Univerzita Palackho v Olomouci Katedra Psychologie Filozofick fakulty

PSYCHOSPIRITULN KRIZE

Diplomov prce

Autor: Vendula Johanov Vedouc prce: Mgr. Jaroslav Vacek

Olomouc 2006

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn a vechny pouit prameny dn citovala a uvedla. V Olomouci 30.11. 2006 ..................

Rda bych moc podkovala v prv ad svmu vedoucmu prce Mgr. Jaroslavu Vackovi za jeho cenn podnty a vcn pipomnky. Dkuji Alanu Jarkovskmu, Michaelu Vanurovi a celmu o.s. Diabasis v Praze za podporu a zzem, kter mi poskytli i pes svou maximln asovou vytenost. Velk dky pat vem mm blzkm, kte mi dodvali statenost a eln, v momentech, kdy se mi jich nedostvalo. Ze veho nejvce chci ale podkovat tm, kte mli odvahu sdlet se mnou sv zitky, pbhy, nzory a postoje a tm formovali mou prci a dvali j smr.

OBSAH vod .................................................................................................... 9 1. Mimodn stavy vdom .......................................................... 13 2. Psychospirituln krize .............................................................. 16
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. Kulturn a dobov kontext .........................................................................16 Definice ......................................................................................................17 Diagnostika ................................................................................................20 Terminologie ..............................................................................................21
2.4.1. Krize ........................................................................................................ 21 2.4.2. Psychospirituln krize ............................................................................ 22 2.4.3. Krize vs. psychospirituln krize ............................................................. 23

2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9.

Holotropn stavy vdom............................................................................24 Psychospirituln krize vs. mimodn stavy vdom................................26 DSM-IV: Nboensk a duchovn problmy (V 62.89) ............................27 Ztrta smyslu..............................................................................................29 Spoutc mechanismy...............................................................................30

2.10. Vyuit koncepce........................................................................................31 2.11. Vskyt v populaci ......................................................................................33

3. Konkrtn profily psychospirituln krize ............................... 35

3.1. Probouzen Kundalin ................................................................................37
3.1.1. Energie Kundalin.................................................................................... 37 3.1.2. Pznaky................................................................................................... 38 3.1.3. Mon vysvtlen..................................................................................... 43 3.1.4. Pekky a obte..................................................................................... 45 3.1.5. Epilepsie .................................................................................................. 46

3.2.

amansk krize...........................................................................................47
3.2.1. amanismus ............................................................................................. 47 3.2.2. amansk nemoc ..................................................................................... 49

3.2.3. Mimotlesn zkuenosti .......................................................................... 52 3.2.4. Symbolinost proitku............................................................................. 52 3.2.5. Nemoc - forma pleitosti....................................................................... 54 3.2.6. Odpor k procesu ...................................................................................... 55 3.2.7. Osobnost budoucho amana ................................................................... 56 3.2.8. Schizofrenie ............................................................................................. 57

3.3.

Aktivace centrlnho archetypu .................................................................61

3.3.1. Mytologick povaha proitku.................................................................. 61 3.3.2. Specifika proitku.................................................................................... 63

3.4. 3.5. 3.6. 3.7. 3.8.

Psychick oteven .....................................................................................65 Karmick vzorce ........................................................................................66 Vrcholn zitky (Peak experiences).........................................................67 Posedlost ....................................................................................................68 Zitky blzkosti smrti (Near death experiences) ......................................69
3.8.1. Smrt ......................................................................................................... 69 3.8.2. Popis zitk............................................................................................ 70 3.8.3. Mon vysvtlen..................................................................................... 74 3.8.4. Dsledky.................................................................................................. 76

3.9.

Zitky setkn s UFO................................................................................77

3.10. Komunikace s duchovnmi prvodci a channeling....................................79

4. Specifika terapie......................................................................... 80 5. Metodologick rmec vzkumu................................................ 86

5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. Vzkumn zmr .......................................................................................86 Vzkumn otzka.......................................................................................86 Vzkumn metody .....................................................................................86 Etika vzkumu ...........................................................................................86 Validita vzkumu .......................................................................................87
5.5.1. Obecn postupy ....................................................................................... 87 5.5.2. Konkrtn postupy ................................................................................... 88

5.6.

Vzkumn soubor ......................................................................................89

5.6.1. Obecn postupy vbru ........................................................................... 89 5.6.2. Konkrtn postupy vbru ....................................................................... 89

5.7. 5.8.

Tvorba dat ..................................................................................................90 Pouit metody analzy dat .......................................................................92

5.8.1. Popis fenomenologie ............................................................................... 92 5.8.2. Narativn popis ........................................................................................ 93

6. Vsledky vzkumu ..................................................................... 93

6.1. Popis fenomenologie psychospirituln krize ............................................93
6.1.1. Mimodn stav vdom.......................................................................... 94 6.1.2. Spoutc mechanismy ............................................................................ 94 6.1.3. Proitek nesdlitelnosti............................................................................ 97 6.1.4. Tlesn projevy a projevy ve vnmn..................................................... 98 6.1.5. Emon projevy ..................................................................................... 106 6.1.6. Projevy v mylen .................................................................................. 109 6.1.7. Projevy v chovn, interakce s okolm .................................................. 113 6.1.8. Zmny v hodnotovm systmu, v ivotnch postojch .......................... 116

6.2.

Narativn popis psychospirituln krize ...................................................119

6.2.1. Vzkumn bse . 1............................................................................. 121 6.2.2. Vzkumn bse . 2............................................................................. 122 6.2.3. Vzkumn bse . 3............................................................................. 123 6.2.4. Vzkumn bse . 4............................................................................. 124 6.2.5. Komente k vzkumnm bsnm:........................................................ 125

6.3.

Souhrn nejdleitjch zjitn ...............................................................127

7. Diskuse ...................................................................................... 130

Zvr ............................................................................................... 133 Souhrn............................................................................................. 134 Pouit zdroje ................................................................................. 137 Seznam ploh Plohy

vod

vod
Clem m diplomov prce je popsat, co je to psychospirituln krize - jak vypad, m se projevuje, co pin. Zastavm se u samotnho nzvu. Krize je stav urit problmov situace, kterou lovk nen schopen zvldnout bn uvanmi postupy. V souvislosti s tm prov zkost, zmatek, atp. Pvlastek psychospirituln napovd, e provan krize souvis se spiritualitou a duchovn strnkou lidsk psychiky. ili strun eeno, psychospirituln krize vznik v moment, kdy se jedinec vrazn dotknul spirituln dimenze vlastnho provn a nepipraven, nen schopen zalenit tento zitek do bn reality. Mm dojem, e slova jako vra, spiritualita, Bh nebo teba Vy princip v naem kulturnm a spoleenskm prosted postupn zskala negativn ndech a zaala bt spojovna vhradn s psobenm nboenskch instituc, v dnen dob ne pli populrnch. Rda bych od sebe hned v vodu oddlila termny spiritualita a nboenstv. Myslm, e tma psychospirituln krize se tk spe spirituality, pouze zstupn tak nboenstv. To prvn je podle m hluboce vrozen tendence, kter dalekoshle usmruje vnitn provn lovka, stejn jako jeho vnj psoben. Grof (nd.) pe: Spiritualita ve sv ryz podob pedstavuje naprosto legitimn a dleitou dimenzi celkovho byt a nen sprvn odmtat ji tvrzenm, e se jedn o produkt nevdomosti, povr, primitivnho magickho mylen anebo patologickch proces. (s. 1) Nboenstv je forma uchopen tto dimenze a jej nsledn transformace do prakticky vyuitelnho konstruktu. Spiritualita (meme ct duchovnost?) podle m nen nco, co vyplynulo z psoben nboenskch instituc. Myslm, e nboenstv bylo ve svm prvopotku nstrojem spirituality. Mlo lovku pomoci vyjadovat a provat tento rozmr psychiky, provst jej na cest k duchovnmu oteven a nabdnout mu konkrtn kroky ke zvldn stresovch situac s tm spojench. Zd se, e v poslednch desetiletch, snad vlivem civilizanch zmn, se v mnoha zemch spiritualita dostala a na sam okraj provn a zaala bt opomjena. V zjmu civilizanho pokroku se postupn vzdvme vech svch ivotnch jistot. Odhalili jsme, e vechno je relativn a promnliv, ale odhodili jsme to jedin, co nm v t promnlivosti mohlo dvat jistotu a stabilitu vru. Lidstvo zaalo objevovat nekonenost vesmru,
9

vod prohledalo vechny kouty Zem, ve svm zkoumn se dostalo a za rove mikroorganism a na zklad zvratnch pokrok a objev dolo k zvru, e vechno je uchopiteln. Mytologie, magie, symboly, vra - to vechno ve svtle vdy pozbylo na vznamu, protoe to nen jasn vymeziteln a pesn uchopiteln. A proto jsme tomu pestali vnovat pozornost. V poslednch letech se, natst, tento trend zaal obracet a vypad to, e se k nm ztracen spiritualita znovu vrac. To by mohlo vysvtlovat, pro se zvyuje poet lid se spiritulnmi zitky a pro se stv aktulnm tmatem duchovn provn klient pomhajcch profes. Manel Grofovi(1999, in Psychospirituln krize, nd.) poznamenvaj: Zdrav mystick jdro, je inspirovalo a ivilo vechny velk spirituln systmy, nyn znovu objevuje a formuluje modern vdeck terminologie. Hodn lid prochz procesem, kter nazvme psychospirituln kriz. Je proto zapoteb, aby se o tomto procesu vdlo vc. Nen to nic blznivho a neobvyklho. Vchodn misti o tchto stavech vdli u dvno a na Zpad se tyto vdomosti dostvaj a nyn. Je dleit o tom mluvit, abychom rozpoznali, co se s nmi dje. Jyoti (in Maznek, 2005) V poslednm roce jsem se setkala s destkami lid, pro n je tma psychospirituln krize a spiritulnch proitk aktuln a kte je respektuj. A u na zklad zkuenost zskanch bhem praxe nebo dky osobnm zitkm. Proto jsem se rozhodla, e mu vnuji svou diplomovou prci. Pohnlo m zjitn, e nen pouhm teoretickm konstruktem, ale teori utvoenou na zklad praktickch zkuenost. Tma psychospirituln krize je velmi irok a okrajov se dotk spousty psychologickch, filozofickch, medicnskch, sociologickch a jinch obor a vdnch discipln (experimentln psychiatrie, modern vzkum vdom, psychoterapie, parapsychologie, antropologie, thanatologie, srovnvac religionistika, mytologie, aj.) Koeny koncepce je mon hledat nap. ve vchodnch filozofich (brahmanismus, uen upaniad, buddhismus, zenbuddhismus, jga, taoismus, a dal), ve vrcholnm obdob eck filozofie (Sokrates, Platn, Aristoteles, Pltnos), ale i v kesanstv (sv. Augustin) a kesanskm mysticismu (Mistr Eckhart). Z psychologickch odvtv zce souvis s transpersonln psychologi (k nejdleitjm zastncm a tvrcm koncepce psychospirituln krize pat manel Grofovi),
10

vod s hlubinnou psychologi (nap. C. G. Jung a jeho pokraovatel - jen namtkou Perry, Kastov, von Franz a dal; z psychoanalyticky zamench psycholog nap. Rank), a tak je spojovna se jmny nkterch odbornk z ad humanistick psychologie (nap. A. Maslow). V prvn kapitole se budu strun vnovat mimodnm stavm vdom.

S psychospirituln kriz hodn souvis a proto mi pipad dleit piblit je dve, ne zanu pst pmo o psychospirituln krizi. Nsledn se pokusm definovat psychospirituln krizi a objasnit jej eventuln diagnostick kritria. A to i s vdomm, e tma nelze zcela vymezit a dt mu pevn hranice, protoe je zce spojeno s nm zcela neohraniitelnm s lidskou spiritualitou, mytologi a s tm, co Jung nazv kolektivnm nevdomm. Nemohu se detailnji zabvat vemi typickmi obrazy psychospirituln krize (Podle jedn z vyslovench koncepc je jich celkem deset). Vybrala jsem si tedy dva z nich (probouzen Kundalin a amanskou krizi) a tm se budu vnovat vce a podrobnji. O zbylch osmi profilech psychospirituln krize napu jen to nejnutnj k jejich strunmu popisu. Pedznamenvm, e jsem svm vbrem nezamlela jakkoli ty dva typy nadhodnocovat nebo zdrazovat oproti ostatnm. Vybrala jsem je pouze na zklad osobnho zjmu. Pestoe maj sv zvltnosti a specifick projevy, asto se jednotliv typy dopluj a propltaj, proto si dovoluji tvrdit, e spoustu informac, kter uvedu u popisu jednotlivch obraz, je mon lehce zobecnit a rozit i na ostatn z nich. Upustila jsem od npadu vnovat samostatnou kapitolu diferenciln diagnostickm kriterim. I kdy to me psobit trochu chaoticky, bude rovnomrn rozprostena do celho textu. V praxi se ukazuje, e psychospirituln krize je lehce zamniteln za endogenn psychotick onemocnn s mystickmi pznaky. Tyto dv kategorie proitk maj na prvn pohled spoustu spolench znak a podle Josepha Campbella dokonce pochz ze stejnho zdroje proitk. Bohuel se zatm nepodailo stanovit pesn kritria, kter by vedla k jasnmu odlien tchto dvou proces. Pesto se o to ve sv prci alespo sten pokusm.

11

vod Na zvr teoretick sti pipojm krtkou kapitolu, kter se bude tkat specifik prce s klienty v psychospirituln krizi. Budu se snait alespo v bodech naznait, jak postupovat a na co se pi terapii soustedit. Bhem mapovn dostupnch teoretickch zdroj jsem zjistila, e se vrazn nedostv veejn publikovan kritiky tohoto fenomnu. Velk vtina literatury napsan na tma psychospirituln krize je spe popisn a akceptujc, jen sporadicky jsem vyptrala oteven nesouhlas se zavedenm tto kategorie. Rozhodla jsem se tedy internetovou cestou obrtit na praktikujc psychology a psychiatry esk Republiky, ve snaze zjistit jejich nzor na danou problematiku. Oslovila jsem piblin osmdest praktikujcch odbornk a odpovdlo mi osmnct z nich. Odpovdi jsem s jejich souhlasem zahrnula do teoretick sti sv prce.

12

Mimodn stavy vdomF F

1.

Mimodn stavy vdom 1

Nae bn bdl vdom je jen jednou z jeho forem. Vude kolem ns le nekonen svty oddlen jen tou nejten oponou. (W. James, in Perry, Weir, 2002, s. 1) Termn mimodn i zmnn stav vdom se bude v m prci objevovat velmi asto a je s tmatem psychospirituln krize zce spojen, proto se chci nejprve krtce vnovat jemu. Podle Karla Balcara je s pvlastkem normln v na kultue spojovn vhradn bdl stav vdom. ili stavy, kter se od toho bdlho li, jsou pokldny za poruchov a podle obecnho mnn vyaduj zsah lkae i psychiatra. (Plhkov, 2004) Milan Rzl (2001) pod pojmem trans 2 , jen je jednm ze zmnnch stav vdom, rozum stav, kdy je mysl zce soustedna na jedin obsah vdom (npad, mylenku, smyslov vjem). Piem vechny ostatn skutenosti se z prostoru vdomvytrcej (s. 5). Hloubka takovho proitku se podle jeho nzoru mn v zvislosti na dovednosti clenho zamovn pozornosti. Ke zmnnm stav vdom se ad stavy pi hypnze, meditaci, holotropnm dchn nebo po poit psychotropnch ltek. Dotkaj se tak snn, dennch sn nebo teba snen bdlosti pi nav i vyerpn. (Hartl, Hartlov, 2000) Je mon umle je vyvolat pomoc psychoaktivnch ltek, ale tak mnoha nedrogovmi postupy (rznmi kombinacemi dechovch cvien, monotnnho zpvu, bubnovn, odkvn manter, monotnnch tanench pohyb, sweatlodge - indinsk sauna), piem spektrum zitk je v obou ppadech srovnateln a prakticky nerozliiteln. Mimodn stavy vdom lze podporovat a vyvolvat i v prosted modernch laborato, pomoc rznch metod nap. rznmi formami biologick zptn vazby (biofeedback), pobytem v kabin vyluujc jakkoli smyslov podnty (izolan tank), optickm nebo

W. James vdom definoval jako spojit proud psychickch zitk, v nm nedochz k dnm ostrm peruenm. (Plhkov, 2004, s. 61) Nakonen (1998) popisuje vdom jako stav mysli, v nm si subjekt uvdomuje okoln svt a sebe sama (s. 17). Podle vsledk novodobch vdeckch studi bylo zjitno, e vdom je vnitn vlastnost mozku (Zohar, Marshall, 2003). 2 Trans stav vytren, extze; zvltn stav vdom podobn hypnotickmu stavu, kter kvalitativn mn ). vdom i chovn lovka (Hartl, Hartlov, 2000 13

Mimodn stavy vdomF F akustickm petenm, spnkovou a snovou deprivac nebo teba aplikac rznch kinestetickch 3 pstroj (jako je arodjn kolbka, rotan lko, svteln a akustick stimulace mozku aj.) (Grof, 1992). Ludwig (1969, in Vodkov a kol., 2002, kap. 21) na zklad sv vdeck studie popsal typick charakteristiky mimodnch stav vdom. Jsou to: 1. zmny mylen, 2. zmna asovho provn, 3. ztrta pocitu kontroly, 4. zmny ve vyjadovn emoc, 5. zmny v obrazu tla, 6. zmny v percepci, 7. posun ve vnmn vznamu a vznamnosti, 8. zitek nesdlitelnosti nkomu, kdo neml podobnou zkuenost, 9. pocit, jako bychom se znovu narodili, a 10. hypersugestibilita. Plhkov (2004, s. 64) zmnn stavy vdom charakterizuje takto: 1. Kognitivn procesy jsou pi nich povrchnj a mn kritick ne obvykle. 2. Dochz ke zmnm sebepojet a vnmn okolnho svta. 3. asto bv oslabeno zen a inhibice chovn. Na zklad daj zskanch studiem biografi mystik, srovnvnm kultur a pozorovnm lid vstupujcch do umle vyvolanch stav vdom (nap. pi holotropn dchn), bylo zjitno, e vichni lid jsou za uritch okolnost s to prot mimodn stavy vdom, piem u nkoho je tato okolnost spoutna zvltnmi okolnostmi a nkte se k tmto zkuenostem dostanou spontnn. Ze studie vyplv, e je mon mt nenormln zitky nebo se chovat nenormln a bt pi tom normln(Vanura in Vodkov a kol., 2002, kap. 21). Modern autoi se dokonce m dl vce piklnj k nzoru, e schopnost zmnnho stavu vdom je bytostn lidskou vlastnost (Vitebsky, 1995), e pat mezi obecn lidsk zkuenosti (Vanura in Vodkov a kol., 2002, s. 334). Podle jejich tvrzen se s nimi setkvme prakticky dennodenn, mnohdy naprosto spontnn a bez jakhokoliv snaen. Teba v okamicch chvilkovho zasnn, pi etb zajmav knihy nebo v procesu nboenskho ritulu (Rzl, 2001). Uren toho, co je a co jet nen zmnn stav vdom, je ryze subjektivn zleitost. V podstat to sam tvrd Holger Kalweit (2005), kdy k, e pi bedlivjm zkoumn je mon jen tko stanovit hranice alternativnho

Kinestetick umoujc si uvdomit polohu pohybovch orgn v prostoru (Hartl, Hartlov, 2000). 14

Mimodn stavy vdomF F stavu vdom, protoe u spnek, sen, denn snn, fantazie, vnitn monolog, kreativita, imaginace, atd. vykazuj charakteristick rysy promny vdom. Do kategorie mimodnch stav vdom lze zaadit zitky rznho druhu, dokonce i psychotick pznaky. Stanislav Grof (2004) vnoval zmnnm stavm vdom vce ne tyicet let sv praxe, piem se soustedil na jejich liv a transforman potencil 4 . Bhem zkoumn zjistil, e spektrum mimodnch stav vdom je velmi irok a zahrnuje nejen zkuenosti s terapeutickm potencilem, ale i patologick procesy zpsoben porannm mozku, intoxikac, infekcemi nebo degenerativnmi a obhovmi procesy v mozku. k, e tato pokozen jsou pinou deliri 5 nebo organickch psychz (s. 14) a lid, kte jimi trp, jsou obvykle dezorientovan, nevd kdo jsou, kde se nachzej nebo jak je datum, jejich intelektuln funkce mohou bt narueny a zitky jsou asto spojeny s nslednou ztrtou pamti. Vymezil tedy skupinu tzv. holotropnch 6 stav vdom, bhem kterch sice dochz ke kvalitativn, mnohdy velmi hlubok zmn vdom, ale rozdl je v tom, e toto vdom nen hrub porueno. Znamen to, e lovk sice prov jin rozmr byt, kter me bt velice intenzivn a zaplavujc, ale souasn je schopen pln se orientovat a neztrc zcela kontakt s bnou realitou. Holotropn stavy jsou zpravidla charakterizovny dramatickmi zmnami smyslovho vnmn, poj se s nimi irok spektrum emoc, a maj pozoruhodn inek na procesy mylen. 7 lovk jako by pi nich proval dv rzn reality souasn (Grof, 1998).

Znamen to, e tyto epizody mohou vystit v psychosomatick uzdraven, duchovn oteven se, pozitivn promnu osobnosti a rozvoj jejho vdom. (Grof, 1998, s. 15) 5 Delirium kvalitativn porucha vdom; blouznn a neklid, spojen zpravidla s iluzemi a halucinacemi, zvlt zrakovmi; pi psychzch, otravch, fyzickm vyerpn, pi vysokch horekch nebo teba v pokroilm stadiu alkoholov a drogov zvislosti (Hartl, Hartlov, 2000). 6 V doslovnm pekladu holotropn znamen smujc k celistvosti (z ec.holos celek a trepein pohybovat se, clit smr k nemu) (Grof, 2004) 7 Pro podrobnj informace doporuuji vechny vydan prce Stanislava Grofa. O konkrtnch souvislostech s psychospirituln kriz se zmiuji pozdji. 15

Psychospirituln krize

2. Psychospirituln krize
2.1. Kulturn a dobov kontext

Teoretick zklady psychospiritulnch zitk a kriz lze hledat jak v transpersonln psychologii, tak v spiritulnch tradicch vech kultur. (Vanura, in Vodkov a kol., 2002, s. 340) Manel Grofovi (1999) jsou pesvdeni, e tradin zpadn vda je ve sv extrmn podob zcela nesluiteln s jakmkoliv pojetm spirituality (s. 19), povauje toti za reln pouze vci hmatateln a miteln. Jako by poprala pravdivost mystickch zitk a na vechny formy nboenskch a mystickch aktivit pohlela jako na projevy nevdomosti, povrivosti, iracionality a emon nezralosti. Pm zitky jsou tud asto interpretovny jako psychotick projevy (Grof, Grofov, 1999). Danah Zohar (2003) charakterizuje modern dobu jako typickou rozpadem rodiny, spoleenstv, tradinho nboenstv a neptomnost i ztrtou hrdin. Vid ji jako dobu bez jasnch cl a jasnch pravidel, kdy nejsou jist hodnoty ani cesta, jak k nim dospt, kdy neexistuje vize lidsk zodpovdnosti. Pojmy jako spoleenstv, tradice, koeny nebo rodina postupn ztrc svj vznam, a to pedevm vlivem plinho drazu na jednotlivce a jeho individulnost. Racionln mylen lovka oddlilo od prody a pekonalo nboenstv (s. 28), obrovsk vdeck pokrok nechal v pozad tradin kulturu i s jejmi hodnotami. Veobecnm rozenm newtonskho mylen se zpadn lovk odcizil prod, pomalm vymrnm nboenskch tradic se odcizil Bohu, redukcionistickm vdeckm mylenm se odcizil magickmu a zhadnmu. (s. 37) ivot zan postrdat ir souvislosti a lovk ztrc smysl pro zkladn hodnoty (spojen se zem a ronmi dobami, dnem a uplvajcmi hodinami, nstroji a dennmi rituly, tlem a jeho promnami, sexem, prac, s ivotnmi etapami a smrt jako pirozenm koncem). Vidme, uvme a zakoume pouze to, co je bezprostedn, viditeln, vyuiteln. Jsme slep k hlubm rovnm symbol a smyslu, kter zasazuj nae innosti i ns samotn do irho existencilnho rmce ... Jsme smysluslep. (Zohar, Marshall, 2003, s. 29) Souhlasm s Danou Zohar, e dnen lovk ztrc tradin kulturn a rodinn zzem. V zjmu vdy a civilizanho pokroku se vzdv odkazu svch pedk a tm s nimi
16

Psychospirituln krize rozvazuje spojen. Jako by modern doba byla dobou plen most. Je jasn, e nkter odkazy se ve svtle dnen doby stvaj neplatnmi. Na druh stran vak podle m existuj ty, je bychom si mli podret, a to v zjmu zachovn zdravho rozumu. Myslm tm teba pozitivn pstup ke smrti, ctu k tradicm a rodu, respekt a lsku k blinmu, aj. Carl Gustav Jung napsal: Zpadn lovk je okouzlen deseti tisci vcmi; vid to, co je jednotliv, je v zajet j a vc a je nevdom, co se te hlubokch koen veho byt. (Jung, 1999b, s. 15) Oproti tomu lid v psychospirituln krizi zskvaj asto hlub postoj a ctu ke vem formm ivota, vnmaj jednotu vech vc, zskvaj soucit k lidem, uvdomuj si etick zkonitosti a rzn archetypy, ztrcej destruktivn osobnostn vlastnosti. (Irmi, 2002, s. 2)

2.2.

Definice

David Lukoff (1990) ve zkratce definuje psychospirituln krizi jako krizi spojenou se spiritulnmi praktikami a zitky. Stanislav Grof ji charakterizuje jako epizody neobvyklch zkuenost, kter zahrnuj zmny vdom a zmny v percepnch, emonch, kognitivnch a psychosomatickch funkcch. Je tm mylen pedevm pesah obvyklho provn J - nap. v dramatickch proitcch smrti a znovuzrozen, mytologickch a archetyplnch 8 fenomnech, inkarnanch vzpomnkch, zitcch vnmn sama sebe mimo tlo. Dle sem zahrnuje vskyt synchronicit 9 a mimosmyslovho vnmn, intenzivnch energetickch fenomn, parapsychologickch zitk, stav mystickho sjednocen nebo identifikace s kosmickm vdomm a dalch mimodnch stav vdom (Grof, Grofov, 1999). Krize pitom nevznik pouhm provnm psychospiritulnch zitk. Spe se rozvine v ppad, e se pro jedince takto probhajc proces rstu a zmny stv chaotickm a nepekonatelnm. (Grof, Grofov, 1998, in Lukoff, 1998, s. 5) lovk v tu chvli ct,
Archetypy tvo jdro analytick psychologie a pojet lovka navrenho Jungem. Jsou to transkulturln sdlen zkuenosti lidstva; pravzory lidskho jednn a usilovn, pocit a poznn; projevuj se nap. ve fantazich a snech; dohromady tvo kolektivn nevdom lidstva a utvej pedstavivost (Hartl, Hartlov, 2000). Jejich dnen definice by mohla znt: geneticky zakotven, evolun zskan univerzln pohotovostn a reakn systmy lidskho organismu (Mller, Mllerov, 2006). Pod archetypem ... rozumm strukturn vlastnost nebo podmnku, kter nle psch, je je njak spojena s mozkem. (Jung, 2001, s. 138) 9 Synchronicity dajn nekauzln vzjemn psoben dvou jev; nahromadn nkolika zdnliv nesouvisejcch udlost, kter jsou subjektivn vnman jako nenhodn, zen njakou silou. Podle hypotzy C.G.Junga je s. zvltn formou vzjemnho spojen mezi jevy, je by mohla vysvtlit nkter parapsychologick jevy (nap. telepatie je podle nj projevem toho, e dva lid bez pinn souvislosti mysl na tot) (Hartl, Hartlov, 2000) 17
8

Psychospirituln krize jako by se jeho star identita hroutila. Dosud funkn hodnoty a postoje ztrcej smysl, pevn pda pod nohama se posunuje. Proitky jsou asto spojeny se strachem a zkost. Nkdy dokonce provajcho zaval natolik, e nen na njakou dobu vbec schopen zvldat kadodenn bn innosti, pracovn povinnosti a osobn vztahy (Grof, Grofov, 1998, in Lukoff, 1998). Psychospirituln krize je ... pirozenou a potenciln vdy ptomnou formou duevnho i duchovnho rozvoje a sebelivch proces, kter zahrnuje zkuenosti neobvyklch proitk a mimodnch stav vdom i psychosomatickch fenomn, kter pesahuj dosavadn sebepojet lovka a naruuj tak ohraniujc funkce ega ... Jedn se tedy o krize rzn intenzity spojen s matoucmi a stresujcmi zkuenostmi, kdy se nm zanaj dt z hlediska socilnho a kulturnho zu nenormln vci. Pomysln ndoba naeho ega ji neme pobrat a zachytit slu i psychosomatick rozsah nkterch zkuenost a zmnnch stav vdom, a to me bt zdrojem velk zkosti a strachu, kter v dsledku cel transforman proces komplikuje a in ho nronjm a velmi stresujcm (zblznil jsem se apod.). (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Stanislav Kudrle (2006, elektronick korespondence) si mysl, e jde o potenciln transformativn proces, kter se v krizi problematizuje a vyaduje kvalifikovan podpory. Jako by se organismus pokouel rst za hranice program, je ho udruj v mezch obecn pijman koncepce zdrav. Krize me bt doprovzena silnmi emocemi, tlesnmi bolestmi, vizemi a asto dsivmi psychickmi zitky. Pesto je to oistn proces, kter po dokonen zanechv jedince psychologicky i duchovn zdravjho, ne byl kdy ped tm (LaHood, nd.). (Jde o) uchopen krize z uritho hlu pohledu ... Souvislosti s pojmy jako transcendentln, Bh, osud, kosmos, universln due, indinsk kultury, sibit amani a amanky, africk kouzelnk apod. jsou zejm ... Myslm si o nm, e to me bt tak. Ale taky nemus. Take nevm. (Blhovec, 2006, elektronick korespondence) Grof je pesvden, e zitky, kter provzej duchovn krize, zcela urit nejsou produkty nenormlnch patologickch proces v mozku, ale jsou projevy psch jako takov. (Grof, 2004. s. 145) Mnoh stavy, kter tradin psychiatrie povauje za bizarn a nesrozumiteln, pe Grof, jsou pirozenmi projevy hlubinnch sil lidsk psch.

18

Psychospirituln krize Jejich vynoovn do vdom, tradin povaovan za pznak duevn nemoci, me bt ve skutenosti radikln snahou organismu osvobodit se od vlivu rznch traumat, zjednoduit svoj funkci a vylit se svmi vlastnmi prostedky (Grof, Grofov, 1999, in Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence). K jejmu pochopen je vak poteba opustit zk koncepn rmec psychiky, kter pouv tradin psychiatrie a radikln rozit jeho hranice. Navrhuje 3 takto rozen koncepty: 1.spektrln psychologie Kena Wilbera, 2.psychosyntza Roberta Assagioliho a 3.koncepci anima mundi C.G.Junga. 10 (Grof, 2004) Na druhou stranu v odborn sfe dnes padaj i jin nzory na psychospirituln krizi. Pro m je to przdn pojem, trochu mdn, asi jako teba se njak as s velkou oblibou mluvilo o postindustriln spolenosti ... Myslm, e z hlediska klinick psychologie m (termn psychospirituln krize) vznam pro omezenou st klient, u nich jsou akcentovny existencionln otzky. (Csmy, 2006, elektronick korespondence) Ne vem pipad tento termn stejn a dleit. Popravd eeno, v kadodenn psychiatrick ambulanci (m podle m dleitost) minimln. (Zajc, 2006, elektronick korepondence) Cyril Hschl (2006, elektronick korespondence ) jej teba hodnot jako intelektuln vann. S jeho laskavm svolenm doslova cituji jeho odpovdi na m dotazy: O: Slyel(a) jste ji o pojmu psychospirituln krize? Pi jak pleitosti? CH: Pi intelektulnm vann. O: Co si o nm myslte? CH: Viz 1. O: Setkal(a) jste se ve sv praxi s klientem, u kterho jste ml(a) podezen na psychospirituln krizi? Pokud ano, odrazilo se to njak pi Va prci? CH: Ne. O: Jakou dleitost fenomnu psychospirituln krize pikldte? CH: Dobr k seznmen se studentkou 5. ronku psychologie.

10

Z asovch a prostorovch dvod se tmto koncepcm nemohu dle vnovat, proto pro hlub prokouman odkazuji na zkladn literaturu Kena Wilbera, Roberta Assagioliho a Carla Gustava Junga. 19

Psychospirituln krize

2.3.

Diagnostika

Analza autobiografickch spis sv. Jana od Ke, sv. Terezie z Avily a nkterch dalch mystik ... dokld skutenost, e transformativn proces ... s sebou pin celou klu velmi rozmanitch mystickch zkuenost. I kdy nkter z nich pipomnaj stavy zejm psychopatologie, postoj mystik k tmto zitkm a schopnost podobn zitky akceptovat a integrovat rozvinut duevn poruchy zpravidla zabrauj. Pesto existuj i ppady opan. Jak dokldaj Perry, Grof a dal, u nkterch lid se v dsledku aktivace hlubinnch sil psch objevuj dramatick a bouliv mystick zitky zcela znenadn a mimo religizn i spirituln kontext. Vdom tchto jedinc je nhle zaplaveno nesrozumitelnmi archetyplnmi obsahy, co vede k dezorientaci a vnm potm v kadodennm ivot. (Benda, 2001, bez slovn stran) Psychospirituln krize je komplex hraninch stav mezi neurosou a psychosou, kter nejsou vlastnm duevnm onemocnnm. (Moravec, 2006, elektronick korespondence) Bohuel neexistuj pesn diagnostick kritria, kter by od sebe lovka

v psychospirituln krizi a pacienta s psychzou 11 odliila (Grof, 2004). Tyto dva syndromy maj na prvn pohled mnoho stejnch symptom: nap. halucinace, vrazn nelogick mylen, hrub naruen chovn nebo postupn izolace od okolnho svta (Lukoff, 1998). Obecn dleitm ukazatelem je schopnost provat tyto zkuenosti jako vnitn psychologick proces, tedy neidentifikovat se s obsahy vdom. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) 12 Pedpokld se taky, e lovk prochzejc spirituln kriz m dostatenou kapacitu potebnou k vytvoen terapeuticko-pracovnho vztahu a je schopen spoluprce. Znamen to, e a je prbh procesu sebedramatitj, provajc je ve vsledku schopen nahldnout na nj jako na liv. Schopnost pijmout pomoc a dvovat vyluuje klienty

Pojmem psychza myslm tzv.funkn nebo endogenn psychzu, kter nem biologick zklad. Jej diagnza vychz hlavn z pozorovn neobvyklch zitk a zpsob chovn, pro kter nem souasn psychiatrie odpovdajc vysvtlen. (Grof, 2004) 12 Takov lovk nek: Jsem Je, ale teba: Asi vm to bude pipadat divn, ale nkdy mvm pedstavu, jako bych byl synem Bom. (Vanura, in Benda, 2005, s. 15) 20

11

Psychospirituln krize s tmi paranoidnmi stavy, perzekunmi bludy a halucinacemi, atp. 13 Zsadn tak je, zda lovk pimen fungoval, ped vypuknutm krize (tzn. e je vylouena jakkoli pedchoz vn psychiatrick historie) (Vanura in Vodkov, 2002, kap. 21.) (zvraznil autor). Holubov (2006, elektronick korespondence) k tomu pe: U psychospirituln krize jde asi o reakci na to, e dosavadnmu zpsobu pstupu ke svtu nco podstatnho chyb. Nejde v nm dl pokraovat bez toho, aby se integrovala njak doposud opomjen strnka, kter se projevuje cize a blzniv prv proto, e nen integrovan, ale nejde u ani dl potlaovat. Popisn psychiatricky by to asi byl pechodn psychotick stav, kter po zpracovn dl psychotickm onemocnnm nepokrauje. Spolenm znakem psychospiritulnch zitk je pedevm jejich mimodnost. A o tom, co je nebo nen mimodn rozhodujeme kad sm. Jestli se zkuenost stane kriz, zle hlavn na samotnm provajcm a na tom, do jak mry ji doke zpracovat. Ty, pro n jsou nov zkuenosti pli daleko za hranic normality zpravidla zahlt strach z neznmho prostoru - oni sami nebo jejich okol neunesou intenzitu a rozsah toho, co se vynouje, a naruen navyklho zpsobu vnmn reality je vyvede z mry (Vanura, in Benda, 2005). 14

2.4.

Terminologie

2.4.1. Krize
Krize je zjednoduen eeno reakc na situaci, kterou nen mon snadno zvldnout i vyeit bn uvanmi strategiemi. lovk v t chvli nabv dojmu, e poadavky, kter jsou na nj kladeny, pekrauj jeho monosti a zdroje, a obvykle v dsledku toho prov pocity beznadje, tsn a nouze. Bv zpsobena ztrtou, zt, volbou nebo zmnou 15 (Bateck, 2005).

Na rozdl od psychotickho klienta obvykle netrp pocity pronsledovn, vztahovanosti bez monosti vhledu, v jeho vnmn druhch nepevauj projekce i acting out (pehrvn vnitnho nevyeenho materilu nebo neukonench situac v relnm svt), nemv destruktivn a sebedestruktivn mylenky, nebo o nich alespo doke mluvit a akceptovat bezpenostn opaten. (Vanura in Benda, 2005) 14 Vechny okamiky odlouen a novho zrozen psob zkost. (Campbell, 2000, s. 59) 15 Paradoxem tud je, e zmna krizi navozuje, ale krize zrove zmnu psob (Bateck, 2005). 21

13

Psychospirituln krize

2.4.2. Psychospirituln krize

V americk literatue se setkme s analogickm pojmem spiritual emergency, kter zavedli manel Stanislav a Christina Grofovi. Pvodn anglick termny emergency (= nouze, nhl phoda, ohroen) nebo emergence (= vynoen se, vvoj, rozvoj) vychzej z latinskho slova emergere neboli vynoovat se na povrch, objevit se nebo jt vped. Je zajmav, e pokud pouijeme doslovn peklad z anglitiny jako metaforu pstupu ke krizi, meme objevit jej dva dleit aspekty - pekvapivost a nebezpe, ale taky pleitost v objeven novch monost 16 . (Vodkov a kol., 2002) Pokud jde o dal nzvy, kter se v prbhu poslednch let objevovaly v souvislosti s psychospirituln kriz, je to nap. positive disintegration polskho autora Dabrowskiho, dle visionary states Johna Perryho nebo metanoiac voyages R. D. Lainga a Psychospiritual Crisis Davida Lukoffa (Lukoff, 2006, semin). V etin se ustlil termn psychospirituln krize. Pojem psychospirituln vyjaduje pechod od individuln rovn provn k rovni duchovnch zitk 17 (ve smyslu pesahu osobn zkuenosti), a pojmy krize a zitek odpovdaj anglickm termnm emergency a emergence (Vodkov a kol., 2002). esk nzev, nebyl vemi bezvhradn akceptovn. Jde o koncept, kter m depsychiatrizovat stav ... Nestigmatizuji klienta a dvm ... potencil zmny. Na druh stran pojem psychospirituln zavd problematiku mimo bnou psychiatrickopsychologickou praxi, vytv dojem neho zvltnho neobvyklho a mysteriznho a tm pro mainstream obtn vstebatelnho, co je koda. (Zajc, 2006, elektronick korespondence) Ji Blhovec (2006, elektronick korespondence) k tomu pe: Pro jsme pijali termn psychospirituln krize? Pro by to nemohla bt jen spirituln krize? U v tom termnu je njak propojen zpadn psychologie jako vdy a ducha svta.

Stejn tak nsk piktogram pro krizi je sloen ze dvou zkladnch koen, kter bychom mohli peloit jako nebezpe a pleitost (Grof, Grofov, 1999). 17 Assagioli (65, in Grof, Grofov, 1999) definuje termn duchovn zitek jako stav vdom, kad lidsk projev a innost, jejich spolenm jmenovatelem jsou hodnoty vy ne hodnoty prmrn, tj. hodnoty, jako je etika, estetika, hrdinstv, humanitrn pomoc, altruismus. Scott (1996, in Schueler, 1997) definuje transpersonln zitek jako ten, kter pesahuje tradin a individuln hladiny provn. 22

16

Psychospirituln krize

2.4.3. Krize vs. psychospirituln krize

Narozdl od krize jako takov, m psoben psychospirituln krize vysloven progresivn charakter. Znamen to, e tlak a nepzniv okolnosti, kter ji provz, v lovku spe probouz skryt potencily, ne aby ho vracely zpt ke vzorcm chovn osvojench v dtstv, jak tomu asto bv v klasick krizi (Grof, Grofov, 1999). Nemla by bt zamovna za duevn krizi obecn, nebo m sv specifika. Vanura (in Benda, 2005) poukazuje na to, e pestoe kad lovk v krizi m vt monost dostat se k duchovnm zitkm, pojem psychospirituln popisuje vjimen spirituln pesah duevn krize a obsahuje transpersonln kontext. V souvislosti s psychospirituln kriz je krize nahlena jako pozitivn zkuenost 18 , monost nastoupit cestu duchovnho rstu (Vodkov a kol., 2002). Kdy m ale nkdo siln bariry ega to znamen, e je neprostupn, pli psn a pokud lp na sv pedstav o svt (nebo jeho okol nedoke neobvykl zitky a reakce tolerovat) mimodn zitky se mu stvaj zdrojem ohroen (Vanura in Benda, 2005). Pokud se takov lovk ocitne v hlubm procesu transformace a duchovnho rstu, jsou pichzejc vnitn promny tak nron a rychl, e ivot v bn realit se pro nj stv obtnm (Vanura, 2005, pednka). Plat, e co je jednm zavno jako zajmav duchovn zkuenost, u druhho me perst v psychospirituln krizi 19 . Obecn plat, e pokud lovk k psychospirituln krizi pistupuje jako k pirozenmu vvojovmu procesu, me u nj dojt ke spontnnm vylenm rznch emonch a psychosomatickch obt, k pznivm zmnm osobnosti, k een dleitch ivotnch problm a vvoji k tzv. vymu vdom (Grof, Grofov, 1999). asto je tedy vhodn obrtit se v procesu spirituln krize na zkuenho prvodce (zasvcenho terapeuta, uitele) a spolen s nm najt kontextov rmec, ve kterm by bylo mono vechny zkuenosti a zitky zcela integrovat (Vanura, 2006, pednka).

