbytnch ppadech vyadujcch neekan investice, jako bylo nap. sjednocen Nmecka nebo tzv. vlka v zlivu. (Laffan, Shackleton 1997: 81) 27. Detorsv balk II se podobn jako jeho pedchdce skldal ve skutenosti ze dvou zprv s nzvem From the Single Act to Maastricht and beyond: The means to match our ambitions a prvodnho finannho nvrhu s nzvem The Communities Finances Bctween Now and 1997. 28.Laffanov a Shackleton uvd, e Britnie mla maximln zjem na tom, aby byl balk pijat za jejho pedsednictv. Potebovala toti stabilizovat sv postaven ve Spoleenstv pot, co zskala opt-out a vystoupila v z 1992 z EMS. Nronost dohody ilustruje pohrka veta od panlskho ministerskho pedsedy Gonzlese, kter odmtl pijmout eeni po nespnm referendu v Dnsku, pokud nebude dosaeno kompromisu o rozpotu, je bude obsahovat dostatek financ na strukturln fondy a bude dostaten zohledovat schopnost zem do rozpotu pispvat. (Laffan, Shackleton 1997: 82- 84) 29. Reforma vlastnch pjm v duchu Deiorsova balku II byla pijata 31. 10 1994. 30. Snaha o diferenciaci zte v tomto ppad vedla ke snen procentuln hranice pro vpoet pspvku z DPH na 50-55 % pro skupinu koheznich zem. Tento model nebyl podporovn vemi zemmi a ostatn ani Komis, kter spe preferovala clenou podporu regionm ne plon levy lenskm zemm. Belgie v tto souvislosti prosazovala napklad zaveden

evropsk dan. Navzdory tmto neshodm se nakonec princip diferenciace plateb stal sousti dohody. (Frics 1998: 185-186; Nicoll, Salmon 2001: 317; Laffan, Shackleton 1997: 84) 31. Laffanov a Shackleton v tto souvislosti upozoruj na obte s financovnm SZBP. Rada chtla tyto vdaje zaadit pod nepovinn, a tm dovolit urovn jejich ve Evropskmu parlamentu. To by vak ve svch dsledcch znamenalo zataeni Evropskho parlamentu do II. pile, kde jeho vliv nen prozatm tm dn. Vzhledem ke skutenosti, e se financovn SZBP z pspvk lenskch stt neosvdilo, Rada nakonec zvolila variantu SZBP jako nepovinnho vdaje vmnou za pslib, e Parlament nebude tyto vdaje blokovat. (Laffan, Shackleton 1997: 87) Ble viz 17.3.2.5. 32. Navazujc rozhodnut Rady o rozvren vlastnch pjm bylo pijato 29. 9. 2000. Modifikovna byla (6. 5. [ 999) tak meziinstitucionln dohoda. 33. Mimo rozpoet stoj nap. pjky EURATOM, financovn Europolu, ERF uren k financovn rozvoje zem AKP, pjky a vry ESUO, pjky EIB. 34. lensk stty si z vybranch cel ponechvaj 10 % na administrativn vdaje. Prozatm posledn finann vhled pedpokld. e si stty ponechaj a 25 % z vybran stky. 35. K problematice zemdlstv a hlavn jej reformy viz 15.2.1.4. a 15.2.1.5. 36.Blieviz 13.3.4. a poznmky 10.1.6.2.1. 37. Diskutuje se cel ada alternativ. Pkladem je da z produkce COr energetick da, zvltn da na tabk a alkohol, typy pjmovch dan atd. 38. Nutno poznamenat, e EU se dostv z hlediska teorie fisklnho federalismu z kategorie pedfederln" do kategorie seskupen na rovni HMU s plnovanou spolenou obranou, co teoreticky pedpokld zsadn naven objemu rozpotu. 20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

671

20. ZVR: SOUASN REFORMY EVROPSK UNIE

Jak u bylo uvedeno v sti vnovan vvoji evropsk integrace, pedstavuje zatm posledn vznamnou reformu dotkajc se institucionln struktury a ve svch dsledcch tak vtiny spolench a koordinovanch politik Smlouva z Nice. Tento dokument byl sice podepsn u 26. nora 2001, ale vzhledem ke sloitosti ratifkanho procesu (nap. irsk referendum) vstoup v platnost a [. nora 2003. Soust reformy z Nice jsou tak plohy upravujc nap. zastoupen jednotlivch zem v orgnech EU pot, kdy dojde k vchodnmu rozen. Pestoe jsou zde uvedeny tak konkrtn pocty, je velmi pravdpodobn, e v souvislosti s realizac rozen dojde jet v nkterch ppadech k jejich modifikaci. Z tchto dvod jsou v tto knize sice na pslunch mstech (zvlt v poznmkovm apartu) naznaeny zmny, kter budou postupn realizovny po vstupu Smlouvy z Nice v platnost. Pro lep pedstavu o tom, kter konkrtn zmny revize z Nice pinese, a tak s ohledem na to, aby tato kniha mohla bt bez vtch problm pouvna i po implementaci Smlouvy z Nice, je v tto zvren kapitole tento dokument (vetn relevantnch protokol a ploh) podrobnji pedstaven. Je to oprvnn i v tom smyslu, e realizace Smlouvy z Nice a souvisejc proces roziovn vlastn pedstavuj nejbli budoucnost Evropsk unie, a nabzej tedy i konkrtn rmec stedndob perspektivy jejho vvoje. Na zmny pijat ve Smlouv z Nice se dlouho ekalo a pvodn se pedpokldalo, e se poda smlouvy revidovat takovm zpsobem, aby v tto podob zstaly platn del dobu. Nicmn vzhledem k podob pijatho dokumentu a s ohledem na dynamiku vvoje v EU lze ji dnes oekvat, e v blzk dob pikro lensk stty EU k mnohem dkladnj reform, kter uin vsledky z Nice

zhy pekonanmi. Ji dnes je toti zejm, e v roce 2004 bude zahjena dal mezivldn konference, kter bude zpracovvat vsledky zasedn Konventu. Ovem bez ohledu na pedpokldan doasn" charakter Smlouvy z Nice je dleit zachytit jej vvoj a obsah, pinejmenm proto, e pedstavuje meznk na cest k dalm zmnm. Smlouvu z Nice je mon rozlenit do dvou hlavnch st. Prvn je zamena na revizi Smlouvy o EU a Smlouvy o ES,1 druh st obsahuje zvren a pechodn ustanoven. 3 Ke smlouv jsou dle pipojeny protokoly, kter se zabvaj nejenom otzkou revize instituc po plnovanm rozen, ale tak672
Evropsk unie

nap. reviz statutu Evropskho soudnho dvora. Smlouva z Nice mn vechny dosavadn smluvn texty, ale pi tto revizi se sousteuje tm vhradn na institucionln otzky. 3 Pirozen se proto smlouva sekundrn dotk tak konkrtnch politik, protoe nap. odstrann dosavadnho mechanismu jednomyslnho hlasovn vznamn ovlivn jejich dal vvoj. 20.1. ZMNY VE SMLOUV O EU 20.1.1. prava mechanismu obrany zkladnch hodnot" lnek I Smlouvy z Nice4 obsahuje ustanoveni revidujc Smlouvu o EU, V prvn ad se jedn o zmnu dosavadnho lnku 7 Smlouvy o EU, kter se tk mechanismu obrany zkladnch hodnot" EU, kam bylo vloeno nov hlasovn o rozhodnut, e existuje zejm nebezpe, e nkter stt poru zsady uveden v i. 6 odst. 1". (i. 7 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva nyn umouje, aby lensk stty v Rad po souhlasu Evropskho parlamentu a pot, co je vyslechnuta doten zem, hlasovaly o existenci zmnnho nebezpe. K podn odvodnnho nvrhu k hlasovn je krom Komise a jedn tetiny lenskch stt oprvnn tak Evropsk parlament. K pijet rozhodnut je nezbytn doshnout souhlasu ty ptin len Rady. Vsledkem takovhoto postupu bude potom vydn doporuen vi dotenmu lenskmu sttu. Dal zmnou v mechanismu obrany zkladnch hodnot" je vytvoen monosti pijmout rozhodnut o poven nezvisl osobnosti", kter m pedloit zprvu o situaci v dan zemi. Takov rozhodnut bude opt pijmno ve uvedenm zpsobem. Podle tto reformy mechanismu obrany zkladnch hodnot je Rada tak povinna pravideln pezkoumvat, zda nedolo ke zmn situace v dotenm stt. Navzdory ve uvedenm zmnm zstal v platnosti mechanismus hlasovn o konstatovn poruen zkladnch hodnot a princip". Smlouva tento postup jet doplnila o zpsob, jakm se ppadn sankce vi lenskmu sttu ru. Smlouva z Nice uvd, e pijat opateni se odstran bezprostedn po rozhodnut Rady, kter je pijato kvalifikovanou vtinou hlas lenskch stt. Pedpokladem pro zruen sankc je pirozen zmna situace v sankcionovan zemi.5
20. Zvr. Souasn reformy Evropsk unie

673

20.1.2. Reformy v rmci Spolen zahranin a bezpenostn politiky

Smlouva z Nice se dle dotkla lnku 17 Smlouvy o EU, kter definoval operan rmec SZBP. V tomto lnku bylo odstranno ji neaktuln vymezeni vztah se ZEU 6 a je zde zdraznno, e postupn vytven rmce spolen obrann politiky bude podporovno vzjemnou spoluprac v oblasti vyzbroj ovn", (i. 17 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) SZBP se tk tak reforma mechanismu uren zvltnho zstupce podle i. 18 Smlouvy o EU, pro jeho schvlen ji nen nezbytn jednomysln rozhodnut, ale nov postauje dosaen kvalifikovan vtiny pi hlasovn v Rad. (i. 23 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Reformovn byl rovn zpsob uzavrn dohod s tetmi stty a mezinrodnmi organizacemi. Smlouva z Nice odstranila podmnku, aby byl pedsedajc stt zmocnn k jednn a po jednomyslnm souhlasu len Rady. Hlasovn o dohodch tkajcch se rznch tmat je nyn diferencovno. Dosud platn poadavek jednomyslnho souhlasu byl zmnn na kvalifikovanou vtinu tehdy, kdy se zamlen smlouva tk proveden spolen akce nebo spolenho postoje, a v ppadech, e se dotk Hlavy VI Smlouvy o EU, tedy ustanoven o justin a soudn spoluprci. Smluvn revize z Nice ponechala v platnosti zsadu, e dohoda nezavazuje stt, kter prohls, e mus splnit sv stavn pedpisy. Ostatn lenov Rady se pak mohou dohodnout na prozatmnm plnn dohody. Uzaven dohody potom zavazuj orgny EU. (i. 24 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Zmny v oblasti SZBP se dle vztahuj na kompetence pvodnho Politickho vboru, kter byl smlouvou pejmenovn na Politick a bezpenostn vbor, (i. 25 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Tento vbor byl nad rmec pvodnch povinnosti Politickho vboru poven politickou kontrolou a strategickm zenm krizovch operac. Smlouva obsahuje ustanoven, podle nj me bt vbor v prbhu takovch operac zmocnn Radou k pijmn vhodnch opaten, (i. 25 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice dle otevela monost pout v oblasti SZBP ustanoven tkajc se mechanism zeslen spoluprce. Za tmto elem byly do smlouvy vloeny nov lnky 27a-27e, kter specifikuj, e clem poslen spoluprce v oblasti SZBP je ochrana hodnot Unie, a potvrzen jej identity v mezinrodnch vztazch. Zeslen spoluprce mus zachovat zsady, cle, obecn smovn a soudrnost spolen zahranin a bezpenostn politiky, jako i rozhodnut pijat v jejm rmci, pravomoci Evropskch spoleenstv a spojitost mezi souhrnem politik Unie a jejmi vnitnmi innostmi", (i. 27a Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Zeslen spoluprce je podle revidovan smlouvy urena nap. k provdn spolench akc a k pijmn spolench postoj a neme674
Evropsk unie

se tkat otzek souvisejcch s vojenstvm nebo obranou, (i. 27b Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Za dostatenou informovanost o realizovan zeslen spoluprci v oblasti SZBP, tedy za informace poskytnut vem lenskm zemm a Evropskmu parlamentu, je podle Smlouvy z Nice odpovdn Vysok zmocnnec pro SZBR (i. 27d Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice)

20.1.3. Reformy v oblasti justice a vnitra Revize Smlouvy o EU se rovn dotkla ustanoven tkajcch se Hlavy VI Smlouvy o EU, kter jsou zamena na spoluprci policie a soud v trestnch vcech. Novinkou je zde pedevm zaloen Evropsk jednotky pro soudn spoluprci (Eurojust, European Judicial Cooperation Unit), kter m za kol zajistit u spoluprci soudnch a dalch pslunch orgn lenskch zem. (i. 29 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Podporou spoluprce prostednictvm jednotky Eurojust byla povena Rada, kter m svm podlem pispvat k dobr koordinaci mezi orgny innmi v trestnm zen v jednotlivch lenskch sttech, podporovat pomoc poskytovanou Eurojustem pi vyetovn peshranin trestn innosti a pi organizovan trestn innosti a usnadovat spoluprci Eurojustu se soustavou soud.7 (i. 31 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) V oblasti Hlavy VI byla rovn obdobn jako v ppad SZBP upravena ustanoven tkajc se zeslen spoluprce. elem aplikace tohoto pstupu m bt rychlej rozvoj prostoru svobody, bezpenosti a prva, pi zachovn pravomoc Evropskho spoleenstv a cl stanovench v tto hlav", (i. 40 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Pvodn podmnky aplikace principu zeslen spoluprce se po revizi staly obsahem nove vloench lnk 40a a 40b. Mechanismus zeslen spoluprce zstal v tchto lncch v zsad zachovn, novelizovno bylo ale ustanoven tkajc se zablokovn rozhodnut o zaveden zeslen spoluprce. V nov verzi je uvedeno, e kterkoliv len Rady me podat o pedloen vci Evropsk rad. Smlouva dle k, e pot, co byla vc pedloena Evropsk rad, me Rada rozhodnout v souladu s prvnm po-dodstavcem tohoto odstavce", kter popisuje oteven zeslen spoluprce na zklad souhlasu Rady kvalifikovanou vtinou, (i. 40a Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) V souvislosti s ve uvedenmi zmnami aplikace principu zeslen spoluprce je pomrn vznamn revize cel Hlavy VII, kter je zamena na obecn principy u spoluprce. Pvodn lnky 43-45 Smlouvy o EU byly zrevidovny a byly do nich vloeny nov lnky 43a, 43b a 44a, m dolo k odlinmu rozlenn ji existujcch ustanoven a zsad. Princip zeslen spoluprce byl nad rmec stvajcch podmnek opaten uritmi dodatky. Mezi nov podmnky, kter jsou nezbytn k zahjen zeslen spoluprce, byl vloen poadavek,
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

675

aby nov aktivita nevytvela pekku ani diskriminaci v obchodu mezi lenskmi zemmi a nenaruovala volnou sout. V tto souvislosti byla rovn upravena pvodn podmnka, aby se zeslen spoluprce astnila minimln vtina lenskch stt. Smlouva z Nice v tomto ohledu uvd, e podmnkou k jejmu zahjen je nadle ast nejmn 8 stt. (i. 43 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Nov byl dle do Smlouvy o EU reviz z Nice vloen lnek 43b, jen akcentuje potebu povzbudit stty stojc vn zeslen spoluprce k zapojen se do tto aktivity, kter je principieln konstruovna jako oteven, (i. 43b Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Ve smluvn revizi byl rovn

zdraznn fakt, e akty a rozhodnut pijat v rmci zeslen spoluprce netvo soust acquis communautaire a e jsou zavazujc, ppadn pmo aplikovateln pouze v tch sttech, kter se spoluprce astn, (i. 44 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Dl zmna byla dle uskutenna v otzce financovn. Dosavadn jednomysln rozhodnut Rady nutn k tomu, aby byly nklady spojen s aplikac principu zeslen spoluprce hrazeny ze zdroj Spoleenstv, bylo ve Smlouv z Nice zachovno a dle opateno povinnost konzultovat v tto otzce Evropsk parlament, (i. 44a Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) Vznamn je rovn poven Komise a Rady dal spoluprac za elem zajitn spojitosti innost realizovanch pod hlavikou zeslen spoluprce s aktivitami EU a Spoleenstv, (i. 45 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) 20.2. ZMNY VE SMLOUV O ES 20.2.1. pravy rozhodovacch mechanism, princip a nstroj v oblasti politik Zmny ustanoven ve Smlouv o ES jsou vyjmenovny v lnku 2 Smlouvy z Nice. Prvn reformn zsah se tk lnku 11, kter specifikuje principy zeslen spoluprce v rmci Spoleenstv. Tento lnek byl peformulovn na zklad pedpokladu, e podmnky zeslen spoluprce jsou definovny tak v rmci Smlouvy o EU. Zmna se tkala mechanismu hlasovn, kter je nezbytn k pijet rozhodnut o zahjen zeslen spoluprce v rmci skupiny stt. Povolen udluje na nvrh Komise Rada kvalifikovanou vtinou hlas lenskch stt. Stejn jako v pvodn verzi Amsterodamsk smlouvy Komise nemus tento nvrh podat v ppad, e m proti zahjen zeslen spoluprce vhrady. Novinkou je tak podmnka, aby v ppad, e se zeslen spoluprce dotk oblast, v nich se Evropsk parlament nachz ve spolurozhodujc pozici, souhlasil se zahjenm zeslen spoluprce tak tento orgn. (i. 11 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice)676
Evropsk unie

Podobn jako v ppad Smlouvy o EU byla tak ve Smlouv o ES revidovna monost zablokovn zeslen spoluprce. len Rady bude nyn moci podat, aby byla vc pedloena Evropsk rad. Pot, co byla vc pedloena Evropsk rad, me Rada rozhodnout v souladu s prvnm pododstavcem tohoto odstavce", tedy kvalifikovanou vtinou, (i. 11 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice zachovala mechanismus dodatenho pistoupen k zeslen spoluprci, kter pouze pevedla pod lnek 1 la revidovan Smlouvy o ES. Urit zmny byly provedeny tak v procesu pijmn podprnch opaten Spoleenstv" pro potrn diskriminace podle lnku 13 Smlouvy o ES. Tato opaten je nadle mon pijmat na zklad spolurozhodujc procedury podle lnku 251 Smlouvy o ES, ovem s vjimkou sbliovn prvnch a sprvnch pedpis, (i. 13 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Podobn byla spolurozhodujc procedura aplikovna na pijmn opaten podporujcch svobodu pohybu. Revidovan smlouva ale zdrazuje, e spolurozhodujc procedura se nevztahuje na pedpisy upravujc cestovn pasy, povolen k pobytu, prkazy totonosti apod. (i. 18 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice)

Dal pravou souvisejc s pevedenm vzov, azylov a pisthovaleck politiky pod Smlouvu o ES, kter uinila ji Amsterodamsk smlouva, bylo vloen novho ustanoven do lnku 61 Smlouvy o ES. Smlouva z Nice k, e spolurozhodujc procedury v oblasti azylov politiky a urovn minimlnch standard pro doasnou ochranu vyhnanch osob, je mon uplatnit ji bhem pechodnho ptiletho obdob. Tato monost je aplikovateln pouze v ppad, e Rada podle pvodnch pravidel danch Amsterodamskou smlouvou, tedy na zklad jednomyslnho rozhodnut, ji pijala spolen pravidla a zkladn zsady. Tato zmna se vztahuje tak na opaten souvisejcch s justin spoluprac v civilnch vcech, s vjimkou rodinnho prva. (i. 67 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Velk st zmn provedench v textu Smlouvy o ES je vnovna zmrnn podmnky rozhodovn na zklad jednomyslnho hlasovn v Rad na hlasovn kvalifikovanou vtinou. Vet tchto prav zan reviz lnku 100 Smlouvy ES, kde jsou zachyceny mechanismy, ktermi Spoleenstv, pop. konkrtn stty, e vn hospodsk obte vznikl nap. v dsledku prodnch pohrom. Smlouva z Nice umouje, aby v tomto ppad Rada pijmala rozhodnut kvalifikovanou vtinou, (i. 100 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Poadavek dosaen jednomyslnosti byl odstrann tak v otzkch mnov politiky (i. 111 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) a dle pi pijmn opaten pro zavdn jednotn mny v zemch, pro n neplat vjimka, (i. 123 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Ke zmn mechanismu hlasovn dolo rovn v ppad spolen obchodn politiky. Krom toho byly Rada a Komise spolen ureny jako orgny odpovdn za zajitn souladu mezi dohodami uzavranmi v rmci spolen obchodn
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie 677

politiky se tetmi zemmi (ppadn mezinrodnmi organizacemi) a politikami a vnitnmi pravidly Spoleenstv. Jednomysln schvalovn zstalo zachovno pouze u dohod, kter obsahuj ustanoven vyadujc jednomyslnost, nebo tehdy, kdy se dotkaj oblast, v nich dosud Spoleenstv nevykonvalo pravomoci piznan smlouvou. Ve stejnm lnku byly specifikovny podmnky pro uzavrn dohody v oblasti kulturnch a audiovizulnch slueb, vzdlvacch slueb, v sociln a zdravotnick oblasti atd. (I. 133 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) V rmci sociln politiky, odbornho vzdlvn a mldee Smlouva z Nice pesnji urila oblasti, v nich Spoleenstv podporuje a dopluje innost lenskch stt. (i. 137 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Krom tohoto zpesnn bude na zklade Smlouvy z Nice zaloen poradn vbor pro sociln ochranu, kter bude mt za kol sledovat sociln situaci a vvoj politik sociln ochrany v lenskch zemch, usnadovat vmnu informac a zkuenost a vydvat v tomto ohledu zprvy.g (i. 144 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) V oddle vnovanm prmyslu bylo pvodn pedepsan jednomysln hlasovn v Rad, kter probhalo po konzultaci Evropskho parlamentu, nahrazeno v ppad rozhodnut tkajcch se

adaptace prmyslu na strukturln zmny a podpory podnikn u malch a stednch podnik aplikac spolurozhodujc procedury podle lnku 251 Smlouvy o ES. (i. 157 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) V tto souvislosti bylo ve Smlouv z Nice zdraznno, e pravy v hlav vnovan prmyslu neposkytuj rmec pro zavdn opaten naruujcch volnou sout a nemaj vliv na rozhodnut obsahujc daov ustanoven tkajc se prv a zjm zamstnanc' 4, (i. 157 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Jednomysln rozhodovn v Rad bylo nahrazeno kvalifikovanou vtinou, a dokonce i spolurozhodujc procedurou tak v oblasti definovan lnkem 159, kter se zabv koordinac nstroj hospodsk a sociln soudrnosti. V ppad, e se Rada rozhodne zahjit tak dal specifick innosti mimo psoben fond, me tak uinit na zklad rozhodnut pijatho podle spolurozhodujc procedury po konzultaci Hospodskho a socilnho vboru a Vboru region, a nikoliv jako doposud na zklad jednomyslnho souhlasu, (i. 159 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Podobn se s aplikac kvalifikovan vtiny pot v lnku 161, kter se tk definovn kol a cl strukturlnch fond. Tento krok, kter je mon uinit a od 1. ledna 2007, je vak podmnn pedchzejcm pijetm vceletho finannho vhledu, (i. 161 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice tak do textu Smlouvy o ES vloila novou Hlavu XXI s nzvem Hospodsk, finann a technick spoluprce s tetmi zemmi. Jedin lnek tto hlavy specifikuje, e kroky Spoleenstv v oblasti hospodsk a technick spoluprce jsou zameny na obecn rozvoj a upevovn demokracie678
Evropsk unie

a prvnho sttu a na zachovn lidskch prv a zkladnch svobod. Opaten Rady jsou pijmna kvalifikovanou vtinou po konzultaci s Evropskm parlamentem, s vjimkou asocianch dohod a dohod se stty kandidujcmi na pijet, kter i nadle podlhaj jednomyslnmu souhlasu Rady. (i. 181a Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 20.2.2. Institucionln zmny ve Smlouv o ES Na zmny v oblasti politik navazuj v textu Smlouvy o ES institucionln ustanoven. Podle azen ustanoven Smlouvy o ES se jako prvn vyskytuj zmny tkajc se Evropskho parlamentu. Smlouva z Nice omezila horn hranici potu len Evropskho parlamentu na 732. (i. 189 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva dle nahradila poadavek jednomyslnosti v Rad, dosud nutn k pijet statutu Parlamentu a pro schvlen dalch podmnek vkonu funkc jeho len, rozhodovnm kvalifikovanou vtinou. Vjimkou z tohoto pravidla je pouze pijmn opaten s vlivem na daov reim, kde byla podmnka jednomyslnho rozhodovn v Rad ponechna, (. 190 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Revize dle vyzvala Radu k upraven postaven politickch stran na evropsk rovni9 podle spolurozhodovacho postupu vetn pravidel jejich financovn, (i. 191 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice)

