S LO

10 (slo 5 sezny 2011/2012)

kvten/erven 2012

www.ndm.cz

N R O D N D I VA D L O MORAVS KOS LE Z S K
pspvkov organizace statutrnho msta Ostrava

Lucie Sklov Foto Tamara ern

opera ARMIDA

inohra

IVANOV

balet PADAJC ANDL

opereta/muzikl

SZKY Z LSKY

E DITOR IAL
Ve chvli, kdy pi tyto dky, mme ped sebou jet tyi dleit premiry. Jako jedin divadlo na svt budeme mt po 21 letech na repertoru posledn operu eskho a pitom svtovho skladatele Antonna Dvoka, a tak v divadle nesoucm mistrovo jmno bude k vidn jeho asn opera Armida. Svtov tma svtov opera! Soubor operety/muziklu poprv na esk jevit pinese broadwaysk muzikl Szky z lsky a inohra se naopak s chut vrac k osvden klasice komedii Poprask na lagun a muziklu Balada pro banditu. Kdy zaala divadeln sezna 2011/2012, konilo jedno lto, s jejm koncem nov zan. A podobn to bude i se seznou 2012/2013! Divadeln as probh v mnoha rovinch tm kad den se hraje, te a tady! Bhem dne se nejen zkou na ty nejbli premiry, ale zrove se pipravuj a plnuj inscenace a projekty pro sezny pt, nov zzraky divadla! A tak jako v ivot, nov inscenace se rod v radosti a nkdy i v bolesti, ty star ns opoutj, vtinou nenvratn, a monost te a tady se mn na bylo a nebude! A tak jako v ivot, nenechme si ujt pleitost, nkdy posledn, k setknm, kter se u nemus opakovat. A pokud chcete mt opravdu jistotu, e Vm nic pro Vs dleitho z naeho repertoru neunikne, zaali jsme ped nedvnem prodvat pedplatn a stle Vm drme msto! Krsn as, kdy jaro na svm vrcholu pedv pomalu vldu ltu, Vm peje a do divadla v tomto ase zve v ct V

OPERA

Ven a mil divci, mil ptel, as od asu se m nkdo z mch znmch i naich divk zept na tu i onu, ped njakm asem premirovanou inscenaci z naeho repertoru, vtinou opern, e by se rd piel podvat. S pekvapenm se leckdy dovd, e monost vidt dotazovanou inscenaci ji nenvratn minula. A pro to hrajete tak krtce? zn vtinou nsledn otzka. M odpov vtinou zn tak pro jste nepili, kdy ta jedinen monost byla, a nebylo zcela vyprodno. ekali jsme na Vs! Realizace zejmna kvalitn opern inscenace a pedstaven je vc velmi nkladnou, od autorskch a provozovacch prv, pes zajitn co nejkvalitnjho slistickho obsazen. I v naem divadle se na jedn opern reprze podl nkdy i pes 150 lid (umlc a technik). Dalm dvodem je udren co nejvy umleck rovn kad reprzy. To nen nic neobvyklho a u mnoha svtovch opernch divadel, zejmna u tch, co pracuj stagionovm zpsobem, je as uvdn inscenace podstatn krat a poet reprz jet men, z dvod ve eench. Vidt nco jedinenho mte monost pouze te, je pece koda tuto monost minout. Opera a kvalitn opera je vlastn luxus, luxus smysl a ducha, luxus ivotn dleitho setkvn s krsou, zzrakem katarze, s jedinenm umnm (a takov je v podstat cel divadlo) a j jsem rd, e Vm ten luxus meme v naem divadle dopvat. Te a tady! Vame si ho, vyuvejme ho a uijme si ho! Jako divadeln editel mm radost z kadho plnho pedstaven a z kad spn divadeln inscenace, kter oslov, zajm dal a dal nov divky a vydr na repertoru po mnoho reprz a jsem rd, e jich mme ve vech souborech nkolik.

INOHRA

BALET
Ji Nekvasil editel P. S. Jednu takovou jedinenou a neopakovatelnou pleitost jsme pro Vs pichystali na samm sklonku sezny, a to 1. ronk bienle NODO (Dny nov opery Ostrava), ve spoluprci s Ostravskm centrem nov hudby. Ve dnech 24. 26. 6. 2012 budete mt ojedinlou monost t setkn s tou nejsoudobj operou. O tom a nejen o tom prosm tte dle!

OPERETA/ MUZIKL

www.facebook.com/narodnidivadlomoravskoslezske

www.ndm.cz
1

OB SAH
Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 10 Premiry v sezn 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Repertor sezny 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Pipravujeme (La Wally) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Premira (Armida) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 7 Nenechte si ujt (ivot prostopnka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 9

NR OD N D IVAD LO M O R AV S K O S L E Z S K
pspvkov organizace statutrnho msta Ostrava editel: Ji Nekvasil Hudebn editel opery: Robert Jindra f inohry: Pavel imk f baletu: Igor Vejsada fka operety/muziklu: Gabriela Petrkov Adresa redakce: s. legi 148/14, 701 04 Ostrava Moravsk Ostrava Odpovdn redaktorka: Elika Novkov Autoi text: Pavla Bezinov, Dita Eibenov, Patrick Fridrichovsk, Daniel Jger, Ondej Ndvornk, Karolna Peenkov, Gabriela Petrkov, Marek Pivovar, Alena Punochov, Ladislav Slva, Klra pikov Program a repertor: Milena Sladk Technick spoluprce: Jarmila Faferkov Technick redakce a korektury: Pavla Bezinov, Ondej Ndvornk Grafick prava: Lubomr ediv Redakn uzvrka: 30. bezna 2012 Vychz: 3. kvtna 2012 Vydalo: Nrodn divadlo moravskoslezsk Tisk: Ringier Print CZ a. s.

OPERA

opera
Premiry v sezn 2011/2012
Benjamin Britten (19131976) HRAJEME OPERU! KOMINEK (Lets Make an Opera! The Little Sweep) Hudebn nastudovn a dirigent: Jan ruba Reie: Lubor Cukr Scna: David Bazika Kostmy: Eva Kotkov Sbormistryn: Lenka ivock Premira 18. z 2011 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v eskm pekladu Giacomo Puccini (18581924) BOHMA (La bohme) Hudebn nastudovn: Robert Jindra Dirigent: Robert Jindra / Jan ruba Reie: Tom Studen Scna a kostmy: Sylva Markov Sbormisti: Jurij Galatenko a Lenka ivock Premira 13. jna 2011 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v italskm originle s eskmi titulky Charles Gounod (18181893) ROMEO A JULIE (Romo et Juliette) Hudebn nastudovn: Tom Brauner Dirigent: Tom Brauner / Jakub dek Reie: Peter Gbor Scna: Jozef Ciller Kostmy: Katarna Holkov Pohybov spoluprce: tevo Capko Sbormistr: Jurij Galatenko Premira 15. prosince 2011 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn ve francouzskm originle s eskmi titulky Leo Janek (18541928) VC MAKROPULOS Hudebn nastudovn a dirigent: Robert Jindra V roli Emilie Marty: Eva Urbanov Koncertn uveden 13., 21. a 26. ledna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v eskm originle s anglickmi titulky Igor Stravinskij (18821971) IVOT PROSTOPNKA (The Rakes Progress) Hudebn nastudovn: Jakub Klecker Dirigent: Jakub Klecker / Jan ruba Reie: Ji Nekvasil Scna: Daniel Dvok Kostmy: Marta Roszkopfov Pohybov spoluprce: Igor Vejsada Sbormistr: Jurij Galatenko Premira 1. bezna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v anglickm originle s eskmi titulky Antonn Dvok (18411904) ARMIDA Hudebn nastudovn: Robert Jindra Dirigent: Robert Jindra / Jan ruba Reie: Ji Nekvasil Scna: David Bazika Kostmy: Simona Rybkov Pohybov spoluprce: tevo Capko Sbormistr: Jurij Galatenko Premira 3. kvtna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v eskm originle s eskmi titulky
Pl hodiny ped kadm opernm pedstavenm jsou pro Vs ve foyer 1. balknu Divadla Antonna Dvoka pipraveny DRAMATURGICK VODY k danmu titulu

INOHRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 20
Premiry v sezn 2011/2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Repertor sezny 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Premiry (Balada pro banditu, Poprask na lagun) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Uvedli jsme (Kuaky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 15 Uvedli jsme (Ivanov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 17 Rozhovor (Pavel imk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Rozhovor (Peter Gbor) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

BALET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 28
Premiry v sezn 2011/2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Repertor sezny 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Jak el as se Snhurkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Uvedli jsme (Padajc andl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 25 Rozhovor (Lucie Sklov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 27

OPERETA/MUZIKL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 35
Premiry v sezn 2011/2012. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Repertor sezny 2011/2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Pipravujeme (Josef a jeho asn pestrobarevn pl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Premira (Szky z lsky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 33 Rozhovor (Miroslav Urbnek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Rozhovor (Marcela Wysogladov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Z archivu Nrodnho divadla moravskoslezskho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 37 Za oponou (Lenka Matejikov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Aplaus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 41 Pedplatn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 43 Obchodn informace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Program na kvten 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Program na erven 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Repertor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Ven teni, tme se na Vs v naich hleditch!

N R O D N D I V A D L O M O R A V S K O S L E Z S K (zaloeno 1919)
Nrodn divadlo moravskoslezsk se sdlem v Ostrav je nejvtm a nejstarm profesionlnm divadlem v Moravskoslezskm kraji a zrove nejvt kulturn instituc zizovanou statutrnm mstem Ostrava. Je nepehldnutelnm centrem kulturnho, duchovnho, intelektulnho a spoleenskho ivota oban Ostravy a irokho okol. Jako jedin na Morav m divadlo tyi umleck soubory operu, inohru, balet a operetu/muzikl, kter hraj pravideln na dvou stlch scnch: v Divadle Antonna Dvoka a Divadle Jiho Myrona. iroce rozkroen ambicizn dramaturgie vech ty umleckch soubor je vedena systematickou snahou oslovit co nejir divck spektrum vech generac a zjm. Od klasickho eskho a svtovho repertoru pes objevnou dramaturgii a souasnou tvorbu a k experimentlnm dlm a projektm mnohdy na hranicch nr. Svou rovn se dnes Nrodn divadlo moravskoslezsk ad ke pice eskho divadelnho umn, co dokldaj jak ocenn na divadelnch festivalech, tak zjem domcch i zahraninch inscentor, choreograf i slist, kte zde hostuj.

Divadlo Antonna Dvoka bylo postaveno v novobaroknm stylu vdeskm architektem Alexandrem Grafem. Dky umleckmu ztvrnn a bohatmu zdoben vnitnch prostor budovy a sochaskm pracm na fasd je dnes jednm z nejkrsnjch divadel u ns. Mstsk divadlo bylo slavnostn oteveno 28. z 1907 a do roku 1919 se v nm hrlo vhradn nmecky. Od roku 1919 se stalo stlou scnou Nrodnho divadla moravsko-slezskho, za 2. svtov vlky byli et divadelnci nuceni budovu opustit. Po n budova vystdala oznaen Zemsk divadlo, Velk divadlo a Divadlo Zdeka Nejedlho. Nzev Divadlo Antonna Dvoka nese od roku 1990. Je domovskou scnou opernho, inohernho a baletnho souboru Nrodnho divadla moravskoslezskho. Hledit po rekonstrukci na pelomu tiscilet pojme 513 divk.

Divadlo Jiho Myrona bylo pvodn Nrodnm domem, jeho stavba byla zahjena v roce 1892 podle nvrhu architekta Josefa Srba v novorenesannm slohu. Slavnostn oteven Nrodnho domu se uskutenilo 16. a 17. ervna 1894. V Nrodnm dom postupn psobily i hostovaly rzn divadeln spolenosti, v roce 1919 se stal druhou scnou Nrodnho divadla moravsko-slezskho. esk divadlo se ale hrlo jen v Mstskm divadle a Nrodn dm slouil ke spoleenskm elm, od roku 1925 zde sdlilo kino Kosmos. Za nmeck okupace bylo Nrodn divadlo moravskoslezsk nuceno opustit Mstsk divadlo a uchlit se do Nrodnho domu, kter byl vrazn pestavn. Od roku 1954 nese budova jmno Divadlo Jiho Myrona. V prosinci roku 1976 dolo k rozshlmu poru, kter budovu prakticky zniil. V srpnu 1980 byla zahjena rozshl rekonstrukce podle nvrhu ostravskch architekt Ivo Klimee a Radima Ulmanna. Od slavnostnho znovuoteven 28. dubna 1986 pat Divadlo Jiho Myrona k nejvtm u ns. Je domovskou scnou operetnho/muziklovho, inohernho a baletnho souboru Nrodnho divadla moravskoslezskho a pojme 623 divk.

Opera NDM je na Facebooku: NRODN DIVADLO MORAVSKOSLEZSK OPERA

Antonn Dvok ARMIDA, Dana Bureov (Armida) Foto Martin Popel

S LOVO H U DE B N HO E DITE LE OPE RY

Nrodnm divadle. Mte tedy posledn monost zhldnout toto stejn dlo 20. stolet v opravdu hvzdnm mezinrodnm obsazen. Je potujc, e po Hindemithov Cardillacovi a Jankov Vci Makropulos si dal z titul uvedenm v rmci cyklu Opern hity 20. stolet zskv povst vjimen opern udlosti v kontextu cel esk republiky. Vm, e podobnou udlost se stane tak kvtnov (posledn) opern premira tto sezny. Rozshl opern tvorba Antonna Dvoka je celosvtov prezentovna pedevm jeho slavnou Rusalkou. Jsem nicmn pesvden, e jeho posledn opern dlo Armida na svj Ven a mil divci, nezadriteln se bl zvr sezny 2011/2012 a v jejch poslednch dvou mscch budete moci zhldnout krom oblbench repertorovch titul i posledn ti pedstaven spn inscenace ivot prostopnka od Igora Stravinskho. Tento projekt zaznamenal neobyejn divck ohlas a je vysoce cenn i odbornou kritikou. Dokonce se stal i soust programu mezinrodnho hudebnho festivalu Prask jaro n opern soubor na nm toto dlo pedstav 22. kvtna v praskm boom teprve ek. Dvok stle hledal vhodn nmt, kter by byl celosvtov znm a zaruil tak dlu mezinrodn popularitu. Tento nmt inspirovan eposem Torquata Tassa Osvobozen Jeruzalm byl ji ped Dvokem mnohokrt zhudebnn. Dvok obdail svou partituru pro nj typickou melodikou, neobyejnou, a orientln zvukomalbou a velmi dramatickou hudbou. Nepetrit proud hudby bez uzavench hudebnch sel, dsledn propojen slova a hudby, pedevm ale prce s pznanmi motivy zeteln odkazuj k tvorb Richarda Wagnera. Vzniklo tak S ctou Robert Jindra hudebn editel opery NDM monumentln dlo, kter je mnohmi povaovno za hudebn vrcholn Dvokovo opern dlo. Zrove vak tak nakld na vechny sloky opravdu nadstandardn nroky. Je tedy potujc, e se podailo sestavit slov obsazen z vznamnch pvc vech generac, kte maj s interpretac esk opern literatury ji adu zkuenost. Za pozornost jist stoj tak posledn ervnov uveden inscenace Bizetovy opery Carmen, se kterou n opern soubor jet na pln zvr sezny bude hostovat na Mezinrodnm opernm festivalu Smetanova Litomyl, nebo posledn pedstaven Gounodovy opery Romeo a Julie. Zrove bych Vs rd upozornil, e ji mte monost zakoupit si pedplatn na divadeln seznu 2012/2013, ve kterm je zahrnuta pestr nabdka opernch titul, na kterch se bude podlet mnoho naich pednch umlc i vjimench host. Zajistte si proto sv msto vas a state se svdky nevednch opernch veer v ostravsk opee!!!

P I PRAVUJ E M E
Alfredo Catalani (18541893)

LA WALLY
120 let po premie v La Scale na ostravskm jeviti! Opera o tyech jednnch z roku 1892, libreto Luigi Illica Hudebn nastudovn Dirigent Robert Jindra Robert Jindra / Jan ruba Reie Vclav Klemens Scna David Bazika Kostmy Sylva Zimula Hankov Pohybov spoluprce Igor Vejsada Sbormistr Jurij Galatenko Dramaturgie Daniel Jger Osoby a obsazen: Wally Nan Miriani / Eva Urbanov Stromminger Martin Gurbal / Bogdan Kurowski Afra Anna Nitrov / Erika porerov Walter Agnieszka Bochenek-Osiecka / Marianna Pillrov Giuseppe Hagenbach Gustavo Porta / Gianluca Zampieri Vincenzo Gellner Jakub Kettner / Svatopluk Sem Il pedone / Pk Insoo Hwoang / Michal Onufer / Vclav ivn Dle inkuje sbor a orchestr opery NDM koncertn misti Vladimr Liberda a Petr Kupka Nastudovn v italskm originle s eskmi titulky

Alfredo Catalani Foto archiv Operu proslavila zejmna rie Wally Ebben? Ne andr lontana (No a? Odtud pjdu daleko ): Ebben? Ne andr lontana, come va l'eco della pia campana, l, fra la neve bianca, l, fra le nubi d'r!, laddove la speranza rimpianto, dolor! O della madre mia casa gioconda, la Wally ne andr da te lontana assai, e forse a te non far mai pi ritorno, n pi la rivedrai! Mai pi! Ne andr sola e lontana come l'eco della pia campana, l, fra la neve bianca! Ne andr sola e lontana e fra le nubi d'r! Ma fermo il pie'! ne andiam, che lunga la via! n'andiam.

stedn trojice pvc z prvnho uveden dla v Miln v roce 1892 Foto archiv

O S TAT N R E P E R TO R O P E RY N D M ( K V T E N E R V E N 2 0 1 2 )
Georges Bizet (18381875) CARMEN Hudebn nastudovn: Oliver Dohnnyi Dirigent: Oliver Dohnnyi / Robert Jindra Reie: Marin Chudovsk Scna: Jozef Ciller Kostmy: Simona Vachlkov Nejbli pedstaven uvdme 17. ervna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn ve francouzskm originle s eskmi titulky Giuseppe Verdi (18131901) NABUCCO Nov hudebn nastudovn: Tom Brauner Dirigent: Tom Brauner Reie: Michael Tarant Scna: Milan ech Kostmy: Tom Kypta Sbormistr: Jurij Galatenko Uvdme 10. kvtna a 5. ervna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v italskm originle s eskmi titulky

No a? Odtud pjdu daleko, tak jako jde ozvna zbonho zvonu, tam, kde je bl snh, tam, kde jsou zlat oblaka, tam, kde je nadje, je al, je i bolest! , nn dome m matky, Wally odtud odejde, od tebe daleko dosti, a snad k tob se nikdy vce nevrt, ani vce ji znovu nespat! Nikdy vce! Odtud pjdu sama a daleko, jako ozvna svatho zvonu, tam, kde je bl snh, odtud pjdu sama a daleko mezi zlat oblaka. Avak pevn je m rozhodnut! Pojme odtud, nebo dlouh je cesta! Pojme odtud. (esk peklad Marie Kronbergerov)

Premiry 20. a 22. z 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka

Libreto tto opery vychz ze slavnho romnu Vyprvn z tyrolskch Alp od Wilhemine von Hillern (18361916). Wally je zkrcen bjnho nmeckho jmna Wallburga a hlavn postava v sob nese adu heroickch prvk. Pbh pln pekvapen a neekanch zvrat se odehrv kolem roku 1800 v jedn mal vesnici vysoko v Alpch. Krsn horalka Wally zde zaplane lskou k lovci Hagenbachovi. Jejich tst ale netrv dlouho spolen umraj zavaleni snhovou lavinou. La Wally uvedeme v novodob esk premie. (dj)

Opera NDM hostuje ve dnech 29. a 30. ervna 2012 na Mezinrodnm opernm festivalu Smetanova Litomyl 2012 s inscenac Bizetovy opery Carmen. V tituln roli se pedstav Jana Skorov a Zuzana veda, Dona Jos ztvrn Tom ern a Luciano Mastro. Ob pedstaven bude dirigovat hudebn editel opery NDM Robert Jindra. Vce informac na www.smetanovalitomysl.cz

Scnick koncept Davida Baziky ke 4. jednn Georges Bizet CARMEN, Jana Skorov (Carmen) Foto Daniel Jger

PREMIRA
Antonn Dvok (18411904)

PREMIRA

ARMIDA
Svtov tma svtov opera! Opera o tyech jednnch z roku 1903, libreto Jaroslav Vrchlick Hudebn nastudovn Robert Jindra Dirigent Robert Jindra / Jan ruba Reie Ji Nekvasil Scna David Bazika Kostmy Simona Rybkov Pohybov spoluprce tevo Capko Sbormistr Jurij Galatenko Dramaturgie Daniel Jger Osoby a obsazen: Hydraot, krl Damaku Martin Gurbal' / Jan va Armida, jeho dcera Dana Bureov / Eva Dzgov-Jiruov Ismen, vldce Srie a arodj Richard Haan Rinald, ryt Tom ern / Valentin Prolat Bohumr, vdce kick vpravy Martin Brta / Michal Kstek Petr, poustevnk Ondrej Mrz / David Szendiuch Sven, ryt Josef Moravec / Martin rejma Gernand, ryt Matj Chadima / Michal Onufer Dudo, ryt Pavel urek / Peter Svetlk Ubald, ryt Roger, ryt Muezin, Hlasatel Sirna

Scna z druhho jednn uprosted Tom ern (Rinald) Foto Martin Popel Roman Vlkovi / Vclav ivn Ondej Koplk / Vclav Morys Jaroslav Kosec / Martin tolba Veronika Holbov / Marianna Pillrov Po jednoznanm spchu Rusalky (1901) hledal Dvok dal nmt k opernmu zpracovn. Na potku roku 1902 Jaroslav Vrchlick Dvokovi pipomnl, e mu ji dve nabzel sv libreto Armida podle Tassova Osvobozenho Jeruzalma o lsce ryte Rinalda a pohansk kouzelnice Armidy. Tuto ltku ji zhudebnily destky skladatel, mimo jin Lully, Hndel, Mysliveek, Gluck, Haydn nebo Rossini. Vrchlick epos roku 1887 peloil do etiny a brzy na to jej zpracoval i na opern libreto. Nejprve je nabdl Karlu Kovaovicovi, ten vak nakonec zkomponoval jen prvn jednn a pot od kompozice upustil. O dalm zhudebnn libreta uvaovali napklad Karel Bendl nebo Zdenk Fibich, Vrchlick vak stle doufal ve zhudebnn Dvokem. Tak se nakonec stalo, skladatel si ale k textu dlouho vytvel vztah. Jeho fantazii zaujaly pohdkov romantick scny i nboensk vjevy, ltka

Dana Bureov (Armida) a Tom ern (Rinald) Foto Martin Popel eposu byla nmtov podobn Wagnerovm hudebnm dramatm a vyhovovala Dvokov touze komponovat operu na svtov znm nmt. Na opee pracoval od dubna 1902 do ervna 1903 a premira se uskutenila v praskm Nrodnm divadle v roce 1904. V kontextu na opern produkce se Armida objevuje jen velice vzcn. V Ostrav bylo dlo poprv uvedeno v roce 1941, nsledn zde zaznlo o padest let pozdji v hudebnm nastudovn Vclava Nvrata a reii Miloslava Nekvasila. Inscenac opery Armida si pipomnme 170. vro narozen Antonna Dvoka. S tmto mimodnm projektem se opera NDM rovn zastn celosttn pehldky OPERA 2013, kter je naplnovna na zatek ptho kalendnho roku v Praze. (dj)

Dle inkuje sbor a orchestr opery NDM koncertn misti Vladimr Liberda a Petr Kupka Nastudovn v eskm originle s eskmi titulky

Premiry 3. a 5. kvtna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka

Dle uvdme 12. a 16. kvtna, 4. a 12. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka

Eva Dzgov-Jiruov (Armida) a lenov sboru opery NDM Foto Martin Popel Richard Haan (Ismen) a lenov sboru opery NDM Foto Martin Popel

Scna z druhho jednn Foto Martin Popel

Tom ern (Rinald) a Richard Haan (Ismen) Foto Martin Popel

N E N E C H T E S I UJ T P O S LE D N 3 P E D S TAV E N !

