-zloha2.

qxd

7.4.2000

16:18

Page 1

OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: 57 31 73 14 zenm redakce poven: Andrej Vida tel.: 57 31 73 14 Adresa redakce: Na Bernce 2, 160 00 Praha 6. tel.: 22 81 23 19 E-mail: kraus@jmtronic.cz Ron vychz 12 sel, cena vtisku 30 K, ron pedplatn 312 K. Objednvky pedplatnho pijm Michaela Jirkov, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: 57 31 73 12 Roziuje PNS a.s., Transpress spol. s r.o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky inzerce na adrese vydavatele Distribciu, predplatn a inzerciu pre Slovensk republiku zabezpeuje: Magnet-Press Slovakia s.r.o., P .O.BOX 169, 830 00 BRATISLAVA tel./fax: 07/444 545 59 -predplatn tel./fax: 07/444 546 28 -administratva tel./fax: 07/444 506 93 -inzercia Sdlo firmy: Teslova 12, 821 02 Bratislava Podvn novinovch zsilek povolen eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997) Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Bez pedchozho psemnho souhlasu vydavatele nesm bt dn st koprovna, rozmnoovna, nebo ena jakmkoliv zpsobem. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Koncov zesilova 2x 100 W SPM 202 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Korekn pedzesilova opt jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Vvojov kit pedzesilovae s korekcemi . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Mikroprocesorem zen pedzesilova s korekcemi. . . . . . . . 17 Elektronick korekce - klady a zpory . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Zznamnk komunikace na rozhran Centronics . . . . . . . . . . . 23 tensk servis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Mixn pult MCS 12/2 dl V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Men na nf zazench . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Z historie CAD pro nvrh plonch spoj . . . . . . . . . . . . . . . . 35 esk republika na Internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 TETRA - komunikan systm pro 21. stolet . . . . . . . . . . . . . 39 Z historie radioelektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Krtkovlnn pijma HF-4E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Z radioamatrskho svta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:18

Page 2

S TAVEBN NVODY

Koncov zesilova 2x 100 W SPM 202

Alan Kraus

Jak jsme slbili v pedchozch slech, zanme dnes n nov seril vnovan koncovm zesilovam. V posledn dob se s nstupem modernch polovodiovch soustek zanaj objevovat nov obvodov een (topologie) koncovch zesilova. Od opvovanch zapojen s tranzistory MOS FET se opt vracme ke klasickm bipolrnm koncovm stupm, osazenm ovem novmi typy vkonovch tranzistor, speciln navrenmi pro linern (nf) aplikace. Tyto soustky se vyznauj vysokm meznm kmitotem (typicky 40 a 50 MHz) a linern zvislost proudovho zesilovacho initele na kolektorovm proudu. K typickm pedstavitelm tto skupiny pat napklad tranzistory 2SA1216 a 2SC2922 firmy Sanken s meznmi parametry: PC . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 W VCEO . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 V VCBO . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 V IC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 A IB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 A TJ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 C

Tranzistory jsou v pomrn velkm plastovm pouzdru MT-200 s dvma upevovacmi otvory (obr. 1), co zaruuje dostatenou plochu pro dobr pestup tepla z pouzdra na chladi. Vstupn (budic) obvody mohou bt eeny z diskrtnch soustek, nebo lze pout nkter z integrovanch budi, z nich je asi nejznmj obvod TDA7250 firmy STMicroelectronics. Jedn se o dvoukanlov

Obr. 1. Pouzdro tranzistor MT-200

integrovan budi koncovch tranzistor s povolenm provoznm naptm a 45 V, integrovanou funkc stand-by a mute. Vtipn een obvod, snmajc klidov proud koncovch tranzistor, nastavuje automaticky pedpt koncovch tranzistor a udruje tak klidov proud bez nutnosti pout obvykl snmac tranzistor na chladii. Stejn tak pi zkratu na vstupu (pekroen maximlnho povolenho vstupnho proudu) se krtkodob odpoj buzen, m se zmen vstupn proud. Tento obvod je zajmav i cenov, protoe stoj podle dodavatele okolo 90 a 150 K vetn DPH. Pro nai prvn konstrukci jsme pipravili modul stereofonnho koncovho stupn s vkonem 2x 100 W sinus do zte 4 ohm (vstupn vkon je zvisl na napjecm napt a z uvedenho zapojen by bylo teoreticky mon pi maximlnm provoznm napt 45 V odebrat vkon a asi 200 W, to by vak znamenalo nutnost pekroit mezn daje pouitch soustek). Pi nvrhu jsme vychzeli z poadavku co nejjednodu-

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:18

Page 3

S TAVEBN NVODY
ho mechanickho een pi maximln univerzlnosti. Proto jsme pouili konstrukci znmou z klasickch zesilova Transiwatt 40. Koncov a budic tranzistory jsou namontovny na hlinkov profil L 50 x 50 mm. Vechny soustky vetn koncovch tranzistor a obvod ochrany jsou tak umstny na jedin desce, co zjednoduuje mechanickou konstrukci i propojen jednotlivch st zesilovae. Hlinkov profil se bude dodvat ve dvou provedench (s tlou kou 3 mm nebo 5 mm) podle pedpokldanho pouit zesilovae. Cel modul se pak piroubuje na libovoln chladi (podmnkou je, aby ml hladkou

Obr. 2. Schma zapojen modulu stereofonnho koncovho zesilovae

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:18

Page 4

S TAVEBN NVODY
zadn stranu). Toto een umouje pout modul jak v domcch Hi-Fi zesilovach, tak napklad v aktivnch reproboxech, kytarovch kombech a dalch zazench. I kdy m obvod TDA7250 integrovan nkter ochrann obvody (ochranu proti zkratu na vstupu a automatick nastaven klidovho proudu), vyskytuj se u koncovch zesilovach dal jevy a provozn stavy, kter je teba oetit. Asi nejdleitj je ochrana reproduktor proti stejnosmrnmu napt na vstupu. Koncov zesilova dnes podte ji za nkolik set korun (samozejm elektroniku bez transformtoru, filtranch kondenztor a mechaniky), co je pouh zlomek ceny dobr reproduktorov soustavy. I pi pouit kvalitnch soustek a dostaten dimenzovanho zapojen se neubrnme monosti, e nco odejde. U koncovch zesilova se symetrickm napjecm napt bez vstupnch kondenztor se pak vtinou na reproduktorovm vstupu objev pln napjec napt jedn i druh polarity. To doke ve velmi krtk dob zniit pipojen reproduktory. Vtip spov v tom, e pi buzen stdavm signlem se kmitac cvka pohybem chlad, kdeto pi stejnosmrnm proudu se vychl na jednu stranu a brzy peheje. Proto bychom mli u zesilova vtch vkon vdy pouvat ochranu proti stejnosmrnmu napt na vstupu. V vahu pipad prakticky pouze een s rel. Dalm dleitm opatenm je ochrana proti tepelnmu peten. Nkter monolitick koncov zesilovae ji maj integrovnu ji na ipu. TDA7250 tyto ochrann obvody nem, proto musme ochranu realizovat zven (z diskrtnch soustek). Pedpokldme, e nadmrn ohev je zpsoben nedostatenm chlazenm koncovch tranzistor (poddimenzovan chladi nebo pli vysok okoln teplota). Pi pekroen nastaven teploty, kter je snmna pmo na chladii vedle koncovch tranzistor, se vstup (reproduktory) odpoj a po ochlazen opt pipoj. Posledn funkc je zpodn start, tj. pipojen reproduktor po zapnut zesilovae a po krtk prodlev tak, aby se staily ustlit vechny pracovn podmnky. Tm se omez ppadn lupance z reproduktor pi zapnut zesilovae.
Obr. 3. Rozloen soustek na desce koncovho zesilovae

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:18

Page 5

S TAVEBN NVODY
TDA7250 m sice sv vlastn obvody mute, ale i ty pracuj korektn a po nbhu napjecho napt. Proto je vhodnj i funkci zpodnho startu realizovat jako soust obvod ochrany.

Popis zapojen
Schma zesilovae je na obr. 2. V horn polovin je signlov st, v doln jsou oba obvody ochran. Protoe pedpokldme pouit modulu jako dvoukanlovho (stereo), jsou obvody ochrany samostatn pro ob poloviny zesilovae. Vstupn signl se pivd na konektory cinch K1 a K2. Pokud bude modul vestavn do uzaven skn, meme konektory vypustit a pvodn vodie pipjet pmo na desku. Oba kanly jsou shodn, proto si popeme pouze lev. Odpor R1 s kondenztorem C3 filtruj ruiv signly vych kmitot. Kondenztor C1 oddluje stejnosmrn vstupn obvody. Odpor R3 tvo vstupn impedanci zesilovae (asi 22 kohm). Signl dle vstupuje na neinvertujc vstup obvodu TDA7250. Zapojen obvodu vychz z katalogovho listu a doporuenho zapojen vrobce. Na vstupu stand-by (vvod 5 IC1) jsou nap ov kompartory, kter pepnaj obvod do jednoho ze t reim - stand-by, mute a play. Pro vstupn napt men ne 1 V je obvod v reimu stand-by, koncovm stupnm neprotk dn klidov proud. Pro vstupn rove od 1 V do 3 V je obvod v reimu mute, vstup je bez signlu, ale koncovmi tranzistory tee bn klidov proud. Pi vstupnm napt vtm ne 3 V pracuje obvod normln. Na vstupu mode meme tedy externm naptm pepnat jednotliv mdy. Maximln napt je omezeno Zenerovou diodou D1, protoe maximln dovolen napt na tomto vstupu je 12 V. Jestlie nevyuijeme extern ovldn, pipojme propojkou JP1 vstup 5 pes odpor R6 na zem (ve uveden prahov rovn pepnn funkce mode jsou toti vztaeny k zpornmu napjecmu napt). Koncov tranzistory se pipojuj na vstup TDA7250 k vvodm +OUT1 a -OUT1 (vvod 18 a 19 IC1). Protoe vstupn proud je limitovn na 5 mA, musme na vstupu pout Darlingtonovy tranzistory nebo dvojici budic a koncov tranzistor.
Obr. 4. Obrazec desky s plonmi spoji koncovho zesilovae

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:18

Page 6

S TAVEBN NVODY
V naem ppad jsme zvolili jako budic tranzistory typ MJE340/ MJE350 a koncov tranzistory 2SA1216 a 2SC2922. Podle katalogovch list je minimln proudov zeslen tranzistor MJE340/350 40 a 2SA/2SC 30. To je celkem 1200. Pi maximlnm vstupnm proudu z TDA7250 5 mA je maximln proud koncovmi tranzistory 6 A. Pro maximln vstupn napt 28 V (efektivn vstupn vkon 100 W na 4 W) potebujeme sice proud do zte 7 A, ale protoe uvaujeme pro oba tranzistory minimln zaruovan proudov zeslen, kter je asi polovin ne typick, v praxi bude proudov zeslen koncov dvojice dostaten. Odpory R22 a R23, zapojen v emitorech koncovch tranzistor, maj dvoj lohu. Pi otevenm koncovm tranzistoru jimi protk proud do zte a bytek napt slou pro obvod proudov limitace (napklad pi zkratu na vstupu). Pokud je naopak koncov tranzistor uzaven, protk jm pouze klidov proud, kter je opt snmn obvodem TDA7250 a podle jeho velikosti se mn pedpt bz T1 a T2. Tm je zajitna stl velikost klidovho proudu bez ohledu na teplotu pechodu koncovch tranzistor. Proti katalogovmu zapojen jsou na vstup pidny ochrann diody D2 a D3, kter eliminuj ppadn nap ov piky, kter mohou vznikat na indukn zti. Vstup je zaten Boucherotovm lenem R24 a C20, omezujc nchylnost ke kmitn na vych kmitotech. Stejn vznam m i cvka L1, kterou tvo 15 zvit drtu o prmru 1 mm, navinutho na trnu o prmru 6 mm. Paraleln zapojen odpor R25 zmenuje initel jakosti Q vzduchov cvky. Vstup pro reproduktor je pipojen pes spnac kontakty rel RE1. Pouit typ m dvojici pepnacch kontakt, kter jsou z dvod vt proudov zatitelnosti spojeny paraleln. Vechny vstupy, stejn jako pvody napjecho napt, jsou eeny s konektory typu faston s vvody do desky s plonmi spoji. Maj dostatenou proudovou zatitelnost a moduly se snadno propojuj.

Obvod ochrany
Tepelnou pojistku tvo soustky kolem kompartoru LM393 (IC2A) s malm pkonem. Teplotn idlo KTY10 (ppadn KTY81-12x) je zapojeno v mstku s odpory R38, R39, R40 a R52. Paraleln kombinace R40 a R52 tvo dohromady odpor 1,404 kW, kter odpovd odporu idla TS1 pi vypnac teplot. KTY81-12x m jmenovit odpor 1000 W pi 25 C a teplotn koeficient 0,79 %/K, co je 7,9 ohmu/C. Ke zvten odporu o 404 W (aby se rozvil mstek a peklopil kompartor IC2A) mus stoupnout teplota idla o 51 C (404/7,9 = 51). Tepeln pojistka tedy vypne pi teplot 76 C. Sledovn stejnosmrnho napt na vstupu zesilovae obstarv dvojice tranzistor T9 a T10. Vstupn napt je pivedeno na odporov dli R43/R44. Stdav sloka je odstranna dvojic kondenztor C29 a C30. Pokud se na vstupu objev kladn stejnosmrn napt vt ne asi 1,5 V oteve se tranzistor T9 a peklop kompartor IC2B. Pi

ka spoje [mm] 0,1 0,2 0,3 0,5 0,8 1,0 1,5 2 3 5 10

max. proudov zaten [A] 0,5 0,7 1,0 1,5 2,5 3,5 5,0 7,0 8,5 12 20

Tab. 1. Proudov zatitelnost spoj na deskch s plonmi spoji

zpornm napt se oteve tranzistor T10. Odporov dli R45/R46 s kondenztorem C31 na vstupu IC2B tvo obvod zpodnho startu. Po zapnut se kondenztor C31 zan nabjet. V okamiku, kdy napt na C31 doshne napt odporovho dlie R47/R48 (asi 1,4 V), vstup kompartoru se peklop do vysok rovn a pes dli R51/R55 se oteve tranzistor T11. Ten m v kolektoru rel RE1. Dioda D8 chrn tranzistor proti nap ovm pikm, vznikajcm pi uzaven T11. Rel RE1 je s cvkou na 24 V. Typick odpor vinut bv okolo 1100 W, co pedstavuje proud cvkou asi 22 mA. Pi napjecm napt +35 V musme zvolit pedadn odpory R57 a R53 tak, aby na nich byl pi proudu 22 mA bytek asi 11 V. Tomu odpovd odpor 500 W. Vkonov ztrta na tomto odporu je

Obr. 4. Kmitoov charakteristika pro vstupn vkon 50 W na zti 8 W

Obr. 5. Zvislost intermodulanho zkreslen na vstupnm signlu (Au = 26 dB, Rz = 8 W, IMD 60 Hz/7 kHz, 4:1)

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 7

S TAVEBN NVODY
asi 0,25 W, pro snen oteplen je odpor nahrazen paraleln kombinac 2x 1 kW. Tak zbvajc st obvodu ochrany je napjena z kladnho napjecho napt zesilovae pes odpory R54 a R56. Napjec napt je stabilizovno na 15 V Zenerovou diodou D7. LED LD1 indikuje aktivaci tepeln pojistky, LD2 odpojen reproduktor (z dvod zpodnho startu, peht i stejnosmrnho napt na vstupu). LED jsou zapjeny do desky s plonmi spoji, ale mohou bt vytaeny a umstny viditeln na pednm panelu zesilovae.

Stavba
Jak ji bylo eeno v vodu, cel zesilova je navren na jednostrann dece s plonmi spoji o rozmrech 250 x 100 mm. Jednostrann deska byla zvolena i za cenu 6 drtovch propojek hlavn z cenovch dvod, protoe dvoustrann deska tto velikosti (2,5 dm2) by zesilova vrazn prodraila. Pouit zpsob monte vkonovch tranzistor (naleato) m vhodu oproti astjmu umstn kolmo na okraji desky, nebo pod tranzistory je dostatek prostoru pro pslun dimenzovan spoje. Je teba si uvdomit, e ka spoje mus odpovdat pedpokldanmu proudovmu zaten. Pro orientaci jsou v tab. 1 uvedeny ky spoj v mm a povolen proudov zaten pi zven teploty spoje o 30 C proti okol (plat pro m tlou ky 35 m). Napjec vodie jsou navreny s kou 200 mil (asi 5 mm), emu odpovd povolen proud 12 A, vstupy pro reproduktor maj ku 150 mil (3,81 mm) a maj tak proudovou zatitelnost asi 10 A. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 3, obrazec desky spoj na obr. 4. Nejprve osadme vechny soustky s vjimkou koncovch tranzistor. Vzduchov cvky L1 a L2 zhotovme navinutm 12 zvit lakovanho drtu o prmru 1 mm na trn (vrtk) o prmru 6 mm. Stedem cvky prothneme odpor 2 W (R25, R35) a celek zapjme tak, aby

Seznam soustek
R22, R23, R32, R33. . . . . 0,15 W-5 W R25, R35. . . . . . . . . . . . . . 2,2 W-2 W R24, R34 . . . . . . . . . . . . . . 10 W-2 W R10, R43, R44, R63, R64 . . . . 100 kW R14, R15, R40, R48, R60, R68 1,5 kW R41, R61 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 MW R53, R57, R73, R77 . . . . . . . . . . 1 kW R54, R56, R74, R76, R8, R9 . . 2,7 kW R49, R69. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R42, R50, R62, R70. . . . . . . . . 5,6 kW R5, R55, R6, R75 . . . . . . . . . . . 10 kW R47, R67 . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 kW R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 kW R13, R3, R4, R52, R72, R38, R39, R51, R58, R59, R71 . . . . . 27 kW R36, R37 . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 kW R20, R21, R30, R31 . . . . . . . . . . 33 W R45, R65 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 kW R18, R19, R28, R29, R46, R66 . 100 W R1, R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 W R16, R17, R26, R27 . . . . . . . . . 390 W R11, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 W C13, C14 . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V C29, C30, C32, C33. . . . . 100 F/25 V C35, C36, C5 . . . . . . . . . . . . . 100 nF C18, C19, C24, C25, C3, C4 . . 100 pF C16, C17, C22, C23 . . . . . . . . 150 pF C27, C28 . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 pF C11, C12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 nF C37, C38 . . . . . . . . . . . . . 220 F/50 V C10, C7. . . . . . . . . . . . . . . 22 F/50 V C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F/50 V C31, C34 . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C20, C26 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C1, C15, C2, C21 . . . . . . . 4,7 F/50 V C8, C9 . . . . . . . . . . . . . . 0,68 F/50 V D11, D8. . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D6, D9. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1ZD-5V D2, D3, D4, D5 . . . . . . . . . . . . BY252 D7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD-15V D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD-6V8 IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TDA7250 IC2, IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . LM393 T4, T8 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1216 T3, T7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC2922 T10, T12, T13, T9 . . . . . . . . . . BC546 T11, T14 . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 T1, T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . MJE340 T2, T6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . MJE350 TS1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KTY10 TS2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KTY10 JP1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMPER3 K1, K2. . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560N L1, L2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . viz text LD1, LD2, LD3, LD4 . . . . . LED 3 mm O2 a O8 . . . . . . . . . . . FASTON1537 PO1, PO2 . . . . . . . . . . . . . . . KS20SW RE1, RE2. . . . . . . . . . . . . . MZPA9224

