1A/ Modern nacionalismus v evropsk politice 19. a potku 20.

stolet
E. Renan: Nrod je kadodenn plebiscit
(pednka Hlouek) - z lat. natio, slovo nrod ji ve stedovku, ale vznam provenience, nikoli etnick pvod vznam kols v rznch jazycch: anglosask pojet1: nation = politick jednotka vzan k uritmu geopolitickmu celku politick struktura. nmeck pojet (i slovansk): mylenka nroda spojen s etnickm pvodem, jazykem, histori pochz od osvceneckho filozofa Herdera. Nebezpen zvl pro stedn Evropu, nebo znesnaduje souit rznch etnickch skupin. radikln pojet E. Gellnera2: vychz z anglickho pojet, e nrod je mtus, ideologick konstrukce, kter slouila pouze k mobilizaci mas politickmi elitami. 2 fze vytven nrod: (1) od vrcholnho stedovku po r. 1648 (v zp. Evrop) nebo a po 18. stolet (2) zejmna 19. stolet (i 20. stolet) - v r. 1800: 7 modernch nrod: Francie, panlsko a Portugalsko, vdsko a Dnsko, Nizozem, Anglie3, kter mly: kulturn tradici: nrodn literatura, jazyk politickch elit, brzy i konstitucionln formy vldy (zapojen irch vrstev do politiky) zemn integritu (od r. 1648) princip obansk rovnosti M. Hroch: ostatn nazv nevldnoucmi etnickmi skupinami, rozliuje: (1) mly erstv vzpomnky na nezvislou politickou sttnost byly na tom dobe (ei, Norov, Polci) (2) tak slavn minulost, ale nap. hluboko ve stedovku. U nich siln tendence vyuvat nrodn minulost, mty (Srbov, ekov, Litevci) (3) nikdy nezaily vlastn nrodn minulost (Lotyi, Slovci, Blorusov, Finov, Frsov, Bretonci, Slovinci..) Spolen cle tchto skupin: pekonn jazykov a kulturn inferiority pekonn politick nesvprvnosti odstrann podzenho socilnho a ekonomickho postaven, vytvoen ekonomickch elit (tedy budovn spoleensk hierarchie, kde zastoupeny vechny 3 tdy) Periodizace nrodnho hnut: a) prvotn nrodn uvdomn sti spolenosti, vdeck zjem (u ns 1. fze nrodnho obrozen, konec 18. st.) b) nrodn agitace vce politick rovina, propagtoi nrodnho hnut propaguj ekonomick a kulturn poadavky do nejirch mas i u nich nrodn uvdomn (u ns od 1815 do 40. let 19. st) c) politick tlak na vytvoen samostatnho sttu, vznikaj politick strany, kter reprezentuj nrodn poadavky, krom nrodn elity existuje ji siln nrodn hnut i v regionech. Zavrenm vznik nrodnho sttu, se kterm se lid ztoton (1918)

1 2

Francouzi po Velk francouzsk revoluci spojili toto pojet s jazykovm zkladem esko-idovskho pvodu 3 nikoli Irov, Skotov..

Vvoj nrodnch hnut u mench nevldnoucch etnickch skupin v Evrop 1/ Velk Britnie: Skotov: v 18. st., odboj se tkal jen vyspl skotsk lechty Irov: zde naopak nemli elitu, chud zem snaha o materiln zlepen, na kter se nabalilo klasick nrodn hnut (1921 Irsk svobodn stt zskal statut dominia, od r. 1937 pln samostatnost) Wales: nejvce svzn s Angli. Nrodn hnut celkem nespn, protoe pilo pozd, navc Wales industrializovn a tak nrodn zjmy v pozad za ekonomickmi (mobilizace mas neinn) 1997 vyvrcholen procesu devolution (decentralizace) Skotsko a Wales zskali jistou mru autonomie (Wales sp pouze kulturn prva) 2/ Francie: Alsasan: bilingvln (nmecko-francouzsk), nejde o nrodn hnut, spe regionln ctn a snahy o autonomii Bretonci: jazyk bretontina, vlastn historie. Bhem Francouzsk revoluce pokus o nsiln integrovn vzniklo nrodn hnut (nap. kolaborace s Vichistickm sttem) dal ohniska v 20. stolet: Korsika, Occitnsk hnut 3/ Belgie: Valoni (katolci) vs. Vlmov (protestanti), zpotku dominantn Valoni (bohat), nyn spe naopak. Vlmsk nr. hnut zejmna po 2. svtov vlce, hrozil rozpad. Na pelomu 18./19. stolet nov stava, udrovn parity 4/ Rakousko-Uhersko (R-U): mnoho hnut, rzn ekonomick vysplost ei: nejlep pedpoklady (ekonomika, historie, obnoven jazyk) Chorvat: 1867 chorvatsko-uhersk vyrovnn autonomie. Jist zpodn (masov politika a 19/20.st), protoe zjmy rolnk a chorvatsk lechty rozdln Slovinci: 3. fze nrodnho hnut pila v 60/70.letech 19.st. Nejprve museli eit sociln problmy (industrializovan zem, ale slovinsk vrstvy chud, tak roztpen mezi liberly (mstsk obyv.) a katolky (venkov) mas. hnut opodno. Vznik Jugoslvie 1918 neznamenal zavren 3. fze (ztotonn se sttem pouze u Srb), bhem 2. sv. vlky eskalace, po r. 1945 za Titovy vldy uklidnn situace. 3. fze dovrena a vznikem samostatnho Slovinska v 90. letech Slovci: nemli elitu jednotliv fze trvaly dlouho, od 60. let 19.st, v nepznivm prosted (maarizace), poltick samostatnost a 1939 (resp. 1993) Maai: zatek hnut a v 19.st, ale pomrn rychl. revoluc 1848/49 peskoili druhou fzi a 1867 ji nrodn stt v rmci R-U. 1918 regres (trianonsk smlouva 60% obyvatel mino zem) 5/ Norsko: od pol. 18.st nrodn agitace, v r. 1813 vyuili geopolitickho vakua vlastn stt, kter 1814 zruen. Od r. 1815 personln unie s vdskem, 1905 poklidn oddlen od vdska. 6/ Finsko: samostatnost a 1918 7/ pobaltsk stty: nedostatek elit (problm nejen s Ruskem, ale i s nmeckmi hospodskmi elitami, hnut od 50/60.let 19st. V Litv podobn roztpen mezi venkovem a mstem jako ve Slovinsku. Eric Hobsbawm Nrody a nacionalismus od r. 1780, (s. 99-126) Nacionalismus v letech 1880-1914 se liil od pedchozch fz, dolo k ostrmu posunu k politickmu opravovn (jakkoli kolektiv lid, kter se povaoval za nrod, si dlal prvo na nezvisl stt).

Dobr podmnky pro nacionalismus: a) ve spolenosti: odpor k modernit, vznik novch spoleenskch vrstev, vlny migrace b) v politick oblasti: pocit, e se jednomu etniku vede h ne druhmunacionalismus do politiky, tak spolu s demokratizac politiky zapojen irm vrstevmasov angaovanost Pouze 2 pslunosti: jazykov a etnick4: 1/ jazykov nacionalismus: poadavek na edn uznn jazyka. Oproti nrodnmu mtu nen zkladem nrodnho uvdomn, pouze kulturn artefakt, ale tak prostedkem soc. inenrstv (manipulace a utven jazyka k polit. clm) Neml velk zastn, jen u ni stedn tdy (tam dleitost pro prci: uitel, ednci, venkovt novini). Jazykov a spoleensk podzenost nap. v R-U zdrojem zti a nacionalismu. V nkterch ppadech (baskitina, veltina) snaha o zchranu upadajcho jazyka souvisela s obranou starch tradic a odporem k modernizaci a novm hnutm (mli pak podporu katolick crkve) obrana i proti ateismu, industrializaci a proletskmu socialismu. 2/ etnick nacionalismus: nrst politick xenofobie a antisemitismu tm ve vech evropskch sttech, antisemitismus (R-U, Nmecko, Francie), opt vyvoln maloburoazi (nejistota spoleenskho postaven plynouc ze strany pisthovalc) obviovni id. asto se tento nacionalismus ped r. 1914 spojil i s odporem proti novmu dlnickmu (proletskmu) hnut5, protoe povaovno za internacionalistick xenofobn radikln pravicov hnut. Pro maloburoazii zsadn vznam spojen se sttem, dval jim prci (uitel, ednci..). Pokud stt nemly, chtli ho (aby jim toto lep postaven poskytl), navc jim dval spoleenskou identitu (sp ne pslunost k td se ctili bt syny a dcerami vlasti). Nacionalismus se spojoval s nboenskou identitou (Polsko, Irsko) nebo socilnmi poadavky (nrodnostn pslunost jako jeden z aspekt konfliktu mezi chudmi a bohatmi)innj (vt volisk zkladna) Vyplv z toho, e nrodn vdom: 1/ znamenalo rzn vci pro rzn nrodnostn a sociln skupiny 2/ nelze oddlit od politickch, socilnch a nboenskch forem vdom 3/ vvoj nrodnho vdom nen linern, ani se nedje na kor jinch sloek socilnho vdom Norman Davies Evropa; Nacionalismus jako jedno z hnut 19. stolet Nacionalismus je soubor mylenek o nrodu, jeho zjmy jsou povaovny za nejvy dobro. Mono rozliovat: a) mrov kulturn nacionalismus (udrovn kultury v rmci danho spoleenstv) b) agresivn politick nacionalismus (prvo na sebeuren a zzen nrodnho sttu) 2 linie: (1) sttn (obansk) nacionalismus: iniciovn shora elitami tvorba sttu nap. 1707 vznik Spojenho krlovstv VB, Itlie po sjednocen: sttn moc vyuita ke konsolidaci kultury a vdom oban6 nebo USA: vlda pijala oficiln nrodn kulturu (anglitina, spole. vzdlvn), aby nahradila rzn kultury imigrant
4 5

ale asto tak zamovny: nap. u Semit se tyto dva nacionalismy vzjemn posilovaly navzjem se ale nevyluovala, nap. dlnci za 1.sv.vlky zrove proleti i podpora sv vlasti ve vlce 6 Nyn, kdy jsme vytvoili Itlii, musme vytvoit Italy (Massimo dAzeglio 1861)

(2) lidov (etnick) nacionalismus: na zklad Rousseauova uen o svrchovanosti lidu. Poadavky skupin proti politice jejich vld. Diskuse v 19.st (od Hegela): nrody bu historick, nebo nehistorick = sociln darwinismus: probh sout (evolun proces) mezi nrody, slab zaniknou. Prvo na existenci maj tradin velmoci (Francie, Britnie, Prusko, Rakousko, Rusko), dle stty, kter byly velmocemi uznny (Belgie, Dnsko, ecko..) + nejvznamnj nrody usilujc o sjednocen (Itlie, Nmecko, Polsko). Nap. Mazzini rozlioval 12 sttnch nrod. Tento nzor pochybn a subjektivn, v skutenosti zleelo na polit. okolnostech (Itlie pro sjednocen mla podporu Francie, Polci dnou vnj podporu nemli). Nacionalismu se dailo tam, kde byl utiskovn (carsk e, Rakousko-Uhersko, tureck e)

2A/ Prahy demokratizace v evropskch zemch

Stein Rokkan (1999): The Four Tresholds of Democratization (In: Peter Flora: State Formation, Nation Building and Mass Politics in Europe) 4 zkladn prahy demokratizace: Prh legitimace (oprvnnosti) Prh inkorporace (zahrnut, zalenn) Prh reprezentace Prh vkonn moci pekraovnm jednotlivch prah se zem bl k demokratizaci

1) Prh legitimace - elita uzn prvo oban sepisovat petice, vyjdit opozin nzor vi vld, demonstrovat - zkladn politick svobody oban - problematick fze zejmna pro zem s pedchozm silnm absolutistickm reimem prh se potom pekraoval velmi tce a pomalu (vliv tradice); p.: Finsko, Irsko, Rakousko ve 30. letech novu vtz absolutismus - oproti tomu nap. Belgie, Lucembursko, Velk Britnie nezvislost u v ran fzi (potek 19. stolet) snadn pekroen 2) Prh inkorporace - roziovn volebnho prva, pipoutn novch politickch nzor - 2 tendence: - a) model Anglie postupn demokratizace volebnho prva (pomal, ale pmoar vvoj); dle ve Skandinvii, Beneluxu - b) model Francie dynamick zmny volebnho prva (ast zmny a tak ast zvraty vvoj nen kontinuln); dle v Prusku, Habsbursk monarchii - roli hraje pedevm kontinuita GBR m parlament u dlouho, princip zastupitelstv jako tradin schma; oproti tomu FRA ast zmny reim, diskontinuita parlamentu obtnj demokratizace volebnho systmu 3) Prh reprezentace - postupn propoutn novch politickch subjekt - klovou roli hraje volebn systm - jako typick pklad: zastoupen dlnk v parlamentu sociln demokracie; dlouho trvalo, ne byla pijata takov pravidla, kter by umonila vstup do parlamentu socilndemokratickm stranm

- pomrn volebn systm se zaal prosazovat a po roce 1918; v GBR, FRA, ITA jet pozdji 4) Prh vkonn moci - pekroen tohoto prahu znamen poddit innost vldy kontrole parlamentu - princip parlamentn demokracie - dnes jen ve FRA a POR prezidentsk demokracie

3A/ Rozdlen Evropy v dob studen vlky; Stedn Evropa 1948 1989
POLSKO Roky 47 56 19/1/47 1. svobodn povlen volby: PLS (malorolnick s.) dostala ve skutenosti pes 70% - oficiln jen 10,3%. Komunist 80,1% - v ele Gomulka. Pedseda PLS Mykolajczyk uprchl PLS se rozpadla. Komunist se sluuj s PSS (socialisti) >> vnik PSDS (48). Bierut pe dopis Stalinovi stuje si na pravicovou chylku > Gomulka internovn novm pedsedou V PSDS B. Beirut. 5/3/53 21:00 umr J. V. Stalin: boj mezi Berijou, Molotovem a Chruovem >> reakce v POL i HUN. 1956 XX. Sjezd KSSS: Chruovv refert o kultu osobnosti a jeho dsledcch. 3/56 umr Boleslav Bierut >> boj mezi konzervativci, centristy (Josef Lyrankiewicz) a liberly. Nepokoje z roku 1956 a 1970 Pozna a Gdask Crkev si uchovala siln postaven: vliv primase a papee kritika reimu crkevnch pedstavitel. Rolnci z velk sti stle vlastnky soukrom pdy, dlnci antisystmov zaloen > Strana nedokzala ideologizovat a prostoupit spolenost >> od 80s reim open pouze o armdu (gen. Jaruzelski) 6/56 Demonstrace v Poznani: Politick elity to nechtli eit prismatem HUN >> nvrat Gomulky 10/56 reakce Chruova: sten stupky reformistm. Dohoda s GER o zpadnch hranicch, proputn nkterch pol. vz >> uspokojen opozice. po nstupu Brenva nvrat tvrd linie. 1970 Stvka Leninovch lodnic v Gdasku + zven cen potravin >> nstup R. Gierka do ela strany: ekonomick reformy, pokus o vybudovn druhho POL snaha o zisk pjek ze Zpadu >> ekonomick boom v letech 1971-1975 zven ivotn rovn POL konzumn socialismus (analogie s HUN) > zadluen POL, nevole Moskvy. Ekonomick krize poloviny 70s 1976 zdraovn a o 70% >> dal stvky represe provdn armdou; kolaps konzumnho socialismu. 1978 zvolen Jan Pavel II. v roce 1979 se navrac do Polska; dleit role pi naruovn integrity komunistickho reimu. Vytvoen opozinch organizac: Vbor na obranu dlnk x represe, dezinforman kampa >> na ntlak Zpadu v roce 1977 amnestie. 1980 optovn zdraen potravin >> Gierek rezignuje 1981 nastupuje Kania. Formovn organizovan opozice reimu. 1980 Stvka v Gdaskch lodnicch > 8/80 Gdask dohody: prvo na stvku; nezvisl odbory (nesm vak plnit funkci pol. strany); zmrnn cenzury; rehabilitace dlnk z roku 1970.

Hnut Solidarita vdcem L. Walesa, tm 10 milion len, siln pouto ke kesanskmu socialismu, mylenka nensil. 9/1981 Kolaps PSDS: Kania nahrazen gen. Jaruzelskim. Jednn s Walesou; pln Jaruzelskho na jeho odstrann. 1981 Kongres v Gdasku: sjednn crkve, strany a Solidarity >> Rada vzjemnho porozumn (jednn Walesa Jaruzelski) - poadavky na zlepen pracovnho prosted x ignorace vldy. Poadavky Solidarity peshly ekon. rmec vyhlen vjimenho stavu x spontnn protesty dlnk > 12/81 Vojensk zsah veden Jaruzelskim: zaten pedstavitel Solidarity, stann prvo, prohlen loajality. 1982 Vlda v rukou Vojensk rady nrodn sprvy (WRON), pechod Solidarity do ilegality. Vojensk dohled nad vemi institucemi. ra generla Wojciecha Jaruzelskho a tranzice k demokracii 1985 Solidarita rozbita, ne poraena. PSDS slbne a strne. 1986 > snaha odpolitizovat situaci; premirem (do t doby Jaruzelski fce tajemnka i premira) se stv Okessner (ekonom) draz na ekonomick aspekty, propoutn pol. vz. 1987 nvtva JPII.; schzka Bush Walesa. 1988 katastrofln hospodsk situace inflace kolem 100%; obrovsk mra zadluen. 1988 vldn nazen o zdraen potravin > Od 8/88 mobilizace spolenosti stvky (Nowa Huta, Gdask) > Kiszek (min vnitra, pozdji premir) i Walesa ukliduj nepokoje. Nstup kabinetu Rakowskho pouze ekonomick plny liberalizace. 1989 legalizace Solidarity Jaruzelski: mrn Solidaritu i PSDS. Snaha o vyeen situace a tranzici shora > 2/89 Jednn kulatho stolu v mstodritelskm palci: rozshl frum; tmata: 1. hospodsk a spoleensk politika 2. odborsk pluralismus 3. politick reformy Zzen Sentu 65% spolen kandidtka; 35% volebn boj Solidarita zskv 160 ze 161 volnch mst. Prezidentsk volby: 7/89 Jaruzelski zvolen vtinou jednoho hlasu (Walesa zvolen 90) Kiszak podv demisi > premirem se stv Mazowiecki. 2/90 pijmut zkona o politickm pluralismu. Tento model smluvn tranzice uskutenn seshora zcela specifick. 5 aktr tranzitce: Solidarita, crkev, vojsko, bezpenost, strana. MAARSKO Nstup KS a Rkosiho stalinismus 45 - 56 Po WWII. dochz k vytvoen lidovch soud a kontrole stranickho spektra v Maarsku (zeno komis, je byla vedena Voroilovem). HUN komunistick strana (KS) uv strategie dvojho tlaku: 1. zevnit: dezintegrace pol. stran hl. soc-dem. a malorolnick strany. Kontrola silovch ministerstev: pedevm vnitro represe skrze vykonstruovan afry. 2. vnj vliv: spojeneck okupan zprva vykonvan sovtskmi orgny (dle Jaltsk dohody) prvo veta SSSR > vynucena irok koalice s KS. Pevzet moci KS: 46/47 rozpad malorolnick strany (MS) na 4 a 5 mench stran. 1947 volby KS zisk 22%, SOCDEM pod kontrolou KS, nstupnick strany MS vce jak 50%. Ntlak KS i vi jinm skupinm hl. crkvi (katolci i protestanti). 1948 - Konec pluralismu v HUN: slouen SOCDEM a KS > vznik NDP HUN strana pracujcch. Od roku 49 definitivn vlda jedn strany MSZMP HUN dlnick socialistick strana; moc koncentrovna v rukou M. Rkosiho.

Dopad XX. Sjezdu KSSS (56): snaha Rkosiho o redukci jeho vznamu; naproti tomu 17/3 vznik reformisticky zamen Ptefiho diskuzn klub zskv podporu spolenosti. Uvnit MSZMP soupeen reformist a konzervativnho kdla; SSSR po udlostech v POL podporuje reformisty > donut k odchodu Rkosiho, ten vak na sv msto prosad konzervativnho Gerho. Dochz k izolaci strany ve spolenosti. Revoluce 1956 stupky vi JUG a POL impulsem pro vvoj udlost v HUN. Diskuse na univerzitch o nutnosti liberalizace reimu a podpoe POL povstn vystily v podpis tzv. tichho projevu sympati. 10/56 d I. Nagy o pezkoumn svho vylouen > spn. Stv se leaderem reformist; nrst nepokoj; Nagy navren na ministerskho pedsedu. 10/56 demonstrace student na podporu POL > zmna postoje SSSR (adujc premir Hegedshy ji ped 24/10 vak podal o pomoc RA) - 24/10 Rud armda v Budapeti. 25/10 odvoln Gre > nastupuje Kadr. Nagy slibuje, e bude jednat o odchodu RA; to vak situaci neukliduje, st reformist se od nj odvrac a radikalizuje > 26/10 poadavek na vystoupen z Varavsk smlouvy (Nagymu se podailo vyjednat odchod RA do 31/10, tento spch vak pohben dalmi nerelnm poadavky radikl). 30/10 skupina kolem Nagyho rozpout MSZMP. Reformist doufali v pomoc OSN 2/11 jednostrann vystoupen z VS x krize v Suezu (29/10); 31/10 rozputn V MSZMP; Tyto udlosti vedli SSSR k rozhodnut o vojenskm potlaen > 4/11 faktick konec revoluce. Vojensk operace probhaj jet tden pot. Nagy popraven. Kadrova ra spoleensk smlouvy 56 88 Po porce revoluce r. 56 v ele V Jnos Kadr kombinace ekonomickho reformismu a politickho loajalismu. Impuls reformnho kurzu spe zven (XX. sjezd), 61 XXII. Sjezd KSSS 2. etapa destalinizace i reln dopady. Kadr postupn otvr svj reim umrnnm reformistm. Dochz k uzaven spoleensk smlouvy rok 56 vymazn z historie. Kadr vak nepipout nvrat Rkosiho a dalch stalinist. Nov hospodsk mechanismus - j Gazdsgi mechanizmus = Gulov komunismus (tzv. stt skromnho blahobytu): implementace soukromho sektoru, investice zahraninho kapitlu za zvltnch podmnek. Rozmach tto politiky paraleln s Brenvovou rou. 1972 Nov stava: vedouc role strany omezena na spolenost (ve sttu tedy nikoli). Konec 70s opt pklon k reformismu Dopad ropn krize (1980s) pokles ivotn rovn obyvatel. Nrst zahraninho dluhu HUN. Polovina 80s dal boom soukromho podnikn > kompromis kadrovsk smlouvy se zaal bortit. 82-83 Reformy: monost protikandidt, decentralizace ekon. rozhodovn > rozmach opozinch hnut; pozvoln uvolovn se reimu: 86 koncert kapely Queen v Budapeti, konec 80s zeslen nacionalismu. Ekonomick a politick vvoj v 80s a rozklad reimu (rok 89) Reim vykazuje znmky disfunknosti rozmry hospodsk krize volaj po strukturlnm een. 1978 export nesta ani na zaplacen rok ze sjednanch pjek. 10/78 V rozhoduje o nvratu k reformm, ale tak o mnohem radiklnj orientaci na trn ekonomiku, liberalizace zahraninho obchodu, decentralizace, radikln reforma cen zaveden relnch cen. Potek 80s: vznik sekundrn ekonomiky zapojeno asi 2/3 obyvatelstva. Reforma nevedla k oekvanmu vsledku polovina 80s prudk pokles hospodstv, prudk vzestup inflace. Dal zvyovn dluhu 20 mld USD nejvy na obyvatele na svt neeitelnost zadluen tradinmi prostedky > spory s pol.

NDR

elitou - vznik opozinch skupin 1983 veobecn volby zaveden vcensobn kandidatury Konec 80s: Pokraovn politiky otevenosti vi zpadu nstupnick boj kdo za Kdra. 1988 vylouen proreformnch intelektul ze strany K zastraen opozice; 22/5/88 Kdr zvolen do nov oficiln fce pedsedy strany (de facto odklizen ze scny), tajemnkem strany Grsz > vmna celho politbyra konec Kdrovi ry. Pes reformn kroky ztrta dvry obyvatelstva vstup opozinch skupin do primrn sfry. 11/88: na msto Grsze nastupuje Mikls Nmeth (jeden ze strjc transformace), udlosti roku 56 prohleny za lidov povstn + nalhn na politick pluralismus; spolu s reformisty vytv pln na transformaci reimu. 2/89 ratifikovn a stranou uznn politick pluralismus, 5/89 rekonstrukce kabinetu nstup reformtor, Kdr uvolnn ze vech fce. Oteven hranic mezi HUN a AU HUN katalyztorem dezintegrace celho vchodnho bloku. Jednn Nrodnho kulatho stolu (erven-z 1989): MSZMP + Opozin kulat stl a "tet strany" (Vlasteneck lidov fronta, odbory ad.). 18. za 1989 dohoda - vytvoen prvnch a politickch podmnek pro pechod k pluralitn demokracii a pekonn spoleensk a hospodsk krizi. 10/89 posledn XIV. sjezd strany: Vznik nov Maarsk socialistick strany v ele s Rezs Nyersem (7.jna 1989) Nov stava: 80% novho textu, vlda prva, pokojn pechod k trn ekonomice, zzen republika (x lidov republika), obansk demokracie a demokratick socialismus jako zkladn principy, zaruena obansk a lidsk prva, pluralitn systm, zkaz veejn moci jedinou stranou, uzkonna zastupitelsk a zodpovdn vlda, dlba moci, prezident volen parlamentem (omezen pravomoci). Zmna stavy uzkonna 23.jna 1989 - souasn vyhlena republika.

Instalace SED 9/6/45 ustaven SMAT: SSSR vojensk sprva (ukov): jednm z kol budovn pol. systmu > zkldn pol stran SDP, CDU, LDP (liberlov), KDP (komani); znaky politickho systmu: 1. povolena innost antifaistickch stran 2. svobodn odbory 3. poteba registrace stran 4. politick instrukce SMAT 22/4/46 KDP + SDP > SED (Socialozseeinheitzdeutschland). 46 volby do zemskch snm SED 47,6% CDU a LDP kolem 25%. 1. Berlnsk krize 3/48 SSSR zstupce opout kontrolort. Mnov reforma v SRN > reakce blokda Berlna (8 msc). 23/5/49 stava SRN 8/49 Bundestag 1. zasedn 7/9/49. 4/10 vznik NF. vznik SRN 7/10/49 vznik NDR. NDR a ra Waltra Ulbrichta 49 - 71 Waltr Ulbricht: Zpotku socdem, sten el kadrovskou cestou snaha zajistit uritou mru blahobytu x sociln a kulturn sfra totln kontrolovna. Velmi obratn politik pestl destalinizaci. Specifick mix prusk tradice a socialismu. Maximln snaha potlait pocit sdlen identity s SRN. Hoenecker: pokus o konstituci novho, svbytnho nroda. NF Demokratickho Nmecka: zkonodrn orgn neexistence parity, kontrolovna SED. CDU, LDP (liberlov-inteligence), DPD (rolnick strana), NDPD (umle vykonstruovan SED, sdruovala bval nacisty nacionln demokratick strana). NF zahrnovala i spoleensk skupiny: odbory, kulturn svaz, ensk organizace... Tyto svazy ex offo zastoupeny i v parlamentu.

Strany v NDR: SED, CDU, LDLD (liberln-demokratick strana Nmecka), DBD (demokratick rolnick strana Nmecka), NDPD (nrodn-demokratick strana Nmecka). Radikln majetkoprvn zmny > odsun . prmyslu do SSSR, SAG sovtsk akciov spolenost kontrola strategickch odvtv prmyslu. 90% kolektivizace LPG (JZD). Nedolo ke znrodnn maloobchodu a ivnostnk. 53 dlnick nepokoje potlaeno silou v podstat posledn podobn konflikt v NDR Berlnsk krize: 11/58 Chruov poadavek staen spojeneckch vojsk ze Z Berlna. 27/11 ultimtum demilitarizovanho svobodnho msta. tky do Z Berlna > 61 Berlnsk ze. 1960 umr prvn a posledn prezident NDR Pieck zruen ad prezidenta, vznik tak Nrodn rada obrany > koncentrace moci v rukou Ulbrichta pedseda V + pedseda sttn rady + pedseda nrodn rady obrany. 60s Ulbrichtova teze, e NDR pedstavuje socialistickou avantgardu > donucen rezignovat (71). 2/68 nvrh nov stavy schvlena v referendu (94% pro): SED vedouc loha ve sttu i spolenosti. Zaveden socialismu, inspirace stavou SSSR z 36. ML oficiln ideologi > pokus vytvoit vchodonmeck nrod (v podstat spn). stava antipodem Praskho jara. SED pestv bt de facto dlnickou stranou koncem 60s: transformace SED > mn dlnick, vce student, vysokokolk. Erich Hoenecker nvrat moskevsk linie 5/71 W. Ulbricht donucen odstoupit ze vech funkc, nastupuje E. Hoenecker: klasick prototyp stranickho apartka. Opustil teze o avantgard a nastoupil linii urenou Moskvou Hoenecker pi rozhodovn daleko vce vnmal kolektivistick rozmr. Spolupracovnci Willi Stoph (min vnitra, obrany, pedseda vldy NDR) a Horst Sindermann (ped vldy, parlamentu) Prakticky neexistence disidentskho hnut (x POL, HUN). Stle snaha o indoktrinaci spolenosti: nap. zaveden svtek mladch mysl nahradit bimovn, v 70s bn. 71 VIII Sjezd SED > 74 stava: V DDR ije socialistick nrod dlnk a rolnk. Marxistick teoretik Kozink teze nrodnho (socialistit rolnci a dlnci) a nrodnostnho (etnickho) pojet. Nhrada identity spn. Pelom 70s/80s: SED snaha o zven ekon. vkonnosti > zvyovn pracovnch norem. Reakce na Solidaritu nulov; v DDR o tom vbec nevdli. Hoenecker tlail Brenva k silovmu zsahu 83 mlo dojt k rozmstn raket Pershing v SRN v NDR i jinde ve vchodnm bloku zen demonstrace (aby se lidi vyblbli). vstup obou stt do OSN, 74 Willy Brandt odstupuje. Pd relnho socialismu v NDR 80s zadluovn, destabilizace ekonomiky, katastrofln stav ivotnho prosted, nzk technologick rove, slab infrastruktura. Politbyro pestrl znan snen akceschopnost strany. Dalm dvodem krize distancovn se od Gorbaovovch reforem. 7/5/89: Bojkot komunlnch voleb veejnost pmo krtala oficiln kandidty pesto 98,85% ve prospch reimu > demonstrace - represe. Vzpruhou reimu masakr na Nmst nebeskho klidu Lidov komora zsah schvaluje jako oprvnn. 5/89 HUN zahajuje demont elezn opony masov exodus z NDR. sten i z tohoto dvodu vzniklo 11. z Nov frum jako prvn veejn psobc opozin organizace. 10/89 dostalo Hoeneckrovo veden signl od Gorbaova (byl v NDR na nvtv), e ji nen perspektivn > Hoenecker odstupuje nasupuje Egon Krenz. Provzeno masovmi demostracemi v Lipsku a Berln.

11/89 oteveny hranin pechody do zpadnho Berlna, sovtsk jednotky na pkaz G neutrln. 11/89 pedsedou vldy zvolen Hans Modrow zformoval novou vldu vlda nrodn zodpovdnosti (bez Krenze) postavena na rovnocennm vztahu vech stran. 12/89 Hoenecker a cel veden strany je odvolno a vyloueno. 12/89 vykrtnut lnek o vedouc loze SED. 12/89 posledn sjezd SED: cel strana nahrazena PDS stranou demokratickho socialismu. 7/12 nejdleitj opozin seskupen u kulatho stolu nvrh demokratick stavy NDR, rozhodnuto o termnu svobodnch voleb 3/90. Pipojen NDR k SRN 3/10/90. Podepsna smlouva o zzen jednotnho Nmecka. Sjednocen fakticky zavreno volbami do Spolkovho snmu 12/90.

SR/SSR Pevzet moci komunisty nvrat z hradu 1947 ztrta ochoty komunist ke kompromism > vldn krize. Pedmtem rozhodujcho stetnut se staly pomry v Bezpenosti - na poadavky nekomunistickch stran na zahjen vyetovn odpovdl ministr vnitra Nosek pesuny ve velitelskm sboru Bezpenosti. 13/10/48 vlda rozhodla, aby byla realizace ministerskch rozkaz zastavena, avak Nosek se nepoddil. Nsledovala reakce Nrodn socialistickch, lidovch a demokratickch ministr, kte podali toto ultimtum: pokud nebude usnesen splnno - podaj demisi. Pot co se 20. nora ukzalo, e Nosek nazen nespln, podalo ve zmnnch 12 ministr (z 26) demisi. Nadje demokrat, e Bene odmtne demisi a vytvo ednickou vldu. 22/2/48 svolaly komunist odvolan odbory Revolun odborov hnut (ROH) vce jak 2 miliony len (v ele A. Zpotock).. Komunist vyuili atmosfru masovch demonstrac a hrozbu monho sovtskho zsahu k ntlaku na Benee. > Gottwald se vyhb krizi reimn a e pouze krizi vldn, kter byla zaehnna obrozenm NF. 24/2/48 - hodinov generln stvka: clem ntlak na SSD a prezidenta, podpoena monost zsahu Lidovch milic a policie > Bene pijm demisi a 6/48 abdikuje prezidentem SR K. Gottwald. Dochz k slouen SSD a KS a inkorporaci KSS. Obdob uvolovn Jistm zlomem mrt K. Gottwalda (3/53) > A. Zpotock. Postupn pozornost strany hl. na ekon. otzky. 1958 XI. sjezd KS programov orientovan na otzky dovren socialistick vstavby v R, kter byla zavrena pijmutm Kvtnov stavy 1960, kde byla formln ztvrzena a ukotvena l. 4 vedouc loha strany. V 60s dochz k oddlen reformistickho kdla, kter se odmt podlet na odpovdnosti za politick procesy a prosazuje vytvoen novho modelu socialismu. 1963 rehabilitace nktech postien stranci, vetn R. Slnskho. 1966 XIII. Sjezd KS: ve znamen personlnch spch reformist (Dubek, Kolder, Sdovsk, Smrkovsk, ik, trougal). Jako relevantn tma - slovensk otzka a problm tzv. ekonomick reformy. Prask jaro pokus o reformu Ukazuje vnitn rozpornost komunismu jako politick ideologie; jde o pechod od ideologick mytologie k cynickmu procesu vlastn pragmatizace. Konflikt reformist x ortodoxnch > dobrovoln rezignace A. Novotnho na funkci 1. tajemnka > nstup A. Dubeka. Vznik pragmatick aliance reformist a reprezentant prosovtsk linie (Biak, Indra, Jake, Kolder a trougal).

3/1968 zvolen L. Svoboda prezidentem SR. Reakc na situaci > Akn program KS a teze socialismu s lidskou tv. K formlnmu stvrzen mlo dojt 9/9/1968. Po sesazen Novotnho > obrat v prosovtskm tboe obrat proti reformistm. 21/8 Vstup vojsk VS > aktivizace skupiny kolem Biaka a Jakee; postup dle pipravenho scne. Podzim 68: pacifikace ppadnch odprc (pedevm ze Slovenska). Nahrazen A. Dubeka G. Huskem. Normalizace a uzaven spoleensk smlouvy 4/1969 G. Huskem nastolen centristick kurz absolutn normalizace. Dohled nad stranickmi istkami sven M. Jakeovi. Normalizace zavrena 1970 - Pouen z krizovho vvoje ve stran a spolenosti. Vsledkem bylo naprost znehybnn a zmrtvolnn spoleensk scny. 1975 Svoboda nahrazen Huskem Vyerpn a zhroucen systmu G. Husk se pokou zakonzervovat status quo a ignorovat nutnost reagovat na perestrojku. Formovn frakce mladch pragmatickch funkcion (Adamec). V prosinci 1987 vystdal G. Huska na postu generlnho tajemnka KS M. Jake. 1988 potek pohybu na neoficiln opozin scn + absence moskevskho dirigismu > dezintegrace reimu. Sametov revoluce 17/11/89 propuknut studentskch nepokoj. 20/11/89 odstrann vedouc lohy KS, odstoupen M. Jakee i celho politbyra KS. 3/12/89 vlda Adamce 15 komunist: 5 nekomunist, po tech dnech demise. 10/12/89 vlda M. alfy: 9 komunist: 11 nekomunist. 21/12/89 - Havel zvolen komunistickm parlamentem.

4A/ Sovtsk svaz v letech 1945 1991

WEGS, J. R. LADRECH, R. (2002): Evropa po roce 1945. Praha : Vyehrad.
Sovtsk svaz na konci vlky - koncem WWII ovldal SSSR vtinu V Evropy, Mandusko, S Koreu, S rn a ohrooval i Turecko pes vojenskou pevahu v tchto oblastech se Stalin obval obrovsk hospodsk a vojensk moci USA, ml tak strach o svou pozici na domc pol. scn - SSSR bhem vlky materiln i lidsky vyerpn - Stalin chtl zemi obnovit jednak s pomoc Ameriky, jednak prostednictvm prmyslovho vybaven a surovin z Nm. a zem stedn a V Evropy USA se vak proti tomu oste postavily = jedna z hlavnch pin studen vlky - Stalinv pocit trvalho ohroen vliv na jeho ZP strach z konkurence odpor proti nezvislm revolunm hnutm, vedenm komunisty (na, Jugoslvie) - Stalin se domnval, e Zpad nen ochoten zajistit SSSR bezpenost proti Nm., a proto se snail zskat kontrolu nad celou stedn a V Evropou elezn opona se spout - vyhlen Trumanovy doktrny a Marshallova plnu a Stalinova reakce na n rozdlily v roce 1947 svt na dva zneptelen tbory - kvten 1946 SSSR pestal podporovat separatistick hnut v rnu (strach, e by mohl vyvolat pmou konfrontaci se Zpadem) + vzdal se nrok na zkladny v Bosporu a Dardanelch

- nor 1946 slavn telegram Trumanova ZP poradce a diplomata George F. Kennana poprv nastnna teorie zadrovn komunismu (containment) odpor proti tomu, co Kennan definoval jako sovtskou, ideologicky podloenou rozpnavost ovlivnilo Trumana - bezen 1946 Winston Churchill pednesl projev ve Fultonu, namen proti SSSR (Od pobaltskho ttna a po Terst v Jaderskm moi se nap evropskm kontinentem spustila elezn opona.) - odpovdnost za rozdlen Evropy byla piznna Stalinovy kvli tomu, e razantn odmtl Marshallv pln (oficiln Evropsk program obnovy) Stalin v plnu vidl nstroj k poslen vlivu USA v cel Evrop Sovtsk cle ve stedn a V Evrop - snaha vyut tuto oblast jako nraznkovou znu mezi SSSR a nmeckm zemm (vzhledem k podmnkm na konci vlky to vak svd spe o Stalinov paranoie) - navc se jednalo o oblast, kterou se dalo hospodsky vyut - v prvnch letech po vlce zdlo se, e SSSR povoluje nkterm satelitm znanou mru pol. autonomie pokud ji nepovaoval za potenciln hrozbu pro svou bezpenost a vedouc lohu v komunist. bloku (v Ma. i eskoslovensku po njakou dobu koalin vldy) - pro Stalin nesouhlasil s rychlm pevzetm moci komunisty? nechtl vyprovokovat Zpad k intervenci, chtl se vyhnout nsilnmu odporu vi komunismu a stle doufal ve finann pomoc USA Roztrka mezi Jugoslvi a SSSR - Josip Broz Tito intenzivn kampa na jeho diskreditaci a svren z 1947 zaloeno Informbyro jeho vrcholn orgny mly sdlit v Blehrad a to i proto, aby SSSR mohl Tita zastraovat, sledovat jeho aktivity a podkopvat jeho postaven - pro? Tito nehodlal akceptovat sovtsk direktivy stran hosp. a zemdlsk politiky - Stalin se zde stetl s nrodnm komunismem, kvli obran nrodnch zjm zachovali jugoslvt komunist Titovi vrnost - Stalin tedy neuspl a 1948 donutil Informbyro, aby vylouilo Jugoslvii ze svch ad pedpokldal, e odtren od ekonomiky sovtskho bloku bude pro Jugoslvii znamenat hospodskou katastrofu - leden 1949 vytvoena RVHP, kter mla mimo jin bojkotovat Jugoslvii Tito obnovil obchodn vazby se Zpadem a zskal pjky od USA (snaily se oslabit sovtsk blok) peklenut akutn hospodsk krize - i tak vak Jugoslvie pevzala stalinsk ekonomick model centralizace, znrodovn vekerho prmyslu a orientace na tk prmysl - obecn riskantn balancovn Jugoslvie mezi Vchodem a Zpadem Jugoslvci byli natolik marxist, e se nemohli zcela ztotonit se Zpadem, ale ani se nemohli pln vrtit k SSSR nutnost vechny pesvdit o tom, e jsou ideologicky pravovrnj ne SSSR - speciln model socialistick trn ekonomiky - titoismus niiv dopad na sovtsk satelity ukzalo se, e k socialismu neexistuje jen jedna cesta Konec nacionalisticko-pravicovch chylek - ostatn satelity nemly takov tst jako Jugoslvie ostrakizovn a asto inscenovan procesy s nrodnmi komunisty (u ns Vladimr Clementis a Rudolf Slnsk) - nsiln kolektivizace a draz na tk prmysl nespokojenost v satelitech - jedin instituce, kterou stalinist rozbili, ale nezlomili, byla katolick crkev (nejvraznj v Polsku crkev ztotoovna s polskm vlastenectvm) Povlen spolenost za vldy Stalina - bhem WWII Stalin ponkud zmrnil sv dikttorsk metody ve snaze zskat si podporu pro boj s nacisty nadje pro povlen obdob; po vlce se vak represe vrtily

- danovovtina obdob bezprostedn po skonen vlky po protiintelektuln zamenm stranickm byrokratovi Andreji danovovi opt ideologick uniformita - NKVD tajn policie v ele s Lavrentijem Berijou; opt kontrola strany nad armdou - Stalinv strach, e sloit spolenost by mohla ohroovat jeho autoritativn vldu; ponioval generly, jim se dostalo chvly za zsluhy ve vlce (podle Stalina ml zsluhy jen on sm) - Stalin ped svou smrt zejm plnoval dal istku Vbr Stalinova nstupce - 5. 3. 1953 Stalinova smrt v t dob neml nikdo z jeho spolupracovnku takovou podporu, aby mohl sm zaujmout jeho msto; pevahu mli spe stoupenci novho kursu - nejlep pedpoklady ml Berija na zklad skutench i vykonstruovanch obvinn byl vak odsouzen a popraven - sovtt vdci zaali prosazovat princip kolektivnho veden, Stalinovm nstupcem ve fci tajemnka V KSSS a pedsedy Rady ministr Georgij Malenkov, brzy vak odvoln - mocensk vzestup Nikity Chruova probhal souasn s Malenkovovm stupem - Chruov: tradin draz na tk prmysl a zemdlstv, Malenkov: obhajoba novho kursu (lehk prmysl, dostatek spotebnho zbo atd.) - z 1953 Chruov zvolen prvnm tajemnkem V KSSS; nor 1955 donutil Malenkovova k rezignaci na fci pedsedy Rady ministr (= fci pedsedy vldy), jeho nstupcem Nikolaj Bulganin tm si Chruov zajistil rozhodujc pevahu Chruovova vlda - po zskn moci snaha upevnit v satelitech sovtskou hegemonii chtl tak uinit formou uvolnn stalinskch pomr (aby nedolo k masovmu odporu veejnosti proti reimu) - 1955 1956 zahjil kampa, kter mla postavit SSSR do ela tohoto procesu + snaha oslabit vliv Tita - nor 1956 XX. sjezd KSSS projev o dvaceti tisci slovech Chruov odsoudil Stalina a jeho kult osobnosti snaha sejmout odpovdnost ze souasnho sovtskho veden a zrove zdiskreditovat Chruovovy odprce - duben 1956 Chruov rozpustil Informbyro tm splnil slib dan Titovi, e socialistickm zemm nebude vnucovna ideologick uniformita - erven 1956 Titova nvtva v SSSR Chruov vyhlsil doktrnu rznorodosti = souhlas SSSR s monost existence rznch cest k vstavb socialismu - revoluce v Maarsku (1956) znan pokodila Chrucovovu pozici v SSSR (nklady na vojenskou intervenci zpomalily hospodsk rst) Polycentrismus - erven 1957 Vjaeslav Molotov a Nikolaj Bulganin zpochybnn Chruovovy vedouc role ten vak svolal plenrn zasedn V KSSS podailo se mu nad odprci zvtzit a doshnout jejich vylouen z prezidia V nznak uplatnn stranick demokracie - stejn tak zpochybnn vedouc role SSSR v mezinrodnm komunistickm hnut (napomohly tomu udlosti v Ma. a Pol. i jugoslvsk chylka) mezinrodn komunismus se v 50s rozpadl na ti smry na revizionisty, dogmatiky (stalinisty) a nrodn komunisty vznik nkolika mocenskch center polycentrismus - revizionist hlavn jugoslvt komunist odmtn sovtskho modelu, kter se pr odchlil od pravho marxismu-leninismu; decentralizace moci v ekon. i pol. sfe - dogmatici na, Albnie; v mezinrodnch otzkch podpora pokraovn boje proti kapitalismu, na domc pol. scn odmtn uvolnn stalinskch zsad povaovali Chruovovy snahy o destalinizaci spolenosti za revizionistick - nrodn komunist Polsko (Wadysaw Gomuka), Rumunsko (Gheorghe GheorghiuDej, od r. 1965 Nicolae Ceauescu); zdrazovn komunistick solidarity v ZP, kad stt vak m mt monost doshnout komunismu vlastn cestou (odlin mstn podmnky) - postupn vytvoen t hlavnch center komunistickho svta SSSR, na a Jugoslvie

Rada vzjemn hospodsk pomoci - Chruov se z n snail vytvoit nadnrodn ekon. organizaci s jurisdikc nad ekonomikami vech lenskch stt (= odpov na prohlubujc se integraci v zemch EHS) nesouhlas Rumunska, ny a Jugoslvie koncepce neprola Chruovv pd (jen 1964) - pina nespchy ve vnitn i zahranin politice oslaben sovtskho vlivu ve stedn a V Evrop, rostouc neshody s nou a kubnsk krize, nespch projektu na zrodnn celin - rozhodujc pinou pdu Chruovovo sil o pol. reformy, kter ohrozily postaven i samotnch len V KSSS Chruov navrhl, aby se pi kadch volbch mnila jedna tetina len stranickch vbor na vech rovnch atd. - v uritm smyslu byl Chruov Gorbaovovm pedchdcem (zefektivnnm ekonomiky chtl dodat komunismu legitimity a uinit jej lkavjm pro irok masy obyvatel) - v prvnch letech Brenvovy vldy vnitropolitick stabilita, SSSR dostihl USA ve vojensk oblasti a na mezinrodn scn zaujal msto skuten supervelmoci; upevnit stabilitu znamenalo upustit od Chruovovch reforem, skonila destalinizace Sovtsk ekonomika - po Stalinov smrti ekonomika prola temi rznmi fzemi Chruovovo obdob, obdob Brenva a Kosygina (zruen regionlnch rad a nvrat k centralizovanmu zen hospodstv) a obdob Gorbaova vechna byla reakc na stalinskou centralizaci a prosazovn tkho prmyslu - obecn vrazn ed ekonomika, rozkrdn sttem zench podnik atd. Brenvova ra (1964 1982) - Leonid Brenv projevoval ctu ke stranickm kdrm, zejm proto se tak dostal do ela KSSS to brnilo jakmkoli reformm - provdl tzv. politiku gulovho socialismu mla pispt ke zlepen ivotn rovn a zajistit podporu vld; podpora konzumnho stylu ivota - brzy po svm nstupu musel elit prohlubujc se roztrce v komunistickm svt (na se stala samostatnm centrem, Rum. a Albnie zskaly vt nezvislost; invaze armd Varavsk smlouvy do eskoslovenska zastraen celho sovtskho bloku) - 1968 po potlaen Praskho jara zveejnna Brenvova doktrna autonomie komunistick strany i sttu je limitovna ochranou zjm socialismu SSSR si vyhradil prvo zashnout v jakkoli socialistick zemi, aby tam brnil vdobytky socialismu - poslen role SSSR v zahranin politice, nrst vojenskch vdaj - 1972 SALT I - smlouva o omezen strategickch zbran zajiovala vojenskou rovnovhu - Brenv pistoupil k politice uvolovn dtente (ovem a pot, co se zbavil vojensk zaostalosti SSSR a zajistil si sfry vlivu) nedorozumn mezi USA a SSSR USA se domnvaly, e uvolovn zabrn SSSR v expanzi mimo jeho sfry vlivu, naproti tomu SSSR byl pesvden, e sice dojde ke zlepen vztah se Zpadem, nijak to vak neovlivn boj o zskn dalho vlivu ve svt - neustl vzjemn zasahovn do sfr vlivu, zlepen americko-nskch vztah, odmtnut americkho Sentu ratifikovat smlouvu SALT II, nezskn americkch vr SSSR pestal mt na dalm oteplovn vztah s USA zjem, pesto v n pokraoval, nutily jej k tomu obchodn vazby se Zpadem a vmna technologi - po nstupu Ronalda Reagana se rozpory jet prohloubily (do nstupu Gorbaova) - 70s vchodoevropsk imprium pro SSSR stle vtm bemenem; 1975 KBSE v Helsinkch Zpad zaal vyadovat pro satelity vt autonomii - 1982 Brenv zemel, na jeho msto Jurij Andropov; nor 1984 Andropov zemel, msto nj nastoupil Konstantin ernnko

Michail Gorbaov - bezen 1985 ernnko zemel, nastoupil Michail Gorbaov politika novho mylen, pestavba (perestrojka) a otevenost (glasnos); snaha nezastrat domc pote - nov koncepce ZP snaha o odstrann jadern hrozby, o mezinrodn spoluprci atd.; kritika Stalinovy a Brenvovy ZP, postupn stahovn vojsk z Afghnistnu, dohoda se Zpadem o staen raket stednho doletu z Evropy - restrukturalizace ekonomiky; odpor konzervativn sti strany vi reformm - 1988 zahjena politick reforma zzen nov zkonodrn sbor Sjezd lidovch poslanc (volil leny Nejvyho sovtu, projednval a schvaloval rzn otzky a vetoval jmenovn navren vldou) jednn byla veejn = pokrok - jen 1988 Gorbaov pedsedou Nejvyho sovtu stal se formln hlavou sttu - potek 90s Gorbaovova snaha o poslen jeho osobn moci (v beznu 1990 se stal prvnm vkonnm prezidentem SSSR), nor 1990 nvrh na vyputn lnku o vedouc loze komunistick strany z stavy - ve stejn dob Rusk republika se snaila nov uspodat sv pomry bezen 1990 na ruskm Sjezdu lidovch poslanc probhly svobodn a oteven volby do Nejvyho sovtu ten se v kvtnu seel a svm pedsedou zvolil Borise Jelcina postupn oslabovn Gorbaovovy pozice, zpochybovn vesvazovch orgn - erven 1990 rusk Sjezd lidovch poslanc pijal deklaraci o vyhlen nezvislosti rozhodnut Rusk republiky byla nadazena federlnm zkonm - erven 1991 pm volby, drtivou vtinou zvtzil Jelcin prezidentem Rusk federace - bhem nsledujcho plroku pestal SSSR jako politick tvar existovat - 19. 8. 1991 pevrat proti Gorbaovovi do t dn potlaen, Gorbaov se vrtil do adu, ale Jelcinova popularita nadle stoupala - 21. 12. 1991 pedstavitel Ruska, Ukrajiny, Bloruska a dalch republik zaloili Spoleenstv nezvislch stt (SNS), ovem Gruzie a pobaltsk stty do nj nevstoupily - 25. 12. 1991 Gorbaov rezignoval na funkci prezidenta SSSR

5A/ Vvoj politickch reim v zpadn Evrop po roce 1945 (Francie, Velk Britnie, Nmecko)
1945-48: Posun doava -po vojne v Z Eur. diskreditcia pravice kvli jej postojom k fa. Nemecku => vldy zostavovali predovetkm komunisti so socialistami kresanskej pravice Taliansko (CD), Nemecko (CDU / CSU), Franczsko (MRP - udov republiknske hnutie), Raksko (OVP) -po roku 1948 nvrat do stredu pravica prijala model socilneho ttu + avica zaala by spjan s expanziou ZSSR -zrove postupn vylenie komunistickch strn z vldy vo Franczsku a Taliansku strate popularity avice soc. dem. spen v Beneluxe, kandinvi a vajiarsku 1948-68: Ekonomick rast -rast pod vedenm pravicovch vld -zmena ideolgie avice u nie zmena pomocou revolcie, ale poiadavka avicovch reforiem 1968: tudentsk nepokoje -vlna tudentskch nepokojov (zl vyuovacie podmienky) a trajkov po celej Eurpe -prv protesty v r. 1965 v Taliansku (Milno, Trident) -potom v Nemecku protesty v dsledku vzniku koalcie SPD + CDU / CSU, vzormi protestujcich boli Che Guevara, Lev Trock a Fidel Castro

-najvie dsledky mal rok 1968 vo Franczsku de Gaulle musel v dsledku vojny vo Vietname, svojmu drazu na zahr. politiku a represim pedaggov rezignova Nanterre (Hnutie 22. marca, Daniel Cohn-Bendit), na Sorbonne, generlny trajk v krajine r. 1968 vo funkci de Gaulle nakoniec udral, musel r. 1969 rezignova 1970s: prklon k avici -recesia v 1970s (spsoben vysokmi cenami energi + stratou technologickej prevahy a tvrdou zahraninou obchodnou konkurenciou) + proces dtente viedli k posilneniu avice v Eurpe, najskr komunistickej, neskr socialistickej (po udalostiach v Afganistane a Posku) -zrove bolo bada stup od radikalizmu a orientciu na nrodn zujmy -v 1970s pd autoritatvnych reimov v J Eur. 1974 Grcko a Portugalsko, 1977 panielsko Od 1960s: Eurpska zahranin politika -v 1960s, v atmosfre dtente, sa sformovala samostatn zahranin politika Eurpskych krajn snaha o obmedzenie vplyvu USA na kontinente -jadrom bola politika de Gaulla a nemeck Ostpolitik, obe charakterizovan snahou o dtente -po nstupe R. Reagana (nvrat ku konfrontci) odmietla Eurpa zastavi dtente Vek Britnia -v r.1945 vyhrali labouristi (Attlee zaveden minimlna mzda + soc. dvky + znrodnenie aeroliniek a Bank of England -reformy vak neuspokojovali radiklne krdlo labouristov + ekon. krza (spsobili ju strata konkurencieschopnosti a vek kolonilne vdavky) + devalvcia libry 1949 => voby v roku 1951 vyhrali konzervatvci pri moci a do roku 1964 ielen politickho systmu, ale i samotnej konz. strany z honoranej na masov napriek poiatonmu odporu W. Churchilla -1951-55 premirom Churchill (mierne pozmenenie welfare state), potom Anthony Eden, po nervovom zrten v dsledku Suezskej krzy vystriedan v r. 1957 Haroldom MacMillanom (politika uvoovania naptia na medzinrodnej scne), 1959 A. Douglas-Home -v tom ase labouristi roztiepen na dve krdla avicov (Bevan) a pravicov (Attlee), no podarilo sa im skonsolidova -1964 vazstvo labouristov (H. Wilson) umiernen a nie prli avicov, avak nedokzal vyriei ekon. krzu -1970 tak zmena konz. E. Heath, no i ten nespen pri rieen krizy -1974 op k moci labouristi H. Wilson, po stranckych problmoch vystriedan r. 1975 J. Callaghanom soc.-dem. stranu (SDP, 1981) -striedanie strn pri moci ukonilo vazstvo M.Thatcher v r. 1979 radiklne reformy, okresanie socilneho ttu, privatizcia kompromis konzervatvcov (Butler) a labouristov (Gaitskell) Falklandy hlavy (poll tax) v r. 1990 prudk pokles popularity - 1992 vystriedan J. Majorom, ten vak nedokzal nadviaza na jej spechy a po konsolidci labouristov pod vedenm T. Blaira (od r. 1992) prehral nasledujce voby v r. 1997 Franczsko -pri moci de Gaulle, podporovan komunistami -po vojne krajina zmietan problmami polit. nestabilita + rozvrat hospodrstva a financi -voby v roku 1946: vhra komunistov (PCF) + socialistov (SFIO), spolu 50 % ud. Republiknskym hnut (MRP) a tret r. 1946 abdikoval, vystriedan G.

Bidautom -stava z 1946 kompromis o podobe ttu posilnenie socilneho ttu + legislatvnej moci (poda predstv komunistov a soc.-dem) variant vak nepreiel v referende menej socialistick, ale i tak siln legislatva a slab exekutva -po vyhlsen Trumanovej doktrny (zadrovanie komunizmu) + ekon. krze a gen. trajku + vojne v Indone musela PCF ods z vldy nvrat k moci prostrednctvom novozaloenho Zdruenia franc. udu, RPF), po predstaven Marshallovho plnu v r. 1948 pod vedenm R. Schumana (MRP) oivenie -avak usporiadanie poda stavy z roku 1946 mohlo fungova len za predpokladu existencie funknho systmu strn to ale nebol prpad IV. republiky (slab vldne strany X siln opozcia gaullisti a komunisti) => stla krza vld (i ke vaka personlnej kontinuite to a tak problm nebol) -skutonm problmom sa stala dekolonizcia otzka Alrska, Indony Alrsku v r. 1957-58 vzostup de Gaulla r. 1958 sa de Gaulle stva predsedom vldy snaha o zmenu politickho systmu -1959 prijat nov stava vznik V. republiky zkladom usporiadania sa stala siln pozcia prezidenta a vldy (potalo sa s tm, e tak vlda, ako i prezident bud reprezentova jednu politick stranu) + od roku 1964 zavedenie priamych volieb prezidenta armde + posilnil svoje prvomoci oslabenie vplyvu USA v Eurpe a vytvorenie akejsi tretej nezvislej vemoci 1965 vystpilo F zo SEATO a 1966 z voj. truktr NATO vytvorenie tretej mocnosti, de Gaulle prispel k postupnmu uvoovaniu naptia medzi ZSSR a USA -avak po nespenom referende v r. 1969 de Gaulle odstupuje, nstupcom sa stva G. Pompidou sce pokraovanie v de Gaullovej lni, no bez autoritrstva, prestal blokova vstup GB do EHS -1974 vyhral prez. voby liberl V. Giscard d`Estaign liberlne reformy + pro-USA politika -1981 zvazil socialista F.Mitterand spoiatku sco. reformy, ale oskoro musel zavies sporn program -88 obdobie koexistencie (premirom J. Chirac), neskr meninov soc. vlda (E. Cressonov), 1993-95 op koexistencia (vlda Balladura) -1995 prezidentom J. Chirac -politick systm (zava doprava): 1. Komunisti 2. Socialisti v permanentnej krze, v r. 1970/71 vznik novej socialistickej stany pod vedenm F. Mitteranda (PS) 3. Republiknske udov hnutie (MRP, stredov) po vzniku V. republiky transformovan na Zvz pre franczsku demokraciu (UDF) 4. Gaullisti (Zvz pre republiku, UNF, pod Chiracovm vedenm transformovan na Zdruenie pre republiku, RPR) 1970s sa vytvoril systm 2 blokov soc-dem + kom X UDF + RPR tmu, ako sa ukzalo pri (prvom) obdob tzv. koexistencie v 1980s (prezidentom avicov Mitterand + pravicov vldy) (Zpadn) Nemecko (SRN) -po iastonom zskan nezvislosti vldne koalcia CDU / CSU + FDP -rchly hosp. rast umonil Konradovi Adenauerovi vldnu autoritatvne myslel si, e prlin demokracia vedie ku krze (vi Nemecko 1919-33) F Eur. obrann spoloenstvo (1950) ojencov v Krei a Cold War, Nemecko znovuvyzbrojen +

vstup do NATO a oficilne vyhlsenie SRN (1955) -najvou zmenou politickho systmu bola transformcia SPD star vedenie (Kurt Schumacher) bolo za zjednotenie NDR a SRN + proti Zpadu X Willy Brandt Bad Godesbergu zmena polit. programu -na za. 1960s ekon. krza K. Adenauer zostavil vldu len pod podmienkou, e v r. 1965 odde sa printila Adenauera ods u r. 1963 r. 1966 FDP vystpila z vldy => vznik irokej koalcie CDU / CSU + SDP a od roku 1969 vlda SPD + FDP -1969 kancelrom sa stal W. Brandt sformuloval Ostpolitik - snaha vymani sa spod vplyvu USA + uznanie NDR + uznanie hranc na Odre a Nise -1974 vystriedan H. Schmidtom vyrieen ekon. problmy, no ast spory s koalinou FDP -po konsolidci CDU / CSU Helmutom Kohlom vznikla 1982 vlda CDU / CSU + FDP bola vntrone oslaben, as voliov prebrali novovzniknut Zelen Taliansko -spoiatku siln komunisti, no nedokzali ovldnu cel krajinu -hegemnom sa tak stali kres. dem. (DC) 1946 vznik republiky + zavedenie trhovej ekonomiky, 1947 vylenie komunistov z vldy a ich pln izolcia -na prelome 1940s/50s polit. spektrum ur. spsobom destabilizovan populistickmi stranami (napr. Hnutie obyajnho loveka), ale zakrtko stabilizcia -i napriek astmu striedaniu, vldy mali v podstate rovnak zloenie kres.-dem. (DC) + liberli (PLI) + republikni (PRI) + pravicov soc (PSDI) komunisti (PCI), socialisti (PSI) vznikol tak systm 5 strn (Pentapartito) DC+PLI+PSDI+PSI+PRI -pod vedenm E. Berlinguera transformcia PCI a osvojenie si doktrny eurokomunizmu vznik politiky historickho kompromisu iaston spoluprca DC a PCI -na prelome 1970s/80s prv negatvne javy tudentsk hnutie + politick terorizmus (erven brigdy) ukonenie spoluprce s PCI =>krza politickho systmu na poiatku 1990s: tradin strany stratili legitimitu DC sa rozpadla, nstupnckou stranou PPI (Tal.ud.strana), PCI sa rozpadla na PDS (strana dem. avice) a PRC (Strana dem. Obnovy) marginlne strany zaznamenali rast popularity obnova regionalizmu (Liga Severu) + vznik Forza Italia (Berlusconi) -po vhre Berlusconiho v r. 1992-94 premena polit. systmu + vznik II. republiky -nov politick spektrum tvorili Pl progresivistov (avica), Pl Slobody (Forza Italia, Liga severu, Nrodn aliancia), Zmluva pre Taliansko (zvyky DC)

6A/ Demografick, spoleensk a ekonomick zmny v zpadn Evrop po roce 1945

Druh svtov vlka zanechala na evropskm kontinentu znan nsledky. V zpadn a stedn Evrop zahynulo piblin trnct milion obyvatel, z nich polovinu tvoili civilist, a dalch estnct milion bylo bhem vlky a bezprostedn po n pesdleno. Jen mlo rodin uniklo strdn a utrpen. Pevn sti kontinentu hrozil ekonomick kolaps a hlad. Slibnm potkem nov ry se stal rok 1948 tehdy zaalo hospodsk oiven zpadn Evropy (ZE). Nsledujc dv desetilet pak pinesla dalekoshl revolun ekonomick

zmny (vznik Nov Evropa)7. Ekonomick rozvoj postupoval pekvapiv rychle; stejn tak pekvapiv byl i proces evropsk integrace (vznik EHS v roce 1958). Hospodsk oiven charakteristika Vlka jako stimul hospodskho rstu etn prmyslov zvody potebovaly po vlce jen mal opravy a ihned mohly zat znovu vyrbt. Zcela znieno nebo vn pokozeno bylo jen 20 % tovren. kody po bombardovn se staly hnac silou dlouhodobho ekonom. rstu rozvoj stavebnictv. Evropa mla tak pleitost modernizovat (nap. eleznice) budovn vysoce konkurenceschopnho prmyslu. Marshallv pln jako stimul obnovy Spojen stty prostednictvm tohoto plnu (1947-52) poskytly pro poten rekonstrukci a modernizaci evropskho prmyslu 23 mld. USD. Zjmem USA byla hospodsk i politick integrace Evropy, je by j umonila odrazit komunistickou hrozbu. Finann ozdraven Evropa tak znamenala obrovsk odbytit pro americk vrobky. Obchod jako stimul obnovy Objem zahraninho obchodu se po roce 1949 neustle zvyoval rostouc export, stoupajc pjmy obyvatel, vy domc poptvka. Klov bylo odstrann obchodnch barir (nap. v rmci Evropsk platebn unie (1950), ESUO (1951), po roce 1958 pak v EHS). Demografick stimul obnovy Stoupajc porodnost spolu s plivem uprchlk a tzv. gastarbeiter zvily poet obyvatel v zpadn Evrop ze 264 milion (r. 1940) na 320 milion (r. 1970). Bezprostedn po skonen vlky tvoili vtinu pracovn sly v zpadonmeckm prmyslu uprchlci ze stedn a vchodn Evropy. Uteenci pedstavovali poetn zdroj levn pracovn sly a podporovali investice do prmyslu, nebo vrobci si byli jist, e vrobn nklady zstanou nzk, zatmco exportovan zbo bude na trhu vysoce konkurenceschopn. Kdy ustal pliv uprchlk, nahradili je pracovnci z jin Evropy a pozdji z jihovchodn Evropy, severn Afriky, Pyrenejskho poloostrova a Turecka, kte hledali uplatnn v zpadoevropskch tovrnch.8 Zvyujc se poet obyvatel vedl k vstavb novch dom. V 50. a 60. letech se pak hnacm motorem ekonom. oiven stal automobilov prmysl rozkvt hutnictv, vstavba silnic, erpacch stanic. Modern kapitalismus (neokapitalismus) soubor smench soukromch a vldnch iniciativ rozvjench v pvodn zcela svobodnm systmu podnikn. Kontrola sttu nad bankami a rozpotovou politikou umonila vldm urovat tempo rstu jejich ekonomik. Kdy se zdlo, e evropsk ekonomice hroz recese i inflace, vldy zakroily a svmi zsahy upravily mnov systm stejn jako nabdku a poptvku. Nov kapitalismus v sob zahrnoval prvky keynesinsk ekonomie a plnovn.9

Do roku 1960 Evropa obnovila sv postaven jako vedouc obchodn mocnost svta. Na svtov prmyslov vrob se podlela tm jednou tvrtinou a na svtovm obchodu ze 40 %. 8 Demografick zmny byly nejzetelnj ve Francii. Po vce ne sto letech jist stagnace se poet obyvatel zvil ze 42 milion v roce 1950 na piblin 50 milion v roce 1966. Francouzt pedstavitel podporovali porodnost navyovnm rodinnch pdavk a pspvky na bydlen. Cizinci hledajc prci pak pichzeli hlavn z Alrska, panlska, Portugalska a Itlie. 9 Podle Keynese vede pln zamstnanost k vysok spoteb a nsledn ke zvyovn produktivity (berou-li dlnci vysok mzdy, budou vc utrcet a prmysl bude prosperovat).

 Sttn intervence do hospodstv Mra sttnch intervenc nebyla v evropskch sttech rozhodn stejn. Francie, Belgie, Rakousko, Itlie, vdsko, Norsko a Nizozem pijaly do roku 1960 rzn podoby dlouhodobho plnovn (plny vak slouily jen jako jaksi veobecn vodtko pro pt ekonomick rozvoj a poskytovaly finann pomoc odvtvm stimulujcm rst). Velk Britnie, historicky spjat s liberlnmi zsadami laissez-faire, pijmala plnovan jen zvolna a s rozpaky. Teprve vn ekonomick problmy, kter si vynutily opakovan intervence sttu, pimly v roce 1961 britsk pedstavitele k rozhodnut plnovn zavst. Jedinou stenou vjimku v tomto trendu pedstavovalo Nmecko. V reakci na intervence nacist do vroby a na nalhn zpadnch spojenc se prvn povlen zpadonmet ekonomov snaili odejmout sttu prvo kontroly nad prmyslem. Pesto vlda zasahovala do ekonomiky pokad, kdy poskytovala dotace, levn vry anebo daov levy vybranm zvhodovanm podnikm. Koncentrace prmyslu a znrodovn Plnovn v cel zpadn Evrop usnadnila koncentrace prmyslu a zesttnn nkterch vznamnch prmyslovch odvtv (eleznice, leteck doprava, veejn sluby, sten i tk prmysl). Jakmile vlda znrodnila velk prmyslov podniky, men konkurenti museli spolupracovat. Vyhovt sttnmu plnu obvykle znamenalo zskat daov levy, sttn zakzky a pjky. Tyto vhody spojen se znrodnnm pispvaly k rozvoji velkch prmyslovch sdruen.10 Rozvoj zemdlstv Revolun zmny v prmyslu soupeily s transformac zemdlstv. Mnoh evropsk stty pely od pedvlenho zemdlstv, produkujcho jen omezen mnostv vrobk s minimlnm ziskem, k zemdlsk vrob zamen v prvn ad na mnohem vt trhy velkch mst. Avak i pes rychl rst poptvky se zaaly vsledky technick revoluce v zemdlstv vedouc k velkm pebytkm projevovat a v sedmdestch letech.11 EHS tak nestupn chrnilo systm vldnch dotac a vysokch cen zemdlskch produkt. Vi zahraninm producentm zavedlo vysok cla, zatmco cla mezi lenskmi stty pomalu sniovalo. Ve snaze kompenzovat ni mezinrodn ceny pak jeho zemdlsk fond subvencoval vvoz zemdlskch produkt z lenskch zem. Hospodsk vvoj v nkterch sttech zpadn Evropy V pozad v zsad obdobnho povlenho vvoje evropskch zem stla ada rozdl, jimi se od sebe jednotliv stty liily. Dokonce i v rmci jedn zem pak existovaly podstatn regionln odlinosti a problmy spojen s rychlm prmyslovm rozvojem. Francie Francouzskou ekonomiku zatovaly hlavn drobn firmy se svmi staletmi tradicemi a postoji vyjdenmi vtou: To, co mm, je mon mal, ale pat to jenom mn. Majitel tchto podnik, protestujc proti koncentraci francouzskho prmyslu, se sdruili do Svaz malch a stednch podnikatel (PME) anebo se stali stoupenci poujadistickho hnut12. Dve ne PME v roce 1958 akceptovaly tak zvanou Novou Francii, neustle se brnily koncentraci obchodu a prmyslu a obhajovaly mal rodinn podniky jako typicky francouzsk. Ovem Francie byla rovn proslul technickm umem a vynalzavost svch emeslnk a inenr (Concorde, Renault). Obyvatel modernch mstskch aglomerac vyznvali technick pokrok a modernizaci ekonomiky. Francouzsk hospodsk zzrak zaal jet dv, ne se v
10 11

Nap. belgick Socit Gnrale, nizozemsk Royal Dutch Shell i italsk Institut prmyslov pestavby (IRI). Dvodem nadprodukce byly rostouc mechanizace, vt rozen hnojiv a insekticid, lep druhy osiva a modern zazen. 12 Hnut (v ele stl hokyn Pierre Poujade) odmtalo modernizaci a lplo na zachovn starch podk. Bylo proti EHS a vym danm, bojovalo za vy platy pro pracujc a hledalo podporu vldy pro drobn podnikatele.

roce 1958 vrtil k moci Charles de Gaulle. Francouzsk hrub domc produkt rostl po celou jednu dekdu o 4 % ron. Politick stabilita de Gaullova reimu a vhodn naasovn devalvace franku v roce 1958, bezprostedn pedchzejc rychl konjunktue svtovho obchodu, pisply k dramatickmu nrstu objemu francouzskho vvozu. SRN Od roku 1945 vrazn rostl vliv nmeckch bank v nmeckm prmyslu. Ihned po skonen vlky rozdlili Spojenci Nmecko na jedenct spolkovch zem, z nich kad mla svj vlastn rozpoet a daovou politiku. Ve snaze zabrnit koncentraci bankovnho kapitlu, typick pro nacistickou ru, Spojenci zakzali provzat bankovn sluby mezi jednotlivmi zemmi. Nicmn jejich rozhodnut poslit Nmecko a vytvoit z nj hrz proti pedpokldan sovtsk hrozb vedlo k odstrann hospodskch barir mezi jednotlivmi zemmi a ke koncentraci nmeckho bankovnictv. Banky a prmyslov podniky spolu velmi intenzivn spolupracovaly, aby usmrovaly vrobu a vyhnuly se niiv konkurenci.13 Povlen koncentrace prmyslu umonila tak jeho lep zen. Dokonalm pedstavitelem oivenho nmeckho prmyslu byl Volkswagen. Velk Britnie Ve srovnn s vysokm hospodskm rstem na kontinent zavala Britnie od roku 1945 relativn pokles. Rst HDP byl v letech 1949 a 1963 tikrt vy v Nmecku ne v Britnii; tempo rstu ve Francii, v Itlii a Rakousku bylo dvakrt vy.14 Velk podl na patnm vkonu britsk ekonomiky nesly vldy, a to jak labouristick, tak konzervativn, kter odmtaly provst nezbytn zsahy do prmyslov sfry. Znrodnn bylo povaovno nikoli za prostedek vedouc ke zefektivnn vroby, nbr za posledn zoufal pokus, jak stagnujc odvtv zachrnit. editelm prmyslovch podnik se rovn nedailo modernizovat jejich tovrny a vyrbt konkurenceschopn zbo. Itlie Navzdory pomalmu startu zaznamenala italsk ekonomika v letech 1950 a 1963 nejrychlej tempo rstu ze vech zpadoevropskch zem s vjimkou SRN. Tento rst se vak tkal pevn severu Itlie, kde ivotn rove obyvatel odpovd rovni severoevropskch stt. Jin Itlie a na nkolik malch a izolovanch prmyslovch oblast zstala naopak zaostalm regionem. Hlavn pinou rychlho povlenho rozmachu italskho hospodstv byla koncentrace prmyslu a bankovnictv. Koncentrace zdroj ropy a zemnho plynu pak umonila konkurovat v boji o zahranin trhy a zdroje velkm americkm ropnm spolenostem. Velk mnostv pracovnch sil tak udrovalo mzdy na nzk rovni a usnadovalo italskm vrobkm cestu na svtov trhy. Rychl nrst domc i zahranin poptvky a koncentrace prmyslu rovn vedly ke vzniku mamutch firem (Fiat, Olivetti). Povlen modely vvoje Mezi rozvinutm prmyslovm zpadem a severem a pevn zemdlskm zaostalm jihem existovala ada hlubokch rozdl. Hospodsk zmny zaaly probhat ve panlsku, avak Portugalska a ecka se pli nedotkly. Pracovn pleitosti v tovrnch na severu, trpcch nedostatkem pracovnch sil, byly jednm z prostedk, kter pomohl mal sti obyvatel. Tak finann pspvky dlnk jejich rodinm pedstavovaly jist stimul, nemohly vak dlouhodob nahrazovat modernizaci domc ekonomiky. V zemdlstv emigrace asto vedla k jistmu zlepen, nebo pebyten obyvatelstvo se odsthovalo, na druh stran se vak rozshl oblasti fakticky vylidnily, pda zstvala leet ladem, zemdlsk produkce
13

Federace nmeckho prmyslu spolu s bankami kontrolovala investice, aby mohla regulovat prmyslovou vrobu a ceny, zatmco stt neustle intervenoval do hospodstv prostednictvm daov politiky a subvenc. 14 Dalm ukazatelem relativnho ekonomickho poklesu byl velmi nzk prmrn ron nrst objemu exportu, kter inil 1,8 % ve srovnn s desetiprocentnm ronm nrstem v Nmecku, Itlii, Nizozem nebo Norsku a estiprocentnm ve vtin ostatnch zpadoevropskch stt.

klesala a potraviny se musely dovet, co opt zvyovalo nklady. Potkem sedmdestch let pak zpadn Evropu vydsila vysok mra inflace a omezen tempo rstu. Zsahy do ekonomiky v duchu keynesinskch zsad pestaly pinet okamit vsledky, tak jako tomu bylo v letech padestch a na potku let edestch, a optimismus Evropan se s klesajc mrou rstu a stoupajc nezamstnanost pomalu vytrcel. Rok kriz 1968 V roce 1968 okovala Evropu na jej cest k blahobytu ada studentskch demonstrac a stvek, kter nakonec zpochybnily mnoh z toho, eho se evropt politit pedstavitel pokoueli od roku 1945 doshnout. Signly o blcm se nebezpe, kter mly politickou scnu varovat, se objevily v zpadn Evrop u na potku edestch let. Nespokojenost a neklid byly patrn nejprve v Itlii, kde se prvn stnosti zamily na nedostaujc kapacity univerzit, zastaral osnovy a na autoritativn chovn pedagog i jejich dvno pekonan uebn metody.15 Dal vznamn studentsk nepokoje pak propukaly v Nmecku (1966-68) a zvlt pak ve Francii, kde v roce 1968 dokonce perostly v generln stvku16 a otsly tak i samotnou gaullistickou vldou. Studentm se nakonec splnilo mnoh, za co bojovali (zmna vyuovacch metod, zastoupen v univerzitnch orgnech, zven potu vysokch kol). K protestm se pipojili tak radikln studenti po cel Evrop, kte oste kritizovali tradin autority a c se konzumn ivotn styl, jemu kladli za vinu, e manipuluje s chudmi a pln kapsy bohatm. Modern spolenost podle jejich nzoru zabila v lovku ve vzneen, kdy vechny jeho touhy soustedila vhradn na materiln statky. Studenti pochzejc hlavn ze stedn tdy vnmali hlubokou propast mezi vlastnm pvodem a pvodem nich pjmovch skupin. Konec rychlho ekonomickho rstu Hlavnm problmem Evropy se stala hospodsk recese, kter zaala v roce 1973 a kter mla vn nsledky. Po dvou desetiletch rychlho ekonomickho rstu elila Evropa krizi, proti n u keynesinsk ekonomick opaten nefungovala. Mezi hlavn piny krize patila vysok cena energi v dsledku tm tynsobnho zdraen ropy v letech 1973-75. Dalm vznamnm faktorem bylo snen produktivity a ztrta jasn technick pevahy Evropy oproti nov industrializovanm zemm. Vldy se chtly s nsledky krize vyrovnat, ale asto svmi zsahy situaci jet zhorovaly. Ve snaze elit socilnm problmm shly k vysokm rozpotovm deficitm, kter roztoily inflaci. Nechtly dopustit snen ivotn rovn, a tak i nadle podporovaly rst mezd a socilnch dvek, ovem za cenu vysokho zadluen. To vak opt pispvalo ke stoupajc inflaci, protoe pjky zvyovaly cenu kapitlu a sniovaly objem volnch finannch prostedk pro investice do prmyslu.17 Od konce sedmdestch let pak zaaly evropsk vldy zavdt sporn opaten mzdov a cenov kontroly, vy dan a rokov mry, omezovn vldnch vdaj - aby snily inflaci. Ve snaze redukovat vysok deficit k tomuto kroku po Velk Britnii, Itlii, Nizozem a Belgii shla i Mitterrandova socialistick vlda ve Francii. Tyto restrikce vak v krtkodobm horizontu zhorovaly nezamstnanost a okleovaly vldn investice do prmyslu. Mly snit inflaci, zmrazenm mezd redukovat vrobn nklady a tak stimulovat

15

U v roce 1965 se vzbouili studenti na univerzitch v Miln a Tridentu, kte poadovali reformy uebnch osnov a zastoupen ve veden kol. 16 Stvkujc dlnci nakonec doshli vych mezd; nkde zskali i prvo prostednictvm odbor delegovat sv zstupce do dicch orgn. Vydobyli si rovn prunou pracovn dobu a uvolnn psn disciplny v tovrnch. 17 Omezen investic kter klesly ze 4 % nrodnho dchodu (1970) na pouh 2 % (1982) vedlo k tomu, e evropsk ekonomika ztratila svou pevahu nad Japonskem, Jin Koreou, Brazli a dalmi rozvojovmi zemmi.

export.18 V tto atmosfe stagnace pak padl nvrh soustedit zdroje a znovu zahjit integran proces, zavren programem jednotnho trhu od roku 1993. Povlen evropsk spolenost zen tda Chudobu povlench let vystdal ve vtin evropskch stt blahobyt. Vysok ivotn rove krela ruku v ruce se socilnm sttem, poskytujcm vem obyvatelm rozshl sociln zabezpeen. Tebae star pedvlen tdn rozdly vymizely s vjimkou nkterch oblast jin Evropy objevily se hranice mezi novou, zenou tdou, zahrnujc dlnky a ni ednky na stran jedn a manaery na stran druh. Vznik bohat spolenosti vedl k vznamnm sociln-ekonomickm zmnm, nepinesl vak onu pedpokldanou rovnost, je by poskytovala stejnou pleitost vem. Politickou i hospodskou moc m nyn pevn v rukou stejn jako dv vy stedn a stedn tda, do n mohou pslunci nich vrstev proniknout obtn. Zjevnm bezprostednm rozdlem mezi pedvlenou a povlenou Evropou je profesn rozdlen obyvatel. Zamstnanci sektoru slueb pedstihli poet pracujcch v prmyslu a pispli k podstatnmu snen potu pracovnk v zemdlstv. Rychl rst vldn byrokracie a rostouc sektor slueb ve vysoce prmyslov rozvinutch zemch pak vedl k rozen potu ednickch mst. Ve Skandinvii, SRN, zemch Beneluxu a Francii vznikla tedy nov spolenost. Svou ivotn rovn u jen mlo pipomn pedvlen stav. Vtina dlnk neije dlouhodob bez prostedk, nen pepracovan a m monost ovlivnit rozhodovn o svch pracovnch podmnkch a vi mezd.19 Koncepci nov Evropy lze vak obtnji aplikovat na adu mench rozvjejcch se stt. I zde se pochopiteln vt st populace stv stle mobilnj a podl se na nov vznikajcm bohatstv. Pesto 20 a 25 % obyvatel ijcch v tchto sttech tm na hranici chudoby pipomn situaci star Evropy. Zde tak dochz k menmu a pomalejmu strn rozdl mezi socilnmi vrstvami ne ve Skandinvii i Spojench sttech. Pesto vak od konce vlky i tady dolo k znanmu pokroku.20 Jin Itlie, ecko, Irsko a Portugalsko pak za ostatnmi zpadoevropskmi stty pokulhvaj. S st populace ijc na hranici bdy a i pes emigraci tisc dlnk lze v tchto zemch jen st hovoit o zburoaznn21 spolenosti. V ecku, Irsku a Portugalsku jsou mzdy a pracovn podmnky srovnateln s pedvlenmi podmnkami ve Skandinvii. Manaei I kdy se zvil poet mst ve vldn a sprvn sfe, jen v mlokterch zemch v souasn evropsk spolenosti tyto vlivn a vznamn posty zastvaj eny nebo pslunci ni stedn i dlnick tdy. Ve srovnn s koncem tyictch let klesl poet manulnch dlnk dokonce i v adch elnch pedstavitel socialistickch stran. Prmysl i sttn sprva byly kdysi povaovny za prostedek, jak se neplnoprvn oban mohou dostat na vslun moci a bohatstv. A na nkolik vjimek jsou vak nyn vrcholn funkce vyhrazeny pro ty, jejich vliv a postaven je zaloeno na vym vzdln, a kter nazvme meritokraci, technokraci i kdry. A zde mohou eny, dlnci i zamstnanci sektoru slueb hrt jen nepatrn rostouc
18

Zlepen situace vak navc vyadovalo nkladnou modernizaci prmyslu, na kterou nebylo dost prostedk. Tento fakt vedl na sklonku osmdestch let konzervativn vldy k zahjen rozshlch privatizanch program. Dokonce ani levicov strany, jako napklad francouzt socialist, privatizaci neodmtaly. 19 Pjem vdskho dlnka je nyn srovnateln s pjmem americkho dlnka. Dlnci ve vdsku, SRN a Francii navc maj vt autonomii a vt podl na zen podnik ne dlnci v USA. Ve vdsku jsou pak dlnit zstupci vdy leny veden tovren. 20 Vtina obyvatel ije v renovovanch domech, nakupuje vc spotebnho zbo, na n j nechybj penze, m vc volnho asu a dost prostedk k tomu, aby si uila vkendy a kadoron dovolenou, kter obvykle trv msc. 21 Proces tzv. zburoaznn (embourgeoisement) znamen peliv dlnick tdy do stedn tdy a tdy, tak jak je znme, zaniknou.

roli pedevm proto, e mui ze stednch vrstev dominuj v institucch vychovvajcch odborn kvalifikovan sly - technokraty. V tto dob jsou poetnj a relativn nemajetn zamstnanci sektoru slueb limitovni v postupu nedostatkem svho vzdln a kvalifikace. Ti, kte maj ekonomickou moc, vak nemohou tuto moc zcela svobodn vyuvat ke svmu vlastnmu politickmu i hospodskmu prospchu. Musej se smit s rostouc mrou zasahovn sttu do ekonomiky i s poadavky dalch socilnch skupin, zejmna pracujcch. I kdy se lenm tto nov vldnouc vrstvy da zachovat si podl na nrodnm bohatstv nebo ho jet zvtovat, nemaj takov politick vliv, jako mli v minulosti prmyslov i obchodn magnti. Ve srovnn se Spojenmi stty prodlala povlen evropsk spolenost (s vjimkou skandinvskch stt) jen mrn posun v monostech pstupu ke vzdln a k funkcm, je s sebou nesou moc a vliv. V otzce vzdln je vak patrn siln tlak na jeho demokratizaci. V pekonvn rozdl v pjmech mezi bohatmi a chudmi doshla Evropa vtho pokroku ne Spojen stty. Od druh svtov vlky se ve vtin evropskch stt rozdly v pjmech 10 % nejbohatch a 10 % nejchudch skuten snily.

