Vvoj prostituce v 17. a 19.

stolet
vod
Tma Prostituce jsem si vybrala hned z nkolika dvod. Prvnm je samozejm to, e je jist pro mnoh zajmav a v mnoha ohledech i poun. Druhm dvodem je, e v samotnm djepisu nen pli probran, dalo by se ci, e je i takovm tabu. Ve sv seminrn prci zohleduji jak vvoj prostituce ve svt, tak i v eskch zemch. Pi protn vech nashromdnch materil, jsem se pozastavila nad informac, e ne vdy byla prostituce chpna jako nco neistho. Napklad ve starm Babyln existovala i jej posvtn forma. Toto emeslo vak nevykonvaly jenom eny. asto se setkvme s mui i dtmi. Dotyn se k tomuto emeslu vtinou nedostval z vlastn vle, ale nejastji pod tlakem vnjch okolnost, jako byla chudoba i rodina, kter si napklad prodvnm sv dcery slibovala penn profit. Jenom v malm mnostv ppadu se pod vlivem osobnch pohnutk dotyn rozhodl vykonvat toto emeslo dobrovoln. Clem m prce bylo nashromdit co nejvce informac k tomuto tmatu a podat ucelen a zajmav popis, abych se v rmci svho studia sama obeznmila se vemi socilnmi a historickmi aspekty tohoto tmatu.

Historie prostituce: Jako nejstar emeslo svta, je prostituce ji od potk vk nezbytnou soust naich djin. S potkem kesanstv se vak nzory na toto emeslo zanaj postupn radikalizovat.

Kdy se ustanovila crkev na zpad, zavedla zrove zsadu, e pohlavn styk je mon, je-li jeho clem poet. A protoe prostituce takov cl rozhodn nemla, zaala bt pronsledovna jakoto hch.

Ve starovku byla prostituce zdrojem inspirace, zosobnn takzvanmi hetrami, eckmi knkami lsky, majcmi za kol podporovat umlce a jejich umn, vst s nimi spoleensk dialog, bt dobrou hostitelkou a tanenic
V ranm stedovku fransk panovnk Karel Velik zavedl psnou prohibin politiku. Vydal nazen biovat a pranovat nevstky. Dokonce ti, kte tmto enm poskytli tulek, byli donuceni je na zdech odnst na pran, kde byli takt zbiovni. Karel vak prostituci nepemohl. Jeho nstupci byli vak daleko psnj vechny pistien nevstky byly po tyicet dn vodny polonah mstem. Do boje proti prostituci se pidal i Ludvk IX., kter roku 1254 vydal nazen vyhnat vechny eny, kter vedly tento ivot, z mst a vesnic. A protoe byl kesan, dal tmto enm i monost npravy klter Filles-Dieu v Pai. Tato opaten vak rovn ztroskotala. V 13. stolet se zvanost smilstva dky teologm postupn oslabuje. Tom Akvinsk dokonce pemlel o tom, jak prostituci nle mzda. Klerici se zaali zajmat o otzku zisku a kvality prce lehkch en, ba i o tarify. Tak vnesli do prodejn lsky prvek mitelnosti a racionalizace.(citace 1) Prostituce tak dostala svolen crkve. Mstsk rady prostituci institucionalizovali a veejn domy se tak stali mstem, kde se tato innost provozovala. Roku 1347 vydala krlovna obou Sicli nazen, kter tak zahrnovalo, e se nevstky mus odliovat od ostatnch ervenou rkou pes lev rameno. V jinch mstech, vetn Prahy, se barvou lehkch en stala lut. Toto vak po ase vymizelo. Prostituci se vborn dailo v mstskch lznch z nkterch lzn se dokonce staly veejn domy. Nevstky patily enkm a hospodm, prostitutky se prochzely ulic. V 14. a 15 stolet se do lepch spolenost dostvaj kurtizny prostitutky vzdlan a spoleensky obratn. Ty mly dokonce pstup i k papeskmu dvoru. m byl toti nejen svatm mstem, ale i hlavnm mstem prostituce. Dvod je vcelku jasn byl jm pebytek mu. A tak toto obdob nese hrd nzev stolet kurtizn. S objevem Ameriky se v 15. stolet prostednictvm toho emesla rozvj i syfilis, kter byl povaovn za trest bo. Na znamen pokn byly nevstince zrueny. Zrove se konal i crkevn koncil v Kostnici. Tam se ve velmi vysokm potu shromadovaly prostitutky, protoe tam nachzely svou nejvrnj klientelu duchovn, vojky, uence a hodnoste veho druhu. Represivn zsahy se obas projevovaly, napklad za vldy homosexulnho panovnka Jindicha III. dolo ve Francii k uzaven vech nevstinc a osm set nevstek bylo na jeho pkaz utopeno v Loie. Velkou zmnu tento in vak nepinesl dolo k rozvoji tajn prostituce a s nm i kriminality. K uvolnn po vech strnkch dochz za vldy tolerantnho Jindicha IV. 18. stolet V osmnctm stolet se v Anglii prosadila prostituce jako nejoblbenj oblast zbavnho prmyslu. Na provozu veejnch dom se v t i on form podlela cel desetina londnskho obyvatelstva. V Bentkch nechala vlda vyhnat vechny prostitutky z msta, ale brzy je zase musela volat zptky a dokonce obdrely nhradu ulch zisk a nov byty. Protoe byly nedlnou soust sttn politiky a byly nejlepmi informtorkami.