Pestoe ji asto provz velmi nepjemn, obtn a dsiv pznaky. Ne kad, kdo m spirituln zitky nutn dojde do stdia psychospirituln krize. V mnoha ppadech se proces projev jen jako nkolik po sob jdoucch neobvyklch zkuenost, kter je lovk schopen sm vstebat, a nemus k tomu vyhledvat odbornou pomoc.
19

18

23

Psychospirituln krize

2.5.

Holotropn stavy vdom

Psychospirituln krize je novou diagnostickou kategori, a jej terminologie a pojet se v poslednch letech rozvjej. Pod jinmi nzvy vak byla v lidsk historii od vk. V zpadn kultue byla poprv detailnji popsna v druh polovin dvactho stolet Stanislavem a Christinou Grofovmi. Ti spolen vyvinuli techniku holotropnho dchn 20 , pomoc n m jedinec monost v bezpenm prosted a s prvodcem vyut lebn a transformativn potencil mimodnho stavu vdom. Proitky a zkuenosti, kter se objevuj bhem procesu psychospirituln krize podle Grofa odpovdaj zitkm z holotropnho dchn, jedin rozdl je v tom, e jedinec v psychospirituln krizi se v nich ocit samovoln 21 . Pi zkoumn holotropnch zitk manel Grofovi (1999) odliili ti zkladn kategorie: 1. biografick, 2. transpersonln, a 3. perinatln zitky. 1. Biografick oblast je obecn nejsnadnji dosaiteln st psch (Grof, Bennett, 1993). Oznauje zitky tsn spojen se ivotem - od narozen a po smrt (Grof, Grofov, 1999), nejvce vak z obdob ranho dtstv (Grof, Bennett, 1993). lovk znovu a zcela autenticky prov minul traumatick udlosti - nap. fyzick nebo sexuln zneuit, ztrtu rodie i jin blzk osoby, blzk setkn se smrt, nemoc, operaci, tonut, nehodu nebo jinou tkou ivotn situaci (Grof, 2004), piem automaticky dochz k vbru tch nejzvanjch a nejvce emocionln nabitch materil z nevdom (Grof, Bennet, 1993). Znovu zav pvodn emoce, tlesn pocity a dokonce i smyslov vjemy, kter odpovdaj vkov regresi 22 (Grof, 2004). Jak pe Jung (1999b), lovk se neme od dtstv osvobodit, ani by se jm podrobn nezabval. Pitom ist intelektulnm vdomm nelze doshnout nieho; inn je podle nj pouze rozpomenut se, kter je zrove znovuproitm. (Jung, 1999b) Tato pevn tlesn traumata, kter m lovk monost vyventilovat

Prvotn podstatou je navodit mimosmyslov stav vdom, v nm se zanaj vynoovat vzpomnky, kter maj vysok emon nboj, napklad nedokonen vci z ranho dtstv. ada lid prov porod nebo prenatln traumata ... Tyto zitky potom otevou brnu do spiritulnch mystickch dimenz.(Grof, in Prochzka, 2002) Mimodn stavy vdom jsou pi holotropnm dchn vyvolvny kombinac zrychlenho dechu, evokujc hudby a specifick formy clen prce s tlem (body work) (Grof, 1998). 21 Strunm popisem holotropnch stav vdom se pokusm trochu piblit provn lovka v psychospirituln krizi. 22 Pi zitku vznamn traumatick udlosti z dtstv lovk nabv naivn zpsob vnmn ... pocity a emoce odpovdajc dan dob ... tmto lidem doasn miz vrsky na oblieji, zskvaj dtsk vraz a ... jejich postoje, gesta i chovn odpovdaj projevm dtte. (Grof, 2004, s. 32) 24

20

Psychospirituln krize a oprostit se od nich, hraj podle Grofa (2004) vznamnou roli pi vzniku emonch a psychosomatickch tendence). 2. Do transpersonln kategorie pat zitky spojen s obrazy a motivy, kter nemaj zdroj v osobn historii ivota provajcho (Grof, Grofov, 1999). Tyto zkuenosti pekonvaj obvykl hranice lovka (jeho tla i ega) stejn jako omezen trojrozmrnho prostoru a linernho asu, kter nm v obvyklch stavech vdom omezuj vnmn svta (Grof, 2004). Lze je oznaovat jako spirituln, mystick, nboensk, okultn, magick nebo paranormln proitky. Oblast, ze kter se tyto obsahy vynouj, Jung nazv kolektivn nevdom nebo tzv. univerzln pole vdom (urit zklad, kter je nm vem spolen) 23 . lovk bhem transpersonlnch proitk asto vnm geograficky i historicky vzdlen udlosti, jako by se odehrvaly zde a nyn. Me mt pocit, e se jeho osobn hranice rozpout a identifikuje se s jinmi jedinci, skupinami lid i s celm lidstvem. Dokonce se mu me stt, e vnm sm sebe jako strom, zve i jinho lovka. Obsah transpersonlnch zitk se ale neve jen na kadodenn realitu. Zahrnuje i prvky, kter zpadn kultura zpravidla nepipout - jsou to bohov, dmoni, duchovn prvodci, obyvatel jinch svt, mytologick postavy, atp., kte mohou v ivot jedince sehrt dleitou roli (Grof, Grofov, 1999). Zkoumn holotropnch stav dovedlo Grofa k zvru, e v kadm lovku jsou jakmsi zhadnm a dosud neobjasnnm zpsobem obsaeny informace o celm vesmru i veker existenci a e m potenciln zitkov pstup ke vem jeho stem. (Grof, 2004, s. 78) Pe: Po silnch transpersonlnch zitcch se nae vidn svta roz a zahrne ... prvky ... rznch domorodch a starobylch kultur. Tato zmna je zcela nezvisl na na inteligenci, vzdln i profesi. (Grof, 1998, s. 22) 3. Perinatln oblast je jakmsi mezistupnm mezi individulnm a kolektivnm nevdomm. zce souvis s prbhem porodu, respektive s porodnm traumatem 24 a obsahuje ty proitky, kter se tkaj smrti a znovuzrozen. (Grof, Grofov, 1999).
V analytick psychologii se termnem kolektivn nevdom oznauje vem lidem spolen psychick struktura, kter psob od prvopotku a to jak ve fylogenetickm tak i v ontogenetickm vvoji lovka (tj. jak ve vvoji lovka jako druhu a v rozvoji lidsk kultury, tak v celoivotnm vvoji jednotlivce). Zsti je vdomm uchopiteln a zsti je nenzorn (Mller, Mllerov, 2006). 24 Pojem zavedl Otto Rank. Na zklad sv dlouholet praxe doel k zvru, e porod v sob nese prvky, kter mohou jedince traumatizovat a pot zsadn ovlivovat jeho psychiku, i pestoe si ho ve vtin ppad nepamatujeme. 25
23

problm

(nap. astma,

migrny,

rzn

bolesti

psychosomatick povahy, fobie, deprese a sadomasochistick a sebevraedn

Psychospirituln krize Stanislav Grof (2004) je pesvden, e perinatln oblast psch ... je vznamnou brnou do kolektivnho nevdom (s. 43). Jednotliv fze porodu jsou podle nj zce spojeny s uritmi symbolicky podobnmi tmaty nap. zneuvn, vznn, muen nebo pronsledovn (Grof, Bennett, 1993) a mytologickmi motivy z kolektivnho nevdom (archetypy). Poj je tak stejn emoce a tlesn vjemy 25 . lovk se v uritm momentu ztoton s plodem, kter prochz porodnmi cestami a tento zitek mu zprostedkovv pstup k proitkm lid z jinch kultur a historickch obdob, rznch zvat a dokonce i mytologickch postav. (s. 43) Perinatln zitky Grof (2004) dl do ty kategori, s tm, e kad nle k jedn ze ty fz porodu (BPM I.-BPM IV.). Pi tom pro kadou z tchto ty fz jsou typick urit emoce, fyzick pocity a symbolick tmata 26 . Zitky jsou asto velmi siln duchovn zabarven a dotyn je pociuje jako mystick oteven a znovu spojen s Bohem (Grof, Grofov, 1999). lovk v psychospirituln krizi m v rmci nich dojem, e bojuje o sv narozen i osvobozen, podlh pocitu, e je jeho ivot ohroen, prov strach ze smrti, ze ztrty kontroly, ze lenstv, a to nkdy v takov me, e uveden stavy pipomnaj psychzu (Grof, Grofov, 1999). Prov pocity svravch a ivotu nebezpench omezen a pornho boje o vlastn osvobozen a peit. asto zav zkost, a biologickou zuivost, fyzickou bolest nebo stavy duen (Grof, 2004). Podle Grofa (2004) je jedno, jestli se stet lovka se smrt a zitkem znovuzrozen odehraje v symbolick podob (bhem holotropnho sezen nebo v prbhu psychospirituln krize) nebo jestli probhne v relnch ivotnch situacch (nap. u rodcch en nebo pi zitku blzkosti smrti). Je pesvden, e tento zitek je v jakkoli podob natolik intenzivn, e vede k relnmu duchovnmu oteven v kadm ppad.

2.6.

Psychospirituln krize vs. mimodn stavy vdom

Psychospirituln krize je zvltnm typem mimodnch stav vdom. Grof (2004) bhem zkoumn ji zmnnch holotropnch stav zjistil, e v prbhu spirituln krize se v nich lid ocitaj spontnn, v prbhu kadodennho ivota, zpravidla bez jakkoli znm
Specifick symbolika tchto zitk nem pvod v databance pamti jedince, ale v kolektivnm nevdom, a proto me zprostedkovat proitky z jakhokoliv geografickho, historickho nebo duchovnho prosted (Grof, 2004, s. 43). 26 Z spornch dvod se nemohu o jednotlivch fzch a proitcch vce rozepisovat. Odkazuji na knihy Stanislava a Christiny Grofovch, zejmna Dobrodrustv sebeobjevovn (1992), Holotropn vdom (1993) a Psychologii budoucnosti (2004). 26
25

Psychospirituln krize piny (Grof, 2004). Jsou do tchto stav vreni, bez vlastnho vdomho piinn, nebo navzdory svmu oekvn, asto velmi nhle a neekan. Pestvaj mt vci pod kontrolou, nemaj pro sv provn dn pijateln vysvtlen a ct se bt v ohroen (Vanura in Benda, 2005). Grof je pesvden e pokud jsou tyto stavy sprvn podporovny a nejsou podrobovny rutinn psychofarmakologick lb, mohou vystit v emon a psychosomatick uzdraven, pozitivn promnu osobnosti a rozvoj vdom. (Grof, 2004) Cituji: Prce s holotropnmi stavy nabz pekvapiv radikln alternativu, je spov v mobilizaci hlubinn vnitn inteligence lovka, kter si proces lby a transformace d sama. (tamt, s. 30) Na druhou stranu je teba brt v vahu i rizika spojen s chybnm oznaenm psychotickho onemocnn za psychospirituln krizi. Vasn nasazen farmakologick lby u klienta s psychotick onemocnnm asto vrazn pozitivn ovlivuje prognzu a prbh onemocnn a naopak vysazen (nebo nenasazen) medikament me mt vliv siln negativn. (Argyle, Randal, 2005)

2.7.

DSM-IV: Nboensk a duchovn problmy (V 62.89)

Americk organizace SEN iniciovala v osmdestch letech dvactho stolet nvrh na zaazen termnu psychospirituln krize do nov vznikajcho americkho diagnostickho manulu DSM-IV (Grof, Grofov, 1999). Tento projekt ml podpoit rozen kompetenc profesionl pracujcch s klienty s duevnm onemocnnm, zejmna jejich citlivost ke spiritulnm tmatm (Lukoff, 1998). Pvodn koncepci vypracoval v roce 1985 David Lukoff (Grof, Grofov, 1999), piem jejm pedobrazem byl jeho lnek v Journal of Transpersonal Psychology 27 . Lukoff je pesvden, e existuje prnik (vzjemn vztah) mystickch zitk a psychotickch epizod (Grof, Grofov, 1999) a proto ve sv stati navrhnul novou diagnostickou kategorii - Mystick zitky s psychotickmi pznaky 28

Lukoff, D.: The Diagnosis of Mystical Experiences with Psychotic Features, Journal of Transpersonal Psychology, 17, 1985, s. 155-181 28 Inspiroval se pvodnm pojmem diagnostickho manulu DSM-III Nekomplikovan ztrta (Uncomplicated Bereavement), jen oznaoval pznaky odpovdajc depresivn epizod, ale zrove vyplvajc ze ztrty (mrt) milovan osoby. (Lukoff, 1998) I pes svou podobnost depresivn epizod, byla brna jako nco odlinho, nepatologickho, co si zaslou samostatn rozlien. 27

27

Psychospirituln krize (ili duchovn zitky, kter se prezentuj podobn jako psychotick epizody) (Lukoff, 1998). Ve svm lnku Lukoff pedloil dv zkladn diagnzy: Mystick zitky s psychotickmi pznaky a Psychotick poruchy s mystickmi pznaky. Pro stanoven diagnzy Mystick zitky s psychotickmi pznaky (Mystical Experience with Psychotic Features, MEPF) doporuil ti zkladn kritria, kter lze vyut i k odlien psychospirituln krize od psychotick epizody, je nem organick podklad. (in Grof, Grofov, 1999; Lukoff, 2006, pednka) Je to: 1. Ptomnost charakteristickch znak mystickho zitku. Pat sem extatick nlada, pocit nov zskanho poznn a zmny vnmn. Bludy (pokud jsou ptomny) maj mytologick nebo archetypln tmata. Neprojevuj se poruchy mylen a ei. 2. Ptomnost symptom pedvdajcch pravdpodobn pozitivn vsledek psychotick epizody. Mus bt splnna alespo dv z tchto ty kritri: dobr fungovn ped vypuknutm epizody, akutn potek symptom (bhem obdob 3 msc a mn), stresujc zitek jako spout psychotick epizody, pozitivn a zvdav postoj k zitku.

Pokud ani jedno z ve uvedench kritri nen ptomno, jde podle Lukoffa o psychotickou epizodu s mystickmi pznaky (Grof, Grofov, 1999). 3. Nzk riziko nebezpenho nebo sebevraednho chovn Podpora pozitivnho potencilu u klienta spadajcho do prvn kategorie vede podle Lukoffa v krtk dob k vymizen psychotickch pznak a me pispt k osobnostnmu rstu. (Grof, Grofov, 1999) Navrhovan diagnostick kategorie, kter byla vytvoena z pvodnch mystickch zitk s psychotickmi pznaky se mla jmenovat Psychospirituln konflikt (Psychospiritual Conflict). S tmto nzvem Lukoff zapoal v roce 1991 vzkum. Nzev byl jet nkolikrt pozmnn pes Psychospirituln problm (Psychospiritual a pozdji Psychoreligious

28

Psychospirituln krize problem) a k vslednmu Nboensk a duchovn problmy (Religious and spiritual problems), pod kterm je dnes mono tuto kategorii najt v manulu DSM-IV (Lukoff, 1998). Pvodn koncepc si Lukoff a jeho tm kladli tyi zkladn cle: 1. zlepit diagnostick hodnocen, 2. omezit monost iatrogennho29 pokozen klient, 3. podpoit vzkum v oblasti lidsk spirituality, a 4. podpoit v tomto smru vuku klinickch pracovnk (Lukoff, 2006, pednka). Tato diagnostick kategorie nejene tedy ovlivnila zpsob nazrn na klienty s psychotickm onemocnnm, ale tak velmi zsadn odkryla dleitost spiritulnho rozmru nemoci. Ve stvajc verzi DSM-IV je j vnovn jeden krtk odstavec, v budoucnu se pot s jejm rozpracovnm. (Lukoff, 2006, semin).

2.8.

Ztrta smyslu

Pouh zkuenost s duchovnmi jevy me vst ke zmatku, ztrt orientace nebo k neuritmu touen po nem. Pokud jsou narueny hranice lidskho smyslu a jeho hodnot, lovka to zpravidla podnt k akci a snaze znovu je obnovit. Jene kdy tyto hranice vlivem duchovnho zitku zmiz pln, objevuje se ve vtin ppad nezmrn chaos. Dosavadn zkuenost ztrc veker smysl a lovk pestv bt schopen se s tm vyrovnat (Zohar, Marshall, 2003). Podle Danah Zohar (2003) jsou v duchovn krizi zpochybnny vechny hodnoty a smysl lidskho ivota. lovk podle n me v krtkm zvanu bohatho zitku dojt k zvru, e ve srovnn s nm je obyejn ivot jen tup a hloup. Dsledkem toho se z nj spe stahuje, ne aby ho rozvjel, a ve tak me vystit nap. v lenstv, zneuvn drog, alkoholismus nebo nesmysln konzumerismus. Takov krize je bolestiv, ale zrove nabz pleitost k rozjmn a transformaci naeho j.(s. 166). 30

Iatrogenn vyvolan lkaem, jeho neuvenm jednnm, patnm vyetenm, chybnm lenm (Slovnk cizch slov, nd.) 30 Nae nejvt strachy jsou asto jako draci hldajc nae nejvt poklady. (R.M. Rilke in Zohar, Marshall, 2003, s. 176) 29

29

Psychospirituln krize

2.9.

Spoutc mechanismy

Vtinou je mon zptn vystopovat njak spout (jeden nebo i vce), kterm byl proces nastartovn. Vanura (in Vodkov a kol., 2002), je pesvden, e ve velkm mnostv ppad je urit udlost spe startovacm mechanismem procesu, kter je u jedince pipraven a jen ekal na sputn. 31 Existuj ppady, kdy povaha spoutjc udlosti ovlivnila prbh krize nebo jej poten fze, ale nutno ct, e charakter spoute nemus mt s podobou krize vbec nic spolenho. Jeho ptomnost nebo neptomnost neme bt jedinm urujcm a identifikujcm prvkem psychospirituln krize. Pro informaci uvdm nejastj z nich (Vanura in Vodkov, 2002; Grof, Grofov, 1999): 1. Spontnn objeven pznak z vnitnch zdroj. 2. Fyzick faktory (tj. zvan nemoc, nehody, operace). 3. Extrmn fyzick zt, dlouhodob nedostatek spnku. 4. U en perinatln udlosti (tj. porod, spontnn potrat, interrupce). 5. Siln sexuln zitky. 6. Siln emon proitky (nap. ztrta blzk osoby - mrtm, ale nap. i rozchodem nebo rozvodem traumatizace, atp.). 7. Srie ivotnch nezdar (ztrta zamstnn, ztrta majetku, atp.). 8. Intenzivn meditan praxe nebo jin duchovn praktiky, systematick provdn praktik, jejich clem je aktivovat spirituln energie. 9. Uit psychedelick ltky, kter nerespektuje dobr set a setting (tj. pimen pprava a oekvn na stran jedince a pprava bezpenho prosted) nebo sezen zitkov skupiny (zpravidla u osob s uritou dispozic). 10. Nhl ztrta obvykl struktury a nemonost nahradit ji nm jinm. 11. Kombinace kterchkoliv z tchto faktor.

Nkter zleitosti mohou spustit proces, na kter je jedinec zejm ji vnitn pipraven. (Vanura, in Benda, 2005, s. 15) 30

31

Psychospirituln krize

2.10. Vyuit koncepce

Ne vechny stavy v souasnosti oznaovan jako psychotick odpovdaj krizm spirituln transformace nebo maj liv potencil. Psychospirituln krize nen patologick diagnza (Argyle, Randall, 2005). Lze ji vyut v ppad, e je klinick pe zamena na duchovn nebo nboensk problm. (tamt, s. 1) Podle Grofa (2004) tento termn nabz monost zamyslet se nad tm, kter jedinec provajc intenzivn spontnn holotropn stavy vdom m anci pro terapeutick pstup, kter tento proces zhodnocuje a podporuje , a kdy by bylo lpe dt pednost souasn praxi ... psychofarmakologick tlumov lby. (s. 146) Mikota (2006, elektronick korespondence) se vyjdil k tto koncepci takto: Po delch diskusch vtina naeho sboru (Psychiatrick kliniky FN UK v Plzni, kde pracoval pozn.) souhlasila s tm, e psychospirituln krize je vhodn pojmenovn toho, co se bn nazv pechodn psychotick porucha, jejm vsledkem je emon rst a obohacen pacienta, jen tmto ne prv pjemnm stavem spn proel. Pro ty ostatn, kte mli tento stav uloen jako nepjemnou vzpomnku, kter se boj a radji na ni chtj zapomenout, jsme nadle pouvali kategorie pechodn psychotick porucha. Oldich Kalfit je pesvden, e podcenn nebo zmna s jinmi nosologickmi jednotkami by pokodily klienta. Psychoterapie mu mus pomoci najt smysl proitku a smr i v tto situaci. (2006, elektronick korespondence) Podle Irmie me jt o jeden z regulujcch mechanism lidskho vvoje, kter je ... reakc a ... dsledkem tlesn emonho a eticky spiritulnho stavu jednotlivce i nrod pi jejich nepirozench stavech a krizch. (Irmi, 2002, s. 2) Je zcela mon, e platme krutou da za odmtnut a vylouen sly vyivujc a posilujc lidsk ivot a dvajc mu smysl ... V kolektivnm mtku by se mohla ztrta spirituality stt podstatnm faktorem soudob nebezpen globln krize ohroujc existenci lidstva i veker ivot na na planet. (Grof, Grofov, 1999, in Psychospirituln krize, nd.) Prako, Horek a krdlantov (2003) pou: (Transpersonln psychologie) vychz z pedpokladu, e nkter psychotick stavy lze uchopit jako v podstat fyziologick jev, kter je dleitou soust osobnostnho zrn lovka Vlastn lba spov ve snaze

31

Psychospirituln krize o reintegraci proitku do irho, nejastji spiritulnho kontextu a nvrat do lep personln a interpersonln rovn fungovn Hlavn vhodou je hlubok humanizmus a dsledn destigmatizace osob s proitkem psychzy Problmem me bt negativn postoj k antipsychotick medikaci. Souhlasm s Lukoffem (2006, pednka), e zaveden a akceptace termnu

psychospirituln krize nm dv monost utvoit si jaksi dvouplov kontinuum s psychotickm onemocnnm na jedn a spirituln kriz na druh stran. Tm, e dme klientovi monost pohybovat se voln po tomto kontinuu a nenechme ho zapadnout do katulky s nlepkou onemocnn, uvolujeme si prostor pro tvr a kreativn pstup, jen dv provajcmu monost vyrovnat se s svmi zitky bez zbyten vysok dvky medikace a odstraujc nlepky. Cituji Jarkovskho (2006, elektronick korespondence): Tento termn ... odkazuje k oblasti mimodnch stav vdom psychotick povahy (indikovno pouze u funknch nikoliv organickch psychz), u kterch se na zklad dlouhodobho vzkumu a vznamnch objev z mnoha vdnch discipln ... prokzal nanejv pozitivn potencil pro rozvoj osobnosti. A mohli bychom jim kat nap. benign psychzy, ale pro pesnj vyjden jejich kontextu je vhodnj ... uvan termn psychospirituln zkuenost/krize. Ve shod se Stanislavem Grofem je mon ct, e daleko pnosnj by bylo zven snahy naslouchat a vidt klienta jako individualitu s vlastnmi vnitnmi potencily a sebezdravnmi mechanismy, kter je teba podpoit, ne jako nemocnho a bezmocnho jedince, kterho je nutn oznait diagnzou a lit. Jsou-li tyto procesy a proitky adekvtn provzeny ukazuje se jejich povaha transformanch kriz, po kterch ti, kte takovm procesem proli, vnmaj vy kvalitu svho ivota, plnj zdrav a pocity naplnn, hlub vdom smyslu existence a mnoho dalch psychologicky jednoznan pozitivnch zmn. To je zsadn okolnost, kter ukazuje na dleitost rozliovn ve spektru tzv. psychotickch projev a reln vznam samostatn diagnostick kategorie, je nepatologizuje vvojov projevy lidsk psych jen proto, e nezapadaj do aktulnho rmce pozitivistick vdy. Nejde tedy o vytven diagnostick kategorie pouze pro uspokojen adekvtn klasifikace, ale pedevm pro stanoven inn a pimen terapeutick strategie, kter me pomoci mnoha lidem
32

Psychospirituln krize z rizik stigmatizace, chronifikace a neadekvtn lby vedouc ke zmaen potencilu osobnho vvoje. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Tato kategorie nejene nabz monost nestigmatizovat klienta a dt mu vce prostoru pi zvldn vlastnho procesu, ale tak znovu vn tma vry a duchovnosti do oblasti pomhajcch profes. Argyle a Randall (2005) dokldaj na vsledcch nkolika studi, e spiritualita hraje v procesu lby a zotavovn se z nemoci vznamnou roli a je pro mnoho pacient a klient velmi dleit. David Lukoff (in Argyle, Randall, 2005) je pesvden, e v dnen dob existuje velik spirituln propast mezi pomhajcmi pracovnky a jejich klienty, kter zpsobuje znan obte pi vzjemn spoluprci zvlt pokud jde o pojmenovn problmu a z toho plynoucch postup. Zdrhel vznik hlavn tehdy, kdy klientv nemoc-vysvtlujc model obsahuje duchovn sloky, se ktermi lka nechce nebo neme pracovat. (Argyl, Randal, 2005) Bloomfield (1996, in Schueler, 1997) zaznamenal, e v roce 1974 zhruba tyicet milin dosplch lid ji proilo nkter ze symptom duchovnho probouzen a polovina z nich dokonce opakovan. Usoudil, e poet lid, je pipout monost proit duchovnho zitku vrazn stoup. Lukoff, Lu a Turner (1996, tamt) podali zprvu o tom, e nco mezi ticeti a tyiceti procenty americkch obyvatel proilo mystick zitek, o kterm se domnvali, e je spe normln ne chorobn. Uvdomuji si, e zmnn studie pochz z jinho kulturnho a spoleenskho prosted (z americkho kontinentu) a nemohou bt umle naroubovny do naich podmnek, pesto jsou jejich vsledky z mho pohledu velmi vznamn a nezanedbateln.

2.11. Vskyt v populaci

Pokud jde o pesn statistiky, je obtn odhadnout, kolik procent populace prochz nebo ji prolo zitky psychospirituln krize. Vanura (in Vodkov a kol, 2002) vid ti piny. Za prv, je pravdpodobn, e velk st ppad byla oznaena jinou chybnou diagnzou a podle n pak byla zvolena i pomoc a lba toho konkrtnho jedince

33

Psychospirituln krize (pnosy krize byly zcela opomenuty, dolo pouze na lbu obt a pznak, nikoli na vyuit potencilu, jen by vedl k duchovnmu rstu). Taky je dost mon, e spousta lid ve svch zkuenostech nedoshla rovn krize, a tm pdem nebyl dvod vyhledvat odbornou pomoc. Do tetice se pedpokld, e spousta z nich nevdla, na koho se obrtit, nebo je od vyhledvn pomoci odradil vlastn strach z neobvyklch zitk i z oznakovn a neadekvtnho postupu. Perry odhaduje, e piblin patnct procent psychotickch pacient hospitalizovanch v lebnch nebo lench ambulantn pravdpodobn prochz psychospirituln kriz. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Tento odhad se shoduje, jak v na zemi, tak v USA (Vanura, in Vodkov a kol., 2002, kap. 21). Ve studii z r. 1991, kter erp z pramen SEN, organizace zaloen v USA Christinou Grofovou, je poskytuje podporu a zzem lidem prochzejcm spirituln kriz 32 (informace vychzej z daj z pelomu let 1986 a 1987 a z sti roku 1989.) je udvno, e v prvnm obdob bylo zaznamenno edest devt kontakt msn a v druhm dokonce sto padest. To znamen, e nrst potu osob, je se na tuto organizaci obrtily, byl sto sedmnct procent. (Vanura, in Vodkov a kol., 2002, kap. 21) Pro porovnn - Alan Jarkovsk (2006, elektronick korespondence), psychoterapeut o.s. Diabasis v Praze, kter zprostedkovv provzen a pomoc lidem v psychospirituln krizi v R, udv, e jejich organizace pijm piblin deset a dvacet kontakt tdn. Z toho v prmru dva lid tdn pichzej konzultovat sv zkuenosti osobn. Pe (tamt):Doposud jsem se terapeuticky astnil provzen piblin ticeti pti klient (od roku 2003) a aktuln se jedn o podporu sedmi klient v procesech psychospirituln krize..

32 Pro bli informace o tto a dalch organizacch viz plohu . 8. 34

Konkrtn profily psychospirituln krize

3. Konkrtn profily psychospirituln krize

Greg LaHood (nd.) k fenomnm psychospirituln krize piazuje patnct oblast: 8. posedlost, 1. ztrtu nebo zmnu vry, 2. oputn duchovnho vdce nebo komunity, 3. existenciln nebo transpersonln krizi, 4. zitek napojen vdom nebo zmnnch stav, 5. psychospirituln krizi uspenou traumatem zneuitm, 6. zitek blzkosti smrti spojen s nemoc nebo nehodou, 7. psychick oteven, Lukoff dl psychospirituln krizi podle vlastn koncepce Nboenskch a duchovnch problm (Lukoff, 1998): j) odlouen od duchovnho uitele, 1) K duchovnm problmm pat: a) ztrta vry, b) zitek blzkosti smrti, c) mystick d) Kundalin, e) amansk inician krize, f) psychick oteven, g) vzpomnky na minul ivoty, h) posedlost, i) problmy souvisejc s meditan prax, zitek (odpovd a) zmnu vyznn, konverzi, b) zeslen vry nebo duchovn praxe, c) ztrtu vry, d) vstoupen sekty, e) ostatn. do (vystoupen z) novho nboenskho hnut nebo Maslowovu vrcholnmu zitku), k) ostatn. 2) K nboenskm problmm ad: nebo sexulnm 9. probuzen Kundalin, 10. amanskou krizi, 11. tkosti spojen s meditan prax, 12. duchovn by-pass, 13. zvislost jako psychospirituln krizi, 14. krizi plynouc z narozen dtte, 15. tzv. Temnou noc due (duchovn depresi).

35

Konkrtn profily psychospirituln krize 3) Kombinac obou je pak: a) zvan onemocnn, b) smrteln onemocnn. Michael Vanura (in Vodkov a kol., 2002, kap- 21) mluv o deseti obrazech psychospirituln krize, piem kad z nich m sv typick pznaky (emon, fyzick nebo mentln). Touto kategorizac se budu v nsledujc sti sv prci dit. Je to jist jen nezbytn pokus o utdn, nutn pro popis. V praxi se zdka nkter z forem vyskytuje v ist podob; astji se pekrvaj (Vanura, in Benda, 2005). Jsou to: 1. Probuzen Kundalin. 2. amansk krize. 3. Aktivace centrlnho archetypu. 4. Psychick oteven, oteven mimosmyslovho vnmn. 5. Karmick vzorce (vzpomnky na minul ivoty). 6. Posedlost. 7. Zitek jednoty s nm, co ns pesahuje (Peak experience). 8. Zitek blzkosti smrti (Near death experience). 9. Zitek setkn s UFO. 10. Channelling (tj. slyen uritch forem hlas odliitelnch od halucinac). Vanura ve sv praxi zjistil, e nejastji se u ns objevuj nkter projevy Kundalin (vtinou energetick fenomny), dle je to psychick oteven, amansk krize a channeling (in Benda, 2005). 33 V nsledujcm textu se pokusm jednotliv obrazy strun popsat a osvtlit jejich prbh. Pro detailnj popis jsem vybrala dva z nich (probouzen Kundalin a amansk krize), zbylm osmi se budu vnovat jen zbn.

C. G. Jung ke spirituln krizi piadil tak alkoholismus. Poukazoval na to, e v anglitin slovo spirit oznauje jak ducha, tak alkoholick npoj (V etin vidm paralelu v hovorovm termnu piritus pevzatm z latiny). Bhem sv praxe doel k zvru, e alkoholik v zsad hled spe naplnn a vy smysl vlastn existence, ale myln se domnv, e je najde v lhvi (Lukoff, 2006, semin). 36

33

Konkrtn profily psychospirituln krize

3.1.

Probouzen Kundalin

3.1.1. Energie Kundalin

Had sla, Kundalin, Lakm, Velk bohyn, bohyn akt - vechny tyto termny oznauj jeden princip, energii, kter podle vchodnch teori stvoila nai formu a aktivovala lovka ve vech jeho kvalitch (jeho mylenkov formy, energie, mentln a emocionln charakteristiky, fyzick schopnosti i slabosti, potencionln monosti). V Indii ji popisuj jako matku akti, slu prostupujc vekerm ivotem. (Jyoti in Maznek, 2005) Je tvoivou kosmickou energi ensk podstaty (Grof, 2004), zkladn silou stvoen a prvotnm vdomm vesmru (Greenwellov, 2002). Podle tchto teori je aktivovna sloitou st neviditelnch energetickch drah (nd) a pti obaly (ka) obsaenmi ve tech jemnohmotnch tlech. Cel tto energetick form se k prna (v nsk a japonsk medicn t chi nebo ki). Prna je elektin podobn energetick proud, kter protk tlem a zajiuje jeho funkce a zen, a Kundalin je nehybnm zstatkem tto energie. Indick koncepce vysvtluj, e pot, co Kundalin vstoup do plodu a aktivuje prnick systm, zbyl energie se tiaplkrt zavine u kostre a pejde do klidovho stavu. (Greenwellov, 2002) Tato latentn energie me bt znovu aktivovna meditac nebo jgovmi cvienmi, zsahem zkuenho guru (duchovnho uitele), rznmi emonmi a tlesnmi faktory nebo z neznmch dvod (Grof, 2004). Po optovnm probuzen zane stoupat nahoru kanly terickho tla (nefyzikln energie, kter obklopuje a proln fyzick tlo), postupn oiuje lovka od stop traumatickch zitk, otevr centra psychick energie zvan akry (Sannella, in Grof, Grofov, 1999) a tm v nich probouz duchovn schopnosti (Werner, 1996). Nejprve stoup prvnmi temi akrami, oblast, kter m na starost peit. Kdy potom doshne solrnho plexu a vstoup do srdce, dostv se do oblasti nebes, kde zan podporovat duchovn rozvoj a jedinec se v dsledku toho probouz do spiritulnho svta (Jyoti in Maznek, 2005). 34 V poslednch letech se vr ppady osob ijcch v zpadn spolenosti, kterm se tato energie zaala opt probouzet a to bu spontnn, nebo v dsledku uritch

34 Uvdomuji si, e k tmatu Probouzen Kundalin je pevn vzno i klasick uen o akrch. Pro bli seznmen s tmito koncepcemi odkazuji na literaturu, kter je v dnen dob, myslm, dostatek. Doporuuji teba Myssovou (2000) a Brennan (nd.). 37

Konkrtn profily psychospirituln krize terapeutickch proces i duchovnch prax. Stanislav Grof (2004) odhaduje, e jde a o tisce ppad v poslednch deseti letech. Prvn, kdo uvedl syndrom Kundalin do zpadnch odbornch kruh a dokzal jeho praktick klinick vznam, byl kalifornsk psychiatr a on lka Lee Sannella, kter ve sv praxi zaznamenal a popsal kolem tisce ppad. Zaloil v Americe speciln Kliniku Kundalin (Kundalin Clinic) - stedisko, kter poskytuje rady a veden vem klientm, u nich zmnn proces probh (Grof, Grofov, 1999).

3.1.2. Pznaky
Urit situace v ivot mohou zpsobit, e se na njak as Kundalin probud a pak se zase sthne zptky. Ovem, kdy se probud natrvalo, zane postupn prochzet akrovm systmem a pestav lovku cel tlo (Jyoti in Maznek, 2005). Tento proces me trvat msce i roky a bhem nich se u lovka objevuje irok kla zitk. Bonnie Greenwellov (2002) tyto prvodn jevy rozdluje do sedmi zkladnch kategori:

1. Fyzick pznaky:
M tlo, zvlt prav st, asto dlalo keovit pohyby, kter jsem nemohl nijak kontrolovat. Mark (in Greenwellov, 2002, s. 43) Cel tdny jsem se v noci potil tak siln, e jsem musel mnit povleen nkolikrt za noc. Jay (in Greenwellov, 2002, s. 43) Nkdy je zkuenost Kundalin rozpoznna na zklad neobvykl fyziologick aktivity. Nezdrav ivotn styl (stres, alkohol a drogy, nevhodn strava,) zanechv v tle jedovat ltky a ty se v prbhu procesu uvoluj. Proces oiovn tla s sebou pin rzn fyziologick obte a pznaky, kter jsou asto velmi nevyzpytateln a jejich frekvenci a trvn nelze pedvdat. (Nejintenzivnj jsou vtinou nkolik dn a tdn, asto zcela vymiz do jednoho, dvou let, ale tyto lhty nejsou podmnkou.) Nkte lid reaguj velmi silnmi, jin pouze nepatrnmi fyzickmi reakcemi. Ty se mohou objevovat pes den, ale tak pouze nhodn, teba uprosted noci, a opt mizet. 35 Je

Uwe Gardien a Matthias Mala (1997) spojuj jasnoziv sny, putovn duea obecn proces Kundalin s tzv.msn hodinou (doba, kdy se msc dotk horizontu). V t dob je podle nich spc lovk daleko citlivj ke spiritulnm zitkm. 38

35

Konkrtn profily psychospirituln krize bn, e energie se v tle znatelnji projevuje v noci, bhem spnku - kdy tlo odpov a obrann mechanismy jsou utlumeny (Greenwellov, 2000). Obecn je nelze lit klasickm zpsobem. (Greenwellov, 2002) Greenwellov sem ad: a. nedobrovoln pohyby (krij): Jsou to intenzivn nedobrovoln pohyby tla, vibrace, chvn nebo kee, trhan pohyby, pocity elektiny v tle, brnn, nvaly energie protkajc tlem (zpravidla z palce na noze, z chodidla nebo z doln sti ptee a do hlavy). Pes den se asto objevuje urit zvltn druh tenze a v noci tzv.non tesy (Greenwellov, 2000). Nhl pohyby rukou, nohou nebo hlavy, nedobrovoln tanec, poskoky, toen se nebo krkolomn bh. Pdy, strnut v akci, pocity nehybnosti a svalov ztuhlosti. Nedobrovoln pohyby krij vtinou nepsob bolest, ale mohou bt velmi nepohodln a trapn, kdy se objev v nevhodn okamik. Mohou ukazovat na neistoty a bloky v tle, a to jak fyzick, tak psychick. b. tlesn pocity a pznaky: Tyto tlesn pote je vdy tk diagnostikovat. Mohou zahrnovat skryt nemoci nebo pseudonemoci teba zdnliv srden problmy, poruchy trvicho systmu, chronick nebo doasn bolesti v rznch stech tla (zvlt podl ptee a v hlav), nervov problmy, migrny nebo brnn a tlak v lebce, taky pznaky podobn epilepsii a Parkinsonov chorob, pznaky vyerpn ledvin, ochrnut bez zjevnch dvod, a dal. Pravideln se vyskytuje mnoho vnitnch pocit, nap. nvaly horka spojen se silnm pocenm, pocity tepla a chladu v rznch stech tla, plen, svdn, pocity vzdun lehkosti tla a mimotln zitky, rozen smyslov vnmn (extrmn citliv sluch, zrak nebo ich, vibrace a energie vychzejc z u), vysok citlivost, hyperaktivita, kterou std letargie, extrmn vkyvy sexuln touhy (od naprost nechuti a po spontnn orgasmy), a dal. Dle jsou typick zrakov problmy (doasn slepota nebo zhoren zrak, extrmn citlivost na svtlo, pronikav vnmn barev, vidn aury, jasnch svtel, malch svtelnch teek nebo svtelnch stop, plen o, zkuby mezi obom, atd.)

