Professional Documents
Culture Documents
Kafka Proces
Kafka Proces
1
Deníky a dopisy:
· Deníky (knižní vydání 1937 - výbor)
· Deníky (1909-1923, knižní vydání 1951, krit. vydání ve 3 sv. 1990)
· Dopisy Mileně (1920-1923, knižní vydání 1952, rozšířené 1983)
· Dopisy 1902-1924 (1958)
· Dopisy Felice a jiná korespondence z doby zásnub (1967)
· Dopisy Ottle a rodině (1974)
· Dopisy rodičům z let 1922/1924 (1990)
2
Obsah díla Proces
Na svém románu Proces začal Kafka pracovat již v roce 1914, prvního vydání se však
toto dílo dočkalo až po autorově smrti, roku 1925. Zavádí nás do fantomatického, a
přesto přesně viděného světa – do světa, v němž věci odporují logice všedního života a
podléhají zákonitostem tíživého snu.
Touto událostí začíná kolotoč celého procesu, který bude trvat skoro rok. K. se
nejprve necítí být vinen, ale potřebuje si o své tíživé situaci s někým promluvit. K
tomuto účelu volí slečnu Bürstnerovou, jejich rozmluva ale skončí polibkem. K. je s
vývojem věcí mezí ním a touto slečnou velmi spokojen, nicméně slečna Bürstnerová
se s ním nechce dále vídat, patrně kvůli procesu, který je proti K. veden.
1
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.6
2
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.7
3
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.10
4
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.7
3
Druhý den je K. telefonicky vyrozuměn, že první vyšetřování v jeho věci se
bude konat v neděli. Nejprve tam nechce jít, protože je nevinný, potom ale názor
změní a odjede do chudé čtvrti, kde se má přelíčení konat. Zasedající soud najde až
v podkroví. Potkal ženu soudního sluhy. Ta se tam o všechno starala i o soudcovské
knihy – zákoníky. K. do jedné nahlédl. „ „Co všechno musela Markétka vytrpět od
svého muže Jeníka“ . „Tak to jsou ty zákoníky, které se tady studují,“ pravil K.
„Takoví lidé mě mají soudit.“ 5(absurdita, pesimismu). Sál je plný lidí, které K. nezná
a celé vyšetřování je vedeno velmi podivným způsobem. „Na druhém konci sálu, do
něhož byl K. doveden, stál na velice úzkém, rovněž přeplněném pódiu stolek postavený
napříč a za ním, blízko od kraje pódia, seděl tlustý funící mužík, který se zrovna bavil
s někým, kdo stál za ním – ten se loktem opíral o opěradlo židle a nohy měl křížem – a
hlasitě se smáli.“ 6 (detailní popisy prostředí, dlouhá a složitá souvětí, odcizování
člověka, musí se podrobit byrokracii). K. sám sebe hájí a poprvé poznává, jak složitý
je celý byrokratický aparát. „ „Vaše otázka, pane vyšetřující soudce, jestli jsem malíř
pokojů – lépe řečeno, vy jste se ani nezeptal, nábrž jste to rovnou o mě tvrdil – je
příznačná pro celý způsob řízení, které se proti mně vede.“ 7 (absurdita, monstra –
podoba byrokracie). „ „Nejde mi ořečnický úspěch,“ pravil K. po této úvaze, „asi
bych ho ani nedosáhl. Pan vyšetřující soudce pravděpodobně mluví mnohem lépe,
vždyť to patří k jeho povolání. Já pouze chci, aby se věřejně promluvilo o veřejném
zlořádu. Poslyšte: Asi před deseti dny jsem byl zatčen, to zatčení samo o sobě je
k smíchu, ale to sem teď nepatří. Byl jsem časně z rána přepaden v posteli, možná že
měli rozkaz – podle toho, co říkal vyšetřujjící soudce, to není vyloučeno – zatknout
nějakého malíře pokojů, který je zrovna tak nevinen jako já, ale vybrali si mne.“ 8
(absurdita, byrokracie, odcizování člověka). Když několik dní nato zůstane v práci
déle než obvykle, tak při pozdním odchodu domů zjistí, že v komoře s harampádím
jsou mrskačem trestáni dva hlídači, Willem a Franz, kteří jej tenkrát přišli zatknout.
„ „Pane! My máme být zmrskáni, protože sis na nás stěžoval u vyšetřujícího soudce.“
A teprve teď K. poznal, že to opravdu jsou hlídači Franz a Willem a že ten třetí drží
v ruce metlu, aby je zmrskal. „Nuže,“ pravil K. a upřeně na ně pohlédl, „já jsem si
nestěžoval, řekl jsem jenom, jak se to v mém bytě zběhlo.“ 9 (absurdita, byrokracie).