Reformy ukotven ve Smlouv z Nice se vztahuj tak na Radu. V ppad volby Vysokho zmocnnce pro SZBP a zstupce generlnho tajemnka Rady me Rada na zklad Smlouvy z Nice pout kvalifikovanou vtinu a nemus kandidty na tyto funkce schvalovat jako doposud jednomysln, (cl. 207 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Kvalifikovan vtina byla rovn aplikovna na hlasovn Rady tkajc se nhrad, plat a dchod pednch pedstavitel orgn Komise a Evropskho soudnho dvora.10 (i. 210 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) V ppad Komise se Smlouva z Nice zamila na revizi mechanismu jej volby. Novelizovan lnek 214 uvd, e nominace pedsedy Komise probh na nejvy rovni", piem s n mus souhlasit kvalifikovan vtina hlas lenskch stt. Stejn jako podle procedury zakotven v Amsterodamsk smlouv podlh i v ppade smlouvy z Nice proces nominace pedsedy Komise schvlen Evropskho parlamentu. Smlouva z Nice aplikovala poadavek dosaen kvalifikovan vtiny v Rad tak na proces schvalovn ostatnch len Komise. Komise je jako celek schvalovna Evropskm parlamentem a pot je na zklad souhlasu kvalifikovan vtiny v Rad jmenovna do adu. (i. 214 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Zaveden kvalifikovan vtiny pi nominaci a schvalovn Komise se nsledn odrazilo tak na revizi lnku 215, kter se dotk obsazen uvolnnho postu po komisai, kter zemel, odstoupil,
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

679 nebo byl odvoln. Tak v tomto ppad, kde byla pvodn poadovna jednomyslnost, bude nyn postaovat souhlas kvalifikovan vtiny v Rad. (I. 215 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice se tak podstatnm zpsobem dotkla mechanism vnitn prce Komise, kter jsou eeny v lnku 217. Novela tohoto lnku zdrazuje, e Komise vykonv svou innost pod politickm vedenm svho pedsedy, kter rozhoduje o vnitn organizaci, aby zajistil spojitost, vkonnost a kolegialitu jej innosti", (i. 217 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Pedseda dle nov zskv pravomoc rozdlovat resorty jednotlivm komisam, a dokonce tak prvo mnit strukturu Komise bhem funknho obdob.1' Stejn lnek rovn zmiuje povinnost komisa odstoupit z adu na dost pedsedy Komise. Tato dost ale mus bt podpoena souhlasem plna Komise, (i. 217 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice tak znan peformulovala a doplnila ustanoven tkajc se Evropskho soudnho dvora. vodn lnek 220 konstatuje, e za vkiad evropskho prva a provdn smlouvy je odpovdn nejenom Soudn dvr, ale tak Soud prvn instance, k nmu mohou bt pipojeny zvltn soudn sbory zamen na vykonvn soudn pravomoci ve zvltnch oblastech, (i. 220 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Dle smlouva upravuje poet a pvod soudc. Zdrazuje, e soud je sloen takovm zpsobem, e za kad lensk stt je v nm jeden soudce. Soud nadle pi sv innosti zased v sentech, ppadn ve velkm sentu; zasedn v plnu je ponechno na jeho statutu.12 (i. 221 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Ve Smlouv je tak zmnna rotace soudc,

piem je ovem pouze stanovena tlet frekvence -jinak je tato otzka ponechna na statutu soudu (viz ne). Stejn lnek zdrazuje, e jednac d soudu mus bt pijat kvalifikovanou vtinou v Rad. (i. 223 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Postaven Soudu prvn instance je nov upraveno v lnku 224, v nm se v zsad reprodukuj podmnky stanoven pro Soudn dvr s tou vjimkou, e Soud prvn instance se skld nejmn z jednoho soudce za kadou lenskou zemi a konen poet soudcuje uveden ve statutu Soudnho dvora. Na zklad stejnho statutu me bt tak vytvoena funkce generlnch advokt. Jednac d Soudu prvn instance mus bt rovn schvlen kvalifikovanou vtinou v Rad a me bt pijat a po dohod se Soudnm dvorem, (i. 224 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) lnek 225 Smlouvy o ES specifikuje koly Soudu prvn instance* kter je oprvnn rozhodovat ve vcech uvedench v lncch 230,232, 235,236,238 Smlouvy o ES, pokud tyto vci nejsou vyhrazeny Soudnmu dvoru, nebo nov zzenm sborm. Soud prvn instance je oprvnn rozhodovat o opravnch prostedcch proti rozhodnut soudnch sbor. Podn opravnho prostedku k Soudnmu dvoruje oeteno statutem, (i. 225 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice)680
Evropsk unie

Naprostou novinkou je zaloen ji zmnnch soudnch sbor podle lnku 225a Smlouvy o ES. Soudn sbory jsou zizovny jednomyslnm rozhodnutm Rady na nvrh Komise nebo Soudnho dvora a po konzultaci s Evropskm parlamentem. Rozhodnut o zzen soudnho sboru mus obsahovat pravidla jeho sloen, psobnost a ppadn podmnky podvn opravnch prostedk. lenov soudnch sbor jsou vybrni z osob poskytujcch zruky nezvislosti a zpsobilosti k vykonvn soudcovsk innosti a jsou jmenovni na zklad jednomyslnho rozhodnut Rady. Jednac d soudnch sbor, vytvoen po dohod se Soudnm dvorem, schvaluje Rada kvalifikovanou vtinou, (i. 225a Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva se tak dotk pravomoc Soudnho dvora. V nov vloenm lnku 229a je zdraznna monost penst na Soudn dvr pravomoc rozhodovat o sporech, tkajcch se ustanoven upravujcch na rovni Spoleenstv prva k prmyslovmu vlastnictv. Pijet tchto pedpisuje podmnno jednomyslnm souhlasem lenskch zem v Rad a dle ratifikac podle stavnch pravidel vech zem. (i. 229a Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) V ppad aloby pro nepslunost, pro poruen podstatnch formlnch zleitost a pro poruen smlouvy se oprvnnm orgnem pro podn takov aloby podle lnku 230 Smlouvy o ES stv vedle lenskch stt, Komise a Rady tak Evropsk parlament, (i. 230 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Revize smluv se vztahuje tak na dal orgn uveden ve Smlouv o ES, kterm je etn dvr. Na zklad pravy proveden Smlouvou z Nice se i v jeho ppad zdrazuje, zeje sloen vdy z jednoho reprezentanta za kad lensk stt. Rada vol leny etnho dvora kvalifikovanou vtinou a po konzultaci s Evropskm parlamentem, (i. 247 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Postaven etnho dvora bylo Smlouvou z Nice posleno a to pedevm dky oteven monosti doplnit prohlen o vrohodnosti etnictv Spoleenstv zvltnmi hodnocenmi ke kad hlavn oblasti

innosti Spoleenstv", (i. 248 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Novinkou je rovn monost etnho dvora vytvoit pro pijmn uritch kategori zprv nebo stanovisek v souladu se svm jednacm dem zvltn senty. Jednac d etnho dvora Rada schvaluje kvalifikovanou vtinou. (I. 248 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice)13 Institucionln revize proveden ve Smlouv z Nice zashla tak poradn orgny. V ppad Hospodskho a socilnho vboru byl vet reprezentant sdruench v tomto tlese rozen o spotebitele, (i. 257 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva rovn stanovila horn hranici pro poet len tohoto poradnho orgnu, kter nesm pekroit 350 osob. (i. 258 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Revidovn byla tak mechanismus volby len Hospodskho a socilnho vboru: stty pipravuj seznam kandidt, kte jsou potom schvalovni kvalifikovanou vtinou v Rad. (I. 259 Smlouvy
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

681 o ES revidovan Smlouvou z Nice) Podobn byla zmnna tak smluvn definice Vboru region, pro nj byl stanoven stejn kapacitn limit a dosavadn poadavek na dosaen jednomyslnosti pi schvalovn jeho sloen byl i zde nahrazen kvalifikovanou vtinou. Krom tchto zmn je ve smlouv zdraznno, e kandidti Vboru region mus bt nadle driteli volebnho mandtu v regionln, i samosprvn jednotce, nebo bt odpovdn volenmu sboru. Ztrta tohoto mandtu znamen automaticky tak ukonen funknho obdob ve Vboru region, (i. 263 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Smlouva z Nice dle zmiuje monost mnit sti statutu Evropsk investin banky (i. 266 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) a po 1. lednu 2007 zavd hlasovn kvalifikovanou vtinou po konzultaci Evropskho parlamentu ve vci finannch nazen tkajcch se sestavovn, provdn a kontroly rozpotu a s tm spojench ustanoven, (i. 279 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) Posledn reviz je prava lnku 300, kter se tk uzavrn dohod mezi Spoleenstvm a tetmi zemi nebo mezinrodnmi organizacemi. Nejvznamnj zmnou je oteven monosti, aby o posudek o sluitelnosti zamlen dohody, kter vypracuje Soudn dvr, podal krom Rady, Komise a lenskho sttu tak Evropsk parlament, (i. 300 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 20.3. NVRHY INSTITUCIONLN REFORMY UVEDEN V DOPROVODNCH PROTOKOLECH Politicky velmi vznamnou soust Smlouvy z Nice jsou doprovodn protokoly, kter obsahuj vtinu nejvce diskutovanch zmn. Nejvt vznam m Protokol o rozen Evropsk unie, kde se v jeho v prvnm lnku k, e se pvodn Protokol o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie, kter byl pipojen ke smlouvm pi amsterodamsk revizi, ru. V lnku 2, kter je nazvn Ustanoven o Evropskm parlamentu, jsou stanoveny poty kesel pro stvajc lensk stty s innost od zatku volebnho obdob 2004-2009. Poty uveden v lnku 190 Smlouvy o ES se nahrazuj nsledujcm zpsobem: Lucembursko 6 mandt, Irsko 12 mandt, Dnsko a Finsko 13

mandt, Rakousko 17, vdsko 18, Belgie, ecko, Portugalsko 22, Nizozem 25, panlsko 50, Francie, Itlie, Velk Britnie 72 a Nmecko 99 mandt. Protokol pedpokld, e k tmto keslm pibudou mandty nov vstupujcch zem na zklad smluv o pistoupen, (i. 2 Protokolu o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice) V lnku 3 s oznaenm Ustanoven o ven hlas v Rad jsou uvedeny kategorie hlas pro jednotliv lensk stty s innost od 1. ledna 2005. Protokol pedpokld nsledujc rozloen hlas: Lucembursko 4 hlasy, Irsko, Dnsko682
Evropsk unie

a Finsko 7 hlas, Rakousko a vdsko 10 hlas, Belgie, Portugalsko a ecko 12 hlas, Nizozem 13 hlas, panlsko 27 hlas, Francie, Itlie, Velk Britnie a Nmecko 29 hlas. K pijet rozhodnut je podle tohoto protokolu nezbytn zskat 169 hlas pochzejcch z vtiny stt v ppadech, kdy se Rada rozhoduje na nvrh Komise. V ostatnch ppadech je to 169 hlas pochzejcch z dvou tetin lenskch stt. Ve stejn lnkuje pestaven tak nov princip hlasovn v podob tzv. dvoj vtiny. Jedn se monost lenskho sttu podat o proven, zda poadovan vtina 169 hlas pedstavuje zjmy minimln 62 % celkovho potu obyvatel Unie. V ppad, e tomu tak nen, rozhodnut nen pijato, (i. 3 Protokolu o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice) Toto rozvren hlas vkld protokol tak do odpovdajcch ustanoven Smlouvy o EU. V lnku 4 protokolu jsou v rmci Ustanoven o Komisi upraveny poty len tohoto orgnu. Nov rozloen vlivu v Komisi je platn od 1. ledna 2005, resp. od zatku funknho obdob nov Komise v roce 2005. Od tto doby se Komise bude skldat z jednoho sttnho pslunka za kad lensk stt. Tento princip me bt zmnn pouze na zklad jednomyslnho souhlasu len Rady. Protokol souasn pedpokld, e jakmile poet komisa doshne 27, bude poet komisa ni, ne poet lenskch stt. Tohoto stavu se m doshnout pijetm principu rovn rotace, jej podrobnosti navrhne jednomysln Rada", (i. 4 Protokolu o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice) Po podpisu smlouvy o pistoupen s 27. lenskm sttem EU tak Rada mus jednomysln stanovit poet len Komise a zpsoby rotace na zklad dvou zsad. Prvn je zajitn rovnocennosti lenskch stt, co se te poad a dlky ptomnosti jejich sttnho pslunka v Komisi" s tm, e rozdl mezi celkovmi poty funknch obdob jednotlivch sttnch pslunk nesm bt nikdy vy nezjedn. (i. 4 Protokolu o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice) Druhou podmnkou principu budouc rotace je to, aby uspokojiv odrela demografick a geografick rozpt mezi vemi lenskmi stty Unie", (i. 4 Protokolu o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice) Nejobshlejm z piloench protokoluje Protokol o statutu Soudnho dvora, kter m celkem 64 lnk a upravuje jak podmnky postaven soudc a generlnch advokt, principy organizace, zen, tak i mechanismus prce Soudu prvn instance. Statut uruje podmnky soudn imunity (i. 2-3 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), podmnky nezvislosti (i. 4 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), zpsob odstoupen a odnt adu (i. 5-7 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice). V Hlav II, kter se zabv organizac,

se uvd, e k sten obmn dochz kad ti roky stdav u osmi a sedmi soudc a ty generlnch advokt, (i. 9 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) V Hlav jsou dle upraveny podmnky jmenovn asistent zpravodaj (i. 13 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) a formovn sent,
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

683

kter se tvo bu ze t, pti soudc nebo v ppad velkho sentu z jedencti soudc, (i. 16 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) V protokolu jsou dle zpesnny podmnky veden zen (i. 19 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), jeho lenn na st psemnou a stn vetn mechanismu podvn aloby (i. 20, 21, 22 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), podmnky psoben svdk (i. 27-30 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), principy obnovy zen (i. 42-45 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) atd. Pokud jde o pravu podmnek Soudu prvn instance, tak je zde stejn jako v ppad Soudnho dvora specifikovno lenn do sent (i. 50 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice), podmnky zen (i. 54-56 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) a opravn nstroje (i. 57-61 Protokolu o statutu soudnho dvora v ploze Smlouvy z Nice) atd.14 20.4. NVRHY INSTITUCIONLN REFORMY UVEDEN V DOPROVODNCH PROHLENCH Smlouva z Nice je dle doplnna adou prohlen. Celkem 24 prohlen pijatch mezivldn konferenc se ve vtin ppad dotk prv otzky rozen EU. 15 Z hlediska rozen m nejvt vznam Prohlen o rozen Evropsk unie, jeho obsahem je spolen postoj lenskch stt k rozvren mandt, hlas a kesel v jednotlivch orgnech EU po rozen. Navrhovan rozloen hlas v Rad, Evropskm parlamentu a poradnch orgnech je patrn z tabulek . 57 a 58. Podle Prohlen o rozen Evropsk unie bude pro pijet usnesen v Rad nezbytn doshnout souhlasu 258 hlas pochzejcch z vtiny lenskch stt v ppad, e Rada rozhoduje na nvrh Komise, a 258 hlas ze dvou tetin stt, pokud bude Rada rozhodovat samostatn. Prohlenm byla tak potvrzena tzv. dvoj vtina, vetn podmnky reprezentace 62 % celkovho obyvatelstva Unie. V Prohlen o prahu kvalifikovan vtiny a potu hlas blokan meniny v rozen Unii se uruje prh blokan meniny pro ppad vstupu vech kandidt. Blokan menina je pro ten ppad stanovena na 91 hlas z 345.l6 Toto prohlen souasn upravuje podmnky prahu kvalifikovan vtiny pro ppad, e ke dni, kdy zane platit nov ven hlas, nevstoup do EU vechny kandidtsk stty. Prohlen proto stanov, e jestlie vichni nevstoup a souasn dojde k aplikaci novho principu ven hlas v Rad, me se prh kvalifikovan vtiny zvit maximln na 73,4 % hlas. Ploha Smlouvy z Nice s nzvem Prohlen o mst zasedn Evropsk rady k, e v ppad, e poet lenskch stt doshne 18, budou se zasedn Evropsk rady konat vhradn v Bruselu.684

Evropsk unie Tabulka 57: Rozloen vlivu lenskch stt EU a kandidtskch zem v Rad a Evropskm parlamentu v ploze Smlouvy z Nice lensk stt Nmecko Velk Britnie Francie Itlie panlsko Polsko Rumunsko Nizozem ecko esko Belgie Maarsko Portugalsko vdsko Bulharsko Rakousko Slovensko Dnsko Finsko Irsko Litva Lotysko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta Celkem Poet Rad EU 29 29 29 29 27 27 14 13 12 12 12 12 12 10 10 10 7 7 7 7 7 4 4 4 4 4 3 345 hlas v Poet mandt v Evropskm parlamentu 99 72 72 72 50 50 33 25 22 20 22 20 22 18 17 17 13 13 13 12 12 8 7 6 6 6 5 732

Zdroj: Prohlen o rozen Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice.

20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie 68! Tabulka 58: Rozloen mandt v poradnch orgnech EU v ploze Smlouv z Nice lensk stt Nmecko Velk Britnie Francie Itlie panlsko Polsko Rumunsko Poet 24 24 24 24 21 21 15 mandt ve Poet 24 24 24 24 21 21 15 mandt v HospoVboru region dskm a socilnm vboru

Nizozem ecko esko Belgie Maarsko Portugalsko vdsko Bulharsko Rakousko Slovensko Dnsko Finsko Irsko Litva Lotysko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta Celkem

12 12 12 12 12 12 12 12 12 9 9 9 9 9 7 7 7 6 6 5 344

12 12 12 12 12 12 12 12 12 9 9 9 9 9 7 7 7 6 6 5 344

Zdroj: ProhlScn o rozeni Evropsk unie v ploze Smlouvy z Nice.686

Evropsk unie

Soust smlouvy je rovn Prohlen o budoucnosti Unie, kter se dotk hlub diskuse o budoucnosti Evropsk unie", (i. 3 Prohlen o budoucnosti Unie v ploze Smlouvy z Nice) Protokol vymezuje celkem tyi okruhy otzek: (1.) Pesnj vymezen pravomoc mezi EU a lenskmi stty v souladu se zsadnou subsidiarity, (2.) dal zalenn Charty zkladnch prv Evropsk unie, (3.) zjednoduen smluv co do obsahu i formy a konen (4.) specifikaci role nrodnch parlament v dalm vvoji EU. Toto prohlen souasn navrhuje, aby se po dokonen ppravnch prac pistoupilo v roce 2004 ke svoln dal mezivldn konference, kter provede ve smlouvch potebn zmny.17 20.5. VYZNM SMLOUVY Z NICE Smlouva z Nice je asto pedstavovna jako reakce Evropsk unie na poadavky kandidtskch zem s ohledem na budouc rozen. Tato reforma vak obsahuje i zmny, kter jsou vrazem poteby zashnout do institucionlnho schmatu Spoleenstv. Jejich hlavnm clem m bt zven operativnosti a transparentnosti rozhodovacho procesu v EU. Ve Smlouv z Nice je proto mono za vznamn povaovat nejenom kvantitativn zmny projevujc se novm nvrhem na ven hlas v Rad a novm rozdlenm mandt v dalch orgnech EU, ale pedevm zmny kvalitativn. Prv tyto zmny toti mn vztah mezi jednotlivmi orgny a mly by zajistit jejich lep kontrolu a legitimitu pijmanch rozhodnut a umonit lenskm sttm formovn novch strategickch alternativ.18

20.5.1. Kvantitativn zmny Pi sledovn reformy potu mandt a hlas ve Smlouv z Nice a v jejch plohch zaujme na prvn pohled skutenost, e byla stanovena dv data, kdy tyto zmny vstoup v platnost (I. leden 2004 a I. leden 2005). Dvodem byla nutnost respektovat termn voleb do Evropskho parlamentu v roce 2004 proto se I. I. 2004 tk vhradn rozloen mandt v Evropskm parlamentu a zbvajc ustanoven ohledn ven vlivu v Rad a rovn kvantitativn zmny na pd Komise vstupuj v platnost a na potku roku 2005. Dohoda o pidlen potu mandt a hlas jednotlivm zemm EU je sama o sob velice kontroverzn. Vchozm bodem tto sti institucionln reformy byl protokol pipojen k Amsterodamsk smlouv, kter pedpokldal, e budouc ztrta vlivu velkch lenskch zem v Komisi - u tehdy se toti potalo s tm, e velkm lenskm sttm bude odebrna monost nominovat druhho komisae bude kompenzovna zvenm jejich podlu (zastoupen) v Rad a na pd Evropskho parlamentu. Ji Amsterodamsk smlouva tedy pedjmala ee20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

687

n, kter je zaloeno na koncepci vyrovnn ztrty vlivu velkch zem v oblasti legislativn iniciativy jejich vtm podlem v institucch bezprostedn zapojench do procesu rozhodovn. Toto een ovem nejen rezignuje na deklarovanou nezvislost Komise a celkov neodpovd proklamovanm snahm o aplikaci principu dlby moci, ale je tak zetelnm dokladem kompilanho charakteru" evropskch instituc a nestandardn povahy dohody o institucionln reform. V souvislosti se zmnou ven vlivu jednotlivch stt v rmci reformovan institucionln struktury je potom zajmav sm princip rozdlovn vlivu", o nm je prohlaovno, e pedevm zohleduje poet obyvatel jednotlivch stt. Je ovem nutno konstatovat, e rozdlovn vlivu v klovch orgnech EU se ned pouze tmto jednoduchm kvantitativnm kriteriem, ale ve svm celku je vsledkem cel ady faktor. Ani rozlenn stt z pvodnch esti do celkem devti skupin :y podle kritria velikosti (tedy podle potu obyvatel) samo o sob toti neumouje pesn peveden pomr mezi takto klasifikovanmi stty do pomr v rovin zastoupen a vlivu pi politickm rozhodovn. Dvodem jsou pedevm diametrln rozdly ve velikosti populace jednotlivch zem, kter se nepodailo pekonat ani pes aplikaci dalho, pomocnho", principu, kterm je naven vlivu malch stt a snen vlivu velkch zem. Soust jednm o rozloen vlivu se proto stala tak cel ada dalch faktor, kter mly pomoci spravedlivji rozloit vliv zem v jednotlivch orgnech, jako byla nap. kompenzace ztrty vlivu v Rad zsknm odpovdajcho vlivu v Evropskm parlamentu, kter se v souasnosti podl na legislativnm procesu tm stejnou mrou jako Rada. Pi pohledu na vsledek tohoto komplikovanho vyvaovn" je nicmn mon konstatovat, e aplikace principu naven vlivu malch zem na kor velkch stt byla v een navrhovanm ve Smlouv z Nice spe oslabena ve prospch velkch stt.2" Tento krok, tedy dl naven populan silnch zem, je ovem patrn spe v Rad ne v Evropskm parlamentu.21

Rozloen hlas v Rad, ale tak rozdlen kesel v Evropskm parlamentu, se nejen z ve uvedench dvod stalo velice kontroverzn otzkou pedevm pro nkter kandidtsk zem, v jejich ppad nebyly principy aplikovan na jin srovnateln lensk stty dodreny. 22 Pestoe kritika nerovnomrnho rozdlen vlivu jednotlivm zemm bv vyvracovna tvrzenm, e v praktick rovin rozhodovn se postupn vznam poctu hlas v Rad a mandt v Evropskm parlamentu pro jednotliv zem sniuje, a naopak roste vznam koalinho jednn a schopnosti zformovat blokan meninu, zstv skutenost, e pi tomto rozdlovn hlas nedolo k zachovn pravidla, e zem se srovnatelnm potem obyvatelstva zskvaj kvantitativn stejn zastoupen.688
Evropsk unie