N E N E C H T E S I UJ T P O S LE D N 3 P E D S TAV E N !

O P E R N H I T Y 2 0 . S TO L E T
Igor Stravinskij (18821971)

Rozhovor s Jorgem Garzou

V roli prostopnho Toma Rakewella se ostravskmu publiku poprv pedstavil americk tenorista mexickho pvodu Jorge Garza. Absolvent prestin Juilliard School, kde studoval napklad u reisra Franka Corsara a maestra Zubina Mehty, zahjil svou pveckou kariru jako astnk nkolika program pro talentovan mlad pvce, dky kterm zskal prvn pleitosti na opernch scnch pedevm v mozartovskm a belcantovm repertoru. S prostopnkem Tomem Rakewellem debutujete v esk republice. Jak se Vm lb v Ostrav? Vae msto je doslova okouzlujc. Nejvce na mne zapsobilo, a to pedevm v divadle, jak jsou zde vichni lid laskav a vldn. Ctm se zde jako soust jedn velk rodiny, co nebv bn. Obas se mi stalo, pi hostovn v jinch evropskch divadlech, e lid v divadle byli chladnj. To ale nen ppad ostravskho divadla. Provm zde krsn chvle. Jak asto zpvte v Evrop a kde nejradji? Helena Havlkov, Opera PLUS 6. bezna 2012 Yvona kvrov stvoila nejvraznj z tveice urujcch postav, spolu s Ulfem Paulsenem, kter z Nicka Shadowa uinil uhlazenou edou eminenci bel vdycky lk smvem! () Do budoucna se zejm neztrat ani mlad pvodem mexick tenorista Jorge Garza se zkuenostmi z americkch i evropskch dom. () Josef Herman, Divadeln noviny, 20. bezna 2012

IVOT PROSTOPNKA (The Rakes Progress)

Pozor na spoluprci s blem! Hudebn nastudovn Jakub Klecker Dirigent Jakub Klecker / Jan ruba Reie Ji Nekvasil Scna Daniel Dvok Kostmy Marta Roszkopfov Sbormistr Jurij Galatenko Dramaturgie Daniel Jger V hlavnch rolch Jaroslav Bezina / Jorge Garza (Tom Rakewell), Nicola Proksch / Jana rejma Karkov (Anne Trulove), Jimmy Holliday / Ulf Paulsen (Nick Shadow), Yvona kvrov / Erika porerov (BabaTurek) a dal Dle inkuje sbor a orchestr opery NDM koncertn misti Vladimr Liberda a Petr Kupka Nastudovn v anglickm jazyce s eskmi titulky

Yvona kvrov (Baba-Turek) a Jorge Garza (Tom Rakewell) Foto Martin Popel Vtina m dosavadn prce v Evrop se odehrvala v Nmecku. Psobil jsem nkolik let v Hannoveru a v nkolika dalch nmeckch mstech. Vechno, co jsem tam zpval, bylo v nmin, take jsem se musel snait dobe vyslovovat. Vedle tto zem jsem ml monost pracovat rovn v Rakousku a jeho metropoli. Od t doby jsem na cestch mezi Spojenmi stty a Evropou, je to nesmrn vzruujc. Roli Toma Rakewella v Ostrav zpvte v anglickm originle Tuto roli jsem ji zpval v nmin, a kdy jsem byl osloven z Ostravy, abych ji zde nastudoval v anglickm originle, byl jsem naden. Anglitina je mm rodnm jazykem, a proto jsem moc rd, e mm monost v ivotu prostopnka u vs zpvat. (dj)

Jorge Garza (Tom Rakewell) a Yvona kvrov (Baba-Turek) Foto Martin Popel Z ohlas na premirov uveden: () Ostravsk nastudovn ivota prostopnka je teprve tvrt u ns (po praskm Nrodnm divadle v roce 1972 tehdy v Tylov divadle s Ivo dkem v tituln roli, Plzni v roce 1982 a Brn 1989). Podobn jako v Cardillacovi se ostravsk dramaturgii da propojit uveden zsadnch oper 20. stolet s udlostmi, kdy se prv Ostrava stala mstem, kter Hindemith i Stravinskij osobn navtvili a kde s velkm spchem koncertovali. () Stravinskho morln poselstv se ostravskmu opernmu souboru podailo tlumoit modernm, sdlnm a sugestivnm hudebnm i divadelnm jazykem. () Pod vedenm Jiho Nekvasila, reisra nastudovn a editele ostravskho divadla, se seel sehran inscenan tm: vstinou, vraznou, funkn a pitom jednoduchou scnu pipravil zkuen scnograf Daniel Dvok; krsn propracovan dobov rokokov kostmy navrhla Marta Roszkopfov a svj podl na skvlm vsledku m i choreograf Igor Vejsada. Nedlnou soust je pak vyrovnan a typov vstin obsazen vetn sboru pod vedenm Jurije Galatenka vbornho nejen pvecky, ale i herecky. ()

Uvdme 17. a 25. kvtna, 6. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka
Opera NDM hostuje 22. kvtna s inscenac opery ivot prostopnka v praskm Nrodnm divadle v rmci divadeln ady mezinrodnho hudebnho festivalu Prask jaro 2012. Hostovn podpoilo statutrn msto Ostrava.

EVROPSK OPERN DNY V OSTRAV

Ji po est vce ne 80 opernch dom z 23 zem oslav operu kvtnovm festivalem European Opera Days. Nrodn divadlo moravskoslezsk ani letos na tto celoevropsk opern slavnosti nechyb. Opera NDM pipravila na sobotu 12. kvtna 2012 SPECILN PROHLDKY budovy i zkulis Divadla Antonna Dvoka ve 12.00, 13.00, 14.00 a 15.00 hodin s prvodci kiky Svenem, Dudem a Rogerem. Tyto ryte pak veer v 18.30 hodin mete vidt na pedstaven Dvokovy opery Armida, pro jej exotinost, zobrazen stetu kesanskho a islmskho svta, vn a erotiky meme dlo povaovat za ideln operu souasnosti. Exkurze, kter poodkryj ppravy technickho a umleckho tmu na veern pedstaven, nebudou ledajak kad bude jin, stejn jako zvren bonus! Mete se tit na ukzky stavby scny a svcen na veern pedstaven nebo ukzku pveck vuky. Dobrodrun a nekonvenn povahy ocen v pondl 14. kvtna 2012 mdn pehldku FEN OPY, kter pedvede jarn kolekci opernch kostm v Multinrovm centru Cooltour od 20.00 hodin. Modelky v rolch opernch subret v ele s boskou Cardillacovou dcerou za doprovodu DJ Nicka Shadowa vyvrt vechna kli o opee a vs ze idl! Mezi modelkami uvidte hereku inohry NDM Ladu Blakovou i herce sptelench divadel, kte rovn miluj operu Sylvii Krupanskou nebo Jana Vlase. NDM nabz festivalov slevy. Vstupn na Armidu 12. kvtna 2012 mimodn s 50% slevou. Dle v termnu Evropskch opernch dn, od 12. do 14. kvtna 2012, budou vstupenky na jakkoli opern pedstaven do konce sezny se slevou 50 %; jedn se o 12 opernch pedstaven.

Jacek Strauch v roli Cardillaca Foto Martin Popel

fen opa pedvede 14. kvtna opern kostmy Foto archiv Evropsk opern dny iniciovala prestin asociace Opera Europa, kter m v souasn dob vce ne 100 len z 35 zem, a nechyb mezi nimi NDM a slavn opern domy, jako je napklad La Scala nebo Nrodn opera v Pai. (de)

CENA THLIE PRO JACKA STRAUCHA

Stl host opery Nrodnho divadla moravskoslezskho, vynikajc barytonista Jacek Strauch, zskal za mimodn ztvrnn tituln role v opee Paula Hindemitha Cardillac (hudebn nastudovn Robert Jindra, reie Ji Nekvasil) prestin Cenu Thlie 2011! Sm umlec k udlen ceny k: Mm prvotnm pocitem bylo obrovsk pekvapen. Byl jsem neobyejn poctn skutenost, e jsem byl nominovn, ale neekal jsem, e bych vyhrl. Pevn vm, e se budu moci do esk republiky a zejmna do Ostravy umlecky vracet. Prce na Cardillacovi byla asn, zejmna dky velice intenzivnmu a konstruktivnmu pstupu pana dirigenta Roberta Jindry. Opt se mi potvrdilo, e jedna z nejdleitjch vc potebnch k dosaen spchu je tvrd prce a disciplna. Jsem rd, e jsem vytrval. Vyplatilo se to. Cel opern soubor NDM panu Strauchovi upmn blahopeje a t se na dal (nejen) umleck setkn! (dj)

EVROPSK OPERN DNY V OSTRAV

Sobota 12. 5. 2012, Divadlo Antonna Dvoka ARMIDA Svtov tma svtov opera svtov prohldky! Speciln prohldky divadlem ve 12.00, 13.00, 14.00 a 15.00 hodin s kiky Pondl 14. 5., Multinrov centrum Cooltour od 20.00 hodin MDN PEHLDKA FASHION TREND V OPEE JARO 2012 V PODN FEN OPY

Jana rejma Karkov (Anne Trulove) Foto Martin Popel

NENECHTE SI UJT

NODO nov festival pro novou operu!

V poslednch dnech divadeln sezny 2011/2012, v termnu od 24. do 26. ervna 2012, se uskuten na obou scnch Nrodnho divadla moravskoslezskho prvn ronk bienle NODO (New Opera Days Ostrava) Dny nov opery Ostrava. Tento uniktn projekt, u ns jedin svho typu, vznik z iniciativy Nrodnho divadla moravskoslezskho v tsn spoluprci s Ostravskm centrem nov hudby. Mylenka NODO vychz z pesvden, e pro dal rozvoj opernho nru, tedy soudobho hudebnho divadla, je nutn hledat adekvtn prostor pro vznik dl novch a jejich uvdn, a to v kontextu pikovch dl tohoto nru poslednch let. NODO tedy poskytne zzem a prostor pro tvorbu novch opernch dl souasnch skladatel (vetn mladch skladatel, jak je tradic na Ostravskch dnech) a bude ale zrove platformou pro produkci u vytvoench soudobch opernch dl. V prvnm bienle NODO bude bhem t dn realizovna Euroopera 5 legendrnho Johna Cage, dv opern dla vd osobnosti souasn hudby Salvatora Sciarrina (ve spoluprci s Wuppertaler Bhnen) a nov opern dlo absolventa Jankovy konzervatoe, studenta JAMU Frantika Chaloupky, rodka z Frdku-Mstku, kter u

dve zaujal na Ostravskch dnech svmi kompozicemi pro velk symfonick orchestr. Je zejm, e se Ostrava stala evropskou kiovatkou soudob hudby a to nejen velkmi koncerty symfonick hudby Jankovy filharmonie Ostrava a opernmi produkcemi Nrodnho divadla moravskoslezskho, ale i komornmi koncerty orchestru Ostravsk banda. Nen vjimkou slyet v Ostrav stejn dla autor, jako jsou John Cage, Morton Feldman, Bernhard Lang, Gyrgy Ligeti, Alvin Lucier, Wolfgang Rihm, Rolf Riehm, Kaija Saariaho, Elliott Sharp, Martin Smolka, Karlheinz Stockhausen, Christian Wolff, nebo zhldnout Hindemithova Cardillaca, Jankovu Vc Makropulos a Stravinskho ivot prostopnka (The Rakes Progress). Ostrava prochz hudebn renesannm obdobm srovnatelnm s vysokou rovn umleckho a hlavn hudebnho ivota 20. a 30. let minulho stolet, kdy se v Ostrav konaly koncerty za ptomnosti Sergeje Prokofjeva, Leoe Janka, Paula Hindemitha nebo Igora Stravinskho. Dnes stejn jako tehdy je tato vysok umleck rove mon zejmna dky podpoe statutrnho msta Ostravy a vedoucch osobnost prmyslu. NODO je logickm krokem na tto drze. NODO bude navazovat na dramaturgii opery NDM v uvdn stejnch opernch dl 20. stolet a obohacovat ji o dla poslednch let a dla nov, jejich interpretan nroky pesahuj svm zpsobem

monosti repertorovho provozu opernho domu bhem divadeln sezny, a doplovat zrove program bienle nov a experimentln hudby Ostravsk dny. Garantem vysok interpretan kvality bude orchestr Ostravsk banda (o orchestru vce na www.newmusicostrava.cz). Ji Nekvasil, editel Nrodnho divadla moravskoslezskho Petr Kotk, umleck editel Ostravskho centra nov hudby

inohra
Premiry v sezn 2011/2012
Peter Weiss (19161982) MARAT/SADE Pronsledovn a zavradn Jeana Paula Marata pedveden divadelnm souborem blzince v Charentonu za zen markze de Sade Peklad: Ludvk Kundera Reie: Janusz Klimsza Dramaturgie: Marek Pivovar Scna: David Bazika Kostmy: Elika Zapletalov Premira 3. listopadu 2011 v Divadle Jiho Myrona Boena Nmcov (18201862) Jan Alda (19011970) SL NAD ZLATO Reie: Zoja Mikotov, Tom Jirman Dramaturgie: Marek Pivovar Scna a kostmy: Jan tpnek Premira 19. ledna 2012 v Divadle Jiho Myrona Anton Pavlovi echov (18601904) IVANOV Peklad: Leo Suchapa Reie: tpn Pcl Dramaturgie: Marek Pivovar Scna: Adriana ern Kostmy: Daniela Klimeov Hudba: Jakub Kudl Premira 29. bezna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Carlo Goldoni (17071793) POPRASK NA LAGUN Reie: Janusz Klimsza Dramaturgie: Marek Pivovar Scna: Martin Vek Kostmy: Elika Zapletalov Premira 31. kvtna 2012 v Divadle Antonna Dvoka

Anna Saavedra (1984) KUAKY Reie: Janka Rynek Schmiedtov Dramaturgie: Klra pikov Scna: Jaroslav ermk Kostmy: Tom Komnek Svtov premira 28. bezna 2012 ve zkuebn Divadla Antonna Dvoka

Mezzosopranistka Katalin Krolyi host festivalu NODO Foto archiv

I N Z E R C E

George Bernard Shaw (18561950) PYGMALION Peklad: Milan Luke prava: Klra pikov, Pavel imk Reie: Pavel imk Dramaturgie: Klra pikov Scna: Pavel Bork Kostmy: Blanka Tesaov Premira 2. nora 2012 v Divadle Antonna Dvoka

Milan Uhde (1936) Milo tdro (1942) BALADA PRO BANDITU prava: Marek Pivovar, Klra pikov, Peter Gbor Reie: Peter Gbor Dramaturgie: Klra pikov Scna: Jan tpnek Kostmy: Katarna Holkov Hudebn aranm: Vlastk mda Hudebn nastudovn: Ji imek Premira 14. ervna 2012 v Divadle Jiho Myrona

Anton Pavlovi echov IVANOV Tom Jirman (Nikolaj Ivanov) Foto Daniela Klimeov

10

inohra NDM je na Facebooku: www.facebook.com/cinohra

11

S LOVO FA I NOH RY
pedevm proto, e inscenace vznikl v prbhu cel sezny na Vs samozejm ekaj i nadle rd bych proto pipomnl dramaturgickou udlost na sezny Marat/Sade, vniv dialog dvou kontroverznch osobnost, klasickou pohdku pro celou rodinu Sl nad zlato i vn souboj kvtinky Lzy a profesora Higginse o podobu lsky v Pygmalionu. A samozejm tak dv hav novinky, kter v sob nesou zrodek stejnch koen, ale vyrstaj do zcela rozmanitch podob. Na scn Divadla Antonna Dvoka reisr tpn Pcl pedestel tragikomick pbh o mui, kter si to mus nechat projt hlavou Ivanova. A na echovovsk tma rozehrly ve zkuebn DAD modern partii pedevm eny autorka pvodn hry napsan pro nae divadlo Anna Saavedra a reisrka Janka Rynek Schmiedtov. Inscenace se jmenuje Kuaky a ano, ti sestry a jejich bratra poslaly autorky a Anton Pavlovi echov do na doby. Rozhodn se vm vyplat zhldnout v naem proveden Ivanova i Kuaky echova v suknch nikde jinde si toti takov dvojit menu neobjednte. A tm se pesouvme k poslednm dvma premirm tto sezny a troufm si ci, e ob jsou divck lahdky Janusz Klimsza ns penese do hork Itlie, vlasti jednoho z klasik komedie Carla Goldoniho a nech propuknout spolu s herci girlandm vtipnch situac a dialog v Poprasku na lagun. Reisr Peter Gbor zase piprav remake sv velespn inscenace Balada pro banditu. Nepjde ale o dnou kopii, nbr o zcela novou inscenaci, kter vm opt pinese komplexn herectv, jak Vm je inohra ji mnoho let pedvd pi svch muziklovch produkcch. Vidte, e i kdy je pro ns kad sezna pi velkm potu premir extrmn nron, rozhodn s jejm koncem neztrcme dech a sname se naopak vykvst a uzrt pro vai potchu. Ne se zatete do dalch strnek, dovolte mi, abych se s Vmi, ven divci, i tmito dky rozlouil. V nov sezn mne nahrad nov umleck f Peter Gbor. Dkuji Vm za pze, kterou jste nm po dobu poslednch ty sezn vnovali, a i dle Vm peji co nejvce krsnch zitk v Nrodnm divadle moravskoslezskm. Pavel imk f inohry NDM

PREMIRY
Milan Uhde (1936) Milo tdro (1942)

BALADA PRO BANDITU

Bylo tu, bude tu Reie prava Peter Gbor Marek Pivovar, Klra pikov, Peter Gbor Dramaturgie Klra pikov Scna Jan tpnek Kostmy Katarna Holkov Choreografie Jaroslav Moravk Hudebn aranm Vlastk mda Hudebn nastudovn Ji imek Osoby a obsazen: Nikola uhaj Erika Morana Velitel etnk Mageri Derbak a dal Igor Orozovi Veronika Lazorkov Veronika Forejtov David Viktora Jan Fiar Vladimr Polk Erika a Nikola Foto Radovan astn vstoupit do stejn eky a ani jeho samotnho by co nejvrnj remake rerovat nebavil. Pbh tvrc Balady pro banditu a dramaturgick vklady v nm skryt se od svho vzniku tak cht necht promnily. Z doby cenzury, poruovn zkamenlho systmu, trampskch protestsong a dlouhch vlas z 60. a 70. let zbyl vcemn symbolick pbh ptelstv, zrady a lsky. Taskav kotlina nrodnost a neustl vmny pn na Podkarpatsk Rusi, tak jak ji ve svm romnu psobiv zaznamenal Ivan Olbracht, ale ije dl. Na achovnici mocenskch zjm se mnoho krajin ocit stle znovu a znovu ve stetu s oficiln vldou tzv. podku a zbojnickmi vpady proti n. Lid vude na svt chtj pet a uhjit si sv zjmy. A i kdy to eskoslovensk vlda a jej etnci mysleli mon na Ukrajin dobe, neporozumli zcela dui divokho kraje, kde ije jet Bh. Sm Olbracht k tto zbojnick legend poznamenv: Podkarpatsk lid nem nrodn tradice a nem psanch djin. () Ale hrdiny m. A mnohem pvabnj, ne jsou ti ve tmenech a s meem po boku: loupenky. ij ve vzpomOrsetta, dve, jej sestra Jana Ondrukov / Kateina Vainarov Checca, dve, sestra pan Libery Petra Lorencov Patron Vicenzo, obchodnk s rybami Vladimr apka Toffolo, lodik Robert Urban Isidoro, koadjuktor u trestnho soudu Frantiek Veera Komisa, soudn posel Janusz Klimsza / Luk Melnk

Ven divci, tak jako po zim se proda opt zdvih k dalmu plodnmu nadechnut, zd se mi, e i posledn st na divadeln sezny jako by byla bujcm rozcestnkem, kde je mon jak stt se astnkem pitalivho souasnho dn v inohe, tak se zrove ohldnout za plody na nedvn prce, ale tak u rozpoznat rodc se dla blzk i vzdlenj budoucnosti. Protoe je to posledn slo asopisu NDM stvajc sezny, vybz i k mal rekapitulaci. Ne snad z dvod ednick kartotn statistiky, ale

Premira 14. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Jiho Myrona

Dle uvdme 16. ervna 2012 v Divadle Jiho Myrona Muzikl, kter jako prvn v devadestch letech spn pevedlo na jin ne provzkovsk jevit prv Nrodn divadlo moravskoslezsk, a to v reii Petera Gbora, se vrac do Divadla Jiho Myrona. Nen to ale nvrat sentimentln a vrn. Peter Gbor se nezhl ve sv pvodn slavn reii a chce kret nepopsanmi zbojnickmi stezkami. V novm hereckm obsazen, nov scn a kostmech, v novm hudebnm aranm vznik nov vize, se kterou se pokus oslovit nov divky. Srovnvn s prvn ostravskou baladou se asi nevyhne, ale jak sm k, nelze dvakrt Carlo Goldoni (17071793)