Snaží se mrskače přemluvit, aby hlídače netrestal, protože cítí, že trest nezaslouží oni,
ale vyšší úředníci, od kterých přichází rozkazy. Mrskač se ale nenechá zviklat. Druhý
den se výjev v komoře opakuje a od této doby se značně mění postoj K. k jeho
procesu. „Myšlenka na proces ho už neopouštěla. Kolikrát již uvažoval jestli by nebylo
správné vypracovat písemnou obhajobu a podat ji u soudu. Chtěl v ní stručně vypsat
svůj životopis a u každé trochu důležitější události vysvětlit důvody, proč si tak
počínal, zda by své počínání, když je posuzuje dnešníma očima, zavrhl nebo schválil, a
z jakých důvodů.“10 (odcizování člověka, monstra – v podobě byrokracie).
5
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.45
6
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str. 34
7
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str. 36
8
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.37 – 38
9
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.63
10
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.86
4
Po nějaké době navštíví K. v bance jeho strýc. „Josefe, milý Josefe, mysli na
sebe, na své příbuzné, na naše dobré jméno. Doposud jsi byl naší chloubou, nesmíš se
stát hanbou. Tvoje chování,“ zahleděl se na K. a šikmo sklonil hlavu, „se mi nelíbí,
takhle se nechová nevinně obžalovaný člověk, který je dosud při síle.“ 11 (absurdita,
byrokracie, odcizování člověka a pesimismus. Strýc se proto rozdohne mu aspoň
trochu pomoci a vezme ho za uznávaným advokátem Huldem, kde se Josef setkává s
Leni, advokátovou ošetřovatelkou. Leni se mu zalíbí a má s ní pletky – poměr. Leni
mu radí, aby se před soudem přiznal, K. to odmítá.
Od této chvíle je K. procesem zcela pohlcen a do jeho myšlení se vkrádá strach. K.
začíná dokonce přemýšlet o tom, jestli vážně něco špatného nespáchal. Naváže proto
styk s Titorellim, který je soudním malířem a má mezi úředníky mnohé známé.
Titorelli zasvěcuje K. do vnitřních procesů soudu a vykládá mu, jak beznadějné je
přání uniknout z koloběhu procesu. „Zapomněl jsem se vás napřed zeptat, jaké
osvobození si přejete. Jsou tři možnosti, totiž skutečné zproštění viny, zdánlivé
zproštění viny a odklad. Skutečné zproštění viny je přirozeně nejlepší, jenomže ba
takové řešení nemám nejmenší vliv. Podle mého soudu vůbec neexistuje jednotlivec,
který by měl vliv na skutečné zproštění viny. Zde patrně rozhoduje pouze nevinna
obžalovaného. Protože vy jste nevinen, bylo by opravdu možné, abyste se spoléhal jen
na svoji nevinu. Pak ale nepotřebujete ani mne, ani žádnou jinou pomoc.“ 12
(absurdita, odcizování člověka, byrokracie). Brzy poté dá K. advokátovi výpověď. „To
je snad to nejhorší, co se takovému advokátovi může stát. Ne snad že by jim proces
odňal obžalovaný, to se snad nestává nikdy, obžalovaný, který si jednou vzal určitého
advokáta, musí u něj zůstat, ať se děje co se děje. Jak by vůbec ještě obstál sám, když
už jednou požádal o pomoc.“ 13 (absurdita, byrokracie – monstra). K. zůstal tedy sám.
„Bylo nezbytně zapotřebí, aby se K. do toho vložil sám. Právě když byl velice unavený
jako toho zimního dopoledne, kdy mu vše mimoděk táhlo hlavou, byl o tom skálopevně
přesvědčen. Nemá už smysl pohrdat procesem jako dřív.“ 14(absurdita, monstra –
byrokracie). Několik dní poté je požádán ředitelem banky, aby ukázal místní chrám
jakémusi italskému zákazníkovi, který se ale do chrámu vůbec nedostaví, a K. tam
místo něj potkává vězeňského kaplana, který mu říká, že s jeho procesem to vypadá
opravdu zle. „K. na něho čekal dole u schodů. Jak duchovní sestupoval, napřahoval
mu už z horního schodu vstříc rukou. „Máš pro mne chvilku čas?“ Zeptal se K. „Tolik
času, kolik potřebuješ,“ řekl duchovní a podal K. lampičku, aby ji nesl.“ 15 (postavy
jsou bez příjmení – Josef K.). A vypráví mu příběh o dveřníkovi a obyčejném muži,
který chce vstoupit do zákona. „Před zákonem stojí dveřník. K tomu dveřníkovi přijde
muž z venkova a prosí, aby směl vstoupit do zákona. Avšak dveřník praví, že teď ho
ještě vpustit nemůže. Muž přemýšlí a pak se zeptá, bude-li tedy smět vstoupit později.