20.5.2. Kvalitativn zmny Nvrhy kvalitativnch zmn, kter pinese Smlouva z Nice, byly motivovny snahou doshnout vt efektivity v procesu pijmn rozhodnut zabrnit zablokovn evropskch instituc a snad i silm o zmrnn tzv. demokratickho deficitu. Pravdpodobn nejvt pozornost byla v tto souvislosti upena na zmny tkajc se mechanismu pijmn rozhodnut. Ve Smlouv z Nice byl dosavadn poadavek na jednomysln hlasovn v Rad odstrann celkem ve 27 konkrtnch ppadech, nap. v oblasti prmyslov politiky, soudn spoluprce v civilnch zleitostech, volnm pohybu oban atd. Pozoruhodn je pedevm zmna dosud poadovanho jednomyslnho souhlasu na rozhodnut kvalifikovanou vtinou v tch ustanovench, kter se zabvaj volbou elnch pedstavitel EU. V ppad nov ustaven volby pedsedy Komise a nsledn cel Komise kvalifikovanou vtinou 23 je mon konstatovat, e jednotliv lensk stty reln ztrcej monost odmtnout osobu pedsedy nebo konkrtn leny Komise, a tm nepmo ovlivovat charakter motoru Spoleenstv", a tedy i dynamiku integranch iniciativ. Podobn, i kdy s menmi dsledky, je tomu v ppad volby len etnho dvora, len poradnch orgn, osoby Vysokho zmocnnce pro SZBP atd. Soubn s tmto krokem bylo tak posleno zapojen Evropskho parlamentu v rmci spolurozhodujc procedury.24 V souvislosti s reviz procesu pijmn rozhodnut byla v rmci Smlouvy z Nice navrena specifick alternativa tzv. hlasovn dvoj vtinou. Vzhledem k ji existujc podmnce vtiny stt a vtiny hlas lenskch zem v Rad, je mon poadavek, aby souhlasc skupina stt tvoila minimln 62 % obyvatel EU, oznait za tet" podmnku. Tato tet vtina", kter m posilovat zjmy obyvatel EU na kor zjm nrodnch stt, je interpretovna jako pojistka", kter obany EU chrn ped pijetm nevhodn legislativy. Spe se vak jedn o ustanoven posilujc zjmy velkch a lidnatch lenskch zem EU. Z hlediska funknosti celho systmu je potom dleit, e tento na prvn pohled komplikovan mechanismus nen uplatovn automaticky, ale je aplikovn a na zklad dosti. Tm je zajitno, e princip tet vtiny" nebude znamenat pekku v bnm rozhodovn a zpomalovn rozhodovacho procesu. Zejm znan politick dsledky bude mt nvrh na poslen kompetenc pedsedy Komise pi veden tto instituce. Jde pedevm o jeho novou pravomoc peskupovat resorty jednotlivch komisa v prbhu funknho obdob bez ohledu na stanoviska lenskch stt a o monost podat za podpory

ostatnch len Komise jednotliv komisae o rezignaci. Ob tyto zmny nemaj v historii evropskch instituc obdoby. Lze je nicmn povaovat za vraz snahy o dosaen vt efektivity innosti Komise a vt odpovdnosti komisa pi vykonvni svho adu. Uplatnn pravomoc udlench pedsedovi Komise
20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

689 ve Smlouv z Nice bude znamenat, e bude mt mj. monost rozhodovat o vnitnch vcech v Komisi, rozdlovat rezorty pi vstupu do adu, mnit tyto rezor-ty, dat po souhlasu Komise o rezignaci jednotlivch komisa a jmenovat jej mstopedsedy. Tato nov pozice pedsedy Komise proto vedla nkter autory k tomu, e zaali uvaovat o urit shod mezi pozic pedsedy Komise a postavenm prezidenta v prezidentskch politickch systmech, akoliv proces volby a nsledn odpovdnost jsou zcela odlin. (Wouters 2001: 44) Ke zmnm, kter nejsou na prvn pohled vznamn, ale je ve svch dsledcch omez vliv lenskch stt, pat pesunut zasedn Evropsk rady do Bruselu. Skutenost, e summit ji nadle nebude prostorem pro prezentaci jednotlivch zem, se me vznamn projevit na politickm vznamu a pnosu zasedn Evropsk rady pro jednotliv zem. Nicmn nelze pehlet ani zdvodnn tohoto rozhodnut, kter je zaloeno pedevm na bezpenostnch a finannch aspektech. Reformu principu flexibility, tedy zeslen spoluprce, lze buto interpretovat jako pokus o vytvoen vtho prostoru pro lensk stty nebo - co je zejm sprvnj -jako snahu o urychlen integrace ve vybranch oblastech. Akoliv principy zeslen spoluprce zstaly v zsad nezmnny, aplikace principu flexibility se vznamn zjednoduila vzhledem k uren minimlnho potu podlejcch se stt. Dosavadn podmnka, aby se na zeslen spoluprci podlela vtina stt, byla nahrazena poadavkem, aby takovou skupinu tvoilo nejmn osm zem. To bude v praxi znamenat, e po rozen EU o deset zem, bude moci dojt k zahjen zeslen spoluprce ji v ppad dohody jedn tetiny vech lenskch stt. Aplikace principu flexibility byla tak zjednoduena odstrannm monosti vetovat zeslenou spoluprci v oblastech spadajcch do I. a III. pile. Dosavadn pravomoc lenskch zem zablokovat zahjen zeslen spoluprce bylo nahrazeno monost projednat celou otzku na rovni Evropsk rady, co vak samo o sob neru rozhodnut Rady pijman kvalifikovanou vtinou, ale pouze pen een sporu na nejvy politickou rovinu. Postaven Evropsk rady jako pojistky proti zaveden flexibility v oblastech, kde toto een nevyhovuje vem lenskm stt, lze nyn naopak nalzt ve II. pili. Zde bude od revize v Nice mono aplikovat princip flexibility pi pijmn spolen akce a spolenho postoje ovem s plnm zachovn bezpenost klauzule, kter umouje vetovat dan krok na rovni Evropsk rady. Zmnou, kter bv pi hodnocen Smlouvy z Nice asto opomjena a kterou lze chpat jako dl pokus o zmrnn problmu tzv. demokratickho deficitu, je prava pravidel reprezentace ve Vboru region. Smlouva z Nice poaduje dsledn propojen tohoto mandtu s vykonvnm funkce na rovni komunln, i regionln. Fakticky tak nen mon, aby se lenem Vboru region stala osoba,

kter neuspla v komunlnch nebo regionlnch volbch a nereprezentuje pslunou politickou rovinu. (Wouters 2001: 39)690
Evropsk unie

20.6. PETRVVAJC PROBLMY INSTITUCIONLN REFORMY V textu Smlouvy z Nice se ovem, navzdory mnoha ve popsanm zmnm, objevuje cel ada otzek, kter zstaly nevyeeny. Jednou z nich je velikost Komise, kter je po Nice sice kvantitativn omezena stanovenm horn hranice 27 komisa, ale tento limit je zejm spe mono chpat jako doasn vchodisko z neeiteln situace, kdy se dn z lenskch stt nechtl z pochopitelnch dvod vzdt svho reprezentanta. Ve Smlouv tak byl zejm s ohledem na pravdpodobnou velikost vchodnho rozen vrazn zven pvodn pedpokldan limit, kter se v prbhu mezivldn konference pohyboval okolo 23-25 osob. Problmem je ale pedevm to, e smlouva neobsahuje dn een budouc situace, a pouze stanov, e po dosaen maximln potu komisa bude muset bt pijat ble nespecifikovan princip rotace, kter bude zajiovat rovn zastoupen vech lenskch stt. Podobn otevenou otzkou zstala tak reforma pedsednictv Evropsk unie. Smlouva z Nice se tohoto problmu dotk pouze okrajov v souvislosti s ustanovenmi zamenmi na zefektivnn zasedn summitu. Smlouva ale znovu nevyeila opakovan diskuse o mechanismu rotace pedsednictv, a tm ani nenabdla odpov na otzky spojen s dotenm prva lenskch stt na rovn pstup k instituci pedsednictv. K petrvvajcm limitm Smlouvy z Nice pat tak nepehlednost smluvnho rmce, kter byl pouze peformulovn a vloenm novch ustanoven, kter v mnoha ppadech znesnadnily orientaci v textu, jet spe zkomplikovn. Dalmi z nevyeenm problm, na n bv asto poukazovno, je nap. absence prvn subjektivity EU, nebo pesnj vymezen jejch kompetenc.25 POZNMKY:
1. Pirozen, e revize se dotk tak Smlouvy o EURATOM (i. 3 Smlouvy z Nice) a Smlouvy o ESUO (i. 4 Smlouvy zNice). Tyto revize nicmn pouze kopruj zmny ve Smlouv o ES, a proto zde nejsou zvlt vyjmenovvny. 2. Z hlediska sledovan problematiky je tato st smlouvy mn podstatn, a proto se dali vklad sousteuje na prvn st a pipojen protokoly. Pro podek uveme, e st druh Smlouvy z Nice, kter zahrnuje pechodn a zvren ustanoven, v lncch 7, 8, 9, 10 zajiuje soulad mezi zmnami v rmci jednotlivch smluv. lnek 11 Smlouvy z Nice zdrazuje, e smlouvaje uzavena na dobu neuritou a lnek 12 poukazuje na nutnost ratifkanho procesu. 3. Smlouva z Nice je jako kad revze pomrn nepehlednm dokumentem. Je mon ji proto popisovat z rznch perspektiv. Institucionln zmny lze nap. rozdlit na kategorii kvalitativnch zmn (zmny pravomoc a princip vstavby jednotlivch orgn) a kategorii kvantitativnch zmn (rozdlen potu kesel, hlas atd.), nebo by bylo mono popisovat zmny podle jednotlivch orgn. V tomto textuje pi vkladu smlouvy pedevm zohled20. Zvr: Souasn reformy Evropsk unie

691
ovno jej vnitn azen. Dvodem je nejenom skutenost, e tento pstup byl aplikovn ve vech ostatnch kapitolch, ale tak fakt, e mnoh ze zmn nejsou zachyceny v textu smlouvy, ale v pipojench protokolech a prohlench.

4. Vzhledem k tomu, e veker zmny v textu Smlouvy o EU jsou soust lnku I Smlouvy z Nice, a vyhledvn zmn podle odkaz na lnky tto smlouvy by tud bylo nepraktick, jsou v nsledujcm oddle odkazy uvdny po konsolidaci tak, aby bylo okamit mon vyhledat odpovdajc lnky v revidovanch smlouvch. 5. V souvislosti s reviz i. 7 Smlouvy o EU byl revidovn tak i. 46, kter dv Evropskmu soudnmu dvoru monost vykonvat sv pravomoci. Smlouva z Nice soudu umouje sledovat ryze procedurln pravidla obsaen v i. 7, piem Soudn dvr rozhodne dost danho lenskho sttu v pimen lht jednoho msce ode dne rozhodnut Rady podle uvedenho lnku", (i. 46 Smlouvy o EU revidovan Smlouvou z Nice) 6. K problematice ZEU, kter byla mezitm propojena s EU, viz 17.3.2.3. a 17.5.1.5.1. 7. K tomuto lnku bylo vydno tak prohlen v ploze Smlouvy z Nice. Odkazuje se v nm na fakt, e rozhodnut vytvoit Eurojust bylo zmnno ji v zvrench dokumentech ze zasedn Evropsk rady v Tampere konanm 15.-16. 10. 1999. 8. Vbor je sloen ze dvou reprezentant za kad lensk stt a dvou zstupc Komise, (i. 144 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 9. Tohoto problmu se tk tak Prohlen k lnku 191 Smlouvy o ES v ploze Smlouvy z Nice, kde je odmtnuto propojen financovni na nadnrodn a vnitrosttn rovni. ! 0. Smlouva zpesuje vet tto skupiny osob. Konkrtn zdrazuje leny Soudu prvn instance, (i. 210 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 11. Smlouva mimo jin odstranila povinnost jmenovat dva mstopedsedy. Jejich poet je v kompetenci pedsedy Komise. (I. 217 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 12. Ve Smlouv byl tak zjednoduen lnek 222, kter se zabv postavenm a potem generlnch advokt: jejich nyn osm a jejich poet me bt zven jednomyslnm usnesenm Rady na dost soudu. (i. 222 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 13. Pirozen, e v tto souvislosti - ale tak v dalch ppadech -je oznaen ednho vstnku Evropskch spoleenstv nahrazeno ednm vstnkem Evropsk unie. (Srov. nap. i. 248, 254 atd. Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice) 14. Dalm protokolem, kter se zabv zcela praktickmi otzkami bez ohledu na rozen EU, je Protokol o finannch dsledcch uplynut doby platnosti Smlouvy o ESUO. Tento protokol k, e ke dni 23. 7. 2002 se veker aktiva a pasiva ESUO pevdj na ES. Tohoto problmu se tk tak prohlen k lnku 2 tohoto protokolu, kter se zabv statistickm systmem ESUO. Dle je zde piloen Protokol k lnku 67 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv, kter mn mechanismus hlasovn v lnku 66 Smlouvy o ES (o spoluprci ad sttn sprvy lenskch zem v oblasti azylov, pisthovaleck a vzov politiky). Pvodn jednomyslnost je tak nahrazena kvalifikovanou vtinou v Rad po konzultaci s Evropskm parlamentem. 15. V nsledujcm vkladu jsou zmnna pouze nejvznamnj prohlen. Kompletn vet srov. v ploze Smlouvy z Nice. 16. Prh kvalifikovan vtiny v takovm ppad odpovd 73,6 % hlas. 17. K diskusi o budoucnosti EU a krokm navazujcm na toto prohlen srov. 7.6. 18. K podrobnj analze Smlouvy z Nice a to nejenom z hlediska dosaench vsledk, ale tak z hlediska prbnch postoj na mezivldn konferenci srov. nap. Galloway (2001). 19. Jedn se o velk velk stty, stedn velk stty a mal velk stty, dle velk stedn stty, stedn stedn stty a mal stedn stty a konen skupinu velkch malch stt, stednch692 Evropsk unie malch stt a malch malch stt. Na stran jedn stoji na tto kle Nmecko (17,05 % z budouc celkov populace EU) a na stran druh Malta (0,07 % z celkov budouc populace EU). 20. Teoreticky z tohoto hlediska optimln" lenskou zem je takov, jej obyvatelstvo tvo 4-5 % celkov populace EU, protoe v tomto ppad ji bude pidlena mra vlivu", je proporn odpovd jej velikosti (pkladem takovho sttu bude Rumunsko). Zem s populac pekraujc tento podl zskvaj men pdl" vlivu, ne by jim teoreticky nleel, stty s menm potem obyvatel ne je 4-5 % celkovho potu obyvatel EU jsou zase zvhodovny.

21. V tto souvislosti je nutn pipomenout, e nebylo dodreno pravidlo formulovan v Amsterodamsk smlouv, e horn limit potu poslanc Evropskho parlamentu je 700 osob. Tlak na peskupen mandt byl tak velik, e tato hranice byla nakonec zvena. Pesto si sv pvodn zastoupeni udrelo pouze Nmecko, poet mandt ostatnch lenskch zemi byl snen tak, aby mohly bt uvolnn mandty rozdleny kandidtskm sttm. 22. Protest proti rozdlen potu hlas vznesly pedevm esk republika a Maarsko. Ob zem oprvnn argumentovaly tm, e byly vzhledem ke svmu nroku vyplvajcmu z potu obyvatel podhodnoceny v pidlenm potu kesel v Evropskm parlamentu. esk republika bude mt v rozen EU 2,13 % obyvatel a Maarsko 2,09 %. Ob zem pitom podle nvrhu maj disponovat 20 poslaneckmi mandty, zatmco Belgie (2,12 %) a Portugalsko (2,07 %) maj podle Smlouvy z Nice mt kad 22 poslaneckch kesel. Vzhledem ke snen potu kandidtskch zem po definovn tzv. laekensk skupiny (viz 7.7.1.) se pedpokld komplexn pehodnocen cel situace, a tud i perozdleni mandt urench pvodn pro Bulharsko a Rumunsko. Rovnovha sil pi novm perozdlen tm bude kompletn zmnna. 23. Vzhledem k tomu, e volba pedsedy probh fakticky na rovni Evropsk rady, jedn se o bezprecedentn uren hlasovn kvalifikovanou vtinou v tomto orgnu. 24. Smlouva neodstranila situace, kdy v Rad dostauje k pijet rozhodnut kvalifikovan vtina, ale Evropsk parlament nen formou spolurozhodovn zapojen. V tchto ppadech (zemdlsk politika a obchodn politika) se proto upozoruje na nedostatek legitimity rozhodovn. Petrvvaj tak oblasti, kde nen Evropsk parlament ani konzultovn (mnov politika, duevn vlastnictv, sluby atd.). Pi rozhodovn o tchto polokch nen pmo zapojen ani Evropsk parlament ani nrodn parlamenty. 25. Tyto otzky pirozen e Konvent (viz 7.6.2.). V dob prezentace vsledk mezivldn konference a publikovn Smlouvy z Nice vak Konvent jet nebyl svoln, a proto se asto hovoilo o nespchu tohoto smluvnho dokumentu a zdrazovaly se poloky, kter Smlouva z Nice mla, ale nedokzala vyeit dve, ne se roz o nov lensk stty. Prameny a literatura 693

PRAMENY A LITERATURA
Literatura
Adamov, K. (1997): K historii evropskho federalismu. Praha: Karolinum. Allen, D. (1997): Competition Policy. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the Europcan Union. Oxford: Oxford University Press, p. 157-183. Anderson, J. (1999): German Unification and the Union of Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Apel, E. (1998): European Monetary Integration 1958-2002, London: Routledge. Archer, C (1990): Organizing Western Europe. London: Edward Arnold. Armstrong, H. (1993): Community regional policy. In Lodge, J. (ed.), The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Marths Press, p. 131-151. Avery, G., Camcron, F. (2001): The Enlargement of the European Union. Sheffield: Sheffield Academie Press. Axford, B., Huggins, R. (1999): Towards a post-national polity. In Smith, D., Wright, S. (eds.), Whose Europe? Oxford: Blackwell, p. 173-206. Baimbridgc, M, Darcy, D. (2001): European Electoral Systems and Disproportionality. In Lodge, J. (ed.), The 1999 Elections to the European Parliament. Houndmills: Palgrave, p. 252-262. Balsom, D. (1996): The United Kingdom: constitutional pragmatism and the adoption of the referendum. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 209 225. Banchoff, T, Smith, M. P. (eds.) (1999): Legitimacy and the European Union. London: Routledge. Barb, E., Izquierdo, F. (1997): Present and Future of Joint Actions for the Mediterranean Region. In Holland, M. (ed.), Comrnon Foreign and Security Policy. London: Pinter,

p. 120-135. Bardi, L. (2002): Transnational Trends. In Steunenberg, B., Thomassen, J. (eds.), The European Parliament. Lanham: Rowman & Littlefield Publishcrs, p. 63-83. Berthold, N., Hilpert, J. (1996): Wettbewerbspolitik, Industiepolitik und Handelspolitik in der EU. In Ohr, Renat (Hrsg.), Europische Tntegration. Stuttgart/ Berlin/Kon: Verlag W, Kohlhammer, s. 77-109. Beyme, K. von (1994): Die Renaissance der Integrationstheorie: Zentripetale Krfte und funktionale Sachzwnge in der Maastricht-Runde der Europischen Einigung. In Eichener, V., Voelzkow, H. (Hrsg.), Europische Integration und verbandliche Interessenvermittlung. Marburg: Metropolis Verlag, s.27-43. Boer, M. den (1997): Justice and Home Affairs. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 389-409. Bonvicini, G. (1998): Making European foreign policy work. In Westlake, M. (ed.), The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge, p. 61-75. Brca, G. de, Scott, J. (eds.) (2000): Constitutional Change in the EU. Oxford/Portland: Hart Publishing.694 Evropsk unie Burgess, M. (1998): Federalism and Huropean Union. London: Routlcdgc. Busch, K. (1996a): Spill-over-Dynamik und Spillback-Potential in der europaischen Wahrungs-integration - ein Beitrag zur Integrationtheorie. In Jachtcnfuchs, M., KohlerKoch, B. (Hrsg.), Europischc Integration. Opladen: Leske+Budrich, s. 281-312. Busch, K. (1996b): Wirtschaft und Wahrung. In In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 292-299. Butler, F. (1993): The ECs Common Agricultural Policy (CAP). In Lodge. J. (ed.), The Euro-pean community andthcChallenge oftheFuturc. New York: St. Martin's Press, p. 112 130. Cccchini, P. (1988): Europa '92. Baden-Baden: Nomos. Cini, M. (1996): The European Commission. Manchester: Manchester University Press. Csa, O. (2002): Teorie mezinrodnch vztah a evropsk studia. Politologick asopis, . /2002, ro. IX, s. 50-57. Coffey, P. (1995): The Future of Europc. Aldershot: Edward Elgar. Coffey, J. I. (1998): WEU After the Sccond Maastricht. In Laurent, P.-H., Maresceau, M. (cds.), The State of the European Union. Deepening and Widenirig. Boulder/London: Lynne Rienner Publishers, p. 113 132. Collignon, S., et al. (1994): Europe's .Monctary Future. London: Pinter. Colman, D. (200!): The Common Agricultural Policy. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 97-124. Corbett, R. (2001): The European Parliamenfs Role in Closer EU Integration. Houndmills: Palgrave. Comish, P. (1997): Joint Action, ,The Economic Aspects of Sccurity' and the Regulation of Convcntional Arms and Technology Exports from the EU. In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 73 9!. CoudenhoveKalergi, R. N. (1993): Pan-Evropa. Praha: Panevropa. Cram, L. (1996): Integration theory and the study of the European policy process. In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 40- 58. Cram, L. (1999): Policy-making in the European Union. London: Routledge. Dalton, R. 1, Eichenberg, R. C. (1993): A Pcople's Europe: Citizen Support for the 1992 Project and Beyond. In Smith, D. L., Ray, J. L. (eds.), The 1992 Project and the Future of Integration in Europe. New York: M. E. Sharpe, p. 73-91. Daltrop, A. (1986): Politics and the European Community. London: Longman. Dinan, D. (1994): Ever Closer Union. Houndmills: Palgrave. Dinan, D. (2000): Encyclopedia of the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Docksey, C, Williams, K. (1995): The Commission and the execution of Community policy. In Edwards, G., Spence, D. (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 117-145. Donat, M. von (1997): To je summit. Praha: stav mezinrodnch vztah. Donnelly, M, Ritchie, E. (J995): The Collegc ofCommissioners and their Cabinets. In Edwards,

G., Spence, D. (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 31-61. Drost, H. (1995): Whas What and Who's Who in Europe. London: Cassel. Duff, A. (1998): Britain and Europe. In Westlake, M. (ed.), The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge, p. 34-46. Dyson, K., Featherstone, K. (1999): The Road to Maastricht. Oxford: Oxford University Press. Edwards, G. (1996): National sovereignty vs integration? In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 127 -147. Edwards, G., Pijpers, A. (eds.) (1997): The Politics of European Treaty Reform. London: Pinter. Prameny a literatura

695
Edwards, G., Spence, D. (1995): The Commission in Perspective. In Edwards, G., Spence rj (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 1-30. Eichener, V. (1996): Die Rckwirkung der europaischen Integration auf nationales Politikmuster, in: Jachtenfuchs, M., Kohler-Koch, B. (Hrsg.), Europische Integration. Opladen' Leske+Budrich, s. 249-280. Eichener, V. (2000): Das Entscheidungssystem der Europaischen Union. Institutionelle Analyse und demokratietheoretische Bewertung. Opladen: Leske+Budrich. Eichener, V, Voelzkow, H. (Hrsg.) (1994): Europische Integration und verbandliche lnteressenvermittlung. Marburg: Metropolis Verlag, Farrell, M. (2001): Spain in the EU. Houndmills1 Palgrave. Engel, C. (1997): Evropa region. In Weidenfeld, W., Wessels, W. (eds.), Evropsk unie od A do Z. Praha: Karolinum, s. 93-96. Fennel, R. (1997): The Common Agricultural Policy. Oxford: Oxford University Press. Fiala, P., Mare, M. (eds.) (2001): Evropsk politick strany. Brno: Masarykova univerzita Fiala, P., Pitrov, M. (eds.) (2001): Roziovn ES/EU. Brno: Masarykova univerzita. Fiala, R, Schubert, K. (2000): Modern analza politiky. Brno: Barrister & Principal. Fidler, J., Mare, P. (1997): Djiny NATO. Praha/Litomyl: Paseka. Fielder, N. (2000): The origins of the Single Markt. In Bornschier, V. (ed.), State-building in Europe. Cambridge: Cambridge University Press, p. 75-92. Forster, A., Wallace, W, (1997). In Waltace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 411-435. Forsyth, M. (1996): Unions of State: The Theory and Practice of Confederation. In O'Neill, M The Politics of European Integrations. A reader. London: Routledge, p. 237-241. Franklin, M. (1996): European elections and the European voter. In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 187-199. Fries, F. (1998): Velk evropsk rozpravy. Praha: HZ Editio. Gallagher, M. (1996): Ireland: the referendum as a conservative device? In Gallagher, M.,Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 86-105. Galloway, D. (2001): The Trety of Nice and Beyond. Sheffeld: Sheffield Academie Press. Geddis, J. L. (1972): The United States and the Ongins of the Cold War 1941-1947. New York: Columbia University Press. George, S. (1996): Politics and Policy in the European Union. Oxford: Oxford University. George, S. (1997): Britain and the IGC. In Edwards, G., Pijpers, A. ( eds.), The Politics of European Treaty Reform. London: Pinter, p. 100-118. Geyer, R., Springer, B. (1998): In Laurent, P.-H., Maresceau, M. (eds.), The State of the European Union. Deepening and Widening. Boulder/London: Lynne Rienner Publishers,p. 207-223. Gibson, H.D.,Tsakalotos, E. (2001): ERM-II: problm for the ,outs' and their relationship with the ,ins'. In Pentecost, E. J., Poeck, A. van (eds.), European Monetary Integration. Cheltenham: Edward Elgar, p. 155-184. Ginsberg, R. H. (1997): The EU's CFSP: the Politics of Procedue. In Holland, M.(ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 12-33.