O S TAT N R E P E R TO R I N O H RY N D M ( K V T E N E R V E N 2 0 1 2 )
Terrence McNally (1939) David Yazbek (1961) DONAHA! (Hole dupy) Komediln muzikl Reie: Pavel imk; hraj: Igor Orozovi, Ji Sedlek, Vladimr Polk ad. Uvdme 2. a 3. kvtna a 3., 6. a 22. ervna 2012 v Divadle Jiho Myrona Michael Cooney (1967) HABARA Teskut komedie zato na vae brnice! Reie: Roman Groszmann; hraj: Ji Sedlek, Vladimr Polk ad. Uvdme 22. kvtna 2012 v Divadle Jiho Myrona Gabriela Preissov (18621946) JEJ PASTORKYN Vniv drama z moravskho venkova Reie: Martin Frantik; hraj: Marie Logojdov, Gabriela Mikulkov, Frantiek Strnad ad. Uvdme 19. kvtna 2012 v Divadle Jiho Myrona DERNIRA Venedikt Jerofejev (19381990) MOSKVA PETUKY Bible vech alkoholik Reie: Tom Jirman a kol.; hraj: Tom Jirman, Janusz Klimsza, Lada Blakov ad. Uvdme 7. a 10. ervna 2012 v Divadelnm klubu Divadla Jiho Myrona George Tabori (19142007) MJ BOJ (Mein Kampf) ern groteska hledajc smysl lidskosti a utrpen Reie: Juraj Dek, hraj: Jan Hjek, Vladimr Polk, Veronika Forejtov ad. Uvdme 5. a 13. kvtna 2012 v Divadle Jiho Myrona Mariusz Szczygie (1966) GOTTLAND Baarov, Baa, Gott, Kubiov, vec, Vondrkov, Prochzka a mnoz dal to divoce rozjedou Kdo neske, nen ech! Reie: Jan Mikulek, hraj: Anna Cnov Alexandra Gasnrkov, Petr Houska ad. Uvdme 9. kvtna 2012 v Divadle Jiho Myrona

nn, v jeho psnch. () Kdo jsou tito loupenci? Vdy koistnci. asto lid s nejasnmi touhami politickmi nebo socilnmi, jako je m primitivn lid. Vdy postavy tragick. Nebo se nikdy svm metm ani nepiblili, nepekroive prvnch potk sbrn sil a organizace, kter teprve in z tlupy vojsko a z nelnka vdce. A vdy obti. Nebo zahynuli rukou katovou, kladem ptel, zradou mileninou. Zkon v nich vid zloince. Vzbouence, jakch ve svm stedu nebude trpt dn spoleensk d. Vrahy, he a lupie. Nikola uhaj, Ondr, Jnok, historick postavy v neuvitelnch pbzch, kter se v mnohm opraj o relie jako byla teba arodjnice v Ondrov pbhu, vm nyn daj nahldnout do psn, znovu oiven a vyprvn v divadle, tak jako u oh na poloninch. Jej kouzlo se asem nevytratilo, protoe smysl tohoto vyprvn tkv v jedinm: ve, co se stalo, se dje i nyn a stane se zas. Peter Gbor ke svmu nvratu k inscenovn Balady pro banditu poznamenv: Mj nvrat je urite spsoben aj mojim vemi silnm vzahom a lskou k pozii a k poetickmu divadelnmu jazyku. Milujem slovensk i esk udov slovesnos, zvl balady, v ktorch s zakdovan mnoh svedectv udovej pravdy. A z asu na as si ich pripomen znamen pre ma nvrat ku koreom, tam daleko niekde, kde sa rodila naa nrodn identita i typick rysy charakteru naich predchodcov. Baladick prbehy s pre ma vekou oistou od zloitosti vnmania dnenho sveta. Lska v nich je skutonou lskou, ni sa v nej neodpa a vie dovies milencov k mimoriadne vnivm a asto krt a sebazniujcim rozhodnutiam. Prve momenty ozajstnosti a mimoriadnej autentickosti v rovine udskch citov a charakterov ns doku dodnes fascinova a vzruova. Bohat symbolick jazyk je zas silnm impulzom pre rozvijanie vraznho poetickho gesta v rii, scnografii, kostme alebo choreografii. (k) uchovnm, a se nhle ocitnou uprosted hdky. Po nvratu mu cel situace eskaluje, dojde i na rvaku a ve mus eit pivolan soudce. A koloto komickch situac nabr zbsil obrtky. Ne se ve v dobr obrt a spory jsou urovnny, ute si divk nejednu slzu smchu Shrnuto a podtreno: Kdy se ensk pohdaj kvli chlapm, to se pak dj vci! Goldoni zejm erpal ze svch vlastnch zitk, kdy jako mlad ednk psobil na italskm venkov. Hra dv hercm pedevm monost podn se vydit a mrou vrchovatou vyut svho temperamentu. Bdt nad n bude reisr Janusz Klimsza na scn Martina Vka a v kostmech Eliky Zapletalov. (piv)

POPRASK NA LAGUN
Kdy se ensk pohdaj kvli chlapm, to se pak dj vci! Klasick komedie Reie Dramaturgie Scna Kostmy Hudba Osoby a obsazen: Patron Toni, patron rybsk brky Tom Jirman Pan Pasqua, ena patrona Toniho Anna Cnov Lucietta, dve, sestra patrona Toniho Lada Blakov Titta-Nane, mlad ryb Petr Houska Beppo, mladk, bratr patrona Toniho Dalibor Dufek Patron Fortunato, ryb Ji Sedlek Pan Libera, ena patrona Fortunata Renta Klemensov Janusz Klimsza Marek Pivovar Martin Vek Elika Zapletalov Nikos Engonidis

Premira 31. kvtna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka

Dle uvdme 2., 11. a 13. ervna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Carlo Goldoni napsal nkolik destek divadelnch her, pevn teskutch komedi. Dodnes se jich hraje nkolik, napklad Nmstko, Treperendy i Impresrio ze Smyrny, ovem nejvce cenny jsou dv: Sluha dvou pn a Poprask na lagun. A prv Poprask se Vm osmlujeme nabdnout. Vchodisko nen nikterak sloit; v rzovit rybsk vesnici si eny krt as ekn na mue, kte jsou na lovu ryb, tlachnm, vtipkovnm a po-

SL NAD ZLATO Jan Fiar, Andrea Mohylov, Vladimr Polk Foto Radovan astn

Autor pedlohy Josh Hutcherson (www.artenocorpo.com)

12

13

UVEDLI JSME
Anna Saavedra (1984)

UVEDLI JSME
Vladimr Polk (Andrej), Renta Klemensov (Olga), Nikola Birklenov (Ma), Petra Lorencov (Iri) Foto Radovan astn

KUAKY
Nn groteska o virtulnch lskch, pracujcch ench a much v domcnosti Reie Dramaturgie Scna Kostmy Hudba Janka Rynek Schmiedtov Klra pikov Jaroslav ermk Tom Komnek Mario Buzzi

KUAKY oima mue

Vskutku nelze ci nic jinho, ne e hra Kuaky je dovedn napsan, zrerovan i zahran. A tebae je inspirovan echovovmi Temi sestrami, z nich si vypjuje jen nkolik mlo motiv, pro jej celkov vyznn a porozumn nen tato okolnost nijak zvl podstatn. Jejm hlavnm tmatem je jeden z trvalch a stle astjch kaz dnen doby singles. Ti sestry, Olga, Ma a Iri, ij sice pospolu, pesto jsou vak samy. Jejich touebn pn a sil najt toho sprvnho muskho soustavn selhv. Dve ne vm vylom svj pohled na tuto hru, drazn musm pedeslat, e nen ani trochu feministick, jak by se bylo mon domnvat. Ba dokonce dnmu z obou pohlav zsadn nestran. ekl bych naopak, e autorin postoj je zcela nezaujat, jakkoliv je pln prostoupen vstcnou a chpavou empati. Ale te u mi dovolte, abych pohovoil o jedn vci, kter m v tto he obzvl zaujala. Nsledujc ryvek dialogu mezi temi sestrami velice trefn vypovd o jednom z monch hledisek pojmn partnerskch vztah: Iri: Ma: Olga: Iri: Olga: Ma: Iri: A j budu mt svatbu Promi, milku? Nco mi uniklo? Co se stalo? Jednou, myslm, a jednou Ah Ten kepk mladek, co sem te pod chod? Nee. To je spoluk z konzervatoe, peci. (...) Vlastn nevm. Lb se mi asi. Ne moc zase. Je vytrval. Obas je s nm trochu nuda. Ale hezky kouk. Take zlonk. To je moudr. Udrovat v konstantn nadji, ale fakticky vztah nepotvrzovat. Kdy se nikdo lep neobjev, k oddan ivotn slub ho povolat. Zlonk To je hyenismus. Pouze oboustrann charitativn vpomoc, sestro.

Osoby a obsazen: Olga Ma Iri Natlie Andrej Baronek Jan Petr Renta Klemensov Nikola Birklenov Petra Lorencov Kateina Vainarov Vladimr Polk Dalibor Dufek Robert Urban Igor Orozovi

Uvdme 7., 11. a 24. kvtna a 20. ervna 2012 v 18.30 hodin ve zkuebn Divadla Antonna Dvoka

KUAKY oima eny

Zn. U nehledm nala jsem Zbavn, inteligentn, nn, vzdlan, malinko sentimentln, pimen tolerantn, se smyslem pro brutln, ern i jemn humor a sebereflexi plus obdivujc A. P. echova... ... hra a inscenace se hraje od konce bezna ve zkuebn Divadla Antonna Dvoka. Hledte-li titul, kter vs pobav, dojme a mon (tato volba je zcela dobrovoln) pimje k zamylen nad sebou samotnou, naly jste. Jsou to Kuaky. Mus se t! Mte rdy echova? Vborn. Hra Kuaky a spasitelky (jak zn jej pvodn nzev) je souasnou variac na Ti sestry. A brzd-li vs obavy o zneuit klasika, odbrzdte. Autorka Anna Saavedra i reisrka Janka Rynek Schmiedtov velmi pravdpodobn Antona Pavlovie skuten ct a miluj. Poskytl jim inspiraci hodnou e jeho gnia, kterou (ve spoluprci s inscenanm tmem a herci) zfzovaly s vlastnm talentem a dnenm svtem. Vsledkem je inscenace, kter je pro milovnka echova... krsn echovovsk. Pikantn i jemn. Hok okolda s chilli. K aji ze samovaru. A msto cukru sladk rozko monosti nachzet v Kuakch vechny ty citace, narky a parafrze. Sestry Irina, Ma i Olga, bratr Andrej a jeho vyvolen Natlie, mrtv otec a vichni ti (ne)pouiteln mui okolo... Moskva daleko a my tady... Holografick vesmr. Takov kravina! Nevte o echovovi vbec nic? Nejste zateny na klasiky a jejich hlubokomysln mudrovn? Vborn. Kuaky jsou toti ryze souasnm divadlem. V textu, realizaci i hereckch vkonech (mimochodem skvlch). ijete rdy v dnenm virtulnm svt? Hledte partnera? Nebo u jste naly a nejste si jisty, e je to ten prav? Ctte se ponkud mimo koleje souasnho svta? Vte pod jet v pozitivn energii a smovn vesmru i sv bytosti? Tkte mezi feminismem a sami podstatou? Dumte nad tm, jak jsme my, dnen eny? A jac jsou dnen mui? Pak jsou Kuaky prv pro vs. Pijte se na sebe podvat. Nebude to vdycky prochzka rovou zahradou, ale... bude to pravda. Nemm ambice, mm tvrtky A na zvr, veer po pedstaven, doma v posteli s knihou nebo nad sklenkou vna i pllitrem piva v diskusi s kamardkou nebo partnerem mete dumat o tom, co plyne z faktu, e v podstat jedin alespo trochu dlouhodob pouiteln a akceptovateln mu v cel he a inscenaci je vlastn... Ale ne. Pijte se podvat a rozhodnout si to samy. (pb)

Ma:

Olga: Ma:

Tato Mina slova mohu pmo potvrdit ze sv osobn zkuenosti. Nkolika enami mi toti bylo vslovn eeno, e si nkter mue skuten po-

nechvaj takkajc v zloze, jako jakousi skrytou rezervu, pro ppad, e by se dotyn mu peci jen nkdy iknul. U tchto mu zpravidla nalzaj to, co jeden z naich pednch psycholog a manelskch terapeut Stanislav Kratochvl pojmenoval jako POPO a DUPO. Za tmito ertovn roztomilmi zkratkami vz dv z typicky enskch vztahovch oekvn: POsedt, POpovdat a DUevn POrozumn. A prv tato oekvn dokou nejlpe naplnit chlapi zlonci. eny u nich obyejn vyct, e by to ppadn mohli bt ti prav, jene tu z naprost vtiny nanetst schz ona povstn jiskra, kter jako na potvoru ne a ne peskoit. Obecn se d vysledovat, e nkter eny td a hodnot mue na zklad jejich upotebitelnosti a elovho pouit; instinktivn jaksi vytu, na co se kter mu hod nebo nehod, a v em by jim tedy mohl bt prospn. Jeden mu je tak u t sam eny peduren vhradn k loze zpovdnka a milho spolenka, jinho m zase vyhrazenho jenom jako milence, dalho jako drbe a domcho kutila veho druhu a podobn. Zd se, e takovto typ eny pedstavuje ve he Natlie, kosmetick dealerka, kter je na rozdl od vech t sester znan ctidostiv kariristka. Iri a Ma si z n utahuj, e m na sob kostm s leopardmi vzory a tyt vzory se objevuj i na saku Andreje, jejho partnera a bratra t sester. Prv v tomto vyzvavm kostmku Natlie koketuje na pohovce s Janem, kterho nakonec okouzl natolik, e j jako programov editel regionln televize sv jej vlastn talk show. Sestra Ma komentuje jej odv takto: Mon je to njak prehistorick vbava Kdy jet mui byli lovci, museli pod koukat na tu zv, v Ten vizuln vjem zvec vzorek jim prost zatemn mozek a konec () A pak nen divu, e normln inteligentn a soudn ena, jako napklad j, najednou prost nem anci. Tuto pas zmiuji zmrn, a to ze dvou dvod. Pokldm toti za pjemn pikantn a ndhern dovysvtlujc fakt, e pi prvn reprze tto hry, pr sedadel ode m, sedla ena, kter mla halenku prv s takovmi leopardmi vzory jako pedstavitelka Natlie Kateina Vainarov. Uveden scna nm t pkladn demonstruje, e zaujmout chlapa, poppad jej sbalit, nemus

bt pro enu a tak komplikovan. Musk sexualita je toti oproti t ensk docela primitivn. Mnoz odbornci vm povd, e ensk sexualita je daleko rafinovanj, vytbenj a sloitj. Nm chlapm v tomto smru opravdu sta hodn mlo. Tato hra m opt ujiuje v tom, e eny na rozdl od ns vynikaj mnohem vt rafinovanost a dmyslnost. Piem enskou rafinovanost vnmm jak v jejm kladnm, tak zpornm smyslu. Vydaen a pravdiv zpodoben uritho druhu mue znzoruje ve he postava inenra Petra, Mina virtuln lska, s n sdl mylenku holografickho vesmru, v nm neexistuj nhody, take jsou si pedureni k vzjemnmu setkn. Pak ale nadejde doba, kdy se spolu konen shledaj ve skutenosti. Z Petra se narz vyklube mu, kter je oividn poznamenn svmi dlouhodobmi nespchy u en, je dv za vinu pouze jim samotnm, nikoliv vak sob. Petr je zrovna ten typ mue, kter nedovede en splnit jej ve zmnn oekvn POPO a DUPO. Ze veho nejpozoruhodnj vak bylo, jak odlin pi tto scn reagovalo publikum: pevn se toti smla ensk st osazenstva, kdeto muskho divka nechval tento vstup chladn lhostejnm. Stejn tak se smly vlun eny bhem scny, v n se Natlie horen vnuje klidu, zatmco Andrej, jej manel, si lebed na pohovce a te. A Natlie se jej s diplomatickou obratnost sna pimt k domcm pracm. A je to prv Andrej, kter pot, co se stal muem v domcnosti, konejiv chlchol sv ti sestry i sebe, kdy se okolnosti vyvinuly jinak, ne si vichni pli. Tato e je zsti variac zvrench replik Iriny a Olgy z echovovch T sester: Mus se t. Jednou se vichni dozvme, k emu to vechno bylo, vechno to utrpen. () Mus se t. Toto odhodlan zvoln jenom dotvrzuje jejich konen usmen se sebou sammi. A je to zrove pokojn tcha i pobdka pro ns vecky O tto inscenaci lze naprosto bez nadszky ci, e je ve vech svch slokch nanejv poveden a citliv do detailu propracovan. A pokud vs dojme tak jako m, vzte, e se za to nemuste stydt; je toti dojmav prv proto, e s dojetm nekalkuluje. Jej oznaen nn groteska se tak u n napluje vrcholnou mrou. (on)

Kateina Vainarov (Natlie), Renta Klemensov (Olga), Vladimr Polk (Andrej), Petra Lorencov (Iri) Foto Radovan astn

Petra Lorencov (Iri), Dalibor Dufek (Baronek), Nikola Birklenov (Ma), Renta Klemensov (Olga), Vladimr Polk (Andrej), Kateina Vainarov (Natlie), Robert Urban (Jan) Foto Radovan astn

14

15

R o U h o v o rI J S M E zVEDL
Anton Pavlovi echov (18601904)

UVEDLI JSME
Jako prvn ppad, tj. kdy hlasov melodie me vrazn napomoci vtipnmu obsahu promluvy nebo jej njak ozvltnit, uveme prosebnou e abelskho k Lebedvovi: Pavle, dej mi njak penze. Vyrovnme se na onom svt. Frantiek Veea svm projevem nejene poslil vtipnost tto repliky, ale zrove ubezpeil publikum, Lebedva i postavu, kterou ztlesuje, o tom, e se s dotynm na onom svt skuten shled. Takt nsledujc promluva byla na jeviti proslovena pouze s takovou umenost, aby jet lpe vynikla jej podivn pointa: Lebedv (abelskmu) Ty se divnej patron, Matvji! Napohled se docela normln, ale jak promluv, lovk by ek, e m pln pokaen trven. Z toho veho je zejm, e pro sprvn porozumn konkrtn vpovdi je krom kontextu nezbytn prv intonace. A intonace spolu se situanm kontextem jsou v tto inscenaci velice jemn a dvtipn propracovny. Navzdory vem humornm okamikm je vak samotn tma hry znan nevesel. Je to takov portrt deprese nebo pocitu zmaru, jak se zorientovat ve spolenosti, kde tm nejhmotnjm je jaksi podivn przdnota a krtkodob cl, k reisr tpn Pcl. Tato przdnota, kterou ustavin zakou tituln hrdina hry, jemu se ivot natolik znechutil, e je takka neschopen jakhokoliv inu, mylen a citu,

IVANOV
Komedie o mui, kter si to mus nechat projt hlavou Peklad Reie Dramaturgie Scna Kostmy Hudba Osoby a obsazen: Nikolaj Ivanov Tom Jirman Anna, rozen Sra Abramsonov Lada Blakov Matvj abelskij Frantiek Veea Pavel Lebedv Jan Fiar Zinaida Lebedvov Anna Cnov Sa Veronika Lazorkov Jevgenij Lvov Petr Houska Marta Babakinov Alexandra Gasnrkov Michail Borkin Ji Sedlek a dal Leo Suchapa tpn Pcl Marek Pivovar Adriana ern Daniela Klimeov Jakub Kudl

Frantiek Veera (abelskij), Tom Jirman (Ivanov), Lada Blakov (Anna) Foto Martin Popel koliv slovo je i humor nesmrn choulostiv na kontext. Teprve vznamov souvislost asto uruje jeho sprvn vyznn. Dleit je pitom jak kontext jazykov, tak kontext situan. Nejde tedy jen o to, co se k, co bylo a bude eeno, ale jak a za jakch okolnost se to k. Vechny tyto initele jsou nanejv zapoteb k tomu, abychom se mohli zasmt. Byl si jich vdom i reisr tpn Pcl, kter spolu s herci jet vce ozejmil a umocnil vtipnou podstatu echovovch dialog a obdail humorem prv ty situace, kde bychom se ho nejm nadli. Jedna z takovch situac se odehrv v sle v dom Lebedvovch, kdy Borkin (Ji Sedlek) pemlouv vdovu a majitelku panstv Babakinovou (Alexandra Gasnrkov), aby si vzala zchudlho hrabte abelskho (Frantiek Veea). Komick charakter tto scny psob fakt, e se dialog mezi jejmi astnky odehrv bhem zvl pitvornho tance. K nmu jim hraj dva akordeonist, kte svou hudbou dotvej celkovou atmosfru. echov v tomto vstupu dn tanec nepedepisuje, ale pesto ctme, e tu jaksi pirozen pat. Vichni jmenovan herci za nj oprvnn sklidili potlesk pi oteven scn. Slu se dodat, e s neskonale roztomilou grci tanila zejmna pan Gasnrkov. Avak humor je v thle inscenaci podpoen jet i jinmi prostedky. Z vlastn ivotn zkuenosti vme, e i kdy je obsah njak promluvy sm o sob dostaten vtipn, dky ppadn pouit melodii ei se me stt jet vtipnj nebo me nabt dalho ertovnho vznamu anebo me vekerou vtipnost pozbt. A naopak urit promluva zase nemus bt vbec zamlena jako vtip, a pesto ji vhodn zvolen hlasov melodie doke zabarvit tak, e ns nutn ponouk ke smchu. Posledn zmnn ppad nejlpe ilustruj nsledujc repliky. Prvn z nich k ve he Pavel Lebedv, kterho pedstavuje Jan Fiar: Pnov, eiky, eiky, ale na vodku si nevzpomene nikdo! teme-li tuto vtu, nepipad nm jej obsah nijak zvl vtipn. Avak Jan Fiar ji na jeviti podv takovm zpsobem, e kdy ho slyme, nememe se ubrnit smchu. Zrovna tak je tomu u dialogu mezi pan Babakinovou a pan Lebedvovou, kter ztvruj Alexandra Gasnrkov a Anna Cnov: Babakinov Pan Zino, cenn papry jdou zase prudce nahoru, drahouku. Lebedvov (vzdychne) Kdo jich m hodn, ten se m. Ani odpov pan Lebedvov ns pi ten nepohne ke smchu, ale jakmile ji Anna Cnov pronesla, v miku pohnula brnic velk sti obecenstva.

Veronika Lazorkov (Sa), Jan Fiar (Lebedv) Foto Martin Popel je v inscenaci vtvarn znzornna tm nezabydlenm, vyklizenm prostorem. Jsem bytostn pesvden, e o vslednm scnografickm pojet nakonec rozhodla prv tato Ivanovova replika, kter ve he sice je, ale na jeviti nezazn: Kdy zane inteligentn, vzdlan a zdrav lovk bezdvodn skuhrat, dostane se na ikmou plochu, tak po n nezadriteln sjede dol a nic ho nezachrn! Vc vm u napovdat nebudu. Jenom dodm, e zvolen vtvarn een scny mimo jin umonilo provdt adu grotesknch gag. Vbec by se dalo ct, e obratnch npad je v tto inscenaci vce ne dost. Pst o nich nem smysl, ty je teba vidt a slyet. Mon e dky tto inscenaci rovn zjistte, e echovovy postavy a jejich jednn by se nemly brt pli vn a doslovn. A a Ivanova zhldnete, pochopte, e kad divadeln pedstaven je bezpodmnen zvisl na souhe velice roztodivnch faktor. A v tom prv je jeho tajemstv. (on)

Uvdme 7., 11. a 24. kvtna, 20. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonna Dvoka
Reisr tpn Pcl a dramaturg Marek Pivovar inscenuj Ivanova jako veselohru. Respektuj tak nejsp zmr samotnho autora, kter sv dramata pojmal vlun jako komedie, i dokonce vaudevilly, o em nkolikrt ujioval nejrznj adresty sv korespondence, vetn Stanislavskho. m je vlastn dna kominost jeho her? Nkter echovovy dialogy v sob dozajista maj humorn potencil, kter ovem nemus bt vdy zcela patrn pi jejich ten. Musme mt toti na zeteli, e stejn jako kter-

Anna Cnov (Lebedvov), Aneta erven a Anna Bangoura (Host), Alexandra Gasnrkov (Babakinov), Marie Logojdov (Avdoa), Frantiek Strnad (Jegor), Veronika Lazorkov (Sa), Marin Mazur (Host), Jan Fiar (Lebedv) Foto Martin Popel

Lada Blakov (Anna), Tom Jirman (Ivanov) Foto Martin Popel

16

17

I NOH RA S E LOU S PAVLE M I MK E M

DO INOHRY PICHZ NOV UMLECK F PETER GBOR

jde o docela zajmavou sms nr od dramatu pes pohdku a teba k muziklu... Jedna ivotn epizoda kon, zan dal. Jak jsou tv plny do budoucna? Zajmav je, e to snad ani nejsou moje plny jako sp zen osudu krtce po neprodlouen smlouvy v NDM jsem dostal nabdku na post umleckho fa praskho Divadla Na Fidlovace, kterou jsem pijal. Rd bych se tak dl vnoval televizn reii a pokud zbude sla a as, rd bych si pipravil njak scne. A hlavn bych chtl ukonit koovn ivot sv rodiny, zastavit se a bt jim trochu vc k dispozici. Co bys vzkzal souboru inohry? e jsem tady nael skvl lidi, skvl herce, nkte se mi navdy vryj do pamti a ivota a budu se sem rd vracet, ale hlavn jim vem budu dret palce, aby jim bylo umonno dl dlat dobr divadlo. Doufm, e asy pt nebudou tak zl, jak to teba chvlemi vypad, jsem optimista.