„Je to možné,“ praví dveřník, „teď však nikoli.“.16 (absurdita, pesimismus). V této
chvíli už K. není schopen řádně pracovat, lituje každé minuty, kterou nemůže věnovat
svému procesu. „V příštím týdnu K. den co den čekal, bude – li znovu vyrozuměn,
11
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.71
12
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.116
13
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.93
14
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.95 - 96
15
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.163
16
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.164
5
nemohl uvěřit, že by jeho výrok odmítající výslechy vzali doslova, a když očekávané
vyrozumění vskutku nepřišlo ani do sobotního večera, měl za to, že je mlčky znovu
předvolán do stejného domu na stejnou dobu. Odebral se tam tedy v neděli znova, šel
tentokrát rovnou po schodech a chodbách, několik lidí kteří se na něho pamatovali, ho
u svých dveří zdravilo, ale nemusel se už nikoho ptát a došel brzy ke správným
dveřím.“17(svět je líčen dopodrobna, absurdita, pesimismus, monstra)). V předvečer
jeho jedenatřicátých narozenin dorazí do jeho bytu opět dva neznámí muži. „Ačkoliv
mu návštěva nebyl předem ohlášena, seděl K. rovněž v černém obleku na židli blízko
dveří, jako když člověk čeká hosty, a pomalu si navlékal nové rukavice, které mu silně
svíraly prsty.“18(odcizování člověka, absurdita). Odvedou K. za město, kde mu v
kamenolomu probodnou srdce nožem a navléknou vše tak, že to vypadá jako
sebevražda. „Pod svítilnami se K. několikrát pokusil, jakkoliv to bylo těžké, když šli
tak těsně při sobě, prohlédnout si své průvodce důkladněji, než to bylo možné v přítmí
jeho pokoje. Možná že jsou to Řehoři, pomyslel si při pohledu na jejich těžký
podbradek. Hnusila se mu čistota jejich tváří.“ 19(svět a děje jsou líčeny velice
dopodrobna). Dokonale zmanipulovaný K., který už naprosto uznává svoji vinu, i
když neví, z čeho byl vlastně obviněn, se všemu podvoluje a umírá víceméně
dobrovolně. „Ale jeden z pánů přiložil ruce k jeho hrdlu a druhý mu zatím vrazil do
srdce nůž a dvakrát jim otočil. Hasnoucíma očima spatřil ještě K., jak pánové, opřeni
o sebe, tvář vedle tváře před jeho obličejem, zblízka pozorují, co bylo rozhodnuto.
Jako pes,“ pravil, bylo to, jako by stud ho měl přežít.“20 (absurdita, pesimismus).
6
s jakou byl příběh líčen, mě stále popoháněla dopředu a nutila mě stále číst. Příběh
Josefa K. mě velice zaujala i když je nereálný, při četní sem byla celou dobu napjata. I
přesto, že jsem znala konec, jsem si knihu musela přečíst celou a neustále jsem se
rozčilovala nad tou nespravedlivostí, které Josefa K. potkala.
Co bych knize vytkla byl pomalý děj, kdy autor v určitých pasážích psal
poměrně o ničem, všechno líčil příliš dopodrobna a mě tím tak nudil a rušil od
hlavních dějů.
Také, nevím jestli je to pouze mým vydáním knihy, ale vadilo mi velmi řídké
používání odstavců. Často jsem se tak ztrácela ve stránce a v celém textu na ní, takže
jsme se musela často vracet – v lepším případě – na začátek řádku, jindy třeba i o
několik řádků výš. Text mi prostě přišel příliš na sobě namačkán a byl těžko čitelný.
Jazyk autora mi vyhovoval, s tím jsem neměla nejmenší problémy, po této
stránce se mi četlo velmi dobře.
Jak jsem se zmiňovala již na začátku, tak mě velice nadchla i celá myšlenka a
pointa příběhu. I když děj byl velice absurdní a místy až vyhrocený do nebezpečných
mezí, autor má vcelku pravdu se svým posláním, které se snažil do knihy vložit. Je
naprostá pravda, že znalosti žádného člověka na světě, nemohou obsáhnout naprosto
všechny zákony. Tudíž se může každý člověk, kdykoli a čímkoli provinit. Naštěstí mi
žijeme již v době a v právním systému, které se snad takovým absurditám vyhýbá a
nebyly by , doufám možné.
Kniha se mi opravdu líbila a celé Kafkova tvorba je velice zajímavá a
originální. Až budu mít někdy potřebu v budoucnu nad něčím zakroutit hlavou a
zanadávat si, určitě sáhnu po Kafkově knize a budu se divit té jeho charakteristické
absurditě.
Bibliografie
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005
Použitá literatura
7
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005
-------------------------------------