7A/ Autoritativn reimy a demokratizace jihoevropskch stt (Portugalsko, ecko, panlsko)

PANLSKO 1923 pd konstitun monarchie diktatura generla Primode Rivera (do r. 1931) pokus o stabilizaci p. politiky, sanace ekonomiky X proti p. levice 1931 obnovena parlamentn vlda, zruena monarchie tzv. Druh republika - pokraujc nestabilita a konflikty I. fze vlda bez extrmist, nespch pi een agrrn politiky Azana z Dias II. fze do r. 1933 zvtzila pravice, je vak etnicky i nzorov rozttn III. fze do r. 1936- zvtzila lidov fronta X odpor konzervativc 1936 povstn proti vld a p. republice ze severn Afriky ho dil Francesco Franco - nsledovala obansk vlka Franco monarchist + konzervativci X republika p. levice (rozttn anarchist, komunist, marxist bojovali mezi sebou) - mezinrodn rozmr F.F. podpora Nmecka a Itlie - republika podpora SSSR + nepm podpora z jinch zem - nechali si vak za to platit vyerpanost ekonomiky 1939 - politicky republika prohrla - v ele novho reimu F. Franco zkaz politickch stran + likvidace pol. odprc - Falanga jedin povolen strana, konzervativn orientovan, katolick prvky - dky dobr zahranin politice se Franco udrel a do 70. let 2. sv.v. neutralita p. dobrovolnci bojovali na stran Nmecka proti SSSR 1947- p. je monarchi a Franco regentem ( po jeho smrti bude vldnout monarcha roku 1955 byl nslednkovi trnu Juanu Carlosovi nabdnut nvrat do zem) Zahranin podpora ( pedevm z USA) p. mlo strategickou pozici a pstavy vyuiteln v ppad vlky se SSSR Franco opral se armdu, katolickou crkev a Falangu (i zde vak pronikaly hlasy volajc po reformch ) reforma hospodstv + spoluprce s EHS, reformn hnut Opus Dei (katolci) 1962 dost o lenstv v EHS Nejednotn opozice dsledek reforem, kter Franco provedl. Separatistick tendence Katalnka a Baskicka Rozvoj ekonomiky investice z USA, N a Fr + pjmy z cestovnho ruchu 1975 smrt F. Franca ji ped tm snaha o reformy (mlad dstojnci armdy, Opus Dei

pichystali pdu pro pechod k demokracii po Frankov smrti) 1977- volby zvtzila Unie demokratickho stedu Adolf Suarz, druh byla PSOE soc. dlnick strana Ekonomick recese, je zashla Evropu v 70. letech, sten podkopala dvru v demokratickou vldu armda se 2x nespn pokusila o pu. 1980 autonomie Baskicka a Katalnska (teroristick toky vak pokrauj) 1982 volby zvtzila PSOE - Felip Gonzlez 1986 vstup do ES 1993 koalin vlda Prvoadm problmem zem se stala kontrola prudce se rozvjejc ekonomiky a hladk prbh integrace do evropskch struktur. PORTUGALSKO 1910 revoluce vyhlena republika 1926 u moci vojensk junta ministrem financ je Salazar (pedstavitel konzervativn pravice) transformace ekonomickho a politickho systmu 1932 Salazar se stal premirem 1933 stava ada korporativnch prvk - Nrodn svaz jedin strana - zven kontrola sttu nad ekonomikou (Portugalsko se stalou jednou z nejchudch zem) Oficiln bylo Portugalsko korporativn a unitrn republikou v ele s prezidentem, ale vlda byla vykonvna pomoc diktatury ministerskho pedsedy. 2.sv.v. neutrln stt (Salazar se obval polarizace domc scny draz na obansk nacionalismus) - 1943 poskytl spojencm Azorsk ostrovy jako zkladnu Oporou Salazarova reimu byla katolick crkev, armda, tajn policie PIDE, korporativn systm, Nrodn republiknsk garda (podkov jednotky), Portugalsk mlde a Nrodn svaz. Po vlce program liberalizace spolenosti - svoboda slova, amnestie pol. vz, parlamentn volby (nebyly vak pli regulrn) Marshallv pln, len NATO Do 50 let pouze slab opozice 1970 Salazar umr Marcelo Caetano nstupce Salazara 25.4. 1974 vojensk pu Caetano odstrann tzv. karafitov revoluce (karafit symbol socialismu) Pu provedla skupina nich dstojnk a nkolika generl vyslouilci z portugalskch koloni, kte nebyli dostaten ohodnoceni. Zaloili Hnut ozbrojench sil MFA. Domnvali se, e boj o udren koloni je u stejn prohran a oni potom za to ponesou odpovdnost. Nehodlali u dle podporovat vldu v Lisabonu, kterou pokldali za zkorumpovanou a nefunkn, ochotnou navc armdu obtovat kvli sv zchran. Antnia de Spnola nov prezident - i kdy se k moci dostal dky MFA pozdji sten neshody - v z 1974 na funkci prezidenta rezignoval Ultralevicov jednotky se nespn pokusili o pevrat komunist ztratili vekerou podporu. V ele sttu umrnn Revolun rada gen. F. Costa Gomes 1976 parlamentn volby zvtzila Socialistick strana PS veden Mriem Soaresem (programov poadavek k nvratu k parlamentn demokracii) Antnio Eanas nov prezident 1976-1987 politick scna se orientovala spe napravo, meninov vldy 1987 volby absolutn vtinu zskala PSD(Soc. dem. strana Portugalska) A.C. Silva od roku 1985 rychl ekonomick rst pliv investic z ES a dynamika jednotnho trhu pisply k nastartovn ekonomiky

1986 vstup do ES ECKO 1941 1944 nmeck okupace + obansk vlka - po osvobozen boj o moc Exilov vlda Nrodn jednoty X EAM Nrodn osvobozeneck fronta (komunist), ELAS Lidov osvobozeneck fronta Sfra vlivu Velk Britnie Stalin nadil ELAS respektovat vldu Nrodn jednoty 1944 ELAS se pokusila pevzt moc X jednotky G.B. je zahnaly 1946 - volby a referendum vtina se vyjdila pro obnoven monarchie 1948 Trumanova doktrna finann pomoc od USA nov eck armda 1949- regulrn vlka s komunistickmi partyzny byli poraeni Tito podporoval partyzny i pes zkaz Stalina roztrka v r. 1948 ekonomick embargo na Jugoslvii ze strany sovtskho bloku 1964 stedoprav koalice Konstantina Karamanlise pedala moc Georgiu Papandreuovi a jeho stran Svaz stedu ten vypsal pedasn volby a zvtzil 1967 dal volby vypadalo to na Papandreuvo vtzstv X armda vak udlala vojensk pevrat a v zemi nastolila pravicovou vojenskou diktaturu; Papandreu a dal levicov a centristit politici museli uprchnout - nespn pokus sesazenho krle Konstantina II o svren junty emigroval Junta se pokusila ovldnout Kypr ecko se ocitlo na pokraji vlky s Tureckem, v ecku to vypadalo na obanskou vlku junta povolala Karamanlise zpt do zem 1974 ten sestavil centristick kabinet a obnovil stavu z roku 1952. 1974 plebiscit zruen monarchie 1975 volby jasn vtzstv Karamanlise musel elit ekonomickm problmm 1981 vstup do ES - ve volbch zvtzilo Panhelnsk sociln hnut PASOK Andreas Papandrea - odmtav postoj k NATO a ES - u moci do roku 1989

8A/ Komparativn metoda ve vzkumu politickch systm

Vymezen, znaky komparativn metody - je podoborem komparativn politologie - pracuje v empiricko analytickm paradigmatu (zkoum pedmt vzkumu bez ohledu na apriorn normativn tvrzen, e jeden systm je lep ne jin ale v Z Evrop pedpoklad, e demokratick systmy jsou lep ne nedemokratick) - zsadn vznam pro spoleensk vdy, mj. kvli nemonosti (resp. znanmu omezen monosti) vyuit experimentln metody - komparativn metoda je pes urit skal (vdy srovnvme politick systmy i jejich prvky, kter jsou ve sv podstat jedinen) velmi cennm nstrojem poznn, pokud budeme dodrovat poadavek kvalitn metodologick ppravy - komparativn pstup by ml jt dle ne jenom k dokldn urit teorie vybranmi pklady (co by vedlo k chybnm generalizacm), rovn je vhodn odliovat komparativn metodu od prostho srovnvn (nap. vybereme X zem, o kterch napeme, e zem A m 100 poslanc, B 150, C 160 a D 200)

Historie komparativn metody: - potky: Aristoteles 1. typologie, normativn hodnocen: Vldne V obecnm zjmu V dlm zjmu Jeden lovk Krlovstv Tyranismus Vce lid Aristokracie Oligarchie Mnoho lid Politei (= republika) Demokracie - stavn systematika: v nmeckm prostoru, soustedna na politick instituce, tdn stavnch systm zem, dn teoretick koncept - srovnvac politologie: 40. 60.lta 20.stolet, systmov teorie ambice najt teoretick koncept - prvn novodob komparativn studie (teoretick koncepty vypjeny od historik) v Anglii a USA, pot Francie a Nmecko, po 2.svtov vlce Itlie, Benelux a seversk zem, v 70. letech po pdu autoritskch reim studie o panlsku a Portugalsku, pot studie o zemch 3.svta, Afrika dodnes zanedbvna Zkladn pravidla komparace dle Blondela: definici objektu komparace, uren cle komparace, stanoven kritri pro vlastn analzu zvolench objekt a vymezen vztahu komparace k asov ose. 1. Definice objektu komparace jsou v zsad 2 postupy definice objektu komparace: a) komparovanmi jednotkami jsou jednotliv politick systmy (vtinou ve vznamu nrodnho sttu) b) srovnv se urit fenomn v rmci vce politickch systm (volebn systm, systm politickch stran atd.), zde je asto lpe viditeln prvek analzy, jednoznanji lze sledovat cl, kter si autor vytknul, i kdy ve vsledn generalizaci mohou bt vstupy z obou zpsob vzkumu toton 2. Uren cle komparace je teba vymezit okruh zem, kter budou sledovny (resp. ve kterch budou sledovny vybran prvky), vbr zem ke komparaci mus bt njakm zpsobem racionln zdvodnn, nebo vhodnm vbrem lze podpoit i nepravdivou tezi, do podobn kategorie meme zaadit i tzv. referenn ppad (=studie vnovan 1 zemi nebo jednomu aspektu polit.systmu, bez asu, prostoru a kontextu), kdy podtrhujeme pozitivn len uritho politickho systmu vkldnm negativnch pklad ze zem, ve kterch se dan prvek (instituce, postup atd.) nevyskytuje (i vyskytuje v jin form) a kter na to doplatily (by by nap. existovaly jin zem, kde to dn problm nepsobilo). Z hlediska vbru zem ke komparaci existuje nkolik pstup: (Pi vbru zem je vhodn vzt do vahy historickou podmnnost vvoje instituc a politickch systm jako celk, aby nebylo srovnvno nesrovnateln) a) behavioralistick linie primrn zdrazuje pi vbru zem kvantitativn hlediska, sekundrn pak poadavek jist podobnosti kultury, stupn hospodskho rozvoje, geografick polohy, sociln struktury apod. b) dal variantou je podzen vbru zem cli komparace, kdy je nutn si nejprve jasn definovat cl a nsledn vybrat reprezentativn zem k dosaen cle; v tomto smru je vhodn vybrat zem, kter jsou si ve vtin znak pokud mono co nejvce podobn, ale existuje mezi nimi rozdl ve sledovanm znaku 3. Stanoven kritri pro vlastn analzu zvolench objekt pi sledovn uritho problmu je nutn se vyrovnat s velmi znanm potem promnnch (co je jet dle komplikovno tm, e i pi globln analze se d potat pouze v du stovek politickch systm), kter nen mon v praxi vechny postihnout, proto nezbv pi

komparaci ne se zamit na urit konkrtn okruh klovch promnnch a ty podrobn sledovat, popsat, analyzovat, srovnat, ... 4. Vymezen komparace k asov ose lze rozliit ti zkladn varianty vzkumu z hlediska asov osy: a) synchronn srovnvn sledovanch prvk v rznch politickch systmech (i rznch politickch systm) v danm (stejnm) asovm seku, jedn se o nejastj variantu vyuit srovnvac metody v politologii (z hlediska vymezen komparace k asov ose) b) vertikln (diachronn) komparace jednoho politickho systmu v asovm vvoji je vyuvna v pracch stojcch na pomez mezi histori a politologi c) tzv. komparace anachronnch historickch situac - rzn prvky politickch systm v rznm ase, pedstavuje urit slouen pedchozch dvou vymezen; z hlediska pojet se jedn o nejnronj variantu komparativnho vzkumu, krom toho tento typ vzkumu navozuje otzku, zda lze vzkum s takovm zamenm provdt (resp. zda m hodnotu odpovdajc vynaloen nmaze) srovnvmeli uritou situaci v rznch stech svta (nap. transformaci nedemokratickch systm na demokratick), jedn se sice o analogii z hlediska toho, e v nich probh urit proces, ale tento proces probh v rznch obdobch, v zemch s rznmi tradicemi, rznm postavenm atd. (pes uvedenou vhradu ovem nelze tento typ vzkumu podceovat, v ppad, e je autor schopen se vypodat se zmnnmi problmy, mohou pedstavovat tyto prce znan pnos ke klasifikaci politickch systm, sledovn obecnjch trend v jejich vvoji. Srovnvac techniky: 1) synchronn komparace, diachronn komparace, anachronn historick situace (viz.ve) 2) blzk srovnvn (srovnvme podobn systmy), vzdlen srovnvn (srovnvan zem maj mn spolench znak) 3) globln analza (srovnvn co nejvtho potu zem, nalezen obecnho modelu), meninov=systmov analza (srovnvn malho potu zem), vnitrosystmov analza=case study (vzkum jednoho politickho systmu do hloubky, komparace je jen vchodiskem) Obecnm problmem pi analze politickch systm (pedevm v ppad tzv. globln analzy) bv, e autor konkrtn komparativn studie politick systm zahrnut do vzkumu dokonale nezn, navc mus vychzet z dat zskanch rznmi autory z rznch zem, piem badatel dostaten nezn okolnosti a metody, jakmi byla zdrojov data zskna (sta, aby nkter z primrnch zdroj obsahovat hrub zkreslujc data, a ji zmrn, nebo kvli nevhodn metod, aby tm byl badatel zmaten pi hodnocen danho politickho systmu). V ppad, e sledovan politick systm zn, me nespolehliv data vylouit (resp. je brt s rezervou), pokud ale m o dan zemi jen velmi povrchn daje, nezabrn chybn generalizaci. Pesto ale nelze tvrdit, e komparativn analzy lze provdt pouze u zem, kter dokonale znme a s jejich institucemi, strukturami a zpsoby een problm jsme dokonale seznmeni (nkdy se me prv pohledem zven nalzt cel ada zajmavch jev, kter pi pohledu zevnit systmu badatelm mohou unikat). Praktick vyuit komparativnch vzkum je znan irok. Na jedn stran se meme setkat s vce i mn kvalitnmi globlnmi analzami, ve kterch se pokoueli autoi vytvoit obecn typologie politickch systm, astj bvaj analzy omezenho potu politickch systm, u kterch meme rozliit 3 zkladn varianty:

1. sleduje se urit typ politickch systm (srovnn zpadoevropskch demokraci) 2. jsou hledny subtypy uritho typu politickch systm (typologie autoritativnch reim) 3. srovnvaj se dva rzn typy politickch systm (nap. odlien autoritativnch a totalitnch reim) Specifick ppad pak pedstavuj studie zamen na konkrtn zemi (case studies), kter roziuj znalosti zskan komparativnm vzkumem o nov pklady (a kter stoj na pomez srovnvac metody). Pokud bychom byli vce konkrtn, lze zmnit, e komparativn metoda byla spn vyuvna ve vzkumech vnovanch demokratickm i nedemokratickm reimm (a pedpokladm o monostech jejich udren, resp. nahrazen jinm typem), komparaci systm politickch stran, volebnch systm, jednotlivch stran, stability reim, institucionln struktury i jejho fungovn, vkonnosti rznch typ vldy, politickmu vvoji atd.

9A/ Teorie politickho systmu

1. Systmov teorie SYSTM: nejen soubor jednotlivch samostatnch st, ale vzjemn psoben rznch promnnch, vnitn jednota (Bertalanffy, poprv v biologii) - pronikn i do spoleenskch vd syntza vdeckho poznn - z kybernetiky nsledn pevzaty pojmy jako: vstup, centrum, vstup, smyka, zptn vazba (=kruhov samoregulace systmu) atd. - ve spol. vdch systmy oteven charakteristick stav rovnovhy a zrove neustl vvoj, soubor vnitnch a vnjch vztah, obtnost najt hranici takovho systmu a jeho okol SUBSYSTM: nemus se nutn chovat jako systm, jeho je soust, jde o kvalitativn promnnou (p.: rodina spolenost) 2. Systmov teorie v politologii umouje soustedn se na studium vazeb, vztah a proces interakce mezi politickmi subjekty (u nejen sttoprvn pstup) Obecn teorie interakce (T. Parsons) vychz z konceptu obecn teorie akce definuje politiku jako funkn subsystm spolenosti hlavn funkce politiky: uchovat systm, integrovat jeho leny pomoc schopnosti adaptovat se na mnc se podmnky, prokzat schopnost doshnout cle impulsy z jinch subsystm (vstupy) zpracovny (politick poadavky) vyslny k dalm subsystmu, resp. systmu jako celku (vstupy) v ppad, e vstupy a vstupy nejsou v rovnovze politick inflace 3. Definice politickho systmu (D. Easton) propojen systmov teorie a behavioristickho pstupu navazuje na Parsonse (PS je subsystm spolenosti) + otzka, jestli to tak opravdu lze charakterizovat k vymezen PS a jeho odlien od jinch spol. systm uv dlen: lensk systm (membership system): vztahy a vazby mezi leny konkrtn spolenosti, v pm souvislosti a vztahu k vdommu lenstv (nap. politick pslunost) Analytick systm (analytic system): pesn specifikovan vztahy a vazby v uritm okamiku (nap. volby), nejsou trval a zvazn do budoucna; kontextuln pojem, umouje do sebe zalenit rzn druhy a typy lenskch systm, mnohem ir

hranice mezi obma systmy nejsou pevn zkl. prvkem PS je pedevm lovk a jeho chovn len spolenosti rozlien tchto dvou systm umouje vydlit u osobnosti tu st lidsk aktivity, kter se vlun vnuje polit. procesm, to umouje Eastonovi definovat PS spolenosti jako specifick, svbytn typ systmu (divn co:)) Obecn vymezen politickho systmu vchodiskem je spolenost jako vezahrnujc celek (mnoho systm, rzn vztahy, neorganizovan, analytick) kad je soust, ani by si byl vdom svho zapojen (neinstitucionln) PS i ve smyslu neorganizovanho chovn 4. Prvky politickho systmu (opt podle Eastona) Politick vztahy PS nelze vymezit jen podle instituc (ty se u konkrtnch PS li), rozhodujc jsou vztahy mezi institucemi, resp. leny spolenosti, kte se podlej na polit. procesech zkladn charakteristikou je to, e lovka uritm zpsobem omez, stanov mu (legitimn) hranice existuj zkladn polit. aktivity a procesy charakteristick pro vechny PS, li se formy jak se projevuj (k tomuhle pat moc hezk obrzek 4.1 Obecn model PS na str. 53!:)) Hranice politickho systmu rozdl mezi tm, co je soust PS a co tvo jeho okol hranice = uren kritri, jak specifikovat vazby a kvalitu vztah spojench s rozdlovnm hodnot ve spolenosti (?) hranice vymezuj: odlien polit. rol od jinch spoleenskch rol schopnosti a monosti tch, kdo pln polit. role, vytvet vlastn,od zbytku spolenosti oddlen, vnitn soudrn skupiny (nap. polit. strany) odlien specifick hierarchick struktury vzan vlun na plnn uritch polit. rol specifick vbr kritri spojench s vbrem tch, kdo jsou nositeli polit. rol navc se mus rozliit okol, kter pat dan spolenosti a okol, kter je vn dan spolenosti (PS stt ostatn stty) (geopolitick hranice) Okol politickho systmu pm vliv na systm, charakter a momentln stav okol ovlivuj konkrtn podobu impuls, kter do systmu pronikaj dleit je sama existence okol, prolnaj se pro pochopen vymezuje Easton: vstupy (inputs), vstupy (outputs), jejich vztah penos (exchange, transaction) Vstupy nejdleitj vnsystmov vstupy, 2 zkladn skupiny, ale ne oddlen kategorie: poadavky, resp. pn (demands) adresovan PSu podpora (support)- je PSu vyjadovna leny spolenosti reakce systmu na poadavky len spol. se me odrazit na podpoe, kterou PS zskv (zptn vazba) rozhodujc faktory pro formulaci poadavk jsou pn poadavky mohou bt dvojho druhu: poadavky len autority PSu nemohou nebo nechtj pijmout pokud nejsou tyto poadavky uspokojeny (output failure), kles podpora ze strany len PS = charakteristick forma tlaku na systm poadavk je pli mnoho PS to nesth sledovat peten na vstupu (input overload), nevyvolv to hned pokles podpory, pomrn bn, systm nedoke reagovat na vechny poadavky a vyhovt jim; pina tto neschopnosti: patn regulace toku poadavk dleitou roli maj jedinci a akti, kte jsou v syst.

v tzv. uzlovch bodech (gatekeepers) mohou kontrolovat poet i hodnotu poadavk smovanch do PS (zjmov skup., polit. strany, masmdia..) lze regulovat tak podporu, aby co nejmn negativn ovlivnila PS sociln systm: max. stupe volnosti v promn svho vnitnho du me se brnit tlaku vnitn transformace umouje opt doshnout vhodnch podmnek pro rozdlovn hodnot = strukturln regulace (structural regulation of support) dal druh reakce: rozptlen podpora (diffuse support) vdy jsou njac loajln jedinci uchovvno politickou socializac aby toho nebylo mlo, na PS psob jet tzv. vnitrosystmov vstupy (withinputs) maj stejn dopad Vstupy jejich prostednictvm jsou stimulovny vstupy podpora pocit uspokojen lena, jeho poadavky byly piznny, mus bt ptomen alespo u sti len PS (systm mus akceptovat alespo minimln poadavky len) specifick druh komunikace mezi systmem a okolm, pravidla hry mus odpovdat poadavkm, mus se potkat mohou psobit jako prostedek seberegulace, sebezen chovn PS Zptn vazba (feedback) informan tok, kter poskytuje info o tom, jak byl vstup tkajc se uritho vstupu pijat leny spolenosti i jinmi PS, resp. spolenostmi

5. Kritika teorie politickho systmu obecn model umonil zahrnout do studia PS mnoho prvk, kter by tam komparativn analza sama o sob zahrnout nedokzala pin klasifikaci rol instituc jejich innost, kter je dleitj ne jen jejich prost existence ale nelze podcenit vznam instituc, maj jin vztah smrem dovnit instituce (skupiny) a vn, rzn vliv na PS nutn sledovat ppad od ppadu podstatn je, zda a jak (a jak moc) se Indy. podl na procesu rozhodovn (decisionmaking process) kritika plin obecnosti, abstraktnosti tohoto pstupu; umouje sice komparaci v t nejir podob, ale nabyt jen definovn zkladnch rys, nen mon to prakticky pout najt rozdly mezi specifickmi PS (nap. u kmenov spolenosti a v demokracii: podle Eastona bychom tam nenali rozdl) vedle systmov analzy vznikaly i dal teorie: teorie modernizace, teorie her a komunikace v mnoha ohledech se pak ukzaly mnohem progresivnj nsledn vvoj systmov teorie opt se pibliuje realit: typologie reim, jejich krize.. Shrnut systmov pstup pinesl novou metodologickou koncepci nabzel vce monost, nov prostor pro pochopen zkonitost fungovn a vvoje PS zamil se na oblast vlastnho mechanismu fungovn politickho prosted v t dob se emancipovala politologie jako specifick politick vda

10A/ Strukturn-funkcionln analza

1. Systmov pstup (systmov teoretick pstup) - vyel z biologie, kybernetiky(pevzaty pojmy) - systmov pstup navazuje na mylenky biologa Ludwiga von Bertalanffyho - chpe politick systmy jako pizpsobiv a seberegulujc systmy v uritm prosted. - neexistuje pesn definice odliujc politick systm od ostatnch subsystm spolenosti (systmy se prolnaj)

- politick systm m monopol na legitimn nsil za elem zen spolenosti - modely fungovn politickho systmu: a) Parsonsovo schma AGIL T. Parsons formuloval zsadu, e hlavn funkc politiky je poteba uchovat systm, eho se dosahuje pomoc adaptace (A) na mnc se podmnky a schopnosti dosahovat cle (G), co vede k integraci (I) len spolenosti, kter je k uchovn systmu nezbytn. Mus rovn zachovvat existujc latentn vzorce (L) jednn v dan spolenosti. Je zvisl na kulturnch vzorcch dan spolenosti ty mu uruj mantinely (4 funkce politickho systmu) - politika je subsystm spolenosti - moc je jeden z vstup politiky b) Eastonv model politickho systmu - piblil politologii prodnm vdm (propojil politologii s behavioralismem) - rozliil 1) lensk systm (membership system) vztahy a vazby mezi leny spolenosti 2) analytick systm (analytic system) vztahy a vazby v uritm okamiku (volby)
okol vstupy (inputs) politick systm konverze zptn vazba okol vstupy (outputs)

- vstupy (inputs) pijm systm ze svho okol i ze sebe sam - vstupy njakm zpsobem mn ve vstupy (outputs) (elem je zachovn funknosti systmu) (systm neschopn petvet vstupy na vstupy by nebylo mon dlouhodob uchovat, v praktick rovin ani nen pedstaviteln) - vstupy jsou specifick druh komunikace mezi systmem a okolm - konverze zpracovn, (pol.) rozhodovn o vstupu - zptn vazba (feedback) reakce okol - okol to co nen uvnit systmu formy vstup: poadavky - nroky jednotlivc, skupin i cel spolenosti na politick systm podpora - v nejobecnj rovin respektovn politickch rozhodnut (nkdy se dle klasifikuj jako materiln, participan a symbolick) Vstupy maj formu politickch rozhodnut, dl se na 4 typy: odvody (nap. vbr dan), regulace chovn (vydvn zkon, nazen), perozdlovn ( zdola nahoru nebo z hora dol), symbolick aktivita (ceremonily). - Systmov pstup se hod pro neamerick zem - pozornost politologie se penesla z popisu instituc na mechanismy fungovn politickho prosted - zachovn rovnovhy mezi systmem a okolm - okol ovlivuje systm - pesn hranice mezi systmem a okolm nen - subsystmy se samostatn nemus chovat jako systm 2. Funkcionln pstup (strukturn funkcionln analza) - zabval se tm, jak funkce m systm plnit (ve snaze zachovat systm) - autoi tohoto pstupu: Almond a Powell - jejich katalog esti funkc politickho systmu (Almondv katalog): 1. artikulace zjm - jsou formulovny poadavky kladen jednotlivci i skupinami na politick systm - vstup

2. agregace zjm - jednotliv poadavky jsou propojovny, kombinovny, spojovny atd. vstup 3. vytven (stanoven) pravidel - stanoven postup, ktermi se bude dan problm eit vstup 4. aplikace pravidel - pijet pslunho rozhodnut - vstup 5. pezkouen (prava) pravidel - sledovn, zda se pravidla osvdila, pp. jejich upraven na zklad zskanch zkuenost (reakce na zptnou vazbu, jej zkoumn) - vstup 6. komunikace - v prbhu celho procesu probh komunikace jak uvnit politickho systmu, tak mezi systmem a okolm (je vude inputa, outputs, pol.sys) - vstup

K zkladnmu katalogu nkdy bvaj pipojovny jet dal funkce: 7. politick socializace (jedinci jsou seznamovni s akceptovanmi normami a pravidly a jsou vedeni k jejich dodrovn) - vstup 8. rekrutovn politickho personlu 9. udrovn a pizpsobovn systmu - zkladn katalog funkc je vykonvn kadm politickm systmem - vechny politick systmy maj strukturu - vechny politick struktury jsou multifunkn maj pol. funkce - vechny politick systmy jsou z hlediska politick kultury smen) Almond 4 typy artikulace zjm: 1) institucionln zjmov skupiny 2) nesdruen zjmov skupiny 3) zjmov skupiny bez norem 4) sdruen zjmov skupiny Almond - 4 typy stranickch systm: 1) autoritsk 2) dominantn neautoritsk 3) soutiv dvoustranick 4) soutiv vcestranick Almond 3 typy stran: 1) sekularizovan (pragmatick) 2) hodnotov orientovan (ideologick) 3) partikularistick (tradin) 3. Teorie komunikace - tvrcem pstupu Karl Deutsch - Isaak pol. sys. je organizace zvisl na informacch pichzejcch z okol - Lazarsfeld a Lasswell masov komunikace K. Deutsch: - pol. sys. je organizace protknut st informanch kanl (pol.sys.= nervov systm) - je schopen si dky zskanm informacm uvdomit sm sebe a dky tomu existuje - informace je vztah mezi udlostmi - asov sek mezi ziskem a reakc na informaci je zpodn (m vt zpodn, tm ni innost systmu) - zkreslen informace bhem penosu - zisk zmna systmu jako reakce na vsledek zpodn - zptn vazby schopnost systmu se uit - stedn rove komunikace a rozkazu tvo ji jedinci, kte jsou spojnic mezi masou a pol. elitou - dva typy zptn vazby: 1) negativn snaha doshnout vytenho cle 2) pozitivn zesilujc zptn vazba - ivotaschopnost pol. sys. zvis na: 1) pijmn informac

2) zpracovn informac 3) reakce na n 4) zhodnotit odpov (vstup) a reakci na nj - uzlov body komunikace - pol. systm podle Detsche

11A/ Parlamentn a prezidentsk demokracie

Prezidentsk demokracie Zaloena na stetu moc a jejich vyvaovn. Nezvisl legitimace exekutivnch a legislativnch orgn a tyto orgny jsou vcemn stejn postaveny, existuje mezi nimi konkurennspolupracujc vztah. (USA)

Parlamentn demokracie Zaloena na integraci orgn. Ned se mluvit o rozdlen moci, pouze o rozdlen funkc. Exekutiva neznamen nic bez legislativy, tj. moci jsou provzny a existuje i personln provzn (MP mohou bt ministry). (GB)

PREZIDENTSK SYSTMY Tyto politick systmy jsou zaloeny na konkurenci mezi legislativou a exekutivou, take tyto dv moci spolu vzjemn soupe, ale tak souasn spolu spolupracuj. K tomu, aby mohl bt politick systm oznaen za prezidentsk, je nutno aby sploval nkter pedpoklady a kritria. Existuj zde ti zkladn kritria istho prezidentskho systmu: 1) Prvnm definujcm kritriem prezidentskho systmu je pm volba nebo jakoby pm velidov volba hlavy sttu na stanoven obdob. Toto kritrium je vak nedostaujc, nebo existuj stty (jako nap. Rakousko, Irsko, Island), kde je prezident volen v pmch volbch, ale pesto jsou systmy parlamentn. Druhm definujcm kritriem je, e v prezidentskch systmech se vlda, ili exekutiva, nejmenuje a nerozpout na zklad hlasovn v parlamentu. Vlda je vsadou prezident: prezident, podle svho uven jmenuje a odvolv leny kabinetu. Toto pravidlo vak nen pestoupeno tm, e parlament m prvo vyslovovat vld a jednotlivm ministrm nedvru. monistick exekutiva (propojen funkce hlavy sttu s funkc pedsedy vldy). Linie autority jasn m od prezidenta dol. Prezident tedy stoj v ele vldy anebo jinak d vldu, kterou jmenuje. Monistick exekutiva (propojen funkce hlavy sttu s funkc pedsedy vldy). Pokud bychom sledovali prezidentsk systmy, meme vypozorovat jejich rznou typologii. Spojen stty jsou prototypem istho prezidentskho systmu, kter velice dobe funguje. Naproti tomu jsou stty, kde prezidentsk systmy nefunguj a to u kvli rznm faktorm (jako nap. patn systmy politickch stran, stavn avak nereln vemocnost, problmy s prosazovnm programu, atd.). Prezidentsk systmy vcelku vzato nefunguj dobe. A na jedinou vjimku Spojen stty americk jsou vechny prezidentsk systmy kehk a pevraty a kolapsy jsou u nich na dennm podku (Latinsk Amerika). Prezidentsk systmy jsou vzny vhradn na republiknskou formu politickho systmu. SEMIPREZIDENTSK SYSTMY Z politologickho pohledu je velice sloit posuzovat, zda jsou nkter systmy parlamentn prezidentsk, nebo nkter nespluj veker kritria potebn pro zaazen do tchto kritri. Nejlepm pkladem zde me bt francouzsk politick systm, jist znaky spluje i Finsko (s vjimkou pmo volenho prezidenta). Proto vznikla i teorie poloprezidentskch systmu. Sartori s touto kategori pln nesouhlas, ale pesto vytvoil kritria, kter mus systm splovat proto, aby se dal oznait za semiprezidentsk: 1) Hlava sttu (prezident) je volena velidovou volbou pmo i nepmo na pevn dan funkn obdob. 2) Hlava sttu sdl exekutivn moc s premirem, co vytv strukturu duln autority, ji vymezuj ti kritria: A) Prezident je nezvisl na parlamentu, nen vak oprvnn vldnout sm nebo pmo, a jeho vle proto mus bt tlumoena vldou a prochzet pes jej rozhodnut, m vak kompetence, kter mu umouj pijmat samostatn politick rozhodnut ve vnitn i zahranin politice.

2)

3)

B) Premir a jeho kabinet naopak pedstavuj instituce nezvisl na prezidentovi v tom, e jsou zvisl na parlamentu jsou zvisl bu na dve, nebo na nedve parlamentu (nebo obojm) a v obou ppadech potebuj podporu parlamentn vtiny. C) Duln struktura autority poloprezidentskho systmu umouje rzn vyvaovn a tak pesouvn mocensk pevahy uvnit exekutivy, to vak pod psnou podmnkou, e trv potencil autonomie kad sloky exekutivy. Kohabitace prezident a vlda jsou z jinch politickch tbor (jev ast ve Francii, p. neogaullista Chirac a socialistick vlda Jospina) Duvergerv koncept semiprezidentskch systm Maurice Duverger ve sv knize A New Political Systm Model: Semi-Presidential Government piel s popisem novho systmu, kter nen, dle jeho nzoru ani prezidentsk ani parlamentn. Tyto systmy nazval semiprezidentskmi a definoval je takto: Poloprezidentsk systm nen syntzou parlamentnho a prezidentskho systmu, ale stdnm prezidentsk a parlamentn fze. Dle tto definice je francouzsk systm prezidentsk, kdy je prezidentsk a parlamentn vtina ve shod, parlamentn pak kdy jsou vtiny odlin. Tato teorie m adu kritik (nap. Sartori). PARLAMENTN SYSTMY Dualistick exekutiva tvoena na jedn stran prezidentem na druh vldou Vldy jsou tvoeny pomoc parlamentu a jsou zvisl na jeho dve. Vlda + parlamentn vtina spoluvytv vldn politiku. Parlamentn systmy jsou zaloeny na 3 zkladnch principech a to na reprezentaci suverenity lidu, integraci legislativy a exekutivy a na tom, e kontrola panstv (moci) je zajitna institutem stranick konkurence. Na zklad rozdlnch exekutivnlegislativnch vazeb lze rozliit pinejmenm ti zkladn druhy parlamentnho systmu: 1) Kabinetn systm zde je pkladem pedevm Velk Britnie. V tchto systmech si exekutiva vynutila pevahu nad parlamentem. Autorita sttu je legitimizovna stranickou konkurenc = konflikty ve spolenosti se stetvaj ve stranickm boji. Existuj ti podmnky tohoto systmu: relativn vtinov systm volby, bipartismus a pevn stranick disciplna. Slabm pkladem tohoto systmu je Spolkov republika Nmecko (tzv. kanclsk demokracie). 2) Stranicky kontrolovan parlamentarismus pkladem je Italsk republika. Dominantn roli zde hraje parlament, kter je vak ovldn jednotlivmi politickmi stranami, kter se sna doshnout kontroly moci. O legitimit systmu se rozhoduje a pi sestavovn vldn vtiny. Oslaben parlamentu. Jinm ppadem me bt stranick systm s predominantn i dominantn stranou. 3) Vlda zkonodrnch sbor prototypem poslaneck vldy je francouzsk tet republika. Tyto systmy mus splovat tyto podmnky: Kabinet ned legislativu, moc nen sjednocen ale naopak roztrouen a atomizovan. Odpovdnost je

naprosto nejasn, stranick disciplna je chab nebo vbec neexistuje, premii a jejich kabinetu nemohou jednat rychle a energicky, koalice nejsou schopny eit vnitn problmy a nemohou si bt jisty podporou v zkonodrnm orgnu, vlda nikdy neme jednat a mluvit jednm, jasnm hlasem.

12A/ Konsocian, konsensuln a westminstersk model demokracie

A. Lijphart je jednm z nejvznamnjch pedstavitel modernch politologickch teori. Vyel z kritiky typologie demokratickch systm Almonda z 50.let, jen rozdlil politick systmy nsledovn: 1. Demokratick systmy homogenizovan politick kultura, strany a zjmov skupiny jsou autonomn politit hri. Pkladem je GB i USA. 2. Kontinentln systmy fragmentovan politick kultura v n jsou separovan skupiny subkultur. Daj se oznait za nestabiln, ale fungujc. Dobrm pkladem je nap. 4. francouzsk republika i Itlie. 3. Kontinentln systmy je mezi-typem mezi pedelmi modely. Politick kultura jest (2.typ) fragmentovan, ale systmy jsou velice stabiln demokraciemi. Pkl. je Skandinvie, Nizozem, vcarsko. Lijphart navrhl vlastn typologii, nebo kritizoval spojen homogennho vdska a heterogenn Itlie. Na zklad stavu 2 prvk (stupe kulturn fragmentace homogennost, heterogennost a soudrnost politick elity soutiv/konkurenn, kooperativn/konsensuln) identifikoval nsledujc typy demokracie. Pi svch analzch se pak pedevm zamil na konsocian demokracie. 1. Odstediv demokracie soutiv elity, kulturn fragmentace. Pkladem me bt Vmarsk republika i 4. francouzsk republika, Itlie. 2. Dostediv demokracie soutiv elity, kulturn fragmentace je nzk. SRN, USA, GB. 3. Konsocian demokracie konsensus mezi elitami a vysok kulturn fragmentace. 4. Depolitizovan demokracie konsensus mezi elitami a nzk kulturn fragmentace. Tento model je pouze teoretickm doplnnm model demokraci. Konsocian demokracie -v tomto systmu je vysok mra kulturn (spoleensk) fragmentace, s tm souvis fragmentace politickch elit (i pesto stabiln demokracie). -fragmentace (segmentace) spolenosti me bt nboensk, etnick i tdn - snaha o een tchto konflikt vede ke konsensuln demokracii, tj. elity se veobecn dohodnou na zkladnch problmech a jejich eench. -dvody vzniku toho typu demokracie: 1. vysok fragmentace spolenosti, kdy vznikaj oddlen tbory (pkladem me bt Rakousko, kde vznikly ti oddlen tbory - socdem, kest-katolick a nrodn liberln) 2. ochota politickch elit ke konsensu, kde je nejlepm pkladem vcarsko se svou magickou formul (rozdlen federln vldy mezi 4 strany, dle uritho kle a dle dodren rozdlen dle jazyk, nboenstv, ). 3. demokratick tradice a kultura. Vtinou se jedn o men stty, jen maj blzko centrum. V tchto sttech bv tak asto uplatovn neokorporativismus (monopolizace svaz, odbor, ). Pkladem jest Nizozem, vdsko, Belgie a Rakousko. -potkem 80. let Lijphart zmnil svou teorii a vytvoil teorii konsensuln demokracie (SRN, vcarsko, Finsko, Dnsko, Norsko), je je vyuiteln pro vtinu liberlnch demokraci bez ohledu na spoleenskou fragmentaci.

Proti n postavil westminstersk typ demokracie (majoritn, konkurenn), jejm pkladem je Velk Britnie, Irsko, dnen Itlie a 5. francouzsk republika.

Konsensuln demokracie klade o nco vt draz na instituce a politick procedury.

Kritizovno bv to, e svou teorii zuniverzalizoval, tj. rozil ze stt s fragmentovanou kulturou na fakticky vechny i alespo vtinu liberlnch demokraci bez ohledu na jejich homogenitu. Navc by uplatovn tto teorie v ist form vedlo k plnmu ochromen fungovn vkonn moci.

KONSENSULN DEMOKRACIE
- Nizozem, Belgie, Rakousko, vcarsko 1) Tvorba velkch koalic ve vld jsou zastoupeny vechny velk politick strany, nevznikaj tedy minimal winning coalition. Tmto kles konkurenn prvek voleb. (vcar.vlda i rak.koalice do 60.let.

WESTMINSTERSK DEMOKRACIE
1) Tvorba jednobarevnch vld vldu sestavuje jen jedna strana, nebo dky volebnmu systmu obsad vtinu kesel. Dal strany psob jen v parlamentu.

2) Rozptlen moci moc je rovnomrn rozdlena 2) Pevaha vldy nad parlamentem vld jsou mezi parlament a vldu s tm, e legislativnmu procesu udleny velk pravomoci, jen umon pevahu vldn dominuje parlament (oslaben pozic vldy). moci na pravomocemi parlamentu. 3) Symetrick (vyven) bikameralismus ob komory parlamentu maj shodn pravomoci, tj. na danm zkon se mus shodnout ob komory. V tchto systmech vtinou zastupuj horn komory i meniny. 3) Asymetrick bikameralismus pokud vbec horn komora parlamentu existuje, tak m tak slab spolurozhodovac pravomoci, e se stv vce mn zbytenou i marginln jednotkou.

4) Multipartismus dn strana nem monost 4) Bipartismus volebn systm vytvo v tomto utvoit jednobarevnou vtinovou vldu, tj. v systmu je modelu systm pouze dvou stran, kter se vtinou uplatnna velk mra proporcionalitu nzor. pravideln stdaj u vldy. 5) Existence vce tpcch lini (cleavage) ve stt se uplatuje vce lini, jen tp spolenost i politick elity (nap. nboensk, tdn, venkov-msto). 6) Pomrn volebn systm reprezentace menin je tmto systmem dostaten zajitna. Zastoupen menin je zavedeno i mimo volby, nap. v adech, hornch komorch, atd. 5) Existence jen jedn konfliktn linii (cleavage) v tchto systmech se vtinou projevuje jen jedna konfliktn linie a tou je linie tdn.

6) Vtinov volebn systm nejlpe systm firstpast-the-post (relativn vtinov volebn systm) jedin kolo voleb, sta o jeden hlas vce ne soupei -omezuje poet politickch stran v zkonodrnm sboru a tm pdem pispv k vytvoen bipartismu. 7) Teritoriln a neteritoril. federalismus a 7) Unitrn centralizovan stt velk st pravomoc maximln mra decentralizace vtina pravomoc je je v rukch centrln vldy, lokln autonomie omezen. penesena na ni sttn sprvu (kraje, okresy, obce, ) 8) Nepsan stava neomezen suverenita parlamentu, chyb dal regultor (stavn soud), kter 8) Psan stava s prvem VETA pro meniny by innost parlamentu oznail za nestavn. meniny tmto maj zaruenou svou nrodn integritu. 9) Vylouen nstroj pm demokracie (tj. neexistence referenda, lidovch iniciativ, atd.) - v 90. letech se Lijphartv vet zkladnch znak konsensuln (a analogicky k nim i westminstersk) demokracie dle rozioval. Nov znaky jsou: - korporativismus x pluralismus - nezvislost centrln banky x zvislost centrln banky na vkonn moci - existuje mlo pklad zem, kter jsou pkladem istho typu jedn z nich, proto je pnosnj chpat tyto modely jako dva konce jedn osy viz dlen irskho politologa Petera Maira:

1. blc se konsensulnmu modelu Nizozemsko, vdsko, Belgie, Rakousko 2. spojujc prvky konsensuln i vtinov demokracie SRN, vc, Fin, Dn, Nor 3. blc se vtinovmu modelu Francie, Itlie, Irsko, VB Sice nen pmo v zadn otzky, ale vm, e zaazen jednotlivch forem eskho sttu jako pklad me pomoci.

Lijphartova teorie v politickm vvoji R

1. Do roku 1918 Do zaloen eskoslovensk republiky byly naplnny prvn ti body Rokkanovy teorie demokratizace. Projevuj se vak velk nacionln emoce. Spolenost je rozdlena na ose crkev-stt, ale tak na ose tdn. Stejn cleavage se projevovala i v nmeckm tboe na zem SR. V republice vak chybl konsensus mezi nrodnmi elitami. 2. Obdob 1918 - 1938 SR byla unitrnm sttem a neuvala prvky pm demokracie (Westminstersk model). Politick strany byly siln defragmentovny, byl vyuit pomrn volebn systm bez uzavrac klauzule. Byly uzavrny vtinou velk koalice spojen vtiny eskch a pozdji i nmeckch aktivistickch stran ve vldn koalici (KM). Zvltnost systmu byla nestavn Ptka mimoparlamentn sezen nejsilnjch stran (RSZML, SDSD, SNS, SL, ND), je je povaovna za prvek konsensuln demokracie. Ve 30. letech vak tento konsensus miz, nebo je dky vzniku Henleinovy strany SdP a vzrstu nacionalismu ze strany Hlinkovy SS, omezena spoluprce vech parlamentnch stran. Navc, mimo systm stoj i strany maarsk meniny. 3. Obdob 1938 - 1939 Stranick systm se promnil na systm dvou stran (bipartismus) Strana nrodn jednoty (pravice) a Nrodn strana prce (levice), ostatn strany byly zakzny. Byly posilnny pravomoci vldy (WM). Proti tomu ovem stla decentralizace (federalizace) Slovenska a Podkarpatsk Rusi (KM). Po odstoupen Sudet se zdlo, e je SR homogenn, ale stle byla velmi siln spoleensk cleavage. I kdy je to zvltn, stle vce se uplatoval konsensuln model nutnost konsensu pro zchranu republiky! V tto dob vak ji probh degradace demokracie - vyazen parlamentu, peveden veker moci na vldu (WM).

4. Obdob 1945 - 1948 Pedn je nutno zmnit, e se dosud vede debata, zda toto obdob bylo demokraci (omezen instituc, omezeno sdruovac prvo, povoleny jen 4 strany, omezen alternativnch zdroj informac). Oznauje se spe jako semi-demokracie. V parlamentnch volbch byl zvolen pomrn volebn systm a vechny strany se podlely na vld Nrodn fronta. Slovensko dostalo formln silnou autonomii (KM). Od roku 1946 je vak SR de facto unitrn stt. Rozpory v Nrodn front vedly k polarizaci spolenosti, nkter strany byly radji zakzny i jim nebyla povolena povlen innost. Oproti prvn republice se snil poet konfliktnch lini, nebo zmizela nrodn konfliktn linie (odsun Nmc) a tm zmizel i pdn dvod ke konsensu. Systm konsensuln demokracie se neujal a definitivn zanikl norem 48. 5. Obdob 1989 ----> Westminstersk model: asymetrick model komor, nefunguje meninov prvo veta. R je stle unitrn stt (i kdy probhla sten decentralizace), projevuje se jedna cleavage (pravice/levice) a v esk politice je velmi slab konsensus. Uplatuje se ale tak konsensuln model: pomrn volebn systm, praxe koalinch vld, multipartismus, rozdlen moci mezi parlament a vldu. Zvrem lze tedy ci, e esk spolenost vce praktikovala konsensuln model demokracie, co by odpovdalo i rozdlen spolenosti. Po druh svtov vlce se zaal uplatovat model westminstersk. Dnen politick systm lze oznait za mix obou tchto model.

13A/ ORGANIZOVAN ZJMY A ZJMOV SKUPINY

definice: definice Maxe Webera: zjem = ist elov orientace jednn jednotlivc podle stejnorodch oekvn zjmov skupina = omezen nebo uzaven sociln vztah regulovan navenek tehdy, kdy je dodrovn jeho du garantovno vlastnm chovnm uritch lid zamenm na jeho provdn: vedoucho a/nebo sprvnho (administrativnho) tbu, kter m ppadn za normlnch okolnost pravomoc svaz zastupovat Weberova definice = zkladn a v podstat jedinou definic zjmovch skupin obtn rozliit politickou a nepolitickou zjmovou skupinu, kad zjmov skupina me za uritch okolnost vznet politick poadavky kad autor definuje zjmov skupiny po svm sprvn definice by nemla uvat politick psoben jako podstatn definin kritrium nutno v definici t rozliit zjmovou skupinu od politick strany vtina zjmovch skupin se nekonstituuje kvli ovlivovn politiky, ale ovlivovn politiky je pouze asto nezbytnou, ale vedlej soust jejich snahy o realizaci vlastnho zjmu (politick psoben je pouze jeden aspekt innosti svaz, kter ale nen nezbytn) nejzdailej definice, kter odpovd souasnmu stavu vzkumu zjmovch skupin Ulrich von Alleman: dobrovoln utven sociln jednotky s uritmi cli a uritm na dlb prce spovajcm vnitnm lennm (organizac), kter se sna uskutenit individuln, materiln a ideov zjmy svch len ve smyslu poteb, uitku a ospravedlnn, piem to dlaj uvnit sociln jednotky (mal sportovn klub) a/nebo vi jinm socilnm skupinm, organizacm a institucm (velk sportovn svaz) zahrnuje vechny zjmov skupiny v. tch, kter nejene nemaj primrn i alespo oteven politick rozmr, ale kter dokonce ani nerealizuj zjmy svch len psobenm na jin skupiny i instituce, ale pouze uvnit sociln jednotky klasit teoretici zjmovch skupin Weber, Truman, Almond modern zjmov skupiny se vyvjej od 18. st., rozliujeme: obansk sdruen odborov org. podnikatelsk a zamstnavatelsk svazy profesn sdruen (komory)

Britnie: stla na prahu industriln revoluce dlouh a kontinuln vvoj procesu organizovanch zjm zjmov skupiny hraj velice dleitou roli (jednotliv ministerstva maj tzv. konsultan seznamy = seznamy zjmovch skupiny, kter jsou pravideln zvny k een problm snaha zapojit co nejvce dotench skupin velmi vhodn nejsou nutn nkladn evaluace) britsk systm se chov velice konsenzuln systm zprostedkovn zjm byl donedvna koncentrovn pouze v Londn, od 2.pol.90.let proces devolution = snaha decentralizovat britsk politick systm a penst nkter struktury na ni, regionln rove

Francie od 4. republiky (pol. 40. let) do pol. 70. let slab sdruovn organizovanch zjm (nemly pli velk vliv dominance sttu a politickch stran) systm se zaal budovat od pol. 70. let specifick: existuje siln propojen stt zjmov skupiny (co se te financ), avak neexistuj konsenzuln vztahy (zjmov skupiny nemaj privilegovan pstup, mus bojovat) tripartita sice funguje, ale odbory jsou rozpadl, co zpsobuje konfliktn atmosfru obrovsk propast mezi klasickmi zjmovmi skupinami (odbory) a skupinami zaloenmi od konce 80. let (ekologit aktivist) jin organizan struktury; existuje v cel Evrop, ale zde nejmarkantnj Nmecko nmeck tradice a politick kultura preferuje striktn normy a strukturu organizovan zjmy komplexn a detailn vymezeny propracovan systm Verbnde Liste = skupiny, kter maj oficiln pstup k vld, Bundestagu atd. (oficiln lobbying), ostatn skupiny nemaj anci korporativn stt Nmeck odborov svaz (DGB) zasteuje vechny relevantn org. dobe funguje tripartita Dnsko spolu s Rakouskem nejvce korporativn stt v Evrop vytvoena struktura a s zjm (stt uruje, kter typy zjm jsou vznamn a ty potom maj pstup k ednkm) integrace zjmovch skupin do policy-making

14A/ Politick strana, jej struktury a funkce, ideologick rodiny politickch stran v evropskch demokracich
Pojem politick stran pochz z latinskho PARS = st, dl. Dle Maxe Webera je politick strana spoleenskou organizac s dobrovolnm lenstvm, kter se sna zskat moc ve spolenosti a ujmout se tak veden spolenost. Na druh stran psob zjmov skupiny, kter vak psob mimo parlament, sna se njak uplatovat svj vliv a vtinou zastupuj zjmy nkter sociln skupiny. Ve spolenosti se objevuj dva nzory na politick strany. Jeden tvrd, e strany psob jako kdci ve spolenosti, kter nepimen zasahuj do vldy a sprvy krajiny (Vclav Havel) a na druhou jsou zde zstupci, kte strany zbouj (nap. komunist). Joseph Palombara a Myron Weiner zaloili svou klasifikace politickch stran na tyech kritrich: 1) Trval organizace, tj. organizace, kter pravdpodobn peije svho souasnho vdce 2) Dobe zen a zjevn trval mstn organizace, udrujc pravideln a rozmanit vztahy na celosttnm mtku. 3) Rozhodn vle celosttnch a mstnch vdc organizace doshnout a vykonvat moc, a u sami nebo s jinmi, a nikoliv pouze moc ovlivovat. 4) Snaha vyhledvat lidovou podporu ve volbch nebo jinm zpsobem

Z dnenho pohledu na politick strany je jasn, e ve zmnn klasifikaci chyb jakkoliv odkaz na ideologii. Pokud pidme ideologick prvek, meme na zklad tchto kritri definovat politickou stranu jako trvalou organizaci, uspodanou od celosttn a k mstn rovni, kter se ve jmnu uritho ideologickho programu (projektu) sna sama nebo v rmci koalice dobt a vykonvat moc, a za tm elem vyhledv lidovou podporu. Takto definovan vztahy se vak objevuj teprve na potku 19. stolet (USA), po volebnch reformch ve Velk Britnii (1832, 1867) a na kontinentln Evrop a po revolunm roce 1848 TEORIE CLEAVAGES (Stein Rokkan) Vznamn norsk politolog, politick a historick sociolog, zakladatel tzv. historickokonfliktnho pstupu Stein Rokkan, se zabval teori tpcch se lini, na jejich zklad se utv rznorod politick strany teorie cleavages. Dle jeho nzoru jsou konflikty na zpad zpsobeny nrodn a prmyslovou revoluc. Z kombinace obou revoluc (nrodn a prmyslov) a dvou dimenz (teritoriln a funkn) vzniknou tyi tpen (cleavages): 1) Centrum vs. periferie periferie protestuje proti vld z centra a sdruuje sv pznivce v mstnch i autonomistickch stranch. Zpsobeno nrodn revoluc. 2) Stt vs. crkev koeny tto cleavages jsou ji v reformaci a nrodnch revolucch na konci 18. stolet, kdy byla znan oslabena role crkve ve sttech, a nsledkem byl vznik kesanskch stran, kter zastupovali zjmy vcch a crkve na parlamentn rovni. 3) Msto vs. venkov expanze modernho ekonomickho zzem sttu pispla k zvten ekonomickch a socilnch rozdl mezi msty a venkovem. Zanaj vznikat strany, je hj zjmy rolnictva (agrrn strany) a na druh stran i tzv. mansk strany (liberlov). Zpsobeno nrodn revoluc. 4) Zamstnavatel vs. zamstnanci asi nejastj cleavage ve spolenosti (zjednoduen eeno pravice vs. levice). Opt zpsobeno prmyslovou revoluc. DLEN STRAN (Maurice Duverger) V 60. letech minulho stolet se postupn zaala mnit vazba mezi stranami a volii, tj. tato vazba se destabilizovala. Francouzsk politolog Maurice Duverger byl pedstavitelem tzv. institucionalistickho pstupu, kter pi zkoumn politickch stran klade draz ne jejich organizaci a z tohoto hlediska rozdlit strany nsledovn: 1) Intern vytvoen strany vznikaj v parlamentech. Poslanci stejnho nzoru se spoj do poslaneckho klubu. Typick pro liberln a konzervativn strany. 2) Extern vytvoen strany strana se sna dostat do parlamentu. Tento proces souvis s rozenm volebnho prva. Typick pro soc-demokraty a kesansk strany.

3) Kdrov strany zaloen na vztazch mezi leadery. zk vazby mezi nimi ovlivuj chod strany a rozdlen si moci. Strana nebuduje struktury, mal lensk zkladna (nap. ODA) 4) Masov strany velk lensk zkladna pvodn sdruen ve spolcch. Udruje trval kontakty s voliem, m organizan apart, centralistick, disciplinovan. Sociln-demokratick strany, komunistick /totalitn) strany CATCH-ALL PARTY (Otto Kirchheimer) Politolog Otto Kirchheimer piel s doplnnm rozdlen Duvergerovy typologie a to s pojmem Catch-all Party (francouzsky parti attrape-tout) neboli velidov strana. kolem tchto politickch stran je integrovat skupiny a jejich leny, kte pedtm zstvali vn oficilnho procesu (Kirchheimer pipomn, e toto se politickm stranm ped druhou svtovou vlkou nedailo kdrov strany vrstvy neintegrovali, masov strany je pot integrovali, ale vtinou proti stvajcmu politickmu systmu). Catch-all Party mus oslabovat konflikty, klst draz na to, co je spojuje, a bt oteven starostem voli i zjmm ntlakovch skupin. Jedin velk strany se mohou stt stranami pro vechny. Tato strana vznik za uritch pedpoklad a mus splovat urit poadavky: 1) V 50. a 60. letech kles ideologick sout (sblen levice a pravice). 2) Narst dleitost veden strany oproti lensk zkladn. 3) Ped mdia strany lov voln volie a brn se tomu, aby ji je pebrala opozice. 4) Systm se sten navrac ke kdrovm stranm, nebo je poteba do ela strany postavit siln osobnosti, kter pithnout ke stran volie. KARTELOV STRANY (Richard Katz, Peter Mair) V 90. letech tito politologov pili s pojmem kartelov strana, kter pedstavuje dal stupe Catch-all party, kter je vak jet vce vzdlen od volie. Tyto strany se stle vce propojuj se sttem a sttnm zzenm (nap. jsou financovny ze sttnho rozpotu) a vznikaj pevn v podmnkch spoluprce relevantnch stran (k n dochz zejmna v konsocianch demokracich). V tto situace vznikaj rznorod koalice bez ohledu na ideologii stran, nebo hlavn clem je neustle vldnout a udret se u moci. INSTITUCIONALIZACE POLITICKCH STRAN (Angelo Panebianco) Dle Itala Panebianca je institucionalizace je pemnou politickch stran z obdob formovn instituce do obdob pln zralosti politick strany. Tato institucionalizace nemus strany zashnout (nap. slab institucionalizovan strany na Slovensku). V tomto smyslu hraj dleitou roku 3 faktory: 1) Vznik strany - buto strany vznikaj penetrac (stranick centrum buduje regionln poboky. Jsou to vtinou siln strany, nap. komunistick i konzervativn) i rozptlenm (regionln sdruen se spoj a vytvo centralizovanou stranu. Objevuje se zde problm monho rozloen strany, nap. sociln demokrat, kesant demokrat i ekologick strany)

2) Existence sponzorskch instituc, tj. mnoho stran vzniklo dky uritm skupinm, kter stran zajistily poten spchy. lenov tchto stran vak pot maj dvoj podzenost podzenost stran & podzenost sponzorovi. 3) Role charismatickch vdc vtina stran je spojena charismatickm vdcem i skupinou vdc. Daj se zde rozeznat dv kategorie situan (charisma vdce se penese na stranu, nap. Adenauerova CDU i De Gasperiho DC) nebo mesianistick (strana nepeije odchod svho charismatickho vdce, nap. Hitlerova NSDAP i Meiarova HZDS) IDEOLOGICK RODINY Levicov Sociln Demokracie jedny z nejstarch v Evrop. V dnen dob nejsilnj skupinou v souasn politice. V historii reprezentovaly zjmy dlnick tdy, spolupracovaly s odbory. K moci se v Evrop poprv dostvaly po WW I. V devadestch letech dostaly v 19 sttech zpadn Evropy v prmru 30 % hlas. D se ci, e model tzv. welfare state v zpadn Evrop je produktem politiky stran sociln demokracie. V dnen dob vtinou sociln demokracie propaguj smenou ekonomiku (trn se silnou, paternalistickou rol sttu). Jejich elektort se nejvce skld ze stedn tdy a jsou tzv. catch all party. Programov se hls k tezi welfare state a egalitarismu. Pvodn bvaly velmi radikln (opozice ke kapitalistickmu systmu), dnes jsou velmi umrnn spe stedov. Komunist v mn zemch ne socdemci, mn spn. Vtinou vznikly po VSR v roce 1917 a propagovaly revolun cestu k socialismu resp. komunismu. Byla to vlastn takov radikln alternativa k socdem. Podlhaly sovtsk kom stran a byly organizovny v Komintern, kom. Tet internacionle. Po WW II se podlely v mnoha vldch k nvratu k demokracii. V 70-tch letech vznikl tzv. Eurokomunismus evropsk kom. Strany se zaaly distancovat od Moskvy. Vedlo to k velmi podobnmu programu jako mly socdem strany propagovaly welfare state, sociln spravedlnost a demokracii, ale maj velk pochybnosti o volnm trhu a hls se ke sttem kontrolovan ekonomice. Po roce 1989 se zbavily radikln ideologie a v mnoha sttech se staly marginlnmi. Jejich elektort se skld pevn z dlnk. V devadestch letech dostaly v 19 sttech zpadn Evropy v prmru 4,5 % hlas. Nejsilnj jsou na jihu It,,Port,p (kolem 9%). Vtinou jsou ale dleit a podl se na vldch (celkov pevaha levice). Nov Levice objevily se v 60tch letech, tendovaly k vce ortodoxn marxistick ideologii, asto se vydlily prv z komunistickch stran. Lektort zskvaly mezi radiklnmi studenty konce 60`s. V dnen dob maj kolem 1,5% hlas a spolupracuj (jsou od nich tak tko k rozeznn) se Zelenmi. Dnes se obrac na dlnky, propaguj sttem zenou ekonomiku, veejn (lidov public) vlastnictv, welfare state, soc. spravedlnost, ochranu iv. prosted a libertarinsk pojet svobody a demokracie. S komunisty maj spolenou skepsi k evropsk integraci. Strany Zelench objevily se na pelomu 70s a 80s. Maj podporu pevn mezi mladmi lidmi a studenty. V 90s zskaly v 19 sttech zp. Evropy v prmru 4,1 % hlas. Jejich sla neustle roste. asto jsou prv jazkem na vahch k vytvoen stedo-levch vldnch koalic v zpadn Evrop v 90s (Francie, Nmecko, Itlie). Jejich hlavnm heslem je ochrana

prody. Propaguj politiku regulace hospodskho rstu a regulaci prmyslovch a komernch aktivit. Zastvaj mylenku tzv. trvale udritelnho rozvoje. Dle propaguj mezinrodn mr, odzbrojen, pomoc 3. svtu, soc. spravedlnost, rovnost pro eny, etnick a rasov meniny. Podporuj demokracii a tzv. grassroot hnut. Sted a pravice Kesant Demokrat vtinu povlenho obdob pedstavovaly k-dem strany nejsilnj skupinu na stedoprav stran poltickho spektra. Tato rodina m ti vtve. Prvn reprezentuje msk katolky a zan se objevovat ji ve 2.pol.19.stol. a dnes je mezi nejsilnjmi v zpadn Evrop (Rak, Belgie, It, ..). Druh vtev reprezentuje katolky a protestanty (nm. CDU/CSU a hol. CDA). Tet vtev je pevn protestantsk a je nejmlad zrodily se po WW II a je ze vech t vtv nejmarginlnj (nejvce v Dn, Nor. a v.). Cel rodina kdem stran zskala v 90s v prmru v zpadn Evrop 12,6 % hlas. V povlenm vvoji jejich sla neustle kles (od 50s na polovinu). Tyto strany vznikly v 2. pol. 19. stol. na protest proti stranm konzervativnm a liberlnm a sekularizaci chodu stt. V dnen dob tyto strany zdrazuj morln hodnoty jako nap. potraty, eutanzie, rozvody. Jsou to strany spe stedov, staraj se o sociln situaci svch voli, neochotn zavdt politiku, kter by vedla k socilnm konfliktm a tenduj k welfare state. Jsou nejsilnjmi zastnci evropsk integrace. Konzervativci jsou silnj ne kdem. maj prmr 19,4% v zp. Evrop v 90s. Nejsou ale zastoupeny ve vech sttech. V tch, kterch jsou, bvaj velmi siln (a 40% - Fr, Island, Irsko, Malta, UK, ecko). Existuj zde zase vtve nacionalistick ty skloubily konzervativn socioekonomick model s drazem na sledovn nrodnch zjm. (Gaullist, Konzervativci ve VB). Dle zdrazuj nrodn hesla a odsuzuj anti-nacionln tdn politiku. Dal vtev se skld z tradinch konzervativnch stran, kter jsou charakteristick mrnm odporem ke sttnm intervencm a ztotouj se s konsensulnm pstupem k tvorb politiky (Dn, Fin, Nor, v). Obecn jsou konzervativn strany vce pravicov ne k-dem, pedstavuj hlavn alternativu k soc-dem. Vtinou tam kde je jejich nejvt oponent socdem neexistuje k-dem. a naopak. Jejich prioritou je tak welfare state, soukrom podnikn, psnou fiskln politiku, vldn hospodrnost, tradin (nrodn) hodnoty. Liberlov jejich podpora vzrostla v povlen dob a dnes se dr na prmrnch 10%. Jsou vude krom Malty a Islandu. I pesto, e vtinou nedosahuj ani dvoucifernch sel, jsou velice dleit. Jsou toti spe stranami stedovmi, a tud se velmi asto podlej na vldch. Historicky propagovaly liberln strany volebn prva, lidsk prva a snaili se brnit vlivu crkve na poltick ivot. Ped nstupem soc-dem stran byly jedinou opozic pravici a konzervativcm. Dnes existuj dv hlavn vtve liberl. Prvn zdrazuje osobn svobodu, fiskln rovnost a prosazuje jen minimln zsahy sttu do ekonomik (Rak, Belgie, Nm, It, Lux, Hol., vcarsko). Tyto strany jsou vtinou siln tam, kde je siln k-dem. Druh vtev je vce stedov, ne-li levicov. Idea individulnch prv a progresivn politiky zde spe ustupuje sociln spravedlnosti a egalitstv. Objevuje se v zemch, kde je nejsilnj pravicovou stranou strana konzervativn, kter je proti sttnm intervencm a je liberlnj a kde nen anticrkevn st programu relevantn (sev. zem a VB). Liberln strany asto tak zdrazuj welferismus a ochranu ivotnho prosted. Jejich hlavn charakteristikou je draz na svobodu, demokracii, decentralizaci a sociln spravedlnost, kter ale reflektuje osobn svobody a prva. Stedov a Agrrn strany existuj jen v nkterch sttech a tam jsou siln kolem 20% (Dn, Fin, Island), jinak maj v celoevropskm prmru jen 5,3%. Agrrn strany vznikaly na

pelomu 19. a 20. stolet aby reprezentovaly specifick zjmy farm a zemdlskho sektoru. S procentulnm sniovnm zemdlc v populaci se jejich pole psobnosti pesunulo na stedn tdu do mst. Dnes stle zastvaj zjmy zemdlskho sektoru, navc podporuj decentralizaci a ochranu ivotnho prosted. Dle zdrazuj dleitost welfare state a potebu kontrolovan ekonomiky, privtn podnikn a udrovn tradinch morlnch hodnot. Dnes tyto jsou tyto strany ve stedu politickho spektra a uzavraj mezeru mezi socdem a pravic. Obecn se d ci, e se agrrn strany posunuj bhem asu zleva doprava. Extrmn pravice jejich sla roste v poslednch letech. Dnes maj v prmru 5,3 % a tam kde jsou, maj silnou podporu (Rak-22%, Fr-14%, It-21%, Norsko-11%). Vtinou jsou to ale mal strany. Tyto strany jsou vtinou vysoce xenofobn, ddicov faismu a antisystmovch pravicovch hnut. Jejich hlavn charakteristikou je odpor k imigraci a k politikm, kter podporuj multikulturalismus. Pevn to jsou nacionalistick a rasistick strany. Dle, protoe to jsou outsidei v politickm slova smyslu, tak mobilizuj proti politickmu establishmentu. Vtinou jsou radikln a populistick dokud nejsou zahrnuty do vldn koalice (viz Strana Svobodnch v Rakousku). Jejich spch v posledn dob je nutn spojovat s rstem preferenc stran Zelench a levicovch libertarin. Ostatn strany ty jsou pevn regionln, prosazujc partikulrn zjmy urit meniny. Vtinou daj pro njakou oblast lokln autonomii nebo nezvislost. Jsou vtinou silnji zastoupeny prv v regionlnch zastupitelskch sborech. Jsou zde dle strany jako nap. antizelen Automobilov strana ve vcarsku, dnsk Strana Svobody nebo strany dchodc.

15A/ Europeanizace vysvtlen pojmu a dopady na nrodn politick a stranick systmy

Europeanizace koncept pouvan v souvislosti s tm, jak se mn domc politick instituce a procesy a konkrtn politiky v evropskch zemch v souvislosti s procesem evropsk integrace 2 dimenze teritoriln - lidsk koncept europeanizace aplikovateln i na mezinrodn prosted: = pojmn jako varianta globalizace, kter produkuje na stran jedn nov nacionalismus na stran druh tento naiconalismus pizpsobuje mncm se podmnkm plurinacionln demokracie vysvtlen: - projevuj se pznaky krize sttu (nedoke plnit vechny role,kter na sebe vzal) tato krize sttu by pak mohla bt eena sten tm , e se sn vznam sttu a bude doplnn novmi strukturami moci v mezinrodnch vztazch pokud tedy bude EU posilovat nadle svj quasisttn charakter me t podlehnout tto krizi- tak se dostv europeanizace a do kontextu vznamu globalizace koncept europeanizace v souvislosti s evropskou integrac -dominantn pouit, tranzitologick pojet pojmu

= proces ovlivujc rzn sfry politiky ve sttech, kter jsou v njakm vztahu k tomuto procesu a/nebo se tk utven nov evropsk politick struktury (EP,politiky EU, ..) 2 typy dopad evropsk integrace na vnitrosttn aktry a instituce: a) delegovn politickch kompetenc na evropskou rovinu a z toho vzel politick vsledky omez vnitropolitick volby, posl urit smry politickho a institucionlnho vvoje a budou katalyzovat zmnu v jinch oblastech jednodue eeno: penen kompetenc z nrodn na evropskou rovnu omezuje monosti nrodnch aktr, co ovlivuje instituce EU b) etablovn vldnch instituc na vy rovni vytvo nov pleitosti obchzen omezen danch vnitn politikou sttu, co bude slouit bu k podpoe uritch politik nebo naopak k vetovn jinch i k zajitn vhod plynoucch z dren specifickch informac ->jednodue eeno: etablovnm instituc na evropsk rovni se vytvej nov monosti jak obchzet rozhodnut nrodn politiky (ta del definice je od Hlouka z textu, ta krat od nj z pednky) Europeanizace a politick strany: 2 procesy ovlivujc fungovn politickch stran v evropskch zemch a jsou zpsobeny evropskou integrac: a) promna prosted nrodnch politickch systm, v nich strany primrn operuj b) promna styl utven politiky (policy-maikng) nroky na adaptaci stranickch strategi pi prosazovn pslunch politickch zmr. Mimo to se strany pohybuj ve vce komplexnch voliskch trzch. - integrace v podstat nemla vliv na stranick systmy lenskch stt - vliv europeanizace na politick strany je sp nepm Robert Ladrech: problematika europeanizace ve vztahu k fungovn politickch stran vymezuje 5 oblast 1) zmna v programatice: kvantitativn:rozen programu o postoj k EU kvalitatitvn: vnmn EU jako dleit faktor politik tradin vnmanch jako nrodn domna 2) organizan zmny: zahnrnout EU do sv organizace poslanci v EP,lenstv v evropskch stranickch federacch 3)vzorce stranick soute: postoj k EU (euroskepticismus x eurofilie) by se mohly stt stt konfliktn lini ve stranick souti a tak jej vzorec pozmnit mal pravdpodobnost 4) vztahy stran a vldy: vyjednvnch na monost, e stranick i vldn vdce se pi rovni EU odchl od programovch pozic

strany monost nap.minimalistit v otzkch integrace

tlaku stran na vldn initele, aby byli

5) vztahy nad rovinou nrodnho stranickho systmu: europeanizace me vystit do nov perspektivy nadnrodnn spoluprce ideologicky pbuznch politickch stran v EU Zvl se uruj vlivy europeanizace na strany a stranick systmy kandidtskch zem do EU SVE - vlivy opt sp nepm, ani zde se nevyvinula smrodatn konfliktn linie zaloen na vztahu k integraci integrace byla soust stetu hlavn ped referendy, ale ani to nevedlo k vytvoen monotmatickch eurofilnch nebo euroskeptickch stran pro nebo protievorpsk postoje obsaeny v programech stran, ale nikdy nebyla tato problematika hlavn konfliktn lini opt se d vyut Ladrechovo schma, ale podoba a vznam odlin

zmny v programatice: evropsk rovina je dleit referenn rmec domc politiky - nepopulrn kroky prezentovny jako nezbytn pro vstup do EU + inovace programatiky s ohledem na nov modely v Integranm procesu organizan zmny: nov vrstvy stranickch elit (europoslanci) budou urit usilovat o vt roli uvnit strany sil o zmnu v organizaci stran. Boj mezi vnitrosttnmu. Vzorce stranick soute: nelze pedpokldat novou konflitknt linii, ale je mon, e kdy se nebude zvyovat ivotn rove, jak bylo ped vstupem slibovno, vzniknou siln antievropsky zaloen strany m by mohlo dojt k naruen vzorc stranick soute Vztahy mezi stranami a vldou: tlak ze strany EU me vzdlit exekutivu od politick linie mateskch stran, me se tedy promnit pozice vldy vi stranm a EU Vztahy nad rovinou nrodnho stranickho systmu: Nen pravdpodobn, e by se v nejbli dob strany stt SVE pli podlely na budovn evropskch stran nebo federac

16A/ Evropsk politick strany (politick strany na evropsk rovni)

v zsad se jedn o politick strany, kter jsou zpsobil k tomu, aby byly financovny ze zdroj EU lnek 191 Smlouvy o ES: Politick strany na Evropsk rovni jsou dleitm faktorem integrace v Unii. Pispvaj k vytven evropskho povdom a k vyjadovn politick vle oban Evropy.=>3 zkladn koly: o spolupsobit pi integraci o pomhat pi vytven evropskho povdom o umonit obanm Unie politickou artikulaci ve skutenosti se jedn o aliance jednotlivch evropskch nrodnch stran s podobnmi programy nazen (EC) 2004/2003 uruje mechanismy financovn EPS a mimo jin stanov, e u EP me sv stanovy uloit jen ta strana, kter m v EP frakci, nebo mt v myslu frakci vytvoit, nebo se k frakci pidat tm nedliteln spojuje EPS s frakcemi EP EPS maj prvn subjektivitu EPS me bt poskytnuto financovn z rozpotu za tchto podmnek: o Strana nebo jej nrodn komponenty mus bt zastoupeny v Evropskm parlamentu nebo v nrodnch parlamentech zstupci z nejmn 5 stt EU;nebo o Mus v nejmn 5 sttech doshnout nejmn 5% hlas voli pi poslednch volbch do EP

Evropsk lidov strana European People`s Party (EPP) kesansko-demokratick, konzervativn strana, pedsedou Wilfried Martens zaloena v ervnu 1976 v Lucemburku (pedsedou Leo Tindemans) byla jedinou stranou, kter se astnila prvnch pmch voleb do EP se spolenm programem je oteven vem kesansko-demokratickm formacm, kter nle k lenskm sttm EU, pijmou stranick stanovy a vyslov souhlas s programovmi zsadami (maj i asociovan leny ty strany, jejich stty nejsou v EU a pozorovatele) cel v zsad zaloena kolem nmeck CDU-CSU z R KDU-SL a US programatika: o zahranin-politick dimenze: pro integran pro institucionln reformu akcent na bezpenost a ekonomiku o socioekonomick dimenze: (pro kesansk demokraty stejn) aktivn soc. politika (tvorba pracovnch mst, rozvoj vzdln a celkov zkvalitnn ivotnch anc jednotlivce) o dimenze mstsko-venkovsk: podpora tradinho zemdlstv a venkova o postmaterialistick dimenze: ochrana iv. prosted bioetika informan technologie

kesansko-demokratick frakce (dnes EPP-ED) zaloena v z 1952 pvodn (po snaze britskch konzervativc o vstup) odmtala jin konzervativce, ne s oteven kesansko-demokratickm nzorem nakonec pevldl pragmatismus a konzervativci s GB a Dnska byli v roce 1992 pijati pedsedou frakce Hans-Gert Pttering frakce m 268 mandt

Strana evropskch socialist Party of European Socialists (PES) strana tvoc samostatnou frakci v EP zaloena v roce 1992 jako nstupce Konfederace socialistickch stran ES (zaloen 1974) - sjednocuje 30 sociln-demokratickch, socialistickch stran a stran prce z lenskch stt EU a Norska, lenem je esk SSD - po volbch 2004 m v EP 200 kesel a je po EPP druhou nejsilnj frakc - pedsedou souasn dnsk premir P. N. Rasmussen - programatika: - vedle klasickch tmat zdrazovanch socialistickmi stranami (boj s nezamstnanost, ekonomick a sociln soudrnost , hospodsk a mnov unie, ochrana ivotnho prosted a mezinrodn rozvojov pomoc) se v programov dokumentu Nov Evropa objevuj i tmata nov, nap. ochrana lidskch prv a boj proti diskriminaci, posilovn obanskch prv, reformy v rmci EU (politiky, instituce, rozpoet), boj proti kriminalit a organizovanmu zloinu, zachovn diverzity kultur v rmci EU, respekt k principm subsidiarity a decentralizace, urychlen procesu roziovn Unie, imigran politika - zajmavost je snaha najt cestu jak sladit ekonomick rst s tradinmi cli socialist solidaritou a sociln spravedlnost Evropsk liberln demokratick a reformn strana European Liberal Democrat and Reform Party (ELDR) soust frakce Aliance liberl a demokrat pro Evropu spolen s Evropskou demokratickou stranou a nezaazenmi liberlnmi stranami v EP - zaloen v roce 1976 jako platforma kooperace evropskch nrodnch liberlnch stran (ne skuten strana), v roce 1993 pijm ucelen spolen volebn program, ke dni 30. dubna 2004 byla prohlena panevropskou politickou stranu - sjednocuje 38 liberlnch a centristickch stran lenskch zem EU, lenem esk ODS - pedsedou W. Hoyer - programatika: - strana pravho stedu, program zaloen na oblastech evropsk integrace 1. obansko-politick dimenze evropsk integrace prosazuje Unii zaloenou na obaskch apolitickch prvech jejch oban, podporuje pijet Charty zkladnch prv EU do primrnho prva, zdrazuje potebu pm vazby oban na orgny EU a jejich prvo na veker informace v mateskm jazyce, prosazuje zaveden jednotnho pomrnho volebnho systmu pro volby do EP 2. ekonomick dimenze evropsk integrace pln liberalizace volnho pohybu zbo, osob, slueb a kapitlu,nediskriminan hospodsk sout chrnn evropskm prvem proti monopolizaci a nrodnmu protekcionismu,v otzce -

Spolen zemdlsk politiky prosazuje celkovou reformu a restrukturalizace sektoru a omezen pmch dotac, podporuje expanzi strukturln politky 3. institucionln reforma EU omezen pravomoc Rady EU a Evropsk komise ve prospch EP, rozen hlasovn kvalifikovanou vtinou v Rad na vechny politiky, decentralizace (nechce vznik evropskho nadsttu) 4. roziovn EU kategorick imperativ dalho fungovn EU, je to povinnost lenskch zem pijmout dal stty a uplatnit v nich unijn principy Evropsk strana zelench - European Greens (EGP) - zaloena na 4. Kongresu Evropsk federace stran zelench (20.-22. 2. 2004, m) - kad len lensk strany je tak lenem EGP (prvn skuten Evropsk politick strana?) - sloena ze stran, kter jsou zaloeny ve sttu nebo regionu Evropy a souhlas s ideovmi principy (zelenmi) strany - za R lenem Strana zelench - spolupedsedy jsou Grazia Francescato a Pekka Haavisto - programatika: o eko-vvoj (ekonomika se mus adaptovat na to, jak vvoj me proda jet tolerovat ekologick udritelnost rovnost a sociln spravedlnost sebedvra loklnch a regionlnch ekonomik transparentnost rovnost pohlav o globln bezpenost prevence vojenskch konflikt vyvjen zpsob mrovho een konflikt odstrann rasismu a respekt mezi kulturami nuklern odzbrojen a zkaz test zkladem je rozen monost OSN v bezp. oblasti a zruen NATO o nov obanstv pro spolenost jsou lidsk prva, prva menin, obansk prva azylant zcela fundamentln prvo na zdrav a ist ivotn prosted, bezplatn vzdlvn, sociln ochranu a plat za prci brnn jakmkoliv druhm diskriminace o dle: pro integran, decentralizan, pro pmou participaci lid na rozhodovn, kter se jich tk, snaha zvit svobodu ve svt prce a to nejen sniovnm nezamstnanosti, ale hlavn zvyovnm monost vbru - spjata s frakc Zelen Evropsk svobodn aliance (GR-EFA) - frakce m 42 mandt - Spolupedsedy jsou Daniel Cohn-Bendit a Monica Frassoni - Druhou (meninovou) stranou ve frakci je Evropsk svobodn aliance European Free Alliance (EFA) - zaloena v roce 1981 - usiluje o to, stt se reprezentantkou (etnicko)regionln stranick rodiny na evropsk rovni - nevid v podpoe k integraci rozpor vi svmu programu regionln autonomie (jedn se o rozdln rovn)

je pro n vhodn astnit se voleb do EP, kter se asto vyznauj hlasovnm voli proti velkm vldnm stranm lenem me bt strana, kter je strukturovan, politicky aktivn na zem jejho nroda, m zvolen leny v parlamentnm shromdn njak rovn a vydv publikace kad nrod a region me bt zastupovn jen jednou stranou statut pozorovatele m Moravsk demokratick strana programatika: o Evropa region, v n by regionln jednotky hrly nejdleitj roli o Prosazovn principu sebeuren nrod o Snaha dt demokratickmu nacionalismu a regionalismu strukturu, kter by mu dovolovala fungovat na evropsk rovni o Prosazovn principu subsidiarity a vzjemn solidarity o Poslen pravomoc Vboru region a prosazen asti region na jednn Rad ministr, kdy se jich tma tka o Snaha o zven potu poslanc EP, aby mohly bt zastoupeny i nrody bez sttu o Demokratizace EU formou vytvoen bikameralismu EP a reformovan Rady, kter pevezme aspekty Vboru region (federln stty hlasy v Rad rozdlen podle federlnch jednotek) o =>rozvoj EU v regionln demokracii

Strana evropsk levice Party of the European Left spojen komunistickch a socialistickch stran v EU zaloena 8. kvtna 2004 v m, hlavnm dvodem byl spolen postup ve volbch do EP prvn Kongres se konal od 29. do 30. jna v Atnch lenem me bt kad levicov strana, kter m zastoupen v EP nebo nrodnch a subnrodnch shromdnch a souhlas se statutem z R lenem Strana demokratickho socialismu, KSM m statut pozorovatele dle nap. nmeck PDS, francouzsk PCF, eck Synaspismos programatika: (nedojasnn, jet nejsou zvry prvnho kongresu) o protivlen a proti militarizaci o za Evropu, kter upevuje sociln stt, kter redistribuuje bohatstv i moc o za Evropu s mnostvm kultur, odmt historick revisionismus o za evropu otevenou svtu, kter odolv kapitalistick globalizaci je antikapitalistick o za demokratickou Evropu chce dostat moc uzavench mstnost zpt na nmst o feminismus v EP soust frakce GUE-NGL programatika frakce: o ano evropsk integraci, ale ne v souasn form o pln demokracie o respekt k ivotnmu prosted o vytvoen spolenho socilnho prostoru s nejvy rovn pro vechny o odstrann demokratickho deficitu o poslen OBSE, zruen NATO jako reliktu studen vlky o odmt eurocentrismus v souasn dob m frakce 41 poslanc

nejlevicovj subjekt v EP v ele v souasn dob Maria D'Alimonte frakci tvo spolen s

Aliance seversk zelen levice Nordic Green Left Alliance zaloena v Reykjaviku 1. 2. 2004 vzhledem k tomu, e je zaloena vhradn na severskch stranch, nespluje formln kritria, aby mohla bt uznna za EPS (mt leny alespo z stt Unie) lenem me bt kad levicov zelen strana, kter souhlas s mylenkami a statutem severt zelen maj sv koeny v komunistick ideologii, proto nejsou soust GREFA, ale spolupracuj s ostatnmi komunistickmi stranami v GUE-NGLA skld se z finsk Levicov aliance, islandskho Levicovho-zelenho hnut, vdsk Levicov strany, norsk Socialistick levicov strany a dnsk Socialistick lidov strany programatika: o umstit lovka a jeho ivotn prosted do stedu novho politickho du o proti militarizmu, ovinismu, rasismu a xenofobii, sociln exkluzi o chtj vytvoit nov pozitivn pouto mezi zamstnanost, sociln a environmentln politikou o nov mezinrodn podek zaloen na multilateralismu, poslen OSN, potlaen rozdl mezi severem a jihem o genderov rovnost o sociln uvdomn o trvale udriteln rozvoj

Evropsk demokratick strana European Democratic Party (EDP) centristick eurofederalistick strana jej vznik byl iniciovn 16. dubna 2004, oficiln ustavena 9. prosince 2004, jako reakce na rst vlivu euroskeptickch subjekt v unijnch institucch - do svho stedu tak pevzala nkter eurooptimistick strany pravho stedu z EPP a levho stedu z PES, lenem esk Cesta zmny soust frakce ALDE spolupedsedov F. Bayrou a F. Rutelli programatika: bohuel nemaj vlastn strnky

Frakce Evropskho parlamentu (poet kesel zskanch ve volbch 2004) Evropsk lidov strana Evropt demokrat (European People`s Party European Democrats) - kesansko-demokratick a konzervativn strany - za R ve frakci vedle KDU-SL a US jet ODS, Sdruen nezvislch a Evropt demokrat - 268 mandt

Strana evropskch socialist (Party of European Socialists) Progresivna aliancia socialistov a demokratov - 2009 - sociln demokratick a socialistick strany - 200 kesel Aliance liberl a demokrat pro Evropu (Alliance of Liberals and Democrats for Europe) - Evropsk liberln demokratick a reformn strana, evropsk demokratick strana, dal nezaazen liberln strany a nezvisl - 88 mandt Evropt zelen Evropsk svobodn aliance (European Greens European Free Alliance) - soust dv evropsk politick strany, jedna z nejmladch frakc - 42 kesel Evropsk sjednocen levice Seversk zelen levice (European United Left Nordic Green Left) - Aliance seversk zelen levice, Strana evropsk levice a men nrodn levicov strany, - sjednocuje socialistick a komunistick strany (nalevo od PES) - 41 mandt Nezvisl a Demokratick skupina (Independence and Demokracy) - euroskeptick strany, za R Vladimr elezn - 36 mandt Unie pro Evropu nrod (Unionfor a Europe of Nations) - men pravicov strany, nacionalistick, spe euroskeptick - 27 kesel ECR, EFD nezaazen - extremistick strany (FP, Vlaams Block, aj.) a dal (nap. Bobokov) - nefunguje jako frakce - dohromady 29 kesel

17A/ Teorie stranickch systm

Pi studiu systm stran se mus analyzovat dva aspekty. 1) Podobnosti a rozdly vnitnch struktur kad strany, z nich se systm skld; 2) Srovnnm rznch stran najdeme nov prvky, kter neexistovaly ve stranch uvaovanch jednotliv. Systm stran je urovn vztahem mezi tmito vemi prvky, je ovlivovn mnoha faktory, z nich obecn a spolen vem zemm jsou podle Maurice Duvergera: 1) sociln ekonomick 2) ideologick a kulturn 3) technick (volebn systm).

Existuj 3 zkladn pstupy (paradigmata) ke zkoumn politickch stran - sociologick musme znt vazby stranickho systmu a spolenosti - institucionln v jakm prosted funguje, propojen s vzkumem politickch instituc, vliv volebnho systmu na stranick systm => je takov systm, jak mu dovol institucionln rmec - stranick sout relativn samostatn systm stran, jen vzjemn interakce Nejznmjm teoretikem byl G. Sartori, kter vychz ze vech t paradigmat, kter logicky propojuje kolik existuje stran a jejich fungovn, draz na stranickou sout. GIOVANNI SARTORI V roce 1976 vydal italsk politolog Giovanni Sartori knihu o stranickch systmech Parties and Party Systems : A Framework for Analysis, kde podal typologizaci politickch stran a teoretick zklady politickch stran. Dleitm faktorem je potencil/relevance politickch stran. Jde o potn toho, jak moc je strana vznamn a to na zklad dvou test: koalinho a vydraskho potencilu. Dle Sartoriho je tedy relevantn stranou ta, s n je teba potat pi koalici nebo ta, je m zastraovac/vydrask potencil. 1) Koalin potencil stoj na tom, jak se strana me uplatnit pi sestavovn vldy. Tento potencil se neuplatuje u antisystmovch stran. Pkladem me bt nmeck FDP jako strana relevantn a rakousk FPO ped rokem 1990 jako strana nerelevantn. 2) Vydrask/opozin potencil tyto strany jsou schopny zskat takov procento hlas ve volbch, e mohou spn blokovat politick systm zem (nap. italt komunist) Sartori se zamil i na to, jak rozdl mezi systmovou a anti-systmovou stranou. Antisystmov strany jsou vtinou strany principiln opozice, tj. strany, je maj ve svm programu znien danho demokratickho reimu a prokazuj se tak neptelskou ideologi (p. KS 1921-38). Proti nim stoj systmov strany, je jsou jen opozic v konkrtnch otzkch, tj. maj svj nzor na vvoj sttu, ale nebojuj proti reimu (dnen KS i SPRRS). U systmu politickch stran kombinuje Sartori dv kritria: FORMT neboli poet stran (-> KLASIFIKACE) TYP neboli jejich ideologie (-> TYPOLOGIE) /pesnji ideologickou intenzitu v reimech nesoutivch a ideologickou vzdlenost v reimech soutivch/. I. Reimy nesoutiv 1) Formt jedn strany na politickm poli existuje jen jeden stranick subjekt, kter znemouje de iure i de facto existenci jinch politickch stran. Dle toho, jak je strana totalitn, rozliuje Sartori 3 typy jedinch stran: 1. totalitn (ideologick) strana (nap. KSSS i NSDAP) 2. autoritsk strana (panlsk Falanga) 3. pragmatick jedin strana (portugalsk Nrodn jednota)

2) Formt hegemonick strany tyto strany dovoluj existenci dalch politickch stan, ale vtinou jako satelitnch stran: 1. ideologick hegemonick strana (Polsk KS po roce 1945) 2. pragmatick hegemonick strana (Revolun institucionln strana Mexika) II. Reimy soutiv 1) Strana predominantn v tchto systmech nen omezena demokratick sout politickch stran. Existuj zde legln politick strany, ale nedochz zde k alternaci moci, nebo jedna z tchto stran nkolikrt za sebou vyhraje volby (obvykle se udv poet 3x 4x) a pokad zsk i nadpolovin vtinu kesel. Rozdl mezi n a druhou stranu ovem nemus bt velk (napklad ve dvoustranickm systmu). Pkladem me bt japonsk LDS, indick Kongresov strana. 2) Strana dominantn tyto strany maj hodn spolenho se stranami predominantnmi, ale na rozdl od nich nezskvaj nadpolovin vtinu kesel. Jsou jen podstatn silnj ne jakkoliv strany v jejich zemi. Pkladem je italsk DC i nmeck CDU. 3) Bipartismus neboli dvou-stranick systm politickch stran. Jde o to, e v systmu legln psob nkolik politickch stran, ale pouze 2 jsou schopny zskat kesla v parlamentu (nap. dky vtinovmu volebnmu systmu), z nich jedna zsk absolutn vtinu a sestavuje jednobarevnou vldu a druh je odsouzena k roli v opozici. Tento systm napomh tzv. plen stran ke stedu, tj. strany sv programy stle pibliuj a pibliujc se stedu. Pkladem je Velk Britnie i USA. 4) Omezen pluralismus/multipartismus (umrnn pluralismus) v systmu psob 3 a 5/6 relevantnch stran. Sartoriho typologie vyluuje existenci velk relevantn antisystmov strany. O pze voli se vtinou uchz tzv. bloky stran (p. Nmecko CDU/CSU/FDP vs. SPD/Zelen). Stran je sice vce, ale ideologick vzdlenost je mal, tj. polarizace politickho systmu je nzk. I pokud pechodn stoupne poet relevantnch stran a zstane zachovna mal ideologick vzdlenost, tak je mono systm nazvat stle umrnnm multipartismem. Napklad Nmecko, Belgie, Dnsko, Nizozemsko a tak esk republika. 5) Extrmn pluralismus/multipartismus (polarizovan pluralismus) v systmu se pohybuje vce ne 5/6 relevantnch stran, kter odliuje velk ideologick vzdlenost. Pkladem zde me bt Vmarsk republika i panlsko 1931 1936, dle nap. Chile v 60. a 70. letech. Sartori stanovil zkladn rysy tohoto systmu: a) ptomnost relevantnch antisystmovch stran b) existence bilaterlnch opozic c) obsazenm prostoru stedu v dan soustav d) velk ideologick vzdlenost stran e) pevaha odstedivch tendenc nad dostedivmi

f)

vskyt ideologickho lenn obyvatelstva obmnm vldnch koalic

g) ptomnost nezodpovdn opozice, je vede pouze k malm, perifernm h) politika pehnanch slib politika pehnan licitace. 6) Atomizovan systm existence destek strana s velkou ideologickou rozmanitost, jen znemouje normln fungovn parlamentnho ivota. Pkladem me bt Polsko mezi lty 1991 a 1994. Kritizovn za to, e jednorozmrn zjednoduuje vechny strany sout na zklad stejnch tmat soc. a ek., soupeen o volie pravice a levice, kritici: e je to jen hypotetick konstrukt, ve skutenosti mnohem vc tmat, stejn dleitch. TEORIE CLEAVAGES Stein Rokkan Vznamn norsk politolog, politick a historick sociolog, zakladatel tzv. historickokonfliktnho pstupu Stein Rokkan, se zabval teori tpcch se/konfliktnch lini, na jejich zklad se utv rznorod politick strany teorie cleavages. Dle jeho nzoru jsou konflikty na zpad zpsobeny nrodn a prmyslovou revoluc. Z kombinace obou revoluc (nrodn a prmyslov) a dvou dimenz (teritoriln a funkn) vzniknou tyi tpen (cleavages): 5) Centrum vs. periferie periferie protestuje proti vld z centra a sdruuje sv pznivce a mstnch i autonomistickch stranch. Zatek vymezovn regionln formace. Zpsobeno nrodn revoluc. 6) Stt vs. crkev koeny tto cleavage jsou ji v reformaci a nrodnch revolucch na konci 18. stolet, kdy byla znan oslabena role crkve ve sttech a nsledkem byl vznik kesanskch stran, kter zastupovali zjmy vcch a crkve na parlamentn rovni. 7) Msto vs. venkov expanze modernho ekonomickho zzem sttu pispla k zvten ekonomickch a socilnch rozdl mezi msty a venkovem. Zanaj vznikat strany, jen hj zjmy rolnictva (agrrn strany siln dky poetn vrstv venkovskho obyvatelstva) a na druh stran i tzv. mansk strany (liberlov). Zpsobeno prmyslovou revoluc. 8) Zamstnavatel vs. zamstnanci (vlastnci vs. pracujc) asi nejastj cleavage ve spolenosti (zjednoduen eeno pravice vs. levice). Proti elit vystupuj dlnci -> soc. dem., dlnick strany. Zpsobeno prmyslovou revoluc. (Sartori povaoval za nejdleitj v Z Evrop; i Rokkan, e 4) je sjednocujc systm x 1), 2), 3) jsou rozrzujc) Teritoriln dimenze Nrodn revoluce (historicky dv, zanaj se vytvet nr.moder.stty) centrum x periferie 1) 2) Funkcionln dimenze stt x crkev

Industriln revoluce

msto x venkov

zamstnavatel x zamstnanci 3) 4)

Seiler pak pipojuje tet, mezinrodn revoluci, pak v teritoriln dimenzi vznik roztpen stt x obansk spolenost (totalitn x demokratick strany), ve funkcionln roztpen minimalist x maximalist (sociln x liberln strany). Tuto teorii pak jet modifikovali J. a M. Charlotovi pidali msto mezinrodn revoluci totalitarismu tpen nrodn x mezinrodn (partikularistick x kosmopolitn) JEAN BLONDEL V roce 1968 vydal francouzsk politolog Jean Blondel svou knihu Party Systems and Pattern of Government in Western Democracies. Zkoumal 19 zpadnch demokraci a dky jejich komparaci doel k tomuto rozdlen systmu politickch stran. Dle jeho nzoru jsou sice stranick systmy v neustl transformaci, ale ta se bude uskuteovat v jednotlivch zemch zejm pomal uspodn systmu si ve vtin zem i nadle udr podobu, kterou mlo v minulosti. 1) rozdlen dle velikosti (dle soutu procent hlas dvou nejsilnjch stran): a) Bipartismus b) Tripartismus c) Multipartismus s dominujc stranou d) ist multipartismus vce ne 89% vce ne 75% vce ne 65% vce ne 50% USA, Austrlie, GB SRN, Kanada, Irsko Dnsko, vdsko vcarsko, Francie

2) rozdlen dle ideologickch skupin: Toto rozdlen je na zklad schmatu, kter spov na dvou dichotomich a jedn trichotomii: 1a) jejich demokratick nebo 1b) aristokratick hlediska, 2a) liberln nebo 2b) autoritsk prostedky, kter pouvaj nebo hodlaj pouvat, a 3a) konzervativn, 3b) stedov nebo 3c) radikln levicov sociln-ekonomick cle, kter navrhuj. a) Komunistick b) Socialistick c) Sociln-demokratick d) Liberln radikln e) Agrrn f) Kesansko-demokratick g) Konzervativn

DLEN STRAN (Maurice Duverger) V 60. letech minulho stolet se postupn zaala mnit vazba mezi stranami a volii, tj. tato vazba se destabilizovala. Francouzsk politolog Maurice Duverger byl pedstavitelem tzv. institucionalistickho pstupu, kter pi zkoumn politickch stran klade draz ne jejich organizaci a z tohoto hlediska rozdlit strany nsledovn: 5) Intern vytvoen strany vznikaj v parlamentech. Poslanci stejnho nzoru se spoj do poslaneckho klubu. Typick pro liberln a konzervativn strany. 6) Extern vytvoen strany strana se sna dostat do parlamentu. Tento proces souvis v rozenm volebnho prva. Typick pro soc-demokraty a kesansk strany. 7) Kdrov strany zaloen na vztazch mezi leadery. zk vazby mezi nimi ovlivuj chod strany a rozdlen si moci. Strana nebuduje struktury, mal lensk zkladna (nap. ODA) 8) Masov strany velk lensk zkladna pvodn sdruen ve spolcch. Udruje trval kontakty s voliem, m organizan apart, centralistick, disciplinovan. Sociln-demokratick strany, komunistick /totalitn) strany

18A/ Volebn systmy

Funkce voleb: jeden ze zpsob vbru osob - reprezentant oban - do veejnch funkc 1) volebn prvo definuje okruh osob oprvnnch hlasovat a podmnky hlasovn 2) volebn systm = zpsob, kterm je vle voli transformovna do konen podoby sboru Svobodn volby: realizace pokojn vmny vldy, potvrzen vldy nebo parlamentu Volebn prvo

veobecn, rovn, tajn, pm mus bt zachovna soutnost, pravidelnost a definitivnost (poraen do opozice) voleb, rovn pstup k volebnm kampanm

Obsazovn orgn: uzurpace ddinost funkce obsazovn funkce hlavy sttu, nkter horn komory dosazen ex offo v parlamentech virilist stali se poslanci z titulu crkevn, univerzitn i jin hodnosti jmenovn petrvv u nkterch hornch komor, kdy hlava sttu me jmenovat vybran leny dosazen konkursem msto nadzen osoby rozhoduje o obsazen postu ad hoc jmenovan komise aklamace kolektivn projeven souhlasu/nesouhlasu kooptace o obsazen volnch kesel rozhoduje doplovan orgn plebiscit hlasovn o jednom kandidtovi

losovn - star institut (antick ecko), v souasnosti minimln, jen kdy u nen jin monost (u ns v Sentu pi rovnosti hlas). Jedn se o rychl zpsob vbru.