39

Konkrtn profily psychospirituln krize a zmny ve zpsobu stravovn (zsadn vkyvy chuti k jdlu do obou extrm, neobvykl chut, ast je tendence nepovat maso, intoxikanty a lky). 2. Spontnn jgick pozice a dchn: M tlo se nepestvalo ohbat dozadu, obliej se tm dotkal podlahy. Karen (in Greenwellov, 2002, s. 49) Tyto zkuenosti obvykle nejsou bolestiv, pouze zhadn a znepokojujc pro ty, kdo neznaj jejich kontext. Tlo lovka s probouzejc se Kundalin mnohdy ve zmnnm stavu vdom zaujm jgick polohy (sana 36 ) nebo polohy rukou (mudry 37 ), kter dotyn nikdy nevidl, a to spontnn a zcela nedobrovoln. V bnch stavech vdom je zpravidla nen schopen zopakovat. asto se u nj objevuj neobvykl dechov vzorce. Jeho dech je nkdy velmi rychl a mlk, obas je spontnn zadrovn, a to i na del asov seky. Dle se mu vybavuj rzn geometrick obrazce, zpvy, sanskrtsk slova, tny a kly uritch zvuk, kter bvaj zaznamenny jgickou tradic. Obas u nj dochz k posunu vdom a on v dsledku toho zane vnmat vnitn hudbu nebo zvuky. Nkdy se spontnn vyno znalost cizch jazyk (vtinou sanskrtu) a jedinec v nich v tu chvli mluv, ani by nad tm ml vdomou kontrolu. 3. Emocionln vzedmut: Svt jsem vidl novm zpsobem byl deformovan a nekontrolovan a j jsem nebyl schopen uvaovat racionln. Trpl jsem manickou depres s vkyvy nlad od euforie a k absolutn skleslosti, od naden a po sebevraedn stavy, a myslel jsem, e energie m pravdpodobn njakm zpsobem zabije. Rob (in Greenwellov, 2002, s. 54)

V pekladu znamen sedadlo, trn, tlesn pozice, meditan poloha v sed. T: tlesn pozice, postoje a cviky nap. v soustav hatha-jgy. (Werner, 1996) 37 V pekladu znamen znak, znamen, symbol, gesto, symbolick gesto (Werner, 1996) V nebuddhistick tantrick tradici je mudr specifickm gestem rukou i celho tla - vyjaduje hlubokou metafyzickou skutenost. (Sanskrtsk slovnk, nd.) 40

36

Konkrtn profily psychospirituln krize Vtina lid s probouzejc se Kundalin se nepotk s tak vnmi problmy jako lid trpc psychzou, maniodepresivnm onemocnnm nebo neurologickmi obtemi. Tito jedinci maj spe pocit, jako by byli obklopeni nevyzpytatelnmi emocemi a zkostmi. Zintenzivuj se jejich nevyeen psychologick problmy, objevuje se strach ze smrti nebo z lenstv, kolsn nlad (kter se mn teba i nkolikrt bhem dne) a vlny zkosti, strachu, hnvu, pochybnost, viny nebo deprese. Greenwellov (2002) tato obdob pirovnv k tzv. temn noci due. Zrovna tak ale lovk me ctit hlubok soucit a veobjmajc lsku a bt zven citliv na nlady druhch 38 . Ten, kdo v sob probudil Kundalin, vyzauje veobjmajc lsku, istotu, slu a dobro, a vichni se k nmu ct bt pitahovni (P. svm Mahvarnanda, 2004). V nkterch ppadech se projev tzv. neovladateln projekce lsky (to znamen, e lovk prochzejc tmto procesem se zamiluje do naprosto nevhodn osoby nebo je totln okouzlen guruem, uitelem i terapeutem). Natst nikdo nezaije vechny tyto stavy najednou. 4. Mimosmyslov vstupy (vizuln, sluchov a ichov): V zahrad stla postava jasn rozeznatelnho tvaru, vytvoena z jemn energie, a pesto neviditeln. Byla to Panna Marie, Matka Kristova. Jones (in Greenwellov, 2002, s. 63) Probudila jsem se uprosted noci ve stavu extze a hlas ekl: Toto je opravdu Kundalin, jenom s tm na tebe jdeme velmi pomalu! Chris (in Greenwellov, 2002, s. 63) Nkdy m v noci probud drobn zblesky svtel v hlav, ctm, jak expanduj mimo mou hlavu anebo se nade mnou objev pomalu se probouzejc ze, kter asem prostoup do m hlavy a je prhledn bl nebo jemn zlatav barvy.Jay (in Greenwellov, 2002, s. 72) Tyto zitky jsou dajn pro probouzen Kundalin celkem typick. Pat sem vjemy a zrakov (svtla, symboly, obrazy bytost, retrospektivy jinch ivot a vize) nebo
Manel Grofovi (1999) jsou dokonce pesvdeni (a v praxi se jim to ovilo), e lovk s probuzenou Kundalin me intuitivn vyctit stav kundalin u druhho lovka. 41
38

Konkrtn profily psychospirituln krize sluchov (hlasy, hudba, frze nebo nepetrit vnitn zvuk), tak i ichov (vn santlovho deva, parfmu nebo kadidla). 5. Vteck a paranormln fenomny: Pi prci s klienty vidm a slym bytosti, kter mi poskytuj rady, jak bych mla danho pacienta lit. Jednou jsem bhem meditace uctila kubnsk doutnk a zvedla zrak k postav velkho drsnho Angliana. Diktoval nco pro svou enu v t dob jsem netuila, e u je vdova. Mn to nedvalo smysl, ale ona pesn vdla, o em mluvm. Sarah (in Greenwellov, 2002, s. 75) V souvislosti s probouzenm Had sly bvaj nejastji uvdny lebn schopnosti, jasnozivost, ten mylenek a telepatie, elektrick senzitivita a psychokineze, neobvykl synchronicity. lovk si uvdomuje ptomnost okultnch sil, mv vteck vize nebo intuici, lpe chpe duchovn posvtn texty. Ve velkm mnostv ppad zav mimotln zkuenosti. asto se u nj projevuje zvena inteligence a tvoivost. 6. Zkuenosti samdhi nebo satori: Chtla jsem pouze splynout, nemt dnou oddlenou identitu protoe oddlen identita mi psobila bolest. Zoufale jsem touila po nikdy nekonc jednot. Nan (in Greenwellov, 2002, s. 78) Tyto zitky pedstavuj pohrouen do stavu sjednocujcho uvdomn a pin pocity hlubokho mru, moudrosti a nkdy zitky svtla. Ztrc se vdom vlastnho tla a lid citlivji vnmaj, e nejsou toton se svmi fyzickmi tly. V tu chvli mohou pociovat splynut se svkou, stromem, kamenem, jinou osobou nebo velkou st prody. Vnmaj realitu, kter je pesahuje (samdhi). Mohou se objevit taky mn intenzivn stavy transu pinejc klid, radost a vlny blaenosti, podobn stavm v prbhu meditace nebo po n (satori). Probudit Kundalin znamen probudit vnitn poznn. K tomu, aby lovk dokzal integrovat jej duchovn energii, se vak mus dkladn proistit a poslit tlo i nervy

42

Konkrtn profily psychospirituln krize (P. svm Mahvarnanda, 2004). Cel proces bv nutn doprovzen zsadnmi zmnami nzor a ivotnho stylu (Greenwellov, 2002). Jak pe Greenwellov (2002, s. 12): Tato nron bohyn, stvoitelka a ochrnkyn lovka, zane zpas za osvobozen lidskho vdom od svtskch zleitost a vytvo rozshlou klu psychickch a fyziologickch jev, projev se extatickou zkuenost a agonizujc sebekonfrontac a doaduje se zmny ivotn orientace dotyn osoby. Pi rozliovn pznak probuzen Kundalin vyvstv zkladn problm. U mnoha lid se toti projevily paranormln, intelektov nebo tvoiv schopnosti i bez duchovnho probuzen, a stejn tak se mnoho lid potk se vemi zmnnmi tlesnmi a psychickmi pznaky v kontextu bn nemoci nebo v dsledku stresu i jinch kadodennch okolnost (Greenwellov, 2002). Probouzen Kundalin tedy me bt lehce zamniteln s bnou nemoc a naopak. Probuzen Kundalin podle Greenwellov (2002) nezahrnuje pouze tlesn procesy. Aktivita tto energie podle jejho nzoru zsadn roziuje rozsah vdom lovka a prohlubuje jeho chpn reality. Projevuje se tm, e jsme vnmavj vi kosmickm vibracm ... a e zanme lpe chpat souvislosti a zkonitosti vesmru. (P. svm Mahvarnanda, 2004, s 44) Greenwellov (2002) tak zdrazuje, e existuje zsadn rozdl mezi tzv. tlesnm otevenm (kdy lovk pociuje rzn tlesn, emon a jin pznaky) a zmnou vdom, kter nsleduje prokazateln pomaleji. Podle jejch slov, Kundalin me sice v tle pracovat a pohybovat jm, ale vnitn aspekt duchovnho probuzen je doopravdy aktivovn a posunem vdom. (Greenwellov, 2002, s. 90)

3.1.3. Mon vysvtlen

Svm Muktananda (in Greenwellov, 2002) je pesvden, e Kundalin je v tle aktivn cel ivot. Jej funkc je podle nj udret cel systm v klidu a energii v rovnovze. A jej probuzen spout opravdov zatek duchovn cesty. Prvn pohyb Kundalin je asto pociovn jako energie, kter se zved z doln sti ptee prt jako gejzr, plaz se pomalu spirlovit nahoru jako had nebo rovnomrn proud korunou hlavy. Tlo vibruje, je nabito energi, nervov systm me bt zaplaven

43

Konkrtn profily psychospirituln krize intenzivnm svtlem, teplem nebo zvuky. (Greenwellov, 2002) Na sv cest 39 ovlivuje nervov systm a zbavuje ho stresu (Sannella, in Grof, Grofov, 1999), pitom kanly, ktermi prochz neodpovdaj viditelnm fyzickm strukturm. Lee Sannella (in What si Kundalin?..., nd.) se domnv, e vedlej pznaky a projevy probouzejc se Kundalin, kter se vztahuj k me a ptenmu kanlu, maj svj pvod v uritm centrlnm bod mozku, kter je sm o sob zmnn a zpsobuje psychfyziologick zmny i v organizmu. Gerhard H. Eggetsberger 40 (technick editel Institutu pro biokybernetiku a zkoumn zptnch vazeb ve Vdni) uvedl do praxe pstroj, kter ji doke v mozku i v lidskm tle zachytit a mit. Aktivace had sly funguje pes nenpadn parasympatick paraganglia, uloen v mal pnvi ped kovou kost - jimi lze pomoc PC svalu 41 aktivovat celou mchu a nsledn i limbick mozek. Tato vvojov velmi star struktura mozku je vegetativnm centrem, kter d a harmonizuje vechny metabolick procesy v tle a aktivace tto centrly pomoc had sly (PCE) je universln zpsob, jak poslit vechny regeneran mechanismy naeho tla = velmi zkrcen eeno. (afrnek, 2004) Itzak Bentov vyvinul tzv. fyzicko-psychologick model, kter by mohl osvtlit proces postupu Kundalin v tle. Zjistil, e kdy srdce pumpuje krev do aorty, v horn sti tla to zpsobuje jemn mechanick vibrace (tzv. mikropohyby). Pokud je tlo zcela nehybn a dech je tak pomal, e je tm neznateln jako nap. pi hlubok meditaci tyto mikropohyby se stanou velmi pravideln a zanou oscilovat frekvenc sedmi cykl za sekundu (7Hz). V dutinch mozku zanou nsledn vznikat stojat vlny, kter jsou ve vym zvukovm frekvennm spektru. Tyto vlny nejspe zpsobuj snmn zvuk o vysokch tnech (pskn), kter lid obas slchvaj pi aktivaci Kundalini. Bentov vyvozuje, e tyto stojat vlny stimuluj v dutinch mozku a v senzorickm kortexu elektrick okruh, piem oscilace 7Hz odpovd EEG frekvencm Theta. Tento oscilujc elektrick proud v uzaven smyce prochz senzorickm kortexem, a vytv smyslov podnty v rznch stech tla, ponaje u palc na nohch a pokraujc tlem vzhru a
Typicky popisovanou cestou energie Kundalin je postup od kostre (nebo palce u nohy i chodidla) vzhru a k temeni hlavy a pot pes obliej zase dol do bicha. (nap. in Jyoti, 2000) 40 Doporuuji jeho dv knihy Energie pro cel den (1997) a Energie pro partnersk dvojice (2000) 41 PC sval = pubocooccygeln sval = svalstvo mezi kostr a stydkou kost. (afrnek, 2004) Je hlavnm svalem pnevnho dna a ovld otevrn a zavrn moov trubice, semennho kanlu (prostaty), vagny, penisu a konenku. Le 2-3 cm pod povrchem pokoky a z vt sti ho ovld nervus pudendus (stydk nerv). (viz PC-sval: Tajemn kov pumpa, 2005) 44
39

Konkrtn profily psychospirituln krize k hlav. Takto podle nj nejspe vznik specifick st proitk probuzen Kundalini. Podle Bentova proud oscilujc 7Hz prochz tak limbickm systmem, tm stimuluje tzv. centra poten v Amygdale a vytv tzv. fenomn planut. Z tto oblasti se pak do stednho mozku a v nslednm poad pak do hippokampu, tlnch lalok a nakonec do pednch lalok. Tento pesun energie me bt sledovn pomoc EEG men, protoe dochz k naven vln Alfa a jejich nslednmu en z tlnho do pednho kortexu. Jak energie Kundalini stoup skrze Sushumnu 42 , dojde k pesunu velkho mnostv energie do mozku. Energie proud z prodlouen mchy a Thalamu do kortexu a aktivuje spc, neaktivn sti mozku obzvlt v oblasti pednch lalok. Cel mozek podle Bentovovch zjitn zane pulzovat jako celek a generovat koherentn mozkov vlny o vysok amplitud ve vech frekvennch psmech. Nejvt amplituda bv obvykle v psmu Alfa vln, nicmn dochz tak k rychl EEG aktivit v psmech Beta a Gama v pednch oblastech mozku, hlavn bhem intenzivn mentln koncentrace. (viz Deeksha z pohledu neurologie, nd.)

3.1.4. Pekky a obte

Podle vech zdroj, ze kterch jsem erpala, je proces Kundalin ozdravn a ve svm dsledku velmi blahodrn. Pedpokld se, e negativn pznaky a provzejc obte zpsobuje pedevm odpor lovka k procesu a jeho vdom (i nevdom) tendence jej zastavovat nebo jakkoli brnit jeho probhnut. Pokud Kundalin vstoup do ivota lovka, kter postrd kontext a nerozum souvislostem mezi tlesnmi a mystickmi zitky, me v nm vyvolat zmatek a strach nebo dokonce vst k rozttn osobnosti. (Greenwellov, 2002) Mystick zkuenosti nut lovka hledat nov vznamy lidskch zkuenost a povzbuzuj jej k ivotnmu stylu, kter nen podzen pouze poadavkm ega 43 . Stv se, e lovk v prbhu procesu zjist, e mnoho jeho pedchozch ivotnch zjm a vztah ztratilo svj vznam. Pokud jde o velk ztrty, nebvaj lehce akceptovateln.

Sushumna - pvodn jeden ze sedmi hlavnch paprsk slunce, pozdji nzev pro hlavn stedn kanl nd (Sanskrtsk slovnk,nd.) Je podpisovna jako energetick kanl prochzejc pte. 43 Spirituln tradice vychzej z pedstavy, e nae ego je pouze nepatrnou st vdom, kter je oddlen od svho pvodu, jen meme nazvat teba bytostn J, atmn nebo Byt. Ego ve skutenosti nen na podstatou.(Petr, 2006) Vypad to, e mme mnoho j ... J chci. ... J jsem. ... J si myslm. ... Ale je tady jet jedno J, kter je zkladn a nachz se pod vemi tmi touhami, innostmi a fyzickmi charakteristikami. Li se od sebeobrazu, tla, afekt, strach, socilnch rol ... (je) jdrem naeho vdomho byt ... koenem vdom na osobn existence. (Deikman, 1996, s. 350) 45

42

Konkrtn profily psychospirituln krize Sannella (in Grof, Grofov, 1999) je pesvden, e cel proces je zen a kontrolovn samovoln, a e ponechn sm sob, vtinou najde vlastn pirozen tempo a rovnovhu. Jen v ppad, e zane probhat pli rychle, doporuuje se pikroit ke konkrtnm opatenm, kter by jej zpomalila (Vanura, 2005, pednka). 44 Je pravdpodobn, e boulivj bude u jedinc s mimodn citlivm nervovm systmem a pirozenou duchovn sensitivitou (Sannella, in Grof, Grofov, 1999).

3.1.5. Epilepsie
Epilepsie je spojena s neobvyklmi, nepravidelnmi nebo neorganizovanmi vbuchy elektrick aktivity v pslunch stech mozku. Hschl, Libiger a vestka (2002) ji definuj jako zchvatovou mozkovou poruchu, kter se vyznauje abnormlnmi mimovolnmi pohyby a poruchami vdom. Zchvaty maj u rznch lid rznou intenzitu, od typu grand-mal (velk zchvaty) a po petit-mal (mal zchvaty). Zpravidla ji provz kee a podle zvanosti onemocnn i ztrta vdom. Epileptick zchvat me za uritch okolnost probhnout i u zcela zdravho jedince (prevalence45 je pl procenta). V dtstv se vyskytuje nkolik pomrn bnch obraz epileptickch zchvat. 46 V dosplosti zase pevauje tzv. symptomatick epilepsie, jej projevy se li podle lokalizace loiska v mozku. Pokud jde o pznaky, autoi zmiuj poruchy afektivity, jednn a mylen, demenci. Dle teba psychomotorick zchvaty, automatick chovn, prodromy 47 (uvdny bvaj nap. vizuln halucinace barev nebo sluchov halucinace), pozchvatovou zmatenost, osobnostn zmny, epizodick nsiln chovn, a zkostn, afektivn i paranoidn psychotick symptomy. Nkter ze symptom psychomotorick epilepsie se podobaj pznakm Kundalin. Nap. upadn do transu, ztrta vdom, zrakov nebo sluchov halucinace, zmny ve smyslovm vnmn, vize svtel, lokln znecitlivn nebo pocity dej-vu i jamais-vu (Greenwellov, 2002). Zd se, e jedno je lehce zamniteln za druh. Podle Greenwellov (2002) je velmi dleit neignorovat monou diagnzu

psychomotorick epilepsie nebo jin nemoci, ale neznamen to, e by se mly opomjet
Viz kapitolu Specifika terapie. Tj. poet nemocnch v populaci v uritm asovm obdob. (Hartl, Hartlov, 2000) 46 Ppadn zjemce o bli informace bych tmto odkzala na odborn publikace z ad neurologie a psychiatrie. 47 Varovn pznaky, kter se vyskytuj bezprostedn ped propuknutm nemoci (Hartl, Hartlov, 2000), v tomto ppad ped zchvatem.
45 44

46

Konkrtn profily psychospirituln krize duchovn sloky procesu, pipadaj-li jedinci dleit. Nen dvod, pro by epilepsie mla znemonit zitek duchovnho probuzen.(s. 125) Bylo zjitno, e lid nchyln na epileptick zchvaty ve spnkovch lalocch asto vypovdaj o hlubokch duchovnch zitcch, zkuenostech opoutn tla, zitcch z minulch ivot, s UFO. Tyto mystick zitky asto zahrnovaly pocity hlubokho smyslu, prozen, nesmrnho blaha, radosti, nebo ve-pronikajc pocit jednoty vech vc. (Zohar, Marshall, 2003) Vdecky bylo dokzno, e uml stimulace spnkovch lalok (elektrickou aktivitou nebo teba rytmickm bubnovnm) ve vtin ppad vyvolv jednu nebo vce spiritulnch zkuenost. Prof. Ramachandran bhem svch zkoumn zjistil, e kdy jsou u zdravch lid evokovny vrazn duchovn i nboensk nmty, aktivita jejich spnkovch lalok se zv na rove podobnou epileptickmu zchvatu. 48 Dle se touto tmatikou zabvali nap. doktor Persinger nebo P. A. Wrightov. Jejich experimentln prce potvrdily souvislost mezi stimulac spnkovch lalok (a limbickho systmu, kter s nimi zce souvis) a mimodnmi zkuenostmi. (Zohar, Marshall, 2003, s. 88-95)

3.2.

amansk krize

Rozhodla jsem se, e v vodu kapitoly o amansk krizi se budu strun vnovat i irmu kontextu, do kterho spad tedy amanismu. Domnvm se, e existuje vrazn podobnost mezi amanskou kriz (jeden z obraz psychospirituln krize) a amanskou iniciac domorodch medicinman.

3.2.1. amanismus
amanismus je jednm z nejstarch nboenstv a litelskch umn lidstva, kter m pvod u v paleolitu (Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004). Toto tzv. amansk povoln je mon najt ve vech archaickch kulturch od australskch domorodc pes indiny kmene Jvaro ze stedn sti Ekvdoru a Peru a po sibisk Jakuty (McKenna, McKenna, 2000). Vyskytuje se i v Koreji, Japonsku a Indon (Eliade, Culianu, 1993), ale v pravm slova smyslu je typicky sibiskm a stedoasijskm nboenskm jevem (Eliade, 1997).

Na zklad tchto zjitn vyslovil spolu se svmi kolegy domnnku, e ve spnkovch lalocch existuje stroj pro nboenstv a nboenstv jako jev je pevn zabudovno v mozku. 47

48

Konkrtn profily psychospirituln krize Vraz aman je tunguzskho 49 pvodu, znamen arodj (Eliade, Culianu, 1993) a je odvozen z pljskho vrazu samana (McKenna, McKenna, 2000). Nazvali se tak vhradn nboent individualist tto oblasti. Na potku dvactho stolet slovo aman proniklo do Severn Ameriky a byla jm oznaovna irok kla medicinman a medicinmanek. Nkte dnen pedstavitel New Age 50 tento vraz uvaj pevn pro osoby, kter jsou ve spojen s duchy (Vitebsky, 1995). ir definice amana zahrnuje kadou osobu, je doke kontrolovat svj stav v prbhu transu. V termnech psychologie lze ct, e aman dky autoregulaci sv pozornosti zskv informace, kter mu umouj zlepit stav len svho kmene (Krippner, in Nicholsonov, 1994). Akoliv je amanismus soust mnoha wiccovskch 51 a druidskch 52 hnut, je cestou ryze individuln. Podle Davida V. Barretta (1998) je cesta amana dnen doby, stejn jako amana ranho nboenstv, zaloena na ryze individuln zkuenosti. Neexistuje jedin soubor vr kad aman si nachz svou vlastn cestu. (s. 303). Pestoe mezi jednotlivmi proitky a zkuenostmi existuj vrazn podobnosti, nen to jednotn nboenstv, ale forma spirituln zkuenosti a praxe, kter se thne nap rznmi kulturami. (Vitebsky, 1995) Vidm zde paralelu. Zd se, e i kdy v procesech psychospirituln krize lze vystopovat podobnosti, provajc jsou ve svm proitku v podstat sami a jsou nuceni, stejn jako aman, hledat vlastn cestu. Z domorod perspektivy se v osob amana snoub role a funkce srovnateln s rolemi a funkcemi lkae, psychologa, knze, uitele a mystika. Larsen (1999) pe, e aman je prototypem umlce, knze, dramatika a lkae. (s. 21) Sv schopnosti pouv k nkolika rznm spoleenskm clm. L nemoci, nachz ztracen lidi a pedmty, pedpovd budoucnost, zakln, zbavuje lidi kletby a je vhradnm zstupcem neviditelnch sil dobra a zla ve spolenosti. (Murphy, 2001, s. 183)

Konkrtn pochz od Evenk - mal skupina tunguzskch lovc a pastevc sob z oblasti Sibie. (Vitebsky, 1995) 50 Nov vk asov obdob, je nelze s jistotou vymezit, nkdy ztotoovno s Vkem Vodne. Epocha modernho duchovnho hnut, kdy mnoz usiluj o nabyt novho vdom sebe samch a svta jako celku. Pedpokld se, e v jeho prbhu dojde k mohutnm zmnm ve spolenosti a jedinci se duchovn peorientuj. (Lash, 1996) 51 Wicca - tzv.kult arodjnictv. Starobyl nboenstv, jeho zkladem je uctvn Zem a prodnch sil. asto jsou uvdna dv hlavn bostva Velk Matka a Rohat Bh. (Lash, 1996) 52 Druidov - starobyl knsk d na Britskch ostrovech, jeden z kult solrnch mystri. Tito vyznavai Slunce mli rozshl astronomick znalosti (jejich dlem jsou nap.uspodn Stonehenge). (Lash, 1996) 48

49

Konkrtn profily psychospirituln krize Tzv. profesionln drha amana me bt zapoata dvma zpsoby (Eliade, 1997; Kalweit, 2005). Je mono je nazvat ddin cesta a spontnn vbr. Prvn z nich pedpokld, e je v rodin adepta pedek se amanskmi schopnostmi, kter jej uvede do procesu iniciace a ped mu sv zkuenosti a znalosti. V druhm ppad je lovk povoln spontnn tzv. Velkm Tvrcem (Bohem). Zskvn magicko-nboenskch schopnost jinak ne ddinou cestou me probhat v rznch podobch na zklad vlastnho sil a uenm, spontnnm povolnm ve snu i nemoc, toto se li kmen od kmene. Nkde jsou amansk schopnosti zakoenny jako disciplna, kterou je mono postupn se nauit, jinde je to brno vhradn jako dar z nebe, a v mnoha kulturch jsou pipoutny ob varianty (Eliade, 1997, s. 32).

3.2.2. amansk nemoc

Nkte z ns snad mus projt temnmi a kivolakmi cestami, ne najdou eku klidu nebo duchovn cestu vedouc k cli. (Pierce,, 1931, in Campbell, 2000, s. 34) amansk zasvcen je pechod, vnitn perod, kterho si vichni v a maj jej v ct. (Kucha, 1998, s. 152) amansk iniciace zpravidla obsahuje tyi zkladn aspekty: vstup do vych svt, sestup do podsvt, symbolick roztvrcen a nsledn znovuzrozen (Lukoff, 1990). Iniciace vtinou zan dramatickou vizionskou epizodou, kter bv oznaovan jako amansk nemoc (Grof, Grofov, 1999). Jedinec se tehdy psychicky a asto i fyzicky stahuje z okolnho prosted, aby mohl neruen prochzet intenzivnmi holotropnmi zitky (Grof, 2004). Holotropn stavy jsou ve vtin ppad spojeny i s relnou chorobou, kter bv bolestiv, nkdy i smrteln (Grof, Grofov, 1999). 53 Eliade (1997) amanskou iniciaci rozdluje do dvou paraleln probhajcch st, na: extatickou (kter se odehrv na pozad transu a sn) a tradin (pi n star aman pedv svmu nstupci instrukce ohledn tradinch technik a vlastn znalosti a zkuenosti; adept se u znt jmna a lohy duch, mytologie a genealogie klanu, tajn jazyk). Pitom veejn ritul pedvn tradinho uen nemus bt vdy ptomen. Nkdy

53

Indinsk aman zvan Medvd Grizzly (1996) popisuje, e u nj amansk nemoci pedchzely sen a mystick zkuenost, kter jej upozornily, e byl vybrn Nsledovala nehoda nebo choroba, kter ve vech ppadech vystily v proitek smrti. Ta u nj byla konstatovna celkem tyikrt, poprv ji ve tyech letech. 49

Konkrtn profily psychospirituln krize k pedn dleitch znalost dochz v extatick fzi (ve snu), jak pou brati McKennov: skrze ducha (2000, s. 30). Pznaky amansk nemoci jsou asto chaotick, nedefinovateln, neodpovdaj dn diagnze a nesleduj dn ze znmch model nemoci. Navc fyzick symptomy jsou tsn propojeny s psychickou a sociln symptomatikou. U nkterch je npadn hlavn nevhodn, nestydat a perverzn chovn, kter se nesluuje se zavedenou morlkou a nerespektuje dn normy a pravidla. (Kalweit, in Grof, Grofov, 1999) Lid v amansk krizi navc asto samovoln provdj rituly, kter vrazn pipomnaj obadn techniky z rznch kultur (Grof, 2004). Spontnn povoln amana se neprojevuje pouze nemoc. asto se tak stane i na zklad njak neobvykl udlosti, pi n je adept vn zrann. Nap. u Eskymk je to boj s moskm ivoichem nebo pd pod led. (Eliade, 1997) Nkdy jde spe o postupnou zmnu chovn. Adept zane bt hloubav, vyhledv samotu, hodn sp, psob neptomnm dojmem, m prorock sny, nkdy zchvaty. (Eliade, 1997, s.51) asem se u nj probouzej paranormln schopnosti a vznik nov jedinec - osobnost, je pedstavuje duchovn autoritu a vldne magickou moc. (Lash, 1996, s. 222) Drastick fyzick onemocnn nebo zrann spojen se silnm utrpenm podle Kalweita (2005) psob jako oistn proces (a to na fyzick, psychick i spirituln rovni lovka). Tato oista me nabvat rznch forem - nap. nevolnost, zvracen, nechutenstv, pocen, bolesti v rznch stech tla, horeka, problmy se srdcem, atp. Nemoc tak vtinou vyst v intenzivn psychickou izolaci. Obdob nejintenzivnjch obt si budouc aman ve velkm mnostv ppad vbec nepamatuje. asto se v t dob nachz ve stavu podobnm velmi hlubokmu spnku nebo transu, je zmaten a chov se podivn. Mohou se u nj objevit i znmky epilepsie, katatonie i jin psychologick aberace 54 (Eliade, 1964, in McKenna, McKenna, 2000, s. 30). Nemoc a bolesti jsou v extrmnch ppadech tolik intenzivn, e jim lovk zdnliv podlehne. Jsou zaznamenny ppady, kdy byl budouc medicinman kmene, mrtev i nkolik dn. Procitnul pak obohacen o zitek vystoupen do nebe nebo sestoupen do podsvt a o setkn s duchy zemelch, je mu pislbili svou npomoc a nadpirozen

54

Aberace: odchylka funkce nebo tvaru od normlnho stavu (Slovnk cizch slov, nd.) 50

Konkrtn profily psychospirituln krize schopnosti. Vyslouil si to zpravidla tm, e tam symbolicky proil nepopsateln muka a obtn zkouky, to ve zakonen bolestivou smrt (nap. roztvrcenm nebo roztrhnm tla) a nslednm znovuzrozenm. (Eliade, 1997; Kalweit, 2005) Holger Kalweit (2005) se domnv, e v tomto obdob dochz k rozpoutn adeptova ega, ppad od ppadu v rznch stupnch intenzity. Budouc aman je symbolicky zbaven vech svch socilnch a duchovnch zvyklost, vech nboenskch, svtonzorovch a filozofickch pedstav, a ty jsou nahrazeny jinmi. Stanislav Grof (2004) chpe zitky psychick smrti a znovuzrozen jako umrn ve star roli a zrozen do nov. (s. 21) lovk v psychospirituln krizi, stejn jako budouc aman, prochz hlubokm oistnm procesem, ve kterm asto na uritou dobu ztrc sm sebe, aby se mohl znovu najt. 55 V tch extrmnjch ppadech me bt proces oisty provn v obrazech bolestivho rozezvn tla, vytrhvn vnitnost a jejich nahrazen magickmi kameny, stahovn z ke, okrabvn masa z kost, vaen v kotli, pozen duchy nebo rozebrn tla na jednotliv sti a jeho optovn skldn, atp. (Eliade, 1997; Kalweit, 2005) Proitky fyzick smrti a znovuzrozen spojen s rznmi motivy inicianho obadu nap. symbolick rozsekn nebo rozebrn tla, obnova orgn, (Eliade, 1997) jsou podle vtiny autor dleitou fz iniciace. Klasick pechodov ritul a amansk krize maj spoustu spolench prvk, ale tak se v jistch aspektech zsadn li. Grof (2004) vid hlavn rozdl v tom, e obady jsou vsledkem kulturn a clen plnovan innosti, kdeto amansk krize zaplavuje dui lovka neekan a bez varovn. Je to iveln a samovoln proces. (s. 22) Prodn kmeny jsou sice pesvdeny, e m vt utrpen budouc aman podstoup, tm vt amanskou moc zsk (Kalweit, 2005), ale nen to nutn podmnka. Zasvcen amana me mt podobu procesu probhajcho po cel ivot a nemus nutn obsahovat dramatick momenty nebo mt nsilnou formu. (Vitebsky, 1995) Podle Johna Lashe (1996) bv nkdy aman povoln pouze prostednictvm nezvyklch a velmi sugestivnch sn.

Hrdost je pry, vechno jde stranou, jse tam ty sm se sebou. A nikdo vc. Kdy tm projde, pak teprve me dl. Potom, co to ze sebe dostane; a je to skuten venku; me vstoupit do svta, kter nen bnmu zraku pstupn. (Kucha, 1998, s. 145) 51

55

Konkrtn profily psychospirituln krize

3.2.3. Mimotlesn zkuenosti

Bhem nemoci samotn, ped monm proitkem smrti, pravideln dochz

k mimotlesnm zkuenostem (pznak psychospirituln krizi a amanskmu zitku spolen). Tlesn schrnka lovka je podle Kalweita (2005) tkou nemoc siln oslabena a pro princip vdom je tedy daleko jednodu ji opustit. Umrajc (lpe eeno provajc) jsou v tu chvli odvdni do dalekch konin, kde se nkte setkvaj s mimosmyslovmi entitami. Ty mohou mt podobu zemelch pbuznch, symbolickch osob (nap. moudr staec) nebo teba duch-zvat. Zpravidla jim bvaj pedvna dleit poselstv nebo nadpirozen sla. Nemoc sama o sob je v tu dobu druhem vuky, pi n se amani seznamuj s pomocnmi duchy (Vitebsky, 1995). U se od nich tajn, esotern ei, zskvaj svou posvtnou pse, kter hraje velkou roli pi ritulech len, stejn jako posvtn pedmty moci, svat symboly a svat drogy. Potkvaj se s svmi ochrannmi duchy, kte jim pomhaj a dr nad nimi ochrannou ruku po celou dobu amanskho psoben. Vrcholem takovho spojen je tzv. posvtn satek (Grof, Gorfov, 1999), kter medicinman uzavr s nkterou s mimosmyslovch entit (Kalweit, 2005). Tato nebesk manelka i manel, jak je nazv Eliade (1997), amana v pravm slova smyslu nezasvcuj, ale pomhaj mu, bu pi pedvn vdomost, nebo v jeho extatick zkuenosti. Vztah k takovmu pomocnmu duchovi se asto nim neli od vztahu k druhm lidem - je v nm ptomna lska, nenvist, rlivost, nedvra, zvislost, strach, touha (Kalweit, 2005).

3.2.4. Symbolinost proitku

Vechny ve popsan fenomny amanskho zasvcen nemaj hmatatelnou podstatu. amani sv neobvykl zitky provaj ve svm vnitnm svt, ve stavu transu, ve zmnnm stavu vdom, na symbolick rovni. Na druhou stranu, jejich se zdaj bt reln, nebo vedou k viditelnm zmnm iniciovanho lovka (ke zlepen fyzickho i emonho zdrav, rozen vnmn, vt empatii, ... objeven nadpirozench schopnost.) 56 (Kalweit, 2005). Mohlo by se zdt, e primitivn nrody a lid prochzejc amanskou kriz nejsou schopni rozliit materiln a psychickou zkuenost. Kalweit (2005) se domnv, e je to zpsobeno nepopsatelnost procesu psychick
Zeptala jsem se tchto duch, zda je vidm skuten, nebo zda vidm pouze to, co je v mm mozku. Odpovdli: Oboj!(Eileen Garrettov, in Kalweit, 2005, s. 103) 52
56

Konkrtn profily psychospirituln krize transformace. Lid, kte maj za sebou obdobn proitky, podle nj nejsou schopni vyslovit je, ani by je pi tom redukovali a degradovali. Metafory a symboly jsou tou nejvhodnj formou vyjden a piblen zitk ostatnm. 57 Zmnn obrazy jsou navc ovlivnny kulturnm zzemm jednotlivce. Kad kultura m svj specifick slovnk, historicky podmnnou obrazotvornost. Proitky severoamerickho indina se budou v uritch smrech a obrazech liit od vyprvn lena stedoaustralskho domorodho kmene, atp. Jejich obraz vstupu a pobytu v podsvt se bude liit, stejn jako jejich posvtn symboly nebo duchovn prvodci (Kalweit, 2005). Ti si mohou osvojovat formu rznch zvat, indinskchaman, ernoch,princezen ze zpadnch pohdek, andl s mei zdobenmi kesanskou symbolikou, dstojnk armdy, znmch lka apod. (Luna, 2002, s. 97) Z toho vyplv, e aman je schopn v zsvtnm svt vidt jenom to, co mu dovoluje jeho kultura nebo jeho ego. (Kalweit, 2005, s. 116) David Lukoff (1990) vid ve svm osobnm zitku 58 , kdy byl na uritou dobu pesvden, e je reinkarnac Buddhy a Krista, zajmav paralely se amanskou inician kriz. Pe toto: aman se setkv se svmi prvodci - zvecmi duchy, kdeto j jsem potkal Krista a Buddhu. Pi kontaktu s duchy mrtvch jsem nekomunikoval s mrtvmi amany, ale s duemi mnoha vdch osobnost zpadn kultury mrtvmi i ivmi. Mj hlavn zjem napsat knihu, kter by zmnila svt, se tak nepodob amanskmu tmatu. Nicmn je zde jaksi paralela k amanskmu ptrn po pedmtech sly, psnch a bubnech, kter by mohl pout pi len druhch. (s. 26) Ne vichni s interpretacemi amanskch cest a proitk souhlas. Milan Rzl (2001) je pesvden, e spnek i sny jsou procesy, kter probhaj v mozku spcho lovka a tud podle nj nen mon brt v vahu vklad sn, jako zitk, kter m due na svch cestch mimo tlo. Stejn tak nevid dvod k personifikaci stav transu, kter se odehrvaj pouze v mozku provajcho. Bylo by to podle nj stejn jako zosobovat dchn, chzi i mylen.

Sibisk aman ... dobe v, e strom v jeho inicianm ritulu nen skuten strom, nbr pouze duchovn symbol. (Kalweit, 2005, s. 184) 58 Velmi podrobn jej popsal v nkolika lncch, doporuuji nap.: Lukoff, D.: Shamanistic initiatory crisis, Shamans Drum, 22, 1990 53

57

Konkrtn profily psychospirituln krize

3.2.5. Nemoc - forma pleitosti

Podle Houstonov (in Nicholson,1994) cesta amana vdy zahrnuje radikln dezintegraci 59 , disociaci 60 a techniky vdomho vstupu do chaosu. Avak proti nzoru, e amani jsou psychicky nemocn lid mluv zjitn, e naopak vykazuj neobvykle dobr fungovn a vy petnost spe ne nepizpsoben a nepetnost. (Grof, 1993, s. 224) Nadel (1946, in McKenna, McKenna, 2000) je pesvden, e pokud by aman byl pouze anormln, neurotick i paranoidn osobnost, neml by onen respekt, kter m. Grof (1993) navc uvd, e ne kad bizarn a nesrozumiteln chovn je mezi domorodci povaovno za posvtn. Nemoc 61 je v souvislosti se amanskou kriz nahlena jako projev zven psychick citlivosti, je umouje pstup ke skrytm a nejvym potencilm, ne jako to, co naruuje a ohrouje ivot. Michel Foucault (1997) ve sv knize pe 62 , e choroba sice urit vci str, ale jin zdrazuje; na jedn stran ru, ale proto, aby na druh stran vystupovala (s. 26). Vidla bych to tak, e vlivem amansk nemoci jedinec teba na as ztrc schopnost uritho zkladnho fungovn ve spolenosti a v normlnm ivot a zrove zskv zven pstup ke svmu vnitnmu svtu a provn. Nemoc je tedy chpna jako vzva k sebepoznn. Vzva k sebepromn, kter asto vynese na povrch vnitn zbrany a neistoty a vyplav je ven. (Kalweit, 2005) Oiovn hraje velmi vznamnou roli v ivot vech prodnch nrod a mm na mysli nejen oistu tlesnou, ale i psychickou a spirituln. Proto jsou jednotliv ivotn fze domorodho lovka striktn oddlovny oistnmi rituly, kter maj zajistit, aby jedinec vstoupil do nov fze oitn a nezaten starmi zitky. Vechny tyto rituly lze shrnout do jednoduch formule: adeptova smrt a zmrtvchvstn (Eliade, 1997). Jejich clem je, aby adept zapomnl na svj minul ivot a pipravil se na nov, budouc. Obdobn

Dezintegrace - opak integrace; psychologick porucha celistvosti osobnosti, nap. u psychz rozdvojen osobnosti. (Hartl, Hartlov, 2000) 60 Disociace roztp, oddlen, osamostatnn psychickch tvar a funkc (nap. amnzie po traumatick udlosti); podle Janeta termn pro roztp osobnosti nebo rozpad (nap. u schizofrenie) (Hartl, Hartlov, 2000) 61 Nemoc - souhrn reakc organismu na poruchu rovnovhy mezi organismem a prostedm, resp.naruen rovnovhy biologickch a psychickch faktor a jejich vzjemnho psoben ve fyziklnm a socilnm prosted. (Hartl, Hartlov, 2002) 62 Uvdomuji si, e jsem Foucaultovo tvrzen vytrhla z kontextu. Mla jsem vak dojem, e jeho vrok vystihuje mj dojem z amansk nemoci. 54

59

Konkrtn profily psychospirituln krize i lovk v psychospirituln krizi prochz ritulnmi proitky smrti a znovuzrozen, kter jsou zakoneny utvoenm novch ivotnch postoj, novho hodnotovho systmu, atp. Mezi nejbnj oistn rituly pat: 1. obdob odlouenosti v lese (symbol onoho svta); zkazy, kter adepta stav na rovinu mrtvho (nesm jst, neme pouvat prsty, atp.); 2. obliej a tlo poten popelem nebo ltkami, kter obsahuj vpnk, m zskaj bled lesk (pzrak); pohebn masky; 3. symbolick pohben v chrmu; 4. symbolick sestup do podsvt; 5. hypnotick spnek; npoj, jeho inkem adepti ztrat vdom; 6. tk zkouky: vplata hol, nohy dren u ohn, aby se pekly, zaven ve vzduchu, amputace prst a jin krutosti. Z tohoto hlediska kterkoli nemoc pln lohu iniciace, protoe utrpen a duevn izolovanost, kter vyvolv jsou jakmsi protjkem rituln samoty inicianch obad. Bezprostedn blzkost smrti, kterou nemocn pozn (agnie, bezvdom, atp.) tedy pipomn obraznou symbolickou smrt pi vtin inicianch obad. (Eliade, 1997)

3.2.6. Odpor k procesu

Kdo by nechtl poznat podstatu svta, umt bt ve spojen se silami. V kadm to njak je. Sly jsou vak mocn a nechtj se nechat poznat. Cesta k zasvcen je dlouh a tk, mlokdo si troufne, asto to semele i odvn.(Blhovec, 2006, elektronick korespondence) Kalweit (2005) pe, e odpor a nechu k transformanmu procesu je pirozen reakce na nezvykl a ciz. Adept se brn bolestem a trapm, ale tak budouc funkci, kter z procesu plyne a patrn ho piprav o poklidn, obyejn ivot 63 . Netst podle zskanch poznatk neprovz jen adepta amanstv. Mnohdy cel jeho rodina trp nejrznjmi pohromami a nehodami, jakoby transformac prochzel cel rodinn systm. Podle Silvermana (in Campbell, 1998) modern spolenost, na rozdl od primitivnch domorodch nrod, nepipout monost rozptlen tohoto druhu krize. Nem utvoeny patin smrnice a postupy k provzen a pomoci, a tud patologizuje jej prbh. Je pesvden, e to je dvod, pro lovk s psychotickm onemocnnm (respektive v psychospirituln krizi - pozn.autora) v modern spolenosti el obvykle utrpen, kter
Nechtl jsem bt domorodm litelem - byl jsem vybrn. tyikrt ... jsem el ... ke starm lidem z ad litel, aby m posln zbavili. Dal jsem jim mnoho penz, dar a dokonce jsem jim nabdl nucen prce. Nechtl jsem odpovdnost, strdn, obtovn se a psn ivot, kter je s litelstvm spojen. (. M. Grizzly, 1996, s. 21) 55
63

Konkrtn profily psychospirituln krize je mnohem hor ne poten pocity zkosti spojen s onemocnnm (respektive procesem spirituln krize - pozn.autora) (s. 224). Chyb zde tolik dleit kulturn zzem a z nj plynouc podpora onch dvnch pedk, kte by provajcmu pomohli vyrovnat se s vstupem do jinho svta. V na kultue je tk takto pracovat, protoe to nem v koenech TU tradici. Nen dnho slavnho eskho amana i kouzelnka v historii. Jet tak z druh strany pi kladivu na arodjnice, kdy (to bylo) ovem zcela opan oznaeno ... jako temn a pouit ... k zahuben. (Blhovec, 2006, elektronick korespondence).