Pavla imka jsme se zeptali:

V inohe NDM jsi reroval celou adu inscenac. Z kter m nejvt radost? Nauil jsem se od urit doby, po svm nvratu k divadlu ped zhruba osmi lety, pemlet nad jednotlivmi projekty z pohledu toho kterho divadla, pro kter vznikaj, a ne jako dv jen ze svho osobnho pohledu. V NDM jsem si jako umleck f pidlil roli reisra inscenac, kter mly inohe svm zpsobem krt zda, bt zajmav pro irok publikum a pitom udrovat, pokud mono, co nejvy umleckou rove a to se mi, mm pocit, povedlo u vtiny inscenac. Nechci dnou vyvyovat nad ostatn, bylo by to nefr vi mm spolupracovnkm a kolegm hercm a snad dn takov ani nen, kter by se u mne mohla vyvyovat nad ostatn. A navc je tk porovnvat je mezi sebou,

Peter Gbor
Jako reisr lta spolupracoval a tvoil spn divadeln inscenace v ostravsk inohe (Tanec na konci lta, Sex noci svatojnsk, Balada pro banditu, Ondina, Kouzelnk z Lublinu, akal lta, Cabaret, Divadeln komedie ad.). Narodil se v roce 1963, vystudoval divadeln reii na prask DAMU. V jeho dosavadn divadeln e byla dleit angam v Olomouci, Kladn, Martin i hostovn v Praze (Divadlo ABC, Divadlo Na zbradl), Brn (Mahenovo divadlo), Bratislav (Divadlo Astorka) nebo v Pai (Maison de la Posie). Kdy jsi pijal nabdku vst ostravskou velkou inohru, kter dvody pro to pevily? Mal som to astie, e s hercami ostravskej inohry sme si padli do oka u pri prvom naom spolonom stretnut . Bolo to v roku 1993 pri skan hry Tanec na konci lta. Skvel komunikcia pri prci, siln hereck osobnosti a vsledn spech inscencie potom rozhodli a inohra ma prijala. Aj ke si spomnam, e ist miestny kritik sa vemi pohoroval nad tm, e v inohre hosuje reisr zo Slovenska a povaoval to za vek chybu vedenia divadla, e mi dali priestor, akokeby tu nebolo dos eskch reisrov. Tento prejav zkoprsosti ma vtedy skutone vemi pobavil. No a odvtedy som skoro kad seznu hosoval v inohre, ktor sa mi vlastne stala akousi neoficilnou materskou scnou. Take mjmu dnenmu nstupu do funkcie umeleckho fa predchdzal vemi siln profesn vzah a to bolo pre ma rozhodujce. Okrem toho ma Ostrava pri kadej nvteve nabjala silnou energiou, pilo sa mi vdy, e to tu kultrne ije, e herci s ostravskch divadiel spolu komunikuj, spolupracuj a vedia sa aj dobre medzi sebou ironicky podpichova. A na ten smog!!! Co si mysl o souasn pozici inohry v NDM a v Ostrav vbec? So fovanm inohry mm vek sksenosti u z Moravskho divadla v Olomouci, kde som p-

Peter Gbor Foto Radovan astn

ke vybran texty a potom vzniknut divadeln inscencie komunikuj na diaku s divkom. Ke vybran texty, a to nemusia by len erstv sasn novinky oslovuj divkov, rieia problmy, ktormi ijeme alebo nm dvaj silu prei aj tie aie chvle v naich ivotoch. A s humorom, irniou ale aj so smrtenou vnosou podvaj vpove o ns a o svete okolo ns. A samozrejme, e je tu hereck sbor, a kad herec oakva a te sa na stretnutie so zaujmavou, nronou

Petr Skora (Neumann), Ji Sedlek (Bejby), Alexandra Gasnrkov (Teta Juikov), Lada Blakov (Alena), Jan Fiar (Dospl Kanda), Vladimr Polk (Eda) AKAL LTA (reie Peter Gbor) premira: 18. 6. 2005 Foto Josef Hradil

Pavel imk Foto Radovan astn Jeho jmno je od potku nstupu do pozice reisra a fa inohernho souboru spojovno s divcky velmi spnmi inscenacemi, jako byl Pelet nad kukam hnzdem, Vlka s Mloky (jedna z udlost roku Kronika asopisu Tden 2009), Amadeus (oceovan vkony Jana Fiara, Igora Orozovie a Andrey Mohylov), Romeo a Julie (Shakespearovsk slavnosti), Donaha! (Hole dupy) divcky nejspnj muzikl a inscenace NDM a v neposledn ad Pygmalion (v hlavnch rolch z David Viktora a Lada Blakov). Do souboru pivedl mlad herce Igora Orozovie, Dalibora Dufka, Veroniku Lazorkovou a Petru Lorencovou. Z reijnch osobnost pizval ke spoluprci nap. Jana Mikulka (Oidipus, Gottland), Petera Gbora (Divadeln komedie), Annu Petrelkovou (Cenci), tpna Pcla (Krvav ktiny aneb Drahomra a jej synov, Ivanov), Martina Frantika (Jej pastorkyn), Janku Rynek Schmiedtovou a Annu Saavedru (Kuaky) a mnoh dal. PYGMALION Petr Houska (Plukovnk Pickering), Lada Blakov (Lza Doolittlov) a David Viktora (Profesor Henry Higgins) Foto Radovan astn

sobil sedem sezn. Pre ma osobne ako umelca, reisra je vdy dleit aby divadlo, v ktorom mm monos pracova a trochu ovplyvni jeho umeleck vvoj, zaujalo skalnch divkov, ale aj zabodovalo v irom eskom a eurpskom divadelnom kontexte. Myslm, e na to mme dos talentu, invencie, npadov, ale ia nie vdy priazniv finann situciu. A nae krsne javisk i u v Divadle Antonna Dvoka a ete vekorysejie rozmery javiska Divadla Jiho Myrona potrebuj naozaj aj vekorysejie, nie len to hereck gesto. Co je pro tebe dleit v dramaturgii na inohry? Dramaturgia je pre ma najzkladnejm pilierom v prci v akomkovek divadle. A kvalitn je vtedy,

postavou, ktor ho umelecky uspokoj a posunie alej. A o kad hereck sbor sa treba stara, vyprofilova mlad nastupujcu hereck generciu, tei sa so spolonch spechov ale nezabda pri tom ani na kritick sebareflexiu. Ostrava se stala tvm novm domovem. Je to pjemn zmna? Striedanie angam (Kladno, Martin, Olomouc, Ostrava) a zzem u akosi za tie roky patr k mjmu profesionlnemu ivotu. Doma som tam kde momentlne pracujem a kde ma to bav. A zmna ma vdy svojim spsobom bav. Muzikl Balada pro banditu nahradil projekt bratr Burian, kter z technickch dvod musel bt zruen. Ped patncti lety jsi spn pevedl muzikl z Provzku na velk jevit Divadla Jiho Myrona s Terezou Bebarovou a Pavlem Neasem v hlavnch rolch. Na co se ve tv reii meme tit tentokrt? ivot bez hudby si neviem ani predstavi. A spojenm hudby a dramatickej balady sa otvraj dvere fantzii, tylizovanm tanenm ritulom a plnokrvnmu herectvu. U teraz sa tem na nov hudobn spracovanie. A samozrejme na spoluprcu s hereckm sborom inohry aj operety/muziklu. Som zvedav na mlad hereck generciu, na ich nov pohad, nzory na divadlo... Mono sa dozviem nieo plne nov. Drme si palce! Dky za rozhovor. (k)

Kad reisr, a chce i nechce, m vdy sv oblben herce. Kte jsou to v tvm ppad? Na tuhle otzku rozhodn neodpovm vm, e ti, s nimi jsme si v emkoli bl, u to vd a je to jen mezi nmi. Ale d se odpovdt i obecnji mm rd herce, kter m svj nzor, svj talent chce pi kad nov inscenaci posunout dl a hlavn ni m, kdy se herec stav do pozice loutky, kter se nech postrkovat. Miluju, kdy je tvorba vzjemnm dialogem. Kdy se ohldne za celm svm psobenm v NDM, jak je hodnot? Hodnotit urit mus jin. (piv)

AMADEUS Foto Radovan astn

Vjev z inscenace TANEC NA KONCI LTA (reie Peter Gbor) premira: 30. 10. 1993 Foto Josef Hradil

18

19

Z PRVY Z I NOH RY N E N ECHTE S I UJ T

balet

MOSKVA PETUKY v st nad Orlic Foto Zdenk Feruga

MOSKVA PETUKY
Inscenace Moskva Petuky, kter zskala renom jak na poslednm ronku Ost-ra-varu, tak na Festivalu divadel Moravy a Slezska (kde zskala cenu za nejlep inscenaci), se dl rozjd do svta. V ervnu napklad bude k vidn na prestinm Festivalu evropskch region v Hradci Krlov. Jet pedtm se ovem vydala do st nad Orlic

jako soust kampan Ndra nedme. Svezli jsme se vlakem RegioJet, a to zdarma, za co panu Janurovi dkujeme. V ndran restauraci, kter stejn jako cel stanici stle hroz demolice, jsme sehrli pedstaven, kter se blilo spe happeningu. Jen si to pedstavte; hra zan, restaurace je uprosted mezi dvma tratmi. Zaveny jsou jen jedny dvee, ty druh (a msto za nimi) jsou zaplnny lidmi, kte se do slu neveli.

Kolem neustle projdj vlaky (co je v podku, vdy inscenace se odehrv pedevm na ndra a ve vlaku), jene kadou chvli njak ten vlak zastav a pochopiteln se ozve hlen ndranho rozhlasu. Herci ve zvldli skvle, naden zavldlo i mezi divky (proslul reisrka dokumentrnch film Olga Sommerov nebyla vjimkou). Tak jsme zvdavi, jak dal pedstaven na trati jet zaijeme. (piv)

Premiry v sezn 2011/2012

Giuseppe Verdi (18131901) DMA S KAMLIEMI Choreografie a reie: Allen Yu Dirigent: Jan ruba Scna: David Bazika Kostmy: Eva Kotkov Premira 10. listopadu 2011 v Divadle Antonna Dvoka Armand Amar (1953) PADAJC ANDL Choreografie, reie, scna a kostmy: Philippe Talard Dramaturgick spoluprce: Pavlna Kafkov Premira 22. bezna 2012 v Divadle Jiho Myrona

Z PRVY Z I NOH RY
V nkterm z minulch sel tohoto asopisu jsme uvedli, e hereka Andrea Mohylov odchz do plzeskho divadla. A u to nen pravda vrtila se jet dv, ne staila odejt! spnm inscenacm inohry se zjezdy a festivaly rozhodn nevyhbaj. Posute sami: Gottland uvedeme 14. kvtna na Divadeln Floe v Olomouci a 23. ervna na Festivalu evropskch region v Hradci Krlov. Hra Moskva Petuky se vyprav do Hradce na stejn festival 24. ervna 2012 a na plzesk festival Divadlo 14. z 2012. V jednn je tak vlet do Havova s tou inscenac na podporu snahy o zachovn tamnho ndra. Ivanov a Kuaky pak zam do Prahy v rmci akce Ostrava v Praze, a to 28. jna 2012. (piv) Jan Fiar dostal Kilovou ri! V esk republice nejvy ocenn za pednes poezie a przy pevzala jedna z hlavnch opor inohernho souboru NDM na jubilejnm 50. ronku festivalu Podbradsk dny poezie, kter probhl od 18. do 22. dubna 2012 v arelu podbradskho zmku. Dalmi ocennmi na jedinm esko-slovenskm festivalu tohoto zamen byli herec Ji Lbus (Studio Ypsilon) a slovensk hereka Jana Ohov (Slovensk nrodn divadlo). V Nrodnm divadle moravskoslezskm mete Jana Fiara vdat napklad v oblben inscenaci Moskva Petuky (Tupec, Satan, Andl, Bh), v pohdce Sl nad zlato, kde hraje krle, anebo v nedvno uveden rusk he Ivanov (Pavel Lebedv). Nebude chybt ani v muziklu Balada pro banditu, kter bude mt v NDM premiru 14. ervna 2012. Herci inohry budou opt k vidn na prestinch Shakespearovskch slavnostech! 18. ervence se mete tit na zatek dalho ronku Shakespearovskch slavnost. V premie se vm pedstav nai herci v inscenaci Marn lsky snaha v reii Ondreje Spika (hraje se 18. 22. ervence 2012.). 7. a 8. srpna 2012 mete zhldnout v Praze inscenaci Pavla imka Romeo a Julie, kter v loskm ronku sklidila esk i mezinrodn ovace. 9. a 10. srpna 2012 se hraje naposledy v Ostrav. Jej dernirou budou ukoneny i Shakespearovsk slavnosti. (k)

20

Balet NDM je na Facebooku: BALET NRODNHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKHO

Armand Amar PADAJC ANDL Barbora Kaufmannov, Vladimr Vak Foto Martin Popel

21

S LOVO FA BALETU
A to nejen dky ndhern hudb, kter inscenaci provz. V dnen dob, kdy (alespo podle mho nzoru) nm pro lep, lidtj souit chyb komunitn systm, kdy ve je atomizovno, me prv umn pinet znalosti a proitky, kter dokou pozitivn ovlivovat a mnit n ivot. A jako jsem pesvden, e zkuenost z Padajcch andl obohatila ns umlce, tak upmn doufm, e i pro odsouzen, kte s nmi na tomto projektu spolupracovali, se tato zkuenost stala obohacujc a inspirativn. Kdyby jen jeden z deseti odsouzench naich koleg v inscenaci si z nov zkuenosti a kontaktu s umnm vzal nco dobrho pro svj pt ivot, pak mla tato prce smysl nejen umleck. Respekt k druhmu lovku a jeho prci, osobn (nikoli virtuln) komunikace a nutnost i poteba empatie, to vechno jsou vci, kter v dnenm odosobnnm svt velmi potebujeme. My tanenci mme to tst, e dky svmu povoln tyto hodnoty a prostedky z dennodenn praxe a prce znme. A jsem velmi rd, e jsme je mohli zprostedkovat tak lenm mimodivadelnch komunit. Proto doufm a vm, e inscenace Padajc andl byla sprvnm krokem nejen z dvodu zpesten repertoru, ale i pro pleitost nabdnout sob i divkm pohled jinam. A u je to pohled za zdi vznice nebo pohled na prci koleg z dalch soubor. Monost rozhldnout se mimo svou osobn a profesn ulitu je vdy impulzem k osobnmu rstu. Nicmn je po premie a my samozejm jdeme dl. Pomalu se bl konec sezny ale jet pedtm bych do naeho souboru rd pozval hvzdu baletnho pedagogickho nebe, mistra Michaila Messerera, vnuka jet slavnjho Asafa Messerera, bvalho pedagoga Velkho divadla v Moskv. Michail Messerer hostuje jako pedagog po celm svt spolupracoval s petrohradskm baletem, Krlovskm baletem v Londn nebo baletem pask opery. Setkal jsem se s tmto umlcem ped nkolika lety na Tanenm fru v Monaku, kde jsem byl lenem poroty, a jsem rd, e se konen naskytla pleitost pozvat jej do naeho divadla a nabdnout tanenkm dal setkn s osobnost, kter je profesn me posunout dle. A v msci kvtnu Vs chci samozejm pozvat na vjimen pedstaven galaveer souasnho tance, kter se bude konat v Divadle Jiho Myrona. Hostovn pednch len tanenho sdruen 420PEOPLE Natai Novotn a Vclava Kunee v Kylinov choreografii je pro n baletn soubor i ostravsk publikum dleitm momentem mimo jin jde toti o prvn oteven brny k plnovan spoluprci se svtovm choreografem Jim Kylinem. Peji Vm krsn zvr sezny, pjemn lto a tm se na vidnou po przdninch. Igor Vejsada f baletu NDM

U D LO S T 8 0 . P E D S TAV E N

Dmy a pnov, ven pznivci baletnho umn, nyn, na konci bezna, mme za sebou druhou premiru sezny, kter stla velk sil vechny zastnn. Premiru, kter byla pro baletn soubor o to nronj, e clov divck skupina, kterou mohou Padajc andl oslovit, je mnohem ir, ne jsem pvodn pedpokldal. Divck ohlasy jasn naznauj, e se toto tma a jeho zpracovn nedotkaj pouze mladho a nezvislho publika. Jde o prvn takovto multinrov projekt, kter se objevil v naem divadle. Padajc andl svou vazbou na samotn pbh i rovnovhou mezi pohybovou a verbln slokou toti vytvej svbytnou informaci o svtech, kter normln nenavtvujeme, a ukazuj nm, jak zajmav je pleitost do tchto svt obas vkroit a zat je na vlastn ki. Jsem rd, e umleck tvar, kter tuto pleitost divkm i nm umlcm nabdl, je podle reakc publika na pedstavench spn a sdln.

Roberts Skujenieks a lenov baletnho souboru Foto Josef Hradil

JAK EL AS SE SNHURKOU
Mezi nejoblbenj dtsk inscenace Nrodnho divadla moravskoslezskho bezpochyby pat baletn pohdka Snhurka a sedm trpaslk autor Bogdana Pawowskho a Witolda Borkowskho, kter 29. dubna 2012 oslavila neuviteln 80. pedstaven. Inscenace inspirovan filmovou pohdkou Walta Disneyho mla premiru 19. listopadu 2005 v Divadle Jiho Myrona, v choreografii Igora Vejsady, v kostmech a ve scn Alexandra Babraje. V prbhu osmdesti reprz zail balet Snhurka a sedm trpaslk mnoho dtskch tv, ale tak mnoho tanenk, kte se pedstavili v rznch rolch. Jednm z mla slist, kte ani na jednom pedstaven Snhurky nechybli, je Rodion Zelenkov, vtipn a roztomile bavc divky jako trpaslk mudla celch sedm let. O dvtky milovanou Snhurku se u od premiry dl Olga Borisov-Praikov a Barbora Kaufmannov, stlice baletnho souboru NDM. Ob slistky vak putovaly do nru hned nkolika princ, od premirovho Luke Lepolda k Uladzimirovi Ivanovovi i k Janu Koldovi (nyn baletnmu mistru souboru) a v souasn dob k Michau Lewandowskmu v alternaci s tchajwanskm tanenkem

O S TAT N R E P E R TO R B A LE T U N D M ( K V T E N E R V E N 2 0 1 2 )
Petr Ilji ajkovskij (18401893) SPC KRASAVICE (PKOV RENKA) Baletn pohdka nejen pro dti o princezn, kter se pchne o ri a na dlouh as spolu s celm krlovstvm usne Choreografie: Lillia Prtay; dirigent: Tom Brauner; scna: Milan Ferenk; kostmy: Elika Zapletalov Uvdme 20. kvtna a 10. ervna 2012 v Divadle Antonna Dvoka

Barbora Kaufmannov, lenov baletnho souboru a studenti JKGO Foto Josef Hradil Po-Ju Linem. Role prince vak ji prkrt zaila tak kurizn situaci, a to v dob velk nemocnosti v souboru, kdy princ po prvnm jednn vymnil svj ndhern kostm za koich medvda a na zvr svm polibkem opt oivoval svou lsku jako armantn a vemi maminkami v hlediti obdivovan sympak. Tato inscenace m tak dtmi nepli oblbenou postavu, zlou krlovnu mnc se divadelnm kouzlem v jeibabu. Tu potkala nejen zmna obsazen, ale navc tak zmna pohlav, nebo jeibabu tanili pnov Marek Svobodnk a Roberts Skujenieks. Nyn je v jejich kostmu schovan pvabn demi slistka souboru Markta Pospilov. Jak je vidt, uvdt titul v repertoru po tak dlouhou dobu je nelehk kol. Ve vtch i mench rolch se vystdala ada skvlch tanenk, kte rozjasnili nejednu rodinnou nedli nebo nejedno koln dopoledne. Popejme tedy baletu Snhurka a sedm trpaslk, aby jet po mnoho sezn zdobil repertor NDM a na opltku byl obdarovvn rozzenmi tvemi dtskch divk a jejich spokojench rodi. (ap)

PUTOVN FERDY MRAVENCE

Zvren koncert k baletnho studia NDM 16. 6. 2012 v 16 hodin v Divadle Antonna Dvoka Barbora Kaufmannov, Rodion Zelenkov, Jan Krej, Vladimr Vak, Jan Hanuka, Luk Lepold, Filip Skla, Michal Bublk Foto Josef Hradil

SPC KRASAVICE (pkov Renka) Barbora Kaufmannov, Micha Lewandowski Foto Martin Popel

22

23

UVEDLI JSME
Armand Amar (1953)

UVEDLI JSME

PADAJC ANDL
Tanenci, zpvci, herci, cirkusov umlci a odsouzen v tanen variaci na dlo Jeana Geneta Reie, choreografie, scna, kostmy Philippe Talard Hudba Armand Amar Texty Jean Genet Dramaturgick spoluprce Pavlna Kafkov Osoby a obsazen: Gabrielle des Gent Jeannot du Matin Ange Soleil Pavlna Kafkov Petr Skora Eva Dzgov-Jiruov Neige Vclav Curylo Camilla Meyer Lucie Kurnick Abdallah Radim Eli Querelle de Brest Olga Borisov-Praikov Le Pcheur du Suquet Patrick Ulman Mimosa Barbora Kaufmannov Village Vladimr Vak Notre Dame des Fleurs Filip Stank Yeux Verts Petra Kovov Divine Jan Krej Culafroy Lucie Sklov Les Bonnes Zuzana Majvelderov Yu Iizuka Markta Pospilov Jana Kopeck Les Enfants criminels Rodion Zelenkov Chiara Lo Piparo Jana Zelenkov Micha Lewandowski Filip Skla Peter Ondrka Michal Bublk Goh Shibata Po-Ju Lin Grzegorz Mooniewicz Kristna Moravkov a lenov pveckho vzeskho sboru Hemnek

V poped Filip Stank Foto Martin Popel Marseille, italskm m a nmeckm Berln pracoval intenzivn a dlouhodob s odsouzenmi, s nimi vytvoil tyi svbytn inscenace. Jejich clem bylo ukzat odsouzenm cestu ke svobod a jinmu stylu ivota prostednictvm umn a lidem vn vznice skutenost, e i odsouzen jsou schopni (pokud se tak rozhodnou) kzn a pravidelnho, intenzivnho tvrho procesu, kter m hmatateln vsledek. V Ostrav se nicmn poprv uskutenil experiment, kter dosud neml ve stedn Evrop obdoby. Krom dennodenn nkolikamsn spoluprce s nkolika odsouzenmi ve Vznici Hemanice souasn vznikala ve zkuebnch Nrodnho divadla moravskoslezskho divadeln st inscenace Padajc andl. Philippu Talardovi se toti podailo pesvdit veden hemanick vznice, aby umonilo nejen zkouen pmo ve vznici, ale tak opakovanou eskortu vybranch vz na nkolik zkouek a poslze jednotliv pedstaven v Divadle Jiho Myrona. A veden Nrodnho divadla moravskoslezskho Philippe Talard pro zmnu zskal pro svou ideu vytvoen multinrovho

Sborov scna Foto Martin Popel Zatkem bezna se s velkm spchem uskutenila dv pedstaven oteven zkouky vzesk verze inscenace pmo v arelu Vznice Hemanice; jedna pro spoluvzn, druh pro veejnost. Nkte z inkujcch umlc a st divk tak mohli zat vjimenou udlost, kterou bn civilista nem anci bhem celho ivota okusit: nvtvu vnitnho arelu vznice a pm kontakt s destkou odsouzench v jedn nevelk mstnosti vzesk jdeln, kde pedstaven probhla. Sedm z deseti odsouzench, kte Padajc andly nkolik msc denn zkoueli, naopak zailo nco, co vzm normln nen umonno: opakovan oputn vznice, inkovn na profesionlnm jeviti i aplaus na konci pedstaven. To ve pod kontrolou vzesk ostrahy.