V habsbursk monarchii se o oistu pokouela Marie Terezie, kter zavedla komisi cudnosti, kter po nocch vnikala do mstskch dom a pistihovala sexuln inn osoby. Prostitutky byly pranovny, mrskny a v letech 1751-1769 vyvezeny do Bantu a Temevru. Hlavn msto jim tak zstalo zapovzeno. Sankce postihovaly i klienty: byl-li nkdo dopaden s prostitutkou svobodn, musel se s n oenit. Pokud ne, hrozila mu aloba za cizolostv. Vkonnost tto komise vak dky korupci postupn poklesla. Panovnice se vak nevzdala. Zavedla Terezinsk zkonk, kter sthal vechny sexuln delikty (nap. pohlavn styk se zvetem) dokonce smrt. A tak byla prostituce trestna veejnm vpraskem a ostatn mimomanelsk pomry vzenm a penitou pokutou. S nstupem Josefa II. byla komise cudnosti zruena. Jak se dalo ekat, poet nevstek nijak zsadn nestoupl. V dob jeho vldy jich bylo ve Vdni asi 15 tisc. Velkm problmem byly v tto dob pohlavn nemoci, kvli kterm pozdji panovnk otevel modern Veobecnou nemocnici, je zahrnovala i sly pro pohlavn nakaen. O pacienty rozhodn nemla nouzi. Pkladem sv vzneen tchn se zejm inspiroval Ludvk XVI., kter roku 1778 prostituci ve Francii zakzal. Lehk eny nechal zavrat, sthat dohola a vyvet do zmo. Represe provzel i nznak reglementanch opaten, snahy o zdravotn a policejn kontrolu lehkch en. Panovnkovo sil se minulo spchem prostituce na rozdl od nj peila Velkou revoluci.(citace 2) V Rusku patily k tomuto emeslu hlavn ciknky a Estonky, a to hlavn proto, aby unikly doivotn nevolnick din na panskch polch. Nejhez z tchto nevolnic pak utkaly do mst a ivily se prostituc. Zkaz prostituce v tto dob existuje v souasn dob ve vdsku, Norsku, Dnsku, USA i v nkterch zemch tetho svta, nap. v Pkistnu. Obdob svtovch vlek V tomto obdob zanala prostituce znan zanikat. Buroazn spolenost toti dvala pednost tajn prostituci a hodinovm hotelm, protoe ji pipadaly diskrtnj. Na druhou stranu zaal vznikat jin typ veejnch dom, a to tak zvan pojzdn poln puff. Objevovaly se hlavn v posdkovch mstech. Vojci mli dovoleno se se enami stkat, ale museli se vyhbat nebezpe pohlavnch chorob. Druhm nebezpem bylo prozrazen vojenskho tajemstv. To platilo hlavn pro dstojnky a ne pro adov vojky. Novinkou tto doby bylo pouvn prostitutek jako tajnch informtorek nasazench na dstojnky. Jednou z nejznmjch vyzvdaek byla Mata Hari (viz. obrzek 1) Ped vlkou a i bhem n se zaal pomalu rozvjet nov nzor, a to abolicionismus. Ale nakonec se podailo prosadit jen mrnj podobu, a to zakzn veejnch dom. Podle oekvn se pak ale na ulicch velkomst rozila prostituce daleko vce. 13. dubna 1946 bylo uzkonno uzaven veejnch dom. Jejich vybaven bylo vyprodvno na blech trzch a v aukcch. Tm se ale mnohokrt zvil poet prostitutek v ulicch, kter neplatily dan a tak dolo k zdvojnsoben potu onemocnn syfilidou a nrst homosexuality. Jedin vld se podailo vypodat se jednodue, le brutln s prostituc nacistickmu Nmecku. Vechny prostitutky a pasci byli poslni do koncentranch tbor. Po vlce si prostituce vytvoila novou i v bytech a apartmnech, za pomoci telefonnch linek. Tato e je vt, nebezpenj, he dostupn i obtnji zniiteln ne kterkoliv dvj.(citace 3)