Obr. 6. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu pro vstupn vkon 1 W na impedanci 8 W

Obr. 7. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu pro vstupn vkon 40 W na impedanci 8 W

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 8

S TAVEBN NVODY
cvka leela na povrchu desky spoj a odpor prochzel jejm stedem. Po zapjen a optick kontrole desky namontujeme vkonov tranzistory na chladi. Ten le pmo na desce s plonmi spoji. Vechny vkonov tranzistory montujeme s izolanmi podlokami. Pro typ 2SA/2SC s pouzdrem MT-200 nejsou hotov podloky bn k dispozici (musme je vystihnout z psku teflonov izolan flie nebo zhotovit z pltku sldy), pro MJE340/MJE350 pouijeme bn pro TO126 (TO220), nap. GL530 z nabdky GM. Otvory pro rouby jsou u obou pouzder izolovan, take s vjimkou izolan podloky nemusme ji nic jinho na upevovacch roubech izolovat. V kadm ppad vak doporuuji pi monti pout silikonovou vazelnu pro lep pestup tepla z pouzdra na chladi. Mont koncovch tranzistor je stavba zesilovae skonena. vodech. Postupn zvtujeme rove testovacho signlu a souasn sledujeme vstup na osciloskopu. Odbr ze zdroje se mus plynule zvtovat, na vstupnm signlu nesm bt patrn dn viditeln zkreslen i zkmity. Zesilova vybudme a do limitace. Pepneme vstup genertoru na signl pravohlho tvaru a zkontrolujeme stabilitu na ppadn zkmity. Vstupn signl mus bt ist, bez viditelnch pekmit nebo oscilac. Zesilova opt promme pro cel rozsah vstupnch napt (od nuly do plnho vkonu). Protoe zesilova ani obvody ochrany nemaj dn nastavovac prvky, spov oiven koncovho stupn pouze v popsan kontrole. Pi jakkoliv zvad je nutno peliv zkontrolovat osazen desky, protoe naprost vtina zvad pipad na vrub bu patnmu propojen (studen ppadn nezapjen spoj nebo zkrat - cnov mstek) nebo chybn osazen soustce (otoen nebo zamnn dl). Zvady zpsoben vadnou soustkou bvaj minimln (pokud ovem ji nedolo k pokozen nebo znien patnou manipulac nebo v dsledku ve popsanch chyb pi monti). Pi peliv prci by vak zesilova ml fungovat na prvn zapojen. V tom spov hlavn vhoda pouit obvodu TDA7250. Pi stavb zesilovae je nezbytn koncov tranzistory namontovat na chladi. I kdy pedpokldme vhradn domc pouit s malm stednm vstupnm vkonem, klidov proud koncovch tranzistor bez chladie by mohl zpsobit jejich peht.

Zvr
Popsan modul pedstavuje jedno z modernch zapojen relativn jednoduchho stereofonnho koncovho zesilovae s uspokojivmi vlastnostmi. Zvolen een s tranzistory na spolenm pomocnm chladii a integrovanmi obvody ochran pro oba kanly umouje velmi jednoduchou mechanickou konstrukci. Pomocn chladi s deskou zesilovae lze namontovat jak vodorovn (napklad do ploch skky domcho Hi-Fi zesilovae), tak i svisle na podln ebrovan profil, umstn napklad na zadn stn reproduktorov skn. Jednoduch obvodov een s integrovanm budiem a automatick nastavovn klidovho proudu koncovch tranzistor zaruuje dobrou reprodukovatelnost zapojen bez nroku na sloit pstrojov vybaven. Literatura Katalogov list TDA7250 firmy STMicroelectronics

Oivovn
Ped prvnm zapnutm jet jednou peliv zkontrolujeme celou desku. Vyplat se ohmmetrem zkontrolovat napjec cesty mezi sebou a zem na ppadn zkraty (cnov mstky). Pokud se zd bt ve v podku, pipojme napjec napt. Ideln je symetrick laboratorn regulovateln zdroj. Bohuel vhodn dimenzovan zdroj (jak s ohledem na napt, tak i vstupn proud) nebv astm vybavenm radioamatra. Dalm monm postupem je pout regulan autotransformtor, na jeho vstup pipojme s ov transformtor zdroje pro zesilova. Pokud ani tuto monost nemme, zapojme ped prvnm zapnutm do obou napjecch pvod zesilovae odpory 20 a 30 ohm se zatitelnost asi 10 W. V ppad zvady na desce omez napjec proud a sn riziko znien koncovch tranzistor. Zapojme amprmetr do kladn napjec vtve a pipojme napjec napt. Kontrolujeme klidov odbr zesilovae (ml by bt asi 120 a 150 mA) a napt na vstupu (vstup je bez signlu). Je-li ve v podku, pipojme na vstup signl z nf genertoru (asi 500 mV/1 kHz). Vstup je naprzdno. Osciloskopem zkontrolujeme prbh vstupnho napt. Zmnou vstupnho signlu ovme tvar signlu na vstupu a do limitace - ta by mla bt soumrn. Zmenme vstupn signl a pipojme zt (nhradn odpor 4 W). Odpojme ochrann odpory v napjecch p-

Co jsme namili
Pi stavb zesilovae jsme byli pochopiteln zvdav, jak budou skuten namen vsledky v porovnn s katalogovmi daji vrobce. Pjemn ns pekvapilo, e zkuebn kus pracoval bez jakchkoliv prav skuten na prvn zapojen. Tak namen hodnoty - viz grafy a tabulka technickch parametr pln odpovdaj katalogovmu listu. Protoe zkuebn vzorek byl testovn pouze s pomocnm chladiem (viz fotografie), mili jsme vstupn vkon vdy pouze v jednom kanlu - pitom byl L profil chlazen stolnm ventiltorem. Teplota chladie pi plnm vkonu 70 W do zte 8 W pitom zstala pod 50 C, pi vkonu 100 W do zte 4 W doshla asi 60 C. Tepeln pojistka vypnala pi 72 C (meno kontaktnm teplomrem se sondou v montnm otvoru chladie u teplotnho senzoru). Pi zti 4 W se nkdy stalo, e pi plnm vybuzen ji nasadila proudov ochrana obvodu TDA7250. Po zmenen hodnoty emitorovch odpor koncovch tranzistor 0,15 W na 0,1 W dval zesilova pln vkon bez jakchkoliv problm. Optimln by asi bylo pouit odpor 0,12 W.

vstupn vkon do zte 4 W (nap 35 V) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 W vstupn vkon do zte 8 W (nap 35 V) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 W kmitotov rozsah v psmu 0,5 dB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Hz a 100 kHz zkreslen THD+N (40 W/ 8 W, 1 kHz) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . <0,007 % zkreslen THD+N (40 W/ 8 W, 20 kHz) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . <0,03 % zkreslen IMD (0,1 W a 70 W/8 W, 60 Hz/7 kHz, 4:1) . . . . . . . . . . . . <0,015 %

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 9

S TAVEBN NVODY

Korekn pedzesilova opt jinak

Pavel Meca

Popsan korekn pedzesilova m zcela jinou koncepci ne dosud popisovan pedzesilovae. Je pouito nejmodernj proveden s vylouenm klasickch potenciometr. Pouit elektronick potenciometry zajist dobr soubh obou kanl pi stereofonnm proveden.

Technick parametry PT2317B ( RL =100 k, Rg = 600 , f in = 1 KHz ) Min Napjec napt Napjec proud Proud LED Vstupn impedance Vstupn impedance THD Odstup signl / um Rychlost pebhu Nastaven VOLUME - 32 krok Rozsah regulace 0 dB a -16 dB -16 dB a - 68 dB Min 3 1 Typ 4 2 Max 5 3 Jednotky dB dB 85 2 95 5 10 100 0,1 5 Typ 6 Max 7 35 Jednotky V mA mA kohm ohm % dB V/ms

Schma zapojen
V tto konstrukci je pouit obvod PT3217B. Ten byl pvodn navren pro automobilov pijmae, ale je vhodn i pro domc pouit. Obvod PT2317B ukazuje smr vvoje komern nf techniky. Vyznauje se velice malm umem a malm zkreslenm nf signlu, technick parametry obvodu jsou v tabulce 1. Obvod se ovld pouze pomoc tlatek. Tlatko SEL slou pro vbr poadovan funkce v nsledujcm poad: - VOLUME (hlasitost), BASS (hlobky), TREBLE (vky), BALANCE (vyven kanl) a FADER (nastaven pomru hlasitosti obou pr vstup). Po pipojen napjen je vdy nastavena funkce

1 krok

Nastaven BASS a TREBLE - 8 krok Zeslaben - 16 dB a 0 dB 2 dB / krok Sted 0 dB Zeslen 0 dB a + 16 dB 2 dB / krok

Tab. 1, 2 a 3. Parametry obvodu PT2317B a nastaven hlasitosti a korekc

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 10

S TAVEBN NVODY
Nastaven BALANCE - 9 krok - 80 dB Zeslaben lev kanl - 20dB a - 40dB - 20 dB a 0 dB 10 dB / krok 4 dB / krok Sted 0 dB Zeslaben prav kanl 0 dB a - 20 dB - 20dB a - 40 dB 4 dB / krok 10 dB / krok - 80 dB -

Nastaven FADER - 9 krok - 80 dB Zeslaben zadn kanly - 20dB a - 40dB - 20 dB a 0 dB 10 dB / krok 4 dB / krok Sted 0 dB Zeslaben pedn kanly 0 dB a - 20 dB - 20dB a - 40 dB 4 dB / krok 10 dB / krok - 80 dB -

Tab. 4 a 5. Nastaven stereovhy (balance) a pomru pedn/zadn kanl (fader)

Obr. 1. Schma zapojen elektronickch korekc s obvodem PT2317B

10

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 11

S TAVEBN NVODY
VOLUME s indikac rovn hlasitosti. Kad funkce je indikovna jednou diodou LED. Dv tlatka slou k ovldn vybran funkce - tlatka PLUS a MINUS, jedno tlatko je k ovldn funkce LOUDNESS - viz dle. Po stisku tlatka SEL se zvol urit funkce a pak se tlatky PLUS a MINUS tato funkce nastavuje. Po urit dob (2 a 3 vteiny) po poslednm stisku tlatka PLUS nebo MINUS se vrt indikace na funkci zobrazen nastaven rovn hlasitosti. Indiktor LED zobrazuje rove nastaven v pti stupnch. Pro lep orientaci se jas diod LED mn ve tech stupnch. Je teba jet zdraznit, e obvod se chov pouze jako klasick potenciometr, tzn. e pi maximlnm nastaven hlasitosti je zeslen obvodu 1 (poz. redakce - pi testu byl namen zisk pi zeslen na maximum +6 dB). Vechna nastaven je mono ovldat po jednom kroku krtkm stiskem tlatek PLUS nebo MINUS nebo plynule podrenm tchto tlatek. Osciltor obvodu, tvoen R6 a C3, uruje rychlost nastavovn. Obvod PT2317B je mono provozovat ve dvou zapojench. V prvnm ppad se po pipojen nastav vechny funkce tak, jak je dle uvedeno v popisu funkc, nebo je mono pout zlohovan, kter napj trvale digitln st obvodu. Pak se nastaven funkce udr nkolik dn i po odpojen napjen. Zlohovac kondenztor je na schmatu oznaen C4. Obvod PT2317B je napjen ze stabiliztoru 78L08. V tabulce technickch parametr je sice napsno max. napjec napt obvodu 7 V, ale jeho mezn napjec napt je 10 V. Proto bylo zvoleno napt 8 V, pi kterm obvod funguje bez problm. pipojen napjen je nastavena stedov pozice. TREBLE - vky Tato funkce se zvol tlatkem SEL a rozsvt se tet dioda LED. Tlatky PLUS a MINUS se nastavuje rozsah zeslaben a zeslen signl vysokch kmitot v rozsahu 8 krok na ob strany od nulov hodnoty - viz tabulka 3. Indiktor LED zobrazuje rozsah nastaven vek. Po pipojen napjen je nastavena stedov pozice. BASS - hloubky Tato funkce se zvol tlatkem SEL a rozsvt se tvrt dioda LED. Tlatky PLUS a MINUS se nastavuje rozsah zeslaben a zeslen signl nzkch kmitot v rozsahu 8 krok na ob strany od nulov hodnoty - viz tabulka 3. Indiktor LED zobrazuje rozsah nastaven hloubek. Po pipojen napjen je nastavena stedov pozice. FADER - pomr hlasitosti vstupnch kanl Protoe obvod PT2317A je pvodn uren pro autordia, lze vyut i jeho funkce FADER. Ta je urena pro nastaven pomru hlasitosti pednch a zadnch pr reproduktor. V praktickch domcch podmnkch je mono tuto funkci nepout nebo pout druh vstup uren pro zadn

Popis jednotlivch funkc

VOLUME - hlasitost Hlasitost se nastavuje v 32 krocch. Prbh zeslaben jednoho kroku v zvislosti na celkovm nastaven hlasitosti je v tabulce 2. Po navolen tto funkce tlatkem SEL se rozsvt prvn LED. Tlatky PLUS a MINUS se nastavuje hlasitost ve vech tyech vstupech. Indiktor LED pejde na indikaci nastaven hlasitosti. Po pipojen napjen se nastav zeslaben na -56 dB a rozsvt se dv diody LED. BALANCE - vyven kanl Tlatkem SEL se zvol tato funkce a rozsvt se druh dioda LED. Tlatky PLUS a MINUS se nastavuje funkce BALANCE v 9 krocch na ob strany od stedovho nastaven - viz tabulka 3. Indiktor LED zobrazuje rozsah nastaven BALANCE. Po

Obr. 2. Rozloen soustek na desce s plonmi soji korekc s PT2317

4/2000

11

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 12

S TAVEBN NVODY

reproduktory k ovldn hlasitosti pro ozvuen jin mstnosti. Sta pipojit na tento vstup jin vkonov zesilova. Tato funkce se zvol tlatkem SEL a rozsvt se pt dioda LED. Tlatkem PLUS se vol zeslaben hlavnch reproduktor - pop. pednch reproduktor a tlatkem MINUS se nastavuje zeslaben druhho vstupu (pop. zadnch reproduktor). Rozsah regulace je 9 krok pro kad pr. Pi stedn pozici je hlasitost obou vstup stejn - viz tabulka. Po pipojen napjen je nastavena stedov pozice. LOUDNESS Tato funkce se vol samostatnm tlatkem s oznaen LOUDNESS, pak jsou zdraznny signly nich kmitot v zvislosti na nastaven
Obr. 3. Obrazec desky spoj koreknho pedzesilovae

Seznam soustek
odpory 0204 MIKRO R1 a R5, R7 . . . . . . . . . . . . . . 1 kW R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 kW R8, R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 kW R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 W C1, C2, C16 . . . . . . . . . . . 10 F/50 V C17, C18, C19 . . . . . . . . . 10 F/50 V C20, C21 . . . . . . . . . . . . . 10 F/50 V C10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/10V C5, C11 . . . . . . . . . . . . . 470 nF/63 V C6, C12 . . . . . . . . . . . . . . 330nF/63 V C7, C8 . . . . . . . . . . . . . . 150 nF/63 V C13, C14 . . . . . . . . . . . . 150 nF/63 V C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF polovodie IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT2317B IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L08 D1- a D5 . . . . . . . LED 3 mm zelen D6 . . . . . . . . . . . . . . LED 3 mm lut D7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 ostatn 4 ks tlatko do PS - DTS65 2 ks objmka DIL14 2 ks desky s plonmi spoji lita do PS 12 pin 90 lita do PS 12 pin pm

hlasitosti. S klesajc hlasitost se zvyuje rove signl nich kmitot, m se kompenzuje pokles citlivosti lidskho ucha na signly nzkch kmitot pi men hlasitosti reprodukce. Zapnut tto funkce je indikovno samostatnou diodou LED. Pozn.: Odpor R9 nesm bt men ne 220 ohm. Vstup SEL Tento vstup je uren pro volbu funkce. Pepnn funkc funguje sekvenn. Po pipojen napjen je nastavena funkce VOLUME. Obvod je napjen ze stabiliztoru IC2, 78L08. Napt je jet zmeneno diodou D8, co je erven LED. Odpor R6 a kondenztor C3 jsou soust osciltoru obvodu, kter uruje rychlost zmny zvolen funkce.

tak, e se me upevnit za distann sloupky k pednmu panelu zazen. Obvod PT2317B se me pmo zapjet do desky nebo se pouij dv obyejn objmky DIL14. Pi pjen teba brt v vahu, e obvod je vyroben technologi CMOS a tedy je citlivj na statick nboj. Pedzesilova mus fungovat ihned po pipojen napjen. Nic se nemus nastavovat.

Zvr
Stavebnici popsanho koreknho pedzesilovae lze zakoupit u firmy MeTronix, Masarykova 66, 312 12 Plze, tel. 019/72 676 42, e-mail: paja@ti.cz. Cena stavebnice je 270,- K a oznaen je MS20020.

Konstrukce
Pedzesilova je postaven na dvou deskch s plonmi spoji. Ty mohou bt spojeny zahnutou kontaktn litou nebo propojeny plochm vodiem. Lita se pipj na pedn panel ze strany spoj. Pvody signlu a pvody napjecho napt jsou pipjeny na kontaktn litu. Na obr. 2 je osazen zkladn deska pedzesilovae a na obr. 3 je osazen deska ovldacho panelu. Ovldac deska je navrena

Co jsme namili
Protoe se shodou okolnost v tomto sle AR sely dv konstrukce koreknch pedzesilova, pouvajc elektronick potenciometry, podrobili jsme je srovnvacmu testu. Vsledky naich men naleznete za nsledujcm pspvkem.