3.2.7. Osobnost budoucho amana

amani se neodliuj od ostatnch pslunk spoleenstv svm hlednm posvtna co je bn a veobecn rozen chovn vech lidskch bytost ale svou schopnost extatick zkuenosti, kter ponejvce spov v nadn. (Eliade, 1997, s. 100) amansk schopnosti m nkdy lovk od narozen a mus bt u nj probuzeny, jindy k nim me mt vnitn potencil, ale mus k nim zskat potebnou slu (Vitebsky, 1995). Nejednou se budouc aman odliuje u v obdob dospvn. Velice brzy zane bt nervzn, a nkdy trp epileptickmi zchvaty, kter jsou tradin kulturou chpny jako setkn s bohy (Eliade, 1997). Campbell (1998) strun charakterizuje amana jako osobu, kter na potku adolescence prola tkou duevn kriz. (s. 223) Zitek smrti a tk nemoc zdaleka nejsou podmnkou iniciace, a naopak k tomu, aby mohl jedinec zskat schopnosti amana, nesta jen posmrtn zkuenost. Adept mus mt adu osobnch vloh a psychickch zkuenost. Kalweit (2005) je pesvden, e to bvaj ty nejcitlivj, psychicky nejnpadnj samorostl osoby 64 . Dokonalmu amanovi bvaj pisuzovny vlastnosti jako spolehlivost, takt, pesvdivost a inteligence, kter nkdy hrani se lstivost. Jeho pam i schopnost sebekontroly zpravidla siln pevyuj prmr. asto vynik i po intelektov strnce (Eliade, 1997). Muste v nm ctit vnitn slu, kter se vs nijak nedotk, ale kter si je vdoma vlastn moci. Nijak nedv najevo
64

aman M. Grizzly vlastnost, je amana odliuje od ostatnch, popisuje jako zdravou dvku lenstv. Nadto je podle nj teba, aby takov lovk byl trpliv, pln pochopen a kzn. (aman M.Grizzly, 1996, s. 115) 56

Konkrtn profily psychospirituln krize domlivost, pchu nebo prchlivost. (Eliade, 1997, s. 41-42) aman mus umt uchvtit svm konnm ptomn divky i sebe samho. (Vitebsky, 1995,s. 52) Bruce Boyer (1962, in Krippner, in Nicholsonov, 1994) provdl s apaskmi amany hloubkov interview spojen s Rorschachovm testem inkoustovch skvrn, piem do kontroln skupiny umstil Apae, kte o sob tvrdili, e jsou amany, ani by to jejich spolenost potvrdila. Pi hodnocen testu u aman objevil nkter znmky hysterie, ale dn znmky schizofrenie. amani v odpovdch vykazovali jasnj vdom odlinosti, vce humoru a vce filozofickch odpovd, kdeto u tzv. pseudoaman se objevovalo mnohem vce znmek mentlnho onemocnn. Na zklad svch vsledk doel k zvru, e amani jsou zdravj ne ostatn lenov jejich spoleenstv. (s. 119) V mnoha kulturch jsou amansk schopnosti vhradn muskou zleitost. Ovem existuj i kmeny, ve kterch se tento dar dd hlavn v ensk linii, nebo v ensk i musk zrove. (Eliade, 1997; Kalweit, 2005)

3.2.8. Schizofrenie
Sokrates: Nae nejvt poehnn k nm pichz stejnou cestou jako lenstv, odtud plat, e lenstv je nm dno boskm darem. Ocitme se ... na pomez nejzaz zkuenosti, kter je nktermi patologizovna, a psychopatologie, kter me bt nktermi glorifikovna. Myslm na mystiky, kte byli diagnostikovni jako psychotici, a na schizofreniky, kte byli omylem oslavovni a nebo se s nimi zachzelo jako s mystiky. (Vanura , in Vodkov a kol., 2002) Nzory charakterizujc amany jsou zcela protichdn a zahrnuj mnoho domnnek o povaze jejich osobnosti a psychologie (Vitebsky, 1995). Podle nzoru Jamese Frazera (in Kalweit, 2005, s. 224) je amanismus domnou duevn vyinutch osob (zejmna hysterickch a epileptickch pacient), kter jsou pesvdeny, e jsou pednostn vyhledvny duchy, a proto se uplatuj jako vtci. Frazer si mysl, e jejich drsn a zmaten slova jsou jen myln chpna jako zjeven vych mocnost, a e je jim pikldn a nebezpen velk vznam.

57

Konkrtn profily psychospirituln krize Ohlmarks (1914, in Eliade, 1997) se domnv, e amanismus se pvodn vyskytoval pouze v Arktickch oblastech, zapinn vlivem klimatickho prosted na nervovou labilitu obyvatel polrnch konin. Nadmrn zima, dlouh noci, osamlost, nedostatek vitamn, atp. pr ovlivnily nervovou konstituci tamnch obyvatel a vedly bu ke vzniku duevn choroby (nazval ji arktickou hysteri) nebo k amanskmu transu. Jedin rozdl mezi epileptikem a amanem vid v tom, e ten prvn neme doshnout transu z vlastn vle 65 . Podle Stanislava Grofa (1993b) v dnen dob to, co m bt povaovno za zdrav, normln i racionln oprvnn, zvis na okolnostech a kulturnm nebo historickm kontextu. Mn tm, e nkter jevy, kter jsou zpadnmi psychiatry povaovny za pznaky duevn choroby, jsou dvnmi a nezpadnmi kulturami povaovny za liv a transformujc. Tyto kultury dokonce investovaly mnoho asu a sil do rozvjen dmyslnch technik, ktermi by je vyvolaly. 66 Trochu ironicky pedkld opan pklad: stejn jako nae kultura m tendence patologizovat zmnn stavy vdom, americk i mexick indinsk aman by povaoval za nebezpen masov lenstv nai posedlost linernm pokrokem a neomezenm rstem, opomjen kosmickch cykl, zneitn zkladnch ivotnch zdroj a promnu tisc tverench kilometr zem v beton a asfalt. Foucault (1997) je pesvden, e choroba m svou realitu a platnost jakoto choroba jen v rmci kultury, kter ji za takovou uznv. (s. 75) Nae spolenost podle nj nemocnho vypuzuje nebo izoluje proto, aby se v nm nemusela poznat. 67 (s. 78) Nejbli podobou amanskho lenstv je podle Vitebskyho (1995) klinick stav schizofrenie. Schizofrenick phoda me lovka uvrhnout do hrz, srovnatelnch s vizemi pi zasvcovacch obadech sibiskch aman, bhem nich dochz k podobnmu rozdvojen osobnosti. (s. 138) Nicmn mezi nimi vid znan psychologick a sociln rozdly. Soustedn amana podle nj roste, kdeto u schizofrenika je rozdrobeno. aman udr svou mysl pod kontrolou, schizofrenik kontrolu ztrc. amanovy poznatky o spolenosti slou jejmu blahu, schizofrenik je lapen do pasti zitk, a k chorobnmu autismu. (Vitebsky, 1995)
65

Nevd za svou slu a vnost tomu, e trp epileptickmi zchvaty, ale tomu, e epilepsii doke ovldnout. To znamen, e svj epilepsii pipomnajc trans um mysln vyvolat. (Eliade, 1997, s. 41) 66 V kulturch, kter unikly hlubokmu vlivu zpadn prmyslov civilizace, amansk techniky a postupy pevaj a do souasnosti. (Grof, 2004) 67 Pestoe Foucaultova studie pochz z roku 1966, myslm, e jeho tvrzen maj v dnen dob, i pes veker pokrok, stle jet jistou platnost. 58

Konkrtn profily psychospirituln krize Pznaky schizofrenie se bn dl na pozitivn (halucinace, bludy, npadnosti v chovn, formln poruchy mylen) a negativn (apatie, ochuzen ei, autismus, emon oplotn a vyhaslost, ztrta zjm, neinnost, bezclnost a dal) (Raboch Pavlovsk, Janotov, 2006). V MKN-10 (Smolk, 1992) jsou patognomick pznaky schizofrenie rozdleny do devti skupin: 1. slyen vlastnch mylenek, vkldn nebo odnmn mylenek, vysln mylenek, 2. bludy kontrolovanosti, ovlivovn nebo proitky pasivity, kter se vztahuj k pohybm tla nebo specifickm mylenkm, jednn nebo ctn, 3. hlucinatorn hlasy, 4. trval bludy, kter jsou v dan kultue nepatin a nepijateln, 5. petrvvajc hlaucinace, 6. zrazy, vkldn do toku mylenek a z toho vyplvajc inkoherence nebo irelevantn e, neologismy, 7. katatonn jednn (nap. vzruenost, negativismus, mutismus a stupor), 8. negativn pznaky (vrazn apatie, ochuzen ei, oplotn nebo nepimenost emonch reakc) a 9. kvalitativn zmny v osobnm chovn (ztrta zjm, bezclnost, neinnost, ztrta vztah k okol, sociln staen). Vechny tyto pznaky lze objevit i u jedince v amansk krizi. Campbell (1972) je pesvden, e psychotick pacient, stejn jako mystik, jogn a uivatel LSD, ti vichni provaj stejnou vnitn realitu (vichni vpluli do hlubin stejnho vnitnho ocenu) (in Lukoff, 1985, s. 2). David Lukoff (1990, s. 24) k tomu pe: amanovo lenstv pln mystickou funkci; odkrv mu urit strnky reality, je jsou bnmu smrtelnku nedosaiteln. Jen po zitcch vstoupen do tchto skrytch dimens reality se z lence stv aman. Campbell (1998) schizofrennho pacienta a amana pirovnv k potpm s tm, e ten prvn plavat neum, kdeto ten druh ano. Mystik vstoup do vln a zjist, e plave, jeliko m k plavn urit dispozice a krok za krokem nsleduje rad svho mistra; schizofrenik je naproti tomu sm, bez pomoci a bez talentu, zcela nepipraven spadl i zmrn skoil do vody a top se. (s. 229) Chpu to tak, e jak psychotick klient tak aman, jsou v porovnn s normlnm jedinci v daleko vt me pstupn nevdomm procesm. Zsadn rozdl je v tom, e schizofrennho pacienta tyto procesy zahlt a zaplav, kdeto aman je dky praktikovn uritch technik schopn tyto nevdom sti psychiky integrovat do vdom a zskat k nim pstup, ani by musel prochzet procesem dezintegrace osobnosti. 68

Jedinec, aby mohl bt povaovn za amana, mus spn zavrit cestu promny a zalenit nron epizody holotropnch stav do vdom. (Grof, 2004, s. 153) 59

68

Konkrtn profily psychospirituln krize Psychza je v esenci pokusem psych lit sebe samu, kter vak nkdy kon v dezintegraci, (a to) v dsledku spnho pokusu self o rozbit maladaptivnch obran ega, kter vak ji nemus bt nahrazeny adekvtnjm sebepojetm na ego-rovin. Ego se nsledn ztotouje s obsahy nevdom a tmto vnitnm obrazm podlehne. Chronickou psychzu vnmm jako nedokonen pokus o prostupnj verzi ega, kter se ji nemohlo dle vyvjet pod thou dosavadnch nefunknch mechanism adaptace. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Nen samozejm eeno, e veker psychotick stavy jsou psychospiritulnmi krizemi, ale spe, e jist procento klient psychiatrickch ambulanc jsou lid prochzejc transformanm procesem psychospirituln krize. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Silverman (1953, in McKenna, McKenna, 2000) schizofrenn onemocnn dl do dvou zkladnch skupin - na tzv. progredujc a reaktivn. Prvn z nich m velmi patnou prognzu a dochz pi nm k postupnmu rozpadu osobnosti. Je nahromadnm symptom, kter se vztahuj k organickmu, degenerativnmu onemocnn . (s. 42) Reaktivn schizofrenie je oproti tomu choroba, kter podle nj vychz ze ivota. (s. 42) Tato schizofrenie propuk nhle, vlivem njak vnj situace a je pouhou ivotn etapou, ve kter se jedinec dostv do kontaktu s hlubmi obsahy nevdom. Reaktivn schizofrenii dle dl do dvou podtyp, na: 1. Idiopatickou schizofrenii - kdy je pacient zcela soustedn na sebe a sv vnitn konflikty (Silverman, in McKenna, McKenna, 2000). Takov lovk unik ped dopady zkuenosti vnjho svta. Kvli stle astjm vlivm pichzejcm z podvdom ztrc zjem a schopnost soustedit se na vnj realitu. M tendence se z n zcela stahovat, aby se mohl vnovat vnitnm vlivm (Silverman, in Campbell, 1998). Prvn ataka idiopatick schizofrenie asto pichz zeslenm njakho nevyeenho konfliktu (nap.chud sexuln adaptace, poruchy socilnch vztah, aj.) 69 V lovku nsledn vznikaj pocity neschopnosti, selhn a osobn nekompetence, kter ho obrac k sob a vlastn osobnosti do t mry, e mu nezbv prostor pro nic jinho (Silverman, in McKenna, McKenna, 2000).

69

Spoutc mechanismy idiopatick schizofrenie jsou podobn spoutm psychospirituln krize. 60

Konkrtn profily psychospirituln krize 2. Paranoidn schizofrenii - kdy pacient nen schopen unst svj vnitn svt, pracovat s nm, a tak svou pozornost zamuje pevn na okol (McKenna, McKenna, 2000). Podnty ve skutenosti vychzej zevnit, ale on si je promt do vnjho svta. Je extrmn ostrait a podnty z ven interpretuje s ohledem na svou zkost, panick strach a hrzu z nebezpe toku (Silverman, in Campbell, 1998). ije tm vhradn projekcemi vlastnho podvdom. (Campbell, 1998, s. 227) Podle tto koncepce by idiopatick typ schizofrenie mohl bt spojovacm lnkem mezi psychotickm onemocnnm a amanskou kriz (Campbell, 1998). Vyplv z toho, e urit druh schizofrennho syndromu me vymizet, pokud se pacientovi povede zvldnout konflikt a reorganizovat osobnost (zpracovat a vstebat nov nevdom obsahy, ke kterm zskal pstup). Zasvcen je kontrolovan rozpad, za nm nsleduje vytvoen ehosi mocnjho a plnjho. (Vitebsky, 1995, s. 139) Sice nepestane bt obtovn autonomnmi nevdommi obsahy, ale je schopen tuto rozenou realitu vstebat a zachzet s n (McKenna, McKenna, 2000). Poda se mu zitky integrovat tvrm a produktivnm zpsobem. (Grof, 1993b, s. 224) David Lukoff (2006, pednka) je pesvden, e a padest procent klient s duevnm onemocnnm m relativn vt anci na pozitivn zakonen krizovho obdob, prv pokud se jim dostane bezpenho rmce, akceptujcho a chpavho pstupu a prvodce, je by byl schopen a ochoten provst je celm zitkem.

3.3.

Aktivace centrlnho archetypu

Tento proces popsal vznamn psychiatr, jungovsk analytik John Weir Perry a nazval jej renewal process (proces psychologick obnovy, obrodn proces).

3.3.1. Mytologick povaha proitku

Proitky jsou vtinou natolik hlubok, intenzivn a pro vnjho pozorovatele podivn a vstedn, e bvaj nejastji oznaovny za duevn onemocnn (Grof, 2004) Jsou obtn popsateln, protoe se odehrvaj pevn na pozad ritul, sn a v kontextu mytologie. Mty jsou u ns bn chpny jako tradin vyprvn, pomoc kterch si vysvtlujeme prodn jevy a nboenskou vru (Qualls-Corbettov, 2004). Podle Josepha Campbella
61

Konkrtn profily psychospirituln krize (1998) svtovho experta na srovnvac mytologii, v ns ale navc probouzej i sly, je byly lovku vdycky vlastn, a ukrvaj v sob moudrost, kter lovka provz cel stalet. Z okruhu mt podle nj vyvela vechna nboenstv, filozofick uen, umn, spoleensk formy primitivnch i historickch nrod, zkladn objevy vdy a techniky. Mytologick symboly jsou spontnnm plodem due a kad z nich v sob nese zrodenou moc svho zdroje (Campbell, 2000). Meme je chpat jako cestu k popisu i vysvtlen povahy due (Qualls-Corbettov, 2004). Zkladn funkc mytologie (a ritul) je podle Campbellova nazrn dodvat lovku symboly, kter pozvedaj lidskho ducha a psob v protikladu k jinm stlm lidskm pedstavm, je ho srej (Campbell, 2000). Carl Gustav Jung mtm pikld pmo ivotodrn vznam (in Campbell, 1998, s. 23). Podle jeho nzoru ns spojuj s ely a motivy nevdom oblasti due, kter nejsme schopni ovldat, a kter pochz z kolektivn sti psch. Pestoe jsou v odlin kulturch odlin interpretovny, maj rzn racionln vznamy a posiluj rozdln sociln normy, stoj za nimi univerzln, jednotn archetypln formy a koncepty (Campbell, 1998). Svmi obrazy v ns oivuje sly, kter byly lidsk dui vdy vlastn a kter skrvaj vdomosti druhu, moudrost, je pomhala lovku kret staletmi. (s. 23) Kolektivn nevdom Campbell pirovnv k vnmu vnitnmu krlovstv, kter v sob neseme cel ivot a pravideln do nj vstupujeme nap. ve spnku. k o nm: Kdyby bylo mon vynst na denn svtlo jen malou st tohoto ztracenho celku, stali bychom se svdky ndhernho rozen naich schopnost a sv obnovy ivota. Penvali bychom sami sebe. (Campbell, 2000, s. 31) Nevdom je nepsanou histori lidstva od nepamtnch dob. (Jung, 1995, s. 36). Cesta hrdiny (Heros journey), dleit koncepce Josepha Campbella (in Lukoff, 1985), je jakousi obecnou strukturou vpravnho pbhu, je se zas a znovu objevuje nap vekermi kulturami, v pbzch veho druhu. Autor sm tento koncept popisuje jako univerzln, archetypln, psychologicky podmnn symbolick ltky a motivy vlastn vem tradinm mytologim. (Campbell, 1998, s. 221) Jejm zkladnm vzorcem je odlouen od svta, proniknut ke zdroji moci a nvrat, kter roziuje ivotn monosti. Obecn ji tedy meme popsat temi po sob jdoucmi fzemi: 1. separace, 2. iniciace, 3. nvrat. (Campbell, 1998) 70

Pro bli informace o Cest hrdiny odkazuji na knihu Josepha Campbella Tisc tv hrdiny (The Hero with a thousand faces), a na etn internetov odkazy. 62

70

Konkrtn profily psychospirituln krize John W. Perry zjistil, e stejn mytologick obrazy se spontnn objevuj pi tzv. schizofrennch kolapsech (Campbell, 1998). Prvnm znakem takovho kolapsu je vydlen jedince ze spoleenskho du a kontextu. Za nm nsleduje dlouh a zptn posun asem a stup hluboko do pschy, kde provajc prochz etnm mnostvm chaotickch a hrznch stet. Hned nato pichz proitky harmonie, kter ho napluj, posouvaj zpt do stedu a dodvaj mu novou odvahu (Perry, in Campbell, 1998). Popis takov cesty do hlubin due, na kter se ocit schizofrenn pacient (respektive jedinec v psychospitrituln krizi pozn. autora) se, zd se, zcela shoduje s ve zmnnm Campbellovm nrysem cesty mytologickho hrdiny (Campbell, 1998). Jung (1995) pe, e archetypy ... uruj drhy veker innosti fantazie, a tm vytvej ve fantazijnch tvarech dtskch sn a v bludnch produkcch schizofrenie podivuhodn mytologick paralely, kter lze (v men me) najt ... tak ve snech normlnch lid a neurotik. (s. 43)

3.3.2. Specifika proitku

Lid provajc tento typ psychospirituln krize maj asto pocit, e se ocitli pmo v centru fantastickch udlost, kter jsou dleit pro budoucnost svta (Perry, in Grof, Grofov, 1999). Maj dojem, e jejich ivot se najednou odehrv na bojiti kosmick bitvy mezi dobrem a zlem, svtlem a temnotou (Grof, 2004) Zprvu jsou pln zaujati motivy smrti (ritulnm zabjenm, obtovnm, muednictvm, posmrtnm ivotem), fascinovan problematikou protiklad (tj. dobro a zlo, svtlo a tma, musk a ensk svt), provaj vizionsk stavy, kter je odvdj zptky do minulosti (vlastn historie, djin lidstva, dokonce a ke stvoen svta). Zitky zprvu dsiv a nepjemn, se stvaj pjemnj a zanaj smovat k een. Etapa vrchol proitkem posvtnho satku (hieros gamos), kdy je partnerem bu imaginrn archetypln bytost, nebo zidealizovan osoba ze ivota dotynho (Perry, in Grof, Grofov, 1999), kter se pot jev jako karmick druh nebo druh j. Hieros gamos pravdpodobn symbolizuje nabvajc rovnovhu mezi muskmi a enskmi strnkami provajcho (Grof, 2004). V tto fzi se lovku mohou zjevovat obrazy a stavy symbolizujc J (Self), nai nejhlub a pravou podstatu - nap. jako zdroj svtla nadpirozen krsy, drahch kamen, perel, zivch perk, atp. Po dvj tmatice smrti lovk prov jaksi hlubok duchovn znovuzrozen, kter asto vyst v pocit, e jedinec je velkm vdcem lidstva,
63

Konkrtn profily psychospirituln krize spasitelem svta nebo dokonce pnem vesmru. V okamicch dokonovn procesu, mv obvykle vize ideln budoucnosti (nov svt zen lskou a spravedlnost, vechno zlo a vechny choroby jsou pekonny). Jakmile se intenzita procesu zmrn, lovk si uvdom, e ve, m proel, byl pouze proces psychick transformace, kter se odehrval vhradn v jeho vnitnm svt (Perry, in Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004), nikoli ve vnj skutenosti (Grof, 2004). Obrodn proces lovka pivd na cestu osobnho rozvoje (v junginsk psychologii proces individuace), kter na konci vede k plnmu uplatnn a vyjden vlastnho hlubinnho potencilu (Grof, 2004). Projevy psychospirituln krize ... se vyznauj u kadho lovka pedevm svoji jedinenost, kter je dan samotnou inherentn povahou tchto proces. (Ty) ... vyrstaj z hlubin due jedince a rezonuj s obsahy kolektivnho nevdom ..., m mtick, kolektivn i transpersonln nachz osobn vraz a vede k individulnmu rstu a ppadn k osobnm transformanm zkuenostem vzanm na mnohovrstevnatost pbhu konkrtnho lovka. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Duchovn vvoj je dlouhou a obtnou cestou, dobrodrustvm provanm v podivnch krajinch plnch pekvapen, radosti a krsy, obt ... i nebezpe. Zahrnuje probuzen dosud latentnch schopnost, pozvednut vdom do novch oblast, drastickou promnu normlnch prvk osobnosti a existenci v souladu s novou, vnitn dimenz. (Assagioli, in Grof, Grofov, 1999, s. 44) Campbell (1949, in Lukoff, 1985) popisuje proces probouzen Self jako prchod, kter po dokonen vede ke smrti a znovuzrozen. lovku, jen tmto procesem prochz (a u v jakmkoli ivotnm obdob) se postupn ztrc vechny ivotn perspektivy, jeho nzory a pedstavy o svt. ivotn modely pestvaj vyhovovat a fungovat. Po spnm dokonen procesu a projit cel cesty, logicky nsleduje znovuzrozen a obnoven vech ztracench ivotnch jistot, postoj a hodnot. David Lukoff (in Everest, Lukoff, 1988) je pesvden, e pokud je Cesta hrdiny metaforickm vyjdenm odvn cesty do psch (a psychza takovou cestou v podstat je), mohly by lovku mty vlastn pomoct pochopit psychotick proces. Ped lety publikoval velmi podrobn rozpracovan pbh Howarda, jednoho z bvalch pacient

64

Konkrtn profily psychospirituln krize psychiatrick lebny 71 . Ten byl na dost svch rodi hospitalizovn, nebo ml najednou dojem, e se ocitl na velmi dleit duchovn cest a m velmi dleit posln, kter okamit zaal plnit. Jeho cesta zahrnovala adu dleitch ritul a ceremoni, objeven pedmt moci, atp. Ve velmi peliv dokumentoval. Jak to sm nazval, ocitl se na duchovn cest (Mental Odyssey). Byla mu udlena diagnza schizofrenie. Po letech se dokzal k tto intenzvn nkolikadenn epizod vrtit a pozitivn ji zroit v dalm ivot. Nkolik let peliv studoval odbornou literaturu z oboru psychologie, antropologie, mytologie a sociologie. Pozdji pomoc nabytch znalost dokzal podrobn rozebrat nkter prvky a symboly, je pro nj byly v t dob podstatn, a najt dleit paralely a podobnosti s tm, co se dozvdl z knih. Kdy se zptn ohldl na svj ivot po tomto zitku a po hospitalizaci, bylo nepochybn, e pbh duchovn cesty zsadn (a zjevn pozitivn) ovlivnil jeho provn, ivotn postoje a dal jeho ivotu zcela jin smr. Jak pe Jung: Poblznit se nen patrn dn umn; ale vyvodit z poetilosti moudrost je asi cel umn. (Jung, 1999a)

3.4.

Psychick oteven

Zven vskyt intuitivnch schopnost a rznch paranormlnch jev je pznan pro vechny typy psychospirituln krize, ale v ppad krize z psychickho oteven je pval informac natolik zahlcujc, mohutn a chaotick, e pedstavuje hlavn problm. Mezi nejdramatitj zitky pat tzv.mimotln zitky, pi nich se vdom vzdaluje z tla a krou nezvisle a svobodn po okol (Armstrongov, in Grof, Grofov, 1999). Informace, kter na tchto cestch zsk, se asto shoduj s bnou realitou. Problm je, e toto jedinec zpravidla prov i uprosted bnho ivota, spontnn a bez zjevn zevn piny (Grof, 2004). lovk u sebe me objevovat telepatick schopnosti nebo jasnovidn vnmn situac vzdlench prostorem nebo asem. (Armstrongov, in Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004) Sdlen tchto zitk a nabytch informac mu me dost komplikovat ivot, nebo tyto jevy zpravidla ds nejen provajcho, ale i jeho okol a blzk jedince, jejich pojmn skutenosti je tmito zitky ohroeno (Grof, 2004).
Podrobnji je pbh rozpracovn ve lnku: Lukoff, D. and Everest, H. The myths in mental illness. Journal of Transpersonal Psychology, 17:123-153, 1985. 65
71

Konkrtn profily psychospirituln krize Pi tzv. mdijnch zitcch jedinec ztrc pocit vlastn identity a zskv identitu nkoho jinho. Zpravidla pijm i podoby jeho tla, postoj, gesta, mimiku, jeho pocity, dokonce i mylenkov procesy (Armstrongov, in Grof, Grofov, 1999). Nkdy zapluje ivot jedince v psychospirituln krizi sled podivnch a neoekvanch nhod, kter spojuj svt vnitn reality s udlostmi kadodennho ivota. Poprv je rozpoznal a popsal C. G. Jung a nazval je synchronicity (Armstrongov, in Grof, Grofov, 1999). Grof (2004) o nich pe: Junginsk synchronicity jsou naprosto autentick jevy, kter nelze ignorovat ani bagatelizovat jako nahodil shody okolnost Nezaujat svdek pozorujc skuten synchronicity, kter m pstup ke vem nleitm informacm, je schopen poznat, e je statisticky nemon, aby se jednalo o pouh shody okolnost. (s. 162)

3.5.

Karmick vzorce

Tento typ psychospirituln krize zce souvis s indickou vrou v reinkarnaci 72 a zkon karmy 73 . Tyto zitky jsou obvykle spojeny se silnmi emocemi a fyzickmi pocity. lovk v mimodnch stavech vdom reln prov situace, kter se odehrvaj v libovoln vzdlen minulosti, a pitom je schopen detailn popisovat osoby, okolnosti i historick prosted (Grof, Grofov, 1999). Nejpozoruhodnj soust je pesvdiv pocit, e lovk u nco takovho zail (dej vcu) nebo vidl (dej vu) (Grof, 2004). Vynoen trk minulch ivot m liv potencil. Nhle vysvtl nepochopiteln aspekty jedincova ivota (podivn problmy ve vztazch, bezdvodn obavy, zvltn sklony, nejasn emon nebo psychosomatick symptomy) a zpravidla zmiz pot, co je ten urit karmick model pln a vdom proit. Zmnn zitky ukrvaj rzn problmy, a lovk, ne zcela prohldne jejich vznam, asto prov intenzivn fyzick pocity, siln emoce a vize, ani by vdl, odkud pichzej a co znamenaj. Zitky jsou velmi pesvdiv a jejich hlubok smysl a vznam m potencil na duchovn cest siln

Jinak t transmigrace, znovuvtlovn due i znovuzrozovn. (Werner, 1996) Karma - kosmick zkon vyrovnn, kter ovld oblast mravnho dn a psob v tomto ivot a nslednch ivotech jako pirozen zkon odplaty za lidsk konn, a to podle zsady: jak zaseje, tak sklid. (Werner, 1996) Podle tto teorie kad ijeme dlouh etzec ivot. Kvalita toho souasnho je podmnna zsluhami a dluhy z tch minulch a zrove peduruje inkarnaci budouc.
73

72

66

Konkrtn profily psychospirituln krize povzbudit a podpoit. Na druhou stranu se budou jevit jako naprosto iracionln, kdy jsou provny mimo kontext. Provajcho siln znepokoj, zvlt pokud je hluboce ovlivnn racionlnm pohledem na svt a tradin vdeckou perspektivou (Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004). Nicmn tyto proitky jsou natolik pesvdiv, e je lovk ve velkm mnostv ppad prost akceptuje a dokonce z nich pociuje jaksi vzruen (Grof, 2004). K dalm komplikacm dochz, v ppad, e se zitky zanaj dostvat do vdom uprosted kadodennch innost a zasahuj do ivota. Dotyn me bt nucen provdt nkter prvky karmickch vzorc, ani by zcela vdl pro. Me se mu teba zdt, e osoby z jeho souasnho ivota hrly dleitou lohu v pedchozch inkarnaccha zane vyhledvat konfrontace zaloen na tchto spolench proitcch z minulch ivot, co pravdpodobn nebude na vztahy psobit pli blahodrn. (Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004)

3.6.

Vrcholn zitky (Peak experiences)

Abraham Maslow 74 , kter je vdecky zkoumal, je popisuje jako pocit obrovsk neskuten radosti, triumfu, cty a obdivu; pocit e najednou chpete cel univerzum a jste s nm sjednoceni; jste duchovn probuzeni, naplnni soucitem s vekerenstvem a nadosobn lskou; v strach ze smrti se rozpout; dochz k psychickmu omlazen a nrstu duchovnch sil; chcete svoji zkuenost sdlet s druhmi a pomhat jim, aby zaili tot; promujete se v charismatickou osobnost, co bv asto spojeno s rozvojem nadsmyslovch schopnost. (in Kalweit, 2005, s. 216) lovk velmi intenzvn ct, jak se rozplvaj hranice jeho osobnosti, a nsledn se sjednocuje s druhmi lidmi, s prodou nebo celm vesmrem. Bn vnman as a prostor jako by byl v tu chvli pekroen a jedinec prov pocit nekonenosti a vnosti, ve spojen s hlubokm klidem a mrem a bujnou radost nebo extz. (Grof, Grofov, 1999) Maslow byl pesvden, e pokud nejsou tyto zitky rueny a omezovny, vedou ke zkvalitnn ivota, k plnjmu uvolnn ivotnho potencilu (Grof, Grofov, 1999),

74

A. Maslow americk psycholog, zakladatel humanistick psychologie (Hartl, Hartlov, 2000) 67

Konkrtn profily psychospirituln krize k hodnotnjmu a uspokojivjmu ivotu, je plyne z innj seberealizace 75 . Proto navrhoval, aby byly povaovny sp za nadnormln ne za nenormln (Grof, 2004). Walter Pahnke vypracoval z dla A. Maslowa a W.T. Staceho seznam zkladnch charakteristik vrcholnho zitku. Pat k nim (in Dahlke, 2002): 1. vnmn jednoty (vnitn i vnj), 2. vrazn pozitivn emoce, 3. pekroen hranic asu a prostoru, 4. vnmn posvtnosti (numinzity) okamiku, 5. paradoxn povaha 76 , 6. objektivita a relnost vhled, 7. nemonost slovnho popisu, a 8. pozitivn dsledky zitku. Stanislav Grof (2004) z tchto kritri odvozuje, e lovk, kter doshl vrcholnch zitk, ct, e pekonv obvyklou rozttnost tla a mysli a prov stavy sjednocen a celistvosti. (s. 158) Bhem zitku pekrauje hranice subjektu a objektu. Pociuje stav extatickho sjednocen s lidstvem, prodou, vesmrem a Bohem, piem tyto stavy jsou provzeny pocity radosti, blaenosti a klidu. Lid provajc mystick vdom tohoto druhu mvaj pocit, e opoutj bnou trojrozmrnou a asov linern realitu a vstupuj do metafyzick transcendentn oblasti, kde tyto kategorie u neplat. (Grof, 2004, s. 158159) Vzhledem k pozitivn hodnot a potencilu tchto zitk by se dalo ct, e budou nejmn problematickm projevem psychospirituln krize - jsou pesn vymezeny, maj pechodn charakter a pozitivn prbh a dopad na provn jedince. Pesto jsou lid, kte provaj tyto stavy, hospitalizovni a podrobovni utlumujc lb. Podle Grofa (2004) se tak dje pedevm kvli neinformovanosti pevldajc v na kultue.(s. 159)

3.7.

Posedlost

Lid provajc tento typ krize maj zeteln pocit, e jejich due i tlo byly uchvceny a jsou kontrolovny jinou bytost i energi. Vnmaj ji jako neptelsk a ruiv prvek, kter zven vstupuje do jejich osobnosti. Zd se jim, e je napad a psob v nich zmatek jaksi bytost bez tla, dmon nebo zl lovk, kter se jich zmocnil prostednictvm ern magie, arodjnickch postup. (Grof, Grofov, 1999)

Seberealizace naplnn, rozvoj, pln vyuvn schopnost a vloh lovka (Hartl, Hartlov, 2000) Mohou bt (teba) leny jako bezobsan a souasn veobsahujc, tj. bez jakhokoli konkrtnho obsahu, ale v potenciln form obsahujc ve. (Grof, 2004, s. 159)
76

75

68

Konkrtn profily psychospirituln krize Projevuje se to v mnoha rznch typech a stupnch. Nkdy jsou pro tyto stavy typick psychopatologick projevy (antisociln a protizkonn chovn, sebevraedn deprese, sexuln promiskuita a deviace nebo abzus alkoholu a drog) a teprve po zahjen zitkov psychoterapie je jako zklad zmnnch problm identifikovna posedlost. (Grof, Grofov, 1999) Milan Rzl (2001) je toho nzoru, e lovk ve stavu posedlosti se ocit v jakmsi hypnotickm stavu. M zl sen, non mru, ve kter se promnil ve zlho ducha i dmona, kter se zmocnil jeho tla a nyn ho vyuv. Tento jedinec se tedy chov prost tak, jak si pedstavuje, e by se ml chovat pslun zl duch. Lbu takovto posedlosti pak pirovnv k hypnotickm sugescm a stejn tak stedovk exorcismus je podle nj jen hypnza v pestrojen (2001, s. 30). Je pesvden, e mediln stavy mohou bt pln objasnny i bez hypotzy o ptomnosti duch, navc bn spiritistick pojet duch se mu jev pli antropomorfnm a tud podezelm (2001, s. 32). lovk posedl suujcmi dmony je vlastn ovldn chaotickmi psychickmi silami (Zohar, Marshall, 2003, s. 159).

3.8.

Zitky blzkosti smrti (Near death experiences)

3.8.1. Smrt
Smrt je neoddlitelnou soust ivota, nelze ji obejt. Jak meme definovat smrt? 77 Otzka, kdy je lovk mrtev a kdy jet ne, je velmi sporn. Existuj ti zkladn pstupy (Moody, 1991): 1. Smrt jako neptomnost klinicky zjistitelnch znmek ivota. Znamen to, e lovk nedch, jeho srdce pestane tlouci, krevn tlak klesne pod mitelnou hranici, zornice se roz, klesne tlesn teplota, atd. 2. Smrt jako neptomnost aktivity mozkovch vln mitelnch elektroencefalografem (EEG). (Moody, 1991) Smrt mozku s nevratnm pokozenm jeho funkc me nastupovat ji po pti minutch, bhem kterch je mozek bez kyslku. U malch dt je prmrn doba del. (Brzda, 2005)

Velmi citliv a tiv se tmatem smrti a umrn zabv Grosz (2001) ve sv knize Dopisy umrajcmu pteli. 69

77

Konkrtn profily psychospirituln krize 3. Smrt jako nezvratn ztrta ivotnch funkc. To znamen stav, ze kterho nen nvratu. lovk tedy nebyl mrtev, i kdy mu njakou dobu chybly ivotn funkce nebo jeho EEG kivka byla nulov, pokud byl nsledn oiven. Profesor Vladimr Alexandrovi Ngovskij 78 dokzal, e smrt probh ve tech fzch: (in Smrt lovka..., nd.) 1. Prvn fzi nazval mezn stadium. Srden tep a dchn se zpomaluje, a se pln zastav. Mozek je v tto fzi jet iv, nebo elektroencefalogram pi n vykazuje vrazn vchylky. 2. Druhou fzi oznail jako agnii (smrteln zpas). Charakterizovna je ztrtou vdom a bolest. V tomto stdiu jsou mozek i mcha stle jet iv. 3. Tet fze, klinick smrt podle nj trv jen pt a est minut. V tchto pti minutch vede mozek jaksi vlastn izolovan ivot. Pi tto fzi se d lovk jet oivit, ale pozdji to ji nen mon, protoe nen psun erstv okyslien krve, a dky tomu je po nkolika minutch pokozen mozek.

3.8.2. Popis zitk

Radikln posun ve vnmn smrti a posmrtnch zitk byl zaznamenn po vydn bestselleru Raymonda Moodyho ivot po ivot, jen stavl na svdectvch sto padesti lid, kte proili setkn se smrt. U nkterch lo o pm zitek klinick smrti (pi srdench infarktech, dopravnch nehodch, topen se, pdech z velkch vek), jin provali velmi silnou tse a stres spojen s ohroenm ivota. 79 Moody (1991) souhlasil s tet, nejpsnj definic smrti. Pojmenoval ji jako oddlen mysli od tla (s. 83) a byl pesvden, e mysl v tom okamiku pechz do jin existence (s. 83).