Veobecnost volebnho prva poprv ve Francii 1789, pro eny poprv 1869 ve Wyomingu (tehdy teritorium), celosttn 1893 Nov Zland, v Evrop 1906 Finsko, SR 1918, vcarsko a 1971, Lichtentejnsko 1984 Volebn census dve vzn na majetek, prokzn gramotnosti, rasov a dal omezen; nyn vk, zpsobilost k prvnm konm, sttn obanstv, nkdy i trval pobyt (mstn volby) (Ne)rovnost volebnho prva 1 voli m jeden hlas a hlasy voli jsou rovn ppady nerovnosti volebnho prva: o nerovnost de iure rozdlen voli do nkolika skupin s razantnmi rozdly v potu voli na 1 poslance nebo pidlen vce hlas uritm skupinm voli o nastaven volebnch obvod gerrymandering - manipulace s hranicemi volebnch obvod tak, aby zvhodovaly uritou pol. stranu nebo skupinu voli - uplatuje se v zemch s vtinovm vol. systmem nebo s malmi volebnmi obvody (vol se v nich mal poet poslanc) - znevhodnn skupina zvtz v uritch obvodech se zbyten velkm nskokem a v ostatnch pak prohrv ponkud tsnjm rozdlem ztrc mnoho hlas malapportionment - vymezen rzn velkch obvod urit regiony vyslaj vce zstupc ne by odpovdalo potu jejich obyvatel Tajnost hlasovn jej nevyadovn je dnes znakem nedemokratinosti reimu Pmost hlasovn dnes pouze nkter stty vyuvaj nepm hlasovn pi volb hlavy sttu (R) Volebn povinnost nkter stty vyaduj ast ve volbch neast je sankcionovna hlasovn me ovlivovat cel ada faktor volebn formule, velikost volebnho obvodu, podobou hlasovn, podmnky registrace, rozsah volebnho prva... Volebn systmy 1. vtinov - mandt na rovni volebnho obvodu zskv pouze jeden kandidt 2. pomrn ve vcemandtovm volebnm obvodu se dl mandty v pomru mezi hlasy odevzdanmi jednotlivm kandidtkm 2.1. semiproporn systmy ve volebnm obvodu se rozhoduje mezi kandidty podle potu hlas, kter zskali bez ohledu na pomr mezi stranami, ale mandty mohou pipadnout vce ne jedn stran (= rozpor s pomrnm i vtinovm systmem) 3. smen st mandt se pidluje pomrn a st vtinov Poet hlas volie 1. jeden hlas 2. vcensobn hlas me dt 1 kandidtovi vce hlas 3. dva hlasy pro stranu a pro kandidta

Vtinov volebn systmy

1. relativn vtinov sytm jin nzvy: systm prost vtiny relative majority, plurality, First Past the Post
(vtz bere ve), zkratka FPTP jednokolov volby, v jednomandtovch volebnch obvodech, vtz kandidt s nejvtm potem hlas bez ohledu na poet/% zskanch hlas 1.1. simultnn hlasovn za stranu kandiduje vce kandidt, mandt nsledn pipadne stran s nejvtm potem hlas a obsad jej jej nejsilnj kandidt (i kdy teba zskal mn hlas, ne kandidt jin strany).

2. alternativn hlasovn zkratka AV (Alternative Voting) pouv se v Austrlii voli sead kandidty od nejvce preferovanho po nejmn. Vtz mus zskat
nadpolovin vtinu hlas. Pokud j nedoshne, vykrtvaj se nejhor kandidti a jejich hlasy jsou peneny dle nslednch preferenc tm, kdo zstali ve he, dokud zisk nkterho z kandidt nepekro 50% odevzdanch hlas. Nemus se dlat druh kolo. Pklad alternativnho hlasovn: kandidti A,B,C, nadpolovin vtina hlas je 9 (celkem hlas 17) Poty zskanch hlas: A - 8 B-7 C2 nikdo nem nadpolovin vtinu (9 hlas) vezmou se preferenn nejhorho kandidta (C) a pidl se kandidtovi co je za nm v poad. C m dva hlasy, tak se vezmou dv kandidtky kde C bylo na prvnm mst. (nap.) poad C - A - B jeden hlas dostane A poad C - B - A druh hlas dostane B tmto perozdlenm hlas zskal kandidt A 9 hlas, kandidt B pouze 8 hlas. A zskal nadpolovin vtinu vtz (zskal mandt)

3. dvoukolov vtinov systmy 3.1. absolutn vtina (absolute majority run-off, majority) vtz mus zskat nadpolovin vtinu hlas, do ppadnho druhho kola postupuj 3.2.
dva nejlep kandidti viz volby do Sentu Parlamentu esk republiky majority - plurality systm kombinujc prvky relativn a absolutn vtiny druhho kola se mohou zastnit vce ne dva kandidti z kola prvnho, mezi postupujcmi se pak rozhoduje relativn vtinou francouzsk Nrodn shromdn

Semiproporn volebn systmy

uv se ve vcemandtovch volebnch obvodech 1. blokov hlasovn jinak tak nazvan jako neomezen hlasovn voli m tolik hlas kolik je kandidt (4 kandidti 4 hlasy), zvtz ten, kdo m 2. 3. 4.
nejvc Slovensko krajsk volby omezen hlasovn voli m o 1 hlas mn ne je kandidt (4 kandidti 3 hlasy) kumulovan hlasovn voli me jednomu kandidtovi udlit vce hlas systm 1 nepenosnho hlasu zkratka SNTV (Single Non-Transferable Vote) kad voli m jeden hlas, vtz vtina nap. Japonsko do 90. let souhlasn/nesouhlasn hlasovn voli udluje kladn nebo zporn hlas libovolnmu potu kandidt Pomrn

5.

1) systm 1 penosnho hlasu zkratka STV (Single Transferable Vote), nkdy nazvn jako britsk systm
pomrnho zastoupen je pouvn pedevm v anglosaskm prosted voli disponuje jednm hlasem, kter d kandidtovi, kterho nejvce preferuje, nsledn me/mus urit pomoc dalch preferenc pro nsledujc kandidty, komu m bt jeho hlas penesen, pokud jej jeho kandidt nevyuije (u mandt m, nebo na nj nedoshne) pouv se v malch obvodech (max. 5 mandt) Irsko, Malta, Tasmnie stn hlas penos shora a penos zdola mandt dostane kad, kdo doshne Droopovy kvty

Droopova kvta: Q =

H 1 M 1

Q poet hlas potebnch na zskn 1 mandtu H - poet celkem odevzdanch hlas M poet mandt ty hlasy, kter dostane kandidt nad tuto kvtu zskaj kandidti za nm (kdy je Droopova kvta 10 000 hlas a kandidt dostane hlas 11 256 tak se mezi ostatn kandidty rozdl 1 256 hlas) P.: rozdluj se 3 mandty, kandiduj 3 strany, kter postavily kad 3 kandidty ABC, FGH a KLM. Hlasovalo 4000 voli Droopova kvta je

4000 1 = 1001 hlas 3 1

Pidlovn mandt 1. krok 2. krok 3. krok 4. krok 5. krok 6. krok 7. krok 1500 1001 A 1114 1114 1001 B 600 814 814 814 C 150 328 378 390 F 700 700 700 750 750 910 910 G 300 300 300 410 410 H 200 200 200 963 K 400 461 600 610 690 880 L 100 146 M 50 50 nepenosn 7 25 35 95 * tun jsou vyznaeny zskan mandty 1. V tabulce vidme, kolik hlas dostali jednotliv kandidti. Droopova kvta, kterou mus kandidti doshnout, aby zskali mandt, je 1001 hlas. To splnil kandidt A. Jeho 1001 hlas je pouito na zisk mandtu. 2. Zbvajcch 499 hlas se rozdl mezi kandidty, kte byli volii kandidta A oznaeni jako dal v poad preferenc v naem ppad m B 600 druhch preferennch hlas, C 500, K 170 a L 130. 499 hlas se tedy rozdl v pomru 600:500:170:130, tedy 214:178:61:46 hlas pro jednotliv kandidty. Toto je penos shora. 3. Nikdo dal zatm nepekroil kvtu. Je krtnut nejslab kandidt a jeho hlasy jsou podle druhch preferenc perozdleny ostatnm. To je penos zdola. Kandidti L a M maj dohromady mn hlas, ne dal kandidt H, a proto je meme krtnout najednou (rozdlujeme tedy 146+50 hlas). Z hlas L a M je 139 pro K, 50 pro C a 7 nepenosnch (nebyly vyznaeny dal preference). 4. Stle nebyla kvta naplnna, je vyazen kandidt H a jeho 200 hlas je peneseno takto: F 50 hlas, G 110, K 10, C 12, 18 nepenosnch. 5. Vyazen kandidt C jeho 390 hlas je peneseno na B (300) a K (80), 10 nepenosnch. 6. B zskal mandt. Pebytench 113 hlas me bt peneseno, ale protoe dn kandidt by s jejich pomoc nezskal mandt a zrove kandidt G by s jejich pomoc stejn nepeskoil jinho kandidta, je penos shora (113 hlas) odloen a nejdve je krtnut kandidt G. Jeho 410 hlas je rozdleno mezi F (160) a K (190), zbyl jsou nepenosn. 7. 113 hlas kandidta B je rozhodujcch. Rozdlit se vak mohou pouze hlasy, kter zskal pi poslednm pevodu (300 hlas od C), pedchoz hlasy vechny spoteboval pro sebe. Pomr rozdlen je 205 pro B : 75 pro K (20 hlas je nepenosnch). 113 hlas je tedy rozdleno mezi K (83) a F (30). Zbvajc mandt tedy dostane kandidt K, protoe zskal vce hlas ne jeho soupe. Kandidt

2) listinn pouv se kandidtn listina

Kandidtn listiny: 1. psn vzan voli nem monost ovlivnit, kdo bude zvolen 2. vzan voli m preferenn hlasy, ktermi me mnit poad na kandidtce 3. voln voli me hlasovat nap kandidtkami 3.1. sdruovn kandidtek v Belgii (apparentement) propojen kandidtek jedn strany z vce volebnch obvod

monost vytvoen kartelu nkolika stranami v 1 obvodu monost strany postavit v jednom obvodu vce kandidtek

Dle zpsobu pevodu hlas na mandty lze rozliit listinn pomrn systmy na systmy volebn kvty a systmy volebnho dlitele:

1. volebn kvta kandidt mus zskat urit poet hlas, aby mu byl pidlen mandt vtinou se nepidl vechny mandty, proto tyto jsou systmy spojeny s pravou
umoujc rozdlen neobsazench mandt

1.1. automatick kvta zkon pedem ur potebn poet hlas (nap. za kadch
60 000 hlas 1 mandt)

1.2. Hareova kvta rozdlujeme 100 000 hlas, kter byly v obvodu odevzdny (H)
mezi 4 mandty, kter se v danm obvod pidluj (M) Q=

100 000 H , tedy Q = = 25 000 hlas M 4

Nevhoda: strany by vak musely zskat pesn nsobky kvty, aby byly rozdleny vechny hlasy a pidleny vechny mandt zstv mnoho mandt do druhho kola rozdlovn mandt.

1.3. Hagenbach-Bischoffova kvta 100 000 H Q= Q= = 20 000 hlas rozdl se vce mandt (na celosttn rovni) M 1 4 1 1.4. Droopova kvta vzna na STV; jedn se o vpoet nejniho monho sla, na
jeho zklad se me kandidtovi pidlit mandt, piem je zrove vyloueno, e se rozdl vc mandt, ne m bt pidleno. Q=

100 000 H 1 Q = 1 = 20 001 hlas M 1 4 1

stranickch systmech hroz, e by se rozdlilo vce mandt, ne je mon

1.5. Imperialiho kvta sniuje poet nepidlench mandt, avak nkterch

100 000 H Q= = 16 667 hlas M 2 42

Q=

1.6. modifikovan/poslen Imperialiho rozdluje jet vce mandt ne Imperialiho

kvta

H Q= ; n se uruje tak, aby se rozdlily vechny mandty M 3...n

1.7. Hare/Niemayerova kvta sporn vsledek je toton s Hareovou kvtou

(nerozdl se moc mandt), ale je spotn ihned (bez mezivpotu kvty): m strany = poet mandt, kter m strana dostat h strany = poet hlas, kter strana dostala

m strany = hstrany

M 4 strana A dostala 58 961 hlas A = 58 961 = 2,36 mandtu 100 000 H

Kvty nerozdl vechny mandty, proto jsou pouvny metody, jak to napravit: metoda nevtho zbytku mandt(y) jsou pidleny stranm s nejvtm zbytkem. Tato metoda peje vce menm stranm. metoda nejvyho prmru mandt(y) dostane strana s nejvym prmrnm potem hlas pipadajcch na jeden mandt. Tato metoda naopak peje stranm vtm. P.: Ve volebnm obvodu se rozdluje 7 mandt, kandiduj 4 strany (A, B, C, D seazen od nejsilnj po nejslab). Strana A zskala 6400 hlas, B 4600, C 2000 a D 1000 hlas. Pouv se Hareova kvta, tedy Q = 14000/7 = 2000 hlas. Q = 14000/7 = 2000 Hlasy Mandty Zbytek mandt dle nejvyho zbytku Celkem zisk mandt Prmr na nsledujc mandt Mandt dle prmru Celkem mandt A 6400 3 400 3 1600 1 4 B 4600 2 600 2 1533 2 C 2000 1 0 1 1000 1 D 1000 0 1000 1 1 1000 0

2. volebn dlitel pedstavuje adu sel, ktermi jsou dleny zisky stran. Mandty jsou pak
pidlovny stranm s nejvym podlem na tomto dlen. Je tak zarueno pidlen vech mandt na rovni obvodu. Nejpouvanj dlitel: 2.1. dHondtv dlitel dl se adou sel 1, 2, 3, 4, Jedn se o nejpouvanj volebn dlitel. Je vhodnj pro velk politick strany. 2.2. Sainte-Lagu 1, 3, 5, 7, 9, Je vhodn pro mal a stedn velk politick strany. 2.3. modifikovan Sainte-Lagu 1,4; 3; 5; 7; 9; nkdy nazvan vyrovnvac dlitel znesnaduje malm stranm zisk prvnho mandtu, zvhodnny tak zstvaj pouze stedn velk politick strany. 2.4. Imperiali 2, 3, 4, 5, vraznm zpsobem zvhoduje velk politick strany na kor malch 2.5. modifikovan dHondtv esk varianta: 1,42; 2; 3; 4; 5; v R se pouv pouze v krajskch volbch, byl ale soust nvrhu reformy vol. systmu, kterou zruil stavn soud v kombinaci s malmi volebnmi obvody (pidluje se max. 5 mandt) se podob dliteli Imperiali, ve velkch obvodech se podob dHondtovu dliteli kadopdn zvhoduje velk strany.

P. rozdlen mandt ve ve popsanm volebnm obvodu (7 mandt, strany ABCD) dle dHondtova dlitele: Dlitel/pol. strana A B C D 6400 (1) 4600 (2) 2000 (6) dlen 1 1000 3700 (3) 2300 (4) 2 1000 500 2133 (5) 3 1533 667 333 1600 (7) 4 1150 500 250 5 1280 920 400 200 Mandty 4 2 1 0
* mandty jsou vyznaeny tun, slo v zvorce oznauje poad mandtu

Velikost obvodu s velikost obvodu stoup proporcionalita vsledku. Volebn klauzule me bt stanovena pro celosttn rove nebo na rovni volebnho obvodu; omezuje poet stran, kter se mohou astnit rozdlovn kesel ve volenm orgnu rovn pidlovn mandt urit st mandt se vylen pro jinou rove pidlovn (nejastji se jedn o kompenzan mandty pidlovan na celosttn rovni pro vyrovnn dispropornch vsledk mench volebnch obvod)

3) personalizovan proporn (pomrn) volebn systm zvltn subsystm, uvd se i jako smen uv se v N od 2. sv.v. nmeck voli m 2 hlasy, jednm hlasem hlasuje pro jednoho kandidta v rmci
svho volebnho obvodu (vtinov prvek) a jednm hlasem pro kandidtn listinu pol. strany ve spolkov zemi (pomrn prvek). Hlavn draz je ale kladen na pomrnou sloku, proto bv zaazovn mezi proporn systmy. je dna minimln hranice potu poslanc, ale jej poty kolsaj mandty navc jsou tzv. pesahujc mandty poslanci do parlamentu se potaj pomoc zisku mandt ve spolkovch zemch za jednotliv strany Smen volebn systm rozil se hlavn v 90. letech poslanci jsou voleni jak pomrnm, tak vtinovm sys. nerozhoduje se na zklad jednoho principu jeden ze sys. pi perozdlovn mus zaujmout alespo 5% mandt

1) zvisl ob sloky (pomrn i vtinov) se navzjem ovlivuj korekce: - Itlie, Skotsko, Wales o pomrn sloka m kompenzovat nerovnovhu vzniklou vt. sys. podmnn systm: - pouv se mlo, Fr. 4 rep. o v podstat pomrn, za uritch podmnek vak dv jedn kandidtce
vechny mandty, nebo j na celosttn rovni pidl mandty, kter byly vyaty z propornho dlen 2) nezvisl pomrn a vtinov sloky se neovlivuj navrstven: Rusko, Ukrajina o voli m dva hlasy jednm vol kandidtku a jednm individuln kandidty

koexistence: mn ast, Fr. sent o v urit sti obvod se vol pomrn, zatmco v druh sti vtinov fze: - pouze Fr. komunln volby o na zklad hlasovn kombinujcho absolutn a relativn vtinu je vtzi pidleno 50% mandt a zbytek je pomrn rozdlen mezi kandidtky z druhho kola, vetn t, kter obdrela prmii za vtzstv

3) supersmen volebn systm Maarsko kombinuj se dv varianty smench sys. (Ma.: kombinace korelace a navrstven)
Volebn zkony Maurice Duverger: v r. 1951 vroky o pinnm vztahu volebnch a stranickch systm: Duvergerovy volebn zkony: 1. Systm propornho zastoupen podporuje systm vce ne dvou stran, kter jsou rigidn, nezvisl a stabiln. 2. Dvoukolov vtinov systm podporuje systm vce ne dvou stran, kter jsou zvisl, prun a relativn stabiln. 3. Jednokolov vtinov systm vede k bipartismu a alternaci vldy mezi obma nezvislmi stranami. rigidn strana = m zasteen shora prun strana = nen centrln zena, je vce regionln nezvisl strana = kandiduje sama zvisl strana = uzavr pedvolebn koalice zpochybovn Duvergera: - vce-stranick politick systm se nezrodil s proporn volbou, vtina zem, kter pely k propornmu systmu, u mly vce politickch stran - opan definice teze systmu vce politickch stran vede k pomrnmu systmu - kritik Nolen zpsoby zpochybnn: 1) empirick dkazy: - pomrn systm a 2 strany - vtinov systm a vce stran 2) teoreticky: - zkony jsou strun, neobsahuj podmnky za kterch funguj 3) metodologicky: -pomrn systm m moc podvariant, nedaj se vechny srovnvat v jednom vkladu 60.,70.,80. lta rozpor s jeho teori Irsko, Rak, Nm., Indie, Kanada

SARTORIHO ZKONY
Sartoriho zkon . 1 zn: Existujli systmov strukturace a volisk rozptyl, relativn vtinov jednokolov systmy vedou k dvoustranickmu formtu; varianta 1.1: Anebo je obzvlt siln systmov strukturace sama nutnou a zrove nhradn postaujc podmnkou dvoustranickho formtu.

 Zkon . 2: Pokud existuje systmov strukturace, nikoliv vak volisk rozptyl, relativnvtinov jednokolovvolebn systmy zpsobuj eliminaci politickchstran,kternezskajvtinuanivjednomobvodu,nemohouvak eliminovat K take dovoluj existenci tolika stran nad dvoustranick formt, kolikjichumoujdostatenvelkkoncentracejejichvoli. Zkon .3:Pokud existuje systmov strukturace,pomrnvolebn systmy maj reduktivn inek zapinn (jako postaujc podmnkou) jeho neproporcionalitou. m vt je neistota pomrnch volebnch systm, tmvt jsou vstupn nklady pro men strany a tm silnj je reduktivninek.Naopak,m jsoupomrnvolebnsystmyistj, tm je reduktivn inekslab. 3.1Anebojeobzvltsilnstrukturovanoststranickhosystmusamaosob nutnou a postaujc podmnkou zachovn jakhokoliv stranickho systmu, kterpedchzelzavedenpomrnhozastoupen. Zkon .4:ChybKli systmov strukturace apedpokldmeKli (tm) istpomrnzastoupen,znamento(relativn)rovnvstupnnkladyprovechnyastranbudetoli k,kolikumoujekvta
abulka 1: Kombinovan vliv stranickch a volebnch systm podle Sartoriho: Stranick systm/volebn systm Siln (strukturovan) stranick systm Slab (nestrukturovan) stranick systm Siln volebn systm Kombinace I: reduktivn inek volebnho systmu Slab volebn systm Kombinace II: vyvaujcblokujc inek volebnho systmu

Kombinace III: omezujcreduktivn Kombinace IV: dn vliv inek ve volebnm obvodu

19A/ Politick systm Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska

Britsk politick systm je vsledkem specilnho historickho vvoje, kter je zaloen na spojen tradice, pragmatismu a dlouhodobho vvoje politick kultury.

stava

Pojata materiln nen to jeden psan dokument, ale nle sem jak psan dokumenty, tak nepsan pravidla. Britsk stava je tedy nekodifikovan, zakotvuje princip svrchovanosti parlamentu (nikoliv lidu, byl to parlament, kdo omezil krle), je flexibiln (nebo nen rozdl mezi zkonem a stavnm zkonem, co je pedmtem pramen prva je dno tradic a chovnm), zakotvuje Velkou Britnii jako unitrn stt (oficiln spojena do Spojenho krlovstv roku 1707), jej lenstv v ES, zsadu rule of law (vichni jsou si ped zkonem rovni) , konstitun monarchii a uplatuje systm rozdlen moci (tento princip nen vak nijak siln, msto toho systm kontroly moci, "checks and balances: brzdami jsou Horn snmovna, veejn mnn, nzor panovnka) Zdroje stavy: - statutrn prvo Habeas Corpus Act, Magna Charta Libertatum, Act of Settlement, zkony o parlamentu (1911, 1949) a jejich dal legislativu (nap.jednac dy komor), volebn zkony, zkony o svobodnm Irsku z roku 1922 a dal (Statute of Westminster 1931, Peerage Act 1963), nov i zkon o Evropskch spoleenstvech 1972, o referendu 1975, o lidskch prvech (1998) a House of Lords Act (1999); - obyejov, zvykov prvo precedenn a zvykov pravidla, soudn rozhodnut a krlovsk prerogativy (vyhlen vlky); - stavn konvence pravidla chovn spojen s stavnost, jako nap.odpovdnost ministr, souhlas monarchy s nvrhy zkon apod.; - prce odbornk ti interpretuj a komentuj stavn materii (legal authority, mus bt po smrti); - evropsk prvo a mezinrodn smlouvy. V ele sttu stoj v souasn dob krlovna Albta II. Role britskho panovnka je v dnen dob ist formln a reprezentativn, nem dn skuten politick pravomoci. Formln je hlavou exekutivy, soust legislativy, hlava soudnictv, vrchn velitel krlovskch ozbrojench sil, hlava Commonwealthu a vrchn vldce Angliknsk crkve. Reln vliv krlovny v tchto adech byl postupem asu zredukovn tak, e nen teba jejho vlivu v kadodenn agend a zasahuje jen na radu ministr. U moci exekutivn je dleit rozlien pojmu vlda a kabinet. Vlda je velk orgn, kter m asi dv st len (ministi, vldn tajemnci, poslanci, kte maj exekutivn pravomoci, apod.) a tento orgn se neschz. Kabinet je centrlnm orgnem vldy a skld se z piblin dvaceti len. Podle zvyku jsou lenov kabinetu vybrni z obou snmoven parlamentu, vtina jich je ale z doln snmovny. Velk dl prce vykonv kabinet prostednictvm komis. Premir me jednotliv ministry odvolat a jmenovat jin. Ministi mohou odstoupit z funkce, ani by museli odstupovat z parlamentu. Jsou kolektivn zodpovdn za rozhodnut kabinetu a osobn zodpovdn za svj resort. lenov kabinetu jsou tak leny sttn rady, tradin, ale nyn vysoce obadn poradn orgn sttu. Druh nejvt strana utvo oficiln opozici se stnovm kabinetem. Opozice m povinnost kritizovat vldn politiku a pedloit alternativn program.

Hlava sttu

Vlda

Centrln roli v exekutiv m premir (dnes Tony Blair). Jmenovn krlovnou pochz z vtzn strany ve volbch. Podle tradice je hlavou pokladny a ministrem sttn sprvy. Svou pozici a moc odvozuje od vtinov podpory v doln snmovn a moci jmenovat a odvolvat ministry. Pedsed kabinetu, rozdluje funkce mezi ministry, na pravidelnch setknch informuje krlovnu o zleitostech kabinetu. Formln je vak jen lenem vldy (nejdleitj je to, jak postaven m ve vlastn stran pi vmn pedsedy strany se mn i premir). Kabinet vystupuje jako celek, tj. jeho nvrhy jsou jednomysln hjeny a to i v ppad, e dan ministr nesouhlas s rozhodnutm kabinetu. Velk Britnie je extrmnm pkladem parlamentn demokracie, kter nem institucionalizovan obrann mechanismy (existuje pouze tradice a politick kultura a vle udret demokratick vvoj). V britskm politickm systmu neexistuje dn prvek pm demokracie, nebo tyto prvky by omezovaly vliv parlamentn instituce. Britsk parlament je sloen ze dvou snmoven a to z Doln snmovny (House of representatives) a z Horn snmovny (House of lords). Nevyvenost pravomoc obou snmoven je v souladu s idelem nevyvenho bikameralismu majoritnch demokraci podle Lijphartovy typologie. Doln snmovna m celkov 651 poslanc. Zajmav je uspodn snmovny, kdy v dolnch lavicch sed vznamn pedstavitel strany a v hornch ti mn vznamn. Funkce: legislace, kontrolu sttnch financ a dohled nad vldou formou chvle na otzky (question time). Vytv dva typy vbor. Stl vbory posuzuj technick detaily pedkldanch zkon a pipravuj je pro pijet. Tyto vbory zachovvaj zastoupen politickch sil stejn, jako ve snmovn. Vbrov vbory e otzky, pi nich je poteba expertnch znalost. Horn snmovna m 710 len. Z nich je 583 doivotnch lord (do tohoto stavu jmenovni premirem), 91 ddinch lord a 26 biskup. Mezi nejdleitj funkce Horn snmovny pat revize nvrh zkon, kter pichzej z Doln snmovny. Snmovna nem moc zkony vetovat, m ale monost navrhovat jejich zmny, ppadn jejich schvlen o rok pozdret. Absenci zkosti ze ztrty pzn voli jednn kultivovan a kvalifikovan. Snmovna lord tedy nem dnou relnou legislativn moc, ale velmi siln poradn hlas. Dal vznamnou funkc snmovny je jej soudn pravomoc. Horn snmovna je nejvy britskou odvolac instanc pro trestn a obansk prvo. Horn snmovna je i dobrm pkladem toho, jak mlo jsou legislativa, exekutiva a judikativa v britskm systmu oddleny. Lord kancl, pedseda Horn snmovny, je zrove i lenem vldnho kabinetu a nejvym soudcem. M tedy v rukou vechny ti moci. V dob vldy labourist diskuse o tom, zda by nemla bt Horn tradicionalistick snmovna zreformovna, a tak bt volena.

Parlament

Legislativn proces

Hlavn iniciativu maj lenov parlamentu a zjmov skupiny, nvrhy zkon jsou pipravovny pedevm ministerstvy. Ve snmovn prochz zkon temi tenmi. Prvn probh bez hlasovn a m informativn charakter. Druh ten u je spojeno s hlasovnm. Systm, kterm parlament hlasuje neumouje tajn hlasovn. Poslanci se shromauj do mstnost podle toho, zda hlasuj "ano" nebo "ne". Po spnm druhm ten je zkon dopracovn pslunm vborem a pedloen ke tetmu ten, kter se vnuje detailm zkona, ne jeho hlavn mylence. Po spnm tetm ten je zkon postoupen Horn snmovn, kde prochz formln obdobnou procedurou. Horn snmovna me nvrh zkona vrtit, ale je-li v Doln snmovn znovu pijat, stv se zkonem. Tvorba zkona je dokonena podpisem panovnka, kter je v souasnosti u jen pouhou formalitou a nen udlovn samotnm panovnkem ale v zastoupen (Lord Commissioner). Ve Velk Britnii neexistuje stavn soudnictv, jedinm tlesem vykldajc zkony je Snmovna reprezentant (dle principu svrchovanosti parlamentu). V britsk tradici zkoumn stavnosti zkon znamen jen pezkum stavnosti procesu vzniku zkona, nebo obsahov me britsk parlament svm zkonem ve. Zkladem stavnho soudnictv se stal precedens z roku 1610, kdy soudce Coke rozhodl, e zkon, kter odporuje zsad Common Law, tedy, e nikdo neme bt soudcem ve sv vlastn vci, je neaplikovateln. Dle britsk stavn soudnictv vychz z tzv. stavnch zvyklost ( Constitutional conventions ) a dokument jako Bill of Rights, Act of Settlementa Parliaments Act. Ty spolen tvo rmec britsk stavn praxe. Pesto vak soudci neprovdj stavn kontrolu akt a norem parlamentu, protoe pro takovou innost neexistuje prvn podklad v podob formln stavy. Soudci se mnohem astji zamuj spe na interpretaci a aplikaci zkon na jednotliv konkrtn ppady. Strcem britsk materiln stavy je spe tzv. Opozice Jejho Velienstva a tuto innost provd formou mobilizace veejnho mnn na ochranu tradic a princip materiln stavy. Vichni soudci jsou na sv posty jmenovni doivotn panovnkem na doporuen Lorda Kancle a s podmnkou dobrho chovn. Odvoln soudce je mon jen se souhlasem obou komor parlamentu. Souasn volebn soustava existuje od roku 1949. Oficiln volebn obdob Doln komory britskho parlamentu je pt let, velmi asto je vak parlament rozpoutn dve. Jsou vyhlaovny pedsedou vldy. Pesn termn uruje vldnouc strana tak, aby vytvoila co nejlep podmnky pro sv volebn vtzstv. Po vybrn termnu voleb krlovna na dost ministerskho pedsedy rozpust parlament a tm odstartuje oficiln volebn kampa (17dn). 659 poslanc je voleno na zklad prostho vtinovho systmu (vtz bere ve) v jednomandtovch obvodech. Voli oznauje vdy jen jednoho kandidta a poslancem se stv ten, kdo zsk alespo relativn vtinu hlas. (bez ohledu na ast voli). Vtinov systm produkuje systm 2 stran, kter m tendenci se udrovat (volii nevol 3.strany, je to ztracen hlas). Vtzn strana zsk vtinu v Doln snmovn a ovldne i vldu. Velk Britnie je tedy kabinetnm podtypem parlamentn demokracie (podle Sartoriho). Premirem se tedy stv pedseda strany,

stavn soudnictv

Volebn systm

dky siln stranick discipln sestavuje jednobarevnou vldu. Voliem kad britsk oban star 18 let, krom peer, vz a nesvprvnch. Pasivn volebn prvo maj vichni oban Velk Britnie, kte doshli 21 let, krom tch, kte nemohou volit a dle kn angliknsk, skotsk, irsk a mskokatolick crkve a nkterch sttnch zamstnanc. Kandidt nemus sdlit v obvodu, za nj kandiduje. Horn snmovna Snmovna lord nen voleno, ale zastoupen zde ddin maj lordi, arcibiskupov angliknsk crkve, univerzitn rektoi a lid jmenovan vldou a krlovnou. Prototyp dvoustranickho systmu, kde dochz k pravideln alternaci dvou nejsilnjch politickch stran, tedy bipartismu podle Sartoriho klasifikace. ist bipartismus jen mezi lety 1945-1980, pot spe dominance jedn strany, nkte politologov proto ad mezi umrnn pluralitn systm. Zklad stranickho systmu je vymezen socioekonomicky, co je dsledek industrializace, a hlavn politick strany si doposud uchovvaj svou v zklad tdn orientaci. lenstv v politickch stranch m v obdob po 2. sv. vlce klesajc tendenci, pesto pat britsk politick strany k nejmasovjm politickm stranm zem Zpadn Evropy.

Stranick systm

Relevantn celobritsk politick strany

1) Konzervativn strana (The Conservative and Unionist Party) Vznikla v roce 1832, ze strany Tory. R. 1912 se existujc Konzervativn strana spojila s frakc Liberln strany podporujc spojen Velk Britnie a Irska. Strana byla nejspnj politickou stranou v obdob mezi dvma svtovmi vlkami. Od t doby a do nstupu M. Thatcherov do adu britsk premirky (1979-1990) se stdala u moci s labouristy. V roce 1990 ji vystdal jak v ele strany, tak v adu premira John Major (1992-1997). V tomto volebnm obdob vak vrazn vnitn problmy a v volbch r. 1997 skonila poraena. Stle vce izolovan a aby tedy zskala jasnj profil, sna se ukzat svoje pevn stanovisko zachovn nezvislosti Velk Britnie v Evrop. Psob dojmem nacionalistick strany. Sociln zkladnu tvo v dnen dob pslunci vech socilnch skupin s pevahou stednch a vych td. Strana je zce spojena zejmna se zjmovmi skupinami z oblasti podnikn, obchodu i zemdlstv 2) Dlnick strana (Labour Part, resp. New Labour) Strana vznikla v r. 1900, koeny vak sahaj prakticky a do prvn pol. 19. st., k organizacm a mylenkm trade unionismu, owenismu a chartismu. Od r. 1922, kdy se Labour Party stala poprv opozin stranou v Doln komoe parlamentu a vystdala tak Liberln stranu, je jednou ze dvou nejsilnjch politickch stran v zemi. Po nespnch volbch 1992 pedseda Smith prosadil hlasovn typu jeden len jeden hlas a snil tak vliv odbor ve stran. Od r. 1994 pedsedou T. Blair vrazn zmny: bylo schvleno odstrann lnku IV programu strany, kter se tkal znrodnn, strana se pihlsila ke koncepci volnho trhu a otevenjmu pstupu ke stednm vrstvm spolenosti smovn ke stedu politickho spektra. Zmna nzvu na New Labour. 1997 spch ve volbch. reforem, nejen socilnch a ekonomickch, ale i v konstitun oblasti, a to hlavn ustanoven novch samosprvnch vld ve Skotsku a Walesu. Sociln zkladnu labourist tvo ni pjmov kategorie a mlde. Nejsilnj zastoupen m ve velkch

mstech, v oblastech s velkou koncentrac katolickho obyvatelstva, nejslab je na venkov. Nejsilnjm zjmovch svazem napojenm na Labour Party jsou odbory a dle znrodnn sfra hospodstv 3) Liberln strana (Liberal Party) V 19. stolet dominovala britsk politice, na potku 20. stolet ztratila vliv, kvli nesouhlasu s eenm vztahu Irska a Anglie a tak slcmu vlivu nov vznikl Labour Party. Tradin se nachz mezi politickou orientac Konzervativn strany a Labour Party. Usiluje nap. o zaveden systmu pomrnho zastoupen, psanou stavu i decentralizaci vkonn moci. Dal: Liberln demokracie (Social and Liberal Democrats) Sociln demokratick strana (Social Democratic Party)

20A/ Politick a stranick systmy Nmecka, Itlie a panlska

Nmecko Nmeck stt je v zkladnm zkon ukotven jakoto spolkov (federativn) stt, sloen po sjednocen Nmecka z 16 zem. Vldn systm v SRN je typem racionalizovanho parlamentarismu. Co se tk stavnho zzen SRN spad do kategorie limitovanho exekutivnho dualismu. Ten je praktikovn s vt i men mrou vzjemn autonomie hlavy sttu a vld. stava

pijet souasn nmeck stavy ovlivnno situac v povlenm Nmecku a udlostmi pedchzejcmi uchopen moci Hitlerem v roce 1933 poraen Nmecko pod silnm tlakem okupanch mocnost FR, VB a USA se shodly na zkladnch principech demokracie x pstup Sovtskho svazu naprosto odlin zabudovn mnoha pojistek proti kumulaci moci v rukou jednoho dikttora = reakce na tzv. Vmarskou stavu z roku 1919, kter umonila pchod Hitlera k moci v nmeck stav tedy nachzme instituty neobvykl pro jin stavy: pravu systmu politickch stran, konstruktivn vyjden nedvry, slab postaven prezidenta atd. pijet nmeck stavy pedchzelo schvlen zemskch stav - snaha o budouc federativn uspodn Nmecka patrn rozlin chpn budoucho sttnho zzen v Nmecku ze stany okupanch velmoc rozdln prvn prava ve spolkovch zemch podle okupan mocnosti, kter spolkovou zemi spravovala. 23.5.1949 - schvlen Zkladnho zkona (GG) Parlamentn radou BRD. Tento zkon byl vnmn jako doasn een, ml bt nahrazen demokraticky pijatou a ve velidovm referendu schvlenou stavou.

psan stava

rigidn pedpis k jakkoliv jej zmn je teba stavn vtiny, a to 2/3 v obou komorch obsahuje normy vztahujc se k zkladm EU obsahuje organizaci sttu a zkladn prva neobvykle oproti jinm stavm obsahuje ustanoven sprvnho a trestnho prva neobvykle oproti jinm stavm neobsahuje normy o organizovan nejvych sttnch orgn (tyto jsou obsaeny mimo GG)

Principy GG: princip demokratickho sttu vychz z principu suverenity lidu a principu zastupitelsk demokracie princip prvnho sttu dlby moci (horizontln vertikln) hierarchick struktura prvnho du podle judikatury Spolkovho stavnho soudu: vtinov rozhodovn, volebn prvo veobecn, rovn, pm, tajn), prvo na opozici, prvo jistota a spravedlnost, existence pirozenho prva, ochrana ped svvolnm zatenm, nulla culpa sine legem, zkaz retroaktivity, pimenost (pslunost a nutnost) sttnch zsah, zkonnost sttn sprvy, prvo na zkonnho soudce, soudn nezvislost princip socilnho sttu welfare state (konkrtn inky vyplvajc z GG + provdn zkonem) princip spolkovho sttu preambule, l. 79/3 garance vnosti

Vztah GG k mezinrodnmu prvu: Obecn pravidla mezinrodnho prva maj pednost ped zkony a bezprostedn zavazuj, tzv. dualistick teorie s primtem mezinrodnho prva. 31.8.1990 dolo k pijet Sjednocovac smlouvy, kter sjednotila BRD v jeden stt.

Hlava sttu

spolkov prezident - volen na 5 let - zvltnm kolegiem volitel, tzv. Spolkovm shromdnm; opakovan volba je ppustn pouze jednou. spolkov shromdn - specifick orgn, jeho jedinm kolem je volba prezidenta. Z jedn poloviny se skld z poslanc Spolkovho snmu a z druh z delegt zvolench snmy vech spolkovch zem dle pomrnho principu volba prezidenta me probhat ve tech kolech, piem v prvnch dvou kolech je poadovna absolutn vtina, ve tetm kole sta vtina relativn. kandidtem: oban SRN star 40 let, kter m volebn prvo pro volby do Spolkovho snmu

prvo odvolat spolkovho prezidenta m pouze stavn soud - na nvrh Spolkovho snmu a Spolkov rady. Dvodem me bt pouze mysln poruen Zkladnho zkona nebo jinho spolkovho zkona. pravomoci jsou pomrn omezeny - pouze reprezentativn a integran orgn o nem funkci velitele ozbrojench sil o vyaduje se od nj politick neutralita o samostatn rozhodovn mezi rozputnm Spolkovho snmu a jmenovnm meninov vldy o povinnost kontrasignace (spolupodpisu) kancle nebo pslunho ministra vech opaten a nazen prezidenta pevzet politick odpovdnosti vldou a s tm i souvisejc vazba na Spolkov snm o ostatn pravomoci jsou spe reprezentativn a sttn notsk (nap. zajitn vyhotovovn zkon, jmenovn a propoutn len vldy) o reprezentace sttu uvnit i navenek o ratifikace nkterch mezinrodnch smluv o nvrh, jmenovn a propoutn spolkovho kancle o jmenovn a nsledn propoutn spolkovch ministr o jmenovn a propoutn spolkovch soudc, ednk a dstojnk o prvo udlovat milost o vyhlen zkonodrnho nouzovho stavu souasnm nmeckm prezidentem je Horst Khler Spolkov vlda

je nejvym stavnm orgnem vkonn moci v Nmecku nmeck exekutiva je zaloena na slab pozici prezidenta a na poslen pozici spolkovho kancle tvo ji spolkov kancl (patrn j bude Angela Merkel) a spolkov ministi (detaily nejsou zatm znmy) spolkovho kancle vol absolutn vtinou spolkov snm a je pak formln jmenovn prezidentem prezident jmenuje i vldu, kter vak nepotebuje souhlas snmu plat ti zkladn principy na kterch je postavena: o kanclsk princip kancl uruje celou politickou linii vldy a ministi pot jen realizuj jeho rozhodnut jeho postaven je posleno tzv. konstruktivnm vyjdenm nedvry - kancl neme bt odvoln, ale me bt pouze nahrazen novm kanclem (Spolkov snm vyjd kancli nedvru a pod Spolkovho prezidenta, aby Spolkovho kancle propustil. Spolkov prezident mus tto dosti vyhovt) kancl tak vlastn me vldnout i s meninou, dokud se nenajde dostaten podpora pro novho kancle v tomto principu se odr racionalizace nmeckho parlamentarismu, protoe prostednictvm parlamentnch voleb, kter jsou personalizovanmi volbami, se ve skutenosti vybr osoba kancle a s nm i nabzen vldn program, protoe vlda je odvisl od jm stanoven zkladn politick linie o rezortn princip ten pedstavuje samostatn zen a zodpovdnost kadho spolkovho ministra za pidlen resort v rmci smrnic kancle; ministi jsou jmenovni a mohou bt kdykoli odvolni prezidentem na zklad nvrhu kancle

o kolegiln princip ten se projevuje tam, kde podle ZZ poppad jinch prvnch
pedpis rozhoduje vlda jako kolegiln orgn. Vlda jako celek rozhoduje i o ppadnch nzorovch neshodch mezi jednotlivmi ministry. Spolkov vlda pijm rozhodnut v zahraninpolitickch i vnitropolitickch otzkch, m prvo zkonodrn iniciativy, v pesn vymezench ppadech me vydvat vldn nazen funkce ministr i kancle kon vdy svolnm novho Spolkovho snmu, funkce ministr navc automaticky i v ppad odstoupen kancle. V tom se opt projevuje kanclsk a kolegiln princip ministi jsou na kancli zcela zvisl

Legislativn moc Spolkov snm a Spolkov rada Spolkov snm

jedin bezprostedn legitimovan orgn volen ve veobecnch, pmch, rovnch a tajnch volbch na 4 roky poet poslanc je pohybliv - podle potu tzv. pesahujcch mandt (viz volebn systm) v souasn dob tvo Bundestag 614 poslanc hlavn funkce: zkonodrn legislativn proces: o pomrn sloit: prvo zkonodrn iniciativy - Spolkov snm, Spolkov rada i vlda; nvrh zkona sm podat alespo 5% poslanc; projednvn ve tech tench druh ten - diskuse a schvalovn jednotlivch ustanoven plnem o pijet zkona: prostou vtinou poslanc, stavn zkony dvoutetinovou vtinou o po schvlen zkon Spolkov rady - schvl nebo vznese nmitku nebo jej odmtne o zkon je vyhlen po podpisu kancle nebo pslunho ministra a prezidenta. kontrola vldy - vyslovuje dvru

dal funkce: vol Spolkovho kancle, schvaluje rozpoet, astn se volby prezidenta na Spolkovm shromdn, vol soudce stavnho soudu, vyhlauje krizov stav poslanci maj jak indemnitu (doivotn), tak imunitu (pouze po dobu trvn poslaneckho mandtu) pedasn rozputn Spolkovho snmu - pouze ve dvou ppadech: o po volbch se nevytvo absolutn vtina pro volbu kancle prezident mus do sedmi dn rozhodnout, zda Spolkov snm rozpust a dojde tak k novm volbm i zda jmenuje kancle i pes nedostaten poet hlas a nech tak vzniknout meninovou vldu o vysloven nedvry kancli po jeho dosti prezident pak me na kanclv nvrh Bundestag rozpustit a vypsat nov volby. struktura: v ele prezident Spolkovho snmu (spolu se 4 zstupci volen v tajnch volbch); vtinou len nejsilnj poslaneck frakce; zastupuje Spolkov snm navenek a d jeho jednn. poslaneck frakce - projevem principu sttu politickch stran; utvej se podle stranick pslunosti - nejmn 5% len Bundestagu ze stejn strany nebo ze stran, kter si na zklad stejnch politickch cl v dn zemi nekonkurovaly. Spolkov rada

jejm prostednictvm se spolkov zem a svobodn msta podlej na vkonu sttn moci federace

tvo ji zstupci zemskch vld, kter vyslaj do spolkov rady sv leny na zklad imperativnho mandtu (zstupci jednotlivch vld ve Spolkov rad jsou po celou dobu vzni pokyny sv vldy), vldy mohou sv zstupce ve Spolkov rad kdykoli odvolat jednotliv zem maj rzn poet len ve Spolkov rad, celkem jich je 69 hlasy jednotliv zem mohou bt vdy uplatnny pouze jednotn a pouze ptomnmi leny nebo jejich zstupci rozhodujc je hlas ministerskch pedsed jednotlivch zem, kte jsou vichni leny rady (pi odchylnm hlasovn zstupc jednotliv zem je urujc zpsob, jak hlasoval ministersk pedseda) pro schvlen tch zkon, kter vyaduj souhlas Spolkov rady, je poteba absolutn vtina Spolkov rada disponuje prvem veta bv asto pokldna za jakousi druhou komoru nmeckho parlamentu - ve skutenosti je Spolkov snm jednokomorovm parlamentem a Spolkov rada psob pouze jako zprostedkovatel zjm zemskch vld, respektive jejich vldnch stran a koalic Spolkov rada je vrazem sttnosti jednotlivch zem(organizan a rozpotov autonomie) v ele: prezident volen na 1 rok hlavn funkce: podlet se na legislativnm procesu - dva typy zkon - vyadujc souhlas Spolkov rady a zkony, vi kterm me Spolkov rada uplatnit pouze nmitky o u prvn skupiny je souhlas Spolkov rady k zkonu pijatmu Spolkovm snmem absolutn nezbytnm pedpokladem jeho platnosti (nap. zkony upravujc kompetence Spolku v oblasti sprvy, jako i prava spolkovch financ; zmny stavy) o u druh skupiny me Spolkov snm nmitky Spolkov rady zvrtit, jestlie znovu schvl zkon dvma tetinami vech len Spolkovho snmu dleit role pi posilovn stranickho vlivu - pouze zdka zsk strana pevahu ve Spolkovm snmu i ve Spolkov rad v podstat vechny politick strany maj monost podlet se na vld v zemi

Spolkov stavn soud

sdl v Karlsruhe podle Zkladnho zkona m dvoj postaven: jako soud a jako jeden z nejvych spolkovch stavnch orgn rozhoduje prvn spory v rmci svch kompetenc, ale m i vlun prvo interpretace stavnch pedpis zkladn funkc je ochrana stavy - na rovni stavnch orgn samotnch i ve vztahu oban k tmto orgnm o een sporu mezi stavnmi orgny navzjem, soulad prvnch pedpis se Zkladnm zkonem nebo jinm spolkovm prvem (tzv. abstraktn kontrola norem) o rozhoduje stavn stnosti oban pro poruen jejich zkladnch prv (tzv. konkrtn kontrola norem) neme zahjit zen z vlastn iniciativy, pouze na nvrh hraje pouze pasivn roli. pokud zjist, e napaden zkon je v nkterch svch stech nebo cel v rozporu s stavou, prohls jeho vadn ustanoven nebo zkon cel za neplatn od potku; pokud by vak vzniklo nebezpe prvn nejistoty a jinch nedoucch spoleenskch dsledk, ur pouze zkonodrci lhtu k nprav resp. k odstrann protistavnch norem s tm, e do uplynut stanovench lht zstv zkon v platnosti

prvo k podn nvrhu na zahjen abstraktn kontroly norem maj spolkov i zemsk vldy a tetina poslanc Spolkovho snmu vznamnou roli sehrv stavn soud i vi Evropsk unii - rozhoduje o souladu oprvnn penesench na evropskou rove se Zkladnm zkonem a sten i o souladu norem Evropskho prva se zkladnmi prvy soudci stavnho soudu jsou voleni (jedna polovina Spolkovm snmem a druh Spolkovou radou) na 12 let, nemohou bt zvoleni dvakrt za sebou sestv se ze dvou osmilennch sent (pro stavn stnosti tlenn komory); senty rozhoduj zsadn prostou vtinou, u nkterch zen je pedepsna vtina dvoutetinov (otzky zkladnch prv, zkaz politickch stran).

Volebn systm

personalizovan pomrn volebn systm: o kad voli m dva hlasy: 299 poslanc je voleno v jednomandtovch okrscch vtinovm zpsobem, dalch 299 je voleno dle pomrnho volebnho systmu kandidtn listiny jednotlivch stran kandidujcch ve spolkovch zemch (ne ve federaci) o poet mandt nen pesn dn, nebo mohou vzniknout pesahujc mandty (berhangsmandate): strana zsk v dan spolkov zemi vce mandt, ne by j psluelo dle vsledk pomrn sloky voleb (nejdve se potaj vsledky za strany (druh hlas), ur se tak pomr, kter uruje, kolik strana m v dan zemi zskat mandt; pak se zjist, kolik jich zskala na zklad prvnho hlasu (vtinov sloka) a zbytek do pslunho potu mandt je doplnn kandidty z kandidtek z pomrn sloky; me se vak stt, e strana m zskat 4 mandty, ale ji zskala 5 pmch mandt z kandidtnch listin nepostupuje nikdo a ten jeden pm mandt navc je pesahujc

Administrativn lenn

16 spolkovch zem (Bayern, Baden-Wrttemberg, Hessen, Rheinland-Pfalz, Saarland, Nordrhein-Westfalen, Niedersachsen, Schleswig-Holstein, Hamburg, Bremen, Mecklenburg-Vorpommern, Brandenburg, Berlin, Sachsen-Anhalt, Thringen, Sachsen). od roku 1969 (novelizace Zkladnho zkona) - tzv. kooperativn federalismus - vzjemn oboustrann vztah, zvislost mezi Spolkem a zemmi, kdy se veker politick proces neomezuje pouze na jednu z vertiklnch rovn, ale prostupuje a proln je vechny navzjem. Princip kooperativnho federalismu je obsaen i v Zkladnm zkon, kde ho Spolkov stavn soud charakterizoval jako zsadu "vrnosti ke Spolku". Tato zsada zavazuje zem k respektovn zjm Spolku pi veker sv innosti. Spolek je naopak vzn povinnost vstcnho vystupovn k zemm. legislativn oblast: spolkov prvo ru zemsk prvo prvo Spolku nadazeno prvu zem - jednotliv zem maj oprvnn k zkonodrstv, pokud na zklad stavy nem toto prvo v uritch oblastech pouze vlun Spolek; prakticky je zkonodrn kompetence soustedna u Spolku, zemm zstala regulace kulturnch zleitost, policejn a komunln prvo v pravomoci zem: kultura, finance a hospodsk plnovn i vnitn politika (pokud ovem nezasahuje do kompetenc spolkov vldy tj. do oblasti zahranin politiky, otzky obrany, sttnho obanstv, pas, vz, hraninch a celnch zleitost, mny,

pennictv, zpravodajskch slueb i nkterch celosttnch podnik, jako nap. spolkov drhy, leteck doprava, pota a telekomunikace) jednotliv zem mohou provozovat v rmci svch specifickch zjm zahranin styky a uzavrat i samostatn smlouvy s cizmi stty mus bt uzavrny v souladu se spolkovm ministerstvem zahrani a sladny se zahraninmi styky SRN spolkov zem jsou tak svrchovan v oblasti finann - maj sv rozpoty, sv pjmy a vdaje zemsk parlamenty a vldy - odpovdny volim; politika spolkov vldy m jen sten vliv na zemsk volby - zemsk politika se v mnoha smrech ned zcela odliit od spolkov a stejn tak je nutn koordinace politiky zem mezi sebou rezortn grmia, v nich jsou zastoupeni pslun odborn ministi zem spolkov vldy (nap. tzv. stl konference ministr kultury)

Stranick systm

systm mrnho pluralismu (dle Sartoriho klasifikace) vechny strany vznikly jako nov subjekty postupn se zformovaly tyi hlavn strany: o pravice: Kesansko-demokratick unie (CDU), Kesansko-sociln unie (CSU) o levice: Sociln demokratick strana Nmecka (SPD), Komunistick strana Nmecka (KSN) - 1957 zakzna (protistavn innost) 1961 se do Bundestagu dostaly 4 strany CDU, CSU, SPD a FDP (liberlov) systm dvou koalic (systm dvou a pl strany J. Blondel) - vldne CDU/CSU a FDP nebo SPD a FDP(a do roku 1982) 1982 vstoupili do Bundestagu Zelen - Die Grne 1990 vstoupili do Bundestagu postkomunist (dky novm spolkovm zemm) PDS pro posledn volby utvoili spolen s levicovmi socilnmi demokraty novou stranu Levice Die Linke

Hlavn relevantn politick strany CDU (Christlisch-Demokratische Union)

vznikla 1950 jako nov subjekt (spojenm svaz jednotlivch zem dodnes vrazn decentralizovan struktura) zaloena jako kesansk (unie katolk a protestant); bv oznaovna jako stedopravicov hlavnm clem: sjednocen nmeck spolenosti na zklad t ideovch proud strany kesansko-socilnm, liberlnm (v ekonomickm smyslu) a konzervativnm sna se bt univerzln masovou stranou (catch all party) nen zastoupena v Bavorsku pedsedkyn Angela Merkel

CSU (Christlisch-Soziale Union)

vznikla 1946 v Bavorsku rozlin katolick a protestantsk politick skupiny cl: pebudovat bavorsk hospodstv na zklad trn ekonomiky a podpory podnikatelskho sektoru pokrauje v tradici Bavorsk lidov strany

pedsedou je Edmund Stoiber programov jde o sesterskou stranu CDU, na Spolkov rovni vystupuj spolen a v Bundestagu tvo spolenou frakci; oproti CDU je vc nacionalistick a zasazuje se za vt prva pro jednotliv zem jde o stranu pravicovou

SPD (Sozialdemokratische Partei Deutschlands)

nejstar strana v systmu - zaloen 1875 (Socialistick strana prce) pedseda zatm nen znm (Gerhard Schrder odstoupil, stejn tak Franz Mnterfering) hlavn opozin stranou CDU/CSU pvodn pijala marxistick program, ale 1959 - tzv. Godesbersk program - strana zaala podporovat liberln trn ekonomiku ideov se hls ke kesanskmu odkazu, humanismu a klasick filosofii je masovou, levo-stedovou stranou

FDP (Freie Demokratische Partei Die Liberalen)

vrazn sekulrn strana; stedov, avak v ekonomick otzce zcela vpravo zaloena 1948 program spojuje dva typy liberln tradice konzervativn a nacionln liberalismus s drazem na tk prmysl upednostuje individuln svobodu a liberln demokracii do potku 80. let strana stedu, pot se vrazn posunula doprava (po nstupu levicovch Zelench) bvala jazkem na vahch jej pze rozhodovala o vldn stran (CDU/CSU nebo SPD)

Zelen (Bndnis 90 / Die Grnen)

strana se etablovala nejprve na regionln rovni v jednotlivch sttech v prbhu 70. let 1979 se jednotliv skupiny spojily do spolen organizace s federativn strukturou 1983 se poprv probojovala do Bundestagu ad se k tzv. novm socilnm hnutm spojen obanskch iniciativ a levicov orientovanch skupin s pacifistickm a enviromentlnm zamenm po sjednocen Nmecka (1990) inkorporovala svj protjek z Vchodu Svaz 90 (Bndnis 90) V 90. letech se strana rozloila ve dv frakce a to realisty (podpora lenstv v NATO, umrnnost) a fundamentalisty (dodren pvodnho programu, radiklov) ve volbch 1990 se nedostala do parlamentu pak se jejm pedsedou stal Joschka Fischer Zelen = pirozenm partnerem SPD (1998-2005) Die Grnen jsou dnes ji pln etablovanou stranou, kter zmnila fungovn nmeck politiky (pechod od formtu dvou a pl strany k formtu souboje dvou blok)

Partei des Demokratischen Sozialismus, PDS

nstupce vchodonmeck SED

m znan regionln vznam - psob jako relevantn strana jen ve vchodnm spolkovch zemch a Berln (zde ovem dosahuje znanch vsledk pes 20%) 1994 nebyla schopna pekroit 5% hranici pro vstup do parlamentu, ale zskala 3 pm mandty mohla ustavit poslaneck klub; stejn situace se opakovala i v roce 1998. 2002 ji obsadila pouze 2 pm mandty na federln rovni marginln stranou 2005 se vak spojila s levicovmi socilnmi demokraty, kte opustili SPD kvli jejm reformm (hlavn bval pedseda SPD Oskar Lafontaine) nov formace Die Linke volebn spch (8,7% hlas, 54 mandt vce ne Zelen) Itlie

politick zzen - demokratick republika (pochybnosti dky vld Silvia Berlusconiho) velk ekonomick rozdly - sever od ma je tradin bohat, prmyslov vyspl a pat k nejvysplejm regionm cel Evropsk unie, jin st naopak pat k nejmn rozvinutm stem EU (prv na jihu Itlie dodnes pevaj urit formy korupce a protekcionismu)

stava

rozdlena do nkolika hlavnch st: Zkladn zsady, Prva a povinnosti oban a Sttn zzen republiky obsahuje definici Itlie jako sttu nezvislho na katolick crkvi a svobodu nboenskho vyznn republiknsk forma neme bt pedmtem stavn zmny obsahuje zkaz obnoven rozputn faistick strany v jakkoliv podob, odebrn volebnho prva lenm a potomk Savojskho domu a dle ustanoven o tom, e bvalm krlm Savojskho domu, jejich manelkm a jejich muskm potomkm je zakzn vstup a pobyt na zem sttu a e majetek ve uvedench osob pipad sttu Itlie reaguje v stav na obdob faismu kladenm vtho drazu na zkladn prva obsahuje prvky pm demokracie: o referendum k rozhodnut o plnm nebo stenm odvoln zkona, d-li to 500 000 oban, nebo 5 oblastnch rad; referendum nen ppustn u zkon daovch a rozpotovch, u zkon o amnestii a prominut trest a u zkon zmocujcch k ratifikaci mezinrodnch smluv o lidov iniciativa - prvo zkonodrn iniciativy - nvrh zkona mus bt podpoen petic aspo 50 000 oban instituce tzv. obanskho obrnce (defensor civico) - vytvena na oblastn a obecn rovni, nikoliv na rovni celosttn

Hlava sttu - prezident

z hlediska institucionlnho postaven se nachz mezi spe symbolickm a protokolrnm prezidentem Nmecka a vraznjmi exekutivnmi pravomocemi francouzskho prezidenta doktrna ist prezidentskch akt - kter nepodlhaj ministersk kontrasignaci a odrej pouze prezidentovu vli - jmenovn pti soudc stavnho soudu, pti doivotnch sentor, suspensivn veto na zkony a zasln poselstv snmovnm

jmenovn Rady ministr a pedasn rozputn snmoven - prezident rozpout parlament po dohod s pedsedy obou komor pouvno pedevm k pohrce a k ntlaku na ob snmovny, aby se v momentech vldnch kriz snaily dospt ke konstruktivnmu een jako symbol italsk nrodn a sttn jednoty se me obracet k lidu bez ohledu na parlamentn i vldn stanoviska vyuit na sklonku Prvn republiky (snaha pekonat narstajc krizi celho politickho systmu) volen vcekolov a nepmo na spolenm zasedn obou parlamentnch komor doplnnm o ti delegty z kad z dvaceti provinci (pouze Val dAosta vysl jen jednoho delegta); pro prvn ti kola se poaduje dvoutetinov vtina, v dalch kolech sta vtina nadpolovin funkn obdob: 7 let

Vlda Rada ministr

hlavn exekutivn autoritou sestavuje ji pedseda Rady ministr (premir) jmenovan prezidentem, kter mus zskat souhlas parlamentu sloit dohadovn mezi stranami vldn koalice (asto patrn snaha vyhnout se silnm osobnostem nebo fm velkch stran) jakmile je Rada ministr sestavena premir ji do 10 dn pedstav parlamentu - hlasuje o dve RM je kolektivn odpovdn parlamentu - ten ji me odhlasovnm nedvry sesadit. Dvru mus vdy poskytnout ob komory v ppad nevysloven dvry nensleduj nutn nov volby, ale spe dal kolo jednn mezi politickmi stranami o tom, kdo bude poven sestavenm nov vldy vlda vykonv bnou sprvu sttu a nem dn zvltn kompetence

Zkonodrn moc

dvoukomorov parlament volby do obou komor probhaj souasn, mandt trv 5 let o Snmovna poslanc 630 len, kandidt na poslance mus bt star 25 let o Sent - 315 volench sentor (minimln vk 40 let) + 5 doivotnch sentor jmenovanch prezidentem + doivotnmi leny vichni bval prezidenti ob komory jsou v zsad vybaveny stejnmi pravomocemi - kad vol svho pedsedu Legislativn proces: legislativn ppravy ve stlch vborech o zkony mus bt schvleny obma komorami oddlen o v uritch zleitostech posta k pijet zkona projednn v pslunm vboru ani je text pedloen plenrnmu zasedn komory (tzv. zkoneky leggine) - sta zmocnn, jeho se pslunmu vboru i komise dostane od pedsedy komory o vtinu zkonnch pedloh zpracovv vlda, ale zkonodrnou iniciativu maj i lenov parlamentu, vbory snmoven, regionln rady a volii na zklad petic hojn se vyuv institutu referenda - iniciovat jej me tetina zkonodrnho sboru nebo pt regionlnch shromdn nebo 500 000 voli

stavn soud

vznikl 1956, pestoe bylo jeho zaloen garantovno stavou ji od roku 1948

= tribunl tvoen 15 nestrannmi soudci, jejich nezvislost je vyadovna stavou funkce stavnho soudce - diplomovan soudci, univerzitn profesoi prv, pp. prvnci s min. 20 let prax; funkce nen sluiteln s funkc lena parlamentu, lena regionln rady, se soukromou profes prvnka i s jakoukoliv jinou pozic zasahujc do prvn oblasti, kter by naruila nestrannost soudce. z 1/3 jmenovno prezidentem, z 1/3 nejvymi obecnmi a sprvnmi soudy a z 1/3 voleni na spolenm zasedn obou komor parlamentu na 9 let bez monosti opakovanho zvolen; v ppad stavn aloby me parlament jmenovat jet estnctho soudce tribunl sm volit ze svho stedu tribunlnho prezidenta (3 roky, s monost optovnho zvolen) posuzuje stavnost zkon (v ppad zruen protistavnho zkonu pozbv zkon platnosti nsledujc den po vynesen rozsudku), e kompetenn konflikty ve sttn sprv (nap. mezi regionlnmi radami a vldou), rozhoduje o pijet petic vyadujcch referendum, o alobch na leny vldy a o vlastizrad prezidenta nebo o jeho poruen stavy. Proti rozsudku soudu neexistuje dn monost odvoln.

Volebn systm

veobecn a pm hlasovn aktivn hlasovac prvo - oban star 18 let pro ni mocensk orgny a Poslaneckou snmovnu, oban nad 25 let pro Sent krize prvn republiky (po. 90. let 20. stol.) zmna volebnho systmu: mla vyeit problmy politickho a stranickho systmu charakterizovan bilaterln opozic a extrmnm multipartismem nyn plat pro ob komory italskho parlamentu smen volebn systm: obou komor voleny vtinov a mandt je volena pomrnm systmem (urit kompenzace nedostatk vtinovho systmu) volby do Poslaneck snmovny: 475 poslanc voleno v jednomandtovch volebnch obvodech vtinov podle pravidla vtz bere ve (FPTP); zbyl tvrtina mandt, tedy 155, se rozdluje proporn s 4% volebn klauzul v sedmadvaceti vcemandtovch obvodech druh hlas voli odevzd pro stranickou kandidtku podobn sloit se vol i 313 sentor: voleny v jednomandtovch obvodech vtinov, zbyl je pomrn s 4% volebn klauzul ve vcemandtovch obvodech (zem nkolika jednomandtovch obvod) dsledky volebn reformy: ze vtinov systm nut strany se sdruovat v co nejirch pedvolebnch koalicch (2001 mezi sebou soutily pedevm dv irok koalice jedna vce levicov (Olivovnk) a druh spe napravo od politickho stedu - Dm svobod S. Berlusconiho) pravicov strany chtj ve volebn reform dle pokraovat a zmnit volebn systm na ist vtinov pravdpodobn se ve volbch v roce 2006 bude volit podle novho volebnho systmu

zemn lenn Itlie

siln mstn autonomie: stt se v souasnosti dl na 20 autonomnch region spravovny vlastnmi zkonodrnmi orgny (tzv. regionlnmi radami) a vlastnmi vkonnmi orgny (tzv. vkonnmi vbory) vedenmi regionlnm prezidentem 1969 zskala nmecky hovoc provincie Bolzano z regionu Tridentsko-Horn Adie autonomn statut s vraznj nezvislost na stedn vld, ne jak vyuvaj autonomn regiony nimi sprvnmi celky jsou provincie - nepli siln pravomoce a obce - naopak vykonvaj rozshlou samosprvu

Stranick systm

systm dvou stran se stranou dominantn (Blondel), nebo jako systm znan polarizovan (Sartori) pi zkoumn italskho stranickho systmu oddlujeme dv epochy - tzv. Prvn republiku (1946 - 1993) a Druhou republiku (1993 - ) Ped 1993 psobily v Itlii tyto strany: PCI Partito Comunista Italiano, Italsk komunistick strana PSI Partito Socialista Italiano, Italsk socialistick strana (tak PSIUP) DC Democrazia Cristiana, Kesansk demokracie hlavn politickou silou PRI Partito Rebubblicano Italiano, Italsk republiknsk strana (sekulariz. lev sted) PLI Partito Liberale Italiano, Italsk liberln strana (navzala na pedvlenou tradici) Mezi mn vznamn strany patily strany, jen navazovaly na faistickou minulost (stava Itlie vak zakazuje nzev faistick): MSI Movimento Sociale Italiano, Italsk sociln hnut a dle se zde etablovaly i rzn regionln a etnick strany: SVP Sdtiroler Volkspartei, Jihotyrolsk lidov strana Democrazia Cristiana (DC) konfesijn katolick strana sama se adila do stedu (nzev pravice ml neustle pejorativn ndech), stavla se do pozice hrze proti rudmu nebezpe zaloena bvalm vatiknskm knihovnkem Alcidem De Gasperim znan napojena na crkev velkou oporou (nap. farnosti slouily jako stranick poboky) Vvoj systmu: 1946 - volby do stavodrnho shromdn + referendum ruc monarchii vyhlena republika ve volbch zvtzila DC, pedevm dky podpoe crkve pokraovala povlen vldn koalice (DC-PSI-PCI-PLI-PRI), kter pak s menmi obmnami vldla po celou Prvn republiku (1948 z vldy vytlaeni komunist, PSI PSDI (Partito Socialista Democratico Italiano, Italsk demokratick socialistick strana); systm nazvn pentapartito. po. 90.let krize nutn reforma fungovn politickch stran - snaha o omezen partitokracie (= vlda stran) v referendum 1991 prvn krok ke konstituovn tzv. Druh republiky

velk korupn skandl tangentopoli (do etiny voln pekldanm jako platkov), vstup soudc do politiky - akce ist ruce snaha odstranit zkorumpovan politiky 1993 - zmna volebnho systmu 1994 volby: o na pravici se nejvce prosadila nov strana Vzhru Itlie (Forza Italia), kter vytvoila dv volebn koalice: v jin Itlii se spojila s neofaistickou Nrodn alianc (AN) uskupen Pl dobr vldy. Na severu se pak dohodla se separatistickou Ligou severu (LN) Pl severu o levice - uskupen s nzvem Progresist - ob postkomunistick strany a hnut Rete tato koalice skonila na druhm mst, a tet zstala koalice Pakt pro Itlii a v n nstupnick strany kesanskch demokrat o vldu sestavila Vzhru Itlie, Liga severu a Nrodn aliance, v ele Silvio Berlusconi. Tato vlda vak dky sv nesourodosti vydrela pouhch sedm msc. 1996 pedasn volby: o zvtzilo levostedov seskupen Olivovnk (lUlivo) - Strana Zelench, Strana komunistick obnovy, Lidov strana a Strana demokratick levice (Pl svobody Vzhru Itlie a Nrodn aliance skonil druh), zcela mimo zstala Liga severu o vlda Romana Prodiho (Lidov strana) - vldla do podzimu roku 1998 (prohran hlasovn o sttnm rozpotu, zpsoben roztpenm Strany komunistick obnovy), v ele nov vldy stanul prvn komunista v tto funkci Massimo dAlema (Strana demokratick levice). Jeho vlda se pes krizi zpsobenou prohranmi volbami do EP udrela a do roku 2000, kdy Olivovnk prohrv v regionlnch volbch novm premirem se stv dosavadn ministr financ Amanti 2001 nov parlamentn volby vtz koalice Dm svobod (Vzhru Itlie, Nrodn aliance a Liga severu) premirem opt Silvio Berlusconi

Politick strany a zjmov organizace

v 90. letech probhla restrukturalizace stranickho systmu: 1991 se rozpadla Italsk komunistick strana nstupnick srtany: Strana demokratick levice (PDS) a Strana komunistick obnovy (PRC); PDS od roku 1996 psobc jako Levicov demokrat bl se stranm sociln demokratickm, PRC je radiklnj, avak nehls se k relnmu socialismu 1991 vznikla slouenm nkolika regionlnch politickch subjekt Liga severu (Lega Nord) usilujc o prosazen zjm ekonomicky vysplejho italskho severu. Pvodn prosazovala federalizaci Italsk republiky, pozdji pela k modelu osamostatnn a vytvoen novho sttu, tzv. Padnie 1993 probhla transformace neofaistickho Italskho socilnho hnut Nrodn aliance (Alleanza Nazionale) 1994 vznik Vzhru Itlie (Forza Italia) nen typickou politickou stranou, nbr uritm sdruenm klub oznaovna za hnut; nkdy se t uv souslov strana-podnik (partitoazienda), co souvis hlavn s osobou zakladatele, podnikatele Silvia Berlusconiho

po rozpadu nkdej kesansko-demokratick strany vznik nkolika novch politickch uskupen - nejvznamnj z nich je Italsk lidov strana (PPI), pak Obnova Itlie (RI) a unie kesanskch demokrat (CCD-CDU). jedinou relevantn politickou stranou psobc v dnen dob, jej vznik meme zasadit ped 90. lta jsou Zelen ada regionalistickch stran (Jihotyrolsk lidov strana (SVP), Tyrolsko tridentsk autonomistick strana (PATT), Sardinsk strana akce (PSdA), obdobn je tomu i v dalch italskch oblastech) zjmov organizace - historicky tradin napojen na politick strany podpora jednotlivch programovch lini tmito organizacemi: o pod sfru vlivu komunist spad Veobecn italsk konfederace prce (CGIL) nejvt odborov centrla v Itlii o blzk vztahy s bvalou kesanskou demokraci maj Italsk konfederace odbor pracujcch (CISL) a Kesansko demokratick sdruen italskch pracujcch (ACLI) o se socialisty a socilnmi demokraty spolupracuje Italsk svaz pracujcch (UIL) Vlivu politickch stran podlhaj tak dal zjmov organizace: organizace podnikatel (Confiindustria) je spjata s liberly, organizace za zjmy drobnch pstitel na venkov (Pm pstitel) pak s kesanskmi demokraty atp. panlsko

konstitun monarchie

stava

souasn panlsk stava byla pijata po pdu reimu generla Franka nastolila opt demokratick a liberln d pijata 27. prosince 1978 definuje panlsko jako "sociln demokratick stt", jeho politickou formou je parlamentn monarchie zmnna struktura sprvnho uspodn - siln centralismus Frankova obdob vystdn nrodnmi a regionlnmi autonomiemi - 4 autonomn oblast maj vjimen postaven: Katalnsko, Baskicko, Galcie a Valencie (vy mru autonomie + jsou jim uznny nrodn jazyky valencijtina je uznna, ale nen v stav zakotvena jako jeden z oficilnch jazyk tmi jsou panltina (kastiltina), katalntina, baskitina a galicijtina) v stav je zakotveno postaven stran a odbor zarueny vechny zkladn svobody (projevu, demonstrace, svobodnho pohybu, shromaovn, stvky, sdruovn, atd.) stava nezn trest smrti odmt sttn konfesnost - dn nboenstv nebude sttnm, i kdy bude stt brt v vahu religiozitu panl a vznam katolick crkve v zemi uznno svobodn kolstv a umonno svobodn podnikn a dn prostor pro trn ekonomiku

Hlava sttu

hlavou sttu je krl ztlesuje symbol trval jednoty a stlosti zem a jejch instituc nejvym pedstavitelem sttu na mezinrodnm fru, nejvym velitelem ozbrojench sil a pedsed Nejvy rad obrany pravomoci krle jsou striktn omezeny: o veker panovnick moc i osoba se odvozuje od legitimity parlamentu o jmenuje pedsedu vldy - po konzultacch se stranickmi ldry a pot, a snmovna vyslov navrenmu kandidtovi dvru o po schvlen premira jmenuje navren kandidty na funkce ministr - nedojde-li k tomuto schvlen v prbhu dvou msc, krl rozpout parlament (kortesy) a vypisuje nov volby o veker krlovy kroky musej bt schvleny premirem nebo pslunmi ministry krlova osoba je nedotknuteln a odpovdnost za vldu pad na hlavu panlskho premira a ministr o pouze k jmenovn a propoutn civilnch a vojenskch pslunk Krlovskho domu krl kontrasignaci nepotebuje o podepisuje a vyhlauje zkony o m pravomoc vyhlsit referendum v ppadech, kter pedpokld stava o me udlit amnestii o jmenuje a pijm velvyslance trn je ddin v legitimn linii rodu Bourbon-Anjou na zklad primogenitury v musk linii, pokud nen musk potomek, plat stejn pravidla pro eny nyn je krlem Juan Carlos I. (nastoupil na trn v listopadu 1975 po smrti vdce panlskho sttu generla Franciska Franka y Bahamonde)

Vlda

vkonn moc pat vld - d vnitn i zahranin politiku, civiln a vojenskou administrativu a obranu sttu skld se z pedsedy vldy, mstopedsed, ministr a ostatnch len podle ustanoven zkona lenov vldy nesmj vykonvat jin funkce vznamn postaven pslu ministerskmu pedsedovi, na jeho nvrh krl jmenuje a propout dal leny vldy o ministersk pedseda me po pedchozm projednn ve vld navrhnout rozputn parlamentu nebo jedn z jeho komor (rozputn provede krl; dal rozputn je mon a po uplynut jednoho roku s vjimkou ppadu, e nebylo mono po volbch doshnout investitury nov vldy) vztah mezi parlamentem a vldou: parlamentn-kabinetn systm - krl vybere kandidta na premira, kter pedstoup s politickm programem ped poslaneckou snmovnu - je-li mu vyslovena dvra krl jej jmenuje a na jeho nvrh dal leny vldy vlda je kolektivn odpovdn Kongresu poslanc, kter j me vyslovit absolutn vtinou nedvru a donutit ji k demisi panlsko pevzalo z nmeckho systmu princip konstruktivnho vysloven nedvry

Parlament

dvoukomorov parlament (Cortes Genereales) o doln komora: Snmovna poslanc vraznj pravomoci 350 poslanc volench na 4 roky v pmch volbch o horn komora: Sent 259 sentor, tak na 4 roky 208 sentor se vol zpravidla vtinov, 51 jmenuj regionln zkonodrn sbory nvrh, aby sentoi byli voleni nepmo legislativnmi shromdnm autonomnch region (= vyjden federativn (autonomn) struktury zem) neproel, ale jist hyperreprezentace regionu byla zachovna kompenzovno tm, e Sent zskal pomrn mal pravomoce - hlasuje o kadm zkonu, jeho nesouhlas Snmovna me zruit pouhou absolutn vtinou hlas nem pli monost odkldat innost zkon - je povinen se k zkonm vyjdit do dvou msc od jejich pijet snmovnou vznamnou roli sehrv pi pijmn stavnch dodatk vyaduje se souhlas 3/5 vtiny v obou komorch; pod-li o to jedna desetina poslanc/sentor, mus bt takov stavn zkon pedloen k vyjden obanm v referendu jet nronj proceduru vyaduje ppadn reforma tch stavnch lnk, kter definuj obansk svobody a zkladn charakteristiky sttu - je zapoteb zskat nejprve 2/3 vtinu v obou komorch, pot vypsat nov volby a v nov legislatue opt 2/3 vtinu v obou komorch; pot je nutn danou reformu jet pedloit obyvatelstvu v referendu zkonodrnou iniciativu maj i oban - alespo 500 000 voli vyuit referenda: v politickch rozhodnutch zvltn dleitosti, nap. referendum o vstupu do NATO

stavn soud

sdl v Madridu pod jeho jurisdikci spad cel zem panlska tvoen 12 soudci, kte jsou jmenovni krlem - 4 navrhuje Sent, 4 Kongres (poaduje se 3/5 vtina pi hlasovn obou komor Parlamentu), 2 vlda a konen 2 Generln soudn rada soudci jsou jmenovni na 9 let, 1/3 se kad 3 roky obnovuje lenov soudu mus bt nezvisl a nesm vykonvat jakoukoli innost, kter by byla ve stetu s vkonem jejich funkce; vybrni jsou ze soudc, sttnch zstupc, veejnch initel a advokt, je vynikaj ve sv profesi a maj minimln 15 let praxi v oboru z funkce je nelze odvolat struktura soudu: Prezident stavnho soudu (jmenovan krlem na zklad volby Plna stavnho soudu na dobu 3 let), Vice-prezident volen Plnem a dv komory - kad je tvoena 6 soudci, jedn pedsed Prezident a druh Vice-prezident Pravomoci stavnho soudu lze zhruba rozdlit do t zkladnch skupin: o prvo pezkoumvat soulad zkon s stavou (a priori i a posteriori) o stavn stnosti a kompetenn spory o interpretace stavy

panlsk stavn soud nen pslun na rozdl od nkterch stavnch soud k rozhodovn ve volebnch zleitostech, ve vcech politickch stran, referend i alob proti hlav sttu prvo podat stnost k stavnmu soudu nle: o pi pezkumu zkona z hlediska stavnosti: 50ti lenm Sentu, 50ti lenm Kongresu, Veejnmu ochrnci prv, Vkonnm orgnm autonomnch celk o pi stavnch stnostech: jakkoli fyzick nebo prvnick osob,o jejich prva se jedn, Veejnmu ochrnci prv, Sttnmu zastupitelstv o orgnu, jeho prva jsou pedmtem kompetennho sporu o proti ustanovenm a usnesenm, je byla pijata orgny autonomnch spoleenstv: vld o pokud soud pi svm rozhodovn shled, e norma, kterou m aplikovat me bt protistavn: Soudm, jednotlivm soudcm rozhodnut stavnho soudu jsou zvazn pro vechny a jsou publikovna vetn hlas proti ve Sbrce zkon a zakldaj pekku vci rozhodnut proti tmto rozhodnutm nen mon odvoln; ty sti zkon, kter nejsou ovlivnny rozhodnutm o protistavnosti, zstvaj i nadle v platnosti, pokud rozhodnut nestanov jinak

Volebn systm

vech 350 poslanc doln komory je voleno v padesti provincich propornm zpsobem: voli hlasuje pro kandidtn listinu zvolen politick strany - mandty jsou pidlovny pomoc dHondtovy formule, pouv se 3% volebn klauzule v dan provincii zkonem stanoven proporn zastoupen je siln ovlivnno vymezenm obvod (Madrid a Barcelona maj po 30 poslancch) - funguje dobe pouze ve velkch obvodech (nad 11 zstupc), ve stednch (6-10) u se utrcej hlasy pro mal strany, v malch (pod 5 mandt) se j projevuje jasn vtinov efekt a tendence k uplatnn pouze dvou stran volebn systm eliminuje men strany, jejich volii jsou rozptleni po vech volebnch obvodech 208 sentorskch mst je obsazovno vtinovm zpsobem (Sent je definovn jako zastupitelsk orgn zemnch celk) volebn obvody tvo provincie, z kad z nich 4 sentoi - postupuj vdy ti kandidti, kte zskaj nejvy poet hlas kad autonomn komunita i region (mstn zkonodrn sbor) vyslaj jednoho sentora plus dalho na kad milin obyvatel na svm zem sten se uplatuje metoda omezenho hlasovn volim d vc ne 1 hlas, ale mn ne kolik je teba obsadit kesel

zemn lenn

panlsk sttn zem se len na obce, provincie a ustavujc se autonomn spoleenstv jednotliv lnky jsou ve vlastnch zleitostech samosprvn a vzjemn si rovn, piem stt bere zvltn ohled na situaci ostrov

Obce

maj plnou prvn subjektivitu sprvn moc nle obecnm zastupitelstvm - tvoena starosty a obecnmi radnmi obecn radn jsou voleni obany pslun obce ve veobecnch, rovnch, svobodnch, pmch a tajnch volbch; starostov jsou voleni obecnmi radnmi nebo obany

Provincie

jsou mstnmi celky s vlastn prvn subjektivitou; tvoeny seskupenm obc sprvn moc pslu provinnm radm a dalm reprezentativnm korporacm; ostrovy a souostrov maj navc vlastn sprvu v podob ostrovnch parlament a ostrovnch rad

Autonomn spoleenstv

specifick postaven - stavn soud charakterizoval panlsko jako Stt Autonomi panlsko je rozdleno do 17i autonomnch oblast: Andaluzie, Aragn, Asturias, Balery, Baskicko, Kanrsk ostrovy, Kantbrie, Kastilie-La Mancha, Kastilie-Len, Katalnsko, Extremadura, Galicie, La Rioja, Madrid, Murcie, Navarra a Valencie + enklvy Ceuta a Melilla na africkm pobe kad autonomn oblast m svou vldu a parlament, m vlastn zkony a nazen, kter vak musej bt v souladu se panlskou stavou stava pouze dv prvo a vymezuje proces, jak autonomii ustanovit: prvo vytvoit autonomn spoleenstv maj: o sousedn provincie se spolenmi historickmi, kulturnmi a hospodskmi nleitostmi o ostrovn zem o provincie tvoc historicky regionln celek stava definuje dv cesty k dosaen autonomie: pomalou variantu, kdy k plnmu vytvoen autonomnho spoleenstv dochz v obdob pti let, a rychlou variantu, je pedpokld, e iniciativa k procesu zahjen vytvoen autonomie bude vznesena nejen provinnmi radami jako u pomal varianty, ale tak budou splnny nsledujc podmnky: o iniciativa bude schvlena obc dotench provinci o iniciativa bude schvlena nejmn vtinou oprvnnch voli kad jednotliv provincie o iniciativa bude potvrzena v referendu absolutn vtinou voli v kad provincii vysok mra transferu kompetenc na autonomn celky vede k vahm zda by mohlo panlsko bt povaovno za federaci - proti tmto vahm stoj zejmna nsledujc argumenty: o postaven sentu a problm principu reprezentace sent m ve federacch stavy funkci reprezentace region, panlsk Sent se ale skld ze zstupc provinci, nikoli autonomnch celk, kter by pedstavovaly regiony; kad provincie bez ohledu na velikost, i poet obyvatel vol 4 sentory, velk ostrovy 3 sentory a mal po jednom sentorovi, na autonomn spoleenstv pipad pouze zbytek sentor, kter je jmenovn parlamenty autonomnch celk (na jeden autonomn celek pipad jeden sentor plus jeden sentor na kad

milion obyvatel) tito sentoi jsou spe ne reprezentanty regionu odrazem stranicko-politickho profilu dan autonomn oblasti; sent tedy nen reprezentantem subjekt, jak by tomu bylo ve federaci, pouze reprezentuje provincie a odr politick rozvren v autonomnch spoleenstvch o distribuce pravomoc mezi centrem a regiony vymezen v stav nen zcela jasn a navc pesun pravomoc z centra na autonomn celky nen vymezen v stav, ale tzv. autonomnmi pakty, kter pijm parlament jako samostatn zkony o organizace vkonn moci nen typick pro federaci centrln vlda m svho zstupce, kter vykonv koordinan a kontroln funkce v kadm autonomnm celku; stejn jako kad autonomn celek - region m takovho zstupce v kad ze svch provinci takov vertikln hierarchie nen obecn charakteristick pro federativn uspodn Stranick systm

panlsko nikdy nepedstavovalo hladce fungujc demokratick nrodnostn homogenizovan stt vliv na charakter panlskch systm politickch stran 19. a 20. stolet, vetn soudobho stranickho systmu stet nacionalistickch perifernch mobilizac a centralistickch kontramobilizac - nejen v kulturn-politick oblasti, ale i v oblasti institucionln politiky je mon hovoit o jevu, kter bv nazvn genetick zkon politiky, m se mysl zkladn rozvren politickch preferenc nemnn po cel generace - v prvnch svobodnch volbch bylo de facto navzno na ideologick rozvren levice-pravice z poslednch svobodn voleb z roku 1936 volebn ast se ustlila na vysokch 60 70 %, projevila se tendence ke snen potu stran 1. volby vyhrl Svaz demokratickho stedu (UCD) - konglomert rzn orientovanch stran stedu a pravho stedu - strana pevzala vtinu pravicovch a frankistickch voli hlavnm subjektem na pravici se stala Lidov Aliance (AP) dalmi stranami zastoupenmi v parlamentu byly panlsk dlnick socialistick strana (PSOE), a Komunistick strana panlska (PCE) volby 1982 pinesly drtivou porku a nsledn rozklad obma nejvznamnjm stranm pechodu UCD a PCE (hlavn posln UCD vytvoit demokratick instituce bylo splnno; Komunistick strana, jej program byl zaloen na odporu vi frankistick diktatue, ztratila po roce 1975 dvod k existenci) postupn pesun zjmu od stran osobnost ke stranm program pesun elektortu UCD k Lidov Alianci a pesun elektortu komunist k socialistm PSOE trend k dvoustranickmu systmu poslilo i postaven regionlnch stran s vraznou autonomistickou tradic katalnsk Konvergence a jednota (CiU) a Baskick nrodn strana (PNV) slc regionalismus vak neznamenal postup k polarizovanmu a odstedivmu systmu vce stran - chybl pedstavitel krajn pravice; komunistick levice byla znan oslaben a socialist nevykazovali pli velkou schopnost samostatn vldnout tendence k obnoven centristick alternativy zaloen Demokratickho a socilnho stedu (CDS)

1986 opt s absolutn vtinou zvtzili socialist, jejich postaven zaalo slbnout (stranu oslabovaly Sjednocen levice (komunist) a Lidov strana (PP) pedasn volby socialist opt zvtzili 1993 opt vyhrli socialist , ale Lidov strana zskala pouze o 4% mn a o pr jednotek si polepila i Sjednocen levice socialist zahjili spoluprci s regionlnmi stranami PNV a CiU; o rok pozdji, ve volbch do Evropskho parlamentu, ji byla hegemonie socialist podlomena, kdy ji pedstihla Lidov strana Jos Mara Aznara 1996 Lidov strana vyhrla volby, opt byla zahjena spoluprce s regionlnmi stranami PNV a CiU, kter na konci 90. let vyvjely na vldu znan tlak stabiln existence t silnch seskupen na celosttn rovni - nejslab je dlouhodob levicov pl (Sjednocen levice) a zejm je stdn obou hlavnch aktr PP a PSOE stdn je podmnno koalinmi jednnmi s regionlnmi stranami, zejmna v Katalnsku a v Baskicku spe ne bipartismus lze tento systm popsat jako systm umrnnho multipartismu

Hlavn politick strany panlsk socialistick dlnick strana (Partido Socialista Obrero Espaol PSOE)

zaloena roku 1879 - tdn dlnick formace jejmi organizanmi centry se staly tzv. lidov domy, byla nejmasovjm politickm subjektem pi vzniku Druh republiky; pot, co byla zakzna, se odebrala do exilu v 60. letech se postupn roztpila na nkolik socialistickch skupin, kter praktikovaly vlastn politiku roztrky ve stran - vyvrcholily na exilovm sjezdu 1970 v Toulouse reorganizace strany boj proti frankismu - postupn dobvn parcel svobody prostednictvm masovch mobilizac a ntlaku s clem doshnout demokratickho zlomu setrvvala na rovni koncepce svren frankismu, oproti postupnmu pechodu mnohem del dobu trvala jej pemna z tdn a ideologick strany ve stranu pro vechny (catch-all party): 1976 se strana identifikovala coby tdn a marxistick (1979 marxistick vyputno) a zahjila pechodn program navrcen suverenity lidu strana nkolikrt po sob vyhrla parlamentn volby, 1996, po vtzstv Lidov strany, pela do opozice; 2000 si PSOE pohorila jet o ti procenta, avak ve volbch 2004 v souvislostech s beznovmi toky v Madridu se j povedlo opt pesvdit volie a volby s pevahou vyhrla ministerskm pedsedou Jos Luis Rodriguez Zapatero

Lidov strana (Partido Popular PP)

1976 se jako prvn pofrankistick pedvolebn koalice zformovala Lidov aliance (AP) zastvala postupn pechod k demokracii - s vylouenm pli levicovch tendenc program: zejmna udren nrodn jednoty, zkonnosti, podku a kesansk morlky a minimln autonomie historickm regionm v rmci jednotnho panlskho sttu v koalici s Lidovou demokratickou stranou (PPD) od nzvem Demokratick koalice strana kritizovna za plin moralizovn msto realizace konkrtnch in vmna pedsedy: 1993 se veden ujal Jos Mara Aznar 1996 sestavila vtinovou vldu za spoluprce a podpory ze strany regionlnch stran (CiU), 2004 skonila druh

Sjednocen levice (Izquierda Unida IU)

1986 tehdej Komunistick strana panlska (Partido Comunista de Espaa PCE) hledala een po nespchu ve volbch v roce 1982 usilovala o koalin partnerstv socialist PCE zaloena 1920 a a do vlky nehrla nijak vraznou roli o po roce 1936 navzala zk kontakty se SSSR (dodvky zbran) o 1956 na zklad vah o odstrann frankismu bez ozbrojenho konfliktu ustanovila

o po roce 1975 vykazovala PCE pouze prci v parlamentub velk bytek volisk
zkladny o projevily se spory mezi mladmi leny z ilegality a nov pchozm vedenm z paskho exilu o problmy nastaly i ve vztahu k jednotlivm regionlnm formacm nejvt spch zaznamenala strana IU v roce1996, kdy zskala hlasy na kor socialist

Regionln strany

Krom zmnnch hlavnch stran jsou dnes ve panlskm parlamentu (350 mandt celkem) zastoupeny jet tyto regionln strany: o Liberln kesansko demokratick katalnsk Konvergence a unie Convergencia i Uni (CiU) 3,2%, 10 mandt. o Socialistick Esguerra Republicana z Katalnska (ERC) 2,5%, 8 mandt. o Konservativn baskick Partido Nacionalista Vasco (PNV) 1,6%, 7 mandt. o Liberln Coalitin Canaria (CC) 0,9%, 3 mandt. o Socialistick Bloque Nacionalista Galego (BNG) 0,8%, 2 mandty. o Po jednom mandtu obdrela strana zelench Chunta Aragonesista (CHA), sociln demokratick Baskick solidarita Eusko Alkartasuna (EA) a navarsk separatistick strana Nafarroa Bai (Na-Bai)

21A/ Politick systm Francie

Souasn politick systm se zrodil na troskch tzv. tvrt republiky (1945 1958) ta byla klasickou parlamentn demokraci a pevahou legislativy nad exekutivou dky ptomnosti silnch antisystmovch stran (komunistick PCF - Parti communiste franais, krajn pravicov ligy) a nzk disciplinovanosti politickch aktr vedlo toto uspodn k ast alternaci vld a nestabilit celho systmu. Od potku 50. let se projevovalo, e dan uspodn je krajn nevhodn v napjatm obdob studen vlky a boulivho rozpadu fr. kolonilnho impria (prohran Indona, Alr atd.) . V kvtnu 1958 dolo k pokusu o vojensk pu v Alrsku - vypuk tzv. alrsk vlka (do roku 1962). V reakci byl jmenovn premirem Charles de Gaulle (vrazn osobnost erpajc autoritu z odbojovho hnut, charismatick politik, jeho silnou zbran byly pedevm veejn projevy a tiskov konference) a dny mu pln moci pro vytvoen nov stavy. stava 5. republiky byla schvlena referendem 28.9.1958. V novm uspodn se prezident stal z pouh loutky skutenou hlavou sttu (tzv. semiprezidentsk systm). Stal se jakmsi nadstranickm arbitrem reprezentujcm jednotu nroda (de Gaulleova koncepce petrvv dodnes). Prezident m prvo rozpustit se

souhlasem vldy parlament a dle me urit zkon pedloit rovnou volim v referendu. Jmenuje premira a do znan mry ho zastiuje svou rozhodujc rol v zahranin a obrann politice. V ppad ohroen instituc sttu je oprvnn povolat pohotovostn jednotky. Pedsed kadotdenm zasednm vldy zvanm oficiln Rada ministr. Legitimitu erp k tmto krokm pmo z lidu od roku 1962 je volen na zklad stavnho dodatku pmo (dve volen specilnm kolegiem) vemi obany (dvoukolov vtinov systm) na dobu pti let (dve 7) s monost optovnho zvolen. V souasnosti je prezidentem Jacques Chirac (od 1995 mandt m zatm do 2007). Premir je oproti tomu zodpovdn za kadodenn fungovn vldy. Faktick rozdlen moci mezi premira a prezidenta je pak zvisl na osobnostech konkrtnch politik zastvajcch tyto posty v potcch pt republiky byl premir siln zvisl na prezidentovi (oba pochzeli ostatn ze stejn strany), v letech 1986 1988, 1993 1995 a dle od roku 1997 lze ji hovoit o fenomnu kohabitace. V tchto obdobch byli prezident a premir z ad len odlinch stran (konzervativec versus socialista), v dsledku eho dolo k jist emancipaci pedsedy vldy, kdy se stal vkonnm fem exekutivy. Ani v tchto obdobch vak premir nijak nezasahuje do tradinch prerogativ prezidenta. Vlda m promnliv poet ministerstev, opr se v souasnosti o parlamentn vtinu (nutnost pro prosazen zkon) premr je odpovdn parlamentu a d innost vldy (vysloven nedvry vld je zteno nelze o nm na jedno zasedn Nrodnho shromdn hlasovat dvakrt, prezident tomu me zabrnit rozputnm snmovny), zrove potebuje i podporu prezidenta. Premirem je Dominique de Villepin (od 2005). Faktick pevaha exekutivy nad legislativou je dle podpoena monost zcela vylouit parlament ze zkonodrnho procesu. Parlament se na jedn stran me svch legislativnch pravomoc na omezenou dobu vzdt ve prospch vldy, kter pak vldne pomoc nazen. Druhou monost je vydn normativnho prvnho aktu na vldn zodpovdnost, ten je pot automaticky povaovn za pijat i bez hlasovn v parlamentu, pokud parlament neuspje pi hlasovn o nedve vld. Parlament pt republiky je konstituovn jako dvoukomorov. Doln komora (Nrodn shromdn 577 len) je volena v pmch volbch obany starmi 18 let na dobu pti let absolutnm vtinovm systmem, kdy do druhho kola postupuj vichni kandidti, kte pekroili alespo 12,5% zskanch hlas. Vichni poslanci reprezentuj cel stt, ne jen svj obvod, Jejich mandt je voln a trv cel volebn obdob, pokud nen snmovna rozputna, nebo poslanec nerezignuje, nezeme i nevezme nesluitelnou funkci. Mezi ty pat zejmna sentor, len vldy, stavn rady a Rady pro ekonomiku a sociln otzky, vldn poven del ne 6 msc, jin nevolen veejn funkce, pozice ve sttnch podnicch aj. Omezeny jsou i nkter soukrom aktivity, pokud by mohlo dojt ke zneuvn postaven. stavn rada me poslance tak odvolat, pokud nespluje pedpoklady pro vkon funkce. Pi rezignaci se konaj doplovac volby, v ppad smrti nebo pijet nesluiteln funkce nastupuje nhradnk, kter byl zvolen ve volbch pro tento el. Nesm bt zahjeno sthn pro poslaneck projevy, nzory, hlasovn, vkon funkce na pd parlamentu nebo ve vboru. Tato imunita se vztahuje i na civiln a trestn aloby v souvislosti s tmito nzory a hlasovnm, ale nevztahuje se na poznmky uinn nap. bhem volebn kampan. Jinak poslanec podlh prvu jako kdokoliv jin. Od roku 1995 me bt sthn pro iny spchan jinak ne pi plnn svch kol bez speciln procedury. Nen-li chycen pi pchn vnho trestnho (i jinho) inu nebo nebyl-li vydn konen rozsudek, nesm bt uvznn nebo dn do vazby bez svolen Pedsednictva NS. Snmovna organizuje vbory a me zdit vyetovac komise. Horn komora (Sent 321 len) je volena zstupci samosprvnch orgn (nepm volby pomoc kolegia sestvajcch z poslanc, krajskch rad, generlnch rad a delegt obecnch shromdn a 12 len je voleno Vysokou Radou francouzskch oban ijcch

v zahrani.) na dobu esti let, piem se kad ti roky obmuje polovina mandt. Pasivn volebn prvo je nad 35 let vku. Pevahu m doln komora m posledn slovo ve vtin legislativy (pehlasuje Sent). Zkladnm kamenem systmu brzd a protivh (checks and balances) je ve francouzskm stavnm uspodn stavn rada sloen z devti len jmenovanch na dobu devti let bez monosti znovuzvolen, kad ti roky se ti obmn po tech jmenuje prezident, pedseda Nrodnho shromdn a pedseda Sentu . Jejm poslnm je dbt o stavnost zkon prvn pedpis, kter shled v rozporu s stavou nesm bt vyhlen. Problmem je zde omezen okruh tch, kte se na ni mohou obrtit (nemohou to bt bn oban) a asov omezen dan pro pezkum stavnosti. stavn rada se tak me vyslovit ke konformit mezinrodnho postupu v stavnch zleitostech. Druh vznamn aspekt innosti Rady je dohled nad pravidelnost prezidentskch, sentnch a parlamentnch voleb, dohled nad pravidelnost referend a vyhlaovn jejich vsledk.Dal kompetence stavn rady spov v povinnosti zabrnit eventuelnmu plnmu pevzet vldy prezidentem Republiky. Vyjaduje se tak k nesluitelnosti jinch funkc (vetn zasedn v stavn rad) s poslaneckm mandtem. Rozhodnut stavn rady, podle lnku 62 francouzsk stavy, se vztahuj na vechny administrativn a veejn-sprvn autority. Jej rozhodnut nesm bt zpochybnna, protoe stoj na fundamentlnm zklad Francouzsk republiky. Soudn moc je celkem klasicky uspodna bez dalho komente. Stranick systm: Strana levicovch radikl - Le parti radical de gauche (PRG) je jednou z ddiek bval radikln strany, zaloen v roce 1901. Dnes se jedn o malou stranu, tradin napojenou, ji od roku 1970, na socialistickou stranu. Je to strana vysokch ednk, z velk sti tvoena loklnmi autoritami ( k masivn organizaci jejch voli dochz v tradin radiklnch oblastech jakou je napklad Baskitsko i Korsika). Dlouho byla spe satelitn stranou Socialistick strany. Osamostatnila se a v roce 1993 s pchodem Bernarda Tapie do veden strany. A je jejich voli dnes pomrn mlo, velk mnostv prvk programu strany bylo v poslednch letech s spchem realizovno ( nap. zeslen decentralizace, proevropsk politika). Souasn vdce: Jean-Michel Baylet. Socialistick strana- Parti socialiste (PS) je ddikou SFIO (Section francaise de linternationale ouvriere), zaloen v roce 1905 a je proto naklonn spe marxistick ideologii. Ji za tvrt republiky vak tvoila politick spojenectv s pravicovmi stranami a svoji tradin politiku ponkud zamlila. Proces vzniku dnen Socialistick strany byl dokonen a v roce 1971, na kongresu v Epinay. Byla vedena Francoisem Miterrandem, kter se v roce 1981 stal prezidentem republiky. V prbhu 80.let byla PS nejsilnj francouzskou stranou (36% v parlamentnch volbch 1981, 30,8% v roce 1886, 34,8 v roce 1988). V 90. letech zskal jej vdce Lionel Jospin 47,4% hlas ve druhm kole prezidentskch voleb. Jedn se o tradin masovou stranu a to pedevm kvli minulosti dlnick strany (a to i pes to, e dnes pochzej jej volii spe z ad sttnch zamstnanc a ve velk me z francouzsk armdy). Program se zamuje na boj s nezamstnanost, drbu a renovaci veejnch slueb, reformu sttnch instituc, zlepen pozice en ve sttn sprv Znovu se vrtila k moci v roce 1997 ( 27,8% hlas v parlamentnch volbch) , kdy byl jej vdce Lionel Jospin zvolen premirem. Ostatn levicov a zelen strany s n okamit vytvoili spojenectv. Stejn siln politick pozice jako v 80.letech se j vak nepodailo doshnout. Souasn vdce (prvn tajemnk): Francois Hollande. Komunistick strana Francie- Le parti communiste francais (PCF) vznikla dky roztpen SFIO bhem Kongresu v Tours v roce 1920. Vtina jejich pslunk byla naklonna pidruen ke Tet internacionle a zaloila novou stranu. Pouze ptina zstala vrn SFIO

pod vedenm Leona Bluma. Po osvobozen Francie na konci II. Svtov vlky byla nejsilnj stranou a z velk sti tvoila fr. vldu. Od roku 1947, kdy byli jej lenov odvolni z vldy, byla komunistick strana v opozici. Jej volisk obec zstv i dnes velice vznamn a m zsadn spoleenskou roli ve stt. Snaha o sjednocen levice v 70.letech vystila v roce 1981 dal asti PC ve vld. I pesto poet jejich voli od 80.let stle vznamn kles. Od roku 1997 se komunistick strana pod vedenm Roberta Hue podl na vld a podle vlastnch slov reprezentuje levici levice. Nepodailo se j nicmn zskat plnovanch deset a vce procent hlas. Souasn vdce (Nrodn tajemnk): Robert Hue. Sdruen pro Republiku- Le rassemblement pour la Rpublique (RPR) bylo zaloeno v roce 1976 pod vedenm Jacquese Chiraca. Nsleduje rzn gaullistick strany ( z nich posledn byla UDR, Unie demokrat pro Republiku). Jej politika vdy prosazovala napklad zvyovn politick role Francie ve svt nebo opatrn pstup a spoluprci s Evropskou Uni. Z istho gaullismu si RPR zachovala strukturovanou organizaci a vznamnou a prakticky nediskutovatelnou pozici vdce. V 80. letech navazovala jej politika na liberln konservatismus Margaret Thatcherov. V souasn dob se svm liberlnm pstupem pli neli od jinch evropskch pravicovch stran. V ele vldy stlo Sdruen pro Republiku v letech 1986-1988, 1993-1995. V roce 1995 byl jej leader Jaques Chirac zvolen francouzskm presidentem. Jedn se spe o masovou stranu, kter se opr o velk poet vojk v okruhu svch voli. Nkdy bv kvalifikovna jako catch-all party protoe se nezamuje na specifickou sociln skupinu. Souasn vdce: Philippe Sguin. Spoleenstv pro lidov hnut- lUnion pour un mouvement populaire (UMP) m v souasn dob spolu s UDF parlamentn vtinu a je stranou francouzskho premira Jeana-Pierra Raffarina . Povauje se za stranu gaullistickou, kesansko- demokratickou, liberln, radikln a nezvislou. Stav se kladn k prohlubovn evropsk integrace. Souasn vdce (generln sekret): Phillipe Douste-Blazy Spoleenstv pro francouzskou demokracii- lUnion pour la Dmocratie Francaise (UDF) je o nco komplexnj stranou, kter byla zaloena v roce 1978 pro podporu politiky tehdejho presidenta Valeryho Giscard dEstaingna. Jedn se o federaci sdruujc nkolik stran politickho stedu a umrnn pravice. Od parlamentnch voleb v roce 1997 se UDF vrazn vyvinula a pod vedenm Francoise Bayrou disponuje svmi vlastnmi leny a zrove leny jinch, malch stran, jako je Radikln strana nebo Strana pro francouzskou demokracii (PPDF). Jedna ze sdruench stran UDF kvli svm liberlnm tendencm opustila a pod vedenm Alaina Mandelina se stala samostatnou stranou Liberln Demokracie (DL). UDF je stranou vych ednk a podnikatel, pouze s malm zastoupenm vojk. Souasn vdce: Francois Bayrou Se stranickm uspodnm do roku 1981 je spojen pojem dvoukolov tverylky (pojem zavd Duverger) vtinov volebn systm vyvolv redukn tlaky na poet politickch aktr (viz volebn zkony) fr. politick strany byly nuceny spolupracovat - vytvoil se zde pravicov-konzervativn blok (gaullist = RPR a UDF) proti socialistm (PS a FSIO) tyto strany vzjemn podporovaly sv kandidty ve druhm kole voleb do NS. Toto uspodn se hrout se vstupem novch pol. aktr.