12

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 13

S TAVEBN NVODY

Vvojov kit pedzesilovae s korekcemi

Tom Dresler
(mailto:edison@hw.cz)

vod
Pi stavb audiozesilovae se vtinou konstruktr neobejde bez modulu pepnae vstupnch kanl, zen hlasitosti, korekc hloubek a vek a stereovhy. Zapojen splujc tyto poadavky bv sestaveno ze spousty operanch zesilova i tranzistor, rel, potenciometr a pasivnch soustek. Stavba je pak nron na oiven a nastaven parametr jednotlivch stup a provoz tak nen bezproblmov, protoe potenciometry zanou asem elestit apod. Velkm zjednoduenm stavby a zvenm spolehlivosti je slicov zen audioprocesor. V tomto lnku vm pedstavm obvod TDA7318 od firmy SGS-Thomson. Spluje vechny poadavky vylen v pedchozm odstavci. K innosti potebuje jen nkolik vnjch pasivnch soustek a na plonm spoji pro nj mete vyhradit mn msta. Ovldn se provd po I2C sbrnici, typick pro pstroje spotebn elektroniky. Dle ve lnku piblm jeho ovldn po tto sbrnici. Pravdou je, e k ovldn je nutn PC i mikroprocesor, akoli pi jejich dnen cen a velikosti nen na obt, spe umon implementovat uivatelsky pjemnj ovldn.
VS IS RII Rl UINmax THD S/N SC Napjec napt Napjec proud Vstupn odpor pepnae Vstupn odpor pedzesilovae (vvody 7, 17) Maximln vstupn napt Celkov harmonick zkreslen Odstup signl/um Potlaen peslechu mezi kanly Ovldn hlasitosti (krok 1,25 dB) Ovldn hloubek a vek (krok 2 dB) Balance a atenutor (krok 1,25 dB) Vstupn zeslen (krok 6,25 dB) tlum pi funkci MUTE Vstupn rove bez oezn signlu Minimln zatovac odpor Vstupn odpor Napt pro rozpoznn log. 0 na I2C Napt pro rozpoznn log. 1 na I2C Vstupn proud na vstupech I2C Napt na vstupu SDA pi ACK

Kit je uren konstruktrm, kte si chtj vyzkouet funkci tohoto obvodu a zrove uvauj o slicov zenm zesilovai. Proto na desce nen umstn dn mikroprocesor a impletypicky 9 V (max. 10 V) 8 mA 50 kW (min. 30 kW) 2 kW 2 V (efektivn hodnota) typ. 0,01% pi 0dB penosu* 106 dB 103 dB -78,75 a 0 dB -14 a +14 dB -38,75 a 0 dB 0 a 18,75 dB 100 dB 2 V (efektivn hodnota) 2 kW 75 W max. 1 V min. 3 V max. 5 mA max. 0,4 V pi IO=1,6 mA

mentace ovldn je ponechna na konstruktrovi. Po oiven lze tento modul pmo umstit do zesilovae i jinho audiozazen. Rutiny pro ovldn mikroprocesorem ady 51 jsou zveejnny na konci lnku spolu s odkazem na SW pro PC.

Strun popis obvodu TDA7318

TDA7318 je integrovan obvod, jen obsahuje pepna jednoho ze ty stereo vstup, pedzesilova (0 a 18,75 dB ve tyech krocch po 6,25 dB), regultor hlasitosti (0 a -78,75 dB v 64 krocch po 1,25 dB), korekce vek a hloubek (14 dB po 2 dB) a vstupn atenutor pro kad ze ty vstup (lev pedn, lev zadn, prav pedn a prav zadn; regulace 0 a -38.75 dB po 1.25 dB v 15 krocch+funkce MUTE (-100 dB)). Mezi vstupn pedzesilova a regultor hlasitosti lze vloit dal zazen (nap. efektov "krabiky" typu hall, flange, chorus, kompresory apod.)

UOcl Rl ROUT VIL VIH IIN VO

Tab. 1. Zkladn chrakteristick vlastnosti obvodu TDA7318

4/2000

13

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 14

S TAVEBN NVODY

Obr. 1. Schma zapojen pedzesilovae s obvodem TDA7318

V tab. 1 je vbr typickch hodnot, podrobnj daje naleznete v katalogovm listu

Osazen a oiven vvojovho kitu s audioprocesorem

Cel kit je postaven na jednostrann desce s plonmi spoji s rozmry 75 x 73 mm, viz obr. 2 ( strana spoj BOTTOM) a obr. 3 (osazovac pln). Desku osazujeme klasickm zpsobem - nejdve pasivn prvky, pak diody a nakonec audioprocesor. Ten doporuuji umstit do precizn patice, aby jej bylo mon v budoucnosti snadno vyjmout a vyut v konkrtn aplikaci po odladn s tmto kitem. Oiven spov v piveden napjecho napt sprvn polarity k vvojovmu kitu, pipojen signl sbrnice I2C, zdroj audiosignlu a vstupnch zesilova a nastaven nkolika parametr obvodu napklad z PC nebo mikroprocesorem. Tm je oiven ukoneno. Ke zkouce komunikace kitu s PC lze vyut program, jeho zdrojov kd byl zveejnn v ervenm AR 9/1999. Nalezne-li program obvod s bzovou adresou 88h, je audioprocesor v podku a mete s nm zat komunikovat.

Schma zapojen
Schma na obrzku . 1 je z velk sti zaloeno na doporuenm zapojen v katalogovm listu obvodu. Pro doplnn popu jednotliv soustky: kondenztory C1 a C8 stejnosmrn oddluj vstupy obvodu IC1 od pipojench zdroj signlu. C19 a C22 stejnosmrn oddluj vstupy audioprocesoru od koncovch zesilovacch stup, protoe stejnosmrn rove vstup se pohybuje kolem 4,5 V. Kondenztory C11 a C12 spojuj blok vstupnho pepnae a pedzesilovae s blokem regultor hlasitosti, hloubek, vek a stereovhy. Msto nich lze zapojit v vodu zmnn zazen realizujc rzn audioefekty. Zbyl "zajmav" rezistory a kondenztory (C13-C18 a R1 a R2) tvo lnky pro korekce hloubek a vek. Napjen cca +12 a +15V se pivd na svorky +U a GND. Na R3 se vytv bytek napt potebn pro stabilizaci napt a zrove s kondenztorem C23 slou jako vyhlazovac filtr. Ke stabilizaci napjecho napt +9V je pouita Zenerova dioda D1, kter zrove chrn obvod ped peplovnm. Ptomnost napjen indikuje zelen LED D2.

I2C sbrnice
I2C sbrnici vyvinula firma Philips pro zazen komern elektroniky, jako jsou mini-ve, televizory, videorekordry apod. Sbrnice se vak rozila a dnes ji najdeme u i v modernch PC, kde se s jej

pomoc m nap. teplota procesoru nebo zji uj parametry pam ovch modul DIMM. Technick parametry sbrnice naleznete ve specifikaci (viz seznam literatury ne), zde uvedu jen praktick informace, kter vyuijete pi prci s n a s integrovanmi obvody k n pipojenmi. Sbrnice je sriov, dvouvodiov. Signl SDA je vyuit pro penos dat obma smry, signl SCL je synchronizan (hodinov) a vede pouze jednm smrem - od inicitora penosu (master) k podzenm jednotkm. Jednotky jsou na sbrnici pipojeny paraleln, co umouje jejich vstup/vstup SDA v zapojen s otevenm kolektorem. Pracovn napt na vodich je udrovno pull-up rezistory pipojenmi na rove +5V. V zkladnm reimu je sbrnice typu master-slave (pop. multimaster -slave). Obvod master (mikroprocesor, PC) vdy iniciuje penos dat. Komunikace mezi obvody je osmibitov (na SDA penos jednoho "psmene" probh takto: na SDA se vyle nejvy a sedm dalch bit synchronn s hodinovm signlem na vodii SCL a dle tzv. ACK bit). Master na sbrnici nejdve vyle tzv. START sekvenci. Dle vyle jedinenou adresu obvodu ve tvaru <b7 b6 b1 R/W> a bit ACK. Sedmibitov slo b7..b1 uruje adresu obvodu a bit R/W vol, zda se budou data do obvodu zapisovat (R/W=0) nebo z nj st (R/W=1). Bit ACK se ve vtin ppad ponechv v log. 1 a modul, se kterm komunikujeme, jej

14

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 15

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Obrazec desky spoj (BOTTOM) pedzesilovae

Obr. 3. Rozloen soustek na desce pedzesilovae

nastav do log. 0 a tm potvrzuje, e penen byte pijal. Dle ji nsleduj data, kter master sekvenn zapisuje do modulu (integrovanho obvodu). Komunikaci s aktivnm modulem ukon master vyslnm STOP sekvence. Pklad implementace algoritmu zen I2C naleznete ne. Audioprocesor TDA7318 m vrobcem pidlenu pevnou adresu na I2C sbrnici. Jej vyjden v estnctkov soustav je 88 (136 destkov). Znamen to, e na jednu sbrnici nelze pipojit dva a vce obvod TDA7318 najednou.

Funkce

Bity b7 (MSB) a b0 (LSB) H2 H1 H0 L2 L1

L0

Hlasitost

0 0 0 0 1 1 1 1

0 0 1 1 0 0 1 1

0 1 0 1 0 1 0 1

Registry obvodu TDA7318

V tomto odstavci popu, jak nastavit parametry audioprocesoru. Jednotliv hodnoty (hlasitost, slo vybranho vstupu) je nutno do obvodu zapisovat uritou selnou kombinac. Jednotliv kombinace budou popsny po bitech vdy jedn slabiky. Kombinace bit C1 a C0 uruje, kter z vstupnch atenutor nastavujeme. Proto nastaven vech ty vstup doclme zpisem ty bajt, z nich kad se bude tkat prv jednoho vstupu.

0 0 0 0 1 1 1 1

0 0 1 1 0 0 1 1

0 1 0 1 0 1 0 1

Vznam kombinace bit Hlasitost vyjden v dB vi vstupnmu signlu: (Hodnoty ve sloupcch H a L se staj.) 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 0 -1,25 -2,5 -3,75 -5 -6,25 -7,5 -8,75 Vznam kombinace bit Hlasitost vyjden v dB vi vstupnmu signlu: (Hodnoty ve sloupcch H a L se staj.) Lev pedn vstup Prav pedn vstup Lev zadn vstup Prav zadn vstup 0 -10 -20 -30 0 -1,25 -2,5 -3,75 -5 -6,25 -7,5 -8,75

Funkce

Bity b7 (MSB) a b0 (LSB) C1 C0 H1 H0 L2 L1

L0

rove vstup

0 0 1 1 1

0 1 0 1

Vstupy a zeslen
Nastavenm tohoto registru jednoznan zvolme vstupn kanl a zeslen pedzesilovae. Pedzesilova je spolen vem vstupnm kanlm, je tedy zbyten zapisovat hodnotu zeslen pro kad vstup zvl .

0 0 1 1

0 1 0 1

0 0 0 0 1 1 1 1

0 0 1 1 0 0 1 1

0 1 0 1 0 1 0 1

4/2000

15

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 16

S TAVEBN NVODY
Rutiny pro komunikaci procesoru ady 8x51 v konfiguraci "master" s periferiemi na I2C sbrnici
Tyto rutiny berte pouze jako pln zklad, abyste je nemuseli vymlet z hlavy vdy podle specifikace nebo katalogovch list jednotlivch soustek. Autor lnku je na podn zale e-mailem (kontakt se nachz v zhlav). ;=== Definice I/O bitu ============== SCL SDA bit P1.0 ; hodiny I2C sbernice bit P1.1 ; data I2C sbernice
Funkce Bity b7 (MSB) a b0 (LSB) L1 L0 C1 0 0 1 1 0 1 0 1 C0 Vznam kombinace bit Hlasitost vyjden v dB vi vstupnmu signlu: +18,75 +12,5 +6,25 0 Stereo vstup . 1 Stereo vstup . 2 Stereo vstup . 3 Stereo vstup . 4

Vstupn pepna a pedzesilova

0 0 0 1 1 0 1 0 1

Funkce

Bity b7 (MSB) a b0 (LSB) C0 L3 L2 L1 0 1

L0

;===== Rutiny pro I2C =============== ; *** startuje komunikaci *** I2CStart: setb SDA setb SCL call I2CDelay clr SDA clr SCL call I2CDelay ret ; *** ukoncuje komunikaci na sbernici *** I2CStop: clr SDA setb SCL call I2CDelay setb SDA clr SCL call I2CDelay ret ; ***posle obsah A do zarizeni I2C *** I2CSend: mov R7,#8 I2CSend0: rlc A mov SDA,C call I2CPulse djnz R7,I2CSend0 rlc A setb SDA call I2CPulse ret ; *** v A vrati byte ze zarizeni I2C sbernice *** I2CReceive: mov R7,#8 setb SDA I2CRec0: setb SCL call I2CDelay mov C,SDA rlc A clr SCL call I2CDelay djnz R7,I2CRec0

rove vstup

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0

0 0 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0

0 1 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0

Vznam kombinace bit rove vyjden v dB vi vstupnmu signlu pro jednotliv psma Hloubky Vky -14 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 0 +2 +4 +6 +8 +10 +12 +14

clr SDA call I2CPulse ret ; ====== Pomocne rutiny pro I2C ===== I2CPulse: setb SCL call I2CDelay clr SCL call I2CDelay ret I2CDelay: ; 100kHz max. rychlost -> 10 instr. cyklu minimalne @ 12MHz mov R6,#0ah djnz R6,$ ret A nyn si ukeme, jak obvod TDA7318 zinicializovat. Bhem komunikace pro jednoduchost nekontrolujeme ptomnost ACK bitu. ; ==Inicializace audioprocesoru TDA7318 AudioInit: call I2CStart ; zacni s komunikaci mov A,#88h call I2CSend ; naadresuj TDA7318

clr A call I2CSend

; hlasitost 0dB

mov A,#10000000b ; utlum LF 0dB call I2CSend mov A,#10100000b ; utlum RF 0dB call I2CSend mov A,#11000000b ; utlum LR 0dB call I2CSend mov A,#11100000b ; utlum LR 0dB call I2CSend mov A,#01011000b ; vstup 1, zisk 0dB call I2CSend mov A,#01100111b ; hloubky 0dB call I2CSend mov A,#01110111b ; vysky 0dB call I2CSend call I2CStop ; ukoncime komunikaci s obvodem ret Chceme-li zmnit jen nkter parametr (nap. hlasitost), budeme postupovat takto:

16

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 17

S TAVEBN NVODY

Mikroprocesorem zen pedzesilova s korekcemi

Tom Dresler
(mailto:edison@hw.cz)

vod
V lnku Vvojov kit pedzesilovae s korekcemi jsme se seznmili s integrovanm obvodem TDA7318 a s jeho vlastnostmi a ovldnm. Nyn naveme konstrukc pedzesilovae, kter lze ji pout samostatn a umstit ve zvukovm etzci. Pedzesilova nabz uivateli vbr jednoho ze ty stereofonnch vstup, regulaci hlasitosti, hloubek, vek a stereovhy.

Schma zapojen
Schma na obr. 1 vychz z katalogovho listu audioprocesoru TDA7318 a je doplnno o ovldn pomoc mikroprocesoru ATMEL AT89C2051. Napjen celho obvodu je eeno dvma monolitickmi stabiliztory IC3 a IC4. Aby nedolo ke znien obvod pi peplovn napjecho napt, je v pvodu napjen zaazena dioda D1. Kondenztor C23 se star o krtkodob zlohovn obvodu pi poklesu napjecho napt. IC3 stabilizuje napt pro mikroprocesor na hodnotu +5V, IC4 napj audioprocesor

naptm +9V. Oba stabiliztory jsou blokovny proti rozkmitn kondenztory C24, C28, C29 a C30. O zen celho pedzesilovae se star mikroprocesor IC2. Ke sv innosti potebuje nkolik soustek, konkrtn rezistor R5 a kondenztor C27, tvoc nulovac obvod, krystal Q1 a kondenztory C25 a C26, kter

jsou soust genertoru hodinovho taktu. S audioprocesorem IC1 komunikuje dvoudrtovou sbrnic I2C. Vstupy od uivatele mu zprostedkuj tlatka S1 a S4. Jejich piazen k vvodm mikroprocesoru umouje snadnou zmnu dvou z nich za jogdial (oton ovlada), kter nahrazuje v modernch pstrojch spotebn

call I2CStart ; zacni s komunikaci mov A,#88h call I2CSend ; naadresuj TDA7318 mov A,#00010000b ; hlasitost -20dB call I2CSend call I2CStop ; ukoncime komunikaci s obvodem I kdy mme na I2C sbrnici jedin zazen, je lep vdy zat a ukonit komunikaci s nm znovu, protoe tak snme riziko chybnho penosu dat (nap. pi ruen ze st apod.)

a zrove pemlej o inteligentnm i dlkovm ovldn. V redakci jsme mili parametry tohoto pedzesilovae a meme potvrdit, e vechny parametry, uveden v katalogovm listu, odpovdaj skutenosti. V katalogovm listu vak ji nen uvedeno, e se pi nastaven korekc (hlavn hloubek) do krajnch poloh zvyuje zkreslen THD z typickch 0,03 % a na 1 % pi +6 dB zdvihu a na 5 % pi zdvihu +14 dB. Tento hch je vak jedin, na kter jsme bhem testovn pili. Literatura: [1] specifikace I2C sbrnice - http:// www.semiconductors.com/i2c/facts/ index.html [2] katalogov list k obvodu TDA7318 - http://www.st.com/ [3] Amatrsk Rdio erven, 9/1999

Seznam soustek
R1, R2. . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k 0,6W R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 0,6W R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 0,6W C1, C2, C3, C4, C5, C6, C7, C8, C11, C12 . . . . . . . 2,2 F/63 V C9, C10. . . . . . . . . . . . . . . 22 F/16 V C13, C14 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 nF C15, C16, C17,C18, C24 . . . . . 100 nF C19, C20, C21, C22, C23 100 F/63 V D1 . . . . . . Zenerova dioda 9V1 1,3 W D2 . . . . . . LED zelen, prmr 5 mm IC1 . . . . . . . . . . . TDA7318 v pouzdru patice precizn . . . . . . . . DIL28 irok deska plonho spoje

Zvr
Ve popsan kit uvtaj lid, kte by si chtli postavit relativn jednoduch a spolehliv pedzesilova

4/2000

17

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 18

S TAVEBN NVODY

Obr. 1. Schma zapojen pedzesilovae zenho mikroprocesorem

18

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 19

S TAVEBN NVODY

Obr. 2. Obrazec desky s plonmi spoji (BOTTOM)

Obr. 3. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji

elektroniky umc a praskajc potenciometry. Reim a nastavenou hodnotu zobrazuje mikroprocesor devti LED D3 a D11. Dioda D2 svitem signalizuje pipojen napjen. Odporov s R13 udruje na tlatkch S1 a S4 a na I2C sbrnici napt +Vcc (tzv. pull-up rezistory). "Srdce"celho obvodu tvo audioprocesor IC1. Jeho zapojen je pevzato z katalogovho listu a je popsno v pedchozm lnku Vvojov kit pedzesilovae s korekcemi. Pozn. oba lev i oba prav vstupy maj shodnou hlasitost, proto nezle na tom, zda vstupn signl vyvdme ze svorek pro pedn nebo pro zadn reproduktory.

poadovan reim, diody D7 a D10 tvoc hrubou stupnici nm zobraz naposledy nastavenou hodnotu. Tu meme zmnit tlatky S1 a S3, zmna se projev okamit a zrove se zobraz na stupnici. Tlatka S1 a S3 maj funkci automatick opakovn, take jejich pidrenm se nastavovan parametr plynule mn. Prvnm stiskem tlatka S4 zobrazme vybran vstup, kadm jeho dalm stiskem pepneme na nsledujc vstup v poad 1-2-3-4-1. Aby bhem pepnn nedochzelo k nedoucm

zvukovm efektm, audioprocesor dal vstup aktivuje asi po pl sekund od poslednho uvolnn tlatka S4. Prv vybran vstup je indikovn svitem jedn z LED D7 a D10. Nestiskneme-li asi bhem osmi a pl sekundy dn tlatko, pedzesilova pejde do reimu Hlasitost.