Ukrajinsk lka (1909-2003), dky jeho iniciativ vznikla v roce 1936 v Institutu neurochirurgie Akademie lkaskch vd (AMV) SSSR Laborato pro experimentln fyziologii k oivovn organismu. V rmci n byly zkoumny patofyziologie umrn a metody oivovn. (Pokorn, 2004) 79 Zitky se objevovaly, a ke zrann nebo k zstav srdce dolo nebo ne. (Moody, 1991), stailo, e v tu chvli byl lovk pesvden o nevyhnutelnosti svho konce (Soudkov, 1999). 70

78

Konkrtn profily psychospirituln krize Pestoe zjistil, e ani dva z popisovanch zitk nejsou naprosto stejn, vypozoroval nkolik spolench prvk, kter se pravideln opakovaly. 80 Na zklad svch pozorovn vystavl urit model popisujc prbh smrti a umrn. Zahrnul do nj (Moodyho, 1991): 1. Nevyjditelnost proitku: Udlosti, ktermi proli lid v blzkosti smrti, leely mimo bn lidsk zkuenosti. Prost neexistuj slova, ktermi by se to dalo popsat. (s. 18) 2. Slyet o sv smrti: Provajc slyel konstatovat nkoho druhho (lkae, sestru, atd.), e je mrtev, piem ve se dobe shodovalo s tm, co si pamatovali lkai nebo nkte z pbuznch. 3. Pocit mru a klidu: Pat sem pocit vznen se v prostoru, proitek tepla, pohody, mru a klidu, pocit velk levy, a dal. 4. Zvukov vjemy: Tyto sluchov vjemy byly nkdy popisovny jako nepjemn (nap. bzuen vychzejc zevnit hlavy, hlasit zvonn, klepn, vyt, bouchn, svitn, meluzna, atp.), jindy spe pjemnj (cinkn zvonk nebo hudba). 5. Tmav tunel: Lid maj spolu s hlukem asto pocit, e jsou taeni tmavm prostorem. Popisuj ho jako jeskyni, studnu, koryto, obal, tunel, nlevku, vakuum, przdno, kanl, dol, vlec, atp. 6. Vstup z tla: V okamiku, kdy lovk prochz tunelem, me se asto dvat na sv tlo jako by z bodu mimo n. Je jako divk, pozorovatel v mstnosti. Lid jsou nejednou zmateni, nebo pedstava, e jsou mimo tlo je pro n zcela nepedstaviteln. Jak Moody pe, citov odezvy tohoto stavu jsou odlin. Nkte se zoufale snaili dostat zpt do tla nebo provali panick strach, u jinch se naopak objevily pocity klidu a pokoje. 7. Setkn s ostatnmi: Mnoho lid si v okamiku umrn (nkdy tak ped i po nm) uvdomilo ptomnost jinch duchovnch bytost. Ty jim mly usnadnit pechod ke smrti nebo jim ci, e jet nepiel jejich as. Nkdy to byli lid, se ktermi se dotyn za ivota setkali a kte ji umeli, jindy mli neuritou podobu duchovnho strce. 8. Svteln bytost: Tento spolen znak popsal ve sv knize Moody doslova jako nejneuvitelnj (s. 35). Je jm setkn s velmi jasnm svtlem. Na lovka, kter proel zitkem smrti, m dajn nejhlub vliv. Typick pro toto svtlo je, e je

80

Do svch zvr Moody nezahrnoval ty prvky, kter se vyskytly pouze jednou. 71

Konkrtn profily psychospirituln krize z potku tlumen, ale rychle jasn, a doshne nadpozemsk jasnosti. dn z vyprvjcch pitom nepochyboval, e jde o Svtelnou bytost, kter s nimi po krtk dob zaala komunikovat, a to penosem mylenek. Definovali ji jako plnou tepla, lsky a magnetick pitalivosti. Identifikace tto bytosti se mnila ppad od ppadu, zejm psobenm nboensk vchovy. Nkte ji nazvali Kristem, jin andlem, kadopdn vichni v n vidli svho prvodce a pozorovatele. V klovm moment se jich zpravidla zeptal, zda jsou pipraveni zemt nebo je navdl k bilanci svho ivota a jeho kvality. 9. Ohldnut: Ji zmnn svteln bytost promtla provajcmu panoramatick zptn pehled jeho ivota, pravdpodobn jako podnt k zamylen. Vzpomnky byly velmi iv a zpravidla mly podobu skutench vizulnch obraz. Byly bu velmi rychl a nsledovaly jedna za druhou ve velmi rychlm chronologickm sledu nebo pichzely vechny narz, bez jakkoli asov posloupnosti. Vichni vypovdajc se shodli na tom, e cel proitek trval jen krtk okamik lidskho pojmu asu, a pesto byli schopni kad jednotliv obraz vnmat a poznat. Nkdy byly obrazy doprovzeny stejnmi pocity a pohnutmi mysli, s jakmi byly pvodn provny. Z vtiny vyprvn vyplynulo, e cel toto ohldnut zdrazovalo dv hlavn tmata: 1. nauit se milovat druhho lovka a 2. zskvat vdomosti. U nkterch provajcch se objevilo, i kdy nebyla ptomna Svteln bytost. 10. Hranice nebo mez: V nkolika ppadech se lid piblili k njakmu druhu hranice. Mla podobu vody, ed mlhy, dve, plotu v poli, nebo prost ry. 11. Nvrat: Moody bhem svho vzkumu zjistil, e akoliv na potku zitku se provajc zpravidla keovit a usilovn snaili dostat zpt do tla, neumt, od urit fze zptky naopak nechtli a brnili se tomu. Platilo to pr zejmna pro ty ppady, kdy lid doli a k setkn se Svtelnou bytost. Vjimky byly jen vjimen a tkaly se vtinou matek, kter ctily povinnost ke svm dtem nebo k rodin. Pokud jde o to, pro se vrtili, ve velkm mnostv ppad to lid vbec nevdli a nebo byli pesvdeni, e jim Bh (nebo Svteln bytost) dovolili t dl bu na jejich prosbu nebo kvli njakmu dalmu posln, kter je pro n pipraveno. V nkolika ppadech mli provajc dojem, e je vrtila zpt modlitba nebo lska ostatnch, a to bez ohledu na jeho vlastn pn. Typick bylo, e pocity a nlady, kter proitek provzely, trvaly jet uritou dobu pot.

72

Konkrtn profily psychospirituln krize V dnm z pbh se neobjevily pln vechny popisovan prvky. (Moody, 1991) Bhem nsledujcch let zkoumn Moody objevil dal tyi prvky svho modelu. Nebyly zdaleka tak ast a vyskytovaly se vlun u lid, u nich stetnut se smrt trvalo extrmn dlouh as. Jsou to: 12. Vize vdn: Letm zblesk pln odlin existence, kde vechno poznn splynulo v bezasovm stavu. Okamik osvcen, bleskovho poznn veho. Pocit, e jedinec obshl cel poznn. Tento pocit po nvratu zpt sice v dnm z ppad nepetrval, ale motivoval provajcho dle se uit a vzdlvat. 13. Svteln msta: lovk bhem svho zitku navtvil jin, nebesk, rozmry byt. Moody zjistil, e zpsob popisu tohoto msta pipomnal urit msta v Psmu. 14. e bludnch duch: Nkte lid vyprvli, e vidli bytosti,kter se zdly bt velmi neastn. Jejich popisy se shodovaly ve vce bodech: 1. Bytosti jako by se nedokzaly vzdt svch svazk s tlesnm svtem, pejt na druhou stranu. Jako by byli srostl s uritmi vcmi, lidmi nebo zvyklostmi. 2. Rys otuplosti, kter byl ze vech tchto bytost ctit. Jejich vdom se zdlo bt v porovnn s ostatnmi zen. 3. Tito otupl duchov byli pipoutn k tamtomu mstu, jen dokud nevyeili problmy a nesnze, kter je v tomto stavu drely. 15. Nadpirozen zachrnn: Ve vce ppadech byl provajc zachrnn zsahem njak duchovn bytosti. Zpravidla ho nejprve postihla njak nehoda nebo se ocitl v situaci, ze kter nebylo niku a ve chvli, kdy u se vzdval, ozval se jaksi hlas i zasvtilo svtlo a zachrnilo ho od smrti. V roce 1982 Gallup (in Lukoff, 1998) uvedl, e ji piblin osm milin dosplch Amerian proilo zitek blzkosti smrti. Na zkoumn R. Moodyho zhy navzal Kenneth Ring, profesor psychologie na Univerzit sttu Connecticut. Jeho vzkum je zaloen na rozhovorech se sto dvma osobami, kter popisuj zitek blzkosti smrti. Ring na zklad svch zkoumn jednak potvrdil Moodyho zvry, a tak vytvoil ptistupov model nazvan jdro proitku. Tento index zvauje jdro proitku blzkosti smrti a pokou se ho mit. Obsahuje tyto poloky: 1. pocit mru, 2. oddlen od tla, 3. vstup do tmy, 4. vidn Svtla, 5. vstup do nadzemsk oblasti. Posledn stupe me zahrnovat tak panoramatickou rekapitulaci
73

Konkrtn profily psychospirituln krize ivota, setkn s Bytm a milovanmi zesnulmi, i rozhodnut k nvratu do pozemskho ivota. Z Ringova vzkumu vyplynulo, e jen mlokdy se v zitku projev vech pt stup. (Soudkov, 1999) Dal, kdo se zabvali tematikou zitk blzkosti smrti, jsou nap. kardiolog Michael B. Sabom, psychiatr Bruce Greyson, Cherrie Sutherlandov, Allan Kellehear, aj. Mezinrodn asociace pro studie blzkosti smrti m v souasn dob aktivn odboky ve dvaceti dvou sttech USA, dle v Austrlii, Belgii, Dnsku, Finsku, Francii, Holandsku, Kanad, Nmecku, Norsku, panlsku a vdsku. (Soudkov, 1999)

3.8.3. Mon vysvtlen

Existuje nkolik teori, je vysvtluj zitek blzkosti smrti. Pat k nim (Moody, 1991): a) Nadpirozen vysvtlen: Proitky blzkosti smrti zpsobil Bh nebo bel (zle na nastaven interpretujcho). b) Vdeck vysvtlen: Farmakologick: Proitky blzkosti smrti jsou zpsobeny drogami nebo lky podvanmi pacientovi v krizi. (Moody, 1991) Hlavnm pedpokladem pi tom je pibvajc blokda penosu impuls v nervovm systmu a centrln stimulaci. (Brzda, 2005) Fyziologick: Vdci tvrd, e zitky lid v klinick smrti vznikaj v limbickm systmu mozku. Ten hraje dleitou roli pi vnmn svtla, a kdy m nedostatek kyslku vlivem zrann nebo drog, me vyvolat extatick stavy vdom. (Brzda, 2005) Provan vize, kter se objevuj bhem klinick smrti nebo fyzickho stresu jsou podle tto teorie zpsobeny odznutm psunem kyslku do mozku. (Moody, 1991) Neurologick: Jevy podobn tm, kter se vyskytuj pi zitku blzkosti smrti, se objevuj i pi nkterch neurologickch chorobch, zejmna pi uritch zchvatovitch onemocnnch.

74

Konkrtn profily psychospirituln krize c) Psychologick vysvtlen: a. Pedpoklad, e jde o vmysly a li vyvrac jen tko vysvtliteln shoda

a podobnost sdlench pbh (Moody, 1991). 81 b. Dal verz je chybn interpretace zitku a monost, e si jej lid bhem let zcela mimodk pikrlili a jednoduch zitek opentlili a do velmi sloit historie. Je fakt, e toto je bn psychologick jev. Moody (1991) si pesto nemysl, e by v tchto ppadech hrl njak vznamnou roli. Bhem let vzkumu toti zjistil, e vyprvn lid, kter vyetoval u v nemocnici, se shodovala s vyprvnmi lid, jejich proitek se odehrl teba ped nkolika lety. c. Jde o projev zosobnnho pn, o sny, fantazie, halucinace a peludy, kter uvdj do ivota rzn piny, nap.drogy, nedokrven mozku nebo duevn onemocnn. Moody (1991) k tomu pe, e lid, se ktermi v rmci svho vzkumu mluvil, rozhodn netrpli psychzami a naopak psobili jako citov vyven, normln lid, s pevnm mstem ve spolenosti. Proto je pesvden, e v ppad zitk blzkosti smrti nejde o peludy nebo bludy. d. Teorie depersonalizace, kter vznikla v roce 1930, pedpokld e proitky blzkosti smrti jsou zpsobeny uritm adaptivnm mechanismem, jen varuje lovka ped hrozbou smrti. Potencionln ohroujc emoce nebo proitek je tmto mechanismem zadren, a lovk pak me bez paniky integrovat realitu. (Jansen, nd.) Takto je vysvtlovn teba pocit, e lovk vyplouv ze svho tla ven. Na druhou stranu nap. pro siln spirituln a mystick proitky nebo zvenou bdlost a ostraitost bhem zitku u teorie vysvtlen nem. (Scientific theories of the NDE, nd.) e. Teorie regrese tvrd, e konfrontace se smrt vede lidsk organismus k odtren od vnjho svta. Vsledkem je regrese na preverbln rove, kter me bt jedincem provna nevslovn mysticky. (Jansen, nd.) f. Teorie znovuoiven vzpomnek na zrozen vysvtluje pohyb tunelem vstc "svtlu" jako vzpomnku na vlastn porod. (Jansen, nd.) Podle tto teorie jsou fenomny provan ve chvli smrti jen uchovan a oiven vzpomnky na vlastn narozen. (Scientific theories of the NDE, nd.)
Teoreticky by to bylo vysvtliteln pouze spiknutm. Jist je mon, e star mil dma ze Severn Karolny, medik z New Jersey a vojensk vyslouilec z Georgie a mnoho dalch se ped lety seli a dohodli se, e na mn vyzkou pesn propracovan ert. Nen to ovem pli pravdpodobn. (Moody, 1991, s. 71) 75
81

Konkrtn profily psychospirituln krize g. Fenomn senzorick deprivace. Tato teorie vychz z vzkum vlivu izolace na lidsk provn. Bylo zjitno, e lovk bhem extrmn senzorick deprivace prov psychick stavy podobn zitkm blzkosti smrti. Je to teba ztrta pojmu asu, pocit stenho oddlen od tla, nechu vrtit se do civilizovanho svta nebo opustit izolaci, pocit, e lovk je v jednot s vesmrem, vizuln, sluchov i taktiln halucinace, aj. (Moody, 1991). Jansen (nd.) to vysvtluje tak, e vzpomnky mohou bt normln potlaeny. Pokud jsme pi plnm vdom a soustedn na extrmn kol, mechanismus, kter se chov jako vrtka, primrn propout do mysli vnj signly a vnitn potlauje. Pokud je vnj vstup dramaticky omezen, napklad kdy snme, podnm ltky, jako je ketamin, nebo i srdenm zchvatem, spolu v kombinaci s vysokou rovn centrln stimulace (nap. pi hypoxii, ischmii, epilepsii) jsou ty tzv. uschovan vnitn vjemy uvolnny a mysl jsou zorganizovny do zitku s jistm symbolickm vznamem.

3.8.4. Dsledky
Zitky blzk smrti asto vyvolvaj spirituln krize, protoe drasticky mn pedstavy o realit. (Grof, Grofov, 1999) lovk, kter nco takovho proil, nem vbec dnou pochybnost o tom, zda to bylo skuten a dleit. Ct, e dky tomuto zitku je jeho ivot hlub a plnj. (Moody, 1991) Zskv nov nhled na svt, naprosto odlin hodnoty i ivotn cle a vsledn prochz transformac charakteristickou pro vechny spn zavren duchovn krize. (Grof, Grofov, 1999) Proitek vn hlubok prlom do postoje lovka ke smrti. Moody pe, e tm kad z dotzanch mu dal njakm zpsobem najevo, e u se j neboj (dn z nich ji vak nijak zmrn nevyhledv). Lid tak asto mluv o odlinm vztahu k ivotu, do kterho se vrtili. Zmnili sv plny, pstup k ptomnosti, budoucnosti i minulosti. (Moody, 1991) I kdy sami o svm zitku vbec nepochybovali, mli vichni astnci Moodyho (1991) vzkumu pocit, e kdyby to nkomu ekli, dvali by se na n ostatn jako na duevn vychlen a nevili by jim. V dob, kdy probhal Moodyho experiment, se zpadn spolenost jet dost radikln stavla proti monosti pet vlastn smrt. Proto radi lid,

76

Konkrtn profily psychospirituln krize kte nco podobnho proili, mleli nebo o zkuenosti mluvili pouze se svmi blzkmi. Tm nabyli dojmu, e jejich proitek je ojedinl, a ctili se asto velmi osamle. (Moody, 1991) V poslednch deseti letech bylo publikovno nesetn prac a uskutenilo se mnoho studi na toto tma a zitky blzkosti smrti se dostaly do poped a do povdom irok veejnosti. Dky tomu zaaly bt jednoznan odliovny od psychotickch epizod (Lukoff, 1998).

3.9.

Zitky setkn s UFO

Proitky setkn s objekty podobnmi mimozemskm kosmickm lodm nebo bytostem i dokonce zitky nosu tmito bytostmi mohou vyvolat vnou emon a intelektuln krizi, kter m obecn mnoho spolenho se stavy spirituln krize. (Grof, Grofov, 1999) Podle Stanislava Grofa (2004) je mon zitek setkn s UFO interpretovat nkolika zpsoby: 1. Skuten nvtva mimozemsk kosmick lodi. 2. Podvod, le. 3. Klamn zmna prodnch kaz a pozemskch objekt. 4. Psychotick halucinace. 5. Myln vklad znovuprovn porodnho traumatu (teorie A. Lawsona). 6. Archetypln vize vychzejc z kolektivnho nevdom (teorie C. G. Junga). Jung tomuto fenomnu vnoval celou jednu studii 82 a v n pedpokld, e jde spe o archetypln vizi vychzejc z kolektivnho nevdom lidstva ne o mimozemsk nvtvy vzdlench civilizac. (Grof, Grofov, 1999) Dle se budu vnovat prv tomuto vkladu, protoe se domnvm, e je nejpravdpodobnj. Hned na vod sv studie se Jung podivuje, jak se me jeden jak se zd - fyzick jev tak asto vyskytovat a zrove psobit tolik neobvykle, neznm a rozporupln. Nepedpokld, e by lo ve vech jednotlivch svdectvch o bezvznamn nhody. Podle nj jde o nahromadn chybnch pozorovn a nesprvnch zvr, do kterch

82

Jung, C.G: Tajemno na obzoru, Nakladatelstv Tome Janeka, Brno 1999 77

Konkrtn profily psychospirituln krize jsou projikovny subjektivn psychick pedpoklady (Jung, 1995, s. 19). Je pesvden, e pvod tchto zitk musme hledat v njak veobecn ptomn psychologick situaci, v afektivnm napt, kter je zapinno njakou kolektivn nouzovou situac, ... nebezpem nebo ... vitln psychickou potebou. (tamt, s. 20) Pe, e pokud je vdom konfrontovno s nevdommi obsahy, kter jsou pro n potenciln nebezpen, nen schopno integrovat je pmou cestou. V tch ppadech se zmnn psychick obsahy projevuj nepmo, vytvenm neoekvanch a zprvu nevysvtlitelnch nzor, pesvden, iluz a viz. Nezvykl prodn udlosti, jako jsou meteory, komety, krvav det, tla se dvma hlavami a jin zrdy jsou vysvtlovny jako hroziv, ppadn jsou vdna jako znamen na nebi (tamt). Je pesvden, e podobn objekty podncuj vdomou i nevdomou fantazii, piem vdom fantazie produkuje spekulativn domnnky a klamn povsti a nevdom fantazie dodv mytologick pozad, kter k tmto vzruujcm pozorovnm pat. (tamt, s. 12) Vyvstv otzka, pro zrovna v dnen dob se nahromadilo tolik podobnch svdectv. Kde hledat tu Jungem zdrazovanou psychickou pinu, kolektivn nouzovou situaci? Jung se docela odvn, ale zrove zcela logicky domnv, e lidstvu zan bt na Zemi pli tsno ... a chtlo (by) uniknout (z msta) ..., kde hroz nejen vodkov bomba, ale i ... lavinovit prstek obyvatelstva ... Prostor, v nm mohou lid bydlet a t, se ... stle vce zmenuje a pro adu nrod je optimum ji drahn as pekroeno. Hrozba katastrofy vzrst mrn ke stlaovn vzrstajcch populac. Tsnost vytv zkost, kter hled pomoc v mimozemsk oblasti, nebo Zem ji neposkytuje. Z zkosti, jej pinu v plnm rozsahu nechpeme a z toho dvodu nen vdom, vznikaj ... vysvtlujc projekce. (tamt, s. 24-25) Podobn sociln klima se podle Junga utvoilo i v dob prvnho kesanskho tiscilet. Tehdej iroce rozen fantazie zniku svta vak podle jeho nzoru mohla bt zdvodnna ist metafyzicky. N svtov nzor ovem neoekv a nepipout monost nebeskch znamen i boho plnu, a proto je teba UFO, aby se hrozba zniku lidstva jevila jako racionln odvodnn. (tamt, s. 26) 83 Lidstvo se po obdob posedlm mylenkou smrti, apokalyptickou hrzou a strachem z onoho svta ... (ocitlo) ped novm nebezpem: ped nebezpem temnho vpdu pichzejcho z nitra a tak kajc z tajemnch trhlin zem. (Foucault, 1997, s. 96)

83

Pro podrobnj informace odkazuji na ve zmnnou Jungovu studii. 78

Konkrtn profily psychospirituln krize

3.10. Komunikace s duchovnmi prvodci a channeling

Pi transpersonlnch proitcch se mohou nkte setkat s bytostmi, je zaujmaj pozici jejich prvodce, uitele, ochrnce nebo prostho zdroje informac. Obvykle jsou vnmny jako bytosti bez tla, nadlidsk stvoen i bostva existujc na vy rovni vdom, obdaen mimodnou moudrost. Nkdy maj zcela osobn podobu, jindy jsou zivmi zdroji svtla nebo nejsou vidt a jejich ptomnost je jen pociovna. Sv sdlen adresuj pjemci vtinou formou pmho (Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004). Zvltnm jevem tohoto druhu je tzv. channeling. Bhem nj jsou lovku pedvny informace nebo poselstv z vnjho zdroje. lovk v tu chvli mluv v transu, pouv automatick psan nebo opakuje telepaticky sdlen mylenky (Grof, Grofov, 1999; Grof, 2004). Takto pedan informace mohou mt rznou kvalitu od bezvznamnho tlachn a po velmi vznamn sdlen (Grof, 2004). Ve velkm mnostv ppad ovem jde o vysoce spolehliv a kvalitn informace, piem je zejm, e se do vdom jedince nemohly dostat dnm jinm adekvtnm zpsobem. (Grof, Grofov, 1999) Podle manel Grofovch (1999) hraje channeling dleitou roli v cel historii lidstva, jeliko duchovnmi naukami takovho pvodu byly spisy mimodnho kulturnho vznamu (nap.staroindick vdy, korn nebo Kniha Mormon) (Grof, Grofov, 1999). Jednm z nejpopulrnjch souasnch text pedanch formou channelingu je kniha Kurz zzrak (A Course of Miracles) sepsan psycholokou Helen Schucmanovou (Grof, 2004). Pestoe informace, kter k lovku tmto zpsobem pichzej, jsou zpravidla potvrzen a hodnovrn, existuje reln nebezpe, e provajcho pepadne strach z ponajcho lenstv. Je to dost pochopiteln hlavn v ppadech, kdy sly hlasy (jeden z pznak paranoidn schizofrenie). Druhm nebezpem, kter provajcmu hroz, je tzv. inflace ega, kdy jedinec zane mt pocit, e je vyvolen a svj zitek povauje za dkaz vlastn vjimenosti (Grof, 2004). mylenkovho penosu nebo jinmi mimosmyslovmi prostedky. Nkdy komunikace probh podobou slovnch poselstv

79

Specifika terapie

4. Specifika terapie
Pestoe jednotliv typy psychospirituln krize pedstavuj pro terapeuta jednotliv a jedinen vzvy, existuj urit zkladn principy, kter lze aplikovat na vechny z nich (LaHood, nd.). Podle manel Grofovch (in LaHood, nd.) je nejdleitjm krokem v terapii vytvoen pozitivnho kontextu pro klientovy zitky a nsledn pedvn informac ohledn probhajcho procesu. LaHood (nd.) v souvislosti s tm podotk, e mnohdy je dleit informovat o procesu i blzk okol a vykolit ho k podpoe provajcho. Pro provajcho me bt velmi pnosn, podvat se na probhajc proces jako na st duchovn cesty, kter obsahuje potencil pozitivnho zakonen. Psychoterapie m monost lovku v psychospirituln krizi pomoci uvidt poselstv, kter k nmu skrze zitky pichz, a podpoit ho pi tvorb vlastn ivot-potvrzujc (life-affirming) mytologie, kter tyto zitky integruje. (in Spiritual Interventions in Psychotherapy, nd.) Je absolutn nezbytn, aby byla respektovna liv moudrost transformanho procesu, podporovn jeho pirozen prbh a ... akceptovno irok spektrum lidsk zkuenosti. (Grof, Grofov, in LaHood, nd.) Klienti prochzejc PK se dotkaj hlubinnch vrstev psych, kter disponuj intenzitou, je se v naem bnm modu vdom nevyskytuje. Tato zkuenost je nepenosn, a proto je dleit aby terapeut, kter chce rozvinout sv iv porozumn a chce pracovat s tmto druhem klient ml ideln sm zkuenost mimodnch stav vdom (nap. holotropn dchn) (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence) Terapie by se nemla omezovat pouze na povdn. Mla by klientovi umonit pln proit a pm vyjden doprovodnch emoc (Grof. Grofov, in LaHood, nd.) Argyle a Randal (2005) se domnvaj, e terapie jedince provajcho psychospirituln krizi je pevn podprn. Doporuuj, aby se na tto prci podleli lid, je maj sami zkuenost s mimodnmi stavy vdom a transpersonln chpn svta jim nen ciz. Terapie podle jejich nzoru nemus zahrnovat medikaci a na obasn pouit

80

Specifika terapie uklidujcch prostedk nebo hypnotik, kter jsou nutn v ppad, e proces vrazn naruuje spnek. Dleit je podle nich sp tzv. byt s klientem (being with). Hoffman (1996, in Schueler, 1997) doporuuje, aby terapeut svho klienta nauil meditovat, vnovat pozornost snm a st duchovn texty. Loren Mosher (in Amering, 2006), zakladatel terapeutickho centra Soteria v San Jose (viz plohu . 8), byl pesvden, e lid pracujc s klienty v psychospirituln krizi by mli mt urit osobnostn vlastnosti: 1. Siln vdom sebe (sense of self) a schopnost ctit se pohodln v nejistot, 2. otevenou mysl, pochopen, nehodnotc pstup, 3. trplivost bez vlezlosti, 4. praktickou, na problm zamenou orientaci, 5. flexibilitu, 6. empatii, 7. optimismus a schopnost podporovat, 8. jemnou nestupnost, 9. smysl pro humor, 10. skromnost a pokoru, a 11. schopnost myslet v souvislostech. Procesy psychospirituln krize mnohdy vyaduj velkou variabilitu a komplexnost uitch terapeutickch a podprnch pstup (psychoterapie, prce s tlem, expresivn metody, pravy stravy, spirituln a religionistick informan zdroje, lkask pe atd.) (Jarkovsk, 2006, elektornick korespondence). David Lukoff (nd.b) na zklad sv mnohalet praxe vytvoil terapeutickou koncepci, je obsahuje devt konkrtnch krok. Doporuuje jejich pouit zejmna v dob, kdy je proces hodn bouliv a pro klienta nezvladateln. (Lukoff, 2006, pednka). Pokusm se ji krtce rozvst. 1. Normalizuj (Normalize). Ve velkm mnostv ppad je pro lovka tk pipustit si, e to, co se s nimi dje, je normln a navc se to me stt kadmu. V na kultue nemme vypracovanou pedlohu pro podobn provn, a tak nen snadn si s tm poradit. Pitom v jinch spoleenstvch by se nad tm nejsp nikdo nepozastavil (Vanura in Benda, 2005). Lid prochzejc psychospirituln kriz, potebuj rmec pomoc nho by mohli pochopit, co se s nimi dje. Spirituln a nboensk zitky jsou podle Lukoffa asto patologizovny a prv tento pstup podle nj me zpsobit, e provajc pestane mt proces pod kontrolou. (Lukoff, nd.b)

81

Specifika terapie 2. Vytvo tzv. terapeutick zsobnk (Create a therapeutic container). John W. Perry zdrazuje, e lovk v psychospirituln krizi potebuje bt v kontaktu s osobou, kter proces nejen bezvhradn akceptuje, ale navc i povzbuzuje a je schopn provajcmu poskytnout dostatenou oporu (Lukoff, nd.b). 3. Redukuj vnj i vnitn stimulaci (Reduce environmental and interpersonal stimulation). Podle Lukoffa (nd.b) je asto dleit uchrnit provajcho od plin vnj stimulace, protoe nkter vlivy mohou vrazn naruovat proces a mohou bt vnmny dokonce jako bolestiv. Terapeut tedy me se svm klientem pracovat na tom, jak se vyhnout uritm lidem nebo situacm, kter jej drd a podncuj dysfunkn strnky probhajcho procesu. 4. Nech ho na as peruit vechna duchovn cvien (Have him temporarily discontinue spiritual practices). Meditace je astm spoutem psychospirituln krize, proto kdy se zd proces pli bouliv, je vhodn domluvit se s klientem na doasnm peruen vekerch duchovnch cvien (dokonce i cvien jgy, i-kung nebo teba tai chi), kter by mohla brnit doucmu uzemnn, s tm, e se k peruenm praktikm me vrtit v dob, kdy se u bude ctit stabilnj (Lukoff, nd.b) Randal a Argyle (2005) doporuuj zachovat ritul modlitby, kter podle nich psob velmi podprn. 5. Pouij terapeutick sezen k uzemnn (Use the therapy session to help ground the client). Bhem terapeutickho sezen je velmi inn, stejn jako v krizov intervenci obecn, ukotvovat klienta v provn tady a te podporovat ho v soustedn na aktuln vnitn dn, prbh vzjemn interakce, atd., a na zklad toho spolen hledat pozitivn a podprn vstupy. Lukoff to nazv meditac otevench o (open-eyed meditation) a ve svm lnku DSM-IV Religious and Spiritual Problems, Lesson 6.1 Therapeutic Interventions: Spiritual Crises

82

Specifika terapie (viz http://www.internetguides.com/dsm4/lesson6_1.html#top) uvd krtkou ukzku takovho sezen. 6. Navrhni dietu sloenou z tkch jdel a zru pst (Suggest a diet of heavy food and avoid fasting). Doporuovny jsou obiloviny (zejmna celozrnn), lutniny, mln vrobky a maso. V protikladu k tmto uzemujcm potravinm stoj teba ovocn dusy, salty a voce. Cukr a povzbuzujc prostedky jako kofein se tak nedoporuuj. (Lukoff, nd.b) 7. Nabdni jednoduch, uzemujc a zklidujc innosti (Encourage him to involve in simple grounding, calming activities) K jednoduchm uzemujcm aktivitm pat teba prce na zahrad (ryt a kopn, szen, hrabn, atd.) klid domcnosti, tdn vc nebo teba run prce (pleten, it, atp.). douc je tak pravideln fyzick cvien a prochzky v prod. Jednak navrac vdom zptky do tla a tak maj uklidujc vliv. Pokud jde o sport, Lukoff se nebrn nap. plavn nebo jzd na kole, ale disciplny soutnho typu by mohly pli aktivizovat, co podle nj nen v procesu ukotvovn pln douc. (Lukoff, nd.b) 8. Podpo jej v kreslen, modelovn, vytven hudby, psan przy i poezie, v tanci (Encourage him to draw, mold clay, make music, journal, write poetry, dance) Kreativn tvorba me lovka dovst k plnjmu vyjden a pochopen vlastnho vnitnho provn. V jazyce symbol a metafor se skrv monost, jak integrovat zitky, kter jsou nevysloviteln. (Lukoff, nd.b) 9. Zhodno monost lby (Evaluate medication) Manel Grofovi (Grof, Grofov, 1999) se domnvaj, e prvnm dleit, krokem v terapii je vylouen jakchkoliv zdravotnch pot, kter lze dostupnmi klinickmi a laboratornmi technikami zjistit a kter mohou zpsobovat dan percepn, emon a jin projevy. Nap. encefalitidu, meningitidu a jin infekn nemoci, mozkovou arteriosklerzu, temporln ndor, urmii a jin nemoci, kter mohou mt vliv na stav vdom. Pokud vyloume monost, e problm je organickho pvodu, je nutn odliit tento stav od funkn psychzy. Mezi pzniv znaky pat dobr psychologick, sexuln

83

Specifika terapie a sociln pizpsobivost pedchzejc epizod, schopnost uvdomit si, e proces me vychzet z klientovy vlastn psch a ochota dodrovat zkladn pedpoklady lby. Naopak zmaten a chab uspodan proitky, ptomnost primrnch symptom schizofrenie, siln ast manickch prvk, systematick uvn projekce a ptomnost pronsledujcch hlas a blud jsou indikac pro upednostnn tradinch lebnch postup. (Grof, Grofov, 1999) Argyle a Randal (2005) doli k zvru, e v dsledku zmny psychospirituln krize za psychzu se provajc ocit v uritm nebezpe. To plyne pedevm ze zbytenho podvn potlaujcch antipsychotickch medikament s adou vedlejch ink. Pokud je na psychzu nazrno jako na stav nenormln npadnosti(a state of aberrant salience) a hlavnm kolem dopaminu je zprostedkovvat odlinost od okolnho prosted, npadnost zitku psychospirituln krize by mohla bt nevhodn potlaena dopaminovou blokdou. (s. 8) K dalm rizikm podle nich pat sociln izolace, stigmatizace a sebe-stigmatizace plynouc z nlepky duevnho onemocnn. Na druhou stranu by nemla bt pehlena ani rizika plynouc z nelen psychotickho onemocnn medikamenty, kter by mohlo mt vrazn negativn vliv na prognzu onemocnn. (Argyle, Randal, 2005) Moravec (2006, elektronick korespondence) k otzce ohledn medikace

pe:Spirituln krize se jen zdka d lit psychofarmaky a kdy, tak jen po krtkou dobu pi krizov intervenci. Na dlouhodobou lbu jsou lky nevhodn ... Nkdy mm pocit, e by bylo lep, kdyby s tmito tmaty lid nechodili k lkai ani psychologovi, ale do kostela. Pouh medikace a hospitalizace nejene nensleduje ... proces, ale pmo jej blokuje a me vst k stagnaci vnitnho vvoje a psychiatrizaci se vemi negativnmi dsledky pro kvalitu ivota tchto lid. Nejedn se tedy o adekvtn lbu. Tento pstup pouze ztlum symptomy a v dsledcch chronifikuje i stigmatizuje lidi, kte mohou jinak mnoho zskat pro vnitn rozvoj pi adekvtnm provzen, i s doasnou podporou symptom, kter pomh dokonen procesu. Zrove ovem plat, e pi obzvl intenzivnch, proitcch i fzch procesu je dobr vyut doasnou podporu medikace pro zmrnn zahlcujcch zkuenost a postupnou cestu integrace. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence)

84

Specifika terapie Provzen klient v psychospirituln krizi krom poteby dobrho informanho a stabilizujcho rmce, kter tyto lidi bezpen pevede od psychospirituln krize ble k psychospirituln zkuenosti, vyaduje tak nsledn zven indikace ppadn podpory symptom a akceleraci procesu spe ne pouze dlouhodob vynakldn sil na jeho tlumen. Pro pipraven klienty je tedy nanejv prospn jejich proces dle podpoit a vytvoit bezpen rmec pro pln uvolnn energi a voln prbh proitk i katarzi. To umon dokonen nebo vvojov posun danho procesu, kter by jinak mohl stagnovat a problematizovat pokrok ve spoluprci s terapeutem. V tto souvislosti je nkdy dleit vidt nai tendenci kontrolovat a tlumit proces za kadou cenu, jako ast vraz strachu z neznmho a poteby ovldnout nezvladateln. Pro kadho terapeuta pracujcho s tmto druhem klient je vzvou tma pokory a dvry v hlubinnou moudrost tchto sebelivch proces, je asto pesahuje nae profesionln porozumn a klade velk nroky na schopnost pustit se behu a plynout s procesem a souasn i nutnost dbt na bezpenou strukturu provzen. (Jarkovsk, 2006, elektronick korespondence)

85

Metodologick rmec vzkumu

5.
5.1.

Metodologick rmec vzkumu

Vzkumn zmr

Mm primrnm zmrem bylo popsat, co je to psychospirituln krize, jak se projevuje, co pin. V rmci vzkumn sti budu upravovat zskan data v souladu se zsadami zpracovvn kvalitativnch dat, a pokusm se je propojit s fakty a daji uvedenmi v teoretick sti.

5.2.

Vzkumn otzka

Jak je z fenomenologickho hlediska proitek psychospirituln krize?

5.3.

Vzkumn metody

O tmatu psychospirituln krize se obecn pli nemluv. Mnoho lid tento termn nikdy neslyelo a neum si pod nm pedstavit nic konkrtnho. Usoudila jsem, e jasn popis konkrtnch proitk, kter tento proces trochu objasn, by mohl bt vraznm pnosem. Nejsou mi znmy dn dotaznky, kly nebo jin kvantitativn metody, kter je k tomu mon efektivn vyut, zamila jsem se tedy na kvalitativn metody a koncipovala vzkumnou st jako fenomenologick a narativn popis prbhu psychospirituln krize.

5.4.

Etika vzkumu

dila jsem se obecn danmi etickmi zsadami kvalitativnho vzkumu. Ped zapoetm rozhovoru jsem kadho z astnk ujistila o dobrovoln asti ve vzkumu i o monosti kdykoliv z nj vystoupit bez udn dvod, a ubezpeila jsem je ohledn anonymizace dat, povinn mlenlivosti a zvazku uschovat vechna zskan data tak, aby k nim neml pstup nikdo nepovolan. (V ploze . 4 pikldm koment k etice vzkumu, kter jsem v vodu rozhovoru pouvala.) Tak jsem je seznmila se zpsobem zpracovn dat a nkter pedbn vsledky jsem s nimi konzultovala. Bhem jednotlivch rozhovor bylo nkolikrt zjevn, e vyprvjc se uritmu tmatu vyhbaj, obchz ho, poppad nemluv k vci. Mohla jsem se clen ptt, abych zskala
86

Metodologick rmec vzkumu co nejpesnj a nejkonkrtnj informace, ale tm bych riskovala, e je traumatizuji nsilnm nvratem do emotivn vypjat situace. Pi plnovn vzkumu jsem si uvdomovala, e tma je velmi citliv, co mi pozdji potvrdili i jeho astnci. Mluvili i o tom, e nkter tmata spojen s procesem stle jet zpracovvaj. Rozhodla jsem se tedy, e pokud se pi interview dostanu do situace, kdy budu muset volit mezi bezpem participanta a kvalitou a pouitelnost zskanch informac, upednostnm jeho bezpenost.

5.5.

Validita vzkumu

5.5.1. Obecn postupy

(ermk, tpnikov, 1997, 1998) Validita vzkumu zvis na tom, jak pravdiv vzkum reprezentuje zkouman jev a jak pravdiv ho dokld. Obsahuje tedy dv komponenty: pravdivost (nlezy pesn reprezentuj jevy, ke kterm odkazuj) a jistotu (nlezy jsou podpoeny dkazy). V kvantitativnm vzkumu validizan postupy zahrnuj irokou klu numerickch metod, kter kontroluj pravdpodobnost toho, zda jsou vsledky zkoumn zateny chybou, jestli dojde k neoprvnnmu zamtnut nulov hypotzy nebo zda bude nesprvn nulov hypotza potvrzena. U kvalitativnho vzkumu maj tyto validizan procedury nenumerickou povahu. Ovlivuje ji nkolik faktor. Rozhodujc jsou kvalita zskanch dat, zpsob jejich zpracovn vzkumnkem a prezentace vsledk. Data by mla bt bohat a hust (podrobn, pln, informativn), mla by zahrnovat irok kontext, zohledovat pohnutky, vznam a procesuln strnku, aby mohla slouit nejen ke konstrukci teorie, ale zrove i k jejmu testovn. Pojem siln data se vztahuje k jejich vpovdn sle. Vt vpovdn slu maj data zskan v ternu, v pozdj fzi vzkumu, o samot a z chovn (ne z vyslovenho). pln eliminace zkreslen dat vzkumnkem je prakticky nemon, ale identifikace jeho monch zdroj a efekt stenmu odstrann zkreslen napomh. Ke zkreslen me dojt dky jednostrannmu pohledu, tedy pokud vzkumnk vybere jen data, kter zapadaj do jeho prekoncepc, kter ho njakm zpsobem pitahuj nebo kter se mu zdaj vznamn. Je teba si tak uvdomit reaktivitu, tedy vliv badatele na

87

Metodologick rmec vzkumu studovan prosted nebo osoby. Turistikou se rozum zamen na vyhledvn odlinost, kter me vst k pehldnut podobnost a souvislost s jinmi jevy. Romantizmus zase znamen, e zobrazen vnitn zkuenosti je povaovno za dostaten cl vzkumu, ale jednostrann draz na vnitn zkuenost me vst k zanedbn kontextu socilnho pozad jev. Interpretace udlost jako strukturovanjch a kongruentnjch ne jsou ve skutenosti bv nazvna holistick zkreslen. Ke zkreslen elitou me dojt, pokud dvme pednost datm zskanm od dobe informovanch a vench respondent, kte maj asto vysok spoleensk status. Dleitou metodou validizace je triangulace, neboli hledn a urovn pozice pedmtu vzkumu ... prostednictvm t a (vce ) rznch zdroj dat, hl pohled (perspektiv), men postoj, vzkumnk, zpsob interpretac, atd (ermk, tpnikov, 1989, in Miovsk 2006, s. 264) Pro validizaci zskvn dat jsem pouila metodu triangulace settingu (Miovsk, 2006). Pro validizaci povahy dat jsem se pokusila zskat tzv. hust popisy a siln data.

5.5.2. Konkrtn postupy

(Miovsk, 2006) Triangulace zdroj (validizace zskvn dat): Vzumn data jsem erpala z vce zdroj. Pouila data zskan z polostrukturovanch rozhovor a zrove jsem zpracovala zpisky jednoho z participant, ve kterch popisoval prbh svho procesu psychospirituln krize. Triangulace settingu (validizace zskvn dat): Pi volb msta a asu setkn jsem se pizpsobovala monostem participant a zrove jsem se snaila smrovat je k vbru klidnjho msta. Pitom data zskan z rozhovor, je se odehrvaly u participanta doma nebo v terapeutick mstnosti Diabasis, byly daleko obshlej a hutnj ne ty, kter jsem zskala v prosted restauranho zazen. Hust popis: (validizace povahy dat): Bhem rozhovor jsem se soustedila na zskn co nejkonkrtnjch vpovd, ale zrove jsem neopomjela ani kontext, ve kterm se ve odehrvalo a ptala jsem se participant tak na jejich pohnutky, nzory a osobn postoje.