22A/ vcarsk politick systm

vcarsk pol. systm je zaloen na specifickm modelu tzv. konsenzuln demokracie (Lijphartova klasifikace). V irok me se uplatuj prvky pm demokracie kad oban me inicializovat sebrnm uritho mnostv podpis hlasovn o zkonu i stavnm dodatku, jinde existuj tzv. Landsgemeinden (viz. ne). Dalm typickm znakem je vcarsk neutralita (od roku 1815 Vdesk kongres) nen zapojeno do dnch mezinrodnch vojenskch struktur ani do EU (v nedvn dob dolo k stenmu prolomen tradinho izolacionalismu schvlenm pistoupen k Schengenskmu prostoru v referendu). Dal zvltnost je existence 4 ednch jazyk Nmina (vtina 63,7%), Francouztina (19,2 % na zpad zem), Italtina (7,6%, na jihu), Rtoromntina (na stupu, jen na vchod asi 0,6 % obyvatel) Stt m federln uspodn s konfederativnmi prvky (kantony maj irokou mru autonomie vykonvaj vechna prva nesven spolkov moci) zaloeno na specifickm historickm vvoji od roku 1291 (ti prakantony Uri, Schwyz a Unterwalden uzavely spojenectv na louce Ruetli (psahaly si tam historii bych tu moc nerozvdl, bylo by to dosti dlouh nezvislost maj definitivn od roku 1648) od toho (psahy) je i odvozen nmeck oficiln nzev (Schweizerische Eidgenossenschaft = vcarsk spseenstv). Dnes sestv vcarsko z 26 kanton (poet se v rznch pramenech li nkde se uvd jen 20 a 6 polokanton, jinde jsou polokantony jen 2) nem cenu uvdt nzvy, jestli chcete, tak si najdte, ale pijde mi to zbyten. Vldn systmy se v jednotlivch kantonech li. Existuj kantony, v nich vldne pm demokracie. Jednou za rok se zde uskuteuje takzvan zemsk shromdn - Landsgemeinden. Jedn se o tradin shromdn obyvatelstva oprvnnho volit, na nm se, vtinou pod irm nebem, provdj nejdleitj politick rozhodnut a volby. V nkterch kantonech existuje vedle zemskho shromdn navc jet parlament, kter se rad pedem a podv zemskmu shromdn pslun nvrhy. Jin kantony maj systm polopm demokracie: urit dleit politick rozhodnut podlhaj povinn nebo na zklad dosti lidovmu hlasovn. stava: Text byl schvlen Federlnm parlamentem 18. prosince 1998, pijat obany na zklad referenda 18. dubna 1999 a plat od 1. ledna 2000. stava vcarska se skld z Preambule a esti hlav. Instituce: U vcarska je velmi obtn oddlovat vldu od hlavy sttu, protoe hlava sttu je volena z vldy, kter se nazv Federln rada. Navc m zde prezident (do konce roku 2005 Samuel Schmid) jin funkce a pravomoci ne jak to bn znme teba u ns. Jeho funkci lze oznait spe jen za reprezentativn, protoe nem tm dn pravomoci. Pedsed zasednm Federln rady a m zvltn ceremoniln povinnosti. Ze len Federln rady je volen pouze na jeden rok, co jen podtrhuje nzkou kontinuitu jeho vldnut. Podle stavy nemohou bt prezident ani viceprezident znovu zvoleni (prezident nsledujc rok po uplynut mandtu nesm bt zvolen ani za viceprezidenta a viceprezident neme bt zvolen po dva po sob nsledujc roky). Vkonnou moc m v rukou pedevm Federln rada, kter, jak jsem ji zmnil, v mnoha oblastech pln i funkci hlavy sttu. vcarsk vlda se skld ze sedmi len Federln rady, kte jsou voleni na tyi roky z ad poslanc na spolenm zasedn obou komor Federlnho shromdn. Pokud se v Rad uvoln funkce, tak hned na ptm zasedn

Federlnho shromdn je z ad poslanc zvolen dal len do Federln rady. V Rad ale nesm bt zastoupen dn kanton vce ne jednm svm zstupcem, zrove maj velk kantony Bern a Zurich jednoho zstupce vdy. lenov Rady jsou i leny politickch stran a to je dleit hledisko pro rozdlen podle tzv. magick formule (neopr se o dn zkon, je vc konsensu). Ta byla pijata roku 1959 a zaruuje zastoupen tyem politickm stranm v Rad bez ohledu na vsledek voleb. Pomr zstupc z danch stran se dil podle volebnch vsledk: SPS (Socilndemokratick strana): 26,3% hlas, proto zskali dv kesla FDP (Liberln demokratick strana): 23,7% hlas, takt dv kesla CVP (Kesanskodemokratick lidov strana): 23,3% hlas, dv kesla SVP (vcarsk lidov strana): 11,6% hlas, jen jedno keslo. V roce 2003 dolo ke zmn magick formule SVP dostala jedno keslo na kor CVP. Federln rada jako nejvy vkonn autorita v zemi je primrn odpovdn za innost vldy. Neustle sleduje a vychz ze situac, kter vyvstvaj z rozvoje sttu, spolenosti a z udlost doma i v zahrani; definuje zsadn cle sttu a uruje zdroje, ktermi je lze doshnout; plnuje a koordinuje vldn politiku a zajiuje jej implementaci; a na zvr reprezentuje konfederaci doma i v zahrani. Federln rada tak mus pravideln a systematicky zkoumat prci federlnch ministerstev, aby zajistila efektivnost, leglnost a praktick dopad jejich innosti. Federln rada zaujm msto v legislativnm procesu, kdy uruje pedbn smovn legislativy a kontroluje a db na soulad mezi zkony a stavou. Pedkld t nvrh sttnho rozpotu a schvaluje kantonln pedpisy v kontroverznch ppadech, pokud by na federln rovni bylo nutn k jejich pijet vypsat povinn referendum. Federln rada se obyejn schz jedenkrt tdn a ron rozhodne asi v 2000 a 2500 zleitostech. Nepravideln setkn se svolvaj narychlo v krtkm ase, kdy si to vydaj okolnosti, nenadl situace i dleit otzky. Zasedn Rady pedsed prezident konfederace, za jeho neptomnosti viceprezident, a trvaj mezi jednou a deseti hodinami. Ministerstva a Federln kanclstv pipravuj agendu k projednn, ale rozhodnut jsou pijmna vcelku. Rada je kolektivn orgn, kde je vztah mezi vemi leny naprosto stejn, a to vetn vztahu k prezidentovi. Kad len m jeden hlas. Federln kancl je vyzvn, aby se vyjdil k danmu nvrhu, ale nem dn hlas. Federln rada je, co se osobnostnho sloen te, dosti stabiln orgn. Kad len Federln rady je odpovdn za sprvu jednoho ministerstva. Zcela specifick je ale vztah mezi vkonnou moc-Federln radou a zkonodrnou mocFederlnm shromdnm. Rzn politologov ho oznauj rzn: A. Lijphart jako hybridn systm, kter kombinuje parlamentn systm s prvky prezidentskho. Fleiner-Gerster ho naopak nazv direktoriln systm vldy kvli blzk podob s francouzskm Direktoriem z roku 1795. Proto se meme setkat i s termnem vlda shromdn i vlda konventu. Akoli je vlda volena pmo orgnem zkonodrn moci a v tomto smyslu je na zkonodrn moci i zvisl, m pomrn vhodnj postaven ne vlda v ist parlamentnm systmu. Nen toti zptn odpovdn parlamentu a neme bt ani odvolna v prbhu funknho obdob. Tm, e je vlda volena pmo z parlamentu, zskv vlastn automaticky svou legitimitu a jen jednou ron pedkld parlamentu zprvu o sv innosti. V praxi se vhodnj postaven vldy projevuje jet mnohem vc. Vzhledem k tomu, e parlament zased jen malou st roku (v roce 2004 to bude jen 73 dny bhem ty zasedn), tak svj vliv mnohem vce uplatuje vlda, kter se schz tdn, a disponuje navc i prvem zkonodrn iniciativy.

vcarsk Federln shromdn je podle stavy vrcholnm zkonodrnm orgnem limitovanm prvy lidu a kanton. Dv komory parlamentu jsou ve svm postaven rovnoprvn, nememe je proto dlit na horn a doln takovmu uspodn kme perfektn bikamerismus, schvlen zkona vyaduje souhlas obou komor. Nrodn rada Reprezentuje obany jako obyvatele cel federace, bez ohledu na kantonln pslunost. Vol se do n propornm systmem 200 poslanc na 4 roky. Kad kanton m pesn uren poet poslanc podle potu obyvatel. Rada stt Volii jsou reprezentovni prostednictvm svch kanton kad kanton m dva poslance, polokanton jednoho. Celkem je tedy poslanc 46. Vol se na tyi roky. V rznch kantonech se vol rzn, pevld ovem systm vtinov. Ob komory nezasedaj permanentn, funkce poslance nen pln profesionalizovan. Postaven federlnho parlamentu je limitovno fungovnm institut pm demokracie. Stranick loajalita nen tak vyadovan jako teba v Britnii. Aktivnho i pasivnho volebnho prva oban nabv v osmncti letech. Vzhledem k astmu konn voleb, referend a podobn se volebn ast pohybuje jen kolem 33%, krom kantonu Schaffhausen, kde je ast povinn pod pokutou. vcarsko nem stavn soud, proto se nkdy stv, e federln zkony jsou v rozporu s stavou, tedy doasn, protoe pak se role ujm Federln rada, kter m pravomoc rozhodovat v tchto spornch ppadech a m za kol dbt na soulad zkon s stavou. Podobnou pravomoc m i Federln soud jako posledn instance. Nicmn bylo schvleno, e v roce 2007 vznikne ke stvajcm soudm (Nejvy federln soud se sdlem v Lausanne, Federln pojiovac soud v Lucernu a Federln kriminln soud v Bellinzon) nov tvrt - Federln administrativn soud se sdlem v St. Gallenu. Stranick systm: vcarsk lidov strana (SVP) Tato strana vznikla na potku 70. let 20. stolet slouenm SVP s Uni demokratickho stedu (UDC) a je dnes nejsilnj stranou ve vcarsku. Podporuje politiku liberlnho trnho hospodstv s restriktivn funkc sttu, preferuje nepm dan a ni pspvky do federlnho rozpotu. Zajm se tak o ochranu ivotnho prosted, rozvoj zemdlstv a pedevm o podporu ekonomickho rstu v perifernch regionech. Akoli je v podstat liberln stranou, je nesmlouvav v otzce imigrant, kdy je proti jejich plnoprvnmu zalenn do spolenosti. V parlamentnch volbch v jnu 2003 obdrela SVP celkem 27,1 % hlas, co je o vce ne 4 % vce ne v minulm obdob. V Nrodn rad j tento vsledek vynesl dalch jedenct mandt (celkem j zde pat 55 kesel z celkovch 200 mandt), ve Stavovsk rad jeden (celkem 8 z celkovch 46 kesel). Sociln-demokratick strana vcarska (SPS/PSS) Dnen druh nejsilnj vcarsk strana byla zaloena roku 1888 jako strana majc za cl zaveden socilnho sttu, od konce 60. let 20. stolet se do poped jejho zjmu dostaly tak ekologick otzky. Ve sv politice vrazn podporuje konn referend a lidov iniciativy, poukazuje na nebezpen aspekty civilizanho rstu, klade draz na ekologick zemdlstv a dopravu a je odprcem jadern energetiky. V otzkch zahranin politiky propaguje spe liberln pstup, kdy podporuje vstup vcarska do nkterch

mezinrodnch organizac, nap. OSN, nebo navrhuje, aby byl vcarskm pisthovalcm piznn plnoprvn status. V loskch volbch si SPS polepila zhruba o jedno procento, kdy doshla vsledku 23,4 % hlas, co j proti minulmu obdob vyneslo navc jeden mandt v Nrodn rad (celkem jich zde m 52) a ti ve Stavovsk rad (celkem 9). Strana svobodomyslnch demokrat (FDP) Spolu s Radikln demokratickou stranou (PRD) se profiluje jako konzervativn liberln a pat ke stranm s nejdelm obdobm psoben ve vld. Prosazuje svobodu jednotlivce, pragmatick een sociln-politickch konflikt a vt decentralizaci rozhodovacch proces. Podle jejho nzoru by ml stt dohlet pedevm na daovou politiku a perozdlovn finannch prostedk, napklad na sociln programy. V zahranin politice prosazuje zachovn neutrality vcarska a omezen pisthovalectv. Ve volbch v roce 2003 si strana pohorila, kdy zskala 16,8 % kesel, co ji stlo 7 mandt v Nrodn rad (m zde nyn 36 zstupc) a 4 ve Stavovsk rad (14 zstupc). Kesansko-demokratick lidov strana (CVP) Strana byla zaloena roku 1899 pvodn jako strana s katolickmi idely a katolickmi volii, od 70. let minulho stolet se ale zaala odklnt od institucionln vazby na katolickou crkev a snaila se stt stranou pro ir vrstvy obyvatel. Pesto jsou i dnes jejmi volii pedevm vc. Souasn kesant demokrat pejmaj nzory liberlnch individualist, prosazuj tak sociln stt, silnou nrodn obranu, ekologickou transformaci dopravy a zalenn vcarskch pisthovalc do politickho prosted. Tak CVP si v poslednch volbch pohorila, zskala jen 14,4 % hlas, co pro ni znamenalo ztrtu sedmi kesel v Nrodn rad (celkem j zde zstalo 28 poslanc) a jednoho v Rad stt (zstalo 15). vcarsk strana zelench (GPS) Strana zelench pat k nejmladm vcarskm politickm stranm, byla zaloena a v roce 1983. Krom ekologickch otzek pat do poped jejho zjmu tak prosazovn decentralizace na vech rovnch zen i rozhodovn, odmtn konzumn spolenosti a technokratismu a nvrat k humanismu. Podpora Zelench v poslednch letech u voli vzrostla, co se promtlo do vsledk voleb, kdy Strana zelench zskala o 2,5 % hlas (a tyi mandty) vce ne v minulm obdob. Se svmi 7,7 % obsadila 13 kesel v Nrodn rad, v Rad stt zastoupen nem. Podle Sartoriho dlen stranickch systm by byl vcarsk systm klasifikovn jako multipartismus a typologizovn jako umrnn pluralismus.

23A/ Politick a stranick systmy zem Beneluxu

BELGIE - federac od r. 1993 3 autonomn oblasti: valonsk, vlmsk, dvojjazyn Brusel - zmna stavy sloit souhlasit mus 2/3 len kad komory Vkonn moc panovnk ddinost pm, legitimn musk linie dle zsady primogenitury, dnes Albert II. o Pravomoci upravuje stava z r. 1830 konstitun monarchie rozshl, ale hl. formln pravomoci: jmenovn nejvych stt. ednk, podepisuje zkony, prvo udlit milost, formln rozpout parlament a vypisuje nov volby, vede zahr. politiku a podepisuje zahr. smlouvy - vlda stejn poet holand. a fr. mluvcch ministr o premir koordinuje vldu, rozhoduje o vldn politice, ministi odpovdn doln komoe parlamentu o princip oddlen moci nesm bt leny zkonodrnho sboru o volebn obdob 4 roky ujm se funkce a pot, co parlament absolut. vtinou schvl jej program belg. vlda je zvisl na parlament. vtin + systm vyaduje, aby podporu po cel funkn obdob neztratila kdy ztrat, panovnk me/nemus odvolat vldu/vypsat volby / rozpustit parlament o Sttn vbor: orgn, kter se zaobr zskvnm a poskytovnm polit. a technickch informac, pedkld stanoviska k nvrhm zkon + dohled nad lidskmi prvy Parlament 2K Snmovna reprezentant doln snmovna 4 roky o volby pm jednokolov v 11 volebnch obvodech na 4 roky pomrn volebn systm sloen spe odpovd situaci v jednotl. provincch ne v celm stt + preference vtch, tradinch stran 5% klauzule ve voleb. okrsku o poet mandt zle na potu obyvatel jednotlivch obvod o volby jsou povinn o 2002 poet mu i en na kandidtce mus bt stejn - Sent horn komora 4/5 let celkem 71 len 40 voleno pmo, 21 nepmo (voleni jazykovmi parlamenty ze svch ad na 5 let), 10 kooptovno + potomci krle od 18 let jsou sentory, od 21 hlasuj ale v podstat vbec nehlasuj, ani se nezapotvaj do hlas. kvra o 3 volebn obvody (Vlmsko, Valonsko, Brusel) - maj stejn pravomoci - legislativn iniciativa: ob komory, vlda, panovnk nvrh mus bt schvlen obma komorami stavn soud v naem pojet v Belgii neexistuje nejvym soudnm orgnem = kasan soud posledn odvolac soudn instanc, posuzuje rozhodnut nich soud soudce jmenuje vlda na nvrh Sentu a soudnho dvora doivotn

nem pravomoc zasahovat do legislativnho procesu (rozdl oproti klas. stavnmu soudu to dl Sttn vbor) Stranick systm Boje mezi vlmskou a valonskou skupinou vedly k roztpen dvou hlavnch polit. stran Kesansko-sociln a socialist na dv (tyi dle jazyka) - Spolen rys tradinch stran: siln vazby mezi adovmi leny strany, jejmi pedstaviteli a zjmovmi skupinami, kter jsou na stranu napojen /odbory/ + obdobn vnitn struktura /nejvy orgn je kongres, v ele vkonn vbor/ + relativn vysok nezvislost parlamentn skupin a nrodnmu stranickmu veden Hlavn relevantn politick strany: Kesansk strany Kesansko-sociln strana - pot, co opustila na konci 40.let sv konfesn zamen, astnila se vech koalic 1968 rozdlen na 2 podle jazykovch oblastn, ale stle celostranick kongresy (ob ovem maj vlastnho pedsedu) Liberln strany od 1846, v 60.letech 20.st radikln promna: Strana svobody a pokroku zekla se antiklerikalismu, jazykov problmy povaovali za druhoad

jazykov diferenciace (Liberln reformn strana a Strana pokroku a svobody) Belgick socialistick strana dnes hl. podpora veejn kontroly nad klovm prmyslem, vce podpory ve valonsk sti, rozdlen na dv podle jazykovch oblast - Men strany- Vlmsk lidov svaz v 50.letech vznik, rozhodujc postaven ve Flandrech, chce vlmskou autonomii o Frankofonn demokratick fronta, Strana nmecky mluvcch Belgian, Komunistick strana Belgie zemn lenn zavedeno v 90.letech stavn reformou 3 zemn celky federln status: Valonsko, Flandry, Brusel 3 jazykov komunity: vlmsk, frankofonn a nmeck funkn uspodn region je obdobn jako u sttu na nejvy rovni: Rada region legislativa na 5 let regionln vldy kompetence region jsou vymezeny zemn

NIZOZEM

- polarizovan model typu koalice - opozice stava zkladem je modifikovan Napoleonv Code Civil + Zkladn zkon 1815, posledn novela 1983 potvrzuje jednoznanou pevahu legislativy - vlda se skld z krle a ministr, piem krl je nedotknuteln a odpovdnost nesou ministi - veobecnou politiku vldy d Ministersk rada - odpovdnost vldy vi parlamentu - ob komory jsou voleny na 4 roky 1. komoru vol lenov provinnch parlament a 2. komoru vol sami oban pomrn systm Panovnk dnes je pedevm symbolem jednoty a hlavou sttu

Vlda -

nenese dnou odpovdnost za zkony je ale silnj ne ve vdsku, UK podl na sestavovn vldy jmenuje prostednka nyn krlovna Beatrix dle primogenitury

po volbch do doln komory jmenuje panovnk prostednka, kter je poven koalinmi jednnmi + formateura poven konenm sestavenm vldy (vtinou se stv i jejm pedsedou) pi sestavovn vldy m pedseda hlavn slovo - odpovdnost ministr parlamentu kdy parlament nepijme politickou koncepci vldy a podpo jej i volii vlda mus odstoupit Parlament = Generln stavy Prvn (horn) komora Sent 75 len, disponuje omezenmi pravomocemi (nem prvo navrhovat zmnu zkon me pouze hlasovat o pijet nebo nepijet) o volebn systm: nepmo voleni leny 12 provincilnch rad nejprve zvol oban provinci sv rady ti nsledn zvol sentory - Druh (doln) komora Snmovna reprezentant 150 len o volebn systm: pomrn volebn systm 1 volebn obvod, absence volebn klauzule, produkuje nepropornj vsledky voleb, jsou zde zastoupeny i men strany, koalin vldy - ob komory voleny na 4 roky - velmi dleit postaven, sm zajiuje kompatibilitu zkon s stavou - vlda m povinnost vldnout s podporou parlamentu stavn soud - nem, pezkoumvn sluitelnosti zkon s stavou m na starosti parlament a Sttn rada je jmenovna krlovm vnosem na doivot, rad pedsed panovnk, je nejvym odvolacm orgnem Stranick systm segmentace spolenosti + pklad teorie pil: rozdlen Nizozemc na nkolik zeteln oddlench skupiny: konfesn (kalvinist, katolci, bez vyznn) + tdn (liberln a sociln proud) zachovn v geografick podob: JIH katolick, JZ a sted kalvinist, S bez vyznn - tyto segmenty existovaly samostatn (vlastn odbory, zjmov a profesn svazy) - sekularizovan skupina (bez vyznn) na severu usilovala o zmnu systmu pelom 19.-20.st vznik 5 polit. uskupen: liberlov, socialist, katolci, kalvinist, Strana prce - do 50.let stabilita, mal volisk fluktuace = konsocian obdob - od 60.let pokles nboenskho prvku - po 1989 posun celho spektra doleva Hlavn polit. strany: Kesansk demokratick vzva CDA vznikla slouenm nboenskch stran nejedn se o unitrn stranu, lenstv je pes slouen strany, vymezuje se proti PvdA a VVD Strana prce PvdA zskvala hl. odklonem voli od konfesnch stran, v 90.letech koalici s VVD Demokrat 66 D66- za zmnu stavnho systmu vznik prezidentskho systm jako v USA, liberln radikln zamen Lidov strana pro svobodu a demokracii VVD proti crkvi, lensky nejvt v zemi

LUCEMBURSKO Panovnk velkovvoda Vlda ddin v rodu Nassau konstitun monarchie zastupitelsk demokracie vkonn moc nle velkovvodovi a lenm jeho vldy velkovvoda schvaluje a vyhlauje zkony, v podstat jedn dle parlamentu, kter mus ve (zkony, smlouvy) schvlit vechna velkovvodova opaten potebuj kontrasignaturu odpovdnho lena vldy

organizaci vldy upravuje velkovvoda vybr dle parl. vtiny posl. volby 2004 koalice kesansko-sociln lidov strany a Luc. socialistick a dlnick strany Parlament 1K Poslaneck snmovna legislativn moc nle velkovvodovi a parlamentu legislativn funkce Sttn rada poradn funkce kad zkon vyaduje schvlen v PS rozhodnut jsou pijmna absolutn vtinou poslanci nejsou odpovdni volim, maj na zeteli jedin obecn zjmy velkovvodstv - 60 poslanc na 5 let - volebn systm: pomrn systm, volebn zkon z roku 2003, volby jsou povinn, 4 volebn obvody pepotvn hlas na mandty se odehrv na rovni obvod celkov poet hlas se vydl potem poslanc pro obvod + 1 = volebn slo hlasy, kter dostala strana dleno volebn slo = poet kesel Sttn rada - vyjaduje nzory na nvrhy zkon - 21 len + lenov rodiny - jmenovni velkovvodou + 3 kandidti PS + 3 Sttn rady - na 15 let, nebo do vku 72 let - sleduje sluitelnost nvrh zkon s stavou a mezin. smlouvami stavn soud - od r. 1997 rozhoduje o souladu zkon s stavou Stranick systm stabiln a pehledn od 80.let 5 stran, kter jsou zastoupeny v parlamentu dle Sartoriho omezen pluralismus - umrnn pluralismus neexistence relevantnch antisystmovch stran, vechny relevantn strany jsou schopny spolupracovat, i kdy se koalice vytv mezi 3 nejsilnjmi stranami, zjem o stedov volie, volii jsou disciplinovan - koalice je pravidlem, jdrem bv CSV, stedoprav nebo stedolev koalice, - strany vyprofilovan na socioekonomick linii, nejvt vha je ve stedu Hlavn polit. strany: Kesansko-sociln strana CSV stedov, nejvznamnj, zastnce integrace a HMU, Lucembursk socialistick dlnick strana LSAP levicov, soc-dem strana, pro sociln spravedlnost, proti xenofobii a rasismu

Demokratick strana - DP pravicov, liberln, koalin potencil, tradin liberln program Zelen levicov, ekologick strana, neastn se koalic, pouze na regionln rovni, Akn vbor pro demokracii a spravedlnost ADR oznaovn za populistickou stranu, oslovuj hlavn dchodce, neastn se koalic, pesto relevantn, sbr zbytkov volie

24A/ Skandinvsk zem

Norsko: NOR stava je jednou z nejstarch na svt, rozdluje moc mezi krle, vldu, parlament a Nejvy soud. stava neuvd instituci referenda. stavn soud: neexistuje, v praxi uplatovn model tzv. rozptlenho (difuznho) stavnho soudu. stavnost posuzuj bn soudy. Zmna stavy 2/3 vtina ve Stortingu. Soudn systm: na vrcholu - Vrchn soud a Vbor pro pedbn slyen Nejvyho soudu, Odvolacho soudu, Oblastnch soud a Smrho soudu. Hlava sttu panovnk: NOR je konstitun monarchi, od 1991 vldne Harald V m prvo iniciace legislativy, je nejvym velitelem armdy. Fce krle je symbolick, prvo odkladnho veta, Vlda: V dleitch otzkch rozhoduje kabinet kolektivn, ostatn agenda eena dle pslunosti v rmci jednotlivch ministerstev. Pokud nkter strana nezsk abs vtinu jmenuje panovnk premira. Mra konsenzu v NOR dovoluje, aby byla u moci vlda, kter m jen tetinovou podporu. Dominantn postaven m Strana prce (DNA - socdem) od 20s do 1997 nepetrit ve vld. Parlament Storting: jednokomorov (165 poslanc), neme bt rozputn a volby se nikdy nekonaj ped vyprenm dnho obdob. Legislativn proces: pi schvalovn zkonu je Storting rozdlen na Odelsting a Lagting. LP je velice komplikovan a dkladn. Nvrh zkona je konzultovn adou organizac, komis odbornk, instituc a orgn. Ministerstvo sumarizuje vsledky a piprav nvrh pro (nvrh m formu doporuen) Odelsting pokud jej akceptuje (ve form usnesen) > Lagting pokud akceptuje > panovnk po podpisu platnost. Pokud nesouhlas Lagting mono zmnit nvrh pokud ne rozhoduje cel Storting 2/3. V ppad delegace suverenity - poteba Stortingu. Volebn systm: proporcionln. VP (akt./pas.) je 18 a 18 let. st mandt je doplnn a po volbch. Nkolik kesel tzv. kompenzan mandty rozdleny mezi kraje. Men strany zskvaj vtinu tchto mandt. Stranick systm: meme klasifikovat jako omezen multipartismus/umrnn pluralismus (dle Sartoriho); po WWII. predominantn stranou extrmn multipartistickho systmu DNA (Strana prce = socdem). Schma pti stran i dvou blok (socialistick a nesocialistick) lze v souasnosti sten aplikovat i na NOR soc. blok (SV a soc-dem) x Strana stedu, liberln Vernstre a Konzervativn strana. 1. DNA (socdem): zaloena 1887, irok volisk zkladna sociln stt, ivotn prosted. 70s tpen eurooptimist x europesimist odtpen 1/3 len. 2. SV (Socialistick levice): 70s odpadlk od DNA, levosocialistick orientace. Prosazuje rst dan a socilnho sttu, oste proti EU. 3. H (Konzervativci): nejvt nesocialistick strana. Proevropsk, liberln v socilnch otzkch, tvrd politika ivotnho prosted. 4. DP (Strana stedu): regionalisticky zamen, konzervativn v socilnch a nboenskch otzkch. Proti EU (rybolov).

5. Vernstre/V (Liberlov): 80s 19. stolet protivha H. Podpora reformy a zven nepmch dan. V evropsk otzce rozdlena poslanci vtinou pro, lenov proti. Dal strany Strana Pokroku (FP) a Kesansk lidov strana (KrF), Strana pobe (Kp). Vechny strany pomrn silnou lenskou zkladnu v rmci blok ast pesun. vdsko: 1766 Akt o svobod tisku prvn na svt. stava z let 1809 1812 odstrann reimu Gustava IV., tvo ji 4 zkony: Listina o vld, Zkon o skm shromdn, Zkon o nslednictv trnu a Zkon o svobod tisku. Odvozen legitimity vldy od parlamentu a 1917. stavn soud: nem difuzn systm - ochrana stavnosti soudy, ombudsman a parlamentn ombudsman. Soudn systm: soud m prvo zamtnout normu, o kter rozhodne, e je protistavn. Tstupov soustava: Nejvy soud, Odvolac soudy a Obecn soudy. Paraleln systm sprvnho soudnictv. Parlamentn ombudsman: P jmenuje 4 ombudsmany dohlej na ednky a soudce pi aplikaci prva. Existuj i dal specializovan ady ombudsmana. Exekutiva panovnk: stoj v ele exekutivy, v souasnosti Carl XVI. Gustav. Panovnk nem monost podlet se na jednnch vldy, po dlouhoou dobu ml prvo jmenovat pedsedu vldy, i toto je zrueno (pedseda parlamentu). Vlda Regering: asto vlda meninov jedn s ohledem na situaci v parlament a po konzultacch s ostatnmi politickmi stranami. Parlament Riksdag: jednokomorov (349 len), kad z nich m nhradnka, mandt 4 roky. V souasnosti zastoupeno 7 stran, 45% eny, obvykl kompetence.. Pedseda parlamentu je striktn neutrlnm balancrem nevyjaduje nzor ani nevol asistuj mu ti mstopedsedov. Volebn systm: proporcionln, VP - 18 a 18 let. 39 doplkovch mandt smyslem co nejlep pomrn rozdlen mandt vzhledem k celkovmu potu hlas ve stt (nikoli v obvodech), klauzule 4% celosttn, 12% obvod. Naped rozdleny mandty, potom se ur, kterm kandidtem budou obsazeny dle preferennch hlas, pot DHondtova metoda. Stranick systm: SW je homogenn zem, jedinou konfliktn oblast je venkov msto. M blzko k westminsterskmu (majoritnmu) modelu demokracie. Specifick rysy: Welfare State a vysok zdann vznik dsledkem mezivlen krize. Vysok mra angaovanosti obyvatel 15% lenstv. Spektrum rozdleno na socialistick a nesocialistick blok Pes vysok poet relevantnch stran lze hovoit o umrnnm pluralismu (podobn jako u FIN). 1. SAP (socdem): 1889 vznik, od 30s do 70s tm nepetrit ve vld; korporativistick politika WS. Jde o pragmatickou formaci, marxismus nahrazen kombinac kontroly veejnho sektoru a trnho hospodstv. Catch-all-party ednci, intelektulov a veejn sektor. 2. Strana stedu: zatek 20. cen (podobn jako ve FIN a NOR), agrrn-liberln strana s pesahem do pravho stedu. Podpora vstupu do EU x odmtn Eura. Spoluprce se SAP. 3. Umrnn koalin strana: Konzervativn strana podpora liberln hospodsk politiky x WS. Minimalizace sttu. 4. Liberln lidov strana: Umrnn koalin strana, koncentrace na specifick tmata imigranti apod., podporuje lenstv v EU. 5. KDS (kes-dem): rodina, kolstv, zdravotnictv, kesansk odkazy, siln koalin potencil.

6. Levicov strana: distanc od komunist, spe socdem pozice. Proti vstupu do EU, ekologick tmata, brn WS. 7. Zelen: 80s vznik Proti EU odmt aplikace nazen EU, kter jsou mn nron ne SW legislativa. Island: Nezvislost nabyta roku 1944. stava nem preambuli, ICE je parlamentn demokraci. Sttn crkv je evangelick luternsk crkev. Zmna stavy pokud je nvrh pijat Althing mus bt rozputn a konaj se nov volby pokud nov parlament pjme stavu i s navrhovanou zmnou, je tato potvrzena prezidentem a nabv prvn innosti jako stavn zkon extrmn rigidita. stava neupravuje otzku obrany ICE nem ozbrojen sloky. Soudn systm: dvoustupov deset okresnch soud a Soud nejvy. Exekutiva - Hlava sttu: prezident volen pmo, 18 a 35 let, kandidt me bt navren 1500 a 3000 volii, tylet mandt. Me bt odvoln na zklad hlasovn Althingu a plebiscitu. Jmenuje pedsedu vldy, ministry na nvrh a ednky, uzavr smlouvy s jinmi stty (mus bt schvleny Althingem pokud se tkaj zeknut se teritorilnch vod a zmny sttnho systmu). Suspenzivn veto - odmtnut zkon mus bt podroben plebiscitu. Vlda: ministi odvolvni prezidentem, dalm zpsobem sesazen impeachmentem skrze parlament. Parlament - Althing: je jednokomorov, 63 len na 4 roky. Me bt rozputn prezidentem, kad zasedn oficiln zahajuje prezident. Althing zaloen 930 oznaovn za prvn na svt. Souasn podoba od 1991. Volebn systm: 9 kesel je ekvalizanch snaha o co nejvt proporcionalitu, klauzule 5%. Stranick systm: dle Sartoriho klasifikace/typologie omezen multipartismus/umrnn pluralismus vtinou pt stran. 1. Sociln demokracie lenstv nepm dle lenstv v odborech. Oproti ostatnm stranm slab vnitn struktura, kritria lenstv velmi nejasn. 2. Strana pokroku: hj zjmy zemdlc. 3. Strana nezvislosti: sniovn dan, rodina, star oban. 4. Levicov zelen aliance: sjednocen socialistickho a konzervativnho hnut nezvisl zahranin politika, zachovn ivotnho prosted. 5. Liberln strana Dky malmu potu poslanc v Althingu je politika stran velmi inn velk vliv proto v 60s zavedeny primrky veejnost ovlivuje sloen kandidtskch listin. Finsko: Od 70s snaha o komplexn reformu politickho systmu, prvn zmna a v 80s 87 zmna volby prezidenta, dle revize jeho pravomoc. 91 pm volba prezidenta, omezeno funkn obdob na 2x 6 let. Reforma stavy 2000: vytvoen skupina stava 2000: zjednoduen stavn legislativy, vyjasnn otzek pravomoc v mezinrodnch vztazch, reflexe lenstv EU, zajitn prvn odpovdnosti len vldy, poslen pravomoc a pozic parlamentu. stavn soud: v klasickm pojet neexistuje. Kompetence a koly jsou rozdleny do psobnosti soud nkolika difuzn systm. Nejdleitj fce Nejvyho soudnho dvora je stanovovat justin precedenty v zvanch ppadech; me se vyjadovat k vldnm nvrhm a navrhnout prezidentovi iniciaci zkona, konzultuje ratifikace mezinrodnch smluv.

Sttn soudn dvr projednv obaloby proti SR, Prezidentovi, justinmu kancli, ombudsmanovi a lenm Nejvyho a NS soudu pedsed mu pedseda NS. Exekutiva Hlava sttu: V ele exekutivy prezident a sttn rada. Rozhodnut pijm prezident na nvrh Sttn rady. Nvrh Sttn rady prezident nepotebuje v ppadech: jmenovn sttn rady a jejho lena; konn pedasnch parlamentnch voleb; udlovn milost; rozhodovn o zleitostech provincie landy. Prezident jmenuje vojensk i edn personl. V souinnosti se sttn radou d zahranin politiku FIN. Prezident m prvo suspenzivnho veta lze pehlasovat (prostou vtinou). Sttn rada (vlda): ministerskho pedsedu vol parlament, jmenuje jej prezident. Dle stavy vykonv rozhodnut prezidenta. Pi SR psob justin kancl a nmstek justinho kancle jmenuje je prezident jako osoby s mimodnmi znalostmi prva kol: dohlen na zkonnosti procedur. Parlament - Eduskunta: jednokomorov, volen na 4 roky 200 len, vysok volebn ast kolem 70%. Pedseda parlamentu + dva mstopedsedov. Jmenuje tak justinho ombudsmana, velk st prce ve vborech 5 stlch vbor: stavn, legislativn, zahranin, finann a bankovn + nestl. Nejdleitjm vborem je Velk vbor (Grand Committee) posuzuje legislativn zleitosti. Volebn systm: proporcionln, neexistuje volebn klauzule (pouze pirozen). landy maj vdy jednoho zstupce. Stn dle DHondta. VP aktivn i pasivn 18 let. Stranick systm: jeho determinanty jsou multipartismus, kultura konsenzu, pragmatick tos procesu decision-making a fenomn walfare state, kter rozostuje sociln strukturaci spolenosti a potenciln konflikty. V souasnosti 7 relevantnch stran; opt lze hovoit o umrnnm pluralismu; velmi ast naddimenzovan (duhov) koalice i meninov vldy umonno velkou mru konsenzu na zkladnch politickch otzkch. FIN je konsensuln demokraci (Lijphart). 1. FSDP (socdem): dlouhodob nejsilnj strana; tradin vldn strana; obsahuje vechny znaky socdem stran. 2. CP (Strana Centrum): umrnn strana stedu; vznik z Agrrn unie zamen na venkov, ale i ednky a dlnky. Snaha o decentralizaci, draz na ivotn prosted. Tvo funkci gravitanho centra a meditora; tradin vldn strana. 3. SPP (vdsk lidov s.): zstupce vdsky hovoc minority; role mostu mezi jednotlivmi stranami; opt tradin vldn strana. 4. NCP (Nrodn koalin s.): umrnn konzervativn s.; liberln reformy, omezen WS. 5. LA (Lev aliance): nemarxistick uskupen s enviromentalistickmi prvky; preference postmaterilnch hodnot, vysok feminizace, alterglobalistick orientace. 6. GL (Zelen): nadstandartn podporovna mladou st populace a obyvateli nejvtch mst. 7. FCU (Kesansk unie): konfesijn (evangelicky) profilovan strana. Snaha o poslen tradinch instituc a kesansk etiky; zamen na tradin kd tmata. Dnsko: Reforma stavy z roku 1953 uvd, e DEN je konstitun, ddinou monarchi; dle uvedla v platnost principy vysloven nedvry vld a jednotlivm ministrm bez nutnosti vyhlsit pedasn volby. Zavd unikameralismus a relativn vysokou mru autonomie Grnska a Faerskch ostrov. Politick systm DEN se vyznauje vysokm stupnm decentralizace. stavn soud: neexistuje; difuzn systm o stavnosti norem jsou oprvnny rozhodovat vechny soudy.

Soudn systm: trojstupov mstsk soudy; dva Vrchn soudy; Nejvy soud (Supreme court). Paraleln soustava specializovanch soud a pleitostn ustavovan Investigativn soudy. Exekutiva panovnk: dnskou suverenitu reprezentuje krlovna Margrethe II. Pouze reprezentativn a symbolick funkce. Formln se spolen s dalmi institucemi podl na vech slokch moci. Vlda: stava neuvd konkrtn postup pi formovn vldy. V praxi je formovna na zklad diskuse mezi stranami a jmenovna hlavou sttu, piem nemus podstupovat hlasovn o dve proto jsou zde ast meninov vldy. Jednotliv ministerstva nemaj dn nmstky > pln odpovdnost danho ministra me bt odvoln i prostednictvm impeachmentu (tzn. Folketingem). Parlament Folketing: unikamerln (179 len); z toho 2 z Faerskch ostrov a 2 z Grnska. Voleni na 4 roky. Legislativn proces 3 ten. Nejdleitj vbory Finann (rozpotov) a EU Committee. Ombudsman Folketingu vykonv kontrolu nad veejnou administrativou nezvisle na Folketingu; ombudsman me rovn vznst stnost (jmnem lidu). Volebn systm: proporcionln; VP aktivn i pasivn 18 let. Volebn klauzule 2%; SaintLagueho metoda. Stranick systm: vychz ze specifik tzv. Skandinvskho modelu (kultura konsenzu atd.). ast meninov vldy; nzk volebn prh generuje znanou fragmentaci politickho spektra v souasnosti 7 relevantnch stran, pesto lze hovoit o umrnnm pluralismu. 1. Liberln strana (V): vtz poslednch voleb; tradin zstupce liberln pravice draz na individuln svobodu a odpovdnost; decentralizaci a minimalizaci sttu. Tvo koalici s SDP. 2. SDP (socdem): od roku 1924 predominantn postaven, tradin vldn s.; v souasnosti druh nejsilnj strana (po V). Klasick sociln demokratick programatorika. 3. DF (DEN lidov s.): vznik v roce 1995. Konfesijn zaloen strana (evangelicky luternsk). Negativn postoj vi imigraci, nacionalistick pdech. 4. KF (konzervativn lidov s.): reprezentant konzervativnho proudu. 5. R (sociln liberln s.): radikln liberlov. Podpora ivnostnk a intelektul. 6. SF (sociln lidov s.): lev pl DEN pol. spektra; 1960 se odtrhla od SDP. Draz na sociln a evropsk tmata. 7. Unity List: na politick scn od r. 1994. Populistick formace.

25A/ 1. rozen ES GB, IRL, DK, (N)

Velk Britnie vod - koeny britskho postoje k evropsk integraci by se daly najt v odlin zkuenosti z druh svtov vlky pro Francii a Nmecko bylo nejdleitj zabrnit monmu dalmu konfliktu o kontrolu zem a zdroj surovin (pedevm uhl a oceli), kdeto GB, jej ekonomick rozvoj zvisel na zachovn nmonho obchodu, kladla draz na vytven dohod o volnm obchodu - ESUO, zaloen v roce 1951, vlda GB v ele s Clementem Atlee odmtla s poukazem na zsadn nesouhlas s nadnrodn podobou organizace (navc nechtla dvat pod spolenou kontrolu svj uheln prmysl, kter tvoil znanou st britskho exportu)

Kdy se zaalo vyjednvat o EHS, Britnie poslala jen ednka ministerstva obchodu se statutem pozorovatele, kterho po krtk dob pro zsadn nesouhlas s rodc s podobou nov organizace sthla Kdy GB vidla, e EHS se stv skutenost, vytasila se s protinvrhem;zna volnho obchodu (kad stt si uruje podle vlastn poteby cla vi tetm zemm) se vak mla omezit jen na prmyslov vrobky Stty ESUO nvrh GB odmtly, protoe jej povaovaly za krok zpt a hlavn protoe Francie nechtla, aby GB zskala vhody volnho obchodu, ani by se musela poddit zvazkm plynoucm z EHS (cel projekt vytvoen zny volnho obchodu na zklad OEEC padl po nstupu de Gaullea v roce 1958) Po nezdaru nvrhu se v Evrop zaala formovat skupina zem spojen blzkmi stanovisky pi vyjednvn GB, vdsko, Norsko, Dnsko, vcarsko, Rakousko a Portugalsko z rznch dvod mly vechny rezervovan postoj k nadnrodn integraci z nich v lednu 1960 vznikla EFTA

Prvn dost - nsledkem vnjch pin (Suezsk krize 1956, dekolonizace, krach vlastnho jadernho programu kvli nedostatku penz) dolo v roce 1961 k fundamentlnm zmnm v britsk zahranin politice sen o GB jako svtov velmoci se rozplynul => GB revidovala svj postoj k EHS (EHS bylo evidentn spn, ve stejn dob v GB stoupala nezamstnanost, jej ekonomika slbla) - 31. ervence oznmil Harold Macmillan v Doln snmovn zmr podat o lenstv v EHS - v listopadu byla zveejnna Bl kniha: o vymezila zmry souvisejc se vstupem (vlda vyjdila svj bezvhradn souhlas s cli lnk 2 a 3 Smlouvy o EHS vetn odstrann vnitnch tarif, zaveden spolenho celnho sazebnku, spolen obchodn a zemdlsk politiky o identifikovala problmov oblasti: obchod s Commonwealthem (cukr z trop a zemdlsk produkce z Novho Zlandu) CAP vyuvajc garantovan ceny, tedy nekompatibiln s britskm systmem deficitnch plateb Poadavek na uzaven asocian dohody se zbvajcmi leny EFTA - EHS bylo poprv postaveno ped problm rozen, neexistoval jednotn postoj v otzce pizpsoben se (Komise prohlsila, e jist mra stupk bude nutn, ale tyto by mly mt vhradn charakter pechodnch obdob, zrove stanovila zkladn pravidla pro klasickou metodu roziovn o Bezvhradn pijet acquis communautaire v plnm rozsahu o Negociace zameny na problmov oblasti acquis a jsou asov omezen o Nov problmy eeny tvorbou novch nstroj, nikoli modifikac starch o Jednn jsou asymetrick (adatel jsou ti, kte jsou pod tlakem a ustupuj) o Upednostnn jednn se skupinou zem narz z dvod racionalizace procesu o Prosazovn dlch zjm lenskch zem, tedy nutnost kompromisu o Snaha o minimalizaci rozdl mezi leny a kandidty - celkov byla jednn velmi nron, ale postupn se je dailo eit, ale zstval fundamentln problm, jestli pijmout do EHS dalho silnho lena (Benelux a Itlie jednoznan pro, jeliko by uvtaly oslaben Francie, Nmecko bylo stle jet

spoutno mnoha mezinrodn politickmi omezenmi, kter ne n byla uvalena po druh svtov vlce a bylo do znan mry ve vleku Francie) zmr vstoupit zskal okamit podporu prmyslovch kruh a mdi v GB, proti lobby se zjmy na obchodu s Commonwealthem a zemdlci (tyto skupiny byly siln zastoupeny mezi konzervativci), labourist byli od roku 1962 proti vstupu v opozici, veejn mnn bylo rozdlen v ervnu 1962 se setkali Macmillan s de Gaullem, britsk premir se jej snail ubezpeit o seriznosti britskho myslu vstoupit, de Gaulle sondoval monosti v oblasti spoluprce na vvoji jadernch zbran k dal schzce dolo v prosinci v Rambouillet de Gaulle oekval, e se GB vzd sv vazby na USA a d sv kapacity k dispozici zatm neuren evropsk jadern obrann entit - Macmillan dal ale jasn najevo, e se GB nezastn dnho projektu spolen evropsk jadern obrany paraleln GB jednala s USA o prodeji raket Polaris, v prosinci bylo dosaeno dohody 14. ledna 1963 ohlsil de Gaulle francouzsk veto vstupu GB dvody: o neevropsk mocnost, ostrovn a nmon stt spojen obchodem, trhy a dodvkami s nejrznjmi a asto velmi vzdlenmi zemmi o jen nepatrn st jejch obchodnch a prmyslovch aktivit je zemdlsk o tradice, zvyky a zjmy se li od kontinentlnch zem de Gaulle pipustil monost vstupu GB do EHS, ale jen za pedpokladu, e se pln pizpsob principm uplatovanm v EHS a v politick oblasti d Evrop ped Amerikou veto zaskoilo nejen ostatn stty, ale i instituce EHS, hlavn Komisi, do jej agendy jednn o rozen spadala nekompromisn de Gaullv postoj byl vznamn pedevm proto, e ukzal, e dleitm poadavkem lenstv je zmna politickch preferenc veto se nevztahovalo na ostatn ti adatele, ale ti nebyli pipraveni o lenstv usilovat bez podpory BG a sv dosti sthli, stejn uinily se svmi dostmi o pidruen lenstv i ostatn stty EFTA

Druh dost - akoliv byla britsk dost odmtnuta, britsk zahranin politika po zmn sv orientace u nemla dnou jinou alternativu - s pchodem nov labouristick vldy Harolda Wilsona se tak otzka vstupu do EHS dostala znovu do poped (navzdory silnm antipatim labourist vi EHS) - vnitn problmy v EHS kolem roku 1966 (oslaben nadnrodnho charakteru) inily vstup zdnliv jet lkavj - duben 1967 - druh dost GB o vstup do EHS svj zjem opt potvrdilo i Dnsko, Norsko a Irsko - Wilson znovu zopakoval priority GB, kter pi vyjednvn nehodlala pekroit (vliv CAP na britsk zemdlstv, ivotn nklady a platebn bilanci jako dsledek struktury rozpotu, Commonwealth) - V jnu 67 Komise opt vydala sv vyjden, zopakovala poadavek plnho pevzet acquis a pidala nutnost pizpsoben libry mnov situaci v EHS a vyrovnn britsk platebn bilance) - Francouzi sv obavy z velmi patnho stavu britsk ekonomiky a hlavn stle problematitj platebn bilance (listopad 1967, devalvace mny) vyjadovali na schzkch v listopadu 67

27. listopadu => druh veto, tentokrt se argumenty soustedily hlavn na obtnou ekonomickou situaci GB

Tet dost - 1968 rezignace de Gaullea, v ervnu 1969 jej nahradil Georges Pompidou - Pompidou ochotn podpoit vstup GB, hlavn proto, e zjistil, e SRN se Francii vymklo z rukou a s nstupem Ostpolitik Willyho Brandta zan jeho vha rychle vzrstat - Komise byla vyzvna k pehodnocen svho posudku z roku 1967, nov verze, vydan v jnu 1969 doporuovala zahjen rozhovor se vemi tymi kandidty - V prosinci 1969 probhal summit v Haagu, jeho akcent na prohlouben, dokonen a rozen byl podmnn tm, e tyto ti budou spojeny (doeil financovn CAP v souvislosti se zavedenm vlastnch pjm, zvazn se vyjdil k plnu na vybudovn HMU a k monostem politick unie) soust rozhodnut z Haagu byl zvazek zat rozhovory do poloviny roku 1970 - Domc debata v GB se zamila pedevm na nklady spojen s lenstvm (v noru 1970 byla vydna Bl kniha, kter odhadovala nklady asi na 1M liber) zveejnn tchto daj srazilo v roce 1970 veejnou podporu, kter bhem roku 1971 postupn klesla a na 20% => tlak na vldu a pedvolebnm obdob do voleb v ervnu 1970 i tlak na ob strany v otzce shody nzoru na lenstv Pstupov vyjednvn - po nstupu konzervativn vldy Edwarda Heathe (vedl vyjednvn v letech 1961-63) byla pstupov jednn otevena 30. ervna 1970 a trvala jeden rok - hlavnm problmem byla odlinost struktury britsk ekonomiky o mla velk export i import, aplikace zsady, e vechna cla za zbo dovezen z nelenskch zem poputuj do rozpotu ES znamenala, e by SE GB stala nejvtm pispvatelem do rozpotu o odlin systm zemdlskch dotac zpsobil, e po vstupu musela GB nakupovat potraviny dosud za svtov ceny nakupovan z Commonwealthu brt za ceny mnohem vy - Rada ministr poadovala pln pevzet acquis a navc minimalizaci pechodnch obdob - Vsledky: o 5 let na pspvky do rozpotu (postupn zvyovn a na konench 18,92% - dleit byla role Komise, kter zprostedkovala dohodu) o 5 let na redukci dovozu z Novho Zlandu o 5 let na pizpsoben se celnmu sazebnku o 5 let na ni intervence a cenov prh v rmci CAP o 2 roky na nkup cukru z Commonwealthu (pot uzaven asocianch dohod) o 10 let na pizpsoben se nov CFP (Common Fisheries Policy) byla ES pijata tsn ped zahjenm vyjednvn, principem bylo zpstupnn teritorilnch vod vech len vem (vzhledem k tomu, e nov lenov mli vlastnit 60% tchto vod, povaovali to za vraz nesouhlasu s jejich rybskou kapacitou a odmtli to kvli pozdnmu pijet povaovat za soust acquis nakonec kompromis) - leden 1972 smlouvy podepsny a pedloeny k ratifikaci

H. Wilson, leader labouristick opozice prohlsil podmnky za pli tvrd a zavzal se, e se zasad o renegociaci, kdy vyhraje volby Nvrh byl nakonec pijat vtinou 112 hlas

Britsk problm - GB musel pijmout kompletn acquis, na pizpsoben se mla pt let pechodnch obdob - GB nezskala dn zsadn stupek, kter by reflektoval jej specifika => kdy v beznu 1974 vytvoili Wilsonovi labourist meninovou vldu, zavzali se postarat se o renegociaci => v dubnu 1974 dolo k vyten hlavnch problmovch oblast, klovm problmem pspvky do rozpotu (koncem pechodnho obdob by byla GB nejvtm pltcem a pitom druhou nejchud zem v ES-to se stalo zkladnm argumentem britsk vldy) - prosinec 1974 pask summit, zamen na nalezen koreknho mechanismu - proti revizi pedevm Francie (oficiln protoe takov stupek by umonil sttm oekvat, e co do ES vlo, dostanou i zpt, ve skutenosti protoe zmna CAP by snila zisky francouzskch zemdlc a zmny v konstrukci pjm rozpotu zejmna zohlednn HDP na hlavu by zvilo nklady SRN) - pask summit konstatoval nepijatelnost situace, ale potvrdil, e nkter korekn mechanismy maj mt obecnou platnost a maj bt zaloeny na objektivnch kritrich - po projednn tchto zvr navrhl H Wilson referendum o setrvn - 5. ervna 1975 - pomrem 2/1 bylo lenstv potvrzeno (kampa vedly dv hlavn organizace;National Referendum Campaign proti a Britain in Europe pro; ob dostaly od vldy stejn finance, ovem mohly pijmat sponzorsk dary nejbohat prmyslov kruhy byly pro, take BiE dostala mnohem vc penz ne NRC) - vsledky renegociace : o zaloen ERDF (jeho pomoc se do GB mla vracet st pspvku) o zaveden koreknho mechanismu na rozpotov pspvky (zakomponovn HDP na hlavu) o prodlouen pechodnho obdob na dovoz msla z Novho Zlandu o zruka pravomoci GB podporovat sv prmyslov podniky v rmci regionlnho rozvoje => nesystmov een, kter britsk problm jen odsunula (objevil se znovu v roce 1979 s nstupem M. Thatcherov - ukzala se zde slabina klasick metody roziovn nezdar reformy rozpotovch pravidel zpomalil rozvoj integrace a umonil zakonzervovn nevyhovujcho stavu v CAP a zpsob tvorby rozpotu Dnsko

Vchoz pozice v souladu se skandinvskmi stty zastvalo skeptickou pozici vi nadnrodn integraci, preferovalo severskou spoluprci s okol. stty s podobnm sociln demokratickm modelem ve vnitn politice, kombinovanm s liberln hospodskou a obchodn politikou. V 50. letech se aktivn astnilo na rozvoji OEEC m vkonn zemdlstv, relativn nerozvinut prmysl

hlavnmi obchodnmi partnery VB a Nm., po selhn jednn o britskm nvrhu na vytvoen oblasti volnho obchodu v rmci OEEC Dnsko mus rozhodnout, ke kter stran se piklon v roce 1960 to bylo k EFTA (-mla jen ek., ne pol. zmry) ale prosazuje, e EFTA mus psobit jako prostednk pi jednnch s ES v otzce een obchodnch vztah v rmci Evropy. bilaterln zemdlsk dohody s VB a dlouhodobou se SRN, garantujc pstup na trhy tchto zem do 1967 ervenec 1961 se pidv k dosti VB usilovalo o pipojen k EHS spolen s n pklon k EHS velmi pragmatick, zk cle, chpno fakticky jen jako mon ekonomick vhoda

Dnsk evropsk politika - 7/61 dost o lenstv - oekvno hladk vyjednvn - dn poadavky na trval vjimky, pesto ada poadavk - ochota ke kompromisu a zvislost na vyjednvn VB - drtiv podpora parlamentu 90% - postupn rozkol v soc.dem. kvli nadnrodnmu charakteru EHS Veta a nov nvrhy - 1. fr. veto staen dosti (monost pokraovat v rozhovorech) - pouze formln obnoven 1967 - pln na vytvoen Seversk hospodsk unie NORDEK v prbhu 1969 - realizaci hotovho plnu zabrnila rezignace de Gaullea - > Pompidou = pzniv signl pro brzk rozen ES Pstupov vyjednvn - zahjena erven 1970, bezproblmov - vlda Hilmara Baunsgaarda - bezvhradn akceptovn acquis communautaire, ale zdraz. silnho zjmu vlastn asti pi rozvoji dalch integranch aktivit - dalo, aby vstoupilo bez jakchkoli pechodnch obdob pro prm. a zem. produkci, podailo se zskat fr. podporu pro zachovn cen na domcm trhu hned v dob vstupu - uvtna platnost Lucemburskho kompromisu - ukonena leden 1972 Parlamentn hlasovn - pro 141 ze 179 poslanc - proti Socialistick lidov str., nkte soc. demokrat a liberlov, zstupci Grnska - rozhodnut nutn potvrdit referendem zmr vyhlen u na jae 71 premirem Haekkerupem

Referendum - 2.10.1972, zvazn (podle l. 20 stavy) - zvltnosti: vyhleno nad rmec stavy u ped parlamentnm hlasovnm efektivn vyeen spornho politickho bodu (uvnit stran) mimodn kampa dleit nevldn organizace - konfrontace mezi tzv.establishmentem a levicovmi stranami, novmi hnutmi a adovmi leny stran - kampa zamena hlavn na ekonomick otzky, minimalizovna politick tmata (nap. spekulace ohledn dalho vvoje ES k tsnj form politick unie) Vsledek referenda - vysok ast 90,1% - zkladn sociln faktor pro rozhodovn povoln, vzdln - rozdly mezi parlamentnm a lidovm hlasovnm (pro 80% : 63.3%) - celkov spch (konn po norskm referendu) - od 1.1.1973 lenem Spoleenstv Vystoupen Grnska z ES - dosavadn precedens v ES/EU monost nepedpokldan v mskch sml. - referendum 23.2.1982 na zklad rozen autonomie z r.1979 52% proti - po jednn Dnska s ES oficiln vystoupen 1.2.1985 - nyn status zmoskho zem, bezceln pstup na jednotn trh a finann podpora EU, kompenzace: prvo rybolovu Irsko Vchoz pozice - fakticky nejslab z pistupujcch zem - 3 klov faktory: slab prmysl, zk vazby na VB, status neutrality - snaha o vt konkurenceschopnost; pitalivost EHS - vstup do EHS zvisl na postoji VB intenzivn koordinace dosti o vstup - 1. ervenec 1961 - obavy EHS z adaptace irskho prmyslu, problmem tak status neutrality - po fr.vetu bilaterln britsko-irsk obchodn smlouva (zna volnho obchodu) - 1965 pidruen len EFTA - formln obnovena dost 5/67, pozitivn stanovisko EK - po vetu 3. dost a 1970 Pstupov vyjednvn - pedchzelo zveejnn Bl knihy irsk vldy o dopadech lenstv - problematick body: britsko-irsk zna volnho obchodu, CAP,+rybolov

rybolov = klov otzka: vznik nov politiky, uren rybolovnch teritori (Irsku povoleno zachovat vlunou hranici rybolovu na obl.12 mil od pobe-v nkt.obl.) ke smlouv pipojen zvltn protokol o een irskch regionlnch rozdl v porovnn s ES (-poteba intenzivnjho rozvoje irsk ekonomiky ES zavzalo se tm zabvat) ukonena leden 1972, dn zsadn problmy ohroujc zjmy ES, vetn neutrality

Ratifikace - hlasovn v parlamentu 3/72 (89 pro, 16 proti) - referendum 10.5.72 nutn kvli zmn stavy vysok veejn podpora opozice pouze u malch stran (Liberln str., Sinn Fin) - argumenty pro vstup: snen zvislosti na VB, vt trh pro zemdlskou produkci, nrst investic, dotace z ES - vsledek referenda: jasn podpora (83,1%, ast 70,1%), spch vldn Fianna Fail, nespch Sinn Fin (odmtnut IRA?) a Liber. str., vyjden nrodn sobstanosti zven sebevdom, vymann zpod VB Celkov proces prvnho rozen 1961-1973 byl asov nejzdlouhavj a v pp. VB i nejproblematitj. Vznamn na prvn vln je, e poloila zklad pro roziovn o dal stty; dn dal u nepineslo tak zsadn komplikace. POZN: Referenda souvisejc s prvn vlnou rozen ES: Francie Irsko Norsko Dnsko Velk Brit. Norsko pro Norsko byla pedevm dleit pozice vdska hlavnmi problmy byla obrovsk norsk flotila a jej rozshl rybsk prmysl=>problmy s pijetm CFP Norsku se v prbhu vyjednvn podailo doshnout mnoha vjimek a uznn mnoha specifik pstupov smlouva podepsna v lednu 1792 26. z 1972 referendum - pro jen 46,7% voli (proti hlavn obyvatel severnch oblast, kte se obvali ohroen vlastnho zemdlstv a rybstv) nespch v referendu zpsobil pd vldy byla vyjednna alespo smlouva o zn volnho obchodu mezi ES a Norskem (14. kvtna 1973) 23.4.1972 10.5.1972 25.9.1972 2.10.1972 5.6.1975 roz.ES o VB,Ir,Dn,Nor vstup do ES vstup do ES vstup do ES setrvn v ES ast 61% 70 78 90 65 Pro Proti 68% 32% 83 17 47 53 63 37 67 33

26A/ 2. rozen ES ecko

ecko na rozdl od J rozen, jin typ problm u ecka i komplikace plynouc z jeho geopolitickho postaven na Balkn + rozdln pstup ES k ecku: je posuzovno samostatn jako tzv. druh rozen v rmci jin vlny Postaven ecka v Evrop k evropsk integraci se ecko pihlsilo v roce 1946 Kallergi rozeslal lenm evropskch zkonodrnch sbor dotaz, zda si pej, aby evropsk zem v rmci OSN vytvoily evropskou federaci-ecko pro konkrtnm vyjdenm pak participace na zaloen Organizace pro hosp. spoluprci duben 1949

Rozliuje se nkolik etap vztah ES a ecko: ASOCIACE (1959-1974) Jednn o asocian dohod -erven 1959: dost ecka o asocian dohodu to prosadil konzervativn premir Konstantin Karamanlis (prosazuje primrn orientaci ecka na USA a NATO, ale snaha rozit kontakty i v Evrop) Dvody: - pro ecko vhodnj preferovat vztahy s ES ne s EFTA - bezpenostn situace ecka vyaduje u politickou i ekonomickou spoluprci: motivovno tedy hlavn politickm aspektem - asocian dohoda irok: poskytuje monost plnho lenstv v ES - obsahuje monost financovn eckho zemdlstv (!!!) Postoj ES: - zjem o asociaci ecka a Turecka (1964(navenek pijat s nadenm, ve skutenosti nepli velk podpora: jednalo se o prvn pidruen dvodu souhlasu t ist politick:ES chtlo demonstrovat schopnost zapojen se do irho kontextu MVZ+poslit oproti EFTA Charakter asocian dohody: ervenec 1961: podpis - ecko ale stle nebylo demokratickm a prvnm sttem (existuj tzv. bezpenostn zkony z dob obansk vlky) - Asocian dohoda obsahuje eventuln monost vstupu, nestanovuje vak dn adcou horizont - Jeden ze zkladnch bod: liberalizace vzjemnho obchodu (komplikovan velk rozdly mezi ekonomikami) - > dohoda obsahuje 2 pechodn obdob pro zruen tarif a kvt na zem. a prm. produkty (ES m omezen odstranit do 12 let, ecko 22 let + ecko mus zavst spolenou celn sazbu - Vznik Rada pidruen: zstupci EK a vld lenskch zem a ecka jednomysln se rozhoduje o otzkch spojench s realizac asocian dohody - U pechodnch obdob se nepot s ppravnou fz - Pozn. V prvnm roce asocian dohody velk dotace ze strany Es roste eck HDP 5.5% (pesto prmrn HDP v ES 47,7%) - roste i obchodn vmna se zemmi ES, - vrazn zmrnn strukturlnch nedostatk - ecko chtlo zapojit i do CAP:ale t bylo pli citliv

2) VNITROPOLITICK VVOJ V ECKU (1967-1981) - pro ecko typick e o pechodu k dal etap vstupnho procesu rozhodly politick okolnosti a nikoli eck snaha plnit ekonomick zadn a reformn poadavky Vojensk diktatura a zmrazen asocian dohody 1963- volby prohra Karamanlisovy Nrdn radikln unie /ERE/ - do ela levice nov premir: Georgios Papandreu: podpora komunist, velk nepokoje a krl rozpustil parlament 1967 mly bt nov volby neuskutenily se, dolo k vojenskmu pevratu: vojensk diktatura tzv. plukovnick reim (1967-1974) - nedemokratick praktiky reim: odezva i ze zahrani zmrazen asocian dohody - obnoven podmnno nvratem k demokracii a dodrovnm lidskch prv - postupem asu i reakci na nespch junty na Kypru poklidn nvrat k demokratickmu zzen: povoln zpt Karamanlis: z 1974 zakld novou pol.stranu Nov demokracie (vtzstv ve volbch 1974, 1980 se stv prezidentem): heslo patme k Evrop - Karamanlis: vstup do ES nejlep cesta jak pekonat zpodn v hospod. vvoji, z hlediska vnitn politiky m vstup poslit stabilitu demokratickho procesu, v zahranin politice mly u vazby pispt k poslen pozice vi Turecku, sten omezen vztah s USA Nvrat k demokracii a urychlen vstupu do ES po pdu vojenskho reimu oivena asocian dohoda +vyjdena monost realizace plnho lenstv: paradoxn vojensk pevrat a jeho nsledn pd urychlily proces vstupu do ES listopad 1974: do Bruselu podno memorandum o zmru doshnout plnho lenstv erven 1975: podna oficiln dost Rada podala ihned EK o stanovisko Nejednotnost eck politick scny evropsk otzka konfliktn tma domc scna nebyla jednotn: PASOK proti, negativn postoj k integraci rozdlen eck politick scny se projevilo v ped-vstupnm procesu negativn dky tomu nebyla pijata dostaten praktick rozhodnut nezbytn pro transformaci administrativnho apartu a institucionln struktury: volby 1977 vyhrv Nov demokracie

Postoj Komise a ostatnch lenskch stt 1. POSTOJ EK Leden 1976: vyjden EK k eck dosti o pln lenstv - konstatuje, e vznikly mezi eckem a ES zk vazby a ecko realizovalo adu nezbytnch krok k integraci do ES - souhlasn odpov na dost o vstup: ES by mohlo sehrt roli pi stabilizaci politickho systmu ecka - vymezuje problematick oblasti:1. ecko-tureck vztahy 2. ekonomick dsledky integrace ecka - ecko m strukturln zaostalou ekonomiku obvaze schopnosti slouit se s hosp. ES -negativn hodnocen slab pozice eckho prmyslu a vysok podl zemdlsk populace to by znamenalo velk dotace z rozpotu ES 3. dopad ppadnho rozen na vlastn fungovn orgn Es a celkovou hloubku integrace - na zvr Komise doporuuje ppravn obdob, kter bude pedchzet pechodnm obdobm: bhem ppravn fze m ecko urychlit nezbytn strukturln reformy podle

harmonogramu a spolupracovat s institucemi ES clem tohoto procesu je pomal a postupn zaleovn do komunitrnch mechanism - stanovisko EK neobsahuje dn asov horizont, ve kterm by se ecko mlo stt lenem 2. POSTOJ NKTERCH LENSKCH STT - zem v podstat k otzce vstupu ecka jednotn Francie -jasn zastnce, snaha urychlit rozhovory, odmt stanovisko tkajc se ppravnho obdob Nmecko - pvodn s VB vid velk problm se vztahy s Tureckem pozdji aktivn podpora eck kandidatury Itlie - se vstupem souhlas, ve praxi rezervovan postoj (obava o zhoren sv pozice v rmci CAP po vstupu ecka) nor 1976: odmtnut nvrh Komise na ppravn obdob jednohlasn (formln nmitky pouze VB, Irsko, Dnsko) - rada ministr vyzv COREER aby zaal s ppravou nvrhu vyjednvacho mandtu - velk osobn podl Karamanlise Vyjednvn bylo oficiln zahjeno v ervenci 1976 v Bruselu. Zkladnm konceptem se stala klasick metoda roziovn, co znamenalo, e ecko bylo nuceno pijmout cel acquis. Pechodn obdob byla tedy mon jen tam, kde to nebude na pekku celkovmu procesu integrace. Pozice ecka: Po celou dobu vyjednvn ve slab pozici. Aby nhodou nemuselo ekat i na ibersk zem, tak spchalo s uzavrnm kapitol, prosazovalo co nejrychlej jednn a preferovalo kvantitu nad kvalitou. Problmov oblasti a pechodn obdob Celn unie ob strany sdlely obavy, e slab eck prmysl nebude schopen obstt v evropsk konkurenci. Pesto byla tato kapitola uzavena jako prvn. Bylo zavedeno pechodn obdob na 5 let na zaveden celn unie a spolench celnch tarif. Spolen obchodn politika s tetmi zemmi, kter mly s ES uzaveny preferenn dohody. I zde bylo riziko rstu dovozu do ecka. Zavedeno tak 5ti let pechodn obdob. Zemdlstv produktivita pouze 40% prmru ES, 16% celkovch nklad (ES 5%), zamstnno 36% populace (ES 9%). Situace sloit pro Francii a Itlii snaha o reformu. Situace zkomplikovna v roce 1977 pihlkami p. a Port. ecku hrozilo sjednocen rozhovor s nimi. Proto na vechno pistoupilo. Nakonec jen 7 let na dovoz rajat a broskv do zem ES (to ale spe ze strany ES jako precedent pro panlsko a Portugalsko) Voln pohyb pracovnch sil na dost Nmecka, to obavy. Ti chtli pvodn 12 let, ale nakonec 7 let na + monost zpsnn ze strany kadho lenskho sttu. Fungovn eck mny v rmci EMS 7 let. 28. kvten 1979 podpis Athnsk dohody s platnost od 1. 1. 1981 po ratifikaci eckm parlamentem (193 pro-104 proti PASOK a komunisti) a parlamenty lenskch zem. Zde problmy jen ve Francii 264 pro, 204 proti.