Gbel, S. (1996): Verkehrs- und Telekommunikationspolitik. In Koh ler-Koch, B.. Woyke, W. (Hrsg.), Die Europische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlei). Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 270-275. Gonc, V. (2000, 2001): Evropsk idea. Idea mrov, kooperujc a sje-dnocujc se Evropy I. (do roku 1938) II. 1938-1950. Brno: Masarykova univerzita. Grabbe, H., Hughes, K. (1998): Enlarging the EU Eastwards. London: Finter.696 Evropsk unie Grahl, J. (1997): After Maastricht. London: Lawrence and Wishart. Grant, C. (1994): Delors. London: Nicholas Brealey Publishing. Grant, W. (1997): The Common Agricultural Policy. Houndmills: Palgrave. Greenwood, J. (1997): Representing Interests in the European Union. Houndmills: Macmillan Press. Greenwood, S. (1992): Britain and European Cooperation Since 1945. Oxford: Blackwell. Griffiths, R. (1997): A slow onc hundred and eighty degree turn: British policy towards the Common Markt, 1955-60. In Wilkes, G. (ed.), Britain's Failure to Enter the European Community 1961-63. London: Frank Cass, p. 35-50. Grunert, T. (1996): Europaische Gcmeinschaft fir Kohle und Sthl EGKS. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Mnchen: C. H. Beck, s. 72-75. Hckel, E. (1996): Energiepolitik. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Mnchen: C. H. Beck, s. 43-51. Had, M.,Pikna, B. (2001): Druh a tet pil Evropsk unie. Praha: stav mezinrodnch vztah. Had, M., Urban, L. (1997): Evropsk spoleenstv. Praha: stav mezinrodnch vztah. Ham, P. van (1995): The EC, Eastern Europe and European Unity. London: Pinter. Ham, P. van (1997): The EU and WEU: From Cooperation to Common Defence? In Edwards, G., Pijpers, A. (eds.), The Politics of European Treaty Reform. London: Pinter, p. 306-325. Harrop, J. (1996): Structural Funding and Employment in the European Union. Cheltenham: Edward Elgar. Hayes-Renshaw, F., Wallace, H. (1997): The Council of Ministers. London: Macmillan Press. Heffeman, R. (2001): Building the European Union. In: Bromley, S. (ed.), Governing the European Union. London: Sage Publications, p. 27-52. Heidinger, F., et al. (1994): Introduction to the Law and Language of the European Union. Wien: Orac. Hesse, J. J., Wright, V. (eds.) (2000): Federalizing Europe? Oxford: Oxford University Press. Hewitt, A. (1993): Development Assistance Policy and the ACP. In Lodge, J. (ed.), The European community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin's Press, p. 300-311. Hindley, B., Howe, M. (2001): Better Off Out. London: The Institute of Economic Affairs. Hix, S. (1999): The Political System of the European Union. Houndmills: Palgrave. Hoffmann, S. (1996): The European process at Atlantic cross purposes. In 0'Neill, M., The Politics of European Integrations. A reader. London: Routledge, p. 213-216. Holland, M. (1997a): Introduction: CFSP... Reinventing the EPC Wheel? In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 1-11. Holland, M. (1997b): The Joint Action on south Africa: a Successful Experiment? In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 174-183. Hollis, M., Smith, S. (2000): Mezinrodn vztahy: vklad a porozumn. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Holman, R. (200i): Ekonomie. Praha: C. H. Beck. Hooghe, L. (2001): The European Commission and the Integration of Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Hummer, W. (Hrsg.) (1998): Die Europaische Union nach dem Vertrag von Amsterdam. Wien: Manz.

Chryssochoou, D. N. (2001): Theorizing European Integration. London: Sage publications. Jachtenfuchs, M. Politikwissenscbaftliche Europaforschung. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 214-219. Prameny a literatura 697 Jachtenfuchs, M., Kohler-Koch. B. (Hrsg.) (1996): Europaische Integration. Opladen: Leske+ Budrich.

(1996):

Jaks, J. (1998): Quo vadis Evropsk unie. Praha: ETC Publishing. Johanson, K. M., Zervakis, P. (eds.) (2002): European Political Parties between Cooperation and Integration. Baden-Baden: Nomos. Kaniok, P. (2001): tvrt rozen: Rakousko, Finsko, vdsko. In Fiala, P, Pitrov, M. (eds.). Roziovni ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, s. 88-107. Katz, R. S., Wesscls, B. (1999): Parliaments and Democracy in Europe in the Eraof the Euro. In Katz, R. S., Wessels, B. (eds.), The European Parliament, the National Parliaments, and European Integration. Oxford: Oxford University Press, p. 231-247. Kenen, P. B. (1995): Economic and monetary union in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Kintis, A. G. (1997): The EU's Foreign Policy and the War in Former Yugoslavia. In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 148-173. Klausen, K. K., Goldsmith, M. J. F. (1997): Conclusion: Local Government and the European Union. In Goldsmith, M. J. F., Klausen, K. K. (eds.), European Integration and Local Government. Cheltenham: Edward Elgar, p. 237-254. Kohler-Koch, B., Schmidberger, M. (1996): Integrationstheorien. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 152-161. Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.) (1996): Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck. Krutlek, O. (2001): Tet rozen: panlsko, Portugalsko. In Fiala, P., Pitrov, M. (eds.), Roziovn ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, s. 67-87. Kubt, M. (ed.) (2001): Vchodn rozen Evropsk unie. Brno: Masarykova univerzita. Kurzer, P. (1993): The European Community and the Postwar Settlement. In Smith, D. L., Ray, J. L. (eds.), The 1992 Project and the Future of Integration in Europe. New York: M. E. Sharpe, p. 126-142. Laffan, B. (2001): Finance and Budgetary Processes in the European Union. In: Bromley, S. (ed.), Governing the European Union. London: Sage Publications, p. 191-220. Laffan, B., Shackleton, M. (1997): The Budget. n Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 71-96. Lange, P (1992): The Politics of the Socil Dimension. In Sbragia, A. M. (ed.), Euro-Politics. Washington: The Brookings Institution, p. 225-256. Laursen, F., Vanhoonacker, S. (eds.) (1992): The Intergovernmental Conference on Political Union. Dordrecht: Martinus Nijhoff Publishers. Laursen, F Vanhoonacker, S. (eds.) (1994): The Ratification of the Maastricht Treaty. Dordrecht: Martinus Nijhoff Publishers. Leibfried, S., Pierson, P. (1997): Socil Policy. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 185-207. Leslie, P. (2000): Abuses of Asymmetry: Privilege and Exclusion. In Neunreither, K., Wiener, A. (eds.), European Integration After Amsterdam. Oxford: Oxford University Press, p. 192-217. Levitt, M., Lord, C. (2000): The Political Economy of Monetary Union. Houndmills:

Macmillan Press. Liebfried, S Kodr, P. (1996): Sozialpolitik. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 244-249.698 Evropsk unie Lintner, V, Mazey, S. (199): The European Community: Economic and Political Aspects. London: MacGraw-Hill. Lippert, B., Hughes, K.. et al. (2001): British and German Interests in EU Enlargement. London/ New York: Continuum. Lister, M. (1997): The European Union and the South. London: Routledge. Lodge, J. (1993a): Frora civilian Power to speaking with a common voice: the transition to a CFSP. In Lodge, J. (ed.), The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin's Press, p. 227-251. Lodge, J. (1993b): Intemal security and judicial cooperation. In Lodge, J. (ed.), The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin's Press, p. 315 339. Lodge, J. (ed.) (200!): The 1999 Elections to the European Parliament. Houndrnlls: Palgrave. Lord, C. (2001): Deniocracy and Democratization in the European Union. In Bromley, S. (ed.), Goveming the European Union. London: Sage Publications, p. 165-190. Louis, J.-V. (1998): The ruieoflaw. In Westlake, M. (ed.), The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge, p. 99-115. Lundestad, G. (1998): Empire" by Integration. Oxford: Oxford University Press. Luk, P. (1997): Zpad. Praha: Libri. Lyons, C. (2000): The Limits of European Union Citizenship. In Bankowski, Z., Scott, A. (eds.), The European Union and its Order. Oxford: Blackwell, p. 149-167. MacMullen, A. (2000): European Commissioners: National Routes to a European Elit. In Nugent, N. (ed.), At the Heart of the Union. Houndmills: Macmillan Press, p. 28-50. Majone, G. (1996): Redistributive und sozialregulative Politik. In Jachtenfuchs, M., Kohler-Koch, B. (Hrsg.), Europische Integration. Opladen: Leske+Budrich, s. 225-248. Mal encyklopedie Evropsk unie (1997). Praha: stav mezinrodnch vztah. Marks, G. (1992): Structural Policy in the European Community. In Sbragia, A. M. (cd.), Euro-Politics. Washington: The Brookings Institution, p. 191-224. Marks, G., Wilson, C. (1999): National parties and the contestation of Europe. In Banchoff, T., Smith, M P. (eds.), Legitimacy and the European Union. London: Routledge, p. 113-133. Martin, S. (2001): Competition Policy. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 125-142. Mather, J. (2001): The United Kingdom. In Lodge, J. (ed.), The 1999 Elections to the European Parliament. Houndmills: Palgrave, p. 214-228. Matlary, J. H. (1997): Energy Policy. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), PolicyMaking in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 251-211. Mayhew, A. (1998): Recreating Europe - The European Union's Policy towards Central and Eastern Europe. Cambridge University Press, Cambridge. Mayne (1998): Schuman, De Gasperi, Spaak - prkopnci sjednocen Evropy. In Bond, M., Smith, J., Wallace. W. (eds.), Vznan evropanc. Praha: Evropsk literrn klub, s. 49-79. Mazey, S., Richardson, J. (1996): The logic of organisation: Interest groups. In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 200-215. Mazey, S., Richardson, J. (2000): Introduction: Transference of Power, Decision Rules, and Rules of the Game. In Mazey, S., Richardson, J. (eds.), Lobbying in the European Community. Oxford: Oxford University Press, p. 3-26. Mazey, S., Richardson, J. (eds.) (2000): Lobbying in the European Community. Oxford: Oxford University Press.

Mazzucelli, C. (1997): France and Germany at Maastricht. New York: Garland Publishing. McAllister, R. (1997): From EC to EU. London: Routledge.

Prameny a literatura 699

McCormick, J. (1996): The European Union. Politics and Policies. Boulder/Oxford: Westview Press. McCormick, J. (1998): Enviromental Policy: Deepen or Widen? In Laurent, P.-H., Maresceau, M. (eds.), The State of the European Union, Deepening and Widening. Bou!der/London: Lynne Rienner Publishers, p. 191-206. McCormick, J. (2001): Environmental Policy in the European Union. Houndmills: Palgrave. Miller, D. (ed.) 1995: Blackwellova encyklopedie politickho myleni. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Mitrany, D. (1996): The prospect of integration: federal o tunctional. In O'Neill, M., The Politics of European Integrations. A reader. London: Routledge, p. 187-191. Monar, J. (1997a): European Union-Justice and Home Affairs. In Edwards, G., Pijpers, A. (eds.), The Politics of European Treaty Reforrn. London: Pinter, p. 326-339. Monar, J. (1997b): The Financial Dimension of the CFSP. In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 34-51. Moore, L. (2001a): Dcvelopments in Trade and Trade Policy. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 271-289. Moore,L. (2001b): The Economic analysis of Preferential Trading Areas. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 52-80. Moravcsik, A. (1991): Negotiating the Single European Act. In Keohane, R. O., Hoffmann, S. (eds.), The New European Community. Boulder/Oxford: Westview Press, p. 41-84. Moravcsik, A. (1996): Preferences and power in the European Community. In O'Neill, M., The Politics of European Integrations. A reader. London; Routledge, p. 297-300. Moravcsik, A. (1998): The Choice for Europe. New York: Cornell University Press. Morel, L. (1996): France: towards a less controversial use of the referendum? In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 66-85. Moses, J. W., Jenssen, A. T. (1999): Nordic Accession: An Analysis of the EU Referendums. In Eichengreen, B., Frieden, J. (eds.), Forging an Integrated Europe. Ann Arbor: The University of Michigan Press, p. 211-246. Moxon-Browne, E. (1993): Socil Europe. In Lodge, J. (ed.), The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin's Press, p. 152-162. Mller-Brandcck-Bocquet, G. (Hrsg.): Europische Aussenpolitik. Baden-Baden: Nomos. Mussler, W., Streit, M. E. {i996): Integrationspolitischc Strategien in der EU. In Ohr, R. (Hrsg.), Europische Integration. Stuttgart/ Bcrlin/Kln: Verlag W. Kohlhammer, s. 265-292. Nclsen, B. F., Stubb, A. C-G. (eds.) (1998): The European Union. Houndmills: Palgrave. Neunreither, K. (2000): Political Representation in the European Union. In Neunreither, K., Wiener, A. (eds.), European Integration After Amsterdam. Oxford: Oxford University Press, p. 129-149. Nicoll, W., Salmon, T. C. (2001): Undcrstanding the European Union. Harlow: Longman. Nixson, F. (2001): Foreign Aid and External Assistance. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 383-405. Nollert, M. (2000): Lobbying for a Europe of big business: the European Roundtable of Industrialists. In Bornschier, V. (ed.), State-building in Europe. Cambridge: Cambridge University Press, p. 187-209. Norris, P. (1999): Recruitment into the European Parliament. In Katz, R. S., Wessels, B. (eds.), The European Parliament, the National Parliaments, and European Integration. Oxford:

Oxford University Press, p. 86-102.700 Evropsk unie Nugent, N. (ed.) (2000): At the Heart of the Union. Houndmills: Macmillan Press. Nugent, N. (2001): The European Commission. Houndmills: Palgravc. Nuttall, S. (1995): The Commission and foreign policy-makng. In Edwards, G., Spence, D. (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 287-303. Nuttall, S. J. (2000): European Foreign Policy. Oxford: Oxford University Press. Ohr, R. (Hrsg., 1996): Europaische Integration. Stuttgart/Berlin/Koln: Verlag W. Kohlhammer. 0'Ncill, M. (1996): The Politics of European lntcgrations. A reader. London: Routledge. Page, E. C. (1997): People Who Run Europe. Oxford: Clarendon Press. Pantel, M. (1999): Unity-in-diversty: cultural policy and EU legitimacy. In Banchoff, T, Smith, M. P. (eds.), Legitimacy and the European Union. London: Routledge, p. 46-65. Pearce, D. (2001): Enviromental Policy. In Artis, M, Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 213-239. Pearson, S. R, Rochester, J. M. (1988): International Relations. New York: McGraw-Hill. Pearson, F. S. (1993): European Security Policy and the Single European Act. In Smith, D. L., Ray, J. L. (eds.), The 1992 Project and the Futurc of Tntegration in Europe. New York: M. E. Sharpe, p. 179-197. Pelinka, A., Greidercr, S. (1996): Austria: the referendum as an instrument of internationalisation. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 20-32. Pieper, S. U. (1994): Subsidiaritat. Ein Beitrag zur Begrenzung der Gemeinschaftskompetenzen. Kln/Bcrlin/Bonn: Heymann. Pinder, J. (1993): Evropsk spoleenstv. Praha: Nadace Jiho z Podbrad pro evropskou spoluprci. Pinder, J. (1998a): From closed doors to European democracy. In Westlake, M. (ed.), The European Union beyond Amsterdam. London: Routiedge, p. 47-60. Pinder, J. (1998b): Pedvlen pedstavy o sjednocen Evrop - britt prorokov. In Bond, M, Smith, J., Wallace, W. (eds.), Vznan evropan. Praha: Evropsk literrn klub, s. 19-47. Pitrov, M. (1999): Institucionln struktura Evropsk unie. Brno: Masarykova univerzita. Pitrov, M. (2002a): Institucionln struktura Evropsk unie. Vliv integranch paradigmat na vstavbu instituci. Brno: Nadace Universitas Masarykiana/Nauma. Pitrov, M. (2002b): Teorie evropsk integrace a politick vvoj Spoleenstv. Politologick asopis, . 4/2002, ro. IX, s. 415^131. Plechanovov, B., Fidler, J. (1997): Kapitoly z djin mezinrodnch vztah 1941-95. Praha: Institut pro stedoevropskou kulturu a politiku. Posselt, M. (1993): Doslov. In Coudenhove-Kalergi, R. N., Pan-Evropa. Praha: Panevropa. Prest, A. R Coppock, D. J. (eds.) (1982): The UK Economy. London: Weidenfeld and Nicolson. Preston, C. (1997): Enlargement and Integration in the European Union. London: Routiedge. Pikryl, I. (2001): Strategie a nstroje vchodnho rozen. In Fiala, R, Pitrov, M. (eds.), Roziovn ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, s. 111-135. Purdy, D. (2001): Socil Policy. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 240- 270. Raunio, T. (2001): The Party System of the European Parliament after the 1999 Elections. In Lodge, J. (ed.), The 1999 Elections to the European Parliament. Houndmills: Palgrave, p. 231-251. Raunio, T. (2002): Beneficial Cooperation or Mutual Tgnorance? In Steunenberg, B., Tho-massen, J. (eds.), The European Parliament. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers p. 87-111. Prameny a literatura

701
Rieger, E. (1996a): Agrar- und Fischereipolitik. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 17-20. Rieger, E. (1996b): Agrarpolitik: Integration durch Gemeinschaftspolitik. In Jachtenfuchs, M.,

Kohler-Koch, B. (Hrsg.), Europaische Integration. Opladen: Leske+Budrich, s. 401^28. Rieger, E. (1997): The Common Agricultural Policy. ln Wallace, H., Wallace, W. (eds.), PolicyMaking in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 97-123. Richardson, J. (! 996a): Eroding EU policies: Implementation gaps. cheating and re-steering. In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 278-294. Richardson, J. (ed.) (1996b): European Union. Power and policy-making. London: Routledge. Rosamond, B. (2000): Theories of European Integration. Houndmills: Palgravc. Ross, G. (1995): Jacques Delors and European Integration. Cambridge: Polity Press. Rttinger, M., Weyringer, C. (Hrsg.) (1996): Handbuch der europischen Integration. Strategie - Struktur - Politik der Europischen Union. Wien: Manz, Kln: Bundesanzeiger, Bern: Stmpfli. Rudden, B., Phelan, D. R. (1997): Basic Community Cases. Oxford: Oxford University Press. Ruin, O. (1996): Sweden: the referendum as an instrument for defusing political issues. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 171-184. Salmon, T. (1993): The Union, the CSFP and the European security debat. In Lodge, J. (ed.), The European Community and the Challenge of the Future. New York: St. Martin's Press, p. 252-270. Salmon, T., Nicoll, W. (eds.) (1997): Building European Union. Manchester/New York: Manchester University Press. Sbragia, A. M. (1993): Asymmetrical Integration in the European Community. In Smith, D. L., Ray, J. L. (eds.), The 1992 Project and the Future of Integration in Europe. New York: M. E. Sharpe, p. 92-109. Sbragia, A. (1997): Enviromental Policy. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 235-255. Shapiro, M. (1992): The European Court of Justice. In Sbragia, A. M. (ed.), Euro-Politics. Washington: The Brookings Institution, p. 123-156. Shaw, J. (2000): The Problm of Membership in European Union Citizenship. In Bankowski, Z., Scott, A. (eds.), The European Union and its Order. Oxford: Blackwell, p. 65-89. Sherrington, P. (2000): The Council of Ministers. London: Pinter. Scharpf, F. (1999): Govcrning in Europe. Effective and Democratic? Oxford: Oxford University Press. Scharpf, F. W. (1996): Politische Optionen im vollendeten Binnenmarkt. In Jachtenfuchs, M., Kohler-Koch, B. (Hrsg.), Europaische Integration. Opladen: Leske+Budrich, s.109-140. Scharrer, H.-E. (1996): Finanzen/Haushalt/Steuern. In Kohler-Koch, B Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 123-128. Scherpenberg, J. van, Schmidberger, M. (1996): Binnenmarkt. In Kohler-Koch, B., Woyke, W (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 37-43. Schmitter, P. C. (2000): How to Democratize the European Union .. .and Why Bother? Lanham/ Oxford: Rowman & Littlefield Publishers.702 Evropsk unie Schumann, W. (1996a): Neue Wcgc in der Integrationstheorie. Ein policy-analytisches Modell zur Interpretation des politischcn System der EU. Opladen: Leske+Budrich. Schumann, W. (1996b): Poiitische System der Europischen Gemeinschaft. In Kohlcr-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 219-225. Schuster, T., Vaubel, R. (1996): Europische Sozialpolitik. In Ohr, R. (Hrsg.), Europische Integration. Stuttgart/Berlin/K!n: Verlag W. Kohlhammer, s. 173- 199. Smith, D. L., Ray, J. L. (eds.) (1993): The 1992 Project and the Futurc of Integration in Europc. New York: M. E. Sharpe. Smith, D. (1999): Making Etirope processes of Europe-formation since 1945. In Smith, D.,

Wright, S. (eds.), Whose Europc? Oxford: Blackwell, p. 235-256. Smith, K. E. (1999): The Making of EU Foreign Policy. Houndmills: Palgrave. Smith, M. (2001): European Foreign and Security Poiicy. In: Bromley, S. (ed.), Governing the European Union. London: Sage Publications, p. 255-286. Soetendorp, B. (1999): Foreign Policy in the European Union. London: Longman. Spence. D. (1995a): Staff and personnet policy in the Commission. In Edwards, G., Spence, D. (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 62-96. Spence, D. (1995b): Structure, functions and procedures in the Commission. In Edwards, G., Spence, D. (eds.), The European Commission. London: Cartemill, p. 97-115. Sprokkereef, A. (1993): Developments in European Community education policy. In Lodge, J. (cd.), The European Community and the Challcngc of the Future. New York: St. Martns Press, p. 340-347. Stavridis, S. (1997): The Democratic Control of the CFSP. In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 136-147. Steunenberg, B. (2002): Paying Diffcrent Gamcs. In Steunenberg, B., Thomassen, J. (eds.), The European Parliament. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, p. 163-183. Stevens, A, Stevens, H. (2001): Brussels Bureaucrats? Houndmills: Palgrave. Streeck, W., Schmitter, P. C. (1994): From National Corporatism to Transnational Pluralism: Organized Interests in the Single European Markt. In Eichener, V, Voelzkow, H. (Hrsg.), Europische Intcgrarion und verbandliche Interessenvermittlung. Marburg: Metropolis Verlag, s. 181-216. Stubb, A. C.-G. (2000): Negotiating Flexible Integration in the Amsterdam Treaty. In Neunreither, K Wiener, A. (eds.), European Integration After Amsterdam. Oxford: Oxford University Press, p. 153 174. Stubbs, P. (2001): Science and Technology policy. In Artis, M, Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 143-179. Suksi, M. (1996): Finland: the referendum as a dormant feature. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 52-65. Svaina, P. (2001): Druh rozen: ecko. In Fiala, P., Pitrov, M. (eds.), Roziovni ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, s. 48-66. Svensson, P. (1996): Denmark: the referendum as minority protection. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds.), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 33-51. Swann, D. (1996): European Economic Integration. Cheltenham: Edward Elgar. Sychra, Z. (2001): Prvn rozen: Velk Britnie, Irsko, Dnsko. In Fiala, P., Pitrov, M. (eds.), Roziovn ES/EU. Brno: Masarykova univerzita, s. 21-47. Thatcherov, M. (1996): Roky na Downing Street. Praha: Nae vojsko. Prameny a literatura

703
Thomassen, J. (2002): Parties and Voters. In Steunenberg, B., Thomassen, J. (eds.), The European Parliament. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, p. 15-35. Tich, L., Zemnek, L, Krl, R., Svoboda, P. (1997): Dokumenty ke studiu evropskho prva. Praha: Karolinum. Tich, L., Arnold, R., Svoboda, P, Zemnek, I, Krl, R. (1999): Evropsk prvo. Praha: C. H. Beck. Tondl, G. (2001): Regional Policy. In Artis, M., Nixson, F. (eds.), The Economics of the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 180-212. Tsoukalis, L. (1997a): Economic and Monetary Union. In Watlace, H., Waltace, W. (eds.), Policy--Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 279-299. Tsoukalis, L. (1997b): The New European Economy Revisited. Oxford: Oxford University Press. T, V. (1999a): Aplikace prva ES z hlediska pravomoci orgn ES a orgn lenskch stt. Prvnk, . 5/1999, s. 405-420.