Prostituce v echch

Ulice V echch se setkvme s celkem temi typy, a to prostituc enkovn, bordeln a potulnou. Tyto ti varianty tvoily odjakiva neodmyslitelnou st subkultury mstsk spolenosti. Nejvce se stahovaly do mst v dob konn skch snm, jarmark, trh, nejrznjch veselic a pout. K znmm mstm jejich vskytu byly tak kasrny. asto bylo mon je spatit v postrannch ulikch, kde okovaly svm vraznm nalenm, obleenm, vyzvavmi pohledy i obscnnmi posunky. Lkaly mue vyzvavmi lascivnmi postoji a pokikovali na n vtami typu Feku, poj si oht noiky! (citace 4) Stvalo se, e vyuvaly i nejrznjch trik, typu toho, e si zapomnly doma kle nebo, e se boj pijt pozd dom, protoe je tatnek zl. Dky sociln strukturovanosti msta byla i prostituce strukturovana, mla svou lechtu i proletarit, svou hiearchii u vlastn topografii. Prostitutkm, hledajcm zkaznky v ulicch, parcch, v temnch zkoutch msta, se v odbornm argonu tvrc reglementace i strc podku kalo voln. Krom registrovanch holek zde odjakiva lovily sv zkaznky nevstky neregistrovan, divok, kter se asto skrvaly v chudch dlnch emeslnk. Mezi obma kategoriemi panovaly neptelsk vztahy. (citace 5) Poulin prostitutka, tebae registrovan, mla tvrd ivot, ne ta, kter ila v nevstinci. Snad byla svobodnj ve vbru zkaznka, zato se musela ohnt, aby si vydlala na jdlo a pit. (citace 4) V Praze bylo nejvykienjm mstem idovsk msto. Nejvce znm byly ulice Kon, elezn a Celetn. Prostitutkm se pezdvalo fuchtle, flundry i bludiky, kter si asto povytahovaly sukn, aby bylo vidt jejich zeisiggrun neboli zelen punochy. K vraznmu zven prostitutek dolo zejmna bhem prvn svtov vlky ve vech mstech, kde byla vojensk posdka. Taxa se pohybovala okolo dvaceti a dvaceti esti korun za hodinu, Za celou noc platilo edest korun. Denn pjem prmrn prostitutky byl odhadovn na 200 a 250 korun, co na dobu vbec nebylo mlo. Po vydn abolinho zkona nastal velk rozvoj tzv. hodinovch hotel, kter zaujaly msto po tradinch nevstincch. Sem se chodily inkognito prodvat i vdan eny. Nejznmj se nachzeli na Zbraslavi a v Roztokch. rove bytu, kam ena zkaznka pivedla se spojovala s kategori poskytovan sluby. asto se jednalo pouze o jeden pokoj a zbytek obval bytn nebo bytn. asto se stvalo, e se majitel bytu doadoval procenta z vdlku. Mimo jin dohazoval kunofty, prodval alkoholick npoje a obas omezoval i osobn svobodu.