Olga Borisov-Praikov Foto Martin Popel projektu, v nm by se divadeln disciplny (tanec, hereck projev a zpv) spojily s umnm cirkusovch akrobat a vystoupenm vz, len vzeskho pveckho sboru Hemnek.

Lucie Kurnick, Pavlna Kafkov Foto Martin Popel Padajc andl se stali prvn inscenac v naich zempisnch kch a dlkch, kter na jedno jevit svd herce, tanenky, zpvky, cirkusov umlce a odsouzen ve vkonu trestu. Kad ze zastnnch vloil do inscenace svj um i osobitost; vrazn charakter dala Padajcm andlm hudba francouzskho skladatele Armanda Amara. Nositel nkolika nominac a ocenn za filmovou hudbu vytvoil pro tento svbytn projekt psobivou a mnohobarevnou partituru lyrickou i dramatickou, vrazn rytmizovanou i voln plynouc. Kad divk v hudb Padajcch andl najde nco blzkho svmu srdci a to jsou hladiv smycov pase, nebo rytmick ven bubn evokujc rituln etnick tance. (pb)

Uvdme 4. a 15. kvtna a 15. a 19. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Jiho Myrona
Nrodn divadlo moravskoslezsk uvedlo ve svtov premie 22. bezna 2012 autorsk projekt Philippa Talarda multinrovou inscenaci Padajc andl. Francouzsk choreograf Philippe Talard se u deset let vnuje sociln-terapeutickm projektm zamenm na lidi vylouen ze spolenosti vzn. V lucemburskm Schrassigu, francouzsk

Pavlna Kafkov, Chiara Lo Piparo, Rodion Zelenkov Foto Martin Popel

Pavlna Kafkov, Petr Skora Foto Martin Popel

24

25

ROZ HOVOR S TV ASOPI S U LUCI S KLOVOU

ROZ HOVOR S TV ASOPI S U LUCI S KLOVOU

Ped pti lety jste po absolutoriu konzervatoe prohlsila, e byste svou profesn volbu nemnila. Plat to stle? Urit to plat, nemnila bych. Nkdy je to hodn tk, ale jak k jeden kolega, to ns zocel. Tanec miluji a to, e je to moje prce, za kterou dostvm plat, beru jako velkou vhru... Ne kad m to tst, e dl to, co ho bav. Co nau tanenka kola a co a divadeln praxe? Na konzervatoi to bylo velmi nron, byli jsme tam od rna do veera. Byl to v podstat n druh domov. Mli jsme tst, sela se dobr parta lid a byli jsme oblben u profesor, take nm vychzeli hodn vstc a my jsme se na opltku dobe uili. Pipravovali ns osm let na to, aby se z ns stali umlci, budovali v ns techniku a istotu pohybu. Divadlo ns dle zdokonaluje v tanenm projevu pod vedenm zkuench reisr, choreograf a pedagog. V divadle jsem vce v kontaktu s divkem a ctm reakce publika co je pro tanenka hodn dleit.

V Ostrav jsem astn

Demi slistka ostravskho baletu Lucie Sklov vystudovala 1. Soukromou tanen konzervato v Praze (nyn Tanen konzervato Ivo Vni Psoty). Bhem studia se astnila soute Premio Roma (2006), mezinrodn baletn soute v Brn (2006) a od roku 2004 letnch tanench workshop podanch bvalm tanenkem a choreografem Jim Rebcem. Po absolutoriu v roce 2007 zskala angam jako lenka baletnho sboru v Nrodnm divadle moravskoslezskm. Dnes m za sebou na destku slovch rol v souasnch (mj. Milenka Spor aneb Dotyky a spojen, sla v J t You Too... ty taky?, Zzraku v tichu nebo Padajcch andlech) i klasickch baletnch titulech (mj. Krlovna Snhurka a sedm trpaslk, Myrtha Giselle, Ciknka Dma s kamliemi ad.). V msci kvtnu, kdy vychz tohle slo asopisu, jeho jste tv, oslavujete ptadvact narozeniny. Jste pt let v angam baletu NDM, od letoka jako demi slistka souboru. Jste spokojen s postupem sv profesionln kariry? Jsem velmi spokojen. A vdn svmu fovi, panu Igoru Vejsadovi, e mi vil a dal mi spoustu tanench pleitost, dky kterm jsem mohla rst a zdokonalovat se ve sv profesn karie. Nala jsem na internetu vae webov strnky, kter jste si zaloila po absolutoriu a nstupu do angam v NDM. Peetla jsem si tam, co o sob sama pete. Vyjadujete se rda i slovem, a u mluvenm nebo psanm? Tyhle strnky jsem si zaloila, kdy jsem byla prvn seznu v divadle. Nikoho jsem neznala a nikam moc nechodila. Byla jsem daleko od rodiny, od kamard, nemla jsem si s km podn popovdat

Lucie Sklov na zkouce Zzraku v tichu na Masarykov nmst Foto Josef Zajc o tom, co provm, tak jsem mla potebu se vyjdit alespo touto formou. Bohuel te je na to mn asu, mm vce prce, u dlouho jsem tuto strnku neobnovovala. Stydm se A. Abych se vrtila k otzce. Nkdy je pro m lep se vyjdit radji slovem psanm. Jsem spe introvertn typ a nerada nkoho jen tak pustm do svho soukrom. Ale jet radi se vyjaduji pohybem, je to uvolujc pocit a lovk tm me vyjdit mnohem vce ne slovem. Pochzte z Prahy, jak se vm u ptm rokem ije v Ostrav? V Ostrav jsem astn, nala jsem si tu pr skvlch kamard a jsou jako moje rodina. Ctm se tu jako doma. Sama se a divm, jak rychle jsem si tu zvykla a jsem za to moc rda. Absolvovala jste 1. soukromou tanen konzervato v Praze. Vam hlavnm oborem byl klasick balet nebo modern tanec? Mm hlavnm oborem byl klasick tanec. A co je Vm dnes bli na jeviti klasick role nebo monost sebevyjden prostednictvm souasnho tance? Zle na tom, co je to za balet a co v nm zrovna ztvruji. Bli je mi souasn tanec, ctm se vce sama sebou, pohyby nejsou pesn dan tak jako v klasickm tanci. Mohu si je upravit tak, abych se j sama ctila dobe. Klasick tanec m ale tak svoje kouzlo, lovk mus mt talent. Ne kad jej me tanit. M osobn vce bav temperamentn role, a u v klasice, nebo v souasnm tanci. Jet na konzervatoi jsem tanila Kitri, kter se mi velmi lbila a byla bych rda, kdybych mla monost si ji jet nkdy zatanit. Kdybyste si mohla zvolit jedinou roli (z tch, kter jste v Ostrav tanila), s n byste se nikdy nemusela rozlouit kter by to byla? Nezmiovala bych jen jednu roli. Je jich urit vce. Z klasickch balet by to byla urit Myrtha, k t mm hodn blzko. Trochu m mrz, e se u ns Giselle u nehraje, byl to mj oblben balet. Hodn jsem se nadela, ale ta nava za to stla byla to takov ta pjemn nava... Ze souasnch balet mi bylo nejbl J t You Too... ty taky? Spojen hudby U2 a tance pro m bylo velice krsnou zkuenost, za kterou jsem velmi rda. Je nco, co vm v divadelnm/baletnm svt hodn vad? Jo, nzk plat A. Te vn. Nikdy jsem nad tm neuvaovala, ale urit se nco najde. Konkrtn u ns v esk republice je to nzk podpora kultury veobecn. Lid mlo chod do divadla, radji jdou do kina a daj si popcorn. Nevm, m to je. Mon generac, vchovou dnen mldee, ale nad tm meme jen spekulovat...

DMA S KAMLIEMI uprosted Lucie Sklov (Ciknka) Foto Martin Popel Oblben otzka rozhovor s celebritami: mte njak konky? Jak? Konky mm, ale nen na n moc asu. Miluju velijak sporty. Se souborem, kdy je hezky, chodme na tenis, volejbal, ping-pong, squash. Miluju lyovn, ale dky volnu, kter (NE)mme, tak jsem u dlouho nkde na horch nebyla. Mm nejoblbenjm konkem je ale slunn na pli, mohu jen tak leet a oddvat se nicnedln. Nabjm se energi na seznu v divadle... Na zvr si troufnu poloit otzku, kter m vdy v souvislosti s baletkami velmi zajmala: Jte rda? Pokud ano, co? A vate rda? J jm velmi rda, nkdy a moc, ale nejde to zastavit A. Zkusek po obd mus bt... Na to mm svho sparing partnera v souboru, zajdeme spolu na obd a potom teba ten zkusek... Ale samozejm ne pod. Ne e bychom nechtli, ale musme etit A. Co se te vaen, vam mlo, ale rda, nebav m vait jen pro sebe, radji udlm radost nkomu jinmu. Vam klasickou eskou kuchyni, ale mm rda italsk i eck jdla a nejrznj salty. Dkuji za rozhovor. (pb)

J T YOU TOO... TY TAKY? Lucie Sklov a Luk Lepold Foto Radovan astn Jak se vm da skloubit osobn ivot s profesn karirou? Mn se to docela da, i kdy asu je mlo, ale kdy lovk chce, jde vechno... I kdy to zn neuviteln, pt let je v ivot tanenka skoro tvrtina aktivnho profesnho ivota. Co byste si pla, aby vm zbvajc ti tvrtiny pinesly? Vlastn jsem nikdy nepemlela nad tm, co bych chtla zat ve svm profesnm ivot. Vdycky se tm na novho choreografa, se kterm budeme spolupracovat. erpm z nj, jak nejvc mohu. Jsem rda za kadou zkuenost. Tanen svt je rozshl a lovk me neustle nco zskvat a piuit se novm vcem. Bh v, co bude za rok, za dva, za ti... iju souasnost. Karira tanenka nen bohuel celoivotn zleitost. Uvaujete o tom, kam byste chtla nasmrovat svj ivot za njakch dvacet let? Jak u jsem se pedtm zmiovala, iju souasnost. Ale zrovna nad tmhle se musm troku zamlet. Bav m jazyky a kultura, poznvat nov zem a nov lidi. Chtla bych toho jet hodn procestovat a mon se usadit nkde v cizin.

ZZRAK V TICHU pedstaven na Masarykov nmst Lucie Sklov Foto Roman Polek

GISELLE v poped Lucie Sklov (Myrtha) Foto Tamara ern

Od malika jsem thla k tanci. Zanala jsem v mal skupince Dance perfect u ve svch 5 letech, kde jsem se nauila zachzet se svm tlem. Moc m bavilo vnmat hudbu a pohybovat se podle n. Chpu, e ne vdycky to muselo bt ke koukn, ale m to prost bavilo. A jednoho astnho i neastnho dne, to zle, z jak strnky to vezmeme, m mamka pihlsila na 1. soukromou tanen konzervato, kde jsem spn sloila pijmac zkouky a ve svch 12 letech jsem nastoupila na osm let diny a odkn. Byla to m nejt lta, ale zrove nejkrsnj To, co jsem zaila, bych nikdy nevymnila, a i kdybych mla te monost volby vrtit as, vybrala bych si stejnou cestu. (Lucie Sklov, 2007, www.tucnaa.estranky.cz)

26

27

NENECHTE SI UJT

GALAVEER SOUASNHO TANCE 16. kvtna 2012

V msci kvtnu pipravilo Nrodn divadlo moravskoslezsk takkajc lahdku pro milovnky souasnho tance v podob tech choreografi v podn tanenho souboru 420PEOPLE, jeho ambic je pedevm penesen zkuenost zskanch v ad zem svta do esk republiky. Prvn ze tech choreografi je Sacrebleu Natai Novotn, dritelky ocenn kritik tanenho magaznu Dance Europe za nejlep tanen vkon a prestin Ceny Thlie 2008. V roce 2009 j byl na zvrenm galaveeru festivalu Tanec Praha udlen titul Tanenk roku 2009. Novotn nepopela svou tanen historii, nevzdala se dokonce ani arabesek, a pece pedloila velmi modern a zrove tanen kehkou dekonstrukci neoklasick estetiky. Kadch pt sekund se dlo nco neekanho, ale dsledn vyplvajcho z logiky vykloubenho tla, vyklouben due; nebylo to samoeln, bylo to len. Nataa Novotn je dal v ad letonch choreografickch objev." (N. Vangeli, MF Dnes, 20. 1. 2011)

Nejuniktnj choreografi veera bude duet z choreografie Jiho Kylina 14'20'' duet z 27'52''. Kylin vytvoil titul 2752 pro Nederlands Dans Theater II, k ptadvactmu vro zaloen skupiny. Svtov premira se uskutenila v Haagu 1. 2. 2002. Akoliv nzev dla odkazuje na dobu jeho trvn (dlka skladby Dirka Haubricha), tj. dvacet sedm minut a padest dva vtein, strvili na jeho pprav v dob premiry tanenci, choreograf a realizan tm vetn produkce a kostymrek neuvitelnch 4 418,75 hodin: 1 687,0 hodin zkouek s jednotlivmi tanenky 182,5 hodin s asistentem choreografa ve studiu 629,0 hodin skldn hudby 46,0 hodin ppravy a naten hlas 229,0 hodin ppravnch prac (schzky, vprava, ateliry) 15,0 hodin hledn hudby 438,0 hodin ppravy kostm & jejich vroba 20,0 hodin strvench pi nasvcovn a inscenovn dla 12,0 hodin focen 93,0 hodin fyzioterapie 900,0 hodin choreografovy prce 46,0 hodin ppravy klasickch hodin Nataa Novotn a Vclav Kune tanili sv role ve 2752 poprv v roce 2004 jako lenov Nederlands Dans Theater. Dnes duet z tto choreografie interpretuj u v rmci 420PEOPLE, jeho jsou zakladatel a protagonist. (ap) (podle materil 420PEOPLE)

opereta/ muzikl
Premiry v sezn 2011/2012
Burton Lane (19121997) Edgar Yip Harburg (18961981) Fred Saidy (19071982) DIVOTVORN HRNEC (Finians Rainbow) esk text a adaptace: Jan Werich a Ji Voskovec Reie: Lumr Olovsk Hudebn nastudovn: Bohumil Vakt Dirigent: Karol Kevick / Bohumil Vakt Scna: David Bazika Kostmy: Sylva Zimula Hankov, Blanka Tesaov Choreografie: Vladimr Kloubek Dramaturgie: Patrick Fridrichovsk Premiry 6. a 8. jna 2011 v Divadle Jiho Myrona Boris Urbnek (1961) Nikolaj Budakin (19101988) K. M. Wall Ji Sedlek Hermna Motlov MRAZK Reie: Ondej David Hudebn nastudovn: Jakub dek Dirigent: Marek Pril / Jakub dek Scna: Ondej Zicha Kostmy: Alexander Babraj, Veronika Babraj-Hindle Choreografie: Martin Tomsa Dramaturgie: Gabriela Petrkov Premiry 8. a 10. prosince 2011 v Divadle Jiho Myrona Oskar Nedbal (18741930) POLSK KREV Libreto: Leo Stein esk znn a prava: Lubo terc, Jindich Janda Texty psn: Zdenk Knittl Hudebn nastudovn: Karol Kevick Dirigent: Karol Kevick / Jakub dek Reie: Gabriela Petrkov Scna: David Bazika Kostmy: Sylva Zimula Hankov Choreografie: Jana Hanuov-Vakov Dramaturgie: Daniel Jger Premiry 16. a 18. nora 2012 v Divadle Jiho Myrona Frank Loesser (19101969) SZKY Z LSKY (Guys and Dolls) Hudba a texty psn: Frank Loesser Libreto: Jo Swerling a Abe Burrows Peklad a texty psn: Pavla Hoggard Reie, prava a scna: imon Caban Hudebn nastudovn: Jakub dek Dirigent: Karol Kevick / Jakub dek Choreografie: Jana Hanuov-Vakov Co-choreografie a stepov sla: Kateina Steinerov Kostmy: Simona Rybkov Dramaturgie a prava text psn: Patrick Fridrichovsk esk premira 10. kvtna 2012 v Divadle Jiho Myrona

SACREBLEU Nataa Novotn Foto Pavel Hejn Wind-up Vclava Kunee je pmo horkou novinkou a ostravt divci maj monost zhldnout tuto choreografii hned 3 dny po jej svtov premie, kter probhne v Praze v Divadle Archa dne 13. kvtna 2012.

Techniky klasickho a souasnho tance

vyuuj Nataa Novotn a Vclav Kune, 17. 5. 2012 od 17.30 hodin, Multinrov centrum Cooltour, Ostrava, ern louka. Registrace na http://www.checkpointart.eu. Pro registrovan zjemce na ob lekce 50% sleva na vstupnm na Galaveer souasnho tance.

1420 duet z 2752 Nataa Novotn, Vclav Kune Foto Roman Sejkot

Svtov baletn mistr Michael Messerer v Ostrav

Konec sezny bude pro baletn soubor NDM ve znamen tdenn nvtvy vjimen osobnosti baletnho svta Michaela Messerera, kter pijal pozvn fa baletu Igora Vejsady. Umon tak tanenkm rozvjet a zdokonalit sv tanen umn v oblasti klasickho tance. Michael Messerer je dnes povaovn za jednoho z nejlepch svtovch baletnch pedagog. Narodil se v roce 1948 do velk tanen rodiny, zanal v Moskv jako student baletn koly Velkho divadla a pozdji psobil na GITIS (Rusk diva-

deln akademii) jako baletn pedagog. Mnoho let vak il a pracoval po celm svt a jeho zpsob vuky klasickho baletu proto sluuje nejlep pedagogick tradice ruskho a zpadnho baletu. Za vce ne dvacet pt let byl pan Michael Messerer pozvn mnoha tanenmi soubory, vyuoval v USA, Japonsku, Austrlii, Nmecku, Dnsku, ecku, Izraeli, Argentin, Itlii, n, Rusku, Norsku, Singapuru a Koreji. Jako baletn pedagog psobil v Krlovskm baletu londnsk Royal Opera House v Covent Garden. V kvtnu 2009 byl jmenovn fem baletu Michajlovskho divadla v Sankt Petrburgu, kde nyn psob jako hlavn hostujc baletn mistr. (ap) Partnerem projektu je spolenost Grishko. Michael Messerer Foto archiv
Opereta/muzikl NDM je na Facebooku: OPERETA NRODNHO DIVADLA MORAVSKOSLEZSKHO

28

SZKY Z LSKY stedn motiv z plaktu

29

S LOVO FKY OPE R ETY/ M UZ I KLU

Szky, eeno nzvem posledn premiry leton sezny, jsou vdycky pedevm z lsky. V muziklu Franka Loessera a Abeho Burrowse se jedn o szku, ve kter, jak jinak, nejvt vhrou je lska milovan eny. Lska je cit, kter ns povzn, a dl z ns lep lidi. A nemus to bt jen lska k opanmu pohlav. V ppad ns, divadelnk, je to leckdy a fatln lska k divadlu. Divadlo a ve, co s nm souvis, je vlastn na nejvt szkou. Riskujeme prohry, sname se o vhry, z nich tou nejvt je V potlesk. V pt sezn jsme vsadili na ti tituly. Tm prvnm bude muziklov Bible Tima Ricea a Andrewa Lloyda Webbera Josef a jeho asn pestrobarevn pl (Joseph and His Amazing Technicolor Dreamcoat), muziklov debut slavn autorsk dvojice, kter je nejhranjm britskm muziklem. Nejen na profesionlnch scnch, ale tak ve kolch, nebo dokonce kolkch. V eskch zemch jste mli monost toto dlo pro mal i velk divky vidt napklad v Mstskm divadle Brno nebo v Divadle Josefa Kajetna Tyla v Plzni. V Ostrav Josefa a jeho asn pestrobarevn pl nastudovala Z Ostrilova se svmi ky a Michalem Sedlkem v tituln roli. V Nrodnm divadle moravskoslezskm bude toto dlo uvedeno poprv. Mete se tit na esk pebsnn Michaela Prostjovskho a v hlavnch rolch na Tome Novotnho, Romana Haroka, Hanu Fialovou, Igora Orozovie a v neposledn ad na dvacet pt dt dtskho Opernho studia NDM pod vedenm Lenky ivock. Dal ze szek pt sezny bude klasick opereta Emmericha Klmna ardov princezna a tet szkou autorsk krimimuzikl na motivy pbhu nejslavnjho londnskho vraha Jacka Rozparovae Fantom Londna z dlny autorsk tveice Radima Smetany, Michaela Prostjovskho, Lumra Olovskho a Pavla Bra. Lumr Olovsk se zrove ujme reie novho dla. Fantom Londna bude svtovou premirou. Nech nm vem Fortuna peje i v pt sezn. Mnoho spnch szek za soubor operety a muziklu peje

P I PRAVUJ E M E
Tim Rice (1944) Andrew Lloyd Webber (1948)

JOSEF A JEHO ASN PESTROBAREVN PL

Muziklov Bible v rytmu rokenrolu esk pebsnn Reie Hudebn nastudovn Michael Prostjovsk Gabriela Petrkov Jakub dek

Premiry 4. a 6. jna 2012 v Divadle Jiho Myrona

Bible jako muzikl? V roce 1968 napsali dva neznm britt mladci krtk, asi patnctiminutov revuln psmo pro jedno jedin dtsk pedstaven. Lilo starozkonn biblick pbh o patriarchovi Jkobovi a jeho dvancti synech. Hlavnm hrdinou se stal Jkobv nejmilej syn Josef, ktermu otec dv pednost ped ostatnmi. Kdy jej obdaruje asnm pestrobarevnm pltm, Josef

Ven a mil pznivci operety a muziklu, kdo z ns by neznal ten vzruujc pocit, zbsil buen srdce, asn adrenalin, kter v ns vyvolv touha po vhe, a u je mal, nebo velk a a u se tk ehokoliv. A kdy je tou vhrou lska, kdo z ns by nevsadil teba ten nejlep havansk doutnk a mon i mnohem vc Vdy ty nejvt