T, V. (1999b): K aplikaci sekundrnho prva ES v lenskch sttech. EMP, . 4/1999, ro. VIIL, s. 29-32. T, V. (1999c): Zsady pro aplikaci prva ES v lenskch sttech. EMP, . 1-2/1999, ro. VIIL, s. 46- 51. T, V. (2000a): Dokumenty ke studiu prva Evropskch spoleenstv. Brno: Masarykova univerzita. T, V. (2000b): Evropsk unie a jej prvo pro zatenky. Brno: Masarykova univerzita. T, V. (2001): Zklady prva EU pro ekonomy. Praha: Lind. T, V, Jlek, D. (1993): Zklady prva Evropskch spoleenstv. Brno: Masarykova univerzita/ Doplnk. Ueta, T. (1997): The Stability Pact: from the Balladur Initiative to the EU Joint Action. In Holland, M. (ed.), Common Foreign and Security Policy. London: Pinter, p. 92-104. Urban, L. (2002): Evropsk vnitn trh a pprava esk republiky na zalenn. Praha: Lind. Urwin, D. W. (1991): The Community of Europe. London: Longman. Vaisse, M. (1997): De Gaulle and the British ,appiication'- to join the Common Markt. In Wilkes, G. (ed.), BritanVs Failure to Enter the European Community 1961-63. London: Frank Cass, p. 51-69. Vanthoor, W. F. V. (1999): A Chronological history of the European Union 1946-1998. Cheltenham: Edward Elgar. Vasconcelos, A. de, Seabra, M. J. (eds.) (2000): Portugal. A European Story. Cascais: Principia. Vrn, A., Dauses, M. A. (1998): Evropsk prvo. Praha: stav mezinrodnch vztah. Voelzkow, H. (1996): Verbraucherpolitik. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 258-262. Wxver, O. (1995): Europe since 1945: erisis torenewal. In Wilson, K., vander Dussen, J. (eds), The History of the Idea of Europe. London: Routledge, p. 151-214. Walker, N. (2000): Sovereignty and Differentiated Integration in the European Union. In Bankow-ski, Z., Scott, A. (eds.), The European Union and its Order. Oxford: Blackwell, p. 31-64. Wallace, H. (ed.) (1992): The Wider Western Europe. London: Pinter. Wallace, H. (2000): Flexibility: A Tool of Integration or a Restraint on Disintegration? In Neunreither, K., Wiener, A. (eds.), European Integration After Amsterdam. Oxford: Oxford University Press, p. 175-191. Wallace, H., Wallace, W. (eds.) (1997): Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press. Wallace, H Young, A. R. (1997): The Single Markt. In Wallace, H., Wallace, W. (eds.), Policy-Making in the European Union. Oxford: Oxford University Press, p. 125-155.704 Evropsk unie Watson, A. M. S. (1997): Aspects of European Monetary Integration. Houndmills: Macmillan Press. Weale, A., Nentwich, M. (eds.) (998): Political Theory and tbe European Union. London: Routledge. Weiler, J. H. H. (1999): Tbe Constitution of Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Weidenfeld, W Wessels, W. (eds.) (1997): Evropsk unie od A do Z. Praha: Karolinum. Weindl, J. (1996): Europaische Gemeinschaft. Institutionelles System, Binnenmarkt sowie Wirtschafts- und Whrungsunion auf der Grundlage des Maastrichter Vertrages. Miinchen/ Wien: R. Oldenbourg Verlag. Wessels, B. (1999): Decision-making and Institutional Change. In Katz, R. S., Wessels, B. (eds.), The European Parliament, the National Parliaments, and European Integration. Oxford: Oxford University Press, p. 213 -228. Wessels, W. (1996a): Europaische Union - Entwicklung eines politischen Systems. In Ohr, R. (Hrsg.): Europaische Integration. Stuttgart/Berlin/Koln: Verlag W. Kohlhammer, s. 19-45. Wessels, W. (1996b): Verwaltung im EG-Mehrcbenensystem: Auf dem Weg zur Megabrokratie? In Jachtenfuchs, M., tCohler-Koch, B. (Hrsg.), Europaische Integration. Opladcn: Leske+Budricb, s. 165 192. Wessels, W. (1998): Flexibility, differentiation and closer cooperation. In Westlake, M. (ed.), The European Union beyond Amsterdam. London: Routledge, p. 76-98. Wessels, W., Dicdrichs, U. (1999): The European Parliament and EU legitimacy, In Banchof, T, Smith, M. P. (eds.), Legitimacy and the European Union. London: Routledge, p.

134-152. Westlake, M. (1994): A Modem Guide to the European Parliament. London: Pinter. Westlake, M. (1995): The Council of the European Union. London: Cartermill. Wilkes, G. (!997): The first failure to steer Britain into the European Communities: an introduc-tion. In Wilkes, G. (cd.), Britain's Failure to Enter the European Community 196163. London: Frank Cass, p. 132. Wilson, K., Dussen, J. van der (eds) (1995): Tbe History of the Idea of Europe. London: Routledge. Wincott, D. (1996): The Court of Justice and the European policy process. In Richardson, J. (ed.), European Union. Power and policy-making. London: Routledge, p. 170-184. Wincott, D. (2001): Law, Ordcr and Aministration in the European Union. In: Bromley, S. (ed.), Goveming the European Union. London: Sage Publications, p. 81-112. Winn, N., Lord, C. (2001): EU Foreign Policy beyond tbe Nation-State. Houndmills: Palgrave. Wittkmper, G. W. (1996): Euratom. In Kobler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Mnchen: C. H. Beck, s. 59-61. Witzov, I. (2000): Dsledky vstupu esk republiky do Evropsk unie. Praha: stav mezinrodnch vztah. Wolf, K.-D. (1996): Kooperationstheorctische Anstze. In Kohler-Koch, B., Woykc, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Miinchen: C. H. Beck, s. 187-192. Woolley, J. T. (1992): Policy Credibility and European Monetary Institution. In Sbragia, A. M. (ed.), Euro-Politics. Washington: The Brookings Institution, p. 157-190, Wouters, J. (2001): Institutional and Constitutional Challenges for the European Union - Some Reflections in tbe Light of the Treaty of Nice. In Kellermann, A. E., Zwaan, J. W. de. Czuczai, J. (eds.), EU Enlargement. The Hague: T.M.C. Asser Press, p. 37-54. Woyke, W. (1996a): Europaische Gemeinschaften. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europaische Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 75-76. Prameny a literatura 705 Woyke, W. (1996b): Europaische Wirchaftsgemeinschaft - EWG. In Kohler-Koch, B., Woyke, W. (Hrsg.), Die Europiscbe Union. Lexikon der Politik (Hrsg. D. Nohlen), Band 5. Munchen: C. H. Beck, s. 95-99. Wyller, T. C. (1996): Norway: six exceptions to the rule. In Gallagher, M., Uleri, P. V. (eds,), The Referendum Experience in Europe. Houndmills: Macmillan Press, p. 139-152. Young, J. W. (2000): Britain and European Unity, 1945-1999. Houndmills: Macmillan Press. Zervakis, P. A., Cullen, P. J. (eds.) (2002): The Post-Nice Process: Towards a European Constitution? Baden-Baden: Nomos. Ziltener, P. (2000a): EC regional policy: monetary lubricant for economic integration? In Bomschier, V. (ed.), State-bulding in Europe. Cambridge: Cambridge University Press, p. 122-151. Ziltener, P. (2000b): Tying up the Luxembourg package of 1985: prerequisites and problems of its constitution. In Bornschier, V. (ed.), State-building in Europe. Cambridge: Cambridge University Press, p. 38-74.

Dokumenty a internetov zdroje

Agenda 2000 (1999). Praha: Ministerstvo zahraninch vci esk republiky. Akt o jednotn Evrop (1993). Praha: stav mezinrodnch vztah. Amsterdamsk smlouva (1999). Praha: stav mezinrodnch vztah. Bundesfinanzministerium. Europa und internationale Beziehungen. URL: <http://bundesfmanzministerium.de/AnlageI1031/EU-Haushalt-2002-Ausgaben.jpg>, <http://www.bundesfinanzministerium.de/Europa-und-intemationale-Beziehungen/EU-Haushalt-und-mittelfristige-Finanzplanung-der-EU-.557.htm> Committee of the Regions. URL: <http://www.cor.eu.int/> Committee of the Regions. URL:<http://www.cor.eu.int/corzl05.htm> Convergence Report 2000. Frankfurt am Main: European Central Bank. URL: <http://www. ecb.int/pub/pdf/cr2000en.pdf> Council of the European Union. URL: <http://ue.eu.int/en/summ.htm> Denmark and the Treaty on European Union.

URL: <http://europa.eu.int/abc/obj/treaties/ en/entr21.htm> Devon Corporate Information Services. Structural funds. URL: <http://www.devon.gov.uk/ dris/extfund/strucfnd.html> Direct demoeracy in the world. URL: <http://c2d.unige.ch/int/> Dublinsk konvence. URL:<http://www.euroskop.cz/cze/file_list.asp?fcat=323&cat=5159&ts=3ec40> EMI Annual Report 1997 (May 1998). Frankfurt am Main: European Monetary Institute. URL:<http://www.ecb.int/emi/pub/pdf/ar97/en_ar97.pdf> Europawahlrecht. URL:<http://www. wahlrecht.de/ausland/europa.htm> European Central Bank. URL: <http://www.ecb.int/> European Commission. URL: <http://www.europa.eu.int/comm/indexen.htm> European Commission - Environment. URL: </http://www.europa.eu.int/comm/environment/ liability/index.htm/>706 Evropsk unie European Council Summits sce 1985. URL: <http://www.europarl.eu.int/summits/index. htm> European Court of Auditors. URL: <http://www.eca.eu.int/> European Economic and Socil Committce. URL: <http://www.esc.eu.int/> European Parliament. URL: <http://www.europarl.eu.int/home/default_en.htm> Europe's Agenda 2000 (1999). Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Eurostat. URL: <http://europa.eu.int/comm/eurostat/> Eur-Lex - Treaties. URL: <http://www.europa.eu.int/eur-lex/en/search/search_treaties.html> Evropsk unie - homepage. URL: <http://www.europa.eu.int/index_en.htm> Generln sekretarit Rady EU. URL: <http://www.europa.eu.int/comm/dgs/secretariat_general/orgasgen.pdf> Georgc C. Marshall. URL: <http://www.occd.org./about/ms-eng2.htm> Green Paper on thc practical arrangements for the introduction of the single currency (31 .May 1995). URL: <http://europa.eu.int/en/agenda/emu/lven3 l.doc> Charta zkladnch prv Evropsk unie. URL: <http://www.evropska-unie.cz/download/cz/oficialni_dokumenty/Deklarace/Charta_ zakladnich_prav.pdf> Informace Tiskovho a informanho oddleni Evropskho soudnho dvora {psemn interview). International Monetary Fund. URL: <http://www.imf.org/external/about.htm> Intern statistick materily Tiskov sluby Rady Evropsk unie. Interview se zamstnancem Generlnho sekretaritu Rady Evropsk unie (DG F - Information to the public) ze dne 3. 12.2001. NATO. URL: <http://www.nato.int> 0ECD. URL: <http://www.oecd.org> Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop. URL: <http://www.osce. org> Postupov zprva pedsedy reflexn skupiny pro Mezivldn konferenci 1996 (3. st). Dokumenty Evropsk unie. Piloha Mezinrodn politiky 12/1995. Pracovn program Evropsk komise pro rok 1995 (1. a 2. st). Dokumenty Evropsk unie. Ploha Mezinrodn politiky 4/1995, 5/1995. Ratification of the Treaty of Amsterdam. URL: <http://europa.eu. int/abc/obj/amst/ratif_en. pdf>. Reports and Opinion of the European Court of Auditors. URL: <http://www.eca.eu.int/EN/ reports_opinions.htm> msk smlouvy (1993). Praha: stav mezinrodnch vztah.

SCADPlus. URL: <http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/! 60014.htm>, <http://europa.eu.int /scadplus/leg/en/sO221 .htm>, <http://www.europa.eu.inscadplus/leg/en/lvb/128066.htm> Sections of the European Economic and Socil Committee. URL: <http://www.esc.eu.int/ pages/en/org/6_ sections.htm> Schengensk dohody (2001). Praha: Ministerstvo zahraninch vci esk republiky. Prameny a literatura

707
Smlouva o Evropsk unii. Smlouva o zaloeni Evropskho spoleenstv (1994). Praha: Victoria Publishing. Smlouva z Nice. Treaty of Nice. Official Journal of the European Communities, C 80, Volume 44, 10 March 2001. URL: <http://europa.cu.incur-lex/en/treaties/dat/nice_treaty_en.pdf> <http://europa.eu.int/scadplus/lcg/en/cha/cl0706.htm> Statistical Socil information of the Dialogue. Court of Justice. URL: URL:

<http://curia.cu.inr/eu/stat/index.htm> Structural funds. URL: <http://www.devon.gov.uk/dris/extfund/strucfnd.html> Texte zur Europaischen Union. URL: <http://www.politische-union.de/> The Community budget: The facts in figures. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2000. URL: <http://europa.cu.int/comm/budget/pdf/infos/vademccum2000/en.pdf> The Council of European Union Common Strategies of the European Union. URL: <http://ue.eu.inr/ pesc/strategies/en.htm> The Court of Justice of the European Communities. URL: <http://curia.eu.int/en/index.htm> The European Commission. Internal Markt Scorcboard. URL: <http://www.europa.eu.int/ comm/interna!_market/en/update/score/index.htm> The European Ombudsman. URL: <http://www.euro-ombudsman.cu.int/> The Financing of Trans-European Transport Networks. Working Document Transport Series 5/1997 (Working Dokument). URL: <http://www.europarl.eu.int/ workingpapers/tran/e4/fulltext_en.btm > The Hague 1948. Message to Europeans. URL: <http://www.eurplace.org/thehague.congress/history/hist-message.html> The history of the European Union. URL: <http://europa.eu.int/abc/history/index_en.htm> The Reform of the European Structural Funds and the Cohesion Fund 1998: 12-13. URL: <http://www.parliament.uk/commons/lib/research/rp98/rp98-092.pdf> Treaty of Amsterdam. URL: <http://europa.eu.int/eur-lex/en/treaties/dat/amsterdam.html> Vron zprvy Evropskho ombudsmana 1996, 1997, 1998, 1999, 2000. URL: <http://www. euro~ombudsman.eu.int/report/en/default.htm> Zpadoevropsk unie. URL: <http://www.weu.int>. Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Kodani 21. a 22. ervna 1993. Presidency conclusions. European council in Copenhagen 21-22 June 1993. URL: <http://www.europarl.eu.int/summits/copenhagen/co_en.pdf> Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Koln nad Rnem 3. a 4. ervna 1999. Presidency conclusions. Cologne European council 3 and 4 June 1999. URL:<http://ue.eu.int/newsroom/LoadDoc.asp?BID=76&DID=57886&from-&LANG=l> Zvry pedsednictva ze zasedn Evropsk rady v Lucemburku 12. a 13. prosince 1997. Dokumenty Evropsk unie. Ploha Mezinrodni politiky 1/1998. Zprva Evropsk komisi o fungovn Smlouvy o Evropsk unii. Dokumenty Evropsk unie. Ploha Mezinrodn politiky 7/1995. Zprva Rady ministr EU pro essensk zasedn Evropsk rady o strategii pprav k pistoupen pidruench zem stedn a vchodn Evropy. Dokumenty Evropsk unie. Ploha Mezinrodn politiky 1/1995.708 Evropsk unie

SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Podl obchodu lenskch zem v rmci EHS................................................71

Tabulka 2: Skladba britskho exportu v letech 1955-80................................................74 Tabulka 3: Prvn rozen ES.........................................................................................98 Tabulka 4: Druh a tet rozen ES............................................................................108 Tabulka 5: Ratifikace Smlouvy o EU............................................................................133 Tabulka 6: tvrt rozen ES/EU................................................................................137 Tabulka 7: Ratifikace Amsterodamsk smlouvy...........................................................147 Tabulka 8: Financovn programu PHARE podle jednotlivch zemi, 1990-2000..............................................................................................................152 Tabulka 9: Evropsk dohody.........................................................................................153 Tabulka 10: Makroekonomick ukazatele kandidtskch zem....................................156 Tabulka 11: Financovn programu PHARE podle jednotlivch odvtv, 1990-2000..............................................................................................................160 Tabulka 12: Rotace pedsednictv EU (1995-2006).....................................................181 Tabulka 13: Sloen podle sektor a frekvence zasedn Rady EU ..............................195 Tabulka 14: Sloen Generlnho sekretaritu Rady EU podle kategorii......................200 Tabulka 15: Historie ven hlas v Rad EU...............................................................211 Tabulka 16: Pedsedov Vysokho adu Evropskho spoleenstv uhl a oceli..........219 Tabulka 17: Pedsedov Komise EURATOM...............................................................220 Tabulka 18: Pedsedov Komise EHS/ES.....................................................................221 Tabulka 19: Jazyky ovldan ednky EU...................................................................244 Tabulka 20: Poty mandt pro jednotliv stty ve Shromdni ESUO.....................267 Tabulka 21: Rozdleni kesel v Evropskm parlamentu 1952-1999............................278 Tabulka 22: Volebn prvo a volebn systmy do Evropskho parlamentu v zemch EU............................................................................................................284 Tabulka 23: Procento voli, kte volili odlin v nrodnch a evropskch volbch (1989, 1994)............................................................................................................285 Tabulka 24: Volebn ast ve volbch do Evropskho parlamentu vletech 1979-1999.................................................................................................286 Tabulka 25: Pedsedov Evropskho parlamentu.........................................................296 Tabulka 26: Poet ppad, kter e ad Evropskho ombudsmana (1996-2000).... 312 Tabulka 27: Poet petic k Evropskmu parlamentu.....................................................313 Tabulka 28: Poet len Hospodskho a socilnho vboru (1957)..........................320 Tabulka 29: Poet len Hospodskho a socilnho vboru (2002)..........................321 Seznam tabulek 709 Tabulka 30: Regionln struktura lenskch stt EU..................................................325 Tabulka 31: Objem innosti Evropskho soudnho dvora............................................343 Tabulka 32: Pedmt alob u Evropskho soudnho dvora...........................................353 Tabulka 33: innost ESD podle charakteru soudnch zen.........................................354 Tabulka 34: Realizace smrnic spolenho trhu v lenskch sttech...........................391 Tabulka 35: Potravinov sobstanost ES v letech 1958-1973....................................395 Tabulka 36: Podl zamstnanch v zemdlskm sektoru............................................396 Tabulka 37: Srovnn cenov hladiny vybranch produkt ve svt a v EHS vletech 1967-1968.................................................................................................397 Tabulka 38: Potravinov sobstanost ES v letech 1981-1993....................................403

Tabulka 39: Vvoj nklad na SZP v letech 1982-1995..............................................416 Tabulka 40: Vroba a spoteba energie v ES 1960-1990.............................................438 Tabulka 41: Hrub domc produkt na 1 obyvatele......................................................445 Tabulka 42: Nejbohat a nejchud regiony EU podle HDP na 1 obyvatele................446 Tabulka 43: Cle regionln politiky ES/EU 1988-1999..............................................451 Tabulka 44: Iniciativy Spoleenstv 1994-1999...........................................................452 Tabulka 45: Cle regionln politiky EU od roku 2000.................................................454 Tabulka 46: Iniciativy Spoleenstv po roce 1999........................................................455 Tabulka 47: Mra nezamstnanosti v lenskch sttech EU.........................................477 Tabulka 48: Sloen ECU v dob vzniku......................................................................505 Tabulka 49: Fze zavdn jednotn mny....................................................................520 Tabulka 50: Slav konvergennch kritri lenskch zem EU......................................523 Tabulka 51: Stav konvergennch kritri ecka ped vstupem do HMU.....................524 Tabulka 52: Pepotac koeficienty mezi mnami zem HMU a eurem.......................525 Tabulka 53: Datum ukoneni platnosti nrodnho obiva v zemch eurozny............527 Tabulka 54: Termin vmny neplanch nrodnch bankovek a minc v zemch eurozny.....................................................................................527 Tabulka 55: lenstv stt EU a kandidtskch zem v nkterch mezinrodnch organizacch................................................................576 Tabulka 56: Finann perspektiva 1988-1992..............................................................656 Tabulka 57: Rozloen vlivu lenskch stt EU a kandidtskch zem v Rad a Evropskm parlamentu v ploze Smlouvy z Nice...............................................684 Tabulka 58: Rozloen mandt v poradnch orgnech EU v ploze Smlouvy z Nice........................................................................................685710 Evropsk unie

SEZNAM GRAFU
Grafl: Vylenn prostedky Phare 1990-1999...........................................................159 Graf 2: Pedvstupn pomoc, zvazky z roku 2000........................................................162 Graf 3: Rozdlen kesel v Evropskm parlamentu podle frakc po volbch 1999.......295 Graf 4: aloby ped Evropskm soudnm dvorem tkajc se spolenho trhu............381 Graf 5: Obchodn bilance ES/EU se zbytkem svta 1977-1993...................................382 Graf 6: Vvoj nezamstnanosti, cen a ekonomick rst 12 zem ES/EU vletech 1960-1995.................................................................................................389 Graf 7: Ekonomick rst a veejn podpora evropsk integraci, 1982-1994...............390 Graf 8: Strukturln operace, strukturln a kohezni vdaje, finann mechanismy, jin zemdlsk a regionln operace, doprava a rybolov.......................................456 Graf 9: Nezamstnanost a inflace v EU 1977 1992.....................................................464 Graf 10: Finann perspektiva 1993-1999....................................................................658 Graf 11: Finann perspektiva 2000-2006....................................................................660 Graf 12: Pjmy Spoleenstv v letech 1971-2001 .......................................................663 Graf 13: Pjmy rozpotu v roce 2002 ..........................................................................663 Graf 14: Vdaje Spoleenstv v letech 1958 -2001.......................................................664 Graf 15: Vdaje rozpotu v roce 2002..........................................................................665 Graf 16: Finann podl lenskch stt na rozpotu EU .............................................667

Seznam schmat

711

SEZNAM SCHMAT
Schma 1: Maastrichtsk chrm...................................................................................128 Schma 2: Struktura Evropskch dohod.......................................................................157 Schma 3: Pracovn skupiny Evropskho konventu.....................................................166 Schma 4: Srovnn priorit pedsednickch stt.........................................................179 Schma 5: Struktura Evropsk komise pod vedenm Jacquese Santera........................234 Schma 6: Struktura Evropsk komise pod vedenm Romana Prodiho........................235 Schma 7: Struktura generlnho sekretaritu Komise.................................................243 Schma 8: Sloen poslaneckch frakc a podl jejich nrodnch subjekt na potu mandt v Evropskm parlamentu, vetn vsledk voleb z roku 1999................291 Schma 9: Vbory Evropskho parlamentu 1999-2004...............................................297 Schma 10: Odborn sekce Hospodskho a socilnho vboru.................................322 Schma 11: Odborn komise Vboru region..............................................................326 Schma 12: Zvltn zprvy Evropskho etnho dvora- vybran pklady...............332 Schma 13: Stupn ekonomick integrace....................................................................375 Schma 14: S mezinrodnch dohod EU....................................................................427 Schma 15: Transevropsk dopravn projekty-pklady.............................................432 Schma 16: Sociln dialog - spolen stanoviska.......................................................466 Schma 17: Sociln charta -zkladn principy...........................................................469 Schma 18: Historie mnovho hada............................................................................503 Schma 19: Krize Evropskho mnovho systmu v 90. letech 20. stolet..................508 Schma 20: Konvergenn kritria................................................................................516 Schma 21: Rozhodovac systm SZBP.......................................................................555 Schma 22: Spolen strategie Evropsk unie..............................................................573 Schma 23: Spolen akce EU -vybran pklady.......................................................574 Schma 24: Pehled instituc a aktr zapojench v SZBP po summitu v Nice...........577 Schma 25: Nstroje SZBP...........................................................................................578 712 Evropsk unie