Dsledky eckho vstupu o Na ministerstvech zizovny rzn oddlen pro zleitosti ohledn procesu integrace, zasteen Ministerstvem pro koordinaci. Po vstupu do ES ale zaalo hrt hlavn roli ve vztazch mezi eckem a ES ministerstvo zahrani. o Ped tm, ne PASOK vyhrl v roce 1981 volby, integrace ze strany administrativy rychl a s entusiasmem. Pot ale neochota administrativy provdt nezbytn ppravn opaten, kter byla zahrnuta v Athnsk smlouv. o Nov premir Papandreu prosazoval vypsn referenda o setrvn v ES a snail se o renegociaci vstupn smlouvy. V roce 1982 zaslal memorandum Komisi, kde dal o finann dotace a legislativn levy (pomalej ruen monopol a zavdn DPH. Komise tedy prodlouila st pechodnch obdob a zavedla Integrovan program pro Stedomo, kter si ecko vynutilo blokovnm nsledujcch pijmacch jednn se p. a Port. o ecko mlo tak odlinou zahranin politiku. Nepipojilo se ke kritice SSSR po udlostech v Polsku v roce 1981 a v roce 1983 se nepipojilo k podobnmu odsouzen po sestelen korejskho letadla. Odlin postoj i k Blzkmu vchodu, kde sympatizovalo s arabskmi zemmi. o ecko proti mezivldn koncipovan Evropsk politick spoluprci, proti GenscherColombov (1981) a proti Spinelliho plnu (1984). Nepodporovalo ani prohlubovn evropsk integrace na institucionln a politicko-bezpenostn rovni. V posledn dob nap. oproti vtin EU podporovalo Srby v rmci jugoslvsk krize, obstrukce pi uznvn sttu Makedonie. o Zlom v roce 1985 dky finannm vrm ve v 1,5 mld ECU, dle se a v roce 1985 konen zaaly projevovat pozitivn socio-ekonomick dsledky vstupu do ES. o V dnen dob je ecko nejvtm zastncem evropsk integrace a nejvce podporovalo vchodn rozen Ekonomick dsledky: V EU 15 nejvt ist pjemce, 3. nejmen pltce 1,5% rozpotu EU. V roce 1988 se ecko pln zapojilo do CAP eck prmysl se dosud nedovedl vyrovnat zbytku EU, technologick rozdly stle nepekonny, stle slab infrastruktura Skandly s falovnm ekonomickch statistik aby mohlo ecko pijmout Euro

27A: JIN ROZEN ES PANLSKO A PORTUGALSKO

PANLSKO Pedvstupn pozice - zkladem vztahu s ES demokratick forma sttu - od r. 1938 autoritsk reim Francisca Franca, negativistick k evropsk integraci - 1962 dost o uzaven asocian (tj. politick i ekonomick) dohody s EHS P se obvalo, e po monm vstupu GB do ES by byl zten vstup jeho zemdl. produkt na brit. trhy, avak ES reagovalo velmi pomalu (pol.dvody) - preferenn obchodn dohoda a v r. 1970 redukce tarif. Z ek. i pol. hlediska jej vznam nejednoznan - 1973 snaha o projednn asocian dohody (reakce na vstup GB) - 1975 zastaven jednn (poprava baskickch separatist)

po smrti F. Franca (1975) postupn transformace P v demokratick stt 1976 obnoven diplomatickho dialogu se P 6/1977 demokratick volby a hned v ervenci dost o lenstv v ES jednm z klovch faktor, kt. hrl pi dialogu P s ES vznamnou roli, byla absence lenstv P v EFTA P sice podepsalo s EFTA dohodu o volnm obchodu (1978), ale lenem se nestalo neexistence jak multilaterlnch, tak i bilaterlnch ek. a pol. kontakt, spolu s velikost relativn zaostalho p. hospodstv, znamenaly pro P vn pekky pi vyjednvnch existence celospoleenskho konsenzu na vstup do ES ekonomick otzky vstupu: skladba p. ekonomiky zcela odlin od hospodstv ES, hl. pklon k zemdlstv, velk rozdly mezi p. regiony, vysok mra nezamstnanosti, nzk pjmy na obyvatele heterogennost p. hospodstv, zejm. jeho zemdlstv diskuse o redefinovn CAP (+ export levnho p. ovoce a zeleniny pedstavoval hrozbu zjmm F a I)

dost o vstup - dvody primrn: - pechod k demokracii - obava z rychlejho vstupu GR a P sekundrn: - spousta panl v ES (emigrace) - poteba ek.modernizace a liberalizace - zvislost na evropskch trzch Motivy panlskho vstupu Evropa a ES pro veejnost symbolem demokracie identifikace s ES zkladnm bodem politick diskuse konsensus mezi parlamentnmi politickmi stranami vstup = zavren konce panlsk izolace a procesu demokratizace ze strany ES dn alternativa vi lenstv (lenstv jako stabilizan faktor) Zatek vstupnho procesu - stanovisko Komise 11/1978 6 zkl. oblast, v nich spatovala vznam pekky negocianho procesu: 1. nadmrn ochrana trhu + neexistence DPH 2. velk zemdlsk sektor 3. rozshl rybsk prmysl 4. nebezpe vysok migrace 5. monost vypuknut konflikt v phrani F v souvislosti s konkurenc v zemdlskch produktech 6. nutnost ES redefinovat svou vnj politiku ve vztahu k nelenskm zemm stedomosk oblasti, hlavn k TUR dlouh pechodn obdob - pstupov vyjednvn: komplikovan a zdlouhav: 1979 1985 - fran. podmnka jinho rozen vyeen nsledk rozen prvnho (zejm. CAP), D (obvajc se zven pspvk D do rozpotu ES) fran. podmnku podpoilo - od zatku souhlas s akceptovnm pol. cl ES - pokus o sttn pevrat (A. Tejero) 2/1981 ES pozastavilo se P rozhovory

voln po obnoven a urychlen jednn v praxi nemlo vliv ani na rychlost ani na zjednoduen jednn (rozdl v rtorice instituc ES a nrodnch zjmech len) 1981 vstup do NATO (na rozdl od ES, kde existovala levicov opozice, v tto otzce panoval konsensus) + vytvoen socialist.vldy podporujc restrukturalizaci hospodstv - zvhodujc faktory pijet do ES (lenstv v NATO bylo nktermi stty ES zmiovno jako podmnka vstupu, nap. D) GR vmnou za podporu pi dalm rozenm ES poadovalo schvlen Integrovanho programu pro Stedomo prlom ve vyjednvn 10/1983 schvlen pslun legislativy (v dob ec. pedsednictv!)- vytvoen pechodnch obdob pro vybran zemdlsk produkty summit ve Fontainbleau 6/1984 definitivn odblokovn vyjednvn (vyeen zejm. brit. problmu)

Pstupov vyjednvn - problmov oblasti: zemdlstv, prm. vrobky, rybolov, voln pohyb prac. sil, finan. a rozpo. otzky - hl. draz: zemdlstv a prmysl - pstup na zemdl. trhy ES nedostatenou alternativou vi prm. konkurenci - poadavky na pechodn obdob (liberalizace, zaveden DPH) CEOE - obava z vysok ceny za vstup (zamstnavatel, obchod. svazy, farmi, rybsk sektor) Zjmy a strategie lenskch zem obavy a pnosy: konkurence v zemdlstv (F,I), nklady rozen (D), nov p. trhy (D,F,GB) nutnost vlastnch reforem: zemdlsk politika, een britskho problmu ukonen panlsk blokdy Gibraltaru (GB) pijet novch finannch nstroj (GR) posun tit Spoleenstv na jih (F) poslen pozice NATO (GB) naped rozen, potom een rozpotovch pjm (D) 12.6.1985 podpis pstupov smlouvy, vstup 1.1.11986 Pechodn obdob 7 let na voln pohyb pracovnch sil 8 let na postupn odstrann prmyslovch cel 8 let na dovoz zemdlskch vrobk do ES 11 let na pstup k pobenm vodm lenskch stt 8 let na vstup zahraninch bank a pojioven na panlsk trh 6 let na dovoz panlskho textilu do ES 7 let na odstrann finannch monopol (tabk, ropn produkty) Dopady lenstv: - rst HDP - nrst mry nezamstnanosti - P nakonec velikost sv zem promnilo spe ve vhodu, tj. ve schopnost lpe absorbovat dsledky strukturlnch zmn v hospodstv (vce prosperujc regiony byly schopny zsti financovat transformaci na zemdlskm jihu a rybskm severozpad)

PORTUGALSKO Portugalsko vchoz pozice strukturln podobnosti se panlskem Evrop integran bli stt, jeho obchodn vztahy navzny na VB, proto t zakldajc len EFTA - jedin nedemokratick stt sedmiky (t zakldajc len NATO, OEEC-OECD) autoritsk reim od r. 1932 (A. Salazar, M. Caetano) slab ekonomika a prmyslov rozvoj, pechodn obdob u v rmci EFTA 1962 dost o pidruen lenstv (v nvaznosti na dost VB) - podobn komplikace jako panlsko) 1972 dohoda o zn volnho obchodu mezi P a ES odbourn celnch tarif, s platnost od 1. ledna 1973 druh britsk dost dost Portugalska na Komisi o zachovn preferennch vztah s VB a Dnskem Demokratick zmny 1974 tzv. karafitov revoluce, nepli stabiln politick prosted, souasn proces dekolonizace posilovn orientace na Spoleenstv, 1975 rozen pvodn dohody z r. 1972 po volbch 1976 dost o vstup do ES 3/1977 Dvody lenstv: - ES jako stimulace ekonomiky a cesta k demokracii Vnitropolitick problmy vstupu nejednotn politick postoj proti pedevm antisystmov Portugalsk komunistick strana vlan souhlas obyvatelstva ekonomick problmy, podobn panlskm (HNP = 1/3 prmru ES, tm 30 % nezamstnanost Pstupov vyjednvn 1978-1985 5/1978 stanovisko Komise: pozitivn pohled, nedostatky hlavn ekonomick (klov vznam vztah s VB, emigran trendy panlsk a portugalsk pracovn sly a nutnost adaptace), dle konkurenceschopnost, sociln politika, stabilita demokratickch struktur, deklarace podpory konvergence urychlen jednn a potkem 80. let pechodn obdob obdobn se panlskem Portugalsko trvalo na zachovn preferennch vztah s africkmi zemmi (maximalizace profitu ve vztazch s koloniemi + souasn monost podlet se na liberalizaci obchodu v Evrop) Portugalsko zskalo dle tzv. Fresco papers finann pomoc ve vi 2,5 % HDP Srovnn pistupovn Portugalska se panlskem rychlej jednn, nutnost ekat na vtho souseda (toto t vedlo k rivalit mezi P a P ukonena a 1984 podpisem smlouvy o vzjemn podpoe v prbhu desetiletho pechodnho obdob

z pohledu ES men problm ne u panlska mlo zaveden instituce = transformace a pizpsoben se ES probhalo jednodueji, s menm odporem neexistence jednotnho politickho i veejnho konsensu lep informovanost obyvatelstva o dsledcch lenstv

3. rozen: - znamenalo pro ES nebvalou zt jak z hlediska politick, tak z hlediska ekonomickho = nov finann zvazky (fondy ERDF a ESF pro zmnn hospodskch rozdl zem ES - ES se rozilo o 1 republiku a 1 monarchii, kt. se stalo co do rozlohy jeho druhou nejvt zem; o zem s kehkou ekonomikou, slabou tradic demokratick formy sttu; pestoe suverenity P a P byla zsti delegovna na nadnrodn instituci relativn brzy po etablovn dem. reim, nedolo k vraznmu snen autority nrodnch vld, co dokazuje pomrn stabiln podpora evropsk integrace - pes veker negativn skutenosti povaovno, v porovnn s druhm, za vzorov dolo k akceptaci pol. i ek. kritri, namsto zvraznn ek.rozdl mezi ES a novmi len. stty spe jejich eliminace - rozdly mezi pv. estkou a stedozemnmi stty kvli: a) celosvtovmu rozporu SeverJih, b) odlin historick zkuenosti - vytvoen novho fenomnu stedozemn koalice, kter se zaala formovat v prbhu projednvn bn agendy ES - pnos v navzn kontakt a prohlouben obchodnch vztah se zemmi Afriky a Latinsk Ameriky a vytvoen rozshl st lodn dopravy

28A/ Severn rozen EU Finsko, vdsko, Rakousko, (Norsko)

V rozen EU, uskutennm k 1.1.1995, bylo pijato Rakousko, vdsko a Finsko. Norsko odmtlo pistoupen k EU v referendu. OBECN motivy: po pdu elezn opony poklesl vznam neutrality (mn vznamn), podstatnj: ekonomick jednoznan hlavn u Finska v EU velmi vtno vdsko - vce pispv, ne erp konsolidovan, hospodsky vyspl stty zkuenost s integrac (EFTA, Seversk rada) vysok mobilizace voli ped vstupem podpora EU sp v mstech a prmyslovch oblastech (pro hlavn jin, hust osdlen oblasti), v liberlnch a konzervativnch politickch kruzch Jednn o vstupu - o zahjen jednn rozhodnuto na summitu v Edinburghu 12/92 - problmy: 1. zemdlstv 2. seversk problm: distribuce alkoholu (typick sttn monopol na prodej alkoholu) 3. otzka neutrality - nutn splnit maastrichtsk konvergenn kritria - smlouva o pistoupen k EU podepsna s kandidtskmi zemmi v ervnu 1994

FINSKO - integrace se odvj od klovho vlivu SSSR (finlandizace) i po rozpadu komunistickho bloku hrozilo F urit nebezpe (v podob nelegln migrace, organizovanho zloinu), krom tohoto hlavn ekonomick dvody - dky statusu neutrality a geopolitickmu postaven bylo provdn nezvisl zahranin politiky obtn (spoluprce jen na ekonomick bzi) - nejprve lenem EFTA od roku 1986 (od 1973 pidruenm lenem EFTA i ES), vstupem do EU nsledovalo kroky vdska a Norska - pstupov vyjednvn zahjena v noru 1993, ukonena v beznu 1994 - v pstupovch jednnch nejproblematitj oblast zemdlstv (nakonec dohoda na vysokch dotacch + podpora z nrodnch zdroj) - statut arktickho zemdlstv v S sti zem - zskalo vjimku v podob sttnho monopolu na prodej alkoholu - veejnost mla ped vstupem dost informac a vstup podporovala (potvrzeno referendem) vnmn jako jedin reln alternativa - pro vstup: veden zem, mdia, firmy, odbory - politick strany: - pro vstup: Nrodn koalice, vdsk lidov strana - proti vstupu: Levicov aliance a men strany - rozdlen nzor: Strana stedu, soc.dem. - vlda vstup podpoila - referendum se konalo 16.10.1994: - pro vstup se vyslovilo 57 % voli, ast 70 % VDSKO - zakldajc len EFTA - dost o vstup do ES byla dvakrt staena - nakonec alespo dohoda o volnm obchodu z roku 1972 - vlan podpora vstupu (pro pouze pravice) obavy z naruen neutrality a socilnho sttu - vldu vedla soc.dem. - dvody lenstv: - ekonomick boj s nezamstnanost + zapojen zem do spolenho trhu; - zahranin-politick spolen zkladn hodnoty: idea stabilnho mru; ekologie e. problmy e lpe nadnrodn celky - dost o lenstv podna v ervenci 1991 - pstupov jednn podobn finskm tyt problmy - poadavky: - zachovn offentlighet principu, neutrality, pracovnho prva (kolektivn smlouvy-vdsk zvyk), veejnho prva v lesch, monopol sttu na alkohol a vkac tabk, brna v potaz arktick povaha zemdlstv toto platilo nejen pi vstupnm vyjednvn, ale pozice vdska ve Spoleenstv vbec - vstup potvrzen referendem - kampa k referendu byla rozshl - politick strany a jejich postoj ke lenstv: - SAP (soc.dem.)- rozhodujc pozice, nerozhodnut pozice - nerozhodnut strany: Kesant demokrat, Strana stedu - pro vstup: Umrnn, Lidov liberln strana - proti vstupu: Zelen a Levicov strana - v referendu pro vstup 52 % voli, ast 83 %

- pro vstup 12 z 25 kraj - dolo po vstupu k vytvoen siln meniny proti lenstv RAKOUSKO Obecn charakteristika rakouskho pstupu k evropsk integraci -Rakousko podalo dost o vstup do EU 17.7.1989, tedy jako prvn v rmci tzv. severnho rozen. -Podnm dosti o lenstv byl zavren dlouhodob proces zapojovn zem do evropskch struktur. - v roce 1960 rakousko patilo k zakldajcm lenm EFTA voln po hlub integraci se zaalo objevovat v pol. 80. let 20. stol. -k tomuto postoji napomohla promna pohledu na neutralitu (nebyla ji vnmna jako pekka vstupu), zmny ve V bloku a nov dynamika integranho procesu -posudek (avis) k dosti byl zveejnn v ervenci 1991, hodnocen bylo pzniv -Rakousko bylo po hospodsk strnce dobe pipraveno, ve vtin dleitch makroekonomickch ukazatel dokonce pedstihlo leny ES -za vhledov problematick bod byla oznaena sttn neutralita -jak tato otzka, tak i dl vhrady k fungovn hospodstv byly oznaeny za eiteln -po vstupu se Rakousko mlo stt jednm z nejvtch pispvatel do spolenho rozpotu. Vchoz situace Rakouska -zakldajcm lenem EFTA -1961 podalo dost o pidruen k ES -Dohoda o volnm obchodu s ES z r. 1972 -v prbhu 80. let debata o lenstv v politickch a ekonomickch kruzch (obava z monch ztrt pi nezapojen se do integranho procesu, blc se konec studen vlky) -dleitost statutu neutrality (definovan ve Sttn smlouv z r.1955) -jako 1. z kandidt tzv. severnho rozen podalo dost 17.7.1989 -dvody pro lenstv: -kolaps V bloku, ztrta opodstatnn neutrality -dokonen spol. trhu vhoda pro leny, mon ztrty pro ne-leny -Rakousko realizovalo obchodu s Nmeckem -generan obmna politick reprezentace Pstupov vyjednvn -vyjednvn mezi Rakouskem a EU zaala v noru 1993 -posudek EK byl velice pzniv -jen sektorov problmy vysok mra regulace (eleznice), absence konkurence (banky), flexibilita pracovn sly -vyjednvn ukonena 1.3.1994-soust ratifikace pstupov smlouvy bylo referendum Problmov oblasti a vyjednan vjimky: -celkov probhala jednn bez problm zsadnho rzu -Rakousko se mlo stt istm pltcem do rozpotu -vjimky a pechodn obdob: -zachovn statutu neutrality, omezen nkladn dopravy pes rakousk zem, zvltn reim ve vybranch oblastech zemdlstv

Vnitrosttn pozice Rakouska -rozvjela se od r.1992, kdy zaala vldn kampa -existoval konsensus relevantnch politickch stran SP a VP, proti jen FP -u 2 hlavnch stran jen dl obavy: u SP obava ze ztrty neutrality a u VP obrana zemdlc -na jae 1992 se konaly parlamentn volby vlda nechtla spojovat parl. volby s otzkou vstupu do EU -kampa ped referendem krtk, vypukla a po parl. volbch a probhala od pijet pstupov smlouvy -veejn mnn bylo vcelku vyrovnan Referendum o vstupu do EU -volebn ast 83 % voli -pro vstup Rakouska do EU se vyslovily 2/3 voli NORSKO -ze vech kandidtskch stt tzv. severnho rozen mlo nejt pozici -vstup do ES nort volii ji jednou odmtli, v roce1972 hlasovalo pro vstup do ES asi 47 % voli a vstup byl zamtnut -dost o lenstv v ES nebo EU celkem 4x (1961, 1967, 1970 a 1992) -po nespnm vstupu do ES nepatila otzka evropsk integrace k hlavnm tmatm pol. diskuze -je lenem EHP, astn se Schengensk dohody a spolupracuje v SZBP -teprve v zvru 80. let 20. stol. se v souvislosti se zmnami jak v ES, tak v cel Evrop, dostalo pistoupen k ES mezi prioritn oblasti pol. zjmu -v prbhu debaty se vytvoily 4 zkladn pedstavy pol. stran o otzce lenstv v ES: -pravicov strany (zejmna Konzervativn strana) povaovaly za nutn zapojit zemi do ES -vrchn pedstavitel sociln demokratick strany se tak piklnli ke lenstv v ES, ale po nkolikalet pprav na lenstv v EHP -Kesansk lidov strana a euroskeptick kdlo soc. dem. vidlo v intenzivnjm zapojen do EHP monost, jak se vyhnout dal integraci -Strana stedu a Levicov socialistick strana povaovaly za nejvhodnj integran rmec pokraovn Smlouvy o volnm obchodu z r.1973 -dost o lenstv podna 25.11.1992 -zahjen vyjednvn 5.4.1993 -v ele vldy stla Gro Harlem Brundtlandov -podobn situace jako v 70. letech -zkladn oblasti vyjednvn byly zemdlstv, rybolov, regionln politika, energetika a sociln politika -rybolovn kvty vyvolaly nesouhlas panlska pijat kompromis o povolenm dodatenm mnostv vlovu v nor. vodch -Dohoda o pistoupen byla uzavena 1.3.1994 -pznivci lenstv ji oceovali, odprci poukazovali, e veker vhody ji Norsko pov jako len EFTA Referendum o vstupu do EU -jednalo se o zvazn referendum -uskutenilo se 28.11.1994 (zmrn jako posledn zem kandidt severnho rozen)

-przkumy veejnho mnn pzniv, mrn pevaha zastnc lenstv Kampa k referendu -odprci: Strana stedu, dle Soc. levicov strana a Kes. lid. strana + lidov hnut ne till EU (ne EU) a odbory -pznivci: Konzervativn strana, st Nor dl. strany (soc.dem.), st Stany pokroku + Evropsk hnut, mdia a sttn sprva Vsledek referenda o vstupu -volebn ast 89 % -pro vstup 47,8 %, proti vstupu 52,2 % -pro vstup byla msta, J, V a sted zem -proti byl venkov, Z a S Norska -pro vstup hlasovalo jen 5 z 19 kraj, nejvce pro v Oslu (66 %) -vysok ivotn rove zem a vysok rove soc. zabezpeen x obava z naruen ivotn rovn, navc nedostaten obhajoba vstupu ze strany vldy Dvody neasti Norska v EU: -2. nejv. zsoby ropy na svt -je soust EHP -rst HDP nad rovn EU -export do EU vzrst, nzk nezamstnanost -nen izolovno, hraje roli prostednka a spolupracuje v dlch oblastech s EU

29A/ VCHODN ROZEN Lucembursk skupina

(POLSKO, ESKO, MAARSKO, SLOVINSKO, ESTONSKO, KYPR) Rekapitulace procesu 1991 - 96: uzaven Evropskch dohod 1996: uzaven Evropskch dohod 1993: rozhodnut o podmnkch lenstv (kodask kritria) 1997: Agenda 2000, strategie rozen strategie rozen 1997: Lucemburk, strategie vln, oteven pstupovch vyjednvn (CZ, PL, H, SLO, EST, CYP) 1999: Helsinky, strategie regaty, oteven vyjednvn s ostatnmi kandidty (BG, RO, LV, LT, SK, M), M) 2001: Laeken, modifikovan strategie vln, omezen skupiny pistupujcch stt (CZ, PL, H, SLO, EST, CYP, LV, LT, SK, M) 2002: Koda, rozhodnut o uzaven pstupovch jednn s 10 kandidtskmi stty (zatek v beznu 1998, od roku 1997 pravideln hodnotc zprvy AVIS) AVIS) Scne vchodnho rozen - nutno vzt v potaz (a) v jakm sledu stty vstoup, (b) v jakm asovm okamiku - Scn I. velk konvoj (velk vlna): CZ, PL, H, SLO, EST, LV, LT, SK (cca. 2005) - Scn II: mal konvoje (men vlny): vstupuj postupn ti nejvce vepedu (CZ, H, SLO, EST, PL? 2004), pot ostatn (LT, LV, SK 2006), slab kandidti nakonec (RO, BG 2008) - Scn III. regata: vstup podle uzaven pstupovch vyjednvn, dn asov specifikace

Zvltnosti vchodnho rozen - nejvt: o vstup d 12 (13) stt Nejvt: o vstup d 12 (13) stt - nejnronj: postkomunistick zem, odlin ekonomick rove, nutnost reforem uvnit ES uvnit ES - poprv definovny podmnky lenstv (Koda 1993 tzv. ti kodask kritria, Madrid 1995 dodren zvazk) dodren zvazk) - redefinice strategie v prbhu procesu, promna nstroj , dn asov specifikace

Polsko
Vchoz pozice - po vstupu est nejvt zem Unie Po vstupu est nejvt zem Unie - vzhledem k tomu jednn s nm klov i pro dal kandidty - zrove velk zt: zemdlstv, strukturln fondy, obava z vysok migrace pracovn sly fondy, obava z vysok migrace pracovn sly - geopolitick pozice: politick ldr stedoevropskch stt, dleit podl pozice v rozhodovacm procesu EU, spojuje Nmecko s Ruskem - spolu s Maarskem nejaktivnj zem v pibliovn ES na konci studen vlky pibliovn ES na konci studen vlky Pstupov vyjednvn - zpotku nejslab pozice (nejslab ze zem Visegrdu) Visegrdu) - polsk vyjednava: Nejrychlej uzaven kapitol nen vdy nejlep taktika - v roce 2000 hodn za ostatnmi kandidty, obava z pozdjho vstupu - pomal pejmn legislativy - neexistence administrativnch struktur pro jej implementaci - zrychlen po nstupu levicov vldy L.Millera Vnitropolitick situace - v zsad podpora relevantnch politickch subjekt se zmnami vzhledem k neustlenosti stranickho systmu - zastncem dsledn integrace pedevm levice (SLD), pravice opatrnj (AWS) a euroskeptick (PSL, Sebeobrana) - podpora veejnosti, siln skepse zemdlc, opatrn postoj ortodoxnji naladnho katolickho obyvatelstva

esko
Vchoz pozice - Evropsk dohody uzaveny opakovan v dsledku rozdlen federace (1993) - politicky stabiln, nvaznost na mezivlen demokratick tradice - soust skupiny ekonomickch ldr : esko, Slovensko, Maarsko, Slovinsko - ekonomick transformace radiklnj vzhledem k totlnmu zesttnn vroby vzhledem k totlnmu zesttnn vroby Pstupov vyjednvn - pvodn sebevdom pozice ekonomickho premianta - politick kritria bez problm - v ekonomice rychl transformace, stagnace v obdob recese (1996 - 2000) - preference kvality ped kvantitou (uzaven kapitoly)

- uzaven poslednch kapitol v Kodani 2002 - nedostatky v pejmn legislativy (ivotn prosted, sttn sluba) - kritika boje s korupc, reforma soudnictv a veejn sprvy, vzestv, situace romsk meniny, fungovn policie - ekonomika: problmy s restrukturalizac velkch podnik, pomalou privatizac nkterch odvtv (banky), slab soutivost a finann dohled, slab vkon celn sprvy Vnitropolitick situace - vlan podpora obyvatel - strukturovanost stranickho systmu z hlediska podpory evropsk integrace - od proevpropskch stran (SSD, KDU - SL) pes euroskeptick (ODS) a po odmtav (KSM) Vyjednan pechodn obdob - 7 let na nabvn zemdlsk pdy 7 let na nabvn zemdlsk pdy - 5 let na nabvn nemovitost 5 let na nabvn nemovitost - klecov systmy pro nosnice do 31. 12. 2009 - snen sazba DPH u dodvek tepla do 31. 12. 2007 - ni sazba spotebn dan u cigaret a tabkovch vrobk do 31. 12. 2006 - nakldn s odpady do 31. 10. 2005 - kvalita vody do 31. 12. 2010 - omezen emis z velkch spalovacch zazen do 31. 12. 2007 (teplrna Perov, Nov Hu) - vytvoen min. zsob ropy do 31. 12. 2005 - liberalizace trhu s plynem do 31. 12. 2004 Liberalizace trhu s plynem do 31. 12. 2004 Trval vjimky - osvobozen malch podnik s ronm obratem nim ne 35 tis. od registrace pltce DPH - zvltn prava spotebn dan z lihu u pstitelskho plen s clem zachovat tradin vrobu ovocnch destilt (slivovice)

Maarsko
Vchoz pozice - nejvce aktivn zem komunistickho bloku ve vztahu k ES (bilaterln dohody) - existence soukromho vlastnictv - nskok v transformaci - siln vazba zahranin politiky na Rakousko (advokt) - vedle eska dal premiant Vedle eska dal premiant Pstupov vyjednvn - politick kritria bezproblmov: plynul pechod k demokracii - probhl reforma soudnictv a veejn sprvy - kritika Komise na slab boj s korupc, vzestv a situaci romsk meniny - plynul pejmn acquis - schopnost efektivn vyuvat pedvstupn pomoc - ekonomick nskok nepromnn ve vy rst HDP/obyv. (za eskem a Slovinskem) - siln magnet pro zahranin investory - problmy: regionln nevyrovnanost, rostouc vs. problmov regiony, slab kontrola finannho sektoru - celkov bezproblmov stt Celkov bezproblmov stt

Vnitropolitick situace - dlouhodob vysok podpora veejnosti ve vztahu k EU - levice (MSzP, SZDSZ) vce prointegran ne pravice (nacionalistick tendence FIDESZ) - vzrst skepse vi EU dky politice FIDESZu (viz referendum o vstupu)

Slovinsko
Vchoz pozice - jedin zstupce subjekt bval Jugoslvie - v dsledku krize v Jugoslvii pozdj start v pidruen k ES (mezinrodn uznn 1992) - nejvy ekonomick rove z kandidt Pstupov vyjednvn - politicky stabiln zem, hladk splnn kritri - kritika pouze na pomalou reformu veejn sprvy - siln ekonomika s dobrmi vsledky (inflace, nezamstnanost, HDP) - slabiny v pomal privatizaci Slabiny v pomal privatizaci Vnitropolitick situace - siln podpora obyvatel s nacionalizanmi tendencemi - politick konsensus nap stranickm systmem s vjimkou SNS - problmy se sousedy (Rakousko, Itlie - historick spory, jadern energetika) historick spory, jadern energetika)

Estonsko
Vchoz pozice - nejspnj z pobaltskch stt - profit z blzkosti Finska a dalch skandinvskch zem podpora, investice - nezvislost od roku 1991 po rozpadu SSSR - jako ostatn pobaltsk stty nvaznost na mezivlen samostatn stt - problmem poetn rusk menina rusk menina Vnitropolitick situace - konsensus ve vztahu k EU spe u politickch elit (viz Dnsko) - obyvatelstvo o poznn skeptitj, eurooptimistick rusk menina (EU = ochrana jejch prv) - rozdly v podpoe vstupu regionln (severovchod vs. jihozpad) ( Pstupov vyjednvn - politicky bez problm, jedinou vhradou jazykov zkon (nrodnostn diskriminace) novelizace 2000 - ekonomika: rychl rst, investice do modernch technologi, siln zahranin investice, mnov politika vzan na nmeckou marku - rychl pejmn acquis hladk uzaven jednn

Kypr
Vchoz pozice

- problmov pozice v regionu 1974 obsazen severn sti (37 %) Tureckem - o vstup do EU usiloval formln cel ostrov, fakticky ale pouze jin st - historick vazby na ES vzhledem k britsk koloniln minulosti - od roku 1973 asocian dohoda, 1988 celn unie - dost o vstup v dsledku zalenn ecka do ES do ES Pstupov vyjednvn - zsadn politick problm: rozdlen ostrova, een podmnkou dokonen jednn (pesto zahjen jednn) - v prvn zprv EK deklarace splnn politickch kritri (rozdl oproti pvodnmu AVIS) plynul pejmn acquis - ekonomicky siln pozice - tradice trn ekonomiky - kritika ke struktue ekonomiky (hlavn turistika), nedokonen liberalizace cen, sttn zsahy, nzk kompetetivita Vnitropolitick situace - konsensus v podpoe vstupu - vstup dovrenm dosavadnch integranch vazeb s EU - dleitm spojencem ecko (souhlas s rozenm pouze pi zalenn Kypru) - hlavn pekkou otzka sjednocen een kyperskho problmu - pokus o sjednocen ostrova ped vstupem nespn - referendum o znovusjednocen ostrova 4/2004 - pln OSN, odmtnut politickch ldr obou st - souhlas obyvatel severn sti (pro 64,9 %), odmtnut jihu (pro 24,2 %) - pot vstup pouze jin sti bez dalho referenda (to pouze v ppad sjednocen)

VCHODN ROZEN: LITVA, LOTYSKO, SLOVENSKO, MALTA A JEHO VSLEDKY Litva

vchoz pozice Nejmn rusky zaten pobaltsk zem Nejmn ekonomicky vyspl Nejvce proevropsk vysok podpora veejnosti Tlak na vstup do EU souasn s tlakem na lenstv v NATO U na zatku 90. let dohoda o vyten hranic s Polskem Pstupov vyjednvn Pes pozdj zatek,rychl uzaven vech kapitol (fakticky nebylo mnoho zsadnch problm) Problematick oblasti: zemdlstv: rozshl sektor jadern elektrrna Ignalina: dohoda o ukonen innosti v roce 2009 Kaliningradsk oblast: zvltn smlouva EU s Ruskem o tranzitu pes litevsk zem 3/2003 zjednoduen tranzitn doklady Vnitropolitick situace Podpora relevantnch politickch subjekt sociln demokratick levice, Vlasteneck blok

Dleit loha politickch ldr(Brazauskas,Adamkus,Paksas) Existence mench euroskeptickch formac

Lotysko
vchoz pozice Podobn vchoz podmnky jako Litva a Estonsko Vnitn politick nestabilita Problematick lotysko-rusk vztahy(minulost, zkon o ob (minulost, zkon o obanstv) nejpoetnj rusk menina vstup do EU a NATO tak brny jako zruky proti Rusku Po strukturlnch problmech ve druh polovin 90. let rychl ekonomick rst Pstupov vyjednvn Problmy v jednotlivch kapitolch podobn litevskm (zemdlstv,ivotn prosted,veejn sprva) Pozdj zahjen pstupovch jednn -- politick dsledky Problm tzv. neoban, Rus, kte nedostali dn prva (viz Estonsko) Vnitropolitick situace Nestabiln systm politickch stran Oproti Litv a Estonsku nejednotn podpora politickch subjekt i veejnosti(relativn nzk) Referendum pekvapenm Dleit loha prezidentky V. Vike-Freibergov Freibergov (morln a politick kredit)

Slovensko
vchoz pozice Nutnost reaktivace Evropsk dohody v dsledku rozpadu s. federace (1993) Soust skupiny ekonomickch ldr Zskn nezvislosti = zahraninpolitick problm v souvislosti s vkonem vldy V. Meiara Opodn zahjen pstupovch vyjednvn (2000) + pozdj vstup do NATO (2004) Pstupov vyjednvn AVIS Komise na dost o lenstv 1997: neplnn politickch kritri Dvod: absence uplatovn demokratickch pravidel (instituce, vztahy vlda-opozice, nezvislost mdi) 1998 vtzstv slovensk opozice -- zmna p na pstupu EU v Helsinkch 1999 Dokonen ekonomick transformace zablokovan vldami V.Meiara Dal problmy: reforma justice a policie, situace maarsk meniny, postaven Rom, JE Jaslovsk Bohunice Aktivnm pstupem dohnn nskoku ostatnch zem Visegrdu Vnitropolitick situace Dlouhodob vysok podpora veejnosti ve vztahu k EU Deklarovan podpora lenstv v EU u vech relevantnch Exekutivn praxe HZDS jin, ostatn subjekty siln zjem na lenstv Neukotven stranick systm

Malta
vchoz pozice Jedin politicky i ekonomicky stabilizovan stt vchodnho rozen Vkyvy ve vztazch s ES/EU (ochlazen za labouristickch vld) nevyly snahy o celn unii lenstv v EU dovruje pedchoz vazby: 1970 asocian dohoda, snaha o budovn celn unie, 1990 dost o lenstv. Pozastaven dosti o lenstv po vtzstv labouristick strany (1996), reaktivace 1998. Pstupov vyjednvn Zahjen v roce 2000 Neexistence zsadnch pekek lenstv Problmy: zpotku striktn status neutrality, reforma soudnictv, ochrana ivotnho prosted, sttn protekcionismus, pomal privatizace Vnitropolitick situace Odlin pstupy dvou hlavnch stran Nrodn strana: rychl zalenn do EU Labouristick strana: nejprve zna volnho obchodu, teprve pot lenstv -- velmi vlan podpora obyvatel, viz vsledek referenda Vsledky vchodnho rozen Posledn kapitoly uzaveny a rozhodnut uinna v Kodani 12/2002 Zkladnm tmatem zemdlstv a finann kompenzace Pechodn obdob EU (CAP, kabot, voln, pohyb pracovnch sil) Dodaten finann kompenzace (podpora cashflow, jednorzov kompenzace) Soust institucionln zmny Protokol o rozen Smlouvy z Nice Pechodn obdob EU -- stty SVE Omezen volnho pohybu pracovnch sil (2+3+2) monost bilaterln liberalizace Vnitrosttn silnin peprava kabot (2+2+1) Nbh pmch zemdlskch plateb do roku 2013 monost nrodn kompenzace a 30 % Finann kompenzace Kapitola X (zvltn facilita a doasn rozpotov kompenzace) na lta 2004 a 2006 pro deset novch lenskch stt (v mil. eur, v cench roku 1999) Zvltn facilita jednorzov podpory cashflow 2004 = 998; 2005 = 650; 2006 =550; Doasn rozpotov kompenzace 2004 = 262;2005 = 479; 2006 =346; Nutnost zohlednit istou pozici novch zem Dojednn kompromisu v citlivch kapitolch Pouze doasnost kompenzac, dn strukturln zmny Zemdlstv a rozen Podpora strategie rozvoje venkova (5,1 mld. eur) pedasn odchod zemdlc do dchodu zemdlsko-ekologick programy zalesovn zemdlsk pdy utven skupin vrobc podpora pro znevhodnn oblasti ad. Podpora konkurenceschopnosti malch farem v novch zemch (samozsobitel) Pm platby doasn podle vmry, ne podle ve produkce

 Vrobn kvty (mlko, cukr) Postupn navyovn pmch plateb Dlka jednotlivch rozen viz .pdf od Sychry Ratifikan proces Malta 54 % (pro v referendu), 8. 3. 2003 (datum konn), Konzultativn referendum Slovinsko 90 %, 23. 3. 2003, Zvazn referendum Maarsko 84 %,12. 4. 2003, Zvazn referendum Litva 91 %,10. 10.-11. 5. 2003, Zvazn referendum (nutn nadpolovin ast, jinak se opakuje, 63,3%) Slovensko 92 %, 16.-17. 5. 2003, Zvazn referendum pi nadpolovin asti (52,2%) Polsko 77 %,7.-8. 6. 2003, Zvazn referendum pi nadpolovin asti (58,9%) esko77 %,13.-14. 6. 2003, Zvazn referendum Estonsko 67 %,14. 9. 2003, Nezvazn referendum Lotysko 67 %,20. 9. 2003, Zvazn referendum pi nadpolovin asti (72,5%) Kypr, bez referenda, jen parlament Referenda vchodnho rozen Nutnost rozliovat zvazn a nezvazn referendum Dleit podmnky asti pro platnost referenda (viz min. 50 % + 1 hlas v nkterch zemch)

30A/ Situace a pozice pistupujcch zem vchodnho rozen II. Rumunsko, Bulharsko, Turecko
Rumunsko (RUM) strun historick pozad - RUM bylo prvn zem stedn a vchodn Evropy (SVE), kter navzala oficiln styky s ES - 1974 podpis bilaterln smlouvy o zalenn RUM do Veobecnho systmu preferenc ES - 1980 podpis Dohody o prmyslovch produktech - 1990 navzn diplomatickch vztah s EU - 1991 podpis Dohody o spoluprci a obchod - 1993 Asocian dohoda s EU (v platnost vstoupila v r. 1995) - erven 1995 podn oficiln dosti o lenstv v EU; kvli politickm nejasnostem a hlavn ekonomickm problmm vak RUM nebylo pizvno k jednn o vstupu v rmci prvn vlny na Lucemburskm summitu v r. 1997 - prosinec 1999 summit EU v Helsinkch nabdnut zahjen ped-vstupnch vyjednvn (hlavnm motivem bylo zabrnit optovn izolaci RUM) - nor 2000 formln zahjen pstupovch negociac - prosinec 2002 summit v Kodani evropt leadei oznaili za clov datum vstupu RUM do EU 1. leden 2007 - erven 2004 EU zavedla novou ochrannou klauzuli pro RUM (a Bulharsko), kter umouje odloen vstupu o rok, pokud tyto zem nespln svoje cle - 2004 RUM se stalo lenem NATO - prosinec 2004 pedbn uzaven pstupovch jednn - nor 2005 pozitivn stanovisko EK - duben 2005 podpis pstupov smlouvy; pedpokldan vstup 1. leden 2007 (nebo 2008) vchoz pozice - obtn pechod k demokracii i pes rychl kolaps komunistickho systmu 12/1989 - absence ekonomick transformace v potench letech (rumunt oban by to neunesli, ani sociln systm; reformy pily pozdji, o to vak byly tvrd), politick nestabilita (19901996) faktick izolace zem - lenstv v EU mon sp politick motivace ne ekonomick pipravenost - po vtzstv pravice v roce 1996 sten reformy, ale veejnost odmtan (nacionalistick tendence) - vstup do euroatlantickch struktur prioritou vech vld - oteven pstupovch rozhovor impulsem pro dal demokratizaci a reformy pstupov vyjednvn - otevena (r. 2000) s pochybnostmi (odmtav posudek EK), mon jako odmna za spojenectv (Rumunsko bylo spojencem NATO) - ekonomick problmy: alostn ekonomick situace: zadluen, strukturln problmy, dn reformy, absence zahraninch investic, nepzniv podnikatelsk prosted, nefungujc sttn podniky - ostatn problmov oblasti: totln zaostal zemdlstv, vztah k meninm (Maai), vysok poet bezprizornch dt - jet v roce 2004 kritika: adopce nezaopatench dt, pomal tempo privatizace, chudoba, svoboda mdi, korupce - EK: monitoring a ppadn posunut vstupu o rok

- stle velk problm zemdlstv, kter je rozshl, zastaral, nen technicky rozvinut (ovem men nebezpe ne polsk zemdlstv POL je schopno konkurence, RUM ne) vnitropolitick situace - vstup do zpadnch struktur jednotn u vech politickch stran (Sociln demokratick strana, Nrodn liberln strana, Demokratick unie Maar) - mrn euroskepticismus u strany Velk Rumunsko (Vadim Tudor): lenstv ale s podmnkami (nereln zmny, pizpsobit se mus pistupujc stt) - dlouhodob vysok podpora obyvatel (jedna z nejvych v regionu) i pes nronost splnn podmnek lenstv Bulharsko (BUL) strun historick pozad - 1988 navzn diplomatickch vztah s ES - kvten 1990 podpis Dohody o obchodu, podnikn a hospodskch vztazch; pro BUL byl oteven program PHARE - 1993 podpis Asocian dohody (platnost od r. 1995) - prosinec 1995 dost o lenstv - prosinec 1999 rozhodnut o zahjen ped-vstupnch rozhovor (summit v Helsinkch) - nor 2000 oteven pstupovch negociac - erven 2004 pedbn uzaven pstupovch jednn - duben 2005 podpis pstupov smlouvy; pedpokldan vstup k 1. lednu 2007 (i 2008) vchoz pozice - po kolapsu komunistick systmu snaha o vstup do EU a NATO - minimln zkuenost s demokraci - obrovsk problm ekonomick transformace (star elity a nejednotn pravice), minimln kroky - zmna v roce 1997, vtzstv pravice (Spojen demokratick sly - ODS), draznj kroky ke lenstv > jednota relevantnch politickch stran - rozhodnut v Lucemburku a nepijet Bulharska se stalo vnjm popudem pro transformaci - 2001 vtzstv bvalho nslednka trnu: Nrodn hnut Simeona II. (NDSV), dovren integrace zpadnch struktur pstupov vyjednvn - pizvn a v roce 2000 zven reformn sil - do vstupu dleit pedvstupn programy (PHARE) - problmy: velk zemdlsk sektor, korupce, reforma justice, slab konkurenceschopnost, byrokratick pekky, makroekonomick nedostatky, nzk zahranin investice - nejcitlivj body: jadern elektrrna Kozloduj nevyhovujc normm EU (star bloky mly bt postupn uzaveny, proti tomu byla opozice, jeliko to dle nich podkopv pozici Bulharska, kter hodn vyvelo jadernou elektinu nap. do Turecka, podny rzn aloby, pravicov vlda Simona II se rozhodla bloky pomalu uzavrat. Nejvy sprvn soud rozhodl, e toto jejich rozhodnut bylo protiprvn, vlda to vak neakceptovala) a vlastnictv bulharsk pdy cizmi sttnmi pslunky (nutnost zmny stavy) vnitropolitick situace - konsensus politickch stran ohledn podpory vstupu do EU

- neexistuj v podstat euroskeptick strany - otzka elovosti podpory lenstv zejmna u BSP (Bulharsk socialistick strana; snaha o dokonalou transformaci v levicovou stranu) a NDSV (absence vize dalho vvoje EU) Turecko Po vzniku Tureck republiky zpadn orientace: - 1949 vstup do Rady Evropy - 1950 vstup do NATO Turecko a EHS: - 1959 oficiln dost o vstup do EHS bylo to v tsnm zvsu za eckem, aby Turci nebyli v niem pozadu - EHS dost pijalo, vzhledem k tomu, e v tme roce vznikla EFTA -> rozen vlivu EHS - Turecko vak ekonomicky pli nevyvinut; problm s uznvnm demokratickch hodnot - 1. 9. 1963 podepsna asocian dohoda (a 2 roky po ecku; platnost od 12/64) -> tureck lenstv vnmno problematicky: mlo rozvinut prmysl (tko by uspl v evr. hospodsk souti); nutnost znan finann podpory zaostalho tureckho zemdlstv; problm s volnm pohybem pracovnch sil (levn pracovn sly by zahltily evropsk trh) => neobsahovala pslib budoucho lenstv Celn unie: - navrena Ankarskou asocian dohodou (viz ve) - 3 fze; 1. + 2. 17 31 let (zle na rychlosti vvoje tur. hospodstv) postupn sniovn celnch barir - 1973 dodatkov protokol k asoc. dohod zruen dovoznch cel na tureck vrobky; vhled na vytvoen ZVO do 22 let, pot i monost lenstv Zhoren vztah (druh polovina 70. let konec 80.): - pomal harmonizace standard s EHS, pomal ekonomick vvoj - 1974 intervence na Kypru - 1978 zmraena Ankarsk dohoda, 1980 peruena kvli vojenskmu pui v Turecku - snahy Turecka o zlepen ekonomiky, od roku 1983 opt demokratick vlda - 1987 dost Turecka o lenstv v ES - nevhodn doba vzhledem k JEA, Komise uznala Turecko jako nevhodnho kandidta: nzk HDP, velk zamstnanost v zemdlstv, stle nevyeen kypersk problm (= patn vztahy s eckem), navc obavy, e Turecko u nen pro zpad geostrategicky dleit s pdem SSSR - een: finann pomoc pi politick a ekonomick modernizaci + zavren celn unie + poslen socilnch a kulturnch vazeb => zklamn Turecka 90. lta: - vytvoen celn unie 31. 12. 1995 voln pohyb prmyslovho zbo (zemdlsk vrobky psn regulace), regulovan pohyb pracovnch sil, voln pohyb kapitlu, voln pohyb slueb tam nebyl - problmy Turecka nedodrovn Kodaskch kritri; dodrovn lidskch prv trest smrti, muen, absence kulturnch prv kurdsk meniny; pomal modernizace venkova - 4/97 doporuen Rady pro pidruen, aby mlo Tur. stejn kritria a nstroje pro vstup jako stty SVE - Agenda 2000 Turecko mus zlepit problmov oblasti, aby s nm byly zahjeny vstupn rozhovory

- tureck zklamn po rozhodnut o zahjen rozhovor s lucemburskou skupinou Pelom: - summit ER v Helsinkch 1999 Turecku piznn status kandidta - pesto stl deficit v demokratickm a prvnm sttu, petrvval problm ohledn Kurd, kypersk problm taky nevyeen - 8. 3. 2001 uzaven pstupovho partnerstv - 9. 10. 2002 zprva EK o tur. zpsobilosti byly ocenny pokroky v oblasti demokratickho systmu; stavn reforma LP; reforma vzestv - 12. 12. 2002 summit ER v Kodani pokud Turecko spln Kodask kritria do konce roku 2004, budou s nm zahjeny rozhovory 1. 7. 2005; dleit poadavek na snahu o vyeen kyperskho problmu - zprva EK z 2004 vznamn pokroky Turecka, nvrh na zahjen rozhovor k 3. jnu 2005 Vstupn rozhovory: - ti oblasti: 1. spoluprce k poslen a podpoe reformnho procesu v Turecku 2. rozhovory o pijmn acquis vedeny v rmci mezivldn konference (vechny lensk stty + pedstavitel Turecka) 3. politick a kulturn dialog mezi nrody EU a Turecka (kulturn rozdly nboenstv, migrace, prva menin, terorismus) - pedpokldan dlka trvn negociac minimln do roku 2014 - zahjen rozhovor 4. jna 2005 Jednotliv problmy: lidsk prva (muen), ochrana menin, uplatovn demokratickch princip, absence civiln kontroly armdy, svoboda projevu, systm vzdln, vzestv, slab ekonomika, rozshl a zaostal zemdlstv, konkurenceschopnost, regionln rozdly Zemdlstv: podl na ekonomice kles (vnitn reformy), stle vak 1/3 zamstnanch, zatmco jeho podl na HDP je 12 %, mlo konkurenceschopn

Vnitropolitick situace: - podpora jednotlivch subjekt a skupin je znan strukturovan - vechny politick strany podporuj vstup - obecn podpora veejnosti Klov otzka: Pat Turecko do Evropy? - EU rozdlena: 22 % pro, 29 % proti, 42 % neutrln postoj (vzkum 6/2005) - specifick kandidtsk stt: zvltn strategie, zvltn pstupov partnerstv.

1B/ TEORIE EVROPSKHO INTEGRANHO PROCESU

zdroj: Pitrov, M. (2002): Teorie evropsk integrace a vvoj Spoleenstv. In Politologick asopis. ro. IX, . 4. - stty de facto mohou o formulovn integranch cl rozhodovat pouze v rmci IGCs; by ji od r. 1975 bv v materilech EK zmiovn model vce-rychlostn Evropy, Spoleenstv se rozhodlo dle jej nerozvjet (obava z celkovho rozkladu integranho procesu) - vce-rychlostn Evropa = definovn stejn cl pro vechny, ale s rznm harmonogramem jeho dosaen, piem cl je tedy zvazn - variabiln geometrie = volba cle i harmonogramu, ale cl nen zvazn a nepedpokld se tedy postupn ast vech v budoucnu - po r. 1999 (tedy po Amsterodamu) monost do urit mry regulovat intenzitu dal integrace = princip flexibility neboli zeslen spoluprce - jak se stty sna pizpsobovat integran cle svm podmnkm? bu snaha ovlivovat rozhodovac proces nebo institucionln schma zmna vvoje ve sfe jednotlivch politik zven integran rychlosti nebo naopak zmrazen vvoje jednotlivch sektor to ve bez ohledu na zkladn smluvn rmec, kter zstal nedotknut aktulnm zmnami

Paradigmata evropskho integranho procesu

- pro se jimi zabvat? snaha identifikovat potencil evropsk mylenky, monost stanoven hypotzy zahrnujc ppadn konflikty, snaha pedvdat formulaci clovch model - vchozm bodem vztah paradigmat k suverenit nrodnch stt li se svm clovm vztahem k tto suverenit a metodou, jakou se m k danmu cli dospt; dle pak institucionlnmi, teritorilnmi a funkcionlnmi aspekty jednotlivch model - integran paradigmata se neustle vyvj jejich kla nen definitivn 1. supranacionln paradigma - pouze nadnrodn autorita me splnit potebn oekvn, tedy usmrnit partikulrn zjmy evropskch zem a stabilizovat jejich vztahy - pedpokld vznik politickho centra, kde jsou v rmci pesn vymezench oblast pijmna rozhodnut zvazn pro vechny zastnn zem - tomuto centru odevzdvaj integrovan celky vyhrazenou st sv suverenity - na zklad rozsahu a zpsobu odevzdvn sttn suverenity nadnrodnm orgnm dal tpen zkladnho modelu - z hlediska cle je tpen pomrn koherentn clem je vytvoit politickou unii (ovem existuje otzka co pesn je politick unie? bv pipodobovna k federaci, konfederaci i dokonce k unitrnmu sttu) - v otzce metody u se pstupy li: a) federalismus - historicky nejstar, pomrn rigidn pstup - poaduje pln, okamit a bezvhradn odevzdn suverenity nadnrodn autorit z dvodu zajitn bezpenosti - vytvoen nadnrodnho tvaru = zpsob, jak zabrnit stetm politickch center, jejich kolem je obrana nrodnch zjm - zajitn kontroly pravomoc vykonvanch nadnrodn autoritou shromdn - William Riker (realista) pro stty odevzdvaj suverenitu? zisk pev ztrty (pokud ne, sty budou usilovat o rozputn federace) vnj nebo vnitn hrozba (vnj hrozby

dve spe bezpenostn SSSR atd., od 90s ekonomick konkurence USA, Japonska, JV Asie; vnitn hrozba v rmci Spoleenstv dnes nezamstnanost) - oproti tomu idealist vid dvod v oekvanm pnosu ze sdlen spolench hodnot (H. N. Brailsforce, J. B. Priestley) b) Neofunkcionalismus - urit pat mezi supranac. paradigmata, upednostnme-li cl ped metodou, pokud vak budeme klst vt draz na metodu, zaazen je sporn ve svm pstupu k sttn suverenit se nesousted na celek suverenity a ani na jej jdro v podob rozhodnut tkajcch se ZP a bezpenosti naopak vnm je jako enormn citliv sfry transfer suverenity m probhat nensiln a a pot, co se projev opodstatnnost danho kroku - mtkem, kter ur penos suverenity, je oekvn konkrtnho pnosu ze spoluprce urujcm indiktorem zjmov skupiny propojen do tzv. st st na horizontln rovni zajiuj upevnn stvajcch vazeb a penos informac a podnt ve prospch dal supranacionality - postupn expanze integrace do dalch oblast na zklad efektu spillover (pelvn) - dleit je zajitn nezvislosti nadnrodn autority - styn body federalismu a neofunkcionalismu skeptick pohled na schopnost nrodnch stt splnit nroky modern spolenosti (ve smyslu ekonomickm, socilnm i politickm) + k realizaci politick unie m dojt v rmci relativn kompaktnho teritoria a nikoliv v globlnm mtku dky tmto podobnostem nkdy neofunkcionalismus vnmn jako tzv. evolun i funkn federalismus 2. intergovernmentln paradigma - inspirovan realistickou kolou v MV pedpokld, e nrodn vldy jsou relevantnmi aktry politiky s nezpochybnitelnm vlivem a schopnost splnit poadovan cle - jako jedin paradigma m zohledovat fakt, e stty se na zklad odlinch vnitnch podmnek potkaj s rozdlnmi problmy a v dsledku toho maj specifick poteby a zjmy, kter nen mon sjednotit na rovni nejmenho spolenho jmenovatele - dajn lep schopnost sttu zajistit politick rozvoj zem + jej socioekonomickou modernizaci (Stanley Hoffmann) - v konenm stdiu jsou skutenmi aktry zmn v MV samotn stty a jejich reprezentace a nikoliv transnacionln a transgovernmentln vazby - model je zaloen na pm kooperaci lenskch stt, kter je institucionalizovan na zklad mezinrodnch smluv v rmci mezinrodn organizace krajn modely, kter nedovoluj dn naruen sttn suverenity a jsou postaveny na principu sttnho centralismu, nkdy uvaj termn kooperace namsto termnu integrace - proud nen zcela kompaktn ada konfederanch teori + teorie pedpokldajc vzjemn vazby mezi zahraninmi vztahy, domc politickou scnou, zjmovmi skupinami a ekonomickmi vazbami (tm se na pomysln ose posouvaj supranac. smrem)

Projevy integranch paradigmat v prbhu historie Spoleenstv

- je nutn omezit se na nejvraznj znaky a abstrahovat od kombinovn jednotlivch variant - v prbhu evropskho vvoje dochzelo ke stdn supranac. a intergov. pstupu existuj pro to 3 dvody: 1. zmna politick reprezentace jednotlivch zem (jin politik = jin nzor na evropskou integraci) 2. psoben vnjch ekonomickch a politickch vliv na vvoj Spoleenstv (bipolrn rozdlen svta, mnov nestabilita, ropn krize atd.) 3. tm permanentn proces roziovn Spoleenstv a z nho plynouc zmna

rovnovhy sil, koalinho potencilu a vnitnch jednacch podmnek a) vliv federalismu na evropskou integraci - ohromn vliv na zahjen EI i kdy rzn hnut teba nebyla spn, jejich vznam tkv v neustlm pedkldn novch integranch podnt polarizace stanovisek evropskch zem formulovn alternativn strategie - Evropsk kongres v Haagu (1948) jeho vsledkem bylo vytvoen Rady Evropy (1949) + vylenn skupiny zem, kter poslze podporovala sektorovou integraci Jeana Monneta - radikln kdlo (Altiero Spinelli) pouze doasn tlum po nespnm pokusu o prosazen EOS (1950) a nsledn modelu EPS (1953) se sthlo z evropsk scny v 80s vak prosadilo prvky federalismu do mnoha reformnch nvrh Nvrh Smlouvy o Evropsk unii (1984) vlna neofederalismu na konci 80s do jist mry kritikou pvodn koncepce radiklnho federalismu; soustedil se na postupnou realizaci politick unie ve spoluprci se zjmovmi skupinami (tm pijala mnoh z neofunkc. teorie); neofederalismus v 90s povaovn za model, kter poskytoval dostaten efektivn institucionln rmec pro zalenn vtho potu stt - Maastricht uplatnn federlnch prvk (i kdy je svm globlnm lennm povaovn za vraz intergov.) k federlnm prvkm pat pedevm evropsk 1. evropsk obanstv 2. poslen pravomoc EP (procedura spolurozhodovn) 3. zaveden principu subsidiarity + zaloen Vboru region - Amsterodam: 1. opt poslen vlivu EP (upraven spolurozhodovan procedura) EP nen vnmn pouze jako kontroln orgn, ale jakou dleit soust legislativnho rmce 2. rozen QMV v Rad 3. mechanismus ochrany zkladnch hodnotu EU (rozhodnut o tom, zda dolo k poruen tchto hodnot navc podlh souhlasu EP stavn pojistka) - Nice zachovv ve zmnn prvky + nkter posiluje (QMV, spolurozhodovn) b) vliv neofunkcionalismu na evropskou integraci - nejvznamnj v moment zaloen ESUO historicky prvn pokus o aplikaci teori o dlen sttn suverenity pat sem ze dvou dvod potvrzen pedpokladu o utvoen vazeb mezi zjmovmi skupinami v odvtv uhl a oceli + postupn naplovn dalch pedpoklad pro uplatnn principu spillover - ESUO spojen poteby zadrovn sovtskho vlivu s ekonomickmi vhodami dodren doktrna zajitn vhody - rovnocenn reprezentace lenskch stt, nezvisl nadnrodn autorita (Vysok ad vlastn pjmy, vtina jeho rozhodnut v Rad pijmna QMV) - pesto vak spory mezi nadnrodn autoritou a lenskmi stty - pi zaloen EHS a EURATOMu ke splnn princip sektorov integrace tm nedolo kvli eskalaci napt v MV v 50s zem neekaly na samovoln navzn institucionlnch vazeb, ale direktivn urily integran expanzi setkn ministr zahraninch vc v Messin (1955) ryz neofunkcionln (N) model oputn kombinace sektorovho pstupu s modelem kompenzace zisk a ztrt vech zastnnch zem - sektorov N pstup reprezentovn oblast jadern energetiky a sten dopravn politikou x splnn zjm vech lenskch zem zajiovno spolenm trhem (spol. trh = pln rezignace na efekt spillover) - i v jadern energetice se vyskytly problmy spory Komise s Franci nespch N paradigmatu

- EHS v momentu zaloen minimum N prvk by zaloen EHS prezentovno jako prohlouben integrace podle stejn metodiky jako ESUO, jeho koncepce byla zcela odlin krize EHS (1965) byla pedvdateln (EHS nevyhovuje zkladnm pedpokladm N paradigmatu) rezignace na efekt spillover a st, podporu zjmovch skupin, okamitou vhodu zemdlsk stty mly lep pozici ne stty prmyslov, navc Komise EHS nebyla nezvisl v prvnch dvou fzch budovn spolenho trhu podzena Rad neexistovala definice vlastnch pjm 60s nestandardn prvky rozhodovn v dsledku krize Spoleenstv; postupn vak zmrovn nedostatku N prvk - kroky vedouc k pijet JEA prvn signly optovnho uplatnn N paradigmatu (ekon. stabiliztory Delorsv balk 1988 + samotn JEA 1987), i kdy mnoho argument proti zaazen JEA do N jsou to politick elity (a ne zjmov skupiny atd.), kdo dv impuls k obratu k N; v dsledku eurosklerzy, tedy propadu hospodskch ukazatel musely stty upustit od ochransk politiky, dle rozpotov pote v souvislosti CAP - pkladem N metodiky je tak EPS - do jist mry N patrn ve Smlouv o EU sice je charakteristick mezivldnm principem lenn agendy EU do pil, pitom vak paradoxn obsahuje nkter federalistick prvky, vykazuje dsledky psoben st a efektu spillover nejvznamnji v oblasti HMU (zaveden spolen mny podporovaly zjmov skupiny z oblasti obchodu, spol. mna navc pmo navazovala na spolen trh; zaveden tzv. zelench mn v CAP), dle pak zahrnut novch oblast do smluv transevropsk st, vzkum a vvoj, ZP atd.; tak nap. vytvoen III. pile, kter nicmn pracuje na mezivldn bzi - Amsterodam jednoznan uplatnn efektu spillover komunitarizace nkolika hlavnch oblastn pvodn mezivldn agendy sociln agenda (jej supranacionalizaci pestala blokovat VB), zalenn schengenskho systmu do I. pile (i kdy vjimka pro VB a zvltn pozice Dnska), boj proti nezamstnanosti (i kdy spolu se lenskmi stty), do jist mry financovn II. a III. pile (upednostovno financovn pmo ze zdroj Spol.) - Nice potvrzen ve zmnnho, avak dn krok navc c) vliv intergovernmentalismu na evropskou integraci - nejdleitj v 60s, tedy bhem krize 1965 snaha de Gaullea o obrat v integran metodice projevovalo se jak na pd EHS tak v EURATOMu v EHS pedloen reformnch projekt koncepce Evropy stt (1960) + snaha prosadit Fouchetovy plny (1962-3) negativn reakce ostatnch len erven 1965 Francie zahjila politiku przdnch kesel Lucembursk kompromis (1966; ten vak neakceptoval ani ESD ani EK) ukonen fze supranacionality Prohlen o vztazch mezi Radou a Komis (1966) dohoda umoujc francouzskmu prezidentovi piblit se k pvodnmu zmru, kterm byla transformace EHS v mezivldn uskupen EK nadle kontrolovna COREPERem dominance mezivldnho prvku ji ve fzi legislativn iniciativy - vznikl trval rozpor mezi politickou dohodou a primrnm prvem zpomalen budovn spolenho trhu a pozastaven jakchkoli reformnch krok tkajcch se CAP - summit v Haagu (1969) pouze minim. zsahy do deformovanho rozhodovacho procesu - v 70s vliv intergovernmentlnho (I) paradigmatu zzen Evropsk rady formln bylo setkvn nejvych pedstavitel lenskch zem zahjeno 1972 a institucionalizovno 1974 urit omezen vlivu EK - vliv I paradigmatu na evropskou politiku v souvislosti s VB zem s nepli supranac. postojem nejlpe to dokld een britskho problmu - tlum I v 80s (JEA) nov intenzita v ppad Smlouvy o EU pilov struktura SZBP a JaV mezivldn spoluprce omezen vlivu ESD, EK a EP; neschopnost lenskch stt dohodnout se na HMU vjimka pro VB a Dnsko (bezprecedentn) - Amsterodam oslaben I paradigmatu zmny v mezivld. pilch (podobn pak v Nice)

Kompilan charakter evropskho integranho procesu - rmec evropsk integrace je kompiltem supranacionolnch a intergovernmentlnch rys to je patrn ji od potku integrace, ne a do krize v 60s, jak se nkdy uvd - projevuje se pedevm v institucionln rovin velk vliv Lucemburskho kompromisu; ovlivovn sloen EK (dleit osoba jejho pedsedy) to hlavn 1967 1985, kdy byl pedsedou EK zvolen Jacques Delors uvolnn mezivld. kontroly nad integr. rmcem - dnes dominance supranacionlnho paradigmatu (zven role EP, QMV, komunitarizace mnoha oblast HMU, azylov spoluprce, soudn spoluprce v obanskch vcech atd.) prohloubeno v Nice (poslen QMV, uv se i pi volb pedsedy EK)

2B/ ZDROJE INTEGRANHO PROCESU V EVROP A PRVN MODELY SJEDNOCEN

Gonc, V.: Evropsk idea I a II; Fiala,P.-Pitrov, M.(2003): Evropsk unie; Gerbet, Pierre (2004): Budovn Evropy. Za zdroje integranho procesu je mon povaova u antick grcke koncepcie, expanziu rmskej re, i stredovek integran tendencie svtej re zaloenej na princpoch kresanstva. V tomto obdob mono spomen naprklad Jiho z Podbrad a jeho nvrh z roku 1462 na vytvorenie nie eurpskych ttov. V novovekch koncepcich zjednotenia je nutn spomen aspo prv, ktor sa vak zaoberali predovetkm bezpenosou : - William Penn, 1693, predstava EP, poet hlasov poda ekonomickej sily, kvrum 2/3 - Abb Saint Pierre, 1713, Konfedercia eurpskych panovnkov, model SN - Immanuel Kant, 1795, Idea venho mieru, federan zoskupenie zaisujce mier - Saint-Simon, 1814, Spojen tty eurpske s dvojkomorovm parlamentom Nasledovalo obdobie eurpskeho koncertu vemoc, ktor na integran koncepcie nebolo plodn. Poas 19. stor. vak dochdzalo k sektorovej integrcii v pecializovanch odvetviach, akmi bola Potov nia (1874), Telegrafick nia (1875), i Medzinrodn oceov kartel (1926). Prv konsolidovan modely zjednotenia vak vznikli a v medzivojnovom obdob a ich zdrojmi boli jednotliv ttnici alebo inteligencia. Paneurpske hnutie Zosobnen Richardom Coudenhove-Kalergi a vykreslen v jeho diele Pan-Eurpa z roku 1923, inpirovanej Friedovm nvrhom Pan-Ameriky je model Pan-Eurpskej nie prvm skutone politickm projektom zjednotenej Eurpy. Coudenhove-Kalergi videl najvyie priority v urovnan nemecko-franczskych sporov, vytvorenie systmu, ktor by dovntra poskytoval vysok mieru autonmie jednotlivm ttom a navonok psobil ako unitrna federcia. Do nie by chcel zapoji aj VB, ale len bez jej kolni a Rusko povaoval za hrozbu. Nsledne po svojej prci zaloil Coudenhove-Kalergi Pan-Eurpsku niu so sdlom vo Viedni. V rmci tejto organizcie podal eurpskym ttnikom v roku 1930 nvrh eurpskej stavy: Nvrh Pan-Eurpskeho paktu mieriacim k Spojenm ttom Eurpskym. Hospodrska krza a pomal nstup Hitlera k moci ale utlmili poiaton odozvu, ktor si projekt zskal u Brianda, Stresemanna, Bluma, Herriota i Masaryka.

Briandov nvrh E Minister zahraninch vec FR od roku 1925. V roku 1929 prezentoval svoju ideu federatvneho usporiadania E na pde SN. K SN to mala by paraleln organizcia s vlastnmi orgnmi, o vyvolvalo otzky nad jej potrebnosou. Briand najprv vyrieil problematick vzahy s NEM a v Stresemannovi na iel spojenca. Osobne rozposlal 26 krajinm konkrtny nvrh nie. Projekt nespen aj po revzii v memorande, tty sa k nvrhu postavili kriticky a v svetle nastupujcej hospodrskej krzy, nepriniesla iadan atraktivitu ani ekonomick strnka, ako coln nia a pod. V Nemecku zomrel Stresemann, a Briand po zaloen Komisie pre prpravu tdia E v roku 1932 taktie. Nvrh teda zlyhal z dvodu nevle ttov odovzda as svojej suverenity a suplovania role SN. Projekt Franczsko-Britskej nie Projekt vznikol ako snaha podpori FR a zaisti jej alie zotrvanie v bojoch v roku 1940. VB navrhla niu, ktor by mala spolon parlament, vldu, financie, vojensk sily, spolon obianstvo, at. V predveer jej prijatia bola vak vo FR vlda predan do rk marala Ptaina a ten videl rieenie v separtnom mieri. Projekt FR-VB nie sa preto stal bezpredmetnm a po vojne ho VB stihla. Eurpska integrcia poas vojny Nvrhy sa objavovali obzvl v radch odboja, ktor bol prestpen protinacistickmi sentimentmi a uvedomoval si nutnos reorganizcie Eurpy po konflikte. Najznmejm z nich je Manifest z Ventotete, spsan Spinellim a Rossim v roku 1941 vo vzbe. Obsahuje vzvu k vybudovaniu politickej nie na federatvnom princpe charakteristickom pre neskorie psobenie Spinelliho. U ped druhou svtovou vlkou vznikla cel ada federalistickch odbojovch hnut po cel Evrop (britsk United Europe Movement, francouzsk Nouvelles quipes Internationales, vcarsk Europa-Union, nizozemsk Europeesche Actie, nmeck EuropaBund nebo belgick Union Federale), ale tato evropsk hnut se nijak neintegrovala. V kvtnu 1944 se vak sela Konference evropskch odbojovch organizac v enev, v odbojovch hnutch peval federalismus a federalist se poprv dohodli na psan evropsk stav, na nutnosti sestaven evropsk vldy, na spolen obran i na jednotnm soudnm dvoe. Ovem z tto konference zbyla jen vzva. Koncepcia nsilnho zjednotenia Za model integrcie sa pota aj nemeck expanzionizmus, kalkulujci s geopolitickou doktrnou lebensraum a poas vojny skutone dochdzalo k pokusom o dielie integran zoskupenia, ako Vekogermnsky zvz, Organizcia pre hospodrsky rozvoj, alebo FestungEuropa. Tento nsiln integran projekt preto povaujeme a hybridn formu eurpskej idei. Povojnov federalistick koncepcie Teprve v prosinci 1946 se tato hnut sdruila v Unii evropskch federalist, kter byla zaloena jako platforma sdruujc hnut z Belgie, Itlie, Velk Britnie, Francie, Lucemburska, vcarska a Nizozem. Clem se stalo setkvn skupin a realizace bod konference z kvtna 1944 (takzvan Hertensteinsk program). V prosinci 1947 tak vzniklo tzv. Hnut za spojenou Evropu v ele s Winstonem Churchillem. Hnut za spojenou Evropu svolalo na 7. kvtna 1948 do Haagu - Evropsk kongres. Vsledkem kongresu se stalou Politick prohlen, Ekonomick a sociln prohlen a Zprva Evropanm, pozdj podklady pro zzen Rady Evropy a Chartu lidskch prv a svobod. Na kongresu vak dolo k rozlenn nzor federalist na dv skupiny:

1) Zastnce mezivldn spoluprce (zakladatel RE) mezi tyto stty se adila Velk Britnie i skandinvsk zem. Tvrdily, e je nutn mezivldn evropsk spoluprce, ale jen na zkladem mezinrodn organizace (odpor proti integraci). 2) Stoupence nadnrodnho modelu (zakladatel ESUO, atd.) sem patili federalist z Francie i Beneluxu. Dle nich je mezivldn spoluprce nedostaten a je nutn penst alespo st suverenity na nadnrodn organizaci. Je tak nutn vytvoit Shromdn pro reprezentaci lidu. Dal rozpor se zastnci mezivldn spoluprce mli v clech a fungovn organizace. Evropsk kongres skonil vlastn fiaskem. Byl ale zsadnm pedlem v integranm vvoji Evropy. Jednm z vsledk bylo zaloen Rady Evropy dne 5. kvtna 1949 v Londn na popud Velk Britnie v opozici vi federalistickmu modelu. Rada Evropy mla spravovat ve mimo bezpenostn a zahranin politiku. Dominantn roli v n tak hrla Rada ministr, kde stty mohly uplatnit prvo veta. Pro stoupence nadnrodnho modelu bylo zaloen Rady Evropy velkm zklamnm, ale na druhou stranu bylo novm impulsem pro zastnce nadnrodnho konceptu. Britnie je dodnes povaovna za zemi, kter zradila evropskou integraci, nebo mnoho federalist se domnvalo, e projevy Winstona Churchilla jsou proevpropsk a federalistick, ale ve skutenosti Churchill sice prohlaoval, e bude usilovat o spojenou Evropu, ale nikdy neekl, e Velk Britnie bude soust tto Evropy. Prioritami Velk Britnie byly toti vztahy s USA a Commonwealthem. K integraci v Evrop vedly pedevm ekonomick podnty. Po vyhlen Marshallova pomoci (americk pln obnovy Evropy poskytoval celkov pspvek ve vi 12.5 miliard dolar v rozmez let 1948 1952) byla nutn institucionln spoluast Evropy na programu (pomoc ke svpomoci). Proto byla 16. dubna 1948 na mezivldnm principu zaloena OEEC (Organisation for European Economic Co-operation), kter vak mla vgn definovan cle a vcemn byla asov omezen. Jejm clem bylo: rozdlovn financ z Marshallova plnu, odstraovn kvt a tarif, perspektivn zaveden platebnho mechanismu, poradenstv a konzultace v oblasti mezinrodnho obchodu. Jednm z dalch podnt k zaloen evropsk integran organizace se stala nestabilita Nmecka (nedoeen postaven Nmecka, nezbytnost rozvoje tkho prmyslu a celkov hospodsk obnovy. Dohoda o mezinrodn sprv Por z 28. prosince 1948 je nedostaten), dle poteba zapojen se do politiky zadrovn komunismu i zaloen NATO (1949) a WEU (Bruselskou zmluvou - 1948). Otzkou zstvalo, jak moc se chce Evropa integrovat a jakho stupn integrace m doshnout: buto jen vzjemn smlouvy, vnitn trh, hospodsk unie i politick unie. Otcov evropsk integrace se rozhodli zaclit integraci na vy stupe a to spolen trh: trh podporuje konkurenci, stlauje ceny a stimuluje hledn novch zdroj a vrobnch postup. Celn unie Beneluxu od roku 1948, byla pozitivnm podntem. Spolen trh nabz kombinaci rznch een: stabilizace hospodskho sektoru - tk prmysl, vyeen kontroly Nmecka pomoc nadnrodn struktury, vyuit maximlnho potencilu k realizaci americk politiky zadrovn sovtskho vlivu. Mimo spomenutch vldnych koncepci je nutn krtko sa venova nevldnym iniciatvam, ako bola Eurpska parlamentn nia, tento projekt navzoval na Kalergiho Pan-Eurpu a poas tyroch kongresov revidoval svoje stanovisko. Na prvom ustanovil sm seba poda vsledkov 4000 anketovch dopisoch zaslanch poslancom celej Eurpy (z ktorch sa vrtil len zlomok). Na druhom vytvoril koncepciu Federation of USE, na treom

navrhol spolon menu a na tvrtom (1950) sa sm rozpustil ako nerelevantn. Hnutie za spojen Eurpu (viac hore) bolo rovnako vytvoren prve z mnohch nevldnych hnut. Nefederalistick nvrhy Postupne s nespechmi zaalo dochdza k padku federalistickch hnut a nstupu neofunkcionalistickej terie spill-over, teda sektorovej integrcie samovone sa prelievajcej do inch oblast. Prkladom mu by spomnan coln nia Beneluxu (1944), FRANCITE coln nia medzi FR a ITA z roku 1949, i najznmejia Eurpska platobn nia (1950). Eurpska platobn nia napojen na OEEC s viac ne 15 lenmi nielen zo zpadnej Eurpy mala zaisti konvertibilitu a stabilitu mien, nsledne aj postupn liberalizciu trhu. Nstrojom bola Banka v Bazileji, vznikla jednotka EPU (eur. payment unit neskr nahraden ECU) a fond EP, ktor mal z prspevkov pokry projekty. Nezdary Stikkerov pln prezident OEEC, zsadn liberalizcia trhu zablokovan VB Pelleov pln minister ITA, navrhoval rovnak avak radiklnej postup op pod OEEC Petscheov pln minister FR, navrhol Eurpsku investin banku (realizovan neskr - 58) Transport pool Eurpsky dopravn rad ako nadnrodn intitcia Green pool Eurpske agrrne spoloenstvo, RE zmietla nvrh zo stola Nasledoval Schumanov pln.

3B/ ZALOEN EURATOM

INTEGRANCH

STRUKTUR

ESUO,

EHS

Schumanv pln a zaloenie ESUO Objevil se projekt pedsedy francouzskho Vysokho plnovacho adu (Commissariat du Plan) a ekonomickho zmocnnce generla de Gaulla, Jean Monet. Federalista srdcem neofunkcionalista metodou (nazvno t evolun federalismus) zkombinoval politickou potebu zabrnit roziovn sovtskho vlivu s silm pomoci rozvoji hospodstv zastnnch zem. Monnetova koncepce: Spolen trh - voln pohyb zbo, slueb, osob a kapitlu, sprva trhu pomoc nadnrodnho Vysokho adu nezvislho na nrodnch vldch. Vysok ad d tok investic, stanovuje kvantitativn omezen, dohl na hospodskou sout a kontroluje plnn zsad. Svzn partner ekonomickmi vazbami a tm i vytvoen politickch vazeb. Koncepce spolenho trhu s uhlm a ocel byla pedloena Monnetem ministru zahraninch vc Francie Robertu Schumanovi a ministerskmu pedsedovi Georgesu Bidaultovi v dubnu 1950. USA nvrh podporovaly. Schumanv pln byl uveejnn na zasedn francouzskho kabinetu dne 9. kvtna 1950. Souhlas s tmto plnem vyjdilo Nmecko, Belgie, Lucembursko, Nizozem a Itlie a dle ministra zahrani se jmenuje Schumanv pln. Dne 18. dubna 1951 byla slavnostn v Pai podepsna tzv. Pask smlouva a to na dobu padesti let. Vstoupila v platnost 27. ervence 1952 a tak zaloila Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO, European Coal and Steel Community). Ratifikace smlouvy probhala vhradn v nrodnch parlamentech (na rozdl od pozdjch smluv, kter nkter stty musely ratifikovat referendem). Velk Britnie, pestoe byla jednm z nejvtch producent uhl a oceli v Evrop odmtla do toho spoleenstv vstoupit, nebo udrovala siln vazby na Spojen stty a tak vztahy ze zemmi Commonwealthu. Preferovala spe voln obchod ne organizaci. Dsledkem zaloen ESUO bylo zven produkce uhl a oceli ve spolenm trhu, stabilizace politickch vztah i mimo ESUO, dostaten politick kontrola Nmecka, vznamn rozvoj obchodu

lenskch stt, prava pracovnch a socilnch podmnek pro zamstnance v tkm prmyslu. Institucionln struktura ESUO Vrcholem struktury ESUO je Vysok ad (sdlo Lucemburk), asistuje mu Poradn vbor. Celkem m 9 len volench na 6 let, nezvisl na vldch. Disponuje vlastnmi pjmy z cel a dvek spolenho trhu. Dle tak realizuje vztahy s tetmi zemmi. Dalm orgnem je Rada ministr (dostala se do systmu na poadavek malch stt) - sloen z ministr lenskch stt, kter rozhodovala v mnoha ppadech kvalifikovanou vtinou (nebyla schopna zablokovat Vysok ad), v dleitch otzkch musela hlasovat jednomysln. Shromdn ESUO - delegovno 78 zstupc nrodnch parlament. kolem byla kontrola Vysokho adu a monost jeho odvoln. Dalm orgnem byl Soudn dvr - nezvisl na ostatnch institucch, kontroluje dodrovn smlouvy, Vysok ad, a innost podnik. Mechanismus fungovn byl nsledujc : Vysok ad pracuje na zklad zmocnn pmo smlouvou, schvaluje legislativu a v konkrtnch dalch otzkch navrhuje kroky, o kterch hlasuje Rada. Na plnn kol Vysokho adu dohl Soudn dvr, stejn jako na stty, podniky a tak dal orgny. Shromdn jednou za rok kontroluje vron zprvu Vysokho adu. Cesta k vzniku EHS a EURATOM V mezidob od zaloen prvnho spoleenstv (ESUO) k zaloen dalch dvou spoleenstv, se v Evrop objevily nvrhy na dalm monosti integrace, kterm bylo napklad Evropsk obrann spoleenstv (European Defence Community - EDC). Jednm z podnt zaloen ESUO se stalo ekonomick a politick pipoutn Nmecka. Francie se vak nectila pli zajitna a krom toho se objevily nov bezpenostn aspekty integrace. Impulsem se stala vlka v Koreji a snaha zapojit Nmecko do NATO (podpora len s vjimkou Francie). Francie pedkld vlastn bezpenostn model tzv. Plvenv pln ze dne 24. jna 1950. Projekt pedpokldal sjednocen evropsk armdy a velen pod evropsk ministerstvo obrany, kter by bylo spravovno pomoc Rady ministr zahraninch vc. Z Plvenova plnu vznik koncepce Evropskho obrannho spoleenstv, kdy je tento pln nabdnut lenskm sttm ESUO. Smlouva o EDC byla podepsna dne 27. kvtna 1952 vemi lenskmi zemmi ESUO. Smlouva od EDC pedpokld zaloen spoleenstv s nadnrodnm rysem, spolenmi institucemi, spolenmi ozbrojenmi silami a spolenm rozpotem, kter by byla pod kontrolou Rady ministr ZV, piem Shromdn a Evropsk soud by mly bt spolen s ji existujcm ESUO. m by dolo k propojen tchto organizac. Dleitou soust se stala i nvrh toho, aby vojensk tok veden proti lenskm sttm, nebo silm byl tokem proti vem lenskm stt (odkaz na lnek 5 Washingtonsk smlouvy o NATO). Propojen EDC s ESUO je dosti nejasn a dle lnku 34 o EDC zan Shromdn prozkoumvat monost vstavby novho spoleenstv, m byly dny zklady pro vstavbu Evropskho politickho spoleenstv (European Political Community EPC), kdy se nvrh na tento typ integrace objevil dne 10. bezna 1953. Tento typ integrace byl navren dky silnmu federalistickmu naladn ve Shromdn. Smlouva zakld evropsk spoleenstv, definuje ochranu lidskch prv a zkladnch svobod, koordinaci zahranin politiky lenskch stt, podporu ekonomickho rozvoje, zamstnanosti a pedpokldala budouc vytvoen spolenho trhu se zbom, kapitlem a osobami. M vzniknout dvoukomorov parlament (jedna komora zastupuje stty, druh lid), Rada nrodnch ministr, Evropsk vkonn rada (dnen Komise) a poradn Hospodsk a sociln rada. Dal osud EPC vak byl spojen s osudem EOS. Ratifikan proces EOS nebyl dne 30.

srpna 1954 zaazen francouzskm parlamentem k diskuzi a tak vlastn Francie odmtla pistoupit k ratifikaci. Dvody jednn Francie jsou dodnes nejasn, ale daj se pedpokldat urit zleitosti, jako siln nadnrodn aspekt, prohra ve vlce s Indonou i ukonen korejsk vlky, (v kadom prpade bolo konanie FR chpan ako zrada, kee sama projekt iniciovala). S pdem smlouvy o EDC a EPC vypuklo jaksi vakuum v bezpenostn politice Evropy. Situace uchopila do rukou britsk vlda, kter na Pask konferenci v prbhu z 1954 navrhla jako variantu vznik Zpadoevropsk unie (Western European Union WEU) a to modifikac Bruselsk smlouvy. Tak vznikla dne 23. jna 1954 Zpadoevropsk unie, co vedlo ke pijet SRN a Itlie, ukonen okupanho statutu zpadnho Nmecka a uznn jeho suverenity k 20.10. 1955, omezen vyzbrojen a akceptace spojeneckch vojsk. Konen bezpenostn pil vak byl postaven na Severoatlantick alianci (NATO). Nespch federalistickho projektu EDC a EPC vedl k nstupu neofunkcionalismu a novho modelu sektorov integrace, co vedlo k zaloen novch spoleenstv. V roce 1954 dolo k jaksi skepsi o budoucnosti evropsk integrace, a to proto, e nrodn parlamenty byly siln federalisticky orientovny (s vjimkou Francie) a vadil jim nespch pedelch projekt. Vznikaly vak stle nov koncepty evropsk integrace (v centru pozornosti doprava, zemdlstv, ale novji tak vzkum a rozvoj jadern technologie) a k postupu se dosplo ve dnech 1. a 2. ervna roku 1955, kdy se konala jednn ministr zahraninch vc ESUO v Messin. Na konferenci se opt projevily dv koncepty integrace Evropy, kdy prvn usilovala o zachovn sektorovho pstupu - jadern energetika a doprava (podporuje Francie a sten Nmecko), druh koncepce irok integrace - celn unie (podporuje Belgie, Lucembursko, Nizozem a Itlie). Vsledkem messinskho jednn se stalo vytvoen tzv. Spaakova vboru, kter vypracoval konsensus mezi obma smry nsledn : paraleln budovn evropsk organizace pro podporu a kontrolu jadernho vzkumu (sektor) a spolenho trhu (irok ekonomick integrace). Vsledek prce Spaakova vboru byl potvrzen dne 29. kvtna 1956 na rovni Rady ministr ESUO. Spaakv vbor tak pipravil dohody a zvazky a vypracoval tak smlouvy pro podepsn. Vsledkem se stala Smlouva o zzen Evropskho hospodskho spoleenstv (Smlouva o EHS) a Smlouva o zzen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (Smlouva o EURATOM, EAS). Ob smlouvy byly podepsny dne 27. bezna 1957 v m lenskmi stty ESUO a nesou nzev msk smlouvy. Ponaje tmito smlouvami existuji ti samostatn subjekty (spoleenstv) a to ESUO, EUROATOM a EHS. EUROATOM kolem EURATOMu bylo vytvoit spolen trh s nuklernmi materily a podporovat jejich mrov vyuit. Zizuje se Agentura, je m prvo opce na rudy, suroviny a zvltn tpn materily vyroben na zem lenskch stt a prvo uzavrat smlouvy o dodvce. Smlouva stanovila spolenou organizaci investic, rozvoj infrastruktury a vmnu technickch informac. Pvodn se zdl EUROATOM jako rozhodujc prvek v dal vvoji evropsk integrace, ale pozdji ustoupil do pozad. Monnet se domnval, e kontrola atomov energie nadnrodnmi orgny pispv k neen jadernch zbran. Uvnit EURATOMu se vak objevuj problmy. Pi rozhodovn o nkupu jadernho zazen se na zklad vbrovho zen nakoupily zazen ze Spojench stt, s m Francie nesouhlasila. Dle Francie trv na vlastnm jadernm programu a poslze nesouhlas se zpsobem zen Euratomu a vyuv formlnho oddlen vojensk a civiln jadern technologie, kdy do svch jadernch elektrren nevpout inspektory Euratomu. Dohoda o EURATOMu je pokozena a

EURATOM ustupuje do pozad. tpn materily zstaly pod vlivem lenskch stt (tka sa hlavne vojenskho vskumu, kee ten spadal pod utajenie a mimo kompetencie EUROATOMu) a nadnrodn centrum se omezovalo na formln udlen souhlasu s nkupem, vznam pro bezpenost prce a oblast technickch norem chrncch lidsk zdrav, minimln podmnky pro manipulaci s jadernm materilem a vznamn se tak podlel na vvoji bezpenostnch systm jadernch elektrren, vzkumn centra. V roce 1967 oficiln fzuj orgny EUROATOMu s orgny EHS. Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) EHS je postaveno na principu solidarity, soutivosti, protikartelovch krocch a na harmonizaci prva lenskch stt, kdy stavebnm prvkem celho spoleenstv se stala spolen obchodn politika. Clem EHS je vybudovn spolenho trhu s volnm pohybem tzv. ty svobod (tedy voln pohyb osob, slueb, zbo a kapitlu) a to do dvancti, nejpozdji vak do patncti let. Doba i etapy byla rozdlena do t tyletch cykl, piem pechod z jedn etapy do dal podlhal souhlasu Rady ministr. V prvnch dvou etapch mohly stty uplatovat prvo veta, poslze ve tet etap budovn spolenho trhu (od 1. ledna 1966) se mlo ji rozhodovat kvalifikovanou vtinou. Ve smlouv o EHS je velmi detailn zpracovna celn unie, kter je detailn oetena z hlediska cel a kvantitativnch omezen. EHS kompromisem, v nm jsou kompenzovny zjmy prmyslovch (Nmecko) a agrrnch zem (Francie). Byl zde uplatovn tzv. balkov systm, kdy systm fungoval na tom zklad, e pokud zem dovolila dovzt nap. agrrn komodity, musela dovolit dovzt prmyslov vrobky, atd. (hra s nulovm soutem). Zemdlstv je sice soust dohody, ale nen pesn rozpracovno a ve smlouv byl dn jen zvazek vytvoen zemdlsk politiky do konce pechodnho obdob, tedy do dvancti let (m mly agrrn stty vhodu, nebo se mohly aktivn podlet na vytven tto zemdlsk politiky, oproti prmyslovm sttm, kterm ve bylo dno ve smlouv a nemohou to ji zmnit). K budovn spolenho trhu byl zaloeny podprn nstroje jako Evropsk investin banka (navrhovan u v Petscheovom plne), Evropsk sociln fond. Z pohledu neofunkcionalismu nesplovalo EHS ani jeden bod, tj. nebyly vytvoeny st, neprobhl spillover a nadnrodn autority nebyly nezvisl. Orgny EHS zajiovaly chod cel instituce. V ele byla Komise EHS, kter mla 9 len (kad stt ml jednoho zstupce), komisai byli delegovni svmi vldami a odpovdn Shromdn. Komise navrhuje legislativu. Dalm orgnem je Shromdn (spolen s dalmi spoleenstvmi, jen poetn naven), kter se skldalo ze 142 zstupc stt, mohlo klst otzky Komisi, diskutovat vron zprvu a odvolat Komisi jako celek. Ve vybranch otzkch muselo bt konzultovno. Rada ministr - vechny lensk zem maj jednoho ministra, hlasy jsou veny. Rada rozhoduje a pijm legislativu EHS. V dleitch otzkch bylo mon pout prvo veta, jinak se hlasovalo na zklad kvalifikovan vtiny. Soudn dvr m stejn koly jako v ppad ESUO.

4B/ KRIZE ES V 60. LETECH A JEJ POLITICK DSLEDKY

Nkter trhliny, kter zanechala krize v EHS petrvvaj dodnes (nap. zemdlsk politika), i kdy zsadn problmy byly doeeny ji v 80. letech. Krize se thla okolo budovn spolen zemdlsk politiky, kolem zpoovn vytven volnho trhu, neschopnosti lenskch stt komunikovat mezi sebou a tak navazovat dal politiky do Spoleenstv. Krize mla samozejm vliv i na roziovn Spoleenstv a tak na vztahy samotnch stt mezi sebou a stt a orgn Spoleenstv.

Potkem edestch let se tak objevily prvn pokusy o transformaci EHS. Dne 1. ledna 1966 mla zat intenzivn jednn o vytvoen spolen zemdlsk politiky. Na pozad tchto jednn se vak objevila nov zleitost a to zmna integranho postoje Francie a to dky novmu prezidentovi Charlesovi de Gaullovi. U v roce 1959 se objevila prohlen, e Gaullv postoj k integraci se znan li od postoj dalch evropskch politik a zrove prohlaoval, e lenstv Francie ve Spoleenstvch nen zas a tak vhodn. Dne 10. nora 1961 pedloil de Gaulle pln vnitn reformy EHS a tm byl nvrh na vytvoen u politick unie, kter mla nahradit postupn EHS. Dne 18. ervence 1961 pak byla svolna mimodn konference na nejvy rovni, kde de Gaulle pedloil sv plny. Vsledkem se stalo zaloen pracovn skupiny Christiana Foucheta (francouzsk velvyslanec v Dnsku). Dne 29. listopadu 1961 byl pedloen tzv. Prvn Fouchetv pln, kter se zabval nvrhem smlouvy o Evropsk politick unii. Jeho podstatou byla konstrukce Unie stt na mezivldnm principu s jednomyslnost rozhodovn. Vrcholem orgn mla bt Rada stt sloen z ministr zahraninch vc, sekretarit, mezivldn vbory a Shromdn delegt. Tato unie se mla sousteovat na zahranin politiku, obranu a kulturu. U ostatnch zem se vak projevila obava z francouzsk dominance a z oslaben nadnrodnho principu zen. Proto byl projekt modifikovn tzv. Druh Fouchetv pln, na jeho vypracovn se aktivn podlel i samotn Charles de Gaulle. Byly zpesnny plny a cle politick unie. Ostatn stty se vak obvaly oslaben EHS a navc ostatn stty mly zjem spe na tom, aby se francouzsk politick rozpnavost usmrovala. Dal obavou bylo, e euroatlantick vztahy s USA budou omezeny, co byl jeden z cl Francie. Po diskusi byly dne 17. dubna 1962 rozhovory perueny a pln zstal nerealizovn. Tento pln znamenal velkou polarizaci lenskch stt a bv tak oznaovn za obdob, kdy Francie stla poprv proti ptce. Navc v roce 1961 se poprv do Spoleenstv hls i jin stty. Ve stejn dob, kdy se objevuj Fouchetovy plny navrhuje samotn prezident Gaulle koncept tzv. Evropy nrod (i Evropa vlast), kde by byla Evropa zaloena na konfederanm modelu a zrove mla bt zastavena dal integrace. Prezentace francouzskch pln vedle k tomu, e nkte se domnvali, e se Francie sna rozbt Spoleenstv. Francie vlastn obhajovala sv nrodn zjmy. Poadovala vt vliv v ES a monost veta pi rozhodovn a zrove co nejvt profit ze zemdlsk politiky. Rozen Spoleenstv by znamenala rozmlnn pmch plateb do zemdlstv, a proto ho Francie odmtala. Zrove se vak obvala toho, e nov stty by mohly dat revizi zemdlsk politiky. Po roce 1962 byl postoj Francie takov, e buto se ES transformuje nebo se zastav. Akceptac poadavk Franci tak vlastn vypuk krize ve Spoleenstv. Krize m nkolik fz: 1) Snaha o reformu zemdlstv 2) Odmtnut vstupu Velk Britnie 3) Samotn krize ve Spoleenstv Krize pokrauje procesem roziovn ES, kdy m zjem o vstup do ES Velk Britnie, Dnsko a Irsko. Rozhodujc je pitom postoj Velk Britnie, nebo Irsko a Dnsko jsou na ni ekonomicky navzny a bez GB by do Spoleenstv nevstoupily. Velk Britnie odmt spolenou zemdlskou politiku (obchoduje se stty Commonwealthu), dle m siln prmysl a vyspl jadern potencil, m je vlastn protivhou Francii. Proto prvn odmtnut Britnie zase tak nezasko jako samotnou EHS. Ostatn lensk stty uvtaly pihlku Britnie, ale Francie Britnii odmt. Britnie si tak dala podmnky obsaen v tzv. Bl knize (1961) jako e, Velk Britnie nebude podlhat spolen zemdlsk politice,

bude mz zvltn preferenn vztahy se zemmi Commonwealthu a tak se stty EFTA. Tyto podmnky vak odporovaly smlouvm o EHS a proto nemohly bt pijaty. Pi jednnch byla Britnie upozornna na to, e jej poadavky nejsou splniteln, ale pesto se zdlo, e Francie nebude mt nmitek a Britnie bude pijata do Spoleenstv. Ji na konci pstupovch jednn vak Francie vyuila prvo veta a zablokovala vstup Velk Britnie (a tm pdem i Irska a Dnska) do ES. Tento krok byl velice netradin a dal stty a pedevm Komise jsou v oku (obzvlt Komise je hanna za to, e nebyla schopna zaznamenat francouzsk odpor). Oficiln pak Britnie podv dost o vstup do ES teprve v roce 1967 (v roce 1961 nepodala vechny formln zleitosti). Francouzsk veto se vak v tto dob nebralo jako odveta Britnii, ale jako nespokojenost Francie s pehnanmi poadavky GB. Zablokovn rozen vak byl prvn signl toho, e ve Spoleenstv nen nco v podku. V mezidob dolo ale ke dvma konsensulnm krokm v ES. Dne 19. ervenec 1963 byla podepsna mluva z Yaound, co byla dohoda o pidruen uzaven mezi Spoleenstvm a 17 zemmi Africkho kontinentu a Madagaskarem v Kamerunskm mst Yaound. Dalm krokem ke spoluprci pak byly tzv. Lomsk dohody podepsan 28. nora 1975, co byly dohody Spoleenstv a 46 zem ACP (zem Africk, Karibsk a Pacifick oblasti) podepsny v Lom (Togo). V platnost vstupuj 1. dubna 1976. Tato mluva znm jako Lom I. (pot pokraovala Lom II., atd.), nahradila mluvy z Yaound. Dalm spchem se stala tzv. Sluovac smlouva ze dne 8. dubna 1965, ke kter dosply lensk stty po docela klidnm jednn. V tto smlouv lo o slouen Vysokho adu + dv Komise do jedinho orgnu Komise a dle o slouen vech Rad do jedin Rady. Tyto nov spolen orgny mly mt pravomoci svch pedchdc. Vstoupila v platnost po ratifikace ke dni 1. ervence 1967. Dvodem tto smlouvy bylo zefektivnn prce vech t spoleenstv, dle snaha Francie po vt kontrole orgn (a tak snaha Francie odstranit pedsedu komise Waltera Hallsteina, nebo byl federalistou a smlouva neumoovala pestoupen pedsed do novho adu). Tato smlouva vak byla poslednm konsensulnm krokem ped pchodem krize v Evropskch spoleenstvch. Se zablokovnm Spoleenstv je spojen i fenomn tzv. balkovho jednn, kdy je nvrh komise kompenzovn jinm nvrhem a to poskytuje tu vhodu, e tato opaten jsou nakonec schvlena, nebo jsou vytveny balky nvrh, kdy alespo st je pro zemi akceptovateln a tak pijme i zbytek. V roce 1965 vak pi projednvn Francie poadovala rozdlen balk a poadovala schvlen jen tch opaten, kter vyhovovaly j. Ostatn stty toto een odmtly. Pedmtem balku bylo: 1) Zaveden mechanismu financovn zemdlsk politiky do roku 1965 byl systm zaloen na pspvku stt. Komise poadovala financovn na svch vlastnch nezvislch pjmech (vlastnch pjmy spoleenstv z cel a dovoznch pirek), co mlo pln obrtit logiku financovn. Stty by vak pot ztratily vliv. Pro Francii tento balk obsahoval nedouc poslen nadnrodnho aspektu spoleenstv, pestoe by to znamenalo stabilizaci zemdlskho sektoru EHS, a proto dle poadovalo prodlouen pspvkovho mechanismu 2) Kompenzac pro Francii se mly stty vysoce stanoven zemdlsk ceny. 3) Pro ostatn zem ml bt tento nvrh kompenzovn tm, e nezvisl finann prostedky ml kontrolovat njak orgn, kterm ml bt Evropsk parlament (poadavek Nizozem). Tento bod by vak posiloval supranacionalitu Spoleenstv.

Dne 28. ervna 1965 pak reakce Francie byla takov, e tyto body mus bt bezpodmnen rozdleny a projednvny zvl. Ostatn lensk stty i Komise (pedseda Walter Hallstein) toto odmtly a poadovaly nadle vlastn pjmy pro Spoleenstv. Za osobn Hallsteinovu chybu je povaovno to, e sv plny nejdve zveejnil v Evropskm parlamentu a a pot Rad ministr, co dle stupovalo spor mezi Hallsteinem a de Gaullem. Dleitm aspektem bylo tak hlasovn v Rad, kdy od 1. ledna 1966 mlo bt zahjeno "tet stdium spolenho trhu s vtinovm rozhodovnm v Rad. Dne 30. ervna pak Francie potvrdila nepijet balku a opustila jednn Rady. 1. ervence pak bylo vydno oficiln komunik, kdy Francie hovo o krizi ve spoleenstv a zahajuje politiku przdnch kesel, kter trv sedm msc. De Gaulle stahuje z Rady ministra zahrani, urit vyslance, ale zbytek zstv na svch pozicch. Ale i pesto je Spoleenstv zablokovno. Ostatn stty mohly pokraovat bez Francie, ale samotn to odmtly a poadovaly konsensus s Franci. Na tiskov konferenci pot Francie osvtluje sv dvody odchodu z Rady a tak dala podmnky, e se nevrt k jednn, pokud nebude opt zavedeno jednomysln rozhodovn Rady a tak se mlo upustit od nadnrodnho rozmru ES. Ostatn stty toto jednn Francie odmtaly. Ve dnech 25/26. jna se vak stty setkvaj a objevuj se i informace o spoluprci bez Francie. Krize vak pokrauje a do ledna 1966, kdy se ve dnech 28. a 29. ledna schz summit v Lucemburku, kter m tuto krizi pomoci vyeit. Vsledkem se stal Lucembursk kompromis, kter kal, e : jsou - li pi rozhodnutch, kter lze na nvrh Komise schvalovat vtinov, ve he velmi dleit zjmy jednoho, anebo nkolika partner, budou se lenov Rady snait dospt v pimen lht k takovm eenm, kter mohou pi respektovn svch vzjemnch zjm a zjm spoleenstv shodn pijmout vichni lenov Rady. Otzkou vak bylo, co je to nrodn zjem a pimen doba. Lucembursk kompromis tak jde proti smlouvm o Spoleenstv, nebo stav zjem jedn zem nad zjmy Spoleenstv a mn rozhodovac principy. Proti tomuto kompromisu se negativn vymezila Komise i Evropsk soudn dvr. Dsledky Lucemburskho kompromisu: snen rychlosti integrace, roky 1965 1969 je vyvrcholenm krize ES, dvra a komunikace mezi leny jsou oslabeny, relativizace smluv. Lucembursk kompromis byl pekonn a Jednotnm evropskm aktem. Stty zaaly vhody Lucemburskho kompromisu pomrn rychle vyuvat, co vedlo prv k zastaven dal integrace (tak napklad a do roku 1993 se zastavil jednotn evropsk trh). Postupn se vak zaala objevovat snaha o zrychlen integrace a subjektivn nhled se mnil na nhled objektivn (nap. byla zavedena podrobn kontrola dan problematiky a stt si ji musel uhjit). Hlasovala se tak kvalifikovanou vtinou. V souvislosti s kompromisem se Francie snaila zskat i legislativn pravomoci pro jednotliv lensk stty, co neprosadila, ale po roce 1966 mus Komise ohlaovat sttm sv nvrhy a teprve pak dalm spolenm institucm ES. V kvtnu 1966 se podailo obnovit i financovn zemdlsk politiky (opt nrodn pspvky) a v kvtnu 1967 bylo opt zamtnuto lenstv Velk Britnie v ES (tzv. francouzsk sametov veto). Obdob krize kon rokem 1969. Ve dnech 1.- 2. prosince 1969 se schz summit lenskch stt ES v Haagu, kter je velmi dleit pro vvoj ES. Stty spolu opt zanaj komunikovat na bn rovni a byly stanoveny nov integran cle. Sloganem summitu bylo Dokonen, prohlouben, rozen. Jet ped summitem dolo k vmn v adu francouzskho prezidenta, kdy msto De Gaulla nastoupil Georges Pompidou. Dokonen mlo pedznamenat to, e se dokon, co bylo zapoato a nepovedlo se - a to pedevm otzky financovn ES. Stty se

dohodly na zaveden vlastnch pjm. Realizace tchto otzek byla provedena ve smlouvch - Lucembursk rozpotov smlouva (1970) a Bruselsk rozpotov smlouva (1975), kter zavedly vlastn pjmy vetn kontroly Evropskm parlamentem a zrove byl zaveden i nezvisl auditor, Evropsk etn dvr. Vlastn pjmy byly tvoeny cly a dvkami, kter jsou vybrny na spolench hranicch a 1% dan z pidan hodnoty. Otzka prohlouben se zabvala integraci nad rmec spolenho trhu a integrace byla doplnna o mnovou integraci a zahranin-politickou spoluprci. Realizace tchto otzek se zapoala v roce 1970 : Wernerv pln (lucembursk ministr financ) a ten pedpokldal vybudovn mnov unie lenskch zem ES v tstupovm stdiu. Pozdji byl projekt modifikovn a zruen, dky nestabilit smnnch kurs a ropnm okm ve svt. Pozdji byl vytvoen Evropsk mnov systm, funkn od 1979. Davignonova zprva komise pod vedenm Etiennea Davignona dospla k vsledn zprv, kter byla zamena na posilovn vzjemnch vztah a poslen koordinace zahraninch politik lenskch stt ES. Tak dolo k zaloen Evropsk politick spoluprce (EPS). Ministi zahraninch vc se mli neformln setkvat a konsultovat jako suvernn zstupci stt. Dolo k absolutn izolaci EPS a ES. Tato spoluprce byla pedchdcem druhho pile Evropsk unie a to Spolen zahranin a bezpenostn politiky. Vsledkem tto spoluprce nebyly dn protokoly i smlouvy, byla vysvtlovna jako reakce na deficit mezi suvernn zahranin politikou a stedn zenou ekonomickou politickou ze strany ES. Poslednm bodem byl bod rozen. Opt se eil rest, kter byl zpsobem kriz ve Spoleenstv. Bylo dohodnuto rozen o Velkou Britnii, Irsko, Dnsko a Norsko. Nmecko po roce 1969 (nstup kancle Willyho Brandta) realizuje tzv. Ostpolitik, z eho m obavu pedevm Francie, a proto zapomn na sv problmy a uvauje nyn o Britnii jako o garantu proti zmn nmeck politiky. Dal lensk zem tak s rozenm souhlas. Dne 30. ervna 1970 jsou zahjeny vstupn rozhovory. Jednn byla vcelku rychl a snadn, nebo tyto stty ji byly de facto pipraveny. Britnie vak dky svmu velkmu dovozu zemdlskch komodit mla platit do spolen pokladny obrovsk obnosy a dala za to kompenzace (nepatila toti mezi nejbohat zem Evropy). Zskala tedy pechodn obdob do roku 1980, kdy mly bt zavedeny pln platby a do tto doby mly platby postupn rst. Britnie se prosadila i to, e do roku 1980 bude zreformovno financovn evropsk zemdlsk politiky (komisa Komise se snail prosadit radikln reformu tto politiky a vyuil vstupu Britnie pro tlak na stty. Neuspl vak a do Komise ji nebyl znovu nominovn). Vstup GB do ES je schvlen Doln snmovnou 13. ervence 1972. Britnie vak podv v roce 1974 dost o obnoven jednn o podmnkch vstupu - m sice pechodn obdob na pspvek, ale vstup se j zd stle nevhodn. Proto bylo 5. ervna 1975 vyhleno referendum o setrvn v ES. Pro setrvn se vyslovilo 67 % voli a GB zstala lenem ES. Vstup Irska a Dnska byl navzn na pistoupen Velk Britnie. V obou zemch vstup schvalovalo referendum Irsko (83,1% pro), Dnsko (63,5% pro). lenstv v EHS nen schvleno v Norsku, kdy byl vstup do ES byl zamtnut v referendu (s vsledkem 54 % hlas proti vstupu) a to pedevm z dvodu odmtn supranacionality ES, pestoe nort vyjednavai zskali velk stupky ze strany Spoleenstv. Platnost severnho (i zpadnho) rozen od 1. ledna 1973, kdy toto rozen muselo bt jet potvrzeno ve francouzskm referendu. Po odmtnut vstupu v Norsku musela bt pepracovna cel koncepce rozen (pepoet kesel v orgnech Spoleenstv, koncepce rozpotu, atd.). Pi tomto rozen byl

velmi poslen prvek koalinho vyjednvn (kandidtsk zem jednaly spolen) a do ES vstoupily tak zem kombinovan (jak zemdlsk, tak prmyslov), co vyvolalo tak tlak na reformu financovn ES, jako i rozvoj regionln politiky (v roce 1975 byl zzen Fond pro regionln rozvoj, kter ml podporovat regionln hospodskou kohezi uvnit stt).