Stavba a oiven (obr. 2 a 3)

Na desku plonch spoj podle pravidel osazovn nejprve pipjme patice pod obvody IC1, IC2 a tlatka,

Poet vstup: Poet vstup: Kmitotov rozsah (-3dB): Vstupn a vstupn rozkmit: Oddlen kanl: Hlasitost: Hloubky: Vky: Balance: Napjen: zen: Ovldn: Zobrazen stavu:

Ovldn pedzesilovae
Pedzesilova ovldme tymi tlatky. Tlatkem S2 vybrme mezi reimy Hlasitost, Hloubky, Vky a Stereovha, tlatka S1 a S3 nastavuj hodnotu pro jednotliv reimy a tlatkem S4 vybrme jeden ze vstup. Zvolen kadho reimu je indikovno svitem jedn z LED: D3 pedstavuje hlasitost, D4 stereovhu, D5 vky a D6 hloubky. Reimy se pepnaj periodicky v uvedenm poad. Vybereme-li tlatkem S2

8 (4 pro lev a prav kanl) 4 (lev pedn a zadn a prav pedn a zadn) 10 Hz-100 kHz max. 2 Vpp 80 dB 64 krok (-80 dB a 0 dB) 15 krok (-14 dB a +14 dB) 15 krok (-14 dB a +14 dB) 30 krok (15 L/R) (-100 dB a 0 dB) +12 a +15 V ss. mikroprocesor AT89C2051 4 spnae (dva vol parametr, dva nastavuj jeho hodnotu) nebo 2 spnae a jog-dial 10 x LED (5 parametr, indikace zvolenho vstupu, resp. hodnoty a indikace napjen)

4/2000

19

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 20

S TAVEBN NVODY

Elektronick korekce - klady a zpory

Mnoho vrobc polovodiovch soustek v posledn dob zaadilo do svho vrobnho programu obvody pro elektronick zen korekc a hlasitosti. Tento trend je podmnn zejmna poadavky vrobc spotebn elektroniky, kde se stle astji pouv dlkov ovldn vetn monosti zen nejen hlasitosti, ale i tnovch korekc. Klasick korekce - tedy s mechanickmi potenciometry - jsou zde prakticky nepouiteln. Protoe se nm v tomto sle Amatrskho radia nhodou sely dv podobn konstrukce, pouvajc elektronick potenciometry (s zenm hlasitosti a korekc), rozhodli jsme se tmto obvodm trochu podvat na zoubek. Pokud si odmyslme zpsob ovldn (obvod PT2317 je ovldn intern zabudovanm osciltorem pomoc externch tlatek - nevyaduje tud dal dic obvody (mikroprocesor), na druhou stranu je tm sten omezena monost spoluprce s dalmi obvody, kdeto TDA7318 je klasick pedstavitel ady obvod urench pro zen po sbrnici I2C), jsou monosti obou obvod zhruba srovnateln. TDA7318 m navc integrovn pe-

Obr. 1. Kmitotov charakteristika obvodu TDA7318

Obr. 2. Prbh korekc obvodu TDA7318

nsleduj rezistory, kondenztory, diody a stabiliztory. Nakonec osadme oba integrovan obvody. Ped pivedenm napjecho napt zkontrolujeme, zda na desce plonch spoj nedolo ke zkratu a ppadn jej

odstranme. Po zapnut by se mly rozsvtit diody D2 (napjen), D3 (reim Hlasitost) a D7 a D9 jako hodnota hlasitosti (-20 dB). Na vstupu se objev signl ze vstupu 1. Nakonec vyzkoume ovldn ped-

Seznam soustek
R1, R2 . . . . . . . . . . . . . 5,6 kW 0,6W R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 W 0,6W R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 kW 0,6W R12 . . . . . . . . . . . . . . . . 330 W 0,6W R13. . . . . . odporov s RRA6-4,7 kW R14 . . . . . . odporov s RRA8-330 W C1, C2, C3, C4, C5, C6, C7, C8, C11, C12 . . . . . . . 2,2 F/63V C9, C10 . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/15V C27 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25V C19, C20, C21, C22, C23 . 100 F/50V C13, C14 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 nF C15, C16, C17,C18, C24, C28, C29, C30 . . . . . . . . . . . . 100 nF C25, C26 . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 pF D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D2 . . . . . . . LED prmr 5mm zelen D3, D4, D5, D6, D11 . LED 2x5 mm R D7, D8, D9, D10. . . . . LED 2x5 mm G IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TDA7318 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . AT89C2051 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L09 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24MHz S1 . . . . . . . . tlatko P-B1715 erven S3 . . . . . . . . . tlatko P-B1715 zelen S2, S4 . . . . . . . . tlatko P-B1715 bl precizn patice . . . . . . . . . . . . . DIL20 precizn patice . . . . . . . . DIL28 irok

zesilovae. Nevyskytne-li se dn problm, oiven je ukoneno. Pozn.: Mikroprocesor se dodv naprogramovan, otestovan a zabezpeen ped nhodnm pepisem. A rada na zvr: chcete-li umstit ovldac a indikan prvky na panel pstroje, neosazujte je do plonho spoje, ale vyve te pimen dlouhmi vodii.

Zvr
Ve popsan pedzesilova slou autorovi ji del dobu k jeho pln spokojenosti. Parametry pouitho audioprocesoru zaruuj dostatenou kvalitu zpracovn signlu podle specifikace v katalogovm listu. Jedinm nedostatkem konstrukce je dosti vysok zkreslen pi velkm zdvihu i potlaen hloubek, co je vak dno pouitou technikou zpracovn signlu a nelze jej principiln odstranit.

20

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 21

S TAVEBN NVODY
pna ty vstupnch kanl s monost potenho nastaven zeslen ve tyech stupnch. U obvodu TDA7318 jsme mili kmitotovou charakteristiku pi korekcch ve stedn poloze. Podle obr. 1 je penen psmo 20 Hz a 120 kHz v toleranci 0,1 dB. Na obr. 2 je prbh korekc - odpovd zcela pesn katalogovmu listu obvodu. Graf na obr. 3 znzoruje zvislost zkreslen THD+N na amplitud signlu. Vidme, e obvod m nejmen zkreslen pi signlu okolo 0 dBu (0,775 V). Co je i optimum vzhledem k bnm rovnm, zpracovvanm v pstrojch spotebn elektroniky. Dky pomrn nzkmu napjecmu napt (9 V) nem obvod pli velkou rezervu v pebuditelnosti, ale pro pedpokldan pouit, kdy by se v reprodukovanm signlu ji nemly vyskytovat pli velk dynamick piky (pesahujc nominln rove), opt vyhovuje. Znan zklamn (a pekvapen!) nm vak obvod pipravil pi men zkreslen THD+N s korekcemi nastavenmi mimo rovn prbh. Pitom bylo jedno, zda jsou korekce zdraznny nebo potlaeny, dopad na vsledn zkreslen to mlo tm stejn. Dokonce i pi potlaen hloubek a vek o pouhch -6 dB (polovina rozsahu) stouplo zkreslen na basech tm na 1 %. Tato zvislost (zkreslen) je vraznj na nzkch kmitotech. Bohuel vrobce tuto "drobnost" jaksi opomenul zveejnit. Na druh stran je vak otzka, jak dalece toto zkreslen skuten vad v praxi a me psobit ruiv. Vsledek pro pln zdraznn a potlaen korekc a pro korekce potlaeny na 50 % maxima je na obr. 4. Obvod PT2317 je v otzce prbhu korekc (obr. 5) tm identick s TDA7318. I kdy by obvod ml mt podle katalogovho listu maximln jednotkov zeslen, pi nastaven hlasitosti na maximum ml zisk asi 6,2 dB. Ovldn temi tlatky (pokud neuvauji samostatn vypna pro loudness) je relativn logick a pehledn, indikace pomoc pti LED (mn se i intenzita svitu, take je dobe patrn, v jak oblasti korekc - sted, minimum, maximum - se prv nachzme) je tak dobe vymylena. Pouze interval, po kterm se korekce vrt do zkladn polohy - zen hlasitosti - (asi 2 a 3 sekundy) je pomrn krtk. Nech se sice upravit volbou externch soustek, souasn s tm se ale zpomal i auto-

Obr. 3. Zvislost zkreslen THD+N na amplitud zpracovvanho signlu

Obr. 4. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu pro korekce nastaven na maximum, minimum a 50 % minima

Obr. 5. Prbh korekc obvodu PT2317

Obr. 6. Prbh funkce loudness pro zisk obvodu 0 dB

4/2000

21

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 22

S TAVEBN NVODY
matick krokovn pi trvale stisknutm tlatku, co tak nen ideln. Obvod m zvltn spna pro funkci loudness (viz popis), kmitotov charakteristika pro zapnutou funkci loudness pi zisku nastavenm na 0 dB je na obr. 6, pro zisk -20 dB je na obr. 7. Vidme, e se pi men hlasitosti reprodukce skuten zvyuje zisk na nejnich kmitotech. Dle ns zajmalo zkreslen obvodu. Na obr. 8 je zvislost zkreslen THD+N na kmitotu (pi korekcch nastavench na rovn prbh). Zkreslen je pod rovn 0,2 %. Amplituda zpracovvanho signlu byla 100 mV. Z obr. 9 je zejm e obvod PT2317 m nejmen zkreslen pi signlu okolo 100 mV - asi 0,15%. Tak obvod PT2317 vykazuje pi zmn korekc znan nrst zkreslen, i kdy nepekro 0,5 %. Jako posledn je na obr. 10 prbh intermodulanho zkreslen v zvislosti na zpracovvanm signlu. Tak zde je patrn nejmen zkreslen v oblasti signl okolo 50 mV, kdy je IMD okolo 0,07%. Pi pouit obvodu PT2317 tedy musme volit kompromis mezi minimlnm zkreslenm (jmenovit rove signlu by mla bt okolo 100 mV) a odstupem signl/um, kdy by bylo vhodnj zpracovvat signl zhruba o d vt. Z umovho hlediska jsou na tom oba obvody tm stejn, odstup s/ pro jmenovitou rove 0 dBu je asi 88 dB pro ku psma 22 Hz a 22 kHz a 96 dB pro IEC-A vhov filtr. sobem, v podstat dosahuj vlastnost, udvanch v katalogovch listech vrobc. Svmi parametry jsou vhodn do vrobk spotebn elektroniky, kde zcela jist vyhov. Pokud se vak povaujete za hifistu a od sv aparatury poadujete skuten kvalitn zvuk (v klidu, kvalitn nahrvku z dobrho zdroje a reprodukovanou na kvalitnch reproduktorech), volte radji star dobr mechanick potenciometry. Nedvno jsem ze zjmu promoval zapojen pedzesilovae s malm zkreslenm (byl publikovn v SaK 6/99) a pi osazen 2x OP275 se zkreslen pohybovalo na hranici mitelnosti (mezi 0,0005 a 0,001%). A mezi nmi, ono to ani s tm prasknm potenciometr nen a tak divok. -AK-

Zvr
Oba obvody, i kdy kad e stejn problm trochu jinm zp-

Obr. 7. Prbh funkce loudness pro zisk -20 dB

Obr. 8. Zkreslen THD+N na kmitotu (rovn korekce)

Obr. 9. Zvislost THD+N na velikosti zpracovvanho signlu

Obr. 10. Zvislost IMD zkreslen na velikosti signlu

22

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 23

S TAVEBN NVODY

Zznamnk komunikace na rozhran Centronics

Tom Dresler
mailto:edison@hw.cz

vod
Tato konstrukce vznikla jako reakce na poadavek zachytit data penen z micho zazen do tiskrny a zaznamenat je a zpracovat v osobnm potai typu PC AT. Dal monost zazen je koprovn soubor mezi dvma potai, penosov rychlost vak dosahuje (podle dlky kabelu) jen nkolika destek kB za sekundu, take nenahrad klasick paraleln Laplink kabel. Zazen se pipojuje k vyslacmu zazen i potai i k pijmacmu potai 25-ilovm prodluovacm kabelem 25F-25M, kter se zastr do konektoru paralelnho portu (oznaenho symbolem tiskrny nebo npisem Centronics, LPT1, LPT2 i LPT3). Kombinace jednoduchho hardware a software na stran pijmacho potae emuluje paraleln rozhran Centronics tiskrny, kon-

krtn reim SPP Zazen neumo. uje "prchoz" pipojen tiskrny bhem snmn penench dat.

Schma zapojen
Schma zapojen naleznete na obr. 1. Vyslajc strana posl jeden byte tmto zpsobem: Na vvody 2 (D0) a 9 (D7) konektoru K1 (DSUB25M) umst vyslan byte a potom na vvodu 1 (Strobe) nastav log. 0. Tm signalizuje zznamnku, e data na vvodech 2 a 9 jsou platn. Obvod IC3A reaguje na sestupnou hranu signlu Strobe tm, e na vstupu Q nastav log. 1. Tato logick rove k vyslai signlem BUSY, e zznamnk vyizuje poadavek na zpis dat. Zrove na vzestupnou hranu signlu BUSY zape zznamnk data z paralelnho portu na vstup osminsobnho D klopnho obvodu IC1. Po

nkolika mikrosekundch vysla opt nastav vvod Strobe do log. 1. Na vzestupnou hranu signlu Strobe tentokrt reaguje klopn obvod IC3B, kter signalizuje pijmacmu potai na vvodu 11 konektoru K2, e vysla ukonil zpis dat do zznamnku. Pijmac pota pomoc multiplexeru IC2 pete z vstupu IC1 nejdve jednu a pot druhou polovinu byte, protoe paraleln port v reimu SPP neumouje obecn pout osmibitov vstup. Nsledn pijmac strana nastav oba klopn obvody IC3A a IC3B do vchozho stavu a tm umon vyslac stran zapsat dal byte. Zbyl signly, definovan ve standardu Centronics, jsou pipojeny na "klidov" logick rovn, nemly by tedy zpsobit dn chybov stav pi komunikaci. Ve schmatu jsou dle dv LED. LD1 signalizuje svm svitem stav BUSY, tzn. e vysla

Obr. 1. Schma zapojen zznamnku pro rozhran Centronics

4/2000

23

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 24

S TAVEBN NVODY
Seznam soustek
R12, R13. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R1, R10, R11, R14, R15, R16, R17, R18, R19, R2, R20, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9. . . . . . . . 33 W R21, R22 . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 W RN1 . . . . . . . . . . . . . 9x 4,7 kW-SIL10 RN2 . . . . . . . . . . . . . . 7x 4,7 kW-SIL8 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C2, C4, C5, C6, C7 . . . . . . . . . 100 nF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HCT574 IC2, IC3 . . . . . . . . . . . . . . . 74HCT157 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 LD1, LD2. . . . . . . . . . . . . . LED 3 mm
Obr. 1. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji

K1, K2 . . . . . . . . . . . . . . . DSUB25MP K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DS303 U integrovanch obvod dbme na zsady prce s obvody vyrobenmi technologi CMOS. Oiven spov v pipojen vyslacho zazen ke konektoru oznaenmu ve schmatu jako TISKARNA a pijmacho potae ke konektoru ODPOSLECH, pipojen napjecho napt a sputn dicho software, kter otestuje funkci zznamnku. Ovldac software lze sthnout z WWW serveru www.jmtronic.cz vetn zdrojovch kd v Pascalu. Dokonen na str. 46

zapsal byte do zznamnku a pijma jej dosud nevybral, LD2 je indikace napjen. Mnostv rezistor (R1 a R20) a odporov st RN1 a RN2 pizpsobuj vstupy a vstupy zznamnku a zrove slou jako primitivn ochrana ped zkratem. Zazen potebuje vnj napjen 8 a 15V piveden na konektor K3. Vstupn napt se usmrn mstkovm usmrovaem D1, vyhlad kondenztorem C1 a monolitickm stabiliztorem IC4 se sn na +5V pro napjen logickch integrovanch obvod. Pi stavb je vhodn pout obvody

ady 74HCT kvli jejich vy umov imunit a vtmu rozkmitu vstupnho napt.

Stavba a oiven
Konstrukce zznamnku je umstna na jedn oboustrann desce plonch spoj o rozmrech 79 x 68 mm. Rozloen soustek se nachz na obr. 2, na obr. 3 a 4 jsou obrazce spoj ze spodn (BOTTOM) a vrchn strany (TOP). Pi osazovn postupujeme od rezistor a kondenztor pes konektory po polovodiov soustky.

Obr. 2. Obrazec desky spoj - strana spoj (BOTTOM)

Obr. 3. Obrazec desky spoj - strana soustek (TOP)

24

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 25

TENSK SERVIS
KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio

NOVINKA - vkonov tranzistory pro koncov zesilovae

typ MJ15003 MJ15004 2SA1216 2SC2922 2SJ162 2SK1058 vodivost NPN PNP NPN PNP MOS-P FET MOS-N FET Pt [W] 250 250 200 200 100 100 Uceo [V] 140 140 180 180 160 160 Ic [A] 20 20 17 17 7 7 Ft [MHz] 2 2 40 40 cena 1 - 9 ks 98,98,129,129,184,184,cena 10 - 49 ks 94,94,109,109,169,169,cena > 50 ks 89,89,89,89,159,159,-

NOVINKA - konstrukn dly pro mixn pulty

typ SLID100-10KG popis
Semiprofesionln tahov potenciometr 100 mm s velmi jemnch chodem a precisnm vedenm bce na dvou ocelovch tych. Udvan ivotnost 30 000 pejezd. Knoflk na tahov potenciometr SLID100, pro standardn kovov bec 8x 1,2 mm Knoflk 5x 5 mm na tlatkov pepnae PS-22/PS-24 s rozmry 3,3 mm

cena 290,-

KNOF SLID-G KNOF PB33-W

22,12,-

Integrovan obvody firmy THAT Corporation - proveden pouzdra SIL (SMD na dotaz) popis Max. THD [%] cena K THAT 2180A 0,01 680,VCA obvod s logaritmickou (dB) zvislost na dicm napt THAT 2180B 0,02 590,trimovn na minimln zkreslen THAT 2180C 0,050 540,THAT 2181A 0,005 660,VCA obvod s logaritmickou (dB) zvislost na dicm napt - vstup THAT 2181B 0,008 570,pro extern nastaven THAT 2181C 0,02 520,-

Doprodej nadbytench dl ze stavebnic Nabdka plat pouze do vyprodn zsob.