Filmov verze muziklu Donny Osmond (Josef) teba v roce 2003 Stephen Gately z chlapeck kapely Boyzone. Jen o tyi roky pozdji cel Britnie sedla u televiznch obrazovek a sledovala sout Kad m svj sen. Tentokrt si svho Josefa vybrali sami divci; stal se jm zanajc herec Lee Mead, pvodem z Walesu. A kdoe byli ti dva autoi, o kterch jet nepadla e? Tehdy dvacetilet skladatel Andrew Lloyd Webber a jen o pr let star texta Tim Rice. Oba tmhle muziklem odstartovali svoji zzranou a pestrou kariru. Stali se tandemem, kter ovlivnil vvoj hudebnho divadla poslednch tyiceti let jako dn jin. Nejspnj, nejdanj, nejprodvanj zkrtka superlativ spojench s tmito dvma slavnmi autory a jejich muzikly bychom nali mnoho. Josef a jeho asn pestrobarevn pl vak byl jejich prvnm opravdovm muziklem. Z hudby i text i hravost a vtip, s jakou se oba zanajc autoi pustili do sv prvn velk prce, ze kter se stal skuten skvl, zbavn a pitom chytr muzikl pro celou rodinu. (pf) Filmov verze muziklu Joan Collins (Putifarka)

Gabriela Petrkov fka operety/muziklu NDM

O S TAT N R E P E R T O R O P E R E T Y / M U Z I K L U N D M ( K V T E N E R V E N 2 0 1 2 )
Michel Legrand (1932) Alain Boublil (1941) Claude-Michel Schnberg (1944) Herbert Kretzmer (1925) John Dempsey Marie Zamora MARGUERITE Velk muziklov lovestory esk pebsnn: Michael Prostjovsk; scnick reie: Gabriela Petrkov; umleck reie: Marie Zamora; hudebn nastudovn: Karol Kevick, Jakub dek; scna a kostmy: Ale Valek; choreografie: Kristna ern Uvdme 5., 20. (dernira) a 27. ervna 2012 v Divadle Jiho Myrona NOC NA KARLTEJN Podle stejnojmennho filmu na motivy Jaroslava Vrchlickho upravil Zdenk Podskalsk ml. Hudba: Karel Svoboda; libreto: Zdenk Podskalsk; texty psn: Ji taidl, Eduard Kremar Hudebn nastudovn: Karol Kevick; reie: Gabriela Petrkov; scna: Ondej Zicha; kostmy: Lucie Loosov; choreografie: Kristna ern Uvdme 18. a 26. kvtna a 2. ervna 2012 v Divadle Jiho Myrona

Filmov verze muziklu Robert Torti (Faraon) a Donny Osmond (Josef) se darem chlub, ale to jeho brati nemohou vystt a nachystaj na nj lest... Prvn pedstaven sklidilo potlesk dtskch divk i jejich rodi. Oba autoi tak byli povzbuzeni, aby pro svou pop kanttu dopsali dal sla a pedvedli ji na pd metodistickho kostela ve Westminsteru. V roce 1969 se Josef a jeho asn pestrobarevn pl objevil poprv na gramofonovch deskch firmy Decca. Nebylo divu, e skvl a melodicky vdn psniky se chytly i na deskch; tm bez nadszky ji brzy vlastnila kad britsk rodina. V roce 1972 se pak konen objevila prvn divadeln verze. Stalo se tak na Edinburskm divadelnm festivalu, kde prvn skuten profesionln nastudovn uvedl soubor Young Vic. Z tto inscenace tak vznikl prvn televizn zznam, kter vyslala britsk televizn spolenost Granada. Jen o rok pozdji, v roce 1973, se pak Josef a jeho brati objevili poprv na West Endu. V roce 1981 debutoval biblick muzikl o Josefovi tak ve Spojench sttech, aby se v roce 1982 poprv objevil na Broadwayi. Bhem dalch destek let se pak z tto pvodn revue stal absolutn nejhranj britsk muzikl v historii. V roce 1991 se v roli Josefa objevil tehdej serilov a hudebn idol Jason Donovan. Londnskm West Endem se pr thla na lstky fronta, jakou nikdo nepamatoval. V roce 1999 uvedla britsk spolenost Really Useful filmovou verzi, ve kter se biblickm Josefem stal americk herec a zpvk Donny Osmond. Vydn tohoto filmu na DVD se pak stalo absolutn nejprodvanjm hudebnm filmem 90. let. Od t doby pestrobarevn kabt Josefa oblkla ada slavnch zpvk, jako

POLSK KREV Oga Bezainsk, Peter Svetlk Foto Radovan astn

Michael Prostjovsk, Tim Rice a Patrick Fridrichovsk Foto archiv autora

Fotografie jsou uity s laskavm svolenm Really Useful Group Ltd. Logo Joseph And His Amazing Technicolor Dreamcoat je registrovan znmka Really Useful Group Ltd.

30

31

PREMIRA

PREMIRA
vn, a szky jsou celm jejich ivotem. S chut jsem poslouchala, etla a bavila se dl. Kad dal hudebn slo bylo nabit hravost, lehkost, optimismem a humorem. Kad z postav si v hudebn lince nala svj vlastn jazyk, svj charakter a pede mnou se vynoil barevn pbh pln kontrast. Kdy jsem potom zavela scn a vypnula cdko, v hlav mi pod znly motivy t i on psn a ped mma oima se vynoila Broadway zc ve svtle nen se vemi tmi sympatickmi lumpy, svdnmi tanenicemi, fekem Maxem a zaplenou misionkou Armdy spsy Srou, jak se potkvaj v ulicch New Yorku a sz, na co pijdou. Jedni na dostihy, jin teba na lsku a hdejte, kdo vyhraje Prvn dojem z muziklu Guys and Dolls by se dal pirovnat k lsce na prvn pohled: takov ten pjemn pocit lehkosti a radosti z pbhu, kter pece neme dopadnout patn, a z hudby, kter se dostane pod ki a jet dlouho pot, co odezn, vm pjemn pulzuje v ilch. ekla jsem si, e bych ten pbh chtla vidt a slyet jet jednou, nebo dvakrt S ivmi herci, ivm orchestrem, na jeviti a podlit se o zitek jet taky s nkm dalm. Monosti byly dv; ta jednodu: vydat se do New Yorku a na Broadwayi muzikl vidt. A ta mnohem sloitj: realizovat Guys and Dolls na prknech NDM v Divadle Jiho Myrona. Co znamen sehnat prva, dt dohromady inscenan tm, ve peloit do etiny, najt vhodn obsazen, pak ve hudebn nastudovat, secviit choreografie, ve narerovat, vymyslet a vyrobit scnu a kostmy, pipravit plakty, napsat programy, a tak dle, a tak dle. Co je to ve srovnn s jednou cestou do New Yorku?! Ale znte to: kdy si nco zamilujete, vlote do toho vekerou energii. Od npadu k realizaci je vak dlouh cesta a lovk sm ji ujde jen tko. Vlastn nedojde nikam. Bez reisra a scnografa imona Cabana, dirigenta Jakuba dka, kostmn vtvarnice Simony Rybkov, dramastavm svj osobit charakter. To je ta nejkrsnj chvle na jeviti, kdy sen se promn v ivot. A Szky z lsky jsou tady. Ne v Londn, ne v New Yorku, ale tady doma, za rohem, sta projt pas Vesmr. A j jen doufm, e cesta z Broadwaye do Ostravy nebyla marn, e si Szky z lsky vylapou cestu a do vaich srdc, stejn jako do toho mho. (gp)

SZKY Z LSKY (Guys and Dolls)

Broadwaysk hudebn hka o falench hrch a pravch lskch podle pbh a postav Damona Runyona Hudba a texty psn Libreto Frank Loesser Jo Swerling, Abe Burrows Peklad a texty psn Pavla Hoggard Reie, prava a scna imon Caban Hudebn nastudovn Jakub dek Dirigent Karol Kevick / Jakub dek Choreografie Jana Hanuov-Vakov Co-choreografie a stepov sla Kateina Steinerov Kostmy Simona Rybkov Dramaturgie a prava text psn Patrick Fridrichovsk Sbormistr Marek Pril Projekce Petr Hlouek Osoby a obsazen: Max Sra Nathan Adla Hezoun Velkej Jule Benny Rusty Hri Vladimr Polk / Denny Ratajsk Hana Fialov / Eva Jedlikov Roman Harok / Robert Jcha Martina nytov Josef Leke / Jaroslav Rusnk Marcel kolout Jaroslav Rusnk / Robert Urban Juraj iernik Zdenk Jorda / Martin Tomsa, Filip Skla, Filip Stank, Roman ika Tom Novotn / Martin tolba Tereza Cisovsk / Eva Villmov Petra Langerov / Dagmar Mimrov Jan Drahovzal / Libor Olma Pavel Lika

Eva Jedlikov (Sra) a Vladimr Polk (Max) Foto Radovan astn turga Patricka Fridrichovskho, choreografky Jany Hanuov-Vakov a mnoha dalch by muzikl z Broadwaye ani neobul boty. K m velk radosti Szky z lsky neboli Guys and Dolls doly a na jevit Divadla Jiho Myrona. M podkovn pat vem tm nadencm a szkam z lsky, pro kter se na dlouh tm ti msce staly Szky z lsky pedmtem kadodennch starost a pracovnho nasazen, neustlho nervovho vypt na kor zdravho spnku a fyzickho vyerpn, a u z dvod studovn shodlouhch a zapeklitch ferman, nebo zdnliv jednoduchch choreografi stepu. A pak se jednoho dne zrod divadlo, tona se to, Broadway z, kapela hraje a herci vtisknou po-

Plakt k inscenaci Szky z lsky

esk premira 10. kvtna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Jiho Myrona
Dle uvdme 12., 17. a 25. kvtna a 1. a 8. ervna 2012 v 18.30 hodin v Divadle Jiho Myrona Z Broadwaye do Ostravy Kdy se mi ped tm dvma lety dostalo do rukou libreto a nahrvka americkho muziklu Franka Loessera, Abeho Burrowse a Joa Swerlinga Guys and Dolls, kterou jsem dostala od Pavly Hoggard, nejsilnji m oslovila pedevm hrav hudba Franka Loessera. Hned prvn hudebn slo zkomponovan jako trojhlas knon poulinch frajer, gambler a szka, kte by vsadili teba vlastn matku na toho sprvnho kon, m pobavil. V hudb se odrela mil drzost hejsk z ulice, kte se ale berou smrteln

Roman Harok (Nathan) a zleva Josef Leke (Hezoun), Martin Tomsa (1. hr) , Jaroslav Rusnk (Benny), Roman ika (3. hr), Juraj iernik (Rusty) Foto Radovan astn
I N Z E R C E

Kalvin Agta Generlka Arvide otec Sry Plukovnk Brannigan a dal

Dle inkuj slist instrumentalist orchestru operety/muziklu koncertn mistr Marcela Wysogladov Nvrh scny imona Cabana

32

33

ROZ HOVOR S M I ROS LAVE M U R BN KE M

ROZ HOVOR S MARCE LOU WYSOG LADOVOU

ov princezna, muziklek Ohostroj a moje velik poten i est nkolik rol pn Werichovch. A na kterou inscenaci nejradji vzpomn? Inu na vechny, kter se povedly. Krom rol zpvanch to byly prv hry V+W, kde jsme se s kolegy docela vydili. Musm na tomto mst pipomenout kolegu Moryse, s nm velmi asto nebylo zcela jasn, jak pslun pedstaven bude vypadat. Bvalo to poten pro mne, asi i pro nj, ale hlavn pro divky! A to bvaly krsn veery, pln naeho improvizanho mistrovstv tedy aspo myslm, e ano! Jako f jsem rd stval vzadu v hlediti Myrona a sledoval pedstaven, to pak byla velk radost, kdy se dailo. A ono se dailo teba velk tanen scny v Crazy for You, Music Manu a dalch. Jist se ti splnila cel ada divadelnch sn, m tak ty nesplnn? Kdysi jsem u stejnou otzku dostal od Jiho lupky Svrka, popravd jsem mu odpovdl, e j u moc nesnm. Potom ovem jeden inohern kolega svm charakteristickm, zvunm hlasem o mn rozioval, e To je ten, co nem sny!. Chodm se te dvat na mlad kolegy, jak dle thnou tu komediantskou kru, a moc jim peji, aby i oni mli tch nesplnnch sn jen tak malilinko. Nebo i vbec! Marcelko, ty jsi v ostravsk operet strvila celch dlouhch ticet let. Setkala ses s mnoha osobnostmi, jakou byl napklad Vladimr Brzda. Jak na zlatou ru ostravsk operety vzpomn? Celch dlouhch ticet let? Pipad mi, jako bych pouze otoila strnkou pi ten velmi poutavho romnu. Divadlo mne pohltilo tak, e jsem vbec nevnmala, jak b as. Po deseti letech psoben ve kolstv a pleitostnho hran jsem vstoupila do svta plnho osobnost, o kterch jsem zatm jenom etla, vdala je v televizi nebo poslouchala z hledit divadla: Josefa Kobra, Kosu Holube, Otu Viktorina, Zdeka Riku, Helenu Riehsovou a samozejm dirigenta Vladimra Brzdu. Vladimr Brzda byl pro mj vztah k operetnmu nru rozhodujc osobnost. Fascinovalo mne jeho pesvden, e opereta, cel vky podceovan nr, je plnohodnotn zpvohern tvar, kter me obecenstvo pobavit a kter mohou mt lid rdi. Nasvala jsem vemi smysly jeho umn podmanit si vechny, s nimi spolupracoval na tvorb inscenace. A tak jak jinak jsem se nechala postupn strhnout jeho kouzelnm a sympatickm bohmstvm. Ano, zlat ra silnch osobnost, dentlmen a opravdovch mistr lehk mzy. Je na co vzpomnat a pamatovat si po cel ivot. Co pro tebe jako enu znamen zastvat msto koncertn mistryn? Tady si t, Gbinko, dovolm troiku opravit ena na postu koncertnho mistra*. Samozejm, nic lehkho. A co to pro mne znamen? Pedevm obrovskou est toto msto zastvat a od roku 1990 je denn obhajovat, pedevm kvli sob, abych mohla mt pocit, e si je zasloum. Ale v nitru due piznvm, e mn osobn tento post pin velkou pleitost vyjdit, prostednictvm svho nstroje, veker city a emoce, kter mne v ivot provzej. Pokad, kdy hraji slo, mm jedno ucho v hlediti a pedstavuji si, jak by to mlo na mne inek jako na posluchae. A co se te mch bvalch i souasnch koleg, mm na n obrovsk tst. Myslm, e mne berou i s tm znamenm na ele. nejblich. M ti dti to urit se mnou a s moj profes nemly jednoduch. Byla jsem asto mimo domov, pi divadle jsem njakou dobu uila a hrla i v jinch souborech. Byla jsem hodn vyten, take si mne dti neuily vdycky tak, jak by mly. Natst to chpou a dokonce mi fand. Dky za to! A jezevice Lesanka? (Deny herec Scipion ped rokem umel.) Ta vznamn opout mstnost, kdy spustm lib tny na housliky. Manel dl tot. Ostravsk opereta ti pirostla k srdci. V jednom z naich rozhovor ses mi svila, e opereta je tvoj ivotn lskou. Nyn se s operetnm souborem lou, i kdy vlastn jen formln, protoe se i v nsledujc sezn budeme na pedstavench a zkoukch potkvat. Njak mi k tob nesed ten zaslouen odpoinek, mm t za enu akn, dynamickou, originln... Ano, opereta i muzikl, to je a zstane mj milovan svt. Proila jsem ndhern muzikantsk ivot a potkala jsem a neustle potkvm v divadle mnoho vzcnch a nezapomenutelnch lid. Jsem za to vdn a pla bych vem, aby byli tak spokojeni a astni, jako je to umonno mn. Marcelko, dovol, abych ti jmnem celho souboru popla, aby sis udrela ten bjen ivotn optimismus, kter mi byl vdy inspirac. Bylo, je a bude mi ct s tebou pracovat a dkuji za ve, co jsem se od tebe mohla za tu krtkou dobu naeho spolenho psoben nauit. (gp)

Chodm se te dvat na mlad kolegy, jak dle thnou tu komediantskou kru

Dlouholet slista ostravsk opery a operety, bval f operetnho souboru, pedagog Jankovy konzervatoe, skvl muzikant, oblben pvec, herec, milek ostravskho operetnho publika Miroslav Urbnek se se souborem operety a muziklu na konci sezny lou. Po przdninch nastupuje do divadelnho dchodu. Za vechny kolegy bych mu rda popla pedevm pevn zdrav a ivotn optimismus. Mireku, soubor ostravsk operety se na dlouh lta stal tvm domovem. Zanal jsi v opee a i v dob svho psoben v operetnm souboru jsi byl hostem v opernch inscenacch. Devt let jsi operetnmu souboru foval. Co t pivedlo k operet, je to tvoje srden zleitost? Po absolvovn koly, brnnsk JAMU, jsem byl sedm rok lenem ansmblu v Opav, kde se hrla opera i opereta, a j jsem se obou tchto nr piln zastoval. A byla to skvl praxe do budoucna s tituly, jak se k od Bacha po Vlacha. Nastoupil jsem pak do ostravsk operety a hostoval v opernm souboru. Po njakm ase to bylo obrcen, ale kdy se nkdo zept, ktermu nru dvm pednost, musm odpovdt nevm. Ob tyto mil dmy mm rd. To fovn vdycky ponkud znamen omezen vlastnch ambic najednou nebyl as na roziovn potu rol, i kdy nkter role jsem si, pravda, nadlil. Vtinou vak jako jaksi alternan pojistka pro provoz. A s pibvajcmi lty se soudn lovk mus pehrt do vce dosplejch rol, to je zkrtka jevitn nutnost. Ta moje srden zleitost je vechno, co je spojeno s hudbou a jevitm. Jak byl pechod od opery k operet? Jako tenor jsem vlastn dn pechod pli nepocioval, protoe ada operetnch postav je na rovni tch opernch. Navc lovk mus v operet mluvit i tanit. Pochopiteln mi vce vyhovovala opereta klasick, ale rd jsem si odskoil k lidovce nebo hrm V+W+J. Ona toti u v na dob pomalu pestvala platit ta psnj oborovost pi obsazovn rol, a tak jsem docela bn interpretoval souasn opery Verdiho, Wagnera,

Marcela Wysogladov Foto Arnot Svoboda Kdysi jsme si povdaly o tom, co ve obn takov hran v orchestru na housle. Krom zkouek a hran na pedstaven je to tak domc pprava. Kolik hodin denn mus lovk vnovat sv profesi ze svho volnho asu, aby vbec mohl pijt, veer sednout a zahrt teba takovou Polskou krev? A druh den teba Gershwina? Ono je to tak. Zpotku, to znamen, kdy jsem v divadle zanala, jsem doslova nepoutla nstroj z rukou. Jednak jsem chtla zvldnout part od zkladu, ale tak byl tento nr pro mne nov a zjiovala jsem, e ne tak pln snadn. Toti, opereta je hodn o intuici a nadn orientovat se v oblasti tzv. poktek, rozbhn a pozastaven melodie a podobn. Nap. Lehr, Strauss atd. Po ltech se samozejm mus lovk neustle udrovat, cviit, jinak bolestn pozn, za je toho loket. Ale orientace v nru je u snadnj. A muzikl, nap. Gershwin nebo Legrand, je fantastickou pleitost se muzikantsky vyjdit. A do toho veho rodina a pejsek (roztomil jezevk, slyc na jmno Scipion)... Je stran dleit ctit oporu a povzbuzen od

FIDELIO (1990) Eva Gebauerov-Phillips (Leonora) a Miroslav Urbnek (Florestan) Foto Josef Hradil Smetany, Dvoka a Janka vedle Johanna Strausse, Klmna, Offenbacha, Nedbala a dalch. K tomu teba muzikl Zorba a role pana Wericha ve hrch Osvobozenho divadla. Jak bylo tv fovsk obdob? Snail jsem se navzat na celou dlouhou pedchoz dobu tch slavnch bard ostravsk operety, jakmi byli pnov Brzda, Kobr a cel ada dalch, nemn vznamnch pn a dam. Hrli jsme klasiku a tak muzikl takov, kter byl provediteln v naich monostech. Jevitnch i finannch. Zpvn v deti, Crazy for You a ada dalch to byly pvodn esk premiry americkch muzikl. Stvajc soubor byl schopen obshnout tento irok zbr, ale obasn host-specialista byl ku prospchu. Stanovil jsem si pro seznu a tak dodroval pravidlo jedna velk opereta, jedna men, teba lidov, jeden velk muzikl a jeden mal, i jin hra. S kolegyn Dagmar Hlubkovou, kter adu inscenac rerovala, jsme vybrali a uvdli irok repertor, aby si kad divk mohl vybrat. Na svm kont m celou adu opernch, operetnch a muziklovch rol. Kter byla, nebo je tvou nejoblbenj? To je ovem ponkud zludn otzka. Na ni bude ale zcela jednoznan odpov vechny! Nedaj se pece pominout, i dokonce vyadit z vtu role, kter se povedly mn, nebo i nepovedly, pro to nepiznat. Ale kad z tch pleitost pinela monost utkat se s pedepsanmi notikami a pohybem na jeviti. Divadlo lovka nut stle se uit, bt v neustlm souboji s pamt, zpvn technikou a docela asto tak s nemocemi, jim se ned ubrnit. To je potom pi pedstaven podn dina! Ale budi, vyberu nkolik svch favoritek. V opee jednoznan Dalibor a cel ada dalch titul od eskch autor. K tomu aspo dv nejt svtovky Kalaf v Turandot a Hoffmann v Hoffmannovch povdkch. V lehm nru pak operety Ciknsk baron, ard-

* Jazykov pikantnost: Jakkoli etina m tu krsnou schopnost i povinnost pechylovat ensk jmna obecn a osobn tedy i nzvy povoln prv pozice koncertnho mistra pat v eskm jazyce k tm nkolika mlo vjimkm, u nich pechlen ensk tvar neexistuje. A tedy potkvme ministryn, fov/fky, editelky, uitelky, technoloky, spisovatelky, malky, ba i mistrov dlen nebo mistryn sportu, u zamstnn koncertnho mistra zkrtka ensk varianta zatm ve spisovn etin neexistuje. (pb)
I N Z E R C E

KAT A BLZEN (2006) Miroslav Urbnek (Melichar Mahuleno) Foto Josef Hradil Krom psoben v ostravsk operet psob tak jako pedagog na Jankov konzervatoi v Ostrav. Vychovv mladou generaci zpvk. Napluje t prce s mladmi lidmi? To je troku jin kapitola a tak jin radost. Pijde-li na zatku sotva dorostl adept a na konci m dospl lovk nalpnuto do ivota s hudbou a zpvem, to je obrovsk poten. Kadodenn, alespo miniaturn posun ke kvalit je to, co obma aktrm in spolen proitky. Tak jako mne pipravovali uitel pro profesi, tak i j se snam pedat km, co mohu. A kdy se da, to je opravdov naplnn. Na co bys divky pozval do divadla? Na vechno, co jim me pinst poten a radost. Nkdo potebuje vnj titul, nkdo se chce bavit, nkdo obdivuje tanec me si vybrat z inscenac vech soubor. Nejradji bych divky ale vidl v tom naem operetn-muziklovm Myronu, sta si vybrat podle nru a titulu, nabdka je irok. Potkvm se s vmi, ptel, ji adu let, pijte, rd vs uvidm. (gp)