SEZNAM ZKRATEK
AKP BB BEUC BHA BRITE BSE CEAC CEDEFOP CEEP CELAD CEN CENELEC CIREA

CIREF CJTF COCOR COMETT COPA COREPER COREU CORINE

Rozvojov zem africk, karibsk a pacifick (tichomosk) oblasti Buy British (Kupujte britsk [vrobky vldn kampa]) Bureau Europen des Unions de Consommateurs (Evropsk organizace spotebitel) Blair House Agreement (Dohoda z Blair House) Basic Research in Industrial Technologies in Europe (Zkladn evropsk vzkum v oblasti prmyslovch technologi) Bovinn spongiformn encefalopatie Conference of European Affairs Committees (Konference vbor pro evropsk zleitosti) Centre Europen pour le Dveloppement de la Formation Professon-nelle (Evropsk stedisko pro podporu profesnho vzdlvn) Centre Europen des Entreprises a Participation Publique et des Entre-prises lntre_t Economique Gnral (Evropsk stedn stedisko pro veejn podniky) Comit Europen de Luttc Anti-Drogue (Evropsk vbor pro boj s drogami) Comit Europen de Normalisation (Evropsk vbor pro normalizaci [mechanickch vrobk]) Comit Europen pour la Normalisation lectrotechnique (Evropsk vbor pro elektrotechnickou normalizaci) Centre information, de rflexion et change en matire asle (Informan, reflexn a vmnn centrum pro otzky azylu) Center for information research and exchanges regarding the crossing of borders and immigration (Centrum pro informace, vzkum a vzjemnou vmnu tkajc se pechodu hranic a imigrace) Common Joint Task Forces (Mnohonrodn kolov seskupen sil) Comit de Co-ordination (Koordinan vbor) Community Programme in Education and Training for Technology (Akn program Spoleenstv pro vzdlvni a vcvik v oblasti technologi) Comit des Organisations Professionelles Agricoles (Vbor profesnch zemdlskch organizac) Comit des reprsentants permanents (Vbor stlch zstupc) Correspondant Europen (Evropt dopisovatel) Coordination of Information on the Environment (Koordinace informac o ivotnm prosted)
Seznam zkratek

713
COSAC Conference des organes spcialiss dans les affaires communautaires (Konference vbor pro evropsk zleitosti) DM DPH DG EAMA karu) EBOI EBOP Evropsk bezpenostn a obrann identita Evropsk bezpenostn a obrann politika Deutsche Mark (Nmeck marka) Da z pidan hodnoty Directorate General (Generln editelstv) Etats Africains et Malgache associs (Sdruen stt Afriky a Madagas-

EAGGF European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropsk zemdlsk orientan a zrun fond)

EBRD ECMF spoluprci) ECO ECOSOC ECU EDU EFTA EHP EHS ECHO EIA EIB EMI EMS EMUA EOS EPC EPS

European Bank for Reconstruction and Development (Evropsk banka European Cooperation Monetary Fund (Evropsk fond pro mnovou European Cartel Office (Evropsk kartelov ad) Economic and Socil Commitee (Hospodsk a sociln vbor) European Currency Unit (Evropsk mnov jednotka) Europol Drugs Unit (Protidrogov jednotka Europolu) European Free Trade Association (Evropsk sdruen volnho obchodu) Evropsk hospodsk prostor Evropsk hospodsk spoleenstv European Commission Host Organisation (ad pro humanitrn pomoc) Enviromental Impact Assessment (posouzen vlivu na ivotn prosted) Evropsk investin banka Evropsk mnov institut Evropsk mnov systm European Monetary Unit of Account (Evropsk mnov etn jednotka) Evropsk obrann spoleenstv European Polical Community (Evropsk politick spoleenstv) Evropsk politick spoluprce

pro obnovu a rozvoj)

ECOFIN Economic and Financial Council of Ministers (Rada ministr hospodstv a financ)

ERASMUS European Community Action Scheme for the Mobility of University Students (Akn program Spoleenstv na podporu mobility vysokokolskch student) ERDF rozvoj) ERF ERM ES ESD ESF
Evropsk unie

European Regional Development Fund (Evropsk fond pro regionln Evropsk rozvojov fond Exchange Rate Mechanism (Mechanismus smnnch kurz) Evropsk spoleenstv Evropsk soudn dvr Evropsk sociln fond714

ESPRIT ESUB ESUO ETSI ETUC EU EUA EB EURATOM EUREKA EURES EUROJUST

EUROPOL FAWEU FEOGA FDI FIFG FNSEA GATT HDP HNP HMU IBRD IEA IIA IMP INTERPOL ISPA JaV JEA European Strategie Programme for Research and Development in Information Technology (Evropsk strategick program pro vzkum a vvoj informanch technologi) Evropsk systm stednch bank Evropsk spoleenstv uhl a oceli European Telecommunications Standards Institute (Evropsk institut pro telekomunikan normy) European Trade Union Confederation (Konfederace evropskch odborovch svaz) Evropsk unie European Unit of Account (Evropsk etn jednotka) Evropsk stedn banka Evropsk spoleenstv pro atomovou energii European Research Coordinating Agency (Evropsk agentura pro koordinaci vzkumu) European Employment Service (Evropsk sluba zamstnanosti) European Judicial Cooperation Unit (Evropsk koordinan justin jednotka) European Police Office (Evropsk policejn ad) Forces Answerable to WEU (Sly zodpovdn ZEU) Fonds europen orientation et de garantie agricole (Evropsk zemdlsk orientan a zrun fond) Foreign direct investment (Pm zahranin investice) Financial Instrument for Fisheries Guidance (Finann nstroj pro zen rybolovu) Fdration Nationale des Syndicats Exploitants Agricoles (Nrodn zemdlsk odborov federace) General Agrccmcnl on Tariffs and Trade (Veobecn dohoda o clech a obchodu) Hrub domc produkt Hrub nrodn produkt Hospodsk a mnov unie Internationl Bank for Reconstruction and Development (Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj) International Energy Agency (Mezinrodn energetick agentura) Interinstitutional Agreemcnt (Meziinstitucionln dohoda) Integrated Mediterranean Programme (Integrovan program pro Stedomo) International Criminal Police Organization (Mezinrodn organizace kriminlnch polici) Instrument for Structural Policies for Pre-Accession (Pedvstupn nstroj strukturln politiky) Justice a vnitro Jednotn evropsk akt
Seznam zkratek

715 JET fze) MCA MMF Monetary Compensatory Amount (mnov kompenzan dvka) Mezinrodn mnov fond (International Monetary Fund) Joint European Torus (vzkumn projekt Spoleenstv v oblasti jadern

NATO NDR NPAAs NUTS OCA OECD OEEC OLAF vodm) OPEC ejcch ropu) OSN VP PESC

North Atlantic Trcaty Organization (Organizace Severoatlantick smlouvy) Nmeck demokratick republika National Programmes for the Adoption of the Acquis (Nrodn prograNomenclaturc des units territoriales pour les statistiques (Systematika Optimum Currency Area (Optimln mnov oblast) Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace Organization for European Economic Cooperation (Organizace pro evOffice Europen de Lutte Antifraude (Evropsk ad pro boj proti podOrganization of Petroleum Exporting Countries (Organizace zem vyvOrganizace spojench nrod stcrreichische Volkspartei (Rakousk lidov strana) Politique trangere et de Scurit Commune (Spolen bezpenostn

my pro pevzet acquis) zemnch jednotek pro statistiku)

pro hospodskou spoluprci a rozvoj) ropskou hospodskou spoluprci)

a zahranin politika) PHARE Pologne - Hongrie - Assistence a la reconstruction des economies (Pomoc pi hospodsk obnov Polska a Maarska) PoCo RACE RVHP Political Commiltee (Politick vbor) Research in Advanced Communications Technologies in Europe Rada vzjemn hospodsk pomoci PPEWU Policy Planning and Early Warning Unit (Jednotka pro politick plnovn a vasn varovn) (Evropsk vzkum pokroilch komunikanch technologi) SAPARD Specil Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Zvltn pedvstupn program pro rozvoj zemdlstv a venkova) SD Soudn dvr SEDOC Systme Europen de Diffusion des Offres et Demandes Emploi en Compensations (Evropsk informan systm nabdky a poptvky na pracovnm trhu) SIRENE Suppementary Information Request at the National Entry (dosti o dodaten informace na nrodn rovni) SIS SP Schengensk informan systm Sozialdemokratische Partei sterreichs (Sociln demokratick strana SISNET Schengen Information System Network (S Schengenskho informanho systmu) Rakouska)716
Evropsk unie

SR SRN

Slovensk republika Spolkov republika Nmecko

SSSR STOP SVE nerost) SZP SZBP TACIS TAIEX TECS TENs TREVI UA

Svaz sovtskch socialistickch republik Sexual Treatment of Persons (Sexuln zneuvn osob) Stedn a vchodn Evropa

STABEX System of Stabilisation of Export Earnings (Systm stabilizace exportnch pjm)

SYSMIN System for Safeguarding and Developing Minerl Production (Systm stabilizace a rozvoje tby Spolen zemdlsk politika Spolen zahranin a bezpenostn politika Technical Assistance to Commonwealth of Independent States (TechThe Technical Assistance Exchange Office (Kancel pro technickou The Europol Computer System (Potaov systm Europolu) Trans-European Networks (Transevropsk st) Terrorisme, Radicalisme, Extremisme et Violence Internaci on ale (TeroUnit of Account (etn jednotka)

nick pomoc Spoleenstv nezvislch stt) pomoc a vmnu)

rismus, radikalismus, extremismus a mezinrodn nsil) UCLAF Unit de Coordination de la Lutte Antifraude (Koordinan jednotka pro boj proti podvodm) UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development (Konference Spojench nrod o obchodu a rozvoji) UNICE UNRA komise OSN) USA USD WEAG WTO ZEU
Obsah

Union of Industrial and Empoyer's Confederations of Europe (EvropUnited Nations Relif and Rehabilitation Administration (Hospodsk United States of America (Spojen stty americk) US Dollar (Americk dolar) Western European Armaments Group (Zpadoevropsk zbrojn skupina) World Trade Organization (Svtov obchodn organizace) Zpadoevropsk unie

sk sdruen prmyslovch a zamstnavatelskch svaz)

717

OBSAH
PEDMLUVA................................................................................................5 STRUN OBSAH.......................................................................................7 1. VOD: POLITOLOGICK VZKUM EVROPSK UNIE..........................9 1.1. Vchodiska, monosti a limity analzy Evropsk unie.........................9 1.2. Teorie a modely (paradigmata) evropskho integranho procesu.... 12 1.2.1. Nadnrodn paradigma..............................................................13

1.2.1.1. Federalismus......................................................................13
1.2.1.2. Neofunkcionalismus...........................................................14

1.2.2. Mezivldn paradigma................................................................17 1.2.2.1. Teorie vzjemn zvislosti..................................................18 1.2.2.2. Koncepce vcerovovho vldnut (multilevelgovernance).................................................................18 1.2.3. Vznam a uplatnitelnost integranch paradigmat......................19 1.3. Koncepce, struktura a zpsob vkladu.............................................19

i. VVOJ EVROPSK INTEGRACE

2. IDEA EVROPSKHO SJEDNOCEN......................................................31 2.1. Pedchdci a prkopnci mylenky sjednocen Evropy....................31 2.1.1. Koncepce a modely evropskho sjednocen..............................31 2.1.2. Nvrhy na evropskou spoluprci ve stedovku.........................32 2.1.3. Novovk koncepce evropskho sjednocen.............................33 2.1.4. Integran sil v procesu industrializace...................................34 2.1.5. Panevropsk hnut.....................................................................34 2.1.6.
unie

Evropsk

mylenka

odbojovch

hnutch.................................36718_____________________________________________________Evropsk 2.2. Snahy o sjednocen Evropy po II. svtov vlce...............................37 2.2.1. Koordinace federalistickch aktivit.............................................37 2.2.1.1. Evropsk kongres v Haagu.................................................38 2.2.1.2. Zaloen Rady Evropy.........................................................39 2.2.2. Britsk postoj k evropskmu sjednocen....................................40 2.2.3. Ekonomick podnty integrace..................................................41 2.2.3.1. Marshallv pln ..................................................................41 2.2.3.2. Organizace pro evropskou hospodskou spoluprci.........43 3. POTKY EVROPSK INTEGRACE....................................................45 3.1. Postaven Nmecka a strategie zadrovn komunismu..................45 3.1.1. Bruselsk smlouva....................................................................45 3.1.2. Zaloen NATO..........................................................................46 3.2. Spolen trh s uhlm a ocel..............................................................47 3.2.1. Koncepce Jeana Monneta{Schumanvpln)...........................47 3.2.2. Pprava projektu spolenho trhu.............................................49 3.2.3. Zaloen ESUO..........................................................................50 3.2.3.1. Podpis smlouvy o ESUO....................................................50 3.2.3.2. Institucionln struktura ESUO............................................51 3.2.3.3. Mechanismy jednn v ESUO.............................................52 3.2.3.4. Dsledky vzniku ESUO.......................................................54 3.3. Politicko-bezpenostni aspekty integrace.........................................54 3.3.1. Evropsk obrann spoleenstv.................................................55 3.3.1.1. Plevenv pln.....................................................................55

3.3.1.2. Podpis Smlouvy o EOS......................................................55 3.3.1.3. Nvrh na vytvoen EPC .....................................................56 3.3.1.4. Nespn ratifikace Smlouvy o EOS................................57 3.3.2. Vznik Zpadoevropsk unie......................................................58 3.3.2.1. Pask konference...........................................................58 3.3.2.2. Smlouva o ZEU..................................................................59 4. EVROPSK SPOLEENSTV................................................................63 4.1. Pokusy o integraci dalch sektor...................................................63 4.2. msk smlouvy...............................................................................64 4.2.1. Ppravn jednn......................................................................64 4.2.2. Podpis mskch smluv............................................................65 4.3. EURATOM........................................................................................66 Obsah_____________ 4.3.1. koly a cle EURATOM.............................................................66 4.3.2. Limity vlivu EURATOM ..............................................................67 4.4. Evropsk hospodsk spoleenstv................................................68 4.4.1. koly a cle EHS........................................................................68 4.4.2. Vznam EHS.............................................................................69 4.4.3. Institucionln struktura EHS.....................................................71 4.5. Dsledky vzniku a psoben ESUO, EHS a EURATOM...................71 4.5.1. Velk Britnie a prohlubovn evropskho integranho procesu72 4.5.2. Britsk pokusy o vytvoen zny volnho obchodu.....................73 4.5.3. EFTA.........................................................................................75 4.5.3.1. Stockholmsk smlouva.......................................................75 4.5.3.2. Cle a institucionln struktura EFTA...................................75 4.5.3.3. Vvoj EFTA.........................................................................76 4.6. Pokusy o transformaci Evropskho hospodskho spoleenstv.... 77 4.6.1. Prvn Fouchetv pln.................................................................77 4.6.2. Druh Fouchetv pln................................................................78 4.6.3. Francouzsk postoj k evropsk integraci...................................79 4.7. Potek krize Spoleenstv...............................................................80 4.7.1. Jednn o prvnm rozen........................................................81 4.7.2. Odmtnut rozen....................................................................82 4.8. Spolen aktivity...............................................................................82 4.8.1. Vnj vztahy.............................................................................82 4.8.2. Sluovac smlouva.....................................................................83 5. KRIZE SPOLEENSTV A JEJ PEKONN.......................................89 5.1. Prohlouben krize..............................................................................89 5.1.1. Balkov" jednn......................................................................90 5.1.2. Politika przdnch kesel".........................................................91 719

5.1.3. Lucembursk kompromis..........................................................91 5.1.4. Dsledky krize...........................................................................93 5.2. Obnova integrace.............................................................................93 5.2.1. Haagsk summit........................................................................93 5.2.2. Nov iniciativy ve Spoleenstv..................................................95 5.2.2.1. Wernerv pln....................................................................95 5.2.2.2. ______ Davignonova zprva Evropsk unie a vznik Evropsk politick spoluprce.....................................................................................95720 5.3. Severn rozen (prvn)...................................................................96 5.3.1. Velk Britnie.............................................................................97 5.3.2. Irsko a Dnsko..........................................................................97 5.3.3. Norsko.......................................................................................97 5.3.4. Potky britskho problmu"....................................................98 5.4. Obdob reforem................................................................................99 5.4.1. Vznik Evropsk rady..................................................................99 5.4.2. Tindemansova zprva.............................................................100 5.4.3. Zprva o evropskch institucch...............................................101 5.4.4. Genscher-Colombv pln........................................................101 5.4.5. Spinelliho iniciativa ..................................................................102 5.4.6. Slavnostn prohlen o EU.....................................................102 5.5. Potek jinho rozen (druh)....................................................103 5.5.1. Nov podmnky vstupu............................................................103 5.5.2. ecko......................................................................................104 5.6. Roziovn a een britskho problmu".....................................105 5.6.1. Podstata britskho problmu".................................................105 5.6.2. Dohoda z Fontainebleau..........................................................107 5.6.2.1. Evropa oban (Adonninova zprva)................................107 5.6.2.2. Doogev vbor..................................................................107 5.7. Dokonen jinho rozen (tet)...................................................108 5.7.1. panlsko................................................................................109 5.7.2. Portugalsko.............................................................................110 6. OD EVROPSKHO SPOLEENSTV K EVROPSK UNII..................115 6.1. sil o prohlouben integrace..........................................................115 6.1.1. Ambice Delorsovy Komise.......................................................115 6.1.2. Bl kniha o vnitnm trhu.........................................................116 6.1.3. Schengensk dohoda..............................................................117 6.2. Jednotn evropsk akt....................................................................117 6.2.1. Mezivldn konference v roce 1985.........................................118 6.2.2. Pijet Jednotnho evropskho aktu.........................................119

6.2.3. Obsah Jednotnho evropskho aktu.......................................120 Obsah 6.3. Cesta k Evropsk unii.....................................................................121 6.3.1. Reformn nvrhy Delorsovy Komise........................................122 6.3.1.1. Delorsv balk I.................................................................122 6.3.1.2. Cecchiniho zprva............................................................122 6.3.1.3. Sociln charta..................................................................122 6.3.1.4. Delorsova zprva..............................................................123 6.3.2. Britsk vhrady k dal integraci..............................................123 6.3.3. Rok 1989 a nov vzvy pro ES................................................124 6.4. Smlouva o EU (Maastrichtsk smlouva).........................................125 6.4.1. Mezivldn konference v roce 1990.........................................125 6.4.1.1. Roziovn a prohlubovn integrace...............................125 6.4.1.2. Obsah pojmu Evropsk unie.............................................126 6.4.1.3. Genscher-Dumasv pln..................................................126 6.4.1.4. Nvrh Smlouvyo Evropsk unii........................................127 6.4.1.5. Delorsv balk II................................................................127 6.4.2. Obsah Smlouvy o EU..............................................................128 6.4.2.1. Koncepce t pil.............................................................129 6.4.2.2. Vjimky (opt-outs) ze Smlouvy..........................................129 6.4.2.3. Transformace ES na EU...................................................130 6.4.2.4. Etapy mnov unie...........................................................130 6.4.2.5. Obanstv EU...................................................................130 6.4.2.6. Institucionln reforma......................................................131 6.4.2.7. Nstroje II. a III. pile........................................................132 6.4.3. Proces ratifikace Smlouvy o EU..............................................132 6.4.3.1. Dnsk referenda.............................................................134 6.4.3.2. Referendum ve Francii.....................................................135 6.4.3.3. Rozhodnut nmeckho stavnho soudu........................135 6.4.3.4. Ratifikace ve Velk Britnii...............................................136 6.5. Vstup novch stt (tvrt rozen)...............................................136 6.5.1. Rakousko................................................................................137 6.5.2. Finsko......................................................................................138 6.5.3. vdsko...................................................................................138 6.5.4. Norsko.....................................................................................138 7. ROZVOJ A ROZEN EVROPSK UNIE..........................................143 7.1. Souvislost mezi prohlubovnm integrace a rozenm EU............143 7.2. Realizace Smlouvyo EU a pprava jej revize................................144 7.2.1. Aktivity a nvrhy Komise..........................................................144 721

7.2.2. Evropsk unie 7.3. Amsterodamsk smlouva...............................................................146 7.3.1. Mezivldn konference v roce 1996.........................................146 7.3.2. Obsah Amsterodamsk smlouvy.............................................146 7.3.2.1. Komunitarizace sti lil. pile...........................................148 7.3.2.2. Vcerychlostn model integrace (flexibiln integrace).........148 7.3.2.3. Zkladn hodnoty Unie......................................................149 7.3.2.4. Mechanismus konstruktivn abstence...............................149 7.3.2.5. Reforma evropskho obanstv........................................149 7.3.2.6. Minimln rozmr institucionln reformy...........................150 7.3.2.7. Protokol o orgnech s ohledem na rozen EU ..............150 7.4. Pedpoklady a pprava vchodnho rozen (pt).......................151 7.4.1. Vztahy Spoleenstv se zemmi SVE ped rokem 1989..........151 7.4.2. Spoluprce se zemmi stedn a vchodn Evropy na zatku 90. let............................................................................151 7.4.2.1. Zaloen Evropsk banky pro obnovu a rozvoj a program PHARE.......................................................................151 7.4.2.2. Kodask kritria..............................................................153 7.4.2.3. Pijet zsad strukturovanho dialogu...............................154 7.4.2.4. Pijet tzv. bl knihy o zalenn do vnitnho trhu a madridsk summit....................................................................154 7.4.3. Zahjen rozhovor o vstupu do EU.........................................155 7.4.3.1. Vznam Agendy 2000.......................................................155 7.4.3.2. Lucembursk skupina......................................................155 7.4.3.3. Helsinsk skupina.............................................................156 7.4.4. Nstroje procesu roziovn...................................................157 7.4.4.1. Evropsk dohody..............................................................157 7.4.4.2. Bl kniha o zalenn do vnitnho trhu............................158 7.4.4.3. Program PHARE..............................................................159 7.4.4.4. Strukturovan dialog.........................................................160 7.4.4.5. Zeslen pedvstupn strategie..........................................161 7.5. Smlouva z Nice...............................................................................162 7.5.1. Pprava institucionln reformy...............................................163 7.5.2. Mezivldn konference v roce 2000.........................................163 7.5.3. Pijet Smlouvy z Nice..............................................................163 7.6. Diskuse o budoucnosti Evropy........................................................1$4 7.6.1. Laekensk deklarace o budoucnosti EU..................................164 7.6.2. Konvent o budoucnosti Evropy................................................164

Reflexn

skupina......................................................................145722_____________________________^______

7.7. Dokonen pprav vchodnho rozen........................................166 7.7.1. Laekensk skupina..................................................................166 7.7.2. Harmonogram vstupu do EU...................................................167
Obsah

723 II. INSTITUCE EVROPSK UNIE 8. EVROPSK RADA...............................................................................171 8.1. Vvoj...............................................................................................171 8.1.1. Setkvn nejvych pedstavitel (summity).........................171 8.1.1.1. Francouzsk iniciativy.......................................................171 8.1.1.2. Slavnostn ceremonil v m..........................................172 8.1.1.3. Pokus o insttucionalizaci po haagskm summitu.............172 8.1.2. Zaloen Evropsk rady...........................................................173 8.1.2.1. Kodask summit.............................................................173 8.1.2.2. Pask deklarace...........................................................174 8.1.2.3. Londnsk deklarace........................................................174 8.1.2.4. Evropsk rada ve Slavnostnm prohlen o Evropsk unii............................................................................175 8.1.3. Ukotven Evropsk rady v primrnm prvu.............................175 8.1.3.1. Evropsk rada v Jednotnm evropskm aktu...................175 8.1.3.2. Definice Evropsk rady ve Smlouv o EU ........................176 8.1.3.3. Jednac d Evropsk rady...............................................176 8.2. Funkce Evropsk rady....................................................................177 8.2.1. Artikulace nrodnch zjm a hledn spolenho stanoviska . 177 8.2.2. Podpora fungovn instituc Spoleenstv................................177 8.2.3. een politickch kriz............................................................177 8.2.4. Role inicitora a vztah ke Komisi.............................................178 8.3. Evropsk rada a pedsednictv Evropsk unie................................178 8.3.1. Funkce pedsednictv..............................................................178 8.3.2. Pedsednictv ve spoleenstvch..............................................179 8.3.3. instituce pedsednictv v Jednotnm evropskm aktu.............180 8.3.4. Smlouva o EU a systm trojky"..............................................180 8.3.5. Mechanismus rotace...............................................................180 8.3.5.1. Abecedn princip...............................................................180 8.3.5.2. Nov systm rotace..........................................................181 8.3.6. Pedsednictv a Vysok zmocnnec pro SZBP........................182 8.4. Struktura a mechanismy jednni....................................................182 8.4.1. Sloen Evropsk rady.............................................................182 8.4.2. Organizan zzem.................................................................183 8.4.3. Zasedn Evropsk rady..........................................................183724
Evropsk unie