5B/ EUROSKLERZA A VZNAM JEA PRO OBNOVEN DYNAMIKY INTEGRANHO PROCESU

Pojem eurosklerza je pouvn v souvislosti s evropskou integrac v prbhu 70. a potku 80. let 20. stolet. Toto obdob (asto je vymezovno lty 1973-84) bylo charakteristick nedostatkem dynamiky a flexibility v rmci integranho procesu. lensk stty se snaily spe brnit volnmu trhu, ne aby jeho zavdn podporovaly. Vznamnou roli tak sehrval Evropsk soudn dvr, kter v t dob musel eit obrovsk nrst protiprvnch netarifnch omezen.22 Je tedy znt evidentn rozdl mezi tm, k emu se stty zavzaly ve smlouvch, a realitou. Spoleenstv jakoby zapomnlo na sv vyten cle. V obdob eurosklerzy bylo Spoleenstv konfrontovno s mnoha hospodskmi problmy (mnov nestabilita, ropn krize23, postupn nrst nezamstnanosti). Z hlediska ekonomickch stup integrace se Spoleenstv nachzelo nad rovn celn unie, ale dky cel ad omezen ze strany lenskch stt nebylo stle schopn doshnout vytvoen spolenho trhu (a to ani adu let po datu jeho pvodn plnovanho dokonen 1970). Celkov stagnace EHS se projevovala poklesem ekonomickch ukazatel vetn objemu zahraninch investic, rostouc konkurenc v rmci svtovho obchodu (vrazn nrst japonskho a americkho ekonom. potencilu), hlubokm propadem v obchodn bilanci i poklesem obchodn vmny. Charakteristick pro dan obdob jsou tak vnitn spory mezi lenskmi stty kvli principm financovn (zvyujc se finann nroky CAPu; nklady na stabilizaci Spoleenstv po vstupu VB, Irska a Dnska, vetn britskho problmu s rozpotem). Obdob eurosklerzy tedy znamenalo jak pokles evropsk konkurenceschopnosti, tak tak veobecn nedostatek pokroku ve vvoji politik a instituc Spoleenstv (mj. vlivem Lucemburskho kompromisu). Pesto je toto obdob vznamn rovn mnoha reformnmi snahami a iniciativami, kter vedly a k Jednotnmu evropskmu aktu (JEA). Pirozenm nsledkem zmn realizovanch v duchu haagskho hesla dokonen, prohlouben, rozen byl toti tlak na revizi institucionln struktury ES. Nov ambice Spoleenstv v oblasti dalch politik, ale tak skutenost, e ES nyn sestvala z vtho potu stt, upozorovaly stle intenzivnji na nedostatky a skal dosavadnch evropskch instituc. Zan obdob reforem. Iniciativa Evropsk rady (summit) tato vzva se objevuje ji ve Fouchetovch plnech, kter vak byly smeteny ze stolu. Objevuje se pak znovu a v roce 1972 a v roce 1974 byla institucionalizovna a permanentn se vyvjela. Do smluv se dostv teprve v roce 1987 a to v rmci Jednotnho evropskho aktu. Summit je povaovn za jeden ze zpsob, jak pohnout integrac Spoleenstv (dnes EU).

22

Svmi rozhodnutmi se ESD snail udrovat integraci v chodu a podporovat zavdn volnho trhu proto bv oznaovn nap. jako cement Spoleenstv. 23 Recese bezprostedn po ropnch krizch (prudk zven cen ropy v letech 1973 a 1979) vedla k protekcionistickm reakcm, kter utlumovaly snahu o oteven nrodnch trh.

 Tindemansova zprva (dle belgickho premira Leo Tindemanse). V prosinci 1975 zaala komise pracovat na analze a to na dost Evropsk rady. Analza se mla zabvat tm, jak je mon pln obnovit fungovn evropskch instituc. Tato zprva poprv definovala pojem dvourychlostn Evropa, co je takov stav, kdy se stty shodnou na integranch bodech, ale mohou k nim dojt v rznch fzch. Tindemansova zprva nebyla naplnna, stejn jako snahy o odstrann Lucemburskho kompromisu. Uspodn prvnch pmch voleb do Evropskho parlamentu ve dnech 7. a 10. ervna 1979 mohli poprv oban lenskch stt volit do parlamentu ES. Tyto volby se mly konat mnohem dve, ale ratifikace byla zdlouhav. Evropsk parlament je tedy napt volen pmo, ve stejnm datumu, ale dle rozdlnch volebnch systmu. Neexistuje clen unifikace volebnch systm, i kdy se tyto systmy v relu velice pibliuj. Parlament m pravomoci ve finannch otzkch. Dnes je tato pravomoc pln vyuvna, dve situace byla sloitj, nebo v parlamentu zasedali jmenovan zstupci stt a nemli tak odpovdnost vi lidu unie, ale vi svm vldm a sttm. Zprva o evropskch institucch neboli Zprva 3 moudrch z listopadu 1979. Tato zprva (poven od Komise) se koncentrovala na otzky instituc ES, kdy hlavnm clem bylo obnoven postaven Komise. V souvislosti s touto reformou se objevily termny aktivn (stty se maj snait o komunikaci a een spor) a pasivn (kdy se u nic nevymysl, stty budou hrt roli nezastnnho a nebudou prohlubovat krizi) solidarita. Osmdest lta jsou pak obdobm obnovy Spoleenstv. pln zatek tohoto obdob je mon charakterizovat jako obdob provzen snahami o reformu Spoleenstv (stejn jako reformy 1975 i 1979), ale aktivita Komise ji tentokrte pechz na dal orgny Spoleenstv. Genscher-Colombv pln nmecko-italsk pln ministr zahrani z roku 1981. Zabval se rozvojem zahranin politiky v reakci na hospodsk smlouvy ES s okolnmi stty. Dle ministr tak byl spn vyeen zahranin-ekonomick vliv, ale zahranin-politick vliv Spoleenstv byl zanedbateln. Clem tedy ml bt rozvoj zahranin politiky Spoleenstv. Mottem bylo vytvoen bezpenostn-zahranin politiky a to, aby se tato politika stala dalm pilem ES, tedy jednou ze spolench politik v moci orgn ES, kdy by stty disponovaly vetem pouze ve vjimench ppadech. Odpovdnost za EPS m mt Evropsk rada. Pln vedl k debatm a pozdji k Jednotnmu evropskmu aktu. Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu ze zasedn Evropsk rady, ktermu pedchzela Spinelliho iniciativa (snaha o institucionalizaci ES, tlak z parlamentu). Reakce na Spinelliho iniciativu a na tlak profederln orientovanho parlamentu. Evropsk rada zasedala ve dnech 17. a 19. ervna 1983. Vsledkem se stalo zpracovn pedchzejcch iniciativ a je to reakce na tyto reformn plny. Tento dokument sice vylepil komunikaci o reformch ES, ale jinak vbec nenabzel dn reformn kroky. Prohlen je vnmno jako pedstupe Jednotnho evropskho aktu. Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu tedy shrnuje vechny pedel reformn pokusy, dle zlepilo komunikaci mezi Komis, Evropskm parlamentem a Evropskou radou (mluv se o otevrn Rady dalm institucm Evropskch spoleenstv); pedpoklad, e budoucm, ale nezvaznm clem ES bude bezpenostn-zahranin politika a v neposledn ad tak nutnost dokonit cle vech smluv (spolen trh stle chybl).

 Nvrh smlouvy o Evropsk unii (jakoby evropsk stavy) ze 14. nora 1984 je vyvrcholenm reformnch nvrh. Autorem byl italsk poslanec Evropskho parlamentu A. Spinelli. Nvrh pedpokldal smovn k politick unii, kter by fungovala na zklad federalistickho modelu, a byla by spravovna Komis a kontrolovna shromdnm. Parlament tento nvrh odhlasoval, ale lensk stty nikterak nereagovaly a projekt tak byl uloen k ledu. Tento nvrh byl poslednm z reformnch nvrh, ale byl to jasn federalistick vznam pro budoucnost ES/EU. JEDNOTN EVROPSK AKT Jednotn evropsk akt je prvn komplexn novelizace t zakldajcch smluv o Spoleenstv. Dne 7. ledna 1985 byl do ela Evropsk komise postaven Jacques Delors, kter podporuje supranacionalitu a politickou unii. Prvn bylo dle jeho nzoru zajistit stabilitu a dokonen Spoleenstv (jednotn trh, voln pohyb ty svobod, sociln a hospodsk homogenita, sociln agenda, finann ozdravn, regionln rozvoj), a pot pokraovat v dalm integranm procesu. Pedpokladem k tomuto byla revize rozhodovacch pravidel, tj. pedevm odstrann Lucemburskho kompromisu. Poadoval tak ukonen obdob euroskepse a eurosklerzy. Asi pl roku po nstupu komise, dne 14. ervna 1985 je Komis pedloena Bl kniha s nzvem Dokonen vnitnho trhu, znm tak jako tzv. Cockfieldova bl kniha. Byla to hlubok analza neexistence jednotnho trhu. Kniha mapuje 300 poloek a dl je do t skupin na fyzick, daov a technick bariry. Komise navrhovala realizaci tzv. Evropy bez hranic (definitivn dokonen spolenho trhu) k 1. lednu 1993. Paraleln s vvojem Evropsk unie probh i proces vytven volnho pohybu osob, a to na mezivldn rovni. Dne 14. 6. 1985 byla podepsna Nmeckem, Franci, Belgi, Lucemburskem a Nizozemm tzv. Schengensk dohoda zavazujc ke zjednoduen hraninch kontrol a plnujc jejich pln odstrann. Je omezena mezivldnm rozmrem, tedy separovna od ES. V roce 1990 navazuje Schengensk provdc dohoda. Bl kniha o vnitnm trhu pomohla definovat pekky spolenho trhu, k jeho dosaen je nezbytn provzt institucionln zmny. Na rok 1985 mla bt svolna mezivldn konference, kter mla projednvat tzv. megabalk (reforma instituc, zahranin-politick spoluprce, dal vvoj integrace a politik ES), co odmtalo Dnsko, ecko a Velk Britnie, jej premirka Thatcherov charakterizovala mezivldn konferenci jako ztrtu asu. Nakonec vak konference svolna a to summitem konanm v Miln ve dnech 28 - 29. 6. 1985, kde byly tyto zem pehlasovny (kvalifikovan vtina). Mezivldn konference byla zahjena v Lucemburku dne 9. 9. 1985, ukonena pak byla summitem v Bruselu 16. - 17. 12. 1985. Vsledkem se stal Jednotn evropsk akt (JEA, Single European Act), jako dokument pedstavujc kompletn revize smluv. Co tedy bylo pijato : Odstrann jednomyslnosti v zleitostech jednotnho trhu (mimo harmonizace dan a aspekt volnho pohybu) Potvrzeno datum dokonen spolenho trhu do 31. prosince 1992 Zapojen EP do legislativnho procesu tzv. kooperan procedura (procedura spoluprce) a schvalovn mezinrodnch zvazk Stanoven novch cl - spolen mna HMU a EPS soust Spoleenstv Zaloen pomocn Soud prvn instance Evropsk rada se dostala do primrnho prva ES

Dnsko, ecko a Itlie Jednotn evropsk akt odmtaj. JEA je podepsn v Lucemburku 17.nora 1986 bez jejich asti. Pot probhlo 27. nora referendum v Dnsku, kdy je 56 % Dn pro a nsledn, tj. 28. nora je JEA v Haagu podepsn vemi leny. Nato byla zahjena ratifikace a JEA vstoupil v platnost v roce 1987. Pot se zaalo i s reviz a reformami v dalch oblastech. 1) Finann ozdravn Spoleenstv - Delors pedstavuje srii tzv. stabiliztor. Prvnm a nejznmjm byl tzv. Delorsv balk I., pedstaven v Bruselu 11. - 13. nora 1988. Je to soubor finannch opaten na zven pjm a regulaci vdaj. Byly zde zapojeny i snahy o stanoven stropu vdaj na zemdlskou politiku a ueten penze mly bt reinvestovny do novch cl (ekologie, regiony, atd.). Dalm krokem Komise bylo vypracovn tzv. Cecchiniho zprvy z nora 1988 (neboli nklady ne-Evropy). Jedn se o analytickou zprvu zahrnujc pehled monch vhod plynoucch z plnho dokonen jednotnho trhu a naopak sumarizace nklad vznikajcch nsledkem petrvvajc Ne-Evropy. 2) Sociln charta - na jednotn trh navazuje Delors rozvojem sektoru socilnch slueb a socilnho zabezpeen navzanho na funkn pohyb pracovnch sil po evropskm trhu. Komise pedkld tzv. Chartu zkladnch socilnch prv pracovnk, jen je pijata na rovni f stt a vld 9. prosince 1989 ve trasburku bez Velk Britnie, kter ji odmt. Dokument obsahuje prvo na svobodn usazovn na zem ES, svobodnou volbu a vkon povoln za spravedlivou odmnu, nrok na sociln ochranu, atd. 3) Hospodsk a mnov unie - Delors je po summitu Evropsk rady v Hanoveru 27. - 28. ervna 1988 poven vedenm expert na HMU. Dne 12. dubna 1989 je pedstavena tzv. Delorsova zprva. Ta pedpokld zaveden spolen mny ve tech stdich (konvergence ekonomik lenskch zem, legislativn zmny a ECB a zafixovn smnnch kurs a zaveden jednotn mny). Byla to prozatm jen analza, smluvn tato zleitost byla oetena a ve Smlouv o EU. V souvislosti s touto otzkou se dostal Jacques Delors do konfliktu s britskou premirkou Margaret Thatcherovou. Velk Britnie toti nesouhlas se Sociln chartou ani s HMU. Nechce ani harmonizaci dan z pidan hodnoty (DPH), kterou chce Komise, nebo se obv vzniku federativnho supersttu.

6B/ PEROD EVROPSKCH SPOLEENSTV V EVROPSKOU UNII, OBSAH A VZNAM MAASTRICHTSKHO CHRMU
Rok 1989 znamen pro ES mnoho zmn, jako nap. pd Berlnsk zdi 9. listopadu 1989 a nsledn sjednocen Nmecka, roziovn na vchod, nedostatek nstroj v oblasti zahranin politiky a obrany - irck okupace Kuvajtu, konflikt v bval Jugoslvii, atd. eenm se zd bt dal mezivldn konference. Proti jejmu svoln je opt Velk Britnie, kter tvrd, e ES pestupuje sv smluvn pravomoci. Na summitu v Madridu v roce 1989 je ovem pehlasovna. Hlavnm tmatem mezivldn konference se mla stt HMU a politick unie - konference jsou paraleln (probhaj vlastn dv narz). Mezivldn konference je zahjena na summitu v m, dne 15. prosince 1990, s pedpokladem, e jednn budou ukonena o konce roku 1992. Objevil se zde vak spor o een obou otzek, velkm oponentem v otzkch politick unie se stv pedevm Velk Britnie v ele s Margaret Thatcherovou. Zsadn otzkou konference se stalo prohlubovn integranho procesu, piem se zrove mlo eit rozen o stty, kter si podaly pihlku do ES. Pedseda Evropsk komise Jacques Delors podporuje osu spolen trh mnov unie politick unie a tvrd, e roziovn a prohlubovn mus bt spojeno.

Problmem, kter musela mezivldn konference pekonat, byla pirozen tak nejasnost obsahu navrhovanho termnu Evropsk unie. V prbhu konference se prolnaj mezivldn a nadnrodn koncepce - co je to Evropsk unie? Velk Britnie odmtala federativn model (pedstava Francie) a aktivn se konference astn a v momentu, kde je ujitna, e se nemus podlet na projektu sociln Evropy ani na HMU. Britnie pot navrhla, aby byla spolen mna paraleln s nrodnmi mnami, co za monou alternativu povaovaly i Francie a panlsko. Jednn o politick unie dominoval tzv. Genscher-Dumasv pln, kter se tkal vymezen oblast zahranin-politick spoluprce, je by mohly bt zahrnuty mezi spolen politiky. Po nemonosti dohodnout se bylo opt pistoupeno k problematice hospodsk a mnov unie. Pro prbh mezivldn konference byla ovem pedevm dleit diskuse o rznch nvrzch na znn novelizac zakldajcch smluv. Pedsedajc Lucembursko pedloilo ve dnech 28. - 29. ervna konen tzv. Nvrh smlouvy o Evropsk unii, piem respektovalo chrmov model. Nsledn pak Nizozem pedstavilo vlastn alternativn pln koncepci stromu, co je model, kter je zaloen na jednotnm zkladu a je znan poslena role Komise a Evropskho parlamentu. Protoe nepanovala shoda nad nizozemskm modelem, vrtily se stty k jednn o chrmovm modelu a ten se stal podkladem pro zvren jednn v Maastrichtu. Smlouva o Evropsk unii Smlouva o Evropsk unii (Smlouva o EU) byla pijata na zasedn Evropsk rady v nizozemskm Maastrichtu, kter se konalo 9.-10. prosince 1991, pro msto podpisu se oznauje tento dokument tak jako Maastrichtsk smlouva. Text podepsn ministry zahraninch vc 7. nora 1992 na stejnm mst. Smlouva je zaloena na jedn zkladn metodice a to na modelu spoleenstv (viz chrmov model). Instituce EU a stty maj mt pesn stanovenou polohu, kde se mohou pohybovat a jak se zapojit do legislativy. Evropsk komise sleduje, jak jednotliv stty dodruj pedpisy (EK me pi zjitn nedodrovn smluv lensk stt postavit pes Evropsk soudn dvr) a zrove m monopol na navrhovn legislativy Unie, nebo dn stt toto prvo nem. Smlouva o EU rozdluje agendu spoleenstv na supranacionln (I. pil) a mezivldn pomoc (II. a III. Pil) chrmu. Pile vyrstaj z text zakldajcch smluv. Viz schma. Vjimky z Agendy (tzv. opt-outs). Soust Smlouvy o EU byly tak vjimky vztahujc se k Velk Britnii, kter svj nesouhlas s prohlubujc se integrac dala najevo ji na potku mezivldn konference. Poslze se vztahovaly tak na Dnsko (dodaten optouts v reakci na nespn referendum). Trval vjimky se tkaly oblasti hospodsk a mnov unie + sociln charta, pro Dnsko platil zkaz nabvat nemovitosti na jeho zem i levu z podlu na obrannch aktivitch ve II. pili. Smlouva o EU zasteuje vechny ti pile. Soust Smlouvy o EU byla dohoda o sociln politice, 17 protokol a 33 deklarac).

EVROPSK UNIE
I. pil
Zaloen na supranacionlnm principu. Po vzniku Smlouvy o EU byly do tohoto pile zaneseny smlouvy o EHS, EUROATOM a ESUO, nejvce zmn probhlo ve smlouv o EHS, kam se doplnily i oblasti mimo hospodskou oblast (nap. evropsk obanstv). Tento pil obsahuje spolen politiky a zainteresovan orgny: EP, Evropsk rada, Evropsk komise, Evropsk soudn dvr a Evropsk stedn banka. Clem je HMU, spolen trh a dobudovn evropskho spoleenstv.

II. pil
Zaloen na mezivldnm principu. Probhla zde transformace Evropskho politickho spoleenstv na nov definovanou agendu SZBP. Jednalo se v nm o spolenou zahranin a bezpenost politiku, kde prvo iniciativy maj krom EK i jednotliv lensk stty EU. Hlasovn zde probh formou konsensu. Jedn se o oblasti: zahranin politika, bezpenostn politika, lidsk prva, demokracie, mr a prvn stt.

III. pil
Zaloen na mezivldnm principu. Jeho soust jsou rzn dokumenty o spoluprci v oblasti justice a policie. Clem je boj proti mezinrodn kriminalit, drogm, ileglnm imigrantm, spolen azylov politika, upraven hraninch kontrol, atd. Rozvoj tetho pile je reakc na zven kriminality jako nsledku volnho pohybu osob. Hlavnm nstrojem je spolen policejn ad Europol. Vznamn vliv zde hraj lensk stty.

Po podepsn smlouvy nastal ratifikace Smlouvy o EU. Nejproblematitj se pijet smlouvy jevilo v Dnsku, co bylo nakonec potvrzeno, kdy v prvnm referendu Dnov tuto smlouvu odmtli. Francie chtla vylepit image Maastrichtu, a proto tak vyhlsila referendum. V souvislosti s dnskm odmtnutm se seel dne 11. prosince 1992 summit v Edinburghu, a prv ten schvlil urit opt-outs pro Dnsko. Ve Francii podpoilo smlouvu 51% voli a nsledovalo druh referendum v Dnsku, kter smlouvu schvlilo. Ve Velk Britnii se smlouva projednv v parlamentu a vlda dv o smlouv hlasovat v souvislosti se svou dvrou. Smlouva je pijata. Smlouva o EU vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993. Po podepsn smlouvy o EU nastv tvrt rozen EU, kdy o vstup d Norsko, vdsko, Finsko a Rakousko. Norov opt neschvaluj vstup do EU, pestoe mli velmi dobe vyjednan negocian pozice. EU se tedy rozila jen o Rakousko, vdsko a Finsko k 1. lednu 1995. Po pijet Smlouvy o EU byla pravdpodobn nejvt pozornost zamena na agendu II. a III. pile, protoe v tchto oblastech byly definovny zcela nov cle Spoleenstv. Jako hlavn nstroje realizace tchto politik v obou pilch byly stanoveny spolen akce a spolen postoje pijman ve vtin ppad jednomyslnm rozhodnutm lenskch stt. V ppad SZBP byla jako hlavn koordintor stanovena

Evropsk rada. Nvrhy mohl podat jakkoliv lensk stt. Na zklad smlouvy byl v tetm pili zaloen spolen policejn orgn Europol.

7B/ NOV PRVKY INTEGRANHO PROCESU V AMSTERODAMSK SMLOUV

V souvislosti s pedpokldanm rozenm a prohloubenm integrace se lensk stty Evropsk unie shodly na nutnosti reformy tto organizace, a proto mla bt svolna mezivldn konference. Bhem prvnho zasedn mezivldn konference z roku 1996, kter se konalo v Turn 29. dubna, byly ureny hlavn body jednn a schvlen mechanismus setkvn. Na summitu v Dublinu v prosinci 1996, kde se diskutovala prvn verze revidovanch smluv, se podailo dospt pouze k dohod u omezenho okruhu otzek. Pedstavitel stt doli k dohod v ppad Paktu stability a rstu, jen byl zamen na sniovn deficitu veejnch financ ve prospch zaveden HMU. Cel ada otzek, vetn reformy instituc vak zstala nevyeena a do zvrenho summitu, kter se seel ve dnech 16. - 17. ervna 1997 v Amsterodamu. Jednn brzdily zjmy jednotlivch zem, obzvlt Velk Britnie pak blokovala jednn jako odpov na zkaz dovozu britskho hovzho na trh EU a to kvli nkaze BSE. V zvru mezivldn konference v Amsterodamu byla nakonec revize smluvnch text odsouhlasena podpisem ministr zahraninch vc, co se stalo 2. jna 1997. V prbhu nsledujcch msc probhalo ratifikan zen v jednotlivch zemch, piem nenastaly komplikace, kter potkaly schvalovn smlouvy o EU v roce 1992. Amsterodamsk smlouva vstoupila v platnost 1. kvtna 1999 pro ratifikaci leny EU. Amsterodamsk smlouva byla v prvn ad pokusem o zpehlednn celho smluvnho rmce, co se projevilo pedevm peslovnm Smlouvy o ES a pevedenm psmennho znaen Smlouvy o EU do seln podoby. Smlouva nicmn zachovvala pvodn charakter primrnho prva, kter je tvoeno na principu smlouvy ve smlouv a pouze vypustila ji neplatn znn a utdila lnky vloen do smluv od roku 1957. V Amsterodamsk smlouv bylo rovn zachovno pilov lenn agendy zaloen Smlouvo o EU. Vzhledem k tomu, e se od podepsn Smlouvy o EU zmnily postoje stt, jsou tyto pile zachyceny v pozmnn podob. Hlavn zmny a nov integran prvky obsaen ve smlouv: Zkladn zmnou v Amsterodamsk smlouv byla komunitarizace otzek vzov, azylov a pisthovaleck politiky. Na zklad AS byla tato agenda, kter podle Smlouvy o EU patila do III. mezivldnho pile, vlenna do I. pile jako soust acquis communautaire, piem bylo stanoveno 5let pechodn obdob, kdy se bude hlasovat na zklad jednomyslnosti. Otzkou III. pile se na zklad tto smlouvy staly otzky spoluprce policie a justice v trestnch zleitostech. Vliv EU spov v nucen lenskch stt o vmn informac v otzkch zamstnanosti (v tto otzce vak v konen rovin maj odpovdnost jen lensk stty). Nov soust III. Mezivldnho pile. Charta zkladnch prv pracovnk ve spoleenstv se stv soust smluv a to dky souhlasu Velk Britnie, kter k chart pistupuje. Tmto dochz ke komunitarizaci socilnch otzek Evropsk unie. Oteven monosti zeslen spoluprce = vcerychlostn model Evropy (nazvno t dvourychlostn model). Zaloeno na to, e se lensk stty mohou vzhledem k budoucm zvazkm rozdlit na 2 skupiny, kde jedna (rychlej) bude zaloena na vt intenzit integrace. Bylo dohodnuto, e me vzniknout skupina zem, kter si

stanov svoji novou integran iniciativu, ale k realizaci mus bt splnny urit pedpoklady jako: nov aktivita nesm poruovat cle a zjmy EU, mus se tkat alespo vtiny lenskch zem, nesm ohroovat postaven, povinnosti a kompetence zbylch stt unie, mus bt pouvna a jako posledn prostedek, zbytek len mus s vytvoenm tto skupiny souhlasit (pomalej skupina me blokovat tu rychlej nebo tento proces docela zastavit) a navc, pokud dal stty unie budou chtt vstoupit do skupiny, mus jim to bt umonno. Mechanismus obrany zkladnch hodnot EU: V Amsterodamsk smlouv, v sti o EU se poprv objevuje specifikace hodnot, na kterch je EU zaloena jako demokracie, svoboda, prvn d. Ve smlouvch jen tak popsn mechanismus, jak tyto hodnoty chrnit jestlie by je nkter ze sttu naruoval. Roli strce pebraj od ESD samotn lensk stty a hldaj se tak navzjem. Nvrh na sankce vi nktermu sttu me podat Evropsk parlament, Evropsk komise i 1/3 stt unie. Pokud k tomu dojde, je na ad Rada a jej hlasovn konsensem (bez obalovanho sttu). Pot vak o tomto mus hlasovat jet EP (souhlas 2/3 ptomnch poslanc a zrove vtina poslanc). V ppad schvlen se v Rad znovu tentokrte vak kvalifikovanou vtinou - hlasuje o konkrtnch nvrzch na sankce (nap. zastaven finannch zdroj, odebrn hlasovacho prva prozatm nebylo nikdy pouito, Rakousko je jin ppad). Tato st je revolunm prvkem ve smlouvch. V druhm pili (Spolen bezpenostn a zahranin politika) se odehrla velmi zsadn zmna a to monost zvltnho mechanismu hlasovn: konstruktivn abstence. Do tto doby se stty unie souhlasit s akc, nehlasovat, anebo nesouhlasit. S Amsterodamem pichz dal monost, a tm je prv konstruktivn neast/absence a to dle lnku 23, kdy se stt sice nesouhlas s akc, ale neblokuje jej schvlen, a prv na zklad lnku 23 se jej netkaj finann nklady spojen s akc. Pokud nen vyuit lnek 23, jsou finann nklady rozloeny na vechny leny a to bez ohledu na ast. Tohoto prva me vyut jen skupina s maximem 1/3 hlas (brno dle hlas zem a ne dle stt, protoe malch zem je vce a mohly by vdy pehlasovat velk zem. K dalm otzkm ohledn SBZP patilo upesnn vazeb mezi EU a ZEU, a tak zzen adu Vysokho zmocnnce pro otzky SZBP, kter reprezentuje Unii v otzkch zahranin politiky. Jeho kolem je bt vztynm dstojnkem v informacch v rmci SZBP. Tento ad je jakmsi asistennm postem pro pedsedajc stt unie. Dalmi body se stalo, e evropsk obanstv doplnilo obanstv nrodn. Smlouva potvrdila, e oban Evropsk unie me komunikovat se vemi institucemi EU ve svm vlastnm jazyce. Zsadnm bodem byla redefinice evropskho obanstv evropsk obanstv nenahrazuje obanstv v jednotlivch lenskch sttech. Tato sloka byla poslena tak zvenm pravomoci Evropskho parlamentu v otzkch ochrany zdrav, spotebitele, sociln sfe, v oblastech vzkumu, technologickho rozvoje a ivotnho prosted. Z hlediska instituc je AS povaovna za totln propadk. Podailo se prosadit dodatek, e Evropsk parlament nebude mt vce ne 700 len i to, e Evropsk parlament bude pmo schvalovat pedsedu Komise. Byla tak rozena a

zjednoduena spolurozhodovac procedura. Vechny dal reformy nebyly v obecn shod, a proto se staly soust Protokolu po orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie. Ml by se revidovat postup EU z hlediska pijmn novch len do unie. Pipojen Protokol o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie. Zde bylo obsaeno to, e v ppad pijet maximln pti zem budou provedeny jen dl zmny, ale pi potu vtm mus bt svolna mezivldn konference a orgny EU mus bt revidovny.

8B/ SMLOUVA Z NICE

Amsterodamsk smlouva zanechala vtinu problm tkajcch se institucionln reformy nevyeenou. Ratifikac AS vstoupil v platnost pouze omezen okruh zmn, jejich vliv na kapacitu a efektivnost evropskch instituc byl velmi mal. Zrychlen procesu roziovn a zmna strategie pijmn novch len v prbhu ratifikace AS vak znamenaly, e prvodn Protokol o orgnech s ohledem na rozen Evropsk unie se stal zhy neaktuln. Slouenm tzv. lucembursk a helsinsk vlny kandidtskch zem toti neodpovdalo pedpoklad Protokolu o tom, e sta realizovat pouze dl zmny a nsledn svolat mezivldn konferenci. Proto se summit Evropsk rady v Koln nad Rnem ve dnech 3-4. ervna 1999 mimo jin zabval otzkou vzjemn podmnnosti procesu roziovn EU a jej institucionln reformy. Vsledkem jednn ne nejvy rovni bylo konstatovn, e je nutn svolat mezivldn konferenci, je bude zamena vhradn na institucionln otzky. V jnu 1999 pak byla pedloena tzv. Zprva vboru t moudrch s nzvem Institucionln dsledky rozen. Na tuto analzu reagovala Komise a svolala mezivldn konferenci o reform instituc. V centru pozornosti konference se ocitla otzka velikosti a sloen Komise, problm ven hlas v Rad, monost rozen hlasovn kvalifikovanou vtinou a pprava dalch opaten vyplvajcch z rozen. Mezivldn konference byla zahjena 14. nora 2000 a uzavena byla na summitu v Nice 7-11. prosince 2000. Vsledkem mezivldn konference 2000 byla tzv. Smlouva z Nice podepsan ministry zahraninch vc zem EU 26. nora 2001. Smlouva z Nice je prozatm poslednm dokumentem revidujcm primrn prvo, kter vstoupil v platnost. Hlavnm obsahem smlouvy, kter zachovv lenn AS vetn pipojench protokol, jsou ustanoven revidujc pravomoci a sloen evropskch orgn. Jednn mezivldn konference bylo provzeno vleklmi spory mezi zstupci stt, obzvlt se pak eilo rozloen sil v jednotlivch institucch EU. Smlouva z Nice je povaovna za pechodnou formu, kterou by mla v blzk budoucnosti nahradit Evropsk stava. Na konci konference bylo oznmeno, e na rok 2004 bude svolna dal mezivldn konference, kter bude opt jednat o revizi smluv viz Laekensk deklarace o budoucnosti v Evrop (2001).

9B/ KONVENT O BUDOUCNOSTI EVROPY

- ji ve Smlouv z Nice ploha Prohlen o budoucnosti EU EU by mla zahjit ir debaty o sv budoucnosti, navzat na reformy zapoat smlouvou z Nice a dovst je dle Laekensk deklarace o budoucnosti EU - zvr summitu z Laekenu (14.-15.prosince 2001) - stanov vytvoen zvltnho tlesa povenho vedenm diskuze o budoucnosti EU = konvent - 3 sti deklarace: 1) Evropa na kiovatce dvody vedouc ke svoln konventu a poteby reformy EU poteba stability a akceschopnosti EU po rozen, nutnost eit demokratick deficit, reforma bude reakc na poteby oban EU a odpovd na nutnost zaujmout nov postaven v globalizovanm svt 2) koly a reformy v nov Unii podnty pro jednn Konventu: navzn vazeb mezi obany a institucemi EU, jak zorganizovat evropsk politick prostor po rozen EU, jak doclit toho, aby EU byla stabilizanm faktorem v multipolrnm svt, konkrtn perozdlit kompetence v EU, zjednoduit nstroje, zajistit demokratickou transparentnost a efektivnost instituc EU a projednat alternativy vytvoen evropsk stavy (v dlouhodobm horizontu) 3) Svoln Konventu o budoucnosti Evropy technicko organizan aspekty psoben Konventu, potvrdila sloen pedsednictva a upesnila dal leny Konventu: - sloen Konventu: - pedseda: V.Giscard d`Estaign - 2 mstopedsedov (G.Amato, J.L.Dehaene) -15 reprezentant hlav stt a vld lenskch zem - 30 zstupc nrodnch parlament (2 z jedn zem) - 16 reprezentant Evropskho parlamentu - 2 zstupci Komise - 3 zstupci Hosp.a soc.vboru, Vboru region a dalch instituc jako pozorovatel + kandidtsk stty v zastoupen 1 zstupce vldy a 2 zstupci parlamentu (kandidtsk stty se sm astnit vech jednn, ale nesm brnit konsensu dosaenmu lenskmi stty) - plnovan zahjen Konventu: 1.3.2002, ml trvat jeden rok - povinnost informovat Radu EU a Evropskou radu, monost konzultac s Komis a vytven expertnch skupin - jednn v Bruselu, v 11 ednch jazycch EU, veejn pstup na zasedn, povinnost vkldat zvry jednn na web - vypracovat zvren dokument sloen z rznch alternativ nvrh dle jejich podpory vchodisko pro mezivldn konferenci 2004 - vytvoen veejnho fra podnty k jednn Konventu Konvent o budoucnosti EU - zahjen 1.3.2002 konec 14.6.2003 (den po pedloen zvren zprvy pedsedovi Evropsk Rady) - sloen: viz.ve

- pracovn skupiny: subsidiarita, charta, prvn subjektivita, nrodn parlamenty, doplujc kompetence, zen ekonomiky, zahranin politick innost, obrana, zjednoduovn, svoboda+bezpenost+prvo, sociln Evropa Zvry: - Konvent uril odpovdi na otzky poloen v Laekenu: - navrhuje lep rozdlen psobnosti Unie a lenskch stt - doporuuje slouen smluv a udlen prvn subjektivity Unii - stanov zjednoduen aknch nstroj Unie - navrhuje opaten na poslen demokracie, prhlednosti a innosti Evropsk unie rozenm pspvku vnitrosttnch parlament k legitimit evropskho zmru, zjednoduenm rozhodovacch proces a zajitnm vt prhlednosti a pehlednosti chodu evropskch orgn - stanov nezbytn opaten pro zlepen organizanho uspodn a poslen lohy kadho ze t orgn Unie, zejmna s pihldnutm k rozen - zjednoduen a nov prava smluv otevraj cestu k pijet stavnho textu, jednn Konventu vystilo k vypracovn nvrhu Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu (na plenrnm zasedn 13. ervna 2003 doshl irokho konsensu), pedloen pedsedovi Evropsk Rady 13.6.2003 a Evropsk Rad 20.6.2003 v Soluni - msk deklarace, 18.7.2003 pedseda a mstopedsedov Konventu apelovali na Evropskou radu pod italskm pedsednictvm (Berlusconi), aby do konce roku 2003 svolala mezinrodn konferenci o pijet stavy (tzv.2.msk smlouva), stava mla bt dle doporuen d`Estaigna pijata bez reviz, navrhli termn podepsn v kvtnu 2004 - text skuten projednn na mezivldn konferenci 4.10. 13.12.2003 (pouze 10 tdn), pijat konsensem a beze zmn, do voleb do EP ho ale lensk stty nestihly ratifikovat Vce o Konventu na: http://european-convention.eu.int

10B/ SMLOUVA O STAV PRO EVROPU

Okolnosti vzniku stavy - dal pokraovn pravideln revize smluv JEA, Maastricht, Amsterdam, Nice - poteba institucionln reformy ped rozenm - cesta u stav Prohlen o budoucnosti Evropsk unie (soust Laekensk deklarace) 15.12.2001 - Konvent ir a transparentnj metoda revize smluv 105 len, pedseda dEstaing, een budoucho vvoje EU do dokumentu, kter by byl zkladem pro IGC (Konvent je zvltn okruh, take wajta). - vsledek Konventu pedloen 20.6.2003 na zasedn ER V Soluni nvrh stavn smlouvy (konen nvrh 18.7.2003 na ER v m - podklad pro IGC 25 + EK+EP + Rum., Bulh.,Tur. - ER v Bruselu 17. - 18.6. 2004 souhlasn postoj 25 ratifikace podle pravidel stt platnost po ratifikaci ve vech - zjednoduen smluv 448 lnk - jeden dokument nahrazujc Smlouvy: I. Zkladn ustanoven stavy vymezen Unie, cle, pravomoci, postupy, orgny II. Charta zkladnch prv z Nice 2000 III. Politiky EU politiky a innosti nejvc ze souasnch Smluv IV. Zvren ustanoven postupy pro pijet stavy a revizi - protokoly, plohy, prohlen

Hodnoty a cle EU - unie oban a stt otevenost vech ochotnm respektovat a podporovat hodnoty - hodnoty Unie dstojnost, svoboda, demokracie, LP, atd. pluralismus, tolerance, nediskriminace - symboly vlajka, da z Devt od Ludvka, heslo: Jednotn v rozmanitosti, Euro, den 9.5. - svobody 3 zkladn + usazovn, nediskriminace kvli sttn pslunosti - cle mr, hodnoty, trvale udriteln rozvoj, pokrok, soudrnost a solidarita mezi stty - nstroje k jejich dosaen sven Unii lenskmi stty specifick rmec instituc - Unie a l. stty resp. nrodn identitu zsada: loajln spoluprce vzjemn respekt, - nadazenost prva EU prvu l. stt - Unie a okol EU m prvn subjektivitu me vystupovat na mezin. scn Obanstv EU - dopluje, nenahrazuje sttn pslunost - prva oban EU free pohyb a pobyt, volit a bt volen do EP a v komunlkch, dipl. a konzulrn ochrana, petice k EP, ombudsman EU a dotaz orgnm EU v jazyce EU, pstup k dokumentm EU Zkladn prva Charta zkladnch prv - schvlen EK, Radou, vyhlen EP, pesto ne prvn zvazn x v rmci stavy zvazn - dodruj orgny i lensk stty dohl ESD - ir zbr ne Evropsk mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod - stava pedpokld i pistoupen k ve uveden mluv vzjemn doplnn s Chartou Pravomoci EU - stava vymezuje oblasti, kde l. stty postoupily pravomoc jednat Unii - klasifikace: - vlun (celn unie, pravidla pro vnitn trh, mnov politika Eurozny, ochrana prodnch zdroj v moch, CAP) - sdlen (vnitn trh, st sociln politiky, soudrnost, zemdlstv a rybolov s vjimkou oblast vlunch, P, ochran spotebitele, doprava, transevropsk st, energetika, prostor svobody, bezpenosti a prva, ochrana zdrav, st vdy, techniky a vesmru, rozvojov spoluprce a humanit. pomoci) - v hospodsk politice a zamstnanosti l. stty budou koordinovat svj postup - EU provd SZBP a zasteuje obrannou politiku - podprn pravomoci: (zdrav, prmysl, kultura, cestovn ruch, vzdlvn, sport, civiln ochrana, administrativa) - doloka prunosti mono zaplnit mezeru v pravomocch k plnn cl Rada (J) po souhlasu EP - subsidiarita rozhodnut na rovni co nejble k obanovi innost EU jako pidan hodnota k innosti stt - proporcionalita init, co je nezbytn k dosaen cl EK zdvoduje mru pihldnut k tmto zsadm mohou revidovat nrodn parlamenty (1/3 znamen pezkum nvrhu Komis) jejich vt role - demokratick unie konsultace obanskou spolenost 1mil. oban z vznamnho potu stt znamen nvrh na pezkum legisl. EK - pistoupen k Unii vyaduje respektovn hodnot Rada (J), souhlas EP + ratifikace vemi stty - pozastaven prv stty poruen hodnot EP 2/3, Rada (J) - vystoupen zvltn dohoda, pokud ne, tak po 2 letech od oznmen

Instituce ER, Rada, EK, EP, ESD, EIB, etn dvr, Vbor region, Evropsk hospodsk a sociln vbor - EP spoluast na legisl., rozpoet, kontrola EK, 5let, max. 750, stt 6 96 - ER kad 3 msce, konsensus, hlavy stt nebo pedsedov vld, pedseda ER volen na 2,5 roku (1x znovu),zrove je vysokm pedstavitelem EU v SZBP - Rada zstupci l. stt na rovni ministr, rotujc pedsednictv (3 zem na 18 msc kad pl roku) - EK do 2014 1stt = 1 komisa, pak rotace v potu 2/3 lenskch stt, jmenovn pedsedy nezmnno, 5let fn obdob, volba s ohledem na volby do EP, kvalifikace evropanstv, politizace EK, ztrta kolektivn pamti, - ministr ZV novinka, jednotn hlas a soudrnost Unie, - ESD Soud prvnho stupn se zmn na soud vy instance - EBC vcelku beze zmn, mnov politika - etn dvr kontrola rozpotu - Vbor region, Evropsk hospodsk a sociln vbor 5let, 350 len, poradn status Nstroje EU zjednoduen - zkon, rmcov zkon, nazen, rozhodnut, doporuen, stanovisko - legislativn postup: EK navrhne postup, konzultuje s odbornmi sektory a je pijmn Radou a EP => pklad dvoj legitimity EU legitimita stt (Rada) a oban (EP); Rada i EP mohou pijmat rozhodnut i samostatn - vjimen - legislativn postup vtinou QMV od 2009 dvoj vtina 55% stt + 65% populace - rozen QMV Rada (J) rozhodne o rozen QMV = pemostn - v SZBP zvltn postupy poslen spoluprce min. 1/3 stt pokrauj v integraci Finance EU jednolet rozpoet a vcelet finann rmce, zjednoduen pijmn rozpotu v EP i Rad innost EU v zahrani - zstv jednomyslnost, ministr ZV, - obrann politika - Evropsk agentura pro vyzbrojovn spoluprce l. stt - solidarita v ppad toku - zahr. obchod EK jedn s tetmi zemmi - mezinrodn dohody vyjednv EK nebo min. ZV schvlen EP a Radou Svoboda, bezpenost, prvo - Schengen bez vnitnch hranic nov mon jednotka k pomoci l. stt ve steen vnj hranice - spolen azylov a pisthovaleck politika, zsada solidarity - soudn spoluprce v obanskch vcech pokrauje, nov zruen 3. pil policejn a soudn spoluprce v trestnch vcech - EUROPOL Vstup v platnost ratifikace ve vech sttech podle jejich pravidel, do 2 let pokud ratifikuje 4/5 stt bude se stavou zabvat ER Revize zsadn zmny zase Konvent, men ER (J) + EP

11B/ SPECIFIKA INSTITUCIONLNHO SCHMATU EU

Instituce Evropsk unie jsou vsledkem specifik evropskho integranho procesu, kter b ji vce ne 50. let. Toto obdob provzelo nkolik reforem, reviz smluv a podobn, co se odrazilo v institucionln podob souasn Evropsk unie. Velk zmnu je oekvna v souvislosti s pijetm Evropsk stavy. Specifika instituc Evropsk unie Konstitun hybrid - promna trajektorie promna paradigmat Permanentn roziovn stt - agendy Promna vnjch podmnek Provzanost instituc promna jejich funkc Absence dlby moci Geografick rozttnost instituc multilingvistick prosted Slouen orgn t spoleenstv Na zklad tzv. Sluovac smlouvy ze dne 8. dubna 1965, dolo k slouen Vysokho adu + dv Komise do jedinho orgnu Komise a dle o slouen vech Rad do jedin Rady. Tyto nov spolen orgny mly mt pravomoci svch pedchdc. Smlouva vstoupila v platnost po ratifikace ke dni 1.7.1967. Dvodem tto smlouvy bylo zefektivnn prce vech t spoleenstv, ale koncentrac byla tak mon lep kontrola (po kter volala zvlt Francie). Tato smlouva vak byla poslednm konsensulnm krokem ped pchodem krize v Evropskch spoleenstvch. Rozdly mezi spoleenstvmi Monnetv model akciov spolenosti oputn. Rzn nezvislost spoleenstv. Kontrast mezi ESUO a EHS (stav zejm krize 1959, 1980 a pechodn obdob pro budovn spolenho trhu). Rozdl mezi ES a EU (kompetence mezi pili, postaven ESD)

Personln obsazen jednotlivch orgn Evropsk unie Komise, Evropsk parlament, Rada, Evropsk soudn dvr, etn dvr a dal vbory zamstnvaj asi 28tis. ednk, piem nejvt st zamstnv Komise (asi 20tis. ednk). Zde je ale nutno dodat, e Komise m velkou st pravomoci a pevnou st agendy Evropsk unie. Pro srovnn tabulka potu zamstnanch ednk orgn EU: Komise EP Rada ESD Vbory etn dvr Celkem 19 803 3 900 2 378 837 659 458 28 035

Mechanismy kontroly Evropsk unie Existuj dva okruhy mechanism kontroly Evropsk unie a to kontrola vnitn (Evropsk parlamentu, Evropsk soudn dvr, mikrorove) a kontrola vnj (nrodn vldy, nrodn parlamenty, oban EU):

Vnitn forma kontroly EU Evropsk parlament - pmo voleb obany Kontrola Komise - omezen mandtu komise smlouvami a Radou Kontrola Komise EP- vol komisi spolen s Radou a odvolv Komisi jako celek dvma tetinama odevzdanch a nadpolovin vtinou vech po tech dnech od podn nvrhu, interpelace Kontrola ESD - aloba za neinnost, aloba za neplatnost akt, komplexn kontrola orgn a jejich innosti etn dvr - kontrola financ Rada - pouze povinnost odpovdat na otzky Kontrola na mikrorovni v rmci kadho z orgn - pedevm komise (prvo pedsedy odvolat komisae)

Vnj forma kontroly EU Projednvn zmn na IGC - ratifikace (referenda, parlamenty) Kontakty mezi orgny - (propojen s vldami skrze Radu, svzn stanovisek ministr pozic parlamentu - Dnsko, delegace pravomoc - sven mandt nap. Irsko (1972), nebo Itlie (1989) Kontakty mezi nrodnmi parlamenty a EP - spolen vbor poslanc COSAC Kontakty v rmci politickch seskupen - formln podl, prezentace a anrodnch sjezdech, ast v pedsednictvech Postoj EU k problmu: v prvodn deklaraci Smlouvy o EU se orgny EU (zvlt Komise) zavazuj k vasnmu informovn nrodnch parlament. Amsterodamsk smlouva stanovila estitdenn lhta pro distribuci legislativnch pedloh. Kontrola vld je vak v rukou lenskch zem

Vztahy mezi orgny Evropsk unie

12B/ ROZHODOVAC PROCES V EU

Konzultan procedura
Shromdn EHS pevzalo od Shromdn ESUO kontroln pravomoci vi Komisi, a navc bylo vybaveno tzv. konzultan funkc, kterou je mon charakterizovat jako pasivn legislativn ast, tato procedura je pomrn slab. Smlouva toti uloila Rad konzultovat ve vybranch otzkch Evropsk parlament. Rada vak tuto proceduru asto obchzela tm, e neekala na rozhodnut EP a rozhodla dve. Parlament se tak mohl prosadit jen skrze Komisi, kter mohla zohlednit jeho nzory. Teprve po ppadu izoglukza (138, 139/1979 Sb.) bylo ESD rozhodnuto, e legislativa, kter je pijata bez konzultace s Parlamentem je neplatn, nebo konzultace je prvo lidu Spoleenstv. Postup konzultace: a) Komise pedkld nvrh Rad b) Rada pedkld svj postoj Evropskmu parlamentu c) Vyjden EP se vrac do Rady, kter jej vbec nemus brt v potaz c) EP m pozmovac nvrhy = nvrh jde zpt ke Komisi, kter me nvrh pepracovat

Procedura spoluprce
Skuten podl Evropskho parlamentu na legislativnm procesu je datovn od pijet Jednotnho evropskho aktu, kterm byla v roce 1986 zavedena procedura spoluprce (kooperan procedura l. 7 JEA, revidovn Amsterodamskou smlouvu l. 252/ex-l. 189c). Byl to dal krok k poslen legitimity pijmn legislativy. Procedura zavedla mechanismus dvojho ten a monost zamezit pijet legislativy ze strany Evropskho parlamentu I. ten Odkazuje-li tato smlouva pokud jde o pijet aktu na tento lnek, pouije se nsledujc postup. a) Rada kvalifikovanou vtinou na nvrh Komise a po obdren stanoviska Evropskho parlamentu pijme spolen postoj. b) Spolen postoj Rady se sdl Evropskmu parlamentu. Rada a Komise podrobn informuj Evropsk parlament o dvodech, kter vedly Radu k pijet spolenho postoje a tak o postoji Komise. II. ten Schvl-li Evropsk parlament do t msc od tohoto sdlen spolen postoj nebo se k nmu v tto lht nevyslov, Rada s konenou platnost navrhovan akt pijme shodn se spolenm postojem. c) Evropsk parlament me v tmsn lht uveden v bod b) navrhnout vtinou hlas svch poslanc zmny spolenho postoje Rady. Evropsk parlament rovn me stejnou vtinou odmtnout spolen postoj Rady. Vsledek jednn bude sdlen Rad a Komisi. Odmtne-li Evropsk parlament spolen postoj Rady, me Rada akt pi druhm projednvn pijmout pouze jednomysln. d) Komise do jednoho msce pezkoum nvrh, na jeho zklad Rada pijala svj spolen postoj, piem pihldne ke zmnm navrenm Evropskm parlamentem. Komise ped Rad zrove s pezkoumanm nvrhem ty zmny navrhovan Evropskm parlamentem, kter nepijala, spolu s vysvtlenm dvodu. Rada me jednomysln tyto zmny pijmout. e) Rada pijm kvalifikovanou vtinou nvrh pezkouman Komis. Nvrh pezkouman Komis me Rada zmnit pouze jednomysln. f) V ppadech uvedench v bod c), d) a e) se Rada usn do t msc. Neusnese-li se v tto lht, nvrh Komise se pokld za nepijat.

g) Lhty uveden v bod b) a f) mohou bt prodloueny nedle o jeden msc spolenou dohodou Rady a Evropskho parlamentu. 3. Dokud Rada nerozhodla, me Komise kdykoli bhem uplatovn postup zmnnch v odstavcch 1 a 2 svj nvrh mnit.

Procedura spolurozhodovn
Tuto novou proceduru zavd Smlouva o EU z roku 1992 (l. 189b Smlouvy o ES). Pvodn obsahovala ti ten, po revizi Amsterodamskou smlouvu (l. 251/ex-l. 189b) m pouze ten dv. Zsadn novinkou tto procedury je dohadovac vbor. Procedura spolurozhodovn (co-decision) pat mezi nejkomplikovanj, ale souasn nejvznamnj a nejfrekventovanj procedury. Soust je i tzv. parlamentn veto, co je monost Parlamentu zablokovat pijet legislativy. I. ten 1. Odkazuje-li tato smlouva pokud jde o pijet aktu na tento lnek, pouije se nsledujc postup. 2. Komise pedlo nvrh Evropskmu parlamentu a Rad. Po obdren stanoviska Evropskho parlamentu rozhoduje Rada kvalifikovanou vtinou nsledujcm zpsobem: a) schvl-li veker zmny obsaen ve stanovisku Evropskho parlamentu, me pijmout navrhovan akt v takto pozmnnm znn; b) nenavrhne-li Evropsk parlament dn zmny, me pijmout navrhovan akt; c) jinak zaujme spolen postoj a sdl ho Evropskmu parlamentu. Rada podrobn informuje Evropsk parlament o dvodech, kter ji vedly k zaujet spolenho postoje. Komise podrobn vyrozum Evropsk parlament o svm postoji. Jestlie do t msc od tohoto sdlen Evropsk parlament: a) schvl spolen postoj nebo neuin dn rozhodnut, pokld se dotyn akt za pijat shodn se spolenm postojem; b) odmtne spolen postoj absolutn vtinou hlas svch poslanc, pokld se navrhovan akt za nepijat; c) navrhne zmny spolenho postoje absolutn vtinou hlas svch poslanc, zmnn text postoup Rad a Komisi, kter zaujme stanovisko k tmto zmnm. II. ten 3. Schvl-li Rada kvalifikovanou vtinou do t msc po jejich obdren vechny zmny navren Evropskm parlamentem, pokld se dotyn akt za pijat v podob takto pozmnnho spolenho postoje; o zmnch, k nim Komise zaujala odmtav stanovisko, rozhoduje vak Rada jednomysln. Neschvl-li Rada vechny zmny, svol pedseda Rady po dohod s pedsedou Evropskho parlamentu do esti tdn Dohodovac vbor.

4. Dohodovac vbor, kter se skld ze len Rady nebo jejich zstupc a ze stejnho potu zstupc Evropskho parlamentu, m za kol doshnout dohody o spolenm nvrhu kvalifikovanou vtinou len Rady nebo jejich zstupc a vtinou zstupc Evropskho parlamentu. Komise se astn jednn Dohodovacho vboru a vyvj vechnu potebnou iniciativu ke sblen postoj Evropskho parlamentu a Rady. Pi plnn svho kolu se Dohodovac vbor zabv spolenm postojem ve svtle zmn navrench Evropskm parlamentem. 5. Schvl-li Dohodovac vbor do esti tdn od svho svoln spolen nvrh, Evropsk parlament, kter se usn vtinou odevzdanch hlas, a Rada, kter se usn kvalifikovanou vtinou, maj od tohoto schvlen est tdn na to, aby pijaly navrhovan akt shodn se spolenm nvrhem. Neschvl-li jeden ze dvou orgn navren akt, povauje se za nepijat. 6. Neschvl-li dohodovac vbor spolen nvrh, pokld se navrhovan akt za nepijat. 7. Tmsn, resp. esti-tdenn lhta uveden v tomto lnku se prodluuje na nvrh Evropskho parlamentu nebo Rady nejve o jeden msc, resp. dva tdny.

Souhlasn zen
Zvltn formou podlu Evropskho parlamentu na rozhodovacm procesu je tzv. souhlasn zen zaloen ji v Jednotnm evropskm aktu (l. 8 a 9 JEA). Principem souhlasnho zen jsou oddlen hlasovn Rady a Parlamentu, je se konaj bez monosti pipojit k pedloze vyjden nebo doplky. Jedinm monm zvrem je schvlen nebo odmtnut dan pedlohy. V JEA bylo souhlasn zen zavedeno pro rozhodovn o novch zahranin-politickch zvazcch Spoleenstv a je ho nutno uplatnit i pi schvalovn vstupu novch len do Spoleenstv. Souhlas Evropskho parlamentu byl podle JEA nutn nejenom u zcela novch zvazk, ale tak pro pijet dlch (nap. finann technickch) zmn u ji existujcch asocianch dohod i mezinrodnch smluv. Parlament proto mohl nstroje souhlasnho zen nepmo vyut k vyjden svch zahranin politickch postoj.

Amsterodamsk smlouva vyaduje souhlasn zen v nsledujcch oblastech (dle lnk Smlouvy o EU revidovan Amsterodamsk smlouvy): pro vstup novch lenskch stt, pi podpisu mezinrodnch dohod, v ppad zmny statutu Evropsk centrln banky a stanoven jejich novch kol a u schvalovn zmn v clech a organizaci strukturlnch fond. Krom tchto taxativn vymezench oblast je souhlas EP poadovn v prbhu zen o poruen zkladnch princip EU podle lnku 7 Smlouvy o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou.

13B/ VZNAM A PEDSEDNICTV

EVROPSK RADA

POSTAVEN

EVROPSK

RADY,

INSTITUT

Vrcholnm orgnem institucionln struktury souasn Evropsk unie je Evropsk rada, kter je vlastn setkvnm politickch pedstavitel lenskch zem na nejvy rovni. Zaloen

Evropsk rady bylo dno potebou konzultovat zsadn otzky integranho procesu. Jej pozice byla dlouho upravovna jen politickmi dohodami, do evropskho prva byla zakotvena a Jednotnm evropskm aktem z roku 1986. Zaloen instituce setkvn nejvych pedstavitel je spojeno se jmny francouzskch prezident de Gaulla a Pompidoua. Motivac Francie k tmto krokm bylo poslen mezivldnho charakteru Spoleenstv. Prvn takovto setkn probhlo ji v roce 1961 v Pai. Dvodem se stala Fuchetovy plny, tot se projednvalo i v Bonnu. Otzky institucionalizace Evropsk rady pak byly zastaveny uzavenm Lucemburskho kompromisu. Obnoven jednn pak nastalo a v roce 1967 v m. Velmi dleitm se stalo zasedn Evropsk rady v roce 1969 v Haagu, kde se podailo pekonat zkladn problmy Spoleenstv. Bylo dohodnuto rozen Spoleenstv, zaveden vlastnch pjm a monost dal integrace. Francouzsk prezident vyzdvihl pnos summitu a opt navrhl jeho institucionalizaci. Ostatn stty vak tuto iniciativu odmtly, nebo se bly poslen vlivu Francie a krachu nadnrodnho procesu ES. Bhem 70. let neustle Francie stupovala diplomatick sil, aby dolo k zaloen Evropsk rady, ostatn stle tuto monost odmtaly. Pesto vak nastala jist zmna. V souvislosti s kriz mnovho systmu, ropnmi oky a hospodskou krizi byly ochotny lensk stty zaat jednat o orgnu, kde by se astji setkvali pedstavitel stt a mohli tak spolen formulovat postoje a navrhovat mon een. Pelom se objevil ji v zvren deklaraci Kodaskho summitu (1973). Francie vyuila svho pedsednictv v roce 1974 a na summitu pedstavila tzv. Paskou deklaraci, co byl nvrh na stanoven mechanism setkvn na nejvy rovni. Bylo dohodnuto, e se zem budou setkvat 3x do roka (1x v Bruselu, 2x na zem pedsedajc zem). Problm s pojmenovnm orgnu byl vyeen ponechnm neoficilnho nzvu Evropsk rada. Na pask summit navzalo dal upesnn pravidel, jako napklad tzv. Londnsk deklarace (poadavek diskrtnho jednn, podmnky spnho jednn). Ve vvoji summitu zaujalo vznamn msto tak Slavnostn prohlen o Evropsk unii ze Stuttgartu z roku 1983, nebo pedstavovalo posledn krok pro zmny pozdji ukotven v JEA. Krom jinho zde byly upevnny vazby Evropsk rady na jin instituce Spoleenstv, napklad tm, e Evropsk rada byla povinna adresovat EP zprvy o vsledcch jednn. Vhodnou pleitost pro zanesen Evropsk rady do primrnho prva spoleenstv se stala revizi smluv v rmci Jednotnho evropskho aktu (1986). JEA v lnku 2 potvrdil veker dvj politick dohody tkajc se Evropsk rady, snil vak frekvenci setkvn. Evropsk rada se m setkvat alespo dvakrt ron. Ve Smlouv o EU z roku 1992 byla zpesnna definice tkajc se Evropsk rady, kde bylo dno, e Evropsk rada sdruuje hlavy stt a pedsedy vld lenskch stt, jakoto i pedsedu Evropsk komise. Dle smlouvy vak nen stle oficiln instituc Spoleenstv. Zatm posledn pravy postaven Evropsk rady nastaly na summitu v Seville (2002), kdy byl pijat nov jednac d ve form bod, kter jsou seazeny do ty kategori: 1) Body, kter maj bt podpoeny bez diskuse 2) Body k diskusi, jejm clem m bt stanoven obecnch politickch vodtek 3) Body k diskusi, jejm vsledkem m bt pijet rozhodnut v souvislosti s vjimenmi ppady a roziovnm

4) Body k diskusi, kter nem bt uzavena konkrtnmi zvry Funkce Evropsk rady

1) Artikulace nrodnch zjm zaloen Evropsk rady na mezivldnm principu

dv sttm monost vce prezentovat sv nrodn zjmy. Jej nejdleitj kol nen v pijmn rozhodnut, ale v artikulaci nrodnch zjm a v hledn spolenho stanoviska. Uruje veobecnou linii vvoje Spoleenstv a je nejlep platformou pro hledn kompromisu. Nalezen kompromisu v Evropsk rad otvr prostor pro aktivitu dalch orgn.

2) Podpora fungovn instituc Spoleenstv dosavadn psoben Evropsk rady

prokzalo, e formulovn obecnch politickch monost a cl na nejvy rovni vede v mnohm ppadech k nezablokovn nich rovn. Hledn politick dohody na stanoven novch integranch cl tak ulehuje pozici Komise.

3) een politickch kriz zaloen Evropsk rady pisplo v 60. letech k oslaben
kriz ve Spoleenstv. eenm kriz v tomto mezivldnm orgnu tak pomh k tomu, aby se nezablokovaly dal instituce Spoleenstv.

4) Role inicitora Evropsk rada svmi dlouhodobmi smry politiky Spoleenstv

vlastn vytv jaksi duplicitn orgn vzhledem ke Komisi, co bylo tak cle francouzskch politik. Stv se tak jistm inicitorem dal integrace v rmci Spoleenstv, na druhou stranu vak mus respektovat postaven Komise. Od summitu v Dublinu v roce 1975 se vytv informativn a komunikan kanly, kter podporuj efektivitu obou tchto orgn. Institut pedsednictv EU O pedsednictv EU se d ci, e je to spe instituce ne vlastn funkce. Pedsednictv je nejinnjm nstrojem pro nrodn podmnn ovlivovn chodu celho Spoleenstv, protoe jednotlivm zemm umouje realizovat vlastn priority a ovlivovat program organizace. Smluvn je tato instituce pomrn skromn definovna, velk vznam nabyla v 70. letech 20. stolet, kde ve Spoleenstv pevaovat pklon k mezivldnmu paradigmatu. Tento institut zakotvila u Smlouva o ESUO, prvotn bylo pedsednictv stanoveno jen na 3 msce, Smlouva o EHS toto obdob prodlouila na msc est. K postupnmu posilovn vedly snahy o reformu a ukotven (Tindemansova zprva, Zprva T moudrch mu), kdy vvoj tohoto institutu vedl k snaze potlait mezivldn rozmr. Poslen se tento orgn dokal v souvislosti s JEA a kolem, e pedsednick stt nese odpovdnost za Evropskou politickou spoluprci, dal reforma pila se Smlouvou o EU, kdy byl potvrzen systm tzv. trojky (deklarovn ji Londnskou zprvou z roku 1981). Trojka je tvoena minulou, souasnou a budouc pedsedajc zem a clem bylo omezit vkyvy a zajistit kontinuitu. Amsterodamsk smlouva trojku zmnila na dvojku, kdy vedle pedsedajcho sttu postavila jen budoucho pedsedajcho. Vmna na postu pedsednictv (rotace) probhala na zklad abecednho podku s tm, e po vstupu jinch zem byla zmnna. Naposledy byla reformovna po rozen v roce 1995, kdy byl vymylen systm dvou malch stt velk stt, nesm bt za sebou dva nov pistoupen stty a ani dva stty neutrln. Tento systm m zajistit kontinuitu. Pedsednictv EU m za kol tyto

funkce: 1) 2) 3) 4) 5) Reprezentace Administrace a zen Rady ministr Vyjednvn Urovatel politickch priorit Obhajoba nrodnch zjm

14B/ VVOJ, PRAVOMOCI A STRUKTURA RADY EU

RADA EVROPSK UNIE Rada Evropsk unie (nebo-li Rada EU, Rada i Rada ministr) je spolu s Komis a Evropskm parlamentem soust zkladnho institucionlnho trojhelnku Spoleenstv. Jejm kolem je umonit prezentaci zjm lenskch sttu, podobn jako to dl Evropsk rada. Prostor pro jednn Rady ministr vytv prv Evropsk rada, kter mimo jin uruje zkladn cle Spoleenstv. Hlavnm kolem Rady je vak pijmn legislativy a klovch politickch rozhodnut, vetn pijmn novch len i rozpotu. Je vystavna na tech zkladnch principech: nrodn aspekt (rovn zastoupen vech lenskch stt bez ohledu na jejich velikost, ekonomickou slu i dlku lenstv. Tento princip spov v tom, e kad zem je zastoupena jednm ministrem), odbornost (problematika je zpravidla projednvan kompetentnmi ministry, tj. uplatuje se zde resortn princip rozhodovn existuje tak vlastn nkolik Rad ministr) a politick mandt (smluvn povinnost zstupce v Rad bt vldou zmocnn k pijmn zvazk. Vyaduje se ministersk zmocnn reprezentant jednotlivch vld). Rada v pvodn struktue instituc dle Jeana Monneta nebyla, nebo nadnrodn subjekt ml bt kontrolovn Shromdnm, ale tento model nebyl pro mal stty pijateln, nebo se obvaly hegemonie velkch sttu a Rada tak vznikla jako ochrnce malch zem. Rada ESUO pijmala rozhodnut zpravidla vtinou nebo kvalifikovanou vtinou. Rada vak byla ve struktue ESUO pouze pojistkou, kdyby nadnrodn strategie pokozovala zjmy lenskch zem. Po vzniku EHS a EUROATOM a do roku 1965 existovaly ti Rady ministr s tm, e nov ustanoven Rady mly silnj pozici vi nadnrodnm orgnm. Dvodem tohoto kroku se stala sektorov neohranienost projektu Evropskho hospodskho spoleenstv. Rada EHS se postupn stala dominantnm orgnem, mnoh agendy se ovem vzjemn prolnali a to se stalo problmem. V roce 1965 proto dolo ke slouen institucionln struktury t existujcch spoleenstv. Jednotn Rada byla zaloena tzv. Sluovac smlouvou ze 4. dubna 1965. Neshody, kter se objevily v 60. letech, vyvrcholily pijetm tzv. Lucemburskho kompromisu, kdy se Rada ministr stala dominantnm orgnem a toto obdob je oznaovna za jej zlatou ru. Nezbytnost se stalo tak nov definovat vztahy mezi Radou ministr a Komis, kter byly v roce 1966 upraveny Prohlenm o vztazch mezi Radou a Komis. Tuto patovou situace odboural u summit v Haagu (1969) a nsledn finann smlouvy pro Spoleenstv. V roce 1986 byl podepsn JEA, kterm zskala Rada partnera v rozhodovacm procesu, a to v podob Evropskho parlamentu a procedury spoluprce. Na zklad dalho lnku dolo tak k zpehlednn rznch vbor a dolo tak ke zrychlen legislativnho procesu. Maastrichtsk smlouva poslila vliv Evropskho parlamentu procedura spolurozhodovn, Rada dle byla odpovdn za vechny ti pile novho Maastrichtskho

chrmu, v I. pili vak byla znan omezen vetem parlamentu. Zatm posledn revizi innosti Rady nastala v Amsterodamsk smlouv, kde se pozmnilo postaven Rady v oblast SZBP tm, e byl zzen post Vysokho zmocnnce pro SZBP, m Rada zskala ve druhm pili partnera a opt byla sten omezena. Funkcionln schma Narstn mnostv rznch otzek eench Radou a jejich komplexnost, se postupn odrazily ve struktue tohoto orgnu. Krom toho, e se v prbhu vvoje oddlily jednotliv sektorov Rady, lze hovoit o tom, e se vytvoily ti rovn tto instituce, kter jsou dnes formln oddleny Evropsk rada, Rada ministr a Vbor stlch zstupc a souvisejc odbory. Vechny zmnn roviny Rady se navzjem prolnaj sdlej pedsednictv, maj spolen sekretarit i vyuvaj stejn soustavy odbornch vbor. Kompetence jednotlivch rovn se vak li. Specifick postaven m Evropsk rada, kter je prakticky neomezen a me se zabvat jakmkoliv tmatem tkajcm se EU. Rada ministr je limitovna svou povinnost pijmat legislativu Unie, ale nad tento rmec me diskutovat i dal otzky spadajc do jej kompetence. Role vboru je pedevm v servisnch slubch, a pestoe se zabvaj prakticky vemi otzkami, jsou v podzenm postaven bez monosti rozhodovn i bez iniciativn funkce. Pvodn existovala pouze jedna Rada, ale v souvislosti s nrstem agendy vzniklo nkolik sektorovch Rad (mal rady, velk Rady jako nap. ECOFIN, zemdlstv, zahranin vci). Jednotliv rady se len podle frekvence zasedn: intenzvn, opakovan, pleitostn. Vbor stlch zstupc Oznaen COREPER je akronymem z francouzskho nzvu Vboru stlch zstupc. Hlavnm kolem tohoto vboru, kter existoval ji ve struktue EHS, je poskytovn asistence lenskm sttm pi pprav evropsk legislativy v rmci jednn Rady a pi udrovn kontakt s ostatnmi orgny Spoleenstv. COREPER vak pouze zasteuje soustavu vbor a pracovnch skupin. Udrovn stlch zastoupen na rovni COREPER je pro lensk stty pomrn hodn dleit, nebo lenov vboru zastupuj zjmy lenskch stt a hj zde nrodn stanoviska. Vbory, kter COREPER zasteuje, se setkvaj obvykle jednou tdn. Jejich kolem je pomhat Rad pi pprav legislativy a pedem ped-jednvat nvrhy. COREPER je tak jakmsi pedstupnm Rady. Existuj dva vbory COPERER COREPER II. jedn na vy rovni a zsadnj oblasti politik EU, naproti tomu kolem COREPER I. je analyzovat zbvajc mn dleit body jednn. Vnitn jednac mechanismy Rady Hlavnm kolem Rady ministr je pijmn legislativnch rozhodnut. Protoe dochz k tomu, e ministi zastupujc rzn politick systmy i koalin vldy, musela Rada tuto situace eit a to vlastnmi specifickmi mechanismy formlnho i neformlnho jednn: 1) Kulat stl informativn schzka za ptomnosti vech zstupc lenskch stt ke zjitn stavu podpory danho nvrhu i vlastnho postoje sttu. Ve velkm potu asov velmi nron, omezuje navc prostor sttu pro pozdj kompromisy.

2) Indikan hlasovn je takov druh hlasovn, kter nen zvazn a lensk stty pot mohou pod vlivem novch okolnost hlasovat jinak. lensk stty zde demonstruj sv stanovisko. Nelze ale poznat, zda jsou ochotn k jednn i nikoliv (na rozdl od kulat. stolu) 3) Peruen jednn pomrn ast nstroj, kter je vyuvn a ji pro potebu konzultovat danou problematiku s nrodnm centrem, i pro zkulisn vyjednvn rmcovch koalic. Je zde i protestn procedurln peruen jako dvod zsadnho nesouhlasu a nutnost pezkoumat pedkldan bod jednn. 4) Zpov individuln konzultace snaha pedsedy Rady zabrnit zablokovn zasedn. Pedseda rady me, nkdy spolen s pedsedou Komise, pozvat na soukromou schzku nkterho z ministr a vyjasnit si postoje. Clem je dospt, za pomoc Komise, k takov modifikaci pedlohy, kter bude pijateln pro vechny lensk stty. 5) Prodlouen zasedn krajn psychologick ntlak na resortn ministry, kter vtinou vede k pijet kompromisn legislativy. Existuje dvoje een a to buto maratn, co je prodlouen jednn na vce ne dva dny, co je obecn pijateln hranice jednn. Druhou monost je tzv. zastaven hodin, co je postup, kdy je o plnoci ped datem, kdy by nastalo legislativn vakuum, proklamativn vyhleno zastaven hodin. Rada je potom nucena jednat do doby, ne je dosaeno shody. 6) Balkov princip podstatou balkov jednn je kompenzace ztrt a vhod. Balk je sestaven tak, e jsou v nm obsaeny pro stt pijateln i mn pijateln vci a je vtinou postaven tak, aby jeho schvlenm byly uspokojeny zjmy vtiny zem. 7) Neformln nvrhy objevuj se v situacch, kdy nen mon navrhnout jin een a Rada se zablokuje. Jde o pedloen neformlnch een dan problematiky i problematik obecn. 8) Doprovodn text pi een problmu, kter je velmi nalhav, existuje monost schvlit tento projekt, ale lensk zem me pipojit dobrovoln text, e pesto zastv odlin nzor. Toto jednn je odbornky oznaovno jako pokus uchlcholit vnitropolitick oponenty. 9) Neformln zasedn zasedn se vtinou odehrvaj v rovin formlnch kontakt podle pedem stanovench pravidel. Existuje zde vak monost setkat se na zcela jinm mst a vst zcela neformln jednn, tj. bez zpis, hlasovn, atd. Clem je uvolnn napt a zajitn podpor pro danou legislativu. Hlasovn v Rad Rada ministr nerozhoduje v rmci danch postup jednotnm zpsobem, ale v zvislosti na konkrtn procedue bu vtinou, kvalifikovanou vtinou, anebo jednomysln. V obvyklch ppadech me Rada k hlasovn pistoupit pi nadpolovinm potu svch len. Ministi se rovn mohou pi hlasovn zastoupit a to vedoucm stle mise, nebo dokonce ministrem jinho sttu. Rada ministr m ve smlouvch dan pesn pravidla, podle kterch se rozhoduje. Tendenc poslednho obdob je pklon ke kvalifikovan vtin na kor jednomyslnosti. Jednomyslnost pi tomto hlasovn se jedn pedevm o oblasti, kter jsou politicky velmi citliv. V ppad Maastrichtskho chrmu se takto hlasuje ve druhm a tetm pili. Plat

zde jednoduch pravidlo a to, e jedna zem m vdy jen jeden hlas. Pro schvlen nvrhu mus hlasovat pro vechny zem, jakkoliv hlasovn proti znamen uplatnn veta. Zlat ra tohoto typu hlasovn nastala v 70. letech po pijet Lucemburskho kompromisu, skonila pijetm Jednotnho evropsk aktu. Tento typ hlasovn byl vyuit pro prvn dv fze budovn spolenho trhu i pi otzkch finannch ujednn, atd. Vtinov hlasovn lensk stty se sna i v tch otzkch, kde to nen vyadovno, asto o dosaen konsensu, aby tak mohly prezentovat spolen stanovisko. Pokud nen konsensus mon, pistupuje se k hlasovn zpsobem, jak jej pro konkrtn zleitost vyaduj smlouvy. V lnku 205 Smlouvy o ES revidovan Amsterodamskou smlouvou je uvedeno, e nestanov-li tato smlouvy jinak, usn se Rada vtinou hlas svch len. V praxi se vtinov hlasovn pouv pedevm u procedurlnch otzek. Tento model, kdy kad lensk sttu disponuje jednm hlasem, pedstavuje pro lensk stty riziko, e budou snadno pehlasovny. Hlasovn kvalifikovanou vtinou hlasovn kvalifikovanou vtinou pat v souasnosti k nejastji vyuvanm modelm. Pro tento zpsob hlasovn jsou hlasy lenskch zem veny. Poet hlas pidlen zemm se upravuje vdy v souvislosti s rozenm Spoleenstv. Hlasy jsou lenskm zemm pidlovny na zkladn mnoha faktor, v prvnm ad v zvislosti na potu obyvatel. Dleitou schopnost pi tomto typu hlasovn je schopnost utvet hlasovac koalice. Podl kladnch hlas, kter jsou nutn pro schvlen danho aktu kvalifikovanou vtinou, se tradin pohybuje okolo 70% z celkovho objemu hlas. Stanoven pesnho potu bylo bhem roziovn vdy velmi problematick. Vznamnou polokou, kter vyplv z rozhodovn na zklad kvalifikovan vtiny je i stanoven blokan meniny, co je hodnota hlas tch stt, kter nesouhlas s projednvanm nvrhem. Vznam blokan meniny se vak s pchodem novch a novch stt do Spoleenstv stle zmenuje. Kvalifikovan vtina se vyuv pi hlasovn o nvrzch pedloench Radou. O zleitostech, kter nejsou pedloeny Komis, se hlasuje tzv. superkvalifikovanou vtinou. Podmnkou schvlen aktu v Rad je v tomto ppad dosaen stanovho potu hlas a zrove zskn podpory od uritho potu zem (pi patncti zem je to 62 hlas a souhlas minimln 10 zem). Zaveden zpsobu hlasovn prostednictvm tto vtiny je vsledkem snahy lenskch stt o dosaen maximln vtiny.

15B / KOLY A POTENCIL EVROPSK KOMISE

-EK je vrazom nadnrodnej paradigmy -oznaenie Komisia je pouvan v 3 vznamoch: 1. Najuom kolgium komisrov 2. Technicko profesn potencil radu DGs 3. Najir cel administratva Komisie -zkladn rysy EK: Vhradn prvo legislatvnej iniciatvy v I. pilieri Odborn potencil Nestrannos Kolektvna zodpovednos -problmy a limity administratvy EK - vekos, obmedzen flexibilita prce, financovanie a personlna politika (vi parachutage, ponorka), premenliv pozcia v zmluvch (obmedzenie EK v Maastrichtskom chrme)

-pozcia EK je v zmluvch formulovan pomerne vone osciluje medzi eurpskou vldou a orgnom podriadenm nr. ttom s presne definovanmi prvomocami. To mu umoovalo nezvislos na nr. ttoch -dopad Zmluvy z Nice na EK: Voba predsedu EK QMV Silnej mandt predsedu EK Predseda EK m monos preskupova portfli i v priebehu funknho obdobia Gentlemansk pravidlo R. Prodiho (vi alej) truktra 1. Predseda komisie -funkcia trv 5 rokov, u nie je v polovici potvrdzovan (to bolo v EHS) -voba EK poda EHS lenovia EK menovan dohodou vld l. ttov, na 4r. Amsterdam lenovia EK menovan na 5r. i. Vldy l. ttov spolonou dohodou uria osobnos, kt. hodlaj menova predsedom EK ii. Toho potom odshlas EP iii. Vldy l. ttov uria spolonou dohodou s designovanm predsedom ostatn osoby, kt. zamaj menova komisrmi iv. Potom je cel EK schvlen EP v. Po schvlen EP vymenuj vldy l. ttov spolonou dohodou nov EK Nice zavedenie QMV i. Rada ur QMV osobu, kt. hodl menova predsedom EK ii. Tto osobu schvauje EP iii. Rada po dohode s designovanm predsedom prijme QMV zoznam ostatnch osb, kt. zama menova komisrmi, zostaven poda zoznamov dodanch kadm l. ttom iv. Komisiu ako celok schvli EP v. Potom ju rada QMV vymenuje

2. Podpredsedovia max. dvaja; menuje ich predseda EK 3. Komisri 1 krajina = 1 komisr (max. 27, potom rotcia), navrhovan polit. reprezentciami krajn, ale vyber ich predseda EK -nereprezentuj svoju krajinu, ale zujmy ES ak tento zvzok poruia, mu by odvolan ESD -napriek tomu s vak vzby medzi komisrmi a ich ttmi vinou vemi zke -jednotliv rezorty prideuje komisrom predseda EK, priom ten m u i prvo preskupova ich poas funknho obdobia Komisie (od R. Prodiho) 4. Kabinety - kad komisr m vlastn administratvny servis (kabinet) -rieia politick strnku problmov, s politickm a poradnm servisom komisra -maj 4 zkl. funkcie asistencia komisrovi v jeho rezorte, prispievaj k realizci jeho politickej stratgie, zaisuj administratvu, udruj kontakty s l. ttmi -fovia kabinetov predjednvaj dva dni vopred agendu EK postupuj pri tom podobne ako COREPER tzv. A-bodovm systmom 5. Generlne riaditestv rieia technick a administratvne strnky problmov -alej sa lenia na riaditestv a divzie, 1 DG = cca 400 ud 6. Horizontlne rady prvne sluby, prekladatelia, hovorca. EUROSTAT; spolon pre cel EK 7. Generlny sekretarit koordinuje kontakty s ostatnmi intitciami, zaisuje schdzky komisrov, zabezpeuje pre nich informcie -priamo podriaden predsedovi EK -riei konflikty medzi jednotlivmi asami EK (/1/ teritorilne konflikty - o kontrolu problmu; /2/ ideologick konflikty rzne nzory na riadenie EK; /3/ konflikty personlne / finann) -kategrie zamestnancov EK: 1. A1-A8 najkvalifikovanej 2. B1-B5 riadiaca administratva sekretaritov a archvov 3. C1-C5 radnci a sekretrky 4. D - pomocn personl 5. LA prekladatelia 6. R & D - vskum a vvoj -pracovnci vyberan konkurzom, niekedy vak neformlne postupy: Parachutage (zhodenie padkom) dosadenie konkrtnej osoby na riadiace miesto Ponorka nadviazanie pracovnho kontaktu s osobami mimo EK, potom jeho premena na internho zamestnanca Kontrola EK 1.) Interpelcie EP 2.) Vyslovenie nedvery EP hlasuje po 3 doch po podan nvrhu verejnm hlasovanm -ak je nvrh prijat 2/3 vinou poslancov, odstpia lenovia EK kolektvne, ale vybavuj naalej ben zleitosti -vyslovenie nedvery u nie je viazan na schvaovanie vronej sprvy 3.) Kontrola EK schvaovanm vronej sprvy Parlamentom 4.) Kontrola komisrov nesm poas funkcie vykonva in zamestnanie, pri nstupe do funkcie skladaj sub estnosti a vznosti -ak to poruia, ESD na iados Rady alebo EK, me ESD lena bu odvola alebo

mu oda nrok na dchodok, prp. in nroky 5.) Intern mechanizmy kontroly politick vedenie predsedu EK, rozdeovanie rezortov predsedom EK, menovanie podpredsedov EK, monos predsedu EK so shlasom plna EK poiada komisra o odstpenie (ten potom mus odstpi; tzv. gentlemansk pravidlo R. Prodiho) Funkcie EK -usiluje sa o realizciu stredno- a dlhodobch cieov (x l. tty: snaha o realizciu krtkodobch cieov) -lohy: A.) I. pilier 1. Zastupovanie ES pre medzinrodnch jednaniach 2. Prostrednk medzi ES a l. ttmi 3. Strca zmlv a prva (strny pes) 4. Vkonn prvomoci (Exekutva ES) 5. Motor ES zruka stability a kontinuity integrcie, prezentuje svoj postoj pomocou bielych a zelench knh + m vhradn prvo legislatvnej iniciatvy v tomto pilieri 6. Pokladnk ES 7. Garant vonej hospodrskej sae B.) II. a III. pilier -zdiean legislatvna iniciatva s l. ttmi -napriek intergovernmentlnemu charakteru tchto pilierov je EK v plne zapojenom postaven lohy a prvomoci 1. Legislatvna iniciatva a.) Prprava nvrhu vypracuje ju spravodajca v prslunom DG + referenti vypracuj spis, v ktorom s vypecifikovan kompetenn a procedurlne nleitosti nvrhu -ak sa nvrh dotka viacerch DG, je poveren i koordintor -prevane technick zmeny b.) Kabinety- nvrh je potom odovzdan do kabinetov, ktor ho predjednaj pred samotnm rokovanm kolgia komisrov -politick zmeny -po skonsolidovan textu a jeho prejednan fmi kabinetov je text posunut do kolgia komisrov c.) Hlasovanie komisrov po schvlen predlohy je tto obhajovan EK ako celkom, nielen tmi jej lenmi, ktor za u hlasovali d.) Procedry schvaovania Psan procedra pre administratvne otzky -splnomocnenec gen. sekretaritu spolu so fmi kabinetov otzky predjedn a schvli (podobne ako A-bodov prstup v COREPER) -ku komisrom sa tak fakticky dostvaj u odshlasen nvrhy, ktor treba len formlne schvli -naliehav prpady: pouva sa zrchlen psan procedra, rozhodn mono u do 48 hodn Splnomocnenie komisra technick a administratvne otzky rozhoduje poveren komisr menom celej EK Zenie komisie splnomocnenie niekokch komisrov na prejedanie

a schvlenie danej otzky -po schvlen predlohy sa rola EK men stva sa prostrednkom procesu rozhodovania medzi EP a Radou a po jej definitvnom schvlen kontroluje jej dodriavanie l. ttmi 2. EK a zujmov skupiny a.) Formlne zdroje informci Hospodrsky a socilny vbor + Vbor reginov b.) Neformlne zdroje mobilizan stratgia EK EK sama nadvzuje kontakty so zujmovmi skupinami -poradn a expertn vbory EK, guat stoly -nielen zskavanie informci, ale i podpory pre vlastn nvrhy c.) Eurolobby v sasnosti je EK hlavnm cieom lobistov v Bruseli informan kancelrie -k spechu prispievaj vasn intervencia (psobenie u na spravodajcu), udrovanie kontaktov s orgnmi E, predkladanie racionlnych a technickch argumentov so znalosou stratgie EK a predkladanie stanovsk, ktor nie s nrodne podmienen 3. Spoluprca s inmi intitciami v legislatvnom procese -po schvlen predlohy ju EK neopa, ale preber lohu vyjednvaa medzi orgnmi E a venuje sa nvrhu i po jeho schvlen a.) EK a COREPER po schvlen predlohy postupuje tto do COREPERu, kde s obhajovan najm nrodn zujmy => asto preto bva vrten sp do EK b.) EK a Rada tu je nutn sledova postoje jednotlivch krajn, EK me spoji viac bodov o balka, alebo v prpade plnej nepriechodnosti predlohu stiahnu (a zabrni tak krze) c.) EK a EP taktie nutn sledova predlohu, zvl ak Rada jedn o zmench navrhnutch EP (schvauje ich jednomysene) 4. Funkcia strcu eur. prva EK me alova l. tt a vo vybranch prpadoch i ostatn subjekty EK nealuje tty asto, skr sa sna o rieenie sporov dohodou, najskr (i) zaslanie formlneho listu, potom (ii) vydanie odvodnenho stanoviska EK a ak i tak nie je situcia vyrieen, EK me (iii) stanovi penle poslednou monosou je (iv) sdny spor pred ESD 5. Vkonn prvomoci -obmedzen len von sa, kartelov dohody, technolgie, ttne podpory -EK ich vykonva pomocou sstavy vborov (komitolgia) (1986) Rada m monos jednostranne uri charakter vborov 1. Poradn vbory nemu zabrni EK prija rozhodnutie 2. Sprvne vbory mu asovo spomali prijatie rozhodnutia mu do rozhodovania znovu zapoji Radu 3. Riadiace vbory (gesn) ak odmietnu rozhodnutie EK, me ho EK realizova len s doasnou platnosou 6. Zodpovednos za nvrh a plnenie rozpotu

16B/ POSTAVEN EVROPSKHO PARLAMENTU V PRBHU VVOJE ES/EU

Vvoj EP zapoal v roce 1952 Shromdn ESUO, kter bylo sestaven z delegt parlament lenskch zem. V prbhu vvoje se stal pmo volenou instituc a postupn tak zskal monost spolurozhodovat po boku Rady ministr + posilovn parlamentnch pravomoc pi schvalovn rozpotu EU a pi procesu pijmn novch lenskch stt. Celkov je vvoj EP charakterizovn nrustem pravomoc a posilovnm pozice. Diskuze o pravomocch EU dv koncepce 1) pm volby jsou klem k poslen pravomoc EP 2) nov koly a z toho vyplvajc odpovdnost je dvodem k poslen legitimity skrze pm volby - ve vvoji dolo k prolnn obou z tchto koncepc 70.lta EP zskal rozpotov pravomoci 1979 pm volby 80. a 90. lta dal legislativn pravomoci Clem EP je vystupovat jako nadnrodn orgn, je by plnil roli dolnch komor parlament. Tato federalistick koncepce ovem nen vemi stty akceptovna. V dnen dob ju nutno podoknout, e vvoj EP nen uzaven ve stednodob perspektiv je mono oekvat dal prohlouben parlamntnho vlivu na proces pijmn evropsk legislativy pop. i smonost, e by EP zskal prvo legislativn iniciativy ( dosud ho m vhradn Komise). Shromdn ESUO (1952) - hlavn innost byla kontrola innosti Vysokho adu prostednictvm hodnocen jeho vron zprvy jej odmtnut by znamenalo impuls k odvolen V jako celku. - pi modelu akciov spolenosti mono jeho roli pipodobnit k postaven valn hromady - V mohl bt odvolen pouza jako celek pro nedvru se muselo vyslovit 2/3odevzdanch hlas, kter souasn pedstavovaly vtinu len - prvo interpelace - snailo se o upevnn nadnrodn orientace Spoleenstv Evropsk parlametn shromdn - 1957 spolen pro ESUO, EHS a EUROATOM - kontroln funkce - Komise EHS a EUROATOM odvolateln bez ohledu na vron zprvu - konzultativn funkce (l. 137 Smlouvy o EHS) nezvazn pro konen rozhodnut - nvrhy rozpotovch zmn - opt sloeno z delegt parlamentu lenskch zem - 1962 politick dohoda o zmn nzvu na EP ( prvn a v JEA) 80. lta EP pln vyuval svch pravomoc a aktivn se astnil procesu revize cel institucionln soustavy - Obdob nejvtch zmn

- 1983: Slavnostn prohlen o EU - EP zskal prvo povinn konzultace v otzce volby pesedy Komise + prvo interpelovat Radu - Reformn nvrhy Krokodlho klubu A. Spinelli: Nvrh smlouvy o EU (1984), federalisticky orientovan nvrh, zkladem pro JEA - 1986: Jednotn evropsk akt - poslen kompetenc i v pijmn novch len a rozhodovn o mezinrodnch zvazcch - Procedura spoluprce Smlouva o EU poslen pravomoc v oblasti I. pile ( ve II. a ve III. nezskal adn nov pravomoci) - procedura spolurozhodovn tzv. parlametn veto; EP mohl zabrnit pijet aktu - EP me vytvet vyetovac vbory a zkoumat realizaci prva EU - prvo hlasovat o konenm sloen Komise - zakotven petinho prva oban vi EP - EP se podl na volb ombudsmana Amsterdam -mechanismus spolurozhodovn aplikovn na ir okruh otzek (tm nahradil proceduru spoluprce) a zjednoduen (uputno od tetho ten) - pm schvalovn pedsedy Komise - monost sankcionovat lensk zem pi neplnn zkladnch pravidel a hodnot EU - omezen rstu potu poslanc max. 700 Nice - kvantitativn zmny v mandtech EP (od 1.1. 2004) - poslen EP v legislativnm procesu procedura l. 251 Smlouvy o ES revidovan Smlouvou z Nice Konvent navrhovan zmny - vce polook odpovd procedue spolurozhodovn - stv se pojistkou mnoha situac - urena max. velikost (750) a minimln (6) a maximln (96) poet poslanc za stt - reformou rzpotovho zen zskv finann vliv Otzka voleb do EP - Dlouhodob sil o pm volby - 1960: Dehousseova zprva - tlum v 60. letech - Summit v Haagu (1969) impuls pro diskusi o pmch volbch - 1974: summit v Pai ER pm volby neznamen automatick nrst pravomoc - 1975: Patijnova zprva oddlen otzky voleb a jednotnho systmu hlasovn - erven 1976: pslib pmch voleb - Z 1976: Akt o pm volb len Evropskho parlamentu pedpokld platnost od 1978 (odloeno) - erven 1979: prvn pm volby do EP - otzka jednotn volebnho systmu zstala vak nadle nevyeena - 1982: Seitlingerova zprva jednotn volebn systm dle DHondtovy metody - De Guchtovy zprvy specifikace pozice G.B. - vznam pmch voleb nezvislost na nrodnch parlamentech, vytvoen pm vazby na obany Spoleenstv, poslen legitimity EP a z toho pramenc poslen jeho postaven Charakter voleb do EP - Klesajc volebn ast

- Volby kadch 5 let - Pomrn volebn systm, nrodn odlinosti - Nzkoprofilovost (kandidatura politik druhho du, nezjem mdi, kumulace s nrodnmi volbami Poslanci EP - Nesluitelnost mandtu s jinmi funkcemi v institucch Spoleenstv -Sluitelnost s mandtem poslance nrodnho parlamentu - Opakovan mandt -Kontakt s nrodnmi institucemi (vldy, COSAC) - Konference pro evropskou integraci schzka zstupc EP a nrodnch parlament Volby 2004 frakce EP Frakce EP Frakce zaaly vznikat od Shromdn ESUO Tlak EU na vcenrodnostn frakce Obvykl struktura poslaneckch klub Evropsk lidov strana Evropt demokrat V souasnosti nejsilnj frakce Kesansko-demokratick a konzervativn strany Nmeck CDU, britsk Konzervativn strana, panlsk PP etc. Poet mandt: 268 Strana evropskch socialist Druh nejsilnj blok Spolu s EPP druh dominantn skupina Nmeck SDP, britsk Labour party, panlsk PSOE, etc. Poet mandt: 200 Aliance liberl a demokrat pro Evropu (ALDE) Liberln orientace Men pravicov strany britt Liberln demokrat, FDP Poet mandt: 88 Zelen Evropsk svobodn aliance (GR/EFA) Jeden z nejmladch subjekt Nmet Zelen, francouzt Zelen Poet mandt: 42 Evropsk sjednocen levice (EUN/NGL Nalevo od PES Postkomunistick a komunistick strany Francouzsk PCF, nmeck PDS Poet mandt: 41 Unie pro Evropu nrod (UEN) Men pravicov strany, nejsou pli proevropt Italsk Nrodn aliance, dnsk Lidov strana Posily z Vchodu Poet mandt: 27 Nezvisl-Demokratick skupina (ID) Euroskeptick observance Dnsk antiintegran subjekty, britsk UKIP Poet mandt: 36

Nezaazen Nefunguje jako klub Extrmistick strany: FP, Vlaams Blok, Front National Poet mandt: 29 Evropsk parlament a rozhodovac procedury Vnitn struktura EP Pedseda (volen na 2,5 roku, formln reprezentuje EP) Pedsednictvo (14 mstopedsed) ad (pedsednictvo, kolegium kvestor, konference pedsed) Vbory na 2,5 roku Funkce EP Kontroln funkce Rozpotov pravomoci Legislativn pravomoci Ostatn (souhlasn zen, volby elnch pedstavitel EU nap. ombudsman, pijmn MZ zvazk Spoleenstv, volba pi poruen hodnot, petin prvo..) Kontrola Komise a Rady Vztah ke Komisi Kontrola Komise: zkladn kol od roku 1952 Odvolac procedura Schvalovn sloen Komise - Amsterdam Interpelan prva + psemn dotazy Vztah k Rad Men pravomoci Monost alovat Radu za neinnost Kontrola dalch instituc Prostednictvm vronch zprv Rozpotov pravomoci Od 70. let (monost navrhovat zmny v nepovinnch vdajch) Dlen rozpotu na povinn a nepovinn sloky 1970 a 1975: rozpotov smlouvy - 1970 Lucembursk dohoda vlastn pjmy EP mohl navrhnout zmny v nezvaznch vdajch - 1975 bruselsk smlouva EP me rozpoet vrtit jako celek Proces pijmn rozpotu 1. Komise pedkld nvrh Rad 2. Rada po hlasovn kvalifikovanou vtinou postupuje rozpoet EP 3. EP projednv nejprve v rozpotovm vboru, pot v plnu 4. EP me navrhovat zmny v povinn a provst zmny v nepovinn sti 5. Rada posuzuje kvalifikovanou vtinou nvrhy EP a text vrac do EP 6. EP m 15 dn na doplnn, schvlen i zamtnut pedlohy Konzultan procedura Pasivn legislativn ast Zavd Smlouva o EHS Obchzen procedury Radou Izoglukza (138, 139/1979 Sb. SD): povinnost Rady konzultovat Slab procedura Postup konzultace a) Komise pedkld nvrh Rad

b) Rada pedkld svj postoj Evropskmu parlamentu c) Vyjden EP se vrac do Rady, kter jej vbec nemus brt v potaz Procedura spoluprce Zaveden podlu EP na tvorb legislativy Zavd JEA (1986) Mechanismus dvou ten EP me zamezit pijet legislativy Prbh spoluprce I Mechanismus dvou ten Prvn ten a) Komise pedkld nvrh Rad b) Rada kvalifikovanou vtinou schvaluje spolen stanovisko c) Spolen stanovisko postupuje do EP Prbh spoluprce II Druh ten (vce variant) a) EP souhlas se spolenm stanoviskem = nvrh je pijat b) EP nesouhlas se spolenm stanoviskem = Rada mus hlasovat jednomysln c) EP m pozmovac nvrhy = nvrh jde zpt ke Komisi, kter me nvrh pepracovat Procedura spolurozhodovn Zsadn novinkou je dohadovac zen Zavd Smlouva o EU (1992) Pvodn 3, po Amsterdamu 2 ten Dohadovac vbor Procedura spolurozhodovn I Dv ten Prvn ten a) Komise pedkld nvrh zrove Rad a EP b) Rada hlasuje o textu, kter na zklad nvrhu Komise pedlo EP c) Rada bu schvl text EP (nvrh je pijat), nebo zaujme spolen stanovisko d) EP bu schvl stanovisko Rady (nvrh je pijat), nebo jej 1/2 poslanc odmtne, nebo vyd pozmovac nvrhy Procedura spolurozhodovn II Druh ten a) Rada schvaluje pozmovac nvrhy EP b) Pokud neschvl, nastupuje dohadovac zen Dohadovac zen (zstupci Komise, Rady, a EP)

17B/ Poradn orgny a mechanismy prosazovn zjm v EU

Vedle instituc tvocch zkladn institucionln rmec EU (jako je Komise, Rada EU, Evropsk parlament) existuj ve Spoleenstv dal orgny, jejich kolem je poskytovat strukturm zapojenm v legislativnm procesu dostatek informac a zajistit reprezentaci veejnch, profesnch a obchodnch zjm oban a organizac na zem spolenho trhu. K tmto poradnm orgnm EU pat Hospodsk a sociln vbor (ECOSOC), kter byl zaloen Smlouvou o EHS, Vbor region (COR) a je zde mon zaadit i etn dvr Spoleenstv. Oba poradn orgny nemaj pm vliv na rozhodovac proces, ale jsou konzultovny ve stle se roziujcm okruhu otzek. Jejich rostouc agenda tak zvyuje jejich vznam.