Cena je za cel balen, men mnostv se nedodv Odpory uhlkov 0207-5%, ada E12, balen 1000 ks 89,Odpory metal 0207-1%, 20k, 1k5, balen 500 ks 79,Keramick kond. diskov, 50 V, balen 1000 ks 10p, 56p, 1n, 1n5, 2n2, 4n7, 22n, 47n 79,Objmky pro IC, stabdard, DIL24 zk bal. 20 ks 39,Objmky pro IC, stabdard, DIL28 zk bal. 17 ks 39,Diody 1N5400, balen 250 ks 290,Adresovac lity dvouad 90 (PHDR80G1) 10 ks 59,-

Novinky z AR 1, 2 a 3/2000 A99261 A99262 A262-MECH A262-TRAFO A99263 A99264 A99273 A99274 A99278 A99279 A99280 A99281 A99282 A99283
Elektronick pjeka II - displej Elektronick pjeka II - deska regulace Kovov skka na elektronickou pjeku II (mat. Fe 0,8, ern lak) Toroidn transformtor 230 V/50 VA pro elektronickou pjeku II Studiov VU-metr Zdroj pro studiov VU-metr Automatika pro zznam telefonnch hovor "Prodluovk" pro IR dlkov ovldn Autozesilova 50 W ve td H Monitor akumultor s SAA1501 Tester kabel XLR a JACK Symtrick napjec zdroj 15 V/18 V Indiktor rovn Miniaturn HUSH omezova umu s SSM2000

Ve originl, nov, pvodn balen (dovoz) Ceny jsou konen, nejsme pltci DPH

stavebnice deska spoj 390,80,690,100,490,469,840,250,490,100,440,60,370,80,699,69,449,39,239,89,990,290,139,39,790,69,-

Objednvky zaslejte psmen na: KRAUS audio, Na Bernce 2, 160 00 Praha 6, faxem: 02/24 31 92 93 e-mail: kraus@jmtronic.cz nebo telefonicky pouze ter a tvrtek 10-13 hod. Pi zasln na dobrku pipotvme potovn a baln 80,- K. Kompletn seznam stavebnic a dalch doplk ke stavebnicm naleznete na na nov Internetov strnce www.jmtronic.cz. Nejsme pltci DPH, uveden ceny jsou konen.
KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio KRAUS audio Veker desky s plonmi spoji pro konstrukce, dodvan firmou KRAUS audio, vyrb firma PRINTED s.r.o., Mlnk, tel.: 0206/670 137, fax: 0206/671 495, e-mail: printed@fspnet.cz, http://www.printed.cz Objednvky desek s plonmi spoji zaslejte vhradn na adresu: KRAUS audio, Na Bernce 2, 160 00 Praha 6, fax: 02-2431 9293

4/2000

navtivte nae zcela nov www strnky www.jmtronic.cz

25

NOVINKA - Integrovan obvody THAT Corporation

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:19

Page 26

S TAVEBN NVODY

Mixn pult MCS 12/2 dl V

Alan Kraus

V minulm sle byla otitna schma zapojen vstupnch modul mixnho pultu. Dnes si popeme stavbu jednotlivch st. Na vod se

ale jet jednou vrtme ke vstupnmu modulu, u kterho byly upraveny vstupn obvody s ohledem na pipojen nkterch druh snma,

kter vyuvaj vnitn odpor zdroje phantom napjen a pli tvrd zdroj by je mohl pokodit. Souasn byly na vstup pidny filtran

Obr. 1. Schma zapojen upraven vstupn jednotky mixnho pultu

26

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 27

S TAVEBN NVODY

Obr. 2, 3 a 4. Rozloen soustek a obrazec desky s plonmi spoji vstupn jednotky. Skuten rozmr je 265 x 40 mm

4/2000

27

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 28

S TAVEBN NVODY

Obr. 5, 6 a 7. Rozloen soustek a obrazec desky s plonmi efektov jednotky. Skuten rozmr je 265 x 40 mm

28

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 29

S TAVEBN NVODY

Obr. 8, 9 a 10. Rozloen soustek a obrazec desky s plonmi spoji vstupn jednotky. Skuten rozmr je 265 x 40 mm

4/2000

29

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 30

S TAVEBN NVODY
kondenztory pro zmenen prniku vysokofrekvennch signl do vstupnch obvod pultu. Upraven schma vstupn jednotky je na obr. 1. Rozloen soustek na desce vstupn jednotky je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM) na obr. 4. Na dalch obrzcch je pak rozloen soustek a obrazce desek s plonmi spoji i pro zbvajc moduly: efektov jednotka je na

Obr. 8, 9 a 10. Rozloen soustek a obrazec desky s plonmi spoji vstupn jednotky. M 1:1

30

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 31

S TAVEBN NVODY

obr. 5, 6 a 7, vstupn moduly (L, R a FB) na obr. 8, 9 a 10 a jako posledn je jednotka mikrofonu TB a sluchtkovho zesilovae na obr. 11, 12 a 13. Vechny jednotky jsou zhotoveny na dvoustrannch deskch s plonmi spoji, co zjednoduuje stavbu. Led diody zapjme tak, aby jejich osy byly v ose tlatek. U VU-metr jsou diody pro indikaci signlu do rovn 0 dB zelen, pro kladn rovn signlu erven. Popis oiven jednotlivch modul bude spolu s popisem napjecho zdroje z prostorovch dvod uveejnn v ptm sle.

C21, C28. . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C25, C26, C27 . . . . . . . . . . . . 220 pF C22, C23. . . . . . . . . . . . . . 2,2 nF/CF2 C11. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 pF C7, C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF C29 . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V C10, C12, C4. . . . . . . . . . . 47 F/16 V C1, C2, C3 . . . . . . . . . . . . 47 F/63 V C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 pF C13, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF D1 a D4. . . . . . . . . . . . . . . . ZD 13 V D5 a D8 . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SSM2017 IC2, IC3 . . . . . . . . . . . . . . . SSM2275 LD1. . . . . . . . . . . . . . . LED3 mm F/Y LD2 . . . . . . . . . . . . . . . LED3 mm R/G LD3, LD4, LD5, LD6, LD7 . LED 3 mm IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM339 JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMPER 3 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3F K2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-3W K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSL16W P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 kW/E P2, P3. . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/N P4, P5, P6. . . . . . . . . . . . . . . 25 kW/N S1, S2, S3, S4, S5 . . . . . . . . . . PS-22

Seznam soustek - vstupn modul

R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 W R49 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 W R23, R29, R33 . . . . . . . . . . . . . 10 kW R20, R22, R27, R28, R34, R35, R4, R40, R41, R42, R43, R54 . . 12 kW R1, R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 kW R46. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,8 kW R44, R51 . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 MW R11, R12, R31, R32 . . . . . . . . . 20 kW R36, R37 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 W R48, R53 . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 W R19, R38, R39, R50, R52 . . . . . 22 kW R24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 kW R5, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 kW R47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 W R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 kW R17, R25, R26. . . . . . . . . . . . . 3,3 kW R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 W R10, R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 kW R30. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R13, R14, R16. . . . . . . . . . . . . 5,6 kW R45, R7, R8 . . . . . . . . . . . . . . 6,8 kW R18, R55 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW C14, C15 . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C24 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/50 V C16, C17, C18, C19, C20,

R61, R31 . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 kW R48 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 W R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 kW R26, R27. . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 kW kR19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 kW R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 W R50 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 W R10, R4, R40, R6, R7 . . . . . . . . 47 kW R18, R42. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 510 W R46, R47 . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 W R14, R15, R17. . . . . . . . . . . . . 5,6 kW R41. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 kW R55 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 W R45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 W R30. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 kW R34, R35, R37, R60 . . . . . . . . 100 kW R59 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 kW R36, R38 . . . . . . . . . . . . . . . . 200 kW C23, C24 . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C18, C20, C21, C22, C26, C27, C28, C29 . . . . . . . . . . . . 100 nF C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 pF C17. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF C10, C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 nF C1, C13, C15, C3, C4, C6 . . 47 F/16 V C16, C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C11, C12, C14, C7 . . . . . . . . . . 47 pF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF C19 . . . . . . . . . . . . . . tant.3,3 F/35 V D1, D2, D3, D6 . . . . . . . . . . . 1N4148 IC1, IC2, IC3 . . . . . . . . . . . . SSM2275 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL074 IC5, IC6, IC7 . . . . . . . . . . . . . . LM339 LD1, a LD14 . . . . . . . . . . LED_DUO3 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 K1, K2 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63SW K3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/N P2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 kW/N P3, P4. . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/N P5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW S1, S2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PS-22F

Seznam soustek - efektov modul

R33 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 W R12, R22, R23, R32, R43 . . . . . 10 kW R1, R2, R25, R28, R29, R3, R62 12 kW R54 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 W R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 kW R44. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 kW R49. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,8 kW R11, R13, R20, R21 . . . . . . . . . 20 kW R57, R58 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 W R53 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 W R24, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 kW R56 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 kW R51, R52 . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 W

4/2000

31

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 32

S TAVEBN NVODY

Seznam soustek - vstupn modul L. R. FB

R35 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 W R12, R22, R23, R34, R43, R6 . . 10 kW R1, R25, R29, R30, R9 . . . . . . . 12 kW R57 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 W R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 kW R46. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 kW R49. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,8 kW R11, R13, R20, R21 . . . . . . . . . 20 kW R31, R32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 W R55 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 W R24, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 kW R56 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 kW R53, R54 . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 W R33 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 kW R51 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 W R16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 kW R27, R28. . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 kW R19. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 kW R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 W R52 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 W R10, R2, R26, R4, R42 . . . . . . . 47 kW R45, R18. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R41 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 510 W R48, R50 . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 W R14, R15, R17. . . . . . . . . . . . . 5,6 kW R44. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 kW R58 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 W R47 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 W R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 kW R36, R37, R39 . . . . . . . . . . . . 100 kW R38, R40 . . . . . . . . . . . . . . . . 200 kW C17, C18 . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C19, C20, C21, C22, C23, C24, C25, C26, C30, C31, C32, C33 . . . . 100 nF C28. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF C29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 F/35V

C10, C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF C13, C15, C16, C2, C3, C4, C6. . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C27, C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C11, C12, C14, C5, C7 . . . . . . . 47 pF C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF D1, D2, D3, D6 . . . . . . . . . . . 1N4148 IC1, IC2, IC3 . . . . . . . . . . . . SSM2275 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SSM2142 IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL074 IC6, IC7, IC8 . . . . . . . . . . . . . . LM339 LD1 . . . . . . . . . . . . . LED_DUO 3 mm LD2 A LD13 . . . . . . . . . . LED 3 mm T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 JM1, JM2, JM3, JM4, JM5, JM6 . . . . JUMPER2 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63SW K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3M K3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-3W K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63SW K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26H P1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/G P2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 kW/N P3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/N P4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW S1, S2, S3 . . . . . . . . . . . . . . . PS-22F

R10, R14, R18, R19, R4, R9 . . . 10 kW R42, R43 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 W R11, R12, R3, R49, R6, R7, R8 . 12 kW R13, R15, R16, R17 . . . . . . . . . 20 kW R20, R21, R22, R23, R47 . . . . . 22 kW R52, R53 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 W R26, R27, R30, R31 . . . . . . . . . 47 kW R2, R24, R25, R32, R33 . . . . . . 100 W C26, C27 . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C23, C24, C32, C33, C36, C37, C38, C39, C42, C43, C44, C47, C48. . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C19, C20 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF C17, C18, C21, C22. . . . . . 10 F/25 V C25. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2, C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C45, C46. . . . . . . . . . . . . 2,2 mF/25 V C10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 pF C1, C13, C14, C15, C16, C4, C40, C41, C5, C7 . . . . 47 F/16 V C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C11, C12, C6 . . . . . . . . . . . . . . 47 pF C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF D1 a D8 . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D9, D10 . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD 7V5 IC3, IC4, IC7 . . . . . . . . . . . . MOS4066 IC1, IC8, IC9 . . . . . . . . . . . . . NE5532 IC2, IC5, IC6. . . . . . . . . . . . . . . TL072 LD1. . . . . . . . . . . . . . . . . . LED 3 mm T1, T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139 T3, T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD140 T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3F K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63SW K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26H P1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 kW/G P2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2x 100 kW/G S1, S2, S3, S4 . . . . . . . . . . . . . PS-22

Seznam soustek -modul TB mic

R44 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 kW R45, R50 . . . . . . . . . . . . . . . . 120 kW R46, R5, R51 . . . . . . . . . . . . . 100 kW R1, R54, R55 . . . . . . . . . . . . . . . 1 kW R28, R29, R34, R35, R36, R37, R48. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 kW R38, R39, R40, R41 . . . . . . . . . 4,7 W

32

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 33

TEORIE PRO PRAXI

Men na nf zazench
Alan Kraus
Pokud se rozhodujeme pro koupi nebo stavbu njakho zazen z oblasti nf techniky (pedzesilovae, zesilovae, korektory, mixn pulty atd.), jednm ze zkladnch kritri pro vbr jsou (nebo by mly bt) vlastnosti zazen. K nejastji sledovanm pat pedevm kmitotov rozsah, zkreslen, vstupn vkon (u koncovch zesilova) a umov vlastnosti (ekvivalentn vstupn umov napt, vstupn umov napt, odstup signl/ um). I kdy se na prvn pohled zd, e udvan parametry jsou vcelku jasn, domnvm se, e pi podrobnjm dotazu, co ten kter daj ve skutenosti udv, by nejeden ten zavhal. Protoe jsme zskali monost nae konstrukce podrobit testovn na pikovm audioanalyztoru americk firmy Audio Precision (eho si mete sami vimnout na publikovanch grafech, kter se od sla 2/2000 objevuj v naem asopise), rozhodli jsme se vs trochu ble seznmit s nejbnjmi metodami men na nf zazench. Krom lepho pochopen daj, udvanch u publikovanch konstrukc, se tak budete snze orientovat pi porovnvn katalogovch daj nejrznjch vrobc, kte asto v honb za lepmi obchodnmi vsledky mysln "vylepuj" udvan hodnoty. Nen vkon jako vkon, nen zkreslen jako zkreslen a nen um jako um. liv men individuln seskupovny a propojovny. Cel mic cyklus je pak centrln zen procesorem, co vrazn usnaduje obsluhu a umouje dal funkce, jako je napklad rozmtn podle nkterho parametru (kmitotov nebo amplitudov). Vsledkem jsou pak soubory grafickch zvislost jednotlivch mench veliin na kmitotu nebo amplitud testovanho signlu. Kad mic pracovit (a ji sloen z jednotlivch pstroj nebo komplexn mic pstroj - audioanalyztor) obsahuje nkter zkladn sti. kmitotu je mnohem rychlej ne u RC osciltoru. Na druh stran ovem zkladn vstup funknho genertoru jej signl trojhelnkovho prbhu. Funkn genertory pouvaj diodov-odporovou s , ppadn dal nelinern techniky, k formovn sinusovho prbhu, vstupn zkreslen je vak velmi vysok, typicky okolo 1 a 2 %. Pesnost nastaven kmitotu je zvisl na hodnotch R a C.

Kmitotov syntza
Kmitotovou syntzou jsme schopni generovat extrmn stabiln signl, protoe jeho kmitoet je odvozen od kmitotu krystalovho osciltoru. Na druhou stranu, extrmn pesn kmitoet nen zkladnm poadavkem u vtiny men na nf zazench. Vstupn signl je sloen z mnoha kmitot a jeho harmonick zkreslen se pohybuje v rozmez 0,1 a 1 %.

Sinusov genertor
Nejastjm micm signlem je signl se sinusovm prbhem. Je to dno jeho vjimenost, protoe veker energie v signlu je koncentrovna do jedinho bodu (kmitotu) v celm kmitotovm spektru. Je proto relativn jednoduch analyzovat vsledky men sinusovm signlem. V nkterch ppadech se pouv kombinace dvou rznch sinusovch kmitot - hlavn pi men intermodulanho zkreslen. Dal pouvan testovac signly - jako je bl a rov um, signl s obdlnkovm prbhem nebo jednotliv impulsy mohou bt pouity ve specilnch micch metodch. Sinusov genertor me bt realizovn vce zpsoby.

Pm slicov syntza
Vstupn signl je generovn digitln a na analogov pevdn D/A pevodnkem. Kmitotov stabilita je opt dna krystalem, zkreslen pak vzorkovac frekvenc a hloubkou rozlien. Pi 16bitovm rozlien je zkreslen D/A pevodnku asi 0,003 %, celkov zkreslen s externmi obvody se pohybuje okolo 0,01%. Z uvedenho pehledu vyplv, e RC osciltor je dky svmu velmi nzkmu zkreslen nejvhodnjm eenm jako zdroj sinusovho signlu. Men pesnost nastaven kmitotu nen zsadnm problmem u vtiny nf men a pokud by byl poadavek na pesnj nastaven, lze pout napklad obvod fzovho zvsu. Pro komplexnj mic signl dnes pichz do vahy pm slicov syntza, kde rychle pokraujc vvoj na poli D/A pevodnk ji nabz obvody jak s dostatenou hloubkou rozlien (potem bit - 16, 20 i 24), tak i vzorkovacm kmitotem, pouitelnm v celm kmitotovm spektru poadovanm pro nf men.

Mic metody a technika

Zkladnm problmem pi men nf zazen je rznorodost micch metod pro rzn typy men, vyadujc pouit vce druh micch pstroj, a vzhledem k souasnmu stavu techniky (kvalit pouvanch soustek a obvodovch een) i extrmn vysok nroky na pesnost pouitch micch pstroj. To komplikuje nebo pmo vyluuje pouit bnch laboratornch pstroj. Nemete mit zkreslen modernho zesilovae v dech tiscin procenta s genertorem signlu s vlastnm zkreslenm okolo 0,5 %. Proto byly vyvinuty speciln audioanalyztory, kter v sob sdruuj potebn mic obvody (genertory, filtry, pevodnky RMS napt, milivoltmetry), kter jsou pak pro jednot-

RC osciltor
Nejstarm obvodem je RC osciltor v rznch konfiguracch. RC osciltor me dosahovat extrmn nzkho zkreslen (obsahu vych harmonickch) pod 0,0001%. Vstupn amplituda nen konstantn v zvislosti na kmitotu a mus bt zena externmi obvody. RC osciltor proto potebuje urit as k ustlen vstupn rovn po zmn kmitotu. Pesnost nastaven kmitotu je zvisl na hodnotch R a C.