Nevstince Nevstinec byl domem, jeho provozovatel organizoval prostednictvm svch zamstnanky sexuln sluby zkaznkm. Vedle fa a prostitutek mohl bzt zamstnn i zstupce, dvrnk provozovatele, nkolik sluek, ppadn kuchaka, pokojsk volaky. Koeny

Stedovk bordeln instituce kvetla v domcch, domech svodnickch, hampejzech dle kohouta, kter mui tak vyhledvan domek zdobil. (citace 5) Nachzely se v mstech snadno dostupnch, ale ne pmo v centru msta. asto se stvalo, e nevstince se chrnily tm, e vychzely vstc policejnm ednk, kterm korupce v tomto smru neinila problm. Nbor: Nabzelo se hned nkolik monost: ena mohla pijt sama, provozovatel se mohla obrtit na specializovan agentury nebo podat dvojmysln inzerty. asto se obracel na kuple a zvl se osvdily dohazovaky pracujc v ulicch. Tragick byly ppady, kdy dceru prodali do nevstince sami rodie. Dal starost bylo pilkat klienty. Informaci o podniku bylo asto mono zskat dky, navtvenkm, kter decentn distribuovaly nci v kavrnch nebo jim mohl poskytnout slubu policista. Proto se ostatn nevstincm kalo vykien domy. Kategorie: Nejlep nevstince byly pirozen ve Francii, pepychov a maxiln diskrtn. Pokud klient chtl, nemusel s ostatnmi klienty vbec potkat. V druh kategorii u zas takov pepych nebyl, nicmn snaha byla, i njak diskrtnost. Do tet prostedn kategorie spadal podniky v okrajovch vrtch mst. To byly ony proslul domy, oznaen ervenou lucernou. Nsledovala tvrt kategorie, ta byla urena nezmonm klientm. Prostitutky sedly na lavicch a s klienty chodily do velmi skromn zazench pokoj. Chodili sem dlnci a studenti. Nejne stly nevstice v okrajovch tvrtch a pstavech. Ty byly pro svobodn dlnky, podnapil vojky a nmonky. Mstem pro samotn akt zde byl pouze kout oddlen od loklu zvsem, s kovou postel a slamnkem. Do prvn, nejluxusnj kategorie v Praze patil nevstinec Leopolda Friedmana, kter se nachzel v Maiselov ulici

Pstup k prostituci: 1) reglementace - prostituce je podzena sttnmu dozoru, vznik prhlednj prosted, kter omezuje aktivity struktur organizovanho zloinu v tto oblasti 2) abolice sttn instituce se zamuj na prvodn jevy prostituce, jako je obchod se enami i kuplstv, problm prostituce jako takov zstv neeen 3) represe - prostituce je kriminalizovna, problm vak nen vyeen, protoe se obvykle pesouv do ilegality

Zvr
D se ct, e bez prostituce by nae spolenost v mnoha historickch obdobch skonila v naprostm chaosu. Dky prostituci mohla mnoh manelstv nadle fungovat. Jsem rda, e jsem si toto tma vybrala. Bylo velmi zajmav a dobe se na nj shnly materily. Je nutno vak poznamenat, e pes vechny snahy se nikdy nepodailo tento aspekt spolenosti zniit

Citace:
1. Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Karolinum 2002,Praha I. Vydn, str.25 2. Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Karolinum 2002,Praha I. Vydn,str.29 3. Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Karolinum 2002,Praha I. Vydn,str.56 4. Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Karolinum 2002,Praha I. Vydn,str.65 5. Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Karolinum 2002,Praha I. Vydn,str.78 Nakladatelstv Nakladatelstv Nakladatelstv Nakladatelstv Nakladatelstv

Zdroje: Lenderov, Milena: Chytila Patrola aneb Prostituce za Rakouska i Republiky, Nakladatelstv Karolinum 2002, Praha I. Vydn, 220 stran http://www.sfiles.host.sk/work/prostituce.html http://procproto.cz/doporucujeme/z-historie-prostituce/ http://xman.idnes.cz/prostituce-nahlednete-do-jeji-historie-i-ffh-/xman-sex.aspx? c=A080325_070527_xman-sex_fro http://bleskove.centrum.cz/clanek.phtml?id=552017 http://www.ztracenci.cz/prostituce/