Hospodsk a sociln vbor (ECOSOC)

Poradn orgny byly od samho potku institucionln struktury Spoleenstv. V ppad ESUO to byl tzv. Poradn vbor ESUO (vznik 1952), jeho kolem bylo poskytovat odborn informan zzem v oblastech uhl a oceli. Poradn vbor byl sloen z 30-51 len, kte reprezentovali zamstnance, vrobce, uivatele a obchodnky. Poradn vbor podlhal Vysokmu adu ESUO, byl volen Radou a to na dva roky. Po vzoru ESUO byly obdobn poradn orgny zaloeny Smlouvou o EUROATOM a EHS. Rozhodnut vybavit vechna ti spoleenstv poradnmi orgny sdruujc reprezentanty zjmovch skupin a organizac vychzelo z korporativistick tradice vtiny lenskch stt. Ve Smlouv o EUROATOM byl vytvoen tzv. Vdecko-technick vbor sloen z 20 len, kte byli voleni na dobu pti let. Na zklad Smlouvy o EHS byl zaloen Hospodsk a sociln vbor sloen z pedstavitel rznch kategori hospodskho a socilnho ivota a ml tak jaksi reprezentovat sociln struktury v lenskch sttech. lenov ECOSOC EHS byli voleni Radou na dobu ty let, piem pro zvolen bylo nutno doshnout jednomyslnosti pi hlasovn. Souasn sloen a pravomoci ECOSOC jsou dny Smlouvou o EU revidovan Amsterodamskou smlouvou. Rada vol 222 (po rozen 344) reprezentant a jejich nhradnky jednomysln na tyi roky na zklad nominanch listin lenskch stt. ECOSOC je zen 30lennm pedsednictvem volenm na dva roky. Hlavnm kolem pedsedy je svolat asi desetkrt do roka plnum vboru, kter se schz na dost Rady, pedsedy Komise, nebo z vlastnho podntu. Odborn sekce Hospodskho a socilnho vboru Zemdlstv, rozvoj venkova a ivotn prosted Hospodsk a mnov unie, hospodsk a sociln koheze Zamstnanost, sociln zleitosti a obanstv Vnj vztahy Jednotn trh, vroba a spoteba Doprava, energetika, infrastruktura a informan spolenost

Hlavn kol ECOSOC zstal od roku 1957 nezmnn. Spov v poskytovn odbornch stanovisek Rad a Komisi, schopnost kvalifikovanho postoje vychz z e spektra zastoupench zjm. Dalm kolem je plnn funkce formlnho kanlu pro zjmov skupiny. Realizace tohoto kolu je vak limitovna skutenost, e ECOSOC fakticky nevstupuje do pm interakce s Radou a Evropskch parlamentem. Pedmtem zasedn ECOSOC je pjmn stanovisek, k jejich pijet je poteba vtina hlas ptomnch len. Poskytuje tak zvazn konzultace v oblastech jako nap. jednotn trh, otzky pohybu pracovnch sil, sociln otzky, atd. Amsterodamskou smlouvou byla vboru dna monost vydat stanovisko z vlastn iniciativy.

Vbor region (COR)

Smlouva o EU podepsan v roce 1992 obsahovala zvazek Spoleenstv jednat v souladu s principem subsidiarity. Vznam subsidiarity zdrazovalo v prbhu mezivldn konferenci 1990 pedevm tzv. Shromdn region Evropy, kter se k tomuto principu hlsilo ji od svho zaloen. Shromdn region Evropy bylo zaloeno v roce 1985 a svm vznikem navazovalo na sil o decentralizaci a na pslun reformy posilujc regionln prvky. Ukonen mezivldn konference podpisem Smlouvy o EU pineslo pro Shromdn region sten spch. Smlouva o EU transformovala toto Shromdn na Vbor region, kter vykonval funkci reprezentace loklnch a regionlnch autorit lenskch stt Spoleenstv. Smlouva o EU definuje Vbor region po vzoru ECOSOC jako poradn orgn reprezentujc regionln a mstn autority v lenskch zemch. Rada vol 222 reprezentant a stejn poet jejich zstupc na nvrh lenskch stt, piem je nutn doshnout jednomyslnosti. Mandt je tylet, nesluiteln s funkc poslance Evropskho parlamentu. Vbor region je piblin z jedn poloviny obsazen zstupci komunln politick roviny a z druh poloviny reprezentanty region. Pirozenm dsledkem politick aktivity byl proces formovn politickch skupin. Psoben tchto politickch skupin je obdobou prce politickch frakc v Evropskm parlamentu, i kdy zdaleka nedosahuje takov integrace a vznamu. Vbor region je zen pedsednictvem, kter je voleno na dva roky a prce Vboru je organizovno v odbornch skupinch. Odborn komise Vboru region COTER - Komise pro kohezn politiku ECOS - Komise pro hospodskou a sociln politiku DEVE - Komise pro trvale udriteln rozvoj EDUC - Komise pro kulturu a vzdlvn CONST - Komise pro stavn otzky a evropsk vldnut RELEX - Komise pro vnj vztahy

lensk stty se ve smlouvch zavazuj k obligatornm konzultacm s Vborem region, kter se tkaj takovch otzek, jako jsou napklad koordinace vzdlvn mldee, kulturn aspekty Spoleenstv, zdravotnictv, oblast transevropskch st a problematika sociln a hospodsk soudrnosti (politika koheze). V Amsterodamsk smlouv jsou zvlt zdraznny konzultace v ppadech dotkajcch se problematiky peshranin spoluprce. Stejn jako u ECOSOC nejsou stanoviska Vboru region zvazn pro ostatn instituce Spoleenstv.

etn dvr
Dalm orgnem Spoleenstv, kter vak nelze povaovat pmo za poradn je institut etnho dvora, kter m absolutn nezvisl postaven v rmci instituc. Byl zaloen tzv. Bruselskou smlouvou z 10. ervence 1975 jako prvek, kter byl znan federativn a to v souvislosti se zavedenm vlastnch pjm Spoleenstv. Obzvlt po roce 1992 se projevil

nrst jeho pravomoc, jakoto reakce na korupn skandly ve Spoleenstv a zjem o poslen nezvislho kontrolnho adu. etn dvr je sloen z 15 len (opt jednomyslnost Rady), kte jsou voleni na 6 let s monost opakovan volby. Kandidty mus splovat veker zruky sv nezvislosti a bt kvalifikovni pro prci v auditorskch orgnech. Hlavnm kolem etnho dvora je sledovn pjm a vdaj Spoleenstv. Kad rok vydv Vron zprvu, kter pokud je jej vyznn pozitivn potvrzuje sprvnost erpn dohodnutch finannch prostedk. Krom toho publikuje tak zjitn a posudky. Dleitou roli hraje tak kontrola pedevm Komise a omezenji tak Rady. Mechanismy prosazovn zjm v EU Pro pedkldn legislativnch nvrh a k zajiovn chodu mnoha program potebuje mt Komise k dispozici dostatek informac, aby tak pedela informan izolaci. Dvodem, pro Komise aplikuje ve vztahu k zjmovm skupinm tzv. politiku otevench dve a pro pojm vztah nadnrodnho adu a organizovanch zjm jako recipron, ovem nen pouze snaha o odstrann informan izolace. Organizovan zjmy mohou na jedn stran signalizovat, kde jsou potenciln ohniska konflikt, na stran druh mohou pedstavovat zkladn oprn body pro nslednou implementaci legislativy. Ji na zatku si tak Komise sna vytvoit pedstavu o podpoe jednotlivch verz een. Na nadnrodn rovni se sna o prosazen svch zjm cel ada zjmovch skupin a agentur zabvajcch se profesionlnm lobbyingem. V seznamech Komise je registrovna zhruba 3000 takovch organizac. Organizace zastupuj rzn ideov-politick zjmy, sociln skupiny, skupiny snac se o zskn informac, veejnch zakzek, financ, atd. Jednm z charakteristickch rys organizovanch zjm na evropsk politick rovin (eurolobby) je jejich multidimenzionalita, tj. zjmov skupiny v zvislosti na aktulnm prbhu rozhodovacho procesu a dalch faktorech mn clov instituce svho psoben tj. na Komisi, pot Evropsk parlament, Radu i poradn orgny. Podmnkou spchu multidimenzionality je detailn znalost jednotlivch fz rozhodovacho procesu ze strana zjmovch skupin. Mezi pravidla spnho lobbyingu pat vasn intervence, tj. do procesu tvorby legislativy je nutno zashnout u na rovni zpravodaj, v ppad vych orgn se pak intervence stv velmi omezenou. Dalm nepsanm pravidlem je udrovn dobrch vztah s orgny EU. Podstatn spch mohou zaznamenat pedevm ty skupiny, kter kombinuj technick a nrodn zjmy, tj. lobby se stv spn tehdy, je-li podrobn a dobe vypracovna a pokud jej postoj nen nrodnostn podmnn. Dleitou podmnkou je tak sprvn vbr kanl, na kter je psobeno, tj. jestli se bude psobit na Hospodsk a sociln vbor, Evropsk parlament, Komisi, Radu, atd. Zpotku byl velk zjem o ovlivnn Rady ministr, pot se pesunuli zjmy ke Komisi a po JEA tak k Evropskmu parlamentu. Informace jsou peneny prostednictvm st, jejich mechanismus bv nkdy autory oznaovn jako princip vasnho varovn. Jeho clem je zajistit, aby pjemci informac mli dostaten vas povdom o jejich pchodu a mli prostor pipravit se na jejich zpracovn. stednm bodem tto strategie je navzn a udren dobrch kontakt s orgny EU. Za tmto elem vytven zjmov skupiny v Bruselu a ve trasburku informan kancele. Zpracovn informac a jejich distribuce mus bt rychl a selektivn.

Jak funguje lobby v EU?

18B/ VLIV ESD NA INTEGRAN PROCES

Evropsk unie stejn jako Evropsk spoleenstv, na nich je Unie zaloena, se d vldou zkona. Samotn existence Unie zvis na uznn zvaznosti evropskho prva lenskmi stty, institucemi i jednotlivci. kolem Evropskho soudnho dvora (ESD) je poskytovat soudn zruky zajiujc dodrovn evropskho prva pi interpretaci i aplikaci Smluv a celkov pi vech aktivitch Spoleenstv. ESD sdl v Lucemburku. ESD je spolu se Shromdnm nejstarm orgnem (1952) a doznal nejmn zmn (EP nejvc). V roce 1958 je jeho kompetence rozena na EHS a Euratom. U v ESUO ml kolegium 7 soudc (1 z kad lensk zem + 1 z velk zem dle systmu nepsan rotace), kte byli obmovni po 3 po tech letech. Protokol o statutu Soudnho dvora klade na soudce velk nroky (nesmli pak po ukonen svho mandtu brt vznamn msta ve sfe uhl a oceli dnes ji tato podmnka neplat). ESD rozhoduje o poruen pravidel, smluv, zneuit moci (sttem nebo orgnem ESUO), o nprav kod, alobch o odkodnn. ESD me tak zruit rozhodnut Rady i pokutu udlenou Vysokm adem. ESD zased v plnu (byl mal). 1957 ESD definovn jako 7-lenn (Smlouva o EHS) Zmna kategorizace alob: 1) poruen povinnost lenskch stt; 2) dohled nad zkonnost sekundrnch akt; 3) podn aloby za neinnost; 4) spory o nhradu kod; mezi zamstnanci a institucemi EHS. 5) l. 234 (ex. 177) Smlouvy o ES: ESD rozhoduje o vkladu zakldajcch smluv a statut orgn. Je mon podat alobu o udlovn licenc a ohledn distribuce jadernho materilu (Euratom). S roziovnm rostl i poet len ESD.

JEA vytvoen pomocn Soud prvn instance (zzen rozhodnutm Rady v roce 1988), protoe ESD byl dky pedbnm vkladm peten. Byla tak vyeena poteba podprn instituce. Evropsk soud prvnho stupn m nyn ve sv psobnosti vechna podn jednotlivc a firem proti rozhodnutm instituc a agentur Spoleenstv. Proti jeho rozsudku je mono se odvolat k Evropskmu soudnmu dvoru, tato monost je vak omezena jen vklad zkona. Maastrichtsk smlouva omezen ESD ES se rozilo o II. a III. pil ESD zstal v I. pili. Amsterodamsk smlouva stabilizace postaven ESD st III. pile se pesouv do I. pile v tom, co zstalo ve III. pile vak ESD nem dnou pravomoc. Amsterodam dle zakotvuje prvo dat ESD o vydn pedbnho stanoviska i v oblasti III. pile, ale mus tak bt uinno na zklad dosti danho sttu. Sloen ESD a Soudu 1. instance: ESD je po rozen EU 1. kvtna 2004 sloen z 25 soudc a 8 generlnch advokt, kte jsou jmenovni (voleni konsensem Radou) spolenou dohodou lenskch stt na funkn obdob esti let s monost opakovn mandtu. Jejich nezvislost mus bt mimo jakoukoli pochybnost. Pedpokladem jmenovn je jejich kvalifikace pro nejvy justin funkce v domovskch sttech nebo postaven uznvanch prvnk. Soudci vol ze svho stedu pedsedu na funkn obdob t let. Pedseda d prci Soudnho dvora a pedsed soudnm jednnm i poradm soudu. Soudnmu dvoru pomhaj generln advokti. Jejich kolem je poskytovat nezvisl a nestrann stanovisko k projednvanmu ppadu. Soudce ESD je neodvolateln (pokud spluje podmnky nezvislosti). Generln advokti studuj pi pprav zen problm, navrhnou een (dochz tak k dvojmu posuzovn), analyzuj a navrhnou een ppadu. Kad soudce m svj kabinet (agenda, kontakty, ) jaksi mal osobn sekretarit v ele kabinet jsou kancli. Evropsk soud prvnho stupn m 25 soudc jmenovanch lenskmi stty na funkn obdob esti let s monost opakovn mandtu, podobn jako je tomu u Evropskho soudnho dvora (Soud prvn instance je jakousi kopi ESD). Soudci Soudu prvnho stupn si tak vol svho pedsedu, nicmn nemaj k dispozici generln advokty (jejich funkci zde zastv jeden ze soudc, kter pak nen lenem sentu ty maj obvykle 3 a 5 len. Funkce ESD: a) kumulativn - ESD m kumulativn funkci (e nkolik typ spor stavn, vymhn kod, pedbn stanoviska, ). stavnmi spory se mysl spory mezi institucemi. Jinak jde o piku ledovce, pod kterou jsou soudn soustavy jednotlivch lenskch zem Unie. b) stabilizan prvek - vliv na dynamiku sjednocovn, brn poklesu autority Spoleenstv (cement Spoleenstv) - princip nadazenosti evropskho prva: Van Gend and Loos (1962) - nsledkem nov smlouvy Beneluxu zvena da na klih o 5% - aloba na Nizozemskou vldu, Smlouva o EHS zakazuje, Costa vs. ENEL (1964) - rozsudek potvrdil povinnost Itlie vas informovat Komisi o pipravovanm znrodnn, jeho nsledkem je omezena sout subjekt) - pm inek: Van Gend en Loos. ESD: existuje princip pmho inku smluv - neppustnost selektivn i pozdn aplikace evropskho prva: je me pokozovat fyzick i prvnick osoby - Frankovitsch, Bonnifaci vs Itlie (1990) -

Italsk vlda opomenula implementovat smrnici a je odpovdn za kody (vyplacen mezd a odstupnho) realizace spolench politik: Cassis de Dijon (1978) - zkaz opaten s rovnocennm inkem, podobn i Dasonville (1975), kde Belgie vyadovala neoprvnn poadavky na pvod zbo a jeho oznaen, i Defrenne (1975) kontrola instituc a jejich innost: Continental Can (1972) - Komise ped udlenm sankce lpe prozkoum situaci poruovn voln soute: Rothmans International vs. Philip Morris (1987) - Komise mla prvo etit okolnosti fze jet ped jejm uskutennm institucionln spory: Isoglukosa (1980), aloba za neinnost Rady v dopravn politice (1983)

Podat Evropsk soudn dvr o vyeen sporu me lensk stt, instituce Spoleenstv, firma nebo i jednotlivec. Soudn dvr zajiuje jednotn vklad prva Spoleenstv po celm zem Evropsk unie prostednictvm tsn spoluprce s nrodnmi soudy a tribunly pomoc zen o pedbn otzce. Evropsk soudn dvr zased na plenrnch zasednch v plnm potu nebo na neveejnch zasednch o tech i pti soudcch. Plenrn zasedn se kon, jestlie se na tom Soudn dvr usnese, nebo kdy o to pod lensk stt i instituce EU v ppad, e je stranou zen. Evropsk soud prvnho sm zased na neveejnch zasednch o tech i pti soudcch. V ppad projednvn nkterch zvanch kauz se me sejt i na plenrnm zasedn. Evropskmu soudnmu dvoru mohou bt v podstat pedloeny dva typy ppad: bu se jedn o pmou alobu, kterou pmo ped Soudnm dvorem me pednst Komise, ostatn instituce Spoleenstv nebo lensk stt. Jsou-li navrhovateli jednotlivci nebo firmy zpochybujc leglnost aktu Spoleenstv, e ppad pmo Evropsk soud prvnho stupn. Ppadn odvoln proti rozhodnut Evropskho soudu prvnho stupn e Evropsk soudn dvr procesnm postupem podobnm jako v ostatnch pmch alobch nebo jde o zen o pedbn otzce, o kter mohou podat soudy i tribunly z lenskch stt, kdy k vydn svho rozhodnut potebuj rozhodnut v otzce tkajc se prva Spoleenstv. Evropsk soudn dvr nen odvolacm soudem pi odvoln proti rozhodnut nrodnch soud a m pravomoc rozhodovat pouze v zleitostech prva Spoleenstv. Pot co Evropsk soudn dvr rozhodne, je pslun nrodn soud vzn, aby pi svm vlastnm rozhodovn uplatnil principy prva Spoleenstv, tak jak mu byly pedloeny Evropskm soudnm dvorem V ppad pm aloby si jazyk, ve kterm se ppad projednv, vybr navrhovatel, zatmco v zen o pedbn otzce uv Evropsk soudn dvr stejn jazyk jako nrodn soud, kter o rozhodnut podal. Me tak bt pouit kterkoli z jazyk Spoleenstv. Psemn vmna je dleitou soust prce Soudnho dvora pi een alob i pi dostech o konzultace z oblasti prva Spoleenstv. Po skonen psemn fze se obvykle odehrv veejn len, kdy je zleitost projednna stn Po skonen slyen pokrauje veejn len vystoupenm generlnho advokta, kter pednese svj nestrann a nezvisl nzor na pedloen argumenty a na vklad pslunch pravidel. Pot generln advokt Soudnmu dvoru pednese sv doporuen. Akoli nen nzor generlnho advokta pro Soudn dvr zvazn, m toto doporuen velkou vhu a Soudn dvr ho ve vtin ppad vysly.

Soudci kad ppad posuzuj nejprve na uzavenm jednn a vsledn rozsudek pak vynesou pi veejnm len. Text rozsudku obsahuje i odvodnn, na kterm je zaloen. Kopie rozsudku jsou k dispozici ve vech 11 ednch jazycch Evropsk unie. Od roku 1954 Evropsk soudn dvr obdrel ji tm 10 000 podn a vynesl celkem 4 507 rozsudk Zmny zaveden smlouvou z Nice: Evropsk soudn dvr je ji dnes zahlcen velkm mnostvm kauz a se vstupem kandidtskch stt se jejich poet jet zv. Tato situace vede k dlouhm ekacm lhtm pi een spor, co pokozuje chod Spoleenstv a nevyhovuje ani jedn ze zastnnch stran S clem zmrnit peten Evropskho soudnho dvora se Smlouva z Nice sna efektivnji rozloit koly mezi Evropsk soudn dvr a Evropsk soud prvnho stupn a umouje vytvoen nkolika komor (sent), kter se budou specializovat na urit oblasti (nap. na administrativn spory mezi evropskmi ednmi initeli). Evropsk soudn dvr je po rozen Evropsk unie tvoen i nadle vdy jednm soudcem z kadho lenskho sttu. Smlouva z Nice ovem stanovuje, e velkou porotu Evropskho soudnho dvora me tvoit jen 13 soudc, a nemus tedy zasedat na plenrnm zasedn za ptomnosti vech soudc, jako tomu bylo doposud Judikaturou nazvme rozhodovac innost soudu nebo soud, projevujc se ve form soudnch rozhodnut. Soudn rozidnut (ve vci sam oznaovan jako rozsudek i nlez, ve vci procesn pak jako usnesen) jsou akty aplikace prva, tedy individuln (nikoliv normativn) akty, jimi je prvo aplikovno na konkrtn ppad. Judikatura ESD nen z hlediska sv prvn formy pozitivnm prvem. Je tmto ovem z hlediska obsahu, nebo na zklad l. 220 (ex 164) Smlouvy ES Soudn dvr formuluje prvn pravidla, kter nejsou vslovn obsaen v psanm prvu, avak vyplvaj z jeho norem. Z uvedenho vyplv nikoliv formln prvn, ale faktick zvaznost jeho rozhodnut, nebo rozhodnut ESD vyjaduje existujc prvo. Odvolvaj-li se nrodn soudu na judikaturu ESD nen to jen v souladu s l. 220, ale navc se tm napluje jeho smysl. ESD tedy interpretac prvn pravidla pouze formuluje. Nekonstituuje je, pouze je deklaruje jako ji existujc, i kdy vslovn nevyjden. Z toho vyplv faktick obecn zvaznost, resp. autorita jeho rozhodnut, i kdy nejsou pramenem prva.

19B/ TVORBA EVROPSKHO PRVA

evropsk prvo se vymyk ustlenmu chpn prvnch soubor, nepat ani do prva mezinrodnho ani do vnitrosttnho - pedstavuje komplex prvnch norem, kter oetuj institucionln soustavu ES, a ustanoven, je zajiuj fungovn spol. trhu - od Smlouvy o EU se dl na: komunitrn: prvn normy zakldajc instituce vech t spoleenstv a zajiuj fungovn spol. trhu (Smlouvy o ESUO, Smlouvy o EHS a Smlouvy o EURATOM) unijn: prvo II. a III: pile (= mezivldn aktivity lenskch stt) a spol. a zvren ustanoven Hlavy I a VII Smlouvy o EU postupn supranacionalizace postupn vedou k prolnn uvedench pojm Komunitrn prvo - lenit prvn systm postaven na principu delegovan suverenity len. zem - z obsahovho hlediska rozliujeme:

 formln (stavn, institucionln) prvo: upravuje organizan strukturu ES, pravomoci orgn a vztahy mezi nimi a lenskmi stty materiln prvo: oetuje cle ES z hlediska spol. trhu a spol. politik - nejrozenj lenn: primrn: stavn prvo = zakldajc smlouvy a jejich modifikace sekundrn: prvn akty pijman orgny ES k zajitn cl definovanch primrnm prvem legislativa vytven - primrn prvo: vymezuje kompetence nadnrodnch orgn a zmocuje je k jejich innosti zdroje primrnho prva: Smlouva o ESUO, Smlouva o EURATOM, Smlouva o EHS, Sluovac smlouva (1956), Prvn a Druh rozpotov smlouva (1970, 1975), rozhodnut o pmch volbch do EP (1976), JEA (1986), Smlouva o EU (1992), Amsterodamsk smlouva (1997), Smlouva z Nice (2001) a plohy a protokoly tchto smluv, smlouvy o pistoupen novch lenskch stt - tvorba sekundrnho prva: omezena na prostor vytvoen primrnm prvem (orgny ES mohou pijmat jen v tch oblastech, v nich jsou k tomu zmocnny smlouvami) existuje 5 rznch forem legislativnch akt: 1. nazen: je zvazn ve vech svch stech a bezprostedn pouiteln v kadm lenskm stt = akt s tzv. pmm inkem (plat, ani by muselo bt speciln transformovno do vnitrosttnho prva lenskch stt). Po svm pijet se stv soust prva lenskch stt EU. V ppad, e vnitrosttn prvo nen v souladu s nazenm, je nrodn legislativa vytlaena tmto sekundrnm aktem. 2. smrnice: zvazn pro kad stt pokud jde o vsledek, kterho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se ponechv vnitrosttnm orgnm. Narozdl od nazen mus bt smrnice nsledn implementovna do prvnch systm jednotlivch stt = dvoustupov princip: orgny ES stanov zvazn cl, ale samotn zpsob realizace penechaj lenskm zemm. Rychl implementace je podpoena uvedenm asovch lht k dosaen definovanch kol. Vzhledem k tomu, e smrnice umouje ES doshnout potebnch cl bez pmho zsahu do prvnch d jednotlivch zem (tedy s respektem ke kulturnm, politickm, prvnm a dalm specifikm lenskch zem EU) je typickm nstroje pro sbliovn prvnch pedpis lenskch stt. 3. rozhodnut: zvazn ve vech svch stech (pm zvaznost) pro toho, komu je ureno. Me bt ureno konkrtnm lenskm sttm, ale tak dalm subjektm psobcm ve spol. trhu (nap. orgnm ES). Dsledkem pijet rozhodnut je okamit platnost prvnho aktu v celm jeho obsahu bez nutnosti pijmat provdc vnitrosttn akty. 4. doporuen 5. stanoviska: nezvazn, pomoc nich ES poskytuje urit nvod k jednn, ppadn navrhuje postoj k urit situaci nazen a smrnice mus bt publikovny v ednm listu EU. Pokud nen uvedeno jinak, nabvaj akty innosti po 20 dnech od svho zveejnn. Ostatn typy akt sekundrnho prva se oznamuj tm, kterm jsou ureny, a nabvaj innosti po doruen adrestm. Principy evropskho prva - dleitou soust evropskho prva jsou rozhodnut ESD, kter ze soudu in faktickho spolutvrce prvnho du ES

v prbhu vvoje judikatura ESD stanovila nkolik zkladnch princip, kt., akoli nejsou pmo zmnny v textu zakldajcch smluv, jsou nedlnou soust aplikace evropskho prva k zkladnm principm pat: princip pmho inku = bezprostedn zvaznost pedpisu ve vztahu k jednotlivcm (fyz. i prv. osobm). Precedentnm rozhodnutm byl judikt ESD v ppadu Van Gend en Loos (1963):evropsk prvo pmo inn jednotlivec m prvo se pmo dovolvat (podrobnosti k ppadu viz bible str. 349) princip nadazenosti viz ppad Costa versus ENEL (1964): evropsk prvn pedpis stejn sly jako vnitrosttn m pednost (podrobnosti opt bible str. 34950)

20B/ JEDNOTN TRH - od celn unie k realizaci ty svobod, ochrana v rmci hospodsk soute
Spolen trh, pozdji asto oznaovan jako jednotn trh, je vlastn vnitnm trhem Spoleenstv, a tedy prostorem s volnm pohybem zbo, slueb, kapitlu a osob tzv. ty svobod. Je to komplexn cl evropsk integrace, jeho soust jsou spolen politiky i dal koordinovan aktivity (asto oznaovn tak jako jednotn trh). Pedstavuje ji pomrn vysok stupe ekonomickho sjednocen, na nj navazuje mnov unie a nejvy stupe ekonomick integrace, kterm je hospodsk unie. Existujc stupn ekonomick integrace: zruen vech tarifnch i kvantitativnch obchodnch omezen mezi Zna volnho obchodu dvma a vce stty, piem si kad stt zachovv vlastn celn pedpisy a kvty ve vztahu k jinm zemm Celn unie Spolen trh Mnov unie Hospodsk unie rozen zny volnho obchodu o spolen celn sazebnk vi tetm zemm rozen volnho pohybu zbo o voln pohyb dalch hospodskch faktor - osob, slueb a kapitlu, jen je zpravidla chrnn spolenmi pravidly hospodsk soute spolen trh doplnn o spolenou mnu, zahrnujc jednotn mnov systm a centrln banku pln integrace lenskch stt v nadnrodnch orgnech odpovdnch za vytven spolen hospodsk politiky vetn existence jednotnho daovho systmu

Zkladnm vchozm bodem pi jednn o Smlouv o EHS bylo vytvoen celn unie (ne pouze zny volnho obchodu), kter bude smovat ke spolenmu trhu. Dvodem k jeho vytvoen bylo zven produkce, snen cen, zven produktivity prce a dal vhody plynouc z existence irokho obchodnho prostoru s absenc vekerch omezen. Zkladn krok vytvoen celn unie podle l. 9 Smlouvy o EHS probhalo podle detailnho harmonogramu (l. 14): prvn snen cel a celnch sazebnk bhem roku, druh v prbhu dalch 18 msc a tet na konci tvrtho roku vstupu smlouvy v platnost. Kritickm datem pro dokonen celn unie byl 31. prosinec 1969. Nakonec byla vytvoena s pedstihem, byla dokonena k 1. ervenci 1968.

Nejdleitjm nstrojem koncepce spolenho trhu byla spolen obchodn politika. Opaten vedouc k vytvoen spolenho trhu shrnuje l. 3 Smlouvy o EHS. Harmonogram vytvoen spolenho trhu (l. 8) pedkldal pechodn obdob 12-15 let, rozdlen do t etap po tyech letech (pechod do dalch etap podmnn jednomyslnm souhlasem Rady, stejn tak zmna harmonogramu). Prvn etapu bylo mon prodlouit max. o dva roky. Pechodn obdob mlo skonit k 1. lednu 1970. Mechanismus hlasovn probhal v prvnch dvou etapch na zklad jednomyslnosti, po zahjen tet etapy ve vybranch ustanovench kvalifikovanou vtinou. Smlouva zakazovala zavdn novch viditelnch tarifnch omezen (cla, kvantitativn restrikce). Pedpokldala zahjen procesu harmonizace legislativy v lenskch zemch, co bylo podmnno dosaenm jednomyslnho konsensu v Rad, stejn jako pi pijmn opaten k zaveden volnho pohybu osob, kapitlu a slueb. Stty mohly voln pohyb omezit pouze v konkrtnch, smlouvou jasn definovanch dvodech (viz l. 36 Smlouvy o EHS). Harmonogram, pestoe pedpokldal postupn kroky a podlhal asto jednomyslnosti v Rad, elil silnmu nporu zjmovch skupin a tak samotnch stt usilujcch o zachovn existujcho protekcionismu, tedy ochrany nrodnch trh ped vstupem zahranin produkce. Vhodnou zminkou se stala netarifn opaten, kter smlouva sice zakazovala, ale ve velmi vnch ppadech umoovala jejich pouit. Netarifn opaten tak byla, spolu s nutnost jednomyslnho hlasovn v Rad, hlavn pekkou v plnn stanovenho harmonogramu. Mezi netarifn opaten pat (dle Lintnera a Mazeyov): Omezen z dvodu ochrany veejnho zjmu (u velkch sttnch zakzek upednostnn domcho vrobce ve snaze zajistit stabilitu danho odvtv) Stimulovn spoteby domc produkce prostednictvm rznch informanch kampan, a tm znevhodnn importovanho zbo Ochrana domc produkce daovm zvhodnnm (rzn vka spotebn dan pro jednotliv kategorie vrobk, mon pout i sazbu DPH) Sluovn subjekt v rmci jednoho odvtv (dojde k eliminaci konkurence, rozdlen trhu a prav ceny Clen sttn dotace Administrativn opaten pi dovozu (znesnaduj pechod zbo pes hranice) Nrodn kvty na produkci Pomoc tetm zemm (svzan se spotebou pomoci ze zem pvodu) Mnov politika (odpadlo zavedenm eura) Zaveden technickch norem a opaten (speciln hygienick, technick) Budovn spolenho trhu bylo vn narueno politickou kriz v roce 1965 (viz Lucembursk kompromis), co zsadn ovlivnilo naplnn pvodnch cl. Rozhodovn

v Rad nemohlo bt ve tet etap (od 6. 6. 1961) urychleno kvalifikovanou vtinou, Komise byla jako nadnrodn orgn oslabena, omezila se jej komunikace s Radou. lensk stty tto situace vyuily ke zven ochrany nrodnch trh prostednictvm netarifnch opaten. V tto dob se stal nejvznamnjm ochrncem dohodnutch zvazk Evropsk soudn dvr (ESD, viz rozhodnut ve vci Dassonville, Cassis de Dijon ad.). K dal stagnaci nsledn pisply v 70. letech ekonomick problmy (mnov nestabilita, ropn oky, nezamstnanost) a tak nutnost vyrovnat se s nsledky prvnho rozen (britsk problm spojen s principy financovn Spoleenstv). Vsledkem byl postupn pokles ekonomickch ukazatel a celkov propad obchodn vmny, co mlo za nsledek oznaovn obdob let 1973-1984 jako tzv. eurosklerzy. Odblokovn projektu spolenho trhu a v prbhu 80. let, pedevm prostednictvm rznch aktivit: tzv. Klokan skupina v Evropskm parlamentu, prosazujc odstrann zbvajcch obchodnch omezen; pln komisae Karla Heinze Narjese na odstrann existujcch netarifnch opaten harmonizac standard podle zsady vzjemnho uznvn; Albert-Ballova zprva pro Evropsk parlament potvrzujc nutnost zaveden volnho pohybu zbo a slueb nebo Dekkerova iniciativa vymezujc jako hlavn problmy hranin formality, harmonizaci nepmch dan, standardizaci technickch norem a liberalizaci veejnch zakzek. Dleitou udlost v celm kontextu bylo jmenovn nov Komise pod vedenm Jacquese Delorse (leden 1985), jejm clem byla celkov konsolidace Spoleenstv. Jej zkladn podmnkou bylo ovem dokonen spolenho trhu. Komise prezentovala u 14. ervna 1985 blou knihu Dokonen vnitnho trhu, vypracovanou britskm komisaem, lordem Cockfieldem. Bl kniha mapovala nedostatky na poli vzjemnho obchodu. Obsahovala 279 petrvvajcch pekek, kter dlila na fyzick (veker bariry existujc pi pechodu zbo hranice uvnit ES, kde navrhovala zruit vnitn hranice a tm i celn formality); daov (je navrhovala eit postupnou harmonizac spotebn dan a DPH, navrhla stanovit min. hodnotu DPH ve vi 15 % a jej zruen pi vvozu) a technick pekky (zahrnuj i subvence, sttn podporu a pidlovn veejnch zakzek). Jako een v oblasti technickch pekek navrhla (1) opaten na odstrann rozdlnch pedpis a norem ve Spoleenstv, kter budou zahrnovat minimln standardy, za kter budou zodpovdn Vbor pro normalizaci mechanickch vrobk (CEN), Vbor pro harmonizaci telekomunikanch zazen (CENELEC) a Institut pro harmonizaci telekomunikanch zazen (ETSI); (2) aplikaci principu vzjemnho uznvn vrobk a (3) vmnu informac mezi lenskmi stty za asti Komise. Bl kniha rovn stanovila datum, do kterho ml bt projekt spolenho trhu dokonen 31. prosinec 1992. Proto byla cel aktivita oznaena jako tzv. Program 1992. Zsadn vznam mlo pijet Jednotnho evropskho aktu, kter vstoupil v platnost 1. ervence 1986. Datum uveden v bl knize bylo potvrzeno v primrnm prvu ES, Komise mla povinnost monitorovat stav realizace projektu spolenho trhu a pedloit o tom Rad ke konci roku 1988 a pot 1990 zprvu. Dleit bylo zakotven zmny mechanismu hlasovn. JEA potvrdil hlasovn kvalifikovanou vtinou, a to v oblastech, kde se to pedpokldalo ji pi pechodu do tet etapy budovn spolenho trhu. Prostednictvm novch lnk 100a a 100b vymezil opaten pijman ve prospch sbliovn pedpis ve spolenm trhu. Spolen trh definoval JEA optovn jako oblast bez vnitnch hranic, v n je zajitn voln pohyb osob, slueb a kapitlu. Celkem bezproblmov ratifikace JEA potvrdila, e ohledn dokonen spolenho trhu a urychlen ekonomick integrace panovala mezi lenskmi stty shoda. Krom JEA byla dleit

dokumentem tak tzv. Cecchiniho zprva (oficiln nzev Evropa 1992 komplexn vzva). Dokument analyzoval petrvvajc omezen v oblasti spolenho trhu - finann ztrta ES je asi 200 mld. ECU. Program 1992 se vrazn projevil ve volnm pohybu zbo, ruen celnch a hraninch formalit mezi lenskmi stty, co pisplo ke zrychlen dodvek zbo. Zashl rovn jednotliv obany, kterm umooval neomezen pohyb, svobodu usdlovn a vzjemnm uznvnm kvalifikac nov pracovn pleitosti. Celkov se projekt dokonovn spolenho trhu projevil rstem produktivity prce, mrnm ekonomickm rstem, vym podlem investic a snenm cen. Znamenalo to konec obdob eurosklerzy a naopak jistou vlnu eurooptimismu. Pesto se ovem monitorovnm a kontrolou Komise ukzalo, e zvazky stanoven v JEA nebude mon do 31. prosince 1992 splnit. Pro zmapovn detailn situace v l. sttech sestavila Komise v beznu 1992 pracovn skupinu pod vedenm komisae Petera Sutherlanda, kter potvrdila petrvvajc omezen a zjistila nedostatenou implementaci potebnch smrnic jednotlivmi stty. Dsledkem neuspokojivho stavu bylo (na dost Evropsk rady) pijet dal bl knihy s nzvem Rst, konkurenceschopnost a zamstnanost: vzvy a cesty vped do 21. stolet. Dokument publikovan 5. prosince 1993 obsahuje opaten rozvjejc sociln politiku EU, stabilizujc nezamstnanost a podporujc ve Spoleenstv princip solidarity. Projekt 1992 je nicmn Komis neustle monitorovn, piem v centru pozornosti je celkov stav naplovn bl knihy z roku 1985 a tak postoje jednotlivch stt k zavdn potebn legislativy. Svoje zjitn Komise pravideln zveejuje. Politika voln hospodsk soute Celkov rmec spolenho trhu zahrnuje rovn hospodskou sout a vnj obchodn vztahy. V rmci spolenho trhu jsou zakzna vechna opaten deformujc obchod a pedkld se existence voln soute mezi jednotlivmi subjekty. Voln sout je zmnna u ve Smlouv o EHS jako jeden z cl Spoleenstv. Mezi neppustn formy jejho omezen pat: 1) Kartelov dohody konkrtnmi formami poruen voln soute, kter jsou vsledkem tohoto souboru kartelovch praktik, me bt stanoven ceny, dohoda o kvtch, rozdlen trh a zdroj i diskriminace obchodnch partner 2) Zneuit dominantnho postaven. Vyetovn poruen lnku a zneuit dominantnho postaven na trhu lze rozdlit do pti stup. Prvnm stupnm je vydn uklidujcch a varovnch dopis. Jejich clem je pimt subjekt, aby se vzdal takovho chovn. Ve druh a tet fzi oteve Komise jednn se subjektem a provd kontroly. Ve 4. stupni vstupuje do procesu Poradn vbor ve vcech kartel a monopol, v nm m kad stt jednoho zstupce. V posledn fzi ji Komise vyetovn uzave a to tak, e buto subjekt neporuil lnek 81 a 82, nebo jej poruil a zaplat pokutu i me bt rozhodnuto o vjimce pro podnik i pro skupinu. 3) Problematika podnikovch fz Komise peliv sleduje vvoj vech fz a pesun majetk, kter by mohly negativn ovlivnit hospodskou sout a vst ke zneuit dominantnho postaven i ke kartelm. Oznmen o slouen by mlo bt Komisi dorueno ped fz, ppadn 3 tdny od podpisu dohody o slouen s tm, e do rozhodnut Komise nen fze prvn mon. Komise se pak me rozhodnout (max. do 4 msc), zda povolen k fzi vyd, i fzi zamtne. Dal monost je stanoven pesnch pravidel pro fzi podnik.

4) Sttn obchodn monopoly Komisi dohl na to, zda sttn monopoly zsadn neohrouj volnou hospodskou sout, vydv nazen a smrnice, vtinou zde existuj pechodn obdob. 5) Sttn podpory oblast, kter je velmi sledovna, nebo me zpsobit vn deformace v rmci jednotnho trhu. Aktuln znn Smlouvy o EU rozdluje sttn podpory na sluiteln se spolenm trhem (podpory sociln povahy, podpory pi katastrofch, atd.), dle za ty podpory, kter mohou bt sluiteln se spolench trhem (oblasti nzk ivotn rovn, vznamn regionln projekt, ochrana kulturnho ddictv, atd.) a na podpory nesluiteln se spolenm trhem. Subvence opt sleduje Komise, je povinnost stt tyto subvence hlsit. Voln sout mus bt pitom chrnna nejen ped zsahy lenskch zem, ale i jednotlivch podnik. Nejvznamnj vliv v politice voln soute mla od potku Komise, kontrolovna ESD. Komise byla povena monitoringem, po zmocnn Radou tak vedenm konkrtnho vyetovn, implementac pijatch akt a tak kontrolou a udlovnm sankc. V ppad neplnn tchto povinnost hrozila Komisi aloba za neinnost u ESD. Evropsk parlament je pouze konzultovn. V dalm obdob (Smlouva o EU, Amsterdams nezaznamenala oblast hospodsk soute vznamnj zmny. Nyn je pokryta lnky 8189 Smlouvy o ES.. Permanentn, od zalenn politiky voln soute do agendy Spoleenstv, se vedou diskuse o monosti zzen nezvislho evropskho kartelovho adu, co je vak na mezivldn konferenci 1986 odmtnuto. Snaha o vznik adu Komisae pro volnou sout. Politika vnjch obchodnch vztah Vnj obchodn politika zahrnuje oblast omezen dovozu do spolenho trhu, jeho ochranu, liberalizaci obchodnch vztah se tetmi zemmi, uzavrn smluv o hospodsk spoluprci s dalmi stty a organizacemi a udrovn preferennch obchodnch vazeb. Zaveden vnj obchodn politiky bylo ve Smlouv o EHS oeteno pechodnm obdobm soubnm s budovnm spolenho trhu, na jeho konci se mla zat realizovat. Po jeho uplynut rozhodovala Rada kvalifikovanou vtinou, odpovdnost za spolenou obchodn politiku svily smlouvy Komisi. V ppad uzavrn dohod s tetmi stty asistoval Komisi zvltn vbor sloen z reprezentant lenskch zem (tzv. vbor 113, podle zizovacho lnku ve smlouvch). Komise pipravovala znn dohod s tet stranou, ale vlastn pijet zvazk muselo bt potvrzeno Radou. Smlouva o EU tyto mechanismy nezmnila. Evropsk parlament byl do spolen obchodn politiky zapojen a Amsterdamskou smlouvou, a to formou konzultace. Nyn se spolen obchodn politiky tkaj lnky 131-134 Smlouvy o ES. Zkladem spolen obchodn politiky je prosazovn obchodnch zjm Spoleenstv vi tetm subjektm a ochrana dosud realizovanch krok. Zkladnmi nstroji jsou pedevm cla a kvantitativn opaten, kter dopluj antidumpingov, antisubvenn opaten a ppadn dal opaten pijman Radou na nvrh Komise. Z globlnho hlediska je EU obchodn velmoc a vytv intenzivn s obchodnch vztah, kam pat: dohody o celn unii s Tureckem, Maltou a Kyprem; dohody o volnm obchodu s jednotlivmi leny EFTA (= Evropsk hospodsk prostor); evropsk dohody se zemmi stedn a vchodn Evropy; smlouvy z Lom a Yound, a preferenn dohody se zemmi Stedozem; ada nepreferennch obchodnch a ekonomickch dohod o spoluprci (nap. se stty Latinsk Ameriky a Asie) a speciln sektorov dohody (nap. s vvozci odv

a textilu ze zem tetho svta pro zajitn jejich pstupu na trhy Spoleenstv). Dle v tto oblasti existuj doloky nejvych vhod s USA, Japonskem, Austrli a Novm Zlandem.

21B/ SPOLEN ZEMDLSK POLITIKA principy, nstroje, financovn, reforma

Potky CAP Potky spolen zemdlsk politiky (CAP) jsou spojeny s podpisem Smlouvy o EHS, v n byla zmnna v lnku 3 zemdlsk politika jako soust spolenho trhu. Ve Smlouv o EHS (Hlava II) jsou uvedeny jen hlavn zsady, kter by mly vst k vytvoen CAP. V lnku 39 Smlouvy o EHS jsou konkrtn vyjmenovny cle CAP: zvit produkci zemdlsk vroby podporou technickho pokroku, zajistit slunou ivotn rove venkovskho obyvatelstva a osob pracujcch v zemdlstv, stabilizovat trhy, zaruit spolehlivost dodvek, zajistit pimen ceny spotebitelm. Zemdlsk politika mla bt zavedena do konce pechodnho obdob budovn spolenho trhu. V prvnch dvou etapch pechodnho obdob spolenho trhu mla v zem.pol. rozhodovat Rada jednomysln, ve tet etap mlo bt zavedeno hlasovn kvalifikovanou vtinou. Dal otzky byly dohodnuty na samostatn konferenci vnovan vhradn zemdlstv v ervenci 1958 v italskm Strese. Zde byly pijaty 3 zkladn principy CAP: jednota trhu - nleitost CAP ke spolenmu trhu zaloenm na volnm pohybu 4 svobod, preference Spoleenstv-pednostn spoteba vrobk v rmci spolenho trhu ped dovenmi produkty, zsada finann solidarity-rozloen nklad na CAP mezi vechny lensk zem. K faktickmu zaloen CAP dolo 14.1.1962, kdy byl vytvoen hlavn finann nstroj zemdlsk politiky-Evropsk zemdlsk orientan a zrun fond (EAGGF). Kompenzan princip CAP Je obsaen ve Smlouv o EHS. Pro agrrn zem zajioval odbyt zemdlsk produkce, kter by byla kvli vysokm cenm nekonkurenceschopn na svtovch trzch. Pro prmyslov orientovan zem to znamenalo, e dovoz potravin za levn svtov ceny musel bt zastaven-tato nevhoda byla kompenzovna vvozem prmyslov produkce. Dohoda mezi zemdlskmi a prmyslovmi zemmi se stvala zdrojem konflikt. Principy a nstroje CAP Principy CAP, kter byly definovny na konferenci ve Strese vychzely z aktuln poteby l. stt. Navzal krok uzaven vnjch hranic, co mohlo garantovat preferenn spotebu produkt Spoleenstv. Zkladn otzka neprostupnosti hranic byla vyeena v roce 1962systm tzv. variabilnch pekek-ochrana vnjch hranic Spoleenstv ped levnm dovozem a zrove mechanismus pro ppadn vvoz nadprodukce na svtov trh. jednalo se o cla a dovozn pirky pi vstupu produkce na trh EHS, v ppad vvozu vlastn nadprodukce se jednalo o podobu dotace- vvozn nhrady (refundace). Jednotliv cenov hladiny pro zem. vrobky jsou urovny v rmci regulanch systm, tzv. trn dy. strategick produkty spadaj do kategorie nejsilnji regulovanch, ostatn do nejmn regulovanch produkt. Nejobecnj zkladn cenou je tzv. clov cena, kterou Rada ministr schvaluje pro poteby orientace zemdlc a veejnosti-stanovuje se hodnota zbo ve Spoleenstv. Pod touto cenou je stanovena prahov cena, kter se pouv pi dovozu zem. produkce ze zahrani-nejvy mon hodnota, za jakou lze dovzt konkurenn vrobek ze tetch zem. Nejvt vznam m tet, nejni hodnota ceny-tzv. minimln cena (intervenn cena)-stanovuje minimln hodnotu, za kterou je Spoleenstv ochotno odkoupit produkci od zemdlc v ppad poklesu ceny zapinnho nzkou poptvkou, plat i pro

ppad vkupu nadprodukce zemdlc od Spoleenstv. Hlavnm problmem regulace spolenho trhu prostednictvm garantovanch cen se stalo jejich trval navyovn. V koncepci CAP byly zavedeny dal regulan mechanismy, kter mohla EK vyuvat k nouzov intervenci v ppad nadprodukce. Jednalo se o nkupy trvanlivch potravin do sklad, mraen, konzervace, Od za. 80. let 20. stol. byla nadprodukce trvalm jevemhledn dalch monost, jednou z nich vvoz potravin jako pomoc rozvojovm zemm nebo darovn. Dlouhodobm eenm mohl bt jedin export. To pedpokldalo vylenn velkho objemu financ na vvozn refundace, kter by vyrovnaly rozdly cenovch hladin. Zmny v CAP a sil o reformu Nastolen nestandardnch jednacch mechanism po Lucemburskm kompromisu, kdy l. zem mohly vetovat v Rad rozhodnut, mlo zsadn vznam pro reformu CAP. Zemdlsk zjmy jsou na nadnrodn rovni zastupovny od roku 1958 zjmovm svazem zemdlc COPA. jejm prvoadm zjmem je ovlivnn ve garantovanch cen, kter vytvej zemdlsk pjmy. EK pedloila prvn nvrh na modifikaci CAP dne 19.12.1968dokument Zemdlstv 1980. Reformn program, zvan jako Mansholtv pln pedpokldal zastaven rstu cen a jejich sten nahrazen pmmi dotacemi. Souasn mly bt zavedeny rozshl programy asistence a vyuity dal nstroje pro individuln podporu zemdlc. Proti Mansholtovu plnu byly vedeny kampan, odprci plnu byli tradin agrrn stty, ale i Nmecko. V souvislosti s 1. rozenm ES reforma CAP zskala novou dimenzi- VB mla jin model podpory zemdlstv. Mezi odprce reformy CAP tak patili vedle EK tak VB a stty velkou mrou pispvajc do spolenho rozpotu. Pijet tzv. miniplnu v roce 1972 poslilo vdaje na pm podpory a restrukturalizaci, nepodailo se zastavit dal zvyovn fin. prostedk proudcch do zemdlstv. Zaveden zelench mn V prbhu 70. let 20. stol. pokraovn v reformch CAP doasn oddleno-ek. obte a rst nezamstnanosti. Projevilo se provzn zem. pol. s dalmi integranmi aktivitami. Roku 1969 devalvoval frank vi USD-Fra. poadovala naven hodnoty zem. cen, rada povaovala frank v zem. oblasti za doasn nedevalvovan-vznikl tzv. zelen frank. Zelen mny mly psobit do optovn mnov stabilizace. Zelen mny se pes svou pvodn doasnost staly nedlnou st CAP. Dohoda z Fontainbleau a zelen kniha o zemdlstv z roku 1985 V 80. letech 20. stol. poteba zmnit chod CAP, vzhledem k plnovanmu jinmu rozen a vyeen tzv. britskho problmu. Na summitu ve Fontainbleau 25.-26.6.1984 pijata dohoda. Pedpokldala zven vlastnch pjm ES a redukci vdaj na CAP, souasn navrtila urit podl fin. prostedk VB. Rada ministr pijala ni garantovan ceny a stanovila pravidla pro nadprodukci. 18.12.1985 EK vydala zelenou knihu s nzvem Budoucnost zemdlstv ve Spoleenstv. Snaila se prohloubit rovnovhu mezi vdaji a pjmy spolenho rozpotu pomoc omezen produkce vybranch zem. poloek. Nvrhy EK se nepodailo realizovat a nklady CAP se v letech 1985-1987 zaaly znovu zvyovat. Dal reformy CAP Evropsk rada na mimodnm summitu 11. 13.2.1988 v Brusselu pijala pln komplexn revize financovn tzv. Delorsv balk. Z hlediska zemdlstv se jednalo o dal sniovn garantovanch cen a pijet kvt pro nadprodukci. Soust balku bylo omezen rstu vdaj na zemdlstv, kter v budoucnu nemly pekroit 74 % z mezironho nrstu HNP Spoleenstv. Reforma z roku 1992 a nsledn zmna integranho procesu na po. 90. let

20. stol. se zsadn projevily na koncepci CAP. EK pijala 2 dokumenty v noru 1991 a ervnu 1991 s nzvem Rozvoj a budoucnost CAP McSharryho reforma. Zprva kala, e pvodn cl stimulovat zemdlskou produkci byl splnn, a e je teba pistoupit ke zvyovn jej kvality. Dosavadn vynakldn fin. prostedk zhodnotila jako neefektivn. McSharryho reforma II navrhovala 3 obecn principy een: finann podpora CAP nem bt pidlovna izolovan, ale s ohledem na fungovn dalch politik Spoleenstv; Spoleenstv m zvyovat produkci pouze tehdy, zv-li se odbyt; Spoleenstv m respektovat zsady volnho obchodu a souasn zachovat zkladn principy CAP. Dohoda z Blair House Tato dohoda v rmci GATT se zamila na omezovn plonch podpor v zemdlstv, na redukci povolenho objemu podporovanho vvozu z EU, snen podpory tchto vvoz a na pemnu variabilnch dovoznch pirek na pevn cla. Financovn CAP Rozhodujc dohoda o financovn CAP byla uinna ji na konferenci ve Strese na nkladech CAP se podlej vechny zem EHS. Pro financovn CAP bylo dleit zaveden tzv. vlastnch pjm Spoleenstv, ty byly zavedeny rozpotovmi smlouvami z let 1970 1975. Hlavnm organiztorem zemdlskch plateb byl zemdlsk fond EAGGF. Prvn st tohoto fondu (garann, 92 % prostedk) obsahuje finance uren na vyplcen plateb, druh st fondu (orientan, 8 % prostedk) financuje restrukturalizaci zemdlstv podporu novch trend. Pomr mezi poskytovnm zruk v podob garantovanch cen a financovnm rozvoje je jeden ze zkladnch problm CAP. Od 90. let 20. stol. dochzelo k posilovn orientan sti fondu EAGGF. Souasn podoba CAP Vvoj CAP v druh pol. 90. let 20. stol. byl poznamenn temi udlostmi. Severn rozen EU (Rakousko, vdsko, Finsko) mlo za nsledek definovn podmnek tzv. arktickho zemdlstv. Amsterdamsk smlouva ponechala v platnosti vechna ustanoven tkajc se CAP, kter byla dna Smlouvou o EHS. Dokument Agenda 2000 z 15.7.1997 upesnil dal reformn body v CAP. Agenda 2000 upozornila na nutnost zvit konkurenceschopnost produkt CAP, vyzvala ke zjednoduen zemdlsk legislativy, bylo zdraznno pevnj propojen mezi jednotlivmi politikami a stanovila nov finann limity pro CAP. Charakteristika CAP Vytvoenm CAP se podailo doshnout zven objemu produkce potravin, Spoleenstv se stalo pednm svtovm exportrem. Souasn CAP pispla k rozvoji zemdlskho sektoru a dokzala stabilizovat ekonomickou situaci venkova a zemdlc. Na druh stran CAP zatovala v prbhu vvoje rozpoet Spoleenstv mnohem vce ne vechny ostatn aktivity. Evropsk komise opakovan usilovala o reformu zem. politiky, zsadn zmny se podailo prosadit a na po. 90. let 20. stol. CAP byla reformovna v dsledku rozpotov nestability Spoleenstv a v dsledku tlaku GATT. Po redefinovn zkladnch cl je v souasnosti hlavnm kolem CAP dosaen efektivity potravinsk produkce, novm clem je produkce vysoce kvalitnch potravin a pispvn k rozvoji venkova.

22B/ HMU - EMS, ekonomick institucionln struktura

sbliovn,

spolen

mna,

Hospodsk a mnov unie je bezpochyby nejzsadnj integran projekt v historii Spoleenstv. Nkdy bv pirovnvn k samostatnmu 4. pili maastrichtskho chrmu z hlediska splnn podmnek pro jeho vytvoen, ztrty tradin sti nrodn suverenity (vlastn mna), nutnosti koordinace hospodsk politiky, vysok politick citlivosti, nerovnovhy mezi hospodskou a mnovou st atd. Spolen mnov politika, kterou zahrnuje, se vymyk ostatnm spolenm politikm, protoe jej provdn nen sveno Komisi, ale Evropsk centrln bance, orgnu, kter vybouje z tradin institucionln struktury EU. Prvn zmnky o koordinaci hospodsk a mnov politiky lze najt u ve Smlouv o EHS (l. 103-109). Vechny kroky probhaly ovem v rmci konzultace a ppadn opaten, kter mla hospodsk dopad, musely schvlit vechny lensk stty. Mnov politika byla povaovna za zleitost spolenho zjmu. Institucionln byla oetena vytvoenm Poradnho mnovho vboru, sloenho ze zstupc Komise, centrlnch bank a ministerstev hospodstv a financ. Jeho kolem bylo sledovat mnovou a finann situaci lenskch stt, veobecn platebn styk a pedkldat o tom pravidelnou zprvu Rad a Komisi. V roce 1960 byl zzen Vbor pro krtkodobou hospodskou politiku, ve kterm byly zastoupeny lensk stty a Komise. V 60. letech se mnov integrace stle odehrvala na rovni pouh spoluprce. Prvn iniciativou, vedouc ke zmn tohoto stavu byl tzv. Marjolinv akn pln, pedloen komisaem Robertem Marjolinem v roce 1962. Pedpokldal vytvoen spolen mny, centrln banky a rezervnho fondu. Institucionln zmnou bylo v roce 1964 vytvoen Vboru guvernr centrlnch bank (a tak vytvoen Vboru pro stedndobou hospodskou politiku a Vboru pro rozpotovou politiku). Dal integran aktivity byly ovem zastaveny, protoe ve Spoleenstv probhala politick krize. Odblokovn pilo a v souvislosti se zasednm haagskm summitu v prosinci 1969, kter jednal mimo jin o prohlouben vnitnho trhu ES vytvoenm hospodsk a mnov unie (HMU), zahrnujc penesen stednch hospodskch a mnovpolitickch kompetenc na orgny Spoleenstv. Summit vychzel jak z dvjho Marjolinova aknho plnu, tak z tzv. Barrho memoranda, pedloenho v noru 1969 francouzskm komisaem Raymondem Barr. Memorandum upozorovalo na provzanost dosavadnch spolench politik (pedevm CAP) s koncepc HMU a zabvalo se hlavn poten fz mnovho sjednocen. Dal integraci propojilo tak s plnovanm prvnm rozenm. Prohlubovn integrace mlo bt innou obranou proti jejmu monmu rozedn v dsledku rozen. Dal projekt HMU pedloil v noru 1970 nmeck ministr financ Karl Schiller. Tzv. Schillerv pln podrobn rozebral pedevm zvrenou st nahrazovn nrodnch mn spolenou mnou, zahrnujc rovn podmnky konvergence. Na zklad vsledk z Haagu byla sestavena skupina expert pod vedenm lucemburskho premira a ministra financ Pierra Wernera, kter publikovala 7. jna 1970 prvn obshl pln na vytvoen HMU. Tzv. Wernerova zprva musela najt kompromis mezi dvma soupecmi koncepcemi dalho postupu. Ekonomist (zastnci tzv. korunovan teorie), zastoupeni pedevm v SRN a Nizozemsku, vychzeli z toho, e ustaven HMU m smysl teprve tehdy, a dojde k dostaten harmonizaci nrodnch hospodskch politik. Monetarist (tzv. teorie lokomotivy), pedevm Francie, Belgie a Komise ES, naopak namtali, e mnov integrace je prv pedpokladem spn hospodsk integrace.

Jejich prioritou bylo rychl zaveden spolen mny, kter bude mt pozitivn efekt na dal hospodsk sblen zastnnch zem. Ob koncepce se promtly u do Barrho (monetaristick) a Schillerova plnu (ekonomistick), co naznailo, e budouc koncepce HMU mus mt kompromisn charakter. Wernerv pln pedpokldal ustaven HMU ve tech etapch v prbhu deseti let, do roku 1980, piem pijet dalch konkrtnch opaten mlo zviset na zkuenostech s fungovnm pedchozch norem. Prvn etapa zaala 1. ledna 1971. Rozvjen HMU ale mlo patn startovac podmnky. Zatek jej realizace v tehdejm inflanm kontextu nebyl pli pzniv. V roce 1971 pila svtov mnov krize, kter vedla v srpnu ke zruen konvertibility dolaru a poslze ke zhroucen brettonwoodskho systmu pevnch kurz a pechodu na systm plovoucch kurz. Ve snaze reagovat na situaci a udret mnovou spoluprci v rmci prvn etapy Wernerova bylo rozhodnuto o vytvoen systmu vzjemnho navzn evropskch mn a zajitn jejich stability vazbou na americk dolar. Jeho zkladem se stal podpis Basilejsk dohody mezi stednmi bankami lenskch i dalch zpadoevropskch zem 10. dubna 1972. Pro systm se vilo oznaen had v tunelu (t mnov had): evropsk mny navzan na sebe pedstavovaly hada (+/- 2,25 %), tunel potom rozpt vi dolaru (4,5 %), ve kterm se pohybovaly. V dubnu 1973 byl vytvoen Evropsk fond pro mnovou spoluprci jako pedstupe budoucho systmu centrlnch bank. Nestabiln mezinrodn mnov situace a postupn devalvace dolaru donutily v beznu 1973 stty sdruen v hadovi k tzv. oputn tunelu. Had sice zstal zachovn, ale jednotliv zem z nj postupn vystupovaly a z sti vstupovaly zpt, a se v nm nakonec udrely pouze siln mny (nmeck marka, dnsk koruna). Nespch hada ml dopad na celou koncepci HMU a pes snahu Spoleenstv tak nakonec Wernerv pln ztroskotal. Nzory na relevantn pinu jeho nespchu se rozchzej. Jeden z pohled poukazuje na prvodn globln hospodsk pote (svtov mnov krize, prvn ropn ok), druh vid nepekonateln ideov protiklad mezi francouzskmi a nmeckmi zjmy, tedy mezi monetaristickou a ekonomistickou koncepc. Nespch Wernerova plnu potvrdilo tak Spoleenstv zveejnnm tzv. Marjolinovy zprvy 8. bezna 1975. Na konci 70. let se ukzalo jako dleit udret za stavu vnch hospodskch problm a mnovch nespch naivu mylenku dal integrace. V rmci budovn spolenho trhu zde stle existovala poteba stabilizovat evropsk mnov kurzy. Alternativnm projektem se proto po ztroskotn Wernerova plnu stalo vytvoen Evropskho mnovho systmu (EMS). Nvrh pednesl v jnu 1970 pedseda Komise Roy Jenkins, politicky jej zattili francouzsk prezident Giscard d'Estaing a nmeck kancl Helmut Schmidt. Po definitivnm potvrzen projektu Evropskou radou v Bruselu v prosinci 1978 zaal EMS fungovat od 13. bezna 1979. Mechanismus EMS zahrnoval ti zkladn prvky: (1) Evropskou mnovou jednotku (European Currency Unit ECU), kter pedstavovala ko vech zastnnch mn a mla pevnou hodnotu sloenou z jejich podl. Nrodn mny byly v ECU zastoupeny mrn ke sv ekonomick sle a jejich podl se mnil kadch pt let. Hlavnm kolem ECU bylo plnit funkci rezervn mny uvnit Spoleenstv (transakce mezi centrlnmi bankami, sestavovn rozpotu, pevody ze strukturlnch fond ad.) a slouit jako nstroj transakc uvnit celho EMS. Rozliovalo se mezi tzv. oficiln, soukromou a zelenou ECU. (2) Mechanismus smnnch kurz (Exchange Rate Mechanism ERM), kter fungoval na zklad tzv. paritn mky a tzv. indiktoru divergence. Mny zastnnch zem byly pevn svzny ve dvojicch (tzv. smrn kurzy) a tvoily paritn mku, v n se mohly pohybovat ve fluktuanm rozpt +/- 2,25 % od centrln parity (kurzu ECU). Nkter zem si mohly zvolit ir rozpt +/- 6 % (ppad Itlie, pozdji panlsko /1989/, Velk Britnie /1990-92/, Portugalsko /1992/). Pokud byla tato hodnota

v jist dvojici pekroena, musely ob centrln banky intervenovat a kurz opt stabilizovat. Indiktor divergence fungoval na ni rovni a umooval odpovdn stanoven povinnosti intervenovat v rmci ERM. lenstv v EMS nebylo podmnno vstupem do ERM. (3) vrov mechanismy, kter umoovaly poskytovn vr za rznch podmnek. Rozliovaly se velmi krtkodob, krtkodob a stedndob vry. Z integranho hlediska byl koncept EMS slab, kompromisn projekt, neml dn sjednocujc ambice. To dokld i fakt, e dlouhou dobu zstval mimo institucionln systm EMS, jeho vznik byl zaloen na dohodch mezi nrodnmi centrlnmi bankami. Teprve schvlenm Jednotnho evropskho aktu vplynul primrnho prva ES. Po tvrtm rozen (1995) vstoupily do EMS vetn ERM Rakousko (leden) a Finsko (jen 1996). V beznu 1998 se pipojilo ecko. S odstupem je EMS pes vrazn mnov turbulence v letech 1992-93 hodnocen spe pozitivn pro udren mnov stability a ppravu lenskch zem na pijet projektu HMU. Znovuoiven mylenky na vybudovn HMU pilo s nstupem nov Komise v ele s Jaquesem Delorsem v lednu 1985. To se projevilo v samotnm textu Jednotnho evropskho aktu, kde byla tato otzka zmnna jako jedna z priorit. mysl vytvoit HMU byl vslovn zmnn v preambuli, ovem bez konkrtn asov specifikace. Objevil se v nm rovn nov lnek 102a vnovan vhradn spoluprci v hospodsk a mnov politice. Rozhodnut vytvoit do konce roku 1992 v ES spolen trh, ale vyvolvalo otzku, zda tento trh vyaduje zrove vytvoen mnov unie. Hlavnm oponentem tohoto een se stala Velk Britnie, jej premirka Margaret Thatcherov vyluovala jakkoli vahy o penesen suverenity z nrodn rovn na rove Spoleenstv, je by vytvoen HMU vyadovalo. Zrove zde stle existovaly rozdly v tom, jak vytvoen HMU doshnout (viz monetarist x ekonomist). Proto se objevilo nkolik iniciativ a analz, kter se podmnkami pro vytvoen zabvaly, nap. zprva Tommaso Padoa-Schioppy Vkonnost, stabilita a spravedlnost z dubna 1987 nebo memorandum nmeckho ministra zahraninch vc Hanse-Dietricha Genschera z nora 1988, kter navrhovalo vytvoen Evropskho mnovho prostoru a Evropsk centrln banky. Genscherovo memorandum projednvan na zasedn Evropsk rady v Hannoveru v ervnu 1988 ale zastnila jin, pro rozvoj mnov integrace zsadn zleitost. Rada podala o vypracovn konkrtnho modelu HMU 17lenn vbor expert pod vedenm pedsedy Komise Delorse. Vbor pedloil tzv. Delorsovu zprvu 13. dubna 1989. Obsahovala tetapov pln realizace HMU. V prvn fzi, kter mla zat od 1. ervence 1990, mlo dojt k vyuit potencilu EMS, vstupu vech sttu do jeho mechanismu smnnch kurz a poslen lohy Vboru guvernr centrlnch bank. Ve druh etap mla bt poslena koordinace ekonomickch ukazatel a rozpotovch politik a tak zahjena institucionln pprava na zaveden spolen mny. Odpovdnost za politick rozhodnut mly nst stle nrodn instituce. Konen tet etapa mla pinst hospodsk a mnov splynut lenskch zem: zaveden spolen mny, respektive (v horm ppad) pevnou fixaci kurz nrodnch mn a penesen kompetenc v mnov politice na rove Spoleenstv. Zprva zrove doporuovala, aby vldy spolen se vstupem do prvn etapy pijaly politick zvazek pro vstup do konen etapy HMU, co byla jasn pojistka vi opakovn situace z doby Wernerova plnu, kdy stty vstoupily pouze do prvn etapy a nsledn cel koncept zkrachoval. Evropsk rada schvlila Delorsovu zprvu jako Strategii evropsk Hospodsk a mnov unie na zasedn v Madridu v ervnu 1989 a rozhodla o zapoet prvn etapy od 1. ervence 1990. Na

dalm zasedn v jnu 1990 v Bruselu bylo rozhodnuto o zapoet druh etapy od 1. ledna 1994. Na zklad rozhodnut Evropsk rady ve trasburku z prosince 1989 byla 8. prosince 1990 zahjena mezivldn konference o HMU, kter probhala paraleln s dal mezivldn konferenc o politick unii. Konference se zamila pedevm na to, jak sladit monetaristick a ekonomistick pstup k vytvoen HMU. Jako zsadn odprce mnov unie se podle oekvn projevila Velk Britnie, kter deklarovala nezjem podlet se na vytvoen spolen mny. Dleitm bodem bylo datum zahjen tet etapy HMU spojen s postavenm budouc Evropsk centrln banky (ECB). Nmecko se obvalo, e pokud bude jej pozice oslabena paraleln existenc njak dalho orgnu vytvoenho u v druh etap (jak navrhovala Francie), klesl by zjem na realizaci tetho stupn, kde mlo dojt k ustaven nezvisl ECB. Kompromisem nakonec bylo pijet nezvislho statutu ECB a zrove poslen kompetenc Rady ministr hospodstv a financ (ECOFIN). Vsledkem obou mezivldnch konferenc ukonench na zasedn v Maastrichtu 10. prosince 1991 byl podpis Smlouvy o EU 7. nora 1992. Jejm zkladem je tpilov struktura EU, piem HMU se stala soust prvnho, nadnrodnho pile a zrove jednm z hlavnch cl nov vytvoen EU. Koncepce HMU (l. 102a-109m Smlouvy o ES + piloen protokoly) vychzela fakticky z Delorsovy zprvy zaloen na tech etapch. V jej nvaznosti zahrnovala zsady pro koordinovanou hospodskou politiku, institucionln strukturu, podmnky lenstv a rozhodovac postup a pedpoklady a termny pro start druh (od 1. 1. 1994) a tet etapy (prvn etapa v tto dob ji bela). Smlouva definovala, e se zatkem tet etapy budou neodvolateln fixovny smnn kurzy nrodnch mn, ne nahrad po technicky nutnm pechodnm obdob jednotn mna definitivn mny nrodn. Obsahovala rovn pojistku pro automatick sputn HMU: jestlie nebude rozhodnut o zahjen tet etapy pijato do konce roku 1997, zane tet fze bez ohledu na poet zastnnch zem od 1. ledna 1999. O zahjen tet etapy a jednotlivch astncch mla rozhodovat na zklad urench ekonomickch dat tzv. konvergennch kritri Rada EU ve sloen hlav stt a f vld kvalifikovanou vtinou. Velk Britnie a Dnsko (to a v dsledku nespnho referenda) dostaly tzv. opt-out klauzuli (vjimku ze smlouvy), kter jim dovoluje nepipojit se ke tetmu stupni HMU. Od zatku tet etapy mla fungovat ECB, odpovdn za mnovou politiku. Zatmco mnov politika tedy pela do kompetence Spoleenstv, zstaly ostatn seky hospodsk politiky jet znan autonomn a pod suverenitou nrodnch stt. Pro pechodn obdob druh etapy byl zzen Evropsk mnov institut, pedchdce ECB, kter vykonval pslun ppravn prce. S jeho vznikem zanikl Vbor guvernr centrlnch bank a Evropsk fond pro mnovou spoluprci. Konvergenn kritria 1. Rozpotov deficit veejnho sektoru nesm dlouhodob pekroit 3 procenta hrubho domcho produktu. Kritrium se nepovauje za poruen, pokud je povolen hranice vjimen a pechodn pekroena, nebo kdy se rozpotov schodek neustle a vrazn sniuje a pibliuje se stanoven hodnot t procent. 2. Celkov dluh veejnho sektoru nesm dlouhodob pekroit 60 procent hrubho domcho produktu. Kritrium se nepovauje za poruen, pokud se veejn dluh dostaten rychle pibliuje zpt ke stanoven hranici.

3. Mra inflace lenskho sttu - meno podle spotebitelskch cen - nesm peshnout bhem jednoho roku ped rozhodnutm o jeho vstupu do HMU 1,5 procentnho bodu prmrn inflace t zem s nejni inflac. 4. Mna mus bt udrovna v povolenm fluktuanm psmu mechanismu smnnch kurz Evropskho mnovho systmu bez devalvace vi jinm mnm po dobu dvou let ped rozhodnutm o vstupu. 5. rove dlouhodobch rokovch sazeb nesm pekroit bhem jednoho roku ped rozhodnutm o vstupu o vce ne 2 procentn body prmr ve tech cenov nejstabilnjch lenskch zemch. Hlavnm bodem hospodsk sti HMU je pijmn hlavnch smr hospodskch politik lenskch stt a Spoleenstv. Primrn roli zde hraje Rada, kter spolupracuje s Komis a pedkld zvry Evropsk rad. Na zklad postoje Evropsk rady jsou v Rad pijmny kvalifikovanou vtinou doporuen, o kterch je informovn Evropsk parlament. V rmci koordinace hospodsk politiky jsou sledovny makroekonomick ukazatele (pedevm deficity veejnch financ) a provdno jejich hodnocen, kter slou k prevenci ped ohroenm HMU nezodpovdnm chovnm nkterho sttu. Krajnm eenm me bt v ppad poruen pravidel udlen pokuty, o kterch hlasuje Rada dvoutetinovou vtinou s pouitm vench hlas a s vylouenm hlas dotynho sttu (podrobn l. 104c Smlouvy o ES). Realizace vstupu do HMU probhala podle pravidel stanovench ve Smlouv o ES. U do prvn etapy spadal podpis Smlouvy o EU a jej nsledn ratifikace. Od 1. ledna 1994 zaala druh etapa, ve kter se lensk stty soustedily na splnn podmnek nutnch pro vstup do HMU a zaal psobit Evropsk mnov institut (EMI). EMI hodnotil pravideln konvergenn kritria v ronch zprvch, prvn z nich publikoval v beznu 1995. U tato zprva byla hodn neuspokojiv, a proto se dvj termn zatku tet etapy ne rok 1999 jevil jako nereln. Na zasedn ve Versailles v dubnu 1995 Rada EU diskutovala o monosti prodlouen druh fze. V kvtnu tho roku publikovala Komise Zelenou knihu, kter detailn rozpracovvala zvren prbh instalace spolen mny (asov zahrnoval posledn rok druh etapy a celou tet etapu), vetn krok pro jednotliv sektory a technickch aspekt cel zleitosti. Evropsk rada Zelenou knihu projednala na zasedn v Cannes v ervnu 1995, kde bylo rovn potvrzeno, e tet etapa zane a v roce 1999. Na dalm zasedn Evropsk rady v Madridu v prosinci 1999 bylo rozhodnuto o tom, e spolen mna ponese nzev euro (namsto pvodnho ECU uvedenho ve Smlouv o ES) a jednotliv stty budou hodnoceny na zklad jejich makroekonomickch vsledk v roce 1997. V souvislosti s problmovm plnnm konvergennch kritri Nmecko nalhalo na to, aby byl pijat mechanismus, kter zajist budouc stabilitu HMU i po vstupu lenskch stt. Odpovd na nmeck obavy bylo pijet Paktu stability a rstu na amsterdamsk summitu Evropsk rady v ervnu 1997. Pakt nabyl sv innosti se zahjenm tet etapy a stal se nstrojem mnov stability a fiskln kzn. I kdy ponechv fiskln politiku v rukou lenskch stt, zavazuje je k tomu, aby vyrovnaly nadmrn schodky veejnch financ a snily svj ppadn veejn dluh. Pakt v sob zahrnuje dva prvky: (1) preventivn systm vasnho varovn ke zjiovn a nprav nedostatk rozpotu dve, ne deficit doshne hodnoty 3 % HDP; (2) soubor varovnch opaten s odrazujcm inkem, kter vyvj na lensk stty tlak, jen je m odradit od nadmrnch schodk, ppadn pimt k rychlm opatenm smujcm k nprav, pokud ke schodku ji dolo. Stty

se pitom v Paktu zavzaly, e se budou snait udret pokud mono vyrovnan nebo pebytkov rozpoet. O tom, kter zem vstoup do zvren etapy HMU rozhodla Rada EU na rovni hlav stt a f vld na mimodnm zasedn v Bruselu 2.-3. kvtna 1998. Hlavnm ukazatelem bylo plnn konvergennch kritri a soulad prvnch pedpis s pravidly HMU, pedevm statutu nrodn centrln banky se statutem Evropskho systmu centrlnch bank. Podle smluvnch pravidel pedchzelo zvrenmu rozhodnut nejprve stanovisko EMI, pot doporuen Komise, Rady ECOFIN a nakonec stanovisko Evropskho parlamentu. Vechny instituce se ve svm hodnocen shodovaly s konenm rozhodnutm Rady EU. Rada rozhodla o vstupu jedencti lenskch stt: mimo zstaly Velk Britnie a Dnsko (opt-out) a ecko se vdskem (pre-ins), kter podle zvr Rady nesplnily vechna konvergenn kritria. Vechny stty, kter se neastn tet etapy maj po splnn poadovanch podmnek monost se k HMU kdykoliv pipojit. Kad dva roky je zkoumno plnn jejich konvergennch kritri, piem toto hodnocen me bt provedeno i na jejich vlastn dost. Prvnm sttem, jen tto monosti vyuil je ecko, kter vstoupilo do HMU ponaje rokem 2001. Od 1. ledna 1999 zaala tet etapa a HMU zahjila svoji innost. Kompetence v mnov politice pely na rove Spoleenstv, od 1. ledna 2002 dolo k fyzickmu zaveden eura do obhu a souasn vmn nrodnch bankovek a minc za euro. Vechny stty se rozhodly zvren stadium paralelnho obhu dvou mn z dvodu velk zte vech zastnnch subjekt co nejvce zkrtit a dokonily vmnu nrodnch obiva za euro do 28. nora 2002 (akoliv smlouva potala s koncem tet etapy a k 30. ervenci 2002). Evropsk systm stednch bank, Evropsk centrln banka Pro poteby HMU zaaly s jejm vznikem od 1. ledna 1999 psobit nov instituce. Jejich zkladem je Evropsk systm centrlnch bank (ESCB), jeho struktura je zaloena na federlnm principu. Skld se z ECB a nrodnch centrlnch bank. ECB je vrcholnou instituc ESCB, nrodn banky tvo jeho druh stupe. ESCB d rozhodovac orgny ECB. Nejvym clem ESCB je udrovat cenovou stabilitu. Zprvy o innosti ESCB je povinna zveejovat a vypracovvat minimln kad ti msce ECB. ECB rovn podv Evropskmu parlamentu, Rad EU, Komisi a tak Evropsk rad vron zprvu ESCB a o mnov politice za pedchoz rok. Evropsk centrln banka (ECB) je prvnm subjektem zajiujcm plnn kol ESCB vlastn innost, nebo prostednictvm nrodnch centrlnch bank. Je zaloena na dvou principech: (1) principu cenov stability nejdleitj lohou ECB je dohlet na stabilitu mny a vhodnmi opatenmi pedchzet inflanm tendencm, ECB je zakzno poskytovat jednotlivm vldm prostedky pro financovn rozpotovch deficit; (2) principu politick nezvislosti je formulovn pmo ve Smlouv o ES (l. 107), kter hovo o zkazu ECB, jejch orgn nebo len orgn, nrodnch centrlnch bank nebo len jejich orgn pijmat nebo poadovat pokyny od orgn Spoleenstv, od vldy lenskho sttu nebo jakhokoli jinho orgnu. Rozhodovacmi orgny ECB jsou dc rada, Vkonn vbor a Generln rada. dc rada je sloena z guvernr nrodnch centrlnch bank a len Vkonnho vboru. Vkonn vbor je sloen ze esti len, vichni lenov jsou jmenovn spolenou dohodou vld lenskch zem HMU na rovni hlav stt i f vld na doporuen Rady EU a po konzultaci s Evropskm parlamentem a dc radou ECB z osobnost uznvanch a zkuench v mnovch a bankovnch zleitostech. Jejich funkn obdob je osmilet, optovn jmenovn nen ppustn. dc rada stanovuje hlavn smry a

vydv rozhodnut nezbytn k zajitn plnn kol svench ESCB. Formuluje mnovou politiku Spoleenstv. M vhradn prvo schvalovat emise bankovek v HMU. kolem Vkonnho vboru je praktick provdn mnov politiky v souladu s hlavnmi smry a rozhodnutmi vydanmi Radou ECB. Dv rovn nezbytn pokyny nrodnm centrlnm bankm. Tetm orgnem ECB je Generln rada sloen z prezidenta, viceprezidenta a len nrodnch centrlnch bank vech lenskch zem. Podv statistick zprvy a informace, poskytuje konzultace, sleduje stty vn HMU. Hlavnmi nstroji ECB jsou nazen s obecnou zvaznost, rozhodnut, doporuen a stanoviska. Centrem koordinace hospodskch politik je Rada ECOFIN, kter vydv rovn legislativn akty k HMU. Jako konzultativn orgn byla na zasedn Evropsk rady v Lucemburku ustavena tzv. Euro X Rada, jejm kolem je diskutovat nad praktickmi otzkami fungovn HMU.

23B/ Rozpoet EU - pjmy a vdaje, rozpotov procedura, Delorsovy balky, perspektivy po roce 2000
Rozpoet EU vykazuje specifika, kter ho odliuj jak od mezinrodnch organizac (rozpoet nezajiuje pouze administrativn funkci), tak od tradinch sttnch rozpot (neobsahuje vechny typick rozpotov kategorie, nepot s deficitem, m pomrn mal objem vzhledem k HNP Unie, existuje paraleln s rozpoty lenskch stt). Je velice citlivm politickm tmatem, protoe je monm zdrojem konfliktu instituc podlejcch se na jeho vytven (Komise, Rada, Parlament) a lenskch stt (existence tzv. istch pltc a istch pjemc). Vvoj rozpotovho zen a tak jeho vnitn sloen je mon rozdlit do ty a pti fz. Vlastn prostedky byly Unii piznny a v roce 1970. Do t doby tvoily vtinu jejch finannch zdroj pspvky lenskch stt. Pspvky byly schvalovny na nrodn rovni jednotlivmi parlamenty. Smlouva o EHS pedpokldala, e tento model bude pouze prozatmn (l. 201). Samotn rozpotov zen probhalo pedevm v rmci Rady (kvalifikovan vtina) a tak v Parlamentu, kter ml ovem pouze monost navrhovat zmny. Ty ovem neznamenaly pro Radu, kter rozpoet definitivn schvalovala, ztenou monost hlasovn. Odpovdnost za plnn rozpotu nesla Komise.

Prvn a druh rozpotov smlouva

Na zklad zvr ze summitu v Haagu z prosince 1969 byla uzavena 21. dubna 1970 prvn rozpotov smlouva - Lucembursk dohoda, kter stanovila, e Spoleenstv bude od 1. ledna 1971 disponovat vlastnmi pjmy. Pvodn plnovan dva pjmy (cla a zemdlsk dvky) byly v dsledku nepzniv ekonomick situace a expanz CAP rozeny o tet pjem (podl z vnosu na DPH ve vi 1 %). Souasn byly vdaje rozpotu rozdleny na tzv. povinn vdaje (pmo vyplvaj ze smluv, pedevm CAP) a nepovinn vdaje (vechny ostatn vdaje). Rozpoet projednvala Rada ve spoluprci s Evropskm parlamentem, kter mohl na rozdl od pedchozho obdob navrhovat zmny, ml rozhodujc slovo u nepovinnch vdaj a byl konzultovn ohledn rozpotu jako celku. Vzhledem k tehdejmu pomru povinnch a nepovinnch vdaj 90:10 byla ale tato nov pravomoc znan omezen. Dne 22. ervence 1975 byla uzavena druh rozpotov smlouva - Bruselsk dohoda, kter poslila postaven Parlamentu a do kontroly rozpotu zahrnula etn dvr ES, kter provdl kadoron revizi financovn Spoleenstv. Parlamentu bylo piznno prvo

odmtnout rozpoet jako celek a jeho pedseda ho prohlaoval za pijat (pedtm Rada). Tm se stal Parlament spolen s Radou jednou z rozpotovch autorit.