88

Metodologick rmec vzkumu Siln data (validizace povahy dat): Ve dvou ppadech jsem byla nucena rozdlit rozhovor do dvou setkn. Pi porovnn dat zskanch bhem prvnho a druhho setkn jsem zaznamenala vznamn rozdly vpov z druhho setkn se jevila daleko otevenj a uvolnnj. Tak jsem mla monost doptat se pi druhm setkn na nkter nesrovnalosti a zabrnit ppadnm desinterpretacm. Z dvodu validizace vbru astnk vzkumu jsem zvolila metodu zmrnho vbru pes instituci (Diabasis Praha). Zrove jsem vyuila metodu pleitostnho vbru a zahrnula do vzkumnho souboru i participanty, je se mi spontnn nabdli. Jednoho jsem dokonce oslovila j sama. I pesto e se mi k vzkumu pihlsilo jen pt astnk, rozhodla jsem se jednoho z nich nakonec vyadit.Dola jsem toti k zvru, e jeho zitek nedospl do stadia krize, a participant tud nesploval zkladn kriterium vbru. (Jeho vpov jsem zpracovala samostatn jako ukzku mystickho zitku.) Triangulace analzy dat: Abych zabrnila plin jednostrannosti, konzultovala jsem sv zvry a pedbn vstupy s nkolika kolegy a hodn jsem dbala na sebereflexi. Musela jsem pedevm eliminovat vliv svho akceptujcho pohledu na popisovan fenomn. Upozadn vlastnho nzoru a clen ptran po kritice a nesouhlasu s popisovanm jevem mi mlo pomoci harmonizovat pomr pijmajcho a odmtavho pohledu na vc. zrove jsem velkou st svch pedbnch vsledk konzultovala se svm vedoucm prce a tak s participanty vzkumu. Pokusila jsem se tak eliminovat riziko desinterpretace zskanch dat.

5.6.

Vzkumn soubor

5.6.1. Obecn postupy vbru

K vbru participant vzkumu jsem zvolila metodu samovbru v kombinaci se zmrnm vbrem pes instituci (Miovsk, 2006). Vzhledem k naskytnut pleitosti jsem pouila tak metodu pleitostnho vbru (tamt).

5.6.2. Konkrtn postupy vbru

Kritriem vbru participant vzkumu byl proitek psychospirituln krize v libovoln vzdlen minulosti. Jin rozliovac kritrium jsem nezvolila. Zohlednila jsem tm monost, e seenu minimum astnk.
89

Metodologick rmec vzkumu Ped zapoetm vzkumu jsem kontaktovala o.s. Diabasis v Praze, kter poskytuje pomoc a provzen klientm v psychospirituln krizi. Napsala jsem dopis pro jejich klienty (viz plohu . 1) a domluvila se s dvma z psychoterapeut (konkrtn M. Vanurou a A. Jarkovskm), e jim ho dodaj. Na dopis reagovali pouze dva z klient, proto jsem do vzkumu zahrnula i dva lidi, je se mi spontnn nabdli, pot, co se dozvdli, jak tma zpracovvm. Bhem rozhovoru s jednm z nich jsem dola k zvru, e sice proel velmi silnm spiritulnm zitkem, kter by mohl vystit v krizi, ale dky tomu, e jej ml zasazen do fungujcho a podporujcho kontextu, nestalo se tak. (Konkrtn eeno, tento lovk bhem poutn cesty do Santiaga proil mystick zitek, ili nco, co je v tomto kontextu normln.) Pesto jsem rozhovor pouila, protoe jsem pesvden, e v jinm kontextu by klidn mohl vst ke vzniku krize. Ptho participanta jsem sama oslovila. Pestoe dva z astnk znm del dobu, domnvm se, e jsem si dokzala zachovat dostaten odstup nutn pro zpracovn a interpretaci zkoumanch dat.

5.7.

Tvorba dat

K zskn vzkumnch dat jsem aplikovala metodu polostrukturovanho rozhovoru pedem jsem si pipravila seznam otevench otzek (viz plohu . 2), ale v zsad jsem se dila atmosfrou setkn a navazovala dotazy na to, co participanti uvdli. Pro zznam rozhovor jsem zvolila nahrvn na diktafon. Zskala jsem tak data velmi dobr kvality, ani bych si musela pst poznmky na papr. Rozhovory byly ve vech ppadech emotivn nabit a j se tak mohla pln soustedit na jejich prbh. Navc, kdy bylo pozdji teba, mla jsem monost zznam oistit od zbytench okolnch ruch. Pokud jde o ruiv vliv ptomnosti pstroje, myslm, e byl miziv. Modern nahrvac pstroje maj minimln velikost, nevydvaj ruiv zvuky a nen teba s nimi bhem rozhovoru jakkoli manipulovat (vymovat kazetu, pibliovat k mluvcmu, atp.). Jejich pouit m mnoho vhod. V rozhovorech jsem se zamila na konkrtn proitky a prbh procesu psychospirituln krize. Vedla jsem participanty k tomu, aby mi detailn popsali, m to podle nich zaalo (tlesn a emocionln projevy), co si o tom mysleli, co ctili a jak to provali, jakm

90

Metodologick rmec vzkumu zpsobem se proces rozvjel a v ppad, e byla krize ukonena, jak to poznali, a co jim cel proces pinesl. Ve dvou ppadech jsem byla nucena rozdlit rozhovor do dvou setkn. V prvnm ppad z dvodu dlky procesu a nemonosti vypovdt vechno bhem prvnho setkn. V druhm ppad lo o technickou zvadu na nahrvacm pstroji. U zbylch t astnk postailo jednorzov setkn. Poet participant, setkn a mnostv zskanch dat ukazuje Tabulka 1 Tab. 1: Souhrnn daje o rozhovorech: poet participant poet setkn poet rozhovor mnostv (poet normostran) 5 7 5 95,5

Kad z rozhovor se konal na jinm mst. Vbr jsem ve vech ppadech nechala na participantech kvli jejich osobnmu komfortu. tyi ze sedmi setkn se odehrla u nich doma, ve dvou ppadech astnk zvolil restauran zazen a jeden z rozhovor se konal v terapeutick mstnosti o.s. Diabasis. Jeden z participant si v prbhu svho nkolikaletho procesu psychospirituln krize psal denk. Zptn jej spolu s jinmi osobnmi materily zpracoval do ucelen asi tyicetistrnkov vpovdi, kterou mi nabdl ke zpracovn. Je psan ich-formou, popisuje klov momenty celho procesu a obsahuje i osobn komente a vhledy provajcho. Cel text jsem zpracovala stejnm zpsobem jako pepisy rozhovor. Kad z nahranch rozhovor jsem doslovn pepsala a provedla tzv. redukci prvnho du (viz Miovsk, 2006). Znamen to, e jsem text pevedla do plynulej podoby. Vzhledem k tomu, e mnou zvolen clov skupina nem typick slovn a jazykov projev, dovolila jsem si jednotliv vpovdi slovn a gramaticky sjednotit opravit hovorov vrazy (pouze v ppad, e nebyly ve vpovdi klov), v nkterch mstech peskldat slova tak, aby byla vpov srozumiteln, vypustit adu tzv. plevelnch vraz typu jako, vlastn, v podstat, take atd. - s tm, e jsem se snaila pli neubrat vpovdm na autenticit.

91

Metodologick rmec vzkumu Pro pehlednj zpracovn zkladnch informac o participantech jsem si pedem vytvoila zznamov arch pro osobn daje (viz plohu . 3). I kdy formul neobsahoval vrazn intimn informace, vyplovala jsem ho za asti participanta a na konci rozhovoru, jeliko ped rozhovorem panuje daleko napjatj atmosfra a nen utvoeno dostaten dvrn prosted, a data by se mi takto zskvala daleko he. Pro daje zskan ze zznamovch arch viz tabulku . 2 v ploze . 5. I pestoe vzhledem k nzkmu potu participant nen mon je zobecovat a dl aplikovat, jsou zajmav a maj uritou vpovdn hodnotu.

5.8.

Pouit metody analzy dat

5.8.1. Popis fenomenologie

tyi z rozhovor a poskytnut text jsem zpracovala metodou vytven trs (viz Miovsk, 2006). Pro kategorizaci dat jsem pvodn zvolila deset skupin pznak, ktermi Ludwig (in Vodkov a kol., 2002) charakterizuje mimodn stavy vdom (1. zmny mylen, 2. zmna asovho provn, 3. ztrta pocitu kontroly, 4. zmny ve vyjadovn emoc, 5. zmny v obrazu tla, 6. zmny v percepci, 7. posun ve vnmn vznamu a vznamnosti, 8. zitek nesdlitelnosti nkomu, kdo neml podobnou zkuenost, 9. pocit, jako bychom se znovu narodili, 10. hypersugestibilita). Vytiskla jsem si pepisy jednotlivch rozhovor a vybrala sti, kter se jakkoli vztahovaly k tmatu psychospirituln krize. Kad z kategori jsem piadila jednu barvu a jednotliv pase jsem oznaila podle toho, do kter z kategori nle. Bhem tohoto procesu jsem objevila znan rezervy zvolen kategorizace dat, proto jsem ji v prbhu provdn procedury pozmnila. Konenm vsledkem bylo sedm zkladnch skupin projev a doprovodnch jev psychospirituln krize.: 1. spoutc mechanismy, 2. zitek nesdlitelnosti, 3. tlesn projevy a projevy ve vnmn, 4. emon projevy, 5. projevy v mylen, 6. interakce s okolm a projevy v chovn, 7. zmny v hodnotovm systmu, v ivotnch postojch. Barevn oznaen pase text jsem nsledn vystihla a rozdlila do pslunch skupin, abych mohla zpracovvat kadou zvl. Pt rozhovor jsem rovnou pepsala do plynulho pbhu a zaadila do plohy . 7 jako pklad mystickho zitku.

92

Vsledky vzkumu

5.8.2. Narativn popis

Pro narativn popis psychospirituln krize jsem zvolila specifickou metodu vzkumn bsn. Bse me bt silnm prostedkem pomoc kterho je mon analyzovat text nebo vyjdit vsledky vzkumu. Funguje jako zkratka, zhutuje text a nut tene nahlet na problematiku z rznch hl pohledu (Neusar, 2006). Mla jsem v myslu pevyprvt pomoc tto techniky pbhy, kter se mnou participanti sdleli a piblit teni jejich emon a energetick nboj, co poetick tvorba nesporn umouje. Ale Neusar (2006) popisuje dva zpsoby, pomoc kterch je mon vzkumnou bse vytvoit. Je to poetick pepis a voln tvorba. Ve svm vzkumu jsem pouila poetick pepis, kter vznik na zklad pepsn vzkumnho materilu (nejastji interview), jen je podmnno rznmi pravidly pro vbr a azen textu. Vsledek nemus nutn konit u bsn, asto jde o texty, kter jsou na pomez poezie a przy.

6.

Vsledky vzkumu

Pi fenomenologickm popisu psychospirituln krize jsem vychzela z dat zskanch z vzkumnch rozhovor. Pi analze jsem se konceptuln oprala o znalosti a vdomosti zskan pi natn a mapovn zkladnch literrnch a jinch zdroj. Kvli zachovn autentinosti vrok zastnnch, jsem dala pednost doslovn citaci ped tlumoenm eenho. Pi narativnm popisu jsem se soustedila hlavn na emon ladn pbh a na zdraznn klovch moment procesu. Kombinac tchto dvou vzkumnch metod jsem se nejprve pokusila o analzu dat (fenomenologickm popisem) s jejich nslednou syntzou do ucelenho pbhu (vzkumnou bsn).

6.1.

Popis fenomenologie psychospirituln krize

V vodu vech sedmi zkoumanch kategori jsem strun popsala jej obsah, pot jsem piloila pase rozhovor, kter se tkaly nastnnho tmatu, a na konec vtinou pipojila krtk pehled popsanch fenomn. Nzvy identifikovanch fenomnu jsem se snaila pst tun. Pi citacch rozhovor jsem od sebe zpravidla odliovala tvrzen
93

Vsledky vzkumu jednotlivch lid a pokud se nkter tma objevilo u jednoho lovka nkolikrt, snaila jsem se pslun pase smyslupln a srozumiteln spojit do jedn citace. Jednotliv citace jsou prokldny mmi komenti a postehy. Na konci kad z citac je v zvorce uveden kd pslunho participanta. Klientm centra Diabasis jsem piadila psmeno M s pslunm poadovm slem, zbyl astnky jsem oznaila oslovanm psmenem X.

6.1.1. Mimodn stav vdom

Na vod, ne se zanu vnovat jednotlivm kategorim, uvdm komente, jimi se mi dva z participant pokusili popsat zmnn stav vdom. Tento stav se vztahuje k nkolika kategorim zrove, proto je uvdm zvl: Rno jsem zjistil, e mi nen dobe a e jsem se z toho nevyspal. Byl jsem stle mimo ... a svt jsem vnmal jakoby ve snu. Byl jsem jako v njakm obluzen, smysly jsem ml zasten a ml jsem pocit, e svt vidm pes njak neviditeln sklo ... Jak jsem se pozdji dozvdl, vstoupil jsem do zmnnho stavu vdom ... Byl jsem trochu zmaten, ale ne zase tak, abych nedokzal dlat to, co jsem ml v plnu ... Byl jsem schopn komunikovat ... Bylo to fakt dsn, ale zrove i njakm zpsobem zajmav, take jsem to pod dokola zkoumal. (M1) Velmi rychl akce, nic pomalho. Jako by mi svteln proud vystelil takhle z hlavy ven ... od ptee nahoru ... Ve sms jsem si to vdycky uvdomila ... a tehdy, kdy to prochzelo nahoe hlavou ... Najednou jsem si uvdomila velmi rychlou zmnu vdom. Stran rychl zmna vdom. pln Lup! a Co to bylo? (X1)

6.1.2. Spoutc mechanismy

Objevila jsem ti pravdpodobn spoutc mechanismy, kter nastartovaly proces psychospirituln krize. U dvou ze zastnnch se psychospirituln krize objevila v dob, kdy se zcela pohrouili do sebezkoumn, aktivn se vnovali meditaci a rznm duchovnm cvienm a nechali se svm vnitnm svtem zcela pohltit.

94

Vsledky vzkumu Bylo to tm, e jsem se pustila do ... intenzivnho sebezkoumn a ... ekla bych, e jsem hodn pecenila svoje monosti. etla jsem rzn knky, psychologick i duchovn, o povaze svta, o povaze lovka.Bylo tam kolikrt i njak cvien a to jsem teba hodn dlala. S velkou dslednost jsem se do toho poutla ... Byla jsem na rznch seminch. Tehdy byla hodn aktuln kineziologie, tak jsem byla asi na tech kurzech kineziologie. A byla jsem i na rznch sezench ... Tehdy jsem si zboila hodn obrannch mechanism a dky tomu jsem se nkam dostala, ale bylo to zase za njakou cenu. nebylo to v njakch postupnch krocch ... Mon kdybych la s nkm, v doprovodu nkoho, tak bych z toho nemla takov dramatick zitky.(M2) Zaujala m zmnka o absenci prvodce, kter by provajcho provedl procesem. V podstat kad z participant se zmnil o jedn nebo vce osobch, kter jim pomohly zitky vstebat, uchopit. Vichni v urit fzi dostali silnou podporu od nkter blzk osoby (partner, rodi, kamard nebo spolubydlc) a u t sehrl dal dleitou roli odbornk (psychoterapeut). Zaalo to vlastn vnovnm se siderickmu kyvadlku 84 - pes abecedu, a naslouchnm informacm, kter pichzej z nevdom. Ml (jsem) osobn problmy, tak jsem se (je) snail pod eit ... Pichzely informace rznho charakteru. Od pozitivnch, infantilnch, a po negativn, zl a brutln ... Nevdl (jsem), co s tm (a) byl jsem v tom pohlcen ... Potom (mi) jet bylo (skrze kyvadlko) sdleno, abych na sob njakm zpsobem zapracoval. Ml (jsem) dchat pravou stranou prutu, pravou nosn drkou, co jsou jgick cvien - prut znamen pte, v ptei jsou dva kanly ida a pingala, a j jsem dchal pravou stranou ... Cviil, koncentroval jsem se, meditoval jsem ... Podle tch rznch nvod jsem se zamoval na plamnek svky a tak a postupem doby jsem peel i na ta t cvien a tam jsem u sm v sob neznal mru ... Veker brzdy jsem odhodil ... Vlastn jsem nsiln otevel akry. Co je pomrn jednoduch zleitost, ale nsledky jsou drtiv ... Byl jsem v podstat atakovn nevdomm ... J u jsem to (kyvadlko) zkouel docela dost dlouhou dobu
Siderick kyvadlko - Nstroj sestvajc ze zmenen zahrocen olovnice (nebo prstenu) zaven na niti. Nit se voln zavs na prst ruky, kter se vzthne nad urit objekt a podle pohyb kyvadlka se pak uruje odpov na danou otzku. Pohyby maj formu kruhovou, elipsovitou, ze strany do strany a zpedu dozadu a zpt, maj rzn velk vkyv a rzn velkou rychlost. Uit kyvadlka bylo znmo ji v antice a postupn se roziovalo. Jeho pohyb reprezentuje sms ideosenzorickch a ideomotorickch pohyb, take je projevem nevdom reakce na urit pedmty (resp. tzv. radiestzie, senzorick zpsobilosti vnmat pedpokldan, vd dosud neznm druhy zen, jako jsou tzv. zemn paprsky, N-paprsky a dal). (Nakonen, 1993) 95
84

Vsledky vzkumu ped tm. Nejdve otzkami typu ano, ne. Poloil jsem otzku ... zeptal se na njakou otzku ze ivota ... a (pak) jsem teba jednal z t inspirace ... Ptal jsem se a pichzely odpovdi ... A vechno to bylo v podku, protoe to bylo v urit me. Byl jsem vdom, a mohl jsem s tm njak pracovat. Nebyl jsem v tom pohlcen ... A potom ... jsem to pln pehnal,- peetl jsem si njak jgick knky, jak cviit a postupovat ... a ... samozejm se vyplavily i negativn strnky ... m osobnosti ... A byl jsem v tom teda a po ui. A to nikomu nepeju. (X3) Touha dozvdt se co nejvce a neschopnost odhadnout mru - dnen doba je tmto pstupem pmo charakteristick a pistupuje tak prakticky ke vemu, i k rznm duchovnm uenm a spiritulnm technikm. Praktiky, kter v pvodnm pojet pedznamenvaly nelehkou a asto strastiplnou cestu, jsou dnes prezentovny jako nekodn libovoln pouiteln produkty pinejc neuviteln odhalen komukoliv, kdykoliv a kdekoliv. Pi tom je zcela opomjeno riziko tohoto konzumnho zpsobu praktikovn monost naprost dezintegrace vdom. Tento participant se snad domnval, e siderick kyvadlko mu pome vyeit momentln ivotn obte snad jednodueji a s menm vynaloenm sil? - zcela se na tuto techniku soustedil a nechal se j pohltit. Dal z participant se v potcch psychospirituln krize nachzel ve zcela cizm prosted, v odlin kultue, bez rodiny, bez zabhnutch ivotnch ritul, atp. Prv ztrta dosavadn ivotn struktury a nsledn vpd chaosu, mohly bt v tomto ppad jednm ze spout. Cituji: Bylo to v *** (nzev sttu pozn.) ... hned z kraje. Ml jsem v plnu bt tam tak ti roky ... Asi tak po msci jsem na sob zaal pozorovat rzn vci. Take asi msc po tom, co jsem opustil svoje bydlen, znm koleje, zabhnut rutiny, znm, rodinu ... pln dokonal zmna struktur se vm vudy ... Byl jsem v ivot hodn materiln ukotven a dobe mi to fungovalo ... (A te) jsem si nevzal dn osobn vci, ke kterm bych ml vztah. Byl jsem tam v cizm byt, strohm ... Bylo to obdob pln zmatk a do mho ivota jako by zaal vstupovat chaos. (M1) Dleitou roli v pbhu tohoto participanta navc sehrl hai. Pestoe to nebyla jeho prvn zkuenost s touto drogou, byla posledn kapkou, kter proces odbrzdila a uinila ho nekontrolovatelnm. Ve vpovdi uvedl:

96

Vsledky vzkumu Trvu jsem ped tm kouil tak asi dvacetkrt v ivot a vtinou dost opatrn. Nkdy jsem se zasml, jindy mi bylo smutno nebo jsem ml vztek. Ze sklenice jsem nikdy nekouil ... Tm byl ortel zpeetn ... Odstartoval jsem novou ru svho ivota. (M1) tvrt participant se v potcch psychospirituln krize vydal na tzv. psychospirituln cestu do Tibetu. K cizmu prosted, odlin kultue a silnmu mystickmu ndechu navtvovanch mst se navc pidruilo extrmn psychick i fyzick vypt plynouc z nronho cestovn a putovn ve velk nadmosk vce: V tom Tibetu, tam se to obas stalo (mimodn stav vdom - pozn.) ... Teba jsme strvily pt dn v autobuse, protoe mezitm nejsou dn zastvky ... Ani silnice tam nen ... Autobus jede jen tou himaljskou pout ... Na urn se chod za autobus. Ti ani nebo Tibeani neudlaj vc n deset krok, protoe tam je takov nadmosk vka, e ani oni nechod. Byli jsme maltn ... Obas to takhle vyltlo (energie Kundalin - pozn.), ale nejintenzivnj to bylo po pjezdu do Lhasy, kdy jsme mli za sebou tch pt dn a spaly jsme poprv v hotelu. Po tom, co jsme se po tch pti dnech pln umoen ubytovaly. (X1) SOUHRN: Objevila jsem ti mon typy spout psychospirituln krize. Prvnm z nich byla ztrta struktur, zmna kulturnho a spoleenskho prosted a ztrta zzem (ve spojen s jednorzovm uitm haie), druhm bylo krajn soustedn na duchovn praxi a aktivn sebezkoumn, kter peshlo limity provajcho a zahltilo ho a tetm spoutem byla clen psychospirituln cesta zten extrmnm fyzickm a psychickm vyptm.

6.1.3. Proitek nesdlitelnosti

Ve vech rozhovorech jsme se v uritch momentech dostvali k tmatm, kter byla slovy velmi tko popsateln. Vyprvjc se zadrhvali, hledali vhodn slova a pokus o vysvtlen i vzdali s tm, e je to tko popsateln. Jen namtkou vybrm nejastj z vrok: J to teprve te dvm do slov, tak jsem z toho sm pekvapen. A nebo To je nepopsateln pocit, kter kdy zaije ... tak na sebe meme mrknout a vme, e to vme ... ale asi to nejde popsat. Jak jinak to mm popsat? (M1)

97

Vsledky vzkumu Nedoku to pesn popsat. (X1) Nedoku to piblit. Bylo to hodn divn. (X3) Ono to te nedv smysl v tch slovech. To je sp pocitov, e to ten smysl dv ... Bude to vypadat hodn zmotan, j v tom ctm njak smysl, ale nedoku to pln pesn popsat slovy. (M2)

6.1.4. Tlesn projevy a projevy ve vnmn

Ve velkm mnostv literrnch zdroj se autoi v souvislosti s psychospirituln kriz zmiovali o tlesnch projevech a zmnch vnmn rznho druhu. Spojila jsem je do jedn kategorie, protoe se domnvm, e v uritch ppadech se pekrvaj a dopluj. 3a) Tlesn projevy

Participanti mluvili o rznch neobvyklch pocitech v tle, kter se zpravidla objevily bez jakkoli zjevn piny. Nap. vnitn vibrace, tes, brnn tla, nvaly horka nebo chladu, tlak v hlav, atp. Tento druh pznak je v literatue spojovn zejmna s probouzenm Kundalin, ale pravdpodobn se me v men me objevit i u jinho typu psychospirituln krize. Cituji: Taky se u m zaaly projevovat rzn fyzick symptomy jako nap. tlaky v hlav, tesy, bolen bicha, po tle na rznch mstech, krajn fyzick vyerpanost, nevolnost apod. (M1) ... takov zchvvy, zkuby v tle, troku ke ... ale tak jako pjemn. (M2) Tu energii jsem ctil ... na hlav brnn na hlav. Ctil jsem tet oko a ctil jsem tlak na krn a srden ake. (X3) Cel jsem se tsla. Fyzicky. Hodn siln ... Stla jsem v chodb a cel jsem se tsla ... Nemohla jsem stt ... Ctila (jsem) vibrace v tle ... tes ... vysloven tlak nahoe (sah si na temno hlavy pozn.) ... Svteln obrazy, teplo v tle, tes, mrn vibrace...mla jsem i to, e se mi zakivily ruce a propnuly jako e se nco uvolnilo ... Nkdy jsem ctila teba i horkost v njakm tom mst. (X1)

98

Vsledky vzkumu Zakivenm a nslednm propnutm rukou jsou nejsp myleny fenomny krij i jgick sany a mudry, projevy, kter se asto objevuj u probouzen energie Kundalin. Vysvtlenm vech uvedench tlesnch pznak by mohla bt zven mra energie v tle, kterou nen organismus zprvu schopen zpracovat adekvtnm zpsobem, a tak na ni reaguje takto. Otzkou je, zda se mra energie v tle opravdu zvyuje (a odkud se v tom ppad bere) nebo zda se jedn o subjektivn pocit provajcho. Jeden z participant se mi tento stav pokusil piblit. Jako by elektrickm obvodem prochzelo vce energie najednou ... Systm ... na to nen stavn, ale je schopn transformovat se ..., aby najednou t energie pijal vce. Jako by tam byl ... potencil, ale do t doby to ten systm neznal. (M2) Urit energetick vkyv zaznamenal kad z participant. U jednoho z nich lo jen o extrmn prstek: Nco se zmnilo ... Njak zbrana se odstranila a j jsem ctila o hodn vce energie ... ekla bych, e to byla a takov lehk hypomanie ... Nebylo to tak, e bych nkde pobhala, nco vykikovala nebo rozdvala majetek, jak se k. Urit tam kus toho byl, ale v odraen form. (M2) U dalch dvou se velk nrst energie stdal s krajnm bytkem. Cituji jednoho z nich: Rno mi bvalo vdycky na zvracen. Obas jsem i zvracel. Chvlemi jsem ml pocit, e jsem tak pln energie, e j musm jt vyzvracet ... M pocit, e me bhat po vzduchu. No. M prost energii skly lmat ... Ml jsem energie, e bych mohl skly lmat a za chvli nic .. Jako kdybych byl umrtven, moje tlo se umrtvilo. J jsem byl pln hyperaktivn a najednou se moje tlo zastavilo ... Zstal jsem sedt na idli, nemohl jsem se hbat, nemohl jsem vlastn nic. (M1) tvrt participant ml dojem, e jeho energie je soustedna jen v horn polovin tla (v tzv. vych energetickch centrech akrch): Ctil jsem, e energie mho tla, je tady okolo hlavy (krou rukou kolem vrchn sti lebky). Ctil jsem takov brnn, vibrace. A kdy jsem proval ten nejsilnj atak, a tu

99

Vsledky vzkumu energii jsem z t spodn akry vythl a nahoru, tak dole, v tom zkladu jsem neml dnou energii. (X3) Nkolikrt padla zmnka o podezen na vnj onemocnn. V obou ppadech se pznaky objevily v potcch krize. V prvnm ppad to byly symptomy specifickho typu srden zchvat. J jsem usnula a rno...se probudila se srdenm zchvatem. Z nieho nic ... Srdce jelo stran naplno ... Trvalo to asi tden ... Kad den se to opakovalo. (X1) V druhm ppad lo komplexn o fungovn celho organismu. Vypovdajc dvakrt navtvil lkae a nechal se dn vyetit. Vechny vsledky byly i pes velmi pesvdiv pznaky negativn. Rozhodl jsem se jt k doktorovi a nechat se alespo vyetit. Ten ... k mmu pekvapen neshledal nic mimodnho. Pouze mi ekl, e jsem dehydrovan a mm podrdn aludek A v pozdj dob: Vtinu asu jsem vak strvil po doktorech, aby se vylouily fyzick piny mch stav. Byla toho cel ada od krve, CTka, rentgenu plic, EKG, EEG, neurologie a testu na epilepsii. Vechno bylo negativn. (M1) Ti ze ty participant se zmnili, e mli v urit fzi procesu problmy s nktermi zkladnmi biologickmi funkcemi, se spnkem, s normlnm fungovnm: Nebyla jsem schopn vbec fungovat ... Mj oblben as je vzbudit se ve ti rno, co m taky hodn vyerpvalo. (X1) Nelo dlat normln vci normln chodit do prce, normln t ... Nemohl jsem spt. Tko se mi vstvalo. Byl jsem hodn hkliv na vedro. Byl jsem hrozn hkliv na hluk. Byl jsem hkliv na nepodek. Stran mi vadila pna ... Svinstvo na chodnku jsem tam vidl na kadm rohu. (M1) Mohl jsem chodit, rovnovhu jsem udrel, to bylo v podku, ale ... normln to mlo vliv na tlesn funkce. Chodil jsem vc na zchod ... patn se mi drela mo ... erekce dn, prost nic. Neml jsem dole dnou energii. Vechno bylo nahoru. (X3) Jeden z participant uvedl, e se mu na uritou dobu vrazn zmnily stravovac nvyky:

100

Vsledky vzkumu Neml jsem ani hlad ani chu na svoje oblben jdla. Neml jsem chu ani na maso a to u je co ct. Ml jsem ... pod ze. Jedin, co jsem jst mohl bylo ovoce a okolda a oky. Upravil jsem tedy jdelnek podle toho. Jedl jsem sladk jdla. Ovocn knedlky, krupicovou kai a Nugetu, kter jsem jednu dobu bez problm spodal velkou sklenici denn. (M1) 3b) Pocity netlesnosti

V urit fzi procesu vichni zaali pociovat tlo jinm, specifickm zpsobem. U t se objevily zitky opoutn tla nebo pocit, e jejich osobn hranice se rozplvaj a oni ztrc vlastn identitu, rozplvaj se do okol. V jednom z ppad toho vypovdajc doshla clenm cvienm a byl to pro ni pjemn zitek. Mohla jsem si pln uvdomovat provn toho, jak se ta moje aura jako by rozila a jako by prosvtlila ... Prost jin pocit tla. Jakoe ... nem hranice ... Hodn jsem tehdy meditovala a ... pak u to, co jsem zavala v t meditaci se ... zaalo pomalu roziovat do ... vednho dne ... Leela jsem, odpovala a najednou jsem ctila jako by m nco vtahovalo mimo tlo ... Mla ... jsem radost ... e ctm takovou lehkost, kterou jsem ped tm teba nikdy nectila. (M2) Dal dva to provali spontnn a ve sms to pro n bylo nepjemn. ... na zatku to bylo odejit z tla ... Tlo (jsem) sice njak ctila, ale velice lehk ... Proitek netlesnosti, ... vznen se ... Kdy jsem la po ulici, tak jako kdybych se vznela ... Pocit, e jsem velice, velice lehouk ... Pod (jsem) byla takov lehouk i prosvtlen. (X1) Z nieho nic jsem ml pocit, e se bl nco jako mrtvice, hlava mi poklesla a nemohl jsem nic ... Nkolikrt se mi stalo, e jsem ml podobn proitek i mimo domov, co mi bylo krajn nepjemn ... Najednou prost neije. Upadne ti tlo. Pak se probere. Divn vci ... Zaal jsem se tak trochu rozplvat. Nekonturn identita. Ml jsem nekonturn hranice. Nejasn identita ... J u jsem nebyl. J jsem pestal existovat moje tlo pestalo existovat, moje mysl ... Zaal jsem splvat s lidmi. Nevdl jsem, kde kon moje hranice ... To neme sedt s lidmi dl ne na 10 metr, protoe je ti z toho blb. (M1)

101

Vsledky vzkumu 3c) Zmny vnmn

Vichni tyi zaznamenali zmny v oblasti percepce. Bu lo o celkovou zmnu provn reality nebo o dl fenomny vizuln nebo sluchov. Rozen nebo rozpad reality vnmali vichni tyi. V jednom ppad lo o pozitivn a vtanou zmnu, ostatnm to pineslo obte a provali to velmi negativn. ... postupn se to moje vdom...roziovalo tady z toho svta za ... hmotu. (M2) Najednou se mi zaal rozpadat bn vnman svt, mla jsem pocity nezmrn existence, kde u tlo nehrlo roli ... Vdla jsem, e to jsem j, ale vechno bylo jako Matrix. Probuzen ze snu, dalo by se ct. Jako ... bt za tm. Takov rozpad ... svta, reality ... Prost ztrta vednho vnmn ... Najednou (je to) sen. Jako kdy se dv na televizi a nen to pravda. Ty to vid ... a ct za tm obrovsk tajemstv ... ale prost nem odvahu se otoit. (X1) Jeden z participant zaznamenal vrazn bytek schopnosti koncentrace na vnj vjemy: (Ml jsem) rozosten o. Problm vstebvat rychl vjemy ... Nebyl jsem schopn se soustedit ... mj vkon stl za starou bakoru. (M1) Nkte vnmali zvltn vizuln i auditivn jevy. Psychiatrie tyto proitky zpravidla oznauje za halucinace vizulnho a auditivnho typu. Najednou jsem zaslechla jako by vesmrn zvuk. A byl tak intenzivn, e jsem dostala strach, e je konec svta. la jsem ven, podvat se na zahradu. Ale nikdo na to nereagoval. To bylo prost jako vibrace. Pipomnalo to zvuk, kdy v Austrlii to njakm tm svm nstrojem. Hrozn zvltn zvuk. (X1) Pamatuju si ... pocit svtla nad hlavou. (M2) ... zahldl (jsem) smrtku ... takovou ervenou lebku. Pak jsem vidl ernho bka. Nesmrn agresivn ern ... To byly takov dva velk obrazy, kter mi proly do vdom ... Z toho prostoru kter byl pede mnou, kdy jsem ml zaven oi, tak se vynoil a (naznauje rukou pohyb pmo proti oblieji-pozn.) pln m to ...

102

Vsledky vzkumu (nedopovdl-pozn.) ... Ty obrazy byly velmi realistick, velmi skuten ... Ani mal by to nenamaloval ... Vypadalo to pln iv. (X3) Jeden z participant uvedl, e v urit sti procesu se extrmn rozvinul jeho zrak. Ml jsem pocit, e vidm 360 stup kolem sebe. Nebylo to nepjemn, ale zrove jsem zaal mt problmy s pjmem tolika informac ... Zaal jsem taky vidt tak oste jako by mi nkdo nasadil nov brle. (M1) Nadto se u nj projevil fenomn samovolnho dchn, kter bv popisovn v souvislosti s probouzenm energie Kundalin. S psychiatrickho hlediska by byl nejsp zaaditeln do kategorie MKN-10 (F 44.3) Disociativn trans a stavy posedlosti: Ml jsem pocit, e moje tlo zan dchat intenzivnji ne jsem na to zvykl. Dchn nabralo rzn intenzity, dchal jsem rychle, pomalu a pak jsem jako by na njakou dobu dchat pestal. Trochu m to dsilo, ale i tak jsem ml pocit, e mi to pomh ... Nkdy kdy jsem to vydrel ... se mi po takovm nkolikaminutovm dchn znateln ulevilo. (M1) 3d) Paranormln zmny vnmn a paranormln tlesn zmny

Paranormln jevy jsou podle veho bnou soust psychospirituln krize. Jeden z participant vzkumu vypozoroval, e nkter jeho schopnosti se zmnily. Zjistil e zskal jakousi obratnost a pmoarost. Popsal mi jednu konkrtn phodu: Sedl jsem v metru ... Jsi v situaci, kdy se ti zavraj dvee. U se zavraj. Ukonete vstup a nstup ... U to najd a ty se podv nalevo. Tam le kle na przdn sedace. Ty v, e tam sedli lid. V pesn kte, jak vypadali, ani by ses na n koukala, a v, e jsou na eskaltoru. Zavraj se ti dvee. Vedle tch kl sed kluk. Take m dv vteiny na to, abys odeel, jinak ty lidi u neuvid a ty lidi u nikdy neuvid ty kle. A za dv vteiny j jsem ... zvldnul zeptat se toho kluka, jestli jsou to jeho kle ... vyskoit a dt je tm lidem ... Byl (jsem) jako mal stromek, kter vezme, takhle ho ohne, pust a on se vytvaruje zptky. (M1) U vech ty se velmi vrazn rozvinula intuice a zaaly je provzet tzv. synchronicity (velmi strun eeno provali neobvykl nhody a velmi zvltn setkn).

103

Vsledky vzkumu Pichzely ty synchronicity. Vci mi dvaly smysl. Vdla jsem, e vechno, co se dje, je dleit ... Vlastn tehdy ti lid chodili, tak jak jsem mla pocit, e si na n vzpomnm. Kdy jsem na nj myslela, tak se pak ten lovk objevil. Ne asi pln vdycky, ale bylo to tam vc, ty synchronicity. (M2) Nastoupila jsem do vlaku a tam byli sam homelessov. (Jeden se na m) stran sml a vylo najevo, e to je njak jogn. A on mi ekl: No, to, co se ti stalo, to popisuje Pagai. a prost mi ekl pesn informace. (X1) Jejich vdom se rozilo za hranice bnho vnmn reality. Vce a vce jsem se dostvala do svta tady tch jev a mimo realitu ... mimo hmotu. (M2). Ml jsem pocit, e rozumm svtu, jak funguje, pro kter auto kam jede, pro tady ten mravenec dl to, co dl, a e je to tak v podku. e s tm nen nco v podku, e s tm nen poteba nic dlat, e do toho nemusm zasahovat. (M1) Dva z participant u sebe objevili urit druh paranormlnch schopnost. Jeden clenm cvienm a pravidelnou meditac doshl schopnosti vidt aury a proudn energi, kter je bn pouhm okem neviditeln. Hodn jsem pozorovala ... teba, co se dje v komunikaci ... Zaala jsem zkoumat takov to nehmotn mezi lidmi, co proud, a jak to proud ... A celkem brzy se mi to dailo dobe vidt ... (Mla jsem) pocit, e vidm na lidech aury, e vidm barvy kolem lid (a) jak se ty barvy mn, teba pi komunikaci ... A taky jsem vidla ern stny pes jejich tve, takov jako by masky. Vidla jsem to i na sob, kdy jsem se na sebe dvala do zrcadla. Byla jsem schopn vce vnmat to, co tam je opravdu a jak ta energie v nkterch mstech opravdu skomr a je takov znien. (M2) Druh ml monost setkat se s mimosmyslovmi entitami a njakm zpsobem s nimi navzat kontakt. Vidla jsem teba andla, nebo njakou svtelnou bytost. Vizuln jsem ho vidla ... Zaala jsem vidt duchy. Zaala jsem vnmat ty entity a toho jsem se bla ... Zlom byl asi to, kdy jsem se (jim) odvila ct: Odejdte!. (To byl) pro m ped tm

104

Vsledky vzkumu nepekonateln problm ... protoe kdybych to ekla, tak to znamen, e to je, e? Bla jsem se toho, co se pak stane. (X1) Pi tom ti ze zastnnch se zmnili, e podobn neobvykl phody alespo jednou proili u v dtstv. Zaalo se to propojovat s dtskmi mystickmi zitky, kter jsem mval. S rznmi symboly, kter jsem mval jako dt. (M1) Dv jsem teba zaila takov njak zitky. M to neohroovalo nikdy. (M2) I kdy jsem byla mlad, tak se to stvalo ... od dtstv. (X1) SOUHRN: K manifestovanm tlesnm projevm pat vnitn vibrace, tes, brnn a zkuby tla, nvaly horka nebo chladu, tlak v hlav, nevolnost a zvracen. Objevily se vrazn kvalitativn zmny ve stravovacch nvycch, vrazn zmny ve spnkovm reimu, problmy s erekc a s vyluovnm. Dle zven citlivost na vnj podnty, pocity krajn fyzick vyerpanosti a extrmn energetick vkyvy. Taky padlo podezen na srden kolaps. U vech participant dolo ke zmnm ve vnmn tlesnho schmatu. Mli pocit, e jsou leh ne obvykle, prosvtlen nebo e jejich tlo ztrc sv obvykl hranice a oni splvaj s ostatnmi lidmi (co bylo vnmno pozitivn i negativn, dleitou roli hrl kontext proitku). Ti z nich zmnili opakovan zitky opoutn tla. Zmny ve vnmn se projevily bu dlmi fenomny (vesmrn zvuk, pocit svtla nad hlavou, samovoln dchn, pichzejc obrazy) nebo komplexn zmnou vnmn reality. Participant X1 tento stav nazval probuzenm ze sna, rozpadem reality. Subkategorie paranormlnch projev je z psychiatrickho pohledu jednou z tch diskutabilnch. Vidn energi a energetickch obal, setkn s mimosmyslovmi entitami, zvltn schopnosti, mystick zitky, synchronicity, to ve me bt nahleno ze dvou protikladnch stran. Bu jako realita nebo jako projev patologie (bludnho mylen, halucinac, hypersugestibility, atp.). Teba u udvanch synchronicit je mon bu vit v jejich relnou podstatu nebo je vysvtlit jako zvenou sugestibilitu a chorobnou citlivost jedince na vnj podnty. K dalm pouitelnm diagnostickm

105

Vsledky vzkumu kategorim soudob psychiatrie pat nap. (F20) Schizofrenie, (F21) Schizotypn porucha, (F22) Trval duevn poruchy s bludy, a dal.