Funkn genertor
Funkn genertor zachovv konstantn vstupn rove pi zmn kmitotu a t ustlen po zmn

Zkladn poadavky na kvalitn genertor testovacho signlu

4/2000

33

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 34

TEORIE PRO PRAXI

Pro zajitn dostaten pesnosti men nf zazen by ml testovac genertor splovat nsledujc kritria: kmitotov rozsah:10 Hz a 100 kHz max. vstupn napt: +28 a +30 dBm min. vstupn napt: -70 dBm max. vlastn zkreslen: 0,003% absolutn pesnost: 0,1 a 0,2 dB odchylka kmitotov charakteristiky: 0,05 dB s jednou zkladn jednotkou, voltem (mV, V). Ta je sice nejrozenj, ale bn se setkvme s dalmi jednotkami, nejastji odvozenmi od jednotky dB (Bel, dB - decibel je tedy 1/10 zkladn jednotky). Vstupn a vstupn rovn zazen spotebn techniky a Hi-Fi pstroj jsou udvny prv ve V nebo mV. Naopak ve studiov technice a u profesionlnch ozvuovacch zazen jsou vtinou pouvny jako zkladn jednotky prv dB ( v rzn form - viz dle). Posledn zkladn jednotkou, pouvanou v nf technice, je jednotka vkonu - W (Watt). I kdy vstupn vkon zesilova udvme ve W (co je dno vzjemnm vztahem vstupnho napt, odporu zte - reproduktoru - a proudu do zte), ve skutenosti se vstupn vkon nem pmo, ale vypot se z vstupnho napt na zti podle znmho vztahu P = U2/R. V audioanalyztorech je men vstupn vkon urovn stejnm zpsobem vpotem z vstupnho napt po zadn odporu zte. Nkter indiktory vkonu, pouvan asto v koncovch zesilovach, zobrazuj vkon ve wattech, ale pouze pro jmenovitou zatovac impedanci. Pi zmn zte (napklad 8 W reproduktoru za 4 W) pak samozejm ukazuj nesmysly. signl/um = 95 dB, co znamen, e vstupn umov napt je o 95 dB men ne signl o jmenovit velikosti. Pro nkter men je vhodnj stanovit si absolutn jednotky. Potom musme pslun jednotce piadit njakou referenn rove. Jednou z nejstarch jednotek je dBm. Tato jednotka vychz historicky z dvnch dob, kdy se ve studiov technice pouvaly elektronky a jednotliv sti zazen byly optimalizovny na ideln vkonov penos. Proto byla obvykl vstupn i vstupn impedance zazen 600 W. Jednotka 0 dBm pak odpovdala vkonu 1 mW na zti 600 W, co pedstavuje efektivn napt 0,7746 mV. Uveden napt pro 0 dBm vak plat pouze na zti 600 W. Na jin impedanci (napklad 150 W) odpovd 0 dBm zcela jin napt. Pouvn jednotky dBm ztrc smysl, pokud je zatovac impedance neznm. Souasn obvody, osazen polovodiovmi soustkami, se vyznauj velmi nzkou vstupn impedanc (destky ohm) a vysokou vstupn impedanc (typicky 10 kW pro studiovou techniku a 100 kW pro spotebn elektroniku). V tomto ppad se tedy nejedn o penos vkonu, ale vstupn napt jednoho obvodu se pivd na vysokoimpedann vstup nsledujcho obvodu. Protoe, jak se k, zvyk je elezn koile, zait nap ov rovn, udvan v dBm, se pevedly na novou jednotku dBu. Ta ji nen zvisl na impedanci a velikost napt udvanho v dBu odpovd napt v dBm na impedanci 600 W. Zkrtka, napt 0 dBu je shodn jako napt 0 dBm na zti 600 W. Protoe ale nov jednotka dBu nen zvisl na impedanci zte, meme ji pout stejn jako napklad daj ve voltech. Posledn z bnch jednotek je dBV. Tato jednotka je t zaloena na napt, ale nulov hodnota je definovna pro efektivn napt 1 V. V praxi se vak pouv mn asto. Definici jednotek si meme tedy shrnout nsledovn: 0 dBm je definovno jako ztrtov vkon 1 mW na zti 600 W = 0,7746 mV 0 dBu je definovno jako napt 0,7746 mV 0 dBV je definovno jako napt 1,000 V Pokraovn pt.

Men amplitudy signlu

rove (amplitudu) signlu mme stdavm voltmetrem (milivoltmetrem) a men daj je udvn jako efektivn hodnota stdavho napt. Mnoho bnch stdavch voltmetr m sice stedn hodnotu stdavho napt, ale stupnice odpovd efektivn hodnot sinusovho signlu. Pokud mme stdav signl s jinm prbhem ne sinusovm, vznik men i vt chyba men. Protoe vtina men na nf zazench pedpokld prv zjitn efektivn hodnoty stdavho signlu, mus bt pouit voltmetr vybaven pevodnkem efektivn hodnoty napt (RMS detektorem). Efektivn hodnota stdavho signlu je pmo mrn vkonu (tepelnmu efektu) danho signlu bez ohledu na jeho prbh a fzov posuvy. Jedin pevodem na efektivn hodnotu jsme schopni pesn zmit obsah harmonickch kmitot a dalch signl (brumu a umu) pi men zkreslen (THD+N) sinusovho signlu, intermodulanho zkreslen a pi dalch mench. Mimo efektivn hodnoty napt se nkdy pouv tak pevod na stedn hodnotu (toto men vak nen objektivn a vychz z obtn realizace pevodnku efektivnho napt ped rokem 1980). Dal technikou je zji ovn pikov hodnoty menho signlu, co m sv opodstatnn pi testovn signlu s vraznm podlem nap ovch piek, u kterch je jejich energetick obsah (efektivn hodnota) velmi nzk vi pikov hodnot. Tento zpsob men sten zohleduje vnmn lidskho ucha. V praxi se tato technika pouv u nkterch vhovch filtr (tento pojem bude vysvtlen pozdji).

Decibely
Pi mench rovn nf signlu se nejastji pouv jednotka dB a jej odvozeniny. Decibel (dB) jako takov je bezrozmrn jednotka, kter pouze vyjaduje vztah (pomr) dvou hodnot. Pro pomr dvou napt je hodnota v dB dna vztahem dB = 20 * log U/Ur pro pomr dvou vkon je hodnota v dB dna vztahem dB = 10 * log. P/Pr kde U (P) pedstavuje menou hodnotu, a Ur (Pr) referenn hodnotu. Pro definovn nkterch vlastnost zazen je vhodnj pouvn prv relativnch (bezrozmrnch ) jednotek jako jsou dB. Napklad pokud uvedeme, e kmitotov charakteristika zesilovae le v psmu 3 dB, nezajm ns absolutn hodnota signlu (10 mV, 1 V nebo 10 V), ale pouze minimln a maximln odchylka od referenn (nap. 0,3 V). Stejn to je u daje odstup

Jednotky pro men amplitudy.

V audiotechnice pi men rovn signlu kupodivu nevystame

34

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 35

Z historie CAD pro nvrh plonch spoj

Pipraveno ve spoluprci s firmou CADware Liberec
Kdy se hovo o CAD programech, vtina z ns si okamit vybav konstrukn systm AutoCad. Pesto historie zcela jasn ukazuje, e prvnm oborem pln vyuvajcm CAD program byla prv oblast elektroniky - kreslen schemat a nvrhy desek plonch spoj se ji bn provdly na CAD systmech v dob, kdy vtina konstruktr ve strojrenstv a podobnch oborech stle jet kreslila na rsovacm prkn. Mylenka vyuit pota pro nvrh desek plonch spoj je star jako potae sami. Pesto se ale prvn autointeraktivn nvrhov systm objevil a koncem 60. let, kdy mlad anglick inenr psobc na univerzit v africk Nairobi (!) rozpracoval detailn cel postup nvrhu pomoc potae. Protoe mu k praktickmu proveden chybly finann prostedky, spojil se s velkou anglickou firmou Recal, kter pro tento el zaloila firmu Recal-Redac. Tato nov firma uvedla potkem 70. let na trh prvn CAD systm pro nvrh plonch spoj. Protoe jeho cena byla tehdy 375 000 dolar, byl prakticky neprodejn a byl tedy pouze pronajmn. V prbhu 70. let vzniklo nkolik dalch firem, kter pinesly do nvrhovch program nov funkce a hlavn umonily snit ceny na relativn dostupnou rove. Jednou z nejvznamnjch firem t doby byla firma Scientific Calculations z USA, znm dodnes produktem SciCards. Tyto programy bely na velkch potach pod vlastnm operanm systmem a byly proto dostupn jenom velkm a zmonm firmm. Protoe programy pro nvrh desek byly v t dob velmi drah, provdl se nvrh na potai i pomoc tak zvan digitalizace desek - deska se navrhla run, rychle a zhruba na papru, odkud se poloha soustek a trasa plonch spoj snmala a penela do potae. V programu potae byla ji knihovna soustek a program uml zhotovit vstupy pro tiskrnu, fotoplotr i vrtaku. Pkladem tchto typ program a zazen pro digitalizaci byla napklad firma Gerber Scientific Instruments, znm ji v t dob svmi fotoplotry. Podobn programy existovaly i pro digitalizaci schemat. Zatek 80.let pinesl dal potebn snen cen a vznik novch, vkonnch nvrhovch systm, kter ji bely na stanicch (Apollo, MicroVax). Americk firmy Mentor Graphics, Computervision, Integraph, GE Calma a dal se zaslouily o to, e nvrh plonch spoj se u vtch firem provdl prakticky stoprocentn na potach a e nvrhov systmy byly doplnny o navazujc moduly, jako jsou kreslen schemat, simulace obvod, termln analzy desek a podobn. Hromadn rozen nvrhovch systm pro elektroniku nastalo a v polovin 80. let, kdy nov vznikl firmy uvedly na trh programy pro IBM kompatibiln potae s MS DOS. Firmy Futurenet a OrCad pily s kreslenm schemat a firma Reca -Redac s nvrhovm systmem pro plon spoje Redboard. T programy yto dokzaly praktickou pouitelnost tehdy pomalch a nevkonnch osobnch pota. Velmi rychle vznikla cel ada novch firem, kter uvedly na trh nov programy pro nvrh desek. Nejvkonnjm programem na PC byl v polovin 80 let program PCAD, kter byl prakticky bez konkurence. Firma Recal-Redac nemla v t dob DOSov program odpovdajcho kalibru a proto rychle pevedla svj stanicov nvrhov systm pod DOS a tm vznikl dal velmi vkonn program na PC - CadStar. V t dob stlo PC-AT kolem 6000 dolar a program sm dalch 15 tisc, ili nic pro normln smrtelnky. Firma CAD Software (nyn PADS Software) pila v roce 1986 s modulrn skladbou vkonnho programu s cenou pod 1000 dolar za zkladn modul, m se tento program okamit rozil. PADS, PCAD a CadStar se staly koncem 80 let nejrozenjmi vkonnmi programy pro nvrh plonch spoj na PC, zatmco OrCad se stal nejznmjm a nejrozenjm programem pro kreslen schemat na PC. Koncem 80 let byl ji nvrh desek plonch spoj na potai zcela normln zleitost. Vedle ji zavedench program PCAD, Cadstar a Pads se pouvaly programy Tango, Protel, EE-Designer, Ultiboard, Eagle a dal. OrCad v t dob tak pidal ke svmu kreslen schematu i nvrh plonch spoj. Pelom 80 a 90 let byl tak vznamn pro autoroutery. Prvnm rozenm autorouterem na PC byl ripup-rerouter od Bartels, znm t pod jmnem Superouter. O nco pozdji pila firma Massteck s podstatn lepm a vkonnjm autorouterem Maxroute, kter ji pouval push-shove algoritmus. Firma Cooper Chyan Technologies uvedla na trh autorouter Specctra, kter dominoval trhu po cel devadest lta. V polovin 90 let se objevil nov typ autorouteru NeuroRoute, kter se dovedl uit routovat na zklad svch zkuenost s routovnm pedchzejcch desek, ale jeho dal vvoj byl krtce po uveden na trh ukonen ze soukromch dvod svho autora - pvodnho zakladatele firmy Pads. Vechny tyto autoroutery mly interface na rzn nvrhov systmy a byly tak pouvny mnohmi nvrhovmi systmy jako jejich vlastn. Firma Massteck pozdji doplnila svj autorouter Maxroute a udlala z nho cel nvrhov systm MaxEDA. Bylo zejm, e poet program pro nvrh desek na PC pedil jejich poptvku a tak dolo v prbhu 90 let k pohlcen nkterch firem jinmi, vtinou konkurennmi firmami. Kdysi slavn program PCAD zmnil nkolikrt majitele a skonil u firmy Accel Technologies, kter ovem mla konkurenn program Tango a Accel EDA. Nemn slavn Cadstar byl prodn i s celou divizi Redac japonsk firm Zuken (odtud nyn ZukenRedac). Firma Ultimate byla koupena firmou Interactive Image Technologies, kter pidala jeho program UltiBoard ke svmu programu pro simulaci obvod Electronics Workbench. Program MaxEDA byl dajn koupen firmou OrCad, kter postupn skoupila i nkolik dalch program. OrCad sm byl nakonec v roce 1999 koupen firmou Cadance Design Systems, patrn nejvt firmou z oblasti EDA systm, kdy ji pedtm firma Cadance koupila

4/2000

35

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 36

INTERNET

esk republika na Internetu

Ing. Tom Klabal
stech, vetn informac o monostech prohldky. To je ovem tak ve, co zde najdete. Je velk koda, e tvrci strnek nevyuili monost, kter Internet dv. Pro nvtvnky by jist bylo velmi zajmav, kdyby se po Hradu mohli rozhldnout prostednictvm kamer nebo absolvovat virtuln prohldku nkterch prostor. Na druhou stranu, pokud jde o celkov zpracovn a vkusnost, pat hradn strnky v rmci sttn sprvy k tm lepm.

Moc zkonodrn
Nejdleitj instituc v podhrad je parlament. Ten m dv sti - Poslaneckou snmovnu a Sent. Ob komory sdl na dvou rznch adresch nejen fyzicky, ale i pokud jde o Internet. Strnky Poslaneck snmovny najdete na www.psp.cz, zatmco Sent se prezentuje na www.senat.cz (obr. 2). V obou ppadech jsou strnky graficky i obsahov dosti slab, Poslaneck snmovna je na tom ale pece jen o nco lpe. Najdete zde informace o vech poslancch (vetn jejich e-mailovch adres; nkolika poslancm jsem e-mail zkuebn zaslal a o jejich reakcch si povme pt), informace o tom, co se v parlamentu dje a adu uitench odkaz. K nejzajmavjm dokumen-

Obr. 1. Prask hrad

Tentokrt se v serilu o Internetu nebudeme zamovat na strnky tkajc se urit konkrtn problematiky, ale podvme se, jak se na Internetu prezentuje esk republika. Ukeme si, kde sdl dleit sttn instituce, kde vznamn firmy a pedstavme si i dal zajmav strnky.

Chceme-li se podvat na strnky, na kterch se prezentuj sttn orgny, nelze zat jinak ne na nejvych mstech. Na vcelku jednoznan adrese www.hrad.cz najdeme oficiln strnky Praskho hradu (viz obr. 1), kter obsahuj nejen informace o souasnm prezidentovi a jeho kanceli, ale i informace o vech pedchozch prezidentech a tak obecn informace o Hradu a jeho

autorouter Specctra. Na potku roku 2000 byla firma Accel (programy Tango, Accel EDA) koupena firmou Protel. Z pvodnch firem s nejrozenjmi vkonnmi programy pro nvrh desek na PC tak zstaly nadle samostatn jenom dv - Pads a Protel. Nkter firmy v prbhu asu zanikly i z nejrznjch dvod neusply, jejich jmna vak budou zejm pod znma. Pkladem je Futurenet - a jeden z prvnch a nejrozenjch program pro kreslen schemat, nen ji dnes jmno tohoto programu ani firmy pli znmo. Zato jeho formt netlistu (Futurenet) je pod velmi znm a pouvan. O tom, e ne vechny spn programy mus pijt z USA svd

ppad dvou produkt - Eaglu z Nmecka a Protelu z Austrlie. Tak jako je Eagle velmi spn ve stedn Evrop, m Protel tm dominantn postaven v Austrlii. Z Evropy pochz i dva z nejstarch nvrhovch systm na PC vbec - holandsk Ultiboard a vdsk EE-Designer, kter vak nejsou pli rozeny. K naemu poten se meme zmnit i o pvodnch eskch programech - Sanops/Sauna, Ferda Mravenec, Formica, LS2000, a CS Router . I kdy to u ns nen pli znmo, je stle jet velk st nvrhu plonch spoj provdna ve svt na vkonnch stanicch, kter dnes vtinou b pod Unixem. Pesto, e

tyto nvrhov systmy jsou velmi drah (dov destky tisc dolar), jejich rychlost, vkon a funknost umouj provst i ty nejkomplikovanj nvrhy v krtk dob. Nejznmj systmy tto skupiny jsou od firem Mentor Graphics, Cadence, Computervision, Dazix, Harris, Integraph, ViewLogic, Data I/O, Zuken-Redac, DanskData, atd. Zajmav je, e akoliv je jihovchodn Asie jednm z nejvtch vrobc elektronickch zazen a tm i velkm uivatelem program pro plon spoje, dn nvrhov systm z tto oblasti nepochz, s vyjmkou japonskho systmu Zuken pro nvrh analogovch desek. -MK-

36

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 37

INTERNET
Obdobn nezivn (v nkterch ppadech a nevkusn) jsou i strnky parlamentnch politickch stran. Z ist grafickho hlediska psob nejlepm dojmem strnky ODA (www.oda.cz), ale i ty jsou hluboko pod rovn eskho Internetu. Vtina politickch stran tak taj, kolik nvtvnk na jejich strnky pichz, co je rozhodn koda, protoe by mohlo jt o zajmav srovnn (i kdy - jak pro koho). Z velkch stran m na svch strnkch poitadlo jen SSD (www.socdem.cz), kter se tak vcelku bez nmahy pyn nejvtm potem pstup mezi stranami, kter daj zveejuj. Oficiln strnky ostatnch parlamentnch stran hledejte na tchto adresch: - Demokratick unie (www.deu.cz), - KDU-SL (www.kdu.cz), - KSM (www.kscm.cz), - Obansk demokratick strana (www.ods.cz), - Unie svobody (www.uniesvobody. cz).
Obr. 2 Oficiln strnky Sentu R

tm, kter na strnkch Snmovny najdete, pat text stavy (www.psp.cz/docs/laws/constitution.html) a text listiny zkladnch prv a svobod (www.psp.cz/docs/laws/listina.html). Texty jednotlivch zkon na strnkch zveejovny nejsou a nebudou. Take pokud potebujete znt njak zkon, muste navtvit adresu www.sbirka.cz, kde jsou voln pstupn stky a pedpisy vydan ve Sbrce zkon za posledn 4 tdny. Jin strnky, na nich mete prohlet zkony, jsou strnky ministerstva vnitra (viz ne), strnky Sagit Infonet (www.sagit.cz/Sbirka/ksbdefault.htm), nebo strnky Justis na www.ifec.cz/ web/jus_sb.nsf/dle+chronologie?Openvie w. Tady najdete nejen kompletn Sbrku zkon od roku 1918 (od roku 1945 s plnmi texty) s fulltextovm vyhledvnm a aktivnmi odkazy na ostatn dokumenty (vetn aktualizovanch znn), ale i vce ne 5000 judikt, vybranch soudci Nejvyho soudu a dal a dal informace. Pstup k informacm ovem muste zaplatit nebo si zakoupit CD k prohlen off-line. A pokud vs zajmaj stavy jinch stt, najdete jejich pln texty na www.urich.edu/ ~jpjones/confinder/const.htm (vtinou anglicky). Na tto adrese je i do anglitiny peloen esk stava

(pesnji na www.uni-wuerzburg.de/ law/ez00000_.html). Strnky Sentu psob dojmem, e je tvrci vytveli jen proto, e dnes m strnky kdekdo a Sent jen nechtl zstat pozadu. Informace o jednotlivch sentorech jsou tak velmi skoup a po jejich e-mailovch adresch jsem ptral marn. Za minimum bych povaoval, aby na strnkch byla monost vyhledvat sentora zadnm volebnho okrsku nebo podle stranick pslunosti, ale nen. Tristn je i skutenost, e vlastn strnky nem ani deset sentor, navc ne vechny odkazy na osobn strnky sentor jsou funkn. Zd se, e modern informan technologie nejsou silnou strnkou volench zstupc esk veejnosti (anebo plat: "Jak pn, tak krm?"). Ostatn i samotn strnky zmnnch instituc o tom vypovdaj dosti jasn. ist z pohledu tvrce strnek jsou tyto weby nezajmav nebo spe fdn - o vyuit monost, kter dnes Internet dv ani nemluv. Asi by neml bt problm, aby napklad ve snmovn byla umstna kamera trvale pipojen k Internetu, nebo aby se alespo v relnm ase penely vsledky hlasovn. Jist by bylo mon najt i dal monosti, jak Internetu vyut. Ale mon, e poslanci jen nechtj, aby se kdokoli mohl kdykoli podvat, jak pracuj (i spe nepracuj).