Problmy rozpotov politiky Spoleenstv, britsk problm

Dleitm meznkem z hlediska financovn ES byl vstup Velk Britnie (+ Dnska a Irska) v roce 1973. To byl toti potek konfliktnho stavu mezi Britni a zbytkem Spoleenstv, oznaovan obecn jako tzv. britsk problm. Velk Britnie vstupovala do Spoleenstv jako prmyslov zem s malm a efektivnm zemdlskm sektorem, kter podstatnou st zbo dovela. To pro ni znamenalo, e namsto dosavadnho bezcelnho dovozu potravin (a dalch vrobk) ze zem Commonwealthu byla po vstupu nucena toto zbo dovet za vy, clem zaten ceny nebo kupovat mnohem dra produkci ze spolenho trhu. Protoe cla putovala do spolenho rozpotu, stala se Britnie jednm z jeho nejvtch pispvovatel, co neodpovdalo jejmu ekonomickmu vkonu, pedevm HNP na obyvatele. Pitom nemohla oekvat, e vydan prostedky na cla zsk zpt v rmci podpory svho zemdlstv nebo vvozem produkce na svtov trhy prv z dvodu omezenosti vlastnho zemdlskho sektoru. Na zklad vstupnch vyjednvn zskali Britov sedmilet pechodn obdob, bhem kterho se ml jejich pspvek do rozpotu postupn navyovat. Bhem tohoto obdob mly bt souasn sneny finann nroky CAP, m by se britsk finann nevhoda vyeila. Problm se vyhrotil s nstupem Margaret Thatcherov do funkce britsk premirky, kter poprv na zasedn Evropsk rady v Dublinu v listopadu 1979 upozornila, e problm britskho pspvku zstv i nadle neeen. Pitom se blil konec pechodnho obdob. Nsledn nato Britnie zahjila rozshlou diplomatickou ofenzvu na vech rovnch s clem doshnout spravedlivjho podlu na financovn Spoleenstv. Problm byl vyeen a na potku 80. let, kdy se rozpoet dostal do obrovskch problm (pedevm v dsledku CAP) a bylo nutn rozit dosavadn pjmy. K jejich zmn ovem bylo nezbytn vyjden souhlasu vech lenskch stt, eho Britnie vyuila. Za souhlas s navenm pjmov sti rozpotu u podlu z vnosu na DPH z 1 % na 1,4 % poadovala trval vyeen britskho problmu. Ke kompromisn dohod dolo na summitu ve Fountainebleau v ervnu 1984: Britnie souhlasila se zvenm pjmu z DPH z 1 % na 1,4 % vmnou za nvrat 66 % britskho pspvku.

Delorsovy balky
V dsledku pijet Jednotnho evropskho aktu a vymezen novch cl Spoleenstv (hlavn v otzce hospodsk a sociln koheze dleit z hlediska jinho rozen a hospodsk konvergence jako ppravy na realizaci HMU) se ukzalo jako nezbytn provst komplexn finann reformu. Komise proto pedloila v noru 1987 dokument s nzvem Delorsv balk I., kter byl definitivn schvlen na mimodnm summitu v noru 1988 v Bruselu. Delorsv balk I. obsahoval tyto prvky: 1) zavedl finann vhledy jako nstroj rozpotov disciplny, prvn na lta 1989-1992 2) rozil finann prostedky pro strukturln fondy 3) stanovil maximln hranici rozpotu ve vi 1,2 % HNP Spoleenstv 4) zavedl nov pjem promnliv podl na HNP lenskch stt

5) omezil vdaje na CAP, kter nesmly mt vy rst ne 74 % rstu HNP celho Spoleenstv 6) zachoval kompenzace Velk Britnii Dleitou soust pro funknost reformy byla Meziinstitucionln dohoda (Interinstitutional Agreement, IA) mezi Parlamentem a Radou za asistence Komise, kter mla zaruit hladk prbh rozpotovho zen (nezvyovn vdaj pro strukturln fondy ze strany Parlamentu a nezvyovn prostedk pro CAP ze strany Rady). Dohoda byla uzavena 1. ervence 1988. V nvaznosti na nov finann vhled Spoleenstv, podpis Smlouvy o EU a rsujc se rozen o zem EFTA byla uskutenna druh rozpotov reforma, znm jako Delorsv balk II. Komise ji pedloila v listopadu 1991 a definitivn byla schvlena na summitu v Edinburghu v prosinci 1992. Delorsv balk II. obsahoval nsledujc prvky: 1) nov finann vhled na lta 1993-1999 2) snen podlu z vnosu na DPH z 1,4 % na 1 % od roku 1999, zven maximln hranice rozpotu na 1,27 % HNP Spoleenstv 3) poslen strukturlnch fond vznik novho Fondu solidarity. Dolo rovn k novelizaci IA. Zatm posledn finann vhled na lta 2000-2006 byl navren Komis jako soust Agendy 2000. Byl projednvn a schvlen na summitu Evropsk rady v Berln v beznu 1999. Jeho pedpokladem: 1) zachovn dosavadn maximln hranice rozpotu ve vi 1,27 % HNP Spoleenstv 2) vedle PHARE zaveden dal dvou forem pedvstupn pomoci program ISPA a SAPARD 3) vylenn prostedk pro nov lensk stty od roku 2002 4) zachovn kompenzace pro Velkou Britnii

Principy rozpotu EU
1. Vdy na jeden kalendn rok od 1. 1. do 31. 12. Existuj ale i stedndob finann vhledy. 2. Vyrovnanost pjm a vdaj - pebytek se pevd do nsledujcho rozpotu, s deficitem se nepot. 3. Maximln hranice 1,27 % HNP celho Spoleenstv. 4. Zahrnuje veker pjmy a vdaje (dn skryt fondy). 5. Kad poloka je specifikovna - m svj pesn el a zaazen. 6. Na tvorb se podlej Komise, Rada, Parlament (ve form kontroly t etn dvr).

Pjmy rozpotu
1. Cla vybran podle spolenho celnho sazebnku pi dovozu zbo z nelenskch zem EU na vnjch hranicch Unie klesajc podl. 2. Zemdlsk vyrovnvac dvky cla za dovoz zemdlskch produkt a pevn stanoven poplatky za produkci, skladovn a distribuci cukru a izoglukzy, kter se vyrb v Unii - klesajc podl (cla + zemdlsk dvky tvo celkem 15,9% pjm) 3. Podl z vnosu na DPH pevn podl z vymovacho zkladu stejnho pro vechny lensk stty, postupn kles (do roku 2001 1 %, 2002-2003 0,75 %, od roku 2004 0,5 %) (36,6%) 4. Promnliv podl na HNP lenskch stt (zavedeno 1988) zaveden jako dodatkov pjem, dnes nejvznamnj. Neplyne do rozpotu automaticky, je nutn o nj dat (41,1%) 5. Pjem z innosti EU nap. dan a soc. odvody plat zamstnanc EU, pokuty, ppadn pebytky rozpotu) velmi mal podl, asi jen 1,2%. Vdaje rozpotu 6. Spolen zemdlsk politika nejvt podl, skoro polovina rozpotu (46,3%) 7. Strukturln politika asi jedna tetina rozpotu, prostednictvm jednotlivch fond (33,6%) 8. Vnitn politiky EU doprava, vzkum a vvoj, energetika, ivotn prosted ad. (6,4%) 9. Vnj vztahy EU rozvojov pomoc, pedvstupn pomoc kandidtskm zemm (4,9%) 10. Administrativn vdaje pomrn mal st rozpotu (5,4%) 11. Rezervy a pedvstupn pomoc (dohromady asi 3,4%)

24B/ SRUKTURLN POLITIKA - vznik, cle, strukturln fondy, financovn, reforma (Agenda 2000), iniciativy Spoleenstv
EU je silnou hospodskou entitou, jej ekonomick sla je ovem koncentrovan v uritch oblastech lenskch stt. Vtinou jde o metropolitn oblasti a obchodn centra jako jsou Londn, Miln, Pa, Vde, Amsterdam, Frankfurt ad. Tyto oblasti sice tvo pouze asi 10 % celkov rozlohy Unie, ale ije zde jedna tetina obyvatel, kter si vydlv vce ne polovinu vekerch pjm. V jinch stech Spoleenstv maj lid a o polovinu ni pjem na obyvatele, ne je tomu v nejbohatch regionech. Reakc Unie na tuto situaci je existence l. 158 (ex-l. 130 a) Smlouvy o ES revidovan Amsterdamu, kter zakld pedpoklad pro provdn strukturln politiky. Fakticky jde o dosaen hospodsk a sociln soudrnosti, oznaovan tak asto jako koheze. Strukturln politika nepat do oblasti spolench politik, instituce EU pesto, jak velk objem finannch prostedk do tto oblasti plyne provdj pouze jej harmonizaci a koordinaci.

Zvazek provdn strukturln politiky ovem nelze vysledovat u ve Smlouv o EHS, i pes deklaraci zmrnn rozdl mezi jednotlivmi regiony. Pvodn estice zakldajcch stt byla (s vjimkou jin Itlie) hospodsky homogennm celkem, a proto nebylo teba strukturln politiku v dnenm pojet zavdt. Smlouva pesto zaloila fondy, kter se pozdji staly zkladnmi nstroji provdn strukturln politiky Evropsk sociln fond (ESF), Evropsk zemdlsk zrun a orientan fond (EAGGF zde pouze sekce orientace) a tak Evropskou investin banku (EIB). V roce 1975 zaal v souvislosti se vstupem zaostalejho Irska fungovat Evropsk fond pro regionln rozvoj (ERDF) na jeho vytvoen mla zjem rovn Itlie). V dsledku velmi omezench finannch zdroj, kter ml k dispozici, byly jeho monosti velmi omezen. erpn prostedk lenskmi stty na konkrtn projekty bylo omezeno kvtami, kter zajiovaly pedem odhlasovan pomr rozdlen pomoci mezi jednotliv zem. Postupn proel fond reformami, i kdy nepli vznamnmi. Prvn v roce 1979 (byl naven objem prostedk a o 5 % zdroj rozhodovala pouze Komise), druhou v roce 1984 (prava kvt, Komisi bylo vylenno 12 % prostedk). Skuten poteba jasn definovan a prvn institucionalizovan strukturln politiky se objevila a v 80. letech 20. stolet. Akcelertorem tohoto vvoje byly dv okolnosti: (1) vstup jihoevropskch stt (ecko, panlsko, Portugalsko), ekonomicky podstatn slabch, ne byli dosavadn lenov a (2) rozhodnut o dokonen vnitnho trhu spolen trh podporujc zosten konkurence mohl toti jet vce ztit ekonomickou situaci mn vysplch region (investoi smuj svj kapitl pedevm do oblast s vysplou infrastrukturou). Prv propojen strukturln politiky s dalmi prvky zahrnutmi do koncepce spolenho trhu je dvodem, pro je tato oblast povaovna za typick pklad uplatnn neofunkcionalistick metody spilloveru. Cle nov zaveden strukturln politiky proto poprv definoval Jednotn evropsk akt (1986), kter rovn uril jako zdroj jejho financovn tzv. strukturln fondy. Ty se tak staly soust vdajov strnky rozpotu Spoleenstv. Reforma z roku 1989 K prvn zsadn reform strukturln politiky dolo v roce 1989, v dsledku blcho se dokonen spolenho trhu. Pedchzelo j pijet Delorsova balku I., kter se soustedil na reformu celkovho finannho rmce Spoleenstv. Zvil se celkov objem strukturlnch fond bylo rozhodnuto o zdvojnsoben jejich prostedk do roku 1993 a zven vdajov strnky rozpotu do tto oblasti ze 17 na 25 %. To ve bylo kompenzovno sniovnm prostedk plynoucch do zemdlstv a zavedenm novho rozpotovho pjmu. Zintenzivnn finann pomoci ze spolenho rozpotu mlo pispt ke kompenzaci ztrt v mn rozvinutch oblastech, zpsobench liberalizac pohybu kapitlu. Tm dolo tak k poslen postaven nadnrodnch orgn, protoe naven prostedk pinelo Komisi a Evropskmu parlamentu vce prostoru pro vlastn iniciativu. Parlament mohl navc v rmci nepovinnch vdaj ovlivovat vt st rozpotu. Dalm prvkem reformy bylo sjednocen doposud rozttnch zdroj do pti prioritnch cl (po rozen v roce 1996 do esti cl), kter byly schvleny Evropskou radou v noru 1988. Poslednm bodem reformy bylo zaloen zvltnch program Komise, tzv. iniciativ Spoleenstv (viz ne). Cle strukturln politiky ES/EU 1988-1999 jsou:

Cl 1

Zamen

Fondy pro erpn finannch prostedk ESF, ERDF, EAGGF ESF, ERDF ESF ESF EAGGF, FIFG ESF, ERDF, EAGGF ESF, ERDF, EAGGF

Podpora hospodsky zaostalch region (HDP na obyvatele nepesahuje 75 % prmru Spoleenstv) Peorientovn region siln postiench padkem prmyslu na 2 nov druhy hospodsk innosti Boj proti dlouhodob nezamstnanosti (nezamstnan dle ne 1 3 rok, star 25 let) Zapojen mladch lid do pracovnho procesu (nezamstnan, 4 mlad 25 let) 5a Modernizace a diverzifikace zemdlsk vroby Podpora program na vytven novch pracovnch mst 5b v zemdlskm sektoru Udren osdlen arktickch region (osdlen 8 obyv./km2 a 6 mn) Reforma z roku 1992

Dal dl reforma probhla v roce 1992 jako soust zmn pijatch podpisem Smlouvy o EU a v nvaznosti na dal modifikaci finannho rmce Spoleenstv, Delorsv balk II. Dosavadn strukturln fondy byly po vzniku spolenho trhu vzhledem k tomu, e petrvvaly oblastn rozdly uvnit Unie doplnny v roce 1993 o Fond soudrnosti (t Kohezn fond nebo Fond solidarity), kter se stal jistou kompenzac za nutnost plnit kritria konvergence v rmci projektu HMU. Prv podmnka dodrovn konvergennch kritri se stala jednm z pedpoklad pro jeho erpn. Strukturln fondy byly zrove doplnny o nov Finann nstroj pro usmrovn rybolovu (FIFG), kter byl piazen k cli 5a. Fond soudrnosti nepat fakticky do soustavy strukturlnch fond. Je uren stt (nikoli regionm), jejich HDP/obyvatele nedosahuje rovn 90 % HDP Unie. Podle smlouvy se zamuje pedevm na finann podporu projekt v oblasti ivotnho prosted a dopravn infrastruktury souvisejc s politikou vstavby transevropskch st (l. 130d Smlouvy o ES). Jeho cle, kter uruje jednohlasn Rada, jsou ovem mnohem ir. Podle principu solidarity m pomhat zemm, kter ekonomicky zaostvaj za ostatnmi stty. Dosavadnmi pjemci pomoci z tohoto fondu jsou ecko, panlsko, Portugalsko a Irsko. Vsledkem smluvn revize z roku 1992 bylo tak zaloen nov instituce. Od roku 1994 zaal fungovat Vbor region, nov poradn orgn Spoleenstv, kter pedkld Komisi a Rad svoje stanoviska k opatenm tkajcch se regionln politiky. M rovn prvo sv vlastn iniciativy. Redukce cl a iniciativ v Agend 2000 K zatm posledn, zsadn reform strukturln politiky dolo v roce 1999. V rmci Agendy 2000 zveejnn v ervenci 1997 byl stanoven nov finann vhled pro obdob 2000-2006, kter zahrnuje tak financovn strukturln politiky. Pijet Agendy 2000 bylo zrove pleitost k tomu, aby dolo k novmu definovn jejch priorit. K tomuto zmru bylo vce dvod: (1) jak bylo zmnno, ubhl dal stedndob finann rmec a bylo teba stanovit a legislativn oetit vhled na obdob 2000-2006; (2) Unie musela ve svm vhledu potat s pedpokldanm rozenm o zem stedn a vchodn Evropy, Kypr a Maltu a tomu samozejm pizpsobit vt potebu prostedk (nejen) na

strukturln politiku (strukturln problmy v kandidtskch zemch jsou obzvlt velk); (3) strukturln politika byla stle vce kritizovna za to, e se stala pli obshlou, mlo transparentn a centralistickou. Samotn reforma byla potvrzena Evropskou radou v Berln v beznu 1999 schvlenm zmr obsaench v Agend 2000. Jej soust bylo pedevm zredukovn dosavadnch esti cl na ti, a to dva regionln a jeden horizontln, tzn. zamen na lidsk zdroje (tabulka 2). Dal zmnou bylo zven podlu Komise na volnch finannch prostedcch. S tm souvisela zmna v dosavadn struktue iniciativ Spoleenstv, kter byly sneny z dosavadnch tincti na pouh tyi, m se vce koncentrovala pomoc na potebn oblasti. Cle strukturln politiky dle Agendy 2000: Cl 1 Zamen Fondy pro erpn finannch prostedk ESF, ERDF, EAGGF, FIFG

Podpora hospodsky zaostalch region na rovni NUTS 2 (HDP na obyvatele nepesahuje 75 % prmru Spoleenstv) Podpora region na rovni NUTS 3, kter prochzej hospodskou a sociln restrukturalizac, nezvisle na tom, ESF, ERDF zda se jedn o prmyslov, zemdlsk, venkovsk, mstsk nebo rybsk oblasti Rozvoj lidskch zdroj prostednictvm podpory zamstnanosti a modernizace vzdlvacch systm v rmci cel EU ESF s vjimkou region definovanch clem 1

Pro regiony, kter jsou podporovny v rmci t zkladnch cl je velmi dleit poskytnut dostatench informac pro sociln-ekonomickou analzu, kter umouje v jednotlivch regionech pesn zkoumat hospodsk a sociln podmnky v zvislosti na institucionlnm prostorovm lenn. Protoe se lensk stty ve svm regionlnm uspodn li jak rozlohou, tak potem obyvatel, pistoupilo Spoleenstv v roce 1988 k vytvoen specilnch statistickch teritorilnch jednotek, tzv. NUTS. Je to zkratka z francouzskho La nomenclature des units territoriales statistiques (esky Systematika zemnch jednotek pro statistiku). Pro pochopen role Komise v rmci strukturln politiky je dleit vdt, e jejm clem nen vyjmut tto oblasti ze sektoru koordinovanch politik, realizovanch na rovni lenskch stt, ale jej doplnn nad stanoven rmec. Proto se pedpokld, e jednotliv projekty spolufinancuj lensk stty. Hranice tohoto financovn jsou zvisl na tom, pod kter cl projekt spad: v ppad cle 1 mohou bt ze strukturlnch fond hrazeny prostedky v max. vi 75 % celkovch nklad (vjimen 85 %), u cle 2 a 3 v max. vi 50 % celkovch nklad. Programy financovan ze strukturlnch fond je mon rozdlit na dv obecn kategorie. Tou prvn kategori jsou regionln rozvojov projekty pedkldan Komisi lenskmi stty na zklad nrodnch rozvojovch pln (tvo a 90 % vech projekt). Soust nrodnch rozvojovch pln je navrhnut konkrtnch, tzv. operanch program, kter jsou v souladu s prioritami pijatmi Komis. Plny jsou podstoupeny Komisi, kter na nj do pti msc reaguje vydnm tzv. Podprnho rmce Spoleenstv. Ten pedstavuje konkrtn analzu Komise jakm zpsobem a jakmi fondy se budou v konkrtnch ppadech plnit cle regionlnho rozvoje. Druhou kategori jsou iniciativy Spoleenstv. Maj pispvat ke spolenm eenm specilnch problm, erpaj asi 5 % prostedk vylennch na strukturln politiku. Po

reform v rmci Agendy 2000 se dl na tyi konkrtn programy. O tom, kter konkrtn projekty budou v rmci iniciativ podpoeny, rozhoduje opt Komise. Na erpn prostedk m Rada prvo stanovit zvltn pravidla. V zsad plat, e Unie na tyto projekty pouze pispv a jsou obvykle z poloviny financovny nrodnmi orgny (kter je schvaluj podmnka EU) nebo soukrommi investory. Komise na kad finann obdob tyto programy jet ble definuje. Iniciativy spoleenstv od reformy v Agend 2000:

Nzev INTERREG LEADER EQUAL URBAN

Charakteristika Podporuje peshranin, nadnrodn a regionln spoluprci Podporuje sociln-ekonomick aktry na venkov s clem najt novou strategii pro dal rozvoj oblasti Podporuje rozvoj novch metod k odstrann pin nerovnost a diskriminace na trhu prce Podporuje msta a mstsk aglomerace, kter se nachzej v krizi

Fondy pro erpn prostedk ERDF ERDF EAGGF ESF

Fondy pro kandidtsk zem Jet ped samotnm zahjenm pstupovch jednn byly ze strany Evropskch spoleenstv/EU vytvoeny fondy, kter mly podpoit regionln rozvoj potencil len ES/EU, tak aby vstup tchto zem pak nezpsobil problmy a finann kolaps Spoleenstv. Tyto fondy budou pokraovat v prci i po roce 2004, kdy deset zem vstoupilo do EU, ale ve vt me se pesunou na dosud nepijat kandidtsk zem (Rumunsko, Bulharsko, atd.). PHARE - vytvoen v roce 1989 (zpotku jen pro Maarsko a Polsko, pot rozen na dal zem), pipravuje kandidtsk zem na splnn vech ekonomickch, politickch a dalch kritri potebnch pro vstup do EU. Psob jak na podporu institucionln reformy tchto stt, tak aby nemly problm pijat a aplikovat acquis a dle podporuje rozvoj malho a stednho podnikn, infrastrukturu, atd. Z celkovho finannho balku tvoil fond PHARE nejvt podl. ISPA innost fondu byla zahjena v roce 2000. Tento fond, jak u vyplv z nzvu, se zamuje na velk investice do dopravn infrastruktury a ivotnho prosted a na institucionln ppravu na Kohezn fond. SAPARD - innost fondu byla zahjena tak v roce 2000. Fond se zamuje na poskytovn investic v oblasti zemdlstv, rozvoje venkova, a tak se zamuje na institucionln ppravu na EAGGF.

25B/ Dopravn politika, sociln politika, politika ivotnho prosted v EU

1. Spolen dopravn politika
- soust spolenho trhu, jedna z nejstarch aktivit ES, pesto a do 80.let nerealizovna - koncept ve Smlouv o EHS (l. 3a a Hlava IV) - proces zavdn ml probhat paraleln se spolenm trhem, omezen ne nmon a leteck doprava - zamlena 3 stadia, prvn dv fze mly bt jednomysln odhlasovny - prvn nvrhy standardizace kamionov dopravy ji r. 1962, projednvn zastaveno po 1965 (problmem nutnost jednomyslnho souhlasu) Principy a nstroje spolen dopravn politiky - 9/1982 rozhodnut EP podat alobu na Radu z dvodu neinnosti tento spor a pijet JEA (zaveden kvalifikovan vtiny + aplikace i na leteckou a nmon dopravu) pomohlo nastartovat dopravn politiku - problmem tzv. kabot (=omezen dopravnch slueb na vnitrosttn dopravce) a stanoven podmnek piputn cizinc k podnikn v oblasti dopravy na zem jinho sttu, do r. 1992 eeno bilaterlnmi dohodami, pak rozhodnutm Rady umonno podnikat vude, u osobn dopravy vyeeno a r. 1997 TENs (Trans-European Networks) projekt transevropskch st Projekt vytvoen na zasedn ER ve trasburku 12/1989 V hlav XII Smlouvy o EU 12/1993 prohlen za prioritu Spoleenstv, tk se t telekomunikac a energetickch struktur (nap. EURO-ISDN podpora volnho pohybu infos) nap. projekt Oresund mezi Dnskem a vdskem Amsterodamsk smlouva upesnn zsad financovn oblasti (nap. EU se astn ruen za pjky i pspvky ke snen rok, pop. formou studi o proveditelnosti) Bl kniha o evropsk dopravn politice 9/2001, nzev: Evropsk dopravn politika pro rok 2010: as rozhodovn 60 rznch nvrh: bezpenost dopravy, prva cestujcch, zvyovn kvality slueb

2. Politika ivotnho prosted

- jedna z nejmladch aktivit, poprv a v JEA - ivotn prosted soust otzky iv.rovn oban EU (zvazek ji zvyovat l.2 a 3 Smlouvy o EHS) - impulsem t konference OSN ve Stockholmu 6/1972 (rozhodnut ER zabvat se vnji ivotnm prostedm zzen instituce ochrany ivotnho prosted pi editelstv Komise odpovdnm za prmysl a zzen Stlho vboru v EP) - ivotn prosted v rmci jednotnho trhu je mon povaovat za typick pklad postupnho pelvn integrace v rmci sektor podle neofunkcionalistickho modelu Dvody zvenho zjmu o ivotn prosted - vvoj CAP poadavek ekologickho vyuvn zdroj a dodren kvality potravin - zven dopravy a cest. ruchu poteba ochrany prodnch zdroj a kultur.ddictv

- nrst stedn sociln tdy, zven konzumu poteba odpad. hospodstv - regionln spoluprce Vvoj politiky ivotnho prosted 1. zamen ES na budovn spolenho trhu (1957 1972) 2. fze enviromentln revoluce (1973 1986) 3. obdob vytven prvnch nstroj v ES (1987- 1992) 4. fze konzolidan (od r. 1993) Vchodiska, principy a nstroje politiky ivotnho prosted - zaveden aknch program (1.byl tzv. Evropsk akn program 1973 1976: clem snit emise a zneitn) = stanoven princip: prevence npravy kody pmo u zdroje zaveden poplatk za neplnn ekologickch parametr i pmo za zneitn - 2. akn program zamen na kvalitu vody a vzduchu (+ ochrana ptactva) 1977 1981, - 3. akn program - zalenn politiky iv. prosted do procesu pijmn sekundrn legislativy 1982 1987 Jednotn Evropsk Akt - JEA vloil do Smlouvy o EHS novou Hlavu VII iv.prosted popisovno jako innost ne politika clem udrovat, ochraovat a zdokonalovat kvalitu ivot.prosted - kompetence se dle JEA dl mezi l. stty a Spoleenstv (uplatnn principu subsidiarity) - komplikace: - ivotn prosted zaazeno jen jako innosti + poteba jednomyslnosti Rady,EP pouze konzultan funkce, avak monost stt zavst psnj opaten tvrt akn program a Smlouva o EU - 1987-1992:sledoval soulad technologi+vrobnch postup s poadavky na pi o iv.prost. - Smlouva o EU nahradila vraz innost vrazem politika (l. 130) + zmny v rozhodovacm procesu zaveden procesy spoluprce EP, jednomyslnost jen u fisklnch zleitost, zemnho plnovn a energetickch zdroj Pt a est akn program - 1993-2000 koncepce udritelnho rozvoje, aplikace zsad politiky iv.prost. nemla bt omezovna hranicemi sektor summit ER ve Vdni 12/1998 - Amsterodamsk smlouva zmna rozhodovn na spolurozhodovac proceduru (= EP me vetovat nvrhy, se ktermi nesouhlas), zapojen t Vboru region - 2001 zahjen dal akn program ivotn prosted 2010: nae budoucnost, nae volba tmata: klimatick zmny, pe o zdrav, prodn zdroje, nakldn s odpady Bl kniha o odpovdnosti k ivotnmu prosted 2/2000 platby za zneiovn iv.prost. Evropsk agentura pro ivotn prosted zzena 1990, sdlo v Kodani, informan databanka + spoluprce s mezinrodnmi organizacemi, podpora vzkumu program LIFE od 1991, inspekce ochrany iv.prost.+ udlovn symbol etrnch vrobk Nrodn stty a politika ivotnho prosted 1. zelen zem (leaders pi pijmn novch standard) Nm, Niz, Rak, sev. stty 2. zptenick stty (laggards loudalov)- jin stty, Irsko, Belgie Typickm rysem politiky je dynamika tlaku a tahu (push and pull) obou skupin.

Energetick politika - zahrnuje opaten a plny k zen energetick produkce, zsobovn energi a k regulaci spoteby energie. - spravovna od r. 1951 ESUO a od 1957 EURATOM - pvodn dva cle: 1. integran-politick 2. hospodsko-energetick - a EU prohlaovala, e energetick sobstanost Spoleenstv je klov pro rozvoj spolenho trhu, nedolo k zalenn energetick politiky do textu Smlouvy o EHS a do pijet Smlouvy o EU. Komise usilovala o zalenn lnk (mly eit stabilitu trhu s energi a kontinuitu dodvek v ppad krize), ale nedolo k tomu. - po Smlouv o EU lze jednomysln rozhodovat o opatench, kter vznamn ovlivn volbu len.sttu mezi rznmi energetickmi zdroji a zkladn skladbu jeho zsobovn energi. Piny slab koordinace energetick politiky 1. snen vznamu uhl jako tradinho energetickho zdroje 2. ES/EU se stala jen jednm aktrem oblasti rozhodovn o energii (vedle n jsou zde producenti energie, obchodnci apod. s transnacionlnm charakterem)

3. Sociln politika
-dsledek sil o zlepen kvality ivota oban EU -nejvce se zde projevuje rozpor mezi zvry Evropsk rady a nslednou ochotou lenskch stt odsouhlasit pvodn deklarovan cle ve form konkrtnch smrnic -2 zkl.pstupy k evrop.socil.politice: 1. maximalismus, propagace welfare state = sociln vdobytky jsou zkladem stability ekonomiky, zabrn migraci kapitlu a firem za lepmi, pro n vhodnjmi, podmnkami Nm, Fr, Delorsova Komise co neju sladn parametr socilnho zabezpeen 2. neoliberalismus prosazuje minimalizaci socilnch nklad (umon lep flexibilitu firem + maximalizaci zisku) - VB - lensk zem jsou na jedn stran odpovdn za sociln politiku v jednotl.zemch, souasn vak v dsledku spolenho postoje pijatho na nadnrodn rovni omezeny ve volb nstroj -pm svzanost s koncepc spolenho trhu a pmo s volnm pohybem prac.sil Vvoj sociln politiky -zmnka ji ve Smlouv o ESUO-zvyovn plat v uhelnm a ocel. prmyslu -skuten potek a ve Smlouv o EHS l. 117 podpora ivotnch a pracovnch podmnek a zamstnanosti zvazek posilovn spoluprce v otzkch zvyovn odborn kvalifikace, soc. zabezpeen, ochrany proti razm a t stejn odmny mu a en -zzen Evropskho socilnho fondu sprvcem fondu Komise, soust poradnho vboru pedstavitel vld, odborovch organizac a zamstnavatel -sociln otzky vdy znamenaly konflikty mezi lenskmi stty, proto Komise vdy vzala sociln otzky s konkrtnmi polokami spolenho trhu -summit ER v Pai (jen 1972) na vzvu reagovala Komise pedloenm Socilnho aknho programu pro roky 1974 1976, kter ml 3 cle: 1. zven zamstnanosti pro splnn byl dleit ESF, proto 1972 reforma nespch 2. zlepen ivotnch a pracovnch podmnek zamstnanc

3. vytvoen mechanismu zajiujcho dostaten informovn zamstnanc a umoujcho jejich participaci na zen podniku. -v 70. letech pijet vznamnch opaten ve prospch zamstnanc, stle vak problm nezamstnanosti Reformy sociln politiky - JEA uvdl pouze obecnou vzvu k een socilnch nerovnosti a zlepen soc. situace v ES + rozhodnut Rady pijmat smrnice o min. standardech (stty mohly zpsnit) - proces z Val Duchesse srie jednn mezi centrlou evropskch odborovch svaz ETUC (European Trade Union Confederation) a Evropskm sdruenm prmyslovch a zamstnavatelskch svaz (UNICE, Union of Industrial and Employers Confederations of Europe) zahjeny v lednu 1985 u Brusselu vsledkem jen zkladn spolen stanoviska, rozpory obou stran se nepodailo vyeit - dokument Sociln dimenze vnitnho trhu autorem p. komisa pro sociln otzky M. Marin strategie propojovn soc. opaten s dokonovnm spolenho trhu. Obsahoval: 1. nvrhy na zlepen volnho pohybu prac. sil (uznvn kvalifikac, zamstnanost ve veejnm sektoru) 2. opaten ke zlepen sociln a hospodsk koheze (reforma struktur. fond, program proti chudob) 3. opaten na podporu zamstnanosti a vzdlvn 4. nvrhy na zlepen pracovnch a ivotnch podmnek zamstnanc (bezpenost, krtkodob prac. vazky, prac. smlouvy) 5. nvrhy na podporu veden soc. dialogu (charta socilnch prv) -pozitivn vztah pedevm Fr. a Nm. (oba vysok stupe ochrany, tedy jejich zjem), proti VB (argumentem: nejde o soust spolenho trhu, nen tud v kompetenci Spoleenstv, pijet socil.charty=pijet centralizovanho socil.systmu=ohroen suverenity len. stt) -tuto iniciativu podpoil i Hospodsk a sociln vbor v noru 1988 a EP v beznu 1989, k odmtnut VB dolo znovu v ervnu 1989 -text Evropsk charty zkladnch socilnch prv zamstnanc potvrzen na summitu ER v prosinci 1989 ve form deklarace, VB stle odmtav postoj nepodepsala -Francie podmnila souhlas se Smlouvou o EU tm, e se Sociln charta zakomponuje do smluv kompromisn een: Charta je prvn zvaznm protokolem Smlouvy o EU, VB nen signatem tohoto protokolu Dohoda o sociln politice - pipojena k Protokolu o sociln politice - 7 lnk, v nich cle: podpora zamstnanosti, zlepen podmnek, pimen soc. ochrana, soc. dialog,rozvjen potencilu prac. sil, rovnost mu a en v odmovn - dky kvalifikovan vtin monost prohlouben spoluprce v tto oblasti mezi signati socilnho protokolu -12/1993 Komise pedkld komplexn strategii s nzvem Rst, konkurenceschopnost a zamstnanost:vzvy a cesty vped do 21.stolet. Komise konstatovala pokles investic a konkurenceschopnosti, nzk hospodsk rst, navrhla soustedn fin. prostedk na vzdlvn a profes.ppravu mladch lid, t se dotkla zvislosti rostouc ochrany pracovn sly,co pin vy nklady. - vydn bl knihy Evropsk sociln politika Cesta vped pro unii ervenec 1994 ot. organizace trhu prce, hodnocen iniciativ Spoleenstv, rozloen prostedk ESF Evropsk rady pracujcch

- mly zajistit dostatenou informovanost zamstnanc o chodu podniku 1. Nmecko chtlo vysokou mru participace zamstnanc 2. Francie a Belgie vbory s omezenou schopnost ovlivovat chod podniku 3. VB chtla nechat ve jen na firmch - smrnice o nich vstoupila v platnost po schvlen Radou v z 1994 (ve firmch s nad 1000 zamstnanc s min. 150 zamstnanci v jinm stt mus bt garantovny informace) Dublinsk deklarace o zamstnanosti z prosince 1996 Summit ER v Amsterodamu v ervnu 1997 VB deklarovala ochotu pijmout sociln protokol Amsterodamsk smlouva nedolo k vytvoen spolen politiky zamstnanosti, jen koordinovan strategie zamstnanosti.

26B/ Spolen zahranin a bezpenostn politika cle, principy, nstroje, role ZEU, vztahy k NATO, rozhodovac proces
potky integrace zahranin-politickch lenskch stt Spoleenstv- r. 1952 v dob, kdy zakldajc lenov ESUO u byli (krom Nmecka) leny tzv. Zpadn unie a souasn NATO integrace zahr.-pol. vztah a vytven spolenho obrannho potencilu v 1.polovin 50.let bylo jednm z impuls evr. integranho procesu, mylenka vak byla politicky neprchodn 1954- zastaven projekt EOS a EPC, navazujcch na profederln koncipovan Plevenv pln zaloen ZEU v r. 1955 dle pouze potvrdilo, e evropsk zem nepovauj za nutn pistoupit k supranacionalizaci tto oblasti v letech 1961-1962 se zahr.-pol. spoluprce stala jednm z cl Fouchetovch pln, tyto francouzsk nvrhy byly ovem nespn vzva k een integranho deficitu v oblasti zahr.-pol. vztah soust zvrenho komunik ze summitu v Haagu (prosinec 1969) v nvaznosti na summit RM v beznu 1970 se zaloila pracovn skupinu pod vedenm Belgiana Davignona kol:zkoumat monosti politick spoluprce Pijetm Davignonovy zprvy dolo k zahjen zahr.-pol. spoluprce s oznaenm Evropsk politick spoluprce (EPS) EPS mla bt budovna vlun v mezivldnm rozmru a mly z n bt vyloueny vechny kontroverzn otzky tkajc se bezpenosti a obrany byl v n vytvoen mechanismus pravidelnch konzultac ministr zahr. lenskch zem, jejich setkn navrena: a) jednou za 6 ms. z iniciativy adujcho pedsedy, b) jestlie ministi zahr. dospj k nzoru, e je situace vn, c) v ppad vn krize i mimodn udlosti. zasedn se budou konat v pedsedajc zemi, kter poskytne zzem ve snaze odliit zasedn EPS od jednn RM bylo pijato oznaen pro tento typ schzek- konference kontakt mezi jednotlivmi lenskmi zemmi a ppravu zasedn v rmci EPS zajioval Politick vbor, sloen z vych ednk (editel) vyslanch ministerstvy jednotlivch zem (schzky min. 4krt ron) mechanismus hlasovn v rmci EPS nezbytn souhlas vech lenskch stt Davignonova zprva pedpokldala striktn izolaci agendy EPS od ostatnch aktivit Spoleenstv

prvn zasedn ministr zahr. se konalo v listopadu 1970 v Mnichov mezivldn rozmr byl pomrn flexibiln a umooval pekonat rozpory mezi lenskmi stty ohledn institucionalizace zahr. pol. spoluprce 1973 ministi zahr. pedloili tzv. druhou Davignonovu zprvu (zhodnoceni dosud realizovanch opaten) tato zprva se sousedila na revizi frekvence setkvn ministr zahr. zveno na dvojnsobek tedy 4 setkn za rok, minimln komunikaci mezi ministersvy zahr. vc lenskch stt mla nadle zajiovat tzv. Evropsk skupina dopisovatel dalm podntem, kter pispl k piblen EPS k ES bylo zaloen Evropsk rady v r. 1974, tato EPS zasteovala a spojovala ji 1981 pijet tzv. Londnsk zprvy sumarizovala podnty tkajc se zahr.-pol. a obrann spoluprce, zdraznila zvazek vzjemn informovanosti (stty se v n zavzaly informovat Parlament), zavedla mechanismus rychl reakce v ppad krize (svoln zasedn EPS do 48 hod.), byla v n zmnna monost pekroen principu vzjemnch konzultac smrem k pijet spolen akce, navrhovala, aby pedsedajcmu sttu asistovaly dal 2 zem v rmci tzv. trojky ( minul, aktuln a budouc pedsedajc stt), do innosti EPS zapojena Komise (mla zajiovat soulad aktivit EPS a ES) za pelom ve vvoji EPS povaovn JEA, pijat 28.2. 1986 do jeho pijet bylo propojen mezi ES a EPS pouze neformln, teprve v JEA v Hlav III., byly poprv propojeny aktivity provdn pod hlavikou EPS s agendou Spoleenstv v JEA byly potvrzeny ji fungujc mechanismy, bylo jen zpesnno postaven EK zzen sekretarit EPS se sdlem v Bruselu, stvajc struktura EPS sloen z Evropsk rady, RM, Politickho vboru a Evropsk skupiny dopisovatel byla v JEA formalizovna problematika bezpenosti a obrany zmnna nebyla, pouze JEA obsahoval konstatovn, e lensk stty mohou spoluprci prohloubit v rmci ZEU a NATO Vsledky EPS: spchy EPS: realizace evropsko arabskho dialogu v 70. letech, kter vyvrcholil na summitu v Bentkch v ervnu 1980 pijetm tzv. Bentsk deklarace, kter zmiovala prvo Palestinc na domovinu. Dle je vznamnm spchem Helsinsk proces a udrovn kompaktn pozice evr. zem sdruench ve Spoleenstv v rmci OSN nespchy EPS: neschopnost lenskch zem zaujmout odpovdajc postoj v ppad sovtsk invaze do Afghnistnu v prosinci 1979 a tak nepipravenost reagovat na situaci v Jin Africe v r. 1977 po pdu komunismu v r. 1989 bylo teba provst zsadn reformu EPS a pizpsobit ji novm podmnkm. Vedly k tomu 3 zkladn podnty: 1. zmna charakteru konflikt po rozpadu bipolrnho rozdlen svta, 2. staen velk sti americkch jednotek z Evropy, 3. poteba poslit politickou identitu EU vsledkem sil o transformaci EPS se stala smlouva o EU pijat v zvru mezivldn konference na zasedn Evropsk rady v Maastrichtu (nor 1992), kter zaloila novou mezivldn spolenou zahranin a bezpenostn politiku (SZBP): cle SZBP: zabezpeen spolench hodnot, zkladnch zjm a nezvislosti EU, posilovn bezpenosti EU i jejch lenskch stt ve vech ohledech, posilovn mru

a mezinrodn bezpenosti v souladu se zsadami OSN a Helsinskho procesu, podpora mezinrodn spoluprce, upevovn demokracie, prvnho sttu a respektovn lidskch prv a zkladnch svobod nstroje SZBP: veden konzultac, vzjemn informovanost lenskch zem a spoluprce diplomatickch a konzultrnch zastoupen vetn mis u mezinrodnch organizac a zastoupen Komise. Definovny dva konkrtn nstroje: tzv. spolen postoj a spolen akce spolen postoje: Rada pijm postoj kdykoli to povauje za nezbytn, lensk zem zajist soulad sv politiky s tmito postoji spolen akce: pijmny na rovni RM na zklad obecnch doporuen Evropsk rady. Stejn jako spolen postoje, zavazuj lensk stty pi provdn jejich vlastn zahranin politiky. V ppad, e spolen akce vyaduje, aby stty provedly opaten na nrodn rovni, mus bt tato opaten v dostatenm pedstihu projednna v Rad ve smlouv o EU je konstatovno, e ZEU je nedlnou soust EU, detailnj vymezen vzjemnho vztahu ZEU a EU bylo pedmtem deklarace pipojen ke smlouv stty v deklaraci souhlas s posilovnm evropskho pile NATO, synchronizace schzek a pracovnch metod ZEU a EU, zaveden u spoluprce mezi Parlamentnm shromdnm ZEU a EP a odpovdajc opaten ve prospch dostaten informovanosti EK o innosti obou organizac ve smlouv o EU za koordintora SZBP urena Evropsk rada, hlavnm aktrem v rmci SZBP je Rada, ministi zahr. maj za kol pijmat nezbytn rozhodnut (nutno doshnout jednomyslnosti), asistentem Rady je Politick vbor, jeho dal psoben mus bt v souladu s rol COREPER, role konzulttora- EP ve smlouv o EU dolo ustavenm SZBP pouze k reform EPS, kter byla sice pipoutna ble k EU, ale souasn zstaly ponechny nkter jej rysy v prvnm obdob existence SZBP (1993-1996) se objevila cel ada problm. Vsledkem reflexe dosavadnch deficit SZBP byla jej reforma proveden v Amsterodamsk smlouv. Ta ponechala v platnosti pilovou koncepci smlouvy o EU, bylo zdraznno zabezpeen integrity EU, pokus zpesnit nstroje SZBP, u obou nstroj zdraznna nutnost shody nrodnch politik se SZBP, byl zde formulovn nov nstroj oznaen jako Spolen strategie (jsou pijmny Evropskou radou na zklad doporuen Rady EU. Ta je potom nsledn provd prostednictvm spolench akc a postoj) Amsterodamsk smlouva zavd tak novou monost hlasovn tzv. konstruktivn absence (monost vyslovit nesouhlas s konkrtn aktivitou v oblasti SZBP a souasn neblokovat tuto aktivitu na rovni EU vetem. Uin-li stt tento krok, pak nehlasuje, ale v ppad, e je rozhodnut pijato, akceptuje fakt, e zavazuje EU jako celek) v zleitostech SZBP zachovn princip jednomyslnho hlasovn (za uritch okolnost je vak mono pout i kvalifikovanou vtinu) vytvoen nov funkce Vysokho zmocnnce pro SZBP, kter je spolupracovnkem pedsedy Unie, po zmocnn pedsednickm sttem vede dialog se tetmi stranami (tato funkce byla slouena s ji existujc funkc generlnho tajemnka Rady) ve smlouv se Unie hls k postupnmu vymezovn rmce spolen obrann politiky zdraznna vazby Unie na ZEU a NATO vznam zmn zakotvench v Amsterodamsk smlouv je spe sporn (nebylo mon doshnout kompromisu mezi lenskmi stty v ad otzek)

v prbhu let 1998 1999 dolo ke zmn postoj lenskch stt EU k SZBP a na zklad toho k rozvoji obrannch aspekt SZBP. Na tuto zmnu mlo vliv mnoho mezinrodnch faktor (nap. prbh kosovsk krize, obrat v postoji americk administrativy nstup Clintona a rostouc vstcnost USA k rozvoji evropsk bezpenosti, atd.) deklarace ze Saint-Malo (prosinec 1998), obsahovala vzvu k vytvoen spolen evr. obrany vetn odpovdajcho operanho a vojenskho zzem, clem mlo bt shromdn dostatench kapacit k veden operac na tch mstech, kdy se NATO z njakho dvodu neme konfliktu astnit. Tato deklarace byla potvrzena na summitu Evropsk rady ve Vdni na summitu Evropsk rady v Koln nad Rnem (erven 1999) byla rozpracovna agenda tkajc se rozvoje spolen obrany, byla pijata Zprva pedsednictva o poslen spolen evropsk bezpenostn a obrann politiky, poprv pouit nov termn Evropsk bezpenostn a obrann politika (EBOP). Stanoveny mechanismy koordinovanho postupu v ppad krize a ustanoven tkajc se vytvoen evr. vojenskch kapacit. Ve zprv bylo navreno pravideln setkvn ministr obrany, dle vytvoen Politickho a bezpenostnho vboru jako stlho tlesa se sdlem v Bruselu, vytvoen Vojenskho vboru sloenho z vojenskch zstupc a tak vznik Situanho centra a dalch platforem. Dokument uvd, e je nezbytn zajistit, aby se mohly na spolench operacch pln a rovnoprvn podlet vechny lensk zem EU, bez ohledu na pslunost k NATO a ZEU Summit v Helsinkch (prosinec1999) poprv konkretizovny vojensk kapacity EU. Evropsk vojensk jednotky byly definovny ve form tzv. Evropskho zkladnho cle. Jeho obsahem byl zvazek zem EU vytvoit do r. 2003 sly rychl reakce v celkovm potu 50-60 tisc osob, kter budou schopn realizovat humanitrn zchrann mise, mise k udren mru a mise bojovch jednotek k een krize vetn nastolovn mru. Tyto sly budou schopn nasazen do 60 dn a budou moci zajistit prbh operace min. po dobu jednoho roku na vypracovn Evropskho zkladnho cle navzala Evropask rada na sv zasedn v portugalsk Santa Maria de Feira v ervnu 2000. lensk stty se soustedily na problematiku vztah s NATO. K tomuto elu byly zaloeny celkem 4 pracovn skupiny: 1. s. zamen na vmnu utajovanch skutenost a dal bezpenostn otzky, 2. s. sledujc pstup EU k operanm kapacitm a prostedkm NATO podle mechanismu vytvoenho v r. 1996 a modifikovanho v r.1999, 3. s. zabvajc se vytvoenm mechanism plnovn a jejich vlivu na sly rychl reakce, 4. s. zabvajc se dal institucionalizac vztah mezi NATO a EU zasedn Evropsk rady v Nice (prosinec 2000)- dopracovn koncepce stlch politickch a vojenskch struktur, podrobn definovno sloen a psoben stlho Politickho a bezpenostnho vboru, Vojenskho vboru EU a Vojenskho tbu EU, kter do t doby fungovaly pouze v prozatmn podob. Rozhodnuto o prohlouben spoluprce s NATO a dokonen zaleovn kapacit ZEU do EU, vetn vytvoen novch instituc jako nap. stavu pro bezpenostn studia. Snaha o navzn spoluprce s nelenskmi zemmi vetn nap. Ruska, Ukrajiny nebo Kanady na summitu v Nice bylo tak rozhodnuto o pravideln realizaci schzek pod vedenm Politickho a bezpenostnho vboru prosinec 2001 summit v Laekenu prohlen o pipravenosti nasazen kapacit EU v rmci EBOP Komplexn spektrum nstroj SZBP je tedy toto: definice princip a spolench smr

systematick spoluprce spolen strategie spolen postoje spolen akce rozhodnut Rady mezinrodn dohody deklarace veden politickho dialogu se tetmi zemmi

27B/ Agenda vnitn politiky - principy, vzov, pisthovaleck politika, Schengensk systm

azylov

Smlouvy nazvaj tuto oblast jako Prostor svobody, bezpenosti a prva. Otzka politiky vnitra a justice, kter zahrnuje voln pohyb osob, oblasti vnitn bezpenosti a prva (justin spoluprce) je z pohledu dnen tpilov struktury Unie komplikovanj zleitost. Je to z nejen z dvodu nepli dlouhho trvn oeten tchto oblast na rovni Unie (fakticky a v rmci JEA), ale k tomu navc pistupuje fakt, e se za tuto krtkou dobu tato mlad problematika, kter byl vyhrazen v rmci Smlouvy o EU mezivldn tet pil. Amsterdamskou smlouvou rozdlila st agendy (voln pohyb, migrace, azylov politika, soudn spoluprce v civilnch zleitostech) byla komunitarizovna pesunutm do prvnho pile a tetmu pili zstaly vyhrazeny otzky justin a policejn spoluprce v trestnch zleitostech. Od 50. let 20. stolet se rozvj spoluprce mezi lenskmi stty v oblasti justice a vnitra na bilaterln, regionln (nap. v rmci Rady Evropy), pop. mezinrodn rovni (Interpol a OSN). V rmci EU je tato spoluprce relativn nov. Akoliv Smlouva o EHS u v roce 1957 volnost pohybu v rmci Spoleenstv pedpokld, nebyly v oblasti pohraninho styku, pisthovalectv a vzov politiky uinny dn opaten. Pojem voln pohyb se chpal spe jako ekonomick aspekt a tkal se pedevm zamstnanc. Protoe vak ml tento voln pohyb platit pro vechny stty a objevily se fenomny jako pes hranice organizovan kriminalita, obchod s drogami, ilegln pisthovalectv a terorismus, snaily se lensk zem od 70. let v oblasti vnitra a justice o pragmatickou spoluprci. Dohoda z Neapole (1967) o spoluprci celnch sprv vytvoila vchoz situaci pro tuto spoluprci. Od roku 1975 se rozvj obasn spoluprce na vldn rovni mimo prvn rmec Spoleenstv v oblastech pisthovalectv, azylovho prva a spoluprce v oblasti vnitra a justice. Tato informativn vmna zkuenost, informac a know-how mla ulehit toto ponn. K tomuto elu byly vytvoeny pracovn skupiny jako nap. tzv. skupina TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extrmisme et Violence Internacionale), kter byla ustavena v roce 1976 na zklad rozhodnut ministr lenskch stt zodpovdnch za justici a vnitn vci a pozdji byla rozdlena do ty pracovnch skupin (TREVI (I) antiterorismus, TREVI (II) veejn podek, vcvik a vybaven, TREVI (III) drogy a organizovan zloin, TREVI (IV) zruen vnitnch hranic). Od roku 1984 se zaali pravideln dvakrt ron schzet ministi vnitra a spravedlnosti lenskch stt k diskusi o konkrtnch otzkch. Pod se vak jednalo o koordinaci tchto zleitost z iniciativy Spoleenstv v rmci vech tehdejch len.

Schengensk acquis
Zcela novm fenomnem (nadle se vak pokraujcm na bzi mezivldn spoluprce) se z tohoto pohledu stal podpis tzv. Schengensk dohody 14. ervna 1985. Jejmi signati se stalo pt stt Francie, Nmecko a Benelux. Tato dohoda, jej principy a pozdj pravy (obecn oznaovan jako Schengen) vnesla do tehdej evropsk integrace zcela zvltn prvek poprv se dohodla st lenskch zem na organizovan mezivldn spoluprci mimo rmec Spoleenstv. Dohoda mla formu bn mezisttn smlouvy, jedinou jej nvaznost na ES bylo nkolik zmnek v preambuli a zvazek zastnnch stt usilovat o zskn podpory pro cle Schengensk dohody u ostatnch lenskch stt. Tyto cle jsou ti: (1) zjednoduit mezisttn pohyb oban zruenm kontrol na vnitnch hranicch mezi lenskmi stty; (2) zajistit minimalizaci rizik spojench se zruenm tchto kontrol (sem spad napklad usnadnn obchodu s nedovolenmi komoditami, nelegln migrace, nik podezelch ped trestnm sthnm v jedn lensk zemi do druh lensk zem); (3) vyhnout se strukturlnmu konfliktu v rmci Spoleenstv (ne vechny zem se chtly projektu zruen vnitnch hraninch kontrol zastnit). Vlastn Schengensk dohod pedchzela tzv. Saarbrckensk dohoda sjednan mezi SRN a Franci v roce 1984, kter reagovaly na protesty evropskch idi dlkov pepravy proti velkm zdrovnm na spolench hranicch obou stt. Clem dohody bylo postupn ruen kontrol na spolench hranicch a zaveden volnho pohybu osob mezi obma stty. Pot nsledovala jednn o obdobnch opatench se stty Beneluxu, kter vystila prv v podpis prvn Schengensk dohody. Vlastn text dohody je pomrn strun, m pouhch 33 lnk. I jej cle byly pomrn skromn v krtkodobm horizontu nepoadovala pln zruen kontrol na vnitnch hranicch, ale pouze jejich vrazn omezen (nap. u osobn silnin dopravy na pouh monitorovn provozu s nhodnmi kontrolami), pedjmala zjednoduen byrokratickch procedur u pepravy zbo a monost lid, ijcch v blzkosti hranic, jejich pekraovn mimo stanoven hranin kontroly; v dlouhodobm horizontu pedpokldala postupn odstrann kontrol na vnitnch hranicch a jejich pesunut na hranice vnj, harmonizaci vzov a imigran politiky a napklad sjednocovn nepmch dan. Tvoila ovem rmec pro pozdj detailn pravy. K nabyt jej platnosti byla zapoteb jej ratifikace vemi signati, co si nakonec vydalo skoro deset let. Mezitm nabyl v roce 1987 innosti JEA, kde se poprv v rmci ES objevilo ustanoven o zruen kontrol na vnitnch hranicch. To ovem souviselo s deklarovanm clem vytvoit jednotn vnitn trh, jeho jednm z rys je prv minimalizace hraninch kontrol, kter by mohly psobit jako pekka pro uplatnn ty svobod). Pt let pozdji od podpisu Schengensk dohody, 19. ervna 1990, pijaly jej signatsk stty Provdc mluvu k Schengensk dohod, kter stanovila podrobn pravidla pro fungovn systmu a snaila odstranit nedostatky zkladn dohody. Provdc mluva je mnohem rozshlej ne samotn Schengensk dohoda a detailn pokrv irok spektrum problm od zruen kontrol na vnitnch hranicch a po zjednoduen pepravy zbo. Provdc mluva zdila i zvltn schengenskou institucionln strukturu Vkonn vbor. Vztah mezi schengenskm systmem a hlavnm proudem evropsk integrace urovala klauzule stanovujc, e v ppad konfliktu mezi Schengenskou dohodou a prvem ES m pednost prvo Spoleenstv. Bylo stanoveno rovn datum pro pln fungovn

schengenskho systmu, 1. leden 1993, ale ten nebyl dodren. Schengensk systm zaal komplexn fungovat a od 26. bezna 1995. Schengen se postupn rozrstal o dal lensk zem Spoleenstv: Itlii (1990), panlsko, Portugalsko (1991), ecko (1992), Rakousko (1995), Dnsko, vdsko, Finsko (1996). Z patncti len EU zstaly nakonec mimo pouze Velk Britnie a Irsko, kter k dohod nikdy nepistoupily. Naopak se v prosinci 1996 pilenily dva stty, stojc mimo EU, Norsko a Island, kter podepsaly se schengenskmi stty dohodu o pidruen. Tm zskaly v podstat stejn prva a povinnosti jako plnoprvn lensk stty, s vjimkou prva hlasovat o pijmanch opatench. Akoliv se mylenka i praktick realizace Schengensk dohody ukzala bt pro obana, podnikatele i lensk stty velice vhodn, odstrann kontrol na vnitnch hranicch otevr problm i na druh stran: usnaduje ilegln pevoz zbo pes hranice, usnaduje nik pachatel trestnch in do jinho sttu, komplikuje vzov a azylov zleitosti a komplikuje rovn pronsledovn podezelch v blzkosti sttnch hranic. Proto je pro fungovn hraninho reimu bez hraninch kontrol nezbytn zk spoluprce a vmna informac mezi institucemi sousedcch stt. Proto krom zruen kontrol na vnitnch hranicch Schengensk acquis rovn pedpokld: poslen ochrany vnjch hranic schengenskch zem, monost doasnho obnoven kontrol na vnitnch hranicch, mezinrodn letit jsou ve stejnm postaven jako kterkoli vnj hranin pechod, koordinovanou vzovou a azylovou politiku, policejn peshranin spoluprci, justin spoluprci mezi stty, Schengensk informan systm (SIS). Schengensk acquis se tedy skld z: Schengensk dohody (1985), Provdc mluvy k Schengensk dohod (1990), Protokol a mluv o pistoupen Itlie, panlska a Portugalska, ecka, Rakouska, Dnska, Finska a vdska, Rozhodnut a vyhlen Vkonnho vboru a provdcch akt vydanch orgny, na kter Vkonn vbor delegoval sv rozhodovac pravomoci. Protoe byly Schengensk mluva i provdc protokol uzaveny mimo struktury ES a nevyuvaly instituc ES, byl zzen zvltn Vkonn vbor (Executive Committee). Ten se skld z jednoho zstupce kad lensk zem. Provdc mluva vybavila Vkonn vbor rozshlou agendou pravomoc, a to ze dvou dvod: (1) jednak se lensk stty neshodly na nkterch detailech mluvy, a proto ponechaly jejich doladn na jednn Vkonnho vboru a (2) jednak kvli schopnosti Vkonnho vboru eit nov vznikl problmy prunji, ne by to dokzala mezisttn konference. Oproti rozhodovn v Rad EU Vkonn vbor nezn hlasovn kvalifikovanou vtinou, vechna rozhodnut jsou pijmna jednomysln. Rozhodnut vkonnho vboru tvo ale jen st schengenskho acquis (nkdy jsou oznaovny jako sekundrn schengensk prvo). Rovn byl zzen Schengensk sekretarit, poskytujc administrativn servis Vkonnmu vboru, a nkolik specializovanch agentur. Po vstupu Amsterdamsk smlouvy v platnost a komunitarizaci schengenskho acquis byl Vkonn vbor nahrazen Radou EU a sekretarit je postupn zaleovn do Generlnho sekretaritu Rady EU. Na mezivldn konferenci (1996-97) pedchzejc podpisu Amsterdamsk smlouvy vyjdily stty schengenskho systmu zjem na tom, aby byla jejich spoluprce zalenna do prvnho a institucionlnho rmce Smlouvy o ES a Smlouvy o EU. Protoe v tto otzce dolo ke shod, zalenila Amsterdamsk smlouva schengensk systm do rmce EU. Zkladnm prvnm dokumentem tohoto procesu je Protokol o zalenn schengenskho acquis do rmce Evropsk unie (tzv. Schengensk protokol pipojen k Amsterdamsk

smlouv). Celkov vsledek tak znamen komunitarizaci schengenskho systmu. Zalenn fakticky celho Schengenu (mal st je soust III. pile) do prvnho pile bylo tak reakc na stle slc kritiku, e oblast justice a vnitra byla mimo kontrolu Parlamentu a Evropskho soudnho dvora. Clem schengensk spoluprce je podle Protokolu dle prohloubit evropskou integraci a zejmna umonit EU rychleji se rozvjet v prostor svobody, bezpenosti a prva. K tomuto elu umouje protokol vyut rovn ustanoven o u spoluprci mezi nktermi lenskmi stty podle Smlouvy o ES s tm, e tento postup m bt aplikovn pouze jako krajn monost. V Schengenskm protokolu je souasn stanoveno, e Velk Britnie a Irsko, kter nejsou signati Schengenskch dohod, nejsou dosavadnm platnm prvnm rmcem Schengenu vzny, piem m ale kad z nich monost pistoupit bu k sti nebo celmu systmu opaten, kterch bylo dosud dosaeno. Oba stty se mohou astnit pijmn jakhokoliv novho nvrhu dokumentu nebo opaten, kter budou na schengenskm acquis stavt. Schengensk systm tak pedstavuje typickou diferenciovanou integraci. Je tak zrove oblast, ve kter se uplatnil Amsterdamskou smlouvou zakotven institut poslen spoluprce (flexibility). Komunitarizace dosavadnch oblast spolenho zjmu, tzn. azylov politiky a migrace je ovem i po pijet Amsterdamsk smlouvy omezena tm, e hlasovn kvalifikovanou vtinou nabv platnosti a pt let po jejm vstupu v platnost, tzn. v roce 2004. Do t doby se hlasuje stle jednomysln a kad stt me svm vetem blokovat pedpisy EU, kter mu nevyhovuj. Napklad Parlament nen na rozhodovn v tto oblasti bezprostedn asten (pouze vyjaduje stanoviska). Ani po tomto datu vak nen zaruena automatick zmna tohoto stavu. Zruen principu jednomyslnosti v oblasti azylov a migran politiky bude vyadovat jednomysln rozhodnut lenskch zem. Teprve v ppad jednomyslnho rozhodnut o zruen zsady jednomyslnosti bude mon, aby orgny EU v oblasti azylu pijaly jednotn normy na zklad vtinovho hlasovn, tedy i proti vli konkrtnho sttu. Rada EU se v kvtnu 1999 tak zabvala tm, kam zaadit schengensk acquis ve struktue evropskho prva tedy kter ustanoven budou soust komunitrnho prva a kter budou patit do tetho pile, tedy oblasti mezivldn spoluprce. Bylo ureno, e valn st bude postupn zalenna do prvnho pile (nebo jin pstup by znamenal promarnn investice, kter byla do Schengenskho systmu u vloena), pouze st ustanoven spad do tetho pile a m spe podprn charakter. ESD tak vykonv sv pravomoci podle charakteru jednotlivch dokument. Nem ale dn pravomoci ve vztahu k opatenm nebo rozhodnutm, kter se tkaj udrovn veejnho podku a zajiovn vnitn bezpenosti. Hlavn pnos Schengenu spov v jeho funknosti: bez velkch administrativnch komplikac a v relativn krtk dob pinesl Schengensk systm zruen kontrol na vnitnch hranicch a tm i zjednoduen ivota oban EU. Schengen se ukzal jako dleit testovac rmec pro monost justin a policejn spoluprce v EU. Potvrdil, e je tato spoluprce mon, ale v nkterch oblastech bude komplikovan nebo i nemon doshnout dohody.

Azylov politika
Otzky azylu se dostaly do poped v souvislosti s rozhodnutm vytvoit v rmci Spoleenstv jednotn vnitn trh. K tomuto elu proto uzavely lensk stty 15. ervna 1990 stejn jako v ppad Schengenu mimo rmec Spoleenstv tzv. Dublinskou

mluvu, urujc stt odpovdn za posouzen dosti o azyl podan v jednom z lenskch stt ES tedy kter stt mus uprchlka pijmout a provst s nm azylov zen, ppadn se postarat o jeho extradici do zem pvodu nebo do jin zem, kter se k jeho pijet vce mn dobrovoln zavzala nap. v rmci readmisnch dohod (dohodami jsou upraveny tak otzky souvisejc se zruenm vnitnch hranic a kontroly na vnjch hranicch). mluva vstoupila v platnost 1. z 1997 a nahradila do t doby platn ustanoven Schengensk provdc mluvy, kter se tkala azylu. Po 1. kvtnu 1999, vstupu Amsterdamsk smlouvy v platnost, spadaj otzky azylu do prvnho pile EU a jsou upraveny v rmci prva ES. Mimo tuto mluvu existuje navc cel s prvnch prav tkajcch se otzky azylu v lenskch sttech EU v rmci enevsk mluvy o prvnm postaven uprchlk (1951), mluvy OSN, Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a svobod (1950), normy v nkterch nrodnch stavch nebo spe politicky morln formulace Rady EU (nap. o minimlnch zrukch pro azylov zen) a proto tento stav psobil nesmrn pote. Vedle sebe existovaly pravy v podob mezinrodnch smluv pod ztitou OSN, Rady Evropy, EU, prvn nezvazn akty orgn EU a vnitrosttnch zkon. Nrodn orgny pak vytvely v rmci sv innosti specifick standard azylovho zen pro kad stt. Tato rozttnost pimla zejm i stty, kter byly pod nejsilnjm migranm tlakem, aby podmnky pro udlen azylu vrazn zpsnily a rznmi prostedky omezovaly vstup potencionlnch uprchlk na sv zem. Ponaje pesunutm agendy azylu do prvnho pile v rmci Amsterdamsk smlouvy dolo k vraznmu zprhlednn a harmonizaci prvn pravy azylu v Evrop. Orgny EU zskaly kompetenci (do r. 2004 zatm omezenou) aby pro tyto oblasti vytvely normy, kter maj pmou platnost ve vech zemch EU a kter maj pednost ped vnitrosttnmi pedpisy. Tm by se mly odstranit rozpory, kter vznikly nejednotnou pravou v jednotlivch lenskch sttech a jejich rozdlnm pstupem k azylov problematice. Zvanm omezenm tto zleitosti je prv omezen ast orgn EU v tchto oblastech z dvodu existence pechodnho ptiletho obdob, pro kter plat zsada jednomyslnosti, m m kad stt fakticky monost vechny nvrhy vetovat. Stejn tak me vetovat zruen tohoto omezen, pedpokldanho pro rok 2004. Nejvt pnos Amsterdamsk smlouvy tak lze zaznamenat z hlediska kompetenc ESD. Pokud vnitrosttn soud (v posledn instanci) bude mt pochybnosti o tom, zda je opaten EU v oblasti azylu v souladu s primrnm prvem Unie, me se obrtit na ESD s dost o prvn nzor, kter bude pro dan ppad zvazn. ESD me v takovm ppad potvrdit platnost aktu pijatho Radou, nebo ho zruit napklad pro poruovn lidskch prv. Navc mohou Rada, Komise nebo kad lensk stt podat ESD o posudek, kter bude pro oblast azylov politiky smrodatn. Vzov politika Je zakotvena ve Smlouv o ES (1992, l. 100c) s tm, e do konce roku 1995 rozhoduje Rada jednomysln, od 1. 1. 1996 kvalifikovanou vtinou. K tmto oblastem pat hlasovn o seznamu zem s vzovou povinnost a jednotn forma vz. Ostatn oblasti vzov politiky (pijmn rozhodnut o postupech a pedpokladech pro udlen vz lenskmi zemmi a o pravidlech pro jednotn vzum) byly pod hlasovn kvalifikovanou vtinou zalenny bezprostedn po vstupu Amsterdamsk smlouvy v platnost (l. 251).

28B/ Metoda a strategie roziovacho procesu vzjemn zvislost roziovn a prohlubovn Spoleenstv, klasick metoda roziovn
3 formy roziovn ES/EU: - zvyovn potu plnoprvnch len ES/U - zvyovn potu tzv. asociovanch len vtinou je to pprava na pln lenstv (ale ne vdy stty sev. Afriky, Turecko (doufejme)) - rozvjen specilnch bilaterlnch smluv nebo dohod se skupinou zem, jejich clem je poslen regionlnho nebo globlnho vlivu Spoleenstv Pro ES resp. EU jsou charakteristick dva soubn probhajc procesy proces prohlubovn integrace a proces roziovn (ve smyslu prvn formy). Tyto procesy je nutno pojmat jako velmi komplikovan a mnoha faktory ovlivovan formy vvoje, jejich dynamika je promnliv a osciluje od rychlho rozvoje a ke stagnaci i regresi. Dleit je, e se tyto dva procesy vyznauj uritm stupnm vzjemnho propojen a zvislosti. Jsou navzjem provzny, piem mra tto provzanosti se li v rznch historickch obdobch. Obecn plat, e charakter procesu roziovn je vdy zvisl na stupni prohlubovn vnitn integrace. Souasn je mono konstatovat, e kad rozen m zptn vliv na dal vvoj procesu integrace, piem inky jednotlivch rozen nejsou stejn. Roziovn ES/U ale nen proces, kter by bylo mono pozorovat a hodnotit pouze na zklad jeho formlnch aspekt. Nejsou zde jasn dan, jednou pro vdy formulovan pravidla hry. Nco takovho je nemon u jen proto, e se li jednotliv zem nebo skupiny zem, kter k ES/U pistupovaly a pistupuj. Pinu mncch se pravidel a poadavk je nutno vidt i v tom, e proces roziovn zvis na procesu integrace. Pedevm zvis na stupni integrace. To znamen, e kad roziovn je svm rozsahem a charakterem jin ne ostatn, protoe se odehrv v odlinch podmnkch. Klasick metoda roziovn - je tvoena spolenmi rysy a principy roziovacho procesu; umoovala relativn bezproblmov zalenn vybranch kandidt, piem ani ty ostatn a priori nevyluovala; nov nstroje pi vchodnm roziovn (modifikace byla nutn); procedury zvisl na konkrtnm kandidtovy Fze podle kl.metody: 1. Pedloen dosti Rad, ta ji konzultuje s Komis 2. Komise vyd stanovisko avis, o pipravenosti kandidta 3. Rada rozhodne o negociacch negociace 4. Dosaen dohody o nvrhu pstupov smlouvy 5. Stanoven termnu pro proces schvlen Radou, EP a vemi lenskmi zemmi a pistupujc zem 6. Smlouva vstupuje v platnost Znaky kl.metody: - pstupov vyjednvn podle jednotn procedury Spoleenstv - odpovdnost za spolen stanoviska Spoleenstv m Rada resp. COREPER - Komise, prostednictvm pedsedy, pizvna k formulovn nvrhu - COREPER je odpovdn za ppravu jednn Rady

- setknm bhem vyjednvn pedsed pedseda Komise, realizuje spolen stanoviska - Komise informuje Radu o ppadnch problmech Pro proceduru pijmn novch len je oproti jinm druhm vnjch vztah charakteristick opan postaven Rady a Komise z hlediska odpovdnosti za tento proces. Dominantn pozici zastv Rada, pesto zde ale Komise, jako tzv. strkyn prva Spoleenstv, hraje t vznamnou roli. Principy kl.metody: - adatel o lenstv mus bezvhradn pijmout acquis communautaire v plnm rozsahu a bez trvalch vjimek - jednn o pstupu je zameno vhradn na konkrtn problmy adatele ohledn pijmn acquis. Proces pizpsobovn je zamen na asov omezen obdob, uren datem, ke ktermu budou recipron odstranna omezen ve vztazch obou stran, a ke ktermu dojde k harmonizaci prvnch pedpis - nov problmy eeny tvorbou novch nstroj, nikoli reformou tch starch - jednn jsou asymetrick nov lensk stty jsou pijmny do institucionlnho rmce Spoleenstv s omezenm jejich monosti ovlivnit svou budouc pozici ve Spoleenstv bhem pedvstupnho vyjednvn - Spoleenstv upednostuje vyjednvn se skupinou zem racionalizace procesu (nevhoda pro men zem leaders x followers) - prosazovn dlch zjm lenskch zem (nutnost kompromisu) Zkladnm pedpokladem pro uplatnn klasick metody roziovn je minimalizace rozdl zejmna mezi hospodskou, politickou a prvn rovn Spoleenstv a kandidtskou zem.

29B/ STRATEGIE A NSTROJE VCHODNHO ROZEN EU - cl roziovn po roce 1989, uplatnn klasick metody, postup a realizace vchodnho rozen
1. Cl roziovn po roce 1989 cl vzjemnch vztah mezi ES a zemmi SVE po roce 89 nebyl zcela zeteln k formovn dochzelo v prbhu 90. let v prvn fzi budovn vzjemnch vztah clem ES poskytnout zemm SVE rozvojovou pomoc pi transformanm sil a navzat nadstandardn politick a obchodn vazby v rmci statutu pidruen statut pidruen vak neuspokojuje zem SVE: existuj stle znan pekky ve vzjemnch hospodskch vztazch zmnu pineslo zasedn Evropsk rady erven 1993 Koda: Spoleenstv pipustilo monost vstupu zem SVE, pokud spln stanoven kritria druh fze vztah: ES pijala rozen o zem SVE jako svj cl

2. Strategie vchodnho rozen a) klasick metoda roziovn Formln nleitosti vstupu dle klasick metody o zem pod dost o vstupu adresuje ji Rad o ta ji konzultuje s Komis o EK vyd stanovisko o pipravenosti kandidta Avis

o o o -

Po obdren avis nsleduje vlastn vyjednvn o problmovch oblastech dlka ovlivnna jednomyslnm rozhodovnm Po uzaven spornch kapitol jednn ukoneno Nsledn stanoven termn pro proces schvlen a ratifikaci

strategie postupu cel tto procedury definovna vnitnm rozhodnutm Rady: a) pstupov vyjednvn by mlo probhat dle jednotn procedury Spoleenstv b) Odpovdnost za spolen stanoviska Es m Rada, pop. COREPER c) EK je prostednictvm svho pedsedy pizvna k formulovn nvrh tkajcch se vech problm spojench s obsahem smluvnho rmce ES.Od vzniku EU me Komise za spoluprce lenskch zem init nvrhy pro oblasti 2. a 3.pile. d) COREPER je odpovdn za ppravu jednn Rady tkajcho se spolench stanovisek e) Setknm bhem vyjednvn mezi Spoleenstvm a adateli pedsed ze strany Spoleenstv pedseda EK f) Spolen stanoviska Spoleenstv jsou realizovna pedsedou EK nebo rozhodnutm Rady a EK, tkaj-li se existujcch politik ES g) Tam kde jsou doteny stvajc politiky Spoleenstv, ukld Rada Komisi, aby hledala een problm, kter vznikaj pi vyjednvn s kandidtskmi zemmi a aby nich podvala zprvy Rad pro veden dalho vyjednvn. principy klasick metody by mly bt vypsny v pedchoz otzce - ty jsou toton dolo sten k jejich modifikaci, ale znan st zsad klasick metody je uplatnna i u zem SVE samotn uplatnn klasick metody nen dostaujc a to pedevm proto, e zkladnm pedpokladem pro jej uplatnn je minimalizace rozdl mezi hosp., politickou a prvn rovn Spoleenstv a pistupujc zem SVE pli rozdln proto vznikly i nov modely roziovn

3. Nstroje vchodnho rozen schopnost zem dostt zvazkm plnohodnotnho lenstv nebyla reln kdy spoleenstv pijalo rozen za svj cl, dostalo se do role tzv. transformanho partnera snaha EU zlep politick i ekonomick podmnky zem SVE nstroje pravy vzjemnch vztah EU a zem SVE se utvely ve tech fzch:

1. nstroje, kter zce souvisej s bezprostedn reakc Spoleenstv na geopolitick zmny v zemch SVE 2. nstroje, kter vedly k zskn statutu pidruen s jeho institucionlnm rmcem

3. nstroje, kter se uplatnily pi samotn realizaci pedvstupn strategie do zapoet vyjednvn 4. Uplatnn nstroj v kontextu realizace strategie roziovn (postup a realizace rozen) 1) Reakce Spoleenstv na zmny v r. 1989 ped rokem 1989 minimln kontakty mezi zemmi SVE a Spoleenstvm pelom pd komunistickho bloku vytvoena organizace G24, kter koordinovala finann pomoc lenskch zem prvn formln kontakty mezi SVE a ES v rmci mimodnho summitu Evropsk rady ve trasburku listopad 1989 - kde bylo rozhodnuto o zaloen - EBRD (Evropsk banka pro obnovu a rozvoj) ta mla podporovat rozvojov programy souvisejc s bezprostednmi potebami transformanho sil hlavn programy zamen na vzdln, vchovu, rozvoj technologi 18.12 1989: rozhodnuto o zzen grantovho programu Pomoc pi hospodsk obnov Polska a Maarska (PHARE) bhem roku 1990 byl rozen tak na dal zem SVE tyto dva prostedky nabzely pouze dl rozvojovou pomoc v konkrtnch oblastech bezprostedn reakc ES na potek vvoje transformanho procesu meme charakterizovat dominanc finann a technick pomoci ve prospch zem SVE + znanm drazem na ochrannou funkci nstroj liberalizace obchodu vrazn v rozporu se zjmy zem SVE pedevm u tzv. citlivch komodit ( textil,zemdlsk vrobky,uhl,ocel..) bylo nutn hledat dal formy vztah, kter by zaruovaly rozshlej a efektivnj navzn kontakt

2) Status pidruen Vvoj: -klov udlost 90. let sjednocen Nmecka 28.dubna 1990: summit v Dublinu se zemmi SVE je eena otzka znovusjednocen Nm a zpsob nezbytn institucionalizace vztah 1991: podepsny prvn asocian dohody se zemmi SVE Polskem, Maarskem,SR prosinec: i Rumunsko,Bulharsko Asociace (=pidruen): privilegovan vztah Spoleenstv k jinmu subjektu, piem jeho vznam pomrn irok. - vi zemm SVE je tento vztah realizovn v podob tzv. Evropskch dohod o pidruen - vyznauj se obecnmi znaky asocianch dohod - dohody sjednny jako dohody tzv. druh generace tzn., e byly sjednny se zemmi v potku jejich transformanho procesu Struktura a obsah Evropskch dohod - analogick struktura - Preambule + cle: -vyjaduj dvody, kter vedly strany k uzaven, poukazuje se zde na minul smluvn vztahy a odkazuje se na spolen hodnoty pi naplovn tchto dohod - draz kladen na voln trh a soulad s pravidly GATT

Hlavn cle ED:

1) vytvoit rmec pro politick dialog mezi stranami pro rozvoj zkch pol. vazeb 2) zvazek postupnho utven oblasti volnho obchodu na zem obou stran 3) podpora obchodu a harmonizace hospodskch vztah 4) zvazek vytvet podmnky pro hospodskou, finann, kulturn a sociln spoluprci a spoluprci pi prevenci kriminality a poskytnut pomoci Spol. k dosahovn tohoto zvazku 5) zvazek EU k podpoe sil zem SVE o rozvoj a jejich hospodstv a dosaen trn ekonomiky bhem procesu transformace 6) utvet rmec pro postupnou integraci do EU 7) zvazek efektivnho vytvoen a vkonu asocianch instituc - obecn zsady respektu k lidskm prvm a zsadm trn -zahrnuj t asovou psobnost ED: jsou sjednny na dobu neuritou - vysvtluj pojem pechodnch obdob maj plnit funkci pizpsoben se v oblastech, kde je z povahy zvazk nutn urit obdob adaptace

Obecn principy ekonomiky

dohody sjednan ped rokem 1995 uzavrny s pechodnm obdobm na 10 let pozdj na obdob krat Vznamn oblast dohod: rovni politick dialog pvodn byl upravovn pouze na bilaterln

Oddly: tyi svobody -jdro celho dokumentu - upravena mra liberalizace ve vytyench oblastech - ale v oblastech zemdlstv, rybolovu, volnho pohybu pracovnch sil stle vrazn omezen Hospodsk a kulturn spoluprce -ujednn asto jednostrann ve prospch dan zem SVE Finann spoluprce -zahrnuje hlavn grantovou pomoc-PHARE a podpora prostednictvm Evropsk investin banky Jdrem dohod - vytvoit ve stanoven lht oblast volnho obchodu - jejich zsadn vznam byl v postupnm pekonvn obchodnch barir a systmu protekcionistickch opaten, co znemouje efektivn vmnu zbo jako zkl. pedpoklad spol. hosp. prostoru Institucionln rmec ED - vznikaj pidruen orgny, ale zem je vn EU Rada pro pidruen: tvo ji zstupci ER,EK a vldy dan zem; Zzena na ministersk rovni, setkv se jednou ron Vkonn orgn odpovdn za politick dialog e spory mezi stranami ED (rozhod procedura, pak nominovni arbiti) rozhodovac pravomoc v obchodnch otzkch Vbor pro pidruen zstupci admin z EK

Asistuje Rad, m vlastn organizan pravomoc Parlamentn vbor pro pidruen lenov EP+Parlamentu dan zem Podv nvrhy Rad Asymetrinost ED: zem 1) asymetrie zvazk asocianch dohod: zsadn ve prospch dan 2) aplikan asymetrie: spov v bezprostednm inku as. dohod, jakoto akt komunitrnho prva (pslun asociovan zem se me uritch prv z asocianch dohod dovolat ped nrodnm soudem, ale oban EU se obdobnch prv v pidruen zemi dovolat neme) 3) prvn asymetrie ve prospch EU (tzv. stand-still klauzule o nezaveden psnj pravy ne byla prava zaveden ke dni podpisu ED) 3)Realizace strategie roziovn - ED nebyly dostaujc jejich omezen spovalo v rozshlm trnm protekcionismu a v bilaterlnm pojet politickho dialogu - je teba dal posun 26.-27. erven summit ER v Lisabonu a zde se EU zaala zabvat samotnou otzkou rozen -Komise prosazuje nutnost realizovat strategii souasnho rozvjen proces roziovn a prohlubovn + EK konkrtn prosazuje: - akceptovn acquis na stran kandidtskch zem - nedotknutelnost princip spolench politik vetn SZBP - zabvala se revizemi evropskch dohod - vyzvala Radu k vypracovn termine procesu pistupovn Summit ER v Kodani: 21.-22.erven 1993 rozhodnut o tom, e kdo se chce stt lenem tak me, pokud budou schopny pijmout zvazky lenstv splnnm uritch podmnek: tzv. kodask kritria - summit rozhodl o praktickm uit klasick metody - kodask kritria - 1) stabilita instituc garantujcch demokracii, vld prva, zkladn lidsk prva a respekt k ochran menin (navazuje na hodnoty prosazovan ji uzavenm asocian dohody) 2) existence fungujc trn ekonomiky: zahrnuje bli okruhy tkajc se prosazovn pevahy soukromho vlastnictv nad sttnm, cenov liberalizace, soutn politik a sttn pomoci 3)schopnost vyrovnat se s trnmi tlaky Spoleenstv 4)schopnosti pijmout zvazky lenstv zahrnujc t oddanost clm HMU tzn. pijmat kompatibiln prvn pravy + aktivn prosazovn zvazk lenstv v praxi - vyjdeno, e pijet bude mon, pokud budou souhlasit vichni lenov a nenaru to integraci -dalm dleitm rozhodnutm tohoto summitu: rozhodnut o zapojen pidruench zem do mnohostrann diskuse -cel proces nebyl asov omezen: stle trvajc nejistota ze strany pistupujcch stt -

Zklad pedvstupn strategie v Essenu 9.-10. prosince 1994 clem pprava plnu pro rozen o zem SVE definovna a pijata nov strategie - zkl. znakem strategie se stala rychl pprava na pistoupen v oblasti vnitnho trhu - klov oblasti p pprav vnitnho trhu: a) soutn politika b) kontrola sttn pomoci c) pjmn acquis vnitnho trhu - nejproblematitj oblast sbliovn prvn pravy - toto jednn urilo tyi nstroje pro realizaci strategie: Evropsk dohody, strukturovan dialog, program PHARE, Bl kniha o pravidlech pistupovn k vnitnmu trhu - nov nstroj: tzv. strukturovan dialog - asociovan zem zskaly prvo astnit se pravidelnch mnohostrannch setkn s l. stty na nejvy rovni (ER) a ministersk rovni (Rada) s clem u spoluprce v oblasti II.a III. pile Jednn ER v Cannes 26.-27. erven 1995 - dv dleit rozhodnut: 1) sestaven stedndobho rozpotovho plnu EU pro podporu ped-vstupn strategie 2) pijet Bl knihy s nzvem Pprava zem SVE na zalenn do vnitnho trhu - ta definovala klov oblasti v rmci vnitnho trhu a urovala priority harmonizace jejich prvn pravy - definovala t rozhodujc oblasti legislativy a politik v rmci vnitnho trhu -identifikovala opaten, kter bylo nutn pro jejich harmonizaci uinit nejdve -BK nem dn prvn inky ani netvo nov podmnky vstupu je pouze soust pedvstupn strategie a jej dopad je na jednotliv pistupujc zem znan - neobsahuje dn asov rozvrh pro dosaen cle pizpsoben ->EU neurila ani konkrtn hodnotc kritria, po jejich dosaen bude mon zat s plnm pstupovm vyjednvnm - EK prosazovala, e nutn reformy je teba posuzovat na zklad kvalitativnch zmn ->ped-vstupn strategie tak mohla bt vnmna jako prostedek k oddalovn roziovn do doby, ne EU dospje ke konsensu v otzce vnitnch reforem Jednn ER v Amsterodamu 16.-17. ervna 1997 a Agenda 2000 EK vydala dokument Agenda 2000: -zahrnuje mimo jin finann rozpoet na 2000-2006: v souvislosti s nm navreny nov programy podpory: ISPA (lepen ivotnho prosted a dopravnch st) a SAPARD (venkov, zemdlstv) + PHARE rozdlen:jedna st k podpoe instituc v dan zemi (30%), druh pro investin podporu - EK v rmci Agendy pedloila sv AVIS pro vechny kandidty (na podklad kodaskch kritri) navrhla zat vyjednvat s prvn vlnou stt: R, Estonsko, Kypr Maarsko, Polsko, Slovinsko - Avis vyjaduj stanovisko vi zemm SVE, upozoruj na nejvt slabiny - nejmn problematick hodnocen politickch kritri - avis ale nepedstavuje definitivn hodnocen kandidtsk zem z hlediska jej pipravenosti na vstup to je vrazn modifikace od klasick metody -avis a hodnotc zprvy EK jsou vodtkem pro ppravu stt Lucembursk summit 12.-13.prosinec 1997 zahjena vyjednvn s prvn vlnou kandidtskch zem -31. bezna 1998

dohoda o vytvoen tzv. zeslen strategie: z pvodnch ty nstroj vypustila strukturovan dialog a nahradila Evropskou konferenc: -frum pro mnohostrann vyjednvn - nejen otzky tetho pile ale i SZBP a komunitrn otzky I.pile - tvo ji zstupci 15 len EU a reprezentanti kandidtskch zem se statutem pidruen, ast pedsedy EK - prvn zasedn: 12.3.1998 - konference se kon 1krt ron na nejvy rovni - klov prvek zeslen strategie: tzv. pstupov partnerstv: spojila vechny dosud pouvan nstroje v jeden koherentn celek -partnerstv individuln u kad zem obsahov i asov strukturuje proces pprav na vstup - EK kad zemi psemn stanov priority, asov pln a prbn cle - cle definovan v tomto partnerstv jsou pak konkretizovny v Nrodnch programech pro pevzet acquis (NPAAs): za n nesou odpovdnost jednotliv vldy - k blimu proveden cl krom NPAA slou: hodnocen priorit hosp. politiky (spolen EK a vlda) pakt proti organizovanmu zloinu pln prbhu pijmn pravidel vnitnho trhu - kontrola nad stavem pstupovch partnerstv: asocian grmia Vbor pro pidruen -kontrola nadle dle ronch zprv o pokrocch pi pebrn acquis(EK) Helsinsk summit 1011.prosince 1999 potvrzen pstup jednotnho pistupuje vem kandidtskm zemm v noru 2000 bude zapoato jednn se vemi zemmi Evropsk rada na svm zasedn v Gteborgu v ervnu 2001 potvrdila, e rozen EU je nezvratiteln a je zjmem ED dokonit tento proces tak, aby se nov lenov mohli zastnit ji voleb do Evropskho parlamentu v roce 2004. Vznamnm meznkem se pak stalo zasedn Evropsk rady v Laekenu konan 14.-15. prosince 2001. Na tomto zasedn bylo zopakovno, e se Unie bude roziovat, ale zrove byla omezena skupina kandidt vznikla tzv. laekensk skupina, kter zahrnuje R, Slovensko, Maarsko, Polsko, Slovinsko, Litvu, Lotysko, Estonsko, Kypr a Maltu. Soust tto vlny se nestalo Bulharsko a Rumunsko (tyto stty by mohly uzavt jednn v roce 2007), Turecko uzavelo s EU zvltn formu pstupovho partnerstv. Deset kandidtskch zem se stalo soust Evropsk unie pot, co byly vemi stranami ratifikovny nutn dokumenty o pistoupen. Slavnostn vstup do Evropsk unie se odehrl dne 1. kvtna 2004. V souasn dob m tedy EU 25 lenskch zem.

30B/ Evropsk politika sousedstv

jedn se o prakticky kompletn strnku z portlu Nae Evropa: http://www.naseevropa.cz/portal/port_data.nsf/0/f5ef8a5a67b84a74c1256f79003bb085?Ope nDocument program spoluprce se sousednmi stty, vychzejc z principu sdlen spolench hodnot: svobody, demokracie, respektovn lidskch prv a vldy zkona nenahrazuje existujc rmec vztah s vchodoevropskmi zemmi, Ruskem a jinmi stedomoskmi partnery, tak jak se tyto vztahy vyvinuly v kontextu pslunch smluv, spolench strategi, iniciativy seversk dimenze a barcelonskho procesu nesouvis s programy ppravy na lenstv (akoliv perspektiva rozen je obvykle nejinnjm zahraninpolitickm nstrojem EU) Evropsk politika sousedstv poskytuje rmec pro rozvjen sousedskch vztah, u kterch se nepedpokld, e by v stedndobm horizontu vedly k lenstv v EU. Praktick een otzek geografick blzkosti a sousedstv je tak oddleno od otzek lenstv v EU K tem hlavnm clm politickho rmce sladnch vztah s novmi sousedy pat: o poslen spoluprce v politick oblasti o poslen spoluprce v bezpenostnch zleitostech o co nejtsnj spoluprce v oblasti sociln a ekonomick, odliujc se ale od lenstv v EU EPS se netk stt zpadn Evropy, kter doposud nejsou leny EU, ani stt jihovchodn Evropy, u n je perspektiva vstupu do EU jasn a u nich jsou vztahy upraveny formou pedvstupnch dohod (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Turecko), ani stt zpadnho Balknu (Srbsko a ern Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Albnie), s ktermi EU realizuje vztahy na zklad Stabilizanch a Asocianch dohod EPS se tk vchodnch soused EU (Ruska, Ukrajiny, Bloruska, Moldavska), Ve stedomoskm regionu se vztahuje na vechny zem, kter se astn programu evropsko-stedomoskho partnerstv, nazvanho tak Barcelonsk proces (Alrsko, Egypt, Izrael, Jordnsko, Libanon, Libye, Maroko, Srie, Tunisko, a Palestinsk zem), v loskm roce Komise doporuila zaadit do rmce Evropsk politiky sousedstv tak zem jinho Kavkazu (Armnii, Azerbejdn a Gruzii) Hlavn principy Evropsk politiky sousedstv byly stanoveny v beznu 2003, kdy Komise publikovala dokument "ir evropsk sousedstv "Wider European (Neighbourhood: A New Framework for Relations with our Eastern & Southern Neighbours), ve kterm navrhla rmec vztah se sousedy na vchod a jihu EU a formulovala zkladn principy EPS Iniciativa schvlena v jnu 2003 Evropskou radou V kvtnu 2004 pijala Komise strategick dokument "Evropsk politika sousedstv" (European Neighbourhood Policy Strategy Paper), v nm navrhla uplatnit pozitiva vyplvajc z rozen, tj. mr, stabilitu a prosperitu, na sousedy rozen EU (zem vyjmenovny ve) EK postupn vypracovv Akn plny pro jednotliv zem zapojen do EPS (pesnji jsou po spolenm zpracovn pedkldny Komisi a schvalovny odpovdajcmi Radami pro spoluprci nebo pidruen na 3 a pt let) Cle EPS:

umonit sttm sousedcm s EU podlet se na pnosech vyplvajcch z poslednho rozen (stabilita, bezpenost a prosperita) zpsobem odlinm od lenstv v EU o zabrnit vzniku novch dlicch ar mezi EU a sousedy o nabdnout sousedm anci podlet se na aktivitch EU prostednictvm tsnj politick, bezpenostn, hospodsk a kulturn spoluprce. o hledat cesty poslen bilaterlnch vztah, poslen bezpenosti a stability zem tchto zem metodou dosaen cl EPS jsou individuln Aknch plny Akn plny vychzej z principu sdlen spolench hodnot: o respektovn lidskch prv, vetn prv menin o vlda zkona o kvalitn zen (good governance) o prosazovn dobrch sousedskch vztah, princip trnho hospodstv a udritelnho rozvoje, a tak nkterch zahranin politickch cl. Postup vytven vazeb s jednotlivmi partnery odr mru v jak jsou tyto spolen hodnoty efektivn sdleny Akn plny pokrvaj adu dalch klovch oblast: o politick dialog, zahrnujc klov tmata, vetn boje s terorismem, en zbran hromadnho nien a een regionlnch konflikt, o politiku hospodskho a socilnho rozvoje, nabzejc sousedm perspektivu podlu na vnitnm trhu EU (pibliovn legislativy a regulanch opaten), asti v ad program EU ( vzdlvn a vcvik, vzkum a inovace) a lep komunikan a fyzick vazby (na poli energetiky, dopravy, ochrany ivotnho prosted a rozvoje informan spolenosti. o oblast obchodu, kde EPS pedpokld zven otevenosti trhu v souladu s principy Svtov obchodn organizace (WTO) a konvergenci nrodn legislativy s evropskmi standardy o tsnj spoluprci v oblasti spravedlnosti a vnitnch zleitost, zahrnujc ochranu hranic, regulaci migrace, boj s terorismem, obchod s lidmi, drogami a zbranmi, organizovan zloin, pran penz, finann a hospodsk zloiny Na Akn plny me navzat nabdka privilegovanho partnerstv ve form Evropskch dohod o sousedstv (European Neighbourhood Agreements), kter nahrad souasnou generaci bilaterlnch dohod, pot co budou naplnny cle Aknch pln Plnn priorit Aknch pln je podpoeno finann podporou poskytovanou EU sttm, kterch se politika sousedstv tk. Souasn podpora, poskytovan prostednictvm program TACIS a MEDA bude od roku 2007 doplnna o nov finann fond, tzv. "Evropsk nstroj sousedstv a partnerstv - European Neighbourhood and Partnership Instrument", zamen zejmna na pes-hranin spoluprci podl vnjch hranic rozen EU (pro obdob 2004 2006 je plnovna finann podpora EPS ve vi do 255 milion.Cca 700 milion bude vylenno na problematiku vnitnch hranic v rmci programu Interreg pro finann perspektivu 2007-13 Komise pot s podstatnm navenm) EPS podporuje i regionln a subregionln spoluprci o