6.1.5. Emon projevy

Psychospirituln krizi provz spousta asto protichdnch emoc, kter se bu objevuj spontnn, bez jakhokoliv zjevnho dvodu nebo pichzej jako dsledek sti procesu. Vtinou bvaj velmi siln a asto provajcho pln pohlt s tm, e vbec nezle na tom, zda jsou pozitivn nebo negativn. V obou kvalitch jsou pociovny jako velmi vznamn. Pokud jde o literrn zdroje, ve velkm mnostv ppad jsou brny jako oistn, liv. Chodila mi do hlavy spousta mylenek, spousta rznch pocit ... Hrozn pocit ltosti ... a vech rznch emoc. Radost, pl ... vitky, vechno se to rzn prolnalo. (X3) Emocionln bolest se stupovala ... Jako by se moje emoce nafoukly a zaaly t svm vlastnm ivotem. Zaaly se mi objevovat s nebvalou intenzitou a nevdl jsem, co s nimi ... Emocionln bolest (m) rvala od samho rna a do noci, ne jsem vtinou vyerpnm usnul. (M1) 4a) Strach a zkost

S probouzenm energie Kundalin bvaj asto spojovny pznaky podobn symptomm panick poruchy (F41.0). Vzbudil jsem se s panickm zchvatem. Mj prvn panick zchvat v ivot. Myslel jsem, e pi nejmenm umrm, srdce mi builo jako o ivot a nevdl jsem, co se se mnou dje. (M1) Procesu jednoho z participant strach a zkost pmo dominovaly. Potkal se s nimi prakticky kad den, nkolik msc, ani by pln pochopil, odkud pramen. Zaal jsem bt nervzn, neklidn, unaven, pehnan ustaran a taky vystraen. Pidala se zkost, kter jsem se nedokzal postavit ... Zaal jsem ztrcet pdu pod nohama ... Vstval jsem se strachem a usnal v nejistot. Pes den ... Velk strach ne z toho, co se dje, ale velk strach jako vedlej vc, kter k tomu byla paraleln ... Zitky hrozn tsn chodily pod. Nkolikrt denn, nkolik msc. (M1)
106

Vsledky vzkumu Proces nebv provzen jen nevysvtlitelnou zkost, ale tak rznmi strachy vznikajcmi bu z neznmch pin nebo plynoucmi ze zitk, kter naruuj integritu ega. Nap. strach ze smrti. To m prost srazilo ... pln a k zemi, e jsem se najednou roztsla. Mohl to bt strach ze smrti. (X1) A nebo: Vzbudila jsem svoji kamardku, kter byla se mnou, drela m za ruku ... J jsem si myslela, e umu ... na srden kolaps ... Byl to velik strach, ale ne a tak panick. (X1) Dle strach z lid, z uritch zvat nebo pedmt, atd. Kdy jsem se dval na lidi, tak strachy ... Strach z vran. Strach z havran, jak ltaj v zim. Strach, nkdy hrza. (X3) 4b) Pocit samoty.

Pocity samoty a osamlosti vtinou plynuly z nesdlitelnosti provanho nebo tak ze strachu z odsouzen. ... pocity velk osamlosti. Nikdo nevdl, co provm. J jsem ... mla kontakty na lidi, kte by mi pomohli, ale za nikm jsem nela ... Moc o tch vcech nemluvm. (X1) Pipadal jsem si stran oputn a sm ... Rodim ani nikomu jinmu jsem nedokzal vysvtlit, co se dje. (M1) 4c) Smutek a deprese.

Deprese a smutek bu pichzely samovoln jako st lebnho procesu a vyplavovn traumatickch zitk z dtstv nebo se pojily se ztrtami a bolestnmi proitky, kter jedinec zail v prbhu procesu psychospirituln krize. ... jsem pitm pebjel deprese ... asto jsem propadal depresm a zoufalstv, ani bych vdl pro ... Bylo to jako kdybych sjel do sraek ... Hodn jsem breel ... Byl jsem prost v prdeli ... mrtvola, iv mrtv, mezi ivotem a smrt. Pod jsem vzpomnal na
107

Vsledky vzkumu Hulee, kter nedojel. To je motork ... nco neunesl a zabil se. Jsem si kal:Vid, Hule se taky zabil! Nechtl jsem se sebou nic mt. (M1) Je ve mn asi pod ten urit smutek. (X1) Probhly samozejm i mylenky na sebevradu. (X3) 4d) Bezmoc

Silnm podntem k bezmoci byla pedevm kombinace pocitu osamn a neschopnosti sv neobvykl stavy a proitky kontrolovat. Teba jsem pak krouila nkde autobusem - zoufal, sama, bezmocn a opela jsem si hlavu o sklo ... Hrozn! Hrozn stavy! A nebo: Nikdo tam nebyl ... Pidal se k tomu ten tes ... J jsem nemohla stt ... To byla obrovsk bezmoc! Obrovsk bezmoc ... Je to ve mn pod. Zpracovvala jsem to dlouho asi pl roku. (X1) ... kouk sm na sebe ... jako by (ti) nkdo osekval kosti. Kouk na to vyplaen a vyden. (M1) A lovk vlastn ped tm neme utct. Nen, kam utct. (X3) 4e) Veobjmajc lska, klid a mr.

Tyto stavy jsou v jgick tradici popisovny jako samdh nebo satori (zle na sle proitho stavu). ... spontnn (jsem) upadla do takovho stavu vytren ... Teba jsem cel den byla ve velkm mru - k se tomu samdh. Tehdy jsem nevdla, e je to samdh, ale vdla jsem, e je to siln duchovn stav ... Takhle jsem se v dtstv mlem utopila. Plavala jsem ve tyech letech v baznu a prost to pilo ... Museli m vylovit. Pamatuju si, e tam nikde nebyl strach. Prost jsem to jenom nechala bt. (X1) Pat k nim pocity obrovsk lsky (kter bv nazvna a boskou). V jednu chvli (jsem) proila fakt hlubok proitek njak t bosk lsky. Zase m to pln stran otevelo. (X1)

108

Vsledky vzkumu Pocity sounleitosti se vemi ivmi bytostmi na Zemi. Provm teba sounleitost se vm kolem sebe ... sounleitost a velk lska ke vemu. (X1) Pocity klidu a mru. Ze zatku to bylo velmi pjemn, vechno bylo v pohod, vesmr se otevel, proil jsem krsn okamiky, vechno bylo ndhern ... Bylo to nesmrn pjemn Byla to modr barva, svtle modr, ist barva, hrozn pjemn. Klid, mr. V tu chvli bylo vechno v podku, vechno super ... To bylo to prvn oteven. (X3) To ve asto v kombinaci. Byl jsem naplnn lskou, pod kterou nebyla dn bolest ctit. Byla to milost, soucit ... Byl jsem z toho veho tak dojat, e jsem nevdl, co s tm ... Zaal jsem pociovat jakoby nekonen blaho a teplo, se kterm jsem nevdl, co si mm pot. (M1)

6.1.6. Projevy v mylen

V oblasti mylen byly projevy velmi pestr. Nkolikrt zaznla zmnka

o dezorganizovanm mylen: Zmatek v tom byl. Chaos ... lovk zan let. Nem organizaci v mozku ... Nejvce m dsily stavy, pi kterch jsem ztrcel kontakt s realitou. Byly tak len, e jsem prakticky cel den nemohl dlat nic jinho, ne na to myslet. Ml jsem pocit, e jsem nkde mezi ivotem a smrt. Nevdl jsem, kde jsem, ztratil jsem vazbu k vcem a pomalu jsem pestal poznvat svoje blzk a okol ... Pestval jsem vnmat, co se dje okolo. Taky co je za rok a den, jak je stolet, jak je doba a vbec co to m vechno tady znamenat. m dl tm h jsem si zapamatovval a vybavoval vci. (M1) A hlasy, kter chodily ... pes kyvadlo, kdy jsem byl v tom stavu, tak (kaly) e bude vlka ... Ty situace byly tak siln, e jsem nebyl schopn je tdit ... Nkter ty vci mohly ... (bt) jako by vhledy do neho co se me stt, ale v t dob jsem nebyl schopen to utiovat ... J jsem to bral jako relnou skutenost (pln vechno) ... Nebyl jsem schopn rozliit, co je pravda, co je le ... Vdom bylo prost skoro rozloen a pak se zase sloilo zptky. (X3)
109

Vsledky vzkumu Participanti se zmiovali o neobvyklch mylenkch a pedstavch. Byly to bu jen krtk epizody a nebo cel paraleln dje, kter se thly jako erven nit delm asovm sekem. Bavila jsem se s jednm tm klukem, v ten moment jako by se spustil paraleln dj. Na tom bylo hrozn zajmav, e jsem si to uvdomovala, byla jsem v obou tch djch. Vce jsem byla v tom relnm, ale hlavou mi zrove bel i ten druh ... Ten kluk na m psobil jako hrozn svtl a ten jeho kamard jako tmav. Takov ply.Ten jeden ... smrt, ten druh ivot ... V t hlav se prokreslovaly jet dal parametry toho celho, co jsem zavala ... Bylo tam hodn takovch symbol ... Mla jsem pocit, e na njak rovni je (ten kluk) tygr ... a mla jsem pocit, e toho tygra jsem nkde v minulosti zabila a e ... te pichz zptky v jin form, aby se mi pomstil, a e m zabije ... Pak jsem jet za njak as mla pocit, e m utknul had ... a e u mi koluje jed v tle a e umu ... Ta blc se smrt, njak mi pipadalo, e to souvis s tm tygrem ... tehdy jsem zabila j jeho, te zabije on m ... Zptn mi dolo, e se to skuten stalo a neumelo tlo, ale nco ve mn se prost perodilo ... e teda zejm umelo nco jinho, ale ne j jako cel bytost ... Ale v tu chvli jsem nevdla, jak smrt to bude a ani m to nijak netrpilo, protoe jsem nikdy nevila, e smrt by byla konec ... Spe jsem se tila a byla jsem zvdav. Bylo to takov dobrodrustv. (M2) A nebo: (Ml jsem) takov magick vdom. Magick mylen. Takov ty pocity, e jsou sly nad nmi ... (Ml jsem) strach, e jsem oarovan a bl jsem se ern magie ... Dostal jsem se do obrovsk disociace ... kter se prohloubila v plnou derealizaci ... (Ml jsem dojem), e je nco divnho s lidmi ... Ml jsem strach, e m nkdo zabije ... Ve he byly hodn steln zbran, pistole ... Ml jsem strach z manipulace ... Pod jsem hledal ty ernochy, co m zabij ... to jsou takov vci, kter jsem si do hlavy moc nepipoutl ... Ty mylenky jsou prost iracionln a lezou ti ... (nedopovdl-pozn.) ... Dnes u to beru hodn symbolicky. (M1) Provajc byli daleko citlivj k symbolice proitk: V podstat jsem byl v takovm povznesenm stavu ... Ultl jsem pln od relu. Reagoval na vnj podnty jako je teba poas, mlha, ... tak njak pes nitro ... a moje vnmn nebylo takov jako e strom je strom, ale vnmal jsem to jinak. Uvdomoval jsem si, co dlm, uvdomoval jsem si, kam jdu, vechno jsem si uvdomoval, nikomu
110

Vsledky vzkumu jsem neublioval, neml jsem dn tendence, ale ... chodila mi do hlavy spousta mylenek, spousta rznch pocit. (X3) Mli tendence vidt za vemi udlostmi njak smysl a hledat jejich podstatu: Nkde na pli (jsem) vzal odhozenou misku, kter mi pipomnala tu misku, na kter se dlaj ty rituly (brazilsk Woodoo-pozn.). A mohlo to tak bt a nemuselo ... J prost vm, e jsem el proti nemu ... Dotkl jsem se njak vci, kter jsem se dotknout neml ... Ptelkyn ji vydrhla, dala do n muliky ... donesli jsme to na terasu a tam to bylo hezk ... a po tech dnech jsme u toho nali mrtvho ptka. J jsem si to spojil s pekroenm hranic ... a s trpenm zvat, kter ... jsem trpil kdy jsem byl mal ... jako e lovk neml limity ... prost takhle to zaalo. (M1) Jeden z participant pijmal v uritch z fzch procesu identitu nkoho jinho. Nazval tyto postavy duchovnm bojovnkem a blem. Pestoe to proval velmi intenzivn, byl nakonec schopn uvdomit si, e jde o jeho vnitn proitky a vyhrann projevy nkterch aspekt jeho osobnosti. Jako bych (byl) ... radi duchovn bojovnk, ne (abych) ... ustl tu ztrtu ... Cel to obdob ... jsem proil v identit nkoho jinho ... Myslel jsem, e jsem osvcen, e jsem Bh, e mm patent na rozum. Tmhle jsem si peetl njak knky a te na m berou holky ... Velice rychle jsem si ... postavil takov vlastn systm toho, jak vci funguj, jak jim rozumm, jak jsem guru. (M1) Jeden participant zaal mt v urit fzi procesu dojem, e je napojen na njak informan kanl, skrze kter mu spontnn pichzej informace a zdroje pochopen. Bylo asn, e jsem nepoteboval ty knky, ale vechno to fungovalo...Zaal jsem najednou spontnn chpat rzn vci a pojmy, ani bych je nkdy ped tm studoval. Ml jsem pocit, jako bych byl pipojen na njak informan kanl, ze kterho vechny tyhle informace dostvm ... Spontnn (jsem se) pipojil ke kolektivnmu vdom a ... (dostval jsem) informace dopedu ... K nemu jsem doel a pak jsem se teba za pl roku nkde dozvdl, e u je to pojmenovan, e to nkdo studoval, e je to tohle a tohle. Bylo to hodn blizouko tomu, ... jak to napadlo m ... Zaal jsem teba dlat njak typ meditace, kter m napadl a bylo to bezvadn a pak jsem to kal sv ptelkyni a ona k: No, to se jmenuje takhle. Ty to nev? A j km: J jsem
111

Vsledky vzkumu vbec neetl nic takovho. ... Te vm vci dopedu. Vm, kdy zazvon telefon, kdo to je. Vdl jsem, e mi zavol jedna holka ve tvrtek a v kolik a ona mi zavolala ... Prost v, pro vci jsou tak, jak jsou. (M1) Druh zskval informace a odpovdi na sv otzky skrze siderick kyvadlko. Pichzely mi (skrze siderick kyvadlko pozn.) i kladn, terapeutick kroky, kter jsem konzultoval se svm psychoterapeutem ... Nevdom mi i radilo, jakm zpsobem dl postoupit, abych se z toho dostal. Pomhalo mi to dvat sm sebe dohromady. (X3) Pokud jde o schopnost kontrolovat a dit proces, zastnn se tak pln neshodli. Na jedn stran vypovdali o zkuenostech, kdy je proces pohlcoval a nemli nad nm absolutn dnou kontrolu: Ml jsem problmy se svm pilotem ... kter byl z toho veho samozejm vyden ... Tvoje ego je z toho sten na mrtvici. A nebo Problm nastal, kdy jsem se pustil moc hluboko. Ml jsem pak problmy vracet se zptky a dost asto jsem prosil o pomoc s nvratem. (M1) ... v tu chvli jsem teba ctila, e to nemm pod kontrolou ... Byl (tam) strach z toho, e to nemm pod kontrolou, ale zrove, kdy jsem se potom vrtila (protoe jsem se vrtila tm, e jsem vnitn poprosila, e chci zptky ... tak potom tam byla radost ... e mm ten dkaz ... ten konkrtn zitek. (M2) Na druh stran jeden z participant se zmiuje o tom, e v urit chvli ml na vybranou a mohl nkter vnitn pochody a sti procesu potlait: Ctila jsem, e se mu rozhodnout ... Celou tu dobu jsem mla pocit, e to zle na m, jak dlouho to nechm. Troku jako pi holotropnm dchn. Pocity a zitky plynou a ty je jenom sleduje ... Ty normln a bn pocity, ohroen z rznch situac a rznch pocit vi lidem, a u dobrch nebo nepjemnch, v tu chvli jako by nejsou a nerozptylujou a j se mu vnovat tady tm jevm. Je to hodn pjemn a je tam ... mn toho, e si dvm pozor, jak se chovm ... V tu chvli, kdy to probh, tak v, co se dje, m to pod kontrolou, me to kdykoliv stopnout, ale pi tom nechce, protoe ct, e je to dobe, co se dje ... A nem vi tomu pocit No, to se te ale chovm jako blzen! nebo To nen slun se takhle chovat! ... Prost jsem
112

Vsledky vzkumu respektovala ten pocit ... tla a nechala jsem to plynout ... Vdla jsem, e to mu ovlivnit, e se mu njak pemoct, nectit to tak, nenechat si ten pocit pln dojt. (M2) SOUHRN: U nkolika participant se v urit fzi projevily nznaky dezorganizace mylen. Vrazn se zmnila i kvalita jejich mylen. Nkdy se objevily jen krtk epizody neobvyklch mylenek a pedstav, jindy cel paraleln dje. Provajc byli daleko citlivj k symbolice a symbolickm tmatm. Vnmali za udlostmi a proitky jist smysl a hledali jejich pravou podstatu. Na uritou dobu mohli vnmat sami sebe jako nkoho jinho, cizho nebo pijmali informace z kolektivnho nevdom. Vyvstv otzka, jak na tyto spontnn informan vhledy, paraleln dje a symbolick proitky pohlet. Brt je jako projev bludnho mylen a zvenou fantazijn produkci nebo pijmout eventualitu, e existuje njak vy zdroj, kter ns pesahuje a existuje sm o sob, nezvisle na ns? Jeden z participant se s tmto problm vyrovnal takto: Ony divn vci, kter jsem osobn oznaoval za psychotick a kvli kterm jsem chtl dost asto navtvovat psychiatra, jsem povaoval za divn, dokud jsem neml zpsob, jak je rozpoznvat a integrovat. Potom jsem je bral jako pocity, kter mi sp pomhaj nalzt spolenho jmenovatele dlho tmatu. (M1)

6.1.7. Projevy v chovn, interakce s okolm

Proitky psychospirituln krize vrazn ovlivnily vztahy a ivotn styl kadho z participant. Jeden z nich o tom ekl: Musel jsem si vzt i dovolenou v prci. A njakm zpsobem se dt dohromady ... eil jsem to fyzickou prac, abych vnoval pozornost nemu jinmu. Protoe kdy to bylo vechno oteven, tak jsem byl v moci nevdom a v podstat si (to) se mnou zahrvalo. Tak jsem doma tpal dv, snail jsem se na nem pracovat, nco dlat, abych se tomu ubrnil. (X3) Participanti se dostvali do ambivalentn pozice vi okol. Na jedn stran si pipadali vydlen a osamocen ve svch zitcch. Doma jsem byl ponoen do sv duchovn dimenze a ptelkyn si myslela, e jsem se zblznil. Nebyl jsem schopn o tom s n mluvit ... Hodn jsem se obracel do sebe ... Byl

113

Vsledky vzkumu jsem hodn v sob ekl bych tak 90%. 10% jsem vnoval tomu, co je venku ... Ne, e bych vrel do lid, ale pozornost na urit vci byla pln minimln. (M1) Nikdo si toho asi ani njak moc nevmal. Ani se m nikdo neptal, jestli nemm njak problmy. Sp jsem se snail ty problmy si eit sm a njakm zpsobem dl pokraovat ve svm ivot. (X3) Nkdy se i clen stahovali z veejnho dn a u pro to, aby se mohli vnovat vnitnmu procesu transformace nebo ze strachu, e by mohli bt povaovni za blzny. Nemohl jsem bt mezi lidmi. Ne e bych proti nim nco ml nebo e bych jim chtl ublit, ale ml jsem strach ... Mma si to hodn brala ... kala, e jsem zral na psychiatrickou kliniku, chtla m nechat odvzt. (X3) Hodn jsem byla na pokoji. Hodn jsem byla sama se sebou. Hodn jsem si uvdomovala vci, takov to propojen ... Byla jsem v parku, byla jsem se projt ... a pemlela jsem ... A nebo U dva, ti, roky (jsem se) vnovala tmhle vcem a ti spoluci pro m z velk vtiny symbolizovali svt tch mch rodi a tch pedsudk a tch pedstav o tom, jak by se mlo t. A proto jsem se s vtinou z nich moc nebavila. Ctila jsem, e jim vadm tm svm nastavenm svobody. (M2) Nkdy thli k samot tak proto, e jim blzkost lid byla nepjemn. Psoben ve spolenosti jim obas bu psobilo obte nebo jim pipadalo zbyten. Obecn jsem kolem sebe poteboval vt energetick prostor bublinu, ne bylo obvykl. Museli jsme kvli tomu pestavit mstnost. (M1) Ve kole jsme teba byli na sti a j jsem neposlouchala vbec, co se tam dje, jenom jsem sledovala, jak mal dt, takov ty barevn oblky a tu vmnu a pilo mi to hrozn zajmav. (M2) Na druh stran ocenili, pokud jim byl nkdo nablzku, naslouchal jim a postaral se o n. Nkdo, kdo jim dal pocit bezpe, pi a pijet. Pijel jsem dom a bylo to hodn pes mmu. Chtl jsem vidt hodn mmu. Byl jsem takov vyplaen dt ... (Zmnn stavy vdom) nepestaly. Ale tm, e jsem se vrtil dom, tak jsem se jim pestal tolik vnovat ... Jsi doma. Hrozn dleit! ... Domc
114

Vsledky vzkumu prosted. Pro m to dlalo stran moc. A nebo J myslm, e pe. Nkdo tam byl. Nebyl jsem na to sm ... Chtl jsem mt, kde bt, kde budou doktoi, kde se o m nkdo postar. Nechtl jsem se starat sm o sebe. Nechtl jsem chodit sm po ulici. (M1) Mla jsem podporu v ptelch. V tch krizovch chvlch jsem si teba volala s jednou ... kamardkou. (X1) Bylo mil, e tam byla, protoe jsem k n mla dvru, take jsem s n mohla ty svoje pocity a mylenky sdlet a mohla jsem s n mluvit o tch vcech ... Mla jsem pocit, e na rozdl od jinch lid, s n o tom mluvit mu a nen to nebezpen. e m nebude povaovat za blzna. Teba mezi jin lidi jsem v ty dny nechodila, protoe jsem prost mla pocit, e se tm vystavuju tomu, e m nkdo chytne a odthne na psychiatrii. Protoe fakt jsem ctila, e jsem troku nkde jinde. (M2) Ml jsem ... jednu pan s Reiki, kter mi hodn pomohla a ... chodil (jsem) za psychoterapeutem, kter zn tyhle vci a kter mi hrozn pomohl. Sm bych to asi nezvldl ... Pak jsem zaal chodit mezi lidi a njakm zpsobem jsem zskval i jin podnty. Spousta kamard mi pomohla. Chodili jsme nkam do spolenosti, kino, fotbal, a njak takov aktivity. A vlastn se postupn eliminovaly nsledky toho ataku. (X3) SOUHRN: V psychospirituln krizi je pstup provajcch k okolnmu svtu asto ambivalentn. Na jednu stranu pro n bv velmi obtn fungovat v bn kadodenn realit a ve vztazch. Vnj podnty psob ruiv a mohou pinet zkost a jet vt zmatek do u dost zmatenho provn. Nen jednoduch skloubit siln vnitn zkuenosti s psobenm navenek. Navc tito lid mvaj asto pocit, e jsou nkde trochu jinde ne ostatn (jak napsal participant M2) a v interakci s okolm jim tud brn strach ze stigmatizace a oznaen blzen. Z tchto dvod se tedy radji stahuj do strann nebo hluboko do sebe. Na druh stran je pro n velmi dleit mt nkoho s km mohou sv zitky sdlet, nkoho, kdo se o n postar v obdobch nejvtho zmatku, zajist jejich zkladn poteby, d jim pocit bezvhradnho pijet. V ppad participant mho vzkumu sehrl tuto dleitou roli bu partner, rodie, kamardka, spolubydlc a v neposledn ad tak psychoterapeut.

115

Vsledky vzkumu

6.1.8. Zmny v hodnotovm systmu, v ivotnch postojch

Akoliv pbhy a proitky vech zastnnch byly velmi individuln a v mnoha ohledech hodn odlin, u vech dolo k vraznmu a velmi podobnmu posunu ivotnch hodnot a preferenc. Vichni mluvili o vt pokoe a u vi prodnm silm, du, vesmru, bohu nebo vi ivotu. Tou dobou jsem se zaal ocitat v bom krlovstv s pocitem, kter mi bral dech s absolutn pokorou. (M1) Byla jsem v tu chvli nucena uvdomit si, e to nen a takov sranda ... e si hraju se silou, kter je prost vt ne j ... A nebo: uvdomn si cty vi vemu, co je a vi du ... Jako by vechno pedem u bylo dan a kdy to plyne tou cestou, kterou to plynout m, ... je to v t nejvy harmonii. (M2) Myslm si, e moje ego dostalo velmi tkou rnu a ... velmi zpokornlo po thle zkuenosti. Velmi zpokornlo. (X3) Objevil se u nich urit druh smen, odevzdn a dvry v ivotn proces. Prost v, e vci jsou tak, jak jsou a dj se tak, jak se maj dt ... Vnitn pocit, e vci maj smysl a m smysl radovat se ze ivota jenom tak. e nen dleit, co se dje, ale dleit je to, jak se k tomu stavme ... ivot je v podstat dan, ale pitom m tu volbu ... Uvdomn si t zodpovdnosti za sebe a za to, co dlm. A uvdomn si toho, co mu ovlivnit a co nemu ... Zabvm (se) tm, co mu ovlivnit ... a nesnam se zmnit to, co j ovlivnit nemu. (M2) Pes vechny ty zitky ctm v srdci obrovskou jistotu, e je tam zdroj, a e to je Bh, a e lovk je opravdu v bezpe ... Take pes to pes vechno, co ti nahn strach, m pocit, e je to v podku. (X1) Prost iju njak vce se smrt. Dky tomuhle jsem se v podstat stal smrtelnm. (M1)

116

Vsledky vzkumu Vichni se shodli, e dky spiritulnm proitkm se jim rozil pohled na to, co je a co nen v ivot mon. Zaali si uvdomovat, e materiln, hmatateln realita je jen jednou z mnoha st ivotn reality. Ale u ani tomu nev. Tomu, v co bn lid v ... Vdom toho, co je realita a co nen, je asi ir...Pro m je spousta vc monch. (X1) Dv jsem se takovm textm sp vysmval a te jsem ml pocit, jako by mi mluvily z due...Zaal se mi pomalu mnit nzor na svt, spolenost, lidi ... V tom vnmn ... je vechno vce oteven. (M1) pln jasn si uvdomuju, jak ty vci fungujou ... Teba si uvdomuju, e bytost nem hranice. (M2) Ml jsem pocit, e vm, e stromy dchaj, co je sice pravda, ale j jsem nikdy ped tm takto svt nevnmal. (X3) Vce se soustedili na vlastn poteby a cle. Byla to doba, kdy jsem se zaal spolhat na informace pichzejc zevnit a tm pdem taky sm na sebe. (M1) Ctm se jako soust ivota. (X1) Hodn jsem se soustedila na to, co chci doopravdy j, a zaala jsem to poslouchat. Fakt jsem si to v sob nala a la to dlat ... Vce vnmm tlo. Vce se vnuju tlu a spojen s tlem. (M2) Na zklad silnch vnitnch proitk se zamili tak na sv problmy ve vnjm svt v rodin, v prci, ve vztazch, atd., a clenou prac se snaili proistit interakci s okolm a tak se sebou sammi. ... vt uvdomn si toho, co v lidech doopravdy je. Ne jenom to, co kaj. Pesunut pozornosti z verbln sloky, z racionlnho, do toho iracionlnho ... snaha o uvdomn si a rozbit uritch vzorc ... Fakt to bylo takov zboen toho, co m nauili rodie ... Toho: To mus a takhle se to mus chpat ... Byl to takov let, protoe do t doby vechno mlo velmi pevn d a bylo tam hodn siln: Ne, ty si
117

Vsledky vzkumu neme dlat to, co chce! ... Zptn to cel vnmm jako hodn konflikt s nm (s otcem - pozn.) ... Vlastn jsem si uvdomila, e na njak rovni j tam byla jako jeho partnerka a ta mamka jenom jako nae dt. (M2) Otevraly se mi moje vnitn nezpracovan vci ... a njak jsem se zaala istit. (X1) Myslm si, e jsem se zbavil spousty komplex, spousty negativnch postoj a svm zpsobem jsem piel o spoustu iluz. (X3) J jsem teba otevel (ve smyslu otevel tma, zaal se mu vnovat - pozn.) rodinu, o kter jsem cel ivot vlastn nepemlel ... Vlastn jsem si otevel rodinn tmata. (M1) A u bhem procesu psychospirituln krize proili cokoli dramatickho a bolestnho, vichni nakonec uvdli, e to ve pro n bylo vrazn obohacujc. Zskali nov pohled na svt, nov podnty k pemlen, objevili rezervy svho dosavadnho ivota. Te u toho vbec nelituju. Pijde mi, e to cel dv smysl. Mm se te hodn dobe, nsledkem toho celho, co se stalo. Byla jsem nucen pemlet i jinm smrem, vce jt do sebe a ty obavy si vce eit v relnm svt ... Celou tuhle cestu a ta cvien jsem zaala proto, e jsem ctila hodn omezen a e neiju svoji energii. Tak te naopak mm pocit, e tu svoji energii iju pln ... Nedovedu si pedstavit moc vc, kter bych v tom ivot zmnila, a kter bych jet dlala lp. Urit jet jsou, ale ten pomr, jak se mi to da te a jak se mi to dailo tehdy, je nesrovnateln ... To, co jsem dlala reln, zaalo vce odpovdat tomu, jak jsem to vdycky ctila. (M2) Podvali se hloubji do sebe a spoustu toho o sob zjistili. Padla i zmnka o oitn organizmu jak na fyzick, tak i na psychick rovni. Proces, kterm jsem prochzel mi pomohl najt odpov na otzku Kdo jsem. Pomohl mi vybudovat si vztah k sob sammu, k lidem, ukzal a pomohl mi vyeit moje vnitn konflikty ... a celkov se re-integrovat na vy rovni. Pomohl mi vybudovat si vlastn nzor, postoj ke svtu a piblil m realit. Pomohl mi vybudovat osobn slu, proistit organismus ... Nauil m citlivosti k sob sammu ... Pomohl mi znovu nastavit bod

118

Vsledky vzkumu moj duevn a energetick rovnovhy ... Celkov tak vylil mj organizmus jak na fyzick tak i na psychick rovni. (M1) Vyeili nkter sv vnj i vnitn konflikty. Mon, e jsem rychleji pekonal spoustu vc ... Vci, kter bych zpracovval teba deset let, jsem proil bhem pti let ... Bylo to velmi bolestiv, ale pineslo to svoje ovoce v nhledu na svt, na lidi. Myslm si, e jako zkuenost je to velice obohacujc. (X3) Nkolikrt padla zmnka i o ztrt osobn dleitosti. Jako by si na zklad sebepesahujcch zitk uvdomili, e ivoty jednotlivc jsou jen soustmi vyho du. Nemm pocit osobn dleitosti. Kdy se to objev...tak mi to pijde legran ... Kdy jsi nkde v Tibetu a za 5 minut tam zeme, tak koho to zajm? V? Jsi tam jedna z milin ... Najednou ti to dojde. V Evrop jsme na sebe hrozn centrovan ... J se vnmm jako soustka. Mal bunika v obrovskm kolosu. Ne moc vznamn. Nemm rozhodn iluze. (X1) SOUHRN: Zmna hodnotovho systmu, ivotnch postoj a obecn pstupu k ivotu je tou nejzsadnj st celho procesu. lovk, kter proel psychospirituln kriz jako by se znovu narodil. Jeho svt zskv nov rozmry a spolu se zmnou nazrn na sebe a na svt okolo se mn i jeho preference, ivotn styl, vztahy, atd. Takov lovk ct daleko vt pokoru a ctu k ivotu, co sebou nese i ztrtu pocitu osobn dleitosti a zitek pospolitosti s ostatnmi ivmi organismy. To pak dl vrazn ovlivuje jeho dal chovn a vnitn provn. Pestoe konkrtn zmnka o bohu padla jen v jednom z rozhovor, u ech participant dolo k integraci spirituln dimenze provn do kadodennho ivota.

6.2.

Narativn popis psychospirituln krize

Vpovdi ty astnk vzkumu jsem narativn zpracovala formou vzkumn bsn, kter vystihuje emon nboj a klov udlosti prbhu jejich osobn psychospirituln krize. Ke zpracovn jsem pouila pepisy ty rozhovor a tyicetistrnkov text jednoho z participant. Vytiskla jsem jednotliv vpovdi a postupn jsem z nich vybrala klov
119

Vsledky vzkumu slova nebo vty, kter se zdly dleit, vstin nebo zsadn. Ty jsem pak adila chronologicky za sebe tak, abych se drela linie popisovanho pbhu. Nkdy jsem pouila celou pvodn vtu, jindy jsem spojila nkolik slov z rznch st textu. Snaila jsem se pli vroky neupravovat, v mnoha ppadech jsem zachovala pvodn slovosled i skloovn nebo asovn pouitch slov. Domnvm se, e se mi tmto zpsobem podailo umocnit emoce a dojmy plynouc ze tenho textu. Musm se piznat, e ve vsledku m jednotliv vtvory doslova ohromily svou jasnost, rznost a silnm emotivnm nbojem. Pestoe na prvn pohled vypadaj velmi podobn (pece jen jsou tvoeny stejnm postupem) v kad z bsn dominuje jin emoce a kad z nich pin sv uniktn poselstv.

120

Vsledky vzkumu tu ztrtu. Past. Terapeut pomhal dret pi zemi. Pozdji jsem pochopil. Vzdvat se svch zabhanch vzorc. Hromada prce a velk dina Podporu snad celho vesmru. Mimosmyslov informace. Posvtn ndech. Nekonen blaho. akti m nenechala nic peskoit. Nebylo lehk. Jsem vdn. Moje cesta nekon. Je na cel ivot.

6.2.1. Vzkumn bse . 1

Zmna struktur. Nectm se dobe. Velk strach. Chaos. Makumba. Nkdo m zabije Vkon za starou bakoru. Na to jsem se vysral, s odputnm. Chlast. Hodn, hodn, hodn piv. A ttinov rum. Ti msce Shoda nhod, hai, ortel je zpeetn. Disociace. belsk st. Divn vc. Terapii, Lexaurin, na noc plku Neurolu. Duchovn by-pass. Jsem guru. Jako borec. Odjela. Mal kluk se sloil. Odjela jeho holka. Bezradn. Tlaky v hlav. Brnlo tlo. Energie... ...Kundalin. U to nen moc bezpen. Odjezd. Dom. Vyplaen dt. U mmy. Zanajc lenstv. ivot za hovno. Selhn na vech rovinch. Vid, Hule se taky zabil. Prost mrtvola. iv mrtv. Jdu do lebny. Pookl. Ulevilo se. Pe. Dal zavalen. Identita spasitele. Byl jsem kluk ikovn a te tady myju hajzly. Radi duchovn bojovnk, ne aby unesl
121

Vsledky vzkumu

6.2.2. Vzkumn bse . 2

Pecenila svoje monosti. Prost zkoumm. Knky, cvien, semine. Kineziologie. Problm. Zboila hodn obrannch mechanism. Sama. Takov hra. Nehmotn mezi lidmi. Mimo tu realitu. Vid? Tohle se ti taky da. Na patnm mst. Neiju svj ivot. Chci ho mnit. let. Tlo nem hranice. Lehkost, kterou jsem nikdy ped tm nectila. Aury. A rzn barevn oblky kolem lid. Jako kdy mrhol, mrhol a pak se rozpr. Tady pozor. Velikost. Pliv energie. Spojen s touhou. Mu to ctit. Najednou paraleln dj: On byl zosobnnm dobra a ten druh zla. bel a andl. ivot a smrt. Takov ply. Hodn symbol. Tygr a had. Odnkud z minulosti. Sla, kter nmi protk. Zbrana se odstranila. Nco se zmnilo. Hodn siln. Pozitivn. Nechci lpt na majetku. To svazuje. Nov ivot. V pohod. Mu lett kamkoli a dlat cokoli. Vci dvaj smysl. Vechno je dleit. V harmonii.

Sama se sebou. Mylenky. Kamardka. Je mil, e tam byla. Mezi jin lidi jsem nechodila. Ti dny. Pocit, e m utknul had. Jed u koluje po tle. Musm umt. Jsem zvdav. Dobrodrustv. Pocit svtla nad hlavou. Jsem pipraven. Neumelo tlo, ale nco ve mn se perodilo. Pestala mi vit. Spojila se s rodii. Tu noc pak pijeli. Odvezou na psychiatrii nebo neodvezou? Tatnek hodn o ns rozhodovat, mt pod kontrolou. Nechala jsem to plynout. Jsem ten blzen. Patm tam. Osmnct nebo dvacet dn. Vyslchaj m. Jako bych nkde ukradla kolo. Pro bych tady jako mla bt? Vrtit se na zem. Do reality. Do hmoty. Te u toho vbec nelituju. Cel to dv smysl. Mm se hodn dobe.

122

Vsledky vzkumu Kadou noc. Asi tden. Fakt psycho. Vude smrt, smrt, smrt. Pr vznamnch setkn. Pak se to vrstvilo dl. Energie jela nahoru. Nebyla jsem schopn fungovat. Rozpadal se mi svt. Ztrta vednho vnmn. Horka, tlaky. Zoufal, sama, bezmocn. Hrozn. Mu se do toho stavu dostat, ale nedlm to, protoe na to nemm. Pak se to zmnilo. Zaala jsem vnmat entity. Duchy. Svteln bytosti. Zaala jsem se istit. Vnitn nezpracovan vci. Vy se bojte duch, e? Nemm se nieho bt. Obrovsk ochrana. Jsem tady pro n. Mazec, no. Andl. Pestala jsem se jich bt. Spousta vc se vyeila. Dlm si z toho legraci. Ambice rozumt teda nemm. Netoum vdt. Ctm v srdci obrovskou jistotu, e je tam zdroj a e je to Bh. lovk je opravdu v bezpe.

6.2.3. Vzkumn bse . 3

Kolem Vnoc. Sama doma. Pohled do hlubin. Proitky netlesnosti. Zaal se rozpadat svt. Nezmrn existence. Hlubok proitek bosk lsky. Zvuk z vesmru. Tak intenzivn! Jako vibrace. Strach, e je konec svta. Srazilo m to pln k zemi. Rozloilo na buky. Zmnn stav vdom trval nkolik dn. A nebylo to pjemn. Matrix. Probuzen ze sna. Haluze se dly. To nevydrm, takhle t! Bt za tm. Rozpad reality. Vibrace v tle. Jako bych se vznela. Jsem velice, velice lehouk. Svteln proud. Od ptee nahoru, z hlavy ven. Stran rychl zmna vdom. Osamlost. Nikdo nevdl. Moc o tch vcech nemluvm. Nejvt zlom v Tibetu. Usnula jsem. Rno buen srdce. Velik strach. Tsla jsem se. Nemohla jsem stt. Co se dje? Srden kolaps. Mu umt. Sama. V hotelovm pokoji. Hrozn daleko od domova. Dopis na rozlouenou. Obrovsk bezmoc! To asi nezapomenu.

123

Vsledky vzkumu pln rozbit j. Rozloen. Nen kam utct. Dovolenou v prci. Dt se dohromady. Vnovat pozornost nemu jinmu. Mj boj. Spousta kamard mi pomohla. Kino, fotbal a rzn aktivity. I s psychoterapeutem. Aby mohl lovk normln vdt, e stl je stl, idle je idle, vypna je vypna, erven je tepl a modr studen voda. Ha ha ha ha. Aby m neovldalo. Obas jet s kyvadlkem pracuju. Dleit je mt propojen s tlem. Obohacujc. Velmi bolestiv, ale pineslo to ovoce.

6.2.4. Vzkumn bse . 4

Siderick kyvadlko. Osobn problmy. eit, eit, eit. Informace, informace, informace: Od pozitivnch a po zl a brutln. Abych dlal okliv vci. Nevdl, co s tm. Co je pravda a co le? Pestal vnmat okoln vci. Ovldn. Ne-vdom. Sdleno, abych na sob zapracoval. Brzdy jsem odhodil a rovnou. Jgickou cestou. Nsiln otevel akry. Pomrn jednoduch zleitost, ale nsledky jsou drtiv. Ze zatku pjemn. Vesmr se otevel. Nepochopil. Furt jsem to zkouel, zkouel, zkouel. Njak se to propojilo. Velmi bolestiv. Byl jsem v tom a po ui. A to nikomu nepeju. Mlem se zblznil. Energie tla tady okolo hlavy. Dole bylo mrtvo. Vliv na tlesn funkce. Nebylo z toho nic. Ultl od relu. Vnmal jsem to njak jinak. Asi pes to nitro. Ne e strom je strom. Spousta mylenek, spousta pocit. Ltost. Radost. Pl. Vitky. Strach. Nkdy hrza. Nemohl jsem bt mezi lidmi. Strach z havran, z vran...

124

Vsledky vzkumu

6.2.5. Komente k vzkumnm bsnm:

Vzkumn bse . 1: Zkladn esenc pbhu je strach a zkost. Tyto dv emoce se objevily mezi prvnmi projevy psychospirituln krize a doprovzely provajcho vraznou st procesu. On sm strach nazval stlou esenc toho veho. Hai pomysln posledn kapka, po kter nsledovala nekontrolovan exploze zitk a mimodnch stav vdom. Po vodnm vstupu chaosu se mlad mu ocitl v temnch obdobch deprese, kter se cyklicky stdaly s tzv. duchovnmi by-passy, je s sebou pinely pocity vjimenosti a nadazenosti. Pe a domov jsou dal klov slova pbhu. Pesn to mu v dleitch chvlch udrelo hlavu nad hladinou a pomohlo mu zvldnout velk ztrty a ivotn zmny, kter proces pinel. Vta Pozdji jsem pochopil lme nboj bsn a mn ji z emotivnch vkik v poklidn tok oznamovacch vt a popisnch slov. Prv akceptace procesu a pijet veho, co pinesl a pinese, vedlo k celkovmu zklidnn, jak vevnit, tak navenek. Pbh psob neukonen, co byl i mj zmr. Provajc stle vnm svj proces jako neukonen a v bhu. Chtla jsem v bsni zaznamenat i tento aspekt. Vzkumn bse . 2: Prvn slova, kter m napadla pi vzniku tto bsn byla hravost, zvdavost a dobrodrustv. Provajc ena zan svj pbh aktivnm sebezkoumnm. Bere to jako hru plnou neekanch pekvapen. Dostv se za hranice bnho vnmn svta mimo hmotu a vyuije monost nahldnout hloubji do vlastnho provn. Tam odkryje zsadn problmy svho dosavadnho ivota (vta Neiju svj ivot) a rozhodne se je nekompromisn eit. V klovm moment neopatrn pekro vlastn limity. Pestoe si uvdomuje urit nebezpe, kter j hroz, prov tak lehkost, kterou nikdy ped tm nectila a radost, e se j to da. Dleitou postavou je blzk kamardka, kter j zprvu poskytuje jistotu a pocit bezpe. Ta vak pozdji dleitost svho postaven neunese a rozhodne se penst odpovdnost na aktriny rodie. Jejich pjezd mn hrav nboj bsn ve vcn, such popis stet fantazijnho svta s realitou. Pobyt v lebn je zdrojem rozarovn, zklamn a ponen. Pro bych tady jako mla bt? Konec pbhu, psobc snad pli pohdkov, naznauje, e provajc tuto etapu astn ukonila a zitky dostaten integrovala do svho ivota. M se te hodn dobe.