8.5. Specifick koly Evropsk rady......................................................184 8.5.1. Evropsk rada ve funkci Rady EU...........................................184 8.5.2. Rozhodovn Evropsk rady v zvislosti na Rad EU..............184 8.5.3. Evropsk rada a mezivldn konference..................................185 9. RADA EVROPSK UNIE......................................................................189

9.1. Vvoj...............................................................................................189
9.1.1. Vchoz principy.......................................................................189 9.1.2. Zaloen Rady..........................................................................190 9.1.2.1. Rada ESUO......................................................................190 9.1.2.2. Rady EHS a EURATOM...................................................191 9.1.2.3. Jednotn Rada.................................................................191 9.1.3. Rada po Lucemburskm kompromisu.....................................191 9.1.4. Postaven Rady po pijet Jednotnho evropskho aktu..........192 9.1.5. Rada Evropsk unie................................................................192 9.1.6. Rada po amsterodamsk revizi...............................................193 9.2. Struktura a funkce..........................................................................193 9.2.1. Ti funkcionln roviny" Rady..................................................193 9.2.2. Formt Rady ministr..............................................................194 9.2.3. Sektorov lenn (resortn rady).............................................195 9.2.4. Vztah Rady a Komise..............................................................196 9.3. Zpsoby a mechanismy jednn.....................................................198 9.3.1. Zasedn Rady........................................................................198 9.3.1.1. Neveejn jednn............................................................198 9.3.1.2. Veejn zasedni..............................................................199 9.3.2. Pprava jednn......................................................................199 9.3.2.1. Generln sekretarit Rady EU.........................................199 9.3.2.2. Vbor stlch zstupc (COREPER)................................200 9.3.2.2.1. Soustava vbor........................................................200 9.3.2.2.2. Sloen a funkce COREPER.....................................200 9.3.2.2.3. Projednvn legislativn pedlohy.............................201 9.3.2.2.4. COREPER II..............................................................201 9.3.2.2.5. Metodika prce..........................................................202 9.3.3. Vnitn jednac mechanismy Rady...........................................202 9.3.3.1. Kulat stl.........................................................................203 9.3.3.2. Indikan hlasovn...........................................................203 9.3.3.3. Peruen jednn.............................................................204 9.3.3.4. Individuln konzultace (tzv. zpov)................................204
Obsah

725
9.3.3.5. Prodlouen zasedn.......................................................204

9.3.3.6. Balkov princip" jednn.................................................205 9.3.3.7. Neformln nvrhy (papers a non-papers)........................205 9.3.3.8. Doprovodn text................................................................205 9.3.3.9. Neformln zasedn Rady...............................................205 9.4. Rozhodovac procedury..................................................................206 9.4.1. Zpsoby pijmn legislativy....................................................206 9.4.1.1. Konzultan procedura......................................................207 9.4.1.2. Procedura spoluprce......................................................207 9.4.1.3. Procedura spolurozhodovn............................................207 9.4.1.4. Souhlasn zen...............................................................207 9.4.2. Hlasovn v Rad....................................................................207 9.4.2.1. Jednomysln hlasovn....................................................208 9.4.2.2. Vtinov hlasovn..........................................................210 9.4.2.3. Hlasovn kvalifikovanou vtinou....................................210 9.4.2.3.1. Blokan menina......................................................212 9.4.2.3.2. loanninsk kompromis...............................................212 9.4.2.3.3. loannina II..................................................................213 9.4.2.3.4. Superkvalif i kovan vtina........................................213 10. KOMISE

217
218 218 218 10.1. Vvoj....................................................................................... 10.1.1. Vchoz principy............................................................... 10.1.2. Vysok ad ESUO.......................................................... 10.1.3. Komise EURATOM................................................................220 10.1.4. Komise EHS..........................................................................220 10.1.4.1. Hallsteinova Komise.......................................................221 10.1.4.1.1. Aktivity Komise veden Hallsteinem........................222 10.1.4.1.2. Defenzivn postaven Komise..................................222 10.1.5. Slouen Komise...................................................................224 10.1.5.1. Reyova Komise..............................................................224 10.1.5.2. Malfattiho Komise...........................................................225 10.1.5.3. Ortoliho Komise..............................................................225 10.1.5.4. Jenkinsova Komise.........................................................226 10.1.5.5. Thornova Komise...........................................................227 10.1.5.6. Delorsova Komise..........................................................227 10.1.5.6.1. Dokonovn spolenho trhu.................................227 10.1.5.6.2. Posilovn pozice Komise........................................228 10.1.5.6.3. Druh a tet Delorsova Komise...............................229 10.1.6. Komise po zaloen EU

230 10.1.6.1. Santerova Komise..........................................................230726

Evropsk unie

10.1.6.1.1. Aktivity Komise veden Santerem...........................230 10.1.6.1.2. Finann skandl a odstoupen Komise...................231 10.1.6.2. Prodiho Komise..............................................................232 10.1.6.2.1. Dlka mandtu a ustaven Komise..........................232 10.1.6.2.2. Reforma struktury Komise.......................................233 10.1.6.2.3. Komise a vchodn rozen EU..............................234 10.2. Struktura.......................................................................................236 10.2.1. Vvoj struktury nadnrodnho orgnu....................................236 10.2.2. Zklady administrativn struktury...........................................236 10.2.3. Sloen Komise......................................................................237 10.2.3.1. Pedseda Komise...........................................................237 10.2.3.2. lenov Komise (komisai).............................................237 10.2.3.2.1. Volba Komise...........................................................238 10.2.3.2.2. Vztah komisae a lensk zem..............................238 10.2.3.2.3. Profil komisa.........................................................239 10.2.3.3. ady komisa..............................................................240 10.2.3.3.1. Rozdlen kompetenc.............................................240 10.2.3.3.2. Kabinety...................................................................241 10.2.3.4. Administrativn apart Komise........................................242 10.2.3.4.1. Generln editelstv.................................................242 10.2.3.4.2. Horizontln psobc ady....................................242 10.2.3.4.3. Generln sekretarit Komise..................................243 10.2.3.4.4. Tlumonick a pekladatelsk servis........................244 10.2.3.4.5. Koordinace mezi slokami administrativy................245 10.2.3.4.6. Kategorie zamstnanc...........................................245 10.2.3.4.7. Vbr administrativnho personlu...........................246 10.2.3.4.8. Velikost evropsk administrativy..............................246 10.2.3.5. Kontrola a odvoln Komise............................................247 10.3. Funkce Komise.............................................................................248 10.3.1. Role Komise v institucionln struktue EU............................248 10.3.2. Komplexn vymezen funkc...................................................248 10.3.3. Komise jako motor" Spoleenstv.........................................249 10.3.4. Funkce Komise v jednotlivch pilch....................................249 10.4. koly a pravomoci Komise...........................................................250 10.4.1. Legislativn iniciativa..............................................................250 10.4.1.1. Pprava nvrhu..............................................................250 10.4.1.2. Hlasovn komisa........................................................250 10.4.1.3. Procedury schvalovn...................................................251

10.4.1.3.1. Psan procedura.....................................................251 10.4.1.3.2. Zplnomocnn komisae..........................................251 10.4.1.3.3. Zen" Komise......................................................251

Obsah

727 10.4.2. Komise a vliv zjmovch skupin............................................252 10.4.2.1. Mobilizan strategie.......................................................252 10.4.2.2. Struktura psoben evropskch zjmovch skupin (eurolobby)..................................................................................252 10.4.2.3. Strategie eurolobby.........................................................253 10.4.2.4. Modely komunikace a strategie......................................254 10.4.2.5. Pravidla spnho prosazovn zjm .........................255 10.4.3. Komise a dal orgny Spoleenstv v legislativnm procesu . 255 10.4.3.1. Komise a COREPER......................................................256 10.4.3.2. Komise a Rada...............................................................256 10.4.3.3. Komise, Rada a Evropsk parlament..............................256 10.4.4. Komise jako strkyn" evropskho prva...........................257 10.4.4.1. Poruen primrnho a sekundrnho prva....................257 10.4.4.2. Nstroje Komise pro zjednn npravy...........................257 10.4.5. Vkonn pravomoci Komise..................................................258 10.4.5.1. Vymezen exekutivnch pravomoci.................................258 10.4.5.2. Komitologie.....................................................................258 10.4.5.2.1. Vznik soustavy vbor.............................................258 10.4.5.2.2. Ukotven komitologie do primrnho prva...............259 10.4.5.2.3. Reformy struktury vbor.........................................259 10.4.5.3. Hospodaen s rozpotovmi prostedky.........................260 11. EVROPSK PARLAMENT..................................................................265 265 265 11.1. Vvoj....................................................................................... 11.1.1. Vchoz principy............................................................... 11.1.2. Shromdni Evropskho sdruen uhl a oceli.....................266 11.1.2.1. Zaloen Shromdn....................................................266 11.1.2.2. Sloen............................................................................267 11.1.2.3. Aktivity Shromdn......................................................268 11.1.3. Evropsk parlamentn shromdn......................................268 11.1.3.1. Nov kompetence...........................................................269 11.1.3.2. Nzev Evropsk parlament"...........................................269 11.1.4. Evropsk parlament po Sluovac smlouv............................270 11.1.4.1. Prvn rozpotov pravomoci............................................270 11.1.4.2. Cesta k pmm volbm..................................................271 11.1.5. Evropsk parlament volen v pmch volbch.......................271

11.1.5.1. Vznam voleb v roce 1979..............................................271 11.1.5.2. Evropsk parlament a Slavnostn prohlen o EU.........272 11.1.5.2.1. prava vztahu k Rad..............................................272 11.1.5.2.2. Zmny postaven vi Komisi ..................................273 11.1.5.3. Reformn nvrhy.............................................................273728 Evropsk unie 11.1.6. Evropsk parlament po pijet Jednotnho evropskho aktu .. 274 11.1.6.1. Zaveden procedury spoluprce......................................275 11.1.6.2. Poslen kompetenc.......................................................275 11.1.7. Evropsk parlament ve Smlouv o EU...................................275 11.1.7.1. Zaveden procedury spolurozhodovn...........................276 11.1.7.2. Dal poslen postaven Parlamentu...............................276 11.1.8. Evropsk parlament po pijet Amsterodamsk smlouvy........277 11.1.8.1. Rozen a zjednoduen procedury spolurozhodovn.. 277 11.1.8.2. Zmny ve vztahu ke Komisi............................................277 11.1.8.3. Omezen potu poslanc................................................277 11.2. Struktura.......................................................................................278 11.2.1. Volby do Evropskho parlamentu...........................................278 11.2.1.1. sil o vytvoen jednotnho volebnho systmu.............278 11.2.1.1.1. Dehousseova zprva...............................................279 11.2.1.1.2. Patijnova zprva ......................................................279 11.2.1.1.3. Seitlingerova zprva.................................................279 11.2.1.1.4. De Guchtova zprva................................................280 11.2.1.1.5. Druh a tet de Guchtova zprva............................280 11.2.1.1.6. Nmeck nvrh z roku 1996....................................281 11.2.1.1.7. Nvrh Evropskho parlamentu z roku 1998.............281 11.2.1.2. Pekky pro zaveden jednotnch voleb........................282 11.2.1.2.1. Britsk vhrady........................................................282 11.2.1.2.2. Jednotn volebn systm a princip subsidiarity.........283 11.2.1.3. Volebn systm (systmy)...............................................283 11.2.1.3.1. Rozdly v jednotlivch lenskch zemch..................283 11.2.1.3.2. Termny voleb..........................................................284 11.2.1.4. Vznam voleb.................................................................285 11.2.1.4.1. Motivace voli ........................................................285 11.2.1.4.2. Volebn ast...........................................................285 11.2.2. Poslanci Evropskho parlamentu...........................................287 11.2.2.1. Poslaneck mandt.........................................................287 11.2.2.1.1. Dualita evropskho a nrodnho mandtu ...............287 11.2.2.1.2. Opakovan zskvn mandtu................................287 11.2.2.2. Profil evropskho poslance.............................................287

11.2.2.2.1. Vztah k vlastn stran...............................................288 11.2.2.2.2. Vazby k nrodnm parlamentm (COSAC)..............288 11.2.2.2.3. Poslanci a zjmov skupiny.....................................289 11.2.2.2.4. asov nronost poslaneck prce.......................289 11.2.3. Politick frakce (kluby)...........................................................290 11.2.3.1. Principy utven frakc...................................................290 11.2.3.2. Vznam politickch frakc................................................290 11.2.3.3. Vvoj poslaneckch klub v Evropskm parlamentu.......290 11.2.3.4. Vnitn struktura frakc.....................................................295 Obsah

729
11.2.4. Pedsednictvo Parlamentu.....................................................295 11.2.5. Vbory....................................................................................297 11.2.5.1. Sloen vbor................................................................297 11.2.5.2. Funkce vbor................................................................297 11.2.5.3. Vztah vbor a politickch frakc.....................................298 11.3. Pravomoci a funkce Evropskho parlamentu................................298 11.3.1. Funkce Evropskho parlamentu............................................299 11.3.2. Kontroln pravomoci...............................................................299 11.3.2.1. Kontrola Komise.............................................................299 11.3.2.1.1. Vysloven nedvry Komisi......................................300 11.3.2.1.2. Schvalovn Komise................................................300 11.3.2.1.3. Interpelace a psemn dotazy..................................301 11.3.2.2. Kontrola Rady.................................................................301 11.3.2.3. Schvalovn programovch dokument a vronch zprv........................................................................302 11.3.3. Rozpotov pravomoci..........................................................302 11.3.3.1. Povinn a nepovinn vdaje...........................................302 11.3.3.2. Proces pijmn rozpotu...............................................303 11.3.3.3. Odmtnut nvrhu rozpotu..............................................303 11.3.3.4. Meziinstitucionln dohody..............................................304 11.3.4. Pravomoci v legislativnm procesu.........................................304 11.3.4.1. Konzultan procedura....................................................304 11.3.4.1.1. Problmy s dodrovnm konzultac........................304 11.3.4.1.2. Soudn rozhodnut (tzv. ppad izoglukza)..............305 11.3.4.1.3. Taktika Parlamentu pi aplikaci konzultan procedury................................................................................305 11.3.4.2. Procedura spoluprce.....................................................306 11.3.4.2.1. Zkladn principy......................................................306 11.3.4.2.2. Prvn ten................................................................307

11.3.4.2.3. Druh ten..............................................................307 11.3.4.3. Procedura spolurozhodovn..........................................309 11.3.4.3.1. Rozdly mezi procedurou spoluprce a spolurozhodovn.................................................................309 11.3.4.3.2. Prvn ten................................................................309 11.3.4.3.3. Druh ten..............................................................310 11.3.4.3.4. Dohodovacvbor....................................................310 11.3.5. Dal pravomoci a koly Evropskho parlamentu..................311 11.3.5.1. Souhlasn zen.............................................................311 11.3.5.2. Voiba ombudsmana........................................................311 11.3.5.3. Evropsk unie 12. PORADN ORGNY EVROPSK UNIE.............................................319 12.1. Hospodsk a sociln vbor.......................................................319 12.1.1. Vvoj......................................................................................319 12.1.1.1. Poradn vbor Evropskho sdruen uhl a oceli.............319 12.1.1.2. Vdeckotechnick vbor v EURATOM...........................319 12.1.1.3. Hospodsk a sociln vbor podle Smlouvy o EHS......320 12.1.2. Sloen a vnitn struktura......................................................321 12.1.3. Pravomoci a koly Hospodskho a socilnho vboru........322 12.1.3.1. Zkladn koly................................................................322 12.1.3.2. Pijmni stanovisek.......................................................323 12.2. Vbor region...............................................................................323 12.2.1. Vvoj......................................................................................323 12.2.1.1. Shromdn region Evropy..........................................323 12.2.1.2. Vbor region ve Smlouv o EU.....................................324 12.2.2. Sloen a vnitn struktura......................................................324 12.2.3. Pravomoci a koly Vboru region........................................326 13. ETN DVR....................................................................................329 13.1. Vvoj.............................................................................................329 13.1.1. Zaloen etnho dvora........................................................329 13.1.2. etn dvr mezi hlavnmi orgny Spoleenstv.....................329 13.1.3. Posilovn pravomoci etnho dvora...................................330 13.2. Sloen a vnitn struktura.............................................................330 13.3. Pravomoci a koly........................................................................331 13.3.1. Funkce etnho dvora..........................................................331 13.3.2. Vstupy etnho dvora.........................................................331 13.3.2.1. Vron zprva................................................................331 13.3.2.2. Zjitn a posudky...........................................................333 13.3.3. Vliv etnho dvora na realizaci politik...................................333 Principy petinho prva..................................................312730

13.3.3.1. etn dvr a zemdlsk politika..................................333 13.3.3.2. etn dvr a strukturln fondy......................................333 13.3.3.3. etn dvr a agenda spolenho trhu...........................333 13.3.4. Kontrola Komise....................................................................334 13.3.4.1. Kontrola hospodaen Komise v jednotlivch politikch... 334 13.3.4.2.
Obsah

Kontrola

finannch

prostedk

urench

na

innost

Komise........................................................................................334 731 14. EVROPSK SOUDN DVR...............................................................337 14.1. Vvoj.............................................................................................337 14.1.1. Vchoz principy.....................................................................337 14.1.2. Zaloen Soudnho dvora v ESUO.........................................339 14.1.3. Soudn dvr podle Smlouvy o EHS a EURATOM..................340 14.1.4. Zmny podle Jednotnho evropskho aktu a Smlouvy o EU . 340 14.1.5. Evropsk soudn dvr v Amsterodamsk smlouv................341 14.2. Struktura Evropskho soudnho dvora..........................................342 14.2.1. Soudn dvr...........................................................................342 14.2.1.1. Sloen Soudnho dvora..................................................342 14.2.1.2. Pedseda soudu.............................................................342 14.2.1.3. Generln advokti..........................................................343 14.2.1.4. Kabinety soudc.............................................................343 14.2.1.5. Senty............................................................................343 14.2.2. Soud prvn instance...............................................................344 14.2.2.1. Vznik Soudu prvn instance............................................344 14.2.2.2. Sloen Soudu prvn instance.........................................344 14.2.2.3. Pedseda a senty..........................................................344 14.3. Evropsk soudn dvr a evropsk prvo.......................................345 14.3.1. Fenomn evropskho prva (komunitami a unijn prvo)......345 14.3.2. Komunitami prvo.................................................................345 14.3.2.1. Formln a materiln evropsk prvo............................345 14.3.2.2. Primrn a sekundrn prvo..........................................346 14.3.2.3. Zdroje primrnho prva.................................................346 14.3.2.4. Tvorba sekundrnho prva............................................346 14.3.2.4.1. Nazen...................................................................347 14.3.2.4.2. Smrnice.................................................................347 14.3.2.4.3. Rozhodnut..............................................................348 14.3.2.4.4. Doporuen a stanoviska.........................................348 14.3.3. Principy evropskho prva.....................................................348 14.3.3.1. Princip pmho inku...................................................349 14.3.3.2. Princip nadazenosti.......................................................349

14.3.3.3. 14.3.3.4.

Odpovdnost Odpovdnost

lenskch nrodnch

stt soud

za za

implementaci prosazovn

evropskho evropskho

prva........................................................................350 prva........................................................................351 14.4. zen ped Evropskm soudnm dvorem.....................................352 14.4.1. Kategorie spor.....................................................................352 14.4.2. Prbh zen.........................................................................354732
Evropsk unie

14.4.3. Typy zen u Soudnho dvora................................................355 14.4.3.1. Sporn zen..................................................................355 14.4.3.1.1. aloba na nesplnn povinnost...............................355 14.4.3.1.2. aloba na neplatnost...............................................357 14.4.3.1.3. aloba na neinnost................................................357 14.4.3.1.4. Dal typy spornch zen........................................358 14.4.3.2. zen o pedbn otzce.............................................358 14.4.3.3. Posudky..........................................................................359 14.4.4. Typy zen u Soudu prvn instance........................................360 14.4.4.1. Spory mezi zamstnanci a orgny ES............................360 14.4.4.2. aloby prvnickch a fyzickch osob na neplatnost........360 14.4.4.3. aloby prvnickch a fyzickch osob na neinnost.........361 14.4.4.4. aloba na nhradu kody...............................................361 14.4.4.5. Dal koly soudu prvn instance....................................361 14.5. Vliv Evropskho soudnho dvora ..................................................362 14.5.1. Funkce Evropskho soudnho dvora.....................................362 14.5.2. Vznam Evropskho soudnho dvora pro spolen politiky ... 363 14.5.2.1. Evropsk soudn dvr a voln pohyb zbo.....................363 14.5.2.2. Evropsk soudn dvr a voln pohyb osob......................365 14.5.2.3. Evropsk soudn dvr a otzky diskriminace a rovnosti ..366 14.5.2.4. Evropsk soudn dvr a ochrana hospodsk soute.. 367

III. OBLASTI PSOBEN EVROPSK UNIE

15. JEDNOTN TRH................................................................................375 15.1. Vytven jednotnho trhu na zklad spolen obchodn politiky 376 15.1.1. Potky spolenho trhu .......................................................376 15.1.1.1. Celn unie.......................................................................376 15.1.1.2. Koncepce spolenho trhu.............................................376 15.1.2. Pekky spolenho trhu .....................................................378 15.1.2.1. Ochransk tendence...................................................378 15.1.2.2. Netarifn omezen...........................................................378 15.1.3. Stagnace budovn spolenho trhu......................................379 15.1.3.1. Dsledky politick krize Spoleenstv.............................380

15.1.3.2.