GASPARONE (2008) Podesta (Miroslav Urbnek) se div Foto Josef Hradil

34

Z ARCH IVU NRODN HO DIVADLA MORAVS KOS LE Z S K HO

Z ARCH IVU NRODN HO DIVADLA MORAVS KOS LE Z S K HO

Lubomr Prochzka
(*30. dubna 1922, Praha) Pvec a mal Lubomr Prochzka oslavil 30. dubna sv ivotn jubileum 90 let. A je tomu tak tm 70 let (prosinec 1942), kdy se na pozvn dirigenta a fa ostravsk opery Jaroslava Vogela poprv pedstavil ostravskmu divadelnmu publiku v roli Jenka s Maenkou v podn vynikajc pvkyn Miloslavy Fidlerov: Veern pedstaven mlo obrovsk spch, bylo vyprodno cel divadlo. Druh den jsem za gratulac vech f, dirigent a reisr jednotlivch soubor podepsal smlouvu s divadlem. Byl jsem rd, ponvad jsem ml sv prvn angam. Hned jsem si dojel dom pro kufr s nejnutnjmi vcmi, zatm mi kousek od divadla sehnali jeden pokoj u pan Tolarov blzko evangelickho kostela. f Vogel ml ji pro m pipraven role, kter jsem se hned uil: Almavivu v Lazebnku sevillskm, Vtka v Daliborovi, Podhajskho ve Dvou vdovch, Belmonta v nosu ze Serailu. J byl astn, e mohu zpvat a zpvat a zpvat!, s smvem vzpomn pan Prochzka. V t dob jet studoval slov zpv u profesora Zdeka Otavy na prask konzervatoi. V prvnm roce angam v Ostrav dostal pozvnku od fa opery Vclava Talicha k pedzpvn do Nrodnho divadla v Praze: Po zazpvn Ladislava Podhajskho ze Dvou vdov a Rudolfa z Bohmy ped Vclavem Talichem, opernm reisrem Ferdinandem Pujmanem, nmeckmi hlasovmi poradci a vemi dirigenty, jsem dostal prozatmn legitimaci lena slisty Nrodnho divadla a byl obsazen do role Hrabte Almavivy. Dal psoben v Nrodnm peruilo jeho totlnho nasazen v divadle v Grlitzu (19431945), kde napklad zpval Manrica v Trubadrovi. Po vlce se vrtil do Nrodnho divadla v Praze, avak ne nadlouho. Velk tenorov talent jako byl Lubomr Prochzka si nenechal ujt ani povlen f a dirigent ostravsk opery Zdenk

Jirkovi Pinkasovi, tehdejmu dirigentovi, se scna tak zalbila, e jsem mu ji musel znova namalovat na pltno jako obraz. S Jirkou jsme byli dob kamardi ji od dtstv, byl vynikajcm klavristou, dirigentem, procestoval cel svt a jeho zsluhou se tak ostravsk opera dostala tehd do ciziny Itlie, panlska i Zpadnho Nmecka. Na zvr si pipomeneme Straussovu operu Salome: Za nejpovedenj, j osobn, povauji Kolerovo nastudovn opery Salome, protoe je to velmi tk, nron a pitom krsn opera. Role Salome se speciln hodila pro Evu Gebauerovou, kter ji zpvala jedinn! Tuto operu tak nastudoval v Praze i tehdej f opery a dirigent Jaroslav Krombholc a j si tak Herodese zazpval i v Praze. Pozdji jsem dostal od nj lstek s pnm k Vnocm, kde na konci pe: ,Vzpomnm na nai Salome: Folliant sequentes!, voln peloeno: Nech vzkvtaj dal! Toto latinsk zvoln vyjaduje i pn Lubomra Prochzky, a vznikaj dal krsn a dobr opern inscenace. Lubomr Prochzka (ujskij) s Jim Heroldem (Boris Godunov) Modest Petrovi Musorgskij: Boris Godunov; premira: 7. 2. 1959 Foto Frantiek Krasl Gratulujeme! (kp)

Bedich Jansa 75

Bedich Jansa Foto Jan erno Dne 5. ervna se dov 75 let reisr Bedich Jansa, rodk z st nad Orlic. Do naeho divadla nastoupil v r. 1966 a za 25 let zde nastudoval 60 inohernch inscenac. V r. 1991 peel do funkce umleckho fa olomouckho divadla a po dalm krtkm angam v Tnskm divadle zakonil sv stl divadeln psoben jako umleck f opavsk inohry. S NDM vak spolupracoval i nadle, tentokrt s opernm souborem (dalch 11 inscenac). Krom divadla reroval i destky rozhlasovch a pes 20 televiznch inscenac a hezkou dku let tak psob jako pedagog na Jankov konzervatoi. Ti vzpomnky na ti z jeho nejvznamnjch inscenac: Vzpomnka prvn: Hamlet 1988. V thle inscenaci jsme totln odstrojili a odhalili cel jevit DJM vetn oteven i zadn porn elezn opony s prhledem a do skladu dekorac jako metaforu obrovskho neptelskho svta, s nm se stetv a zpas Hamlet, co mlo v t dob zcela jasn spoleensk vyznn. Ale te o nem

jinm: Vymysleli jsme si se scnografem prof. Vychodilem, se kterm jsem dlal hodn svch inscenac, e budeme ducha Hamletova otce promtat na mlhu na jeviti. Jene jak k tomu dojt? Za vydatn pomoci tehdejho technickho fa divadla Ivana Blka jsme dospli k een: Na provazit jsme dali ti praky, kter vyrbly ze suchho ledu tk mln oblaka, je padala na jevit. A promtan duch se na nich velijak kroutil a deformoval a budilo to pesn tak hrzostran dojem, jak jsme si pedstavovali. Vzpomnka druh: Jak jsme nehrli v Praze. Nae inscenace Nebezpench vztah si zskala takov renom, e jsme s n byli pozvni do Vinohradskho divadla. Bylo to v listopadu 1989. Vyjeli jsme z Ostravy v den, kdy mla bt pravdpodobn ukonena stvka divadel, ale rno to jet nebylo zcela jist. Pi zastvce u Devti k jsme se dovdli, e komunistick vlda skuten

Ji apka (Hamlet) a Bedich Kolliner (Duch Hamletova otce) William Shakespeare: Hamlet, dnsk princ; premira: 4. 6. 1988 Foto Josef Hradil

Lubomr Prochzka (Brouek) Leo Janek: Vlety pana Brouka; premira: 28. 6. 1959 Foto Frantiek Krasl

Chalabala. Zval jej mnohokrt do Ostravy na pohostinsk vystoupen, kter se nakonec v roce 1947 zmnila v celoivotn angam v Ostrav. Bhem sv ostravsk pveck kariry ztvrnil na dv stovky rol pes vechny milovnky a skvl pveck a hereck proveden charakternch postav. Nejenom dky nim zskal adu etnch hudebnch ocenn, ale i dky svmu pedagogickmu psoben na ostravsk konzervatoi a na katede hudebn vchovy Ostravsk univerzity. V roce 1972 mu byl udlen estn titul zaslouil umlec za jeho umleckou tvorbu. Zavzpomnejme si s panem Prochzkou, na nkter z jeho velkch rol. Nezapomenuteln byl napklad v roli Brouka v Jankov opee Vlety pana Brouka v nastudovn dirigenta Bohumila Gregora: Brouek! To byla moje nejslavnj partie, celorepublikov uznvan! Psaly o nm prask noviny cel dv strnky se sammi superlativy!" Dalm nemn spnm Gregorovm nastudovnm byla Musorgskho opera Boris Godunov: Boris Godunov byla hezk a spn inscenace. J vdy zpval do t doby pevn kladn role, ale kne ujskij byl ten zporn, kter chtl za kadou cenu zskat carsk trn. Snail jsem se proto zpvat s polosevenmi sty a vytvoit samolib polosmv; nebylo to jednoduch, a pesto jsem tu roli zpval moc rd. A Jirka Herold jako Boris Godunov byl vborn nejenom jako zpvk a herec, ale i kolega. Lubomr Prochzka se krom zpvu tak intenzivn vnoval svmu druhmu celoivotnmu konku malovn. Sv proslunn barevn krajiny a kvtinov zkout zaal vystavovat ji v polovin 40. let, pozdji, potkem 60. let, byl spoluzakladatelem a lenem tvr skupiny Bezru a v roce 2002 se stal lenem skupiny Chagall. Nen proto divu, e v roce 1974 vytvoil scnografii inspirovanou malebnou krajinou Mlnicka pro Dvokova Jakobna, v nm zrove zpval uitele Bendu.

Scna Lubomra Prochzky k opee Jakobn z roku 1974 (3. jednn: Na zmku) Foto Frantiek Krasl

Stanislav rsk (Valmont), Alexandra Gasnrkov (Markza de Merteuil) Christopher Hampton: Nebezpen vztahy; premira: 3. 1. 1989 Foto Josef Hradil padla a e stvka je odvolna. Pijeli jsme do Prahy, ale nai vinohradt kolegov ns prosili, abychom nehrli, protoe by rdi jet jeden veer pobyli s vrnm publikem, kter v pohnutch listopadovch dnech zaplovalo pi veejnch mtincch jejich hledit. Pozvali ns, abychom se toho poslednho veera zastnili s nimi. Pedstaven se sice nekonalo, ale vichni jsme si z toho veera odnesli nezapomenuteln, fascinujc zitek. Vzpomnka tet: Trochu humoru na zvr. V inscenaci Barnesovy hry trnct hrab Gurney umstil prof. Vychodil do stedu scny obrovsk vrata. Herec Mirek Hork (snad mi tu vzpomnku tam nahoe odpust) jimi ml odejt z jevit, ale nemohl je otevt (otevral je toti smrem dozadu, tedy na opanou stranu, ne je bylo mono otevt). A tak po nkolikerm zalomcovn nakonec mvl rukou a dvee prost obeel. (sl)

Ji apka (trnct hrab Gurney), Stanislav Mal (Maty Peake) a Vlasta Vlaskov (Lady Claire Gurneyov) Peter Barnes: trnct hrab Gurney; premira: 10. 4. 1982 Foto Josef Hradil

Lubomr Prochzka (Herodes) Richard Strauss: Salome; premira: 24. 1. 1965 Foto Frantiek Krasl

36

37

Z A O P O N O U S R E K V I Z I T KO U I N O H RY
Inscenace se v prmru zkou dva msce. Kdy na Vs pijde ada? Kdy Vm reisr pedlo soupis svch poadavk na rekvizity? Inscenaci sleduji od zatku po peten textu si vypi rekvizity, o nich je v textu e nebo nznak, e by v dan scn byly teba. Potom dan vci vyhledm ve skladu a ekm na dal poadavky reisra, vtvarnka a herc. A do premiry se rekvizity pidvaj, vymuj a ppadn dokupuj. Nejnronj je posledn tden ped premirou, to chce nkdy svatoz. Na druhou stranu je asn sledovat proces od popsanho papru po ivou inscenaci. Jsou to poadavky konen, nebo se jet s blc se premirou mn? Seznam rekvizit dostvme hned, nkdy taky vbec ne on se vtinou i pipraven poten seznam velmi li v konen fzi. Kad inscenace je samozejm jin a li se tak poet rekvizit. Tak teba Donaha! alias Hole dupy. Dokzala byste vyjmenovat, co vechno muste pipravit? Na pedstaven Donaha! se vdy tm. Take nkup, vyvezen bedny ze sklepa, nachystat rekvizity na jevit do portl, kapsy (kapsy, to jsou bon prchody do zkulis na pedn sti jevit DJM, pozn. red.) a rekvizitn stoly. Dovzt korek, kter taky hraje, nechat nafouknout balnky u techniky, ve zkontrolovat, co je odhadem tak osmdest vc. Prohldnout, jestli je ve na svm mst a me se zat. Krom bnch vc mm v tto he na starosti i nezvykl zvukov efekt: po akci pn na zchodcch a dopadu Igora Orozovie na zem pesypvm stepy z opravdov zchodov msy, aby bylo slyet jejich inkot. Jet pr pestaveb na zadnm jeviti a bl se dkovaka, klid jako vdy a pak dom. U Vm dal nkdo poadavek, kter nelo splnit? Poadavek, kter nelo splnit neznm. Nemon ihned zzraky do ztka, to je nae vize. Obas musme vyvinout hodn kreativity a diplomacie, aby byli vichni spokojen, ale pi dobr vli jde ve. Mme skvlou pan vedouc a vstcn lidi kolem sebe. Do inscenace Kuaky opatruji lavor s trvou, kterou jsem si vysela, v Mm boji nafasuji ivou slepici, co pot alergika na pe, a takovch drobnch radost bychom se vemi kolegy napotali dost. Nuda tady nehroz. Jste povstn tm, e bhem zkouek chystte hercm oberstven, proslaven jsou pedevm Vae polvky. Kde na to berete as a chu? Po zkoukch na zkuebn zan zkouen na jeviti. To u je pro rekvizite nronj, zanaj stl vmny rekvizit, aby bylo na jeviti to nejlep, co meme nabdnout. Kdy zane napt na jeviti i v zkulis vrcholit, je nejlpe zat zahnt stres jdlem. Na adu pichz spoluprce inohra si dv penzky do kasiky a spolen se va polvka. Mete vidt herce, kte prv nezkouej, jak v rekvizitrn krjej brambory apod. Jsou velmi ikovn nejen na jeviti. A nakonec pohled na frontu u rekvizitrny, ekajc na polvku pro chud, jak to kdysi, u nevm kdo, nazval, je nezapomenuteln a stoj za trochu prce navc. Herci jsou vtinou lid velmi emotivn, co je logick o emocch tak hraj a zanechv to na nich velk vliv. Jak zvldte run situace, kdy napklad nkdo neme v zkulis najt dku, s n m vzpt nkoho zabt? Vztah rekvizit herec by ml bt zaloen na dve. Kdy jsem zanala, stalo se napklad, e herec obhl cel jevit s tm, e nenael teba tuku, i kdy na danm mst leela, jen ji jin kolega pekryl kapesnkem. Nyn u je to jin, vybudovali jsme si njak pracovn vztah, myslm, e vzjemn vme, co od sebe meme oekvat. Nesnm stereotyp a ten mi tady rozhodn nehroz. Jako perliku nakonec dv hlky, kter slchme asto a kter se jet nikdy nevyplnily. Prvn: Tam moc rekvizit nebude, druh: To koupte v kadm obchod. (piv)

NDM EXTRA

SEZNA 2012/2013 klepe na dvee

NOVOU SEZNU TRADIN ZAHJME POD IRM NEBEM
JDEME ZA VMI! 2. z 2012, Jirskovo nmst, od 16.00 hodin

Pesvdte se, jak DIVADLO PROCHZ ALUDKEM

Jdeme za vmi! je spolen zahjen divadeln sezny ostravskch divadel, kter se bude konat v nedli 2. z od 16.00 hodin na Jirskov nmst (Kum rynku). Program tvrtho ronku tohoto spnho happeningu spolen uva Nrodn divadlo moravskoslezsk, Komorn scna Arna, Divadlo Petra Bezrue a Divadlo loutek Ostrava. Slavnostn se zde tak zahj prodej spolenho pedplatnho ostravskch divadelnch scn ABEND, kter nabdne mix inscenac vech profesionlnch ostravskch divadel. Na nmst bude oteven propagan stnek s prodejem pedplatnho NDM, vstupenek NDM na est msc dopedu a spolenho pedplatnho ABEND. V samotnm zvru editel a umlet fov divadel a soubor slavnostn zahj novou seznu, kterou pokt ampaskm. Happening se bude konat za kadho poas. Hlavnm poadatelem je Nrodn divadlo moravskoslezsk. Akce se kon za podpory statutrnho msta Ostravy a mstskho obvodu Moravsk Ostrava a Pvoz.

Lenka Matejikov Foto Radovan astn Divk vnm herce na jeviti, dote se jmno autora, reisra, dirigenta, choreografa, dramaturga a dal, ale v divadle je tak mnostv jinch profes, bez nich by nikdy dn inscenace nevznikla. Jednou z nich je i rekvizit i rekvizitka. V inohe NDM jsou dv: v Divadle Antonna Dvoka vldne Zdena Vojkovsk a v Divadle Jiho Myrona Lenka Matejikov. A prv j jsme poloili nkolik otzek: Mete strun shrnout prbh svho veera bhem pedstaven? Co vechno muste udlat? Pprava na pedstaven zan nkupem spotebnch rekvizit a donesenm do divadla. Pak je teba dobe rozvrhnout pracovn as, aby bylo erstv navaeno a nachystny vechny rekvizity, ne se zanou poutt do slu divci. Od zatku pedstaven sleduji stt se me vechno od rozbit sklenice po zvrtnut kotnk pak je teba rychle situaci vyeit a pomoci. Bhem pedstaven jsou i rzn pestavby, bhem nich se dlaj vci mon i mrn nemon. Po skonen pedstaven pijde na adu klid rekvizit, pokozen vci se ppadn musej poslat na opravu nebo se oprav vlastn rukou, aby bylo na dal pedstaven ve v podku.

VELK PRVAN V DIVADLE ANTONNA DVOKA

PIJTE K NM!, 9. z 2012, od 10.00 do 16.00 hodin Nedle pro celou rodinu, vechny divadeln fanouky, fajnmekry a ptele Po prv po przdninch odemkneme Divadlo Antonna Dvoka a provtrme spolen s vmi vechny jeho komnaty! Ppravy na novou seznu v tuto dobu budou v plnm proudu a my vs zveme do zkulis divadla, kde mete nai prci prozkoumat a poznat ji zblzka. Mme pro vs a vae dti pipraveny prohldky divadla se Snhurkou nebo magii s ostravskm Davidem Copperfieldem alias fem techniky Stanislavem Muntgem. Mete se osobn seznmit s fy a umlci naich soubor, zkusit si nkter z tisc kostm nebo si zatanit se mudlou a jeho dalmi kolegy trpaslky, sledovat baletn trnink se fem baletu Igorem Vejsadou, kter se letos zam na tma tanec a psychoterapie, prot hereck improvizan extempore a snt pi ansonech v podn hvzd soubor na inohry a muziklu. Z foyer divadla, kde bude vchoz stanovit ke kad akci, si vs budeme odvdt do chodeb zkulis, skladu kostm, vlsenkrny, nahrvacho studia, baletnho slu a dalch bn neveejnch mst divadla. Intenzivn program budete moci pjemn proloit dobrou kvou a ansonovm dezertem v kavrn v prvnm pate. Cel den bude korunovn prvnm veernm pedstavenm SLAVNOSTNM GALAVEEREM k zahjen sezny 2012/2013. Tme se na Vs!

I N Z E R C E

Slavnostn galaveer k zahjen sezny 2012/2013

9. z 2012, Divadlo Antonna Dvoka v 18.30 hodin Slavnostn gala s ochutnvkami inscenac sezny 2012/2013. inkuj umlci soubor inohry, opery, operety/muziklu a baletu NDM a vybran host, se ktermi se budete v nadchzejc sezn na naich jevitch setkvat.

Vstupenky v prodeji od dubna 2012!

KRLOVSK PODVAN V TUNELU Ostravsk muzejn noc 2012, 19. kvtna 2012, od 17.00 do 22.00 hodin Pozor! dn muzeum, zkamenliny nebo exponty, dn natura morta! Ale divadeln sezna napchovan do intenzivn a napnav plhodinov prohldky! Prost 3D site specific show! Speciln pedstaven ostravskho Nrodnho divadla moravskoslezskho pouze 1x za rok. A jen pro Ostravskou muzejn noc 2012! Divci se po proniknut za elezn vrata provoznho zzem divadla dostanou mimo as a prostor a proij pbhy a atmosfru cel na sezny v silnj koncentraci ne kostka Maggi. Kde?! V dekoranm tunelu v pzem provozn budovy umlecko-dekoranch dlen Nrodnho divadla moravskoslezskho na Smetanov nmst 3233/8b (za Divadlem Antonna Dvoka). Prvn prohldka zane v 17.00 hodin. (de)

Ostravsk muzejn noc 2011 v NDM Foto Vojtch Bartek

39

APLAUS

APLAUS

Po premie multinrov, nejen baletn, inscenace Padajc andl: zleva Petr Skora (Jeannot du Matin), odsouzen, umleck f baletnho souboru Igor Vejsada, Pavlna Kafkov (Gabrielle des Genet), reisr-choreograf a vtvarnk Philippe Talard, odsouzen, Eva Dzgov-Jiruov (Ange Soleil), Vclav Curylo (Neige), odsouzen Foto Martin Popel Po operetn premie Polsk krve: zleva: Libor Olma (Senowi), Klemens Sowioczek (Jan Zaremba), choreografka Jana Hanuov-Vakov, reisrka inscenace a fka souboru OPERETA/MUZIKL Gabriela Petrkov, Martina nytov (Helena), Josef Moravec (Hrab Boleslav Baraski), autor scny David Bazika, kostmn vtvarnice Sylva Zimula Hankov, Eva Zbrokov (Wanda Kwasisk), Roman Harok (Bronio z Popiel) Foto Radovan astn

Po hvzdn opern premie ivota prostopnka, dne 1. bezna 2012: zleva Ondej Koplk (Sellem, vyvolava), Nicola Proksch (Anne Trulove), Ulf Paulsen (Nick Shadow), reisr inscenace Ji Nekvasil, dirigent Jakub Klecker, Jorge Garza (Tom Rakewell), choreograf Igor Vejsada, Yvona kvrov (Baba-Turek), Jan Martink (Otec Trulove) a lenov sboru opery NDM Foto Martin Popel

Dne 24. bezna 2012 pevzal Jacek Strauch na prknech Nrodnho divadla za nejlep musk hereck a pveck vkon v oboru opera Cenu Thlie 2011. Roli Cardillaca ztvrnil ve stejnojmenn opee, kterou reroval editel Nrodnho divadla moravskoslezskho Ji Nekvasil a hudebn nastudoval hudebn editel opery Robert Jindra Foto Martin Popel

Po svtov premie inohry Kuaky: zleva Robert Urban (Jan), Dalibor Dufek (Baronek), Nikola Birklenov (Ma), Renta Klemensov (Olga), reisrka inscenace Janka Rynek Schmiedtov, Petra Lorencov (Iri), Igor Orozovi (Petr), Mario Buzzi (autor hudby), Kateina Vainarov (Natlie), autorka hry Anna Saavedra, vtvarnk kostm Tom Komnek, dramaturgyn Klra pikov a Vladimr Polk (Andrej) Foto Radovan astn

U pleitosti premiry ivota prostopnka primtor Petr Kajnar slavnostn pijal li primtora a statutrnho msta Ostrava Foto Martin Popel

K svtov premie pat i svtov dary. Po premie Kuaek se dky jednomu z takovch dar inscenan tm pepravil na popremirov verek v luxusnch limuznch. Zleva Dalibor Dufek a Igor Orozovi Foto Radovan astn 12. bezna 2012 se v ndran restauraci v st nad Orlic odehrla speciln reprza inohern inscenace Moskva Petuky na podporu obanskho sdruen NDRA NEDME. Pedstaven se astnila i cel ada osobnost, jako je reisrka Olga Sommerov, prodkan libereck fakulty architektury Ji Suchomel, reisr Radovan Lipus, pekladatel Pavel Dominik a t mstopedsedkyn Poslaneck snmovny Kateina Klasnov Foto Dita Eibenov 29. bezna 2012 se v Divadle Antonna Dvoka udla inohern premira Ivanova: zleva Vladimr apka (Kosych), Ji Sedlek (Michail Borkin), Anna Cnov (Zinaida Lebedvov), Jan Fiar (Pavel Lebedv), Veronika Lazorkov (Sa), Tom Jirman (Nikolaj Ivanov), Lada Blakov (Anna), Frantiek Veea (Matvj abelskij), Alexandra Gasnrkov (Marta Babakinov), Petr Houska (Jevgenij Lvov), Marie Logojdov (Avdoa) Foto Radovan astn

Dne 1. bezna 2012 probhla ji 3. umleck rada. Ing. Mgr. Petr Hruka, Ph.D. (bsnk, literrn vdec), doc. Daniel Balabn (akad. mal, pedagog Fakulty umn Ostravsk univerzity) a Mgr. Martin Dostl (scenrista, dokumentrn reisr a kurtor vstav souasnho umn) Foto Dita Eibenov

Eva Urbanov, dirigent a hudebn editel opery NDM Robert Jindra a lenov orchestru opery NDM po slavnostnm Galakoncertu Evy Urbanov Foto Martin Popel

Choreograf a reisr Philippe Talard pebr po premie inscenace Padajc andl z rukou editele Vznice Hemanice plukovnka Petra Kadlece Plaketu Vzesk sluby esk republiky I. stupn jako vraz cty za netradin divadeln pojet ivota lid na pokraji spolenosti Foto Martin Popel

40

16. dubna 2012 jsme slavnostn zahjili prodej pedplatnho na seznu 2012/2013. Nastvajc umleck f inohry Peter Gbor vylosoval vherkyni pedplatnho za symbolickou 1 korunu, kterou se stala pan Ivona Zelinov. Zleva: Peter Gbor, Stanislav Muntg, Lada Blakov, Ji Nekvasil, Igor Orozovi a Vladimr Polk Foto Martin Popel

41

P E D P L AT N N A S E Z N U 2 0 1 2 / 2 0 1 3

P E D P L AT N N A S E Z N U 2 0 1 2 / 2 0 1 3
John M. Hayes (19192008), Jack Trevor Story (19171991), Alfred Hitchcock (18991980), Marek Pivovar (1964)

PEDPLATN NA SEZNU 2012/2013 ji v prodeji!