Vtina strnek neobsahuje nic vc ne informace o stran a jejch akcch, doplnn nkolika nevkusnmi fotografiemi pedsed. Asi nejvtm pekvapenm jsou strnky KSM (mimochodem graficky patrn vbec nejslab), psan z velk sti anglicky (napklad odkaz na e-mail je uveden pouze v anglitin). e by soudruzi u zapomnli rutinu? Odkazy na strnky mimoparlamentnch stran najdete na www.psp.cz/info/parties.html. Souhrnn je mono ci, e podle WWW strnek politick strany rozhodn nepovauj Internet za zpsob, jak pilkat nov volie. Ostatn pedsedov nkterch stran se svm negativnm vztahem k Internetu a potam vbec netaj.

Moc vkonn
Dojem ze zpsobu, jakm se prezentuje moc zkonodrn, je tedy hodn rozporupln. Pokud jde o moc vkonnou, vtina web psob podstatn profesionlnji a ada strnek me bt dokonce i velmi uiten. ad vldy najdete na www.vlada.cz. V mm soukromm hodnocen grafickho proveden tituln strnky tento web jednoznan vede mezi ostatnmi sttnmi orgny (viz obr. 3). Ponkud zarejc pro mne bylo snad jen to, e osloven "ven oban" je na vodn strnce a na tetm mst (po vskutku povedenm "ven ptel Internetu" a pece jen vcelku logickm "ven

4/2000

37

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 38

INTERNET
financ je hledn pltc dan z pidan hodnoty podle DI (www.mfcr.cz/scripts/dphnsql/dphm.asp? DSOURCE=DPH) a hledn pltc spotebn dan podle DI (www.mfcr.cz/scripts/dphnsql/dphm.asp? DSOURCE=DS). Na www.mfcr.cz/ scripts/Stc/default.asp?Lang=CZ pak je domovsk strnka Sttn tiskrny cenin (ovem nedovte se tu o mnoho vce, ne e tiskrna cenin existuje). Na http://wwwinfo.mfcr.cz se skrv ARES - administrativn registr ekonomickch subjekt (co je informan systm, kter umouje vyhledvn nad vemi ekonomickmi subjekty registrovanmi v esk republice; obr. 4). Z jedinho msta tak mete prohledat obchodn rejstk, registr ivnostenskho podnikn, statistick registr ekonomickch subjekt, registr pltc DPH a registr pltc spotebn dan. Vsledek hledn pak obsahuje, pokud existuj, odkazy na vlastn WWW servery tchto registr. A konen na www.mfcr.cz/scripts/fo.ext/fomain.asp najdete adres zemnch finannch orgn. Vechny sluby jsou samozejm zdarma. - Ministerstvo pro mstn rozvoj (www.mmr.cz). Toto ministerstvo m pouze tradin strnky se zkladnmi informacemi z oblasti, kterou se zabv. - Ministerstvo kultury (www.mkcr.cz). Dal "obyejn" strnky se zkladnmi informacemi. Pokraovn pt

Obr. 3 Vlda

nvtvnci naich strnek"). Jinak zde ovem najdete pouze bnou porci informac, kter jsou dostupn i jinmi zpsoby a nkolik odkaz na jin souvisejc strnky. Zd se, e Internet je na nejvych mstech stle chpn spe jako prostedek oznamovn, ne jako prostedek ke komunikaci s obanem - a to je rozhodn koda, nejen pro obana.

jsou strnky Celn sprvy (www.cs. mfcr.cz), na kterch najdete mimo jin celn sazebnk. Dal uitenou slubou na strnkch ministerstva

Ministerstva
Na rozdl od ji zmnnch strnek jsou weby nkterch ministerstev vcelku vydaen. Jednotliv ministerstva najdete na tchto adresch (v abecednm poad): - Ministerstvo dopravy a spoj (www.mdcr.cz) m jen standardn strnky s informacemi tkajcmi se problematiky dopravy a spoj. - Ministerstvo financ (www.mfcr.cz). Strnky tohoto ministerstva obsahuj velk mnostv informac tkajcch se finann problematiky. Soust webu

Obr. 4 Administrativn registr ekonomickch subjekt

38

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 39

INFORMACE

TETRA - komunikan systm pro 21. stolet

TETRA je zkratka z Terestrial Trunked Radio, co je nyn oficiln pijat standard pro hromadn radiotelefonn st zem Evropskho spoleenstv. Na vvoji tohoto systmu, kter probhal prakticky od podepsn Memoranda TETRA MoU v roce 1994, se podlela ada vvojovch pracovi , vrobc, opertor i uivatel, vdeck i homologan pracovit - celkem 62 subjekt, z toho 29 vrobc, mezi ktermi nechybly ani tak vznamn firmy jako Motorola, Nokia, R&S, SIMOCO (dve Philips) a dal. V dubnu 1999 rozhodl Evropsk institut ETSI, kter stanov telekomunikan normy pro zem ES (a od kterho vyla dve doporuen standard GSM, DCS 1800, DECT ap.), e tento progresivn systm bude pro stty ES zkladn normou, aby v ppad krizovch situac mohli mezi sebou vzjemn spolupracovat zvltn uivatel, jako jsou policie a bezpenostn sloky veobecn, pohraninci, hasii, energetick a vodohospodsk centra, doprava ap. V em spov vhoda tohoto systmu? Jednotlivmu uivateli systm TETRA pidluje dynamicky voln penosov kanl na dobu, po kterou probh komunikace. V ppad obsazen ek volajc do doby, ne se kanl uvoln. Ponvad se jedn o obdobu bukovho systmu, je v nm mon provozovat jak lokln st, tak rozshlej st regionln, nrodn i evropsk. Kad z astnk me mt v sti pidlena jin komunikan prva. Po technick strnce se jedn o systm s asovm dlenm penosovch kanl TDMA (Time Division Multiple Acces), kter pat k progresivnm systmm rozvjenm v poslednm desetilet. Umouje jak hlasovou komunikaci, tak penos dat. Jeden nosn kmitoet pen tyi nezvisl kanly, kter jsou tvoeny krtkmi asovmi intervaly o dlce asi 14,17 ms. Vlastn penos nap. hovorovho signlu probh tak, e se signl v prv fzi rozdl na 60 ms dlouh seky, kad tento sek je digitalizovn, dle komprimovn na dlku zmnnch 14,17 ms a vysln po rdiov trase do pijmac stanice, kde se obrcenm postupem naped dekomprimuje a pak pevd na souvisl analogov signl. Mimo klasick verze TETRA Voice and Data je dle mon vyut jej speciln variantu, urenou k penosu dat, TETRA Packet Data Optimized, pouvajc ve to, co bylo eeno doposud, jen pro rzn smry penosu se pouvaj odlin metody pstupu (STM, ev. STMA). Digitln informace je kdovna speciln modulac, kter se nazv Differential Quadrature Phase Shift Keying - DQPSK a v jednom asovm intervalu se penese celkem 510 modulanch bit, tyi asov intervaly dvaj jeden penosov rmec. I kdy je penosov modulan rychlost systmu 36 kb/s, uiten

1. dic systmy, vpoetn stediska 2. Sledovn a lokalizace mobilnch prostedk 3. Operativn mobiln centrum 4. Lkask pohotovostn sluba 5. Kriminln policie 6. Penosy dokument, identifikanch znak, dotazy na databzov informace, videopenosy atd. 7. Policie 8. Jednotliv astnci - penosn stanice 9. Krizov centrum, vpoetn technika 10. Komunikace pracovi 11. Vpoetn st LAN, WAN

4/2000

39

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 40

INFORMACE
rychlost pi penosu dat je ni. Jednak je nutn penet tak kdy nezbytn k zabezpeen vlastnho penosu mezi koncovmi stanicemi, jednak dal kdy podle stupn ochrany penench dat a praktick penosov rychlost se pohybuje od 2,4 kb/s (data s maximln ochranou) do 7,2 kb/s (data bez ochrany). Dky vcensobnmu penosu v nkolika (tyech) asovch intervalech lze doshnout praktick penosov rychlosti a 28,8 kb/s u nechrnnch dat. Pitom je penos ve vech ppadech pln duplexn. Dky dohodm podepsanm v Schengenu roku 1995 se tento systm nyn buduje na rznch rovnch od Velk Britnie po ecko. Zatm se separuje Francie, kter vyvinula vlastn systm TETRAPOL (ten se zavd i v esk republice), kter zaala budovat jet ped definitivnm schvlenm standardu ETSI, a pechod na evropsk standard bude znamenat velk investin nklady navc. Vzhledem k tomu, e se jedn o tzv. oteven systm, kter m pesn definovna jednotliv rozhran, lze na rznch rovnch st TETRA pout zazen od rznch vrobc a vzjemn konkurence m pzniv vliv na relativn nzk ceny. Prvn byl cel systm uveden do praktickho provozu firmou Motorola na ostrov Jersey patcm Velk Britnii a v prbhu roku 1997 tam byl spn testovn polici. V tme roce byl uveden do provozu ve Finsku pro zen energetick st firmou Nokia a od t doby se rychle ve vech zemch ES a tak na jinch kontinentech. Nejastj vyuit je pochopiteln k hlasovmu propojen jednotlivch astnk v akcch, ale spn se vyuv i k penosu ternnch map, schematickch pln, k zskvn informac o evakuanch trasch, o pekkch v provozu, k zen pracovnk odstraujcch zvady na elektrovodnch, plynovch a vodovodnch trasch, k penosu instrukc pi znekodovn nebezpench chemikli, k penosu obraz podezelch osob, otisk prst k identifikaci, systm tak umouje propojen se stmi X25, internetem a intranetem. Umouje vytven skupin astnickch stanic dle momentln poteby a dokonce i hovor astnk mezi sebou pmo, bez ohledu na infrastrukturu bunk. Je tak mon vyut mobilnch stanic jako loklnch doasnch pevad v mstech, kde nen dostaten pokryt signlem. Penen hlasov signly jsou ifrovny (monost fixnho ifrovn na rdiovm rozhran, nebo pro hovory s vysokou bezpenost utajen metodou tzv. volitelnho ifrovn). Systm vak umouje tzv. skryt odposlech toho, co se dje v okol jednotlivch koncovch stanic (vyuit nap. pi nosech), identifikaci kadho uivatele, nebo nap. utajen odposlech ke kontrole innosti jednotlivch uivatel. Umouje tak pm penos videosignlu (havrie) do dicho centra, penos dleitch dokument faxem atd. Kmitotov jsou pro koncov uivatele pipravena zazen v oblasti 390, 420, 870 a 920 MHz, v Evrop je snaha o prioritn vyuit kmitot 410 a 430 MHz. Lit.: Informan materily TELECOM 99, ITU News, Swiat Radio 10/99, Sdlovac technika 12/97. 2QX

ZAJMAVOSTI
esk TELECOM je smutn proslul svmi tarify, kter dokonale tlum vt rozvoj informanch technologi (hlavn internetu) u ns. Pitom se stle vymlouv, e je nezbytn zvyovat ceny mstnch hovor, nebo prv na nich prodlv... Kdyby to bylo pravdiv tvrzen, jak potom mus prodlvat nmeck Telekom, kter m sazbu za minutu mstnho hovoru (v oblasti odpovdajc piblin naim MTO) 0,08 DEM (pokud dobe potm, tak je to bratru za 1,50 K) a minuta pipojen k internetov sti je u jin spolenosti jet o polovinu lacinj. Sazby se ovem u jednotlivch spolenost poskytujcch telekomunikan sluby asto mn, a tak si aktuln cenovou tabulku mete prohldnout kad msc v asopise FUNKSCHAU. O pomru mezi vdlky nmeckho uivatele telefonn st (a z toho vyplvajcch nklad na mzdy drby a technik) v Nmecku a u ns ve srovnn se sazbami radji nemluvme. V nkterch sttech (Anglie) poskytuj telekomunikan spolenosti pipojen k Internetu v dob slabho provozu zdarma. 2QX

10. jna loskho roku vyltla poprv do kosmu ukrajinsk kosmick raketa Zenit-3 SL. Zajmav je na celm projektu i to, e raketa odstartovala nikoliv z pevn zem, ale ze speciln plovouc ploiny Odyssea umstn v Tichm ocen prv na rovnku, na 1540 zpadn dlky. Rovnkov oblast je z hlediska kosmick mechaniky nejvhodnj pro vypoutn tkch tles na

obnou drhu kolem zem. T hlavn, o pro se o tto udlosti zmiujeme na strnkch naeho asopisu, je to, e raketa vynesla na obnou drhu 3450 kg tkou americkou druici Direc TV 1-R, kter je urena pro pm vysln televiznho signlu na zem Spojench stt. Pjem bude mon i na mal antny a penosov kapacita je asi 400 televiznch a rozhlasovch kanl.

l Pirtskm kopim CD-ROM bude mon odzvonno. Alespo nae Gramofonov Zvody v Lodnici u Berouna vyvinuly systm ochrany zaloen na urit kombinaci znak, kter se nahrvaj jako formtovac znaky na klasickch disketch, a s jejich pomoc je pak zakdovn vlastn digitln zznam. Touto metodou chrnn CD-ROM ji dala na trh firma EPA LLC (Electronic Publishing Association) a nesou znaku ROXE CD PROTECTION. N zbr je z tiskov konference na toto tma, kter byla uspodna v z 1999 na parnku na ece Vltav s opravdovou bitvou mezi pirty a lechetnmi ryti. Na snmku zleva Z. Weig (Agentura pro ochranu software), M. Kahoun a Z. Lebr (GZ Lodnice).

40

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 41

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Odkrvn historie - vojensk tajemstv II. svtov vlky

Radarov technika firmy GEMA podle nov knihy o radarech
Rudolf Balek v loisku uloenm dole na pat storu. Mechaniku oten dodala firma AEG, Krtce po vyhlen vlky byly dny ozuben kola s pevody se otela pomoc radary pro leteck tvary FLUM vasn Ward-Leonardova soustroj. Radar byl vstrahy, pro nmonictvo a armdu se instalovn na stropu masivnho bunkru, zlepenmi parametry. Zdvojen vzdle- v jeho trobch byly pstroje s obsluhou. nosti dosahu pi stejnm vyzenm Pracovn kmitoet radaru S byl od vkonu nutn vedlo k pravm ty a 21 MHz do 131 MHz, vyzen impulzn estinsobnch antnnch systm, zrcadel vkon 100 kW. Mic rozsah byl 100 km a reflektor. Jedna z monost spovala s pesnost 100 metr. Stranov pesnost v umstn antnn stny na story byla 0,3 stupn. Bylo vyrobeno asi 10 vysok a 60 metr, ojedinle i vce. kus. Obsluhu tvoilo sedm mu. Konstruknch zadn se ujaly renomoVnujme pozornost exempli umsvan firmy (Zeppelinbau, Seibert, Lehman tnmu na holandskm pobe: jeho aj.). Pro typ S byla navrena samonosn kolem krom bn innosti bylo zjistit, ocelov roura o prmru 4 metry a vce monitorovat a ohlsit let kurrnho letadla 60 metr(!). Hmotnost takovho kolosu se ltajcho na trase Londn - Stockholm pohybovala podle typu do 60 tun, se kou a zpt, samozejm nachzejcho se za zkladny na bunkru 6 a 13 metr. hranic maximlnho doletu nmeckch Oten zakotven nosn roury do kruhu letadel. Z memorov literatury vme, e bylo vyeeno tak, e cel stavba byla letadlo dopravovalo dleit materily a oton pomoc velkch loisek. Stabiln osoby, nap. politiky, tak spalovac kotevn lana byla nahoe ukotvena komoru rakety V2 aj. Sledovan vzdun - uchycena v domeku, kter ml prostor byl obrovsk, od holandskho v podlaze loisko. Domeek byl pevn, pobe po jin Anglii a daleko na sever. podlaha se storem se mohla otet Jist tkosti zpsobovalo impedann pizpsobovn pi rznm dynamickm pepojovn tvaru vyzenho laloku apod. Zkladn vyzen vkon radar FREYA byl 8 kW. Ovem postupem asu se jejich vkony zvyovaly. Tak nap. radar FuMG 42 SOPHIE dodan pro SEETAKT, pracujc na kmitotu 368 MHz, ml impulzn vkon 400 kW. ,Wassermany dodvala v licenci firma SIEMENS. Jednalo se asi o sedm typ. V roce 1942 se zrodil nov smr men vzdlenosti infraervenmi paprsky. Byla pouita upraven optika a pijma s fotolnkem (sulfid olova), indiktor s obrazovkou s Lissajousovmi obrazci. Kryc nzev GROBBIEBER nebo BIEBER (Bobr). Nkolik pstroj bylo na pelomu roku podrobeno pelivmu przObr. 13. Zajmav pohled na mont antnnch nosi kumu. Ukzalo se, e vzdradaru Wassermann - S - Anlage. Konstrukce byla lenj nmon cle nen oton kolem osy o 360 a instalovan na bunkru mono zamit. (Pokraovn)

Obr. 12. Radar FuMG 42 - Wassermann S (Vodnk, S - schwer, tk). Hrub stavba, chyb ,domeek s kotevnmi lany a antny IFF. Zajmavost: rozhledna Petn z roku 1891, vysok 60 m, m dajn hmotnost 186 t

V roce 1944 byla vlka v teru v plnm proudu. Star standardn typy radarovch pstroj GEMA/FREYA s rozliovnm ptel/neptel, byly pes ti roky v nepetritm provozu. Dtsk nemoci byly vychytny, spolehliv innost byla zaruena. Na dleitch stanovitch byly star pstroje nahrazovny novmi, koncepn zdokonalenmi. Radary FREYA platily za vlky za spolehliv pstroje. Nevhodou zstaly gigantick antny, jejich relativn velk pracovn vlnov dlka, rozshl infrastruktura a snadn ruen protivnkem. V roce 1940 byly zjitny leteck svazy smujc na Hamburg a Hannover a pesn stanoveny od vzdlenosti 250km. V dob spojeneck invaze v lt 1944 bylo v provozu na zemi a na lodch 2000 rznch radar od firmy GEMA. Poet hydroloktor byl znan men, zhoren vlen nmon situace a taktick dvody zpsobily, e byla jejich innost znan omezena a znemonna.