125

Vsledky vzkumu Vzkumn bse . 3: vodn slova navozuj iluzorn pocit pohody. Vnoce, obyejn zvan svtky klidu a mru, vak s sebou tentokrt tto mlad en pin nezmrnou samotu, strach ze smrti a ztrtu vednho vnmn. Ani by mohla svobodn volit mezi modrou a ervenou pilulkou (odkaz na film Matrix) ocit se na okraji bn vnman reality a neekan nahldne pomjivost ivota. Probudila se ze snu. Pichz zmnn stavy vdom, siln tlesn projevy, zvltn setkn a ona je na to sama. Souslov pohled do hlubin v sob nese ndech fascinace, hloubky a strachu, kter se thne celm pbhem a postupn roste a k hranici nenosnosti. To nevydrm takhle t! Zlom v Tibetu zn jako nadje na lep ztky, ve skutenosti vak odkrv dal dimenze proitku- probouz Kundalin. Znovu se prohlubuj pocity bezmoci a osamn. Vty Vude smrt a Mu se do toho stavu dostat... naznauj proces transformace a osobnho rstu, kter je ovem stle zabarven strachem a bezmoc. Ty zcela miz po otzce Vy se bojte duch, e? Nkdo jin ml odvahu ty neuviteln proitky pojmenovat a pomohl tm mlad en konen je uchopit a pijmout. Obrovsk ochrana je konen znamenm k veobecn lev. lovk je opravdu v bezpe. Vzkumn bse . 4: Rychl a velmi hektick zatek bez jakchkoliv vodnch vysvtlovn naznauje, e tento mlad mu je spontnn a do zamlench akc vbh takka po hlav. eit, eit, eit Pravdpodobn se nachzel v obdob osobnch tkost.. Siderick kyvadlko vypad jako rychl a pm cesta k een. Zjevn m k tto technice pedpoklady, nebo je po ase zahlcen informacemi, a to takovou mrou, e je jimi nakonec ovldn a nev, co s tm. lovk, kter v vodu psobil jako siln a samostatn osobnost, kter se s nim nepr, je nhle zmtna ne-vdomm a vydna napospas svm vnitnm proitkm. Energie nerovnomrn rozloen v tle, spousta mylenek, spousta pocit, pln rozbit j. Vta Nen kam utct evokuje zve zahnan do kouta. Jako by u nebylo, co ztratit, a tak se mlad mu pokou chopit situace a znovu se stt pnem sebe sama. Kamardi a psychoterapeut jsou mu v jeho osobnm boji velkou podporou. Navracejc se smysl pro humor (Ha ha ha ha) ukazuje, e mlad mu zvtzil a konen dr v rukou zaslouen ovoce.

126

Vsledky vzkumu

6.3.

Souhrn nejdleitjch zjitn

Bylo popsno nkolik obraz psychospirituln krize. Pestoe kad z tchto typ se projevuje uritmi specifickmi pznaky, lze objevit i jejich spolen prvky. Ve vzkumn prci jsem vytvoila sedm kategori projev a doprovodnch jev psychospirituln krize a pokusila jsem se je vysledovat ve zkoumanch materilech. Jsou to: 1. tlesn projevy a projevy ve vnmn, 2. emon projevy, 3. zitek nesdlitelnosti, 4. projevy v mylen, 5. interakce s okolm a projevy v chovn, 6. zmny v hodnotovm systmu, v ivotnch postojch, a 7. spoutc mechanismy. Kategorii tlesn projevy a projevy ve vnmn jsem rozdlila ty podkategori: 1. tlesn projevy, 2. pocity netlesnosti, 3. zmny ve vnmn, a 4. paranormln zmny vnmn a paranormln tlesn zmny. Ze irok kly monch tlesnch projev se u participant projevily vnitn vibrace, tes, brnn a zkuby tla, nvaly horka nebo chladu, tlak v hlav, nevolnost a zvracen. Ti zaznamenali vrazn zmny ve spnkovm reimu, u jednoho z nich se objevily vrazn kvalitativn zmny ve stravovacch nvycch, a u dalho problmy s erekc a s vyluovnm. Dle se manifestovala zven citlivost na vnj podnty, pocity krajn fyzick vyerpanosti a extrmn energetick vkyvy. Taky padlo podezen na srden kolaps. U vech participant dolo ke zmnm ve vnmn tlesnho schmatu. Zdlo se jim, e jsou leh ne obvykle, prosvtlen. Mli pocit, jako by jejich tlo ztrcelo sv obvykl hranice a oni splvali s ostatnmi lidmi a dokonce ztrceli vlastn identitu (co bylo vnmno pozitivn i negativn, zleelo na kontextu proitku). Ti z nich zmnili opakovan zitky opoutn tla. Zmny ve vnmn pichzely ve zmnnch stavech vdom a projevily se u participant bu dlmi fenomny (vesmrn zvuk, pocit svtla nad hlavou, samovoln dchn, pichzejc obrazy) nebo komplexn zmnou vnmn reality jakmsi probuzenm ze snu, rozpadem svta. Do podkategorie projevench paranormlnch proitk jsem zaadila vidn energi a energetickch obal (aury), setkn s mimosmyslovmi entitami, zvltn
127

Vsledky vzkumu schopnosti (nap. abnormln tlesn a mentln obratnost, schopnost pedvdat urit dje nebo schopnost zskvat informace skrze siderick kyvadlko), mystick zitky a synchronicity. Kategorie emonch projev obshla adu asto protichdnch emoc. Ty se objevovaly bu spontnn, bez jakhokoliv zjevnho dvodu nebo pichzely jako dsledek sti procesu jako reakce na ztrtu, vraznou zmnu atp. Emoce, asto velmi siln a intenzivn, provajcho ve vtin ppad pln pohltily. Pitom vbec nezleelo na tom, zda byly pozitivn nebo negativn. V obou kvalitch byly pociovny jako velmi vznamn. Z negativnch pocit se velmi vrazn projevily strach a zkost, dle smutek a deprese, bezmoc, pocit osamlosti a ztrta pocitu kontroly. Druhou stranu kly projevench emoc reprezentovaly siln proitky bosk lsky, vzjemn sounleitosti se vm ivm a pocity hlubokho vnitnho klidu a mru. Zitek nesdlitelnosti byl bnou soust kadho rozhovoru. Popisovan proitky mly velmi asto siln emon zklad a bylo velmi tk verbalizovat je, ani by dolo k jejich plin redukci nebo desinterpretaci. Pokud jde o zmny v procesech mylen, objevily se vrazn projevy

dezorganizovanho mylen. Participanti se tak zmiovali o neobvyklch mylenkch a pedstavch. Nkdy to byly jen krtk epizody, jindy cel paraleln dje, kter se thly jako erven nit delm asovm sekem. Na uritou dobu mohli dokonce vnmat sami sebe jako nkoho jinho, cizho. Byli daleko citlivj k symbolice a symbolickm tmatm. Vnmali za udlostmi a proitky jist smysl a mli tendence hledat pravou podstatu vc. V urit fzi procesy u nkterch dolo ke spontnnm informanm vhledm, kter si provajc vysvtlovali jako napojen na kolektivn nevdom. Pstup provajcch k okolnmu svtu byl nejednou ambivalentn. Na jednu stranu pro n bylo velmi obtn fungovat v bn realit a ve vztazch. Vnj podnty na n psobily ruiv a pinely jim zkost a jet vt zmatek do u dost zmatenho provn. Nebylo pro n jednoduch skloubit siln vnitn zkuenosti s psobenm navenek, navc mvali pocit, e jsou nkde trochu jinde ne ostatn a v interakci s okolm jim tud brnil strach ze stigmatizace. Proto se radji stahovali do strann nebo hluboko do sebe. Na druh stran pro n bylo velmi dleit mt nkoho s km mohou sv zitky sdlet, nkoho, kdo se o n postar v obdobch nejvtho zmatku,
128

Vsledky vzkumu opeuje jejich zkladn poteby a d jim pocit bezvhradnho pijet. Tuto dleitou roli sehrli partner, rodie, kamardka nebo spolubydlc a v neposledn ad tak psychoterapeut. Zmna hodnotovho systmu, ivotnch postoj a obecn pstupu k ivotu je tou nejzsadnj st celho procesu. lovk, kter proel psychospirituln kriz jako by se znovu narodil. Svt pro nj zskal nov rozmry a spolu se zmnou nazrn na sebe a na svt okolo se zmnily i jeho preference, ivotn styl, vztahy, atd. Provajc ct daleko vt pokoru a ctu k ivotu, co sebou nese i zitek pospolitosti s ostatnmi ivmi organismy a ztrtu pocitu osobn dleitosti. Objevila jsem ti mon typy spout psychospirituln krize. Prvnm z nich byla ztrta struktur, zmna kulturnho a spoleenskho prosted a ztrta zzem (v kombinaci s extrmnm fyzickm a psychickm vyerpnm nebo ve spojen s jednorzovm uitm haie). Druhm pravdpodobnm spoutem bylo krajn soustedn na duchovn praxi a aktivn sebezkoumn, kter peshlo limity provajcho a zahltilo ho. A ve tetm ppad lo o plnovanou spirituln cestu do Tibetu ztenou krajnm psychickm a fyzickm vyerpnm zpsobenm cestovnm a pobytem ve velkch nadmoskch vkch. tvrtm, doplkovm spoutem bylo pravdpodobn jednorzov uit haie. Psychospirituln krize je i pes sv obecn zkonitosti, kter jsou vem spolen, ryze individuln zleitost. dn dva procesy nemohou bt zcela identick. Prbh krize je toti ovlivnn mnoha promnnmi: osobnost jedince, jeho dosavadnm ivotnm stylem a pstupem k ivotu, jeho osobn histori, tradicemi, je jsou mu pedvny skrze rodovou linii, kulturnm a spoleenskm kontextem msta, na kterm ije, atd. Je to evidentn v narativnm popisu pbh participant. Kad z bsn je i pes sv podobnosti zcela jin, m jin emon nboj, jin tma a jedinen vzkaz. Stejn tak i proces psychospirituln krize nese uniktn poselstv pro ivot provajcho.

129

Diskuse

7.

Diskuse

I kdy se o psychospirituln krizi diskutuje daleko vce ne ped lety, domnvm se, e jet stle existuje vznamn skupina laik i odbornk z pomhajcch profes, je o tomto termnu nikdy neslyela a neum si pod nm pedstavit nic konkrtnho. Pi plnovn vzkumn sti diplomov prce jsem tedy usoudila, e jasn popis proitk, kter tento proces trochu objasn, by mohl bt pnosn. Pouila jsem k tomu dv z metod kvalitativnho vzkumu, a to fenomenologick popis a narativn popis (metodu vzkumn bsn). Popisem fenomenologie psychospirituln krize jsem se pokusila analyzovat sdlen udlosti a najt jejich vzjemn podobnosti. Narativn popis mi ml naopak pomoci jednotliv pbhy znovu poskldat, zdraznit jejich klov momenty a vyjdit emotivn nboj proitk. Do vzkumnho souboru jsem zahrnula pt participant, kte proli v libovoln vzdlen minulosti proitky psychospirituln krize. Zrove jsem internetovou cestou kontaktovala kolem stovky nahodile vybranch psycholog a psychiatr s myslem zjistit, zda o psychospirituln krizi nkdy slyeli, co si o n mysl, atd. Odpovdi, kter mi pily zptky, jsem pot se svolenm autor zakomponovala do teoretick sti sv prce. Bhem vzkumn prce jsem narazila na nkolik problematickch oblast, kter mohly potenciln ohrozit validitu vzkumu. V prv ad lo o jednostrannost pohledu. Uvdomuji si, e vi zkoumanmu tmatu zastvm jednoznan akceptujc stanovisko odvozen z mch osobnch zkuenost, a e to mohlo vnst jist komplikace do vzkumu. Pi zskvn vzkumnch dat to byla zrove vhoda i nevhoda. Pozitivn vliv to mlo pedevm na prbh setkn a snadnjho navzn otevenho vztahu s respondenty. Domnvm se, e dalm kladem mohla bt m teoretick citlivost ke zkoumanmu jevu, kter byla ji od potku relativn vysok. Naopak negativn vliv mohla mt tato skutenost na zskan data. Nkolikrt jsem mla bhem rozhovoru pocit, e pesn vm, o em astnk vzkumu mluv, a nsledkem toho jsem se ji vce nedoptvala. Pi pepisu dat jsem vak vrazn vnmala absenci dkladnjho vysvtlen. Mla jsem monost chybu napravit v ppad, e byl rozhovor rozdlen do dvou setkn.
130

Diskuse Problm jednostrannho zamen navc prohloubil fakt, e pi mapovn literrnch a jinch zdroj jsem objevila jen mlo oteven nedvry a nekompromisnho odmtnut. Vtina zskanch materil evidentn vznikala za elem podpory tmatu, ne z dvod en oteven skepse, akoliv prv z absence propracovan kritiky koncepce psychospirituln krize je mon s trochou troufalosti odvodit jeho oprvnnost a vyuitelnost. Natst jsem si tyto dost zvan okolnosti uvdomila a pokusila se minimalizovat jejich dopad. V literatue jsem se clen zamila na negativn odezvu k tmatu (tm bezvsledn), navc jsem prbn vsledky sv prce konzultovala i s lidmi, je k tmatu nemaj vt osobn vazby a tak se svm vedoucm prce, a jejich pipomnky jsem brala v potaz. Rovn jsem se soustedila na kvalitn sebereflexi. Za druh vznamn problm lze povaovat rozsah mho vzkumnho souboru: do vzkumu se podailo zapojit pouze pt participant. Je mi jasn, e s klesajcm potem astnk a zskanch dat me klesat i validita vsledk zkoumn. Na druhou stranu, jsem pesvden, e i pesto se mi podailo zskat zajmav data urit vypovdajc hodnoty. Nesnaila jsem se o reprezentativitu vzhledem k populaci tch, kte proili psychospirituln krizi (jej velikost nelze ani pesn odhadnout, mnoh ppady spiritulnch proitk navc jist odezn spontnn nebo se nedostanou na rove krize), ale o reprezentativitu vzhledem ke zkoumanmu jevu. Fakt, e jsem si zvolila irok pole ke zkouman a pouila jsem k tomu nzk poet participant, zpsobil rozen m pvodn fenomenologick vzkumn otzky o narativn rozmr: sledovn pbhu a kontextu proitk. Domnvm se, e pokud bych se soustedila na u okruh projev (nap. jednu nebo dv z navrench kategori) a zskala ke zkoumn ir vzkumn vzorek, byla bych schopn daleko propracovanjho a detailnjho fenomenologickho popisu, to by mi ale zase mohly uniknout souvislosti a nebyla bych schopn pracovat s pbhy, jejich emocemi a klovmi udlostmi. Ve vsledcch se mi podailo fenomenologickm popisem zachytit nkter projevy psychospirituln krize popisovan v literatue. Participanti mi potvrdili vrazn vskyt emonch a tlesnch projev a tak projev v mylen. Vraznou roli v jejich provn (ve shod s mm oekvnm) hrla spiritualita, a to i pestoe konkrtn o bohu se zmnil jen jeden z nich. Ostatn mluvili sp o ct k vymu du, sounleitosti
131

Diskuse s univerzem, atp. V teoretick sti jsem popsala nkolik monch spoutcch mechanism psychospirituln krize, piem u respondent vzkumu jsem zaznamenala rzn kombinace ty z nich: 1. Intenzivn meditace a duchovn cvien, pop. spirituln cesta, pou, 2. chaos a ztrta struktur, kter nebyla nim nahrazeny, 3. fyzick a psychick vyerpn, a 4. uit drogy. Dva z participant byli v prbhu svho procesu hospitalizovni a byla jim stanovena psychiatrick diagnza. lo o Akutn psychotickou polymorfn ataku (F23), Hranin poruchu osobnosti (F60.3), Derealizan syndrom (F48.1) a Akutn schizoafektivn poruchu (F25) Kdy se zamyslm nad prbhem vzkumu a mla bych dt budoucm vzkumnkm njak doporuen, byla by to asi tato: Zdvojnsobit etnost setkn s jednotlivmi participanty. Z vlastn zkuenosti potvrzuji, e z druhho setkn jsem si odnela daleko hutnj a otevenj informace. Dle doporuuji, ped zapoetm vzkumu naerpat dostaten mnostv informac o projevech psychospirituln krize. Je tm omezeno riziko, e v nkter z vpovd bude pehldnut na prvn pohled nedleit, ale ve sv podstat zajmav prvek. Na druhou stranu je dobr dt si pozor na plinou anticipaci dat a na sugestivn otzky, kter by mohly zapinit zskn oekvanch, nikoliv relnch informac. Bhem vzkumu jsem tak zjistila, nakolik je dleit, mt monost s nkm konzultovat sv nejistoty, a u jde o metodologii vzkumu a interpretaci dat, tak i ohledn tmatu samotnho. Doporuuji mt v zloze nkoho, kdo se ji zkoumanm tmatem zabv a je ochoten o nm smyslupln diskutovat. Tak je dobr nkter vsledky analzy dat konzultovat se samotnmi participanty a pedejt tak monm desinterpretacm..

132

Zvr

Zvr
Ve sv diplomov prci jsem se pokusila definovat, co je to psychospirituln krize a zasadit ji do kontextu praktick psychologie a psychopatologie. Snaila jsem se vystopovat projevy spolen vem jejm typm a zrove neopomenout uniktn a specifickou povahu procesu kadho jednotlivce. Na zklad vsledk svho zkoumn jsem dola k zvru, e psychospirituln zitky (potamo psychospirituln krize) nejene provajcho metaforicky eeno vysteluj daleko mimo sebe, za hranice vlastnho byt, ale v jistm smyslu ho tak odkln od hodnot modern spolenosti a vrac ho zptky k tradinm koenm. V prbhu vzkumu pede mnou vyvstala jedna dleit otzka: Jak tuto koncepci uchopit a jak s n zachzet? Pistupovat k n jako k dal potenciln diagnostick kategorii nebo spe jako k univerzln pouitelnmu terapeutickmu pstupu, kter je mon sten vyut i pi lb psychotickch onemocnn? Myslm, e oboj je mon a byla by koda jeden z tchto dvou aspekt zanedbat. Koncepce psychospirituln krize podle mho vak nen jen specifickm terapeutickm pstupem. Domnvm se, e jej zastnci se sna upozornit na vzrstajc poet lid, je se njakm zpsobem dotkli spirituln dimenze, dostali se do vrazn krize a msto aby vyuili transformativn potencil svho proitku, obdreli patologizujc stigma a byli podrobeni rutinn farmakologick lb. Toto pojet si podle mho neklade za cl kritizovat dosavadn zpsob prce s psychiatrickmi klienty. Spe nabd pomhajc profesionly k vy bdlosti a otevenosti vi tomu, co je a nen mon. Expresivn eeno, navrac spirituln kontext zptky k lidem a lidi zptky ke svm spiritulnm koenm.

133

Souhrn

Souhrn
Ve sv diplomov prci jsem se soustedila na popis fenomnu psychospirituln krize (spiritual emergency). Tento termn zavedli v druh polovin dvactho stolet manel Stanislav a Christina Grofovi, jedni z hlavnch pedstavitel transpersonln psychologie. Tato potenciln diagnostick kategorie byla reakc na vzrstajc mru patologizace mimodnch stav vdom a stoupajc poet psychotickch pacient v lebnch a psychiatrickch ambulancch. Jedn se o krizi spojenou se spiritulnmi zitky (pesahujcmi obvykl provn J) a s duchovnmi praktikami, kterou charakterizuj zmny v oblasti vdom, percepce, emonho provn, kognitivnch funkc a psychosomatickch funkc. Zahrnuj nap. dramatick proitky smrti a znovuzrozen, mytologick a archetypln fenomny, inkarnan vzpomnky, zitky vnmn sama sebe mimo tlo, vskyt synchronicit a mimosmyslovho vnmn, intenzivnch energetickch fenomn, parapsychologickch zitk, stav mystickho sjednocen nebo identifikace s kosmickm vdomm aj. Krize pitom nevznik pouhm provnm spiritulnch zitk, ale rozvine se v ppad, e proit zkuenosti jsou pro lovka pli neuchopiteln, chaotick a za hranic subjektivn vnman normality. Pokud neunese intenzitu a rozsah toho, co se vynouje a jeho dosud funkn hodnoty a ivotn postoje ztrat vznam, zaplav ho zpravidla strach z neznmho prostoru. V nkterch ppadech se tmito zitky ct natolikohroen, e nen na uritou dobu schopen zvldat bn kadodenn innosti, pracovn povinnosti a osobn vztahy. Psychospirituln krize je zvltnm typem mimodnch stav vdom, do kterho provajc vchz spontnn, bez vlastnho piinn a asto i bez varovn. Bv doprovzena silnmi emocemi, tlesnmi pznaky, vizemi a asto dsivmi psychickmi zitky, kter mohou mt koeny v postanatln nebo prenatln minulosti provajcho. Bylo stanoveno a pojmenovno nkolik specifickch typ psychospirituln krize. I kdy maj spoustu spolench prvk, existuj tak projevy a prvodn jevy pro kad z tchto obraz charakteristick.

134

Souhrn Podle mnoha autor je tento proces oistn a po dokonen zanechv jedince psychologicky i duchovn zdravjho, ne byl kdy ped tm. Pokud k nmu lovk pistupuje jako k pirozenmu vvojovmu procesu, me u nj dojt ke spontnnm vylenm rznch emonch a psychosomatickch obt, k pznivm zmnm osobnosti, k een dleitch ivotnch problm a k vvoji k tzv. vymu vdom. Nzory ohledn vskytu psychospirituln krize jsou rozporupln. Nkte se piklnj k tomu, e je velmi ast, daleko astj, ne bychom si mysleli, jin zase celou koncepci povauj za naprost nesmysl. Bohuel neexistuj pesn diagnostick kritria, kter by od sebe odliila lovka v psychospirituln krizi a pacienta s funkn psychzou spojenou s mystickm provnm. Tyto dva fenomny maj mnoho stejnch symptom: nap. halucinace, vrazn nelogick mylen, hrub naruen chovn nebo postupn izolace od okolnho svta. Koncepce psychospirituln krize poskytuje alternativn pstup v ppadech, kdy patologizujc kategorie by mohla klienta pokodit a nepatologizujc by naopak mohla mt vznamn pozitivn vliv na jeho zdrav a osobn rozvoj. Specifikem terapeutickho pstupu je pedevm draz kladen na hledn pozitivnho kontextu, kter by provajcmu umonil vechny zitky a zkuenosti integrovat. Dleit je bezvhradn pijet veho, co lovk prov (bez vnjch soud a hodnocen) a snaha o doveden celho procesu a do konce. Pouze v ppad, e je proces pli nezvladateln, doporuuje se klienta konkrtnmi postupy uzemnit a proces tak zbrzdit, do chvle ne bude schopen jej zcela uchopit a pln prot, ani by dolo k dezintegraci jeho ega a k vnitnmu chaosu. Dleit je tak zhodnotit monosti farmakologick lby a rizika zmny psychotick epizody za psychospirituln krizi. Vasn nebo naopak pozdn nasazen medikament m toti u psychotickho onemocnn vrazn vliv na pozdj prognzu onemocnn. Pro oven teoretickch poznatk o psychospirituln krizi jsem provedla vzkum, v rmci nho jsem se soustedila na analzu pbh jeho jednotlivch participant. Popsala jsem jejich spolen prvky a zrove jsem zachytila individulnost a jedinenost sdlench pbh.
135

Souhrn Nejprve jsem se vnovala popisu konkrtnch fenomn psychospirituln krize. Pro zskn dat jsem pouila metodu polostrukturovanho rozhovoru s pti lidmi, kte proli psychospirituln kriz. Stanovila jsem si sedm kategori projev a doprovodnch jev tohoto procesu a v zskanch materilech jsem je vyhledvala a shrnovala do smysluplnch trs. K popisu jednotlivch kategori jsem pouvala doslovn citace participant. K popsanm kategorim pat tyto: 1. spoutc mechanismy, 2. proitek nesdlitelnosti, 3. tlesn projevy a projevy ve vnmn, 4. emon projevy, 5. projevy v mylen, 6. interakci s okolm a projevy v chovn, 7. zmny v hodnotovm systmu, v ivotnch postojch. V jednotlivch vpovdch se mi podailo zaznamenat urit podobnosti, ale taky vrazn rozdly. Potvrdila se mi tm hypotza, e proces psychospirituln krize je i pes vechny obecn zkonitosti sp individuln zleitost. Tuto mylenku jsem se pokusila rozvst v druh sti vzkumu Soustedila jsem se na narativn popis pbh jednotlivch participant. Zvolila jsem metodu vzkumn bsn, kter mi umonila kreativn a emotivn nastnit nboj proces. Ke kad z vytvoench bsn jsem pipojila vlastn koment.Ve tyech vzkumnch bsnch jsem pevyprvla pbhy ty participant, piem jsem se soustedila na emon nboj vyprvn a klov momenty proces. Zrove jsem se pokusila zachytit i autentick projevy jednotlivch participant a jejich osobnostn nastaven. Ve vsledcch se mi podailo fenomenologickm popisem zachytit nkter projevy psychospirituln krize popisovan v literatue. Participanti mi potvrdili vrazn vskyt emonch a tlesnch projev a tak projev v mylen. V teoretick sti jsem popsala nkolik monch spoutcch mechanism psychospirituln krize, piem u respondent vzkumu jsem zaznamenala rzn kombinace ty z nich: 1. Intenzivn meditace a duchovn cvien, pop. spirituln cesta, pou, 2. chaos a ztrta struktur, kter nebyla nim nahrazeny, 3. fyzick a psychick vyerpn, a 4. uit drogy. Vraznou roli v jejich provn (ve shod s mm oekvnm) hrla spiritualita, a to i pestoe konkrtn o bohu se zmnil jen jeden z nich. Ostatn mluvili sp o ct k vymu du, sounleitosti s univerzem, atp.

136

Pouit zdroje

Pouit zdroje
1. 2. AMERING, M.: The impact of Loren Mosher and Soteria a European Perspective (http://www.soterianetwork.org/mamering.pdf) (18.11.2006) ARGYLE, N., RANDALL, P.: Spiritual Emergency a useful explanatory model? A Literature Review and Discussion Paper (http://www.rcpsych.ac.uk/PDF/DrPRandalDrArgyleEmergency.pdf) (12.11.2006) 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. BARRETT, D. V. (1998): Sekty, kulty a alternativn nboenstv, I, Praha BATECK, B. a kol. (2005): Ternn krizov prce, Grada, Praha BENDA, J.(2001): Mystika a schizofrenie, (http://www.stinstromu.net/krize/diplom04.htm) (25.10.2006) BENDA, J. (2005): Za hranice bn zkuenosti s Michalem Vanurou o psychospirituln krizi, Regenerace, 9, s.14-17 BRZDA, S.: O ivot a smrti z pohledu parapsychologie XXXX. (http://www.dusecz.com/?akce=zobraz&clanid=3139) (21.10.2005) BRENNAN, B. A. (nd): Ruce svtla, Pragma, Praha CAMPBELL, J.(1998): Mty, Pragma, Praha CAMPBELL, J. (2000): Tisc tv hrdiny, Portl, Praha ERMK, I., TPNIKOV, I. (1998): Kontrola validity dat v kvalitativnm psychologickm vzkumu, eskoslovensk psychologie, 42, s. 50-62. ERMK, I., TPNIKOV, I. (1997): Validita v kvalitativnm psychologickm vzkumu, eskoslovensk psychologie, 41, s. 503-512 DAHLKE, R. (2002). Meditace, Fontna, Olomouc DEEKSHA z pohledu neurologie: st 4., Kundalini (http://www.diksa.org/diksa.htm#d5) (16.11.2006) DEIKMAN, A. J. (1996): I = awareness, Journal of Consciousnenss Studies, 3, No. 4, s. 350-356 (http://www.imprint.co.uk/online/Deikman.html) (23.11.2006) EGGETSBERGER, G. (1997): Energie pro cel den, Knin klub, Praha EGGETSBERGER, G. (2000): Energie pro partnersk dvojice, Knin klub, Praha ELIADE, M. (1997): amanismu a nejstar techniky extze, Argo, Praha ELIADE, M., CULIANU, I. P. (1993): Slovnk nboenstv, esk spisovatel, Praha EVEREST, H., LUKOFF, D. (1988): The Myths in Mental Illness, Journal of Transpersonal Psychology
137

Pouit zdroje 21. FINDEISEN, R. B. (nd): Primal Process and Higher Personality (http://www.primalspirit.com/pr1_2findeisen_higherpersonality.html#1) (18.11.2006) 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. FOUCAULT, M. (1997): Psychologie a duevn nemoc, Dauphin, Praha - Liberec GARDEN, U., MALA, M. (1997): Rok m 13 msc, Votobia, Praha GREENWELLOV, B. (2002): Energie transformace-Prvodce procesem probouzen Kundalin, DharmaGaia, Praha GREENWELLOV, B. (2000): Kundalini Quest Nighttime Shakes (http://www.realization.org/page/doc0/doc0048.htm) (1.10.2006) GROF, S. (1992): Dobrodrustv sebeobjevovn, GEMMA89, Praha GROF, S. (1998): Kosmick hra, Perla, Praha GROF, S. (nd.): Psych a kosmos. Holotropn stavy, archetypln psychologie a transity v astrologii (http://www.holos.cz/holoscentrum/holotropni_dychani/napsali/PsycheAKosmos.htm ) (24.11.2006) 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. GROF, S. (2004): Psychologie budoucnosti, Perla, Praha GROF, S. (1993): Za hranice mozku, GEMMA89, Praha GROF, S., BENNETT, H.Z. (1993): Holotropn vdom, GEMMA89, Praha GROF, S., GROFOV, Ch. (1999): Krize duchovnho vvoje, Chvojkovo nakladatelstv, Praha GROSZ, A. (2001): Dopisy umrajcmu pteli, DharmaGaia, Praha HARTL, P., HARTLOV, H. (2000): Psychologick slovnk, Portl, Praha HSCHL, C., LIBIGER, J., VESTKA, J. (2002): Psychiatrie, TIGIS, Praha CHAPMAN, J., LUKOFF, D. (1996): The Social Safety Net In Recovery from Psychosis: A Therapist's Story. Hospital and Community Psychiatry (http://www.spiritualcompetency.com/blackboard/lessons/caseexamples/chapman.ht m) (4.4.2006) 37. 38. IRMI, F.: (2002): Spiritualita a zdrav (5), Regenerace, 12 (http://www.regenerace.net/Archiv/2002/12/spiritualita.htm) (23.11.2006) JANSEN, K. L. R. (nd.): Pouit ketaminu k vyvoln zkuenosti blzkosti smrti mechanismus psoben a terapeutick potencil (http://entheogeny.jinak.cz/ketamin.htm) (30.8.2006) 39. 40. JUNG, C. G. (1995): lovk a due, Academica, Praha JUNG, C. G. (1999a): Tajemno na obzoru, Nakladatelstv Tome Janeka, Brno
138

Pouit zdroje 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. JUNG, C. G.: (2001): Vbor z dla IV. Obraz lovka a obraz Boha, Nakladatelstv Tome Janeka, Brno JUNG, C. G. (1999b): Vbor z dla V. Snov symboly individuanho procesu, Nakladatelstv Tome Janeka, Brno JYOTI (2000): Andl zavolal m jmno, DharmaGaia, Praha KALWEIT, H. (2005): Svt aman a vnitn vesmr, Eminent, Praha KUCHA, J. (1998):Ayahuasca aneb Tanec s Bohy, Eminent, Praha KUMAR, R., KUMAR-LARSEN, J. V. (2006): Kundaln kniha o ivot a smrti, Eminent, Praha LaHOOD, G. (nd.): Working With Spiritual Crises (http://www.gmd.net.nz/index.lasso?view=28) (12.11.2006) LARSEN, S. (1999): Dvee aman, Volvox Globator, Praha LASH, J. (1996): Prvodce hleda absolutna, Votobia, Olomouc LIKA, V. (2003): Diplomov prce zpracovn a obhajoba, nakladatelstv Ivo Ulrych Rikv statek, Praha LUKOFF, D. (1985): Case example: Full Myths in Mental Illness Case, Journal of Transpersonal Psychology (http://www.diabasis.cz/_data/attachments/3946788c38616c25cfd1559afc520b9a/Da vid_Lukoff_Case_Example_Full_Myths_in_Mental_Illness_Case.pdf) (2.9.2006) 52. LUKOFF, D. (1993): Case Study of the Emergence of a Contemporary Shaman. In: Heinz, R. I. (Ed.), Proceedings of the Ninth International Conference on Shamanism and Alternate Healing, Berkley, CA: Asian Scholars Press (http://www.spiritualcompetency.com/blackboard/lessons/caseexamples/posscase.ht ml) (6.10.2006) 53. LUKOFF, D. (nd.b): DSM-IV Religious and Spiritual Problems, Lesson 6.1 Therapeutic Interventions: Spiritual Crises (http://www.internetguides.com/dsm4/lesson6_1.html#top) (16.11.2006) 54. LUKOFF, D.(nd.a): Duchovn cesta v procesu uzdravovn (http://www.diabasis.cz/_data/attachments/2187f0ce170b4a32dc3a4712602ed123/Da vid_Lukoff_duchovni%20cesta_v_procesu_uzdravovani.pdf ) (5.9.2006) 55. LUKOFF, D.(1998): From Spiritual Emergency to Spiritual Problem: The Transpersonal Roots of the New DSM-IV Category, Journal of Humanistic Psychology, 38(2), 1998, s.21-50

139

Pouit zdroje (http://www.diabasis.cz/_data/attachments/f7a755c6a851b658f911007c28297884/Fr om_Spiritual_Emergency_to_Spiritual_Problem_DSM%20IV.pdf) (1.9.2006) 56. 57. 58. 59. 60. LUKOFF, D. (2006): Psychospirituln krize jako nov nepatologick diagnostick kategorie v krizov intervenci, Praha, 27.9.2006 (pednka) LUKOFF, D. (1990): Shamanistic Initiatory Crisis, Shamans Drum, 22, 1990, s.2429 (http://www.spiritualcompetency.com/sic.pdf) (1.10.2006) LUKOFF, D. (2006): Spiritualita v procesu uzdravovn, Praha, 1.10.2006 (semin) LUKOFF, D. (2006): St, nemoc a umrn jako duchovn zkuenost, Praha, 3.10.2006 (pednka) LUKOFF, D. (1985): The Diagnosis of Mystical Experiences with Psychotic Features, Journal of Transpersonal Psychology, 17, 1985, s.155-181 (http://www.spiritualcompetency.com/blackboard/lessons/caseexamples/mmidxcas.ht m) (1.8.2006) 61. 62. 63. LUNA, L. E. (2002): Vegetalismo, DharmaGaia, Praha MARSHALL, I., ZOHAR, D. (2003): Spirituln inteligence, Mlad Fronta, Praha MAZNEK, J. (2005): Psychospirituln krize setkn s Jyoti (americkou duchovn uitelkou) (http://www.esoterica.cz/Home/PMSContentNR.aspx?SiteCode=web&PageID=Edito r2542&GID=7&AID=2693) (1.5.2006) 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. McKENNA, T., McKENNA, D. (2000): Neviditeln krajina, Volvox Globator, Praha MIOVSK, M. (2006): Kvalitativn pstup a metody v psychologickm vzkumu, Grada, Praha MOODY, R. (1991): ivot po ivot. vahy o ivot po ivot. Svtlo po ivot, Odeon, Praha MLLER, L., MLLEROV, A. (2006): Slovnk analytick psychologie, Portl, Praha MURPHY, R. F. (2001): vod do kulturn a sociln antropologie, Slon, Praha MYSSOV, C. (2000): Anatomie ducha, DharmaGaia, Praha NAKONEN, M. (1993): Lexikon magie, Nakladatelstv Ivo elezn, Praha NAKONEN, M. (1998): Zklady psychologie, Akademie vd R, Praha NEUSAR, A. (2006): Kvalitativn pstup ve vdch o lovku, Sbornk z konference 23.25. ledna 2006, Praha (v tisku) NICHOLSONOV, S. a kol. (1994): amanismus 1. rozen vize reality, CAD Press, Bratislava
140

Pouit zdroje 74. NOTES from The Hero's Adventure from the Power of Myth Series with Joseph Campbell and Bill Moyers (http://www.cerritos.edu/fquaas/resources/English102/HeroNotes.htm) (5.9.2006) 75. 76. 77. 78. 79. OCALLAGHAN, M. (1982): A conversation with Dr. John Weir Perry (http://www.global-vision.org/dream/JohnWeirPerry.pdf) (17.11.2006) PARAMAHANSA SVM MAHVARNANDA (2004): Skryt sly v lovku, Mlad Fronta, Praha PC-sval: Tajemn kov pumpa, 2005 (http://sex-vztahy.doktorka.cz/sval:-tajemnakrizova-pumpa) (12.11.2006) PEDAGOGICKO-psychologick slovnk (nd.) (http://www.ceskaskola.cz/Slovnik/slovnik.asp) (25.9.2006) PERRY, CH., WEIR, M. (2002): Non-Ordinary States of Consciousness in Healing and Health: The work and techniques of Stanislav Grof, (http://www.rcpsych.ac.uk/PDF/weir-perry.pdf) (16.11.2006) 80. PETR, M. (2006): Zklady systmu enneagram a jeho zasazen do psychospiritulnho kontextu (http://www.veva.cz/download/diplomova_prace_ENNEAGRAM.pdf) (25.10.2006) 81. 82. PLHKOV, A. (2004): Uebnice obecn psychologie, Akademie vd R, Praha POKORN, J. (2004): In memoriam Prof. Vladimir A. Ngovskij, Urgentn medicna, ro.7, 1/2004, s.41-42 (http://www.mediprax.cz/um/casopisy/UM_2004_01.pdf) 83. PRAKO, J., HOREK, J., KRDLANTOV, L. (2003): Psychoterapeutick pstupy v lb psychz, Psychiatrie slo 4 (http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/psych403/06.htm) (30.10.2006) 84. 85. 86. 87. 88. 89. PROCHZKA, P. (2002): O revoluci vdom Rozhovor s dr. Stanislavem Grofem, Regenerace, . 2 (http://www.regenerace.net/Archiv/2002/02/grof.htm) (30.10.2006) PSYCHOSPIRITULN krize (nd.) (http://jonathan.mysteria.cz/krize1.htm) (1.12.2006) QUALLS-CORBETTOV, N. (2004): Posvtn prostitutka Vn aspekt enstv, Nakladatelstv Tome Janeka, Brno, RABOCH, J., PAVLOVSK, P., JANOTOV, D. (2006): Psychiatrie minimum pro praxi, Triton, Praha RZL, M. (2001): Trans, Fontna, Olomouc SANSKRTSK slovnk (nd.) (http://slovnik.tantrajoga.cz) (14.9.2006)
141

Pouit zdroje 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. SCIENTIFIC theories of the NDE, 2006 (http://www.neardeath.com/experiences/experts01.html#theory2) (30.8.2006) SCHUELER, G. (1997): Spiritual Emergency and Spiritual Emergence (http://www.schuelers.com/psychology/HS899c.htm) (16.11.2006) SLOVNK cizch slov (nd.) (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz) (14.9.2006) SMOLK, P. (1992).: Duevn a behaviorln poruchy, Psychiatrick centrum, Praha SMRT lovka je naprogramovan (nd.) (www.kpufo.cz/oblasti/duc/cl_smr.htm) (13.9.2006) SOUDKOV, M. (1999): Svtlo a nadje, Faun, Praha SPIRITUAL Interventions in Psychotherapy (nd.) (http://spiritualemergency.blogspot.com/2006/01/spiritual-interventions-in_10.html) (14.11.2006) 97. 98. STRIG, H. J.(1991): Mal djiny filozofie, Zvon, Praha AFRNEK, L., MUDr. (2004): Aktivace pnevnho dna aneb Karmick medicna 5 (http://www.celostnimedicina.cz/aktivace-panevniho-dna-aneb-karmicka-medicina5-mudr-ladislav-safranek.htm) (10.5.2006) 99. AMAN MEDVD GRIZZLY (1996): Indinsk litel, Votobia, Olomouc Pokraovacho krizov intervence, Remedium Praha) 101. VITEBSKY, P. (1995): Svt aman, Knin klub ve spoluprci s nakladatelstvm Prh, Praha 102. VODKOV, D. a kol. (2002): Krizov intervence, Portl, Praha 103. WERNER, K. (1996): Mal encyklopedie hinduismu, Atlantis, Brno 104. WHAT is Kundalin? with Lee Sannella, M.D. (nd.) (http://www.intuition.org/txt/sannella.htm) (1.12.2006) 100. VANURA, M. (2006): Psychospirituln krize, 2005 (pednka v rmci

142