Pipravili jsme pro Vs jedinenou pedplatitelskou nabdku. Navtivte nae pedstaven, hrajeme od z 2012 do ervna 2013. Nenechte si ujt premiry Nrodnho divadla moravskoslezskho. A rezervace? S pedplatnm nen nutn! Vyberte si z 20 pedplatitelskch skupin, a to takovou, kter odpovd Vaim pedstavm podle nr, podle budov konn, podle hracch dn, podle hodiny zatku pedstaven, skupinu premirovou, rodinnou, seniorskou nebo studentskou. Na pedstaven pedplatitelsk skupiny uette a 50 % z ceny vstupnho. Dle zskvte 20% slevu na zakoupen vstupenek na pedstaven (50% sleva pro studenty a seniory) mimo Vai pedplatitelskou skupinu a monost pednostnho nkupu a slev na mimodn akce jako Galaveer (9. z 2012), Adventn koncerty a dal podle aktuln nabdky. Vyberete si sv sedadlo! Po dobu deseti msc Vm v divadle rezervujeme Vae sedadlo. Msto v hlediti si mete vybrat takov, kter se Vm nejvce lb v pzem, na balkon, v lch nebo na galerii. Pro opravdov fajnmekry nabzme SPECILN PREMIROV PEDPLATN. State se soust divadelnch udlost cel sezny 2012/2013 neboli bute u toho. Premirov pedplatn Vm zajist msto na vech premirch sezny a nov i nsledn setkn s inscentory a hlavnmi pedstaviteli inscenac u slavnostnho ppitku s editelem divadla Jim Nekvasilem. Soust vybranch pedplatitelskch skupin jsou ji reprzovan, divcky oblben tituly, mezi kter pat nap. Vc Makropulos, Prodan nevsta, Nabucco, DONAHA! (Hole dupy), Pygmalion, Mrazk, Divotvorn hrnec, Polsk krev, Snhurka a sedm trpaslk a dal.

OPERETA/MUZIKL
Tim Rice (1944) Andrew Lloyd Webber (1948)

TRABLE S HARRYM
Komediln detektivka zcela naruby Premira 4. dubna 2013 v Divadle Antonna Dvoka Reie ubomr Vajdika William Shakespeare (15641616)

JOSEF A JEHO ASN PESTROBAREVN PL

Muziklov Bible v rytmu rokenrolu Premiry 4. a 6. jna 2012 v Divadle Jiho Myrona esk pebsnn Michael Prostjovsk Hudebn nastudovn Jakub dek Reie Gabriela Petrkov Emmerich Klmn (18821953)

SEN NOCI SVATOJNSK

Kouzeln albtinsk komedie vm odhal velk tajemstv prody i lid Premira 11. dubna 2013 v Divadle Jiho Myrona Reie Peter Gbor Joseph Bdier (18641938) Janusz Klimsza (1961)

ARDOV PRINCEZNA
Velk nvrat jedn z nejhranjch svtovch operet! Premiry 17. a 19. ledna 2013 v Divadle Jiho Myrona Hudebn nastudovn Karol Kevick Reie Gabriela Petrkov a Lumr Olovsk Radim Smetana (1950) Lumr Olovsk (1973) Pavel Br (1983) Michael Prostjovsk (1948)

TRISTAN A ISOLDA
Legendrn pbh milenc, kte v osudov he prohrli sv tst Premira 13. ervna 2013 v Divadle Jiho Myrona Reie Janusz Klimsza

FANTOM LONDNA
Tajupln krimimuzikl, kde kad postava me bt vrahem Premiry 16. a 18. kvtna 2013 v Divadle Jiho Myrona Hudebn nastudovn Jakub dek Reie Lumr Olovsk

PREMIRY SEZNY 2012/2013

BALET
Gaetano Donizetti (17971848) Ryuichi Sakamoto (1952)

OPERA
Alfredo Catalani (18541893)

ANNA BOLENA
Tragick osud druh manelky Jindicha VIII. Premiry 6. a 8. ervna 2013 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v italskm originle s eskmi titulky Hudebn nastudovn Oliver Dohnnyi Reie Ivan Krej

POSLEDN SAMURAJ
Milostn vzplanut moeplavce k japonsk aristokratce Premiry 1. a 3. listopadu 2012 v Divadle Jiho Myrona Reie Eric Trottier Choreografie Eric Trottier a Igor Vejsada Petr Ilji ajkovskij (18401893) KONTAKT PRO PEDPLATITELE Nechte o sebe peovat Gabriela Bardoov Tel.: (+420) 596 276 202 E-mail: gabriela.bardonova@ndm.cz Nrodn divadlo moravskoslezsk, oddlen pedplatnho (u Divadla Jiho Myrona) s. legi 148/14 701 04 Ostrava Moravsk Ostrava Po t St t P 8.00 13.00 8.00 13.00 8.00 13.00 8.00 12.00 13.00 17.00 13.30 15.30 13.30 17.00 13.30 15.30

LA WALLY
120 let po premie v La Scale na ostravskm jeviti! Premiry 20. a 22. z 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v italskm originle s eskmi titulky Hudebn nastudovn Robert Jindra Reie Vclav Klemens V tituln roli Eva Urbanov / Nan Miriani Leo Janek (18541928)

LABUT JEZERO

INOHRA
Oscar Wilde (18541900)

KA KABANOV
Tolik lsky ve mn, a tak mlo pro m Premiry 15. a 17. listopadu 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v eskm originle s anglickmi titulky Hudebn nastudovn Robert Jindra Reie Ji Nekvasil Johann Strauss ml. (18251899)

JAK JE DLEIT MTI FILIPA

Lehkovn komedie pro vn publikum Premira 18. jna 2012 v Divadle Antonna Dvoka Reie Vt Vencl Marian Palla (1953)

Nejslavnj klasick balet v novm nastudovn Premiry 2. a 4. kvtna 2013 v Divadle Antonna Dvoka Choreografie Lev Ivanov, Marius Petipa Nastudovn Igor Vejsada

SAJNS FIKN
Ultle vihl komedie Premira 22. listopadu 2012 v Divadle Jiho Myrona Reie Vra Herajtov Billy Roche (1949)

NOC V BENTKCH
Maskovan milenci ve vru karnevalu! Premiry 20. a 22. prosince 2012 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v eskm pekladu Hudebn nastudovn Jan ruba Reie Pavel Mikultk Scna a kostmy Adolf Born Richard Wagner (18131883)

www.ndm.cz
Pedplatn si lze sjednat osobn, telefonicky, e-mailem nebo potou. V kanceli pedplatnho v pedprodeji vstupenek NDM se Vm meme vnovat, pomeme vybrat pedplatitelskou skupinu, doporuit jednotliv pedstaven nebo spolen vyplnit pihlku.

SLO M NN
Potuln komedianti si dvaj do nosu esk premira 30. ledna 2013 ve zkuebn Divadla Antonna Dvoka Reie Janusz Klimsza Martin Walser (1927)

LOHENGRIN
Bjn pbh ryte s labut! Premiry 7. a 9. bezna 2013 v Divadle Antonna Dvoka Nastudovn v nmeckm originle s eskmi titulky Hudebn nastudovn Robert Jindra Reie Rocc 42

SMRTIHLAV
Drama o tom, jak rodie zataj svou temnou minulost a ona padne na hlavy jejich dt esk premira 31. ledna 2013 v Divadle Antonna Dvoka Reie Peter Gbor

Drme Vm msto!
43

INZERCE

OBCHODN INFORMACE N R O D N D I VA D L O M O R AV S K O S L E Z S K
pspvkov organizace statutrnho msta Ostrava VEDEN NDM editel Sprvn editelka a fka financ Hudebn editel opery f inohry f baletu fka operety/muziklu f vpravy fka marketingu Technick f Provozn f Ji Nekvasil Miloslava Herckov Robert Jindra Pavel imk Igor Vejsada Gabriela Petrkov David Bazika Elika Novkov Stanislav Muntg Karel Ulrich

s. legi 148/14 701 04 OSTRAVA Moravsk Ostrava telefon: 596 276 111 e-mail: predprodej@ndm.cz www.ndm.cz

VSTUPENKY OBDRTE
si vstupenky anav www.ndm.cz, kdehned vytiskneteon-line zakoupte pohodl domova pedprodeji vpondl na ulici s.legi, vedle Divadla Jiho Myrona: 12.00 17.00 ter a ptek sobota pedprodej telefon: obchodn oddlen telefon: objednvky vstupenek nad 10 ks 8.00 17.00 9.00 12.00 596 276 203 596 276 242 596 276 189

katedrla Boskho Spasitele

hodinu ped zatkem pedstaven u pokladny: v Divadle Antonna Dvoka telefon: 596 276 420 v Divadle Jiho Myrona telefon: 596 276 135 v prodeji pedplatnho na ulici s. legi, vedle Divadla Jiho Myrona pondl 12.00 17.00 ter 8.00 13.00 13.30 15.30 steda 8.00 13.00 13.30 17.00 tvrtek 8.00 13.00 13.30 15.30 ptek 8.00 12.00 pedplatn telefon: 596 276 202

Pedprodej vstupenek na vechna pedstaven NDM

a na veejn generlky v pedprodeji. Vstupenky na veejn generlky se prodvaj jeden den ped jejich konnm. Cenk vstupenek na jednotliv pedstaven a podmnky poskytovn slevy pi hromadnch nvtvch senior, k a student jsou vyveny u pokladny pedprodeje. Na pedpremiry veejn generlky pro seniory jednotn vstupn. ZBYL VSTUPENKY NA PEDSTAVEN V PEDPLATNM I MIMO PEDPLATN V PRODEJI HODINU PED ZATKEM PEDSTAVEN PMO V DIVADLE JIHO MYRONA A DIVADLE ANTONNA DVOKA. VSTUPENKY PRODVME NA 6 MSC PEDEM!

ZLAT KARTA NDM PRAVIDELN NVTVA DIVADLA OBOHACUJE! M VCE CHODTE, TM VCE ETTE.
e-Vstupenka: vstupenky nakupujte, plate a tisknte v pohodl domova na www.ndm.cz

Navtivte nae internetov strnky www.ndm.cz

Zvodn jdelna
Nrodnho divadla moravskoslezskho,
pspvkov organizace statutrnho msta Ostrava,

Vm nabz jedinenou monost stravovn

Nrodn divadlo moravskoslezsk nabz k pronjmu nahrvac studio. Je vybudovno v nov sti budovy Divadla Antonna Dvoka. Studio je zcela oddlen od ostatnho provozu divadla. Jeho rozmry a akustika umouj nahrvn a 80lennho orchestru. Dal informace a technick parametry na www.ndm.cz

Dal informace na www.ndm.cz

45

PROGRAM KVTEN 2012

DIVADLO ANTON NA DVOKA DIVADLO J I HO MYRONA

PROGRAM ERVEN 2012

DIVADLO ANTON NA DVOKA DIVADLO J I HO MYRONA

3. ARMIDA premira 4. PYGMALION 5. ARMIDA druh premira 6. PYGMALION 7. IVANOV

PP D MP N 7 II. VII. IV. X. F C Z

18.30 18.30 18.30 15.00 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 19.00 16.00 19.00 18.30

O O O O O O O

2. DONAHA! (Hole dupy) 3. DONAHA! (Hole dupy) 4. PADAJC ANDL 5. MJ BOJ (Mein Kampf) 9. GOTTLAND

F C P2 MIMO MIMO

18.30 18.30 18.30 18.30 18.30

B OPTA/M

2. POPRASK NA LAGUN 1. reprza 3. BOHMA 4. ARMIDA 5. NABUCCO 6. IVOT PROSTOPNKA dernira 7. DMA S KAMLIEMI

MP N VOP V. II. VII. X.

18.30 15.00 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 16.00 18.30 18.30 18.30 18.30 16.00 11.00 18.30 10.00 10.00 18.30 19.00

O O O O B B O O B O

1. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) 2. NOC NA KARLTEJN 3. DONAHA! (Hole dupy) 5. MARGUERITE 6. DONAHA! (Hole dupy) 7. POLSK KREV

P2 MIMO MIMO koly MIMO MIMO IV. MIMO PP D MP N V. koly MIMO MIMO

18.30 18.30 18.30 11.00 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 15.00 18.30 11.00 18.30 18.30 19.00 19.30 11.00

OPTA/M OPTA/M OPTAM OPTA/M OPTA/M OPTA/M B OPTA/M B OPTA/M OPTA/M O OPTA/M

9. ROMEO A JULIE 10. NABUCCO 11. IVANOV 12. ARMIDA 16. ARMIDA 17. IVOT PROSTOPNKA

10. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) premira PP 18.30 12. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) druh premira MP 13. MJ BOJ (Mein Kampf) 13. MJ BOJ (Mein Kampf) 14. GOTTLAND 15. PADAJC ANDL MIMO MIMO 18.30 14.00 19.00

9. PYGMALION OPTA/M B B OPTA/M OPTA/M OPTA/M OPTA/M OPTA/M OPTA/M OPTA/M

8. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) 12. DIVOTVORN HRNEC 14. BALADA PRO BANDITU premira 15. PADAJC ANDL 16. BALADA PRO BANDITU 1. reprza 17. DIVOTVORN HRNEC

10. SPC KRASAVICE (PKOV RENKA) RP 11. POPRASK NA LAGUN 12 ARMIDA 7 E F C MIMO SP Z koly koly II. Z

zjezd Olomouc 18.00 E MIMO MIMO D PS N MIMO II. MIMO P PS2 MIMO C 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 15.00 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30 18.30

13. POPRASK NA LAGUN 14. BOHMA 16. PUTOVN FERDY MRAVENCE 17. CARMEN

19. JANKV MJ

20. SPC KRASAVICE (PKOV RENKA) MIMO 22. IVOT PROSTOPNKA 24. IVANOV 25. IVOT PROSTOPNKA 26. DMA S KAMLIEMI zjezd Praha VII.

B O O B

16. BALETN GALAVEER 420 PEOPLE 17. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS)

19. PADAJC ANDL 20. MARGUERITE 20. MARGUERITE dernira

18. NOC NA KARLTEJN 19. JEJ PASTORKYN dernira 20. SL NAD ZLATO 22. HABARA 23. SL NAD ZLATO

18. STAVBA ROKU 19. HRAJEME OPERU! KOMINEK 20. HRAJEME OPERU! KOMINEK 20. IVANOV 21. DEN RUSKA 24. DNY NOV OPERY OSTRAVA 26. DNY NOV OPERY OSTRAVA 29. CARMEN 30. CARMEN

IV.+P7 18.30 X. 18.30

O O

22. DONAHA! (Hole dupy) 23. GOTTLAND

zjezd Hradec Krlov MIMO koly

28. TRADIN JARN KONCERT K PVECK KOLY EVY GABAUEROV-PHILLIPS 29. DMA S KAMLIEMI 31. POPRASK NA LAGUN premira foyer E PP 18.00 18.30 18.30 B

25. DNY NOV OPERY OSTRAVA 27. MARGUERITE DIVADE LN K LU B 7. MOSKVA PETUKY

24. POLSK KREV 25. SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) 26. NOC NA KARLTEJN

MIMO 19.30 MIMO zjezd Litomyl zjezd Litomyl 19.30 21.00 21.00

O O O O

MIMO MIMO

19.00 19.30

Z K U E B NA DIVADLA ANTON NA DVOKA 7. KUAKY MIMO MIMO MIMO 18.30 18.30 18.30

10. MOSKVA PETUKY 24. MOSKVA PETUKY

30. DIVOTVORN HRNEC 31. POLSK KREV K LU B PAR N K

zjezd Hradec Krlov 17.00

11. KUAKY 24. KUAKY

Z K U E B NA DIVADLA ANTON NA DVOKA 20. KUAKY MIMO 18.30

20. JARN KYTICE OPERETNCH A MUZIKLOVCH MELODI MIMO 17.00 OPTA/M

erven oznaen dny so, ne, svtky Oznaen souboru O opera, inohra, B balet, OPTA/M opereta/muzikl P, E, F, C, D, N, V., II., VII., IV., X, PS, PS2, VOP, P7, 7, PP, MP, SP, RP pedplatitelsk skupiny Z zadno

ARMIDA Foto Martin Popel

NOC NA KARLTEJN Foto Radovan astn

SPC KRASAVICE Foto Martin Popel

SZKY Z LSKY Foto Radovan astn

46

47

R E PE RTOR OPERA
Antonn Dvok ARMIDA 3. 5. (18.30), 5. 5. (18.30), 12. 5. (18.30), 16. 5. (18.30), 4. 6. (18.30), 12. 6. (18.30) Charles Gounod ROMEO A JULIE 9. 5. (18.30) Giuseppe Verdi NABUCCO 10. 5. (18.30), 5. 6. (18.30) Igor Stravinskij IVOT PROSTOPNKA 17. 5. (18.30), 22. 5. (19.00), 25. 5. (18.30), 6. 6. (18.30) Giacomo Puccini BOHMA 3. 6. (15.00), 14. 6. (18.30) Georges Bizet CARMEN 17. 6. (11.00), 29. 6. (21.00), 30. 6. (21.00) Benjamin Britten HRAJEME OPERU! KOMINEK 19. 6. (10.00), 20. 6. (10.00) DNY NOV OPERY OSTRAVA 24. 6. (19.30), 25. 6. (19.30), 26. 6. (19.30) George Bernard Shaw PYGMALION 4. 5. (18.30), 6. 5. (15.00), 9. 6. (18.30) Anton Pavlovi echov IVANOV 7. 5. (18.30), 11. 5. (18.30), 24. 5. (18.30), 20. 6. (18.30) Anna Saavedra KUAKY 7. 5. (18.30), 11. 5. (18.30), 24. 5. (18.30), 20. 6. (18.30) Carlo Goldoni POPRASK NA LAGUN 31. 5. (18.30), 2. 6. (18.30), 11. 6. (18.30), 13. 6. (18.30)

PODPORUJ NS

innost Nrodnho divadla moravskoslezskho, pspvkov organizace, je financovna z rozpotu statutrnho msta Ostrava. Aktivity Nrodnho divadla moravskoslezskho jsou tak finann podporovny Ministerstvem kultury esk republiky a Moravskoslezskm krajem.

BALET
Armand Amar PADAJC ANDL 4. 5. (18.30), 15. 5. (18.30), 15. 6. (18.30), 19. 6. (18.30) Petr Ilji ajkovskij SPC KRASAVICE (PKOV RENKA) 20. 5. (16.00), 10. 6. (16.00) Giuseppe Verdi DMA S KAMLIEMI 26. 5. (18.30), 29. 5. (18.30)
Kvtiny rka Hjkov PARTNER BALETNCH PEDSTAVEN

O P E R E TA / M U Z I K L INOHRA
Terrence McNally David Yazbek DONAHA! (Hole dupy) 2. 5. (18.30), 3. 5. (18.30), 3. 6. (18.30), 6. 6. (18.30), 22. 6. (18.30) George Tabori MJ BOJ (Mein Kampf) 5. 5. (18.30), 13. 5. (14.00), 13. 5. (19.00) Mariusz Szczygie GOTTLAND 9. 5. (18.30), 14. 5. (18.00) Gabriela Preissov JEJ PASTORKYN 19. 5. (18.30) Boena Nmcov Jan Alda SL NAD ZLATO 20. 5. (15.00), 23. 5. (18.30) Michael Cooney HABARA 22. 5. (18.30) Venedikt Jerofejev MOSKVA PETUKY 7. 6. (19.00), 10. 6. (19.30), 24. 6. (17.00) Milan Uhde Milo tdro BALADA PRO BANDITU 14. 6. (18.30), 16. 6. (18.30) Frank Loesser Abe Burrows Jo Swerling SZKY Z LSKY (GUYS & DOLLS) 10. 5. (18.30), 12. 5. (18.30), 17. 5. (18.30), 25. 5. (18.30), 8. 6. (18.30)
Pedprodej vstupenek

Karel Svoboda Ji taidl Eduard Kremar Zdenk Podskalsk Zdenk Podskalsk ml. Jaroslav Vrchlick NOC NA KARLTEJN 18. 5. (18.30), 26. 5. (18.30), 2. 6. (18.30) Oskar Nedbal POLSK KREV 24. 5. (18.30), 31. 5. (18.30), 7. 6. (18.30) Burton Lane Edgar Yip Harburg Fred Saidy DIVOTVORN HRNEC 30. 5. (18.30), 12. 6. (18.30), 17. 6. (15.00) Michel Legrand Alain Boublil Claude-Michel Schnberg Herbert Kretzmer John Dempsey Marie Zamora MARGUERITE 5. 6. (11.00), 20. 6. (11.00), 20. 6. (18.30), 27. 6. (11.00)

Pl hodiny ped kadm opernm pedstavenm jsou pro Vs pipraveny DRAMATURGICK VODY k danmu titulu ve foyer 1. balknu Divadla Antonna Dvoka

www.ndm.cz

48

N R O D N D I VA D L O MORAVS KOS LE Z S K
www.ndm.cz

FOTO M S C E
V noru v NDM poprv vystoupil v roli Romea v Gounodov opee Romeo a Julie Charles Castronovo, kter si doslova podmanil ostravsk publikum. Na tohoto vynikajcho americkho tenoristu se mete tit i v pt sezn, kdy se v Ostrav pedstav v roli Rodolfa v Pucciniho Bohm! Foto Daniel Jger