4/2000

41

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 42

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Pes problmy, tkosti a personln zmny se poet vyrobench radar firmy GEMA do roku 1945 stle zvyoval. Nkolikrt se zmnilo i firemn oznaen vrobk. Letectvo a nmonictvo stle poadovalo modern pstroje se zlepenmi parametry. Vyvjel se panoramatick radar (patent ohlen 1936), zanalo se s pokusy s Dopplerovm jevem, zavdl se dlkov penos namench dat na vzdlen vyhodnocovac velitelsk pracovit po decimetrovch spojch. Spoluprce s licennmi firmami se prohlubovala. Rychl zmny fronty vyadovaly operativn pedsunut radarov pracovit. Pro tyto ely vyroben radary nesly oznaen LZ (Lufttransport Zerlgler - rozloen, umoujc rychlou leteckou pepravu). Byly konstruovny z lehkch slitin. Radary FREYA byly za vlky k vidn i na naem zem. Vlastn jejich antny, zvan matrace. Bu v objektech vzdunho hlen FLUM, nebo v okol leti a jinde. Ve vlench filmovch urnlech ale k vidn nebyly, tam byly utajeny. Nkolik povlench let psobily i v na armd. Men srie FREYA byla tehdy vyrobena v plzesk kodovce. Seznam vyvinutch radar je obshl: obsahuje pes 30 typ, pevn urench pro FLUM. Panoramatick, kruhov, kartografick radar poadovali dstojnci letectva a nmonictva ji v roce 1939 pro kruhov sledovan tern. V roce 1940/41 byl navren firmou GEMA uniktn panoramatick radar DETE-PA. Byl instalovn na masivn vi v Tremen pobl Berlna. Na horn ploin ve byla oton antna o prmru 20 metr a vce 1,5 m s 18 diply a reflektory. Tato mohutn konstrukce se otela rychlost 5 a 10 otek za minutu, souasn synchronn s paprskem obrazovky terminlu. (Pokraovn pt)

Pozvnka na vstavu

historickch radiopijma
ke 105. vro rdia,
kter se kon od 27. kvtna do 30. ervna 2000 v Jablonci n/N - Rnovicch, ulice s. armdy 24
Tma vstavy: 1. Historick rdia PHILIPS 2. Historick rdia TELEFUNKEN 3. Lampy a radiotechnick materil

Obrzek pevzat z italskho asopisu Antique radio magazine . 28/1999

Bude pedvedeno asi 65 pstroj z 30. a 40. let. Krom nich si mete prohldnout lampy pijmac, vyslac, antnn rel, krystaly, rzn speciln elektronky, a to opt z let 30., ale a po souasnost. Mimoto budou vystaveny mie elektronek, nkolik gramofon ,na kliku, telegrafn a podobn pstroje a kompletn radioamatrsk pracovit z 30. let. Vstavu ke 105. vro rdia pipravili lenov Historickho radioklubu eskoslovenskho. Oteveno: od 9 do 17 hod. OK1UVG

42

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Krtkovlnn pijma HF-4E

Ladislav Vitk, OK1LV
HF-4E je prostednm z ady pijma anglickho vrobce uren pro pjem v rozsahu 30 kHz a 30 MHz s druhy provozu AM, LSB a USB. Sk pijmae je zhotovena z tmavohndho plastu o rozmrech 180 x 190 x 60 mm. Hmotnost 1,1 kg. Pedn panel v lev horn sti obsahuje knoflk hlasitosti s vypnaem. Pod nm se nachz knoflk CLARIFIER rozladn. Tento prvek se pouv pro jemn rozladn v rozsahu plus nebo minus 800 Hz 2. osciltoru pi pjmu SSB. Uprosted panelu je zelen prosvtlen a dobe iteln displej. Zobrazuje kmitoet s rozlienm 1 kHz, druh zvolenho provozu a 10stupov S-metr. sla S-metru zrove slou jako sla pamt. Vpravo je velk knoflk ladn - TUNING. Tento knoflk m jak mechanick, tak i elektronick setrvank. Nejmen ladic krok je 1 kHz. K jemnmu doladn slou ji zmnn speciln knoflk (Clarifier). V pam ovm mdu se ladic knoflk pouv pro zmnu pamti. Elektronick setrvank zpsobuje zven ladicho kroku podle toho, jak se zvtuje rychlost oten knoflku. Ladic krok tak me bt 10 kHz, 100 KHz, 1 MHz nebo 10 MHz. Pod displejem se nachzej tyi funkn tlatka: MOD - Mode pro volbu sprvnho typu modulace RCL - RECALL. Stisknutm tlatka se vyvol kmitoet z pamti do VFO. V mdu VFO se ladic knoflk pouv pro naladn poadovanho kmitotu, v pam ovm mdu se pouv pro vbr pamti. RST - RESET. Stisknutm se vrtme z pam ovho mdu zpt do mdu VFO.

MEM - tlatko pam , po jeho stisknut se ulo nastaven kmitoet do poadovan pamti. Pod pijmaem je vyklpc stojnek pro zajitn pracovn polohy. Na zadn stran pijmae se nachz pepna ATTEN-NORM. V poloze ATTEN se zapojuje atenutor 20 dB. V poloze NORM je vypnut. Antnn konektor - lze pipojit jakoukoliv antnu napjenou koaxilnm kabelem o impedanci 50 W. V konektoru SO259 je i napjen pro aktivn antnu, kter se zapn zvl vypnaem. AM WIDE - tmto pepnaem meme volit ku psma mezifrekvennho zesilovae bu 2,6 kHz (zk) nebo 6 kHz (irok). EXT. SPKR. - konektor 3,5 mm pro pipojen externho reproduktoru. Mohou se tak pipojit sluchtka s malou impedanc. Po zasunut konektoru 3,5 mm se vnitn

reproduktor odpoj. DATA OUTPUT - datov vstup. Pomoc dodvanho kabelu RS232 se me pijma propojit s osobnm potaem. Na disket dodvan program JV-FAX 7.1 umon pjem faksimilnch meteorologickch map. POWER 12 V DC - napjen 12 V z dodvanho napjee 230 V/ 400 mA. Vrobce doporuuje a dodv k HF4-E dva typy antn. NASA-PA 30 je pasivn irokopsmov antna pro pjem v rozsahu DV, SV a KV. Je jen 4 metry dlouh s balunem a zakonena kabelem RG 58 - 50 W dlky 10 m. Antna je vhodn pro pechodn stanovit. NASA AA-30 je irokopsmov aktivn vesmrov antna pro pjem v psmu DV, SV a KV. Frekvenn rozsah 30 kHz-30 MHz. Zisk 10 dB. Dlka 1,1 m s 8metrovm koaxilnm kabelem 50 W. Speciln drk umouje mont na balkn nebo stor. Citlivost testovanho pijmae HF4-E se pohybovala v rozsahu 30 kHz a 30 MHz od 0,91 do 1,12 mV . V tabulce jsou hodnoty v mV pro jednotliv stupn S-metru v zvislosti na kmitotu. Pijma pekvapuje zejmna na nich kmitotech s kvalitn antnou a impedannm balunem. Odolnost je mal a vtinou je nutno zaadit

4/2000

43

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 44

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Decibely pro vechny

Mnohokrt teme v odbornch asopisech, e se vkon i napt zvedlo (snilo) nikoliv o tolik a tolik watt i volt, ale seln daj je uvdn v decibelech (dB). Tady u nastvaj problmy, nebo ne kad si obratem doke spotat, jak je seln vsledek nebo kolikrt je to vce oproti pvodn hodnot. A kdy k tomu pipoteme jet skutenost, e u napt nebo proud musme pvodn hodnotu vynsobit zcela jinm koeficientem ne u vkonu, pak se nen emu divit, kdy ten ne zcela zbhl v matematice takovto vklad rychle pesko a popisovn njakho jevu m tm znehodnoceno. K snadnmu zskn odpovdajcho koeficientu pitom meme pout nomogram, ppadn matematickou formulku. Zde pinme tabulkov zpracovn jak pro zisk, tak pro tlum, kter je tak (pokud je pi ruce) uiten. Nejprve trochu matematiky - jen k osvtlen, jak byly dle uveden tabulkov daje zskny. a) U vkon zisk nebo tlum vyjden v decibelech dostaneme podle rovnice (zde i v dalch rovnicch pouvme dekadick logaritmy a vkon v itateli i jmenovateli dosazujeme ve stejnch jednotkch (v miliwattech, wattech, kilowattech)

G [ ]= 10. log dB

Pvst Pvst

U zisku m vsledn slo kladn, pi tlumu zporn znamnko. b) U napt a proud je zisk i tlum v decibelech vyjden podobnou rovnic:

G [ ]= 20.log dB

Uvst Uvst

event.

G [ ]= 20.log dB

Ivst Ivst

Ovem pozor - toto plat pouze za pedpokladu, e vstupn i vstupn impedance jsou stejn!! c) Pi stn decibel prakticky nsobme pslun koeficienty platn bu pro napt a proudy, nebo pro vkon. Pklad: 6 dB + 3 dB = 9 dB odeteme z tabulky pro napt a proudy pslun koeficienty a vynsobme je 1,995 x1,413 @ 2,818 Ovte si, e vsledn hodnota odpovd v tabulce zptn 9 dB. (Pozor, v tabulce jsou uvedeny hodnoty zaokrouhlen!) Jak u napt nebo proud, tak u vkon znamen nulov zisk (tlum), e namen hodnota na vstupu se rovn namen hodnot na vstupu, nebo je-li Pvst = Pvst, je jejich pomr roven 1 a log 1 = 0, take 10 x 0 = 0. Lit.: [1] Reference data for Radio Engeneers. ITTC, New York, 1957. [2] Practical Wireless. January 1996. 2QX

atenutor, co neplat smrem k vym kmitotm. Nevhodou je nemonost zadvn kmitotu z klvesnice. Pi reimu SSB je zobrazovn na displeji stedn pijmac kmitoet, skuten pi USB je +2,0 kHz a -2 kHz pi LSB. Ladn je mrn rychlosti oten

ladicho knoflku, na co je teba si zvyknout (na jedno otoen se peladme o 1 MHz, podruh o 2 MHz). Pijma je vhodn pro zanajc posluchae dky svm rozmrm a jednoduch obsluze i kvalitnmu pednesu z vtho reproduktoru.

Cena pijmae se pohybuje kolem 7500 K u firmy DD-AMTEK. V Anglii se prodv za 160 liber. Za zapjen pijmae dkuji firm DD-AMTEK, Vlastina 850/36 16100 Praha 6 - Ddina. Tel: 02-333 11 393, 02-243 12 588, 0601-30 66 45, 0601-22 94 27.

44

4/2000

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Posledn SOS
Je Silvestra, 31. 12. 1997. Na stanoviti rdiovho odposlechu u Stonehavenu ve Skotsku je klid a obsluha se ji t na obd a na to, jak se pobav s rodinami. Tak na moi je pomrn slab provoz, kdo mohl, kotvil ji v pstavu, aby posdky mohly oslavit pchod novho roku na pevnin. Vedouc smny opertor McAlister ji automaticky peltv pohledem pstroje, zda jsou v podku, kdy znenadn zazn vstraha na pijmai nouzovho signlu na 500 kHz. Bylo to pesn v 10.05 UTC. McAlister chvatn obslouil erven telefon, aby upozornil dal stanici poben hldky ve Falmouthu na mimodnou situaci. Telegrafista ve Stonehavenu zatm pijm se zpisem na pslun blanket: SOS SOS. THIS IS MVP OAK POSITION 530 16 N, 240 59 W. STOP ENGINE. WE NEED ASSISTANCE. (Zde je MVP OAK, pozice ... Stroje nepracuj. Potebujeme pomoc.) Odpov ze stanice poben hldky je ale pekvapiv: Poslechnte McAlistere - vdycky ped Novm rokem si nkdo nevhodn zaertuje. My tady neslyme nic. Ale dvejte pozor a hlaste nm vechno telefonem. Konec. Pozdji mluv stanice ve Stonehavenu, Glenn Wood ekl na tiskov konferenci: Lta jsme ji neslyeli dn nouzov voln - a u vbec ne morseovkou na 500 kHz. Bylo to ve tm ukzkov. Ale my museli okamit pijmout rozhodnut - pece nebude nkdo vyslat SOS, jen aby se pocviil nebo ze ertu. Definitivn potvrzen pilo nakonec ze satelitnho systmu INMARSAT, kter nyn nahrazuje funkci pvodnho nouzovho systmu SOS. Postien lo MVP Oak mla vtlak 13 000 tun, byla registrovna na Bahamch a jela s nkladem z Kanady do Liverpoolu. V tu chvli byla 790 nmonch mil od zpadnho pobe Irska a 26lenn posdka byla v nouzi. Pi boulivm vtru a za vlnobit se uvolnil nklad deva, rozbil bok lodi a stroje vypovdly slubu. Vzdlenost mezi lod a pobem Irska byla asi 1500 km, take zchrana byla problematick. K nejbli lodi bylo tak asi 500 nmonch mil, navc rozbouenm moem. Vrtulnky pobench hldek nemly anci lo ani uvidt, vzhledem k malmu aknmu rdiu. Letoun RAF zakrouil kolem lodi, aby mohl ohlsit, jak je stav. Z lodi poslal kapitn telegram posdce letadla: astn Nov rok. Srden pozdravy. Kapitn. Na pozdj tiskov konferenci vyzvedl mluv poben hldky odvnou mysl kapitna, kter v tak tk situaci neopomnl poslat pn. Nakonec ve skonilo astn, lo i posdka byly zachrnny.

Pechod nouzovho voln od morseovky na modern druicov spoje zapoal v 80. letech. Signl SOS byl zaveden na prvn svtov konferenci o spojch v Berln 3. 11. 1906. Podnt k tomu dal csa Vilm II., kdy pi sv cest motorovou jachtou na ostrov Borkum chtl pjezd ohlsit telegramem Marconiho stanici na ostrov. Tehdy ale mli opertoi Marconiho stanic povoleno korespondovat vhradn jen

s jinmi stanicemi Marconiho, a tak zpt na lo odela strun zprva, kter znla: Lituji. Na lodi byla toti stanice od firmy Telefunken. Reakce csae byla tomu odpovdajc. To by bylo, aby on, csa Nmeck e a vldce vech Prus si nemohl ve sv i ani poslat telegram! Tisk csaskho dvora celou udlost nleit rozmznul, brzy nato se konala v Berln konference 27 stt, o kter ji byla zmnka, a Marconiho systm ztratil pijetm mezinrodnch dohod svj monopol. Tak pi katastrof Titaniku se rdiov spojen vznamn uplatnilo. Bylo to v rannch hodinch 15. 4. 1912, kdy lodn dstojnk John Phillips vyslal svou lodn jiskrovou stanic CQD (Come Quick Danger), peel na SOS a telegrafoval slova: SOS SOS. COME AT ONCE. WE HAVE STRUCK BERG atd. (Pije te ihned. Narazili jsme do ledovce). Posledn slova, kter se mu podailo vyslat, byla ...ENGINE ROOM FILLING TO BOILERS (Strojovna se pln prou). 21let Blorus David Sarnoff byl telegrafistou u Marconiho telegrafn spolenosti v USA, kter jako prv zaslechl zoufal voln CQD a zalarmoval vechny dostupn zchrann sluby. Ti dny a ti noci pak vytrval bez odpoinku u sv stanice do doby, ne lo Carpathia odtelegrafovala jmno poslednho zachrnnho. Teprve potom se odeel vyspat. Sarnoff se stal znmm a ml pak velmi rychlou kariru. V roce 1913 byl ji vrchnm inspektorem, pak vedoucm obchodnho oddlen americk Marconiho spolenosti, v roce 1930 se stal editelem RCA, smluvn zavzal Zworykina k prci pro RCA a zahajoval prvn vysln televize v USA. (Podle DL1VU v asopise FUNK 2/99) 2QX

Stanice SVA ukonila telegrafn ru

V loskm roce ukonila prci ada pobench stanic pouvajcch Morseovu abecedu, kter hrly vznamnou lohu v nmon navigaci jako poben majky a tak pi penosu zprv pro lod plujc na moi. V ecku se naposled ozvala stanice SVA 1. ervence 1998 relac pro rdiov dstojnky na lodch, kterou oznmila ukonen telegrafn ry. V ecku zaala pracovat poben stanice, kter vyuvala elektromagnetick vlny v Thiseio ji v roce 1910, stanice byla pozdji pemstna do Vari pro poteby eckho nmonictva a zaala pouvat znaku SVA; od roku 1934 pouvalo tuto stanici eck ministerstvo nmonictva sdlc v Pireu. Od 1. ervence 1998 peel veker provoz na radiotelefonii, provoz mdem SITOR a vyuit druicovho systmu Inmarsat. V dubnu 1999 bylo vydno krtkodob povolen k prci stanice SVA pod touto

znakou telegraficky na radioamatrskch psmech, aby tak byl vzdn hold nejuvanjmu mdu 20. stolet. 2QX

4/2000

45

-zloha2.qxd

7.4.2000

16:20

Page 46

SEZNAM INZERENT
dokonen ze strany 24 Program b pod operanm systmem MS-DOS a ve Windows 95/98 jako DOSov aplikace. Zveejnn verze um ukldat pijat data do souboru, umstnm na pevnm disku potae.

Zvr
Tato konstrukce se jist bude hodit konstruktrm, kte se zabvaj oivovnm zazen, komunikujcch standardnm protokolem Centronics. Jej dal vyuit je mon napklad pi penosu soubor z jednoho potae na druh nebo s dekodrem

pijatch informac, kter umon jejich grafick znzornn a uloen v PC bez nutnosti dokument vytisknout a znovu digitalizovat scannerem, nen-li mon pm pevod dokumentu. Literatura [1] Specifikace rozhran Centronics a IEEE1284

Seznam inzerent AR 4/2000

ASIX - programtory PIC, prodej obvod PIC. . . . . III AV Elektronik - elektronick soustky. . . . . . . . . . IX BEN - technick literatura . . . . . . . . . . . . . . . VI - VII BEATRONIC - zkuebn a mc pstroje. . . . . . . VIII B.I.T. TECHNIK - vr.plo.spoj.,nvrh.syst.FLY ,osaz.SMD . . X BUEK - elektronick soustky, plon spoje . . . . I CODEP - vroba testovn, vvoj elektr.zazen . . . X COMPO - elektronick soustky . . . . . . . . . . . . . . III DEXON - reproduktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV ELECTRONIC - programtory. . . . . . . . . . . . . . . . VIII ELEKTROSOUND - stavebnice, plon spoje. . . . . IV ELNEC - programtory, multiprog.simultory . . . . . V ELCHEMCO - ppravky pro elektroniku . . . . . . . . . V ELVO - program pro nvrh plonch spoj . . . . . . . X FLAJZAR - stavebnice a moduly. . . . . . . . . . . . . . . III CHEMO EKO - vkup konektor. . . . . . . . . . . . . . . III JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . II JD a VD - ferity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V Firma Kotln - automatizan technika. . . . . . . . . . . IV METRAVOLT - mc pstroje . . . . . . . . . . . . . . . . IX MICROCON - motory, pohony . . . . . . . . . . . . . . . . V MICROPEL - programovateln log.automaty . . . . . IV MOHYLA - vkup konektor a pod . . . . . . . . . . . . . V ProSYS - systmy pro elektroniku . . . . . . . . . . . . . XI REVATECH - Mechanick prvky pro elektroniku . . . X STELCO plus - . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX TESLA VOTICE - zivkov adaptry . . . . . . . . . . . . V TESLA VIMPERK - toroidn transformtory . . . . . . . IV

46

4/2000