Psoben

Evropskho

soudnho

dvora

ve

prospch

spolenho

trhu...........................................................................380 15.1.3.3. Ekonomick problmy Spoleenstv...............................381 15.1.4. sil o revitalizaci projektu.....................................................382 15.1.4.1. Reformn iniciativy..........................................................382 15.1.4.1.1. Parlamentn aktivity {Ferrantiho iniciativa)...............382
Obsah

733 15.1.4.1.2. Narjesv pln...........................................................382 15.1.4.1.3. Albert-Ballova zprva...............................................383 15.1.4.1.4. Pln Evropa 1990"..................................................383 15.1.4.2. Aktivity Komise ve prospch spolenho trhu.................383 15.1.4.2.1. Bl kniha o vnitnm trhu.........................................384 15.1.4.2.2. Dal dokumenty Komise.........................................385 15.1.5. Dokonovn spolenho trhu...............................................386 15.1.5.1. Vznam Jednotnho evropskho aktu pro projekt spolenho trhu...........................................................................386 15.1.5.2. Cecchinho zprva..........................................................387 15.1.5.3. Pozitivn projevy spolenho trhu ...................................388 15.1.5.4. Oddlen dokonen spolenho trhu.............................389 15.1.5.5. Souasn stav jednotnho trhu.......................................390 15.2. Politiky v rmci jednotnho trhu....................................................391 15.2.1. Spolen zemdlsk politika................................................391 15.2.1.1. Charakteristika ...............................................................391 15.2.1.2. Vchodiska a koncepce spolen zemdlsk politiky ...393 15.2.1.2.1. Potky SZP ve Smlouv o EHS.............................393 15.2.1.2.2. Konference ve Strese..............................................394 15.2.1.2.3. Vytvoen Evropskho zemdlskho orientanho a zrunho fondu....................................................................394 15.2.1.2.4. Motivy a cle aktr SZP..........................................394 15.2.1.2.5. Kompenzan princip...............................................396 15.2.1.2.6. Dsledky zaveden SZP...........................................397 15.2.1.3. Principy a nstroje SZP..................................................398 15.2.1.3.1. Variabiln pirky.....................................................398 15.2.1.3.2. Typologie cen a jejich utven.................................400 15.2.1.3.3. Problmy garantovanch cen...................................402 15.2.1.3.4. Dal regulan mechanismy....................................403 15.2.1.4. Zmny ve spolen zemdlsk politice a sil o reformu.....................................................................................404 15.2.1.4.1. Psoben zjmovch skupin....................................404 15.2.1.4.2. Mansholtv pln.......................................................405

15.2.1.4.3. Odpor proti Mansholtovu plnu................................405 15.2.1.4.4. Pijet miniplnu".....................................................407 15.2.1.4.5. Zaveden zelench mn...........................................407 15.2.1.4.6. Dohoda z Fontainebleau..........................................408 15.2.1.4.7. Zelen kniha z roku 1985 ........................................409 15.2.1.4.8. Delorsv balk..........................................................409 15.2.1.5. Reformazroku 1992......................................................410 15.2.1.5.1. Vnj a vnitn piny reformy................................410 15.2.1.5.2. Nvrh McSharryho reformy......................................411 15.2.1.5.3. McSharryho reforma II.............................................411 15.2.1.5.4. Spor Delorse a McSharryho.....................................412734
Evropsk unie

15.2.1.5.5. Dohoda z Blair House..............................................412 15.2.1.5.6. Principy reformy.......................................................413 15.2.1.6. Financovn....................................................................414 15.2.1.6.1. Vchoz principy financovn....................................414 15.2.1.6.2. loha EAGGF..........................................................415 15.2.1.7. Souasn podoba spolen zemdlsk politiky............415 15.2.1.8. Spolen rybolovn politika............................................417 15.2.1.8.1. Charakteristika........................................................417 15.2.1.8.2. Vznik spolen rybolovn politiky.............................417 15.2.1.8.3. Principy a nstroje spolen rybolovn politiky........418 15.2.1.8.4. Financovna kontrola ............................................419 15.2.2. Politika voln (hospodsk) soute....................................419 15.2.2.1. Charakteristika ...............................................................419 15.2.2.2. Vchodiska a koncepce politiky voln soute...............419 15.2.2.2.1. Voln sout v rmci Evropskho sdruen uhl a oceli......................................................................................419 15.2.2.2.2. Voln sout v rmci EHS.......................................420 15.2.2.2.3. loha Komise a dalch orgn...............................420 15.2.2.2.4. Vliv nrodnch stt.................................................421 15.2.2.3. Formy poruovn voln soute a nstroje jej ochrany 421 15.2.2.3.1. Kartelov dohody.....................................................421 15.2.2.3.2. Zneuit dominantnho postaven na trhu.................422 15.2.2.3.3. Sluovn podnik...................................................423 15.2.2.3.4. Postaven veejnch podnik...................................424 15.2.2.3.5. Sttn podpory.........................................................424 15.2.3. Politika vnjch obchodnch vztah......................................425 15.2.3.1. Charakteristika ...............................................................425 15.2.3.2. Vchodiska a koncepce vnj obchodn politiky............425 15.2.3.2.1. loha evropskch instituc.......................................425

15.2.3.2.2. Ochrann opaten...................................................426 15.2.3.3. pravy a zkladn nstroje.............................................426 15.2.3.4. Kategorie obchodnch vztah .........................................427 15.2.3.4.1. Vztahy se zemmi SVE, USA a dalmi...................427 15.2.3.4.2. Bilaterln dohody....................................................427 15.2.3.4.3. Privilegovan obchodn vztahy.................................428 15.2.3.4.4. Vztahy se zemmi Evropskho sdruen volnho obchodu..................................................................................428 15.2.4. Spolen dopravn politika.....................................................429 15.2.4.1. Charakteristika...............................................................429 15.2.4.2. Vchodiska a koncepce spolen dopravn politiky........429 15.2.4.2.1. Vznik spolen dopravn politiky..............................429 15.2.4.2.2. Stagnace spolen dopravn politiky........................430 15.2.4.3. Principy a nstroje spolen dopravn politiky.................430 15.2.4.3.1. Rozen zkladnch princip..................................430
Obsah

735 15.2.4.3.2. Problematika kabote"..........................................431 15.2.4.3.3. Projekt transevropskch st.....................................431 15.2.4.3.4. prava pravidel financovn....................................431 15.2.4.3.5. Bl kniha o evropsk dopravn politice....................431 15.2.5. Politika ivotnho prosted.....................................................433 15.2.5.1. Charakteristika...............................................................433 15.2.5.2. Vchodiska, principy a nstroje politiky ivotnho prosted......................................................................................434 15.2.5.2.1. Evropsk akn program..........................................434 15.2.5.2.2. Druh a tet akn program Komise........................434 15.2.5.2.3. 15.2.5.2.4. innost Spoleenstv podle Jednotnho evropskho aktu......................................................................435 tvrt akn program a ustaven politiky ivotnho prosted" ve Smlouv o EU....................................................435 15.2.5.2.5. Pt akn program a pravy politiky.......................436 15.2.5.2.6. est akn program................................................436 15.2.5.2.7. Bl kniha o odpovdnosti k ivotnmu prosted......437 15.2.5.2.8. Evropsk agentura pro ivotn prosted..................437 15.2.5.2.9. Program LIFE..........................................................437 15.2.5.2.10. Vztah nrodnch stt k politice ivotnho prostedi'437 15.2.6. Energetick politika ...............................................................438 15.2.6.1. Charakteristika ...............................................................438 15.2.6.2. Vchodiska a principy energetick politiky......................438 15.2.6.2.1. Smluvn vymezen...................................................439

15.2.6.2.2. Piny slab koordinace energetick politiky...........439 15.2.7. Regionln politika a strukturln fondy..................................440 15.2.7.1. Charakteristika...............................................................440 15.2.7.1.1. Vliv spolenho trhu na formulovn regionln politiky.....................................................................................440 15.2.7.1.2. Vliv vytvoen hospodsk a mnov unie..............441 15.2.7.1.3. Diskuse o forced spillover".....................................441 15.2.7.1.4. Regionln politika jako realizace kompenzanch plateb".....................................................................................442 15.2.7.2. Vchodiska a koncepce regionln politiky......................443 15.2.7.2.1. Typologie region....................................................443 15.2.7.2.2. Klasifikace region podle Komise............................444 15.2.7.2.3. Metodika srovnvni region...................................445 15.2.7.2.4. Potky regionln politiky ve Smlouvch o ESUO a EHS......................................................................................446 15.2.7.2.5. Thomsonova zprva................................................447 15.2.7.2.6. Vytvoen Evropskho fondu pro regionln rozvoj ...448 15.2.7.2.7. Prvn reformy Evropskho fondu pro regionln rozvoj 449736
Evropsk unie

15.2.7.3. Reformy cl a nstroj regionln politiky.......................450 15.2.7.3.1. Pijet JEA a smluvn ukotven strukturlnch fond . 450 15.2.7.3.2. Reformazroku 1989...............................................450 15.2.7.3.3. Zaloen iniciativ Spoleenstv.................................451 15.2.7.3.4. Smlouva o EU a zaloen Fondu solidarity...............452 15.2.7.3.5. Redukce cl a iniciativ v Agend 2000 ...................454 15.2.7.3.6. Piny reformy strukturlnch fond........................455 15.2.7.4. Principy regionln politiky...............................................456 15.2.7.4.1. Princip koncentrace.................................................456 15.2.7.4.2. Princip programovho plnovn.............................457 15.2.7.4.3. Princip partnerstv....................................................458 15.2.7.4.4. Princip pdatnosti....................................................458 15.2.7.5. Kategorie financovanch program a mechanismus jejich schvalovn........................................................................459 15.2.7.5.1. Nrodn rozvojov plny..........................................459 15.2.7.5.2. Programy v rmci iniciativ Spoleenstv...................459 15.2.8. Sociln politika......................................................................460 15.2.8.1. Charakteristika ...............................................................460 15.2.8.1.1. Dva pstupy k evropsk sociln politice.................460 15.2.8.1.2. Spoleenstv a nrodn stty v oblasti sociln

politiky.....................................................................................460 15.2.8.2. Vchodiska a principy sociln politiky............................461 15.2.8.2.1. Potky sociln politiky ve Smlouv o ESUO.........461 15.2.8.2.2. Zklady sociln politiky ve Smlouv o EHS............462 15.2.8.2.3. Vytvoen Evropskho socilnho fondu a loha Komise.......................................................................462 15.2.8.2.4. Sociln akn program............................................463 15.2.8.2.5. Otzky bezpenosti prce a zdrav zamstnanc ....464 15.2.8.2.6. Problm nezamstnanosti.......................................464 15.2.8.3. Reformy sociln politiky.................................................465 15.2.8.3.1. Sociln otzky v Jednotnm evropskm aktu.........465 15.2.8.3.2. Proces z Val Duchesse a rozvoj socilnho dialogu .465 15.2.8.4. Sociln charta a dvojkolejnost evropsk sociln politiky 467 15.2.8.4.1. Dokument Sociln dimenze vnitnho trhu ..............467 15.2.8.4.2. Pijet Sociln charty...............................................469 15.2.8.4.3. Protokol o sociln politice plohou Smlouvy o EU ..470 15.2.8.4.4. Dohoda o sociln politice........................................470 15.2.8.4.5. Sociln politika ve Smlouv o EU...........................471 15.2.8.4.6. Aktivity Komise po pijet socilnho protokolu.........472 15.2.8.4.7. sil o vytvoen statutu evropsk spolenosti .........473 15.2.8.4.8. Evropsk rady pracujcch.......................................473 15.2.8.5. Aktuln situace sociln politiky.....................................474 15.2.8.5.1. Dublinsk deklarace o zamstnanosti .....................474
Obsah

737 15.2.8.5.2. Odstrann britskho opt-out v otzce socilnho protokolu.................................................................................474 15.2.8.5.3. Socifn politika v Amsterodamsk smlouv............475 15.2.8.5.4. Koordinace sociln politiky......................................476

16.

HOSPODSK

MNOV

UNIE...................................................495
16.1. Potky hospodsk a mnov spoluprce................................496 16.1.1. Koordinace hospodsk a mnov politiky ve Smlouv o EHS..............................................................................................496 16.1.2. Marjolinv akn pln.............................................................497 16.1.3. Barreho zprva......................................................................498 16.1.4. Schillerv pln.......................................................................498 16.1.5. Vchoz koncepce vstavby Hospodsk a mnov unie.....498 16.1.5.1. Monetaristick pstup.....................................................499 16.1.5.2. Ekonomistick pstup.....................................................499

16.1.6. Wernerv pln.......................................................................500 16.1.7. Rozpad systmu z Bretton-Woods a reakce Spoleenstv .... 501 16.1.7.1. Basilejsk dohoda..........................................................501 16.1.7.2. Snahy o dosaen mnov stability.................................501 16.1.8. Fourcadehopln....................................................................502 16.1.9. Marjolinova zprva.................................................................502 16.2. Evropsk mnov systm.............................................................504 16.2.1. Pprava projektu...................................................................504 16.2.2. Nstroje Evropskho mnovho systmu .............................504 16.2.2.1. ECU................................................................................505 16.2.2.2. Evropsk smnn mechanismus....................................505 16.2.2.2.1. Paritn mka mn..................................................505 16.2.2.2.2. Indiktor divergence................................................506 16.2.3. Basilejsko-nyborgsk dohoda................................................506 16.2.4. Vznam a vsledky Evropskho mnovho systmu.............507 16.2.4.1. Politick a ekonomick vznam Evropskho mnovho systmu.......................................................................................507 16.2.4.2. Krize Evropskho mnovho systmu............................507 16.2.4.3. Rozporn vsledky Evropskho mnovho systmu......509 16.3. Koncepce a pprava Hospodsk a mnov unie......................509 16.3.1. Prosazovn mylenky Hospodsk a mnov unie.............510 16.3.1.1. Analza skupiny T. Padoa-Schioppiho............................510 16.3.1.2. Delorsova zprva............................................................510738
Evropsk unie

16.3.1.3. Program zahjen prvn etapy Hospodsk a mnov unie.............................................................................511 16.3.1.4. Nvrh K. O. Pohla...........................................................511 16.3.1.5. Diskuse o zahjen druh etapy Hospodsk a mnov unie.............................................................................511 16.3.2. Zsady Hospodsk a mnov unie a Smlouva o EU..........512 16.3.2.1. Spory o konkrtn podobu Hospodsk a mnov unie 512 16.3.2.2. Kompromisn charakter Hospodsk a mnov unie .... 513 16.3.2.3. Projekt Hospodsk a mnov unie..............................514 16.3.2.3.1. Hospodsk integrace............................................514 16.3.2.3.2. Mnov integrace....................................................515 16.3.2.3.3. Konvergenni kritria...............................................515 16.3.2.4. Instituce Hospodsk a mnov unie............................516 16.3.2.4.1. Evropsk mnov institut.........................................516 16.3.2.4.2. Evropsk systm stednch bank...........................517 16.3.2.4.3. Evropsk stedn banka.........................................517 16.4. Realizace Hospodsk a mnov unie........................................518

16.4.1. Prvn a druh etapa Hospodsk a mnov unie.................518 16.4.1.1. Zelen kniha o vytvoen Hospodsk a mnov unie... 519 16.4.1.2. Oddlen tet etapy........................................................519 16.4.1.3. Pakt stability a rstu........................................................521 16.4.1.4. Vytvoen EuroX Rady....................................................522 16.4.2. Tet etapa Hospodsk a mnov unie...............................522 16.4.2.1. Stanoven astnk tet etapy......................................522 16.4.2.2. Zem vn tet etapy.......................................................523 16.4.2.3. Euro a technick aspekty jeho zaveden.........................525 17. SPOLEN ZAHRANIN A BEZPENOSTN POLITIKA................537 17.1. Potky za hra ni n-politick spoluprce zem Spoleenstv........538 17.1.1. Mylenka integrace zahranin-politick agendy...................538 17.1.2. Nespch Fouchetovch pln a nvrh G. Pompidoua.........538 17.2. Evropsk politick spoluprce......................................................539 17.2.1. Davignonova zprva a zaloen Evropsk politick spoluprce.......................................................................................539 17.2.2. Koncepce a struktura Evropsk politick spoluprce.............540 17.2.3. Druh Davignonova zprva a zmny v Evropsk politick spoluprci........................................................................................541 17.2.4. Pibliovn Evropsk politick spoluprce k ES....................542 17.2.5. Londnsk zprva..................................................................543 17.2.6. Evropsk politick spoluprce a Jednotn evropsk akt........544
Obsah

739 17.2.7. Problmy Evropsk politick spoluprce...............................545 17.2.7.1. Problm konzistence......................................................545 17.2.7.2. Problm financovn.......................................................547 17.2.8. Vsledky Evropsk politick spoluprce................................547 17.3. Zaloen Spolen zahranin a bezpenostn politiky..................550 17.3.1. sil o transformaci Evropsk politick spoluprce................550 17.3.2. Spolen zahranin a bezpenostn politika ve Smlouv o EU................................................................................................551 17.3.2.1. Cle SZBP.......................................................................551 17.3.2.2. Nstroje SZBP................................................................551 17.3.2.2.1. Spolen postoje.....................................................552 17.3.2.2.2. Spolen akce.........................................................552 17.3.2.3. SZBP a vztah EU a Zpadoevropsk unie......................552 17.3.2.4. Institucionln zabezpeen SZBP..................................553 17.3.2.5. Financovn....................................................................554 17.3.2.6. Kompromisn charakter SZBP........................................554 17.4. Realizace a fungovn Spolen zahranin a bezpenostn

politiky.................................................................................................556 17.4.1. Institucionln aspekty...........................................................556 17.4.1.1. Vztah COREPER a Politickho vboru...........................556 17.4.1.2. Reforma pracovnch skupin............................................556 17.4.1.3. Zapojen Komise do SZBP.............................................557 17.4.2. Specifikace nstroj Spolen zahranin a bezpenostn politiky.............................................................................................557 17.4.2.1. Rozlien mezi spolenou akc a spolenm postojem ...558 17.4.2.2. Vymezen obsahu spolen akce...................................558 17.4.2.3. Efektivita spolench akc...............................................559 17.4.3. Problm financovn..............................................................559 17.4.3.1. Zpsob hrazen administrativnch a operativnch nklad........................................................................................560 17.4.3.2. Pokusy o zpehlednn financovn SZBP......................561 17.4.4. Otzka kontroly provdn Spolen zahranin a bezpenostn politiky....................................................................562 17.5. Reforma Spolen zahranin a bezpenostn politiky..................563 17.5.1. Zmny Spolen zahranin a bezpenostn politiky v Amsterodamsk smlouv.............................................................563 17.5.1.1. Spolen strategie..........................................................564 17.5.1.2. Konstruktivn abstence...................................................564 17.5.1.3. Vysok zmocnnec pro SZBP.........................................565 17.5.1.4.
Evropsk unie

Reforma

financovn......................................................565740

17.5,1.5. Obrann aspekty SZBP..................................................566 17.5.1.5.1. Vztah k Zpadoevropsk unii...................................566 17.5.1.5.2. Zaloen Jednotky pro politick plnovn a vasn varovn...................................................................567 17.5.2. Problmy amsterodamsk reformy Spolen zahranin a bezpenostn politiky....................................................................567 17.5.2.1. Otzka konzistence mezi I. a II. pilem ..........................568 17.5.2.2. Postaven Vysokho zmocnnce pro SZBP....................568 17.5.2.3. Problematika hlasovacch mechanism..........................569 17.6. Rozvoj a posilovn Spolen zahranin a bezpenostn politiky. 570 17.6.1. Zmna postoje lenskch stt ke Spolen zahranin a bezpenostn politice....................................................................570 17.6.2. Vytvoen sil rychl reakce.....................................................571 17.6.2.1. Deklarace ze Saint-Malo.................................................571 17.6.2.2. Evropsk bezpenostn a obrann politika .....................572 17.6.2.3. Evropsk zkladn cl......................................................573 17.6.2.4. Vztahy k NATO...............................................................574

17.6.2.5. Vojensk kapacity EU.....................................................575 17.6.2.6. Koncepce stlch politickch a vojenskch struktur........575 17.6.3. Dal rozvoj bezpenostn a obrann spoluprce ..................578 18. SPOLUPRCE V OBLASTI VNITRA, JUSTICE A POLICIE..............593 18.1. Potky spoluprce v oblasti vnitnch vc, justice a policie.........594 18.1.1. Zklady institucionalizace......................................................594 18.1.2. Platforma TREVI ...................................................................595 18.1.2.1. Pracovn skupiny............................................................595 18.1.2.2. Dokument z Palmy.........................................................596 18.1.2.3. Politicko-administrativn roviny TREVI............................596 18.1.2.4. Kritika innosti a vsledk platformy TREVI....................597 18.1.3. Dublinsk konvence..............................................................597 18.2. Schengensk systm....................................................................599 18.2.1. Schengensk dohoda............................................................600 18.2.1.1. Pijet Schengensk dohody a jej signati....................600 18.2.1.2. Krtkodob opaten.......................................................601 18.2.1.3. Dlouhodob opaten......................................................601 18.2.1.4. Schengensk dohoda a Jednotn evropsk akt..............602 18.2.2. Schengensk provdc mluva............................................602 18.2.2.1. Ustanoven mluvy.........................................................602 18.2.2.2. Vytvoen Schengenskho informanho systmu (SIS). 605 18.2.2.3. Kontrola a financovn....................................................606 18.2.2.4. Ratifikace a implementace.............................................607 Obsah

741
18.3. Problematika justice a vnitra ve struktue Evropsk unie..............607 18.3.1. Justice a vnitro ve Smlouv o EU..........................................609 18.3.1.1. Rozdln koncepce a III. pil...........................................609 18.3.1.2. Oblasti spolenho zjmu"............................................609 18.3.1.3. Instituce a nstroje lil. pile............................................610 18.3.1.4. Financovn....................................................................610 18.3.1.5. Monost pesunu do I. pile............................................611 18.3.2. Problmy vymezen justice a vnitra ve Smlouv o EU...........611 18.3.2.1. Zdvojovn agendy.........................................................611 18.3.2.2. Institut pemostn"........................................................612 18.3.2.3. Komplikovan institucionln propojen...........................612 18.3.2.4. Problm nstroj ajejich pijmn..................................613 18.3.2.5. Problm demokratick kontroly a politick odpovdnosti 614 18.3.2.6. Vztah Smlouvy o EU a Schengenskch dohod...............615 18.4. Revize prvn pravy spoluprce v oblasti justice a vnitra

v Amsterodamsk smlouv.................................................................616 18.4.1. Amsterodamsk reforma maastrichtskho chrmu...............616 18.4.2. Hlava IV Smlouvy o ES..........................................................617 18.4.2.1. Ptilet pechodn obdob..............................................617 18.4.2.2. Zapojen orgn Spoleenstv........................................618 18.4.2.3. Zvltn postaven Velk Britnie, Irska a Dnska..........619 18.4.3. Hlava VI Smlouvy o EU..........................................................620 18.4.3.1. Spoluprce policie a justice v trestnch vcech...............620 18.4.3.2. Revize nstroj...............................................................621 18.4.3.2.1. Rmcov rozhodnut................................................621 18.4.3.2.2. Rozhodnut..............................................................621 18.4.3.3. Zmny v institucionlnm schmatu................................621 18.4.3.4. Financovn....................................................................622 18.4.3.5. U spoluprce..............................................................622 18.4.4. Protokol o zalenn schengenskho systmu do rmce EU 623 18.4.4.1. Schengensk systm v rmci EU ...................................623 18.4.4.2. Pozice Dnska, Velk Britnie, Irska a pidruench zem............................................................................................624 18.4.5. Vsledky amsterodamsk revize...........................................625 18.4.5.1. Inkorporace schengenskho systmu a dvourychlostn Evropa"............................................................625 18.4.5.2. Komunitarizace Hlavy IV a pechodn obdob................626 18.4.5.3. Flexibilnj pouvn nstroj.......................................628 18.4.5.4. Zjednoduen mechanismu plateb..................................629 18.4.6.
_______

Obrana Implementace

zkladnch
Evropsk unie

hodnot

EU...............................................630742 smlouvy v oblasti vnitra a

18.4.7.

zmn

Amsterodamsk

justice.................................................................................630 18.4.7.1. Akn pln Komise a dal opaten................................631 18.4.7.2. Pprava projektu SIS II...................................................631 18.5. Charta zkladnch prv Evropsk unie.........................................632 18.5.1. Pprava dokumentu..............................................................632 18.5.2. Konvent k pprav charty......................................................633 18.5.3. Obsah Charty zkladnch prv Evropsk unie.......................633 18.5.4. Vznam pijet dokumentu.....................................................635 19. FINANCOVN POLITIK A ROZPOET............................................645 19.1. Specifika a politick vznam evropskho rozpotu.......................645 19.2. Vvoj evropskho rozpotu...........................................................647 19.2.1. Rozpoet Evropskho spoleenstv uhl a oceli.....................648 19.2.2. Rozpoet Evropskho hospodskho spoleenstv aEURATOM....................................................................................648

19.2.3.

Pokus

reformu

rozpotu

Spoleenstv

otzka

vlastnch

pjm..............................................................................................649 19.2.4. Prvn rozpotov smlouva (lucembursk)..............................650 19.2.5. Vedelova zprva....................................................................651 19.2.6. Druh rozpotov smlouva (bruselsk).................................651 19.2.7. Potky britskho problmu"................................................652 19.2.8. MacDougallova zprva..........................................................652 19.2.9. Problmy rozpotov politiky Spoleenstv............................653 19.2.10. Dohoda z Fontainebleau......................................................654 19.3. Reforma financovn Spoleenstv...............................................655 19.3.1. Delorsv balk I......................................................................655 19.3.2. Meziinstitucionln dohoda.....................................................657 19.3.3. Delorsv balk II.....................................................................658 19.4. Struktura rozpotu........................................................................660 19.4.1. Podmnkya principy sestavovn rozpotu............................660 19.4.2. Pjmy....................................................................................661 19.4.2.1. Cla a zemdlsk dvky.................................................661 19.4.2.2. Dvky z dan z pidan hodnoty.....................................662 19.4.2.3. Dodatkov zdroj pjm...................................................662 19.4.3. Vdaje...................................................................................663 19.5. Kontrola rozpotu a jeho dal vvoj.............................................665
Obsah_________________________________________________________743

20. ZVR: SOUASN REFORMY EVROPSK UNIE.........................671 20.1. Zmny ve Smlouv o EU..............................................................672 20.1.1. prava mechanismu obrany zkladnch hodnot"..................672 20.1.2. Reformy v rmci Spolen zahranin a bezpenostn politiky....................................................................673 20.1.3. Reformy v oblasti justice a vnitra...........................................674 20.2. Zmny ve Smlouv o ES..............................................................675 20.2.1. pravy rozhodovacch mechanism, princip a nstroj v oblasti politik.................................................................................675 20.2.2. Institucionln zmny ve Smlouv o ES.................................678 20.3. 20.4. Nvrhy Nvrhy institucionln institucionln reformy reformy uveden uveden v v doprovodnch doprovodnch protokolech..........................................................................................681 prohlench........................................................................................683 20.5. Vznam Smlouvy z Nice...............................................................686 20.5.1. Kvantitativn zmny................................................................686 20.5.2. Kvalitativn zmny..................................................................688 20.6. Petrvvajc problmy institucionln reformy...............................690 Prameny a literatura................................................................................693

Seznam tabulek.......................................................................................708 Seznam graf...........................................................................................710 Seznam schmat.....................................................................................711 Seznam zkratek.......................................................................................712